Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav translatologie
Bakalářská práce
Kristýna Flanderová
Komentovaný překlad: Bien vivre avec son chat (Muriel AlnotPerronin, Paris: Rustica Éditions, 2008) Commented translation: Bien vivre avec son chat (Muriel AlnotPerronin, Paris: Rustica Éditions, 2008)
Praha, 2011
Vedoucí práce: PhDr. Šárka Belisová
Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, PhDr. Šárce Belisové, jež se mnou konzultovala problematická místa překladu a poskytla mi užitečné rady. Dále bych chtěla poděkovat Jeffu Bardovi, jenž mi pomohl s některými jazykovými problémy v překládaném textu.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu.
V Praze, dne 30. 4. 2011
Kristýna Flanderová
Anotace Tato práce se skládá ze dvou částí, překladu a komentáře. Jedná se o překlad francouzské chovatelské příručky Bien vivre avec son chat, konkrétně kapitoly o krmení a první části kapitoly o hygieně a péči o kočku. V překladu jsem zachovala základní funkci originálu – podat adresátovi užitečnou informaci, poučit ho a pomoci mu. V druhé části práce reflektuji problémy, na něž jsem při překladu narazila. Nejprve podrobně charakterizuji text originálu, a to z hlediska vnětextových i vnitrotextových faktorů. Dále se zaměřuji na konkrétní překladatelské problémy a vytvářím jejich typologii. V závěru práce shrnuji použité překladatelské metody.
Klíčová slova Komentovaný problémů,
metoda
překlad, překladu,
překladatelská transpozice,
analýza, explicitace,
typologie
překladatelských
generalizace,
redundance,
kondenzace, modalita, intelektualizace, nivelizace, koherence, koheze.
Synopsis The work consists of two parts, translation and its commentary. It is a translation of a French breeders guide Bien vivre avec son chat – the chapter about feeding and the first part of the chapter about cats hygiene and care. I preserved the main function of the original text in the translation – to provide information to the recipient, to give them useful knowledge and advice. In the second part of the work, I reflect the problems of the translating process. First, I characterise in detail the original text, regarding both extratextual and intratextual factors. Then I focus on individual translation problems and create the typology of the problems. At the end of the work I summarize the methods used in the translation.
Key words Commented translation, translation analysis, typology of translation problems, translation method, transposition, explicitation, generalisation, redundancy, condensation, modality, intelectualisation, nivelisation, coherence, cohesion.
Obsah PŘEKLAD .............................................................................................................................6 KOMENTÁŘ.......................................................................................................................31 1
Úvod.............................................................................................................................32
2
Překladatelská analýza originálu .................................................................................33
3
2.1
Kontext originálu a překladu ...............................................................................33
2.2
Textový útvar a funkce ........................................................................................34
2.3
Výstavba textu .....................................................................................................35
2.4
Lexikální charakteristika textu.............................................................................36
2.5
Rozdíly mezi francouzštinou a češtinou ..............................................................38
2.5.1
Lexikální a stylistické rozdíly......................................................................38
2.5.2
Gramatické a syntaktické rozdíly ................................................................39
2.5.3
Modalita .......................................................................................................40
2.5.4
Další jazykové rozdíly .................................................................................41
Typologie překladatelských problémů.........................................................................42 3.1
Překlad nadpisů....................................................................................................42
3.2
Lexikální problémy..............................................................................................43
3.3
Redundantní informace........................................................................................45
3.4
Intelektualizace překladu .....................................................................................47
3.4.1
Explicitace ...................................................................................................47
3.4.2
Koherence a koheze .....................................................................................48
3.4.3
Sémantické úpravy.......................................................................................50
4
Metody řešení překladatelských problémů ..................................................................52
5
Závěr ............................................................................................................................54
6
Bibliografie ..................................................................................................................55
PŘEKLAD
-6-
Jak žít s kočkou Kapitola 4 – Jak ji správně krmit Stravovací režim kotěte Od mléka k tuhé stravě – jak poznáme, že se kotěti daří
Narozené kotě váží přibližně 90–100 g. Po odstavení od mateřského mléka do období puberty by mělo denně přibrat průměrně 15–30 g, ne však méně než 7 g denně, tedy asi 70–150 g týdně. Pokud si nejste odhadem hmotnosti jisti, kotě každý den važte. Nepřibereli po dobu dvou dnů, doplňte jeho stravu mlékem pro umělý odchov. Pokud kotě většinu času prospí, kojení i následné krmení mu zcela dostačují. Má-li však potíže s trávením, ubývá na váze či nepřibírá a málo spí, poraďte se o možných příčinách s veterinářem.
Má matka dostatek mléka?
Během kojení i po něm koťata pozorujte. Hladová koťata mňoukají, jsou neposedná a neustále hledají matčin struk. Nasycená koťata naopak usnou ihned po nakojení. Dále můžete koťata vážit. Nárůst hmotnosti totiž musí být konstantní, 15–30 g denně, koťata by měla přibírat přibližně 100 g týdně až do věku 12 týdnů. Od této chvíle se hmotnost liší podle pohlaví kotěte – samci obvykle přibírají více než samice.
o Krmení z lahve
Odstavení je období, během něhož kotě postupným přikrmováním přechází z mléčné stravy na stravu tuhou. První 3–4 týdny života potřebuje kotě výhradně mateřské mléko. Pokud však kotě nemá matku, či jej matka není schopná kojit, je třeba mu zajistit náhradní příjem mléka (mléko pro umělý odchov koťat zakoupíte u veterináře) z lahve, z misky je totiž schopno pít až od věku 3 týdnů.
-7-
Kdy kotě odstavit
Z kočičího pohledu čím později, tím lépe. Kontakt s matkou totiž přispívá k optimálnímu vývoji chování kotěte. Jeho trávicí ústrojí je schopno začít přijímat tuhou stravu ve věku 2,5–4 týdny, tato doba se případ od případu mírně liší. Pokud měla kočka více vrhů za sebou, je unavená či již nemá dostatek mléka, a kotě tak denně přibírá málo, můžete jej odstavit předčasně. Pomůžete tím matce a náhradní potrava zároveň zvýší kotěti energetický příjem.
Jaké mléko je pro kotě nejvhodnější
Kravské mléko vhodné není, obsahuje totiž příliš velké množství laktózy, málo bílkovin a nemá dostatečnou výživovou hodnotu. Nedostatek některých látek by pak vedl ke zpomalení růstu. Koťatům navíc může chybět laktáza, enzym potřebný k trávení laktózy. Ideální je proto zakoupit mléko pro umělý odchov koťat (k dostání u veterináře či v lékárně).
Kolik mléka kotě potřebuje
Optimální dávka mléka je 20–30 ml na 100 g váhy, maximálně však 100 ml denně, a to až do odstavení, během něhož se příděly mléka budou postupně snižovat.
Jak připravit náhradní mléko
Pokud nemáte mléko pro umělý odchov ihned po ruce, můžete si vypomoci náhradním mlékem, to však musí být jen dočasnou náhradou (maximálně na 24 hodin). Smíchejte vaječný žloutek, 200 ml neslazeného kondenzovaného mléka či sklenici (200 ml) plnotučného kravského mléka a sklenici zakysané smetany s 15% obsahem tuku. Můžete rovněž použít mléko pro kojence v dvojnásobné koncentraci.
Kde sehnat lahve
Lahve na krmení koťat zakoupíte v některých obchodech s chovatelskými potřebami, u veterináře či v lékárně. Často jsou také přímo součástí balení mléka pro umělý odchov. -8-
Jak udržovat lahve v čistotě
O lahve pro koťata se musí pečovat stejně pozorně jako o lahve pro kojence, měli byste je proto sterilizovat. Připravené mléko skladujte v lednici, v prostředí s pokojovou teplotou nesmí zůstat déle než hodinu.
Víte, že…?
Nežádoucí účinky krmení z lahve Umělý odchov má ve většině případů neblahý dopad na chování osiřelého kotěte v dospělosti. V budoucnu se může stát, že vás kočka poškrábe či pokouše. Nahradit matku a trestat kotě za špatné používání drápů a zubů tak, jak by to udělala ona, je totiž opravdu obtížné. Tento problém lze částečně odbourat, vlastníte-li dospělou kočku, jež se může výchovy kotěte ujmout.
Kdy a jak často krmit z lahve
Kočka kojí mláďata do věku 6–10 týdnů, měli byste tedy kotě krmit z lahve alespoň do věku 4–6 týdnů. Krmte jej přibližně každé 2–4 hodiny, později 4–6 hodin, i v noci, a to po dobu 6–10 týdnů, tedy 7 lahví denně první týden, 6 lahví druhý týden, 5 lahví třetí týden atd. až do šestého týdne věku, kdy dostane kotě 2 lahve. Počet dávek se tak bude snižovat ze sedmi na dvě denně, až dosáhnete tzv. plného odstavení.
Jak kotě krmit z lahve
Kotě nepokládejte v náruči na záda, jako byste drželi dítě. Položte jej na břicho, rozprostřete pod něj ručník a držte jej lehce nakloněné, aby hlava směřovala vzhůru. V této poloze bude kotě bez obtíží polykat.
-9-
Průběh krmení
Než začnete kotě krmit z lahve, zkontrolujte, zda dudlík propouští po naklonění jen jednu kapičku mléka a zda není mléko příliš horké, musí být vlažné (37,8 °C). Váš „miláček“ sám vypije tolik, kolik potřebuje. Nesnažte se proto tisknutím lahve průtok mléka urychlit, kotě by nestíhalo polykat a mléko by mu mohlo natéct do dýchacích cest. Během krmení se čas od času ujistěte, zda není dudlík ucpaný. Když se kotě nasytí, opatrně mu vlhkým hadříkem otřete konečník a močový otvor nebo mu promasírujte břicho. Stimulujete tak vyprazdňování, jehož není kotě před třetím týdnem věku schopno samostatně.
Čím kotě krmit po odstavení
Ideální potravou je vyvážené krmivo pro koťata, obsahuje totiž všechny potřebné výživové látky uzpůsobené období růstu. Během odstavování i po něm krmte kotě stejnou stravou. Nedávejte kotěti žrádlo pro dospělé kočky, obsahuje totiž okyselující látky, na něž je zvíře velmi citlivé. Nežádoucí okyselení může vést ke zpomalení růstu a potížím s mineralizací organismu.
Dávejte přednost pestré stravě
Kočka si vytváří stravovací návyky během prvního půl roku života. Přestože zakoupené krmivo obsahuje všechny potřebné látky, zajistěte kotěti pestřejší stravu. Čím více potravin ochutná v raném věku, tím snadnější bude jeho krmení v dospělosti. Základní složkou potravy budou stále konzervy či granule pro koťata, občas však kotěti přidejte do žrádla i něco nového na ochutnání – kousek vařeného kuřete, vařené ryby či bílé šunky, trochu přírodního jogurtu apod. Zvíře by si mělo zvyknout na potraviny, jež vám mohou později sloužit jako návnada při podávání léků, např. na droždí.
- 10 -
o Odloučení od matky
Přibližně tři týdny po porodu lze pozorovat, že se kočka čím dál častěji vzdaluje od mláďat. Také je čím dál méně tolerantní, když ji koťata koušou do struků, začínají jim totiž růst zuby. Začne své potomky vychovávat (především tresty za přílišné kousání a škrábání) a odhánět, čímž postupně napomáhá odloučení. Kotě se tak naučí drápy a zuby plně ovládat a je pak již zcela samostatné.
- 11 -
Stravovací režim kočky Granule či konzervy?
Z hlediska způsobu přijímání potravy (chroupání) kočce nejlépe vyhovují granule. Jako suchá strava mohou také zůstat několik hodin v prostředí s pokojovou teplotou, na rozdíl od konzerv a jiné mokré stravy, jež po otevření rychle ztrácí chuť i vůni.
Vhodná strava pro vaši kočku
Optimální potravou odpovídající stravovacím potřebám kočky jsou kvalitní granule a čerstvá voda. Připravit domácí stravu je velmi obtížné, musí totiž vyhovovat kočce chuťově, mít vyvážené složení a obsahovat správné množství všech potřebných výživových látek (v závislosti na věku kočky, její hmotnosti a fyzické aktivitě). Chcete-li kočce připravovat domácí stravu, poraďte se nejprve s veterinářem. Pomůže vám pro vašeho „mazlíčka“ sestavit vhodný jídelníček.
