ÚSTAVA Náboženské společnosti českých unitářů
Účinnost od 1. června 2009
ÚSTAVA NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI ČESKÝCH UNITÁŘŮ ČÁST I. – OBECNÁ USTANOVENÍ
1
Článek 1 Článek 2 Článek 3 Základní články víry Článek 4 Poslání náboţenské společnosti Článek 5 Náboţenská činnost a její formy Článek 6 Mezinárodní náboţenské styky
1 1 1 1 2 2 2 2 2 2
ČÁST II. – ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
3
HLAVA 1 – ČLENSTVÍ Článek 7 Členové Článek 8 Čestní členové a příznivci Článek 9 zrušen Článek 10 Práva a povinnosti členů Článek 10a Práva a povinnosti čestných členů a příznivců Článek 11 zrušen Článek 12 zrušen Článek 13 zrušen Článek 14 Omezení a zánik členských práv Článek 15 HLAVA 2 – ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ Článek 16 Díl 1 – Obec a její orgány Článek 17 Náboţenská obec Článek 18 Vznik a zánik náboţenské obce Orgány náboţenské obce Článek 19 Valné shromáţdění náboţenské obce 1
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 6 6 6
Článek 20 Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce Článek 21 Místní správní sbor Článek 22 Členství v místním správním sboru Článek 23 Statutární orgán náboţenské obce Článek 24 Místní skupiny Článek 25 Díl 2 – Sněm NSČU a jeho orgány Sněm NSČU Článek 26 Článek 27 Pravomoci Sněmu NSČU Článek 28 Článek 29 Svolání a příprava Sněmu NSČU Článek 30 Jednání Sněmu NSČU Článek 31 Mimořádný Sněm NSČU Článek 32 Ústřední správní sbor Článek 33 Členství v Ústředním správním sboru Článek 34 Statutární orgán NSČU Článek 35 Dozorčí rada Článek 36 Předseda a místopředseda Dozorčí rady Článek 37 Členství v Dozorčí radě Článek 38 Díl 3 – Organizační složky NSČU Ústředí NSČU Článek 39 Článek 39a Článek 40 Sídlo Ústředí NSČU Článek 41 Sloţky Ústředí NSČU Článek 42 Vztahy Ústředí NSČU k jiným orgánům NSČU Článek 43 zrušen Článek 44 zrušen
2
7 7 7 7 8 8 8 8 9 9 10 10 10 10 10 10 11 11 11 12 12 12 12 13 13 13 13 14 14 15 15 15 15 16 16 16 16 16 16 16 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17
HLAVA 3 – DUCHOVNÍ Článek 45 Kategorie duchovních Článek 46 Článek 47 zrušen Článek 48 zrušen Článek 49 zrušen Činnost duchovních Článek 50 Sbor duchovních Článek 51 HLAVA 4 – HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST (HOSPODAŘENÍ NÁBOŢENSKÉ SPOLEČNOSTI) Článek 52 Článek 53 HLAVA 5 – ŘEŠENÍ SPORŮ Článek 54 Řešení sporů ČÁST III. – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 55 Článek 56 Článek 57 Článek 58 Zrušovací ustanovení Článek 59 Účinnost
18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 18 19 19 20 20 20 20 20 20 21 21 21 21 21 21 21 21
3
ÚSTAVA NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI ČESKÝCH UNITÁŘŮ Část I. – Obecná ustanovení Článek 1 Náboţenská společnost českých unitářů (dále jen NSČU) je státem registrovanou náboţenskou společností. Státem byla uznána roku 1930 pod původním názvem Unitáři českoslovenští. Článek 2 (1) NSČU je samostatná, správně i duchovně nezávislá právnická osoba. Organizační uspořádání a působení NSČU jsou demokratické. V čele společnosti i jednotlivých obcí jsou orgány a funkcionáři volení v tajných volbách. Ve volených orgánech můţe být nejvýše jedna třetina členů, kteří jsou zaměstnanci NSČU. (2) Sídlem NSČU je sídlo Ústředí NSČU (čl. 40). NSČU zřizuje náboţenské obce (čl. 17) a další jednotky s právní subjektivitou. Statutárním orgánem NSČU je předseda Ústředního správního sboru (čl. 34), statutárním orgánem náboţenské obce je předseda místního správního sboru (čl. 23). (3) Symbolem NSČU je erb, v jehoţ horní části je polovina slunce s paprsky, ve středu je velké písmeno U, z jehoţ spodní části vyrůstají dvě kvetoucí slunečnice, a v dolní části je nápis „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Vyobrazení symbolu NSČU je přílohou č. 1 této Ústavy. Článek 3 Základní články víry Unitáři věří, ţe existuje řád vesmíru přesahující lidský rozměr, jehoţ podstata můţe být různě nazývána, například Bůh nebo Nejvyšší skutečnost. Unitáři pojem Boha blíţe neurčují, neboť jakýkoli pokus o jeho definici povaţují za zjednodušující. Mohou si ho však představovat různým způsobem s důrazem na vlastní duchovní zkušenost. Věří, ţe poznání jeho duchovní podstaty lze rozvíjet i prohlubovat. Unitářství patří k antitrinitářskému proudu evropské reformace s důrazem na odmítání dogmat a víry, které odporují rozumovému a vědeckému poznání. Vychází z myšlenek Jeţíše Nazaretského, jehoţ však povaţuje pouze za výjimečného člověka. Čerpá rovněţ z učení jiných náboţenství, filosofů a duchovních mistrů minulosti a přítomnosti. Unitáři uplatňují svobodu přesvědčení a náboţenskou toleranci. Svoji činnost rozvíjejí v souladu se všeobecnými principy etiky, humanismu, úcty k ţivotu, přírodě a sluţby bliţním. Hlavním cílem unitářství je podílet se na zvyšování duchovní a mravní úrovně jednotlivců i společnosti při respektování domácí i světové tradice náboţenské svobody.
1
Článek 4 Poslání náboţenské společnosti Posláním NSČU je přispívat k vytváření a k rozvíjení kulturních a mravních hodnot společnosti v rámci České republiky i v zahraničí. K naplnění tohoto poslání si NSČU stanovuje tyto hlavní úkoly: napomáhat rozvíjení a prohlubování duchovního ţivota, udrţovat soulad mezi náboţenstvím a všeobecným pokrokem, uplatňovat dobrou vůli a snášenlivost mezi lidmi, a národy a rasami, usilovat o mravnost, úctu k ţivotu a přírodě a o sociální spravedlnost, vést k harmonickému rozvoji lidské osobnosti, šířit zásady a myšlenky unitářství. Článek 5 Náboţenská činnost a její formy Mezi hlavní formy náboţenské činnosti patří zejména: veřejná shromáţdění NSČU (např. náboţenská, vzdělávací apod.), obřady NSČU, mezi něţ patří Květinová slavnost, svatební obřad, uvítání dítěte, smuteční obřad, duchovní a hmotné sluţby, pastorační činnost, výuka náboţenství, výuka a výchova vlastních duchovních i laických pracovníků za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy, zřizování a provozování účelových zařízení, provozování nakladatelství, vydavatelství, tiskáren a tisku, zakládání a provozování kulturních institucí a zařízení, účast na poskytování zdravotních a sociálních sluţeb i ve státních zařízeních v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zájmová a klubová činnost, pořádání odborných a kulturních akcí v České republice i v zahraničí. Článek 6 Mezinárodní náboţenské styky (1) NSČU jako celek i jednotlivé náboţenské obce mají právo navazovat a udrţovat mezinárodní náboţenské styky. Mají právo vysílat své zástupce do zahraničí a přijímat zástupce církví a náboţenských společností ze zahraničí. (2) NSČU má právo stát se členem mezinárodních organizací, jejichţ program neodporuje této Ústavě. O vzniku a zániku členství v těchto mezinárodních organizacích rozhoduje Sněm NSČU. (3) Náboţenská obec má právo navázat partnerství se zahraniční unitářskou obcí. O vzniku a zániku partnerství rozhoduje Valné shromáţdění náboţenské obce.
