Obsah Úvod................................................................................................... 12 1
Migrace – základní charakteristika ............................................... 14 1.1
2
3
Vymezení pojmu ..................................................................... 14
Ekonomické souvislosti migrace ................................................... 18 2.1
Ekonomické stimuly migrace.................................................. 18
2.2
Ekonomické dopady migrace .................................................. 27
2.2.1
Dopady migrace na cílovou zemi ..............................................28
2.2.2
Dopady migrace na zdrojovou zemi ..........................................31
Migrace a její důsledky ve vybraných zemích střední Evropy ........ 35 3.1
Historické kontexty vývoje regionu ........................................ 35
3.2
Vliv členství v EU na pohyb pracovních sil a migrační politiku
zemí V4 ........................................................................................... 36 3.2.1
Současný vývoj migrací a demografických charakteristik EU
27 s důrazem na země V4 ....................................................................38 3.3
Pracovní migrace a trhy práce zemí V4 ................................... 45
3.3.1
Charakteristika zaměstnanosti ................................................45
3.3.2
Imigrační toky v zemích V4 .....................................................49
3.3.3
Pracovní emigrace v zemích V4 ................................................53
Závěr .................................................................................................. 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................ 59 Seznam zkratek.................................................................................. 70 Seznam tabulek a grafů ...................................................................... 72
11
Úvod Problematika mezinárodních migračních toků si v kontextu soudobého utváření široce propojené, globální platformy socioekonomických a kulturních vazeb získává stále větší míru pozornosti mezi odbornou veřejností, ale rovněţ na úrovni lokálních i nadnárodních exekutiv a mezinárodních institucí. V souladu s uvedeným trendem vzniká potřeba komplexnější analýzy příčin a důsledků migrace, neţ poskytují teoretické koncepty vytvořené v průběhu minulého století. Mezinárodní migrace s sebou přináší klady i zápory, je proto nezbytné co moţná nejpřesněji popsat mechanizmy jejího fungování v rámci současných podmínek, aby bylo moţné usměrňovat její dynamiku směrem k maximalizaci pozitivních efektů. Pracovní migrace tvoří součást migračních toků, která na sebe váţe převáţnou část ekonomických aspektů, nelze ji však posuzovat zcela odděleně od jinak motivovaných migrací, neboť i ony ovlivňují ekonomickou bilanci migrační akce. Pro aktuální vývoj mezinárodní pracovní migrace je charakteristická rostoucí míra propojení trhů práce, která je důsledkem relativizace jejich geografické vzdálenosti a vzájemné provázanosti jednotlivých ekonomik. V Evropském kontextu byla tato tendence podpořena třemi významnými mezníky. Tím prvním bylo zaloţení Evropského společenství, druhým rozpad tzv. „východního bloku“ a posledním pak postupný vstup většiny těchto zemí do, tehdy jiţ, Evropské unie. Cílem
diplomové
práce
je identifikace
aspektů
mezinárodní
migrace
z hlediska relevantních faktorů působících na pracovní migraci s následným posouzením projevů pracovní migrace a jejích ekonomických důsledků. Zjištěné charakteristiky bych rád pouţil jako vodítko při analýze dostupných dat pro země „Visegrádské čtyřky“. Práci jsem s ohledem na stanovené cíle rozdělil do tří tematických celků. 12
V první části bych se chtěl věnovat základnímu vymezení pojmu migrace a jeho stručné charakteristice. Ve druhé části bych chtěl provést identifikaci aspektů ovlivňujících mezinárodní pracovní migraci a definovat důsledky migračních toků na ekonomiku zemí. Tato část by měla poslouţit jako teoretické východisko závěrečné analýzy. V poslední části bych se chtěl věnovat identifikaci spojitostí mezi zeměmi Visegrádské čtyřky v historickém i recentním kontextu a následně analýze dat pro zkoumané země. Problematice pracovní migrace se v ČR věnuje zejména Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, jehoţ studie bych chtěl pouţít jako základní zdroj při rešerši literatury vztahující se k tématu. Doplnění publikací VÚPSV by měla tvořit zejména obsáhlejší či naopak specializovaná literatura domácí i zahraniční provenience. Metody k dosaţení stanovených cílů tak budou spočívat zejména v průzkumu a komparaci literatury i datových zdrojů, analýze dat a vyjádření relevantních stanovisek.
13
1 Migrace – základní charakteristika 1.1 Vymezení pojmu Migraci lze z demografického hlediska chápat jako změnu trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky.1 Z uvedené definice nepřímo vyplývá jedno ze základních členění migrace na migraci vnitřní a vnější. Zpravidla pokud se pohyb odehrává v rámci jednotek menších neţ stát, hovoříme o migraci vnitřní, v opačném případě o migraci vnější (mezinárodní). Dané rozdělení však není fixním, pokud bychom zvětšili jednotku (např. na oblast EU), mohli bychom o vnitřní migraci hovořit i v případě mezistátního pohybu.2 Dalším často uţívaným hlediskem členění migrace je dobrovolnost. V daném kontextu hovoříme o migraci dobrovolné nebo vynucené. Motivy, které jsou podstatné pro rozhodnutí k migraci, rozebral jiţ koncem 19. století E. G. Ravenstein ve stále uznávané „push-pull theory“3. Dle této teorie někteří lidé migrují, protoţe jsou vypuzováni tzv. „push faktory“, jiní naopak proto, ţe jsou přitahováni do nové země tzv. „pull faktory“, přičemţ významnější roli hrají pull faktory. V dnešní době lze za „push faktory“ označit ekonomickou nestabilitu a změnu ţivotního standardu, rychlý demografický růst, válečné, náboţenské a národnostní střety, zhoršování kvality ţivotního prostředí. Mezi „pull faktory“ patří zejména politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita ţivota, svoboda a moţnost seberealizace.4 Nezanedbatelný můţe být také vliv příbuzných, kteří jiţ v hostitelské zemi jsou. Z hlediska Ravensteinovy teorie lze rozlišit migraci politickou a ekonomickou. Reálné rozlišení
1
Portál DEMOGRAFIE. Demografické informace, analýzy a komentáře: Migrace. Vyhledáno
12. ledna 2010. Dostupné na
. 2
Pokud nebude uvedeno jinak, bude pojem migrace znamenat migraci mezinárodní na
úrovni států. 3
Viz RABUŠIC, Ladislav; BURJANEK, Aleš. Imigrace a imigrační politika jako prvek řešení
české demografické situace? Brno: VÚPSV, 2003, s. 9. 4
Viz Portál DEMOGRAFIE. Demografické informace, analýzy a komentáře: Migrace. Vyhledá-
no 12. ledna 2010. Dostupné na .
14
mezi politickou a ekonomickou migrací nebývá vţdy jednoduché, v praxi faktory nepůsobí izolovaně, nýbrţ společně.5 Podstatné ovšem je, ţe, stejně jako Ravenstein, i soudobí odborníci se shodují v názoru, ţe převládajícími faktory jsou ty ekonomické.6 Ekonomická resp. pracovní migrace tedy tvoří největší část mezinárodních migračních toků. Dalším rozlišením, které bych chtěl zmínit, je dělení na migraci individuální a kolektivní. Rozdíly mezi oběma typy jsou zásadní pro celý proces migrace, který je do značné míry determinován právě tím, jedná-li se o migraci jedince nebo větší skupiny (např. rodiny). Zejména migrace rodin, uskutečňovaná převáţně z důvodu jejich sloučení, nabývá poslední dobou na významu i intenzitě, coţ je způsobeno niţší mírou restrikce této formy migrace v porovnání s jinými.7 Speciálním případem mezinárodní migrace je migrace ilegální (tj. v rozporu s pravidly pro vstup na území dotčeného státu)8, která v cílové zemi potenciálně generuje výraznější ekonomické dopady (v poměru k počtu migrantů), neţ legální forma migrace.9 Z pohledu analýzy mezinárodní migrace je podstatné definování vlastního subjektu migrace – migranta. Dle definice OSN má být za migranta povaţován člověk ţijící mimo zemi původu déle neţ rok.10 Detailnější vymezení na-
5
Právě šíře působících faktorů spolu s autonomním charakterem rozhodování znesnadňují
odhady migračních pohybů. 6
Viz BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd.
Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 2005, passim. – HORÁKOVÁ, Milada (ed.). Zpráva o vývoji pracovních migrací 1993-2006. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, passim. 7
BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky… Brno, 2005, s. 71.
8
Je také moţné setkat se s pojmem nelegální migrace, která tvoří speciální případ migrace
ilegální. Nelegální se můţe stát i migrace, která původně probíhala legálně např. vypršením pracovního povolení, víza apod. 9
V případě pracovní formy ilegální migrace je její rozsah pouze odhadován, a to na základě
namátkových kontrol institucí dohlíţejících na dodrţování pracovní legislativy (např. úřady práce). 10
Toto vymezení je však velmi obecné, přičemţ mnohé země pouţívají vlastní vymezení
(např. 6 měsíců v Norsku nebo 3 měsíce v Dánsku). Navíc nepostihuje některé specifické formy pracovní migrace, jako např. „pendlerství“ či kratší pracovní pobyty v zahraničí.
15
bízejí autoři Zaiceva a Zimmermann,11 kteří uvádějí, ţe za migranty lze klasifikovat jako: „jedince narozené mimo zemi (narozen v cizině), obyvatelstvo s cizí národností, osoby s migračním pozadím (rodiče narozeni v cizině) nebo jako migranty s určitou délkou pobytu“.12 Je zřejmé, ţe definice migranta není přesná, coţ se bohuţel odráţí v problematické kompatibilitě dostupných dat shromáţděných různými subjekty. Cílem této práce je analýza migrace pracovní, kterou lze dle iniciátora migrace dále členit na migraci pobídkovou a migraci poptávkovou.13 MIGRACE POBÍDKOVÁ je charakteristická aktivním zapojením cílové země, která se snaţí, na základě definovaných podmínek, přilákat určité skupiny potenciálních migrantů. Typickým příkladem jsou tzv. „zelené karty“, dobře známé i z ČR. Oslovovanou skupinu zpravidla tvoří vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří jsou lákáni zejména vyšším platovým ohodnocením a celkovým ţivotním standardem cílové země.14 V současnosti však lze vysledovat sílící trend postupného rozšiřování pobídek i na pracovníky z řad odborného personálu, a dokonce i jistých skupin řemeslníků v přímé návaznosti na strukturu nedostatkových profesí cílové země. Specifikem této formy pracovní migrace, v souladu s jejím primárním zacílením, je problém tzv. „odlivu mozků“ (brain drain). Jeho podstatou je odchod vysoce kvalifikovaných odborníků, kterým zdrojová země zpravidla na své náklady poskytla vzdělání, coţ jí následně působí značné ekonomické i sociální ztráty. Význam i intenzita této formy pracovní migrace v současnosti narůstá.
11
ZAICEVA, Anzelika; ZIMMERMANN, F. Klaus. Scale, Diversity, and Determinants of Labour
Migration in Europe, In IZA Discussion Paper No. 3595, July 2008, s. 4. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >. 12
Jak dále uvádějí, ani tato vymezení nejsou bezchybná, neboť zahrnují rovněţ domácí ob-
čany narozené v cizině, cizí občany narozené v hostitelské zemi, cizince, kteří v hostitelské zemi získali státní občanství, a jedince s dvojím občanstvím. 13
BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky… Brno, 2005, s. 91-93.
14
Důleţitou roli hrají i jiné stimuly, jako např. technologická úroveň pracovišť, osobní pro-
fesní a kariérní rozvoj, zlepšení jazykových dovedností, apod.
16
MIGRACI POPTÁVKOVOU lze charakterizovat realizací vlastních impulsů potenciálního migranta. V porovnání s pobídkovou migrací, se zde mohou více projevit mimoekonomické podněty k migraci, rovněţ postavení migranta na trhu práce cílové země není nijak zvýhodněno (oproti pobídkovým migrantům), a tudíţ podstupuje vyšší riziko. Cílové země tento typ migrace spíše omezují, jako příklad lze uvést přechodná omezení volného pohybu pracovních pro nové členy EU, obhajovaná ochranou pracovních trhů původních členských zemí. Snahou hostitelských (rozvinutých) zemí je dosaţení efektivní regulace tohoto typu migrace.15 Ovšem pokud je regulace pracovní migrace příliš rozsáhlá a omezující, nebo pokud je vstup na pracovní trh administrativně náročný, můţe vyústit v nárůst ilegální imigrace. Z hlediska délky trvání lze rozlišit tři základní formy pracovní migrace a to: a) migraci dojížďkovou16 - probíhá formou denního nebo týdenního dojíţdění mimo domovskou zemi. b) migraci dočasnou – znamená dlouhodobý pobyt mimo domovskou zemi s předpokládaným návratem. c) migraci trvalou – migrant ţije mimo domovskou zemi po zbytek prac. ţivota nebo doţivotně, často je spojena se získáním cizího občanství. Dle odborné kvalifikace a dosaţeného vzdělání lze migranty diferencovat na nekvalifikované, kvalifikované a vysoce kvalifikované (odborníci, vědci). Uvedené členění pracovní migrace a migrantů (zejména časové a kvalifikační) je důleţitým vodítkem jak pro identifikaci dopadů na ekonomiky dotčených zemí, tak i pro odhad stimulů iniciujících migrační rozhodnutí, a tím i předpověď rozsahu pracovní migrace v budoucnu.17
15
Motivace těchto kroků je často politická, i přes viditelné zlepšení veřejného mínění, imi-
grace stále vzbuzuje spíše antipatii. 16
Jelikoţ nesplňuje kritérium změny trvalého pobytu mimo domovskou zemi, nejsou tito
pracovníci evidování jako imigranti. 17
Tyto stimuly se souhrnně označují jako migrační potenciál (blíţe viz další kapitola).
17
2 Ekonomické souvislosti migrace Jak je zřejmé ze skutečností uvedených v předchozí kapitole, ekonomické aspekty hrají podstatnou roli v utváření migračních toků. Mají přímý vliv na jejich intenzitu, trvání a směr, spolupodílí se na formulaci migračních politik dotčených zemí. Z pohledu ekonomické analýzy lze primárně rozlišit dvě základní problematiky, a sice: a) ekonomické stimuly migrace b) ekonomické dopady migrace
2.1 Ekonomické stimuly migrace Při zjišťování (odhadu) migračního potenciálu se uţívají dva rozdílné postupy. První je zaloţen na výstupech terénních dotazování, druhý se opírá o ekonometrické modely pracující s reálnými makroekonomickými ukazateli, přičemţ oba mají své klady i zápory. Výhodou průzkumů je moţnost získat širokou škálu individuálních (mikroekonomických) charakteristik potenciálních migrantů např. vzdělání, kvalifikaci, věk apod., které umoţňují zjištění kvalitativních aspektů potenciální migrace. Jedinečná je také moţnost zjistit zamýšlenou délku pracovního pobytu. Naopak jistou nevýhodu tvoří jednostrannost zjištěných údajů, které mohou být ovlivněny zkreslenými informacemi o zahraničních pracovních trzích.18 Hlavní problém představuje výrazná míra nadhodnocení potenciální migrace, neboť ne všichni, kteří projeví ochotu k migraci, ji v budoucnu také
18
Zjištěné údaje nabízejí přímý pohled pouze (potenciální) strany nabídky pracovního trhu,
poptávková strana je zde zastoupena pouze zprostředkovaně.
