ÚČTOVÁNÍ AKVIZIC DLE ČESKÝCH A VYBRANÝCH MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

ÚČTOVÁNÍ AKVIZIC DLE ČESKÝCH A VYBRANÝCH MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ Accounting of acquisitions according to Czech and selected international standards Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Bc. Alois KONEČNÝ

Jitka ŠICHTANCOVÁ

Brno, 2014

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí bakal ář ské pr áce: Rok obhaj oby:

Jitka Šichtancová Účtování akvizicí dle českých a mezinárodních standardů Accounting of acquisitions according and selected international standards financí Ing. Bc. Alois Konečný 2014

vybraných to

Czech

Anotace Předmětem bakalářské práce „Účtování akvizic dle českých a vybraných mezinárodních standardů" je srovnání účetnictví akvizicí na národní a mezinárodní úrovni. První část zachycuje účetnictví akvizicí podle Českých účetních standardů pro podnikatele. Druhá část se věnuje analýze účtování akvizicí dle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. A ve třetí části je pak provedena samotná komparace účtování a související legislativy v oblasti akvizicí.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Accounting of acquisitions according to Czech and selected international standards" is the comparison of the accounting of acquisitions on the national and international levels. The first part includes the accounting of acquisitions according to the Czech standards. Second part is an analysis of the accounting of acquisitions according to the international standards. In addition, the third part contains comparison of the accounting and related legislation in the field of acquisitions.

Klíčová slova akvizice, podnikové kombinace, České účetní standardy, Mezinárodní účetní standardy, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

Keywords acquisitions, business combinations, Czech accounting standards, International Accounting Standards, International Financing Reporting Standards

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účtování akvizic dle českých a vybraných mezinárodních standardů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Aloise Konečného a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Bc. Aloisi Konečnému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji rodině za plnou podporu v průběhu psaní této práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................17 1 VYMEZENÍ POJMU AKVIZICE .....................................................................................19 1.1 ČLENĚNÍ AKVIZICÍ ............................................................................................................19 1.2 KAPITÁLOVÉ AKVIZICE.....................................................................................................20 1.2.1 Právní úprava kapitálových akvizic .........................................................................24 1.3 MAJETKOVÉ AKVIZICE .....................................................................................................25 1.3.1 Právní úprava majetkových akvizic ..........................................................................26 2 ÚČTOVÁNÍ AKVIZICÍ DLE ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ .......................26 2.1 ÚČTOVÁNÍ KAPITÁLOVÝCH AKVIZIC ................................................................................27 2.2 ÚČTOVÁNÍ MAJETKOVÝCH AKVIZIC..................................................................................34 2.3 GOODWILL A OCEŇOVACÍ ROZDÍL K NABYTÉMU MAJETKU ...............................................36 3 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ (IFRS) ......................37 3.1 ÚČTOVÁNÍ AKVIZICÍ DLE IFRS .........................................................................................38 3.1.1 IFRS 3 Podnikové kombinace ...................................................................................38 3.1.2 IAS 39 Finanční nástroje: účtování a ocenění .........................................................42 3.1.3 IAS 32 Finanční nástroje: prezentace a vlastní kapitál ...........................................47 4 KOMPARACE ÚČTOVÁNÍ AKVIZICÍ DLE ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A IFRS ...........................................................................................................49 4.1 KOMPARACE IFRS 3 A SOUVISEJÍCÍ ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY .....................................49 4.1.1 Diference v legislativě ..............................................................................................49 4.1.2 Diference v účtování .................................................................................................50 4.2 KOMPARACE IAS 39 A SOUVISEJÍCÍ ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY .....................................51 4.2.1 Diference v legislativě ..............................................................................................51 4.2.2 Diference v účtování .................................................................................................52 4.3 KOMPARACE IAS 32 A IAS 1 V SOUVISLOSTI S VLASTNÍM KAPITÁLEM A SOUVISEJÍCÍ ČESKÉ ÚČETNÍ LEGISLATIVY ...................................................................................................52 4.3.1 Diference v legislativě ..............................................................................................52 4.3.2 Diference v účtování .................................................................................................53 4.4 KOMPARAČNÍ MODELOVÉ PŘÍKLADY ................................................................................54 4.4.1 Účtování kapitálové akvizice ....................................................................................54 4.4.2 Účtování majetkové akvizice ....................................................................................56 ZÁVĚR ....................................................................................................................................60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................62 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................62 LEGISLATIVNÍ ZDROJE ............................................................................................................62 LITERÁRNÍ ZDROJE .................................................................................................................63 SEZNAM SCHÉMAT ............................................................................................................65

SEZNAM PŘÍKLADŮ ...........................................................................................................65 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................66 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................67 PŘÍLOHA Č. 1: VZOROVÁ ÚČTOVÁ OSNOVA ............................................................................68 PŘÍLOHA Č. 2: ROZHODOVACÍ DIAGRAM PRO ZAŘAZENÍ FINANČNÍHO AKTIVA DLE IFRS .......75 PŘÍLOHA Č. 3: SEZNAM MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ ..................76

ÚVOD Přechodem České republiky z centrálně plánovaného systému hospodářství na trţní hospodářství začalo mimojiné docházet k integracím korporací. Jelikoţ je účetnictví odvětvím, které musí vţdy velmi rychle reflektovat vývoj hospodářství, je povinností české účetní legislativy upravovat i účtování integrací korporací. Jedním z těchto typů spojování korporací jsou akvizice, avšak s důrazem na přesnost výrazu se jedná spíše o nabytí. Nabývání jedné korporace druhou bývá uskutečňováno za účelem naplnění různých cílů, jak nabyvatelské, tak i nabývané korporace. Vstupem České republiky do Evropské unie bylo přijato ustanovení o tom, ţe všechny korporace registrované na regulovaném trhu cenných papírů musí účtovat a sestavovat účetní závěrku v souladu s Mezinárodními účetními standardy. Tento poţadavek je implementován s důrazem na harmonizaci účetnictví, která je nezbytná pro srovnatelnost a všeobecnou srozumitelnost účetních výkazů. Navíc důsledkem globalizace a stíráním hranic dochází ke spojování korporací do ekonomických celků nejen na úrovni národní, ale i nadnárodní, a proto jsou zde také důleţitá shodná pravidla pro účtování. Cílem této bakalářské práce je analyzovat a následně porovnat způsoby účtování podle Českých účetních standardů a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví v oblasti akvizicí a případné rozdíly zhodnotit. Cíl bude naplňován v průběhu celé práce. Tato práce je rozdělena do čtyř částí, přičemţ první část se zabývá obecným vymezením a legislativní úpravou akvizicí, tato část je navíc podpořena názornými schématy. Druhá část se věnuje účtováním akvizicí dle Českých účetních standardů pro podnikatele doprováděná účetními případy téměř všech způsobů úhrady akvizicí. Ve třetí části jsou vymezeny Mezinárodní standardy účetního výkaznictví obecně a podrobně jsou rozebrány standardy, které mají souvislost s účtováním akvizicí. V praktické čtvrté části je provedena samotná komparace Českých účetních standardů a IFRS a jsou zde vyzdvihnuty rozdíly mezi těmito standardy. Na závěr čtvrté části jsou vytvořeny dva modelové příklady fiktivních akvizicí, na nichţ jsou ukázány diference mezi oběma standardy. Metody pouţité v této práci jsou literární rešerše, analýza, komparace a syntéza. Metoda literární rešerše je zejména pouţita v první části této práce vzhledem k teoretickému pojednání této části. Analýza je vyuţita v části druhé a třetí z důvodu získání poţadovaných informací souvisejících s účetními standardy. Metody komparace a syntézy jsou vyuţity 17

ve čtvrté části v souvislosti se srovnáním a zhodnocením účetních postupů akvizicí v českých a mezinárodních standardech. Problémová oblast této bakalářské práce jsou postupy účtování akvizicí podle Českých účetních standardů pro podnikatele a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Tento problém je řešen skrze celou práci, ale nejvíce ve čtvrté části věnující se komparaci. Řešení tohoto problému je přínosné pro závody, které chtějí podniknout akvizici a mají povinnost nebo chtějí účtovat a vykazovat účetní závěrku v souladu s IFRS a nevědí jaké rozdíly v účtování jsou. Dále je řešení problému přínosné pro ty, co se zajímají o harmonizaci účetnictví v souvislosti s akvizicemi a chtějí si v tomto ohledu rozšířit své znalosti.

18

1 VYMEZENÍ POJMU AKVIZICE Pojem akvizice pochází z anglického slova „acquisition“, coţ lze přeloţit jako nabytí nebo koupě. Akvizice je proces převzetí závodu 1 nebo jeho části a výsledek tohoto procesu. 2 V procesu akvizice jde o to, ţe jedna korporace 3 (tzv. nabyvatel) převezme druhou cílovou korporaci nebo její kapitál či majetek za účelem naplnění strategických, taktických, organizačních, finančních, obchodních a jiných cílů.4

1.1 Členění akvizicí Akvizice můţeme členit hned z několika hledisek. Prvním z nich je členění podle investorova

záměru

na

akvizice

horizontální,

vertikální,

kogenerické

a konglomerátní. Horizontální akvizice představuje převzetí korporace podnikající ve stejném odvětví, jejímţ cílem je odstranit konkurenci. Naopak vertikální akvizice nastává

tehdy,

je-li

nabývaná

korporace

s nabyvatelem

v odběratelském

nebo dodavatelském vztahu ve stejném oboru, jako příklad můţeme uvést automobilku, která převezme korporaci prodávající osobní automobily. Dále kogenerická akvizice je taková, kdy korporace podnikají ve stejném odvětví, ale nevyrábí identický produkt. Posledním typem je akvizice konglomerátní, kdy korporace jsou z naprosto odlišných oborů podnikání a jejich cílem je hlavně diverzifikace rizika.5 V odborné literatuře se lze setkat s dělením akvizicí podle způsobu převzetí. Je to tzv. přátelské převzetí (friendly takeover) a nepřátelské nepřevzetí (hostile takeover). Přátelské převzetí spočívá v tom, ţe kupující a prodávající za předem sjednaných podmínek provedou transakci, která je výhodná pro obě strany. Zatímco nepřátelské převzetí je takové, kdy statutární orgán korporace s akvizicí nesouhlasí a korporace je tedy připojena k nabyvatelské korporaci proti její vůli. K nepřátelskému převzetí můţe

1

Nově zavedený pojem od 1.1.2014 nahrazující termín podnik. Akvizice. [online]. [cit. 2013-11-05]. Dostupné na WWW: 3 Nově zavedený pojem od 1.1.2014 nahrazující termín společnost. 4 SKÁLOVÁ, Jana. Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 258 s. ISBN 9788073579678, str. 21 5 KONEČNÝ, Alois. Integrace podnikatelských subjektů - její motivy, typy a trendy vývoje. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné na WWW: 2

19

dojít, pokud akvizitor skoupí velké mnoţství akcií od drobných akcionářů.6 Proti takové akvizici se lze bránit několika způsoby, příkladem nám můţe být strategie Pac -Manova ochrana. Tato strategie, pojmenovaná podle známé počítačové hry, zabrání nepřátelskému převzetí tím, ţe sama vystoupí v roli nájezdníka proti korporaci, která se ji snaţila převzít, proto se stane z původně nabývané korporace nabyvatelská.7 Dalším příkladem strategie můţe být strategie bílý rytíř. Při takové obraně si závod ohroţený nepřátelskou akvizicí najde jiného akvizitora, který bude pro přijatelnější při nevyhnutelné akvizici.8 Dalším a také významnějším členěním z hlediska účetnictví je rozlišení na akvizice kapitálové a majetkové.

1.2 Kapitálové akvizice Kapitálové akvizice jsou procesem, kdy jedna korporace převezme kontrolu nad druhou korporací tím, ţe koupí významný podíl akcií, obchodních podílů či účastí, které nabyvateli dovolí ovládnout korporace a stane se tak ovládající osobou. Tímto procesem vzniká vyšší ekonomický celek, tzv. koncern a vztah mezi korporací nabyvatelskou a přebíranou korporací je mateřská – dceřiná korporace. 9 Koncern je definován v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále „zákon o obchodních korporacích“) jako „jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen „řízená osoba“) jinou osobou nebo osobami (dále jen „řídící osoba“) tvoří s řídící osobou koncern“.10 Dále zákon o obchodních korporacích vymezuje pojmy, přímo související s kapitálovými akvizicemi, ovládající a ovládaná osoba. Ovládající osoba je podle zákona taková, jeţ uplatňuje v obchodní korporaci rozhodující vliv a naopak ovládaná osoba je taková obchodní korporace, která je ovládaná ovládající osobou. Ovládající osoba má v korporaci podíl nejméně 40 % na hlasovacích právech, neexistuje-li osoba, která má stejný nebo vyšší podíl v korporaci. Společnost můţe mít i více neţ jednu ovládající 6

MAŘÍK, Miloš a Jan DĚDIČ. Akvizice a oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994, 83 s. ISBN 8070799382., str. 62 7 MALÝ, Milan. Nepřátelské převzetí: metody a strategie obrany. Moderní řízení [online]. 2006 [cit. 201403-09]. Dostupné na WWW: 8 MAŘÍK, Miloš a Jan DĚDIČ. Akvizice a oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994, 83 s. ISBN 8070799382., str. 64 9 VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2009, 553 s. ISBN 978-80-7273-157-2, str. 307 10 Zákon č. 90/2012 Sb.: o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI, § 79

20

osobu, a to za předpokladu, ţe dvě nebo více osob jednajících ve shodě mají alespoň 40 % na celkovém podílu hlasovacích práv. Osobou ovládající (ovládajícími osobami) můţe být i ta, která má alespoň 30 % všech hlasů a tento podíl na posledních třech jednáních nejvyššího orgánu představoval více neţ polovinu hlasovacích práv přítomných osob.

11

V našem případě je ovládající osoba (řídící osoba) mateřskou korporací

a ovládaná osoba (řízená osoba) korporací dceřinou. Kapitálově propojené korporace jsou i po akvizici nadále právně samostatné, to znamená, ţe mají právní osobnost12, ale jejich obchodní, technická, mocenská, finanční a výrobní politika se spojily a je sledován společný prospěch a cíle koncernu.13 Akvizice kapitálu dvou korporací můţe být uskutečněna různými způsoby. Podrobně si jednotlivé způsoby kapitálových akvizicí rozebereme níţe pomocí obrázků. Schéma č. 1: Kapitálová akvizice - nákup akcií na sekundárním kapitálovém trhu za peníze Kupující a.s.

peníze

Prodávající a.s.

akcie spol. X Pramen: vlastní zobrazení dle: VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 2009, str. 309

Kupující a.s. se nákupem akcií s rozhodujícím vlivem na sekundárním kapitálovém trhu stane ovládající osobou a korporace X a.s. se stane osobou ovládanou. Prodávajícím můţe být obchodník s cennými papíry nebo přímý prodávající.

11

Zákon č. 90/2012 Sb.: o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI, § 74 - § 75 12 Nově zavedený pojem od 1.1. 2014 nahrazuje dosavadní termín právní subjektivita 13 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 149 s. ISBN 978-80-210-4962-8., str. 38

21

Schéma č. 2: Kapitálová akvizice nepeněžitou výměnou na sekundárním kapitálovém trhu

aktivum nebo závod

Kupující Kupující a.s.

