OBSAH OBSAH ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Koncept ÚP města Jihlava Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na udržitelný rozvoj území (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.)

Část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (podle přílohy zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)

Pořizovatel (dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.):

Zpracovatel ÚPD:

Město Jihlava Úřad územního plánování Masarykovo náměstí 1 586 28 Jihlava CityPlan spol. s r.o. člen skupiny ÅF Jindřišská 17 110 00 Praha 1 Ing. arch. Ladislav Komrska Mladenovova 3234/9, 143 00 Praha 4

Zpracovatel posouzení:

Spoluzpracovatel posouzení:

Ing. Jan Dřevíkovský Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora autorizovaná osoba dle § 19 č. 100/2001 Sb. Ing. Hana Ali Ing. Lucie Dalecká CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Praha, květen 2012

zákona

OBSAH OBSAH ................................................................................................................................. 2 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .............................. 4 1.1. Obsah a cíle konceptu ÚP města Jihlava .............................................................................4 1.2. Zhodnocení vztahu Konceptu ÚP města Jihlava k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .............................................................................................................4

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN KONCEPT ÚP MĚSTA JIHLAVA ............................................................................................................. 7 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9. 2.10.

Vymezení dotčeného území a širší vazby ............................................................................7 Ovzduší a klima ....................................................................................................................9 Horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................................ 13 Podzemní a povrchové vody ............................................................................................. 26 Odvodnění a zásobování vodou ........................................................................................ 30 Půda .................................................................................................................................. 34 Fauna, flóra, ekosystémy .................................................................................................. 37 Krajina, ÚSES, chráněná území ........................................................................................ 39 Obyvatelstvo ...................................................................................................................... 54 Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky ................................. 56

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ...................................... 59 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI........................... 62 4.1 Současné problémy životního prostředí v řešeném území ................................................... 62 4.2 Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí........................................................... 62

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH........................................................ 64 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8. 5.9. 5.10. 5.11. 5.12. 5.13. 5.14. 5.15. 5.16.

Územní rezervy.................................................................................................................. 64 ÚSES – územní systém ekologické stability ..................................................................... 66 Stupnice hodnocení ........................................................................................................... 67 OVZDUŠÍ A KLIMA (MIKROKLIMA) ................................................................................. 72 HLUK ................................................................................................................................. 99 OBYVATELSTVO, BEZPEČNOST, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................ 127 GEOLOGIE ...................................................................................................................... 157 PŮDA ............................................................................................................................... 159 LES .................................................................................................................................. 174 VODNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................... 184 PŘÍRODA A KRAJINA ..................................................................................................... 201 KRAJINNÝ RÁZ ............................................................................................................... 214 KULTURNÍ HODNOTY, HMOTNÉ STATKY ................................................................... 225 ODPADY .......................................................................................................................... 226 NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE ............. 227 Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergických vlivů .. 228

Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na URÚ

2

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ KONCEPTU ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ......................................................................................... 230 7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................... 241 7.1 Opatření zahrnutá v Konceptu ÚP města Jihlava .............................................................. 241 7.2 Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí ............... 241 7.3 Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí ......................................................................................................................... 243

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ......................................................... 248 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................. 249 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ........................................... 251 11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA .................................. 253 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ ........................................................... 259 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 261 SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ .................................................... 263



3

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

1.1. Obsah a cíle konceptu ÚP města Jihlava Hlavními cíli územního plánu je rozvoj území včetně prostorového uspořádání a ochrany jeho hodnot. V souvislostech a podrobnostech území je cílem i vymezení odvětvových priorit rozvoje města a jeho budoucího směřování v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky a Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Koncept ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Cílem této urbanistické koncepce je zachování dosavadního charakteru zástavby a funkčního využití dílčích území s napojením zastavitelných území na stávající strukturu osídlení (především v jižní části území); současně zahrnuje zvýšené požadavky na plochy pro bydlení, podnikatelské aktivity a plochy pro jednodenní rekreaci obyvatel města. Koncept ÚP nemá vliv na nemovité kulturní památky, na památkově chráněná území a jejich ochranná pásma, ani na architektonické hodnoty v řešeném území. Celé řešené území je vedeno jako území s možnými archeologickými nálezy, veškeré výkopové a zemní práce je nutno předem ohlásit archeologickému ústavu ÚAPPSČ. Ochrana přírodních hodnot v řešeném území, ZCHÚ, EVL, VKP, ÚSES a další hodnoty nebudou konceptem ÚP významně dotčeny.

1.2. Zhodnocení vztahu Konceptu ÚP města Jihlava k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Koncept ÚP Jihlava je vymezen administrativním územím celého města, kde jsou uplatňovány všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod., včetně platné legislativy. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP, deklarované v národních dokumentech, je možno uvést ochranu ZPF, obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, atd. Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


4

V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území - ZCHÚ), jež se řídí „Plány péče“, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES nadmístního, i navrhovaného lokálního významu, jsou v posuzovaném Konceptu ÚP zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválené nadřazené ÚPD. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Koncept ÚP z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Národní úroveň • Národní strategický referenční rámec (NSRR) • Národní rozvojový plán • Politika územního rozvoje ČR (2008) • Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 • ÚPD sousedních krajů • Regionální operační program NUTS 2 – Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj) • Státní politika životního prostředí • Strategie udržitelného rozvoje České republiky • Národní program snižování emisí České republiky • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti • Národní program snižování emisí ČR • Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky • Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie • Plán odpadového hospodářství ČR • Státní energetická politika

Regionální úroveň • • • • • • • • •

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje Vysočina Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) Zdravotní plán kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Územní energetická koncepce města Jihlavy včetně aktualizace Plán odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


5

• • • • •

Generel zásobení pitnou vodou města Jihlavy Generel odvodnění pro město Jihlava Aktualizace GO Jihlava, dílčích povodí kmenových sběračů A a D Zelený okruh Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města a z něho vyplývajících zdravotních rizik

Výše uvedené koncepční dokumenty byly v konceptu ÚP relevantně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifikem řešeného území. Relevantní cíle a priority navržené existujícími národními i regionálními koncepčními dokumenty byly využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vzhledem k výstupům hodnocení konceptu ÚP Jihlava k těmto referenčním cílům lze konstatovat, že je v souladu s cíli relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů.



6

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN KONCEPT ÚP MĚSTA JIHLAVA

2.1. Vymezení dotčeného území a širší vazby Rámec řešeného území tvoří město Jihlava. Město spadá do územní působnosti kraje Vysočina (viz obrázek č. 1). Základní souhrnné informace obce Status: Typ města: ZUJ (kód obce): NUTS5: LAU 1 (NUTS 4): NUTS3: NUTS2: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec s rozšířenou působností: Katastrální plocha (ha): Počet bydlících obyvatel k 1.1.2011: Nadmořská výška (m n.m.): Zeměpisné souřadnice (WGS-84): První písemná zpráva (rok): Počet katastrálních území: Počet místních částí města: PSČ:

Statutární město Krajské město 586846 CZ0632586846 CZ0632 - Jihlava CZ063 - Kraj Vysočina CZ06 - Jihovýchod Jihlava Jihlava 8 785 51 154 525 15° 35' 28'' E , 49° 23' 46'' N 1233 18 16 586 01

Zdroj: [www.risy.cz]



7

Obrázek č. 1 Mapa kraje Vysočina

Zdroj: [http://www.jihlava-kraj-vysocina.cz]

Obrázek č. 2 Lokalizace města Jihlava – mapa širšího území

Zdroj: [www.mapy.cz, upraveno Cityplan]



8

Obrázek č. 3 Základní členění území města Jihlava

Zdroj: [Cityplan]

2.2. Ovzduší a klima Klimatická charakteristika Jižní a střední část řešeného území spadá, podle klimaticko-geografického členění dle Quitta (1971), do klimatické oblasti MT3 charakteristické krátkým mírně suchým a chladným létem a zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky (viz následujcí obrázek). V souvislosti se zjištěnými kódy BPEJ náleží převážná část území do klimatického regionu mírně teplého (MT4 a MCH) s charakteristikami podle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb. Porovnání těchto základních klimatických charakteristik dané oblasti uvádí tabulka. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


9

Obrázek č. 4 Mapa klimatických oblastí

* červené ohraničení zobrazuje lokalizaci posuzované oblasti Zdroj: [Quitt, upraveno CityPlan]



10

Tabulka č. 1 Základní klimatické charakteristiky dané oblasti základní klimatické charakteristiky

klimatická oblast MT3

počet letních dní

20-30

počet dní s teplotou alespoň 10°C

120-140

počet mrazových dní

130-160

počet ledových dní

40-50

průměrná teplota v lednu

-3 až -4

průměrná teplota v dubnu

16-17

průměrná teplota v červenci

6-7

průměrná teplota v říjnu

6-7

počet dnů se srážkami alespoň 1 mm

110-120

srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400

srážkový úhrn v zimním období

250-300

počet dnů se sněhovou pokrývkou

60-100

počet dní jasných

120-150

počet dní zatažených základní klimatické charakteristiky charakteristika regionu

40-50 klimatický region MT4 klimatický region MCH (vyhláška č. 327/1998 Sb.) (vyhláška č. 327/1998 Sb.) mírně teplý, vlhký mírně chladný, vlhký

suma teplot nad 10°C

2200 - 2400

2000 - 2200

průměrná roční teplota

6 - 7 °C

5 – 6 °C

průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm 700 – 800 mm pravděpodobnost suchých vegetačních 5 - 15 % 0–5% období vláhová jistota > 10 > 10 Zdroj: [Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV; vyhláška MZE č. 327/1998 Sb.]

Ovzduší Kvalita ovzduší Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují jako území, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. Dle naměřených údajů Českého hydrometeorologického institutu na území města v roce 2011 byla kvalita ovzduší nejpříznivější pro látky SO2, NO2 a CO. O něco jiná byla situace s O3 a PM10. Podrobnější informace v tabulce níže.



11

Tabulka č. 2 Kvalita čistoty ovzduší ve městě vyjádřena v procentech (počet dnů v roce) Veličina SO2 NO2 CO

1 99,7 83,3

O3

100, 0 31,2

PM10

38,7

Rozdělení do tříd v % 2 3 4 5 0,3 0,0 0,0 0,0 15, 1,2 0,0 0,0 5 0,0 0,0 0,0 0,0 35, 9 37, 4

30, 3 16, 5

6 0,0 0,0 0,0

2,7

0,0

0,0

5,3

2,0

0,0

Zdroj: [ČHMÚ]

Tabulka č. 3 Legenda - klasifikace rozdělení do tříd Index

Kvalita ovzduší

1

velmi dobrá

2

dobrá

3

uspokojivá

4

vyhovující

5

špatná

velmi špatná Zdroj: [ČHMÚ] 6

SO2 1h 3 µg/m 0 - 25 > 25 50 > 50 – 120 > 120 – 250 > 250 – 500 > 500

NO2 1h 3 µg/m 0 - 25 > 25 - 50 > 50 – 100 > 100 – 200 > 200 – 400 > 400

CO 8h 3 µg/m 0 - 1 000 > 1 000 – 2 000 > 2 000 – 4 000 > 4 000 – 10 000 > 10 000 - 30 000 > 30 000

O3 1h 3 µg/m 0 – 33

PM10 1h 3 µg/m 0 – 15

> 33 – 65

> 15 – 30

> 65 – 120

> 30 – 50

> 120 – 180

> 50 – 70

> 180 – 240

> 70 – 150

> 240

> 150

Největším znečišťovatelem ovzduší ve městě je doprava (61 %). O něco méně přispívají velké zdroje znečišťování (19 %) a malé zdroje znečišťování (17 %). Nejmenším podílem škodlivin přispívají střední zdroje znečišťování (2 %).



12

Tabulka č. 4 Velké a střední zdroje znečišťování ovzduší na území města Jihlava Zdroj REZZO 1 Jihlavské kotelny s r.o. – provozovna K4 U Břízek, Jihlava Jihlavské kotelny s r.o. – provozovna U Hřbitova 21, Jihlava Kronospan CR spol. s r.o. Moravia Lacto a.s. - Jihlava

OKEČ Výroba a rozvod tepelné energie Výroba a rozvod tepelné energie Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a sýrů

Nemocnice Jihlava p.o. – provozní celek kotelna Psychiatrická léčebna Jihlava

Ústavní zdravotní péče Ústavní zdravotní péče

REZZO 2 Colas CZ a.s. – mobilní modifikační stanice Amélie, Jihlava Jihlavan a.s.

Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů Výroba a opravy čerpadel a kompresorů

Pivovar Jihlava a.s. Rumpold s.r.o. – spalovna Jihlava JAS ČR a.s. - Jihlava Kronospan OSB spol. s r.o.

Výroba piva Sběr a zpracování ostatních odpadů Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků

Zdroj: [ČHMÚ]

I přesto, že se území města Jihlava nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve všeobecnosti je jako problém z hlediska ochrany zdraví obyvatel vnímán stav kvality ovzduší ovlivněný průmyslovou zónou města Jihlavy.

2.3. Horninové prostředí a přírodní zdroje Morfologické a geologické poměry Podle Regionálního členění reliéfu ČR se řešené území nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, na rozhraní 3 celků - Hornosázavská pahorkatina, Křižanovská a Křemešnická vrchovina. Geomorfologicky se řešené území dále řadí pod následující geomorfologické jednotky: Tabulka č. 5 Geomorfologické členění řešeného území Celek: Podcelek: Okrsek:

Křemešnická vrchovina Humpolecká vrchovina Jeníkovská vrchovina

Hornosázavská pahorkatina Jihlavskosázavská brázda Dobronínská pánev Beranovský práh Jihlavská kotlina Štocký stupeň Zdroj: [platný ÚP Jihlava, upraveno CityPlan]

Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina Špičák Kosovská pahorkatina Puklická pahorkatina



13

Geologicky náleží město Jihlava a jeho širší okolí moldanubickému krystalinyku. Moravské moldanubikum je budováno jeho jednotvárnou skupinou, vytvářející úzký pruh při východním okraji centrálního masívu. Skalní podklad historického jádra Jihlavy je převážně z biolitické pararuly, prostoupené malými tělesy dvojslídné žuly, injektované žílami aplitu, křemene, ojediněle i pegmatitu. Kontakty mezi dvojslídnou žulou a rolou jsou ostré. Mezi rulou a cordieritickými migmatity jsou pozvolné. Biotitické ruly i dvojslídné žuly bývají navětralé do značných hloubek. Při povrchu je rula i žula rozložená v hlinitý písek s úlomky výše uvedených hornin. Mocnost eluvia se pohybuje kolem 2-3 m. Biotitická rula a cordieritický migmatit obsahují v převážné většině tyto minerály: křemen, draselné živce, plagioklás a oba druhy slíd - biotit a muskovit. Žula obsahuje nejčastěji muskovit, biotit, křemen a živce. Horniny směrem do hloubky jsou nestejně zvětralé. Zvětrávání je ovlivněno řadou činitelů (puklinatost, poměrné zastoupení jednotlivých minerálů, struktura i textura horniny, průsak podzemní vody). V západní části historického jádra se vyskytují relikty jezerních sedimentů terciérního stáří. Jde převážně o štěrkopísky o velikosti zrn do 5cm. Štěrkopísky jsou ulehlé. Z kvartérních sedimentů se zachovaly deluvia ze svahových hlín a písků. Obrázek č. 5 Geologická mapa řešeného území



14

Zdroj: [Portál veřejné správy ČR, www.geoportal.cenia.cz]

Radonové riziko Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál místního geologického podloží. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Na území města Jihlava je převažující tzv. střední kategorie radonového indexu. Lokálně je území zasaženo průnikem oblastí s přechodným (mezi nízkým a středním radonovým rizikem) a vysokým radonovým rizikem. Je tedy zřejmé, že určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě pro zohlednění lokálních, často proměnlivých geologických podmínek. Obrázek č. 6 Mapa radonového indexu geologického podloží



15

Zdroj: [Česká geologická služba, www.geology.cz]

Nerostné suroviny Dle údajů Geofondu se na území města nenacházejí žádná chráněná ložisková území a bodové ani plošné oblasti sesuvů. Ostatní plochy a díla ošetřované zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou shrnuty v následujících tabulkách XXX – XXX.



16

Tabulka č. 6 Dobývací prostory netěžené Název DP (číslo) Katastrální území Suroviny Organizace Zdroj: [www.geofond.cz]

Kosov (70694) Kosov u Jihlavy kámen - syenit Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá

Tabulka č. 7 Dobývací prostory těžené Rančířov (70579) – pouze část Sasov rula COLAS CZ, a.s., Praha

Název DP (číslo) Katastrální území Suroviny Organizace Zdroj: [www.geofond.cz]

Tabulka č. 8 Výhradní ložiska Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Zdroj: [www.geofond.cz]

Kosov u Jihlavy (3029600) 302960000 Kosov u Jihlavy stavební kámen Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá dřívější povrchová Rančířov (3068000) – pouze část 306800000 Sasov stavební kámen COLAS CZ, a.s., Praha současná povrchová

Tabulka č. 9 Nevýhradní a nebilancovaná ložiska Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Název ložiska (číslo) Identifikační číslo Geofondu Katastrální území Suroviny Organizace Způsob těžby Zdroj: [www.geofond.cz]

Nový Pávov (3007300) 300730000 Pávov štěrkopísky neuvedeno dosud netěženo Rančířov (3068001) – pouze část 306800100 Sasov stavební kámen COLAS CZ, a.s., Praha současná povrchová



17

Tabulka č. 10 Poddolovaná území Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah

Bedřichov u Jihlavy – Rudný 4 2929 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Bedřichov u Jihlavy 5 2920 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Bedřichov u Jihlavy 2 2922 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Bedřichov u Jihlavy 1 2915 Bedřichov u Jihlavy grafit ojedinělá Bedřichov u Jihlavy – Bukovno 3 2925 Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy systém Hybrálec - Hamry 2885 Staré Hory polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – Staré Hory – Horní Kosov 2883 Jihlava, Staré Hory, Horní Kosov polymetalické rudy systém Jihlava – nádraží 2912 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – kalvárie 2923 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Hruškové Dvory 2952 Hruškové Dvory polymetalické rudy systém Hruškové Dvory - Helenín 2962 Hruškové Dvory, Helenín, Jihlava polymetalické rudy systém Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


18

Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč

Helenín - Hruškové Dvory 2985 Hruškové Dvory, Helenín polymetalické rudy systém Helenín – Malý Beranov 2994 Helenín, Malý Beranov (mimo řešené úzení) polymetalické rudy systém Kosov u Jihlavy 1 2979 Helenín, Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 2 - Hůrka 2989 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 3 – Tři Smrky 2988 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Kosov u Jihlavy 4 4857 Kosov u Jihlavy polymetalické rudy systém Jihlava – Dlouhá stěna 2949 Jihlava, Pančava polymetalické rudy systém Jihlava – Pančava 2943 Jihlava, Pančava polymetalické rudy systém Jihlava – Sasov 2926 Jihlava, Sasov polymetalické rudy systém Jihlava – Bělidlo 2913 Jihlava polymetalické rudy ojedinělá Jihlava – Pístov 2896 Jihlava polymetalické rudy systém Jihlava – Větrník 5619 Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


19

Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Název Klíč Katastrální území Surovina Rozsah Zdroj: [www.geofond.cz]

Jihlava polymetalické rudy ojedinělé Jihlava – Rančířov – pouze část (cca ½) 2906 Jihlava, Rančířov (mimo řešené území) polymetalické rudy systém Pístov u Jihlavy 1 2880 Pístov u Jihlavy grafit ojedinělá Pístov u Jihlavy 2 - Tábor 2874 Pístov u Jihlavy polymetalické rudy systém Pístov u Jihlavy 3 2870 Pístov u Jihlavy polymetalické rudy ojedinělá Pístov u Jihlavy 4 2881 Pístov u Jihlavy grafit ojedinělá Hosov - Bradlo 4860 Hosov polymetalické rudy ojedinělá Hosov – Vlčí jámy 2833 Hosov polymetalické rudy ojedinělá



20

Tabulka č. 11 Hlavní důlní díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název

Šachta sv. Jiří 8187 Rudný Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Rudný 14359 Bedřichov Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy jiné Pfaffenhofské pásmo 8186 Zádušní dvůr Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Starohorský couk 1 14361 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné Starohorský couk 2 14362 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné Starohorské pásmo 8162 Jihlava – Staré Hory Staré Hory polymetalické rudy šachta Hruškové Dvory - štola 8172 Hruškové Dvory Hruškové Dvory polymetalické rudy štola Zlatá studánka 8145 Jihlava - Helenín Helenín polymetalické rudy šachta štola Zlatá studánka 8146 Jihlava - Helenín Helenín polymetalické rudy štola štola sv. Jiří Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


21

Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Surovina Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh díla Zdroj: [www.geofond.cz]

8147 Malý Beranov Helenín polymetalické rudy štola Tři Smrky 8194 Kosov Kosov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Kosovská hůrka 8195 Kosov Kosov u Jihlavy polymetalické rudy šachta Na malém díle 8149 Jihlava - Sasov Jihlava polymetalické rudy štola Na skalce 8171 Jihlava Jihlava polymetalické rudy štola Větrník 14360 Jihlava Jihlava polymetalické rudy jiné kutiště v lese Brádlo 8173 Brádlo Hosov polymetalické rudy šachta Vlčí jámy 8213 Hosov Hosov polymetalické rudy šachta



22

Tabulka č. 12 Deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Název Klíč Lokalita Katastrální území Suroviny Druh deponie Zdroj: [www.geofond.cz]

Odval šachty sv. Jiří 8138 Bedřichov u Jihlavy Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy odval Pfaffenhofské pásmo 8149 Bedřichov u Jihlavy Bedřichov u Jihlavy polymetalické rudy odval Zlatá Studánka 8097 Helenín Helenín polymetalické rudy odval Větrník 8096 Pístov u Jihlavy Pístov u Jihlavy polymetalické rudy odval Pískovna Bradlo 8150 Hosov Hosov štěrkopísky deponie Vlčí jámy 8151 Hosov Hosov polymetalické rudy odval

Odpady, skládky, SEZ Všechny odpady vyprodukované na území města jsou předávány oprávněným osobám k jejich dalšímu zpracování nebo odstranění. Hlavním negativem je, že veškerý směsný komunální odpad a taktéž vyseparovaný objemný odpad byl likvidován uložením na skládku. Bohužel v současné době není možné vzhledem k ekonomickým podmínkám a neexistenci vhodného zařízení s tímto odpadem nakládat jiným způsobem. Do budoucna však bude nutno vybudovat zařízení, případně iniciovat a podpořit vybudování zařízení, které umožní nakládat se směsným komunálním odpadem a s objemným odpadem jiným, k přírodě šetrnějším způsobem. Na území města Jihlava se nachází skládka umístěná v lokalitě Henčov 62. Její lokace je uvedena na následujícím obrázku.



23

Obrázek č. 7 Skládka odpadů

Zdroj: [http://mapy.cz, upraveno Cityplan]

Na řešeném území se dále vyskytuje 5 lokalit starých ekologických zátěží – jejich bližší specifikace a grafické znázornění jsou uvedeny v následující tabulce a obrázku.



24

Tabulka č. 13 Staré ekologické zátěže na území města Jihlava Název lokality VU Jihlava – Pístov

Číslo zátěže 5967004

Obec

Typ zátěže

Pístov u Jihlavy

vojenský prostor

Benzina s.r.o. ČSPHM Pelhřimov

5967005

Jihlava

průmyslová / obchodní místa

Celkové riziko 0neznám é 3-střední 4bodové

JMP, a.s Jihlava

5967003

Jihlava

průmyslová / obchodní místa

4-nízké 3lokální

Skládka TKO Henčov

5967001

Henčov

komunální skádka

3-střední 3lokální

JIDZ Heroltice

5967002

Heroltice u Jihlavy

komunální skládka

3-střední 3lokální

Poznámka Lokalita se nachází cca 0,5 km na JZ od Jihlavy. Lokalizace: Lokalita je situována cca 1 km jihozápadním směrem od Jihlavy, na levé straně silnice II. třídy č. 602 vedoucí z Jihlavy do Pelhřimova, a cca 0,8 km severovýchodně od osady Hosov. Jižně až jihovýchodně od benzínové stanice se nacházejí ve vzdálenosti cca 50 m dvě nově vybudované vodní nádrže. V roce 1998 byla provedena celková rekonstrukce čerpací stanice. V souvislosti s prováděnými pracemi proběhly na lokalitě sanační práce spočívající v odtěžbě kontaminovaných zemin. Lokalita se nachází poblíž středu města, cca 750 m severně od jeho centra. Plynárny jsou ohraničeny na Z ulicí Sráznou, na V ulicí Na stoupách, na S obytnými domy a J bývalou kotelnou. Na lokalitě probíhala výroba plynu od r.1871 do r.1973 zpočátku karbonizací, později krakováním. Původní výrobní objekty byly zbourány a vybudované jiné. Dnes areál zajišťuje administrativní činnost, distribuci plynu v malých obalech firma Flaga, opravárenská a údržbářská činnost pro rozvod a transport plynu ve velkém Lokalizace: Asi 600 m severně od obce Nové Domky, severně od silnice Jihlava - Velký Beranov, východně u účelové asfaltové cesty, v místě nové skládky S III. Lokalizace: Cca 1 km západojihozápadně od obce Heroltice, severně od silnice Heroltice Bedřichov, západně od bezejmenné vodoteče.

Zdroj: [http://nikmapp.cenia.cz/nikmwp/, upraveno Cityplan]



25

Obrázek č. 8 Lokality výskytu starých ekologických zátěží

Zdroj: [http://nikmapp.cenia.cz/nikmwp/, upraveno Cityplan]

Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, není efektivně využívaná a je zanedbaná, případně i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze označit jako brownfield, lze řešit buď obnovením jejich původní funkce, nebo nahrazením novým typem využití. Na území města Jihlava v současné době zapsáno 5 lokalit brownfields. Tabulka č. 14 Brownfields na území města Jihlava Název lokality

Obec

Vojenský areál Brněnská Vojenský areál gen. Štefánika Motorpal Vojenský areál Pístov

Jihlava Jihlava

Rozloha v ha 7 3

Staré Hory Pístov, Rančířov Autopark Pístov Pístov Zdroj: [http://extranet.kr-vysocina.cz, upraveno Cityplan]

5,5 110 3,9

2.4. Podzemní a povrchové vody Hydrologická charakteristika Řešené území leží na rozhraní dvou úmoří – Černého a Severního moře. Z převážné části náleží do úmoří Černého moře, hlavní povodí I. řádu Dunaj, dílčí povodí Morava a Dyje. Vodohospodářsky významný tok Jihlava (ČHP: 4-16-01), která ústí do střední nádrže VD nové Mlýny, pramení na Českomoravské vysočině u obce Jihlávka v kopcovitém terénu s výškou cca 760 m n. m. V horním toku protéká převážně sevřenými zaklesnutými údolími. Protíná krajské město Jihlavu a dál pokračuje jihovýchodním směrem k Třebíči a k Ivančicím. Celková délka toku je 184 kilometrů. Plocha povodí 2 998 km2.



26

Severovýchodní část (k.ú. Pávov, Antonínův Důl, Červený Kříž a Heroltice) spadají do úmoří Severního moře, hlavní povodí I. řádu Labe a dílčí povodí Dolní Vltava a Sázava po Želivku. Obrázek č. 9 Vodní toky a plochy na území města Jihlava

Zdroj: [Hydroekologický informační systém, www.heis.vuv.cz]

Do řešeného území zasahuje záplavové území řeky Jihlavy Q5, Q20, Q100 (staničení od 86,5 do 154,915 ř.km), stanovené Krajským úřadem kraje Vysočina dne 26.1.2006 pod č.j.: KUJI/7451/2006, a záplavové území řeky Jihlávky Q100 (staničení od 0,00 do 20,097 ř.km), stanovené Okresní úřadem Jihlava dne 31.3.1991 pod č.j.: ŽP/VOD.6567/99 - Dr.231/2. Na území města Jihlava se nenachází žádná významná vodní nádrž a území neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), zřízené nařízením vlády č. 40/1978 Sb.

Hydrogeologické poměry Hydrogeologické poměry indukují možnosti zásob podzemní vody a působení na odtokové poměry prostřednictvím základního odtoku. Druhy hornin, jejich propustnost nebo uspořádání jednotlivých vrstev ovlivňují výskyt, pohyb, chemické a fyzikální vlastnosti podzemní vody. Hydrogeologické poměry ovlivňují proces odtoku vody z povodí, údaje o horninových vrstvách a kolektorech se využívají např. k posouzení zdrojů vhodných pro odběry, v hodnocení zranitelnosti podzemních vod např. vnosem znečištění z území, z infiltrace srážek nebo jiným způsobům dotace podzemních vod. Základními jednotkami pro bilancování množství podzemních vod jsou hydrogeologické rajóny, podle kterých jsou vymezovány útvary podzemních vod.



27

Území města Jihlava leží na rozhraní dvou hydrogeologických rajonů – Krystalinikum v povodí Jihlavy a Krystalinikum v povodí Sázavy. V této oblasti se vymezuje svrchní zvodeň vázaná především na kvarterní pokryv, zóna zvětrávání a podpovrchového rozpojování hornin a spodní zvodeň, která je vázaná na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika. Propustnost hornin a oběh podzemních vod je zaznamenáván v dosahu zvětrávacích procesů. Hloubka oběhu je dána úrovní místní erozní báze. Hladina podzemní vody je převážně volná a konformně sleduje terén. Nejčastějším způsobem odvodnění mělkého oběhu podzemních vod je skrytý příron do uloženin údolních niv, případně do vodotečí. Méně časté jsou suťové a puklinové vývěry. Průlino-puklinový oběh podzemních vod je silně rozkolísaný a nepravidelný, s lokální závislostí na petrografickém složení, tektonických charakteristikách a charakteru čtvrtohorních pokryvných útvarů. Pro rajon byl průměrný součinitel transmisivity (průtočnosti) odhadnut na 6*10-5 m2/s. V nivách větších toků jsou tato čísla vyšší. Nejpříznivější podmínky pro oběh podzemních vod jsou tedy ve fluviálních uloženinách významných toků. Příznivější podmínky pro oběh podzemních vod byly zjištěny v kvarterním pokryvu ortorul a v pásmu podpovrchového rozpojení hornin v krystalických vápencích. Mělké podzemní vody jsou převážně kalcium hydrogenuhličitanového nebo kalcium sulfátového typu. Na samém jihu území je častý typ magnesium hydrogenuhličitanový, který je vázán na hadce. Celková mineralizace podzemních vod je zonálně diferencovaná v závislosti na geologické stavbě. Základní charakteristika hydrogeologických rajonů na území města Jihlava je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 15 Charakteristika hydrogeologických rajonů na území města Jihlava Název hydrogeologického rajonu ID hydrogeologického rajonu Plocha Dílčí povodí Hlavní povodí

Krystalinikum v povodí Jihlavy 6550

Krystalinikum v povodí Sázavy 6520

2

2 568,94 km Dyje Dunaj Krystalinikum Skupina rajonů Českomoravské vrchoviny horniny krystalinika, Geologická jednotka proterozoika a paleozoika Zdroj: [www.heis.vuv.cz, upraveno CityPlan]

2

2 677,41 km Dolní Vltava Labe Krystalinikum Českomoravské vrchoviny horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika

Ochrana podzemních a povrchových vod Jak již bylo uvedeno výše, řešené území nezasahuje do území CHOPAV. Na území města Jihlava se nacházejí četná prameniště a zdroje, která mají stanovena ochranná pásma I. a II. stupně a z nichž některá slouží jako zdroje pitné vody pro jednotlivé části města (viz následující obr.).



28

Obrázek č. 10 Ochranná pásma I. a II. stupně jímacích zářezů na území města Jihlava

Zdroj: [www.heis.vuv.cz]

Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, se v příloze č. 1 vymezují tzv. zranitelné oblasti. Řešená oblast patří do tzv. zranitelných oblastí ve smyslu § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon). Zranitelné oblasti jsou území s výskytem povrchových a podzemních vod, využívaných nebo určených jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, příp. povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Dalším nařízením vlády, jež přispívá k determinaci charakteristik území, je NV č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Dle tohoto nařízení se hlavní vodní toky na území města Jihlava řadí mezi vody lososové (řeka Jihlávka) a kaprové (řeka Jihlava).



29

Znečištění vodních toků a nádrží Na území města Jihlava se nachází pouze 1 profil měřící kvalitu povrchových vod. Jedná se o profil ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, který je umístěn na Smrčenském potoce pod mostem Jihlava k Borovince. Naměřené hodnoty jednotlivých sledovaných ukazatelů však nejsou k dispozici. Dle údajů v Plánu oblasti povodí Dyje však kvalitativně spadají toky na území města Jihlava do kategorií potenciálně nevyhovující a nevyhovující stav.

2.5. Odvodnění a zásobování vodou Zásobování pitnou vodou Dle aktualizovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (aktualizace v r. 2010) je zásobování pitnou vodou v jednotlivých místních částech města Jihlava řešeno rozdílně. Antonínův Důl V obci Antonínův Důl je vybudován veřejný vodovod. Obec je zásobována vodou přívodným řadem z Jihlavy přes vdj. Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n.m.). Červený Kříž V obci Červený Kříž je vybudován veřejný vodovod. Obec je zásobována vodou přiváděcím řadem z Jihlavy do obce Antonínův Důl přes vdj. Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n.m.). Obec je zásobena gravitačně. Henčov V Henčově je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Jihlava. Obec má gravitační vodovod, který je v současné době pod tlakem vodojemu Velký Beranov 4 x 250 m3 (558,0/555,0 m n.m.). Heroltice V místní části Heroltice je vybudovaný veřejný vodovod, pouze však z části. Zbylé objekty příměstské části obce, které nejsou napojeny na stávající vodovod, jsou zásobeny vodou z vlastních zdrojů-studní. Zdrojem pitné vody pro část vodovodu obce jsou dva vrty V1, V2 a studna S2. Vodovod však není pro zásobení obyvatel vyhovující. Nevyhovuje ani malá vydatnost zdroje 0,07 l/s. Je vyhotovena PD - napojení na vodovodní přivaděč Jihlava-Polná. V budoucnu je navržena výstavbu nového vodovodu, který bude napojen na stávající přivaděč Jihlava – Polná. Pro zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti bude vybudována AT stanice a stanice dochlorovací (desinfekce). Přívodný řad PE 90, dl. 2203,5 m. Rozvodná síť bude z PE. Horní Kosov V obci Horní Kosov je vybudován veřejný vodovod. Vodovodní řady byly vybudovány v letech 1963 – 1974. Obec je odbočkou napojena na přivaděč z vdj. Hosov 2 x 3000 + 100 m3 (589,5/586,0 m n.m.) do vdj. Rantířov 100 m3 (543,0/539,0 m n.m.). Přivaděč je ve III. TP vodovodní sítě Jihlavy.



30

Hosov V Hosově je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Jihlava. Obec je napojena na výtlačný řad z ÚV Hosov do koncového vodojemu Vysoká 2 x 250 m3 (645,0/641,7 m n.m.). Hruškové Dvory Obec Hruškové Dvory má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí vodovodní sítě II. TP města Jihlavy. Jihlava Pásmo I: Pásmo I je zásobováno z VDJ Březinovy sady o akumulaci 400 m3 (537, 6/533, 6 m n.m.) a z VDJ Březinovy sady – na kopci 2 x 250 m3 (538,0/534,0 m n.m.). Z vodojemu je přes AT stanici zásobeno současně III. Tlakové pásmo, které tvoří nejvýše položená zástavba Březinovy sady. Do I. TP náleží nejníže položená zástavba – část města podél řeky Jihlavy od Staré Hory až po část nad Horním Kosovem. Pásmo II: Pásmo II tvoří zásobovanou část města v rozmezí kót terénu 490 – 515 m n.m.. Patří sem severní část města nad oblastí I. tlak. pásma a celá střední část města. II. tlakové pásmo je zásobováno vodou z vdj. Pístov 1000 + 800 m3 (568,8/564,8 m n.m.) a Kosov 2 x 1500 m3 (568,8/565,1 m n.m.). Oba vodojemy jsou plněny přepouštěním vody ze III. TP. Do vdj. Pístov je navíc čerpána voda z ÚV Pístov. Ze sítě pásma je rovněž plněn vdj. Lesnov 2 x 400 m3 (577,2/573,05 m n.m.). Voda je dále odebírána do vodojemů obcí Henčov a Malý Beranov. Pásmo III: Pásmo III je tvořeno středem města a částí Brtnického předměstí. III. TP je zásobeno vodou z vdj. Hosov 2 x 3000 + 100 m3 (589,5/586,0 m n.m.). V budoucnu je navržena nová výstavba severovýchodní větve vodovodu - zaokruhování SV Jihlava (mezi VDJ Kosovská 3000 m3 a VDJ Lesnov 800 m3 s propojením na SV Velký Beranov - Luka nad Jihlavou). Nad VDJ Lesnov - výstavba nové akumulace – VDJ Bukovno 4000 m3 (max. hl. - 568,8 m n.m., dno – 564,5 m n.m.). Severovýchodní větev vodovodu je tvořena přivaděčem z tvárné litiny DN 500 v délce 7 300 m. Současně se uvažuje s rekonstrukcí severozápadní větve vodovodu skupinového vodovodu – bude provedena výměna profilu z DN 250 na profil DN 500 a dovybudování vodovodního řadu v celkové délce 1565 m. Kosov V místní části Kosov je vybudovaný veřejný vodovod z roku 2002. Zdrojem pitné vody je vrt hluboký 31 m a s vydatností 0,25 l/s. Z vrtu je voda svedena do vodojemu Kosov 7,5 m3 (567,95/567,05 m n.m.). Voda do vodojemu natéká přes sprchové hlavice (odradonování). Rozvody po obci jsou gravitační, materiál trubních řadů je PE. Ve vodojemu je zabudované posilovací čerpadlo, přes které je voda dodávána do dvou výše položených objektů. Pávov Místní část Pávov má vybudovaný veřejný vodovod, který je napojen na přívodný řad do obce Antonínův Důl. Tento přiváděcí řad je veden ze severní části vodovodní sítě I. TP města Jihlavy. Přívodním řadem je voda přivedena do vodojemu Pávov 2 x 150 m3 (547,0/543,7 m n.m.). Z vodojemu je obec zásobena gravitačně.



31

Pístov V Pístově je vybudovaný veřejný vodovod. Obec je zásobena z vodovodního řadu mezi vdj. Hosov (2 x 3000 + 100) m3 (589,5/586,0 m n.m.) a vdj. Kosov 2 x 1500 m3 (568,8/565,1 m n.m.) přívodním řadem do vodovodní sítě. Popice V místní části Popice je budován veřejný vodovod. Stavba byla zahájena roku 2003 (kolaudace 2004). Zdrojem pitné vody je vrt s využitelnou vydatností 0,25 l/s, hloubky 20 m. Z vrtu je voda čerpána do ÚV (kapacita 0,18 l/s). Upravená voda je čerpadlem o výkonu 0,18 l/s čerpána výtlačným řadem PE 63/5,7 mm dl. 277 m čerpána do vodojemu Popice 2 x 5 m3 (649,3/647,5 m n.m.). Z vodojemu je voda distribuována do rozvodné sítě. Do dokončení stavby veřejného vodovodu bude zásobení objektů vodou zajištěno z vlastních zdrojů - studní. Sasov Městská část Sasov je součástí vodovodní sítě II. tlakového pásma města Jihlavy. Staré Hory Městská část Staré Hory je součástí vodovodní sítě města Jihlavy. Vysoká Obec Vysoká má vybudovaný veřejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1979. Obec je zásobena vodou gravitačně z akumulačního vdj. Vysoká 2 x 250 m3 (645,0/641,7 m n.m.). Zborná V obci Zborná je vybudovaný veřejný vodovod, který je zásoben pitnou vodou z vlastního zdroje (vrtu pod obcí) a z vlastní akumulace upravené pitné vody. Při navrhované výstavbě nových rodinných domů (v současnosti ve fázi územního řízení, stavebního řízení a platná stavební povolení) v jednotlivých místních částech je naplánováno napojení rozvojových ploch na veřejný vodovod. Stávající zdroje jsou v současné době dostačující.

Odvodnění území Antonínův Důl Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. Červený Kříž Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. Henčov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Do budoucna je navrženo vybudování nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Stávající kanalizace bude využita pro odvod dešťových vod. Splašky budou napojeny na splaškovou kanalizace v k.ú. Helenín a společně čerpány výtlakem na ČOV Jihlava. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


32

Heroltice Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Je navrženo vybudovat novou kanalizaci odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny do centrální jímky a odtud čerpány výtlakem na ČOV Jihlava. Stávající kanalizace bude využita pro odvedení dešťových vod. Horní Kosov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. V této místní části je navržena rekonstrukce některých stávajících stok a výstavbu nové kanalizace v rozvojových lokalitách. Hosov V této městské části je vybudován pouze kanalizační sběrač, na který je napojena úpravna vody, zbývající část obce není odkanalizována. V roce 2006 bylo realizováno odkanalizování místní části výstavbou splaškové kanalizace v celkové délce 1512 m; tlakové kanalizace v celkové délce 417 m a čerpací stanice splaškových vod. Hruškové Dvory Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. V dalších letech proběhne rekonstrukce celé kanalizační sítě v této městské části a výstavba jednotné kanalizační sítě v lokalitách, které nejsou dosud odkanalizovány. Jihlava Provozní skupina Jihlava je tvořena městskými částmi Horní Kosov, Hruškové Dvory, Jihlava a Staré Hory. Městská část má vybudovanou z větší části jednotnou kanalizaci a z části kanalizaci oddílnou. Celková délka sítě je 102 309 m. Na tuto síť je napojeno 50 352 obyvatel. Kanalizace ústí do stávající ČOV ve městské části. Stávající kanalizace byla vybudována v různých časových horizontech a v současné době vykazuje její nejstarší část vážné poruchy své funkce. Do budoucna je navržena postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě a výstavba kanalizace nové do dosud neodkanalizovaných (nebo nedostatečně odkanalizovaných) částí. Je též navržena intenzifikace ČOV Jihlava na 99 917 EO. Kosov Tato městská část nemá v současnosti vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel bude i nadále řešena likvidace odpadních vod individuálně. Pávov Tato městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Je vybudována nová kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Splašky jsou svedeny do centrální jímky a odtud čerpány na čistírnu odpadních vod Jihlava. Stávající kanalizace je využita pro odvod dešťových vod. Pístov Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť.



33

Popice Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť, která je využívána k odvádění dešťových vod. Z důvodu . nízkého počtu obyvatel bude nadále řešena likvidace odpadních vod individuálně. Sasov Tato městská část má vybudovanou soustavnou kanalizační síť. Je navrženo vybudování nové oddílné kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Městská část byla napojena na kanalizační systém města, který je zakončen čistírnou odpadních vod Jihlava. K výstavbě splaškové kanalizace dojde v pozdějších letech. Staré Hory Tato městská část má v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je napojena sběračem na jednotnou kanalizační síť města Jihlavy . V budoucnu je navržena dostavba jednotné kanalizační sítě. Vysoká V současné době probíhá výstavba splaškové kanalizace a ČOV. Zborná Tato městská část nemá v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Návrh vybudovat novou kanalizaci odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou odváděny na nově vybudovanou ČOV v této městské části.

2.6. Půda V řešeném území převažují zejména kyselé typické kambizemě, které v nejvyšších polohách přecházejí do menších ploch dystrických kambizemí. V plochých sníženinách jsou zastoupeny primární pseudogleje, ve výrazněji podmáčených drobných sníženinách jsou ve větších plochách vyvinuty i typické gleje. Ostrůvkovitě se na sprašových hlínách vyskytují luvizemě a typické hnědozemě. Na skalách a sutích se vyvinuly rankery.



34

Obrázek č. 11 Pedologické poměry širšího zájmového území

Zdroj: [www.portal.gov.cz]

Bilance půdy Město Jihlava je oblastí s převahou orné půdy a lesních pozemků a s relativně nízkým (v poměru k dalším druhům pozemků) zastoupením trvalých travních poorostů, což dokazuje i struktura druhů pozemků daného území. Tabulka č. 16 Struktura druhů pozemků města Jihlava v roce 2010 Výměra Druhy pozemků [ha]] Orná půda 3 199 Chmelnice Vinice Zahrady 271 Ovocné sady 6 Trvalé travní porosty 712 Zemědělská půda 4 187 Lesní půda 2 598 Vodní plochy 165 Zastavěné plochy 352 Ostatní plochy 1 484 Celková výměra 8 786 pozemků Pozn.: Údaje k 31.12.2010 Zdroj: [www.risy.cz]

Základní vlastnosti půd jsou charakterizovány kódem BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). V ní je obsažena informace o klimatickém regionu, expozici, skeletovitosti, Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


35

hloubce, textuře a půdním druhu zájmové plochy. Hlavní determinantou je druhé a třetí číslo kódu definované jako hlavní půdní jednotka – HPJ. Půdy jsou dle kódu BPEJ řazeny do stanovených kategorií tříd ochrany, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 17 Charakteristika tříd ochrany ZPF Třída ochrany I. třída

Charakteristika

bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro event. výstavbu. IV. třída půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. třída zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd leze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Zdroj: [Metodický pokyn MŽP č. OOLP/1067/96, ze dne 1.10.1996]

Z hlediska kvality půd a tříd ochrany na území města Jihlava výrazně převažují půdy s třídou ochrany III – V. Nejcennější půdy spadající do třídy ochrany I a II se roztroušeně vyskytují po celém území, především však v okrajových částech řešeného území.



36

Obrázek č. 12 Třídy ochrany ZPF v řešeném území

Pozn.: červená linie vymezuje řešené území Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010]

Řešené území je význačné vysokou lesnatostí především v okrajových částech, a tím i rozlohou pozemků určených pro funkci lesa (PUPFL). Lesní pozemky zabírají celkem 2598 ha, tj. 29,57 % území. Výrazně převládají lesy hospodářské, dále se zde vyskytují lesy zvláštního určení, lesy ochranné zcela chybí.

2.7. Fauna, flóra, ekosystémy Biogeografická charakteristika Podle biogeografického členění ČR (Culek, 1996) leží území města Jihlava na rozhraní 3 biogeografických regionů - 1.46 Pelhřimovský bioregion, 1.48 Havlíčkobrodský bioregion a 1.50 Velkomeziříčský bioregion (zabírá převážnou část území). 1.46 Pelhřimovský bioregion Bioregion je tvořen zdviženou plochou vrchovinou, převážně budovanou rulami. Bioregion má biotu 4. bukového a slaběji vyvinutého 5. jedlovo-bukového stupně. Má omezenýkontakt s nižšími částmi České kotliny a chybí v něm některé běžné druhy. Doznívají zde i alpské vlivy. Potenciální vegetací z větší části tvoří bikové bučiny, na vystupujících hřbetech a kopcích či v údolních zářezech květnaté bučiny, na skalnatých vrcholech i suťové lesy. V depresích jsou malé lokality podmáčených smrčin a rašelinišť. Netypickou část tvoří



37

přechodné území podél zaříznutého údolí Želivky a přechodná území s výběžky plochého reliéfu s acidofilními doubravami. V krajině jsou charakteristické drobné rašelinné louky, menší rybníky a fragmenty podhorských bučin, převažují však kulturní smrčiny a orná půda. 1.48 Havlíčkobrodský bioregion Bioregion tvoří plochá zdvižená pahorkatina na rulách, u okrajů rozčleněná mělkými zaříznutými údolími, vyjímečně i skalnatými. Převažuje biota 4. bukového vegetačního stupně, u okrajů s přechody do 3. a 5. stupně. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny s o strovy květnatých bučin. Oproti okolním bioregionům je biota charakteristicky ochuzená a vlivem plošin monotónní, nevýrazná, v mělkých skalnatých údolích s částečným vlivem středočeských hájů. Netypickou částí je na teplejším a živnějším severním okraji pruh dubohabrových hájů a acidofiůlních doubrav. Převažují zde kulturní smrčiny a orná půda. 1.50 Velkomeziříčský bioregion Bioregion je tvořen pahorkatinou na zdviženém zarovnaném povrchu na rulách a syenitech. Převažuje ochuzená hercynská biota 4. bukového stupně s přechody do 5. stupně. Na východním okraji je patrný vliv suchých, teplejších částí jihozápadní Moravy s přítomností východních a jižních migrantů a řadou mezních prvků. Potenciální vegetace náleží jednotvárným bikovým bučinám, na členitějším reliéfu i květnatým bučinám. Netypickou část tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, který je nižší, teplejší, sušší a vyskytují se zde i acidofilní bučiny. Převažuje orná půda, lesy jsou většinou kulturní smrčiny, méně bory. Fragmenty bučin jsou nepatrné. Typické jsou drobné rybniční pánve.

Flóra zájmového území Flóra zájmového území se nejvíce odvíjí od geologické stavby území a klimatických poměrů. Významný podíl na druhové skladbě má i antropogenní ovlivnění krajiny. V potenciální vegetaci převažují acidofilní bučiny (Luzulo-Fagion), na živných substrátech jsou místy rozšířeny i květnaté bučiny (pravděpodobně Dentario eneaphylli-Fagetum). V nivách vodních toků se nachází luhy (Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotaeFraxinetum). Velmi vzácné jsou suťové lesy (Tilio-Acerion) a fragmenty primární skalní vegetace. Náhradní vegetaci reprezentují na mezofytních stanovištích především ovsíkové louky (Arrhenatherion). Na vlhkých loukách se nachází Calthenion a Filipendulenion a svazy Caricion fuscae a Caricion rostratae. V okolí rybníků se vyskytuje Magnocaricion elatae. Flóra je velmi chudá, tvořená takřka výhradně zástupce hercynské květeny, vliv Alp se projevuje vzácným výskytem submontánních druhů, např. ostřice chlupaté (Carex pilosa), řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia) a dřípatky horské (Soldanella montana). Některé druhy zde dosahují absolutní východní areálové hranice, např. rozchodník pýřitý (Sedum villosum), hořeček český (Gentianella bohemica) a tuřice blešní (Vignea pulicaris).

Fauna zájmového území Struktura fauny je především určována strukturou ekosystémů. Ve zkulturněné krajině středních poloh se vyskytuje běžná hercynská fauna s fragmenty fauny hercynských bučin. V severní části území převládají lesní společenstva a na ně navazující ochuzená podhorská fauna hercynského původu. Běžně se zde vyskytuje např. ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor), vydra říční (Lutra lutra), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), břehule říční (Riparia riparia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus) či mihule potoční (Lampetra planeri). Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


38

Lesy a ostatní zeleň Území náleží do přírodní lesní oblasti č. 16 – Českomoravská vrchovina. Na území lesních hospodářských celků jsou zastoupeny 4 lesní vegetační stupně (lvs): výrazně převládá 5. lvs – jedlobukový a 6. lvs - smrkobukový, ostrůvkovitě jsou v území zastoupeny 3. lvs – dubobukový a 4. lvs – bukový. Z převážné části jde o lesy hospodářské, lesy ochranné nejsou na sledovaném území vyhlášené, z lesů zvláštního určení jsou v převážné většině zastoupeny lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, ojediněle jsou zastoupeny lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Funkce lesa jsou definovány v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích, v pozdějším znění, konkrétně v jejich kategorizaci, kde zejména v podmínkách řešeného území kromě hospodářských funkcí plní lesy další i tzv. mimoprodukční funkce, jako je např. ekologicko stabilizační, rekreační, půdoochranná, klimatická funkce, atp. Do kategorií lesa je zahrnuta pouze tzv. porostní plocha a nikoliv bezlesí, přestože je vymezené v katastru nemovitostí evidovaných lesních pozemků. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění, vymezuje pojem „dřeviny rostoucí mimo les“, kterými se rozumí „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond“, které spadají pod zvláštní ochranu podle tohoto zákona. Výskyt nelesní zeleně patří mezi významné krajinotvorné prvky místního významu. Na řešeném území byly identifikovány plochy nárostů a dřevin, rozšířených po celém území především v podobě nepěstěných náletů lesních dřevin na dlouhodobě nevyužívané pozemky, které jsou výsledkem probíhající sukcese. Dále jsou zde zřetelné plochy urbanizované zeleně (veřejná, soukromá, vyhrazená), tvořené např. zahradami a oddychovými parkově upravenými plochami. Významnými dominantními prvky jsou především solitéry a liniová zeleň (aleje, stromořadí), které se v území vyskytují poměrně často. Na plochách nelesní zeleně jsou zastoupeny především dřeviny jako např. bříza, jeřáb, jasan, javor, smrk, v případě uměle založené liniové doprovodné zeleně převažuje lípa, javor, jasan.

