ANALÝZA RIZIK V PROCESU AKVIZIC A FÚZÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ANALÝZA RIZIK V PROCESU AKVIZIC A FÚZÍ Risk analysis in the process of acquisitions and mergers

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Bc. Alois KONEČNÝ, Ph.D.

Bc. Monika Ocetková

Brno, 2015

ZADÁNÍ

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Monika Ocetková

Ná z e v di pl omové pr áce:

Analýza rizik v procesu akvizic a fúzí

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Risk analysis in the process of acquisitions and mergers

Ka t e dr a:

financí

Ve doucí di pl omové pr áce:

Ing. Bc. Alois Konečný, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2015

Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza rizik v procesu akvizic a fúzí" je problematika analýzy rizik v procesu podnikových kombinací z hlediska nejčastěji se vyskytujících rizik včetně jejich kvantifikace a navrţení moţných opatření vedoucích ke zlepšení jejich řízení. Teoretická část práce je věnována obecnému vymezení rizika, charakteristice akvizic a fúzí a rozboru jednotlivých typů due diligence. Praktická část je zaměřena na analýzu vybraných rizik vyplývajících z dostupných zpráv due diligence, ve které jsou aplikovány poznatky z teoretické části. V závěru praktické části jsou vyhodnoceny výsledky a shrnuty závěry zjištěné na základě provedené analýzy vybraných rizik.

Annotation The subject of the diploma thesis „Risk analysis in the process of acquisitions and mergers“ is the issue of risk analysis in the process of business combinations from the point of view of the most frequently occurring risks including the quantification and suggest possible measures leading to improve their management. The theoretical part is dedicated to general definition of the risk, characteristic of the mergers and acquisitions and analysis of the particular types of due diligence. The practical part is focused on analysis of the selected risks arising from the available reports due diligence, in which are applied the findings from the theoretical part. In the end of the practical part are evaluated results and summarized the findings found on the basis of the risk analysis.

Klíčová slova Riziko, analýza rizik, akvizice, fúze, transakce, due diligence

Keywords Risk, risk analysis, acquisition, merger, transaction, due diligence

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza rizik v procesu akvizic a fúzí vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Aloise Konečného, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 12. 5. 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych velice ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Bc. Aloisi Konečnému, Ph.D. za jeho odbornou pomoc, cenné rady, připomínky a vstřícný a laskavý přístup při zpracování diplomové práce. Dále děkuji panu Ing. Martinu Kozohorskému ze společnosti A&CE Group, s.r.o. za poskytnuté materiály, odborné informace a konzultace. Děkuji také své rodině za jejich podporu a pevné nervy při psaní mé práce.

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................13 1

RIZIKO ...........................................................................................................................................15 1.1

Historie rizika .........................................................................................................................15

1.2

Definice a pojetí rizika ...........................................................................................................16

1.3

Klasifikace rizik .....................................................................................................................17

1.4

Analýza rizik ..........................................................................................................................20

1.5

Řízení rizik (Risk Management) ............................................................................................22

1.6

Metody analýzy rizik..............................................................................................................23

1.6.1

Kvantitativní metody ..........................................................................................................23

1.6.2

Kvalitativní metody ............................................................................................................24

1.7 2

PODNIKOVÉ KOMBINACE ........................................................................................................29 2.1

Akvizice .................................................................................................................................29

2.1.1

Akvizice kapitálu ...............................................................................................................29

2.1.2

Akvizice majetku ...............................................................................................................31

2.2

3

Metody sniţování rizika .........................................................................................................26

Fúze ........................................................................................................................................32

2.2.1

Fúze sloučením ..................................................................................................................33

2.2.2

Fúze splynutím ...................................................................................................................34

2.2.3

Přeshraniční fúze ................................................................................................................35

2.2.4

Převod jmění na společníka ...............................................................................................36

2.3

Vlastní proces akvizic a fúzí ..................................................................................................36

2.4

Příčiny neúspěchu a úspěchu transakcí ..................................................................................38

2.5

Situace akvizic a fúzí v ČR v roce 2013 a v polovině 2014 ...................................................40

DUE DILIGENCE ..........................................................................................................................45 3.1

Průběh due diligence ..............................................................................................................46

3.1.1

Přípravná fáze due diligence ..............................................................................................47

3.1.2

Due diligence .....................................................................................................................47

3.1.3

Transakční due diligence....................................................................................................48

3.2

Finanční due diligence ...........................................................................................................48

3.3

Právní due diligence ...............................................................................................................51

3.3.1

Korporátní struktura ...........................................................................................................52

3.3.2

Obchodní agenda ................................................................................................................52

3.3.3

Pracovněprávní záleţitosti .................................................................................................53

3.3.4

Právní spory .......................................................................................................................53

3.3.5

Průmyslová a autorská práva .............................................................................................53

3.4

Daňová due diligence .............................................................................................................54

3.5

Komerční due diligence .........................................................................................................55

3.6

Ekologická due diligence .......................................................................................................56

4

5

3.6.1

Fáze I (Phase I Environmental Site Assessment) .............................................................. 57

3.6.2

Fáze II (Phase II Environmental Site Assessment) ............................................................ 57

3.7

Technická due diligence ........................................................................................................ 57

3.8

Personální due diligence ........................................................................................................ 58

3.9

IT due diligence ..................................................................................................................... 59

3.10

Ostatní due diligence ............................................................................................................. 59

ANALÝZA VYBRANÝCH RIZIK ............................................................................................... 61 4.1

Due diligence 1 ...................................................................................................................... 61

4.2

Due diligence 2 ...................................................................................................................... 65

4.2.1

Mateřská společnost........................................................................................................... 65

4.2.2

Dceřiná společnost ............................................................................................................. 68

4.3

Due diligence 3 ...................................................................................................................... 71

4.4

Due diligence 4 ...................................................................................................................... 73

4.5

Due diligence 5 ...................................................................................................................... 76

4.6

Due diligence 6 ...................................................................................................................... 79

4.7

Due diligence 7 ...................................................................................................................... 82

4.7.1

Společnost X ...................................................................................................................... 82

4.7.2

Společnost Y ...................................................................................................................... 84

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ .................................................................................................... 87

ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 93 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................... 95 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................ 101 SEZNAM SCHÉMAT ......................................................................................................................... 101 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................... 101 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................. 101 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK.................................................................................................. 101

ÚVOD Podnikové kombinace v podobě akvizic a fúzí představují sloţité procesy, při kterých dochází k organizačním změnám v obchodních korporacích. K rozhodnutí ohledně spojování a přeměn obchodních korporací můţe vést celá řada ekonomických důvodů. Patrně nejčastějším důvodem pro akvizice a fúze je ovládnutí a kontrola cílového subjektu při ekonomicky prospěšných podmínkách. Úspěšné provedení akvizic a fúzí je ovlivněno celou řadou faktorů. Jedním z nejdůleţitějších je kvalitní a důkladné naplánování transakce s přesně definovanými fázemi. Při procesech akvizic a fúzí sehrává neodmyslitelnou úlohu riziko. Efektivní cestou k lepšímu řízení rizik spojených s podnikovými kombinacemi je due diligence představující hloubkovou prověrku cílové společnosti včetně pečlivého provedení identifikace rizik skrývajících se uvnitř této společnosti. Existuje několik typů due diligence zaměřujících se na specifickou oblast, pro kterou je vyuţito znalostí a zkušeností vysoce kvalifikovaných pracovníků z řad auditorů, právníků, daňových poradců, jiných nezávislých poradců atd. Rozsah prováděné due diligence závisí na konkrétní transakci. Důkladné provedení due diligence můţe být rozhodujícím faktorem pro úspěšné provedení akvizice či fúze. Transakční aktivita se na českém trhu akvizic a fúzí od recese v roce 2009 s kaţdým rokem zvyšuje. Meziroční nárůst v oblasti transakční aktivity mezi první polovinou roku 2013 a 2014 byl přibliţně 12 %. Důvodem zvyšující se transakční aktivity je růst celého středoevropského regionu a zvýšený zájem investorů o oblast nemovitých věcí a sluţeb. Obecně se zájem investorů o uskutečnění akvizic a fúzí téměř třikrát zvýšil, neţ tomu bylo v dřívějších letech. Jsou uskutečňovány transakce velkého rozsahu, které jsou mediálně sledované. Tyto rozsáhlé transakce se na hodnotě všech realizovaných transakcí podílí přibliţně ze 40-50 %, coţ dokládá Barometr akvizic a fúzí za rok 2013 a první polovinu roku 2014 zveřejňovaný společností Ernst & Young Česká republika1. V důsledku významného rozvoje akvizic a fúzí se objevil pojem due diligence, jehoţ význam roste rok od roku. I přesto je však moţné setkat se s potenciálním investorem, který neprovede vůbec due diligence, nebo jej provede špatně. Pořád je tedy provedení due diligence řadou investorů podceňováno, coţ dokazuje skutečnost, ţe 70 -80 % realizovaných transakcí je neúspěšných, jak uvádí dostupná literatura, například Janišová, Křivánek, 2013. Diplomová práce se bude zabývat problematikou analýzy rizik v procesu akvizic a fúzí. Cílem diplomové práce je analýzou rizik stanovit nejčastěji se vyskytující rizika v procesech akvizic a fúzí, určit jejich míru, příčiny a navrhnout moţná opatření vedoucí ke zlepšení řízení rizik. Jako první se práce bude věnovat pojmu riziko včetně jeho definování, historie, klasifikace a také budou uvedeny 1

Barometr M&A za rok 2013 je dostupný z WWW: http://www.cvca.cz/files/PRESS%20RELEASE/EY/M&A%20Barometer%202013%20CZ_final.pdf. Barometr M&A za první polovinu roku 2014 je dostupný z WWW: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/MA_Barometr_CZ_podzim_2014/$FILE/MA_Barometer_Czech_ Rep_final.pdf. 13

metody analýzy rizik. Dále se bude práce zaměřovat na charakteristiku procesu akvizic a fúzí podle odborné literatury a české legislativy. Následně bude pozornost věnována problematice due diligence, kdy budou podrobně rozvedeny jednotlivé typy due diligence. Po této kapitole bude jiţ přistoupeno k praktické části práce, ve které budou analyzována vybraná rizika vyplývající z dostupných zpráv due diligence včetně navrţení moţných opatření vedoucích ke zlepšení řízení rizik. Na těchto rizicích budou aplikovány poznatky zjištěné v teoretické části práce. Poslední kapitola diplomové práce se bude soustředit na vyhodnocení výsledků a shrnutí závěrů vyvozených z předešlé čtvrté kapitoly. Diplomová práce bude zpracována na základě české i zahraniční odborné literatury, internetových zdrojů, platných právních norem a odborných konzultací s panem Ing. Martinem Kozohorským, jednatelem společnosti A&CE Audit, s. r. o. Po metodologické stránce budou pro zpracování práce vyuţity zejména metody analýza, syntéza, deskripce, dedukce.

14

1 RIZIKO Označení riziko je pouţíváno v mnoha souvislostech a prostupuje celou řadou odborných disciplín, přičemţ záleţí především na odvětví a oboru pro jeho správné pochopení. Riziko lze chápat jak negativně, tak pozitivně v podobě příznivé vyhlídky nebo šance. Zde záleţí čistě na postavení subjektu, zda má k riziku averzi nebo jej naopak vyhledává. Obecně lze říci, ţe riziko představuje jakousi hrozbu, moţnost selhání, neúspěch, jde tedy o vyjádření míry nejistoty, s jakou se dosaţené výsledky budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Samotných definic rizika existuje v současné době velké mnoţství, některé z nich v této kapitole více přiblíţím.

1.1

Historie rizika

Vznik slova lze nalézt ve starořeckém riza, coţ znamenalo kořen. Toto pojetí vyjadřovalo překáţku na cestě, o kterou by mohl poutník zakopnout. Ze slova riza vzniklo později latinské označení resicum, coţ znamenalo útes. I italský pojem risico vyjadřoval označení útesu, kterému se měli plavci 2

vyhnout.

Ve Španělsku nebo Portugalsku byl tento výraz pouţíván v souvislosti s plavbou do neznámých vod, která přinášela jak nebezpečí, tak i objevování nových věcí. Odtud se dostalo slovo riziko do angličtiny. Označení riziko ve spojitosti s podnikáním nalézáme v 16. století v Německu pod názvem Rysigo. V tomto kontextu se riziko chápe jako moţnost ztráty, ale i zisku.

3

Starší

literatura uvádí často riziko jako odvahu nebo nebezpečí. Poangličtěná verze slova riziko se začala ve druhé čtvrtině 18. století vyskytovat u pojišťovacích transakcí. Časem docházelo k tomu, ţe se význam slova měnil. Ze slova dříve popisujícího jakýkoliv nezamýšlený nebo neočekávaný výsledek, dobrý nebo špatný, se nyní stalo slovo s významem vztahujícím se k nechtěným výsledkům a k moţnostem jejich výskytu. Více vědecká literatura vyuţívá slovo „risk“ pro označení implikace míry moţnosti výskytu určitého výsledku, pro velikost výsledku nebo pro jejich kombinaci. Riziko znamená pro celou řadu organizací slovo, kterému se chtějí vyhnout.

2

4

SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 90. 3 VÁCHAL, J., VOCHOZKA, M., a kol.: Podnikové řízení. Vyd. 1. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-2474642-5, str. 529. 4 MERNA, T., AL-THANI, F.: Risk management: řízení rizika ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1547-3, str. 7. 15

1.2

Definice a pojetí rizika

Riziko je moţné chápat v mnoha různých souvislostech, proto jedna všeobecně uznávaná definice rizika neexistuje. Uvádím zde pár moţných definic, jak je ve své knize uvádí autoři Smejkal a Rais, riziko lze chápat jako5: a) „Pravděpodobnost nebo moţnost vzniku ztráty, obecně nezdaru. b) Variabilitu moţných výsledků nebo nejistotu jejich dosaţení. c) Odchylku skutečných a předpokládaných výsledků. d) Pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného. e) Situaci, kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti. f) Nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko). g) Nebezpečí chybného rozhodnutí. h) Moţnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko). i)

Neurčitost spojenou s vývojem hodnoty aktiva (tzv. investiční riziko).

j)

Střední hodnotu ztrátové funkce.

k) Moţnost, ţe specifická hrozba vyuţije specifickou zranitelnost systému. l)

Kombinaci pravděpodobnosti události a jejího následku.“

Vzhledem k tomu, ţe tato práce je zaměřená na obchodní korporace, nejvíce se budu orientovat na definici podnikatelského rizika, jelikoţ riziko představuje neodmyslitelnou součást podnikání. Na podnikatelské riziko lze nahlíţet ze dvou pohledů. Z pohledu pozitivního, který spočívá v naději na úspěch společnosti, její uplatnění na trhu a dosaţení vysokého zisku (coţ lze povaţovat za jakýsi hnací motor fungování trţní ekonomiky), a z pohledu negativního, jeţ je spatřován v nebezpečí dosaţení horších hospodářských výsledků, neţ se očekávalo, případně i ve ztrátách a někdy dokonce i ve zkrachování společnosti. Podnikatelské riziko je tedy ve všeobecnosti chápáno jako nebezpečí, ţe skutečně dosaţené hospodářské výsledky podnikatelské činnosti se budou odchylovat od výsledků očekávaných.6 Tuto obecnou definici podnikatelského rizika je moţné dle mého názoru nalézt v obsahu výše zmíněných definic v bodu a), b), c), d). Odchylku obsaţenou v definici podnikatelského rizika lze více přiblíţit v tom slova smyslu, ţe se můţe jednat o odchylku ţádoucí, vedoucí k vyššímu zisku, nebo neţádoucí, naopak vedoucí ke ztrátě. Dále se můţe jednat o odchylku malého rozsahu, kdy se dosaţené hospodářské výsledky blíţí výsledkům očekávaným, odchylku velkého rozsahu, coţ znamená u ţádoucí odchylky značný podnikatelský úspěch, nebo naopak u neţádoucí odchylky značné finanční potíţe aţ bankrot společnosti.

5

SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 90. 6 FOTR, J.: Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. Vyd .1. Praha: Management Press, 1992. ISBN 8085603-06-3, str. 9. 16

S pojmem riziko úzce souvisí pojem hrozba a nejistota. Oba pojmy na tomto místě vysvětlím. Pod pojmem hrozba je moţné si představit například ţivelné katastrofy v podobě povodně či poţáru závodu nebo selhání lidského faktoru. Pro pochopení rozdílu mezi hrozbou a rizikem je potřeba uvést, ţe hrozba představuje potenciální schopnost poškodit zájmy společnosti a riziko představuje kvantifikovanou hrozbu, neboť je posuzována pravděpodobnost výskytu dané hrozby a závaţnost jejích důsledků ve vztahu k určité společnosti. Jinak řečeno, riziko v sobě zahrnuje vztah společnosti k určité hrozbě. Na pojem hrozba se obecně nahlíţí negativně, zatímco pojem riziko představuje výraz ambivalentní povahy, coţ je vysvětleno výše, a tedy, ţe riziko můţe představovat jak zisk, tak ztrátu. 7 Nyní vysvětlím rozdíl mezi pojmem riziko a nejistota. Riziko si zde spojím s určitým projektem nebo podnikatelskou aktivitou, která má nejisté výsledky. Pokud bude určitý projekt neúspěšný, můţe to vést k hospodářské ztrátě, k problémům s peněţními toky nebo dokonce i k bankrotu společnosti. Naopak v případě, ţe bude určitý projekt úspěšný, můţe to vést k lepším hospodářským výsledkům nebo k posílení konkurenceschopnosti. Nejistota naopak představuje nespolehlivý odhad budoucího vývoje faktorů rizika, které ovlivňují výsledky projektu (například vývoj poptávky, prodejních cen, nákupních cen materiálu atd.). Tato nejistota se pak dále odrazí v nejistotě výsledků realizovaných podnikatelských aktivit nebo projektů a stává se tak původem jejich rizikovosti. Neschopnost spolehlivého odhadu budoucího vývoje faktorů rizika můţe být způsobena8: nedostatkem informací a nedostatečným poznáním procesů, které generují faktory rizika a nejistoty, pouţitím nevyhovujících zdrojů informací a neověřených resp. nespolehlivých dat, uplatněním nevyhovujících metod odhadu budoucího vývoje faktorů rizika a nejistoty, náhodným charakterem procesů, jejichţ výsledkem jsou hodnoty rizikových faktorů. Nejistotu odhadu vývoje faktorů rizika by bylo moţné omezit lepším poznáním postupů, které vytváří tyto faktory, lepším informačním vybavením, pouţitím variantních a relevantnějších zdrojů dat, uplatněním vhodnějších metod predikování aj. Nejistotu však nelze odstranit úplně kvůli náhodné povaze procesů, které vytvářejí rizikové faktory.

1.3

Klasifikace rizik

Klasifikovat rizika je poměrně obtíţné, jelikoţ neexistuje ţádný univerzální systém zařazení rizik do kategorií nebo tříd. V kaţdé literatuře je moţné se setkat s trochu odlišnou klasifikací. Uvádím zde základní třídění rizik, jak uvádějí ve své knize autoři Fotr a Hnilica, a to ţe mezi základní způsoby třídění patří členění rizika na9:

7

VÁCHAL, J., VOCHOZKA, M., a kol.: Podnikové řízení. Vyd .1. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-2474642-5, str. 529. 8 FOTR, J., HNILICA, J.: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2014. ISBN 978-80-247-5104-7, str. 19-20. 17

podnikatelské a čisté, systematické a nesystematické, vnitřní a vnější, ovlivnitelné a neovlivnitelné, primární a sekundární, rizika ve fázi přípravy a realizace projektu a rizika ve fázi provozu. Na vybraná členění rizik se podívám blíţe, aby bylo zřejmé, jaké riziko je moţné si pod určitou skupinou představit. Podnikatelské riziko (Business Risk) – sestává z negativní a pozitivní stránky, coţ bylo vysvětleno výše. Čisté riziko (Pure Risk) – se skládá pouze ze stránky negativní. Existuje zde nebezpečí vzniku nepříznivých situací. Tato rizika jsou spojena se ztrátami a škodami na majetku jak společnosti, tak jednotlivce. Dále se čistá rizika objevují v souvislosti s poškozením zdraví nebo dokonce se smrtí osob, k čemuţ dochází v důsledku přírodních katastrof, jako jsou povodně, poţáry, zemětřesení, dále v důsledku technických systémů a jejich selháním (pro příklad uvádím havárie výrobních zařízení) a jednáním lidí, čímţ se myslí například krádeţe. Systematické riziko – je způsobené společnými činiteli a zasahuje v různé míře všechna pole podnikatelské činnosti. Pro systematické riziko se pouţívá také označení trţní riziko, neboť je ve značné míře závislé na celkovém vývoji na trhu. Příkladem zdroje systematického rizika mohou být například změny peněţní a rozpočtové politiky, dále změny daňové legislativy nebo celkové změny trhu, čím se myslí konjunkturální cykly, změny cen základních surovin aj. Systematické riziko není moţné diverzifikovat kvůli společnému charakteru, proto je moţné jej v literatuře nalézt také pod pojmem riziko nediverzifikovatelné. Kvůli své povaze bývá mnohdy tento typ rizika povaţován za riziko makroekonomické. Pro zajímavost lze uvést, ţe toto riziko se v největším rozsahu vyskytuje u oborů, které ve značné míře závisí na ekonomickém cyklu (např. letecká doprava nebo stavebnictví). Naopak se systematickým rizikem v menším rozsahu je moţné se setkat v oborech, jako je například potravinářský průmysl, jelikoţ tolik nezávisí na ekonomickém cyklu. 10 Nesystematické riziko – často označované také jako riziko specifické nebo jedinečné vzhledem k tomu, ţe je speciální pro kaţdý závod. Toto riziko můţe být způsobeno například odchodem důleţitých zaměstnanců, selháním významného subdodavatele, vstupem nového konkurenta na trh, havárií výrobního zařízení atd. Vzhledem ke svojí povaze bývá nesystematické riziko mnohdy povaţováno za riziko mikroekonomické.

9

FOTR, J., HNILICA, J.: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2014. ISBN 978-80-247-5104-7, str. 20-21. 10 FOTR, J., HNILICA, J.: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2014. ISBN 978-80-247-5104-7, str. 20. 18

Vnitřní riziko představuje riziko vztahující se k procesům uvnitř závodu. Mezi vnitřní rizika, jak uvádějí autoři Váchal a Vochozka, patří11: a) výrobní rizika – do těchto rizik spadá reklamace výrobků, stahování výrobků z prodeje, zdravotně závadné výrobky atd., b) organizační rizika – jako příklad uvádím příliš sloţitou, nepruţnou organizační strukturu, c) personální rizika – tím se myslí třeba nemoc zaměstnanců nebo jejich odchod ze závodu, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, problémy s kázní, pracovní úrazy atd., d) manaţerská rizika – to jsou třeba osobní nedostatky manaţera, volba nevhodné strategie aj., e) finanční rizika – do těchto rizik spadá platební neschopnost nebo zadluţenost, f) technická a technologická rizika – pod těmito riziky si lze představit třeba nedostatečné investice do výzkumu a vývoje, g) průmyslová rizika – sem spadá riziko poškození závodu nebo výroby v podobě poţáru, povodně, výbuchu atd., h) bezpečnostní rizika – představují například havárie, nehody, i)

informační rizika – sem se řadí riziko úniku nebo ztráty informací, technické poruchy, poškození dat, kybernetické útoky nebo krádeţ firemního know-how atd.

Vnější riziko se vztahuje k podnikatelskému prostředí závodu, jejich zdrojem jsou makroekonomické a mikroekonomické faktory. Vnější rizika rozčlením tak, jak uvádějí ve své knize autoři Váchal a Vochozka, na12: a) rizika trhu – do tohoto rizika se řadí riziko konkurence, změny na straně nabídky a poptávky nebo hospodářská recese, b) rizika dodavatelsko-odběratelských vztahů – zde uvádím jako příklad rizika spojená s dopravou, selhání v dodavatelsko-odběratelském řetězci, nedodrţování smluv nebo narušení dodávek, c) rizika ţivelné pohromy a přírodní katastrofy, d) rizika spojená s technickými haváriemi – coţ můţe představovat úniky chemických látek, radiace, přerušení dodávek elektrické energie, plynu, vody atd., e) finanční rizika – sem spadá úvěrové riziko, riziko likvidity, měnové riziko nebo inflace, f) politická rizika – tím se myslí státní regulace, zvýšení daňového zatíţení, politika EU, g) technická a technologická rizika – sem spadá riziko inovací, h) bezpečnostní rizika – ta představují organizovaný zločin, korupce nebo negativní aspekty mezinárodní migrace. Ovlivnitelné riziko je takovým rizikem, které můţe být eliminováno nebo sníţeno. Neovlivnitelné riziko naopak nelze eliminovat, nelze působit na jeho příčiny. Příkladem neovlivnitelného rizika můţe být nepříznivá změna měnového kurzu. 11

VÁCHAL, J., VOCHOZKA, M., a kol.: Podnikové řízení. Vyd. 1. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-2474642-5, str. 531. 12 VÁCHAL, J., VOCHOZKA, M., a kol.: Podnikové řízení. Vyd .1. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-2474642-5, str. 531. 19

Primární a sekundární rizika – oba pojmy spolu úzce souvisí, neboť sekundární riziko vzniká přijetím určitého opatření na sníţení primárního rizika. Rizika ve fázi přípravy a realizace projektu – představují rizika nesplnění termínu určitého projektu, nedodrţení rozpočtu nebo kvality projektu. Rizika ve fázi provozu jsou ta, která mohou ohrozit hospodářské výsledky fungování projektu. 13 Jiná literatura uvádí i začlenění rizik do skupiny strategických a operačních rizik. Pod strategickým rizikem si lze představit nalezení nových technologií nebo významné změny na trhu, pod pojem operační riziko spadá třeba riziko nevhodných nebo chybných firemních procesů a postupů aj.

1.4

Analýza rizik

Analýza rizik je nezbytným procesem, který je třeba učinit pro sníţení určitého rizika. Analýza rizik spočívá v identifikaci hrozeb, které ohroţují daný závod, a také v tom, jak vysoká je pravděpodobnost, ţe k nim skutečně dojde a jaký dopad to bude mít na aktiva. Analýza rizik tedy představuje, jinými slovy, identifikaci rizik a určení jejich závaţnosti. Po analýze rizik následuje činnost označovaná jako řízení rizik neboli management rizik, ke kterému se dostanu v další části této kapitoly. Před samotnou analýzou rizik je důleţité poloţit si tři jednoduché otázky14: 1) Jaké poruchy mohou ve vyšetřovaném objektu nebo procesu vzniknout? 2) Jak často mohou poruchy vzniknout? 3) Co všechno se můţe stát po vzniku poruchy? Pro provedení principů analýzy rizik je velmi důleţité pochopení významu těchto otázek, aţ teprve po pochopení jejich významu je moţné na ně začít odpovídat. Odborná literatura neobsahuje jednotné pojetí analýzy rizik, avšak všeobecně je moţné se setkat s převaţujícím chápáním analýzy rizik jako procesu dělící ho se do dvou fází, které jsou ještě dále členěny. První fáze se označuje jako identifikace rizik a druhá fáze jako stanovení velikosti neboli vyhodnocení identifikovaných rizik. První fázi, tedy identifikaci rizik, lze provést ve čtyřech základních bodech, jak uvádějí ve své knize autoři Smejkal a Rais15:

13

FOTR, J., HNILICA, J.: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2014. ISBN 978-80-247-5104-7, str. 20-21. 14 TICHÝ, M.: Ovládání rizika: analýza a management. Vyd .1. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-415-5, str. 125. 15 SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 95. 20

1) Identifikace aktiv – je zapotřebí zjistit a popsat aktiva, jeţ jsou vlastněna analyzovaným subjektem. 2) Stanovení hodnoty aktiv – stanovení hodnoty aktiv a jejich význam pro analyzovaný subjekt, posouzení moţného dopadu jejich ztráty, změny nebo poškození na chování nebo existenci subjektu. 3) Identifikace hrozeb a slabin (zranitelností) – zde se jedná o identifikaci událostí a akcí, které mohou vést k negativnímu ovlivnění hodnoty aktiv. Dále sem spadá stanovení slabých míst analyzovaného subjektu, která mohou umoţnit působení hrozeb.

4) Stanovení závažnosti hrozeb a míry zranitelnosti – jak vysoká je pravděpodobnost výskytu hrozby a míry zranitelnosti analyzovaného subjektu vůči hrozbě. Následující druhá fáze stanovení velikosti rizika spočívá ve třech krocích16: 1) Posouzení dopadů naplnění hrozeb na konkrétní aktiva a na činnost samotné organizace. 2) Stanovení úrovně rizik. 3) Rozhodnutí, jestli jsou daná rizika akceptovatelná nebo nikoliv vzhledem ke svým úrovním. Neţ budu v analýze rizik pokračovat dále, je potřeba zde vysvětlit pojmy aktivum a zranitelnost, které jsou obsaţené v tomto oddílu. Pojem riziko a hrozba zde vysvětlovat nemusím, jelikoţ definice těchto dvou pojmů byla obsaţena v oddílu 1.2. Aktivum (asset) – lze chápat jako všechno, co disponuje nějakou hodnotou pro určitý subjekt a mělo by být odpovídajícím způsobem chráněno. Zranitelnost (vulnerability) – představuje vlastnost aktiva nebo slabinu na úrovni fyzické, logické nebo administrativní bezpečnosti, která můţe být zneuţita hrozbou.

17

Při hodnocení rizik je nutné neustále uvaţovat poškození aktivit, coţ můţe být vyvoláno naplněním hrozeb, přičemţ je také potřeba uváţit všechny potenciální důsledky. Dále je při hodnocení rizik potřeba uváţit reálné pravděpodobnosti výskytu takových rizik z pohledu převaţujících hrozeb, zranitelnosti a aktuálně implementovaných opatření.18 Jiţ na začátku samotné analýzy je třeba, aby si daný subjekt uvědomil, na jakou úroveň chce rizika eliminovat. Úsilí o eliminaci veškerých rizik je spojeno s vynaloţením značných nákladů,

16

SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 96. 17 ČERMÁK, M.: Řízení rizik. Analýza rizik: jemný úvod do analýzy rizik [online]. Publikováno 20. 5. 2010 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z WWW: http://www.cleverandsmart.cz/analyza-rizik-jemny-uvod-do-analyzyrizik/. 18 SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-80-247-4644-9, str. 96. 21

coţ se samozřejmě nepříjemně odrazí na fungování určitého subjektu. Vzhledem k tomu, ţe je analýza rizik nezbytným krokem pro řízení rizik, vyţaduje se, aby byla provedena ve velmi dobré kvalitě.