2
Část II. – Zvláštní ustanovení Hlava 1 – Členství Článek 7 Členové (1) Členství v NSČU je dobrovolné. Základem členství je členství v náboţenské obci. (2) Členem můţe být kaţdý, kdo není členem jiné církve, náboţenské společnosti nebo společenství, jejichţ ideje nebo učení jsou v rozporu s článkem 3 Ústavy NSČU. Článek 8 Čestní členové a příznivci (1) Čestné členství uděluje Správní sbor náboţenské obce zvlášť zaslouţilým osobnostem. Čestný člen musí s udělením čestného členství souhlasit. (2) Příznivcem NSČU můţe být kaţdý, kdo se nechce nebo nemůţe stát členem NSČU, ale chce podporovat NSČU a účastnit se její činnosti. Článek 9 zrušen
Článek 10 Práva a povinnosti členů Dnem vzniku členství v náboţenské obci vznikají členovi tato členská práva a povinnosti: 1. Právo účastnit se veškeré náboţenské činnosti NSČU. 2. Právo na přístup k informacím týkajícím se činnosti NSČU. 3. Právo členů starších 18 let volit členy všech orgánů NSČU a delegáty Sněmu NSČU a právo být voleni delegáty Sněmu NSČU. 4. Právo členů starších 18 let být voleni do všech orgánů NSČU. 5. Právo členů starších 15 let účastnit se Valného shromáţdění své náboţenské obce. 6. Povinnost podporovat svou obec či místní skupinu peněţitými příspěvky. 7. Povinnost dodrţovat tuto Ústavu. 8. Člen dbá na dobré jméno NSČU. Článek 10a Práva a povinnosti čestných členů a příznivců Dnem přijetí do náboţenské obce vznikají čestnému členovi a příznivci tato práva a povinnosti: 1. Právo účastnit se veškeré náboţenské činnosti NSČU. 2. Právo účastnit se Valného shromáţdění své náboţenské obce jako host, pokud se Valné shromáţdění neusnese jinak.
3
3. Právo na přístup k informacím týkajícím se náboţenské činnosti NSČU. 4. Čestný člen a příznivec dbá na dobré jméno NSČU. Článek 11 zrušen
Článek 12 zrušen
Článek 13 zrušen
Článek 14 Omezení a zánik členských práv (1) Členská práva a povinnosti zanikají vţdy se zánikem členství v NSČU. (2) Členům lze členská práva omezit z důvodů stanovených touto Ústavou. Jestliţe člen poruší ustanovení této Ústavy, můţe správní sbor příslušné náboţenské obce rozhodnout o omezení jeho práva uvedeného v čl. 10 odst. 1 bod 4. Jestliţe se člen dopustí úmyslného trestného činu, opakovaného nebo hrubého porušení Ústavy, správní sbor příslušné náboţenské obce omezí práva uvedená v čl. 10 odst. 1 bod 2, 3, 4. (3) Rozhodnutí správního sboru náboţenské obce o omezení členských práv mohou být na ţádost člena, jehoţ práva byla omezena, přezkoumána Ústředním správním sborem. Proti rozhodnutí Ústředního správního sboru o přezkoumání lze podat odvolání ke Sněmu NSČU, který rozhodne s konečnou platností. (4) Omezení členských práv se vyznačí v evidenci členů. Článek 15 Podrobnosti stanoví Řád členství v NSČU.
4
Hlava 2 – Organizační uspořádání Článek 16 Orgány NSČU jsou: 1. na úrovni náboţenských obcí: Valné shromáţdění náboţenské obce, místní správní sbor. 2. na úrovni NSČU: Sněm NSČU, Ústřední správní sbor, Dozorčí rada, ústřední duchovní.
Díl 1 – Obec a její orgány Článek 17 Náboţenská obec (1) Základní správní jednotkou NSČU je náboţenská obec. Náboţenskou obec tvoří členové, kteří se sdruţují za účelem náboţenského ţivota. (2) Náboţenská obec je právnickou osobou. Její právní subjektivita je odvozena od právní subjektivity NSČU. (3) Náboţenská obec se ve své činnosti řídí touto Ústavou. (4) Náboţenská obec můţe pro svou činnost přijmout vlastní statut, event. jiné vnitřní předpisy, které však nesmí být v rozporu s Ústavou NSČU a dalšími předpisy NSČU. Článek 18 Vznik a zánik náboţenské obce (1) Náboţenskou obec zřizuje a ruší Sněm NSČU. (2) Náboţenská obec musí mít v době vzniku alespoň dvacet členů. O jejím zřízení rozhodne Sněm NSČU na ţádost nadpoloviční většiny členů nově zřizované náboţenské obce. (3) O zrušení náboţenské obce můţe rozhodnout Sněm NSČU, jestliţe počet členů náboţenské obce klesne pod tři pětiny počtu členů nutného pro její vznik nebo jestliţe orgány náboţenské obce opakovaně nebo hrubým způsobem poruší tuto Ústavu. (4) O zřízení a zrušení náboţenské obce rozhoduje Sněm NSČU alespoň třípětinovou většinou všech svých členů. (5) Náboţenská obec můţe být zrušena téţ rozhodnutím alespoň třípětinové většiny svých členů. (6) Právním nástupcem zrušené náboţenské obce je NSČU. Majetek zrušené náboţenské obce přejde do vlastnictví NSČU. (7) Do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o zániku náboţenské obce můţe člen vstoupit do kterékoliv náboţenské obce NSČU, aniţ by došlo k přerušení jeho členství v NSČU.