18
uskuteční.19 Vodítkem k zpřesnění odhadů můţe být revize kroků podniknutých při přípravě na migraci u osob, které uvedly ochotu migrovat.20 Ekonometrické odhady migračního potenciálu, primárně vycházejí z jednoduchého modelu formulovanému J. Hicksem, který za hlavní příčinu migrace označil mzdové diferenciály mezi cílovými a zdrojovými zeměmi očištěné o náklady migrace.21 Hicksův přístup byl později rozšířen pomocí „modelu lidského kapitálu,“22 který rozhodnutí migrovat chápe jako bilanci návratnosti investice do „osobnostního kapitálu“ jedince vyjádřené očekávanými (budoucími) výnosy v porovnání s vynaloţenými náklady23. Vedle mzdových diferenciálů jsou sledovány také míry nezaměstnanosti, ţivotní náklady nebo veřejné statky a transfery.24 Výhodou ekonometrických modelů je fakt, ţe jimi generované odhady migračních potenciálů jsou operativněji zjistitelné (lze je provést kdykoli pro libovolné země). Jejich nevýhodu tvoří nekomplexnost odhadovaných parametrů v porovnání s rozsahem reálně působících faktorů a odlišnost výsledků v závislosti na uţitých parametrech (resp. estimátorech). Nejčastěji aplikovanými jsou regresní a dynamické modely. Nedostatkem prvních je jednoduchost spočívající v upřednostňování mzdových diferenciálů a opomíjení dalších ekonomických faktorů. Nedostatek druhých tvoří absence mimoekonomických (konstantních) činitelů např. jazykové a kulturní bariéry.
19
V daném kontextu je vhodné rozlišovat migraci všeobecnou (obecně pozitivní postoj dotá-
zaných k migraci), hypotetickou a pravděpodobnou, přičemţ v uvedeném pořadí je kaţdý typ aţ řádově niţší. Viz BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky… Brno, 2005, s. 96-97. 20
Jedná se např. o zlepšování jazykových dovedností, získávání informací, zaţádání o pra-
covní povolení, vyhledávání volných míst v cizině apod. Viz (16) s. 36 a 37. 21
DUSTMANN, Christian; CASANOVA, Maria (et al.). The impact of EU enlargement on mi-
gration flows, In Home Office Online Report 25/03, s. 13. [online]. ISBN 1 84473 055 7. Dostupné z < http://rds.homeoffice.gov.uk/rds/ >. 22
Etablovaný L. Sjaastadem a zejména J. Harrisem spolu s M. Todarem.
23
Těmito náklady jsou nejen přímé finanční výdaje spojené s přesídlením a získáním nového
zaměstnání, ale i nepeněţní újmy migrantů. 24
ZAICEVA, Anzelika; ZIMMERMANN, F. Klaus. Scale, Diversity, and Determinants of Labour
Migration in Europe, In IZA Discussion Paper No. 3595, July 2008, s. 2. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >.
19
Jak vyplývá z výše uvedeného migrační potenciál, a tudíţ i reálnou migraci determinují zejména rozdíly ekonomické úrovně mezi zdrojovou a cílovou zemí, nejčastěji vyjadřované pomocí mzdových diferenciálů hrubých i čistých mezd.25 Jak uvádí Baštýř26, důvody pro pouţívání mezd, spíše neţ celkových příjmových rozdílů, jsou v zásadě dvojí. Prvním je skutečnost, ţe většina migrantů vstupuje na pracovní trh v postavení zaměstnance (počty samostatně podnikajících imigrantů jsou, aţ na výjimky, marginální), druhým je důvodem je lepší dosaţitelnost mzdových dat oproti jiným příjmům. Badatelé a autoři studií, zkoumající ekonomické stimuly migrace (např. Barro, Sala-I-Martin, Waltenkirchen, Dietz, Riedel, Untiedt)27, potvrzují pozitivní korelaci mzdových rozdílů a ochoty migrovat. Tedy růst aktuálních (dosahovaných), ale i očekávaných28 výdělkových rozdílů vede, ceteris paribus, ke zvyšování migračního potenciálu, a tím i reálné migrace. Výstupy zmíněných studií jsou uvedeny v následujícím přehledu. Tabulka 1. Schéma intenzity motivace k migraci za prací do zahraničí
25
Charakteristiky zaloţené na komparaci agregátních mzdových diferenciálů (tj. mezi státy
nebo regiony), v relativním nebo absolutním vyjádření, vystihují migraci poptávkovou, která je svým rozsahem nejvýznamnější, a jíţ bude rovněţ věnována převáţná část této subkapitoly. Motivační stimuly pro pobídkovou migraci mají odlišnou strukturu, jeţ bude ozřejměna později. 26
BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vybra-
ných členských státech EU v letech 2000 a 2006 (monografie zaměřená na mezinárodní komparaci). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, s. 53. 27
Blíţe viz: ibidem, s. 53 (včetně relevantní literatury).
28
Očekávání je nutné chápat nejen ve smyslu pravděpodobného budoucího vývoje, nýbrţ i
jako projekci pravděpodobnosti skutečného získání práce v cílové zemi (oblasti) odvozovanou z míry nezaměstnanosti nebo počtu volných míst („vacancy rate“). Právě s pravděpodobností jakoţto řídící proměnnou pracovali v raných migračních ekonomové v sedmdesátých letech minulého století. Viz HORVÁTH, Roman. Meziregionální migrace obyvatel v České republice: Role likviditních omezení, s. 2-3 [online]. In IES Working Paper 6/2006. Internetové stránky Institutu ekonomických studií FSV UK v Praze. Vyhledáno 3. února 2009. Dostupné na .
20
v závislosti na poměru výdělků výchozího a cílového státu výdělkový diferenciál (poměr)
intenzita motivace k migraci za prací do zahraničí
stupeň C/V
V/C
a
B
C
d
1.
maximálně 3,00 a více
maximálně 0,33 a méně
velmi silná
2.
min. 2,0
max. 2,99
min. 0,34
max. 0,50
silná
3.
min. 1,43
max. 1,99
min. 0,51
max. 0,70
slábnoucí
4. 1,42 a méně 0,70 a více Pozn.: V: výchozí (emigrační) stát, C: cílový (imigrační) stát
nepatrná
Převzato z BAŠTÝŘ (2008).29
Uvedené stupně motivací lze charakterizovat rovněţ pomocí míry korelace mezi diferenciály a migrací, která se pohybuje mezi maximální pro „velmi silnou motivaci“ po téměř nulovou u „nepatrné motivace“. Negativním faktorem prvního stupně je vysoké riziko nelegálních migrací, generující ilegální formy zaměstnávání těchto migrantů. Naopak při čtvrtém stupni jsou migrační toky velmi slabé, případně zcela ustávají, coţ je způsobeno kombinací nízkého mzdového rozdílu a nákladů spojených s migrací, které mohou snadno posunout ekonomický výnos migrace záporným směrem. Tento stav bývá označován také jako stádium „ekonomické zralosti“, kdy ekonomická úroveň původně zdrojových zemí dosáhne 70 aţ 75 % úrovně cílových zemí.30 Významem „transakčních nákladů migrace“ se v teoretické i empirické rovině začali zabývat někteří ekonomové počátkem devadesátých let,31 s cílem reflektovat novou realitu migračních toků, která s sebou přinesla disonanci v podobě niţší migrační aktivity při vysokých mírách rozdílů ekonomické úrovně. Ve snaze vysvětlit nastalé rozpory při současném potvrzení platnosti
29
BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vybra-
ných členských státech EU v letech 2000 a 2006 (monografie zaměřená na mezinárodní komparaci). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, s. 54. 30
Ibidem.
31
Blíţe viz HORVÁTH, Roman. Meziregionální migrace obyvatel …, s. 3 [online]. 2006. Vyhle-
dáno 3. února 2009. Dostupné na (včetně seznamu literatury).
21
základních východisek dosavadních migračních modelů, přicházeli s novými koncepty, jejichţ společný jmenovatel tvořily „náklady migrace“. Např. Wyplosz se soustředil vliv očekávání32 a rozdíly ţivotních nákladů v obou zemích, Burda a Faini zdůrazňovali nejistotu ohledně budoucího vývoje v cílové zemi ve vztahu k ireversibilní povaze nákladů spojených s migrací. Právě Faini spolu s Venturinim 33 přišli s novou kauzalitou mezi mzdou a mírou emigrace,34 kdyţ tento vztah identifikovali jako nelineární – v grafickém vyjádření jako konkávní křivku nápadně připomínající „Gaussovo rozdělení“.35 V uvedeném vztahu identifikovali jev, který nazvali „likviditním omezením“36, jenţ konvenuje zejména s počátkem rostoucí části zmíněné křivky. Tedy pokud je úroveň mzdy ve zdrojové zemi velmi nízká, můţe prakticky zamezit překonání transakčních nákladů, přičemţ i její malé zvýšení můţe znamenat prolomení dané migrační bariéry, vztah mezi mírou migrace a mzdou je v tomto případě pozitivní.37 Po dosaţení určité mzdové úrovně (vrcholu křivky) se jiţ projevuje nelineární kauzalita mezi růstem domácích mezd a ochotou emigrovat. Při posuzování vlivu výdělkových diferenciálů na migraci je nutné rozlišit o jaký typ migrace se, z hlediska její délky, jedná,38 neboť s rozdílnou délkou
32
Opírající se o předpoklad nejistoty rozhodování potencionálního migranta, vycházející
z nepřesných informací o cílové zemi, ať uţ z důvodu přirozené nedokonalosti reálných trhů či prosté geografické vzdálenosti. 33
Blíţe viz HORVÁTH, Roman. Meziregionální migrace obyvatel …, s. 3 [online]. 2006. Vyhle-
dáno 3. února 2009. Dostupné na . 34
Konkrétněji se jedná o analýzu mzdového diferenciálu s důrazem na výši mzdy
v domovské zemi. 35
Konkávní tvar křivky je způsoben níţe uvedeným jevem likviditního omezení.
36
Tedy problému nedostatečné výše disponibilních prostředků v konfrontaci s transakčními
náklady migrace. 37
HORVÁTH, Roman. Meziregionální migrace obyvatel …, s. 3 [online]. 2006. Vyhledáno 3.
února 2009. Dostupné na . 38
Dle tohoto hlediska rozlišujeme migraci dojíţďkovou (pendlerskou) a pobytovou dočasné-
ho nebo trvalého charakteru.
22
migračního pohybu se zároveň mění hodnotící (motivační) kritérium. Rozlišujeme tedy:39 Dojížďkovou migraci, jeţ je ovlivněna mzdovými diferenciály čistých nominálních výdělků. Referenční je zde domácí měna. Oba porovnávané příjmy jsou tedy poníţeny o sráţky přímých daní a povinných příspěvků do fondů sociálního a zdravotního pojištění, přičemţ ze mzdy v cílové zemi se dále odečítají náklady spojené s migrací. Dočasnou migraci, jejíţ výhodnost se poměřuje pomocí srovnání parity kupní síly disponibilních výdělků v referenční měně (nejčastěji domácí, ale zde není podmínkou) a cenové hladině zvolené země. I v tomto případě jsou příjmy očištěny stejně jako u předchozího typu migrace, potenciální příjmy plynoucí z příspěvků do sociálních fondů v hostitelské zemi nejsou, vzhledem k dočasnosti těchto odvodů a časovému posunu, uvaţovány.40 Trvalou migraci, jejímţ hodnotícím kritériem je diferenciál paritní kupní síly hrubých výdělků vyjádřený v měně cílové země. Pouţití hrubých mezd v tomto případě indikuje započtení odloţených příjmů plynoucích z odvodů do sociálních a zdravotních fondů.41 Speciálním případem migrace je migrace kvalifikované pracovní síly (odborníků). Také u ní lze nalézt výdělkovou motivaci, ovšem zaloţenou na odliš-
39
Viz BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vy-
braných členských státech EU … 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, s. 55-56. – VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci :(se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, s. 34. 40
Dávkový nárok však nemusí ani vzniknout.
41
Nicméně, jak podotýká Baštýř, plné započtení odvedených dávek způsobuje jistou nepřes-
nost danou neadresností budoucích dávek vyplývající z jejich redistribučního charakteru. Ovšem případné zpřesnění bývá velmi obtíţné či zcela nemoţné. Viz BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vybraných členských státech EU … 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, pozn. 45 na s. 56.
23
ných agregátech oproti těm, které jsou uvedeny v časové stratifikaci migrací.42 Pozici uţitkového kritéria zde zaujímají mzdové diferenciály na úrovni jednotlivých oborů (resp. konkrétních pracovních pozic) ze srovnání mezi domovskou a cílovými zeměmi, jejichţ přesné vyjádření se odvíjí od uvaţované délky migrace.43 Do popředí se však dostávají jiné aspekty jako moţnost osobního rozvoje, přístup k moderním technologiím, získání nových kontaktů apod.44 Uvedený posun je nejvíce patrný u akademických pracovníků, u nichţ hrají netarifní stimuly dominantní roli, kdeţto u nevědeckých, ale vysoce kvalifikovaných profesí, si výdělková motivace zachovává významné postavení. Do okruhu relevantních, a v rámci studií zkoumaných faktorů ovlivňujících migrační potenciál, patří rovněţ strukturální charakteristiky pracovních trhů domácích i cílových zemí. Mezi nejvýznamnější charakteristiky patří vývoj nezaměstnanosti, pruţnost a otevřenost pracovních trhů nebo legislativní rámec trhu práce. Kromě jmenovaných faktorů se mezi objekty analýz vyskytuje rovněţ početná skupina aspektů, které s trhem práce nemají přímou spojitost, ale z pohledu migračních toků tvoří jeho komplementy, přičemţ často ovlivňují výši transakčních nákladů migrace. Jedná se zejména o geografickou vzdálenost, věkovou strukturu migrantů, rodinný stav a jazykovou vybavenost. Obvykle uváděné vlivy zmíněných faktorů jsou následující:45
Vliv nezaměstnanosti na migraci má ambivalentní charakter, při jeho posuzování je třeba zohlednit její výši jak ve zdrojové, tak i cílové zemi.