2.8. Krajina, ÚSES, chráněná území Krajina a krajinný ráz Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázu je možné vyhlásit přírodní park (v řešeném území se nevyskytuje). Typologie krajiny území města Jihlava podle různých charakteristik a ukazatelů je znázorněna na následujících obrázcích. Z hlediska krajiny spadá území do krajinného celku: Havlíčkobrodsko, Horní Pojihlaví a Křemešnicko. Havlíčkobrodsko je charakteristické pro intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinu



39

s výraznou osou řeky Sázavy s drobnými údolími a mnoha dochovanými původními sídly, Horní Pojihlaví jako krajina zarovnaných povrchů rozřezaná tokem Jihlavy, Křemešnicko jako vrchovinný lesnatý prostor venkovských sídel až horského charakteru při okraji s četnými rašeliništi, rybníky. Pro dané území a jeho sousedící okolí bylo dále definováno několik míst krajinného rázu: Plandry, Rantířov, Hybrálce, Údolí Jihlavy I., Rounek a Výskytná. Dále jsou pro krajinu daného území typické rozhledy (místa vyhlídky) do okolních horizontů, kde se uplatňují jednotlivé prvky krajinného rázu. Obrázek č. 13 – Celky krajinného rázu


Krajina řešeného území je dle krajinné typologie řazena do: Krajina jako jeden s prvků významně spoluutváří krajinný ráz území, tvoří především jeho přírodní složku, dalšími je kulturní a historická charakteristika daného místa, jeho spojitosti a vazby. Mezi sledované prvky krajinného rázu patří např. pozitivní i negativní dominanty, jak přírodního, kulturního, tak i technického charakteru. Prostorově je lze rozlišit dále na plošné a liniové, případně bodové (solitéry, rozhledny apod.). Krajinný ráz je chráněn zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to před činnostmi, jež by snižovali jeho estetickou nebo přírodní hodnotu. Pro jeho ochranu je možné vyhlásit přírodní park. Jihlavská krajina je kategorizována jako krajina: Dle reliéfu – převážně jako krajina vrchovin Hercynica Dle osídlení – na území města Jihlava jako krajina urbanizovaná, v okolí převážně jako lesozemědělská krajina a na SV v oblasti Vysokého Kamene jako typicky krajina lesní Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


40

Dle využívání – je východ oblasti od Jihlavy charakterizován jako krajiny pozdně středověké Hercynikum, zbylá oblast zahrnující i město Jihlavy je klasifikována jako vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica Většina přírodních dominant je považována za pozitivní, z negativních poté můžeme vysledovat ty, jež vznikly převážně tvorbou člověka – areál Kronospan, bývalé kasárny, haly, city park Jihlava apod. Z pozitivních dominant jsou to v místním měřítku často solitérní vzrostlé památné stromy, z dálkových i exponovaných podhledů se uplatňují vitální stromořadí. Krajina a krajinný ráz je určitou hodnotou území, kterou posilujeme návrhem adekvátní urbanistické koncepce, doplněné o sídelní a mimosídelní zeleň. Na mnoha plochách s rozdílným funkčním využitím je nutné pro zachování a podporu krajinného rázu respektovat stávající hodnoty území a pomocí dalších nástrojů včetně regulativů je i vytvářet. Typologie krajiny území města Jihlava podle různých charakteristik a ukazatelů je znázorněna na následujících obrázcích.

Obrázek č. 14 Typologie krajiny podle reliéfu




41

Obrázek č. 15 Typologie krajiny podle využití


Obrázek č. 16 Typologie krajiny podle osídlení

Zdroj: [www.portal.gov.cz] Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


42

NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kriterií. Natura 2000 se nesnaží chránit jednotlivé druhy, ale především ohrožené typy prostředí. V České republice vláda vyhlašuje tzv. Ptačí oblasti (PO) a Evropsky významné lokality (EVL). Na území města Jihlava zasahují v rámci evropské soustavy NATURA 2000 EVL Lužný rybník (k.ú. Vysoká u Jihlavy, Pístov u Jihlavy), EVL Zaječí skok (k.ú. Horní Kosov), EVL Šlapanka a Zlatý potok (k.ú. Pávov) a EVL Vysoký kámen u Smrčné (k.ú. Pávov). PO do řešeného území nezasahuje žádná. Podrobnější popis jednotlivých EVL je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 18 EVL na území města Jihlava Název EVL Lužný potok

Kód NATURA CZ061051 2

Plocha [ha] 15,0017

Předmět ochrany

Vyhlášení

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Lokalita dvouhrotce zeleného (Dicranum viride) lokalita vydry říční (Lutra lutra)

Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.

EVL Zaječí CZ061500 2,4765 skok 1 EVL Šlapanka CZ061333 245,3877 a Zlatý potok 2 bučiny asociace Asperulo-Fagetum EVL Vysoký CZ061000 242,0996 kámen u 3 Smrčné Zdroj: [AOPK ČR, www.nature.cz, upraveno Cityplan]

Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb.



43

Na následujícím obrázku je grafické vymezení EVL na území města Jihlava. Obrázek č. 17 EVL na území města Jihlava

Pozn.: 1 – EVL Lužný potok, 2 – EVL Zaječí skok, 3 – EVL Šlapanka a Zlatý potok, 4 – Vysoký kámen u Smrčné Zdroj: [AOPK ČR, http://mapy.nature.cz, upraveno Cityplan]

Zvláště chráněná území Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se rozlišuje 6 kategorií zvláště chráněných území – národní park (NP), chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NP) a přírodní památka (PP). Na území města Jihlava nezasahuje žádné velkoplošné zvláště chráněné území (NP, CHKO). Maloplošná zvláště chráněná území (mZCHÚ) se zde nacházejí 2 – PR Zaječí skok a PP Vysoký kámen, jejichž podrobnější charakteristika je uvedena v následující tabulce. Dále je uvedeno grafické znázornění mZCHÚ v řešeném území.



44

Tabulka č. 19 Maloplošná ZCHÚ na území města Jihlava PR Zaječí skok 526 Horní Kosov 1,5 ha 1933 (1992) Strmé skály nad řekou Jihlavou s arkticko-alpinskými relikty (Woodsia ilvensis) i typy teplomilnějšími. PP Vysoký kámen Kód AOPK: 710 Katastrální území: Pávov Rozloha: 12,52 ha Rok vyhlášení: 1982 (1990) Předmět ochrany: Zachování původního listnatého porostu buku, javoru klenu a javoru mléče. Zdroj: [AOPK ČR, http://drusop.nature.cz, upraveno Cityplan] Kód AOPK: Katastrální území: Rozloha: Rok vyhlášení: Předmět ochrany:

Obrázek č. 18 Maloplošná ZCHÚ na území města Jihlava

Zdroj: [AOPK ČR, http://mapy.nature.cz, upraveno Cityplan]



45

Přechodně chráněné plochy (PCHP) Jako PCHP se podle § 13 zákona o ochraně přírody a krajiny mohou vyhlásit území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů a současně i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. PCHP se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období (např. doba hnízdění). Na území města Jihlavy se nachází nebo zasahují celkem 3 PCHP (viz následující tabulka). Tabulka č. 20 PCHP na území města Jihlava Název Kosovský lom

Charakteristika Přírodě blízký smíšený les na prudkém V až SV svahu se sutí, balvany a menšími skalními výchozy s velmi pestrou druhovou skladbou Smrčenský potok Lokalita nad a pod rybníkem Borovinka s přirozeně meandrujícím potokem a výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Lesnovské Lokalita zahrnuje dva rybníky s okolními mokřadními biotopy. Jedná se o rybníky komplex rákosin, vysokých ostřic, makrofytní vegetace a vegetace mokřadních vrbin. Zdroj: [ČSOP Jihlava, http://csop-jihlava.euweb.cz/]

Obrázek č. 19 PCHP na území města Jihlava

Pozn.: okrová plocha znázorňuje řešené území; 1 – PCHP Lesnovské rybníky, 2 – PCHP Smrčenský potok, 3 – PCHP Kosovský lom Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


46

Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů V ust. § 48 - § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny.

Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. Na území města Jihlava se nachází celkem 33 lokalit s doloženým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jejichž seznam je uveden v následující tabulce.



47

Tabulka č. 21 Lokality zvláště chráněných druhů na území města Jihlava Lokalita Bradelské rybníky Pod Ptačím vrchem Soustava rybníčků u Hosova Zeleň u silnice J od Pístova Pístovské mokřady Pod Větrníkem Lesní porost nad levým břehem řeky Jihlavy pod silnicí od Plander Mokřad v nivě řeky Jihlavy Rybníčky U Švábky JV od Heroltic Rybníček u vjezdu na letiště v Henčově Kaskáda rybníčků v průmyslové zóně v Bedřichově U Kněžského rybníka Mokřad kolem Zlatého potoka pod hrází Pávovského rybníka Duby na hrázi Pávovského rybníka Široký a Dubový rybník Nad Pstružným rybníkem Mokřady u Červeného kříže Mokřady nad bezejmenným rybníčkem JZ od Lesnova Rybník a mokřady ZJZ od Vysoké Rybníček s mokřady u lesa JZ od Vysoké Louka v Pávově Tůň u Lesnova Niva řeky Jihlavy u Helenína Tůně u Nového Pávova Zeleň u heliportu Rybníky U Břízy Helerův rybník U Stříbrného Dvora Alej ke Kosovu Lesopark ve Starých Horách Alej k Vysoké Mokřady u Popického rybníka Rybníky u Popic Mokřad u Pístova Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Katastrální území Hosov Pávov, Zborná Hosov Pístov Pístov Jihlava Staré Hory Staré Hory Henčov Heroltice Hruškové Dvory Bedřichov u Jihlavy Pávov Pávov Bedřichov u Jihlavy, Zborná Pávov Pávov, Červený Kříž Bedřichov u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Pávov Bedřichov u Jihlavy Henčov Pávov Jihlava Horní Kosov Jihlava Pávov, Zborná Kosov, Jihlava Jihlava, Staré Hory Vysoká u Jihlavy Vysoká u Jihlavy Popice Pístov, Jihlava

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. Předpokládá se, že v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Zjednodušeně si lze představit, že biokoridory jsou využívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhů.



48

Rámcem pro přírodní prvky a jejich provázání v zastavěném i nezastavitelném území je územní systém ekologické stability, který je limitem území a je překryvnou funkcí pro adekvátní funčkní využití území, kde jej lze metodicky umístit takovým způsobem, aby byla zajištěna jeho funkčnost. Prvky ÚSES jsou vymezeny na plochách sídelní zeleně, vodních plochách, mimosídelní zeleně, výjimečně i na plochách rekreace, soukromé zeleni atd.. Současné prvky sídelní i mimosídelní zeleně společně se stabilními nezastavitelnými plochami tvoří kostru ÚSES a dávají předpoklad pro vznik, funkci nebo obnovení fungování ekosystémů. V kapitole e) návrhové textové části ÚP jsou jednotlivě vyjmenovány navržené prvky lokálního systému ÚSES, upřesněné prvky regionálního a nadregionálního systému ÚSES. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Jihalva poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Tabulka č. 22 Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území: číslo k. ú. 757900 659878 659827 648680 638421 643084 643092 648698 659673 691372 659835 659916 721000 725765 659843 659860 721018 791610 město Zdroj: Cityplan

název k.ú. Antonínův Důl Bedřichov u Jihlavy Helenín Henčov Heroltice u Jihlavy Horní Kosov Hosov Hruškové Dvory Jihlava Kosov u Jihlavy Pančava Pávov Pístov u Jihlavy Popice u Jihlavy Sasov Staré Hory Vysoká u Jihlavy Zborná Jihlava

výměra k. ú. [ha] 125,0550 693,7367 155,8378 504,9432 409,2851 408,6117 681,0639 314,0250 1312,3379 568,1535 170,4988 1047,4235 575,2588 592,3542 167,9634 218,0489 496,8971 343,9065 8785,4010

Kes 1,100 0,989 0,553 1,102 0,185 0,462 1,144 0,130 0,210 0,454 0,166 3,195 0,520 1,849 0,535 0,331 1,240 2,023 0,745



49

Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999): 8785,4010 KES < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < KES < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < KES < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < KES < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). KES > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území města Jihlava převládá území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Ovšem na celém území města je zastoupení přírodních prvků různé, u některých katastrálních území včetně k.ú. Jihlavy se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy a naopak v k.ú. Pávov se jasně jedná o krajinu s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncept ÚP Jihlava zahrnuje v rámci veřejně prospěšných opatření rozšíření stávajících a návrh nových prvků a hustší propojení lokálního ÚSES, jehož realizace významně posílí stávající prvky i jejich funkčnost. Nadregionální a regionální prvky ÚSES byly převzaty z nadřazené ÚPD: Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


50

Nadregionální prvky NRBC 55 Špičák na jihu řešeného území NRBK 181 – K124 Mohleno, jdoucí po východním okraji hranic k.ú. podél vodního toku Jihlavy, spojující RBC 706 Hůlová – RBC 700 Za dvorem (SV, SZ směrem navazuje na NRBK 124) NRBK 124 Špičák – Rasůveň, o dvou větvích vycházejících z RBC 371 Vysoký Kámen První větev odbočuje na západ území k RBC 1981 Kamenitý vrch (mimo řešené území) a pokračuje jižně k RBC 707 Vlčí jámy až k NRBC 55 na jižním okraji řešeného území Druhá větev odbočuje JV směrem podél toku Jihlavy k RBC 1982 Špitálský les, dále se rozdvojuje J-S směrem k RBC 706 Hůlová (jižně) a RBC 702 Borky (severně a dále pokračuje jako NRBK 124 na východ)

Regionální prvky Z regionálních prvků jsou na území zastoupeny již zmíněná biocentra: RBC 707 Vlčí jámy, RBC 371 Vysoký Kámen, RBC 706 Hůlová, RBC 1982 Špitálský les

Lokální prvky Základ lokálních prvků, doplněných o interakční, byl nově revidován, a to na základě ÚAP 2010, současně platného ÚP, současného stavu a evidovaných přírodně významných lokalit.

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněné segmenty krajiny, jež mají pro dané území specifický význam nebo jsou jinak přírodně cenné. VKP rozdělujeme na registrované (dle ust. § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny) a ty, jejichž ochrana automaticky vyplývá ze zákona. Mezi VKP ze zákona patří lesy, lesní plochy, mokřady, rašeliniště, vodní toky a vodní plochy atd., z nichž se na řešeném území vyskytují např. lesní plochy a porosty, vodní toky a slatiniště. Na území města Jihlava se nachází celkem 15 registrovaných VKP. Jejich bližší popis je uveden v následující tabulce.



51

Tabulka č. 23 Registrované VKP na území města Jihlava Název Karlův zámeček

Popis Parčík s porostem letitých, převážně listnatých dřevin ve věku od 150 do 200 let založený okolo bývalého loveckého zámečku Zeleň okolo Jánského kostela Letité lípy v okolí kaple sv. Jana Křtitele Smetanovy sady Cenná plocha historické zeleně v centru města Jihlavy, na území VKP se nachází 2 památné buky lesní ("Buky Bedřicha Smetany") Parčík u hlavního nádraží ČD Plocha městské zeleně u hlavního vlakového nádraží Tyršovy sady Cenná plocha městské zeleně ("Keťásek") Zeleň u hřbitova na Kalvárii Cenná plocha městské zeleně Lesnov Cenná plocha příměstské zeleně na ploše bývalého historického parku Park M. R. Štefánika Cenná plocha městské zeleně Parčík u Psychiatrické léčebny Cenná plocha městské zeleně Zeleň v areálu Psychiatrické léčebny Cenná plocha městské zeleně Velký Heulos Lesopark v blízkosti centra města Jihlavy Stráň u Sasova K západu orientovaná stráň s xerofilními společenstvy rostlin a hmyzu, významná lokalita Platanthera bifolia a dalších ohrožených taxonů Sady mládeže Cenná plocha městské zeleně ("Park legionářů") Malý Heulos Plocha historické zeleně v centru města Jihlavy Lípy v Sasově Skupina cenných exemplářů lip u místní kapličky Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Památné stromy Ve smyslu § 46 a §47 zákona o ochraně přírody a krajiny lze vyhlásit tzv. památné stromy. Jde o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. Každý památný strom má ze zákona stanovené ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena jakákoliv činnost, která by mohla být pro památný strom škodlivá (např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace,...). Na území města Jihlava se nachází celkem 12 lokalit s vyhlášenými památnými stromy (viz tabulka).



52

Tabulka č. 24 Památné stromy na území města Jihlava Kód

Název stromu

Druh stromu

100875

Lípa u Tomášků ve Zborné

lípa malolistá

100949

Buk na vrchu Rudný

buk lesní

104727

Dub letní u Henčova

dub letní

100933

Buk v Jihlavě

buk lesní červenolistý

100882

Buky Bedřicha Smetany

buk lesní (2 ks)

100877

Dub u Domu zdraví

dub letní

105729

Zerav obrovský v Jihlavě

zerav obrovský

100948

Javor v Popicích

javor klen

104726

Stromořadí v Bedřichově

100910

Lipové stromořadí u Modety

104825

Stromořadí v Horním Kosově

105402

Jilmy u Hosova

dub červený (9 ks) javor mléč (7 ks) javor klen (1 ks) jasan ztepilý (8 ks) jeřáb ptačí (2 ks) lípa velkolistá (2 ks) lípa srdčitá (2 ks) jasan ztepilý (1 ks) lípa srdčitá (31 ks) lípa velkolistá (8 ks) lípa srdčitá (9 ks) javor mléč (5 ks) javor klen (7 ks) jasan ztepilý (10 ks) jilm vaz (2 ks)

Obvod kmene [cm]

Katastrální území

415

Zborná

410

Bedřichov u Jihlavy

510

Henčov

410

Jihlava

-

Jihlava

340

Jihlava

287

Jihlava

334

Popice u Jihlavy

stromořadí

-

Bedřichov u Jihlavy

stromořadí

-

Jihlava

stromořadí

-

Horní Kosov, Jihlava

skupina stromů

-

Hosov, Pístov u Jihlavy

Typ objektu jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom

Zdroj: [ÚAP ORP Jihlava, aktualizace 2010, upraveno CityPlan]

Ekologická stabilita krajiny Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru druhů pozemků na území základní sídelní jednotky Jihlava, lze odvodit stupeň ekologické stability daného území a jeho změnu po realizaci změny využití území podle ÚP Jihlava. Koeficient ekologické stability (dále též KES) je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch k plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vybrané stabilní položky z kategorie ostatní plochy; za nestabilní jsou považovány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie ostatní plochy. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota KES, tím řešené území vykazuje vyšší ekologickou stabilitu.



53

Koeficient ekologické stability pro území města Jihlava má dle úhrnných hodnot druhů pozemků evidovaných ke konci roku 2010 hodnotu 0,75, přičemž stupnice hodnocení podle Míchala (1985) má následující charakteristiku: Tabulka č. 25 Rozmezí hodnot koeficientu ekologické stability Rozmezí hodnot KES Charakteristika KES ≤ 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur 0,10 < KES ≤ 0,30 území se zřetelným narušením přírodních struktur 0,30 < KES ≤1,00 území intenzivně využívané 1,00 < KES < 3,00 území relativně vyvážené KES ≥ 3,00 území přírodní a přírodě blízká Zdroj: [Míchal, I., 1985: Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV]

Obrázek č. 20 Koeficient ekologické stability v řešeném území

Zdroj: [Aktualizovaná ÚAP kraje Vysočina, 2010]

Výsledná hodnota řadí řešené území do území člověkem intenzivně využívaného, ovšem i přesto spadající do kategorie přechodového pásma mezi krajinou plně antropogenizovanou a krajinou harmonickou. KES v řešeném území je pozitivně ovlivněn především vysokým podílem lesních komplexů.

2.9. Obyvatelstvo Počet obyvatel města má v posledních letech střídavou tendenci, přičemž na kolísavosti počtu (bydlících) obyvatel má hlavní podíl především stěhování. Stávající počet obyvatel obce je 51 154 (24 992 muži, 26 162 ženy; počet k 31.12.2010). Následujcí tabulky



54

dokumentují dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci (v letech 1971 – 2010) i vývoj za posledních 10 let (dle dostupných dat do r. 2010). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel byl v r. 1976 ovlivněn připojením do té doby samostatných obcí Hruškové Dvory, Zborná, Heroltice, Pístov a Popice, v r. 1980 obce Horní Kosov a v r. 1989 obce Cerekvička (ta se v r. 1991 od města Jihlava odtrhla a sloučila s obcí Rosice).



55

Tabulka č. 26 Základní demografické ukazatele města Jihlava Obyvatelstvo Počet bydlících obyvatel (k 31.12.2010) Živě narození (rok 2010) Zemřelí (rok 2010) Přirozený přírůstek (rok 2010) Přistěhovalí (rok 2010) Vystěhovalí (rok 2010) Saldo migrace (rok 2010) Přírůstek/úbytek (rok 2010) Počet obyvatel ve věku 0-14 let (k 31.12.2010) Počet obyvatel ve věku 15-64 let (k 31.12.2010) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (k 31.12.2010) Zdroj: [ČSÚ]

Muži 24 992 305 238 67 446 558 - 168 - 45 3 585 18 223

Ženy 26 162 298 265 33 448 504 - 112 - 23 3 471 17 775

Celkem 51 154 603 503 100 894 1 062 - 168 - 68 7 056 35 998

3 184

4 916

8 100

Tabulka č. 27 Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v období 1971 - 2007 Rok 1971 1980 1991 2000 2005 2010 Zdroj: [ČSÚ]

Počet obyvatel 41 730 51 975 52 631 51 408 50 859 51 154

Tabulka č. 28 Vývoj počtu obyvatel ve městě Jihlava v období 2001 - 2010 Počet obyvatel Zdroj: [ČSÚ]

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 50 377 50 174 50 100 49 864 50 859 50 916 50 795 51 143 51 222 51 154

2.10. Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky Historický vývoj obce a osídlení území Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40. let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména velkorysostí jeho založení. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby – farní kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Bylo chráněno mohutným opevněním, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se razily mince. Zachované umělecké památky (iluminované právnické rukopisy a pozdně gotické plastiky) patří k nejvýznamnějším svého druhu v českých zemích. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


56

Jihlava zaujímá přední místo i v oblasti právní – poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno horní právo, které se stalo vzorem pro řadu dalších horních měst. Po dlouhá staletí byla Jihlava sídlem vrchního horního soudu. Význam těžby stříbra poklesl koncem 14. století, kdy byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra a doly postiženy zemětřesením a záplavami. Hospodářský vývoj města však již v té době zajišťoval obchod a řemeslná výroba – zejména soukenictví – se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím. Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní (mázhauzem) otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodžií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více než sto let, než byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je jezuitský kostel sv. Ignáce vybudovaný spolu s kolejí a gymnáziem v poslední čtvrtině 17. století. Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichž zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se živily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18. století byla Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době mění – vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů jsou upravována klasicistně. Celá městská památková rezervace – jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury – potěší každého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie. Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1951 (nové znění 1982). V historickém středu se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek. [Turistické informační centrum v Jihlavě, http://tic.jihlava.cz]

Kulturní památky Dle údajů informačního serveru Národního památkového ústavu Monumnet a Ústředního je v řešeném území vyhlášena městská památková rezervace (MPR), která byla vyhlášena v r. 1982 a zahrnuje 214 památkově chráněných objektů. Celkem je na území města Jihlava 259 nemovitých kulturních památek a 2 národní kulturní památky (viz tabulka č. XXX), které byly dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek.



57

Tabulka č. 29 Národní kulturní památky na území města Jihlava číslo rejstříku

část obce

památka umístění rozhodnutí Kostel sv. Jakuba Jakubské NV č. 170/2008 ze dne 28. 19125/7-4877 Jihlava Většího v Jihlavě náměstí dubna 2008 Přemyslovský NV č. 50/2010 Sb. ze dne 8. 90013 / 37-26582 Jihlava krucifix z Jihlavy února 2010 Zdroj: [Národní památkový ústav - http://monumnet.npu.cz; upraveno CityPlan]

Podle Státního archeologického seznamu ČR (SAS) se na řešeném území nalézá území s archeologickými nálezy (ÚAN) kategorií I, II a IV. Soupis ÚAN I a II s bližší identifikací je uveden v tabulce:

Tabulka č. 30 Území s archeologickými nálezy města Jihlava Pořadí SAS

Název ÚAN

23-23-24/1 středověké a novověké jádro města Jihlava 23-23-24/3 středověké a novověké jádro obce Hosov 23-23-24/4 středověké a novověké jádro obce Pístov 23-23-24/5 Couk rančířovských šachet 23-23-24/6 "Postřibřovací couk" u Rančířova ("V ráji") 23-23-24/7 středověké a novověké jádro obce Vysoká 23-23-24/8 židovský hřbitov 23-23-25/1 středověké a novověké jádro obce Kosov 23-23-25/4 Sasov-štola "Na malém díle" 23-23-25/5 štola sv. Jiří 23-23-25/6 "U tří smrků" Zdroj: [SAS ČR, http://twist.up.npu.cz]

Kategorie ÚAN I II II I I II I II I I I

Katastrální území Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava

Vzhledem k výskytu ÚAN by, při změnách funkčního využití území spojených s výstavbou, mělo být postupováno a měly by dodržovány povinnosti vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebníci jsou proto již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (ZAV).



58

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Město Jihlava se nachází v oblasti, kde je velmi významným podílem zastoupeno zemědělství. Tomu odpovídá i krajinná struktura území, s převládajícími intenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Souvislé lesní porosty se nachází především v okrajových částech řešeného území, vzrostlá zeleň je zastoupena v podobě niv vodních toků, roztroušené mimolesní zeleně a jako doprovodná zeleň komunikací. Intenzivní využívání území neposkytuje množství přírodně cenných ploch, i přesto se území vyznačuje (vzhledem k jeho celkové rozloze) relativně velkým zastoupením přírodních hodnot (EVL mZCHÚ, registrovaná VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, dochovaný krajinný ráz území, apod.). V Konceptu ÚP jsou tyto skutečnosti ve velké míře zohledněny a respektovány, přesto zároveň v určitých případech navrhovaných rozvojových ploch má Koncept ÚP na některé přírodní hodnoty daného území negativní vliv. Realizací Konceptu ÚP budou dotčeny především tyto oblasti životního prostředí: Půda (zábory ZPF a PUPFL) Ochrana přírody (chráněné území, prvky ÚSES, biologická rozmanitost, krajinný ráz) Voda (vodní režim, kvalita vod) Ovzduší a hluková situace. Půda Výrazné změny nastanou v zemědělském půdním fondu, jenž bude ovlivněn převážnou většinou navrhovaných lokalit, které mění funkční využití zemědělské půdy a nárokují tak zábor ploch v současně nezastavitelném území města. Plochy budou sloužit především k výstavbě nových stavebních objektů různého typu (dopravní infrastruktura, rodinné domy, bytové domy,..). Vzhledem k úrodnosti půdy v dané oblasti se zábor ZPF týká půd s rozdílnou třídou ochrany; mezi záměry jsou též uvažované zábory ploch s nejkvalitnějšími půdami, tzn. s I. třídou ochrany. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Půdy V třídy ochrany jsou zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. Navrhované lokality rozvoje byly umísťovány přednostně na nižší třídy ochrany ZPF, avšak vzhledem k požadavkům zadání na rozsah nového ÚP a strukturu ZPF na území města Jihlava se nebylo možno vyhnout ani návrhu ploch na pozemcích ZPF s I. a II. třídou ochrany. Základní řešení Zábory ZPF celkem: 397,107 ha Zábory PUPFL celkem: 3,368 ha Variantní řešení Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


59

Zábory ZPF celkem: 561,622 ha Zábory PUPFL celkem: 3,370 ha

Ochrana přírody Jak bylo řečeno v úvodu kapitoly, území města Jihlava se vyznačuje množstvím různorodých přírodních hodnot obecného i zvláštního režimu ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Koncept ÚP tyto hodnoty v převážné míře respektuje, s ohledem na charakter území byly při lokalizaci návrhových ploch zohledněny dochovaný krajinný ráz a prostupnost území. I přesto však nebylo možné beze zbytku všechna přírodně významná místa respektovat a dochází ke střetům, a to především návrhem dopravních liniových staveb (VPS), kdy dochází k protínání prvků ÚSES, příp. zasahují lokality s výskytem zvláště chráněných druhů organismů či přechodně chráněné plochy. Hodnoty krajiny jsou stabilizovány návrhem ploch s funkcemi zemědělskými, sídelní i mimosídelní zeleně, resp. plochy smíšené nezastavěného území. Tomu odpovídá i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v krajině s dílčími návrhy na jejich změny, které jsou navrženy jako doplnění, resp. založení nových prvků ÚSES. Výkres koncepce uspořádání krajiny (odůvodnění ÚP) stabilizuje liniovou vegetaci (aleje a keře), která je součástí ploch s primárně jiným funkčním využitím a slouží k podpoře ÚSES, zvýšení ekologické stability krajiny a poskytuje služby ekosystémů (např. termoregulace města, snižování prašnosti a hlučnosti). Přesto realizací Konceptu ÚP je předpokládáno též určité ovlivnění základní kostry ekologické stability v území, neboť řada návrhových ploch je v určitém střetu se stávajícími prvky ÚSES. Vzhledem k záboru volné krajiny lze také předpokládat určité ovlivnění krajinného rázu. Z hlediska krajinného rázu je významný kumulativní vliv rozšiřování zastavitelného území do volné krajiny. Dopady se týkají také plánovaných doprovodných liniových staveb v podobě nové dopravní infrastruktury, kde bude posílena fragmentace krajiny a ovlivnění její prostupnosti.

Voda Koncept ÚP zohledňuje nutnost zadržení dešťové vody v území a minimalizaci povrchového odtoku (tj. například i požadavkem na řešení likvidace dešťových vod infiltrací v místě dopadu). Přesto realizace Konceptu ÚP v celém rozsahu může znamenat určité změny v hydrologických poměrech. Jedná se především o zvýšení a o urychlení povrchového odtoku z oblasti s ekologickými dopady na dotčené území a se zvyšováním rizika povodní. Je třeba jednotlivé návrhy řešit tak, aby nebyl obecně zvyšován povrchový odtok. Koncept ÚP dále respektuje vyhlášená záplavová území Q5 – Q100 i aktivní zónu záplavového území. Do těchto prostor jsou situovány především nezastavitelné plochy, příp. plochy s minimálním podílem zpevněných ploch (plochy veřejných prostranství), které v případě průchodu povodňové vlny umožní rozliv vody bez výrazných škod na majetku a zdraví osob. Koncept též jako opatření pro zadržení vody v krajině navrhuje drobnější opatření v podobě úpravy koryt vodních toků přírodě blízkým způsobem, ochrana proti erozi, Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


60

apod. Jakákoli výstavba nových objektů může ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. V Konceptu ÚP je navrhována řada záměrů výstavby pro funkci bydlení (individuální i hromadné bydlení, smíšené využití). Je navrhováno napojení těchto pozemků s bytovými jednotkami na kanalizační síť, včetně výstavby nových lokálních ČOV, současně je uvažováno s dostavbou kanalizace do některých dosud neodkanalizovaných městských částí i rekonstrukce kanalizace stávající. V důsledku se tedy dá očekávat převaha spíše pozitivního ovlivnění podzemních a povrchových vod nad ovlivněním negativním.

Ovzduší a hluková situace Na základě dat o kvalitě ovzduší za r. 2010 je možné konstatovat, že území města Jihlava nespadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, zejména z hlediska polétavého prachu. Významným znečišťovatelem ve městě je průmysl. V místních částech, které nejsou plynofikovány nebo teplofikovány, se významnou složkou znečištění ovzduší stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva. Ovšem nejvýznamnějším zdrojem znečištění je automobilová doprava. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení životního prostředí emisemi z dopravy zejména v centru města. Současné rostoucí zatížení hlukem a znečištění ovzduší (NOx, prach) způsobené automobilovou dopravou v sevřeném území centrální části města bude postupně eliminováno celkovou reorganizací základní dopravní kostry města a výstavbou nového vnitřního a vnějšího okruhu města dle Konceptu ÚP. Producentem emisí ovlivňujících kvalitu ovzduší ve městě se může však stát celkový nárůst mobilních zdrojů a případně též vyšší intenzita dopravy v místech se současnou nižší imisní zátěží. Nové lokální topeniště mohou představovat malé zdroje znečišťování ovzduší, i za předpokladu využití „ekologicky“ šetrnějších paliv jako je zemní plyn (tj. nové rozvojové plochy jsou navrženy k plynofikaci. Na území města Jihlava je obecně předpokládán pokračující převod na ekologicky šetrnější paliva (plynofikace, elektrické kotle, apod.).



61

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

4.1 Současné problémy životního prostředí v řešeném území Mezi nejvýznamnějšími současné problémy životního prostředí v Jihlavě se řadí velké imisní a hlukové zatížení oblasti, především centrální části města. Hlavním zdrojem zatížení jsou liniové a mobilní zdroje znečištění – dopravní zatížení a některé specifické stacionární zdroje výrobních areálů. I přes tuto významnou imisní zátěž zdrojů znečišťování ovzduší a dopravy není dlouhodobě území města řazeno do OZKO. Další historickou zátěží je intenzivní těžba nerostných surovin na území města napojená na sousední katastry obcí dle rozsahu dobývacích prostorů a s nimi spojené důsledky těžby a kultivace krajiny. Další problém představují zábory zemědělské půdy, zásah do krajinného rázu, fragmentace krajiny, případně změna vodního – odtokového režimu území související se změnou celkové retence krajiny. Další výraznější nedostatky v oblasti životního prostředí nebyly při průběžných průzkumech zjištěny.

4.2 Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí Zvláště chráněná území Na území města se nachází 2 maloplošná ZCHÚ (PR Zaječí skok, PP Vysoký kámen), která jsou jasně vymezenými limity území, a koncept ÚP je včetně jejich ochranných pásem plně respektuje. NATURA 2000 V řešeném území se nachází 4 prvky soustavy NATURA 2000. Jedná se o EVL Lužný potok, EVL Zaječí skok, EVL Šlapanka a Zlatý potok a EVL Vysoký kámen u Smrčné. Tato lokality jsou konceptem ÚP plně respektovány. Pro koncept ÚP nebylo příslušným úřadem vyžadováno zpracování samostatného vyhodnocení vlivů na lokality NATURA 2000 autorizovanou osobou dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu, že se nepředpokládá, že by realizace konceptu ÚP měla významné negativní vlivy na EVL. Prvky ÚSES nadmístního i lokálního významu Koncept ÚP zpřesňuje vymezení prvků nadregionálního a regionálního ÚSES nacházející se v řešeném území. Jedná se o část nadregionálního biocentra 55 Špičák, osy nadregionálních biokoridorů 124 Špičák – Rasůveň a 181 K124 – Mohelno, a regionální biocentra 371 Vysoký kámen, 702 Borky, 706 Hůlová a 1982 Špitálský les. Nadregionální Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


62

a regionální prvky ÚSES byly upřesněny a vymezeny, pokud to bylo možné na hranice parcel. Do os nadregionálních biokoridorů jsou v souladu s metodikou vložena lokální biocentra. V území je vymezeno alespoň částečně (biocentra ležící jen zčásti na řešeném území) 46 lokálních biocenter. Z toho 22 (LBC 1 – LBC 22) jsou biocentra vložená do os nadregionálních biokoridorů. Lokální biocentra jsou propojena biokoridory lokálního významu (36 lokálních biokoridorů). Významné krajinné prvky Jak je již zmíněno v předešlé kapitole o stavu životního prostředí, na území města se vyskytuje množství významných krajinných prvků (VKP) ze zákona i registrovaných. I přes to, že je vyžadováno jejich respektování a ochrana (koncept ÚP plně respektuje), jsou potenciálně ohroženy nedostatečnou péčí či respektováním při výstavbě v jejich okolí, kdy bude použitá těžká technika a další specifické mechanismy, jež mohou dřeviny poškodit. Ovlivněním vodního režimu mohou být tyto prvky rovněž následně negativně ovlivněny. Dalšími elementy podtrhujícími přírodní charakter území jsou památné stromy, které jsou vyhlášeny samostatně, ve skupinách nebo liniově jako aleje. Památné stromy na území města jsou specifikovány ve stavu životního prostředí (viz kapitola 2.9.8). Realizací konceptu ÚP nebudou dotčeny. Lokality zvláště chráněných druhů organismů a přechodně chráněné plochy V ust. § 48 - § 50 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou stanoveny základní podmínky pro ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Zákon zavádí členění zvláště chráněných druhů na tři stupně ohrožení: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Výčet rostlinných a živočišných druhů v rámci těchto skupin je pak obsahem příloh č. II a III Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Tato vyhláška nahrazuje starší právní předpisy, které se již dříve staly překonané a neodpovídají potřebám ochrany přírody a krajiny.

Na rozdíl od zvláště chráněných území nepožívají lokality zvláště chráněných druhů většinou žádný ochranný režim (přestože formálně zákon zaručuje ochranu jejich biotopů), takže i bez přímých zásahů do nich může dojít k ohrožení až vyhynutí místní populace. Péče o tyto lokality je spíše výjimečná (týká se zpravidla stanovišť velmi vzácných druhů) a závisí na dobré vůli správního orgánu, neziskové organizace či fyzické osoby. Významné lokality vzácných druhů rostlin a živočichů je možno vyhlásit za přechodně chráněné plochy. Z tohoto důvodu je celkem přirozená tendence podchytit významnější lokality vzácných a ohrožených (resp. zvláště chráněných) druhů rostlin a živočichů buď v rámci ZCHÚ anebo alespoň registrovaných VKP či biocenter. Jako PCHP se podle § 13 zákona o ochraně přírody a krajiny mohou vyhlásit území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů a současně i z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. PCHP se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období (např. doba hnízdění). Je třeba takovéto lokality respektovat v takové míře, aby nedošlo k jejich negativnímu ovlivnění či destrukci daného ekosystému.



63

5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH 5.1.

Územní rezervy

Koncept územního plánu navrhuje několik ploch dopravních koridorů a plochy územních rezerv. Tyto plochy nepodléhají vyhodnocení záborů ZPF, jejich účelem není realizace funkce, ale konzervace území pro zajištění daného budoucího účelu. V území dotčené rezervou bude zachován současný stav, dovoleno je pouze využití, které nenaruší budoucí funkci. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví budou tedy pokračovat současné trendy v tomto území. Koridory jsou vymezeny pouze pro dopravní infrastrukturu, územní rezervy pro více funkcí, především bydlení a smíšenou funkci, a to pro základní řešení cca rozdíl rozvojových ploch od variantního řešení a variantní řešení obsahuje plochu rezervy SH-BI-1, plochu zeleně, společné plochy rezerv pro obě varianty – rozšíření ploch ve Starých horách, Kosově, Heleníně, vodní plocha v Jihlavě Územní rezervy

Pozn. růžová – společné plochy rezerv pro obě varianty, červená – základní řešení, zelená – variantní řešení



64

Tabulka č. 31 Územní rezervy INDEX_NP JI-VD-3 JI-PZ.3-7 JI-PZ.1-11 PI-SM-2 JI-SM-5 PI-SM-1 JI-BI-8 PN-PZ-2 SA-SM-1 JI-PZ.1-5 PN-PV-1 JI-PV-3 PI-ZP-2 SA-SM-3 SA-PV-4 JI-PZ.1-6 HK-BI-8 JI-O-13 PN-BI-2 JI-BI-14 PI-DS-6 KO-DS-1 SA-PZ-1 HK-PZ.1-4 HK-BI-6 HD-VL-6 HD-PZ-4 PN-PZ-2 HD-PZ-4 SH-BI-1

FUNKCE_KOD VD PZ.3 PZ.1 SM SM SM BI B SM PZ.1 PV PV ZP SM PV PZ.1 BI O BI BI DS DS PZ PZ.1 BI VL PZ PZ PZ BI BI SM RI BI SM SM VD PV BI VL W SM PZ

KATASTR Jihlava Jihlava Jihlava Pístov u Jihlavy Jihlava Pístov u Jihlavy Jihlava Pančava Sasov Jihlava Pančava Jihlava Pístov u Jihlavy Sasov Sasov Jihlava Horní Kosov Jihlava Pančava Jihlava Pístov u Jihlavy Kosov u Jihlavy Sasov Horní Kosov Horní Kosov Hruškové Dvory Hruškové Dvory Pančava Hruškové Dvory Staré Hory Staré Hory Hruškové Dvory Hruškové Dvory Staré Hory Kosov u Jihlavy Kosov u Jihlavy Helenín Staré Hory Staré Hory Bedřichov u Jihlavy Jihlava Bedřichov u Jihlavy

VARIANTA A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A B B -



65

Tabulka č. 32 Koridory OZNAČ.

Šířka koridoru m

Využití

POPIS

Koridor 1 Koridor 2

100 100

DS DS

Koridor 3

200

DL

Koridor 4

100

DZ

Jihovýchodní obchvat koridor územní rezervy pro propojení II/602 a II/352. rozšířením letiště u místní části Henčov železniční propojení tratí propojení tratí č. 240 a č. 255

5.2. ÚSES – územní systém ekologické stability Prvky ÚSES, a to všech úrovní, budou pozitivním přínosem na veškeré složky životního prostředí i veřejného zdraví. Vlastní prvky jsou navrženy jako překryvná funkce, nikoli jedinečná, a to na funkcích k tomu vhodných. Pro ÚSES je dále stanoven regulativ, jež musí být na všech plochách respektován. Nejvíce pozitivní vliv bude mít návrh ÚSES na složky přírodní, tedy krajinu a krajinný ráz, lesní porosty, dále na vodní prostředí a mikroklima, sekundárně i na půdu, ovzduší, obyvatelstvo, nepřímo pozitivní mohou mít prvky vliv i na kulturní hodnoty. Bez vlivu budou návrhy na složku odpadů, energetiku.



66

5.3. Stupnice hodnocení V rámci tohoto vyhodnocení je porovnáván vliv níže popsaných variant realizace územního plánu na životní prostředí: Tabulka č. 33 Popis variant Varianta Nulová

Popis Uvažováno je s platností a trendem rozvoje dle stávajícího územního plánu, tedy by nedošlo k novým transformacím ploch a koordinovaným úpravám rozvoje města jak z hlediska veřejného, tak i individuálního zájmu (nebyly by zohledněny nové náměty rezidentů města a vlastníků pozemků). Platnost územního plánu by skončila rokem 2015 a dále by již nebyl umožněn rozvoj, pouze v rámci stavebního zákona, tedy v intravilánu města a v jeho nejbliží návaznosti pro lokální obytnou funkci. Do roku 2015 lze předpokládat, že by došlo k realizaci pouze individuálních bytových výstaveb, případně lokálních projektů. Nedošlo by k transformaci zahrádkářských oblastí v centru města na nové plochy, bydlení se zelení, smíšené funkce – např. JI-O-11, JI-SM-12, nedošlo by ani k transformaci několika areálů les.- zem. a lehké výroby, drážních ploch na plochy s menší zátěží (SM) – např.JI-SM-9,10,11,18. Rozvoje obce – Dle zadání územního plánu, schváleného zastupitelstvem obce, základní řešení s úpravami dle zpracovatele ÚP byly zapracovány plochy vycházející z platného ÚP, z požadavků občanů a obce a dle zkušenosti zpracovatele. V základním řešení je přistupováno k rozvoji s ohledem na stávající stav a zaběhnuté trendy ve vývoji území s menšími zásadními zásahy do stávajících struktur města. Variantní řešení Ve variantním řešení jsou prověřovány nové možnosti využití ploch, je nabídnut jiný pohled na možný rozvoj města a to z hlediska možnosti variantního řešení dopravy, a nejen z něho vyplývajícího rozsahu zástavby, možnosti přestaveb a transformace stávajících funkcí v zastavěném území, např. transformace nevhodných funkcí v zastavěném území a jejich revitalizaci pro veřejné využití, provázanost obytných funkcí, vhodných vazeb (transformace zahrádek či individuálních parkovacích stání na veřejný prostor, zeleň, obytnou funkci aj.).



67

Vyhodnocení vlivu územního plánu je provedeno s pomocí souboru kritérií pomocí verbálně-numerické stupnice: Tabulka č. 34 Rámcová verbálně numerická stupnice POČET BODŮ: 1 Obecně velmi příznivý dopad - významně kladný vliv (dílčí nepříznivý vliv je minimalizován) POČET BODŮ: 2 Kladný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 3 Vyjadřuje neutrální nebo žádný vliv; popř. nejsou vytvořeny předpoklady pro interakci s konkrétní oblastí/složkou ŽP či VZ, vliv je považován za zanedbatelný POČET BODŮ: 4 Záporný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 5 Obecně velmi nepříznivý dopad - významný záporný vliv (dílčí příznivý vliv je minimální) Poznámka: Jde o nepřímou závislost ve prospěch kvality ŽP a bezpečnosti podle zásady „čím vyšší tím horší!“ (jinými slovy počet bodů odpovídá standardnímu školnímu známkování: 1 = nejlepší hodnocení).



68

Rámcová verbálně-numerická stupnice byla dále zpřesněna a pro každé referenční kritérium byla formulována vlastní verbálně – numerická stupnice – viz tabulka. Tabulka č. 35: Referenční soubor kritérií pro porovnání variant ČK Kritéria vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví 1 Vliv na ovzduší a klima Sledované dílčí ukazatele: Množství emisí látek znečišťujících ovzduší Vlivy na imisní situaci Emise pachových látek Emise skleníkových plynů Emise těkavých organických látek Emise suspendovaných částic PM10, PM 2,5 Vlivy na mikroklima – dopad na obyvatelstvo a ekosystémy 2

Vlivy na vody Sledované dílčí ukazatele: Produkce odpadních vod Ovlivnění kvality povrchových a/nebo podzemních vod, vč. eutrofizace vod Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik Vlivy na povrchový odtok (změny průtoků) a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podz. vod

3

Vlivy na horninové prostředí, zdroje nerostných surovin, geologické jevy Sledované dílčí ukazatele: Střety s geologickými jevy, narušení jejich využití Zmenšení ploch využití ložisek nerostných surovin, jejich dostupnosti

4

Vliv na půdu Sledované dílčí ukazatele: Trvalé zábory (odnětí) zemědělské půdy Dočasné zábory (odnětí) zemědělské půdy Předpoklady pro rozšíření ploch ZPF Vlivy na čistotu půd - předpoklady pro znečištění půd (např. úniky znečišťujících látek organ. a anorgan. původu) Degradace půd (půdní eroze, zaplevelení) Podíl záboru půd vzhledem k současnému rozsahu sídla a jeho specifikům

5

Vliv na les, PUPFL, ochranné pásmo lesa Sledované dílčí ukazatele: Trvalé zábory (odnětí) lesní půdy Dočasné zábory (odnětí) lesní půdy Předpoklady pro rozšíření ploch PUPFL Vlivy na čistotu půd – Předpoklady pro znečištění lesních komplexů, jejich narušení z pohledu jejich ekostabilizační funkce, i dle jednotlivých kategorií lesa.



69

ČK 6

Kritéria vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví Vlivy na přírodu a krajinu, NATURA 2000 Sledované dílčí ukazatele: Vlivy na populace vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (likvidace, poškození – přímé, nepřímé) Vlivy na ekosystémy (např. mokřady) a biodiverzitu Vlivy na stromy a porosty dřevin rostoucí mimo les Vlivy na lesní porosty Vlivy na prvky ÚSES a na významné krajinné prvky Vlivy na zvláště chráněná území a přírodní parky Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území NATURA 2000) Pozn.: kritérium explicitně požaduje Evropská investiční banka.

7

Vlivy na krajinný ráz Sledované dílčí ukazatele: Zábor volné krajiny / využití antropogenně poznamenaných území Vlivy na přírodní charakteristiky krajinného rázu Vlivy na kulturně – historické charakteristiky krajinného rázu Uchování tradičního projevu krajiny (souladu hospodaření s přírodními podmínkami) Proměna krajinné struktury a dalších charakteristik (horizontálních vztahů)

8

Vlivy na hluk Sledované dílčí ukazatele: Stávající hluková zátěž území Významné stávající a navrhované zdroje hluku Možnost snížení hlukové zátěže Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky

9

Vlivy na veřejné zdraví Sledované dílčí ukazatele: Kvalita ovzduší a koncentrace polutantů v ovzduší Kvalita povrchových a podzemních vod, koncentrace znečišťujících látek ve vodách Emise hluku a hluková zátěž území Kontaminace půdy, vody a horninového prostředí (např. staré ekologické zátěže) ve vztahu k VZ Biologické determinanty v potravním řetězci Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky Zajištění bezpečnosti obyvatel v krizových situacích

10

Vliv na kulturní památky Sledované dílčí ukazatele: Narušení a likvidace kulturních památek, vč. archeologických, geologických, paleontologických památek či nalezišť Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (pozitivní i negativní) – tradice, spolkový život, kulturní akce (představení, festivaly ..)



70

ČK 11

Kritéria vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Sledované dílčí ukazatele: Míra produkce/redukce a způsob nakládání s odpady (nezahrnutých v exhalacích a odpadních vodách) Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady Produkce a nakládání s ostatními odpady Míra recyklace odpadů Míra využití/omezení nebezpečných látek a přípravků Riziko havárií

12

Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Sledované dílčí ukazatele: Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Náročnost realizace z hlediska druhu, roční spotřeby, způsobu získávání energií a surovin (např. dovozu) apod. Míra využití obnovitelných zdrojů Míra využití místních zdrojů surovin a energie

Následující kapitoly a tabulky nabízí srovnání předpokládaných potenciálních vlivů změny využití území s vlivy využití dle platného ÚP. Pod tabulkou následuje komentář k jednotlivým vlivům.



71

5.4. OVZDUŠÍ A KLIMA (MIKROKLIMA) Budoucí nárůst emisí znečišťujících látek do ovzduší je obtížně kvantifikovatelný, jednoznačně vyčíslit ho lze až na základě znalosti konkrétního využití území. Zdroje znečišťování ovzduší budou provozovány především v plochách pro bydlení, plochách smíšeně obytných a plochách výrobních a skladových, dále i v plochách občanského vybavení. Umístění a provozování těchto zdrojů bude posuzováno individuálně dle stávající právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší, v případě záměrů, jež spadají do některé z kategorie dle přílohy č.1 zákona č.100/2001 Sb., budou tyto posuzovány dále dle zákona. Dalším, v současnosti nejvýznamnějším, producentem znečištění, jsou mobilní zdroje, tedy doprava. Zvýšení dopravy související s rozvojem města bude mít podstatný vliv na zvýšení koncentrací látek typických pro tento zdroj znečištění ovzduší, tedy NOx, PM10, O3, NO2, CO2. Nové dopravní řešení má však zároveň za cíl odlehčení zatížení způsobeného dopravou ve vysoce urbanizovaných oblastech města. Ve městě i jejích příměstských částech bude preferováno plynové vytápění, a to z důvodu, že všechny stávající i návrhové lokality jsou napojitelné na plynovody, případně na blokové kotelny nebo CZT v oblastech pro hromadnou nebo kompaktní zástavbou. Na základě současných znalostí lze předpokládat, že kvalita ovzduší nebude vlivem realizace územního plánu významněji ovlivněna. Míra ovlivnění však bude vycházet především z řešení konkrétních lokalit, všechny nové provozy musejí splňovat stávající povolené limity na vypouštění koncentrací sledovaných látek. Jediným sledovaným zdrojem znečištění je areálu chovu skotu v Kosově. V území se nachází několik území s ekologickými riziky a zařízení/objekty s nebezpečnými látkami. Kriteriem hodnocení na ovzduší je: • funkční využití – u ploch s převahou čistě obytné funkce je považován vliv na zanedbatelný, u smíšené a hromadného bydlení již za mírný, to platí i pro plochy občanského vybavení, významný může nastat u výrobních či komerčních ploch, u dopravních koridorů • rozsah plochy • umístění vůči kompaktní zástavbě, funkčnímu využití Souhrnné hodnocení všech těchto kriterií je obsaženo v hodnocení dohromady. Tabulka č. 36 Tabulka, vlivy na ovzduší INDEX_NP ovzduší/klima (mikroklima) ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 3 AD-DS-1 3

Bez vlivu, nevýznamný rozvoj. Bez vlivu, pouze úprava komunikace, přestavba. Mírně pozitivní vliv na rozptylovou situaci, účelem zeleně je odclonění smíšené a výrobní funkce.

AD-PZ.3-1

2

AD-SM-1 AD-TI-1

4 3

Smíšené území o rozloze nad 1ha bude mít Malá plocha tech.infr.bude bez vlivu.

AD-VL-1

4

Bez zásadního vlivu, doplnění proluky stávajícího výrobního komplexu. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


72

AD-VL-2

AD-VL-3

3

Bez zásadního vlivu, transformace - přestavba areálu.

4

Výrobní areál může mít zásadnější vliv, a to v důsledku navrhovaného rozsahu a dále v součinnosti s areálem za hranicí řešeného území, na jehož obyvatele a životní prostředí může mít negativní vliv. V rámci řešeného území je však hodnocen jako mírně negativní a to kvůli jeho odclonění komunikací, lesním porostem, i vzhledem k převažujícím směrům větru v území.

BEDŘICHOV BE-BI-1 3

Bez vlivu, vzhledem k funkci i rozsahu.

BE-BI-2

3


BE-BI-3

3


BE-BI-4

3


BE-BI-5

3

BE-DS-1

4

Bez vlivu, vzhledem k funkci i rozsahu, součinnost s SH-BI-3. Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., obdobné působení DS-8, DS-9 s predikcí jiného plošného využití (parkoviště, čerpací stanice apod.).