1.5

Řízení rizik (Risk Management)

Pojem řízení rizik lze označit za pojem poněkud zavádějící, jelikoţ riziko jako takové není moţné zcela řídit. Naopak, závod je řízen, a to prostřednictvím predikce nejistoty, která je charakterizována rizikem v určitém prostředí, které se neustále mění. Pro účinné řízení rizika je nutné pochopit jeho povahu. V řízení rizik hlavní úlohu sehrávají náklady. Závod, který nevyuţívá strategii risk managementu, zpravidla musí vynakládat mnohem větší náklady k odstranění nebo zmírnění důsledků vyvolaných určitým rizikem. Naopak závod, který si je vědom potřebou řídit riziko, začne investovat peníze do prevence zahrnující náklady na audit, preventivní údrţbu apod. S tím, jak náklady na prevenci rostou, klesá celkový počet vzniklých incidentů a s nimi související náklady. V konečném důsledku tedy dojde k poklesu celkových nákladů. Kaţdé významné riziko ve společnosti musí spadat pod něčí odpovědnost. Aby nedocházelo k neefektivnímu řízení rizik, je nutné, aby za daná rizika byli zodpovědní nejen jednotliví manaţeři, ale také samotní zaměstnanci. Dříve představoval odpovědnost za risk management jednatel nebo finanční ředitel společnosti a to nejčastěji s odkazem na pojištění. V současné době bylo toto tradiční chápání odpovědnosti za risk management nahrazeno tím, ţe odpovědnost za jednotlivé oblasti risk managementu se zpravidla rozprostírají napříč celou společností. Důleţité je zde zmínit, ţe na daná rizika je nutné nazírat v rámci společnosti komplexně jako na portfolio. Aţ takový pohled totiţ společnosti umoţní nalézt ty největší hrozby. Risk management je úzce spojen s etikou v tom slova smyslu, ţe pokud má tedy systém řízení rizik ve společnosti fungovat, je potřeba, aby se vrcholový management včetně generálního ředitele choval tak, jak by si přál, aby se chovali jeho zaměstnanci. V organizaci můţe být zřízen tzv. výbor pro risk management, na který je přenesena celá řada úkolů z oblasti filosofie risk managementu, jeho odpovědnosti a procesů. Výbor pro risk management představuje skupinu vedoucích manaţerů, jejichţ úkolem je přijímání vnitřních norem v oblasti řízení rizik a pravidelné zpracovávání kontrolních zpráv o rizicích a jejich řízení. Také můţe tento výbor sestávat ze zástupců ústředních oddělení, kteří se scházejí kvůli vzájemné výměně zkušeností, zvyšování jednotného chápání rizik a vybudování fungujícího systému risk managementu.

22

Mezi činnosti výboru pro risk management v závislosti na jeho sloţení a členství můţe patřit, jak uvádí ve své knize autor Kafka19: zajišťování dodrţování politiky risk managementu zaměstnanci organizace, zaručování provádění pravidelných kontrol fungování systému risk managementu, přezkoumávání výsledků kontrol a realizování kontrolních mechanismů, rozvíjení povědomí o rizicích mezi zaměstnanci organizace, doporučování správním orgánům a vrcholovému managementu změny v oblasti systému risk managementu, vyhledávání podpory rizikových manaţerů ve snaze čelit výzvě kritických rizik spojených s předmětem podnikání organizace. Stále větší počet společností si pro řízení rizik najímá tzv. risk manaţera. S tímto je moţné se setkat spíše u velkých organizací. Pro malé organizace není efektivní zaměstnávat specializovaného risk manaţera na plný úvazek. Odpovědnost za risk management je tedy soustředěna na úrovni statutárního orgánu.

1.6

Metody analýzy rizik

Metody analýzy rizik lze rozčlenit podle způsobu vyjádření veličin, se kterými je pracováno v analýze rizik. Základní rozdělení těchto metod zahrnuje kvantitativní a kvalitativní metody, přičemţ je moţné v analýze rizik vyuţít buď jednu z výše uvedených metod, nebo jejich kombinaci. Vysvětlím zde, co se pod oběma pojmy skrývá.

1.6.1

Kvantitativní metody

Tento typ metod spočívá v matematickém výpočtu rizika z frekvence výskytu hrozby a jejího důsledku. V metodách je uţito číselné vyjádření pro pravděpodobnost vzniku určité události i pro odhad důsledku této události. Nejčastěji se pro vyjádření důsledku pouţívají finanční termíny (tisíce Kč), zvláště vyjádření v podobě roční předpokládané ztráty. Mezi výhody kvantitativních metod se řadí lepší přesnost oproti metodám kvalitativním, větší transparentnost nebo lepší kontrola nákladů. Naopak mezi nevýhody patří větší náročnost spojená s provedením a zpracováním výsledků, také časová náročnost a celkově se jedná o metody draţší. Jak moc věrohodné budou získané výsledky u těchto metod, závisí především na relevantnosti dostupných údajů. Ke kvantitativní analýze rizik se často vyuţívají speciální nástroje, zvláště ve formě programů, které obsahují databáze informací, kde jsou jiţ metodika a postup analýzy rizik zapracovány. V nynější

19

KAFKA, T.: Průvodce pro interní audit a risk management. Vyd.1. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-807400-121-5, str. 112 23

době se setkáváme s celou řadou takovýchto nástrojů. Uvádím zde obecné metodiky kvantitativní analýzy rizik20: Cramm (CCTA Risk Analysis and Management Methodology)21 – představuje metodu, kterou vyvinula britská vládní organizace. Nástroj je podporou informačních systémů hlavně v oblasti řízení bezpečnosti a zabývá se především identifikací a oceněním aktiv, posouzením hrozeb a zranitelností a následně výběrem protiopatření. Metoda můţe být pouţita, jak ke hledání odpovědi na jedinou otázku, tak k prozkoumání celé infrastruktury nebo organizace. Metodika @RISK – jedná se vlastně o metodu určující pravděpodobnostní rozdělení hrozeb a rizik. K analýze rizik jsou pouţívány simulační metody Monte Carlo.22 V této metodě je daná situace systému reprezentována v podobě tabulek. Nejisté nebo chybějící hodnoty jsou zaměňovány funkcemi představující rozsah moţných hodnot, přičemţ vybrané souhrnné hodnoty jsou prostředkem pro další rozhodování. Metodika RiskPAC - jde o metodu zaloţenou na automatizaci dotazníkových přístupů. Metoda umoţňuje řešit zpracovanou metodu dotazníkových akcí formou automatizovaného hodnocení. V metodě jsou obsaţeny techniky zpracovávající odpovědi za pomocí dotazníků a poskytující podklady pro vytvoření závěrů. Metoda tedy představuje automatizaci stanovení jednotlivých rizik. Metodika RiskWatch – metoda je programovým nástrojem poskytujícím metodický soubor pro zjištění, simulaci a následnou změnu parametrů dílčích rizik systému. RiskWatch spočívá v navrţení modelu, který je zaloţen na získaných údajích, nebo na simulační metodě Monte Carlo. U obou postupů přicházejí v úvahu vzájemné kombinace a doplňování.

1.6.2

Kvalitativní metody

Kvalitativní metody jsou zaloţeny na popisu závaţnosti potenciálního dopadu a na pravděpodobnosti, ţe se daná událost uskuteční. U tohoto typu metod se vyjádření rizik provádí v určitém rozmezí, jedná se například o rozmezí stanovené body <1 aţ 10>, rozmezí stanovené pravděpodobností <0;1>, nebo rozmezí stanovené slovně v podobě <malé, střední, velké>. Výhodou kvalitativních metod je větší jednoduchost a rychlost a také jsou tyto metody celkově levnější. Nevýhodou je větší

20

SMEJKAL, V., RAIS, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2010. ISBN 978-80-247-3051-6, str. 111. 21 KOUNS, J., MINOLI D.: Information Technology Risk Management in Enterprise Environments: A Review of Industry Practices and a Practical Guide to Risk Management Teams [online]. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2011. [cit. 2015-01-19] ISBN 978-0-471-76254-6, 4.2.2 CCTA Risk Assessment and Management Methodology (CRAMM). Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=0D2eM4GQCqgC&pg=PT104&dq=Cramm%28CCTA+Risk+Analysis+and+ Management+Methodology%29&hl=cs&sa=X&ei=fv8VLb0C8OxUYfGg5AD&ved=0CDMQ6AEwAQ#v=onepage&q=Cramm(CCTA%20Risk%20Analysis%20an d%20Management%20Methodology)&f=false. (vlastní překlad) 22 Monte Carlo představuje třídu algoritmů pro simulaci systémů. Metoda spočívá v určení střední hodnoty veličiny, jeţ je výsledkem náhodného děje. 24

subjektivnost, menší přesnost a horší kontrola nákladů vzhledem k absenci jednoznačného finančního vyjádření, čímţ právě dochází k horší kontrole efektivnosti nákladů. Do kvalitativních metod spadá: Metoda účelových interview (Delphi)23 – představuje nejznámější kvalitativní metodu, která je zaloţena na řízeném kontaktu mezi experty a příslušnými představiteli analyzovaného subjektu. Význam metody spočívá v pouţití souboru otázek probraných na účelových pohovorech. Otázky se skládají ze dvou částí a to z pevné, předem dané části, a variabilní části závisející na průběhu pohovoru a postavení respondenta. U této metody je vyloučeno vzájemné ovlivňování respondentů, jelikoţ spolu při zpracování odpovědí nepřicházejí do styku. Výhodu této metody je moţné spatřovat v menší náročnosti, co se týče spotřeby zdrojů nebo času, dále se jako výhoda jeví zohlednění specifik posuzovaného systému, jeho správce, okolí aj. Jednoduše řečeno metoda Delphi je postavena na stanovování toho, co se můţe stát a za jakých podmínek. V rámci tohoto typu metody se vyuţívají různé subvarianty v podobě anketní analýzy, metody scénářů nebo metody matic. Mapování rizika – tato metoda je zaloţena na grafickém znázornění rizik v dvourozměrném grafu, kdy horizontální osa vyjadřuje potenciální závaţnost vzniklého rizika a vertikální osa vyjadřuje pravděpodobnost, ţe riziko nastane. Do takového grafu jsou vynášena rizika jedno po druhém. Iso křivky rizika zachycené v grafu slouţí k vedení analytiků při určování relativní důleţitosti rizik, které vyznačují do grafu. Následující obrázek znázorňuje graf mapování rizika. Obrázek 1 Koncept mapování rizika

Pravděpodobnost

⃝

Velmi závažné riziko

⃝

Iso křivky rizika Střední riziko

⃝

Nízké riziko Potenciální závažnost

Pramen: MERNA, T., AL-THANI, F.: Risk management: řízení rizika ve firmě. Vyd.1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1547-3, str. 46. (upraveno autorkou).

Tabulky Pravděpodobnost – Dopad (P-I – Probability-Impact)24 – slouţí k odhadu relativní důleţitosti rizik. Pro kaţdý projekt nebo investici by měly být numerické významy kaţdého 23

SMEJKAL, V., RAIS, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2010. ISBN 978-80-247-3051-6, str. 110. 24 MERNA, T., AL-THANI, F.: Risk management: řízení rizika ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1547-3, str. 46-47. 25

bodu stupnice určeny předem. Dosaţené výsledky tabulky P-I jsou pak odvozeny pro kaţdé riziko násobením výsledků pravděpodobnosti rizika a výsledků dopadu rizika. Umoţňují přímé porovnání rizik tak, ţe čím jsou výsledky P-I vyšší, tím větší je závaţnost rizika. Maticový diagram rizika – jedná se o metodu spočívající v oddělení rizik s vysokými dopady od rizik s nízkými dopady. Na následujícím obrázku můţeme vidět částečnou kvalifikaci pravděpodobnosti a dopadu rizika.

Pravděpodobnost

Obrázek 2 Maticový diagram rizika

Vysoká pravděpodobnost, nízký dopad

Vysoká pravděpodobnost, vysoký dopad

Nízká pravděpodobnost, nízký dopad

Nízká pravděpodobnost, vysoký dopad Dopad

Pramen: MERNA, T., AL-THANI, F.: Risk management: řízení rizika ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1547-3, str. 47. (upraveno autorkou).

1.7

Metody snižování rizika

V této části práce uvedu nástroje, kterými lze rizika sniţovat. Zpravidla záleţí na povaze konkrétního rizika, aby bylo moţné určit, která metoda sniţování rizika je v dané situaci nejvhodnější a která s sebou přináší nejniţší náklady. Jednotlivé nástroje sniţování rizika lze vzájemně kombinovat a to i ve vztahu k jednomu konkrétnímu riziku. Následující tabulka uvádí členění rizik do čtyř skupin podle vzájemné kombinace pravděpodobnosti a tvrdosti rizika. Pro úplnost je třeba uvést význam pojmu tvrdost rizika, autoři Smejkal a Rais jej vysvětlují jako „dopad ztráty v případě výskytu (nepříznivé) situace.“25 Tabulka 1 Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě Vysoká pravděpodobnost

Nízká pravděpodobnost

Vysoká tvrdost

Vyhnutí se riziku, redukce

Pojištění

Nízká tvrdost

Retence a redukce

Retence

Pramen: SMEJKAL, V., RAIS, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2010. ISBN 978-80-247-3051-6, str. 130. 25

SMEJKAL, V., RAIS, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2010. ISBN 978-80-247-3051-6, str. 130. 26

Výše uvedené rozdělení rizik nachází vyuţití zejména ve fázi analýzy určitého rizika a rizikové politiky společnosti. V praxi není toto členění tak jasné. V případě, ţe nelze určit u konkrétního rizika jeho pravděpodobnost nebo tvrdost, jako vysokou nebo nízkou, je moţné tyto zásady modifikovat úsudkem, zkušenostmi, analogií. Riziko lze sniţovat následujícími metodami26: Diverzifikací, coţ je pojem obecně označující rozrůzněnost. V souvislosti s podnikáním vystupuje diverzifikace v podobě rozšiřování výrobního programu či zahrnování výrobků odlišného charakteru do sortimentu, coţ dovoluje v případě, ţe dojde k poklesu poptávky po jednom výrobku, aby byl tento pokles vyrovnán zvýšením poptávky po jiném výrobku. Dělením rizik, které je zaloţeno na rozdělení daného rizika mezi dvě nebo více zúčastněných stran, které jsou zapojeny do realizace určitého podnikatelského projektu. Transferem rizika (přesunem rizika), zde jde o metodu v praxi poměrně často vyuţívanou, jejíţ princip je postaven na transferu rizika na jiné subjekty, jako například na dodavatele nebo odběratele. Tento způsob sníţení rizika můţe být uskutečněn v podobě pronájmu daného zařízení formou leasingu, uzavíráním dlouhodobých kontraktů na dodávky materiálu apod. Pojištěním představujícím zvláštní metodu sniţování rizika, protoţe případné negativní dopady určité události jsou převedeny na pojišťovnu, jejíţ povinností je krýt tyto škody podle konkrétních podmínek dohodnutých v pojistné smlouvě. Finančními deriváty slouţícími k eliminaci rizik souvisejících s nepříznivým vývojem úrokových sazeb a devizových kurzů. Mezi finanční deriváty řadíme například forvardy, futures, swapy aj. Etapovou přípravou a realizací podnikatelských projektů, přičemţ etapovou přípravou se rozumí rozdělení projektu do několika fází. Kaţdá následující fáze je navrţena variantně, coţ znamená, ţe je přichystáno několik variant pokračování podnikatelského projektu, přičemţ výběr varianty pokračování je závislý na výsledcích předešlé fáze. Mezi další metody sniţování rizika patří ve stručnosti také: vyhýbání se rizikům, získávání dodatečných informací, vytváření rezerv, metody operační analýzy, postoptimalizační analýza (analýza citlivosti), metody síťové analýzy.

26

SRPOVÁ, J., SVOBODOVÁ, I., SKOPAL, P., ORLÍK, T.: Podnikatelský plán a strategie. 1 vyd. Praha: GRADA, 2011. ISBN 978-80-247-4103-1, str. 32-33. 27

28

2 PODNIKOVÉ KOMBINACE Spojení podnikové kombinace obecně označuje procesy spojování a přeměn společností a vytváří významnou mnoţinu vlastnických transakcí. Do podnikových kombinací patří kapitálové akvizice, majetkové akvizice a fúze. Jsou to sloţité transakce, jejichţ realizace není krátkodobou záleţitostí. Proces přípravy a uskutečňování samotné transakce zpravidla trvá několik měsíců popřípadě roků. Spojování obchodních korporací lze rozčlenit, jak plyne z výše uvedeného, na akvizice a fúze. Kaţdému typu podnikových kombinací bude věnována podstatná část této kapitoly. Obecně lze uvést tři základní typy fúzí (resp. akvizic), jak uvádí autoři Vochozka a Mulač, jako27: Horizontální – coţ představuje spojení společností vzájemně si konkurujících, Vertikální – tím se rozumí spojení dodavatele a odběratele, Konglomerátní – coţ je spojení společností z jiných oborů. Autoři Fotr, Vacík a kolektiv uvádějí ještě čtvrtý typ jako Kongenerické fúze (resp. akvizice),28 coţ znamená spojení společností z příbuzných oborů podnikání s odlišnými produkty (pro představu se jeví jako vhodný příklad spojení výrobců počítačů se společností zabývající se tvorbou počítačových programů).

2.1

Akvizice

Pojem akvizice označuje převzetí společnosti nebo její části, zpravidla koupí. Můţe nabývat různých podob. Můţe probíhat v podobě koupě obchodního podílu nebo akcií společnosti, koupí obchodního závodu nebo jeho částí nebo koupí majetku. V následující části práce bude podrobně přiblíţen proces akvizice kapitálu a majetku.

2.1.1 Akvizice kapitálu Akvizicí kapitálu se rozumí koupě akcií, vlastnických podílů nebo účastí, jejichţ účelem je převzetí kontroly jedné obchodní korporace nad druhou. Převzatá kontrola můţe být rozhodujícího nebo podstatného vlivu. Akvizitorovi z transakce plyne ekonomický prospěch ve formě dividend nebo podílů na zisku. Stejně tak ekonomický prospěch ve formě zisku z prodeje podílů očekává i investor vkládající rizikový kapitál29 do ztrátové, neprospívající korporace. Taková transakce vede k vytvoření ekonomické, kapitálově propojené skupině právně samostatných obchodních korporací. To znamená, ţe obchodní korporace realizující akvizici kapitálu si ponechávají právní subjektivitu. Jedná se tedy 27

VOCHOZKA, M., MULAČ, P. a kol.: Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: GRADA, 2012. ISBN 978-80247-4372-1, str. 182-183. 28 FOTR, J., VACÍK, E., a kol.: Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: GRADA, 2012. ISBN 978-80-247-3985-4, str. 261. 29 Rizikový kapitál představuje soukromý kapitál vynaloţený na zaloţení, rozvoj nebo odkup společností s rychlým růstovým potenciálem. 29

jen o propojení jejich obchodní, finanční, technické, výrobní i mocenské politiky. Obchodní korporace mají snahu dosahovat společných cílů a společného prospěchu ekonomické skupiny. Kapitálové posílení je spojeno s převzetím kontroly, změnou podnikatelského myšlení a řízení a s vysokou osobní angaţovaností, aby po určité době přibliţně 4-5 let došlo k vysokému zhodnocení původního vkladu (alespoň 30 % při ceně kapitálu kolem 10 %). 30 Akvizice kapitálu se můţe realizovat v několika podobách. Autorka Vomáčková ve své knize uvádí, ţe se obvykle uskutečňuje31: Kapitálová akvizice za peníze na sekundárním kapitálovém trhu, kdy se nákup akcií uskuteční přímou transakcí mezi kupujícím a prodávajícím (tím můţe být přímý prodávající nebo obchodník s cennými papíry). Akcie jsou uhrazeny peněţitou formou. Společnost kupujícího vystupuje v pozici ovládající osoby a společnost, jejíţ akcie kupující získává, se stává ovládanou osobou. Kapitálová akvizice nepeněţitou výměnou. Za cílové akcie je prodávajícímu zaplaceno v podobě nepeněţitého aktiva nebo i závodu. Jedná se o přímý obchod. I zde je opět kupující ovládající osobou a společnost, jejíţ akcie kupující získává, je osobou ovládanou. Kapitálová akvizice na primárním kapitálovém trhu uskutečněná formou peněţitého vkladu. Kupující za vloţené peníze získá nově emitované akcie s rozhodujícím vlivem, jejichţ emitentem je prodávající. Společnost kupujícího se stává ovládající osobou a společnost prodávajícího je osobou ovládanou. Kapitálová akvizice na primárním kapitálovém trhu s vyuţitím nepeněţitého vkladu – tzv. zpětná kapitálová akvizice. Podstatou tohoto procesu je, ţe kupující vystupuje ve dvou rolích. Jedná se o roli investora, neboť za nepeněţitý vklad v podobě závodu získá emitované akcie společnosti prodávajícího, a také o roli vkladatele, jakoţto prodávajícího závodu společnosti kupujícího. Prodávající vystupuje jako emitent akcií a příjemce vkladů, stává se ovládanou osobou, zatímco kupující je ovládající osobou. Zpětná kapitálová akvizice jako důsledek prodeje závodu v podobě přímého obchodu. Jediný rozdíl ve srovnání s výše uvedenou zpětnou kapitálovou akvizicí je spatřován v tom, ţe v tomto případě nejsou předmětem transakce emitované akcie společnosti prodávajícího, nýbrţ dosud drţené vlastní akcie společnosti prodávajícího. I zde společnost kupujícího vystupuje v podobě ovládající osoby a společnost prodávajícího v podobě osoby ovládané. Kapitálová akvizice výměnou, směnou – tzv. kapitálová reakvizice. Podstatou tohoto typu akvizice je vzájemná výměna akcií s rozhodujícím vlivem mezi stranami transakce. Pro lepší pochopení uvádím na příkladu: kupující drţí akcie s rozhodujícím vlivem společnosti X, prodávající drţí akcie s rozhodujícím vlivem společnosti Y, které chce kupující získat. Formou úhrady této akvizice budou akcie společnosti X, vlastněné kupujícím. Po uskutečnění 30

SEDLÁČEK, J.: Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-80-7380-5081, str. 49. 31 VOMÁČKOVÁ, H.: Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Polygon, 2009. ISBN 978-80-7273-157-2, str. 309-310. 30

transakce společnost kupujícího je ovládající osobou ve vztahu k ovládané společnosti Y a společnost prodávajícího je ovládající osobou ve vztahu k ovládané společnosti X. Vzhledem k tomu, ţe se ve výše zmíněném textu často vyskytují pojmy ovládající a ovládaná osoba, je nutné si je zde pro úplnost vysvětlit. Definici obou pojmů nalezneme v § 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích: „Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou.“ Přičemţ platí, pokud se ovládající osobou stane obchodní korporace, jedná se o mateřskou obchodní korporaci a pokud je ovládanou osobou obchodní korporace, jedná se o dceřinou obchodní korporaci. Kapitálové akvizice vedou tedy k utváření vztahu mateřská obchodní korporace a dceřiná obchodní korporace. Zpravidla při tomto typu akvizic dochází ke vzniku větších celků, kdy mateřská obchodní korporace můţe vlastnit několik obchodních korporací dceřiných.

2.1.2 Akvizice majetku Tento typ akvizice spočívá v převzetí majetku či závazků společnosti kupujícího od společnosti prodávajícího. Úhrada transakce můţe být provedena ve formě peněţité nebo nepeněţité. Majetková akvizice můţe být uskutečněna jak na úrovni celého závodu (to znamená koupí aktiv a závazků), tak i jeho části. Výsledkem transakce je tedy sloučení koupeného závodu s majetkem kupujícího, nikoliv vytvoření ekonomické skupiny jako u akvizice kapitálu. Rozdíl mezi akvizicí kapitálu a majetku lze také spatřovat v tom, ţe kapitálová akvizice se realizuje na kapitálovém trhu, kdeţto majetková akvizice se realizuje přímým nákupem od společnosti prodávajícího. U majetkové akvizice se pořizuje soubor aktiv a závazků, který přebírá společnost kupujícího od společnosti prodávajícího, nikoliv dlouhodobý finanční majetek, jako tomu bylo u akvizice kapitálu. Akvizice majetku se uskutečňuje na základě smlouvy o koupi závodu, jejíţ úprava je obsaţena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), konkrétně v Části čtvrté, Hlavě II., Pododdílu 6 – Zvláštní ustanovení o koupi závodu. Tato úprava nahradila smlouvu o prodeji podniku obsaţenou v ustanovení § 476 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2175 odst. 1 NOZ uvádí, ţe: „Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží.“ Přičemţ je zde nově uvedena moţnost vyloučení jednotlivé poloţky z koupě, aniţ by tím celek ztratil vlastnost závodu a stále se bude jednat o koupi závodu. Dřívější obchodní zákoník poţadoval písemnou podobu tohoto smluvního vztahu, nová právní úprava tento poţadavek neobsahuje. Vychází se tedy z ustanovení § 559 NOZ, který říká, ţe kaţdý má právo si pro právní jednání zvolit libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Domnívám se však, ţe i přesto, ţe písemná forma není v NOZ přímo uvedena, pro zachování právní jistoty bude i nadále většina smluv o koupi závodu uzavírána v písemné podobě. 31

Na základě uzavření smlouvy o koupi závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dluţníkem dluhů, přičemţ přebírá jen ty dluhy, o kterých věděl, nebo je alespoň musel rozumně předpokládat. Povinností prodávajícího je bez zbytečného odkladu poskytnout informaci svým věřitelům a dluţníkům, jejichţ pohledávky a dluhy nabyl kupující koupí závodu, o tom, ţe závod prodal a také komu. Co se týče nabytí vlastnického práva ke koupenému závodu u kupujícího zapsaného ve veřejném rejstříku, dochází k nabytí vlastnického práva zveřejněním údaje, ţe doklad o koupi závodu byl uloţen do sbírky listin. U kupujícího nezapsaného do veřejného rejstříku dochází k nabytí vlastnického práva okamţikem účinnosti smlouvy. Definice dokladu o koupi závodu není v NOZ uvedena.

2.2

Fúze

Fúze spadají do kategorie právního spojování obchodních korporací. Základní právní zakotvení přeměn obchodních společností a druţstev lze nalézt v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, v platném znění (dále jen „ZoP“). V souladu s § 1 odst. 2 zákona č. 125/2008 Sb., se přeměnou obecně rozumí: „fúze společnosti nebo družstva, rozdělení společnosti nebo družstva, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.“ Fúze společností vedou k právnímu, ekonomickému a organizačnímu spojování obchodních závodů. Vzhledem k zaměření praktické části práce se zde nebudu zabývat rozdělením společností nebo druţstev ani změnou právní formy. Při těchto procesech alespoň jedna společnost zaniká bez likvidace a přechází spolu se svým majetkem a závazky na právního nástupce. Právním nástupcem můţe být společnost jiţ existující nebo nově vzniklá. Právní nástupce vydá společníkům zanikající společnosti podíly nebo akcie na svém základním kapitálu. Ke spojování společností můţe docházet z mnoha důvodů, ve stručnosti zde uvádím, ţe důvodem můţe být například snaha o rozšíření trhu, získání přístupu k novým technologiím, získání konkurenční výhody, dosaţení vyšší efektivnosti hospodaření, daňových úspor a optimalizace atd. Kdyţ bych to shrnula, musí zde platit, ţe hodnota nově vzniklého subjektu musí být vyšší neţ součet hodnot původních subjektů a zároveň musí pokrýt náklady daného procesu.32 Avšak nesmí dojít k vytvoření subjektu s tak dominantním postavením na trhu, kterým by došlo k narušení hospodářské soutěţe. Kompetentním orgánem je zde Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Problémy vyskytující se v souvislosti se spojováním společností jsou řazeny v oblasti financí k nejtěţším, a to nejen kvůli nesnadnému určení peněţních toků, ale také kvůli nejistotě vstupních údajů, tedy nákladů a výnosů transakce.33 Samotný proces fúze společností s sebou tedy přináší mnoho skrytých rizik, která mohou být příčinou neúspěšnosti fúze, proto je třeba před uskutečněním fúze 32

VOCHOZKA, M., MULAČ, P. a kol.: Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: GRADA, 2012. ISBN 978-80247-4372-1, str. 182 33 JINDŘICHOVSKÁ, I., BLAHA, S., Z.: Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. ISBN 807261-025-2, str. 231-232. 32

provést komplexní prověrku závodů. Skutečné dopady moţných rizik v procesu spojování obchodních korporací se však projeví aţ po uplynutí určité doby. Komplexní prověrce neboli hloubkové kontrole závodu se bude blíţe věnovat následující kapitola. K právnímu spojení obchodních korporací do jediné právnické (fyzické) osoby můţe docházet buď fúzí, nebo převodem jmění na společníka. Fúze můţe být realizována buď mezi českými subjekty (fyzickými či právnickými osobami) nebo můţe být účastníkem i zahraniční osoba. V takovém případě hovoříme o přeshraniční fúzi. Tento typ fúze bude představen blíţe v další části tohoto oddílu. Fúze se můţe uskutečnit dvojím způsobem: fúzí sloučením nebo splynutím. Základní rozdíl mezi těmito způsoby fúze je v tom, zda po fúzi pokračuje existence alespoň jedné ze zúčastněných společností, nebo jestli zúčastněné společnosti zcela zaniknou.