42
Pracovní migrace odborníků můţe samozřejmě nabývat kteroukoliv z forem časově defino-
vané migrace, její motivační struktura se však významně odlišuje od stimulů uváděných u daného rozdělení, které postihují objemově dominantní poptávkové migrační toky. 43
Viz výše.
44
Viz BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vy-
braných členských státech EU … 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, s. 56. 45
Závěry jednotlivých studií se často mírně liší zejména z důvodu uţití odlišné metodologie,
rozdílu v agregaci dat apod. Nicméně lze vysledovat převládající či společné závěry analýz.
24
Pro zdrojové země je tento vztah obecně udáván jako pozitivní, tj. s růstem nezaměstnanosti stoupá ochota migrovat, u cílových zemí se kauzalita obrací.46 Je však nutné zohlednit rovněţ strukturu nezaměstnanosti i nezaměstnaných nebo sociální transfery. Příliš štědrý sociální systém můţe generovat dlouhodobou dobrovolnou nezaměstnanost, která se projevuje negativní motivací k hledání práce doma i v cizině.47
Pružnost a otevřenost pracovních trhů významně ovlivňují působení ostatních charakteristik. Vliv obou na migrační pohyby je rozdílný. Pruţné trhy práce ceteris paribus intenzitu migrace sniţují. V domácí zemi usnadňují uplatnění pracovníků v ekonomice, coţ na jedné straně kladně ovlivňuje vývoj nezaměstnanosti a následně i sektorovou zaměstnanost, čímţ sniţují motivační potenciál výdělkových diferenciálů. Pro cílovou zemi jsou efekty analogické – pruţnější trhy sniţují poptávku po imigrační pracovní síle.48 Otevřenost trhů práce naopak migraci podporuje. Přístupné trhy cílových zemí sniţují transakční náklady migrace i míru rizika sní spojeného, čímţ významně povzbuzují ochotu migrovat.
Legislativní rámec zaujímá významné postavení, neboť tvoří kostru migrační politiky a definuje postavení subjektů pracovního trhu.
46
Dané závěry konvenují s neoklasickými modely, jeţ jsou poměrně jednoduché, ovšem
v ekonomicky orientovaných analýzách značně rozšířené. 47
K této problematice viz WINKLER, Jiří; ŢIŢLAVSKÝ, Martin (eds.). Český trh práce a Ev-
ropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004, kap. 7 passim. 48
Pruţné trhy práce znamenají mj. snadnější najímání i propouštění pracovníků. Empirické
studie prokázaly intenzivnější migraci do zemí s vyšší mírou najímání a niţší mírou propouštění pracovníků, coţ konvenuje s uvedenými závěry. Viz VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci (se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, s. 31.
25
U charakteristik s nepřímou spojitostí s trhem práce jsou vlivy následující:
Vliv geografické vzdálenosti na migrační potenciál je poměrně signifikantní. U krátkodobých migrací s růstem vzdálenosti stoupají náklady na cestování,49 zhoršuje se informovanost i vnímání rizikovosti emigrace.
Věk potenciálních migrantů je všeobecně uznáván jako významný prvek motivačních aspektů migrace. Spolu s dosaţeným vzděláním a kvalifikačními předpoklady zaujímá přední místo v osobnostní charakteristice migranta. Kauzalitu mezi věkem a pravděpodobností migrace lze vyjádřit nepřímou úměrou – tedy s rostoucím věkem pravděpodobnost (ochota migrovat) klesá.50
Vliv rodinného stavu na migrační potenciál explicitně vychází z mnohem snazšího rozhodování pro migraci u jednotlivce oproti jedinci uvaţujícím v kontextu rodinných vazeb. Pokud bychom uvaţovali o migraci celé rodiny (domácnosti) bude šíře působících aspektů nepoměrně rozsáhlejší.
Jazyková vybavenost ovlivňuje migraci dvěma způsoby. Nejčastěji působí jako omezující faktor, mnoho potenciálních migrantů nedosahuje adekvátní jazykové úrovně potřebné k výkonu práce v zahraničí. Na druhé straně u zemí, v nichţ se hovoří příbuzným nebo dokonce stejným jazykem migrační potenciál prudce narůstá.
49
Nejmarkantněji u dojíţďkové migrace.
50
Stark, Taylor a Adams dospěli ve svých analýzách k závěru, ţe nejvíce ochotní migrovat
jsou lidé mezi 22 aţ 33 lety, všechny zbylé věkové kategorie vykazují ochotu niţší. Viz VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci :(se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, s. 30.
26
2.2 Ekonomické dopady migrace V obecné rovině přináší mezinárodní pracovní migrace jednoznačný pozitivní efekt v podobě efektivnější alokace pracovní síly.51 Nabízí se tedy otázka, proč není migrace vnímána stejně pozitivně jako pohyb kapitálu? Odpověď je nutné hledat ve dvou rovinách. První představují redistribuční efekty migrace na trh práce a fiskální bilanci země, jejichţ dopady bývají občany hostitelské země (často iracionálně) očekávány jako negativní. Druhou představují změny v rovině kulturní, sociální nebo náboţenské, s nimiţ se společnost musí vypořádat.52 Vliv pohybu pracovních sil na ekonomiku dotčených zemí závisí zejména na objemu migrujících pracovníků, jejich kvalifikační struktuře, podmínkách na trhu práce a ekonomickém vývoji dané země.53 Nezanedbatelné jsou však i délka migrace, její legálnost nebo demografická situace země. Pozici vysvětlovaných proměnných při zkoumání dopadů pracovní migrace nejčastěji zaujímají: ekonomický růst, vývoj pracovních míst a (ne)zaměstnanosti, úroveň mezd.54 Podobně jako v případě migračního potenciálu jsou pro analýzu dopadů migrace na ekonomiku pouţívány dva primární typy dat, a sice data pocházející z průzkumů (typicky Labour Force Survey-LSF) a soubory makroekonomických dat (např. národní účty). Přestoţe ekonomické modely, stejně jako analogické závěry některých empirických studií, mohou svádět k automatickému zobecňování poznatků, je nutné k takovéto generalizaci přistu-
51
V souladu s předpokladem racionálně jednajících ekonomických agentů.
52
Blíţe viz CARD, David; DUSTMANN, Christian; PRESTON, Ian. Immigration, Wages, and
Compositional Amenities, In NBER Working Paper 15521, November 2009, s. 1. [online]. Dostupné z < http://www.nber.org/papers/w15521 >. 53
Viz FRANC, Aleš. Pracovní migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Ekonomické prostředí a
konkurenceschopnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 61. 54
ČERKASOVÁ, Irena. Migranti v ČR aneb cizinci neberou práci domácím. Informační studie,
s. 8 [online]. Vyhledáno 10. února 2009. Dostupné na .
27
povat obezřetně.55 Z formálního hlediska je při zkoumání dopadů migrace vhodné separovat efekty působící na zdrojovou a cílovou zemi.56
2.2.1
Dopady migrace na cílovou zemi
Projevy imigračních toků na ekonomiku hostitelské země jsou rámcově regulovány aplikovanou imigrační politikou. Její vhodné nastavení můţe zvýraznit pozitivní efekty imigrace a potlačit negativní.57 Imigrační dopady lze rozdělit na fiskální (daně a transfery), dopady na makroekonomické indikátory (HDP, růst) a dopady na trh práce (mzdy, zaměstnanost, kvalifikační struktura, aj.). Fiskální dopady migrace bilanci celkových daňových výnosů země a rozsahu, v němţ migranti vyuţívají veřejné statky a sluţby nebo transfery, přičemţ význam dopadů úzce souvisí s vyrovnaností státního rozpočtu (deficit/přebytek).58 V tomto ohledu nejrizikovější skupinu tvoří nekvalifikovaní migranti, jejichţ příjmy resp. daňové odvody jsou nízké a pravděpodobnost nárokování transferů vysoká. Z dlouhodobé perspektivy lze předpokládat spíše kladný efekt migrace na veřejné finance, neboť společnost nenese ná-
55
A to z důvodu moţných rozdílů ve struktuře imigrantů a pracovních trhů různých zemí.
Blíţe viz DUSTMANN, Christian; HATTON, Tim; PRESTON, Ian. The Labour Market Effects of Immigration, In The Economic Journal 115, 2005, s. F298. [online]. Dostupné z < www.ucl.ac.uk/~uctpb21/Cpapers/ecoj_1036.pdf >. 56
Přestoţe se hodnocené aspekty zpravidla projevují v obou typech zemí, jejich dopady mí-
vají opačné účinky. 57
Příliš restriktivní imigrační politika s sebou nese riziko zvýšené intenzity ilegálních pra-
covních migrací. Jak uvádí Horáková: „Zaměstnání cizinců přináší prospěch národnímu hospodářství pouze za předpokladu, že zaměstnavatelé dodržují stanovená pravidla a odvádějí státu daně a příslušné poplatky na sociální a zdravotní pojištění cizinců.“. HORÁKOVÁ, Milada (ed.). Zpráva o vývoji pracovních migrací 1993-2006. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, cit. s. 64. 58
The Economic and Fiscal Impact of Immigration. A Cross-Departmental Submission to the
House of Lords Select Committee on Economic Affairs, Home Office October 2007. s. 8. [online]. ISBN 978-0-10-172372-5. Dostupné z < http://www.officialdocuments.gov.uk/document/cm72/7237/7237.pdf >.
28
klady spojené se získáním kvalifikace a vzdělání migrantů, a rovněţ ne všichni migranti získají nárok na výplatu penzí.59 Vliv imigrace na vývoj ekonomického růstu bývá obecně povaţován za pozitivní.60 Tento závěr lze mj. vyvodit z růstu objemu produkce generovaného zvýšením nabídky práce61 – jedná se tedy o hospodářský růst extenzivního charakteru. Ovšem imigrace můţe ovlivňovat také intenzivní sloţku ekonomického růstu, pokud přispívá k rozvoji efektivnějších výrob s vyšší přidanou hodnotou, které mohou následně iniciovat příchod kvalifikovaných imigrantů.62 V obecné rovině závisí přínos migrantů k ekonomickému růstu na jejich kvalifikaci (v absolutním i relativním měřítku) a schopnosti ekonomiky ji efektivně vyuţít.63 Z pohledu ekonomické teorie lze vysledovat širokou škálu dopadů migrace na trh práce, které se v závislosti na charakteristikách migrantů a způsobu přizpůsobení pracovního trhu imigrantům mohou projevit na mzdách a zaměstnanosti.64 Proces přizpůsobení (nalezení nové trţní rovnováhy) je deter59
Lze tedy předpokládat, ţe mezinárodní pracovní migrace pozitivně ovlivňuje blahobyt hos-
titelské země. 60
Uváděné odhady se však liší. Starší studie (z r. 2001) k dopadu imigrace na HDP v EU
uvádí nárůst o 1,25 – 1,50% na 1% imigrantů. Viz FRANC, Aleš. Hlavní tendence ve vývoji pracovních migrací v České republice. In Working Paper č. 22/2006, s. 4 [online]. Novější (uţ pouze 0,2 – 0,3%. Viz (9) s. 1. Coţ koresponduje se závěry analýzy britského poradního výboru pro migraci (MAC), který rovněţ nepotvrdil růst HDP na hlavu. Viz < http://www.foreignersinuk.co.uk/newsmigration_has_a_positive_impact_on_gdp_mac_2374. html >. 61
Coţ umoţňuje lepší vyuţití kapitálu a v konečném důsledku celkové zvýšení produkční
funkce. 62
Tedy i v případě, ţe migranti převáţně vykonávají povolání s nízkou produktivitou práce,
můţe docházet k jejímu celkovému zvýšení, pokud je struktura migrantů komplementární s domácími pracovníky. 63
The Economic and Fiscal Impact of Immigration. A Cross-Departmental Submission to the
House of Lords Select Committee on Economic Affairs, Home Office October 2007. s. 13. [online]. ISBN 978-0-10-172372-5. Dostupné z < http://www.officialdocuments.gov.uk/document/cm72/7237/7237.pdf >. 64
Ibidem s. 15.
29
minován elasticitami substituce pracovní síly (domácí/migranti), poptávky na trhu statků a sluţeb a elasticitou nabídky kapitálu.65 Z uvedeného vyplývá, ţe dopady na mzdy a nezaměstnanost se mohou projevit pouze v krátkodobém (max. střednědobém) horizontu. Teoretické modely předpokládají, pracovníci s podobnou kvalifikací jako migranti pocítí negativní mzdový efekt (či ztratí zaměstnání), naopak ti, jejichţ kvalifikace se liší, migrací získávají. 66 Vedle zaměstnanosti a mezd existují ještě dva další způsoby adaptace pracovního trhu na migraci.67 První moţností je změna odvětvové struktury ekonomiky a skladby jejího výstupu. Druhou moţností je změna výrobní technologie.68 Při posuzování dopadů imigrace hraje podstatnou roli kvalifikační struktura migrantů, kterou je však nutné dát do kontextu s podmínkami na trhu práce, tj. identifikovat imigrační toky, které zaplňují mezery v neuspokojené pracovní poptávce, a ty, které vytvářejí konkurenční tlaky v pracovní nabídce. Příchod pracovníků s ţádnou nebo nízkou kvalifikací vţdy implikuje sníţení mzdových nákladů firem69, pokud jsou navíc v konkurenčním postavení 65
Pokud migranti nemění kvalifikační strukturu ekonomiky, jsou dopady na trh práce (z
pohledu domácích pracovníků) marginální. Za předpokladu elastické nabídky kapitálu se migrační příliv projeví růstem výstupu ekonomiky. Viz DUSTMANN, Christian; GLITZ, Albrecht; FRATTINI, Tommaso. The Labour Market Impact of Immigration, In CReAM Discussion Paper No 11/08, s. 14. [online]. Dostupné z < http://www.econ.ucl.ac.uk/cream/ >. 66
Empirické studie však významný dopad migrace na celkovou úroveň mezd domácích pra-
covníků neprokázaly, případně uvádějí její zvýšení. Např. pro země EU15 se vliv migrace na mzdy pohybuje v rozmezí od -0,3 do 0,3 %. Viz ČERKASOVÁ, Irena. Migranti v ČR aneb cizinci neberou práci domácím. Informační studie, s. 9-10. [online]. Vyhledáno 10. února 2009. 67
Viz DUSTMANN, Christian; GLITZ, Albrecht; FRATTINI, Tommaso. The labour market im-
pact of immigration, In Oxford Review of Economic Policy, Volume 24, Number 3, 2008, s. 485. [online]. Dostupné z < http://oxrep.oxfordjournals.org/ >. 68
Studie zkoumající podíl těchto alternativních způsobů adaptace pracovního trhu na imi-
graci odhalily, ţe trh aţ 2/3 nových pracovníků absorbuje pomocí změn výrobních technologií. Viz DUSTMANN, Christian; GLITZ, Albrecht; FRATTINI, Tommaso. The Labour Market Impact of Immigration, In CReAM Discussion Paper No 11/08, s. 6. [online]. Dostupné z < http://www.econ.ucl.ac.uk/cream/ >. 69
Tato úspora a z ní plynoucí efekty vytváří silnou motivaci k růstu poptávky firem po imi-
grantech. Uvedená motivace je natolik silná, ţe mnohé firmy neváhají zaměstnávat migranty
30
vůči domácím pracovníkům, rozšiřuje se působení mzdových úspor na celá odvětví.70 Pro domácí pracovníky je negativní důchodový efekt v krátkém období nepříznivý, s časovým odstupem se ale začnou projevovat pozitivní efekty v podobě rozšiřování výrob a s ním spojené najímání dalších pracovníků 71 na straně jedné a sníţení cen výrobků a sluţeb na straně druhé.72 Vedlejším důsledkem v dlouhém období pak můţe být sníţení inflačních tlaků v ekonomice.