Prodávající a.s. akcie spol. X

Pramen: vlastní zobrazení dle: VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 2009, str. 309

Kupující a.s. vyměňuje nepeněţité aktivum nebo i závod za akcie s rozhodujícím vlivem korporace X a.s., čímţ se stává ovládající osobou. Ovládaná osoba je v tomto případě opět korporace X a.s. Prodávajícím je přímý prodávající. Schéma č. 3: Kapitálová akvizice na primárním kapitálovém trhu za peníze peníze Kupující a.s.

Prodávající a.s. emitované akcie spol. Prodávající a.s.

Pramen: vlastní zobrazení dle: VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 2009, str. 309

Investor Kupující a.s. za peníze kupuje novou emisi akcií s rozhodujícím vlivem korporace Prodávající a.s., tím pádem se stává ovládající osobou a emitent Prodávající a.s. osobou ovládanou. Schéma č. 4: Kapitálová akvizice nepeněžitým vkladem na primárním kapitálovém trhu

vklad závodu Kupující a.s.

Prodávající a.s. emitované akcie spol. Prodávající a.s.

Pramen: vlastní zobrazení dle: VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 2009, str. 310

Kupující a.s. se stává investorem z hlediska nakoupené emise akcií spol. Prodávající a.s., zároveň však prodává svůj závod spol. Prodávající a.s., v tomto případě se jedná tedy o tzv. zpětnou kapitálovou akvizici. Ovládající osobou je ale opět Kupující a.s. a Prodávající a.s. je ovládanou osobou.

22

Schéma č. 5: Kapitálové reakvizice akcie spol. X Kupující a.s.

Prodávající a.s. akcie spol. Y

Pramen: vlastní zobrazení dle: VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 2009, str. 310

U kapitálové reakvizice dochází ke směně akcií s rozhodujícím vlivem. Kupující a.s. se proto stává ovládající osobou ve vztahu ke korporaci Y a.s., zatímco Prodávající a.s. se stává ovládající osobou ve vztahu ke korporaci X a.s.14 Schémata

1-5

jsou

deskripcí

kapitálových

akvizic

u

akciových

společností,

ovšem kapitálové akvizice mohou nastat i u společností s ručením omezeným. Na rozdíl od akvizicí u a.s. akvizice společností s ručením omezeným budou prodávat podíly (kmenové listy)15 namísto akcií a můţe to být také za peníze nebo nepeněţité prostředky. Z toho vyplývá, ţe princip kapitálové akvizice je u obou typů kapitálových korporací shodný. Mimo klasickou koupi cenných papírů na primárním a sekundárním kapitálovém trhu se kapitálová akvizice můţe uskutečňovat pomocí přijetí nabídky převzetí (takeover bid). Nabídku převzetí definuje zákon o nabídkách převzetí následovně 16: „Nabídkou převzetí je veřejný návrh smlouvy na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů, kterým navrhovatel projevuje vůli nabýt účastnické cenné papíry v rozsahu, který umožňuje ovládnutí cílové společnosti, nebo kterým plní povinnost podle tohoto zákona.“ Čímţ navrhovatel takové smlouvy chce nabýt cenné papíry v takovém rozsahu, který mu umoţní mít rozhodující vliv v cílové korporaci. Problematika veřejného návrhu je také upravena v § 322 - § 341 zákona o obchodních korporacích. Za určitých podmínek vymezených zákonem je dokonce odkup cenných papírů povinný (§ 327-332 ZOK). Z povahy nabídky převzetí tedy vyplývá, ţe můţe být uskutečněna pouze v akciové společnosti.

14

VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2009, 553 s. ISBN 978-80-7273-157-2, str. 310 15 Cenný papír, se kterým nelze volně obchodovat. 16 Zákon č. 104/2008: o nabídkách převzetí a změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné z: ASPI, § 2, odst. 1

23

1.2.1 Právní úprava kapitálových akvizic V českém právu jsou kapitálové akvizice ukotveny hned v několika předpisech, přičemţ základ je vymezen nově od 1.1.2014 v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích), který nahrazuje dosavadní obchodní zákoník. Zásadní jsou části věnující se podnikatelským seskupením (§ 71), ovládajícím a ovládaným osobám (§ 74 - § 75) a koncernu (§ 79). V hlavě IV téhoţ zákona, věnující se společnostem s ručením omezeným, je především významná část o převodu podílu (§ 207- § 215), v hlavě páté, která se věnuje akciovým společnostem, je významný celý pátý díl – akcie a jiné cenné papíry vydávané akciovou společností (§ 256- § 343). Co se týče rozhodujícího vlivu, ten můţeme dosáhnout při vkladech u vznikajících korporací,

ale

i

při

zvyšování

základního

kapitálu

existujících

korporací.

Tato problematika je upravována ve čtvrté a páté hlavě výše zmiňovaného zákona. Důleţitým právním předpisem z hlediska kapitálových akvizic u akciových společností byl zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, kde byla řešena smlouva o převodu cenného papíru. Avšak v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („dále NOZ“) od 1.1.2014 byl zákon o cenných papírech nahrazen ustanoveními v NOZ. Tento zákon dělí smlouvu o převodu cenného papíru na úplatnou a bezúplatnou, přičemţ úplatná smlouva o převodu CP se řídí kupní smlouvou upravenou v § 2079 § 2183 NOZ. Bezúplatná smlouva o převodu se řídí ustanoveními o darovací smlouvě v § 2055 - § 2065 NOZ.17 Dalším předpisem je zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí regulující nejen problematiku v České republice, ale i se zahraničním prvkem. Další je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, který ustanovuje, za jakých podmínek lze převést jmění na společníka. A poslední, neméně důleţitý, je zákon č. 141/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe omezující kapitálové akvizice soutěţitelů v zájmu zachování konkurenčního prostředí.

17

Zákon č. 89/2012: občanský zákoník. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI

24

1.3 Majetkové akvizice Majetková akvizice představuje proces, kdy akvizitor kupuje majetek (soubor majetku a závazků) nebo část majetku jiné korporaci za peněţní nebo nepeněţní prostředky. Touto transakcí nastává skutečné spojení závodů, ale právní postavení obou korporací se opět jako v případě kapitálové akvizice nezmění. Mění se pouze bilanční struktura, fakticky dochází ke spojení závodu s majetkem vlastníka. Akcionáři (společníci v případě s.r.o.) nabývají kontrolu nad cílovou korporací a dosavadní akcionáři (společníci) cílové korporaci ji ztrácí. Ze situace tedy vyplývá, ţe akcionáři (společníci) nabyvatelské korporace mají kontrolu nad závodem A i B.18 Majetková akvizice pořízená za peněţní prostředky se uskutečňuje na základě zvláštních ustanovení smlouvy o koupi a prodeji závodu (§ 2175 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a obecně se řídí koupí (§ 2079 - § 2183 NOZ), kdy je prodávající je povinen na kupujícího vlastnické právo a kupující je povinen uhradit kupní cenu. Prodávající můţe prodat celý závod nebo jen část. Dalším způsobem je pacht závodu19 (dle § 2352 NOZ), kdy pachtýř závodu se stává věřitelem pohledávek a dluţníkem dluhů. Z podstaty věci, která v případě akvizicí pravděpodobně nebude tak častá, lze podnik i darovat, v takovém případě je nutné řídit se ustanoveními o darovací smlouvě (§2057- §2058 NOZ). Transakce okolo majetkové akvizice dělíme podle formy úhrady kupní ceny. Uhradit kupní cenu za závod můţeme tedy peněţně nebo nepeněţním plněním, jedním aktivem nebo souborem nefinančních aktiv. 20 Následující obrázek popisuje transakční vztahy při majetkové akvizici. Schéma č. 6: Majetková akvizice závod Prodávající

Kupující peníze, nepeněţitá aktiva

Pramen: vlastní zobrazení

18

SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 149 s. ISBN 978-80-210-4962-8., str. 44-45 19 Dle staré právní úpravy platné do 31.13.2013 nájem podniku. 20 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 149 s. ISBN 978-80-210-4962-8., str. 40-44

25

1.3.1 Právní úprava majetkových akvizic Hlavním právním pramenem regulujícím prodej a koupi závodu je nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) účinný od 1.1.2014. Kupujícího definuje jako osobu, která převezme závod i všechny pohledávky a dluhy, o kterých věděl nebo o kterých z podstaty věci měl vědět. Nabyvatelem se kupující stává zápisem do veřejné listiny nebo dnem účinnosti smlouvy.21 Dále nový občanský zákoník definuje pacht závodu, viz výše, který nahrazuje dosavadní nájem podniku. Obecná definice pachtovní smlouvy je dle nového občanského zákoníku § 2332 odstavce 1 následující: „Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.“ Dalšími souvisejícími paragrafy, v novém občanském zákoníku jsou ty, které se zabývají darováním závodu, tedy konkrétně darovací smlouvou (viz výše). Dalším významným předpisem je stejně jako u kapitálových akvizicí zákon č. 141/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, konkrétně paragrafy zabývající se spojením soutěţitelů (§ 12- § 19).

2 ÚČTOVÁNÍ AKVIZICÍ DLE ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ Současné české účetnictví se vyvíjí od roku 1993, kdy naše ekonomika procházela procesem transformace na trţní ekonomiku. Koncepce se opírala o účetní systémy Německa a Francie, ale také o direktivy Evropské unie a národní tradice.22 Na následujícím schématu číslo 7 je hierarchicky znázorněna regulace účetnictví u nás, přičemţ na nejvyšším stupni stojí zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), který vymezuje účetní jednotky, předmět účetnictví a účetní období, stanovuje základní kvalitativní charakteristiky účetních informací, stanovuje náleţitosti účetních záznamů, vymezuje účetní závěrku, konsolidovanou účetní závěrku a povinnost jejího ověření a zveřejnění, stanovuje metody ocenění, podmínky inventarizace a náleţitosti inventarizačních zápisů, stanovuje pravidla pro přenos, průkaznost, opravy a úschovu účetních záznamů 21

Zákon č. 89/2012 Sb.: občanský zákoník. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI, § 2175 HÝBLOVÁ, Eva a Jaroslav SEDLÁČEK. Mezinárodní účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-3473-4., str. 6 22

26

a v neposlední řadě také vymezuje pokuty za porušení povinnosti, které ukládá. Na druhém stupni hierarchie stojí prováděcí vyhlášky, jeţ jsou vydávány Ministerstvem financí pro různé typy jednotek a rozpracovávají některá ustanovení zákona (např. směrnou účtovou osnovu nebo účetní metody a jejich pouţití). Dalším stupněm hierarchie jsou české účetní standardy, které ještě podrobněji rozvádí účetní metody a stanovují postupy účtování v konkrétních případech. Na posledním stupni stojí vnitřní směrnice závodů, ve kterých si kaţdý závod můţe upravit vlastní účetní rozvrh a pravidla pro jednotlivé oblasti účetnictví, které se ovšem musí pohybovat v rámci výše uvedených norem.23 Schéma č. 7: Hierarchie účetní regulace v ČR Zákon o účetnictví

Vyhlášky

České účetní standardy

Vnitřní směrnice závodů

Pramen: vlastní zobrazení dle: HÝBLOVÁ, Eva a Jaroslav SEDLÁČEK. Mezinárodní účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-3473-4., str. 7

2.1 Účtování kapitálových akvizic S účtováním kapitálových akvizic není výraznějších problémů, protoţe se účtují standardním způsobem jako nákup a prodej dlouhodobého finančního majetku. Způsob účtování je uveden v ČÚS č. 014 a způsoby oceňování dlouhodobého finančního majetku jsou uvedeny tamtéţ a navíc ještě v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 25 a prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb. § 48.

23

HÝBLOVÁ, Eva a Jaroslav SEDLÁČEK. Mezinárodní účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-3473-4., str. 7-8

27

Nákup DFM oceňujeme pořizovací cenou, do které započítáváme poplatky a provize, ale co do pořizovací ceny započítat nelze jsou úroky. Po správném ocenění zaúčtujeme DFM na straně vrub účtu 043 – Pořízení DFM a ve prospěch následujících účtů24: 21 – Peníze, 32 – Krátkodobé závazky nebo 47 – Dlouhodobé závazky – v případě nákupu DFM a platba souvisejících poplatků a sluţeb 22 – Bankovní účty – v případě vzetí úvěru, přímé koupě DFM nebo převodu finančních prostředků na dlouhodobé vkladové listy a termínované vklady 34 – Zúčtování daní a dotací – pokud zákon stanoví, ţe daný vklad podléhá zdanitelnému plnění 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva v případě upsání vkladu – pokud je upsán vklad do a.s. nebo v případě vkladu společníka do s.r.o. 37 – Jiné závazky a pohledávky – pokud je uplatněno právo nákupní opce, ale i pokud nakoupíme (prodáme) CP a nezaplatíme (neinkasujeme) ihned 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy – jestliţe je bezúplatně převeden majetek Dalším krokem je zavedení DFM do evidence, čímţ zrušíme účet 043 – Pořízení DFM a převedeme cenné papíry na majetkový účet 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Nesouvisí-li s pořízením DFM ţádné jiné pořizovací náklady neţ samotná pořizovací cena cenného papíru, lze cenný papír rovnou účtovat na straně MD na majetkový účet ve skupině 06 – DFM. Cenný papír se zaúčtuje na konkrétní majetkový účet v závislosti na druhu a záměru cenného papíru a také dle podílu, který investor získá nákupem CP25. Konkrétní výčet majetkových účtů ve skupině 06 nalezneme ve vzorové účtové osnově, která je přílohou č. 1 této práce. Účet 061 pouţijeme v případě, získá-li korporace v nabývané korporaci alespoň 40 %26 podíl na hlasovacích právech. Co se týče účtu 062 – ten se pouţije, pokud velikost podílu

24

FZ01/2003: České účetní standardy pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj. 2003. Dostupné z: ASPI, ČÚS č. 014 25 FZ01/2003: České účetní standardy pro podnikatele. Finanční zpravodaj. 2003. Dostupné z: ASPI, ČÚS č. 014 26 Zákon č. 90/2012 Sb.: o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI, § 75

28

na hlasovacích právech nabyvatele je mezi 20 % a 40 %27 a 063 se pouţije, jestliţe podíl na hlasovacích právech nabyvatele je maximálně 20 %. Účet 065 obsahuje dluhové cenné papíry, které má účetní jednotka v záměru drţet do splatnosti a má i tuto schopnost. 28 Půjčky ovládaným a řízeným osobám (066) jsou půjčky mezi ovládajícími osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem.29 Účet ostatní dlouhodobé půjčky (067) jsou úvěry nespadající pod účet 065. A poslední účet 069 obsahuje zejména půjčky a úvěry nevyskytující se v účtech 066 a 067. Opakem pořízení DFM je jeho sníţení neboli vyřazení z evidence. Sníţení DFM se uskutečňuje zejména prodejem, ale také darováním, inkasem splatných cenných papírů, splacením úvěru, odpisem ztrátové pohledávky aj. Účtování je následovné – ve prospěch účtu ve skupině 06 a souvztaţně na vrub účtů 22 v případě inkasa splatných cenných papírů nebo příjmu splátky půjčky, 54 v případě bezúplatného převodu nebo odpisu ztrátové pohledávky 56, pokud se jedná prodej (v případě prodeje dluhových CP je nutné naúčtovat naběhlý alikvotní výnosový úrok). Na následujících příkladech si ukáţeme postupy účtování v různých případech. Příklad č. 1: Úhrada kapitálové akvizice peněžními prostředky na sekundárním trhu Korporace Alfa a.s. doposud vlastnila 35 % balíku akcií Gama a.s. v hodnotě 20 miliónů Kč, nyní chce od korporace Beta a.s. nakoupit 35 % balíku akcií Gama a.s. za 60 miliónů Kč, čímţ získá v korporaci Gama a.s. rozhodující vliv. Poplatky spojené s transakcí jsou ve výši 600 000 Kč. Korporace Beta koupila kdysi 30 % balíku akcií Gama a.s. za 45 miliónů Kč vč. provize a poplatků, které činily 500 000 Kč. Název transakce 1. Smlouva o převodu akcií Gama a.s. 2. Poplatky spojené s pořízením 3. Předání cenných papírů