Odmítá granule nebo je nemůže žrát ze zdravotních důvodů
Pokud vaší kočce granule nechutnají nebo je nemůže žrát ze zdravotních důvodů, krmte ji mokrou stravou. V tomto případě však dávejte kočce během dne více menších porcí nebo investujte do automatického krmítka pro kočky. Pokud tvrdošíjně odmítá konzervy i granule a vyžaduje pouze čerstvou potravu, veterinář vám pomůže vypracovat vyvážený stravovací režim vyhovující výživovým potřebám vaší kočky a předepíše jí vitaminominerální doplněk stravy.
- 12 -
Víte, že…?
Kočičí chutě Jednotlivé chutě řazené podle toho, jak je kočka rozpoznává a oceňuje, jsou: kyselá chuť, slaná chuť a tzv. chuť umami, specifická pro masožravce, jež vnímá postradatelnou aminokyselinu – kyselinu glutamovou. Sladkou chuť kočka v oblibě nemá, zato snadno rozpozná chuť hořkou a díky tomu se vyhýbá toxickým látkám, jež se touto chutí vyznačují. Co se týče formy potravy, dává kočka přednost malým vlhkým a vlažným kouskům, odmítá práškovou, vysušenou, studenou a horkou stravu.
Dopřejte kočce vše, co potřebuje
Jako masožravec musí kočka přijímat potravu s nejméně 50% obsahem bílkovin živočišného původu. Ve stravě musí být dále obsaženy některé výživové látky, jež si organismus zvířete nedokáže sám vytvořit (např. aminokyseliny, mastné kyseliny, uhlohydráty, z minerálů např. vápník, fosfor, potaš…). Nedostatek těchto látek může kočce způsobit vážné zdravotní potíže. O optimálním složení stravy pro vaši kočku se poraďte s veterinářem.
Nevhodná strava
V žádném případě nekrmte kočku vegetariánskou stravou. Je pro ni zcela nevhodná, zejména kvůli nepřítomnosti aminokyseliny taurin. Tuto nepostradatelnou látku může kočka získat pouze z masa či ryby. Výhradní přísun masa je pro zvíře rovněž škodlivý. V přírodě kočka sežere kořist celou, představuje pro ni tedy kompletní stravu. Potrava skládající se výhradně z masa není vhodná a následný nedostatek některých látek může kočce způsobit metabolické poruchy (bolesti kloubů, špatný stav svalů a kostí apod.).
- 13 -
Syrové maso ne!
Přestože kočce syrové maso chutná, není pro ni vhodnou stravou, může totiž obsahovat škodlivé bakterie, jež způsobují otravu ze zkažené potravy. Maso, jež není dostatečně tepelně upravené, může také přenášet některé parazity (toxoplasmu, tasemnici apod.).
Ryby ano, ale jen vařené
Maso a především vnitřnosti syrových ryb mohou obsahovat parazity či zvýšené množství thiaminázy, enzymu způsobujícího nedostatek vitaminu B. Pravidelný příjem syrových ryb v potravě může být příčinou neurologických problémů. Špatně skladované syrové rybí maso může být také nadměrným zdrojem histaminu, potravinového toxinu, jenž vyvolává alergické reakce.
Drůbeží játra a tučné ryby
Játra a tučné ryby jsou velmi bohaté na vitamin A, jejž si kočka neumí sama vytvořit z rostlinných karotenů. Vitamin A je však v nadměrném množství toxický. Kočka by proto tyto potraviny měla konzumovat s mírou, např. jednou týdně. Vyžaduje-li vaše kočka k jídlu pouze játra, tuňáka, makrelu či sardinky z konzervy, přidávejte jí postupně do stravy zakoupené mokré krmivo (paštiky), pokud možno s játrovou či rybí příchutí, dokud neomezíte dávku jater a ryb na přijatelné množství.
Psí žrádlo ne!
Nikdy nedávejte kočce psí stravu, neodpovídá totiž jejím výživovým potřebám a může vést k nedostatku bílkovin, vitaminů a aminokyselin. Psí žrádlo obsahuje příliš mnoho minerálů a zvyšuje tak kočce hodnotu pH moči, jež přispívá k tvorbě močových kamenů.
- 14 -
Správné skladování potravin
Otevřené konzervy přikryjte potravinovou folií či víkem a uchovávejte v lednici. Spotřebujte je však nejpozději do dvou dnů, aby obsah nezoxidoval a nezkazil se, žrádlo také po otevření rychle ztrácí výživovou hodnotu, vůni a chuť. Granule mohou naopak zůstat celý den na vzduchu, nedávejte však kočce granule z předešlého dne. Pokud navlhnou, do 1–2 hodin je vyměňte. Pytel s granulemi po nasypání pečlivě uzavřete a uchovávejte až několik týdnů na suchém místě, chraňte před světlem a teplem.
Přechod z mokré stravy na suchou
Dodržujte přechodné období alespoň 1–2 týdny, aby si zažívací ústrojí kočky na změnu zvykalo pomalu. Nahraďte část původního krmiva malým množstvím potravy nové a tuto dávku každý den zvyšujte, dokud nedosáhnete celé porce nového žrádla. Žere-li kočka suchou stravu, zvykne si také častěji pít.
Vedle misky s granulemi nesmí chybět voda
Kočky se vyznačují schopností značně zahušťovat moč. Pokud tedy kočku krmíte granulemi, musí mít neustále k dispozici misku s čerstvou vodou, aby se mohla po nažrání napít. Veterinář vám pomůže vybrat granule, jež vaší kočce nejlépe vyhovují, zejména z hlediska věku a fyzické aktivity. Dávejte přednost kvalitním granulím, dobře stravitelným, s vysokou energetickou hodnotou, jež minimalizují ztráty vody trávicím traktem.
Pozor na příliš pestrou stravu
Konzumace příliš mnoha různých pochutin může vést k přežírání, přispívat k obezitě a narušovat střevní floru kočky. Tento problém často vyřeší přechod na jeden druh krmiva. Pokud ani to nepomůže, dávejte kočce stravu složenou z různých potravin v pravidelném poměru (trochu granulí, trochu ryby, vždy ve stejném množství). Můžete také přejít na pestrou stravu v rámci jedné značky krmiva (např. kuřecí, jehněčí…).
- 15 -
o Neofilie
Neofilie je stav, kdy kočku nesmírně přitahuje nová potravina. Tato definice má však mnoho výjimek. Příjem potravy je totiž primárně spojen s mírou přitažlivosti jednotlivých potravin, a to z hlediska jejich pachových a chuťových vlastností, dokonce i po stránce vzhledu. Zvíře někdy zavrhne krmivo určené pro kočky, neodpovídá-li jeho stravovacím prioritám.
Volný přístup k potravě
Kočka žere osmkrát až dvacetkrát denně. Pokud ji krmíte jen dvakrát až třikrát za den, může mít narušený stravovací režim a zvyšuje se u ní riziko poruch chování. Nechávejte proto kočce granule volně k dispozici, nedávejte jí však příliš mnoho různých potravin či příliš energeticky bohatou stravu, aby se nepřežírala.
Volný přístup k potravě neznamená krmení, kdy se kočce zlíbí
Kočky, především vykastrované, nejsou vždy schopny regulovat energetický přísun potravy v závislosti na svých potřebách. Vykastrovanou či obézní kočku krmte lehčí stravou. Omezte množství potravy podle tělesných proporcí kočky, neomezujte však počet jednotlivých dávek.
Jak krmit starší kočku
Starší kočce dávejte granule „kočka senior“, jež zlepšují čich a chuť (tyto smysly se totiž s přibývajícím věkem zhoršují). K dostání jsou ve specializovaném obchodě či u veterináře. Žrádlo také můžete kočce mírně přihřát (v mikrovlnné troubě či ve vodní lázni), předtím jej však navlhčete, aby se z něj uvolňovala příjemná vůně. Tuto lest lze použít i u konzerv. Je-li kočka zvyklá na suchou stravu, chuť k jídlu jí většinou zvýší pouhý přechod na stravu mokrou.
- 16 -
Problémy s kousáním
Pokud má vaše kočka problémy se zuby či dásněmi, krmte ji přímo z ruky. Kočka totiž často raději přijme to, co jí dáváte vy sami (pozná váš pach a žere snadněji, je-li mezi vámi silné citové pouto), zatímco v misce by se stejné potravy ani nedotkla. Problémy s kousáním se také výrazně zlepší, přijímá-li zvíře stravu mokrou či navlhčenou.
o Kočičí tráva a její dvojnice
Šanta kočičí (Nepeta cataria), nazývaná také máta kočičí či kocourník, je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Tato vytrvalá bylina dorůstá výšky 10–30 cm, má velké aromatické listy a kvete od června do září, květy jsou malé, bílé či modrofialové barvy. Obsahuje látku, jež silně dráždí dospělé kočky – otírají se o rostlinu tvářemi, válejí se po podlaze, třesou se. Pozor na záměnu šanty kočičí s tzv. kočičí trávou, jež je k dostání v chovatelských potřebách a některých květinářstvích a je tvořena mladými obilnými výhonky (pšenice, ovsa či ječmene). Prodává se zasazená v květináčích, v nichž po zalití vyroste, nebo v podobě již vyklíčených výhonků připomínajících pažitku. Tato rostlina na kočku na rozdíl od šanty nijak dráždivě nepůsobí, zato podporuje trávení.
Kam umístit kočičí trávu nebo šantu
Květináč s kočičí trávou postavte vedle misek. Šantu umístěte na vámi zvolené vhodné místo – rostlina bude kočku přitahovat, ta se o ni bude otírat a kousat ji. Sušená šanta se také běžně používá jako výplň kočičích hraček, aby byly pro zvíře lákavější.
- 17 -
Víte, že…?
Kočičí tráva neodčervuje Konzumace kočičí trávy nezbaví vašeho „mazlíčka“ střevních parazitů, rostlina totiž neobsahuje žádné látky účinné proti červům. Díky vláknům, jež stimulují trávení, však pomáhá kočkám vyvrátit chuchvalce chlupů z žaludku, dále pročišťuje střeva, a funguje tak proti zácpě. Kočka také nebude z nedostatku zeleně žvýkat ostatní rostliny, jež máte doma.
S dobrotami opatrně!
Prodávané kočičí pochoutky jsou malé a vysušené, často tak svádí k tomu, že jich dáváte kočce příliš. Obsahují však velké množství tuků a bílkovin, a přispívají proto k tloustnutí a vybíravosti zvířete. Přidělujte tedy kočce tyto dobroty s mírou a vždy prostřednictvím nějaké hry, schovejte například pochoutku do duté hračky či do ponožky svázané uzlem. Dobroty používejte jako odměnu, kočky totiž nemají při správné péči sklon k obezitě.
Domácí mlsání
Každá kočka má své vlastní stravovací preference, některá zbožňuje tuňáka, jiná dává přednost krevetám, bílému jogurtu či pečenému kuřeti. Se souhlasem veterináře jí proto občas můžete dát malé množství oblíbené pochoutky, jejímu stravovacímu režimu ani zdraví to neuškodí.
Nedávejte kočce, cokoli vás napadne
Chcete sice, aby vaše kočka ochutnala i jiná jídla, pozor však na možné následky. Kočka má totiž úplně jiný metabolismus než člověk. Zvykne-li si na příliš mnoho nových pochutin, může to vést až k obezitě. Nikdy jí nedávejte potraviny s obsahem cukru (sladké mléčné dezerty, zmrzlinu, sladké jogurty, cukrovinky a moučníky), ani čokoládu (je pro ni toxická), narušují totiž její stravovací rovnováhu, způsobují zažívací potíže a kočka je po nich také náchylnější k mnoha nemocem.
- 18 -
Droždí ano
Droždí je nejen chutné, dodává také kočce vitaminy a oligoprvky podporující zdravou kůži a srst. Používá se zejména v případě, že dáváte kočce často zbytky z kuchyně. Naplňte tedy droždím vhodnou hračku (plastová kulička s otvory) – kočka bude droždí užírat, a zároveň si tak hrát, to ji zabaví a dostatečně se „vyřádí“.
Zbytky od stolu ne!