BE-DS-2

3

Bez zásadního ovlivnění, doprava se realizací nenavýší, vlivy se nepřiblíží zásadně k žádné výstavbě.

BE-DS-3

4

Dojde k mírně negativnímu ovlivnění oproti stavu, doprava se realizací nenavýší, ale vlivy se přiblíží k současné i navrhované výstavbě, na druhé straně bude optimalizována dopravní síť, jež by měla i zvýšit plynulost a bezpečnost provozu, v rámci výstavby bude možné zohlednit i nová technická řešení na odclonění negativního vlivu z hlavní komunikace.

BE-DS-4 BE-DS-5 BE-DS-7

3

Bez vlivu, pouze místní úprava a optimalizace dopr.sítě.

4

Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

BE-PV-1

3

Nepředpokládá se negativní ovlivnění, v případě výstavby - využívání plochy jako každodenního tržiště, může dojít k lokálnímu mírnému navýšení v důsledků pojezdů aut, ale nemělo by se jednat o zásadní vliv.

BE-PZ.3-2 BE-SM-1 BE-TI-1

3 3 3

Bez zásadního vlivu, šíře zeleně bude fungovat převážně esteticky. Bez vlivu, vzhledem k funkci i rozsahu. Bez vlivu, vodojem Bedřichov.

BE-DS-8

BE-DS-9



73

BE-TO-1

4

BE-VD-1

4

BE-VD-2

5

BE-VD-3

Může dojít k mírnému až významnému negativnímu ovlivnění, a to dle typu naplnění dané funkce. Plocha je oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem, ale i celou průmyslovou zónou, reliéfem terénu, lokalita se nachází již v čistě průmyslové zóně. Od východu však plocha není chráněna další funkcí ani terénem, po směru větru a dle funkce bude potenciálně ovlivňovat další plochy směrem na východ do otevřené krajiny. Realizace funkce může způsobit mírné zhoršení kvality ovzduší, a to dle konkrétního záměru, jež bude v případě odpovídajícího rozsahu a účelu podroben posouzení vlivu záměru na ŽP včetně ovzduší. Daná funkce způsobí nárůst emisního zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci, vzhledem k regulativům, rozsahu a umístění může dojít až významnému negativnímu ovlivnění, a to v souvislosti s návaznou obytnou funkcí.

4

Daná funkce způsobí nárůst emisního zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci, vzhledem k regulativům, rozsahu a umístění by mělo dojít max. k mírnému negativnímu ovlivnění.

BE-ZP-1

3


BE-ZP-2

3


BE-ZP-3

2

Vzhledem k šíři pásu lze klasifikovat vliv lokality jako mírně pozitivní, a to na sousední obytné a rekreační plochy.

3

Bez zásadního vlivu. Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě představovat významný vliv na kvalitu ovzduší, v kumulaci však, dle typu zvoleného vytápění, a vzhledem k rozsahu současného bydlení, mohou až mírně negativně území ovlivnit.

HL-O-1

3

Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné ovlivnění.

HL-PV-1

3

Nepředpokládá se negativní ovlivnění.

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek sousedních funkcí, nejvíce pozitivně pak v případě vysokého podílu ochranné zeleně (PZ3). Doprovodná liniová zeleň bude mírně pozitivní, a to dle šíře i v rámci PZ. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3

Bez zásadního vlivu.

3

Vzhledem k rozsahu, významné ovlivnění.

BE-VD-4 BE-VL-1

HELENÍN HL-BH-1 HL-BH-2 HL-BI-1 HL-BI-2

HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1 HL-SM-2

umístění

a

regulativu

nepředpokládáme



74

5

Plocha VD bude znamenat mírné až významné zhoršení kvality ovzduší v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována v kompaktní zástavbě s návaznou obytnou a smíšenou funkcí, vliv je tedy hodnocen jako významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

4

Plocha VL může znamenat mírné - zhoršení kvality ovzduší v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována mimo kompaktní obytnou zástavbu za železničním tělesem, vliv je hodnocen tedy pouze jako mírný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi nepředpokládáme zásadní ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

3


3

Manipulační plocha může dojít pouze mírného lokálního zvýšení emisí, vzhledem k umístění záměru se jedná o zanedbatelný vliv.

4

Lokálně dojde ke zpevnění a rozšíření VPD, tedy i k nárůstu emisního zatížení, a to dle míry nárůstu letecké dopravy. Při zásadním nárůstu může dojít až k významně negativnímu ovlivnění, jak lokálnímu, tak i širokého okolí.

HN-DS-1

4

Vliv samotné komunikace se bude odvíjet od dopravních intenzit, lze předpokládat mírně negativní vliv vzhledem k okolní zástavbě i kategorii komunikace, na druhé straně se novým propojením odlehčí dopravě v jiných částech města.

HN-TI-1

3

Bez zásadního vlivu. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. HN-TI-1.

HL-VD-1

HL-VL-1

HENČOV HN-BI-1 HN-BI-2 HN-DL-1

HN-DL-2

HEROLTICE HR-BI-1 HR-BI-2 3 HR-TI-1 HR-TI-2 HORNÍ KOSOV

Bez zásadního vlivu. Plocha BI-2 se nachází na hranici OP arelu Oseva. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. HR-TI-1.



75

HK-BH-1

HK-BH-2

HK-BI-1

HK-BI-2

HK-BI-3

3

U ploch BH-1 a O-4, a to vzhledem k umístění ve stávající zástavbě, ale i při hlavní dopravní trase, předpokládáme zanedbatelné až mírné ovlivnění. Dle typu stavebních objektů může O-4 však tvořit funkční ochrannou bariéru vůči akustické zátěži z dopravní trasy, a to vůči stávající zástavbě, tak i navržené BH, ta může poté také přispět ke snížení zátěže na sousední obytnou plochu a zároveň doplnit plochy bydlení, tedy celkově je klasifikována plocha jako se zanedbatelným vlivem (kompenzačním). Vzhledem k funkci O, částečně i BH (parkovací plochy) a konkrétnímu využití lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

4

Plochy HK-BH-2, HK-BI-2, JI-BH-5, JI-BI-9 nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší.

4

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší.

4


3

HK-BI-3, HK-O-1 - nebudou představovat zásadní vnos zátěže do území, jedná se o částečnou transformaci a vymístění zahrádek z centra města podél hlavní komunikace. Dle charakteru a naplnění funkčního využití HK-O-1 budou záměry v ploše podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů.

HK-BI-4

HK-BI-5

4

HK-BI-6 4 HK-BI-8

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. Do plochy BI-4 zasahuje významně PHO areálu Oseva, zčásti plochy je odcloněn zelení, ale z další nikoli, proto na plochu samostnou může působit negativně toto PHO a musí být zohledněno při vlastní výstavbě. Plochy HK-BI-6,8 nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i s další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


76

negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. V současnosti je BI-6 od hlavní komunikace oddělena pásem izolační zeleně.

HK-O-1

HK-O-2

HK-O-3

HK-O-4

HK-OK-2

HK-OK-1

3


3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3

Plochy JI-O_16, HK-O-3 budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Vzhledem k přestavbě plochy je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Funkce je lokalizována v kompaktní zástavbě, vzhledem k umístění a rozsahu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Charakter funkce však může vyvolat povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3


4

U plochy, a to vzhledem k umístění ve stávající zástavbě, ale i při hlavní dopravní trase, předpokládáme mírné až významné ovlivnění. Vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

4

U ploch HK-OK-1, PI-OK-1, a to vzhledem k umístění od navržené obytné zástavby oddělené komunikací, při hlavní dopravní trase, a vzhledem k rozsahu celé zóny předpokládáme mírné až významné ovlivnění. Vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.



77

HK-PV-1

3

Propojení Náhorní - Rantířovská -Buková v plochách PV-3, PV-1 představují propojení a obslužnost nových rozvojových oblastí, pro které budou účelově sloužit. Vliv tedy předpokládáme zanedbatelný až mírný.

HK-PV-2

3

Vzhledem k rozsahu a stávajícímu stavu se nepředpokládá zásadní vliv.

HK-PV-3

3


HK-PV-4

3

Vzhledem k rozsahu, účelu místní obslužné kom. a přechodné linie do volné krajiny, se nepředpokládá zásadní vliv.

1

Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra i propojující prvek obytné funkce od plánované zóny OK. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

2

Lokality budou působit pozitivně jako oddělující bariéra vůči dopravnímu propojení a přírodě blízké ploše s vodní plochou. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

1

Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra i propojující prvek navržených oblastí s obytnou funkcí, a to od sebe navzájem a zároveň vytvoří i jejich vazebný prvek v podobě intenzivně užívané parkové plochy. Částečně může fungovat i jako bariéra nepříznivých vlivů z plánovaného dopravního koridoru. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od struktury zeleně, hustoty zápoje a druhové skladby. Vzhledem k rozsahu je lokalita hodnocena významně pozitivně.

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek ploch dopravy od obytných funkcí, i jako zvětšení veřejného prostoru a oddělení větších obytných zón. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3

JI-SM-2, HK-SM-1,3 - Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrhovanou bytovou zástavbou a dopravní trasou, jedná se o kontinuální navázání hromadného bydlení k hlavní komunikaci. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

3

Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže, jedná se o plochu přestavby ze zem.-les.výroby. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrhovanou bytovou zástavbou a dopravní trasou.Tato ochranná funkce je dále podpořena pásem izolační zeleně PZ3.-4. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

HK-PZ.1-1

HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-3

HK-PZ.1-4

HK-PZ.3-1 HK-PZ.3-2 HK-PZ.3-3 HK-PZ.3-4 HK-PZ.3-5

HK-SM-1

HK-SM-2



78

HK-SM-3

3


HK-TI-1 HOSOV HO-BI-2 HO-BI-3

3


3 3

Bez vlivu. Bez vlivu.

HO-DS-1

3

Bez zásadního vlivu, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez účelového zvýšení dopravních kapacit.

4

Lokalita představuje parkovací odstavnou plochu prioritně pro nákladní dopravu, dojde tedy alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., všechny obdobné plochy v ÚP jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, a na okraji - vstupu do města. DS-2 hraničí s návrhovou plochou OK a stávající OV.1 (vzdělávání), přes komunikaci se nachází plocha TI, od ní ji dělí dále pás stávající zeleně nezpevněné plochy. Možný negativní vliv lze tedy očekávat na plochu OV. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

HO-DS-2

HO-RI-1 3 Bez vlivu, vzhledem k funkci. HO-SM-1 HO-SV-1 3 Vzhledem k rozsahu a umístění lze očekávat zanedbatelný vliv. HO-VL-1 HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1 Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě HD-BH-2 představovat významný vliv na kvalitu ovzduší, v kumulaci však, dle 4 typu zvoleného vytápění, a vzhledem k rozsahu současného bydlení, HD-BI-1 mohou až mírně negativně území ovlivnit. HD-BI-2

HD-DS-1

HD-PZ-1 HD-PZ-2 HD-PZ-3

3

Vliv je hodnocen jako zanedbatelný až mírně negativní, a to z důvodu na jedné straně vnosu nového dopravního tělesa do území, a tedy i jednoznačné související zátěže, ale na straně druhé umožní dopravní napojení prům.zóny a všech vazeb jak stávajících, tak i nových výrobních areálů a při zamezení jeho využití pro příjezd do obytného sídla, bude pro sídlo i nové obytné soubory přínosem. Nebude působit přímo na žádnou obytnou výstavbu.

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek areálů, nejvíce pozitivně pak v případě vysokého podílu ochranné zeleně. Doprovodná liniová zeleň bude vysoce pozitivní a to díky její šíři, podél DS 1 až Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


79

HD-PZ-4 HD-PZ-5 HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1 HD-SM-2 HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10 JIHLAVA

45m, dále podél nově navrhovaných VL funkcí bude plnit izolační funkci. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3

Nepředpokládáme významný vliv, jedná se o malé plochy.

5

Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění zhoršení kvality ovzduší v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují průmyslovou zónu Jihlavy, některé z nich jsou zasazeny do území OP jiných prům.areálů, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo).

JI-BH-3

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní, avšak s možností minimalizace vlivu.

JI-BH-4

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na změnu kvality ovzduší vzhledem ke své funkci a rozsahu.

4


4

Plochy nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní s možností minimalizace vlivu. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší.

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, a to vzhledem k rozsahu a transformaci zahrádkářské oblasti pro obytně rekreační oblast pro veřejnost s revitalizací a zpřístupnění vodního toku. Plocha zasahuje do OP stávajícího hřbitova, který se bude dále směrem k lokalitě rozšiřovat.

JI-BH-5

JI-BH-7

JI-BH-8

JI-BI-1



80

JI-BI-3

4


JI-BI-4

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy.

JI-BI-6

3


JI-BI-7

3


4


JI-BI-9

4


JI-BI-11

3


JI-BI-14

4


JI-DS-1

3

JI-DS-2

3

JI-DS-3

4

JI-BI-8

JI-DS-4

4

Pouze místní propojení, součást obchvatu města, v kumulaci s typickými dopady do území. Pouze místní propojení, součást obchvatu města, v kumulaci s typickými dopady do území. Součást obchvatu města za současným zeměď.areálem v Sasově se nebude blížit zádné obytné výstavbě. V kumulaci s ostatními funkčními částmi obchvatu ovlivní dopravní vazby v území, do lokality trasy přinese novou zátěž. Vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Výstavba parkovacího domu může znamenat pro území mírně až významně negativní vliv, bude se však jednat o převážně lokální dopad. Předpokladem realizace je povinnost posouzení vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb.



81

4

Bez zásadního vlivu, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez zvýšení dopravních kapacit, jedná se však zároveň o součást vnitřního okruhu města, při jeho plné funkčnosti se zde navýší dopravní kapacita. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.

4

Jako součást vnitřního okruhu, obchvatu, přinese propojení kolem hřbitova do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy. Samostatně bude představovat lokální ovlivnění zatížení. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.

JI-DS-7

4

Propojení Havlíčkova - Jiráskova - podél nádraží - Součást vnitřního okruhu města vnese do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy, především na stávající, ale i nově navrženou zástavbu, nově navrhovaná transformace je v jeho okolí proto navržena jako smíšená nikoli čistě obytná. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.

JI-DS-8

3

Bez zásadního vliv, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez účelového zvýšení dopravních kapacit.

JI-DS-9

4

Výstavba parkovacího domu může znamenat pro území mírně až významně negativní vliv, bude se však jednat o převážně lokální dopad. Předpokladem realizace je povinnost posouzení vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb.

JI-DS-10

3


JI-DS-11

4

Jedná se o rozsáhlou rekonstrukci křižovatky, díky níž se přiblíží a částečně zabírá stávající rekreační zástavbu. Významný až významně negativní může lokálně způsobit i v součinnost s výstavbou DI-14 jako odstavného parkoviště pro nákladní dopravu a především jako součást vnějšího obchvatu města.

JI-DS-13

2

Bez negativního vlivu, jelikož se jedná o pěší lávku, může být vliv až mírně pozitivní na prostupnost a obytnost území, faktor pohody, bezpečnost obyvatel.

JI-DS-5

JI-DS-6



82

JI-DS-14

4

JI-O-1 3 JI-O-2

JI-O-3

4

JI-O-4

3

JI-O-5

JI-O-6

JI-O-7

Parkovací odstavná plocha - Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, ale nachází se zde oblast rekreace, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území avšak uvnitř navrženého urb.celku obklopena dalšími funkcemi, vzhledem k umístění vedle obytné zástavby je vliv hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3

Plocha bude znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována v kompaktně zastavěném území, ale nikoli uzavřeně v obytném prostoru, vzhledem k umístění a rozsahu funkce je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

4

Plochy O-6,13,14,15 budou v kumulaci (společné, s návrhovými plochami) i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél hlavní komunikace, avšakv návaznosti na obytnou i rekreační funkci, vliv je tedy hodnocen jako převážně mírně negativně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3

Plocha bude znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji navrženého rozvojového území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k velikosti plochy je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.



83

JI-O-9

JI-O-10

JI-O-11

JI-O-12

3

Plocha bude znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Vzhledem k velikosti plochy je vliv hodnocen jako zanedbatelný.

4

Plocha O bude znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami, se stávající SM, OV,OK i navrhovanou BH, BI. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území avšak uvnitř urb.celku obklopena dalšími funkcemi, vzhledem k rozsahu a kumulaci je vliv hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

4

Jedná se o transformaci plochy ze zahrádkářské oblasti, tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění, nejvíce může dojít k lokálnímu mírnému vlivu vzhledem k velikosti plochy. Dle charakteru a naplnění funkčního využití mohou záměry podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou konkrétní dopady do území.

3

Jedná se o transformaci plochy z funkce výrobní podél železniční trasy, tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění, možné je i pozitivní ovlivnění dle naplnění záměrem oproti stávajícímu stavu. Dle charakteru a naplnění funkčního využití mohou záměry podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou konkrétní dopady do území.

4


JI-O-13 JI-O-14

JI-O-15

JI-O-16

3

JI-OH-1

3

JI-OK-1

4

Plochy JI-O_16, HK-O-3 budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Vzhledem k přestavbě plochy je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Funkce je lokalizována v kompaktní zástavbě, vzhledem k umístění a rozsahu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Charakter funkce však může vyvolat povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Nepředpokládá se vliv. U plochy vzhledem k umístění od navržené obytné zástavby oddělené komunikací a plochami občanské vybavenosti nepředpokládáme zásadní ovlivnění, pouze mírné. Plocha je umístěna na okraji kompaktního urb.celku, mezi obdobnými funkcemi. I tak však lze vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.



84

JI-OS-1

3

JI-PV-1 3 JI-PV-2

JI-PV-3 4 JI-PV-4

U plochy vzhledem k funkci, umístění od obytné zástavby oddělené izolační zelení a komunikací, nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k funkci a konkrétnímu využití i tak lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území. Nepředpokládá se negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými výrobními areály, na kvalitu ovzduší nebo snížení hlukového zatížení však zásadní vliv nepředpokládáme. Plocha PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný.

3

Nepředpokládá se zásadní negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými obytnými funkcemi a sportovní plochou, na kvalitu ovzduší nebo snížení hlukového zatížení však lze předpokládat mírný vliv v důsledku místní obslužné komunikace. Ochrannou funkci pro dopravní trasu zde vytváří - podporuje PZ3-9.

2

Lokalita má za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu železnice a výrobní zóny za ní, dle realizace a naplnění plochy může působit mírně až významně pozitivině na akustickou situaci sousední obytné plochy. Efektivnost se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších protihlukově funkčních prvků.

3

Lokalita nebude pravděpodobně vzhledem ke svému rozsahu a umístění plnit ochranou funkci ani nebude přispívat ke snížení zatížení území.

JI-PZ-4

2

Plocha PZ má za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - VL, částečně ochranu volné krajiny. Efektivnost snížení dopadů na kvalitu ovzduší se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní.

JI-PZ-5

2

Lokalita má za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu železnice a transformací výrobní plochy na smíšeně - občanskou, chrání tak částečně plochy SM-9,10, O-11,12.

JI-PZ-6

2

Spolu s plochou SM-12 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru, lokálně tak plochy budou působit na lepší kvalitu ovzduší, a to i dle zastoupení vzrostlé zeleně.

JI-PZ-7 JI-PZ-8

2

Plochy PZ mají za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - SM, jejich rozvolnění a ponechání průchodu krajinou. Efektivnost snížení

JI-PV-5

JI-PZ-1

JI-PZ-2



85

JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3

2

JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15

dopadů na kvalitu ovzduší se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní. Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vzhledem k rozsahu a umístění těchto ploch vůči obytných plochám a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako pozitivní.

1

Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra obytné funkce od plánovaného dopravního o koridoru, i jako oddělení jednotlivých obytných segmentů. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

JI-PZ.3-7

1

Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra obytné funkce od plánovaného dopravního o koridoru. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

JI-PZ.3-8

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek od VD. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

JI-PZ.3-9

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek od navržené OS. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

JI-PZ.3-10

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek ploch výroby a dopravy. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3

Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

3

JI-SM-2, HK-SM-1,3 - Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově bytovou zástavbou a dopravní trasou, jedná se o kontinuální navázání hromadného bydlení k hlavní komunikaci. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na změnu kvality ovzduší vzhledem ke své funkci a rozsahu, především jde pouze o přestavbovou plochu z občanského vybavení na smíšenou funkci. Pokud však v rámci regulativu dosáhne plocha zásadní změny, je možné, že bude muset být posouzena dle zákona č.100/2001 Sb.

JI-SM-1

JI-SM-2

JI-SM-3



86

JI-SM-5

JI-SM-6

4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území za dopravním koridorem, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje obytnou výstavbu od výrobní plochy, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-SM-7

4

JI-SM-8

3

JI-SM-9 JI-SM-10 3 JI-SM-11

JI-SM-12

JI-SM-15

3

3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže území naplněním funkce, ta bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb. Jedná se o transformaci plochy z funkce výrobní podél železniční trasy, tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění, možné je i pozitivní ovlivnění dle naplnění záměrem oproti stávajícímu stavu. Dle charakteru a naplnění funkčního využití mohou záměry podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou konkrétní dopady do území. Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci i rozsahu, spolu s plochou PZ-6 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru. Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území avšak uvnitř navrženého urb.celku obklopena dalšími funkcemi, vzhledem k umístění vedle obytné zástavby je vliv hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.



87

4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území za dopravním koridorem, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje obytnou výstavbu od výrobní plochy, tak negativním - velký rozsah dané funkce (4ha) v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-SM-18

2

Plocha SM je transformační plochou z výrobní funkce na smíšenou, tedy výši vlivu a produkci emisí lze předpokládat nižší než z výrobní funkce, tedy je vliv hodnocen jako mírně pozitivní. I tak je pravděpodobné, že bude lokalita vzhledem k velikosti podléhat povinnosti posouzení v rámci procesu EIA.

JI-TI-1

3

Bez vlivu.

4

Plocha VD bude znamenat mírné až významné zhoršení kvality ovzduší v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou apřes komunikaci, vzhledem k rozsahu, je vliv tedy hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

4

Plochy VD budou znamenat mírné až významné zhoršení kvality ovzduší v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, podél navrženého dopravního koridoru města. Vzhledem k rozsahu a možnosti ovlivnění okolních návrhových ploch s přidanou obytnou nebo veřejnou funkcí, je vliv tedy hodnocen jako mírně negativně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

JI-SM-16

JI-SM-17

JI-VD-1

JI-VD-2

JI-VD-3



88

JI-VL-1

5

JI-VL-2

4

JI-VL-3

JI-VL-4

JI-VL-5 4

JI-VL-6

Plocha VL může znamenat mírné až významné ovlivnění - zhoršení kvality ovzduší v území, i dle kumulace se sousedními areály. V případě této plochy je hodnoceno jako převážně významné a to vzhledem k jejímu rozsahu 16ha, i přes to, že nehraničí přímo s obytnou zástavbou, současná je však v nedalekém dosahu. Míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plocha navazuje a doplňuje průmyslovou zónu Jihlavy ze severu, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě vlastního provozu bude generovat i související dopravu, což nepovažujeme jako významně negativní z důvodu dobré dostupnosti mimo obytné plochy (viz.vliv na obyvatelstvo). Plocha VL-1 je na okraji stávající prům.zóny, od S oddělena od volné krajiny komunikací a pásem VD ploch, za kterými částečně následuje lesní porost. Možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi pravděpodobný v kumulaci s ostatními plochami, na druhé straně se do budoucna plánuje veškerou obytnou výstavbu ze zóny vymístit. Plochy VL budou znamenat mírné až významné ovlivnění - zhoršení kvality ovzduší v území, v případě těchto ploch je hodnoceno jako převážně mírné, a to vzhledem k jejich rozsahu a umístění. Míra tohoto ovlivnění bude však vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují zónu na pomezí Jihlavy a sídla Staré hory, a to v lokalitách nevhodných pro jiné využití, jedná se spíše o umožnění rozvoje v optimálních lokalitách tak, aby nebyly rozmělněny po celém území (viz.průmyslová zóna Jihlava). Předpokladem realizace ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona (jejich rozsah a konkrétní účel). Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme za významné. Lokalita VL-2 je uvnitř již stávajících výrobních ploch, tedy možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi nízký, VL-3 se nachází v sousedství menší výrobní plochy, od obytné stávající i návrhové (BI-9)je oddělena tělesem železnice, tedy může mít potenciálně negativní vliv na tuto obytnou lokalitu - prevencí vlivu je pás veřejného prostranství PZ. Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění zhoršení kvality ovzduší v území, v případě těchto ploch je hodnoceno jako převážně mírné, a to vzhledem k jejich rozsahu a umístění. Míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují průmyslovou zónu Jihlavy, některé z nich jsou zasazeny do území OP jiných prům.areálů, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo). VL5,6 jsou uvnitř již stávající zóny, tedy možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi nízký, VL4 se nachází spolu s BE-TO-1, HD-VL-6 na hranici s otevřenou krajinou, tedy dosah působení bude větší a zasáhne nové, v současné době přímo Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


89

nezasažené plochy. Tato zóna za nově navrženou komunikací je oddělena veřejným prostranstvím.

JI-ZP-1

KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4 KO-BI-5

KO-DS-1

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek jednotlivých segmentů obytné výstavby. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby, snížení rozptylové zátěže však není jejím hlavním účelem, ale vytvoření funkčního ekosytému pro podporu a doplnění ÚSES.

3


4

KO-DS-1 je zásadní částí obchvatu města, který by oddálil od obytné zástavby negativní dopady na okrajové části města s obytnou a rekreační zástavbou. Plocha Jako součást jižního obchvatu města, bude vliv produkovaný z těchto ploch působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný.

KO-PV-1

4

KO-PZ.3-1

2

KO-TI-1

3

PANČAVA PN-BH-2 PN-BI-2

PN-PV-1

Vzhledem k rozsahu, cílovému účelu místní obslužné kom. doplněné o izolační zeleň, se nepředpokládá zásadní vliv. Mírně negativní až významnější může nastat v případě přechodné fáze součásti obchvatu při jeho výstavbě, ten by měl být dále posouzen dle zákona č.100/2001 Sb. Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek komunikace od návrhu obytných ploch. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Bez vlivu. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV.

3


4

Plocha PV-1 bude součástí jižního obchvatu města, ale bude i samostatně funkční (spolu s JI-DS-2), tedy vliv produkovaný může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technického řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný.



90

PN-DS-1

4

PN-DS-3

PN-BH-1 PN-BI-1 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3

3/4

PN-SM-4 PN-PZ-1 PN-PZ-2 2 PN-PZ-3 PÁVOV PV-BH-1

Každá z lokalit představuje parkovací odstavnou plochu - vždy dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., plochy jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, tedy na jejím okraji - vstupu do města. V blízkosti DS-4 se nachází malá enkláva obytně-rekreační výstavby. Přes komunikace u DS-3 se nachází plocha výroby, jež cloní obytnou plochu. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelná. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Plochy nebudou samostatně znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku kumulativního rozsahu mohou znamenat znatelný vnos zátěže do území. Větší vnos přinese smíšená funkce s možností komerčního využití. Vzhledem k rozsahu je tedy oblast hodnocena jako mírně negativní, avšak akceptovatelné vůči navrhovaným funkcím a rozvoji města. Plochy bydlení jsou odcloněny od navrhovaného dopravního tělesa (součást obchvatu města - PN-PV1) jak přechodnou zónou smíšených funkcí, tak i vloženými širokými pásy veřejných prostranství s převahou nezpevněné funkce - PZ. Lokality mají za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu komunikace, mezi sebou navzájem a smíšenou funkcí, a dále i směrem k přírodně rekreační oblasti podél vodního toku, dle realizace a naplnění plochy může působit mírně až významně pozitivně na akustickou a rozptylovou situaci, ochranná funkce však není hlavním účelem ploch. PN-PZ -1 bude dále sloužit i jako koridor pro cyklistickou dopravu.

3

Bez vlivu.

PV-BI-1

4

Vzhledem k rozsahu plochy vyvolá realizace funkce zvýšení osobní dopravy, nové malé zdroje zneč.ovzduší nebo střední zdroj, což vzhledem ke stávajícímu sídlu bude představovat nárůst cca o 1/3 nové výstavby oproti stávající.

PV-BI-2 PV-BI-3 PV-BI-4 PV-BI-5

3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

PV-DS-1

4

Umístění plochy lze považovat za mírně negativní, a to z pohledu přiblížení se dopravy ke stávajícím obytným plochám.

PV-PV-1

3

Bez vlivu- stabilizuje pasivní (ponechání veřejného prostranství) izolaci stávající obytné zástavby od komunikace i plochy výroby.

PV-PZ-1

2

Izolační veřejné zeleň bude působit mírně pozitivně, a to pro navrženou plochu BI-1,bude se však jednat o velmi mírné zlepšení.

PV-SM-1

3

Bez vlivu.



91

PV-TO-1

PV-VL-1 PV-VL-2 PISTOV

4

Může dojít k mírnému negativnímu ovlivnění, a to dle typu naplnění dané funkce. Plocha je oddělena od obytné zástavby silničním a železničním tělesem, dále zde hraje funkci i reliéf terénu, lokalita se nachází již v čistě průmyslové zóně.

3

Vzhledem k umístění a rozsahu ploch nedojde k významnému ovlivnění kvality ovzduší, bude se jednat pouze o vliv na dané ploše.

PI-BH-1 4 PI-BH-5 PI-BI-2 PI-BI-3

3

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území. Plochy nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, umístění i rozsahu.

PI-BI-5

4

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území.

PI-DS-2 PI-DS-3 PI-DS-4

3


PI-DS-5

3


4

PI-DS-6, PI-PV-1 tvoří v daném katastru kostru jižního obchvatu města a společně tvoří průchod přes SM zónu směrem k JI-DS-6, vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technického řešení celé stavby a dle dopravních intenzit. V této fázi ÚP je vliv ploch hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný.

3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

PI-DS-6

PI-O-1



92

PI-O-2

4

PI-O-3 3 PI-O-4

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy je vliv hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

4


4


4

Jedná se o propojení vazeb v území a obsluhu komerční zóny, vliv je v kumulaci s OK hodnocen jako mírně negativní. Míra vlivu se bude odvíjet od naplnění funkce OK, ta bude podléhat spolu s komunikací procesu EIA dle platných právních předpisů.

3

Jedná se o plochu místní účelové komunikace pro obsluhu nově vzniklého obytně - smíšeného území, měl by sloužit tedy pouze rezidentům území, není oblastí průjezdný k dalším cílům dopravy, proto je vliv považován za zanedbatelný.

PI-PZ-1

2

Rozsáhlá plocha PZ je přechodem mezi plochami revitalizace toku a hromadnou obytnou výstavbou, vzhledem k jejímu rozsahu ji kvalifikujeme z hlediska kvality ovzduší i akustické zátěže, mírně pozitivně.

PI-PZ-2

3

Lokalita má za úkol přechod mezi rekreační zónou směrem k tělesu hlavní komunikace a občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území.

PI-OK-1

PI-PV-1

PI-PV-2

PI-PV-3



93

PI-PZ-3

3

Vzhledem k rozsahu bez vlivu.

PI-PZ.1-1

2

Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vzhledem k rozsahu a umístění těchto ploch vůči obytných plochám a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako pozitivní.

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek ploch výroby nebo dopravy od obytných nebo smíšených. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

PI-RH-1 4 PI-RH-2

PI-RZ-1

3

4


3

Plocha VD bude znamenat mírné až zanedbatelné zhoršení kvality ovzduší v území vzhledem ke svému rozsahu, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou oddělenou pásem ochranné zeleně. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

2

Jedná se o přírodní plochy, lokálně budou představovat zlepšení kvality ovzduší a mikroklimatu.

3 3

Jedná se o zanedbatelný rozsah. Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv.

PI-SM-1 PI-SM-2

PI-SM-3

PI-VD-1

PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE PO-BI-1 PO-SV-1 SASOV

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy je vliv hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže území naplněním funkce, pro ochranu vlastní RZ funkce je tato oddělena od plochy O, plochou PZ.



94

SA-BI-1

SA-BI-2

SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3 SA-DS-1 SA-DS-2

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace 4 spolu s dalšími návrhy, kdy využívá návrhu dopravního koridoru, samostatně může mírně ovlivnit rozptylovou situaci i v důsledku svého rozsahu. Bez zásadního vlivu, plochy PV budou sloužit jako prostor pro místní obslužnou komunikaci a propojení souč.zast.území, především pro 3 - 4 rezidenty, vzhledem k rozsahu a kumulaci celého rozvojového území (varianta) je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelný (základní řešení). 3 Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv.

4 SA-PV-4

SA-PZ-1 SA-PZ-2

SA-PZ.3-1

Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy a návaznosti na menší obytný celek s převahou rekreační funkce.

3

3

SA-SM-1 SA-SM-2 4 SA-SM-3 SA-SM-4

Plocha DS-1,2, PV-4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vůči čistě obytné zástavbě je koridor odcloněn smíšenou funkcí. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný. Lokality budou účelově oddělovat i spojovat navržené obytné funkce s přírodními prvky území a volnou krajinou, v případě výsadby ochranné zeleně mohou působit i jako funkční bariéry pro snížení negativních dopadů na rozptylovou a akustickou situaci, v případě PZ-1 od výrobního areálu. Plocha bude mírně clonit stávající VD funkci od návrhu dopraního koridoru obchvatu města. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu naplnění funkce. Všechny lokality jsou umístěny na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

STARÉ HORY SH-BI-1 3 SH-BI-3 3 SH-DS-1 3

Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv. Bez vlivu na akustickou situaci, součinnost s BE-BI-5. Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění v území.

SH-PZ.3-1

3

Vzhledem k malému rozsahu téměř zanedbatelný vliv.

SH-SM-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území., jedná se o plochu přestavby. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


95

SH-TI-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území.

SH-VL-1

4

Dojde k rozšíření areálu v rámci vnitroareálové zeleně, bude se jednat o zanedbatelný až mírný vliv, v návaznosti na areál se nachází rekreační plocha, tedy je vliv hodnocen jako převážně mírný.

VYSOKÁ VY-BI-1

3


VY-BI-2

3

VY-O-1 VY-O-2

VY-PZ-1

3

Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, transformaci souč.zeměděl.areálu, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Dle charakteru využití lze předpokládat, že bude realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. Lokalita O-2 je od současné výstavby oddělen plochou PZ.

2

Lokalita má za úkol přechod mezi současnou zástavbou a navrženým občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území, pouze mírně pozitivní.

3

Bez zásadního vlivu na ovzduší vzhledem k funkci i rozsahu v území. Spíše k estetickému nežli funkčnímu odclonění BI-2 od komunikace dojde díky návrhu cca 8m pásu veřejné zeleně. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. ZB-TI-1.

ZBORNÁ ZB-BI-1 ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1 Žlutě – základní řešení, růžovo-fialová – variantní řešení, tmavě fialová – plochy obchvatu města, bílá – společné plochy pro základní a variantní řešení

SOUHRN VLIVU NA OVZDUŠÍ Urbanistická koncepce města respektuje stávající zátěž území a transformací využití některých stávajících ploch se ji snaží eliminovat, dále se snaží centralizovat zdroje znečištění ovzduší do průmyslových zón, tj. nové výrobní, komerční areály, situuje na okraje sídel či přímo do nebo rozšířením stávajících prům.zón. V rámci nových obytných ploch tyto odděluje od páteřních dopravních koridorů smíšenou funkcí, širokými prostory veřejného prostranství a izolační ochrannou zelení tak, aby preventivně bylo zabráněno jejich zatížení. Velký rozvoj města však přinese do území novou zátěž. Lze tedý obecně konstatovat, že Koncept ÚP vnitřní část města, současně zastavěné území, odlehčí, ale naopak rozvoj do území přinese nové zatížení. Výsledně je hodnocen dopad jako mírně negativní, ale míra vlivu se bude odvíjet od reálného rozsahu realizace nových ploch a transformace stávajících. Pokud budou dodržena všechna opatření, budou plně využívány CZT, blokové kotelny, či bude pro nové rozvojové plochy vytvořen CZT s obnovitelnými zdroji energie, i rozsáhlé plochy pro obytnou výstavbu mohou představovat jen zanedbatelný vliv na území, obdobně u dalších areálů. Klíčové poté bude řešení dopravy.



96

OPATŘENÍ • Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajích. • Pro zlepšení kvality ovzduší je doporučeno u mnoha záměrů doplnění veřejnou, sídelní zelení - pro plochy VD, VL plochy vnitroareálovou zelení , pro plochy dopravní, veřejných prostranství - PV, PZ se doporučuje doplnění adekvátní šíře, druhového složení zeleně, která bude efektivně plnit ochrannou funkci. • Plochy VD, VL, SM, O, OK budou dle rozsahu a charakteru podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., kde musí být prokázáno splnění stanovených emisních limitů dle platných právních předpisů. • PV pro vedení dopravní trasy - Pro možnost alespoň částečné ochrany nebo přispění k lokálnímu zlepšení kvality ovzduší doporučujem výsadbu účelové zeleně jako doprovodné liniové v dané, případně místně i s rozšířením do uličního profilu. • PZ.3 - U ploch izolační zeleně doporučujem zvolit místní druhovou skladbu odolnou proti emisím a zajištění propojení jak s návaznými funkcemi, tak i pozvolný přechod do volné krajiny (pokud k tomu umístění plochy dává předpoklad). Kromě druhové skladby bude míru efektivity ovlivňovat i hustota zápoje. • U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, TO dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území • U ploch parkovacích odstavišť je doporučeno zabezpečit odclonění plochy adekvátní plochou zeleně v terénu, pravděpodobně spolu s protihluk.opatřením, valem, a to dle konkrétního projektu a závěrů EIA. Územně minimálně oddělit pásem zeleně či PV dle specifik lokalit. Specifická opatření pro jednotlivé lokality: • PI-O-2, PI-RH-1,2 Dle typu konkrétního využití navrhnout doplňující zeleň (pohybové aktivity se specific.povrchem aj.), případně další prvky snižující dopad na nejbližší rekreační oblast i na šíření do volné krajiny. • PV-VL – 1,2 Je doporučena výsadba hustěji zapojené funkčí zeleně, především směrem k městu Jihlava. • PV-PZ-1 Doporučujem plochu navrhnout po celé délce lokality PV-BI-1, aby plnila víceúčelově ochranně-izolační funkci, a to z pohledu ovzduší, ekosystémů, hluku, estetického vnímaní, veřejného zdraví, případně regulovat plochu BI-1 tak, aby na hraně byla preferována hustší zeleň, PZ takto plní spíše vizuálně estetickou funkci. • KO-DS–1 doplnit v rámci vlastní plochy nebo vymezit samostatně izolační, ochrannou zeleň - dle budoucího tech.řešení stavby. • JI-VL - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v ploše podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobné stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC). Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


97

•

•

•

• •

•

•

Doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území průmyslové zóny, ze které by měla být vymístěna obytná a rekreační funkce. Dále doporučujeme preferovat napojení na plynofikaci,, centrální monitorované zdroje vytápění, podpořit využití nízkoemisních zařízení a preferovat využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, postupně i pro stávající areály v oblasti. JI-PZ1.1 Doporučuje do lokalit především v blízkosti dopravního koridoru spojit funkci parku s funkcí rozptylové a protihlukové bariéry, místně doplnit i technické prvky pro plnění těchto funkcí, zvolit vhodně emisně odolné druhy i hustotu jejich zápoje. Předpokladem je i spolupůsobení s technickým řešením vlastního dopravního koridoru. PZ 7-10 V pásu PZ doporučujeme výsadbu izolační funkční zeleně, která bude plnit účel rozptylové, hlukové i estetické bariéry pro sousední smíšenou výstavbu, dále doporučujeme funkční propojení s návaznými lokalitami (propojení zeleně PZ se vnitroareálovou zelení SM). JI-DS-11 Součástí rekonstrukcí dopravní infrastruktury musí být respektování okolní výstavby - tj. rekreace, stávající zátěže území a v rámci technického řešení se snažit tuto zátěž snížit na co nejmenší mez, a to z důvodu, že dopravní zatížení je v součanosti největším producentem emisí a podél hlavních komunikací dochází k překračování akustických hladin tlaku, jak denní, tak i noční době. Celý vnější okruh by měl tedy společně podléhat posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spolu s dotčeným okolím, a zahrnout nejen vliv na vlastní trase, ale i dopad na celou dopravní síť města. Vzhledem k velkému rozsahu nového křížení se předpokládá nutnost její posouzení i jako samostatné stavby, případně spolu s DS-14. HO-DS-2 Oddělit plochu OV od DS pásem zeleně, terénní úpravou. HK-BI-4 Do plochy BI-4 zasahuje významně PHO areálu Oseva, zčásti plochy je odcloněn zelení, ale z další nikoli, proto na plochu samostnou může působit negativně toto PHO a musí být zohledněno při vlastní výstavbě. DL - Dopravní stavba bude podléhat posouzení záměru na ŽP EIA, dle zákona č.100/2001 Sb., kde budou navržena konkrétní opatření pro snížení dopadu na území, prioritně musí být ochráněna bytová zástavba a dotčená populace. BE-PZ.3-2 Zvážit rozšíření pásu pro zvýšení a možnost účinnosti i proti dalším možných vlivům. V případě účelu funkce proti zmírnění dopadu rozptylu je doporučen hustý zápoj se střídám stromového a keřového patra.



98

5.5. HLUK Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku o 10 dB se projeví 10 – 12 % přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Tabulka č. 37 Hladiny A Druh chráněného území

Korekce [dB] 1)

Chráněný venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických -5 zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostory lůžkových zdravotnických zařízení 0 včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní 0 venkovní prostor

2)

3)

4)

0

+5

+15

0

+5

+15

+5

+10

+20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikacích, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený provozem na dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Nejvýznamnějším liniovým zdrojem hluku v zájmovém území jsou hlavní komunikace – dálnice, II/38, průtah města. Koncept ÚP nepředpokládá v blízkosti těchto významných liniových zdrojů hluku výrazný rozvoj, ale dochází k němu v malé míře v případě menších sídel. Ve vhodných lokalitách s možností přestavby jsou je stávající i navrhovaná obytná a rekreační funkce oddělena od hlavních komunikací, včetně od návrhového dopravního Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


99

koridoru obchvatu města, plochami občanského vybavení O a smíšenou funkcí SM, jež budou obytnou zástavbu chránit především před hlukem z dopravy. V rámci rozvojových území jsou podél páteřních komunikací navrženy i pásy ochranné zeleně, veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch, parkové plochy – a to i jednotlivě mezi obytnými a smíšenými oblastmi. Plochy obslužné dopravní infrastruktury jsou dále uvnitř rozvojových ploch navrženy jako plochy PV pro podporu dalších funkcí kromě dopravy, tedy tvorbu uličního prostoru, výsadbu sídelní zeleně apod.. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku uvnitř rozvojových ploch (parkoviště, klimatizační jednotky apod.) bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných hlukových studií. Zdrojem hluku ve vztahu k obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby bude u všech hodnocených lokalit i etapa výstavby. Bez znalosti zhotovitelů jednotlivých staveb a jejich harmonogramu prací, technického vybavení apod. je etapu výstavby vyhodnotit z hlediska konkrétní akustické zátěže nemožné. Z navrženého funkčního využití je patrné, že půjde o rutinní stavební práce, u nichž lze dodržování hygienických limitů zajistit např. měřením hluku v průběhu výstavby a případnou úpravou harmonogramu prací. Velké riziko pro dočasné zvýšení zátěže je při výstavbě dlouhodobých projektů, například obchvatu města. Ten poté dočasně vyvolá přesun zátěže na jiné komunikace, a to v případě rekonstrukcí určitých částí stávající sítě, nebo při zprovoznění postupných úseků a změn místních dopravních vazeb. Tyto vlivy však ve fázi ÚP nelze přesně určit, předmětem hodnocení je předvším cílový stav. Pro obchvat se doporučuje při zprovoznění jednotlivých funkčních částí úseků provést posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví celé trasy i pro jednotlivé úseky včetně dopadů na celé území města. Vliv hluku je v posouzení SEA uvažován především z pohledu ovlivnění hlukové situace návrhem dané lokality, ve složce obyvatelstvo je poté zohledněn nejen vliv lokality na obyvatelstvo, ale i na budoucí obyvatele – uživatele lokality, tedy je zde poté i zhodnocena stávající zátěž, do které je lokalita umístěna a upozorněno na rizika vybrané plochy, které plynou ze stávajících provozů a dopravy. Kriteria – hlediska pro hodnocení dopadů na akustickou zátěž území: • Funkční využití dle regulativu • Velikost – rozsah plochy • Umístění vůči stávající i návrhové obytné a rekreační výstavbě Tabulka č. 38 Tabulka, vlivy na hluk INDEX_NP ANTONÍNŮV DŮL

hluk

AD-BI-1

3

Bez vlivu na hluk.situaci.

AD-DS-1

3

Přestavba - úprava komunikace nebude mít vliv na hluk.situaci.

AD-PZ.3-1

2

Ochranná zeleň bude mít mírně pozitivní vliv na odclonění smíšené funkce od výrobní.

AD-SM-1

3/4

Lokalita by neměla generovat zásadní hlukovou zátěž, a to podmíkou nerušucích využití ve smíšení funkci.

AD-TI-1

3


AD-VL-1

4

Plochy budou mít pravděpodobně mírně negativní vliv dle svého Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


100

AD-VL-2

4

AD-VL-3 5 BEDŘICHOV BE-BI-1 BE-BI-2 BE-BI-3 3 BE-BI-4 BE-BI-5

rozsahu a umístění v návaznosti na stávající plochu výroby. Navrhované využití může významně ovlivnit lokální hlukovou situaci.

Bez vlivu na hluk.situaci, jedná se pouze o nárůst dopravy rezidenty.

BE-DS-1

4

Může dojít až k mírnému nárůstu hluku v lokálním měřítku, vliv na obytnou zástavbu bude málo významný (v blízkosti pouze 1RD).

BE-DS-2

3

Bez zásadního ovlivnění, doprava se realizací nenavýší, vlivy se nepřiblíží zásadně k žádné výstavbě.

BE-DS-3

4

Dojde k mírně negativnímu ovlivnění oproti stavu, doprava se realizací však nenavýší, ale vlivy se přiblíží k současné i navrhované výstavbě, na druhé straně bude optimalizována dopravní síť, jež by měla i zvýšit plynulost a bezpečnost provozu, v rámci výstavby bude možné zohlednit i nová technická řešení na odclonění negativního vlivu z hlavní komunikace.


3


4

Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

BE-PV-1

3


BE-PZ.3-2

3


BE-SM-1

3

Bez vlivu funkce na hluk.situaci, pozitivně bude působit na hluk a obyvatelstvo návazných obytných funkcí, pro něž bude tvořit bariéru.

BE-TI-1

3


BE-TO-1

4

Může dojít k mírnému lokálnímu negativnímu ovlivnění, a to dle typu naplnění dané funkce. Mimo lokalitu a navazující plochy může záměr vyvolat i nárůst dopravní zátěže, vzhledem k poloze nelze předpokládat zásadní ovlivnění dotčené populace. Plocha je dále oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem, ale i celou průmyslovou zónou, reliéfem terénu, lokalita se nachází již v čistě průmyslové zóně. Od východu však plocha není chráněna další funkcí ani terénem, dle míry využití funkce bude potenciálně ovlivňovat další plochy směrem na východ do otevřené krajiny, nelze předpokládat zásadní ovlivnění.

BE-VD-1

4

Daná funkce způsobí nárůst akustického zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci, vzhledem k rozsahu a umístění

BE-DS-8

BE-DS-9



101

by mělo dojít max. k mírnému negativnímu ovlivnění.

5

Lokalita může až významně negativně ovlivnit hlukovou situaci a to dle charakteru funkce a míry využití, celá JZ strana sousedí se stávající obytnou funkcí, což může podpořit již stávající hygienickou zátěž území.

4

Daná funkce způsobí nárůst akustického zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci, vzhledem k rozsahu a umístění by mělo dojít max. k mírnému negativnímu ovlivnění.

BE-ZP-1

3


BE-ZP-2

3


BE-ZP-3

2

Široký pás zeleně bude působit mírně pozitivně na odhlučnění obytné reakreační zástavby od plochy výroby.

BE-VD-2 BE-VD-3 BE-VD-4 BE-VL-1

HELENÍN HL-BH-1 HL-BH-2 HL-BI-1 HL-BI-2 HL-O-1

3

Bez zásadního vlivu. Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě představovat významný vliv na hlukovou zátěž v území, v kumulaci celého rozsahu a vzhledem k velikosti současného bydlení, mohou až mírně území ovlivnit, spíše bude však vliv téměř zanedbatelný. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné ovlivnění.

HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1 HL-SM-2

3


2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek sousedních funkcí, nejvíce pozitivně pak v případě vysokého podílu ochranné zeleně (PZ3). Doprovodná liniová zeleň bude mírně pozitivní, a to dle šíře i v rámci PZ. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3


3

Vzhledem k rozsahu, významné ovlivnění.

5

Plocha může znamenat až významnější zvýšení hlukové zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována v kompaktní zástavbě s návaznou obytnou a smíšenou funkcí, vliv je tedy hodnocen jako významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi nepředpokládáme zásadní ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

HL-VD-1

4

umístění

a

regulativu

nepředpokládáme



102

4

Plocha VL může znamenat mírné zvýšení hlukové zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována mimo kompaktní obytnou zástavbu za železničním tělesem, vliv je hodnocen tedy pouze jako mírný, avšak musí být respektována a ochráněna zástavba za ním. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi nepředpokládáme zásadní ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

3


3

Manipulační plocha může dojít pouze mírného lokálního zvýšení emisí, vzhledem k umístění záměru se jedná o zanedbatelný vliv.

4

Lokálně dojde ke zpevnění a rozšíření VPD, tedy i k nárůstu hlukového zatížení, a to dle míry nárůstu letecké dopravy. Při zásadním nárůstu může dojít až k významně negativnímu ovlivnění, jak lokálnímu, tak i širokého okolí.

HN-DS-1

4

Vliv samotné komunikace se bude odvíjet od dopravních intenzit, lze předpokládat mírně negativní vliv vzhledem k okolní zástavbě i kategorii komunikace, na druhé straně druhé se propojením odlehčí dopravě v jiných částech města.

HN-TI-1

3


HL-VL-1

HENČOV HN-BI-1 HN-BI-2 HN-DL-1

HN-DL-2



HK-BH-1


3



103

HK-BH-2

HK-BI-1

HK-BI-2

HK-BI-3

4

Plochy HK-BH-2, HK-BI-2, JI-BH-5, JI-BI-9 nebudou znamenat významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na akustickou situaci území.

4

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší.

4


3


HK-BI-4

HK-BI-5

4

HK-BI-6

HK-BI-8

HK-O-1

4

3

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. Do plochy BI-4 zasahuje významně PHO areálu Oseva, zčásti plochy je odcloněn zelení, ale z další nikoli, proto na plochu samostnou může působit negativně toto PHO a musí být zohledněno při vlastní výstavbě, jedná se o limity akustické hladiny tlaku. Plochy HK-BI-6,8 nebudou znamenat významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i s další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. V současnosti je BI-6 od hlavní komunikace oddělena pásem izolační zeleně. HK-BI-3, HK-O-1 - nebudou představovat zásadní vnos zátěže do území, jedná se o částečnou transformaci a vymístění zahrádek z centra města podél hlavní komunikace. Dle charakteru a naplnění funkčního využití HK-O-1 budou záměry v ploše podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů.



104

3


3


3


3

U plochy, a to vzhledem k umístění ve stávající zástavbě, ale i při hlavní dopravní trase, předpokládáme zanedbatelné až mírné ovlivnění. Dle typu stavebních objektů může však tvořit funkční ochrannou bariéru vůči akustické zátěži z dopravní trasy, tedy celkově je klasifikována plocha jako se zanedbatelným vlivem (kompenzačním). Vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

HK-OK-1

4


HK-PV-1

3


HK-PV-2

3

Vzhledem k rozsahu a stávajícímu stavu se nepředpokládá vliv.

