Úvod Předmětem zájmu tohoto článku jsou praktické zkušenosti se zadávacími řízeními dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) po tzv. velké protikorupční novele účinné k datu 1.4.2012, resp. po dalších technických novelách, v podmínkách územně samosprávného celku Jihomoravského kraje, jeho největší příspěvkové organizace Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, p.o. (dále jen SUS) a 100% dceřiné společnosti Jihomoravského kraje zřízené pro potřeby centralizovaného zadávání CEJIZA s.r.o. Podklady pro tento článek byly získány jednak z veřejně dostupných informací ve výročních zprávách, registrovaného profilu zadavatele Jihomoravského kraje a všech jeho příspěvkových organizací (www.krajbezkorupce.cz) a dále pak formou řízených rozhovorů s pracovníky zájmových subjektů, především s právníky, investičními techniky a vedoucími příslušných entit. 1. Výchozí situace Jihomoravský kraj patří mezi významné zadavatele v oblasti veřejných zakázek především na stavební práce. Zřizuje více než 200 příspěvkových organizací zejména v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury a dopravy. V minulosti neexistovala jednotná investiční politika a každá příspěvková organizace zadávala své veřejné zakázky samostatně. V roce 2009 byla založena společnost CEJIZA s.r.o., která provádí pro všechny příspěvkové organizace kraje centrální nákup průřezových komodit. Pro konkrétní ilustraci rozsahu činnosti spol. CEJIZA s.r.o. lze uvést schválený plán práce centrálních nákupů na rok 2014: Laboratorní materiál, reagencie a vybavení laboratoře, Vyšetřovací rukavice nesterilní, Inkontinenční pomůcky, Kapalný medicinální kyslík, Mobilní služby, Pevné linky, Pojišťovací služby, Úklidové služby, Služby v oblasti prádla pro zdravotnictví, Servis a revize výtahů, Dodávky elektrické energie, Dodávky zemního plynu, Systém managementu hospodaření energií, Infuzní roztoky, NM Hepariny, Kancelářský papír, Tonery, Pečovatelská lůžka a matrace, Dezinfekční přípravky pro ústavy sociální péče, Prací prostředky pro ústavy sociální péče, Čistící a úklidové prostředky pro ústavy sociální péče. V roce 2011 se rozhodla rada JmK resp. zastupitelstvo JmK schválit protikorupční strategii, která obsahovala významná systémová opatření na úseku veřejných zakázek. Jednalo se zejména o následující opatření: a) Zřízení domény www.krajbezkorupce.cz, kde jsou uveřejňovány na jednom místě soustředěně zakázky kraje i všech jeho příspěvkových organizací. b) Uložení povinnosti všem příspěvkovým organizacím uveřejňovat na adrese www.krajbezkorupce.cz všechny zakázky v předpokládané hodnotě nad 500 tis. Kč bez DPH. c) Ve spolupráci s Fakultou stavební Vysokého učení technického v Brně byla vypracována jednotná metodika pro zadávání veřejných zakázek na stavební práce a došlo ke sjednocení přístupu krajských organizací k problematice kvalifikačních a hodnotících kritérií. 2. Zkušenosti s tzv. velkou protikorupční novelou zákona z hlediska dosahovaných cen Řadu prvků, které měla do systému zadávání veřejných zakázek přinést tzv. velká protikorupční novela zákona o veřejných zakázkách, již začal JmK používat na dobrovolné bázi více než rok před nabytím účinnosti novely. Z tohoto důvodu neznamenala novela zákona parametrickou změnu. Je otázkou, do jaké míry měla vliv na dosahované vysoutěžené ceny změna přístupu zadavatele a do jaké míry trvající strukturální krize ve stavebnictví. Z oficiální statistických údajů Eurostatu resp. Českého statistického úřadu vyplývá, že pokles indexu stavební produkce mezi únorem 2008 a únorem 2013 činil za celou EU hodnotu 29,1% a za ČR dokonce hodnotu 32,6%. Vývoj celé časové řady indexu stavební produkce v rámci průměru EU, ČR a SR (pro nás nejrelevantnějšího zahraničního trhu) je uveden v následujícím grafu:
