B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

Studie ochrany p ed povodn mi na území Zlínského kraje

Obsah:

strana: B2-

B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO................................................................3 B.2.1 Srážkoodtokové pom ry území...................................................................... 3 B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pom r v díl ích povodích....................... 3 Oblast povodí Dyje ..................................................................................................... 4 B.2.1.1.1 Kyjovka – po obec Muchnice.......................................................... 4 Oblast povodí Moravy ................................................................................................ 5 B.2.1.1.2 Morava – od Krom íže po profil pod Olšavou ............................... 5 B.2.1.1.3 Be va po soutok s Juhyní .............................................................. 6 B.2.1.1.4 Mošt nka – od obce íkovice po soutok se Svodnicí ................... 22 B.2.1.1.5 Rusava – po soutok s Moravou .................................................... 23 B.2.1.1.6 Kotojedka – po soutok s Moravou ................................................ 24 B.2.1.1.7 D evnice – po soutok s Moravou .................................................. 25 B.2.1.1.8 B eznice – po soutok s Moravou .................................................. 26 B.2.1.1.9 Olšava – po soutok s Moravou ..................................................... 27 B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice ................................................................ 28 B.2.1.2 Srážkoodtokové pom ry a jejich dopad na pr b h povodn .................. 29 B.2.2 Stav ochrany p ed povodn mi ..................................................................... 30 B.2.2.1 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostate nou mírou akumulace vody ........................................................................... 31 B.2.2.2 Vztah mezi srážkami a výškou odtoku.................................................... 32 B.2.2.3 Reten ní schopnost stávajících vodních nádrží a rybník ...................... 32 B.2.2.4 Místa omezující pr to nost koryt vodních tok a údolních niv ................ 33 B.2.2.5 Kapacity koryt vodních tok .................................................................... 38 B.2.3 Extrémní povod ové situace........................................................................ 38 B.2.3.1 Historické povodn ................................................................................. 38 B.2.3.2 Povode 1997........................................................................................ 40 B.2.3.3 Povode 2006........................................................................................ 41 B.2.4 Historická protipovod ová opat ení ............................................................ 42 B.2.4.1 Protipovod ová opat ení na ece Morav ............................................... 42 B.2.4.2 Protipovod ová opat ení na ece Be v ................................................. 43 B.2.5 Porovnání historických a aktuálních hydrologických dat QN..................... 43 B.2.6 Záplavová území (ZÚ) ................................................................................... 44 B.2.6.1 Legislativní p edpisy p i stanovování a vyhlašování ZÚ.......................... 44 B.2.6.2 Stanovená záplavová území ve Zlínském kraji....................................... 45 B.2.7 PPO na drobných vodních tocích ................................................................ 46 B.2.7.1 Zem d lská vodohospodá ská správa ................................................... 46 B.2.7.2 Lesy eské republiky, s.p. ..................................................................... 48 B.2.8 PPO z hlediska významných vodohospodá ských spole ností ................ 48 B.2.8.1 Zlínská vodárenská a.s. ......................................................................... 49 B.2.8.2 VAK Vsetín a.s....................................................................................... 50 B.2.8.3 VAK Krom íž a.s................................................................................... 50 B.2.8.4 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s. .................................................... 51 B.2.9 Vyhodnocení území z hlediska erozních proces ....................................... 51 B.2.9.1 Vodní eroze............................................................................................ 51 B.2.9.2 V trná eroze .......................................................................................... 53

B2 - 2


B.2 Vyhodnocení území z hlediska PPO B.2.1 Srážkoodtokové pom ry území Obsahem této kapitoly Studie je zhodnocení srážko-odtokových pom r ve 29 vybraných profilech (povodích) Zlínského kraje, vycházejícíc z analýzy t icetiletého období (1961-90) režimu srážek a pr tok v síti stanic pobo ek HMÚ. Pro ást zam enou na vyhodnocení extrémních srážkoodtokových situací byly základním podkladem publikované zprávy o povodních v povodí eky Moravy, p edevším pak o pr b hu povodn z ervence 1997. Data a poznatky uvád né v této kapitole se územn týkají povodí zasahujících do území okres Krom íž, Uherské Hradišt , Zlín a Vsetín. Zpracování srážkoodtokových charakteristik území Zlínského kraje pro pot eby této Studie zadal její zpracovatel specializovanému pracovišti eského hydrometeorologického ústavu ( HMÚ) - pobo kám Brno a Ostrava v len ní: HMÚ Brno -

díl í ásti povodí Kyjovky – po obec Muchnice, Moravy - od soutoku s Hanou po soutok s D evnicí, Moravy - od soutoku s D evnicí po soutok se Svodnicí Rusavy, D evnice, B eznice Olšavy po soutok s Moravou

HMÚ Ostrava - povodí Be vy po soutok s Juhyní Zpracované hydrologické studie srážkoodtokových pom r pro jednotlivá díl í povodí jsou rovn ž podkladem pro identifikaci oblastí s nedostate nou mírou akumulace a urychleným odtokem srážkových vod. D ležité výstupy jsou uvedeny v následujících kapitolách. B.2.1.1 Zhodnocení srážkoodtokových pom r v díl ích povodích eka Morava je z hlediska pr to ného množství (tedy vodnosti toku) nejvýznamn jším vodním tokem na území Zlínského kraje . Podle standardního období (1931-80) iní její pr m rný pr tok p i vtoku na území Zlínského kraje 49,6 m3/s a v profilu , kde eka Morava opouští hranice okresu Uherské Hradišt je pr m rný pr tok z téhož období cca 59,4 m3/s . Všechny p ítoky Moravy z území Zlínského kraje p ispívají souhrnn pr m rným pr tokem cca 23,6 m3/s, což je asi 39,7 % pr toku Moravy v profilu výtoku ze Zlínského kraje. Pr m rná srážka na tomto území (spadajícím do povodí Moravy) iní cca 758 mm, pr m rný sou initel odtoku iní cca 23,5 %. eka Be va je druhým nejvýznamn jším tokem území je, Zlínský kraj opouští pod soutokem s Juhyní (u obce Choryn ). Hodnocené povodí po záv rový profil má plochu 988,47 km2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Be va, které se stékají u Valašského Mezi í í. Pr m rný ro ní pr tok pod místem, kde Be va opouští Zlínský kraj, je 12,8 m3/s. P i pr m rné ro ní srážce na povodí S = 916 mm dosahuje v pramenných partiích pr m rný srážkový úhrn obou zdrojnic dokonce 1070 mm. eka Vlára má v hrani ním profilu se Slovenskem (pod zaúst ním p ítoku Vlárka) pr m rný pr tok 3,065 m3/s, p i pr m rné výšce srážek na povodí S = 829 mm. Pr m rný sou initel odtoku z tohoto povodí iní 36,1 %.

B2 - 3


eka Kyjovka má v profilu, kterým opouští okres Krom íž pr m rný pr tok cca 0,2 m3/s a pr m rná výška srážek na povodí k tomuto profilu iní S = 655 mm. Pr m rný sou initel odtoku z plochy povodí ke stejnému profilu iní cca 14,3 % . Rozložení pr m rných ro ních srážkových úhrn v dlouhodobých normálech je v regionu Zlínského kraje velmi nerovnom rné. Nejvíce srážek p ipadá na horské oblasti v povodí Be vy, nejmén na jižní nížinatá území okresu Uherské Hradišt v deš ovém stínu okolních vrchovin a pahorkatin. Rozp tí se pohybuje od pr m rných srážek ve výši 560 mm do hodnot p esahujících 1100 mm. Z horských poloh na vrcholech h eben a poloh p ilehlých náv trných úbo í existuje ale velmi málo stani ních m ení, takže úvahy o skute n nejvyšších pr m rných ro ních úhrnech jsou zatíženy nejistotou plynoucí z reziduálního rozptylu v korela ních vztazích mezi nadmo skou výškou a pr m rnou ro ní výškou srážek. Oblast povodí Dyje B.2.1.1.1 Kyjovka – po obec Muchnice Povodí Kyjovky odvod uje jihozápadní výb žek území okresu Krom íž do povodí eky Dyje. Povodí až do profilu hráze VD Kory any je p evážn zalesn né. Pr toky pod hrází VD jsou významn ovlivn né. Nejv tší povodn jsou deš ové z letních p ívalových srážek a vydatných dlouhodobých deš . Vliv zalesn ní na extrémní odtoky se projevuje málo, v d sledku vysoké svažitosti terénu a nižší propustnosti podloží. Stoletý specifický odtok v profilu pod obcí Stupava (neovlivn ný) dosahuje hodnoty 2,001 m3/s*km2. Tabulka . B2-1:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Kory anech pod p ehradou M síc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

0,044

0,086

0,115

0,122

0,091

0,087

0,044

0,042

0,031

0,031

0,037

0,049

0,064

Specifický odtok 1,619 -1 2 [l*s *km ]

3,137

4,205

4,468

3,324

3,193

1,626

1,533

1,128

1,151

1,356

1,805

2,36

3

-1

Pr tok [m *s ]

Podíl P m/Pr [%]

6

6

5,2

7,3

11,2

14,2

10,9

10

7,3

6,7

8,1

7,1

Podíl Hom/Hor [%]

5,7

11

14,7

15,7

11,6

11,2

5,7

5,4

4

4

4,6

6,3

Podle ro ního chodu pr m rných m sí ních pr tok jsou nejvodn jšími m síci b ezen a duben. V dubnu odte e 14,1% a v b eznu 13,09 % z ro ního odtoku. Nejmén vody te e v ece v m síci zá í, je to pouze 4,1 % z ro ního odtoku. Podle ro ního chodu srážek p ipadá na b ezen 5,2 a na duben 7,3 % z ro ního srážkového úhrnu. V m síci zá í pr m rn spadne asi 7,3 % z ro ního srážkového úhrnu. Nejvíce naprší v m síci ervnu, kdy spadne asi 14,2 % z ro ního srážkového úhrnu.

B2 - 4


Graf . B2-1:

Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Kyjovky v Kory anech pod p ehradou

podíl m sí ních odtok a srážek z ro ních úhrn [%]

18.0 Podíl m sí ních úhrn srážek z ro ních

16.0 14.0

Podíl m sí ních odtok z ro ních

12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Oblast povodí Moravy B.2.1.1.2 Morava – od Krom íže po profil pod Olšavou Pro povod ový režim na samotném toku Moravy je rozhodující vliv povodí Be vy a p ítok Moravy z Jeseník . P i typickém pr b hu povodní p edbíhá vlna z Be vy vlnu z horního povodí Moravy a kulmina ní pr tok se v d sledku rozliv transformuje na nižší hodnoty od soutoku s Be vou až po soutok s Dyjí. Je to ur itá anomálie, která u jiných velkých tok na daném území nebývá tak patrná. P i jarních povodních s náhlým táním sn hových zásob (bez p edchozích oblev) ale bývá patrný nár st kulmina ního pr toku s rostoucí plochou povodí (typické to bylo za povodn na ja e 2006). Stoletý specifický odtok na ece Morav ve Zlínském kraji se pohybuje v mezích od 0,122 m3/s*km2 (profil Krom íž) až do 0,095 m3/s*km2 (profil Morava pod Olšavou). Tabulka . B2-2:

Charakteristika 3

-1

Pr tok [m *s ]

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou M síc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

55,943 72,731 108,25 101,12 69,723 60,282 49,218 42,962 28,517 31,314 42,026 62,485

Specifický odtok -1 2 [ l*s *km ]

6,396

8,316

Podíl Pm/Pr [%]

5,7

5,6

5,4

Podíl Hom/Hor [%]

7,7

10

15

12,376 11,561

7,972

6,892

5,627

4,912

3,261

3,58

4,805

7,144

7,1

11

13,4

11,5

10,8

7,6

6,6

8,1

7,2

13,9

9,6

8,3

6,8

5,9

3,9

4,3

5,8

8,6

B2 - 5

rok 60,309 6,895


Graf . B2-2:

Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Moravy pod Olšavou

16,0 Podíl m sí ních úhrn srážek z ro ních

12,0



14,0

10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Velké povodn z tání sn hu obvykle trvají i déle než 1 m síc a asto p echázejí do typu povodní sn ho-deš ových. Vyzna ují se velkými objemy odteklé vody a typický tvar povod ové vlny mívá n kolik kulmina ních vrchol . Letní povodn jsou nej ast jší v m sících ervnu a ervenci a jejich výskyt je vázán na n kolikadenní vydatné dešt s celkovým úhrnem deš ových srážek, který v horních ástech povodí významn p esáhne 100 mm. Velmi nebezpe né jsou zejména tehdy, když dojde k opakování vydatných deš v dob , kdy ješt neopadnou vody z p edchozí povodn na normální hodnoty (tedy nap íklad do týdne až 10 dn po p edchozí kulminaci). Srážky potom vypadnou do ješt nasyceného povodí a i menší srážkový úhrn má výraznou odezvu ve vzestupu pr tok . V profilu Morava pod Olšavou odte e v nejvodn jším m síci (b eznu) 14,9 % z pr m rného ro ního odtoku, b eznový úhrn srážek však p edstavuje pouze 5,4 % z ro ního pr m rného úhrnu. V pr m rn nejmén vodném m síci (zá í) odte e pouze 4,3 % z pr m rného ro ního odtoku a spadne asi 6,6 % z pr m rného ro ního úhrnu srážek. Na srážky nejbohatší je m síc erven, kdy spadne v pr m ru 13,4 % srážek z ro ního pr m rného úhrnu. Ro ní chod obou porovnávaných veli in podle jednotlivých m síc je znázorn n na grafu . B2-2. V zimních a jarních m sících je chod obou porovnávaných ukazatel opa ný, v lét a na podzim má shodný trend. Podobné pr b hy výše uvedených ukazatel jsou typické i pro ostatní díl í povodí okres Krom íž, Uherské Hradišt a Zlín. B.2.1.1.3 Be va po soutok s Juhyní Be va je se svým povodím ve Zlínském kraji nejvýznamn jším p ítokem Moravy. S ohledem na tento fakt byly srážkoodtokové pom ry vyhodnoceny detailn ji v porovnání s povodími dalších p ítok Moravy ve Zlínském kraji. Pro zpracování povodí eky Be vy byly vybrány vodom rné profily Vsetín na Vsetínské Be v a Valašské Mezi í í na Rožnovské Be v . Dále byly srážkoodtokové vztahy hodnoceny v nepozorovaných profilech v horních ástech povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem a Rožnovské Be vy nad p ítokem Kobylská. Záv rovým hodnoceným profilem byl profil spojené Be vy pod soutokem Rožnovské a Vsetínské Be vy (Obrázek . B2-1).

B2 - 6


Obrázek . B2-1:

Hodnocené profily v povodí Be vy na podklad reliéfní mapy

eka Be va je nejv tším levostranným p ítokem Moravy, hodnocené povodí po záv rový profil má plochu 988,47 km2. Jejími hlavními zdrojnicemi jsou Vsetínská a Rožnovská Be va, které se stékají u Valašského Mezi í í. Ob pramení pod vrcholovou skupinou Vysoké (1024 m n.m.) v Hostýnsko-vsetínské hornatin . Delší z obou zdrojnic je Vsetínská Be va (57,8 km), která te e nejprve k jihozápadu a tvo í hranici mezi Javorníky a Hostýnskou-vsetínskou hornatinou. U Ústí se odklání v pravém úhlu k severozápadu. Nejv tšími p ítoky jsou zleva Senice a zprava Byst i ka. Údolí kratší zdrojnice, Rožnovské Be vy (35,6 km), je zahloubeno do Rožnovské brázdy, tvo ící hranici mezi Radhoš skou hornatinou na severu a Vsetínskou hornatinou na jihu. Srážkoodtokové vztahy v povodí v pr b hu povodní byly hodnoceny na základ pozorovaných povod ových vln v hodinovém kroku a m ených srážek ve srážkom rných stanicích jednotlivých díl ích povodí. Pro zpracování uvedených vztah bylo využito jednotné období let 1981-2006, a to s ohledem na asový prostor analýzy a na dostupnost údaj o hodinových pr tocích za povodní. V uvedeném období byly k dispozici povod ové vlny, jejichž kulminace byla v tší než tzv. p lletá voda (dále jen Q1/2). Analýza byla provedena na základ pozorovaných vln ve vodom rných stanicích Velké Karlovice, Vsetín, Horní Be va, Valašské Mezi í í a Teplice. Nejv tším problém analýzy srážkoodtokových vztah v pr b hu povodní je ur ení p í inné srážky. Byly využity m ené údaje ze srážkom rných stanic v jednotlivých díl ích povodích. V letních obdobích byl p í inný déš ve stanicích zachycen a k porovnání množství spadlé vody a odtoku povodní nic nebránilo, potíže však v n kterých p ípadech nastávaly za povodní podmín ných táním sn hu. Zde je obtížné ur it množství vody ze sn hové pokrývky, které se podílí na povod ové vln . Jednozna n to bylo možné ur it za jarní povodn 2006, kdy byly krom deš ových srážek spo ítány i vodní hodnoty sn hu k jednotlivým vodom rným stanicím. Za hodnocené období prob hla významná (historická) povode v ervenci 1997. Doba opakování této povodn se pohybovala od Q10 (H. Be va) do Q100-200 (V. Mezi í í). P ed rokem 1981 jsou v databázi HMÚ uloženy n které povod ové vlny ze stanice Teplice. Z hlediska dosaženého kulmina ního pr toku byly p ed hodnoceným obdobím ve 20. století nejvýznamn jší povodn z ervence 1903, ervence 1907, kv tna 1911, ervence 1919, srpna 1925, zá í 1937 a ervence 1939.