2.2.2
Dopady migrace na zdrojovou zemi
Projevy odlivu pracovní síly pro zdrojovou zemi vycházejí z analogických příčin, jejich důsledky jsou však v principu opačné.73 Z hlediska dopadu na ekonomiku hraje dominantní roli situace na trhu práce z hlediska zaměstnanosti. Za předpokladu rovnováţného stavu trhu práce (při přirozené míře nezaměstnanosti), nebo dokonce převisu poptávky po práci nad nabídkou (zapříčiněnou strukturálními faktory nebo vyšší mírou dobrovolné nezaměstnanosti), způsobí odchod pracovníků tlak na růst mezd.74 Následně vyvolané efekty jsou, v tomto případě, opačné, neţ v případě cílové země. Zvýšení mzdových nákladů způsobí omezování výrob a následné propouštění zaměstnanců, coţ vede k zvýšení cen produkce a sluţeb. V konečném důsledku dojde k růstu inflace a poklesu hospodářského růstu. Tento scénář je ilegálně, a to i přes riziko sankcí ze strany státních institucí. Viz HORÁKOVÁ, Milada (ed.). Zpráva o vývoji pracovních migrací 1993-2006. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, s. 63. 70
Příliš vysoký podíl zaměstnanosti nekvalifikovaných imigrantů v sobě nese riziko sníţení
investic do technologií vedoucí k zachování neefektivních výrob s nízkou mírou produktivity. Viz RABUŠIC, Ladislav; BURJANEK, Aleš. Imigrace a imigrační politika … 1. vyd Brno: VÚPSV, 2003, s. 17. 71
Nárůst zaměstnanosti je částečně generován synergickým efektem komplementarity pra-
covních pozic, tj. méně kvalifikovaná pracovní síla musí být někým řízena a naopak existence kvalifikovaných pracovních pozic se odvíjí od rozsahu zapojení méně kvalifikovaných pracovníků (coţ platí i v případě, ţe řídící pozice zastávají kvalifikovaní migranti). 72
Viz FRANC, Aleš. Pracovní migrace v České republice. In SLANÝ, Antonín, a kol. Konku-
renceschopnost české ekonomiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 207. 73
Ibidem, s. 207.
74
Ibidem, s. 207.
31
více pravděpodobný v ekonomicky rozvinutějších zemích, u typicky zdrojových zemí, tj. zemí stabilně vykazujících negativní migrační saldo, bývá situace trhu práce odlišná. Trh práce zdrojových zemí migrace, bývá nejčastěji charakterizován vysokou nezaměstnaností způsobenou přebytkem pracovní síly. Odliv části pracovní síly, pak zmírňuje uvedenou disproporci domácího trhu práce. S emigrací je však také spojen mnohem komplikovanější efekt související s odchodem kvalifikované pracovní síly, tzv. fenomén „brain drain“.75 Hodnocení zisků a ztrát, které generuje brain drain, prošlo v minulosti několika významnými zvraty. V celosvětovém měřítku se mu ekonomické analýzy začínají věnovat v druhé polovině šedesátých let minulého století. V této době se vyzdvihoval jeho globální ekonomický přínos odvozovaný od výhod, které přinášel vyspělým ekonomikám, a téţ od významných toků remitancí76 do zdrojových zemí. V sedmdesátých letech došlo k obratu v posuzování vlivů, pozornost se obrátila k negativním efektům v podobě ochuzení pracovní trhu, a tím i růstového potenciálu zdrojové země. Jako významné byly označovány ztráty vynaloţených prostředků na vzdělání, které se domácí zemi zcela či dostatečně nevracejí. Takto polarizovaný náhled však postupně ustupoval do pozadí. Ekonomové začali nalézat pozitivní prvky rovněţ pro zdrojové země. Jana Vavrečková a Ivo Baštýř uvádějí zisky plynoucí ze „zvýšené intenzity obchodu, remitancí emigrantů, nového získání poznatků a dovedností, které přinášejí s sebou reemigranti, a také z přímých zahraničních investic plynoucích do zdrojových zemí. Stejně tak se diskutuje efekt tzv. zpětné vazby, kdy úspěchy vzdělaných emigrantů v zahraničí mohou celkově posílit (stimulovat)
75
Recentní názory na problematiku "brain drain" shrnují Jana Vavrečková a Ivo Baštýř,
jejichţ publikace obsahuje podrobný rozbor uvedeného fenoménu s přihlédnutím k posledním odborným výzkumům. Další část této práce proto vychází ze závěrů publikovaných v jejich studii – viz VAVREČKOVÁ Jana; BAŠTÝŘ, Ivo. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2009, passim. 76
Tok finančních prostředků od migrantů do cílové země. Viz dále.
32
význam faktoru vzdělání ve zdrojových zemích.“77 V souvislosti s těmito pozitivními rysy se ve snaze eliminovat negativní vyznění výrazu „brain drain“ objevuje nový termín, tzv. „brain gain“ efekt. V kontextu soudobého vývoje migrací kvalifikované pracovní síly, zejména v návaznosti na snadnost migračního přesunu a poklesu transportních nákladů, se začali uţívat také termíny „brain exchange“ („výměna mozků“) a „brain circulation“ („cirkulace mozků“).78 Brain exchange je charakterizován vzájemnou mezinárodní výměnou kvalifikovaných pracovníků reprezentovanou zejména zaměstnanci nadnárodních korporací. Brain circulation vyjadřuje opakovaný resp. zpětný pohyb terciárně vzdělaných pracovníků mezi zdrojovou a cílovou zemí. Obecně uznávaným přínosem pro zdrojovou zemi jsou remitance.79 Remitance jsou významné zejména proto, ţe jsou zasílány všemi skupinami emigrantů. V názorech na míru participace různých kvalifikačních skupin na objemu remitancí však panují neshody. Dlouhodobě převládajícím byl názor, ţe více remitujícími jsou migranti s nízkou nebo střední kvalifikací.80 V kontextu celosvětového nárůstu kvalifikovaných migrantů vyvstávaly obavy, ţe tento vývoj mlţe negativně ovlivnit objem remitancí, které tvoří hlavní prvek kladných efektů migrační bilance zdrojových zemí. Nejnovější empirický však prokázal, ţe právě kvalifikovaní migranti remitují více.81 Remitance mají vý77
Viz VAVREČKOVÁ J.; BAŠTÝŘ, I. Působení fenoménu brain drain … Praha: VÚPSV, 2009,
s. 8-9. 78
Viz ibidem, s. 9.
79
Pokud emigrace trvá kratší dobu, neţ 12 měsíců, nazývá se (dle interpretace IMF) „kom-
penzace zaměstnanců“ Viz Migration, Remittances and Development. Paris: OECD, 2005, s. 14. 80
Viz např. FAINI, Riccardo. Remittances and the Brain Drain, In IZA Discussion Paper No.
2155, June 2006, passim. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >. 81
Viz BOLLARD, Albert; McKENZIE, David (et al.). Remittances and the Brain Drain Revi-
sited: The Microdata Show That more Educated Migrants Remit More, In IZA Discussion Paper No. 4534, October 2009, passim. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >. Tato studie potvrdila souvislost vyššími výdělky této skupiny, jejichţ význam byl dříve sniţován širokou paletou přisuzovaných socioekonomických omezení.
33
znamný dopad na ţivotní úroveň příbuzných v domácí zemi a zprostředkovaně podporují ekonomický růst inkasující země. Jejich důleţitost je nejvíce patrná z kaţdoročně rostoucích objemů, kterých remitance nabývají. V roce 2007 se jejich výše celosvětově pohybovala okolo 318 miliard USD, přičemţ jejich výše byla srovnatelná s úhrnem FDI a přibliţně třikrát převyšovala oficiální rozvojovou pomoc (ODA).82 Odhaduje se, ţe pokud by bylo moţné vzít v potaz rovněţ neoficiální toky, remitance by zřejmě představovaly největší finanční tok mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi.83
82
Viz VAVREČKOVÁ J.; BAŠTÝŘ, I. Působení fenoménu brain drain … Praha: VÚPSV, 2009,
s. 10. Obdobné závěry lze vyvodit i z dat pro rok 2002, kdy remitance dosahovaly 83.7% FDI a byly opět cca třikrát vyšší neţ ODA a tvořily 2.4% souhrnného HDP rozvojových zemí. Viz Migration, Remittances and Development. Paris: OECD, 2005, s. 15. 83
Viz Ibidem, s. 197.
34
3 Migrace a její důsledky ve vybraných zemích střední Evropy 3.1 Historické kontexty vývoje regionu K analýze pracovní migrace zemí středoevropského regionu jsem si zvolil státy, které tvoří skupinu zemí tzv. Visegrádské čtyřky (V4). Jedná se tedy (vedle České republiky) o Polsko, Slovenskou republiku a Maďarsko.84 Uvedené státní útvary spojuje nejen geografická blízkost, ale i širší sociální, kulturní a historické vazby, které se logicky projevují ve vzájemné provázanosti a určitých společných charakteristikách migračních toků. V minulosti byly zmíněné země rovněţ členy RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci).85 V důsledku obchodních aktivit a na základě vnitřních dohod skupiny docházelo k nezanedbatelnému pohybu pracovníků mezi jednotlivými členskými zeměmi. Z hlediska kvalifikační struktury reprezentovali tehdejší pracovní migranty zejména zástupci odborných profesí se střední i vyšší kvalifikací. Méně početnou, avšak z hlediska finančního přínosu státním rozpočtům domácích zemí významnou skupinu tvořili špičkoví specialisté.86 Po rozpadu tzv. východního bloku koncem 80. a počátkem 90. let 20. století zanikla rovněţ RVHP, jejímţ pomyslným nástupcem pro uvedené země středoevropského regionu se stala moderní a demokratická aliance V4.
84
Skupina vznikla jako tříčlenná aliance V3 dne 15. ledna 1991, po rozdělení ČSFR se její
označení změnilo na V4, neboť členství zůstalo oběma nástupnickým státům. Viz Wikipedie. http://cs.wikipedia.org/wiki/Visegrádská_skupina. 85
Zaloţena 8. ledna 1949. Jednalo se o hospodářsko-politickou organizaci, sdruţující po 2.
světové válce země, ovládané tehdejším Sovětským svazem. Členské státy: Bulharsko (1949), Československo (1949), Maďarsko (1949), Polsko (1949), Rumunsko (1949), Sovětský svaz (1949), Albánie (1949), NDR (1950), Mongolsko (1962), Kuba (1972) a Vietnam (1978). Viz Wikipedie. http://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_vzájemné_hospodářské_pomoci. 86
Jednalo se především o zástupce chemického průmyslu, inţenýrského stavebnictví a
energetiky.
35
3.2 Vliv členství v EU na pohyb pracovních sil a migrační politiku zemí V4 Významným mezníkem pro soudobý vývoj pracovních migrací v rámci daného regionu se stal společný vstup členských zemí V4 do Evropské unie v roce 2004 (rozšíření z EU 15 na EU 25). Neméně důleţitou událostí z hlediska pracovních migrací bylo další rozšíření Unie v roce 2007, kdy přistoupilo Rumunsko a Bulharsko (EU 27), tedy státy, které zaujímají významné místo mezi zdrojovými zeměmi imigrace do zkoumaného regionu. Rozšíření EU východním směrem mělo zřejmý dopad na pracovní trhy původních i nově přistoupivších zemí. Novým členům přineslo členství nutnost harmonizace legislativy ve vztahu k pracovním migracím a pohybu obyvatelstva obecně, a rovněţ se výrazně odrazilo v ekonomických stimulech migračních toků, tj. v migračních potenciálech, do i z těchto zemí. Z těchto důvodů je potřebné posuzovat kvalitativní a kvantitativní charakteristiky jejich migračních toků a trhů práce v kontextu EU. Nejvýznamnějším aspektem ovlivňujícím pracovní trhy členských zemí je ustanovení Maastrichtské dohody o volném pohybu pracovních sil (a nejen jich) uvnitř EU. Z něj mj. vyplývá právo občana členského státu vykonávat pracovní činnost v libovolné zemi EU a rovněţ moţnost setrvat v cizí zemi i po skončení pracovních aktivit.87 Jak však upozorňuje Ivo Baštýř, právo volného pohybu se nevztahuje na zaměstnance státní správy, taktéţ omezuje přístup do armády, soudnictví, k policii a vedoucím pozicím veřejné správy.88 Občané nových členských států střední Evropy však nemohou práva volného pohybu dosud plně vyuţít vůči všem původním členským zemím, jakoţ i stá-
87
Dále k problematice viz WHELANOVÁ, Markéta. Sociální právo ES, passim. (9 s.) [online].
Internetové stránky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Vyhledáno 30. května 2010. Dostupné na http://www.poradna-prava.cz/folder05/socialni_pravo.pdf. 88
BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky … Brno: Masarykova Univerzita, 2005, s. 74.
36
tům EFTA89, z důvodu přechodných bilaterálně uplatňovaných omezení90 ukotvených v přístupových smlouvách.91 Mezi novými členy EU nebyla zaváděna ţádná omezení, volný pohyb platil od počátku jejich členství. 92 Vedle upouštění od přechodných omezení hrálo, ve smyslu naplnění myšlenky volného pohybu, významnou roli otevření „Schengenského prostoru“93 zemím V4. Kromě dopadů na pohyb pracovních sil přinesl vstup zemí středoevropského regionu do EU nutnost aplikovat společnou migrační politiku vůči občanům třetích zemí, uplatňovanou v rámci Unie.94 Tato společná politika vznikla nejen z potřeby chránit vnitřní pracovní trh EU, ale rovněţ jako nástroj k provádění koordinované migrační politiky, jehoţ cílem bylo zmírnit negativní dopady demografického vývoje členských států, a zajistit dodatečné pracovní síly s ohledem na strukturu neuspokojené pracovní poptávky. Společná imigrační politika má ambivalentní charakter, na jedné straně obsahuje restriktivní opatření, na straně druhé selektivní podporu imigračních toků.