2.2.1 Fúze sloučením Při fúzi sloučením dochází k zániku společnosti nebo druţstva, případně i více společností a druţstev, přičemţ jmění zanikající společnosti je převedeno na nástupnickou společnost. 34 Zanikající společnost nebo druţstvo zaniká bez likvidace. Výsledkem této transakce je vytvoření většího ekonomického celku. Nástupnická společnost pokračuje i nadále, kdeţto zanikající společnost je zrušena. Společníci společnosti, která zaniká, se stanou společníky společnosti, která je jejich právním nástupcem. 35 Pokud není stanoveno jinak, obecně zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev vyţaduje, aby zanikající a nástupnické společnosti, které spolu fúzují, měly stejnou právní formu. Totéţ platí pro druţstva, která mohou fúzovat pouze s druţstvem. Avšak zákon také připouští moţnost fúzování mezi společnostmi s různými právními formami, coţ je ovšem omezeno tím, ţe mezi sebou mohou fúzovat buď jen osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), nebo jen kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost). Tyto procesy jsou v literatuře nazývány jako tzv. kříţové fúze. Kříţové fúze jsou v praxi realizovány poměrně často. Následující obrázek schematicky zobrazuje fúzi sloučením. Schéma 1 Fúze sloučením Obchodní korporace A

Pokračující obchodní korporace A

Obchodní korporace B - zaniká Pramen: Vlastní zpracování na základě § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev

Aby skutečně došlo k realizaci fúze sloučením, je nutné vypracovat projekt fúze. Projekt fúze představuje základní dokument fúze, který je zpracován statutárními orgány zúčastněných společností 34

§ 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev. SEDLÁČEK, J.: Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. ISBN 978-80-7380-5081, str. 63. 33 35

nebo druţstev a předkládán valné hromadě ke schválení. Statutární orgány v tomto dokumentu vysvětlují a zdůvodňují důsledky fúze. Projekt fúze vystupuje v podobě notářského zápisu a je nutné, aby jej podepsaly všechny osoby účastnící se přeměny. Za den vystavení projektu se povaţuje den, kdy projekt splňuje veškeré náleţitosti právního úkonu podle zákona o přeměnách obchodních společností a druţstev. Projekt fúze musí být uloţen do sbírky listin obchodního rejstříku a to alespoň měsíc před schválením valnou hromadou. Zároveň musí zúčastněná společnost provést uveřejnění oznámení o tom, ţe projekt fúze byl uloţen do sbírky listin a upozornit věřitele na jejich práva. Pojem rozhodný den fúze představuje podle ZoP den, od kterého je jednání zrušované společnosti nebo druţstva povaţováno z účetního pohledu za jednání uskutečněné na účet nástupnické společnosti nebo druţstva. Není moţné, aby rozhodný den fúze předcházel více neţ 12 měsíců den, ve kterém dojde k podání návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku. Nejpozdější den, za který lze povaţovat rozhodný den fúze, je den zápisu fúze do obchodního rejstříku. K rozhodnému dni je nástupnická společnost povinna sestavit zahajovací rozvahu.

2.2.2 Fúze splynutím Podstatou fúze splynutím je zánik obou zúčastněných společností nebo druţstev, případně více společností nebo druţstev, bez likvidace a vytvoření nové, nástupnické společnosti. Ta vystupuje pod novým názvem. Jmění původních společností přechází na právního nástupce. Právní postavení zakladatelů nástupnické společnosti nebo druţstva mají zrušované společnosti.36 Společníci společností, jeţ zanikly, se stanou společníky nově vytvořené společnosti. Obdobně jako u fúze sloučením i v tomto případě platí, ţe tento typ transakce mohou uskutečnit jen společnosti stejné právní formy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Současně je však stanovena moţnost fúze mezi kapitálovými společnostmi navzájem a osobními společnostmi navzájem. V souvislosti s fúzí splynutím je moţné se také setkat s označením konsolidace.37 Následující obrázek schematicky zobrazuje fúzi slynutím. Schéma 2 Fúze splynutím

Obchodní korporace A – zaniká (fúze splynutím)

Nová obchodní korporace C

Obchodní korporace B - zaniká Pramen: Vlastní zpracování na základě § 62 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev

I při tomto typu fúze musí být projekt fúze vloţen do sbírky listin obchodního rejstříku, musí být zveřejněno oznámení o tomto uloţení a věřitelé mají být upozorněni na svá práva. 36

DĚDIČ, J., ŠTENGLOVÁ, I., KŘÍŢ, R., ČECH, P.: Akciové společnosti. 7. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-404-9, str. 594. 37 Finance-management: Merger and acquisition [online]. © Copyright 2005-2012 Středoevropské centrum pro finance a management. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z WWW: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?X=Akvizice&IdPojPass=29. 34

Fúze splynutím nabývá právních účinků zápisem fúze do obchodního rejstříku. Tento zápis do obchodního rejstříku vede k zániku zrušovaných společností, k čemuţ dochází výmazem z obchodního rejstříku, a vzniku nové nástupnické společnosti. Výmaz i zápis do obchodního rejstříku musí být proveden v jeden den.

2.2.3 Přeshraniční fúze Přeshraniční fúze spadá do kategorie přeshraničních přeměn. Přeshraniční fúze je v § 180 ZoP definována jako: „fúze jedné nebo více českých společností nebo družstev s jednou zahraniční právnickou osobou, případně více zahraničními právnickými osobami, nebo mezi zahraničními právnickými osobami, pokud projekt fúze předpokládá, že nástupnická společnost bude mít sídlo na území České republiky.“ Přeshraniční fúze můţe být uskutečněna pouze mezi společnostmi s takovými právními formami, které mohou fúzovat podle vnitrostátního práva členských států. Sídlo nástupnické společnosti můţe být umístěno do libovolného členského státu. Toto neplatí, pokud by umístění sídla do daného členského státu bylo v rozporu s tamějšími právními předpisy. Vzhledem k harmonizování právních řádů jednotlivých členských států by se však tato situace neměla vyskytovat často. Také je důleţité zmínit, ţe ZoP se pouţije ve vztahu k českým osobám podílejícím se na přeshraniční fúzi, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak. I přeshraniční fúze se realizuje na základě projektu fúze. Projekt přeshraniční fúze musí být i zde schválen valnou hromadou nebo členskou schůzí české společnosti nebo druţstva účastnící se fúze. Také musí dojít ke schválení způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců nástupnické společnosti, o kterém musí být pořízen notářský zápis. Notář má také za úkol vydat tzv. osvědčení přeshraniční fúze. ZoP v § 59p vyţaduje, aby při přeshraniční fúzi byla vţdy vypracována zpráva o přeshraniční přeměně. Ta musí být vypracována vţdy samostatně za kaţdou zúčastněnou osobu. Specifickou náleţitostí zprávy o přeshraniční přeměně je uvedení pravděpodobných dopadů přeshraniční přeměny na společníky nebo členy a na zaměstnance, zvláště pak údaje o plánovaném propuštění zaměstnanců. Vzhledem k tomu, ţe při tomto typu transakce dochází ke střetu několika platných národních legislativ, je důleţitá transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES.38 Jelikoţ přeshraniční fúze představuje proces velmi časově i finančně náročný, cílem výše uvedené směrnice je snaha o sníţení těchto negativních dopadů na nejniţší moţnou úroveň. Odlišnosti v platných právních předpisech sice nejsou takového rozměru, aby zabránily realizaci přeshraniční fúze, ale mohou způsobit řadu nepříjemností a také zvýšit náklady fúze. Z výše uvedeného vyplývá, ţe přeshraniční fúze je právně a časově opravdu náročným procesem přinášejícím značné transakční náklady. Jako nejproblematičtější se zde jeví posouzení právních řádů 38

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o poţadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení. 35

příslušných států a jejich pouţití na konkrétní případ. Správná aplikace právních řádů je tedy nezbytnou součástí efektivního provedení této fúze.

2.2.4 Převod jmění na společníka Tuto transakci lze povaţovat za specifický druh fúze, jelikoţ v podstatě dochází ke sloučení dvou obchodních korporací. Při převodu jmění na společníka přechází jmění zanikající společnosti, jeţ zaniká bez likvidace, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jednoho přejímajícího společníka. Tento společník se stane právním nástupcem společnosti. Jinými slovy řečeno, společník absorbuje svou vlastní společnost a můţe pokračovat v její podnikatelské činnosti. Přeměnu v podobě převodu jmění na společníka zákon zakazuje v případě druţstev. Na následujícím obrázku je moţné schematicky vidět převod jmění na společníka. Schéma 3 Převod jmění na společníka

A je společníkem ve společnosti B

A je právním nástupcem společnosti B

Zanikající společnost B Pramen: Vlastní zpracování na základě § 337 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev

Přejímajícím společníkem můţe být právnická i fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm v České republice. Vyţaduje se však v § 340 ZoP, aby společník byl podnikatelem ke dni vyhotovení projektu převodu jmění i v době podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku. V souvislosti s převodem jmění na společníka je moţné v zákoně nalézt také termín přeshraniční převod jmění na společníka. Podstatou této transakce je buď zrušení české společnosti bez likvidace a převod jejího jmění na zahraniční osobu představující jediného přejímajícího společníka, nebo naopak zánik zahraniční právnické osoby bez likvidace a převod jejího jmění na českou osobu vystupující v pozici jediného přejímajícího společníka. Obdobně jako fúze sloučením nebo splynutím se i převod jmění na společníka realizuje pomocí projektu, v tomto případě, projektu převodu jmění. I zde přeměna nabývá právních účinků dnem zápisu o převodu jmění do obchodního rejstříku.

2.3

Vlastní proces akvizic a fúzí

Transakce akvizic a fúzí jsou uskutečňovány na základě rozhodnutí o výhodách, které jsou s konkrétní transakcí spojeny. Jedná se o procesy organizačních změn. Je důleţité, aby kaţdá transakce byla důkladně naplánovaná a měla jasně definované fáze. Jen to je základní podmínkou úspěšnosti transakce. V procesu akvizic a fúzí hraje nesmírně důleţitou roli rozhodný den transakce, jehoţ podstata byla vysvětlena výše, viz pododdíl 2.2.1 Fúze sloučením. Ke dni předcházejícímu rozhodný den jsou společnosti účastnící se dané transakce povinny sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a k rozhodnému dni jsou společnosti povinny sestavit zahajovací rozvahu nástupnické společnosti. Následující obrázek znázorňuje fáze procesu uskutečnění fúze či akvizice. 36

Obrázek 3 Fáze procesu uskutečnění fúze či akvizice

Pramen: JANIŠOVÁ D., KŘIVÁNEK, M.: Velká kniha o řízení firmy. 1. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 97880-2474- 337-0, str. 290. (upraveno autorkou)

Členění procesu akvizic a fúzí do fází není jednotně stanovené, takţe výše uvedený čtyřfázový proces není závazným rozdělením. V literatuře je moţné se setkat s různým počtem identifikovaných fází. Pro příklad autor Dytrt identifikuje tři fáze procesu těchto transakcí jako39: plánování akvizice, převzetí akvizičního subjektu, integrace akvírovaného závodu. Autoři Buono, Bowditch zase uvádějí aţ sedm fází vlastního procesu akvizic a fúzí40: fáze před spojením, plánování spojení (kombinace), oznámení spojení, počáteční fáze spojení, formální materiálně právní spojení, následky spojení a psychologické spojení. Rozčlenění procesu do fází slouţí ke snadnějšímu pochopení toho, co se děje při provádění určité transakce. Nyní blíţe charakterizuji jednotlivé fáze procesu. Na samém počátku přípravné fáze je nutné formulovat vizi. Ta by měla disponovat určitými náleţitostmi: měla by být jednoduchá, všem účastníkům transakce srozumitelná a motivující k maximálním výkonům. Současně se vize má také soustředit na společný cíl.41 Přípravná fáze se také zaměřuje na všeobecnou analýzu transakce. Je prováděno velké mnoţství analýz na strategické úrovni, například analýza prostředí, oboru a hlavně samotného závodu. Cílem analýz je identifikace nejvhodnějších kandidátů transakce. Volba kandidátů by měla být stanovena v souvislosti s přírůstkem hodnoty, kterou má konkrétní transakce přinést. Nejdůleţitější je posouzení synergického efektu, k jehoţ vzniku dochází spolupracováním zúčastněných stran. 39

DYTRT, Z.: Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2006. ISBN 80-247-1589-9, str. 73. BUONO, A., F., BOWDITCH, J., L.: The Human Side of Mergers and Acquisitions: Managing Collisions Between People, Cultures, and Organizations [online]. Wahington, D. C.: Beard Books, 2003 [cit. 2015-02-16]. ISBN 1-58798-176-9, str. 89. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=MqRPbirnnBcC&printsec=frontcover&dq=Buono+a+Bowditch&hl=cs&sa=X &ei=enngVJniO8f4UozBg4gD&ved=0CB8Q6AEwAA#v=onepage&q=Buono%20a%20Bowditch&f=false. (vlastní překlad) 41 MAŘÍK, M., DĚDIČ, J.: Akvizice a oceňování podniků. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. ISBN 80-7079-938-2, str. 21. 37 40

Vytvoření synergického efektu nemusí být vţdy jen pozitivní, ale také negativní. Příkladem negativní synergie můţe být, kdyţ následkem spolupráce jedna ze zúčastněných stran ztratí svou podstatnou pozici na trhu. Proto je nezbytná realizace pečlivé analýzy potenciálních synergických efektů pro jednotlivé kandidáty. Jen tak mohou být předem objektivně posouzeny kladné i záporné vlivy.42 Po identifikaci nejvhodnějších kandidátů transakce jsou vlastníci těchto kandidátů kontaktováni a je s nimi projednáván zájem o případnou transakci, mnohdy s vyuţitím třetího subjektu v podobě investora, auditorské společnosti, banky atd. Jednání mezi zúčastněnými stranami se z velké části týká hlavně cenových představ a také toho, jakým způsobem bude probíhat převod vlastnictví. Pokud dojde mezi stranami ke shodě v těchto otázkách, přistupuje se k samotnému uskutečnění transakce. V opačném případě je kontaktován další kandidát. Po uzavření smlouvy a převodu vlastnictví nastává proces sjednocení nebo spojení subjektů. Při tomto procesu je kladen důraz na tvorbu hodnoty, tedy vytváření synergických efektů. Dále je nezbytně důleţité, aby došlo k propojení v oblasti řízení, a to, co se týče vzájemné harmonizace a posouzení strategie obou zúčastněných stran. Stejně tak je důleţité propojení organizační struktury a slaďování řídicích

systémů

(informačních,

motivačních

systémů

atd.).

Cílem

tohoto

strategického

a organizačního sjednocování je snaha o nastolení jednotného řízení nástupnické společnosti. V procesu sjednocování, často také označovaného jako integrace, klíčovou úlohu sehrávají zaměstnanci. Zaměstnanci se musí při procesech akvizic a fúzí přizpůsobit novým pravidlům, neboť nástupnická společnost se orientuje na jiné cíle a plány. Orientace na jiné cíle a plány s sebou můţe přinášet změny pracovního místa, místa výkonu práce, pracovních nároků, změny v moţnostech kariérního růstu, změny v mzdových podmínkách atd. Aby mohlo dojít k úspěšnému sjednocení, je potřeba, aby zaměstnanci byli důkladně seznámeni s následky dané transakce. Vedení by se mělo snaţit o sblíţení zaměstnanců spojujících se subjektů, převáţně kvůli efektivnější spolupráci. Tyto předpoklady jsou nezbytné pro úspěšný průběh transakce na personální úrovni. Avšak v praxi to tak jednoduše nefunguje. V oblasti organizační a strategické integrace nemusí být jejich realizace úplně snadná. V oblasti personální integrace, zvláště jde-li o přeshraniční transakce, představují někdy odlišnosti v podnikových kulturách natolik závaţný problém, ţe nelze dospět k vzájemné shodě.

2.4

Příčiny neúspěchu a úspěchu transakcí

Úspěšnost fúze či akvizice většinou závisí na vlastním provedení transakce, tedy na organizaci a práci s lidskými zdroji. Literatura uvádí 70-80 % transakcí, které nedosáhnou cílů stanovených prostřednictvím fúze nebo akvizice.43 Je tedy evidentní, ţe kvalita přípravy představuje jeden z nejdůleţitějších faktorů úspěšnosti fúze či akvizice a nesmí být podceněn. Ovšem ani kvalita 42

DYTRT, Z.: Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2006. ISBN 80-247-1589-9, str. 74. JANIŠOVÁ D., KŘIVÁNEK, M.: Velká kniha o řízení firmy. 1. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-802474- 337-0, str. 291. 38 43

samotného procesu realizace nesmí být opomenuta. V některých případech nedojde k očekávaným výsledkům transakce i při kvalitní přípravě a realizaci kvůli existenci neovlivnitelného rizika. Zde budou přiblíţeny moţné faktory značně přispívající k úspěšnosti fúze, jak uvádějí ve své knize autoři Janišová a Křivánek44: V přípravné fázi je potřeba, aby byla jasně definovaná vize transakce, kvalitní strategie, implementační plán, pochopeny kulturní rozdíly a kompetence lidí. Ve fázi rozhodného dne transakce je důleţité, aby byli zaměstnanci seznámeni s transakcí, byla vyhlášena realistická pozitivní očekávání, do transakce byly zapojeny osoby mající s danou transakcí dostatečné zkušenosti a také nesmí být opomenuto vypracování plánu pro následující fázi transformace. Pro fázi transformace by měl být jasně určen směr vedoucí k očekávaným výsledkům, mělo by dojít k implementaci jasně definovaného modelu a neměla by chybět dostatečná přímá komunikace. Stav po fúzi by měl zahrnovat jasně definované cíle. V oblasti středního managementu by mělo dojít k přijetí změn, co se týče lidských zdrojů a také by měl být vytvořen vzdělávací plán podporující nové dovednosti. Na základě výše uvedeného lze zformulovat základní doporučení vedoucí k realizaci úspěšné transakce. V první řadě musí být definována nová vize a poslání. Potřeba správné formulace vize a poslání se zvyšuje s velikostí dané organizace. Nová vize musí představovat pro zúčastněné strany pozitivní motivaci. Také je důleţité stanovit si hlavní a jednoznačné priority, stejně jako stanovení způsobu rozhodování a rozdělení kompetencí. V procesu realizace fúzí a akvizic musí být kladen velký důraz na komunikaci. Ta představuje základní nástroj pro překonání případných obtíţí. Ţádná transakce se neobejde bez potíţí, proto by zúčastněné strany s určitými potíţemi počítat měly. Ty mohou vystupovat v podobě krátkodobého poklesu produktivity, motivace atd. Nezbytnou podmínkou úspěchu je také důkladné naplánování zdrojů a udrţení klíčových autorit v podobě manaţerů a dalších jiných odborníků, kteří musí být také pozitivně motivováni. V poslední řadě je potřeba zmínit, ţe prezentace prvních pozitivních výsledků také přispívá k úspěšnosti transakce. První kladné výsledky je dobré velmi zdůrazňovat, aby došlo k odstranění různých nepravd utvářejících se během transakce. Jak jiţ bylo v této práci několikrát zmíněno, neodmyslitelnou součástí procesu fúzí a akvizic je riziko. Mezi nejčastěji se vyskytující rizika v těchto procesech se řadí45:

44

JANIŠOVÁ D., KŘIVÁNEK, M.: Velká kniha o řízení firmy. 1. vyd. Praha: GRADA, 2013. ISBN 978-802474- 337-0, str. 291. 45 MEJSTŘÍK, M., TEPLÝ, P., MRAVEC, V.: Fúze & Akvizice [online]. Publikováno 12. 7. 2011 [cit. 2015-0210]. Dostupné z WWW: http://eeip.cz/download/110712_MA_konference_EEIP-IIR.pdf. 39

Cenové riziko, tedy neadekvátně stanovená kupní cena. Není jednoduché stanovit přiměřenou kupní cenu a mnohdy je zaplacená kupní cena příliš vysoká, na coţ se přijde aţ po nějaké době od uskutečnění transakce. Riziko informační asymetrie, které nese zpravidla kupující, protoţe je pravděpodobnější, ţe prodávající bude disponovat větším mnoţstvím relevantních informací o předmětu transakce neţ strana kupující. Jinými slovy, jde o riziko zatajení důleţitých skutečností. Riziko skryté daňové zátěţe vedoucí k postihům ze strany finančního úřadu. Riziko spojené s nepřehledností v majetkově právních vztazích. Riziko související s nesprávným ohodnocením či oceněním, coţ můţe vést k dosaţení výsledků odlišných od výsledků očekávaných. Riziko změny ekonomického prostředí, co se týče oblasti norem, regulací, zvýšení konkurence atd. Riziko rozdílnosti kultur společností povaţované za jedno z nejzávaţnějších rizik v procesu akvizic a fúzí, protoţe často můţe být neúspěch transakce způsoben nikoliv účetními, právními nebo technickými změnami, ale vnitřním nesouhlasem organizace. Zde hraje klíčovou roli oddělení lidských zdrojů a to jiţ od samého začátku. Úkolem oddělení lidských zdrojů je operativní podpora jiných oddělení při jejich činnostech. Také má na starosti integraci procesů i celé nové organizace. Integrační riziko46 pod tímto si lze představit vlastní integraci hodnotových aktivit (např. spojení činností v oblasti nákupu, vývoje atd.) a stejně tak integraci organizačních struktur a řídicích systémů. Rizika spojená s fúzemi a akvizicemi mohou být vhodně řízena prostřednictvím Due diligence, jemuţ bude podrobně věnována následující kapitola. Fúze a akvizice jsou jistě zajímavou problematikou, mnohdy i mediálně sledovanou, protoţe často jsou uskutečňovány mezi významnými a velkými společnostmi. Uskutečnění transakce můţe představovat rozhodování v oblasti pracovních příleţitostí, přesunů produkce mezi jednotlivými kraji či dokonce zeměmi. Nutné je však na fúze a akvizice pohlíţet jako na velmi riskantní projekty s často nejistým výsledkem. V praxi velká část realizovaných fúzí a akvizic nesplní zcela očekávání, kvůli kterým jsou prováděna. Výsledky transakcí zpravidla dosahují horších hodnot, neţ jaké byly původně stanovené (například v podobě niţšího zisku pro akcionáře, podstatně vyšších nákladů procesu apod.), předpokládané synergie nejsou dosaţeny, coţ můţe někdy končit aţ opětovným prodejem převzaté společnosti.

2.5

Situace akvizic a fúzí v ČR v roce 2013 a v polovině 2014

Kdyţ bych se ve stručnosti podívala na transakce fúzí a akvizic v České republice pro vytvoření představ o české transakční aktivitě, zjistila bych, ţe trh akvizic a fúzí si vede velmi dobře. 46

DYTRT, Z.: Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2006. ISBN 80-247-1589-9, str. 73. 40

Podle studie společnosti Ernst & Young bylo v roce 2013 dosaţeno nejlepšího výsledku za několik posledních let a to jak v případě akvizic, tak i fúzí. V číselném vyjádření počet realizovaných transakcí v roce 2013 dosáhl počtu 233, coţ je o 73 transakcí více neţ v předešlém roce 2012.47 Mimořádně dobrý výsledek lze přisuzovat dvěma významným transakcím – prodeji Telefónica ČR české skupině PPF a NET4GAS německo-kanadskému konsorciu. Transakce představovaly 51 % hodnoty všech realizovaných transakcí. Studie uvádí, ţe čeští investoři upřednostňují transakce realizované v tuzemsku. Podíl zahraničních akvizic v roce 2013 byl 18 %, přičemţ se jednalo z velké části o transakce realizované v sousedních státech.

48

Transakce uskutečněné zahraničními investory

v tuzemsku zůstaly ve srovnání s předešlým rokem beze změny. Zájem zahraničních investorů byl nejvíce soustředěn na sektor výroby a realit. Následující graf znázorňuje procentní vyjádření podílu zahraničních a tuzemských investic za rok 2013. Graf 1 Podíl zahraničních a tuzemských transakcí 2013 Investice do zahraničí

Investice ze zahraničí

Tuzemské transakce

18% 56%

26%

Pramen: Ernst & Young: M&A Barometr 2013 Česká republika [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/files/PRESS%20RELEASE/EY/M&A%20Barometer%202013%20CZ_final.pdf. (upraveno autorkou)

V první polovině roku 2014 podle studie společnosti Ernst & Young dosáhla Česká republika v souvislosti s realizací akvizic a fúzí nejlepšího výsledku od recese v roce 2009 se 111 uskutečněnými transakcemi. Z toho 21 transakcí činily investice do zahraničí a investice ze zahraničí činily 46 transakcí, coţ představuje nárůst oproti první polovině předešlého roku (ty činily 26 uskutečněných transakcí). Největší transakcí se stala akvizice GSG GROUP společnosti Materali a.s. ze skupiny CPI Radovana Vítka. Uvedená transakce představovala bez mála 40 % hodnoty všech uskutečněných transakcí. Příčinou tuzemské transakční aktivity je růst celého středoevropského regionu a zvýšený zájem investorů o oblast nemovitých věcí a sluţeb.49 V České republice tedy jiţ 47

Ernst & Young: M&A Barometr 2013 Česká republika [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/files/PRESS%20RELEASE/EY/M&A%20Barometer%202013%20CZ_final.pdf. 48 MACHKOVÁ, H.: Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe. 4. vyd. Praha: GRADA, 2015. ISBN 978-80-247-5366-9, str. 82. 49 Ernst & Young: EY M&A Barometr: V první polovině roku 2014 se v České republice realizovaly na trhu fúzí a akvizic obchody v hodnotě více než 4 miliard dolarů [online]. Publikováno 15. 10. 2014 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2014_EY-MA-Barometr-V-prvnipolovine-roku-2014-se-v-Ceske-republice-realizovaly-na-trhu-fuzi-a-akvizic-obchody. 41

několikátý rok v řadě převaţuje růstový trend. Na následujícím grafu je zobrazen procentní podíl zahraničních a tuzemských investic v první polovině roku 2014. Graf 2 Podíl zahraničních a tuzemských transakcí první polovina 2014 Investice do zahraničí

Investice ze zahraničí

Tuzemské transakce

19%

40%

41%

Pramen: Ernst & Young: M&A barometr H1 2014 Česká republika [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/MA_Barometr_CZ_podzim_2014/$FILE/MA_Barometer_Czech_ Rep_final.pdf. (upraveno autorkou)

Kdyţ bych porovnala první polovinu roku 2013 a 2014, první polovina roku 2014 byla co do počtu uskutečněných transakcí v absolutním vyjádření o 12 uskutečněných transakcí lepší (z 99 vzrostly na 111), coţ také představuje meziroční nárůst o přibliţně 12 %. Zahraniční investice českých investorů meziročně vzrostly mezi první polovinou roku 2013 a 2014 o 24 % ze 17 uskutečněných transakcí na 21. Investice zahraničních investorů v tuzemsku významně vzrostly a to o 77 % z 26 uskutečněných transakcí na 46. Tuzemské transakce však meziročně poklesly o přibliţně 22 % z 56 uskutečněných transakcí na 44. Následující grafické znázornění zobrazuje procentní porovnání podílů zahraničních a domácích transakcí v první polovině roku 2013 a 2014. Graf 3 Porovnání podílů zahraničních a domácích transakcí v první polovině 2013 a 2014 57%

60% 50%

41%

40% 30% 20%

40%

26%

1. pol. 2013

17% 19%

1.pol.2014

10% 0% Investice do zahraničí

Investice ze zahraničí

Tuzemské transakce

Pramen: Vlastní zpracování na základě tiskové zprávy Ernst &Young dostupné z WWW: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2013_V-Ceske-republice-vzrostl-v-prvni-polovine-rokupocet-nakupu-a-prodeju a Barometru M&A za první polovinu roku 2014 dostupného z WWW: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/MA_Barometr_CZ_podzim_2014/$FILE/MA_Barometer_Czech_ Rep_final.pdf.

42

Vzhledem k výrazně lepší situaci na trhu dochází ke zvyšování transakční aktivity. Zájem tuzemských společností o realizaci určité transakce je bez mála třikrát vyšší, neţ tomu bylo dříve. Dosud převaţovalo uskutečňování akvizic a fúzí spíše velkých rozměrů. Do budoucna se však předpokládá uskutečňování transakcí spíše středně velkých v souvislosti s rozšiřováním podnikatelských aktivit.

43

44

3 DUE DILIGENCE Due diligence (dále jen „DD“) je pojem objevující se v souvislosti se značným rozvojem podnikových kombinací, jehoţ význam se rok od roku zvyšuje. Doslovný překlad due diligence znamená „náleţitá péče“ nebo „pozornost.“ V praxi se však toto spojení zpravidla nepřekládá. Původ označení due diligence lze nalézt v americkém právu a obchodní praxi při uzavírání obchodních smluv. Význam due diligence je chápán jinak v USA a jinak v evropských zemích. Zatímco v USA je termín chápán jako obvyklá péče v obchodním styku mezi závody, v evropských zemích se due diligence rozumí komplexní audit, tedy hloubková kontrola nebo prověrka závodu.50 Due diligence sleduje celkové prověření subjektu, aby byla poskytnuta jistota zúčastněným stranám. Slouţí tedy jako nástroj obrany před zbytečnými ztrátami nebo poškozením jedné ze stran. Jednotnou definici due diligence nelze nalézt. Definice due diligence můţe znít přibliţně takto: „jedná se o proces zjišťování a vyšetřování prováděné případným kupujícím pro utvrzení se v tom, že kupuje to, co si myslí, že kupuje“.51Jde tedy o jakési smluvní zajištění, díky kterému je kupující seznámen se všemi skutečnostmi týkající se předmětu transakce. Důvody pro vypracování due diligence lze shrnout do několika bodů. Due diligence slouţí k52: odhalení vnějších rizik závodu, odhalení slabých míst a nedostatků závodu, zajištění transparentnosti závodu, identifikaci potenciálu závodu, zajištění bezpečnosti transakce, zjištění strategie závodu, přizpůsobení kupní ceny výše zjištěným skutečnostem. Jako hlavní cíl pouţití due diligence se uvádí snížení potenciálních rizik souvisejících s danou transakcí, coţ můţe být rozhodující pro úspěšnost transakce. Due diligence je tedy nástrojem řízení rizika. Pomáhá odhalit skryté hrozby, čímţ umoţňuje zúčastněným stranám správně se rozhodnout, zda je realizace konkrétní transakce výhodná či nikoliv. Musí identifikovat a kvantifikovat případná rizika, moţnosti jejich sníţení a dále také uvaţovat synergické efekty spojené s danou transakcí. Základním bodem due diligence je podrobná analýza toho, čím se cílová společnost skutečně zabývá. Jen tak mohou být odhalena skutečná rizika podnikání a určeno, zda mohou být redukována a jakým způsobem. Z pohledu kupujícího due diligence plní funkci informační, funkci základu pro správné rozhodnutí a funkci doporučení. 50

Management mania: Due Diligence [online]. Aktualizováno 2. 1. 2012. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW: https://managementmania.com/cs/due-diligence. 51 HOWSON, P.: Due Diligence: The Critical Stage in Mergers and Acquisitions [online]. 1. vyd. Aldershot, Hants, England ; Burlington, VT: Gower Publishing, 2003 [cit. 2015-02-18]. ISBN 0-566-08524-0, str. 4. Dostupné z WWW: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/detail.action?docID=10046808. (vlastní překlad) 52 KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179529-1, str. 259-260. 45

Rizik vyskytujících se v souvislosti s danou transakcí můţe být celá řada od ekonomických, přes politické, aţ po právní nebo daňová rizika. Autor Dvořáček a kolektiv k nejvýznamnějším rizikům v této souvislosti řadí53: ztráta vlastnictví, riziko vytváření podnikových ztrát, včetně nehmotných aktiv (např. pověst závodu), u akvizice riziko, ţe závod bude koupen za nepřiměřeně vyšší cenu, riziko moţných právních sporů a jejich negativních důsledků, riziko podnikových konfliktů se zaměstnanci, riziko ztráty duševního vlastnictví, riziko nekalých praktik ze strany konkurence aj. Z výše uvedeného lze vyvodit, ţe středem zájmu kupujícího bude spíše závod disponující silnou pozicí na trhu a organizační strukturou, bez soudních sporů, s finančními výkazy ověřenými auditorem a se stabilní úrovní zaměstnanců. Naopak varovným signálem pro kupujícího by měl být prodejce, který nesděluje nebo nezveřejňuje důleţité informace a skutečnosti, například nesdělí kupujícímu důvod prodeje, neumoţní kupujícímu přístup k pracovněprávním smlouvám, smlouvám s dodavateli, účetním závěrkám, různým povolením nebo licencím. Také je třeba mít se na pozoru před prodávajícím, který nechce kupujícímu poskytnout potřebný čas na provedení due diligence, chce tedy uzavřít smlouvu, co moţná nejrychleji, nebo je zapojen do soudních sporů či disponuje spornou úvěrovou historií apod. Due diligence se dělí podle zkoumané oblasti nebo podle role klienta. Členění podle role klienta zahrnuje due diligence pro prodávajícího (vendor’s due diligence), due diligence pro kupujícího (seller’s due diligence) a pro financující banku. Due diligence v závislosti na zkoumané oblasti existuje několik typů. Jednotlivé typy due diligence budou rozebrány v pozdější části této kapitoly. Podrobný rozbor bude věnován hlavně finanční, právní a daňové due diligence v návaznosti na praktickou část této práce. Zvolený typ a rozsah provedení due diligence se liší případ od případu, závisí především na přístupnosti informací, na omezeném nebo naopak volném přístupu k cílovému závodu a jeho vedení.