Přestože vaše kočka loudí, když jíte, nikdy jí nedávejte ochutnat zbytky z talíře. Jsou často příliš tučné a mohly by narušit její stravovací rovnováhu. Kočka by si také zvykla, že při loudění vždy něco dostane, a mohla by odmítat běžnou potravu. Krmte kočku v době, kdy sami zrovna jíte, to jí v loudění u stolu zabrání.
- 19 -
Pití Jak zahnat žízeň
Zatímco kotě pije mateřské mléko, dospělá kočka zahání žízeň vodou. Proto neustále kontrolujte, zda má v misce čerstvou vodu. Vodu vyměňujte každý den, i dvakrát až třikrát denně, pokud je znečištěna zbytky potravy. Ideálním řešením je pořídit kočce fontánu, z níž voda teče nepřetržitě.
Voda z kohoutku či minerální voda?
Voda z vodovodu je vyhovující, pokud její chuť kočku neodpuzuje. V případě, že jí voda nechutná, filtrujte ji nebo dávejte kočce vodu pramenitou. Je-li však kočka nemocná nebo náchylná k tvorbě močových kamenů, minerální vodu jí nedávejte, obsahuje totiž příliš mnoho minerálních solí.
Kravské mléko ne!
Koťata pijí až do odstavení (ve věku 3–6 týdnů) mateřské mléko, poté zahánějí žízeň vodou. Ne všechny dospělé kočky totiž snáší mléko stejně dobře. Některé nemají dostatek laktázy, enzymu potřebného k trávení laktózy, přítomné v mléce. Jeho konzumace pak může takové kočce způsobit průjem. Jiné kočky však tráví laktózu snadněji a mléko jim tyto problémy nezpůsobuje. Dospělé kočky zvyklé na mléko mohou pít kočičí mléko (k dostání ve velkoobchodech v oddělení s chovatelskými potřebami) či kravské mléko zředěné vodou. Pokud váš „mazlíček“ snáší mléčné výrobky dobře, můžete mu nabídnout i tvrdý sýr (např. ementál), tvaroh či přírodní jogurt bez cukru (laktóza je zde natrávená bakteriemi mléčného kvašení).
- 20 -
Víte, že…?
Zvíře, jež pije málo Kočka je zvíře, které vídáme pít jen zřídka, přijímá-li mokrou stravu (konzervy, kapsičky, domácí stravu). Kočka je totiž schopna zabránit ztrátám vody. Žere-li mokrou stravu, nepotřebuje tolik vody, jako když se živí stravou suchou (granulemi). Je tedy přirozené, že pije o poznání méně často. Pozor však na změnu stravování. Kočka může špatně odhadnout, kolik vody potřebuje, je-li přechod z mokré stravy na granule příliš prudký. Je proto potřeba ji povzbudit, aby pila více, a zabránit tak nebezpečí dehydratace, nebo jí znovu dávat malé množství mokré potravy, aby si postupně na změnu zvykla.
Pozor na množství vypité vody
Kočka není schopna sama odhadnout, kolik vody má vypít v závislosti na obsahu vody v potravě, již přijme. I když pije více, žere-li granule či v případě velkých veder, nedokáže správně nastavit potřebné množství, pokud jde o krátkodobé změny. Zabraňte proto příliš častému střídání suché (granule) a mokré (konzervy apod.) stravy.
Nepodceňujte výběr misky na vodu
Mnoho koček odmítá pít vodu z plastové misky, může totiž po určité době uvolňovat molekuly nepříjemného zápachu. Vhodnější jsou proto skleněné či nerezové misky, jejichž materiál je velmi odolný. Udržujte misku v naprosté čistotě, kočka je na ni velmi citlivá. Nezaměňujte misku na vodu s miskou na žrádlo, kočky totiž nemají rády, je-li voda znečištěna zbytky potravy.
- 21 -
Kočka přestala pít
Než začnete diagnostikovat jakékoli zdravotní potíže, zkontrolujte stav vody v misce: •
Voda nesmí být znečištěna zbytky potravy ani ničím jiným.
•
Voda nesmí mít špatnou chuť. Ta může být způsobena opotřebeným materiálem misky (plast) či příliš vysokým obsahem chloru ve vodě z vodovodu.
•
Voda nesmí být vlažná, kočka má raději studenou vodu.
•
Voda musí být čerstvě vyměněná, kočka odmítá pít odstátou vodu.
Pije málo, ačkoli přešla z konzervované stravy na suchou
Pokud pije kočka po změně stravování málo, zkuste pustit mírný pramen vody z kohoutku. Mnoho koček totiž pije raději tekoucí vodu. Můžete jí pak pořídit fontánu na vodu. Dalším trikem, pouze však pro kočky, jež dobře snáší mléko a jsou zvyklé jej pít, je přilít do vody trochu mléka.
Pije vodu z kohoutku
Pokud vaše kočka odmítá vodu z misky a raději pije z kohoutku, nepropadejte panice. Kočky totiž dávají od přírody přednost tekoucí vodě před stojatou. Některé kočky navíc vyhledávají tento způsob napájení za účelem hry, tekoucí voda v nich vyvolává chuť na lov. Pozor však, aby kočka nepila vodu z akvária, mohla by pro ni být toxická.
- 22 -
Kočka a dieta Je vaše kočka příliš tlustá?
Abyste to zjistili, pravidelně ji važte. Kočka je obézní, pokud je její hmotnost o dvacet procent vyšší než optimální hmotnost pro dané plemeno. Kočka domácí váží průměrně 4 kg, do 4,5 kg má mírnou nadváhu a přesáhne-li její hmotnost 4,6 kg, je obézní (15% nadváha). Pokud nemáte doma váhu, můžete správnou hmotnost odhadnout podle postavy kočky, již lze u krátkosrstých plemen snadno posoudit. Kočka je v normě, je-li její postava souměrná a je-li možné zlehka nahmatat žebra. Jednejte ihned, jakmile se objeví první známky nadváhy – tuková vrstva na břiše, obtížně nahmatatelná žebra apod.
o Obezita
K nadváze přispívá překrmování či výkyvy ve stravování. Při nedostatku fyzické aktivity, sedavém způsobu života a po kastraci nepotřebuje kočka tolik žrát, a přílišný přísun potravy tak může vést k nárůstu hmotnosti. Pokud vaše kočka hodně přibrala, ihned se poraďte s veterinářem.
Navzdory zažité představě nesouvisí přibírání se stárnutím. Od deseti let věku se procento obézních koček naopak snižuje.
Obezita může přispívat k hormonální nerovnováze. Je tak u koček hlavní příčinou cukrovky, dále jim způsobuje kožní, srdeční a trávicí potíže a onemocnění kloubů.
Jak kočku vážit
Pokud kočka váží méně než 5 kg, můžete použít kuchyňskou váhu. Pokud je těžší, proveďte dvojí vážení na přesné osobní váze. Nejprve se zvažte s kočkou v náručí, poté bez ní a výsledky odečtěte.
- 23 -
Jak na hubnutí
Je snazší obezitě předcházet, než ji léčit. Nikdy není nicméně příliš pozdě na řešení problému, i když to vyžaduje mnoho trpělivosti a odhodlání. Nepřistupujte však k příliš radikálním změnám, kočka by mohla být v budoucnu agresivní. Naplánujte hubnutí na delší období, po poradě s veterinářem. Zároveň zajistěte kočce více pohybu a změňte některé návyky. Nekrmte ji, kdy se jí zlíbí. Nemyslete si, že má hlad, jen proto, že mňouká.
Menší porce
Pokud vám připadá, že má vaše kočka nadváhu nebo je obézní, poraďte se nejprve s veterinářem. Ještě před stanovením dietního režimu je totiž potřeba vyhodnotit celkový zdravotní stav kočky, a předejít tak případným komplikacím. Na základě zjištěného zdravotního stavu kočky, jejího věku a stravovacích návyků určí veterinář správnou porci potravy a poradí vám, čeho se vyvarovat. Určí cílovou hmotnost a vypočítá, za jak dlouho je potřeba jí dosáhnout.
Jak postupovat při hubnutí
Kočka by neměla ubrat více než 1–1,5 % původní hmotnosti týdně. Jinými slovy, pokud váží kočka 7 kg (je obézní), 1 % její hmotnosti představuje pouze 70 g. Již to je pro ni významná ztráta. Takové kočce zabere mnohem větší dobu ubrat 0,5 kg než člověku o hmotnosti 90 kg.
Víte, že…?
Problémy s nadváhou nejsou zanedbatelné Mnoho chovatelů si myslí, že jejich kočka není obézní, a neví, že obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik cukrovky i řady dalších onemocnění. Těžká kočka je také méně obratná, nedokáže se pořádně umýt, a její celkový fyzický stav i vzhled se tak zhoršují. Tlustí jedinci navíc podstupují vyšší riziko při chirurgických zákrocích a anestezii.
- 24 -
Dávejte přednost výrobkům s nižší energetickou hodnotou
Kočka využívá jako hlavní zdroj energie tuky. Pokud množství přijatých kalorií přesáhne její potřeby, uloží přebytky ve formě tuku. K dostání je krmivo se sníženou energetickou hodnotou (konzervy či granule), jejž kočky dobře snáší a jež jim umožní přijímat dostatek potravy a zároveň omezit příjem energie.
Jak je to s porcemi?
Obézní kočka a kočka, jež má sklon se přežírat, nesmí dostávat potravu, kdy zrovna chce. Rozmístěte její porci v malých dávkách různě po bytě, i do vyvýšených míst, abyste zamaskovali snížené množství krmiva. Přiměje ji to také k většímu pohybu.
Kočka odmítá lehčí stravu
Z počátku přimíchávejte novou potravu do původní a po dobu jednoho týdne pak postupně nahrazujte starou stravu čím dál větším množstvím nového krmiva. Kočka si tak na nový režim snadněji zvykne a bude méně náchylná k zažívacím potížím. Další možností je novou stravu ohřívat, přidávat do ní trochu mletého masa, kousek droždí či práškové mléko. Tyto lsti používejte však pouze dočasně.
Hrajte si se svou kočkou
Pořiďte kočce něco, po čem bude moci šplhat (např. kočičí strom). Házejte jí předměty, za nimiž ráda běhá. Ti vynalézavější mohou své kočce házet jednotlivá sousta granulí. Můžete také kočce schovat část porce granulí do duté hračky (kostky z lehkého plastu, průhledné míčky s otvory apod.). Má-li však vaše kočka nadváhu nebo už je starší, dávejte pozor, aby ji fyzická aktivita příliš nevyčerpala, aby se moc nezadýchala a nepřehřála. Za odměnu si s ní místo pamlsků pohrajte nebo se s ní pomazlete.
- 25 -
o Jak na dietu •
Než začnete s hubnutím, poraďte se o správném postupu s veterinářem.
•
Važte kočku jednou za dva týdny na kojenecké váze.
•
Krmte kočku potravinami s nízkým obsahem tuku a zvýšeným obsahem bílkovin.
•
Nedávejte kočce žádné sladkosti ani jiné pamlsky.
•
Zajistěte kočce více pohybu.
•
Snažte se zkombinovat krmení s hrou, házejte kočce kousky suché stravy po jednotlivých soustech.
•
Rozdělte denní porci potravy do více menších dávek.
•
Rozmístěte potravu na více míst.
•
A poslední rada: Buďte trpěliví a vytrvalí.
Jedna kočka drží dietu, ostatní ne
Aby vaše obézní kočka žrala pouze ze své misky, umístěte ostatní misky na vyvýšené místo. Pro svou hmotnost se k nim s velkou pravděpodobností nedostane.
- 26 -
Kapitola 5 – Hygiena a preventivní péče Kartáčování a mytí Péče o srst by neměla být za trest
Je-li to možné, začněte kočku kartáčovat co nejdříve, aby si na tuto činnost, ze začátku ne příliš příjemnou, zvykla již od malička. Pro krátkosrsté kočky používejte měkký kartáč se štětinami z přírodního hedvábí. Pokud máte kočku dlouhosrstou, používejte tvrdý kartáč (s drátky), kovový hřeben se širokými zuby na první vyčesání vylínalých chlupů a chuchvalců srsti, poté hřeben s jemnými zuby. Vždy kartáčujte kočku po směru růstu srsti, začněte hřbetem, poté přejděte na boky, krk a ocas a nakonec vyčešte břicho. Srst následně uhlaďte měkkým kartáčem. K sehnání jsou i rozčesávače ve spreji. Vždy se ujistěte, zda je výrobek určen pro kočky, tedy bez obsahu toxických látek. Dlouhosrsté kočky (perskou kočku apod.) můžete rovněž na určitých místech stříhat (zejména kolem řitního otvoru), aby jim v chlupech nezůstávala špína.
