Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka: STARÁ BOLESLAV

Textová část oblastního plánu rozvoje lesů Přírodní lesní oblast

č. 7 B r d s k á v r c h o v i n a

Platnost 2001 - 2020

Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 7 – Brdská vrchovina

Jindřichova skála v Brdech (foto RNDr. Václav Petříček)

1

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

PLO 7 Brdská vrchovina

Obsah

OBSAH Strana

1.

ÚVOD

6

2.

VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

7

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Organizace pověřena vyhotovením Platnost OPRL a časový plán vyhotovení Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Výstupy OPRL Vymezení hranice PLO a její plocha

7 7 7 7 8

3.

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE

10

3.1. 3.2. 3.3.

Kompetence státní správy lesů v oblasti Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů

10 11 12

4.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

14

4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.4. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.2.1. 4.5.2.2. 4.5.3. 4.5.4. 4.5.4.1. 4.5.4.2. 4.5.4.3. 4.5.5. 4.5.6. 4.5.7. 4.5.8. 4.5.9. 4.5.10.

Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Hydrografické podmínky oblasti Poměry klimatické Poměry geologické a pedologické Geologie Pedologie Floristické poměry Zhodnocení a typizace růstových podmínek Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Lesní vegetační stupně Soubory lesních typů Zhodnocení přirozených lesních společenstev Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy Typologické zkusné plochy Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy Výzkumné plochy VÚLHM Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Charakteristiky lesních typů Převod SLT na skupiny typů geobiocénů (STG) Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na lesní prostředí Antropicky podmíněné změny prostředí Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin

14 14 18 19 20 20 22 24 26 26 26 26 28 28 31 31 34 36 36 37 37 41 42 42

5.

ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

44

5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. 5.2.4.

Historický vývoj hospodaření v oblasti Vývoj lesního hospodářství Vývoj hospodářské úpravy Dřevinná skladba, zalesňování a původ semen Historický vývoj majetkových poměrů Údaje o stavu lesa Zastoupení dřevin Zastoupení věkových stupňů Zásoba, zakmenění, přírůsty Porostní zásoby Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Přírůstové poměry v oblasti Zastoupení porostních typů

44 44 45 47 48 50 50 52 53 53 56 57 62


2

Obsah


5.3. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.

Dosavadní hospodaření v oblasti Majetkové a organizační členění Organizační členění LČR v oblasti Organizační členění VLS v oblasti Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických a právnických osob v oblasti Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti

65 69 69 75 78 83

6.

Funkce lesů, jejich překryvy, střety zájmů a kategorizace lesů

84

6.1. 6.1.1. 6.1.1.1. 6.1.1.2. 6.1.1.3. 6.1.2. 6.1.2.1. 6.1.2.2. 6.1.2.3. 6.1.2.4. 6.1.2.5. 6.1.2.6. 6.1.2.7. 6.1.2.8. 6.2.

84 84 84 85 85 87 87 90 91 94 95 101 104 104 106

6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.2.2.2. 6.2.3. 6.2.3.1. 6.2.3.2. 6.2.3.3. 6.2.3.4. 6.2.4. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3.

Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkce produkční a její výhled Produkční potenciál stanovištní - fiktivní Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u reprezentativních porostních typů Výhled těžebních možností Funkce mimoprodukční Funkce ekologicko - stabilizační Funkce půdoochranná a klimatická Funkce vodní Funkce krajinotvorná Funkce reprodukční Funkce zdravotně rekreační Funkce ochrany přírody Funkce provozování myslivosti Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a jejich výhled Lesy ochranné Kategorie lesů ochranných Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení „ze zákona“ Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Jiné deklarované veřejné zájmy Objekty státní pozorovací sítě ČHMU Přírodní parky Hodnotné části lesa (registrované významné krajinné prvky – VKP) Archeologická naleziště a kulturní památky Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Překryvy účelovosti lesů Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Střety zájmů na lesní půdě v oblasti

7.

OCHRANA LESA

7.1. 7.1.1. 7.1.1.1. 7.1.1.2. 7.1.1.3. 7.1.2. 7.1.2.1. 7.1.2.2.

Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Přehled škodlivých činitelů v oblasti Poškození porostů prvního věkového stupně - rozbor nezdaru Poškození starších porostů Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk. stupňů Poškození porostů imisemi Pásma ohrožení imisemi Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích Zhodnocení poškození porostů imisemi Poškození porostů abiotickými činiteli Vítr Sníh a námraza Sucho Poškození porostů biotickými činiteli Zvěř Kalamitní hmyzí škůdci Ostatní hmyzí škůdci Hniloby Ostatní škodliví činitelé

7.1.2.3. 7.1.2.4. 7.1.3. 7.1.3.1. 7.1.3.2. 7.1.3.3. 7.1.4. 7.1.4.1. 7.1.4.2. 7.1.4.3. 7.1.4.4. 7.1.5. 3

106 107 108 108 111 124 124 124 127 128 129 130 130 132 132

134 134 134 134 137 139 140 140 141 144 145 146 146 147 148 148 148 150 152 153 153



7.2. 7.2.1. 7.2.2. 7.2.2.1. 7.2.2.2. 7.2.3. 7.2.3.1. 7.2.3.2. 7.2.4. 7.2.5. 7.3. 7.3.1. 7.3.1.1. 7.3.1.2. 7.3.1.3. 7.3.2. 7.3.2.1. 7.3.2.2. 7.3.2.3. 7.3.2.4. 7.4.

Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených imisemi Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem Návrhy opatření v porostech ohrožených sněhem a námrazou Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli Návrhy opatření v lesích poškozovaných zvěří Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených hmyzími škůdci Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů (Šindelář 1995) Hospodaření s jedlí bělokorou Ekologická stabilita lesů Systém statické stability Vnitřní prostorová úprava Vnější prostorová úprava Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Územní systém ekologické stability (ÚSES) Základní principy tvorby ÚSES Dokumentace ÚSES Hospodaření v prvcích ÚSES Mapa ÚSES Závěr

8.

DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA

8.1. 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.2. 8.2.1. 8.2.2. 8.2.3. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8.3.3. 8. 4.

Stav zpřístupnění Inventarizace odvozních cest Dopravně nepřístupné lokality Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Výhledové zpřístupnění Návrh zpřístupnění lesa Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií Modelové těžebně-dopravní technologie Ukazatele cestní sítě Specifické podmínky zpřístupnění lesa Koncepce dopravní mapy

9.

HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ

9.1. 9.1.1. 9.1.2. 9.2. 9.3. 9.3.1. 9.4. 9.4.1. 9.4.2. 9.4.3. 9.4.4. 9.4.4.1. 9.4.4.2. 9.4.4.3. 9.4.4.4. 9.4.4.5. 9.4.4.6. 9.4.4.7. 9.4.4.8. 9.4.5. 9.4.6.

Vymezení hospodářských souborů Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Zastoupení cílových hospodářských souborů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Základní hospodářská doporučení Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Rámcové směrnice hospodaření pro HS Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií Principy tvorby porostních směsí (Šindelář, 1997) Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin Smrkové porosty Borové porosty Bukové porosty Dubové porosty Březové porosty Olšové porosty Topolové porosty Akátové porosty Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal, 1998)


Obsah

154 154 155 155 158 159 159 159 159 160 161 161 161 161 161 162 162 163 164 165 172

174 174 174 175 175 177 177 178 180 181 181 185 187 187

188 188 189 189 190 196 199 202 203 237 244 244 244 246 247 247 248 249 249 249 249 250

4

Obsah


10.

ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7. 10.8. 10.9.

Specifika přírodních podmínek Věková skladba Druhová porostní skladba Výchova porostů Opatření ochrany lesa proti bořivému větru Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově Obnova porostů Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů Cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin

11

Technická zpráva

257

12

Přehled literatury

258

13

Přílohy

260

5

252 252 252 253 253 253 254 254 255 255



Úvod

1. ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (dále jen OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č.289/1995 Sb., § 23, odst.1). Územním rámcem pro vyhotovení OPRL jsou přírodní lesní oblasti (dále jen PLO), jejichž hranice jsou vymezeny v příloze č.1 vyhlášky MZe ČR č.83/1996 Sb. OPRL stanoví pro jednotlivé PLO rámcové zásady hospodaření a jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky, jakož i rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Vyhotovují se na základě ustanovení odstavců 1-4 § 23 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ze dne 3.11.1995. Podrobnosti a zásady pro zpracování stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a rovněž zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. V návaznosti na výše uváděné legislativní předpisy a další zásady vypracoval v roce 1996 ÚHÚL Brandýs nad Labem metodiku OPRL, která byla v únoru 1999 novelizovaná. Na základě „Rozhodnutí MZe ČR o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem“, č.j.2671/96-1000 ze dne 30.12.1996 byl ÚHÚL pověřen v bodě č.6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením OPRL a jejich následnou aktualizací. Touto činností byl ÚHÚL Brandýs n.L. pověřen rovněž v úplném a novelizovaném znění „Zřizovací listiny“ č. j. 2452/98-3030 ke dni 31.12.1998, kde ji má zakotvenou v předmětu hlavní činnosti - v bodu 5. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR schválil dne 3.6.1997 harmonogram prací OPRL pro celé území ČR, dle kterého byla stanovena jako garant za zpracování OPRL pro PLO 7 pobočka Plzeň. Tento harmonogram byl v roce 1998 zkrácen o 2 roky a současně změněn garant za zpracování OPRL pro PLO 7. Dle tohoto zkráceného harmonogramu se stala garantem za OPRL pro PLO 7 pobočka Stará Boleslav. OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina byl zpracován v letech 1997-2001. Základní šetření k vypracování OPRL pro PLO 7 se uskutečnilo dne 21. dubna 1998. Předběžný termín schvalovacího řízení byl stanoven na 22. května 2001.


6

Vyhotovení OPRL a vymezení hranic


2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina je odpovědná (garant) po zkrácení harmonogramu zpracování OPRL pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav, Okružní 1226, 250 02 Stará Boleslav. Další spolupracující pobočkou je pobočka ÚHÚL Plzeň, nám.gen.Píky 8, 30751 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Peter Trnčík (ředitel pobočky ÚHÚL Stará Boleslav).

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR svolal na 21.4.1998 základní šetření, které se konalo v budově Vojenských lesů a statků s.p., divize Hořovice. Pobočka ÚHÚL Plzeň vypracovala k tomuto základnímu šetření předběžnou zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL. Zápis ze základního šetření byl sepsán na pobočce ÚHÚL Plzeň dne 7.9.1998 a s opravenou předběžnou zprávou je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 7. V průběhu platnosti tohoto OPRL lze předpokládat změny a doplňky, a proto bude nutná jeho průběžná aktualizace.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V souladu s § 1, odst.3 vyhlášky MZe ČR č.83/19996 Sb. byl ve Věstníku MZe ČR č.3, ročník 1997 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina, ve kterém byl stanoven termín (31.8.1997), dokdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního. Připomínky zaslali : a) VÚLHM Zbraslav – Strnady – týkající se požadavku VÚLHM, aby byl považován za neopomenutelného účastníka při jednáních o OPRL. b) VÚLHM Zbraslav – Strnady – předal materiál „Genové zdroje v PLO“, který požaduje zařadit do příslušné kapitoly OPRL. c) MŽP ČR-odbor ochrany přírody (dne 25.6.1996 pod č.j.3139/96) – týkající se vyjádření k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (nenahrazuje závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 23 zákona č.289/95 Sb.). Veškeré připomínky byly akceptovány.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL pro PLO 7 je textová část včetně příloh tabulkových a grafických přehledů (viz obsah na str.2) a následující mapová dokumentace v analogové i digitální formě: -

Přehledná mapa PLO v měř. 1:50 000 Typologická mapa v měř. 1:10 000 Přehledná mapa LVS v měř. 1:50 000 Mapa cílového hospodářství v měř. 1: 25 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesů v měř. 1:25 000 Mapa ÚSES v měř. 1:25 000 Mapa funkčního potenciálu lesů v měř. 1:25 000 Mapa deklarovaných funkcí lesa v měř. 1:25 000 Dopravní mapa v měř. 1:25 000

Digitální výstupy budou předány subjektům, které určí MZe ČR na CD nosičích. 7




2.5. Vymezení hranice PLO a její plocha Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis: Popis hranice přírodní lesní oblasti probíhá ve směru pohybu hodinových ručiček. Začíná bodem, ve kterém se střetávají hranice PLO 6, 7 a 8 - v místě odbočky ze silnice Březina Bezděkov do obce Stupno. Z tohoto bodu probíhá hranice po silnici přes obec Bezděkov do Přívětic, odtud nejdříve severovýchodním, později východním směrem po silnici do Skomelna, poté pokračuje na sever přes Pajzov do Vejvanova, dále přes Biskoupky a Sebečice po silnici na východ. V místě styku silnice s Koželužským potokem se hranice otáčí k jihu přes Chotětín a Plískov, dále pokračuje převážně jižním směrem přes lokalitu U drah, kde se stáčí k severovýchodu až východu do obce Malý Újezd a přes železniční stanici Zbiroh dále na východ po železniční trati severně od obce Kařez, k jižnímu okraji obce Cerhovice, kde přechází zpět na silnici a pokračuje jižním směrem přes Újezd do Komárova. Zde hranice PLO mění směr na severovýchod přes Osek, po proudu Červeného potoka, do Hořovic. Z Hořovic pokračuje jižním až jihovýchodním směrem po silnici do Podluh, dále severovýchodním směrem přes Rpety. Za obcí Rpety přechází na katastrální hranici a pokračuje kolem obce Obora k silnici na Lochovice, kde se otáčí na jihozápad až jih kolem lokalit Janov a Na Čihadle. Zde opět mění směr na severovýchod, poté na východ do obce Lhotka. Z Lhotky hranice pokračuje převážně jižním směrem podél okraje lesa přes lokalitu Pod drahami kolem západního a jižního okraje obce Běštín. Za obcí Běštín se mění směr na východní, pořád podél okraje lesa, přes lokalitu Podbaba. Za ní se otáčí na sever do Lštěně u Hostomic, odtud na východ, nejdříve po silnici k okraji lesa a dále podél tohoto okraje do obce Velký Chlumec. Za ní se opět vrací na okraj lesa a pokračuje severovýchodním směrem jižně od obcí Vižina, Podbrdy, Drahlovice, Skuhrov a Hatě do obce Halouny. V Halounech opouští okraj lesa a za nimi pokračuje převážně severovýchodním směrem po cestě kolem lokalit Nezabudice, Pod bory a Na Šiberným do Řevnic k řece Berounce. Hranice dále pokračuje korytem Berounky po jejím proudu přes Lety a Dobřichovice do Všenor (společná hranice s PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras). Na západním okraji Všenor hranice PLO opouští koryto Berounky a přechází jižním směrem na silnici, vedoucí podél východního okraje Černolic do Řitky. Za ní přechází na dálnici D4, po které vede až k Mníšku pod Brdy. Před Mníškem opouští dálnici a pokračuje po silnici na západ do Stříbrné Lhoty, kde mění směr na východ zpět do Mníšku pod Brdy. Odtud se stáčí na jihozápad po silnici do Kytína, za ním pokračuje přes pole a louky k lesnímu komplexu západně od obce Chouzavá. Poté pokračuje údolím převážně jižním směrem do Voznice, kde se stáčí na západ a pokračuje dalším údolím kolem lokality Mlynářka až po lesní silničku „Malinová“. Po ní probíhá pak cca 1 km k jihu, kde u oborního plotu odbočí na západ po cestě, protne Lipižský potok a kolem hájovny Brodce pokračuje podél okraje lesa k lokalitě Borovno do Trnové. Zde mění směr na jihovýchodní až východní zpět k silničce jižně od hájovny Brodce, kde se stáčí jižním směrem po této silničce do Dobříše. Přes Dobříš vede po státní silnici pořád jižním směrem přes Lhotku k severnímu okraji Obořiště. Zde mění směr na SZ. po silničce do obce Sychrov, odtud pokračuje na západ podél obce Rosovice přes Holšiny do Bukové u Příbramě. V Bukové se stáčí k jihozápadu přes Pičín k lesnímu komplexu u Žírov, kde mění směr na východ a pokračuje ke křižovatce před osadou Líha. Tam se stáčí k jihu přes obec Občov, za ní pokračuje jihozápadním až jižním směrem k okraji Příbrami, kde mění směr na sever a vede po silnici podél východního okraje obce Trhové Dušníky přes Hluboš k jižnímu okraji Čenkova. Zde mění směr k jihu až k jihozápadu a pokračuje přes Dominikální Paseky k severnímu okraji obce Sádek, přes Drahlín, do Obecnice. V Obecnici mění směr na jihovýchod do Lhoty u Příbramě, kde se stáčí napřed k jihu, poté k jihozápadu a vede po silnici přes Podlesí, Březové Hory, Vysokou Pec do Bohutína. Za Bohutínem pokračuje opět jižním směrem přes Vysokou u Příbramě, Strýčkovy a u S. okraje Nesvačil mění směr na SZ. do Vranovic. Z Vranovic pokračuje pořád po silnici, avšak změněným směrem - k jihozápadu na Hoděmyšl a Rožmitál pod Třemšínem. Odtud se stáčí k jihu a vede po silnici přes Bezděkov pod Třemšínem, Vševily, Volenice až k lesnímu komplexu, kde mění směr na SZ. a v místě křížení se silnicí do Vacíkova se otáčí na severovýchod. Po dosažení okraje komplexu lesa pokračuje dále severozápadním směrem podél okraje lesa do Vacíkova, odtud jihozápadním směrem po silnici přes Hvožďany do Pozdyně, kde se stáčí na severozápad a vede přes Starý Smolivec do Radošic a poté jihozápadním směrem do Dožice (společná hranice s PLO 10 – Středočeská pahorkatina). Z Dožice vede hranice PLO 7 severozápadním směrem po cestě do obce Čížkov, kde se stáčí k severu a pokračuje po silnici do Železného Újezdu. V Železném Újezdu mění směr převážně na západní a pokračuje do Přešín, kde opět mění směr k severu a u lokality Nestřebně zpět k západu přes louky k cestě a po ní severozápadním směrem k rohu lesního komplexu. Odtud pokračuje nejdříve po silnici k severozápadu kolem severního okraje katastru obce Louňová k lokalitě Žabovská, kde se stáčí k severu po okraji lesa až k silnici do rohu lesa u lokality Doubravka, kde pokračuje napřed po silnici na východ a na křižovatce se otáčí k severu do obce Struhaře. Z obce Struhaře vede na severovýchod až sever přes Spálené Poříčí, Lipnici, Mešno ke Kakejcovu. U lokality Záseky, jižně od Kakejcova, hranice PLO uhýbá na východ a vede do © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

8



Příkosic, kde přechází na železniční trať a po ní pokračuje přes Mirošov, kde se vrací z železniční tratě zpět na silnici do obce Dobřív. V obci Dobřív se otáčí na severozápad a vede přes Pavlovsko, Hrádek a Kamenný Újezd do Rokycan, kde mění směr na severovýchod a pokračuje do obce Volduchy. Odtud vede po silnici na severozápad do Oseku, z něhož pokračuje převážně na sever přes Březinu, kolem jižního okraje katastru Bezděkov do výchozího bodu podrobného popisu průběhu hranice PLO 7 – k odbočce do Stupna (společná hranice s PLO 6 – Západočeská pahorkatina). Poznámka: Obce tištěné tučně jsou uvedeny ve Vyhlášce Mze ČR č.83/1996 Sb.,ostatní jsou do výše uvedeného textu doplněny z důvodu zpřesnění průběhu hranice. Přesná hranice PLO bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovatelných hranicích (katastrované cesty, silnice, vodní toky, hranice k.ú., parcel apod.).

PLO 7 – Brdská vrchovina má výměru : 62.342,39 ha porostní půdy (dle dat LHP) plochu : 64.672,67 ha PUPFL (dle digitalizace) typologicky zmapovanou plochu : 64.348,43 ha (dle digitalizace) 66,52 % ve Středočeském kraji a 33,48 % v Plzeňském kraji (včetně vojenských lesů) Přibližná digitálně zjištěná katastrální rozloha PLO 7 činí: cca 98.287 ha Lesnatost přírodní lesní oblasti č. 7 činí: cca 65,80 % PLO 7 sousedí s :

9

PLO 6 – Západočeská pahorkatina PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras PLO 10 – Středočeská pahorkatina



Organizačně správní údaje

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti MZe ČR .......................................................100 % Krajský úřad Středočeského kraje................... 38,56 % OkÚ Praha-západ ................................................ 4,48 % OkÚ Příbram ....................................................... 27,00 % OkÚ Beroun ........................................................ 7,08 % Krajský úřad Plzeňského kraje........................ 26,84 % OkÚ Plzeň-jih …................................................... 8,38 % OkÚ Rokycany ……………………………………..18,46 % Vojenský lesní úřad .......................... 34,60 % Adresy výše uvedených orgánů státní správy lesů jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4. Protože v době konání základního šetření byly kompetence nynějších Krajských úřadů na ÚO MZe ČR, uvádíme zde jejich adresy: Krajský úřad Středočeského kraje – Zborovská 11, Praha 5 – Smíchov, PSČ : 150 52 Krajský úřad Plzeňského kraje – Škroupova 18, Plzeň, PSČ : 301 36 Procenta jsou vypočtena z celkové výměry lesní půdy, zjištěné digitálně. V lesích VLS vykonává dle § 47, odst. 2 zákona č.289/1995 Sb. státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad, Pod Juliskou 5, 164 00 Praha 6. I. Ministerstvo zemědělství (MZe) ČR • • • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů (§ 49,odst.1 zákona č.289/1995 Sb.), s výjimkou vojenských lesů, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, kde státní správu lesů vykonává v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad kompetence ministerstva jsou stanoveny v § 49, odst.2 zákona č. 289/1995 Sb. zadává zpracování a schvaluje návrhy OPRL (§ 23, odst.1 zákona č.289/1995 Sb.) do 31.12.2000 působily v PLO 7 3 územní odbory MZe ČR – Praha, Plzeň a Louny, od 1.1.2001 zde působí 2 Krajské úřady schvaluje lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny pro lesy vlastníka o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů MZe II. Česká inspekce životního prostředí

•

její působnost je určena zákonem ČNR č.282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

III. Okresní úřady (OkÚ) • • • •

na území PLO 7 zasahuje celkem 5 okresních úřadů (Beroun, Praha-západ, Plzeň-jih, Příbram a Rokycany). V lesích VLS dle § 47, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. vykonává státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad kompetence OkÚ je stanovena v § 48 zákona č.289/1995 Sb. schvalují LHP a jejich změny o výměře do 1000 ha zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov (LHO) v rámci svých působností


10



3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR ......... 100 % Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj a hl.m.Prahu.. 66,52 % OkÚ Praha-západ ....................................................………….… 4,37 % OkÚ Příbram ..........................................………...............………. 53,80 % OkÚ Beroun ....................................................……….......……… 8,35 % Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj ..........………… 33,48 % OkÚ Plzeň-jih …....................................………..............……….... 10,79 % OkÚ Rokycany …………………………………………..…………… 22,69 % Adresy orgánů státní správy ochrany přírody jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4 a 5. Protože od 1.1.2001 přešly kompetence původních ÚO MŽP ČR na Odbory výkonu státní správy, uvádíme zde jejich adresy: Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj, Podskalská 19, Praha 2, PSČ : 128 25 Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj, Hřímalého 37, Plzeň, PSČ : 320 25 Procenta jsou vypočtena z celkové katastrální výměry, zjištěné digitálně. I.Ministerstvo životního prostředí ČR • • • •

je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. vykonává dle § 50, odst.1 zákona č.289/1995 Sb. vrchní státní dozor v lesním hospodářství do 31.12.2000 zajišťovalo svou činnost na území PLO 7 prostřednictvím 2 územních odborů MŽP (pro středočeskou a plzeňskou oblast), od 1. 1. 2001 ji zajišťuje prostřednictvím 2 odborů výkonu státní správy (I - pro Středočeský a III – pro Plzeňský kraj). pro schválení OPRL je podmínkou akceptování závazného stanoviska ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst.1 zákona č. 289/1995 Sb.). MŽP ČR – odbor ochrany přírody vydal závazné stanovisko k zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin dne 14.2.2001 pod č.j. OOP/1171/01, které je vevázáno do přílohy k textové části. Toto bylo pro PLO 7 zapracováno do příslušných kapitol, zejména do rámcových směrnic hospodaření (RSH). II. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

• • •

je rovněž orgánem státní správy ochrany přírody dle § 80 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. její působnost je určena zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. a zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa v PLO 7 mají působnost následující oblastní inspektoráty ČIŽP: Praha (pro okresy PB,PZ a BE) a Plzeň (pro okresy RO a PJ). III. Okresní úřady Mimo území CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu ochrany přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP). IV. Obecní a městské úřady Obce mají vymezené kompetence dle § 75 a § 76 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

11




3.3. Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů Katastrální rozloha PLO 7

Kraj

Okres Praha západ 3210 Beroun 3202

Příbram 3211

Plzeň jih 3406

Rokycany 3408

98.287 ha Rozloha ha % Lesnatost ha %

Katastrální území Černolice č. Dobřichovice č. Kytín č. Běštín č. Bezdědice u Hostomic č. Cerhovice č. Felbabka Hodyně u Skuhrova č. Hořovice č. Hostomice p. Brdy č. Baština Baštinka Běřín Bezděkov p. Třemšínem č. Bohutín č. Buková u Příbramě č. Buková u Rožmitálu p. Třemšínem Čenkov u Příbramě č. Dobříš č. Dobřív I Dominikální Paseky č. Drahlín č. Dubno č. Hluboš č. Hoděmyšl č. Hořice I Hrachoviště Borovno Číčov Čížkov u Blovic č. Dožice č. Hořehledy Hořice Bezděkov u Radnic č. Biskoupky č. Borek u Rokycan Březina u Rokycan č. Cekov č. Dobřív č. Drahoňův Újezd č. Holoubkov Hrádek u Rokycan č. Hůrky u Rokycan Cheznovice

Lety u Dobřichovic č. Mníšek p. Brdy č.

Řevnice č. Řitka č.

Stříbrná Lhota č. Všenory č.

4299 2899

4,37 67,43

Hvozdec Chaloupky Jivina u Hořovic Kleštěnice Komárov u Hořovic č. Kvaň Lhotka u Hořovic č. Hutě p. Třemšínem Hvožďany č. Chaloupky I Jince Kardavec č. Kolvín Kozičín Křešín Kvaň I Láz Lazec č. Lhota u Příbramě č. Lhotka u Dobříše č. Líha č. Malá Víska I Mirošov I Míšov I Nepomuk p. Třemšínem Nesvačily p. Třemšínem č. Chynín Lipnice u Spál. Poříčí č. Louňová č. Lučiště Míšov Mítov Chotětín č. Kakejcov č. Kamenný Újezd u Rokycan č. Kařez č. Kařízek Lhota p. Radčem Medový Újezd Mešno č. Mirošov č. Mýto v Čechách

Lochovice č. Malá Víska Olešná u Hořovic Osek u Hořovic č. Podbrdy č. Podluhy č. Radouš č. Občov č. Obecnice č. Obořiště č. Ohrazenice u Jinců Orlov Oseč Padrť Pičín č. Podlesí n. Litavkou Podluhy I Pozdyně č. Pročevily č. Příbram č. Rejkovice Rosovice č. Roželov Rožmitál p. Třemšínem č. Sádek č. Skořice I Nechanice u N. Mitrovic Nové Mitrovice Planiny Přešín č. Radošice č. Spálené Poříčí č. Nová Huť č. Osek u Rokycan č. Pavlovsko Plískov č. Příkosice č. Přívětice č. Rokycany č. Sebečice č. Sklená Huť Skomelno č. Skořice

Rpety č. Skuhrov p. Brdy č. Svinaře č. Újezd u Hořovic č. Velký Chlumec č. Vižina č. Zaječov Starý Rožmitál Strašice I Strýčkovy č. Svaté Pole č. Štítov I Těně I Trhové Dušníky č. Vacíkov č. Velcí Věšín Volenice u Březnice č. Voltuš Voznice č. Vranovice p. Třemšínem č. Vševily č. Vysoká Pec u Bohutína č. Vysoká u Příbramě č. Záběhlá Starý Smolivec č. Struhaře č. Těňovice Záluží u Spál. Poříčí Železný újezd č.

8202 4581

8,35 55,86

Strašice Svojkovice Širá Štítov Těně Těškov Trokavec Vejvanov č. Vísky Volduchy č.

22301 22,69 11959 53,62

52883 39725

53,80 75,12

10602 10,79 5509 51,96

Poznámka: č. = část katastru


12



Západ slunce nad Brdskou vrchovinou (foto Ing. Antonín Kusbach)

13



Přírodní podmínky oblasti

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Brdy s vyšší částí Hřebenů (podoblast 7a): Zaujímá vlastní Brdy s nejvyšším vrcholem Tok (865 m.n.m.), které končí dvěma kupovitými útvary - Písek (691 m.n.m.) a Plešivec (654 m.n.m.) a na ně navazující část Hřebenů s nejvyšším vrcholem Studený (660 m.n.m.) na jihozápadě a postupně se sklánějící k SV přes vrcholy Hradec (628 m.n.m.), Jistevník (606 m.n.m.) a končí vrcholem Vrážky (577 m.n.m.). Pro reliéf Brd jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety, oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími, většinou bez typické nivy, neboť dna jsou zahlcena balvanitými sutěmi. Slepence, křemence, tvrdé pískovce a buližníky vystupují ve vrcholových polohách v podobě skalních stupňů a kamýků s otevřenými balvanitými drolinami na úpatí. Skupina Radče (podoblast 7b): Přiřazuje se k Brdům v SZ části a je převážně tvořena JZ výběžkem Křivoklátské vrchoviny. Převládají zde mírně skloněné denudační svahy a široká otevřená údolí. Nejvyšším bodem je Radeč – 721m.. Nižší část Hřebenů (podoblast 7c:) Tvoří jakési předhoří Brd a zaujímá úzký pruh podél JV okraje podoblasti 7a zhruba od údolí řeky Litavky dále k SV, kde se zvlněný terén pohybuje v nadmořské výšce kolem 500 m. Na SV pokračuje nižší částí Hřebenů, které jsou tvořeny souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí, kde nejvyšším vrcholem je Kalvárie (555 m.n.m.) a přes vrchol Chlum (445 m.n.m.) spadajícím do údolí Všenorského potoka. Geomorfologické členění území PLO 7 – Brdská vrchovina (Demek, 1987): podoblast 7a: celek podcelek okrsek IIA – 1 B e n e š o v s k á p a h o r k a t i n a IIA – 1B Březnická pahorkatina IIA – 1B – a Bělčická pahorkatina IIA – 1B – b Rožmitálská pahorkatina IIA – 4 B l a t e n s k á p a h o r k a t i n a IIA – 4A Horažďovická pahorkatina IIA – 4A – a Hvožďanská pahorkatina VA – 4 H o ř o v i c k á p a h o r k a t i n a VA – 4A Hořovická brázda VA – 4A – a Holoubkovská kotlina VA – 4A – b Komárovská brázda VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – a Třemošenská vrchovina VA – 5A – b Třemšínská vrchovina VA – 5A – c Strašická vrchovina VA – 5B Hřebeny VA – 5B – a Studenská vrchovina VA – 5C Příbramská pahorkatina © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

14



VA – 5C – a Třebská pahorkatina VB – 3 Š v i h o v s k á v r c h o v i n a VB – 3D Radyňská vrchovina VB – 3D – c Blovická pahorkatina VB – 3D – d Bukovohorská vrchovina VB – 3E Rokycanská pahorkatina VB – 3E – a Klabavská pahorkatina podoblast 7b: celek podcelek okrsek VA – 3 K ř i v o k l á t s k á v r c h o v i n a VA – 3A Zbirožská vrchovina VA – 3A – a Radečská vrchovina VA – 3A – b Vlastecká vrchovina VA – 3A – c Hudlická vrchovina VA – 4 H o ř o v i c k á p a h o r k a t i n a VA – 4A Hořovická brázda VA – 4A – a Holoubkovská kotlina VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – c Strašická vrchovina VB – 2 P l a s k á p a h o r k a t i n a VB – 2D Kralovická pahorkatina VB – 2D – c Radnická vrchovina VB – 3 Š v i h o v s k á p a h o r k a t i n a VB – 3E Rokycanská pahorkatina VB – 3E – b Rokycanská kotlina podoblast 7c: celek podcelek okrsek IIA – 1 B e n e š o v s k á p a h o r k a t i n a IIA – 1A Dobříšská pahorkatina IIA – 1A – a Mníšecká pahorkatina IIA – 1A – b Bojovský hřbet IIA – 1A – c Štěchovická pahorkatina VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – a Třemošenská vrchovina VA – 5B Hřebeny VA – 5B – a Studenská vrchovina VA – 5C Příbramská pahorkatina VA – 5C – b Pičínská pahorkatina Podrobnější popis krajinného rázu území: Dobříšská pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 388 m, převážně na granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických horninách ostrovní zóny a jílového pásma. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově třemi okrsky: Mníšecká pahorkatina se vyznačuje rozčleněným erozně denudačním reliéfem s nevýraznými strukturními hřbety, suky a se zbytky neogenních zarovnaných povrchů. Bojovský hřbet se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem, porušený zlomy směru SZ – JV, s výraznými strukturními hřbety směru JZ – SV a suky. Štěchovická pahorkatina má rozčleněný erozně denudační reliéf, porušený zlomy směru SZ – JV, se strukturními hřbety a suky a zbytky neogenních zarovnaných povrchů.

15




Březnická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 331 m, v povodí Vltavy a Otavy, převážně na granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických kontaktně metamorfovaných horninách ostrovní zóny. Bělčická pahorkatina na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Rožmitálská pahorkatina má slabě rozčleněný erozně denudační reliéf, tektonicky porušený, zejména zlomy směru SZ – JV, se strukturními hřbety a se zbytky neogenních zarovnaných povrchů. Na území PLO 7 zasahuje SZ výběžkem. Horažďovická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 484 m, v povodí Otavy a Lomnice, převážně na granitoidech středočeského plutonu, moldanubických horninách pestré série s četnými vložkami, místy s horninami ostrovní zóny, miocenními a pliocenními sedimenty. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově jedním okrskem. Hvožďanská pahorkatina – s rozčleněným erozně denudačním reliéfem se strukturními hřbety, suky a svědeckými vrchy. Zbirožská vrchovina – členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 432 m, v jv. polovině složená z proterozoických břidlic a drob s vložkami buližníků a se zvrásněnými ordovickými horninami, v sz. polovině z kambrických porfyrů a porfyritů křivoklátsko-rokycanského pásma. Na území PLO 7 zasahuje třemi okrsky. Radečská vrchovina – kerná vrchovina rozčleněná hlubokými údolími, s četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšší bod Radeč 721 m n. m. Vlastecká vrchovina – členitá vrchovina se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem. Hudlická vrchovina – plochá vrchovina se strukturně denudačním reliéfem s četnými denudačními plošinami a výraznými suky. Hořovická brázda – v průměru 8 km široká tektonicky a litologicky podmíněná sníženina protažená směren JZ - SV, se střední nadm. výškou 348 m, složená z ordovických břidlic a pískovců, ohraničená příkrými, místy zlomovými svahy. Na území PLO 7 zasahuje třemi okrsky. Holoubská kotlina – erozní kotlina vyplněná mírně zvlněným reliéfem s četnými rybníky. Přibližně středem probíhá nízké a ploché rozvodí. Nejvyšší bod - Na skále 508 m n. m. Komárovská brázda – erozní sníženina s menšími denudačními plošinami, rozčleněná údolími potoků sv. směru. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Hostomická kotlina – zasahuje velmi okrajově do SV části oblasti. Brdy – členitá vrchovina se střední nadm. výškou 601 m. V z. části převažují proterozické břidlice s četnými vložkami buližníků a spilitů, ve v. části souvrství kambrických slepenců, pískovců a křemenců. Široké strukturní hřbety oddělují mělká údolí četných pramenných potoků. Je rozdělena na tři okrsky. Třemošenská vrchovina – se strukturně denudačním reliéfem s širokými a zaoblenými hřbety převážně směru JZ – SV s četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu - vrcholová skaliska, svahové sutě, prameny Litavky. Nejvyšší bod je Tok 865 m n. m. Dalšími významnými body jsou Brdce 839 m n. m., Praha 863 m n. m. a Velká Třemešná 779 m n. m. Třemšínská vrchovina – plochá vrchovina se strukturně denudačním reliéfem se zbytky zarovnaného povrchu a menšími skalními tvary zvětrávání a odnosu ve vrcholových částech širokých strukturních hřbetů; prameny Klabavy, Lomnice a Skalice. Nejvyšší bod Třemšín 827 m n. m. Dalšími významnými body jsou Kokšín 684 m n. m. a Nad Maráskem 802 m n. m. Strašická vrchovina - členitá kerná vrchovina tektonicky porušená podélnými i příčnými zlomy, s oblými strukturními hřbety barrandienského směru, silně rozčleněná širokými údolími. Nejvyšší bod Žďár 629 m n. m. Hřebeny – členitá vrchovina se střední nadm. výškou 440 m, složená se souvrství kambrických a ordovických břidlic, pískovců, drob, slepenců a křemenců, tvořící jednotný široký strukturní hřbet směru JZ – SV, s výraznými příkrými okrajovými svahy, příčně rozrušený hlubokým údolím Vltavy a Všenorského potoka. Na území PLO 7 se nalézá okrsek: Studenská vrchovina – plochá vrchovina tvořená souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí a příkrými svahy rozčleněnými mělkými údolími svahových toků. Nejvyšší bod je Studený vrch 660 m n m. Dalším významným bodem jsou Vrážky 577 m n. m. Příbramská pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadm. výškou 494 m, převážně z kambrických pískovců, slepenců a křemenců, méně jsou zastoupeny proterozoické břidlice. Vyznačuje se erozně denudačním reliéfem se zbytky zarovnaného povrchu. Na území PLO 7 zasahuje okrajově dvěma okrsky. Třebská pahorkatina – členitá pahorkatina s erozně denudačním reliéfem s plochými vrcholy a krátkými hřbety, od vlastního úpatí Brd oddělený erozní sníženinou založenou na tektonicky omezeném pruhu proterozoických břidlic. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

16



Pičínská pahorkatina – plochá pahorkatina s mírně zvlněným erozně denudačním reliéfem s celkovým sklonem k JV. Kralovická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadm. výškou 392 m, tvořená nepřeměněnými až slabě přeměněnými proterozoickými břidlicemi s vložkami buližníků a spilitů a s denudačními zbytky karbonských hornin a miocenních sedimentů. Vyznačuje se neotektonicky méně porušeným erozně denudačním reliéfem se zbytky třetihorních zarovnaných povrchů . Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově jedním okrskem. Radnická vrchovina – vyznačuje se strukturně denudačním reliéfem se suky, rozvodními hřbety, zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými zářezy potoků. Radyňská vrchovina – plochá vrchovina se střední nadm. výškou 465 m, tvořená proterozoickými břidlicemi a drobami se spility a četnými buližníkovými vložkami. Blovická pahorkatina – na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Bukovohorská vrchovina – plochá až členitá vrchovina, tvořená kompaktním strukturně denudačním reliéfem, charakterizovaným rozsáhlými plochými hřbety a klenbovými elevacemi se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu a s vypreparovanými buližníkovými suky a skalnatými hřbítky. Charakteristická jsou rozevřená příčná údolí na zlomových liniích. Rokycanská pahorkatina – členitá pahorkatina kerné stavby se střední nadm. výškou 410 m, tvořená ordovickými horninami barrandienské intrageosynklinály, proterozoickými, méně kambrickými horninami a vzácně karbonskými sedimenty letkovské pánve. Klabavská pahorkatina – na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Rokycanská kotlina – strukturně tektonická sníženina vyznačující se ploše pahorkatinným dnem s rozsáhlými zarovnanými povrchy na kaolinicky zvětralých břidlicích s ojedinělými suky a s mělkými údolími vodních toků s širokými nivami. Významným bodem je Kamýk 420 m n. m.

17




4.1.2. Hydrografické podmínky oblasti Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Hlavními vodními toky na území oblasti jsou: (povodí Vltavy)

(povodí Berounky)

Nezabudický potok (Svinařský potok) Litavka *

Klabava *

Úslava

(povodí Otavy)

(povodí Bojovského potoka) (povodí Kocáby)

Zbirožský potok * (Skalice) (Lomnice) Luční potok (Tušimský potok) Lipižský potok Trnovský potok (Kotenčiský potok)

Babský potok Halounský potok Drahovický potok Chumava Červený potok * Podlužský potok Pstruhový potok Obecnický potok * Pilský potok * Holoubkovský potok * Tisý Skořický potok Ledný potok Kornatický potok Bradava * Kotelský potok – Vlčava Smolinecký potok Závišenský potok Voznický potok

Sychrovský potok *

Pozn.: * - vodohospodářsky významný tok (popř. jeho část) – příloha č. 2 vyhl. č. 28/1975 Sb. - toky uvedené v závorce nezasahují přímo do oblasti

Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c.


18



4.2. Poměry klimatické Členění území na klimatické oblasti a okrsky (Atlas podnebí ČSSR, 1958) B – mírně teplá oblast – počet letních dnů (s max. teplotou 25°C nebo vyšší) pod 50, začátek žní ozimého žita po 15.červenci, červencová teplota nad 15°C. B2 – okrsek mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou Menším ostrůvkem zasahuje do podoblasti 7c na severním úpatí Hřebenů. B3 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový Okrajově zasahuje do podoblasti 7a v jižní části Hořovické brázdy a do podoblasti 7b ve východní části Rokycanské pahorkatiny. B5 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový Zaujímá většinu oblasti. C – chladná oblast – červencová teplota pod 15°C. C1 – okrsek mírně chladný Zaujímá pouze nejvyšší partie Brd.

Průměrná roční teplota a průměrný roční úhrn srážek Průměrné srážky a teploty – údaje z klimatických a srážkoměrných stanic (Podnebí ČSSR , 1960)

Stanice

Nadmořská výška m.n.m.

Průměrná teplota °C

Průměrné srážky mm

roční

IV - IX

roční

IV – IX

Langův dešťový faktor

Vegetační doba (dnů) /nad 10°C/

Jince Příbram Rožmitál p. Tř. Zadní Hutě Liz Vacíkov Radošice Míšov Planiny Padrť Nepomuk (o.Příbram) Strašice (o.Rokycany) Dobřív Hutě pod Tř. Chynín Zaječov Holoubkov

418 520 525 578 580 583 595 620 630 640 700 490 410 578 665 476 435

7,5 7,2 7,3 7,0 7,0 6,9 6,8 6,7 6,7 6,6 -

13,4 13,3 13,5 -

611 647 748 674 616 607 727 701 800 768 652 627 724 707 676 617

373 385 448 411 406 420 443 429 397

85 (semihumidní) 89 (semihumidní) 107 (humidní) 96 (humidní) 89 (semihumidní) 89 (semihumidní) 108 (humidní) 105 (humidní) 121 (perhumidní) -

153 149 152 -

Čenkov, Komorsko

594

-

-

608

398

-

-

435

-

-

614

397

-

-

(o. Příbram)

Kytín

V závislosti na nadmořské výšce se údaje z existujících meteorologických stanic o průměrné roční teplotě v oblasti pohybují od 6,6 0C do 7,5 0C, údaje o průměrných úhrnech ročních srážek kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba trvá od 122 (na hřebenech) až po 153 dní (Jince). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až po 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. 19




4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie Území PLO 7 – Brdská vrchovina je budováno těmito geologickými útvary: Proterozoikum

- algonkium

- břidlice, drobové břidlice a droby nepřeměněné až slabě přeměněné, filitické břidlice a droby - buližníky - spility - amfibolický diorit, částečně zbřidličnatělý - pospilitová serie: páskové břidlice, jílovité břidlice, prachovce, droby

- magmatity nezjištěného stáří v oblasti algonkia a kambria - tmavé žilné horniny (lamprofyry, amfibolické mikrodiority) - amfibolické a biotiticko-amfibolické diority, amfibolicko-pyroxenové gabrodiority - žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyrity - žilné diabasy v proterozoických a kambrických horninách Paleozoikum

- kambrium

- vrstvy ohrazenické a pavlovské – slepence, droby - křemenné porfyry a porfyrové tufy - porfyrity a porfyritové tufy - narysovská série – arkózy, arkózové slepence, droby, pískovce - pískovce bohutínské - vrstvy jinecké – paradoxidové břidlice a droby, křemenné pískovce - porfyry a porfyrové tufy uvnitř kambria - slepence žitecké a hlubošské - slepence holšínské a pískovce hořické - vrstvy kloučecké, čenkovské a chumavské – křemenné a arkózové pískovce a slepence - vrstvy sádecké – arkózové pískovce a droby

- ordovik spodní

- vrstvy klabavské a šárecké – břidlice, Fe rudy - vrstvy krušnohorské – droby, pískovce, rohovce - ordovik střední - drabovské vrstvy - vrstvy letenské – pískovce, droby, břidlice - vrstvy libeňské – křemence, jílové břidlice - vrstvy dobrotivské – jílové břidlice, křemence - ordovik svrchní - nučické vrstvy - vrstvy chlustinské - prachovce - břidlice černínské - diabasy a diabasové tufy - ordovik sv.–silur - spodní rožmitálské břidlice - silur spodní

- diabasy hypabysální a efuzívní, diabasové mandlovce, pyroklastika

- devon

- písčité břidlice, droby, slepence

- pozdně variské magmatity - usměrněný amfibolicko – biotitický granodioritový porfyrit - amfibolicko – biotitický až biotiticko – amfibolický granodiorit až křemenný diorit středně zrnitý - biotitický až amfibolicko – biotitický granodiorit středně zrnitý (blatenský typ) - biotitický až amfibolicko – biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, místy porfyrovitý - aplit

Kvartér

- karbon

- spodní vestfál (spodní šedé souvrství): slepence, pískovce, arkózové pískovce, jílovce, prachovce

- pleistocén - holocén

- hlíny, hrubé suťové svahy - říční a potoční náplavy


20



Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Algonkický útvar tvoří jihozápadní část Brd od čáry Mirošov – Rožmitál. Zcela převládá v obvodu Spálenopoříčském, kdežto na Rožmitálsku se střídá s kambriem. V Hřebenech zaujímá algonkium jejich jihovýchodní úpatí. Břidlice, drobové břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a spilitů vystupují na povrch v JZ části Brd a pak v pruhu podél JV úpatí Brd od Lázu přes Kardavec a dále po jižním úpatí Hřebenů přes Bukovou u Příbramně, Trnovou a Kytín až k Mníšku p. Brdy. Okrajově zasahují do oblasti v severním předhůří Brd v okolí Oseku (u Rokycan), Bezděkova a Přívětic. Amfibolické diority se objevují ojediněle na jižním úpatí Brd v okolí Vacíkova a Hoděmyšle. Do SV výběžku Hřebenů zasahuje oblast pospilitového algonkia (páskové břidlice, jílové břidlice, prachovce, droby). Mezi Čížkovem a Dožicemi se nalézá ostrůvek amfibolických a biotiticko – amfibolických dioritů nezjištěného stáří. Další výchozy magmatitů nezjištěného stáří se nalézají východně od Obecnice (tmavé žilné horniny) a východně od Bezděkova (žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyry). Ráz oblasti udávají křemenné slepence a pískovce kambria, které zcela převládají v centrálních Brdech a silně se uplatňují v jižních Brdech (rožmitálských) i v Hřebenech (od Kytína k údolí Litavky). Spolu s převažujícími křemennými slepenci a pískovci vrstev kloučeckých, čenkovských a chumavských se na budování hlavního masivu Brd podílejí také slepence holšínské a pískovce hořické (JV a jižní úpatí Brd, okolí Nepomuku, severně od Roželova, v okolí Vacíkova a severně od Starého Smolivce a dále pruh v brdských Hřebenech), křemenné pískovce ve vrstvách jineckých (západní část Brd mezi Strašicemi, Mirošovem a Skořicemi), paradoxidové břidlice a droby jineckých vrstev vystupují ve dvou oddělených oblastech: jinecké (hora Vystrkov, Koníček a SZ úpatí Hřebenů) a severnějším pruhu (Rejkovice, Felbabka, Hrachoviště a Kváň), arkózy a arkózové slepence narysovské série (mezi Hutěmi pod Třemšínem a Volenicemi a dále východně od Vranovic a SV od Příbrami), pískovce bohutínské (od Vranovic až po úpatí vrcholu Praha), slepence žitecké a hlubošské (výchozy v okolí Vranovic a pruh v brdských Hřebenech) a arkózové pískovce a droby sádeckých vrstev (široké okolí Obecnice a dále pruh přes Sádek a Hřebeny až k Mníšku p. Brdy). Na Jinecku a potom v prostoru mezi Strašicemi a Dobříví se hojně vyskytují slepence a droby ohrazenických a pavlovských vrstev. Křemenný porfyr se vyskytuje ve větší míře v severní části Brdského podhůří, porfyry a porfyrové tufy (ojedinělé výchozy ve vrcholových partiích Brd), porfyrity a porfyritové tufy vystupují na povrch v okolí Strašic a obce Dobřív. Horniny spodního ordoviku jsou zastoupeny v širokém pruhu v severním podhůří Brd mezi Rokycany a Mýtem. Jedná se o břidlice a Fe-rudy vrstev klabavských a šáreckých. V okolí Jiviny vystupují na povrch droby, pískovce a rohovce vrstev krušnohorských. Odtud se táhnou v úzkém pruhu až po Strašice. Dále se nalézají i v okolí Medového Újezdu a SV od obce Volduchy. Oba tyto typy hornin spodního ordoviku se nacházejí i v drobných výchozech v SV cípu Hřebenů mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. V severním podhůří Brd a na severním úpatí Hřebenů hojně vystupují vrstvy dobrotivské, libeňské a letenské středního ordoviku. Jen okrajově zasahují do oblasti vrstvy svrchního ordoviku – břidlice černínské na SZ úpatí Brd a severním úpatí Hřebenů a prachovce JV od Lhotky. Hojnější jsou diabasy a diabasové tufy, které vystupují na povrch na několika místech v severním předhůří Brd (mezi Kařezem a Cerhovicemi, SV od Mýta, okolí obce Cheznovice, mezi Komárovem a Zaječovem a severně od Kvaně a Malé Vísky). Území JV od Hutě pod Třemšínem a jižně od Rožmitálu pod Třemšínem je budováno spodními rožmitálskými břidlicemi svrchního ordoviku až siluru. Diabasy, diabasové mandlovce a pyroklastika spodního siluru se vyskytují sporadicky v SV cípu Hřebenů jižně od Řevnic a pak v úzkém pruhu JV od Malého Chlumce. Písčité břidlice, droby a slepence devonu vystupují pouze západně od Starého Rožmitálu a jižně od Bezděkova pod Třemšínem. Z jihu zasahují do oblasti Brd pozdně variské magmatity. Východně od Padrťského rybníka a západně od Bohutína vystupují amfibolicko-biotitické až biotiticko-amfibolické granodiority, pruh usměrněných amfibolicko-biotitických granodioritových porfyrů se vyskytuje severně od Volenic, východní část vrchu Třemšína buduje biotitický až amfibolicko-biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit středně zrnitý vystupuje v okolí Pozdyně, severně od Rožmitálu pod Třemšínem a v okolí Věšína (poblíž Pozdyně a Hvožďan s vložkami aplitu). Karbon je v oblasti zastoupen nejstarším spodním šedým souvrstvým (vestfál). Vystupuje v okolí Mirošova a v okolí Holoubkova. Ze čtvrtohorních pokryvných útvarů mají význam především mohutné deluviální balvanité a blokové uloženiny (kamenná moře), které zaujímají spodní části většiny svahů pod hřebeny tvořenými tvrdými horninami obsahujícími křemen (buližníky, křemence, slepence). Pleistocenní hlíny jsou vázány na rozsáhlé plochy v rovinatém a mírně zvlněném terénu. V centrálních Brdech jsou vyvinuta i menší ložiska rašelin. Kolem vodních toků se vytvořily holocenní náplavy.

21




4.3.2. Pedologie Zastoupení půdních typů v PLO 7: Půdní typ LITOZEM

RANKER

LUVIZEM

Půdní subtyp

Půdní varieta

typická

0Z1, 5Z1

91,71

% 0,14

3Y1, 3J3, 3J9, 4Y0, 5J1, 5J2, 6Z1, 6Z6

426,50

0,66

kambický

1Z3, 2Z4, 3J4

66,59

0,10

podzolový

5Y0, 6Y0, 7Z1

180,08

0,28

litický

1Z1

93,13

0,14

typická

3H1, 4H1

120,23

0,19

12 584,72

19,56

1 785,47

2,77

294,68

0,46

4 721,25

7,34

272,29

0,42

typická

oligotrofní podzolovaná oligotrofní oglejená

2K3, 2K4, 2K5, 2K9, 3K1, 3K3, 3K6, 3K9 4K1, 4K2, 4K3, 5K1, 5K3, 5K6, 5K7, 6K1, 6K9 4K5, 4K6, 5K5 4N3

mezotrofní

2S2, 2S6, 2S7, 2S9, 2B1, 2B4, 2D2, 3S1, 3S2, 3S5, 3B3, 4S1, 4S2, 5S1, 5S5, 6S1

mezotrofní oglejená

3V1, 4V1

eutrická

687,08

1,07

luvická

oligotrofní

2I1, 2I4, 3I1, 3I4, 4I1, 4I2, 4I4, 5I1

6 644,51

10,33

pseudoglejová

mezotrofní

3O2, 3O6, 4O1, 5O1, 6O1, 5U3

6 380,67

9,92

oligotrofní

2N1, 2C1, 2C2, 2A3, 3N2, 3N4, 3C2, 4N1, 4N2, 4N4, 5N2, 5N3, 5N4, 6N3, 6N9

2 953,31

4,59

oligotrofní podzolovaná

6N4

392,80

0,61

mezotrofní

3A1, 4A1, 5A1, 5A4, 5A5, 3F1, 4F1, 5F1, 5C2

343,38

0,53

1 540,74

2,39

rankerová

PODZOL

Plocha (ha)

typický

oligotrofní

KAMBIZEM

Zastoupené lesní typy

3B2, 3D2, 3D7, 3D8, 4B1, 4B3, 5B1, 5D3

dystrická

2M3, 3M1, 3M3, 3M9, 3K5

typický

6M9

43,74

0,07

středně výrazný

6M3

1 091,02

1,70

kambický

4M3, 5M3

837,71

1,3

humusový

7M4

83,56

0,13

glejový

6Q2

245,31

0,38

typický

6K6

43,69

0,07

KRYPTOPODZOL

PSEUDOGLEJ

rankerový

7N4

typický

2P1,2P4,3O7,3P1,4P1,4Q1,5P1,6P1,6P2,6P3

6,81

0,01

18 340,95

28,50

podzolový

5Q1

500,31

0,78

stagnoglejový

6G3

148,95

0,23

kambický

4O2

typický rašelinný GLEJ

mullový

1 086,73

1,69

1G2, 5G1, 6G1

948,02

1,47

7T1

111,23

0,17

5L5

122,85

0,19

rašelinový

7G3

257,31

0,40

kambický

3L2, 4G1, 4G2, 5V1, 5V9, 6V1, 6V9

439,32

0,68

podzolový

5T1

1,99

0,00

ORGANOZEM

typická

6R1, 6R2, 7R1

87,18

0,14

FLUVIZEM

typická

2L1, 3L1, 3U0

372,27

0,58

ANTROZEM

haldová

3Y9

1,33

0,00

64 348,43

100,00

Celkem


22



Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice. Kambizem typická mezotrofní je středně bohatá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda s humózním Aol horizontem o mocnosti kolem 10 cm. Půdní profil je okrové nebo hnědé barvy se značnou příměsí štěrku. Vyvíjejí se na horninách střední minerální síly. Eutrická kambizem jednak tvoří ostrůvky na spilitových vulkanitech v jižní části Brd, jednak zaujímá bohatá stanoviště podsvahových deluvií. Vyznačuje se výrazně vyvinutým, drobtovitým, sorpčně nasyceným melanickým Al – horizontem s tmavě zbarveným půdním profilem. Na pleistocenních hlínách, event. jílovitých břidlicích se vytvořily kambizemě luvické, event. luvizemě a při zhoršení odtokových poměrů kambizemě pseudoglejové. Ve skloněných svahových úžlabinách s prameništi a potůčky se vyskytují kambizemě oglejené. Kambizem rankerová je oproti ostatním typům kambizemí typická vysokou skeletovitostí půdy, zhoršenou vododržností a nižší zásobou živin. Společně s rankerem a litozemí je charakteristická pro kamenité svahy a vrcholy. Na minerálně chudých horninách se vyskytuje kambizem dystrická, kambizem oligotrofní podzolovaná, dále podzoly a v nejvyšších polohách kryptopodzoly. Po obvodu území se nacházejí rozsáhlé plochy pseudoglejů, které se vytvořily vlivem střídavého zamokření a vysychání půdního profilu. Ve sníženinách, na lokalitách se stagnující vodou přecházejí pseudogleje až do typických glejů. Drobné vodoteče doprovází fluvizem. V centrální a jižní části Brd se vyskytují i organozemě – mělká rašeliniště, často drobných rozměrů.

23




4.4. Floristické poměry I. Regionálně fytogeografické členění (Slavík, 1987): Fytogeografická oblast:: Fytogeografický obvod: Fytogeografické okresy: Fytogeografické podokresy:

Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum 31. Plzeňská pahorkatina 31a. Plzeňská pahorkatina vlastní 32. Křivoklátsko 34. Plánický hřeben 35. Podbrdsko 35a. Holoubkovské Podbrdsko 35b. Hořovická kotlina 35c. Příbramské Podbrdsko 35d. Březnické Podbrdsko 36. Horažďovická pahorkatina 36a. Blatensko 41. Střední Povltaví Fytogeografická oblast: oreofytikum Fytogeografický obvod: 87. Brdy

České oreofytikum

Stručný popis území: podoblast 7a: Většina území náleží do oblasti oreofytika – okresu Brdy. Po okrajích je lemována oblastmi mezofytika. Střední část (Brdy) spadá převážně do submontánního vegetačního stupně, ve vyšších polohách přechází do vegetačního stupně montánního. V druhově málo pestrých rostlinných společenstvech převážují mezofyty nad oreofyty. Reliéf krajiny je spíše svažitý, s chudšími substráty a lesnatý. I pro okolní oblasti mezofytika je typická svažitá krajina s lesními společenstvy na chudých substrátech. Spadá převážně do suprakolinního vegetačního stupně s převahou mezofytů nad termofyty. Severní okraj území (Hořovická kotlina) má rovinatý reliéf ležící na rozhraní kolinního a suprakoliního vegetačního stupně. Tato část je převážně zemědělsky využívaná. podoblast 7b: Téměř celé území leží v podokresu Holoubkovské Podbrdsko v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Na druhově různorodých substrátech se vyvinula jednotvárná flóra tvořená převážně mezofyty. Klima je relativně kontinentální. Krajina je to převážně svažitá, lesnatá i zemědělsky využívaná s roztroušenými rybníky. Západní část území, na kterou zasahuje podokres Plzeňská pahorkatina vlastní, je rovinatější s převážně zemědělským využitím krajiny. podoblast 7c: Celé území leží v oblasti mezofytika v suprakolinním vegetačním stupni. Na převážně chudých substrátech se vyvinula druhově málo pestrá rostlinná společenstva s převahou mezofytů nad termofyty. Reliéf krajiny je svažitý, většinou lesnatý s menším zastoupením zemědělsky využívaných ploch.


24



II. Biogeografické členění (Culek a kol., 1996): biogeografická provincie:

Středoevropských listnatých lesů

biogeografická podprovincie: biogeografické regiony:

Hercynská 1.18 Karlštejnský 1.19 Křivoklátský 1.20 Slapský 1.28 Plzeňský 1.29 Blatenský 1.44 Brdský

Stručný popis území: Většinu oblasti zaujímá Brdský bioregion. Na sv. zasahuje do podoblasti 7a Karlštejnský bioregion a na jihu okrajově Blatenský bioregion. Východní část území podoblastí 7a i 7c je lemována Slapským bioregionem. Do podoblasti 7b zasahuje ze severu Křivoklátský bioregion a ze západu okrajově Plzeňský bioregion. Brdský bioregion je tvořen ostrovem ploché hornatiny na břidlicích. Typická část má chladnější a vlhčí klima a převážně leží v 5. jedlovo – bukovém vegetačním stupni. Potenciální vegetaci zastupují květnaté bučiny s ostrovem acidofilních horských bučin, podmáčených smrčin a s fragmenty suťových lesů. Zvláštností je izolovaný ostrov rašeliništní vegetace. Převažuje hercynská biota a vyznívá zde alpský migrant. Méně reprezentativní část je tvořena Hřebeny a okolními nížšími částmi, klesajícími do 4. bukového a 3. dubo - bukového stupně. Potenciální vegetace této části je řazena do bikových bučin s fragmenty acidofilních doubrav i výběžky dubohabrových hájů. V celé oblasti hraje dosti významnou roli vrcholový fenomén, indikovaný i výskytem reliktních porostů dubu a borovice, a to i v nejvyšších polohách. V současnosti zcela dominují lesy, převážně smrkové monokultury, méně zbytky původních bučin a podmáčených lesů. Jádro bioregionu leží v oreofytiku. Okolní oblasti spadají do mezofytika. Potenciální přirozenou vegetací jsou v nižších partiích acidofilní doubravy (Genisto germanicae - Quercion), místy i s autochtonní borovicí, na něž navazují bikové bučiny (Luzulo – Fagetum), které ve vyšších částech přecházejí do květnatých bučin (Dentario enneaphylli – Fagetum). Na sutích se objevuje vegetace svazu Tilio – Acerion. Nivy jsou reprezentovány vegetací Stellario – Alnetum glutinosae, Carici remotae – Fraxinetum a Piceo – Alnetum. V nejvyšších polohách jsou přítomny i podmáčené smrčiny (Mastigobryo – Piceetum a Sphagno – Piceetum). Na skalnatých stanovištích se vzácně vyskytují reliktní bory (Betulo carpaticae – Pinetum). Primární nelesní vegetace je vzácná, reprezentuje ji rašelinná vegetace svazu Sphagnion medii a snad i nexerotermní bezlesí na sutích. Přirozená náhradní vegetace je tvořena řadou typů vegetace vlhkých luk svazů Calthion, řidčeji i Molinion, která přechází do vegetace rašelinných luk a rašelinišť svazů Caricion fuscae, Caricion rostratae a Sphagno recurvi – Caricion canescentis. Na suchých místech jsou krátkostébelné trávníky svazů Cynosurion a Violion caninae a keříčková společenstva s vřesem (Genistion). Na odlesněných plochách jsou vyvinuty porosty, blížící se asociaci Calamagrostion villosae. Pozoruhodná je vegetace rybničních den svazu Littorellion uniflorae, na níž navazují typy, náležející svazu Elatini – Eleocharition ovatae. Flóra je dosti pestrá, obsahuje kromě standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh, i některé mezní prvky. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů, se západními vlivy. Vodní toky rázu potoků a bystřin náleží do pstruhového pásma.

25




4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL Typologický systém ÚHÚL (Plíva 1971/1976), použitý pro typizaci v OPRL, nevznikl jako základ pro typologický průzkum lesů ČR, ale jako jeho výsledek. Tím jsou dány jeho přednosti i některé nevýhody a vymezeno jeho další využití. I když se vyvíjel postupně jako praktický důsledek používání dvou pojetím rozdílných typologických systematik, jeho konečná úprava spadá do r. 1970 - 71, t.j. do ukončení typologického průzkumu jako 1. etapy typologie lesů v rámci HÚL. Typologický průzkum lesů ČR se opíral s výjimkou počátečních prací o systematiku MMS (Mezera Mráz - Samek) a Zlatníkovu, které teprve při provádění průzkumu byly v praxi ověřovány pro poměry ČR a vzhledem k tomu upravovány a doplňovány. Proto teprve po poznání a zpracování celého území mohl vzniknout systém, který navazuje na předchozí v tom smyslu, že z obou využívá jejich přednosti a přitom se opírá o vlastní výsledky, které umožnily doplnění a samostatné uspořádání, zaměřené především na praktické využití. Systém sestavený z konečných výsledků podrobného průzkumu obsahuje oproti systémům založeným na reprezentativním výběru i nižší základní jednotky a blíže se přimyká skutečným rozdílům růstových podmínek ČR. Je proto méně schematický, tím však i poněkud méně přehledný, neboť mohl využít všech diferenciačních znaků, které se ukázaly jako závažné. Větší podrobnost tohoto systému vyplynula již z toho, že z velké části obsáhl oba předchozí a překrývá obvody, pro něž jeden nebo druhý byl víceméně specifický (MMS pro hercynský, Zlatník pro karpatský). To se projevuje jak v počtu vegetačních lesních stupňů, kde Zlatníkovo dělení je rozšířeno o bukosmrkový, pro hercynskou oblast vyhraněný stupeň, tak i v podrobnějším rozdělení řad, vymezující lesní společenstva nejen dle trofnosti, ale i podle stupně ovlivnění vodou (podobně jako MMS). Vymezení specifických stanovišť borů samostatným „stupněm“ a podrobné dělení řad do kategorií podle hospodářsky významné vlastnosti půdy, případně výrazného reliéfu, vyplynulo z hodnocení významnosti jednotlivých znaků při vlastním průzkumu.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhkou „studenou“ půdou, živinami apod.). Jde tedy o celý komplex podmínek ovlivňujících výsledný poměr (klimaxových) dřevin. Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé stupně vymezené příslušnými soubory lesních typů mozaikovité uspořádání. V mozaice udávají základní stupeň společenstva živné, popř. kyselé řady (pokud kyselejší prostředí neovlivňuje poměr klimaxových dřevin). U nás jsou vegetační stupně nazvány podle dominance významných stromových edifikátorů (dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč), nikoliv tedy podle jejich optima výskytu vzhledem k nadmořské výšce. Při rozlišování vegetačních lesních stupňů se vychází ze zapojeného stinného lesa, který se vytvořil na půdách hlubokých, přiměřeně (k dané nadmořské výšce) zásobenému srážkovou vodou bez ohledu na minerální bohatost substrátu. Systém ÚHÚL má oproti Zlatníkovu členění (ze kterého se vycházelo) podrobnější rozdělení ve stupních smrku a buku, které má v hercynsko – sudetské oblasti velký praktický význam (v 7. vls zvýšené ohrožení imisemi, horizontální srážky apod.). Dále byly vyloučeny přirozené bory z klimatické stupňovitosti (jako stupeň 0) a byly rozšířeny vegetační stupně i na stanoviště ovlivněná vodou (která Zlatník zahrnul do dodatečně vymezeného stupně 4b).


26



Přehled vegetačních lesních stupňů a jejich klimatická charakteristika v hercynské oblasti (podle systému ÚHÚL) lesní vegetační stupně 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový 8. smrkový 9. klečový 0. bory

nadmořská výška m.n.m. < 350 350 – 400 400 – 550 550 – 600 600 – 700 700 – 900 900 – 1050 1050 – 1350 > 1350

průměrná teplota 0 C

roční srážky mm

vegetační doba dny nad 10 0C

Langův dešťový faktor

> 8,0 7,5 – 8,5 6,5 – 7,5 6,0 – 6,5 5,5 – 6,0 4,5 – 5,5 4,0 – 4,5 2,5 – 4,0 < 2,5

< 600 600 – 650 650 – 700 700 – 800 800 – 900 900 – 1050 1050 – 1200 1200 – 1500 > 1500

> 165 160 – 165 150 – 160 140 – 150 130 – 140 115 – 130 100 – 115 60 – 100 < 60

< 75 semihumidní 80 semihumidní 95 humidní 120 humidní 150 perhumidní 195 perhumidní 265 perhumidní 415 perhumidní > 600 perhumidní

Normálním sledem (zonalitou) vegetačních stupňů se rozumí posloupnost vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Působením tohoto mezoklimatu může, zejména v územích s velkými a náhlými změnami terénu, docházet ke zvyšování a snižování hranic vegetačních stupňů. Zonální společenstva se vyskytují na edafických kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F. Důležitým jevem v členitém terénu je inverze (zvrat) vegetačních stupňů. Projevuje se tím, že v nižší poloze, zejména v úzkých hlubokých údolích a na stinných svazích, roste vegetace, která by patřila podle normálního sledu vegetační stupňovitosti do vyšších poloh. Naopak ve vyšší poloze, zejména na slunných expozicích na vrcholech, pod hřebeny, na okraji plošin apod. se vyskytuje vegetace, která svým složením odpovídá při normálním sledu vegetačních stupňů nižším nadmořským výškám. Mezoklimatické podmínky ovlivňují rostlinná společenstva s různou intenzitou. Je tedy možné rozlišovat: Azonální společenstvo, jehož složení je vedle makroklimatu ovlivňováno hlavně zvláštními půdními poměry. Nachází se na odpovídajících půdách uvnitř více zonálních vegetačních stupňů, jako například společenstvo vrchovišť a slatin, lesy na aluviálních a zamokřených půdách, společenstva na typologicky nevyvinutých půdách, jako na skalách, vátých píscích, sutích apod. Patří sem také společenstva, která vznikla vlivem narušení nebo hospodářské činnosti člověka. Extrazonální společenstvo je maloplošně se vyskytující zonální společenstvo ve zvláštních mezoklimatických a mikroklimatických podmínkách mimo svoji vlastní zónu rozšíření, jako je např. posun na výhřevných polohách, kterým se dostávají do vyšší klimatické zóny nižší vegetační stupně, především kategorií X, Z, C nebo naopak na severních expozicích a v hlubokých údolích se posouvají vyšší vegetační stupně do nižší klimatické zóny. Intrazonální společenstvo vzniká v případě, kdy k podobnému posunu vyšších vegetačních stupňů do nižší zóny dochází na „studených“, vodou ovlivněných půdách v kategorii O, P, Q, G.

Pro srovnání je uvedeno členění vertikální diferenciace vegetace pomocí geografických stupňů (Květena, 1988), které vyjadřuje jak orografický, tak makroklimatický rámec vegetačních stupňů: 1. planární (nížina) 2. kolinní (pahorkatina) 3. suprakolinní (kopcovina) 4. submontánní (vrchovina) 5. montánní (hornatina) 6. supramontánní (vyšší středohory) 7. subalpínský (nižší vysokohory) 8. alpínský (vysokohorský)

27

- pouze úvalové fytochoriony termofytika; typickými jsou úvalové luhy - 1. a 2. st podle Zlatníka; horní hranici tvoří teplomilnější série habrových doubravy - okresy mezofytika charakteru kotlin a nižších plošin; acidofilní a habrové doubravy - květnaté bučiny mezofytika nižších a středních poloh; 4. stupeň dle Zlatníka (resp. 4b jen ve vyšších polohách) - okresy oreofytika s horským smíšeným lesem se smrkem, jedlí, bukem a klenem (acidofilní horské bučiny) - v ČR stupeň smrkový (odpovídá Zlatníkovu 7. vls) - území oreofytika nad přirozenou hranicí lesa; zejména klečové klimaxové porosty - v ČR se jako souvislý stupeň nevyskytuje; např. kary a bezlesí podél horských bystřin podél horní hranice lesa




Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL přírodní lesní oblasti je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému ÚHÚL (Plíva 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření rostlinných společenstev, přičemž bylo přihlíženo k zonalitě těchto společenstev. Mapa v měřítku 1:50 000 je součástí mapových příloh OPRL.

4.5.2.2. Soubory lesních typů Lesní typ je nejmenší základní schválenou jednotkou diferenciace růstových podmínek. Představuje soubor lesních biocenóz, původních i změněných a jejich vývojových stadií, včetně okolního prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu a v důsledku toho i pro žádoucí druhové a prostorové složení porostů s podobnou pěstební technikou. V praxi ÚHÚL je charakterizován lesní typ význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení typů se používají symboly odvozené z jednotného typologického systému (např. 2K3), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (kyselá buková doubrava biková). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (kyselá buková doubrava - 2K). Soubory lesních typů jsou základními typologickými jednotkami systému ÚHÚL. V ekologické síti jsou soubory lesních typů vymezeny vegetačním stupněm a edafickou (půdní kategorií). Kategorie příbuzné vegetací, popř. stanovištěm (extrémností polohy, ovlivněním vodou) tvoří ekologické řady. Vegetační stupeň je v symbolu souboru lesních typů označen číslicí, edafická kategorie velkým písmenem (např. 2K).

vls

Zastoupení souborů lesních typů:

X 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Σ

kyselá

extrémní Z

Y

0,00

M

K

0,13

N

I

S

F

soubory lesních typů stanovištní řada živná obohacená humusem vodou kategorie / plošný podíl v % C B W H D A J L U V

podmáčená

O

P

Q

0,15

3,51

8,04

0,38

0,08

2,68

6,90

0,78

0,18

4,72

9,70

0,49

0,25

0,77

3,17

0,01

0,07

0,07

1,76

1,89

0,72

0,02

0,20

0,89

7,56

1,64

0,38

1,91

0,01 0,00

0,42

0,38

0,41

6,35

2,06

5,75

1,96

0,02

0,14

0,07

0,12

0,51

7,76

0,71

4,01

2,08

0,01 0,03

0,92

0,12

0,01

0,75

0,12

0,19

0,32

0,29

0,38

0,01

oglejená

0,01 0,00

0,18

0,07

0,19 0,09

0,15 0,22

0,16

0,05

0,08

0,09

0,61 0,07 0,10

T

G

R

0,17

0,40

0,06

1,16

0,07

0,00

0,54 0,24

0,03

0,17

0,01

0,12 0,39

1,16

0,77

3,71

24,31

5,26

43,61

10,33 6,28

0,04 0,32

1,86

8,69

0,19

0,27

0,57

0,16

1,00

0,90 0,16

1,72

0,66

11,68

27,84 1,65

41,17

0,17

2,35

2,65

0,13

Sa %

0,77 17,83 24,54 32,62 21,61 2,33 0,18 0,12 100,00 100,00

4.5.3. Zhodnocení přirozených lesních společenstev Reliktní bor (0Z) je označení, které se používá pro extrémní, většinou balvanité polohy s rozvolněnými porosty původní borovice, i když i většina původních borů patří k reliktním. Výrazným znakem je zde nevyvinutá půda, silně exponovaná poloha a zakrslá borovice. Typy se odlišují podložím a druhem eluvia (skalnatý, kamenitý – typický pro pískovcové útvary). Jsou to typické ochranné lesy. Zakrslá doubrava (1Z) a zakrslá buková doubrava (2Z) se blíží chudší formě společenstev lesostepí, vyskytujících se na slabě bázických a kyselých horninách. Shrnuje přechodné fytocenózy ochuzenějších přechodů teplomilné doubravy (bukové doubravy) se zakrslými formami kyselé doubravy (kyselé bukové doubravy). Vrbová olšina (1G) je souborné označení společenstev mokřadních olšin na glejových a slatinných půdách. Vznikají zarůstáním slepých říčních ramen, bažin a tůní se stagnující vodou a floristicky jsou charakterizovány dominancí olše lepkavé ve stromovém patře, v křovitém patře se uplatňuje Frangula alnus, Salix cinerea a Rubus nigra. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

28



Bukovou doubravu vymezuje zejména na souborech kyselé řady (2M, 2K, 2N, 2I) a na středně bohaté kategorii živné řady (2S) větší účast druhů chybějících na těchto stanovištích v 1. lvs (Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Calamgrostis arundinacea, Convallaria majalis, popř. Oxalis acetosella) a především pak přirozená příměs buku. Na kategoriích živné řady (2B, 2C) ani u souborů řady obohacených humusem (2D, 2A) není zpravidla tento rozdíl příliš patrný, protože určitá přirozená příměs buku bývá přítomna i v nižším vegetačním stupni. Potoční luh (2L) se nachází na aluviích plochých potočních údolí pahorkatin a zasahuje i do podhůří. Typ fytocenózy udává Aegopodium podagraria a kombinace lužních druhů. Kyselé jedlové doubravy (2P - nižší stupeň, 3P - vyšší stupeň) se vyskytují na plošinách a spodních částech mírných svahů pahorkatin, převážně na pseudoglejích. Dubové bučiny ve 3. vegetačním stupni mívají společně s bukovou doubravou dominantní druhy Carex pilosa, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Melica uniflora, Deschampsia flexuosa apod. V přirozené dřevinné skladbě výrazně klesá účast habru, stoupá vitalita buku a jedle se začíná pravidelně vyskytovat v příměsi. Oproti společenstvům 2. lvs chybí nebo jsou jen výjimečné teplomilné druhy, avšak významně zde přistupuje např. Prenanthes purpurea a stoupá účast i dalších „bukových“ druhů. Od 4. lvs se odlišují absencí podhorských druhů (Polygonatum verticillatum). Kyselé dubové bučiny (3M, 3K, 3N, 3I) jsou převažujícími společenstvy hercynských pahorkatin na nejrůznějším, většinou kyselém podloží. Živné dubové bučiny (3S, 3F, 3C, 3B, 3H) tvoří na živnějším podloží přechod mezi bukovými doubravami a společenstvy bučin. Zasahují z pahorkatin do nižších poloh vrchovin. Obohacená dubová bučina (3D) je typická pro svahová deluvia, báze svahů. Charakter ochranného lesa má skeletová dubová bučina (3Y) na kamenných polích a balvanitých svazích, na půdách typu rankerů, na kyselém podloží. Přechodnými acerózními společenstvy jsou javorobuková doubrava (2A) a lipodubová bučina (3A), v nichž fytocenóza odpovídá přechodnému postavení mezi suťovými a vyvinutými půdami. Lipová javořina (3J) se vyskytuje kolem hřebenových zlomů a skalnatých výchozů hornin, na sutích a svazích roklin. Ve fytocenóze silně převažují nitrofilní a heminitrofilní druhy, typicky chybí Lunaria rediviva. Je to typický ochranný les. Jasanová olšina (3L) má v přirozených porostech na úzkých potočních aluviích a kolem pramenišť olši lepkavou a jasan ztepilý. Proti společensrvům úvalových luhů je charakterizována druhy Carex remota, Chaerophylum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium a dalšími. Jinak jsou fytocenózy velmi různé povahy podle druhu naplaveného materiálu a lokálně klimatických poměrů. Javorová jasenina (3U) se nachází na aluviích, na dnech mělkých úžlabin a přilehlých bázích svahů. Je ekologicky mozaikou, které odpovídá jak skladba dřevin, v níž mezi převládající jasan a javory, proniká již buk s jedlí, tak i složením fytoconózy s kombinací ”lužních” a ”bučinných” druhů. Na podsvahových deluviích, v plochých úžlabinách, na terasách a prameništních svazích se vyskytuje vlhká dubová bučina (3V). Podobně jako u jedlodubové bučiny (3O) na zvlněných plošinách, je v přirozené dřevinné skladbě rovnoměrně zastoupen buk, dub a jedle. Skeletová bučina (4Y) a skeletová jedlová bučina (5Y) jsou vylišovány na balvanitých, suťových svazích, výstupech skal a na hřebenech, na půdách typu ranker. Kyselé bučiny (4M, 4K, 4N, 4I) se liší od kyselých dubových bučin dost nevýrazně. Původní dřevinná skladba má při převaze buku i významnější podíl jedle, zatímco dub zimní zde již vyznívá. V druhové kombinaci je diferenciální především Prenanthes purpurea a vyznívání průvodců doubrav. Převládá Luzula luzuloides, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera a další. Vyskytují se převážně na mírných svazích a zvlněných plošinách. Bohaté bučiny (4B, 4H, 4S, 4F) jsou základní společenstvem bukového stupně. U hercynské varianty bohatých a středně bohatých společenstev bučin, které se dřevinnou skladbou blíží jedlové bučině (přistupuje lípa, jednotlivě habr), ovšem do fytocenózy proniká příměs některých hájových druhů, např. Hepatica nobilis, Melica uniflora, Brachypodium sylvaticum a Poa nemoralis. Tato společenstva zaujímají nižší a teplejší kraje rozsáhlejších komplexů jedlových bučin, nebo naopak vrcholové polohy nad pásmem dubových bučin, zejména na bázičtějších horninách. Lipová bučina (4A) se vyskytuje na stinných kamenitých svazích. V přirozené dřevinné skladbě převažuje buk, ke kterému přistupuje lípa, jedle a javor mléč. Vlhké bučiny (4V) jsou výškovou variantou vlhkých dubových bučin (3V). Vyskytují se na pleistocenních hlínách v plochých svahových úžlabinách. V přirozené dřevinné skladbě jsou rovnoměrně zastoupeny jedle a buk. Dubové jedliny (4O, 4P, 4Q) jsou paralelou jedlových doubrav ve 4 lvs s výraznějším podílem jedle bělokoré. V tomto stupni mají jedlový ráz i středně živinově bohatá stanoviště často s dominantní Carex brizoides a hojnými Oxalis acetosella, Maianthemum bifoliium, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris dilatata, Deschampsia caespitosa a dalšími. V chudších typech jsou časté rašeliníky (Sphagnum sp.), někdy Molinia caerulea a Molinia arundinacea. Vyskytují se převážně na plošinách a mírných svazích na pseudoglejích nebo pseudoglejových kambizemích. Podmáčená jedlina (5G), podmáčené dubová jedlina (4G) a podmáčená chudá (dubová) jedlina (5T) jsou společenstva, která přicházejí na trvale zamokřených půdách. Glejová a semiglejová půda bývá často zrašelinělá, zejména na chudších typech na přechodu ke glejovému podzolu. V podrostu se uplatňují 29




Equisetum sylvaticum, Lysimachia nemorum, Deschampsia caespitosa, v úpadlinách i mokřadní druhy, v chudých typech bezkolence a rašeliníky. V dřevinném patře převládala jedle, přimíšen byl smrk, bříza bradavičnatá i pýřitá, ojediněle jeřáb, v úpadlinách olše a v nižších polohách dub letní. Zakrslé jedlové bučiny (5Z), zakrslé smrkové bučiny (6Z) a zakrslé bukové smrčiny (7Z) jsou vymezeny extrémními půdními podmínkami, které spolu s exponovanou polohou (kamenité, příkré až srázovité svahy, skalky a hřebeny) omezují růst dřevin a určují jejich ochranný charakter. Od příslušných společenstev kyselé řady se fytocenologicky neodlišují a shodují se i dřevinnou skladbou, v níž přirozené rozvolnění umožňuje ještě příměs břízy bělokoré, jeřábu ptačího a borovice lesní. Skeletová jedlová bučina (5Y) a skeletová smrková bučina (6Y) přichází na nevyvinutých půdách typu ranker, na balvanitých svahových sutích, hřebenech i podsvahových nakupeninách, kde růst dřevin ještě není zakrslý. Vedle dominujících smrku a buku se přirozené dřevinné skladbě uplatňuje i jedle, bříza a jeřáb. Kyselé jedlové bučiny jsou nejrozšířenějším společenstvem hercynské oblasti. Ve fytocenóze se již silně uplatňuje Prenanthes purpurea a jednotlivě i další montánní druhy. V přirozené dřevinné skladbě významně chybí dub a v slabé příměsi již přistupuje smrk. Na podzolových půdách, hřebenech a kupách se slunnou expozicí se vyskytuje chudá jedlová bučina (5M). Vlastní kyselé jedlové bučiny (5K) a uléhavé jedlové bučiny (5I) se uplatňují převážně na mírných svazích a zvlněných plošinách. Na kamenitých a balvanitých svazích pak přistupují kamenité jedlové bučiny (5N). Živné jedlové bučiny (5B, 5F, 5S) jsou základním (klimaxovým) společenstvem hercynské oblasti. Keřové patro bývá vyvinuto pouze fragmentálně (kromě zmlazených dřevin je to pouze Lonicera nigra případně Lonicera xylosteum). K bohatému bylinnému patru patří Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Galium scabrum, Milium efusum, Festuca altissima a další. Typické jsou i kapradiny a v malé příměsi i nitrofilní druhy např. Dentaria enneaphyllos, Hordelymus europaeus, Galeobdolon luteum. Vyskytují se na horninách různé minerální síly. Obohacená jedlová bučina (5D) se vyskytuje na spodních částech svahů na prohumózněných, hlubokých, často mírně oglejených půdách. Klenová bučina (5A) je acerózním přechodem s poněkud širším ekologickým rozpětím, neboť na bohatším podloží zaujímá jen přechody k vyvinutější půdě, na chudším podloží se posunuje více k suti. Fytocenologicky se blíží jilmové javořině. Vyskytuje se převážně na mírných až příkrých, stinných svazích. Suťové javořiny (5J) jsou společenstva roklinových sutí, kamenitých svahů a suťových rozpadů pod vrcholy kopců na silně prohumózněných půdách typu rankeru. Bylinný podrost má převahu nitrofilních druhů a je typicky dvoupatrový. V přirozené dřevinné skladbě jsou zastoupeny buk, jedle, klen, jilm a jasan. Montánní jasanová olšina (5L) zasahuje z vrchovin do hor a od nižšího stupně se liší větším podílem smrku a dominantnější účastí druhů Petasites albus a Calamagrostis villosa. Vlhká jasanová javořina (5U) se nachází na dnech potočních údolí a přilehlých svazích. Charakteristická jsou dvoupatrová rostlinná společenstva, v němž vyšší patro tvoří Petasites albus, Lunaria rediviva a vysoké kapradiny. V přirozené dřevinné skladbě se uplatňuje buk, klen, jedle a jasan. Smrk pouze jako příměs. Vlhká jedlová bučina (5V) a vlhká smrková bučina (6V) se uplatňují na oglejené kambizemi a svahových glejích na spodních částech svahů, plochých úžlabinách, na prameništních svazích a terasách. Pro fytocenózu je typická přítomnost Equisetum sylvaticum, Petasites albus, Impatiens noli-tangere, Atrhyrium filix-femina a pod. V přirozené dřevinné skladbě dominuje buk s jedlí, ve vyšších polohách je výrazně zastoupen i smrk. Jedliny v 5. lvs mají velmi zúžený areál na přechodu mezi vyhraněnější dubovou jedlinou a smrkovou jedlinou. V přirozené dřevinné skladbě výrazně dominuje jedle s nízkou příměsí buku a smrku. Jen na středně bohatých půdách (většinou kambizemě pseudoglejové) vzniká poněkud samostatnější společenstvo s vyšší příměsí buku – svěží (buková) jedlina (5O) s druhovou kombinací v bylinném patře: Oxallis acetosella, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium a jednotlivě i s Prenanthes purpurea. Na typických pseudoglejích se vyskytuje kyselá jedlina (5P) a na podzolových pseudoglejích pak chudá jedlina (5Q), kde se v přirozené dřevinné skladbě okrajově uplatňuje i bříza a borovice. Kyselé smrkové bučiny (6K, 6N) jsou společenstvy středních horských poloh. Drsnější a humidnější klima zde podmiňuje již přirozené zastoupení smrku, mírně sníženou vitalitu buku a nižší podíl jedle. Vyskytují se převážně na kambizemích, na plošinách a mírných svazích. Keřové patro není vyvinuto a bylinné je chudé. Převládá Vaccinium myrtyllus. Častý je Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata. K nim přistupuje Prenanthes purpurea a Polygonatum verticillatum a další podhorské druhy. Variantou na chudších stanovištích (podzoly), na plošinách, svazích a hřebenech je chudá smrková bučina (6M). Svěží smrková bučina (6S) se nachází na hlubokých, čerstvě vlhkých půdách, na horních a dolních částech svahů, hřebenech i úžlabinách. Přirozenou dřevinnou skladbu tvoří typická hercynská směs, ve které mírně převažuje buk nad smrkem a jedlí. V bylinném patře se uplatňují Oxalis acetosella, Galium rotundifolium, Maianthemum bifolium, Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa a další druhy. Smrkové jedliny mají v přirozeném stavu podíl smrku 30 – 40 %. V druhové kombinaci bylinného patra většinou chybí druhy subalpinské, významná je však, často dominantní, Calamagrostis villosa, běžné jsou rašeliníky (Sphagnum sp.). Na typických pseudoglejích, na plošinách, táhlých, mírných svazích, případně


30



mělkých pánvích se vyskytuje kyselá smrková jedlina (6P), na chudších podložích chudá smrková jedlina (6Q) a na pseudoglejových kambizemích pak svěží smrková jedlina (6O). Podmáčená smrková jedlina (6G) je typická pro trvale zamokřená stanoviště mělkých prohlubní plošin, úžlabin a aluviálních teras na glejích, případně pseudoglejích. V přirozené dřevinné skladbě převažuje smrk s jedlí. Jako příměs jsou zastoupeny olše, případně i buk. Významnými bylinnými druhy jsou: Calamagrostis villosa, Carex brizoides, Equisetum sylvaticum. Kyselá buková smrčina (7K, 7M) je významným společenstvem z hlediska lesnického (buk vyznívá) i vodohospodářského (horizontální srážky). Má nedostatek vlastních druhů v synuzii podrostu, fytocenózou tvoří přechod k vlastní smrčině. Rašelinné smrčiny představují užší stanovištní vymezení podmáčených smrčin. Prvky klimaxových smrčin se objevují jen ojediněle. Časté jsou však rašelinné druhy (Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum a především fyziognomicky nápadné rašeliníky – Sphagnum sp.). Typickými stanovišti jsou ploché úžlabiny, poklesliny a bochníky na podsvahových plošinách a prameništích. V dřevinné skladbě zcela dominuje smrk. Na středně bohatých stanovištích se vyskytuje svěží rašelinná smrčina (6R) a na chudých stanovištích kyselá rašelinná smrčina (7R). Podmáčené jedlové smrčiny (7T, 7G) patří mezi nejcharakterističtější společenstva stanovišť s vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem, jejichž glejové půdy mají sklon k zrašelinění. Představují mezoklimaticky a edaficky podmíněná trvalá společenstva vázaná většinou na plochá dna údolí, na zářezy potoků a pramenišť a okraje rašelinišť. Dřevinnou složku vedle převažujícího smrku tvoří bříza pýřitá a jeřáb, v místech, kde nedochází k silnému rašelinění i jedle. Bylinné patro je redukováno ve prospěch mechového.

