KALKULACE KALKULACE .............................................................................................................................................. 1 1.
Pojem a druhy kalkulací............................................................................................................... 1
2.
Kalkulace jsou podkladem pro stanovení cen ............................................................................. 2
3.
4.
2.1.
Z hlediska času rozlišujeme: ................................................................................................ 2
2.2.
Předběžná kalkulace se může dále členit na: ...................................................................... 2
2.3.
Normová kalkulace se může dále členit na: ....................................................................... 2
Kalkulační vzorec a členění nákladů v kalkulaci .......................................................................... 3 3.1.
Minimální struktura nákladů mívá v kalkulačním vzorci zpravidla následující členění: ...... 3
3.2.
V celém kalkulačním vzorci existují dva typy nákladů: ........................................................ 4
3.3.
Stanovení nákladů na kalkulační jednici .............................................................................. 4
3.4.
Kalkulace dělením................................................................................................................ 4
3.5.
Kalkulace dělením pomocí poměrových čísel ..................................................................... 5
3.6.
Kalkulace přirážková ............................................................................................................ 5
Závěr ............................................................................................................................................ 5
1. Pojem a druhy kalkulací Kalkulací rozumíme stanovení a zjištění nákladů na jednu kalkulační jednici. Kalkulační jednicí mohou být všechny druhy výkonů - 1 počítač, 1 nábytková stěna, 1 mýdlo nebo 100ml chemické impregnace v lahvičce. Kalkulační jednice musí být vymezena kvantitativně a kvalitativně. Kalkulace se sestavuje na výkony vytvořené podnikatelem i na výkony nakupované od jiných subjektů. Sem patří ceny nakupovaného materiálu, zboží, hmotného a nehmotného majetku.
Stránka 1 z 5
2. Kalkulace jsou podkladem pro stanovení cen
2.1. Z hlediska času rozlišujeme: 1. Předběžnou kalkulaci 2. Výslednou kalkulaci
V předběžné kalkulaci se předpokládané náklady na kalkulační jednici stanoví před zahájením výroby, obchodování, nebo na počátku určitého období. Ve výsledné kalkulaci se zjišťují skutečné náklady připadající na kalkulační jednici až po provedení výkonu, a to z účetnictví či daňové evidence.
2.2. Předběžná kalkulace se může dále členit na: 1. Kalkulaci propočtovou 2. Kalkulaci normovou Kalkulace propočtová se sestavuje u výkonů, kde dosud nebyly stanoveny normy. Sestavuje se na podkladě údajů z porovnatelných výrobků či druhů zboží, nebo u nesrovnatelných výrobků či druhů zboží propočtem (odhadem). Kalkulace normová má za podklad normy.
2.3. Normová kalkulace se může dále členit na: 1. Plánovou kalkulaci 2. Operativní kalkulaci Plánová kalkulace se sestavuje ročně na podkladě plánových norem. Operativní kalkulace vychází z běžných norem. Sestavují se na kratší období (čtvrtletí, měsíc) a mění se při každé změně pracovního postupu, organizace práce, atd.
Stránka 2 z 5
3. Kalkulační vzorec a členění nákladů v kalkulaci Struktura nákladů je určena tzv. kalkulačním vzorcem. Jeho struktura je odvislá na druhu výroby či obchodu. Celostátní vzorec neexistuje, podnikatel si může zvolit takový vzorec, který mu nejlépe vyhovuje.