B2 - 7


Obrázek . B2-2: Dlouhodobý pr m rný ro ní úhrn srážky v povodí Be vy za období 1961-1990

Operativní informace o vodních stavech a pr tocích zpracovává pro stanice Vsetín, Valašské Mezi í í a Teplice Regionální p edpov dní pracovišt (RPP) pobo ky HMÚ v Ostrav . P edpov di pr tok jsou pro profil Dluhonice (záv rová stanice Be vy) po ítány srážkoodtokovým modelem Hydrog-S na 48 hodin dop edu. Využívá se p itom m ených dat ze srážkom rných a vodom rných stanic a také radarových odhad srážek. Údaje jsou mimo jiné zve ej ovány na internetových stránkách HMÚ. Povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem o ploše 68,25 km2 zahrnuje pramennou ást toku. Má lenitý hornatinný reliéf pat ící ke geomorfologickému celku Javorníky. Pr m rná nadmo ská výška povodí je 744 m n.m.. Nejvyšších výšek povodí dosahuje na jihovýchod vrcholem Velký Javorník (1071 m n.m.). Pr m rný sklon povodí je 15 . Pr tokové charakteristiky byly vypo teny z dat nam ených ve stanici Velké Karlovice. Srážkov je tato ást povodí velmi bohatá. Dlouhodobý ro ní úhrn srážek p esahuje 1050 mm. Pokud jde o rozložení srážek b hem roku, nejmenší úhrn byl zjišt n v b eznu, kdy spadlo pouze 6% z celoro ního úhrnu. Naopak maximální dlouhodobý m sí ní úhrn se vyskytl v ervnu (12,4% z celoro ního úhrnu). Pom r mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky p esahuje hodnotu 2, což znamená, že v b eznu zde v pr m ru spadne mén než polovina ervnových srážek. Vsetínská Be va nad Jezerním potokem Na rozdíl od rozd lení srážek b hem roku, nastal nejv tší dlouhodobý Qm za hodnocené období v b eznu a dubnu, kdy pr toky p esáhly o 80% pr m rný ro ní pr tok. P í inou takto vysokých hodnot pr tok je tání sn hové pokrývky ve vyšších pásmech Javorník a Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Z celoro ního množství odte e za jarní m síce (b ezenkv ten) více než 38%, naopak na podzim (zá í až listopad) pouze 16% s minimem v zá í.

B2 - 8


Tabulka . B2-3:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

0,865

1,16

2,06

2,12

1,18

1,12

1,08

0,874

0,6

0,724

0,934

1,3

1,17


12,7

17,0

30,1

31,1

17,3

16,4

15,8

12,8

8,8

10,6

13,7

19,0

17,1

Podíl P m/Pr [%]

7,5

6,5

6,0

6,4

9,0

12,4

10,9

9,6

7,4

6,5

8,6

9,5

Podíl Hom/Hor [%]

6,2

8,3

14,7

15,1

8,4

8,0

7,7

6,2

4,3

5,2

6,7

9,2

3

-1

Pro analýzu díl ího povodí Vsetínské Be vy, které je omezeno p ítokem Jezerního potoka, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodom rné stanici Velké Karlovice. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které p esahovaly Q1/2 a sou asn byly zaznamenány i ve vodom rné stanici Vsetín na témže toku. Celkem se jednalo o 24 vln, z nichž 13 prob hlo v letní ásti roku a 11 v zimní ásti roku. Pr b h t chto vln má pom rn prudký nástup i pokles. V tšinou s jedním vrcholem, výjimkou byl rok 1997, kdy hlavní vlna m la vrcholy t i v závislosti na spadlých srážkách a odezv povodí. Z hlediska dosažené kulminace prob hla nejv tší povode v roce 1996 (viz graf . B2-5), nejv tší objem i p í innou srážku (v etn vodní hodnoty tajícího sn hu) však m la jarní povode z roku 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,21 ( ervenec 2000) do 0,73 (b ezen 1992). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina ního pr toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z let 1996 a 1997 se blížily Q20. Dlouhodobý pr m rný m sí ní pr tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem

2.5

140

Srážka

120

Odtok

2

pr tok [m3.s -1]

Pr tok

100

1.5

80 60

1

40 0.5 20 0

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 9

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

srážka, odtok [mm]

Graf . B2-3:



Graf . B2-4:

Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem 16.0 14.0

Podíl m sí ních úhrn srážek z ro ních

12.0


10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

m síc

Graf

. B2-5:

Nejv tší povod ové vlny Vsetínské Be vy ve Velkých Karlovicích (1981-2006)

65 60 55

6.-17.8.1985 25.-29.6.1987

50

4.-14.9.1996 4.-24.7.1997

45

23.-26.8.2005

Q [m 3.s-1]

40 35 30 25 20 15 10 5

481

457

433

409

385

361

337

313

289

265

241

217

193

169

145

121

97

73

49

25

1

0 Trvání [hod.]

Vzájemný vztah p í inných srážek a odtokové výšky povodní ukazuje ur itou závislost odtoku vody na spadlých srážkách, i když výchozí podmínky v povodí mohou být u každé povodn odlišné. U podobného vyjád ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina ního pr toku je relativn veliký rozptyl hodnot. P i tém stejné srážce m žeme tedy

B2 - 10


o ekávat r znou hodnotu kulminace a nejv tší p í inná srážka nemusí sou asn znamenat nejv tší kulminaci, tak jak tomu bylo p i jarní povodni 2006. Vsetínská Be va po profil vodom rné stanice Vsetín Vodom rná stanice Vsetín se nachází zhruba ve st ední ásti toku. Povodí, které tato stanice uzavírá, má plochu 505,60 km2. Obdobn jako u výše ležícího profilu nad Jezerním potokem se vyzna uje lenitým vrchovinným reliéfem s pr m rnou nadmo skou výškou 608 m n.m. a pr m rným sklonem 14 . V uvažovaném povodí se na levostranném p ítoku Stanovnici nachází vodní dílo Karolinka. Hlavním ú elem nádrže je akumulace vody pro vodárenský odb r pro zásobování Vsetínska a Vlárska. Provozem této nádrže však hydrologický režim Vsetínské Be vy, na úrovni pr m rných m sí ních a ro ních pr tok , není výrazn ovlivn n. Svým celkovým objemem by nádrž byla schopna zadržet pouze 3,5% z celkového ro ního odtoku z povodí po profil Vsetín. Dlouhodobý ro ní srážkový úhrn je zde o 14 % nižší než u výše posuzovaného profilu a dosahuje nejmenší hodnoty ze všech hodnocených profil v povodí Be vy – 907 mm. D vodem je srážkov chudší oblast Moravsko-slovenských Karpat, ve které se nachází povodí levostranné p ítoku Vsetínské Be vy, Senice. Rozložení srážek b hem roku je zde totožné s rozložením v horní ásti povodí – maximum v ervnu, minimum v b eznu. Také zde je rozkolísanost srážkové innosti, vyjád ená pom rem maximálního k minimálnímu úhrnu srážky, vysoká p esahující hodnotu 2. Nejv tší Qm byly dosaženy v b eznu, nejmenší v zá í. Na rozdíl od horního povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem, zde došlo k posunu nejvodn jšího m síce z dubna na b ezen. P í inou jsou zvýšené odtoky z tání sn hové pokrývky ve st edních a nižších nadmo ských výškách, k nimž dochází d íve než ve výše položených ástech povodí. V nejvodn jším období únor-duben odtéká tém 40% z celoro ního množství, naopak v podzimním období (zá í-listopad) pouze 14%. Pr m rný ro ní specifický odtok je o 22% menší než u horní ásti povodí. Tabulka . B2-4:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy v profilu vodom rné stanice Vsetín M síc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

5.65

7.71

12.9

11.1

6.75

6.58

5.67

4.67

2.95

3.53

5.04

7.88

6.70


11.2

15.2

25.5

22.0

13.3

13.0

11.2

9.2

5.8

7.0

10.0

15.6

13.3

Podíl P m/Pr [%]

6.9

6.3

5.9

6.7

9.5

12.3

11.4

10.1

7.4

6.6

8.5

8.7

Podíl Hom/Hor [%]

7.0

9.6

16.0

13.9

8.4

8.2

7.0

5.8

3.7

4.4

6.3

9.8

3

-1

Zhodnocení srážkoodtokových vztah v díl ím povodí Vsetínská Be va ve Vsetín v pr b hu povodní bylo analyzováno z dat nam ených v tamní vodom rné stanici. Byly použity stejné vlny jako v p ípad Velkých Karlovic. Rozložení letních a zimních povodní z stalo stejné, ale jejich pr b h se již odlišuje. Jednoduché jednovrcholové vlny se sice také vyskytují, avšak typi t jší za íná být rozeklání vrcholu hlavní vlny na díl í nástupy a poklesy zp sobené odezvou povodí na chod srážek a vlivem p ítok z mezipovodí, jak je tomu nap . u vln z roku 1985 i 1997. Krom vlastního toku Vsetínské Be vy se na tvaru vln ve Vsetín mohou významn ji podílet také její p ítoky, zejména Senice. U vlny z roku 2006 je zachyceno st ídavé zv tšení odtoku p es den a zmenšení odtoku v noci p i poklesu teploty. Z hlediska dosažené kulminace prob hla nejv tší B2 - 11


povode v roce 1997 (viz graf . B2-8), nejv tší objem m la jarní povode z roku 2006, avšak nejv tší p í inná srážka vypadla v ervenci 1997. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,24 ( ervenec 2000) do 0,74 (b ezen 1992). Tedy v obdobném rozsahu jako u Velkých Karlovic. Z hlediska dosažených dob opakování kulmina ního pr toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z ervence 1997 se blížila Q20. Dlouhodobý pr m rný m sí ní pr tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy v profilu vodom rné stanice Vsetín

14

120

Srážka

12

Pr tok

10

pr tok [m3.s -1]

100

Odtok

80

8 60 6 40

4


Graf . B2-6:

20

2 0

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

m síc


Graf . B2-7:

Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Vsetínské Be vy v profilu vodom rné stanice Vsetín 18.0


16.0


14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 12

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


Graf . B2-8:

Nejv tší povod ové vlny Vsetínské Be vy ve Vsetín (1981-2006)

320 300

6.-17.8.1985 26.-30.6.1987

280

4.-14.9.1996

260

3.-24.7.1997 25.3-15.4.2006

240 220

Q [m3.s-1]

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20

505

481

457

433

409

385

361

337

313

289

265

241

217

193

169

145

121

97

73

49

25

1

0 Trvání [hod.]

Závislost velikosti odtoku na množství p í inných srážek již není tak jednozna ná jako u Velkých Karlovic. V oblasti vyšších srážek jsou významné také okamžité fyzickogeografické podmínky povodí, zejména nasycenost p dy. Podobné vyjád ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina ního pr toku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. P i tém stejné srážce m žeme tedy o ekávat, tak jako tomu bylo v p ípad Karlovic, r znou hodnotu kulminace. Je to dáno okamžitým stavem povodí v pr b hu povodn (ro ní doba, vlastnosti p dy, intenzita srážky atd.). Rožnovská Be va nad p ítokem Kobylská Zájmové území pokrývá pramennou ást povodí Rožnovské Be vy o ploše 31,21 km2. Nedaleko nad hodnoceným profilem se nachází vodom rná stanice Horní Be va, ze které byly pr tokové hodnoty odvozeny. Uvedené povodí má velmi lenitý vrchovinný reliéf pat ící k horské ásti Západních Beskyd. Ty zde zastupují geomorfologické celky Moravskoslezské Beskydy (Radhoš ská hornatina) na severu a Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vsetínská hornatina) v jižní polovin povodí. Hranici mezi ob ma celky tvo í Rožnovská brázda, do níž je zahloubeno údolí Rožnovské Be vy. Nejvyšších nadmo ských výšek dosahuje oblast Vsetínské hornatiny vrcholící na jihovýchod kopcem Vysoká (1024 m n.m.). Pr m rná nadmo ská výška povodí je 707 m n.m. a pr m rný sklon dosahuje 13,4 . Na horním toku Rožnovské Be vy je postaveno vodní dílo Horní Be va, jehož hlavním ú elem je nalepšování pr tok pro vodárenský odb r v prameništi Rožnov a rekrea ní využití. Kompenza ní ovlivn ní se projevuje p edevším v obdobích minimálních vodností. V rozsahu pr m rných m sí ních a ro ních pr tok je ovlivn ní zanedbatelné (nádrž je schopna svým celkovým objemem zadržet pouze 3 % z celoro ního odtoku).

B2 - 13


Tabulka . B2-5:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu nad Kobylskou M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

0.477

0.586

1.048

1.224

0.651

0.623

0.683

0.575

0.379

0.369

0.438

0.706

0.647


15.3

18.8

33.6

39.2

20.9

20.0

21.9

18.4

12.2

11.8

14.0

22.6

20.7

Podíl P m/Pr [%]

7.1

6.5

5.9

6.3

8.9

12.2

11.1

9.8

7.3

6.3

8.6

9.0

Podíl Hom/Hor [%]

6.1

7.5

13.5

15.8

8.4

8.0

8.8

7.4

4.9

4.8

5.6

9.1

3

-1

Hodnocené povodí z hlediska srážkových úhrn dosahuje nejvyšších hodnot z celého území povodí Be vy. Je to dáno p edevším vysokými úhrny v horském pásu Radhoš ské hornatiny, kde dlouhodobá ro ní srážka dosahuje ve vrcholových ástech povodí až 1500 mm. Pr m rný ro ní srážkový úhrn na povodí je 1071 mm. Také zde se b hem roku maximální m sí ní úhrny srážek vyskytly v ervnu, minimální v b eznu. Porovnání maximálního úhrnu ( erven) k minimálnímu (b ezen) dává obdobné výsledky jako v p edchozích povodích. Také z pohledu odtok pat í pramenná ást Rožnovské Be vy k nejvýznamn jším. Dlouhodobý ro ní odtok zde dosáhl za období 1961-1990 hodnoty 666 mm, což je o 17% více než v pramenném povodí Vsetínské Be vy nad Jezerním potokem. Pr tokov nejvodn jším m sícem v roce je b ezen, minimální hodnoty Qm se vyskytly v íjnu. Jejich pom r (3,3) je nejnižší ze všech hodnocených povodí, což znamená, že odtok je zde nejvyrovnan jší. Zatímco v jarních m sících (b ezen-kv ten) odte e 38%, na podzim (srpen- íjen) pak 17% z celoro ního množství. Hodnota pr m rného specifického odtoku je ve všech m sících p evážn o dost vyšší než v ostatních hodnocených profilech. Jeho pr m rná ro ní hodnota p esahuje 20 l.s-1km2 což je o 17% více než v horním povodí Vsetínské Be vy. Dlouhodobý pr m rný m sí ní pr tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu nad Kobylskou

1.4

140

Srážka

1.2

Pr tok

1.0

pr tok [m 3.s -1]

120

Odtok

100

0.8

80

0.6

60

0.4

40

0.2

20

0.0

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 14

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


Graf . B2-9:



Graf . B2-10: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu nad Kobylskou 18.0


16.0


14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

m síc

Pro analýzu srážkoodtokových pom r díl ího povodí Rožnovské Be vy nad p ítokem Kobylská v pr b hu povodní, byly využity údaje o povodních pozorovaných ve vodom rné stanici Horní Be va. V rámci výše uvedeného období byly vybrány vlny, které p esahovaly Q1/2 a sou asn byly zaznamenány i ve vodom rné stanici Valašské Mezi í í. Celkem se jednalo o 30 vln, z nichž 19 prob hlo v letní ásti roku a 11 v zimní ásti roku. Oproti Be v Vsetínské bylo na tomto toku zaznamenáno o 6 vln více, a všechny z nich prob hly v lét . Letní povod ový režim na Rožnovské Be v p evažoval. Pr b h hodnocených vln má pom rn prudký nástup i pokles. Hlavní vlna povodn z roku 1997 m la dva tém samostatné vrcholy. Jelikož stanice zaznamenává údaje v profilu pod vodním dílem (VD) Horní Be va, jsou u n kterých vln patrné manipulace na p ehrad . Z hlediska dosažené kulminace prob hla nejv tší povode v roce 1985 (viz graf . B2-10), nejv tší objem m la vlna z roku 1997, ale nejvyšší p í inná srážka (v etn vodní hodnoty tajícího sn hu) byla zaznamenána p i jarní povodni 2006. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,27 (duben 2000) do 0,87 (srpen 1985). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina ního pr toku (QN) bylo nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1985 se blížila Q20. A koliv se jedná o horskou ást povodí, není zde jednozna ná závislost v množství spadlých srážek a jím vyvolaného odtoku vody za povodní. Je to zp sobeno transformací vlny pr chodem VD Horní Be va a p ípadnými manipulacemi na tomto VD. Podobné vyjád ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina ního pr toku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. P i tém stejné srážce m žeme tedy o ekávat r znou hodnotu kulminace. Krom p írodních podmínek povodí v dob povodní se zde uplat uje i ur itý vliv VD na velikost dosažené kulminace.

B2 - 15


Graf

. B2-11: Nejv tší povod ové vlny Rožnovské Be vy v Horní Be v (1981-2006) 30 28

10.-13.3.1981

26

6.-12.8.1985 26.-28.6.1987

24

5.-13.9.1996 4.-23.7.1997

22 20

Q [m3.s-1]

18 16 14 12 10 8 6 4 2

457

433

409

385

361

337

313

289

265

241

217

193

169

145

121

97

73

49

25

1

0

Trvání [hod.]