Částka v tis. Kč 60 000

Kupující (Alfa a.s.) A-043/A-221

Prodávající (Beta a.s.) A-221/V-661

600 45 000

A-043/A-221 -

N-561/A-061

27

Zákon č. 563/1991: o účetnictví. In: Sbírka zákonů ČR. 1991. Dostupné z: ASPI, § 22, odst. 5 Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů ČR. 2002. Dostupné z: ASPI, § 8, odst. 1 29 Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů ČR. 2002. Dostupné z: ASPI, § 8, odst. 2 28

29

v pořizovací ceně 4. Převod cenných papírů do evidence 5. Získání rozhodujícího vlivu Pramen: vlastní konstrukce

60 600

A-062/A-043

-

80 600

A-061/A-062

-

Příklad č. 1 je typickým případem nabytí rozhodujícího vlivu z předchozího podstatného vlivu. Nákup akcií se u kupujícího neovlivní jeho výsledek hospodaření daného účetního období, tudíţ mu neovlivní ani jeho daňový základ. Naopak kupující dosahuje zisku z vlastního prodaného finančního majetku buď ve formě trţní ceny (prodává-li cizí akcie a podíly) anebo ve formě emisního áţia (v případě vlastních akcií).30 Příklad č. 2: Úhrada kapitálové akvizice směnou cennými papíry DAX a.s. vlastní v korporaci MAX a.s. 45 % podíl, který původně pořídila za 22 miliónů Kč. Tento podíl chce za současnou trţní cenu 27 miliónů Kč koupit korporaci TAX a.s., výměnou za akcie nabízí státní dluhopisy v hodnotě 27,5 miliónů Kč. Obě korporace uzavřely smlouvu o převodu akcií a dluhopisů v hodnotě 27 miliónů Kč. Pro větší přehlednost si tentokrát příklad rozdělíme na dvě části, na účtování z pohledu DAX a.s. a účtování z pohledu akciové společnosti TAX. Účtování z pohledu akciové společnosti DAX a.s.: Název transakce 1. Nákup státních dluhopisů v trţní ceně 2. Postoupení akcií protihodnotou 3. Úhrada nákupu a trţba z prodeje 4. Dorovnání jmenovité hodnoty dluhopisu Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 27 000 22 000 27 000 500

MD/D A-069/P-379 N-561/A-061 P-379/V-661 A-069/V-661

Korporace DAX a.s. na obchodu vydělala 5 miliónů Kč, o tuto částku se tedy zvýšil výsledek hospodaření korporace a i objem dlouhodobého finančního majetku.

30

SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 149 s. ISBN 978-80-210-4962-8., str. 40-41

30

Účtování z pohledu korporace TAX a.s. (akvizitor): Název transakce 1. Nákup akcií v trţní ceně 2. Předání dluhopisů protihodnotou 3. Úhrada nákupu a trţba z prodeje Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 27 000 27 500 27 000

MD/D A-061/P-379 N-561/A-069 P-379/V-661

Na rozdíl od korporace DAX a.s., akciová společnost TAX na tomto obchodu prodělala 500 000 Kč. Navzdory ztrátě získala rozhodující vliv na korporaci MAX a.s., a tím převzala kontrolu nad touto korporací i za cenu současné ztráty. Příklad č. 3: Úhrada kapitálové akvizice vlastními akciemi – držení vlastních akcií Korporace ABC a.s. chce zakoupit 100 % akcií korporace XYZ a.s. od korporace XARA s.r.o., které mají hodnotu 10 000 000 Kč. ABC a.s. provede úhradu balíku akcií svými emitovanými akciemi v hodnotě 13 000 000 Kč. Korporace uzavřely smlouvu o převodu cenných papírů na 10 000 000 Kč. Účtování z pohledu korporace ABC a.s. (akvizitor): Název transakce 1. Nákup akcií XYZ 2. Úhrada vlastními akciemi (prodej vlastních akcií) – 35 % balík 3. Vyřazení vlastních akcií z evidence Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 10 000 10 000

MD/D A-061/P-379 P-379/V-661

13 000

N-561/A-252

Částka v tis. Kč 10 000 10 000 10 000 3 000

MD/D A-062/P-379 P-379/V-661 N-561/A-061 A-062/V-661

Účtování z pohledu korporace XARA s.r.o.: Název transakce 1. Nákup akcií ABC a.s. 2. Úhrada akciemi XYZ a.s. (prodej akcií) 3. Vyřazení akcií XYZ a.s. z evidence 4. Dorovnání jmenovité hodnoty akcií Pramen: vlastní konstrukce

Následující příklad je zajímavý tím, ţe spol. ABC nakoupí 100 % balík akcií korporace XYZ, čímţ získá v korporaci XYZ rozhodující vliv, naopak ale prodá svůj 35 % balík akcií akciové společnosti XARA, která získá podstatný vliv ve spol. ABC. Korporace XARA s.r.o. tedy přímo ovlivňuje ABC a.s. a prostřednictvím ABC a.s. nepřímo ovlivňuje korporaci XYZ a.s. Ovšem o akvizici se jedná pouze ve vztahu ABC a.s. – 31

XYZ a.s, protoţe spol. XARA s.r.o. má sice podstatný podíl ve spol. ABC a.s., ale 35 % jí nedovoluje převzít úplnou kontrolu nad spol. ABC a.s. Schéma č. 8: Schéma kontroly v příkladu 3 XARA s.r.o.

podstatný vliv

ABC a.s.

rozhodující vliv

XYZ a.s.

Pramen: vlastní zobrazení

Příklad je specifický i tím, ţe korporace ABC a.s. vykazuje ve svém majetku vlastní akcie. Tuto skutečnost můţe vykazovat jen za následujících podmínek, které jsou stanoveny ZOK31. Nevypustitelnou podmínkou je, ţe musí být splacen zcela emisní kurz a musí být naplněny ještě následující podmínky: na nabytí se musí usnést valná hromada nabytí akcií nesmí způsobit sníţení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze mezi jednotlivé akcionáře rozdělit korporace musí mít prostředky na vytvoření rezervního fondu na vlastní akcie Zatímco příklad č. 3 se věnuje účtování v případě drţení vlastních akcií, tak následující příklad se bude zabývat emisí akcií. Příklad č. 4: Úhrada kapitálové akvizice vlastními akciemi - emise Akciová společnost SKAN doposud vlastní akcie korporace BET a.s. v hodnotě 2 000 000 Kč a drţí v korporaci 15 % všech akcií. Od akciové společnosti SETRA chce získat dalších 30 % akcií spol. BET a.s. v hodnotě 4 000 000 Kč. Jako úhradu SKAN a.s. nabízí vlastní emisi akcií v hodnotě 3 000 000 Kč, čímţ by SETRA získala 25 % podíl na hlasovacích právech ve společnosti. Korporace uzavřely smlouvu o převodu akcií na 3 000 000 Kč.

31

ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 90/2012: o obchodních korporacích. In: Sbírka zákonů ČR. 2012. Dostupné z: ASPI, § 301, odst. 1

32

Účtování z pohledu SKAN a.s. (akvizitor): Název transakce 1. Emise akcií 2. Získání akcií BET 3. Dorovnání hodnoty akcií 4. Zvýšení základního kapitálu 5. Získání rozhodujícího vlivu ve spol. BET – 45 % Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 3 000 3 000 1 000 3 000 6 000

MD/D A-353/P-419 A-062/A-353 A-062/V-661 P-419/P-411 A-061/A-062

Částka v tis. Kč 3 000 3 000

MD/D A-062/P-367 P-367/A-062

1 000

N-561/A-062

Účtování z pohledu SETRA a.s.: Název transakce 1. Nákup emise akcií spol. SKAN 2. Vklad akcií spol. BET do ZK korporace SKAN a.s. 3. Dorovnání hodnoty akcií BET Pramen: vlastní konstrukce

Příklad č. 4 je téměř totoţný s příkladem č. 3, nicméně zde je navíc operace emise akcií a závod nedrţí vlastní akcie. Příklad č. 5: Úhrada kapitálové akvizice vkladem závodu Akciová společnost Kovo koupila závod Ferbach s.r.o. za vlastní emisi akcií v hodnotě 36 000 000 Kč, závod obsahuje následující poloţky: výrobní hala v účetní hodnotě 10 000 000

Kč,

strojní

vybavení

v účetní hodnotě

12 000 000

Kč,

pozemek

v účetní hodnotě 8 000 000 Kč a kancelářské vybavení v účetní hodnotě 1 000 000 Kč. Korporace Kovo a.s. převzala jednotlivé poloţky v účetních cenách. Účtování u korporace Ferbach s.r.o. (akvizitor): Název transakce 1. Nákup emise spol. Kovo 2. Vklad podniku protihodnotou 3. Vyřazení výrobní haly z evidence 4. Vyřazení strojního vybavení z evidence 5. Vyřazení pozemku z evidence 6. Vyřazení kancelářského vybavení z evidence Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 36 000 36 000 10 000 12 000 8 000 1 000

33

MD/D A-062/P-367 P-367/V-641 N-541/A-021 N-541/A-022 N-541/A-031 N-541/A-022

Účtování u korporace Kovo a.s.: Název transakce 1. Emise akcií 2. Pořízení závodu 3. Převzetí výrobní haly do evidence 4. Převzetí strojního vybavení do evidence 5. Převzetí pozemku do evidence 6. Převzetí kancelářského vybavení do evidence 7. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 8. Navýšení základního kapitálu Pramen: vlastní konstrukce

Částka v tis. Kč 36 000 36 000 10 000 12 000 8 000 1 000

MD/D A-353/P-419 A-042/P-353 A-021/A-042 A-021/A-042 A-031/A-042 A-022/A-042

5 000 36 000

A-027/A-042 P-419/P-411

Rozdíl, který vznikl mezi pořizovací cenou akvizice a převzetím jednotlivých poloţek v účetních hodnotách se nazývá oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Touto poloţkou společně s goodwillem se zabývá dále kapitola 2.3.

2.2 Účtování majetkových akvizic Majetkové akvizice se řídí primárně Českým účetním standardem pro podnikatele č. 11 – Operace s podnikem. Vzhledem k tomu, ţe majetkové akvizice mohou být získány za peněţní i nepeněţní prostředky je tedy nutné v druhém případě pouţít ČÚS č. 14, jako v případě akvizicí kapitálových. ČÚS č. 11 popisuje postup při účtování prodeje podniku následovně: Prodávající zruší rezervy 32 a opravné poloţky, které se váţí k majetku ve prospěch nákladů a také se zruší goodwill či oceňovací rozdíl k nabytému majetku nepřímo skrze účty oprávek a příslušných účtů skupiny 55 či 64 podle povahy daného zůstatku. Prodávaný majetek se vyúčtuje na příslušný účet ostatních mimořádných nákladů a trţba z prodeje na účet ostatních mimořádných výnosů. Časové rozlišení, pohledávky a závazky, pokud jim to dovolí jejich povaha, zaúčtují shodně jako prodávaný majetek a trţba z prodeje, v jiných případech se zaúčtují do výsledku hospodaření. Dohadné poloţky aktivní a pasivní přecházejí na kupujícího ve formě pohledávek (DPA) a závazků (DPP).33

32

S výjimkou povinně vytvářených rezerv podle dle zvláštních zákonů, např. o odpadech, atomový zákon FZ01/2003: České účetní standardy pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj. 2003. Dostupné z: ASPI, ČÚS č. 11 33

34

Kupující do účetnictví zachytí kupní cenu podniku, převzatý majetek a předané závazky, případně rezervy a goodwill či oceňovací rozdíl k nabytému majetku.34 Pokud nelze při nabývání závodu ocenit majetek standardním způsobem, tak se zavedou hodnoty v rozvaze nabývaného závodu nebo se poloţky ocení dle znaleckého ocenění.35 Příklad č. 6: Úhrada majetkové akvizice peněžními prostředky Korporace CET s.r.o. (prodávající) a korporace BAT a.s. (kupující - akvizitor) mezi sebou uzavřely smlouvu o prodeji závodu za 50 milionů Kč. BAT a.s. si nechala ocenit jednotlivé sloţky nabývaného závodu znalcem. Aktiva korporace CET s.r.o. byla následující: DNM 2 mil., DHM 48 mil., zásoby 10 mil., pohledávky 20 mil., bankovní účet 10 mil., korporace BAT a.s. je nechala přecenit znalcem na reálnou hodnotu (stejné pořadí): 2 mil., 55 mil., 8 mil., 8 mil. a 10 mil. Kč. Závazky BAT a.s. převzala v účetních hodnotách spol. CET s.r.o. (50 mil. Kč). Účtování z pohledu CET s.r.o. (prodávající): Název transakce 1. prodej závodu – smlouva 2. předání jednotlivých poloţek aktiv

Částka v tis. Kč 50 000 90 000

3. předání závazků 4. inkaso za prodej závodu Pramen: vlastní konstrukce

50 000 50 000

MD/D A-371/V-688 N-588/A-01X N-588/A-02X N-588/A-11X N-588/A-31X N-588/A-221 P-32X/N-588 A-221/A-371

Zisk (VH): trţba 50 mil. – čistá aktiva v účetních cenách 40 mil. = 10 mil. Účtování z pohledu DAT a.s. (kupující): Název transakce 1. koupě závodu 2. předání jednotlivých poloţek v reálné hodnotě

Částka v tis. Kč 50 000 83 000

34

MD/D A-042/P-372 A-01X/A-042 A-02X/A-042 A-11X/A-042 A-31X/A-042 A-221/A-042

FZ01/2003: České účetní standardy pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj. 2003. Dostupné z: ASPI, ČÚS č. 11 35 Zákon č. 563/1991: o účetnictví. In: Sbírka zákonů. 1991. Dostupné z: ASPI, § 24

35

3. převzetí závazků 4. uznání goodwillu z koupě podniku 5. uhrazena kupní cena Pramen: vlastní konstrukce

50 000 17 000 50 000

A-043/P-321 A-015/A-042 P-372/A-221

2.3 Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku Goodwill a oceňovací rozdíl z nabytého majetku jsou aktivy, která vznikají při akvizicích. Z postaty věci můţe goodwill nebo oceňovací rozdíl vzniknout pouze u kapitálových akvizic, kdy nabyvatel za akvizici „platí“ vkladem závodu nebo u majetkových akvizic. Velmi důleţitou a značně na významu nabývající poloţkou, která vzniká při akvizicích, je goodwill. Manaţerským pohledem by bylo moţné goodwill označit za pověst nebo dobré jméno podniku. Přičemţ v rámci akvizicí hovoříme pouze o druhotném goodwillu. Prvotní goodwill je takový, který si jednotka vytváří sama svou vlastní činností a při akvizicích nevzniká. Prvotní goodwill vzniká v průběhu trvání závodu na základě provádění

operací

v závodu.