3.1

Průběh due diligence

Časový horizont vlastního procesu due diligence závisí na mnoha faktorech ovlivňujících konkrétní transakci. Mezi tyto faktory patří například: rozsah, struktura transakce (zda se jedná o fúzi, akvizici atd.), sloţitost transakce (zda jde o koupi celého závodu nebo jen podílu atd.), odvětví, dosavadní znalosti kupujícího o cílovém závodu, význam uskutečnění transakce pro kupujícího a také nepochybně způsob financování celé transakce a další. V závislosti na výše zmíněných faktorech

53

DVOŘÁČEK J., a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-596-2, str. 17. 46

se zpravidla časový horizont due diligence pohybuje v rozmezí několika týdnů aţ let. Proces due diligence lze rozfázovat následujícím způsobem: 1) Přípravná fáze due diligence (Preliminary due diligence), 2) Due diligence, 3) Transakční due diligence (Transactional due diligence).

3.1.1 Přípravná fáze due diligence K přípravné fázi due diligence neodmyslitelně patří vytvoření pracovních týmů, neboť due diligence se zabývá širokým spektrem oblastí. Z toho důvodu je potřeba, aby se jednotlivé týmy soustředily na určitou zkoumanou oblast cílové společnosti. Velikost pracovních týmů se stanovuje v závislosti na konkrétní transakci. Zpravidla se však skládá nejméně ze dvou týmů. Jeden tým se zaměřuje na finanční a komerční oblast a druhý na právní oblast. Do popředí due diligence je postaven koordinátor celého procesu, který due diligence řídí. Stejně to funguje i na straně závodu, do jehoţ čela je stanoven odpovědný zástupce. Ten je k dispozici týmům due diligence pro zodpovězení otázek a také vystupuje v pozici koordinátora.

54

Dále se v této fázi prozkoumávají

veřejně přístupné finanční výkazy.

3.1.2 Due diligence Tato fáze se vyznačuje sběrem a vyhodnocením podstatných dat a celou řadou konaných jednání. Tento sběr informací připravuje půdu pro další fáze procesu due diligence. Kupující formuluje své informační poţadavky vztahující se k předmětu transakce prostřednictvím tzv. Checklistu, coţ je v podstatě seznam nejrůznějších podkladů, dokumentů, výkazů apod., které jsou nezbytné k prověření cílového subjektu. Úkolem prodávajícího je v této souvislosti poţadované podklady připravit a shromáţdit do tzv. data roomu. Přístupnost osob do data roomu je otázkou dohody mezi kupujícím a prodávajícím. V praxi to bývá obvykle vyřešeno prostřednictvím dohody o mlčenlivosti. Data room můţe existovat ve fyzické nebo virtuální formě. Fyzickým data roomem se rozumí místnost plná dokumentů a podkladů v papírové podobě. Virtuální data room znamená, ţe oprávněné osoby mají přístup k podkladům prostřednictvím online informačního zdroje po zadání přiděleného hesla, kde jsou veškerá data nahrána.55 Po práci v data roomu následuje ověřování, zda informace takto získané korespondují se skutečností. Nastává fyzická prověrka závodu a řízené rozhovory s managementem a zaměstnanci cílového závodu. Fáze due diligence je zakončena vypracováním zprávy due diligence. Ta musí být zaloţena na opravdových skutečnostech a musí se odvolávat na platné právní normy. Zpráva due diligence obsahuje identifikaci konkrétního závodu včetně jeho 54

DVOŘÁČEK J., a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-596-2, str. 26. 55 TSENG, A, J.: Mergers and Acquisitions: Financial Due Diligence [online]. Amida & Arthur, 2014 [cit. 2015-02-20]. ISBN 978-14-9035-148-3, str. 5. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=Y7RhBQAAQBAJ&pg=PA5&dq=dataroom&hl=cs&sa=X&ei=HE7nVOajK YbxUuOvgpgI&ved=0CGwQ6AEwCQ#v=onepage&q=dataroom&f=false. (vlastní překlad) 47

zaměření, činnosti, odvětví a profil managementu. Dále také seznam podkladů předloţených k analýze, z nichţ je zpracováno vyhodnocení rizik s navrţením jejich řešení. Zpráva také zahrnuje ostatní významná zjištění odhalená během procesu due diligence. Výstupem zprávy due diligence můţe být formulace doporučení o výhodnosti uskutečnění transakce. Vyjadřuje tedy míru realizovatelnosti cílů, které jsou pro určitou transakci formulovány. Někdy je dokonce výstupem zprávy due diligence nemoţnost provedení transakce v konkrétně předloţené podobě. Tyto překáţky v uskutečnění transakce jsou nazvány tzv. deal breaker. Cílem zprávy due diligence není zdůraznění toho, co je v daném závodě dobře, ale právě naopak znázornění toho, co je špatně. Pro zajímavost uvádím, ţe výstupem zprávy due diligence mohou být také podstatné informace o společnosti, tzv. need to know nebo doplňující informace o společnosti, tzv. nice to have.

3.1.3 Transakční due diligence V této fázi dochází k integraci cílového závodu a k provádění kontrol v souvislosti se splněním smluv. Také je v této fázi charakteristická postupná harmonizace rozdílných kultur mezi závody.

3.2

Finanční due diligence

Většina transakcí se neobejde bez provedení finanční due diligence. Finanční due diligence spolu s právní due diligence tvoří základ v prověřování cílového subjektu. Pro finanční DD je moţné se v literatuře někdy také setkat s označením účetní due diligence. Finanční DD se zabývá důkladným přezkoumáním v oblasti účetnictví a financí cílové společnosti. Posuzuje finanční zdraví společnosti a správnost vedení účetnictví v souladu s platnými právními normami. Finanční DD tedy představuje komplexní finanční analýzu subjektu. Blíţe specifikováno finanční DD se soustřeďuje hlavně na56: prověření správnosti účetních metod a postupů, provedení finanční analýzy, zhodnocení spolehlivosti kalkulací, rozpočtů a přijatých předpokladů, analýzu pracovního kapitálu, rozbor ukazatele EBITDA57, prozkoumání existujících smluvních vztahů a příslušných ekonomických dopadů, identifikaci potenciálních daňových rizik a doporučení jejich řešení. Na vypracování finanční DD si můţe kupující najmout celou řadu poradenských společností. Avšak je zde nesmírně důleţité uvést, ţe ať je jiţ finanční DD realizována auditorem nebo jiným ekonomickým subjektem, nesmí být pojmy finanční due diligence a audit povaţovány za totéţ. Finanční DD znamená pouze sběr informací finančního charakteru napomáhající kupujícímu učinit správné

56

Psaudit: Due diligence [online]. © 2014 | PS Audit s.r.o. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z WWW: http://psaudit.cz/due-diligence/. 57 EBITDA je zisk před odečtením odpisů, úroků a zdaněním představující provozní výkonnost společnosti. 48

rozhodnutí, nikoliv jejich ověřování.58 Rozdíly mezi auditem a finanční DD jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 2 Rozdíly mezi auditem a finanční due diligence

Oblast

Audit

Finanční due diligence

Cíl

Ověřit správnost výsledků účetních výkazů

Prozkoumat slabiny a projednávání klíčových otázek

Minulost

Minulost a budoucnost

Nezávislé číselné ověření

Pochopení toho proč jsou výsledky, jaké jsou

pro poskytnutí jistoty historických finančních informací

Zaměření se na klíčové faktory závodu

Definovaný zákonem a nařízeními

Často omezený jen na klíčové otázky – dle smlouvy

Přístup

Neomezený

Můţe být omezen

Důkazy

Testy věcné správnosti, kontrolní testy

Zaloţené na řízených rozhovorech

Zjistit rizika

Zaměření

Rámec

Pramen: HOWSON, P.: Due Diligence: The Critical Stage in Mergers and Acquisitions [online]. 1. vyd. Aldershot, Hants, England; Burlington, VT: Gower Publishing, 2003 [cit. 2015-02-22]. ISBN 0-566-08524-0, str. 49. Dostupné z WWW: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/detail.action?docID=10046808. (upraveno autorkou)

V rámci finanční DD jsou prozkoumávány a posuzovány finanční výkazy účetní závěrky společnosti (rozvaha, výsledovka, případně i výkaz cash flow, příloha k účetní závěrce), výroční zprávy a také je prováděna finanční analýza společnosti. U prověřování rozvahy, která zahrnuje majetkovou a finanční strukturu společnosti, musí tým finanční DD prozkoumat správnost zachycení jednotlivých poloţek. U dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „DHM“) je potřeba posoudit, zda stanovená účetní hodnota odpovídá skutečnému opotřebení majetku. Tým finanční DD by měl mít k dispozici doklady o pořizovacích cenách majetku a stanovený odpisový plán kvůli prokazatelnosti hodnoty odpisů. V případě DHM v podobě nemovitých věcí musí být posouzeno, zda je stávající ocenění v souladu s trţní hodnotou, zda je vlastníkem skutečně prodávající, k jakým účelům jsou nemovité věci vyuţívány a jakým pojištěním jsou zabezpečeny. U dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen „DNM“) se musí prověřit odpisový plán, hodnota jednotlivých poloţek DNM včetně způsobu jejich výpočtu. V případě krátkodobého majetku se u poloţky zásob musí prověřit zejména uskutečňování pravidelných fyzických kontrol – inventarizace, dodavatelsko-odběratelské vztahy, pořizovací ceny, dosaţená marţe a také způsob tvorby a výše opravných poloţek k zásobám. U pohledávek se sleduje, zda všechny vydané faktury jsou zaloţeny na opravdu uskutečněných hospodářských operacích, dále 58

GREGOROVÁ, Š., HORÁKOVÁ D., HOLEČEK J., STRUŢINSKÝ R.: Due diligence – právní, daňový a finanční pohled [online]. Daně a právo v praxi 2011, č. 12. Publikováno 1. 12. 2011 [cit. 2015-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d36147v45859-due-diligence-pravnidanovy-a-financni-pohled/. 49

je sledována obrátkovost pohledávek, způsob tvorby a výše opravných poloţek, také jsou sledovány stanovené obchodní podmínky. Monitorováno je také členění pohledávek například podle časového hlediska na krátkodobé a dlouhodobé a podle cílového subjektu na tuzemské a zahraniční. Tým finanční DD musí také posoudit rizikovost pohledávek a jejich zajištění. U krátkodobého finančního majetku se vyţaduje náleţitá kontrola v oblasti hotovosti a běţných účtů. Je tomu tak zvláště pro posouzení, zda společnost drţí optimální výši hotovostních peněţních prostředků a zda je či není k běţnému účtu sjednán kontokorentní účet. V rámci provádění finanční DD se u vlastního kapitálu posuzuje hlavně to, jakou vykazuje hodnotu. Například jestli nevykazuje zápornou hodnotu následkem kumulované ztráty. V případě existence rozhodnutí valné hromady o vlastním kapitálu za jednotlivá účetní období se posuzuje správnost jejich zachycení i v účetnictví. Důleţité je také zaměření se na vyplacení dividend, coţ bývá obvykle uskutečňováno prodávajícím před samotným prodejem závodu, přičemţ tato skutečnost musí být ve zprávě due diligence zachycena. Také je důleţité ověření toho, zda hodnota základního kapitálu odpovídá záznamu v obchodním rejstříku.59 Co se týče cizího kapitálu, u rezerv je prověřováno, k jakému účelu se tvoří, způsob jejich tvorby a rozpouštění. U závazků, rovněţ jako u pohledávek, se prověřují závazky v členění podle časového hlediska a také v členění podle toho, o jaký typ závazku se jedná. Posuzují se nastavené platební podmínky, průměrné i skutečné období splatnosti včetně moţných dopadů včasného neuhrazení závazku. U bankovních úvěrů a finančních výpomocí musí tým finanční DD prověřit, jaké úvěry a výpomoci společnost čerpá, za jakým účelem byly sjednány, v jaké výši a za jakých podmínek. Na základě konkrétně dohodnutých podmínek (zejména co se týče úrokové sazby a splácení) lze vyvodit vzájemný vztah mezi bankou či nebankovním subjektem a společností. Toto zjištění je pro kupujícího podstatné, aby si mohl udělat představu o případném budoucím čerpání bankovního úvěru nebo finanční výpomoci. V rámci finanční DD je také nesmírně důleţité věnovat pozornost i poloţkám, které nejsou zahrnuty v rozvaze, ale mohou významně ovlivnit rozhodnutí kupujícího. Jedná se například o finanční nebo operativní leasing, poloţky v podobě sankčních úroků, poplatků za prodlení, dále jde o podmíněné směnečné pohledávky, pojistná plnění, ručení, zástavy majetku třetích osob, poskytnutí různých slev. Také se jedná o poloţky vztahující se k budoucnosti v podobě nájemného, obdrţení úhrady za sluţby atd.60 Tým finanční DD musí stanovit výši těchto mimobilančních poloţek a upozornit na jejich existenci potenciálního kupujícího.

59

DVOŘÁČEK J., a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-596-2, str. 38. 60 POLÁČEK, B., ATTL, J.: Posudek znalce a podnik. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-503-8, str. 152. 50

Další finanční výkaz, který je zkoumán týmem finanční DD, je výkaz zisku a ztráty. U něj se posuzuje hlavně zisk včetně způsobu jeho dosaţení a identifikují se významné odchylky v oblasti nákladů a výnosů včetně jejich vysvětlení. U výsledovky sestavené podle účelového členění je pozornost zaměřována zvláště na rozbor ukazatele EBITDA. V případě výkazu zisku a ztrát sestaveného podle druhového členění je pozornost věnována věcnému souladu nákladů období s výnosy. Je nutné, aby se v rámci finanční DD prověřilo, zda ušetření nákladů zvyšujících zisk nebude časem provázeno negativními vlivy, například co se týče zanedbané údrţby nebo modernizace, zanedbání vzdělávání personálu, opomíjení reklamy atd. Stejně tak musí být posouzeno, jestli k navyšování zisku nedochází prostřednictvím dodávek nesolventním odběratelům. Tato situace sice navyšuje zisk o vzniklé výnosy, ale také je provázena niţším příjmem peněţních prostředků.61 Ke všem nákladům a výnosům zachyceným ve výsledovce musí být doloţeny veškeré podklady a dokumenty, které potvrzují vznik daného výnosu nebo nákladu. Pokud se v rámci finanční DD vyţaduje také prověření výkazu o peněţních tocích (výkazu cash flow), toto prověření se zaměřuje na analýzu peněţních toků a jejich vývoj v čase, posouzení investičních výdajů a posouzení schopnosti společnosti v oblasti vyplácení dividend. Výše uvedené prověřované finanční výkazy zachycovaly vývoj společnosti v minulých obdobích. Naproti tomu rozpočty62 představují peněţně vyjádřené údaje související s budoucností a jedná se o výkazy manaţerského účetnictví. Prováděná finanční DD musí zahrnovat prověření rozpočtů, neboť umoţňují lepší pochopení vývoje společnosti v oblasti financí a kvality managementu, co se týče správnosti jeho rozhodování ohledně směřování k dosaţení naplánovaných cílů. Všechny výše uvedené finanční a manaţerské výkazy vyţadují důsledné prověření. Stejně tak je vyţadováno pečlivé provedení finanční analýzy v rámci finanční DD. Správné posouzení výkazů a provedení finanční analýzy je nezbytné pro stanovení adekvátní kupní ceny transakce.

3.3

Právní due diligence

Proces právní DD lze definovat, jak uvádí autor Sádovský, jako: „systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů, v oblasti informací o právním stavu, činnostech a událostech daného subjektu, s cílem zjistit stupeň souladu mezi získanými informacemi a právním prostředím.“63 Právní DD se tedy soustřeďuje na to, zda jsou aktivity společnosti ve shodě s příslušnou legislativou. Tým právní DD se zaměřuje na identifikaci potenciálních rizik, která pramení převáţně z nedodrţování či nerespektování platné legislativy. Výsledek právní DD by měl přinést věrný obraz

61

DVOŘÁČEK J., a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-596-2, str. 41. 62 HRADECKÝ, M., LANČA, J., ŠIŠKA, L.: Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: GRADA, 2008. ISBN 97880-2472-471-3, str. 126. 63 SÁDOVSKÝ, S.: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. 1. vyd. Ostrava Key Publishing, 2009. ISBN 978-80-7418-007-1, str. 30. 51

opravdových právních vztahů v cílové společnosti. Pozornost právní DD je věnována zejména následujícím oblastem64: korporátní struktura, obchodní agenda, pracovněprávní záleţitosti, právní spory, průmyslová a autorská práva.

3.3.1

Korporátní struktura

Pro tuto oblast je typické zkoumání především postupu zaloţení společnosti, tedy zakladatelské nebo společenské smlouvy v závislosti na konkrétním typu právní formy společnosti. V souvislosti se zakladatelskou smlouvou se posuzuje aktuální znění stanov a rovněţ současných vnitřních předpisů společnosti. Dále se zkoumá organizace společnosti s ohledem na majetkové účasti v jiných společnostech včetně spřízněných osob, aktuální výpis z obchodního rejstříku, zápisy z jednání valných hromad. Posuzovány jsou také obchodní podíly včetně zástavních a předkupních práv k obchodním podílům, převody obchodních podílů na stávající společníky a případně také obchodní podíly v dceřiných společnostech. V této oblasti je týmem právní DD prověřována i vlastnická struktura společnosti (upsaný základní kapitál včetně jeho splacení, forma vkladů, aktuální výše základního kapitálu, půjčky přijaté od společníků, poskytnuté společníkům, půjčky poskytnuté nebo přijaté od spřízněných osob). Případně mohou být posuzovány ještě další související podklady.

3.3.2

Obchodní agenda

Oblast obchodní agendy představuje oblast zkoumání velkého mnoţství nejrůznějších podkladů a aktivit. Stěţejní část této oblasti tvoří posuzování informací o nemovitých věcech, kdy je pozornost soustředěna převáţně na nájemní smlouvy, nabytí vlastnických práv k nemovitým věcem a zástavní práva a věcná břemena. Informace o nemovitých věcech se prověřují v souvislosti s aktuálními výpisy z katastru nemovitostí. Kontrolují se i stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Prověřována jsou rovněţ moţná omezení plynoucí z památkové péče.65 Oblast obchodní agendy se zaměřuje také na podnikatelskou činnost společnosti. V souvislosti s tím tým právní DD kontroluje výpis ze ţivnostenského rejstříku. Do oblasti obchodní agendy spadá také problematika obchodního majetku. Tým právní DD musí prověřit

veškeré

uskutečněné

objednávky

a

vydané

faktury

z pohledu

uzavírání

smluv

v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Dále je jejich úkolem posouzení toho, zda jsou 64

SÁDOVSKÝ, S.: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. ISBN 978-80-7418-007-1, str. 31-35. 65 GREGOROVÁ, Š., HORÁKOVÁ D., HOLEČEK J., STRUŢINSKÝ R: Due diligence – právní, daňový a finanční pohled [online]. Daně a právo v praxi. 2011, č. 12. Publikováno 1. 12. 2011 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d36147v45859-due-diligence-pravnidanovy-a-financni-pohled/. 52

všeobecné obchodní podmínky nastaveny v souladu s platnými právními předpisy, rovněţ posouzení záruk společnosti a odpovědnosti společnosti za vady. Prověřeny musí být také další významné smluvní vztahy z hlediska práv a povinností z nich vyplývajících včetně případných sankcí, pokut a zajištění.

3.3.3

Pracovněprávní záležitosti

Této oblasti právní DD by měla být věnována zvlášť velká pozornost, vzhledem k tomu, ţe pracovněprávní vztahy mohou skrývat celou řadu rizik.66 Mělo by dojít k posouzení stavu pracovních smluv jednotlivých zaměstnanců, případně dalších souvisejících dokumentů (kolektivní smlouva). Jedná se tedy o celkové prověření informací o zaměstnancích včetně prověření existujících i případných pracovněprávních sporů.

3.3.4

Právní spory

Zkoumání existujících i potenciálních právních sporů je neodmyslitelnou částí právní DD, neboť zjištění z této oblasti mohou výrazně ovlivnit rozhodnutí kupujícího a finální kupní cenu cílové společnosti. Zde se prověřují právní spory cílové společnosti a to jak z pohledu, kdy cílová společnost vystupuje v pozici ţalobce, tak z pohledu, kdy společnost vystupuje v pozici ţalované osoby. Tým právní DD musí posoudit, v jaké fázi se jednotlivé právní spory nalézají. Právní spory mohou zahrnovat širokou škálu soudních řízení.

3.3.5

Průmyslová a autorská práva

Tým právní DD se v oblasti průmyslových a autorských práv soustřeďuje hlavně na dokumenty a podklady související s ochrannými známkami, know how, licenčními smlouvami, autorskými právy, případně právy obdobné povahy, průmyslovými uţitnými vzory, softwarem, různými patenty aj. V rámci poskytnutých dokumentů a podkladů se zkoumá registrace, rozsah a délka trvání výše uvedených aktiv. V rámci právní DD jsou zkoumány a posuzovány další problematické oblasti, nespadající do výše zmíněných pěti skupin. Jedná se především o smlouvy pojistné a ochranu ţivotního prostředí. V oblasti ochrany ţivotní prostředí tým právní DD prověřuje, zda případný výskyt nebezpečných odpadních látek, způsob jejich zpracování, uskladnění a likvidace je v souladu s příslušnými právními normami. Co se týče významu právní DD v našich podmínkách, její význam se výrazně zvýšil v souvislosti se změnou základních právních předpisů zásadně měnících právní podmínky podnikání, konkrétně se jedná o NOZ a ZOK platné od 1. 1. 2014. Vzhledem k tomu, ţe sjednocení výkladu nových právních předpisů vyţaduje delší časové období, je třeba počítat s vyšší právní nejistotou. K eliminaci 66

SÁDOVSKÝ, S.: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. ISBN 978-80-7418-007-1, str. 35. 53

nebo alespoň sníţení této právní nejistoty můţe docházet právě prostřednictvím časté a důkladné právní DD, čímţ ovšem dochází ke zvýšení nákladů na proces DD. Obchodní korporace mají podle ZOK moţnost volby buď se zcela podřídit nové právní úpravě, tzv. generálnímu opt-inu, do dvou let od nabytí účinnosti NOZ a ZOK, coţ znamená do 1. 1. 2016, nebo se nové právní úpravě nepodřídit. V prvním případě se na společnost jiţ nadále nebudou vztahovat ustanovení dřívější právní úpravy, tedy obchodního zákoníku. Podřízení se nové úpravě je zapisováno do obchodního rejstříku, čímţ představuje veřejnou a vymahatelnou skutečnost. Ve druhém případě, kdy se společnost nepodřídí nové právní úpravě, se na práva a povinnosti společníků (akcionářů) budou vztahovat, stejně jako doposud, ustanovení obchodního zákoníku, pokud to však nebude odporovat donucovacím ustanovením ZOK. Právní DD se tedy musí pozorně zabývat tím, s jakou právní úpravou se cílová společnost ztotoţňuje a zda ji dodrţuje. 67

3.4

Daňová due diligence

Spolu s právní a finanční due diligence představuje daňová due diligence nejčastěji prováděný typ DD. V případě daňové DD jde o proces, ve kterém dochází k nezávislému posuzování daňových záleţitostí cílové společnosti za účelem identifikace daňových rizik či daňových zvýhodnění, nebo zjištění významných skutečností či okolností souvisejících s daňovou pozicí cílové společnosti.68 Daňová rizika se prověřují v souladu s platnou právní úpravou, kterou v našich podmínkách reprezentují převáţně daňové zákony. Největší hrozbou se v této oblasti jeví zjištění případného doměření daní ze strany finančního úřadu. Kdyţ bych rozvedla proces daňové DD podrobněji, zabývá se převáţně následujícími činnostmi69: analýzou daňových hledisek nejdůleţitějších poloţek majetku včetně jejich odepisování, prověřením daňových přiznání za vybraná minulá období u příslušných daní (zpravidla za poslední tři po sobě jdoucí zdaňovací období, jelikoţ základní zákonná lhůta pro doměření daně činí v souladu s § 148 odst. 1 daňového řádu 3 roky), posouzením transferových (převodních cen), posouzením aspektů DPH (správnost placení DPH, moţnosti nároků na odpočty DPH) a daní z příjmu (správnost placení daně z příjmu, správnost posuzování daňově uznatelných nákladů), prozkoumáním plnění zákonem uloţených povinností, daňovou strukturací transakce a analýzou daňových hledisek kupní smlouvy. 67

DVOŘÁČEK J., a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-596-2, str. 79. 68 PEPPITT, M.: Tax due diligence [online]. Londýn: Spiramus Press Ltd., 2009. [cit. 2015-03-04]. ISBN 97819-0490-546-2, str. 1-2. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=dgJyKZCKYgYC&pg=PA23&dq=typy+due+diligence&hl=cs&sa=X&ei=nA H2VORayOdSv7KC8Ak&ved=0CDMQ6AEwAg#v=onepage&q=typy%20due%20diligence&f=false. 69 Due-diligence: Due diligence [online]. COPYRIGHT © 2015. DUE DILIGENCE [cit. 2015-03-04]. Dostupné z WWW: http://www.due-diligence.cz/?page_id=2. 54

Tým daňové DD můţe zkoumat veškeré daně zavedené v České republice. Jaké daně budou skutečně podrobeny analýze, závisí na zaměření podnikatelské činnosti cílové společnosti a rozsahu prováděné DD, avšak lze konstatovat, ţe u převáţné většiny společností se bude jednat o prověřování příjmových daní a DPH. Vedle posuzování jednotlivých daní, se můţe daňová DD zaměřit na prověření oblasti poplatků, sankcí, pokut, cel a dalších. Podkladem pro zkoumání daně z příjmu právnických osob slouţí podaná daňová přiznání. V rámci nich se posuzuje účetní hospodářský výsledek, základ daně a vlastní daňová povinnost. Posuzuje se hlavně soulad mezi údaji uvedenými v daňovém přiznání a údaji zachycenými v účetnictví cílového subjektu. Pozornost musí být v této oblasti věnována také prověření účetních a daňových odpisů a rovněţ nákladům z hlediska jejich daňové uznatelnosti. V případě, ţe je cílová společnost plátcem DPH, je potřebné prověřit, zda cílová společnost pouţívá správné sazby daně. Pozornost je také třeba věnovat reţimu reverse charge neboli přenesené daňové povinnosti včetně jejího náleţitého zanesení do daňového přiznání. Stejně tak nesmí být opomenuto prověření provedených daňových kontrol a jejich zjištění. Rizikovou oblast při provádění daňové DD představují také transferové (převodní) ceny. Transferovou cenou se rozumí cena, která je sjednaná pro obchodování mezi spojenými osobami. Transferové ceny musí být stanoveny jako ceny obvyklé, tzn. stejně jako by byly stanoveny ceny mezi nezávislými subjekty. Takto stanovené ceny jsou cenami určenými při respektování zásady trţního odstupu.70 Úkolem daňové DD je prozkoumání toho, jakým způsobem došlo ke stanovení převodních cen a zda byla při výpočtu převodních cen dodrţena zásada trţního odstupu. Týmu daňové DD musí být předloţeny kvalitně vypracované dokumenty a podklady objasňující způsob stanovení transferových cen. Rozsah takovéto dokumentace řeší Pokyn D-334 Ministerstva financí České republiky. Výstupem daňové DD můţe být zjištění, ţe způsob stanovení převodních cen obsahuje určité nepřesnosti a nesprávnosti, v důsledku čehoţ zde existuje riziko dodatečného doměření daně nebo sníţení daňové ztráty. Vzhledem k tomu, ţe u právních předpisů upravujících daňovou problematiku dochází v České republice k častým změnám, bylo by vhodné, aby členem týmu daňové DD byl daňový poradce. Přítomnost daňového poradce v týmu daňové DD by snáze vedla k zajištění souladu mezi daňovou DD a aktuálně platnou právní úpravou.