Češte i krátkosrsté kočky
Krátkosrsté kočky stačí vyčesávat dvakrát měsíčně, svým drsným jazykem si totiž dokáží samy odstranit většinu vylínalých chlupů a uhladit srst. Češte je hřebenem s jemnými zuby vždy po směru růstu srsti. Postup opakujte s gumovým kartáčem či kartáčem s pružnými štětinami. Upravený lesklý vzhled dodá kočičímu kožichu i kamzičí kůže. Dlouhosrsté kočky vyžadují oproti krátkosrstým více péče. Je třeba je vyčesávat minimálně dvakrát až třikrát týdně, perské kočky každý den.
o Nepřetržité línání
Chlupy kočce padají po celý rok, více však v určitých ročních obdobích, zejména na podzim a na jaře. U některých plemen jsou rozdíly znatelnější, rozeznáváme u nich zimní a letní srst.
- 27 -
Zacuchané chlupy
Chuchvalce můžete opatrně odstranit ručně nebo je vyčesat hřebenem s širokými zuby a poté jemnějším hřebenem. Někdy je potřeba zacuchanou srst odstřihnout, pozor však, abyste kočce neublížili. Pokud si nejste jisti, odstřihněte nejprve chuchvalec dále od kůže a zbytek chlupů pak vyčešte hřebenem. Má-li kočka v kožichu příliš mnoho chuchvalců, nechte ji ostříhat.
Vyvážené krmivo pro krásnou srst
Krása kočičí srsti závisí na správné výživě. Pokud žere kočka pouze kvalitní kupované krmivo, nepotřebuje žádný doplněk stravy. Jste-li však zvyklí jí dávat zbytky od stolu, přidávejte jí do granulí trochu práškového droždí nebo jí dávejte doplněk stravy pro kvalitní srst. Tyto výrobky dodají kočce nepostradatelné mastné kyseliny, bílkoviny a vitaminy. Máslo do stravy nepřidávejte, zejména je-li vaše kočka příliš tlustá.
Předcházejte vytváření chuchvalců v žaludku •
Zajistěte kočce přístup ke květináči s kočičí trávou, získaná vlákna podporují trávení a fungují proti zácpě. Rostlina pomáhá kočce vyvrátit chuchvalce chlupů (trichobezoáry), jež se jí tvoří v žaludku a mohou jí způsobit střevní potíže – zácpu a zvracení.
•
Vyčesávejte kočce pravidelně srst.
•
Průchodu potravy trávicí soustavou dále napomůžete, budete-li kočce potírat pysky či tlapky parafinovým olejem nebo projímavým prostředkem na bázi parafinu (k dostání u veterináře).
•
Existují také speciální granule pro dlouhosrsté kočky (k dostání u veterináře) obohacené o vlákna, jež usnadňují průchod soust trávicí soustavou.
- 28 -
Jak vybrat správný šampon
Používejte pouze šampony určené pro kočičí srst. Šampony pro základní péči o srst můžete používat často. Dlouhosrstým kočkám lze do koupele přidat rozčesávač. Existují dva typy šamponů – čisticí a ošetřující. V žádném případě nepoužívejte šampony dětské, nejsou totiž uzpůsobeny na kočičí srst, jež má mnohem zásaditější pH než člověk. Nepoužívejte suché šampony, špiní totiž srst a nemají žádné čisticí účinky. Také se vyhněte zásypu, problémy s nadměrnou sekrecí kůže nevyřeší.
Jak kočku koupat
Přivykněte kočku na koupání již v raném věku (2–3 měsíce). Napusťte lavor či umyvadlo vlažnou vodou (37 °C) a kočku do něj položte. Lehce jí žínkou navlhčete kožich, poté ji pomocí kelímku namočte po celém těle. Vmasírujte jí do chlupů šampon, aby pronikl až na kůži, vyhněte se však oblasti hlavy. Opatrně kočku opláchněte vodou z kelímku nebo ze sprchy (slabým proudem, abyste ji nevyděsili) tak, aby se jí voda nedostala do uší a do očí. Poté ji usušte nahřátým froté ručníkem. Fén použijte pouze v případě, že je na něj kočka zvyklá. Pro sušení zvolte studený nebo nepříliš teplý vzduch, nepouštějte kočce vzduch do očí.
Hygiena kotěte před odstavením
Během prvních týdnů života čistí kočka pravidelně svá mláďata olizováním. To samé můžete udělat pomocí vlhké vlažné žínky. Vaše pohyby, jemné a opatrné, zato časté, určí, jak bude kočka v budoucnu reagovat na lidský dotek.
Víte, že…?
Pravidelná koupel bezsrsté kočky Bezsrsté kočky (sphynx apod.) vyžadují zvláštní péči. Jejich kůže totiž vylučuje maz a jakékoli zanedbání péče může vyžadovat následnou léčbu mazotokových kožních onemocnění. Jsou to proto jediné kočky, jež se musí pravidelně mýt, obvykle jednou až dvakrát týdně.
- 29 -
Kočka zapáchá
Nadměrné vylučování kožního mazu může způsobovat velmi nepříjemný zápach. Ten může být doprovázen lupy, jež srst mastí. Po poradě s veterinářem je proto potřeba kočku koupat s použitím šamponu určeného pro snížení produkce kožního mazu.
Žvýkačka v chlupech
Přiložte na chlupy kostku ledu, aby se snížila přilnavost žvýkačky, poté slepené chlupy odstřihněte. Dají se také pořídit přípravky pro snadnější odstranění žvýkačky, aby nebylo potřeba chlupy stříhat. Před použitím se ujistěte, zda je výrobek možné aplikovat na kočičí srst a zda není pro kočky toxický. O vhodném prostředku se poraďte s veterinářem, některá rozpouštědla totiž mohou být příliš agresivní.
Barva na chlupech
Pokud je barva rozpustná ve vodě, máčejte v ní zasažené chlupy 5 minut, či déle, dokud nejsou opět pružné. Poté třete srst mezi prsty, abyste odstranili zbytky barvy. Jiné typy barvy je třeba odstranit i se srstí, zasažené chlupy opatrně odstřihněte. V žádném případě nepoužívejte ředidlo, terpentýn, white spirit či jiné rozpouštědlo nevhodné pro kočky, jsou to příliš toxické látky.
Skvrny od asfaltu
Ve většině případů je potřeba srst znečištěnou asfaltem odstřihnout. Někdy jej však lze odstranit pomocí vazelíny. Rozetřete malé množství na zasažené chlupy, poté odstraňte rozpadlý asfalt čistým kusem látky. Postup opakujte, dokud neodstraníte všechen asfalt. Nakonec kočku vykoupejte, použijte odmašťovací šampon pro kočky.
- 30 -
KOMENTÁŘ
- 31 -
1 Úvod Pro svůj bakalářský překlad jsem si vybrala úryvek z francouzské chovatelské příručky Bien vivre avec son chat od MVDr. Muriel Alnot-Perroninové. Je mi blízké zoologické téma, hlavně pak zaměření na domácí zvířata. V textu se zajímavým způsobem prolíná slovní zásoba z různých vědních oborů, převážně z medicíny a biologie. Text originálu je bohatě členěn na množství krátkých úseků, což umožňuje nejen převod odborného diskurzu, ale i volnější překlad nadpisů. Jedním z důvodů výběru je i vysoká míra popularizace textu – je přístupný čtenáři, poskytuje mu užitečné rady a informace. Tuto hlavní funkci jsem ve svém překladu chtěla zachovat. V následujícím komentáři nejprve podrobně charakterizuji text originálu, poté rozeberu jednotlivé překladatelské problémy a metody překladatelských postupů.
- 32 -
2 Překladatelská analýza originálu Pro ilustraci konkrétních překladatelských problémů odkazuji v komentáři na místa v originále (označená O a číslem příslušné stránky) a v překladu (označená P a číslem příslušné stránky), citovaná slovní spojení či věty jsou graficky odlišeny kurzívou. 2.1 Kontext originálu a překladu
Kniha Bien vivre avec son chat od MVDr. Muriel Alnot-Perroninové vyšla v roce 2008 ve Francii jako jeden z dílů ediční řady Pas si bêtes! vedené MVDr. Laetitií Barlerinovou. Nakladatelství Rustica Éditions vydává v této edici chovatelské příručky věnované různým druhům domácích zvířat. Autorka této knihy je veterinární lékařka a odbornice na patologii chování zvířat. Věnuje se veterinární praxi, výuce i výzkumu, a to zejména v oblasti zmíněné patologie chování. Kniha je určena chovatelům koček a v sedmi kapitolách jim podává kompletní návod, jak se o tato zvířata starat. Ve své práci se budu věnovat pouze kapitole 4 (Bien le nourrir, O 58–69) a prvnímu oddílu kapitoly 5 (L’entretien corporel et les soins préventifs, O 72–74). Předpokládaným recipientem překladu by pak byl český chovatel koček. Téma knihy je ve výchozím i cílovém prostředí příjemci stejně blízké, k zásadnímu rozdílu nedochází ani v oblasti kulturního, časového a místního posunu mezi primární a sekundární komunikací. Změny tedy nastávají převážně v oblasti jazykové, kdy se český překlad musí vyrovnat s odlišnostmi obou jazyků. Dále je potřeba přizpůsobit překládaný text českým žánrově-stylistickým normám a konvencím. Komunikační situace je v tomto případě pouze simulovaná, při skutečném vydání by musela být přeložena celá kniha.
- 33 -
2.2 Textový útvar a funkce
Jedná se o odborný text, v němž převládá jazyková funkce referenční – důležitý je obsah sdělení –, dále je zastoupena funkce návodová – konkretizace funkce apelové –, text poskytuje čtenáři instrukce. Pro odborný funkční styl je stěžejní věcná správnost, objektivnost, úplnost, přesnost, přehlednost a jednoznačnost. Těm se pak musí podřídit další roviny textu, jež zde nenesou hlavní informaci, je tedy např. možné pozměňovat text na rovině syntaktické (měnit stavbu věty, popř. rozdělovat složitá souvětí, je-li to v zájmu zachování srozumitelnosti sdělení a přehlednosti textu) či lexikologické (je možné intelektualizovat text přidáváním spojek pro zlepšení koheze či použít odlišného výrazu, zachovávat se musí pouze termíny. Konkrétní příklady viz dále.). V souvislosti s útvarem textu jsou uplatněny slohové postupy výkladový a popisný. Funkci je přizpůsobeno i celkové zpracování textu, je bohatě graficky členěn (viz 2.3 Výstavba textu), komunikuje s adresátem, často uplatňuje zájmena druhé osoby plurálu a imperativ. Ve francouzštině je zcela běžné používání přivlastňovacích zájmen u domácích zvířat, v češtině se obvykle nepoužívá, u tohoto textu však lze na některých místech přivlastňovací zájmeno explicitně vyjádřit, podtrhuje se jím totiž právě návodová funkce. Jedním z překladatelských problémů je rozdílné pojetí odborného textu v původním a cílovém prostředí, francouzština je v tomto ohledu mnohem expresivnější než čeština, a proto je na určitých místech třeba upravit francouzský originál tak, aby překlad odpovídal českým žánrově-stylistickým normám a konvencím (o expresivitě bude podrobněji pojednáno v kapitole 2.5 Rozdíly mezi francouzštinou a češtinou). Důležité je rovněž nastavení míry odbornosti, v tomto případě se jedná o text populárně naučný. Předpokládaným příjemcem není specialista na zoologii, ale „obyčejný chovatel koček“, text by proto neměl být příliš zatížen cizími termíny (viz 2.5 Rozdíly mezi francouzštinou a češtinou), aby byl čtenáři blíže. Základním cílem je podat recipientovi užitečnou informaci, a to jasně a srozumitelně. Jak již vyplývá z textového útvaru, text je psaný, připravený a má monologický charakter. Ačkoliv je text místy expresivní, zůstává zcela objektivní. Autorka nevyjadřuje svůj názor a jako odbornice na danou problematiku dodává textu věrohodnosti.