Prvotní

goodwill

není

vykazován

v rozvaze,

protoţe nesplňuje podmínku pro aktiva, kterou je, ţe aktivum musí být spolehlivě rozeznatelné a ocenitelné.36 Goodwill v rámci české legislativy prošel několika změnami, které jej posunuly aţ do dnešní podoby. Mezi lety 1993-2002 byl vykazován jako opravná poloţka k nabytému majetku, která byla zahrnuta mezi DHM a amortizovala37 se 15 let. Změny nastaly v roce 2003, které jsou platné dodnes, např. to, ţe je zahrnut do DNM38. Goodwill je ve vyhlášce 500/2002 Sb. definován jako kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním závodu, nabytý zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků a souhrnem jeho individuálně přeceněných sloţek majetku sníţeným o převzaté závazky. Pozitivní goodwill se účetně odepisuje rovnoměrně maximálně 60 měsíců od nabytí závodu do nákladů, (N-551) a na vrub účtu oprávky (A-075), vznikne-li negativní goodwill, odepisuje se nejdéle 60 měsíců od nabytí závodu do výnosů (V-648) a ve prospěch účtu

36

HUTLOVÁ, Hana. Goodwill podniku. [online]. Dům Financí.cz. 2008 [cit. 2014-04-01]. Dostupné na WWW: 37 Odpisy byly zahrnuty do nákladů případně výnosů. 38 ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 232 s. ISBN 80-86929-22-1, str. 206-208

36

oprávky (A-075). Za určitých podmínek lze goodwill odepisovat i déle neţ 60 měsíců, tyto důvody však musí být uvedeny v příloze u účetní uzávěrky 39. Paseková (2006) říká, ţe: „Pokud nabyvatel neprovede individuální přecenění jednotlivých složek majetku, je zjištěný rozdíl považován za oceňovací rozdíl k nabytému majetku, který se potom v rozvaze vykazuje v položce Dlouhodobý hmotný majetek. Předpokladem rovněž je, že jsou kupujícímu známy účetní hodnoty (zůstatkové ceny) prodávaného majetku.“40 Oceňovací rozdíl k nabytému majetku můţe taktéţ dosahovat kladných či záporných hodnot. V rámci české legislativy je kladný oceňovací rozdíl rovnoměrně amortizován po dobu 15 let 41 a zaúčtování se provede prostřednictvím aktivního účtu 098 a nákladového účtu 557. Naopak záporný oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odepíše ve prospěch účtu aktivního účtu 098 a výnosového účtu 648.

3

MEZINÁRODNÍ

STANDARDY

ÚČETNÍHO

VÝKAZNICTVÍ (IFRS) V důsledku globalizace, kdy stále častěji dochází k ekonomickým seskupením s mezinárodním prvkem a společnosti vstupují na mezinárodní kapitálové trhy, je nutné porovnávat informace o jednotlivých společnostech. Nejpřesnějším informačním zdrojem je účetní uzávěrka, která můţe být ovšem do jisté míry ovlivněna národní legislativou, proto byl vyvinut tlak na vytvoření mezinárodní harmonizace.42 Prvotní řešení problému harmonizace se objevilo v 30. letech 20. století v USA, zatímco Evropské společenství udělalo první krok v roce 1978 vydáním čtvrtých direktiv 43 , která harmonizovala účetní uzávěrky. Poté následovala v roce 1983 sedmá

39

Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů ČR. 2002. Dostupné z: ASPI, § 6 odst. 3 40 PASEKOVÁ, Marie. Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku z pohledu účetního a daňového. In: Daňaři online. [online]. 2006-04-01 [cit. 2014-03-18]. Dostupné na WWW: 41 Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů ČR. 2002. Dostupné z: ASPI, § 7 odst. 10 42 SLÁDKOVÁ, Eva. Základy IFRS. 1. vydání. Znojmo, 2013. ISBN 978-80-87314-34-0. Dostupné na WWW:< http://www.svse.cz/uploads/File/ZIFRS13.pdf>, str. 8 43 Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978

37

direktiva 44 upravující konsolidaci účetních uzávěrek a v roce 1984 osmá direktiva 45 vymezující ověřování účetních závěrek a profesi auditora. Mezi nejvýznamnější mezníky patří rok 2000, kdy Mezinárodní organizace sdruţující komise pro cenné papíry (IOSCO) uznala účetní výkazy podle IAS a rok 2002, kdy nabylo účinnosti nařízení, které nařizovalo pro všechny společnosti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry sestavovat a zveřejňovat účetní závěrky podle IFRS nejpozději do roku 2005.46 Dříve Mezinárodní účetní standardy (IAS) 47 , dnes Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou vytvářeny a zveřejňovány Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB), na kterou dohlíţí, financuje a jmenuje ji Nadace IFRS. Nadace IFRS je nezávislou organizací, jejíţ příjmy plynou z dobrovolných příspěvků.48 IFRS v současné době obsahují Koncepční rámec pro účetní výkaznictví, standardy IAS/IFRS a interpretace Mezinárodních účetních standardů SIC/IFRIC. Koncepční rámec není účetním standardem, pouze vymezuje pojmy, které jsou základem pro sestavování a předkládání účetní závěrky, avšak dojde-li k rozporu mezi Koncepčním rámcem a jednotlivými standardy, tak vţdy mají přednost standardy.49

3.1 Účtování akvizicí dle IFRS 3.1.1 IFRS 3 Podnikové kombinace Akvizice jsou upravovány účetním standardem IFRS 3 – Podnikové kombinace. Podniková kombinace je v interpretaci standardů definována Jílkem 50 (2013, s.243) následovně: „Je to transakce nebo jiná událost, ve které nabyvatel získává kontrolu nad jedním nebo několika podniky.“ Účastníci podnikové kombinace jsou nabyvatel a nabývaný podnik, přičemţ nabyvatel získává kontrolu nad nabývaným podnikem.

44

Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 Novelizovaná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 46 SLÁDKOVÁ, Eva. Základy IFRS. 1. vydání. Znojmo, 2013. ISBN 978-80-87314-34-0. Dostupné na WWW: , str. 8 47 Pod tímto názvem byly vydávány do r. 2002, aktuálně jsou snahy o převedení IAS na IFRS, ale do té doby platí obě řady standardů. 48 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 17-19 49 HÝBLOVÁ, Eva a Jaroslav SEDLÁČEK. Mezinárodní účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-3473-4., str. 35 50 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 242 45

38

Metoda, kterou jednotka zaúčtuje podnikovou kombinaci, se nazývá metoda akvizice (acquisition method). Při pouţití této metody je nutné určit nabyvatele, datum akvizice, ocenit a zaúčtovat nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku a ocenit a zaúčtovat goodwill nebo přínos z výhodné koupě.51 Datum akvizice je určeno nabyvatelem a je to datum, kdy nabyvatel uhradí cenu akvizice a převezme aktiva a pasiva nabývaného podniku, tzv. datum vypořádání. Datum vypořádání však nemusí odpovídat datu akvizice, můţe mu předcházet nebo být aţ po datu akvizice. Takováto netypická situace však musí být upravena písemnou dohodou.52 K datu akvizice jsou nabyvatelem zaúčtována nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případné nekontrolní podíly 53 . Aktivum je identifikovatelné, jestliţe vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv nebo je oddělitelné, coţ je takové, které lze oddělit od jednotky a prodat, převést nebo pronajmout. Identifikovatelná aktiva a převzaté závazky se oceňují v reálných hodnotách k datu akvizice. Nekontrolní podíly mohou být oceněny buď také reálnou hodnotou, nebo poměrným podílem nekontrolního podílu na identifikovatelných aktivech.54 Goodwill dle aktuální verze IFRS 355 je definován jako přebytek souhrnu převedených protihodnot oceněných dle tohoto standardu, případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku oceněných dle tohoto standardu a v případě podnikové kombinace doposud nabyvatelem drţené podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku oceněné reálnou hodnotou k datu akvizice a nabytými identifikovatelnými aktivy sníţenými o převzaté závazky oceněné v souladu s tímto standardem k datu akvizice. Goodwill podle IFRS musí splňovat tři následující kritéria: musí přinášet budoucí ekonomický prospěch, je výsledkem minulé události a je spolehlivě ocenitelný. Třetí podmínka je 51

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 1. 52 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , ustanovení 8. 53 Vlastní kapitál dceřiné jednotky, který nelze ţádným způsobem přiřadit mateřské jednotce 54 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 19. 55 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 32

39

lehce splnitelná při akvizicích, protoţe z rozdílu kupní a skutečné ceny lze získat hodnotu goodwillu, naopak prvotní, vnitřně vygenerovaný goodwill není dostatečně spolehlivě ocenitelný.56 Pokud vznikne záporný rozdíl mezi pořizovací cenou investice a podílem nabyvatele na reálné hodnotě identifikovatelných aktiv a závazků, nejdříve se přehodnotí. To znamená, ţe se prověří ocenění všech identifikovatelných aktiv a závazků. Zůstane-li i po tomto přehodnocení určitá hodnota, pak se vykáţe v podobě výnosu ve výkazu zisků a ztrát. 57 Stejným způsobem se však můţe realizovat výhodná koupě, která není goodwillem a vykáţe se také do výsledku hospodaření.58 V případě akvizice se můţe stát, ţe nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem jiţ bezprostředně před datem akvizice, takovou transakci nazýváme postupnou podnikovou kombinací. Příkladem takovéto akvizice můţe být to, ţe nabyvatel má před akvizicí určitý podíl na majetku, který mu ale nedovoluje převzít kontrolu, a koupí další akcie nabývaného podniku, kterými jiţ kontrolu získá. Při postupné podnikové kombinaci nabyvatel přecení dosud drţené podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku na reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice zisk/ztrátu zaúčtuje do výsledku. Nabyvatel můţe někdy i získat kontrolu nad nabývaným podnikem, aniţ by musel dát nabývajícímu podniku odpovídající protihodnotu. Příkladem můţe být, ţe nabývaný podnik koupí dostatečné mnoţství vlastních akcií, čímţ současný investor získá rozhodující vliv.59 Jednotlivé účetní poloţky se účtují podle relevantních standardů IFRS. Ale navíc ve standardu IFRS 3 je zahrnuto účtování60: znovunabytých práv podmíněných závazků aktiv z odškodnění 56

VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2009, 553 s. ISBN 978-80-7273-157-2., str. 89 57 KRAFTOVÁ, Ivana a David SUCHÁNEK. Finanční účetnictví s akcentem na IFRS: [učebnice]. Vyd. 2. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2012, 145 s. ISBN 978-80-7395-552-6., str. 53 58 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 46. 59 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 244-245 60 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 242

40

podmíněné úhrady Znovunabyté právo je právo, které nabyvatel původně poskytnul nabývanému podniku, např. právo pouţívat nabyvatelovo obchodní jméno, ale následně jej zpět nabyl. Znovunabyté právo se zaúčtuje jako nehmotné aktivum, které se bude odepisovat po dobu dohodnutou ve smlouvě. Nabyvatel, který prodá znovunabyté právo třetí straně, zaúčtuje tuto skutečnost ve prospěch účtu trţby případně ztráty z prodeje podniku.61 Podmíněný závazek můţe být vzniknout několika způsoby, buď je to pravděpodobný závazek, který vzniká v důsledku minulých událostí a jehoţ existence bude potvrzena aţ událostmi v budoucnosti. Nebo je to závazek, který vznikl v minulosti, ale není vykázán z důvodu nepřesného vyčíslení nebo není jisté, zda budou nutné ekonomické odtoky. Pokud podmíněné závazky, které byly zaúčtovány k datu akvizice, nebyly vypořádány, nabyvatel musí podmíněný závazek ocenit částkou vyšší z těchto dvou hodnot62: částka vykázaná podle IAS 37 - Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky částka sníţená o kumulativní amortizaci zúčtovaná podle IAS 18 – Výnosy Aktiva z odškodnění jsou taková aktiva, která mohou být prodávajícím poskytnuta nabyvateli, která by mohla vzniknout v důsledku podmíněné události. Aktiva z odškodnění jsou vţdy ke konci účetního období oceňována reálnou hodnotou a nabyvatel jej můţe odúčtovat pouze v případě, je-li inkasováno nebo prodáno.63 V případě podmíněné úhrady mohou nastat změny v informacích, které nabyvatel z různých důvodů získal aţ po datu akvizice. Z toho důvodu je nutné, aby byly podmíněné úhrady přeceněny na reálnou hodnotu. V případě je-li podmíněná úhrada klasifikována jako vlastní kapitál se neuskuteční přeceňování poloţky a její následné vypořádání se zahrne do vlastního kapitálu. Pokud je podmíněná úhrada klasifikována jako aktivum nebo závazek spadající pod IAS 3964 ocení se reálnou hodnotou a zisk/ztráta

61

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , příloha B35 a odstavec 55. 62 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 242 63 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 27. a 28. 64 IAS 39 – Finanční nástroje: účtování a ocenění

41

se zaúčtuje do výsledku. Není-li podmíněná úhrada předmětem IAS 39, zaúčtuje se podle IAS 37, případně jiného standardu. 65

3.1.2 IAS 39 Finanční nástroje: účtování a ocenění Kapitálové akvizice a majetkové akvizice v případě nákupu za nepeněţní prostředky, jak je jiţ dříve zmíněno, jsou účtovány jako nákup a prodej dlouhodobého finančního majetku. Z toho důvodu je nutné brát v úvahu standardy zabývající se finančními nástroji. Protoţe se jedná o velmi rozsáhlé téma, kterému jsou věnovány následující standardy IAS 3266, IAS 39, IFRS 767, IFRS 268 a nejnověji IFRS 969, budu se ve své práci věnovat jen vybraným oblastem, které souvisejí s problematikou akvizic. Výchozím standardem pro tuto práci je IAS 39, který se zabývá oceňováním a účtováním finančních aktiv a zároveň rozděluje finanční aktiva do 4 kategorií70: Finanční aktiva přeceňované na reálnou hodnotu s dopadem do výsledku hospodaření Poskytnuté úvěry a pohledávky Investice drţené do splatnosti Realizovatelná finanční aktiva Pro účely této práce dělíme finanční aktiva na přeceňovaná na reálnou hodnotu s dopadem do výsledku hospodaření a realizovatelná, z části nás budou zajímat i investice drţení do splatnosti, ale to aţ dále v této práci. Rozdíl mezi těmito finančními aktivy je ten, ţe finanční aktiva přeceňovaná na reálnou hodnotu byla pořízena za účelem obchodování a realizovatelná nikoliv.