3.5

Komerční due diligence

Tento typ due diligence je moţné v literatuře nalézt také pod označením obchodní, trţní nebo strategická due diligence. Komerční nebo obchodní DD má blízko k finanční nebo právní DD v souvislosti s posuzováním budoucích finančních a právních postupů cílové společnosti. Přestoţe je 70

RYNEŠ, P.: Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2013. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013. ISBN 978-80-7263-793-5, str. 904. 55

široce vyuţívána, někdy je stále špatně chápána ze strany mnoha nabyvatelů a profesionálních poradců, kteří to povaţují za doporučení zákazníků v kombinaci s některými trţními daty vyplývajícími z veřejně přístupné zprávy. Základem komerční DD je tedy pochopení zákazníků a trhů.71 Důleţité v této oblasti je především to, co si zákazníci myslí o společnosti, kterou chce kupující získat, jaké na ni spatřují dobré a špatné stránky, dále je důleţité přesné vymezení trhu, na kterém cílová společnost působí, stanovení jeho rozsahu a konkurence. V současné době se komerční DD zaměřuje na prozkoumání celé řady oblastí. Jedná se zejména o72: udrţitelný vývoj a postavení ve vztahu ke konkurenci společnosti a jejích zisků, dosaţitelnost cílů v obchodních plánech, orientaci na specifická investiční rizika v rámci určitého trhu nebo odvětví, vyhledávání strategických a trţních příleţitostí nesoucích přidanou hodnotu, vliv na finanční výsledky a ocenění, analýzu ekonomických a obchodních hledisek kupní smlouvy. Komerční DD představuje tedy komplexní strategickou analýzu zahrnující analýzu výnosového potenciálu výrobků, zákazníků a postupů cílové společnosti. Analýzou získaných dat z minulých a nynějších období jsou posuzovány případné úspěchy a neúspěchy společnosti, na základě čehoţ jsou odhadovány trendy budoucího vývoje.

3.6

Ekologická due diligence

Ekologická DD, někdy rovněţ označovaná jako environmentální DD, je uplatňována zvláště u závodů vykonávajících činnost, která můţe mít dopad na ţivotní prostředí. Ekologická DD se zaměřuje na prozkoumání stavu společnosti z hlediska shody provozní činnosti společnosti a respektování platné právní úpravy v oblasti ochrany ţivotního prostředí s cílem identifikovat a posoudit případná rizika vyskytující se v souvislosti s ţivotním prostředím. Základním právním předpisem je v České republice zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, dále je v této souvislosti důleţité dodrţování metodických pokynů Ministerstva ţivotního prostředí ČR. Ekologická due diligence zahrnuje posouzení velkého mnoţství podkladů a dat a prozkoumání cílového místa. Z toho důvodu je nezbytné, aby byl tým ekologické DD tvořen kvalifikovanými

71

HOWSON, P.: Commercial Due Diligence: the Key to Understanding value in an Acquisition [online]. Chippenham, Witshire: Antony Rowe Ltd., 2007 [cit. 2015-03-10]. ISBN 978-14-0945-797-8, Chapter 1, What is CDD. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=4D9i7ww5H6EC&pg=PT498&dq=commercial+due+diligence&hl=cs&sa=X &ei=lqLVNzXBInaUbi6gYAO&ved=0CB8Q6AEwAA#v=onepage&q=commercial%20due%20diligence&f=false. (vlastní překlad) 72 PWC: Komerční a tržní due diligence [online]. © 2012-2015 PricewaterhouseCoopers [cit. 2015-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.pwc.com/cz/cs/poradenstvi-pri-transakcich/strategieporadenstvi.jhtml#Obchodnapodnikovstrategie. 56

odborníky s výbornými znalostmi místních právních předpisů a cílového prostředí. Průběh ekologické DD lze rozčlenit do dvou fází73:

3.6.1

Fáze I (Phase I Environmental Site Assessment)

Tato fáze se vyznačuje prověřením povolení a souhlasů, vyhodnocením efektivnosti systému environmentálního

managementu,

posouzením

hledisek

pramenících

z historického

vyuţití

nemovitosti, vyhodnocením vlivů spojených s vyuţitím okolních pozemků, prozkoumáním stávajících technologií z pohledu plnění platných právních předpisů ţivotního prostředí, posouzením ve spojitosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci (dále jen „BOZP“) a se zamýšlenými změnami v oblasti právní úpravy a návštěvou cílového místa včetně zhodnocení jeho aktuálního stavu. Pro většinu transakcí je tato fáze dostačující. Fáze následující se uplatňuje spíše u transakcí, u kterých je moţný výskyt podstatnějších rizik, která vyţadují provedení důkladného zkoumání.

3.6.2

Fáze II (Phase II Environmental Site Assessment)

Pro tuto fázi je typický průzkum kontaminace půdy, podzemních vod, znečištění ovzduší, konstrukčních materiálů, posouzení radiační a pachové zátěţe. Nutné je posoudit rovněţ venkovní hluk, patřičnou likvidaci odpadu, vypouštění odpadních vod, emisi, biologický průzkum a další. Fáze II spočívá především ve speciálních analýzách a testování prováděných prostřednictvím odběru vzorků a jejich laboratorního rozboru. Ekologická rizika jsou doprovázena vynaloţením dodatečných finančních nákladů, které mohou vystupovat v podobě pokut a dalších sankcí, také v podobě sanací, dodatečných investic do nových technologií a další. Ekologická DD tedy slouţí k včasnému odhalení výše zmíněných rizik a uvádí doporučení pro další opatření včetně předpokládaných nákladů, coţ můţe značně ovlivnit rozhodnutí kupujícího.

3.7

Technická due diligence

Technická DD, někdy označována také jako technologická DD, úzce souvisí s ekologickou DD a zpravidla bývají zpracovány společně. Její podstata je tedy velmi podobná ekologické DD. Technická DD má za úkol posoudit současný stav technologií, odhalit případné technické závady včetně identifikace rizik z nich vyplývajících. Nejčastěji bývá zpracována v případech, kdy je předmětem příslušné transakce koupě nemovitých věcí a tvoří tak nejvýznamnější část kompletní zprávy due diligence. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o specifický druh due diligence, vyţaduje se také specifické zastoupení v týmu technické DD, který by měl sestávat z kvalifikovaných odborníků z řad architektů, stavebních inspektorů, rozpočtářů, inţenýrů atd. Při provádění technické DD jsou prověřovány hlavně následující oblasti74: 73

Tüv Süd Czech: Environmentální due diligence [online]. © TÜV SÜD Czech s.r.o. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.tuv-sud.cz/cz-cz/odvetvi/zivotni-prostredi/environmentalni-due-diligence. 57

lokality, pozemky a podloţí, území z hlediska technických a legislativních limitů, stav projektové dokumentace, stavební části objektu, technický stav zařízení objektu, stav rozvodů inţenýrských sítí, velikost a kvalita prováděné preventivní údrţby, stav z hlediska poţární ochrany a BOZP, další důleţité dokumentace a povolení aj. Obdobně jako u ekologických rizik, tak i u technických rizik platí, ţe pokud nejsou vypátrána včas, jsou následována vynaloţením dodatečných nákladů. Technická DD slouţí k řízení odhalených rizik a její důkladné provedení je nezbytné pro správné určení ekonomické ţivotnosti nemovité věci. Ekonomickou ţivotností se rozumí, jak uvádí autor Lengyel: „doba od vzniku stavby (resp. jejího pořízení) až po okamžik ztráty ekonomické užitečnosti, tj. po okamžik trvalé ztráty výnosů, a to vzhledem k nákladům, které se stanou nepřiměřeně vysoké.“75 Zpráva technické DD obsahuje kromě identifikace významných rizik, doporučení dalších postupů včetně jejich případného vyčíslení, také fotodokumentaci.

3.8

Personální due diligence

Jak jiţ bylo v dřívější části této práce řečeno, personální oddělení sehrává klíčovou úlohu v procesech akvizic a fúzí. Obdobně by tomu mělo být i při provádění DD. V praxi je však moţné setkat se spíše s tím, ţe za základ provádění hloubkové prověrky závodu je povaţována finanční, právní a daňová DD. Většina investorů si neuvědomuje, ţe zaměstnanci tvoří strategický faktor úspěchu transakce, a proto často dochází k neúspěšnosti transakce i kvůli nedostatečnému prozkoumání a zanalyzování v oblasti fungování lidských zdrojů. Cílem personální DD je analýza lidského kapitálu ze všech úhlů pohledu a personálních procesů za účelem odhalení moţných rizik ohroţujících strategické cíle. Jedná se o rizika související například s očekávanou zaměstnaneckou fluktuací zapříčiněnou velmi rozdílnými podnikovými kulturami, zejména pokud jde o uskutečňování mezinárodní transakce, s odchodem klíčových pracovníků v důsledku transakce, s nedostatečnou interní kontrolou apod. Z personálního pohledu jsou v rámci personální DD posouzeny veškeré silné a slabé stránky cílové společnosti. Personální DD prověřuje hlavně tyto oblasti76: Zaměstnanecká data, čímţ se rozumí údaje o celkovém počtu zaměstnanců, jejich kvalifikaci a potenciálu, údaje o věku zaměstnanců, mzdových nákladech, zaměstnanecké fluktuaci 74

LENGYEL, T.: Jak se připravit na nákup či prodej nemovitosti [online]. Auditor. 2013, č. 4 [cit. 2015-03-11]. ISSN 1210-9096, str. 23. Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/file/2176/a4-2013-web.pdf. 75 LENGYEL, T.: Jak se připravit na nákup či prodej nemovitosti. Auditor [online]. 2013, č. 4 [cit. 2015-03-11]. ISSN 1210-9096, str. 24. Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/file/2176/a4-2013-web.pdf. 76 Handbook of international mergers and acquisitions: preparation, implementation and integration. Edited by Gerhard Picot. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2002. ISBN 0-333-96867-0, str. 320. (vlastní překlad) 58

a rovněţ jsou posuzovány údaje týkající se pracovní neschopnosti a pracovních úrazů zaměstnanců. Tato data jsou získávána hlavně z pracovních smluv. Pracovní podmínky zahrnující posouzení údajů o odstupném včetně jeho nastavení, penzijní systém a systém odměňování a motivací a další nepovinné zaměstnanecké benefity. Také se prověřují

poţadavky

příslušných

právních

předpisů

vztahujících

se k úpravě

pracovněprávních vztahů a zapojení zaměstnanců v odborech. Zdrojem těchto dat je kolektivní smlouva. Personální oddělení, kde se prověřuje elektronický mzdový systém, správa osobních údajů, databáze dovedností či sem spadá prověřování postupu výběrového řízení. Pečlivé provedení personální DD můţe přispět k efektivnosti cílové integrace a k úspoře nejen časových, ale také finančních nákladů vyplývajících z případných organizačních změn. Výhodu pro kupujícího je moţné spatřovat ve snazším pochopení organizační struktury cílové společnosti a také v získání klíčových informací potřebných k rozhodnutí, jak správně řídit cílovou společnost.

3.9

IT due diligence

Ve srovnání s finanční nebo právní DD bylo provádění IT DD často ignorováno. V současné době je však pro případného investora stále těţší tento typ DD přehlíţet, neboť nynější úroveň podnikání bychom si jen stěţí dokázali představit bez vyuţití informačních technologií, i kdyţ jde například jen o vyuţití internetových stránek nebo emailové komunikace.77 Největší význam má IT DD v případě, ţe je předmětem transakce softwarová společnost. IT DD prověřuje oblast informačních systémů zvláště z hlediska jejich efektivnosti, zabezpečení a přizpůsobitelnosti konkrétním potřebám kupujícího s cílem identifikovat existující či moţná rizika.

3.10

Ostatní due diligence

Vzhledem k tomu, ţe se v literatuře spíše nelze setkat s jednotným rozdělením konkrétních typů DD, je moţné narazit, kromě výše rozebraných druhů DD, také na moţnost provádění manaţerské DD nebo kulturní DD. Manaţerská DD je soustředěna na prověření kvality managementu. Kulturní DD je uváděna jako součást komplexního provedení personální DD. Význam kulturní DD je důleţitý obzvláště při uskutečňování mezinárodních integrací, protoţe pracovníci kaţdé společnosti mají svůj vlastní specifický prostředek komunikace a vzájemné spolupráce. Stále se však velká část potenciálních kupujících domnívá, ţe aspekt podnikové kultury je natolik nedůleţitý, ţe by jeho rozhodnutí o realizaci transakce neovlivnil. Tato domněnka ovšem není pravdivá.

77

FINK, B.: 3 Key IT Due Diligence Questions and a Checklist [online]. Publikováno 13. 6. 2013 [cit. 2015-0311]. Dostupné z WWW: http://www.axial.net/forum/it-due-diligence/. (vlastní překlad) 59

60

4 ANALÝZA VYBRANÝCH RIZIK V této části práce budou analyzována vybraná rizika vyplývající ze zjištění sedmi poskytnutých zpráv due diligence od pana Ing. Martina Kozohorského, jednatele společnosti A&CE Audit, s. r. o. Vzhledem k velkému rozsahu zpráv due diligence, budou u kaţdé prověřované společnosti vybrána maximálně čtyři rizika, která budou podrobena analýze. Tato rizika budou posuzována z pohledu kupujícího, tedy zadavatele due diligence. U identifikovaných rizik bude určena moţná příčina jejich vzniku, budou posouzena z hlediska akceptovatelnosti, zda je dané riziko pro kupujícího akceptovatelné, vyţadující opatření, nebo neakceptovatelné a také bude riziko posouzeno z hlediska toho, zda v pozici kupujícího vystupuje buď finanční investor, nebo strategický investor. Zhodnocení z hlediska investora je velmi důleţité, neboť kaţdý sleduje transakcí jiné cíle. Finančnímu investorovi jde převáţně o to, aby se prostřednictvím due diligence dostal k informaci o velikosti zisku, který daná společnost generuje. Jeho rozhodnutí o uskutečnění transakce zpravidla vyplývá z posouzení EBITDA. Zpracovávané due diligence pro tento typ investorů bývá obvykle kratšího rozsahu. Naproti tomu strategickému investorovi jde převáţně o realizaci dlouhodobého strategického záměru s cílem růstu společnosti v daném oboru.78 Autorka se bude dále snaţit o zařazení rizika do konkrétní fáze transakčního procesu, o určení pravděpodobnosti výskytu rizika a jeho dopadu na kupujícího. Poté bude navrţeno moţné opatření vedoucí ke zlepšení řízení rizika a po posouzení rizikového profilu dané společnosti bude formulováno doporučení ohledně výhodnosti transakce. Vzhledem k tomu, ţe zpravidla nelze nalézt paušální řešení rizik, budou zde uvedeny příklady moţných řešení rizik.

4.1

Due diligence 1

Poskytnutá due diligence byla zaměřená na prověření společnosti zabývající se mimo jiné poradenskou a koordinační činností v investiční výstavbě, energetice a strojírenství v rozsahu volné ţivnosti. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční, daňová, právní Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Společnost je účetně předlužena a disponuje nízkou likviditou Moţnou příčinou tohoto stavu můţe být, ţe pohledávky z obchodních vztahů, které představují nejvýznamnější poloţku pohledávek v celkovém objemu 201 892 tis. Kč, jsou z 96 % po splatnosti. Tomuto by se dalo dle mého názoru předejít důkladným výběrem obchodních partnerů a také pojištěním svých pohledávek. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice a hodnotím jej jako neakceptovatelné a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora. Předluţení představuje situaci, ve které má společnost více 78

KOZOHORSKÝ, M.: Osobní rozhovor s jednatelem společnosti A&CE Audit, s. r. o. Brno, 18. 3. 2015. 61

věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku.79 Tento předpoklad je v dané společnosti splněn, jelikoţ společnost vykazovala zápornou hodnotu vlastního kapitálu ve výši -31 777 tis. Účetní předluţení, zjištěné z účetních výkazů společnosti, nemusí však v kaţdém případě znamenat faktické předluţení společnosti, zde záleţí na hodnotě generovaného provozního zisku. Uvedená společnost vykazovala záporný provozní zisk v hodnotě -47 473 tis. Kč, z toho důvodu se domnívám, ţe se jedná o skutečné předluţení ve smyslu insolvenčního zákona (společnost se dostane do konkurzní situace). Ze zprávy due diligence je také patrné, ţe společnost vykazuje závazky vůči dodavatelům po splatnosti v celkovém objemu 175 228 tis. Kč, coţ představuje 93 % hodnoty celkových obchodních závazků. Myslím, ţe příčinou můţe být nízká likvidita vyplývající z neinkasovaných pohledávek. Vzhledem k údajům získaným z účetních výkazů společnosti, si dovoluji riziko kvantifikovat z pohledu pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího, pro případ uskutečnění akvizice i přes závaţné zjištění, jako katastrofické vzhledem k reálné moţnosti prohlášení konkurzu na analyzovanou společnost. Na základě výše uvedeného je moţné říci, ţe v praxi je takové zjištění ze zprávy due diligence pro většinu investorů impulsem pro odstoupení od akvizice. Návrh opatření: V případě realizace akvizice se domnívám, ţe ze strany kupujícího by moţným řešením účetního předluţení mohlo být například vyjednávání s klíčovými věřiteli ohledně stanovení splátkového kalendáře. Dále bych řešení spatřovala ve vloţení dodatečných finančních prostředků do společnosti ze strany investora. Pokud by cílová společnost disponovala nepotřebným (neprovozním) majetkem, situaci by bylo moţné řešit také prodejem tohoto majetku k úhradě závazků. Daná společnost však neprovozním majetkem nedisponuje, proto by v úvahu přicházely první dva návrhy opatření. Vysoké procento pohledávek z obchodních vztahů po splatnosti by kupující podle mého názoru mohl řešit prostřednictvím advokátní kanceláře specializující se na vymáhání pohledávek. 2) Riziko v oblasti DPH z hlediska určitého projektu probíhajícího mezi více členskými státy Evropské unie Jako moţnou příčinu uvádím nedostatečné ošetření vztahů a vazeb mezi zúčastněnými státy z hlediska určení sloţitosti transakcí mezi těmito státy, aby mohly být nastaveny podmínky pro správný výpočet a odvod DPH. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Vzhledem k tomu, ţe není známa sloţitost daných transakcí, rozhodla jsem se pro odhadované hodnocení rizika vycházet z významnosti tohoto projektu pro společnost. Očekává se, ţe výsledky z tohoto projektu se budou podílet na celkovém očekávaném výsledku ze všech projektů pouze z necelých 2 %. Z tohoto důvodu se přikláním

79

§ 3 odst. 3 zákona č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 62

k hodnocení rizika spíše jako akceptovatelného a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko kvantifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího spíše jako nízké riziko vzhledem k nepříliš velké významnosti daného projektu. Návrh opatření: Domnívám se, ţe by v daném případě investor nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 3) Riziko vyloučení částky 1 096 tis. Kč poskytnuté basketbalovému klubu pro účel reklamy z daňově uznatelných nákladů Příčinu tohoto rizika spatřuji v neexistenci smluv ošetřujících reklamu s basketbalovým týmem, neboť výdaje na reklamu je moţné daňově uznat, jen pokud je cílová společnost schopná reklamu prokázat. Tedy prokázat její uskutečnění patřičnými důkazními materiály v našem případě nejen smlouvou, ale také například reklamními logy na dresech hráčů. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Dle mého posouzení riziko hodnotím jako akceptovatelné a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora. Své hodnocení dokládám následujícím výpočtem případného doměření daně.

Vyloučení částky 1 096 tis. Kč z daňových

nákladů by o stejnou částku zvýšilo základ daně z částky 51 618 tis. Kč na částku 52 714 tis. Kč. Zvýšený daňový základ by byl zdaněn 24 % (sazba daně z příjmu právnických osob v roce 2006), na základě čehoţ bych zjistila, ţe daňová povinnost společnosti by činila cca 12 650 tis. Kč. Daňová povinnost se před vyloučením nákladů dle mého výpočtu pohybovala kolem 12 380 tis. Kč. Z uvedeného vyplývá, ţe případné doměření daně, v důsledku vyloučení reklamy z daňových nákladů, by představovalo odhadovanou částku přibliţně 263 tis. Kč. Protoţe se tato částka podílí na celkové daňové povinnosti pouze z 2 %, dovoluji si tvrdit, ţe se jedná o zanedbatelnou částku. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko kvantifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího také jako střední riziko, protoţe v případě provedení kontroly ze strany finančního úřadu a vyloučení výše uvedené částky z daňově uznatelných nákladů by došlo ke zvýšení daňového základu a tím k doměření daně. Návrh opatření: Domnívám se, ţe by dané riziko bylo moţné řešit podáním dodatečného daňového přiznání, kde by byl upraven základ daně, nebo také v podobě zádrţného z kupní ceny stanoveného například do uplynutí prekluzivní lhůty. Vzhledem k nízké závaţnosti bych předpokládala i moţnost, ţe kupující nepřijme ţádná opatření, pouze riziko akceptuje. 4) Soudní spor vedený proti cílové společnosti v oblasti určení vlastnických práv k nemovitosti Soudní spor můţe být veden například v důsledku nedostatečného ošetření vzájemných vztahů mezi stranami v oblasti určení vlastnických práv při uzavírání smlouvy o dílo, nebo porušení sjednaných podmínek. Riziko zde spatřuji v moţné ztrátě vlastnických práv k předmětné nemovitosti v případě, ţe soudní spor vyhraje ţalující strana. 63

Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Z hlediska hodnocení se přikláním spíše k hodnocení rizika jako neakceptovatelného z pohledu jak finančního, tak strategického investora. Hodnotím tak, jelikoţ je předmětem sporu provozní budova, jak uvádí zpráva DD. Na základě právní DD riziko kvantifikuji z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího aţ jako katastrofické, neboť jde o budovu vyuţívanou k provozním činnostem a v případě výhry soudního sporu ţalující strany by cílová společnost utrpěla významnou ztrátu. Vedení soudního sporu v oblasti provozních záleţitostí, zvláště vystupuje-li cílová společnost v pozici obţalovaného, v praxi obvykle vede ze strany kupujícího aţ k odstoupení od akvizice. Návrh opatření: Nyní uvaţuji situaci, kdy kupující bude chtít v transakci pokračovat i přes zjištění existujícího soudního sporu v oblasti určení vlastnických práv. V tomto případě bych jako moţné řešení shledávala v dohodnutí zádrţného z kupní ceny stanoveného například do vyřešení a uzavření soudního sporu. Přičemţ bych se domnívala, ţe tímto kupujícím by byl spíše finanční investor, předpokládám-li, ţe společnost i bez provozu budovy generuje dostatečný zisk. Myslím, ţe téměř určitě by investorem nebyl investor strategický. Vzhledem k tomu, ţe analyzovaná společnost negeneruje dostatečný zisk, je uváţení o potenciálním kupci čistě v rovině teoretické. 5) Jiná zjištění: zpráva DD obsahuje upozornění, ţe analyzovanou společností nebyly předloţeny všechny vyţádané podklady a dokumenty, jako například společenská smlouva nebo smlouvy se zákazníky, které by mohly být zdrojem dalších potenciálních rizik. Tato rizika však bez analýzy potřebných podkladů nelze určit ani kvantifikovat. Závěrem uvádím tabulku shrnující rizikový profil společnosti. Tabulka 3 Rizikový profil analyzované společnosti 1 Riziko

Příčina

Fáze transakce

1) Účetní předluţení

Pohledávky po splatnosti

2) Riziko v oblasti DPH u transakcí mezi státy

Nedostatečné ošetření vazeb mezi státy

3) Vyloučení reklamy z daňových nákladů

Neexistence smluv o reklamě

4) Soudní spor o určení vlastnických práv

Porušení smluvních podmínek

Akceptovatelnost

Pravděpodob nost

Dopad

Návrh opatření

Přípravná fáze

Neakceptovatelné

Vysoké riziko

Katastrofický

Odstoupení od akvizice, Vloţení dodatečných prostředků

Stav po transakci

Akceptovatelné

Střední riziko

Nízký

Akceptování rizika

Stav po transakci

Dodatečné DP, zádrţné Akceptovatelné

Střední riziko

Střední Akceptování rizika

Přípravná fáze

Odstoupení od akvizice, Neakceptovatelné

Vysoké riziko

Katastrofický Zádrţné

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společnosti 1 64

Vzhledem k výše uvedenému rizikovému profilu společnosti se domnívám, ţe z hlediska formulace doporučení transakce pro potenciálního investora bych zastávala spíše názor uskutečnění této transakce nedoporučit. U analyzované společnosti byla zjištěna dvě závaţná rizika, která jsem hodnotila z hlediska dopadu jako katastrofická. Uvedená dvě rizika pokládám za tolik závaţná, ţe by zásadně ovlivnila postoj investora k uskutečnění akvizice.

4.2

Due diligence 2

Poskytnutá due diligence byla zaměřená na prověření dvou společností, mateřské a dceřiné, zabývajících se především výrobou premixů krmných aditiv určených pro výţivu zvířat. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční, daňová, právní

4.2.1

Mateřská společnost

Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Společnosti vykazovaly významné vzájemné pohledávky a závazky Za příčinu existence vzájemných pohledávek a závazků pokládám propojení vlastnických struktur společností, neboť druhá analyzovaná společnost je 100 % dceřiná společnost této společnosti. Mateřská společnost je osobou ovládající a dceřiná společnost je osobou ovládanou. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Riziko si dovoluji hodnotit jako vyţadující opatření a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora, neboť pohledávky za společnostmi ve skupině představovaly částku přibliţně 29 947 tis. Kč, coţ je 16 % z hodnoty celkových obchodních pohledávek. Závazky vůči společnostem ve skupině představovaly částku 2 233 tis. Kč, coţ jsou 2 % z hodnoty celkových obchodních závazků. Na základě finanční DD riziko kvantifikuji z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího také jako vysoké riziko, jelikoţ v praxi toto riziko bývá obvykle podceňováno. Návrh opatření: Domnívám se, ţe vhodným doporučením před uskutečněním akvizice by bylo vykompenzování pohledávek a závazků, čehoţ by se dalo dosáhnout například fúzí cílových společností. Pokud by k vzájemnému vykompenzování pohledávek a závazků nedošlo, myslím, ţe bylo by na místě ze strany kupujícího vyjednávat o slevě z kupní ceny. 2) Mateřská společnost vykazuje problematické pohledávky po splatnosti za ruskou dceřinou společností Příčinou bude pravděpodobně platební neschopnost, se kterou se ruská dceřiná společnost potýká, v důsledku čehoţ můţe být negativně ovlivněna platební schopnost samotné cílové společnosti.

65

Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Hodnotím jej jako riziko vyţadující opatření z pohledu strategického investora. Z pohledu finančního investora si dovoluji tvrdit, ţe by se mohlo jednat i o neakceptovatelné riziko, jelikoţ jde o objem těchto problematických pohledávek ve výši 26 419 tis. Kč, coţ představuje přibliţně 14 % z hodnoty celkových obchodních pohledávek. V důsledku dané situace by se teoreticky sama cílová společnost mohla dostat do prodlení s platbami svých závazků. Tato situace by mohla v nejhorším případě vyústit aţ v insolvenci. Z provedené právní due diligence vyplývá, ţe společnost se snaţí problematické pohledávky řešit s některými odběrateli prostřednictvím soudního vymáhání v souhrnné dluţné částce 14 mil. Kč. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko kvantifikuji jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího také jako vysoké. Z pohledu finančního investora se domnívám, ţe by dané riziko mohlo být hodnoceno i jako katastrofické vzhledem k hrozbě insolvence. Je tedy moţné u něj předpokládat i odstoupení od transakce. Návrh opatření: V případě uskutečnění transakce by se, dle mého názoru, z pohledu kupujícího nabízelo vyjednávání o slevě z kupní ceny za výše uvedené podstupované riziko. Také by řešením mohl být prodej neprovozního majetku, kterým společnost disponuje v podobě nemovitosti v pořizovací ceně 7,6 mil. Kč. 3) Obchodní pohledávky mateřské společnosti jsou nadhodnoceny přibližně o 27,03 mil. Kč Příčinou můţe být nedostatečná tvorba opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti. Ze zprávy DD vyplývá, ţe pohledávky za odběrateli po splatnosti činí 38 % hodnoty celkových obchodních pohledávek. Nedostatečnou tvorbou opravných poloţek k pohledávkám dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Riziko hodnotím jako vyţadující opatření z pohledu obou typů investorů. Své hodnocení podkládám zjištěním ze zprávy due diligence, která uvádí, ţe cílová společnost tvořila opravné poloţky k obchodním pohledávkám ve výši 14,8 mil. Kč, týmem due diligence však bylo stanoveno, ţe by opravné poloţky měly být tvořeny ve výši 41,8 mil. Kč. Analyzovaná společnost tvoří opravné poloţky tedy jen přibliţně z jedné třetiny, coţ způsobuje nadhodnocení pohledávek o 27,03 mil. Kč. Domnívám se, ţe riziko lze klasifikovat z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako střední, neboť jsou tímto rizikem nezanedbatelně zkresleny hospodářské výsledky společnosti. Návrh opatření: Podle mého názoru by riziko nadhodnocených pohledávek mohlo být ošetřeno vyjednáváním o odpovídající slevě z kupní ceny. 4) Mateřská společnost poskytla ručení za bankovní úvěry dceřiné společnosti do výše přibližně 8 400 tis. Kč 66

Poskytnutí ručení vyplývá podle mého názoru z propojení vlastnických struktur či z dobrých osobních vztahů mezi společnostmi. Příčinu rizika spatřuji v potenciálním splnění závazku věřiteli za dluţníka, pokud nedojde ke splnění závazku ze strany dluţníka (dceřiné společnosti). Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Dle svého uváţení riziko hodnotím z pohledu finančního investora i jako neakceptovatelné riziko, protoţe ručením můţe být ručitel negativně ovlivněn, co se týče toho, zda mu bude v budoucnu poskytnut úvěr k financování jeho vlastních potřeb. Ze zprávy DD vyplývá, ţe v době jejího zpracování společnost vyuţívala pouze vlastních zdrojů k financování svých nákupů a investic. U strategického investora se domnívám, ţe by riziko mohlo být hodnoceno jako vyţadující opatření. Dceřiná společnost, za jejíţ úvěry cílová mateřská společnost ručí, ke dni zpracování zprávy DD tyto úvěry splácela řádně a včas. Takţe ručení do té doby nepředstavovalo závaţný problém. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko povaţuji za střední a z hlediska dopadu na kupujícího jej povaţuji za vysoké. Domnívám se, ţe u finančního investora by mohlo dojít aţ k odstoupení od transakce za podstoupené riziko. Návrh opatření: Potenciální kupující by se podle mého názoru snaţil o vyjednání zádrţného z kupní ceny poskytnutého například do data splatnosti úvěrů. 5) Jiná zjištění: ze zprávy DD je patrné, ţe analyzovaná mateřská společnost nepředloţila všechny vyţádané podklady a dokumenty, jako například dodavatelské či odběratelské smlouvy, které by mohly skrývat další případná rizika. Tato rizika však bez analýzy potřebných podkladů nelze určit ani posoudit. Následně uvádím tabulku shrnující rizikový profil mateřské společnosti. Tabulka 4 Rizikový profil analyzované mateřské společnosti Fáze transakce

Akceptovatelnost

Propojení vlastnických struktur

Přípravná fáze

Vyţadující opatření

2) Problematické pohledávky

Platební neschopnost odběratele

Přípravná fáze

3) Nadhodnocené obchodní pohledávky

Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů

Přípravná fáze

4) Ručení dceřiné společnosti za úvěr

Případné plnění plynoucí z ručitelského vztahu

Stav po transakci

Riziko

Příčina

1) Vzájemné pohledávky a závazky

Pravděpodob nost Vysoké riziko

Dopad

Vysoký

Návrh opatření Vzájemné vykompenzování Sleva z kupní ceny

Neakceptovatelné (finanční)

Katastrofický (finanční)

Odstoupení od akvizice

Vysoký (strategický)

Sleva z kupní ceny

Střední

Sleva z kupní ceny

Vysoké riziko

Vyţadující opatření (strategický)

Vyţadující opatření

Vysoké riziko

Neakceptovatelné (finanční)

Odstoupení od akvizice (finanční) Střední riziko

Vyţadující opatření (strategický)

Vysoký

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společností 2

67

Zádrţné (strategický)

Na základě výše uvedeného rizikového profilu mateřské společnosti se domnívám, ţe z hlediska formulace doporučení transakce pro potenciálního investora jsem názoru uskutečnění této transakce doporučit, avšak s případným vyjednáním slevy ze stanovené kupní ceny. Své rozhodnutí odůvodňuji tím, ţe jsem slevu z kupní ceny navrhovala jako moţné opatření u tří identifikovaných rizik. U mateřské společnosti byla identifikována významná rizika, u nichţ jsem ve třech případech určila dopad na kupujícího jako vysoký. Z toho důvodu se domnívám, ţe doporučení transakce se slevou z kupní ceny by bylo adekvátní.