- 34 -
2.3 Výstavba textu
Horizontálně je kniha rozdělena na sedm kapitol, každá z nich se skládá z několika oddílů pojednávajících o daném tématu. V rámci každého oddílu je text dále rozčleněn na krátké úseky, většinou o jednom odstavci. Graficky se pak odlišují další dva typy sdělení – texty v modrých a žlutých rámečcích.
Modré rámečky značí vyšší odbornost, čtenář se z nich dozvídá podrobnější informace o problematice týkající se daného oddílu. Text v modrém rámečku zpravidla neobsahuje instrukce (výjimkou je např. přehled Le pense-bête du régime, O 69). o V překladu jsou tyto úseky textu graficky odděleny odsazením a použitím bílé kruhové odrážky, tedy stejným způsobem jako tato věta.
Druhým typem sdělení odlišného od zbývajícího textu jsou žluté rámečky. Ty obsahují zajímavosti uvedené pod nadpisem Le saviez-vous? Jedná se o doplňující informace praktického charakteru.
Tento typ textu je v překladu graficky odlišen odsazením a bílou čtvercovou odrážkou, tedy jako tato věta.
Horizontální členění odpovídá členění vertikálnímu – tematickému. Pro tematické rozdělení jsou stěžejní nadpisy. Ty by měly jasně charakterizovat, o čem následující úsek pojednává, musí se proto podřídit této základní funkci, a často se tak naprosto liší od francouzského originálu (viz kapitola 3.1 Překlad nadpisů). Nadpisy pomáhají čtenáři s přehlednou orientací v textu. Nutná přehlednost a bohaté členění souvisí s charakterem textu. Není totiž určen ke chronologickému čtení, příjemce v něm hledá, co zrovna potřebuje. To je také důvodem velmi častého opakování stejného sdělení, mnohdy velmi blízko za sebou. Je důležité, aby byla určitá fakta zmíněna v každém odstavci, neboť recipient očekává, že najde potřebnou informaci na jednom místě bez zbytečného listování.
- 35 -
2.4 Lexikální charakteristika textu Jelikož se jedná o odborný text, z lexikologického hlediska jsou pro něj nejdůležitější termíny. V tomto případně jsou zastoupeny převážně odborné výrazy z oblasti biologie, konkrétně výrazy spojené s kočkami a jejich chovem. Jako příklad lze uvést un chat, un chaton, les mâles, les femelles, l’adulte, un Persan, un Européen, le pelage (termíny popisující kočku), le sevrage (précoce), la portée, le détachement, la néophilie (výrazy související s životem a chováním koček). Nelze opomenout názvy nejrůznějších výrobků a předmětů určených pro kočky (např. le biberon, une gamelle, une fontaine à eau à chats, un distributeur programmable de pâtées, un arbre à chat, des jouets creux, une brosse, une peigne, un shampooing, un démêlant). Některé ze zmíněných výrazů (např. un chat, un chaton) by byly v jiném textu považovány za běžná slova, v tomto případě se však jedná o termíny. Naprosto stěžejní jsou pro text termíny z oblasti potravin a výživy, jíž se věnuje celá překládaná kapitola. Lze je rozdělit na výrazy obecné (např. le régime alimentaire, les aliments solides, les éléments nutritifs, la ration, les nutriments, les aliments secs/humides, les besoins nutritionnels, un complément minéral et vitaminé, le régime carné/végétarien, mode d’alimentation), názvy běžných potravin (např. le lait (maternisé), un poulet cuit, un poisson cuit, le foie, le thon, le maquereau, les céréales, la levure de bière), názvy potravin pro kočky (např. des boîtes, des croquettes, une pâtée, « goût foie/poisson », des sachets « fraîcheur », les aliments industriels) a názvy chemické spojené s procesem trávení a složením potravin (např. le lactose, la lactase, les protéines, les graisses, l’enzym, des acides aminés, des acides gras, des glucides, des minéraux, le calcium, le phosphore, le potassium, le taurin, la thiaminase, la vitamine, un pH, le sébum). U některých slov nelze s přesností určit, do které kategorie spadají, např. výrazy l’allaitement či le sevrage lze zařadit do termínů souvisejících s životem koček i do termínů z oblasti výživy. Dále se v textu objevují termíny z oboru medicíny. Ty lze rozdělit na výrazy anatomické (např. le tube digestif, l’anus, l’orifice urinaire, la voie fécale, la flore intestinale, les dents, les incisives, les babines, le thorax, les côtes, la langue râpeuse), výrazy související s procesem trávení (např. des défécations, des mictions, la digestion, l’absorption, synthétiser, le transit, ingérer, la mastication) a výrazy popisující zdravotní potíže (např. les carences, les retards de croissance, les fausses déglutitions, les troubles de la minéralisation, les lésions graves, les douleurs articulaires, les déficits musculaires et osseux, une intoxication alimentaire, transmettre des parasites, des troubles nerveux, - 36 -
des réactions allergiques, des calculs urinaires, l’obésité, la déshydratation, les troubles cutanés, cardiovasculaires et digestifs, les maladies ostéoarticulaires, le diabète, une constipation, des vomissements). I v tomto případě lze některá slova či slovní spojení zařadit do více kategorií. Zastoupeny jsou i botanické názvy (např. le cataire, l’herbe à chat, la ciboulette), s těmi pak souvisí termíny popisující příslušné rostliny (např. la famille des menthes, une plante vivace, les fleurs, les feuilles, les pousses) a rovněž lidové názvosloví (např. l’herbe à chat, la menthe de chat). Všechny zmíněné termíny je potřeba v překladu zachovat užitím vhodného českého ekvivalentu. V případě lidového názvosloví se volí jiná metoda – najít odpovídající lidové výrazy v češtině a použít ty s největším výskytem, i když se pak český název mnohdy liší od originálu.
Francouzský text je také velmi bohatý na expresivní výrazy, zejména na synonyma nahrazující slovo chat (např. votre (petit) compagnon, votre petit félin) a na používaná slovesa (např. laper, être friand de, raffoler, repousser, appéter, quémander, rechigner). V českém odborném textu je tuto expresivitu nutné mírně nivelizovat, popř. ji kompenzovat na jiných místech překladu, aby text zcela neztratil dynamiku (viz 2.5 Rozdíly mezi francouzštinou a češtinou).
- 37 -
2.5 Rozdíly mezi francouzštinou a češtinou
2.5.1
Lexikální a stylistické rozdíly Jak již bylo zmíněno výše, francouzský odborný text bývá expresivnější než český.
V tomto případě jsou však expresivní výrazy prostředkem popularizace, a neměly by tak být z překladu zcela vynechány. Na některých místech by přenesení expresivity narušilo povahu sdělení (např. slovesa bouder a rechigner je lepší nivelizovat na odmítat, laper na pít z misky), jinde je však možné být expresivnější v češtině, a kompenzovat tak předešlou nivelizaci (např. ne vous inquiétez pas / nepropadejte panice, en quantité raisonnable / s mírou). Text pak zůstává čtivý a přístupný cílovému adresátovi. V originále jsou pro výraz chat velmi často užívána synonyma votre petit félin a votre petit compagnon. Expresivitu lze zachovat používáním slov miláček či mazlíček. Pokud se tyto ekvivalenty dají ještě do uvozovek, neměly by nijak narušit integritu textu. Dalším vhodným českým synonymem je zvíře, v odborném textu působí tento výraz zcela přirozeně. Prostředkem expresivity je rovněž interpunkce. Francouzština často používá vykřičníky či tři tečky tam, kde čeština uplatní obyčejnou tečku. Při překladu je proto třeba dávat pozor na všechna podobná znaménka (např. À eviter!, attention aux conséquences!). Čeština má pro mnohé odborné termíny alespoň dva výrazy, český a přejatý z cizího jazyka (např. la protéine / bílkovina, protein, cardiovasculaire / srdeční, kardiovaskulární, articulaire / kloubní, artikulární, maladies ostéoarticulaire / bolesti kloubů, (osteo)artróza). Francouzština vyjadřuje tatáž slova zpravidla pouze jedním způsobem. Při převodu těchto výrazů je proto potřeba zvážit, jak nastavit míru odbornosti. U tohoto textu je vhodnější zvolit ekvivalent český, cizí výraz by působil příliš odborně a často nesrozumitelně. Čeština je velmi citlivá na opakování, a proto je třeba najít dostatek synonym pro nejčastěji užívané výrazy – kromě již zmíněné kočky jsou to například slova spojená s krmením (krmivo/potrava/strava/žrádlo/výživa) či přibíráním/ubíráním (přibrat/ubrat na váze, ztloustnout/zhubnout apod.). Z hlediska stylistiky by měla být v odborném textu z dvojic zájmen a spojek již/už, jenž/který, však/ale, či/nebo apod. vždy vybrána první varianta. Někdy je však nutné využít i druhou variantu, a to zpravidla z hlediska rytmického, např. Odmítá granule nebo je nemůže žrát ze zdravotních důvodů (P 12), Filtrujte ji nebo dávejte kočce vodu pramenitou - 38 -
(P 20), Má-li však vaše kočka nadváhu nebo už je starší (P 25), jindy je to způsob, jak se vyhnout nežádoucímu opakování, např. Kočka je zvíře, které vídáme pít jen zřídka… (P 21).
2.5.2
Gramatické a syntaktické rozdíly Francouzština užívá oproti češtině mnohem častěji přivlastňovací zájmena, v tomto
textu zejména u výrazů chat a vétérinaire. Při překladu je tato zájmena zpravidla vhodné vynechat, na některých místech je však lze ponechat jako zdůraznění orientace na adresáta, tedy funkce návodové. Francouzština často uplatňuje dlouhá souvětí, jež je v češtině nutno rozdělit do více jednodušších celků, aby nebyla narušena srozumitelnost textu. Naproti tomu užívá spojení nevětná a neslovesná, ta se musí při převodu do češtiny rozšířit (např. Autre solution : pesez vos chatons. (O 58) / Dále můžete koťata vážit. (P 7) , Le régime végétarien est carencé et notamment dépourvu de taurine (acide aminé). À éviter! (O 61) / V žádném případě nekrmte kočku vegetariánskou stravou… (P 13)). Zajímavé je používání dvojtečky, a to nejen v nevětných celcích. Francouzština ji velmi často uplatňuje pro vyjádření kauzality, v češtině se používá obvykle u výčtů. Dvojtečku lze explicitovat vysvětlující spojkou (např. Le lait de vache n’est pas approprié : trop riche en lactose… (O 59) / Kravské mléko vhodné není, obsahuje totiž příliš velké množství laktózy… (P 8) , Votre petit compagnon va de lui-même boire la quantité qui lui convient : n’appuyez pas sur le biberon pour tenter d’accélerer la tétée… (O 60) / Váš „miláček“ sám vypije tolik, kolik potřebuje. Nesnažte se proto tisknutím lahve průtok mléka urychlit… (P 10)). Jinde se dá nahradit pomlčkou či tečkou. Další významný rozdíl mezi oběma jazyky je ve slovosledu. Francouzština často klade na začátek věty spojky, jež je v češtině nutno použít uprostřed. Dále uplatňuje na začátku vět velmi často participiální přístavky, ty jsou v češtině charakteristické pro literární styl a v tomto textu je třeba je převést jako jiný větný člen (např. Par ailleur, lourd, maladroit et incapable de faire sa toilette correctement, ses capacités physiques et son apparence se détériorent (O 69) / Těžká kočka je také méně obratná, nedokáže se pořádně umýt, a její celkový fyzický stav i vzhled se tak zhoršují (P 24)). U převodu nevětných celků se pak používá sloveso v aktivním tvaru. Důležitá je také práce s tématem a rématem, ve francouzštině se totiž réma nemusí vyskytovat pouze na konci věty, a pokud
- 39 -
by pak v překladu nebyl změněn slovosled, došlo by ke změně či posunu významu (např. Il est en effet très difficile de remplacer la mère et de sanctionner comme elle l’aurait fait le mauvais usage des griffes ou des dents. (O 59) / Nahradit matku a trestat kotě za špatné užívání drápů a zubů tak, jak by to udělala ona, je totiž opravdu obtížné. (P 9)).