4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy 4.5.4.1. Typologické zkusné plochy Součástí typologických prací je rozbor přírodních podmínek zaměřený na poznání jednotlivých činitelů, kteří vzájemným spolupůsobením vytvářejí specifické podmínky pro růst dřevin. Základem šetření byly zkusné (reprezentativní) plochy o průměru 25 m (5 arů), které sloužily pro fytocenologický a taxačně dendrometrický zápis. Uvnitř plochy je umístěna půdní sonda (š 80 x d 150 x h 100 cm) sloužící k popisu půdního profilu a určení půdního typu a druhu. Počet a rozmístění ploch odpovídalo pestrosti podmínek. V průměru se založila při prvním mapování (od roku 1956) jedna plocha na 50 ha (přes 40 tisíc v ČR), především ve vyspělých porostech, pokud možno s dřevinnou skladbou blížící se přirozené skladbě. Z části ploch byly odebrány půdní vzorky pro podrobné laboratorní rozbory. Při následných revizích mapování byly některé typologické plochy obnovovány nebo založeny zcela nové (po roce 1989 cca 1 plocha na 1 000 ha). Pracovním obvodem byl LHC. V „Zápisníku typologické zkusné plochy“ se vede číslo, lokalizace plochy, klimatické charakteristiky, relief terénu, geologické podloží, popis půdního profilu, humusová forma, půdní typ a druh, hloubka a vlhkost půdy, konzistence, odběr půdních vzorků, popis fytocenózy, popis dřevinného patra a jeho taxačních veličin. Syntetické zpracování těchto zápisníků spočívalo v sestavení základní a poté výsledné typologické tabulky. Výsledkem souhrnného zpracování je „Oblastní typologický elaborát“. Pro PLO bude tento elaborát dokončen po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich určité revizi. Materiál i elaborát bude k dispozici v ÚHÚL na pobočce Staré Boleslavi. V rámci PLO 7 je k dispozici celkem 787 zápisů z typologických zkusných ploch, které lze v terénu přesně identifikovat nebo alespoň situovat do porostu. V tabulce je uveden výběr 10 z nich v obvodu působnosti pobočky Stará Boleslav:

31


5K3 – Kyselá jedlová bučina biková Půdní typ: KAMBIZEM typická oligotrofní Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Vacíkov / pod Kočičím hrádkem Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad

: 690 m.n.m. : mírný táhlý zvlněný svah : SZ : 5° : 7,0° C : 748 mm : kambrické křemence

CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, písčitohlinitý, drobivý, drobkovitý, mírně vlhký, dolů oglejený, 30% štěrku a kamení, do 20 cm dobře prokořeněný, dále slabě KAMBIZEM typická oligotrofní; humusová forma: moder

Ol (0 - 2) Of (2 - 4,5) Oh (4,5 – 6)

: jehličnatý opad a větévky : drť : hnědočerná měl

Ao (6 – 18)

: světle žlutohnědý, písčitohlinitý – hlinitopísčitý, slabě štěrkovitý a kamenitý (do 10%), mírně vlhký, kyprý, krupnatý až drobkovitý, dobře prokořenělý

Bv (18 – 36)

: světle hnědý, písčitohlinitý – hlinitý, štěrkovitý a kamenitý (30%), mírně vlhký, drobivý, drobkovitý

Bvm/Cd (36<) : rezavohnědý s jemným šedým mramorováním, hlinitojílovitý, silně štěrkovitý a kamenitý (70%), mírně vlhký, drobivý až soudržný, drobkovitý

Bylinná vegetace : Deschampsia flexuosa 15%, Vaccinium myrtillus 5%, Oxalis acetosella 1%, Dicranum scoparium 5% Stromové patro

srpen 1998

: SM kmenovina s hojným přirozeným zmlazením (ve zmlazení příměs JR, BR). Silné poškození loupáním (90%). SM 28 AVB Autor: Ing. K. Zelenková

T 071 020

6O1 – Svěží smrková jedlina šťavelová Půdní typ: PSEUDOGLEJ typický Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Hutě / Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad

: 620 m.n.m. : mírně skloněná plošina : SSV : : 7,0° C : 748 mm : kambrický křemenec s překryvem pleistocenní hlíny

CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, hlinitojílovitý, drobivý, drobkovitý až hrudkovitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý, do 15 cm hojně prokořeněný, dále minimální PSEUDOGLEJ typický; humusová forma: moder

Ol (0 - 1) Of (1 - 4) Oh (4 – 5)

: jehličnatý opad a větvičky : drť : hnědočerná měl

Al (5 – 14)

: tmavě hnědošedý, hlinitý, mírně vlhký, kyprý, krupnatý

En (14 – 54)

: světlešedý s tmavými konkrecemi a drobnými rezavými skvrnkami, hlinitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý (15%), drobivý, drobkovitý, ulehlý

Bm (54<)

: rezavě až šedě mramorovaný, hlinitojílovitý - jílovitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý (10%), soudržný, hrudkovitý až hrudovitý, ztvrdlý

Bylinná vegetace : Deschampsia flexuosa 5%, Oxalis acetosella 5%, Dryopteris spinulosa 5%, Dicranum undulatum 5%, Polytrichum formosum 5%, Hypnum cuppressiforme 5% Stromové patro srpen 1998

: SM kmenovina s příměsí OL a BR, zmlazení slabé, škody loupáním (90%); SM 28 AVB Autor: Ing. K. Zelenková

T 071 021

5S1 – Svěží jedlová bučina šťavelová Půdní typ: KAMBIZEM typická mezotrofní Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Hutě / Na skalách Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad

: 715 m.n.m. : mírný táhlý svah : SZ : 4° : 6,7° C : 738 mm : ordovická rožmitálská břidlice + droby a buližník

CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, písčitohlinitý - hlinitý, drobivý, drobkovitý, mírně vlhký, dospod ulehlý, štěrkovitý, do 80 cm hojně prokořeněný, dále ojediněle KAMBIZEM typická mezotrofní; humusová forma: mullový moder

Ol (0 - 2) Of (2 - 4)

: listnatý opad : drť

Aolh (4 – 11)

: tmavě černohnědý, silně prohumózněný, hlinitý, mírně vlhký, kyprý, krupnatý

Aol (11 – 29)

: tmavě šedohnědý, písčitohlinitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a drolinovitý (10%), kyprý, drobkovitý

Bv (29 - 80)

: tmavě hnědý, písčitohlinitý, silně štěrkovitý a kamenitý (70%), mírně vlhký, drobivý, drobkovitý

Bv/Cd (80 <)

: světle šedohnědý, písčitohlinitý – písčitojílovitý, silně štěrkovitý a kamenitý (80%), ulehlý

Bylinná vegetace : Calamagrostis villosa 10%, Luzula luzuloides 5%, Oxalis acetosella 5%, Polytrichum formosum 5% Stromové patro

srpen 1998

: Stará ředina BK6, SM3, KL1, podúroveň BK, silné zmlazení BK (příměs JR, KL); BK 28 AVB, SM 32 AVB, KL 26 AVB Autor: Ing. K. Zelenková

T 071 031



TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY – VÝBĚR Lesní typ

Číslo plochy

LHC revír odd.porost

Nadmořská výška

Expozice

2B4 Bohatá buková doubrava válečková na mírných svazích

T 071008

475 m J

/pH H2O/

CaCO3 %

4,97 4,70 5,04

5,33 0,36 0,21

0,205 0,022 0,018

-

Aol 2,5 - 5 Bv 5 - 28

460 m SZ

Horizonty: hloubky/cm/:

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Alh 2,5 -30

5,39 5,13

18,12 12,60

0,847 0,526

-

spilit proterozoikum andezit kambizem typická mezotrofní HP - PH, štěrkovitá

480 m SZ



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Aolh 3,5 - 6 Aol 6 - 36 Bv 36 - 81

5,48 5,35 6,27

9,26 1,74 0,19

0,447 0,085 0,020

-

T 071001

DOBŘÍŠ Mníšek 522 C7

512 m JJV

deluvium třemošenských slepenců a křemitých pískovců Pseudoglej typický PH - PJ



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Oh 2 - 3 Al 3 - 13 En 13 - 30 Bm1 30 - 48 Bm1 48+

4,10 4,19 4,42 4,31 4,33

29,72 2,65 0,97 0,60 0,34

0,801 0,094 0,045 0,041 0,029

-

DOBŘÍŠ Obora 209 B17

590 m JV

kamrické slepence Kambizem rankerová oligotrofní HP, silně kamenitá



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Alh 3,5 - 5 Al 5 - 14

4,11 4,05 4,36

11,50 2,64 0,76

0,416 0,076 0,029

-

T 071005

Bv/C 14 - 50

20,4 5,9

Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO; MgO

30,4 16,9

128 141 59

109 38 26

329 28 130

44 9 25

Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/

52,9 41,5

Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %

27,6 35,2

238 178

309 176

2643 2036

476 423

Calamagrostis arundinacea 1.1, Brachypodium silvaticum 1.1, Luzula nemorosa 1.1, Bromus ramosus 1.1, Hordelymus europaeus -2.2, Poa nemoralis 1.1, Festuca gigantea +.1, Milium effusum +.1, Carex silvatica +.1, Melica nutans +.1, Dactylis glomerata +.1, Mercurialis perennis -3.3, Alliaria officinalis +.1, Galium odoratum -2.2, Oxalis acetosella 1.1, Anemone nemorosa +.1, Urtica dioica +.1, Dentaria bulbifera 1.1, Cardamine impatiens +.1, Lathyrus vernus +.1, Stellaria holostea 1.1, Hepatica triloba +.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Senecio nemorensis +.1, Sanicula europea +.1, Prenanthes purpurea -.1, Veronica chamaedrys -.1, Maianthemum bifolium +.1, Galeopsis pubescens -.1, Polytrichum formosum +.1

DOBŘÍŠ Obora 224 C17

T 071010


Poa nemoralis -2.2, Melica nutans 1.1, Calamagrostis arundinacea -2.2, Festuca ovina +.1, Luzula nemorosa +.1, Dactylis glomerata -.1, Bromus sp. +.1, Mercurialis perennis +3.3, Cardamine impatiens 1.1, Mycelis muralis +.1, Galium odoratum +.1, Hepatica nobilis +.1, Veronica chamaedrys +.1, Convallaria majalis -.1, Urtica dioica +.1, Campanula persicifolia +.1, Alliaria officinalis 1.1, Campanula trachelium -.1, Hieracium silvaticum +.1, Lilium martagon -.1, Geranium robertianum +.1, Euphorbia cyparissias +.1

T 071011

4N1 Kamenitá kyselá bučina s kapradí osténkatou na kamenitých svazích

proterozoická břidlice (příbramská) Kambizem rankerová mezotrofní PH - HP, silně štěrkovitá až kamenitá

DOBŘÍŠ Obora 226 B16

3B2

3P1 Kyselá jedlová doubrava s bikou chlupatou na zvlněných plošinách

Calamagrostis arundinacea -4.4, Brachypodium silvaticum 1.1, Melica nutans -2.2, Poa nemoralis 1.1, Luzula nemorosa +.1, Galium odoratum 1.1, Mercurialis perennis 1.1, Stellaria holostea -2.1, Hepatica nobilis -.1, Viola silvatica +.1, Moehringia trinervia -.1, Anemone nemorosa +.1, Mycelis muralis +.1, Urtica dioica 1.1, Cardamine amara 1.1, Alliaria officinalis +.1, Galeopsis pubescens +.1, Veronica chamaedrys +.1, Maianthemum bifolium +.1, Convallaria majalis +.1, Dicranum undulatum +.1, Hypnum cupressiforme +.1

Dusík %

Půdní reakce

Al/Bv 30 -50

Bohatá buková doubrava mařinková na stinných svazích

Fytocenoza

Humus %


Bv/C 28 - 63

2A3 Javorobuková doubrava lipnicová na strmých teplých svazích

DOBŘÍŠ Obora 223 D16/8

Substrát Půdní typ Půdní druh hlubošský slepenec mezotrofní Kambizem typická mezotrofní hrubě HP, dolů štěrkovitá


36,5 17,4 31,7


53,7 63,2 89,6

68 56 26

127 54 107

2057 1156 2084

272 488 1398

Deschampsia flexuosa +3.3, Calamagrostis arundinacea -2.2, Luzula pilosa 1.1, Calamagrostis epigeios -2.2, Luzula nemorosa -2.2, Carex pilulifera +.1, Holcus molis -.1, Agrostis tenuis 1.1, Sieglingia decumbens -.1, Festuca ovina +.1, Vaccinium myrtillus -2.2, Rumex acetosella +.1, Epilobium angustifolium +.1, Rubus fruticosus +.1, Oxalis acetosella +.1, Viola silvatica +.1, Entodon Schreberii -2.2, Polytrchum formosum 1.1, Dicranum undulatum +.1


84,4 12,9 9,5 12,5 14,0


11,3 0,8 12,6 9,6 15,0

78 17 20 6 5

157 52 52 69 74

879 91 22 31 142

88 23 15 20 115

Calamagrostis arundinacea 1.1, Luzula nemorosa 1.1, Poa nemoralis +.1, Prenanthes purpurea +.1, Hypnum cupressiforme +.1



30,5 5,9


8,9 1,7

70 29 23

120 53 29

403 34 5

80 23 10

32



TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY – VÝBĚR Lesní typ

Číslo plochy

LHC revír odd.porost

Nadmořská výška

Expozice

4N3 Kamenitá kyselá bučina se třtinou rákosovitou a šťavelem na mírně skloněných plošinách

5K3 Kyselá jedlová bučina biková na plošinách a svazích

5B1 Bohatá jedlová bučina mařinková na mírných svazích

6O1 Svěží smrková jedlina šťavelová na podsvahových plošinách a v mělkých prohlubních

6P3 Kyselá smrková jedlina borůvková na plošinách a táhlých mírných svazích

33

Substrát Půdní typ Půdní druh kambrický pískovec a deluvium třemošenských pískovců Kambizem oligotrofní PH - JH, silně kamenitá, s balvany na povrchu

Fytocenoza

Luzula nemorosa -2.2, Calamagrostis arundinacea 1.1, Poa nemoralis +.1, Carex brizoides -2.2, Deschampsia flexuosa +.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Lathyrus sp. +.1, Vaccinium myrtillus +.1, Oxalis acetosella 1.1, Epilobium angustifolium +.1, Prenanthes purpurea 1.1, Hieracium silvaticum +.1, Maianthemum bifolium 1.1, Polytrichum formosum 1.1, Entodon Schrebrii +.1, Dicranum scoparium +.1

DOBŘÍŠ Obora 210 F17

585 m JV



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Oh 2,5 - 4 Ao 4 - 18 Bv 17 - 58

4,46 4,09 4,45

25,08 4,65 1,05

1,004 0,182 0,047

-

T 071020

ROŽMITÁL Vacíkov 507 A7

690 m SZ

kambrické křemence Kambizem typická oligotrofní PH

Dusík %

CaCO3 %

1,383 0,114 0,051

-

T 071004


Humus %

Oh 4,5 - 6 Ao 6 - 18 Bv 18 - 36

3,72 4,11 4,22

54,90 1,99 1,18

T 071029

ROŽMITÁL Hutě 305 A11

730 m S



Humus %

Dusík %

CaCO3 %

Alh 2,5 - 8 Al 8 - 31 Bv1 31 - 65

4,14 4,52 5,58

11,74 4,12 1,85

0,538 0,190 0,095

-

620 m SSV

kambrický křemenec s překryvem pleistocenní hlíny Pseudoglej typický H - J, slabě Š K, drobivá

Dusík %

CaCO3 % -

T 071021

ROŽMITÁL Hutě 314 E5

/pH H2O/

Humus %

Oh 4 - 5 Al 5 - 14 En 14 - 54 Bm 54+

4,14 3,82 4,59 5,19

49,92 7,70 051 0,17

1,469 0,270 0,033 0,020

735 m -

ordovická rožmitálská břidlice + pleistocenní hlína Kryptopodzol pseudoglejový PH -H, dolů PJ, Š-K

Dusík %

CaCO3 %

1,126 0,161 0,104 0,059

-



Humus %

Oh 6 - 10 Ae 10 - 19 Bvs 19 – 40 Bvg 40+

3,39 3,36 3,35 3,58

36,26 5,62 3,05 1,69

199 90 57

329 76 37

979 179 26

149 35 16


117,0 11,2 8,7

Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO MgO;

7,3 13,3 14,3

130 25 18

243 34 22

553 22 39

128 32 21


44,8 23,9 16,4


22,6 22,4 49,8

60 27 28

96 56 28

726 379 1082

157 9 107

Deschampsia flexuosa 1.1, Luzula pilosa +.1, Deschamsia caespitosa +.1, Oxalis acetosella 1.1, Dryopteris spinulosa 1.1, Vaccinium myrtillus +.1, Dicranum undulatum 1.1, Entodon Schreberii +.1, Hypnum cupressiforme 1.1, Dicranum scoparium +.1, Sphagnum sp. +.1, Hylocomium splendens +.1, Polytrichum formosum 1.1

Půdní reakce

T 071023

18,9 5,6 0,0

Hordelymus europaeus 1.1, Festuca alltissima 1.1, Brachypodium silvaticum 1.1, Galium odoratum -2.2, Mercurialis perennis +2.3, Lamium galeobdolon +2.3, Dryopteris filix - mas 1.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Oxalis acetosella +3.3, Senecio nemorensis +.1, Anemone nemorosa +.1


ROŽMITÁL Hutě 309 C17

69,2 16,1 7,3


Deschamsia flexuosa -2.2, Carex pilulifera +.1, Agrostis tenius +.1, Calamagrostis epigejos +.1, Luzula pilosa -.1, Oxalis acetosella +.1, Vaccinium myrtillus 1.1, Mycelis muralis -.1, Dryopteris spinulosa +.1, Dicranum scoparium 1.1, Hypnum cupressiforme +.1, Webera nutans +.1, Dicranum undulatum +.1


kambrické slepence Kambizem eutrická PH - H, Š - K



89,2 24,9 8,3 15,9

Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO; MgO

2,3 9,4 32,7 86,3

115 48 81 137

258 79 70 108

216 83 160 806

168 179 129 683

Deschampsia flexuosa +3.3, Calamagrostis villosa 1.1, Oxalis acetosella 1.1, Vaccinium myrtillus -2.2, Maianthemum bifolium +.1,Dryopteris spinulosa +.1, Pteris aquillina -2.2, Polytrichum formosum 1.1, Dicranum scoparium 1.1, Webera nutans +.1, Dicranum undulatum 1.1, Sphagnum sp. +.1, Entodon Schreberii +.1, Hypnum cupressiforme +.1, Leucobryum glaucum +.1


113,3 21,3 20,1 14,9


6,1 1,1 0,5 0,7

41 137 482 244

93 50 51 52

429 89 64 48

64 16 29 71




Vysvětlivky: Půdní reakce pHH2O < 3,5 3,5 – 4,5 4,5 – 5,5 5,5 – 6,5 6,5 – 7,2 7,2 – 8,0 8,0 – 8,5 8,5 – 9,0 > 9,0

Obsah humusu (oxidovatelný uhlík) % < 0,5 0,5 – 1,0 1,0 – 2,0 2,0 – 3,0 3,0 – 5,0 5,0 – 15,0 15,0 – 30,0 > 30,0

velmi silně kyselá silně kyselá středně kyselá mírně kyselá neutrální mírně alkalická středně alkalická silně alkalická velmi silně alkalická

Obsah CaCO3 % < 0,3 0,3 – 3,0 3,0 – 10,0 10,0 – 20,0 20,0 – 60,0 > 60

velmi slabě humózní slabě humózní mírně humózní středně humózní humózní silně humózní humusová rašelinná půda

Celkový dusík % < 0,03 0,03 – 0,06 0,06 – 0,20 0,20 – 0,30 > 0,30

Sorpční kapacita (mval/100g) <8 8 – 13 13 – 25 25 – 30 > 30

velmi slabě vápnitá slabě vápnitá středně vápnitá silně vápnitá velmi silně vápnitá vápenatá půda

Sorpční nasycenost % < 10 10 – 30 30 – 50 50 – 75 75 – 90 90 - 100

velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká

velmi chudá chudá střední dobrá bohatá

extrémně sorpčně nenasycená výrazně sorpčně nenasycená sorpčně nenasycená slabě sorpčně nasycená sorpčně nasycená plně sorpčně nasycená

Přístupné živiny mg/kg (výluh v 1% kyselině citrónové)

P2O5

K2O

CaO

MgO

zásoba

< 40 40 - 80 80 - 160 160 - 250 > 250

< 35 35 - 60 60 - 120 120 - 160 > 160

< 200 200 - 500 500 - 1000 1000 - 2000 > 2000

< 30 30 – 70 70 – 150 150 - 250 > 250

velmi nízká nízká střední dobrá vysoká

Minerální živiny – potenciální zásoba v % (výluh horkou 20% HCl)

P2O5

K2O

CaO

MgO

< 0,03 0,03 – 0,06 0,06 – 0,10 0,10 – 0,20 0,20 – 0,35 > 0,35

< 0,08 0,08 – 0,15 0,15 – 0,25 0,25 – 0,40 0,40 – 0,50 > 0,50

<0,07 0,07 – 0,18 0,18 – 0,35 0,35 – 0,65 0,65 – 1,05 > 1,05

<0,08 0,08 – 0,20 0,20 – 0,40 0,40 – 0,80 0,80 – 1,25 > 1,25

zásoba velmi malá malá střední dobrá velmi dobrá vysoká (nadbytečná)

4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy (Zdroj: text a tabulky zpracovává firma IFER) Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80.letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch souboru bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 07 existuje v současné době 12 ploch TZP a 1 plocha PVP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1974. V letech 1994 - 1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Přitom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření.


34



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP (STAV V ROCE 1999) Plocha

Typ

X-JTSK

Y-JTSK

0701 0702 0703 0704 0706 0707 0708 0709 0710 0711 0712 0751 31703

TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP

-797285 -797977 -798274 -793382 -780945 -781026 -765791 -766136 -767027 -766013 -763462 -797408 -796330

-1092072 -1095424 -1097197 -1095110 -1080706 -1082382 -1070637 -1068207 -1067306 -1066829 -1065301 -1066402 -1066206

Nadmořská Dřevina Rok založení výška (m) 720 700 580 620 550 545 485 535 600 580 530 552 586

SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK SM SM

89 89 89 89 89 89 68 68 68 68 68 68 68

Stáří porostu (let)

Zápoj (%)

Klasifikace*

120 108 64 102 86 88 183 197 99 176 171 120 90

60 80 95 95 95 95 90 100 100 75 100 100 90

4 1 1 2 1 1 1 1 1 4 1 1 3

* Klasifikace plochy podle její kvality: 1. Velmi vhodná - ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná - kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, méně přehledná, ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod 3. Vyhovující - plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující - plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit 5. Zcela nevhodná - plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice) Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3 - 5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v následující tabulce: PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů Dendrometrické charakteristiky Sociální postavení stromu Mechanická poškození kmene

Parametr tloušťka; výška sociální postavení stromu zlom mech. pošk. obvodu kmene

Objekt všechny stromy; 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy

Zdravotní stav porostů

defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

35




Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Přitom se hodnotí také sociální postavení stromu a mechanické poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0,08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro zachycení zdravotního stavu porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu. Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL.

4.5.4.3.

Výzkumné plochy VÚLHM

(Zdroj: tabulky zpracovává VÚLHM Zbraslav - Strnady) Seznam výzkumných ploch VÚLHM Zbraslav - Strnady, útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin uvádí následující tabulka (stav k 31.12.1999): Dřevina

Evid. č.

Označení

útvaru

Lesní správa

Lokalita

Porost

(Lesní závod)

Rok

Výměra

Počet

Lesní

založ.

ha

pok.čl.

oblast

JS

188

proven.

Spálené Poříčí

Vysoká

823 B13

1999

0,27

13

7

JDO

213

MPP

Zbiroh (J. C. Mansfeld)

Habr

319 D3

1980

1,00

25

7

JDV

220

MPP


Habr

316 E0

1986

0,28

7

7

SMX

237

proven.


Habr

319 D2

1985

0,27

9

7

Seznam výzkumných ploch VÚLHM Zbraslav - Strnady, projekt ICP Forest uvádí následující tabulka: Číslo plochy

Název

Rok založení

Okres

LHC

H090

Hatě

1986

Beroun

I070

Mirošov

1987

I080

Obecnice

1986

Souřadnice Y

X

LZ Dobříš

764440

1064383

Příbram

VLS Hořovice

801139

1079428

Příbram

VLS Hořovice

784217

1080102

Pozn.: všechny výzkumné plochy byly šetřeny extenzivně v rámci národní sítě monitoračních ploch

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Přírodní lesní oblast 7 - Brdská vrchovina je specifická tím, že plochu cca 22 741 ha PUPFL zaujímají lesy v kompetenci Vojenských lesů a statků ČR, kde metodika typologie lesů byla odlišná od metodiky Státních lesů. Na území vojenských lesů byl proveden v roce 1962 typologický průzkum, který používal metodiku a mapovací jednotky prof. RNDr. Ing. Aloise Zlatníka. Pro terminologii půd byla použita klasifikace prof. Dr. Ing. Josefa Pelíška. Mapovacími jednotkami byly skupiny, podskupiny a meziskupiny lesních typů. Charakteristiky mapovacích jednotek byly vypracovány induktivně na podkladě materiálu zkusných ploch, mapování a poznámek. Průzkum byl zpracován jako generel, typologické mapování bylo vyhotoveno v topografických mapách v měřítku 1 : 25 000. Tento systém však postupem času přestal odpovídat novým poznatkům a požadavkům, a proto bylo nutno jej novelizovat a doplnit tak, aby umožňoval: - vytváření hospodářských souborů podle tehdejšího zákona o lesích č. 61/1977 Sb. - srovnání, ztotožnění a sumarizaci s typologickými jednotkami Státních lesů v tehdejší ČSR a SSR - sumarizaci podkladů v rámci Vojenských lesů v ČSSR Při vypracování novelizovaného typologického systému ÚHÚ VLS bylo použito hlavně těchto podkladů: © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

36



Zlatníkův původní systém řad a skupin, doplněný později vegetačními stupni, který se používal na Slovensku - Málkův návrh jednotné typologické systematiky, zavádějící nové řady a skupiny na podmáčených půdách a rovněž soubory lesních typů - Typologický systém ÚHÚL Brandýs n. L. (Plíva 1971/1976), používající edafické kategorie a zavádějící jednotné symboly pro soubory lesních typů Novelizovaný typologický systém ÚHÚ VLS (Málek 1983) je v podstatě doplněný Zlatníkův systém rozšířený na české země a naopak číselné symboly jednotek ÚHÚL Brandýs n. L. jsou rozšířeny na slovenské jednotky - Zlatníkovy skupiny typů. Při zpracování OPRL měla revize typologického mapování zajistit jednotnou typizaci v rámci celé lesní oblasti, tzn. území vojenských lesů mapované podle typologického systému ÚHÚ VLS (Málek 1983) bylo nutno převést do typologického systému ÚHÚL Brandýs n. L. (Plíva 1971/1976). Na území státních lesů pak šlo o odborné zkvalitnění typologických map, které vznikaly v předchozích etapách typologie lesů, uplatněním výsledků nového typologického šetření. Podmínkou úspěšné revize mapování bylo upřesnění hranic lesní oblasti a sjednocení charakteristik lesních typů a jejich upřesnění v rámci lesní oblasti. V tomto cyklu revize typologického mapování došlo k určitému posunu, resp. rozšíření 4. vegetačního stupně na úkor 5. vegetačního stupně, což umožní v rámci hospodářsko-úpravnického plánování využít v cílové druhové skladbě dub ve vyšších nadmořských výškách než tomu bylo doposud. -

4.5.6. Charakteristiky lesních typů Podrobné charakteristiky lesních typů, tzn. označení a název lesního typu, plocha porostní, bonita hlavní dřeviny, půdní typ a druh, půdotvorný substrát, relief terénu, sklon a expozice, nadmořská výška, přirozená druhová skladba a cílová druhová skladba včetně přípustných alternativ, jsou uvedeny v příloze textové části.

4. 5. 7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů (STG) Při zpracovávání projektové dokumentace ÚSES jsou schválenými typizačními jednotkami skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou jednotky vycházející ze Zlatníkova geobiocenologického pojetí lesního typu (Zlatník, 1956). Oproti jednotkám běžně používaným v našich podmínkách lesního hospodářství, tedy souborům lesních typů - SLT (Plíva, Průša, 1969) odráží STG ve větší míře vzájemné vlivy uvnitř rostlinných společenstev jako takových a méně pak závisí na vnějších abiotických podmínkách prostředí (konfiguraci terénu, půdním druhu a typu). Tento stav je výhodný zejména při popisu rostlinných společenstev blížících se klimaxovému stadiu svého vývoje, tedy s plně rozvinutými mezidruhovými vztahy. Také je bližší běžně používanému geobotanickému pojetí popisu rostlinných společenstev (v tomto případě však ucelenějších společenstev podstatně menší rozlohy, s více uzavřenými vnitřními mezidruhovými vazbami). Metodika, v rámci níž byly jednotky STG vytvořeny vznikala při mapování karpatské oblasti, ve které je vyšší podíl přirozenějších, lidskou činností méně poznamenaných lesních společenstev. Pro oblast hercynskou se silně pozměněnými poměry se patrně jeví vhodnějším používat stávající systém jednotek souborů lesních typů zohledňující ve větší míře stanovištní podmínky lokality.

37




Převod SLT na STG: SLT značení 0Z

STG název

značení 0. lvs - BORY 3A1

Reliktní bor

název Pineta quercina dubové bory

1. lvs – DUBOVÝ 1Z

Zakrslá doubrava

2AB1

1G

Vrbová olšina

2B5b

Querceta petraeae humulia sup. zakrslé doubravy v.st. Alneta glutinosae inf. olšiny n.st.

2. lvs - BUKODUBOVÝ 2Z

Zakrslá buková doubrava

2AB1

2M

Chudá buková doubrava

2A3a

2K

Kyselá buková doubrava

2AB3a

2N

Kamenitá kyselá buková doubrava

2AB3a

2I

Uléhavá kyselá buková doubrava

2AB3a

2S

Svěží buková doubrava

2C

Vysýchavá buková doubrava

2B

Bohatá buková doubrava

2D

Obohacená buková doubrava

2BC3a

2A

Javorobuková doubrava

2BC3a

2L

Potoční luh

2BC5a

2P

Kyselá jedlová doubrava

2AB4

2B3a 2BD3a 2B3a

Fagi - querceta humilia zakrslé bukové doubravy Querceta petraeae subfagina bukodoubravy n.st. Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta typica typické bukové doubravy Fagi - querceta tilie lipové bukové doubravy Fagi – querceta typica typické bukové doubravy Ligustri - querceta aceris sup. javorové doubravy v.st. Ligustri - querceta aceris sup. javorové doubravy v.st. Querci roboris - fraxineta sup. dubové jaseniny v.st. Querceta roboris inf. doubravy dubu letního n.st.

3. lvs – DUBOBUKOVÝ 3Y

Skeletová dubová bučina

3AB1

3M

Chudá dubová bučina

3A3a

3K

Kyselá dubová bučina

3AB3a

3N

Kamenitá kyselá dubová bučina

3AB3a

3I

Uléhavá kyselá dubová bučina

3AB3b

3S

Svěží dubová bučina

3B3a

3F

Svahová dubová bučina

3B3a

3C

Vysýchavá dubová bučina

3B3a

3B

Bohatá dubová bučina

3B3a

3H

Hlinitá dubová bučina

3B3a

3D

Obohacená dubová bučina

3BC3a

3A

Lipová dubová bučina

3BC3a

3J

Lipová javořina

3C3a

3L

Jasanová olšina

3BC5b


Querci – fageta humilia zakrslé dubové bučiny Querceta petraeae fagina bukové doubravy Querci – fageta (kyselé) dubové bučiny Querci – fageta (kyselé) dubové bučiny Carpini – querceta sub. habrové doubravy v.st. Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta aceris javorové dubové bučiny Querci – fageta tiliae aceris lipojavorové dubové bučiny Tili – acereta lipové javořiny Fraxini - alneta sup. jasanové olšiny v.st.

38


PLO 7 Brdská vrchovina SLT

značení

STG název

značení

3U

Javorová jasenina

3C4

3V

Vlhká dubová bučina

3C4

3O

Jedlodubová bučina

3B4

3P

Kyselá jedlová doubrava

3AB4

název Querceta roboris - aceris sup. javorové doubravy v.st. Querceta roboris - aceris sup. javorové doubravy v.st. Querceta roboris sup. doubravy dubu letního v.st. Querceta roboris sup. doubravy dubu letního v.st.

4. lvs – BUKOVÝ 4Y

Skeletová bučina

4AB1

4M

Chudá bučina

4A3a

4K

Kyselá bučina

4AB3a

4N

Kamenitá kyselá bučina

4AB3a

4I

Uléhavá kyselá bučina

4AB3a

4S

Svěží bučina

4B3a

4F

Svahová bučina

4B3a

4B

Bohatá bučina

4B3a

4H

Hlinitá bučina

4B3a

4A

Lipová bučina

4BC3a

4V

Vlhká bučina

4BC4

4O

Svěží dubová jedlina

4B4

4P

Kyselá dubová jedlina

4B3b

4Q

Chudá dubová jedlina

4A4

4G

Podmáčená dubová jedlina

4AB4

Fageta humilia zakrslé bučiny Fageta quercino - abietina dubojedlové bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera typica typické bučiny - holé Fageta paupera typica typické bučiny - holé Fageta typica typické bučiny Fageta typica typické bučiny Fageta aceris javorové bučiny Fraxini - querceta roboris - aceris jasanojavorové doubravy dubu letního Querceta roboris - fagi vlhké doubravy s bukem Querci abieta dubové jedliny Querci abieta piceosa smrkové dubové jedliny Abieti – querceta roboris – piceae smrkové jedlové doubravy

5. lvs – JEDLOBUKOVÝ

39

5Z

Zakrslá jedlová bučina

5AB1

5Y

Skeletová jedlová bučina

5AB1

5M

Chudá jedlová bučina

5A3a

5K

Kyselá jedlová bučina

5AB3a

5N

Kamenitá kyselá jedlová bučina

5AB3a

5I

Uléhavá kyselá jedlová bučina

5AB3a

5C

Vysýchavá jedlová bučina

5B3a

5S

Svěží jedlová bučina

5B3a

5F

Svahová jedlová bučina

5B3a

5B

Bohatá jedlová bučina

5B3a

5D

Obohacená jedlová bučina

5BC3a

5A

Klenová bučina

5BC3a

Abieti - fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Abieti - fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Fageta piceoso - abietina smrkojedlové bučiny Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Aceri - fageta inf. javorové bučiny n.st. Aceri - fageta inf. javorové bučiny n.st.



Přírodní podmínky oblasti SLT

značení

STG název

značení

5J

Suťová javořina

5C3a

5L

Montanní jasanová olšina

4C5b

5U

Vlhká jasanová javořina

5V

Vlhká jedlová bučina

5O

Svěží jedlina

5B4

5P

Kyselá jedlina

5AB4

5Q

Chudá jedlina

5A4

5T

Podmáčená chudá (dubová) jedlina

5A4

5G

Podmáčená jedlina

5B5a

5C4 5BC4

název Fagi acereta inf. bukové javořiny n.st. Salici fragilis - alneta sup. vrbové olšiny v.st. Fagi - acereta alni inf. bukové javořiny s olší n.st. Aceri - fageta alni inf. javorové bučiny s olší n.st. Abieti - piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Abieti - piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové smrkové jedliny Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové smrkové jedliny Picei - alneta incanae inf. smrkové olšiny s olší šedou n.st.

6. lvs – SMRKOBUKOVÝ 6Z

Zakrslá smrková bučina

6AB1

6Y

Skeletová smrková bučina

6AB1

6M

Chudá smrková bučina

6A3a

6K

Kyselá smrková bučina

6A3a

6N

Kamenitá kyselá smrková bučina

6AB2a

6S

Svěží smrková bučina

6AB3a

6V

Vlhká smrková bučina

6BC4

6O

Svěží smrková jedlina

6B4

6P

Kyselá smrková jedlina

6AB4

6Q

Chudá smrková jedlina

6A4

6G

Podmáčená smrková jedlina

6B5a

6R

Svěží rašelinná smrčina

6A6

Abieti - fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Abieti - fageta piceae humulia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino piceosa jedlosmrkové bučiny Fageta abietino piceosa jedlosmrkové bučiny Fagi - abieta piceae bukové jedliny se smrkem Abieti - fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Aceri - fageta alni sup. javorové bučiny s olší v.st. Piceeta equiseti přesličkové smrčiny Piceeta equiseti přesličkové smrčiny Piceeta sphagnosa inf. rašeliníkové smrčiny n.st. Picei - alneta incanae sup. smrkové olšiny s olší šedou v.st. Piceeta turfosa inf. rašeliništní smrčiny n.st.

7. lvs – BUKOSMRKOVÝ 7Z

Zakrslá buková smrčina

6AB1

7M

Chudá buková smrčina

6A3a

7N

Kamenitá kyselá buková smrčina

6AB3a

7T

Podmáčená chudá jedlová smrčina

6AB5b

7G

Podmáčená jedlová smrčina

6B5a

7R

Kyselá rašelinná smrčina

7A6


Abieti - fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino - piceosa jedlosmrkové bučiny Abiieti - fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Picei - alneta sup. smrkové olšiny v.st. Picei - alneta incanae sup. smrkové olšiny s olší šedou v.st. Piceeta turfosa sup. rašeliništní smrčiny v.st.

40



4. 5. 8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na lesní prostředí (Šindelář, 1995) Existuje řada teoretických klimatických studií a modelů, ze kterých je možné usuzovat na více či méně rozsáhlé změny makroklimatu v důsledku rostoucího procentuálního zastoupení skleníkových plynů v atmosféře. Nejčastěji předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde v první řadě o velikost předpokládaných změn a dále pak o jejich průběh. Některé práce naznačují, že rychlé teplotní změny o 2 až 4 0C se pravděpodobně vymykají adaptačním možnostem většiny lesních dřevin (Fanta, 1992). Tato hodnota přibližně odpovídá rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumů z poslední doby (Šindelář, 1993) naznačují, že řada dřevin má relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou tedy schopné za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa svého původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná odpověď na otázku, jak budou tyto populace reagovat na extrémní výkyvy klimatických faktorů. Trvalé změny makroklimatu se mají podle modelů různých autorů uskutečňovat v rozmezí 50 až 100 let, některé studie pak odhadují tuto dobu až na 200 let. Ve srovnání s dobou vývoje vegetace na zemském povrchu jde však v každém případě o období velmi krátké , během něhož se adaptační procesy populací dřevin budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu, nebo vůbec ne. Areály lesních dřevin je možno určovat klimaticky. Omezíme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, tedy na průměrnou roční teplotu a na vlhkost prostředí (vyjádřenou v mm jako rozdíl mezi ročním úhrnem srážek a ročním úhrnem výparu), je například areál přirozeného 0 rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8 C a minimální vlhkostí asi 320 až 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10 0 C a vlhkost prostředí zhruba 220 až 330 mm. Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny. Odhaduje se, že trvalé zvýšení průměrné teploty o 1 0C by znamenalo geografický posun v zeměpisné šířce asi o 100 až 150 km. Vzhledem k poměrně omezené maximální rychlosti migrace většiny rostlinných druhů by pak mohlo dojít až k praktickému zhroucení lesních ekosystémů v kontinentálním měřítku. Řada modelů předpokládá ve střední Evropě rozsáhlé posuny vegetační stupňovitosti (v rámci našeho území např. Kopecká, Buček 1992, Fanta, 1992). Kvalitativně jsou nejcitlivější azonální společenstva (extrémní trofické řady) a intrazonální společenstva (lužní, podmáčená a oglejená stanoviště) a to především v nižších (0 - 2) a nejvyšších (7 - 9) LVS. Největší riziko zranitelnosti nesou SM monokultury ve 2. a 3. LVS. Nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy s největší ekologickou valencí (zpravidla živná a obohacená řada; o něco méně pak také část řady kyselé). To znamená, že potenciální vegetace charakterizovaná soubory lesních typů či lesními společenstvy je tím citlivější na změnu ekologických podmínek, čím jsou ekologické podmínky stanoviště vzdálenější od optima ekologických nároků zastoupených dřevin. Čím větší je rozdíl mezi potenciální druhovou skladbou vegetace a aktuálním stavem porostů, tím větší je míra rizika zranitelnosti lesních geobiocenóz. Nízkou adaptabilitu lze předpokládat zejména u lesních geobiocenóz s nepůvodními dřevinami. Je tedy nezbytné podporovat přirozenou obnovu všech cílových autochtonních dřevin v maximální míře a zároveň podporovat i další autochtonní dřeviny v přirozené obnově (např, BB, HB a pod.). Pro zlepšení vegetačního krytu půdy je také vhodné podporovat keřové patro. Hřeben Brd je tvořen mozaikou 4.,5.a 6.lvs (těžištěm je patrně 5.lvs - zejména v centrální části Brd; vzácně se vyskytuje také 7.lvs). Ostatní části území PLO 7 leží převážně ve 3.lvs, okrajově je zastoupen také 2.lvs. V přirozeném prostředí by na většině území oblasti měl být nejvitálnější dřevinou buk, který má optimum výskytu ve 4. lvs a převahu si udržuje také v 5.lvs (na živných stanovištích i v 6.lvs). Zastoupení dubu naopak přirozeně klesá od 1. do 4. lvs, jako výsledek stoupající konkurence buku. Ve 3. lvs, kde má dub své růstové optimum, ještě dominuje, ale ve 4. lvs je již bukem vytlačen do pozice jednotlivé příměsi (větší vitalitu zde má na kyselém podloží). Jedle má své maximum výskytu ve 4. a 5.lvs. Oproti buku má užší areál rozšíření - do 2. a 7.lvs významněji zasahuje jen na vodou ovlivněných stanovištích. Smrk v přirozených zonálních společenstvech sestupuje na kyselém podloží do 5.lvs (ale s nižší kvalitou i vitalitou). Od tohoto lvs jeho zastoupení přirozeně vzrůstá na úkor buku i jedle. Z uvedeného vyplývá, že v případě dlouhodobého oteplování klimatu by bylo možné očekávat poněkud vyšší vitalitu dubu, která by se projevila hlavně ve 4.lvs. Celkové zastoupení buku a jedle v PLO 7 by se patrně nemělo příliš výrazně měnit (kromě výškových posunů - zejména u jedle). U smrku je pak možné očekávat sníženou vitalitu (s vyjímkou nejvýše položených částí hřebene Brd).

41




4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Centrální Brdy nebyly, vzhledem k neúrodnosti a nevyužitelnosti půd, nikdy osídleny ani pro pastevní hospodářství. Ještě počátkem 17. století byly brdské lesy nejméně dotčeným lesním komplexem ve středních Čechách (z prohlášení královské komory z 5. října 1613). Naproti tomu přes Hřebeny se táhne pás hradišť z pozdně bronzové doby, což souvisí s osídlením okolí (území severozápadně od Hřebenů tvoří již starosídelní oblast). Největší vliv na rozvoj lesů mělo železářství (zprávy již ze 14. století), které bylo po celé 17. a 18. století a omezeně v 19. stol. významnou složkou obživy lidí v podhůří Brd. V provozu bylo mnoho vysokých pecí a hamrů na zpracování železa. Poslední vysoká pec na dřevěné uhlí pracovala v Komárově do roku 1926. Palivem bylo dřevěné uhlí z brdských lesů. V okolí vysokých pecí byl stav lesů velmi špatný. Přesto lze ještě v 19. století považovat Brdy za komplex s převážně přirozeným dřevinným složením, neboť vzdálenější a méně přístupné porosty zůstaly ušetřeny. Dřívím se topilo i ve sklárnách, v lesích se smolařilo. Na Jedové hoře poblíž Komárova se dobývala železná ruda bohatá na rtuť (vázanou zejména v rumělce - sulfidu rtuťnatém). Místy byly otevřeny i lomy na stavební kámen. Vzhledem ke značnému vyčerpání těchto ložisek a nerentabilnosti těžby má dobývání zmíněných surovin již pouze historický význam. Těžba rud byla ukončena v 80. letech 20. století. Místy byly vybudovány rybníky. Zvláštním a charakteristickým prvkem jsou Padrťské rybníky, které pocházejí z 18. století, kdy se voda používala ke splavnění potoka, po němž se plavilo dřevo pro hutě. Rybníky jsou napájeny drobnými potoky z okolních lesů. V 19. století se počaly porosty s původní dřevinnou skladbou (buk, dub, jedle, méně smrk a borovice) postupně přeměňovat na hospodářsky výhodnější smrk, takže dnes v Brdech převažují lignikultury smrku, silně poškozované větrnými kalamitami. V roce 1926 byl v centrálních Brdech zřízen vojenský výcvikový prostor, tehdy určený pro dělostřeleckou střelnici. Specifickým typem prostředí jsou zde odlesněná místa cílových ploch střelnic (lokality Tok, Jordán, Brda) a tankodrom (kotlina zvaná Bahna), kde odlesnění vedlo k úbytku vody v Brdech.

4.5.10. Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin Vývoj dřevinné skladby lze sledovat zhruba od počátku 17.století. Kusé údaje z nejstarších urbářů však udávají pouze převládající dřevinu, nebo častěji popisují hraniční stromy. Také první zařízení lesních majetků (systemizace - kolem roku 1800) opět zachycují jen hlavní dřeviny (příměs do 30% nebývá zaznamenána). V pařezinách a lese středním, který vznikl z pařezin předržením některých stromů, byl hlavní dřevinou dub. Kvalita dubových porostů se soustavně zhoršovala. V době převodu pařezin na les vysoký (1750 - 1850) poklesl postupně význam dubu na minimum. Jeho zastoupení se začalo opětovně zvyšovat až na počátku 20. století, kdy se pozvolna přecházelo k maloplošným formám obnovy lesů. Rozsáhlé přímé převody pařezin měly za následek celkový úbytek listnáčů. Lípa tvořila především příměs v dubových porostech. V pařezinách byla po dubu druhou nejrozšířenější dřevinou. S převodem pařezin její zastoupení prudce pokleslo a dnes představuje jen malou příměs v listnatých porostech. Borovice původně převažovala spolu s břízou na suchých kamenitých nebo naopak zrašelinělých stanovištích. Odtud byla rozšířena i na ostatní stanoviště vysokého lesa. Nejčastější borové směsi byly se smrkem s účastí dubu a břízy, méně často se borovice vyskytovala s bukem. Smrk byl zastoupen hlavně na Rožmitálsku a v brdských polesích Zbirožského panství. Původní smrkové porosty byly zejména v okolí Padrťských rybníků na dnešním vojenském újezdu a v bývalém polesí Štěrbina. Místy byly nesmíšené smrčiny také na Hutích a Roželově, příměs smrku je však v celých Brdech. Síje smrku započaly koncem 18. století. Na počátku 19. století pak postupně umělá obnova nahrazuje obnovu přirozenou. Od poloviny 19. století převládla sadba nad síjí, čímž se nástup smrku na úkor ostatních dřevin (zejména listnáčů) ještě zrychluje. Podle starých záznamů byla jedle v Brdech hojná a to jak v podobě čistých porostů, tak ve směsích. V horských polohách Brd vytvářela směsi se smrkem, v okrajových částech pak zejména s bukem, spolu s příměsí dalších dřevin (dub, borovice, aj.). Buk od založení železných hutí, hamrů a ostatních výroben v Brdech postupně ubýval. Hlavní úbytek buku však nastal po zavedení smrkových výsadeb ve 40. letech 19. století. Kromě čistých bučin se vyskytoval nejčastěji ve směsích s jedlí (často spolu se smrkem) a někdy také vytvářel směsi s dubem a klenem. Kromě toho byl častou příměsí v dubových porostech. Bříza byla po dubu a borovici do konce 18. století nejrozšířenější dřevinou. Těžiště svého výskytu měla zejména v proředěných porostech a v pařezinách. V průběhu 20. století její zastoupení prudce pokleslo v důsledku převodů nízkého lesa, nástupu umělé obnovy jehličnanů a výchovy mladých porostů, kdy byla © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

42



spolu s osikou odstraňována. Osika se vyskytovala na hlubších půdách nižších poloh v mladších porostech. Ve starších porostech tvořila jen příměs. Jasan a olše jsou spjaty s potočními nivami. Jasan byl zaváděn uměle. Olše je pravděpodobně autochtonní dřevina, která však nikdy nevytvářela souvislé porosty. Byla také skupinovitě přimíšena ve smrkových porostech (Padrťské rybníky). Jilm a javor nikdy nedosahovaly významnějšího podílu a vyskytovali se jen jako jednotlivě vtroušené dřeviny. Modřín, pravděpodobně jako první umělou setbou obnovená dřevina, byl v 70. letech 18. století zaveden na Strašicku. Akát byl uměle zaváděn na prudké, slunné stráně. Jeho plošné zastoupení se v průběhu posledních 200 let patrně neměnilo. Pastva byla povolována na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750 1850. Byla všemožně regulována, až konečně ve 2. polovině 19.století byla zakázána na všech větších majetcích. Dočasně pak byla povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy byla potlačena řada dřevin: dub, jedle, lípa apod. Na počátku 19. století se v lesích značně rozmohlo hrabání steliva. Přes všemožnou snahu o jeho omezení v něm bylo pokračováno na drobných majetcích a v obecních lesích až do počátku 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly také ochuzení druhové skladby.

LHC Strašice – uléhavá bučina SLT 4I (foto Ing. Antonín Kusbach)

43



Údaje o stavu lesa a historickém vývoji

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti Zdrojem údajů jsou jednak elaboráty historických průzkumů vypracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v letech 1957-1977 v rámci tehdejších LHC, jednak všeobecné části LHP zaujatých LHC. Sumární údaje o majetcích byly porovnány s údaji registrů velkých vlastníků půdy (1906,1933).

5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Jedním z hlavních činitelů mající vliv na stav zbirožských lesů bylo železářství a s tím spojená výroba dřevěného uhlí. Z nejstarších hutí na Zbirožsku, Rokycansku byla huť strašická (první zmínka z roku 1379), dále huť rokycanská (14.století), další zmínka je o huti dobřívské (1546) a huti holoubkovské (1614). V letech 1624 – 31 bylo ve Strašicích, Dobřívi, Holoubkově, Karlově Huti a Hředlech v provozu asi 10 hamrů. Zatímco v první polovině 18. století se dřívím nějak nešetřilo, zvýšená výroba železa v druhé polovině 18. století tu již nenacházela dříví na potřebné dřevěné uhlí. Nedostatek mýtních porostů nutil lesní úřad zbirožský přidělovati od roku 1755 k milířování též pařezy. O obrovské spotřebě dřeva svědčí i skutečnost, kdy pro Hutě Strašice, Dobřív, Holoubkov, Padrť činila roční spotřeba dřeva více jak 120.000 plm. dřeva. Zajímavé je, že velkého bohatství dřevní suroviny bylo poměrně málo využíváno sklárnami. Výjimky činí jen bývalá sklárna u Těškova a známá sklárna v Nových Mitrovicích. Dalším důležitým činitelem mající vliv na stav lesů bylo od pradávna smolaření, pálení dřeva na popel a výroba drasla. Mezi další výtěže z lesů západních Brd patřilo zejména travaření, sběr klestu a nemalý vliv mělo i pastevectví. V PLO7 byly lesy na Rožmitálsku vystaveny intenzivnějšímu civilizačnímu tlaku než na Zbirožsku. Po skončení kolonizačního období, kdy lesy ustupovaly novým sídlům a zemědělské půdě, lesnatost poklesla jen v nevelké míře. Byly založeny jen 2 vesnice (nově založena obec Nepomuk jako svobodná obec v roce 1730 a rozšířena obec Záběhlá v roce 1726 o 16 rodin ze Šumavy). Po skončení třicetileté války a hlavně po r. 1700 se zvýšila lidnatost, ale na rozlohu lesů to nemělo rovněž podstatný vliv. Vývoj lesnatosti: V 19. století začíná lesnatost mírně narůstat díky zalesňování bývalých ovčích pastvin. V druhé polovině 20. století rovněž lesnatost znovu stoupá, zalesňují se zemědělsky nevýhodné pozemky. Tzv. ostatní těžby – vliv na stav lesů Extenzivní charakter hospodaření do konce 18. století byl ještě zdůrazněn dalšími škodlivými činnostmi (pastva, hrabání, travaření a místy i lesopolaření). Pastva byla povolena na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750-1850. Byla všemožně regulována, až konečně v 2. polovině 19. století byla zakázaná na všech větších majetcích. Dočasně byla pastva povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy zmizel DB, JD, LP apod. Hrabání steliva se rozmohlo po začátku 19. století, kdy se začalo stelivo prodávat. Zároveň jsou vydávány první regulace (jen za náhradu, jen pod dohledem, jen někde na určitých plochách). Majitelé lesů si byli vědomi neblahých následků této činnosti, ale šlo o lukrativní obchod v extenzivním lesním hospodářství. I přes jasné degradační vlivy hrabání tento nešvar pokračoval v drobných majetcích a v obecních lesích až do 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly i ochuzení druhové skladby. Lesopolaření bylo rozšířené hlavně v rovinatějších lokalitách. Při převodech pařezin se paseky měly vyčistit od buřeně a výmladků. Platila zásada - čím úrodnější půda, tím delší polaření. Vytěžené plochy se pronajímaly až na 6 let a více. Polaření zhoršilo hlavně fyzikální vlastnosti půdy. Smolaření se rozmohlo v „borových“ oblastech hlavně za protektorátu. Škodliví činitelé – značně nepříznivý vliv na vývoj lesního hospodářství měly tzv. škodliví činitelé (sníh, vítr, hmyz apod.).

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav

44



5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy K cílevědomému hospodaření přiměl vlastníky lesů jejich špatný stav, zaviněný dlouhotrvajícími tzv. „výběrovými těžbami“. Prvotní zařízení lesů (systemizace) spadají do doby kolem r. 1800. Dokladem je následující přehled větších lesních majetků s uvedením doby prvního zařízení. panství (p.) velkostatek (vst.) Zbiroh – p. Dobříš – p. Rožmitál - p. město Příbram - vst. Svinaře+Libře - vst. Osov – vst. Karlštejn - p. Rokycany - p. Hostomice - vst. Mníšek - vst. Hořovice - p. Jince – p.

tehdejší vlastník Tehdejší stát J.C.M. Pražské arcib. Město Příbram J.Bechler Kounicové Tehdejší stát Město Rokycany Hostomice město Unwerthové Vrbnové Vrbnové

poprvé zařízeno roku /cca ha 1792/10.392 1781/16.573 1810/7.924 1843/1074 1808/353 1798/348 1806/1737 1825/346 1837/396 1804/322 1756/5.110 1770/3.420

autor, soustava –způsob Mőrickstein, lánová soustava Brettschneider, lánová soust. Dvorní komise, lánová soust. W.Rowland, staťová soustava Autor a soustava neznámá nezn.autor se pokusil o lán.s. J.Schmidt, lánová soustava A.Schónberger, stať.soust. Opellt, lánová soustava autor neznámý, lánová soust. J.A.Kolbe, soust.prim.lánová autor i soustava neznámá

První náznaky hospodářské úpravy lesů v dané oblasti lze najít již počátkem 17. století, kdy lesy zbirožské a mirošovské (alespoň v některých jejich částech) zaměřuje Simon Podolský a v polovině 18. století zeměměřič Frast. Nejstarší hospodářský plán, který se zachoval vyhotovil v letech 1824 – 1835 Jan Wiehl. Pro panství Spálené Poříčí vypracoval první lesní hospodářský plán nadlesní František Herda v roce 1831. Do tohoto roku jsou na Spáleno – Poříčsku jen kusé zprávy o lesích v několika odhadech prováděných při různých příležitostech. První systematizace Rokycanských lesů byla zpracována Schönbergrem v roce 1825. Odhad hmot v Schönbergrově plánu byl proveden od oka a to tak, že do příslušných rubrik nebyly zaznamenány současné hmoty (tj. v roce 1825), ale ty které zařizovatel předpokládal v době smýcení. Vnitřní detail je zaměřen velmi povrchně a stáří porostů je většinou uvedeno od – do. Z používaných zařizovacích metod to byla podobně jako jinde v Čechách metoda lánová, kterou vystřídaly staťové soustavy, nejdříve hmotná, poté plošná a konečně kombinovaná včetně metody saské. I když první hospodářské osnovy (systematizace) vnesly do postupu těžeb určitý řád a zamezily dosavadnímu libovolnému vybírání těžebních míst na většině majetků nebylo podle nich postupováno, zejména když kalamity rozvrátily první plány. Jak vidíme z výše uvedeného přehledu byla již počátkem minulého století primitivně zařízena většina lesních majetků. Prvním systemizacím předcházely různé instrukce, které se snažily usměrňovat těžby, doporučovat umělou obnovu, rozdělovat lesy podle vzrůstnosti, popř. dřevinné skladby apod. Porostní systemizace dodaly lesním hospodářům poprvé poměrně přesné záměrné mapy, většinou na podkladě tereziánského nebo josefského katastru. Tyto mapy pak často sloužily po několik desetiletí a byly používány i k evidenci těžeb. V lánové soustavě, která byla tehdy používána, byly lesní části rozděleny podle stanoveného obmýtí na příslušný počet ročních pasek – obvykle 40 pro les nízký a 80 až 120 pro les vysoký. Paseky měly tvar protáhlých obdélníků. Obnovní postup byl pravidelný, paseky byly přiřazovány každoročně. Etáty byly propočítány zpravidla na celé obmýtí, ale většinou bylo nutné už po několika letech je upravovat (snižovat). K revizím prvních systemizací se přistupovalo nepravidelně. Zpravidla v periodách delších než 10 let. Pravidelný cyklus se ujal až ke konci 19. století. Po r. 1830 se v hospodářské úpravě začíná prosazovat staťová soustava hmotová, plochová, nebo kombinovaná. Objevuje se umělá rozdělovací síť, oddělení, porosty a mýtní články. Obmýtí se zpravidla zprvu příliš nemění, ale s postupným mizením pařezin a s přibýváním stejnověkých jehličnatých porostů se začíná sjednocovat na průměrnou délku kolem 80 let. Koncem 19. století se obmýtí spíše prodlužovalo. Paseky se již nepřiřazují každoročně, ale za 2-3 roky. Porostní mapy byly zhotovovány tzv. saskou metodou v měřítcích kolem 1:10 000. Hospodářské mapy byly v měřítku katastrálním nebo dvojnásobném 1:5760. Věkové třídy po 20-ti letech byly označovány římskými číslicemi ve vzestupné stupnici, nebo méně se používalo označení sestupně, tj. nejstarší třída byla označená jako „I “. Pro výpočet etátu se údaje získané na základě PMP korigovaly pomocí kamerální taxy (s vyrovnávací dobou až o délce celého obmýtí) nebo Hundeshagenova, popř. Hufnagelova vzorce.

45




Od 90. let minulého století začínají zařizovatelé používat metodu Judaichova porostního hospodářství. Do té doby naprosto převažující holoseče, jsou postupně opouštěny a přechází se na maloplošné seče, kombinované způsoby a ve větší míře se opět začíná uplatňovat přirozená obnova. LHP od 80. let minulého století předepisují rozluky a odluky v monokulturách. Dále předepisují výsadbu listnatých skupin a výsadbu alejí podél cest. Obnovené postupy se více diferencují podle ohrožení větrem, suchem, sněhem apod. Výchově lesních porostů je věnována větší pozornost než v prvotních systemizacích, ale jako samostatná položka stanoveného etátu se předpis předmýtní těžby objevuje až po r. 1870. Předpis předmýtních těžeb nebyl pro lesní hospodáře závazným, prověrky se měly provádět podle potřeby porostů. Zdůrazňovala se stabilita porostů (zejména proti sněhu a větru), proto se doporučovaly zásahy mírnější a častější. Obnovu části LHP zajišťovala státní taxační kancelář. Sjednocuje se metodika vypracování LHP. Začínají se používat růstové tabulky (Schwapach, Wimmenauer). Lesy jsou zařazovány do hospodářských skupin. Obmýtí je 90 nebo 100 let. V elaborátech LHP jsou velmi podrobně popsány směrnice pro obnovu a výchovu. Mapy začínají být vyhotovovány v desetinných měřítcích. Pro stanovení etátu těžby byl určující mýtní přírůst. Průměrná výtěž výchovných zásahů značně kolísala. Vývoj porostních zásob a výtěžnost. Údaje o porostních zásobách jsou těžko dosažitelné a srovnatelné. Poměrně spolehlivě byly zjišťovány údaje o stavu a zásobách mýtních porostů. Díky poměrně ustálené druhové skladbě a stálosti obmýtí se zásoby mýtních porostů i průměrná hektarová zásoba a výtěžnost měnily jen nepatrně. panství (p.) Dobříš – p. Zbiroh – p. Rožmitál - p PLO 7

rok ha lesa 1844 16.141 1824 17.806 1830 7.896 1833 41.843

zásoba/ha m3 s.k. 134 136 264 159

rok ha lesa 1854 18.784 1862 22.671 1862 7.896 1859 49.351

zásoba/ha m3 s.k. 137 134 260 155

rok ha lesa 1902 18.800 1891 10.032 1890 7.900 1893 36.732

zásoba/ha m3 s.k. 145 152 270 174

rok ha lesa

zásoba/ha m3 s.k.

1940 7.924 1936 12.068 1941 4.754 1939 24.746

120 116 256 144

Jak vyplývá z uvedeného přehledu, zásoby dřeva v průběhu 19. století spíše klesaly. Tento pokles nastal v důsledku úbytku mýtních porostů a tím i poklesu středního plošného věku. Na to mělo vliv krátké obmýtí, ale i větrné a sněhové kalamity, které postihovaly mladé a dospívající jehličnaté monokultury. Průměrná výtěžnost kolísala mezi 2 až 5 m3 hr.s k./ha/rok a to jak mezi jednotlivými majetky, tak v jejich rámci v průběhu času. Průměrný roční etát na 1 ha porostní půdy uvádí následující přehled.

Majetek panství (p.) Dobříš – p. Zbiroh – p. Rožmitál–p. PLO 7

cca ha 16140 (7920)

17800 (10905) 7950 (4750) 41840 (23575)

rok

roční etát m3 hr.s k.

rok


rok


1815 1824 1817 1819

3,40 4,61 4,75 4,16

1900 1891 1890 1894

3,20 3,94 4,15 3,69

1930 1930 1930 1930

2,65 3,16 3,65 3,10

Z uvedeného přehledu vidíme, že průměrná výtěžnost mezi r. 1810 a 1930 neměla mnoho výkyvů. Výraznější rozdíly jsou dány spíše snahou jednotlivých hospodářů zalíbit se majiteli. Obmýtí prodělalo velmi nerovnoměrný vývoj. V původních systemizacích bylo většinou velmi diferencované podle tvaru lesa. Ve vysokém lese ještě někteří prozíraví zařizovatelé obmýtí prodlužovali (např. na 130 r. pro DB porosty). Pro pařeziny se užívalo obmýtí 30 nebo 40 r. Podíl pařezin velmi kolísal. Délka obmýtí se měnila nerovnoměrně, celé 19. století klesalo. Kolem r. 1900 byla délka jen 80-85 r. V roce. 1950 bylo obmýtí cca 100 r. V průběhu 70. let tohoto století nastává růst až na dnešních 115 r.


46



5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Vývoj dřevinné skladby (od r. 1600) Nejstarší urbáře udávají buď převažující dřevinu, nebo druh hraničních stromů. První zařízení (systemizace) udávají opět pouze převažující druh dřeviny (příměs do 30 % nebývá zaznamenána). DB – původně převládající dřevina v celé oblasti. Vynechával jen stanoviště extrémně suchá a chudá. Převládající dřevinou byl v lese nízkém a středním. Kvalita DB porostů soustavně klesala a systemizace na počátku 19. století mohou konstatovat, že DB zůstal jen jako přestárlé výstavky, nebo nekvalitní podrost. V době převodů pařezin na vysoký les význam dubu poklesl na minimum. Zastoupení DB se začalo pomalu zvyšovat od 20. let našeho století, kdy se pozvolna přecházelo na maloplošné formy obnovy lesů. BK – tvořil většinou příměs v DB porostech, po jedli byl v Brdech nejvíce rozšířen. Buku ubývalo od založení železných hutí, hamrů a ostatních výroben v Brdech. Hlavní a rychlý úbytek nastal po zavedení smrkrových výsadeb ve 40. letech 19. století. Kromě čistých bučin se BK vyskytoval nejčastěji ve směsích s JD, ale i jako směs se SM a JD, někdy i s DB a klenem. Bučiny se vyskytovaly a někde ještě vyskytují v Brdech na svazích a hřebenech (Teslíny, Varta). LP – tvořila hlavně příměs v DB porostech. V pařezinách byla po DB druhou nejzastoupenější dřevinou. S převodem na les vysoký její zastoupení prudce pokleslo. Dnes tvoří jen nepatrnou příměs v některých listnatých porostech. BR – po DB a BO byla do konce 18. století nejrozšířenější dřevinou. Vyskytovala se hlavně na volných plochách, v proředěných porostech a v pařezinách. Během 20. století její zastoupení prudce pokleslo, díky převodům, umělé obnově jehličnanů a výchově mladých porostů, kdy byla spolu s OS z porostů odstraňována. Dnes má zastoupení jen na plochách, kde se v minulosti nepodařil převod, nebo na bývalých pastvinách. OS – vyskytovala se na hlubších půdách nižších poloh v mladších porostech. Ve starších porostech byla zastoupena jen jako nepatrná příměs. V historickém průzkumu Ing. Schranze a Dr. Tlapáka se zdůrazňuje dobrá prodejnost OS dřeva a vydatnost hryzu pro zvěř. JS, OL – jsou spjaty s potočními nivami. JS byl zaváděn vždy uměle. OL je snad autochtonní dřevinou. Nikdy ale nevytvářela souvislé plochy. Byla skupinovitě přemísena ve SM porostech (Padrťské rybníky). JL, JV – nikdy nedosáhly významného podílu. Vždy byly jen v příměsi jako jednotlivě vtroušené dřeviny. AK – jeho plošné zastoupení se v průběhu posledních 200 let zřejmě nezměnilo. AK byl uměle zaváděn na prudké, vysychavé stráně. SM – původně zastoupen hlavně na Rožmitálsku a v brdských polesích Zbirožského panství. Dá se říci, že kolíbka SM je kolem Padrťských rybníků v dnešním vojenském újezdu a v bývalém polesí Štěrbina. Místy byly nesmíšené smrčiny i na Hutích a Roželově. Příměs SM je v celých Brdech. Mimo čistých smrčin jsou časté směsi SM s JD a BK někde i s BO. JD – podle starých dokladů byla v Brdech hojná jako čisté porosty, ale i ve směsi s BK a se SM. S BK tvořila směsi v okrajových částech, se SM v horských částech Brd. V okrajových částech se obyčejně vyskytoval ještě DB, BO a jiné dřeviny. BO – původní dřevina, která se šířila spolu s BŘ ze suchých kamenitých nebo naopak zrašelinělých míst. Nejčastější směsi byly se SM spolu s DB a BŘ, méně často se BO vyskytovala s BK. MD – zprvu rozšířen jen na Strašicku (po r. 1770). Semeno získáno nákupem. Celková charakteristika vývoje dřevinné skladby v PLO7 Původní porostní skladba, v níž převažovaly směsi s DB a LP se změnila hlavně v období od r. 1750 do r. 1850. Nový způsob hospodaření zlikvidoval DB i LP a částečně omezil i BK a JD. Rozsáhlé přímé převody pařezin měly za následek další úbytek listnáčů.

47




Zalesňování a původ semene Síje – nejstarší údaje o umělé obnově jsou ze 70. let 18. století u MD. Potom následovaly sije SM (cca o 10 let později). Na počátku 19. století začíná převládat umělé zalesňování nad přirozenou obnovou. To si vynutil špatný stav lesů. Vysíval se SM, DB, BR a MD. V omezeném rozsahu se prováděly podsíje JD a BK pod BR. Podsíje v průběhu 19. stol. byly většinou úspěšné. Plnosíje se většinou neužívala. Používaly se síje rýžkové, stružkové a miskové. Dále to byla síje jamková a bodová. Oseté plochy se většinou oplocovaly. Snahou každého lesního hospodáře bylo zakládat smíšené porosty. K BO se přisíval SM nebo MD, často se střídaly dřeviny v řádcích. Listnáče se přisévaly ve skupinách (hlavně DB). V 19. stol. začala převládat sadba nad síjí. Od poloviny století sadba převládla. Stoupla i plocha školek a semeno se většinou nakupovalo. Ve 40. letech 19. století se začalo se školkováním. Stoupala plocha školek. Počty sazenic záležely na jejich vyspělosti. Na většině majetků se razilo heslo, že sazenic může být méně, ale vyspělejší. Zvětšovaly se spony. Již v první polovině 19. století se zalesňovalo obalovanou sadbou (SM i BO). Přirozená obnova – výmladkové hospodaření v lese nízkém zaujímalo v PLO 7, kdysi důležité místo. Od začátku 19. století klesá výměra nízkého lesa. Mnohem větší pozornost zasluhuje přirozená obnova ze semene. Původní spontánní obnova náletem na holé plochy a do ředin vedlo ke změně druhové skladby a ke kvalitativní degeneraci porostů. V důsledku toho, že z porostů byly vybírány kvalitnější stromy, reprodukovala se tvarově horší část populace. Genofond původních dřevin (DB, BK, JD) se v průběhu 17. a 18. století zúžil a zhoršil. Po r. 1800 nemohla být přirozená obnova úspěšná. Smysl měla jen tam, kde se zachovaly kvalitní zbytky původních porostů. Na neúspěchu obnovy BK měly podíl i vysoké stavy zvěře. Snahou všech hospodářů bylo tuto skutečnost změnit. Na přelomu století se měl na Rožmitále postavit plot a zvěř za ním vystřílet. Původ semene SM – byl často nakupován. Zpočátku se využívalo semeno vlastní, nebo semeno od sousedů, ale později se přistoupilo k nákupu hlavně z Rakouska. Po r. 1912 se začalo nakupovat neplánovitě a původ semen se stává neurčitelný. BO – vyskytovala se v původních porostech. S nákupem BO semene z Rakouska se začalo až po r. 1886. Cizí nákupy jsou nižší než u SM. JD – naprostá většina JD porostů je autochtonní. Ke konci století se semeno kupuje jen sporadicky. MD - semeno koupené, neuvedeno kde, semeno použito v 2. polovině 18. století na Zbirožsku (Strašice). Patrně se jedná o Jesenický MD a při vhodném pěstování byly výsledky uspokojivé.

5.1.4. Historický vývoj majetkových poměrů Zdrojem údajů jsou jednak elaboráty historického průzkumu vypracované zaměstnanci ÚHÚL v letech 1957-1977 v rámci tehdejších LHC a jednak údaje o majetcích z registrů vlastníků půdy (Schematismus Tittel – 1906 a Schematismus Lustig-Světnička - 1933). Jedním z největších majitelů lesů západní a severozápadní části Brdské vrchoviny bylo bezesporu panství Zbiroh. Střediskem tohoto rozsáhlého panství – Hrad Zbiroh byl založen patrně ve 12. století některým členem rodu Sulislavců. Do královského majetku se dostal za vlády Přemysla Otakara II. Králem Janem Habsburským byl zastaven a Kralevicem Karlem vyplacen, ale roku 1338 darován králem Janem Petrovi z Rožmberka, v jehož radě zůstal až do roku 1425. Mezi další významné majetky tohoto panství můžeme zařadit Václava z Lobkovic a Ladislava z Lobkovic. Kníže Josef Colloredo – Mansfeld kupuje panství (Zbiroh, Točník, Mirošov, Osek) dne 27.února 1876. Colloredo – Mansfeldové drží Zbiroh do okupace, kdy jim je konfiskován a stává se německým říšským majetkem. Po osvobození přechází po kratším užívání bývalým majitelem do majetku státního. Rozsáhlé lesní komplexy, nalézající se v okolí Rokycan náležejí městu Rokycany, jehož vznik lze zařadit do 11. století. Od této doby až do husitských bouří patří městské lesy pražskému arcibiskupovi. Lesy bývalého lesního hospodářského celku Spálené Poříčí se rozkládaly v minulosti na území dvou velkostatků, a to Spálené Poříčí a Hradiště. Z historie držby těchto velkostatků třeba připomenout z doby před Bílou Horou panský rod Roupovců z Roupova, Kokořovce z Kokořova a Vratiskavy z Mitrovic.


48



Seznam historických průzkumů Historický průzkum lesa

Zpracoval, rok vyhotovení

LHC Zbiroh I.II.III.a Spálené Poříčí III.