3.1. Minimální struktura nákladů mívá v kalkulačním vzorci zpravidla následující členění: 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie ______________________ Vlastní náklady výroby 5. Zásobovací režie 6. Správní režie _______________________ Vlastní náklady výkonu 7. Odbytové náklady _______________________ Úplné vlastní náklady výkonu 8. Zisk __________________________ Prodejní cena bez DPH
Jelikož je kalkulační vzorec v pravomoci podnikatele, musí být uveden ve vnitropodnikové směrnici. Přímým materiálem se rozumí základní materiál (výrobek), který lze na kalkulační jednici zjistit (rozpočítat). Přímými mzdami se rozumí mzdy zaměstnanců za odpracovaný čas. Ostatní přímé náklady jsou všechny ostatní náklady, které lze přímo zjistit na kalkulační jednici, např. výrobní energie, nástroje, přípravky apod. Výrobní režie jsou společné náklady výrobního střediska (např. energie, režijní materiál, režijní mzdy apod.). Stránka 3 z 5
Správní náklady jsou společné náklady správy podniku. Zásobovací režie jsou společné náklady spojené se zásobováním podniku a skladováním zboží. Odbytové náklady jsou společné náklady odbytu a skladu zboží.
3.2. V celém kalkulačním vzorci existují dva typy nákladů: 1. Náklady přímé, jednicové, 2. Náklady režijní. Náklady přímé se dají zjistit a rozpočítat na kalkulační jednici přímo a přesně. Podkladem bývají podnikové normy. Náklady režijní se vynakládají na výrobu, správu, zásobování, odbyt. Tyto náklady se musí rozpočítat na kalkulační jednici pomocí kalkulačních metod.
3.3. Stanovení nákladů na kalkulační jednici Přímé náklady je v předběžné kalkulaci stanoví pomocí 1. Norem spotřeby materiálu, 2. Norem spotřeby času. U režijních nákladů se musí zjistit celkový objem režie a ten musíme rozpočítat na kalkulační jednici. Používáme k tomu následující metody: 1. Kalkulace prostým dělením, 2. Kalkulace dělení pomocí poměrových čísel, 3. kalkulaci přirážkovou.
3.4. Kalkulace dělením Používá se tam, kde se vyrábí pouze jeden druh výrobků, či obchoduje s jedním druhem zboží. Společné režijní náklady se zjistí tak, že se společné náklady dělí plánovaným počtem výrobků, či plánovaným prodejem zboží.
Stránka 4 z 5
3.5. Kalkulace dělením pomocí poměrových čísel V podnicích, kde se vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, či obchoduje s několika druhy stejnorodého zboží, lišících se od sebe jen rozměry, velikostí, typy apod., používáme kalkulace dělením s poměrovými čísly. Jeden z výrobků, či jeden druh zboží, zpravidla ten rozhodující si zvolíme za základní. Na tento výrobek či druh zboží přepočteme výrobu všech ostatních výrobků či množství všech druhů zboží pomocí poměrových čísel.
3.6. Kalkulace přirážková
Používá se v podnicích, které vyrábějí různorodé výrobky, či obchodují s různorodým zbožím. Náklady přímé, jednicové, zachycujeme podle jednotlivých druhů výrobků či jednotlivých druhů zboží, kalkulačních jednic. Náklady nepřímé, režijní, rozvrhujeme na tyto kalkulační jednice podle zdůvodněné rozvrhové základny. Za tuto základnu volíme veličinu, jíž jsou nepřímé náklady přímo úměrné, zvýší-li se základna, má se zvýšit stejným poměrem i režie. Používáme takové základny, které se této podmínce co nejvíce přibližují. Nejčastěji jsou rozvrhovou základnou přímé mzdy. Rozvrhovou základnou mohou být dále: spotřeba přímého materiálu, celkové přímé náklady apod. Nesprávně zvolená rozvrhová základna ovlivňuje výpočet nepřímých, režijních nákladů na kalkulační jednici.
4. Závěr K oceňování výkonů a k porovnávání nákladů slouží kalkulace. Náklady na kalkulaci se člení podle kalkulačního vzorce. Kalkulace se sestavuje na jednu kalkulační jednici. Přímé náklady zjistíme z norem, režijní náklady z rozpočtů. Společné režijní náklady rozpočítáváme na kalkulační jednici pomocí kalkulačních metod – kalkulace dělením, kalkulace dělením s pomocí poměrových čísel, kalkulace přirážkové.
V Plzni 28. 1. 2010
Mgr. Bc. Jiří Bystřický
Stránka 5 z 5