2.5.3
Modalita Francouzština bohatě využívá modality, a to i v místech, kde je čeština mnohem
přímější. V originálním textu se velmi často vyskytují různé varianty modálních sloves a výrazů (např. pouvoir), jež lze na některých místech převést do češtiny ve formě imperativu či indikativu slovesa (např. Même si les aliments industriels vous semblent les plus adaptés, il est utile de diversifier la ration de votre chaton… (O 60) / Přestože zakoupené krmivo obsahuje všechny potřebné látky, zajistěte kotěti pestřejší stravu… (P 10), peuvent s’être détériorés (O 64) / zhoršují se (P 16), Vous pouvez trouvez des biberons… (O 59) / Lahve na krmení koťat zakoupíte… (P 8)). Převádění méně přímých sloves však není pravidlem, často je potřeba modalitu zachovat, a to zejména u hrozících zdravotních problémů a nemocí (např. Votre chat risque de vous griffer et de vous mordre lors de contacts futurs. (O 59) / V budoucnu se může stát, že vás kočka poškrábe či pokouše. (P 9), Sans ces apports, votre chat pourrait soufrir de lésions graves. (O 61) / Nedostatek těchto látek může kočce způsobit vážné zdravotní potíže. (P 13)). Někde je dokonce sloveso intenzivnější ve francouzštině (např. …vous devez donc nourrir votre chaton au biberon… (O 59) / …měli byste tedy kotě krmit z lahve… (P 9)).
- 40 -
2.5.4
Další jazykové rozdíly Ve francouzských textech se všechny číslovky píší číslicí, vztah „od–do“ bývá
naopak vyjádřen slovně (à). V češtině je číselný zápis rovněž možný, a to především proto, že se jedná o odborný text. Stále se však vyskytují místa, kde je vhodnější a přirozenější použít slovní vyjádření. Pro vztah „od–do“ je u číslic nutno použít pomlčku, u slovního opisu se uplatňuje příslovce až. Kromě již zmíněných rozdílů obsahuje výchozí text některé redundantní informace či slovní spojení, jinde naopak problematiku nevysvětluje dostatečně přehledně, a tak je nutno sdělení explicitovat. Vzhledem k charakteru jazyka jsou občas francouzská spojení příliš opisná a při převodu do češtiny je lze zkrátit tzv. koncentrací, opačný proces – amplifikace, či obsahová diluce, – se uplatňuje při rozvolnění příliš složitého vyjádření. V následující kapitole bude o těchto problémech pojednáno konkrétně.
- 41 -
3 Typologie překladatelských problémů V komentáři není možné popsat všechny změny, k nimž jsem při překladu přistoupila, vypracovala jsem proto typologii problémů a pro ilustraci vždy zmínila vybrané věty. 3.1 Překlad nadpisů Nadpisy by měly jasně sdělovat, o čem se v daném odstavci mluví, čtenář se v nich musí výborně orientovat. Zároveň by se z nich neměla zcela vytratit dynamičnost francouzského originálu. Pro název celé knihy jsem zvolila překlad Jak žít s kočkou, jenž adresáta jasně uvádí do situace. V českém prostředí se navíc vyskytuje mnoho příruček s paralelním názvem, začínajícím právě Jak… Název hlavní překládané kapitoly Bien le nourrir má v originále zřejmou paralelu se jménem celé knihy, tuto paralelu jsem zachovala a stejný model, tedy „zájmenné příslovce – téma (zpravidla podmět) – réma (zpravidla přísudek)“, jsem použila při překladu většiny dílčích nadpisů. Někdy si tato metoda žádala rozšíření originálu (např. Le nourrir au biberon (O 58) / Jak kotě krmit z lahve (P 9), L’hygiène du biberon (O 59) / Jak udržovat lahve v čistotě (P 9)). Ve francouzštině jsou tyto nadpisy formulovány jako otázky, do češtiny jsem je převedla bez otazníků, představují tedy úvod k instrukcím. Další častou metodou převodu je nadpis v podobě jmenného vyjádření. Nadpis uvádějící žluté rámečky Le saviez-vous? jsem převedla spojením Víte, že…?, užití prézentu je v češtině v tomto případě mnohem běžnější než užití préterita. V případě nadpisu Croquettes ou alimentation humide? (O 61) jsem konkretizovala druhý člen na konzervy, aby lépe vynikl kontrast obou výrazů. Domnívám se, že je lepší proti sobě stavět protiklady granule–konzervy a suchá strava – mokrá strava, než tyto členy míchat. Na některých místech nadpis zcela neodpovídá obsahu odstavce, jejž uvádí, a musí dojít k celkové změně či explicitaci. Il refuse les croquettes ou ne peut pas en manger (O 61) je nutno doplnit na Odmítá granule nebo je nemůže žrát ze zdravotních důvodů (P 12). K nadpisu Où placer l’herbe à chat? (O 64) je potřeba přidat Kam umístit kočičí trávu nebo šantu (P 17), dále se totiž mluví i o šantě. Příkladem zcela upraveného nadpisu je Il suit un régime à base de boîtes et ne boit pas assez (O 67) / Pije málo, ačkoli přešla
- 42 -
z konzervované stravy na suchou (P 22). Originál totiž v tomto případě spíše mate, uvedený odstavec mluví o něčem zcela jiném. Podobně je to u nadpisu Les bons gestes (O 72), jejž jsem převedla jako Péče o srst by neměla být za trest (P 27). Snaha o jmenné vyjádření by zde vedla k nesrozumitelnosti a působila by rušivě. Zcela jiné znění nadpisu jsem zvolila v případě Attention aux carences… (O 61), a to zejména kvůli problematickému převodu výrazu carences. Na základě obsahu uváděného odstavce jsem pak situaci vyřešila překladem Dopřejte kočce vše, co potřebuje (P 13). Význam odpovídá původnímu nadpisu, forma se však zcela liší. Nadpisy začínající oui a pas jsem přeložila za použití částic ano a ne, jež jsem umístila na konec věty – do rématu.
3.2 Lexikální problémy Pro všechny francouzské termíny je třeba najít vhodné ekvivalenty používané v daném kontextu. Prvním problematickým výrazem je spojení mokrá strava jako protiklad ke stravě suché. V češtině jsou občas uplatňovány i přívlastky vlhká a měkká, vyskytují se však výrazně méně často. Dalším problematickým termínem z potravinového lexikálního řetězce je výraz lait maternisé. Do češtiny jej lze převést jako sušené mléko, tento typ mléka se však dá zakoupit i v tekuté formě. Proto je lepší zvolit řešení mléko pro umělý odchov. Podobně pro spojení distributeur programmable de pâtées existuje v češtině více výrazů – dávkovač krmení, dávkovač na krmivo, nejčastější je ovšem automatické krmítko pro kočky. V originále se u krmiva často vyskytují přívlastky industriel či spécial/spécialisé. V češtině by výrazy průmyslově vyráběné / průmyslové, speciální/specializované mohly stylisticky narušit celkový text.
Navíc je již ve významu spojení zakoupené krmivo
implikováno, že je tato potrava vyrobena průmyslově, a proto je lepší tento nevhodný přívlastek vynechat. V některých případech je výraz vhodné generalizovat. Např. pro výraz incisives je vhodnější zvolit zuby než řezáky. V tomto textu by totiž druhý ekvivalent působil spíše rušivě. Stejně tak pro défécations et mictions lze použít výraz vyprazdňování, jenž zahrnuje oba pojmy a lépe zapadá do stavby věty. Generalizaci jsem zvolila rovněž u spojení programme de perte ou de contrôle de poids, jež jsem zjednodušeně převedla jako dietní režim. - 43 -
Typickým příkladem výrazu, jenž se v českém textu nedá použít v doslovném překladu, je bébé. Lze jej nahrazovat například slovy dítě či kojenec, závisí na konkrétním kontextu a kolokacích s okolními výrazy.
Občas se velmi obtížně hledají synonyma, a to zejména v případech, kdy ve francouzštině existuje více slov pro týž denotát či činnost. V češtině je pak nutno hledat jiné způsoby řešení, aby nedocházelo k opakování výrazu a zároveň zůstal zachován význam výpovědi. Jako příklad lze uvést sloveso začít / débuter, commencer. Výrazy typu počít, započít nelze v textu pro zachování stylu použít, jedním z možných řešení je pak opis: À peu près 3 semaines après la naissance, la mère commence à s’éloigner de plus en plus souvent du nid. (O 60) / Přibližně tři týdny po porodu lze pozorovat, že se kočka čím dál častěji vzdaluje od mláďat. (P 11) V dalších větách je pak možné používat sloveso začít, aniž by došlo k nežádoucímu opakování. Podobný problém nastává u neurčitého zájmena některý. Abych se vyhnula opakování, musela jsem při překladu lehce pozměnit větu (…il peut entraîner des carences qui sont sources de retards de croissance. En outre, certains chatons manquent de lactase… (O 59) / Nedostatek některých látek by pak vedl ke zpomalení růstu. Koťatům navíc může chybět laktáza… (P 8)) – místo neurčitého zájmena jsem použila modální sloveso.
Z hlediska lexikologie je zajímavým problémem překlad lidových názvů rostlin. V tomto textu se jedná o pojmenování šanty kočičí. V češtině existuje několik ekvivalentů, jež by šly v překladu použít – jsou to máta kočičí, kocourník, dunda, melisa, ožanka a marulka. Nejčastěji se vyskytují první dvě varianty. Ve francouzštině pak nastává komplikace v tom, že lidový výraz pro šantu se shoduje s názvem kočičí trávy – l’herbe à chat – , jedná se však o dvě různé rostliny. V dalších odstavcích je proto potřeba logicky vyvodit, o které z rostlin se mluví.
- 44 -
3.3 Redundantní informace Ve francouzském originále se na několika místech vyskytují výrazy či informace, jež jsou zcela redundantní a jež je lepší vynechat. Mohly by čtenáře zmást nebo by svou významovou nadbytečností narušovaly větný celek. Mám na mysli především tyto případy (tučně jsou zvýrazněny redundantní informace, jež jsem v překladu odstranila. V českých větách jsou zde uvedeny jen pro ilustraci problematiky.): Si votre chaton passe le reste de son temps à dormir, cela signifie que l’allaitement et ensuite la prise alimentaire sont suffisants. (O 58) / Pokud kotě většinu času prospí, znamená to, že kojení i následné krmení mu zcela dostačují. (P 7) L’absorption d’herbe à chat ne permettra pas de débarrasser votre petit compagnon des parasites intestinaux qui l’habiteraient. (O 65) / Konzumace kočičí trávy nezbaví vašeho „mazlíčka“ střevních parazitů, jež má v těle. (P 18) Pour cela, veillez à ce que votre chat ait toujours à disposition une gamelle d’eau fraîche et souvent renouvelée. (O 66) / Proto neustále kontrolujte, zda má v misce čerstvou a vyměněnou vodu. (P 20) …sachez que le poids idéal se définit par une silhouette harmonieuse, …, et la possibilité de palper les reliefs osseux au niveau du thorax (côtes) sans exercer de pression particulière avec les doigts. (O 68) / Kočka je v normě, je-li její postava souměrná a je-li možné zlehka nahmatat kosti v oblasti hrudníku (žebra). (P 23) Disposez un petit pot d’herbe à chat à côté de ses gamelles. (O 64) / Jeden malý květináč s kočičí trávou postavte vedle misek. (P 17) L’idéal est d’installer une fontaine à eau à chats, qui procure de l’eau en perpétuel mouvement. (O 66) / Ideálním řešením je pořídit kočce fontánu na vodu, ze které voda teče nepřetržitě. (P 20) V tomto případě se výrobek skutečně jmenuje fontána na vodu pro kočky, je však zbytečné slovo voda zmiňovat za fontánou, když je pak její funkce vysvětlena ve vedlejší větě. Zde se nedá říci, že by šlo o významovou redundanci, v jiné větě by totiž bylo možné přeložit výraz celý. Le chat est un animal que l’on voit rarement boire quand il bénéficie d’une alimentation humide (boîte, sachet « fraîcheur », repas maison), d’où la légende... (O 66) / Kočka je zvíře, které vídáme pít jen zřídka, přijímá-li mokrou stravu (konzervy, kapsičky, domácí stravu), odtud i nadpis. (P 21) První věta odstavce nadpis specifikuje, dodatek
- 45 -
odtud i nadpis je tedy nepravdivý, nadpis říká něco jiného. Informace je zde navíc zbytečná a spíše obohacuje styl originálu. …le lactose est prédigéré par les ferments lactiques présents. (O 66) / …laktóza je zde natrávená přítomnými bakteriemi mléčného kvašení. (P 20) En effet, le gain de poids quotidien doit être régulier… (O 58) / Denní nárůst hmotnosti totiž musí být konstantní… (P 7) …en accord et avec le suivi de votre vétérinaire. (O 68) / … po poradě a uposlechnutí veterináře. (P 24) Dans la plupart des cas, le pelage goudronné devra être taillé et coupé. (O 74) / Ve většině případů je potřeba srst znečištěnou asfaltem odstřihnout. (P 30) Výrazy tailler a couper jsou synonymní, převod obou je proto zbytečný. V tomto případě neuvádím potenciální český překlad redundantního slova. …placez-le sur le ventre, dans vos bras, sur une serviette… (O 59) / Položte jej na břicho, rozprostřete pod něj ručník… (P 9). V tomto případě není nutné opakovat spojení v náruči, je totiž zmíněné v předešlé větě. Navíc věta pokračuje slovesem držte, je tedy jasné, že kotě skutečně držíme v rukou.