HK-PV-3

3


HK-O-2

HK-O-3

HK-O-4

HK-OK-2



105

HK-PV-4

3

HK-PZ.1-1

1

HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-3

2

Vzhledem k rozsahu, účelu místní obslužné kom. a přechodné linie do volné krajiny, se nepředpokládá zásadní vliv. Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra i propojující prvek obytné funkce od plánované zóny OK. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Lokality budou působit pozitivně jako oddělující bariéra vůči dopravnímu propojení a přírodě blízké ploše s vodní plochou. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

1


2


3


3


HK-SM-3

3



3


3 3


HK-PZ.1-4


HK-SM-1

HK-SM-2



106

HO-DS-1

HO-DS-2

3


4

Lokalita představuje parkovací odstavnou plochu prioritně pro nákladní dopravu, dojde tedy alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., všechny obdobné plochy v ÚP jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, a na okraji - vstupu do města. DS-2 hraničí s návrhovou plochou OK a stávající OV.1 (vzdělávání), přes komunikaci se nachází plocha TI, od ní ji dělí dále pás stávající zeleně nezpevněné plochy. Možný negativní vliv lze tedy očekávat na plochu OV. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

HO-RI-1 3 Bez vlivu. HO-SM-1 HO-SV-1 3 Vzhledem k rozsahu a umístění lze očekávat zanedbatelný vliv. HO-VL-1 HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1 Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě HD-BH-2 představovat významný vliv na hlukovou zátěž v území, v kumulaci 3 celého rozsahu a vzhledem k velikosti současného bydlení, mohou až HD-BI-1 mírně území ovlivnit, spíše bude však vliv téměř zanedbatelný. HD-BI-2

HD-DS-1

HD-PZ-1 HD-PZ-2 HD-PZ-3 HD-PZ-4 HD-PZ-5 HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1

3

Vliv je hodnocen jako zanedbatelný až mírně negativní, a to z důvodu na jedné straně vnosu nového dopravního tělesa do území, a tedy i jednoznačné související zátěže, ale na straně druhé umožní dopravní napojení a propojení všech vazeb jak stávajících, tak i nových výrobních areálů a při zamezení jeho využití pro příjezd do obytného sídla, bude pro sídlo i nové obytné soubory přínosem. Dále není ve styku ani na hranici s obytnou či rekreační funkcí, nejbližší zástavba od napojení n aokružní křižovatku je vzdušnou čarou cca 200m od plochy BI1. Vliv nepředpokládáme v rámci průmyslové zóny jako zásadní, od obytné zóny bude komunikace odcloněna areály, a nedostává se do styku s obytnou výstavbou.

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek areálů, nejvíce pozitivně pak v případě vysokého podílu ochranné zeleně. Doprovodná liniová zeleň bude vysoce pozitivní a to díky její šíři, podél DS 1 až 45m, dále podél nově navrhovaných VL funkcí bude plnit izolační funkci. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

3

Nepředpokládáme významný vliv, jedná se o malé plochy.



107

HD-SM-2 HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10 JIHLAVA

5

Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění zhoršení hlukové zátěže území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují průmyslovou zónu Jihlavy, některé z nich jsou zasazeny do území OP jiných prům.areálů, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo).

JI-BH-3

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na hlukovou zátěž vzhledem ke své funkci, ale v důsledku rozsahu a kumulaci spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní, avšak s možností minimalizace vlivu.

JI-BH-4

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na změnu hlukové zátěže v území vzhledem ke své funkci a rozsahu.

4


4

Plochy nebudou znamenat významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní s možností minimalizace vlivu. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na akustickou situaci území.

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, a to vzhledem k rozsahu a transformaci zahrádkářské oblasti pro obytně rekreační oblast pro veřejnost s revitalizací a zpřístupnění vodního toku.

JI-BI-3

4


JI-BI-4

3

JI-BI-6

3

JI-BH-5

JI-BH-7

JI-BH-8

JI-BI-1

JI-BI-7

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na hlukovou zátěž vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy. Bez zásadního vlivu. Plocha nebude znamenat významný vliv na hlukovou zátěž vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy.



108

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na hlukovou zátěž vzhledem ke své funkci, ale v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní, avšak s možností minimalizace vlivu.

JI-BI-9

4


JI-BI-11

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na hlukovou zátěž vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy.

4


JI-BI-8

JI-BI-14

Součást obchvatu města za současným zeměď.areálem v Sasově se nebude blížit zádné obytné výstavbě. V kumulaci s ostatními funkčními částmi obchvatu ovlivní dopravní vazby v území, do lokality trasy přinese novou zátěž. Vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města

JI-DS-1

JI-DS-2

JI-DS-3

JI-DS-4

JI-DS-5

JI-DS-6

4


4

Bez zásadního vliv, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez zvýšení dopravních kapacit, jedná se však zároveň o součást vnitřního okruhu města, při jeho plné funkčnosti se zde navýší dopravní kapacita. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.

4

Jako součást vnitřního okruhu přinese propojení kolem hřbitova do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy. Samostatně bude představovat lokální ovlivnění zatížení. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.



109

JI-DS-7

4

Propojení Havlíčkova - Jiráskova - podél nádraží - Součást vnitřního okruhu města vnese do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy, především na stávající, ale i nově navrženou zástavbu, nově navrhovaná transformace je v jeho okolí proto navržena jako smíšená nikoli čistě obytná. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.

JI-DS-8

3


JI-DS-9

4


JI-DS-10

3


JI-DS-11

4


JI-DS-13

3

Bez vlivu, jedná se o pěší lávku.

4

Parkovací odstavná plocha - Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, ale nachází se zde oblast rekreace, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

3

Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území avšak uvnitř navrženého urb.celku obklopena dalšími funkcemi, vzhledem k umístění vedle obytné zástavby je vliv hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-DS-14

JI-O-1

JI-O-2

JI-O-3



110

3

Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3


4


JI-O-7

3


JI-O-9

3


4


4


JI-O-4

JI-O-5

JI-O-6

JI-O-10

JI-O-11



111

3


4


JI-O-16

3


JI-OH-1

3

Nepředpokládá se vliv.

4

U plochy vzhledem k umístění od navržené obytné zástavby oddělené komunikací a plochami občanské vybavenosti nepředpokládáme zásadní ovlivnění, pouze mírné. Plocha je umístěna na okraji kompaktního urb.celku, mezi obdobnými funkcemi. I tak však lze vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

3

U plochy vzhledem k funkci, umístění od obytné zástavby oddělené izolační zelení a komunikací, nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k funkci a konkrétnímu využití i tak lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní opatření.

JI-O-12

JI-O-13 JI-O-14 JI-O-15

JI-OK-1

JI-OS-1

JI-PV-1 JI-PV-2

3

JI-PV-3

JI-PV-4

4

Nepředpokládá se negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými výrobními areály, na kvalitu nebo snížení hlukového zatížení však zásadní vliv nepředpokládáme. Plocha PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


112

3

Nepředpokládá se zásadní negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými obytnými funkcemi a sportovní plochou, na kvalitu ovzduší nebo snížení hlukového zatížení však lze předpokládat mírný vliv v důsledku místní obslužné komunikace. Ochrannou funkci pro dopravní trasu zde vytváří - podporuje PZ3-9.

2


3

Lokalita nebude pravděpodobně vzhledem ke svému rozsahu a umístění plnit ochranou funkci ani nebude přispívat ke snížení zatížení území.

JI-PZ-4

2

Plocha PZ má za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - VL, částečně ochranu volné krajiny. Efektivnost snížení dopadů se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní.

JI-PZ-5

2

Lokalita má za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu železnice a transformací výrobní plochy na smíšeně - občanskou, chrání tak částečně plochy SM-9,10, O-11,12.

JI-PV-5

JI-PZ-1

JI-PZ-2

JI-PZ-6 JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3

3

2

2

JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15

1

Spolu s plochou SM-12 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru, nepředpokládáme významnou protihlukovou funkci plochy. Plochy PZ mají za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - SM, jejich rozvolnění a ponechání průchodu krajinou. Efektivnost snížení dopadů na akustickou situaci se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní. Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vzhledem k rozsahu a umístění těchto ploch vůči obytných plochám a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako pozitivní. Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra obytné funkce od plánovaného dopravního o koridoru, i jako oddělení jednotlivých obytných segmentů. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři umožnění tak vložení i doplňujících technických prvků protihlukové ochrany, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.



113

JI-PZ.3-7

1


JI-PZ.3-8

2


JI-PZ.3-9

2


2


3

Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení akustické zátěže. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

3


3


4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-PZ.3-10

JI-SM-1

JI-SM-2

JI-SM-3

JI-SM-5



114

JI-SM-6

4

JI-SM-7

4

JI-SM-8

3

JI-SM-9 JI-SM-10 3 JI-SM-11

JI-SM-12

JI-SM-15

3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení hlukové zátěže území naplněním funkce, ta bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb. Jedná se o transformaci plochy z funkce výrobní podél železniční trasy, tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění, možné je i pozitivní ovlivnění dle naplnění záměrem oproti stávajícímu stavu. Dle charakteru a naplnění funkčního využití mohou záměry podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou konkrétní dopady do území. Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci i rozsahu, spolu s plochou PZ-6 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru.

3


4


JI-SM-16

JI-SM-17




115

JI-SM-18

2

Plocha SM je transformační plochou z výrobní funkce na smíšenou, tedy výši vlivu a produkci emisí lze předpokládat nižší než z výrobní funkce, tedy je vliv hodnocen jako mírně pozitivní. I tak je pravděpodobné, že bude lokalita vzhledem k velikosti podléhat povinnosti posouzení v rámci procesu EIA.

JI-TI-1

3

Bez vlivu.

4

Plocha VD bude znamenat mírné ovlivnění hlukové zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou apřes komunikaci, vzhledem k rozsahu, je vliv tedy hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

4

Plochy VD budou znamenat mírné ovlivnění hlukové zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, podél navrženého dopravního koridoru města. Vzhledem k rozsahu a možnosti ovlivnění okolních návrhových ploch s přidanou obytnou nebo veřejnou funkcí, je vliv tedy hodnocen jako mírně negativně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

5

Plocha VL může znamenat mírné až významné ovlivnění hlukové situace v území, i dle kumulace se sousedními areály. V případě této plochy je hodnoceno jako převážně významné a to vzhledem k jejímu rozsahu 16ha, i přes to, že nehraničí přímo s obytnou zástavbou, současná je však v nedalekém dosahu. Míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plocha navazuje a doplňuje průmyslovou zónu Jihlavy ze severu, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě vlastního provozu bude generovat i související dopravu, což nepovažujeme jako významně negativní z důvodu dobré dostupnosti mimo obytné plochy (viz.vliv na obyvatelstvo). Plocha VL-1 je na okraji stávající prům.zóny, od S oddělena od volné krajiny komunikací a pásem VD ploch, za kterými částečně následuje lesní porost. Možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi pravděpodobný v kumulaci s ostatními plochami, na druhé straně se do budoucna plánuje veškerou obytnou výstavbu ze zóny vymístit.

4

Plochy VL budou znamenat ovlivnění hlukové situace v území, v případě těchto ploch je hodnoceno jako převážně mírné, a to vzhledem k jejich rozsahu a umístění. Míra tohoto ovlivnění bude však vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují zónu na

JI-VD-1

JI-VD-2

JI-VD-3

JI-VL-1

JI-VL-2 JI-VL-3



116

JI-VL-4 JI-VL-5

4 JI-VL-6

JI-ZP-1 KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4 KO-BI-5

2

3

pomezí Jihlavy a sídla Staré hory, a to v lokalitách nevhodných pro jiné využití, jedná se spíše o umožnění rozvoje v optimálních lokalitách tak, aby nebyly rozmělněny po celém území (viz.průmyslová zóna Jihlava). Předpokladem realizace ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona (jejich rozsah a konkrétní účel). Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme za významné. Lokalita VL-2 je uvnitř již stávajících výrobních ploch, tedy možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi nízký, VL-3 se nachází v sousedství menší výrobní plochy, od obytné stávající i návrhové (BI-9)je oddělena tělesem železnice, tedy může mít potenciálně negativní vliv na tuto obytnou lokalitu - prevencí vlivu je pás veřejného prostranství PZ. Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění hlukové zátěže v území, v případě těchto ploch je hodnoceno jako převážně mírné, a to vzhledem k jejich rozsahu a umístění. Míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Plochy společně doplňují průmyslovou zónu Jihlavy, některé z nich jsou zasazeny do území OP jiných prům.areálů, což předurčuje centralizaci průmyslové a výrobní funkce do tohoto území tak, aby nebyly rozmělněny po celém území. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo) a její vzdálenost. VL5,6 jsou uvnitř již stávající zóny, tedy možnost vlivu na obytné prostředí a okolní krajinu je velmi nízký, VL4 se nachází spolu s BE-TO-1, HD-VL-6 na hranici s otevřenou krajinou, tedy dosah působení bude větší a zasáhne nové, v současné době přímo nezasažené plochy, avšak v dosahu se nenachází žádné obytně či rekreační plochy. Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek jednotlivých segmentů obytné výstavby. Ovlivnění hlukové zátěže území však není jejím hlavním účelem, ale vytvoření funkčního ekosytému pro podporu a doplnění ÚSES.




117

4


KO-PV-1

4

Vzhledem k rozsahu, cílovému účelu místní obslužné kom. doplněné o izolační zeleň, se nepředpokládá zásadní vliv. Mírně negativní až významnější může nastat v případě přechodné fáze součásti obchvatu při jeho výstavbě, ten by měl být dále posouzen dle zákona č.100/2001 Sb.

KO-PZ.3-1

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek komunikace od návrhu obytných ploch. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

KO-TI-1 PANČAVA PN-BH-2 PN-BI-2

3

Bez vlivu.

3


PN-PV-1

4


PN-DS-1

Každá z lokalit představuje parkovací odstavnou plochu - vždy dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., plochy jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, tedy na jejím okraji - vstupu do města. V blízkosti DS-4 se nachází malá enkláva obytně-rekreační výstavby. 4 Přes komunikace u DS-3 se nachází plocha výroby, jež cloní obytnou plochu. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelná. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Plochy nebudou samostatně znamenat významný vliv na kvalitu 3/4 ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku kumulativního rozsahu

KO-DS-1

PN-DS-3

PN-BH-1 PN-BI-1



118

PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4 PN-PZ-1 PN-PZ-2 2 PN-PZ-3

mohou znamenat znatelný vnos zátěže do území. Větší vnos přinese smíšená funkce s možností komerčního využití. Vzhledem k rozsahu je tedy oblast hodnocena jako mírně negativní, avšak akceptovatelné vůči navrhovaným funkcím a rozvoji města. Plochy bydlení jsou odcloněny od navrhovaného dopravního tělesa (součást obchvatu města - PN-PV1) jak přechodnou zónou smíšených funkcí, tak i vloženými širokými pásy veřejných prostranství s převahou nezpevněné funkce - PZ. Lokality mají za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu komunikace, mezi sebou navzájem a smíšenou funkcí, a dále i směrem k přírodně rekreační oblasti podél vodního toku, dle realizace a naplnění plochy může působit mírně až významně pozitivně na akustickou a rozptylovou situaci, ochranná funkce však není hlavním účelem ploch. PN-PZ -1 bude dále sloužit i jako koridor pro cyklistickou dopravu.

PÁVOV PV-BH-1 PV-BI-1 PV-BI-2 PV-BI-3

3 3 3 3

Bez zásadního vlivu. Bez zásadního vlivu. Bez zásadního vlivu. Bez zásadního vlivu.

PV-BI-4

3


PV-BI-5

3

PV-DS-1

4

PV-PV-1

3

Bez zásadního vlivu. Dojde k lokálnímu nárůstu hlukového zatížení, a to v přímé návaznosti na vyskytující se objekty bydlení, ty mohou být negativně ovlivněny. Bez zásadního vlivu.

PV-PZ-1

3


PV-SM-1

3


4

Může dojít k mírnému až významnějšímu lokálnímu negativnímu ovlivnění, a to dle typu naplnění dané funkce. Mimo lokalitu a navazující plochy může záměr vyvolat i nárůst dopravní zátěže, vzhledem k poloze nelze předpokládat zásadní ovlivnění dotčené populace. Plocha je dále oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem, ale i reliéfem terénu, lokalita se nachází již v čistě průmyslové zóně. Od východu je plocha chráněna další průmyslovou funkcí, nepředpokládá se, že nejbližší zástavba za dopravním tělesem bude významně ovlivněna.

3

Bez zásadního vlivu, v dosahu není obytná výstavba, k ovlivnění dojde pouze lokálně.

PV-TO-1

PV-VL-1 PV-VL-2 PISTOV PI-BH-1

4 PI-BH-5 PI-BI-2 PI-BI-3

3

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území. Plochy nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, umístění i rozsahu.



119

PI-BI-5

4



3


PI-DS-5

3


4


3


4

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy je vliv hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3


PI-DS-6

PI-O-1

PI-O-2

PI-O-3

PI-O-4



120

PI-OK-1

PI-PV-1

4


4


PI-PV-2

4

PI-PV-3

3

Jedná se o propojení vazeb v území a obsluhu komerční zóny, vliv je v kumulaci s OK hodnocen jako mírně negativní. Míra vlivu se bude odvíjet od naplnění funkce OK, ta bude podléhat spolu s komunikací procesu EIA dle platných právních předpisů. Jedná se o plochu místní účelové komunikace pro obsluhu nově vzniklého obytně - smíšeného území, měl by sloužit tedy pouze rezidentům území, není oblastí průjezdný k dalším cílům dopravy, proto je vliv považován za zanedbatelný.

2

Rozsáhlá plocha PZ je přechodem mezi plochami revitalizace toku a hromadnou obytnou výstavbou, vzhledem k jejímu rozsahu ji kvalifikujeme z hlediska kvality ovzduší i akustické zátěže, mírně pozitivně.

PI-PZ-2

3

Lokalita má za úkol přechod mezi rekreační zónou směrem k tělesu hlavní komunikace a občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území.

PI-PZ-3

3


2

Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vzhledem k rozsahu a umístění těchto ploch vůči obytných plochám a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako pozitivní.

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek ploch výroby nebo dopravy od obytných nebo smíšených. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

4

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy je vliv hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný

PI-PZ-1

PI-PZ.1-1

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3 PI-RH-1

PI-RH-2



121

PI-RZ-1

3

PI-SM-1 PI-SM-2

4

PI-SM-3

vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže území naplněním funkce, pro ochranu vlastní RZ funkce je tato oddělena od plochy O, plochou PZ. BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významný vliv na hlukovou situaci vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru, ten jimi však zároveń bude procházet. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území.

3

Plocha VD bude znamenat mírné až zanedbatelné ovlivnění hlukové situace v území vzhledem ke svému rozsahu, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou oddělenou pásem ochranné zeleně. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

3

Ze svého účelu nebudou mít plochy výrazně pozitivní vliv, ten může nastat v případě specifického charakteru porostu.

3 3


4

Plocha nebude znamenat významný vliv na akustickou situaci vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy a návaznosti na menší obytný celek s převahou rekreační funkce.

SA-BI-2

4


SA-PV-1

Bez zásadního vlivu, plochy PV budou sloužit jako prostor pro místní obslužnou komunikaci a propojení souč.zast.území, především pro 3 - 4 rezidenty, vzhledem k rozsahu a kumulaci celého rozvojového území (varianta) je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelný (základní řešení).

PI-VD-1

PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE PO-BI-1 PO-SV-1 SASOV SA-BI-1

SA-PV-2 SA-PV-3

3

Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv.

4

Plocha DS-1,2, PV-4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro

SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-4



122

SA-PZ-1 SA-PZ-2

SA-PZ.3-1

3

3

SA-SM-1 SA-SM-2 SA-SM-3 4 SA-SM-4

minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vůči čistě obytné zástavbě je koridor odcloněn smíšenou funkcí. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný. Lokality budou účelově oddělovat i spojovat navržené obytné funkce s přírodními prvky území a volnou krajinou, v případě výsadby ochranné zeleně mohou působit i jako funkční bariéry pro snížení negativních dopadů na rozptylovou a akustickou situaci, v případě PZ-1 od výrobního areálu. Plocha bude mírně clonit stávající VD funkci od návrhu dopraního koridoru obchvatu města. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu naplnění funkce. Všechny lokality jsou umístěny na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

STARÉ HORY SH-BI-1

3

Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv, lokalita je doplněna izolační zelení, nachází se však v pásmu hranice překročení nočních limitů hluku.

SH-BI-3 SH-DS-1 SH-PZ.3-1

3 3 3

Bez vlivu na akustickou situaci, součinnost s BE-BI-5. Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění v území. Vzhledem k malému rozsahu téměř zanedbatelný vliv.

SH-SM-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území., jedná se o plochu přestavby.

SH-TI-1

3


SH-VL-1

4

Dojde k rozšíření areálu v rámci vnitroareálové zeleně, bude se jednat o zanedbatelný až mírný vliv, v návaznosti na areál se nachází rekreační plocha, tedy je vliv hodnocen jako převážně mírný.

VYSOKÁ VY-BI-1

3

VY-BI-2

3

VY-O-1 VY-O-2

3

VY-PZ-1

2

ZBORNÁ ZB-BI-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území. Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, transformaci souč.zeměděl.areálu, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Dle charakteru využití lze předpokládat, že bude realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. Lokalita O-2 je od současné výstavby oddělen plochou PZ. Lokalita má za úkol přechod mezi současnou zástavbou a navrženým občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území, pouze mírně pozitivní. Bez zásadního vlivu na hlukovou situaci, a to vzhledem k funkci i Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


123

ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1

rozsahu v území.

Žlutě – základní řešení, růžovo-fialová – variantní řešení, tmavě fialová – plochy obchvatu města, bílá – společné plochy pro základní a variantní řešení

SOUHRN VLIVŮ Obdobně jako u vlivů na kvalitu ovzduší je pohled na akustickou situaci, ta je nejvíce ovlivněna dopravou a poté výrobními areály. Urbanistická koncepce města respektuje i stávající hlukovou zátěž území a transformací využití některých stávajících ploch se ji snaží eliminovat, navrhuje komerční cíle dopravy v plochách s dobrou dopravní obsluhou nebo se snaží o zlepšení stávajících dopravních závad. V rámci nových obytných ploch tyto odděluje od páteřních dopravních koridorů smíšenou funkcí, širokými prostory veřejného prostranství a izolační ochrannou zelení tak, aby preventivně bylo zabráněno jejich zatížení. Velký rozvoj města však přinese do území novou zátěž. Lze tedý obecně konstatovat, že Koncept ÚP vnitřní část města, současně zastavěné území, odlehčí, ale naopak rozvoj do území přinese nové zatížení. Výsledně je hodnocen dopad jako mírně negativní, ale míra vlivu se bude odvíjet od reálného rozsahu realizace nových ploch a transformace stávajících. Pokud budou dodržena všechna opatření, bude optimálně řešena doprava, naojení jednotlivých funkčních částí dopravního řešení bude zprovozněno včetně protihlukových opatření (ať již technických v rámci stavby nebo koncepčně dle etapizace) i rozsáhlé plochy pro obytnou výstavbu mohou představovat jen zanedbatelný vliv na území, obdobně u dalších areálů. Z hlediska akustické zátěže území bude vždy klíčové řešení dopravy. OPATŘENÍ: V rámci rozvoje a měřítka ÚP není možné navrhovat konkrétní protihluková opatření, pouze zohlednit stávající hlukovou zátěž území, zmírněním dopadů v územních průmětech: • Vymístěním hlukové zátěže od obytných a rekreačních funkcí • Vytvořením bariér – zelení, smíšených funkcí mezi zátěží a obytně-rekreační funkcí – jak ve stávající zástavbě, tak i návrhové Tyto zásady jsou Konceptem ÚP respektovány. Dodatečným doporučením je v některých případech posílit zeleň ještě více tak, aby mohla plnit i částenou protihlukovou funkci, případně umožnit vložení i technických prvků, do ploch veřejných prostranství – především v širokých pásech rovnež zohlednit možnost protihlukové funkce výsadbou hustštích pásů emisně odolné zeleně či dalších prvků. U zeleně je pro plnění protihlukové funkce třeba větší plocha, hustý zápoj a především reliéf terénu. Podmínkou obytné výstavby v akusticky již dnes zatížených nebo potenciálně zatížených oblastech je splnění limitů akustické hladiny tlaku. Tyto zásady platí pro veškeré stávající i návrhové plochy, do stávajících zatážených by neměla být směrována nová zátěž, návrhové by měly být navrženy dle stávajících a Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


124

očekávaných trendů zdrojů hlukové zátěže. • Všechny výrobní VD, VL, smíšené funkce, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. • Výstavba dopravních ploch bude podmíněna prokázáním nenarušení nejbližších obytných a rekreačních funkcí, v případě narušení musí být prioritně revidováno technické řešení staveb, doplněna další protihluková opatření. • Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem. • PZ, PV – pro výstavbu zeleně v těchto plochách je doporučeno využít vhodné druhy místní skladby, které podpoří nejen ochranou funkci z hlediska ovzduší, ale i hlukové zátěže. Pokud to mítní specifika a návaznost funkce dovolí, doplnit vhodně do ploch technické prvky zvyšující protihlukovou funkci, především v místech určených pro setkávání rezidentů. Specifická opatření pro jednotlivé lokality: • AD-SM-1 Realizací funkce nesmí být narušeny okolní obytné funkce, musí být dodrženy platné limity akustické hladiny tlaku. • SH-VL-1 - dostatečný odstup od rekreační funkce a posílení bariéry vůči narušování funkce. • SH-SM-1 - Lokalita se nachází v PHO Motorpal, musí splňovat hygienické podmínky příslušného úřadu. Podmínkou realizace výstavby je splnění hygienických limitů, především hluku pro noční i denní dobu. Doporučujeme posílení koridoru sídelní izolační zeleně, případně i v rámci plochy BI. • PI-RH-1,2 - Dle typu konkrétního využití navrhnout doplňující zeleň (pohybové aktivity se specific.povrchem aj.), případně další prvky snižující dopad na nejbližší rekreační oblast i na šíření do volné krajiny. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území • PZ.3-3 Při projektové dokumentaci se doporučuje zvolit vhodné místní druhy odolné proti emisím, druhové složení i zápoj by měl odpovídat základní ochranné funkci zeleně. Ostatní využití dle regulativu nebude plnit ochrannou funkci ke snížení hlukové zátěže. • PV-SM-1 Doporučujeme prověřit možnost jiného uspořádání SM a BI tak, aby SM mohla plnit významnější funkci protihlukové bariéry vůči dnes již hlukem zatížené obytné výstavby sídla. • PV-BI-1 V územní studii je doporučeno prověřit nárůst oproti současnému stavu rezidentů a minimalizovat vliv hluku na navazující obytnout výstavbu tak, aby odpovídala měřítku daného sídla. • KO-DS-1 doplnit v rámci vlastní plochy nebo vymezit samostatně izolační, ochrannou zeleň - dle tech.řešení Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


125

• •

•

•

•

•

•

• •

•

•

JI-ZP-1 Bez konkrétního opatření, do plochy se nesmí vkládat technické prvky, vzhledem k cílovému stavu lokality. JI-SM-5,6,7 - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem, mimo plochy 9,10,11, které jsou transformované z VD funkce podél železničního koridoru, obytná funkce musí splňovat platné hygienické limity. PZ.3 - V případě funkční ochranné zeleně se při projektové dokumentaci doporučuje zvolit vhodný zápoj i druhové složení, aby mohl porost plnit ochrannou funkci. Ostatní využití dle regulativu nebude plnit ochrannou funkci ke snížení hlukové zátěže. JI-PZ-7-10 V pásu PZ doporučujeme výsadbu izolační funkční zeleně, která bude plnit účel rozptylové, hlukové i estetické bariéry pro sousední smíšenou výstavbu, dále doporučujeme funkční propojení s návaznými lokalitami (propojení zeleně PZ se vnitroareálovou zelení SM). JI-PZ-1 Pro možnost protihlukové funkce doporučujeme do těchto ploch umístit technické protihlukové prvky, zvolit vhodnou druhou skladbu a hustotu zápoje tak, aby byly co nejvíce funkčí a ochránili sousední bytovou zástavbu. Plocha PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy bude podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ. JI-DS-11, 5 - Součástí rekonstrukcí dopravní infrastruktury musí být respektování okolní výstavby - tj. rekreace, stávající zátěže území a v rámci technického řešení se snažit tuto zátěž snížit na co nejmenší mez, a to z důvodu, že dopravní zatížení je v součanosti největším producentem emisí a podél hlavních komunikací dochází k překračování akustických hladin tlaku, jak denní, tak i noční době. Celý vnější okruh by měl tedy společně podléhat posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spolu s dotčeným okolím, a zahrnout nejen vliv na vlastní trase, ale i dopad na celou dopravní síť města. Vzhledem k velkému rozsahu nového křížení se předpokládá nutnost její posouzení i jako samostatné stavby, případně spolu s DS-14. HO-DS-2 Oddělit plochu OV od DS pásem zeleně, až terénní úpravou. HK-BI-4 Do plochy BI-4 zasahuje významně PHO areálu Oseva, zčásti plochy je odcloněn zelení, ale z další nikoli, proto na plochu samostnou může působit negativně toto PHO a musí být zohledněno při vlastní výstavbě, jedná se o limity akustické hladiny tlaku. Podmínkou výstavby je tedy souhlas přílušného orgánu, dále se doporučuje odclonit plochu funkčním pásem zeleně. HL-VD-1, VL-1 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí překročit stanovené emisní limity, případně i další stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC). Dále doporučujeme prověřit možnou kumulaci s železniční trasou na sousední obytnou výstavbu v případě VL-1, pro VD-1 je nutné zohlednit především vliv na navrhovanou BI a SM. BE-PZ.3-2 Doplnit pás zeleně i podél JZ strany VD-2.



126

5.6. OBYVATELSTVO, BEZPEČNOST, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Za nejvíce klíčové vlivy na lidské zdraví lze označit vlivy na akustickou situaci a na kvalitu ovzduší. Vzhledem k tomu, že město Jihlava se vyznačuje stávající akustickou zátěží i specifickými problémy s ovzduším v souvislosti s průmyslovou zónou Jihlava, je za riziko považována výstavba ve stanoveném hlukovém pásmu a blízkosti zóny, na což je v individuálních lokalitách upozorněno. Koncept ÚP tyto stávající rizika však zohledňuje a do takto zatížených lokalit rozvoj nesměruje, pouze ve výjimečných případech. Dále se snaží dopady průmyslu i dopravy eliminovat, a to jejich vymístěním mimo obytné zóny a posílením/doplněním pásů zeleně či veřejných prostranství v blízkosti obytně-rekreační funkce. Stejně tak postupuje i při návrzích nových rozvojových ploch, které jsou dány ve variantním řešení trasou obchvatu města, ten vytváří nové prostory mezi vlastním tělesem a hranicí souč.zast.území pro nové plochy. V 90% rozvoje se jedná o navázání na kompaktní zástavbu města Jihlava a na jeho návazná sídla a jejich kontinuelní nárůst až po plochu dopravního tělesa a případně i za něj. Takto navržený rozvoj respektuje dopravní koridor nejen izolační zelení na jeho styku, ale dále i navázáním prioritně smíšených funkcí, jež tvoří bariéru funkcím čistě obytným. Tento koncepční přístup je z pohledu dopadů na obyvatele vysoce pozitivní, a je dále podpořen vnesenými pásy často velmi širokých veřejných prostranství i s převahou nezpevněných ploch mezi jednotlivé obytné oblasti. V některých případech jsou to i plochy určené pro tvorbu nových veřejných parků, jež jsou spojeny s volnou krajinou nebo sídelními přírodními prvky. Pásy zeleně nebo ploch dávající předpoklad k jejímu vytvoření mohou plnit mnoho dalších přínosných funkcí z pohledu jak přiblížení území lidskému měřítku, zvýšení jeho obytnosti, posílení zdravotně-rekreační funkce, tvorbu nových liniových vizuelně estetických prvků v sídle s přechodem do volné krajiny aj.. Vliv na obyvatelstvo je dělen na vliv na veřejné zdraví, jež se odráží především ve vlivu na kvalitu ovzduší a akustickou situaci území, poté je hodnocena bezpečnost, faktor pohody, obytnost – užitnost území, estetické vnímání apod.. Hlediska – kriteria pro hodnocení dopadů na obyvatelstvo: • Vlivy na ovzduší • Vlivy na akustickou situaci • Stávající zátěž území • Návaznost funkcí • Plochy zeleně v návaznosti na obytné a rekreační funkce, funkční plochy izolační zeleně v návaznosti na zdroje zatížení území • Vzdálenost od stávajících i budoucích zdrojů zatížení území • Rozsah ploch



127

Tabulka č. 39 Tabulka, vlivy na obyvatelstvo INDEX_NP ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 3

Bez vlivu.

AD-DS-1

3

Bez vlivu.

2

Lze předpokládat mírně pozitivní vliv na obyvatele využívající sousední obytné a smíšené funkce, zeleň bude sloužit jako izolační, což zlepší jak hlukové vnímání a rozptylovou situaci v lokálním měřítku, tak i faktor pohody, estetické vnímání sídla a obytnost prostředí.

AD-SM-1

2

Převažující vliv bude pozitivní a to z pohledu umožnění odclonění obytné funkce od výrobní, i tak využitím smíšené funkce může dojít k nárůstu dopravy, vzniku nového středního zdroje znečištění ovzduší, ale dle regulativu se bude jednat pouze o nerušící funkce. Lokalita se však nachází v území s překročenými limity hladinz akustického talku, a to pro denní dobu v pásmu 60-65db, pro noční v pásmu 50-55dB, tomu musí být přizpůsobeno naplnění funkce a ochrana veřejného zdraví v ní.

AD-TI-1

3

Bez vlivu.

AD-VL-1

4

AD-VL-2

4

AD-VL-3

4

Převažující bude mírně negativní vliv, a to součinností umístění výrobních funkcí mimo obytnou zástavbu, jejich oddělení komunikací, lesním porostem, ale na druhé straně posílení výrobní funkce a s ní spojených negativních vlivů.

AD-PZ.3-1

veřejné zdraví, obyvatelstvo

BEDŘICHOV BE-BI-1

5

Vlastní záměr bude bez vlivu na veřejné zdraví, avšak návrhová plocha se nachází v oblasti s překročením limitů akustického tlaku pro denní i noční dobu (Ld=55-70dB, Ln=50-60dB), obyvatele v této lokalitě budou tedy významně negativně ovlivněni.

3

Bez zásadního vlivu na veřejné zdraví, jedná se pouze o nárůst odpovídající rozvoji sídla.

BE-BI-2 BE-BI-3 BE-BI-4 BE-BI-5

5

BE-DS-1

4

BE-DS-2

3

Vlastní záměr bude bez vlivu na veřejné zdraví, avšak návrhová plocha se nachází v oblasti s překročením limitů akustického tlaku pro denní i noční dobu (Ld=60-70dB, Ln=55-60dB), obyvatele v této lokalitě budou tedy významně negativně ovlivněni. Může dojít až k mírnému nárůstu hluku v lokálním měřítku, vliv na obytnou zástavbu bude málo významný (v blízkosti pouze 1RD). Bez zásadního ovlivnění, doprava se realizací nenavýší, vlivy se nepřiblíží zásadně k žádné výstavbě.



128

BE-DS-3

4

Dojde k mírně negativnímu ovlivnění oproti stavu, doprava se realizací nenavýší, ale vlivy se přiblíží k současné i navrhované výstavbě, na druhé straně bude optimalizována dopravní síť, jež by měla i zvýšit plynulost a bezpečnost provozu, v rámci výstavby bude možné zohlednit i nová technická řešení na odclonění negativního vlivu z hlavní komunikace.


3


4

Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Míra vlivů musí být prověřena nejen na vlastní lokalitu a dotčené okolí, ale i na výši možných změn dopravních pohybů skrze obytné území.

BE-PV-1

3


BE-PZ.3-2

2

Plocha - pás zeleně bude plnit převážně estetickou funkci, zlepší tím estetiku, faktor pohody území.

BE-SM-1

2

Výstavba SM bude mít pozitivní dopad na sousední bytovou výstavbu, pro niž bude tvořit hlukovou bariéru od výrobních funkcí a hlavně od hlavní dopravní trasy, samotná funkce bydlení je však podmíněna splněním akustických hladin tlaku, jelikož lokalita se nachází v území nadmíru přetíženém hlukem z hlavní komunikace, a to až do výše Ld=70dB.

BE-TI-1

3

Bez vlivu.

BE-TO-1

4

Může dojít k mírnému lokálnímu negativnímu ovlivnění, a to dle typu naplnění dané funkce. Mimo lokalitu a navazující plochy může záměr vyvolat i nárůst dopravní zátěže, vzhledem k poloze nelze předpokládat zásadní ovlivnění dotčené populace. Plocha je dále oddělena od obytné zástavby silničním, železničním tělesem, ale i celou průmyslovou zónou, reliéfem terénu, lokalita se nachází již v čistě průmyslové zóně. Od východu však plocha není chráněna další funkcí ani terénem, dle míry využití funkce bude potenciálně ovlivňovat další plochy směrem na východ do otevřené krajiny, nelze předpokládat zásadní ovlivnění.

BE-VD-1

4

BE-VD-2

5

BE-DS-8

BE-DS-9

Daná funkce způsobí nárůst emisního zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci produkci, v nejbližším dosahu se však nenachází obytná výstavba, tedy ovlivnění nebude významné. Lokalita může až významně negativně ovlivnit veřejné zdraví a to dle charakteru funkce a míry využití, celá JZ strana sousedí se stávající obytnou funkcí, což může podpořit již stávající hygienickou zátěž území.



129

BE-VD-3 BE-VD-4

4

BE-VL-1 BE-ZP-1

Daná funkce způsobí nárůst emisního zatížení a to v míře odpovídající budoucí konkrétní funkci produkci,na druhé straně bude působit jako bariéra k odclonění hlukové zátěže z hlavní komunikace, zároveň však sama bude zatížení produkovat. Plochy - pásy zeleně budou plnit převážně estetickou funkci- PZ1,2, zlepší tím estetiku, faktor pohody území, plocha PZ š navíc bude plnit i funkci ochrannou mezi plochou VD2 a stávající rekreací, nebude však chránit JZ návazné plochy stávající obytné výstavby.

BE-ZP-2 BE-ZP-3 HELENÍN HL-BH-1 HL-BH-2 HL-BI-1 HL-BI-2

2

3

Bez zásadního vlivu. Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě představovat významný vliv jak na kvalitu ovzduší, tak na hlukovou situaci, v kumulaci je můžeme klasifikovat jako mírně negativní, vzhledem k velikosti stávající zástavby.

HL-O-1

3

Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné ovlivnění, mírně pozitivní bude odclonění ploch BH od ploch OK.

HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1

3


2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek sousedních funkcí, nejvíce pozitivně pak v případě vysokého podílu ochranné zeleně (PZ3). Doprovodná liniová zeleň bude mírně pozitivní, a to dle šíře i v rámci PZ. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Plocha parku a historické zeleně bude působit velmi pozitivní na obytnost prostředí, faktor pohody obyvatel.

HL-SM-2

HL-VD-1

HL-VL-1

HENČOV HN-BI-1 HN-BI-2

2 2

Nárůst ploch individuální rekreace bude z hlediska veřejného zdraví, faktoru pohody i obytnosti prostředí mírně až významně pozitivní. Převažující bude pozitivní vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví, a to z pohledu odclonění negativních vlivů navrhovaného dopravního koridoru od obytné výstavby, SM2 stávající, SM1 od navrhované.

5

Plocha VD může znamenat zvýšení zátěže v území, především na okolní plochy obytné a smíšené, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Zároveň však bude plocha společně s SM odcloňovat navrhovanou obytnou zástavbu od komunikace stávající i plánovaného obchvatu města. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi nepředpokládáme zásadní ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

4

Plocha VL může znamenat mírné zvýšení zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována mimo kompaktní obytnou zástavbu za železničním tělesem, ta musí být respektována a ochráněna před zhoršením kvality ŽP. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi nepředpokládáme zásadní ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

3




130

HN-DL-1

3

HN-DL-2

4

HN-DS-1

4

HN-TI-1

3

Manipulační plocha může dojít pouze mírného lokálního zvýšení emisí, vzhledem k umístění záměru se jedná o zanedbatelný vliv. Lokálně dojde ke zpevnění a rozšíření VPD, tedy i k nárůstu souvisejícího zatížení území, a to dle míry nárůstu letecké dopravy. Při zásadním nárůstu může dojít až k významně negativnímu ovlivnění, jak lokálnímu, tak i širokého okolí. Vliv samotné komunikace se bude odvíjet od dopravních intenzit, lze předpokládat mírně negativní vliv vzhledem k okolní zástavbě i kategorii komunikace, na druhé straně druhé se propojením odlehčí dopravě v jiných částech města. Bez zásadního vlivu. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. HN-TI-1 na nejbliží obytnou výstavbu.


Bez zásadního vlivu. Plocha BI-2 se nachází na hranici OP arelu Oseva. Plochy bydlení se nachází v území s hraničními nebo nadlimitními hladinami akustického talku, Ln=45-55dB, Ld=55-60dB. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. HR-TI-1.

HK-BH-1

3


4

Plochy HK-BH-2, HK-BI-2, JI-BH-5, JI-BI-9 nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na akustickou, rozptylovou situaci území. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu, plochy jsou již nyní navrženy s odcloněním od dopravního koridoru veřejným prostranstvím (JI-PZ-1).

4

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. V současnosti jsou od hlavních komunikací oddělovány pásy izolační zeleně.

HK-BH-2

HK-BI-1



131

HK-BI-2

HK-BI-3

4


3


HK-BI-4 4 HK-BI-5

HK-BI-6 4 HK-BI-8

HK-O-1

HK-O-2

HK-O-3

Plochy HK-BI-1, 4, 5 nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i s další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. V současnosti jsou od hlavních komunikací oddělovány pásy izolační zeleně. Plochy HK-BI-6,8 nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu jak samostatně tak především v kumulaci i s další oblastí využívající dopravní koridor, proto je jejich vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu na kvalitu ovzduší. V současnosti je BI-6 od hlavní komunikace oddělena pásem izolační zeleně.

3


3


3




132

3


3

U plochy, a to vzhledem k umístění ve stávající zástavbě, ale i při hlavní dopravní trase, předpokládáme zanedbatelné až mírné ovlivnění. Dle typu stavebních objektů může však tvořit funkční ochrannou bariéru vůči akustické zátěži z dopravní trasy, tedy celkově je klasifikována plocha jako se zanedbatelným vlivem (kompenzačním). Vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

4


HK-PV-1

3


HK-PV-2

3

Vzhledem k rozsahu a stávajícímu stavu se nepředpokládá vliv.

HK-PV-3

3


HK-PV-4

3

Vzhledem k rozsahu, účelu místní obslužné kom. a přechodné linie do volné krajiny, se nepředpokládá zásadní vliv.

HK-O-4

HK-OK-2

HK-OK-1

HK-PZ.1-1

1

HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-3

2

Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra i propojující prvek obytné funkce od plánované zóny OK. Její efektivita může být vysoká vzhledem k rozsahu - šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Lokality budou působit pozitivně jako oddělující bariéra vůči dopravnímu propojení a přírodě blízké ploše s vodní plochou. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.



133

1


2


3


3


HK-SM-3

3



3


3 3


HO-DS-1

3


HK-PZ.1-4


HK-SM-1

HK-SM-2



134

HO-DS-2

4

HO-RI-1 3 HO-SM-1 3 HO-SV-1 HO-VL-1 HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1 HD-BH-2 4 HD-BI-1 HD-BI-2

HD-DS-1

HD-PZ-1 HD-PZ-2 HD-PZ-3 HD-PZ-4 HD-PZ-5 HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1 HD-SM-2

Lokalita představuje parkovací odstavnou plochu prioritně pro nákladní dopravu, dojde tedy alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., všechny obdobné plochy v ÚP jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, a na okraji - vstupu do města. DS-2 hraničí s návrhovou plochou OK a stávající OV.1 (vzdělávání), přes komunikaci se nachází plocha TI, od ní ji dělí dále pás stávající zeleně nezpevněné plochy. Možný negativní vliv lze tedy očekávat na plochu OV. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Bez vlivu. Vzhledem k rozsahu a umístění lze očekávat zanedbatelný vliv.

Lokality individuálního a hromadného bydlení nebudou jednotlivě představovat významný vliv jak na kvalitu ovzduší, tak na hlukovou situaci, v kumulaci je můžeme klasifikovat jako mírně negativní, vzhledem k velikosti stávající zástavby, zároveň však odcloní lokalitu rekreační funkce od stávající výrobní zóny a vzhledem k charakteru funkce, nebude vliv zásadní.

3

Vliv je hodnocen jako zanedbatelný až mírně negativní, a to z důvodu na jedné straně vnosu nového dopravního tělesa do území, a tedy i jednoznačné související zátěže, ale na straně druhé umožní dopravní napojení a propojení všech vazeb jak stávajících, tak i nových výrobních areálů a při zamezení jeho využití pro příjezd do obytného sídla, bude pro sídlo i nové obytné soubory přínosem. Dále není ve styku ani na hranici s obytnou či rekreační funkcí, nejbližší zástavba od napojení n aokružní křižovatku je vzdušnou čarou cca 200m od plochy BI1. Vliv nepředpokládáme v rámci průmyslové zóny jako zásadní, od obytné zóny bude komunikace odcloněna areály, a nedostává se do styku s obytnou výstavbou.

2

Převaha nezpevněných ploch bude velmi pozitivní, avšak není jednoznačná pro ochrannou funkci veřejného zdraví. Doporučuje se preference doprovodné či veřejné zeleně. Liniová zeleň bude vysoce pozitivní a to díky její šíři, podél DS 1 možná až 45m, dále podél nově navrhovaných VL funkcí bude plnit izolační funkci, z hlediska obyvatel a faktoru pohody bude plnit i funkci estetickou, vizuální bariéry a členění území s přiblížením rozsáhlých výrobních areálů lidskému měřítku. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby.

2

Nepředpokládáme významný vliv ploch na obyvatele, pozitivním bude podpora bariérového efektu průmyslové zóny od obytné a rekreační Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


135

funkce. HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10 JIHLAVA

4

Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění kvality složek životního prostředí zásadních pro veřejné zdraví, obytnost území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Zásadně se zde bude projevovat kumulace všech ploch s průmyslovou zónou Jihlavy. Pozitivní je jejich centralizace a vymístění obytné funkce z jejího území. Okrajová a hraničící obytné a rekreační funkce však mohou být tímto ovlivněny. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo).

JI-BH-3

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku rozsahu a kumulaci spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní, avšak s možností minimalizace vlivu.

JI-BH-4

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na a veřejné zdraví vzhledem ke své funkci a rozsahu.

4


4

Plochy nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní s možností minimalizace vlivu. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu, plochy jsou však již nyní navrženy s odcloněním od dopravního koridoru smíšenou zástavbou a zelení.

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, a to vzhledem k rozsahu a transformaci zahrádkářské oblasti pro obytně rekreační oblast pro veřejnost s revitalizací a zpřístupnění vodního toku.

JI-BI-3

4


JI-BI-4

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy.

JI-BI-6

3


JI-BH-5

JI-BH-7

JI-BH-8

JI-BI-1



136

JI-BI-7

3

JI-BI-8

4

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy. Plochy nebudou znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, ale v důsledku obrovského rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní s možností minimalizace vlivu. Bez koordinace a minimalizace vlivu může dojít až k významnému negativnímu dopadu, plochy jsou však již nyní navrženy s odcloněním od dopravního koridoru smíšenou zástavbou a zelení.

JI-BI-9

4


JI-BI-11

3

Plocha nebude znamenat významný vliv na veřejné zdraví vzhledem ke své funkci, mírný negativní vliv může vyvolat v důsledku kumulace spolu s dalšími návrhy.

JI-BI-14

4


JI-DS-1

3

JI-DS-2

3

JI-DS-3

4

JI-DS-4

JI-DS-5

Součást obchvatu města za současným zeměď.areálem v Sasově se nebude blížit zádné obytné výstavbě. V kumulaci s ostatními funkčními částmi obchvatu ovlivní dopravní vazby v území, do lokality trasy přinese novou zátěž. Vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města.

4


4

Bez zásadního vliv, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez zvýšení dopravních kapacit, jedná se však zároveň o součást vnitřního okruhu města, při jeho plné funkčnosti se zde navýší dopravní kapacita. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.



137

JI-DS-6

4

JI-DS-7

4

JI-DS-8

3

JI-DS-9

4

JI-DS-10

3

JI-DS-11

JI-DS-13

JI-DS-14

Propojení Havlíčkova - Jiráskova - podél nádraží - Součást vnitřního okruhu města vnese do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy, především na stávající, ale i nově navrženou zástavbu, nově navrhovaná transformace je v jeho okolí proto navržena jako smíšená nikoli čistě obytná. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území. Bez zásadního vliv, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez účelového zvýšení dopravních kapacit. Výstavba parkovacího domu může znamenat pro území mírně až významně negativní vliv, bude se však jednat o převážně lokální dopad. Předpokladem realizace je povinnost posouzení vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. Bez zásadního vliv, jedná se o rekonstrukci křižovatky bez účelového zvýšení dopravních kapacit.

4-5


2

Bez negativního vlivu, jelikož se jedná o pěší lávku, může být vliv až mírně pozitivní na prostupnost a obytnost území, faktor pohody, bezpečnost obyvatel.

4

Parkovací odstavná plocha - Dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., v blízkosti se nenachází kompaktní obytná výstavba, ale nachází se zde oblast rekreace, proto je vliv hodnocen jako mírně negativní. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území.

3


JI-O-1

JI-O-2

Jako součást vnitřního okruhu přinese propojení kolem hřbitova do kompaktně zastavěného území novou zátěž s velkou kapacitou dopravy. Samostatně bude představovat lokální ovlivnění zatížení. Samostatné rekonstrukce křižovatek a komunikací nebudou mít zásadní vliv na změnu dopravních kapacit, tedy ani dopad na území, teprve v propojení jednotlivých funkčních částí anebo celého městského vnitřního okruhu se na tomto změní dopravní intenzity a vazby v území.



138

JI-O-3

4

JI-O-4

3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území avšak uvnitř navrženého urb.celku obklopena dalšími funkcemi, vzhledem k umístění vedle obytné zástavby je vliv hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraji zastavěného území podél návrhu dopravní trasy, vzhledem k umístění mimo obytnou zástavbu je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3


4


JI-O-7

3


JI-O-9

3


4


JI-O-5

JI-O-6

JI-O-10



139

4


3


4


JI-O-16

3


JI-OH-1

3

Nepředpokládá se vliv.

4

U plochy vzhledem k umístění od navržené obytné zástavby oddělené komunikací a plochami občanské vybavenosti nepředpokládáme zásadní ovlivnění, pouze mírné. Plocha je umístěna na okraji kompaktního urb.celku, mezi obdobnými funkcemi. I tak však lze vzhledem k funkci OK a konkrétnímu využití předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní dopady na území.

3

U plochy vzhledem k funkci, umístění od obytné zástavby oddělené izolační zelení a komunikací, nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k funkci a konkrétnímu využití i tak lze předpokládat povinnost posouzení v rámci procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, ze kterého mohou vyplynout další konkrétní vlivy. Vzhledem k veřejnému zdraví lze obecně konstatovat, že vzhledem k vnose dané funkce do území bude tato podporovat veřejné zdraví, tělesné aktivity, tedy může působit pozitivně včetně doplnění lokality o ochranné lokality parkové zeleně.

2

Nepředpokládá se negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými výrobními areály, na kvalitu nebo snížení hlukového zatížení, tedy ani

JI-O-11

JI-O-12

JI-O-13 JI-O-14 JI-O-15

JI-OK-1

JI-OS-1

JI-PV-1 JI-PV-2



140

JI-PV-3

JI-PV-4

JI-PV-5

JI-PZ-1

JI-PZ-2

4

na veřejné zdraví, však zásadní vliv nepředpokládáme. Z hlediska obytnosti území a faktoru pohody bude vliv funkce pozitivní, rovněž tak pro prostupnost území, pro umožnění setkávání, prostoru pro udržení sociálních vazeb atd. Plocha PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný.

3

Nepředpokládá se zásadní negativní ovlivnění, převážně se bude jednat o lokálně pozitivní vliv jako přechodné plochy mezi jednotlivými obytnými funkcemi a sportovní plochou, na kvalitu ovzduší nebo snížení hlukového zatížení, tedy ani na veřejné zdraví, předpokládáme vliv max. mírný až zanedbatelný jakožto důsledek výstavby místní obslužné komunikace. Ochrannou funkci pro dopravní trasu zde vytváří - podporuje PZ3-9. Z hlediska obytnosti území a faktoru pohody bude vliv funkce pozitivní, rovněž tak pro prostupnost území, pro umožnění setkávání, prostoru pro udržení sociálních vazeb atd.

2


2

Lokalita nebude pravděpodobně vzhledem ke svému rozsahu a umístění plnit ochranou funkci ani nebude přispívat ke snížení zatížení území. Mírně pozitivně je hodnocena z hlediska obytnosti území a faktoru pohody pro uživatele i rezidenty dané oblasti.

JI-PZ-4

2

JI-PZ-5

2

Plocha PZ má za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - VL, částečně ochranu volné krajiny. Efektivnost snížení dopadů se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní. Lokalita má za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu železnice a transformací výrobní plochy na smíšeně - občanskou, chrání tak částečně plochy SM-9,10, O-11,12.

JI-PZ-6

3

Spolu s plochou SM-12 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru, nepředpokládáme významnou protihlukovou funkci plochy nebo na kvalitu ovzduší. Lokálně však bude pro smíšenou funkci působit pozitivně pro obytnost prostředí, faktor pohody obyvatel, i jako estetický a krajinný prvek, vizuálně členící dané funkce a umožňující přechod s přírodními hodnotami území.