89
EFTA (European Free Trade Association). Současnými členy jsou Lichtenštejnsko, Island,
Norsko a Švýcarsko. Jedinou zemí, která neomezila přístup na pracovní trh je Island. 90
Omezení přístupu na pracovní trhy samozřejmě neznamená jejich uzavření, ale spočívá
v nutnosti získat pracovní povolení vydávaná úřady práce dotčených zemí. V zemích, které neomezují přístup na pracovní trh, platí pouze povinnost informovat úřad práce o zaměstnání pracovníka z členské země EU/EFTA se vznikem i ukončením pracovního poměru. 91
Dohodnutá maximální platnost těchto opatření byla stanovena na 7 let (tj. vyprší v roce
2011), s tím, ţe první revize přechodných ustanovení byla plánována po dvou letech, s moţností prodlouţení o další 3 roky. Vyuţití plné ochranné doby prodlouţením na 7 let bylo (spíše formálně) podmiňováno oprávněnými argumenty zemí EU 15 o váţném ohroţení jejich pracovních trhů (v souladu s obecně platnou výjimkou čl. 39 Maastrichtské dohody). Od počátku otevřely své trhy Velká Británie, Švédsko a Irsko, v roce 2009 své trhy otevřely zbylé země původní EU 15 s výjimkou Německa a Rakouska. Viz BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky … Brno: Masarykova Univerzita, 2005, s. 73-76. 92
Formální výjimku tvoří Malta, která však vydává pracovní povolení automaticky.
93
Dohoda o odstranění hraničních kontrol mezi členskými státy a zavedení společné vízové
politiky. Mezi členské země patří státy EFTA a EU 27 (s výjimkou Rumunska a Bulharska – dosud pouze podepsali dohodu, Velké Británie a Irska – omezená participace a Kypru – odloţeno plné členství). 94
BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky … Brno: Masarykova Univerzita, 2005, s. 78-81.
37
Restriktivní opatření jsou upravována převáţně formou rezolucí nebo doporučení, která však ze své podstaty netvoří součást unijního práva. Selektivní podpora migrace spočívá zejména v programech stavících na iniciaci příchodu vysoce kvalifikovaných pracovníků s cílem jejich trvalé integrace v cílových zemích. Demografický vývoj spolu s vývojem zaměstnanosti vytvořil v posledních letech potřebu získávat rovněţ pracovníky se střední kvalifikací a sekundárně také nekvalifikovanou pracovní sílu.95 Typickým představitelem programů na výběr kvalifikovaných imigrantů jsou např. tzv. „zelené karty“96, v případě migrantů s niţší kvalifikací je jejich vstup regulován nutností udělení pracovního povolení.97 Institut pracovních povolení umoţňuje usměrnění pracovních pobytů těchto pracovníků formou dočasné imigrace, která nejlépe umoţňuje uspokojit potřeby dočasného zaplnění mezer v nabídce práce. Tato forma je neméně významná z hlediska eliminace případných výdajů sociálních systémů.
3.2.1
Současný vývoj migrací a demografických charakte-
ristik EU 27 s důrazem na země V4 Jak
lze
vyčíst
ze
shromáţděných
statistických
dat
vztahujících
se
k demografickému vývoji Evropské unie, členské státy jsou silně ovlivněny migračními toky a do jisté míry je moţné konstatovat, ţe jsou na nich (z hlediska demografické stabilizace a dorovnání nabídkového deficitu na trzích práce) závislé. Demografický vývoj v letech 2000 aţ 2008 znázorňuje graf č. 1.
95
Příliv nekvalifikovaných imigrantů je však sám o sobě velmi silný (často reprezentovaný
nelegální/neregulérní imigrací) a tudíţ v rámci společné migrační politiky podléhá restrikci. Výjimku tvoří dočasná pracovní povolení udělovaná tzv. sezónním pracovníkům. 96
Systém výběru cizích pracovníků zpravidla slučující pobytové i pracovní povolení.
Z pohledu migrantů přináší pozitiva v podobě rychlosti a niţší komplikovanosti vstupu na pracovní trh, z pohledu cílových zemí zase jednoducho selekci imigrantů a efektivní nástroj k omezení nelegálních (resp. neregulérních) pracovních aktivit cizinců. 97
Součástí procesu získání pracovního povolení je rovněţ nutnost udělení povolení zaměst-
nat konkrétního cizince budoucímu zaměstnavateli. Pracovní povolení je tedy adresné s přesně stanovenou lhůtou.
38
Graf 1.
Přirozená změna populace a čisté migrační saldo v EU
27
▬ Přirozená změna populace
—— Čisté migrační saldo
Zdroj: Data Eurostatu, převzato z MARCU, Monica (2009).98
Jak je patrné, na celkové změně rostoucí populace se přirozený přírůstek obyvatel projevil pouze okrajově. Z dat dostupných pro rok 200899 vyplývá, ţe na celkovém přírůstku ve výši 2 135.04 tisíc obyvatel se imigrace podílela 1 548.72 tisíci, kdeţto přirozený přírůstek byl pouze 586.32 tis. Údaje pro zkoumané země (uváděné v tisících obyvatel) jsou následující: Česká republika – celkový přírůstek 86.41, z toho čistý migrační přírůstek 71.79, a přirozený přírůstek 14.62. Maďarsko – celkový úbytek 14.19, z toho čistý migrační přírůstek 16.61, a přirozený úbytek 30.80. Polsko – celkový přírůstek 20.24, z toho čistý migrační úbytek 14.87, a přirozený přírůstek 35.10. Slovensko – celkový přírůstek 11.26, z toho čistý migrační přírůstek 7.06, a přirozený přírůstek 4.20.100 Nejvyššího celkového přírůstku obyvatel a zejména pak migračního salda dosáhla Česká republika, coţ, jak se domnívám, souvisí s faktem, ţe je jako jediná země skupiny V4 zařazována mezi vysoko-příjmové země (High income
98
MARCU, Monica. The EU-27 population continues to grow. In Eurostat, Data in Focus
31/2009, s. 2. Dostupné z . 99
Od 1. 1. 2008 do 1. 9. 2009 Viz ibidem, s. 2.
100
Pouţitá data čisté migrace jsou statisticky očištěná. Údaje pro EU 27 a Maďarsko jsou
předběţnými odhady.
39
countries and economies), kdeţto zbylé státy do vyšší-střední kategorie (Upper-middle-income coutries).101 S ohledem na uvedené je třeba zdůraznit rovněţ vysoký podíl kladného migračního salda na celkovém přírůstku obyvatel, které v případě ČR dosáhlo 83%, coţ je zřejmě důsledkem relativně vysokých mzdových diferenciálů mezi ČR a zdrojovými zeměmi, a tudíţ příčinou imigračních toků.102 Ve sledovaném období jediné Maďarsko zaznamenalo celkový úbytek obyvatelstva, ovlivněný ovšem negativní přirozenou změnou obyvatelstva. Rovněţ pouze Polsko vykázalo negativní migrační saldo, coţ koresponduje s nejniţší úrovní GNP v rámci sledovaných zemí103, díky čemuţ je pro potenciální imigranty nejméně atraktivní, a coţ zároveň generuje
vysoký
migrační
potenciál
polských
pracovníků
(jak
vyplývá
z následující tabulky). Tabulka 2. Migrace a emigrace Imigrace Země
v tis.
Hrubá míra imigrace v % na tis. obyvatel 2007 2008
2007
2008
ČR
104,4
77,8
10,1
Maďarsko
24,4
:
Polsko
15
Slovensko
8,6
Emigrace v tis.
Hrubá míra emigrace v % na tis. obyvatel 2007 2008
2007
2008
7,5
20,5
6
2
0,6
2,4
:
4,5
:
0,4
:
15,3
0,4
0,4
35,5
30,1
0,9
0,8
8,8
1,6
1,6
1,8
1,7
0,3
0,3
Pozn.: (:) – data nedostupná. Zdroj: Data Eurostatu, převzato z MARCU, Monica (2009).
Při srovnání hrubých měr imigrace a emigrace zemí V4 je pro Polsko nejvíce zřetelný slabý poměr imigrantů vůči obyvatelstvu. U míry emigrace je patrný
101
Viz Migration, and Remittances Factbook 2008. Washington: The World Bank, The Inter-
national Bank for Reconstruction and Development, 2008, s. 33. 102
Samozřejmě počet imigranrů (resp. procentní podíl) nevyjadřuje pouze pracovní migraci,
ale také legální imigranty bez pracovního povolení nebo ţivnostenského oprávnění, pobývající na území ČR zejména díky institutu slučování rodin. 103
Údaje pro rok 2006 GNP per capita (mil. USD): Polsko 8.190, Slovensko 9.870, Maďarsko
10.950, ČR 12.680. Viz ibidem.
40
opačný trend, ovšem narušený výraznou hodnotou pro ČR v roce 2007. 104 Z dostupných dat se mi nepodařilo nalézt vysvětlení pro údaje pro ČR v daném roce, nicméně uváděná hodnota koresponduje s daty pracovních emigrací občanů ČR do vybraných zemí států EU a EFTA, z nichţ je patrný významný nárůst mezi lety 2006 aţ 2007,105 převáţně v případě Velké Británie, coţ je zřejmě mj. důsledkem otevřenosti pracovních trhů vůči občanům ČR a vysokou poptávkou po kvalifikované (vysokoškolsky vzdělané) pracovní síle.106 Svou roli jistě hraje i skutečnost, ţe pobyt v anglicky mluvících zemích je z hlediska jazykové vybavenosti (nejen) této skupiny jedním z nejsnazších. Význam volného pohybu osob v rámci EU 27 na straně jedné a restriktivní unijní politiku vůči občanům třetích zemí dokládá graf č. 2.
Graf 2.
Relativní změny imigrace dle národnostních skupin
pro EU 27
104
Při srovnání statistik obou zemí pro rok 2005 udávaný v % migrantů vůči celkové popu-
laci je pro ČR patrná těsnější blízkost obou údajů (s převahou imigrace). Pro Polsko je rozptyl hodnot výrazný, a koresponduje s hodnotami uvedenými v tab. č. 2. Data čerpána z Migration, and Remittances Factbook 2008. Washington: The World Bank, The International Bank for Reconstruction and Development, 2008, s. 92 (ČR) a s. 184 (Polsko). 105
Viz data ve FRANC, Aleš. Pracovní migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Ekonomické pro-
středí a konkurenceschopnost. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, tab. 29 na s. 68. 106
Viz VAVREČKOVÁ, Jana a kol. Migrace odborníků do zahraničí a potřeba kvalifikovaných pracovních sil.
1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006, s. 26, 28, 31.
41
▬▬ Celkem ▬ - ▬ Státní příslušníci ▬ ▬ Ostatní občané EU 27 - - Občané členských zemí Pozn.: Rok 2002 = 100%. Zdroj: Data Eurostatu. Převzato z HERM, Anne (2008).107
Zatímco míra emigrace občanů zemí EU 27 do jiných členských zemí se v průběhu zkoumaného období zvýšila přibliţně o 50% (tj. v průměru 10% ročně), míra penetrace vnitřního prostoru občany nečlenských zemí sice také rostla, ovšem pouze o necelých 30% (tj. v průměru o cca 6% ročně).108 V absolutním vyjádření však stále dominuje imigrace občanů třetích zemí. V roce 2006 z celkového počtu 3,5 mil. imigrantů do členských zemí EU 27 tvořili cizinci většinu (cca 3 mil. – 86%), v níţ měli majoritní zastoupení občané nečlenských zemí EU (1,8 mil.). Zbylou část tvořili státní příslušníci vracející se do země svého původu.109 Pozadí migračních toků v EU představuje migrační potenciál. Při průzkumu tohoto aspektu vycházím z výzkumu Eurobarometr110 a dat Eurostatu. 111 Primárním zjištěním výzkumu Eurobarometru je skutečnost obecně velmi
107
HERM, Anne. Recent migration trends: citizens of EU-27 Member States become ever more
mobile while EU remains attractive to non-EU citizens. In Eurostat, Statistics in Focus 98/2008, s. 1. 108
Ve vztahu k výchozímu roku 2002.
109
HERM, Anne. Recent migration trends…. In Eurostat, Statistics in Focus 98/2008, s. 2.
110
Eurobarometr 64.1 – Geografická mobilita a mobilita na trhu práce. Sběr dat proběhl
v září 2005. Viz VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých migrantů … Praha: VÚPSV, 2007, s. 11-12. 111
Viz tabulky č. 3 a 4.
42
nízké úrovně geografické mobility, která je významnou, nikoli však nutnou podmínkou vzniku migračního potenciálu. Vzhledem k tomu, ţe sběr dat pro tento průzkum proběhl v roce 2005, není překvapující, ţe zvláštní pozornost věnoval zemím V4. Závěry průzkumu lze shrnout tímto způsobem: země EU 15 lze rozdělit do dvou skupin, první s výší migračního potenciálu v rozmezí 1,4% aţ 2,9%; druhá skupina má mírně vyšší hodnoty; nové členské země lze rovněţ rozdělit do dvou skupin, tentokrát s migračním potenciálem vysokým (2,4% aţ 4,2%) a relativně nízkým (0,5% aţ 1,8%). K zemím první skupiny patří ze států V4 pouze Polsko, zbylé země byly zařazeny ke druhé skupině. Uvedené závěry korespondují s předchozími zjištěními této kapitoly, a rovněţ výrazně reflektují data v tabulkách č. 3 a 4. Tabulka 3. Země, jejichž občané jsou nejpočetnějšími imigranty členských států EU – rok 2006 ČR
Maďarsko
Slovensko
občané z
počet
občané z
počet
občané z
počet
Ukrajina
30 150
ČR
1 294
Rumunsko
6 813
Slovensko
6 781
Polsko
1 132
Ukrajina
2 365
Vietnam
6 433
Ukrajina
1 007
Čína
1 466
Rusko
4 675
Německo
913
Německo
1 176
Moldavsko
2 377
Srbsko a Černá Hora
640
Srbsko a Černá Hora
1 120
Pozn. Výběr zemí V4 – data pro Polsko nejsou dostupná. Zdroj: Data Eurostatu. Převzato z HERM, Anne (2008).112
Tabulka č. 3 potvrzuje významné geograficko-ekonomické vazby mezi zeměmi V4. Uvedený závěr je bohuţel oslaben absencí polských dat. Z estimace provedené z podrobných údajů o imigrantech v Polsku v roce 2006113 lze vyvodit, ţe podíl občanů států V4 na Polské imigraci není příliš významný.
112
Ibidem, s. 9-10.