5
Orgány náboženské obce Článek 19 Valné shromáţdění náboţenské obce (1) Nejvyšším orgánem náboţenské obce je Valné shromáţdění náboţenské obce, které je tvořeno všemi jejími členy. Na Valném shromáţdění náboţenské obce mohou být přítomni bez hlasovacího práva příznivci. (2) Valné shromáţdění se koná v prvním pololetí kaţdého kalendářního roku. Svolává ho statutární orgán nebo Správní sbor náboţenské obce. Datum konání Valného shromáţdění stanoví místní správní sbor a oznámí ho Ústřednímu správnímu sboru. Valné shromáţdění náboţenské obce se musí uskutečnit nejméně jeden měsíc před Sněmem NSČU. Podrobnosti stanoví Organizační řád. (3) Valné shromáţdění náboţenské obce zejména: 1. přijímá, mění a ruší vnitřní předpisy náboţenské obce; ve vymezených oblastech můţe tuto pravomoc přenést na místní správní sbor, 2. kontroluje, posuzuje a schvaluje duchovní i hospodářskou činnost náboţenské obce a místního správního sboru, 3. volí a odvolává tajnou volbou duchovního náboţenské obce, 4. volí a odvolává tajnou volbou předsedu a místopředsedu místního správního sboru a ostatní členy místního správního sboru; kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů a nestali se členy místního správního sboru, se stávají náhradníky v pořadí podle počtu získaných hlasů, 5. kaţdoročně volí delegáty na Sněm NSČU, 6. tajnou volbou volí kandidáty na funkce předsedy, místopředsedy a členů Ústředního správního sboru, 7. tajnou volbou volí kandidáty na funkce předsedy, místopředsedy a členů Dozorčí rady NSČU, 8. řeší spory v obci, které se nepodaří vyřešit místnímu správnímu sboru, a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí místního správního sboru, 9. rozhoduje o dalších věcech svěřených mu touto Ústavou nebo vnitřními předpisy NSČU. (4) Valné shromáţdění náboţenské obce je usnášeníschopné v počtu přítomných členů, v němţ je nejvýše jedna polovina členy Správního sboru náboţenské obce a duchovními náboţenské obce. (5) K přijetí rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů, nestanoví-li tato Ústava jinak. (6) K přijetí rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce o odvolání místního správního sboru nebo jeho jednotlivých členů je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných členů. (7) Valné shromáţdění náboţenské obce řídí statutární orgán náboţenské obce. Jestliţe nemůţe Valné shromáţdění náboţenské obce řídit, zvolí místní správní sbor ze svých členů náhradníka, který bude tuto funkci vykonávat.
6
Článek 20 Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce (1) Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce svolává statutární orgán náboţenské obce, jestliţe o to poţádá místní správní sbor nebo písemně nejméně jedna pětina členů náboţenské obce. Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce můţe svolat téţ místní správní sbor, jestliţe tak nemůţe učinit statutární orgán náboţenské obce. Mimořádné Valné shromáţdění se musí konat nejdříve ve lhůtě čtrnácti dnů, nejpozději však do třiceti dnů od obdrţení podnětu ke svolání. (2) Programem mimořádného Valného shromáţdění náboţenské obce jsou pouze ty záleţitosti, kvůli nimţ bylo mimořádné Valné shromáţdění svoláno. (3) Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce nelze konat v době jednoho měsíce před konáním řádného Valného shromáţdění náboţenské obce. (4) Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce je usnášeníschopné v počtu přítomných členů, v němţ je nejvýše jedna polovina členy místního správního sboru a duchovními náboţenské obce. K přijetí rozhodnutí mimořádného Valného shromáţdění je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných členů náboţenské obce. (5) V případech neupravených tímto ustanovením platí obdobně ustanovení o Valném shromáţdění náboţenské obce. Článek 21 Místní správní sbor (1) Místní správní sbor je výkonným orgánem náboţenské obce. Členové místního správního sboru jsou voleni Valným shromáţděním náboţenské obce. (2) Místní správní sbor můţe mít pět aţ třináct členů. (3) Místní správní sbor je ze své činnosti odpovědný Valnému shromáţdění náboţenské obce. Členové místního správního sboru jsou povinni dodrţovat tuto Ústavu a další vnitřní předpisy NSČU, jednat ve prospěch náboţenské obce, dbát na dobré jméno NSČU a zachovávat mlčenlivost o všech věcech důvěrné povahy. (4) Místní správní sbor je usnášeníschopný, jestliţe se schůze účastní alespoň tři pětiny všech jeho členů. K přijetí rozhodnutí místního správního sboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů, nestanoví-li tato Ústava jinak. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy místního správního sboru. (5) Místní správní sbor zejména: 1. řídí náboţenskou obec mezi zasedáními Valného shromáţdění náboţenské obce, odpovídá za její činnost, přijímá rozhodnutí a vydává usnesení, 2. vykonává rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce, 3. vykonává rozhodnutí Ústředního správního sboru, 4. řeší spory vzniklé v náboţenské obci; pokud se je nepodaří vyřešit místnímu správnímu sboru, předá je k řešení Valnému shromáţdění náboţenské obce, 5. volí hospodáře náboţenské obce, který je odpovědný statutárnímu orgánu náboţenské obce, 6. zřizuje a ruší místní skupiny, 7. jmenuje členy orgánu místní skupiny, 8. vykonává další úkoly svěřené mu touto Ústavou, Sněmem NSČU, Valným shromáţděním náboţenské obce nebo vnitřními předpisy. (6) Pro plnění běţných úkolů si místní správní sbor můţe zvolit ze svých členů tří- aţ sedmičlenný výkonný výbor. Výkonný výbor je odpovědný místnímu správnímu sboru, který ho zvolil.
7
(7) Pro řešení speciálních úkolů má místní správní sbor právo ustanovit rady nebo komise sloţené z odborníků na daný úkol. Rady nebo komise jsou ze své činnosti odpovědny místnímu správnímu sboru, který je zřídil. Místní správní sbor kontroluje činnost jím zřízených rad nebo komisí a má právo je kdykoliv zrušit, vţdy však po ukončení jejich úkolu. Článek 22 Členství v místním správním sboru (1) Členství v místním správním sboru vzniká zvolením. Členové místního správního sboru mohou být voleni znovu, kromě členů odvolaných dle odstavce 4. Funkční období členů místního správního sboru je dvouleté. (2) Členem místního správního sboru můţe být pouze člen příslušné náboţenské obce, který má plnou způsobilost k právním úkonům, má právo být volen do orgánů NSČU, je bezúhonný a je členem NSČU nejméně jeden rok. (3) Kaţdý člen místního správního sboru je povinen účastnit se schůzí místního správního sboru. Jestliţe člen nemůţe dočasně svou funkci vykonávat, nastupuje na uvolněné místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách místního správního sboru. Jestliţe není taková osoba, můţe místní správní sbor nadpoloviční většinou všech