ÚHÚL Brandýs, pob. Plzeň, Ing. J. Ministr - 1964

LHC Dobříš

ÚHÚL Brandýs, pob. Praha-Ďáblice, Ing. Novák, lektoroval Ing. Hošek – 1967

LHC Rožmitál

ÚHÚL Brandýs, pob. Praha Ing. J. Schranz, Dr. J. Tlapák – 1958

Panství – p. velkostatek, statek – vst/st. Zbiroh – p.-část Rožmitál - p. Dobříš – p. Mníšek - vst. Svinaře - vst. Spálené poříčí - p. Liteň – vst.-část Osov – vst.

Colloredo - Mannsfeld Pražské arcibiskupství Colloredo - Mannsfeld Kast. z Edelsborgu Max.Kohler Kapitula sv. Víta Jiří Daubek V. Palivec

Hostomice - st.

Hostomice p.B.- město

Hořovice - p.-část Hluboš – vst.

Hanau - Schamberg Oetingen – Wallerstein

Poslední majitelé před zestátněním

Bývalé panství (p.), velkostatek (vst.) p. Zbiroh, p. Radnice p. Rokycany, p. Hořovice p. Dobříš, vst. Mníšek, vst. Svinaře vst. Libeň vst. Osov město Hostonice vst. Rožmitál vst. Březnice, Tochovice vst. Starosedlský Hrádek

Majetek patřil od roku

Zestátněno zákonem

Colloredo– Mannsfeldvé, 1891 Pražské arcibiskupství, 1623 Colloredo-Mannsfeldové, 1780 Edelsbergové, 1909 Kohlerové, 1900 historický majetek Daubkové, 1850 V. Palivec, 1932 část od nepaměti, část od r. 1764 Schambergové 1852 od 2.pol. 19.století

142/47 Sb. 46,48/48 Sb. 12/45 Sb. 12/45 Sb. 142/47 Sb. 46,48/48 Sb. 142/47 Sb. 142/47 Sb. 279/49 Sb. 12/45 Sb. 142/47 Sb.

Lesní majetky, které byly součásti panství a velkostatků uvedených v přehledu doznaly velkých změn po 1. pozemkové reformě (zák. č. 215/1919 Sb.), hlavně po odprodeji částí panství státu pro vytvoření brdské střelnice (1932). Pro PLO7 byl charakteristický vysoký podíl velkých vlastníků (přes 100 ha). Před r. 1918 představovaly tyto lesy přes 95 % plochy všech lesů v PLO7. Značnou část tvořily součásti mnohatisíchektarových majetkových domén (panství Zbiroh, Dobříš, Rožmitál).

Přibližný podíl hlavních skupin vlastníků v PLO 7 před rokem 1918 Druh vlastnictví / výměra lesa v PLO7

cca ha lesa

% podíl

Soukromé osoby nad 1000 ha

46.215

73,33

Soukromé osoby 100-1000 ha

1.337

2,12

Církevní lesy nad 1000 ha

10.737

17,04

Města 100 - 1000 ha

1.829

2,90

60.118

95,39

2.903

4,61

Celkem lesy nad 100 ha Drobné lesy (obce, fyz.osoby, fary) Celkem 99% dnešní plochy les.půdy

63.021

100,00

V porovnání s celostátními údaji k roku 1920 byl podíl soukromých vlastníků v PLO 7 přibližně stejný jako celostátní průměr. Církevní lesy byly zastoupeny v PLO 7 vyšším procentem než byl celostátní průměr. 49




Změny po r. 1945 a po r. 1948 měly za následek naprostou převahu státního majetku. Ke konci r. 1948 činila výměra nestátních lesů zhruba 26 % z celkové výměry lesů. Koncem 50. let lesy v odborné správě představovaly jen 3 % výměry lesní půdy. Z toho cca polovina připadala na lesy JZD. Koncem 70. let lesy v odborné správě tvořily jen část procenta výměry lesů. Po nabytí platnosti zákonů č. 229/91 Sb. (ve znění pozdějších novel) a č. 172/1991 Sb. jsou lesy vraceny postupně oprávněným fyzickým a právnickým osobám, obcím a městům.

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin V ý vo j dř e vin né sk lad by SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 71,43 0,75 11,69 5,95 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV 34,73 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02

DG 162,64 0,26 KL 128,67 0,21 TPC 4,34 0,01

JDO SM_EX OST_J 15,47 3,88 42,10 0,03 0,01 0,07 JS JL AK 120,91 0,50 9,11 0,20 0,00 0,01 VR JIV LX 2,57 4,31 88,78 0,00 0,01 0,14

SMRK 71%

OLŠE 1%

BŘÍZA 2%

BUK 2%

DUB 3%

MODŘÍN 6%

BOR 12%


JEDLE 1%

50



POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB SM JD BO MD DG Přirozená druhová skladba (%) 9,46

24,33

4,23

0,00

JDO SM_EX OST_J JEHL

0,00

DB

BK

HB

JV

JS

0,00

0,00

0,00

38,02

21,76

30,06

0,69

0,96

0,74

0,26

0,03

0,01

0,07

90,18

3,01

2,43

0,27

0,06

0,20

0,71

0,91

0,00

0,34

78,09

6,05

12,38

0,22

0,33

0,44

JL AK BŘ KL OL Přirozená druhová skladba (%)

LP

OS

TP

TPC

VR

JIV

LX

LIST

4,04

0,00

0,01

-

0,01

-

1,40

61,98

1,30

0,13

0,10

0,02

0,01

0,00

0,01

0,14

9,82

1,00

0,65

-

0,00

-

0,00

-

0,18

21,91

Současná druhová skladba (%) 71,43

0,75

11,69

5,95

Cílová druhová skladba (%) 50,07

3,85

0,31

0,00

15,62

6,59

1,26

-

0,74


0,01

1,93

0,21


0,00

0,63

-

Porovnání druhové skladby

%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Cílová druhová skladba (%) Současná druhová skladba (%)

LX

LIST

VR

JIV

TP

TPC

LP

OS

KL

OL

BŘ

JL

AK

JS

JV

BK

HB

DB

JEHL

OST_J

SM_EX

DG

JDO

MD

JD

BO

SM

Přirozená druhová skladba (%)

dřevina

51




5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba Struktura zastoupení věkových stupňů přírodní lesní oblasti 7 se odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně (1. – 6.) jsou v oblasti zastoupeny výrazně podnormálně. Nejvyšší zápornou odchylku vykazují 2. a 5. věk. stupeň., 7., 8., 11. a starší věkové stupně mají zastoupení nadnormální. Nejvyšší kladnou odchylku vykazuje věkový stupeň 17+ (332% oproti normálu). Vysoká kladná odchylka 7. věkového stupně (41%) vznikla patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v letech po mniškových kalamitách. Při hospodaření v příštích letech se budou muset jednotliví vlastníci a odborní lesní hospodáři zaměřit na redukci vysokého zastoupení přestárlých porostů. Rozložení věkových stupňů Věkové stupně

Hol

Plochy věk. stupňů

625 5506 3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474 62342

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14 15

16 17+ Suma

Normální rozl. v. s. 563 5625 5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110 62342 Odchylka od nor. zas. v %

41 -2

-30

-6

-11

-24

5

-15

10 -11

57

112 122 120 48 332

-20

Střední věk: jehličnaté – 63 let listnaté – 64 let Průměrný věk: – 63 let Normální paseka: 563 ha

Zastoupení ploch věkových stupňů 8000 7000 6000 5000

ha 4000 3000 2000 1000 0 Hol

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

13 14 15 16 17+

věkové stupně v desítkách let



Normální rozl. v. s.

52



Celkem

17+

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

%

Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů

věkové stupně

jehličnany

listnáče

Rozložení věkových tříd Věkové třídy

Hol

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Součet

Plochy věk. tříd

625

9422

10320

9035

13763

8877

6727

2283

818

474

62342

Normální rozloha 11249 11249 11249 11207 věk. třídy

10457

5336

1058

425

110

62342

26

116

92

332

Odchylka od normál. v %

23 -16

-8

-20

-15

5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z analýz databáze lesů na území přírodní lesní oblasti byly zjištěny tyto sumáře zásoby hmoty hroubí bez kůry:

Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

53

m3 13 829 148 928 306 14 757 454

% 93,71 6,29 100,00




PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění Věkové stupně jehličnany listnáče celkem

1

2

3

4

8

9

10

11

0

3

64 145 209 266 301

322

355

380

398 394 391 399 339 318 339

239

90

95

96

86

87

88

86

89

1

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v% podle věkových stupňů 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem

94

5

6

90

89

7

88

12 13 14 15 16 17+ Průměr

85

84

82

80

76

77

0,00 0,08 2,19 4,49 5,45 8,06 15,31 12,25 11,48 9,81

9,86 7,34 3,55 2,00 1,03 0,34 0,47

0,00 0,00 0,13 0,45 0,60 0,53 0,80

0,43 0,43 0,31 0,23 0,29 0,19 0,62

6,29

0,00 0,09 2,31 4,94 6,05 8,59 16,11 12,79 11,83 10,21 10,29 7,77 3,87 2,23 1,32 0,53 1,09

100,00

0,54

0,35

0,39

93,71

Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí 239 m3.ha-1 Průměrné zakmenění PLO je 89 Průměrné obmýtí současných vymezených HS je 112 let Pro srovnání lze uvést:

průměrná zásoba lesů v celé ČR: 230 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 231 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 235 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 238 m3/ha (stav k 31. 12 1998) 245 m3/ha (stav k 31. 12 1999) celková těžba v celé ČR:

4,70 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 4,78 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 5,13 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 5,31 m3/ha (stav k 31. 12. 1998) 5,39 m3/ha (stav k 31. 12. 1999)

průměrné obmýtí v ČR:

114 let (rok 1995 i 1996) 115,5 let (stav k 31. 12. 1997) 115,7 let (stav k 31. 12. 1998) 115,9 let (stav k 31.12. 1999)

Rozložení zásob dle věkových stupňů 400 350

3

m .ha

-1

300 250 200 150 100


17+

16

15

14

Průměr

věkové stupně

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

0

1

50

54



Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů 100 80 %

60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

15

16 17+

věkové stupně jehličnany

listnáče

%

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % ve věkových stupních 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

věkové stupně

listnáče

jehličnany

Zakmenění dle věkových stupňů 100 95

%

90 85 80 75

55

Průměr

16

15

14

13

17+

věkové stupně

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

70




Zásoby jsou složeny z těchto hlavních dřevin: Dřevina tis. m3 % Dřevina tis. m3 %

SM 11310 76,6 KL 16 0,1

BO 1585 10,7 JS 21 0,1

MD 784 5,3 HB 19 0,1

JD 121 0,8 BR 171 1,2

DG 20 0,1 LP 11 0,1

OST 10 0,1 OL 94 0,6

JEHL 13829 93,7 OS 8 0,1

DB 328 2,2 OST 8 0,1

BK 246 1,7 LIST 928 6,3

JV 5 0,0 Celkem 14757 100,0

Podíl zásob dle dřevin 100 90 80 70

%

60 50 40 30 20 10

LIST

OST

OS

OL

LP

BR

HB

JS

KL

JV

BK

DB

JEHL

OST

DG

JD

MD

BO

SM

0

dřevina

Nejvyšší zásoby vykazuje 7.-9. věkový stupeň. Rozložení zásob v jednotlivých věkových stupních je poměrně vyrovnané. Na zásobě se podílí se zdrcující převahou jehličnaté dřeviny, zejména pak smrkové porosty (cca 77%). Tato oblast má poměrně nízké zastoupení listnatých porostů, což se ve svém důsledku projevuje i na nepatrném podílu listnatých na zásobě. Z grafu podílu zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů je zřejmé, že ve starších věk. stupních je podíl listnatých na zásobě vyšší. Z grafu lze také odvodit, že v posledních letech se při zalesňování vysazují ve větším množství dřeviny listnaté. Tyto ale mají samozřejmě na celkové zásoby nepatrný vliv. Zakmenění oblasti (89) je srovnatelné se zakmenění lesů hospodářských v celé republice (89,3). S věkem zakmenění oblasti pomalu klesá, ale i v nejstarších věkových stupních je poměrně vysoké (77).

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Datová analýza byla provedena na podkladě současného stavu lesa, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalším období. K analýze byla použita data současných platných LHP a metoda těžebního procenta.

Období (průřezový rok) 2001 2011 2021 2031

Porostní zásoby (v tis. m3) jehličnaté listnaté celkem 13 829 928 14 757 13 464 1 063 14 527 13 865 1 145 15 010 14 078 1 253 15 331


Porostní zásoby na 1 ha v m3 jehličnaté listnaté celkem 224 15 239 218 17 235 225 19 244 228 20 248

56



tis. m 3

Vývoj porostních zásob 15 400 15 200 15 000 14 800 14 600 14 400 14 200 14 000 2001

2011

2021

2031

průřezový rok

Podle podrobné analýzy bude zásoba v přírodní lesní oblasti klesat. Během následujícího decenia však se pokles zastaví a zásoba bude stejnoměrně, zpočátku exponenciálně, později pozvolna lineárně stoupat.

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: – 3,9 PMP – průměrný mýtní přírůst (v m3 hr. b. k.) CPP – celkový průměrný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 6,8 – 7,6 CBP – celkový běžný přírůst (v m3 hr. b. k.) Průměrné obmýtí

112 let

PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP 11 smrkové 2,9 5,7 13 borové 2,2 3,9 14 ostatní jehličnaté 3,8 6,4 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 15 dubové 1,1 1,9 16 bukové 3,1 5,7 17 ostatní listnaté 3,1 5,4 41 smrkové 3,6 6,9 43 borové 2,1 3,4 04 44 ostatní jehličnaté 3,3 5,8 45 dubové 5,3 6,9 46 bukové 3,0 4,6 195 dubové 1,9 3,5 19 Lužní stanoviště 197 ostatní listnaté 2,2 3,3

57

CBP 6,4 4,6 6,8 3,1 6,3 7,9 7,6 3,8 5,6 0,0 0,3 2,6 0,0




PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů - pokračování Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 211 smrkové 4,2 7,0 9,2 213 borové 3,0 4,9 5,7 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 215 dubové 2,2 3,2 3,9 217 ostatní listnaté 0,0 0,0 3,3 231 smrkové 3,8 6,2 7,5 233 borové 2,9 4,6 5,1 235 dubové 2,8 4,1 5,2 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 236 bukové 2,4 4,1 5,9 237 ostatní listnaté 0,0 0,0 0,6 239 nízký les 2,7 3,6 1,7 251 smrkové 3,8 6,3 7,5 253 borové 3,0 4,5 4,0 25 Živná stanoviště nižších poloh 255 dubové 2,7 4,4 5,3 257 ostatní listnaté 0,0 0,0 6,1 271 smrkové 4,3 7,2 5,6 27 Oglejená stanov. nižších a středních poloh 273 borové 3,9 6,4 6,7 277 ostatní listnaté 0,0 0,0 6,3 29 Olšová stanov. na podmáčených půdách 297 ostatní listnaté 2,7 3,9 6,1 411 smrkové 3,6 6,3 7,4 413 borové 2,8 4,5 4,8 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 416 bukové 2,5 4,1 1,8 417 ostatní listnaté 3,0 4,4 5,8 431 smrkové 3,8 6,8 7,5 433 borové 3,3 5,2 5,7 43 Kyselá stanoviště středních poloh 435 dubové 3,2 5,1 4,9 436 bukové 2,8 4,4 4,0 437 ostatní listnaté 0,0 0,0 3,3 451 smrkové 4,2 7,1 7,6 453 borové 3,3 5,1 5,4 45 Živná stanoviště středních poloh 455 dubové 2,8 4,4 4,1 456 bukové 2,9 5,1 4,3 457 ostatní listnaté 0,0 0,0 5,9 471 smrkové 4,3 7,3 8,0 473 borové 3,6 5,7 6,1 47 Oglejená stanoviště středních poloh 475 dubové 2,8 4,6 3,7 476 bukové 2,8 4,7 0,7 477 ostatní listnaté 0,0 0,0 4,9 511 smrkové 3,0 5,7 7,1 51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh 516 bukové 0,4 0,6 5,0 531 smrkové 3,8 6,9 7,7 532 jedlové (sm+jd+bk) 4,5 6,8 2,5 533 borové 2,7 4,2 4,3 53 Kyselá stanoviště vyšších poloh 534 ostatní jehličnaté 4,2 6,9 9,5 535 dubové 3,2 4,6 7,7 536 bukové 2,9 4,3 1,5 537 ostatní listnaté 5,0 6,7 0,0 551 smrkové 4,1 7,6 7,9 55 Živná stanoviště vyšších poloh 556 bukové 2,9 5,2 6,6


58



PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů - pokračování Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 571 smrkové 4,4 7,8 8,7 572 jedlové (sm+jd+bk) 6,0 9,4 17,2 573 borové 3,5 5,6 6,3 57 Oglejená stanoviště vyšších poloh 574 ostatní jehličnaté 4,0 6,3 7,6 575 dubové 3,0 4,2 3,3 576 bukové 3,8 6,3 5,7 577 ostatní listnaté 2,1 3,7 3,4 59 Podmáčená stanoviště středních a 591 smrkové 4,4 7,4 5,9 vyšších pol. 71 Exponovaná stanoviště horských poloh 711 smrkové 1,6 2,9 3,0 73 Kyselá stanoviště horských poloh 731 smrkové 1,8 3,3 3,4 791 smrkové 3,8 7,4 9,4 79 Podmáčená stanoviště 797 ostatní listnaté 2,3 4,5 3,9

Hodnoty ročních přírůstů dle HS

791

591

573

571

551

533

531

511

477

475

473

471

456

455

453

451

436

435

433

431

416

413

411

297

273

255

253

251

235

233

231

215

41

213

17

16

15

13

11

m3.ha-1

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 cílový hospodářský soubor

PMP

CPP

CBP

Většina hospodářských souborů vykazuje CBP vyšší než ostatní přírůsty. Výjimkou jsou některé přirozené HS bukové (např. HS 046, 416, aj.). CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha věkový stupeň HS 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 11 0,0 0,5 2,9 12,3 10,0 11,1 9,5 7,9 7,2 6,6 5,9 4,9 6,6 8,6 8,3 3,6 3,1 1,0 13 0,0 0,1 7,5 8,4 6,6 2,5 8,6 14 15 0,0 0,0 0,0 6,8 5,9 6,4 5,6 7,1 4,3 5,7 3,1 3,3 16 0,0 0,0 8,7 10,9 10,8 15,7 9,4 10,4 5,9 7,9 6,8 6,2 7,9 17 41 0,0 0,4 10,5 12,6 12,2 11,0 10,0 8,7 7,3 7,3 5,8 4,7 6,5 5,6 5,0 3,3 2,2 2,3 43 0,0 0,0 8,8 44 0,0 0,0 7,0 45 0,0 46 0,0 0,0 5,7 2,6 195 0,0 197

59

13 14 15 16 17+ Celkem 4,8 3,6 3,8 2,6 1,0 6,4 3,6 1,7 1,3 1,6 0,0 4,6 6,8 2,6 3,1 2,8 1,8 1,1 3,1 5,0 5,3 2,8 3,0 3,9 6,3 7,9 4,4 3,8 3,0 3,2 3,1 7,6 1,3 3,8 5,6 0,0 0,3 2,6 0,0




CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha - pokračování věkový stupeň HS 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 0,0 13,9 9,6 8,4 211 0,0 213 0,0 0,0 7,1 8,7 9,2 8,3 7,2 5,6 4,5 2,0 6,1 2,9 3,5 0,7 1,7 215 0,0 0,0 10,1 8,1 6,3 9,2 6,5 4,4 4,2 4,1 3,4 3,1 2,7 2,3 1,8 0,0 1,2 6,8 3,7 3,9 5,5 2,7 2,5 217 231 0,0 0,0 3,7 12,2 12,4 12,3 8,8 8,0 7,4 6,2 6,2 4,7 4,0 2,5 2,6 233 0,0 0,1 5,5 9,3 7,9 7,3 6,6 5,3 4,9 4,6 4,1 2,9 2,5 1,8 1,4 235 0,0 0,0 3,3 8,8 7,9 6,3 5,7 4,7 2,5 3,7 4,8 4,2 2,5 3,7 2,0 6,3 5,1 236 0,0 0,9 237 1,4 2,8 2,4 239 0,0 0,0 251 0,0 0,0 4,2 14,3 11,0 11,1 8,1 8,9 6,1 5,2 5,5 4,6 5,3 4,8 4,1 4,6 3,5 2,6 253 0,0 0,0 6,8 10,0 6,6 255 0,0 0,0 4,5 7,9 8,2 7,2 6,5 6,0 5,6 4,8 4,5 3,9 3,3 3,1 3,9 257 0,0 0,0 5,8 2,6 10,3 7,7 9,1 5,1 10,5 8,5 271 0,0 5,0 4,5 1,9 1,6 273 0,0 0,0 2,7 9,6 9,6 9,8 7,1 7,7 5,6 5,5 6,3 277 297 0,0 0,0 3,3 4,2 9,5 7,6 7,2 5,5 5,4 3,9 5,3 3,7 5,4 2,6 2,7 411 0,0 0,0 5,5 15,1 13,9 12,3 10,2 8,4 7,4 7,1 6,6 5,3 3,8 3,8 2,7 5,8 6,6 5,3 4,8 5,4 3,0 3,2 1,0 413 0,0 0,0 14,9 9,2 8,4 0,0 7,7 3,9 3,6 5,6 2,0 3,4 3,3 3,7 416 0,0 2,7 12,7 8,5 4,4 4,5 3,6 3,6 2,7 0,8 417 0,0 431 0,0 0,0 7,2 14,0 13,6 12,0 10,2 8,5 7,8 6,9 6,3 5,2 4,1 3,0 2,5 433 0,0 0,3 6,8 10,4 10,5 8,6 7,0 6,0 5,1 4,5 3,8 3,0 2,3 2,4 1,5 5,4 4,8 3,9 3,4 435 0,0 1,6 5,4 9,3 8,7 7,6 5,6 5,9 5,4 436 0,0 1,2 2,6 7,6 8,9 7,3 5,5 5,7 4,1 6,3 3,9 3,7 2,7 3,6 2,6 437 0,0 0,0 0,3 3,3 4,4 4,0 4,1 3,8 3,1 2,6 3,8 3,2 3,2 451 0,0 0,0 6,3 14,4 13,6 12,4 10,1 9,0 7,7 7,4 6,5 5,1 4,6 4,3 2,5 453 0,0 0,0 7,4 7,7 8,7 9,0 6,7 5,7 5,4 4,3 4,0 3,6 2,6 3,0 2,6 455 0,0 0,0 2,9 8,9 9,8 6,5 7,5 5,9 5,4 4,9 4,5 4,2 2,7 456 0,0 0,0 2,5 7,0 11,2 9,6 6,5 7,2 5,5 6,6 5,7 5,1 4,7 4,2 4,4 0,5 9,7 7,6 457 0,0 471 0,0 0,1 9,0 14,7 14,2 12,5 10,7 8,8 7,8 7,3 6,2 5,6 4,5 3,9 2,6 473 0,0 0,1 5,7 11,0 10,3 9,9 7,4 6,7 5,8 4,7 4,4 3,2 2,8 2,4 1,5 475 0,0 0,0 8,9 9,5 10,4 7,4 4,6 7,3 5,9 4,5 4,1 3,8 3,9 2,6 3,0 4,5 5,2 4,0 476 0,0 0,0 0,7 2,2 8,8 1,9 477 0,0 0,0 1,2 3,3 6,6 9,1 6,4 2,8 6,1 6,9 3,3 3,5 511 0,0 0,3 10,2 13,7 13,1 10,2 10,1 8,5 8,1 7,2 6,5 5,9 4,9 4,1 2,8 3,1 3,4 3,2 516 0,0 0,0 4,7 2,6 11,0 11,4 6,6 12,0 7,9 7,6 6,2 531 0,0 0,6 9,2 13,5 13,0 12,0 10,1 8,4 7,8 7,5 6,6 5,3 4,9 4,7 3,6 4,7 532 0,0 533 0,0 1,2 8,0 8,6 7,9 8,2 6,0 5,8 4,4 2,6 3,3 4,1 2,2 2,6 1,5 534 0,0 0,0 9,2 12,5 11,3 9,3 5,5 8,2 11,3 3,1 535 3,1 536 0,0 0,0 7,3 8,8 0,0 537 551 0,0 0,8 8,8 16,1 14,4 12,2 10,4 8,7 8,7 8,1 7,3 6,7 5,9 4,6 4,9 12,5 4,7 9,7 6,9 3,9 7,4 6,5 5,4 6,4 556 0,0


16 17+ Celkem 9,2 1,0 5,7 1,1 3,9 3,3 7,5 1,0 0,0 5,1 1,9 5,2 5,9 0,6 1,7 7,5 0,4 4,0 2,7 0,0 5,3 1,7 6,1 5,6 6,7 6,3 2,1 0,0 6,1 1,7 0,2 7,4 0,0 4,8 2,9 0,5 1,8 5,8 1,6 1,3 7,5 1,1 0,6 5,7 0,4 4,9 2,5 0,9 4,0 3,3 3,0 0,0 7,6 0,7 0,0 5,4 3,5 0,1 4,1 2,8 1,0 4,3 0,0 5,9 2,4 1,9 8,0 1,1 6,1 2,6 1,2 3,7 2,9 0,1 0,7 0,0 4,9 2,4 2,3 7,1 0,2 5,0 3,8 2,3 7,7 2,5 1,9 3,0 4,3 9,5 7,7 2,3 1,5 0,0 1,0 7,9 1,7 2,5 6,6

60



CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha - pokračování Věkový stupeň HS 1

571 572 573 574 575 576 577 591 711 731 791 797 φ

16

17+

0,0 0,7 11,6 17,2 0,0 0,2 7,5 0,0 1,9 13,5 0,0 0,0 5,0 0,0 0,0 14,3 0,0 5,4 0,0 0,0 0,0 5,5 0,0 0,0 0,0 14,2 0,0 2,6 15,6 0,0 5,4

2

3

15,6 14,6 12,9 10,7

9,0

8,3 7,7 6,7 5,8 5,1 5,3 4,1 4,0

1,3

10,2 12,4 6,3 7,7

6,3 5,0

5,5 4,8 3,5 3,1 2,9 2,1 1,2 1,3 2,3

0,6

15,1 8,5 9,1 16,1 13,8 13,4 11,0 8,3 3,8

5,6 6,2 6,2 8,5 4,8

3,0 1,6 1,3 7,4 5,0 5,6 6,3 4,5 5,5 1,1 1,7 4,0 3,4 2,4 1,8 2,1 2,6 8,3 7,1 7,3 6,0 4,5 4,6 4,3 3,2 0,0

0,0 0,4

13,5 13,0 11,8 10,0

8,2

7,5 6,9 6,3 5,2 4,5 4,1 2,9 2,5

9,3

4

7,1

5

9,1 6,8 6,5

6

7

9,1

8

7,6

9

10

11

12

13

14

15

5,7

8,8 7,6 3,7 13,4 12,0 10,9

1,3

celkem 8,7 17,2 6,3 7,6 3,3 5,7 3,4 5,9 3,0 3,4 9,4 3,9 7,6

Průběh CBP podle věkových stupňů a CHS 18 16 14

m3.ha-1

12 10 8 6 4 2 0 1

61

2

3

4

5

6

7

8 9 10 věkové stupně

11

12

13

14

15

HS 01

HS 04

HS 21

HS 23

HS 25

HS 27

HS 29

HS 41

HS 43

HS 45

HS 47

HS 51

HS 53

HS 55

HS 57

HS 59

HS 79

16

17+




5.2.4. Zastoupení porostních typů Přehled zastoupení porostních typů základních dřevin v převládajících cílových HS Porostní směs

Zastoupení %

Smrkové porosty čisté > 90% 33,09 smrkové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 33,57 Borové porosty čisté > 90% 0,77 Borové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 4,01 Dubové porosty čisté > 90% 0,05 Dubové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 0,16 Pozn.: Zastoupení uvedených porostních typů je odvozeno z převládajících cílových hospodářských souborů (IDC ÚHÚL) a vztáhnuto k PUPFLu přírodní lesní oblasti.

Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS Cílový HS

21b

23a

25a

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

DB (51-70%), BO (11-30%), LI (11-30%)

16,33

8,9

DB (71-90%)

15,72

LI (71-90%)

13,27

Porostní skladba

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

BK (31-50%), MD (11-30%), LI (11-30%)

7,24

4,0

8,6

DB (11-30%), BK (11-30%), LI (11-30%)

5,03

2,8

7,3

BO (31-50%), JDE (11-30%)

4,78

2,6

4,27

2,3

Porostní skladba

BO (51-70%), SM (11-30%)

9,70

5,3

SM (11-30%), BO (11-30%), MD (11-30%), LI (11-30%)

BO (71-90%)

8,65

4,7

BO (31-50%), DB (31-50%), MD (11-30%)

4,15

2,3

LI>90%

7,80

4,3

SM (31-50%), MD(31-50%), BO (11-30%)

4,06

2,2

DB >90%

7,45

4,1

BO (51-70%), DB (31-50%)

4,00

2,2

BO >90%

57,10

8,7

SM (51-70%), BO (11-30%)

20,28

3,1

BO (71-90%)

49,31

7,5

DB (31-50%), SM (11-30%), BO (11-30%), LI (11-30%)

17,52

2,7

BO (71-90%), SM (11-30%)

33,88

5,2

DB (51-70%), BO (11-30%)

17,00

2,6

SM (31-50%), BO (31-50%)

31,12

4,7

DB (31-50%), BO (11-30%)

15,90

2,4

BO (31-50%), DB (31-50%)

29,26

4,5

DB >90%

15,85

2,4

SM (71-90%)

26,29

4,0

BO (51-70%), SM (31-50%)

14,93

2,3

SM (71-90%), BO (11-30%)

26,03

4,0

BO (71-90%), DB (11-30%)

14,36

2,2

SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)

23,64

3,6

BO (51-70%), SM (11-30%)

13,78

2,1

DB (71-90%),

26,69

11,6

DB (51-70%), SM (11-30%), LI (11-30%)

10,36

4,5

BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%)

16,42

7,2

BO (31-50%), LI (31-50%), DB (11-30%)

9,84

4,3

DB (31-50%), SM (11-30%)

13,14

5,7

SM (31-50%), DB (11-30%), LI (11-30%)

8,75

3,8

SM (71-90%)

12,65

5,5

DB >90%

6,14

2,7

DB (51-70%), LI (11-30%)

12,55

5,5

SM (31-50%), BO (11-30%)

5,32

2,3

LI (51-70%), DB (31-50%)

11,74

5,1

SM (31-50%), BO (31-50%), LI (11-30%)

5,24

2,3

SM (51-70%), DB (11-30%)

11,24

4,9

BO (51-70%), SM (11-30%)

5,12

2,2


62



Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS - pokračování Cílový HS

27b

29b

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

SM (71-90%)

542,06

15,3

SM >90%

494,25

SM (51-70%), BO (11-30%)

308,50

SM (51-70%), BO (31-50%)

201,92

Porostní skladba

43a

63

Zastoupení v CHS %

BO (51-70%), SM (31-50%)

127,77

3,6

14,0

BO (71-90%)

110,33

3,1

8,7

BO (71-90%), SM (11-30%)

86,36

2,4

5,7

SM (71-90%), MD (11-30%)

80,99

2,3

SM (71-90%), BO (11-30%)

195,54

5,5

BO >90%

74,20

2,1

MBO SM (11-30%)

169,62

4,8

SM (31-50%), BO (11-30%)

66,42

1,9

SM (31-50%), BO (31-50%)

134,53

3,8

OL >90%

44,02

23,4

BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%), OL (11-30%)

6,20

3,3

SM (71-90%), OL (11-30%)

16,60

8,8

OL (71-90%), JS (11-30%)

5,59

3,0

SM >90%

15,30

8,1

SM (51-70%), OL (31-50%)

4,90

2,6

SM (51-70%), OL (11-30%)

13,25

7,0

OL (71-90%), SM (11-30%)

4,39

2,3

OL (71-90%)

9,60

5,1

OL (51-70%), SM (11-30%)

4,20

2,2

SM (71-90%)

7,57

4,0

OL (51-70%), BO (11-30%)

3,90

2,1

SM (31-50%), BK (11-30%)

41

Plocha ha

Porostní skladba

6,37

3,4

TP (71-90%), OL (11-30%)

3,80

2,0

SM (71-90%)

253,44

20,1

SM (51-70%), MD (11-30%)

44,57

3,5

SM >90%

134,86

10,7

SM (71-90%), BO (11-30%)

35,37

2,8

SM (51-70%), BO (11-30%)

88,88

7,1

SM (31-50%), BO (31-50%)

28,33

2,3

SM (71-90%), MD (11-30%)

87,45

6,9

SM (71-90%), LI (11-30%)

27,18

2,2

SM (51-70%)

44,63

3,5

SM >90%

1705,27

15,3

BO (51-70%), SM (11-30%), MD (11-30%)

141,24

1,3

SM (71-90%)

1595,53

14,3

SM (51-70%), BK (11-30%)

101,07

0,9

SM (51-70%), BO (11-30%)

676,77

6,1

SM (31-50%), BO (31-50%), MD (11-30%)

98,14

0,9

SM (71-90%), BO (11-30%)

624,68

5,6

SM (71-90%), DB (11-30%)

93,55

0,8

SM (31-50%), BO (31-50%)

405,96

3,6

SM (51-70%), DB (11-30%)

85,25

0,8

SM (51-70%), BO (31-50%)

401,68

3,6

SM (31-50%), BO (11-30%), MD (11-30%), DB (11-30%)

77,65

0,7

BO (51-70%), SM (11-30%)

311,58

2,8

SM (31-50%), BO (11-30%), DB (11-30%)

74,50

0,7

SM (71-90%), MD (11-30%)

285,03

2,6

BO (51-70%), MD (11-30%)

72,98

0,7

BO (71-90%)

253,10

2,3

SM (71-90%), BK (11-30%)

69,10

0,6

62,59

0,6

SM (51-70%), MD (11-30%)

251,29

2,3

BO (51-70%), SM (11-30%), DB (11-30%)

BO >90%

230,43

2,1

SM (51-70%)

61,94

0,6

SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)

210,95

1,9

BO (71-90%), MD (11-30%)

59,42

0,5

BO (71-90%), SM (11-30%)

200,41

1,8

BO (51-70%), DB (11-30%)

54,80

0,5

BO (51-70%), SM (31-50%)

190,36

1,7

SM (11-30%), BO (11-30%), MD (11-30%), DB (11-30%)

53,04

0,5

SM (31-50%), BO (11-30%), MD (11-30%)

174,31

1,6

BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%)

52,07

0,5

BO (31-50%), SM (11-30%), MD (11-30%)

170,14

1,5





Plocha ha

Zastoupení v CHS %

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

SM (71-90%), BO (11-30%)

41,90

12,1

BO (31-50%), MD(31-50%), SM (11-30%)

11,99

3,5

BO (51-70%), SM (11-30%)

34,56

10,0

BO (51-70%), SM (31-50%)

11,53

3,3

SM >90% SM (71-90%), MD (11-30%)

27,46

7,9

BO (71-90%), SM (11-30%)

10,74

3,1

25,87

7,5

BO (71-90%), MD (11-30%)

9,60

2,8

BO >90%

23,94

6,9

BO (51-70%), MD(31-50%)

7,99

2,3

SM (31-50%), BO (31-50%)

21,89

6,3

SM (51-70%), BO (31-50%), MD (11-30%)

7,69

2,2

BO (71-90%)

17,44

5,0

SM (71-90%)

7,66

2,2

SM (51-70%), BO (31-50%)

15,52

4,5

BO (51-70%), DB (31-50%)

7,48

2,2

SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)

14,60

4,2

Porostní skladba

43b

45

47a

47b

51a

SM (71-90%)

412,11

18,1

SM (51-70%), BO (11-30%)

69,54

3,1

SM >90%

358,84

15,8

SM (31-50%), BO (31-50%)

59,38

2,6

SM (51-70%), MD (11-30%)

50,99

2,2

SM (71-90%), BO (11-30%)

76,53

3,4

SM (71-90%), MD (11-30%)

70,87

3,1

SM >90%

397,06

24,3

SM (31-50%), BO (31-50%)

46,68

2,9

SM (71-90%)

331,21

20,3

SM (51-70%), DB (11-30%)

42,43

2,6

SM (51-70%), BO (11-30%)

65,71

4,0

SM (71-90%), BO (11-30%)

33,31

2,0

SM (51-70%), OL (11-30%)

60,70

3,7

SM (51-70%), BO (31-50%)

32,90

2,0

SM >90%

1138,35

21,1

BO (51-70%), SM (11-30%)

88,52

1,6

SM (71-90%)

1136,21

21,1

SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)

86,05

1,6

SM (71-90%), BO (11-30%)

460,46

8,5

SM (51-70%), BK (11-30%)

77,61

1,4

SM (51-70%), BO (11-30%)

384,27

7,1

SM (71-90%), LI (11-30%)

76,49

1,4

SM (51-70%), MD (11-30%)

228,88

4,2

BO (51-70%), SM (31-50%)

64,70

1,2

SM (31-50%), BO (31-50%)

181,14

3,4

SM (51-70%), BO (11-30%), LI (11-30%)

57,66

1,1

SM (51-70%), BO (31-50%)

169,41

3,1

SM (51-70%)SM

56,69

1,1

SM (71-90%), MD (11-30%)

142,50

2,6

SM >90%

338,30

45,5

SM (71-90%), BO (11-30%)

20,74

2,8

SM (71-90%)

117,26

15,8

SM (71-90%), LI (11-30%)

17,49

2,4

SM (71-90%), MD (11-30%)

39,38

5,3

SM (71-90%), BO (11-30%), MD (11-30%)

15,27

2,1

175,10

1,4

SM (51-70%), BK(31-50%)

23,18

3,1

SM >90%

6496,49

51,3

SM (51-70%), BO (31-50%)

SM (71-90%)

1321,25

10,4

BO (51-70%), SM (31-50%)

128,26

1,0

SM (71-90%), MD (11-30%)

1286,57

10,2

SM (51-70%), BK (11-30%)

114,63

0,9

SM (71-90%), BO (11-30%)

384,48

3,0

SM (31-50%), BO (31-50%)

104,90

0,8

SM (71-90%), BK (11-30%)

276,69

2,2

BO >90%

83,95

0,7

SM (51-70%), MD (11-30%)

246,24

1,9

SM (51-70%), MD (11-30%), LI (11-30%)

81,45

0,6

SM (51-70%), MD(31-50%)

245,24

1,9

BO (71-90%), SM (11-30%)

74,19

0,6

SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)

215,48

1,7

SM (71-90%), LI (11-30%)

62,87

0,5

SM (51-70%), BO (11-30%)

199,66

1,6

SM >90%

1011,92

46,5

SM (51-70%), BK (31-50%)

68,11

3,1

SM (71-90%)

342,42

15,7

SM (71-90%), MD (11-30%)

52,05

2,4

SM (71-90%), BK (11-30%)

122,14

5,6

SM (71-90%), LI (11-30%)

46,56

2,1

53

55

Porostní skladba


64




57

57b

59

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

Plocha ha

Zastoupení v CHS %

SM >90%

5756,14

56,9

SM (51-70%), MD(31-50%)

104,60

1,0

SM (71-90%)

1260,75

SM (71-90%), MD (11-30%)

441,20

12,5

SM (51-70%), BK (11-30%)

104,25

1,0

4,4

SM (51-70%), BO (11-30%)

76,09

0,8

SM (71-90%), BO (11-30%)

288,13

2,9

SM (51-70%), DB (11-30%)

73,62

0,7

SM (71-90%), OL (11-30%)

232,90

2,3

SM (51-70%), OL (11-30%)

70,68

0,7

SM (71-90%), BK (11-30%)

150,40

1,5

SM (71-90%), JD (11-30%)

56,33

0,6

56,25

0,6 1,9

Porostní skladba

Porostní skladba

SM (71-90%), LI (11-30%)

118,81

1,2

SM (51-70%), MD (11-30%), LI (11-30%)

SM >90%

2017,30

52,1

SM (51-70%), MD (11-30%)

75,12

SM (71-90%)

487,99

12,6

SM (51-70%), BO (31-50%)

56,90

1,5

SM (71-90%), MD (11-30%)

267,45

6,9

SM (51-70%), BK (11-30%)

50,75

1,3

SM (71-90%), BO (11-30%)

99,07

2,6

SM >90%

304,15

51,9

SM (51-70%), OL (31-50%)

15,70

2,7

SM (71-90%)

75,33

12,9

OL >90%

13,81

2,4

SM (31-50%), BO (11-30%), OL (11-30%)

12,70

2,2

SM (71-90%), OL (11-30%)

64,66

11,0

SM (51-70%), OL (11-30%)

19,23

3,3

5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Údaje o provedených hospodářských opatřeních za období 1983 – 1999, uvedené v této kapitole, jsou pouze orientační. Vznikly sumarizací dílčích údajů podle jednotlivých LHC, které zasahovaly do PLO 7. Při kalkulaci podílů pro PLO 7 jsou tudíž zatíženy chybou vzniklou z neevidování těžeb v LHE dle PLO. Celkové hodnoty provedených zásahů byly tedy redukovány koeficientem podílu ploch prostní půdy v PLO 7.

Název LHC

úměrná část TC celkem

z toho nahodilá = %

roční výtěžnost

m3 b.k.

Dobříš

15 114

61,52

980229

467218 = 48%

3,81

Rožmitál p.Tř.

7 895

42,90

753126

518558 = 69%

5,61


4 434

25,37

400447

290778 = 73%

5,31

Zbiroh

11 861

51,30

750426

409509 = 55%

3,72

546

40,24

38552

20318 = 53%

4,15

Dobřichovice

65

v PLO 7 porostní tj. z půda LHC ha %

VLS

22 492

1690401

1087049 = 64%

4,42

Sa uved. LHC

62 342

4 613181

2 793 430 = 61%

4,35




Přehled těžeb dle LHC za období 1983-1999

Lesy MO

Dobřichovice

Zbiroh

Rožmitál p.Tř.

300 0


1500 1200 900 600

Dobříš

3

tis. m b.k.

1800

býv. LHC těžba celková

těžba nahodilá

těžba úm yslná

Průběh těžeb v letech 1983 - 1999 rok Druh těžby TC TU TN TN % rok Druh těžby TC TU TN TN %

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

tis. m3 b.k. 308 97 211 69

320 105 215 67

335 22 313 93

279 62 217 78

280 127 153 55

262 154 108 41

264 183 81 31

356 39 317 89

377 38 339 90

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

průměr

215 121 94 44

240 157 83 35

200 139 61 31

271 107 164 58

tis. m3 b.k. 194 81 113 58

207 95 112 54

248 96 152 61

201 118 83 41

327 186 141 43


66



Průběh nahodilých a úmyslných těžeb v letech 1983-1999 400 350 tis m3.ha-1

300 250 200 150 100 50 1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

0

roky

těžba úmyslná

těžba nahodilá

Podíl úm yslných a nahodilých těžeb v jednotlivých letech 1983-1999 100 80 %

60 40

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

0

1983

20

rok

těžba úmyslná

67

těžba nahodilá




1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

400 350 300 250 200 150 100 50 0 1983

3

tis. m .ha

-1

Průběh celkových a nahodilých těžeb v letech 1983-1999

rok

těžba nahodilá


těžba celková

68



5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Organizační členění LČR v oblasti OI LČR

69

Nová LS (LZ)

Křivoklát

Konopiště

Křivoklát

Dobříš

LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Platnost LHP

Oddělení (porost)

919 Ca, 920 Aa, Ba, Ca, Da, 921 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 922 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 923 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 924 Aa, Ba, Ca, Da, Dobřichovice Dobřichovice 1999-2008 925 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 926 (545,74) Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 927 Aa, Ba, Ca, 928 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 929 Aa, Ba, Ca, Da 501 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 502 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 503 Aa, Ba, Ca, Da, 504 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 505 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 506 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 507 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 508 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 509 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 510 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 511 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa, Pa, 512 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Mníšek Mníšek 1999-2008 Ja, 513 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, (2 106,15 ha) 514 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 515 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 516 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, La, Ma, 517 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ja, Ka, 518 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 519 Aa. Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 520 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 521 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 522 Aa, Ba, Ca, Da , Ea, 523 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 524 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 525 Aa, Ba, 528 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa

© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV


OI LČR

Nová LS (LZ)


LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Komorsko

Křivoklát

Dobříš

Hořovice (3 166,05 ha)

Bezdědice

Platnost LHP

Oddělení (porost)

802 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 803 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ja, Ka, 804 Aa, Ba, Ca, Da, 805 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 806 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ka, La 807 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 808 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 809 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 810 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 811 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 812 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 813 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 814 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa, 815 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 816 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 817 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 818 Aa, Ba, Ca, 1999-2008 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 819 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 822 Da, 823 Aa, Ca, 901 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 902 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 903 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 904 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 905 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 906 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 907 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 908 Aa, Ba, Ca, Da, 909 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 910 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 911 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 912 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 919 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 920 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 921 Aa, Ba, Ca, Da, Fa


70


OI LČR

Nová LS (LZ)


LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Sv. Anna

Křivoklát

Dobříš

Dobříš (5 758,49 ha)

Obora

Voznice

71

Platnost LHP

Oddělení (porost)

101 Aa, Ba, Ca, Da, 102 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 103 Aa, Ba, Ca, Da, 104 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 105 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 106 Aa, Ba, Ca, Da, 107 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 108 Aa, Ba, Ca, 109 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 110 Aa, Ba, Ca, Da, 111 Aa, Ba, Ca, Da, 112 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 113 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 114 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 115 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 116 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 117 Aa, Ba, Ca, 118 Aa, Ba, Ca, Da, 119 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 120 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 121 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 122 Aa, Ba, Ca, Da, 123 Aa, Ba, Ca, Da, 124 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 125 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 126 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha 202 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 203 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 204 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 205 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 206 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 207 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 208 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 209 Aa, Ba, 210 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 1999-2008 Fa, 211 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 212 Aa, Ba, Ca, Da, 213 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 214 Aa, Ba, Ca, Da, 215 Aa, Ba, Ca, Da, 216 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 217 Aa, Ba, Ca, Da, 218 Aa, Ba, Ca, Da, 219 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 220 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 221 Aa, Ba, Ca, 222 Aa, Ba, Ca, Da, 223 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 224 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 225 Aa, Ba, 226 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 229 Aa, Ba 301 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 302 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 303 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 304 Aa, Ba, Ca, Da, 305 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 306 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 307 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 308 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 309 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 310 Aa, Ba, Ca, 311 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 312 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 313 Aa, Ba, Ca, Da, 314 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 315 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 316 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 317 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 318 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 319 Aa, Ba, Ca, 320 Aa, 321 Aa, Ba, Ca, Da, Ea



OI LČR

Nová LS (LZ)


LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Platnost LHP

Oddělení (porost)

2000

801 Ca, Da, 810 Ba, Ca, 811 Aa, Ba, Ca, Da, Ha, Ka, La, 812 Ca, Da, 813 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 814 Aa, 815 Aa, Ba, 820 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 821 Aa, Ba, Ca, Da, 822 Aa, Da, Ea, 823 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 824 Aa, Ba, Ca, Da, 825 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 826 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga 301 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 302 Aa, Ba, 303 Aa, Ba, Ca, 304 Aa, Ba, Ca, Da, 305 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 306 Aa, Ba, Ca, 307 Aa, Ba, 308 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 309 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 318 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 319 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 320 Aa, Ba, Ca, 321 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 322 Ba, 322 Fa, 322 Ga, 322 Ja, 323 Aa, Ba, Ca, 324 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 325 Aa, Ba, Ca, Da, 326 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 327 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 328 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 329 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 330 Aa, Ba, Ca, Da, 331 Aa, 331 Fa, 333 Ca, 333 Ea, 334 Aa, 335 Da, 336 Aa, 336 Ba, 337 Aa, 340 Ea, Fa 401 Aa, Ba, Ca, Da, 402 Aa, Ba, Ca, Da, 403 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 404 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 405 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 406 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 407 Aa, Ba, Ca, Da, 408 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 409 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 410 Aa, Ba, Ca, Da, 416 Ca, 418 Aa, Ba, Ca, Da, 419 Aa, Ba, Ca, 420 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 421 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 425 Ba, Ca, 426 Ea, Fa, 429 Aa, 703 Ea, 706 Ea

Bohutín-1

Hutě-2 Písek


Rožmitál (4 510,61 ha)*

Roželov-3


72


OI LČR

Nová LS (LZ)


LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Vacíkov-4

Písek


Rožmitál (4 510,61 ha)*

Rožmitál-6

Plzeň

73

Přeštice

Zbiroh zbytek (2 537,35 ha)

Zbiroh

Platnost LHP

Oddělení (porost)

505 Aa, 506 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 507 Aa, Ba, Ca, Da, 508 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 509 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 510 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 511 Aa, Ba, Ca, Da, 512 Aa, Ba, Ca, Da, 516 Aa, Ba, 517 Aa, Ba, Ca, 518 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 527 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 528 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 529 Aa, Ba, Ca, Da, 530 Aa, Ba, Ca, Da, 531 Aa, 533 Aa 310 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 2000 Ga, 311 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 312 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 313 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 314 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 315 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 316 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 317 Aa, Ba, Ca, 411 Aa, Ba, Ca, 412 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 413 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 414 Aa, Ba, 415 Aa, Ba, Ca, Da, 416 Aa, Da, 417 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 513 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 514 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 515 Aa, Ba, Ca, Da, Ea 135 Ff, Gg, 146 Cc-Hh, 301 Dd, 313 Hh, 321 Ee, 330 Hh, 332 Bb, 338 Aa, 341 Bb, 343 Aa-Ee, 406 Aa-Cc, 408 Aa-Bb, 409 Aa-Gg, 410 Aa-Dd, 421 Dd, 422 Aa-Ee, 425 Aa-Dd, 426 Aa-Dd, 427 Aa, Bb, 428 Aa-Ff, 429 AaDd, 430 Aa-Ee, 432 Aa-Hh, 433 Aa-Cc, 435 Aa-Ee, 436 Aa-Jj, 437 Aa-Dd, 438 AaEe, 439 Aa-Dd, 501 Bb, Cc, 503 Bb, 504 Aa, Bb, 508 Dd, Ee, 641 Aa-Ll, 642 Aa1996-2005 Kk, 644 Aa-Dd, 646 Aa, Bb, 647 Aa-Ff, 648 Aa-Cc, 650 Aa-Cc, 717 Aa-Ee, 718 Aa, Bb, 719 Aa-Ee, 728 Aa-Ff, 729 Aa-Gg, 736 Aa, 737 Aa-Cc, 738 Aa-Cc, 739 AaDd, 740 Aa-Cc, 741 Aa, Bb, 751 Aa-Cc, 758 Aa-Dd, 759 Aa-Ee, 760 Aa-Cc, 761 AaFf, 762 Aa-Ff, 763 Aa-Cc, 768 Aa-Dd, 769 Aa-Cc, 774 Aa-Dd, 775 Aa-Dd, 776 AaDd, 777 Aa-Hh, 778 Aa-Cc, 779 Aa-Dd, 780 Aa-Dd, 781 Aa, Bb, 782 Aa, Bb



OI LČR

Nová LS (LZ)


LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Chynín

Písek


Spálené Poříčí (4 433,98 ha)

Obora

Kamýky

Platnost LHP

Oddělení (porost)

101 Aa-Gg, 102 Aa-Dd, 103 Aa-Cc, 104 Aa-Dd, 105 AaEe, 106 Aa-Cc, 107 Aa-Gg, 108 Aa-Cc, 109 Aa-Ee, 110 Aa-Gg, 111 Aa-Dd, 112 AaEe, 113 Aa-Dd, 114 Aa-Ee, 115 Aa-Ff, 116 Aa-Dd, 117 Aa-Ee, 118 Aa-Cc, 119 AaDd, 120 Aa-Ff, 121 Aa-Ee, 122 Aa-Ee, 123 Aa-Cc, 124 Aa-Dd, 125 Aa-Cc, 126 AaKk, 127 Aa-Cc, 128 Aa-Ff, 129 AA-Gg, 130 Aa-Dd, 131 Aa-Dd, 132 Aa-Ee, 133 Aa-Gg, 134 Aa-Ff, 135 AaCc, 136 Aa-Cc 1992-2001 201 Aa-Dd, 202 Aa-Ff, 203 Cc, Dd, 204 Aa-Ff, 205 AaEe, 206 Aa-Hh, 207 Aa-Kk, 208 Aa-Ff, 209 Aa-Dd, 226 Ff-Hh, 228 Bb-Ee, 229 AaFf, 230 Aa-Ff, 231 Aa-Gg, 232 Aa-Dd, 233 Aa, Bb, 234 Aa-Ee, 235 Aa-Gg, 236 Aa-Ff, 237 Aa-Dd, 238 AaDd, 239 Aa-Ff, 240 Aa-Jj, 241 Aa-Dd, 242 Aa-Dd, 243 Aa-Dd, 244 Aa-Ee, 245 AaEe, 246 Aa-Dd, 247 Aa-Dd, 248 Aa-Dd, 249 Aa-Ee, 250 Aa-Ee, 251 Aa-Ee, 252 AaFf, 253 Aa-Cc, 254 Aa-Cc 344 Aa-Cc

* Výměra LHC je vyrovnána na celkovou výměru PLO 7


74



5.4.2. Organizační členění VLS v oblasti VLS ČR s.p. divize

Hořovice

75

LHC k platnosti LHP

Jince

Platnost LHP

Oddělení

1991 – 2000

1 a-d, 2 a-d, 3 a-c, 4 a-e, 5 a, b, 6 a-h, 7 a-e, 8 a-c, 9 a-d, 10 a-d, 11 a-d, 12 a-d, 13 a-d, 14 a, b, 15 a-d, 16 a-g, 17 a-c, 18 a-c, 19 a-f, 20 a-d, 21 a,b, 22 a-f, 23 a-f, 24 a-c, 25 a-c, 26 a-d, 27 a-f, 28 a-g, 29 a-d, 30 a-d, 31 a, 32 a, 33 a-c, 34 a-c, 35 a-c, 36 a,b, 37 a-c, 38 a-c, 39 a-d, 42 a, b, 44 a-c, 45 a-c, 46 a-c, 47 a, b, 48 a-c, 49 a, b, 50 a-c, 51 a-c, 52 a-c, 53 ac, 54 a, b, 55 a, b, 56 a-d, 57 a-e, 58 a-f, 59 a-e, 60 a-c, 61 a, b, 62 a, b, 63 a-h, 64 a-e, 101 a-c, 102 a-c, 103 a-e, 104 ae, 105 a-f, 106 a-d, 107 a-e, 108 a, b, 109 a-d, 110 a-f, 111 a-g, 112 a-d, 113 a, b, 114 a, 115 a-d, 116 a-c, 117 a-c, 118 a-d, 119 a-c, 120 a-d, 121 a-g, 122 a, 123 a-c, 124 a-c, 125 a, b, 126 a, 127 a, b, 128 a-d, 129 a, b, 130 a, b, 131 a, b, 132 a-c, 133 a, b, 134 a-f, 135 a-d, 136 a-d, 137 a-c, 138 a-d, 139 a-e, 140 a-d, 141 a-d, 142 a-c, 143 a-d, 144 a-d, 145 a, b, 146 a-e, 147 a, b, 148 a-c, 149 a-d, 150 a-f, 151 a-d, 152 a, b, 153 a-d, 154 a-f, 155 a-c, 156 a-d, 157 a-d, 158 a, 159 a, b, 160 a, 161 a-e, 162 a, b, 163 a, b, 164 a, 165 a-d, 166 a, b, 167 a-c, 168 a-d, 201 a, b, 202 a-d, 203 a-f, 204 a-f, 205 a-f, 206 a, b, 207 a, 208 a-d, 209 a-d, 210 a-d, 211 a-c, 212 a-f, 213 a-d, 214 a, b, 215 a, b, 216 a-c, 217 a, b, 218 a-g, 219 a, b, 220 a-d, 221 a-c, 222 a-e, 223 a-c, 224 a-e, 225 a-e, 226 a, b, 227 a-c, 228 a, b, 229 a, b, 230 a, b, 231 a-g, 232 a, b, 233 a-d, 234 a-c, 235 a-e, 236 a-e, 237 a, b, 238 a, b, 239 a, b, 240 a-d, 241 a-d, 242 a-c, 243 a, 244 a, b, 245 a-d, 246 a-d, 247 a, b, 248 a-c, 249 a, 250 a-c, 251 a, b, 252 a-e, 253 a-e, 254 a-d, 255 a, 256 a-e, 257 a-c, 258 ac, 259 a-e, 260 a, 261 a-d, 262 a, 263 a, b, 264 a-c



VLS ČR s.p. divize


LHC k platnosti LHP

Platnost LHP

Mirošov

1992 – 2001

Nepomuk

1999 – 2008

Hořovice


Oddělení 1 a-c, 2 a-f, 3 a-c, 4 a-d, 5 a-e, 6 a-e, 7 a-d, 8 a, b, 9 a-c, 10 a, 11 a, b, 12 a-d, 13 a-c, 14 a-d, 15 a-f, 16 a-c, 17 a, 18 a, b, 19 a-f, 20 a-f, 21 a-d, 22 a-f, 23 a-d, 24 a-d, 25 a-d, 26 a, b, 27 a, b, 28 a-e, 29 a, b, 30 a-f, 31 a-c, 32 a-c, 33 a-c, 34 a-f, 35 a-b, 36 a-c, 37 a-e, 38 a, b, 39 a, b, 40 a, b, 41 a-c, 42 a, 43 a-c, 44 a, b, 45 a-e, 46 a-c, 47 a-h, 48 a-d, 49 a-c, 50 a, b, 51 a-c, 52 a, b, 53 a, 54 a-c, 55 a, b, 56 a-g, 57 a-f, 58 a-c, 59 a-g, 60 a, b, 61 a-i, 62 a-k, 63 a, b, 64 a-c, 65 a-d, 66 a-e, 67 a, 68 a-d, 69 a-c, 70 a-c, 71 a-c, 72 a-c, 73 a, b, 74 a, b, 75 a-d, 76 a-d, 77 a, b, 78 a-c, 79 a-c, 80 a-e, 81 a, 82 a-e, 83 a-d, 84 a-c, 85 a-g, 86 a-c, 87 ac, 88 a-e, 89 a-d, 90 a-c, 91 a-c, 92 a-e, 93 a-f, 94 a-g, 95 a-e, 96 a-c, 97 a-c, 98 a-c, 99 a-d, 100 a-g, 101 a-e, 102 a-d, 103 a-c, 104 a-c, 105 a, b, 106 a-c, 107 a-d, 108 a-c, 109 a-c, 110 a-c, 111 a-d, 112 a, b, 113 a-e, 114 a-g, 115 a-c, 116 a-e, 117 a-c, 118 a-g, 119 a-c, 120 a, 121 a-d, 122 a-g, 123 a-c, 124 a-e, 125 a-c, 126 a-c, 127 a, b, 128 a-d, 129 a-c, 130 a-g, 131 a, b, 132 a, b, 133 a, b, 134 a-c, 135 a-c 1 a-q, 2 a-u, 3 a-g, 4 a-s, 5 a-m, 6 a-j, 7 a-o, 8 a-v, 9 a-t, 10 a-h, 11 a-i, 12 a-h, 13 a-f, 14 a-l, 15 a-m, 16 a-k, 17 a-s, 18 a-h, 19 a-j, 20 a-q, 21 a-h, 22 a-d, 23 a-j, 24 a-k, 25 a-g, 26 a-m, 27 a-h, 28 a-l, 29 a-h, 30 a-h, 31 a-l, 32 a-g, 33 a-i, 34 a-l, 35 a-n, 36 a-j, 37 a-j, 38 a-j, 39 a-k, 40 a-e, 41 a-g, 42 a-l, 43 a-l, 44 a-m, 45 an, 46 a-l, 47 a-n, 48 a-p, 49 a-r, 50 a-i, 51 a-h, 52 a-i, 53 a-g, 54 a-m, 55 a-l, 56 a-p, 57 a-g, 58 a-j, 59 a-m, 60 a-k, 61 ao, 62 a-k, 63 a-j, 64 a-j, 65 a-m, 66 a-j, 67 a-l, 68 a-o, 69 a-m, 70 a-h, 71 a-h, 72 a-p, 73 a-k, 74 a-j, 75 a-d, 76 a-h, 77 a-i, 78 a-e, 79 a-n, 80 a-m, 81 a-t, 82 a-m, 83 a-k, 84 a-k, 85 a-k, 86 a-g, 87 a-l, 88 a-l, 89 a-n, 90 a-y, 91 a-r, 92 a-q, 93 a-h, 94 a-f, 95 a-j, 96 a-g, 97 a-h, 98 a-n, 99 a-i, 100 a-i, 101 a-j, 102 a-m, 103 a-e, 104 a-k, 105 a-j, 106 a-e, 107 a-s, 108 ar, 109 a-m, 110 a-j, 111 a-j, 112 a-k, 113 a-h, 114 a-p, 115 a-m, 116 a-l, 117 a-k, 118 a-j, 119 a-k, 120 a-m, 121 a-h, 122 a-p, 123 a-p, 124 a-r, 125 a-n, 126 a-o, 127 a-l, 128 a-p, 129 a-g, 130 a-e, 131 a-o, 132 a-m, 133 a-m, 134 a-n, 135 am, 136 a-d, 137 a-m, 138 a-r, 139 a-t, 140 a-q, 141 a-l, 142 a-g, 143 a-t, 144

76


VLS ČR s.p. divize

LHC k platnosti LHP

Nepomuk


Platnost LHP

1999 – 2008

Obecnice

1994 – 2003

Strašice

1992 – 2001

Háje se sídlem v Dnešicích

2000 – 2009

Hořovice

77

Oddělení a-n, 145 a-u, 146 a-o, 147 a-z, 148 a-y, 149 a-z, 150 a-x, 151 a-z, 152 a-l, 153 am, 154 a-r, 155 a-m, 156 a-o, 157 a-g, 158 a-z, 159 a-l, 160 a-m, 161 a-p, 162 a-q, 163 a-r, 164 a-g, 165 a-q, 166 a-u, 167 a-l, 168 a-m, 169 a-l, 170 a-k, 171 at, 172 a-v, 173 a-m, 174 a-h, 175 a-j, 176 a-m, 177 a-r, 178 a-g, 179 a-t, 180 a-o, 181 a-n, 182 a-h, 183 a-o, 184 a-o, 185 a-n, 186 a-m, 187 a-o, 188 a-h 1 a-g, 2 a-c, 3 a-d, 4 a-f, 5 a-c, 6 a, b, 7 a-f, 8 a-c, 9 a-c, 10 a, b, 11 a, b, 12 a-g, 13 a-d, 14 a-e, 15 a-e, 16 a-e, 17 a-e, 18 a-d, 19 a,b, 20 a-h, 21 a-g, 22 a-d, 23 an, 24 a-k, 25 a-h, 26 a-i, 27 a-c, 28 a-h, 29 a-h, 30 a-d, 31 a-d, 32 a-d, 33 a-f, 34 a-d, 35 a-d, 36 a-e, 37 a-e, 38 a-e, 39 ae, 40 a-d, 41 a-e, 42 a-e, 43 a, b, 44 a-b, 45 a-d, 46 a-c, 47 a-d, 48 a-h, 49 a-g, 50 a-c, 51 a-e, 52 a-e, 53 a-g, 54 a-d, 55 ae, 56 a-f, 57 a-h, 58 a-d, 59 a-g, 60 a-e, 61 a-d, 62 a-e, 63 a-e, 64 a-f, 65 a-c, 66 a-j, 67 a-c, 68 a-e, 69 a-d, 70 a-e, 71 a, 72 a-g, 73 a-d, 74 a-c, 75 a-h, 76 a-f, 77 a-f, 78 a-d, 79 a-f, 80 a-f, 81 a-e, 82 a-g, 83 a-c, 84 a-e 1 a-q, 2 a-p, 3 a-m, 4 a-r, 5 a-i, 6 a-s, 7 a-m, 8 a-k, 9 a-s, 10 a-m, 11 a-q, 12 am, 13 a-o, 14 a-z, 15 a-x, 16 a-t, 17 a-s, 18 a-o, 19 a-r, 20 a-q, 21 a-q, 22 a-z, 23 a-o, 24 a-v, 25 a-k, 26 a-r, 27 a-k, 28 a-i, 29 a-l, 30 a-l, 31 a-p, 32 a-l, 33 a-l, 34 at, 35 a-m, 36 a-m, 37 a-g, 38 a-i, 39 a-e, 40 a-o, 41 a-m, 42 a-t, 43 a-p, 44 a-z, 45 a-h, 46 a-m, 47 a-k, 48 a-t, 49 a-o, 50 aj, 51 a-o, 52 a-g, 53 a-k, 54 a-o, 55 a-h, 56 a-r, 57 a-k, 58 a-i, 59 a-j, 60 a-n, 61 a-m, 62 a-n, 63 a-q, 64 a-m, 65 a-l, 66 aq, 67 a-n, 68 a-i, 69 a-h, 70 a-o, 71 a-p, 72 a-l, 73 a-c, 74 a-n, 75 a-m, 76 a-l, 77 a-k, 78 a-n, 79 a-q, 80 a-i, 81 a-f, 82 a-c, 83 a-m, 84 a-k, 85 a-n, 86 a-o, 87 a-k, 88 a-g, 89 a-z, 90 a-o, 91 a-s, 92 a-k, 93 a-m, 94 a-l, 95 a-k, 96 a-h, 97 a-g, 98 ay, 99 a-q, 100 a-m, 101 a-p, 102 a-g, 103 a-z, 104 a-r, 105 a-j, 106 a-j, 107 an, 108 a-o, 109 a-h, 110 a-k, 111 a-f, 112 a-i, 113 a-k 71 a-i, 72 a,b, 73 a-c, 74 a-d, 75 a-c, 76 a-c, 77 a,b, 78 a-d, 79 a-d, 80 a-e, 81 ac, 82 a,b




5.4.3. Přehled větších vlastníků – obcí, fyzických a právnických osob v oblasti Název Vlastník

Výměra v PLO 7 (ha)

Městské lesy Příbram *

961,59

Městské lesy Hostomice p. Brdy *

743,03

Obecní lesy Olešná

156,36

Obecní lesy Zaječov

70,65

Obecní lesy Kařízek

75,68

Kolařík – Hluboš *

1 439,04

Lesy Palivec *

876,25

Lesy Klement – Lochovice *

65,70

LHO Příbram - zař. obvod Dobříš *

57,44

Lokalizace býv. LHC Dobříš – odd. 2 Aa-Ee, 3 Aa-Dd, 4 Aa-Hh, 5 Aa-Dd, 6 Aa-Ee, 7 Aa-Gg, 9 Aa-Gg, 10 AaJj býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 20 Aa-Ff, 21 Aa-Ee, 22 Aa-Ff, 23 Aa, Bb, 24 Aa-Dd, 25 Aa-Gg, 26 Aa-Gg, 27 Aa, Bb, 28 Aa-Dd, 29 Aa-Ff býv. LHC Dobříš – odd. 101 AaCc, 102 Aa, Bb, 103 Aa, Bb, 104 Aa-Dd, 105 Aa-Dd, 106 Aa-Ff, 107 Aa-Cc, 108 Aa-Ee, 109 AaDd, 110 Aa-Ee, 111 Aa-Ff, 102 Aa-Cc, 113 Aa-Cc, 114 Aa-Dd, 115 Aa-Cc, 116 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 10 AaCc, 11 Aa-Ff, 12 Aa-Dd, 13 AaDd, 15 Aa, Bb býv. LHC Dobříš – odd. 20 BbDd, 21 Aa-Dd, 22 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 30 AaEe, 31 Aa-Dd býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Bb, 2 Aa-Cc, 3 Aa-Jj, 4 Aa-Hh, 5 AaDd, 6 Aa, Bb, 7 Aa-Cc, 8 Aa-Ff, 9 Aa-Ee, 10 Aa-Dd, 11 Aa-Kk, 12 Aa-Cc, 13 Aa-Dd, 14 Aa-Cc, 15 Aa-Gg, 16 Aa-Kk, 17 Aa-Ff, 18 Aa-Hh, 19 Aa-Ff, 20 Aa-Ll, 22 Aa, Bb, 23 Aa-Cc, 24 Aa-Ee, 25 Aa-Cc, 26 Aa-Cc býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa-Cc, 2 Aa-Dd, 3 Aa-Ee, 4 Aa-Dd, 5 Aa-Dd, 6 Aa-Dd, 7 Aa-Ee, 8 AaCc, 9 Aa-Cc, 10 Aa-Cc, 11 AaCc, 12 Aa-Dd, 13 Aa-Dd, 14 AaFf, 15 Aa-Cc, 16 Aa-Cc, 17 AaCc, 18 Aa-Dd, 19 Aa-Ee býv. LHC Dobříš – odd. 45 AaDd, 46 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 22 Aa, 23 Aa, Ab, Ba, Ca, Da, Db, Ea, Eb, Ec, 24 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, 24 Ca, Da, Ea, 26 Aa, Ab, Ac, Ad, Fa, Ga, 27 Ca, Cb, 30 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Eb, Ec, Ed, 32 Ga, Gb, Ha, Hb, Hc, Ja, Ka, Ma, 1 Aa, Ab, Ba, Ca, Da, Ea, Eb, Ec, 2 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, Ca, Cb, Cc, Cd, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Jb


Platnost LHP

1999 – 2008

1999 – 2008

1999 – 2008 1999 – 2008 1999 – 2008

1999 – 2008

1999 – 2008

1999 – 2008

1999 – 2008

78


Název Vlastník


LHO Beroun - zař. obvod Dobříš *

159,12

LHO Praha - západ, zař. obvod Dobříš *

10,41

LHO Kařízek - zař. obvod Dobříš

0,06

Obecní lesy Mladý Smolivec *

221,99

Obecní lesy Lnáře *

22,17

Obecní lesy Vševily *

158,50

Dvůr Lnáře *

187,60

79


Lokalizace býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Ab, Ac, Ad, 2 Aa, Ba, Ca, 3 Aa, Ba, Bb, Bc, Bd, Ca, 4 Aa, Ba, 5 Aa, Ab, Ac, Ba, Ca, Cb, Da, 6 Aa, Ac, Ba, Bb, Bc, Ca, Cb, Cd, Ce, 12 Aa, Ba, 13 Ca, 14 Ea, Ga, Ha, Ia, 17 Hb, 18 Ba, Bb, 19 Aa, Ac, Ad, Ae, Af, Ag, Aj, Al, Am, An, Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Ca, Cb, Da, Db, Dc, Ea býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Ba, Bb, Ca, Cb, Ea, Eb, Ec, Ed, Ee, Ef, Eg, Eh, Ej, Ek, El, Em, En, Eo, Ep, 2 Aa, Ba, Bb, Bc, Ca, Da, Ea, Eb, Fa, Fb, Ga, Ha býv. LHC Dobříš – odd. 1Aa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, 2 Aa, Ba, Ca, Da, 4 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 7 Aa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, Ba býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 8 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, Ba, Ca, Da, 2 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 3 Aa, Ba, Ca

Platnost LHP

1999 – 2008

1999 – 2008

1999 – 2008 2000 - 2009 2000 - 2009 2000 - 2009

2000 - 2009



Název Vlastník



LHO Příbram z.o. Rožmitál p.Tř. *

195,64

LHO Plzeň - Jih z.o. Rožmitál p.Tř. *

12,50

Obecní lesy Volenice

75,79

Lokalizace býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 401 Aa, Ab, 401 Ca, Cb, 401 Fa, 402 Ha, 402 Oa, Ob, Oc, 403 Bc, Ca, 414 Ca, Da, Db, Fa, Fb, Fc, Fd, Ga, 415 Da, Ga, Gb, Ha, Hb, Hc, Hd, He, 416 Ga, La, Ma, 417 Aa, 420 Aa, Da, Ea, Fa, Fb, Fc, 422 Aa, Ab, Ac, Ad, Ba, Bb, Da, Ga, 424 Aa, Ba, Ca, Da, Db, Dc, Dd, 526 Fc, Fd, Fe, 516 Da, Db, Ka, Kb, Kc, Kd, La, Ma, Mb, Mc, Md, Mj, Mk, Ml, Mm, Mn, Na, Oa, 519 Ha, Hb, Hc, Hd, He, La, Lb, Lc, 521 Ea, Ga, 522 Ca, Da, Db, Dc, Dd, De, Df, Dg, Dh, Dj, Dk, Ea, La, 523 Aa, Ab, Ac, Ad, Ae, Af, Ag, Ah, Aj, Am, An, Ao, Ap, Ar, As, At, Au, Av, Aw, Ax, Ay,Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Bf, Bg, Bh, Bj, Bk, Bl, Bm, Bn, Bo, Bp, Br, Ca, Cb, Cc, Cd, Ce, Cf, Cg, Ch, Cj, Ck, Cl, Cm, Cn, Co, Cp, Cr, Cs, Ct, Cu, Cv, Da, Db, Db, Dc, Dd, De, Df, Dg, Dh, Dj, Dk, Dl, Dm, Dn, Do, Dp, 524 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, Da, Fa, Fb, Fc, Fd, Fe, Ff, Fg, Fh, Fj, Ga, Gb, Gc, Ha, La, Ma, Na, Nb, Nc, Nd, 525 Aa, Ba, Ea, Eb, Fa, 526 Aa, Ba, Bb, Ca, Da, Db, Dc, Dd, De, Ea, Eb, Ec, Ed, Ef, Eg, Eh, Ej, Ek, El, Fa, Fb, Ff, Ga, Gb, Ha, Hb, Ja, 563 Ca, Cb, Cc, 564 Aa, Da, Db, Ea, 565 Aa, Ea, Eb, Ec, Fa, Fb, Fd, Fe, Ga, Gb, Gc, Gd, Ge, Gf, Ha, Hb, Hc, Hd, He, Hf, Hh, Hj, Ja, Jc, Jd, Je, Jf, 567 Ca, 569 Aa, Ac, Af, Ag, Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Bf, Bg, Bh, Bj, Bk, Bl, Bm, Bn, Bo, Bp, Bq, Br, Bs, Bt, Bu, Bv, Bw, Bx, By, 601 Ca, Da, Ea, Ec, Ed, Ee, Ef, 614 Ba, Bb, Da, Db, Ea, Eb, Ec, Fa, Ga, Gb, Gc, Gd, Ge, Gf, Gg, Gh, Ha, Hb, Hc, Hd, He, 619 Da, Db, Dc, Dd, De, Ha, Hb, 620 Aa, Ea, 622 Aa, Ab, Ac, Ad, Ae,660 Da, Db, Ea, 665 Aa, Ab, Da, Db býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 566 Ca, Da, Db, Dc, 567 Ba, Bb, Ca, Cb, Fa, Fb, Ma, Mb, 568 Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Ca, Cb, Cc, Cd, Ce, Cf, Da býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 10 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha


Platnost LHP

2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009

80


Název Vlastník


Obecní lesy Věšín

278,43

Obecní lesy Hvožďany *

28,11

Obecní lesy Sedlice u Rožmitálu

162,76

Městské lesy Rožmitál p. Tř. *

331,42

Obecní lesy Láz

56,66

Obecní lesy Bezděkov u Rožmitálu

90,02

Starousedlíci Bohutín

63,63

Rybářství Lnáře s.r.o. *

462,04

Bucherová Anna *

494,81

81


Lokalizace býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 23 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 24 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 83 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Na býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 25 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 26 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 31 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 32 Aa, Ba, Ca, Da, 33 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 34 Aa, Ca, Da, Ea, Ga, Ha býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 21 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 2 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 22 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 40 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 41 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 42 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 43 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 44 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 45 Aa, Ba, Ca, Da, Ea býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 3 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 4 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, 5 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 6 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha

Platnost LHP

2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009 2000 - 2009

2000 - 2009

2000 - 2009



Název Vlastník

Jeroným Coloredo – Mannsfeld Zbiroh *



7 388,72

Lokalizace

Platnost LHP

býv. LHC Zbiroh polesí Habr: odd. 136 Aa-Ee, 137 Aa-Hh, 138 Aa-Gg, 139 Aa-Cc, 140 Aa-Ll, 141 Aa-Ee, 142 Aa-Cc, 143 Aa-Hh, 144 AaGg, 145 Aa-Ff, 146 Aa-Ff, 147 Aa-Ff, 148 Aa-Dd, 149 Aa-Ee, 150 Aa-Ee, 151 Aa-Ee, 152 AaEe, 153 Aa-Gg, 154 Aa-Ee, 155 Aa-Ff, 156 Aa-Cc, 157 Aa, Bb, 158 Aa-Ee, 159 Aa-Ee, 160 AaJj, 161 Aa, Bb, 162 Aa-Ff, 163 Aa-Cc, 164 Aa-Cc, 165 Aa, 166 Aa-Cc, 167 Aa-Ee, 168 Aa-Ee, 169 Aa-Cc, 170 Aa-Gg, 171 AaBb, 172 Aa-Cc, 173 Aa-Dd, 174 Aa-Ee, 175 Aa, Bb, polesí Lhota: 98 Aa-Gg, 99 Aa, Bb, 100 Aa-Ff, 101 Aa-Dd, 102 Aa-Jj, 103 Aa-Gg, 104 Aa, Bb, 105 Aa-Hh, 106 Aa-Ee, 107 Aa-Dd, 108 Aa, 109 Aa, Bb, 110 Aa, Bb, 111 Aa-Cc, 112 Aa-Ee, 113 Aa-Ee, 114 Aa-Dd, 115 Aa, Bb, 116 Aa, Bb, 117 Aa-Ee, 118 Aa-Ee, 119 Aa-Dd, 120 Aa-Ff, 121 Aa-Hh, 122 AaFf, 123 Aa-Ff, 124 Aa-Dd, 125 Aa-Hh, 126 Aa-Cc, 127 Aa-Ll, 128 Aa-Ee, 129 Aa-Kk, 130 AaGg, 131 Aa-Cc, 132 Aa-Dd, 133 Aa-Ee, 134 Aa-Ff, 135 Aa-Dd, polesí Trhoň: 176 Aa-Dd, 177 Aa-Dd, 178 Aa-Ee, 179 Aa-Kk, 180 Aa-Cc, 181 Aa-Gg, 182 AaEe, 183 Aa-Hh, 184 Aa-Ee, 185 Aa-Ff, 186 Aa-Dd, 187 Aa-Ff, 188 Aa-Cc, 189 Aa-Dd, 190 AaCc, 191 Aa-Cc, 192 Aa-Dd, 193 Aa-Dd, 194 Aa, Bb, 195 Aa-Cc, 196 Aa, Bb, 197 Aa-Cc, 198 Aa-Ff, 199 Aa-Cc, 200 Aa-Dd, 201 Aa-Ee, 202 Aa-Ff, 203 AaCc, 204 Aa-Ff, 205 Aa-Cc, 206 Aa-Ee, 207 Aa-Dd, 208 Aa-Cc, 209 Aa, Bb, 210 Aa- Dd, 211 Aa-Dd, 212 Aa-Ff, 213 Aa-Ee, 214 Aa-Ee, 215 Aa-Hh, 216 AaGg, 217 Aa-Ff, 218 Aa-Cc, 219 Aa-Cc, 220 Aa-Cc, 222 Aa-Hh, 223 Aa, Bb, 224 Aa-Ff, 225 AaCc, 226 Aa-Jj, 227 Aa, Bb, 228 Aa-Ff, 229 Aa-Cc

1996 – 2005


82


Název Vlastník



Rokycany *

972,85

Skřež *

962,24

Lokalizace

Platnost LHP

býv. LHC Zbiroh – odd. 203 Aa. Bb, 344 Dd, 345 Aa-Jj, 701 AaGg, 702 Aa-Hh, 703 Aa-Ee, 704 Aa-Hh, 705 Aa-Kk, 706 Aa-Hh, 1996 – 2005 707 Aa-Hh, 708 Aa-Dd, 709 AaJj, 710 Aa-Hh, 711 Aa-Gg, 712 Aa-Gg, 713 Aa-Nn, 714 Aa-Hh, 715 Aa, Bb býv. LHC Zbiroh – odd. 3 AaDd, 4 Aa-Hh, 5 Aa-Ff, 6 Aa-Hh, 7 Aa-Hh, 8 Aa-Gg, 9 Aa-Gg, 10 1996 – 2005 Aa-Jj, 11 Aa-Hh, 12 Aa-Gg, 13 Aa-Dd, 14 Aa-Cc, 15 Aa, Bb, 16 Aa-Hh, 17 Dd, Ee

* Na PLO 7 leží jen část majetku

5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti Por. půda

Vlastník

ha

83

%

LČR VLS Obce s vlastním LHP Soukromníci s vlastním LHP LHO nezařízené

23 058,37 22 491,85 5 368,25 10 977,79 435,17 10,96

36,99 36,07 8,61 17,61 0,70 0,02

Celkem

62 342,39

100,00


PLO 7 – Brdská vrchovina

Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti

6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŘEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ 6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkce lesa je úloha, která se lesu plánovitě přisuzuje při zabezpečování materiálních a nemateriálních potřeb společnosti a kterou lesní hospodářství uplatňuje specifickým využíváním lesa a zacházením s ním. Funkční potenciál je schopnost lesa plnit určité funkce dané jeho vlastnostmi přírodními (ekosystémy na lesních pozemcích) i uměle vytvářenými (hospodářskými procesy a objekty). Funkční potenciál lesa se dělí na dvě základní skupiny: • funkce produkční • funkce mimoprodukční Souběh produkční funkce s ekologickou je typický pro exponované polohy a je vyjádřen přizpůsobením modelů příslušných HS. Grafický zákres deklarovaných zájmů a kategorizace a potenciál těchto funkcí v PLO je znázorněný na mapě funkčního potenciálu a na mapě deklarovaných funkcí.