113
HERM, Anne. Recent migration trends…. In Eurostat, Statistics in Focus 98/2008, tab. 1
na s. 9.
43
Z celkového počtu 10 802 bylo 1 824 cizinců, z toho pouze 409 občanů EU 27.114 Údaje pro Maďarsko skrývají významný aspekt, jenţ se můţe v určité míře týkat i ostatních zemí V4, a sice příchod občanů s maďarským původem (národností) z okolních zemí. Dušan Drbohlav v této souvislosti uvádí, ţe „většina migrantů přichází ze sousedních zemí a je maďarské národnosti. Okolo 80% příchozích v letech 1989-1990 představovali rumunští občané, většinou maďarského původu.“115 Jak dále poznamenává, i přes přechodné sníţení v roce 1996, dosáhl v roce 2003 dvou třetin počtu příchozích. Tabulka 4. Země, jejichž občané jsou nejpočetnějšími imigranty členských států EU – rok 2006 Dánsko
Německo
Nizozemí
občané z
počet
občané z
počet
občané z
počet
Polsko
3 616
Polsko
152 733
Německo
7 150
Německo
2 743
Turecko
30 720
Polsko
6 772
Norsko
1 880
Rumunsko
23 743
Velká Británie
3 583
USA
1 840
Maďarsko
18 654
USA
3 121
Ukrajina
1 650
Čína
2 908
Švédsko
Rakousko
Velká Británie
občané z
počet
občané z
počet
občané z
počet
Německo
16 223
Irák
10 850
Polsko
59 771
Srbsko a Černá Hora
7 423
Polsko
6 347
Indie
56 850
Polsko
6 035
Dánsko
5 137
Čína
25 927
Turecko
4 897
Somálsko
2 974
JAR
16 213
Rumunsko
4 757
Německo
2 883
Austrálie
26 004
Pozn. S důrazem na imigranty ze zemí V4. – Srbsko a Černá Hora: po r. 2006 rozděleno. Zdroj: Data Eurostatu. Převzato z HERM, Anne (2008).
114
Enormní podíl občanů polské národnosti (8 978) potvrzuje dřívější závěr o nízké atrakti-
vitě Polska z hlediska potenciálních migrantů. 115
DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů (Česko v evropském
kontextu). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2008, cit. s. 265.
44
Tabulka č. 4 jednoznačně potvrzuje předchozí závěry o vysokém migračním potenciálu polských občanů, odvozené z dat demografické bilance uvedené v úvodu této kapitoly. Zároveň jsou plně v souladu s jiţ zmiňovaným průzkumem Eurobarometru. S ohledem na časový rozptyl dat relevantních k tomuto závěru (2005 aţ 2008) lze konstatovat, ţe nastíněné charakteristiky mají setrvalý charakter. Obdobnou souvislost jako pro rumunské migranty v Maďarsku lze zmínit v kontextu polských imigrantů v Německu. V tomto případě se kauzalita liší jak v objemu, tak v důsledcích. Díky bohatému prolínání obou národů v historii má poměrně významná část polských občanů německou národnost (na rozdíl od ČR, kde byli občané německé národnosti po skončení 2. světové války násilně odsunuti za české hranice). Zmíněná skutečnost umoţnila těmto občanům zaţádat o pas tehdejší NSR, coţ jim umoţnilo volný přístup na německý pracovní trh. Následné prvotní emigrace umoţnily vytvoření sociálních sítí, které představovaly důleţitý motivační faktor pro další polské občany, zejména po vstupu Polska do EU.
3.3 Pracovní migrace a trhy práce zemí V4 3.3.1
Charakteristika zaměstnanosti
Pro potřeby analýzy vývoje zaměstnanosti na trzích práce lze jako vhodný ukazatel pouţít míru zaměstnanosti.116 Údaje uvedené v tabulce č. 5 je mj. zajímavé porovnat se záměry Lisabonské strategie.117
116
Jedná se o podíl pracujících osob na celkovém počtu populace v dané věkové skupině.
Oproti míře nezaměstnanosti zahrnuje pouze skutečně pracující část obyvatelstva, tudíţ je vhodnějším ukazatelem pro stanovení nabídky práce. Viz TOMEŠ, Zdeněk; ŽÍDEK, Libor, a kol. Determinanty hospodářského růstu v zemích východní Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 25. 117
Hlavním cílem Lisabonské strategie byla podpora hospodářského růstu s důrazem na
plnou zaměstnanost, sociální soudrţnost a trvale udrţitelný rozvoj. Pro zaměstnanost byl
45
Tabulka 5. Míra zaměstnanosti EU 27 a V4 Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU (v %) 3. čtvrtletí 2009 Země
15-64 let celkem muži 64,8 71,0 65,2 73,7 55,5 61,2 59,9 66,9 60,1 67,4
EU 27 Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko
ženy 58,7 56,5 49,9 53,0 52,8
55-64 let celkem muži 46,2 54,9 46,4 58,9 32,8 40,5 33,2 45,7 40,2 55,3
ženy 37,9 34,8 26,6 22,2 27,1
Zdroj: Data Eurostatu. Převzato z Analýzy ČSÚ.118
Cíle
Lisabonské
strategie
ohledně
celkové
míry
zaměstnanosti
se
v celoevropském průměru nepodařilo naplnit, z členských zemí překročila hranici 70% necelá pětina zemí EU 27. 119 Z pohledu zemí V4 se průměr EU podařilo překročit pouze ČR, zbylé země se pohybují na dolní hranici tohoto ukazatele v rámci EU. Genderové rozlišení dat ukazuje přetrvávající výrazný rozdíl v zaměstnanosti muţů a ţen v EU, nízký diferenciál vykazují zejména severské země a překvapivě Estonsko, největšího rozdílu absolutně dosahuje Malta, z původních zemí EU 15 je nejvýraznější v Itálii. Ze zkoumaných zemí V4 dosáhla nejvyššího rozdílu ČR (17,7%), ovšem při absolutně nejvyšších hodnotách míry zaměstnanosti muţů i ţen. Nejhorší parametry ve všech sledovaných ukazatelích (s výjimkou genderového diferenciálu) mezi zeměmi V4 vykazuje Maďarsko. Analýza ČSÚ uvádí, ţe z uvedených dat120 (třetí Q 2009) lze vyvodit výrazné sníţení míry zaměstnanosti ve většině zemí EU. 121 Pozitivní vývoj měla míra zaměstnanosti starší věkové skupiny díky zvýšení zaměstnanosti ţen.
stanoven cíl dosáhnout alespoň 70% míry zaměstnanosti v roce 2010. Viz BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky … Brno: Masarykova Univerzita, 2005, s. 31. 118
Změny v zaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. Internetové
stránky ČSÚ. Analýzy. Vyhledáno 29. května 2010. Dostupné na . 119
Viz ibidem.
120
Ibidem.
46
121
Meziroční pokles kategorie 15-64 let o 1,5%, pro průměr EU 27. Viz ibidem.
47
Tabulka 6. Struktura zaměstnanosti dle odvětví EU 27 a V4 Struktura zaměstnanosti v zemích V4 vesměs konvenuje s průměrem
Slovensko
za EU 27. Výraznější rozdíly se vyMaďarsko
EU27
Sekce odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE)
Česká republika
Struktura zaměstnaných 15-64letých osob podle odvětvové sekce
3. čtvrtletí 2009 Zemědělství, lesnictví a ry4,8 3,2 4,7 3,5 bářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady Stavebnictví Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti
0,4 1,1 0,2 0,5 16,1 25 21 23 0,8 1,1
1 1,4
0,7 1,1 1,2 1,6 8 10 7,9 11 14,1 13 15 13 5,1 6,8 6,7 6,4 4,5 3,9 4,2 4,7 2,8 2,6 2,3 2,1 3 2,3 2,5 2,5
skytují např. v oboru zpracovatelský průmysl, hodnoty zemí V4 jsou vyšší neţ průměr EU (zejména v ČR a Slovensku). Naopak ve zdravotní a sociální péči pracuje v zemích V4 méně osob, coţ zřejmě zohledňuje fakt, ţe těchto pracovníků je na jejich trzích práce nedostatek, mj. způsobený citelným odlivem pracovních sil do zahraničí. Nejčastějšími zaměstnáními v zemích V4 dle absolutního počtu pracovníků jsou (v sestupném pořadí):
zpracovatelský
průmysl,
velko- maloobchod + opravy motoro-
0,7 0,8 0,5 0,5
vých
4,9
4 3,5 3,6
shodně jsou zastoupena odvětví: do-
3,8 2,3 3,1 2,3
pravy a skladování, veřejné správy +
7,3 6,6 8,1 7,6
obrany + pov. sociálního zabezpeče-
7,1 5,9 8,4 6,9 10,1 6,7 6,6 6,4
vozidel,
stavebnictví;
téměř
ní, vzdělávání, a zdravotní a sociální péče.
1,6 1,6 1,6 1,3 2,4 1,9 2,2 1,4
Zdroj: Data Eurostatu. Převzato z Analýzy ČSÚ.
Analýza ČSÚ uvádí, ţe ze srovnání se staršími daty je patrný zejména pokles osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu, i přes nejvyšší dosaţenou hodnotu tento trend platí i pro ČR. Podstatným zjištěním je rovněţ třetí nejvyšší podíl plných pracovních úvazků v ČR vůči zemím EU 27. Pokud jde o 48
částečné úvazky, zaznamenala ČR stejné zvýšení jako průměr EU 27 (0,7%), ovšem jejich podíl zůstal v ČR nadále nízký. Podíl termínovaných pracovních smluv dosáhl pouze výše 8,7%, coţ je jedenáctá nejniţší hodnota průměru EU 27, přestoţe byla ČR jednou ze zemí, které zaznamenaly meziroční nárůst o 0,5%.
3.3.2
Imigrační toky v zemích V4
Pracovní migrace v zemích V4 je v současnosti (po vstupu do EU) regulována třemi kategoriemi, které odpovídají povinnostem a s nimi souvisejícími povoleními, jejichţ splnění umoţňuje výkon pracovní činnosti (viz výše). Zmíněné kategorie rozdělují imigranty na následující skupiny: 1. cizinci bez omezení vstupu na trh práce (občané EU a EFTA) – pro tyto pracovníky platí pouze povinnosti zaměstnavatele ohlásit vznik jejich pracovního poměru122 2. cizinci s nutností získat pracovní povolení (občané nečlenských zemí EU a EFTA) – pracovní povolení vydává příslušný úřad práce 3. cizinci bez nutnosti získat povolení k zaměstnání (občané nečlenských států EU a EFTA) – jde o pracovníky získávané pomocí programů selektivního výběru (např. „zelené karty“).123 Samostatnou kapitolu tvoří cizinci – drţitelé ţivnostenského oprávnění. Pokud se jedná o občany první skupiny, výkon podnikání není podmíněn splněním ţádné další podmínky. Pro občany z druhé skupiny platí nutnost získat povolení ke vstupu na území státu (Schengenského prostoru). Neméně významnou, ovšem z hlediska existujících dat těţce kvantifikovatelnou sku-
122
Tato povinnost není často dodrţována, jak vyplývá z prováděných kontrol. Tento fakt
významně zkresluje shromaţďované statistiky. 123
Podobnou typologii pracovních migrací uvádí Aleš Franc, viz FRANC, Aleš. Pracovní mi-
grace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Faktory konkurenceschopnosti … Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 60.
49
pinu pracovních imigrantů tvoří nelegální pracovní migranti. Studie Milady Horákové124 udává počet nelegálně zaměstnaných pracovníků k 30. 6. 2006 ve výši 1 580 osob.125 Dopady nelegální pracovní migrace jsou popsány výše. Tabulka 7. Počet zahraničních pracovníků s pracovním povolením / registrací a jejich podíl na domácí pracovní síle (v %) ČR
Slovensko
Maďarsko
Polsko
rok
a
b
a
b
a
b
a
b
1995
111 859
2,14
3 650
0,15
7 554
0,04
21 009
0,53
2006
185 075
3,56
10 233
0,39
10 304
0,06
64 626
1,52
Pozn.: sloupec (a) je počet cizích pracovníků, sloupec (b) podíl na domácích Převzato z: FRANC (2008).126
Aleš Franc k datům uvedeným v tabulce č. 7 uvádí, ţe podíl imigrantů z členských a nečlenských států EU byl v podstatě vyrovnaný. V ČR byli z členských zemí nejčastěji zastoupeni občané Slovenska (85%) a Polska (14%), a pokud jde o migranty z nečlenských zemí, byli nejpočetnější občané Ukrajiny (více neţ 50%), a Vietnamu (cca 20%).127 Pro srovnání uvedených dat jsem pouţil Statistickou ročenku MPSV za rok 2009.128 Ze statistické ročenky MPSV je patrné, ţe k datu 31. 12. 2009 bylo
124
HORÁKOVÁ, Milada. Zahraniční pracovní migrace v České republice dva roky po vstupu
ČR do EU. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006, s. 58. 125
Tento údaj je však nutně podhodnocený, je výsledkem provedených kontrol u zaměstna-
vatelů. Franc uvádí, ţe skutečná rozsah nelegálně zaměstnaných cizinců výrazně převyšuje počty legálně zaměstnaných. Viz FRANC, Aleš. Pracovní migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Faktory konkurenceschopnosti … Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 63. 126
FRANC, Aleš. Migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Konkurenceschopnost ekonomiky …
Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 90. Pro ČR jsou data za rok 2005. 127
Specifikem vietnamské komunity v ČR je vysoký podíl ţivnostenských oprávnění, coţ, dle
mého názoru, vychází z bohatého zastoupení této komunity v ČR jiţ před rokem 1989. 128
DUŠÁNKOVÁ, Olga; PROCHÁZKOVÁ, Eva; PTÁČNÍKOVÁ, Naděţda; ŠEBESTOVÁ, Lucie.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. Praha: MPSV, Odbor analýz a statis-
50
v ČR zaměstnáno 230 709 cizinců. Stejně jako v roce 2005 převaţují cizinci z členských zemí a EFTA (139 315), a rovněţ počet občanů Slovenska a Polska zachovává pořadí uvedené pro rok 2005. U občanů Slovenska však došlo k mírnému poklesu podílu na 70% (z předchozích 85%), podíl občanů Polska se téměř nezměnil (14,5%). Zřejmě s ohledem na rozšíření EU v roce 2007 zaujali třetí místo občané Bulharska. Mezi cizinci z nečlenských zemí uhájili první místo občané Ukrajiny, ovšem na druhou pozici se dostali občané Moldavska. Občanů bez nutnosti povolení pracovalo na území ČR 17 680, drţitelů zelených karet bylo 51. Počet cizinců s ţivnostenským oprávněním byl 87 753. Poslední dostupná data k této problematice, která korespondují s výše uvedeným, obsahuje následující tabulka.
tik, 2010. Internetové stránky MPSV ČR. Vyhledáno 25. května 2010. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
51
Tabulka 8. Zaměstnávání cizích státních příslušníků za období květen 2010 podle států – výběr prvních 10-ti
Počet celkem Stát
Informace - cizinci, Informace - občané kteří nepotřebují EU/EHP + Švýcarpovolení k zaměstska nání
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
Slovensko
97 950
34 829
97 950
34 829
Ukrajina
49 386
19 276
Polsko
19 212
4 705
19 212
4 705
Bulharsko
4 943
1 653
4 943
1 653
Moldavsko
4 410
1 516
Rumunsko
3 879
1 027
Mongolsko
3 548
Rusko Vietnam Německo
Stát
Platná povolení k zaměstnání
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
9 409
5 376
39 911
13 876
634
290
3 776
1 226
2 055
717
451
2 831
1 604
3 507
1 884
1 684
952
1 823
932
3 278
936
1 549
433
1 729
503
2 903
578
Zelené karty - typ A bez klíčového personálu
3 879
2 903
1 027
578
Zelené karty - typ B Zelené karty - typ C
Zelené karty - klíčový personál
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
10
3
22
6
28
14
6
1
0
0
0
0
0
0
0
0
Mongolsko
0
0
0
0
0
0
0
0
Rusko
0
0
0
0
0
0
0
0
Vietnam
0
0
0
0
0
0
0
0
Slovensko Ukrajina Polsko Bulharsko Moldavsko Rumunsko
Německo
Zdroj: Aktuální statistiky MPSV za květen 2010.129
129
Zaměstnávání cizích státních příslušníků za období květen 2010 podle států. Statistická
tabulka. Internetové stránky MPSV ČR. Vyhledáno 24. června 2010. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro> (Zaměstnanost – Statistiky – Zaměstnávání cizinců).