Dále bylo v překladu nutné vynechat některé nadbytečné spojky či jiné jednoslovné výrazy. Důvodem bylo opět možné zmatení čtenáře a narušení stylu a významu věty. Příklady těchto redundantních slov jsou: Les croquettes de bonne qualité sont actuellement les plus adaptées au mode d’alimentation du chat. (O 61) / Optimální potravou odpovídající stravovacím návykům kočky jsou v současnosti kvalitní granule a čerstvá voda. (P 12) En effet, leur peau produit aussi du sébum et tout dérèglement peut nécessiter un traitement antiséborrhéique. (O 74) / Jejich kůže totiž také vylučuje maz a jakékoli zanedbání péče může vyžadovat následnou léčbu mazotokových kožních onemocnění. (P 29) Il faudra alors, sur le conseil de votre vétérinaire, éventuellement lui donner des bains à l’aide de shampooings conçus pour réguler la productions de sébum. (O 74) / Po poradě s veterinářem je proto potřeba kočku případně vykoupat s použitím šamponu určeného pro snížení produkce kožního mazu. (P 30) V originále se rovněž často vyskytují odkazy na jiné stránky textu, jež se týkají zmíněného tématu (jsou uváděné v závorkách – např. voir p. 25). Jelikož nepřekládám knihu celou, jsou tyto odkazy zcela bezpředmětné. Všechny závorky tohoto typu jsem proto po konzultaci odstranila. - 46 -
3.4 Intelektualizace překladu
3.4.1
Explicitace Ve francouzštině existuje mnoho slov, jež mají velmi obecný význam a v češtině je
nutné je konkretizovat. Často je potřeba jejich význam explicitně vysvětlit, aby text zůstal srozumitelný. Příkladem abstraktního výrazu s širokým sémantickým rozsahem je slovo besoin. V tomto textu se jím míní potřeby přísunu potravy, energie. V překladu jsem tento problém vyřešila takto: Le manque d’activité, la sédentarité et la stérilisation diminuent les besoins… (O 68) / Při nedostatku fyzické aktivity, sedavém způsobu života a po kastraci nepotřebuje kočka tolik žrát… (P 23) Podobným obecným výrazem je slovo carences. Opět je nutno překládat a explicitovat dle kontextu. Při překladu věty …il peut entraîner des carences qui sont sources de retards de croissance. (O 59) jsem uplatnila toto řešení: Nedostatek některých látek by pak vedl ke zpomalení růstu. (P 8) Na tomto příkladu můžeme zároveň vidět rozdílný způsob vyjádření modality – převod slovesa pouvoir na kondicionál. Nadpis Attention aux carences… jsem pak zcela modifikovala (viz 3.1 Překlad nadpisů). Dalšími příklady explicitace obecných výrazů jsou: Le sevrage correspond au moment où le chaton passe d’une nourriture lactée à une alimentation mixte puis solide. (O 58) / Odstavení je období, během něhož kotě postupným přikrmováním přechází z mléčné stravy na stravu tuhou. (P 7) V tomto případě jde spíše o substituci výrazu pro typ potravy za vyjádření činnosti (přičemž sémantická hodnota zůstává zachována). Dochází ke zlogičtění a zlepšení významové koherence textu (viz 3.4.2 Koherence a koheze). Le fait d’élever au biberon un chaton orphelin a presque toujours des conséquences sur le comportement futur adulte. (O 59) / Umělý odchov má ve většině případů neblahý dopad na chování osiřelého kotěte v dospělosti. (P 9) Pro neutrální výraz des conséquences jsem zvolila explicitní vyjádření, jež je zároveň lehce expresivní, a kompenzuje tak stylistickou nivelizaci na jiných místech překladu.
Jedním z výrazů, jež je nutné explicitně vysvětlit, je spojení fausses déglutitions. Ve francouzštině se jedná o termín, v češtině pro něj však neexistuje vhodný ekvivalent. Pod výrazem špatné polykání by si český čtenář pravděpodobně nepředstavil to, co je
- 47 -
míněno. Termín se v textu vyskytuje dvakrát, a to ve dvou po sobě jdoucích odstavcích. Výraznější explicitace postačí pouze v jednom případě. Cette position permet d’éviter les fausses déglutitions. (O 59) / V této poloze bude kotě bez obtíží polykat. (P 9) …n’appuyez pas sur le biberon pour tenter d’accélérer la tétée, car vous risqueriez de provoquer une fausse déglutition. (O 60) / Nesnažte se proto tisknutím lahve průtok mléka urychlit, kotě by nestíhalo polykat a mléko by mu mohlo natéct do dýchacích cest. (P 10) …au cours duquel les proportions seront inversées. (O 59) / …během něhož se příděly mléka budou postupně snižovat. (P 8) Zde je nutno explicitovat pojem proportions.
Explicitace je dále nutná při překladu nevětných celků, nejsou totiž vhodné pro český odborný styl. Stejně je tomu i u nedokončených výpovědí. Na konci tabulky Le pense-bête du régime (O 69) například nelze uvést poslední bod třemi tečkami (…et soyez patient et constant). Je potřeba před sdělení něco dodat. Jako konečnou variantu jsem zvolila A poslední rada: Buďte trpěliví a vytrvalí (P 26), přičemž jsem tento bod graficky zařadila na stejnou úroveň jako všechny předcházející rady. Příkladem explicitace nevětného celku je …selon les individus (O 58) / tato doba se případ od případu mírně liší. (P 8)
3.4.2
Koherence a koheze Výsledný text musí být zcela jasný, jednoznačný a přehledný. Občas je proto nutné
rozvolnit dlouhá francouzská souvětí. Dělení vět v tomto typu textu je podřízeno funkci, nejdůležitější je srozumitelnost. U mnoha případů se nedá jednoznačně určit, zda spadají do kategorie zlepšování textové koherence a koheze či jsou chápány jako explicitace (viz 3.4.1 Explicitace). Právě explicitace je totiž ve své podstatě také prostředkem větné koherence. Ve své práci jsem se však rozhodla rozdělit tyto skupiny do dvou kapitol.
Hned první věta obsahuje velmi mnoho informací. Un chaton à la naissance pèse environ 90 à 100 g et doit prendre 15 à 30 g par jour en moyenne du sevrage à la puberté, pas moins de 7 g en tout cas, soit environ 70 à 150 g par semaine. (O 58) V češtině by bylo souvětí příliš dlouhé, rozdělení na kratší úseky pak výrazně usnadní porozumění.
- 48 -
Některé francouzské věty jsou složité nejen z hlediska délky, ale i po stránce obsahové. V překladu je proto vhodné zcela změnit konstrukci, nehledě na počet vět, stěžejním úkolem je zachovat smysl. Pro ilustraci uvedu příklady několika vět, jež bylo nutné v překladu výrazněji změnit: En effet, avant d’entreprendre un programme de perte ou de contrôle de poids, il faut déjà écarter quelques facteurs médicaux pouvant interagir et établir un bilan médical. (O 68) / Ještě před stanovením dietního režimu je totiž potřeba vyhodnotit celkový zdravotní stav kočky, a předejít tak případným komplikacím. (P 24) Évitez de donner à votre chaton des aliments destinés aux adultes, car il est très sensible à leurs effets acidifiants, entraînant chez lui un retard de croissance et des troubles de la minéralisation. (O 60) / Nedávejte kotěti žrádlo pro dospělé kočky, obsahuje totiž okyselující látky, na něž je zvíře velmi citlivé. Nežádoucí okyselení může vést ke zpomalení růstu a potížím s mineralizací organismu. (P 10) …à petites fleurs blanches ou bleu-violet de juin à septembre et à larges feuilles odorantes. (O 64) / …má velké aromatické listy a kvete od června do září, květy jsou malé, bílé či modrofialové barvy. (P 17) V tomto případě je ve francouzštině užito několika rozvitých přívlastků, jež by byly pro českou větu příliš velkou zátěží a bránily by porozumění. Změnila jsem proto pořadí informací a vytvořila výsledné souvětí tak, aby jej český čtenář ihned pochopil. Si votre chatte a de nombreuses portées et de manière fréquente, si elle est fatiguée ou si elle ne fournit plus assez de lait et que le gain de poids journalier de votre chaton n’est pas suffisant, un sevrage précoce permet de préserver la mère et d’augmenter l’apport au chaton. (O 59) / Pokud měla kočka více vrhů za sebou, je unavená či již nemá dostatek mléka, a kotě tak denně přibírá málo, můžete jej odstavit předčasně. Pomůžete tím matce a náhradní potrava zároveň zvýší kotěti energetický příjem. (P 8)
Významové koherence textu lze dosáhnout nejen opisem a rozvolněním věty, ale i kondenzací. Volba stručnějšího výrazu opět napomůže celkové srozumitelnosti. Příklady jsou tato slovní spojení: …odeur et goût trop chlorés… (O 67) / …příliš vysokým obsahem chloru… (P 22) …des substances toxiques pour lui peuvent s’y trouver. (O 67) / …mohla by pro ni být toxická. (P 22) …en cas de noeuds récalcitrants… (O 73) / …někdy… (P 28) - 49 -
…sans exercer de pression particulière avec les doigts. (O 68) / …zlehka… (P 23) Votre chat réclame à manger alors que vous êtes à table. Non, ne lui donnez pas les restes présents dans votre assiette! (O 65) / Přestože vaše kočka loudí, když jíte, nikdy jí nedávejte ochutnat zbytky z talíře. (P 19) Na tomto případě je vidět, že ne vždy je potřeba do češtiny francouzskou větu rozvolnit. Někdy je možná i koncentrace a následné spojení dvou vět do jedné české. Zároveň se zde názorně ukazuje francouzská expresivita vyjádřená výrazem non a závěrečným vykřičníkem.
Textové kohezi významně napomáhá explicitace větných vztahů pomocí spojek. Tohoto způsobu využívám v překladu velmi často, doplňuji zejména spojky také a dále (např. Certains nutriments doivent être apportés par l’alimentation… (O 61) / Ve stravě musí být dále obsaženy některé výživové látky… (P 13)).