Rožnovská Be va po profil vodom rné stanice Valašské Mezi í í Vodom rná stanice Valašské Mezi í í se nachází nad soutokem Rožnovské a Vsetínské Be vy. Uzavírá povodí Rožnovské Be vy o ploše 252, 40 km2. Pr m rná nadmo ská výška povodí je 561 m n.m. a pr m rný sklon 11,5 . P estože dlouhodobý srážkový úhrn (971 mm) p evyšuje o 7% hodnotu v povodí Vsetínské Be vy po profil Vsetín, v podzimním a zimním období jsou m sí ní úhrny tém vyrovnané. Maximální srážky se b hem roku vyskytují v ervnu, minima byla zaznamenána v b eznu. Pom r mezi maximálním a minimálním úhrnem srážky p esahuje i zde hodnotu 2. Tabulka . B2-6:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu vodom rné stanice Valašské Mezi í í M síc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

2.97

3.58

6.26

5.64

3.97

3.77

3.93

3.23

1.71

1.83

2.45

3.91

3.60


11.8

14.2

24.8

22.4

15.7

14.9

15.6

12.8

6.8

7.2

9.7

15.5

14.3

Podíl P m/Pr [%]

6.1

6.1

5.6

6.6

9.7

12.5

11.9

10.6

7.3

6.0

8.1

7.8

Podíl Hom/Hor [%]

6.9

8.3

14.5

13.0

9.2

8.7

9.1

7.5

4.0

4.2

5.7

9.0

3

-1

Nejv tší pr m rné m sí ní pr toky byly zjišt ny v b eznu, což znamená, že podobn jako u Vsetínské Be vy zde došlo oproti horní ásti povodí k posunu maximální hodnoty Qm z dubna na b ezen. Dlouhodobý ro ní odtok se po sm ru toku postupn snížil o více než 30% na hodnotu 459 mm. Z tohoto množství odte e v jarních m sících (b ezen-kv ten) tém 37%, naopak na podzim (zá í- íjen) pouze 14%. Pr m rný specifický odtok zde dosahuje 14,3 l.s1 km2, což je o 8% více než u profilu Vsetín. Avšak podobn jako u rozložení srážek i u této hodnoty byly výrazn jší specifické odtoky zaznamenány v letních m sících. Ve zbývající ásti B2 - 16


roku jsou spíše vyrovnané, v zimních m sících dokonce nižší než v povodí Vsetínské Be vy k profilu Vsetín. Graf . B2-12: Dlouhodobý pr m rný m sí ní pr tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu vodom rné stanice Valašské Mezi í í 7.0

140

Srážka Pr tok

5.0

pr tok [m 3.s-1]

120

Odtok

100

4.0

80

3.0

60

2.0

40

1.0

20

0.0


6.0

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

m síc

Rožnovská Be va po profil vodom rné stanice Valašské Mezi í í byla v rámci srážkoodtokových vztah v pr b hu povodní vyhodnocena z dat nam ených v této stanici. Za výše uvedené období byly použity stejné povod ové epizody jako v p ípad stanice Horní Be va. Na pr b h vln již nemá VD Horní Be va žádný vliv. áste n m že pr b h vlny ovlivnit n který z p ítok Rožnovské Be vy. Nástup vln je relativn prudký, pokles již pozvoln jší. Nejv tší povode zde prob hla v lét 1997. Hlavní vlna m la t i vrcholy. Dva podružné vrcholy byly krom obnovené srážkové innosti zp sobeny i p ítokem z mezipovodí. Graf . B2-13: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Rožnovské Be vy v profilu vodom rné stanice Valašské Mezi í í


16.0


14.0


12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 17

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


Z hlediska dosažené kulminace prob hla nejv tší povode v roce 1997 (viz graf . B2-14). Tato povod ová vlna m la sou asn i nejv tší objem a nejvyšší p í innou srážku. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,31 (srpen 1984) do 0,85 ( ervenec 1997). Tedy v obdobném rozsahu jako u Horní Be vy. Z hlediska dosažených dob opakování kulmina ního pr toku (QN) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1997 však p ekra ovala stoletou vodu. Graf . B2-14:

Nejv tší povod ové vlny Rožnovské Be vy ve Valašském Mezi í í (1981-2006)

500

10.-18.7.1982

450

6.-15.8.1985 23.-31.5.1990

400

5.-14.9.1996 4.-25.7.1997

350

Q [m3.s-1]

300

250

200

150

100

50

505

481

457

433

409

385

361

337

313

289

265

241

217

193

169

145

121

97

73

49

25

1

0 Trvání [hod.]

Závislost odtoku povod ové vlny na p í inné srážce je lepší než v p ípad Horní Be vy. Potvrzuje se tak domn nka o vlivu VD Horní Be va na odtok. Závislost velikosti kulmina ního pr toku na spadlé srážce je, stejn jako u ostatních hodnocených profil , sporná. Na vrchol vlny má krom vlastní srážky vliv ada dalších p írodních initel , které mohou být p i každé povodni jiné.

B2 - 18


Be va po záv rový profil pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy Povodí pod soutokem obou zdrojnic má plochu 988,47 km2. Celkový charakter reliéfu se pohybuje od hornatinného v horních ástech povodí Rožnovské a Vsetínské Be vy až po pahorkatinný v dolní ásti obou povodí. Pr m rná nadmo ská výška povodí je 562 m n.m., pr m rný sklon dosahuje 12,6 . Na území zájmového povodí se nachází celkem t i vodní díla (Karolinka, Horní Be va a Byst i ka), která jsou sou ástí vodohospodá ské soustavy povodí Moravy. Jejich hlavním ú elem je vodárenské využití. Všechny nádrže svými celkovými objemy jsou schopny zadržet cca 3% celkového ro ního odtoku z uvedeného povodí Be vy tzn. svým provozem ovliv ují hydrologický režim Be vy nepatrn . Tabulka . B2-7:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Be vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

10.7

14.3

23.6

20.5

13.5

13.0

12.0

9.84

5.78

6.58

9.25

14.5

12.8


10.8

14.5

23.8

20.8

13.6

13.2

12.2

10.0

5.9

6.7

9.4

14.7

12.9

Podíl P m/Pr [%]

6.5

6.2

5.8

6.7

9.7

12.4

11.6

10.3

7.4

6.4

8.3

8.3

Podíl Hom/Hor [%]

7.0

9.3

15.3

13.4

8.8

8.5

7.8

6.4

3.8

4.3

6.0

9.5

3

-1

Srážkové charakteristiky v tomto povodí vystihují srážkové pom ry v povodích obou zdrojnic. Dlouhodobý pr m rný ro ní srážkový úhrn je, vlivem srážkov bohatšího povodí Rožnovské Be vy, vyšší než u výše položeného profilu Vsetín na Vsetínské Be v . Maximální srážky se vyskytují v lét ( erven-srpen), kdy spadne tém 35% z celoro ního úhrnu. V jarních m sících (únor-duben) byly naopak zjišt ny nejmenší srážky a to 19% z celkové ro ní srážky. Pom r mezi maximální srážkou v ervnu a minimální v b eznu je vyšší než 2. Graf . B2-15: Dlouhodobý pr m rný m sí ní pr tok, srážka a odtok za období 1961-1990 v povodí Be vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy 25.0

120

Srážka

pr tok [m3.s -1]

Pr tok 80 15.0 60 10.0 40 5.0

20

0.0

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 19

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


100

Odtok

20.0


Graf . B2-16: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Be vy v profilu pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy


18.0 16.0


14.0


12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

m síc

Pr tokov nejbohatším m sícem je b ezen, kdy odte e více než 15% z celoro ního odtoku, jehož hodnota je 416 mm. Naopak v zá í odteklo pouze 3,8% z celkového odtoku. Pr m rný specifický odtok celého povodí je pom rn vysoký a dosahuje tém 13 l.s-1km2. Pro hodnocení srážkoodtokových vztah v pr b hu povodní v míst pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Be vy byly využity pozorované vlny z vodom rné stanice Teplice. Ta sice již leží ve v tší vzdálenosti od soutoku, charakter povodní je však ur en ob ma výše uvedenými zdrojnicemi a p ítok Juhyn již na n nemá podstatný vliv. Pro analýzu byly, obdobn jako u výše uvedených profil , využity povod ové vlny, které p esahovaly Q1/2 a které sou asn prob hly také na Vsetínské nebo Rožnovské Be v . Bylo hodnoceno celkem 24 vln, z nichž 17 bylo letních a pouze 7 zimních. Letní povod ový režim již pod soutokem zdrojnic dominoval. V hodnoceném období let 1981-2006 zp sobil povode na Be v pod soutokem ve v tší mí e p ítok Rožnovské Be vy. U vln zaznamenaných v Teplicích nastává vzestup relativn prudce, ale na dalším pr b hu vln se již projevuje vliv transformace a výtok je pozvoln jší než u zdrojnic. Z hlediska dosažené kulminace byla nejv tší povodní epizoda z ervence 1997 (viz graf . B2-17). Tuto povode zp sobila i nejvyšší p í inná srážka. Z hlediska dosažených objem odtok byly jarní povode v roce 2006 a letní epizoda z roku 1997 tém shodné. Odtokové koeficienty se pohybovaly v rozmezí od 0,26 (srpen 1982) do 0,86 (b ezen 2006). Z hlediska dosažených dob opakování kulmina ního pr toku (QN) bylo taktéž nejvíce z hodnocených vln v rozmezí Q1-Q2, kulminace z roku 1997 byla v tší než Q100.

B2 - 20


Graf . B2-17:

Nejv tší povod ové vlny Be vy v Teplicích (1981-2006)

1000 950

6.-17.8.1985

900

26.-30.6.1987

850

5.-14.9.1996

800

4.7.-1.8.1997

750

23.3.-26.4.2006

700 650

Q [m 3.s-1]

600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 817

769

793

721

745

673

697

625

649

577

601

529

553

481

505

433

457

385

409

337

361

289

313

241

265

193

217

145

169

97

121

73

49

1

25

0 Trvání [hod.]

Krom velikosti spadlých srážek mají na odtok vliv konkrétní p írodní podmínky jednotlivých povod ových situací. Vyjád ení vztahu mezi spadlými srážkami a velikosti kulmina ního pr toku ukazuje relativn veliký rozptyl hodnot. Je to obdobné jako u výše hodnocených profil . U významných povodní, které se rozlévají mimo koryto vodního toku, se projevuje vliv transformace vlny v inunda ním území.

B2 - 21


B.2.1.1.4 Mošt nka – od obce

íkovice po soutok se Svodnicí

Povodí Mošt nky je p íkladem typického povodí Zlínského kraje, náchylného p edevším k povodním z letních p ívalových deš , pop ípad déletrvajících vydatných srážek vícedenních. Velmi rychlou odezvou na letní bou ky je typická Byst i ka – levý p ítok Mošt nky. Byst i ka odvod uje údolí pod Hostýnem a její povodí se vyzna uje velkým relativním p evýšením h ebenových poloh nad údolím. Povodn jarní jsou rozloženy na delší asové období a mají nižší kulminace než povodn letní – deš ové. Stoletý specifický odtok pro profil nad ústím do Moravy iní 0,555 m3/s*km2. Podle tabulky pr m rných m sí ních procentních odtok a úhrn srážek je nejvodn jším m síc b ezen (14 % ro ního odtoku) a nejmén vodným m sícem je zá í (asi 3,4 % ro ního odtoku). V b eznu spadne v pr m ru 5,4 % srážek z ro ního úhrnu, v zá í 7,4 %. Nejvíce srážek p ipadá v pr m ru na m síc erven (13,5 % z ro ního úhrnu srážek). Ro ní chod obou pom rných ukazatel je stejný jako v ostatních povodích kraje.

Tabulka . B2-8:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Mošt nka nad ústím do Moravy M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

2,64

2,148

2,951

2,183

1,991

2,067

1,286

1,588

0,71

0,849

1,074

1,589

1,756


7,512

6,114

8,398

6,213

5,664

5,882

3,66

4,52

2,019

2,415

3,057

4,52

4,997

Podíl P m/Pr [%]

5,1

5,3

5,4

7,3

11

13,5

12,2

12,2

7,4

6,4

7,6

6,7

Podíl Hom/Hor [%]

12,5

10,2

14

10,4

9,4

9,8

6,1

7,5

3,4

4

5,1

7,5

3

-1

Graf . B2-18: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Mošt nky nad ústím do Moravy


16,0 14,0


12,0


10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 22

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.5 Rusava – po soutok s Moravou Také povodí Rusavy je náchylné na povodn z letních vydatných deš . Velmi rychlou odezvu na srážky má zejména v horní ásti povodí (profil LG stanice Chomýž). Povodn z tání odtékají déle a mají nižší kulminaci. Stoletý specifický odtok pro profil Holešov iní 1,089 m3/s*km2. V ro ním chodu pr m rných m sí ních procentních odtok a procentních úhrn srážek je nejvodn jším m sícem v roce op t b ezen, kdy odte e pr m rn 13,3 % z ro ního odtoku. Nejmén vodný je íjen, kdy odte e necelých 4,3 % z ro ního odtoku. V b eznu spadne v pr m ru 5,2 % z ro ního úhrnu srážek, v íjnu 6,5 % . Nejvíce srážek je v m síci ervnu, kdy spadne v pr m ru 13,7 % z ro ního pr m rného srážkového úhrnu.

Tabulka . B2-9:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

0,404

0,554

0,735

0,694

0,599

0,512

0,355

0,382

0,242

0,234

0,321

0,474

0,458


7,523

10,319

13,671

12,917

11,148

9,531

6,607

7,106

4,497

4,356

5,976

8,814

8,529

Podíl P m/Pr [%]

5

5,2

5,2

7,2

11

13,7

12,1

12,3

7,4

6,5

7,7

6,7

Podíl Hom/Hor [%]

7,3

10,1

13,3

12,6

10,9

9,3

6,4

7

4,4

4,3

5,9

8,6

3

-1

Graf . B2-19: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Rusavy profil Holešov


16,0 14,0


12,0


10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 23

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.6 Kotojedka – po soutok s Moravou V povodí Kotojedky není situována žádná vodom rná stanice, takže pr m rné m sí ní pr toky byly odvozeny pouze hydrologickou analogií. Hlavní ohrožení p edstavují povodn deš ové. Stoletý specifický odtok v profilu Kotojedy dosahuje hodnoty 0,516 m3/s*km2. Podle ro ního chodu pr m rných m sí ních pr tok je nejvodn jším m sícem v roce b ezen, kdy odte e 15,8 % z ro ního odtoku. Nejmén vodné je op t zá í s 3,5 % podílu na ro ním odtoku. V b eznu spadne pouze 5,1 % z ro ního úhrnu srážek, v zá í 7,6 %. Nejvíce srážek p ipadá na erven, kdy pr m rn spadne asi 14,2 % ro ního srážkového úhrnu.

Tabulka . B2-10:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Kotojedky profil Kotojedy M síc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

0,439

0,56

0,918

0,821

0,575

0,502

0,349

0,493

0,202

0,209

0,289

0,443

0,483


3,336

4,253

6,972

6,239

4,369

3,81

2,647

3,742

1,537

1,589

2,194

3,368

3,67

Podíl P m/Pr [%]

5,1

5,4

5,1

7,4

11,8

14,2

11,4

11,6

7,6

6,7

7,7

6,1

Podíl Hom/Hor [%]

7,6

9,67

15,8

14,2

9,9

8,6

6

8,5

3,5

3,6

5

7,6

3

-1

Graf . B2-20: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Kotojedky profil Kotojedy


18,0 16,0


14,0 Podíl m sí ních odtok z ro ních

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 24

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.7 D evnice – po soutok s Moravou V povodí D evnice a jejích p ítok jsou nej ast jší a nejnebezpe n jší povodn zastoupeny p evážn povodn mi z letních deš . Významnou funkci v ochran p ed povodn mi mají dv reten ní nádrže: VD Slušovice na toku D evnice a VD Fryšták na Fryštáckém potoce. Z porovnání pr tok Q100 v profilu hráze a pod nádrží vyplývá snížení kulmina ního pr toku Q100 o 9,4 % u VD Slušovice a o 18,6 % u VD Fryšták. V p ípadech jednotlivých konkrétních povodní však m že být snížení kulmina ního pr toku i vyšší, v závislosti na aktuálních možnostech VD. Tok D evnice prochází aglomerací Zlína, kde intenzivní hospodá ské a dopravní využití údolní nivy nedovoluje rozší it í ní koryto. asté ohrožení vyb ežením bývá sledováno médii i administrativními orgány. V minulosti také byly n kolikrát významn m n ny oficiální hodnoty N-letých pr tok vydávané HMÚ pro pot eby vodohospodá . Hodnocení srážko-odtokových pom r je podáno pro profil LG stanice Zlín. Stoletý specifický odtok dosahuje zde hodnoty 1,023 m3/s*km2. Podle ro ního chodu pr m rných m sí ních pr tok a srážek je nejvodn jším m sícem b ezen s 15,7 % z celkového pr m rného ro ního odtoku. V pr m ru nejmén vodným m sícem v roce je zá í s 5,5 % z pr m rného ro ního odtoku. Obdobné proporce platí i pro p ítoky D evnice. Podle pr m rného ro ního chodu srážek p ipadá na b ezen 5,3 % z pr m rného ro ního srážkového úhrnu a na zá í 7,6 % . Na srážky nejbohatší je m síc erven, kdy v pr m ru spadne 13,5 % z ro ního úhrnu srážek. Tabulka . B2-11:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí D evnice profil Zlín M síc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

2,216

3,186

4,069

2,943

2,631

2,481

1,697

1,506

0,833

1,134

1,45

2,568

2,219


7,087

10,189

13,012

9,411

8,416

7,933

5,427

4,818

2,663

3,628

4,637

8,211

7,097

Podíl P m/Pr [%]

5,6

5,3

5,3

7

10,7

13,5

10

11,3

7,6

6,4

8

7,4

Podíl Hom/Hor [%]

8,3

12

15,2

11

9,9

9,3

6,4

5,6

3,1

4,2

5,4

9,6

3

-1

Graf . B2-21: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí D evnice profil Zlín


16.0 14.0


12.0


10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 25

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.8 B eznice – po soutok s Moravou Také v povodí B eznice bylo nutno odvodit pr m rné m sí ní pr toky analogií, nebo tu není žádná vodom rná stanice. Hlavní povodn se dostavují v letních m sících. Stoletý specifický odtok v profilu Bílovice iní 0,915 m3/s*km2. V d sledku menší pr m rné nadmo ské výšky povodí je tu i mén srážek. Podle ro ního chodu pr tok je nejvodn jší m síc b ezen s 16,4 % z velikosti ro ního odtoku. Nejmén vodné je op t zá í (3,2 % z ro ního odtoku). Srážek spadne v b eznu 5,4 % z ro ního úhrnu a v zá í 7,7 %. Nejbohatší na srážky je erven se 14 % z ro ního pr m rného srážkového úhrnu.