6.1.1. Funkce produkční a její výhled Produkční funkce lesa spočívá ve využívání lesa a získání materiálových hodnot, především dřevní suroviny. Hlavním nositelem produkční funkce lesa má kategorie lesů hospodářských (viz. § 9 Zákona o lesích č. 289/95 Sb.). V kategorii hospodářských lesů s vyhraněným produkčním posláním je rámcové a podrobné plánování zaměřeno na maximální produkci jakostní dřevní hmoty. Čím vyšší je produkční schopnost stanoviště, tím vyšší musí být kladen důraz na kvalitu hospodářských opatření (výchova, přeměna, převod, obnova atd.). Charakterizovat produkční funkci můžeme jednak podle produkční kapacity, jednak podle produkčního potenciálu. Při určování produkční kapacity vycházíme ze současného zastoupení lesních dřevin a skutečného stavu lesních porostů. Charakterizujeme-li produkční potenciál, vycházíme z předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami, případně podmínkami příslušného hospodářského souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk v období kulminace).

6.1.1.1.

Produkční potenciál stanovištní – fiktivní

Teoreticky odvozený maximální objem trvale možné produkce (odvozený z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a CPP pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce) v závislosti na stanovišti (SLT). l v s 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Edafická kategorie X 1 1 1 1 1 -

Z 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Y 1 1 2 2 2 1 1 -

M 1 2 1 1 1 2 2 2 1 -

K 2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

I 2 2 3 3 3 3 -

N 2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

S 2 2 4 4 4 4 3 3 -

C 2 2 2 2 2 3 -

F 4 4 4 5 4 3 -

H 3 3 4 5 5 5 -

B 3 3 4 5 5 5 4 -

W 2 3 3 3 -

D 3 4 5 5 5 5 4 -

A 2 2 4 4 4 4 3 -

J 1 2 3 -

L 5 5 4 3 2 -

U 5 5 5 -

V 4 4 5 5 5 5 5 3 -

O 3 3 3 4 5 5 5 4 -

P 2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

Q 1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

T 1 2 2 2 2 2 2 1 -

G 4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

R 1 3 5 2 4 3 1 1

Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu EK převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly. 1=0 až 50; 2=50 až 120; 3=120 až 220; 4=220 až 320; 5=320 a více; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80. let); Průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT z hlediska porovnání jejich proporcí.

nízký -1 podprůměrný - 2

průměrný -3 nadprůměrný - 4


vysoký - 5

84



Výsledkem této analýzy je mapa produkčního potenciálu. Tato mapa je vázána na porostní detail. Proto je možné ji vyhotovit až poté, co budou k dispozici všechny LHP a LHO v digitální podobě. V této podobě se LHP a LHO zpracovávají od roku 1996.

6.1.1.2. Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u representativních porostních typů Na základě platných lesních hospodářských plánů byly vypracovány analýzy absolutních výškových bonit (AVB) podle různých porostních typů a směsí dřevin současných porostů podle hospodářských souborů. Grafické výstupy těchto analýz jsou uvedeny v příloze č. 3.

6.1.1.3.

Výhled těžebních možností

I. Výhled produkčních možností Rozbor očekávaných těžebních možností vypočtených z modelových těžebních procent v oblasti v následujících deceniích (bez VLS) : Na základě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto výše ročních těžeb: Průřezový rok Druh těžby Mýtní (za dec.) Předmýtní (za dec.) Celková (za dec.) Roční výše těžby m3/ha

2001 2042202

2011 2021 v m3 hroubí b. k. 1472325 1658300

2031 1879340

306629

339787

373503

406797

2348831

1812112

2031803

2286137

6,0

4,7

5,2

5,9

Výhled roční výše celkové modelové těžby

6,5

m 3.ha -1

6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 2000

2010

2020

2030

průřezový rok

85




II. Hodnotový CPP Pro odvození hodnotového ročního přírůstu se vychází ze současně platných LHP a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 81/1996 Sb., kde jsou uvedeny ceny ročního přírůstu podle skupin dřevin v Kč/m3. Výstupem syntetického zpracování databáze LHP je přiřazení stupně produkčního potenciálu aktuálnímu HS, který je vyjádřený pomocí hodnotového CPP. Cena ročního přírůstu (RP) - CPP je uvedena dle přílohy č.5 k Vyhlášce MZe ČR č.81/96 Sb. Tento reálný produkční potenciál je tedy odvozen ze současného zastoupení dřevin v porostech a zjištěné bonity (MACKŮ, 1996 IN PROJEKT PPŽP/620/96). Hodnotový roční přírůst v PLO 7 RP Zastoupení Cílový Zásoba RP Zastoupení Cílový Zásoba Stupeň Stupeň 3 3 HS HS m /ha Kč/ha % m /ha Kč/ha % 222 2 343 4 3,3 0 2 550 4 0,0 1 39a 183 1 353 2 0,0 393 2 701 4 0,0 1a 39b 142 1 150 1 0,1 289 2 183 4 2,1 1b 41 265 2 179 4 2,0 244 2 267 4 18,2 1c 43a 275 2 018 3 0,3 224 1 610 2 0,6 1d 43b 314 2 698 4 0,1 252 2 557 4 3,7 1g 45 191 2 753 5 0,1 225 2 654 4 2,7 19a 47a 273 2 794 5 0,0 244 2 510 4 8,8 19b 47b 170 1 915 3 0,1 305 2 308 4 1,2 21a 51a 150 1 713 2 0,3 278 2 569 4 0,2 21b 51b 198 1 785 3 1,1 158 3 008 5 0,0 23a 51c 193 2 169 4 0,2 247 2 419 4 20,7 23b 53 191 2 249 4 0,4 273 2 763 5 3,6 25a 55 114 2 940 5 0,0 215 2 721 4 16,7 25b 57 238 2 325 4 5,8 200 2 569 4 6,4 27b 57b 123 2 180 4 0,0 195 2 645 4 1,0 29a 59 178 2 704 4 0,3 124 2 581 4 0,0 29b 79a 102 2 407 4 0,0 148 2 963 5 0,0 31b 79b Poznámka: Členění na hospodářské podsoubory (např. 13a, 13b) je uvedeno ve vysvětlivkách v přílohách

Průměrné roční přírůsty 3 500 3 000

Kč.ha -1

2 500 2 000 1 500 1 000 500 79b

59

79a

57

57b

55

53

51c

51b

51a

47b

45

47a

43b

41

43a

39b

39a

31b

29b

29a

27b

25b

25a

23b

23a

21b

21a

19b

1g

19a

1d

1c

1b

1

1a

0

cílový hospodářský soubor


86



Produkční potenciál hodnotový – Růstový potenciál označení stupně

č. kód

RP (Kč/ha)

0 1 2 3 4 5 6

< 390 391 – 1170 1171 – 1755 1756 – 2145 2146 – 2730 2731 – 3510 > 3511

nevyužitelný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný

6.1.2. Funkce mimoprodukční Je to soubor funkčních efektů lesů mimo produkci statků, poskytující veřejný užitek při přímém nebo nepřímém využívání ve společenské praxi. Tyto funkce lesa se dělí obvykle na dvě velké skupiny: • ekologické funkce lesa – působí velmi příznivě na jednotlivé složky životního prostředí (půda, voda, vzduch). Sem můžeme zahrnout funkce: 1 ) Pů dooc hran né a) protierozní – spočívá ve využívání lesních porostů na ochranu půdy před její destrukcí povrchovým odtokem ve formě plošné i rýhové eroze. b) protideflační – lesní porost má funkci ochrany půdy před deflací, jako překážka mění vzdušné proudy, zachycuje a váže půdní částice odnášené z volných ploch. Tato funkce se uplatňuje zejména v oblastech s vátými písky. c) protisesuvná – lesní porost mechanicky svými kořeny zabraňuje sesuvu půdy, zejména na pohyblivých sutích. d) protilavinová – les váže sněhovou pokrývku, omezuje vznik lavin. e) břehoochranná - nejen stromy, ale i keře svými kořeny zpevňují půdu břehů, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy toků před vymíláním. Navazuje na vodoochrannou funkci. 2) K l i ma t ic k é – zmírňují vliv klimatických extrémů na krajinu, pravděpodobně mají vliv i na množství srážek. Mechanicky ovlivňuje pohyb vzdušných mas. Snížením rychlosti větru dosáhneme i menšího výparu a tím i vyšší půdní i vzdušnou vlhkost. Pokud potřebujeme využít některou z výše uvedených funkcí lesa pro ochranu prostředí, zařazujeme pak porost do kategorie lesů ochranných. • společenské funkce lesa – představují využívání lesa jako součást životního prostředí společností za účelem odpočinku, uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společenského ekosystému s ostatními složkami bioty země. Můžeme sem zařadit funkce vodohospodářské, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorné, provozování myslivosti atd. Funkce týkající se obor a bažantnic může jít v některých případech o individuální zájem.

6.1.2.1.

Funkce ekologicko-stabilizační

Les má velmi vysoký vliv na ekologickou stabilitu. Ekologická stabilita se definuje jako schopnost ekosystému uchovávat se v podmínkách působení vnitřních faktorů vnitřními autoregulačními mechanismy (rezistence) anebo se vracet po narušení k původnímu stavu (resilience). Samotný ekosystém tedy uvnitř vůbec není stabilní. Pokud si má les uchovat příznivý vliv na ekologickou stabilitu, pak musí mít plně přírodní charakter. V takových porostech jsou příhodné podmínky pří přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismů autoregulačních procesů.

87




Funkční zaměření lesa má vliv na odlišný způsob hospodaření. Týká se to zejména opatření vedoucí k vhodné druhové a prostorové skladbě blížící se přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a omezení některých technologií.

I. Index přirozenosti porostů - stupeň ekologické stability Analýzou databáze stávajících lesních hospodářských plánů byly zjištěny druhové skladby porostních skupin a podle cílového hospodářského souboru modelové druhové složení. Na základě porovnání skutečné a přirozené druhové skladby jednotlivých porostních skupin analýzou LHP na území lesní oblasti lze určit tzv. index přirozenosti porostů. Podle tohoto indexu lze tedy vytvářet různé sestavy (MACKŮ, 1996 IN PROJEKT PPŽP/620/96).

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY (INDEX PŘIROZENOSTI) V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 Hodnocení ekologicko-stabilizačního potenciálu

Stupeň ES

0 1 2 3 4 5 6

nevhodný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný

Druhová diverzita %

Stupeň přirozenosti %

Plocha v PLO ha

Zastoupení v PLO %

>10 11 - 30 31 - 45 46 - 55 56 - 70 71 - 90 91 a více %

1 297,09 7 658,03 6 358,13 14 918,19 13 921,28 11 358,54 1 006,83

2,3 13,6 11,3 26,3 24,6 20,1 1,8

C DP MZ MZP MPP ZZZ PPPP

Graf níže vyhodnocuje celou přírodní lesní oblast 7 podle cílových hospodářských souborů (podsouborů). Při celkovém vyhodnocení musíme brát v úvahu lokální destabilizační faktory např. defoliace, loupání zvěří apod.

Zastoupení stupně ekologické stability 35,0 30,0 25,0 20,0 % 15,0 10,0 5,0 0,0 neurčeno

0

1

2

3

4

5

6

stupeň ES


88



VYSVĚTLIVKY K ANALÝZÁM POROSTNÍCH TYPŮ Z DATADÁZE KVANTIFIKACE POROSTNÍCH TYPŮ (PT) (ZASTOUPENÍ DŘEVINY) C >90 % monokultury...čistý PT D 71-90 % dominantní PT M 51-70 % majoritní PT Z 31-50 % základní PT P 11-30 % přimíšený PT

POUŽITÉ DŘEVINNÉ KÓDY 1 2 3 4 5 6 7 8 9

všechny smrky jedle; 2e - nepůvodní jedle borovice; 3e - nepůvodní borovice modříny; 4k - kleč a blatka; 4x - tis, jalovec a ostatní jehličnany domácí duby, lípy a jilmy; 5e - nepůvodní duby buk, javory a třešně jasany všechny olše topoly, osika a vrby; 9x - habr, babyka, břízy, jeřáby, jíva, střemchy a ost.domácí listnáče 9e - nepůvodní listnáče

(Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem)

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 PODLE CHS Plocha ES_0 ES_1 ES_2 ES_3 ES_4 ES_5 Cílový Modelový HS typ ha % % % % % % 53 12 780,41 M6 P1 P2 15 51 27 6 43a 11 240,84 M6 P2 P5 28 36 30 5 1 57 10 267,37 Z1 Z2 P6 1 1 64 27 7 47b 5 433,79 Z2 Z5 P6 29 48 21 2 57b 3 932,29 M2 P1 P6 12 53 30 4 27b 3 570,35 M5 P2 P3 19 25 41 14 1 45 2 298,42 D6 P2 P5 27 28 27 14 4 55 2 202,09 M6 Z2 P1 4 41 35 14 6 01 2 036,27 47a 1 653,19 Z2 Z5 Z6 21 38 34 5 2 41 1 269,30 M6 P2 P5 31 31 27 6 5 01c 1 247,34 M6 P3 P5 55 18 11 10 5 51a 749,30 M6 P1 P2 12 41 33 11 2 23a 659,94 M5 P6 P3 11 13 24 19 33 59 593,14 M2 Z1 2 3 56 34 5 43b 349,92 M6 P2 P3 30 22 25 21 2 25a 231,51 M5 P6 P9 1 1 23 36 22 01d 210,28 Z1 P3 P6 5 37 24 34 29b 190,14 M8 Z7 P1 2 6 24 34 32 21b 183,66 M5 P2 P6 1 9 8 26 31 25 51b 126,45 M6 Z2 P1 19 30 25 23 23b 102,79 M5 Z6 P3 11 3 6 32 42 01g 86,06 M6 P1 P2 2 1 6 90 19a 63,19 M5 Z7 P9 2 49 49 01b 49,67 D5 P3 P9 1 9 54 13 22 21a 36,33 M5 P3 P6 5 7 15 40 34 79a 27,71 D1 P9x 30 70 16,36 51c 5,85 Z6 P1 P2 3 69 28 01a 5,10 D3 P5 60 8 3 9 19 29a 4,81 M8 P1 P9 10 3 28 59 25b 2,71 M5 P6 P9 100 31b 2,69 M6 Z5 P2 100

89

ES_6 %

1 1

17 3 2 5




HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 PODLE CHS – pokračování Plocha ha 2,43 1,78 0,61 0,29

Cílový HS 19b 79b 39b 39a

Modelový typ Z7 Z6 P2 D1 P9x Z1 Z3 P9 M3 P1 P5

ES_0 %

ES_1 % 60

ES_2 % 40

ES_3 %

ES_4 %

ES_5 %

ES_6 %

100 100 100

Poznámka: Členění na hospodářské podsoubory (např. 13a, 13b) je uvedeno ve vysvětlivkách v přílohách

Zastoupení stupňů ekologické stability 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 53 43a 57 47b 57b 27b 45 55

1 47a 41

1c 51a 23a 59 43b 25a 1d 29b 21b 51b 23b 1g 19a 1b 21a 79a 51c 1a 29a 25b 31b 19b 79b 39b 39a


ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

ES_4

ES_6

II. Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu lze obdobně jako u generelů ÚSES rozdělit do 5 tříd: 1) plochy velmi málo ekologicky stabilní – nevyskytují se v lesních porostech; 2) plochy málo ekologicky stabilní - jsou degradovaná společenstva zničená např. imisemi a dále jsou to porosty introdukovaných dřevin a hlavně akátu; 3) plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4) plochy velmi ekologicky stabilní - jsou polopřirozená společenstva smíšených příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia; 5) plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby;

6.1.2.2.

Funkce půdoochranná a klimatická

Tyto funkce se definují jako soubor funkčních efektů působících na ochranu lesní půdy především před různými druhy eroze, svahovými pohyby a klimatickými vlivy. Uplatňují se jak uvnitř lesního ekosystému, tak i navenek v blízkém okolí, i v krajinném prostředí vůbec. Je nutné poznamenat, že tato funkce je velmi rozsáhlá a je potřeba ji detailně specifikovat. Proto se dále dělí funkce půdoochranná na dílčí funkce: − protierozní funkce lesa – schopnost lesa odolávat přemísťování povrchu půdy vodou. Eroze mohou být jak plošné tak rýhové. Nebezpečí eroze je úměrné sklonu terénu, nepřerušené délce svahu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem posouzení této funkce je zařazení lesa do lesa ochranného (§7, zákona o lesích č. 289/1995Sb. a příloha č. 4, vyhl.Mze 83/1996 Sb ve znění


90



pozdějších předpisů) nebo do lesa zvláštního určení (odst. 2, písm. e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.) − protisesuvná funkce lesa – schopnost lesa mechanicky zpevnit zejména kořenovými systémy stromů půdní povrch ohrožený sesuvem. Tato funkce je významná zejména na slínech, flyši a jílových půdách. Tyto lesní porosty se často zařazují do kategorie lesů zvláštního určení (dle odst. 2, písmene e, §8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.). − břehoochranná funkce lesa – umožňuje využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží před případnou erozí. Břehové porosty svými kořenovými systémy mechanicky zpevňují okolní břehy, zmenšují energii proudící vody, která by způsobila erozi, brání vyplavování a následně vymílání půdy a konečně samotné kmeny brání eroznímu účinku ker na břeh. Tyto funkce zastává nejen stromové patro, ale i keřový a v menším měřítku i bylinný podrost. − protideflační funkce lesa – tato funkce má velký význam zejména v lokalitách s podložím spraše a vátých písků, ale i v dalších rovinatých, popř. mírně zvlněných oblastech, ohrožených větrnou erozí. Při odvozování půdoochranného potenciálu se vychází z typologického šetření. Jedná se zejména o prudké a kamenité svahy, strže a SLT spadajících do ochranných lesů dle přílohy č. 4 vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb.. Tato stanoviště jsou zachycena na mapě funkčního potencionálu lesů. Zvýšený vliv lesa na klima mají porosty v 7. vyšším LVS. V PLO 7 se takové porosty ostrůvkovitě vyskytují v nejvyšších částech a mají vliv na proudění vzduchu, bilanci záření, teplotní a vodní režim.

6.1.2.3. Funkce vodní V poslední době v souvislosti se změnou globálního klimatu nabývá na významu vliv lesních ekosystémů na vodní režim krajiny. Jedním ze základních úkolů lesního hospodářství je také zlepšovat vodní režim prostřednictvím lesních ekosystémů. Celkový účinek lesa na vodní režim krajiny se skládá z následujících dílčích vlivů: − retence – zadržováním srážek se zmírňuje povrchový odtok, čímž se zvýší infiltrace vody do půdy a posílí se tak nasycenost podzemních pramenů. − retardace – zpomalením odtoku povrchové vody (např. intercepcí) se snižuje jeho kolísavost a extrémy, které by mohly mít destrukční účinek na okolní krajinu. − akumulace vláhy – je podmíněna základní vlastností uzavřeného lesního komplexu – snižováním teplotních rozdílů. Tato vlastnost se uplatňuje zejména na jaře, kdy se díky menším teplotním rozdílům během dne zpomaluje tání a tím les zabrání rychlému, těžko využitelnému odtoku. − kondenzace – tato vlastnost lesa se uplatňuje zejména ve vyšších polohách při tzv. horizontálních srážkách, kdy vodní pára kondenzuje na nadzemních orgánech stromů a stéká k půdnímu povrchu. Významnost těchto srážek dokazuje i skutečnost, že ve výškách kolem 800 m n.m. úhrn těchto srážek dosahuje až 40% hodnoty srážek vertikálních. − samočisticí filtrační vliv – tato funkce velmi úzce souvisí s půdoochrannou funkcí tím, že les zabraňuje při případné erozi úniku unášených produktů eroze a zabraňuje tím znečištění zdrojů podzemních i povrchových vod. − desukce – projevuje se odčerpáváním vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou. Tato stanoviště se dělí do tzv. hyd r o mel io r ač n íc h ok r s ků . Brdská vrchovina se řadí množstvím srážek k přírodním lesním oblastem nadprůměrným zejména v místech s vyšší nadmořskou výškou. Průměrný roční úhrn srážek lineárně roste s nadmořskou výškou. Nejvyšších hodnot (přes 800 mm ročně) tak dosahuje v blízkosti lokality "Praha" v samotném jádru přírodní lesní oblasti. Nejnižší srážky (kolem 600 mm ročně) jsou patrné v severní a SV části přírodní lesní oblasti.

6.1.2.3.a) Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě funkčního potenciálu lesů „R“ – RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 20 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. U vrchovišť případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou edafickou kategorií je – R. 91




„G“ – TRVALE ZAMOKŘENÉ Tento okrsek je charakteristický vysokou hladinou stagnující podzemní vody. V těchto podmínkách se vyskytuje půdní typ glejový a jeho různé podtypy. Intenzitě zamokření se přizpůsobují také hospodářská opatření. Tato omezení se projevují zejména při obnově porostu. Velmi často je nutné řešit celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu vybudováním příkopového odvodňovacího systému. Účinná hloubka příkopů se pohybuje od 0,8 do 1,2 metrů, s rozchodem sběrných příkopů 40 až 80 metrů dle konfigurace terénu. Při samotném zakládání porostů je nutné dbát dále na skladbu dřevin. V extrémních případech se musí využít k zalesnění i vyvýšená sadba. Na tomto okrsku převládají edafické kategorie – G,T. „V“ – OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Jedná se o plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou jde o ploché svahy pramenných oblastí. Na takových stanovištích je i odvodnění málo účinné. Při obnově je nutné využít vyvýšenin a do lokálních depresí vysazovat vhodné dřeviny (OL,JS). V nejvlhčích lokalitách zcela vyloučit výsadbu smrku. Tento okrsek se vyskytuje na typologické edafické kategorii – V, U. „L“ – LUHY Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Lokality jsou zamokřené proudící podzemní vodou, která koresponduje s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoku v recipientu. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé povodňování. Typologická edafická kategorie – L. „P“ – PSEUDOGLEJE Narozdíl od glejů není v tomto případě zamokření charakteru trvalého, ale periodického. Tento proces probíhá většinou v terénu tvořeném plošinami a mírnými terénními depresemi. Intenzita zamokření během vývoje porostu silně kolísá. Hydromeliorační zásahy, většinou s omezenou časovou působností, jsou úzce spjaty s obnovou porostu a s jeho zpřístupněním. Do tohoto okrsku většinou zařazujeme edafické kategorie – O, P, Q. Vodní funkce porostu je podchycena ve všech hospodářských souborech. Úpravy zásad hospodaření jsou však nutné pouze ve vodoochranných oblastech - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných hydromelioračních okrscích rozsáhlejšího charakteru, kde se případně provádí meliorační průzkum a na jeho základě meliorační projekt.

6.1.2.3.b) Hydrický potenciál Evapotranspirace Evapotranspirace (ET) je souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami. Hodnota výparu závisí na kapilárním zdvihu z podzemní vody a na stanovištních podmínkách, které regulují výpar (teplota, relativní vlhkost vzduchu, charakter rostlinného pokryvu půdního povrchu a vlastnosti půdy). Analýza databáze LHP stávajících porostů na ploše přírodní lesní oblasti a podle AMBROS (1975), který uvádí orientační hodnoty evapotranspirace dřevin, se vypočte evapotranspirace jednotlivých cílových hospodářských souborů. Výsledky analýzy databáze LHP jsou následující: EVAPOTRANSPIRACE V PLO 7 DLE CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ (mm.rok-1.ha-1) Cílový HS 01 01a 01b 01c 01d 01g

ET mm/rok/ha 679 639 554 666 658 600

Dřeviny 2 011,05 5,10 49,65 1 240,49 209,68 85,92

Holiny ha 25,22 0,00 0,02 6,85 0,60 0,14


Celkem 2 036,27 5,10 49,67 1 247,34 210,28 86,06

Zastoupení % 3,3 0,0 0,1 2,0 0,3 0,1 92



EVAPOTRANSPIRACE V PLO 7 DLE CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ (mm.rok-1.ha-1) - pokračování ET Dřeviny Holiny Celkem Zastoupení Cílový HS mm/rok/ha ha % 637 63,04 0,15 63,19 0,1 19a 663 2,01 0,42 2,43 0,0 19b 538 36,33 0,00 36,33 0,1 21a 525 183,00 0,66 183,66 0,3 21b 558 657,63 2,31 659,94 1,1 23a 544 101,46 1,33 102,79 0,2 23b 543 229,75 1,76 231,51 0,4 25a 692 2,71 0,00 2,71 0,0 25b 638 3 539,08 31,27 3 570,35 5,8 27b 576 4,81 0,00 4,81 0,0 29a 642 188,41 1,73 190,14 0,3 29b 563 2,69 0,00 2,69 0,0 31b 661 0,29 0,00 0,29 0,0 39a 684 0,61 0,00 0,61 0,0 39b 655 1 260,88 8,42 1 269,30 2,1 41 650 11 143,64 97,20 11 240,84 18,2 43a 631 347,20 2,72 349,92 0,6 43b 648 2 276,01 22,41 2 298,42 3,7 45 663 1 633,17 20,02 1 653,19 2,7 47a 672 5 397,93 35,86 5 433,79 8,8 47b 664 743,62 5,68 749,30 1,2 51a 635 125,79 0,66 126,45 0,2 51b 653 5,85 0,00 5,85 0,0 51c 665 12 670,33 110,08 12 780,41 20,7 53 658 2 176,86 25,23 2 202,09 3,6 55 666 10 124,41 142,96 10 267,37 16,7 57 666 3 872,49 59,80 3 932,29 6,4 57b 685 586,21 6,93 593,14 1,0 59 585 27,71 0,00 27,71 0,0 79a 576 1,78 0,00 1,78 0,0 79b

Hodnoty evapotranspirace dle cílových hospodářských souborů 700 600

mm/ha/rok

500 400 300 200

79b

59

79a

57

57b

55

53

51c

51b

51a

47b

45

47a

43b

41

43a

39b

39a

31b

29b

29a

27b

25b

25a

23b

23a

21b

21a

19b

1g

19a

1d

1c

1b

1

0

1a

100


93




Evapotranspirace je jednou ze složek vodní bilance stanoviště. Tuto bilanci vyjadřuje následující rovnice: ∆WS = Sv + Sh - ET - OP - OZ

∆WS............... vodní bilance stanoviště Sv .................. vertikální srážky Sh .................. horizontální srážky ET ................. evapotranspirace Op .................. povrchový odtok Oz ................. podpovrchový odtok

6.1.2.3.c) Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995) Podle četných hypotéz lze očekávat změny klimatu směrem k aridnějšímu podnebí s nerovnoměrně rozloženými srážkami (přívalovými dešti). Za takových okolností vzroste vodní a následně vodoochranná funkce lesa. Je proto nutné přihlížet při každém návrhu hospodářského opatření na preventivní ochranu proti zmíněným změnám klimatu, které by ve svém důsledku mohly mít katastrofální následky nejprve na přírodní ekosystémy a v konečném důsledku i na člověka. Základním cílem těchto opatření je zabránění ochuzování lesního ekosystému a jeho složek o disponibilní vodu. Každý tvůrce těchto opatření by se měl zaměřit zejména na zamezení jakéhokoliv odvodňování v lesích, ať jde o trvale či přechodně zamokřená stanoviště. V souvislosti s předchozím bodem se doporučuje: −

zanechat vešk eré těžby rašeliny v les ích, protože rašeliniště svou strukturou a vlastnostmi významně přispívá k vázání vody v přírodě a tím může příznivě ovlivňovat les a celé lesní prostředí.

−

v rámci zvýšení retence vody v lesním e kos ys tém u o bno vova t neb o vytvá ř e t p ůd n í n ádrž e v les ích , např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, rybníky pro chov ryb či vodní rezervoáry pro jiné účely.

−

p r osaz o va t a zř izo v at d alš í vod n í ná drž e, které by měly pozitivní vliv na lesní ekosystémy, zejména na udržování vyšší hladiny spodní vody v okolí nádrže a redukci povodňových vln v případě přívalových dešťů a v konečném důsledku i na celkové lesní klima.

Udržování, obnova a zřizování nových vodních nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať již bezobratlých (korýši, hmyz aj.) nebo obratlovců (obojživelníci, ptactvo, event. i některé druhy ryb).

6.1.2.4. Funkce krajinotvorná Les může mít v krajině jednak funkci homeostatickou (resp. stabilizační) a jednak stále nedoceněnou funkci enviromentální. Krajinotvorná funkce je založena na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. Tuto funkci řadíme mezi společensko-ekologické funkce. Bohužel tato funkce často nepodmiňuje zařazení lesa do lesů zvláštního určení s příslušně navrženými hospodářskými opatřeními. Lesní hospodářství usiluje o vyvážení biologické a enviromentální funkce lesa v krajině. Tato ekologicko-společenská funkce by měla být respektována zejména v lesích rekreačních. Lesní hospodářství tedy v rámci atraktivnosti krajiny by mělo zpřístupňovat obyvatelstvu okolní životní prostředí, což by mělo ve svém konečném důsledku vést nejen k odpočinku a relaxaci člověka, ale i k motivaci lidí les a lesní ekosystém jako takový ochraňovat a pečovat o něj. K přírodě šetrné postupy hospodaření v těchto lesích by měly směřovat k utváření pestré horizontální, vertikální a druhové skladby porostu. Pro vysoké náklady a nedostatek finančních prostředků se však zatím žádné významné kroky v lesním hospodářství nerealizují. Podle praktické typizace krajinného rázu (Míchal 1982) se krajina člení na následující krajinné typy: KES do 0,39 - typ A – krajina plně antropogenizovaná, s jasným porušením přírodních struktur a výskytem sídelních, industriálních či agroindustrálních prvků;


94



KES 0,4 – 0,89 – intenzívně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním (agro)industriálních prvků, takže přichází postupně s klesající pravděpodobností krajinný typ A a se stoupající pravděpodobností krajinný typ B; KES 0,9 – 2,89 – typ B – krajina harmonická – indikuje běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem přírodních struktur; KES 2,9 – 6,2 – krajina, kde jsou technické objekty roztroušeny na malých plochách při převaze přírodních prvků; začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B; KES nad 6,2 - typ C – krajina relativně přírodní – s nejméně výraznými civilizačními zásahy a s dominantním výskytem různě kulturně ovlivněných přírodních prvků; Celé území přírodní lesní oblasti bylo v rámci jednotlivých katastrů, po aktualizaci stavu evidence kultur, zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES) vypočítaného z výměry půdy podle vzorce:

lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy

KES =

orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Zachycuje tedy míru intenzity ovlivnění krajiny člověkem. Průměrný KES pro celou republiku (ČSR) vykazuje dle stavu evidence nemovitostí k 1.1.1981 hodnotu 1,144, což odpovídá krajinnému typu B - krajině harmonické. Průměrný KES pro přírodní lesní oblast 7 (Brdská vrchovina) vykazuje hodnotu 4,84 - přechod krajiny harmonické v krajinu relativně přírodní. Převážná část oblasti má charakter krajiny harmonické. Krajina plně antropogenizovaná se zde vyskytuje jen ojediněle. Spíše se jedná o krajinu intenzivně využívanou a to zejména na východě oblasti (okolí Spáleného Poříčí) a na severu (kolem Hořovic). Poměrně rozlehlé a celistvé plochy území PLO 7 lze posuzovat jako krajinu relativně přírodní, nebo krajinu, která se tomuto stavu blíží. Jedná se zejména o hřeben Brd (od jihovýchodu - Roželov, Chynín - až po Dobříš a Voznici na severozápadě oblasti). Také krajina v severovýchodním výběžku PLO 7 od Pavlovska a Medového Újezdu po Skelnou Huť a Drahoňův Újezd je zachována ve stavu relativně přírodním. Je to způsobeno především vysokou lesnatostí území. V centrální části Brd je navíc rozsáhlý vojenský prostor s omezenými hospodářskými zásahy.

6.1.2.5. Funkce reprodukční Jednou ze základních vlastností každého živého systému je schopnost reprodukce. Také les je živý systém. Genetické vlastnosti sadebního materiálu se projevují v průběhu celé délky života lesa. Neznalosti tohoto problému v minulých letech způsobily nemalé problémy, jejichž výsledkem jsou dnes nestabilní lesní komplexy. Vědecké obory, které se zabývají touto problematikou jsou poměrně mladé. Díky jim dnes můžeme vylišit porosty, či soubory porostů geneticky původních dřevin v dané oblasti, které jako jediné mohou zajistit kvalitní reprodukční materiál, z něhož lze vypěstovat kvalitativně i hmotově nadprůměrný porost. Funkce takových porostů nazýváme reprodukční. Pro rozčlenění sadebního materiálu dle jeho genetické výbavy se užívá termín ekotyp. Ekotyp je genetická podjednotka druhu vzniklá jako výsledek selektivního procesu v přírodním prostředí a vykazující adaptabilitu na dané prostředí. Jednotlivé ekotypy se mohou vzájemně křížit. Ekotypy vznikají selekčním tlakem, který je vlastní každému prostředí (Hynek 1994). Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost na dané stanoviště. V přirozeném prostředí původního areálu rozšíření má odpovídající ekotyp nejstálejší formu, a proto je i nejodolnější. Zvláštní původ mají tzv. „lokální ekotypy“, které pocházejí z prostorově velmi malé lokality, ale jejich význam je nezanedbatelný. Za účelem zachování a ochrany reprodukčního materiálu jsou zřizovány přírodní rezervace, národní parky, chráněná území apod. Pro potřeby využití porostů k získání reprodukčního materiálu musí mít dotyčný porost příslušný fyzický věk a musí být zařazen v rámci uznávacího řízení do uznaných porostů, příp. výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které se zařazují do kategorie lesů zvláštního určení. Porosty v okolí genových základen jsou lesy hospodářské, leč hospodaření v nich je specifické vzhledem ke kategorii lesů zvláštního určení v jejich blízkosti. 95




Hlavním cílem hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. Ekotypy jednotlivých dřevin jsou popsány velice podrobně v kapitole 6 .1 . 2 .5 .b ) Gen o vé z d r o je v př írod n í les n í ob las ti ( PLO) č . 7 – B r ds k á v r c h o v ina . Deklarované funkce, jenž mají vliv na zařazení lesů do lesů zvláštního určení v oblasti, jsou uvedeny v kapitole Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (kap. 6.2.2.2.f).

6.1.2.5.a) Uznané porosty a semenné sady Uznané porosty oblasti: O zařazení lesů do uznaných porostů rozhoduje státní správa lesů na základě posudku pověřené osoby. Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše+bříza+osika – 30 let) třídí do fenotypových kategorií: A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D - geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci U smíšených porostů se zařazují do fenotypových kategorií všechny zastoupené dřeviny; je-li některá dřevina uznána ke sklizni osiva, uvádí se jako výměra uznaného porostu plocha úměrná zastoupení uznané dřeviny (§ 2, vyhl. č. 82/1996 Sb.). Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (kromě topolů černých, balzámových, bílých, a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Dřevina SM BO BOC MD JD DG VJ BK DB DBZ JS JV KL

Klasifikace

Počet karet

A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B


37 56 8 31 0 1 6 35 7 20 2 5 0 1 7 18 5 6 1 2 0 2 0 1 0 1

Výměra v ha 137,67 2 186,31 6,87 148,40 0,00 1,90 6,92 171,78 2,25 27,86 0,94 5,09 0,00 0,04 32,93 80,55 29,32 16,36 2,86 10,05 0,00 0,24 0,00 0,68 0,00 0,87

96


Dřevina BR LP OL Celkem

Klasifikace A B A B A B A B A+B


Počet karet 0 4 0 1 0 4 73 188 261

Výměra v ha 0,00 2,52 0,00 0,06 0,00 5,38 219,76 2 658,09 2 877,85

Semenné sady: Semenné sady jsou zakládány z roubovanců lesních dřevin za účelem produkce semene známé nebo předpokládané genetické hodnoty s cílem snadného sběru osiva. V poslední době se též zakládají z řízkovanců nebo ze semenáčků. V PLO 7 Brdská vrchovina není umístěn žádný semenný sad, ani žádný semenný sad odtud nepochází.

6.1.2.5.b) Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 7 – Brdská vrchovina (Ing. Hynek, VÚLHM Jíloviště Strnady) V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-7 (viz Plíva a Žlábek 1986).

I. Vybrané lesní dřeviny

Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. II – středočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko – kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V oblasti Brdské vrchoviny jsou zastoupeny horský klimatický ekotyp smrku (5.-6. LVS) a chlumní klimatický ekotyp smrku(1.-4. LVS). Zastoupení 7. LVS je bezvýznamné. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina resp. semenářské oblasti II – středočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné. Bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu (1.-4. LVS), pokud se zde vyskytuje.

Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko- kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 7 - Brdská vrchovina se podobně jako u smrku ztepilého rozlišují dva klimatické ekotypy (varianty) borovice – náhorní (5.-7. LVS) a chlumní (1.-4. LVS). V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné.

97




Modřín opadavý PLO č. 7 - Brdská vrchovina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 - Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen.

II. Ostatní lesní dřeviny a) Domácí dřeviny jehličnaté: Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 30 (Drahanská vrchovina), 31 (Českomoravské mezihoří), 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné, přestože je tato lokální populace hodnocena v rámci provenienčních ploch jako velmi dobře rostoucí. V rámci navržené semenářské oblasti bude sice možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu jedle bělokoré, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v oblasti Brdské vrchoviny bude proto nutné v omezené míře využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).

b) Domácí dřeviny listnaté: Buk lesní V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina je vylišena semenářská oblast buku lesního tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8a (Křivoklátsko), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního nedostatečné, v rámci navržené semenářské oblasti by měly být ale dostatečné. Reprodukční materiál z jiných oblastí ČR resp. z oblasti Karpat by měl být využíván jen omezeně.

Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 7 – Brdská vrchovina by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

98



Pro dub zimní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy). U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního vlivem tracheomykoz a obaleče dubového dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Přesto je možno získat významné množství tohoto reprodukčního materiálu v rámci semenářské oblasti. Využívat ostatní zdroje reprodukčního materiálu obou dubů v rámci ČR včetně moravské části Karpat by proto mělo být omezené s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.

Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné.

Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší), 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné.

Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnickokladenská pahorkatina) a 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. 99




6.1.2.5.c) Geograficky nepůvodní druhy dřevin Vzhledem k současnému stavu životního prostředí je velmi nutné hospodařit v lese s principem pěstování lesů na přírodě blízkém základu. Z tohoto principu také vychází orgány ochrany přírody. Jejich snaha je samozřejmě omezovat prosazování introdukovaných (geograficky nepůvodních) dřevin. Během vývoje druhové skladby v našem regionu nedošlo ke vzniku tak rozmanité druhové skladby jako např. na americkém kontinentu. Bylo to způsobeno zejména geomorfologickým členěním Starého kontinentu. Ústupu a následnému zpětnému osídlování při střídání dob ledových a meziledových bránily napříč směru šíření dřevin položené Alpy, Karpaty atd. Proto na Starém kontinentu máme chudší druhovou skladbu, než na jiných kontinentech. Každý kontinent však má své specifické přírodní podmínky, na které jsou domácí dřeviny adaptovány. Při zalesňování je proto vhodné maximálně prosazovat dřeviny domácí a introdukované vysazovat jen v nejnutnějších případech. Při vysazování druhově nepůvodních dřevin je nutno přihlížet k řadě kritérií. Kritéria, která jsou vhodná uplatňovat při introdukci dřevin (Peňáz, 1994) : – odolnost proti nízkým teplotám – odolnost proti jarním a podzimním mrazům – biotickým škůdcům a chorobám – dobrý růst a schopnost vytvářet tvárný kmen – plnodřevnost – dlouhověkost – schopnost reprodukce. V souvislosti s uplatňováním přírodě blízkého hospodaření formuloval Otto (1993) podmínky pro úspěšné uplatňování cizokrajných dřevin v lesním hospodářství v těchto bodech: •

Dřevina musí být stanovištně vhodná, tj. musí být schopna adaptovat se na klimatické a půdní podmínky v oblasti, v níž má být pěstována.

•

Dřevina musí půdní poměry dlouhodobě udržovat nebo zlepšovat z hlediska optimálního koloběhu látek. To se týká jak prokořenění minerální půdy, tak také tvorby humusu a jeho přetváření.

•

Dřevina nesmí šířit žádné choroby a nesmí přispívat i jinak ke zvyšování lability lesních porostů.

•

Druh by neměl být, v místních podmínkách, kde bude pěstován, ohrožován žádnými abiotickými a biotickými riziky v míře, která by překračovala obvyklý (normální) rozsah.

•

Dřevina musí být schopna tvořit vhodné směsi s domácími dřevinami a musí se osvědčovat jako pozitivní prvek v lesních ekosystémech.

•

Dřevina musí být schopna se sama obnovovat přirozenou cestou, se zřetelem na uplatňované nebo zaváděné systémy hospodaření.

•

Dřevina musí být vhodná pro uplatňování ve složitých, vertikálně členěných porostních strukturách.

Uvedeným podmínkám (nepočítaje modřín) vyhovuje v plném rozsahu pouze douglaska tisolistá za předpokladu, že se budou k výsadbě používat pouze vhodné a ověřené provenience dřeviny. V omezené míře lze v evropských stanovištích počítat s výsadbou jedle obrovské. Za neperspektivní se ukazuje výsadba borovice vejmutovky a dubu červeného, protože tyto jsou náchylné k napadení parazitickými škůdci a dříví se nemůže svou kvalitou rovnat našim domácím dřevinám. Uplatňování borovice černé jako alternativy k borovici lesní na vysýchavých stanovištích lze považovat za vhodné jen ve velmi omezené míře. Při výsadbě introdukovaných dřevin se musí brát v úvahu možná změna klimatu a přírodních podmínek v souvislosti se skleníkovým efektem.


100



Maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin charakterizuje závazné stanovisko MŽP ČR.

Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin podle cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních soubor dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě v % 21 MD + - 5 BOČ + - 1 23 MD + - 5 DG + - 2 BOČ + - 1 DBČ + - 1 25 MD 5 - 10 DG + - 4 JDO + - 3 27 MD + - 5 VJ + JDO + -1 41 MD 5 - 10 DG + - 2 43 MD 5 - 10 DG 4 – 6 45 MD 5 - 10 DG 5 - 10 JDO + - 3 47 MD + - 5 VJ+ JDO + - 5 51 MD 5 - 10 DG + - 2 53 MD 5 - 10 DG + - 4 55 MD 5 - 10 DG 4 - 6 JDO + - 3 57 MD 8 - 15 JDO + - 5 –

Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů dřevin.

–

Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v předchozí tabulce, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70% zastoupení v cílové druhové skladbě.

–

V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

–

Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona.

–

Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.

6.1.2.6. Funkce zdravotně rekreační Soubor funkčních efektů lesů, které působí v životním prostředí člověka či šířeji v krajinném prostředí k podpoře zotavení a osvěžení lidského organismu (funkce rekreační), mají účinky léčebné (funkce léčebná) nebo přispívají k čistotě prostředí izolací zdrojů nečistot (škodlivin, NOx) a útlumem jejich šíření (Krečmer 1994). Rekreační funkce se uplatňuje především v působení somatickém (režim záření, teploty, vlhkosti a proudění vzduchu) i estetickém. Na převážné rozloze lesů v naší republice se uskutečňuje rekreace v přírodě ve formě volného rekreačního využívání. Na místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení, sportovišť apod. je rekreační funkce prioritní a lesní hospodaření se musí této funkci přizpůsobit. Všeobecně nesmí rekreační les působit „uměle hospodářsky“, ale buď uměle rekreačně (lesopark) nebo naopak co nejpřirozeněji (s přirozenou obnovou). Proto se rozlišují území s intenzívním náporem rekreace s uměle vytvořenou (parkovou) formou lesa nebo s menším náporem s přirozenější formou lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Řízená rekreační funkce nastupuje jako nutná od návštěvnosti 100 osob na 100 ha lesní plochy. Opatření řízené rekreační funkce prohlubují možnosti využití lesního prostředí k účinné rekreaci a zároveň ji chrání před znehodnocením. Do 370 osob/100 ha je třeba jen udržovat čisté lesní prostředí, při větší návštěvnosti je třeba počítat s jednoduchým vybavením rekreačními a ochrannými objekty nebo zesílenou ochrannou službou. 101




Návštěvnost nad 1 500 osob/100 ha je důvodem zařadit les do kategorie lesů příměstských, parkových apod. K vybavenosti lesů rekreačních patří např. koše na odpadky, lavičky, pěšiny a cesty pro pěší i cyklisty, jezdecké stezky, přístřešky, vyhlídky, sportovní a dětské koutky, louky na slunění, vodní plochy, informační tabule, parkoviště, oplocenky aj. Osvěta veřejnosti patří k úkolům lesnických služeb v rámci rekreační funkce lesů. Lesy v centrální části přírodní lesní oblasti jsou hojně využívány k vojenským účelům, což vylučuje bohatší rekreační využití. Severovýchodní část však zasahuje do blízkosti Prahy, která je velmi hjně navštěvována turisty. I. Lesy rekreačně nevyužitelné Sem patří les či lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a vstup veřejnosti je omezen či zcela zakázán: a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně podzemních a povrchových zdrojů vody (označeny tabulkami a oploceny) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v příloze č. 5 b) přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, I. zóny CHKO, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.2.2.a) a 6.2.2.2.h). c) obory a bažantnice, kde je vstup po většinu roku zakázán nebo silně omezen

II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace: a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.1.1. b) lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť; bývají označeny tabulemi a jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a sepsány v příloze č. 5. c) uznané bažantnice, kde je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách – viz. mapa deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.2.2.g) a v příloze č. 5. d) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území – daná území jsou zakreslena v mapě deklarovaných funkcí a podrobná charakteristika se nachází v kapitole 6.2.2.2.a) a 6.2.2.2.h). e) lesy vyhlášených přírodních parků – zakresleno v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.3.2. f)

lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (rozhledny, památkové stromy, církevní stavby, pomníky apod.) archeologických a historických lokalit (mohyly, zříceniny hradů, tvrze, zámky a galerie) – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí

III. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s touto funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž může les zároveň plnit i funkci zdravotně rekreační. Využívány jsou převážně turisticky, pro sběr lesních plodin a hub, sportovně apod. IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují všechny podmínky pro vyhlášení této kategorie. Většinou se jedná o části porostu podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod. V těchto porostech se upravuje přístup návštěvníků do lesních porostů, budují se odpočívadla, informační tabule atd.


102



Jde zejména o: a) lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální a hromadné rekreace. Vysoká koncentrace rekreačních zařízení se nachází na pravém břehu řeky Berounky mezi obcemi Zadní Třebáň, Řevnice a Všenory. Chatové osady se rozkládají západně od obcí Černolice, Řitka, Kytín a Chouzava, chatová osada Šance u obce Hatě na březích Vrahova potoka, severně od Mníšku pod Brdy, východně od Velkého a Malého Chlumce, severozápadně od Dobříše u rybníka Papež a na pravém břehu Lipižského potoka, západně od obce Sychrov u rybníků Sychrovský a Vackův, jihovýchodně od obce Chaloupky u Zástalské vodní nádrže, jihovýchodně od Hůrek v přírodním parku Trhoň, jižně od Holoubkova u Lamackého rybníka, východně od Kařízku 1 u Štěpánského rybníka, jižně od obce Kařez, východně od obce Dolní Borovno se na břehu říčky Bradavy rozkládá chatová osada a rekreační tábor. Východně od obce Obecnice v blízkosti vodní nádrže stejného jména se nachází rozsáhlá zotavovna a východně od obce Hutě pod Třemšínem dětský tábor a turistická ubytovna. Dětský tábor je také u vesnice Teslíny. Veřejná koupaliště v těsné blízkosti lesa jsou u obcí Zálany, Míšov a Lipnice u Nádraží. b) lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť a autokempů. Dětský tábor, veřejné tábořiště a autokemp se nachází severozápadně od obce Habr u nádrže na Voldušském potoce. c) lesy v intravilánu obcí a měst. V této přírodní lesní oblasti se tyto lesy ve významnějším rozsahu nevyskytují. d) lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií, např. lokality s lesy charakteru příměstských lesů. Ochránci přírody mají velké problémy s černými stavbami. Příčinou je neobyčejná atraktivita prostředí a krajiny v oblasti. Je proto velmi nesnadné rozpoznat stavby se statutem zahrádkářských kolonií nebo rekreačních chat. Účel stavby je vždy rekreace a odpočinek. Pod statutem zahrádkářské kolonie však je proto velmi nesnadné založit zahrádkářskou kolonii, protože tyto objekty jsou velmi často příčinou znečistění přírodního prostředí. e) lesy v blízkosti historicky a turisticky významných objektů. Do této skupiny patří lesy v nichž se nachází hrady, zříceniny, hradiště, rozhledny a podobně. To má za následek zvýšení turistického ruchu zejména kolem těchto objektů. V severní a střední části této lesní přírodní oblasti se žádná z významných kulturních památek nevyskytuje, je zde však síť turistických cest, blízko kterých se nachází řada starých rozpadlých hradišť a míst rozhledu do okolí. Pouze ve vojenském výcvikovém prostoru Jince se nachází jihovýchodně od obce Komárov zřícenina hradu Valdek, jihovýchodně od obce Strašice lovecký zámeček Tři Trubky a jižně od obce Skořice zřícenina hradu Dršťka. V jižní části lesní oblasti se nachází trosky hradu Hamberk severozápadně od obce Vísky, lovecký zámeček severně od Vacíkova a turisticky významným místem je také vrch Třemšín, jehož vrchol byl dříve významným poutním místem a na němž se nacházejí zbytky dvou bývalých hradišť, z nichž jedno bylo později přestavěno ve středověkou tvrz. f)

lesy v blízkosti sportovních areálů se ve významnější míře na PLO 7 nevyskytují.

Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě funkčního potenciálu vodního, půdoochranného a zdravotně rekreačního.

V. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí Do této třídy patří lesy navržené nebo schválené kategorie lesů zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) – lesy lázeňské a odst. 2c) – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Zdravotně-lázeňsko-léčebná funkce lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní péče. Cílem lesního hospodaření z hlediska zdravotně léčebné funkce je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. lesy příměstské – zahrnují jednak lesy parkové, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzívně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu v prvé řadě rekreační funkce s produkční funkcí a proto jsou zásady hospodaření 103




směrovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP zachovat jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. rekreační lesy – lesy s intenzívní zástavbou rekreačních zařízení vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření v okolí zastavěných plochách se omezuje na výběr souší a stromů ohrožujících bezpečnost a zdraví rekreantů, či jejich majetku.Nutná obnova se provádí v souladu se statutem na menších prvcích. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Lesy v okolí národních kulturních památek, plochy s atraktivními přírodními a historickými památkami, estetická místa, vyhlídkové lokality apod., musí tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, protože v něm dochází k velké kumulaci návštěvníků. Předpokládá se v nich vybavení rekreačními prvky podle významu a návštěvnosti, popř. i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, kempinky, podnikové chaty apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. Lesy v oblasti s intenzívní sportovní činností mohou být vyhlášeny na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným režimem hospodaření.

6.1.2.7. Funkce ochrany přírody V poslední době je stále více znatelnější negativní vliv civilizace na přírodu a člověk začíná toto pociťovat na vlastním zdraví. Východiskem pro záchranu a nápravu poškozeného životního prostředí by měl být právě lesní ekosystém. Proto je nutné chránit přírodu, nejen les, protože les je úzce spjat s okolním prostředím. Cílem ochrany přírody je činnost jak na individuální, tak na mezinárodní úrovni, jež podporuje obnovu a vývoj přírodních systémů (biotických i abiotických) a které zachovávají původní kvality biosféry. Moderní ochrana přírody vychází z principů ekologie a zabývá se i ochranou esteticky hodnotných území, atraktivních rostlin, živočichů a anorganických přírodních výtvorů. Podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., § 8 náleží určené lesní porosty vyskytující se na území národních parků, národních přírodních rezervací a chráněných území do l esů zvláš tn ího ur č en í. Tomuto statutu se přizpůsobuje hospodaření v lesích. Zaměřuje se na zachování původnosti lesních společenstev a zachování či obnovu ekologické stability. Nazýváme jej proto přírodě blízké hospodaření. Podrobná charakteristika se zájmem ochrany přírody a jejich přehled je uveden v kapitole 6.2.2.1.c), 6.2.2.2.a), 6.2.2.2.h), 6.2.3.2., 6.2.3.3. a v příloze č.3.

6.1.2.8. Funkce provozování myslivosti V poslední době se stává nutností regulace stavů zvěře, protože požadavky intenzivního chovu zvěře nejsou zcela v souladu s cíli produkčního lesního hospodářství. Proto porosty, v nichž je umístěna uznaná obora či samostatná bažantnice se zařazují do lesů zvláštního určení a produkční funkci je nadřazena funkce provozování myslivosti. Produkční funkce je sice druhořadá, ale neztrácí zcela svůj význam. Rámcové směrnice hospodaření i podrobné plánování se přizpůsobují mysliveckému hospodaření. Hospodářská opatření musí směřovat ke zmírňování negativních dopadů působení zvěře na les. Potřeby myslivosti zasahují do základních rozhodnutí, jako je např. druhová skladba, obmýtí, obnovní doba, tvar lesa apod.

– – – –

K všeobecným zásadám ochrany lesa patří: u jelena - ochrana kultur, ošetření cca 300-400 ks stromů na ha odpuzovadly, přezimovací objekty (3-10 ha) u daňka - ochrana porostních okrajů tyčkovin před vytloukáním u muflona - ošetření nově vnášených dřevin v tyčkovině a tyčovině repelenty (jehličnaté v listnatých a naopak) i nástřik kořenových náběhů, zejména v okolí krmelišť u srnčí zvěře - oplocení obnovních prvků v drobných lesích v zemědělské krajině a ochrana jednotlivých modřínů.

Pokud budeme chtít v lese hospodařit přírodě blízkým způsobem, je nutné vzhledem k tendenci nahrazování umělé obnovy přirozenou, snížit v některých regionech stav zvěře nebo poněkud dražším


104



způsobem pečlivě ochraňovat nálety před okusem. Les se dá ochraňovat však i nepřímo tím, že lesní hospodářství a provozovatelé myslivosti začnou více spolupracovat. Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi: Třída úživnosti Ia Ib II III IV

Edafická kategorie

mimořádně úživné půdní kategorie velmi úživné půdní kategorie středně úživné méně úživné neúživné

V, U, L, D, A, J S, F, C, B, W, H, O M, K, N, I, (X, Y, Z), P G, Q, (X, Y, Z) R, T, (Q)

Norm. kmenový stav / 1 000 ha 14 NKS 12 NKS 9 NKS 6 NKS 0 – 3 NKS

Po celém území PLO 7 – Brdská vrchovina se vyskytuje zvěř srnčí a černá. Zvěř jelení byla příčinou mnoha rozsáhlých škod zejména v 60.-80. letech. To je důvodem vysokého podílu poškozených smrkových porostů II. a III. věkové třídy. Po změně státní lesnické politiky došlo k radikálnímu úbytku této zvěře. V dnešní době škody zvěří v celé přírodní lesní oblasti nejsou neúnosné. Nejvíce zvěře se vyskytuje v centrální části Brd. V krutém zimním období zvěř migruje do nižších poloh a zde může způsobovat větší škody hlavně ohryzem (Rožmitálsko). Na části LHC Spálené Poříčí se hojně vyskytuje zvěř jelení, daňčí a muflonní pouze na revíru Vacíkov, která sem migruje z PLO 10. Fragmentovitý výskyt jelence je zaznamenám na revíru Roželov a Vacíkov. V okolí Rožmitálu p. Tř. je tedy patrný výskyt jelení, černé, srnčí a daňčí zvěře. V severovýchodní části oblasti se pomalu snižují stavy zvěře v souvislosti s hustotou obyvatelstva. Také na území LHC Dobřichovice jsou patrné pouze staré škody loupáním jelení a daňčí zvěře, pocházející z 60.-80. let. Na LZ Dobříš se vyskytuje jelení zvěř nesouvisle např. na polesí Sv. Anna, Mníšek, Hluboš, Bezdědice a Voznice. Na polesí Kozí Hora navíc i muflon, na polesí Voznice i daněk. Na polesí Bělohrad je výskyt jelení zvěře pouze sporadický při jeho případné migraci.

105




6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů jejich výhled Produkční funkci zařazujeme do tzv. internalit – dřevní produkce prochází trhem. Kromě internalit lesní porost produkuje také tzv. externality – poskytuje funkce, které klasickým způsobem neprochází trhem. Mohou mít sice tržní povahu (sběr borůvek, hub,apod.), ale častěji povahu zcela netržní (poskytování rekreační funkce, odpočinku, možnosti vycházek, vzdělávání apod.). V oblastním plánu rozvoje lesů jsou tyto funkce shrnuty pod termínem „d e k lar ovan é funkce lesa “ . Tento souhrn je podkladem pro návrhy kategoriz ace les ů , jejímž prostřednictvím se modifikuje hospodaření s ohledem na veřejné zájmy. Legislativně je toto podloženo v zákoně o lesích č. 289/1995 Sb., v §§ 7 a 8. Kategorizací by se tedy měly sladit požadavky všech resortů (vodního hospodářství, ochrany přírody, ...). Při tvorbě lesních hospodářských plánů se vyzývají jednotlivé resorty a tyto deklarují své zájmy na daném území. Na základě těchto požadavků se upravují způsoby hospodaření, v krajním případě se zcela vyloučí produkční funkce daného porostu. Les pak má tzv. funkci mimoprodukční. V některých případech se mohou veřejné zájmy navzájem překrývat. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než hospodářských lesů rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Jednotlivé kategorie jsou popsány v §7 a §8 Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V §7 je popsána kategorie lesů ochranných. Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Lesy zvláštního určení jsou charakterizovány v § 8. Lesy uvedené pod písmenem a) – c) v odst. 1 jsou do této kategorie zařazeny ze zákona. O zařazení lesů se statutem popsaným v § 8 - odst. 2 a lesů ochranných dle § 7 do příslušné kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na základě návrhu vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou v kategorii lesů ochranných a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování bioogické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Přehled veřejných zájmů pro PLO 7 je členěn dle §7 a 8 Zákona o lesích č. 289/1995 Sb., lokality jsou uváděny dle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. V rámci uvedení kategorií lesů do souladu se zákonem č.289/1995 Sb. ve smyslu § 59 odst.6 probíhá průběžně rekategorizace, jejíž schválení je v kompetenci příslušného územního odboru Mze ČR.

6.2.1. Lesy ochranné Vlastníci lesů ochranných jsou povinni hospodařit v těchto lesích tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jsou podle SLT zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

106



6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných Je to zákonem stanovená kategorie lesů s posláním zajišťovat funkčními efekty ochranu exponovaných a přírodních lokalit. V PLO 7 se vyskytují porosty, které lze zařadit pouze do subkategorie lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích. Na území přírodní lesní oblasti se nenachází vysokohorské lesy ani lesy v klečovém pásmu. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování, na jejímž základě byl vypracován návrh kategorizace. Do kategorie lesů ochranných byly zařazeny lesy na stanovištích s převahou extrémních typů (X, Y, Z, J) v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky Mze ČR č. 83/1996 Sb.

Přehled kategorie lesů ochranných dle schválené kategorizace platných LHP LHC platného LHP LHC Jeroným Colloredo Mannsfeld Zbiroh

Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa)

Výměra ha

Okres Rokycany: 125 Cc, 129 Cc, Ee, 132 Aa, 138 Ff, 140 Jj, Hh

33,28

Okres Rokycany: 5 Bb, 6 Cc, Dd

27,15

Okres Rokycany: 705 Kk, 706 Gg, 709 Gg

15,52

317 002 (1996-2005)

LHC Skřež 317 004 (1996-2005)

Rokycany 317 003 (1996-2005)

LHC Spálené Poříčí * 313 000 (2001-2010)

LHC Zbiroh - zbytek 317 001 (1996-2005)

LHC Dobřichovice 110 001 (1998-2008)

LHC Mníšek 111 001 (1999-2008)

LHC Hořovice 111 002 (1999-2008)

LHC Dobříš 111 003 (1999-2008)

Kolařík – Hluboš 111 703 (1999-2008)

Lesy Klement – Lochovice 111 707 (1999-2008)

LHO Příbram - zař. obvod Dobříš 111 801 (1999-2008)

VLS ČR – div.Hořovice Okres Praha západ Okres Beroun Okres Příbram Okres Plzeň jih Okres Rokycany Celkem lesy ochranné

107

Okres Plzeň jih (81,02ha): 113 Aa, 115 Ea, 151 Ba, Ca, 157 Da, 159 Ba, Ea Okres Příbram (29,85 ha): 556 Da, Ga, 604 Ea, 651 Ea, 661 Ca, Fa Okres Rokycany: 428 Cc

110,87 5,66

Okres Praha – západ: 920 Da, 921 Da, 923 Ca, Da, Ea, Fa, 927 Ca Okres Příbram (38,34 ha): 506 Da, 507 Ja, 508 Ca, Fa Okres Praha – západ (24,09 ha): 509 Aa, 516 Ea Okres Beroun (1,21 ha): 805 Aa Okres Příbram (122,62 ha): 805 Aa, 806 Ba, 810 Ba, Ca, Da, 921 Ca Okres Příbram: 101 Da, 103 Da, 203 Aa, 204 Da, Ea, 205 Ca, Da, 206 Ba, 209 Aa, Ba, 303 Aa, Ca, Ea, 306, Fa

80,94 62,43

123,83 231,67

Okres Příbram: 8 Aa, 3Fa, 24 Ba, 24 Ca, 25 Ba, 26 Ca

40,59

Okres Beroun: 46 Aa

21,90

Okres Příbram: 2 Ea

1,61

Okres Příbram:

19,29 105,03 23,11 483,97 81,02 81,61 774,74




Poznámka k předchozí tabulce: * K LHC Spálené Poříčí se připojuje bývalý LHC Rožmitál (LČR s.p.). Společný plán pro nový LHC Spálené Poříčí platí od 1.1.2001. V době schvalování tohoto oblastního plánu však ještě není schválen, ale kategorizace již schválená je. Při obnově LHP a LHO během platnosti OPRL může dojít v některých případech ke změně prostorového rozdělení lesa, čímž dojde i ke změně kategorií těchto porostů. Vodítkem pro určení ploch kategorií lesů ochranných je revize typologického mapování. Následující tabulka sumarizuje výměry souborů lesních typů na PLO 7, jejichž existence je důvodem pro zařazení do kategorie lesů ochranných.

Přehled extrémních souborů lesních typů dle revize typologického mapování (stav k 1.1.2001) Soubor lesních typů

Plocha

Zastoupení v %

0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y 3J 5J Celkem

74,81 112,41 3,53 15,90 46,28 2,69 77,78 242,73 129,90 47,49 57,37 47,45 858,34

0,12 0,17 0,01 0,02 0,07 0,00 0,12 0,38 0,20 0,07 0,09 0,07 1,32

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, vyplývajícím ze specifických potřeb, kterými se řídí způsob hospodaření v těchto lesích. Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům za toto náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného hospodaření vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy byly lesy vyhlášeny za lesy zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písm. g), a v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů .

6.2.2.1. Lesy zvláštního určení „ze zákona“ Lesy zvláštního určení je zákonem stanovená kategorie lesů s posláním zlepšovat a chránit životní prostředí nebo plnit jiné úkoly plynoucí z oprávněného (veřejného) zájmu na mimoprodukční funkce lesů, je-li toto poslání nadřazeno funkcím produkčním.

6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně Pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) jsou obecně charakterizovány v díle „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (viz. § 71 odst. 2 písm a) zákona č. 20/1996 Sb., o péči a zdraví lidu – vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČSR a hlavní hygienik přípisem č.j. HEM – 3 24.2. – dne 1. září 1978). Hospodaření v lesích, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů řeší instrukce 13. Ministerstva lesního a vodního hospodářství z r. 1982. Tato instrukce byla vypracována podle vyhlášky 51/79 Sb. podle které byla také vyhlášena většina dnes platných PHO.


108



Výňatek o hospodaření v lesích z instrukce č. 13/82 : Čl.1 Hospodaření v pásmu hygienické ochrany 1.stupně /dále jen „PHO 1“/ /1/ Pruhy lesních porostů podél břehů vodárenských toků a nádrží a plochy porostů kolem zdrojů podzemních vod tvoří hospodářský soubor s vodohospodářskou funkcí hygienické ochrany. Vodohospodářská funkce těchto porostů spočívá v ochraně pásma břehů toků a vodních nádrží před erozí, jakož i v ochraně vodních toků , vodních nádrží i vodních zdrojů podzemních vod před znečištěním. Pro zdroje povrchové vody tvoří hygienickou bariéru zachycováním splachů a zadržováním těžebního odpadu z okolních porostů, zejména v období hospodářských zásahů. /2/ Hospodářská opatření musí odpovídat hygienickým požadavkům vyplívajícím z ochrany vodních zdrojů. produkční funkce zabezpečuje se pouze v mezích vodohospodářských zájmů /funkce podmíněná/. Lesy v PHO 1 se zpravidla vyhlašují za lesy zvláštního určení /§ 1 odst. 2 písm. a vyhlášky č. 13/1978 Sb./, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení lesů ochranných. U jednotlivých zdrojů podzemních vod /studní nebo jímek/ se vyhlašují lesy v PHO 1 za lesy zvláštního určení v případě, že plocha PHO 1 dosáhne víc jak polovinu plochy porostu; nedosáhne-li, zůstává tato plocha v lese hospodářském a její obhospodařování se zohlední ve stanovených hospodářských opatřeních. Základním hospodářským tvarem bývá zpravidla les vysoký. Na prudkých svazích nebo jinak exponovaných plochách může však být i les nízký nebo střední. Hospodářský způsob může být pasečný nebo výběrný. Při hospodářském způsobu pasečném lze uplatnit pouze formu podrostní maloplošnou a násečnou. Do 50m od toku, hladiny vodní nádrže a zdroje podzemní vody se používá pouze forma podrostní maloplošná , na zbývající ploše může být i forma násečná. S obnovou porostů je nutno započít v bezprostřední blízkosti vodního zdroje a teprve po jejím zajištění postupovat proti svahu. To platí i v případech rychlé likvidace porostů v důsledku působení imisí a kalamit v blízkosti vodního zdroje/ do vzdálenosti 50m/. Obnova se zajišťuje stanoviště vhodnými dřevinami. V pásmech podél vodárenských nádrží do vzdálenosti nejméně 50m od vodní hladiny mají převažovat jehličnany/ kromě modřínu/. V lesích, které jsou zároveň lesy zvláštního určení podle § 1 odst. 2 písm. e vyhlášky č. 13/1978 Sb. /lesy postihované exhalacemi / se domácí jehličnany nahrazují vhodnými jehličnatými exoty. V okruhu 25m kolem objektu jímání podzemních vod jsou vyloučeny listnáče. V pásmech bezprostředně podél toků jsou preferovány listnáče v zájmu zpevňování břehů. Pokud to dovoluje hospodářský stav porostů a stanovištní podmínky, je vhodné využívat přirozenou obnovu. Při umělé obnově se v počtu sazenic používá horní hranice rozmezí daného instrukcí pro zalesňování /MLVH ČSR čj. 30532/ ORLH/ 1973/. Mechanická příprava půdy může být v pruzích lesních porostů do 50m od toků a nádrží pouze jamková nebo plošková. Ve větší vzdálenosti lze uplatnit pruhovou /brázdová/ přípravu půdy ve směru vrstevnic. Ochrana kultur proti buřeni se provádí mechanicky, ošlapáním. Vyžínání je tam přípustné pouze v těch případech, kdy je zaručeno, že odumřelá rostlinná biomasa se nedostane do vodní nádrže nebo toku. /3/ Při výchovných a obnovních těžbách je třeba v PHO 1 zabezpečit , aby se vytěžená biomasa včetně těžebních zbytků vyklidila mimo hranici tohoto pásma. Při přibližování dříví se používají lanovky, lanové systémy a koňské potahy. V PHO 1 se všechny lesní cesty zpevňují. Lesní cesty a přibližovací linky je třeba zabezpečovat proti případné erozi a povrchovému odtoku do vodní nádrže nebo vodního toku. Nepotřebné lesní cesty a přibližovací linky se zalesní nebo zatravní. Tam, kde do PHO 1 přecházejí cesty z PHO 2 je třeba zabezpečit náležité odvádění vody z vozovky i příkopů, její rozptyl do porostů a infiltraci/ viz ON 73 61 08/ tak, aby voda z cest nestékala do PHO 1, příp. až do toku či nádrže /netýká se případů mimořádných srážek definovaných jako vis major v technické meteorologii/. Rozsáhlejší narušení půd erozí po výjimečných přívalových vodách a vývratech se upravuje po konzultaci s příslušným vodohospodářským orgánem. /4/ V PHO 1 nelze používat pesticidy, repelenty, a minerální hnojiva /kromě vápence a bazických hornin/, nelze klučit pařezy, budovat stavby,skladiště materiálu,lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví. Je zakázáno do něj vjíždět mechanizačními prostředky. Je zakázáno přejíždět toky nezpevněným brodem a přibližovat přes něj dříví smykem, pokud se neprovedou technická opatření zamezující narušení břehů a koryt a znečištění vody. Je zakázáno provádět opravy mechanismů a jejich čištění, doplňování pohonných hmot a olejů, umísťovat nebo odkládat jakékoliv odpadky, toxické látky, oleje a pohonné hmoty včetně obalů. Je zakázáno těžit zemní hmoty/ kámen,písek, rašelinu apod./ ,skladovat a používat trhaviny a parkovat s vozidly či pojízdnými mechanizačními prostředky . Lesní cesty vedoucí do PHO 1 se na hranicích pásma opatřují závorami. /5/ Jestliže ochranu lesa z hlediska požadovaných funkcí není možno zajistit jinak ,lze podle místních podmínek a za dozoru výjimečně provádět ošetření lesních porostů přípravky chemické ochrany lesa / dle Seznamu povolených pesticidů v lesním hospodářství ČSR/, a to se souhlasem orgánu hygienické služby a vodohospodářských orgánů při splnění podmínek, které tyto orgány stanovily. Čl. 2 Hospodaření v pásmech hygienické ochrany 2.a 3. stupně /1/ Pásmo hygienické ochrany 2. stupně navazuje na PHO 1. Může být rozděleno na část vnitřní a vnější. Pásmo hygienické ochrany 3. stupně u zdrojů povrchové vody navazuje na PHO 2 a zahrnuje celé povodí vodního zdroje povrchové vody. Funkcí lesů obou pásem je hygienická ochrana vodních zdrojů před znečištěním, vytváření příznivých klimatických, hydrologických a půdních podmínek oběhu vody podle vodohospodářské potřeby a ochrana, příp. podpora vydatnosti vodního zdroje. /2/ Lesy v obou pásmech se považují z hlediska vodohospodářského za důležité a při jejich obhospodařování je nutno zaplnit vodohospodářské požadavky pro příslušná pásma. Vzhledem k tomu ,že lesy v obou pásmech jsou důležité i z hlediska produkce dřeva a opatření k ochraně vydatnosti a k ochraně vodních zdrojů nejsou v rozporu s tímto hlediskem, nevyhlašují se /až na výjimky/ za lesy zvláštního určení a zůstávají v kategorii lesů hospodářských. V těchto případech jde o souběh funkcí produkční s funkcí vodohospodářskou ve smyslu § 23 zákona č. 61/1977 Sb ,o lesích. V případech, kdy jsou lesy v PHO 2 a PHO 3 zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení z titulu působení imisí, funkce vodohospodářská se zohledňuje v jejich rámci.

109




/3/ V zájmu zajištění požadovaných vodohospodářských funkcí lesů se v PHO 2 a PHO 3 zařazují lesní porosty z hlediska převažující vodohospodářské funkce do následujících funkčních skupin : - s funkcí vodoochrannou - s funkcí protierozní - s funkcí desukční /odčerpávací a odváděcí/ - s funkcí infiltrační - s funkcí srážkotvornou

Základní hygienické zásady pro stanovení, vymezení a využívání PHO vodních zdrojů podzemních vod I. stupně −

U objektů jímacích podzemní vody se vymezí pásmo ve tvaru kruhové plochy a u jímaných pramen ve tvaru kruhové výseče ve směru přítoku vody k jímacímu zařízení ve vzdálenosti 10 až 50 m.

−

Veškeré inženýrské sítě, vodní toky procházející územím pásma se přeloží, vnitřní plocha pásma se asanuje a povrch se upraví tak, aby se zamezilo průsaku srážek. Ponechají se jen inženýrské sítě nutné pro provoz vodárenských zařízení.

−

Území PHO I. stupně se většinou zatravní, aby bylo zamezeno erozi a zátopám.

−

V tomto pásmu se zakazuje výkon myslivosti, provádění veškerých zemních prací a používání toxických látek. Za účelem udržování a regulace vegetačního krytu se smí používat jen hnojiva s omezenou rozpustností.

−

Je-li na území PHO I. stupně umístěna čerpací stanice, je nutné si dávat pozor při manipulaci s palivy a mazivy, aby nedošlo k úniku a kontaminaci vodních zdrojů.

−

Plocha PHO I. stupně by měla být oplocená, uvnitř bez porostu a označená železnou tabulí.

7. ledna 1998 vyšel zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 11 zákona č. 14/1998 Sb. pojednává o ochranných pásmech jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dále dělí na ochranná pásma I. stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a pásma II. stupně sloužící k ochraně jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. Ochranná pásma stanovují, upravují, či ruší vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení pásem hygienické ochrany kolem nádrže podává vlastník, v ostatních případech žadatel o odběr vody z vodního zdroje. V rámci zákona č. 14/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů se podrobně popisují činnosti povolené či zakázané na území hygienických pásem příslušného stupně, dále všeobecně o náhradách za omezení využívání nemovitostí v pásmech (viz § 19). § 19 odst. 8 výše zmíněného zákona nařizuje, že ústřední vodohospodářský orgán republiky stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí pásma hygienické ochrany stávající. Bohužel však pro přehodnocení ochranných pásem nebyla dosud vypracována žádná metodika. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů jsou podrobně uvedena v příloze č. 5.

6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a § 43 odst. 2 zákona č. 86/1992 Sb. Zřizování přírodních léčivých lázní vyhlašuje vláda na návrh ministerstva zdravotnictví dle § 44 odst. 1 Zákona o péči a zdraví lidu č. 86/1992 Sb. Dle § 47 zákona č. 86/1992 Sb. prohlašuje přírodní zdroj za léčivý ministerstvo zdravotnictví. V § 45 zákona č. 86/1992 Sb. se píše, že pro ochranu přírodních léčivých lázní se vydávají lázeňské statuty. V lázeňském statutu je vymezen rozsah lázeňského území, potřebná ochranná opatření a podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče. K ochraně přírodních zdrojů se stanoví ochranná pásma (§ 48 odst. 1 zákona č. 86/1992 Sb.), v nichž je zakázáno či omezeno hospodaření nebo jiná činnost negativně ovlivňující přírodní léčivý zdroj. Dále mohou být stanovena další ochranná opatření vyplývající z § 48 odst. 2 a 3 zákona č. 86/1992 Sb. V případě stolních minerálních vod platí v přiměřené míře ustanovení § 47 a 48 zákona č. 86/1992. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

110



V PLO č. 7 Brdská vrchovina ne jso u vyhlášeny žádné lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod.

6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací I. Národní parky Národní parky jsou definovány v §15, hlavě druhé zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajině ve znění pozdějších předpisů jako jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádně vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. Na celém území přírodní lesní oblasti č. 7 – Brdská vrc ho vina se národní parky n e vysk ytu j í.

II. Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace (NPR) je popsána v §28, hlavě čtvrté zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jsou to menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním, či mezinárodním měřítku. NPR vyhlašuje orgán ochrany přírody. Využívání NPR je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. V přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina se nenachází žádna národní přírodní rezervace.

6.2.2.2. Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem naplnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. O zařazení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Do této kategorie zařazujeme lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách b) lázeňské c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochranou, vodoochranou, klimatickou nebo krajinotvornou, f)

potřebné pro zachování biologické různorodosti,

g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Podle §37 hlavy šesté zákona č. 114/1995 Sb., o ochraně přírody a krajiny je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo NPR, NPP, PR nebo PP nevyhlásí, je jím území do 50 m od hranic zvláště chráněného území. 111




Hospodaření v I.zónách chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a přírodních památkách je popsáno podrobně v zákoně ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášce č. 395/1992, kterou se provádějí některá ustanovení tohoto zákona.

I. První zóny CHKO Za chráněné krajinné oblasti (CHKO) lze vyhlásit rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením. Na území PLO 7 – Brdská vrchovina se nenachází žádná chráněná krajinná oblast.

II. Přírodní rezervace (PR) V §33 zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny se definují přírodní rezervace jako menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Taková území orgán ochrany přírody může vyhlásit za přírodní rezervaci a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

Na území jednotlivých okresů se v rámci přírodní lesní oblasti nachází následující přírodní rezervace: Název PR Fajmanovy skály a Klenky

Katastrální území Okres Plzeň jih: Chynín

Zřízeno Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeňjih č.11/99 z 1.11.1999

Výměra 29,34 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména reliktních borů na buližníkových skalách a sutích a dále jedlových bučin se smrkem. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Ojedinělý zbytek jedlobučin a reliktních borů na buližníkových výchozech se nachází v komplexu brdských lesů 3 km východně od Nových Mitrovic. V jižní části se tyčí 15 m vysoká skála s kamenným mořem na úpatí.

PR Getsemanka I, II

Okres Příbram: Hutě pod Třemšínem (Getsemanka I), Věšín (Getsemanka II)

Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54391/65 27,76 ha z 13.1.1966).

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ukázka původních horských brdských lesů (buk, klen, mléč, jilm, jasan, řídce jedle) různé úživnosti uprostřed jehličnatých monokultur. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Horniny kralupsko - zbraslavské skupiny starohor (proterozoika). Plochý vrchol, na němž leží Getsemanka II, tvoří převážně čedičové horniny (spility), středně skloněný svah s Getsemankou I tvoří při horní hraně buližníky, jejichž balvanitá suť je rozvlečena po většině plochy a zakrývá břidlice a droby. Balvanité svahoviny. Hnědé lesní půdy, úživné na spilitech, chudé na buližnících, přecházející do glejů až náslatí v prameništním okrsku ve spodní části svahu Getsemanky I. BOTANIKA: Převážně květnaté bučiny s různě bohatým podrostem, na hraně sev. svahu přecházející do klenové bučiny s měsíčnicí, na prameništi porost olše lepkavé. Výskyt oměje vlčího moru, orlíčku, obou kyčelnic (cibulkonosné a devítilisté), čarovníku alpského atd. ZOOLOGIE: Bohatá drobná fauna, především na spilitech v Getsemance II, kde žijí četní plži, např. Petarina unidentata bohemica; významné naleziště brouků, např. střevlíků Carabus auronitens a C. hortensis, mandelinek rodu Orina aj. Z ptáků převážně druhy horských lesů, např. sýkora parukářka, s. uhelníček, datel černý. Stanoviště jelenů a jelenců.


112



LESNICTVÍ: Staré a středně staré porosty, místy s dobrou obnovou, narušovanou okusem zvěře; zahrnuté jsou i menší plochy smrkových monokultur, výsadby olše. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Lesní porosty jsou zčásti obhospodařovány v souladu s ochranářskými cíli. Některé partie jsou postiženy silným okusem zvěře, který zabraňuje obnově, jinak nelze zjistit významnější narušení. Účelné by bylo dočasné oplocení některých úseků proti zvěři a postupná likvidace nevhodných jehličnanů, zvl. smrku.

PR Hradec

Okres Příbram:Dobříš

Výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989. 45,92 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Soubor lesních ekosystémů význačný pro střední úsek Hřebenů. Zachovalý řetěz lesních porostů různého typu tvořících biokoridor i refugium podél jv. hrany Hřebenů. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jednostranný hřbet se strmým jv. srázem se skalními výchozy a sutěmi tvrdých kloučeckých slepenců kambria. Vyznačuje se mozaikou oligotrofních hnědých půd a rankerů, na polootevřených drolinách místy vzniká živný humus - pseudomul, na vrcholu Hradce je půda obohacena pravěkým osídlením. BOTANIKA:: Staré lesní porosty přirozené skladby mají bohatý bylinný podrost. Z rostlin můžeme uvést tyto druhy: bažanka vytrvalá, lipnice hajní, mařinka vonná, věsenka nachová, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, konvalinka vonná, rozchodník velký, osladič obecný, česnek horský, zvonek broskvolistý. ZOOLOGIE: Celý prostor je významným refugiem drobné fauny, především měkkýšů a dřevních brouků. Nověji zde hnízdí čáp černý. LESNICTVÍ: Přestárlý ochranný les pralesovitého charakteru od chudých bikových bučin přes javorolipové porosty na sutích (Hradec, Vysoká Jedle) s reliktním porostem borovice a subtermofilní hranou na skalnatém hřebeni Hradce, kde se objevují i teplomilné křoviny a bělozářka větvitá. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Území je obhospodařováno podle zásad dohodnutých v lesním hospodářském plánu. Na vrcholu Hradce leží hradiště, které v pravěku narušilo přírodní poměry, to se mimo jiné projevilo obohacením půd a zvýšenou stanovištní diverzitou druhů. Jinak území není narušeno. Vhodná je podpora přirozené obnovy a likvidace nežádoucích dřevin.