svých členů tajnou volbou rozhodnout o ustanovení náhradníka, který bude člena po dobu trvání překáţky při jednáních místního správního sboru zastupovat. (4) Členství v místním správním sboru zaniká zvolením nového místního správního sboru, ukončením členství v NSČU, dobrovolnou písemnou rezignací člena místního správního sboru, smrtí nebo odvoláním místním správním sborem nebo Valným shromáţděním náboţenské obce. O odvolání musí odvolávající orgán rozhodnout třípětinovou většinou všech svých členů. Odvolat člena místního správního sboru z funkce je moţné jen z důvodu, ţe člen nemá způsobilost k výkonu své funkce nebo z jiných důvodů není schopen vykonávat povinnosti spojené s funkcí člena místního správního sboru anebo z důvodu, ţe přestal splňovat podmínky stanovené v článku 22 odstavec 2. Člen odvolaný z funkce nemůţe být znovu volen. (5) Jestliţe se během funkčního období trvale uvolní místo člena místního správního sboru, nastupuje na uvolněné místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách místního správního sboru. Jestliţe není taková osoba, můţe místní správní sbor nadpoloviční většinou všech svých členů tajnou volbou rozhodnout o ustanovení náhradníka. Nový člen vykonává svou funkci pouze do konce funkčního období člena, na jehoţ místo nastoupil. Článek 23 Statutární orgán náboţenské obce (1) Statutárním orgánem náboţenské obce je předseda místního správního sboru volený Valným shromáţděním náboţenské obce. Jeho funkční období je dvouleté. Za veškerou činnost náboţenské obce je odpovědný Valnému shromáţdění náboţenské obce, v období mezi zasedáními Valného shromáţdění pak místnímu správnímu sboru. Je oprávněn samostatně jednat a činit právní úkony jménem náboţenské obce. Za podmínek uvedených v odst. 2 je statutárním orgánem náboţenské obce místopředseda místního správního sboru. (2) Místopředseda místního správního sboru je volen Valným shromáţděním náboţenské obce. Jeho funkční období je dvouleté. Zastupuje předsedu místního správního sboru na základě plné moci udělené předsedou místního správního sboru nebo místním správním sborem. Předseda místního správního sboru můţe za konkrétním účelem 8
(3) (4)
(5)
(6)
písemně pověřit výkonem funkce statutárního orgánu místopředsedu místního správního sboru. Statutární orgán náboţenské obce potřebuje souhlas místního správního sboru ve věci, jejíţ finanční hodnota je vyšší neţ částka stanovená místním správním sborem. Jestliţe předseda místního správního sboru rezignuje na svou funkci nebo zemře, přechází výkon funkce statutárního orgánu na místopředsedu místního správního sboru. Jestliţe místopředseda místního správního sboru na svou funkci rezignuje nebo zemře, je místní správní sbor povinen zvolit ze svých členů prozatímního místopředsedu místního správního sboru, jehoţ funkční období skončí zvolením řádného místopředsedy místního správního sboru na nejbliţším Valném shromáţdění náboţenské obce. Jestliţe na svou funkci rezignuje nebo zemře místopředseda místního správního sboru, který vykonává funkci statutárního orgánu, je místní správní sbor povinen neprodleně svolat mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce za účelem volby nového statutárního orgánu. Mimořádné Valné shromáţdění náboţenské obce se musí konat ve lhůtě třiceti dnů od rezignace nebo smrti místopředsedy místního správního sboru. Místní správní sbor je povinen zvolit ze svých členů prozatímního předsedu místního správního sboru, jehoţ funkční období skončí zvolením řádných statutárních orgánů. Článek 24 Místní skupiny
(1) Místní skupina je správní jednotka náboţenské obce bez právní subjektivity. Zřizuje ji Valné shromáţdění náboţenské obce na návrh místního správního sboru po předchozím souhlasu Ústředního správního sboru v místě, kde není dostatečný počet členů pro vznik náboţenské obce. O zřízení místní skupiny vydá Valné shromáţdění náboţenské obce usnesení. (2) Místní skupina musí mít alespoň pět členů. Členové místní skupiny jsou členy některé náboţenské obce NSČU. (3) Jestliţe se počet členů místní skupiny zvýší nejméně na 20, můţe organizační výbor poţádat prostřednictvím Ústředního správního sboru o zřízení náboţenské obce transformací. (4) Místní skupina můţe být zrušena z rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce z důvodu, ţe nevyvíjí ţádnou činnost nebo jestliţe místní skupina opakovaně nebo hrubým způsobem poruší tuto Ústavu. Místní skupina můţe být zrušena i z rozhodnutí svých členů. Pro zrušení místní skupiny se musí vyslovit tři pětiny všech jejích členů. (5) Místní skupina můţe zaniknout spojením s některou náboţenskou obcí, jestliţe se pro spojení vysloví třípětinová většina všech členů místní skupiny a náboţenská obec, se kterou se má místní skupina spojit, se spojením souhlasí. O souhlasu náboţenské obce se spojením rozhoduje Valné shromáţdění této náboţenské obce. (6) Orgány místní skupiny jsou: 1. místní organizátor nebo 2. organizační výbor. Orgány místní skupiny navrhuje místní skupina a jmenuje místní správní sbor. Orgány místní skupiny jsou odpovědny místnímu správnímu sboru. (7) Orgány místní skupiny zejména: 1. řídí místní skupinu, 2. spolupracují s místním správním sborem.
9
(8) Místní skupina se při své činnosti řídí touto Ústavou a vnitřními předpisy NSČU. (9) Místní správní sbor je odpovědný za činnost místní skupiny a podporuje místní skupinu při rozvíjení její činnosti. Článek 25 Podrobnosti týkající se voleb do jednotlivých orgánů náboţenských obcí a místních skupin, jednání těchto orgánů, postupu při zřizování a rušení náboţenských obcí a místních skupin a další upraví příslušné vnitřní předpisy NSČU.
Díl 2 – Sněm NSČU a jeho orgány Sněm NSČU Článek 26 (1) Sněm NSČU je nejvyšším zákonodárným, rozhodčím a dozorčím orgánem NSČU. Sněm NSČU tvoří členové Sněmu NSČU s právem hlasovacím. Na Sněmu NSČU mohou být přítomni bez hlasovacího práva ostatní členové a příznivci NSČU. (2) Sněm NSČU se koná v prvním pololetí kaţdého kalendářního roku. (3) Členy Sněmu NSČU jsou: 1. delegáti zvolení z členů v náboţenských obcích a místních skupinách (dále jen delegáti); kaţdých deset členů náboţenské obce zastupuje jeden delegát. 2. duchovní NSČU, 3. členové Ústředního správního sboru, 4. členové Dozorčí rady. Osoby uvedené v bodech 2. – 4. jsou členy Sněmu NSČU z titulu své funkce. Kaţdému členovi Sněmu NSČU náleţí jeden hlas. Členové Sněmu NSČU mají právo vystupovat k programu Sněmu NSČU, vznášet k němu připomínky a hlasovat. (4) Náboţenské obce oznamují nejméně jeden měsíc před konáním Sněmu NSČU jména delegátů Ústřednímu správnímu sboru. Ústřední správní sbor vede evidenci všech členů Sněmu NSČU, do které můţe kterýkoliv člen nahlédnout. Jestliţe člen Sněmu NSČU v evidenci není uveden, můţe podat stíţnost Ústřednímu správnímu sboru. Ústřední správní sbor prošetří oprávněnost stíţnosti do sedmi dnů od jejího podání a rozhodne o zapsání člena Sněmu NSČU do evidence, nebo stíţnost zamítne. Článek 27 Pravomoci Sněmu NSČU Sněm NSČU zejména: 1. schvaluje Ústavu a rozhoduje o jejích změnách, 2. rozhoduje o zřízení a zrušení právnických osob, 3. přijímá, mění a ruší vnitřní předpisy NSČU; Sněm NSČU můţe tuto pravomoc přenést na Ústřední správní sbor, 4. rozhoduje o předloţených návrzích, 5. vyjadřuje se ke zprávám orgánů NSČU o jejich činnosti a přijímá příslušná opatření, 10