Tabulka . B2-12:

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí B eznice profil Bílovice M síc

Charakteristika

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

0,23

0,293

0,502

0,438

0,309

0,271

0,171

0,299

0,098

0,098

0,139

0,22

0,238


2,48

3,159

5,406

4,716

3,326

2,918

1,843

3,218

1,054

1,055

1,492

2,369

2,558

Podíl P m/Pr [%]

5,2

5,3

5,4

7,2

11,5

14

11,9

10,8

7,7

6,5

8,1

6,5

Podíl Hom/Hor [%]

7,5

9,6

16,4

14,3

10,1

8,8

5,6

9,7

3,2

3,2

4,5

7,2

3

-1

Graf . B2-22:

Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí B eznice profil Bílovice


18,0 16,0


14,0


12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 26

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.9 Olšava – po soutok s Moravou Povodí Olšavy je charakterizováno ast jším výskytem letních povodní. Nebezpe né jsou ale i povodn sn ho-deš ové v jarních m sících nebo p i zimních oblevách. Také v povodí Olšavy docházelo v minulosti k významným zm nám v oficiáln vydávaných datech o N-letých pr tocích. V povodí je vybudováno n kolik nádrží s kombinovanou funkcí ochrannou, akumula ní a pop ípad vodárenskou. Jmenovit jde o VD Luha ovice, VD Kolela , VD Ludkovice a VD Ord jov. Významný ochranný ú inek p ed povodn mi má zejména VD Luha ovice, které chrání areál nejv tších moravských lázní – Luha ovic. V záv rném profilu nad ekou Moravou je specifický stoletý odtok Olšavy roven 0,542 m3/s*km2. V ro ním chodu pr m rných m sí ních pr tok je nejvodn jším m sícem b ezen, kdy v pr m ru odte e 15,6 % z celkového ro ního odtoku. Nejmén vodným m sícem je zá í, kdy odte e jen 2,9 % z ro ního odtoku. Podle ro ního chodu srážek na b ezen p ipadne pouze 5,4 % z ro ního srážkového úhrnu, v zá í je to 7,7 % z ro ního úhrnu a v pr m rn nejdeštiv jším m síci ervnu spadne asi 13,5 % srážek z jejich ro ního úhrnu. Tabulka . B2-13:

Charakteristika

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Olšavy nad Moravou M síc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

Pr tok [m *s ]

2,58

4,149

4,682

3,414

2,719

2,757

1,823

1,586

0,88

1,21

1,488

2,802

2,498


4,998

8,039

9,071

6,614

5,267

5,34

3,531

3,073

1,705

2,345

2,883

5,429

4,84

Podíl P m/Pr [%]

6

5,7

5,4

6,9

10,8

13,5

11,4

10,3

7,7

6,4

8,2

7,7

Podíl Hom/Hor [%]

8,6

13,8

15,6

11,3

9

9,2

6,1

5,3

2,9

4

4,9

9,3

3

-1

Graf . B2-23: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Olšavy nad Moravou


18,0 16,0


14,0


12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. m síc

B2 - 27

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.1.10 Vlára po státní hranice Povodí Vláry a jejích p ítok odvod uje jihovýchodní okraj Zlínského kraje do eky Váhu. Vzhledem k nadmo ským výškám v povodí mají rovnocenný význam povodn z tání sn hu (nebo sn ho-deš ové) i povodn deš ové. Stoletý specifický odtok v dolním profilu – VláraVlárský pr smyk dosahuje hodnoty 1,097 m3/s*km2. V ro ním chodu pr m rných m sí ních pr tok je op t nejvodn jší b ezen, který se podílí 16,6 % na celkovém ro ním odtoku. Nejmén vodným m sícem je tu zá í s 2,7 % podílu na ro ním odtoku. V b eznu spadne asi 5,7 % srážek z ro ního úhrnu, v zá í 7,6 %. Nejvíce srážek p ipadá na m síc erven, kdy spadne asi 12 % z ro ního srážkového úhrnu. Obdobné pom ry platí i pro p ítoky Vláry – íku a Brumovku. Tabulka . B2-14:

Charakteristika 3

-1

Pr tok [m *s ] Specifický odtok -1 2 [ l*s *km ]

Dlouhodobé pr m rné m sí ní a ro ní charakteristiky za období 1961-1990 v povodí Vlára profil Vlárský pr smyk M síc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

3,252

4,689

5,64

3,612

2,825

2,5

1,965

1,582

0,931

1,33

1,999

3,561

2,815

10,801 15,571 18,728 11,996

9,383

8,302

6,526

5,254

3,092

4,416

6,639

11,825

9,349

Podíl P m/Pr [%]

6,6

6

5,7

7,1

10,6

12

10,9

10

7,6

6,7

8,6

8,2

Podíl Hom/Hor [%]

9,6

13,8

16,6

10,7

8,3

7,4

5,8

4,7

2,7

3,9

5,9

10,5

Graf . B2-24: Podíl dlouhodobých m sí ních úhrn srážek a odtok k ro ním za období 1961-1990 v povodí Vlára profil Vlárský pr smyk


18,0 16,0


14,0


12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

m síc

B2 - 28

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.


B.2.1.2 Srážkoodtokové pom ry a jejich dopad na pr b h povodn Vznik povodní, jejich asový pr b h, tvar povod ových vln i jejich kulminaci ovliv uje ada faktor . Geologické, hydrogeologické, pedologické, vegeta ní, geomorfologické, geonomické, lesnické, klimatické i hydrologické podmínky v pramenných oblastech do zna né míry determinují charakter povod ových jev v zájmovém území. eka Morava pramení v poho í Kralického Sn žníku, které je sou ástí Jesenické podsoustavy eské vyso iny. eka Be va vzniká soutokem svých dvou zdrojnic Vsetínské Be vy, též n kdy zvané Horní a Be vy Rožnovské, zvané Dolní u Valašského Mezi í í. Vsetínská Be va pramení v poho í Javorník . V tšina jejích pravostranných p ítok odvádí vody z Vsetínských vrch . Mezi významn jší pat í tok Byst ice, na které je vybudována vodní nádrž Byst i ka. Nejv tším levostranným p ítokem Vsetínské Be vy je Senice pramenící také v Javorníkách. Mezi další levostranné p ítoky pat í Rokytenka, Ratibo ka a Mikul vka, které sbírají své vody v Hostýnských vrších. Rožnovská Be va a její levostranné p ítoky pramení ve Vsetínských vrších. V tšina jejích pravostranných p ítok pramení v Moravskoslezských Beskydech. Mezi klí ové faktory p i vzniku povodní v povodí Moravy a Be vy je úhrn a intenzita srážek, délka jejich trvání a plošný rozsah jejich výskytu. 40 – 50 mm denního úhrnu deš ových srážek znamená nebezpe n zvýšený odtok a hrozba povod ových škod se zvyšuje s každými dalšími 50 mm b hem téhož i následujícího dne. Napjatou povod ovou situaci signalizuje srážkový úhrn 100 mm a p i dalším zvýšení p estává již p sobit reten ní schopnost krajiny a to v závislosti na snižující se intenzit vsaku v málo mocných propustných vrstvách i na zmenšující se vláhové pot eb rostlin, která se po stavu nasycení redukuje na minimum a deten ní schopnost vegeta ního pokryvu. Za vydatn jších srážek voda obvykle velice rychle stéká po strmých svazích. Relativn vysokými srážkami ovliv ujícími odtokový režim nejen Be vy ale i st ední Moravy bývají zasaženy Hostýnské vrchy v Karpatské soustav . Karpatským povod ovým režimem se nap íklad vyzna ují Mošt nka, Rusava a p edevším D evnice. Srážky spadlé v Oderských vrších se do ur ité míry mohou podílet na povodních v Be v (hlavn na jejím dolním toku). Levostranné p ítoky D evnice dále Olšava a její p ítoky bývají ovlivn ny vydatnými srážkami spadlými ve Vizovických vrších a v Bílých Karpatech. Srážky zp sobující povodn v tšinou spadnou v krajin s nep íznivými morfologickými a reten ními podmínkami. V tšinou se jedná o lenitý a sklonitý terén, kdy sklony svah jsou asto v tší než 20 – 25°, p i emž reten ní schopnost krajiny se výrazn snižuje již p i sklonech terénu nad 5 – 7°. Pokud srážky spadnou v krajin s p ízniv jšími podmínkami mívá povode v tšinou místní charakter nebo její d sledky nejsou tak dalekosáhlé. Dalším faktorem ovliv ujícím vznik a pr b h povodn jsou morfologické charakteristiky území, p edevším sklonitost terénu a sklon vodních tok , charakter údolních niv a rozm ry aluvií. Významným faktorem ovliv ující pr b h povodn je vegeta ní doprovod podél vodních tok a v inunda ních územích, kapacita koryt, p ítomnost vodohospodá ských objekt a za ízení: nap íklad poldry, nádrže, jezové zdrže, vodárenské zdroje atp., sídelní struktury a míra jejich ohrožení za povodní, dopravní infrastruktura, hospodá ské objekty a za ízení. D ležitou roli p i povod ových situacích hraje povrchový odtok. Ten je závislý p edevším na pr b hu a intenzit srážek, na dimenzích i hydraulických vlastnostech koryt a inunda ních uzemí, na morfologických vlastnostech krajiny, náchylnosti p d k erozi a na mí e hydrotechnické vybavenosti v povodí (údolní nádrže, odleh ovací kanály atp.). Ucpávání úzkých profil , kterých je v povodí Moravy a Be vy celá ada, výrazn tlumí povrchový odtok. Jedná se p edevším o profily most , propustk , sout sek i jiných zúžení, místa s hustou a vzrostlou vegetací, aj. Naopak protržení hrází nebo uvoln ní dosud ucpaných profil povrchový odtok zrychluje. Podzemní odtok se m ní v závislosti na ase na kapacit volných prostor pod povrchem zem a na mí e nasycení hydrogeologických struktur. Tuto zm nu m žeme vyjád it asovým pr b hem pom rných hodnot odtok , tj. podílem podzemního p ítoku a p ítoku povrchového. B hem zvyšování povrchového p ítoku se hodnota tohoto pom ru s ur itým zpožd ním snižuje, naopak po dosažení kulminace pr toku pozvolna stoupá. Za zvláštních podmínek, B2 - 29


nap íklad p i stavu, kdy jsou podzemní horizonty pln nasyceny a kdy za ínají rozlivy povrchových vod do inunda ního území, dochází k transformaci hydrologických, hydraulických a filtra ních podmínek. Podle daných podmínek pak dochází k místním "výron m" podzemní vody v horních polohách údolních niv a k vznik m jezírek i kaluží, k díl ím oboustranným pohyb m mezi systémy podzemního a povrchového odtoku, nebo k únik m do volných prostor pod povrchem terénu Podíl infiltrace se v tšinou p i povod ových stavech snižuje. Proces infiltrace a to p edevším rychlost infiltrace je ovliv ována fyzikálními vlastnostmi p dy, vegeta ním krytem p dního povrchu, intenzitou a dobou trvání srážky, stupn m nasycení p dy vodou, stoupající hladinou rozvodn ných tok a mírou nasycenosti okolních ploch i svah . Retence vody v krajin , neboli schopnost povodí akumulovat vody a snížit kulminaci se vyzna uje v tší i menší prom nlivostí v závislosti na odtokových pom rech v toku, na intenzit ronu, vsaku a stupni inundací, na plošných dimenzích inunda ních území i dalších ploch, zadržujících a nadržujících vodu, na sklonitosti terénu, vegeta ním krytu, na geologických a hydrogeologických strukturách. Podmínky nezbytné pro retenci vody v horské krajin , se obvykle v niv eky Moravy výrazn m ní b hem intenzivn jších nebo déle trvajících srážek, kdy je žádoucí, aby bylo co nejvíce vody akumulováno a co nejmén jí odteklo. Voda je b žn zadržována v opadu, lesní hrabance, p d , podzemních hydrogeologických a geologických strukturách a v biologických ástech rostlin. Za nadm rných deš ových srážek, kdy je zapot ebí, aby bylo co nejvíce vody akumulováno, nedochází od ur itého okamžiku k vypl ování podzemních dutin a pór vodou a ani rostliny nemohou využívat svoji deten ní schopnost a transpira ní potenciál produktivn . Jde o stav nasycení a veškerá voda tedy odtéká k nejbližšímu údolí a vodnímu toku. V inunda ních územích údolních niv dochází za povodn k retenci závislé na pr tocích v tocích, na zm n ných charakteristikách aluvií a na mí e rozliv neboli inundací v daném území. Stupe retence v niv eky Moravy a Be vy se obvykle podstatn zvyšuje sm rem po toku a na dolních tocích se významn projevuje asový faktor – doba trvání rozliv . Výpar, který je závislý p edevším na velikosti zaplavených ploch a do asných mok ad , na teplot vzduchu i vody se za povod ových stav více uplat uje až ve st edních a zejména dolních úsecích tok , kde dochází k velkoplošným a dlouhodobým rozliv m. P i jarních a zimních povodních, které jsou velmi astým jevem v celém povodí Moravy a Be vy hraje hlavní roli zásoba sn hu v povodí. Pokud je oteplování doprovázeno deš ovými srážkami a silným proud ním vzduchu, m že být pr b h povodn obzvlášt nebezpe ný. Nejvíce sn hu spadne v poho ích Moravskoslezské Beskydy, které jsou pramennou oblastí pravostranných p ítok Rožnovské Be vy, Králický Sn žník, kde pramení Morava, Javorníky ( prameny Vsetínské Be vy a Senice), Vsetínské vrchy (pramenná oblast Rožnovské Be vy a n kterých jejích p ítok i p ítok Vsetínské Be vy, v etn Byst ice - s nádrží Byst i ka) a Bukovohorská hornatina (kde pramení Moravská Sázava). Snížený výskyt t chto povod ových jev lze p i ítat antropogenním zásah m, zvlášt vypoušt ním odpadních vod a tepelnému zne išt ní tok . Horským povod ovým režimem, který je dán byst inným charakterem tok a pom rn úzkými údolími se vyzna ují D evnice, Byst i ka (p ítok Mošt nky) a n které další menší toky. Za povod ových pr tok nedochází k rozsáhlým a dlouhodobým rozliv m, ale hlavn k dnové a bo ní erozi. K rozsáhlejším inundacím dochází podél st edního a dolního toku eky Moravy a Mošt nky. Rozlivy podél D evnice (na jejím st edním a dolním toku) jsou v tšinou limitovány kapacitami koryt nebo sev eností údolí u st edních a dolních úsek Vsetínské Be vy, Senice a Rožnovské Be vy jde potom o omezení daná tém vyhovující pr to ností koryt. B.2.2 Stav ochrany p ed povodn mi Ochrana p ed povodn mi má v povodí Moravy velmi dlouhou historii a i v posledních letech byly investovány významné finan ní prost edky do funk ních a ú inných opat ení, zejména v souvislosti s povodn mi v roce 1997 a 2002. N které z t chto opat ení mohly být následn prov eny jarní povodní roku 2006. Ukázalo se, že jejich vliv je velmi významný a že povod ové škody se poda ilo snížit výrazným zp sobem. Na druhou stranu se objevily n které B2 - 30


nové problémy, které souvisí p edevším s návazností na další protipovod ová opat ení a které se projevily nap íklad zp tným vzdutím na p ítocích Moravy a vyb ežením v místech, kde k tomu donedávna nedocházelo. V následujících kapitolách budeme na základ dostupných podklad a informací analyzovat stav ochrany území p ed povodn mi a identifikovat kritická místa na vodních tocích, které se mohou negativn podílet na povod ových situacích. B.2.2.1 Oblasti s urychleným odtokem srážkových vod a nedostate nou mírou akumulace vody Z hlediska náchylnosti povodí ke vzniku nebezpe ných povodní (zejména letních deš ových) lze íci, že nejvíce exponovaná jsou povodí levostranných p ítok Moravy a to jmenovit povodí Mošt nky (a zejména jejího levostranného p ítoku Byst i ky), povodí Rusavy, povodí D evnice a jejích p ítok a povodí Olšavy (územní p sobnost HMÚ Brno). V severovýchodní ásti území je to pak p edevším Rožnovská a Vsetínská Be va (územní p sobnost HMÚ Ostrava). V horních ástech povodí jmenovaných tok dosahuje stoletý specifický odtok hodnot nad 7 i 8 m3/s*km2. Sou initel odtoku pro stoletou vodu se v t chto malých povodích (o ploše n kolika km2) pohybuje v rozmezí od cca 48 % do cca 60 % podle velikosti plochy povodí, sklon povodí a intenzity srážek. Vliv zalesn ní na tomto území na snížení povod ových odtok je p ekrýván sklonitostí terénu a menší propustností podloží (tzv. karpatský flyš). Pr m rné specifické odtoky [l.s-1.km-2] dle povodí vybraných profil ve Zlínském kraji (za období 1961 – 1990) jsou vyjád eny v p íloze E.1.5. K mén náchylným povodím m žeme po ítat povodí pravostranných p ítok Moravy. Totéž lze íci o povodí B eznice a povodích drobných vodních tok v rovinách, pop . nízkých pahorkatinách p i ece Morav . Obrázek . B2-3:

Pr m rné specifické odtoky [l/s.km2] dle povodí vybraných profil ve Zlínském kraji (za období 1961 – 1990)

Ve Zlínské aglomeraci p sobí nep ízniv též zna ný nár st podílu zastav ných a zpevn ných ploch. Výrazný, ale pouze lokální význam tu mají um lé vodní nádrže, které

B2 - 31


významným zp sobem snižují kulminace povod ových vln (viz. Kapitola B.1.4.) V p íloze E.1.5 jsou již tyto vlivy nádrží zohledn ny. B.2.2.2 Vztah mezi srážkami a výškou odtoku V archivních záznamech pobo ky HMÚ v Brn nejsou doklady o velikostech srážek spadlých na díl í povodí p i významných historických povodních. Jsou k dispozici pouze informace o srážkách v jednotlivých srážkom rných stanicích, bez p epo t na plochu povodí. Významným zdrojem informací je Souhrnná zpráva projektu Vyhodnocení povod ové situace v ervenci 1997. Z výsledk a podklad k této zpráv byly pro Studii odvozeny regresní rovnice mezi srážkami a odtokovými výškami za povodn 1997 podle povodí p íslušných k vodom rným stanicím v povodí eky Moravy na území Zlínského kraje. T snost regresního vztahu je m ena koeficientem determinace r2 = 0,902 . Jedná se tedy o dob e p iléhající regresní závislost, která je graficky dokumentována v p íloze. Do korela ního souboru bylo zahrnuto 27 vodom rných profil . Z hlediska extremality povod ových pr tok i srážek, které je zp sobily, se jednalo o pr toky výjime né. Doby opakování kulmina ních pr tok této povodn mnohde p esáhly i 200 let. V povodí Olšavy, Vláry a Kyjovky ale nedosáhly kulminace velikosti stoletého pr toku, takže soubor není homogenní, pokud jde o srovnávání pr tok se stejnou dobou opakování N. Totéž je možno íci i o srážkách. Graf . B2-25: Závislost mezi výškou srážek a odtoku v m sí i ervenci 1997 podle vodom rných stanic v povodí Moravy na území Zlínského kraje 500 450

y = odtoková výška v mm

400

2

y = 0.0022x - 0.4171x + 66.299 2 R = 0.9022

350 300 250 200 150 100 50 0 0

100

200

300

400

500

600

x = výška srážek spadlých na povodí v mm

B.2.2.3 Reten ní schopnost stávajících vodních nádrží a rybník Co se tý e schopnosti stávajících vodních nádrží a rybník akumulovat vodu p i povod ových pr tocích, je jako ukazatel použita míra akumulace vod, což je pom r mezi reten ními objemy vodních nádrží a rybník , v etn objem inunda ních území, ur ených k rozlivu a ro ním odtokovým množstvím z díl ích povodí podle podklad HMÚ. Vzhledem k tomu, že nejvýznamn ji bude tato hodnota ovlivn na kapacitou území podél eky Moravy, kde je možný bezpe ný rozliv, a ke kterému v sou asné dob nedisponujeme všemi dostupnými podklady, je zde uvedena pouze hodnota p edpokládané retence stávajících B2 - 32


vodních nádrží a rybník ve správ Povodí Moravy, ZVHS a n kterých dalších významn jších vlastník . V následující tabulce je uveden maximální reten ní objem u vodních d l s vymezeným reten ním prostorem, u menších vodních nádrží a rybník , kde tento prostor vymezený není, nebo nejsou dostupné podrobn jší informace, je uvažováno s výškou maximální hladiny pro retenci v nádrži 0,5 m nad normální hladinou. Tabulka . B2-15: Reten ní objemy vodních nádrží a rybník pop ípad správc . 1 2 3 4

ve Zlínském kraji dle jejich vlastník

vlastník / správce

reten ní objem [tis. m3]