PR Chynínské buky

Okres Plzeň jih: Chynín

Výnos MŠANO č. 143.547/33-V/6 z 31.12.1933, obnoveno Výnosem MŠaK č. 17.847/55, novelizováno Vyhláškou MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999

13,92 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména květnatých bučin a jedlobučin. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Velmi dobře zachovalá bučina téměř pralesového rázu na algonkických břidlicích na mírném úklonovém svahu brdských lesů. Staré kmeny listnáčů, obalené plodnicemi cizopasných chorošů působí romantickým dojmem. Hlavní dřevinou jsou buky, dále jedle, javor klen, jasan, smrk, javor mleč, jilm, bříza a jeřám s velmi bohatým bylinným patrem. Rezervace se nachází v podhorském lesnatém masivu Brd, asi 4 km východně od obce Nové Mitrovice

PR Kokšín

Okres Plzeň jih: Hořehledy

Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990

20,65 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených lesních ekosystémů – květnatých bučina a jedlobučin. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní rezervace na stejnojmeném kopci ( 684 m.n.m. ) ležící asi 2,5 km severně od Nových Mitrovic se starým bukojedlovým a lipojavorovým porostem. BOTANIKA:: Typická květena smíšených lesů pro brdské podhůří. LESNICTVÍ: Na ochranu zmlazujících se buků před okusem zvěří se instalují oplocenky. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Na jižním okraji rezervace se nachází starověké hradiště elipsovitého tvaru. Později se zde kutala železná ruda.

113



PR Kuchyňka

Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti Okres Příbram:

Pičín

výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989 (původní výnos MŠANO č.143547-V/33 z 31.12.1933

21,18 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Přirozený lesní ekosystém suťových srázů v Hřebenech. Zachovalé stanoviště s bohatou flórou a faunou. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jednostranný hřbet se strmým jv. svahem, budovaný kloučeckými slepenci kambria, které vystupují jako skalní sruby se sutěmi na úpatí. Sráz charakterizuje mozaika rankerů a oligotrofních hnědých půd, které na úpatí přecházejí do půd oglejených. Na sutích se tvoří úživný humus - pseudomul. BOTANIKA: Území převážně pokrývá smíšený listnatý les, jednak porosty s převahou buku a jedle s přimíseným smrkem, který nahrazuje mizející jedli, jednak na sutích rostoucí javořiny s javorem klenem, lípou velkolistou a jilmem drsným. Bylinné patro je u obou typů bohaté, u bučin s bažankou vytrvalou, mařinkou vonnou, kyčelnicí cibulkonosnou, sasankou hajní, lechou jarní, strdivkou nící, válečkou lesní, věsenkou nachovou. Pro sutě je vedle měsíčnice vytrvalé zajímavý bohatý výskyt kapradin, např. puchýřníku křehkého, bukovince kapraďovitého, kapradě osténkaté, papratky samičí ZOOLOGIE: Pro stanoviště je charakteristická bohatá fauna bezobratlých, hlavně hmyzu a měkkýšů včetně reliktního plže Vertigo alpestris, fauna drobných obratlovců (početné populace rejsků), hnízdiště ptáků smíšených lesů a bučin, např. datla černého, puštíka obecného, sýkory parukářky, budníčka lesního. LESNICTVÍ: Jedlobučiny přecházející na sutích do smíšených porostů javorů, lip a jilmů s bohatým bylinným patrem včetně měsíčnice; na vrcholu subtermofilní hrana se starými duby. Lesní porosty jsou zčásti přestárlé, rozpadající se, zmlazení se projevuje jen místy, jedle v posledních desítiletích převážně uhynula. V okrajích při úpatí svahu jsou smrkové kultury s jednotlivými přimísenými listnáči. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Hospodářské využití jen omezené, na suťových srázech bez zásahů. Krom okusu zvěří brzdícího obnovu a kromě úhynu jedle nelze zjistit významnější narušení. Geologický podklad nemůže kompenzovat vliv kyselých srážek. Po II. světové válce vyset náprstník červený. Podpora obnovy, případné oplocení proti zvěři a postupné odstranění smrku z některých okrajových částí.

PR Na skalách

Okres Příbram: Věšín

Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 49945/65 z 13.1.1966)

23,31 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Typický soubor ekosystémů starého, místy rozvolněného smíšeného lesa na skalnatém buližníkovém hřebeni v různých expozicích. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Většinu plochy budují buližníky, tvořící výrazný, místy skalnatý hřeben se sutěmi, nápadně vystupující z ploššího terénu proterozoických břidlic a drob. Mozaika oligotrofních hnědých půd a rankerů, přecházející do otevřených drolin a skalních výchozů. BOTANIKA: Lesní porosty lze charakterizovat jako jedlobučiny a bikové bučiny v kombinaci se smrkem. Z významnějších bylin lze uvést kokořík přeslenitý, vemeník zelenavý. Pozoruhodná je také mykoflóra, květena mechů a lišejníků ZOOLOGIE: V území žije běžná lesní fauna s některými horskými druhy, např. plžem Discus ruderatus, dále mlok skvrnitý a poměrně četné kolonie mravence Formica polyctena; několik druhů velkých střevlíků rodu Carabus. Z ptáků zde žije sýkorka úhelníček, brhlík lesní a hýl obecný. LESNICTVÍ: Jde o staré, běžně obhospodařované, zčásti i ochranné porosty. Jsou zde i výsadby smrku, které se v této poloze již blíží přirozeným horským smrčinám. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Pozůstatek velmi staré těžby, pravděpodobně železných rud, jinak je území využíváno jen jako les. Určité ohrožení představují smrkové monokultury, které zhoršují stav již přirozeně silně kyselých půd. Smrk je třeba redukovat jen na příměs a posílit zastoupení listnáčů, které svým opadem zlepšují chemické složení i další vlastnosti půd. Stav porostů je třeba upravit v celém prostoru do poměrů blízkých přírodnímu stavu, jaké se zde udržely jen na určitých místech.


114


PR Žďár

Okres Rokycany: Pavlovsko

PLO 7 – Brdská vrchovina Nařízení OÚ v Rokycanech č.4/95 z 31.3.1995

25,55 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených porostů na skalnatém kopci s vyvinutými suťovými porosty bučinného charakteru a s kamenným mořem s význačnou lišejníkovou flórou. Předmětem ochrany je v současném pojetí celý ekosystém chráněného území.

III. Přírodní památky (PP) Jedná se o přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Takové útvary může orgán ochrany přírody vyhlásit jako přírodní památku. PP lze hospodářsky využívat jen v rozsahu podmínek stanovených v rámci jeho ochrany orgánem ochrany přírody.

Název PP Na horách

Katastrální území Okres Příbram: Křešín

Zřízeno Nařízení OkÚ Příbram ze dne 22.11.1996

Výměra 4,76 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Posláním přírodní památky je ochrana fytogeograficky významné, rozsáhlé a velmi bohaté lokality koniklece lučního (Pulsatilla pratensisi), vstavače obecného (Orchis morio), jalovce obecného (Juniperus communis) a jiné místní flóry.

PP Hořehledy

Okres Plzeň jih: Hořehledy

Vyhláška OÚ Plzeň-jih ze dne 25.2.1992

5,54 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana ojedinělého souboru lužních lesů a mokřadních olšin. BOTANIKA: Přírodní památkou, ležící jižně od Hořehled, protéká přirozeně meandrující Mítovský potok. Je obklopen nivou potoka porostlou olšinami a vrbami. Na jaře jsou mokřiny zaplaveny žlutými květy blatouchů.

PP Hřebenec

Okres Příbram: Hutě pod Třemšínem, Roželov

Usnesení rady ONV Příbram č. 1602 z 3. 4. 1964

9,76 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Vypreparovaný skalní výchoz tvořící význačný morfologický prvek s porostem reliktního boru. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Vrcholovou skálu a kamenné moře na příkrém svahu ukloněném (35o) k Z tvoří různě velké balvany holšínských slepenců. Kamenné úlomky se rozkládají po úbočí v délce asi 300 m a šířce po spádnici 50 m. Chráněné území leží na tzv. rožmitálském ostrově a je budováno kontinentálními uloženinami spodního kambria. Holšínské slepence jsou lokální facií hořických pískovců, s nimiž se místy zastupují. Kamenná moře jsou známa i z dalších vrcholových partií Brd (např. Třemšín), to na Hřebenci však patří k největším a nejlépe vyvinutým. Většina úlomků má přibližné rozměry 30 x 20 x 10 cm, nalezneme zde však i balvany, jejichž průměr přesahuje jeden metr. Převládající složkou holšínských slepenců je křemen. Horniny byly kontaktně metamorfovány a proto jsou značně odolné vůči zvětrávání. Na příkřejších svazích se proto vůbec nevytvořil půdní horizont. Na mírnějších svazích jsou vyvinuty svahové půdy - podzolové rankery, značně kyselé a na živiny chudé. BOTANIKA: Území není botanicky významné. ZOOLOGIE: Běžná fauna Brd, z lesních ptáků je možno uvést datla černého, křivku, sýkoru uhleníčka, a brhlíka, z ostatní fauny zejména petrofilní bezobratlé (pavouky, pisivky). LESNICTVÍ: Kulturní smrkové porosty s malou příměsí borovice, buku a smrku. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Na základě schváleného lesního hospodářského plánu jsou porosty převáděny na smíšené, odpovídající přirozené skladbě. V současné době jediné chráněné území v ČR, kde vůdčím motivem ochrany je ochrana kamenného moře. Obdobné jevy jsou na Šumavě (Čertova stěna) a v Krkonoších.

115



PP Kařezské rybníky

Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti Okres Rokycany: Kařízek

Vyhláška OÚ v Rokycanech z 1.4.1992

66,59 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana hnízdišť a tahové lokality vodního ptactva. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní památka „Kařezské rybníky“ je tvořena čtyřmi rybníky střední velikosti. Jsou to Dolejší a Hořejší kařezský rybník, Bechyňský rybník a rybník Němec. BOTANIKA: Vodní plocha rybníků je lemována porosty rákosu a orobince, sítiny a dalších mokřadních druhů rostlin. Rybníky jsou z větší části obklopeny loukami, v jednom místě přiléhá až k vodě les, jinde rozptýlená zeleň. Hráze jsou osázeny vzrostlými stromy.

PP Kašparův Vrch

Okres Rokycany: Volduchy

Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989

0,10 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Chráněné území se zřídilo za účelem ochrany významného naleziště fauny v klabavském souvrství českého ordoviku. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území je je situováno na nízkém, mírném svahu v těsné blízkosti komunikace Rokycany – Volduchy. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Přírodní památku tvoří přirozený výchoz jílovitých, velmi pevných (vliv kontaktní metamorfózy) břidlic klabavského souvrství (areneg) středočeského ordoviku, které obsahují graptolitové společenstvo biozóny Holograptus tardibrachiatus. Lokalita „Kašparův vrch“ je typickou lokalitou vůdčího druhu této biozóny.

PP Medový Újezd

Okres Rokycany: Medový Újezd

Výnos MK ČSR č.j. 8828/76 z 10.2.1977

0,34 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Výchozy nejvyšších partií jineckého souvrsvrství a faunou (střední kambrium). Ochrana významného paleontologického naleziště Chráněné území bylo zřízeno k ochraně klasického naleziště fauny v nejvyšších polohách jineckého souvrství středočeského kambria (biozóna Hydrocephalus lyelli, subzóna Lingulella matthewi). Lokalita je charakteristická hromadným výskytem ramenonožce Lingulella matthewi Koliha. Velmi vzácně se vyskytují zbytky trilobitů. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jinecké souvrství je zde tvořeno pevnými jílovitými břidlicemi šedé barvy a nažloutlými pískovci.

PP Míšovské buky

Okres Plzeň jih: Míšov

Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeňjih č.11/99 z 1.11.1999

5,03 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytku jedlové bučiny v Brdech. LESNICTVÍ: Bývalá smrková jedlobučina, ležící 2,5 km jižně od Míšova, se postupně téměř změnila ve smrčinu. Vypíná se v ní obrovský exemplář jedle bělokoré s obvodem kmene 365 cm ve výšce 130 cm nad zemí.

PP Niva u Volduch

Okres Rokycany: Volduchy


1,44 ha


5,20 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených olšových porostů. ZOOLOGIE: Lokalita slouží i jako refugium pro řadu druhů obojživelníků.

PP Rumpál

Okres Rokycany: Sklená Huť

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Významné naleziště fauny v liheňském souvrství českého ordoviku. Ochrana významného naleziště fauny v libeňském souvrství českého ordoviku. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území je rozděleno ve dva samostatné celky - východní část, tvoří již nepoužívaný malý lom na kámen, západní část tvoří kamenitý svah s pozůstatky těžby kamene a s jihozápadní expozicí porostlý smrkovou monokulturou, z části již obnovovanou na smíšený les.


116


PP Štěpánský rybník

Okres Rokycany: Mýto

PLO 7 – Brdská vrchovina Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989

0,25 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Přírodní památka je určena k ochraně klasického naleziště fauny v nejvyšších partiích klabavského souvrství českého ordoviku.

Ochrana klasického naleziště fauny v nejvyšších partiích klabavského souvrství českého ordoviku. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Chráněné území je tvořeno několika-stupňovým odkryvem v těsné blízkosti železniční trati Praha - Plzeň asi 50 m severně od strážního domku u západního břehu Štěpánského rybníka. V chráněném území jsou odkryty nejvyšší polohy klabavského souvrství barrandienského ordoviku /biozóna Tetragraptus abbreviatus/, tvořené břidlicemi, diabasovými tufy a diabasem. V břidlicích a tufech se vyskytuje poměrně bohatá fauna, tvořená především ramenonožci, trilobity a graptolity, jejíž druhové složení se poněkud liší od stratigraficky totožných lokalit v okolí Rokycan. POZNAMKA: Naleziště je typickou lokalitou druhů Mytocaris klouceki, Paterula prima a Celdobolus punctatus.

PP Třemešný vrch

Okres Příbram: Voltuš


2,07 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ostrůvek zachovalého svahového lesa s bohatým podrostem a drobnou faunou uprostřed oligotrofních brdských formací. Původním motivem vyhlášení byl výskyt lýkovce jedovatého. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Nevysoká, ale výrazná vyvýšenina z jemnozrnného melanokratního granodioritu (hlubinná žulová hornina) uprostřed území chudých kambrických slepenců. Úživné hnědé lesní půdy, na skalním výchozu ostrůvek rankeru. Svou úživností a dokonalou humifikací se půdy Třemešného vrchu nápadně odlišují od půd v okolí. BOTANIKA: Klenová bučina s bohatým bylinným patrem s porosty česneku medvědího, kyčelnice devítilisté, kokoříku přeslenitého. ZOOLOGIE: Výskyt nápadně bohaté měkkýší fauny, ojedinělé naleziště karpatského plže Macrogastra tumida. Z ptáků jsou zde druhy horských lesů: sýkora uhelníček, křivka, lejsek černohlavý, šoupálek dlouhoprstý aj. LESNICTVÍ: Porost na většině plochy má přírodě blízké složení, jilmy jsou většinou zničené grafiózou. Skalní výchoz tvoří otevřenou plošku. V okolí převládají smrkové monokultury. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: V současné době není hospodářsky využíváno. Stromový porost nemá dostatečnou obnovu a je zde možné nebezpečí náletu nevhodných dřevin. Lýkovec od doby podání návrhu značně ustoupil, avšak biocenóza je stále vysoce hodnotná. Stav nutno sledovat, podpořit přirozenou obnovu a odstranit případný nálet jehličnanů, popř. území oplotit.

PP Zavírka

Okres Rokycany: Svojkovice


0,05 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Území se určuje k ochraně významného naleziště fauny v klabavském souvrství českého ordoviku.

PP U hřbitova

Okres Rokycany: Rokycany

Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989

1,95 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana klasického naleziště křemencových konkrecí se zkamenělinami (šárecké souvrství českého ordoviku). CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní památka zahrnuje jednu z nejbohatších lokalit křemenných konkrecí tzv. rokycanských kuliček s překrásně zachovalými zkamenělinami. Vedle trilobitů, kteří jsou nejhojnější, se zde vyskytují ramenonožci, břichonožci, hlavonožci, mlži, skořepnatci, hyoliti, konulárie, graptoliti a ostnokožci. Od konkrecí, nacházených v okolí Oseka, se liší charakteristickým světle šedým zabarvením a zkameněliny v nich jsou zbarveny rezavě červeně nebo žlutě.

117




6.2.2.2.b) Lesy lázeňské Tyto porosty plní funkci zdravotně léčebnou (většinou v souběhu s funkcí produkční jako druhořadou). Tato funkce spočívá ve vytváření hygienicky příznivého a esteticky působivého přírodního prostředí, přizpůsobeného fyzickým i psychickým potřebám pacientů, rekonvalescentů i osob v lékařském ošetřování. Cílem lesního hospodářství je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha, s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. Zajišťování zdravotně léčebné funkce lesa odpovídá způsob hospodaření shodný s uplatňováním funkce zdravotně rekreační. Rozdílné jsou jen některé zásady platné pro lázeňské lesy: –

hustota návštěvníků v lázeňských lesích má být podstatně nižší než v lesích rekreačních;

–

hygienické požadavky jsou v lázeňských lesích prvořadé;

–

při volbě dřevin mají přednost dřeviny s vysokou produkcí ozónu a fytoncidů (70% jehličnanů); nutno vyloučit větší skupiny alergicky nepříznivě působících dřevin.

Hospodářská opatření se neliší od subkategorie rekreačních lesů. Velmi citlivé je toto pásmo na rušení hlukem, používání nevhodných chemických prostředků a na znečisťování odpady. Na území PLO č. 7 je vyh láš ena ka tego rie les ů lázeňských podle § 8 odst. 2 písm. b) Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů v okolí „léčebny pro dlouhodobě nemocné v Dobříši“, nacházející se na LHC Dobříš, v porostech 123 A-D, o výměře 31,70 ha.

6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkce těchto lesů mohou být velmi rozličné. Většinou však funkce produkční ustupuje do pozadí. Účelem lesů příměstských je zejména rekreační funkce nebo bioklimatická (zmírňování rychlosti větru, teplotní výkyvy, vlhkost vzduchu apod.), či hygienická (zadržování prachu, hluku, regenerace a ionizace vzduchu atd.). Hospodaření v lesích se zvýšenou rekreační funkcí je většinou plně podřízeno využívání lesa veřejností. Týká se to nejen způsobů těžby, ale i druhové skladby a systému obnovy a výchovy. Při hospodářských zásazích se omezuje používání těžké mechanizace, aplikace pesticidů, hnojiv apod. Lesy s touto funkcí se vyznačují zpravidla nižším zakmeněním, velikou druhovou, věkovou i výškovou diferenciací. V některých případech se mohou v lesích vybudovat objekty využívané návštěvníky lesa. Jedná se zejména o přístupové stezky, lavičky, odpočívadla, ale i některé sportovní vybavení. S tím souvisí i nutná ochrana stromů před poškozením. Na území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina se nenachází žádný porost kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí.

6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce I. Lesy sloužící lesnickému výzkumu Tyto lesy jsou vyhlašovány za účelem zakládání výzkumných ploch a sledování výzkumných projektů v lesnictví. Jedná se například o ověřování růstových parametrů introdukovaných dřevin, různých kultivarů, testování nové mechanizace, vliv imisí, atd. Na PLO č. 7 se vyskytují zájmové plochy VÚLHM Jíloviště Strnady (viz. příloha „Přehled výzkumných ploch“) útvaru biologie a šlechtění, útvaru pěstování lesa a plochy sloužící k monitoringu stavu lesů v rámci projektu ICP Forest. Zákres veškerých těchto zájmových objektů je v mapě deklarovaných funkcí. Plochy VÚLHM Jíloviště Strnady – útvar biologie a šlechtění Dřevina

Evid. č. útvaru

Označení

Lesní správa

Lokalita

Porost

Rok založ.

Výměra Počet ha pok. čl.

JS

188

proven.


Vysoká

823 B13

1999

0,27

13

JDO

213

MPP


Habr

148 D3

1980

1,00

25

JDV

220

MPP


Habr

1986

0,28

7

SMX

237

proven.


Habr

316 E0 148 D2, 147 F2

1985

0,27

9


118



Výzkumné plochy ICP Forest – I. úroveň (VÚLHM Jíloviště Strnady) Číslo Název plochy plochy H090 Hatě I070 Mirošov I080 Obecnice

Rok založení 1986 1987 1986

Okres Beroun Příbram Příbram

LHC LZ Dobříš VLS Hořovice VLS Hořovice

Y

X

764440 801139 784217

1064383 1079428 1080102

Výzkumné plochy VÚLHM Jíloviště Strnady, VS Opočno – výzkum výchovy lesních porostů nemá v přírodní lesní oblasti žádné zájmové objekty. V přírodní lesní oblasti se dále nachází trvalé zkusné a poloprovozní výzkumné plochy IFER. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP (STAV V ROCE 1999) Plocha

Typ

X-JTSK

Y-JTSK

Nadmořská výška (m)

Dřevina

Rok založení

Stáří porostu (let)

Zápoj (%)

0701 0702 0703 0704 0706 0707 0708 0709 0710 0711 0712 0751 31703

TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP

-797285 -797977 -798274 -793382 -780945 -781026 -765791 -766136 -767027 -766013 -763462 -797408 -796330

-1092072 -1095424 -1097197 -1095110 -1080706 -1082382 -1070637 -1068207 -1067306 -1066829 -1065301 -1066402 -1066206

720 700 580 620 550 545 485 535 600 580 530 552 586

SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK SM SM

89 89 89 89 89 89 68 68 68 68 68 68 68

120 108 64 102 86 88 183 197 99 176 171 120 90

60 80 95 95 95 95 90 100 100 75 100 100 90

II. Lesy sloužící lesnické výuce Hospodaření v těchto lesích zajišťují ŠLP patřící lesnickým učilištím, středním a vysokým školám. V těchto lesích se hospodaření zaměřuje na demonstrativní účely, jinak se nikterak neliší od hospodaření v lesích hospodářských. Na území PLO č. 7 – Brdská vrchovina se nen acház í žádný majetek ŠLP.

6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Do lesů této kategorie náleží funkce: − protierozní − protideflační − protisesuvná − protilavinová − břehoochranná

119




Hospodářská opatření Protierozní funkce V dřevinné skladbě se zvyšuje podíl hlubokokořenných, zejména listnatých a melioračních dřevin (hb, lp, db, bk, event. md či jd). Výstavba difeerencovaná, zakmenění blízké přirozenému. Používat jemnější těžebně-obnovní postupy, především účelový výběr. Vhodné je přibližování lanovými systémy, zejména v zimním období. Vyhýbat se technologii celých stromů, omezit vznik erozních rýh. Výmladkové lesy ponechávat, dodržovat obmýtí blízké fyziologickému stáří a obnovní dobu i způsob obnovy dle modelu (viz vyhláška). P r o t id e fl ační funkce V dřevinné skladbě upřednostňovat hlubokokořenící a meliorační listnáče (db, hb, lp). Vytvořit podrost spodní etáže a udržet zakmenění blízké přirozenému. Obnova jedině s podsadbou listnáčů. Kultury je nutné chránit proti suchu. Vyloučit nešetrné přibližování, stavět zpevněné odvozní cesty s menší hustotou. Usilovat o hustý porost s vertikální výstavbou a o vytvoření porostního pláště z listnatých dřevin a keřů na okrajích lesa. P r o t ises u vn á funkc e Při obnově je nutné se vyvarovat většího odkrytí půdy, tzn. vyloučit holoseč a omezit násek. Zajistit vysoké zastoupení hlubokokořenících dřevin (db, bk, lp, bo, jd) a listnatých dřevin s velkou plochou asimilačních orgánů a transpirační schopností (js, jv, jl, ol, tp). V horní části svahu, pod skalními a půdními stržemi, stupni apod. vytvořit porostní plášť. Porost by však sám neměl přispívat svojí hmotností k svážnosti území. Je proto vhodná a účelná výstavba středního lesa, kde neúplné horní patro hlubokokořenících dřevin je pro odlehčení doplněno nízkým lesem. Výchovou se udržuje uvolněný zápoj a sleduje zvyšování stability. Buduje se méně hustá dopravní síť zabezpečená biotechnickými a protisesuvnými opatřeními. Přibližovací cesty je nutné dokonale odvodnit a ochránit před erozí. P r o t i la v inová f unk c e Tuto funkci zastávají pestré přirozené porosty se smrkem, modřínem, limbou, klenem, bukem, jeřábem, kosodřevinou, břízou, vrbou slezskou apod. Stromy mají být hluboko zavětvené s velmi silnými předrůstavými jedinci. Zakmenění blízké přirozenému. Výchova se zaměří na zpevňování porostu, ponecháním odolných, silných, třeba i nekvalitních jedinců. Uplatňovat zdravotní výběr. Tenčí hmota se ponechává v porostě. Porosty se chrání technickými protilavinovými zábranami. Bře hooc hra nná funkce Funkce vyžaduje druhovou skladbu blízkou přirozené s preferencí hlubokokořenících listnáčů v kombinaci s keři a travním porostem (konvexní úseky). Výšková diferenciace i zapojení je přizpůsobeno maximálnímu zpevňovacímu účinku při zabezpečení potřebné propustnosti (nejhustší porost na konkávní břehy, řidší na přímé úseky). Převláda jednotlivý a skupinový výběr, podle místních podmínek i formu násečnou či podrostní. Výchova sleduje hledisko stability, propustnosti i infiltrační účinnosti porostu. Cesty zřizovat 60 m od břehové čáry. Zbytky po těžbě z tohoto pásu odstranit. Těžbu provádět hlavně v zimě, nedoporučuje se klučení pařezů. Vyloučit chemické prostředky. Zamezit znečištění vody mechanickými prostředky. Na základě Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky MZe ČR č. 82/1996 Sb. a na základě revize typologického mapování jsou již dříve vyhlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných mohou patřit pozemky na nepříznivých, exponovaných stanovištích, které nesplňují podmínku zařazení do kategorie lesů ochranných. S obnovou lesních hospodářských plánů se v rámci rekategorizace změní plocha lesů ochranných. Do kategorie lesů půdoochranných podle současně platného lesního zákona náleží plochy těchto současných porostů: SUBKATEGORIE LESŮ PŮDOOCHRANNÝCH (podle schválené kategorizace) LHC platného LHP Městské lesy Rožmitál 113 420 (2000-2009) Dobřichovice 110 001 (1999-2008) Skřež 317 004 (1996-2005)

Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa) Okres Příbram: 33 Ba, 33Ea Okres Praha západ: 919Ca, 920Aa-Ca 921Aa-Ca, Ea-Ha, 922Aa-Ea, 923Aa, Ba, 924 Aa-Da, 925 Aa-Ea, 926 AaGa, 927Aa, Ba, 928 Aa-Ga, 929Aa, Ba, Da Okres Rokycany: 11 Cc


Výměra ha 20,90 479,09 1,78

120


LHC platného LHP Lesy města Rokycan s.r.o. 317003 (1996-2005) Jeroným Coloredo Mansfeld – Zbiroh 317 002 (1996-2005)

VLS ČR – div.Hořovice Okres Praha západ Okres Beroun Okres Příbram Okres Plzeň jih Okres Rokycany

Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa)


Výměra ha

Okres Rokycany: 343 Ee

14,06

Okres Rokycany: 130 Bb, 140 Gg, 167 Ee, 170 Ff, 172 Cc, 183 Ee, 199 Aa

57,02

Okres Příbram:

23,77 479,09 44,67 72,86

II. Lesy vodoochranné – PHO II. a III. stupně Do této skupiny patří lesy vyskytující se v pásmech hygienické ochrany II. a III. stupně (PHO). Tyto lesy plní funkci ochrany vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny PHO I. stupně bylo vyhlášeno i PHO II. stupně, někde rozlišeno na vnitřní (IIa) a vnější (IIb). Dle Směrnice MZe č. 18/1997-5010 z 10. 3. 1997 lze v některých mimořádných případech do lesů zvláštního určení zařadit lesy v PHO IIa vnitřní, pokud se vyžaduje odlišný způsob hospodaření. II. pásma PHO rozdělena na IIa-vnitřní a IIb-vnější (pokud jsou v rozhodnutí rozdělena) jsou nasnímána v mapě deklarovaných funkcí a uvedena v příloze č. 3. − vodárenské toky a jejich povodí Definice tohoto fenoménu je uvedena ve Vyhlášce č.28 ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR ze dne 28.března 1975, kde se určují vodárenské toky a jejich povodí a je stanoven seznam vodohospodářsky významných vodních toků. Vodárenskými toky jsou úseky vodních toků určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou (viz příloha č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Počátek vodárenského toku je určen pramenem vodního toku. Pokud však na témže vodním toku je určen další jeho úsek za vodárenský tok, je jeho počátek vyznačen lokalitou uvedenou v příloze č. 1 této vyhlášky. Konec vodárenského toku tvoří příčný profil vodního toku v místě odběru vody pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou a odebírá-li se voda vzdutá, tvoří konec vodárenského toku profil hráze nebo jezu, jímž se odebíraná voda vzdouvá (poloha těchto profilů je vyznačena v příloze č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Povodím vodárenských toků je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku, k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku, jakož i území, ze kterého jsou povrchové vody do povodí vodárenského toku uměle převáděny (viz § 2 vyhlášky č.28/1975 Sb.). Dále v příloze č.2 k vyhlášce č.28/1975 Sb. jsou uvedeny vodohospodářsky významné vodní toky. 7. ledna 1998 byl schválen zákon č. 14/1998 jenž doplňuje a upravuje stávající vodní zákon. V souvislosti s ním se připravuje nový seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranici, který připravuje vodohospodářský orgán republiky (viz zákon č.14/1998 Sb. § 32 odst. 1). Na území lesní oblasti se n e vysk ytu j í žádné vodárenské toky. − vodohospodářsky významné toky Vodohospodářsky významné toky jsou vodní toky, popřípadě jejch vodohospodářsky ucelené úseky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky 28/1975 Sb.

121




PŘEHLED VODOHOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÝCH VODNÍCH TOKŮ Poř. Název toku číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Lomnice Skalice Kocába Sychrovský potok Bojovský potok Bradava Klabava Holoubkovský potok Zbirožský potok Litavka Pilský potok Obecnický potok Příbramský potok Červený potok Stroupínský potok

Číslo hydrologického pořadí

Rozloha povodí v PLO (ha)

1-08-04-001 1-08-04-034 1-08-05-084 1-08-05-095 1-09-04-008 1-10-05-046 1-11-01-006 1-11-01-023 1-11-02-123 1-11-04-001 1-11-04-002 1-11-04-004 1-11-04-008 1-11-04-026 1-11-04-033

1 534,00 2 927,86 34,07 669,20 1 411,97 2 280,45 3 360,99 2 629,84 551,98 1 616,79 1 120,48 1 806,28 60,96 2 576,94 639,24

− chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) Komentář: Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, může vláda republiky stanovit za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Zároveň při stanovení CHOPAV upraví, popř. zakáže činnosti, které v nich ohrožují vodohospodářské poměry. Omezení hospodaření v CHOPAV stanovuje nařízení vlády č. 10 ze dne 10. ledna 1979. Na lesních pozemcích se zakazuje zmenšovat jejich výměru v jednotlivých případech o 25ha; v jednotlivé CHOPAV smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále se zakazuje odvodňování lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy. Na území Brdské vrchoviny se nachází CHOPAV Brdy a zaujímá plochu 28 050,94 ha PUPFL.

II. Lesy s funkcí krajinotvornou a klimatickou Krajinotvorná funkce směřuje k využívání lesa jako součástí krajiny, v níž se lidé zdržují za jiným účelem než za rekreací a léčením, to znamená krajiny, v níž se žije, která se navštěvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo a cestující, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky vyvážené krajiny. Cílem lesního hospodaření z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako součást péče o zkrášlení a zpřístupnění životního prostředí. Tato funkce byla poprvé důvodem pro zařazení do lesů zvláštního určení až s novým lesním zákonem (§ 8, odst. 2 písm. e) Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Klimatická funkce je soubor funkčních efektů lesů v dlouhodobém režimu meteorologických prvků a jevů v měřítku mikro- a mezoklimatickém, někdy i makroklimatickém. K důležitým dílčím efektům patří účinky lesních porostů v oboru bilance záření, režimu teploty vzduchu a půdy, ve vodní bilanci a v proudění vzduchu.

6.2.2.2.f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří : I. genové základny II. územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)


122



I. Genové základny Je to souvislý komplex lesních porostů, ve kterém jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Zastoupení jedinců příslušné dřeviny bylo takové, aby bylo zabezpečeno udržení genetické proměnlivosti populace. Cílem hospodaření v těchto lesích má být vypěstování kvalitních porostů schopných autoreprodukce. Na rozdíl od lesních rezervací se jedná o lesnicky aktivní činnost. Genové základny se vyhlašují v rámci přírodní lesní oblasti pro všechny druhy hospodářsky využívaných lesních dřevin, jejich minimální výměra je 100 ha. Základní způsob hospodaření je přirozená obnova, v krajním případě je povolena obnova umělá, ale pouze s využitím reprodukčního materiálu získaného v rámci genové základny. Genové základny na území přírodní lesní oblasti č. 7 – Brdská vrchovina Název

Kategorizace

Vlastník a vylišení

LHC Spálené Poříčí, vlastník LČR, Vyhlášená – revírChynín – por.112 A,B,C,D,E, GZ – les 125 B,C, 126 A,C-K, 131 A-D, 132 zvl. určení A-E, 580 A,B LHC Spálené poříčí, vlastník LČR – revír Hutě pod Třemšínem – por. 503 A, 504 C, 505 A č., B, 505 C, č. 206 Vyhlášená 505 F, 505 G, 506 A, B, C, 510 AGZ – les Hutě, K, 511 A-C, 515 F, G, H, J, 519A, Roželov zvl. určení 651 F, G, 652 A-C, 653 A, B, 654 E, 657 A – revír Roželov – 660 B č. 239 Vyhlášená GZ – les VLS Nepomuk Nepomuk zvl. určení

č. 70 Chynín

Dřevina lvs

Charakteristika ekotypu

Výměra v ha*

SM, BK 5.- 6. lvs

geneticky hodnotné smíšené porosty horského ekotypu smrku a buku

300,87 (299,55)

SM, BK 5. – 6. lvs

geneticky hodnotné smíšené porosty horského ekotypu smrku a buku

444,28 (455,08)

SM 5. – 6. lvs

geneticky hodnotné porosty horského ekotypu smrku

92,59

Celkem porostní plocha

837,74

* Výměra v závorce uvedena dle rozhodnutí o kategorizaci MZe příslušného územního odboru, jinak dle VÚLHM Jíloviště Strnady, pracoviště Uherské Hradiště.

II. Územní systém ekologické stability Tato část je detailně popsána v kapitole 7 – Ochrana lesa.

6.2.2.2.g) Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře. Do této skupiny lesů patří: I. uznané obory II. samostatné bažantnice

I. Lesy v uznaných oborách Obora Aglaia

– výměra 514,66 ha (část i na PLO 10a)

Obora Hedvika – výměra 37,00 ha II. Lesy v samostatných bažantnicích Na PLO 7 Brdská vrchovina se nenachází žádná samostatná bažantnice. Uznané bažantnice: Na PLO 7 Brdská vrchovina se nenachází žádná uznaná bažantnice.

123




6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Na území PLO 7 se nachází rovněž lesy Vojenských lesů a statků ČR, s.p., divize Hořovice, LHC Jince, Mirošov, Nepomuk, Obecnice, Strašice a Háje se sídlem v Dnešicích. Podrobné prostorové uspořádání vojenských lesů je uvedeno v kapitole 5.4. Do této subkategorie lze zařadit také lesy na území národních přírodních památek, které nespadají do lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písm. a) – g), zákona o lesích č. 189/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Název NPP Vosek

Katastrální území Okres Rokycany: Volduchy, Osek

Zřízeno Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989

Výměra 74,00 ha

DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Paleontologická lokalita, naleziště tzv. „rokycanských kuliček“. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území zahrnuje část plochého reliéfu v severním okolí Rokycan po obou stranách komunikace Rokycany – Osek a komunikace Rokycany – Volduchy. Geologické podloží tvoří horniny středočeského ordoviku, které obsahují pevné křemenné konkrece se zachovalými zkamenělinami. Stratificky náleží fauna šáreckému a v malé míře i dobrovskému souvrství českého ordoviku.

6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy Mimo deklarované funkce dříve uvedené se mohou vyskytovat ještě zájmy, které sice určitý vliv na hospodaření můžou mít, ale ne tak velký, aby byl důvodem k zařazení do lesů zvláštního určení. Velmi často jde o přírodní geologické či geomorfologické útvary menší rozlohy, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním ekologickým, estetickým či vědeckým významem a to i takových, které vedle přírody formoval člověk svou činností. Zároveň s vyhlášením je i formulován bližší ochranný režim.

6.2.3.1. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu Jde většinou o bodové zdroje (vrty, zdroje, místa apod.), kde se provádí kontrola a měření vydatnosti, složení, teploty aj. parametrů povrchových i podzemních vod a klima. Označení Poznámka pramene Voznice Knížecí studánka PP 752 Výrok OkÚ v Příbrami č.j. ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986 Podlesí – Nad srchem PP 872 Bohutín – U Pilky PP 798 Rozhodnutí ONV v Berouně č.j. Vod 347/1986-235-Ku ze dne Hostomice p. Brdy – U ryby PP 799 1.9.1986 Název pramene

Prameny mají stanoveno ochranné pásmo 100 metrů. ČHMÚ žádá správce lesa a zařizovatele plánu, kde jsou tyto pozorovací objekty umístěné, o konzultaci s pracovníky oddělení podzemních vod příslušné pobočky ČHMÚ, aby nedošlo k poškození jak měrného objektu, tak pramenné oblasti.

6.2.3.2. Přírodní parky Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pamatuje v §12 také na ochranu krajinného rázu. Tím je myšlena zejména kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti a ochrana před činností snižující jejich estetickou a přírodní hodnotu. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

124



K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který nemá statut zvláště chráněného území, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem p řírod n í pa rk . a stanovit omezení využití tohoto území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní parky v duchu tohoto zákona odpovídají dřívějším oblastem klidu. Již dříve vyhlášené oblasti klidu byly podle §90 uvedeného zákona automaticky prohlášeny za přírodní park. Do přírodní lesní oblasti zasahují následující přírodní parky:

PŘÍRODNÍ PARK RADEČ Přírodní park byl zřízen vyhláškou okresního národního výboru Rokycany ze den 26.3.1979. Posláním přírodního parku je uchovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využít je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Hranice přírodního parku vede z obce Holoubkov do Svojkovic a dále po okraji lesa směrem západním do Habru, Březiny, Sklenné Huti, dále směrem severním na Skomelno, severovýchodně na Vejvanov, Sebečice, východním směrem na Chotětín, Plískov a jihozápadním směrem na Lhotu, Těškov a Holoubkov. V klidové oblasti není dovolena výstavba chat a objektů pro rekreaci, mimo pozemky v zastavěné části obcí. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a víceúčelové stavby a zařízení, sloužící provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem OkÚ Rokycany. Stejně tak jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les je kategorizována jako zeleň nezbytná, významná a ostatní tím, že zeleň nezbytná a významná je registrovaná. Její odstranění je možno provést pouze v odůvodněných případech, za určitou náhradní výsadbu. Po souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzívní zemědělské výroby, je nutno uchovat podél vodních toků dnešní trvalé travní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodoteče v přírodním parku je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů. Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk, křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů a reproduktorů a znečisťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci, zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci.

PŘÍRODNÍ PARK TRHOŇ Přírodní park byl zřízen vyhláškou okresního národního výboru Rokycany ze den 26.3.1979. Posláním přírodního parku je uchovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využít je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Hranice probíhá krajem lesa při obcích Holoubkov, Medový Újezd, Cheznovice, Těně, Strašice, Dobřív, Pavlovsko, Rokycany, Svojkovice a Holoubkov. V klidové oblasti není dovolena výstavba chat a objektů pro rekreaci, mimo pozemky v zastavěné části obcí. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a víceúčelové stavby a zařízení, sloužící provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem OkÚ Rokycany. Stejně tak jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les je kategorizována jakona zeleň nezbytná, významná a ostatní tím, že zeleň nezbytná a významná je registrovaná. Její odstranění je možno provést pouze v odůvodněných případech, za určitou náhradní výsadbu. Po souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzívní zemědělské výroby, je nutno uchovat podél vodních toků dnešní trvalé travní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodoteče v přírodním parku je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů.

125




Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk, křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů a reproduktorů a znečisťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci, zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci.

PŘÍRODNÍ PARK BRDY Přírodní park Brdy se rozkládá na území okresu Plzeň-jih a byl vyhlášen dle návrhu okresního úřadu Plzeň-jih dne 1.3.1985. Vnější hranice na okrese Plzeň-jih vede z obce Míšov po hranici okresu k silici č. 191, po ní přes Starý Smolivec a Radošice do obce Čížkov, z Čížkova po silnici 19 112 do Přešína. Odtud po silnici 17 7444 do Nechanic, odtud po silnici 17 713 na rozcestí s hlavní silnicí č. 177 a podél ní do Hořehled, z Hořehled přes Borovno zpět do Míšova. Posláním oblasti je zachovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využívat je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Veškerá činnost na území oblasti se koordinuje k tomuto poslání. Výstavba objektů a zařízení v oblasti musí být v souladu s příslušnou schválenou územně plánovací dokumentací. Do doby, než bude zpracována, řeší se výstavba objektů a zařízení územně plánovacím řízením, pro výstavbu objektů individuální a hromadné rekreace se vyhlašuje stavební uzávěrka. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a účelové stavby a zařízení, sloužící k provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem Okresního úřadu Plzeň – jih, stejně tak, jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les v oblasti je zařazena podle § 2 odst. b Vyhlášky MK ČSR č. 142/80 Sb. do kategorie I a rozhodnutí o ní přísluší OKÚ Plzeň – jih. Při souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzivní zemědělské výroby, je nutno zachovat podél vodních toků trvalé vodní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodotečí v oblasti klidu je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby a pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů. Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk a křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů, magnetofonů a znečišťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech, šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci a zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci. Každý smí používat lesních cest a vstupovat do lesních porostů, pokud nejsou hájeny a sbírat v nich lesní plody, léčivé rostliny a další.

PŘÍRODNÍ PARK TŘEMŠÍN Přírodní park Třemšín byl založen Nařízením OkÚ Příbram dne 21.10.1997. Posláním přírodního parku je zachovat zejména lesní porosty, dřeviny rostoucí mimo les, charakteristickou strukturu zemědělských kultur a dále vytvářet a dotvářet příznivé životní podmínky, zejména s ohledem na geomorfologii území, specifickou flóru a faunu, lesní porosty a rozptýlenou mimolesní zeleň, malé vodní toky, mokřady a louky, soustředěné zejména v zájmových území, významné krajinné prvky a další prvky územního systému ekologické stability. Podle §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly změnit krajinný ráz nebo snížit jeho hodnotu, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. K ochraně krajinného rázu v přírodním parku může orgán ochrany přírody stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Na základě tohoto zákonného zmocnění tedy příslušný orgán ochrany přírody, t.j. Okresní úřad Příbram, takováto omezení v přírodním parku dále stanovuje. Tato dále uvedená omezení při vykonávání jednotlivých činností platí jen tehdy, pokud by způsobem provádění příslušné činnosti mohlo dojít k ovlivnění krajinného rázu. U některých činností vyplývá přímo z jejich podstaty, že při jejich provádění k ovlivnění krajinného rázu zcela nutně dochází. Toto ovlivnění krajinného rázu pak buď může krajinný ráz změnit nebo snížit jeho hodnotu, nebo naopak krajinný ráz změnit nemusí nebo může jeho hodnotu dokonce zvýšit. Přitom však rozhodnutí o tom, zda ovlivnění krajinného rázu je k jeho prospěchu nebo k jeho škodě, přísluší


126



ve smyslu dále uvedených omezení orgánu ochrany přírody a nikoliv tomu, kdo příslušnou činnost provádí. Příkladem takovéto činnosti je činnost stavební. U jiných činností však závisí na způsobu jejich provádění, zda může k ovlivnění krajinného rázu dojít či nikoliv. Příkladem takovéto činnosti jsou geologické práce, jež zahrnují široké spektrum prací – od leteckých metod a pochůzkových prací v terénu, které nemají žádný dopad na půdní povrch, až po práce vrtné a báňské, přičemž v některých případech nebudou mít geologické práce ani charakter využívání území (např. zpracování geologických podkladů, dokumentace, hodnocení zjištěných skutečností apod.). Za této situace tedy jen takové geologické práce, které způsobují změnu půdního povrchu a horninového prostředí (protože pouze ty mohou ovlivnit krajinný ráz), budou vyžadovat dále uvedený souhlas orgánu ochrany přírody. V právě uvedeném smyslu lze tedy pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody OkÚ Příbram provádět na území přírodního parku následující činnosti: a) rekultivovat a provádět veškeré vodohospodářské úpravy b) užívat lesní nebo zemědělské pozemky k jiným účelům a měnit stávající kultury c) zavádět intenzívní chov zvěře d) provádět leteckou aplikaci chemických prostředků e) zřizovat zařízení na zneškodňování odpadů včetně skládek f) provádět geologický průzkum a těžbu nerostů, hornin a humolitů g) umisťovat reklamní, informační a propagační zařízení (ve smyslu § 71 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, v platném znění) mimo zastavěná území venkovského sídelního útvaru h) odstraňovat protierozní meze, strže, balvany a skalky i) rozdělávat ohně mimo označená tábořiště (nevztahuje se na rozdělávání ohňů v případě pálení klestu a dřevního odpadu při lesnických činnostech) j) vypalovat suchou trávu k) pořádat stanové tábory, tábořit a bivakovat ve volné přírodě l) pořádat veškeré sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo zastavěná území venkovského sídelního útvaru (nevztahuje se na společné myslivecké akce – naháňky a odborné lesnické semináře) m) měnit druh pozemků "ostatní plochy" na jiné druhy pozemků Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody lze na území parku provádět i případné jiné než výše jmenovitě uvedené činnosti, pokud by tyto činnosti mohly ovlivnit krajinný ráz. Pro celé území parku jsou jakékoliv změny stavu a využití území a stavební činnost, zejména umisťování a povolování nových staveb (včetně jednoduchých, drobných a dočasných), zřizování, změna či rušení vodohospodářských děl včetně ochranných pásem, meliorační zásahy, jiné terénní úpravy (včetně protierozních), zřizování parkovišť a kempů, vázány před vydáním příslušného rozhodnutí orgánu státní správy ochrany přírody. Výjimku tvoří stavby sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha 2 nepřesahuje 30 m a výška 5 m (zejména zásobníky krmiv pro zvěř, krmelce, posedy) a oplocenky, chránící kultury proti okusu. Podmínka souhlasu orgánu ochrany přírody se stavební činností neplatí pro pozemky, pro které bude v době výstavby k dispozici platná územně plánovací dokumentace nebo podklady projednané s tímto orgánem, pro údržbu stávajících objektů a pro běžné údržbové práce na lesnických a zemědělských melioracích za předpokladu, že žádnou z uvedených činností nejsou dotčeny obecně či zvláště chráněné části přírody ve smyslu zákona.

Všechny výše podrobně uvedené přírodní parky jsou zaneseny v mapě deklarovaných funkcí.

6.2.3.3. Hodnotné části lesa (registrované významné krajinné prvky – VKP) Je to ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou nejen rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera či údolní nivy, ale také samotné lesy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významným krajinným prvkem se nemůže stát zvláště chráněná část přírody. 127




Registraci významných krajinných prvků provádí orgán ochrany přírody, který ji zároveň oznámí vlastníkovi, nebo nájemci. Ten pokud nesouhlasí, vznese do 30 dnů výhrady orgánu ochrany přírody. Tento orgán problém s vlastníkem projedná a rozhodne, zda registraci opravdu potvrdí nebo zruší. Zrušit registraci může jen orgán ochrany přírody, který registraci provedl a navíc pouze ve veřejném zájmu. Počty významných krajinných prvků na PLO 7 Brdská vrchovina získaných na okresních úřadech: Okres

počet

Beroun Plzeň jih Praha západ Příbram Rokycany Celkem

1 21 1 17 40

Významné krajinné prvky se nachází většinou mimo lesní půdu. Všechny ostatní v lese se sloučily významově se statutem VKP lesního porostu. Všechny významné krajinné prvky jsou podrobně uvedeny v příloze č. 5 a zaneseny do mapy deklarovaných funkcí.

6.2.3.4. Archeologická naleziště a kulturní památky Archeologická naleziště mají pro lidstvo nevyčíslitelnou hodnotu, jsou zdrojem poznání historie a kultury našich předků. Byla by proto velká škoda tyto poškodit nebo jinak znehodnotit. Aby k tomuto nedošlo, je nutné, aby při konstrukci a návrhu hospodářských opatření se plánovalo s ohledem na výskyt těchto nalezišť. Pro účely Oblastního plánu rozvoje lesů byl navázán kontakt se Státním ústavem památkové péče v Praze, který zpracovává rozsáhlý projekt SAS ČR (státní archeologický seznam ČR). Cílem tohoto projektu je důkladná digitalizace všech archeologických nalezišť na území státu. SÚPP však nesouhlasí s jejich zveřejněním. Projekt SAS se však zabývá pouze archeologií. Kulturní památky nám byly poskytnuty rovněž ve Státním památkovém ústavu ve formě databáze SÚPP 99. Tato data však nejsou přesně lokalizovatelná na mapě. Do mapy deklarovaných funkcí jsou zaneseny pouze kulturní památky získané na referátech kultury okresních úřadů či z územního plánu. Počty kulturních památek na PLO 7 Brdská vrchovina získaných na okresních úřadech: Okres

počet


3 1 7 10 21

Další podklady pro zpracování této kapitoly byly získány od Archeologického ústavu AV ČR. Počty archeologických nalezišť v jednotlivých okresech v přírodní lesní oblasti č. 7 dle databáze Archeologického ústavu AV ČR: Okres

počet


22 23 25 83 117 270

Detailní seznam deklarovaných funkcí uvedených v této kapitole je uveden v p ř íloz e č. 5 . © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

128



6.2.4. Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Kategorie a subkategorie lesa podle Zák. 289/1995 Sb. o lesích Kód Název 10 Lesy hospodářské Lesy ochranné 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící 21b níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech 21c lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Celkem lesy ochranné bez překryvů Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1 31a v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních 31b minerálních vod 31c na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2 32a v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 32b lázeňské 32c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32d sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, 32e klimatickou nebo krajinotvornou 32f potřebné pro zachování biologické různorodosti 32g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 32h hospodaření Celkem lesy zvláštního určení bez překryvů Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/21a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32e Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32a/32f Celkem lesy zvláštního určení s překryvy Úhrnem lesy v oblasti

Výměra dle rozh. MZe o kategorizaci

Plocha dle funkčního zaměření (z digitalizace) ha % 37 087,20 57,34

ha 37 304,64

% 59,84

755,45

1,21

858,34

1,33

-

-

-

755,45

1,21

858,34

1,33

14,60

0,02

134,63

0,21

-

-

-

-

-

-

-

-

70,10

0,11

187,10

0,29

31,70 -

0,05 -

31,92 -

0,05 -

572,85

0,92

5 376,61

8,32

678,72 316,10

1,09 0,51

746,36 267,07

1,15 0,41

22 478,91

36,06

19 983,44

30,90

24 162,98 38,76 19,29 0,03 0,27 0,00 23,77 0,04 75,99 0,12 119,32 0,19 62 342,39 100,00

26 727,13 64 672,67

41,33 100,00

-

Poznámka k určení kategorie lesa dle funkčního zaměření - Subkategorie 32d není vylišena, protože u většiny výzkumných objektů není známa jejich skutečná plocha. - Do subkategorie 32e nejsou zahrnuty lesy ve druhém pásmu hygienické ochrany, lesy nacházející se v povodí vodohospodářsky významných toků a lesy v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. - Do subkategorie 32f nejsou zahrnuty prvky územního systému ekologické stability. - Do subkategorie 32h nejsou zahrnuty lesy na území přírodních parků a lesy nacházející se v okolí kulturních památek.

129




6.3. Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí .

6.3.1. Překryvy účelovosti lesů I. Lesy ochranné V následující lokalitách dochází k překryvům účelovosti v lesích na mimořádně nepříznivých stanovištích s lesy, na nichž je deklarována některá jiná funkce: Lokalita

Překryv subkategorie lesů zvláštního určení

Aglaia Babka v Řevnických lesích Bojovský potok Bradava Brdy Brdy Brdy Červený potok Dobříš Dobříš – Baba Dobříš-Baba Fajmanovy skály a Klenky Getsemanka II Hluboš Holoubkovský potok Hradec Hřebenec Hutě - Roželov Cheznovice Chlum Chynín Janov Kamenná Kejná Klabava Kokšín Kuchyňka Litavka Lomnice Mníšek pod Brdy Na skalách Nepomuk Neřežín Neřežín – prameniště Obecnický potok Pilský potok Pourka – prameniště Radeč Rožmitál pod Třemšínem Rumpál Řitka Skalice Sklená Huť Sklená Huť

obora významný krajinný prvek vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok chráněná oblast přírodní akumulace vod přírodní park vojenský výcvikový prostor vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany I. přírodní rezervace přírodní rezervace pásmo hygienické ochrany II. vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace přírodní památka genová základny pásmo hygienické ochrany II.b významný krajinný prvek genová základny pásmo hygienické ochrany II.b významný krajinný prvek významný krajinný prvek vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace přírodní rezervace vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II. přírodní rezervace genová základny pásmo hygienické ochrany I. pásmo hygienické ochrany II. vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II.a přírodní park pásmo hygienické ochrany II. přírodní památka pásmo hygienické ochrany II.b vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany I. pásmo hygienické ochrany II.a


130



Lokalita

Překryv subkategorie lesů zvláštního určení

Skomelno Stará Huť – Lipíže Staré Podlesí Strážný vrch Těně Trhoň Třemšín U Nezabudického potoka U studánky Volenice – Nouzov Vševily Zaběhlá Zbirožský potok Žďár

pásmo hygienické ochrany II.b pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany I. významný krajinný prvek pásmo hygienické ochrany II. přírodní park přírodní park významný krajinný prvek významný krajinný prvek pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II.b vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace

II. Lesy zvláštního určení Funkce lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení se překrývají zároveň s jinými deklarovanými funkcemi. Jedná se o tyto lokality: Překryv subkategorií Lokalita

Prioritní subkategorie

Přírodní rezervace

Národní přírodní památka

Přírodní památka

Překryv funkcí Lesy příměstské

Obory a bažantnice

Bohutín - u Pilky PHO I. Fajmanovy skály PR a Klenky Getsemanka I

PR

Chynínské buky

Lazský rybník

PR trvalá zkusná plocha PHO I.

Mirošov

VVP Brdy

Na skalách

PR

Nepomuk Neřežín

GZ PHO I.

IFER 0708

Obecnice

VVP Brdy

Pilská nádrž Pstruhový potok Stará Huť – Lipíže Těně Zadní Hutě – Roubenka Zálany

PHO I. PHO I. PHO I.

GZ Chynín GZ Hutě Roželov GZ Hutě – Roželov GZ Chynín obora Aglaia VVP Brdy výzkumná plocha ICP Forest GZ Hutě Roželov VVP Brdy VVP Brdy výzkumná plocha ICP Forest VVP Brdy VVP Brdy obora Aglaia

PHO I. PHO I. PHO I.

Ostatní VVP Brdy

PR

Getsemanka II

Genová základna

GZ Hutě Roželov

VVP Brdy pozorovací objekt ČHMÚ VVP Brdy

V uvedené tabulce nejsou, vzhledem ke své neurčitosti, řešeny předkryvy se subkategorií 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.

131




6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Lesy plní mnoho funkcí a je proto velmi časté, že na území, na kterém se rozkládá určitá deklarovaná funkce, plní les zároveň jinou deklarovanou funkci. Pak dochází ke střetu zájmů. Tento problém je řešen ve Směrnici MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 – 5010 ze dne 10. 3. 1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL. Pořadí priorit funkcí je následující: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: − při vzájemném překryvu písmene a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) − při vzájemném překryvu lesů dle písmene a), b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a – lesy v 1. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

6.3.3. Střety zájmů na lesní půdě v oblasti I. Lesy ochranné Tato kategorie lesů se v PLO týká pouze lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, podvaly, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.). Zařazení do lesů ochranných se provádí na základě typologických map po revizi typologického průzkumu, kde jsou pro tyto účely vylišeny extrémní typologické jednotky. O zařazení lesa do příslušné kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na základě návrhu vlastníka nebo z vlastního podnětu. Hospodaření v lesích ochranných směřuje k ochraně půdy proti erozi jakéhokoliv charakteru. Vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu, který o omezení rozhodl. II. Lesy zvláštního určení Také v těchto lesích dojde-li ke střetu zájmů vlastníka a státní správy, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření. a) Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně – na území PLO se tato pásma ve formě nepatrných malých plošek v okolí podzemních zdrojů pitné vody. Omezení se týká především v používání jakékoliv těžší mechanizace, používání chemických přípravků a provádění stavebních prací. Vlastník v těchto případech musí přizpůsobit zejména těžební technologii tomuto omezení. b) Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod – v lesích zařazených do této kategorie je přísně zakázáno podobně jako v přecházejících lesích jakékoliv znečisťování vod a léčivých vodních zdrojů a dále je omezeno odvodňování. Lesy této subkategorie se na území PLO nenachází. c) Území národního parku – lesy této subkategorie se na území PLO nenachází. d) Lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách - hospodaření v těchto lesích je plně podřízeno zájmům ochrany přírody a řídí se Plánem péče. e) Lázeňské - hospodářská opatření se neliší od subkategorie rekreačních lesů. Velmi citlivé je toto pásmo na rušení hlukem, používání nevhodných chemických prostředků a na znečisťování odpady. f) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – prioritou hospodaření v těchto lesích není maximální využití produkčního potenciálu, nýbrž cílem je zajištění funkčních a estetických potřeb obyvatelstvu konajících zde rekreaci, odpočinek, atd. Tyto lesní komplexy jsou vystaveny zvýšenému tlaku civilizace, což se projevuje zejména v blízkosti velkých měst poškozením stromů a následnou © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

132


g) h)

i) j) k)


destabilizací. Toto se dá kompenzovat vhodným rozmístěním účelových zařízení, skladbou dřevin, cílenou individuální ochranou apod. Lesy sloužící lesnické výuce – zejména lesy této kategorie mají při hospodaření být obhospodařovány podle zásad blízkých přírodě. Nemělo by docházet k výraznějším rozporům vůči vlastníkovi. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – tyto lesy – zejména půdoochranné či vodoochranné - vyžadují jemnější způsoby hospodaření. Cílem hospodaření v těchto lesích je ochrana půdního povrchu. Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jedná se zejména o genové základny, ve kterých se hospodaření řídí určitým omezením, týkajícím se zejména obnovy a zalesňování. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích – Také v lesích s touto funkcí ustupuje do pozadí produkční funkce a hospodaření v nich je přizpůsobeno potřebám myslivosti. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – do této subkategorie zařazujeme lesy vojenské lesy a národní přírodní památky.

III. Jiné střety Na celém území PLO se vyskytuje spárkatá zvěř, která způsobuje vlastníkovi či uživateli značné škody. Jedná se zejména o škody okusem, ohryzem, loupáním apod. To zvyšuje náklady na hospodaření, zejména při obnově lesa. Určitým řešením je výsadba pro zvěř atraktivních okusových listnatých druhů dřevin a snížení stavů spárkaté, zejména mufloní zvěře. Na některých místech PLO se nachází archeologická naleziště a kulturní památky. Na takových místech je omezen vstup veřejnosti, omezen pohyb mechanizace a vyloučen jakýkoliv zásah do terénu.

133



Ochrana lesa

7. OCHRANA LESA Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního terénního šetření. Údaje průzkumu ochrany lesa pocházejí z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního šetření. Výsledky terénního průzkumu jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v PLO podle LHE.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli vychází zejména z dostupné LHE a ankety mezi revírníky LČR, odbornými hospodáři a ostatními pracovníky lesnického provozu.

7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru Nezdar zalesnění v % je uveden v následující tabulce: plánovaný skutečný

1980 - 1989 32,5 29,7

1990 - 1999 24,3 30,7

2000 - 2009 20,0 -

Relativně vysoká míra nezdaru zalesnění v posledních deceniích je zapříčiněna především specifickými podmínkami hřebenové partie PLO, která byla v minulosti několikrát postižena rozsáhlými živelnými kalamitami. Na takto vzniklých plochách, jejichž výměra často dosahuje až několika desítek hektarů, je v důsledku rychlého nástupu agresivních druhů buřeně, změny vodního režimu v půdě, občasných jarních přísušků a působením dalších faktorů mikroklimatu kalamitních holin následná obnova značně ztížena. Velký podíl na této situaci měly také vysoké stavy zvěře, a to zvláště v sedmdesátých a osmdesátých letech. Postupná redukce stavů v poslední době a současně častější využití prostředků biologicko – mechanické ochrany snižuje podíl zvěře na celkové úrovni nezdaru. Od druhé poloviny devadesátých let je patrná klesající tendence míry poškození porostů prvního věkového stupně (průměrný nezdar za období let 1995 – 1999 dosahoval 26,1%). Podílí se na ní mimo jiné možnost efektivněji využít stanovištních nároků jednotlivých druhů dřevin při plánování cílové druhové skladby. Příčiny nezdaru v % za uplynulé desetiletí udává následující tabulka: Škodlivý činitel Sucho Zvěř Buřeň Zamokření Mráz a fyziologická sypavka Hlodavci Houbové choroby Klikoroh Špatné hospodaření Ostatní škody Celkem

% 44 8 14 6 3 1 1 5 13 5 100

Na zdravotní stav kultur až do jejich zajištění má vliv celá řada biotických a abiotických činitelů. V případě, že nezdar zalesnění je způsoben více činiteli, dochází občas při určení dominantní příčiny k chybám, které ovlivňují výsledné procento zastoupení jednotlivých škodlivých činitelů způsobujících nezdar zalesnění. V dalším textu jsou rozebrány jednotlivé příčiny.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

134

Ochrana lesa


Sucho Výrazně se projevilo zejména v letech 1992 – 1995, kdy došlo k značnému odumírání mělkokořenných jehličnanů na nově obnovených plochách. Zvýšené ztráty suchem se projevily i v roce 2000 v důsledku srážkově podprůměrných jarních měsíců. Jarní přísušky jsou dosti nepravidelné a dostavují se v dubnu až v květnu – tj. v období, kdy dřeviny potřebují nejvíce vody k tvorbě svých asimilačních orgánů. Proto je nesmírně důležité začít se zalesňováním včas, abychom zachytili zimní vláhu. Poškození suchem se více projevuje na plochách s jižní expozicí, mělčích půdách ve 2. a 3. LVS a na velkých kalamitních plochách. Suché východní větry účinky poškození ještě zvětšují. Je nutné upozornit i na značný rozdíl mezi srážkovým úhrnem na západních a východních svazích hřebene Brd, neboť východní část leží ve srážkovém stínu. Na Rožmitálsku k těmto faktorům přistupuje na některých stanovištích i hustá meliorační síť, která značnou část vody rychle odvádí mimo obnovované plochy. Škody zvěří V kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v lokalitách s vysokou koncentrací zvěře. Jsou postihovány hlavně DB, měkké listnáče a z jehličnanů se největší škody objevují na jedli, pro kterou se na některých stanovištích jeví její následná ochrana proti zvěři limitním faktorem budoucí existence. Pouze na LS Mirošov (VLS Hořovice) díky přírodním podmínkám a mimořádně intenzivní péči o jelení zvěř odrůstá bukové zmlazení bez větší újmy. Škody se objevují převážně v zimním období a v předjaří, tj. v období, kdy potravní možnosti zvěře jsou značně omezené. Lokálně se ale objevuje i okus během vegetačního období, a to zejména na stávaništích zvěře. Tyto škody jsou způsobeny nejčastěji zvěří srnčí a vysokou, v některých lokalitách i zvěří mufloní a daňčí. Intenzivní okus může být vážnou překážkou při plánování přirozené obnovy. Také negativně působí na poměr dřevin v jednotlivě smíšených porostech, ať už zakládaných uměle či přirozeně, kdy je snížen žádoucí podíl listnatých dřevin nebo jsou zatlačeny do podúrovně vlivem ztráty na výškovém přírůstu. U stavů zvěře vysoké je nutné podotknout, že v posledních deseti letech došlo k jejich výrazné redukci, zvláště se změnou lesnické politiky a vznikem mnoha nových honiteb. Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. Poškozování je lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Na nově obnovených plochách se pomístně objevuje vytahování sazenic jelenem a poškozování dubové a bukové síje zvěří černou. Při ochraně kultur proti zvěři se v současnosti nejvíce uplatňují prostředky chemické ochrany a oplocování převážně listnatých dřevin. Buřeň Začíná se rozvíjet již v rozvolněných, narušených porostech, nejčastěji na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Mezi nejagresivnější druhy buřeně patří zástupci rodu Calamagrostis sp., zvláště pak třtina křovištní (Calamagrostis epigeios L.), jejímž rozhodujícím činitelem výskytu je světlo. V zástinu je sterilní a jednotlivě trsnatá, ale při prosvětlení vytváří souvislý porost a hustě prokořeňuje půdu. Dalšími druhy, které sazenice nebo nálet značně potlačují, jsou maliník obecný (Rubus idaeus L.), ostružiník sivý (Rubus caesius L.), ostružiník křovištní (Rubus fruticosus L.) a na vlhčích stanovištích sítiny (Juncus sp.). V keřovém patře se nejvíce projevuje bez černý (Sambucus nigra L.). Z plevelných dřevin je nejvýznamnější bříza. Místy tyto tzv. plevelné dřeviny mohou tvořit cennou příměs, například jako pomocné dřeviny na obtížně zalesnitelných plochách nebo v prvcích systému ekologické stability (SES). Zamokření Na podmáčených až rašelinných půdách a v oblasti pramenišť lesních toků silně ovlivňuje nezdar zalesnění. Specifická situace je na Rožmitálsku, kde byla v minulosti vybudována hustá odvodňovací síť (celková rozloha střídavě podmáčených půd zde v 80. letech činila cca 7 000 ha). Zamokření je zde zpravidla vázáno na jarní měsíce, resp. delší srážkové období, kdy při pravidelné údržbě odvodňovací sít slouží svému účelu. S větším rozšířením meliorační sítě v nejbližších letech se nepočítá. U většiny lokalit však bývají problémy se zamokřením dočasného rázu, odumírání kultur nedosahuje na těchto plochách větší výměry a je řešitelné drobnými terénními úpravami, případně využitím k zamokření tolerantnějších dřevin. Mráz V rámci PLO se vyskytuje spíše jako lokální činitel nezdaru zalesnění. Nejškodlivěji se zde projevují tzv. pozdní mrazy poškozující pupeny a výhonky, popřípadě i květy dřevin. Vyskytují se nejčastěji v období od konce dubna do začátku června. Míra poškození závisí na stanovišti (nejvíce trpí kultury na jižní osluněné expozici a v terénních sníženinách ve vrcholové části PLO), dřevině (nejnáchylnější na pozdní mrazy jsou jasan, dub, buk, jedle a douglaska), ale i na způsobu hospodaření, kdy nejohroženější jsou kultury bez ochrany mateřského porostu. Proto na některých kalamitních holinách působí mráz problémy a dlouhodobě brání odrůstání a zajištění kultur. V lokalitě “Spálená“ na LS Mirošov (VLS Hořovice) je faktorem silně 135



Ochrana lesa

ovlivňujícím neúspěch a bude pravděpodobně nutné přikročit k náhradnímu zalesnění odolnými dřevinami a klimaxové dřeviny postupně vnášet do porostu s využitím vyspělého sadebního materiálu. Dispozice k poškození se u všech dřevin, zvláště pak v lesních školkách, zvyšuje opožděným nebo nadměrným hnojením dusíkem. Hlodavci Poškozovány jsou nejčastěji v zimním období a v předjaří podmáčené zabuřenělé kultury a lokality s bukem a javorem v blízkosti polí. Trpí zvláště jedinci ve věku 3 – 7 let. Vážnější škody pomístně způsobuje hraboš mokřadní (Microtinae agrestis L.) ohryzem kořenových krčků. Vyskytuje se zde také norník rudý (Clethrionomys glareolus Schreb.). Příznaky poškození jsou stejné jako u předešlého druhu, mohou se ovšem objevovat na celém kmínku. Ohryzáváním a přehryzáváním kořenů těsně pod zemí se vyznačuje hryzec vodní (Arvicola terrestris L.). Na stanovištích, kde došlo k výraznějšímu poškození, se instalují pasti s rhodenticidem – Viktor, popř. Volid. Tato metoda ochrany kultur je poměrně účinná a v praxi běžně používaná. Bohužel biologické způsoby ochrany kultur, které porosty nijak chemicky nezatěžují a které by měly spočívat hlavně v podpoře a ochraně přirozených nepřátel, nejsou rozšířené. Houbové choroby Sypavka borová, jejímž původcem je houba rodu Lophodermium, se v mladých porostech vyskytuje spíše sporadicky. Do kultur se zavléká ze školek na infikovaném jehličí napadených sazenic. Většinou nezpůsobuje odumření sazenic, má však za následek snížení přírůstu a jejich celkové oslabení. Václavka (rod Armillaria sp.) se projevuje v odrůstajících kulturách poškozením kořenového systému a následným žloutnutím jehličí smrčků, až jejich usycháním. Klikoroh (Hylobius abietis L.) V poslední době se nepřemnožuje a nepůsobí vážnější problémy na kulturách borovice a smrku v rámci PLO. Tohoto stavu bylo dosaženo důslednou kontrolou potenciálně ohrožených kultur a preventivním máčením sazenic po vyzvednutí ve školkách vhodným insekticidním přípravkem. Jelikož celková doba účinnosti přípravku je u takto ošetřených sazenic cca 3 měsíce, přistupuje se koncem léta a počátkem podzimu (tj. v období, kdy dospělci druhé generace ukončili svůj vývoj a škodí svým úživným žírem na nových BO a SM kulturách) k individuální ochraně sazenic postřikem. Někteří vlastníci pokládají k sazenicím při výsadbě granule přípravku Marshal Suscon, jehož účinná látka je sazenicí vstřebána a ochrání ji ve druhém roce po aplikaci. Na některých majetcích se také využívá možnost pasečného klidu, který spolu s pečlivým vyklizením těžebních zbytků značně omezuje ohrožení kultur klikorohem. Škody špatným hospodařením Jsou souborem příčin, které se podstatnou měrou soustřeďují do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Tyto škody se týkají kvality vysazovaného materiálu. Ta bývá ovlivněna způsobem pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi. Na jejich ujímavost má také vliv vlastní provedení zalesňovacích prací. Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (například nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenového systému apod.). Řadíme sem i nevhodnou druhovou skladbu výsadby s ohledem na stanovištní podmínky. Ostatní škody Jedná se hlavně o ztráty způsobené požáry. Nejčastější příčinou požárů se v současnosti jeví hlavně neopatrnost návštěvníků v lese při manipulaci s ohněm a nedostatečné ošetření ohnišť při táboření, popřípadě lesních pracích. Pomístně se potom může jednat o škody na porostech prvního věkového stupně způsobené nešetrnou těžbou a přibližováním v blízkosti kultur, či o poškození zapříčiněné rekreací.


136

Ochrana lesa


7.1.1.2. Poškození starších porostů Příčiny nahodilých těžeb v letech 1990 - 1999 ukazuje následující tabulka (údaje jsou uvedeny v m3): Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem

Živelná 283 591 292 430 85 677 70 132 123 572 49 840 123 988 77 381 68 399 47 849 1 222 859

Hmyzová 16 462 23 361 16 809 22 202 12 669 17 664 6 511 5 721 5 289 3 153 129 841

Exhalační 0 142 1 646 2 551 1 268 997 815 377 58 195 8 048

Ostatní 17 065 23 546 8 462 17 136 14 891 14 652 9 663 10 628 9 290 9 847 135 181

Celkem NT 317 118 339 479 112 594 112 020 152 400 83 154 140 978 94 107 83 036 61 044 1 495 929

Celkem těž. 356 248 377 142 194 238 207 163 248 220 200 914 327 243 214 534 240 486 199 823 2 566 011

% NT 89 90 58 54 61 41 43 44 35 31 58

Mimo VLS Hořovice a LHC Kolařík – Hluboš zasahují ostatní větší celky do sousedních přírodních lesních oblastí, a proto bylo nutné údaje z hospodářské evidence za tyto LHC přepočítat na výměru, kterou PLO 7 v příslušných LHC zaujímá. Všechny LHC navíc nemají stejnou platnost LHP. Z důvodů mnohdy složitých majetkových přesunů v první polovině devadesátých let mají tyto údaje nižší vypovídací schopnost. Přesto tabulka s dostatečnou přesností charakterizuje vliv škodlivých činitelů v PLO na výši nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb k těžbě celkové činí za období let 1990 – 1999 průměrně 58 %. Z uvedených dat vyplývá, že neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza . Bořivý vítr se za námi sledované období nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v přírodní lesní oblasti se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. V případě hmyzích škůdců je v období 1990 – 1995 (tj. v době největšího poškození porostů abiotickými činiteli) patrná úzká provázanost mezi včas nezpracovanou hmotou a zvýšeným podílem hmyzích škůdců na nahodilé těžbě. Dalším významným faktorem je sucho. Především začátkem devadesátých let byl zaznamenán výrazný deficit srážek. To se později projevilo ve zvýšené těžbě souší, zvláště pak na mělkých půdách s J a JV expozicí. Do skupiny ostatních škodlivých činitelů řadíme také poškození lesa činností vojsk (střelby), které není na dopadových plochách v rámci VLS Hořovice zanedbatelné. (Údaje o nahodilých těžbách byly čerpány z výkazů L - 114, Les V3 – 01, Les P8 – 01, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a doplněny o informace od vlastníků lesa a pracovníků lesnického provozu.)

137



Ochrana lesa

Příčiny nahodilých těžeb po letech

350 300

tis. m3

250 200 150 100 50 0 1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

roky živelná

hmyzová

exhalační

ostatní

Příčiny nahodilých těžeb celkem exhalační 1%

ostatní 9%

hmyzová 9%

živelná 81%


138

Ochrana lesa


7.1.1.3. Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů Ohrožením se rozumí potenciální vliv činitelů, který je schopen vyvolat škody na úrovni kalamitního stavu. Následující tabulka uvádí modelové ohrožení zastoupených porostních typů: HS

19

21

23

25

27 29 41

43

45

47 51 53 55 57 59 79

139

Porostní typ DB TP JS SM BO DB SM BO DB SM BO DB SM BO DB OL JS SM BO BK SM BO BK SM DB BK SM BO DB SM BK SM BK SM BK SM BO BK SM DB SM

Věkové stupně 1 1,4,8 1,11 4 1,4,10 1,4,8,10,13 1,4,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 4 1,4,10 1,4,8,10 1,4,6 1,4,10 1,4,8,10 1,4,6 1,4,6 1,4,6,8 1,4,6 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6 1,4 1,4,6,8 1,2,4

2 11

3

4

5

6

7

8

9

10+

9,11 11 5 2 11 5 2

11 2,5,11 2 11 2,5,7,11 2

5,11 2 1,4 5,11 2 1,4 5 2,11 1,4 2,5,7,11 2 5 1,4 5,14 1,4 1,4 5 2 1,4 1,5 2,5

3,7 5,12 2,3,11

2,3,7,11,12 3,7,12 2,11 9,11 2,3,5,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11,12 9,11 2,3,5,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11,12 9,11 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11 9,11 9,11 5,12 2,3,11 2,3,7,11,12 3,7,12 2,11 7,11 1 2,3,5 2,3,5,7,11,12 3,7,12 2,11 7,11,12 1 2,3,5 2,3,7,11,12 2,3,7,12 9,11 1 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11,12 9,11 2,3,11 2,3,7,11,12 3,7,12 1 2,3,5 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 1 2,3,5 2,3,7,11 2,3,7,11,12 1,7 2,3,5 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11 1 2,3,5 2,3,11,12 2,3,7,12 9,11 2,3 2,3,7,11,12 2,3,7,12



Ochrana lesa

Označení druhů škodlivých činitelů použité v tabulce: 1 - abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy (sucho, zamokření, mráz) 2 - sníh, námraza 3 - vítr 4 - okus zvěří 5 - ohryz a loupání 6 - žír hlodavci 7 - hniloby 8 - sypavka, padlí 9 - tracheomykózy 10 - klikoroh 11 - žír hmyzu na asimilačních orgánech 12 - žír podkorních hmyzích škůdců 13 - václavky 14 - žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky

7.1.2. Poškození porostů imisemi Od druhé poloviny 80. let má znečišťování ovzduší celkově klesající tendenci, což platí zejména u oxidu siřičitého. Naopak narůstající význam bude mít pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území, na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetických vlastností porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů. Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nižších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby a eventuálně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách. Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č. 78/1996 Sb. : (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 78/1976 Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: Do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. Do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. Do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

140

Ochrana lesa


Do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových nebo listnatých porostů, přičemž: Do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 % původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení dle zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) jsou pásma A, B. Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení například pro exponované nadmořské výšky nad 700 m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg.m-3). Životnost porostů je do 20 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Buď zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení extrémní lokality vysokých poloh. Životnost porostů je 20 až 40 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg.m-3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20 - 30 µg SO2 na m3. Životnost porostů je 40 - 60 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení D: Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 - 40 µg.m-3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m-3 SO2). Životnost porostů je 60 až 80 let od začátku poškozování. Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Přehled pásem ohrožení v oblasti (stav k 31.12.1998) Pásmo C D Celkem

Plocha PUPFLu (ha) 5 859,74 58 812,93 64 672,67

Nelesní půda (ha) Celková plocha (ha) 723,33 6 583,07 32 891,50 91 704,43 33 614,83 98 287,50

Údaje jsou převzaty z digitálního zpracování pásem ohrožení v oblasti. Přírodní lesní oblast 7 je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D (91 % plochy PUPFL). Pásmo C zahrnuje pouze 9 % plochy PUPFL. Nejvyšší pásma ohrožení se v oblasti nevyskytují. Hranice pásem jsou zakresleny v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa.

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č. 78/1996 Sb. 141



Ochrana lesa

STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Popis poškození

Defoliace koruny v %

Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100

STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK) Stupeň poškození porostu 0 0/1 I II III a III b IV

Popis poškození porostu

Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

Maximální podíl z celkového počtu stromů v porostu v % Stupeň poškození jednoho stromu 0 100

1 0

2 a větší 0

3 a větší 0

99

20

0

0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

32* 84* 0 0 0

5* 30* 50 70 100

* - pro zařazení do stupně poškození stačí dosažení jedné z uvedených hodnot Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Zpracováno dle HENŽLÍKA (1991) Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 - 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 - 9 ročníků, v polohách nižších 5 - 7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20 % stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů má počet mírně redukován (o 1 - 2 ročníky). Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty slabě poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II – porosty středně poškozené. Stromy v porostních okrajích a v ředinách jsou alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy mají 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5 %. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 – 15 % jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

142

Ochrana lesa


je zachován 1 ročník, eventuálně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun i u méně poškozených stromů, jak u smrku, tak v borovici. Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by nebyla schopná delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70 % stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Charakteristika poškození buku: 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů - normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje - postranní větve se zkracují - pomístné shluky listů - ztráta olistění do 30 % - normální vybarvení i velikost listů - listy předčasně neopadávají. II - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50 %. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny - listy se zmenšují - v koruně se ojediněle vyskytují suché větve - pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. III - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter - četnější výskyt suchých větví - olistění sníženo až o cca 70 % - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé - během vegetační doby listy předčasně opadávají - pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IVa - strom odumírající. Koruna převážně proschlá - zbytky chlorotických listů - redukce olistění mezi 70 – 100 % - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IVb - strom odumřelý. Charakteristika poškození dubu: 0 - strom zdravý, bez příznaků poškození. I - strom mírně poškozený. Terminální výhonky bez listů, a to buď ojediněle, nebo po celém obvodu koruny - koruny jsou proředěné - na jednotlivých větvích se mění barva listů (žlutohnědé) - tyto znaky se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v kombinacích. II - strom středně poškozený. Terminální výhonky jako u I. stupně, 2 - 3 roční větve jsou bez listů, v koruně se často vyskytuje zmnožení listů a větví. Za suchého a teplého počasí se objevuje charakteristické žlutohnědé zbarvení listů, a to na jednotlivých větvích až na celých částech koruny. III - strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné některé hlavní větve, ostatní mohou mít příznaky I. a II. stupně poškození, ale jsou pokryty různě hustými trsy listů, ojediněle může z odlistěných větví odpadávat kůra. IVa - strom odumírající. Téměř odumřelý strom s dosud čerstvým lýkem. IVb - strom odumřelý. Dle vyhlášky č. 78/1996 Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V ha DLE DŘEVIN Stupeň poškození imisemi 0 0/I I II 33 866,83 2 106,63 6 598,87 1 957,89 SM 387,34 37,81 35,61 11,47 JD 6 121,70 289,72 504,06 168,22 BO 0,00 358,76 207,80 Ost. jehl. 3 205,19 1 371,23 0,32 69,81 21,18 BK 1 697,40 0,44 32,90 6,62 DB 0,00 136,27 19,37 Ost. list. 2 522,90 Celkem 49 172,59 2 434,92 7 736,29 2 392,55 % 79 4 12 4 Dřevina

143

IIIa 543,64 5,33 12,88 34,61 4,49 0,00 5,09 606,04 1

Celkem 45 073,86 477,57 7 096,59 3 806,35 1 467,03 1 737,36 2 683,63 62 342,39 100



Ochrana lesa

PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V m3 DLE DŘEVIN Dřevina

0 7 849 839 SM 90 366 JD 1 327 133 BO 700 824 ost. jehl. 231 652 BK 306 156 DB 329 951 ost. list. Celkem 10 835 921 % 73

Stupeň poškození imisemi 0/I I II 871 490 1 986 682 497 319 14 380 10 947 3 900 98 018 131 875 34 344 0 64 287 33 738 2 407 11 330 1 086 9 491 10 974 2 020 856 18 057 3 146 996 642 2 234 152 575 553 7 15 4

Celkem IIIa 104 392 11 309 722 2 164 121 757 2 616 1 593 986 4 834 803 683 444 246 919 5 328 646 731 352 741 115 186 14 757 454 1 100

Nejrozšířenější stupeň poškození porostů je 0. Do tohoto stupně je zahrnuto 79 % plochy porostů v oblasti. Maximální stupeň poškození je IIIa. Tento stupeň se vyskytuje velmi ojediněle - jeho podíl v PLO je do 1 %. Poškozovány jsou nejčastěji dospělé, silně proředěné porosty ve vrcholových partiích, které jsou vystavené i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza).