3.4.3
Sémantické úpravy Ve francouzském originále se vyskytuje několik míst, jež nejsou zcela logická, a
vyžadují proto úpravu. Také se vyskytují případy, kdy jsem byla nucena mírně pozměnit sdělení tak, aby odpovídalo situaci v českém kontextu. Nejprve se budu věnovat druhé zmiňované problematice. Originál dělí kočky na dlouhosrsté, krátkosrsté, kočky s velmi krátkou srstí a bezsrsté. České rozdělení vůbec neuvádí kočky s velmi krátkou srstí, pro bezsrsté kočky pak existuje ještě výraz nahosrsté. Jako příklad koček s velmi krátkou srstí uvádí francouzský text plemeno sphynx, jež však patří mezi kočky bezsrsté. V překladu jsem proto pojem s velmi krátkou srstí vůbec nezmiňovala a plemeno sphynx jsem zařadila mezi kočky bezsrsté. Konkrétně se jedná o tuto větu: Les chats à poil très court (Sphinx…) ou sans poil ont besoin d’une attention toute particulière. (O 74) / Bezsrsté kočky (sphynx apod.) vyžadují zvláštní péči. (P 29) U stejného případu je rovněž problém s nadpisem, jenž zní Un bain régulier pour le chat à poil court. (O 74) To je však zcela chybné, vůbec se zde nemluví o krátkosrstých kočkách, a doslovný překlad by tak chovatele velmi zmátl. I v nadpisu je proto třeba přistoupit ke změně a přeložit jej jako Pravidelná koupel bezsrsté kočky. (P 29) Další úprava, k níž jsem se rozhodla přistoupit, je překlad termínu un Européen jako kočka domácí. Jedná se o kočku evropskou, jež je však té domácí velmi podobná („Evropské krátkosrsté kočky jsou ušlechtilými plemeny, odpovídajícími průměrné
- 50 -
evropské domácí kočce, která se vyvíjela bez chovatelských zásahů a přikřížení jiných plemen koček, takže jejich anatomická stavba těla se neodchyluje od evropské kočky domácí. Od domácích bezplemenných koček se liší jen ustálenými plemennými znaky, kondicí a lepší kvalitou srsti.“1). Oba pojmy (kočka domácí, kočka evropská) jsou velmi široké, a mohou se dokonce překrývat (evropská kočka domácí). Většina chovatelů však pravděpodobně vlastní kočku domácí a termín kočka evropská by je mohl zbytečně zmást.
V textu se občas vyskytují výrazy, jež logicky nezapadají do smyslu věty. Tato slova jsem se proto rozhodla nahradit ekvivalenty, jež jsou mnohem vhodnější. Jedná se převážně o spojky: Le chat est cependant capable de limiter ses pertes en eau. (O 66) / Kočka je totiž schopna zabránit ztrátám vody. (P 21) En effet, les croquettes sont des aliments secs qui peuvent rester plusieurs heures… (O 61) / Jako suchá strava mohou také zůstat několik hodin… (P 12) La mère allaitant durant 6 à 10 semaines, vous devez donc nourrir votre chaton au biberon jusqu’à 4 à 6 semaines en moyenne. (O 59) / Kočka kojí mláďata do věku 6–10 týdnů, měli byste tedy kotě krmit z lahve alespoň do věku 4–6 týdnů. (P 9) V této části nastává problém s významem. V rámci jednoho odstavce je třikrát sděleno, jak dlouho kočka kotě kojí, jednou se však tato hodnota liší od ostatních dvou (4–6 týdnů). Dále v textu je pak doba trvání kojení uvedena jako 3–6 týdnů (O 66, P 20). Úprava číselných údajů by byla příliš velkým zásahem do originálu, popis krmení z lahve naplánovaný minimálně na 6–10 týdnů však působí rušivě poté, co bylo čtenáři doporučeno kotě krmit průměrně 4–6 týdnů. Tuto situaci jsem se rozhodla vyřešit převodem spojení en moyenne pomocí výrazu alespoň.
V textu je také mnoho informací, jež se neshodují s údaji, které jsem nalezla v sekundární odborné literatuře či na internetu. K žádným úpravám významu jsem však nepřistupovala, pouze k menším změnám, jež jsou uvedeny výše a u nichž by ponechání původního znění mátlo příjemce.
1
Citace: VAŘEJČKO, J. Atlas plemen koček. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1984, s. 115.
- 51 -
4 Metody řešení překladatelských problémů Jak již bylo zmíněno výše, jedná se odborný text návodového charakteru. V jedné části je dokonce uveden přímo recept (příprava náhradního mléka pro koťata). V české literatuře je pro recepty typické užívat první osobu plurálu, imperativ druhé osoby plurálu však není zcela vyloučen. Rozhodla jsem se používat imperativ druhé osoby plurálu v celém textu, a to i u zmíněného receptu, aby daný odstavec zapadal do celku. Francouzský originál rovněž využívá imperativu druhé osoby plurálu v celém textu, ačkoli u receptu by mohl uplatnit též infinitiv. U podobných českých textů (příruček, návodů, instrukcí…) je tento způsob pravděpodobně běžnější než typický „kuchařkový styl“.
Při překladu jsem využívala převážně internetových zdrojů, a to zejména při hledání vhodných ekvivalentů pro termíny (české chovatelské příručky jsou většinou překlady z cizích jazyků, a nedají se proto použít jako paralelní text). Na internetu se dá rovněž nejjednodušeji zjistit, jak často se daný výraz v českém prostředí používá. Počet výskytů je pak jedním z hlavních faktorů, jimiž se řídím při výběru z více nalezených variant.
Celkově jsem volila obvyklé metody pro překlad z francouzštiny, jež jsou dány převážně jazykovými rozdíly mezi původním a cílovým jazykem. Většinu těchto metod jsem ukázala na konkrétních příkladech v kapitole 3 Typologie překladatelských problémů. Od překladu na nižších úrovních, kdy je jednotkou překladu slovo (např. při převodu termínů a klíčových výrazů), jsem postupovala na úrovně vyšší, v nichž je jednotkou překladu věta (např. u změny stavby věty v zájmu zachování smyslu sdělení) či celý odstavec, popř. celý text (např. při překladu nadpisů).
Velmi častým překladatelským postupem byla transpozice, a to zejména transpozice slovnědruhová. Ta je úzce svázána s transpozicí syntaktickou, tedy se změnou funkce větných členů ve větě. Pro francouzštinu je například typické používání polovětných participií, jejichž českou obdobou jsou přechodníky. Ty se však uplatňují spíše v literárním stylu a v tomto textu se musí nahradit například vedlejší větou. S transpozicí souvisí i obsahová kondensace a diluce. Některé výrazy jsou v češtině redundantní a dají se vyjádřit jednodušeji, jiné je potřeba explicitně vysvětlit.
- 52 -
Vysvětlování je jedním z hlavních vlastností intelektualizace překladu. Ta se často řadí k nežádoucím překladatelským posunům, je však třeba si uvědomit funkci textu. Tento text má za úkol vysvětlit určitou problematiku, podávat odpovědi na otázky a instruovat při řešení problémů. Intelektualizace je zde proto zcela na místě. Do této kategorie se řadí veškeré zlogičťování neurčitostí tak, aby byl text jasný a jednoznačný, např. explicitace či zlepšování celkové koheze a koherence textu, doplňování spojek apod.
Dalším typem překladatelského posunu je generalizace, s níž souvisí i stylistická a lexikální nivelizace textu. V tomto případě jde opět o žádoucí řešení, o přizpůsobení překladu českým žánrově-stylistickým normám a konvencím. Český text by měl být méně expresivní než francouzský originál, rozhodně by však neměl ztrácet svou popularizační funkci. Na rovině lexikální je proto vhodná kompenzace na jiných místech překladu.
Opakem generalizace je konkretizace, k níž nutně dochází v případech užití výrazů s velkým sémantickým rozsahem. Francouzština je obecně abstraktnější jazyk než čeština, proto je v mnoha případech nutné příliš obecný výraz specifikovat, opět je vše podřízeno funkci textu – musí zůstat jasný a jednoznačný.
- 53 -
5 Závěr Při překladu francouzské chovatelské příručky do češtiny jsem narazila na řadu problémů, způsobených převážně jazykovými rozdíly mezi francouzštinou a češtinou. Pro převod jsem zvolila odpovídající metody, zejména transpozici, generalizaci či konkretizaci, obsahovou kondensaci a diluci. Výsledný text by měl být významově koherentní a měl by plnit funkci originálu – podat přehledné a jasné informace předpokládanému recipientovi. Z hlediska stylistického musí překlad splňovat pravidla českého odborného diskurzu a musí odpovídat českým jazykovým a žánrově-stylistickým normám a konvencím.
- 54 -
6 Bibliografie
Primární literatura •
Alnot-Perronin, M. Bienvivre avec son chat. Paris: Rustica Éditions, 2008. ISBN 978-2-84038-803-6.
Sekundární literatura •
ŘÍHOVÁ, M. Chováme kočky. České Budějovice : Dona, 1999. ISBN 80-8613630-2.
•
THÁMOVÁ, O. – GORGOŇ, Z. Plemena koček. Praha : Aventinum, 2005. ISBN 80-7151-250-8.
•
VAŘEJČKO, J. Atlas plemen koček. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1984. ISBN 07-085-84.
•
HUGHES, J. Velká obrazová všeobecná encyklopedie [sv.l.]. Praha : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4.
•
ČMEJRKOVÁ, S. Jak napsat odborný text. Praha : Leda, 1999.. ISBN 80-8592769-1.
•
GREPL, M. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha : NLN, 2003. ISBN 80-7106134-4.
•
GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc : Votobia, 1998. ISBN 807198-281-4.
•
HENDRICH, J. – RADINA, O. – TLÁSKAL, J. Francouzská mluvnice. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2001. ISBN 80-7238-064-8.
•
LEVÝ, J. Umění překladu. Praha : Ivo Železný, 1998. ISBN 80-237-3539-X.
•
RADINA, O. Francouzština a čeština – systémové srovnání dvou jazyků. Praha : SPN, 1977. ISBN 14-560-81.
•
ŠABRŠULA, J. Teorie a praxe překladu. Ostrava : Ostravská Univerzita v Ostravě, 2007. ISBN 978-80-7368-372-6.
•
ŠABRŠULA, J. Problèmes de la stylistique comparée du français et du tchèque. Praha : Univerzita Karlova, 1990. ISBN 0567-8269.
- 55 -
•
FILIPEC, J.; DANEŠ, F. a kol. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2006. ISBN: 80-200-1347-4.
•
PETRÁČKOVÁ, J. – KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha : Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9.
•
NEUMANN, J. – HOŘEJŠÍ, V. Velký francouzsko-český slovník. Brno : Academia, 1992. ISBN 80-200-0233-2.
•
Kolektiv autorů. Le Robert pour tous, Dictionnaire de la langue française. Paris : Dictionnaires Le Robert, 1994. ISBN 2-85036-569-6.
Internetové zdroje •
ABZ slovník cizích slov [online], [cit. 7.3.2011],
slov.abz.cz>. •
ABZ
slovník
českých
synonym
[online],
[cit.
2.3.2011],
. •
Ústav pro jazyk český. Internetová jazyková příručka [online], [cit.
7.3.2011], . •
Naše řeč – Ústav pro jazyk český [online], [cit. 7.3.2011],
rec.ujc.cas.cz>. •
Synonyma
online
Tezaurus
[online],
[cit.
7.3.2011],
. •
TLF
[online],
[cit.
30.3.2011],
. •
CNRTL [online], [cit. 30.3.2011], .
•
Modrý kocouř.cz [online], [cit. 5.12.2010], .
•
Květena České republiky – plané rostliny ČR [online], [cit. 5.12.2010],
. •
Fotografie
přírody,
fotky
zvířat
[online],
[cit.
5.12.2010],
. •
Kočky,
kočičky,
koťata
–
Miciny.cz
práva
koček
[online],
[cit.
5.12.2010],
[cit.
5.12.2010],
. •
První
společnost
za
.
- 56 -
[online],
•
Pro Vaše zvíře [online], [cit. 2.3.2011], <www.provasezvire.cz>.
•
Krmení pro psy, kočky, hlodavce, ptáky i ryby – KRMENI.cz [online], [cit.
5.12.2010], . •
Animals Shop – Krmivo a chovatelské potřeby pro kočky, psy, fretky,
papoušky, králíky [online], [cit. 5.12.2010], . •
Chovatelské potřeby, krmivo, akvaristika a teraristika – svět chovatelů.cz
[online], [cit. 5.12.2010], . •
Pejsek a kočička – chovatelské potřeby [online], [cit. 5.12.2010],
. •
Chovatelské potřeby – Království zvířat [online], [cit. 2.3.2011],
. •
Kočky, koťata [online], [cit. 12.3.2011], .
•
Moje kočka – vše o kočkách [online], [cit. 12.3.2011],
kocka.cz>. •
Wikipedie,
otevřená
encyklopedie
[online],
. •
Google [online], [cit. 5.12.2010], <www.google.cz>.
- 57 -
[cit.
5.12.2010],