Povodí Moravy Zem d lská vodohospodá ská správa Rybá ství P erov Arcibiskupství Olomoucké

8 760 582 272 113

Celkový reten ní objem stávajících vodních nádrží a rybník je tedy podle dostupných podklad tém 10 milion m3. K této hodnot je t eba na základ dalších jednání a dle dostupných podklad p i íst nejen objem vymezených území vhodných k rozlivu, ale i reten ní objemy jezer vzniklých t žbou št rku a št rkopísku. Vodní plochy ve vlastnictví dalších subjekt jsou z hlediska akumulace povod ových pr tok zanedbatelné. B.2.2.4 Místa omezující pr to nost koryt vodních tok a údolních niv Jako podklad pro stanovení míst omezujících pr to nost byly využity p evážn studie záplavových území a studie srážkoodtokových pom r , které byly z v tší ásti získány od Povodí Moravy s.p., ZVHS - Oblasti povodí Moravy a Dyje, Les R a Krajského ú adu Zlínského kraje. Dalšími podklady byly p ípadové studie po izované obcemi, informace od referát životního prost edí obcí s rozší enou p sobností a poznatky z místních šet ení. Povodí Dyje Kyjovka P ehled pr tokov nevhodných objekt Tabulky . B2-16 až B2- 25:

1)

:

Místa omezující pr to nost koryt vodních tok a údolních niv

Objekt

Km

lávka most ocelový s betonovou mostovkou

72,707; 74,450

4-17-01-68 Kory any

72,370; 73,900

4-17-01-68 Kory any

most železobetonový lávka most železobetonový

íslo h. p.

K.Ú..

72,113; 72,290; 73,290; 73,320; 74,210; 4-17-01-68 Kory any 77,840 79,540; 79,970; 79,995; 80,118; 80,368; 80,780; 80,890; 80,920; 81,029; 83,375; 4-17-01-68 83,403; 83,428; 83,803; 83,925; 84,400 79,217; 79,625; 79,812; 80,574; 82,238; 82,359; 82,568; 82,760; 83,110; 83,315; 4-17-01-68 83,705; 83,955; 84,123; 84,300; 84,490

1)

Stupava Stupava

Pr tokov nevhodné jsou objekty, jejichž pr to ný profil je len n r znými podp rnými a d lícími konstrukcemi, na nichž se mohou zachytávat plovoucí p edm ty. Dále pak objekty, u nichž není dodrženo normové p evýšení spodní konstrukce nad hladinou stoletého pr toku.

B2 - 33


Povodí Moravy Vsetínská, Rožnovská a Spojená Be va P ehled stávajících nekapacitních mostních objekt Objekt

Km

íslo h. p.

K.Ú.

Spojená Be va lávka pro p ší zaúst ní pravob ežního p ítoku Jasenický potok jez Ju inka I jez Ju inka II zaúst ní pravob ežního p ítoku erný potok silni ní most soutok Rožnovské a Vsetínské Be vy

57,506

4-11-02-007

Lhota u Choryn

58,134

4-11-02-005

Jurinka

58,212 58,824

4-11-02-005 4-11-02-005

Jurinka Jurinka

59,034

4-11-02-003

Jurinka

59,715

4-11-02-003

Jurinka

61,308

4-11-02-003

Poli ná

Vsetínská Be va silni ní most železni ní most silni ní most limnigrafická stanice Jarcová

0,251 0,711 3,921 3,967

4-11-01-93 4-11-01-93 4-11-01-93 4-11-01-93

Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi

í í í í

í í í í

4-11-01-120 4-11-01-120 4-11-01-120 4-11-01-120 4-11-01-120 4-11-01-120

Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi Valašské Mezi

í í í í í í

í í í í í í

Rožnovská Be va železni ní most 0,449 silni ní most 0,501 lávka pro p ší 0,717; 1,143; 1,636 silni ní most 1,358 silni ní most rychlostní komunikace 1,440 limnigrafická stanice Krásno 1,788 Byst i ka (Be va) P ehled objekt vyžadující rekonstrukci Objekty pod VD Byst i ka silni ní most v obci Byst i ka ocelová lávka silni ní most silni ní most hospodá ský most ocelový mostek lávka Objekty nad VD Byst i ka 12 most , 8 mostk a 17 lávek -

Km 0,242 1,024 1,738 2,450; 4,079; 4,512 2,955 3,408 5,030 a 5,295 Km 8,445 – 18,912

íslo h. p. 4-11-01-90 4-11-01-90 4-11-01-90 4-11-01-88 4-11-01-88 4-11-01-88 4-11-01-88 íslo h. p. 4-11-01-86

K.Ú. Byst i ka I Byst i ka I Byst i ka I Byst i ka I Byst i ka I Byst i ka I Byst i ka I K.Ú. Malá Byst ice

U výustních objekt v koryt toku Byst i ky v zastav ných ástech obcí lze doporu it osazení zp tné klapky a stavítek v kanaliza ních šachtách pro zabrán ní nátoku vody do kanaliza ní sít p ilehlé zástavby.

B2 - 34


Juhyn Ve studii záplavového území (zpracované v roce 1989) nejsou místa omezující pr to nost koryt, nekapacitní mosty, mostky, propustky, lávky a další objekty specifikována. Mošt nka P ehled nekapacitních objekt Objekt

Km

silni ní betonový most silni ní betonový most silni ní betonový most cestní betonový most silni ní betonový most cestní betonový most betonový stupe , náhon hospodá ský betonový most

0,959 1,338 2,922 4,664 8,126 33,167

4-12-02-103 4-12-02-97 4-12-02-97 4-12-02-96/1 4-12-02-94 4-12-02-72

Krom íž Krom íž Chropyn B est Žalkovice Vítonice u Byst ice pod Hos.

33,317

4-12-02-72

Vítonice u Byst ice pod Hos.

33,387 a 34,314

4-12-02-72


4-12-02-72


4-12-02-72 4-12-02-72 4-12-02-72 4-12-02-72 4-12-02-72 4-12-02-72

Vítonice u Byst Vítonice u Byst Vítonice u Byst Vítonice u Byst Vítonice u Byst Vítonice u Byst

silni ní betonový most betonová lávka cestní betonová lávka cestní betonový mostek betonový mostek ocelová lávka d ev ná lávka

íslo h. p.

35,073; 35,356 a 35,826 35,254 35,513 36,046 36,156 36,216 a 36,347 36,287 a 36,540

K.Ú.

ice pod Hos. ice pod Hos. ice pod Hos. ice pod Hos. ice pod Hos. ice pod Hos.

Byst i ka (Mošt nka) V koryt toku je z ízena ada objekt , a to zejména prah , stup a jez , další jsou mosty a lávky (p evážn zahlcené, p ípadn p elévané), které p i zvýšených pr tocích nejsou dostate n kapacitní. Rusava -

-

v km 3,93 – 3,981- nad jezem je snížena kapacita koryta na levém b ehu, kde dochází k vyb ežování pr toku od Q….. Výrazn horší je situace na pravém b ehu nad jezem, kde rovn ž dochází k rozlivu a vlivem ohrázování toku je zp tný návrat Q100 složit jší. Rozliv pokra uje až do .km 5,2. km 5,88 - m stská tra v Hulín , kde dochází k jejímu zanášení km 8,620 – most do Prav ic, kde dochází k výraznému oboustrannému rozlivu Q100

B2 - 35


D evnice P ehled objekt vyžadující rekonstrukci Objekt silni ní most jez lávka a potrubí silni ní most železni ní vle ka silni ní most lávka potrubní most silni ní most lávka silni ní most lávka jez silni ní most

Km 5,486 9,398 9,946 10,493 10,717 11,198 11,678 12,236 13,133 13,291 14,082 14,544 a 15,992 16,125 16,765

íslo h. p. 4-13-01-43 4-13-01-39 4-13-01-39 4-13-01-37 4-13-01-37 4-13-01-37 4-13-01-37 4-13-01-35 4-13-01-35 4-13-01-35 4-13-01-25 4-13-01-25 4-13-01-25 4-13-01-25

K.Ú. Te ovice Louky nad D evnicí Prštné Prštné Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín P íluky u Zlína P íluky u Zlína

Lutonínka P ehled nekapacitních objekt Objekt silni ní most

Km

íslo h. p.

6,680 a 6,850

4-13-01-16

K.Ú. Vizovice

B eznice -

Na ece B eznici je evidováno 60 r zných mostních konstrukcí a propustk – p edevším v obci B eznice, které jsou velmi asto nekapacitní V úseku ústí až zaúst ní Buravy je pravob ežní hráz snížena o 1,2 m takže p i velkých vodách dochází k zaplavení p íb ežního prostoru – v tšinou lesních pozemk až k ece Morav V . km 6,833 – 8,891 dochází k oboustrannému vyb ežení pr toku….., ší ka rozlivu je zde dána konfigurací terénu - na pravém b ehu 200 m, na levém potom 60 – 80 m. V .km 12, 216 a 12, 840 jsou dva nekapacitní hospodá ské mosty - v havarijním stavu

Kolela P ehled nekapacitních objekt Objekt

Km

íslo h. p.

K.Ú.

propustek pod silnicí propustek pod požární nádrží

1,240 6,630

4-13-01-87 4-13-01-87

Bojkovice Host tín

0,159 0,360 1,240 6,350

4-13-01-87 4-13-01-87 4-13-01-87 4-13-01-87

Bojkovice Bojkovice Bojkovice Host tín

Q10

Q100 ocelová lávka silni ní most propustek silni ní most

B2 - 36


Objekt

Km 6,530 5,600 a 6,630

mostek propustek

íslo h. p. 4-13-01-87 4-13-01-87

K.Ú. Host tín Host tín

Luha ovický potok -

Ohroženy jsou veškeré mosty a lávky, u kterých dochází k jejich p elití.

P ehled pr tokov nevhodných objekt Ozna ení objektu M5 M11, M12, M13, M19, M23 M24, M25, M27, M29 M37

Km 5,423 9,800; 10,245; 10,586; 11,518; 11,955

íslo h. p. 4-13-01-113

K.Ú. Polichno

4-13-01-105

Luha ovice

12,300; 12,425; 12,796; 12,895

4-13-01-105

Pozlovice

16,196

4-13-01-103

17,139; 17,554

4-13-01-103

Pozlovice Dolní Lhota u Luha ovic

18,344; 19,250; 19,383; 20,732

4-13-01-101

Sehradice

20,839; 21,372; 21,496 22,735; 23,810; 24,388

4-13-01-101 4-13-01-101

Slopné Lou ka I

M38, M39 M40, M41, M43, M46 M47, M48, M49 M56, M57, M58 Ludkovický potok

P ehled pr tokov nevhodných objekt Objekt žel. most most lávka most most lávka rozb.most most mostek lávka Brumovka,

Km

íslo h. p.

0,082 0,473; 1.045 1,180; 1,319; 1,552 4,826; 5,262; 5,318; 5,472; 5,754 6,259; 8,323; 8,364; 8,764; 9,420 7,384 9,191 11,363; 11,809; 12,173 11,964; 12,233 12,202

4-13-01-112 4-13-01-112 4-13-01-112 4-13-01-108 4-13-01-106 4-13-01-106 4-13-01-106 4-13-01-106 4-13-01-106 4-13-01-106

K.Ú. Biskupice u Luha ovic Biskupice u Luha ovic Biskupice u Luha ovic Ludkovice Ludkovice Ludkovice Ludkovice Provodov na Morav Provodov na Morav Provodov na Morav

íka a Vlára

Ve studii záplavového území nejsou vymezena místa omezující pr to nost koryt, nekapacitní mosty, mostky, propustky, lávky a další objekty . Studie vycházela pouze ze stru ného popisu objekt , geodetické podklady k objekt m na tocích nebyly k dispozici.

B2 - 37


Litava P ehled mostních objekt vyžadujících rekonstrukci Objekt silni ní most Lísky hospodá ský most Zást izly silni ní most Zást izly zaklenutí Zást izly mostek Zást izly

Km 52,203 53,149 a 53,455 53,943 a 54,404 54,628 54,942 a 55,323

íslo h. p. 4-15-03-28 4-15-03-28 4-15-03-28 4-15-03-28 4-15-03-28

K.Ú. Zást izly Zást izly Zást izly Zást izly Zást izly

B.2.2.5 Kapacity koryt vodních tok V p íloze E.1.11 jsou uvedeny kapacity koryt vodních tok tak, jak jsou popsány ve studiích záplavových území významných tok . U p ítok Moravy a n kterých dalších vodních tok (zejména v jejich dolních ástech), je patrný výrazný negativní vliv toku vyšší ádu, který se projevuje zejména zp tným vzdutím, v jehož d sledku dochází k povod ovým stav m, které nejsou bezprost edn zp sobeny povodní na vlastním toku, ale zvýšenou hladinou v koryt toku, do kterého je p ítok zaúst n. V této souvislosti je t eba zd raznit pot ebu návaznosti protipovod ových opat ení na hlavních vodních tocích na ochranu na jejich p ítocích, aby byla zajišt na funk nost celého systému. Jako jeden z p íklad , kdy dochází k povod ovým situacím zp sobených tokem vyššího ádu, lze uvést nap íklad úsek Dolní Kotojedky, která se vlévá zprava do eky Moravy mezi Kvasicemi a Strážovicemi a zp tným vzdutím a následným rozlivem jsou pravideln ohrožovány pozemky na pravém b ehu. B.2.3 Extrémní povod ové situace B.2.3.1 Historické povodn Z hlediska pozorovaných historických povodní je t eba zmínit historická fakta o vývoji krajiny v povodí Moravy v d sledku osídlení, úprav a regulace koryt vodních tok a zd raznit tak vazbu mezi p sobením lidské innosti a vznikem extrémních povod ových stav . Povodn se samoz ejm opakují bez ohledu na formu p ístupu lov ka k životnímu prost edí , ale jejich pr b h a ú inek lze nesprávnými zásahy do území a nevhodnými technickými úpravami výrazn zhoršit. Aktuální podrobná data k historickým povodním jsou shrnuta v Generelu protipovod ových opat ení v povodí eky Moravy. K základním a nejvýznamn jším podklad m v povodí Moravy dlouhodob pat í monitorované, verifikované i vyhodnocené údaje o pr b hu povod ových a dalších souvisejících jev (úhrn srážek, sou initel odtoku aj.) ze t í pracoviš eského hydrometeorologického ústavu (d íve Hydrometeorologického ústavu): v Brn , v Ostrav (od roku 1980, kdy tato pobo ka p evzala od brn nského pracovišt odpov dnost za povrchové vody v povodí Be vy a v povodí Moravy nad soutokem s Be vou) i v Praze (informace globáln jšího charakteru). Krom základního dokumentu Hydrologické pom ry SSR (poslední III. díl z roku 1970, data se však vztahují nejdále k roku 1960) jde hlavn o soubor hydrologických ro enek SSR (z období 1956 - 1975 v etn ) a údaje ze soubor informa ního systému eského hydrometeorologického ústavu ( HMÚ). Mnohé cenné informace jsou erpány z "m sí ních zpráv hydrologických", které za I. republiky od roku 1922 vydávala Hydrologická služba v Republice eskoslovenské, a které navazují na podobné dokumenty z Rakouska-Uherska a po átku první republiky (Jahrbuch k. k. hydrographischen Zentralbureaus - zpracováváno systematicky již od konce 19. století až do roku 1920). B2 - 38