JI-PZ-7 JI-PZ-8

2

Plochy PZ mají za úkol přechod mezi jednotlivými funkcemi VD - SM, jejich rozvolnění a ponechání průchodu krajinou, což je velmi pozitivní Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


141

JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3 1 JI-PZ.1-4

JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14

1

JI-PZ.1-15

z hlediska propojenosti i se stávajím městem a jeho zpřístupnění. Efektivnost snížení dopadů na akustickou i rozptylovou situaci se bude odvíjet od realizace ochranné zeleně, či dalších funkčních prvků, v této fázi je dle možností regulativu, vliv hodnocen jako potenciálně mírně pozitivní. Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vůči veřejnému zdraví, ale především vůči prostupnosti území, revitalizaci území pro každodenní zdravotně-rekreační funkci, vytvoření vizuální a estetické bariéry, nové přírodně hodnotné liniové domininaty, vzhledem k rozsahu a umístění vůči obytným oblastem a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako významně pozitivní. Funkce bude působit významně pozitivně jako oddělující bariéra obytné funkce od plánovaného dopravního o koridoru, i jako oddělení jednotlivých obytných segmentů. Její efektivita v rámci snížení akustické a rozptylové zátěže může být vysoká vzhledem k rozsahu šíři, dále se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Lokality budou zvyšovat svou efektivitu pozitivního působení na veřejné zdraví tedy ohledně dopravnímu koridoru, ale i jednotlivým funkcím a rozvojovým lokalitám, budou vysoce zvyšovat obytnost, užitnost prostředí, dají prostor pro uskutečňování každodenních rekreačnězdravotních činností, budou dále vizuální bariérou k nepříznivým dominantám území, budou umožňovat tvorbu nových přírodněkulturních dominant (PZ1-15), umožní propojit různé funkční celky i přes technické bariéry (dopravní koridor), a tím zachovají prostupnost území atd.. Významné ohledně dopravního koridoru budou především plochy PZ.1-5, 14.

JI-PZ.3-7

1


JI-PZ.3-8

2


JI-PZ.3-9

2


JI-PZ.3-10

2


4

Vzhledem k umístění nepředpokládáme významné navýšení akustické nebo emisní zátěže. Funkce bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Vliv je hodnocen jako mírně negativní a to v důsledku rizika ovlivnění navržené funkce bydlení v rámci smíšené stávající akustickou situací, kdy se lokalita nachází na hranici až v překročení hranice akustické hladiny tlaku. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb.

JI-SM-1



142

JI-SM-2

JI-SM-3

JI-SM-5

3


3


4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-SM-6

4

JI-SM-7

4

JI-SM-8

3

JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11

3

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území za dopravním koridorem, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním odděluje obytnou výstavbu od výrobní plochy, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení hlukové ani emisní zátěže území, ta bude dále pozitivně tvořit bariéru mezi nově navrženou bytovou zástavbou a stávající výrobní funkcí. Dle konkrétního záměru v lokalitě však může dále podléhat povinnosti posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb. Jedná se o transformaci plochy z funkce výrobní podél železniční trasy, tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění, možné je i pozitivní ovlivnění dle naplnění záměrem oproti stávajícímu stavu. Dle charakteru a naplnění funkčního využití mohou záměry podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


143

JI-SM-12

3

vyplynou konkrétní dopady do území. Plocha nebude znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci i rozsahu, spolu s plochou PZ-6 se jedná o transformaci zahrádkářské oblasti na smíšenou funkci s velkým prostorem PZ jako přechodným pásem k vodnímu toku, jež tvoří i osu biokoridoru.

3


4

Plocha bude v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Funkce je lokalizována na okraj rozvojového území za dopravním koridorem, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním odděluje obytnou výstavbu od výrobní plochy, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

JI-SM-18

2

Plocha SM je transformační plochou z výrobní funkce na smíšenou, tedy výši vlivu a produkci emisí lze předpokládat nižší než z výrobní funkce, tedy je vliv hodnocen jako mírně pozitivní. Z hlediska faktoru pohody a obytnosti prostředí se jedná až o významně pozitivní vliv na širší okolí i další navrhované obytné plochy. I tak je pravděpodobné, že bude lokalita vzhledem k velikosti podléhat povinnosti posouzení v rámci procesu EIA.

JI-TI-1

3

Bez vlivu.

4

Plocha VD bude znamenat mírný vnos zatížené do území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou a přes komunikaci, vzhledem k rozsahu, je vliv tedy hodnocen jako převážně mírně významný. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

JI-SM-15

JI-SM-16

JI-SM-17

JI-VD-1

JI-VD-2 4 JI-VD-3

JI-VL-1

4

Plochy VD budou znamenat mírné ovlivnění hlukové zátěže v území, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, podél navrženého dopravního koridoru města. Vzhledem k rozsahu a možnosti ovlivnění okolních návrhových ploch s přidanou obytnou nebo veřejnou funkcí, je vliv tedy hodnocen jako mírně negativně významný, nejedná se o plochy čistě obytné. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Všechny plochy VL mohou znamenat mírné až významné ovlivnění životního prostředí a tedy i veřejného zdraví obyvatel, v této souvislosti



144

je nejdůležitějším kriteriem dosah obytné či rekreační funkce. I přes funkce a rozsah lokalit je vyhodnocen vliv jako převážně mírně negativní, a to z důvodu, že z průmyslové zóny Jihlavy se plánuje vymístění těchto funkcí, ve Starých horách je navržena k ochraně obytné PZ zóna. Míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu a naplnění dané funkce. Předpokladem ploch je jejich povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Kromě provozu ploch budou tyto generovat i související dopravu, což nepředpokládáme významné negativní ovlivnění obytného prostředí z důvodu dobré dostupnosti mimo něj (viz.vliv na obyvatelstvo) a její vzdálenost.

JI-VL-2 JI-VL-3 JI-VL-4 JI-VL-5 JI-VL-6

1

Funkce bude působit pozitivně až významně pozitivně jako oddělující prvek jednotlivých segmentů obytné výstavby, ale zároveň jako přírodě blízký segment krajiny působící vysoce esteticky i vizuelně, rekreačně. Prostupnost prvku pro obyvatele však nesmí narušit hlavní účel lokality.

3


4


4

Vzhledem k rozsahu, cílovému účelu místní obslužné kom. doplněné o izolační zeleň, se nepředpokládá zásadní vliv. Mírně negativní až významnější může nastat v případě přechodné fáze součásti obchvatu při jeho výstavbě, ten by měl být dále posouzen dle zákona č.100/2001 Sb.

KO-PZ.3-1

2

Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek komunikace od návrhu obytných ploch. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Z hlediska obyvatel bude dále působit pozitivně jako nový liniový přírodní prvek v území, vizuální bariéra apod..

KO-TI-1

3

Bez vlivu. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, vzhledem ke vzdálenosti od obytné výstavby by nemělo dojít k ovlivnění obyvatel.

JI-ZP-1


KO-DS-1

KO-PV-1



145


PN-PV-1

PN-DS-1

PN-DS-3

PN-BH-1 PN-BI-1 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4 PN-PZ-1 PN-PZ-2

PN-PZ-3

3


4


Každá z lokalit představuje parkovací odstavnou plochu - vždy dojde alespoň k mírnému zhoršení lokální situace v důsledku kumulace sjezdů tranzitní dopravy, jejich pojezdů apod., plochy jsou vybrány v návaznosti na frekventované tahy i na navrhovaný jižní obchvat města, mimo kompaktní zástavbu, tedy na jejím okraji - vstupu do města. V blízkosti DS-4 se nachází malá enkláva obytně-rekreační výstavby. 4 Přes komunikace u DS-3 se nachází plocha výroby, jež cloní obytnou plochu. Vzhledem k souhrnu všech faktorů je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelná. Charakter předpokládaného využití však indikuje povinnost posouzení záměru na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., které identifikuje a kvantifikuje dopady na dotčené složky území. Plochy nebudou samostatně znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, ale v důsledku kumulativního rozsahu mohou znamenat znatelný vnos zátěže do území. Větší vnos přinese smíšená funkce s možností komerčního využití. Vzhledem k rozsahu je tedy oblast hodnocena jako mírně negativní, avšak akceptovatelné 3/4 vůči navrhovaným funkcím a rozvoji města. Plochy bydlení jsou odcloněny od navrhovaného dopravního tělesa (součást obchvatu města - PN-PV-1) jak přechodnou zónou smíšených funkcí, tak i vloženými širokými pásy veřejných prostranství s převahou nezpevněné funkce - PZ. Lokality mají za úkol přechod mezi obytnou zónou směrem k tělesu komunikace, mezi sebou navzájem a smíšenou funkcí, a dále i směrem k přírodně rekreační oblasti podél vodního toku, dle realizace a naplnění plochy může působit mírně až významně pozitivně na 1 veřejné zdraví, ochranná funkce však není hlavním účelem ploch. Významně pozitivní vliv se však prokáže dále v oblasti umožnění rekreačně-zdravotních aktivit, zvýšení obytnosti území, estetického přírodně - krajinného prvku v případě výsadby zeleně apod.. PN-PZ -1 bude dále sloužit i jako koridor pro cyklistickou dopravu.

PÁVOV

PV-BH-1

3

Bez vlivu na stávající populaci, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=55-60dB, Ln=45-50dB, tedy využití funkce bude podmíněno splněním příslušných limitů akustického tlaku. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


146

PV-BI-1

PV-BI-2

3

Bez vlivu na stávající populaci, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=60-65dB, Ln=50-60dB, tedy využití funkce bude podmíněno splněním příslušných limitů akustického tlaku.

3

Bez vlivu na stávající populaci, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=65-70dB, Ln=55-60dB, tedy využití funkce bude podmíněno splněním příslušných limitů akustického tlaku. Bez vlivu na stávající populaci, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=60-70dB, Ln=55-65dB, tedy využití funkce bude podmíněno splněním příslušných limitů akustického tlaku.

PV-BI-3

PV-BI-4

3

Bez vlivu, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=55-60dB, Ln=45-50dB a část až v Ln=50-55dB.

PV-BI-5

3

Bez vlivu, lokalita je však v území stanoveného ochranného hlukového pásma komunikace, nachází se v Ld=55-60dB, Ln=45-50dB.

PV-DS-1

4

Veřejné zdraví může být negativně ovlivněno, a to především hlukem a dalšími emisemi, a to v důsledku kumulace vlivů s hlavní komunikací a přiblížení jejích negativních vlivů ke stávající výstavbě. Objekty se již nyní nacházejí ve stanoveném hlukovém pásmu, a to pro Ld 60-70dB, pro Ln 60-50, několik objektů i v pásmu 60-65dB.

PV-PV-1

2

Veřejné prostranství bude bez vlivu až mírně pozitivní pro zvýšení faktoru pohody a obytnosti území, na snížení emisního zatížení nebude mít vliv.

PV-PZ-1

2

Mírné zlepšení především estetická funkce.

PV-SM-1

3

Bez zásadního vlivu na dotčenou populaci, budoucí využití především pro bydlení však musí splňovat příslušné limity akustického tlaku lokalita se nachází v pásmu akustického tlaku pro Ld=60-70dB, Ln=55-65dB.

PV-TO-1

4

Dojde spíše k mírně negativnímu ovlivnění a to z důvodu nepřímé návaznosti na obytnou výstavbu, od které je dělena významnou hlavní komunikací i tělesem železnice.

3


PV-VL-1 PV-VL-2 PISTOV PI-BH-1

4 PI-BH-5 PI-BI-2 PI-BI-3

3

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významné ovlivnění veřejního zdraví vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru, ten jimi však zároveń bude procházet. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území. Plochy nebudou znamenat významný vliv na kvalitu ovzduší vzhledem ke své funkci, umístění i rozsahu.



147

PI-BI-5

4

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významné ovlivnění veřejního zdraví vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru, ten jimi však zároveń bude procházet. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území.


3


PI-DS-5

3


4


3


4

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy vliv je hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

3


PI-DS-6

PI-O-1

PI-O-2

PI-O-3

PI-O-4



148

4


4


4

Jedná se o propojení vazeb v území a obsluhu komerční zóny, vliv je v kumulaci s OK hodnocen jako mírně negativní. Míra vlivu se bude odvíjet od naplnění funkce OK, ta bude podléhat spolu s komunikací procesu EIA dle platných právních předpisů.

3

Jedná se o plochu místní účelové komunikace pro obsluhu nově vzniklého obytně - smíšeného území, měl by sloužit tedy pouze rezidentům území, není oblastí průjezdný k dalším cílům dopravy, proto je vliv považován za zanedbatelný.

1

Rozsáhlá plocha PZ je přechodem mezi plochami revitalizace toku a hromadnou obytnou výstavbou, vzhledem k jejímu rozsahu ji kvalifikujeme z hlediska veřejného zdraví, obytnosti území, zapojení zdravotně - rekreační funkce velmi pozitivně.

PI-PZ-2

3

Lokalita má za úkol přechod mezi rekreační zónou směrem k tělesu hlavní komunikace a občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území. Dle realizace a doplnění funkční zelení, může působit až mírně pozitivně.

PI-PZ-3

3


PI-OK-1

PI-PV-1

PI-PV-2

PI-PV-3

PI-PZ-1

PI-PZ.1-1

1

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2

2

PI-PZ.3-3

Plochy JI-PZ.1-1,2,3,4 a PI-PZ.1-1 budou představovat revitalizaci stávajícího území zahrádek na veřejně přístupnou zeleň parku, lesoparku - dle návrhu projektu, a to podél vodního toku, který zastává i funkci ÚSES, čímž ta bude podpořena. Vůči veřejnému zdraví, ale především vůči prostupnosti území, revitalizaci území pro každodenní zdravotně-rekreační funkci, vytvoření vizuální a estetické bariéry, nové přírodně hodnotné liniové domininaty, vzhledem k rozsahu a umístění vůči obytným oblastem a navazujícímu okolí je hodnocen vliv jako významně pozitivní. Funkce bude působit pozitivně jako oddělující prvek ploch výroby nebo dopravy od obytných nebo smíšených. Její efektivita se bude odvíjet od hustoty zápoje a druhové skladby. Dále bude působit pozitivně jako vizuální bariéra a estetický prvek v krajině. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


149

4

PI-O-2, PI-RH-1,2 - oblast je navržena mimo obytnou výstavbu, od nejbližší rekreační je oddělena komunikací, dále je dobře dostupná po II/38, dopravně tedy nepředpokládáme zásadní ovlivnění. Vzhledem k rozsahu ploch a využití lze však lokálně předpokládat větší vnos zatížení do území se specifickými dopady, tedy je vliv hodnocen jako mírně negativní. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu účelu funkce. Předpokladem realizace funkce je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

2

Vzhledem k rozsahu nepředpokládáme významné navýšení emisní zátěže území naplněním funkce, pro ochranu vlastní RZ funkce je tato oddělena od plochy O, plochou PZ. Plocha může pro obyvatele znamenat pozitivní ovlivnění, vzhledem k rekreační funkci, vyššímu podílu zeleně.

4

BH-1,5, BI-5, SM-1,2,3 - Plochy nebudou znamenat samostatně významné ovlivnění veřejního zdraví vzhledem ke své funkci, v důsledku rozsahu a kumulace spolu s dalšími návrhy je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní. Plochy SM budou zároveň působit pozitivně na obytnou zástavbu ve formě ochranné bariéry vůči dopravnímu koridoru, ten jimi však zároveń bude procházet. Ochranou funkci dále podporuje i navazující zeleň a veřejná prostranství, podél komunikací, i malé návrhové ploše VD na okraji rozvojového území.

3

Plocha VD bude znamenat mírné až zanedbatelné ovlivnění veřejního zdraví v území vzhledem ke svému rozsahu, míra tohoto ovlivnění bude vždy odpovídat konkrétnímu účelu funkce a kumulaci s okolními plochami. Funkce je lokalizována na okraji zas.území, s návaznou obytnou oddělenou pásem ochranné zeleně. Plocha VD zároveń bude plnit bariérovou funkci - a to SM, BH funkce od vnějšího okruhu města. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona. Vzhledem k dobré návaznosti na dopravní infr. v této fázi předpokládáme mírné ovlivnění vlivem navýšení dopravy na souvisejících komunikacích.

1

Jedná se o přírodní plochy, lokálně budou představovat zlepšení kvality ovzduší a mikroklimatu, dále budou dotvářet revitalizaci vodního toku, budou působit vysoce pozitivně na obyvatele nejbližšího okolí, jak umožnění zdravotně-rekreační funkce, vizuální bariéry vůči dalším funkcím, vznikem estetického-přírodně-krajinného prostoru apod.

3 3


4


4


PI-RH-1

PI-RH-2

PI-RZ-1

PI-SM-1 PI-SM-2

PI-SM-3

PI-VD-1

PI-ZP-1

PI-ZP-2

POPICE PO-BI-1 PO-SV-1 SASOV

SA-BI-1

SA-BI-2



150

SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3

Bez zásadního vlivu, plochy PV budou sloužit jako prostor pro místní obslužnou komunikaci a propojení souč.zast.území, především pro 3 - 4 rezidenty, vzhledem k rozsahu a kumulaci celého rozvojového území (varianta) je vliv hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelný (základní řešení). 3

SA-DS-1 SA-DS-2

4 SA-PV-4

SA-PZ-1

SA-PZ-2

SA-PZ.3-1

2

3

SA-SM-1 SA-SM-2 SA-SM-3 4 SA-SM-4

Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv. Plocha DS-1,2, PV-4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv produkovaný z těchto ploch může působit mírně až významně negativně na kvalitu ovzduší i na akustickou zátěž, veřejné zdraví, a to dle technické řešení celé stavby. V této fázi ÚP je vliv hodnocen jako mírně negativní a to pouze předpokladu, že celá stavba bude podrobena procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ, budou použity nové technologie pro snížení dopadů, zohledněn plánovaný rozvoj města. Vůči čistě obytné zástavbě je koridor odcloněn smíšenou funkcí. Vzhledem k účelu a funkci komunikace však nelze přepokládat, že vliv bude na okolí zanedbatelný. Lokality budou účelově oddělovat i spojovat navržené obytné funkce s přírodními prvky území a volnou krajinou, v případě výsadby ochranné zeleně mohou působit i jako funkční bariéry pro snížení negativních dopadů na rozptylovou a akustickou situaci, v případě PZ-1 od výrobního areálu. Budou tak pozitivně až výrazně pozitivně, dle způsobu realizace, působit na obytnost území, prostupnost, estetickokrajinnou funkci apod.. Plocha bude mírně clonit stávající VD funkci od návrhu dopraního koridoru obchvatu města. Plochy budou v kumulaci i samostatně znamenat mírný vnos zatížení do území, míra vlivu bude odpovídat konkrétnímu naplnění funkce. Všechny lokality jsou umístěny na okraj rozvojového území podél dopravního koridoru, kterého využívá pro svou dostupnost. Vliv je hodnocen jako převážně mírně negativně významný, a to působením jak pozitivním - odděluje navrhovanou obytnou výstavbu od dopravního koridoru, tak negativním - velký rozsah dané funkce v kumulaci se sousedními a jejímu umístění. Předpokladem realizace plochy je povinnost posouzení v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne z příslušného zákona.

STARÉ HORY 3

Vzhledem k funkci a umístění převážně zanedbatelný vliv, lokalita je doplněna izolační zelení, nachází se však v pásmu hranice překročení nočních limitů hluku.

SH-BI-3

5

Vlastní záměr bude bez vlivu na veřejné zdraví, avšak návrhová plocha se nachází v oblasti s překročením limitů akustického tlaku pro denní i noční dobu (Ld=60-70dB, Ln=55-60dB), obyvatele v této lokalitě budou tedy významně negativně ovlivněni.

SH-DS-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění v území.

SH-PZ.3-1

2

Vzhledem k malému rozsahu téměř zanedbatelný vliv na rozptylovou a akustickou situaci, mírně pozitivní je hodnocen z hlediska vložení nového liniového estetické a vizuálního prvku do území.

SH-SM-1

3

Bez zásadního vlivu vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území., jedná se o plochu přestavby.

SH-BI-1



151

SH-TI-1

3


4

Dojde k rozšíření areálu v rámci vnitroareálové zeleně, bude se jednat o zanedbatelný až mírný vliv, v návaznosti na areál se nachází rekreační plocha, tedy je vliv hodnocen jako převážně mírný. Celé okolí se tak nachází v PHO Motorpalu, a to z hlediska hluku i rozptylu.

VY-BI-1

3


VY-BI-2

3

SH-VL-1

VYSOKÁ

VY-O-1 VY-O-2

VY-PZ-1

3

2

ZBORNÁ ZB-BI-1 ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1

3

Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Vzhledem k funkci, umístění a rozsahu v území, transformaci souč.zeměděl.areálu, považujeme vliv za zanedbatelný až mírný. Dle charakteru využití lze předpokládat, že bude realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. Lokalita O-2 je od současné výstavby oddělen plochou PZ. Lokalita má za úkol přechod mezi současnou zástavbou a navrženým občanským vybavením, nepředpokládáme zásadní ovlivnění akustické nebo rozpytlové situace v území, pouze mírně pozitivní. Bez zásadního vlivu na ovzduší i na hlukovou situaci, tedy na veřejné zdraví, vzhledem k funkci i rozsahu v území. Spíše k estetickému nežli funkčnímu odclonění BI-2 od komunikace dojde díky návrhu cca 8m pásu veřejné zeleně. V případě havárie, nesprávné údržby může dojít k lokálnímu dočasnému ovlivnění kvality ovzduší z ČOV, tj. ZB-TI-1.


SOUHRN VLIVU: Vliv na obyvatelstvo je dělen na vliv na veřejné zdraví, jež se odráží především ve vlivu na kvalitu ovzduší a akustickou situaci území, poté je hodnocena bezpečnost, faktor pohody, obytnost – užitnost území, estetické vnímání apod.. Vliv na složku obyvatelstvo vychází z velké část z hodnocení vlivu ovzduší a hluku návrhových lokalit do území, ale zároveň se zde odráží i vliv současné zátěže na stávající obyvatele, ale i na budoucí v rámci rozvojových ploch. Posouzeno je tedy i hlediska, zda jsou návrhové lokality umístěny do oblastí s již stávající zátěží a zda tato bude pro danou funkci únosná či nikoli. Klíčový význam v míře dopadů bude mít kumulace vlivů rozsáhlých rozvojových oblastí etapizace výstavby. Koncepčně nejsou lokality, až na výjimky, navrhovány do lokalit se současnou zátěží, naopak jsou vytvářeny nové lokality s koordinací návazných funkcí a potenciálního nového zatížení území - podél páteřních komunikací je navrhována i trnasformována v současném území smíšená výstavba místo obytné, ta je této předsazena, aby pro čistě obytnou funkci tvořila bariéru, a to spolu s pásy veřejných prostranství a zeleně. Mírně negativní vliv na obyvatelstvo budou mít funkce s potenciálně vyšší zátěží území, Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


152

tedy výrobní a komerční plochy. Ty jsou ve většině případů navrženy odděleně od obytné.Tedy z koncepčního pohledu, jak návrhu funkcí, tak i dopravních koridorů, nebude Koncept ÚP představovat pro obyvatelstvo významný dopad. Mírně negativní až významně mohou však potenciálně představovat funkce ve velkém rozsahu, především bez koordinace postupné výstavby, zde je často upřednostněno hledisko kumulace vlivu. Pozitivní mírně až významně jsou návrhy širokých pásů a prostorů zeleně, veřejných prostranství a i mnoha ploch parkových doplńujících nové obytné oblasti, jež je mezi sebou propojí, tak i oddělí, zvýší tak významně obytnost a užitnost území přínosem otevřených nezastavěných ploch důležitých pro každodenní rekreaci, zdravotně-rekreační funkci, posilování vazeb oblastí jak mezi sebou, tak i s okolní krajinou. Liniové koridory doplňující jak dopravní koridory, tak i hranice jednotlivých lokalit, dávají možnost vzniku nových vizuální estetických prvků, který budou dávat obraz daného místa, mohou zde vzniknout i solitérní dominanty, liniové dominanty, do prvků zeleně i veřejných prostranství se mohou doplnit další funkce, které budou přispívat faktoru pohody. Všechny vlivy a především jejich míra se však bude odvíjet od konkrétního využití funkce, pro mnoho funkcí výrobních a komerčních, ale i pro rozsáhlé obytné oblasti, je předpokladem povinnost posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Souhrnně lze tedy konstatovat, že nepříznivě bude nejvíce působit velikost – rozsáhlost navrhovaného rozvoje a stávající lokální zátěž území, zároveň pozitivně bude působit koncepční přístup a zohlednění budoucích obyvatel v rozvojových plochách, pozitivní bude i transformace uvnitř zastavěného území. OPATŘENÍ: • U obytné zástavby doplnit zeleň (v rámci funkce obytné nebo PV, PZ), především pro oddělení páteřních komunikací, dle urb.struktury rozšířit uliční profil, vytvořit pásy sídelní zeleně, odpočinku a setkávání rezidentů – především u menších sídel a kompaktních obytných celků • Podporovat vnitroareálovou a sídelní zeleň, v přechodu na otevřenou krajinu i krajinnou zeleň, ale i uvnitř souč.zast.území mezi jednotlivými funkcemi, aby došlo k jejich propojení a vazbám, zároveň aby bylo minimalizováno jejich vzájemné negativní ovlivnění • V případě izolační zeleně, veřejných prostranství PZ, PV – navrhnout zeleň, která bude účelně plnit danou funkci – místně emisně odolné druhy, dostatečné šíře pásů a hustota zápoje • U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů. • V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně. • Funkce PZ3 – izolační zeleň - Při projektové dokumentaci se doporučuje zvolit vhodné místní druhy odolné proti emisím, druhové složení i zápoj by měl odpovídat základní ochranné funkci zeleně. Ostatní využití dle regulativu nebude plnit ochrannou funkci ke snížení hlukové zátěže.



153

•

PZ – Doporučujeme kombinaci funkcí v daných lokalitých, tvorba přírodně krajinných sídelní prvků, místních dominant – kultuních, přírodních (solitéry, místa sektávání aj.).

•

V pásech PZ (pokud to specifika lokality umožńují) doporučujeme výsadbu izolační funkční zeleně, která bude plnit účel rozptylové, hlukové i estetické bariéry pro sousední smíšenou výstavbu, dále doporučujeme funkční propojení s návaznými lokalitami (propojení zeleně PZ se vnitroareálovou zelení SM). Pro plochy obchvatu města, dopravního průtahu města je doporučeno provést autorizované posouzení vlivů na ovzduší, hluk i veřejné zdraví, v rámci procesu EIA dle příslušného zákona, a to s ohledem na jednotlivé funkční úseky, tak i na obchvat – průtah jako celek.

•

Specifická opatření pro jednotlivé lokality: • SH-VL-1 dostatečný odstup od rekreační funkce a posílení bariéry vůči narušování funkce • SH-SM-1 Lokalita se nachází v PHO Motorpal, musí splňovat hygienické podmínky příslušného úřadu • SH-BI-3, 1 Podmínkou realizace výstavby je splnění hygienických limitů, především hluku pro noční i denní dobu. Musí se řešit stávající hluková zátěž z hlavní komunikace. Doporučujeme posílení koridoru sídelní - izolační zeleně, případně i v rámci plochy BI. • SA-BI-2 Doporučuje se navázat na plochu PZ-1 obdobnou plochou, případně i podél dopravního koridoru. • PI-VD-1 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů. Podmínkou výstavby je splnění - dodržení hygienických limitů vůči nejbližší obytné výstavbě. • PI-RZ-1 Je nutné splnit dodržení hygienických limitů od hlavní komunikace tak, aby mohla lokalita plnit rekreačně-zdravotní funkci pro rezidenty města. • PI-RH-2,1 Dle typu konkrétního využití navrhnout doplňující zeleň (pohybové aktivity se specific.povrchem a specifickými negativními dopady aj.), případně další prvky snižující dopad na nejbližší rekreační oblast i na šíření do volné krajiny. Charakter a rozsah funkce předpokládá povinnost posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví. • PI-PZ-1 V ploše doporučujem propojení rekreační funkce s přírodní v přímé návaznosti na BH a vnitroblokovou zeleň a veřejné prostory. • PI-O-3 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v ploše podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, kde se prověří možnost ovlivnění veřejného zdraví, dle konkrétního využití lokality. Doporučujeme sledovat i možnou kumulaci vlivů celého území. Realizace konkrétních funkcí bude podmíněna dodržením hygienických limitů pro dané využití. • TO - Při realizaci funkce je doporučeno prověřit vlivy na veřejné zdraví odbornou studií autorizovanou osobou, a to v rámci procesu EIA. • PV-VL-1,2 Vyloučit, zamezit dopravním značením možný nárůst tranzitní nákladní dopravy skrze obytná území, jež by cílili do dané lokality.



154

•

•

•

•

• •

•

•

•

•

•

PV-SM-1 Doporučujeme prověřit možnost jiného uspořádání SM a BI tak, aby SM mohla plnit významnější funkci protihlukové bariéry vůči dnes již hlukem zatížené obytné výstavby sídla. PV-DS-1 V rámci procesu EIA nebo jiných správních řízení je nutné provést podrobnou analýzu dopadů na veřejné zdraví, a to vzhledem k návazné zástavbě a navrhnout taková opatření, aby byly splněny všechny emisní limity a nebyla narušena kvalita stávajících i nově navrhovaných obytných ploch. PV-BI-1 – 4 Vzhledem k již současnému překročení nebo hranici limitu akustické hladiny tlaku pro denní i noční dobu je nutné podmínit výstavbu s obytnou funkcí adekvátní protihlukovou ochranou, buď komunikace nebo izolace bytové zástavby či jiných technických řešení, a to navržených v rámci projektu nebo doporučených v procesu EIA, a pokud nebudou možná, dopručujeme z hlediska ochrany veřejného zdraví lokality z ÚP vyjmout. PN-PV-1 Plocha bude samostatně i jako součást jižního obchvatu města bude podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ. KO-PV-1 posílení funkce zeleně pro případ funkce jako součásti obchvatu. JI-VL-1 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v jednotlivých plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobné stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů v rámci jednotlivých průmyslových zón. V rámci ÚP jsou již navrženy přechodné ochranné zóny v podobně veřejných prostranství, v případě hraničení s obytnou funkcí s převahou nezpevněných ploch. V těchto zónách i uvnitř areálů doporučujem na hranici jejich areálů posílení další zelení. Společně s plochami PZ, PV by měli plně funkčně zajistit minimalizaci nepříznivých vlivů, působit jako vizuální bariéra, estetická clona atd. JI-SM-18 Doporučujeme při realizaci sloučit více pozitivních funkcí transformace plochy, nejen na hlukovou a imisní situaci lokality a okolí, ale i na celkovou obytnost prostředí, estetickou funkci i sociální soudržnosti území. JI-MS-9-12 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v jednotlivých plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů. Obytná funkce ve smíšené musí splňovat platné hygienické limity. Plochy SM-9,10 budou od dopravního tělesa odděleny ochrannou zelení PZ-5. JI-SM-5,6 Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v jednotlivých plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů. Doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů navrženého rozvoje podél dopravního koridoru. V lokalitách SM i uvnitř areálů doporučujeme posílení a propojení krajinné a sídelní zeleně s vnitroblokovu zelení, která tak bude plnit funkci nejen ochranou, ale i estetickou, vizuální bariéry, lokálně krajinotvorného prvku apod.. Plocha JI-PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy bude podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ. JI-DS-11 Součástí rekonstrukcí dopravní infrastruktury musí být respektování okolní výstavby - tj. rekreace, stávající zátěže území a v rámci technického řešení se snažit tuto zátěž snížit na co nejmenší mez, a to z důvodu, že dopravní zatížení je v Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


155

•

•

•

součanosti největším producentem emisí a podél hlavních komunikací dochází k překračování akustických hladin tlaku, jak denní, tak i noční době. Celý vnější okruh by měl tedy společně podléhat posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spolu s dotčeným okolím, a zahrnout nejen vliv na vlastní trase, ale i dopad na celou dopravní síť města. Vzhledem k velkému rozsahu nového křížení se předpokládá nutnost její posouzení i jako samostatné stavby, případně spolu s DS-14. HD-BH,BI Vlastní realizace funkce musí prokázat, že zde budou dodrženy limity kvality ovzduší i hlukové zátěže pro obytnou funkci, doporučuje se etapizace zástavby, především pro plochu BI1 (přes 7,5ha). Vzhledem k její návaznosti ze S na volnou krajinu, kde poté navazuje průmyslová zóna se doporučuje alespoň výsadba hustě zapojené zeleně nebo využití pro funkci, jež by tvořila jak estetickou, tak i hlukovou a rozptylovou bariéru - ochranu pro nové obytné území. HK-BI-4,5 V rámci dalších komunikací ve funkci PV-1,3 se doporučuje rovněž výsadba doprovodné či jiné sídelní zeleně. Do plochy BI-4 zasahuje významně PHO areálu Oseva, zčásti plochy je odcloněn zelení, ale z další nikoli, proto na plochu samostnou může působit negativně toto PHO a musí být zohledněno při vlastní výstavbě, jedná se o limity akustické hladiny tlaku. Podmínkou výstavby je tedy souhlas přílušného orgánu, dále se doporučuje odclonit plochu funkčním pásem zeleně. ČOV – Zborná, Heroltice, Henčov – oddělit zelení přímo areál vlastní ČOV, v HR zvážit možnosti přesunu plochy dále od obytné výstavby.



156

5.7. GEOLOGIE Koncept územního plánu neovlivní geologické jevy v území, nebudou narušeny ložiska nerostného bohatství, chráněná ložisková území atd. Několik ploch je navrženo na plochách poddolovaných. Pro tyto je realizace podmíněna jejich respektováním. V tabulce jsou uvedeny pouze plochy ve střetu s poddolovaným územím: Tabulka č. 40 Tabulka, vlivy na geologické jevy INDEX_NP BE-BI-3 BE-BI-4 BE-DS-8 BE-DS-9 HL-PZ-1 HL-PZ1.-1 HL-SM-1 HL-SM-2 HK-BH-1 HK-BI-3 HK-O-1 HK-O-4 HK-OK-2 HD-BH-2 HD-VL-2 JI-BH-7 JI-BH-8

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

horninové prostředí sousedí s poddolovaným územím sousedí s poddolovaným územím část v poddolovaném území část v poddolovaném území část v poddolovaném území sousedí s poddolovaným územím sousedí s poddolovaným územím část v poddolovaném území část v poddolovaném téměř celá v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném část v poddolovaném

JI-BI-1

3

část v poddolovaném

JI-BI-3

3

část v poddolovaném

JI-DS-7 JI-DS-11 JI-DS-14 JI-O-14 JI-OH-1 JI-PZ.1-3 JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-15

3 3 3 3 3 3 3 3 3

část v poddolovaném, uvnitř města část v poddolovaném celé v poddolovaném území poddolované poddolované poddolované poddolované poddolované poddolované

JI-PZ.3-7

3

poddolované

JI-SM-6

3

poddolované

JI-SM-15 JI-SM-18

3 3

poddolované poddolované Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


157

JI-VD-1 JI-VL-2 PN-BI-1 PN-PZ-1

3 3 3 3

poddolované poddolované část v poddolovaném část v poddolovaném


Opatření Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci.



158

5.8. PŮDA Vlivy na zemědělskou půdu prostřednictvím přímého záboru půd je nejvýznamnějším vlivem realizace územního plánu na životní prostředí. Zvětšení rozlohy zpevněných ploch může změnit odtokové poměry v území a vyvolat vláhový deficit na půdách v území. Hlediska – kriteria hodnocení: • Absolutní velikost záboru • Kumulace s dalšími návrhy • Třída ochrany půdy – její bonita • Funkční využití • Rozsah vzhledem k současné velikosti sídla Tabulka č. 41 Tabulka, vlivy na půdu INDEX_NP půda ANTONÍNŮV DŮL Vzhledem k rozsahu bez vlivu, bude zabrána plocha louky navazující na AD-BI-1 3 souč.zas.území, není bonitně kvalitní. AD-DS-1 3 Jedná se o plochu přestavby, bez vlivu. Jedná se o pozemek v zastavěném území obce, bez možnosti využití pro obdělávání, která bude využita pro veřejně přístupnou izolační zeleň, AD-PZ.3-1 4 na straně druhé se jedná o I.třídu ochrany. Vliv je i tak považován vzhledem k rozsahu, umístění a funkci za zanedbatelný. I když se jedná o pozemek nemožný využívat k obdělání, jedná se o AD-SM-1 4 půdu s I.třídou ochrany, tedy nejvyšší bonity. Vzhledem k rozsahu bez vlivu, bude zabrána plocha louky navazující na AD-TI-1 3 souč.zas.území, není bonitně kvalitní. Zábor bude mírně významný až bezvýznamný, jedná se o zábor proluky AD-VL-1 3/4 ve výrobní zóně, a to půdy s nižší bonitou. Zábor bude mírně významný až bezvýznamný, jedná se o zábor proluky AD-VL-2 3 ve výrobní zóně, a to pozemku již vyňatého ze ZPF, původně s nižší kvalitou a jedná se o plochu přestavby. AD-VL-3

5

Polovina plochy bude představovat zábor půd I.třídy ochrany, další polovina III.třídy.

BEDŘICHOV BE-BI-1

4

BE-BI-2

3

BE-BI-3 5 BE-BI-4 BE-BI-5

3

Nebude se jednat o zásadní vliv, jedná se o půdy převážně V.třídy ochrany, v kumulaci s návaznými plochami se bude jednat o větší zábor vzhledem k ploše sídla. Bez zásadního vlivu, plocha o rozloze 1ha se nachází na půdách V.třídy ochrany v přímé návaznosti na zastavěné území, které svým tvarem uzavírá. Dojde k významnému zásahu do půdního prostředí, celá plocha 1,6ha patří mezi nejkvalitnější půdy s I.třídou ochrany, avšak plochy svým umístěním logicky navazují na současně zastavěné území sídla a kontinuálně tak navazují na jeho rozvoj. Bez zásadního vlivu, plocha o menší rozloze se nachází na půdách IV.třídy ochrany, je v přímé návaznosti na zastavěné území a tvoří Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


159

ucelený návrh s plochou SH-BI-3 o celkové rozloze 0,6ha. BE-DS-1

4

Jedná se o zábor střední bonity v přímé návaznosti na hlavní komunikaci, ale s možností obdělávání.

BE-DS-2

3

Bez vlivu, dojde k záboru nepatrné části louky podél hlavní komunikace.

BE-DS-3

3

Pouze menší část plochy vyvolá zábor ZPF, a to půd s V.třídou ochrany.

BE-DS-4

3

BE-DS-5

3

BE-DS-7 BE-DS-8

3

BE-DS-9

3

BE-PV-1

3

BE-PZ.3-2

3

BE-SM-1

4

BE-TI-1

3

BE-TO-1

4

BE-VD-1

4

BE-VD-2

4

BE-VD-3

4

BE-VD-4

3

BE-VL-1

4

BE-ZP-1

Jedná se o zábor střední až převážně nejhorší bonity v přímé návaznosti na hlavní komunikaci a dopravní plochu. Nebude se jednat téměř o žádný zábor ZPF, většina plochy spadá pod kategorii ostatní plocha. Vzhledem k rozsahu a funkci bez zásadního vlivu. Nebude se jednat o zásadní vliv, jedná se o půdy převážně V.třídy ochrany, v kumulaci s návaznými plochami se bude jednat o větší zábor vzhledem k ploše sídla, ale zároveň je polovina plochy ostatní plochou nikoli ZPF. Vzhledem k rozsahu a funkci bez zásadního vlivu. Vzhledem k rozsahu a kumulaci s dalšími návaznými lokalitami je hodnocen vliv jako mírně negativní, nachází se na plochách střední bonity. Nebude se jednat o zásadní vliv, jedná se o půdy převážně V.třídy ochrany, v kumulaci s návaznými plochami se bude jednat o větší zábor vzhledem k ploše sídla. Jedná se o plochy střední bonity, a to podél komunikace, nebude se jednat o významný negativní vliv, avšak vzhledem k rozsahu sídla a podílu nezpevněných ploch lze považovat vliv za mírně negativní. Jedná se o plochy střední bonity, a to podél komunikace, nebude se jednat o významný negativní vliv, avšak dojde zde ke kumulaci vlivu s návaznými plochami a se složkou lesa. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Dojde k záboru v rozsahu 3ha, mírný vliv vychází z podkladu, že se jedná o půdy středně bonitní, s malým potenciálem pro zemědělské účely.

4

I přes to, že se plochy nacházejí na I.třídě ochrany, nebude se jednat o významný vliv, protože se jedná pouze o zanedbatelný zábor podél komunikace, jež bude využit pro přírodní zeleň.

3

Vzhledem k rozsahu a funkci bez zásadního vlivu.

BE-ZP-2 BE-ZP-3

Nebude se jednat téměř o žádný zábor ZPF, většina plochy spadá pod kategorii ostatní plocha. Nebude se jednat téměř o žádný zábor ZPF, většina plochy spadá pod kategorii ostatní plocha. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF.

HELENÍN HL-BH-1

3

HL-BH-2

5

Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na nejméně kvalitní bonitě půdy a navazuje na souč.zastav.území. Jedná se o významný zásah do nejkvalitnějších půd a to v kumulaci s BH-2, VD-1, po realizaci dopravního kooridoru však nebude plocha vhodná k zemědělskému využití, ale bude tvořit kontinuální plochu rozvoje území. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


160

HL-BI-1 HL-BI-2 HL-O-1 HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1

4

Bez zásadního vlivu, veškeré plochy jsou nejméně bonitní půdy, avšak bude se jednat o velký zábor půdy, a to především pak v kumulaci s ostatními rozvojovými plochami.

3

Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na nejméně kvalitní bonitě půdy a navazuje na souč.zastav.území.

3

Bez vlivu, vzhledem k rozsahu, funkci i bonitě půdy (V.třída).

3

I když se jedná o zábor I a III.třídy ochrany, vzhledem k rozsahu a umístění podél komunikace se jedná o zanedbatelný vliv.

3 3 4

HL-RZ-1 HL-RZ-2

3

HL-SM-1

5

HL-SM-2

3

HL-VD-1

5

HL-VL-1

3

Bez vlivu, vzhledem k rozsahu, funkci i bonitě půdy (V.třída). Bez vlivu, vzhledem k rozsahu, funkci i bonitě půdy (V.třída). Jedná se o mírně negativní vliv, a to nikoli vzhledem k funkci s převahou nezpevněných ploch, ale vzhledem k záboru orné půdy nejvyšší bonity a to v kumulaci s návaznými rozvojovými plochami, dále i funkce PZ není výhradně funkcí zeleně a výsadeb. I přes to, že se jedná o zábor velkého rozsahu půdy, téměř 6ha, jedná se o zábor půdy pro danou funkci, a to pouze orné půdy s nejnižší kvalitou (V.třída ochrany). Jedná se o významný zásah do nejkvalitnějších půd a to v kumulaci s BH-2, VD-1, po realizaci dopravního kooridoru však nebude plocha vhodná k zemědělskému využití, ale bude tvořit kontinuální plochu rozvoje území. Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na střední bonitě půdy a navazuje na souč.zastav.území. Jedná se o významný zásah do nejkvalitnějších půd a to v kumulaci s BH-2, VD-1, po realizaci dopravního kooridoru však nebude plocha vhodná k zemědělskému využití, ale bude tvořit kontinuální plochu rozvoje území. Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na nejméně kvalitní bonitě půdy a navazuje na souč.zastav.území.

HENČOV HN-BI-1

3

HN-BI-2

3

Jedná se o zábor střední bonity půdy, 2,3ha v návaznosti na zastavěné území, vzhledem k rozsahu současného sídla se jedná o velký rozvoj. Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na nejméně kvalitní bonitě půdy.

HN-DL-1

3

Bez vlivu, nedojde k záboru ZPF, jedná se o ostatní plochu.

HN-DL-2

4

Jedná se o zábor střední bonity půdy, v areálu letiště, vzhledem k rozsahu je považován za mírně negativní.

HN-DS-1

4

Jedná se o mírně negativní ovlivnění, a to v důsledku velikosti záboru a jeho části I.tříd bonity půdy.

HN-TI-1

3

Nejedná se o zásadní vliv, plocha je na nejméně kvalitní bonitě půdy.

HEROLTICE HR-BI-1 3 HR-BI-2 HR-TI-1 3 HR-TI-2 HORNÍ KOSOV

Bez zásadního vlivu, lokality se nachází na půdách střední bonity, navazují na souč.zast.území. Bez vlivu.



161

Jedná se zčásti o zábor ostatní ploch, z větší části lučních porostů, z nich je 3/4 klasifikována jako I.třída ochrany, vzhledem k umístění uvnitř sídla a nemožnosti obdělávání je vliv hodnocen jako mírně negativní. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, cca na 1/3 plochy, zbylá část se nachází na ploše se střední bonitou. Pouze v důsledku kumulace je vliv hodnocen jako mírně negativní, dojde k záboru půd IV.třídy ochrany. Jedná se o rozsáhlé zábory orné půdy a to na cca 80% půd se střední a nejnižší bonitou, na zbylé ploše však půd s I.třídou ochrany, vliv je tedy hodnocen jako mírně významný. Není hodnocen jako zásadně negativní a to z důvodu, že plocha urbanisticky navazuje na rozvoj města, podél dopravních os a v návaznosti na město. Jedná se o zábory půd IV. a V.třídy ochrany uvnitř zastavěného sídla, tedy bez možnosti zeměď. využití., vzhledem k transformaci ze zahrádek a záboru volné nezpevněné plochy v urb.prostředí je však možno uvažovat až o mírně negativním vlivu. Pouze v důsledku kumulace je vliv hodnocen jako mírně negativní, dojde k záboru půd III.třídy ochrany. Pouze v důsledku kumulace je vliv hodnocen jako mírně negativní, dojde k záboru půd IV.třídy ochrany. Vliv je hodnocen jako významný a to v důsledku záboru cca 1/2 plochy půd I.třídy ochrany, dále v důsledku rozsáhlých záborů rozvoje. Dojde k záboru půd v 90% III. - V.třídy ochrany, 10% půd I.třídy ochrany okraji lokality, vliv je hodnocen jako mírně negativní vzhledem k umístění a rozsahu, v případě uvažování kumulace může být až významný. Jedná se o zábory půd IV. a V.třídy ochrany uvnitř zastavěného sídla, tedy bez možnosti zeměď. využití., vzhledem k transformaci ze zahrádek a záboru volné nezpevněné plochy v urb.prostředí je však možno uvažovat až o mírně negativním vlivu. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední bonitou v zastav.území.

HK-BH-1

4

HK-BH-2

4

HK-BI-1

4

HK-BI-2

4

HK-BI-3

4

HK-BI-4

4

HK-BI-5

4

HK-BI-6

5

HK-BI-8

4

HK-O-1

4

HK-O-2

3

HK-O-3

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF.

HK-O-4

4

Jedná se zčásti o zábor ostatní ploch, z větší části lučních porostů, z nich je 3/4 klasifikována jako I.třída ochrany, vzhledem k umístění uvnitř sídla a nemožnosti obdělávání je vliv hodnocen jako mírně negativní.

HK-OK-2

4

Jedná se zčásti o zábor ostatní ploch, z větší části lučních porostů, z nich je 3/4 klasifikována jako I.třída ochrany, vzhledem k umístění uvnitř sídla a nemožnosti obdělávání je vliv hodnocen jako mírně negativní.

HK-OK-1

3

I přes velký rozsah záboru se jedná o plochy v návaznosti na souč. zast.území v nejhorší bonitě, proto je vliv hodnocen jako zanedbatelný.

HK-PV-1

3

Bez zásadního vlivu, dojde k záboru půd střední bonity.

HK-PV-2

3

Bez zásadního vlivu, dojde k záboru nejméně kvalitní bonity.

3

Bez zásadního vlivu, dojde k záboru půd střední až nejhorší bonity, pouze na část ve styku se stávající komunikací dojde k menšímu záboru půdy I.třídy ochrany.

HK-PV-3



162

4

Vzhledem k rozsahu a účelu se jedná o zanedbatelný vliv, ale vzhledem ke kumulaci a záboru půd I.třídy ochrany je vliv hodnocen jako mírně negativní.

HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-3

3

Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území, a to pro plochy zeleně.

HK-PZ.1-4

3

Jedná se o zábor menší části I. třídy, většiny III. a IV.třídy ochrany, vzhledem k funkci je vliv hodnocen jako zanedbatelný.


3

Jedná se o zábor III. a IV.třídy ochrany, vzhledem k rozsahu a účelu je vliv hodnocen jako zanedbatelný.

HK-SM-1

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, dojde však k záborům ZPF uvnitř zastavěného území (nejnižší bonita).

HK-SM-2

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby.

HK-SM-3

3

HK-TI-1 HOSOV HO-BI-2 HO-BI-3 HO-DS-1

3

HK-PV-4 HK-PZ.1-1

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, dojde však k záborům ZPF uvnitř zastavěného území (nejnižší bonita). Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby.

3 3 3

Bez zásadního vlivu, půdy III.ochrany. Bez zásadního vlivu, půdy III.ochrany. Jedná se o zanedbatelný zásah. Jedná se o významný vliv, celá plocha se nachází na půdách I.třídy HO-DS-2 5 ochrany. HO-RI-1 3 Bez zásadního vlivu, půdy III.ochrany. HO-SM-1 3 Bez zásadního vlivu, půdy III.ochrany. HO-SV-1 3 Bez zásadního vlivu, půdy III.ochrany. HO-VL-1 3 Bez vlivu, nedojde k záboru ZPF. HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1 3 Jedná se o plochu na půdách s nejhorší až střední bonitou. Jedná se o plochy v návaznosti na sídlo téměř bez jiné možnosti využití, HD-BH-2 4 avšak celá plocha se nachází na půdách nejbonitnějších, tedy I.třídy ochrany. Jedná se o plochy s nejnižší bonitou, avšak v rozsahu 7,5ha, tedy je vliv HD-BI-1 4 hodnocen jako mírně negativní. HD-BI-2 3 Bez vlivu, jedná se o ostatní plochu, nedojde tedy k záborům ZPF. Polovina plochy se nachází na ostatní ploše, tedy mimo ZPF, zbylá část HD-DS-1 3 na plochách III. a V.třídě ochrany. Polovina plochy se nachází na ostatní ploše, tedy mimo ZPF, zbylá část HD-PZ-1 3 na plochách III. a V.třídě ochrany, půdní prostředí dále nebude zásadně ovlivněno díky funkci zeleně. HD-PZ-2 3 Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách V.třídy ochrany. HD-PZ-3 3 Bez vlivu, jedná se o ostatní plochu, nedojde tedy k záborům ZPF. HD-PZ-4 3 Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách III.třídy ochrany. HD-PZ-5 3 Bez vlivu, jedná se o ostatní plochu, nedojde tedy k záborům ZPF. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


163

HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1 HD-SM-2 HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10 JIHLAVA

3 3 3 3

Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách III.třídy ochrany. Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách V.třídy ochrany. Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách III.třídy ochrany. Jedná se o plochu zeleně, a to na půdách V.třídy ochrany.

3

Jedná se o půdy s nejnižší bonitou.

4

Převážná většina ploch se nachází na půdách s nejnižší bonitou, tedy V.třídy ochrany. Nadto plochy VL1-5 se nachází v oblastech obklopených komunikací a dalšími funkcemi a to vše v návaznosti na průmyslovou zónu Jihlavy, lokality VL6-9 se nachází od navržené komunikace ve volné krajině. V kumulaci je však rozsah ploch velmi zásadní, tedy vliv je hodnocen jako mírně negativní.

3

Bez vlivu, jedná se o ostatní plochu, nedojde tedy k záborům ZPF.

JI-BH-3

3

Jedná se o zábor půd se střední bonitou, v návaznosti na rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírný až zanedbatelný.

JI-BH-4

3


JI-BH-5

5

Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany. Jedná se o zábor půd s nejhorší až střední bonitou, v návaznosti na koordinovaný rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně až významně negativní.

JI-BH-7 JI-BH-8

4

JI-BI-1

3

JI-BI-3

4

JI-BI-4

3

JI-BI-6

3

JI-BI-7

4

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Jedná se o zábor půd se střední bonitou, v návaznosti na rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně negativní. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Jedná se o zábor půd se střední bonitou, v návaznosti na souč.zast.území, vzhledem k velikosti lze kvantifikovat vliv jako zanedbatelný. Jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou, v návaznosti na koordinovaný rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně negativní.

4

Jedná se o zábor půd s nejhorší až střední bonitou, v návaznosti na koordinovaný rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně až významně negativní.

JI-BI-9

5

Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, cca na 3/4 plochy, zbylá část se nachází na ploše s nejnižší bonitou (navazuje na PZ).

JI-BI-11

4

Jedná se o zábor půd se střední bonitou, v návaznosti na koordinovaný rozvoj sídla, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně negativní.