Graf. 1: Index stavební produkce - mezinárodní porovnání (sezónně očištěné, průměr roku 2010 = 100) 125
100
75
50 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 2005
2006
2007
2008
EU28
2009
2010
ČR…
2011
2012
Slovensko…
2013
2014
Zdroj: Český statistický úřad Negativní vývoj a prognózy ve stavebnictví dokládají i další sektorová data prezentovaná Českým statistickým úřadem. Tato data jsou shrnuta v následující tabulce: Tab. 1: Vývoj sektorových dat stavebnictví v ČR Index stavební Index stavební Stavební práce Index produkce , produkce, provedené Počet stavební pozemní inženýrské podle vydaných produkce stavitelství stavitelství dodavatelských stavebních (meziroč (meziroční) (meziroční) smluv "S" povolení ní) (v %) (v %) (v %) (mil.Kč) 2000 . . . 265 007 169 574 2001 110,4 110,5 110,0 301 784 149 244 2002 103,0 102,7 104,3 317 568 140 822 2003 109,3 105,5 121,6 353 879 149 339 2004 108,8 107,4 112,9 402 410 153 622 2005 105,2 104,9 105,8 431 426 142 941 2006 106,0 105,0 108,8 472 578 135 391 2007 107,1 110,7 97,9 521 487 117 384 2008 100,0 96,5 109,9 547 601 122 242 2009 99,1 93,1 114,1 520 877 112 674 2010 92,6 92,4 92,8 488 690 105 743 2011 96,4 99,6 90,3 464 021 107 231 2012 92,4 93,5 90,0 423 989 97 764 2013 91,7 91,9 91,2 . 84 864 Zdroj: Český statistický úřad
Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (mil.Kč) 229 955 236 375 242 212 286 228 315 072 325 824 360 945 357 708 390 836 407 611 398 839 339 937 318 497 257 735
Zejména klesající absolutní počet a klesající orientační hodnota vydaných stavebních povolení jsou indikátorem nedobrého ekonomického vývoje ve stavebnictví, kdy řada firem má problémy získat zakázky a snaží se udržet obrat za každou cenu. Za kombinace shora uvedených dvou faktorů – jednoduchých transparentních pravidel a sektorové krize ve stavebnictví dosahuje JmK resp. jeho největší investorská organizace SUS velmi zajímavých výsledků z hlediska zadávání veřejných zakázek na stavební práce. Následující tabulka obsahuje přehled již dokončených zakázek na stavební práce, jejich očekávanou, vysoutěženou a končenou realizační hodnotu za roky 2012 a 2013:
Tab. 2: Přehled očekávaných a skutečných cen stavebních prací u SUS za roky 2012 a 2013 Nabídková cena vítězného uchazeče vč. DPH
Skutečně uhrazená cena za provedené dílo vč. DPH
Δ% skutečná a nabídková cena
52 948 430 45 148 092 9 950 654 11 935 451 7 008 704 4 713 208 7 676 315 4 911 786
55 019 274 44 453 030 9 859 591 11 484 228 7 314 980 4 953 659 7 917 898 4 911 789
103,91% 98,46% 99,08% 96,22% 104,37% 105,10% 103,15% 100,00%
210 394 000 119 250 115 62 500 000 28 899 409 35 000 000 19 439 604 20 000 000 9 455 402 60 000 000 28 100 271 46 750 000 19 938 527 30 000 000 14 688 361 30 000 000 16 807 081 25 000 000 11 627 231 60 000 000 27 972 752 20 000 000 9 465 904 5 998 946 4 586 170 5 800 000 3 467 998 5 500 000 4 888 889 5 950 000 3 698 502