Hydrologická služba se však až do po átku 20. let tém prioritn zam ovala na monitoring vodních stav a zjišt né údaje lze jen s obtížemi p evést na hodnoty pr tok . Obecn však lze o ekávat, že podle možností budou postupn dopln ny i údaje, které v tabelárních sestavách chyb jí. Vedle hydrotechnických údaj jsou cenným zdrojem popisných informací zejména o pr b hu a rozsahu povodní místní kroniky. Podrobn jší informace o historických povodních v hydrologických profilech, které jsou dlouhodob sledovány, lze nalézt v GENERELU PPO z roku 1998. V p íloze E.1.7 je uveden p ehled n kterých monitorovaných historických povodní v zájmovém území a jejich hlavní zjišt né charakteristiky (objem je vztažen k pr toku Q1, doba trvání je vztažena cca k hodnot Qa). V tabelárních sestavách jsou v tšinou uvedeny kulmina ní pr toky a jen výjime n jde o maximální pr m rné denní pr toky. N kde mohlo omylem dojít i k zám n , ale v tšinou jsou ob hodnoty rozlišeny: bez specifického ozna ení jde o maximální hodnoty, s ozna ením jde o maximální pr m rné denní pr toky. Je z ejmé, že u tok menších (byst inného rázu, v Karpatské oblasti atp.) se ob hodnoty mohou výrazn lišit, jak je patrné nap íklad u lokalit Zlín a Uherské Hradišt . a) povodn na ece Morav Z asové následnosti minulých povodní, která se opírá p edevším o místní kroniky jsou z ejmé p ípady asových kumulací povodní v relativn krátkém asovém údobí. Nap íklad v letech 1718 – 29 (p t velkých povodní), 1830 – 45 (t i povodn ), 1880 – 1897 (dev t povodní, 1930 – 1941 ( ty i výrazné povodn na st edním toku Moravy – s kulminacemi vyššími než pr tok 600 m3.s-1 - údaj HMÚ Praha, 1997), 1941 – 1997 (významné velké vody se na ece Morav nevyskytly). Nížinný úsek eky Moravy má svá specifika, v Krom íži se projevuje již "mísení" vod z Karpatské soustavy a z eské vyso iny, což se odráží v pom rn stejnom rn jším rozd lení výskytu povodní - únor, b ezen, duben - 43,5% a erven, ervenec, srpen - 27,5%. Zajímavé je také zjišt ní, jak asto p ispívají velké vody na p ítocích k vzniku povodn na ece Morav . V povodí Moravy nad soutokem s Be vou jde nej ast ji o Moravskou Sázavu (80%), dále pak o T eb vku (70%), horní Moravu (v etn Krupé a Branné - 65%) a Desnou (60%). Velice významný je v tomto ohledu samoz ejm "p ínos" samotné Be vy, kde povod ové pr toky jsou asto vyšší než v ece Morav nad soutokem. b) povodn na ece Be v Vodní toky na území Vsetínska mají kolísavé pr toky, kulminující p i jarním tání a b hem roku p i mohutn jších p ívalových srážkách, kdy mohou vznikat rozsáhlé povodn . B hem sta let postihlo vsetínský okres celkem p t rozsáhlejších povodní – ze záznam lze uvést povod ové situace v 19. století - 19. srpna 1854 (hladina Vsetínské Be vy na Dolním nám stí ve Vsetín dosahovala do výše p ibližn 150 cm, ve 20. století 14. a 15. ervence roku 1907, 22. srpna roku 1919 (z dobových fotografií lze v obou p ípadech odhadnout srážkové úhrny p ibližn jako p i povodních 1987 a 1997), léto 1938 (27. ervna 1987 postižen p evážn jen okres Vsetín, menší rozsah než v roce 1997 - hladina Vs. Be vy ve Vsetín p esto k 5 m). Toky, napájené v Moravskoslezských Beskydech, Javorníkách a Vsetínských vrších (Rožnovská Be va, Vsetínská Be va, Senice, spojená Be va), se vyzna ují zcela B2 - 39


charakteristickým povod ovým režimem, kde se p evážná ást povodní vyskytuje v letních m sících ( erven, ervenec, srpen, zatímco v období zimního a jarního tání jsou povod ové jevy mén frekventované (únor, b ezen, duben) Podobné asové rozložení charakterizuje povodn v tocích, napájených v jiných poho ích Karpatské soustavy - v Hostýnských vrších, Vizovické vrchovin a Bílých Karpatech (D evnice, Olšava), kde se nejvíce povodní vyskytuje v letních m sících ( erven, ervenec, srpen nejhojn ji znova v ervenci), zatímco v dob zimních a jarních oblev (únor, b ezen) jde o výskyt nižší. B.2.3.2 Povode 1997 Tato poslední a nejv tší podrobn zdokumentovaná povode na území zlínského regionu nastala po mimo ádném vývoji meteorologické situace v období od 4.7. do 8.7.1997. Stup ující se vydatné a trvající srážky (na meteorologické stanici Lysá hora byl zaznamenán dne 6.7.1997 dosud nezaznamenaný denní srážkový úhrn 234 mm; v období 5 dn spadlo na Prad du v povodí Moravy 454 mm a na Lysé ho e v povodí Odry 586 mm srážek) se promítly do vývoje odtokové situace, která se od 6.7.1997 výrazn zhoršovala. Vysoké srážkové úhrny m ly i níže položené stanice - nap . Rožnov pod Radhošt m 401 mm a Valašské Mezi í í 375 mm (povodí Be vy). Po prvním zaznamenaném rozlití povod ových pr tok na Rusav se postupn projevily problémy na p ítocích Moravy - Panenském potoce, Kotojedce, Š ávnici a Olšav . Následn vyb ežila ve Zlín a následn v Otrokovicích eka D evnice s pr tokem 274 m3.s-1 (v tší než stoletá voda). P esto, že od 8.7. se srážky za aly omezovat co do plochy a od 9.7.ustávat i z hlediska intenzity, promítly se pr toky na tocích nižších ád do vývoje povod ové situace na toku eky Moravy. Nástup povod ové vlny byl velmi prudký - nap . na Be v v Dluhonicích se v pr b hu 24 hodin zvýšil pr tok z cca 20 m3.s-1 na 400 m3.s-1, kulminující pr tok 838 m3.s-1 byl dne 8.7. p í inou zaplavení obce Troubky na P erovsku (s katastrofickými následky). eka Morava kulminovala v Krom íži dne 10.7.1997 standardn nem itelným pr tokem p es 900 m3.s-1 (Q100=725 m3.s-1). Došlo k ad kritických událostí – nap . v prostoru št rkovišt v katastru Kvasic, kde došlo k protržení levob ežní hráze eky Moravy a k následnému usm rn ní ásti p ívalových vod k sídl m, na jezu B lov, kde došlo k zatopení levob ežní údolní nivy Moravy nad Otrokovicemi (vytvo ilo se zde jezero s objemem tém 20 mil. m3) a následn i obytné a pr myslové zóny Otrokovic. Velké rozlivy do krajin zpomalily postup povod ové vlny, povod ové projevy však zasáhly dále u ramene Ko ov protržením pravob ežní hráze eky Moravy s rozlivem do intravilánu Uherského Hradišt , po protržení levé hráze Moravy nad Uherským Hradišt m došlo 11.7. s, s postupným zaplavením celého m sta. Voda opadávala velmi zvolna a ješt p ed návratem do koryt došlo ve dnech 19 - 21.7. k druhé povod ové vln , která však již nedosáhla úrovn p edchozí. Rozhodující p í inou povodní v roce 1997 byla velikost, intenzita a rozložení srážek.Meteorologický pohled na povode z ervence 1997 uvádí ada materiál HMÚ, v p edchozím textu jsou pouze shrnuty y podstatné faktory, které ovlivnily vznik extrémní povod ové situace v ervenci 1997. P í iny extrémních srážek Silné dešt v postižené oblasti a jejich geografické rozložení m ly tyto p í iny : -

dynamiku atmosféry, konkrétn ji z postup tlakové níže z alpské oblasti k severovýchodu a její setrvání v oblasti Ukrajiny. Velmi d ležitou roli hrála skute nost, že tlaková níže B2 - 40


vyvolávala nad Polskem a Moravou výrazné vzestupné pohyby ve st ední troposfé e (2-6 km nad mo em), což je podmínka pro vznik trvalých vydatných srážek. -

vysoká vlhkost vzduchu v troposfé e (která byla vyvolána stálými vzestupnými pohyby a srážkami), která v kombinaci s v tší rychlostí proud ní vyvolávala silné orografické zesílení srážek. Výstupné pohyby vzduchu na náv trných svazích a v p ilehlých vrstvách atmosféry (zhruba do 3 km) vyvolávala vznik obla ných kapi ek, které byly „vymývány“ kapkami dešt z výše ležící deš ové obla nosti a tím ve vrcholové a náv trné oblasti déš podstatn zesilovaly. Orografické zesílení srážek je závislé na intenzit a charakteru dešt , který „vymývá“ orograficky vzniklou obla nost, dále na vlhkosti vzduchu a vektoru v tru.

Hlavní p í iny povodní v roce 1997 P írodní vlivy: velikost, intenzita a rozložení srážek objem povod ové vlny a její pr chod údolní nivou (p irozené inunda ní území) obnova p irozených tras n kdejších koryt vodních tok (pr rvy) Antropogenní vlivy: regulace vodních tok stavby v záplavovém území usm r ující pohyb velkých vod z volné krajiny do zástavby absence pravidelné údržby existujících koryt vodních tok , vodohospodá ských staveb, technických a biologických opat ení um lé vodní plochy snížená jímací schopnost p d zm ny vegeta ního krytu Specifický rys povodní: velký objem vod tekoucích mimo koryta i mimo koryta ek B.2.3.3 Povode 2006 Povodn v roce 2006 se charakterem odlišovaly od povodn v roce 1997. Vývoj povod ové situace byl podmín n mimo ádnými zásobami sn hu z dlouhé zimy 2005/6. Náhlým oteplením, doprovázeným deš ovými srážkami na celém území (26.3.) došlo k velmi rychlému tání a následnému prudkému vzestupu hladin ek - na n kterých tocích byly zaznamenány jednotlivé stupn povod ové aktivity. Vlivem dalších vydatných srážek (27.3.-29.3.) dále razantn nar staly pr toky. Na v tšin sledovaných profil na vodních tocích byly dosaženy III. stupn povod ové aktivity (dále SPA), jejichž hranice následné kulminace hladin vysoce p esáhly. -hranice III. SPA byly dosaženy ve 32 sledovaných profilech. Na ece Morav se extrémní projevy stup ovaly sm rem po toku. V Olomouci byl p ekro en 20-letý pr tok, v Krom íži 50 letý pr tok (Be va spole n s dalšími p ítoky Moravy), ve Strážnici byl dosažen až 100 letý pr tok (levostranné p ítoky pod Krom íží). Podle p edb žné zprávy Povodí Moravy s.p. byly identifikovány na území Zlínského kraje rozlivy na tocích: -

Morava

-

Vsetínská Be va Mošt nka B eznice Salaška Luha ovický potok Olšava

Lobodice, Kojetín, Chropyn , Krom íž, Kvasice, B lov, Napajedla, Staré M sto, Kostelany nad Moravou, Nedakonice v úseku nad ústím Byst i ky, v úseku Br ov – Jarcová Krom íž, Plešovec rozliv p i vyúst ní Moravy Polichno, Biskupice, Luha ovice Kunovice, Podolí, Veletiny, Kostelany n.M B2 - 41


Povodn 2006 prov ily protipovod ová opat ení realizovaná po roce 1997. Pozitivní úlohu prokázala opat ení v Krom íži, Otrokovicích a i Uherském Hradišti, naopak slabým místem se ukázala realizace protipovod ové ochrany na p ítocích Moravy (nap . Mojena v Tluma ov , Panenský potok a Kotojedka na k.ú. Kvasice, Žlutavský potok na k.ú. Napajedla a další). Podle s ítání škod, provedeného krajským ú adem, napáchala povode ve Zlínském kraji v roce 2006 škody za tém 400 milion korun. Nejpostižen jšími obcemi se staly Napajedla (zvl. areál podniku Fatra), B ez vky (sesuv p dy na komunikaci), dále Zádve ice, Luha ovice, Uherský Ostroh a další. B.2.4 Historická protipovod ová opat ení Údolní niva eky Moravy je výsledkem tisícileté innosti eky Moravy a v posledních dvou tisíciletích i innosti lov ka. Dnešní podoba údolní nivy je však pom rn mladá - etné archeologické nálezy p edslovanských i slovanských sídliš v blízkosti toku na nevysokých vyvýšeninách, které jsou dnes zaneseny hlínami, sv d í o tom, že záplavy v tehdejších dobách nebyly tak asté a mohutné. Zm na nastala p i kolonizaci horních ástí povodí, která byla spojena se ž á ením les a jejich náhradou agrokulturami. Tak došlo k narušení ustálených odtokových pom r , zvýšené odtoky provázela eroze spojená s odnosem p dy z vyšších poloh a tvorbou mocných nános hlín v dolních tratích tok . Tento proces pokra oval v n kolika vlnách, spojených s rozvojem zem d lství. Hlavní vlny zvýšené sedimentace jsou dokumentovány z období : 750 - 850, 1333 - 1400, 1750 - 1850, a po roce 1952. B.2.4.1 Protipovod ová opat ení na ece Morav Snahy o regulaci Moravy po opakovaných záplavách jsou zaznamenány od za átku 18. století (regulaci Moravy na ídil v roce 1719 Císa Karel VI.) Z kronik je z ejmé, že byly z izovány rybníky, ale i tzv. suché rybníky k zachycení p ívalových vod, hrázové, tra ové a silni ní náspy byly opat ovány zátopnými otvory, zpev ovány a opravovány byly hráze, koryta ek, rybníky, majitelé panství a obce byli zodpov dní za dobrý stav jez , splav , b eh a hrází. K nejvýznamn jší regulaci Moravy došlo v první tvrtin 20.stol. V roce 1906 moravské místodržitelství povolilo áste nou regulaci eky Moravy u B lova, Otrokovic, Napajedel, jako jednoho z úsek projektovaného Dunajsko-oderského pr plavu. Úpravy se m ly uskute nit na Morav až po okresní most u Napajedel a na D evnici od jejího ústí u Otrokovic až k železni nímu mostu p es D evnici. Na katastru Spytihn vi regulace nap ímila tok k ochran dolní ásti obce. Projekt byl zpracován tak, aby byl v souladu s navrhovaným Labsko-OderskoDunajským pr plavem. V areálu luk v Hejn a Hlasov byl postaven železný most (tzv. hospodá ský most, dokon ený v roce 1910), Mlýnský náhon (tzv. Morávka) a napajedelský jez byly zrušeny a kanály ústící do mlýnského náhonu byly svedeny do nov vybudovaného betonového kanálu. ást starého e išt byla zasypána, v tší ást byla ponechána k zanesení pozvolnou náplavou. Po regula ní úprav tvo ila eka ostrý zákrut mezi mlýnem a kaplí, ve kterém se nanášený písek bagroval a používal ke stavbám. Mezi kaplí a mostem z stalo e išt v p vodním stavu. V roce 1935 byl budován jez ve Spytihn vi, práce pokra ovaly v letech 1935 - 1936 na stavb závlahového a malého plavebního kanálu z Ba ova do Hodonína (k doprav uhlí a dalších materiál z Ratíškovic do Otrokovic). Práce na vodních dílech byly ukon eny v roce 1937. Po povodních v 90. letech 19. stol a ve 20. a 30. letech 20. století byla na ece Morav a jejích p ítocích realizována významná technická opat ení k ochran p ed povodn mi. Nap íklad k ochran nov vybudovaných pr myslových závod v Otrokovicích – Ba ov byl vybudován komplex odvod ovacích kanál a dalších doprovodných staveb. Od realizace t chto opat ení již žádné škody v d sledku povodní nenastaly, což vedlo v d sledku

B2 - 42


k zanedbání pé e o vybudovaná za ízení. Tento stav se výrazn promítl do pr b hu povodní v roce 1997. Obdobná protipovod ová ochrana byla vybudována i nad dalšími m sty, nap íklad Krom íží a Uherským Hradišt m a u Moravy, D evnice a dalších ek bylo postupn navyšováno ohrázování. P ehled hlavní regula ních prací (podle Bu ka): Úsek: Úpravy Moravy Rohatec – Vnorovy Úprava Moravy Vnorovy – Ostroh Úprava Moravy Ostroh Úprava Moravy Ostroh Úprava Moravy Nedakonice – Uh.Hradišt Úprava Moravy Uh.Hradišt – Napajedla Úprava Moravy Napajedla – Kvasice Úprava Moravy Kvasice – Krom íž Úprava Moravy Krom íž – Bezm rov

V tší úpravy: km 121,500 – 135,422 135,422 – 144,950 144,950 – 146,994 146,994 – 149,850 149,850 – 159,968 159,968 – 176,142 176,142 – 184,900 184,900 – 195,970 195,970 – 199,250

rok po ízení 1938 1930 1930 1970 1931 1920 1920 1918 1931

B.2.4.2 Protipovod ová opat ení na ece Be v K ochran p ed povodn mi byla na í ce Byst i ce v letech 1908–1912 vybudována p ehrada pro díl í zásobování pr plavu vodou, ale sou asn (na základ zkušeností z katastrofální povodn r. 1880) pro zadržení povod ové vlny. Vodní díla Karolinka a Horní Be va mají také výraznou transforma ní funkci, ovšem pouze v úseku bezprost edn pod vodním dílem. Na povodn v Be vách však mají pouze minimální vliv. Protipovod ová ochrana na Be vách spo ívala v nahrazení do té doby používaných d ev ných jez a vegeta ních opevn ní mohutn jšími a pevn jšími kamennými konstrukcemi, ani tyto se však neukázaly jako dostate né. Celá konstrukce protipovod ové ochrany zde byla bezprost edn spjata s myšlenkou vybudování pr plavu D-O-L. V ad obcí bylo po povodních v roce 1997 provedeno zkapacitn ní koryt, vybudovány ochranné hráze (jako nap íklad v Choryni) nebo protipovod ové zdi. V sou asné dob je technická ochrana tok , zejména obnovení nebo výstavba nových vodních d l na Be vách zna n problematická z hlediska zájm ochrany p írody. B.2.5 Porovnání historických a aktuálních hydrologických dat QN Z hlediska návrhu a projektování protipovod ových opat ení jsou sm rodatné hodnoty QN. Pro porovnání hydrolologických údaj byly použity aktuální údaje zpracované HMÚ (uvedené v p íloze E.1.4) a údaje p evzaté z publikace Hydrologické pom ry eskoslovenské socialistické republiky - III. díl z roku 1970, kde byly hydrologické údaje zpracovány na základ znalostí a pozorování pr tok do roku 1960 ( u n kterých profil až 1966). V umíst ní n kterých srovnávaných profil došlo b hem let k nepatrným zm nám, nicmén minimální rozdíl ve velikosti p íslušných povodí umož uje jejich vzájemné porovnání. V p íloze E.1.8 je uvedeno procentuální porovnání aktuálních hodnot QN v daných profilech v i hodnotám uvedeným v publikaci Hydrologické pom ry SR. Jak je z výsledk z ejmé, hodnoty kulmina ních pr tok s dobou opakování 1 až 20 let ( Q1-Q20) se v p evážné v tšin porovnávaných profil snížily a to u n kterých profil o více jak 50%. Výjimku tvo í povodí Mošt nky a Be vy, kde došlo k nár st m v prakticky celé ad N – letých pr tok . Naopak stanovené hodnoty extrémních kulmina ních pr tok Q50 a Q100 z staly bu na podobné úrovni, nebo došlo k jejich nár stu a to v n kterých profilech významným zp sobem. Výrazný nár st hodnoty Q50 a Q100 je patrný zvlášt u Mošt nky, Olšavy a Be vy. Samostatn B2 - 43