6. volí tajnou volbou ústředního duchovního, 7. volí tajnou volbou předsedu a místopředsedu Ústředního správního sboru a ostatní členy Ústředního správního sboru; kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů a nestali se členy Ústředního správního sboru, se stávají náhradníky v pořadí podle počtu získaných hlasů, 8. volí tajnou volbou předsedu a místopředsedu Dozorčí rady NSČU a ostatní členy Dozorčí rady NSČU; kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů a nestali se členy Dozorčí rady NSČU, se stávají náhradníky v pořadí podle počtu získaných hlasů, 9. odvolává tajnou volbou ústředního duchovního, předsedu, místopředsedu a ostatní členy Ústředního správního sboru a předsedu, místopředsedu a ostatní členy Dozorčí rady NSČU, 10. řeší spory a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Ústředního správního sboru, 11. rozhoduje o všech věcech týkajících se NSČU, které nejsou svěřeny do rozhodnutí jinému orgánu. Článek 28 (1) Sněm NSČU je usnášeníschopný, jestliţe je přítomna nadpoloviční většina všech členů Sněmu NSČU. (2) Jestliţe se členové Sněmu NSČU nesejdou v dostatečném počtu, mohou se přítomní svou nadpoloviční většinou usnést o konání náhradního Sněmu NSČU, který je usnášeníschopný bez ohledu na ustanovení odstavce 1 za podmínky, ţe počet přítomných delegátů přesahuje součet přítomných členů Ústředního správního sboru, Dozorčí rady a duchovních. Členové Sněmu NSČU se tímto rozhodnutím stávají členy náhradního Sněmu NSČU, který je oprávněn neprodleně svolat statutární orgán NSČU tak, aby se náhradní Sněm NSČU uskutečnil do třiceti minut po stanoveném začátku Sněmu NSČU. Program Sněmu NSČU se stává programem náhradního Sněmu NSČU. V tomto případě se jiţ nepostupuje podle čl. 29. (3) K přijetí rozhodnutí Sněmu NSČU je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Sněmu NSČU. K přijetí rozhodnutí dle článku 27 bodu 1, 2, 3 a 9 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech členů Sněmu NSČU. (4) Jestliţe Sněm NSČU nadpoloviční většinou přítomných členů Sněmu NSČU označí bod programu jako zásadní, je k přijetí rozhodnutí o tomto bodu programu třeba třípětinové většiny všech členů Sněmu NSČU. Článek 29 Svolání a příprava Sněmu NSČU (1) Sněm NSČU svolává statutární orgán NSČU nebo Ústřední správní sbor. Sněm NSČU se svolává písemnou pozvánkou všem členům Sněmu NSČU a všem náboţenským obcím NSČU, které jsou povinny informovat své členy o konání Sněmu NSČU. V písemné pozvánce musí být uvedena doba, místo konání a program Sněmu NSČU. Pozvánka musí být rozeslána nejméně dvacet jedna dnů před konáním Sněmu NSČU. (2) Jestliţe člen Sněmu NSČU neobdrţí v termínu pozvánku na Sněm NSČU, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost Sněmu NSČU ani rozhodnutí jím přijatých. (3) Návrhy k projednání na Sněmu NSČU se předkládají písemně Sněmovní návrhové komisi. Členové Sněmovní návrhové komise jsou voleni Ústředním správním sborem. Sněmovní návrhová komise se zřizuje nejdříve tři měsíce před konáním Sněmu NSČU. Tato komise má šest členů a předsedu. Jedna polovina členů této komise musí být z členů náboţenských obcí, jedna polovina z členů Ústředního správního sboru. 11
Předsedou Sněmovní návrhové komise je statutární orgán NSČU. Funkční období Sněmovní návrhové komise končí konáním Sněmu NSČU, pro který byla zvolena. (4) Sněmovní návrhová komise vypracuje program Sněmu NSČU. Návrhy na zařazení bodu do programu se Sněmovní návrhové komisi předkládají nejdříve dva měsíce, nejpozději však jeden měsíc před konáním Sněmu NSČU. Návrhy mohou předkládat členové Ústředního správního sboru, Ústřední správní sbor, Valné shromáţdění náboţenské obce, členové místního správního sboru, místní správní sbor nebo členové Sněmu NSČU. Připomínky k programu Sněmu NSČU mohou předkládat písemně Sněmu NSČU jeho členové nejpozději jeden týden před jeho konáním. Článek 30 Jednání Sněmu NSČU (1) Sněm NSČU řídí statutární orgán NSČU. Jestliţe nemůţe Sněm NSČU řídit, zvolí Ústřední správní sbor ze svých členů náhradníka, který bude tuto funkci vykonávat. (2) Jednání Sněmu NSČU se řídí Jednacím řádem. Článek 31 Mimořádný Sněm NSČU (1) Mimořádný Sněm NSČU svolá statutární orgán NSČU nebo Ústřední správní sbor, jestliţe to Ústřední správní sbor pokládá za potřebné nebo to doporučí Dozorčí rada nebo o to písemně poţádá nejméně jedna pětina členů NSČU. Mimořádný Sněm NSČU musí být svolán nejpozději ve lhůtě třiceti dnů od obdrţení podnětu ke svolání tak, aby se konal nejdříve ve lhůtě čtrnácti dnů, nejpozději do čtyřiceti pěti dnů od obdrţení podnětu ke svolání. (2) Pozvánka na mimořádný Sněm NSČU se rozesílá všem členům Sněmu NSČU a všem náboţenským obcím. (3) Mimořádný Sněm NSČU jedná jen o těch záleţitostech, které byly důvodem svolání mimořádného Sněmu NSČU. Mimořádný Sněm nejedná o zrušení NSČU, změně této Ústavy, zřízení nebo zrušení náboţenských obcí a o změně vnitřních předpisů NSČU. (4) Mimořádný Sněm NSČU nelze konat v době dvou měsíců před konáním řádného Sněmu NSČU. (5) Mimořádný Sněm NSČU je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů mimořádného Sněmu NSČU. K přijetí rozhodnutí mimořádného Sněmu NSČU je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů mimořádného Sněmu NSČU. Jde-li o odvolání Ústředního správního sboru, Dozorčí rady nebo jejich jednotlivých členů, je k přijetí rozhodnutí třeba souhlasu třípětinové většiny všech členů mimořádného Sněmu NSČU. (6) Jestliţe se členové mimořádného Sněmu NSČU nesejdou v dostatečném počtu, mohou se přítomní svou nadpoloviční většinou usnést o konání náhradního mimořádného Sněmu NSČU, který je usnášeníschopný bez ohledu na ustanovení odstavce 5 za podmínky, ţe počet přítomných delegátů přesahuje součet přítomných členů Ústředního správního sboru, Dozorčí rady a duchovních. Členové mimořádného Sněmu NSČU se tímto rozhodnutím stávají členy náhradního mimořádného Sněmu NSČU, který je oprávněn neprodleně svolat statutární orgán NSČU tak, aby se náhradní mimořádný Sněm NSČU uskutečnil do třiceti minut po stanoveném začátku mimořádného Sněmu NSČU. Program mimořádného Sněmu NSČU se stává programem náhradního mimořádného Sněmu NSČU. (7) V případech neupravených tímto ustanovením platí obdobně ustanovení o Sněmu NSČU. 12