71

Finanční aktiva s dopadem do výsledku

hospodaření jsou oceňována reálnou hodnotou, která je definována jako cena, kterou uhradíme při nákupu aktiva nebo cena, kterou obdrţíme při prodeji. Tato se reálná hodnota

se

jiţ

neupravuje

o transakční

náklady,

které

vznikly

v souvislosti

s prodejem/nákupem finančního aktiva. Oproti tomu realizovatelná finanční aktiva jsou 65

JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 246 66 IAS 32 – Finanční nástroje: prezentace 67 IFRS 7 – Finanční nástroje: zveřejňování 68 IFRS 2 – Platby akciemi 69 IFRS 9 – Finanční nástroje, účinný aţ od 1.1.2015, proto se mu v této práci věnovat nebudu. 70 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 195 - 196 71 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149

42

taktéţ oceňována reálnou hodnotou, ale upravenou o transakční náklady 72 a přecenění těchto aktiv má kapitálový dopad. Výjimkou z ocenění reálnou hodnotou jsou investice do

kapitálových

nástrojů,

které

nejsou

cenově

kótovány

na

aktivním

trhu

a jejichţ hodnotu nelze spolehlivě stanovit, proto se tyto investice oceňují pořizovacími náklady. 73 V příloze č. 2 je zanesen rozhodovací diagram, podle kterého lze jednoduše odvodit do jaké kategorie finanční instrument zařadit a následně jej ocenit. Pro účely této práce je však výchozí oceňování reálnou hodnotou, dle výše uvedeného standardu IFRS 3. Koupě a prodej finančního aktiva s obvyklým termínem dodání74 se účtuje podle jednoho ze dvou následujících schémat75: k datu obchodu, kdy jednotka se zaváţe koupit/prodat aktivum k danému datu k datu vypořádání, kdy jednotka dodá nebo je jí aktivum dodáno Účtování k datu obchodu zahrnuje zaúčtování aktiva, jeţ má jednotka přijmout, a závazku, který má jednotka uhradit. Naopak jednotka, jeţ dané aktivum prodává, musí k datu obchodu odúčtovat prodané aktivum a zaúčtovat zisk, případně ztrátu při vyřazení a zaúčtovat pohledávky za kupujícím. Podstatou účtování k datu obchodu je zaúčtování aktiva aţ k datu přijetí a v případě prodávajícího odúčtovat aktivum a zaúčtovat zisk nebo případnou ztrátu. Pokud jednotka účtuje k datu vypořádání, bude mezi datem obchodu a datem vypořádání o všech změnách reálné hodnoty účtovat jako zisk případně ztráta. U aktiv, která jsou klasifikována jako realizovatelná, se změna zaúčtuje do vlastního kapitálu. Jestliţe jsou finanční aktiva z výše uvedených důvodů oceněna pořizovacími cenami, účtování o změnách hodnoty neproběhne. Odúčtování finančního závazku, v případě jeho zániku, proběhne ve prospěch výnosu případně nákladu.76 Příklad č. 7: Koupě akcie zaúčtovaná podle metody dne obchodu Následující příklad je praktickou ukázkou toho, jak se v případě kapitálové akvizice bude účtovat nákup akcií, jimiţ je následně získán rozhodující vliv ve společnosti. V rámci 72

Tzn., ţe realizovatelná finanční aktiva jsou oceňována pořizovací hodnotou. JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 209-210 74 Obvyklý termín dodání je takový, který stanoví smlouva na základě zákona nebo konvencí daného trhu. 75 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 207 76 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 207-208 73

43

jednoho příkladu je zhodnoceno účtování akcií oceněných reálnou hodnotou a akcie oceněné pořizovací cenou (zařazené do realizovatelných cenných papírů). Pro viditelnější srovnání je účetnictví obou případů zahrnuto do jedné tabulky a pro lepší orientaci je způsob účtování realizovatelných cenných papírů vyznačen kurzívou. Společnost nakoupí akcie oceněné reálnou hodnotou na 100 000 Kč s transakčními náklady 50 000 Kč, ještě v ten den se reálná hodnota akcií zvýší o 10 000 Kč a další den se hodnota sníţí o 30 000 Kč a dojde k vypořádání peněţních prostředků. Třetí den se zaúčtuje poslední změna hodnoty před prodejem (zvýšení o 40 000 Kč) a akcie se prodají za 120 000 Kč s poplatkem 10 0000 Kč. Následně se uskuteční vypořádání obchodu a dále vypořádání poplatků za dané období. V první tabulce a) bude provedeno účtování akcií v reálné hodnotě dle dne obchodu a v druhé tabulce b) budou zaúčtovány realizovatelné akcie dle stejné metody. Název transakce 1. Nákup akcií 2. Transakční náklady 3. Zvýšení reálné hodnoty 4. Sníţení reálné hodnoty 5. Vypořádání peněţních prostředků 6. Zvýšení reálné hodnoty před prodejem 7. Prodej akcie 9. Transakční náklady z prodeje 10. Vypořádání peněţních prostředků 11. Vypořádání poplatků za dané období Pramen: vlastní zobrazení

Částka v tis. MD/D Kč 100 Akcie v reálné hodnotě/Zúčtování s trhem CP 50 Náklady na poplatky/Zúčtování s trhem CP 10 Akcie v reálné hodnotě/Zisky ze změny reálné hodnoty 30 Ztráty ze změny reálné hodnoty/Akcie v reálné hodnotě 100 Zúčtování s trhem CP/Běţné účty 40 Akcie v reálné hodnotě/Zisky ze změny reálné hodnoty 120 Zúčtování s trhem CP/Akcie v reálné hodnotě 10 Náklady na poplatky/Akcie v reálné hodnotě 120

Běţné účty/Zúčtování s trhem CP

60 Zúčtování s trhem CP/Běţné účty dle:

JÍLEK,

Josef

a

Jitka

SVOBODOVÁ.

Účetnictví

podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 320 Název transakce 1. Nákup akcií 2. Transakční náklady

Částka v tis. MD/D Kč 100 Realizovatelné akcie/Zúčtování s trhem CP 50 Realizovatelné akcie/Zúčtování s trhem CP 44

3. Zvýšení reálné hodnoty 4. Sníţení reálné hodnoty 5. Vypořádání peněţních prostředků 6. Zvýšení reálné hodnoty před prodejem 7. Prodej akcie 8. Zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie 9. Transakční náklady z prodeje 10. Vypořádání peněţních prostředků 11. Vypořádání poplatků za dané období Pramen: vlastní zobrazení

10 Realizovatelné akcie/ Oceňovací rozdíly 30 Oceňovací rozdíly/Realizovatelné akcie 100 Zúčtování s trhem/Běţné účty 40 Realizovatelné akcie/Oceňovací rozdíly 120 Zúčtování s trhem CP/Akcie v reálné hodnotě 20 Oceňovací rozdíly/Zisky ze změny reálné hodnoty 10 Náklady na poplatky/ Zúčtování s trhem CP 120 Běţné účty/ Zúčtování s trhem CP 60 Zúčtování s trhem CP/Běţné účty dle:

JÍLEK,

Josef

a

Jitka

SVOBODOVÁ.

Účetnictví

podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 332

Srovnáním účetních postupů u obou případů je zřejmé, ţe se odlišují jen ve třech případech. Prvním z nich je, ţe transakční náklady se zaúčtují ve prospěch účtu realizovatelné cenné papíry v případě akcií oceňovaných pořizovací cenou (dále „případ a)“), z čehoţ vyplývá, ţe se tedy započítají do pořizovací ceny akcie. V případě akcií oceněných reálnou cenou (dále „případ b)“) se transakční náklady zaúčtují ve prospěch účtu náklady na poplatky. Další odlišnost se vyskytuje v případě sníţení/zvýšení reálné hodnoty, kdy v případě a) se zahrne do zisků/ztrát ze změny reálné hodnoty a v případě b) půjde o zahrnutí do oceňovacích rozdílů. V důsledku odlišného účtování sníţení/zvýšení reálné hodnoty je nutné v případě b) vytvořit další transakci po prodeji akcie - Zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie, čímţ je vytvořen náklad (náklady na poplatky) a odúčtují se oceňovací rozdíly. Příklad č. 8: Koupě akcie zaúčtovaná podle metody dne vypořádání Znění příkladu je shodné jako v příkladu č. 7. Název transakce 1. Nákup akcií (100 tis. Kč), transakční náklady 2. Zvýšení reálné hodnoty

Částka v tis. MD/D Kč 50 Náklady na poplatky/Zúčtování s trhem CP 10 Akcie v reálné hodnotě/Zisky ze změny reálné hodnoty

45

3. Sníţení reálné hodnoty 4. Vypořádání akcie 5. Vypořádání peněţních prostředků 6. Zvýšení reálné hodnoty před prodejem 7. Prodej akcií (120 tis. Kč), transakční náklady 8. Vypořádání akcie

30 Ztráty ze změny reálné hodnoty/Akcie v reálné hodnotě 100 Akcie v reálné hodnotě/Zúčtování s trhem CP 100 Zúčtování s trhem CP/Běţné účty 40 Akcie v reálné hodnotě/Zisky ze změny reálné hodnoty 10 Náklady na poplatky/Zúčtování s trhem CP 120 Zúčtování s trhem CP/Akcie v reálné hodnotě

9. Vypořádání peněţních 120 Běţné účty/Zúčtování s trhem CP prostředků 10. Vypořádání poplatků za 60 Zúčtování s trhem CP/Běţné účty dané období Pramen: vlastní zobrazení na dle: JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 322

Pokud jednotka účtuje k datu vypořádání, je nutné účtovat o všech změnách reálné hodnoty aktiva mezi datem obchodu a datem vypořádání, tedy stejným způsobem jako se podle standardu

IAS 39 účtuje o pořízeném aktivu. To však znamená, ţe u akcií

oceněných pořizovacími náklady se o změně hodnoty neúčtuje.77 Při komparaci metod koupě akcií oceněných reálnou hodnotou a zaúčtovaných do výsledku hospodaření lze nalézt několik diferencí. První diference je hned při nákupu akcie, kdy v případě příkladu č. 7 ihned zaúčtujeme do dlouhodobého finančního majetku a v příkladu č. 8 zaúčtujeme pouze poplatky, protoţe den vypořádání teprve nastane. Ovšem při zvyšování/sniţování hodnoty se postupuje v obou příkladech stejně. Další změnou je vypořádání akcie v příkladu č. 8, kdy příklad č. 7 tuto poloţku nezná, protoţe akcie byla zaúčtována hned při koupi. Při prodeji se v případě metody dle dne vypořádání postupuje stejně, tzn. přes dvě operace – prodej a vypořádání. Pořízení kapitálové akvizice nepeněţitou výměnou můţe proběhnout i směnou jiných finančních aktiv neţ jsou akcie, mohou to být i například dluhopisy (viz příklad č. 2). Pokud nejsou dluhopisy určeny k obchodování, klasifikují se jako investice drţené do splatnosti a oceňují se amortizovanými náklady. Naopak jsou-li určené k obchodování,

77

JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 208

46

klasifikují se jako realizovatelná finanční aktiva a jsou oceňována reálnou hodnotou upravenou o transakční náklady.78

3.1.3 IAS 32 Finanční nástroje: prezentace a vlastní kapitál Cílem standardu IAS 32 je definice finančních nástrojů. Určuje hranici mezi závazky a vlastním kapitálem a stanovuje podmínky kompenzace finančních aktiv a závazků. Dále specifikuje informace, které mají být uváděny v příloze k účetní závěrce. Pro tuto práci je ve spojitosti s IAS 32 stěţejní způsob účtování změn ve vlastním kapitálu v případě, je-li úhrada akvizice provedena emisí cenných papírů. „Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech jednotky po odečtení všech jejích závazků.“

79

Nutno

podotknout, ţe IFRS problematiku vlastního kapitálu celkem nesystematicky řadí hned do několika standardů (koncepční rámec, IAS 180 a IAS 32), a navíc řeší pouze kapitál akciový. Struktura vlastního kapitálu je podle koncepčního rámce následující: kapitál tvořený vklady akcionářů (základní kapitál), fondy z kapitálově zachyceného přecenění aktiv a závazků, nerozdělený zisk či neuhrazená ztráta a rezervní fondy. Při akvizicích můţe docházet ke změnám ve vlastním kapitálu emisí vlastních akcií akvizitora. Podle IAS 32 výsledky z nákupu, emise, prodeje nebo zničení vlastních akcií nemohou být účtovány s dopadem do výsledku hospodaření, ale vţdy se zaúčtují do vlastního kapitálu. Akvizice můţe být pořízena i za vlastní drţené akcie, v tomto případě IAS 32 vyţaduje vykazování vlastních akcií v rámci vlastního kapitálu, tedy jako jeho sníţení. V ţádném případě nelze podle IAS 32 vykazovat vlastní akcie jako aktivum. Částka vlastních akcií musí být zveřejněna v souladu s IAS 1 společně s účetní závěrkou. Nabývat vlastní akcie podle tohoto mezinárodního standardu lze například při intervenčních nákupech, nabývání od vlastních akcií zaměstnanců, ale i za účelem sníţení základního kapitálu podniku.81 Transakční náklady vzniklé v souvislosti s emisí akcií je nutné zaúčtovat jako sníţení vlastního kapitálu, v zásadě nesmějí ovlivnit výsledek hospodaření. Na konci účetního

78

DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 201 79 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 76 80 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní uzávěrky 81 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 221

47

období musí účetní jednotka tyto transakční náklady samostatně zveřejnit. Emituje-li podnik sloţený finanční nástroj, musí transakční náklady rozdělit mezi obě sloţky nástroje (kapitálovou i dluhovou).82 Příklad č. 9 Účtování změny vlastního kapitálu emisí akcií Účetní jednotka emituje akcie v nominální hodnotě 50 000 Kč, emisní kurz je 70 000 Kč. Náklady na emisi byly zaplaceny ve výši 5 000 Kč z bankovního účtu. Všechny akcie byly upsány. Název transakce

Částka v tis. MD/D Kč 50 Pohledávky za upsaný VK/Základní kapitál 20 Pohledávky za upsaný VK/Emisní áţio 5 Emisní áţio/Bankovní účet

1. Emise akcií 2. Transakční náklady 3. Sníţení emisního áţia o transakční náklady Pramen: vlastní zobrazení dle: DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 220

Aby se dala tato kapitola povaţovat za kompletní, je nutné alespoň krátce vymezit další standardy věnující se finančním nástrojům. Standard IFRS 7 se věnuje zveřejňováním finančních nástrojů a s tím zároveň definuje rizika, řeší jejich povahu a míru, dále stanovuje zveřejnění a význam finančních nástrojů pro finanční pozici a výkonnost. Poslední a zároveň nejnovějším standardem je IFRS 9, který je účinný od 1.1.2015, ovšem lze jej pouţívat i dříve. Tento standard má kompletně nahradit IAS 39, ale je nutno podotknout, ţe EU dosud tento standard do svého práva nepřijala zejména kvůli tomu, předpokládala vyšší míru zastoupení naběhlé hodnoty83. IFRS 2 pro potřeby této práce řeší akvizici, za níţ bude placeno akciemi. Zásadní je opět to, ţe transakce musí být oceněna reálnou hodnotou prodávaného majetku. Celková transakce ústí v zachycení majetku jako aktiva nebo nákladu s odpovídajícím zvýšením vlastního kapitálu.

84

Standardem 2 se tato práce hlouběji zabývat nebude,

82

DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 221 83 JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80-247-4710-1, str. 264 84 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 244/2010. In: Úřední věštník Evropské unie. 2010. Dostupné na WWW: , odst. 2

48

protoţe v případě akvizicí se jedná jen o výše zmíněný případ, a také proto, ţe česká účetní legislativa tento problém neřeší, neboť tento typ nebývá příliš praxí vyuţíván.