je t eba zmínit povodí eky Vláry s p ítoky íkou a Brumovkou, kde byly porovnány t i m rné profily a kde došlo k výraznému snížení v celé ad opakování kulmina ních pr tok QN a to v ádu desítek procent. Význam porovnání aktuálních hydrologických údaj s historickými je významný zejména pro posouzení sou asné míry ochrany zastav ných území, ve kterých byla p ed obdobím posledních velkých povodní v roce 1997 a 2006 provedena protipovod ová opat ení. Tato míra ochrany, stanovená na základ hydrologických údaj dostupných v dob navrhování t chto opat ení, nemusí být z hlediska dnešních požadavk na ochranu dosta ující. Vzniklý rozdíl ve velikosti N -letých pr tok aktuáln stanovených a historických, je dán nejen mírou poznání a delší adou pozorování, které byly v pr b hu 36 let pozorování navíc získány, ale také zm nami, ke kterým v tomto období v rámci jednotlivých povodí došlo. Významným prvkem, který do t chto statisticky vypo ítaných hodnot vstupuje, jsou také klimatické zm ny, které z ejm i lov k svými p ístupy ovliv uje a v budoucnu ovliv ovat bude. Proto je nutné i nadále provád t m ení a vyhodnocování vzniku, pr b hu a následk povodní tak, aby bylo možné najít efektivní míru ochrany p ed extrémními hydrologickými jevy. B.2.6 Záplavová území (ZÚ) B.2.6.1 Legislativní p edpisy p i stanovování a vyhlašování ZÚ Dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis ( dále jen vodní zákon), jsou záplavová území administrativn ur ená území, která mohou být p i výskytu p irozené povodn zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní ú ad. Vodoprávní ú ad m že uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a p edložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. Institut stanovení záplavových území byl dán již zák. . 138/1973 Sb., o vodách, ve zn ní pozd jších p edpis . Podle zmín ného zákona se jednalo o tzv. zátopová území, která byla na návrh správce vodního toku stanovována tehdy vodohospodá ským orgánem dle § 13 odst. 2 zákona . 138/1973 Sb.,o vodách. Záplavová území (stanovená dle § 66 sou asn platného vodního zákona) v cn navazují na zátopová území stanovována podle § 13 odst. 2 vodního zákona . 138/1973 Sb. a proto dosud stanovená zátopová území se považují za záplavová území. Zp sob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovení záplavových území je dán vyhláškou 236/2002 Sb. o zp sobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovení záplavových území. Novým institutem od 1. 1. 2002 je v sou asn platném vodním zákon tzv. aktivní zóna záplavového území. Dle § 66 stávajícího vodního zákona se aktivní zóna vymezuje v sou asn zastav ných územích obcí, v územích ur ených k zástavb podle územn plánovací dokumentace, p ípadn podle pot eby v dalších územích, vymezí vodoprávní ú ad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpe nosti povod ových pr tok . Omezení v záplavových územích stanovená vodním zákonem jsou hlavn v aktivních zónách (§ 67 vodního zákona), kde se nesmí umís ovat, povolovat ani provád t stavby, které nesouvisí s vodním tokem. Výjimka je ud lena nap . pro úpravu vodního toku, p evád ní povod ových pr tok , ochrana p ed povodn mi nebo pro stavby, které jinak souvisí s vodním tokem, zlepšují odtokové pom ry, stavby pro jímání vod, odvád ní odpadních a srážkových vod. Dále se do této linie adí i nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury a z izování chmelnic v katastrálních územích vymezených podle zák. . 97/1996 Sb., o ochran chmele, ve zn ní pozd jších p edpis .

B2 - 44


Pro nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury a chmelnice byla sou asn stanovena podmínka provedení takových opat ení, která budou minimalizovat vliv t chto staveb na zhoršení pr b hu povod ové vlny. P ímo ze zákona jsou v aktivní zón záplavového území zakázány tyto innosti: - t žit nerosty a zeminu zp sobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád t terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod - skladovat odplavitelný materiál, látky a p edm ty - z izovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p ekážky - z izovat tábory, kempy a jiná do asná ubytovací za ízení Mimo aktivní zóny m že vodoprávní ú ad stanovit v záplavových územích omezující podmínky a to z d vodu ochrany p ed povodn mi a k ochran vod p ed p ípadným zne išt ním a to vždy podle konkrétní situace daného ur itého místa. B.2.6.2 Stanovená záplavová území ve Zlínském kraji Krajský ú ad Zlínského kraje, odbor životního prost edí a zem d lství nechal zpracovat digitáln veškerá záplavová území významných vodních tok , která jsou na území správního obvodu Zlínského kraje stanovena. Podklady pro vypracování zadaného úkolu byly zákresy v mapách r zných m ítek a n které i v digitální form . Seznam stanovených záplavových území je uveden v p íloze E.1.9. V následující p íloze E.1.10 jsou pak uvedena záplavová území zpracovaná, ale nestanovená. Zpracovávání a stanovování záplavových území ovšem pr b žn probíhá, proto doporu ujeme tyto p ílohy aktualizovat v odpovídajícím asovém intervalu. Záplavová území, jejichž podklady nebyly k dispozici v digitální podob (byla to více než polovina t chto podklad ), byla p ekreslena do Základní mapy R v m ítku 1:10 000. Zákresy v základní map byly digitalizovány v prost edí Topol a data p evedena do formátu ArcGIS shapefile. Data rozliv vznikla interpretací údaj ze zdrojových dokumentací do polohopisu a výškopisu ZABAGED a je proto možné je využívat pouze do m ítka odpovídajícího mapovému dílu – 1 : 10 000 s p ihlédnutím ke skute nosti, že ada jev , zejména liniového charakteru, je vyjád ena nikoliv skute ným rozm rem jevu, ale pouze jeho zjednodušeným vyjád ením formou kartografické zna ky. P i využívání dat rozliv v m ítcích v tších než 1 : 10 000 je vždy nezbytné zákresy interpretovat do p íslušného mapového díla a ne provést pouze prosté zv tšení. Digitalizovaná data a poskytnuté datové podklady byly verifikovány nad digitálním mapovým podkladem (ZABAGED). P i tom byly odstran ny drobné nep esnosti digitalizace a linie byly p izp sobeny mapovému podkladu.

B2 - 45


B.2.7 PPO na drobných vodních tocích Drobné vodní toky, ale i n které v tší vodní toky, které nejsou ve správ Povodí Moravy s.p., spravují zejména dva nejd ležit jší správci – Zem d lská vodohospodá ská správa a Lesy eské republiky, s.p. Ve Zlínském kraji je také ada dalších správc , zejména obcí a m st, nicmén z následující mapy je vid t, že jejich podíl je menší než 10 procent. V p íloze E.2.5 je uvedena podrobn jší mapa správy vodních tok Zlínském kraji.

dle jejich povodí ve

Obrázek B2-4: Správa vodních tok podle povodí

B.2.7.1 Zem d lská vodohospodá ská správa V pr b hu prací na Studii byla uskute n na jednání jak na Zem d lské vodohospodá ské správ – Oblasti povodí Moravy a Dyje v Brn , tak na jednotlivých pracovištích Zem d lské vodohospodá ské správy ve Zlín , Valašském Mezi í í, Krom íži, Uherském Hradišti a Vyškov . Projednány byly aktuální problémy drobných vodních tok z pohledu jejich správc . ZVHS Valašské Mezi í í Do Studie byly zapracovány návrhy ešení protipovod ové ochrany na toku Lou ce, levostranném p ítoku Spojené Be vy ve Valašském Mezi í í (poldr Polichno). U dalších v minulosti uvažovaných opat ení (nap íklad poldr Police) se p i projednávání projektové dokumentace objevily majetkoprávní problémy, které dosud neumožnily jejich realizaci. Jednotný postup správce toku, obcí a dalších zainteresovaných organizací by mohl vést ke kompromisnímu ešení, které by bylo p ijatelné i pro vlastníky dot ených pozemk . Krom Lou ky se objevují problémy i na Hážovce (Hážovický potok), ale jde vícemén o situace, které souvisí s byst inným proud ním v upraveném koryt v intravilánu – porušení B2 - 46


konstrukcí zídek, prah , opevn ní dna z d vodu velkého sklonu a velké rychlosti proud ní, k výrazným rozliv m a ohrožení p ilehlých nemovitostí zde nedochází. ZVHS Zlín Povod ové stavy v území ve správ zlínského pracovišt p sobí nejen povodn na vlastních vodních tocích, ale dochází i povodním, které jsou vyvolané toky vyššího ádu, zejména pak vzestupem hladiny v Morav , D evnici a dalších vodních tocích a následným zp tným vzdutím. Tyto situace jsou charakteristické nap íklad pro Mojenu a další p ítoky Moravy. Napojení protipovod ových hrází n kterých p ítok na ohrázování Moravy je zapracováno do Studie. Dále jsou nejen v p sobnosti zlínského pracovišt ZVHS vytipována místa, která jsou svou konfigurací terénu vhodná k využití jako ízené inundace – nap íklad v povodí íky, Buravy a dalších. V t chto územích k rozliv m již dochází a i vícemén drobné terénní úpravy by mohly potenciál území výrazn zvýšit. Negativn se v území projevuje také urbanizace nových obecních a m stských ástí a nár st rozsahu zpevn ných ploch, ze kterých je voda bezprost edn odvád na do recipientu. ZVHS Krom íž Podobná situace jako v území spravovaném pracovišt m ve Zlín je i na Krom ížsku. Nejproblemati t jší se zdá zp tné vzdutí zp sobované Moravou na Dolní Kotojedce a Panenském potoce (pravostranné p ítoky Moravy u Kvasic). Ohrázování Moravy a absence následných protipovod ových úprav koryt t chto dvou vodních tok vyvolává opakovan povod ové stavy v okolí Kvasic a St ížovic. V návrhové ásti Studie jsou hráze výše uvedených p ítok Moravy navrženy v etn souvisejících vazeb na plánované využití území. ZVHS Uherské Hradišt Problematika povodní v území v prostoru zaúst ní Jarošovského potoka do Moravy je podobn jako v p edchozích p ípadech spojena se vzdutím eky Moravy. V sou asné dob je p ipravena projektová dokumentace nahrazení dvojice nefunk ních zp tných klapek p i vyúst ní Jarošovského potoka do Moravy stavidlovým uzáv rem, který by tuto situaci m l výrazn zlepšit. Ohrázování pr myslového areálu p i vyúst ní Jarošovského potoka do Moravy na pravém b ehu, navržené v této Studii, by pak m lo zabránit zaplavení tohoto areálu vodou z Jarošovského potoka. V povodí Dlouhé eky dochází k povod ovým stav m v oblasti Medlovického a Polešovického potoka. D vodem je p edevším rychlý odtok ze zem d lsky využívaných pozemk na p dách, které nemají dostate nou vsakovací schopnost. V povodí je navržena reten ní nádrž nad Boršicemi, další profily lze doporu it ke sledování na Medlovickém potoce, který ovšem protéká v tšinu své trasy v soub hu s komunikací do Osv timan a ralizace t chto opat ení by znamenala mimo jiné i p eložku této komunikace. Na v minulosti upravených a odvodn ných pozemcích se p i intenzivních srážkách projevují problémy také u hlavních odvod ovacích za ízení (HOZ). Mezi tyto p ípady se adí nap íklad HOZ Sady u Kunovic, kdy p i zvýšení hladiny Olšavy musí být voda um le do koryta Olšavy p e erpávána. Pokud není možné zajistit gravita ní odvád ní vody z takto upravených území, je d ležité zajistit správnou a bezproblémovou funkci erpacích stanic, zapracovat manipulace do povod ových plán , v etn signalizací poruch, a pravidelnou kontrolou p edcházet možným povod ovým situacím. ZVHS Vyškov P sobnost pracovišt ZVHS Vyškov zasahuje do severozápadní ásti Zlínského kraje. Pro území je charakteristický vysoký stupe využívání pozemk k zem d lským ú el m, z ehož vyplývají následné povod ové problémy. Ty se projevují zejména v oblasti Strabenic v povodí Liten ického potoka. V povodí nejsou významn jší reten ní nádrže a vzhledem k erozním proces m a zanášení koryt vodních tok musí navrhovaným opat ením níže po toku (poldry B2 - 47


Liten ice a Kožušice na Litavce) p edcházet stabilizace zem d lských pozemk transportu sediment a jejich p ípadného ukládání v t chto nádržích. B.2.7.2 Lesy

a snížení

eské republiky, s.p.

Ve Zínském kraji je ada tok spravována i Správou tok Les R – oblasti povodí Moravy ve Vsetín . Jedná se p edevším o horní trat vodních tok situovaných p evážn v lesních pozemcích. U t chto tok se protipovod ová ochrana zam uje na zabrán ní transportu sediment , pláví a splavenin níže po toku. Jedná se tedy zejména o hrazení byst in, výstavbu št rkových p ehrážek, stabilizace dna a b eh a n která další opat ení. Tomu odpovídá i orienta ní seznam pot ebných protipovod ových opat ení ve Zlínském kraji evidovaných v lét roku 2006, jejichž navrhovatelem jsou Lesy R, a kde jsou uvedena p edevším opat ení výše uvedeného charakteru. Ve Studii jsou navrženy oblasti, kde by se m la protipovod ová opat ení v horních ástech povodí uplatnit výrazn ji, zejména v souvislosti s omezením transportu sediment , konkrétní návrhy však nejsou vzhledem k jejich minimálnímu ú inku sou ástí této Studie. B.2.8 PPO z hlediska významných vodohospodá ských spole ností Ve Zlínském kraji provozují v tšinu ve ejných vodovod a kanalizací ty i nejvýznamn jší vodohospodá ské akciové spole nosti. Zlínská vodárenská, Vodovody a kanalizace Vsetín, Vodovody a kanalizace Krom íž a Slovácké vodárny a kanalizace zásobují pitnou vodou tém 80% obyvatel ve Zlínském kraji. Za ízení k jímání, erpání, doprav a úprav a k išt ní a doprav odpadních vod bývají také obvykle více i mén ohrožena povod ovými událostmi a je proto t eba se zabývat i jejich protipovod ovou ochranou. Základní charakteristiky vodohospodá ských spole ností jsou uvedeny v následující tabulce.

Slovácké vodovody a kanalizace, a.s.

úpravny pitné vody Ostrožská Nová 114 398 Ves, Kn žpole, Bojkovice, T šnov

B2 - 48

Po et istíren odpadních vod

úpravny pitné vody Karolinka, Valašské Mezi í í, Rožnov pod VAK Vsetín, a.s. 103 473 Radhošt m prameništ Vsetín Ohrada, Kel prameništ Hradisko, Postoupky, VAK Krom íž, Mi vky, B estský les, Plešovec, 96 417 a.s. B est, Hulín, Podzámecká zahrada

Délka kanaliza ní sít (km)

Zlínská úpravny pitné vody Tluma ov, 156 087 vodárenská, a.s. Kle vka, Štítná, Šanov, Karolinka

Po et ob. napojených na ve . kanalizaci

Hlavní zdroje pitné vody

Délka vodovodní sít (km)

Název spole nosti

Vybrané charakteristiky nejvýznamn jších vodohospodá ských spole ností Po et obyvatel zásobených vodou

Tabulka . B2-26:

1013

136 387

551

10

739

80 569

237

12

576

84 709

246

10

820.4

92 322

489.8

15


Tabulka . B2-27: Úpravy vody (ÚV)

Parametry nejvýznamn jších zdroj pitné vody ve Zlínském kraji K.Ú.

Výkon l/s

Zdroje vody

K.Ú

Vydatnost zdroje l/s

400

jímací území Tluma ovský les jímací území Št rkovišt Kvasice

Tluma ov Kvasice

100 300

Otrokovice

-

Zlínská vodárenská, a.s. ÚV Tluma ov

Tluma ov

Otrokovice – Otrokovice Kapli ka ÚV Kle vka Zlín ÚV Štítná Štítná ÚV Šanov Šanov ÚV Ludkovice Ludkovice VAK Vsetín, a.s. ÚV Karolinka Karolinka Rožnov ÚV Rožnov pod pod Radhošt m Radhošt m ÚV Val. Mezi í í Podlesí Jímací území Vsetín Vsetín - Ohrada Prameništ Kel Kel VAK Krom íž, a.s.