Článek 32 Ústřední správní sbor (1) Ústřední správní sbor je výkonným orgánem NSČU. (2) Ústřední správní sbor má devět aţ devatenáct členů. (3) Ústřední správní sbor je odpovědný Sněmu NSČU. Členové Ústředního správního sboru jsou povinni dodrţovat tuto Ústavu a další vnitřní předpisy NSČU, jednat ve prospěch NSČU, dbát na dobré jméno NSČU a zachovávat mlčenlivost o všech věcech důvěrné povahy. (4) Ústřední správní sbor je usnášeníschopný, jestliţe se schůze účastní alespoň tři pětiny všech jeho členů. K přijetí rozhodnutí Ústředního správního sboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů, nestanoví-li tato Ústava jinak. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy Ústředního správního sboru. (5) Ústřední správní sbor zejména: 1. řídí NSČU mezi Sněmy NSČU a odpovídá za její činnost, 2. vykonává rozhodnutí Sněmu NSČU, 3. navrhuje Sněmu NSČU volbu a odvolání ústředního duchovního, bod 4 zrušen bod 5 zrušen 6. řeší spory, které se nepodaří vyřešit Valnému shromáţdění náboţenské obce, a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce, 7. prošetřuje a rozhoduje o stíţnostech na nedostatky v evidenci členů Sněmu NSČU, 8. schvaluje rozpočet NSČU a v jeho rámci rozhoduje o výši dotací náboţenským obcím a o jejich vyuţití, 9. schvaluje základní dokument NSČU a jeho změny, 10. vykonává další úkoly svěřené mu touto Ústavou, Sněmem NSČU nebo vnitřními předpisy NSČU. (6) Ústřední správní sbor můţe pozastavit účinnost rozhodnutí místního správního sboru do doby konání nejbliţšího Sněmu NSČU, jestliţe je v rozporu s touto Ústavou. O zrušení rozhodnutí místního správního sboru nebo jeho ponechání v platnosti rozhodne nejbliţší Sněm NSČU. (7) Pro plnění běţných úkolů si Ústřední správní sbor můţe ze svých členů zvolit tří aţ sedmičlenný výkonný výbor, který je odpovědný Ústřednímu správnímu sboru. (8) Pro řešení speciálních úkolů má Ústřední správní sbor právo zřídit rady a komise sloţené z odborníků na daný úkol. Rady nebo komise jsou ze své činnosti odpovědny Ústřednímu správnímu sboru. Ústřední správní sbor kontroluje jejich činnost a má právo je kdykoliv, vţdy však po ukončení jejich úkolu, zrušit. Článek 33 Členství v Ústředním správním sboru (1) Členství v Ústředním správním sboru vzniká zvolením. Členové Ústředního správního sboru mohou být voleni znovu, kromě členů odvolaných dle odstavce 4. Funkční období členů Ústředního správního sboru je dvouleté; začíná 1.6. příslušného kalendářního roku a končí 31.5. příslušného kalendářního roku. (2) Členem Ústředního správního sboru můţe být pouze člen NSČU, který má plnou způsobilost k právním úkonům, má právo být volen do orgánů NSČU, je členem NSČU nejméně tři roky a je bezúhonný.
13
(3) Kaţdý člen Ústředního správního sboru je povinen účastnit se schůzí Ústředního správního sboru. Jestliţe člen nemůţe dočasně svou funkci vykonávat, nastupuje na uvolněné místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách Ústředního správního sboru. Jestliţe není taková osoba, můţe Ústřední správní sbor nadpoloviční většinou všech svých členů tajnou volbou rozhodnout o ustanovení náhradníka, který bude člena po dobu trvání překáţky zastupovat. (4) Členství v Ústředním správním sboru zaniká zvolením nového Ústředního správního sboru, ukončením členství v NSČU, dobrovolnou písemnou rezignací člena, smrtí nebo odvoláním Ústředním správním sborem nebo Sněmem NSČU. O odvolání musí odvolávající orgán rozhodnout třípětinovou většinou všech svých členů. Odvolat člena Ústředního správního sboru je moţné jen z důvodu, ţe člen nemá způsobilost k výkonu své funkce, nebo z jiných důvodů není schopen vykonávat povinnosti spojené s funkcí člena Ústředního správního sboru nebo z důvodu, ţe přestal splňovat podmínky stanovené v odstavci 2. Odvolaný člen nemůţe být volen za člena Ústředního správního sboru. (5) Jestliţe se během funkčního období trvale uvolní místo člena Ústředního správního sboru, nastupuje na uvolněné místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách Ústředního správního sboru. Jestliţe není taková osoba, můţe Ústřední správní sbor nadpoloviční většinou všech svých členů tajnou volbou rozhodnout o ustanovení náhradníka. Nový člen vykonává svou funkci pouze do konce funkčního období člena, na jehoţ místo byl ustanoven. Článek 34 Statutární orgán NSČU (1) Statutárním orgánem NSČU je předseda Ústředního správního sboru volený Sněmem NSČU. Jeho funkční období je dvouleté. Předsedou Ústředního správního sboru můţe být pouze člen NSČU, který má plnou způsobilost k právním úkonům, má právo být volen do orgánů NSČU, je členem NSČU nejméně pět let a je bezúhonný. Řídí veškerou činnost NSČU a je oprávněn samostatně jednat a činit právní úkony jejím jménem neomezeně s výjimkou těch právních úkonů, kde tato Ústava či jiné vnitřní předpisy NSČU stanoví jinak. Bez souhlasu Ústředního správního sboru nesmí prodávat ani kupovat či jinak zcizovat nemovitý majetek. Podílí se na duchovním vedení NSČU. Za činnost NSČU je odpovědný Sněmu NSČU, v období mezi sněmy pak Ústřednímu správnímu sboru. Za podmínek uvedených v odst. 2 je statutárním orgánem NSČU místopředseda. (2) Místopředseda Ústředního správního sboru je volen Sněmem NSČU. Jeho funkční období je dvouleté. Místopředsedou Ústředního správního sboru můţe být pouze člen NSČU, který má plnou způsobilost k právním úkonům, má právo být volen do orgánů NSČU, je členem NSČU nejméně tři roky a je bezúhonný. Zastupuje předsedu Ústředního správního sboru na základě plné moci udělené předsedou Ústředního správního sboru nebo Ústředním správním sborem. Předseda Ústředního správního sboru můţe za konkrétním účelem písemně pověřit výkonem funkce statutárního orgánu místopředsedu Ústředního správního sboru. (3) Statutární orgán NSČU potřebuje souhlas Ústředního správního sboru ve věci, jejíţ finanční hodnota je vyšší neţ částka stanovená Ústředním správním sborem. (4) Jestliţe předseda Ústředního správního sboru rezignuje na svou funkci nebo zemře, přechází výkon funkce statutárního orgánu na místopředsedu Ústředního správního sboru. (5) Jestliţe místopředseda Ústředního správního sboru na svou funkci rezignuje nebo zemře, je Ústřední správní sbor povinen zvolit ze svých členů prozatímního 14