4 KOMPARACE ÚČTOVÁNÍ AKVIZICÍ DLE ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A IFRS 4.1 Komparace IFRS 3 a související české účetní legislativy 4.1.1 Diference v legislativě Co se týče celkového pohledu na danou problematiku, nutno podotknout, ţe v české legislativě, na rozdíl od IFRS, neexistuje jednotný předpis, který by upravoval problematiku podnikových kombinací, natoţ akvizicí. Související problémy akvizic podle IFRS jsou samozřejmě také řešeny pomocí jiných dále zmiňovaných standardů, ale jádro je zasazeno v IFRS 3. Česká právní úprava nedefinuje přímo pojem akvizice ani podnikové kombinace. Nepřímo jsou tyto pojmy definovány u akvizicí skrze zákon o obchodních korporacích (viz kapitoly věnující se právní úpravě). IFRS 3 přesně definuje podnikovou kombinaci, a na rozdíl od české legislativy pod ní řadí i fúze. Rozdílnost tedy spočívá v samotném chápání pojmu podnikové kombinace, kdy v rámci IFRS existuje jedna společná definice pro akvizice i fúze, coţ vychází z metody účtování, která je rozebrána níţe. V české podnikové praxi je pojem podnikové kombinace chápán jako nadřazený pojem k akvizicím a fúzím. Goodwill je definován shodně v obou úpravách jako rozdíl mezi nákupní cenou a skutečnou hodnotou převzatých aktiv. Rozdílný je však způsob amortizace, kdy v případě vyhlášky 500/2002 Sb. se goodwill účetně rovnoměrně odepisuje po dobu 15 let a podle IAS 32 je odepisování zakázáno a je poţadováno kaţdoroční testování na případné sníţení hodnoty goodwillu. Při postupné akvizici se goodwill podle IFRS vypočítá pouze jednou. V české legislativě není tato situace specificky řešena, ale v praxi bývá aplikován postupný výpočet goodwillu z kaţdé transakce při postupné akvizici k rozhodnému dni. Co se týče legislativní úpravy akvizicí, povaţuji za celkově více zdařilé zpracování IFRS 3 neţ zpracování související české účetní legislativy. Za prvé, je to celkovou 49

uspořádaností a přehledností plynoucí z existence jednotného předpisu. Dalším důvodem je přesná definice podnikové kombinace, která v ČÚL chybí. Co však povaţuji za lepší řešení v rámci ČÚL je amortizace goodwillu, protoţe kaţdoroční testování na sníţení hodnoty v rámci IAS 32 je sloţitější a finančně náročnější způsob. Dále také z pohledu podniků/závodů85 méně výhodný způsob, protoţe nesniţuje celkovou daňovou povinnost.

4.1.2 Diference v účtování Metoda akvizice je jedinou aktuálně platnou účetní metodou podle IFRS pro všechny podnikové kombinace. V českém účetnictví ţádná metoda specificky popsána není, ale v praxi se tyto transakce účtují v souladu s jejich právní normou jako nákup/prodej DFM nebo koupě či vklad podniku. Mezinárodní účetní standardy jako celek prosazují oceňování reálnou hodnotou, proto v případě podnikových kombinací tomu není jinak. Identifikovatelná aktiva a převzaté závazky, proto nabyvatel ocení reálnou hodnotou. Nekontrolní podíl se také ocení reálnou hodnotou nebo poměrným podílem na identifikovatelných aktivech. Výjimkou z tohoto pravidla je goodwill, jenţ je do účetnictví při akvizici zaveden jako výše popsaný akviziční rozdíl. České standardy pořízení kapitálových akvizicí oceňují v pořizovacích cenách. Co se týče majetkových akvizicí, zde je moţné dvojí ocenění. V prvním případě, kdy nabytá aktiva oceníme reálnou hodnotou, tak rozdíl z nákupní ceny zaúčtujeme jako goodwill. Avšak nepřeceníme-li nabytá aktiva, rozdíl z nákupní ceny se zaúčtuje jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Z toho nám vyplývá, proč termín oceňovací rozdíl k nabytému majetku IFRS nezná. Celkově existuje mnoho různorodých názorů na to, zda oceňovat reálnou hodnotou nebo ne. Dle mého názoru je oceňování reálnou hodnotou dobré z důvodu porovnatelnosti účetních výkazů mezi jednotlivými společnostmi. Za nevýhodu lze povaţovat nákladovost, pokud dané oceňované aktivum/pasivum není ohodnoceno trhem. V tomto případě je nutné poloţku ocenit expertním odhadem. Samotné zaúčtování jednotlivých poloţek se podle IFRS provede dle souvisejících standardů stejně jako v případě českých standardů. Výjimku tvoří znovunabytá práva, podmíněné závazky a aktiva z odškodnění, jejichţ účetní postupy jsou v IFRS 3 uvedeny. Naopak ČÚS tyto specifické poloţky ani nedefinuje. 85

Termín podnik se pouţívá v rámci terminologie IFRS a závod v rámci českého práva od 1.1.2004.

50

K akvizici můţe dojít i za předpokladu, ţe nabyvatel vlastní určitý podíl na hlasovacích právech společnosti a nákupem dalších cenných papírů získá rozhodující vliv. Tento jev nazýváme jako výše zmíněná postupná akvizice. Tato problematika je řešena v obou standardech odlišně. České standardy tuto skutečnost zaúčtují jako podíly v ovládaných a řízených osobách a zruší aktivum, představující výši vlivu doposud (např. podíly v podnicích pod podstatným vlivem). IFRS zaúčtují rozhodující vliv jako přírůstek do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou a výnos na straně druhé. Výhoda plynoucí z metody účtování dle IFRS 3 spočívá v přesně stanovených postupech účtování, coţ opět postrádám v českých účetních standardech. V rámci ocenění nepreferuji ani jeden způsob ocenění, neboť oba způsoby mají své klady a zápory.

4.2 Komparace IAS 39 a související české účetní legislativy 4.2.1 Diference v legislativě V české legislativě neexistuje jednotný protipól IAS 39. Související problematika je upravena zákonem, vyhláškou a několika standardy. Mimoto tyto dvě právní úpravy vykazují znatelné odlišnosti. Prvním rozdílem je kategorizace finančních nástrojů. IAS dělí finanční nástroje do 4 kategorií, z nichţ 2 souvisejí s akvizicemi – finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou, jejíţ změny se účtují do nákladů/výnosů a realizovatelná finanční aktiva. Vyhláška 500/2002 Sb. dělí dlouhodobá finanční aktiva také do dvou kategorií – cenné papíry drţené do splatnosti a ostatní cenné papíry. Ostatní cenné papíry jsou takové, u kterých není na počátku znám záměr investice. Hlavní rozdíl spočívá v tom, ţe dle českých účetních předpisů nelze finanční aktiva zařadit do finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou s dopadem do výsledku hospodaření. Další odlišnost spočívá v prvotním oceňování finančních nástrojů. V případě IFRS je opět kladen důraz na oceňování reálnou hodnotou. Ovšem realizovatelná finanční aktiva se oceňují reálnou hodnotou, která se upravuje o transakční náklady. Dlouhodobá finanční aktiva dle českých standardů se oceňují pořizovací cenou.

51

4.2.2 Diference v účtování Specifikum pro účtování dle IAS 39 je moţnost výběru, zda bude účetní jednotka účtovat k datu vypořádání nebo k datu obchodu. České standardy tuto skutečnost blíţe nepopisují, tedy nedávají účetní jednotce na výběr z těchto dvou moţností. V zásadě se podle českých standardů účtuje metodou k datu obchodu, i kdyţ toto označení nedefinují. Při nákupu DFM podle českého účetnictví dochází k zaúčtování přes dvě operace, a to přes pořízení a následné zaevidování cenného papíru. Tuto praxi IAS 39 nezná, podle IAS 39 se nákup zaúčtuje skrze jedinou operaci, která cenný papír rovnou zaeviduje do majetku společnosti. Při změně hodnoty dlouhodobého finančního aktiva dochází v obou standardech k zaúčtování této změny ve prospěch/vrub aktivního účtu finančního aktiva a do zisku/ztráty z přecenění finančního aktiva. Jde-li o účtování finančních nástrojů, shledávám lepším řešení podle IAS 39. A to z důvodu větší rozmanitosti metod účtování, protoţe kaţdý podnik/závod si můţe vybrat tu metodu, která lépe odpovídá jeho účetní praxi. Nákup dlouhodobých finančních aktiv podle IAS dovoluje pouze účtování skrze jednu operaci, coţ souvisí s tím, ţe nákup finančních aktiv oceňuje reálnou hodnotou, nikoliv pořizovací cenou jako je to v případě účtování dle ČÚS. Výjimku tvoří realizovatelná finanční aktiva, u nichţ reálnou hodnotu upravujeme o transakční náklady, ale i tak se transakční náklady zaúčtují přímo na aktivní účet dlouhodobého finančního aktiva skrze jednu operaci, nikoliv přes pořízení.

4.3 Komparace IAS 32 a IAS 1 v souvislosti s vlastním kapitálem a související české účetní legislativy 4.3.1 Diference v legislativě V rámci IAS 32 v souvislosti se základním kapitálem jsou řešeny problémy rozlišení kapitálového a dluhového nástroje, zobrazení transakčních nákladů a zobrazení vlastních akcií. Jde-li o klasifikaci finančních nástrojů, české účetní standardy pro podnikatele ani jiná česká účetní legislativa definující účetnictví podnikatelů, nedefinuje obecně finanční aktivum, finanční závazek a kapitálový nástroj, tak jak je definuje IAS 32.

52

IAS 1 v souvislosti s vlastním kapitálem definuje strukturu vlastního kapitálu. Celkově IFRS klade důraz na ochranu věřitelů tím, ţe se snaţí omezit manipulaci s vlastním kapitálem, coţ se ovšem nemůţe týkat celého vlastního kapitálu, ale pouze jeho části, proto jej specifičtěji člení na základní kapitál, fondy z kapitálově zachyceného přecenění aktiv a závazků, neuhrazený zisk či ztráta a rezervní fondy. Vlastní kapitál se dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.86 dělí na základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy a ostatní fondy, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běţného účetního období. Tyto poloţky mají pod sebou ještě další odpovídající části. Na základě srovnání lze dojít k závěru, ţe v případě struktury vlastního kapitálu IFRS a ČÚL nevykazují zásadní odlišnosti. Vlastní akcie lze vykazovat dle zákona o obchodních korporacích pouze tehdy, pokud jsou splněny zákonné podmínky, například se na tom musí usnést valná hromada aj. (viz kapitola 2.1 této práce). Podle mezinárodních účetních standardů lze vlastní akcie nabývat například při intervencích nebo při účelném sníţení základního kapitálu. Zvláštní podmínky nabývání vlastních akcií mezinárodní účetní standardy nedefinují.

4.3.2 Diference v účtování Transakční náklady s akcentem na IAS 32, vznikající v souvislosti s emisí akcií, nemohou v ţádném případě ovlivnit výsledek hospodaření, ale je potřeba zachytit je jako přímé sníţení vlastního kapitálu a poté transakční náklady samostatně zveřejnit v souladu s IAS 1. Oproti tomu české účetnictví zakládá na tom, ţe transakční náklady při emisi zachytí do nákladů a nevzniká tak na konci účetního období povinnost vykázat transakční náklady samostatně. V tomto případě jde tvůrcům IFRS o to, aby transakční náklady neovlivňovaly výsledek hospodaření a tím i daňovou povinnost. Účtování vlastních akcií je velmi odlišné v obou účetních standardech. Zatímco IAS 32 zakazuje vlastní akcie vykazovat jako aktivum, u českých účetních standardů je tomu naopak. Pokud jde o samotné účtování, v rámci IAS 32 se vlastní akcie vykazují sníţení základního kapitálu. V rámci českých standardů nabýváme-li vlastní akcie s tím, ţe je nebudeme dále prodávat, taktéţ se zaúčtují jako sníţení vlastního kapitálu, v tomto případě se bude aktivní účet vlastní akcie chovat jako pasivní. Ovšem nabudeme-li akcie 86

Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů. 2002. Dostupné z: ASPI

53

s tím, ţe je do určité doby prodáme jinému investorovi, v účetnictví se tato změna promítne jako aktivní účet vlastní akcie a na opačné straně na pořizovací účet krátkodobého majetku. V rámci českých standardů máme tedy dva způsoby účtování podle situace, zatímco mezinárodní standardy povolují jen jeden způsob vykazování vlastních akcií.

4.4 Komparační modelové příklady Aby bylo moţné akvizici zaúčtovat podle IFRS je nutné splnit podmínky uvedené v Standardu č. 3 - určit nabyvatele, datum akvizice, ocenit a zaúčtovat nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku a ocenit a zaúčtovat goodwill nebo přínos z výhodné koupě.87

4.4.1 Účtování kapitálové akvizice Příklad č. 10: Komparační příklad na kapitálové akvizice Machinery a.s. se rozhodla emitovat akcie v hodnotě 10 miliónů Kč, aby zvýšila svůj základní kapitál. Společnost s ručením omezeným Computers se rozhodla akcie Machinery koupit, ale pouze 60% emise. Jelikoţ je to první veřejná nabídka akcií (IPO) korporace Machinery, Computers s.r.o. nákupem 60% emise získá 60% podíl na hlasovacích právech, čímţ získá rozhodující vliv v této korporaci, neboť dosavadní investor uplatňující rozhodující vliv po IPO má pouze 30% podíl na hlasovacích právech, a dojde tak ke kapitálové akvizici. Pořizovací náklady spojené s akvizicí byly ve výši 200 000 Kč. Úhradu za akvizici Computers nabízí akcie korporace Selecta a.s. v hodnotě 20% podílu na hlasovacích právech. Obě strany podepsaly smlouvu o převodu cenných papírů dle NOZ na 6 miliónů Kč. Převod má proběhnout 5.6.2014. Zbývajících 40% emise korporace Machinery neprodala a zavedla si je jako vlastní akcie do evidence na základě podmínek uvedených v ZOK. Dle účtování podle IFRS korporace vlastní akcie ihned vyřadila z evidence. K rozhodnému dni vlastní akcie vyřadila z evidence a akcie

korporace

Selecta

a.s.

přecenila

reálnou

hodnotou

7

miliónů

Kč.

Taktéţ společnost s ručením omezeným přecenila k rozvahovému dni akcie Machinery a.s. na reálnou hodnotu 5 miliónů Kč. Obě společnosti účtují akcie dle IFRS dle data obchodu. Všechny účetní poloţky jsou vedeny v reálné hodnotě, není – li uvedeno jinak. 87

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné na WWW: , odstavec 5.