7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojů Zdroje imisního zatížení PLO jsou převážně dálkové, zejména severočeská průmyslová aglomerace. Lokálními zdroji znečištění jsou průmyslové podniky ve městech ležících v oblasti nebo s ní sousedících - Rokycany, Příbram a Plzeň. V případě dlouhodobějšího působení větru od V až S se projevuje i vliv kladenské, berounské a pražské průmyslové aglomerace. V rámci republiky se jedná o PLO s malým imisním zatížením. Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR: Počátkem 50.let .................... cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60.let .................... cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70.let .................... cca 2,5 mil. tun SO2/rok Následný vývoj je sestaven do tabulky: PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V ČESKÉ REPUBLICE OD r. 1987 DO r. 1998 (REZZO 1-4) (grafické ročenky 1997, 1998 Znečištění ovzduší na území České republiky) Rok Tuhé emise SO2 NOX CO CxHy 1987 951 2164 816 738 139 1988 840 2066 858 737 139 1989 673 1998 920 885 228 1990 631 1876 742 1055 225 1991 592 1776 725 1102 227 1992 501 1538 698 1045 205 1993 441 1419 574 967 204 1994 344 1270 368 978 143 1995 201 1091 413 874 117 1996 187 973 440 934 180 1997 128 701 423 877 181 1998 86 443 413 767 172 Údaje o emisích jsou uvedeny v 1 000 tunách/rok Jak je z tabulky patrné, dochází každoročně k postupnému snižování pevné složky emisí, SO2 a NOX v ovzduší. Pokud si vezmeme rok 1987 jako výchozí, byl v roce 1998 celkový úhrn oxidu siřičitého snížen na 20 % původního stavu. Ještě příznivější situace je v případě tuhé složky emisí, kde došlo ke snížení ročních úhrnů až na 9 %. Tento stav je zapříčiněn jednak určitým útlumem výroby těžkého průmyslu, jednak zavedením nových technologií v provozech, které se řadí k velkým zdrojům znečišťování ovzduší. U stavu CO a uhlovodíků, jejichž významným zdrojem je automobilová doprava, došlo za sledované období k mírnému navýšení. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

144

Ochrana lesa


PŘEHLED O MĚRNÉM ZATÍŽENÍ JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ HLAVNÍMI DRUHY EMISÍ V LETECH 1992 A 1997 (TUNY ZA ROK NA 1 km2) (REZZO 1-3) (grafické ročenky 1995, 1997 Znečištění ovzduší na území České republiky) Rozloha Tuhé emise SO2 NOX CO CxHy Region km2 1992 1997 1992 1997 1992 1997 1992 1997 1992 1997 Hl.m.Praha 496 37,23 7,42 83,90 21,29 26,50 9,62 96,85 23,69 22,83 6,53 Stř.Čechy 10994 6,65 1,62 17,23 14,19 4,79 2,29 6,73 4,55 1,41 1,15 Již.Čechy 11345 1,83 0,63 4,44 2,00 1,17 0,64 2,97 2,57 0,70 0,62 Záp.Čechy 10875 4,10 1,28 9,88 4,98 4,11 1,65 5,02 3,54 1,17 0,89 Sev.Čechy 7819 15,36 3,22 88,47 29,31 24,51 6,68 10,64 6,05 2,84 1,87 Vých.Čechy 11240 4,45 1,11 16,32 9,37 4,55 1,59 6,19 4,07 1,40 1,06 Již.Morava 15028 4,08 0,77 7,55 2,34 2,32 0,90 6,16 3,17 1,38 0,79 Sev.Morava 11067 10,16 2,40 14,53 7,07 7,76 2,98 34,29 23,41 2,40 1,19 Celkem 78864 6,35 1,50 19,50 8,76 6,18 2,37 10,59 6,71 1,68 1,07 Ve všech regionech došlo v průběhu let 1992 až 1997 k výraznému poklesu znečistění ze stacionárních zdrojů u sledovaných emisí. PLO 7 zasahuje v rámci regionů do středních a západních Čech. PŘEHLED VELKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ ZA ROK 1998 (TUNY) (REZZO 1) Okres

Zdroj Cementárna Králův Dvůr Beroun Králodvorské železárny - slévárna Vápenka Čertovy schody CMD - Důl Tuchlovice Kladno Důl Schőeller Libušín ECK teplárna Plzeňská energetika Plzeň Plzeňská teplárenská Škoda Plzeň - hutě Plzeň-jih Chlumčanské keramické závody Plzeň-sever Aktiva - biochemický podnik Cementárna Radotín Hl.m.Praha Pražská teplárenská - Holešovice Kovohutě Příbram Příbram Příbramská teplárenská Centrální kotelna Strašice Rokycany Škoda Ejpovice Železárny Hrádek

Tuhé emise 36 21 59 66 46 785 56 138 38 42 239 76 12 0 11 0 11 284

SO2 268 8 13 57 61 1980 3056 3161 1 15 839 8 132 228 2439 109 85 432

NOx 300 15 135 50 59 991 1207 1357 87 54 128 822 88 45 1120 36 12 709

CO 173 52 1612 7 8 176 220 170 105 67 34 230 9 26 337 16 20 103

CxHy 0 0 5 3 4 49 76 75 9 8 41 0 6 2 40 6 33 39

Tabulka obsahuje vybrané zdroje znečišťování, které mají bezprostřední vliv na imisní situaci v PLO. Všechny tyto zdroje v PLO přímo leží, nebo se nacházejí v její blízkosti. Emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru Emisních Zdrojů Znečišťujících Ovzduší (REZZO), který se člení na REZZO 1–4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. REZZO 1–3 obsahuje stacionární zdroje. Ty se podílejí na celkovém stavu tuhých emisí – 92 %, SO2 – 99 % NOx – 44 %, CO – 60 % a CxHy - 47 %. REZZO 4 pak zahrnuje zdroje z dopravy a provozu ostatních mobilních prostředků. (Dle údajů REZZO 1-4, 1998.)

7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi Vývoj a rozsah exhalačních těžeb Exhalační těžby nebyly v PLO v LHP plánovány. V období let 1990 – 1999 bylo vykázáno úhrnem 8 048 m3 exhalačních těžeb, což je pouze 1 % nahodilých těžeb za toto období (viz graf Příčiny nahodilých těžeb celkem – kapitola 7.1.1.2.). Jednalo se jen o jednotlivé souše nebo skupiny poškozených stromů. Pokud byly prováděny rozsáhlejší nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly vykazovány u jiných převládajících činitelů.

145



Ochrana lesa

Současný zdravotní stav porostů Lesy v PLO jsou relativně málo poškozené imisemi. Současný zdravotní stav porostů je vyjádřen rozsahem stanoveného stupně poškození. Větší poškození imisemi se může vyskytovat na exponovaných stanovištích vyšších poloh, kde se projevuje interakce imisí a klimatických podmínek. Poškozovány jsou nejčastěji jehličnaté porosty, zvláště pak smrkové. Celkově však v současné době nedochází ke zhoršování zdravotního stavu porostů a do budoucnosti lze očekávat postupné zlepšování.

7.1.3. Poškození porostů abiotickými činiteli 7.1.3.1. Vítr Vítr je spolu se sněhem a námrazou určujícím faktorem poškození lesů v oblasti. Největší škody jsou způsobovány větry Z a SZ směrů v jarním období na podmáčených lokalitách, kde je ohrožena stabilita zejména smrkových monokultur. Poškození větrem je značné i v porostech, které byly proředěny předchozími těžebními zásahy. Vzhledem ke konfiguraci terénu se největší škody objevují ve vyšších partiích PLO (náhorní plošiny, hřebeny), ale i v hlubokých zářezech údolí, kde vítr získává na rychlosti v závislosti na zúžení profilu a jeho směr je zcela závislý na orientaci údolí. V letním období se při bouřkách objevuje i poškození tzv. přepadavými větry J směrů (JV až JZ). Tyto větry, i když je jejich působení spíše lokální, jsou na rozdíl od bořivých větrů Z a SZ směru nebezpečné svou orientací, neboť rozvrací porosty ze závětrné strany. Škody se pak často objevují liniově za sebou ve „skocích“. Vítr J a JV směrů se na poškození podílí i zprostředkovaně v případě, kdy zesiluje účinky sucha. Převážně se jedná o soustředěné škody ve SM porostech. Zhodnocení historického vývoje škod větrem Z historických průzkumů vyplývá, že poškození porostů větrem se objevovalo i době, kdy ještě nedošlo k intenzivní změně dřevinné skladby. To dokazuje už první dochovaná zmínka o větrné kalamitě v PLO, která pochází z let 1854 a následně i 1858, kdy na Dobříšsku byly v důsledku bořivého větru poškozeny hlavně smrkové porosty. 7. prosince 1868 došlo na Rožmitálsku k větrnému polomu. Vítr, který se rychlostí blížil vichřici poškodil na 38 600 m3 dříví. Největší škody byly pozorovány převážně na přestárlých jehličnatých porostech. Kalamitou vznikly holiny o rozloze cca 80 ha. V letech 1868 – 1869 byly rozsáhlé větrné kalamity evidovány na bývalém velkostatku Dobříš - Colloredo-Mannsfeld, kde bylo znehodnoceno na 58 000 m3 dříví a o rok později 23 000 m3. V obou případech se jednalo o vítr Z a SZ směru. Ve stejném roce (r. 1869) je zaznamenáno poškození porostů též na Rožmitálsku, kde není uvedený přesný rozsah poškození, pouze je konstatováno, že škody nedosáhly úrovně z roku 1868. Asi nejrozsáhlejší poškození porostů větrem v 19. století v rámci námi sledované oblasti je popsáno opět na bývalém velkostatku Dobříš, kde padlo nebo bylo poškozeno v roce 1876 cca 113 000 m3 převážně smrkové dřevní hmoty. Působení bořivého větru se neomezilo pouze na tento majetek, ale škody byly hlášeny po celé PLO. V ostatních případech nám ovšem schází podrobné údaje o rozsahu poškození. Jelikož nebyly tyto kalamity včas zpracovány, došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového. Napadené dříví bylo později zpracováno jen se značným úsilím. To, že se vítr velmi často objevoval v kombinaci i s jinými činiteli, nám dokládá další velké poškození jehličnatých porostů v roce 1919 a letech následných, kdy z důvodů rozsáhlé mniškové kalamity došlo na některých lokalitách k značnému proředění a tím i ke snížení stability porostů, které se tak staly velmi náchylné ke škodám větrem. Tak např. na revíru Svatá Anna (LZ Dobříš) bylo v tomto období vykázáno 292 ha poškozených smrkových a jedlových porostů s celkovou zásobou 61 400 m3 dřevní hmoty, kde hlavní příčinou poškození byl vítr a prosychání po mniškovém žíru. 4. července 1929 znehodnotila větrná smršť na bývalém Dobříšském panství celkem 4 600 m3 dřeva na ploše 25 ha. Většina porostů byla starších 60 let. Na přelomu let 1939 a 1940 byly opět na Dobříšsku poškozeny větrem v kombinaci s mokrým sněhem porosty na celkové redukované ploše 230 ha se zásobou 50 600 m3. Počátkem roku 1967 způsobil vítr rozsáhlé polomy v severní části oblasti a částečně i v sousední PLO 8. Celkově padlo 65 000 m3 dřeva (větší podíl v PLO 7). Vývoj škod větrem za posledních 20 let Nárůst větrných kalamit v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let souvisí mimo jiné se změnou trendu lesnické politiky. Bylo přikročeno k prostorové koncentraci těžeb v zájmu co největšího využití mechanizačních prostředků. Objevily se i názory, že dosavadní metody ochrany lesa před bořivým větrem jsou zastaralé a neúčinné. Také došlo k preferování smrkového hospodářství, a to i na stanovištích, kde Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

146

Ochrana lesa


nebyl původní. A právě na těchto stanovištích docházelo i k nejrozsáhlejším sněhovým a později větrným kalamitám. Při mýtních těžbách se uplatňovaly velkoplošné seče holé a takto vzniklé holiny byly obnovovány zase smrkem. Opět vznikaly stejnověké a stejnorodé smrkové porosty, často bez potřebného zpevnění prvky vnější a vnitřní prostorové úpravy lesa. V rozmezí let 1976 – 1987 tak bylo v rámci bývalého LZ Rožmitál pod Třemšínem vytěženo více než 1 000 000 m3 kalamitního dříví. Velký podíl na tom mají právě větrné polomy, často v kombinaci s mokrým sněhem. Už roce 1976 zde byla zaznamenána větrná kalamita jejíž objem se rovnal 80 % z průměrné roční těžby. Další poškození větrem pak následovalo v letech 1979 a 1980, kdy byly v předjaří na tomto LZ poškozeny převážně SM monokultury až do výše 90 %. Největší rozsah škod byl zjištěn na revírech Hutě, Roželov a Vacíkov. Nejrozsáhlejší kalamita 80. let vznikla 21. – 23. 11. 1984, kdy padlo vichřicí dříví jednak v sousední PLO 8, ale největší škody se projevily právě v Brdech. Rozvráceny byly hlavně SM monokultury v hřebenových partiích a labilní porosty už dříve narušené sněhem. VLS Hořovice tak například vykázaly 177 000 m3 kalamitního dříví a na bývalém LZ Rožmitál pod Třemšínem činila nahodilá těžba 110 % těžebního předpisu. Vzhledem ke svému objemu se tato kalamita zpracovávala ještě v následujícím roce. V předjaří let 1990 a 1991 se na narušených a podmáčených SM porostech v PLO objevily další škody větrem - zde podíl nahodilé těžby k celkové činil 89 % v roce 1990 a 90 % v roce 1991. V roce 1994 vykázal LZ Dobříš dalších 28 000 m3 větrem poškozeného dříví. Zatím poslední větší kalamita je z 1. listopadu 1998, kdy silný západní vítr narušil po předchozích vytrvalých deštích některé jehličnaté porosty. Provedená opatření proti škodám větrem Cílená opatření proti škodám větrem v rámci PLO se dříve mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní část PLO, kde se uplatňuje především pestrá druhová skladba s vhodným uspořádáním stabilizačních prvků z hluboce kořenících zpevňujících dřevin. Zpevňující dřeviny jsou do porostů vnášeny formou předsunutých prvků (kotlíků) a zpevňujících pásů či různých listnatých žeber. K tomu přistupuje obezřetný postup obnovy porostů proti směru převládajících větrů spolu s jejich vhodným rozčleněním a včasná porostní výchova. Na některých částech PLO je ovšem tvorba zpevňovacích prvků opožděna a ochranný efekt je tím zeslaben, ale přesto je lépe prvky zakládat později než vůbec. Problematická se jeví obnova tzv. pomniškovin z 20. let, která právě v této době bude začínat. Tam, kde jsou SM porosty rozsáhlejší a prakticky bez zpevňujících prvků se patrně některým škodám větrem nepodaří předejít a právě na těchto lokalitách bude zřejmě nutné obnovu urychlit tak, abychom pokud možno předešli situaci, kdy těžbu v otevřených porostech bude za nás provádět vítr. Aby však nedošlo k výraznému navýšení obnovních těžeb a byla zajištěna těžební vyrovnanost, je vhodné části porostů, které jsou stabilní, předržet do následného decenia. V současnosti se při obnově starších souvislých SM a BO porostů daří tyto porosty vhodně rozčleňovat a doplňovat základy zpevňujících prvků tak, aby pro příští obmýtí byla vytvořena vhodná prostorová struktura a tím zajištěna větší stabilita budoucích porostů. Na podmáčených lokalitách je dobré věnovat pozornost obnově a údržbě meliorační sítě, která při správném fungování může výrazně zlepšit stabilitu porostů.

7.1.3.2. Sníh a námraza Největší škody působí mokrý sníh v BO a SM tyčovinách na přelomu listopadu a prosince, později pak na počátku jara v nadmořských výškách nad 500 m. Ohroženy jsou i lesy na bohatých stanovištích. Poškození se může znásobit v případě, že některé listnáče (DB) jsou ještě olistěné. Náchylné jsou i všechny mladé porosty v prvním roce po výchovném zásahu. Při posuzování škod sněhem je nutné si uvědomit, že údaj v metrech krychlových nemá potřebnou vypovídací schopnost v důsledku nízké hektarové zásoby poškozovaných mladých porostů. Pokud tedy tyto škody uvádíme v metrech krychlových, jsou plošně značně rozsáhlejší v porovnání se škodami větrem. V průběhu 19. století se vyskytly sněhové kalamity v letech 1867, 1876 a 1887, postihly hlavě tyčovinu a nastávající kmenovinu ve vyšších polohách Rožmitálska. Poškozená hmota činila cca 3 700 m3 a pocházela především z čistých smrčin. U některých takto poškozených porostů byly zanedbány probírkové zásahy. Později následovaly kalamity v letech 1894 a 1895. Další poškození porostů sněhem se objevilo v roce 1910 a pro úplnost je zmíněna ještě kalamita způsobená mokrým sněhem v kombinaci s větrem z přelomu let 1939 a 1940, která je blíže popsána v kap. 7.1.3.1. V zimě 1969 - 70 způsobil mokrý sníh škodu v rozsahu cca 40 000 m3. Asi největší kalamita postihla PLO v prosinci 1979 a následně pak v dubnu 1980, kdy silná vrstva těžkého mokrého sněhu rozvrátila rozsáhlé smrkové porosty převážně ve 4. až 7. věkovém stupni v nadmořské výšce 500 – 800 m v celé hřebenové partii Brd. V rámci PLO bylo v důsledku této sněhové kalamity v roce 1980 vytěženo 381 000 m3 dříví. Likvidace kalamity trvala až do poloviny 80. let a byla stěžována pravidelnými bořivými větry, které 147



Ochrana lesa

poškození už tak rozvrácených porostů ještě umocňovaly. Zvýšil se též podíl stromů s vrškovými zlomy. Významnější škody sněhem v kombinaci s námrazou byly zaznamenány ještě v roce 1995. Námraza a ledovka působí především vrškové zlomy a obvykle se objevuje v pásmu 500 - 600 m n.m. Na rozdíl od bořivého větru, který působí ponejvíce od Z (SZ), přichází námraza obvykle spolu se studeným východním kontinentálním prouděním. V roce 1992 narušila na LZ Dobříš námraza v hřebenových partiích Brd, ale i pod nimi jehličnaté porosty do té míry, že bylo nutno vytěžit 20 000 m3 dřevní hmoty jako přímý důsledek jejího působení. Na Rožmitálsku se námraza, resp. ledovka nejvíce projevila v prosinci roku 1995, kdy značně rozvrátila porosty v nejvyšších nadmořských výškách. Ve stejném roce evidují VLS Hořovice 74 000 m3 dříví poškozeného námrazou. Většina dřevní hmoty však byla zpracována až počátkem roku 1996, což je patrné i z tabulky příčin nahodilých těžeb po letech (viz kap. 7.1.1.2.).

7.1.3.3. Sucho Jak již bylo uvedeno, patří sucho k důležitým faktorům, které ovlivňují hospodaření v oblasti, a to už při zakládání kultur. V průměru má sucho podíl na celkovém nezdaru asi 44 %. Kromě klimatických podmínek v PLO hraje velkou roli i reliéf a expozice stanoviště. Nejčastěji jsou suchem postiženy exponované plochy s mělkým půdním profilem, jihovýchodní až jihozápadní expozice, kde se také navíc projevují i suché V až JV větry. V tomto ohledu je značně názorná situace na Dobříšsku, kde v důsledku mělkého půdního profilu na břidličnatém podloží jsou škody suchem poněkud vyšší než ve zbytku oblasti. Poškození se dále projevuje i v porostech rostoucích na trvale zamokřených plochách při dlouhodobém poklesu hladiny podzemní vody. Sucho se nemusí projevit jako primární příčina odumíraní stromů či částí porostů, mnohdy tvoří těžko rozlišitelný celek nahodilých těžeb například spolu s hynutím jedle, tracheomykózou dubů, jilmů a jinými příčinami. Stresované porosty jsou velmi atraktivní i pro hmyzí škůdce. Postiženy jsou nejčastěji smrkové porosty na nepůvodních stanovištích a porosty borovice. Z historických podkladů je patrné, že škody suchem byly zaznamenány v 60. a 70. letech 19. století na bývalém velkostatku Dobříš. Později se zde sucho projevilo i v letech 1883 a 1885, kdy prosychaly i patnáctileté mlaziny. Bez povšimnutí nelze nechat skutečnost, že na plochách, kde se hospodařilo polařením činily průměrné ztráty v tomto období pouze 15 %, kdežto na plochách, kde se takto nehospodařilo byly ztráty až 66 %. Jako suché jsou dále evidovány roky 1905, 1907, 1911, 1934, 1935, 3 1947 (na Dobříšsku zjištěny škody suchem na redukované ploše 1563 ha s dřevní hmotou 118 000 m ), 1982, 1983 a období let 1992 – 1994. Celkově lze ale konstatovat, že škody suchem jsou zpravidla menší oproti jiným PLO ve středních Čechách.

7.1.4. Poškození porostů biotickými činiteli 7.1.4.1. Zvěř PLO 7 patří tradičně k oblastem s vysokou úrovní myslivosti, a to nejen po stránce stavů zvěře, ale i její kvality, mysliveckých tradic a myslivecké péče. Tento trend přetrvával i po roce 1948, mnohdy však na úkor lesnictví, neboť docházelo k upřednostňování myslivosti a případné škody zvěří byly tolerovány. Zvláště pak v šedesátých až osmdesátých letech byla oblast Brd značně přezvěřena a škody na porostech dosahovaly velkého rozsahu. Ke změně došlo po roce 1992 úpravou vlastnických vztahů a lesnické politiky. Původní stavy spárkaté zvěře (zvláště pak jelení) byly značně redukovány. Snížení stavů spárkaté zvěře se příznivě projevilo na minimalizaci objemu škod. Přehled o výskytu zvěře a porovnání NKS (normovaných kmenových stavů) a skutečných stavů JKS (jarních kmenových stavů - sčítaných) podává následující tabulka:


148

Ochrana lesa

Okres Beroun Praha-západ Příbram 2) 3) Plzeň-jih Rokycany Celkem Okres Beroun Praha-západ Příbram 2) 3) Plzeň-jih Rokycany Celkem


Zvěř jelení (včetně j. siky a j.virginského) NKS JKS lov1) 30 58 53 48 61 33 455 944 654 22 123 60 78 42 555 1 264 842 Zvěř srnčí NKS JKS lov1) 216 187 63 172 133 31 1 065 1 129 319 194 220 76 602 725 197 2 249 2 394 686

Zvěř černá NKS JKS lov1) 24 151 66 92 118 124 429 451 97 144 220 372 190 862 1 236

Zvěř daňčí NKS JKS lov1) 35 44 13 22 53 17 189 295 211 8 19 4 254 411 245

Zvěř mufloní NKS JKS lov1) 11 15 9 20 27 3 15 39 6 46 81 18

Zvěř zaječí Zvěř bažantí NKS JKS lov1) NKS JKS lov1) 523 272 14 192 88 40 137 116 7 95 113 48 994 810 6 376 377 120 218 111 113 55 27 913 346 527 79 111 2 785 1 655 27 1 303 712 346

1) – lov včetně úhynu 2) – včetně VLS Hořovice (zde ovšem uvedeny pouze stavy zvěře jelení a srnčí, zbytek nenahlášen) 3) – včetně obor Údaje o NKS, JKS a provedeném lovu (včetně úhynu) byly převzaty z podkladů OkÚ za myslivecký rok 1999. Jde o součty dat z honiteb zaujatých v PLO 7 více než polovinou své výměry. Zvěř vysoká Má na míru poškození porostů značný vliv, a to už od stadia kultur (viz kap. 7.1.1.1.). Škodí do věku tyčkovin okusem terminálů (zvláště pak jelen sika), poté loupáním a ohryzem. Intenzita a rozsah poškození souvisí s rozšířením této zvěře v oblasti, proto se staré škody loupáním a ohryzem objevují prakticky v celé PLO. Škody ohryzen jsou do značné míry koncentrovány do nižších partií, a to hlavně v měsících prosinec až březen, kdy se zvěř stahuje z vyšších poloh kvůli sněhové pokrývce a mrazu. V předjaří zde vyhledává teplé JV – JZ svahy, kde si tvoří stávaniště. V těchto místech jsou nejvíce ohroženy rozsáhlé slabě probírané porosty 3. a 4. věkového stupně. Koncem března pak opět migruje do vyšších poloh. Součástí ochranářského šetření v oblasti bylo i konkrétní zjišťování stavů zvěře na jednotlivých majetcích. V současnosti se jelení zvěř vyskytuje v rámci celé PLO. Jelen sika se pak ojediněle objevuje na Rokycansku a jelenec virginský pomístně na revírech Roželov a Vacíkov (LS Spálené Poříčí). K prvnímu loupání zvěře vysoké dochází už v porostech, které se začínají přirozeně čistit od spodních zaschlých větví a trvá do doby, pokud má strom jemnou a hladkou kůru. V celé oblasti je tak loupáním dotčeno cca 40 - 70 % všech jehličnanů v pěti věkových stupních (3. - 7.), zvláště pak smrk, jedle, douglaska a v malé míře i buk. Poškozování loupáním vrcholilo v sedmdesátých až osmdesátých letech, kdy stavy jelení zvěře byly naprosto neúnosné. V současné době jsou nové škody loupáním řídké, silněji se projevuje ohryz. Ohryz a loupání mimo snížení kvality dřevní hmoty způsobuje i rozvoj hnilob, a tím snížení statické odolnosti porostů. Tento jev vytváří velmi nepříznivé vyhlídky do budoucna a v extrémně loupaných porostech bude nutno přikročit k předčasné obnově, popřípadě rekonstrukci mladších porostů. Zvěř mufloní V rámci PLO se zvěř mufloní soustřeďuje především na těchto okresech: Beroun, Příbram a Rokycany. Škodí hlavně okusem, ale v porovnání s celkovou výší škod zvěří jde o poměrně zanedbatelný podíl. Zvěř srnčí a daňčí Oba dva druhy zvěře škodí okusem. Větší škody působí zvěř srnčí v menších lesních komplexech obklopených zemědělskými kulturami. Pomístně na vtroušených dřevinách škodí vytloukáním. U daňčí zvěře se v lokalitách jejího soustřeďování může pomístně objevit i ohryz.

149



Ochrana lesa

Zvěř drobná Je většinou vázána na polní část PLO. Stavy bažantí zvěře se ve volné přírodě pomalu zvedají a u zvěře zaječí byly kmenové stavy stabilizovány. U VLS Hořovice probíhá už šestým rokem projekt snažící se o návrat tetřeva hlušce do brdských lesů. Ročně je tak vypuštěno 25 mladých tetřevů při zachování poměru pohlaví jeden kohout na dvě slepice. Prvního roku života ovšem dosáhnou pouze dva jedinci z deseti, což má být poměr běžný i pro divoké ptáky. Celkový počet tetřevů v Brdech je tak odhadován na třicet jedinců. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Proti okusu se využívají hlavně prvky mechanické ochrany kultur (oplocenky, individuální ochrana) a dále nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus, novější přípravky - Aversin, Stop-2 a další). Na listnáčích a jedli, které nejsou chráněny proti okusu, je patrné opakované poškození. V součastné době je tento stav vážnou překážkou pro dokonalou přirozenou obnovu, a proto je nutné v těchto lokalitách uplatňovat velice nákladné oplocování. Používají se dřevěné oplocenky využívající místní materiál a drátěné oplocenky s různou šíří ok. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Místy je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic (listnáčů nebo modřínu) pomocí rozsoch, chráničů z umělých hmot nebo jiných prostředků. V umělohmotných zábranách sazenice rychleji odrůstají z důvodu vytvoření příznivého mikroklimatu (vyšší teplota a vlhkost). Pro objektivní zjišťování vlivu zvěře na odrůstání lesních kultur LČR používají kontrolní a srovnávací plochy (KSP). Sleduje se zde vývoj kultury v oplocené části a vývoj stejné kultury mimo oplocení. Místy jsou proti loupání a ohryzu prováděny ochranné nátěry. Rozsah ošetření však nemůže postihnout všechny ohrožené stromy, a proto se chrání jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Na některých majetcích se přistupuje i k ovazování kmenů klestem, výsledky ale nejsou tak dobré, jak se zprvu předpokládalo. Účinné opatření pak spočívá především ve zvyšování přirozené úživnosti prostředí a řádném mysliveckém hospodaření.

7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují: lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, bekyně mniška, ploskohřbetka smrková, obaleč dubový a klikoroh borový. Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus L. a Pityogenes chalcographus L.) Lýkožrout smrkový je nejvážnějším škůdcem smrku v České republice v posledních desetiletích a současně s bekyní mniškou nejnebezpečnějším hmyzím škůdcem v lesním hospodářství. V PLO působil značné škody ve smrkových porostech už v minulosti, kdy zmínka o rozsáhlejší kůrovcové kalamitě pochází z roku 1876. Tehdy na velkostatku Dobříš po předešlé větrné kalamitě způsobil žír kůrovce rozsáhlé odumření starších smrkových porostů. V poslední době byl zvýšený stav lýkožrouta smrkového evidován na velké části PLO v první polovině osmdesátých let. Rozhodující pro rozvoj kůrovce v tomto období se stala kalamita z počátku 80. let. Nejprve to byla sněhová kalamita z let 1979 – 1980, která ještě nebyla zcela zpracována a už se k ní v roce 1984 přidala kalamita větrná. V devadesátých letech se jeho stav v důsledku dalšího suchého a teplého období v letech 1992 – 1994 a vyššího podílu kalamitního dříví na ročním etátu lokálně zvýšil na Dobříšsku a Rokycansku, kde se vytvořila i menší kůrovcová kola. Včasnou a účinnou obranou byly tyto škody sníženy a v současné době se vyskytuje v rámci celé oblasti v základním stavu a nepůsobí zásadní problémy. Od druhé poloviny 90. let se jeho podíl na nahodilých těžbách trvale snižuje. Tento pozitivní trend lze přičíst k dobru celkové čistotě v lese, tedy včasné likvidaci těžebních zbytků a především úspěšné likvidaci větrných kalamit, které jsou obvykle příhodným prostředím pro rozvoj kůrovce, ale také vlhkým rokům 1996 – 98, které rozvoji tohoto škůdce příliš nepřály. Potenciální nebezpečí však stále představují roztroušené a včas nezpracované zlomy, vývraty a případně i lapáky. Celková ochrana proti lýkožroutu smrkovému je založena na třech základních opatřeních: − odstranění veškerého kůrovcem napadeného dříví nebo jeho asanace, a to nejpozději do doby, kdy jej kůrovci začnou opouštět − odstranění veškerého dříví atraktivního pro kůrovce nebo jeho odkornění, popřípadě jeho chemické ošetření, a to nejpozději do doby, kdy na něj začne škůdce nalétávat a zakládat nové pokolení − soustředění brouků v době rojení do lapačů nebo na lapáky a jejich zahubení Aby byla ochrana před lýkožroutem smrkovým účinná, musí vycházet ze splnění všech tří výše uvedených základních opatření. Lýkožrout lesklý napadá mladší porosty či horní část koruny starších stromů a doprovází lýkožrouta smrkového. V celé oblasti vlivem důsledného dodržování sanitárního minima se tento škůdce vyskytuje v základním stavu.


150

Ochrana lesa


Bekyně mniška (Lymantria monacha L.) Bekyně mniška představuje potenciálně velké ohrožení SM a BO porostů v oblasti, kde se tradičně přemnožuje. První doložená zmínka o bekyni mnišce na Dobříšsku pochází až z roku 1908, kdy napadená plocha obnášela 1 460 ha porostů, z čehož tvořil smrk 85 % a borovice 15 %. Důslednou obranou (lepováním, sběrem housenek, kukel a dospělců) bylo holožírům zabráněno. Tehdy se však začala rodit obava, že mniška je na vzestupu, a tak jí začala být věnována nevšední pozornost. Ovšem až do roku 1918 se objevovala zase jen v nepatrném množství. V tomto roce byl na Dobříšsku už hlášen silnější výskyt na smrkových porostech 2. – 4. věkové třídy a v borovici 3. – 4. věkové třídy. V následném roce dochází už k přemnožení mnišky a jsou patrné první holožíry. Poměr mezi pohlavími byl značně nevyrovnaný - cca 70 : 30 a přirozenými nepřáteli bylo napadeno 11 % housenek. Rok 1920 přinesl holožíry na velkých plochách. Ze dřevin jsou nejvíce napadeny SM a JD. Postupně jsou holožíry pozorovány i na modřínu, buku, bříze, dubu a habru. Při hubení motýlů se využívaly dvě metody: jednak šlo o pálení ohňů v silně napadených lokalitách (v okruhu do 50 m silný účinek, ničeny hlavně nevykladené samičky) a potom o přímý sběr dospělců na méně napadených lokalitách. Gradace mnišky proběhla v roce 1921 a její kalamitu ukončila až polyedrie v červnu následujícího roku. Následky byly obrovské, napadená hmota se likvidovala až do roku 1926, takto vzniklé plochy se obnovovaly až do roku 1935 převážně opět smrkem a borovicí (méně modřínem, listnáče jen zanedbatelně), čímž vznikly charakteristické plochy stejnověkých „mniškovin“, které jsou značně nestabilní vůči biotickým a abiotickým činitelům (viz kap. 7.1.3.1.). Potenciální nebezpečí představují v současnosti SM monokultury zakládané v 50. a 60. letech v nadmořských výškách 400 - 700 m, které jsou pro bekyni mnišku značně atraktivní. Od roku 1982 je ve SM a BO porostech mniška kontrolována pomocí feromonových lepových desek. Tato metoda je pro svou velkou citlivost vhodná zejména k dlouhodobému sledování rozšíření bekyně mnišky a průběhu rojení, ale neposkytuje spolehlivé údaje o pravděpodobné intenzitě napadení porostů v následujícím období. K tomuto účelu je nutno využít jiné kontrolní metody, například trusníkovou či Wellensteinovu. Uvedená zkušenost se plně projevila při poslední zaznamenané gradaci v letech 1993 - 95. Do té doby se populace mnišky udržovala v základním stavu. V měsíci červnu 1993 byla zjištěna ohniska žíru na několika lokalitách na LS Jince a Obecnice (VLS Hořovice), především v porostech s vyšším zastoupením modřínu, a také na Rokycansku a Rožmitálsku, kde se žír nejvíce projevil na starších SM porostech v hřebenových partiích. Zvýšení stavů je dáváno do souvislosti s vývojem počasí, kdy několik po sobě jdoucích roků s extrémně teplým počasím příznivě ovlivnilo populační dynamiku mnišky a zároveň oslabilo hostitele, tj. smrk. Kontroly byly prováděny dvěma metodami: feromonové pasti a trusníková metoda. Výrazně se osvědčila trusníková metoda pro stanovení gradace škůdce. Na jejím základě bylo rozhodnuto na VLS Hořovice a na Rokycansku provést chemický zásah proti mnišce v roce 1994. Líhnutí housenek započalo kolem 27.4.1994 a vzhledem k teplému počasí se většina housenek vylíhla do 10.5. Chemický zásah byl proveden letecky na ploše 5 998 ha (VLS Hořovice), z toho na 3 277 ha s kalamitním výskytem přípravkem Trebon 30 EC a na 2771 ha přípravky Dimilin 45 ODC a Foray FC. Biologický preparát Foray byl na základě požadavků OHS Příbram aplikován i v oblastech kalamitního výskytu škůdce v PHO 1. Bohužel jeho účinnost se zde pohybovala do 30 % a následně došlo ke zvýšení stavu bekyně a výrazné defoliaci porostů. Počty housenek na kalamitních plochách se pohybovaly od 1 200 do 11 000 ks na strom. Při tomto počtu dochází k totální defoliaci a odumření jedince. Zde se výrazně uplatnil přípravek Trebon, který vykazoval více než 90% účinnost. Při jeho použití bylo dbáno na eventuální vedlejší účinky, např. mraveniště byla chráněna igelitovými jehlany. Přípravek Dimilin měl zpožděný účinek o 2-3 týdny a v průběhu tohoto období docházelo dále k žíru housenek. Po vyhodnocení zásahu bylo zřejmé, že jej v roce 1995 bude nutné zopakovat. V červnu roku 1995 tak došlo k opětovnému chemickému ošetření nejvíce poškozených ploch - Rokycansko, VLS Hořovice, bývalá LS Rožmitál pod Třemšínem, revír Vacíkov, Rožmitál, obecní lesy Vševily, Volenice a soukromý majetek pí. Bucherové - na celkové ploše 10 300 ha. Další sledování potvrdilo silný ústup mnišky a od roku 1996 se vyskytuje v základním stavu. Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis L.) Řadí se mezi významné defoliátory smrku v podhorských oblastech a napadá nejčastěji porosty v nadmořských výškách 600 až 1000 m. V rámci PLO byly začátkem 80. let nejvíce poškozeny smrkové monokultury ve věku 80 – 90 let na hřebenové partii v okolí osady Teslíny (revír Hutě). Jednalo se o porosty oslabené imisemi. Aby se zabránilo rozšíření ploskohřbetky i do okolních porostů, přistoupilo se k leteckému ošetření Dimilinem. Zásah byl později vyhodnocen jako úspěšný a její výskyt je od té doby v základním stavu.

151



Ochrana lesa

Obaleč dubový (Tortrix viridana L.) Přestože duby žír obalečem dobře snášejí a obvykle i po holožíru ještě v témž roce regenerují, může ve starých porostech oslabených „tracheomykózním“ onemocněním nebo přísušky způsobit opakovaný holožír obalečem odumření celých skupin stromů. Silný žír až holožír se vyskytuje nejčastěji ve starších mezernatých porostech, porostních stěnách a solitérách, ale přechází i do porostů mladších, a to v periodách 4 – 5 let. Přemnožení obaleče dubového se objevilo v poslední době v letech 1996 – 1998. Pro malé zastoupení dubu v oblasti a předpokládanému vrcholkování se však nezasahovalo a obaleč dubový se dostal opět do základního stavu. Kromě přímého poškození dubů způsobují holožíry či silné žíry i ztrátu žaludů v daném roce a významně tak omezují přirozenou obnovu dubových porostů. Klikoroh borový (Hylobius abietis L.) Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení (viz kap. 7.1.1.1.).

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Ostatní významní škůdci smrku Ve středně starých smrkových porostech, zvláště na vlhčích stanovištích v přehoustlých porostech, se rozptýleně vyskytuje na jednotlivých stromech lýkohub matný (Polygraphus polygraphus L.). Jedná se převážně o sekundárního škůdce, který obsazuje celý kmen a obrana spočívá hlavně v dodržování sanitárního minima. Na vývratech, stojících zlomech, ale i na pokáceném a včas nezpracovaném dříví na skládkách byl v oblasti pozorován výskyt významného technického škůdce dřevokaze čárkovaného (Xyloterus lineatus Ol.). Jeho výskyt je vázán na dříví s dostatečnou vlhkostí, a proto jako nejúčinnější obrana se jeví dodržování sanačního minima a hlavně zásada vyvézt ohrožené dříví z lokality s výskytem dřevokaze, anebo je odkornit nejpozději do doby rojení dospělce. Z dalších druhů podkorního hmyzu se pomístně objevují na oslabených porostech tesaříci a smoláci. Ostatní významní škůdci borovice Z kůrovců se lokálně vyskytuje na borovicích středního a vyššího věku pod silnější borkou v oddenkové části lýkohub sosnový (Tomicus piniperda L.). Jako doprovodný škůdce se na silnějších větvích se slabší kůrou může vyskytnout lýkohub menší (Tomicus minor Htg.). Oba dva druhy se rojí časně z jara a napadají především vývraty nebo vážně poškozené stojící stromy. Úživný žír pak provádějí mladí brouci v koruně na letorostech, kterým vyhlodávají dřeň a zároveň přenášejí spory houby rodu Ophiostoma, jež způsobuje modrání dřeva. V korunách na slabých větvích se vyvíjí také lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus Gyll.) a v suchých obdobích dochází k jeho lokálnímu přemnožení. Je evidován také výskyt smoláků a tesaříků. U všech uvedených druhů spočívá obrana ve vyhledávání a následném zpracování napadených jedinců. Nutné je i dodržování zásad sanitárního minima. Významní škůdci modřínu Bez výraznějších škod se na mladých modřínech na nevhodných stanovištích, v podúrovni a v porostních stěnách objevuje pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella Hbn.). Pomístně se vyskytují i někteří zástupci korovnic, kterým slouží modřín jako mezihostitel. Významní škůdci jedle V souvislosti s výrazným úbytkem jedle v porostech PLO došlo i ke snížení významu těchto škůdců. Silnější výskyt korovnic na jedli nebyl zaznamenán. Ostatní významní škůdci listnáčů Na dubech se spolu s obalečem dubovým vyskytuje i píďalka podzimní (Operophtera brumata L.). Svým společným žírem způsobují často rozsáhlé poškození doubrav, které však dobře regenerují. V současnosti je v základním stavu. V souvislosti s tracheomykózním onemocněním dubů se jeví význačným škůdcem bělokaz dubový (Scolytus intricatus Ratz.), který je důležitým přenašečem této choroby. Významní jsou i bělokazové na jilmu přenášející spory houby Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf., která způsobuje grafiózu jilmů a jejich hromadné hynutí.


152

Ochrana lesa


7.1.4.4. Hniloby Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozen smrk, zpravidla jako místně nepůvodní dřevina. Napadení houbovými patogeny je umocněno tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základním houbovým parazitem smrku na těchto půdách je kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum Fr. Bref.) v praxi běžně označovaný jako „červená hniloba“. Napadené smrky často roní pryskyřici na bázi kmene. Znehodnocena bývá velká část oddenkové části, neboť hniloba vystupuje po kmenu až do výše 15 m. Podíl napadených jedinců stoupá s věkem a v porostech starších 80 let je tímto patogenem poškozeno asi 15 – 20 % všech smrkových porostů. Důležitými primárními parazity v oblasti jsou druhy kolem václavky obecné (Armillaria mellea s.l.), z nichž jako nejdůležitější vylišený samostatný druh je považována václavka smrková (Armillaria ostoyae Romagn. Herink). Jde o nejrozšířenějšího houbového parazita lesních dřevin, zejména smrku v nižších polohách a borovice. Spodní části napadených kmenů se zbytňují a hniloba nestoupá do kmene tak vysoko jako u kořenovníku. I zde se podíl napadených jedinců s věkem zvyšuje a ve starých porostech dosahuje asi 10 - 15 %. V místech poranění stromů těžbou a přibližováním, nejvíce však v loupaných smrkových porostech se objevují tzv. sekundární hniloby. Na SM je nejčastějším druhem pevník krvavějící (Stereum sanquinolentum Alb. et Schw. ex Fr.). Ve starších borových porostech (ve věku nad 40 let) se vyskytuje ohňovec borový (Phellinus pini A. Ames). Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv. „nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 65 %. Z tohoto důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu dokončit ve 130 - 140 letech. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius L. ex Fr.) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum Hoffm. ex Fr. Grev.). Porosty poškozené hnilobou jsou obvykle náchylnější ke kalamitám abiotickými činiteli – větrem a sněhem.

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Jmelí Jmelí poškozuje zejména jedlové a borové porosty staršího věku a je jedním z činitelů ovlivňujících schopnost těchto dřevin odolat všem stresovým faktorům. Nejčastěji jsou napadáni jedinci na chudých stanovištích a jedinci umístění v okrajích porostů. Poškozené stromy neplodí, špatně přirůstají a v případě silného napadení prosychají nebo i hynou. Na některých lokalitách se jedná o významný poloparazitický druh. Ochmet Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních dubových porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Tracheomykózní hynutí dubů Pod pojmem „tracheomykóza“ jsou zahrnuta všechna onemocnění starších DB (a v mnohem menší míře i BK) porostů projevující se postupným prosycháním korun, které vede až k odumření jedinců. Tyto příznaky lze dnes nalézt už i v mladých porostech od věku 40 let, a to především v nedostatečně vychovávaných dubových porostech se stísněnými korunami. Toto závažné onemocnění způsobuje zřejmě celý komplex faktorů. Na prvním místě je nutno uvést nepříznivé klimatické a stanovištní podmínky, dále pak dlouhodobé poškozování porostů listožravými škůdci, podkorním a dřevokazným hmyzem, jakož i celkové dlouhodobé negativní vlivy znečištěného prostředí. Takto oslabené stromy jsou napadány mnoha druhy rodu Ophiostoma. Prevencí je jednak výchova dubových porostů do dospělého věku (odstraňování ustupujících jedinců, šetření výplňových dřevin eventuálně spodní etáže) a také důsledná asanace napadených stromů. V neposlední řadě je třeba dávat přednost těžbě v zimním období a pokácené stromy z lesa včas odvézt, nejpozději do konce dubna. Odumírání jilmů Jilmy v PLO trpí grafiózou, způsobovanou houbami rodu Ophiostoma a přenášenou kůrovci rodu Scolytus. Nejvíce jsou ohroženy jilmy rostoucí ve skupinách, méně už pak jednotlivě roztroušení jedinci.

153



Ochrana lesa

Odumírání jedle Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je domácí nejproduktivnější dřevinou, dříve ceněnou, ale s nástupem smrku postupně opomíjenou. Už v minulosti byl sledován trend postupného chřadnutí jedlových porostů a během 80. let 20. století došlo na území PLO k velmi rychlému odumírání jedlí. Stromy, zejména starší 70 let, měly drasticky snížené ochvojení, zastavil se výškový přírůst, čímž vznikala tzv. „čapí hnízda“ a docházelo k tvorbě adventivních výhonů na kmenech. V rámci nahodilých těžeb byly těženy nejen jedle suché, ale i jedle přežívající. Od přelomu osmdesátých a devadesátých let je patrné zlepšení zdravotního stavu jedle a její celková regenerace. Jako příčiny chřadnutí jedle byly uváděny různé vlivy, které se dají shrnout do těchto hypotéz: − přirozený ústup jedle jako druhu v důsledku jeho fylogenetického stáří. Tuto hypotézu zastávali hlavně autoři v první polovině 20. století − změna klimatu a znečištění ovzduší má na životaschopnost jedle velký vliv, neboť na zvýšené znečištění ovzduší je značně citlivá − změna hospodářských způsobů v 60. – 70. letech, kdy se jedle vysazovala i na plochy obnovované holosečně. Zde docházelo k vysokému nezdaru a později stagnaci růstu, neboť klima holin jedli nesvědčí − neakceptování stanovištních nároků a specifik porostní výchovy − zvýšený výskyt korovnice kavkazské jako důležitého škůdce jedle V současnosti začíná být zřejmé, že se jedná o celý komplex těchto příčin s různým podílem dílčích faktorů na jednotlivých stanovištích. Rekreace Vzhledem k blízkosti Prahy je PLO silně zatížena rekreací, hlavně v letním období. V oblasti se nachází velké množství chat sloužících k individuální letní a víkendové rekreaci, které byly v minulosti stavěny leckdy i bez patřičných povolení. Vzhledem k většímu tlaku ze strany státních orgánů byl výskyt těchto „černých“ staveb eliminován. V oblasti je také celá řada turistických tábořišť na lesní půdě. Přímé poškození lesa rekreací spočívá hlavně v zakládání černých skládek, drobných ztrátách dříví v porostech a na skládkách a ničení oplocenek či mysliveckých zařízení. Zvýšený pohyb lidí v lese nutí zvěř stahovat se do mlazin a tyčovin, kde působí pomístné škody. Poškození porostů činností vojsk Vojenský újezd byl vytvořen za účelem výcviku vojsk a je proto zřejmé, že činnost armády bude ovlivňovat mimo vlastní hospodaření i zdravotní stav lesů. Zejména okolo dopadových ploch jsou porosty ostřelovány a kromě technického poškození dřeva dochází k oslabování životaschopnosti stromů, někdy i k odumírání. Dále jsou porosty ohroženy požáry zapříčiněnými výbuchy raket a granátů. Ostatní poškození Při přibližování dříví, zvláště pak dlouhých výřezů, se objevují škody poraněním kořenových náběhů, které se stávají vstupní branou pro různé patogeny, přestože se dbá na ošetření poškozených míst fungicidními přípravky, neboť jejich účinnost je relativně krátkodobá. V porovnání s minulostí se však musí podotknout, že došlo k výraznému snížení počtu takto poškozených jedinců. S přibližováním dříví těžkou mechanizací či na podmáčených lokalitách souvisí i poškození nezpevněných lesních cest.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených imisemi Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk, jedle) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun poskytuje stromům zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se stromy začínají zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a návětrných stranách hustý plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

154

Ochrana lesa


porosty nemýtit předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozeného zmlazení. Při nedostatku přirozené obnovy u listnáčů využít podsadeb, neboť je nutné udržet stávající porost a nepřistupovat k holosečím, jež umožňují průnik imisí do porostu. Je ale nezbytné uvolňovat podsadby v závislosti na jejich růstu. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat s výjimkou vkládání zpevňovacích prvků proti větru.

7.2.2. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Ochranu porostů vůči abiotickým činitelům zajišťujeme především zvyšováním odolnosti porostů a v konečném důsledku i jednotlivých stromů. Odolnost stromu závisí na druhu dřeviny, lesním typu, výchově, kořenovém systému, štíhlostním koeficientu, velikosti a tvaru koruny apod. Nástroji zvyšování a zajištění odolnosti porostu vůči abiotickým vlivům je vnitřní a vnější prostorová úprava lesa.

7.2.2.1. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem Vnitřní prostorová úprava se týká porostního složení (druhového složení) a porostní výstavby. Jejím úkolem je mimo jiné (vysoká produkce, využití techniky) dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům. Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích. Cílem výchovy u SM jsou hluboce zavětvené stabilní stromy (nedovolit po dobu výchovy zaschnutí spodních větví). Toho lze dosáhnout silnými zásahy v nejmladších věkových stádiích (PLÍVA & ŽLÁBEK 1989). Účelem takových výchovných zásahů ve smrkových porostech je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem, zvláště při snížení pod 0,8). Větve částečně brání loupání vysoké zvěře, pokud dojde k ohryzu, je rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Vnitřní prostorová úprava se uplatňuje zejména v lokalitách se smrkovými porosty narušenými větrnými polomy, ale i na podmáčených nebo sněhem poškozovaných stanovištích. Vnější prostorová úprava má za hlavní úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled, orientaci a provozně technické zvládnutí hospodaření. V konečném důsledku má vést k co nejmenšímu tlaku vzduchu na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti nejvíce zatěžovaných částí porostů. Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí až po úroveň mýtního článku. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa s dlouhodobou funkcí. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. Ke zpevnění okrajů komplexů a celků větších porostů (dílců) slouží porostní pláště a odluky. Vnitřní zpevnění pomocí rozluk, závor a žeber je uplatňováno v rámci porostních skupin. Okrajové zpevňující pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa k vytvoření porostních plášťů je vhodné použít i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V souvislosti s odlukou je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin a při následném proředění dosáhnout přirozené obnovy.

155



Ochrana lesa

SCHÉMA VYTVOŘENÍ ODLUKY [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Rozluky musejí být založeny v mladých smrkových porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 150 - 200 m. V pozdějším věku se rozluky využijí jako východisko obnovy. Nejvhodnější je využít pro jejich založení přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současný systém přibližovacích liní má dostatečnou hustotu a linie svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky.

SCHÉMA VYTVOŘENÍ ROZLUKY [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Závory jsou zpevňující prvky zakládané v nejranějším věku porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií, v plošinách pak nepodmáčených lokalit. Zakládají se na šířku 1 - 2 výšek porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7. Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit.

ZÁVORA [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20 m), kterými se zahajuje obnova smrkového komplexu, kde nebyly vytvořeny žádné stabilizační prvky. Vysazují se zde listnáče a odolné jehličnany. Zpevňující žebra je vhodné zakládat u porostů ve stáří 10 let před počátkem obnovy.


156

Ochrana lesa


Návrhy na uplatnění výše uvedených prvků jsou prezentovány v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa ve vrstvě LISP – liniové stabilizační prvky. Východiska obnovy je nutné vždy zakládat v závětrných částech porostů s ohledem na převládající směr škodlivých větrů. Je třeba zachovat porostní pláště, neprořeďovat návětrné strany porostů, ani za účelem uvolňování zmlazení. Kotlíky rozšiřovat zásadně proti větru. Zpevňovací prvky (odluky, rozluky) je nutné rozšiřovat proti větru zhruba v pětiletých intervalech tak, aby bylo docíleno jejich klínovitého profilu na průřezu. Při zanedbání tohoto opatření dochází ke vzniku nežádoucích výškových stupňů, rozčleňované porosty se stávají labilními, prvky ztrácejí svou účinnost a tím svůj význam, pro který byly založeny. Chybně umístěné, nesprávně až na návětrné stěny vyvedené a zanedbané odluky a rozluky mohou narušit stabilitu porostů a vést ke vzniku škod. Při zalesňování pozdě založených stabilizačních prvků je nutné použít rychle rostoucí dřeviny (MD, DG). Větrem zvlášť ohrožená místa vzhledem k vzájemné poloze porostů ukazuje následující náčrtek (dle KORFA ex FORST a kol. 1985):

V případě hrozící kalamity a možnosti následného rozvrácení zpevňovacího prvku je lépe dotěžit narušený porost ke hraně prvku a pustit vítr tak, aby ho prvek zvedl nad porost. Pokud se tak neudělá, padající stromy rozbijí zpevňovací prvek a kalamita pokračuje v dalším porostu. Tento postup lze provést v případě, kdy rozšiřující se kalamitní holina je vzdálena od stabilizačního prvku do 50 metrů. Je nutné zakládat porosty smíšené, z hlediska statické stability je výhodnější jednotlivé smíšení více a méně odolných dřevin než smíšení skupinovité. V nižších polohách je možné použít řadových výsadeb směsi BK a SM. Dále je třeba pro vytvoření odolných porostů využít všech možností přirozené obnovy (vyjma návětrných stran), při zavádění jedle je vhodné citlivě uvolňovat jedlové zmlazení a důsledně jej chránit proti zvěři. Při výchově je nutné udržet kostru porostů tvořenou odolnými dřevinami, nedovolit jejich zatlačení do podúrovně. V návětrných stranách a podél rozdělovacích linií je nezbytné udržovat hluboké koruny. Ohrožení větrem je třeba mít na paměti i při umísťování přibližovacích linek, zřizování skládek dříví a výstavbě cest. Je třeba dbát na to, aby ani při těchto činnostech nebyly narušovány nechráněné návětrné stěny – skládky umísťovat na závětrných stranách porostů, linky a cesty vyúsťovat tak, aby neumožňovaly vniknutí bořivých větrů do porostu. Místy se v PLO nachází i větší množství podmáčených lokalit. Zde je nutné udržovat síť odvodňovacích příkopů v dobrém stavu, nedopustit jejich zaplnění klestem při těžbách a v případě potřeby zřizovat i další příkopy tak, aby se zamezilo vzniku ploch se stojatou vodou při tání sněhu nebo silných deštích. Rovněž propustě na cestách je třeba udržovat ve funkčním stavu. V podmáčených porostech je účelné používat kopečkovou sadbu. Jelikož odlesnění způsobuje další zvýšení zamokření, je nutno při obnově postupovat pomalu, snažit se o zmlazení pod porostem a vyhýbat se vzniku větších holin. Výchova lesních porostů Prořezávky jsou základním a nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Postupnou redukcí počtu 157



Ochrana lesa

jedinců jsou vytvářeny podmínky pro formování pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezuje se předčasnému usychání spodních větví a tím se prodlužují zelené koruny, upravuje se druhová skladba, podporují se nejkvalitnější jedinci a hlubokokořenné dřeviny odolné proti větru (MD, DG, BO, DB, BK, DBČ, JV, JS, OL). Prořezávky je nutno provádět včas. Husté smrkové nálety a nárosty vyžadují provedení intenzivního zásahu ihned po uvolnění od mateřského porostu. Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. v redukci počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intenzivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intenzitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Podíl břízy a osiky by měl být v porostech přiměřeně nízký, protože tyto dřeviny v mládí silně omezují růst kvalitních a dlouhověkých dřevin a po svém přirozeném ústupu potom zanechávají v porostech nežádoucí mezery. Pokud se s příměsí těchto dřevin (cca do 5 %) počítá, měli by být ponecháváni nejkvalitnější jedinci, nikoliv až výmladky po provedeném výseku. Výjimkou může být zalesňování nelesních či obtížně zalesnitelných lokalit, kde lze využít pionýrských dřevin a klimaxové dřeviny (jedle) vnášet do porostů postupně s využitím ochrany pionýrskými dřevinami. Obnova porostů Podstatným krokem ke zvýšení odolnosti porostů je docílení většího podílu listnatých dřevin a jedle dle příslušných hospodářských souborů. Je nejvýše žádoucí umísťovat při zalesňování skupiny těchto dřevin tak, aby tvořily součást souvislých zpevňovacích pásů. Tak se výrazně zvýší jejich zpevňovací účinek proti větrným škodám ve srovnání s různě rozptýlenými skupinami. Při zalesňování větších holin není ovšem splnitelný požadavek zavádění listnatých dřevin v předstihu. Proto zaostávání za smrkem je třeba kompenzovat větší rozlohou těchto skupin. Výsadba MD je zvlášť vhodná i podél cest a jiných okrajových porostních partií. K tomuto účelu jsou vhodné i introdukované dřeviny jako DG, JDO, které spolu s MD zajišťují rychlejší vzrůst rozčleňovacích pásů. Vnášení introdukovaných dřevin je však omezeno závazným stanoviskem MŽP ČR o maximálním povoleném podílu regionálně nepůvodních druhů dřevin. To je součástí tabulkové přílohy k textové části OPRL. Je nutné včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, jež jsou často poškozovány hnilobami a jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem, imisemi i hmyzími škůdci. Obnovní záměry a postupy by se měly realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků tak, aby obnova byla řešena prostorově i časově a byla započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů. Do obnovy zařadit a urychleně začít obnovovat porosty nebo jejich části silně poškozené hnilobou (1. generace lesa a porosty silně poškozené zvěří - loupáním a ohryzem), dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných a hmyzových kalamitách. V mladších smrkových porostech, které jsou ještě předmětem výchovy je nutné návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intenzivní výchovou a důsledným uvolňováním MD a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů kolmo na směr převládajících větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny.

7.2.2.2. Návrhy opatření v porostech ohrožených sněhem a námrazou Kalamity v minulosti ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme ani v budoucnu vyloučit takovéto poškození porostů, je nutné změnit způsob pěstování borovice na živných půdách v PLO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kde kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení.


158

Ochrana lesa


7.2.3. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli 7.2.3.1. Návrhy opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochranu proti škodám zvěří je možno rozdělit do následujících okruhů opatření: stavy zvěře, péče o zvěř, přímá ochranná opatření. Stavy zvěře − držení stavů zvěře v mezích minimálních škod na porostech, dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci − normované stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusejí být spolehlivé Péče o zvěř − zvyšovat úživnost lesa políčky pro zvěř, rekultivacemi luk, péčí o plodonosné dřeviny. Pro výsadbu plodonosných dřevin využívat okraje cest, prvky ÚSES, rozluky, zpevňovací pruhy apod. − racionalizovat přikrmování na základě biologických potřeb zvěře (vyloučení jádra v předjaří a zvýšení podílu dužnatého krmiva a letniny v této době) − kácet okusové dřeviny v předjaří Přímá ochranná opatření − individuální, skupinová, velkoplošná ochrana - oplocenky, nátěry, umělohmotné tubusy apod. − v porostech prvků ÚSES, případně v lese ochranném, výchovou udržovat hluboké koruny (až po zem) mimo jiné za účelem omezení škod zvěří

7.2.3.2. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených hmyzími škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmějí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokládají především: 1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšit atraktivitu polomového dříví nebo lapáků 7) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním O prevenci a případné obraně proti nejdůležitějším druhům hmyzích škůdců v PLO je pojednáno v kapitolách 7.1.4.2. a 7.1.4.3.

7.2.4. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Zpracováno s použitím ŠINDELÁŘE (1995) Výrazné a zejména náhlé změny prostředí mají téměř vždy za následek určitou destabilizaci existujících ekosystémů. Adaptace na změněné podmínky je vždy spojena s oslabením a zvýšenou mortalitou organismů v lesních ekosystémech, které se dostaly do stresových situací. Na straně druhé mohou změny do určité míry dřevinám vyhovovat a vyvolat i zvýšenou konkurenční schopnost ve vztahu k ostatním dřevinám a společenstvům. S těmito situacemi je možno počítat i při předpokládaných změnách klimatu. Je obecně známo, že v případech, kdy se jedná o déletrvající nebo dlouhodobé změny prostředí, mají krátce žijící organismy s rychlou posloupností generací vždy v konkurenčních vztazích s dlouhodobě žijícími organismy s pomalou posloupností generací určité přednosti. Krátce žijící organismy s větším počtem generací v určitém časovém období se mohou na změny prostředí ve srovnání s organismy ostatními rychleji adaptovat. Zvláště silně budou ohroženy ty druhy dřevin a ty ekosystémy, které se v průběhu klimatických změn mohou přiblížit až k hranici své ekologické tolerance. V podmínkách České republiky, může tato situace vzniknout především u smrku ztepilého, respektive smrkových porostů v nižších polohách, kde byla tato dřevina uplatňována i v prostředích, kde není původní. Se zvýšeným ohrožením jedle lze uvažovat rovněž v nižších polohách, a to i v hraničních oblastech původního rozšíření při o průměrných ročních teplotách mezi 8 – 9 C a srážkách pod 300 mm. Tendence změny charakteru podnebí ve směru od humidity k ariditě, častější frekvence přísušků během roku by měly být doprovázeny více méně výraznými škodami na lesích, tak jak je známe z minulosti i současnosti. 159



Ochrana lesa

Konkrétním následkem změn může být oslabení lesních porostů doprovázené především výskytem většího podílu souší v lesních porostech. Hrozí riziko určitého zřeďování porostů v důsledku vyšší konkurence mezi jedinci téhož druhu i různých druhů, zejména o disponibilní vodu v půdě. Oslabení jedinci mohou být ve zvýšené míře napadáni hmyzími škůdci, například smrk ztepilý různými druhy kůrovců, borovice lesní lýkohuby rodu Mielophillus aj. Může docházet k redukci kořenových systémů stromů usycháním sacích kořínků a v důsledku toho i k rozšiřování škodlivých hub na kořenech, zejména václavky Armillaria mellea, jak je známo například z období po extrémním suchu v r. 1947. Oslabení dřevin listnatých, zejména nedostatkem vláhy, může být ve spojení s případnými dalšími faktory příčinou silnějšího rozšíření houbových onemocnění zejména z rodu Ophiostoma aj. Nepřímá podpora rozšíření těchto hub může vyplývat i z toho, že oslabené stromy mohou vytvářet předpoklady pro intenzívní uplatňování vektorů těchto houbových chorob (druhy rodu Scolytus aj.). Vyšší teploty a nižší úhrny ročních srážek mohou vést ke snížení regenerační schopnosti lesních dřevin, zvláště mladých vývojových stádií. Mohou vznikat ještě výraznější problémy s přirozenou obnovou než je tomu dosud. Vyšší frekvence přísušků může být spojená s většími ztrátami na kulturách. Regenerační schopnost sazenic v kulturách a mladých jedinců v náletech a nárostech poškozených okusem zvěře může být snížena. Bude-li docházet k předpokládaným změnám klimatickým, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost i ochraně lesů před požáry, s ohledem na to, že jejich nebezpečí se může zvyšovat. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K těmto opatřením patří zejména: Omezení až vyloučení holých sečí, udržování vhodného zápoje stromů. V rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech. Tam, kde jsou příznivé stanovištní podmínky, je doporučeno se orientovat na tvorbu dvou, případně vícepatrových porostů, jež udržují vhodné porostní klima. K dalším opatřením pěstebního charakteru patří již zmíněné vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. Do souboru opatření vytvářejících podmínky pro minimalizaci škod na lesní půdě patří i vhodná úprava druhové skladby. Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, především oteplení, může vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s eventuálním snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin. Proto je vhodné vytvářet porosty smíšené, snáze odolávající klimatickým výkyvům. Jelikož doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, není žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů. Z tohoto pohledu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinovitě smíšené.

7.2.5. Hospodaření s jedlí bělokorou Jedle je patrně naše jediná stín snášející dřevina, která si podržuje svou růstovou schopnost do pozdního věku. Z této úvahy a na základě empirických zkušeností z terénního šetření vyplývá, že pro jedli je ideální výběrný způsob hospodaření, v minulosti praktikovaný v tzv. selských lesích. Toto obhospodařování nestálo na vědeckém základě, bylo intuitivní pro potřeby malovlastníka, trpělo mnohými chybami, ale vyhovovalo ekologickým nárokům jedle. Jedle potřebuje v mládí zástin a postupné pomalé uvolňování do plného světelného požitku. Tím vytváří hlubokou, plně ochvojenou korunu a je schopna dostát ekonomickým hlediskům, tj. mít plnodřevný kmen, v dolní části bezsuký, s maximálním přírůstem kvalitní dřevní hmoty podle zásady, že „dřevo roste na dřevě“. Dále výsledky různých výzkumů ukazují, že jedle se na bývalých nelesních plochách masově zmlazuje a odrůstá pod ochranou pionýrských dřevin, konkrétně břízy, která má nízký fyziologický věk (březové porosty se začínají rozpadat od 40 let věku) a tím se uvolňuje prostor pro klimaxovou dřevinu. Pro ochranu jedle a její další úspěšné přežívání je nutné se držet těchto zásad: − hospodářský způsob je nejlepší výběrný, pasečný způsob je možný pouze s velmi dlouhou obnovní dobou (60 roků) a pomalým uvolňováním mladého porostu z ochrany mateřského porostu − nutné je vytváření vertikálního zápoje pro tvorbu delších, plně ochvojených korun − nahodilá těžba se týká pouze jedlí odumřelých − je nutné šetřit všechny jedle v podrostu včetně přežívajících malých jedinců, i když je zelených pouze několik větví − jako dřevinu mimořádně atraktivní pro zvěř je nutné ji chránit proti okusu a ohryzu


160

Ochrana lesa


7.3. Ekologická stabilita lesů Ekologická stabilita je schopnost ekosystému setrvávat ve stejném stavu při působení některého rušivého činitele nebo se po vychýlení do tohoto stavu vracet. Výraz „stejný stav“ je nutno chápat v dlouhodobém měřítku, neboť i v ustálené geobiocenóze dochází v čase ke změnám. Za stabilní tedy považujeme ekosystém, kde se i přes výkyvy velikost či charakter parametrů v dlouhém časovém horizontu nemění. Mluvíme-li o ekologické stabilitě lesa, měli bychom mít na mysli ustálenost celé lesní geobiocenózy. Oproti tomu statickou stabilitu lesa chápeme pouze jako odolnost dřevin proti mechanickému namáhání způsobovanému abiotickými činiteli. Ekologickou a statickou stabilitu není možné zaměňovat. Les ekologicky stabilní je většinou stabilní i staticky, ale nemusí tomu tak být vždy (například přirozené smrčiny na podmáčených stanovištích v horských polohách). Tvrdit, že staticky stabilní porost je vždy i ekologicky stabilní, také nemůžeme (například u modřínové monokultury). Posílením statické stability ohrožených lesů docílíme při výsadbě vhodných dřevin i zlepšení ekologické rovnováhy, v každém případě však zmenšujeme riziko poklesu ekologické stability krajiny v budoucnu v důsledku rozvrácení porostů abiotickými činiteli. Hlavním prostředkem pro uchování či zvýšení ekologické rovnováhy v krajině se zaměřením na původní přirozeně se vyskytující druhy by měl být (vedle zvláště chráněných území) územní systém ekologické stability (ÚSES).

7.3.1. Systém statické stability Systémem statické stability rozumíme soubor opatření vedoucí ke zvýšení odolnosti porostů a v konečném důsledku i jednotlivých stromů vůči působení větru, sněhu a námrazy. Prakticky jde o vytvoření vhodné vnitřní a vnější prostorové úpravy lesů. Zde je podán pouze stručný výklad, jednotlivá opatření jsou rozebrána v kapitole 7.2.2.

7.3.1.1. Vnitřní prostorová úprava Vnitřní prostorová úprava se týká druhového složení a výstavby celého porostu. Bere na zřetel mechanickou pevnost dřevin, kořenový systém, velikost a tvar koruny, štíhlost a výšku kmene, prodouvavost, lesní typ. Provádí se už výsadbou, vylepšováním a výchovou zejména do 40 let věku. Kromě zpevnění porostů se samozřejmě počítá i s kvalitou a kvantitou produkce, s možností využití techniky i s dalšími požadavky vyplývajícími z mimoprodukčních funkcí lesa.

7.3.1.2. Vnější prostorová úprava Vnější prostorová úprava má za úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled a vytvářejí provozně technické podmínky pro řádné hospodaření. Má však vést i k co nejmenšímu tlaku vzduchu při větru na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti exponovaných částí lesa. Využívá se vzájemného krytí porostů proti převažujícímu směru nebezpečného větru až po úroveň mýtního článku a dále liniových stabilizačních prvků. Ty můžeme zakládat obnovou (odluky, rozluky, zpevňující pruhy z odolných dřevin) nebo výchovou (závory, výchovou zpevněné porostní stěny).

7.3.1.3. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa se zabývá poškozením a ohrožením lesů vybranými škodlivými činiteli a návrhy opatření pro zvýšení statické stability porostů. Obsahuje tyto vrstvy: Pásma ohrožení imisemi (POIM) Pásma ohrožení jsou přejata z digitální vrstvy celorepublikového vyhodnocení (stav k 31.12.1998). Lokality poškozené větrem (VEPO) Označena jsou místa, která jsou či v minulosti byla výrazněji poškozena větrem. Zakreslen je i směr bořivého větru. Lokality podmáčené (PODM) Upozorňuje na místa potenciálně ohrožená větrem, neboť zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu porostů. Kromě toho jde o i lokality více postihované hnilobami. Vrstva byla vylišena na 161



Ochrana lesa

základě typologie: standardně v oblasti stanovištní kategorie O, P, Q, T, G a R doplňkově (pokud se nacházejí uvnitř celistvých ploch) L, U, V, D, H. Lokality poškozené sněhem a námrazou (SNNA) Zakreslena jsou místa, která jsou či v minulosti byla výrazněji poškozena sněhem nebo námrazou. Lokality poškozené zvěří (ZVER) Označena jsou místa, která výrazněji trpí či v minulosti trpěla okusem, loupáním a ohryzem. Liniové stabilizační prvky (LISP) Vrstva obsahuje elementy navržené i stávající. Odlišeny jsou liniové prvky založené výchovou a obnovou, a dále kotlíky. Kotlíky byly zakresleny jen v případech, když jde o celou soustavu kotlíků (například v řadě) se stabilizační funkcí. Podsadby nejsou v oblasti navrženy a ani žádné stávající nebyly identifikovány. U vrstev VEPO, SNNA a ZVER jsou zakresleny plochy zhruba od velikosti 1 ha, graficky je rozlišeno poškození plošné a rozptýlené. Období, kdy k němu došlo, je pro každou lokalitu uvedeno v připojené databázi.

7.3.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) 7.3.2.1. Základní principy tvorby ÚSES Zpracováno s použitím LÖWA a kol. (1995) ÚSES je podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Měl by zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působit na okolní méně stabilní krajinu a měl by být východiskem pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Hlavní význam pro zajištění ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). Jsou to ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Kostrou ekologické stability nazýváme soubor existujících EVSK. Vybraná soustava stávajících EVSK doplněná o další (navržené, v současnosti nefunkční) skladebné části (vše dle stanovených kritérií) tvoří ÚSES. Definice jednotlivých skladebných součástí (prvků) ÚSES: biocentrum – biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (vyhláška č. 395/1992 Sb.) biokoridor – území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť (vyhláška č. 395/1992 Sb.) interakční prvek – skladebná součást místního ÚSES (viz dále) vytvářející existenční podmínky organismům, které významně ovlivňují fungování ekosystémů kulturní krajiny (interakční prvky vyhláška ani zákon o ochraně přírody a krajiny nedefinuje) Vymezení dalších termínů použitých v textu: geobiocenóza – suchozemské společenstvo organismů ve vzájemných vztazích s neživými složkami prostředí, prostorově vymezený suchozemský ekosystém typ geobiocénu – soubor geobiocenózy přírodní a všech od ní pocházejících a do různého stupně změněných geobiocenóz včetně jejich vývojových stádií, jaká se mohou vystřídat v segmentu určitých trvalých ekologických podmínek skupina typů geobiocénů – sdružené typy geobiocénů s podobnými trvalými ekologickými podmínkami, zjišťovanými pomocí bioindikace rostlinnými společenstvy biochora – vyšší jednotka typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny, tvoří ji typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého bioregionu


162

Ochrana lesa


bioregion (biogeografický region) – individuální biogeografická jednotka na regionální úrovni; společenstva bioregionu jsou ovlivněna jeho polohou a mají charakteristické rysy, které jsou výsledkem specifického postglaciálního vývoje; zpravidla je charakterizován také specifickým typem a určitou intenzitou antropického využívání; dříve se používalo členění na sosiekoregiony biogeografická podprovincie – vyšší individuální biogeografická jednotka (na území ČR hercynská, polonská, západokarpatská a severopanonská) biogeografická provincie – individuální jednotka planetární úrovně (na území ČR provincie středoevropských listnatých lesů a provincie panonská) Podle biogeografického významu členíme ÚSESy na místní, regionální a nadregionální: Místní (lokální) ÚSES je tvořen méně rozlehlými segmenty (obvykle do 5 až 10 ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Jedním z cílů vymezování místního ÚSES je, aby každá skupina typů geobiocénů v rámci dané biochory byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Regionální ÚSES obsahuje plošně rozlehlejší segmenty (obvykle desítky ha). Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost biochor v rámci určitého bioregionu. Záměrem vymezování regionálního ÚSES je, aby každá biochora v rámci daného bioregionu byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Nadregionální ÚSES zahrnuje rozlehlé segmenty, v biocentrech by souvislá plocha ekologicky stabilních společenstev měla dosahovat alespoň 1000 ha. Nadregionální biocentra mají jádrová území a ochrannou zónu, nadregionální biokoridory pak osu a ochrannou zónu. Vymezení nadregionálního ÚSESu by mělo zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého bioregionu. Jedním z cílů vymezování nadregionálního ÚSES je, aby každý bioregion v rámci dané biogeografické podprovincie byl reprezentován alespoň jedním přírodním biocentrem. Ve vazbě na Evropskou ekologickou síť rozlišujeme ještě provinciální a biosférický ÚSES. Biocentra těchto ÚSESů jsou tvořena rozsáhlými ekologicky významnými krajinnými oblastmi, které reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety. Záměrem je opět, aby každá biogeografická jednotka v rámci dané hierarchicky vyšší jednotky byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Provinciální a biosférický ÚSES zákon o ochraně přírody a krajiny ani prováděcí vyhláška nezmiňuje, OPRL je také neřeší. Z hlediska ekologické stabilizace krajiny má rozhodující význam místní úroveň. PŘEHLED MINIMÁLNÍCH PARAMETRŮ LESNÍCH PRVKŮ ÚSES Minimální plocha Maximální délka biokoridoru Úroveň ÚSES biocentra v ha vm nadregionální 1000 (jádrové území 300) není doporučena 1. a 2. LVS 30 (20)*) 3. a 4. LVS 20 (15)*) 700 (složený = prokládaný 5. LVS 25 (20)*) regionální místními biocentry celkem 8000 ) 6. a 7. LVS 40 (30)* mezi regionálními biocentry) tvrdý luh 30 měkký luh 10 místní 3 (kruhový tvar) 2000

Minimální šířka biokoridoru v m 40 + ochranná zóna

40

15

*) - platí pro oligotrofní stanoviště Možnost přerušení lesních biokoridorů je následující: − lokální – max. 15 m − regionální – max. 150 m za předpokladu, že bude pokračovat minimálně v parametrech lokálních − nadregionální – ochrannou zónu (max. šíře je 2 km kolmo od osy biokoridoru po obou stranách) je možné zúžit v místech, kde nejsou potenciální podmínky pro existenci příslušných typů ekosystémů

7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Dokumentaci ÚSES lze rozdělit na generely, plány a projekty: Generely ÚSES jsou oborovou dokumentací ochrany přírody. Jsou upřesňovány a doplňovány dalšími stupni dokumentace ÚSES a v územně plánovací dokumentaci. Kromě ryze přírodovědných kritérií (rozmanitost potenciálních ekosystémů, prostorové vztahy potenciálních ekosystémů) jsou zde aplikována

163



Ochrana lesa

další biologicky podložená kritéria, již vztažená k lidským zájmům (aktuální stav krajiny, nezbytné prostorové parametry). Plány ÚSES by měly zohledňovat všechny zájmy a představy společnosti v krajině, to znamená, že oproti generelům se uplatňuje i kritérium společenských limitů a záměrů. V plánech ÚSES jsou jednotlivé prvky již jednoznačně vymezeny. Obecné závaznosti může plán nabýt: − schválením obecním zastupitelstvem a následným vydáním obecně závazné vyhlášky obce − pravomocným územním rozhodnutím stavebního úřadu o chráněném území či o využití území − schválením územního či regulačního plánu − pravomocným schválením návrhu komplexních pozemkových úprav ÚSES vymezený v obecně závazném plánu označujeme jako schválený. Projekty ÚSES se pořizují samostatně pro jednotlivé skladebné části ÚSES. Jde o konkrétní projekty realizace nefunkčních či semifunkčních prvků, popřípadě úprav stávajících funkčních prvků. Projekty funkčních segmentů nacházejících se ve zvláště chráněných územích, popřípadě jejich ochranných pásmech jsou nahrazeny plány péče o jednotlivá chráněná území. Dokumentací ÚSES vyššího významu je územně technický podklad (ÚTP) Regionální a nadregionální ÚSES ČR z roku 1996, který nechalo pořídit Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Za tvorbu a vymezování lokálních a regionálních ÚSES odpovídají okresní úřady a správy národních parků či chráněných krajinných oblastí, u nadregionálních ÚSES je to MŽP.