4.2.2

Dceřiná společnost

Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Smrt dosavadního společníka vlastnícího 10 % podíl V souvislosti s 10 % podílem na společnosti bylo zahájeno dědické řízení, doposud v této věci nepadlo rozhodnutí. Dceřiná společnost má podle zprávy DD tři společníky. Za příčinu rizika povaţuji, ţe případný dědic by nemusel souhlasit s akvizicí. I přesto, ţe vlastněný podíl zemřelého nepředstavoval podíl podstatného nebo rozhodujícího vlivu, zpráva DD uvádí, ţe k rozhodnutí o zrušení společnosti a o převodu jmění na právního nástupce, nebo o zrušení společnosti bez právního nástupce je třeba souhlasu všech společníků. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Z hlediska hodnocení rizika zde nezastávám jednoznačný postoj. Domnívám se, ţe záleţí zde například na tom, jak investor spěchá na uskutečnění akvizice. Pokud se investor snaţí o co nejrychlejší uskutečnění akvizice, myslím si, ţe by riziko mohlo být hodnoceno jako neakceptovatelné vzhledem k čekání na určení dědice. Naopak pokud na uskutečnění akvizice investor příliš nespěchá, hodnotila bych jej jako akceptovatelné. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu se domnívám, ţe se jedná o riziko vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího také o riziko vysoké, jelikoţ bez určení dědice nebude moţné dále v transakci pokračovat. V důsledku dědického řízení se můţe vyjednávání o akvizici značně protáhnout, coţ můţe mít za následek takové odrazení investora, které můţe vyústit aţ v rozhodnutí odstoupit od transakce. Návrh opatření: Pokud by chtěl investor ve vyjednávání o transakci pokračovat i přes zdrţení způsobené dědickým řízením, domnívám se, ţe jedinou nabízející se moţností v této souvislosti je počkat na výsledek dědického řízení a poté se snaţit o jednání s dědicem, zda by s akvizicí souhlasil, předpokládám-li, ţe zbylí dva společníci souhlasí. 2) Nadhodnocené obchodní pohledávky přibližně o 2 786 tis. Kč Příčinu této situace spatřuji v nedostatečné tvorbě opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti. Ze zprávy DD vyplývá, ţe pohledávky za odběrateli po splatnosti činí 44% hodnoty celkových obchodních pohledávek. Nedostatečnou tvorbou opravných poloţek k pohledávkám dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti.

68

Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Domnívám se, ţe by riziko mohlo být hodnoceno jako vyţadující opatření ze strany obou typů investorů, protoţe cílová společnost tvoří opravné poloţky k pohledávkám ve výši 467 tis. Kč, týmem finanční due diligence bylo však vyčísleno, ţe by měla tvořit opravné poloţky k pohledávkám ve výši 3 253 tis. Kč. Z toho vyplývá, ţe společnost tvoří opravné poloţky k pohledávkám pouze ze 14 %, neţ by ve skutečnosti měla. Na základě uvedeného povaţuji toto nadhodnocení obchodních pohledávek za významné. Na základě zjištění zprávy DD jsem toho názoru, ţe riziko lze klasifikovat z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako střední kvůli nezanedbatelnému zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti. Návrh opatření: Dle mého úsudku by se vhodným řešením rizika ze strany investora jevilo vyjednávání o odpovídající slevě z kupní ceny. 3) Riziko převodních cen v oblasti prodeje dlouhodobého majetku spojeným osobám Jedná se o prodej motorových vozidel a pozemků. Příčinu rizika spatřuji pravděpodobně v nesprávně nastavených převodních cenách mezi spojenými osobami, v důsledku čehoţ můţe správce daně cílové společnosti doměřit daň z rozdílu mezi trţní cenou (cenou obvyklou) a prodejní cenou. Společnost například prodala motorové vozidlo spojené osobě za 378 151 Kč, trţní cena daného automobilu se pohybovala kolem 1 400 tis. Kč, jak vychází ze zprávy DD. Riziko zařadím do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako vyţadující opatření z pohledu obou typů investorů. Své hodnocení podkládám následujícím modelovým výpočtem. Rozdílem mezi trţní cenou a prodejní cenou by došlo ke zvýšení základu daně o částku 1 021 849 Kč. Základ daně by tedy činil přibliţně 18 718 tis. Kč. Základ daně by byl zdaněn 24 % (sazba daně z příjmu pro rok 2006), čímţ bych zjistila, ţe případné doměření daně v důsledku nesprávně stanovených převodních cen by představovalo částku 245 tis. Kč. Vzhledem ke skutečnosti, ţe daňová povinnost společnosti činila v daném roce 3 322 tis. Kč, nepovaţuji případné doměření daně v uvedené částce za zcela zanedbatelné. Na základě zjištění provedené due diligence riziko z hlediska pravděpodobnosti výskytu klasifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího také jako střední. Návrh opatření: Vzhledem k výše uvedenému navrhuji ze strany kupujícího vyjednání zádrţného z kupní ceny stanoveného například do uplynutí prekluzivní lhůty. 4) Riziko v oblasti narušení spolupráce s vysokými školami a výzkumnými institucemi Vzhledem k tomu, ţe se jedná o mimosmluvní, formálně neošeřenou spolupráci, za příčinu rizika pokládám právě nedostatečné smluvní ošetření vztahů mezi subjekty. Současné vztahy jsou doposud, jak vyplývá ze zprávy DD, zaloţeny pouze na základě dobrých osobních vztahů mezi současnými vedeními. Nabízí se otázka, zda by tato spolupráce byla narušena, nebo by se ve spolupráci pokračovalo, kdyţ by došlo k uskutečnění akvizice a tím došlo ke změně vedení. 69

Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Zpráva DD uvádí, ţe takováto spolupráce umoţňuje dceřiné společnosti disponovat určitou časovou výhodou ve vztahu ke konkurenci, co se týká uvádění výsledků výzkumu do praxe. Z tohoto usuzuji, ţe spolupráce mezi institucemi přispívá k rozvoji v oblasti podnikatelské činnosti. Na základě uvedeného jej hodnotím z pozice finančního investora jako vyţadující opatření, neboť se domnívám, ţe narušením spolupráce by mohl být ovlivněn jeho postoj k akvizici. Z pohledu strategického investora bych riziko posuzovala jako akceptovatelné, jelikoţ předpokládám, ţe strategický investor by se při realizaci svého strategického záměru obešel i bez spolupráce s vysokými školami a výzkumnými institucemi. Vzhledem k výše zmíněnému si dovoluji riziko klasifikovat z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího také jako střední, co se týče finančního investora a jako nízké, co se týče strategického investora. Návrh opatření: U finančního investora bych za vhodné pokládala pokusit se dohodnout s příslušnými institucemi na tom, zda budou ochotny pokračovat ve spolupráci i v případě uskutečnění akvizice. Pokud budou souhlasit se spoluprací, mohl by finanční investor zkusit tyto vztahy ošetřit i formálně smlouvou. V opačném případě, kdy by instituce nechtěly pokračovat ve spolupráci, by se mohl finanční investor snaţit o vyjednání slevy z kupní ceny jako kompenzaci za ztrátu výhody ve vztahu ke konkurenci. Strategický investor by podle mého názoru pravděpodobně nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 5) Jiná zjištění: Zpráva DD uvádí, ţe analyzovaná dceřiná společnost nepředloţila všechny vyţádané podklady a dokumenty, jako například dodavatelské či odběratelské smlouvy, které by mohly skrývat další případná rizika. Bez analýzy potřebných podkladů není moţné tato rizika identifikovat ani zhodnotit. Následně uvádím tabulku shrnující rizikový profil dceřiné společnosti. Tabulka 5 Rizikový profil analyzované dceřiné společnosti Riziko 1) Smrt společníka 2) Nadhodnocené pohledávky

Příčina Případný nesouhlas dědice s prodejem Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů

Fáze transakce Akceptovatelnost Pravděpodobnost

Dopad

Neakceptovatelné Přípravná fáze

Odstoupení od akvizice Vysoké riziko

Vysoký

Akceptovatelné

Přípravná fáze

Návrh opatření

Jednání s dědicem

Vyţadující opatření

Vysoké riziko

Střední

Sleva z kupní ceny

Vyţadující opatření

Střední riziko

Střední

Zádrţné

Střední (finanční)

Snaha o dohodu s institucemi (finanční)

Nízký (strategický)

Akceptování rizika (strategický)

3) Nastavení převodních cen

Případné Stav po transakci doměření daně

4) Narušení spolupráce s institucemi

Vyţadující opatření Nedostatečné (finanční investor) smluvní Stav po transakci Akceptovatelné ošetření vztahů (strategický investor)

Střední riziko

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společností 2 70

V důsledku posouzení uvedeného rizikového profilu dceřiné společnosti se domnívám, ţe z hlediska formulace doporučení transakce bych uskutečnění této transakce potenciálnímu kupci doporučila. Doporučení by dle mého posouzení mohlo být případně doprovázeno vyjednáním určitého opatření v podobě buď zádrţného, nebo slevy z kupní ceny. Svou domněnku podkládám tím, ţe u společnosti nebyla zjištěna rizika závaţných rozměrů, spíše se jednalo o rizika akceptovatelná a rizika vyţadující opatření.

4.3

Due diligence 3

Cílem poskytnuté due diligence bylo prověření společnosti zabývající se výrobou součástí pro převod otáčivého pohybu a výrobou lineární techniky (kuličkové a trapézové šrouby, vodící tyče) a jejich opravou. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Všechny nemovitosti analyzované společnosti jsou předmětem zástavního práva ve prospěch banky za úvěry spřízněné společnosti Ručení za úvěry spřízněné společnosti můţe vyplývat z propojení vlastnických struktur, jelikoţ cílová společnost je součástí konsolidačního celku. Příčinu rizika spatřuji v případném plnění za dluţníka, pokud tak neučiní dluţník sám. Riziko začlením do přípravné fáze i do fáze stav po transakci (akvizici). K hodnocení tohoto rizika nezastávám jednoznačný postoj, neboť due diligence byla prováděna po uplynutí původní splatnosti úvěru. Týmu finanční DD však nebylo ke dni provedení hloubkové prověrky sděleno, zda byl úvěr řádně splacen, nebo zda byla splatnost úvěru prodlouţena. Je potřeba informaci o splacení úvěru získat, protoţe taková informace značně ovlivní pokračování transakce. Nejprve uvaţuji, ţe došlo ke splacení úvěru řádně a včas. V daném případě je důleţité, aby si potenciální investor pohlídal výmaz zástavy z katastru nemovitostí, čímţ pro něj riziko v podobě zástavního práva zaniká. Pokud budu však uvaţovat, ţe daný úvěr nebyl splacen řádně a včas a byla prodlouţena doba jeho splatnosti, domnívám se, ţe je moţné riziko hodnotit jako neakceptovatelné a to zvláště z pohledu finančního investora, jelikoţ veškeré nemovitosti v celkové výši přes 28 160 tis. Kč jsou předmětem zástavního práva. Důvodem tohoto mého hodnocení můţe být také to, ţe ručení omezuje moţnost budoucího získání úvěru pro financování vlastních potřeb. U strategického investora se domnívám, ţe by riziko mohlo být za určitých okolností hodnoceno i jako vyţadující opatření. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko klasifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako vysoké. U finančního investora i jako katastrofické vzhledem k tomu, ţe se jedná o veškeré nemovitosti. Na základě výše uvedeného je moţné říci, ţe takové zjištění ze zprávy due diligence můţe vést hlavně z pohledu finančního investora aţ k odstoupení od akvizice.

71

Návrh opatření: V případě, ţe by se strategický investor rozhodl pokračovat v transakci, domnívám se, ţe vhodným řešením rizika by bylo zádrţné z kupní ceny stanovené například do data splatnosti úvěru. 2) Významné znehodnocení zásob materiálu U analyzované společnosti tvoří zásoby nejvýznamnější poloţku oběţných aktiv. Nejvýznamnější sloţku zásob tvoří materiál s podílem 72 % na celkových zásobách. Příčinu daného stavu spatřuji v nesprávně nastavené metodice výpočtu opravných poloţek k materiálu, následkem čehoţ nejsou opravné poloţky k materiálu tvořeny v dostatečné výši. Společnost totiţ doposud tvořila opravnou poloţku k materiálu ve výši 100 % aţ po 6 letech, co nedošlo k jeho pouţití. V souladu se zásadou opatrnosti, jak vyplývá z výpočtů týmu finanční DD, by opravné poloţky k materiálu ve výši 100 % měly být tvořeny v případě nepouţití materiálu déle jak 4 roky. Nedostatečná tvorba opravné poloţky k materiálu zkresluje výsledky účetních výkazů společnosti pro kupujícího. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Hodnotím jej jako vyţadující opatření z pohledu obou typů investorů, protoţe cílová společnost tvoří opravnou poloţku k materiálu pouze přibliţně z 6 %, neţ by skutečně měla. Společnost tvořila opravnou poloţku k materiálu pouze ve výši kolem 600 tis. Kč, ta by však podle týmu finanční DD měla činit 9 660 tis. Kč. Na základě výše uvedeného jsem toho názoru, ţe z hlediska pravděpodobnosti výskytu je moţné riziko kvantifikovat jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako střední kvůli významnému zkreslení výsledků účetních výkazů. Návrh opatření: Na straně kupujícího bych jako vhodné opatření navrhovala vyjednávání o odpovídající slevě z kupní ceny. Následující tabulka shrnuje rizikový profil analyzované společnosti Tabulka 6 Rizikový profil analyzované společnosti 3 Riziko

Příčina

1) Nemovitosti jsou předmětem zástavního práva

Případné plnění plynoucí z ručitelského vztahu

2) Znehodnocení zásob materiálu

Nesprávně nastavený výpočet OP k materiálu zkreslující účetní výkazy

Fáze transakce

Akceptovatelnost

Přípravná fáze

Neakceptovatelné (finanční investor)

Stav po transakci

Vyţadující opatření (strategický investor)

Přípravná fáze

Vyţadující opatření

Pravděpodob nost

Střední riziko

Vysoké riziko

Dopad

Návrh opatření

Katastrofický (finanční)

Odstoupení od akvizice (finanční)

Vysoký (strategický)

Zádrţné (strategický)

Střední

Sleva z kupní ceny

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společnosti 3

Na základě posouzení uvedeného rizikového profilu analyzované společnosti zastávám názor, ţe z hlediska formulace doporučení transakce bych uskutečnění této transakce potenciálnímu kupci doporučila, ovšem s moţným vyjednáním zádrţného z kupní ceny. Pro uvedené doporučení jsem 72

se rozhodla, protoţe v analyzované společnosti bylo zjištěno závaţné riziko, pro které jsem jako opatření navrhovala vyjednání zádrţného z kupní ceny.

4.4

Due diligence 4

Poskytnutá due diligence prověřovala společnost zabývající se ţivočišnou a rostlinnou výrobou. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Pronajímatelé půdy vypověděli nájemní smlouvy Výpovědí nájemních smluv analyzovaná společnost přijde o více jak polovinu pronajaté plochy slouţící k rostlinné a ţivočišné výrobě, jak vyplývá ze zprávy DD. Za příčinu rizika tedy povaţuji nedostatečnou plochu půdy pro uskutečňování rostlinné a ţivočišné výroby. Domnívám se, ţe rozhodnutí pronajímatelů půdy vypovědět nájemní smlouvy můţe vycházet například z toho, ţe cílová společnost platí nízký nájem a pronajímatelé mají moţnost půdu pronajmout jinému zájemci za vyšší nájem. Také si myslím, ţe rozhodnutí pronajímatelů můţe pramenit ze špatných vztahů mezi ním a cílovou společností, například co se týče včasného placení nájmu. Jsem názoru, ţe by jistě bylo na místě provedení právní DD zaměřené na prověření nájemních smluv, která by mohla odhalit skutečné příčiny daného stavu či další důleţité skutečnosti. Domnívám se, ţe by bylo také na místě provedení komerční DD, která by mohla posoudit zejména udrţitelný vývoj společnosti a její postavení ve vztahu ke konkurenci. Vypovězením velkého počtu nájemních smluv je ohroţena existence celé společnosti, jelikoţ ztráta pronajaté půdy můţe představovat výpadek v trţbách v oblasti rostlinné výroby aţ o polovinu. Důkladné provedení právní a komerční DD by mohlo odhalit další případná rizika a podstatné informace, v důsledku čehoţ by bylo moţné situaci lépe řešit. Riziko zařadím do přípravné fáze akvizice. Dovoluji si jej hodnotit jako neakceptovatelné a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora. Mé tvrzení lze podloţit zjištěním ze zprávy DD, která dané riziko označuje jako extrémní, neboť více jak 50 % obhospodařované půdy je ze strany pronajímatelů vypovězeno. Na základě výše uvedeného riziko z hlediska pravděpodobnosti výskytu kvantifikuji jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako katastrofické, neboť ze zprávy DD vyplývá, ţe počet vypovězených smluv nemusí být finální a můţe ještě pokračovat. Společnost nemá v současné době dohodnuty nové nájemní smlouvy. V praxi lze reálně očekávat, ţe většina investorů se po zjištění dané skutečnosti rozhodne pro odstoupení od transakce. Návrh opatření: Kdyţ bych teoreticky uvaţovala, ţe se kupující rozhodne pro pokračování v transakci, dovoluji si předpokládat, ţe danou rizikovou situaci nebude moţné řešit jiným způsobem,

73

neţ vynaloţením nemalého finančního obnosu potřebného pro získání plochy půdy. Kupující by se mohl pokusit se dohodnout se stávajícími pronajímateli ohledně vyššího nájemného. 2) Budovy společnosti jsou z velké části postaveny na pozemcích jiných vlastníků Analyzovaná společnost vlastní pouze 13 % rozlohy stavebních parcel, zbylých 87 % rozlohy spadá do vlastnictví jiných osob. Příčinou tohoto rizika můţe být, jak vyplývá ze zprávy DD, ţe tato situace sniţuje hodnotu budov přibliţně o 15 %. V souvislosti s NOZ příčinu spatřuji také v zákonném předkupním právu, které zakládá § 3 056 odst. 1 NOZ. Podstatou daného ustanovení je zřízení předkupního práva vlastníka pozemku ke stavbě a vlastníka stavby k pozemku. V našem případě je tedy analyzovaná společnost povinna přednostně nabídnout budovy k prodeji vlastníkům pozemků a aţ v případě, ţe by vlastníci toto předkupní právo nevyuţili, je moţné stavby prodat zadavateli DD. Zákonné předkupní právo transakcí však nezaniká. Předkupní právo se bude vztahovat na nabyvatele stavby. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Z hlediska hodnocení jej hodnotím spíše jako neakceptovatelné kvůli existenci předkupního práva a to jak z pohledu finančního, tak strategického investora. Domnívám se, ţe by v daném případě bylo vhodné provedení právní DD. Důkladné provedení právní DD by mohlo snáze určit vlastnická práva a vyjasnit majetkové poměry a odhalit rizika, která nespadají do rozsahu finanční DD. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko hodnotím jako vysoké a z hlediska dopadu na investora jako katastrofické, neboť je moţné předpokládat, ţe většina investorů odstoupí od akvizice kvůli nejasným majetkovým poměrům a vlastnickým právům. Investor neví, zda vlastníci pozemků vyuţijí předkupního práva či nikoliv. V případě, ţe nevyuţijí, bude toto právo zatěţovat samotného kupujícího. Návrh opatření: Jistou formou řešení by bylo, jak jiţ bylo zmíněno, provedení právní DD, prostřednictvím jejíhoţ zjištění by bylo moţné lépe řešit danou situaci. Dále také například vyjednávání s vlastníky pozemků ohledně jejich vyuţití předkupního práva, nebo vyjednávání ohledně odkupu pozemků ze strany kupujícího. V takovém případě by však kupující musel počítat s vynaloţením dodatečných finančních prostředků. Patrně za nejvhodnější způsob řešení povaţuji snahu analyzované společnosti vyjednat tento odkup pozemků, na kterých stojí její stavby. Tím by se analyzovaná společnost stala jediným vlastníkem a toto riziko by před případnou akvizicí zaniklo. 3) Nadhodnocení obchodních pohledávek společnosti Příčinu spatřuji v nedostatečné tvorbě opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti, v důsledku čehoţ dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů cílové společnosti. Hodnota opravných poloţek k pohledávkám tvořených cílovou společností byla 1 719 tis. Kč, ze zjištění zprávy DD vyplývá, ţe by měly být tvořeny ve výši 1 790 tis. Kč. 74

Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Riziko hodnotím jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů, neboť se domnívám, ţe se nejedná o nadhodnocení pohledávek ve velké míře. Z uvedeného vyplývá nadhodnocení pohledávek pouze ve výši 71 tis. Kč, coţ představuje dotvoření opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti jen ve výši 4 %. Na základě uvedeného riziko klasifikuji z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké vzhledem k nevýznamnému nadhodnocení obchodních pohledávek. Návrh opatření: Domnívám se, ţe v dané situaci by pravděpodobně nedošlo k přijetí ţádných opatření, potenciální investor by dané riziko akceptoval. 4) Společnost vykazuje problematické obchodní pohledávky ve výši 1 745 tis. Kč Příčinou bude pravděpodobně platební neschopnost daného dluţníka. Zpráva DD uvádí, ţe celkový objem obchodních pohledávek činil 3 537 tis. Kč, tedy problematické obchodní pohledávky představují 49 % z uvedené částky. Příčinu rizika tedy spatřuji v tom, ţe společnost přichází o téměř polovinu finančních prostředků plynoucích z inkasa pohledávek, čímţ by se teoreticky sama cílová společnost mohla dostat do prodlení s platbami svých závazků. Tato situace by mohla být v nejhorším případě následována aţ insolvencí. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Dovoluji si jej hodnotit jako riziko vyţadující opatření u strategického investora. Z pohledu finančního investora bych jej hodnotila i jako neakceptovatelné, neboť se jedná téměř o polovinu pohledávek, které jsou vykazovány jako problematické. Ze zprávy DD dále vyplývá, ţe společnost se snaţí tyto problematické pohledávky soudně vymáhat. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko kvantifikuji jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího také jako vysoké. Z pohledu finančního investora se domnívám, ţe by dané riziko mohlo být hodnoceno i jako katastrofické vzhledem k hrozbě insolvence. Je tedy moţné u něj předpokládat i odstoupení od transakce. Návrh opatření: Podle mého názoru by se z pohledu kupujícího nabízelo vyjednávání o slevě z kupní ceny za výše uvedené podstupované riziko. Také si myslím, ţe řešení by mohlo být spatřováno v prodeji nevyuţívaného majetku. V následující tabulce je shrnut rizikový profil analyzované společnosti.

75

Tabulka 7 Rizikový profil analyzované společnosti 4 Riziko

Příčina

1) Vypovězení nájemních smluv

Nedostatečná plocha půdy pro výrobu

2) Budovy stojící na cizích pozemcích

Zákonné předkupní právo

3) Nadhodnocené pohledávky

Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů

Sníţení hodnoty budov

4) Problematické pohledávky

Platební neschopnost dluţníka

Fáze transakce

Akceptovatelnost

Pravděpodob nost

Dopad

Přípravná fáze

Neakceptovatelné

Vysoké riziko

Katastrofický

Návrh opatření Odstoupení od akvizice Přeplacení nájemného

Přípravná fáze

Neakceptovatelné

Vysoké riziko

Katastrofický

Odstoupení od akvizice Odkup pozemků

Přípravná fáze

Akceptovatelné

Přípravná fáze

Neakceptovatelné (finanční) Vyţadující opatření (strategický)

Vysoké riziko

Vysoké riziko

Nízký

Akceptování rizika

Katastrofický (finanční)

Odstoupení od akvizice (finanční)

Vysoký (strategický)

Sleva z kupní ceny (strategický)

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společnosti 4

Co se týče formulace doporučení, s uváţením rizikového profilu analyzované společnosti jsem názoru transakci potenciálnímu kupci v předloţené podobě spíše nedoporučit. Své rozhodnutí zdůvodňuji existencí tří závaţných rizik, u kterých jsem stanovila míru dopadu na investora jako katastrofickou a která svou závaţností zastiňují ostatní rizika.

4.5

Due diligence 5

Poskytnutá due diligence prověřovala společnost, která se zabývá dovozem a prodejem zemědělské techniky a strojů. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční, daňová Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Společnost nemá žádnou provozní hotovost Příčinu rizika spatřuji v hrozbě insolvence, jelikoţ ze zprávy DD vyplývá, ţe společnost má otevřené kontokorentní účty80 vykazující záporný stav ve výši -23 mil. Kč a také vykazuje závazky po splatnosti v celkové výši 9 181, coţ představuje 50 % z hodnoty celkových obchodních závazků. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Z hlediska hodnocení jej hodnotím ze strany finančního investora jako neakceptovatelné vzhledem k jeho hlavnímu sledovanému záměru uvedenému na začátku této kapitoly. Ze strany strategického investora bych dané riziko hodnotila jako vyţadující opatření, protoţe se domnívám, ţe pro strategického investora by dané riziko nebylo rozhodující z hlediska realizace jeho strategického záměru sledovaného akvizicí.

80

Kontokorentní účet je zpravidla sjednán k běţnému účtu a je čerpán, kdyţ subjekt jiţ nemá na běţném účtu vlastní prostředky, můţe tedy klesnout do záporných hodnot, nejvýše však do stanoveného limitu. 76

Na základě zprávy DD riziko z hlediska pravděpodobnosti výskytu klasifikuji jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího také jako vysoké. V praxi takové zjištění můţe pro finančního investora znamenat aţ odstoupení od transakce kvůli hrozbě insolvence. Návrh opatření: Pokud by se kupující rozhodl v akvizici pokračovat, tím by byl spíše strategický investor, jako opatření navrhuji vyjednání slevy z kupní ceny za podstupované riziko. Také by podle mého názoru situace mohla být řešena prodejem neprovozního majetku, kterým cílová společnost disponuje v podobě orné půdy (vinice, pole). Tím by byly získány prostředky na úhradu závazků. 2) Riziko převodních cen v oblasti prodeje movitého majetku spojeným osobám Příčinu rizika spatřuji v případném doměření daně ze strany finančního úřadu v důsledku nesprávně stanovených převodních cen mezi spojenými osobami. Ty musí být stanoveny jako ceny obvyklé. Zpráva DD uvádí, ţe prodeje majetku mezi spojenými osobami byly uskutečněny za symbolické ceny. Abych mohla přistoupit k hodnocení, uvedu příklad a situaci modelově vyčíslím. Společnost prodala motorové vozidlo za symbolických 1 tis. Kč. Na internetu jsem zjistila, ţe trţní cena daného motorového vozidla se pohybuje kolem 60 tis. Kč. Riziko zařadím do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů. Neboť v důsledku výše uvedeného by došlo ke zvýšení základu daně o 59 tis. Kč na 18 198 tis. Kč. Základ daně bych dále zdanila 24 % (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2006). V souvislosti s tím bych vypočítala, ţe případné doměření daně by představovalo částku přibliţně14 tis. Kč. Vzhledem k tomu, ţe daňová povinnost analyzovaného subjektu se pohybuje v průměru kolem 3000 tis. Kč, povaţuji případné doměření daně za částku zanedbatelnou. Na základě zjištění provedené due diligence riziko z hlediska pravděpodobnosti výskytu klasifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké vzhledem k výše uvedenému. Návrh opatření: Domnívám se, ţe potenciální investor by v daném případě nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 3) Nadhodnocené obchodní pohledávky přibližně o 174 tis. Kč Příčinu spatřuji v nedostatečné tvorbě opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti, v důsledku čehoţ dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů cílové společnosti. Hodnota opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti tvořená analyzovanou společností byla 5 501 tis. Kč, podle zjištění týmu finanční DD měla společnost tvořit opravné poloţky k obchodním pohledávkám ve výši 5 675 tis. Kč. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Riziko hodnotím jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů, neboť je moţné konstatovat, ţe se nejedná o nadhodnocení pohledávek ve velké míře, protoţe společnost tvořila opravné poloţky pouze o 3 % niţší, neţ by skutečně měla. 77

Na základě uvedeného se domnívám, ţe riziko lze klasifikovat z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké. Návrh opatření: Podle mého názoru je moţné předpokládat, ţe by pravděpodobně nedošlo k přijetí ţádných opatření, potenciální investor by dané riziko pouze akceptoval. 4) Potenciální riziko manka v pokladně Za příčinu daného rizika povaţuji například nesprávně vedenou pokladní evidenci, v důsledku čehoţ můţe snáz dojít k manku. Zpráva DD uvádí, ţe dosavadní pokladní evidence analyzované společnosti postrádá čísla pokladních dokladů, ty dokonce pro zaúčtování některých operací zcela chybí, v pokladní knize jsou vynechávány řádky pro zpětné zaznamenání příjmů a výdajů a další. Domnívám se, ţe riziko je moţné zařadit do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu jak finančního, tak strategického investora, jelikoţ skutečné manko v pokladně nebylo prokázáno. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu se domnívám, ţe je moţné riziko klasifikovat jako nízké a z hlediska dopadu na kupujícího také jako nízké, neboť při inventuře bylo zjištěno, ţe společnost drţí na pokladně nepříliš velkou sumu ve výši 42 908 Kč. Návrh opatření: Vzhledem k výše uvedenému povaţuji riziko za nevýznamné, z toho důvodu se domnívám, ţe kupující by v této souvislosti nepřijal ţádná opatření, dané riziko by akceptoval. Následující tabulka zachycuje shrnutí rizikového profilu analyzované společnosti. Tabulka 8 Rizikový profil společnosti 5 Riziko

Příčina

Fáze transakce Akceptovatelnost Pravděpodobnost

Dopad

Neakceptovatelné (finanční)

Návrh opatření Odstoupení od akvizice (finanční)

1) Ţádná provozní hotovost

Hrozba insolvence

Přípravná fáze

2) Nastavení převodních cen

Případné doměření daně

Stav po transakci

Akceptovatelné

Střední riziko

Nízký

Akceptování rizika

Přípravná fáze

Akceptovatelné

Vysoké riziko

Nízký

Akceptování rizika

Stav po transakci

Akceptovatelné

Nízké riziko

Nízký

Akceptování rizika

3) Nadhodnocené obchodní pohledávky 4) Manko v pokladně

Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů Nesprávně vedená pokladní evidence

Vyţadující opatření (strategický)

Vysoké riziko

Vysoký

Sleva z kupní ceny (strategický)

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společnosti 5

Na základě posouzení vybraných rizik se z hlediska formulace doporučení pro potenciálního investora přikláním k hodnocení transakci v předloţené podobě doporučit. Transakce by podle mého názoru 78

mohla být doporučena s opatřením v podobě slevy z kupní ceny, jelikoţ jsem dané opatření navrhovala pro nejzávaţnější riziko zjištěné v dané společnosti, které se domnívám zastiňuje všechna ostatní uvedená rizika. Ta nejsou závaţného charakteru, jedná se o rizika akceptovatelná dle mého posouzení.