15 250 25 10 25

vodárenská nádrž Slušovice vodárenská nádrž Štítná vodárenská nádrž Šanov vodárenská nádrž Ludkovice

Slušovice Štítná Šanov Ludkovice

-

250

vodárenská nádrž Stanovnice jímací území Rožnov pod Radhoštem; 14 jímacích studní, 1 sb rná studna voda z eky Be vy 7 vsakovacích studní; 1 sb rná studna 3 jímací studny, 1 sb rná studna

Karolinka Rožnov pod Radhošt m -

-

Vsetín

-

Kel

-

Krom íž

35

35 80 47 27

jímací území Podzámecká zahrada; 8 jímacích studní

-

Krom íž

ÚV Krom íž

jímací území Postoupky; 8 jímacích Postoupky studní jímací území Hradisko; 9 jímacích 65 Hradisko studen 170 jímací území Mi vky; 6 jímacích Mi vky studní jímací území B est; 10 jímacích vrt B est 60 jímací území Hulín; 8 jímacích studní Hulín 80 jímací území B estský les; 5 jímacích Chropyn 35 vrt jímací území Plešovec; 3 jímací vrty Plešovec 25 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s. jímací území Nedakonický les; 140 9 vrtaných studní ÚV Ostrožská Ostrožská Ostrožská 240 Nová Ves Nová Ves Nová Ves 1vrt 25 jímání vody z vodárenského zdroje 100 ÚV Kn žpole Kn žpole 45 45 jímacích objekt Kn žpole vodní nádrž Kolela Pitín 37 ÚV Bojkovice Bojkovice 45 vodní tok Olšava 20 ÚV T šov T šov v sou asné dob mimo provoz slouží jako záložní zdroj

B.2.8.1 Zlínská vodárenská a.s. Jediným z významných zdroj pitné vody, které bývají zasaženy povod ovými událostmi, je Tluma ovský les, který dle stupn zaplavení z stává do ur ité výšky v provozu, p i zvýšení nad tuto hranici je zcela vy azen. Obnovení zásobování z tohoto zdroje je možné zhruba do 14-ti dn . Je t eba zd raznit, že odstavení nemá zásadní vliv na zásobování, výpadek lze B2 - 49


nahradit ze zdroje v Kvasicích. U zdroje v Kvasicích a Kapli ce byly po povodních v letech 1997 respektive 2006 zrekonstruovány elektro ásti technologických celk tak, aby i v p ípad zaplavení, nebylo ohroženo erpání (elektro rozvad e a další ovládací prvky p emíst ny nad záplavovou áru). Zlínská vodárenská neuvažuje o dalším zvýšení ochrany t chto zdroj . Z hlediska odvád ní a išt ní odpadních vod pat í mezi nejd ležit jší istírny odpadních vod ve správ Zlínské vodárenské OV Zlín, Napajedla a Luha ovice. OV Zlín - Kapacita koryta D evnice v míst OV Zlín je v sou asné dob Q100. V roce 1997 došlo ke škodám p evážn na strojních za ízeních a budovách, nicmén po následných protipovod ových opat eních na D evnici a Morav se lokální ochrana OV Zlín nep edpokládá. OV Napajedla se nachází v inunda ním území Moravy, její kanaliza ní sb ra je chrán n p ed Q100 systémem protipovod ových hrází, st n a uzáv r , který kon í cca 800 m nad OV. Samotná OV není chrán na, nad areálem se nacházejí plochy, které plní funkci inunda ního území. OV bývá vy azena z provozu 1-2 dny dle rozsahu povodn a s její protipovod ovou ochranou provozovatel nepo ítá. OV Luha ovice - kapacita koryta Luha ovického potoka v míst byla navržena a koryto upraveno na Q100 (26 m3.s-1). Po povodni v roce 1997, p i které došlo k poškození koryta, je jeho kapacita pravd podobn nižší. Ve spolupráci provozovatele OV se správcem toku by m ly být provedeny takové úpravy, které by zaru ily ochranu OV p ed návrhovým pr tokem Q100. B.2.8.2 VAK Vsetín a.s. Mezi strategické zdroje pitné vody ve správ VAK Vsetín pat í zejména úpravna vody (ÚV) na VD Karolinka a úpravna vody Valašské Mezi í í. Pro ÚV Karolinka není dodávka surové vody ani její kvalita vyššími vodními stavy narušena, kvalita surové vody by mohla být ovlivn na dlouhotrvajícími dešti (zákal) a táním. ÚV Valašské Mezi í í je mimo dosah povod ových rozliv , výroba pitné vody je regulována op t p i vysoké hodnot zákalu surové vody dle provozního ádu. V p ípad dalších vodních zdroj (Vodní zdroj (VZ) a S Ohrada, VZ a S Hrachovec, VZ a ÚV Rožnov p.R., VZ a S Kel , VZ a S Zašová, VZ Semetí) dochází k zaplavení I. PHO p i cca desetileté vod , objekty p i cca dvacetileté vod . istírny odpadních vod nejv tších m st regionu, které provozuje VAK Vsetín, mají v tšinou ochranu do cca Q50 ( OV Vsetín, OV Valašské Mezi í í) nebo povod ovými stavy ohroženy nejsou ( OV Zub í, OV Velké Karlovice, OV Halenkov, OV Vigantice a OV Zašová). N které další menší OV mají vybudovanou protipovod ovou ochranu do pr toku cca Q20-50. B.2.8.3 VAK Krom íž a.s. Strategickým zdrojem pitné vody je ÚV Krom íž, do které je voda erpána z n kolika jímacích území. P i povodních v roce 1997 byla zaplavena prameništ Plešovec, Mi vky – Postoupky a B estský les, kde nejvíce hrozila kontaminace spodních vod a byla p erušena dodávka pro Kvasicko a ást obcí zásobovaných z vodojemu Barbo ina v Krom íži. Prameništ v Rošt ní, Tu apech a Mrlínku po vydatných srážkách vykazovala zhoršenou kvalitu vody. ÚV Krom íž však povodn „p ežila“ a poda ilo se dokonce i zajistit zásobování ze zdroje Hulín. Hodnotící zpráva z jarních povodní roku 2006, která byla zpracována na základ podklad vedoucích provoz a pohotovosti je zam ena p edevším na OV, o hlavní úpravn vody v Krom íži ani o nejd ležit jších jímacích oblastech se nezmi uje. Mezi OV zasažené jarní povodní roku 2006 pat í zejména OV Kvasice, Plešovec a Krom íž. Dle vyhodnocení pr b hu povodní bylo u OV Kvasice a Plešovec konstatováno, že nebyly v minulosti vyprojektovány a realizovány tak, aby byly dostate n chrán ny p ed povodn mi. Není ešen zejména obtok OV p i vzdutí hladiny ve vodním toku. U OV Kvasice B2 - 50


byly odhadnuty náklady spojené s ochranou p ed povodn mi do pr toku Q100 v Morav na cca 6 mil. K . Náklady spojené s protipovod ovou ochranou OV Plešovec na Mošt nce byly vy ísleny na cca 0,5 mil. K . Dále byly poškozeny zejména erpací stanice odpadních vod ( SOV) Letišt Krom íž a SOV Kvasice, kanaliza ní p ivad Kvasice – B lov a další objekty v tšinou související s ochranou p ed zp tným zaplavením kanaliza ních potrubí. Vý et škod dále obsahuje adu dalších p ípad , které ovšem svým charakterem p esahují rámec této Studie. Protipovod ovou ochranu výše uvedených objekt a dalších významných za ízení ve správ VAK Krom íž je nutné ešit ve spolupráci majitel – provozovatel – správce p íslušného vodního toku. B.2.8.4 Slovácké vodovody a kanalizace, a.s. Mezi nejd ležit jší zdroje pitné vody ve správ SVaK Uherské Hradišt pat í jímací pole a úpravna vody Kn žpole a úpravna vody Ostrožská Nová Ves, do které je surová vody erpána z jímacího pole na levém b ehu Moravy a z Vodárenského jezera na levém b ehu potoka Bobrovec. Podstatné pro zásobování je práv Vodárenské jezero, které je chrán no levob ežní hrází Bobrovce i p ed rozlivem eky Moravy. Ochranné hráze ovšem nejsou v dobrém technickém stavu, p i povodních v roce 1997 došlo k protržení, p i povodních v roce 2006 byly poškozeny, k zaplavení jezera však nedošlo. V nedávné dob byla provedena rekonstrukce zdroje v Kn žpoli ( erpací stanice a vlastní studny). Zvýšení návrhové hladiny v d ležitém inunda ním území mezi B eznicí, Buravou a Moravou by však pravd podobn tuto investici znehodnotilo. Protože zásobování obyvatelstva je možno p i extrémních situacích zajistit pouze vodou z Vodárenského jezera, bude z ejm t eba rekonstruovat ve spolupráci se správcem toku levob ežní hráz potoka Bobrovec ve stupni odpovídajícímu ešení PPO v Uherském Hradišti. Z istíren odpadních vod ve správ SVaK Uherské Hradišt je nejohrožen jší a nejproblemati t jší OV Uherské Hradišt . V sou asné dob dokon uje Hydroprojekt CZ a.s. závod Brno projekt, který eší ochranu OV a který bude navazovat na protipovod ová opat ení navržená v Uherském Hradišti a Starém M st (PÖYRY Environment a.s.). Problematické jsou ale i hlavní stoky, zejména na levém b ehu Moravy, kde již v minulosti došlo k poruchám a do budoucna je v plánu SVaK Uherské Hradišt rekonstrukce uzáv r na této stoce. Další OV jsou bu ochrán né nebo se na nich plánují drobné úpravy v souvislosti s PPO, v plánu je také zrušení OV Kn žpole a p epojení do OV Uherské Hradišt , funk ní má z stat pouze SOV. B.2.9 Vyhodnocení území z hlediska erozních proces B.2.9.1 Vodní eroze V d sledku pom rn zna ných objem nános sediment nejen v koryt Moravy, dochází ke snížení kapacity koryt a reten ních prostor vodních nádrží a tedy k negativnímu ovlivn ní pr to nosti v p ípad vyšších povod ových stav . Proto byla p i zpracování Studie pozornost zam ena i na podrobné prošet ení erozní ohroženosti pozemk v ešeném povodí a na ov ení okolnosti, zda nedochází k nadm rnému transportu p dy z pozemk , jejímu odnosu do recipient a dalšímu transportu do p ítok Moravy a samotné Moravy. Pro vymezení území ohrožených vodní erozí na zem d lských pozemcích byla použita mapa erozní ohroženosti p d v R, poskytnutá Výzkumným ústavem vodohospodá ským Tomáše G. Masaryka (VÚV TGM) v Praze v rastrové podob (Obrázek B2-5).

B2 - 51


Obrázek . B2 - 5:

Výsledná mapa erozní ohroženosti v rastru 50 x 50 m - pr m rná ro ní ztráta p dy G [t.ha-1.rok-1].

Tabulka . B2 - 28: P ehled erozí nejvíce ohrožených katastrálních území Okres

Uherské Hradišt

Zlín

Krom íž

Katastrální území Boršice u Buchlovic Buchlovice Hav ice Hrad ovice Jarošov u Uherského Hradišt Kn žpole u Uherského Hradišt Kunovice u Uherského Hradišt Ma atice Medlovice u Uherského Hradišt Míkovice nad Olšavou Mist ice I Nová D dina O echov u Uherského hradišt Ostrožská Lhota Ostrožské P edm stí Napajedla Lubná o Krom íže Cvr ovice u Zdounek Hoštice u Liten ic Lebedov Nová D dina

B2 - 52

Osv timany Podlí nad Olšavou Polešovice Popovice u Uherského Hradišt Prakšice St íbrnice u Uherského Hradišt Topolná Traplice Tu apy Tupesy na Morav Uherský Brod Újezdec u Osv timan Vážany u Uherského Hradišt Veletiny Žlutava Sob suky T šánky Zdounky Zlámanka


Získaná rastrová mapa s barevným rozlišením pozemk dle množství ztráty p dy, byla podložena pod vrstvy ZABAGED a byla ur ena erozí nejvíce ohrožená katastrální území. P ehled t chto území udává p edcházející tabulka. Území nejvíce ohrožená plošnou vodní erozí se nacházejí zejména na svazích Ch ibských vrch , na území bývalých okres Uherské Hradišt a Krom íž. Samotné vrcholy poho í jsou prakticky celé zalesn né a tedy erozí málo ohrožené, ale svahy spadající na jižní a jihozápadní stran sm rem k ece Morav a na severní až severozápadní stran do povodí Kotojedky, Litavy a Kyjovky pat í na uzemí Zlínského kraje k erozn nejohrožen jším . Druhou významn erozn ohroženou oblastí je oblast vymezená povodím Okluky a Olšavy (tedy celá východní ást okresu Uherské Hradišt , povodí Vláry je ohroženo v menší mí e). V této ásti je zvlášt ohroženo území v okolí eky Olšavy, v úseku mezi Uherským Hradišt m a Uherským Brodem. Podrobné charakteristiky vytipovaných profil opat ení jsou uvedeny v kapitole C.

v etn

tabelárních výstup

a návrh

V kontextu s ro ním transportem splavenin, tak jak je uveden v kapitole B.3.5, je patrné, že v ešeném území je t eba v rámci protipovod ové ochrany využít i návrh opat ení ke snížení erozní ohroženosti zejména zem d lsky využívaných pozemk . Podle dosavadních jednání se správci drobných vodních tok budou ovšem tyto zm ny obtížn realizovatelné z hlediska uživatel pozemk , kte í na t chto pozemcích hospoda í. Ekonomicky je totiž výhodn jší obhospoda ovat v tší pozemky a p stovat plodiny, které jsou momentáln ekonomicky výnosn jší, než rozd lit pozemky na menší ásti a dodržovat osevní postup vhodný pro konkrétní místo. B.2.9.2 V trná eroze Zlínský kraj, a to zejména jeho jižní a západní ást, pat í mezi oblasti v eské republice, které jsou výrazn ohroženy v trnou erozí. P í in tohoto ohrožení je mnoho, mezi ty hlavní pat í klimatické pom ry (stálý vítr), morfologie terénu a také skute nost, že tato oblast je intenzivn zem d lsky využívaná (cca 50 % území Zlínského kraje je zem d lsky využíváno). V trná eroze vzniká mechanickou inností v tru, který rozrušuje povrch p dy, odnáší uvoln né p dní ástice a ukládá je na jiných místech. K v trné erozi nej ast ji dochází v oblastech s p evládajícími stálými v try a nízkým úhrnem srážek (pr m rný ro ní úhrn srážek nižší než 550 mm). Ohroženy jsou zejména rozsáhlá rovinatá území bez vegeta ního pokryvu, na kterých se vyskytují dostate n suché a jemné p dy (pís ité a hlinitopís ité p dy nebo jemnozrnné jílovité p dy – pokud došlo p ed erozní událostí k jejich vyschnutí). V pr b hu roku je ast jší výskyt v trné eroze p i zvýšených teplotách a v tru na ja e a na podzim, kdy p da není chrán na vegetací. Vznik a intenzitu v trné eroze ovliv uje ada faktor . Jsou to: -

-

klimatické a hydrologické pom ry – ur ují klimatický ráz oblasti o vítr (ur ujícími faktory je rychlost, doba trvání, etnost, p evládající sm r) o srážky (zajiš ují vláhu pro udržení p dní vlhkosti a podporují odolnost proti erozi) o teplota ovzduší (ovliv uje vlhkost vzduchu, výpar) o evapotranspirace (výpar z p dy a z povrchu vegetace) p dní a geologické pom ry o p dní struktura – mechanická stabilita vyjad uje odolnost p dy proti rozpadu vlivem mechanické síly (orba, abraze, v tru); k erozi jsou nejnáchyln jší lehké p dy

B2 - 53


velikost a tvar ástic – podle velikosti se p dní ástice d lí na erodovatelné a neerodovatelné (odolávají v trné erozi), jejich pom r v povrchové vrstv p dy pak udává stupe erodovatelnosti o vlhkost p dy – podporuje tvorbu p dních agregát a tím i odolnost proti erozi, odolnost proti erozi podporují i kohezní síly o drsnost p dního povrchu – závisí na vlastnostech p dních agregátech (jejich velikosti, tvar, rozmíst ní), vegeta ního krytu (délky, hustota, druh), mikroreliéfu (prostorové rozmíst ní vln) územní pom ry o délka pozemku ve sm ru p evládajících v tr – odnos p dy stoupá s délkou pozemku (do ur ité vzdálenosti roste exponenciáln , dále je konstantní) o sklonitost pozemku – sklonité pozemky jsou obecn náchyln jší k v trné erozi n ž pozemky rovinaté; tento p edpoklad je ale omezen délkou pozemku, u delších pozemk se sklonitost na zvýšení erozní innosti neprojevuje o

-

-

vegeta ní pom ry o plošný vegeta ní kryt (zp sob využívání pozemku) – vegeta ní kryt chrání povrch p ed p ímým nárazem v tru a zárove absorbuje ást jeho síly, nejú inn jší protierozní ochranu mají hust vysévané plodiny o vegeta ní bariéry (p ekážky ze strom , ke , pásy plodin) – snižují rychlost v tru na povrchu, zachycují nesené ástice

Všechny tyto faktory se uplat ují p i výpo tu intenzity v trné eroze (ztráty p dy vlivem jejího p sobení). Zjišt nou hodnotu G je pak možné porovnat s p ípustnou ztrátou p dy zjišt nou pro vodní erozi (1,4 t/ha*rok nebo 10 t/ha*rok podle mocnosti p dy) a v p ípad p ekro ení navrhnout protierozní opat ení. Krom výše uvedených faktor v této oblasti zna n p isp ly k v trné erozi i zm ny ve využití území a s tím spojené úpravy nap . rozorání malých pozemk , rušení mezí a malých rybník , kácení remízk a doprovodné vegetace podél vodních tok a rybník a následné scelování pozemk do velkých blok . Nep ízniv se projevuje také rozorání luk a jejich p em na na pole a nevhodn volené osevní postupy. Zejména v oblastech Bílých Karpat pak kácení les a vznik mýtin na svazích, které tak poskytují dostate ný prostor pro vznik v trného proud ní. V trná eroze p ináší mnoho negativních vliv . V širším m ítku nejsou tak patrné ale v oblastech náchylných práv k v trné erozi je nutné jim zabra ovat. Jedná se p edevším o dopady na p dy – odvátím p dních ástic dochází k zeslabování orni ní vrstvy, snižování její úrodnosti a celkové degradaci. Opa ný vliv, tedy akumulace nesených ástic, není tak astý; k zesilováni orni ní vrstvy v porovnání s jejím zeslabováním dochází jen minimáln . Negativní vliv se v této souvislosti m že projevit ohrožováním a zavátím polních kultur. P ímým d sledkem t chto zm n (odnos, akumulace p dních ástic) a dynamické sily v tru jsou kvalitativní zm ny p dy – ztráta humusu, živin, zm na chemismu, rozpad p dních ástic (tj. snížení jejich pr m ru a následná zm na fyzikálních vlastností). Všechny tyto vlivy se projevují ztrátami na zem d lské produkci – p ímé vyvátí polních kultur nebo jejich zavátí na jiném míst , pokles výnos vlivem snížené úrodnosti p dy. D sledky v trné eroze se projevují ale i v jiných odv tvích než zem d lství. Mohou zp sobovat zavátí vodních tok , p íkop , komunikací, sídel nebo lokální zhoršení kvality ovzduší. Ve Zlínském kraji jsou ohroženy p edevším nížinné oblasti kolem toku Moravy, které jsou využívány k p stování náro ných zem d lských plodin, ovoce a zeleniny. Další oblastí ohrožovanou v trnou erozí je podh í Bílých Karpat. Tato oblast není svými podmínkami typická pro v trnou erozi, p esto se zde projevuje ve zna né mí e. Jedná se o srážkov pom rn bohaté území (pr m rný ro ní úhrn srážek se pohybuje mezi 655 a 750 mm) B2 - 54


s t žkými p dami. Hlavní podíl na v trné erozi zde mají jižní a jihozápadní v try fénového charakteru, které se sem dostávají p es hlavní h eben Karpat nebo horskými sedly. Vlivem úžinového efektu se zv tšuje rychlost v tru a vznikají tak charakteristické proudnice podél Bílých Karpat. Podle mapy potenciální ohroženosti zem d lských p d v trnou erozí v R jsou p dy v této oblasti ozna eny za náchylné až ohrožené (VÚMOP - podle p íslušnosti ke klimatickému regionu a charakteristiky p d).

B2 - 55

B.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PPO

Recommend Documents