56,68% 144 292 639 145 914 449 46,24% 34 679 291 34 981 754 55,54% 23 327 525 22 821 326 47,28% 11 346 482 11 599 670 46,83% 33 720 325 33 389 859 42,65% 23 926 232 23 874 563 48,96% 17 626 034 17 645 631 56,02% 20 168 497 19 144 975 46,51% 11 627 232 13 528 004 46,62% 33 567 302 34 138 549 47,33% 11 359 085 11 503 437 76,45% 5 549 266 5 532 856 59,79% 4 196 278 4 098 465 88,89% 5 866 667 5 792 896 62,16% 4 438 202 4 438 203
101,12% 100,87% 97,83% 102,23% 99,02% 99,78% 100,11% 94,93% 116,35% 101,70% 101,27% 99,70% 97,67% 98,74% 100,00%
Celkem 2012 412 498 946 203 036 101 Zdroj: www.krajbezkorupce.cz
49,22% 241 398 417 242 490 188
100,45%
Název akce
Čejkovice – V. Bílovice Žďánice - Nechvalín Lipůvka průtah Dyje průtah Velké Němčíce průtah Vísky průtah Újezd - Dobronice Tasov - Hrubá Vrbka Celkem 2013 Hustopeče - Kurdějov Svat. - Mistřín průt. Vyškov průtah Bořetice průtah Přeskače průtah Prosiměřice most Znojmo propojení Cetkovice průtah Těšany průtah Hustopeče – Hor. Boj. Lipůvka - Blansko Kr. Vážany - Vítkovice Brankovice – Nemoch. Veverská Bitýška most
Předpokl. cena bez DPH
85 000 000 67 500 000 16 800 000 17 000 000 10 000 000 4 528 000 5 396 000 4 170 000
Nabídková Δ% cena očekáv. a vítězného nabídnutá uchazeče bez cena DPH
43 759 033 37 312 473 8 223 681 9 864 009 5 792 317 3 895 213 6 344 062 4 059 327
51,48% 55,28% 48,95% 58,02% 57,92% 86,03% 117,57% 97,35%
Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že v roce 2012 byla průměrně dosažena hodnota zakázky poloviční oproti očekávání a v roce 2013 se tato hodnota mírně navýšila na 57%. Lze tedy konstatovat výraznou úsporu proti očekávání. Dosahované nízké hodnoty nabídkových cen vyvolávaly obavy ze snahy dodavatelů kompenzovat nízkou nabídkovou cenu vícepracemi. Díky přijatému systému zpřísněného dohledu a požadavku na doložení veškerých víceprací znaleckým posudkem, však požadavky na vícepráce byly minimální. V roce 2012 i v roce 2013 lze hovořit o rozdílu vysoutěžené a konečné ceny v úrovni 1%, což lze považovat za velmi dobrý výsledek. Otázkou zůstává, jak se velmi nízká cena díla ve srovnání s očekávanou hodnotou projeví v kvalitě díla z dlouhodobého hlediska. Tato záležitost bude dále JmK podrobně monitorována. Pro oblast stavebních zakázek v oboru pozemního stavitelství nemá JmK v současnosti k dispozici srovnání obdobné se shora uvedenou tabulkou SUS. To je dáno zejména skutečností, že řada stavebních děl má dobu výstavby delší jako jeden rok a významná díla jsou nyní dokončována. Nicméně i bez podrobného statistického rozboru lze z dostupných poznatků konstatovat, že nabídkové hodnoty byly i v případě pozemního stavitelství výrazně nižší než očekávaná hodnota veřejné zakázky,
a dále, že v případě pozemního stavitelství, zejména v případech rekonstrukcí stávajících objektů, se objevují časté požadavky na vícepráce. Poznatky jak z oblasti dopravních tak pozemních staveb především akcentují otázku výběru projektanta a technického dozoru investora. Zástupci obou těchto specializovaných profesí obecně nabízí své služby za méně než polovinu očekávané hodnoty a výsledky jejich práce jsou často nedostatečné. V této souvislosti probíhá interní debata, o tom jakým způsobem eliminovat rizika plynoucí z nedostatečně kvalitní práce těchto dvou klíčových činitelů v rámci procesu investiční výstavby. 3. Zkušenosti s tzv. velkou protikorupční novelou zákona z hlediska právního Z autorova úhlu pohledu zákonodárce zřejmě zastává názor, že čím více listin tím více bude proces transparentnější. Podle autorova názoru často dochází ke kolizi cílů ZVZ a nutnosti dodržovat postup stanovená ZVZ. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 137/2006: „Cílem zákona je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle je dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy hrazené z veřejných prostředků byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Tyto cíle dále potvrzuje důvodová zpráva k novele ZVZ z roku 2012: „Navrhovaná opatření by měla zefektivnit vynakládání veřejných prostředků větším důrazem na rovnou soutěž a kontrolou dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.“ Z výše uvedeného vyplývá předpoklad zákonodárce je, že při dodržení základních zásad ZVZ (transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) a postupu stanoveného v ZVZ bude zajištěna hospodářská soutěž mezi dodavateli, čímž bude zajištěno hospodárné, účelné a efektivní vynakládání veřejných prostředků. V praxi však v určitých případech může doslovné a formální dodržování ZVZ kolidovat s jeho smyslem a účelem a potažmo právními předpisy o hospodaření s veřejnými prostředky. Takový postup vede zadavatele k řešení otázky, jak v takových situacích postupovat. Má zadavatel reflektovat smysl a účel ZVZ, anebo trvat na dodržení doslovně formálního, byť předem stanoveného, ekonomicky ne zcela hospodárného postupu? Jihomoravský centrální zadavatel se v průběhu své praxe opakovaně setkal s pochybeními uchazečů, která byla zjevně formální a lehce vysvětlitelná. Jako příklad lze uvést: a) Nepodepsaná nabídka, která jinak obsahovala všechny náležitosti a byla velmi detailně zpracovaná. b) Chybně spočítaná DPH ve výši 5%, kdy maximální přípustná cena v konkrétní položce místo 1,Kč činila 1,05 Kč, přičemž tato chyba neměla žádný vliv na pořadí uchazečů a potenciálně první uchazeč se od ostatních uchazečů lišil v řádech milionů. c) Správně uvedené jednotkové ceny a chybný součet hodnoty očekávaného množství odběru. Jednalo se při tom o nabídky, které byly ekonomicky nejvýhodnější, ale centrální zadavatel musel dle dikce textu ZVZ (resp. jiní účastníci zadávacího řízení to po zadavateli požadovali), takového uchazeče vyloučit. Centrální zadavatel však neměl možnost veřejnou zakázku zrušit a vypsat novou nebo dosahované úspory centrálními nákupy i v případě uzavření smlouvy s druhým uchazečem uchazeče byly tak vysoké, že prodlužování stavu decentralizovaného nákupu nebylo ekonomicky efektivní. Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, které by se zadavatel měl spíše věnovat v okamžiku, kdy dle svých interních pravidel schvaluje investiční záměr, je naprosto formální a neukládá zadavateli zabývat se podstatou věci, tedy tím, jaké veřejné užitky ve srovnání s vynaloženými náklady realizace veřejné zakázky přinese. V případě příspěvkových organizací zřizovaných Českou republikou, kraji, městy nebo obcemi je schvalování odůvodnění významné veřejné zakázky orgány subjektu odlišného od zadavatele zcela v rozporu s nastavením odpovědností jednotlivých zadavatelů. Uspokojení jimi definované potřeby, za jejíž uspokojení jsou v souladu se zákonem odpovědni, je ponecháno na libovůli třetího subjektu, který za zadání předmětné veřejné zakázky nenese odpovědnost. Obdobná situace je v případě obchodních korporací, které jsou zadavateli ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm.