místopředsedu Ústředního správního sboru, jehoţ funkční období skončí zvolením řádného místopředsedy Ústředního správního sboru na nejbliţším Sněmu NSČU. (6) Jestliţe na svou funkci rezignuje nebo zemře místopředseda Ústředního správního sboru, který vykonává funkci statutárního orgánu, je Ústřední správní sbor povinen neprodleně svolat mimořádný Sněm NSČU za účelem volby nového statutárního orgánu. Mimořádný Sněm NSČU se musí konat ve lhůtě čtyřiceti pěti dnů od rezignace nebo smrti místopředsedy Ústředního správního sboru. Ústřední správní sbor je povinen zvolit ze svých členů prozatímního předsedu Ústředního správního sboru, jehoţ funkční období končí zvolením řádných statutárních orgánů. Článek 35 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada je nezávislým kontrolním orgánem NSČU, který je ze své činnosti odpovědný Sněmu NSČU. (2) Dozorčí rada má tři aţ pět členů. (3) Dozorčí rada je povinna upozornit Sněm NSČU, Ústřední správní sbor nebo místní správní sbory na porušení zákonů, Ústavy NSČU a nehospodárné postupy. (4) Dozorčí rada nejméně jednou do roka kontroluje rozpočty, účetnictví, účetní závěrku a daňové přiznání NSČU i jednotlivých náboţenských obcí. (5) Členové Dozorčí rady jsou povinni při kontrole dodrţovat tuto Ústavu a další vnitřní předpisy NSČU, postupovat nestranně a zachovávat mlčenlivost o všech věcech důvěrné povahy. (6) Kontrolované orgány jsou povinny s Dozorčí radou při kontrole spolupracovat a na poţádání předloţit poţadované podklady. (7) Dozorčí rada je usnášeníschopná, jestliţe se schůze účastní alespoň tři pětiny všech jejích členů. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy Dozorčí rady. (8) Zjistí-li Dozorčí rada při kontrole nedostatky, uloţí kontrolovanému orgánu lhůtu k jejich odstranění nebo opatření k nápravě a zároveň tuto skutečnost oznámí Správnímu sboru NSČU. (9) Výsledky jednotlivých kontrol a uloţených opatření k nápravě oznamuje kontrolovanému orgánu, Ústřednímu správnímu sboru a Sněmu NSČU. Článek 36 Předseda a místopředseda Dozorčí rady (1) Předseda Dozorčí rady je volen Sněmem NSČU. Jeho funkční období je dvouleté. Plánuje a řídí činnost Dozorčí rady. Za svoji činnost je odpovědný Sněmu NSČU, v období mezi Sněmy pak Dozorčí radě NSČU. (2) Místopředseda Dozorčí rady je volen Sněmem NSČU. Jeho funkční období je dvouleté. Zastupuje předsedu Dozorčí rady na základě plné moci udělené předsedou Dozorčí rady nebo Dozorčí radou. Předseda Dozorčí rady můţe za konkrétním účelem písemně pověřit výkonem své funkce místopředsedu Dozorčí rady. (3) Jestliţe předseda Dozorčí rady rezignuje na svou funkci nebo zemře, přechází výkon funkce na místopředsedu Dozorčí rady. (4) Jestliţe místopředseda Dozorčí rady rezignuje na svou funkci nebo zemře, je Dozorčí rada povinna zvolit ze svých členů prozatímního místopředsedu Dozorčí rady, jehoţ funkční období skončí zvolením řádného místopředsedy Dozorčí rady na nejbliţším Sněmu NSČU.
15
Článek 37 Členství v Dozorčí radě (1) Členství v Dozorčí radě vzniká zvolením. Členové Dozorčí rady jsou znovu volitelní, kromě členů odvolaných dle odstavce 3. Funkční období členů Dozorčí rady NSČU je dvouleté. (2) Členem Dozorčí rady můţe být pouze člen NSČU, který má plnou způsobilost k právním úkonům, má právo být volen do orgánů NSČU, je členem NSČU nejméně dva roky, je bezúhonný, není členem jiného orgánu náboţenské obce nebo NSČU a nevykonává pro náboţenskou obec nebo NSČU placenou činnost. (3) Členství v Dozorčí radě zaniká zvolením nové Dozorčí rady, ukončením členství v NSČU, dobrovolnou písemnou rezignací člena Dozorčí rady, smrtí nebo odvoláním Sněmem NSČU. Odvolat člena Dozorčí rady je moţné jen z důvodu, ţe člen nemá způsobilost k výkonu své funkce nebo z důvodu, ţe přestal splňovat podmínky stanovené v odstavci 2. (4) Kaţdý člen Dozorčí rady je povinen účastnit se schůzí Dozorčí rady. Jestliţe se během funkčního období uvolní místo člena Dozorčí rady, nastupuje na uvolněné místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách Dozorčí rady. Jestliţe není taková osoba, můţe Dozorčí rada NSČU nadpoloviční většinou všech svých členů tajnou volbou rozhodnout o ustanovení náhradníka z ostatních členů NSČU (čl. 37 odst. 2). Taková osoba vykonává tuto funkci do konání nejbliţšího Sněmu NSČU. Článek 38 Podrobnosti týkající se jednání jednotlivých orgánů, voleb do těchto orgánů a další upraví Jednací řád a Organizační řád.
Díl 3 – Organizační složky NSČU Ústředí NSČU Článek 39 (1) K zajišťování činnosti NSČU slouţí Ústředí NSČU. (2) Ústředí NSČU je základní a trvalá organizační sloţka NSČU, kterou zřizuje a ruší Sněm NSČU. (3) Ústředí NSČU se skládá z oddělení provozní správy v čele s vedoucím tajemníkem, a oddělení duchovní správy v čele s ústředním duchovním. (4) Vedoucí tajemník, ústřední duchovní, jakoţ i zaměstnanci Ústředí NSČU jsou povinni se ve své činnosti řídit touto Ústavou a dalšími vnitřními předpisy NSČU. Článek 39a Vedoucí tajemník a) je zaměstnancem NSČU, b) je nadřízeným všech ostatních zaměstnanců NSČU, s výjimkou duchovních, laických duchovních a jejich podpůrných zaměstnanců, 16
c) je do funkce jmenován Ústředním správním sborem, kterému je ze své funkce podřízen a je mu odpovědný ze své činnosti, d) nemůţe být zvolen za člena Ústředního správního sboru, Dozorčí rady a za člena místního správního sboru, e) je povinen se zúčastňovat schůzí Ústředního správního sboru a výkonného výboru, odpovídá za vyhotovení zápisů z těchto schůzí. Článek 40 Sídlo Ústředí NSČU Sídlem Ústředí NSČU je Karlova 8, Praha 1. Článek 41 Sloţky Ústředí NSČU (1) Oddělení provozní správy zejména: a. zajišťuje provoz NSČU, b. vykonává rozhodnutí Sněmu NSČU a Ústředního správního sboru, c. vykonává další úkoly uloţené mu touto Ústavou, Sněmem NSČU nebo Ústředním správním sborem, d. spravuje majetek NSČU, e. spravuje pracovněprávní záleţitosti NSČU. (2) Oddělení duchovní správy se skládá z ústředního duchovního a duchovních při Ústředí. V rámci oddělení duchovní správy mohou být zařazeni pastorační asistenti a laičtí duchovní. Oddělení duchovní správy spolupracuje na plánování a rozvoji místních skupin, zajišťuje programy v různých místech v České republice a zajišťuje rozvoj NSČU zejména prostřednictvím: a. veřejných programů, b. mediálních kampaní, c. administrativní práce, d. pastorační práce či jiné specifické sluţby. Článek 42 Vztahy Ústředí NSČU k jiným orgánům NSČU Vedoucí tajemník odpovídá za činnost oddělení provozní správy statutárnímu orgánu NSČU. Ústřední duchovní odpovídá za činnost oddělení duchovní správy statutárnímu orgánu NSČU. Článek 43 zrušen
Článek 44 zrušen
17
Hlava 3 – Duchovní Článek 45 (1) Duchovním NSČU můţe být osoba, která je členem NSČU po určenou dobu, dosáhla stanoveného vzdělání, má mravní a duchovní způsobilost a osobní předpoklady k duchovnímu vedení společenství a je bezúhonná. Duchovní je uveden do funkce nebo ordinován. (2) Uvedením do funkce nebo ordinací se duchovní zavazuje, ţe bude poskytovat duchovní sluţbu v duchu tradice a poslání českého unitářství a bude pečovat o kvalitu duchovního ţivota unitářského společenství a jeho členů.