4.6

Due diligence 6

Poskytnutá due diligence prověřovala společnost zabývající se výrobou a prodejem dřevěných oken, vchodových dveří a zimních zahrad. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční, daňová Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Znehodnocení zásob materiálu Znehodnocení zásob materiálu je způsobeno tím, ţe analyzovaná společnost netvoří opravné poloţky k zásobám. Tuto skutečnost pokládám za rizikovou kvůli zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti. Zásoby materiálu představují nejvýznamnější poloţku zásob v celkovém objemu 10 821tis. Kč. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů, protoţe na základě provedené DD bylo zjištěno, ţe cílová společnost by měla vytvořit opravnou poloţku k zásobám ve výši 80 tis. Kč, coţ představuje pouze necelé 1 % z celkové hodnoty zásob materiálu. Takové znehodnocení zásob povaţuji za zcela zanedbatelné. Domnívám se tedy, ţe z hlediska pravděpodobnosti výskytu je moţné riziko kvantifikovat jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké kvůli nevýznamnému znehodnocení zásob. Návrh opatření: Podle mého názoru by v daném případě potenciální kupující nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 2) Analyzovaná společnost poskytla ručení za bankovní úvěr třetí osobě Ručení za úvěry třetí osobě můţe vyplývat například z dobrých osobních vztahů mezi zúčastněnými subjekty. Příčinu rizika tedy spatřuji v případném plnění za dluţníka v případě, ţe tak neučiní sám dluţník. Poskytnuté ručení cílovou společností za třetí osobu je do výše 4 600 tis. Kč, jak vychází ze zprávy DD. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Co se týče hodnocení tohoto rizika, domnívám se, ţe je moţné jej posuzovat jako vyţadující opatření z pohledu obou typů investorů. Ovšem u finančního investora by bylo moţné podle mého názoru dané riziko posuzovat také jako neakceptovatelné zvláště s ohledem na to, ţe ručení omezuje moţnost budoucího získání úvěru pro financování vlastních potřeb. Avšak vzhledem k tomu, ţe cílová společnost představuje prosperující společnost na základě posouzení účetních výkazů, obzvláště hospodářského výsledku, 79

vytvářející kaţdoročně účetní zisk kolem 21 mil. Kč, přikláněla bych se spíše k hodnocení rizika jako vyţadující opatření i z pohledu finančního investora. K takovému hodnocení bych se přikláněla také z důvodu toho, ţe ke dni zpracování zprávy DD dluţník splácel úvěr řádně a včas. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu riziko klasifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako vysoké. Na základě výše uvedeného se domnívám, ţe takové zjištění ze zprávy due diligence můţe vést převáţně u finančního investora aţ k odstoupení od akvizice. Návrh opatření: V případě, ţe bych uvaţovala pokračování v transakci ze strany kupujícího, situaci by bylo podle mého názoru moţné řešit zádrţným z kupní ceny stanoveným například do data splatnosti úvěru. 3) Riziko vyloučení tvorby rezerv z daňově uznatelných nákladů Potenciální riziko zde existuje v důsledku tvorby rezerv na opravy dvou strojů v celkové výši 1000 tis. Kč v letech 2004 a 2005. Na základě zprávy DD je patrné, ţe provedení oprav bylo dle plánu stanoveno na rok 2006. Due diligence byla prováděna v roce 2007. Ovšem v době jejího provádění nedošlo ani k zahájení naplánovaných oprav. Tato situace je riziková, neboť případná daňová kontrola by mohla vést k vyloučení daných rezerv z daňových nákladů a k doměření daně. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako vyţadující opatření z pohledu obou typů investorů, neboť vyloučení rezerv z daňově uznatelných nákladů zvýší základ daně v kaţdém ze zmíněných roků o 500 tis. Kč. V roce 2004 by se základ daně zvýšil na 32 368 tis. Kč, který by byl dále daněn 28 % (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2004). Na základě výpočtu bych tedy dospěla ke zjištění, ţe případné doměření daně v roce 2004 by činilo částku přibliţně 140 tis. Kč. V roce 2005 by došlo ke zvýšení základu daně na částku 25 074 tis. Kč, který by byl dále daněn 26 % (sazba daně z příjmu právnických osob v roce 2005). Na základě výpočtu by případné doměření daně v roce 2005 představovalo částku přibliţně 130 tis Kč. Případné doměření daně v kaţdém z roků podle mého názoru sice nepředstavuje významnou sumu vzhledem k tomu, ţe daňová povinnost analyzované společnosti se pohybuje v průměru kolem 7 000 tis. Kč, ale také se domnívám, ţe se nejedná o částku zcela zanedbatelnou. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu dané riziko klasifikuji jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké vzhledem k výše uvedenému. Návrh opatření: Moţné opatření ze strany investora za podstupované riziko bych zde spatřovala v podání dodatečného daňového přiznání, kde by byl upraven základ daně, nebo v zádrţném z kupní ceny stanoveném například do uplynutí prekluzivní lhůty. 4) Riziko vyloučení odpisu pohledávky z daňových nákladů Zpráva DD uvádí, ţe analyzovaná společnost si v roce 2006 uplatnila jako daňový náklad odpis pohledávky za německou společností v částce 226 966 Kč, protoţe na německého dluţníka byl 80

zamítnut návrh na prohlášení konkurzu. Ovšem tento návrh byl zamítnut jiţ v roce 2002, tudíţ s tímto obdobím souvisel daňový náklad v podobě odpisu pohledávky. Za příčinu rizika tedy povaţuji případné doměření daně při vyloučení odpisu pohledávky z daňových nákladů. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Domnívám se, ţe by mohlo být hodnoceno jako akceptovatelné z pohledu jak finančního, tak strategického investora. Své hodnocení podkládám následujícím výpočtem. Případné vyloučení odpisu z daňových nákladů by vedlo ke zvýšení základu daně v roce 2006 na částku přibliţně 27 488 tis. Kč. Základ daně by byl dále zdaněn 24 % (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2006). Na základě výpočtu by bylo zjištěno, ţe případné doměření daně v důsledku vyloučení odpisu z daňových nákladů by činilo přibliţně 55 tis. Kč. Domnívám se, ţe by dané doměření daně pro společnost představovalo zanedbatelnou částku vzhledem k daňové povinnosti pohybující se v průměru okolo 7 000 tis. Kč Na základě zjištění DD klasifikuji riziko z hlediska pravděpodobnosti jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké vzhledem k nevýznamné částce případného doměření daně. Návrh opatření: Na základě výše uvedeného se domnívám, ţe by potenciální kupující spíše nepřijal ţádná opatření, pouze by dané riziko akceptoval. Následující tabulka ukazuje rizikový profil cílové společnosti. Tabulka 9 Rizikový profil společnosti 6 Akceptovatelnost

Pravděpodob nost

Dopad

Návrh opatření

Akceptovatelné

Vysoké riziko

Nízký

Akceptování rizika

Vysoký (finanční investor)

Odstoupení od akvizice (finanční)

Střední (strategický)

Zádrţné (strategický)

Střední riziko

Nízký

Dodatečné DP, zádrţné

Střední riziko

Nízký

Akceptování rizika

Zkreslení výsledků účetních výkazů

Přípravná fáze

2) Ručení za úvěr třetí osobě

Případné plnění za dluţníka

Stav po transakci

Případné doměření daně

Stav po transakci

Vyţadující opatření

Případné doměření daně

Stav po transakci

Akceptovatelné

3) Vyloučení rezerv na opravy DHM z daňových nákladů 4) Vyloučení odpisu pohledávky z daňových nákladů

Příčina

Fáze transakce

Riziko 1) Znehodnocení zásob materiálu

Neakceptovatelné (finanční) Vyţadující opatření (strategický)

Střední riziko

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společnosti 6

Z hlediska formulace doporučení transakce se domnívám, ţe by daná akvizice mohla být potenciálnímu investorovi doporučena. K tomuto doporučení o uskutečnění transakce navrhuji opatření v podobě zádrţného ze stanovené kupní ceny za akvizici. Své tvrzení zdůvodňuji existencí rizika v podobě ručení za úvěr třetí osoby, které povaţuji za nejvýznamnější riziko z uvedeného rizikového profilu společnosti. Ostatní rizika jsem hodnotila z hlediska dopadu na kupujícího jako 81

nízká. Tato rizika se ve srovnání s rizikem v podobě ručení za úvěr třetí osobě dostávají do pozadí rizikového profilu dané společnosti.

4.7

Due diligence 7

Poskytnutá zpráva due diligence se zaměřovala na prověrku dvou společností skupiny (označím si je jako společnost X a společnost Y pro lepší pochopení), které se zabývají obdobně jako v předešlé zprávě DD výrobou a prodejem dřevěných oken, vchodových dveří a zimních zahrad. Společnost Y zajišťuje pro společnost X obchodní činnost. Typ transakce: Akvizice majetku Rozsah prováděné due diligence: Finanční, daňová

4.7.1

Společnost X

Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Znehodnocené zásoby materiálu ve výši přibližně 714 tis. Kč Společnost X netvoří opravné poloţky k zásobám materiálu, coţ můţe vysvětlovat jejich znehodnocení. Tuto situaci pokládám za rizikovou, neboť dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti. Riziko začleněním do přípravné fáze akvizice. Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů, protoţe se domnívám, ţe se nejedná o významné znehodnocení zásob materiálu. O významné znehodnocení zásob se podle mého názoru nejedná, protoţe celková výše zásob materiálu činí podle zprávy DD 10 869 tis. Kč a na základě výpočtů týmu finanční DD bylo vyčísleno, ţe by měla být vytvořena opravná poloţka k zásobám materiálu ve výši 714 tis. Kč, tedy pouze ve výši necelých 7 % z celkové hodnoty zásob materiálu. Domnívám se tedy, ţe z hlediska pravděpodobnosti výskytu je moţné riziko klasifikovat jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké, neboť nejde o významné znehodnocení zásob. Návrh opatření: Podle mého názoru je moţné předpokládat, ţe by v daném případě potenciální kupující nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 2) Nadhodnocené pohledávky přibližně o částku 5 318 tis. Kč I v daném případě za příčinu nadhodnocení pohledávek povaţuji nedostatečnou tvorbu opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti. Tím dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů, coţ je moţné povaţovat za příčinu rizika. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Hodnotím jej jako vyţadující opatření a to z pohledu obou typů investorů, neboť v oblasti pohledávek za odběrateli by opravné poloţky měly být ve výši 3 200 tis. Kč, avšak cílová společnost tvořila opravné poloţky ve výši 1 613 tis. Kč. Opravné poloţky byly tvořeny přibliţně ve výši jedné poloviny. Na základě výše uvedeného se domnívám, ţe se nejedná 82

o nevýznamnou částku. Provedením due diligence bylo zjištěno, ţe cílová společnost má i některé další pohledávky déle po splatnosti. V oblasti těchto ostatních pohledávek po splatnosti, které jsou vykázány v celkové hodnotě 5 363 tis. Kč, by bylo vhodné vytvořit opravné poloţky ve výši 3 731 tis. Kč, coţ představuje 70 % hodnoty daných pohledávek. Na základě uvedeného se i v oblasti ostatních pohledávek domnívám, ţe se nejedná o nevýznamnou částku. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu klasifikuji riziko jako vysoké a z hlediska dopadu na kupujícího jej povaţuji za střední vzhledem k výše zmíněnému. Návrh opatření: Myslím si, ţe z pohledu kupujícího by přicházelo v úvahu jednání o slevě z kupní ceny za dané riziko. 3) Riziko vyloučení nákladů na reklamu z nákladů daňově uznatelných Zpráva DD uvádí, ţe společnost nezakládá k jednotlivým inzercím předmět plnění, konkrétně se jedná o dané inzeráty zveřejněné v tisku. Stejně tak společnost vykazuje náklady týkající se návrhu reklamní kampaně bez doloţení předmětu plnění. Vzhledem k uvedenému, riziko spatřuji v případném zvýšení základu daně a s tím související doměření daně. Abych mohla přistoupit k hodnocení rizika, musím si jej modelově vyčíslit. Vyloučení nákladů na reklamu z daňových nákladů by vedlo ke zvýšení základu daně o přibliţně 50 tis. Kč na částku 37 669. Základ daně bych dále zdanila 24 % (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2006). Na základě výpočtu bych zjistila, ţe případné doměření daně představuje částku přibliţně 12 tis. Kč Riziko řadím do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů. Své tvrzení dokládám tím, ţe daňová povinnost společnosti za loňský rok byla 8 971 tis. Kč, takţe zastávám názor, ţe případné doměření daně v částce 12 tis. Kč by pro společnost bylo doměření ve zcela zanedbatelné výši. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu se domnívám, ţe jde o riziko nízké vzhledem k uvedení, ţe podklady týkající se reklamy by se měly nalézat u jednatele společnosti. Z hlediska dopadu na kupujícího pokládám riziko také za nízké. Návrh opatření: Domnívám se, ţe v daném případě by potenciální investor nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 4) Riziko v oblasti transferových cen mezi spojenými osobami Jedná se o riziko vzniklé v důsledku propojení vlastnických struktur. Zpráva DD uvádí, ţe část prodeje výrobků jde na dceřinou společnost (společnost Y). Tuto situaci pokládám za rizikovou kvůli případnému doměření daně v důsledku nesprávně stanovených převodních cen mezi spojenými osobami. Abych mohla přistoupit k hodnocení rizika, musím si riziko modelově vyčíslit. Vycházím z předpokladu, ţe analyzovaná společnost prodává dceřiné společnosti určitou část výroby za 120 tis. Kč. Tato částka představuje 75 % trţní ceny.

83

Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Z hlediska hodnocení se domnívám, ţe by mohlo být hodnoceno jako akceptovatelné, protoţe doměření daně z rozdílu mezi cenou obvyklou a prodejní cenou by představovalo zvýšení základu daně o 40 tis. Kč na částku 37 659 tis. Kč. Takto zvýšený základ daně bych dále zdanila 24 % (sazba daně z příjmu právnických osob pro rok 2006). Na základě výpočtu bych dospěla ke zjištění, ţe případné doměření daně by činilo přibliţně 10 tis. Kč. Coţ povaţuji dle svého úsudku za částku zcela zanedbatelnou, protoţe daňová povinnost analyzované společnosti za loňský rok dosahovala výše 8 971 tis. Kč. Na základě výše uvedeného riziko klasifikuji z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako střední a z hlediska dopadu na kupujícího jako nízké. Návrh opatření: Domnívám se, ţe kvůli nevýznamné částce doměření daně by kupující nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. Následně uvádím tabulku shrnující rizikový profil společnosti X. Tabulka 10 Rizikový profil společnosti X Riziko 1) Znehodnocené zásoby materiálu 2) Nadhodnocené pohledávky 3) Vyloučení nákladů na reklamu z daňových nákladů 4) Riziko v oblasti převodních cen

Příčina Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů Nedostatečná tvorba OP zkreslující výsledky účetních výkazů

Fáze transakce Akceptovatelnost Pravděpodobnost

Dopad

Návrh opatření

Přípravná fáze

Akceptovatelné

Vysoké riziko

Nízký

Akceptování rizika

Přípravná fáze

Vyţadující opatření

Vysoké riziko

Střední

Sleva z kupní ceny

Případné doměření daně

Stav po transakci

Akceptovatelné

Nízké riziko

Nízký

Akceptování rizika

Případné doměření daně

Stav po transakci

Akceptovatelné

Střední riziko

Nízký

Akceptování rizika

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společností skupiny 7

Na základě posouzení rizikového profilu z hlediska formulace doporučení transakce zastávám názor tuto akvizici v předloţené podobě kupujícímu doporučit bez přijetí opatření. V analyzované společnosti byla identifikována spíše rizika nízké závaţnosti, která, jak se domnívám, by zásadně neovlivnila postoj investora.

4.7.2 Společnost Y Na základě due diligence byla zjištěna tato vybraná rizika: 1) Nadhodnocené pohledávky za odběrateli přibližně o 1 136 Kč

84

Nadhodnocené pohledávky za odběrateli vznikají v důsledku nedostatečné tvorby opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti. Tuto situaci shledávám rizikovou, protoţe dochází ke zkreslení výsledků účetních výkazů analyzované společnosti. Hodnota opravných poloţek k pohledávkám tvořená cílovou společností byla pouze 130 tis. Kč, ze zjištění zprávy DD vyplývá, ţe by měly být tvořeny opravné poloţky k pohledávkám po splatnosti ve výši 1 266 tis. Analyzovaná společnost má obchodní pohledávky po splatnosti z 84 %, coţ odpovídá částce 5 431 tis. Kč. Riziko začlením do přípravné fáze akvizice. Domnívám se, ţe z pohledu finančního investora by bylo moţné dané riziko hodnotit i jako neakceptovatelné, neboť cílová společnost tvoří opravné poloţky pouze ve výši 10 %, neţ by skutečně měla. Vysoký objem pohledávek po splatnosti je pro finančního investora vysoce rizikový, neboť neuhrazené pohledávky mohou v nejhorším případě vést aţ k tomu, ţe společnost nebude mít dostatečné prostředky na úhradu svých závazků, coţ by mohlo vyústit aţ v insolvenci. Své tvrzení zdůvodňuji aktuálním souhrnným stavem závazků vůči dodavatelům po splatnosti, který činil částku 13 023 tis. Kč, v procentním vyjádření se jedná o 74 % z hodnoty celkových obchodních závazků, coţ povaţuji za významné. U strategického investora se domnívám, ţe by bylo moţné dané riziko hodnotit i jako vyţadující opatření. Myslím si, ţe toto riziko by pro strategického investora sledujícího strategický záměr nebylo rozhodující pro pokračování v transakci. Na základě zjištění zprávy DD riziko klasifikuji z hlediska pravděpodobnosti výskytu jako vysoké a z hlediska dopadu na kujícího také jako vysoké. U finančního investora by bylo moţné podle mého názoru předpokládat i odstoupení od transakce v důsledku existence daného rizika. Návrh opatření: V případě strategického investora bych jako opatření navrhovala vyjednání adekvátní slevy z kupní ceny. Vysoké procento pohledávek z obchodních vztahů po splatnosti by kupující mohl řešit prostřednictvím advokátní kanceláře specializující se na vymáhání pohledávek. 2) Riziko vyloučení odpisu za goodwill z daňových nákladů Analyzovaná společnost Y koupila část závodu a v kupní smlouvě byla sjednána cena za jednotlivá převáděná aktiva a závazky, jak uvádí zpráva DD. Avšak v případě časového rozlišení leasingů, společnost převzala do účetnictví účetní hodnoty prodávajícího. Vznikl rozdíl mezi kupní cenou a hodnotou převzatého majetku sníţenou o převzaté závazky v částce 281 597 Kč. Zpráva DD uvádí, ţe o daném rozdílu analyzovaná společnost účtuje jako o goodwillu, který rovnoměrně odpisuje po dobu 5 let v roční částce 56 319 Kč a tento účetní odpis uplatňuje jako daňový náklad. Vykazovaný goodwill tedy představuje jen časové rozlišení leasingů. Příčinu rizika tedy spatřuji v případném doměření daně ze strany finančního úřadu, jelikoţ zaúčtovaný odpis není daňovým nákladem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Riziko začlením do fáze stav po transakci (akvizici). Hodnotím jej jako akceptovatelné z pohledu obou typů investorů, neboť vyloučení odpisu z daňových nákladů by vedlo ke zvýšení základu daně o 56 tis. Kč přibliţně na částku 7 373 tis. Kč. Ten by byl následně zdaněn 24 % (sazbou daně z příjmu 85

právnických osob pro rok 2006). Na základě výpočtu by bylo zjištěno, ţe případné doměření daně by představovalo částku přibliţně 13,5 tis. Kč. Částku případného doměření daně povaţuji za nevýznamnou vzhledem k celkové daňové povinnosti, která činila 1 750 tis. Kč. Z hlediska pravděpodobnosti výskytu dané riziko klasifikuji jako vysoké, protoţe zpráva DD obsahuje upozornění, ţe bude potřeba ve všech následujících obdobích účetní odpisy týkající se goodwillu vyřadit ze základu daně. Z hlediska dopadu na kupujícího hodnotím riziko jako nízké vzhledem k případnému doměření daně v zanedbatelné částce. Návrh opatření: Domnívám se, ţe by riziko mohlo být řešeno prostřednictvím podání dodatečného daňové přiznání upravujícího základ daně nebo zádrţného z kupní ceny stanoveného například do uplynutí prekluzivní lhůty. Nejvíce se však domnívám, ţe by vzhledem k nevýznamnosti rizika kupující pravděpodobně nepřijal ţádná opatření, pouze by riziko akceptoval. 3) Jiná zjištění: zpráva DD uvádí, ţe analyzovanou společností nebyly předloţeny všechny vyţádané podklady a dokumenty. Jednalo se například o podklady k zásobám materiálu či soupis záloh dle jednotlivých klientů. Tyto nedoloţené podklady by mohly být zdrojem dalších potenciálních rizik. Tato rizika však bez analýzy potřebných podkladů nelze určit ani kvantifikovat. Následující tabulka zobrazuje rizikový profil společnosti Y. Tabulka 11 Rizikový profil společnosti Y Riziko

Příčina

Nedostatečná 1) tvorba OP Nadhodnocené zkreslující výsledky pohledávky za účetních odběrateli výkazů

2) Vyloučení odpisu za goodwill z daňových nákladů

Případné doměření daně

Fáze transakce

Akceptovatelnost

Pravděpodobnost

Dopad

Neakceptovatelné (finanční) Přípravná fáze

Stav po transakci

Vyţadující opatření (strategický)

Akceptovatelné

Návrh opatření Odstoupení od akvizice

Vysoké riziko

Vysoký

Vysoké riziko

Nízký

Sleva z kupní ceny

Akceptování rizika

Pramen: Vlastní zpracování na základě poskytnuté zprávy due diligence společností skupiny 7

Z hlediska formulace doporučení transakce jsem názoru akvizici potenciálnímu investorovi doporučit. K doporučení uskutečnit transakci bych navrhovala vyjednání slevy ze stanovené kupní ceny jako kompenzaci za vysoké identifikované riziko nadhodnocených obchodních pohledávek.

86

5 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Tato kapitola se bude soustředit na shrnutí výsledků a zjištění vyplývajících z provedené analýzy rizik, na základě čehoţ bude dospěno k příslušným závěrům. V předešlé kapitole byla analyzována rizika zjištěná ze sedmi zpráv due diligence, které byly pro účely této práce k dispozici. Konkrétně bylo analyzováno celkově 32 vybraných rizik u devíti prověřovaných společností. Z poskytnutého vzorku zpráv due diligence byla ve všech případech zamýšlenou transakcí akvizice majetku. Zprávy DD neobsahovaly hodnocení rizika z hlediska jeho akceptovatelnosti, nenavrhovaly opatření vedoucí ke zlepšení řízení daných rizik ani neformulovaly doporučení o uskutečnění transakce. Na základě analýzy poskytnutých zpráv due diligence, co se týče rozsahu provádění DD, bylo zjištěno, ţe u všech prověřovaných společností byla provedena finanční due diligence. Touto skutečností je potvrzen poznatek z teoretické části, ve které bylo uvedeno, ţe se transakce zpravidla neobejdou bez provedení finanční DD. Z teoretické části dále vychází, ţe pro finanční DD je nezbytné provedení důkladné finanční analýzy pro posouzení finančního zdraví společnosti, aby došlo ke správnému stanovení kupní ceny. Tento poznatek však v rámci analýzy zpráv due diligence není potvrzen, jelikoţ ze sedmi zpráv pouze jedna obsahovala analýzu finančních ukazatelů. U pěti prověřovaných společností byla dále provedena také daňová DD a pouze ve dvou případech byla provedena kromě finanční a daňové také právní DD. Ta byla ovšem minimálně v jednom případě doporučena. Na základě uvedeného je moţné konstatovat, ţe finanční, daňová a právní DD představují základní, nejčastěji pouţívaný typ DD, coţ potvrzuje informaci uvedenou v teoretické části. V oblasti samotné analýzy konkrétních rizik jsou za pomoci následující tabulky zachyceny nejčastěji se vyskytující rizika v daném vzorku poskytnutých zpráv due diligence. Tabulka nezachycuje rizika vyskytující se pouze jednou, neboť se zpravidla jednalo o specifická rizika vztahující se například k danému oboru podnikání prověřované společnosti. Dopad a určení míry závaţnosti těchto nejčastěji se vyskytujících rizik nelze všeobecně shrnout, jelikoţ se případ od případu liší. Z toho důvodu je potřeba posuzovat míru závaţnosti a dopad rizika na kupujícího pro kaţdý případ individuálně, o coţ byla autorčina snaha vyvíjena v předešlé kapitole. Tabulka 12 Nejčastěji se vyskytující rizika ve vzorku poskytnutých zpráv due diligence Riziko

Výskyt

Nadhodnocené obchodní pohledávky Vyloučení určitých poloţek z daňových nákladů Nepředloţeny všechny vyţádané dokumenty Riziko v oblasti převodních cen Znehodnocení zásob materiálu Problematické pohledávky Ručení za úvěr

6 5 4 3 3 2 2

Pramen: Vlastní zpracování na základě provedené analýzy ve 4. kapitole 87

Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe nejvíce se vyskytujícím rizikem ve vzorku poskytnutých due diligence je riziko v podobě nadhodnocených obchodních pohledávek, které se objevilo u šesti prověřovaných

společností.