d) zákona o VZ, kdy plnění předmětu veřejné zakázky je v převážné většině případů předmětem obchodního vedení korporace a tedy odpovědností orgánu odlišného od orgánu, který má odůvodnění veřejné zakázky schvalovat. Lhůty pro realizaci zadávacího řízení jsou pak velmi zdlouhavé a činí zadavatelům značné potíže. V případě nadlimitní zakázek s očekávanou hodnotou nad 50 mil. Kč (dodávky, služby) je lhůta pro podání nabídek minimálně 78 dnů (bez použití zkrácení dle §40 ZVZ). V případě nákupů některých výrobků, které jsou vyráběny sériově, jde o zbytečně dlouhou lhůtu. Pokud se připočtou další lhůty pro zveřejnění předběžného oznámení, schválení odůvodnění v zastupitelstvu, lhůty pro hodnocení a posouzení, lhůty pro námitky, není možno takovou zakázku zadat dříve než za půl roku. Ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje dodavatel splnění kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, musí předložit originály nebo ověřené kopie kvalifikačních dokladů. Nový odstavec §62 odst. 2 ZVZ nepřinesl pro zadavatele ani pro uchazeče, a to zejména toho vítězného, žádné ulehčení. Vítězný uchazeč často bere povinnost předložit originály či ověřené kopie listin k podpisu jako zbytečnou šikanu ze strany zadavatele. Mimo to pro vítězného uchazeče je zákon přísnější než v případě vítězného uchazeče v otevřeném řízení. V případě, že si to zadavatel nevyžádá, postačuje v otevřeném řízení prokázat kvalifikaci pouze prostými kopiemi listin. Praxe JmK a jeho organizací velmi kritizuje povinnost opakovat veřejnou zakázku v případě, že je doručena pouze jediná nabídka. S ohledem na zdlouhavost lhůt pro zadávání je opakované řízení často problematické, zejména pokud část prostředků na realizaci investice je hrazena z dotací, které předepisují termíny pro realizaci. V tomto případě je zastáván názor, že pokud byla dokumentace k zakázce řádně uveřejněna a žádný z potenciálních uchazečů nepodal námitku, že by zadání zakázky bylo vypsáno na míru konkrétnímu uchazeči, tak je příliš tvrdé sankcionovat zadavatele nutností opakovat výběrové řízení. Díky velkému formalismu a nutnosti předkládat řadu dokladů totiž často nastává situace, že firmy přestávají mít zájem se o veřejné zakázky ucházet a nabídky nepodávají. Zákonným opatřením senátu č. 341/2013 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2014 ke zmírnění tohoto pravidla pro případ, kdy zadavatel postupoval tak, že 1. zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona o VZ, 2. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a 3. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek. Nová úprava pak dopadá pouze na situaci, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku, neřeší ovšem problém, kdy zadavateli zbyde pouze jedna nabídka po posouzení. Dále z dikce novelizovaného ustanovení vyplývá, že zmírnění není možné aplikovat na zjednodušené podlimitní řízení zahájeném výzvou o zahájení zadávacího řízení, nikoli oznámením, které je uvedeno v příslušném ustanovení ZVZ. Velkou protikorupční novelou ZVZ z roku 2012 bylo připuštěno uvádět v zadávacích podmínkách veřejných zakázek na stavební práce konkrétní názvy výrobců a produktů za předpokladu, že nedojde k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže a současně bude výslovně připuštěno použití jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Novelizované znění předmětného ustanovení (§44 odst. 11 ZVZ, zákonné opatření senátu č. 341/2013 Sb.) ovšem nabízí různé interpretace, což v praxi vede k nežádoucím důsledkům. Poskytovatelé dotací z obav z kontroly jejich práce sankcionují zadavatele paušálně za jakékoli užití obchodních názvů při specifikaci předmětu veřejné zakázky, a to bez posouzení naplnění podmínek pro jejich použití, čímž prakticky existenci jakékoli změny zákona popírají. Jako problematické se v praxi dále jeví rozložení uveřejňovací povinnosti dle § 147a ZVZ (uveřejňování uzavřené smlouvy vč. změn a dodatků, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů) mezi centrálního zadavatele a pověřujícího zadavatele při centralizovaném zadávání dle § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ, tedy při mandátním zadávání, z pohledu navazujících uveřejňovacích povinností. Není pak jednoznačné, na koho uveřejňovací povinnost dopadá. Na centrálního zadavatele, nebo na pověřující zadavatele? Pověřující zadavatel disponuje v souvislosti s veřejnou zakázkou pouze