JI-BI-8



164

JI-BI-14

4

JI-DS-1

3

JI-DS-2

3

JI-DS-3

3

JI-DS-4 JI-DS-5 JI-DS-6

3 3 3

Jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou (90%), v návaznosti na rozvoj sídla i souč.zast.území, vzhledem k velikosti a kumulaci lze kvantifikovat vliv jako mírně negativní. Jedná se málo významný vliv, jedná se o půdy V.třídy ochrany. Jedná se málo významný vliv, jedná se o půdy převážně V. a III.třídy ochrany. Jedná se málo významný vliv, jedná se o půdy převážně V. a III.třídy ochrany. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF.

JI-DS-7

3


JI-DS-8

3


JI-DS-9

3


JI-DS-10

3


JI-DS-11

3

Jedná se málo významný vliv, jedná se o půdy převážně V. a III.třídy ochrany (1:1).

JI-DS-13

3


JI-DS-14

3

JI-O-1

3

JI-O-2

3

JI-O-3

3

Bez zásadní vlivu, jedná se pouze o částečný zábor, a to půd se střední bonitou. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou, a to v návaznosti na zast.území. Bez vlivu, jedná se dle KN o ostatní plochu.

JI-O-4

3


JI-O-5

3


4

Bez vlivu na kvalitu půdy, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou, a to v návaznosti na budoucí dopravní koridor, ale vzhledem k rozsahu téměř 5ha je vliv hodnocen jako mírně negativní, a to i v kumulaci s návaznými plochami O-13,14,15

JI-O-7

4

Bez vlivu na kvalitu půdy, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou a malé plochy, avšak v kumulaci s plochami podél dopravního koridoru se jedná o mírně negativní vliv.

JI-O-9

3


JI-O-10

3

Bez vlivu, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou, a to v návaznosti na zast.území.

JI-O-11

3


JI-O-12

3


JI-O-13 JI-O-14 JI-O-15

4

Dojde k záboru půd ve střední bonitě, avšak v kumulaci s návaznými plochami dojde k záboru 4ha, spolu s O-6 9ha půdy.

JI-O-16

3


JI-OH-1

3


JI-O-6



165

JI-OK-1

4

JI-OS-1

4

JI-PV-1 JI-PV-2

3

JI-PV-3 4 JI-PV-4

Dojde záboru půdy se střední bonitou, tedy se nebude jednat o zásadní vliv, ani ve vztahu k návaznosti na zastavěné území, avšak rozsah plochy právě v plně urb. a rozvoj.oblasti považujeme již za mírně negativní vliv. Dojde k záboru půd ve střední a nejhorší bonitě (cca 1:1), vzhledem k rozsahu záboru a kumulaci je vliv hodnocen jako mírně negativní. Jedná se o lokalitu s možností výsadby zeleně a to na půdách III.třídy ochrany. Plocha PV-3,4 bude součástí jižního obchvatu města, tedy vliv bude podrobně vyhodnocen v rámci procesu EIA, ze kterého vyplynou jednoznačná opatření pro minimalizaci vlivů na ŽP a VZ. Z hlediska rozsahu záborů v kumulaci celého obchvatu je pro fázi ÚP hodnocen vliv jako mírně negativní, a to v důsledku záborů půd pro PV-4 pouze půd V.třídy ochrany, pro úsek PV-3 cca 1:1 půd III. a V.třídy ochrany.

JI-PV-5

3

Bez zásadního vlivu, jedná se o plochy o střední až nejhorší bonity.

JI-PZ-1

3

Jedná se o lokalitu s převahou nezpevněných ploch a to na půdách V.třídy ochrany.

JI-PZ-2

3

JI-PZ-4

3

JI-PZ-5

3

JI-PZ-6

3

JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10

3

JI-PZ.1-1

3

JI-PZ.1-2

3

JI-PZ.1-3

3

JI-PZ.1-4

3

JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, lokálně může dojít i ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace plochy. Bez vlivu, vzhledem k rozsahu a funkci, dále se jedná o půdy III.třídy ochrany. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, lokálně může dojít i ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace plochy. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, jedná se o plochu podél vodního toku o nejhorší bonitě. Bez zásadního vlivu na půdní prostředí, jedná se o plochu s převahou nezpevněných ploch o malé rozloze, a to převážně nejméně bonitních půd (lokalita PZ-7 ve střední bonitě), lokálně může dojít i ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace plochy. Bez vlivu, jedná se lokálně může dojít i plochy. Bez vlivu, jedná se lokálně může dojít i plochy. Bez vlivu, jedná se lokálně může dojít i plochy. Bez vlivu, jedná se lokálně může dojít i plochy.

o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace

Dojde k záboru nejméně kvalitní bonity a místně střední, a to pro plochy parkové zeleně.



166

JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15 JI-PZ.3-7

3

Dojde k záboru nejméně kvalitní bonity, lokálně může dojít i ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace plochy.

JI-PZ.3-8

3

Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední bonitou v návaznosti na rozvoj území, a to pro plochy izolační zeleně.

JI-PZ.3-9

3

Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území, a to pro plochy izolační zeleně.

JI-PZ.3-10

3

Nedojde k negativnímu ovlivnění, jedná se o ostatní plochu, může tedy dojít i ke zlepšení půdních vlastností.

JI-SM-1

3


JI-SM-2

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, dojde však k záborům ZPF uvnitř zastavěného území (nejnižší bonita).

JI-SM-3

3


JI-SM-6

4

JI-SM-7 JI-SM-8 JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11 JI-SM-12

Bez zásadního vlivu na půdní prostředí, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území, avšak v kumulaci s ostatním rozvojem budou znamenat velmi rozsáhlé zábory ZPF.

3 3 3 3 3

JI-SM-15

3

JI-SM-5

JI-SM-16 JI-SM-17

4

Bez vlivu, jedná se o zábor půd se střední bonitou malého rozsahu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou v návaznosti na zast.území. Bez zásadního vlivu na půdní prostředí, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území, avšak v kumulaci s ostatním rozvojem budou znamenat velmi rozsáhlé zábory ZPF.

JI-SM-18

3


JI-TI-1

3


JI-VD-1

3

Bez vlivu, jedná se o zábor půd se střední bonitou.

JI-VD-2 JI-VD-3

4

JI-VL-1

4

JI-VL-2

3

JI-VL-3

3

JI-VL-4

4

Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území, avšak v kumulaci s ostatním rozvojem budou znamenat rozsáhlé zábory ZPF. Jedná se o zábory půd se střední bonitou a to v návaznosti nebo uvnitř výrobních ploch, avšak velmi rozsáhlých, tedy vliv je hodnocen jako mírně negativní. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Jedná se o zábory půd s nejhorší bonitou a to v návaznosti nebo uvnitř výrobních ploch. Jedná se o zábory půd se střední bonitou a to v návaznosti nebo uvnitř



167

výrobních ploch, v prolukách, tedy vliv je hodnocen jako mírně negativní.

JI-VL-5 JI-VL-6

3

JI-ZP-1

3


4

3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední bonitou v návaznosti na rozvoj území, a to pro přírodní plochy.

Jedná se o zábory půd s nejvyšší bonitou, o malé rozloze a v návaznosti na zastavěné území, vliv je tedy hodnocen jako mírně negativní. Jedná se o zábory půd se střední bonitou a to v návaznosti na zastavěné území. Jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou, v místě křížení se stávající komunikací a okružní křižovatkou půjde o menší zábor ploch I.třídy ochrany, z důvodu rozsahu záboru je vliv hodnocen jako mírně negativní. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd se střední až nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území.

KO-DS-1

4

KO-PV-1

3

KO-PZ.3-1

3

KO-TI-1

3

Bez vlivu.

PANČAVA PN-BH-2

3

PN-BI-2

3

PN-PV-1

3

PN-DS-1

3

PN-DS-3

4

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby,dojde k záborům pouze cca 500m2 lučního porostu s nejhorší bonitou. Bez zásadního vlivu, jedná se o zábor půd s nejhorší bonitou v návaznosti na rozvoj území. Bez zásadního vlivu, k záboru ZPF dojde na půdách III.ochrany podél navrženého dopravního tělesa. Dojde k mírnému záboru bonitních půd podél komunikace, ostatní plochy spadají do III.třídy ochrany.

PN-BH-1 PN-BI-1 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4 PN-PZ-1 PN-PZ-2 PN-PZ-3 PÁVOV

3

PV-BH-1

3

PV-BI-1

4

PV-BI-2 PV-BI-3

3 3

I přes rozsáhlý zábor je vliv hodnocen jako zanedbatelný a to v důsledku rozvoje na půdách V.třídy ochrany využívající navrhovaný dopravní koridor obchvatu města.

Bez zásadního vlivu, k záboru ZPF dojde pouze na menší části plochy, zbylá se týká nejméně kvalitních půd. Dojde k mírně negativnímu ovlivnění, i přes zábor půd III.ochrany, vzhledem k rozsahu sídla Pávov však dojde cca k nárůstu o 1/3. Bez vlivu. Bez zásadního vlivu, dojde k záboru půd III.třídy ochrany.



168

PV-BI-4

3

Zábor ZPF není zásadní, dojde k záboru nejméně bonitních ploch.

PV-BI-5

3

Zábor ZPF není zásadní, dojde k záboru nejméně bonitních ploch.

PV-DS-1

3

Bez vlivu, majoritní část není již součástí ZPF.

PV-PV-1

3

Bez vlivu, nedojde k záboru ZPF, jedná se o plochu přestavby.

PV-PZ-1

3

Bez vlivu, a to vzhledem k rozsahu, tak i využití pro zeleň.

PV-SM-1

3

Bez zásadního vlivu, dojde k záboru půd III.třídy ochrany.

PV-TO-1

3

Bez vlivu, nedojde k záboru ZPF, jedná se o plochu přestavby.

PV-VL-1

3

Bez zásadního vlivu, dojde k záboru III.třídy ochrany podél komunikace.

PV-VL-2

5

Dojde k významnému zásahu do půdního prostředí, celá plocha 1,6ha patří mezi nejkvalitnější půdy s I.třídou ochrany.

PISTOV Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto i v kumulaci hodnocen jako významný. Bez vlivu, jedná se o zábor půd se nejhorší bonitou. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto hodnocen jako významný. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto i v kumulaci hodnocen jako významný. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy a II.třídy ochrany, vliv je proto hodnocen jako významný. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, dojde však ke zpevnění nových ploch. Jedná se o zábor půd s nejlepší a nejhorší bonitou, dále polovina plochy je již na stávající zastavěné ploše. Zábor je tedy hodnocen jako mírně negativní. Vzhledem k umístění a rozsahu bez vlivu.

PI-BH-1

5

PI-BH-5

3

PI-BI-2

5

PI-BI-3

5

PI-BI-5

5

PI-DS-2

3

PI-DS-3

4

PI-DS-4

3

PI-DS-5

3

Bez vlivu, zábor se bude jednat jen části plochy a to půd s nehorší bonitou v návaznosti - uvnitř zastavěného území a rozvoje.

PI-DS-6

4

Pro plochu DS-6 dojde k části záboru půd I.třídy ochrany, V. třídy ochrany, v kumulaci je hodnocen vliv jako mírně negativní.

PI-O-1

3


PI-O-2

3

I přes rozsáhlé plochy se nejedná o zásadní vliv, a to z důvodu návrhu rozvoje na ostatních plochách.

PI-O-3

3

PI-O-4

3

PI-OK-1

3

PI-PV-1

5

Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto i v kumulaci hodnocen jako významný. I přes velký rozsah záboru v kumulaci se jedná o plochy v návaznosti na souč. zast.území v nejhorší bonitě, proto je vliv hodnocen jako zanedbatelný. I přes velký rozsah záboru se jedná o plochy v návaznosti na souč. zast.území v nejhorší bonitě, proto je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Pro plochu PI-PV-6 dojde k záboru půd I.třídy ochrany, v kumulaci je hodnocen vliv jako významně negativní.



169

PI-PV-2

3

PI-PV-3

4

PI-PZ-1

3

PI-PZ-2

4

PI-PZ-3

3

PI-PZ.1-1

3

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3

3

PI-RH-1

3

PI-RH-2

3

PI-RZ-1

4

PI-SM-1 PI-SM-2 PI-SM-3

5

PI-VD-1

5

PI-ZP-1

3

PI-ZP-2

4

POPICE PO-BI-1

3

PO-SV-1

4

I přes velký rozsah záboru v kumulaci se jedná o plochy v návaznosti na souč. zast.území v nejhorší bonitě, proto je vliv hodnocen jako zanedbatelný. Dojde k záboru půd v nejlepší a nejhorší bonitě (cca 1:1), vzhledem k rozsahu záboru a kumulaci je vliv hodnocen jako mírně negativní. Bez vlivu, jedná se o zábor půd se nejhorší bonitou. Jedná se o zábor I.třídy ochrany, vzhledem k funkci a rozsahu, kumulaci s plochou RZ, je hodnocen jako mírně negativní. Vzhledem k rozsahu bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF, lokálně může dojít i ke zlepšení půdních vlastností v důsledku kultivace plochy. Dojde k záboru půd I.třídy ochrany, vzhledem kúčelu a rozsahu záboru je vliv hodnocen jako mírně zanedbatelný I přes rozsáhlé plochy se nejedná o zásadní vliv, a to z důvodu návrhu rozvoje na ostatních plochách. I přes rozsáhlé plochy se nejedná o zásadní vliv, a to z důvodu návrhu rozvoje na ostatních plochách. Jedná se o zábor I.třídy ochrany, vzhledem k funkci pro zahrádkářské účely je vliv hodnocen jako mírně negativní. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto i v kumulaci hodnocen jako významný. Jedná se o zábor půd s nejlepší bonitou, tedy I.třídy ochrany, vliv je proto i v kumulaci hodnocen jako významný. Plocha se nachází na střední bonitě, malá část na I.třídě ochrany, vzhledem k funkci je vliv klasifikován jako zanedbatelný. Plocha se nachází na I.třídě ochrany, vzhledem k funkci je vliv klasifikován jako mírný. Jedná se o zanedbatelný rozsah. Bez zásadního vlivu na obhosp.zemědělské půdy vzhledem k umístění, avšak mimo zastavěné území, dále dojde k záboru půd se III.třídou ochrany. Vliv je hodnocen jako mírný.

SASOV SA-BI-1

4

SA-BI-2

4

SA-PV-1 SA-PV-2

3

SA-PV-3

3

SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-4

3 4

Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (V.třída) se jedná o zanedbatelný vliv, vzhledem ke kumulaci je však vliv hodnocen jako mírně významný. Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (III.třída) se jedná o zanedbatelný vliv, vzhledem ke kumulaci je však vliv hodnocen jako mírně významný. Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (V.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (III.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. -

Vzhledem k funkci, rozsahu a umístění, kvalitě půdy (III.-V.třída) se jedná o zanedbatelný vliv v rámci katastru, v kumulaci s celým jižním obchvatem se bude jednat o mírně negativní až významný vliv.



170

SA-PZ-1

3

SA-PZ-2

3

SA-PZ.3-1

3

SA-SM-1 SA-SM-2 4 SA-SM-3 SA-SM-4 STARÉ HORY SH-BI-1

4

SH-BI-3 SH-DS-1 SH-PZ.3-1

3 3 3

SH-SM-1

3

SH-TI-1

4

SH-VL-1

3

Vzhledem k funkci, rozsahu a umístění, kvalitě půdy (III.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. Vzhledem k funkci, rozsahu a umístění, kvalitě půdy (V.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (III.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. Vzhledem k funkci, rozsahu a kvalitě půdy (V.-III.třída) se jedná o zanedbatelný vliv, vzhledem ke kumulaci je však vliv hodnocen jako mírně významný.

Dojde k záboru téměř 2ha půd I.třídy ochrany, cca třetina plochy, u zbylé části se jedná o III -V. třídu ochrany, na druhé straně se jedná o lokalitu v návaznosti na sídlo, vliv je tedy hodnocen jako mírně negativní. Jedná se o malý rozsah, a to méně kvalitních půd. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Jedná se o zanedbatelný rozsah. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF. Vzhledem k rozsahu a funkci se jedná o mírně negativní vliv, i přes to, že cca 3/4 plochy se nachází na půdě I.třídy ochrany, nedojde k další kumulaci vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby, nedojde tedy k záborům ZPF.

VYSOKÁ VY-BI-1 VY-BI-2 VY-O-1

3 5

VY-O-2

4

VY-PZ-1

3

ZBORNÁ ZB-BI-1 ZB-BI-2

Vzhledem k funkci, rozsahu a umístění, kvalitě půdy (V.třída) se jedná o zanedbatelný vliv. Jedná se o významný vliv, a to vzhledem k záboru půd I.třídy ochrany i vzhledem k rozsahu k původnímu sídlu. Bez zásadního vlivu na obhosp.zemědělské půdy vzhledem k umístění podél komunikace, avšak mimo zastavěné území, dále dojde k záboru půd se III.třídou ochrany. Vliv je hodnocen jako mírný. Vzhledem k návaznosti na sídlo a rozsah, i přes mírný zábor I.třídy ochrany, se jedná o zanedbatelný vliv.

3

Bez vlivu vzhledem k rozsahu.

ZB-O-1

3


ZB-PZ-1

3

Bez vlivu, vzhledem k rozsahu i funkce zeleně.

ZB-TI-1

3

Nedojde k záboru ZPF.


SOUHRN Dopad na půdu, zábor ZPF, je jeden z nejvýznamnějších ze všech složek ŽP. V rámci ÚP jsou navrženy jak plochy přestaveb, transformace stávajících využití, tak variantně i rozvoj ploch. Dopady na nejkvalitnější půdu nejsou zásadní, vzhledem k celkovému navrženému Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


171

rozvoji – i tak je navržena jejich redukce v souladu s respektováním urbanistické struktury města. Koncepční urbanistické řešení zohledňuje základní zásady ochrany ZPF, tj. upřednostnění zástavby proluk, transformace ploch nevyužívaných až jednoznačných brownfieldů, nevytváří nových sídel v krajině, přednostní navázání rozvoje na současně zastavěné území – to vše je splněno a provázáno se současnou zástavbou. Koncept ÚP navazuje rozvojové plochy především v návaznosti na kompaktní zástavbu Jihlavy včetně již vrostlých suburbánních sídel. Rozvoj je však v některých návrzích tak rozsáhlý, že může ohrozit měřítko a vlastní existenci okrajového sídla, zde dopručujeme redukci, stejně tak i u ploch na kvalitních půdách. Základní řešení není tak rozsáhlé jako variantní, bude mít tedy menší dopad na půdní složku.

OPATŘENÍ: •

Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat

•

Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod.

•

Plochy veřejných prostranství, zeleně – PV, PZ, PZ1, PZ2,PZ3 – pokud se vyskytují na kvalitních půdách I. a II.třídy ochrany, doporučuje se realizovat zeleň právě na částech s nejvyšší bonitou takovým způsobem, aby nebyla výrazně degradována v případě revitalizace území a jejího znovuvyužití pro hospodářské účely, na těchto kvalitních půdách je tedy preferováno využití pro nezpevněné plochy, nikoli pro parkoviště, či jiné zásadní zásahy do orníce či půdního prostředí

•

Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I.třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla

Specifická opatření pro jednotlivé lokality, území: •

• • • • •

Helenín - Podmínkou záboru ZPF je souhlas orgánu ZPF a dodržení podmínek ochrany ZPF. U ploch se záborem nejkvalitnějších půd, tj. SM-1, BH-2, VD-1 se doporučuje plochy redukovat, nebo jejich výstavbu podmínit etapizací spojenou až s výstavbou dopravního koridoru. Pro plochy PZ v I.třídě ochrany se doporučuje tyto plochy přednostně využít pro výsadbu zeleně tak, aby v případě revitalizace území nebyla snížena bonita půdy. AD-VL-3, BE-BI-3, BE-BI-4, JI-BI-9, HK-BI-6, HK-BI-8, AD-VL-3: Doporučuje se redukce plochy, z důvodu záboru nejkvalitnějších půd o tyto plochy. VY-BI-2 Doporučuje se plochy z ÚP vyřadit nebo redukovat. SH-BI-2 Redukovat plochu o půdy I.třídy ochrany. JI-BH-5 Doporučuje se plochy z ÚP vyřadit. HD-VL – výrobní plochy v katastru se doporučuje vzhledem k rozsahu rozvoje redukovat, nebo etapizovat postupným využitím s ponecháním zemědělské půdy pro její optimální využití. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


172

• •

HD-BH-2, HD-BI-1 - zvážit redukci až vyřazení ploch z ÚP. HK-BH-2 Doporučujeme plochu redukovat, zvážit koncepci rozvoje s ohledem na zachování půd I.třídy ochrany.

Protierozní opatření Území není zásadně ohroženo vodní ani větrnou erozí. Pro snížení nebezpečí větrné eroze bude vhodné podporovat výsadby krajinné zeleně a realizace ÚSES. V rámci Konceptu je navrženo mnoho ploch izolační doprovodné zeleně a široké pásy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch, jež budou podporovat snížení i vodní eroze na dotčených plochách.



173

5.9. LES U lesních pozemků je uvažováno, vzhledem k rozvoji území, s minimálními zábory u pár ploch, a to převážně jejich okrajových částí. O několik více ploch se dostává do střetu s OP lesa, tedy vliv na lesní ekosystémy, lesní půdy je vlivem Konceptu ÚP zanedbatelný. Mírně negativní vliv je klasifikován přímý zábor lesa, či potenciální narušení lesního porostu a jeho funkce. Hlediska – kriteria pro hodnocení dopadů na lesní půdy, porosty, ekosystémy: • Zábor lesní plochy • Zásah do OP lesa Tabulka č. 42 Tabulka, vlivy na les INDEX_NP les ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 3 AD-DS-1 3 Bez vlivu, plochy nejsou ve střetu ani v okolí lesního porostu. AD-PZ.3-1 3 AD-SM-1 3 AD-TI-1 3 AD-VL-1 4 Plochy se dostávají do blízkosti lesních porostů, do jejich ochranného AD-VL-2 4 pásma, jedná se o lesy hospodářské. AD-VL-3 4 BEDŘICHOV BE-BI-1 BE-BI-2 Bez vlivu, pouze BI-1,3,4, se dostává do OP lesa, je zde tedy nutné 3 BE-BI-3 zohlednit tuto situaci při realizaci funkce. BE-BI-4 BE-BI-5 BE-DS-1 3 Bez vlivu. Dojde k záboru 3ha hospodářského lesa, další zábor louky se nachází BE-DS-2 5 tedy v OP lesa. V důsledku realizace funkce dojde k záboru lesní enklávy podél BE-DS-3 4 komunikace, jedná se O,5ha a dále pak okraj další lesní plochy, jedná se o hospodářský les, tedy vliv je hodnocen pouze jako mírně negativní. BE-DS-4 BE-DS-5 BE-DS-7 3 Bez vlivu. BE-DS-8 BE-DS-9 BE-PV-1 3 Bez vlivu. Vzhledem k rozsahu a funkci bez vlivu, případně mírně pozivitní BE-PZ.3-2 3 vzhledem k OP lesa. BE-SM-1

3

Bez vlivu.



174

Mírný až zanedbatelný vliv pro malou plochu tech.infr., avšak v lesním porostu dle regulativu příspustnou. Bez vlivu.

BE-TI-1

3

BE-TO-1

3

BE-VD-1 BE-VD-2

3 3

BE-VD-3

4

BE-VD-4 BE-VL-1

3

BE-ZP-1

3

BE-ZP-2

3

BE-ZP-3

3

Vzhledem k rozsahu a funkci bez vlivu.

3

Lesní porosty nebudou přímo ovlivněny, v případě BI-1, VL-1 je tato plocha a sousední PZ1-1, PZ1 na hranici lesního porostu, tedy i v jeho OP. U BI nepředpokládáme významný vliv, u PZ1-1 a PZ1 lze hodnotit vliv jako mírně pozitivníve formě izolačního pásma k danému lesnímu porostu.

3

Lesní porosty nebudou přímo ovlivněny, v případě BI-2, DL-2, TI-1 je plocha na hranici lesního porostu, tedy i v jeho OP.

HELENÍN HL-BH-1 HL-BH-2 HL-BI-1 HL-BI-2 HL-O-1 HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1 HL-SM-2

Bez vlivu. Bez vlivu. Celá plocha se nachází v OP lesa mezi lesním porostem a komunikací, může zde dojít k hraničnímu efektu narušení porostu. Bez vlivu. Vzhledem k rozsahu a funkci bez vlivu, případně mírně pozitiní vzhledem k OP lesa. Vzhledem k rozsahu a funkci bez vlivu, případně mírně pozivitní vzhledem k OP lesa.

HL-VD-1 HL-VL-1 HENČOV HN-BI-1 HN-BI-2 HN-DL-1 HN-DL-2 HN-DS-1 HN-TI-1

HEROLTICE HR-BI-1 HR-BI-2 3 HR-TI-1 HR-TI-2

Bez vlivu.



175

HORNÍ KOSOV HK-BH-1

3

Bez vlivu.

HK-BH-2

4

HK-BI-1

4

HK-BI-2 HK-BI-3 HK-BI-4 HK-BI-5 HK-BI-6 HK-BI-8

3 3 3 3 3 3

Vliv je klasifikován jako mírně negativní, a to v důsledku hraničení s lesní enklávou a zábor jejího liniového výstupu, dále i část plochy v OP lesa. Vzhledem k jeho menší rozloze může dojít až k jeho zásadnímu poškození. Vliv je klasifikován jako mírně negativní, a to v důsledku hraničení s lesní enklávou a zábor jejího liniového výstupu, dále i větší část plochy v OP lesa. Vzhledem k jeho menší rozloze může dojít až k jeho zásadnímu poškození. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

HK-O-1 HK-O-2 HK-O-3

3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

HK-O-4

3

Bez vlivu.

HK-OK-2 HK-OK-1

3 3


HK-PV-1

3

Bez vlivu.

HK-PV-2

3

Bez vlivu.

HK-PV-3

3

Bez vlivu.

HK-PV-4

3

Bez vlivu.

HK-PZ.1-1 HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-3 HK-PZ.1-4 HK-PZ.3-1 HK-PZ.3-2 HK-PZ.3-3 HK-PZ.3-4 HK-PZ.3-5 HK-SM-1 HK-SM-2 HK-SM-3 HK-TI-1 HOSOV HO-BI-2 HO-BI-3

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

3 3

HO-DS-1

3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez zásadní vlivu, i přes to, že se plocha nachází na hranici s lesním porostem, případně bude vyžadovat malý zásah, jedná se však pouze o málo rozsáhlou rekonstrukci z průsečného křížení na okružní. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


176

HO-DS-2 3 Bez vlivu. HO-RI-1 3 Bez vlivu. HO-SM-1 3 Bez vlivu. HO-SV-1 3 Bez vlivu. HO-VL-1 3 Bez vlivu. HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1 HD-BH-2 HD-BI-1 HD-BI-2 HD-DS-1 HD-PZ-1 HD-PZ-2 HD-PZ-3 HD-PZ-4 HD-PZ-5 HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 Žádná plocha není ve střetu s lesním porostem ani půdou, pouze část HD-PZ.3-3 3 plochy BI1 se nachází na hraně menší lesní enklávy a je tedy v OP lesa, HD-PZ.3-4 vzhledem k funkci nepředpokládáme zásadní vliv. HD-SM-1 HD-SM-2 HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10 JIHLAVA JI-BH-3 3 Bez vlivu. JI-BH-4

3


JI-BH-5 JI-BH-7 JI-BH-8

3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

JI-BI-1

3


JI-BI-3

3

Bez vlivu.

JI-BI-4

3


JI-BI-6

3

Bez vlivu.

JI-BI-7

3

Bez vlivu. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


177

JI-BI-8 JI-BI-9 JI-BI-11

3 3 3

JI-BI-14

3

JI-DS-1 JI-DS-2 JI-DS-3 JI-DS-4 JI-DS-5 JI-DS-6 JI-DS-7 JI-DS-8 JI-DS-9 JI-DS-10 JI-DS-11 JI-DS-13 JI-DS-14

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez zásadního vlivu, lokalita se v malé části nachází v OP lesa, ale přes stávající komunikaci. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez zásadního vlivu, lokalita se v malé části nachází v OP lesa. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez zásadního vlivu, lokalita se v malé části nachází v OP lesa.

JI-O-1 JI-O-2 JI-O-3 JI-O-4 JI-O-5 JI-O-6 JI-O-7 JI-O-9 JI-O-10 JI-O-11

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez zásadního vlivu, lokalita se v malé části nachází v OP lesa. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby.

JI-O-12

3


JI-O-13 JI-O-14 JI-O-15

3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu, okraj se nachází v OP lesa přes komunikaci. Bez vlivu.

JI-O-16

3


JI-OH-1 JI-OK-1 JI-OS-1

3 3 3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez vlivu.

JI-PV-1 JI-PV-2 JI-PV-3 JI-PV-4

3 3 3 3

Bez vlivu, okraj se nachází v OP lesa přes komunikaci. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

JI-PV-5

3

Bez vlivu.

JI-PZ-1

3

Lokalita je na hranici lesní enklávy, vzhledem k funkci nedojde k jejímu neg.ovlivnění, PZ bude spíše sloužit k její ochraně vůči obytné funkci.

JI-PZ-2

3




178

JI-PZ-4

3

Bez vlivu, plocha se samostatně nachází v OP lesa, avšak mezi ní je UP navržena plocha VD.

JI-PZ-5

3


JI-PZ-6 JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3 JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15 JI-PZ.3-7

3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby.

3

Bez vlivu.

JI-PZ.3-9 JI-PZ.3-10 JI-SM-1

3


JI-SM-2

3

Bez vlivu.

JI-SM-3

3


JI-SM-5 JI-SM-6

3 3


JI-SM-7 JI-SM-8 JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11 JI-SM-12

3 3 3 3 3 3

JI-SM-15

4

JI-SM-16 JI-SM-17

3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Dojde k mírně negativnímu ovlivnění lesní enklávy, se kterou lokalita hraničí téměř po celé délce, tedy se nachází i v OP lesního porostu. Bez vlivu. Bez vlivu.

JI-SM-18

3


JI-TI-1 JI-VD-1 JI-VD-2 JI-VD-3

3 3 3 3

Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

JI-PZ.3-8



179

JI-VL-1

3

JI-VL-2

3

JI-VL-3

4

JI-VL-4 JI-VL-5 JI-VL-6 JI-ZP-1 KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4 KO-BI-5 KO-DS-1

3 3 3 3

Bez vlivu. Lokalita je v OP lesa, ale přes železniční těleso, nepředpokládáme tedy žádný vliv. Lokalita je na hranici lesního porostu, může tedy mírně negativně ovlivnit jeho kvalitu, zasahuje do jeho OP. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu, jedná se o plochu přestavby. Bez vlivu.

3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

KO-PV-1 KO-PZ.3-1

3 3

KO-TI-1

3

Bez vlivu. Bez vlivu. Lokalita je na hranici lesního porostu, vzhledem k velikosti a funkci je vliv zanedbatelný.


3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu.

PN-PV-1

3 Bez vlivu.

PN-DS-1 PN-DS-3 PN-BH-1 PN-BI-1 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4

3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu. Bez zásadního vlivu, část lokality skrze plochu PZ zasahuje do OP lesa. 3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu. 3 Bez vlivu. Převážná část lokalit hraniční s lesní enklávou, která může být nevhodným využitím funkce narušena, zároveń tedy spadá větší část i do OP lesa. 3 Bez vlivu.

PN-PZ-1

3

4

PN-PZ-2 PN-PZ-3 PÁVOV PV-BH-1 PV-BI-1 PV-BI-2 PV-BI-3 PV-BI-4 PV-BI-5

3 3 3 3 3 3

Bez zásadního vlivu, část plochy se nachází v OP lesa. Bez zásadního vlivu, část plochy se nachází v OP lesa. Bez zásadního vlivu, část plochy se nachází v OP lesa. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

PV-DS-1

3

Bez vlivu.

PV-PV-1

3

Bez vlivu. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


180

Dojde k mírně pozitivnímu ovlivnění, izolační zeleň umožní přechod mezi lesním porostem a bydlením a zajistí tak jeho částečnou ochranu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez zásadního vlivu, část plochy však hraničí s lesním porostem a část s OP lesa. Již lze klasifikovat jako potenciálně mírně negativní vliv, pozemek ke z obou stran ohraničen lesním porostem.

PV-PZ-1

2

PV-SM-1 PV-TO-1

3 3

PV-VL-1

3

PV-VL-2

4

PISTOV PI-BH-1 PI-BH-5 PI-BI-2 PI-BI-3 PI-BI-5 PI-DS-2 PI-DS-3 PI-DS-4 PI-DS-5

3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

PI-DS-6

3

Bez vlivu.

PI-O-1 PI-O-2

3 3


PI-O-3 PI-O-4

3 3


PI-OK-1

3

Bez vlivu.

PI-PV-1

3

Bez vlivu.

PI-PV-2

3

Bez vlivu.

PI-PV-3 PI-PZ-1 PI-PZ-2 PI-PZ-3

3 3 3 3


PI-PZ.1-1

3

Bez vlivu.

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3 PI-RH-1 PI-RH-2 PI-RZ-1 PI-SM-1 PI-SM-2 PI-SM-3 PI-VD-1 PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.



181

PO-BI-1

3

Jedná se o zanedbatelný rozsah. Nachází se na hranici lesa, je jím ze dvou částí obklopen. Téměř 3/4 plochy se nachází v OP hospodářského lesa, proto je vliv hodnocen jako potenciálně mírně negativní.

PO-SV-1

4

SASOV SA-BI-1 SA-BI-2 SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3 SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-4 SA-PZ-1 SA-PZ-2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

SA-PZ.3-1

3

Bez vlivu.

SA-SM-1 3 SA-SM-2 3 SA-SM-3 3 SA-SM-4 3 STARÉ HORY SH-BI-1 SH-BI-3 3 SH-DS-1 3 SH-PZ.3-1 3 SH-SM-1 3


Nachází se v OP lesa, ale přes komunikaci, tedy je vliv zanedbatelný. Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu.

SH-TI-1

3

Bez vlivu.

SH-VL-1 VYSOKÁ

3

Bez vlivu.

VY-BI-1 VY-BI-2 VY-O-1

3 3 3

VY-O-2

3

VY-PZ-1 ZBORNÁ

3

Bez vlivu. Bez vlivu. Bez vlivu. Plocha se nachází v OP lesa z důvodu hraničení s lesním porostem ze dvou stran lokality. Bez vlivu.

ZB-BI-1

3

Bez vlivu.

ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1

3

Bez vlivu, avšak část plochy zasahuje do OP lesa.

3

Bez vlivu.

ZB-TI-1

4

Celá plocha je na lesní půdě, v lesním porostu, vzhledem k funkci tech.infr.se bude jednat nejvýše o mírně neg.ovlivnění, spíše až zanedbatelné, v rámci regulativu je TI podmínečně přípustné využití.




182

SOUHRN Většina ploch se nedostává do blízkosti lesních porostů, jedná se pouze o několik ploch podél komunikací, kde se nachází i les, v několika případech se jedná i o plochy komunikace (jejich rozšíření v rámci optimalizace sítě). Pouze v jednom případě byl vliv hodnocen jako významnější, a to v případě zásahu do lesní enklávy, která může být realizací Konceptu zničena až narušena. U jedné z rozsáhlejší rozvojových ploch bytové výstavby se část lokality dostává do střetu s lesní plochou (liniový segment lesa), kde je navržena minimalizace vlivu zachováním lesního porostu a jeho začlenění do obytné oblasti – HK-BI-1, BH-2. OPATŘENÍ • U ploch, které zasahují do OP lesa - Realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu. • Především u ploch PZ, PV je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení. • Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby. Specifická opatření pro jednotlivé plochy: •

BE-DS-2,3 Nelze doporučit opatření pro zábor, pouze ochrana návazného porostu a splnění podmínek příslušného orgánu Správce lesa pro zásah do lesního porostu a jeho OP.

•

BE-VD-3 Doporučuje se pouze lehká výroba, administrativní funkce s přechodem zeleně směrem k lesnímu porostu.

•

HK-BH-2, HK-BI-1 V rámci projektové dokumentace koordinovat rozvoj tak, aby byly zachovány současné enklávy lesního porostu i další rozptýlené zeleně, zohlednit a začlenit je do obytné oblasti.

•

JI-PZ-1 Druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost.



183

5.10. VODNÍ PROSTŘEDÍ Návrh ÚP nenavrhuje žádné nové vodní plochy. V rámci územního plánu byl navržen vodojem, který řeší nevyhovující stav objemů vodojemů v severní části Jihlavy a současně zajistí dostatečné zásobování rozvojových oblastí pitnou vodou. V rámci konceptu je uvažováno s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. V rámci územního plánu se nedoporučuje rozšiřování stávajících zdrojů vody. V rámci konceptu územního plánu byla navržena dostavba a výstavba kanalizace, která umožňuje napojení nových rozvojových ploch. Současně územní plán navrhuje odkanalizování doposud neodkanalizovaných oblastí a jejich napojení na stávající kanalizační systém popřípadě vybudování místních ČOV. Územní plán navrhuje výstavbu dvou ČOV, které zajistí lokální čištění odpadních vod. V rámci návrhu konceptu územního plánu byly zcela respektovány požadavky týkající se zlepšení kvality vody ve vodotečích, která je znečišťovány zejména vodami odpadními. V souvislosti s tímto krokem bylo přistoupeno k návrhu kanalizačních sítí v doposud neodkanalizovaných oblastech a odvedení odpadních vod na čistírny odpadních vod. V případě likvidace dešťových vod je striktně vyžadován zasakování dešťových vod v místě spadu a zajištění tak maximální podpory zachování resp. zvýšení retenční schopnosti krajiny, obnova malého koloběhu vody a změna srážko-odtokových vztahů, které jsou častými příčinami lokálních povodní. V rámci protipovodňových opatření byla zohledněna kritická situace v oblasti Koželužského potoka, jehož niva byla ponechána jako nestavitelná. Ve všech případech vodních toků, které protékají zájmovým územím byly plně respektovány stanovené záplavové zóny, včetně aktivní. Při hodnocení vlivů na vody bylo přihlíženo především k očekávaným vlivům na změny vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik a vlivům na povrchový odtok. Dále byly zvažovány vlivy na produkci a nakládání s odpadními vodami a vlivy na zatížení recipientů vypouštěnými odpadními vodami. Kriteriem hodnocení vlivů na vody je: funkční využití – u rozvojových ploch bylo uvažováno očekávané zastoupení zpevněných ploch. Čím vyšší předpokládané zastoupení zpevněných ploch tím byly vlivy považovány za významnější negativní a naopak se vzrůstajícím předpokládaným zastoupením nezpevněných ploch a zeleně byly vlivy uvažovány jako vlivy pozitivní. S tím též souvisí předpokládané zatížení automobilovou dopravou jako rizikového faktoru. Funkční využití také ovlivňuje očekávanou produkci odpadních vod (např u ploch hromadného bydlení se dá očekávat větší produkce odpadních vod než u ploch s bydlením individuálním apod.). rozsah plochy – s rozsahem plochy narůstá také kapacita (např. počet obyvatel, dopravy apod.) umístění plochy – především vzhledem k ohroženým objektům: vodní toky a plochy. Souhrnné hodnocení všech těchto kriterií je obsaženo v hodnocení dohromady. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


184

Tabulka č. 43 Tabulka, vlivy na vodu

INDEX_NP Vodní prostředí ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 AD-DS-1

3 3

AD-PZ.3-1

2

AD-SM-1

4

AD-TI-1 AD-VL-1

3

AD-VL-2

AD-VL-3

4

5

Drobná plocha - vliv nevýznamný Plochy stávající komunikace, nevznikají nové vlivy - vliv žádný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok nevelká plocha zeleně - Kladný vliv málo významný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizované plochy nevelké rozlohy v návaznosti na zast. území - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod vliv málo významný. Bez vlivu 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha značné rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv negativní, málo významný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha značné rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné 2) Nárůst množství odpadních vod - množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv záporný, významný

BEDŘICHOV BE-BI-1 BE-BI-2 BE-BI-3 BE-BI-4

4

BE-BI-5 BE-DS-1 BE-DS-2 4 BE-DS-3 BE-DS-4 BE-DS-5 BE-DS-7 BE-DS-8 BE-DS-9 BE-PV-1

3

4

4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - - urbanizované plochy o rozloze 1,4 ha i v návaznosti na zast. území - vlivy negativní. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv málo významný Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) jinak vlivy málo významné Lokalita se nachází v plochách existujících komunikací. Vliv je nevýznamný až nulový Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Nebezpečí znečištění povrchových i podzemních vod v případě parkování vozidel. Vlivy málo významné Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


185

BE-PZ.3-2

2

BE-SM-1

4

BE-TI-1

1

BE-TO-1

4

BE-VD-1

BE-VD-2

4

BE-VD-3

3

BE-VD-4

3

BE-VL-1

4

BE-ZP-1

2

BE-ZP-2 BE-ZP-3

2

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok. Nevelká plocha zeleně - Kladný vliv málo významný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy obklopené zast. územím a komunikacemi - vlivy zanedbatelné - vlivy málo význané. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv neváznamný Vodojem - pozitivní vliv na zásobování vodou - vliv kladný 1) Nebezpečí znečištění povrchových i podzemních - dopravní zatížení a manipulace s látkami vodě nebezpečnými - významné riziko ohrožení kvality vod 2) Změna vodního potenciálu krajiny - rozsáhlé zpevněné plochy - významný vliv na odtokové poměry Vlivy potanciálně významně negativní možná snížení vlivů až eliminace opatřeními 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy mezi zast. územím a komunikací - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod předpokládaný vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy mezi zast. územím a komunikací - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. Nevelka lokalita mezi zastavěným územím a komunikací - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha značné rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv záporný, málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok. Nevelká plocha zeleně - Kladný vliv málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok. Nevelká plocha zeleně - Kladný vliv málo významný

HELENÍN HL-BH-1 HL-BH-2 HL-BI-1

4

HL-BI-2 HL-O-1 HL-PV-1

3 4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Nevelká plocha navazující na průmyslový areál - vlivy nevýznamné Nebezpečí znečištění povrchových i podzemních vod v případě Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


186

parkování vozidel - vlivy málo významné. Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok nevelká plocha zeleně - kladný vliv málo významný

HL-PZ.1-1

2

HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4

3

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok nevelká plocha zeleně - kladný vliv nevýznamný

HL-PZ-1

2

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok rozsáhlé nezpevněné plochy - kladný vliv významný

3

Bez vlivu

HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1 HL-SM-2

4 HL-VD-1

HL-VL-1

5

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný 4) nebezpečí havarijního znečištění vod - v dané lokalitě v údolí vodního toku je toto nebezpečí vážné, opatřeními eliminovatelné

HENČOV HN-BI-1

HN-BI-2

4

HN-DL-1 HN-DL-2

4

HN-DS-1

4

HN-TI-1

3

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizované plochy v návaznosti na zast. území - vlivy negativní málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vlivy nevýznamné. Nebezpečí havarijního znečištění - Havarijní znečištění vod je možné, málo pravděpodobné. Potenciální negativní vliv. Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) jinak vlivy málo významné - Za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Bez vlivu

HEROLTICE HR-BI-1 HR-BI-2 HR-TI-1 HR-TI-2

3

2 3

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Vliv na čistotu vod - vliv kladný Bez vlivu


4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


187

HK-BH-2

4

HK-BI-1 HK-BI-2

4

HK-BI-3 HK-BI-4

HK-BI-5

5

4

HK-BI-6 HK-BI-8

5

HK-O-1 HK-O-2

4

HK-O-3

3

HK-O-4

3

HK-OK-2

4

HK-OK-1

5

Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. Plocha je součástí značně rozsáhlé zastavitelné plochy, vlivy se dají předpokládat významné negativní. 2) Nárůst množství odpadních vod ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní méněvýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný. Kumulativní vlivy – vliv významný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný. Kumulativní vlivy 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok -Rozsáhlé urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


188

HK-PV-1

4

HK-PV-2

4

HK-PV-3 HK-PV-4

4

HK-PZ.1-1

1

HK-PZ.1-2

2

HK-PZ.1-4

2

HK-PZ.1-3

2


3

HK-SM-1

4

HK-SM-2

3

HK-SM-3

4

HK-TI-1

3

negativní méně významný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy málo významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy málo významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Plocha zeleně včetně vodních ploch zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok - kladný vliv významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný

Drobná plocha zeleně - Kladný vliv nevýznamný

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizovaná menší plocha s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy Bez vlivu 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy Bez vlivu

HOSOV HO-BI-2

3

HO-BI-3 HO-DS-1 4 HO-DS-2

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha položená v blízkosti rybníka vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


189

HO-RI-1 HO-SM-1 HO-SV-1

3

3 HO-VL-1

Bez vlivu 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný

HRUŠKOVÉ DVORY

HD-BH-1

4

HD-BH-2 HD-BI-1 3 HD-BI-2 HD-DS-1

3

HD-PZ-1 HD-PZ-2 HD-PZ-3

2

HD-PZ-4

2

HD-PZ-5

3

HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1

HD-SM-2

HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - velké urbanizované plochy v návaznosti na zast. území - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv neváznamný Kumulace vlivů 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha mezi zastavěným územím a železnicí - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) jinak vlivy málo významné Lokalita se nachází v plochách existujících komunikací. Vliv je nevýznamný až nulový Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok rozsáhlé nezpevněné plochy - kladný vliv významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok rozsáhlé nezpevněné plochy - kladný vliv významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok nevelká plocha zeleně - kladný vliv nevýznamný

3


4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizovaná menší plocha s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy

4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha značné rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv záporný, málo významný

4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení -

JIHLAVA JI-BH-3



190

JI-BH-4

JI-BH-5

4

4

JI-BH-7

JI-BH-8

5

JI-BI-1

3

JI-BI-3

5

JI-BI-4

3

JI-BI-6

3

JI-BI-7

JI-BI-8

JI-BI-9

5

4

JI-BI-11 JI-BI-14

5

vlivy negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Drobná plocha v zastavěném území, leží v záplavovém území Q100. S ohledem na záplavové území - vlivy negativní významné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní významné. Plocha je součástí značně rozsáhlé zastavitelné plochy, vlivy se dají předpokládat významné negativní. 2) Nárůst množství odpadních vod ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy. Vlivy méně významné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok -Rozsáhlé urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní méně významný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. Vlivy významně negativní. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - plocha uvnitř zastavěného území - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení vlivy negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - plocha uvnitř zastavěného území - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Menší plocha individuálního bydlení v návaznosti na zastavěné území vlivy nevýznamné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok . Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


191

2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Bez vlivu Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný.

JI-DS-1

3

JI-DS-2

4

JI-DS-3

4

JI-DS-4

4

JI-DS-5 JI-DS-6

3

Bez vlivu

4

Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný.

3

Bez vlivu

JI-DS-7

JI-DS-8 JI-DS-9 JI-DS-10 JI-DS-11 JI-DS-13

4

Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Plocha převážně využívá zastavěné území - vliv málo významný

4

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv málo významný

3

Drobná plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný

4

JI-DS-14 JI-O-1 JI-O-2 JI-O-3 JI-O-4 JI-O-5

JI-O-6

5

JI-O-7

4

JI-O-9

3

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení vlivy negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy menšího rozměru - vlivy negativní málo významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Drobná plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


192

JI-O-10

4

JI-O-11 JI-O-12 JI-O-13 JI-O-14

4 4

5 JI-O-15 JI-O-16 JI-OH-1 JI-OK-1 JI-OS-1 JI-PV-1 JI-PV-2

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení vlivy negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Rozsáhlá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy hromadného bydlení vlivy negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný

3

Malá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné

3

Vlivy nevýznamné Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Rozsáhlé zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Vzhledem k velikosti plochy - vlivy nevýznamné Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní málo významný

4

JI-PV-3

5

JI-PV-4

4

JI-PV-5

4

JI-PZ-1 JI-PZ-2 JI-PZ-4 JI-PZ-5 JI-PZ-6 JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3 JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11

2

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný



193

JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15 JI-PZ.3-7 JI-PZ.3-8 JI-PZ.3-9 JI-PZ.3-10 JI-SM-1 JI-SM-2 JI-SM-3 JI-SM-5 JI-SM-6

3

3

Drobná plocha zeleně - Kladný vliv nevýznamný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Vliv nevýznamný

3

Bez vlivu

2

4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy málo významné

3

Plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný

5 JI-SM-7 JI-SM-8 JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11 JI-SM-12

JI-SM-15

4

JI-SM-16

JI-SM-17

5

JI-SM-18

3

JI-TI-1

3

JI-VD-1

3

JI-VD-2

4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Zastavěné území, v současnosti převážně zpevnšné plochy. Změna využití nebude mít na vody žádný vliv, při realizaci volných ploch zeleně potenciální vliv kladný Bez vlivu 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy v návaznosti na zast. území - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod vliv nevýznamný. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


194

JI-VD-3

JI-VL-1 JI-VL-2 JI-VL-3 JI-VL-4 JI-VL-5

3

4

JI-VL-6 JI-ZP-1 KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4 KO-BI-5

2

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha nevelké rozlohy - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha značné rozlohy v návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv záporný, málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný

3

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné

3

Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné

KO-DS-1

4

KO-PV-1

4

KO-PZ.3-1

3

KO-TI-1 PANČAVA

3

PN-BH-1

5

PN-BH-2

3

PN-BI-1

5

PN-BI-2 PN-DS-1

3 3

PN-DS-3

4

Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy málo významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok nevelká plocha zeleně - kladný vliv nevýznamný Bez vlivu 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok -Rozsáhlé urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní méně významný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Malá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


195

PN-PV-1

PN-PZ-1 PN-PZ-2 PN-PZ-3 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3

5

2

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný

5

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný

PN-SM-4 PÁVOV PV-BH-1

3

PV-BI-1

4

PV-BI-2 PV-BI-3 PV-BI-4 PV-BI-5 PV-DS-1

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Kumulativní vlivy

3

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný

3

Malá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Nebezpečí znečištění povrchových i podzemních vod v případě parkování vozidel - vlivy málo významné.

PV-PV-1

4

PV-PZ-1 PV-SM-1

3

PV-TO-1

3

PV-VL-1

PV-VL-2

hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Rozsáhlé zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný

4

Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný Plocha v zastavěném území, změna využití bude mít na vody vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha menší rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv záporný, málo významný

PISTOV

PI-BH-1

4

PI-BH-5

3

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní méně významný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


196

PI-BI-2 PI-BI-3

3 3

PI-BI-5

5

PI-DS-2

4


3 3 3

PI-DS-6

4

PI-O-1 PI-O-2

3

PI-O-3

4

PI-O-4

4

PI-OK-1

5

PI-PV-1

4

PI-PV-2

4

PI-PV-3

4

PI-PZ-1

2

PI-PZ-2

2

PI-PZ-3

3

PI-PZ.1-1

2

síť. Vliv negativnínevýznamný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný Plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Plocha z části v údolí drobného vodního toku, většina ploch na existujících dopravních plochách - vlivy negativní málo významé Vlivy negativní nevýznamé Vlivy negativní nevýznamé Bez vlivu Plocha plocha zasahuje do údolí drobného vodního toku - vlivy negativní málo významé Drobná plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy v poloze nad vodním tokem a rybníkem - vlivy potenciálně negativní významné. Kumulace vlivů - plocha je součástí většího zastavitelného území. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Plocha v blízkosti rybníka - nebezpečí ovlivnění kvality vod splachy vliv potenciálně významně negativní. Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik - vliv málo významný. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok -Rozsáhlé urbanizované plochy s množstvím zpevněných ploch - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní méně významný 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy málo významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zpevněné plochy omezují dotaci podzemních vod a zvyšují povrchový odtok - vlivy negativní významné. Na plochách využívaných pro dopravu a parkování vozidel je zvýšené nebezpečí havarijního znečištění vod. Vliv negativní významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Vliv nevýznamný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


197

PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3 PI-RH-1 PI-RH-2 PI-RZ-1 PI-SM-1 PI-SM-2

3


3


3 3

5 PI-SM-3

PI-VD-1

PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE PO-BI-1 PO-SV-1

4

1

3

Plochy hromadné rekreace za předpokladu, že převládají nezpevněné plochy, ne bude mít významný vliv na vodní potenciál krajiny a hydrologické charakteristiky území, ani vliv na povrchový odtok Vlivy na vody budou nevýznamné 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Významný pozitivní vliv na vodní potenciál krajiny, hydrologické charakteristiky i na povrchový odtok. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - nevelká plocha - vlivy nevýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný

SASOV

SA-BI-1

4

SA-BI-2

5

SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3

SA-PV-4

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - Urbanizované plochy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu a připojení splaškové kanalizace na jednotnou stokovou síť v Sasově. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok . Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný

3

Bez vlivu

3

Malá plocha - vliv nevýznamný

4

Nebezpečí havarijních úniků ropných látek (případně i jiných vodě nebezpečných látek) - za běžného provozu se dají vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné, v případě havárie potenciálně významně negativní. Opatřeními je možné negativní vlivy omezit až eliminovat. Vliv záporný málo významný. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


198

SA-PZ-1 SA-PZ-2 SA-PZ.3-1

2 3

SA-SM-1

4

SA-SM-2

5

SA-SM-3

SA-SM-4

4

Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Drobná plocha zeleně - Kladný vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní nevýznamný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativnívýznamné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní významný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy - vlivy negativní málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. Vliv negativní nevýznamný. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný

STARÉ HORY

SH-BI-1

4

SH-BI-3 SH-DS-1 SH-PZ.3-1 SH-SM-1

3 3

1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy negativní méně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - Vliv nevýznamný Drobná plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Komunikace v zastavěném území - vlivy nevýznamné

3

Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný

SH-TI-1

3

SH-VL-1

4


3

4 VY-O-2 VY-PZ-1

2

ZBORNÁ ZB-BI-1

3

Nevelká plocha. Vlivy závisí na konkrétním využití plochy. Předpokládané vlivy nevýznamné. 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - urbanizovaná plocha menší rozlohy bez návaznosti na zast. území - vlivy potenciálně významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - s rozvojem souvisí nárůst množství odpadních vod. Množství závisí na konkrétním využití plochy. ÚP řeší napojení na stávající kanalizační síť. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod. Vliv záporný, málo významný Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný 1) Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, vliv na povrchový odtok - vlivy málo významné. 2) Nárůst množství odpadních vod - ÚP řeší výstavbu kanalizace a ČOV. 3) Zvýšeným zatížením recipientu množstvím vyčištěných odpadních vod - vliv nevýznamný Zlepšení vodního potenciálu krajiny, pozitivní vliv na povrchový odtok kladný vliv málo významný Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


199

ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1

3 3

Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný


SOUHRN VLIVU Obecně je možné říci, že největším problémem řešení konceptu ÚP Jihlava je z hlediska vod, plošně velmi náročný rozvoj města. Velké urbanizované plochy mají významně negativní vliv na vodní potenciál krajiny (na zastavěných plochách není prostor pro zadržování vody v půdě a vedení sítí drenážuje území), hydrologické charakteristiky území (z území zmizí drobné deprese s občasnými tůňkami, drobné občasné vodoteče, vodoteče v zastavěném území jsou regulovány a území je odvodněno) vznikem zpevněných ploch dochází k zrychlení povrchového odtoku především dešťových vod z území. S velikostí ploch souvisí větší kapacita využití a tím též i produkce odpadních vod a nebezpečí zvýšeného znečištění recipientu vypouštěnými odpadními vodami. Tyto vlivy však řeší koncept ÚP uvažovaným rozšířením a modernizací kanalizační sítě a výstavbou nových ČOV. OPATŘENÍ • rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV • pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu). • Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek. • ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad. • Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek. • U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-SM.7, PN-BH.1 a PI-OK.1, zvážit účelnost tak velkého rozsahu. U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, TO dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území.