54

Na základě poţadavků IFRS je nutné stanovit nabyvatele, kterým je Computers s.r.o. a datum akvizice, které je 5.6.2014. Účtování u Machinery a.s. (nabývaná korporace): Název transakce

Částka v tis. Kč 10 000

A-353/P-419

2. Nákup akcií Selecta (20% podíl na hlasovacích právech) – úhrada emisí vlastních akcií

6 000

A-043/A-353

3. Zavedení CP do evidence 4. Navýšení základního kapitálu – zápis do obchodního rejstříku 5. Zavedení neprodané emise do evidence 6. Přecenění akcií Selecta na reálnou hodnotu k rozvahovému dni – zvýšení reálné hodnoty 7. Vyřazení vlastních akcií z evidence

6 000 6 000

A-062/A-043 P-419/P-411

4 000

A-252/A-353

1 000

A-062/V-664

4 000

P-419/A-252

8. Sníţení základního kapitálu – zápis do obchodního rejstříku 9. Zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie

4 000

P-411/P-419

1 000

-

1. Emise akcií

ČÚS

IFRS MD - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál D-Základní kapitál MD – Realizovatelné akcie D – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál MD – Realizovatelné akcie D – Oceňovací rozdíly MD – Základní kapitál D – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál MD – Oceňovací rozdíly D – Zisky ze změny reálné hodnoty

Pramen: vlastní konstrukce

Základním rozdílem při účtování je, ţe mezinárodní standardy nepouţívají účtování poloţek přes pořízení, ale při nákupu finančního nástroje jej rovnou zaúčtují do evidence a stejně tak v případě vyřazení. V případě IFRS jsou nakoupené akcie korporace Selecta a.s. akciovou společností Machinery zakoupeny za účelem drţení, nikoliv obchodování, proto jsou klasifikovány jako realizovatelné akcie. Zatímco v případě ČÚS jsou tyto akcie klasifikovány jako podíly pod podstatným vlivem z důvodu 20% podílu na hlasovacích právech v korporaci Selecta a.s. Shodu v účtování podle českých a mezinárodních standardů nalezneme při emisi akcií. Rozdílné je účtování změny hodnoty u akcií, kdy v případě realizovatelných akcií se změna nezaúčtuje do výsledku hospodaření jako je tomu v případě ČÚS, ale vykáţe se jako změna kapitálu, konkrétně se změna 55

provede na účet oceňovací rozdíly. Pro zavedení vlastních akcií do evidence mají oba standardy vymezeny za jakých podmínek je nabytí přípustné. V příkladě č. 10 jsou vlastní akcie zaúčtovány jako krátkodobý majetek, protoţe korporace předpokládala, ţe zbylou emisi ještě prodá, coţ se nakonec nestalo, proto Machinery a.s. byla nucena vyřadit vlastní akcie z evidence. Pokud by Machinery a.s. jiţ na začátku věděla, ţe vlastní emise neprodá, zaúčtovala by je na vrub účtu základní kapitál.

Jelikoţ IFRS zakazují

vykazování vlastních akcií jako aktivum, akciová společnost Machinery je ihned zaúčtovala jako sníţení základního kapitálu. Účetní poloţku, kterou mají mezinárodní standardy navíc je zahrnutí oceňovacích rozdílů z přecenění akcie, při níţ se původní sníţení základního kapitálu převede na náklad. Účtování u Computers s.r.o. (nabyvatel): Název transakce 1. Nákup emise Machinery a.s. – úhrada akciemi Selecta

Částka v tis. Kč 6 000

ČÚS

IFRS

A-043/A-062

200

A-043/A-221

6200 1000

A-061/A-043 N-564/A-061

MD – Akcie oceněné reálnou hodnotou D – Akcie oceněné reálnou hodnotou MD – Náklady na poplatky D – Bankovní účet MD – Ztráty ze změny reálné hodnoty D – Akcie oceněné reálnou hodnotou

2. Pořizovací náklady – platba příkazem 3. Zavedení akcií do evidence 6. Přecenění akcií Machinery k rozvahovému dni – sníţení hodnoty o 1 milión Kč Pramen: vlastní konstrukce

U účtování na straně akvizitora neboli nabyvatele je odlišnost v nakupování akcií a jejich pořizovacích nákladech, neboť IFRS nedovoluje pořizovací náklady účtovat jako součást cenného papíru z důvodu kladení důrazu na oceňování reálnou hodnotou. Důsledkem jiného způsobu oceňování zde nastane rozpor v hodnotě oceňovaného finančního majetku, kdy hodnota podle ČÚS bude o 200 000 Kč vyšší neţ je tomu u IFRS. Naopak shodně se bude účtovat o změně reálné hodnoty akcií.

4.4.2 Účtování majetkové akvizice Příklad č. 11: Komplexní příklad na majetkové akvizice

56

Korporace Computers s.r.o. se rozhodla koupit závod Machinery s.r.o. Korporace mezi sebou uzavřely smlouvu o prodeji závodu v hodnotě 40 000 000 Kč. Převod má dle smlouvy proběhnout 1.7.2014. Korporace Computers s.r.o. akvizici uhradí akciemi společnosti TechGum a.s., které tvoří 80% podíl na hlasovacích právech korporace. Machinery s.r.o. prodá podnik za 40 000 000 Kč uvedených ve smlouvě a v podniku jsou následující účetní poloţky vedené v účetních cenách: budovy 14 000 000 Kč, pozemky 8 000 000 Kč, soubory movitých věcí 3 000 000 Kč, zásoby 800 000 Kč, účty v bankách 200 000 Kč, pohledávky z obchodních vztahů 100 000 Kč, akcie XY s podstatným vlivem 900 000, software 2 000 000 Kč, patenty 1 000 000 Kč a závazky z obchodních vztahů 85 000 Kč. Korporace Computers se rozhodla účetní poloţky přecenit na reálnou hodnotu. Poloţky, které se přeceněním změnily, byly budovy na 15 000 0000 Kč, soubory movitých věcí na 2 500 000 Kč, akcie XY na 760 000 Kč a software na 1 800 000 Kč. Hodnota ostatních poloţek se přeceněním na reálnou hodnotu nezměnila. Korporace Computers s.r.o. účtuje akcie podle IFRS dle data obchodu. Nabyvatelem v této majetkové akvizici je korporace Computers s.r.o. a datum, ke kterému proběhne akvizice je 1.7.2014. Účtování u Computers s.r.o. (nabyvatel korporace Machinery s.r.o.): Název transakce 1. Koupě závodu

2. Úhrada akciemi TechGum (80% podíl na hlasovacích právech)

3. Převedení jednotlivých poloţek do evidence v reálných hodnotách budovy pozemky samostatné movité věci zásoby účty v bankách pohledávky z obchodních vztahů akcie XY pod podstatným vlivem – nekontrolní

Částka v tis. Kč 40 000

ČÚS

IFRS

A-042/P-372

40 000

P-372/A-061

MD – viz 3. transakce (Převedení poloţek) D – Závazky z koupě podniku MD – Závazky z koupě podniku D – Akcie v reálné hodnotě

15 000 8 000 2 500 800 200 100

A-021/A-042 A-031/A-042 A-022/A-042 A-12X/A-042 A-221/A-042 A-311/A-042

MD – Budovy MD – Pozemky MD – Stroje MD – Zásoby MD – Běţné účty MD – Pohledávky

760

A-062/A-042

MD – Akcie v reálné hodnotě

57

podíl software patenty

1 800 1 000

4. Převzetí závazků

4. Uznáni goodwillu z akvizice

A-013/A-042 A-014/A-042

85

A-042/P-321

9 925

A-015/A-042

MD – Software MD – Patenty D – viz 1. transakce (Závazky) MD – Závazky z koupě podniku D – Závazky z obchodních vztahů MD – Goodwill D – Závazky z koupě podniku

Pramen: vlastní konstrukce

Zásadní změnou v účtování majetkové akvizice je, ţe v případě ČÚS se zaúčtuje koupi závodu přes pořízení a přes specifický účet závazky z nákupu závodu. Dále se pak zanášejí jednotlivé poloţky do účetnictví, čímţ se ruší pořizovací účet. Závazek z koupě závodu se zruší při úhradě koupě akciemi. Naopak dle IFRS se jednotlivé přeceněné

poloţky

na

reálnou

hodnotu

zavedou

do

účetnictví

přímo,

nikoliv přes pořizovací účet. V transakci 3. poloţka akcie pod podstatným vlivem je standardem definována jako nekontrolní podíl, v příkladu č. 11 byl oceněn reálnou hodnotou. Goodwill byl uznán v účtování podle obou standardů. Neboť dle českých účetních standardů byly jednotlivé poloţky znovu přeceněny na reálnou hodnotu a rozdíl byl vykázán jako goodwill. Podle mezinárodních standardů byl goodwillu vykázán podle vzorce pro výpočet goodwillu, který byl definován dříve v této práci. Účtování u Machinery s.r.o. (nabývajícího z pohledu Computers a.s. a nabyvatele korporace Selecta a.s.): Název transakce 1. Prodej závodu

2. Předání jednotlivých poloţek – vyřazení z evidence budovy pozemky samostatné movité věci zásoby

Částka v tis. Kč 40 000 (ČÚS) 27 115 (IFRS)

14 000 8 000 800 200 58

ČÚS A-371/V-688

N-588/A-021 N-588/A-031 N-588/A-022 N-588/A-12X

IFRS MD – Pohledávky D – viz 2. transakce (Převedení poloţek) MD – viz 1. transakce (Pohledávky) D – Budovy D – Pozemky D – Stroje a zařízení D – Zásoby

účty v bankách pohledávky z obchodních vztahů akcie XY pod podstatným vlivem software patenty

200

N-588/A-221

100

N-588/A-311

900 2000 1000

N-588/A-062

85

N-588/A-013 N-588/A-014 P-321/V-688

4. Inkaso za prodaný závod – 80% podíl na hlasovacích právech Selecta a.s.

40 000

A-061/A-371

5. Vykázání zisku a ztráty z vyřazení majetku

12 885

-

3. Předání závazků

D – Běţné účty D – Pohledávky D – Akcie v reálné hodnotě D – Software D – Patenty MD – Závazky D – Pohledávky MD – Akcie v reálné hodnotě D – Pohledávky MD – Pohledávky D – Zisk z vyřazení majetku

Pramen: vlastní konstrukce

Účtování z pohledu nabývaného podniku dle IFRS se vyznačuje zásadním rozdílem ve vykazování výnosu z prodeje podniku. Mezinárodní účetní standardy ve Standardu 3, ani ţádném jiném Standardu nevymezují účtování prodeje podniku. Proto pokud je realizován zisk v souvislosti s prodejem podniku, musí být vyuţit Standard č. 18 88 , který klasifikuje výnos z prodeje (dle ČÚS) jako zisk z vyřazeného majetku, který se účtuje aţ nakonec jako v případě ČÚS rozdíl mezi výnosy a náklady. S tím je související rozdíl v druhé transakci, kdy vyřazování jednotlivých poloţek majetku se uskutečňuje přes sníţení pohledávek, nikoliv přes nákladový účet jako je tomu dle ČÚS.

88

IAS 18 definuje výnosy a zisky, a za jakých okolností lze vykázat výnos a kdy zisk.

59

ZÁVĚR Cílem této práce bylo identifikovat a zhodnotit rozdíly plynoucí z účtování akvizicí dle Českých účetních standardů pro podnikatele a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Zkoumání rozdílů mezi těmito standardy nebylo vybráno náhodně, neboť české korporace registrované na regulovaném trhu mají povinnost od roku 2004 dle práva Evropské unie účtovat v souladu s IFRS. Proto je nutné vymezit rozdíly mezi účtováním a zamezit tak chybám v účtování akvizicí plynoucích ze zvyklostí účtování dle tuzemských standardů. V první části této práce byla definována problematika akvizicí z pohledu českého práva. V této části je popsána aktuální právní úprava, kde jsou od 1.1.2014 novinky zejména v terminologii v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012, občanský zákoník a zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích. Kupříkladu české právo jiţ nezná termín podnik, nýbrţ obchodní závod (legislativní zkratka závod) dále například termín společnost byl konvertován na termín korporace a také termín nájem podniku byl přeměněn na pacht závodu. V druhé části bylo navázáno na část první a byly naznačeny účetní postupy v případě kapitálových i majetkových akvizicí. Třetí část stručně charakterizovala Mezinárodní standardy účetního výkaznictví a uvedla účetní postupy související s akvizicemi. Ve čtvrté části došlo k samotné komparaci obou právních úprav. Celkově hodnotím Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jako systematicky zdařilejší, neţ je tomu v případě české účetní legislativy, která je obsaţena v několika předpisech. Co jsem však při zpracování této práce postrádala u IFRS byla jasně definovaná účtová osnova. Tento problém však pramení z toho, ţe IFRS je systém zaloţený na zásadách, nikoliv na striktních pravidlech. To znamená, ţe u IFRS jde především o definování hranic, které kaţdý podnik nesmí překročit, ale konkrétní pravidla si upraví kaţdý podnik sám na základě vlastních potřeb. Zhodnocením rozdílů v obou standardech lze dojít k závěru, ţe v některých postupech účtování akvizicí jsou mezi standardy zásadní rozdíly, nicméně lze najít i společné rysy. Mezinárodní

standardy

účetního

výkaznictví

kladou

důraz

na

srovnatelnost

a srozumitelnost, coţ povaţuji za velký klad, hlavně v případě obchodování na mezinárodních kapitálových trzích. Nicméně účtování dle IFRS má i své zápory, například v tom, ţe ve většině případů nepřipouští jiné oceňování aktiv a závazků 60

neţ reálnou hodnotou, coţ můţe být, zejména pro menší podniky, nákladové. Z důvodu nákladovosti nevidím důvod, aby podniky, které nemají zákonem stanovenu povinnost účtovat dle IFRS, dobrovolně účtovaly v souladu s IFRS.

61

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Internetové zdroje [1]

Akvizice.

[online].

[cit.

2013-11-05].

Dostupné

na

WWW:

http://www.itbiz.cz/slovnik/ekonomie/akvizice [2] HUTLOVÁ, Hana. Goodwill podniku. Dům financí.cz [online]. 2008 [cit. 2014-0401]. Dostupné na WWW: [3] KONEČNÝ, Alois. Integrace podnikatelských subjektů - její motivy, typy a trendy vývoje.

[online].

[cit.

2014-03-12].

Dostupné

na

WWW:

[4] MALÝ, Milan. Nepřátelské převzetí: metody a strategie obrany. Moderní řízení [online].

2006-09-08

[cit.

2014-03-09].

Dostupné

na

WWW:

[5] PASEKOVÁ, Marie. Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku z pohledu účetního a daňového. Daňaři online [online]. 2006-04-01 [cit. 2014-03-18]. Dostupné na WWW:


ocenovaci-rozdil-k-nabytemu-majetku-z-pohledu-ucet/>

Legislativní zdroje [1] FZ01/2003: České účetní standardy pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj. 2003. Dostupné z: ASPI [2] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1126/2008. In: Úřední věštník Evropské unie. 2008. Dostupné

na

WWW:


lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:320:0001:0481:cs:PDF> [3] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Dostupné

na

WWW:


lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:149:0022:0059:CS:PDF>

62

[4] NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 244/2010 . In: Úřední věštník Evropské unie. 2008. Dostupné

na

WWW:


lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2008R1126:20081221:CS:PD F> [5] Vyhláška č. 500/2002: kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: Sbírka zákonů. 2002. Dostupné z: ASPI [6] Zákon č. 563/1991: o účetnictví. In: Sbírka zákonů. 1991. Dostupné z: ASPI [7] Zákon č. 591/1992: o cenných papírech. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné z: ASPI [8] Zákon č. 141/2001: o ochraně hospodářské soutěţe. In: Sbírka zákonů. 2001. Dostupné z: ASPI [9] Zákon č. 104/2008: o nabídkách převzetí a změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí). In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné z: ASPI [10] Zákon č. 125/2008: o přeměnách obchodních společností. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné z: ASPI [11] Zákon č. 89/2012: občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné z: ASPI [12] Zákon č. 90/2012: o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné z: ASPI

Literární zdroje [1] DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149 [2] HÝBLOVÁ, Eva a Jaroslav SEDLÁČEK. Mezinárodní účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-3473-4. [3] JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 448 s. ISBN 978-80247-4710-1.