52
Franc dále uvádí, ţe ve Slovenské republice byli nejčastějšími imigranty občané ČR (téměř polovina) a polští imigranti tvořili přibliţně 13%. V Polsku tvoří největší skupinu imigrantů občané Ukrajiny, dále pak Běloruska a Ruska, následovaní občany Vietnamu. Jak jiţ bylo zmíněno u obecných migračních toků, mezi cizinci na Maďarském trhu práce hrají dominantní postavení cizinci maďarské národnosti. Z tohoto hlediska jsou nejpočetnější skupinou občané Rumunska, jejichţ podíl však ve sledovaném období klesl zhruba na polovinu, naopak významné zvýšení zaznamenal v tomto období počet občanů ze Slovenska (téměř pětinásobek). Rovněţ významnou skupinou jsou v Maďarsku občané Ukrajiny. Zmíněné údaje korespondují se závěry uvedenými v tabulce č. 3 (na s. 61).
3.3.3
Pracovní emigrace v zemích V4
Přesně kvantifikovat počty pracovních emigrantů z jednotlivých zemí je s ohledem na nedostatečnou evidenci těchto údajů obtíţné. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pracovní trhy Velké Británie, kde jsou shromaţďována poměrně přesná data o výskytu pracujících cizinců. Ze statistik Velké Británie pro období květen 2004 aţ březen 2007 pro země V4 vyplývá:130 absolutně největší počet ţádostí o vstup na pracovní trh podali občané Polska, následovaní občany Slovenské republiky, ČR a Maďarska. Z pohledu podílu emigrantů na domácí populaci zdrojových zemí V4 jsou údaje následující: největší podíl zaznamenalo Slovensko (1,42 %) následované Polskem (1,03 %), ČR (0,28 %) a Maďarskem (0,19 %). V uvedeném období lze vysledovat pokles ţádostí u ČR a Slovenska, naopak Maďarsko i Polsko si udrţelo rostoucí tendenci.
130
VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých mi-
grantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci: (se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, tab. na s. 16-17.
53
Z pohledu ČR lze podobnou tendenci vysledovat i v počtech občanů migrujících na trh Německa. Z dat pro roky 1994 aţ 2008 vyplývá,131 ţe počet českých migrantů ve sledovaném období klesal (ze 4 342 v r. 1994 na 916 v r. 2008). Výjimku v tomto trendu představuje rok 2001, v němţ Německo zahájilo program zelených karet pro specialisty v oboru IT. Po mírném zvýšení počtu migrantů v uvedeném roce došlo k návratu k přetrvávající tendenci zvýrazněné ukončením programu v r. 2005. Tabulka 9. Počet pracovních emigrantů a jejich podíl na pracovní síle v roce 2006 ČR a
b
27 017
0,5
Slovensko a 193 679
Polsko a
b 7,3
438 000
b 2,5
Maďarsko a 50 000
b 1,2
Pozn.: sloupec (a) je počet cizích pracovníků, sloupec (b) podíl na domácích Převzato z: FRANC (2007).132
Ke zkoumaným zemím Franc uvádí následující:133 nejvýraznější zdrojovou zemí pracovní migrace ve skupině V4 je Polsko, za povšimnutí stojí rovněţ poměrně vysoký podíl občanů Slovenské republiky vzhledem k domácí pracovní síle. Uvedený podíl pro ČR a Maďarsko je velmi nízký (1 %), coţ koresponduje se zjištěnými nízkými migračními potenciály těchto zemí (viz výše). Významným aspektem pracovních migrací jsou toky remitancí mezi zdrojovou a cílovou zemí. Z údajů pro migrační toky explicitně vyplývá, ţe ze zemí V4 jsou remitance nejvýznamnějším ukazatelem pro ČR a Polsko, s ohledem na rostoucí podíl slovenských občanů na zahraničních pracovních trzích, platí totéţ v poslední době i pro Slovensko, ovšem nikoliv v absolutním vyjá-
131
Viz HORÁKOVÁ, Milada; MACOUNOVÁ, Ivana. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulle-
tin č. 22. Praha: VÚPSV, 2009, tab. č. 21. [online]. Internetové stránky VÚPSV. Vyhledáno 25. května 2010. Dostupné na . 132
FRANC, Aleš. Pracovní migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Faktory konkurenceschopnosti
(komparace zemí V-4). Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 64. 133
FRANC, Aleš. Migrace. In SLANÝ, Antonín, a kol. Konkurenceschopnost ekonomiky …
Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 91-92.
54
dření, ale ve vztahu k dosahovanému HDP. ČR měla v roce 2006 nejvyšší odliv ve výši 2 831 mil. USD, coţ tvořilo téměř 2 % HDP. Naopak u Polska byl dominantní příliv ve výši 4 370 mil. USD, coţ představovalo téměř 1,3 % HDP. Pro Slovensko byl rovněţ důleţitý příliv ve výši 424 mil. USD, coţ představovalo téměř 0,8 % HDP.134 Významný převis odlivu nad přílivem remitancí v případě ČR dokládá rovněţ sborník OECD, 135 jenţ řadí ČR na 9. místo mezi příjemci remitancí ve vztahu k čisté migraci.
134
Ibidem.
135
The Development Dimension. Migration, Remittances and Development. Paris: Organisation
for Economic Co-operation and Development, 2005, s. 191.
55
Závěr Vývoj mezinárodních pracovních migrací ve zkoumaných zemích skupiny V4 ve sledovaném období konvenoval s celosvětovým růstem celkového objemu migračních toků. Nelze však konstatovat, ţe by vývoj pracovních migrací vykazoval téměř výhradně identické rysy, spíše naopak. Migrační toky zemí V4 se lišily v objemu, intenzitě i směru. Charakteristikou společnou pro tyto země, která potvrdila jejich hlubší vzájemnou provázanost, byl nezanedbatelný podíl občanů jednotlivých zemí skupiny na imigračních tocích uvnitř tohoto neformálního celku. Jak je zřejmé z motivačních charakteristik pracovně-migračních toků identifikovaných ve druhé kapitole, výrazný výskyt těchto pracovníků primárně nesouvisí s motivačními aspekty, které iniciují opuštění domácího pracovního trhu.136 Příčinu, která pravděpodobně nejvíce ovlivňuje uvedený jev, tvoří historické, sociální a kulturní vazby zemí V4. Z motivačních aspektů pracovní migrace, které by v tomto případě mohli hrát svou roli, lze připustit pouze ty, jeţ se řadí mezi druhotně významné. V rámci zemí V4 jimi mohou být geografická a jazyková blízkost. Z hlediska dopadů pracovních migrací na ekonomiku lze země rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří Česká republika spolu s Maďarskem. Obě země vykazují nízkou úroveň migračního potenciálu, která se odráţí v emigračních tocích z těchto zemí. V případě České republiky je odliv pracovní síly nejniţší jak absolutně, tak v poměru k domácí pracovní síle.137 U Maďarska jsou zmíněné hodnoty rovněţ nízké, avšak podíl emigrantů na pracovní síle je, vůči ČR, zhruba dvojnásobný. Pozorovaný rozdíl lze nalézt rovněţ u pracovních imigrací obou zemí. Zatímco ČR je s výrazným rozdílem, oproti zbylým zemím V4, nejvýznamnější cílovou zemí imigrantů, hodnoty pro Maďarsko dosahují, v porovnání s ČR, třetinové úrovně pro počet imigrantů. U podílu na pracov136
Tedy zejména mzdovým diferenciálem.
137
Údaje z roku 2006.
56
ní síle je sledovaný rozdíl mírně niţší. Obě země však dosahují kladného migračního salda. Z uvedeného lze vyvodit, ţe vliv pracovně-migračních toků na ekonomiky obou zemí je spíše pozitivní, pracovní migrace pomáhá zaplňovat strukturální mezery v nabídce práce a přispívá k hospodářskému růstu obou zemí. Druhou skupinu tvoří Polsko a Slovensko. Obě země vykazují vyšší úroveň migračního potenciálu oproti zemím první skupiny, v případě Slovenska se jedná o poměrně nedávné zvýšení. Pracovní emigrace z obou zemí jsou výrazně vyšší, neţ u ČR a Maďarska. Poláci tvoří stabilně významný zdroj imigračních pracovníků velkého počtu zemí. Počet osob emigrujících z Polska s cílem najít si práci v nové zemi několikanásobně překračuje průměr skupiny V4. V podílu počtu emigrantů na pracovní síle, však čelní pozici zaujímají občané Slovenska.138 Jako cílové země pracovní migrace jsou Polsko i Slovensko v kontextu zemí V4 nevýznamné. Saldo pracovní migrace je tak pro obě země negativní. Uvedené skutečnosti mohou implikovat negativní dopady na budoucí ekonomický vývoj obou zemí. Zejména v případě Polska, u nějţ jde o dlouhodobý, setrvalý stav, hrozí utlumení ekonomického růstu v důsledku nedostatku pracovníků ve specifických sektorech ekonomiky. Negativní dopady záporné bilance pracovní migrace mohou být, do jisté míry, eliminovány přílivem remitancí (obzvláště významných v případě Polska). Dílčí cíle práce, vymezené zvolenou strukturou, se mi, dle mého názoru podařilo pro první a druhou kapitolu naplnit. Analýza dat pro země V4 byla, bohuţel, ovlivněna obtíţnou přístupností relevantních údajů a mnohdy i jejich nepřesností. Poměrně snadno tak lze dospět k nepřesným závěrům. Při shromaţďování dat jsem mnohokrát narazil na výskyt rozdílných hodnot uváděných pro totoţný údaj a rok. Příčiny spatřuji v rozdílných způsobech sběru dat, jejich zpracování a neexistenci přesných statistik pro mnohé údaje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotím naplnění cíle závěrečné časti práce za částečné.
138
Viz předchozí poznámka.
57
58
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Literatura BARŠOVÁ, Andrea; BARŠA, Pavel. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 308 s. ISBN 80-210-38756. BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80– 210–3722–9. BAŠTÝŘ, Ivo. Porovnání úrovně, vývoje a postavení minimálních mezd a minimálních nákladů práce ve státech Evropské unie. Analýza statistických údajů. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007. 64 s. ISBN 978-80-87007-80-8. BAŠTÝŘ, Ivo. Úroveň a pohyb nákladů práce, nominálních a reálných mezd v ČR a vybraných členských státech EU v letech 2000 a 2006 (monografie zaměřená na mezinárodní komparaci). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. 86 s. ISBN 978-80-7416-021-9. The Development Dimension. Migration, Remittances and Development. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2005. 363 s. ISBN 92-64-01388-1. DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů (Česko v evropském kontextu). 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2008. 311 s. ISBN 978-80-246-1552-3.
59
HORÁKOVÁ, Milada. Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly. Praha: VÚPSV, 2003. 97 s. HORÁKOVÁ, Milada. Migrace v České republice před vstupem ČR do Evropské unie. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2005. 42 s. HORÁKOVÁ, Milada. Zahraniční pracovní migrace v České republice dva roky po vstupu ČR do EU. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 88 s. ISBN 80-87007-34-4. HORÁKOVÁ, Milada (ed.). Zpráva o vývoji pracovních migrací 1993-2006. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007. 97 s. ISBN 978-80-87007-67-9. HORÁKOVÁ, Milada. Dlouhodobé trendy ve vývoji pracovních migrací v České republice. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. 114 s. ISBN 978-80-7416-020-2. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. Migration, and Remittances Factbook 2008. Washington: The World Bank, The International Bank for Reconstruction and Development, 2008. 240 s. ISBN 978-0-8213-7413-9. MUSIL, Petr. Trh práce. In SLANÝ, Antonín, a kol. Faktory konkurenceschopnosti (Komparace zemí V-4). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, od s. 33-49. 17 s. CVKS. ISBN 80-210-4157-9. NEKOLOVÁ, Markéta. Vliv nových forem zaměstnávání v ČR a zemích EU na vývoj pracovního práva. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2010. 35 s. ISBN 978-807416-057-8. NEKOLOVÁ, Markéta. Průběh a efekty implementace vybraných pracovněprávních směrnic EU v ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2010. 56 s. ISBN 978-807416-058-5.
60
OCÁSKOVÁ, Kateřina. Evropská migrace a multikulturní společnost. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 81, 26 s. ONDRČKA, Pavel. Makroekonomie různých ekonomických proudů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 253 s. ISBN 80-210-3993-0. ÖZDEN, Çaglar; SCHIFF, Maurice (eds.). International migration, economic development & policy. Washington: The World Bank, Palgrave Macmillan, 2007. 299 s. ISBN 0-8213-6935-0. RABUŠIC, Ladislav; BURJANEK, Aleš.