200

5.11. PŘÍRODA A KRAJINA Pozitivní přínos realizace ÚP v oblasti ochrany přírody spočívá mj. z důvodu vymezení ÚSES a interakčních prvků. Dalším pozitivním krokem jsou vymezené plochy zeleně přírodní [ZP] a ploch zeleně [PZ]. Při hodnocení vlivů na přírodu a krajinu bylo přihlíženo především k očekávaným vlivům na biotu, a´t už zásahem do biotopu, tak i vytvážením bariér v krajině. Dále bylo přihlíženo i k zásahů do nelesní zeleně, ÚSES apod. Souhrnné hodnocení všech těchto kriterií je obsaženo v hodnocení dohromady. Tabulka č. 44 Tabulka, vlivy na přírodu a krajinu

INDEX_NP Příroda a krajina ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 AD-DS-1 AD-PZ.3-1

3 3 2

AD-SM-1

3

AD-TI-1 AD-VL-1

3

AD-VL-2

AD-VL-3

4

5

Drobná plocha - vliv nevýznamný Bez vlivu Drobná plocha - Vliv kladný málo významný Zpevněné a zastavěné plochy zabírající prostor pro volně žijící živočichy a rostliny - vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný. Bez vlivu Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulace vlivů Zpevněné a zastavěné plochy zabírající prostor pro volně žijící živočichy a rostliny - Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz - vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy mimo zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní významný.

BEDŘICHOV BE-BI-1 BE-BI-2 BE-BI-3 BE-BI-4 BE-BI-5 BE-DS-1 BE-DS-2 BE-DS-3 BE-DS-4 BE-DS-5 BE-DS-7 BE-DS-8 BE-DS-9 BE-PV-1

3

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný .

3

Bez vlivu



201

BE-PZ.3-2

2

BE-SM-1

4

BE-TI-1

3

BE-TO-1

5

BE-VD-1 BE-VD-2 BE-VD-3

3

BE-VD-4

3

BE-VL-1

4

BE-ZP-1 BE-ZP-2 BE-ZP-3

2

4

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Drobná plocha. Vliv kladný málo významný Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný. Významný negativní vliv Bez vlivu Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy mimo zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní významný. Významný negativní vliv Zásah do agrocenóz v těsné blízkosti komunikace. Vliv negativní málo významný Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní nevýznamný Zásah do agrocenóz v těsné blízkosti budoucí komunikace. Vliv nevýznamný Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv Zvýšení ploch trvalé zeleně v území Drobná plocha. Vliv kladný málo významný

HELENÍN HL-BH-1

4

HL-BH-2 HL-BI-1 HL-BI-2 HL-O-1 HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2 HL-PZ.3-3 HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1 HL-RZ-2 HL-SM-1 HL-SM-2 HL-VD-1 HL-VL-1

5

3 3

zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Významný negativní vliv Plocha nevelkého rozsahu obklopená zastavěným územím a zpevněnými plochami - vlivy nevýznamné Rozlohou nevelká plocha uvnitř zastavitelného území - bez vlivu

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Menší plocha - vliv kladný málo významný

3

Bez vlivu

5

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Významný negativní vliv



202

HENČOV

4

Zpevněné a zastavěné plochy zabírající prostor pro volně žijící živočichy a rostliny. - zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Překážka pohybu na zemi žijících živočichů - Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný.

HN-DL-1 HN-DL-2

3

Bez vlivu

HN-DS-1

4

HN-TI-1

3

HN-BI-1

HN-BI-2

Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - v případě prostoru migrace drobných živočichů, např. obojživelníků, se může jednat o významný negativní vliv Bez vlivu

HEROLTICE 3

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nbude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný.

3

Bez vlivu

HR-BI-1 HR-BI-2 HR-TI-1 HR-TI-2

HORNÍ KOSOV 4

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv

5

Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu, vliv negativní, významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv

HK-BH-1 HK-BH-2 HK-BI-1 HK-BI-2 HK-BI-3 HK-BI-4 HK-BI-5 HK-BI-6 HK-BI-8 HK-O-1

4

HK-O-2

4

HK-O-3 HK-O-4

3

HK-OK-2

HK-OK-1

4

5

Zásah do ploch ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností uvnitř zastavěného území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována uvnitř zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný. Zásah do ploch agrocenóz v návaznosti zastavěného území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována uvnitř zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů. Málo významný negativní vliv Vlivy nevýznamé Zásah do ploch ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností uvnitř zastavěného území, vliv nevýznamný Plocha lokalizována uvnitř zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů. Vliv nevýznamný . Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu , vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv



203

HK-PV-1

4

HK-PV-2

3

HK-PV-3 HK-PV-4 HK-PZ.1-1 HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-4 HK-PZ.1-3 HK-PZ.3-1 HK-PZ.3-2 HK-PZ.3-3 HK-PZ.3-4 HK-PZ.3-5

4

Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný. Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - Plocha prochází zastavitelným územím vliv bude méně významný. Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný.

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - větší plocha - vliv kladný významný

3

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - drobná plocha - vliv nevýznamný

HK-SM-1

4

HK-SM-2

3

HK-SM-3

3

HK-TI-1

3

Zásah do ploch ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností uvnitř zastavěného území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována uvnitř zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný. Zastavěné území nové využití nebude mít významnější vliv na přírodu a krajinu Zásah do ploch ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností uvnitř zastavěného území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována uvnitř zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný . Bez vlivu

HOSOV HO-BI-2

3

HO-BI-3

4

HO-DS-1 HO-DS-2 HO-RI-1 HO-SM-1 HO-SV-1

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný. Zásah do ploch extenzivních vlhkých luk, vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný

3

Bez vlivu

3

Zásah do ploch agrocenóz a ploch devastovaných, vliv negativní nevýznamný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný.

HO-VL-1

HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1

4

HD-BH-2 HD-BI-1 HD-BI-2

3

zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulace vlivů. Vlivy méně významné negativní. Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Nevelká plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


204

HD-DS-1

3

HD-PZ-1

2

HD-PZ-2 HD-PZ-3

3

HD-PZ-4

2

HD-PZ-5 HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4

3

HD-SM-1

4

HD-SM-2

3

HD-VL-1

4

HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6

4

HD-VL-7

5

HD-VL-8

5

HD-VL-9 HD-VL-10

4

pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný . Bez vlivu Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Rozsáhlá plocha - vliv kladný významný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Menší plocha - vliv kladný nevýznamný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Rozsáhlá plocha navazující na volnou krajinu - vliv kladný významný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Menší plocha - vliv kladný nevýznamný Zásah do plochzemědělské půdy při okraji zastavěného území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována při okraji zastavěného území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný. Zásah do ploch ladem ležící půdy poznamenané lidskou činností v návaznosti na zastavěné území, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv nevýznamný. Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, zasahující do volné krajiny bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, zasahující do volné krajiny bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativnímálo významný. Významný negativní vliv Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv

JIHLAVA JI-BH-3

4

JI-BH-4

3

JI-BH-5

4

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Bez vlivu Zzásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


205

živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu , vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zastavěné území - vlivy nevýznamné Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zastavěné území - vlivy nevýznamné Menší plocha při hranici zastavěného území ohraničená biokoridorem vlivy nevýznamné Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu , vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Menší plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv

JI-BH-7

5

JI-BH-8

4

JI-BI-1

3

JI-BI-3

4

JI-BI-4

3

JI-BI-6

3

JI-BI-7

5

JI-BI-8

5

JI-BI-9

5

JI-BI-11

5

JI-BI-14

4

JI-DS-1 JI-DS-2

3

Bez vlivu

JI-DS-3

4

Vznik bariery způsobující neprůchodnosti území. Vliv negativní málo významný.

JI-DS-4 JI-DS-5 JI-DS-6 JI-DS-7 JI-DS-8

3

Bez vlivu



206

JI-DS-9 JI-DS-10 JI-DS-11 JI-DS-13 JI-DS-14 JI-O-1 JI-O-2 JI-O-3 JI-O-4 JI-O-5 JI-O-6 JI-O-7

5

Velký zásah do zemědělských půd i rozptýlené zeleně. Realizace křižovatky bude tvořit významnou barieru pro pohyb volně žijících živočichů. Vliv negativní významný.

3

Bez vlivu

3

Plocha převážně využívá zastavěné území - vliv nevýznamný

3


3

Drobná plocha v zastavěném území - vliv nulový

4

JI-O-9

3

JI-O-10

4

JI-O-11 JI-O-12 JI-O-13 JI-O-14

4

Rozsáhlá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné

4

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat v kumulaci s okolními plochami omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv

3


3

Vlivy nevýznamné Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný. Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný. Vzhledem k velikosti plochy vlivy nevýznamné Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - větší plocha - vliv kladný významný

JI-O-15 JI-O-16 JI-OH-1 JI-OK-1 JI-OS-1 JI-PV-1 JI-PV-2 JI-PV-3 JI-PV-4 JI-PV-5

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Drobná plocha v zastavěném území - vliv nulový Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv

4 4 3

JI-PZ-1

1

JI-PZ-2 JI-PZ-4 JI-PZ-5 JI-PZ-6 JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - vliv kladný méně významný



207

JI-PZ.1-3 JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15 JI-PZ.3-7 JI-PZ.3-8 JI-PZ.3-9 JI-PZ.3-10 JI-SM-1 JI-SM-2 JI-SM-3

3


2


3

Zastavěné území nové využití nebude mít významnější vliv na přírodu a krajinu

JI-SM-5

5

JI-SM-6

4

JI-SM-7

5

JI-SM-8 JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11 JI-SM-12 JI-SM-15 JI-SM-16

4 3

Zastavěné území nové využití nebude mít významnější vliv na přírodu a krajinu

JI-SM-18

3

JI-TI-1 JI-VD-1 JI-VD-2 JI-VD-3

3

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy málo významné Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy Významný negativní vliv Zastavěné území, v současnosti převážně zpevnšné plochy. Změna využití nebude mít žádný vliv, při realizaci volných ploch zeleně potenciální vliv kladný Bez vlivu

3

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní nevýznamný

3

JI-VL-1

4

JI-VL-2

3

vliv nevýznamný Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný

JI-SM-17

4

Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy navazující na zastavěné území zasahuje však do volných ploch zem. půdy může znamenat omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy málo významné

5



208

JI-VL-3

3

JI-VL-4

5

JI-VL-5 JI-VL-6 JI-ZP-1 KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4

3 3 1

Menší plocha v návaznosti zastavěném území - vliv nevýznamný Rozsáhlý zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, zasahující do volné krajiny bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv Menší plocha v návaznosti zastavěném území - vliv nevýznamný Plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - vliv kladný významný

3

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné

KO-BI-5

4

KO-DS-1

4

KO-PV-1

3

KO-PZ.3-1

2

KO-TI-1 PANČAVA

3

PN-BH-1

5

PN-BH-2

3

PN-BI-1

5

PN-BI-2 PN-DS-1

3 3

PN-DS-3

3

PN-PV-1

4

PN-PZ-1 PN-PZ-2 PN-PZ-3 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4 PÁVOV PV-BH-1

3

PV-BI-1

4

Menší plocha navazující na zastavěné území, zásah do zeleně rostoucí mimo les - vlivy málo významné Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný. Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - Plocha prochází zastavitelným územím vliv bude méně významný. Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - Menší plocha - vliv kladný málo významný Bez vlivu Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu , vliv negativní významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný. Kumulativní vlivy Významný negativní vliv Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Malá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Zásah do agrocenóz - vliv málo významná, nevzniká bariéra pro pohyb volně žijících živočichů - vliv nevýznamný Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha prochází zastavitelným územím vliv bude méně významný.

2


5

Menší plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný Zásah do ploch agrocenóz - vliv negativní významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy. Málo významný negativní vliv Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


209

PV-BI-2 PV-BI-3 PV-BI-4 PV-BI-5 PV-DS-1 PV-PV-1 PV-PZ-1

3


3 3 3

PV-SM-1

4

PV-TO-1 PV-VL-1

3

Malá plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné Rozlohou nevelká plocha uvnitř zastavitelného území - bez vlivu Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný Potenciální negativní vliv – dle regulativů ÚP - na podkladě podrobného biologického průzkumu, bude vymezena nezastavitelná část území s výskytem zvláště chráněných živočichů. Vliv negativní málo významný. Plocha v zastavěném území, změna využití bude mít vliv nevýznamný Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, zasahující do volné krajiny bude znamenat neprůchodnou bariéru, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv

PV-VL-2

4

PISTOV PI-BH-1

PI-BI-2

3

PI-BI-3

4

PI-BI-5

5

PI-DS-2 PI-DS-3 PI-DS-4 PI-DS-5 PI-DS-6 PI-O-1

4

Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní méně významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní méně významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vliv nevýznamný Plocha v návaznosti na zastavěné území vzhledem k tvaru a lokalizaci může znamenat barieru pro pohyb volně žijících živočichů - vliv málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Zásah do zeleně rostoucí mimo les - vliv negativní málo výzmanný

3

Vliv negativní nevýzmanný

3 4 3

PI-O-2

5

PI-O-3

4

Bez vlivu Zásah do zeleně rostoucí mimo les - vliv negativní málo výzmanný Drobná plocha v zastavěném území - vliv nulový Zásah do nelesní zeleně - vliv negativní významný. Plocha nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy podél komunikace nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný. okalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - Plocha prochází zastavitelným územím vliv bude méně významný. Komunikace jsou pro mnohé živočichy nepřekročitelné bariery - plocha

PI-BH-5

4

PI-O-4 PI-OK-1

5

PI-PV-1

3

PI-PV-2

4



210

PI-PV-3 PI-PZ-1 PI-PZ-2 PI-PZ-3 PI-PZ.1-1 PI-PZ.3-1 PI-PZ.3-2 PI-PZ.3-3 PI-RH-1

PI-RH-2

ohraničuje zastavitelné území vliv bude méně významný. 2


3 2

Vliv nevýznamný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - vliv kladný méně významný

3


5

PI-RZ-1

4

PI-SM-1 PI-SM-2

5

PI-SM-3 PI-VD-1 PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE

5

1

PO-BI-1

3

PO-SV-1

5

SASOV SA-BI-1

4

SA-BI-2

4

SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3 SA-PV-4 SA-PZ-1 SA-PZ-2 SA-PZ.3-1 SA-SM-1

Vlivy na přírodu a krajinu mohou být významné, pokud budou na plochách hromadné rekreace využívány ve větším množství chemické látky a postupy ohrožující biotu, nebo vysazovány nepůvodní a exotické rostliny. Dále plochy mohou být významnou barierou pro pohyb volně žijících živočichův případě oplocení areálů. Potenciální významné negativní vlivy. Zahrádkářské osady jsou nepropustnou barierou pro většinu volně žijících živočichů. Je jisté potenciální nebezpečí zavlečení invazních druhů. Vlivy negativní málo významné, potenciálně významné Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Nevelká plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy. Významný negativní vliv Pozitivní vliv na přírodu a krajinu Zásah do ploch agrocenóz, vliv nevýznamný. Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy v návaznosti na zastavěné území nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní nevýznamný. Lokalita se nachází v ploše nadregionálního biocentra 55 (Dle ZÚR kraje Vysočina) Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy málo významné Plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy, spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní méně významný významný. Kumulativní vlivy Významný negativní vliv

3

Bez vlivu

3

Vliv nevýznamný

4

Vznik bariery způsobující neprůchodnosti území. Vliv negativní málo významný.

2


3 4

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - drobná plocha - vliv nevýznamný Menší plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


211

SA-SM-2

5

SA-SM-3 SA-SM-4

4

okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy Méně významný negativní vliv Rozsáhlá plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy Významný negativní vliv Menší plocha lokalizována na pozemcích zemědělské půdy Spolu s okolními zastavitelnými plochami bude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní významný významný. Kumulativní vlivy Méně významný negativní vliv

STARÉ HORY SH-BI-1

4

Zásah do ploch agrocenóz při značném rozsahu , vliv negativní málo významný.Plocha nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Významný negativní vliv

SH-BI-3 SH-DS-1 SH-PZ.3-1 SH-SM-1 SH-TI-1

3

Bez vlivu

3 3 3

SH-VL-1

4

Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný Bez vlivu Nevelká plocha - vlivy nevýznamné Zásah do ploch agrocenóz v zastavěném území, vliv negativní málo významný.

VYSOKÁ VY-BI-1 VY-BI-2 VY-O-1 VY-O-2 VY-PZ-1 ZBORNÁ ZB-BI-1 ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1

3

2

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný Zásah do ploch agrocenóz, vliv negativní málo významný.Plocha nebude znamenat významné omezení pohybu volně žijících živočichů, vliv negativní málo významný. Málo významný negativní vliv Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - vliv kladný méně významný

3

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný

3 3

Drobná plocha - vliv pozitivní nevýznamný Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný

4


SOUHRN VLIVU NA PŘÍRODU A KRAJINU Obecně je možné říci, že největším problémem řešení konceptu ÚP Jihlava je z hlediska přírody, plošně velmi náročný rozvoj města. Velké urbanizované plochy byť převážně postihují agrocenózy (pole a louky) znamenají při velkém rozsahu významný úbytek prostoru pro rozmnožování i získávání potravy pro mnoho živých organizmů. Zároveň takové zastavěné, často oplocené plochy znamenají pro mnoho živočichů nepropustnou barieru pro migraci v krajině. Významnou barieru v krajině též znamenají komunikace. Při hodnocení je nutné též přihlížet ke kumulativním vlivům, kdy i menší plochy spolu tvořící rozsáhlé urbanizované plochy často s významnými komunikacemi. Většina pozemků pro zástavbu jsou agrocenózami s možným ojedinělým výskytem Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


212

zvláště chráněných druhů (např. křepelka polní, koroptev polní, některé druhy obojživelníků). Existence početných populací zvláště chráněných nebo jinak význačných druhů v zájmovém území (na zástavbových plochách) není předpokládána. Součástí územního plánu je významné rozšíření vymezených ploch pro ÚSES, které v případě realizace bude mít významný pozitivní vliv na hodnoty ochrany přírody a krajiny. Ne tak významný, přesto pozitivní vliv mají konceptem ÚP navržené plochy zeleně [PZ] a zeleně přírodní [ZP].

OPATŘENÍ • •

• •

Plochu PO-SV.1, která leží v nadregionálním biocentru 55 vyjmout z návrhu ÚP. Dodržet požadavek regulativů ÚP pro lokality PV-SM.1 a PV-BI.3 – na podkladě podrobného biologického průzkumu bude vymezena nezastavitelná část území s výskytem zvláště chráněných živočichů. Pro plochy HN-DS.1, PI-RH.1, PI-RH.2, PO-SV.1 a ploch DS požadovat pro záměry biologické hodnocení. Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně.

• Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. • Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. • Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. • • •

U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu rozvojových ploch.

U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, TO dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území.



213

5.12. KRAJINNÝ RÁZ Při hodnocení vlivů na krajinný ráz, je možné posuzovat pouze potenciální vlivy. Dá se posuzovat spíše pouze určité riziko, že využití rozvojových ploch podle návrhu ÚP, může za určitých okolností ovlivnit krajinný ráz území. Vliv na krajinný ráz významně ovlivní charakter výstavby urbanistické a především architektonické řešení konkrétních záměrů posléze realizovaných v té, které ploše. Proto není možné jednoznačně stanovovat opatření v ÚPD zatím neznámých staveb a záměrů. Souhrnné hodnocení všech těchto kriterií je obsaženo v hodnocení dohromady. Tabulka č. 45 Tabulka, vlivy na krajinný ráz

INDEX_NP Krajinný ráz ANTONÍNŮV DŮL AD-BI-1 AD-DS-1

3

AD-PZ.3-1

2

AD-SM-1

4

AD-TI-1 AD-VL-1 AD-VL-2

3

AD-VL-3

5

4

Bez vlivu Zvýšení ploch trvalé zeleně v území - lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný Plochy navazují na zastavěné území a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný Bez vlivu Plochy navazují na zastavěné území průmyslového charakteru. Vliv méně významný Plocha je pohledově exponovaná, zásadní vliv na charakter zemědělské krajiny - vliv potenciálně významně negativní.

BEDŘICHOV BE-BI-1 BE-BI-2 BE-BI-3 BE-BI-4 BE-BI-5

4

Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný

BE-DS-1

4

Možnost snížení kvality vizuálního projevu a přitažlivost území. Plocha je pohledově exponovaná při vjezdu do okrajové části města. Vliv potenciálně negativní.

BE-DS-2 BE-DS-3 BE-DS-4 BE-DS-5 BE-DS-7 BE-DS-8 BE-DS-9 BE-PV-1

3

Bez vlivu

BE-PZ.3-2

2

BE-SM-1

4

BE-TI-1 BE-TO-1

3 4

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území Vliv méně významný Bez vlivu Součást širšího rozšíření existující průmyslové zóny Vliv méně Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


214

BE-VD-1

3

BE-VD-2 BE-VD-3 BE-VD-4 BE-VL-1 BE-ZP-1 BE-ZP-2 BE-ZP-3

3

významný Lokalita v těsném sousedství komunikace omezí výhled do krajiny. Vliv nevýznamný Bez vlivu

3

Bez vlivu

4

Plošně rozsáhlá lokalita. Vliv negativní méně významný

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný

HELENÍN HL-BH-1

4

HL-BH-2

5

HL-BI-1

4

HL-BI-2

3

HL-O-1 HL-PV-1 HL-PZ.1-1 HL-PZ.3-1 HL-PZ.3-2

3 3

HL-PZ.3-3

3

2

HL-PZ.3-4 HL-PZ-1 HL-RZ-1

3

HL-RZ-2

4

2

HL-SM-1 HL-SM-2

5

HL-VD-1

4

HL-VL-1

4

Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter. Vliv negativní významný Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter Lokalita je obklopena plochami zeleně. Vliv negativní málo významný Plocha bydlení nevelkého rozsahu obklopená zastavěným územím a zpevněnými plochami - vlivy nevýznamné Nevelká plocha navazující na průmyslový areál - bez vlivu Bez vlivu Lepší zapojení zastavěného území do krajiny - vliv kladný málo významný Drobná plocha spíše charakteru ochranné zeleně. Vliv kladný nevýznamný Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný Bez vlivu Významné rozšíření zahrádkářské osady do volné zemědělské krajiny potenciální vlic na charakter krajiny - Potenciální negativní vliv Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny (kumulativní vliv) a zásadně mění její charakter. Vliv negativní významný Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter. Vliv negativní málo významný Plocha je pohledově exponovaná při vjezdu do okrajové části města. Vliv potenciálně negativní.

HENČOV HN-BI-1 HN-BI-2 HN-DL-1 HN-DL-2 HN-DS-1 HN-TI-1

4

Plocha je pohledově exponovaná, vliv potenciálně negativní.

3

Bez vlivu

3 3

V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné Bez vlivu

HEROLTICE Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


215

HR-BI-1 HR-BI-2 HR-TI-1 HR-TI-2

3 4 3 3

Plocha není pohledově exponovaná. Vliv nevýznamný. Plocha je pohledově exponovaná. Vliv potenciálně negativní. Bez vlivu Bez vlivu


3

HK-BH-2

4

HK-BI-1

4

HK-BI-2

5

HK-BI-3

3

HK-BI-4 HK-BI-5

4

HK-BI-6 HK-BI-8

4

Plochy uvnitř zastavěného území městského charakteru. Vliv nevýznamný Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter Lokalita je obklopena plochami zeleně. Vliv negativní málo významný Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter. Vliv negativní významný Plochy uvnitř zastavěného území městského charakteru. Vliv nevýznamný Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny. Vliv negativní málo významný Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter. Vliv negativní významný Plochy uvnitř zastavěné území městského charakteru. Vliv nevýznamný Plochy obklopené zastavěným územím. Vliv nevýznamný

HK-O-1

3

HK-O-2 HK-O-3 HK-O-4 HK-OK-2

3

HK-OK-1

4

HK-PV-1 HK-PV-2 HK-PV-3 HK-PV-4 HK-PZ.1-1 HK-PZ.1-2 HK-PZ.1-4 HK-PZ.1-3 HK-PZ.3-1 HK-PZ.3-2 HK-PZ.3-3 HK-PZ.3-4 HK-PZ.3-5 HK-SM-1 HK-SM-2

3 3

Plochy urbanizace kulturní zemědělské krajiny příměstského charakteru. Vliv negativní méně významný V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné Plocha prochází zastavitelným územím na krajinný ráz nevýznamné

3

V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný

HK-SM-3

3

HK-TI-1

3

3

3 3

Plochy uvnitř zastavěného území městského charakteru. Vliv nevýznamný

Plochy uvnitř zastavěné území městského charakteru. Vliv nevýznamný Bez vlivu. Plochy uvnitř zastavěné území městského charakteru. Vliv nevýznamný Bez vlivu



216

HOSOV HO-BI-2 HO-BI-3 HO-DS-1 HO-DS-2 HO-RI-1 HO-SM-1 HO-SV-1

3

Plocha není pohledově exponovaná. Vliv nevýznamný.

3 3 3 3 4

HO-VL-1

3

Bez vlivu Bez vlivu Potenciální negativní vliv Plocha jepohledově exponovaná. Vliv nevýznamný. Plocha je pohledově exponovaná. Vliv potenciálně významný. Plochy navazují na zastavěné území průmyslového charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv nevýznamný

HRUŠKOVÉ DVORY HD-BH-1

4

Plochy navazují na zastavěné území ovšem jsou součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny. Vliv negativní málo významný

HD-BH-2 HD-BI-1 HD-BI-2 HD-DS-1

3

Plocha je není pohledově exponovaná. Vliv nevýznamný.

3

HD-PZ-1

2

HD-PZ-2 HD-PZ-3

3

HD-PZ-4

2

HD-PZ-5

3

Bez vlivu Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný Drobná plocha spíše charakteru ochranné zeleně. Vliv kladný nevýznamný. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný Drobná plocha spíše charakteru ochranné zeleně. Vliv kladný nevýznamný.

HD-PZ.3-1 HD-PZ.3-2 HD-PZ.3-3 HD-PZ.3-4 HD-SM-1 HD-SM-2 HD-VL-1 HD-VL-2 HD-VL-3 HD-VL-4 HD-VL-5 HD-VL-6 HD-VL-7 HD-VL-8 HD-VL-9 HD-VL-10

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný

3

Plochy uvnitř zastavěné území městského charakteru. Vliv nevýznamný

4

Plošně rozsáhlá lokalita. Vliv negativní méně významný

JIHLAVA JI-BH-3

4

JI-BH-4

3

JI-BH-5

4

JI-BH-7

5

Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný Bez vlivu Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný Urbanizace pohledově exponované plochy krajiny příměstského charakteru, místa výhledů. Vliv negativní významný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


217

JI-BI-9

5

JI-BI-11

5

JI-BI-14

4

JI-DS-1 JI-DS-2 JI-DS-3 JI-DS-4 JI-DS-5 JI-DS-6 JI-DS-7 JI-DS-8 JI-DS-9 JI-DS-10 JI-DS-11 JI-DS-13 JI-DS-14 JI-O-1 JI-O-2 JI-O-3 JI-O-4 JI-O-5

3 3 4

Rozsáhlé pohledově exponované plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv málo významný Zastavěné území - vlivy nevýznamné Rozsáhlé pohledově exponované plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv málo významný Zastavěné území - vlivy nevýznamné Bez vlivů Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter. Vliv negativní významný Menší plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv málo významný Bez vlivu Bez vlivu vliv málo významný.

3

Bez vlivu

5

Významný zásah do charakteru krajiny. Vliv negativní významný.

3

Bez vlivu

3

Plocha převážně využívá zastavěné území - vliv nevýznamný

3


3


JI-BH-8

4

JI-BI-1

3

JI-BI-3

4

JI-BI-4 JI-BI-6 JI-BI-7

3 3

JI-BI-8

5

JI-O-6

4

JI-O-7 JI-O-9

4 3

JI-O-10

4

JI-O-11 JI-O-12 JI-O-13 JI-O-14

Rozsáhlé pohledově exponované plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv málo významný Součást většího zastavitelného území. Vliv málo významný Drobná plocha v zastavěném území - vliv nulový Plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv méně významný

3

Plocha v zastavěném území - vlivy nevýznamné

5

Rozsáhlé pohledově exponované plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


218

Vliv málo významný, Jako součást rozsáhlé zastavitelné plochy - vliv negativní významný.

JI-O-15 JI-O-16 JI-OH-1 JI-OK-1 JI-OS-1 JI-PV-1 JI-PV-2 JI-PV-3 JI-PV-4 JI-PV-5 JI-PZ-1 JI-PZ-2 JI-PZ-4 JI-PZ-5 JI-PZ-6 JI-PZ-7 JI-PZ-8 JI-PZ-9 JI-PZ-10 JI-PZ.1-1 JI-PZ.1-2 JI-PZ.1-3 JI-PZ.1-4 JI-PZ.1-5 JI-PZ.1-6 JI-PZ.1-11 JI-PZ.1-12 JI-PZ.1-13 JI-PZ.1-14 JI-PZ.1-15 JI-PZ.3-7 JI-PZ.3-8 JI-PZ.3-9 JI-PZ.3-10 JI-SM-1 JI-SM-2 JI-SM-3

3


3

Vlivy nevýznamné

3

V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné

3

V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné.

3

Vlivy nevýznamné.

2

Vliv kladný málo významný.

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný Vliv kladný málo významný

3

Bez vlivu

2

JI-SM-5

5

JI-SM-6

4

JI-SM-7

5

JI-SM-8

3

Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Rozsáhlé pohledově exponované plochy navazují na zastavěné území městského charakteru a jsou součástí většího zastavitelného území. Vliv málo významný Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy nevýznamné Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


219

JI-SM-9 JI-SM-10 JI-SM-11 JI-SM-12 JI-SM-15

3

Bez vlivu

3

JI-SM-16

5

JI-SM-17

5

JI-SM-18 JI-TI-1 JI-VD-1 JI-VD-2 JI-VD-3

3 3

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy nevýznamné Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Menší plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Plocha v zastavěném území - bez vlivu Bez vlivu

3

Vliv nevýznamný

JI-VL-1

4

JI-VL-2 JI-VL-3 JI-VL-4 JI-VL-5 JI-VL-6 JI-ZP-1 KOSOV KO-BI-1 KO-BI-2 KO-BI-3 KO-BI-4 KO-BI-5 KO-DS-1

3 3 4 3 3 2 3 3 4 3 4

Plošně rozsáhlá lokalita v návaznosti na stávající průmyslovou zónu vliv negativní méně významný Plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný Vliv nevýznamný Plošně rozsáhlá lokalita. Vliv negativní méně významný Vliv nevýznamný Plocha v zastavěném území - vliv nevýznamný Vliv kladný málo významný Drobná plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Menší plocha navazující na zastavěné území, pohledově exponovaná plocha - vlivy málo významné Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz málo významné Plocha při okraji zastavitelného území na krajinný ráz vliv málo významnýé Lepší zapojení zastavěného území do krajiny. Vliv kladný málo významný Bez vlivu

KO-PV-1

3

KO-PZ.3-1

2

KO-TI-1 PANČAVA

3

PN-BH-1

5

PN-BH-2

3

PN-BI-1

5

PN-BI-2 PN-DS-1 PN-DS-3 PN-PV-1

3

Urbanizacepohledově exponované plochy krajiny příměstského charakteru, místa výhledů. Vliv negativní významný Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný Menší plocha navazující na zastavěné území - vlivy nevýznamné

3

Bez vlivu

3

V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


220

PN-PZ-1 PN-PZ-2 PN-PZ-3 PN-SM-1 PN-SM-2 PN-SM-3 PN-SM-4 PÁVOV PV-BH-1

3

PV-BI-1

4

PV-BI-2 PV-BI-3 PV-BI-4 PV-BI-5 PV-DS-1 PV-PV-1 PV-PZ-1 PV-SM-1 PV-TO-1 PV-VL-1 PV-VL-2 PISTOV PI-BH-1 PI-BH-5 PI-BI-2 PI-BI-3

PI-BI-5

2

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný

Bez vlivu Významné zvětšení zastavěného území dídla změna charakteru sídla vlivy negativní málo významné.

3

Bez vlivu

4

Vliv negativní méně významný

5

Urbanizace pohledově exponované plochy krajiny příměstského charakteru. Vliv negativní významný

3

Bez vlivu

5

Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy Vliv negativní významný

PI-DS-2 PI-DS-3 PI-DS-4 PI-DS-5 PI-DS-6 PI-O-1 PI-O-2

4

PI-O-3 PI-O-4 PI-OK-1 PI-PV-1 PI-PV-2 PI-PV-3 PI-PZ-1

3

Vliv nevýznamný

3

Bez vlivu

3 3

Bez vlivu Drobná plocha v zastavěném území - vliv nulový Plochy navazují na zastavěné území a jsou součástí většího zastavitelného území

4 5 3 3 3 2

Vliv méně významný Vliv méně významný Pohledově exponovaná plocha, součást většího zastavitelného území, kumulativní vlivy - vlivy negativní významné. Plocha prochází zastavitelným územím na krajinný ráz nevýznamné V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné V danné krajině jsou vlivy na krajinný ráz nevýznamné Vliv kladný málo významný Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


221

PI-PZ-2 PI-PZ-3 PI-PZ.1-1

2 3 2

PI-PZ.3-1

2

PI-PZ.3-2

2

PI-PZ.3-3

2

PI-RH-1 PI-RH-2 PI-RZ-1 PI-SM-1 PI-SM-2 PI-SM-3

5 3

5

Vliv kladný málo významný Bez vlivu Vliv kladný málo významný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný Vlivy na krajinný ráz mohou být negativní v závislosti na konkrétním využití území. Vliv nevýznamný Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy.

PI-VD-1 Vliv negativní významný PI-ZP-1 PI-ZP-2 POPICE PO-BI-1 PO-SV-1 SASOV SA-BI-1

SA-BI-2

5

2

Méně významný pozitivní vliv na krajinný ráz

3

Plocha není pohledově exponovaná . vliv nevýznamný.

3

Menší plocha v návaznosti na zastavěné území - vlivy nevýznamné Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní významný

SA-DS-1 SA-DS-2 SA-PV-1 SA-PV-2 SA-PV-3 SA-PV-4 SA-PZ-1 SA-PZ-2

3

Bez vlivu

4

vliv málo významný.

2

Vliv kladný málo významný

SA-PZ.3-1

2

SA-SM-1

3

SA-SM-2

4

SA-SM-3 SA-SM-4

3

Zvýšení ploch trvalé zeleně v území. Lepší zapojení zastavěného území do krajiny Vliv kladný málo významný vliv nevýznamný. Rozsáhlá plocha je součástí většího zastavitelného území zasahujícího do příměstské zemědělské krajiny a zásadně mění její charakter, plochy pohledově exponované. Součást většího rozvojového území kumulativní vlivy. Vliv negativní málo významný vliv nevýznamný. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


222

STARÉ HORY SH-BI-1

3

Plocha navazuje na zastavěné území obdobného charakteru. Vliv nevýznamný

SH-BI-3 SH-DS-1 SH-PZ.3-1 SH-SM-1

3

Bez vlivu

SH-TI-1

3

SH-VL-1

3


3

Nevelká plocha. Vlivy závisí na konkrétním využití plochy. Předpokládané vlivy nevýznamné. Plocha navazuje na existující průmyslový areál - vliv negativní nevýznamný

VY-O-2

4

VY-PZ-1 ZBORNÁ ZB-BI-1 ZB-BI-2 ZB-O-1 ZB-PZ-1 ZB-TI-1

2

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný Plocha zasahuje do volné zemědělské krajiny - vlivy negativní méně významné. Plocha leží ve volné zemědělské krajině, dá se předpokládat zásah do krajinného rázu území - vlivy negativní méně významné. Vliv kladný málo významný

3

Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný

3 3

Bez vlivu Drobná plocha navazující na zastavěné území - vliv nevýznamný

4


SOUHRN VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ Obecně je možné říci, že největším problémem řešení konceptu ÚP Jihlava je z hlediska krajinného rázu, plošně velmi náročný rozvoj města i na plochách pohledově exponovaných. Z hlediska krajinného rázu je značné nebezpečí, že na nových rozvojových plochách vzniknou nové krajinné dominanty, které významně mohou ovlivnit krajinný ráz daného území. Dominanty v tomto pohledu nemusí být pouze vysoké objrkty, ale i rozsáhlé plochy nízké zástavby či jiného využití významně odlišného charakteru, které mohou významně ovlivnit dochovaný ráz krajiny. Jedním z nejvýznamnějších negativních vlivů na krajinný ráz může být i etapizace a organizace využití území (dnes časté chaotické rozptýlení staveb v plochách určených k urbanizaci).

OPATŘENÍ • U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny. • U větších rozvojových ploch vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. A to především: AD-VL.3, HL-BH.2, HL-BI.1, HL-RZ.2, HLČást A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


223

• • • • •

VL.1, HN-BI.1, HK-BI.2, HK-BI.6, HK-BI.8, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, JI-O.13, JIO.15, PN-BH.1, PV-BI.1, PI-BH.1, PI-OK.1, PI-RH.1, PI-RH.2, SH-BI.1, VY-O.2. U rodinné či občanské zástavby respektovat běžné stavební zvyklosti v území. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). U rozvojových ploch, především BH, O, OK, SM, VL sousedících s volnou krajinou vytvořit pás zeleně styku rozvojové plochy a volné krajiny. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu ploch.



224

5.13. KULTURNÍ HODNOTY, HMOTNÉ STATKY Významné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Jedná se o území, v kterém s ohledem na jeho historické osídlení a využívání, je možnost nálezu archeologických památek. Vlivy na hmotné statky spadají spíše do sféry ekonomické, nežli sféry ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vlivy na hmotné statky souvisejí se změnou funkčního využití území. Pravděpodobně nejvýznamnější je vliv na půdy ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob (nespecifikováno zda kladné nebo záporné, zde záleží na užitku plynoucího/souvisejícího se změnou funkce). Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Realizace ÚP nemá negativní vliv na kulturní dědictví.

Souhrnný popis potenciálních vlivů varianty Návrh ÚP Významné negativní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.

Potenciální pozitivní vlivy na kulturní dědictví Významné pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány.

OPATŘENÍ Není navrhováno žádné opatření ve smyslu omezení rozsahu nově navrhovaných funkčních ploch.



225

5.14. ODPADY Plochy pro BH, BI, SM, O, OK, VD, VL budou znamenat významné navýšení produkce odpadů. Jednotlivé plochy nebudou mít významný vliv na území, v celkovém rozvoji budou produkovat velký nárůst, který bude řešen v souladu s Plánem odpadového hospodářství města a kraje. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem znění.

č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném

Realizace územního plánu neovlivní využití nebo nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky. Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných složek odpadu je upraven Obecně závaznou vyhláškou města.

OPATŘENÍ Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů



226

5.15. NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE Výstavba bude vytvářet nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje díky spotřebě stavební a dalších materiálů pro výstavbu domů. Koncept ÚP města nepředpokládá žádnou novou těžební činnost ani jinou činnost, která by měla vliv na horninové prostředí. Souhrnný popis potenciálních vlivů varianty Návrh ÚP Potenciální negativní vlivy na zdroje a produkci odpadů mají obecně všechny potenciální záměry, které znamenají zábor nezastavěných ploch (většinou zemědělské půdy = neobnovitelný zdroj) a stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmot). Přirozeně také udržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot (údržba). Výše uvedené vlivy lze souhrnně klasifikovat jako spíše záporné. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě.

Doporučení: Je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů).



227

5.16. Vyhodnocení sekundárních (a jiných nepřímých), kumulativních a synergických vlivů Vyhodnocení těchto vlivů je provedeno částečně dle doporučení materiálu Praktický průvodce pro SEA směrnici (jedná se o překlad názvu zpracovatelem SEA) - (Office of the Deputy Prime Minister, 2005). Tabulka č. 46 Identifikace a popis nepřímých a kumulativních vlivů Identifikace přítomnosti vlivů Nepřímé vlivy Kumulativní a synergické vlivy* x x zábor nových ploch úbytek volné krajiny, neustálá přítomnost snižuje prostor pro člověka v krajině, fragmentace biotopů životní funkce (vč. polních kultur) vedou ke snižování živočichů (např. biodiverzity sběr potravy na fragmentace krajiny dopravními stavbami polích v okolí lesa) + kladný vliv lze přičíst realizaci zeleně a prvků ÚSES Krajina ekologická x x stabilita omezení možností spolupůsobení více dopravních staveb migrace v důsledku působí synergicky ve smyslu naprostého realizace dalších přerušení migračních pohybů organismů (zejm.) dopravních (toto riziko je zvýšené díky realizaci staveb protihlukových opatření, nejčastěji stěn) u nově realizovaných dopravních staveb - stěžejní je význam existující I/38 a připravovaných nových křížení a dalších přeložek x spolupůsobení rozvojových ploch tvořících zvláště ve variantním řešení rozsáhlá zastavitelná území s velkými požadavky na prostor a tím na krajinu. Povrchové a podzemní x x vody potenciální vliv na negativní synergické vlivy jsou v podstatě kvalitu podzemních stejné povahy jako popsané vlivy i povrchových vod nepřímé. Dochází ke kumulaci vlivů díky nárůstu z celého povodí, což je přirozeně jeden zpevněných ploch z hlavních důvodů neutěšeného stavu a v souvislosti se toků. Spolupůsobení vlivů je zásadní zvýšenými přítoky s ohledem na funkci toku jako prostředí dešťových vod do pro život organismů. To se projevuje vodoteče ztrátou přirozené biodiverzity společenstev toku, zvýšení saprobity. + Obdobně se projeví i kladné zásahy v povodí, jejichž kumulativní efekt může vést (spolu s nápravou regulací toků) k návratu k přirozenému ekologickému potenciálu toků Příjemce vlivu, ovlivněná složka Vlivy na faunu a flóru



228

Identifikace přítomnosti vlivů Nepřímé vlivy Kumulativní a synergické vlivy* + x protierozní opatření rozsáhlé zábory půd i nižší kvality budou mají kladný vliv i na mít dopad na zeměď. produkci i na půdní kvalitu a produkci prostředí půd – v rámci nových dopravních + tras, veřejných prostranství, pásů zeleně Veřejné zdraví: x x Čistota ovzduší změny v čistotě vlivy dopravy jsou klasickým případem Zátěž populace ovzduší, narušení kumulace vlivů, kdy příspěvky dopravním hlukem a pohody obyvatel jednotlivých záměrů jsou téměř hlukem z průmyslové zanedbatelné, celkové dopravní intenzity činnosti na komunikačních sítích jsou však značné Příjemce vlivu, ovlivněná složka Půdy

negativní vliv lze sledovat v rámci hodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v případě dopravy je vliv vyjádřen celkovou akustickou zátěží v okolí komunikací

Udržitelný rozvoj sídel, 0 zachování funkčního potenciálu pro změnu využití území

Prevence vzniku krizových situací a omezování jejich škodlivého působení na životní prostředí, ochrana kritické infrastruktury**

+ Investici do nových komunikací, mimoúrovňových křížení a obchvatů lze označit za kladný vliv posilující dopravní infrastrukturu, jež zabezpečuje obsluhu území

kumulace dopadů v rámci rozsáhlých ploch a spolupůsobení x kumulace nárůstu zastavěných a zastavitelných ploch v širším území, označení kritické hranice zdaleka přesahuje možnosti této práce, trend lze však označit za nepříznivý 0

+ pozitivní x negativní 0 neutrální nebo žádné * Synergie – společné působení. Synergický efekt - přidaný účinek současného působení dvou nebo několika agentů ve srovnání se součtem účinků každého z nich odděleně Kumulace - synonymum pro hromadění ve smyslu nadměrného shromažďování entit (zde vlivů) ** Kritickou infrastrukturou se rozumí výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva (Usnesení VCNP č. 277 ze dne 12.6.2007)



229

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ KONCEPTU ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

Koncept územního plánu je porovnán v nulové variantě – pokračování územního plánu, pro základní řešení, variantní řešení – a to vůči stávajícímu stavu území. Varianta nulová představuje využití dotčených pozemků na území města dle dosavadního ÚP a dle současně platné legislativy. Variantní řešení je maximální variantou rozvoje využívající trasu dopravního obchvatu města, od něj se odvíjí i rozdílnost v dopadech do území, i ty jsou však již vlastním ÚP minimalizovány. Základní řešení je zaměřeno více na transformaci současného území a dále i rozvoj města. Plochy dotčené novým funkčním využitím jsou v současnosti využívány převážně pro zemědělské účely. Nejzávažnějšími vlivy na životní prostředí se oproti nulové variantě jeví vlivy na půdy, obyvatelstvo a potenciálně na krajinný ráz. Realizace územního plánu má potenciální kladný vliv na ekologickou stabilitu, neboť vymezuje prvky lokálního systému ekologické stability v zájmovém území. Návrhové plochy, bez rezerv

Pozn.žlutě – základní řešení, růžově – variantní řešení, modře – společné plochy Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


230

Popis variant Varianta nulová Bude pokračovat trend zatížení emisem ze stávajících průmyslových zón, z dopravních koridorů bez jejich odclonění, odlehčení území, bez vymísťování výroby z urb.území a její centralizace. Jak je popsáno výše, nedojde tedy ani k transformaci několik výrobních areálů v centru nebo jeho blízkosti, nebo v návaznosti na rozvojové plochy na funkce s menší zátěží, ani k transformaci zahrádkářských oblastí v centru města. Základní řešení Plochy základního řešení navíc oproti variantnímu jsou následující: Horní Kosov – OK-2 Staré Hory – BI-1 Vysoká u Jihlavy – VY-BI-1, O-1,2, PZ-1 V k.ú. Vysoká je příznivější Variantní řešení než-li základní. Jihlava – plochy SM 9 – 12, SM – 18, SM – 3, O – 11,12 Sasov – variantní řešení je zásadní, základní v porovnání zanedbatelné V okolí návaznosti na kompaktní celek Jihlavy je však zásadně větší rozvoj Variantního řešení. Základní řešení představuje vymístění některých výrobních areálů z centra nebo z oblastí navazujících na obytné funkce, mění některé funkce v zatížených oblastech z obytných na smíšené nebo občanskou vybavenost, doplňuje zelení. Na straně druhé v několika případech, v prolukách, na stávajících veřejných prostranstvích navrhuje rozvoj v podobě smíšené nebo občanské funkce – což je v souladu s přednostním rozvojem v intravilánu, funkce respektuje stávající zátěž, na druhou stranu menší do těchto míst přinese – s ohledem na rozvoj města většinou zanedbatelný. Do silně zatížených míst není rozvoj směřován, pouze ve výjimečných případech, kdy se místní sídla již vyskytují v těchto oblastech a jiná lokalizace v návaznosti na sídla není možná (Lesnov, Pávov, zátěž podél hlavní komunikace v centru města). Variantní řešení Plošně je oproti základnímu mnohem rozsáhlejší, jedná se především o rozvoj v souvislosti s obchvatem města. Míra ovlivnění složek životního prostředí, zatížení bude tedy větší oproti základními řešení, ale nikoli z důvodu více zatěžujících funkcí. I přes větší zátěž bude tato minimalizována již územními průměty ve formě navržených pásů izolační zeleně podél komunikací, podél jednotlivých funkcí, široké pásy veřejných prostranství PV i PZ podél komunikací a mezi jednotlivými funkcemi, navrženy jsou další plochy zeleně parkové. Nové rozvojové plochy budou tedy rozsáhlé, ale budou respektovat obytnou a rekreační funkci. Variantní lokality Koncept nabízí variantní řešení pouze pro jednu plochu ve stejném územním průmětu jako základní řešení, tato je porovnána zvláště - HK-OK-2 v základním řešení, ve variantním HK-BH-1+HK-O-4. Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


231

Porovnání variant OVZDUŠÍ, HLUK, OBYVATELSTVO Nulová varianta V oblastech s vysokou zátěží a jejich okolí, tj. v okolí vysoké zátěže hlukem z hlavního dopravního koridoru, v obytných oblastech se zátěží z průmyslové zóny, uvnitř ní, bude tento trend pokračovat. Tento vliv je tedy hodnocen jako mírně negativní na stávající i budoucí dotčenou populaci. Základní řešení Emisní – akustickou i rozptylovou – zátěž představuje hlavní dopravní koridor, průmyslové areály a zóny Jihlava a Staré hory. Do těchto míst není koncepčně umísťována výstavba, naopak nejbližší objekty jsou navrhovány jako smíšené pro zvýšení bariéry pro navazující obytné a rekreační funkce. Klíčovou oblastí rozvoje, a to z hlediska jak rozptylové, tak akustické situace a ovlivnění veřejného zdraví, je návrh dopravního řešení. V základní variantě je optimalizována stávající síť, řešeny jsou její nedostatky a závady, její součástí není obchvat města. Navrženými prvky je však podpořen průtah městem, nikoli celý a dílčí propojení stávajících a rozvojových ploch. Z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší lze tedy říci, že koncepčně z pohledu stávajícího zast. území dojde k mírnému zlepšení díky vymístění některých výrobních areálů, dojde ke snížení dotčených stávajích obyvatel – jejich zatížení, na straně druhé rozvoj přinese do území nová obytná území, nové výrobní a komerční areály. Obdobně tomu bude i u vlivu na akustickou situaci. Z hlediska změn v současně zastavěném území je tedy základní řešení pozitivní – a to na složku rozptylovou, akustickou i veřejné zdraví, z hlediska nového rozvoje se vliv bude lišit dle jednotlivých sídel – souhrnně lze říci, že rozvoj bude místně tak rozsáhlý, že jej lze považovat za mírně negativní až významně negativní dle budoucího charakteru využití výrobních a komerčních ploch. Rozvojové plochy výstavby nebudou na stávající ani budoucí obyvatele zásadní vliv, a to za předpokladu, že dojde k etapizaci výstavby a to v souladu s prioritní výstavbou infrastruktury i postupné zástavby směrem od souč.zast.území do volné krajiny. Z hlediska ovzduší, hluku a veřejného zdraví bude během tak rozsáhlého rozvoje rozhodovat i realizace bariérových funkcí vůči výstavbě čistě obytných, které v opačném případě nebudou chráněny a je zde poté možné vliv klasifikovat nikoli jako mírný, ale významně negativní. Variantní řešení Dopad variantního řešení bude v zastavěném území srovnatelný s nulovou variantou, nedojde k zásadním plochám přestavby – transformace zátěže území, tedy bude pokračovat stávající trend bez vlivu nebo s mírně negativním vlivem, a to jak na ovzduší, hluk, tak i obyvatele. Vliv týkající se navrhovaného rozvoje bude v důsledku rozsahu a tedy i kumulace dopadů, negativní až významně negativní. Na straně druhé všechny plochy jsou koncepčně navrhovány tak, aby vliv na budoucí obyvatele – uživatele území byl minimální, a to jak z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší, akustickou situaci i veřejné zdraví. V rozojových plochách dále bude pozitivní vliv oddělení jednotlivých zón – funkcí i dopravních koridorů Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


232

velmi širokými a početnými pásy zeleně – izolační, parkové, veřejná prostranství. Variantní plochy V základním řešení HK-OK-2, ve variantním HK-BH-1+HK-O-4, vzhledem k funkci je z hlediska ovzduší, hlukové zátěže, obyvatelstva pozitivnější variantní řešení, menší plocha objektu pro obecné občanské vybavení by neměla dle regulativu představovat velkou zátěž a to především na sousední plochy, plocha BH poté koncepčně upřednostní využití stávajících ploch intravilánu města, jež se může napojit na CZT apod., rozdíl vlivu se bude však odvíjet od konrétního využití. Doporučujeme rozvoj v tomto území podrobit územní studii s variantním řešením, vždy maximálně využít napojení na CZT, upřednostnit možnost zásobování obnovitelnými zdroji energie, snížit při přestavbě zátěž území.