kusými informacemi týkajícími se až plnění veřejné zakázky, a to navíc pouze v tom rozsahu, v jakém plnění sám využívá a hradí. Pověřený zadavatel zase naopak nemusí mít přehled o dodávaných plněních jednotlivým pověřujícím zadavatelům. Proto by bylo vhodné tuto situaci legislativně řešit. Další otázka, která doposud není praxí uspokojivě vyřešena, je, zda lze zadávat centralizovaně pro jednoho pověřujícího zadavatele? ZVZ zná dva způsoby centralizovaného zadávání dle §3 odst. 1 písm. a) a b), tedy tzv. přeprodej a mandátní zadávání. Novela ZVZ zákonem č. 179/2010 Sb. provedla změnu ust. §3 odst. 1 písm. a), kdy slovní spojení „pro jiné zadavatele“ bylo nahrazeno dikcí „pro jiného zadavatele.“ Dle důvodové zprávy k novele (zákonu č. 179/2010 Sb.) byl zákonodárce veden úmyslem vyjasnit situaci v otázce zadávání centrálním zadavatelem pro jednoho zadavatele: „Otázku vzniku centrálního zadavatele zákon v současné době explicitně neupravuje. Podobně je tomu v případě možnosti pořizovat plnění jen pro jeden subjekt, která bývá v aplikační praxi s ohledem na dikci zákona, jež hovoří pouze o pořizování plnění pro jiné zadavatele, zpochybňována. Navrhovaná změna tedy přispěje ke zvýšení právní jistoty.“ Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v části věty za čárkou zůstalo i po novele spojení „které následně prodává jiným zadavatelům.“ Toto slovní spojení ale přímo evokuje otázku, zda při přeprodeji je nutnost existence více zadavatelů? Jazykový výklad v tomto případě neposkytuje zcela jednoznačný závěr. Dle důvodové zprávy bylo záměrem zákonodárce zvýšit právní jistotu a umožnit centralizované zadávání pro jednoho zadavatele. To však bylo umožněno pouze při přeprodeji. Centralizovaná zadávání dle § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ, tedy mandátní zadávání, zůstalo beze změny. Závěr Zkušenosti z praxe Jihomoravského kraje a jeho organizací ukazují, že tzv. velká protikorupční novela ZVZ z roku 2012 žádný výrazný ekonomický efekt nepřinesla, ale naopak velmi administrativně zkomplikovala a prodloužila proces zadávání veřejných zakázek. Technické novely přijaté zákonnými opatřeními senátu nepřinesly v tomto ohledu žádný výrazný posun. Otázka úvah nad efektivností realizace veřejné zakázky se tak přesunula do ryze formální roviny. Při realizaci zadávacího řízení dle ZVZ v praxi převládá ryze formální stránka nad hlavními cíli zákona, tedy zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Kromě shora uvedených legislativně-technických nedostatků ZVZ, které by měly být zákonodárcem uspokojivě vyřešeny, se autor domnívá, že by zákon měl de lege ferenda dát zadavatelům především možnost zabývat se nabídkami, kde bude zřejmé, že: chyba je: a. zřejmá, b. lehce popsatelná, c. lehce vysvětlitelná, d. nemá vliv na pořadí nabídek, e. nemá podstatný vliv na text návrhu smlouvy na realizaci veřejné zakázky, f. nemá vliv na realizaci veřejné zakázky, uchazeč tuto chybu řádně vysvětlí (potvrdí její zřejmost a lehkou vysvětlitelnost) a zadavatel nebo jím jmenovaná komise vysvětlení chyby zachytí v dokumentaci o veřejné zakázce. Literatura [1] TEPLÝ, B. Nový návrh směrnice EU pro veřejné zakázky – hledisko životního cyklu. Silniční obzor. 2014, vol.75, no. 3, pp. 79-81. ISSN 0322-7154. [2] www.krajbezkorupce.cz [3] www.susjmk.cz [4] www.cejiza.cz