7.3.2.3. Hospodaření v prvcích ÚSES Lesní hospodaření v biocentrech a biokoridorech ÚSES by mělo být přírodě blízké, s cílem změny druhové skladby směrem k přirozené. U interakčních prvků, pokud se nějaké vyskytují na PUPFL, postačuje běžný postup dle rámcových směrnic pro příslušný HS. V biokoridorech a zvláště biocentrech by se konkrétně měla dodržovat následující opatření (s přihlédnutím ke kategorii, do které je les zařazen): −

přiblížit skladbu dřevin přirozenému zastoupení, pokud možno vyloučit introdukci nepůvodních druhů dřevin; maximální povolený podíl regionálně nepůvodních dřevin upravuje závazné stanovisko MŽP ČR, které je uvedeno v příloze k textové části OPRL, přirozenou druhovou skladbu dřevin pro jednotlivé lesní typy lze najít v tabulkové příloze č. 2 k textové části

−

používat hospodářský způsob podrostní, popřípadě násečný, k holosečím se uchylovat v porostech stanovištně nevhodných či s vysokým podílem geograficky nepůvodních dřevin, v ostatních případech je možno holosečně hospodařit pouze v nadregionálních prvcích, v regionálních biocentrech jen pokud je jejich výměra alespoň dvojnásobná než minimální

−

preferovat přirozenou obnovu

−

při zalesňování vysazovat správné ekotypy v rámci lesní oblasti a lesních vegetačních stupňů

−

výchovu provádět s myšlenkou zachovat nebo zvýšit statickou stabilitu porostu, zaměřovat se systematicky na skladbu, výstavbu a strukturu porostu

−

u cílových dřevin použít horní hranici obmýtí dle hospodářského souboru či obmýtí ještě prodloužit alespoň na části biocentra, obnovní dobu lze protáhnout, pokud je to účelné pro dosažení zde uvedených hospodářských doporučení

−

udržovat věkovou rozrůzněnost porostů, v biocentrech regionálního a vyššího významu by v přiměřeném poměru měla být zastoupena všechna 4 základní porostní stadia: 1) dolní etáž, mladé zapojující se porosty, paseky (0 – 30 let) 2) zapojené skupiny mladšího a středního věku (20 – 80 let) 3) dospívající a vývojově zralé porosty (60 – 150 let) 4) rozpadové stadium (120 – 180 i více let) – alespoň v minimálním rozsahu

−

znehodnocené či jinak nevyužitelné dřevo (tzn. i klest) ponechat přirozenému rozpadu (i nastojato), pokud nehrozí v důsledku těchto opatření přemnožení významných lesních či dřevokazných škůdců

−

pokud možno používat mechanizaci šetrnou k přírodnímu prostředí, vyhýbat se koncentraci výroby

−

omezit použití chemických prostředků a jiných látek znečišťujících životní prostředí

Vhodně umístěné funkční biokoridory a biocentra ÚSES by zároveň v lesní oblasti měly plnit i statickostabilizační funkci.


164

Ochrana lesa


7.3.2.4. Mapa ÚSES Mapa ÚSES je tvořena digitálním zákresem biocenter a biokoridorů ve dvou tematických okruzích: vrstvy MSES a vrstva ÚSES. Interakční prvky nejsou v OPRL řešeny.

Vrstvy MSES Vrstvy MSES obsahují nadregionální a regionální biocentra a biokoridory dle ÚTP Regionální a nadregionální ÚSES ČR (1996). Originální vrstvy z vektorového zpracování ÚTP (digitalizováno z map 1 : 50 000) byly převzaty včetně připojených databází, převedeny do TOPOLu s použitím předepsaných značek a sloučeny do bloků MSES-B (biocentra) a MSES-K (biokoridory). Bloky nezahrnují původní vrstvu os nadregionálních biokoridorů. Všechny objekty jsou plochy, jen směry propojení u regionálních biokoridorů jsou linie. Graficky jsou rozlišeny tyto prvky: nadregionální biocentrum k upřesnění (nadregionální biocentrum vymezené a k založení se v oblasti nevyskytuje), nadregionální biokoridor, regionální biocentrum vymezené, regionální biocentrum k vymezení, regionální biocentrum k doplnění (regionální biocentrum k založení se v oblasti nevyskytuje), regionální biokoridor k vymezení, regionální biokoridor – směr propojení (regionální biokoridor vymezený se v oblasti nevyskytuje).

Hutě pod Třemšínem, Roželov,

53

Třemšín

NR Vacíkov, Věšín, Voltuš,

854 869

Špalková hora Kokšín

R R

871

Padrťské rybníky

R

872 873

Malý Tok Okrouhlík

R R

874

Kosov

R

1394 Kazatelna

R

1396 Prameny Chumavy

R

1397 Trhové Dušníky

R

1411 Dobříšský les

R

1412 1419 1420 1421 1422 1423 1426 1427 1428 1431 1464 1507 1527 1943

R R R R R R R R R R R R R R

Svahy u Let Octárna Převážení Pod Krkavčinou Kleštěnice Pod Plešivcem Radeč Kařezské rybníky Trhoň Sklená Huť Hradec Klouček Tok Bouchalka

Chynín, Míšov Hudčice, Volenice Hořehledy, Mítov Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Kolvín, Padrť, Věšín, Záběhlá Nepomuk Kolvín Bohutín, Strýčkovy, Vranovice, Vysoká u Příbramě Dobříš Hostomice, Pičín Trhové Dušníky Dobříš, Mníšek pod Brdy, Řevnice Dobřichovice, Lety, Řevnice Obecnice Dobřív I Chaloupky I Jivina, Kleštěnice, Kvaň, Zaječov Běřín, Jince, Rejkovice Sklená Huť, Těškov Cekov, Kařez, Kařízek, Mýto Holoubkov, Hůrky, Medový Újezd Sklená Huť Dobříš Sádek, Velcí Baština, Obecnice Újezd

PB, PŘÍBRAM 8-5 PJ

Způsob vymezení

k upřesnění

Minimální výměra (ha)

Jedna z map SMO 1:5000

Plocha (ha)*)

Katastr

Okres

Název

Význam

Republikové číslo

PŘEHLED NADREGIONÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH BIOCENTER Z ÚTP REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ ÚSES ČR (1996) V PLO 7

1638 1000

PB PJ

PŘÍBRAM 6-9 BLOVICE 1-4

vymezit vymezit

284 33

20 25

PB

PŘÍBRAM 8-2

vymezit

634

170

PB PB

PŘÍBRAM 6-2 PŘÍBRAM 9-2

vymezit vymezeno

54 28

50 27

PB

PŘÍBRAM 3-3

vymezit

208

50

PB BE, PB PB PB, PZ PZ PB PB PB BE PB RO RO RO RO PB PB PB BE

DOBŘÍŠ 6-5

vymezit

676

50

DOBŘÍŠ 9-6

vymezit

133

50

HOŘOVICE 0-9

vymezit

120

35

DOBŘÍŠ 4-1

vymezit

120

50

DOBŘÍŠ 2-0 HOŘOVICE 3-9 HOŘOVICE 9-8 HOŘOVICE 4-6 HOŘOVICE 5-5 HOŘOVICE 1-5 HOŘOVICE 9-2 HOŘOVICE 7-3 HOŘOVICE 9-6 PLZEŇ 1-2 DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 1-7 HOŘOVICE 4-9 HOŘOVICE 6-2

vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit doplnit vymezit doplnit

91 106 46 43 100 96 333 135 473 61 89 36 85 22

40 50 20 45 50 50 25 10 25 20 20 25 65 30

*) – plocha celého biocentra včetně případných přesahů do jiných PLO

Vrstva ÚSES Vrstva ÚSES je tvořena zákresem všech biocenter a biokoridorů dle generelů a plánů ÚSES. Podkladem pro digitalizaci byly plány ÚSES schválené v územních plánech (jiným způsobem k 31.12.2000 v PLO 7 plány schváleny nebyly) a dále generely či plány neschváleného ÚSES. Pokud byly v území zpracované generely ÚSES, nebyly brány v úvahu plány ÚSES vytvořené v rámci zatím neschválených 165



Ochrana lesa

komplexních pozemkových úprav. Na území VLS Hořovice jsou zdigitalizovány jen prvky ležící částečně nebo úplně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), na území LHC Spálené Poříčí v působnosti pobočky Plzeň jsou zakreslena jen lokální biocentra ležící úplně či částečně na PUPFL. V biocentrech jsou zvlášť zaplochovány části ležící na PUPFL a části ostatní. Lesní části biocenter jsou zvýrazněny a je k nim připojena databáze s popisnými údaji. Biokoridory jsou zdigitalizovány jen jako linie (osy biokoridorů). Graficky jsou rozlišeny prvky jednak z hlediska významu na lokální, regionální a nadregionální, jednak z hlediska funkčnosti na funkční a nefunkční (semifunkční prvky jsou zakresleny jako nefunkční). Schválená biocentra či schválené části biocenter ležící na PUPFL jsou odlišeny druhem výplně. Přehled biocenter ležících na PUPFL z generelů a plánů ÚSES je součástí tabulkové přílohy č. 5 k textové části OPRL. PŘEHLED POUŽITÝCH GENERELŮ A PLÁNŮ NESCHVÁLENÉHO ÚSES V PLO 7 (stav k 31.12.2000) O kr es B e ro un Název ÚSES

Katastrální území

Generel MSES

Cerhovice

Generel MSES

Hodyně, Skuhrov, Svinaře

Český kras – generel Hodyně, Podbrdy, Skuhrov, LSES Svinaře LÚSES

LÚSES

Běštín, Bezdědice, Hostomice, Lhotka u Hořovic, Radouš, Velký Chlumec Felbabka, Hořovice, Hvozdec, Chaloupky, Jivina, Kleštěnice, Komárov, Kvaň, Malá Víska, Olešná, Osek, Podluhy, Rpety, Újezd, Zaječov

LÚSES

Podbrdy, Vižina

LÚSES

Lochovice

O kr es P lz eň - j ih Název ÚSES


Zpracovatel Metroprojekt a.s. Pod Slovany 2077 Praha 2 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 Terplan a.s. Myslíkova 20 Praha 2 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 Z-Projekt Jílovská 1156 Praha 4 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9

Zpracovatel Zemědělská projekční Generel LÚSES kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Jiříkovský Louňová, Struhaře Pod Vrchem 47 potok Plzeň Borovno, Číčov, Hořehledy, Zemědělská projekční Generel MÚSES Chynín, Míšov, Mítov, Nové kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Nové Mitrovice, Planiny, Přešín, Železný Pod Vrchem 47 Mitrovice Újezd Plzeň Zemědělská projekční Generel MÚSES Hořice, Lipnice, Lučiště, kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Spálené Nechanice, Spálené Poříčí, Pod Vrchem 47 Poříčí Těnovice, Záluží Plzeň Zemědělská projekční Generel MÚSES Čížkov, Dožice, Radošice, Starý kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Pod Vrchem 47 Smolivec -jihovýchodní část Plzeň


Vypracován listopad 1992 červen 1993 říjen 1993

listopad 1994

prosinec 1995

prosinec 1995

prosinec 1997

Vypracován 1992

srpen 1994

září 1994

prosinec 1995

166

Ochrana lesa


O kr es Pr ah a-zá pa d Název ÚSES Katastrální území Generel LSES

Řitka

Český kras – generel Černolice, Dobřichovice, Lety, LSES Řevnice, Všenory

Generel LSES

Černolice, Dobřichovice, Lety, Řevnice, Všenory

Generel LÚSES

Kytín, Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota

Okresní generel ÚSES Praha-západ

všechny v okrese

O kr es Př íbram Název ÚSES Generel MSES

Generel MÚSES

Místní SES Územní generel MÚSES Generel LSES Generel LSES Brdská vrchovina

Generel LÚSES

Generel LÚSES

Plán MSES

Plán MSES

167


Zpracovatel Ing. M. Svrčková Ing. J. Krause Praha Terplan a.s. Myslíkova 20 Praha 2 Metroprojekt a.s. Pod Slovany 2077 Praha 2 KZT s.r.o. Na Nivách 314 Praha 4 Ing. Milena Morávková Nevanova 1069/37 Praha 6

Zpracovatel Acer – Ing. Helena Buršíková Buková u Příbramě, Pičín, Trhové Donovalská 1759 Dušníky Praha 4 Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů Buková u Rožmitálu pod a statků ČR Třemšínem, Nepomuk, Záběhlá Třída 1. máje 1 Olomouc Ing. Ladislav Slanec Líha, Občov Dlouhá 212 Dobříš Studio S – Ing. Zuzana Hluboš, Kardavec Šulcová RNDr. Lenka Krátká Dobříš Mírové náměstí 39 Dobříš Agroprojekt Plzeň Hoděmyšl, Láz, Nesvačily, Slovanská alej 26 Vranovice Plzeň Ústav pro hospodářskou Bohutín, Drahlín, Kozičín, Lazec, úpravu vojenských lesů Lhota u Příbramě, Obecnice, a statků ČR Orlov, Oseč, Podlesí, Vysoká Třída 1. máje 1 u Příbramě Olomouc MGM s.r.o. Dubno, Příbram Zelený Pruh 99 Praha 4 Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů Dominikální Paseky, Jince, Křešín, a statků ČR Ohrazenice, Sádek Třída 1. máje 1 Olomouc Keramický servis Praha s.r.o. Rosovice Tuchoměřická 108 Praha 6

Vypracován listopad 1992 říjen 1993 srpen 1993, dodatek k tabulkové části: říjen 1993 říjen 1993

listopad 1998

Vypracován říjen 1992

říjen 1992

říjen 1992 říjen 1992 listopad 1992

prosinec 1992 listopad 1992, dodatek ke generelu: duben 1993 listopad 1993

1993

1993



Ochrana lesa

Název ÚSES


Generel ÚSES

Běřín, Čenkov, Rejkovice

Generel LSES

Lhotka u Dobříše, Obořiště, Svaté Pole

Generel ÚSES

Generel MSES

Generel LSES O kr es Ro ky ca ny Název ÚSES Generel MSES Rokycany - jih

Zpracovatel Vypracován Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků ČR říjen 1994 Třída 1. máje 1 Olomouc Keramický servis Praha s.r.o. 1994 Tuchoměřická 108 Praha 6

Baština, Baštinka, Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Čenkov, Dobřív I, Dominikální Paseky, Drahlín, Hořice I, Hrachoviště, Chaloupky I, Jince, Kolvín, Křešín, Kvaň I, Láz, Malá Vojenský projektový ústav Víska I, Mirošov I, Míšov I, Olomouc Nepomuk, Obecnice, Ohrazenice, Oseč, Padrť, Podluhy I, Rožmitál pod Třemšínem, Sádek, Skořice I, Strašice I, Štítov I, Těně I, Velcí, Věšín, Vranovice, Záběhlá Hutě pod Třemšínem, Hvožďany, Pozdyně, Roželov, Vacíkov, Věšín, Ing. Přemek Štipl Voltuš Ing. Emanuel Matoušek Voznice Hůrka 96 Nová Ves Katastrální území Dobřív, Hrádek, Kakejcov, Mešno, Mirošov, Nová Huť, Pavlovsko, Příkosice, Skořice, Strašice, Štítov, Těně, Trokavec, Vísky

Generel ÚSES

Borek, Holoubkov, Svojkovice, Volduchy

Generel ÚSES

Cheznovice, Mýto

Generel ÚSES

Hůrky, Medový Újezd

KPÚ Cekov (neschválená)

Cekov

KPÚ Sirá (neschválená)

Sirá

Generel MSES

Kařez, Kařízek, Lhota pod Radčem, Těškov


1994

červenec 1995

listopad 1995

Zpracovatel

Vypracován

ZemProjekt Blatenská 27a Plzeň

červen 1994

Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň ÚSES: Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň ÚSES: Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň

listopad 1996

listopad 1996

květen 1997

ÚSES: březen 1999

ÚSES: březen 1999

říjen 1999

168

Ochrana lesa


Název ÚSES


Urbanistická studie Drahoňův Újezd

Drahoňův Újezd

ÚPNO Plískov (neschválený)

Plískov

Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň

Vypracován prosinec 1999

rozpracován

PŘEHLED SCHVÁLENÝCH ÚZEMNÍCH PLÁNŮ (SCHVÁLENÝ ÚSES) V PLO 7 (stav k 31.12.2000) O kr es B e ro un Název


ÚPNO Hořovice

Hořovice

ÚPNSÚ Rpety

Rpety

ÚPNSÚ Velký Chlumec

Velký Chlumec

O kr es P lz eň - j ih Název


ÚPNSÚ Čížkov

Čížkov, Chynín, Přešín, Železný Újezd

ÚPNSÚ Spálené Poříčí


ÚPNSÚ Starý Smolivec (patří pod obec Mladý Smolivec)

Starý Smolivec

O kr es Pr ah a-zá pa d Název


ÚPNSÚ Dobřichovice

Dobřichovice

Změna ÚPNSÚ Dobřichovice

Dobřichovice

ÚPNSÚ Kytín

Kytín

ÚPNSÚ Líšnice a Řitka

Řitka

ZMaD 1 ÚPNSÚ Řitka

Řitka


Řitka


Řitka

169

Zpracovatel Kadlec KK Nusle s.r.o. Madridská 26 Praha 10 Kadlec KK Nusle s.r.o. Madridská 26 Praha 10 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Frei-projekt Fibichova 7 Plzeň Zpracovatel AV – Ing. arch. Petr Vodrážka Dr. Z. Wintra 13 Praha 6 Prisvich Sloup 66 Davle Atelier F+F Nad Šárkou 15 Praha 6 Kolpron Praha s.r.o., atelier BCS Baranova 31 Praha 3 Kolpron Praha s.r.o. Sluneční náměstí 3 Praha 5 Atelier Dům a město – - Ing. arch. Rothbauerová Neherovská 8 Praha 6 Kolpron Praha s.r.o. Sluneční náměstí 3 Praha 5

Schválen prosinec 1999 červenec 1998 červenec 1996

Schválen březen 1999

srpen 1996

leden 2000

Schválen červen 1996 červenec 2000

květen 1997 Řitka: září 1993 únor 1997

listopad 1997

červen 1999



Ochrana lesa

Název ÚSES


ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy

Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota

ZMaD 1 ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy


ZMaD 2 ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy


ÚPNSÚ Řevnice

Řevnice

ÚPNSÚ Všenory

Všenory

Zpracovatel Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 A-studio – Ing. arch. Irena Pátková Krohova 2240 Praha 6 U 24 s.r.o. Perucká 44 Praha 2

Územní plány, ve kterých není řešen ÚSES: Název ÚPZ 11a – Pod Skalkou – Mníšek pod Brdy ÚPZ 12e – Na Šibenci – Mníšek pod Brdy ÚPZ 18 – ekonomická zóna – Mníšek pod Brdy ÚPZ průmyslová zóna č. 21 – Mníšek pod Brdy O kr es Př íbram Název


ÚPNSÚ Dobříš – Stará Huť

Dobříš

Změna 1 ÚPNSÚ Dobříš – Stará Huť

Dobříš

Změna 2 ÚPNSÚ Dobříš

Dobříš

Změna 5/DO ÚPNSÚ Dobříš

Dobříš


Dobříš


Dobříš


Dobříš

ÚPNSÚ Hluboš

Hluboš, Kardavec

červen 1993

březen 1995 říjen 1998 říjen 1997

únor 1997

Schválen 1996 1996 1995 1995

Zpracovatel iLF Consulting Engineers s.r.o. Sazečská 8 Praha 10 iLF Consulting Engineers s.r.o. Sazečská 8 Praha 10 Koukal s.r.o. Nad Panenskou 2/645 Praha 6 Ing. arch. Petr Kouřimský Pod Školou 1 Praha 5, pracoviště: Atelier Vlaška Vlaška 109 Dobříš Atelier ISA s.r.o. Nad Šárkou 40 Praha 6, kancelář: Pod Juliskou 4 Praha 6 Vandas – Building s.r.o. Bezručova 55 Dobříš Ing. arch. Petr Kouřimský Pod Školou 1 Praha 5, pracoviště: Atelier Vlaška Vlaška 109 Dobříš Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3


Vypracován

Schválen Dobříš: listopad 1994 Dobříš: září 1996 červen 1997

září 1999

listopad 2000

květen 2000

říjen 2000

prosinec 1994

170

Ochrana lesa


Název ÚSES


Změna ÚPNSÚ Hluboš

Hluboš, Kardavec

ÚPNO Jince

Běřín, Jince, Rejkovice

ÚPNSÚ Obořiště – - Lhotka

Lhotka u Dobříše, Obořiště

ÚPNO Pičín

Pičín

ÚPNSÚ Podlesí

Podlesí

ZMaD 1 ÚPNSÚ Podlesí

Podlesí

Změna 2 ÚPNSÚ Podlesí

Podlesí

ÚPNO Rosovice

Rosovice

ÚPNSÚ Trhové Dušníky

Trhové Dušníky

O kr es Ro ky ca ny Název


ÚPNSÚ Dobřív a Pavlovsko

Dobřív, Pavlovsko

ÚPNSÚ Holoubkov

Holoubkov

ÚPNSÚ Hrádek a Nová Huť

Hrádek, Nová Huť

Změna ÚPNSÚ Hrádek a Nová Huť

Hrádek, Nová Huť

ÚPNO Mirošov

Mirošov

ÚPNSÚ Mýto

Mýto

Změna ÚPNSÚ Mýto

Mýto

ÚPNSÚ Osek

Osek

Změna ÚPNSÚ Osek

Osek

171

Zpracovatel Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 MM Consult Hejtmanská 262/14 Praha 9 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Atelier ISA s.r.o. Nad Šárkou 40 Praha 6, kancelář: Pod Juliskou 4 Praha 6 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň

Vypracován březen 2000

prosinec 1999

listopad 1998

prosinec 2000

září 1994

duben 1998

březen 2000

srpen 1999

únor 1996

Schválen květen 1997 červen 1997

duben 1996

březen 2000 červen 1999 červen 1995

listopad 1999

září 1994 červen 1998



Ochrana lesa

Název


ÚPNO Rokycany

Borek, Rokycany

ÚPNSÚ Strašice

Strašice, Těně

ÚPNSÚ Svojkovice

Svojkovice

ÚPNSÚ Těškov

Těškov

ÚPNO Volduchy

Volduchy

Zpracovatel PA – Ing. arch. Tomáš Havrda Radhošťská 2 Praha 3 Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň

Schválen duben 2000

únor 1994

září 1997

září 1997

září 1999

Územní plán, ve kterém není řešen ÚSES: Název ÚPNSÚ Kamenný Újezd

Schválen 1994

Vysvětlivky: (L)(M)(Ú)SES – (lokální) (místní) (územní) systém ekologické stability KPÚ – komplexní pozemková úprava ÚPNSÚ – územní plán sídelního útvaru ÚPNO – územní plán obce ÚPZ – územní plán zóny ZMaD – změny a doplňky

7.4. Závěr Lesy v PLO 7 jsou v rámci středních Čech charakteristické značným podílem smrčin. Z toho vyplývá náchylnost porostů ke škodám větrem, hmyzími škůdci, případně i sněhem a námrazou. Nejvýznamnější příčinou nahodilých těžeb je, alespoň v posledních 30 letech, bořivý vítr. V porovnání s okolními PLO zde došlo k rozsáhlým kalamitám. Ohroženy jsou zejména porosty na podmáčených stanovištích, porosty napadené hnilobami či porosty proředěné po předchozích kalamitách (vítr, sníh, námraza, hmyzí škůdci). V souvislosti se škodami větrem se stává problémem obnova starých stejnověkých smrkových a borových komplexů, vzniklých po mniškové kalamitě ve 20. letech. Zde je třeba důsledně a rychle postupovat proti směru převládajícího větru s co nejmenším počtem východisek obnovy. Stabilnější části je vhodné předržet do následujícího decenia, aby byla zachována těžební vyrovnanost. Zakládat je nutné stabilní porosty, nebo alespoň využít sítě zpevňujících žeber, protože takto vzniklé lesy budou opět víceméně stejnověké. Cílená opatření proti škodám větrem se v minulosti mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní části PLO – pestrá druhová skladba, vhodné uspořádání liniových stabilizačních prvků, obezřetný postup obnovy proti směru převládajících větrů, včasná porostní výchova. Závažnými činiteli jsou vzhledem k nadmořské výšce také sníh a námraza. V PLO dochází i ke škodám kombinovaným, kdy se k mokrému sněhu přidá vítr. Suchem trpí zejména porosty na exponovaných J, JV a JZ svazích a dále lesy na břidličnatém podloží s mělkým půdním profilem (Dobříšsko). Škody suchem bývají umocněny stanovištně nevhodnou druhovou skladbou. Sucho je nejzávažnější příčinou nezdaru zalesnění, méně významnými jsou pak buřeň a špatné hospodaření, čímž myslíme nekvalitní sadební materiál, nevhodnou manipulaci s ním, špatně provedené zalesnění, případně nevhodnou druhovou skladbu výsadby s ohledem na stanoviště. Z biotických činitelů je v posledních desetiletích nejvýznamnější zvěř. Škodí jak okusem, tak loupáním a ohryzem s následným napadením stromů hnilobami. Vysoké stavy spárkaté zvěře se v oblasti Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav

172

Ochrana lesa


vyskytovaly především v 60. až 80. letech. Po roce 1992 došlo k jejich značné redukci. Vzhledem k silné myslivecké tradici a zájmům vlastníků nelze pravděpodobně do budoucna počítat s dalším rozsáhlým snižováním stavů spárkaté zvěře. Proto chceme-li zachovat či zvýšit podíl listnáčů a jedle v oblasti, nemůžeme se vyhnout ochraně kultur a přirozeného náletu těchto druhů proti okusu. Hmyzí škůdci nepůsobí v oblasti v posledních 20 letech zásadní problémy. V minulosti došlo, tak jako v okolních PLO, k rozsáhlé mniškové kalamitě ve 20. letech. Velké škody kůrovcem jsou zmiňovány z roku 1876 (Dobříšsko). V posledních 20 letech byl evidován zvýšený výskyt lýkožrouta v 1. polovině 80. let po předchozí sněhové a později větrné kalamitě a dále v 1. polovině 90. let. V letech 1993-95 došlo k takové gradaci mnišky, že nejvíce zasažené porosty byly opakovaně ošetřeny leteckým postřikem. Lokálně byl letecký postřik aplikován i začátkem 80. let proti ploskohřbetce smrkové. Podstatným škodlivým činitelem jsou hniloby. Nejvíce je postižen smrk. Na rozšíření houbových parazitů má velký vliv loupání a ohryz, přičemž tato poškození jsou v oblasti častá. Nejzasaženější porosty se sníženou stabilitou je nutné individuálně posoudit a rozhodnout o potřebě předčasné obnovy. U starých buků se často objevuje nepravé jádro. V hospodářských lesích s výjimkou částí nadregionálních a regionálních biocenter ÚSES je proto vhodné ukončit obnovu buku ve 130 – 140 letech. Závažným se v území jeví také postižení dubů a jilmů onemocněním s tracheomykózními příznaky. Příznivým faktorem je pak nízké imisní zatížení oblasti. To umožňuje pěstování klimaxových dřevin bez omezení. PLO 7 je v neposlední řadě specifická tím, že její značná část náleží do vojenského újezdu. Tato skutečnost kromě vlastního hospodaření ovlivňuje i zdravotní stav lesů (mechanické poškozování stromů a tím oslabování jejich životaschopnosti, větší riziko požárů).

173



Dopravní zpřístupnění lesa

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Tato kapitola vychází z průzkumu lesní dopravní sítě provedeného na jednotlivých bývalých lesních hospodářských celcích spadajících do přírodní lesní oblasti 7. Toto šetření nahrazuje průzkum lesní dopravní sítě v minulosti prováděný v rámci přípravných prací pro vyhotovení LHP. Slouží zejména jako podklad pro optimalizaci lesní dopravní sítě. Šetření provedli na jednotlivých celcích pracovníci ÚHÚL v rámci působností jednotlivých poboček, to znamená pobočka Stará Boleslav – bývalý LHC Dobříš, Rožmitál, Zbraslav. Pobočka Plzeň – bývalý LHC Spálené Poříčí, Zbiroh a VLS Hořovice – LHC Nepomuk. Pobočka Kroměříž - VLS Hořovice – celky Obecnice, Jince, Mirošov, Strašice. Cílem venkovních prací byla inventarizace stávajících odvozních cest spolu s posouzením jejich stavu a návrh optimálního cílového stavu lesní odvozní sítě. Jako podklady byly použity výsledky minulých dopravních šetření (pokud byly dostupné), případně terénní typizace, mapy v měřítku 1 : 10 000, seznam lesních cest v evidenci lesních správ (pokud byl dostupný) a již vypracované projektové dokumentace pro výstavbu nových odvozních cest. Při zpracování elaborátu bylo postupováno podle normy ČSN 736108 a podle metodiky zpracování OPRL (včetně digitální). Majetková identifikace cest není náplní metodiky OPRL a byla proto provedena v omezeném rozsahu.

8.1. Stav zpřístupnění Současný stav zpřístupnění je sumarizován podle LOC v tabulce S 2 . Jsou zde uvedeny i veřejné cesty, které jsou z hlediska dopravy dřevní hmoty, sazenic, strojů a pracovníků využitelné, a proto se s nimi také počítá ve výstupech OPRL. Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti byla a je i v současnosti budována postupně a podle potřeby (zejména podle plánovaných těžebně-pěstebních prací).

8.1.1. Inventarizace odvozních cest

%

m

4,0

10-12

15

3,5

10-12

15

3,5

8-10

15

účel a použití

poznámka

Celoroční provoz při Tech. Vybavenost dle odvozu návrhovým ČSN 73 61 08 vozidlem dle ČSN 73 61 08 Jednoduchá vozovka Sezónní odvoz dříví s prašným povrchem pro návrhové vozidlo nebo provozní zpevnění dle ČSN 73 61 08 -„-

Bezprašná vozovka živičná, betonová, kalená)

Na únosných podložích Sezónní odvoz dříví zemní, bez provozního zpevnění

označení v mapě

Veřejné

min. R

max. spád

min. šířka koruny

provozní způsobilost trvalá

2L2

m

druh povrchu

lesní

2L1

Sezónní

Odvozní cesty

1L

Sezónní až trvalá

třída

druh

Při inventarizaci lesní dopravní sítě byla použita následující klasifikace odvozních cest (viz tabulka)

T5

T2

T8

T10

Nezbytná technická T15 vybavenost

Tabulky S 1 Soupis cest jsou vzhledem ke svému rozsahu uvedeny v příloze OPRL

 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav

174



S2 PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST

Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích PLO : Lesní majetek DO2 DO3 RO1 RO2 RO3 SP21 SP22 SP23 ST2 ZB11 ZB12 ZB13 ZB14 ZB15 ZB16 ZB17 HO1 HO2 HO3 HO4 HO5 HO6 ST SP DO RO ZB HO Celkem

Brdská Vrchovina

7

lesní cesty (km) L1L 91,4 1,0 1,2 41,6 2,2 4,2 13,5 17,1 3,1 3,7 10,8 0,0 0,0 3,3 12,8 0,0 23,6 14,8 5,1 18,9 7,9 5,7 3,1 34,8 92,4 45,1 30,6 76,0 282,0

S2 Sumář 1

L2L1 L2L2 Suma 124,8 29,3 245,5 13,3 4,3 18,6 10,2 13,9 25,3 64,4 20,5 126,6 2,1 0,0 4,3 6,2 1,2 11,6 12,2 3,3 29,0 24,4 0,2 41,8 10,5 9,6 23,2 4,8 2,9 11,4 36,4 5,0 52,2 3,4 0,4 3,8 2,2 1,1 3,3 13,6 3,0 19,9 16,7 12,1 41,7 1,6 0,0 1,6 35,0 0,0 58,6 55,9 2,0 72,7 40,5 0,0 45,6 51,0 1,6 71,5 16,4 3,5 27,8 19,5 3,7 28,9 10,5 9,6 23,2 42,9 4,8 82,5 138,1 33,6 264,1 76,7 34,4 156,2 78,7 24,5 133,9 218,3 10,8 305,1 565,2

117,7

Cesty celkem (km)

veřejné cesty (km)

964,9

V1L V2L1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 36,8 8,8 45,6 128,1 133,6 29,3 7,9 4,3 12,1 8,9 17,5 4,3 5,8 2,4 8,2 7,0 12,6 13,9 16,0 3,3 19,3 57,7 67,7 20,5 1,5 0,3 1,9 3,8 2,4 0,0 12,7 1,4 14,1 16,9 7,5 1,2 11,5 0,0 11,5 25,0 12,2 3,3 3,0 0,0 3,0 20,1 24,4 0,2 4,2 3,3 7,5 7,3 13,9 9,6 6,3 4,3 10,7 10,1 9,1 2,9 19,0 3,9 23,0 29,8 40,4 5,0 6,6 4,0 10,7 6,6 7,4 0,4 4,9 1,2 6,0 4,9 3,4 1,1 2,4 1,0 3,4 5,6 14,7 3,0 18,1 3,5 21,7 31,0 20,2 12,1 5,9 0,0 5,9 5,9 1,6 0,0 26,5 0,0 26,5 50,1 35,0 0,0 22,8 0,0 22,8 37,6 55,9 2,0 46,6 4,2 50,8 51,7 44,7 0,0 17,4 1,3 18,7 36,3 52,3 1,6 7,3 0,0 7,3 15,2 16,4 3,5 25,7 1,4 27,1 31,4 20,9 3,7 4,2 3,3 7,5 7,3 13,9 9,6 27,2 1,4 28,6 62,0 44,2 4,8 44,6 13,0 57,7 137,0 151,1 33,6 23,4 6,1 29,4 68,4 82,8 34,4 63,3 18,0 81,3 93,9 96,7 24,5 146,3 6,9 153,2 222,3 225,2 10,8 309,0

48,7

357,7

591,0

613,9

117,7

Suma 291,0 30,7 33,5 145,9 6,2 25,7 40,6 44,8 30,7 22,1 75,2 14,5 9,3 23,3 63,3 7,5 85,1 95,5 96,4 90,2 35,1 56,0 30,7 111,0 321,8 185,6 215,2 458,3 1322,6

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je tvořena převážně pahorkatinou, kterou zařazuji do transportního segmentu C – 81,0% porostní plochy, roviny (transportní segment A) tvoří 14,3% porostní plochy. Ostatní transportní segmenty jsou zastoupeny slabě (E – 3,0%, O – 1,5%, D – 0,2%). Dopravně nepřístupné lokality spadají do segmentu O (1,5% por. plochy).

8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť).

175




Modelové typy transportních segmentů Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. h0 = 0 m . ha –1 Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů hA≥15 m . ha –1 Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování hB ≥ 17,5 m . ha –1 Typ C: Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC ≥ 22,5 m . ha –1 Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha –1 Typ E: Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1 Odvozní celek je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek. Hranice respektují hranice významných vlastníků.


176



8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Hustota lesní dopravní sítě většiny lesních odvozních celků v zájmové oblasti se blíží modelové hustotě. S ohledem na místní situaci jednotlivých lesních majetků byla navržena následující výstavba lesních cest (viz tabulka S3) S3 SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY CEST V LOC PODLE NALÉHAVOSTI

Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti PLO :

7

S3 List č. 1

Brdská vrchovina

Lesní majetek a Délka návrhů Stupeň naléhavosti v km LOC 1 2 3 DO2 7,0 0,0 7,0 0,0 DO3 0,0 0,0 0,0 0,0 RO1 0,0 0,0 0,0 0,0 RO2 0,0 0,0 0,0 0,0 RO3 0,0 0,0 0,0 0,0 SP21 0,0 0,0 0,0 0,0 SP22 2,2 0,0 0,0 2,2 SP23 0,0 0,0 0,0 0,0 ST2 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB11 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB12 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB13 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB14 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB15 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB16 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB17 0,0 0,0 0,0 0,0 HO1 5,0 0,0 4,1 0,9 HO2 9,3 4,0 4,6 0,7 HO3 1,2 1,2 0,0 0,0 HO4 4,1 0,0 2,3 1,8 HO5 0,0 0,0 0,0 0,0 HO6 0,0 0,0 0,0 0,0

Lesní majetek a Délka návrhů v km LOC ST SP DO RO ZB HO

0,0 2,2 7,0 0,0 0,0 19,6

Celkem

28,8

Stupeň naléhavosti 1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,2

5,2

2 0,0 0,0 7,0 0,0 0,0 11,0

18,0

3 0,0 2,2 0,0 0,0 0,0 3,4

5,6

Poznámka: stupeň naléhavosti 1 – neodkladné 2 – naléhavé 3 – odsunutelné Při realizaci návrhů budou použity technologie z minulých let: 1) Odvozní cesty třídy 1L a) novostavba v nové trase – nejdražší technologie, která předpokládá vybudování komunikace v rostlém terénu od vykácení pracovního pruhu, přes zemní práce až po konstrukci bezprašné vozovky. b) rekonstrukce stávajících komunikací nižších tříd – úprava směrových a spádových poměrů, rozšíření, zřízení podélného a příčného odvodnění, konstrukce vozovky, výstavba objektů. 2) Odvozní cesty třídy 2L Většinou se bude jednat o rekonstrukce přibližovacích cest a zpevnění v minulosti vybudovaných svážnic. Aby tyto cesty splňovaly podmínky bezpečnosti provozu a nepřispívaly k poškozování přilehlého lesního prostředí, je třeba při přípravě trasy velmi opatrně a citlivě volit podélný spád.

177




8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest S4 POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST

Porovnání hustot odvozních cest PLO :

7

Brdská vrchovina

Plocha ha Lesní majetek a LOC

Současná délka v km

List :

Model : typ transportního segmentu

0

A

B

C

D

E

%

13 894 291.0

492

298

3.5

2.1

298.0

0.0

0.3

2 118 30.7

180

55

8.4

2.6

0.0

30.7

0.0

0.4

0.0

1 254 33.5

27

1 090

2.1

86.9

0.0

33.5

0.0

13.0

0.0

6 628 145.9

37

3 919

0.6

59.1

0.0

145.9

0.0

8.9

0.0

399 6.2

12

374

RO3

3.0

93.9

0.0

6.2

0.0

14.1

0.0

74

SP21

712 25.7

10.4

0.0

0.0

25.7

0.0

0.0

0.0

2 112 40.6

0.0

0.0

0.0

42.8

0.0

0.0

0.0

2 216 44.8

0.0

0.0

0.0

44.8

0.0

0.0

0.0

1 369 30.7

0.0

0.0

0.0

30.7

0.0

0.0

0.0

1 610 22.1

0.0

100.0

22.1

0.0

15.0

4 077 75.2

0.0

0.0

0.0

75.2

0.0

0.0

0.0

904 14.5

0.0

0.0

0.0

14.5

0.0

0.0

0.0

463 9.3

0.0

100.0

9.3

0.0

15.0

941 23.3

0.0

0.0

0.0

23.3

0.0

0.0

0.0

3 192 63.3

0.0

0.0

0.0

63.3

0.0

0.0

0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

DO3

RO1

RO2

SP22

SP23

ST2

ZB11

ZB12

ZB13

ZB14

ZB15

ZB16

ZB17

383 7.5 7.5

1

Modelová hustota

Současná hustota

Rozdíl

Po realizaci návrhů

21.6

20.9

-0.6

21.4

20.4

14.3

-6.1

14.3

15.5

26.7

11.2

26.7

17.9

22.0

4.1

22.0

14.8

15.5

0.7

15.5

20.2

36.1

15.9

36.1

22.5

19.2

-3.3

20.2

22.5

20.2

-2.3

20.2

22.5

22.5

0.0

22.5

15.0

13.7

-1.3

13.7

22.5

18.4

-4.1

18.4

22.5

16.0

-6.5

16.0

15.0

20.2

5.2

20.2

22.5

24.7

2.2

24.7

22.5

19.8

-2.7

19.8

22.5

19.5

-3.0

19.5

m/ha

s návrhy km

DO2

S4

13 002

102

0.0

93.6

0.7

0.0

0.0

21.1

0.2

0.0

89.0

0.0

0.0

20.0

0.0

0.0

11.0

0.0

0.0

2.5

0.0

0.0

40.3

0.0

0.0

9.1

0.0

0.0

3.2

0.0

0.0

0.7

0.0

0.0

89.6

0.0

0.0

20.2

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

100.0

0.0

0.0

22.5

0.0

0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

1 908

138

2 672

13

638

2 112

2 216

1 369

1 610

4 077

904

463

941

3 192

383 100.0 22.5


178



S4 POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST


Brdská vrchovina

7 Plocha ha

Lesní majetek a LOC


List :


0

A

B

C

D

E

%

HO2

HO3

4 417 85.1

0.0

0 0.0

0.0

92.7

0.0

7.3

90.1

0.0

0.0

0.0

20.9

0.0

2.0

4 495 95.5

0.0

0.0

0.0

4 094

Modelová hustota

Současná hustota

Rozdíl


22.9

19.3

-3.6

20.4

23.2

21.2

-1.9

23.3

22.2

21.8

-0.3

22.1

23.3

21.1

-2.2

22.1

15.0

24.8

9.8

24.8

22.5

16.7

-5.8

16.7

323

86.4

0.0

13.6

104.8

0.0

0.0

0.0

19.4

0.0

3.7

4 415 96.4

143 3.2

0.0

0.0

97.6

0.0

0.0

0.0

3 883

HO4

4 274 90.2

0.0

94.3

HO5

1 417 35.1 35.1 3 359 56.0 56.0

HO6

612

0 3 913

359

88.6

0.0

19.9

0.0

8.1 2.2

3 625

649

0.0

0.0

84.8

0.0

15.2

0.0

0.0

0.0

19.1

0.0

4.2

0

1 417

0.0

100.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0

15.0

0.0

0.0

0.0

0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

0.0 0.0

0

3 359 100.0 22.5


7

Lesní majetek a LOC


Sumář 1


0

A

B

C

D

E

%

DO

RO

ZB

HO

Celkem

1 369

0

0

0

1 369

0

0

30,7

0,0

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0 0,0

30,7

0

0,0

0,0

22,5

0,0

5 041

74

0

0

4 966

0

0

111,0

7,1

0,0

0,0

92,9

0,0

0,0

113,2

0

0,0

0,0

20,9

0,0

0,0

16 012

671

353

0 14 910

102

0

321,8

4,2

2,2

0,0

93,0

0,6

0,0

328,7

0

0,3

0,0

20,9

0,2

0,0

8 281

76

5 383

0

2 823

0

0

185,6

0,9

65,0

0,0

34,1

0,0

0,0 0,0

185,6

0

9,7

0,0

7,7

0,0

11 569

0

2 073

0

9 496

0

0

215,2

0,0

17,9

0,0

82,1

0,0

0,0

215,2

0

2,7

0,0

18,5

0,0

0,0

22 377

143

1 417

458,3 477,9

0,6 0

6,3 0,9

64 673

964

9 225

1322,6

1,5 0

14,3 2,1

1351,4

179

Modelová hustota

Současná hustota

Rozdíl


22,5

22,5

0,0

22,5

22,2

22,0

-0,1

22,5

21,4

20,1

-1,3

20,5

17,4

22,4

5,0

22,4

21,2

18,6

-2,6

18,6

22,3

20,5

-1,8

21,4

21,2

20,5

-0,8

20,9

m/ha

s návrhy km

SP

S4

Brdská vrchovina

Plocha ha

ST

2

m/ha

s návrhy km

HO1

S4

0 18 874

0

1 943

84,3 19,0

0,0 0,0

8,7 2,4

0 52 439

102

1 943

0,2 0,0

3,0 0,8

0,0 0,0 0,0 0,0

81,0 18,2




8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Modelová hustota je stav dopravní sítě, kterého chceme dosáhnout. Současná hustota je stavem sítě lesních odvozních cest po inventarizaci. Stav hustoty cest po realizaci návrhů výstavby charakterizuje výhledová hustota. Průměrná hustota dopravní sítě za celou oblast je těsně pod modelovou, výhledová hustota (ve které jsou zahrnuty i návrhy) model téměř naplňuje. HUSTOTA LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ Lesní majetek Dobříš

Rožmitál

Zbraslav Spálené Poříčí

Zbiroh

Plasy

PLO 7

Hustota lesní dopravní sítě (m/ha) LOC DO 2 DO 3 celkem RO 1 RO 2 RO 3 celkem ST 2 celkem SP 21 SP 22 SP 23 celkem ZB 11 ZB 12 ZB 13 ZB 14 ZB 15 ZB 16 ZB 17 celkem HO 1 HO 2 HO 3 HO 4 HO 5 HO 6 celkem celkem

skutečná

modelová

20,9 14,3 20,1 26,7 22,0 15,5 22,4 22,5 22,5 36,1 19,2 20,2 22,0 13,7 18,4 16,0 20,2 24,7 19,8 19,5 18,6 19,3 21,2 21,8 21,1 24,8 16,7 20,5 20,5

21,6 20,4 21,4 15,5 17,9 14,8 17,4 22,5 22,5 20,2 22,5 22,5 22,2 15,0 22,5 22,5 15,0 22,5 22,5 22,5 21,2 22,9 23,2 22,2 23,3 15,0 22,5 22,3 21,2


výhledová (včetně návrhů) 21,4 14,3 20,5 26,7 22,0 15,5 22,4 22,5 22,5 36,1 20,2 20,2 22,5 13,7 18,4 16,0 20,2 24,7 19,8 19,5 18,6 20,4 23,3 22,1 22,1 24,8 16,7 21,4 20,9

180



8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Podloží Únosné

Sklon svahu % # ≤10 11-20

21- 33

34 - 50

11

U 21 31 39 41

Trvale Podmíněně Nerovnosti terénu # 12 13 F 23

S

22

F

33

Překážky

15

16

25

26

E

29

32

Neúnosné

F

L

35

36

E 42

43

K

45

L

46

49 51 - 70 ≥ 71

59 69

E

Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. - Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. - Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). - Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. - Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. - Nerovnosti terénu: 0,3 - 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).

Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technickoekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat, nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu 181




nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí. V ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F,E,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:

POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda Edafická zmrzlá zemina kategorie nasycení půdních horizontů nebo sucho povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové I H

4

2 5 6

O P Q D D svážné L V

4 (5) 4 6 4

3 6

-

7

2 5 (6)

1 -

7

Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa)

5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)


182



VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TS TT U F S K E 0U 0 AU AS A BF BS BK BE B CU CS CK CE C DF DE D EE E MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS HS TS + TT HS AU 13 31 DF 19 39 CK CE CL 21 41 AU 23, 25 43, 45 AU AS 27 47 DE DF 29 59

L

BL CL DL EL

TS + TT CK CE CL DE DF CK CE CL CU CU CS DE DL BE

MODELOVÉ PARAMETRY TS model H (m .ha-1) 10 000 dt =  m 4H dsm = dt √ 2 m (I ≤ 15 %)

I dsm =dt  √2 15 ( I ≥ 15 %)

A 15

B 17,5

TS C 22,5

166,6

142,8

111,1

100

90,9

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

FL 188 E 207

E 428 L 360

D 25

E 27,5

Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m)

183




MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE HS SLT

typizace terénní

19 1-2L 1U ( 3L 5L ) 3U 21 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 25 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 29 1T 1G 3L 5L 41 3-4N 3-4A EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 47 3-4V 4P 4O 51 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S5-6B 5-6D 5-6F 5U 53 5-6K 5-6I 55 5-6S 5-6B 5--6D 5-6H 57 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 59 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 79 (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V O1 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R

13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29(33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15


technologická F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) (U)S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) L (F) LE EL F US SEKL L L

184



8.3.2. Ukazatele cestní sítě Mezi ukazatele vypovídající nejlépe o kvalitě cestní sítě patří hustota cest, rozestup cest a teoretická a skutečná přibližovací vzdálenost. D Hustota cest: H = ---------( m.ha-1 ) P D = celková délka odvozních cest v uvažované oblasti v metrech P = plocha uvažované oblasti v hektarech 10 000 Rozestup cest: R = ----------H

(m)

Teoretická přibližovací vzdálenost dt jednostranné přibližování dt = R/2 ( m )

obou stranné přibl. dt = R/4 ( m )

Skutečná přibližovací vzdálenost průměrná - modelová tg . α t dsm = dt ------------------- ( m ) tg . α c α t = průměrný sklon terénu α c = průměrný spád přibližovací cesty Jednostranné přibližování dřeva se uplatňuje v členitých terénech, kdy se délka svahu rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkům. Uvažuje se ve svazích se sklonem od 10% výše. Údolí by mělo být zpřístupněno cestou a svahy se podle délky člení etážovými cestami. Základními typy při oboustranném přibližování (v méně členitých terénech) jsou cesta údolní s cestami etážovými, nebo cesta hřebenová s cestami etážovými. Tento způsob přibližování dřeva se uvažuje ve svazích se sklony od 8% méně. Ukazatelé cestní sítě se počítají pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou. Protože je hustota LDS přímo úměrná počtu a délce komunikací, vyjadřuje na první pohled základní technologickou připravenost pracoviště k dopravě dřeva. Posuzujeme-li dva přibližně stejné územní celky, jejichž skutečná hustota LDS ( a tím i délka lesních odvozních cest – vlastních i cizích) je stejná, je zřejmé, že mají rozdílnou účinnost LDS. Ta je při stejné hustotě závislá na uspořádání odvozních cest – jejich rozestup by měl pokud možno odpovídat průměrné přibližovací vzdálenosti. Výpočet účinnosti je tím přesnější, čím je zpracovávaný celek větší a čím více skutečná síť odvozních cest odpovídá teoretickému rozestupu. Účinnost komunikace procházející středem území je při stejné délce dvojnásobná než u cesty probíhající při hranici uvažovaného celku. Nová výstavba a rekonstrukce lesní dopravní sítě nevyhoví samozřejmě ve všech případech těmto požadavkům teoreticky správného uspořádání odvozních cest, ale návrhy výstavby by měly být vždy posuzovány i s ohledem na jejich co nejvyšší účinnost. Ekonomická efektivnost investice při sporných návrzích výstavby odvozních cest se vyhodnocuje zpravidla při akcích většího rozsahu. Vychází z porovnání jednorázových nákladů na výstavbu s ročními ekonomickými účinky. K rozdílu dopravních nákladů před výstavbou a po výstavbě se připojují další roční ekonomické účinky z lepšího dopravního zpřístupnění lesa (zvýšení tržeb ze zlepšené sortimentace, snadnější přístup mechanizace, snížení opotřebení přibližovacích cest apod.) Pokud není gravitační oblast navrhované cesty dost velká (větší objem dopravované dřevní hmoty, menší současná hustota), výpočet efektivnosti vzhledem k vysokým stavebním nákladům nevychází příznivě. Životnosti lesní odvozní cesty (tj. době návratnosti 77 let) odpovídá koeficient efektivnosti 1,3%. Od hodnoty 1% je ekonomická efektivnost poměrně dobrá. V OPRL se ekonomická efektivnost investice pomocí koeficientu účinnosti odvozní sítě nepočítá.

185




S5 UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC DO2 DO3 RO1 RO2 RO3 SP21 SP22 SP23 ST2 ZB11 ZB12 ZB13 ZB14 ZB15 ZB16 ZB17 HO1 HO2 HO3 HO4 HO5 HO6

Brdská vrchovina

7 Délka cest ( km ) Plocha ( ha )

291.0 13 894 30.7 2 143 33.5 1 254 145.9 6 628 6.2 399 25.7 712 40.6 2 112 44.8 2 216 30.7 1 369 22.1 1 610 75.2 4 077 14.5 904 9.3 463 23.3 941 63.3 3 192 7.5 383 85.1 4 417 95.5 4 495 96.4 4 415 90.2 4 274 35.1 1 417 56.0 3 359

S5 List 1

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha) současná s návrhy

Teoretická vzdálenost přibližování

Rozestup (m) současný s návrhy

jednostranném ( m ) současná s návrhy

oboustranném ( m ) současná s návrhy

20.9

21.4

477

466

239

233

119

117

14.3

14.3

697

697

349

349

174

174

26.7

26.7

374

374

187

187

94

94

22.0

22.0

454

454

227

227

114

114

15.5

15.5

645

645

323

323

161

161

36.1

36.1

277

277

139

139

69

69

19.2

20.2

521

494

260

247

130

124

20.2

20.2

495

495

248

248

124

124

22.5

22.5

445

445

223

223

111

111

13.7

13.7

728

728

364

364

182

182

18.4

18.4

542

542

271

271

136

136

16.0

16.0

625

625

313

313

156

156

20.2

20.2

496

496

248

248

124

124

24.7

24.7

404

404

202

202

101

101

19.8

19.8

504

504

252

252

126

126

19.5

19.5

512

512

256

256

128

128

19.3

20.4

519

490

260

245

130

123

21.2

23.3

471

429

235

215

118

107

21.8

22.1

458

452

229

226

114

113

21.1

22.1

474

453

237

227

118

113

24.8

24.8

404

404

202

202

101

101

16.7

16.7

600

600

300

300

150

150


186



S5 UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ - SUMÁŘ LESNÍCH MAJETKŮ

Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek ST SP DO RO ZB HO Celkem

Brdská vrchovina

7 Délka cest ( km ) Plocha ( ha )

30,7 1 369 111,0 5 041 321,8 16 037 185,6 8 281 215,2 11 569 458,3 22 377 1322,6 64673

S5

Sumář 1

Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha) současná s návrhy

Teoretická vzdálenost při přibližování

Rozestup (m) současný s návrhy

jednostranném ( m ) současná s návrhy

oboustranném ( m ) současná s návrhy

22,5

22,5

445

445

223

223

111

111

22,0

22,5

454

445

227

223

114

111

20,1

20,5

498

488

249

244

125

122

22,4

22,4

446

446

223

223

112

112

18,6

18,6

538

538

269

269

134

134

20,5

21,4

488

468

244

234

122

117

20,5

20,9

489

478

244

239

122

120

8.3.3. Specifické podmínky zpřístupnění lesa Parametry některých starších odvozních cest neodpovídají ČSN 736108 (nejčastěji svou šířkou). Ve zvláštní situaci zůstává propojení komplexů lesa uprostřed zemědělské půdy se sítí veřejných cest, vedoucích mimo les. Toto spojení účelovými a místními komunikacemi naráží na problémy související s vlastnickými vztahy. Optimalizace sítě lesních odvozních cest má řešit i nesnadnou přístupnost těch částí lesních komplexů, které jsou od silnic nižších tříd odděleny zemědělskou půdou.

8. 4. Koncepce dopravní mapy V dopravní mapě je zanesena síť lesních i veřejných cest zpřístupňujících les včetně cest navrhovaných a hranice transportních segmentů a odvozních celků. Cesty, stejně jako i odvozní celky, jsou označeny dvěma písmeny (podle většího majetku např. lesní správy) a pořadovým číslem. Cesty jsou barevně odlišeny podle tříd.

187



Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) Při zpracování OPRL se v rámci přírodní lesní oblasti vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a) z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č.4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. b) z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb. c) ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. V číselném značení HS udává první dvojčíslí cílové hospodářství, určené výškovou polohou (první číslo) a ekologickou řadou (druhé číslo). Dalšími čísly je označen porostní typ, případně další specifické charakteristiky porostů. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství mění druhá číslice (lichá u lesů hospodářských a ochranných) na nejbližší nižší sudou číslici. U lesů ochranných je první číslice značení HS vždy 0.

Hospodářský soubor 1. číslice Kategorie lesů

Cílový hospodářský soubor Výšková poloha (lesní vegetační stupeň)

Lesy hospodářské

Lesy zvláštního určení

2. číslice

1-7

1-7

Ekologická řada

3. číslice Porostní typ Typ současných porostů

1 - exponovaná

1 - smrkové

3 - kyselá

2 - jedlové

5 - živná

3 - borové

7 - oglejená

4 - ostatní jehl.

9 - podmáčená

5 - dubové

0 - exponovaná

6 - bukové

2 - kyselá

7 - ostatní list.

4 - živná

8 - topolové

6 - oglejená

9 - nízký les

8 - podmáčená

0 - nezařazeno

1 - mimořádně nepříznivá stanoviště Lesy ochranné

Doplňkové hospodářské soubory

0

8

2 - vysokohorské lesy 3 - klečový lesní vegetační stupeň např. 1 - rezonance

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV

188



9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.)

PLO 7 - Brdská vrchovina Stanovištní řada: Edafická kategorie:

soubor lesních typů: /lesní typ/

Extrémní

Exponovaná

Kyselá

Živná

Oglejená

Podmáčená

Lužní

J X Y Z

C N A F (W)

M K I

S H B D (W)

V O P Q

T G R

LU

0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y

3J 5J

2A 3N 2S9 4N 2C 3K9 3C 2N 2K9 3M9

Základní hospodářská dřevina:

BO BK DB JV BK SM

DB BO

Cílový HS:

01

21

SM BK BO

3F 4F 3A 4A 3D7 (5C)

SM BK

41

5N 2M 6N 3M1 6M 3M3 6K9 4M 5A 2K3 5F 2K4 (7N) 2K5 2I

SM BK

BO DB

51

23

3I 4I

SM BO BK

3K1 5K 2S2 3K3 6K1 2S6 3K5 6K6 2S7 3K6 5I 2B 4K (7M) 2D 5M

3S 3B 3H 3D2 3D8

SM BO BK

SM BK

43

SM BK

DB

53

25

4S 4B 4H

SM BK

45

5S 6S 5B 5D

2P 4Q

3O 4O 3P 4P 3V 4V 3U

5Q 6Q 5P 6P 5O 6O 5V1 6V1 5U

4G 5G 6G 5V9 6V9

6R 7R 7T 7G

3L 5L 1G

2L

DB JS

(5T)

SM BK

BO DB

SM BO DB

SM DB BO

SM OL

SM

OL JS SM

55

27

47

57

59

79

29 19

Porostní typy: smrkové kvalitní (smíš.) smrkové (+ jedle)

531a 011

211

411

smrkové rezonanční

511a 231

431a

551a

531b 251

451a

511b

smrkové poškozené

431b

531c

451b

551b 271 471a 571a 591a 791 291 191 551c

571b

551d

471b 571c 591b

smrkové proředěné

471c 571d

borové (+ modřín)

013

213

413

233

433

533 253

dubové kvalitní dubové

015

bukové (+ cenné listnaté)

016

215

415

235

435

416

516 236

436

255 536

453

273

473

455a

475a

455b

275 475b

456

556

476

573

195 576 197

ostatní listnaté (OL,BR,OS,HB,AK)

017

217

417

237

437

257

457

277 477

577

597

297

278 478

topolové

298 198

Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro nepatrné zastoupení a nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných CHS tyto SLT: 5C, 5T, 7N, 7M; pro charakter byl SLT 3U zařazen do CHS 47 a SLT 6M do CHS 51.

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů CHS

PLO 7 – Brdská vrchovina 19 21 23 25 27

Plocha 64,86 ha Zastou0,10 pení %

189

29

41

43

45

47

51

53

55

plocha: 64 348,43 ha 57 59 79 01

433,61

1 107,90

472,70

336,43

524,77

2 280,89

15 741,64

3 444,32

12 133,79

2 792,16

6 394,64

1 506,85

14 521,37

1 278,45

455,72

858,34

0,67

1,72

0,73

0,52

0,82

3,54

24,46

5,35

18,86

4,34

9,94

2,34

22,57

1,99

0,71

1,33




9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:

19

LUŽNÍ STANOVIŠTĚ SLT (lesní typ): 2L

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 64,86 0,10 DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL Údolní nivy větších potoků a řek. Ustálenější typ náplavu s příznivější formou podzemní i záplavové vody Bonita: nadprůměrná Reliéf terénu: plochá dna potočních údolí; Nadmořská výška: 250 – 450 m Geologické podloží: aluviální náplavy Půdní typ: fluvizem typická Půdní druh: hlinitopísčité, hluboké, vlhké, kypré, drobivé Minerální síla půdy: vysoká; mírně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - DB, LP, JV, JL, HB, BB, BŘK Cílový hospodářský soubor:

21

EXPONOVANÁ STANOVIŠŤĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 433,61 0,67 BO4-6, DB2-6, BK(LP)1, JV0-1, MD0-1, HB+-1, BR, JS, JL Exponovaná (svažitá, kamenitá a vysýchavá) stanoviště a hřebenové polohy se zhoršenou dostupností a značným ohrožením erozí v nižších až středních polohách, jenž vylučuje holosečné hospodářství Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: příkré svahy ± kamenité, kupy, strže a hřebeny; Nadmořská výška: 260 - 600 m Geologické podloží: křemenec, břidlice, granodiorit, křídové pískovce, ordovické sedimenty, droby, spilit, porfyry Půdní typ: kambizem typická oligotrofní a rankerová oligotrofní, místy kambizem typická mezotrofní a kambizem rankerová mezotrofní Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité, středně hluboké a hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: různá; mírně kyselé až kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - N,C,K9,M9: BK, DB, LP, HB, BŘ, JD A,S9: BK, DB, LP, JV, JS, HB, JD, BB, BŘK, TS Cílový hospodářský soubor:

23

KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1 107,90 1,72 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu, na kyselém podloží v nižších až středních polohách s borovicí jako hlavní ekonomickou dřevinou Bonita: podprůměrná až průměrná Reliéf terénu: mírné svahy, hřbety a mírně zvlněné plošiny; Nadmořská výška: 250 - 600 m Geologické podloží: křemenec, břidlice, porfyry, fylit, spilit, slepenec, granodiorit, pleistocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická oligotrofní, kambizem luvická až luvizem (kat. I), méně podzol kambický (kat. M) Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité (kat. M) a hlinité až jílovitohlinité (kat. I), středně hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: slabá; kyselé až silně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - DB, BK, LP, HB, BŘ, JD, DG, DBČ


190



RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:

25

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2S2, 2S6, 2S7, 2B, 2D

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 472,70 0,73 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JD, JS, JL, TR, JDO, DG Živná stanoviště vodou ± neovlivněná na plošinách, mírných svazích, úžlabinách a bázích svahů, v nižších polohách, ekonomicky výhodná pro dubové hospodářství Bonita: : průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: zvlněné plošiny a mírné svahy, báze svahů, ploché hřbety, erozní rýhy; Nadmořská výška: 260 – 450 m Geologické podloží: granodiorit, droby, křemenec, břidlice, amfibolity, syenodiorit, deluvium Půdní typ: kambizem typická mezotrofní Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, středně hluboké až hluboké, mírně až čerstvě vlhké, kypré, drobivé nebo krupnaté Minerální síla půdy: střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 20% - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO,TŘ, DB, BŘK, BB Cílový hospodářský soubor:

27

OGLEJENÁ CHUDÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2P, 4Q

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 336,43 0,52 BO7, DB2, BŘ1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Kyselá a chudá, oglejená (periodicky zamokřovaná) stanoviště na plošinách nižších až středních poloh, kde borovice je z hlediska bezpečnosti i hodnoty produkce výhodnější než smrk Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: plošiny; Nadmořská výška: 250 - 650 m Geologické podloží: pleistocenní a holocenní hlíny Půdní typ: pseudoglej typický a podzolový Půdní druh: jílovitohlinité, středně hluboké, mírně až čerstvě vlhké, vazké, soudržné, kostkovité Minerální síla půdy: slabá až střední; kyselá až silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 20% - BK, DB, BŘ, JD, OS, SM, VJ Cílový hospodářský soubor:

29

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH SLT (lesní typ): 1G, 3L, 5L

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 524,77 0,82 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS Stanoviště na podmáčených a mokřadních půdách se stagnující vodou v terénních zlomech a sníženinách, popřípadě prameniště a potoční nánosy s vysokou hladinou podzemní vody Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: potoční aluvia, podsvahové plošiny (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); Nadmořská výška: 250 - 680 m Geologické podloží: pleistocenní hlíny, aluviální náplavy Půdní typ: glej typický zbahnělý, fluvizem typická Půdní druh: jílovitohlinité, hlinité až hlinitojílovité, mělké až velmi hluboké, vlhké až zbahnělé, vazké Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 3L, 5L: 70% - JV, OLL; 1G: 90% - OLL, VR

191





41

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C)

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 2 280,89 3,54 SM(BO)6, BK2-3, MD1-2, DB+-1, JV, JD, JS, LP, BŘ, DG Exponovaná (svažitá, kamenitá a vysýchavá) stanoviště a hřebenové polohy se zhoršenou dostupností a značným ohrožením erozí ve středních polohách, jenž vylučuje holosečné hospodářství Bonita: průměrná Reliéf terénu: mírné až příkré svahy, hřbety, zářezy, strže; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: granodiorit, křemenec, břidlice, droby, migmatit, žula, rula, aplit, porfyry, diabasy, spilit, ordovické sedimenty, křídové pískovce, deluvia Půdní typ: kambizem rankerová, eutrická, typická oligotrofní a mezotrofní, ranker kambický Půdní druh: pisčitohlinité až hlinitopísčité, místy kamenité Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - N, K9: BK, DB, LP, JD, DG A, D7: BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG; (5C: BK,DB,LP,JD,HB) Cílový hospodářský soubor:

43

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 15 741,64 24,46 SM(BO)6-7, BK2, MD1, DB+-1, JD, HB, LP, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží ve středních polohách, kde hlavní ekonomické dřeviny jsou smrk a borovice Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: mírné svahy a rozsáhlé zvlněné plošiny, případně hřebeny a kupy (5M); Nadmořská výška: 300 - 800 m Geologické podloží: slepence, křemence, granodiorit, porfyry, droby, ordovické sedimenty, karbonské sedimenty, pleistocenní a holocení hlíny, buližník (5M) Půdní typ: kambizem typická oligotrofní (místy podzolovaná, luvizemní a pseudoglejová), méně luvizem a podzol kambický Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité (K), písčité až písčitohlinité (M), hlinité až jílovitohlinité (I), středně hluboké až hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: střední; kyselé až mírně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, DB, LP, JD, HB, DG Cílový hospodářský soubor:

45

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 3 444,32 5,35 SM6, BK2, MD1, DB1, BO, JD, HB, JV, JS, LP, TŘ, DG, JDO Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na živném podloží ve středních polohách, se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Smrčiny jsou ohroženy hnilobou. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny až mírné svahy, baze svahů; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: granodiorit, porfyry, amfibolity, diabasy, gabro, břidlice, spilit, deluvium Půdní typ: kambizem typická mezotrofní a eutrická Půdní druh: písčitohlinité, hlinité až hlinitopísčité, případně jílovitohlinité (3D8), středně hluboké až hluboké, mírně až čerstvě vlhké, kypré a drobivé Minerální síla půdy: střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO


192




47

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U

Cílová druhová skladba (základní): SM5-7, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, JV, HB, JS, JL, OLL, OS, BŘ, JDO, VJ Stanoviště na oglejených (periodicky zamokřovaných) půdách na plošinách ve středních polohách se smrkovým hospodářstvím (SLT 3P, 4P a 4O připouští borovou alternativu) Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny a mírné svahy, úžlabiny; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: břidlice, buližníky, pleistocenní hlíny, aluviální náplavy, holocenní hlína Půdní typ: pseudoglej, kambizem pseudoglejová mezotrofní, oglejená, glej kambický, fluvizem typická Půdní druh: písčitohlinité, hlinité, jílovitihlinité, písčitojílovité až jílovité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké až mokré, soudržné Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 3V, 4V, 3O: 25% - BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB, JDO 3P, 4P, 4O: 25% - BK, DB, JD, LP, OS, BŘ, JDO 3U: 15% - BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB Plocha (ha): 12 133,79

Zastoupení v %: 18,86

Cílový hospodářský soubor:

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

51

SLT (lesní typ): 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N)

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 2792,16 4,34 SM6-7, BK3, (MD)JD+-1, DB, BO, JV, JS, LP, BŘ, DG Exponovaná, erozně ohrožovaná stanoviště (kamenité půdy svažitých a hřebenových poloh). Tvoří přechod k ochranným lesům. Současné porosty jsou převážně smrkové, často s příměsí buku a dalších listnáčů. Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: mírné až příkré, převážně stinné svahy; Nadmořská výška: 450 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, slínovec, ordovické sedimenty Půdní typ: kambizem rankerová mezotrofní a oligotrofní, kambizem typická oligotrofní a podzolovaná, ranker kambický, podzol kambický Půdní druh: písčitohlinité až písčitojílovitohlinité, ,jílovitohlinité, hlinitopísčité, kamenité, mělké (5N), středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, kypré Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - 5-6N, M, K9: BK, JD, LP, JV, JS, DG A, F: BK, JD, JV, JS, JL, LP, DG; (7N: BK,JD,JV,JŘ) Cílový hospodářský soubor:

53

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5K, 6K, 5I

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 6311,08 9,81 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, DB, LP, JV, BO, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží v 5.-6. lvs. Základní soubor kyselých stanovišť vrchovin se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: zvlněné plošiny, mírné svahy, hřbety; Nadmořská výška: 490 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, ordovické sedimenty, pleistocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická oligotrofní, podzolovaná, luvická, pseudoglejová, podzol středně výrazný a kambický, luvizem typická Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, drobivé Minerální síla půdy: střední; kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, LP, DG

193





55

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5S, 6S, 5B, 5D

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1506,85 2,34 SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na živném podloží v 5.-6. lvs. Základní soubor živných stanovišť vrchovin se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Velmi častá je směs smrku, jedle a buku jako tzv. herycnská směs. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny a mírné svahy; Nadmořská výška: 400 - 800 m Geologické podloží: droby, slepence, břidlice, buližník, ordovické sedimenty, holocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická mezotrofní, kambizem eutrická Půdní druh: písčitohlinité až hlinité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, kypré Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ Cílový hospodářský soubor:

57

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 14521,37 22,57 SM7, JD1, BK1, BO1, DB, MD, BŘ, JV, JS, OLL, OS, JDO Oglejené (periodicky zamokřované) půdy na plošinách vyšších poloh 5.-6. lvs. Rámcový soubor oglejených stanovišť vrchovin se smrkovým hospodářstvím a jedlí jako nositelkou bezpečnosti produkce. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny, mírné svahy, mělké pánve, dna potočních údolí; Nadmořská výška: 450 - 800 m Geologické podloží: břidlice, buližník, ordovické sedimenty, aluviální náplavy, pleistocenní hlína, deluvium Půdní typ: kambizem pseudoglejová, glej kambický, pseudoglej, podzol glejový, fluvizem Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, mělké (5Q), středně hluboké až velmi hluboké, čerstvě vlhké až mokré Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: O, P, Q: 25% - BK, JD, JDO, BŘ, OS; V: 25% - BK, JD, JV, JS, JL, LP, JDO 5U: 30% - BK, JL, LP, JD, JV Cílový hospodářský soubor:

59

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T)

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1 278,45 1,99 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BŘ, BO Stanoviště na trvale zamokřených a organogenních půdách na plošinách, v úpadlinách a terénních zlomech středních a vyšších poloh s přirozenou a ekonomicky výhodnou převahou smrku. Porosty jsou trvale ohroženy zamokřením, mrazem, větrem a sněhem Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: zamokřené plošiny, terénní poklesliny a ploché úžlabiny; Nadmořská výška: 350 - 700 m Geologické podloží: buližník, břidlice, pleistocenní hlíny, deluvium Půdní typ: glej typický a kambický, pseudoglej stagnoglejový Půdní druh: jílovitohlinité až jílovité, hluboké až velmi hluboké, mokré, vazké Minerální síla půdy: slabá; středně až silně kyselá Meliorační a zpevňující dřeviny: - 4G: 20% - JD, DB, LP, JV, OLL, OS; 5G, 6G: 15% - BK, JD, JV, OL, OS V9: 20% - BK, JD, JV, OLL, OS; 5T: 10% - DB, JD, BŘ, OS


194




73

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH SLT (lesní typ): 7M

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 83,56 0,13 SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží v horských polohách. Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: hřbety a horní části svahů; Nadmořská výška: kolem 860 m Geologické podloží: pískovce, droby, arkózy Půdní typ: podzol humusový, kryptopodzol Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, slabě skeletovité půdy, mělké až středně hluboké, čerstvě vlhké Minerální síla půdy: slabá; velmi silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK, JD, BŘ Pro nereprezentativnost a malou výměru je hospodářský soubor řešen jako odchylka od modelu HS 53. Cílový hospodářský soubor:

79

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH SLT (lesní typ): 6R, 7R, 7T, 7G

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 455,72 0,71 SM8-9, JD+-1, 0LL+-1, BŘ+-1, BO, JŘ Trvale zamokřená stanoviště a organogenní půdy na plošinách, v úpadlinách, terénních zlomech a prameništních svazích v 7. lvs. Současné porosty jsou výhradně smrkové s příměsí břízy pýřité. Bonita: průměrná až silně podprůměrná Reliéf terénu: podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin s prameništi; Nadmořská výška: 530 - 750 m Geologické podloží: rašeliny, buližník, břidlice, slepence, deluvium, holocenní hlína Půdní typ: organozem, glej typický a rašelinový Půdní druh: rašelina a písčitojílovité až jílovité půdy, hluboké až velmi hluboké, vlhké až zbahnělé Minerální síla půdy: slabá; kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 5% - T: JD, JŘ; R: BŘ, JŘ, JD Cílový hospodářský soubor:

01

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ SLT (lesní typ): 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J

Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 858,34 1,33 podle SLT Extrémní stanoviště na sutích, příkrých, kamenitých svazích a vrcholech, skalních výchozech a na antropických půdách (navážky, opuštěné lomy) - les ochranný Bonita: velmi rozdílná - od silně podprůměrné až po průměrnou Reliéf terénu: kamenité a balvanité sutě, příkré svahy, hřebeny a vrcholy; Nadmořská výška: 380 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, granodiorit, droby, ordovické sedimenty Půdní typ: ranker, litozem typická silikátová, kambizem rankerová oligotrofní Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, štěrkovité, kamenité až balvanité, velmi mělké až středně hluboké, vyprahlé až čerstvě vlhké Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně až silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: podle SLT 5 - 95%

195




9.3. Základní hospodářská doporučení Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve kterém se v § 23 odst. 1 říká: „Ob las tní plán y dop oruč ují z ásad y hosp oda řen í v lesích .“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb.) podrobněji specifikuje obsah této části ještě § 1 odstavec 7 výše uvedené vyhlášky. Základní hospodářská doporučení jsou zpracována do podoby rámcových směrnic hospodaření (dále jen „rámcových směrnic“)pro vymezené hospodářské soubory (§ 2 vyhlášky č. 83/1996 Sb.). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních hodnot hospodářských doporučení nebylo postupováno chybně. Základní hospodářská doporučení uvedená v oblastních plánech jsou podkladem pro tvorbu rámcových směrnic zpracovávaných pro hospodářské soubory lesních hospodářských plánů a osnov. Pod písmeny a) až f) jsou níže uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah:

a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílová druhová skladba ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na skutečný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. Zastoupení dřevin je udáno v desítkách procent. Znaménko + vyjadřuje nižší zastoupení dřeviny než 1 %.

b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. Stanovuje závazně jejich podíl pro nejnižší jednotky rozdělení lesa na dobu platnosti lesního hospodářského plánu, nebo lesní hospodářské osnovy (§ 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Jedná se o dřeviny přirozené druhové skladby daného stanoviště (až na JDO a DG).Výchovou mladých porostů je možné ještě druhovou skladbu upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se navrhovaný podíl MZD zvyšuje, na větších pokalamitních plochách naopak přiměřeně snižuje.

c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč – je širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč – nesmí být širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu 1. Okrajová seč clonná: porost se obnovuje postupně od kraje clonnými pruhy 2. Pruhová seč clonná: porost se obnovuje na pruhu, který je založen uprostřed porostu. Pokud se dále pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází se v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná: Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na vytěžené ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se okrajová obnova. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena účinným dosahem přímého bočního světla, který může v rozvolněných porostech činit až dvojnásobek porostní výšky. N – okrajová seč – podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje:


196



1. Prostá okrajová seč – porostní stěna se přesouvá jedním zásahem, který má charakter náseku – tj. úzké holé seče 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč – vnitřní okraj se napřed jedním výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se dále odlišuje: 3. Odrubná seč – přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně 4. Obrubná seč – skupiny založené uvnitř porostu se excentricky rozšiřují několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč – je širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu – používá se pouze v případě povolených výjimek dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč – nesmí svojí velikostí překročit jeden hektar a svojí šířkou dvojnásobek výšky těženého porostu: 1. Pruhová seč holá – mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá – má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy vytváří zachovalá část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) – uvnitř porostu se zakládají smýcením naholo skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky – na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se pak většinou odstraní po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou z hlediska dalšího vývoje porostu nežádoucí, případně jsou již mýtně zralé. Obnova porostu probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč – při obnově se těží převážně jednotlivé stromy 2. Skupinovitě výběrná seč – při obnově se těží převážně skupiny stromů – skupinovitá obnova KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) – je kombinací skupinovité clonné seče (kterou se obnova zahajuje) a okrajové obrubné seče (kterou se obnova rozšiřuje). 2. Skupinovitá seč holá – je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč – je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně-okrajová seč – je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou sečí odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Bývají založené většinou v předstihu uvnitř porostu; mají charakter: P – clonný (pruhová clonná seč, clonná skupina) N – násečný (násek, holá skupina – kotlík) Uvedeny jsou pouze základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinové seči clonné.

d) Doba obmýtí Obmýtí je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do daného hospodářského souboru a v příloze č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. se uvádí věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstku (CCP). Rozmezí obmýtí, uváděné v závorce, svými krajními hodnotami již nerespektuje optimální využití produkčních schopností, přitom ale nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa, případně jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje 197




u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů bukových se naopak v pásmu ohrožení B a C zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Dále se také doba obmýtí snižuje u porostů poškozených hnilobami, způsobených především v důsledků loupání zvěří a u prvních generací lesa po zalesnění. V lesích ochranných se mohou některé stromy předržet až do konce jejich fyziologického věku (f). OPRL obsahuje pouze doporučené obmýtí bez uvedení přípustného rozpětí.

e) Obnovní doba Je doba, která uplyne od prvního do posledního plánovaného obnovního zásahu v obnovovaném porostu. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na druhové skladbě, jež má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá (∞).

f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem zvoleného způsobu založení porostů a způsobu hospodaření. 1. les vysoký (vysokokmenný) – vzniklý ze semen (přirozenou, nebo umělou obnovou) nebo ze sazenic 2. les nízký (pařezina) – vzniklý pařezovou výmladností. Při postupném převodu pařezin na les vysokokmenný předržením vybraných jedinců vzniká „nepravá kmenovina“ 3. les střední (sdružený) – kombinuje výmladkovou složku s jedinci semenného původu


198



9.3.1. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS

19 195 191 197 198 21 213 211 215 217

23 233 231 235 236 237

25 255 251 253 257 27 273 271 275 277 278 29 297 291 298 41 411 413 415 416 417

POROSTNÍ TYP (současné porosty)

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5

Lužní stanoviště: 2L údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě dubové (smíšené) pH,(P) 150 smrkové pH 100 jasanové (s olší) nH,H 90 topolové H,(HH) 40

20 20 20 10

141 91 81 31

2+5 2+5 2+5 2+5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy /desítky %/

DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL; alt.: TP10

Exponovaná stanoviště nižších poloh: 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9 příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované borové - N, C, K9, M9 nN 120 30 101 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ borové - A, S9 nN 120 30 101 2+6 BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL smrkové - N, C, K9, M9 nN 100 30 81 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR smrkové - A, S9 nN 100 30 81 2+6 DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL dubové - N, C, K9, M9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR dubové - A, S9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO1, BK(LP)1,JV1, HB1, JS, JL akátové (nekvalitní listnaté) N 70 20 61 2+6 viz HS 213; AK por. alternativa: AK10

plocha: 64 348,43, ha meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

15% DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK

geograficky

% MZD

nepůvodní dřeviny %

64,86 ha 0,10 % -----

433,61 ha 0,67 % 30% C, N, K9, M9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS, HB,JD,BŘK,BB,TS DB - BK,DB,LP,JV, JS,JL, HB,JD, BŘK,BB,TS

Kyselá stanoviště nižších poloh: 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M svahy, kupy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem borové p(n)H,(nP) 110 20 101 2+5 BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 25% smrkové nH 100 20 91 2+5 BO6,DB2,BK(LP)1,MD1,SM,HB,BR,DG,DBC BO - DB,BK,LP,HB,BŘ, dubové pN,pH,(P) 130 30 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG JD,DG bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB* DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB listnaté nekvalitní H 70 20 61 2+5 BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR SLT 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ * v BK por. alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB Živná stanoviště nižších poloh: 2S (kromě 2S9), 2B, 2D plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem nP,pN,(pH) dubové (smíšené) 160 30 141 2+7 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD 20% - BK,LP,HB,JV,JS, smrkové nH,nN 100 20 91 2+5 DB6,MD2,BK(LP)1,JV1,HB,JS,OS,SM,BO,JD,,JDO,DG JL,JD,JDO,TŘ,DB, borové pN,pH 110 20 101 2+5 DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS BŘK,BB listnaté nekvalitní pH 70 20 61 2+5 DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh: 2P, 4Q mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol borové nN,(nH,P) 120 20 111 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ 20% smrkové (n)N,(n)H 100 20 91 2+6 BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ,JDO BO - BK,DB,BŘ,JD,OS, dubové pN,(pH,P) 130 30 111 2+7 DB6, BO4, BR, BK, OS, JD listnaté nekvalitní nN,(nH) 70 20 61 2+6 BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB topolové H 50 20 41 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 5L,1G potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej olšové (smíšené) - L pN 90 20 81 2+6 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS * 3L, 5L: 70% - JV,OLL olšové - 1G N,pN 80 20 71 2+6 OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS 1G: 90% - OLL,VR smrkové pN 100 20 91 2+6 OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS * topolové H 50 20 41 2+6 OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS; alt.: TP 10 * SLT 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná smrkové - N, K9, C n(p)N,pP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG* 30% smrkové - F, A, D7 n(p)N,nP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, JV1, MD1,JD,JS,JL,DB,BO,LP,DG N, K9: borové - N, K9, C (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR* SM - BK,DB,LP,JD,DG borové - F, A, D7 (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM3, BK3-5, BO+-2, JV2, MD, DB, HB, JS, LP BO,BK - BK,DB,LP,JD dubové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, SM, JD F, A, D7: bukové - N, K9 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO SM - BK,JD,JV,JS,JL, bukové - F, A, D7 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS LP,HB,DG listnaté nekvalitní N,pN 90 30 71 2+7 viz HS 413 BO - BK,JD,JV,JS,JL, LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB) *ve SM porostech alt.: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR; v BO porostech alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG SLT 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB

199

sníž.