Varianta 0 2-3 rozvoj 4 souč.stav

Základní řešení

Variantní řešení 4 – 5 rozvoj

4 rozvoj 2 souč.stav

3 souč.stav

3 – HK-OK2/VAR.A

4 HK-OK-2

3-4 HK-BH-1+HKO-4

3

4

4-5

PŮDA Varianta nulová Nedojde téměř k žádným záborům – vliv je hodnocen jako zanedbatelný. Základní řešení Dojde k mnoha plochám přestaveb, i k záboru nových ploch. Vliv je hodnocen jako mírně negativní. V katastru Vysoké je vliv hodnocen jako významně negativní a to v důsledku záborů půd s nejvyšší ochranou. Variantní řešení V rámci varianty dojde k rozsáhlému záborů půd, vliv je tedy hodnocen jako významně negativní. Nedojde k mnoha plochám přestaveb. V celkovém podílu záboru kvalitních půd I. ochrany. V Pístově bude vliv významně negativní, a to v porovnání se základním řešením, jedná se o rozsáhlý rozvoj a to půd s nejvyšší třídou ochrany. Variantní plochy



233

Dojde k záboru shodného území v rámci zastavěného území města, plochy veřejného prostranství. Varianta 0


Variantní řešení

3

4

5

GEOLOGIE Vliv na geologické hodnoty území je ve všech variantách zanedbatelný. Varianta 0



3

3

3

LES Varianta nulová Bez vlivu. Základní a variantní řešení Mezi variantami není podstatný rozdíl, převážná většina ploch se lesních porostů nedotýká. Variantní plochy Bez vlivu. Varianta 0



3

3

3

VODNÍ PROSTŘEDÍ Varianta nulová Nedojde k žádným změnám. To znamená z hlediska zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami mírně negativní vliv. Z hlediska hydrologické charakteristiky a vodního potenciálu krajiny bez vlivů. Základní řešení Koncept ÚP řeší nový vodojem a nevyhovující stav vodojemů v severní části Jihlavy, dále je uvažováno s postupnou rekonstrukcí vodovodní sítě. Z hlediska zásobování pitnou vodou je možno hodnotit vliv jako pozitivní.



234

Koncept řeší též dostavbu a výstavbu kanalizace a vybudování místních ČOV. Z hlediska nakládání s odpadními vodami jsou vlivy pozitivní. Nárůst urbanizovaných ploch bude však mít mírně negativní vliv na hydrologické charakteristiky a vodní potenciál krajiny. Variantní řešení Vliv na zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami je nevariantním hodnocení rovnocené základnímu řešení. V rámci varianty dojde k významnému zvětšení urbanizovaných ploch, především v k.ú. Horní Kosov, Jihlava, Pančava, Sasov a Pístov. Toto zvětšení zastavitelných ploch znamená předpoklad k výrazně negativním vlivům na hydrologické charakteristiky a vodní potenciál krajiny. Variantní plochy Vlivy jsou srovnatelné Zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami Varianta 0



4

2

2

Varianta 0



3

4

5

Hydrologické charakteristiky

PŘÍRODA A KRAJINA Varianta nulová Bez vlivů Základní řešení Pozitivním vlivem je vymezení ÚSES. Rozšíření urbanizovaných ploch je vlivem negativním menšího významu. Plocha SH-BI.1, je plocha základního řešení, která není obsahem variantního řešení a má menší negativní vliv na přírodu a krajinu. Ostatní plochy s významnějšími negativními vlivy na přírodu a krajinu, jako například HL-VL.1, HK-BI.2, HK-OK.1, PI-OK.1, PI-RH.1, PI-RH.1 jsou též součástí řešení variantního.

Variantní řešení Vlivy na ÚSES jsou srovnatelné se základním řešením. Negativně se projevuje ve Část A – vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP-SEA


235

variantním řešení lokalita PO-SV.1 v k.ú Popice, která se nachází v ploše nadregionálního biokoridoru. Významné zvětšení ploch zastavitelného území, především v k.ú. Horní Kosov, Jihlava, Pančava, Sasov a Pístov, znamená významný negativní vliv. Velké urbanizované plochy byť převážně postihují agrocenózy (pole a louky) znamenají při velkém rozsahu významný úbytek prostoru pro rozmnožování i získávání potravy pro mnoho živých organizmů. Zároveň takové zastavěné, často oplocené plochy znamenají pro mnoho živočichů nepropustnou barieru pro migraci v krajině. Významnou barieru v krajině též znamenají komunikace. Při hodnocení je nutné též přihlížet ke kumulativním vlivům, kdy i menší plochy spolu tvořící rozsáhlé urbanizované plochy často s významnými komunikacemi. Variantní plochy Vlivy jsou srovnatelné Varianta 0



3

4

5

KRAJINNÝ RÁZ Varianta nulová Beze změn, zachování současného stavu – bez vlivů na krajinný ráz. Základní řešení Rozšíření zastavitelného území je předpokladem k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. Plocha SH-BI.1, je plocha základního řešení, která není obsahem variantního řešení a má významný negativní vliv na krajinný ráz. Ostatní rozvojové plochy s významnějším potenciálním negativním vlivem na krajinný ráz jsou obou aktivních variant. Variantní řešení Velké rozšíření zastavitelného území ve variantním řešení posiluje významě potenciální nebezpečí ovlivnění krajinného rázu v řešeném území. Rozsáhlé zastavitelné plochy mohou samy o sobě vytvářet nové dominanty v krajině. Z tohoto pohledu variantní řešení vytváří významný předpoklad k negativnímu zásahu do krajinného rázu. Variantní plochy Bez vlivu. Varianta 0



3

4

5



236

KULTURNÍ HODNOTY A HMOTNÉ STATKY Varianta nulová Zachování současného stavu je bez vlivů na kulturní a hmotné statky. Základní řešení Významné negativní ani pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Variantní řešení Významné negativní ani pozitivní vlivy na kulturní dědictví nejsou předpokládány. Variantní plochy Bez vlivů Varianta 0



3

3

3

ODPADY Varianta nulová Zachovává současný stav nedojde k negativním ani pozitivním vlivům. Základní řešení Jednotlivé plochy nebudou mít významný vliv na území, v celkovém rozvoji vyvolají velký nárůst produkce odpadů, který bude řešen v souladu s Plánem odpadového hospodářství města a kraje. Realizace územního plánu neovlivní využití nebo nakládání s nebezpečnými odpady. Variantní řešení Dá se předpokládat větší nárůst produkce odpadů. Variantní plochy Bez vlivů

Varianta 0



3

4

4



237

Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Varianta nulová Nedojde k významnějším změnám ve spotřebě materiálů a energií. Bez vlivu. Základní řešení Potenciální negativní vlivy na zdroje a produkci odpadů mají obecně všechny potenciální záměry, které znamenají zábor nezastavěných ploch (většinou zemědělské půdy = neobnovitelný zdroj) a stavební rozvoj, spotřebovávající zdroje (zejm. stavebních hmot). Přirozeně také udržení funkcí (fungování) těchto ploch vyžaduje neustálý přísun energie (vytápění, provoz) a hmot (údržba). Výše uvedené vlivy lze souhrnně klasifikovat jako spíše záporné. Je však nutno zvážit, že budoucí obyvatelé tohoto území v případě jeho neexistence, by své energetické potřeby uplatňovali v jiném místě. Variantní řešení Významně plošně větší rozvoj zastavitelného území způsobí větší nároky na energie i materiály. Vlivy jsou v poměru k základní variantě významnější, ovšem z pohledu celého města srovnatelné. Variantní plochy Vlivy jsou srovnatelné.

Varianta 0



3

4

4



238

Porovnání vlivů variant dle jednotlivých kritérií – souhrn hodnocení uvedeného na závěr u vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví (viz výše v kapitole 5): Tabulka č. 47 Souhrn vlivů variant Variantní lokality Varianta 0



Ochrana kvality ovzduší, hluku, veřejné zdraví

3

4

Ochrana půdy

3

Horninové prostředí Ochrana lesa

HK-OK2

HK-BH-1+ HK-O-4

4–5

4

3–4

4

5

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

4

2

2

3

3

3

4

5

3

3

Krajina, biologická rozmanitost

3

4

5

3

3

Ochrana krajinného rázu

3

4

5

3

3

Ochrana zdrojů

3

4

4

3

3

Odpady

3

4

4

3

3

Ochrana vod

Pro vyjádření vlivů jednotlivých variant z hlediska jejich souhrnného dopadu (spolupůsobení) na životní prostředí a veřejné zdraví byla využita následující čtyřbodová stupnice: Tabulka č. 48 Identifikace a popis souhrnného hodnocení vlivů Celkový dopad na životní prostředí a veřejné zdraví KLADNÉ

Popis, hodnocení přijatelnosti z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje

Varianta má celkové kladné působení na ŽP a VZ Doporučena k realizaci

NEUTRÁLNÍ

Varianta přináší nezměněný scénář vlivů na ŽP a VZ nebo málo významné negativní vlivy na některé složky životního prostředí


239


Doporučena k realizaci ZÁPORNÉ

Varianta má negativní vlivy na více složek životního prostředí, které jsou však stále, za předpokladu přijetí příslušných opatření, ve svém souhrnu hodnoceny jako přijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Podmíněně doporučena k realizaci

VÝZNAMNĚ ZÁPORNÉ

Varianta je spojena s negativními vlivy na více složek životního prostředí, které jsou ve svém souhrnu hodnoceny jako významně negativní a nepřijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje Nedoporučena k realizaci

Tabulka č. 49 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ VARIANT


Varianta 0


Výsledné vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu je:



Varianta přináší nezměněný scénář vlivů na ŽP a VZ nebo málo významné negativní vlivy na některé složky životního prostředí, bude však znamenat konzervaci ploch a to včetně jejich nedostatků.

Varianta má negativní vlivy na více složek životního prostředí, které jsou však stále, za předpokladu přijetí příslušných opatření, ve svém souhrnu hodnoceny jako přijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje

Varianta je spojena s negativními vlivy na více složek životního prostředí, které jsou ve svém souhrnu hodnoceny jako významně negativní a nepřijatelné z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje

Z hlediska vlivů na ŽP je varianta realizovatelná,

Podmíněně doporučena k realizaci

Nedoporučena k realizaci

z hlediska potřebného rozvoje území a řešení mnoha současných nedostatků není doporučena k realizaci


Doporučena může být pouze v případě zmenšení rozsáhlosti rozvoje, kombinace ploch základního a variantního řešení

240


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.1 Opatření zahrnutá v Konceptu ÚP města Jihlava V Konceptu ÚP města Jihlava jsou definovány zásady funkční a prostorové regulace, společně s obecnými zásadami využívání území. V popisu v kap. 5.1 jednotlivých funkčních využití je specifikováno přípustné a nepřípustné využití, které je navrhováno ve vztahu k dotčeným lokalitám v území a je ho možné částečně považovat za preventivní opatření pro usměrnění rozvoje města a pro minimalizaci dopadu negativních vlivů na životní prostředí. V územním plánu je zmíněna nutnost dodržení požadavků kladených platnými právními předpisy týkající se životního prostředí a veřejného zdraví, regulativy rovněž požadují dodržení stanovených limitů pro kvalitu ovzduší a hluku.

7.2 Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí Koncept ÚP města Jihlava počítá se všemi územními limity včetně ochranných pásem vodních zdrojů, ochrany VKP, záplavového území, stanoveného hlukového pásma a dalších. Návrh rozvojových ploch je uvažován jako dlouhodobá prostorová limita zastavitelného obvodu sídel, prioritně však musí být vyvinut tlak na ochranu (regenerace či přestavba) stávajících fondů před extenzivním přelitím výstavby na volné plochy. Cílem tohoto postupu je jednoznačně efektivita veřejných investic, ochrana krajiny a ZPF a zamezení vzniku nevyužívaných a často devastovaných lokalit uvnitř sídel. Dočasné vlivy nastanou v průběhu výstavby – realizace daných funkcí a budou odpovídat charakteru a účelu konkrétních záměru v nich. Zásadním pro dočasné – dlouhodé vlivy může být realizace dopravního řešení města. Opatření pro zmírnění dopadů dočasných vlivů: Ovzduší Dodavatel stavebních prací (pro objekty nerušící výroby a služeb, RD, sportoviště, aj.) zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. V průběhu prací je dále doporučováno přísné dodržování opatření ke snížení prašnosti – omývání vozidel, postřik komunikací, zabezpečení nákladních vozidel při transportu zeminy a jiných materiálů způsobujících prašnost atd. Při výstavbě se minimalizují zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. V případě nepříznivých klimatických podmínek bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na URÚ

241


Voda Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám musí manipulace s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak atd.). V případě výstavby v bezprostřední blízkosti vodního toku bude postupováno tak, aby nebyla narušena funkce daného významného krajinného prvku (NRBK). Půda Při realizaci záměrů podle Konceptu ÚP by mělo být preferováno stavební a technické řešení, které bude minimalizovat zábory ZPF, zejména s vyšším stupněm ochrany. Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení a bude využita podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Případný přebytek výkopových zemin bude v maximální míře využit na okolních stavbách (nutno zajistit dostatečnou koordinaci), případně pro jiné účely. Pokud zemina nebude moci být využita (např. z hlediska obsahu vybraných sledovaných parametrů), bude s ní nakládáno odpovídajícím způsobem podle platné legislativy. Při výstavbě musí být realizována a dodržována opatření proti havarijní kontaminaci půdy závadnými látkami. Krajina, ekosystémy I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ZCHÚ, ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Navrhovanými opatřeními je sledováno významné posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES). Hluková situace Proces výstavby jednotlivých záměrů bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu definovaných v příslušné legislativě, případně konkrétně stanovené limity požadované příslušnou hygienickou stanicí. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečné protihlukové valy s podporou kombinace vysoké a střední zeleně – stromové a keřové patro pokud možno s celoroční funkcí). Odpady Odpady vznikající v souvislosti s výstavbou budou separovány a prioritně využity nebo recyklovány, v případě nemožnosti dalšího využití budou likvidovány podle platných právních předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, příslušné prováděcí vyhlášky). Případně vzniklé černé skládky stavebního odpadu musí být zneškodněny původcem do stanovené lhůty příslušným úřadem.


242


7.3 Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí Doporučená opatření k prevenci vzniku, minimalizaci, případně ke kompenzaci potenciálních negativních vlivů na stanovené složky prostředí jsou definovány nejčastěji v podobě podmínek pro realizaci daných funkčních využití podle jednotlivých a agregovaných lokalit, jež s sebou nesou specifické podmínky dotčeného území. Pro minimalizaci a prevenci vzniku negativních vlivů na sledované složky prostředí je předpokládáno, že budou prioritně dodržovány beze zbytku všechny právní předpisy a jimi stanovené limity nebo ochranné podmínky. V posuzované oblasti se jedná především o dodržení imisních limitů pro ochranu zdraví, pro ochranu vegetace a ekosystémů, pro ochranu vod a půdy a limitní hodnoty akustického tlaku pro daná prostředí. Veškerá nová výstavba by měla co nejméně narušovat krajinný ráz a měla by respektovat měřítko a harmonické vztahy v krajině. Níže jsou specifikována obecná opatřenní pro jednotlivé složky životního prostředí, další konkrétní pro jednotlivé plochy jsou v kapitole 5. OBECNÁ OPATŘENÍ: OVZDUŠÍ • Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajích. • Pro zlepšení kvality ovzduší je doporučeno u mnoha záměrů doplnění veřejnou, sídelní zelení - pro plochy VD, VL plochy vnitroareálovou zelení , pro plochy dopravní, veřejných prostranství - PV, PZ se doporučuje doplnění adekvátní šíře, druhového složení zeleně, která bude efektivně plnit ochrannou funkci. • Plochy VD, VL, SM, O, OK budou dle rozsahu a charakteru podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., kde musí být prokázáno splnění stanovených emisních limitů dle platných právních předpisů. • PV pro vedení dopravní trasy - Pro možnost alespoň částečné ochrany nebo přispění k lokálnímu zlepšení kvality ovzduší doporučujem výsadbu účelové zeleně jako doprovodné liniové v dané, případně místně i s rozšířením do uličního profilu. • PZ.3 - U ploch izolační zeleně doporučujem zvolit místní druhovou skladbu odolnou proti emisím a zajištění propojení jak s návaznými funkcemi, tak i pozvolný přechod do volné krajiny (pokud k tomu umístění plochy dává předpoklad). Kromě druhové skladby bude míru efektivity ovlivňovat i hustota zápoje. • U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, TO dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území • U ploch parkovacích odstavišť je doporučeno zabezpečit odclonění plochy adekvátní plochou zeleně v terénu, pravděpodobně spolu s protihluk.opatřením, valem, a to dle


243


konkrétního projektu a závěrů EIA. Územně minimálně oddělit pásem zeleně či PV dle specifik lokalit. HLUK Zásady ÚP • Vymístění hlukové zátěže od obytných a rekreačních funkcí • Vytvoření bariér – zelení, smíšených funkcí mezi zátěží a obytně-rekreační funkcí – jak ve stávající zástavbě, tak i návrhové Opatření • Všechny výrobní VD, VL, smíšené funkce, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. • Výstavba dopravních ploch bude podmíněna prokázáním nenarušení nejbližších obytných a rekreačních funkcí, v případě narušení musí být prioritně revidováno technické řešení staveb, doplněna další protihluková opatření. • Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem. • PZ, PV – pro výstavbu zeleně v těchto plochách je doporučeno využít vhodné druhy místní skladby, které podpoří nejen ochranou funkci z hlediska ovzduší, ale i hlukové zátěže. Pokud to mítní specifika a návaznost funkce dovolí, doplnit vhodně do ploch technické prvky zvyšující protihlukovou funkci, především v místech určených pro setkávání rezidentů. OBYVATELSTVO • U obytné zástavby doplnit zeleň (v rámci funkce obytné nebo PV, PZ), především pro oddělení páteřních komunikací, dle urb.struktury rozšířit uliční profil, vytvořit pásy sídelní zeleně, odpočinku a setkávání rezidentů – především u menších sídel a kompaktních obytných celků • Podporovat vnitroareálovou a sídelní zeleň, v přechodu na otevřenou krajinu i krajinnou zeleň, ale i uvnitř souč.zast.území mezi jednotlivými funkcemi, aby došlo k jejich propojení a vazbám, zároveň aby bylo minimalizováno jejich vzájemné negativní ovlivnění • V případě izolační zeleně, veřejných prostranství PZ, PV – navrhnout zeleň, která bude účelně plnit danou funkci – místně emisně odolné druhy, dostatečné šíře pásů a hustota zápoje • U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů.


244


•

•

•

•

V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně. Funkce PZ3 – izolační zeleň - Při projektové dokumentaci se doporučuje zvolit vhodné místní druhy odolné proti emisím, druhové složení i zápoj by měl odpovídat základní ochranné funkci zeleně. Ostatní využití dle regulativu nebude plnit ochrannou funkci ke snížení hlukové zátěže. PZ – Doporučujeme kombinaci funkcí v daných lokalitých, tvorba přírodně krajinných sídelní prvků, místních dominant – kultuních, přírodních (solitéry, místa sektávání aj.). V pásech PZ (pokud to specifika lokality umožńují) doporučujeme výsadbu izolační funkční zeleně, která bude plnit účel rozptylové, hlukové i estetické bariéry pro sousední smíšenou výstavbu, dále doporučujeme funkční propojení s návaznými lokalitami (propojení zeleně PZ se vnitroareálovou zelení SM). Pro plochy obchvatu města, dopravního průtahu města je doporučeno provést autorizované posouzení vlivů na ovzduší, hluk i veřejné zdraví, v rámci procesu EIA dle příslušného zákona, a to s ohledem na jednotlivé funkční úseky, tak i na obchvat – průtah jako celek.

GEOLOGIE Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci.

PŮDA •

Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat

•

Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod.

•

Plochy veřejných prostranství, zeleně – PV, PZ, PZ1, PZ2,PZ3 – pokud se vyskytují na kvalitních půdách I. a II.třídy ochrany, doporučuje se realizovat zeleň právě na částech s nejvyšší bonitou takovým způsobem, aby nebyla výrazně degradována v případě revitalizace území a jejího znovuvyužití pro hospodářské účely, na těchto kvalitních půdách je tedy preferováno využití pro nezpevněné plochy, nikoli pro parkoviště, či jiné zásadní zásahy do orníce či půdního prostředí

•

Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I.třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla

LES • U ploch, které zasahují do OP lesa - Realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu. • Především u ploch PZ, PV je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení. • Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na URÚ

245


VODA • •

• •

•

•

Rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu). Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek. Ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad. Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-SM.7, PN-BH.1 a PI-OK.1, zvážit účelnost tak velkého rozsahu.

PŘÍRODA A KRAJINA • Plochu PO-SV.1, která leží v nadregionálním biocentru 55 vyjmout z návrhu ÚP. • Dodržet požadavek regulativů ÚP pro lokality PV-SM.1 a PV-BI.3 – na podkladě podrobného biologického průzkumu bude vymezena nezastavitelná část území s výskytem zvláště chráněných živočichů. • Pro plochy HN-DS.1, PI-RH.1, PI-RH.2, PO-SV.1 a ploch DS požadovat pro záměry biologické hodnocení. • Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. • Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. • Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. • Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. • U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). • Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně. • U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu rozvojových ploch. KRAJINNÝ RÁZ • •

U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny. U větších rozvojových ploch vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. A to především: AD-VL.3, HL-BH.2, HL-BI.1, HL-RZ.2, HLVL.1, HN-BI.1, HK-BI.2, HK-BI.6, HK-BI.8, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, JI-O.13, JIO.15, PN-BH.1, PV-BI.1, PI-BH.1, PI-OK.1, PI-RH.1, PI-RH.2, SH-BI.1, VY-O.2.


246


• • • • •

U rodinné či občanské zástavby respektovat běžné stavební zvyklosti v území. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). U rozvojových ploch, především BH, O, OK, SM, VL sousedících s volnou krajinou vytvořit pás zeleně styku rozvojové plochy a volné krajiny. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu ploch.

KULTURNÍ HODNOTY, HMOTNÉ STATKY •

Není navrhováno žádné opatření ve smyslu omezení rozsahu nově navrhovaných funkčních ploch.

ODPADY •

Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů

NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE • Je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů).


247


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, udržení či spíše zvýšení retence území a snižování povodňového rizika, udržení vody v krajině, zvýšení ploch nelesní zeleně, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské půdy apod., jsou v konceptu ÚP Jihlava z převážné části zohledněny. Výjimkou, kdy vznikají střety nebo jsou plochy navrženy po hranici, jsou lokality výskytu zvláště chráněných druhů organismů a přechodně chráněných ploch. Liniovými stavbami jsou dotčeny také lokální prvky ÚSES a VKP v podobě místních vodotečí a lesních porostů. Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu především cíle Národního rozvojového plánu, Zásad územního rozvoje kraje Vysočina, Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) a Krajský program snižování emisí znečišťujících látek, včetně ÚAP ORP Jihlava a místních strategických dokumentů. Cíle životního prostředí jsou některými aktivitami sledovány a zároveň některými popírány. Rozvoj například sleduje a ve většině případů se vyhýbá záplavovému území, v několika návrzích je však rozvoj nebo transformace směřována do nich, regulativy územního plánu se snaží přísně regulovat výstavbu. Avšak cíle v oblasti vodního hospodářství, týkající se maximálního napojení rozvojových i stávajících ploch na veřejné vodovody a kanalizace, jsou naplňovány a je sledován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, rovněž jsou velmi vhodně naplňovány cíle zaměřené na snižování emisí, návrh obchvatu, centralizace výrobních ploch ve vybraných oblastech, apod. Již zmíněným velkým rozsahem rozvoje v některých sídlech však není plně sledována ochrana volné krajiny, i když je výstavba maximálně prostorově regulována. Některé lokality, v několika málo případech, jsou navrženy na plochy kvalitní zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany ZPF, na druhou stranu se jedná často o plochy v prolukách nebo místa, u kterých nelze předpokládat intenzivní zemědělskou výrobu. Zábor takovýchto ploch volné krajiny jde však i tak proti cílům Strategie udržitelného rozvoje České republiky a Státní politice životního prostředí, jejichž cílem je preferování využití ploch brownfields, omezení rozšiřování výstavby do volné krajiny. Územním plánem jsou vhodně navrženy transformační plochy, které lze označit za brownfields, jsou však výrazně doplněny o plochy rozvoje i ve volné krajině. Dodržením platné legislativy, nastavených regulativů a opatření Vyhodnocení SEA je možné tato negativa výrazně minimalizovat a přispět tak k posílení ostatních pilířů udržitelného rozvoje území.


248


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU KONCEPTU ÚP MĚSTA JIHLAVA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ukazatele pro sledování vlivu realizace územního plánu na životní prostředí – nad rámec ukazatelů sledovaných v rámci státní monitorovací sítě (např. kvalita ovzduší) jsou navrženy pro vlivy, které jsou vyhodnoceny jako potenciálně významně negativní a pro vlivy na lidské zdraví. Tabulka č. 50 Navržené ukazatele pro sledování vlivů realizace územního plánu Sledovaný vliv

Ukazatel

Jednotky

Vlivy na veřejné zdraví

ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro denní a noční dobu

dB

Vlivy na ovzduší Vlivy na vody Vliv na půdy Vlivy na přírodu a krajinu Vlivy na krajinný ráz Vliv na kulturní dědictví, hmotné statky Vliv na produkci odpadů + NL, zdroje

Četnost měření a specifikace jednorázové měření hluku pro ověření skutečného vlivu na plochy pro bydlení v blízkosti přeložky silnice I/16 a rozšířené I/7 (místa měření by měla být stanovena orgánem ochrany veřejného zdraví)

Následná činnost

v případě souladu s limitními hodnotami pro ochranu zdraví před hlukem platnými v době měření: bez následné činnosti, v případě překročení limitních hodnot je nezbytné přijetí dalších opatření k zajištění splnění limitních hodnot pro ochranu zdraví nenavrhován (kvalita ovzduší je sledována v rámci celostátního monitoringu) nenavrhován nenavrhován (údaje o zastoupení druhů pozemků lze zjistit z katastru nemovitostí) nenavrhován nenavrhován nenavrhován

nenavrhován

Pro sledování vlivů realizace ÚP lze použít i další ukazatele, např. ukazatele navržené Maierem (2006) pro sledování vlivů územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ukazatele pro oblast environmentálního pilíře, vhodné pro úroveň obce a využitelné v rámci budoucích vyhodnocení (mj. v závislosti na dostupnosti dat) uvádí následující tabulka:


249


Tabulka č. 51 Další příklady ukazatelů pro sledování vlivu ÚP Klíčový ukazatel Využití nezastavěného území

Funkčnost ÚSESlokální

Přesný popis Míra růstu zastavěného území

Vzorec výpočtu Zastavitelné plochy podle ÚP / plocha zastavěného území

Míra záboru zemědělské půdy Míra recyklace zastavěných ploch Funkčnost lokálních biocenter

Plocha záboru ZPF / plocha rozvojových ploch podle ÚP Plocha přestavbových území / celková plocha rozvojových ploch Plocha nefunkčních lokálních biocenter / plocha všech (realizovaných a navržených) lokálních biocenter Počet nefunkčních lokálních biokoridorů / počet všech (realizovaných a navržených) lokálních bikoridorů

Propojení lokálních biokoridorů

Tučně zvýrazněné ukazatele je možné použít jako dlouhodobé indikátory v rámci rozborů udržitelného rozvoje. Jejich jednorázové zjištění v rámci tohoto vyhodnocení nemá význam, neboť zjištěné údaje není (prozatím) s čím porovnávat. Jako velmi jednoduchý ukazatel může nadále sloužit údaj o zastoupení jednotlivých druzích pozemků na dotčeném katastru (tzv. koeficient ekologické stability – KES).


250


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Koncept ÚP Jihlava je předkládán jako dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavitelného území. Koncept ÚP zajišťuje územní ochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technické i dopravní infrastruktury. V posouzení jsou vyhodnoceny jak jednotlivé požadavky na změnu zastavitelného území a další funkce v území, tak to, jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor lesní a zemědělské půdy, vliv na akustické prostředí, apod.). Ochrana životního prostředí má z hlediska prevence k dispozici dva základní nástroje. Konkrétní záměry jsou na úrovni projektů před územním řízením posuzovány procesem EIA. Zjednodušeně řečeno jsou vyhodnocovány předpokládané parametry vlivu připravované investice na jednotlivé složky životního prostředí. Druhý nástroj představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Speciálním druhem posuzovaných koncepcí je ÚPD. Nový stavební zákon začlenil od 1. 1. 2007 do postupů tvorby a pořizování ÚPD posuzování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje, tj. pilíř životního prostředí, hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje (soudržnost společenství obyvatel území). Toto předložené vyhodnocení vlivů Konceptu ÚP Jihlava na životní prostředí představuje de facto vyhodnocení environmentálního pilíře, tj. hodnocení vlivu ÚPD na životní prostředí (část A vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území) podle přílohy stavebního zákona. Jednotlivé navržené změny využití území v Konceptu ÚP jsou přehledně vyhodnoceny jak podle jednotlivých složek ŽP, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případně doporučení zmírňujících a kompenzačních opatření. Koncept ÚP Jihlava je navrhován s ohledem na ochranu ŽP a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů na životní prostředí koriguje tvorbu ÚP a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Lze však prohlásit, že jednotlivé složky ŽP budou realizací Konceptu ÚP Jihlava určitým způsobem dotčeny a v některých případech mohou být dokonce významně narušeny. Na druhou stranu při neřízeném rozvoji města by některé složky ŽP mohly být dotčeny i významnějším způsobem než v případě uplatnění Konceptu ÚP Jihlava. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že předložený Koncept ÚP Jihlava má v souhrnu mírný negativní vliv na složky ŽP; v některých jednotlivých případech se však jedná o významný negativní vliv na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna, příp. biologická rozmanitost), krajinný ráz, voda, ovzduší a mikroklima, hluková zátěž. Naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území). Pro všechny identifikované negativní vlivy jsou navržena převážně preventivní a minimalizační opatření ve formě obecných podmínek rozvoje (dle složek životního prostředí), jež by měly být respektovány v případě všech návrhových lokalit a dále jsou opatření navržena samostatně pro jednotlivé lokality. Závěrem lze konstatovat, že požadavky na rozšíření zastavitelného území a další změny v území oproti současnému stavu podle Konceptu Jihlava jsou z převážné části realizovatelné. Negativní vlivy zmiňované ve Vyhodnocení SEA se budou zmírňovat, event. kompenzovat navrženými opatřeními, která jsou specifikována v kapitole 7 tohoto vyhodnocení, doporučena je především redukce některých ploch. U lokalit, které jsou navrženy ve střetu s územními limity ochrany přírody, se dá předpokládat Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na URÚ

251


velmi významný negativní vliv, který může vést k omezení funkčnosti až destrukci daného ekosystému (příp. chráněného druhu), který je předmětem zvláštní ochrany. Realizace těchto záměrů je podmíněna souhlasným stanoviskem dotčených orgánů ochrany přírody a striktním dodržením všech podmínek a požadavků v něm uvedených. Za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce lze Koncept ÚP Jihlava doporučit ke schválení.


252


11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA

Tato kapitola je oproti struktuře vyhodnocení podle přílohy stavebního zákona dodatečně doplněna do vyhodnocení vlivů ÚP města Jihlava na ŽP na základě požadavku OŽPaZ KÚ kraje Vysočina z jejich koordinovaného stanoviska k návrhu zadání územního plánu města Jihlava č.j. KUJI 36540/2009 / OZP 1307/2006 ze dne 27.5.2009. 1)

Ve vyhodnocení byly posouzeny varianty řešení umístění některých ploch a v příslušné kapitole shrnuta i opatření pro jejich minimalizaci vlivu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území při posouzení jejich výběru.

2)

Podrobné vyhodnocení vlivů předloženého Konceptu ÚP Jihlava bylo provedeno v kapitole 5 tohoto vyhodnocení, a to jak z hlediska vlivů na jednotlivé složky ŽP, tak i dle charakteru působení vlivů pro agregované lokality podle funkčního využití a umístění jednotlivých funkčních ploch.

Z provedeného vyhodnocení vlivů vyplývají následující závěry: Z hlediska vlivů na jednotlivé složky může mít Koncept ÚP města Jihlava v některých případech určité negativní vlivy na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna, příp. biologická rozmanitost, nedostatek mimolesní zeleně), krajinný ráz, fragmentace krajiny, voda (celková vodní bilance, retence území, povodňové riziko, kvalita povrchových a podzemních vod), ovzduší, mikroklima, skladebné části ÚSES a faktory pohody, naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území). Na základě vyhodnocení se předpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP u ploch bydlení a to i smíšené, rekreace, výroby a skladování, smíšené výrobní, technické a dopravní infrastruktury, z části i u ploch občanského vybavení a ploch veřejných prostranství. U ostatních lokalit se nepředpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP, pokud budou dodržena a realizována doporučení a opatření v kapitole 7 tohoto vyhodnocení. Závěr: Z předloženého vyhodnocení vlivů Konceptu ÚP města Jihlava na životní prostředí vyplývá, že lze souhlasit s navrhovanou koncepcí a řešením (umístěním) funkčních ploch vyjma funkčních ploch, kde je nutné splnit podmínky, doporučení a navrhovaná opatření v kapitole 7 Vyhodnocení SEA, včetně zvážení doporučení k zachování stávajících funkcí některých navrhovaných ploch, prověření lokalit urbanistickými studiemi a případně jejich následné posouzení z hlediska vlivů na ŽP dle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění.


253


Návrh stanoviska dotčeného orgánu krajského úřadu kraje Vysočina:

Návrh stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí - veřejné projednání konceptu územního plánu města Jihlava

STANOVISKO k vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Jihlava na životní prostředí podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů ve smyslu ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), obdržel dne …………. oznámení předkladatele Magistrátu města Jihlava o veřejném projednání konceptu územního plánu Jihlava a posouzení jeho vlivu na životní prostředí. Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je společnost CityPlan s.r.o. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí (dále jen „vyhodnocení SEA“) je společnost CityPlan s.r.o., Ing. Jan Dřevíkovský jako osoba s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 19 zákona EIA. Průběh vyhodnocení: Návrh zadání územního plánu města Jihlava byl předložen krajskému úřadu dne 4.5.2009. Dne 27.5.2009 bylo vydáno stanovisko Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, ve kterém krajský úřad vznesl požadavek na posouzení územního plánu Jihlava z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona. Příslušný úřad (Krajský úřad kraje Vysočina) ve svém vyjádření vyloučil vliv na lokality soustavy NATURA 2000, a proto nebylo toto vyhodnocení (část B dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.) zpracováno. Na základě vyjádření k návrhu zadání územního plánu nechal pořizovatel vypracovat koncept Územního plánu Jihlava jako další stupeň v procesu projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace. Koncept územního plánu Jihlava byl předložen ve dvou variantách - základní a variantní řešení. Veřejné projednání konceptu územního plánu proběhlo dne …….. v ……….. Krajský úřad na veřejném projednání uplatnil na základě § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) závažné důvody pro prodloužení lhůty pro vydání stanoviska ke konceptu územního plánu města Jihlava. – pokud bude uplatněno Posouzení vlivů koncepce – konceptu Územního plánu Jihlava na životní prostředí bylo zpracováno v rozsahu přílohy stavebního zákona. Požadavky vznesené k zadání územního plánu města Jihlava byly přiměřeně splněny. Na základě návrhu konceptu Územního plánu Jihlava, vyhodnocení vlivů tohoto konceptu na životní prostředí (SEA) a výsledku veřejného projednání vydává krajský úřad ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na URÚ

254


souhlasné stanovisko pro Koncept územního plánu Jihlava s variantním a akceptovatelným řešením některých ploch s podmínkou splnění všech navržených změn, úprav a opatření uvedených v příslušné části „Vyhodnocení povlivů ÚP Jihlava na životní prostředí“. Za předpokladu dodržení níže uvedených opatření pro jednotlivé složky životního prostředí: OVZDUŠÍ •

•

• • •

•

•

Pro veškeré funkční plochy je obecně doporučeno preferovat napojení na plynofikaci, využití nízkoemisních zařízení pro vytápění, preferovat využit obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Využití nízkoemisních zařízení je doporučeno především v oblastech průmyslových zón, a to i stávajích. Pro zlepšení kvality ovzduší je doporučeno u mnoha záměrů doplnění veřejnou, sídelní zelení - pro plochy VD, VL plochy vnitroareálovou zelení , pro plochy dopravní, veřejných prostranství - PV, PZ se doporučuje doplnění adekvátní šíře, druhového složení zeleně, která bude efektivně plnit ochrannou funkci. Plochy VD, VL, SM, O, OK budou dle rozsahu a charakteru podléhat posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., kde musí být prokázáno splnění stanovených emisních limitů dle platných právních předpisů. PV pro vedení dopravní trasy - Pro možnost alespoň částečné ochrany nebo přispění k lokálnímu zlepšení kvality ovzduší doporučujem výsadbu účelové zeleně jako doprovodné liniové v dané, případně místně i s rozšířením do uličního profilu. PZ.3 - U ploch izolační zeleně doporučujem zvolit místní druhovou skladbu odolnou proti emisím a zajištění propojení jak s návaznými funkcemi, tak i pozvolný přechod do volné krajiny (pokud k tomu umístění plochy dává předpoklad). Kromě druhové skladby bude míru efektivity ovlivňovat i hustota zápoje. U většiny rozsáhlých území BH, BI, SM a poté u funkcí VL, VD, TO dává charakter funkce předpoklad pro povinné zpracování posouzení vlivu záměru na ŽP, dle zákona č.100/2001 Sb., které by mělo být primárně zaměřeno na vlivy na emisní situaci (ovzduší, hluk) a veřejné zdraví v kompaktním území. V rámci povinnosti posouzení procesu EIA dle zákona č.100/2001 Sb., na životní prostředí a veřejné zdraví, mohou vyplynout další konkrétní dopady na území U ploch parkovacích odstavišť je doporučeno zabezpečit odclonění plochy adekvátní plochou zeleně v terénu, pravděpodobně spolu s protihluk.opatřením, valem, a to dle konkrétního projektu a závěrů EIA. Územně minimálně oddělit pásem zeleně či PV dle specifik lokalit.

HLUK Zásady ÚP • •

Vymístění hlukové zátěže od obytných a rekreačních funkcí Vytvoření bariér – zelení, smíšených funkcí mezi zátěží a obytně-rekreační funkcí – jak ve stávající zástavbě, tak i návrhové

Opatření •

Všechny výrobní VD, VL, smíšené funkce, občanská vybavenost – O, OK areály musí splnit akustické limity tlaku a to především z pohledu nenarušení blízkých obytných a rekreačních funkcí, dle charakteru využití lze předpokládat, že bude jejich realizace podmíněna posouzením vlivu záměru na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb.


255


• •

•

Výstavba dopravních ploch bude podmíněna prokázáním nenarušení nejbližších obytných a rekreačních funkcí, v případě narušení musí být prioritně revidováno technické řešení staveb, doplněna další protihluková opatření. Výrobní funkce a rozsáhlá rozvojová území - Dle charakteru a naplnění funkčního využití budou záměry v plochách podléhat povinnosti posouzení EIA dle platných právních předpisů, nesmí však překročit stanovené emisní limity, případně i další podrobněji stanovené limity dle zvláštních právních předpisů odrážející specifikum záměru a dané lokality (IPPC), doporučujeme sledovat i významnou kumulaci vlivů celého území vyvolaného dopravním koridorem. PZ, PV – pro výstavbu zeleně v těchto plochách je doporučeno využít vhodné druhy místní skladby, které podpoří nejen ochranou funkci z hlediska ovzduší, ale i hlukové zátěže. Pokud to mítní specifika a návaznost funkce dovolí, doplnit vhodně do ploch technické prvky zvyšující protihlukovou funkci, především v místech určených pro setkávání rezidentů.

OBYVATELSTVO •

•

• • • •

• •

•

U obytné zástavby doplnit zeleň (v rámci funkce obytné nebo PV, PZ), především pro oddělení páteřních komunikací, dle urb.struktury rozšířit uliční profil, vytvořit pásy sídelní zeleně, odpočinku a setkávání rezidentů – především u menších sídel a kompaktních obytných celků Podporovat vnitroareálovou a sídelní zeleň, v přechodu na otevřenou krajinu i krajinnou zeleň, ale i uvnitř souč.zast.území mezi jednotlivými funkcemi, aby došlo k jejich propojení a vazbám, zároveň aby bylo minimalizováno jejich vzájemné negativní ovlivnění V případě izolační zeleně, veřejných prostranství PZ, PV – navrhnout zeleň, která bude účelně plnit danou funkci – místně emisně odolné druhy, dostatečné šíře pásů a hustota zápoje U nové obytné výstavby (i smíšené s obytnou funkcí), jež jsou zasažené stávající emisní, především akustickou, zátěží, podmínit výstavbu dodržením hygienických limitů. V rámci funkcí s předpokladem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, především u rozsáhlých ploch rozvoje, sledovat kumulaci vlivů všech funkcí i rozsahu, řešit zátěž i minimalizační opatření společně. Funkce PZ3 – izolační zeleň - Při projektové dokumentaci se doporučuje zvolit vhodné místní druhy odolné proti emisím, druhové složení i zápoj by měl odpovídat základní ochranné funkci zeleně. Ostatní využití dle regulativu nebude plnit ochrannou funkci ke snížení hlukové zátěže. PZ – Doporučujeme kombinaci funkcí v daných lokalitých, tvorba přírodně krajinných sídelní prvků, místních dominant – kultuních, přírodních (solitéry, místa sektávání aj.). V pásech PZ (pokud to specifika lokality umožńují) doporučujeme výsadbu izolační funkční zeleně, která bude plnit účel rozptylové, hlukové i estetické bariéry pro sousední smíšenou výstavbu, dále doporučujeme funkční propojení s návaznými lokalitami (propojení zeleně PZ se vnitroareálovou zelení SM). Pro plochy obchvatu města, dopravního průtahu města je doporučeno provést autorizované posouzení vlivů na ovzduší, hluk i veřejné zdraví, v rámci procesu EIA dle příslušného zákona, a to s ohledem na jednotlivé funkční úseky, tak i na obchvat – průtah jako celek.

GEOLOGIE • • •

Při projektové přípravě je nutné zohlednit výskyt ploch na poddolovaném území a přizpůsobit tomu technické řešení staveb, záměrů v dané funkci. PŮDA Prioritně využít plochy přestaveb, etapizovat výstavbu na zemědělských plochách tak, aby bylo možné ji dále využívat


256


• •

•

Při záboru ZPF je realizace funkce podmíněna dodržením podmínek ochrany ZPF, tj. upřednostnit využití území v návaznosti již na současnou výstavbu, zabírat půdy především nízké bonity apod. Plochy veřejných prostranství, zeleně – PV, PZ, PZ1, PZ2,PZ3 – pokud se vyskytují na kvalitních půdách I. a II.třídy ochrany, doporučuje se realizovat zeleň právě na částech s nejvyšší bonitou takovým způsobem, aby nebyla výrazně degradována v případě revitalizace území a jejího znovuvyužití pro hospodářské účely, na těchto kvalitních půdách je tedy preferováno využití pro nezpevněné plochy, nikoli pro parkoviště, či jiné zásadní zásahy do orníce či půdního prostředí Je doporučeno redukovat či z ÚP vypustit plochy, které se nachází na půdách I.třídy ochrany, redukovat rozvoj tak, aby odpovídal velikosti a měřítku sídla

LES • • •

U ploch, které zasahují do OP lesa - Realizace bude podmíněna souhlasem, vydáním výjimky příslušného úřadu se zásahem do OP lesa. Odstup od lesních ploch se doporučuje v min.šíři průměrné výšky porostu. Především u ploch PZ, PV je doporučeno druhovou skladbou a zápojem navázat na lesní porost, propojit kontinuelně mimolesní funkce se sídelní zelení. Dbát na ochranu návazného lesního porostu během výstavby.

VODA • • • • • •

rozvoj nových ploch, především ploch pro bydlení a smíšené obytné (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu). Dešťové vody z dopravních ploch především parkovišť odvádět přes odlučovače lehkých látek. ostatní dešťové vody ze zpevněných ploch (např. ze střech) likvidovat v místě a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad. Důraz je třeba klást na dostatek volných ploch zeleně pro vsakování srážkových vod. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-SM.7, PN-BH.1 a PI-OK.1, zvážit účelnost tak velkého rozsahu.

PŘÍRODA A KRAJINA • •

• • • • • • •

Plochu PO-SV.1, která leží v nadregionálním biocentru 55 vyjmout z návrhu ÚP. Dodržet požadavek regulativů ÚP pro lokality PV-SM.1 a PV-BI.3 – na podkladě podrobného biologického průzkumu bude vymezena nezastavitelná část území s výskytem zvláště chráněných živočichů. Pro plochy HN-DS.1, PI-RH.1, PI-RH.2, PO-SV.1 a ploch DS požadovat pro záměry biologické hodnocení. Při realizaci záměrů minimalizovat zásahy do existující vzrostlé zeleně. Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). Na všech rozvojových plochách dbát na dostatek ploch zeleně.


257


•

U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu rozvojových ploch.

KRAJINNÝ RÁZ • •

• • • • •

U všech rozvojových ploch je nutné jejich využití a zastavění organizovat ve směru od dnes zastavěného území do okolní krajiny. U větších rozvojových ploch vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů, využití území na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. A to především: AD-VL.3, HL-BH.2, HL-BI.1, HL-RZ.2, HLVL.1, HN-BI.1, HK-BI.2, HK-BI.6, HK-BI.8, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, JI-O.13, JIO.15, PN-BH.1, PV-BI.1, PI-BH.1, PI-OK.1, PI-RH.1, PI-RH.2, SH-BI.1, VY-O.2. U rodinné či občanské zástavby respektovat běžné stavební zvyklosti v území. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. U ploch bydlení individuálního umisťovat směrem do volné krajiny nezastavěné plochy pozemků (zahrady). U rozvojových ploch, především BH, O, OK, SM, VL sousedících s volnou krajinou vytvořit pás zeleně styku rozvojové plochy a volné krajiny. U rozvojových ploch HK-BI.2, HK-OK.1, JI-BH.7, JI-BI.8, PN-BH.1, PI-BH.1, PI-OK.1 a SA-BI.2, zvážit účelnost tak velkého rozsahu ploch.

ODPADY

• Je nutné v docházkové vzdálenosti zajistit prostor pro třídění odpadů Město Jihlava (jako dotčený územně samosprávný celek) žádáme ve smyslu § 16 odst. 3 písm. a) zákona o zveřejnění stanoviska na úřední desce. Doba zveřejnění je minimálně 15 dnů. Zároveň Město Jihlava žádáme, aby nám zaslalo písemné potvrzení o vyvěšení této informace na úřední desce. Se stanoviskem k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí se lze seznámit na internetových stránkách ……………. Závěrem krajský úřad uvádí, že každý investor předloží úřadu příslušnému podle ust. § 20 zákona oznámení pro záměry, které jsou uvedeny v ustanovení § 4, odst. 1 zákona EIA, a které lze podle předložené koncepce umístit v návrhových plochách, oznámení záměru, popř. oznámení podlimitního záměru. Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu Jihlava na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Krajský úřad kraje Vysočina Odbor životního prostředí Oddělení ochrany přírodních zdrojů Žižkova 57 587 33 Jihlava


258


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ CITYPLAN spo. s r.o., Územní plán města Jihlava – Koncept, červen 2012. CITYPLAN spo. s r.o., Územní plán města Jihlava – Koncept, Odůvodnění, červen 2012. 3) Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV. 4) Culek, M. et.al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 5) Regionální informační servis. Dostupné z . 6) Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné z: . 7) Vodohospodářský informační portál. Dostupné z: . 8) Český statistický úřad. Dostupné z: . 9) Český hydrometeorologický ústav. Dostupné z: . 10) Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M.. Dostupné z: . 11) Mapový server životního prostředí. Dostupné z: . 12) Mapy životního prostředí kraje Vysočina. Dostupné z: . 13) Česká geologická služba. Dostupné z: . 14) Internetové stránky Seznam.cz - mapy. Dostupné z: . 15) Věstník MŽP č. 4/2010. Dostupné z: . 16) Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. Dostupné z: . 17) Internetové stránky kraje Vysočina. Dostupné z: . 18) Oficiální webové stránky města Jihlava. Dostupné z: . 19) Národní památkový ústav. Dostupné z: . 20) Míchal, I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV. 21) Maier Karel: Návrh aplikace principů udržitelného rozvoje v podmínkách ČR. Zjištění praxe vybraných zemí EU v aplikování principů a ukazatelů udržitelného rozvoje při postupech územního plánování a návrh aplikace vhodných postupů v ČR. ČVÚT v Praze – Fakulta architektury, 2006. Dostupné z: . 1) 2)

LEGISLATIVA 22) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 23) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 24) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 25) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů 26) Zákon č. 289/1995 Sb., o ochraně lesa (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 27) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 28) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů 29) Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci 30) Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší


259


31)

Vyhláška MZe č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhl. č. 327/1998 Sb., kterou jsou stanoveny charakteristiky bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. a další relevantní právní předpisy


260


SEZNAM ZKRATEK AOPK AV ČR BaP BPEJ CO CZT ČHMÚ ČOV ČGS ČŠÚ ČR ČÚZK EIA EO ES EU HPJ CHKO CHOPAV IRZ KES KrÚ LAU LBC LBK LV MŽP MMR MZe NO2 NP NPP NPR NPÚ NUTS OC OP ORP OkÚ OZE OZKO OŽPZ KrÚ PD PM10 PHO PP PR PUPFL RBK RBC

Agentura ochrany přírody a krajiny Akademie věd České republiky benz(a)pyren bonitované půdně ekologické jednotky oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká geologická služba Český statistický úřad Česká republika Český úřad zeměměřický a katastrální posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel ekologická stabilita Evropská Unie hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný registr znečišťování koeficient ekologické stability krajský úřad místní správní jednotka (Local administrative unit) lokální biocentrum lokální biokoridor imisní limit Ministerstvo životního prostředí České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky oxid dusičitý národní park národní přírodní památka národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Klasifikace územních statistických jednotek území čistě obytné ochranné pásmo obec s rozšířenou působností okresní úřad obnovitelné zdroje energie oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu projektová dokumentace suspendované částice frakce PM10 pásmo hygienické ochrany přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biokoridor regionální biocentrum


261


RIS RD SEA SP SO2 TKO TTP TV ÚHÚL ÚP ÚPD ÚPO ÚPN ÚP VÚC ÚSES VKP VTL VVTL VÚV TGM ZAV ZCHÚ ZPF ŽP

regionální informační servis rodinné domy hodnocení vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment) sportovní zařízení oxid siřičitý tuhý komunální odpad trvalé travní porosty imisní cílový limit Ústav hospodářské úpravy lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce návrh územního plánu územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoký tlak zemního plynu velmi vysoký tlak zemního plynu Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka záchranný archeologický výzkum zvláště chráněné území zemědělský půdní fond životní prostředí


262


SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ

Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2556/381/OPV/93 ze dne 31.5.1994, prodloužení autorizace č.j. 47644/ENV/06, ze dne 7.7.2006, Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora, IČ: 12365670, tel.: +420 322 320 541, e-mail: [email protected]

……………………………….... Ing. Jan Dřevíkovský

Ing. Hana Ali CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 513; [email protected]

Ing. Lucie Dalecká CityPlan spol. s r.o., člen skupiny ÅF, Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 277 005 508; [email protected]


263


OBSAH OBSAH ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Recommend Documents