Z analýzy

tohoto

rizika

vyplynulo,

ţe

nejčastěji

dochází

k nadhodnoceným obchodním pohledávkám v důsledku nedostatečné tvorby opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti, coţ je pro potenciálního investora rizikové, neboť jsou touto skutečností zkresleny výsledky účetních výkazů společnosti. Jak bylo jiţ uvedeno výše, posouzení tohoto nejčastěji se vyskytujícího rizika nelze jednoznačně shrnout. Záleţí především na míře nadhodnocení obchodních pohledávek, proto se musí posuzovat kaţdý případ samostatně. Dané riziko bylo ve čtyřech ze šesti případů hodnoceno jako vyţadující opatření. Opatření v této souvislosti bylo navrhováno vyjednání adekvátní slevy z kupní ceny. Druhé místo v nejčastěji se vyskytujících rizicích obsadila hrozba vyloučení poloţek, jako jsou daňové odpisy, rezervy na opravy DHM a náklady na reklamu, z daňově uznatelných nákladů v důsledku jejich nesprávného uplatnění. Toto vyloučení z daňových nákladů by bylo doprovázeno úpravou základu daně a doměřením daně ze strany správce daně. Stejně jako u rizika nadhodnocených obchodních pohledávek i zde je potřeba kaţdé takové riziko posuzovat z hlediska míry závaţnosti a dopadu individuálně. Ze čtvrté kapitoly vyplývá, ţe dané riziko bylo ve čtyřech z pěti případů hodnoceno jako akceptovatelné vzhledem k jeho nepříliš velkému významu. Na základě provedené analýzy je moţné všeobecně shrnout, ţe jako opatření ke zlepšení řízení tohoto daňového rizika bylo navrhováno sjednání zádrţného, podání dodatečného daňového přiznání nebo akceptování rizika vzhledem k nepříliš významným částkám případného doměření daně. Za rizikem vyloučení určitých poloţek z daňových nákladů se nachází riziková situace v podobě nepředloţení všech dokumentů a podkladů vyţádaných týmem due diligence. Riziková situace v podobě nepředloţení všech dokumentů a podkladů nepředstavuje riziko v pravém slova smyslu, spíše jde o jiné zjištění, v důsledku kterého nemohly být odhaleny všechny potenciální rizika. Z toho důvodu by měl kupující výstup v podobě zprávy due diligence brát s určitou obezřetností. Jako další se se stejným počtem výskytu umístilo riziko v oblasti převodních cen a riziko v podobě znehodnocení zásob materiálu. V případě rizika v oblasti převodních cen se dané riziko týká mateřských a dceřiných společností. Riziko hrozí v případě prodeje spojené osobě za cenu jinou neţ obvyklou, coţ můţe vyústit aţ v případné doměření daně. Co se týče posouzení dopadu, opět záleţí na míře závaţnosti, proto je nutné posuzovat případ od případu. Ovšem na základě zjištění čtvrté kapitoly je moţné konstatovat, ţe v daném vzorku riziko nepředstavovalo významnou hrozbu, ve dvou ze tří případů bylo hodnoceno jako akceptovatelné. Navrhovaným opatřením pro moţné řešení bylo uvedeno zádrţné z kupní ceny obdobně jako u výše zmíněného daňového rizika. V případě rizika znehodnocení zásob materiálu se jedná o situaci, která vede ke zkreslení výsledků účetních výkazů společnosti. Znehodnocení zásob materiálu můţe být způsobeno nedostatečnou nebo ţádnou tvorbou opravných poloţek k materiálu. Obdobně jako u rizika v oblasti převodních cen, tak ani zde není riziko povaţováno za významnou hrozbu, neboť ze čtvrté kapitoly vychází, ţe bylo 88

dané riziko ve dvou ze tří případů hodnoceno jako akceptovatelné. Pro významnější znehodnocení zásob bylo jako navrhované opatření uvedeno vyjednání adekvátní slevy z kupní ceny. Problematické pohledávky a ručení za úvěr jsou poslední dvě rizika zachycená v tabulce. Obě rizika se vyskytují v předešlé kapitole dvakrát. Problematické pohledávky bývají způsobeny platební neschopností odběratelů. Zde si dovoluji tvrdit, ţe se jedná o významnou hrozbu na základě jejich analýzy plynoucí ze čtvrté kapitoly, neboť dané riziko můţe v nejhorším případě negativně ovlivnit platební schopnost samotné analyzované společnosti. Posouzení dopadu na kupujícího závisí opět na konkrétní míře závaţnosti daného rizika. Ze čtvrté kapitoly vyplývá, ţe je dané riziko moţné hodnotit přinejmenším jako vyţadující opatření. Jako opatření vedoucí ke zlepšení řízení daného rizika bylo navrhováno vyjednání slevy z kupní ceny. V případě rizika v oblasti ručení za úvěr, je tato situace povaţována za rizikovou kvůli moţnému plnění za dluţníka. Posouzení dopadu tohoto rizika závisí na míře závaţnosti rizika a především také na tom, zda se jedná o ručení za úvěr třetí osobě nebo spojené osobě. V poskytnutých zprávách DD se jednou jednalo o ručení za úvěr třetí osobě a podruhé o ručení za úvěr spojené osobě, přičemţ lze obecně konstatovat, ţe ručení za úvěr třetí osobě představuje situaci mnohem rizikovější. Na základě předešlé kapitoly je patrné, ţe dané riziko bylo hodnoceno minimálně jako vyţadující opatření s navrhovaným opatřením v podobě zádrţného z kupní ceny. Co se týkalo zařazení vybraných analyzovaných rizik do konkrétní fáze transakčního procesu, zpravidla se jednalo o zařazení buď do první fáze, tedy přípravné fáze transakce, nebo poslední transakční fáze, tedy fáze stav po transakci. Obecně je moţné konstatovat na základě zjištění plynoucích ze čtvrté kapitoly, ţe začlenění rizik do přípravné fáze se vztahovalo zejména na rizika ovlivňující výsledky účetních výkazů společnosti a významně ovlivňující rozhodování investora pro pokračování v transakci. Do fáze stav po transakci byla zařazena převáţně daňová rizika. Ovšem ani v případě začlenění rizik do konkrétní fáze transakčního procesu se nejedná o jednoznačný postup. Nejednoznačné začlenění do konkrétní fáze transakčního procesu se týká hlavně rizik týkajících se zástavního práva a ručení za úvěry. Na základě výše uvedeného je i zde potřeba posuzovat kaţdé riziko samostatně s přihlédnutím ke všem klíčovým okolnostem. Z hlediska formulace doporučení o uskutečnění transakce pro potenciálního investora bylo pouze u jedné

prověřované

společnosti

formulováno

transakci

doporučit

v předloţené

podobě

bez jakýchkoliv opatření. Jak je ze čtvrté kapitoly patrné, tak nejvíce převaţovala formulace transakci doporučit s opatřením v podobě zádrţného nebo slevy z kupní ceny za identifikovaná rizika. Uvedené doporučení s příslušným opatřením bylo formulováno u šesti analyzovaných společností. Ve dvou případech bylo dokonce formulováno transakci v předloţené podobě spíše nedoporučit vzhledem k rizikům závaţných rozměrů identifikovaných v analyzované společnosti. V oblasti moţných návrhů opatření vedoucích ke zlepšení vybraných analyzovaných rizik bylo na základě čtvrté kapitoly zjištěno, ţe daná rizika je moţné z pohledu kupujícího zpravidla nejčastěji 89

řešit čtyřmi následujícími navrţenými způsoby: akceptováním rizika, slevou z kupní ceny, zádrţným z kupní ceny a odstoupením od transakce. Jaký způsob řešení rizika vyuţít je zase otázkou individuálního posouzení, co se týče míry závaţnosti rizika, jeho potenciálního dopadu na kupujícího a také na postoji samotného investora, coţ hraje nesmírně důleţitou roli. Z toho důvodu nelze jednotně říci, pro které riziko má být vyuţito jakého opatření. Domnívám se, ţe obecně je moţné říci, ţe k prvnímu z uvedených způsobů řešení rizika, tedy k akceptování rizika, se přistupuje v případech, kdy riziko významně neovlivňuje transakci a případný dopad na kupujícího lze povaţovat za zanedbatelný, jak vychází z předešlé kapitoly. Můţe se jednat o rizika například daňová, nebo rizika ovlivňující výsledky účetních výkazů a další rizika. Závisí zde převáţně na míře závaţnosti, která by pro vyuţití tohoto opatření ze strany kupujícího měla být velmi nízká. I přesto, ţe se jedná o zanedbatelná rizika, u kterých nedochází k přijetí ţádných opatření vedoucích ke zlepšení řízení rizik, je potřeba, aby byl kupující o těchto rizicích pro úplnost prostřednictvím zprávy DD informován. Na základě analýzy konkrétních rizik ze čtvrté kapitoly bylo dále zjištěno, ţe k opatření v podobě vyjednávání o slevě z kupní ceny je přistupováno obvykle u rizik zkreslujících výsledky účetních výkazů společnosti. Také bylo zjištěno, ţe opatření v podobě zádrţného z kupní ceny je vyuţíváno nejvíce u daňových u rizik, u kterých hrozí případné doměření daně. Bylo ale také vyuţito jako opatření rizik týkajících se zástavního práva a ručení za úvěry. Co se týče opatření v podobě odstoupení od transakce, k takovémuto rozhodnutí ze strany investora bylo v předešlé kapitole přistupováno v případech, kdy konkrétní riziko velmi negativně ovlivňovalo zamýšlenou transakci a případný dopad na kupujícího byl hodnocen jako vysoký aţ katastrofický. Předpoklad rozhodnutí odstoupit od transakce byl dvojnásobně zaznamenán u finančního investora ve srovnání se strategickým investorem. Pravděpodobné rozhodnutí finančního investora odstoupit od transakce vyplývalo všeobecně z rizik, která významně ovlivňovala nebo mohla ovlivnit platební schopnost analyzované společnosti, nebo představovala potenciální hrozbu splnění dluhu za jiného dluţníka. V následující tabulce je zachyceno, v jakém objemu byla daná opatření vyuţita v předešlé kapitole pro řešení analyzovaných rizik. Tabulka 13 Nejčastěji využívaná opatření vedoucí ke zlepšení řízení rizik Návrh opatření Akceptování rizika Sleva z kupní ceny Zádrţné Odstoupení od transakce

Výskyt 10 10 7 5

Pramen: Vlastní zpracování na základě provedené analýzy ve 4. kapitole

90

Z výše uvedené tabulky vychází, ţe ve čtvrté kapitole jako návrh opatření vedoucí ke zlepšení řízení rizika bylo nejčastěji pouţito akceptování rizika, kdy tedy pravděpodobně potenciální investor nepřijme ţádné opatření k řešení rizika, spolu se slevou z kupní ceny. V závěsu za opatřením v podobě akceptování rizika a slevy z kupní ceny se nachází opatření ve formě sjednání zádrţného z kupní ceny stanoveného do určité doby, například u daňových rizik by se pravděpodobně nabízela moţnost jeho sjednání do uplynutí prekluzivní lhůty. Vzhledem k tomu, ţe bylo výše zmíněno, ţe zádrţné z kupní ceny je nejvíce pouţíváno pro řízení daňových rizik, tato skutečnost koresponduje se skutečností zobrazenou v tabulce zachycující nejčastěji se vyskytující rizika zjištěná ze zpráv DD, ze které je patrné, ţe daňové riziko v podobě vyloučení určitých poloţek z daňových nákladů je jedním z nejčastějších rizik v daném vzorku. Čtvrté místo v tabulce, tedy nejméně vyuţívané opatření pro analyzovaná rizika, zaujímá rozhodnutí investora odstoupit od transakce. Toto opatření bylo navrţeno pro opravdu závaţná rizika významně ovlivňující postoj investora. Výše navrţené nejčastěji se vyskytující čtyři způsoby opatření vedoucí ke zlepšení řízení analyzovaných rizik však nepředstavují jedinou moţnost, jak dané riziko řešit. Ve čtvrté kapitole byla nastíněna i jiná moţná řešení analyzovaných rizik (například prodej neprovozního majetku, vyjednávání s příslušnými subjekty, vloţení dodatečných finančních prostředků, podání dodatečného daňového přiznání aj.). Závěrem je důleţité uvést, ţe neexistuje ţádné paušální řešení a hodnocení rizik objevujících se v procesech akvizic a fúzí. Kaţdé riziko musí být posuzováno samostatně s ohledem na odvětví, obor podnikání, míru závaţnosti apod. Navrţená opatření a hodnocení konkrétních rizik v této práci jsou jen příkladem moţného řešení těchto rizik. Přestoţe bylo v práci několikrát zmíněno, ţe provedení due diligence je vhodným nástrojem řízení rizik, stále bývá její provedení ze strany potenciálních kupujících podceňováno, coţ se můţe časem projevit v neúspěšnosti dané transakce.

91

92

ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce byla problematika analýzy rizik v procesu akvizic a fúzí, na základě které měla být stanovena nejčastěji se vyskytující rizika, jejich kvantifikace, určení příčin a navrţení moţných opatření vedoucích ke zlepšení jejich řízení. Tohoto cíle bylo dosaţeno analýzou konkrétních rizik plynoucích z poskytnutých zpráv due diligence. První kapitola byla věnována obecnému vymezení rizika s důrazem kladeným na definici podnikatelského rizika představujícího neodmyslitelnou součást podnikání včetně vymezení pojmů souvisejících jako je hrozba a nejistota. Byla uvedena základní klasifikace rizik s bliţší charakteristikou jednotlivých skupin. Také byl rozebrán proces analýzy rizik, jakoţto proces identifikace rizik a určení míry jejich závaţnosti a také proces nezbytný pro sniţování potenciálních rizik včetně uvedení základních metod analýzy rizik. Dle odborné literatury se metody analýzy rizik dělí na kvantitativní a kvalitativní metody. Druhá kapitola se zabývala charakteristikou podnikových kombinací v podobě akvizic a fúzí s vyuţitím odborné literatury a české legislativy. Fúze a akvizice se dělí na vertikální, horizontální, konglomerátní a někdy literatura uvádí i čtvrtý typ jako akvizici a fúzi kongenerickou. Akvizice a fúze nejsou synonymem. Rozdíl mezi těmito podnikovými kombinacemi je moţné spatřovat například v jejich posouzení z hlediska právní subjektivity. U akvizic rozlišujeme akvizici kapitálovou a majetkovou. V případě fúzí, které jsou zakotvené zejména v zákoně o přeměnách obchodních společností a druţstev, rozlišujeme fúzi sloučením a splynutím. Uvedené způsoby fúze se od sebe liší tím, zda po fúzi pokračuje v existenci alespoň jedna ze zúčastněných společností, nebo zda úplně zaniknou. V práci byly uvedeny i jiné druhy přeměn v podobě přeshraniční fúze nebo převodu jmění na společníka. Vzhledem k tomu, ţe akvizice a fúze představují riskantní projekty s často nejistým výsledkem, je potřeba transakci důkladně naplánovat a jasně vymezit její fáze. Dle odborné literatury můţe být proces akvizic a fúzí členěn například do čtyř fází, kterými jsou přípravná fáze, rozhodný den transakce, transformace a stav po transakci. Teoretickou část uzavřela třetí kapitola zachycující rozbor jednotlivých typů due diligence. Jedná se o efektivní nástroj řízení rizika v procesech akvizic a fúzí. Její význam se neustále zvyšuje v souvislosti s rozvojem transakční aktivity investorů. Pro investory due diligence plní funkci informační, funkci základu pro správné rozhodnutí a funkci doporučení.Due diligence existuje několik typů zaměřujících se na specifickou oblast. Rozsah prováděné due diligence se odvíjí od konkrétní transakce a od individuálních poţadavků zadavatele. Za základ due diligence je povaţováno provedení finanční, daňové a právní due diligence. Naopak často podceňovaným typem due diligence je personální due diligence. Vzhledem k tomu, ţe personální oddělení sehrává klíčovou úlohu v procesech akvizic a fúzí, můţe neprovedení personální due diligence vést v řadě případů aţ k neúspěšnosti celé transakce. Avšak stále se velká část investorů mylně domnívá, ţe personální aspekty jsou natolik nevýznamné, ţe by jejich rozhodnutí o transakci stejně neovlivnily. Na druhou 93

stranu due diligence nelze povaţovat za záruku dosaţení stanoveného cíle, je ovšem vhodným prostředkem, jak se tomuto cíli přiblíţit. Praktická část byla zpracována na základě analýzy konkrétních rizik zjištěných ze sedmi poskytnutých zpráv due diligence s vyuţitím poznatků vycházejících z teoretické části. U kaţdé prověřované společnosti prostřednictvím due diligence bylo vybráno několik rizik, se kterými bylo dále pracováno. U kaţdého takto vybraného rizika byla pozornost věnována uvedení jeho moţné příčiny, hodnocení z pohledu akceptovatelnosti a posouzení daného rizika z pohledu toho, zda na straně kupujícího vystupuje finanční nebo strategický investor, protoţe oba investoři transakcí sledují jiné cíle. Proto se můţe lišit i jejich postoj k posuzování rizika. Kaţdé konkrétní riziko bylo dále začleněno do příslušné fáze transakčního procesu a byl proveden odhad v oblasti pravděpodobnosti výskytu rizika a jeho potenciálního dopadu na kupujícího. Na závěr u kaţdé analyzované společnosti byl v tabulce shrnut rizikový profil s odhadovaným doporučením výhodnosti příslušné transakce. V oblasti rozsahu prováděné due diligence byla u všech prověřovaných společností provedena finanční due diligence, avšak pouze u jedné společnosti i s provedením analýzy finančních ukazatelů. U pěti prověřovaných společností byla provedena vedle finanční due diligence také daňová due diligence a ve dvou případech byla vedle finanční a daňové due diligence provedena také právní due diligence. Vzhledem k uvedenému byla tedy analyzována rizika vyskytující se v účetnictví, dále daňová rizika a rizika v oblasti soudních sporů nebo správních řízení. V dostupném vzorku zpráv due diligence bylo nejčastěji se vyskytujícím rizikem riziko v podobě nadhodnocených obchodních pohledávek. Dané riziko bylo nejčastěji způsobeno nedostatečnou tvorbou opravných poloţek k pohledávkám po splatnosti a bylo identifikováno u šesti prověřovaných společností. Za rizikem nadhodnocených pohledávek následovala daňová rizika v podobě hrozícího vyloučení určitých poloţek z daňově uznatelných nákladů v případě daňové kontroly a tím k moţnému doměření daně. V textu práce jsou uvedena ještě další, často se vyskytující rizika u prověřovaných společností, jiţ ne však v takové míře jako riziko nadhodnocených obchodních pohledávek a riziko daňové v podobě vyloučení určitých poloţek z daňových nákladů. Co se týče dopadu a určení míry závaţnosti u identifikovaných, nejčastěji se vyskytujících rizik, tyto informace není moţné všeobecně shrnout, jelikoţ se případ od případu liší. Z toho důvodu je nutné posuzovat míru závaţnosti a dopad rizika pro kaţdý případ samostatně. Na základě analýzy vybraných rizik byl dále vyvozen závěr, ţe v praxi je moţné vybraná rizika řešit nejčastěji čtyřmi způsoby, kterými jsou akceptování rizika, sleva z kupní ceny, zádrţné z kupní ceny, nebo odstoupení od transakce. V textu práce byla však nastíněna i jiná opatření vedoucí k řešení analyzovaných rizik. Jaké opatření pro dané riziko vybrat je opět otázkou individuálního posouzení. Navrţená opatření a hodnocení konkrétních rizik obsaţená v této práci jsou jen příkladem moţného řešení daných rizik.

94

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní publikace [1] DĚDIČ, Jan, ŠTENGLOVÁ, Ivana, KŘÍŢ, Radim, ČECH, Petr: Akciové společnosti. 7. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. xxv, 672 s. ISBN 978-80-7400-404-9. [2] DVOŘÁČEK Jiří, a kol.: Due diligence: podstata, postupy, použití. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 172 s. ISBN 978-80-7478-596-2. [3] DYTRT, Zdeněk: Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: GRADA, 2006. 196 s. ISBN 80-247-1589-9. [4] FOTR, Jiří: Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko. Vyd .1. Praha: Management Press, 1992. 105 s. ISBN 80-85603-06-3. [5] FOTR, Jiří, HNILICA, Jiří: Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2014. 299 s. ISBN 978-80247-5104-7. [6] FOTR, Jiří, VACÍK, Emil, a kol.: Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: GRADA, 2012. 381 s. ISBN 978-80-247-3985-4. [7] Handbook of international mergers and acquisitions: preparation, implementation and integration. Edited by Gerhard Picot. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2002. xiii, 423 s. ISBN 0-333-96867-0. [8] HRADECKÝ, Mojmír, LANČA, Jiří, ŠIŠKA, Ladislav: Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: GRADA, 2008. 259 s. ISBN 978-80-2472-471-3. [9] JANIŠOVÁ Dana, KŘIVÁNEK, Mirko: Velká kniha o řízení firmy. 1. vyd. Praha: GRADA, 2013. 394 s. ISBN 978-80-2474- 337-0. [10] JINDŘICHOVSKÁ, Irena, BLAHA, Zdeněk, S.: Podnikové finance. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. [11] KAFKA, Tomáš: Průvodce pro interní audit a risk management. Vyd.1. Praha: C. H. Beck, 2009. xvii, 167 s. ISBN 978-80-7400-121-5. [12] KISLINGEROVÁ, Eva: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. xvi, 367 s. ISBN 80-7179-529-1. [13] MACHKOVÁ, Hana: Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe. 4. vyd. Praha: GRADA, 2015. 194 s. ISBN 978-80-247-5366-9. [14] MAŘÍK, Miloš, DĚDIČ, Jan: Akvizice a oceňování podniků. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 83 s. ISBN 80-7079-938-2. [15] MERNA, Tony, AL-THANI, Faisal F.: Risk management: řízení rizika ve firmě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. xii, 194 s. ISBN 978-80-251-1547-3. [16] Handbook of international mergers and acquisitions: preparation, implementation and integration. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2002. ISBN 0-333-96867-0. [17] POLÁČEK, Bohumil, ATTL, Jan: Posudek znalce a podnik. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. xiv, 184 s. ISBN 80-7179-503-8. 95

[18] RYNEŠ, Petr: Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2013. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013. 1111 s. ISBN 978-80-7263-793-5. [19] SÁDOVSKÝ, Stanislav: Právní due diligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. 1. vyd. Ostrava Key Publishing, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7418-007-1. [20] SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví přeměn obchodních společností. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 150 s. ISBN 978-80-210-4962-8. [21] SEDLÁČEK, Jaroslav: Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 219 s. ISBN 978-80-7380-508-1. [22] SMEJKAL, Vladimír, RAIS, Karel:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2010. 354 s. ISBN 978-80-247-3051-6. [23] SMEJKAL, Vladimír, RAIS, Karel: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: GRADA, 2013. 483 s. ISBN 978-80-247-4644-9. [24] SRPOVÁ, Jitka, SVOBODOVÁ, Ivana, SKOPAL, Pavel, ORLÍK, Tomáš: Podnikatelský plán a strategie. 1 vyd. Praha: GRADA, 2011. 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. [25] TICHÝ, Milík: Ovládání rizika: analýza a management. Vyd .1. Praha: C. H. Beck, 2006. xxvi, 396 s. ISBN 80-7179-415-5. [26] VÁCHAL, Jan, VOCHOZKA, Marek, a kol.: Podnikové řízení. Vyd. 1. Praha: GRADA, 2013. 685 s. ISBN 978-80-247-4642-5. [27] VOCHOZKA, Marek, MULAČ, Petr a kol.: Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: GRADA, 2012. 570 s. ISBN 978-80-247-4372-1. [28] VOMÁČKOVÁ, Hana: Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Polygon, 2009. 553 s. ISBN 978-80-7273-157-2.

Odborné časopisy [29] GREGOROVÁ, Šárka, HORÁKOVÁ Dagmar, HOLEČEK Jan, STRUŢINSKÝ Radomír: Due diligence – právní, daňový a finanční pohled [online]. Daně a právo v praxi 2011, č. 12. Publikováno

1.

12.

2011

[cit.

2015-02-22].

Dostupné

z WWW:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d36147v45859-due-diligence-pravnidanovy-a-financni-pohled/. [30] LENGYEL, Tomáš: Jak se připravit na nákup či prodej nemovitosti [online]. Auditor. 2013, č. 4

[cit.

2015-03-11].

28

s.

ISSN

1210-9096.

Dostupné

z WWW:

http://www.kacr.cz/file/2176/a4-2013-web.pdf.

Internetové zdroje [31] BUONO, Anthony, F., BOWDITCH, James, L.: The Human Side of Mergers and Acquisitions: Managing Collisions Between People, Cultures, and Organizations [online]. Wahington, D. C.: Beard Books, 2003 [cit. 2015-02-16]. 319 s. ISBN 1-58798-176-9. Dostupné

z WWW: 96

https://books.google.cz/books?id=MqRPbirnnBcC&printsec=frontcover&dq=Buono+a+Bowdi tch&hl=cs&sa=X&ei=enngVJniO8f4UozBg4gD&ved=0CB8Q6AEwAA#v=onepage&q=Buo no%20a%20Bowditch&f=false. [32] ČERMÁK, Miroslav: Řízení rizik. Analýza rizik: jemný úvod do analýzy rizik [online]. Publikováno

20.

5.

2010

[cit. 2014-11-24].

Dostupné

z WWW:

http://www.cleverandsmart.cz/analyza-rizik-jemny-uvod-do-analyzy-rizik/. [33] Due-diligence: Due diligence [online]. COPYRIGHT © 2015. DUE DILIGENCE [cit. 201503-04]. Dostupné z WWW: http://www.due-diligence.cz/?page_id=2. [34] Ernst & Young: M&A Barometr 2013 Česká republika [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.cvca.cz/files/PRESS%20RELEASE/EY/M&A%20Barometer%202013%20CZ_fin al.pdf. [35] Ernst & Young: EY M&A Barometr: V první polovině roku 2014 se v České republice realizovaly na trhu fúzí a akvizic obchody v hodnotě více než 4 miliard dolarů [online]. Publikováno

15.

10.

2014

[cit.

2015-02-16].

Dostupné

z WWW:

http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2014_EY-MA-Barometr-V-prvnipolovine-roku-2014-se-v-Ceske-republice-realizovaly-na-trhu-fuzi-a-akvizic-obchody. [36] Ernst & Young: M&A barometr H1 2014 Česká republika [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné

z WWW:

http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/MA_Barometr_CZ_podzim_2014/$FILE/MA_B arometer_Czech_Rep_final.pdf. [37] Ernst & Young: V České republice vzrostl v první polovině roku počet nákupů a prodejů firem o 43 % [online]. Publikováno 24. 10. 2013 [cit. 2015-02-16]. Dostupné z WWW: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2013_V-Ceske-republice-vzrostl-v-prvnipolovine-roku-pocet-nakupu-a-prodeju. [38] Finance-management:

Merger

and

acquisition

[online].

©

Copyright

2005-2012

Středoevropské centrum pro finance a management. [cit. 2015-02-04]. Dostupné z WWW: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?X=Akvizice&IdPojPass=29. [39] FINK, Billy: 3 Key IT Due Diligence Questions and a Checklist [online]. Publikováno 13. 6. 2013 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z WWW: http://www.axial.net/forum/it-due-diligence/. [40] HOWSON, Peter: Commercial Due Diligence: the Key to Understanding value in an Acquisition [online]. Chippenham, Witshire: Antony Rowe Ltd., 2007 [cit. 2015-03-10]. ISBN 978-14-0945-797-8.

Dostupné

z WWW:

https://books.google.cz/books?id=4D9i7ww5H6EC&pg=PT498&dq=commercial+due+diligen ce&hl=cs&sa=X&ei=lqLVNzXBInaUbi6gYAO&ved=0CB8Q6AEwAA#v=onepage&q=commercial%20due%20dilige nce&f=false. [41] HOWSON, Peter: Due Diligence: The Critical Stage in Mergers and Acquisitions [online]. 1. vyd. Aldershot, Hants, England ; Burlington, VT: Gower Publishing, 2003 [cit. 2015-02-18]. 97

295

s.

ISBN

0-566-08524-0.

Dostupné

z

WWW:

http://site.ebrary.com/lib/masaryk/detail.action?docID=10046808. [42] KOUNS, Jake, MINOLI Daniel: Information Technology Risk Management in Enterprise Environments: A Review of Industry Practices and a Practical Guide to Risk Management Teams [online]. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2011. [cit. 2015-01-19] ISBN 978-0-471-76254-6.

Dostupné

z

WWW:

https://books.google.cz/books?id=0D2eM4GQCqgC&pg=PT104&dq=Cramm%28CCTA+Risk +Analysis+and+Management+Methodology%29&hl=cs&sa=X&ei=fv8VLb0C8OxUYfGg5AD&ved=0CDMQ6AEwAQ#v=onepage&q=Cramm(CCTA%20Risk%2 0Analysis%20and%20Management%20Methodology)&f=false. [43] Management mania: Due Diligence [online]. Aktualizováno 2. 1. 2012. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z WWW: https://managementmania.com/cs/due-diligence. [44] MEJSTŘÍK, Michal, TEPLÝ, Petr, MRAVEC, Vojtěch: Fúze & Akvizice [online]. Publikováno

12.

7.

2011

[cit. 2015-02-10].

Dostupné

z WWW:

http://eeip.cz/download/110712_MA_konference_EEIP-IIR.pdf. [45] PEPPITT, Matthew: Tax due diligence [online]. Londýn: Spiramus Press Ltd., 2009. [cit. 2015-03-04].

251

s.

ISBN

978-19-0490-546-2.

Dostupné

z WWW:

https://books.google.cz/books?id=dgJyKZCKYgYC&pg=PA23&dq=typy+due+diligence&hl= cs&sa=X&ei=nAH2VORayOdSv7KC8Ak&ved=0CDMQ6AEwAg#v=onepage&q=typy%20d ue%20diligence&f=false. [46] Psaudit: Due diligence [online]. © 2014 | PS Audit s.r.o. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z WWW: http://psaudit.cz/due-diligence/. [47] PWC: Komerční a tržní due diligence [online]. © 2012-2015 PricewaterhouseCoopers [cit. 2015-03-10].

Dostupné

z WWW:

http://www.pwc.com/cz/cs/poradenstvi-pri-

transakcich/strategie-poradenstvi.jhtml#Obchodnapodnikovstrategie. [48] TSENG, Arthur, J.: Mergers and Acquisitions: Financial Due Diligence [online]. Amida & Arthur, 2014 [cit. 2015-02-20]. 163 s. ISBN 978-14-9035-148-3. Dostupné z WWW: https://books.google.cz/books?id=Y7RhBQAAQBAJ&pg=PA5&dq=dataroom&hl=cs&sa=X &ei=HE7nVOajKYbxUuOvgpgI&ved=0CGwQ6AEwCQ#v=onepage&q=dataroom&f=false. [49] Tüv Süd Czech: Environmentální due diligence [online]. © TÜV SÜD Czech s.r.o. [cit. 201503-10].

Dostupné

z WWW:

http://www.tuv-sud.cz/cz-cz/odvetvi/zivotni-

prostredi/environmentalni-due-diligence.

Právní předpisy [50] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [51] Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev [52] Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů [53] Zákon č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

98

Osobní rozhovor [54] KOZOHORSKÝ, Martin: Osobní rozhovor s jednatelem společnosti A&CE Audit, s. r. o.

99

100

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Koncept mapování rizika ......................................................................................................25 Obrázek 2 Maticový diagram rizika .......................................................................................................26 Obrázek 3Fáze procesu uskutečnění fúze či akvizice ............................................................................37

SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 Fúze sloučením ......................................................................................................................33 Schéma 2 Fúze splynutím ......................................................................................................................34 Schéma 3 Převod jmění na společníka ...................................................................................................36

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Doporučené metody pro obecné řešení problému rizika ve firmě ........................................26 Tabulka 2 Rozdíly mezi auditem a finanční due diligence ....................................................................49 Tabulka 3 Rizikový profil analyzované společnosti 1 ...........................................................................64 Tabulka 4 Rizikový profil analyzované mateřské společnosti ...............................................................67 Tabulka 5 Rizikový profil analyzované dceřiné společnosti .................................................................70 Tabulka 6 Rizikový profil analyzované společnosti 3 ...........................................................................72 Tabulka 7 Rizikový profil analyzované společnosti 4 ...........................................................................76 Tabulka 8 Rizikový profil společnosti 5 ................................................................................................78 Tabulka 9 Rizikový profil společnosti 6 ................................................................................................81 Tabulka 10 Rizikový profil společnosti X .............................................................................................84 Tabulka 11 Rizikový profil společnosti Y .............................................................................................86 Tabulka 12 Nejčastěji se vyskytující rizika ve vzorku poskytnutých zpráv due diligence ....................87 Tabulka 13 Nejčastěji vyuţívaná opatření vedoucí ke zlepšení řízení rizik ..........................................90

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Podíl zahraničních a tuzemských transakcí 2013 .......................................................................41 Graf 2 Podíl zahraničních a tuzemských transakcí první polovina 2014 ...............................................42 Graf 3 Porovnání podílů zahraničních a domácích transakcí v první polovině 2013 a 2014 .................42

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BOZP DD DHM DNM DPH NOZ ObchZ ZoP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci due diligence dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek daň z přidané hodnoty zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev

101