Kategorie duchovních Článek 46 Duchovní NSČU jsou zařazeni v některé z těchto kategorií: 1. pastorační asistent, 2. laický duchovní, 3. duchovní náboţenské obce, 4. duchovní při Ústředí NSČU, 5. ústřední duchovní. Duchovní se řídí ustanoveními této Ústavy a dalších vnitřních předpisů NSČU. Pastorační asistent a laický duchovní jako neordinovaní duchovní mohou být zaměstnanci NSČU. Ordinovaní duchovní jsou ve sluţebním poměru. Podrobnosti upravuje Řád duchovenské sluţby. Článek 47 zrušen
Článek 48 zrušen
Článek 49 zrušen
Činnost duchovních Článek 50 K hlavním činnostem unitářského duchovního patří zejména: 1. zabezpečovat bohosluţebná shromáţdění, 2. podílet se na činnosti náboţenské obce, případně na činnosti oddělení duchovní správy, 18
3. vykonávat náboţenské obřady – podrobnosti stanovuje vnitřní předpis Unitářské obřady, 4. vyučovat unitářské náboţenství, 5. vést vzdělávací kurzy, přednášky, semináře a podobné náboţenské akce, 6. podílet se na činnosti Sboru duchovních, jehoţ je členem, 7. vykonávat pastorační činnost, 8. účastnit se veřejných akcí, které se týkají náboţenského ţivota v České republice, a dalších akcí v oblastech, v nichţ unitáři působí nebo mohou být veřejně prospěšní, 9. soustavně si doplňovat své vzdělání.
Sbor duchovních Článek 51 (1) Sbor duchovních je profesní orgán, který tvoří ordinovaní duchovní NSČU ve sluţebním poměru. Ústřední duchovní předsedá sboru duchovních. Sbor duchovních zejména: 1. zajišťuje ideové zaměření NSČU, 2. vytváří ideové dokumenty NSČU, 3. připravuje a realizuje plány duchovní práce, 4. připravuje a zajišťuje programy kurzů, konferencí a vzdělávacích seminářů, 5. zajišťuje další vzdělávání duchovních a kandidátů, 6. vyhodnocuje vzdělání, duchovní způsobilost, osobní předpoklady a bezúhonnost duchovních a laických duchovních. (2) Sbor duchovních je odpovědný Sněmu NSČU. (3) Sbor duchovních je usnášeníschopný, jestliţe se schůze účastní alespoň tři pětiny všech jeho členů.
19
Hlava 4 – Hospodářská činnost (hospodaření náboženské společnosti) Článek 52 NSČU i jednotlivé náboţenské obce získávají prostředky dobrovolnými příspěvky svých členů, dary a sbírkami na duchovních a jiných shromáţděních, z odkazů členů, jiných osob a institucí, z hospodářské činnosti, zejména z pronájmu majetku, působení v oblasti vzdělávání, kultury a vydavatelské činnosti a ze státních dotací. Článek 53 (1) NSČU i jednotlivé náboţenské obce mají právo vlastnit movitý i nemovitý majetek, mají povinnost tento majetek odpovědně spravovat. (2) NSČU i jednotlivé náboţenské obce mají právo s tímto majetkem hospodařit za účelem získání dalších prostředků. Veškeré získané prostředky slouţí při zachování principu samofinancování k naplňování náboţenské činnosti v souladu s článkem 5 této Ústavy.
Hlava 5 – Řešení sporů Článek 54 Řešení sporů (1) Spory vzniklé v náboţenské obci řeší místní správní sbor. Nepodaří-li se místnímu správnímu sboru spor vyřešit nebo odvolá-li se strana sporu proti rozhodnutí místního správního sboru, řeší spor Valné shromáţdění náboţenské obce. (2) Jestliţe se Valnému shromáţdění náboţenské obce nepodaří spor vyřešit nebo jestliţe se strana sporu proti rozhodnutí Valného shromáţdění náboţenské obce odvolá, rozhoduje Ústřední správní sbor. (3) Jestliţe se Ústřednímu správnímu sboru nepodaří spor vyřešit nebo jestliţe se strana sporu proti rozhodnutí Ústředního správního sboru odvolá, rozhoduje Sněm NSČU. (4) V případě sporu s orgánem náboţenské obce nebo NSČU je v první instanci příslušný nejblíţe vyšší orgán náboţenské obce nebo NSČU.
20
Část III. – Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 55 Vnitřní předpisy NSČU i náboţenských obcí nesmějí být v rozporu s touto Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy České republiky. Článek 56 V případě zániku NSČU určí likvidátora soud. Článek 57 (1) Členové NSČU, jejichţ členství vzniklo před účinností této Ústavy, se ode dne účinnosti této Ústavy povaţují za členy podle této Ústavy. Vznik jejich členství se posuzuje podle dosavadních předpisů. (2) Stávající duchovní NSČU se povaţují za duchovní ustanovené v souladu s touto Ústavou. Jejich způsobilost k výkonu funkce duchovního se posuzuje podle dosavadních předpisů. (3) Všechny orgány NSČU a náboţenských obcí, které vznikly před účinností této Ústavy, se ode dne účinnosti této Ústavy povaţují za vzniklé v souladu s touto Ústavou. Jejich vznik se však posuzuje podle dosavadních předpisů. (4) Ústředí NSČU se povaţuje za vzniklé v souladu s touto Ústavou. (5) NSČU je členem Mezinárodní rady unitářů a universalistů (International Council of Unitarians and Universalists) a Mezinárodní asociace pro náboţenskou svobodu (International Association for Religious Freedom). Členství v těchto mezinárodních organizacích se povaţuje za vzniklé v souladu s touto Ústavou. Podmínky vzniku členství v těchto mezinárodních organizacích se posuzují podle dosavadních předpisů. (6) Další právní vztahy vzniklé před účinností této Ústavy se posuzují podle této Ústavy. Jde-li však o podmínky jejich vzniku a změny, ke kterým došlo přede dnem účinnosti této Ústavy, posuzují se dle dosavadních předpisů. Článek 58 Zrušovací ustanovení Zrušuje se Ústava NSČU z 27. dubna 2003. Článek 59 Účinnost Tato Ústava NSČU, přijatá Sněmem NSČU dne 30. května 2009, nabývá účinnosti dnem 1. června 2009.
21
Ústava Náboţenské společnosti českých unitářů Příloha č. 1