63

[4] KRAFTOVÁ, Ivana a David SUCHÁNEK. Finanční účetnictví s akcentem na IFRS: [učebnice]. Vyd. 2. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2012, 145 s. ISBN 978-80-7395552-6. [5] MAŘÍK, Miloš a Jan DĚDIČ. Akvizice a oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994, 83 s. ISBN 8070799382. [6] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 149 s. ISBN 978-80-210-4962-8. [7] SKÁLOVÁ, Jana. Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 258 s. ISBN 9788073579678. [8] SLÁDKOVÁ, Eva. Základy IFRS. 1. vydání. Znojmo, 2013. ISBN 978-80-87314-340. Dostupné na WWW:< http://www.svse.cz/uploads/File/ZIFRS13.pdf> [9] VOMÁČKOVÁ, Hana. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí: (vyšší účetnictví). 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2009, 553 s. ISBN 97880-7273-157-2. [10] ZELENKA, Vladimír. Goodwill: principy vykazování v podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006, 232 s. ISBN 80-86929-22-1.

64

SEZNAM SCHÉMAT SCHÉMA Č. 1: KAPITÁLOVÁ AKVIZICE - NÁKUP AKCIÍ NA SEKUNDÁRNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU ZA PENÍZE .............................................................................. 21 SCHÉMA Č. 2: KAPITÁLOVÁ AKVIZICE NEPENĚŢITOU VÝMĚNOU NA SEKUNDÁRNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU .................................................................... 22 SCHÉMA Č. 3: KAPITÁLOVÁ AKVIZICE NA PRIMÁRNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU ZA PENÍZE............................................................................................................ 22 SCHÉMA Č. 4: KAPITÁLOVÁ AKVIZICE NEPENĚŢITÝM VKLADEM NA PRIMÁRNÍM KAPITÁLOVÉM TRHU........................................................................... 22 SCHÉMA Č. 5: KAPITÁLOVÉ REAKVIZICE ............................................................... 23 SCHÉMA Č. 6: MAJETKOVÁ AKVIZICE ..................................................................... 25 SCHÉMA Č. 7: HIERARCHIE ÚČETNÍ REGULACE V ČR......................................... 27 SCHÉMA Č. 8: SCHÉMA KONTROLY V PŘÍKLADU 3 ............................................. 32

SEZNAM PŘÍKLADŮ PŘÍKLAD Č. 1: ÚHRADA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE PENĚŢNÍMI PROSTŘEDKY NA SEKUNDÁRNÍM TRHU ........................................................................................... 29 PŘÍKLAD Č. 2: ÚHRADA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE SMĚNOU CENNÝMI PAPÍRY ............................................................................................................................................ 30 PŘÍKLAD Č. 3: ÚHRADA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE VLASTNÍMI AKCIEMI – DRŢENÍ VLASTNÍCH AKCIÍ ......................................................................................... 31 PŘÍKLAD Č. 4: ÚHRADA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE VLASTNÍMI AKCIEMI EMISE................................................................................................................................ 32 PŘÍKLAD Č. 5: ÚHRADA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE VKLADEM ZÁVODU .......... 33 PŘÍKLAD Č. 6: ÚHRADA MAJETKOVÉ AKVIZICE PENĚŢNÍMI PROSTŘEDKY . 35 PŘÍKLAD Č. 7: KOUPĚ AKCIE ZAÚČTOVANÁ PODLE METODY DNE OBCHODU ........................................................................................................................ 43 PŘÍKLAD Č. 8: KOUPĚ AKCIE ZAÚČTOVANÁ PODLE METODY DNE VYPOŘÁDÁNÍ ................................................................................................................. 45 PŘÍKLAD Č. 9 ÚČTOVÁNÍ ZMĚNY VLASTNÍHO KAPITÁLU EMISÍ AKCIÍ......... 48 PŘÍKLAD Č. 10: KOMPARAČNÍ PŘÍKLAD NA KAPITÁLOVÉ AKVIZICE ............ 54 PŘÍKLAD Č. 11: KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD NA MAJETKOVÉ AKVIZICE ................. 56

65

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A AFS a.s. CP ČÚL ČÚS D DFM DHM DNM DPA DPP EU FVPL HTM IAS IASB IFRS IOSCO IPO Kč L&R MD N NOZ P Sb. spol. s.r.o. tis. V VH VK ZK ZOK ZÚ

aktivum available for sale akciová společnost cenné papíry česká účetní legislativa České účetní standardy Dal dlouhodobý finanční majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek dohadné poloţky aktivní dohadné poloţky pasivní Evropská unie Fair value profit or loss held to maturity International Accounting Standards International Accounting Standards Board International Financial Reporting Standards International Organization of Commissions Initial Public Offering Koruna česká loans and receivables Má Dáti náklad nový občanský zákoník pasivum Sbírka společnost společnost s ručením omezeným tisíc výnos výsledek hospodaření vlastní kapitál základní kapitál zákon o obchodních korporacích zákon o účetnictví

66

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vzorová účtová osnova Příloha č. 2: Rozhodovací diagram pro zařazení finančního aktiva dle IFRS Příloha č. 3: Seznam Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

67

Příloha č. 1: Vzorová účtová osnova 0 – Dlouhodobý majetek 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 015 - Goodwill 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a taţná zvířata 027 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 029 - Jiný dlouhodobý hmotný majetek 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 061 - Podíly v ovládaných a řízených osobách 062 - Podíly v podnicích pod podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dluţné cenné papíry drţené do splatnosti 066 - Půjčky ovládaným a řízeným osobám a podnikům pod podstatným vlivem 067 - Ostatní dlouhodobé půjčky 069 - Jiný dlouhodobý finanční majetek 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru 074 - Oprávky k ocenitelným právům 075 - Oprávky ke goodwillu 079 - Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a taţným zvířatům 087 - Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 089 - Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku 09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná poloţka k dlouhodobému nehmotnému majetku

092 - Opravná poloţka k dlouhodobému hmotnému majetku 093 - Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná poloţka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná poloţka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná poloţka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná poloţka k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 1 – Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě 119 - Materiál na cestě 12 - Zásoby vlastní výroby 121 - Nedokončená výroba 122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky 124 - Zvířata 13 - Zboží 131 - Pořízení zboţí 132 - Zboţí na skladě a v prodejnách 139 - Zboţí na cestě 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 151 – Záloha na materiál 152 – Záloha na zvířata 153 – Záloha na zboţí 19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná poloţka k materiálu 192 - Opravná poloţka k nedokončené výrobě 193 - Opravná poloţka k polotovarům vlastní výroby 194 - Opravná poloţka k výrobkům 195 - Opravná poloţka ke zvířatům 196 - Opravná poloţka ke zboţí 197 - Opravná poloţka k zálohám na materiál 198 - Opravná poloţka k zálohám na zvířata 199 - Opravná poloţka k zálohám na zboţí 2 – Finanční účty 21 - Peníze 211 - Pokladna 213 - Ceniny 22 - Účty v bankách 221 - Bankovní účty (222 - Bankovní účty klientů) 23 - Běžné bankovní úvěry 231 - Krátkodobé bankovní úvěry 232 - Eskontní úvěry 24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci 241 - Emitované krátkodobé dluhopisy 249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci 25 - Krátkodobý finanční majetek 251 - Majetkové cenné papíry k obchodování 252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 253 - Dluţné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy 256 - Dluţné cenné papíry se splatností do jednoho roku drţené do splatnosti 257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry 258 - Směnky k inkasu

259 - Pořízení krátkodobého finančního majetku 26 - Převody mezi finančními účty 261 - Peníze na cestě 29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 291 - Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku 293 - Opravná poloţka k dluţným cenným papírům 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky 311 - Pohledávky z obchodních vztahů 313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry 314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky z obchodních vztahů 32 – Závazky (krátkodobé) 321 - Závazky z obchodních vztahů 322 - Směnky k úhradě 324 - Přijaté provozní zálohy 325 - Ostatní závazky z obchodních vztahů 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 - Pohledávky za zaměstnanci 336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 34 - Zúčtování daní a dotací 341 - Daň z příjmů 342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty 345 - Ostatní daně a poplatky 346 - Dotace ze státního rozpočtu 347 - Ostatní dotace 35 - Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 351 - Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 352 - Pohledávky za podniky pod podstatným vlivem 353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky a členy druţstva 358 - Pohledávky k účastníkům sdruţení 36 - Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 361 - Závazky k ovládaným a řízeným osobám 362 - Závazky k osobám pod podstatným vlivem 364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 365 - Ostatní závazky ke společníkům 366 - Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů 368 - Závazky k účastníkům sdruţení 37 - Jiné pohledávky a závazky 371 - Pohledávky z prodeje podniku 372 - Závazky z koupě podniku 373 - Pohledávky a závazky z pevných termínovaných operací 374 - Pohledávky z pronájmu 375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů 376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce 378 - Jiné pohledávky 379 - Jiné závazky 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv 381 - Náklady příštích období

382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období 384 - Výnosy příštích období 385 - Příjmy příštích období 388 - Dohadné účty aktivní 389 - Dohadné účty pasivní 39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 - Opravná poloţka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování 398 - Spojovací účet při sdruţení 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál 412 - Emisní áţio 413 - Ostatní kapitálové fondy 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 419 - Změny základního kapitálu 42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond 423 - Statutární fondy 427 - Ostatní fondy 428 - Nerozdělený zisk minulých let 429 - Neuhrazená ztráta minulých let 43 - Výsledek hospodaření 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 - Rezervy 451 - Rezervy podle zvláštních právních předpisů 452 - Rezerva na důchody a podobné závazky 453 - Rezerva na daň z příjmu 459 - Ostatní rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461 - Bankovní úvěry 47 - Dlouhodobé závazky 471 - Dlouhodobé závazky k ovládaným a řízeným osobám 472 - Dlouhodobé závazky k podnikům pod podstatným vlivem 473 - Emitované dluhopisy 474 - Závazky z pronájmu 475 - Dlouhodobé přijaté zálohy 476 - Závazky ke společníkům, účastníkům sdruţení a členům druţstva 477 - Dlouhodobé závazky z obchodních vztahů 478 - Dlouhodobé směnky k úhradě 479 - Jiné dlouhodobé závazky 48 - Odložený daňový závazek a pohledávka 481 - Odloţený daňový závazek a pohledávka 49 - Individuální podnikatel 491 - Účet individuálního podnikatele 5 – Náklady 50 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie

503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboţí 51 - Služby 511 - Opravy a udrţování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní sluţby 52 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů druţstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a druţstva 524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady 528 - Ostatní sociální náklady 53 - Daně a poplatky 531 - Daň silniční 532 - Daň z nemovitostí 538 - Ostatní daně a poplatky 54 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních předpisů 554 - Tvorba a zúčtování ostatních rezerv v provozní oblasti 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné poloţce k nabytému majetku a ke goodwillu 558 - Tvorba a zúčtování zákonných opravných poloţek v provozní oblasti 559 - Tvorba a zúčtování opravných poloţek v provozní oblasti 56 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky 563 - Kursové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku 57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574 - Tvorba a zúčtování rezerv ve finanční oblasti 579 - Tvorba a zúčtování opravných poloţek ve finanční oblasti 58 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba a zúčtování rezerv v mimořádné činnosti 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba a zúčtování opravných poloţek v mimořádné oblasti 59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běţné činnosti - splatná

592 - Daň z příjmů z běţné činnosti - odloţená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná 594 - Daň z příjmů z mimořádné činnosti - odloţená 595 - Dodatečné odvody daně z přijmu 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů 599 - Tvorba a zúčtování rezervy na daň z příjmů 6 – Výnosy 60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Trţby za vlastní výrobky 602 - Trţby z prodeje sluţeb 604 - Trţby za zboţí 61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovarů 613 - Změna stavu výrobků 614 - Změna stavu zvířat 62 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboţí 622 - Aktivace vnitropodnikových sluţeb 623 - Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 - Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 - Jiné provozní výnosy 641 - Trţby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 642 - Trţby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek 647 - Zúčtování oprávky k pasivnímu oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 648 - Ostatní provozní výnosy 66 - Finanční výnosy 661 - Trţby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kursové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku 667 - Výnosy z derivátových operací 668 - Ostatní finanční výnosy 68 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 688 - Ostatní mimořádné výnosy 69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 - Účty rozvažné 701 - Počáteční účet rozvaţný 702 - Konečný účet rozvaţný 71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát 75 až 79 - Podrozvahové účty 758 – Najaté věci

8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

Pramen: KONEČNÝ, ALOIS. Stránka o výuce Aloise Konečného na ESF. Ekonomicko-správní fakulta WWW:

[online].

[cit.

2014-03-05].

Dostupné

na



Příloha č. 2: Rozhodovací diagram pro zařazení finančního aktiva dle IFRS

Pramen: DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 978802650149, str. 197

Příloha č. 3: Seznam Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky IAS 2 Zásoby IAS 7 Výkazy peněţních toků IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby IAS 10 Události po rozvahovém dni IAS 11 Smlouvy o zhotovení IAS 12 Daně ze zisku IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení IAS 17 Leasingy IAS 18 Výnosy IAS 19 Zaměstnanecké poţitky IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory IAS 21 Dopady změn měnových kurzů IAS 23 Výpůjční náklady IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran IAS 26 Penzijní plány IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní uzávěrka IAS 28 Investice do přidruţených podniků IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách IAS 31 Účasti ve společném podnikání IAS 32 Finanční nástroje: vykazování IAS 33 Zisk na akcii

IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví IAS 36 Sníţení hodnoty aktiv IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky IAS 38 Nehmotná aktiva IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování IAS 40 Investice do nemovitostí IAS 41 Zemědělství IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS 2 Úhrady vázané na akcie IFRS 3 Podnikové kombinace IFRS 4 Pojistné smlouvy IFRS 5 Dlouhodobá aktiva drţená k prodeji a ukončované činnosti IFRS 6 Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování IFRS 8 Provozní segmenty IFRIC 1 Změny v existujících ukončeních provozu, uvedeních do původního stavu a obdobných závazcích IFRIC 2 Členské podíly v druţstevních účetních jednotkách a podobné nástroje IFRIC 4 Určení, zda smlouva obsahuje leasing IFRIC 5 Práva na podíly na fondech vytvořených na demontáţ, ukončení provozu, uvedení do původního stavu a ekologickou likvidaci IFRIC 6 Závazky vznikající z působení na zvláštním trhu – elektrický a elektronický odpad IFRIC 7 Pouţití metody přepracování výkazů podle IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

IFRIC 8 Rozsah působnosti IFRS 2 IFRIC 9 Přehodnocení vloţených derivátů IFRIC 10 Mezitímní účetní výkaznictví a sníţení hodnoty aktiv IFRIC 11 IFRS 2 – Vlastní akcie a transakce s akciemi v rámci skupiny SIC-7 Zavedení eura SIC-10 Státní podpora bez specifické vazby k provozním činnostem SIC-12 Konsolidace – jednotky zvláštního určení SIC-13 Spoluovládané jednotky – nepeněţní vklady spoluvlastníků SIC-15 Operativní leasingy – pobídky SIC-21 Daně ze zisku – zpětná získatelnost přeceněných neodepisovatelných aktiv SIC-25 Daně ze zisku – změny v daňovém statutu účetní jednotky nebo jejích akcionářů SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu SIC-29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných sluţeb SIC-31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní sluţby SIC-32 Nehmotná aktiva a náklady na webové stránky Pramen: vlastní zobrazení na základě: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1126/2008. In: Úřední věštník Evropské

unie.

2008.

Dostupné

na

WWW:

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:320:0001:0481:cs:PDF>