Imigrace a imigrační politika jako
prvek řešení české demografické situace? Brno: VÚPSV, 2003. 58 s. SLANÝ, Antonín, a kol. Konkurenceschopnost ekonomiky (komparace zemí 10CE). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 403 s. ISBN 978-80-2104725-9. SLANÝ, Antonín, a kol. Faktory konkurenceschopnosti (komparace zemí V–4). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 277 s. ISBN 978-80-210-4455-5. SLANÝ, Antonín, a kol. Ekonomické prostředí a konkurenceschopnost. 1. vyd. Brno: Masarykovy univerzita, 2009. 325 s. ISBN 978-80-210-5056-3. SLANÝ, Antonín, a kol. Konkurenceschopnost české ekonomiky (vývojové trendy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 375 s. ISBN 80-2104157-9. TOMEŠ, Zdeněk; ŢÍDEK, Libor, a kol. Determinanty hospodářského růstu v zemích východní Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 458 s. ISBN 978-80-210-4786-0. TOMEŠ, Zdeněk (ed.). Česká ekonomika v procesu globalizace. Sborník příspěvků z mezinárodní ekonomické konference sekce: Konkurenceschopnost a 61
hospodářská politika. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2006. 202 s. ISBN 80-2104087-4. Trends in International Migration: Continuous Reporting System on Migration: Annual Report. [1. vyd]. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development, SOPEMI, 1998. 282 s. ISBN 92-64-16116-3. VAVREČKOVÁ, Jana a kol. Migrace odborníků do zahraničí a potřeba kvalifikovaných pracovních sil. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 87 s. ISBN 80-8700700-X. VAVREČKOVÁ Jana; BAŠTÝŘ, Ivo. Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2009. 73 s. ISBN 978-80-7416-049-3. VAVREČKOVÁ Jana; MUSIL, Jakub; BAŠTÝŘ, Ivo (eds). Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci :(se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007. 51, 9 s. ISBN 978-80-87007-81-5. WINKLER, Jiří; ŢIŢLAVSKÝ, Martin (eds.). Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X. ZIMMERMANN, Klaus F. (ed.). European migration: what do we know? New York: Oxford University Press, 2005. 653 s. ISBN 0-19-925735-3.
Elektronické zdroje BOLLARD, Albert; McKENZIE, David (et al.). Remittances and the Brain Drain Revisited: The Microdata Show That more Educated Migrants Remit More, In IZA Discussion Paper No. 4534, October 2009, 35 s. [online]. Dostupné z 62
< http://www.iza.org >. BOUŠKOVÁ, Petra. Pracovní migrace cizinců v České republice v 70. až 90. letech. Praha: Správa sluţeb zaměstnanosti MPSV ČR, 2008. 8 s. Nepaginováno. Internetové stránky MVČR (archiv). Vyhledáno 10. února 2009. Dostupné na . BRUFF, Ian. Migranti nejsou proměnné: kritika literatury o migraci a souvisejícího politického vývoje [online]. Internetové stránky Multikulturního centra Praha.
Vyhledáno
19.
února
2009.
Dostupné
na
. CARD, David; DUSTMANN, Christian; PRESTON, Ian. Immigration, Wages, and Compositional Amenities, In NBER Working Paper 15521, November 2009, 42 s. [online]. Dostupné z < http://www.nber.org/papers/w15521 >. ČERKASOVÁ, Irena. Migranti v ČR aneb cizinci neberou práci domácím. Informační studie. 15 s. [online]. Internetové stránky VŠE v Praze. Vyhledáno 10. února 2009. Dostupné na . DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk. Reflexe migračních teorií. Internetové stránky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy [online]. Nepaginováno. Vyhledáno 14. ledna 2009. Dostupné na < http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal/clanky/Uherek-Teorie.pdf >. DUSTMANN, Christian; CASANOVA, Maria (et al.). The impact of EU enlargement on migration flows, In Home Office Online Report 25/03, 73 s. [online]. ISBN 1 84473 055 7. Dostupné z < http://rds.homeoffice.gov.uk/rds/ >. 63
DUSTMANN, Christian; GLITZ, Albrecht; FRATTINI, Tommaso. The Labour Market Impact of Immigration, In CReAM Discussion Paper No 11/08, 24 s. [online]. Dostupné z < http://www.econ.ucl.ac.uk/cream/ >. DUSTMANN, Christian; GLITZ, Albrecht; FRATTINI, Tommaso. The labour market impact of immigration, In Oxford Review of Economic Policy, Volume 24, Number 3, 2008, s.478–495. [online]. Dostupné z < http://oxrep.oxfordjournals.org/ >. DUSTMANN, Christian; HATTON, Tim; PRESTON, Ian. The Labour Market Effects of Immigration, In The Economic Journal 115, 2005, s. F297–299. [online]. Dostupné z < www.ucl.ac.uk/~uctpb21/Cpapers/ecoj_1036.pdf >. FAINI, Riccardo. Remittances and the Brain Drain, In IZA Discussion Paper No. 2155, June 2006, 19. s. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >. FRANC, Aleš. Hlavní tendence ve vývoji pracovních migrací v České republice. In Working Paper č. 22/2006. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2006. 27 s. [online]. Internetové stránky IS MU v Brně. Vyhledáno 21. ledna 2009. Dostupné na . HERM, Anne. Recent migration trends: citizens of EU-27 Member States become ever more mobile while EU remains attractive to non-EU citizens. In Eurostat, Statistics in Focus 98/2008. 12 s. [online]. ISSN 1977-0316. Vyhledáno 30. května 2010l. Dostupné z < http://epp.eurostat.ec.europa.eu >. HORÁKOVÁ, Milada; MACOUNOVÁ, Ivana. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 22. Praha: VÚPSV, 2009. 64 s. [online]. ISBN 978-80-7416042-4. Internetové stránky VÚPSV. Vyhledáno 25. května 2010. Dostupné na . 64
HORVÁTH, Roman. Meziregionální migrace obyvatel v České republice: Role likviditních omezení [online]. In IES Working Paper 6/2006. Internetové stránky Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vyhledáno 3. února 2009. Dostupné na . Konkurenceschopnost a volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie [online]. Internetové stránky Odboru informování o evropských záleţitostech (OEZ) Úřadu vlády České republiky. Vyhledáno 28. května 2010. Dostupné na . LUX, M.; SUNEGA, P.; MIKESZOVÁ, M.; VEČERNÍK, J.; MATYÁŠ, F. Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR. 1. díl teoretický úvod [online]. Internetové stránky Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Vyhledáno 14. února 2009. Dostupné na < http://seb.soc.cas.cz/publikace_download/flexibilita1_downcz.htm >. MARCU, Monica. The EU-27 population continues to grow. In Eurostat, Data in Focus 31/2009. 11 s. [online]. ISSN 1977-0340. Vyhledáno 30. května 2010l. Dostupné z < http://epp.eurostat.ec.europa.eu >. Možnosti zapojení zemí V4 do projektů směřujících k prevenci migrace obyvatel zemí východní a jihovýchodní Evropy. Projekt zpracovaný Výzkumným centrem Asociace pro mezinárodní otázky. 2004. 15 s. [online]. Internetové stránky MZV ČR. Vyhledáno 9. února 2009. Dostupné na < http://www.mzv.cz/public/7f/8b/15/16406_14945_RB_3_15_03.doc >. MUSIL, Petr. Trh práce a konkurenceschopnost maďarské ekonomiky v období transformace. In Working Paper č. 20/2007. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2007. 34 s. [online]. Internetové stránky ESF MU v Brně. Vyhledáno 21. ledna 2009. Dostupné z 65
<
http://www.econ.muni.cz/research/research-centre/publications-and-
research/working-papers-cvks-esf-mu >. MUSIL, Petr. Trh práce a konkurenceschopnost polské ekonomiky v období transformace. In Working Paper č. 21/2007. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2007. 33 s. [online]. Internetové stránky ESF MU v Brně. Vyhledáno 21. ledna 2009. Dostupné z <
http://www.econ.muni.cz/research/research-centre/publications-and-
research/working-papers-cvks-esf-mu >. MUSIL, Petr. Trh výrobních faktorů a konkurenceschopnost v SR v období transformace. In Working Paper č. 22/2007. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2007. 52 s. [online]. Internetové stránky ESF MU v Brně. Vyhledáno 21. ledna 2009. Dostupné z <
http://www.econ.muni.cz/research/research-centre/publications-and-
research/working-papers-cvks-esf-mu >. SCOTT, Sam. Způsobilost teorie “globálního města” vysvětlit současné vzorce a procesy pracovní migrace v rámci Evropy. 23 s. [online]. Internetové stránky Multikulturního centra Praha. Vyhledáno 14. února 2009. Dostupné na < http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/SScot t_Globalnimesta.pdf >. DUŠÁNKOVÁ, Olga; PROCHÁZKOVÁ, Eva; PTÁČNÍKOVÁ, Naděţda; ŠEBESTOVÁ, Lucie. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. Praha: MPSV,
Odbor analýz a statistik, 2010. Internetové stránky MPSV ČR. Vyhledáno 25. května 2010. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro >. STOJANOV, Robert; NOVOSÁK, Jiří; DROBÍK, Tomáš; SIWEK, Tadeusz. Globalizace a její výzvy. Migrace jako globální fenomén. In Mezinárodní politika 10/2006, s. 15-17. 3 s. [online]. Internetové stránky projektu IGO ESF Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Vyhledáno 14. února 2009. Dostupné na 66
. The Economic and Fiscal Impact of Immigration. A Cross-Departmental Submission to the House of Lords Select Committee on Economic Affairs, Home Office October 2007. 42 s. [online]. ISBN 978-0-10-172372-5. Dostupné z . VAVREČKOVÁ, Jana; FISCHLOVÁ, Drahomíra; LUKEŠ, Martin. Sekundární analýzy problematiky BRAIN DRAIN a s tím souvisejících skutečností. Praha: VÚPSV, 2005. 50 s. [online]. Internetové stránky VÚPSV. Vyhledáno 3. února 2009. Dostupné z < http://www.vupsv.cz >. VOJTKOVÁ, Michaela. Teorie mezinárodní migrace. In SocioWeb 5/2005 [online]. Nepaginováno. Internetové stránky Sociologického ústavu AV ČR. Vyhledáno 3. února 2009. Dostupné z < http://www.socioweb.cz/index.php >. WHELANOVÁ, Markéta. Sociální právo ES. 9 s. [online]. Internetové stránky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Vyhledáno 30. května 2010. Dostupné na < http://www.poradna-prava.cz/folder05/socialni_pravo.pdf >. ZAICEVA, Anzelika; ZIMMERMANN, F. Klaus. Scale, Diversity, and Determinants of Labour Migration in Europe, In IZA Discussion Paper No. 3595, July 2008, 37 s. [online]. Dostupné z < http://www.iza.org >. Zaměstnávání cizích státních příslušníků za období květen 2010 podle států. Statistická tabulka. Internetové stránky MPSV ČR. Vyhledáno 25. května 2010. Dostupné z < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro > (Zaměstnanost – Statistiky – Zaměstnávání cizinců).
67
Změny v zaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. Internetové stránky ČSÚ. Analýzy. Vyhledáno 29. května 2010. Dostupné na < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/76C00036D869 >.
Internetové stránky AntropoWeb. Dostupné na < http://www.antropologie.zcu.cz/ >. ČNB. Česká národní banka. Dostupné na < http://www.cnb.cz/cs/ >. ČSÚ. Český statistický úřad. Dostupné na < http://www.czso.cz/ >. DEMOGRAFIE. Demografické informace, analýzy a komentáře: Migrace. Dostupné na < http://www.demografie.info >. Eurostat. Dostupné na < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ >. Euroskop.cz. Věcně o Evropě. Dostupné na < http://www.euroskop.cz/ >. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dostupné na < http://portal.mpsv.cz/ >. International Monetary Fund. Dostupné na < http://www.imf.org/ >. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Dostupné na < http://web.natur.cuni.cz/~mak/ >. Laborsta Internet. Dostupné na < http://laborsta.ilo.org/ >. Migrace online. Dostupné na < http://www.migraceonline.cz/ >. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné na < http://www.mpsv.cz/ >. 68
Polis. Slovníček pojmů: Migrace. Vyhledáno 16. února 2009. Dostupné na < http://www.epolis.cz >. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Dostupné na < http://www.poradna-prava.cz/ >. Portál veřejné správy České republiky. Dostupné na . Sociologický ústav AV ČR. Dostupné na < http://seb.soc.cas.cz/ >. Socioweb.cz. Dostupné na . Výzkumný
ústav
práce
a
sociálních
věcí.
Dostupné
na
. Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Dostupné na < http://cs.wikipedia.org/ >.
69
Seznam zkratek AV ČR – Akademie věd České republiky ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSFR – Česká a Slovenská Federativní Republika ČSÚ – Český statistický úřad EFTA - European Free Trade Association - Evropské sdruţení volného obchodu (ESVO) EHP – Evropský hospodářský prostor EHS – Evropské hospodářské společenství ESF – Evropský sociální fond ESF MU – Ekonomicko-správní fakulta EU – Evropská unie EU-27 27 členských států EU od 1. 1. 2007 EU-25 25 členských států EU do 31. 12. 2006 EU-15 15 členských států EU do 30. 4. 2004 Eurostat – Evropský statistický úřad FDI - Foreign Direct Investment - přímé zahraniční investice FSV UK – Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy GNP - Gross National Product - hrubý národní produkt HDP – hrubý domácí produkt IES – Institute of Economic Studies - Institut ekonomických studií IMF - International Monetary Fund - mezinárodní měnový fond MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí NDR – Německá demokratická republika NSR – Německá spolková republika ODA - Official Development Assistance 70
- oficiální rozvojová pomoc (statistiky) OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci USD - United States dollar - Americký dolar VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí V4 – Visegrádská čtyřka (země Visegrádské skupiny)
71
Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tabulka 1. Schéma intenzity motivace k migraci za prací do zahraničí ...... 20 Tabulka 2. Migrace a emigrace ................................................................. 40 Tabulka 3. Země, jejichţ občané jsou nejpočetnějšími imigranty členských států EU – rok 2006 .................................................................................43 Tabulka 4. Země, jejichţ občané jsou nejpočetnějšími imigranty členských států EU – rok 2006 ..................................................................................44 Tabulka 5. Míra zaměstnanosti EU 27 a V4 .............................................. 46 Tabulka 6. Struktura zaměstnanosti dle odvětví EU 27 a V4 ..................... 48 Tabulka 7. Počet
zahraničních
pracovníků
s pracovním
povolením
/
registrací a jejich podíl na domácí pracovní síle (v %) ................................. 50 Tabulka 8. Zaměstnávání cizích státních příslušníků za období květen 2010 podle států – výběr prvních 10-ti ................................................................ 52 Tabulka 9. Počet pracovních emigrantů a jejich podíl na pracovní síle v roce 2006 .........................................................................................................54
Grafy: Graf 1
Přirozená změna populace a čisté migrační saldo v EU 27................39
Graf 2
Relativní změny imigrace dle národnostních skupin pro EU 27.........41
72