---

MD+-5 BOČ+-1

1 107,90 ha 1,72 % --- MD+-5 DG+-2 BOČ+-1 DBČ+-1

472,70 ha 0,73 % 10- MD5-10 -15 DG+-4 JDO+-3

336,43 ha 0,52 % 10- MD+-5 -15 VJ+ JDO+-1

524,77 ha 0,82 % -----

2 280,89 ha 3,54 % --- MD5-10 DG+-2




ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS

43 431a 431b 433 435 436 437

45 451a 451b 453 455a 455b 456 457

47 471a 471b 471c 473 475a 475b 476 477 478

51 511a

511b 516

53 531a 531b 531c 533 536



plocha: 64 348,43 ha meliorační a zpevňující CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA dřeviny - alternativy /desítky %/

Kyselá stanoviště středních poloh: 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem nP,nN,(pH) 110 30 smrkové 91 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1, JD,HB,LP,BR,DG * nH,nN,(nP) 100 30 smrkové poškozené 81 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB,LP,BR,DG * borové nH,(nP) 110 20 101 2+5 BO6, BK1, DB1, MD1, SM1, JD, HB, LP, BR * dubové nP,pN(H) 130 30 111 2+7 DB7 BK2, MD1, JD, LP, HB, SM ** bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP listnaté nekvalitní (p)H,(pN) 70 20 61 2+5 SM(BO)6,BK1-2,DB1-2, MD1,JD,HB,LP,BR *SM por. slunné (sušší): alternativa viz HS 433; BO por. stinné: alternativa viz HS 431 ** v DB por. alternativa: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2,MD1,JD,HB,LP,BR,DG SLT 3I, 4I alternativa: DB 10, BK, MD, JD, SM, LP, HB Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem smrkové nN,nH(P) 100 30 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO smrkové poškozené nH,nN 90 20 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO borové nH 100 20 91 2+5 SM6-7,BK2,MD1,BO+-1,JD,DB,HB,JV,JS, LP, DG, JDO nP,nN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM pN,pH,(nP) 130 30 dubové běžné kvality 111 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM * bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-7,DB1-2,MD1,SM+-1,JD+-1,HB,LP,JV,JS, JL,TR listnaté nekvalitní (p)H,(p)N 70 20 61 2+5 SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG * v DB porostech alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Oglejená stanoviště středních poloh: 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U zvlněné plošiny, ploché úžlabiny a svahové úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem smrkové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7,DB(BK)2, JD1, MD,LP,JV,JS,JL,HB,OLL,OS,JDO smrkové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2,MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ * smrkové poškozené pN,(pH) 100 30 81 2+6 podle SLT viz HS 471a pN,pH,(pP) 90 smrkové proředěné 30 71 2+6 podle SLT viz HS 471a borové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7, DB(BK)2 , JD1,BO, MD,JV,JS,OS,OLL,JDO borové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL,BR,OS * pP,pN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 podle SLT viz HS 475b pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3V, 4V, 3O, 3U 121 2+7 DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3P, 4P, 4O 121 2+7 DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8,DB+-3,SM+-2,JV(LP)+-1,JD+-1,MD,HB,JS,JL ** olšové (+ list. nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+6 SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS topolové H 50 20 41 2+6 podle SLT viz HS 471a

(Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

sníž.

geograficky

% MZD


15 741,64 ha 24,46 % 25% --- MD5-10 SM - BK,DB,LP,JD,HB,DG DG4-6 BO,BK,DB BK,DB,LP,JD,HB

3 444,32 ha 5,35 % 25% 5- MD5-10 SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP, -15 DG5-10 JV, JS,JL,HB,TŘ,JDO JDO+-3 DB - BK,JD,LP, JV, JS,JL, HB,TŘ,JDO

12 133,79 ha 18,86 % 25% 5- MD+-5 3V, 4V, 3O: -15 VJ+ SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV, JDO+-5 JS,JL,HB,JDO DB - DB,JD,LP,JV, JS,JL, HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS, JL,HB 3P, 4P, 4O: SM - BK,JD,DB,LP,OS, JDO BO - BK,JD,DB,LP,OS, BŘ DB - BK,JD,LP 3U: 15% - BK,JV,JL,OLL, DB,LP,JD * ve SM por. alt.: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS; v BO por. alt.: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ ** v BK por. alt.: viz HS 475b SLT 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N4) 2 792,16 ha kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová 4,34 % smrkové - 5N (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+,BO,JVLP,BR,DG 30% --- MD5-10 smrkové - 6N, 6M, 6K9, (7N) (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ 5-6N, M, K9: DG+-2 smrkové - A, F (n)N, (nP) 120 30 101 2+7 SM6,BK2,JV1,JD1,DBZ0-+,MD,JS,JL,LP,DG,TR BK,JD,JV,LP,DG smrkové - rezonanční nP,(nN) 160 40 141 2+7 SM7, BK2, JD1, JV, LP A, F: bukové - 5N nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, JV, LP SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP, bukové - 6N, 6M, 6K9, (7N) nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, JV, JŘ DG bukové - A, F nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6,SM1-2,JV1-2,JD1,DBZ0-+, MD,JS,JL,LP,TR BK - BK,JD,JV,JS, JL, LP (7N: BK,JD,JV,JŘ) SLT 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 6K, 5I, (7M4) 6 394,64 ha svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem 9,94 % p(n)P,(nN) 120 40(30) 101 2+5 SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV smrkové kvalitní (smíšené) 25% --- MD5-10 smrkové - 5K, 5I nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7,BK2,MD(JD)1,DBZ 0-1, LP,JV,BO,BR,DG BK,JD,LP,DG DG+-4 smrkové - 6K, (7M) nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ smrkové poškozené nN,nH(P) 100 30 81 2+5 podle SLT viz HS 531b (7M: 15% - BK,JD,BŘ) borové - 5K, 5I nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3,MD+-1,DBZ0-1, JD,JV,LP,BR borové - 6K, (7M) nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ bukové P,(pN) 140 40 121 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV SLT 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ


200




55 551a 551b 551c 551d 556 57 571a

571b 571c 571d 573 576 577

59 591a 591b 597

79 791

01 011 013 015 016 017



Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 6S, 5B, 5D svahy a zvlněné plošiny; kambizem p(n)P, (nN) smrkové kvalitní (smíšené) 120 smrkové běžné kvality nN,nH(P) 110 p(n)P, (nN) smrkové - rezonanční 160 smrkové poškozené nN,nH (P) 100 bukové P,(pN) 130

40 (30)

30 40 30 40 (30)

101 91 141 81 111

2+5 2+5 2+5 2+5 2+7

plocha: 64 348,43 ha meliorační a zpevňující CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA dřeviny - alternativy /desítky %/ (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej smrkové - 5P, 5Q, 5O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BO1, BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OL,OS,JDO smrkové - 5V, 5U pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BK1-2,DBL0-1, MD,JV,JS,OLL,LP,JDO smrkové - 6P, 6Q, 6O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO smrkové - 6V pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BK2, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO smrkové - rezonanční pP,(pN) 160 40 141 2+7 SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP smrkové poškozené pN(P), pH 100 30 81 2+7 podle SLT viz HS 571a pN,pH,(pP) smrkové proředěné 90 30 71 2+7 podle SLT viz HS 571a borové - 5P, 5Q, 5O, (5V, 5U) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1,BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OLL,OS borové - 6P, 6Q, 6O, (6V) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS bukové P,(pN) 130 40 111 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP olšové (+ listnaté nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+7 SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO SLT 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T) terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej smrkové běžné kvality pN,(pP) 110 30 91 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO smrkové poškozené pN,(pP) 100 30 81 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO olšové pN 80 20 71 2+7 SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO

SLT 5T: BO5-7, SM+-2, JD1, DB1, BŘ1, OLL, OS Podmáčená stanoviště horských poloh: 6R, 7R, 7T, 7G podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem smrkové (p)P, (pN) 120 40 101 2+7 SM8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JŘ

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová smrkové V,(N) 150-f ∞(40) --- 0Z: BO9, BR1, DB, BK borové V,(P,N) 150-f ∞(40) --- 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK dubové V,(P) 150-f ∞(40) --- 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR bukové V,(P) 150-f ∞(40) --- 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR ostatní listnaté (BŘ, OS, AK) N, (V) 100-f 40(∞) 81 -- 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK

25% SM - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO,TR BK - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO

25% O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO

sníž.

geograficky

% MZD


1 506,85 ha 2,34 % 5- MD5-10 -15 DG4-6 JDO+-3

14 521,37 ha 22,57 % 5- MD8-15 -15 JDO+-5

5U: - 30% - BK,JL,LP,JD, JV

4G: 20% - BK,JD,DB,LP, JV,OLL,OS 5G, 6G: 15% - BK,JD,JV, OLL,OS V9: 20% - BK,JD,JV,OLL, OS 5T: 10% - DB,JD,BŘ,OS

5% T: JD,JŘ R: BŘ,JŘ,JD

1 278,45 ha 1,99 % 5---10

455,72 ha 0,71 % +-5 ---

858,34 ha 1,33 % 0Z: 5% - BK,DB,BŘ 1Z: 70% - DB,HB,LP,BŘ,BŘK,MK 2Z: 60% - BK,DB,LP,BŘ,HB 3Y,4Y: 30% - BK,DB,JD,BR 5Z,6Z,5Y,6Y: 30% - BK,JD,BR,JR,JV 3J: 90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: 60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: 10% - BK,JD,BŘ,JŘ

5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

201




Vysvětlivky: Porostní typ:

Zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny. Porosty s převahou JD, JDO a DG jsou zařazeny do SM porostního typu; porosty s převahou MD jsou zařazeny do BO porostního typu; porosty cenných listnáčů (LP, JV, JS, JL) jsou zařazeny do BK porostního typu.

Základní doporučení: 1 - hospodářský způsob:

H - holosečný maloplošný, HH - holosečný velkoplošný, N - násečný, P - podrostní, V - výběrný; předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: p - clonné, n - násečné (násek, kotlík)

2 - doporučené obmýtí 3 - doporučená obnovní doba 4 - počátek obnovy 5 - doporučená doba zajištění kultur od vzniku holiny s ohledem na porostní typ a charakter stanoviště Cílová druhová skladba: Upravená cílová druhová skladba, která je dosažitelná v podmínkách současných základních porostních typů jednotlivých cílových hospodářských souborů. Meliorační a zpevňující dřeviny: Nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury (příloha č. 4 k vyhl. č. 83/1996 Sb.). Sníž. % MZD - přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb (vyhl.č.84/1996,§10). Geograficky nepůvodní dřeviny: 1 - Uveden je maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin (v %) podle „Závazného stanoviska MŽP“ ze dne 14.2. 2001 2 - Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 3 - Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v přehledu ZHD, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70 % zastoupení v cílové druhové skladbě. 4 - V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze č. 3, vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 5 - Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona. 6 - Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.

9.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 7 - Brdská vrchovina byly vypracovány ve smyslu vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současných schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 17 cílových hospodářských souborů (CHS), z toho jeden pro lesy ochranné. V rámci CHS bylo pro jednotlivé vyskytující se porostní typy vytvořeno celkem 81 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro vyhlášené subjekty a specifikace zásad hospodaření podle dokumentace přiložené k jejich vyhlášení (studie, plány péče, apod.). Na území se vyskytují ve smyslu § 8 zák. č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 2a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2c) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 2f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 2g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 2h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů.


202



9.4.1. Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:

část:

Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:

19

Lužní stanoviště

%

64,86

0,10

údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě

Soubory lesních typů 2L (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):

Doba zajištění kultur od vzniku holiny:

2 x průměr. výška 2 + 5 let 1) ev. bez omezení 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 2 ha

Plocha:

ha

1)

15

DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK

Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):

Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):

-----

--Funkční potenciál produkční (stanovištní):

Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:

vodoochranný:

vysoký

DB 10

infiltrační

JS (4)

SM (3)

OLL 4(3)

JV (4)

LP (4)

JL (4)

HB (4)

VR 1,1

TP 0,4

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ

191 - smrkové

195 - dubové (smíšené)

197 - jasanové (s olší)

cílová druhová skladba Základní hospodářská

DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL

DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL

JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP

doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

20

91

150

20

141

90

20

81

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

7

pH,(P)

pH 26 - 28

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

7

nH,H

7

24 - 26

průměrná

vysoká

28 - 30 průměrná až nadprůměrná

zčásti využít zmlazení SM

omezené (agresivní zmlazování JS)

nutno omezit

holoseč proti směru nebezpečného větru (š = 2v) • zčásti využít zmlazení SM na clonném okraji • 3 seče v pracovním poli

těžit naholo (š = 2v) ⇒ omezit živelnou přirozenou obnovu JS • cílové dřeviny uměle • 3 seče v pracovním poli

Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty

sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená

umělá obnova - holoseč (š = 2v) s předsunutými clonnými skupinami pro přirozenou obnovu JS • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova - skupinovitá obnova s postupným obrubným rozšiřováním a ponecháním výstavků sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená

kvalita - kvantita

kvalita

kvalita

10 - 35 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • střední intenzita • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 5 - 10 let

10 - 35 let neutrální zásahy s pozitivním výběrem • interval 5 - 10 let

- dospívající porosty

15 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných, podpora kvalitních • udržovat hustý podrost • interval 5 - 10 let 30 - 100 let intenzivní úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • šetřit podrost nutný pro čištění kmenů • interval 10 - 20 let

35 - 65 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• běrem • střední intenzita • pěstování interval 10 let korun • šetřit cílové vtroušené • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zamokření, hniloba

buřeň, zamokření, tracheomykóza

buřeň, zamokření

včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba údržba odvodňovacího systému

včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba, zpracovávat souše údržba odvodňovacího systému

včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba údržba odvodňovacího systému

Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :

203

sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená




STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:

19

Plocha:

Lužní stanoviště

ha

%

64,86

0,10

údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě

Soubory lesních typů 2L (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:


2 x průměr. výška 2 + 5 let 1) ev. bez omezení 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 2 ha

část:



1)

15

DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK



-----



vodoochranný:

vysoký

infiltrační

DB 10

JS (4)

SM (3)

OLL 4(3)

JV (4)

LP (4)

JL (4)

HB (4)

VR 1,1

TP 0,4


198 - topolové

cílová druhová skladba

DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL alternativa: TP 10

Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.





Obmýtí

Obnovní doba

40

10

Počátek obnovy

31

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

H, (HH)

---

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

26 - 30 průměrná

holá seč (š= 2v) do velikosti 1 ha • 3 seče v pracovním poli • postup přizpůsbit dopravní síti • možnost seče širší než dvojnásobek porostní výšky (velikost do 2 ha) sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená kvalita 5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava silné ohrožení buřeňí, částečně zamokřením včasné ošetření proti buřeni (ožínání) údržba odvodňovacího systému


204




část:


21

Exponovaná stanoviště nižších poloh

%

433,61

0,67

příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované

Soubory lesních typů 2C, 3C, 2N, 2K9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

3M9, 2A, 2S9 Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


C, N, K9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS,HB,JD,BŘK, BB,TS DB - BK,LP,JV,HB,JS,JL,JD,BŘK, BB,TS,DB

1)

1 ha

1)

Plocha:

ha

2 + 6 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let

1 x průměr. výška

30


možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy


MD +-5


půdoochranný:

vodoochranný:

nízký

protierozní

infiltrační

BOČ +-1

Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:

BO 9 (8)

DB 8(4)

BK 8(4)

LP 6(4)

MD (3)

JV 6(4)

JS 6(4)

HB 6(4)

JL 6(4)

BŘ (3)


211 - smrkové

213 - borové

215 - dubové


N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR A, S9: DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL

N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ A, S9: BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL

N, C, K9, M9: DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR A, S9: DB6, BO1, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL





Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů

Meliorace :

205

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

30

81

120

30

101

130

30

111

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

10

nN

10

pN, P

10

nN 22 - 26


18 - 22 nadprůměrná až vysoká

vyloučena

omezená (sucho, dopravně technické hledisko)


náseky (š=1v) po svahu (SV, V, JV) • BK, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli

náseky (š=1v) po svahu (V, SV, JV) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • HB, LP výmladně (etáž) • kvalitní vtroušené DB přirozeně obsekem

spon trojúhelníkový (eroze)

spon trojúhelníkový (eroze)

umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu (S - V) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • ponechat výstavky vtr. BO • HB, LP výmladně (etáž) • kvalitní DB přirozeně obsekem přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š=1v) • 3 seče v pracovním poli (nutno zranit půdu) spon trojúhelníkový (eroze)

kvantita (ochrana)

kvantita (kvalita)

kvantita (ochrana)

průměrná

20 - 40 let první zásah schematicky, další podúrovňové s negativním výběrem • v sušších polohách uvolnit koruny • interval 10 let

10 - 30 let prvním zásahem odstranit nekvalitní, dále neutrální zásahy s negativním výběrem • úprava hustoty, tvarový výběr • střední intenzita • interval 10 let 40 - 70 let 30 - 80 let mírné podúrovňové zásahy s negativpodúrovňové probírky s negativním výním výběrem • podpora vtroušených běrem • v tyčovinách volnější zápoj cílových • interval 15 let (vláha) • podpora cílových listnáčů • střední intenzita • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT, SLKT, lanovka eroze, sucho, buřeň, zvěř, kůrovec

15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby, podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s negativním výběrem • se stoupajícím věkem intenzivněji, je-li kryt půdy • interval 10 - 15 let

eroze, sucho, buřeň, zvěř

eroze, sucho, buřeň, zvěř, tracheomykóza zalesňovat v období s větší půdní vlhzalesňovat v období s větší půdní vlhzalesňovat v období s větší půdní vlhkostí, včasné ožínání, nátěry proti okusu kostí, včasné ožínání, nátěry proti okusu kostí, včasné ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše -------





část:


21


%

433,61

0,67

příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované

Soubory lesních typů 2C, 3C, 2N, 2K9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

3M9, 2A, 2S9 Doba zajištění kultur od vzniku holiny:


C, N, K9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS,HB,JD,BŘK, BB,TS DB - BK,LP,JV,HB,JS,JL,JD,BŘK, BB,TS,DB

1)

1 ha

1)

Plocha:

ha

2 + 6 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let



30


MD +-5


půdoochranný:

vodoochranný:

nízký

protierozní

infiltrační


BOČ +-1


BO 9 (8)

DB 8(4)

BK 8(4)

LP 6(4)

MD (3)

JV 6(4)

JS 6(4)

HB 6(4)

JL 6(4)

BŘ (3)


217- listnaté nekvalitní (+akát)


N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ A, S9: BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL AK por.: alternativa: AK 10

Základní hospodářská doporučení

Obmýtí

Obnovní doba

70

20




Meliorace :

61

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

N

7

vyhl.č.83/96 Sb.


Počátek obnovy

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

18 - 22 nízká omezeně vtroušených cílových dřevin náseky (š=1v) po svahu • 3 seče v pracovním poli • možnost ponechání BO výstavků • AK porosty, které se budou udržovat jako nízký les (na přechodu k lesu ochrannému), obnovovat výmladkově • podle možnosti přirozená obnova vtroušených cílových: LP,BK clonně, DB obsekem spon trojúhelníkový (eroze) kvantita (ochrana) 5 - 25 let první zásahy slabé a časté zaměřené na redukci hustoty v intervalu 2 - 5 let, po 7 letech silnější zásahy v intervalu 5 - 10 let 25 - 45 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • uvolňovat kvalitní (přírůst) • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT, SLKT, lanovka eroze, sucho, buřeň, výmladky zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí, včasné ožínání, důsledné tlumení výmladků nežádoucích dřevin ---


206




část:


23

Plocha:

Kyselá stanoviště nižších poloh

ha

%

1107,90

1,72

svahy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 2K (kromě 2K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M Doba zajištění kultur od vzniku holiny:

2 + 5 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha



BO - DB,BK,LP,HB,BR,JD,DG DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB

25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):


MD +-5


DG +-2

BOČ +-1

DBČ +-1


vodoochranný:

podprůměrný

infiltrační

BO 9 (8)

DB 8 (4)

BK 8 (4)

LP (4)

MD (3)

HB (4)

BR (3)

DG 3(3)

DBC (4)


231 - smrk

233 - borovice

235 - dubové


2K, 2I, 2M: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, SM, HB, BR, DG, DBC 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ

2K, 2I, 2M: BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ

2K, 2I, 2M: DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ


Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

20

91

110

20

101

130

30

111

Hosp. způsob

nH




Meliorace :

207

Hosp. způsob

Návratná doba

7

p(n)H,(nP)

7

Hosp. způsob

Návratná doba


p(n)N, p(n)H,( P) 18 - 22 nadprůměrná až vysoká

omezeně lze využít zmlazení SM (SLT 2I)

vhodná pro kvalitní porosty

závislá na semenných letech

holoseč proti směru nebezpečného větru • 3 seče v pracovním poli • vtroušené DB obsekem; BK, LP do předsunutých skupin (náseků) • ponechat výstavky vtroušené BO • přirozené zmlazení SM lze omezeně využít na stinných lokalitách a na SLT 2I k zajištění cílové příměsi

umělá obnova: holoseč (š = 2v) • podle konfigurace terénu, na sušších lokalitách od V - S (vláha), na stanovištích s příznivější vlhkostí od J-JZ (menší ohrožení sypavkou a buření) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • BO kultury doplnit dubem, aby vytvořil výplň, nebo krycí etáž • možnost ponechání BO výstavků pro zahuštění kultur zmlazením přirozená obnova: kvalitní porosty dvoufázová okrajová clonná seč (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo • BK, LP do předsunutých skupin • vtroušený DB obsekem • 3 seče v pracovním poli

umělá obnova: obnova náseky (š=1v) nebo holou sečí (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • postup ± od V • BK a LP zalesňovat v předstihu buď do předsunutých skupin nebo sadbou do stíněného okraje seče, event. podsadbou do proředěného okraje obnovovaného porostu • skupinovité prosvětlení (obseky) pro DB • výmladky DB, LP, HB = etáž přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š=2v): 1. fáze - semenná seč = v semenném roce prosvětlení (zakmenění = 7) včetně odstranění krycí etáže a zranění půdy 2. fáze - seč domýtná = uvolnění • 3 seče v pracovním poli

vyhl.č.83/96 Sb.


Návratná doba

20 - 24 průměrná

10(7)

DB uměle sadbou i síjí kvantita

kvalita, (kvantita)

kvantita, (kvalita)

20 - 40 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • silnější intenzita (odlehčení půdy) • první zásah i schematicky • podpora cílové příměsi • interval 10 let

10 - 30 let první zásahy intenzivní (úprava hustoty) a časté • výběr nekvalitních • podpora cílové příměsi • interval 5 - 10 let

15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby • tvarový výběr • mírný zápoj (uvolnění korun) • podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • s věkem stoupá intenzita, je-li kryta půda • interval 10 - 15 let

30 - 80 let 40 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- podúrovňové zásahy s negativním výběrem • mírná až střední intenzita • šetřit rem • udržovat mírně uvolněný zápoj • podpora vtroušených cílových • interval podrost • interval 10 let 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř, hniloba, ± vítr, kůrovec

buřeň, ± sucho, zvěř, klikoroh

buřeň, sucho, zvěř, tracheomykóza

včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu

včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše

---

---





část:


23

Plocha:


ha

%

1107,90

1,72

svahy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 2K (kromě 2K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


2 + 5 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha


BO - DB,BK,LP,HB,BR,JD,DG DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB



MD +-5


DG +-2

BOČ +-1

DBČ +-1


vodoochranný:

podprůměrný

BO 9 (8)

infiltrační

DB 8 (4)

BK 8 (4)

LP (4)

MD (3)

HB (4)

BR (3)

DG 3(3)

DBC (4)


236 - bukové

237- listnaté nekvalitní (+akát)


BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB

BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR






Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

130

40(30)

111

70

20

Počátek obnovy

61

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

P, (pN)

10

H

7


22 - 24 podprůměrná až nízká


částečně využít pro cílové listnáče

přirozená obnova: postup od S - V • třífázová okrajová clonná seč (š=1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakm. nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) • 3 seče v pracovním poli v prosvětlených porostech dvoufázově (seč semenná a seč domýtná) umělá obnova: násek (š = 1v) s postupem od S - SV • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli • DB alternativa : náseky (š = 1v) od V • předsunuté skupiny pro BK a LP • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita, kvalita

holosečná přeměna na BO (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • LP pokud možno do předsunutých clonných skupin, DB obsekem • výmladky jen jako výplň (etáž)

Hosp. způsob

Návratná doba

kvantita

5 - 25 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výbě- úprava druhové skladby • podpora kvarem • redukce nevhodných z úrovně • litních cílových • interval 3 - 10 let interval 5 - 10 let 25 - 55 let 40 - 95 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorběrem • podpora nadějných • interval 10 let ších • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± sucho

buřeň, zvěř (okus), ± sucho, výmladky

včasné ožínání kultur, plocení

včasné ožínání kultur, nátěry (plocení), důsledné tlumení výmladků ---

---


208




část:


Plocha:

Živná stanoviště nižších poloh

25

ha

%

472,70

0,73

plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem

Soubory lesních typů 2S (kromě 2S9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

2B, 2D Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha


BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD,JDO,TR,DB, BRK,BB



MD 5-10

10 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):

DG +-4

JDO +-3


vodoochranný:

průměrný-nadpr.

DB 10(5)

infiltrační

BO 9 (8)

BK (5)

LP (4)

JV (4)

JS (4)

MD (3)

SM (3,5)

JD 5(3)

JDO 2(2)


251 - smrkové

253 - borové

255 - dubové


DB6, MD2, BK(LP)1, JV1, HB, JS, OS, SM, BO, JD, JDO, DG na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV

DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS

DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV






Meliorace :

209

na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

20

91

110

20

101

160

30

141

Hosp. způsob

nH,nN

Návratná doba

Hosp. způsob

7

pN,pH

24 - 26

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

7

nP,pN,(pH)

7(10)

22 - 26


průměrná

průměrná

omezeně lze využít zmlazení SM pro cílovou příměs

omezené (buřeň) v případě zachování BO jako cílové dřeviny


holoseč (š = 2v) nebo násek (š = 1v) proti směru nebezpečného větru větru • 3 seče v pracovním poli • BK, LP, JD, JV do předsunutých skupin, náseků, ev. mezer nebo na zastíněný okraj paseky • přirozené zmlazení SM lze omezeně využít na stinných lokalitách pro cílovou příměs

násek (š = 1v) nebo holoseč (š = 2v) s postupem od SV - V • 3 seče v pracovním poli • předsunuté skupiny pro BK, LP, JD, JV • DB uměle, ev. obsekem vtroušeného DB • výmladky etáž • kvalitní BO udržet v cílové příměsi

přirozená obnova: obsekem kvalitních dubů, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení BK, LP, JD, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečnou podsadbou porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v pracovním poli uměle: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 - 4 seče v pracovním poli • BK, LP, JD, JV v předstihu • etáž - výmladky, podsadba umělá obnova sadbou i síjí DB

kvantita

kvalita, kvantita

kvalita

15 - 30 let mírné, časté neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • vytínat předrostlíky a vidličnaté • šetřit hustý podružný porost (čištění, vlhkost) • uvolnit kvalitní DB • interval 5 - 10 let 30 - 100 let 30 - 80 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem po zajištění korun mírné podúrovňové podúrovňové zásahy s kombinovaným • šetřit podružný porost • s postupujícím zásahy s negativním výběrem • udržet výběrem • výběr ustupujících • interval 10 let věkem intenzivněji (je-li kryt půdy) • kvazápoj • podpora cílových listnáčů • interval 10 let litní DB vyvětvit (200 ks/ha) • interval 10 - 20 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava 15 - 35 let silnější podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem (první schematicky) • šetřit cílové listnáče • interval 10 let

8/10 - 30 let mírné, časté zásahy neutrální s kombinovaným výběrem • výběr nevhodných a netvárných • mlaziny udržovat hustější • potlačené ponechat • interval 5 let

buřeň, zvěř, hniloba, vítr, kůrovec

buřeň, ± sucho, zvěř, klikoroh

buřeň, ± sucho, zvěř, tracheomykóza

ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu

včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše

---

---





část:


Plocha:


25

ha

%

472,70

0,73

plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem

Soubory lesních typů 2S (kromě 2S9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

2B, 2D Doba zajištění kultur od vzniku holiny:




BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD,JDO,TR,DB, BRK,BB


MD 5-10



DG +-4

JDO +-3


vodoochranný:

průměrný-nadpr.

infiltrační

DB 10(5)

BO 9 (8)

BK (5)

LP (4)

JV (4)

JS (4)

MD (3)

SM (3,5)

JD 5(3)

JDO 2(2)


257 - listnaté nekvalitní


DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV


Obmýtí

Obnovní doba

70

20




61

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

pH

7

vyhl.č.83/96 Sb.


Počátek obnovy

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

22 - 26

podprůměrná částečně využít pro cílové listnáče holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky

kvantita 7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava rozestupů, odstraňování křivých, podpora kvalitních • interval 5 - 10 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem zaměřené na uvolňování kvalitních • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± sucho, výmladky včasné ožínání kultur, plocení, důsledné tlumení výmladků ---


210




část:


Plocha:

Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh

27

ha

%

336,43

0,52

mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol

Soubory lesních typů 2P, 4Q (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:



1)



BO - BK,DB,BR,JD,OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB


MD +-5



VJ +

JDO +-1


vodoochranný:

podprůměrný

desukční

BO 8 (7)

DB 8 (4)

SM (3)

BR (3)

JD 5(3)

MD (3)

BK (5)

OS (3)

VJ 5(5)


271 - smrkové

273 - borové

275 - dubové


BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ, JDO

BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ

DB6, BO4, BR, BK, OS, JD






Meliorace :

211

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

20

91

120

20

111

130

30

111

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

7

nN,(nH),(P)

7

pN,(pH),(P)

(n)N,(n)H 22 - 26

Návratná doba

10(7)

průměrná


20 - 24 nadprůměrná

SM nálet využít (meziúroveň)



náseky (š=1v) proti směru nebezpečného větru • 1. zásah silnější (N - H) pro urychlení •3 seče v pracovním poli • kvalitní vtroušenou BO ponechat jako výstavky (úprava vodního režimu) • DB do předsunutých skupin • přirozený SM nálet využít k vytvoření meziúrovně • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š=2v)

na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba

umělá obnova: náseky (š = 1v) od V SV • 3 seče v pracovním poli • výstavky BO (úprava vodního režimu) • DB skupinovitě v předstihu (úroveň) nebo doplnění borových kultur (etáž) • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š = 2v) přirozená obnova: kvalitní porosty dvoufáz. okrajová clonná seč (š = 1-2v) s ponecháním výstavků: 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP v předstihu v kotlících nebo dodatečnou podsadbou • DB v posledních fázích obnovy k doplnění mezer (etáž) na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba

umělá obnova: náseky (š = 1v) od JV V - SV • 3 seče v pracovním poli • DB v předsunutých skupinách přirozeně (obsek semenných dubů), ev. uměle • BO uměle na paseku • výmladky DB - etáž • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š=2v) přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š = 1-2v) : 1. fáze - semenná seč = v semenném roce prosvětlení (z = 7) 2. fáze - seč domýtná = uvolnění 3 - 4 letého nárostu 3 seče v pracovním poli • při neúspěchu přirozené obnovy urychleně zalesnit autochtonním dubem na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba

stabilita

kvalita, stabilita

kvalita, kvantita

15 - 35 let 10 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výbězpočátku volnější zápoj (koruna) • redukce netvárných • podpora kvalitní BO rem • úprava druhové skladby • tvarový • redukce vtroušené BR • interval 5 - 10 výběr • podpora kvalitních • interval 10 let let 35 - 85 let 30 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • s postupujícím věkem stoupá rem • podpora kvalitních • postupné uvolňování korun ⇒ kořenový systém ⇒ intenzita (je-li kryt půdy) ⇒ tloušťkový přírůst • podpora podrostu • interval 10 stabilita • v kmenovině slabší zásahy • šetřit SM podrost (vodní režim) • interval 15 let 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT

20 - 40 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem (ev. schematicky) • volný zápoj • hluboké zavětvení • výběr potlačených • interval 10 let 40 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • podpora předrůstavých a úrovňových • interval 15 let

zamokření, buřeň, zvěř (okus), vítr, hniloba, kůrovec nátěry proti okusu, ožínání, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) před obnovou podle potřeby odvodnit

zamokření, buřeň, zvěř (okus), klikoroh, ± vítr nátěry proti okusu, ožínání, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky) před obnovou podle potřeby odvodnit

zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše před obnovou podle potřeby odvodnit





část:


Plocha:

Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh

27

ha

%

336,43

0,52

mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol

Soubory lesních typů 2P, 4Q (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:


Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)

2 + 6 let 1 ha 2 x průměr. výška DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy

BO - BK,DB,BR,JD,OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB


MD +-5



VJ +

JDO +-1


vodoochranný:

podprůměrný

BO 8 (7)

desukční

DB 8 (4)

SM (3)

BR (3)

JD 5(3)

MD (3)

BK (5)

OS (3)

VJ 5(5)



278 - topolové


BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS

BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ






Obmýtí

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy

61

1)

Obmýtí

Obnovní doba

50

20

Počátek obnovy

41

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

nN, (nH)

7

H

7

22 - 26 průměrná až podprůměrná

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba


částečně využít pro cílové listnáče násečná (š = 1v), ev. holosečná (š = 2v) holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli přeměna na BO • 3 seče v pracovním poli • kvalitní DB obsekem; BK do zástinu • výmladky jen jako výplň (etáž) na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba kvantita

kvantita - kvalita

7 - 25 let úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových • interval 5 - 10 let

5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 25 - 55 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhor• soustavné uvolňování a podpora kvaších • interval 10 let litních • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, zvěř (okus)

zamokření, buřeň, zvěř (okus)

nátěry proti okusu, ožínání

podle potřeby ožínání

před obnovou podle potřeby odvodnit

před obnovou podle potřeby odvodnit


212




část:


Olšová stanoviště na podmáčených půdách

29

%

524,77

0,82

potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej

Soubory lesních typů 3L, 5L, 1G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:



1)

Plocha:

ha

1 ha 2 x průměr. výška 2 + 6 let možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy

3L, 5L: 70; 1G: 90

3L,5L: JV, OLL; 1G: OLL, VR



-----


půdoochranný:

vodoochranný:


podprům. - průměr.

břehoochranný

desukční

OLL 4 (3)

JS 6 (4)

SM

VR 1,1

3,5(3)

JV (4)

BR (3)

OS (3)

JD 5(3)

JV (4)


291 - smrkové

297 - olšové - 1G

297 - olšové (smíšené) - L


3L: OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1

OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS

3L: OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1






213

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

100

20

91

80

20

Počátek obnovy

71

1)

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

90

20

81

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

pN

7

N, pN

7

pN

7




omezené (buřeň, záplavy)



náseky (š = 1v) proti větru větru • 3 seče v pracovním poli • využít zmlazení SM (clonný okraj) • vtroušený JS obsekem, OL uměle

kombinace náseku (š = 1v) a skupinové seče • 3 seče v pracovním poli • výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • v extrémních podmínkách (1G) výmladkově vyvýšená sadba silnými sazenicemi (od- vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) rostky) • tůně a mrtvá ramena je účelné prohloubit a nezalesňovat stabilita kvalita

kombinace náseku (š = 1v) a skupinové seče • 3 seče v pracovním poli • výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • JS přirozeně obsekem, clonnými skupinami vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) kvalita

7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • včasný začátek (po zapojení) • do 20 let mírně a často • střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny) • podpora kvalitní OLL • interval 5 - 10 let 35 - 75 let 30 - 60 let mírné úrovňové zásahy s kombinovaúrovňové zásahy s pozitivním výběrem ným výběrem • podpora předrůstavých • po vyčištění kmene vyšší intenzita a úrovňových • interval 10 let (přírůst na nejkvalitnějších) • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem

7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • včasný začátek (po zapojení) • do 20 let mírně a často • střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny) • podpora JS • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • po vyčištění kmene vyšší intenzita (přírůst na nejkvalitnějších) • interval 10 let

zamokření, buřeň, vítr, zvěř (okus), hniloba, kůrovec včasné ožínání, nátěry proti okusu



včasné ožínání, nátěry proti okusu


10 - 35 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • od mlazin udržet volný zápoj (pěstování korun) • interval 5 let

trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění





Plocha:

Olšová stanoviště na podmáčených půdách

29

ha

%

524,77

0,82

potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej

Soubory lesních typů 3L, 5L, 1G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:


1)

část:


1 ha 2 x průměr. výška 2 + 6 let možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy


3L, 5L: 70; 1G: 90

3L,5L: JV, OLL; 1G: OLL, VR



-----


půdoochranný:

vodoochranný:


podprům. - průměr.

břehoochranný

desukční

OLL 4 (3)

JS 6 (4)

SM 3,5(3)

VR 1,1

JV (4)

BR (3)

OS (3)

JD 5(3)

JV (4)


298 - topolové


OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS alternativa: TP 10






Obmýtí

Obnovní doba

50

20

Počátek obnovy

41

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

H

7

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba


holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) kvantita - kvalita 5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních • interval 5 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem zamokření, buřeň, zvěř (okus) podle potřeby ožínání trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění


214




část:


Plocha:

Exponovaná stanoviště středních poloh

41

ha

%

2280,89

3,54

příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná

Soubory lesních typů 3N, 4N, 3K9, 3F, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) Doba zajištění kultur od vzniku holiny:


N, K9:

1 ha 1)


2+7

1)

SM - BK,DB,LP,JD,DG BO,BK - BK,DB,LP,JD F, A, D7: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB)

30



MD 5-10


půdoochranný:

vodoochranný:

průměrný

protierozní

infiltrační


DG +-2


SM 4(3,5)

BO 8 (7)

DB (4)

BK 8 (4)

MD (3)

JD 5(3)

LP (4)

JV (4)

JS (4)

DG 3(3)


411 - smrkové

413 - borové

415 - dubové


N, K9: SM6,BK2,BO1,MD1,JD,JV,LP, DB,BR,DG alt.: BO5,BK2,DB1,MD2,SM,JV,JD,BR F, A, D7: SM6, BK2, JV1, MD1, JD, JS, JL, DB, BO, LP, DG 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB

N, K9: BO5,BK2,DB1,MD2,SM,JV,JD, BR alt.: SM6,BK2,BO1,MD1,JD,JV,LP,DB, BR,DG F, A, D7: SM3,BK3-5,BO+-2,JV2,MD, DB,HB,JS,LP 5C: BO(KL)7,BK2,LP1,MD,DB

DB7,BO2,BK(LP)1,MD,SM,JD 5C: BO(KL)7,BK2,LP1,MD,DB






215

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

110

30

91

120

30

101

130

40(30)

111

Hosp. způsob

Návratná doba

n(p)N, (pP,nP) 24 - 28 průměrná

10(7)

Hosp. způsob

(n)N, (pP), (nP) 20 - 24 průměrná

Návratná doba

Hosp. způsob

10(7)

P,(pN)

Návratná doba

7(10) 20 - 24

nadprůměrná

omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň)



umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru s předsunutými skupinami pro BK, JD, JV, LP • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázová okrajová seč, t.j. kombinace náseku (š = 1v) se současným prosvětlením na vnitřní obrubě za účelem zvýšení dosahu bočního světla pod mateřský porost • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli

umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu od SV - V - JV • předsunuté skupiny pro BK, JD, JV, LP • výstavky BO • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou sečí t.j. kombinace náseku š = 1v (vnější okraj) s clonnou sečí (vnitřní okraj) • ponechat výstavky BO • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli

spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)


uměle: náseky (š=1v) po svahu (S - V) • kvalitní DB přirozeně obsekem • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • HB, LP výmladně (etáž) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z = 6) 2. fáze - domýcení • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • 3 - 4 seče v pracovním poli spon trojúhelníkový (eroze)

kvantita, ochrana

kvantita, ochrana

kvantita

10 - 30 let 15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběindividuální podúrovňové zásahy s nerem • volnější zápoj (koruny) • výběr gativním výběrem • až do tyčovin volpředrostů a netvárných • interval 10 let nější zápoj • uvolnit cílovou příměs • interval 10 let 30 - 75 let 35 - 75 let podúrovňové zásahy s negativním výběpodúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírnější intenzita • zpočátku rem • v tyčovinách plnější zápoj • intermírně uvolněné koruny, postupně plněj- val 10 - 15 let ší zápoj • interval 10 - 15 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka

15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby, podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s negativním výběrem • se stoupajícím věkem intenzivněji půdy • interval 10 - 15 let

eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu a loupání

eroze, buřeň, zvěř (okus), klikoroh

eroze, buřeň, zvěř, tracheomykóza


včasné ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše ---

---

---





část:


Plocha:

Exponovaná stanoviště středních poloh

41

ha

%

2280,89

3,54

příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná

Soubory lesních typů 3N, 4N, 3K9, 3F, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


N, K9:

1 ha 1)


2+7

1)

SM - BK,DB,LP,JD,DG BO,BK - BK,DB,LP,JD F, A, D7: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB)

30



MD 5-10


půdoochranný:

vodoochranný:

průměrný

protierozní

infiltrační


DG +-2


SM 4(3,5)

BO 8 (7)

DB (4)

BK 8 (4)

MD (3)

JD 5(3)

LP (4)

JV (4)

JS (4)

DG 3(3)


416 - bukové



N, K9: BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO F, A, D7: BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS

N, K9: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG F, A, D7: SM3, BK3-5, BO+-2,JV2, MD, DB, HB, JS, LP 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB






Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

130

40(30)

111

90

30

Počátek obnovy

71

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

P, (pN)

10

N, pN

10


Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

22 - 26 průměrná až nízká


omezeně vtroušených cílových dřevin

přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • 3 seče v pracovním poli uměle: náseky po svahu (š=1v) • využít zmlazení JV • MD k vylepšení osluněných partií • 3-4 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita

náseky (š=1v) po svahu • přeměna s ev. využitím přirozené obnovy (clonně LP, JS, JV, obsek DB) • po smýcení uměle SM, BO, MD


kvantita, ochrana

7 - 25 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výbě- úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových rem • výběr předrostů, úprava rozestupů a druhové skladby • šetřit podúroveň • interval 5 - 10 let • interval 5 - 10 let 25 - 55 let 40 - 80 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorběrem • výběr netvárných • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - ších • interval 10 let 15 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka eroze, buřeň, zvěř (okus)

eroze, buřeň, zvěř (okus)

včasné ožínání, plocení kultur


---

---


216




část:


43

Plocha:

Kyselá stanoviště středních poloh

ha

%

15741,64

24,46

svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 3K (kromě 3K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

4K, 3I, 4I, 5M Doba zajištění kultur od vzniku holiny:




SM - BK, DB, LP, JD, HB, DG BO,BK,DB - BK, DB, LP, JD, HB



MD 5-10


DG 4-6


vodoochranný:

průměrný

infiltrační

SM 4(3,5)

BO 8 (7)

BK 8 (4)

DB 8 (4)

MD (3)

JD 5(3)

LP (4)

HB (4)

DG 3(3)

VJ 5(5)


431a - smrkové

431b - smrkové poškozené

433 - borové


SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB, LP,BR,DG alt.: BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB, LP,BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB

SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB, LP,BR,DG alt.: BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB, LP,BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB

BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB,LP,BR alt.: SM5-6, BK2, BO1, MD1, DB+-1, JD, HB, LP, BR, DG 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB






Meliorace :

217

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

110

30

91

100

30

81

110

20

101

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

n(p)P,n(p)N, (n,pH)

7(10)

nH,nN,(nP)

10(7)

nH,(nP)

7

24 - 28

24 - 28

22 - 26

průměrná

průměrná

průměrná

optimální - (snížené ohrožení buření)



přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí ( š= 1-2v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě) • 3 seče v prac. poli umělá obnova: holou sečí (š=2v) s postupem od S - SV s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP • 3 seče v pracovním poli

umělá obnova: holou sečí (š = 2v) nebo násekem (š = 1v) s postupem od S - SV s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP • 3 seče v prac. poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP (3 obnovní prvky v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo

umělá obnova: holou sečí (š=2v) s postupem od SV - JV • 3 seče v pracovním poli • předsunuté náseky pro BK, JD, LP • SM, BO, DB na volnou plochu • MD k vylepšení • ponechat těžitelné výstavky přirozená obnova (kvalitní porosty): dvoufázová okrajová clonná seč (š = 1v) s ponecháním výstavků: 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě) BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli

kvantita

kvantita

kvalita

15 - 35 let 15 - 35 let 10 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • neutrální zásahy s negativním výběrem • rem (1. zásah schematicky) • volnější závyšší intenzita (koruny) • výběr poškozenižší hustota • výběr nekvalitních • interval poj • podpora příměsi • interval 10 let 5 - 10 let ných • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 75 let 30 - 80 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • výběrem • mírná intenzita • postupně plný výběr poškozených • podpora nadějných • rem • v tyčovinách volnější, potom plný zápoj • uvolnit vtroušený MD • BK podpo- interval 10 let zápoj • podpora cílové příměsi • interval 10 let řit i v podúrovni • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± sucho, ± hniloba, ± vítr, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± sucho, ± hniloba, ± vítr, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho, ± sníh (vývraty, zlomy) ochrana proti zvěři (nátěry), ožínání kultur

---





část:


43

Plocha:


ha

%

15741,64

24,46

svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 3K (kromě 3K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

4K, 3I, 4I, 5M Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):




SM - BK, DB, LP, JD, HB, DG BO,BK,DB - BK, DB, LP, JD, HB



MD 5-10


DG 4-6


vodoochranný:

průměrný

SM 4(3,5)

infiltrační

BO 8 (7)

BK 8 (4)

DB 8 (4)

MD (3)

JD 5(3)

LP (4)

HB (4)

DG 3(3)

VJ 5(5)


435 - dubové

436 - bukové



DB7,BK2,MD1,JD,LP,HB,SM alt.: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2, MD1, JD, HB, LP, BR, DG 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB

BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB

SM(BO)6, BK1-2, DB1-2, MD1, JD, HB, LP, BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB






Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

130

30

111

130

40(30)

111

70

20

Počátek obnovy

61

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

nP,pN,(pH)

7(10)

P,(pN)

10

(p)H,(pN)

7



22 - 26 průměrná až podprůměrná



omezeně vtroušených cílových dřevin

přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • při neúspěchu přirozené obnovy urychleně zalesnit autochtonním dubem umělá obnova: násekem (š=1v) nebo holou sečí (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • skupinovité prosvětlení (obseky) pro DB • BK, JD a LP zalesňovat v předstihu buď do předsunutých skupin nebo sadbou do stíněného okraje seče, event. podsadbou do proředěného okraje obnovovaného porostu • výmladky DB, LP, HB = etáž • postup podle dopravní sítě DB uměle sadbou i síjí

přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1 až 2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z = 6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) • postup od S - SV • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š=1v) s předsunutými skupinami pro JD; MD k vylepšení osluněných partií • 3-4 seče v pracovním poli

holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu V • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky

kvalita

semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita, (kvalita)

kvantita

15 - 35 let 15 - 40 let 7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběúprava druhové skladby • podpora kvalitrem • úprava druhové skladby • tvarový rem • redukce nevhodných z úrovně • inních cílových terval 5 - 10 let výběr • mírný zápoj (uvolnění korun) • • interval 5 - 10 let podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let 40 - 95 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • rem • s věkem stoupá intenzita, je-li kryta podpora nadějných (200 - 250 ks/ha) • uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorších • půda • interval 10 - 15 let interval 10 - 15 let interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, sucho, zvěř, tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše ---

zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho, ± tracheomykóza ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše ---


zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho ochrana proti zvěři (nátěry, plocení), ožínání ---

218




část:


45

Plocha:

Živná stanoviště středních poloh

ha

%

3444,32

5,35

svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem Soubory lesních typů 3S, 3B, 3H, 3D2, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

3D8, 4S, 4B, 4H Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha


SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB, TR,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB,TR,JDO


MD 5-10



DG 5-10

JDO +-3


vodoochranný:

nadprůměrný

SM 4(3,5)

infiltrační

BK 9 (5)

MD (3)

BO 8 (7)

JD 5(3)

DB 10(5)

JS (4)

LP (4)

DG 3(3)

JDO 2(2)


451a - smrkové


453 - borové


SM7, BK2, MD1, JD, BO, DB, HB, JV, JS, LP, JL, TR, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG

SM7, BK2, MD1, JD, BO, DB, HB, JV, JS, LP, JL, TR, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG

SM6-7, BK2, MD1, BO+-1, JD, DB, HB, JV, JS, LP, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG






219

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

30

81

90

20

81

100

20

91

Hosp. způsob

n(p)N,n(p)H, (n,pP)

Návratná doba

Hosp. způsob

10(7)

nH,nN

26 - 30

Návratná doba

Hosp. způsob

7

nH

26 - 30

Návratná doba

7 24 - 26

průměrná

průměrná

průměrná

omezené (buřeň)

omezené (buřeň)

omezené (buřeň)

umělá obnova: holá seč (š=2v) s postupem V - S • BK, JD, LP do předsunutých skupin (lze využít prolomené a proředěné partie) • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli; náseky (š= 1v) od V - S jsou vhodnější (méně zabuření) • 4 seče v prac. poli přirozená obnova (především kat. S): a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětlení na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V-S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 - 4 seče v pracovním poli umělá obnova silnými sazenicemi

umělá obnova holou sečí š=2v (ev. násekem; š=1v) s postupem od S - V (proti větru) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli

holoseč (š = 2v), ev. násek (š=1v) s postupem od S - V • 3 seče v pracovním poli • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin (náseků) nebo na cloněný okraj paseky • výstavky kvalitní BO

umělá obnova silnými sazenicemi

umělá obnova silnými sazenicemi

kvalita

stabilita

kvalita

10 - 35 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • udržovat zápoj • interval 5 let

10 - 35 let neutrální zásahy s negativním výběrem • silně a často (koruny) • výběr poškozených • interval 5 let

vítr, buřeň, hniloba, zvěř (okus, loupání), ± sníh (vývraty, zlomy), kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání ---

vítr, buřeň, hniloba, zvěř (okus, loupání), ± sníh (vývraty, zlomy), kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání ---

(8)10 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr netvárných • mlaziny hustější (dlouhé kmínky) • interval 5 let 35 - 75 let 30 - 80 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběpodúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem • podpora kvalitních a cílové příměsi • výběr poškozených • ošetření nadějných • rem • ponechat potlačené (čištění) • po 300 - 400 ks/ha vyvětvit (při ho 18 m) • interval 10 let zajištění korun mírné zásahy • 200 - 300 interval 10 let nadějných vyvětvit • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± vítr, ± sníh (vývraty, zlomy) včasné ožínání, nátěry proti okusu, okrajové zpevňovací pásy ---





část:


45

Plocha:


ha

%

3444,32

5,35


3D8, 4S, 4B, 4H Doba zajištění kultur od vzniku holiny:






MD 5-10



DG 5-10

JDO +-3


vodoochranný:

nadprůměrný

infiltrační

SM 4(3,5)

BK 9 (5)

MD (3)

BO 8 (7)

JD 5(3)

DB 10(5)

JS (4)

LP (4)

DG 3(3)

JDO 2(2)


455a - dubové kvalitní

455b - dubové běžné kvality

456 - bukové


DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM

DB7,BK2,MD1,JD,JV,JS,LP,JL,SM alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG

BK6-7, DB1-2, MD1, SM+-1,JD+-1, HB, LP, JV, JS, JL, TR






Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

160

30

141

130

30

111

130

40(30)

111

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

nP,nN,(pH)

7(10)

pN,pH,(nP)

10

P,(pN)

10







přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečná podsadba porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v prac. poli umělá obnova: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) • postup ± od V - podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • BK,JD,LP,JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče, ev. podsadbou proředěného okraje porostu • ve 40 - 60 letech vytvořit krycí etáž: výmladky nebo podsadba LP,JV,BK,HB • 3 seče v pracovním poli DB uměle sadbou i síjí

umělá obnova: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) • postup ± od V - podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • BK,JD,LP,JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče, ev. podsadbou proředěného okraje porostu • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečná podsadba porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v pracovním poli

přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š = 1v) s předsunutými skupinami pro JD • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli

DB uměle sadbou i síjí

kvalita

kvalita - kvantita

semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita

15 - 35 let 15 - 35 let 10 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • mírně a často • udržet hustý porem • mírně a často • udržet hustý porem • 1. zásah předrosty, 2. zásah rozedružný porost • vytínat předrosty a vidličdružný porost • vytínat předrosty a vidličstupy (± bez zásahu do podúrovně), dále naté • interval 5 - 10 let naté • interval 5 - 10 let jen pozitivní výběr • interval 5 let 35 - 85 let 35 - 85 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s pozitivním výběrem • rem • šetřit podružný porost • kvalitní DB rem • šetřit podružný porost • kvalitní DB podpora kvalitních • interval 10 let vyvětvit • u starších intenzivnější zásahy • vyvětvit • u starších intenzivnější zásahy • interval 10 - 15 let interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza

buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza

buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza

ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše



---

---

---


220




část:


45

Plocha:


ha

%

3444,32

5,35


3D8, 4S, 4B, 4H Doba zajištění kultur od vzniku holiny:






MD 5-10



DG 5-10

JDO +-3


vodoochranný:

nadprůměrný

infiltrační

SM 4(3,5)

BK 9 (5)

MD (3)

BO 8 (7)

JD 5(3)

DB 10(5)

JS (4)

LP (4)

DG 3(3)

JDO 2(2)




SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL






221

Obmýtí

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy

61

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

(p)H,(p)N

7

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

22 - 26 podprůměrná omezeně vtroušených cílových dřevin holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky

kvantita 7 - 25 let úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových • interval 5 - 10let 25 - 55 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní cílové • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus) ožínání, nátěry (plocení) kultur ---





část:


47

Plocha:

Oglejená stanoviště středních poloh

ha

%

12133,79

18,86

zvlněné plošiny a úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem Soubory lesních typů 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

4V, 3U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


1)

1 ha

1)


O,P,V: 25; U: 15

2 + 6 let BK,DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let


3V,4V,3O: SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB 3P,4P,4O: SM - BK,DB,JD,LP,OS,JDO BO - BK,DB,JD,LP,OS,BŘ DB - BK,JD,LP 3U: BK,JV,JL,LP,JD,OLL,DB



MD +-5


VJ +

JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

SM 3,5(3)

desukční

BO 8 (7)

JD 5(3)

MD (3)

DB 8 (4)

BK (4)

JS (4)

LP (4)

OLL (3)

JDO 2(2)


471a - smrkové


3V, 4V, 3O: SM7, DB(BK)2, JD1, MD, LP, JV, JS, JL, HB, OLL, OS, JDO


471c - smrkové proředěné

3P, 4P, 4O: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ alternativa: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

AVB Ekologická stabilita Možnosti přir. obnovy Obnovní postup :

Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - mladé porosty



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

91

100

30

81

90

30

Hosp. způsob

pN,(pP)

Návratná doba

Hosp. způsob

10(7)

pN,(pH)

24 - 28

Návratná doba

Hosp. způsob

10

pN,pH,(pP)

24 - 28

Počátek obnovy

71

1)

Návratná doba

10(7) 24 - 28

průměrná

průměrná

průměrná - podprůměrná

mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň)



umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP,JV: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo ⇒ urychlení • 3 seče v pracovním poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita

náseky; š=1v (ev. holoseč š=1-2v ⇒ po odvodnění) proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli

umělá obnova: násekem (š=1v) (ev. holoseč po odvodnění; š=1-2v) s postupem proti větru • prolomené a proředěné partie využít pro předsunuté skupiny BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO ⇒ příměs pro zpevnění • řediny tyčovin mýtit • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli pro přirozenou obnovu má násek formu okrajové clonné seče

na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita


15 - 30 let 15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • podle stavu porostu • prořezat hustější rem • od mlazin volný zápoj (pravidelná větší intenzita • výběr nejvíce poškozečásti • stejnoměrný zápoj koruna 50% výšky) • odstranění méně ných • interval 5 let vitálních • interval 5 let 30 - 70 let 30 - 60 let 30 - 60 let podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativním výběrem • podle stavu porostu • opatrný výběr • šetřit výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběr poškozených • ošetření nadějných • poškozené životaschopné ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • udržení příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit

vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit


vítr, zamokření, sníh(vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec zpevnění podle stavu porostů (odluky, rozluky, okrajové pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit

222




část:


47

Plocha:


ha

%

12133,79

18,86


4V, 3U Doba zajištění kultur od vzniku holiny:


1)

1 ha

1)


O,P,V: 25; U: 15






MD +-5


VJ +

JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

desukční

SM 3,5(3)

BO 8 (7)

JD 5(3)

MD (3)

DB 8 (4)

BK (4)

JS (4)

LP (4)

OLL (3)

JDO 2(2)


473 - borové

475a - dubové kvalitní

475b - dubové běžné kvality


3V, 4V, 3O: SM7, DB(BK)2, JD1, MD, BO, JV, JS, OS, OLL, JDO 3P, 4P, 4O: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, BR, OS alternativa: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL

3V, 4V, 3O: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3P, 4P, 4O: DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL

3V, 4V, 3O: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3P, 4P, 4O: DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL



Způsob obnovy : Výchova porostů : - mladé porosty



223

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

110

30

91

160

30

141

140

30

121

Hosp. způsob

pN,(pP)

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

10(7)

pP,pN,(pH)

7(10)

pN,pH,(pP)

10(7)

22 - 26




mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň) • závislá na semenných letech


umělá obnova: náseky (š=1v) proti větru • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • výstavky kvalitní BO • 3 seče v pracovním poli • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu přirozená obnova: kvalitní porosty - dvoufázová okrajová clonná seč (š=1v): 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • na kyselých stanovištích nutné zranění půdy (borůvkového drnu)

přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo podsadba porostů (cca 40 let) • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násek (š=1v) nebo holoseč (š=2v) od V - JV • 3 -4 seče v pracovním poli • postup od V - JV • BK, LP, JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče • v kvalitních porostech vytvořit etáž

umělá obnova: násek (š=1v) nebo holoseč (š=2v) od V - JV • 3 -4 seče v pracovním poli • postup od V - JV • BK, LP, JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče • v kvalitních porostech vytvořit etáž přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP do předsunutých skupin • v kvalitních porostech etáž výmladky nebo podsadba porostů (cca 40 let) • 3 seče v pracovním poli

na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, stabilita

na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, kvantita

na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, kvantita

průměrná

10 - 35 let 15 - 35 let 15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr rem • udržet podrost • vytínat netvárné • rem • udržet podrost • vytínat netvárné • netvárných • interval 5 - 10 let podpora kvalitních • interval 10 let podpora kvalitních • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 85 let 35 - 85 let mírné podúrovňové zásahy s negativním úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s kombinovaným výběvýběrem • potlačené ponechat • kvalitní rem • šetřit podrost • kvalitní vyvětvit • rem • šetřit podrost • kvalitní vyvětvit • BO vyvětvit • interval 10 let starší intenzivně • interval 10 - 15 let starší intenzivně • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, sníh, ± vítr, zvěř (okus) klikoroh ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky) podle potřeby před obnovou odvodnit

zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše

zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše

podle potřeby před obnovou odvodnit






část:


47

Plocha:


ha

%

12133,79

18,86


4V, 3U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


1)

1 ha

1)



O,P,V: 25; U: 15





MD +-5


VJ +

JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

SM 3,5(3)

desukční

BO 8 (7)

JD 5(3)

MD (3)

DB 8 (4)

BK (4)

JS (4)

LP (4)

OLL (3)

JDO 2(2)


476 - bukové

477- olšové (+list. nekvalitní)


BK6-8, DB+-3, SM+-2, JV(LP)+-1, JD+-1, MD, HB, JS, JL alternativa: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL

SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL



Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - mladé porosty



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

130

40(30)

111

70

20

Hosp. způsob

P,(pN)

Návratná doba

Hosp. způsob

10

(p)N

26 - 28

Počátek obnovy

61

1)

478 - topolové

viz HS 471

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

50

20

41

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

7

H

7

22 - 26


nadprůměrná

průměrná


omezené - jen pro dosažení cílové příměsi (OL výmladkově)

přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli • MD k vylepšení semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita

náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • předsadit BK a JD • 3 seče v pracovním poli • výmladky OL lze využít pro cílovou příměs

holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli • BK, JD, LP, JV do stíněného okraje seče a jako podsadba do proředěného okraje mateřského porostu

na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba


kvalita (kvantita)

kvantita - kvalita

15 - 40 let 7 - 30 let 5 - 15 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběprvní zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • rem • vybrat předrosty • upravit rozestupy rem • do 20 let mírně a často • úprava výchovné zásahy časté a velmi silné • ina skladbu • interval 5 - 10 let skladby • tvarový výběr • interval 5 - 10 let terval 5 let 40 - 85 let 30 - 60 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních podpora kvalitních a cílové příměsi • inter- vyšší intenzita • uvolňování kvalitních • val 10 - 15 let interval 10 let • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše podle potřeby před obnovou odvodnit

zamokření, buřeň, ± zvěř (okus)

zamokření, buřeň

podle potřeby ožínání

včasné ošetření proti buřeni (ožínání)




224




část:


51

Plocha:

Exponovaná stanoviště vyšších poloh

ha

%

2792,16

4,34

kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová Soubory lesních typů 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha 1)

6K9, (7N4) Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):


1)


2 + 7 let

5-6N,M,K9 - BK,JD,JV,LP,DG A,F: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP (7N: BK,JD,JV,JŘ)

30; (7N: 15%)




MD 5-10


půdoochranný:

vodoochranný:

nadprůměrný

protierozní

infiltrační

DG +-2


SM 4(3,5)

JD 5(3)

DG 3(3)

MD (3)

BK 8(4)

LP (4)

JV (4)


511 - smrkové

511 - smrkové rezonanční

516 - bukové


5N: SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, BO, JV LP,BR,DG 6N, 6M, 6K9: SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ A, F: SM6, BK2, JV1, JD1, DBZ0-+, MD,JS, JL, LP, DG, TR 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ

SM7, BK2, JD1, JV, LP

5N: BK6-7,SM2-3,MD(JD)+-1,DBZ0-+, JV, LP 6N,6M,6K9: BK6-7,SM2-3,MD(JD)+-1, JV,JŘ A, F: BK6 ,SM1-2, JV1-2, JD1, DBZ0-+, MD, JS, JL, LP,TR 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ






225

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

120

30

101

160

40

141

140

40(30)

121

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

(n)N,(nP)

10

nP,(nN)

10

nP,(n,pN)



Návratná doba

10 24 - 26

nadprůměrná

omezené (hledisko dopravně technické, v omezené (hledisko dopravně technické, v omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň) kat. A, F buřeň) kat. A, F buřeň) umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru s předsunutými skupinami pro BK, JD, JV, LP • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: - na chudších stanovištích (kat. N,M,K) okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skup. pro BK, JD: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě)⇒ urychlení • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)

přirozená obnova: okrajovou sečí t.j. kombinace náseku š=1v (vnější okraj) s clonnou sečí (vnitřní okraj), tzn. krátkodobě podsunutá obnova pod ustupující porostní okraj) • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru • 4 seče v pracovním poli • BK ± jako spodní etáž

přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli uměle: náseky po svahu (š=1v) • využít zmlazení JV • 3-4 seče v pracovním poli


kvantita, ochrana

kvalita, ochrana

semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita

15 - 35 let individuální podúrovňové zásahy s negativním výběrem • až do tyčovin volnější zápoj • uvolnit cílovou příměs • interval 10 let

15 - 35 let individuální podúrovňové zásahy s negativním výběrem • středně silné • udržovat pravidelné rozestupy • intenzivně uvolnit koruny + SM a tyto ošetřit proti ohryzu a loupání • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 85 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírnější intenzita • zpočátku výběrem • mírnější intenzita • vyvětvit a mírně uvolněné koruny, postupně plnější podpořit nadějné • interval 10 - 15 let • zápoj • interval 10 - 15 let dlouhé období klidu Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka

15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr předrostů, úprava rozestupů a druhové skladby • šetřit podúroveň • interval 5 - 10 let

eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, ± sníh, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem)

eroze, buřeň, zvěř (okus)

---

eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, ± sníh, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem)

---

40 - 80 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - 15 let

včasné ožínání, plocení kultur

---





část:


53

Plocha:

Kyselá stanoviště vyšších poloh

ha

%

6394,64

9,94

svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem

Soubory lesních typů 5K, 6K, 5I, (7M) (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:





BK,JD,LP,DG (7M: BK,JD,BŘ)

25; (7M: 15%) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):


MD 5-10


DG +-4


vodoochranný:

průměrný

infiltrační

SM 4(3,5)

JD 5(3)

DG 3(3)

MD (3)

BO 8(7)

BK 8(4)

JV (4)


531a - smrkové kvalitní

531b - smrkové běžné kvality

531c - smrk poškozené


SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV

5K, 5I: SM6-7, BK2, MD(JD)1, DBZ0-1, LP, JV, BO, BR, DG 6K: SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

5K, 5I: SM6-7, BK2, MD(JD)1, DBZ0-1, LP, JV, BO, BR, DG 6K: SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ






Meliorace :

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

120

40(30)

101

110

30

91

100

30

81

Hosp. způsob

p(n)P,(pN)

Návratná doba

Hosp. způsob

7(10)

nN,nH,(nP)

26 - 30

Návratná doba

Hosp. způsob

10(7)

nN, nH, (nP)

26 - 28

Návratná doba

10(7) 26 - 28

nadprůměrná

průměrná

průměrná




přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli

umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (3 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu

umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (3 seče v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná pro urychlení lze první zásah provést naholo

kvalita (stabilita)

kvantita (stabilita)


20 - 40 let 20 - 40 let 20 - 40 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativvním výběrem • výběrem • volný zápoj až do tyčovin • výběrem • volný zápoj až do tyčovin • silnější zásahy • výběr nejvíce poškozeuvolnit vzrůstné • podpora cenných listná- uvolnit vzrůstné • podpora příměsi • inter- ných • podpora cílové příměsi • interval 10 val 10 let čů • interval 10 let let 40 - 80 let 40 - 80 let 40 - 80 let mírné podúrovňové zásahy s negativním mírné podúrovňové zásahy s negativním neutrální zásahy s negativvním výběrem • výběrem • udržovat plný zápoj • podpora výběrem • udržovat plný zápoj • podpora výběr poškozených • ošetření nadějných • kvalitních listnáčů • interval 10 let cílové příměsi • interval 10 let interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava zvěř (okus), ± buřeň ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± hniloba, ± vítr, ± sníh, kůrovec ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---


zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± hniloba, ± vítr, ± sníh, kůrovec ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---

226




část:


53

Plocha:


ha

%

6394,64

9,94

svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem

Soubory lesních typů 5K, 6K, 5I, (7M) (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:





BK,JD,LP,DG (7M: BK,JD,BŘ)

25; (7M: 15%) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):

MD 5-10



DG +-4


vodoochranný:

průměrný

SM 4(3,5)

infiltrační

JD 5(3)

DG 3(3)

MD (3)

BO 8(7)

BK 8(4)

JV (4)


533 - borové

536 - bukové


5K, 5I: SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, DBZ0-1, JD, JV, LP, BR 6K: SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

120

30

101

140

40

121

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

nN,nH

10

P,(pN)

10(13)

průměrná

22 - 26


eventuální BO nálet lze využít


umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) s postupem od S V(JV) • předsunuté náseky pro BK,JD,LP,JV • příměs SM clonně • ponechat těžitelné výstavky BO • 3 seče v pracovním poli

přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1 až 2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) postup od S - SV • 3 seče v pracovním poli • při zhoršené kvalitě BK nebo silnějším zmlazení nutný rychlejší postup umělá obnova: násekem (š=1v) s předsunutými skupinami pro JD • 3 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita




227

7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ


Obmýtí

Obnovní doba

Hosp. způsob

Počátek obnovy

Návratná doba

15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr předrostů • 2. zásah rozestupy (koruny) • u horších bonit zásah v podúrovni • interval 5 - 10 let 40 - 95 let mírné úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • podpora kvalitních • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava 10 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných a předrůstavých • podpora přimíšeného SM a BK • interval 5 - 10 let 35 - 80 let slabé podúrovňové zásahy s negativním výběrem • interval 10 - 15 let

zvěř (okus), sníh, ± buřeň

zvěř (okus), ± buřeň, ± tracheomykóza

ochrana proti zvěři (nátěry), ožínání

ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše ---

---





část:


55

Plocha:

Živná stanoviště vyšších poloh

ha

%

1506,85

2,34

svahy a zvlněné plošiny; kambizem Soubory lesních typů 5S, 6S, 5B, 5D (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:





SM - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ BK - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO



MD 5-10


DG 4-6

JDO +-3


vodoochranný:

vysoký

infiltrační

SM 4(3,5)

JD 5(3)

JDO 2(2)

DG 3(3)

MD (3)

BK 9(5)

LP 6(4)

JV 6(4)

JS 6(4)


551a - smrkové kvalitní

551b - smrkové běžné kvality

551c - smrkové rezonanční


SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO

SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO

SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

120

40(30)

101

110

30

91

160

40

141

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

p(n)P,(pN)

7(10)

nN,nH,(nP)

10(7)

p(n)P, (nN)



vhodné v kat. S (méně buřeně)



přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli

umělá obnova: holou sečí (š=2v) nebo násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV (lze využít prolomené a proředěné partie) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: ve vhodných podmínkách (především kat. S); okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (3 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměsBK využít pro skupinovitou obnovu

přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli

semenný rok BK využít pro rezervy zmlazení


30 - 85 let 30 - 75 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • výběr potlačených, podúrovňo- výběrem • výběr potlačených, podúrovňových • mírně v úrovni • zpočátku volné vých • mírně v úrovni • zpočátku volné koruny, postupně plný zápoj • podpora koruny, postupně plný zápoj • interval 10 15 let kvalitního BK • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava

Opatření ochrany lesů

Meliorace :

7(10)



Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :

Návratná doba

semenný rok BK využít pro rezervy zmlazení

kvalita, stabilita

stabilita, kvalita

kvalita, stabilita

15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let

15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let

15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • + SM ošetřit proti ohryzu a loupání • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let 30 - 90 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírné zásahy • podpora a vyvětvení kvalitních jedinců • interval 10 let • dlouhé období klidu

zvěř (okus, loupání), buřeň, vítr, sníh, hniloba, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, rozluky) ---




228




část:


55

Plocha:


ha

%

1506,85

2,34

svahy a zvlněné plošiny; kambizem Soubory lesních typů 5S, 6S, 5B, 5D (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:





SM - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ BK - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO


MD 5-10



DG 4-6

JDO +-3


vodoochranný:

vysoký

SM 4(3,5)

infiltrační

JD 5(3)

JDO 2(2)

DG 3(3)

MD (3)

BK 9(5)

LP 6(4)

JV 6(4)

JS 6(4)


551d- smrkové poškozené

556 - bukové


SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO

BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

100

30

81

130

40(30)

111

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

nN,nH,(nP)

10(7)

P,(pN)

10

26 - 30

průměrná až nadprůměrná




umělá obnova: holou sečí (š=2v) nebo násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV (lze využít prolomené a proředěné partie) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (3 obnovní prvky v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo

přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • zmlazené okraje využít jako odluky umělá obnova: náseky (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli • MD k vylepšení semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita

Způsob obnovy (zalesnění) :

Obmýtí

Obnovní doba

Hosp. způsob

Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty

stabilita


30 - 75let neutrální zásahy s negativním výběrem • výběr poškozených • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava


Meliorace :

229

15 - 30 let neutrální zásahy s negativním výběrem • redukce poškozených • podpora nadějných • interval 5 let


Počátek obnovy

Návratná doba

10 - 35 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásahem vybrat předrosty, 2. zásah rozestupy (koruny) • dále v úrovni • podpora cílové příměsi • interval 5 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 let

zvěř (okus), buřeň, ± tracheomykóza ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše

---





část:


57

Plocha:

Oglejená stanoviště vyšších poloh

ha

%

14521,37

22,57

plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej Soubory lesních typů 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha 1)

6O, 5V1, 6V1, 5U Doba zajištění kultur od vzniku holiny:


1)


2 + 7 let

O,P,Q,V: 25; 5U: 30




MD 8-15


O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

SM 3,5(3)

desukční

JD 5 (3)

BO 8 (7)

BK 8 (4)

MD (3)

DB (4)

OS (3)

BR (3)

JDO 2(2)


571a - smrkové běžné kvality

571b - smrkové rezonanční

571c - smrkové poškozené


5P, 5Q, 5O: SM7, JD1, BO1, BK+-1, DBL0-1, MD, BR, OLL, OS, JDO 5V: SM7, JD1, BK1-2, DBL0-1, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO 6P, 6Q, 6O: SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO 6V:SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO 5U: SM6,BK2,KL1,JD1,DB,JS,LP,OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS

SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP







Meliorace :

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

110

30

91

160

40

141

100

30

81

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

pN, pP

10(7)

pP, (pN)

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

10

pN,pH,(pP)

10(7)




kromě kat. V optimální



umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky BO • 3 seče v prac. poli přirozená obnova: a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětl. na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V - S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita

přirozená obnova: a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětl. na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V - S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky BO • 3 seče v prac. poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita, kvalita

umělá obnova: náseky (š=1v) ev. po odvodnění holoseč (š=1-2v) proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky vtroušené BO • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu přirozená obnova: okrajovou sečí, tj. násek (š=1v) + prosvětlení na vnitřní obrubě • 3 seče v pracovním poli


15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • od mlazin volný zápoj (pravidelná koruna 50% výšky) • odstranění méně vitálních • interval 5 let

15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem • od mlazin volný zápoj (pravidelná větší intenzita • výběr nejvíce poškozekoruna 50% výšky) • odstranění méně ných • interval 5 let vitálních • + SM uvolnit ošetřit proti ohryzu a loupání • interval 5 let 30 - 70 let 30 - 80 let 30 - 60 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativním výběrem • výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběr poškozených • ošetření nadějných • ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • udržení příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť

vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť


vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť

230




část:


57

Plocha:


ha

%

14521,37

22,57


1 ha 1)

6O, 5V1, 6V1, 5U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):



2 + 7 let

O,P,Q,V: 25; 5U: 30 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):


O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):

MD 8-15


JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

SM 3,5(3)

desukční

JD 5 (3)

BO 8 (7)

BK 8 (4)

MD (3)

DB (4)

OS (3)

BR (3)

JDO 2(2)


571d - smrkové proředěné

573 - borové



BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP 5P, 5Q, 5O, 5V: SM5, BO3, JD1, BK+1, DBL0-1, MD,BR,OLL,OS 6P, 6Q, 6O, 6V: SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL






Meliorace :

231

Obmýtí

Obnovní doba

90

30

Hosp. způsob

pN,pH,(pP)

Počátek obnovy

71

1)

576 - bukové

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

110

30

91

130

40

111

Návratná doba

Hosp. způsob

10(7)

pN

26 - 28

Návratná doba

Hosp. způsob

10

P,(pN)

24 - 26

Návratná doba

10(13) 24 - 28

průměrná

průměrná

nadprůměrná


možné využití v kat. Q a P


umělá obnova: násekem; š=1v (ev. holoseč po odvodnění; š=1-2v) s postupem proti větru • prolomené a proředěné partie využít pro předsunuté skupiny BK, JD • výstavky vtroušené BO ⇒ příměs pro zpevnění • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli • pro přirozenou obnovu má násek formu okrajové clonné seče na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita

umělá obnova: náseky (š=1v) proti větru • BK, JD do předsunutých skupin • výstavky kvalitní BO - zpevnění • 3 seče v pracovním poli • využít příměsi SM - včas uvolnit pro zmlazení

přirozená obnova: clonnými skupinami nebo pruhy (š=1-2v): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) JD, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky pro BK, event. SM (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD • 3 seče v pracovním poli


semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita

stabilita, kvalita

15 - 30 let podle stavu porostu • prořezat hustější části • stejnoměrný zápoj

10 - 35 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr rem • vybrat předrosty • upravit rozestupy netvárných • interval 5 - 10 let a skladbu • interval 5 - 10 let 30 - 60 let 35 - 75 let 40 - 85 let podle stavu porostu • opatrný výběr • šetřit mírné podúrovňové zásahy s negativním úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • poškozené životaschopné výběrem • potlačené ponechat • kvalitní podpora kvalitních a cílové příměsi • interBO vyvětvit • interval 10 let val 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř (okus, loupání), hniloba, kůrovec zpevnění podle stavu porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť

zamokření, buřeň, sníh, ± vítr, zvěř (okus), klikoroh ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky)

zamokření, buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše

udržovat odvodňovací síť

udržovat odvodňovací síť





část:


57

Plocha:


ha

%

14521,37

22,57


1 ha 1)

6O, 5V1, 6V1, 5U Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)


2 + 7 let


O,P,Q,V: 25; 5U: 30




MD 8-15


O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV JDO +-5


vodoochranný:

nadpr.- průměrný

desukční

SM 3,5(3)

JD 5 (3)

BO 8 (7)

BK 8 (4)

MD (3)

DB (4)

OS (3)

BR (3)

JDO 2(2)


577- listnaté nekvalitní (olše)


SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS






Obmýtí

Obnovní doba

70

20

Počátek obnovy

61

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

(p)N

7

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

22 - 26 průměrná omezené - jen pro dosažení cílové příměsi (OL výmladkově) náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • předsadit BK a JD • 3 seče v pracovním poli • výmladky OL lze využít pro cílovou příměs na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita (kvantita) 7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • do 20 let mírně a často • úprava skladby • tvarový výběr • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • vyšší intenzita • uvolňování kvalitních • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, ± zvěř (okus) podle potřeby ožínání udržovat odvodňovací síť


232




Plocha:

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh

59

ha

%

1278,45

1,99

terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej

Soubory lesních typů 4G, 5G, 6G, 5V9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha 1)

část:


6V9, (5T) Doba zajištění kultur od vzniku holiny:


4G: BK,JD,DB,LP,JV,OLL,OS 5G, 6G, 5V9, 6V9: BK,JD,JV,OLL,OS 5T: DB,JD,BŘ,OS

4G,5V9,6V9: 20; 5G,6G:15; 5T: 10

1)


2 + 7 let




-----



vodoochranný:

průměrný

SM 3,5(3)

desukční

JD 5(3)

DB (4)

OLL 4(3)

LP (4)

OS (3)

BR (3)

BO 8 (7)


591a - smrkové běžné kvality


597 - olšové


SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO

SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO

SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO






Meliorace :

233

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

110

30

91

100

30

81

80

20

Počátek obnovy

71

1)

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

pN, (pP)

10(7)

pN, (pP)

10(7)

pN

7




omezené (zamokření, buřeň)



na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) stabilita, kvantita

na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) stabilita

náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli

15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • intenzivní (volný zápoj - kovýběrem • intenzivní (volný zápoj - koruna) • redukce poškozených, podpora runa) • odstranit méně vitální • interval 5 let nadějných • interval 5 let 30 - 80 let 30 - 80 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- podúrovňové zásahy s negativním výběrem • podpora předrůstavých a úrovňo- rem • podpora kvalitních • opatrné závých • opatrné zásahy • interval 10 let sahy • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem

vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) kvalita, kvantita 7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • do 20 let mírně a často • druhový a tvarový výběr • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní • uchovat výplň • interval 10 let

zamokření, buřeň, vítr, sníh, zvěř (okus, zamokření, buřeň, vítr, zvěř (okus, louzamokření, buřeň, zvěř (okus) loupání), hniloba, kůrovec pání), hniloba, kůrovec včasné ožínání, nátěry proti okusu včasné ožínání, nátěry proti okusu, včasné ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), zpevňování porostů (okrajové zpevňozpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, ev. rozluky) vací pásy, odluky, ev. rozluky) trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění





Plocha:

Podmáčená stanoviště horských poloh

79

ha

%

455,72

0,71

podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem

Soubory lesních typů 6R, 7R, 7T, 7G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha 1)

část:




1)


2 + 7 let

T: JD,JŘ R: BR,JŘ,JD

5




-----

+ - 5% Funkční potenciál produkční (stanovištní):


vodoochranný:

průměrný

desukční

SM 3(-)

JD 5(3)

OLL 4(3)

BR 6(3)

BO 8(7)

JŘ 6(3)


791 - smrkové

cílová druhová skladba Základní hospodářská doporučení

SM 8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JR

vyhl.č.83/96 Sb.




Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :

Opatření ochrany lesů

Meliorace :

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

120

40

101

Hosp. způsob

Návratná doba

(p)P, (pN)

7(10)

Obmýtí

Obnovní doba

Hosp. způsob

Počátek obnovy

Návratná doba

Obmýtí

Obnovní doba

Hosp. způsob

Počátek obnovy

Návratná doba

22 - 28 nadprůměrná omezené (zamokření, buřeň) na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 4 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 4 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, JD(BO) příznivější polohy (žebra) stabilita 20 - 40 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • intenzivní (volný zápoj - koruna, stabilita) • pravidelné rozestupy • udržet předrosty a příměs • interval 20 let 40 - 80 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • udržet pravidelný volnější zápoj • mírné zásahy • interval 20 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem zamokření, buřeň, vítr, sníh, zvěř (okus, loupání), hniloba, kůrovec; mrazové polohy včasné ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, ev. rozluky) trvalé odvodnění t.j. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění


234




část:


01

Plocha:

Mimořádně nepříznivá stanoviště

ha

%

858,34

1,33

kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová Soubory lesních typů 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha

1)

7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):



0Z: 5; 1Z: 70; 2Z, 5J: 60 5Z,6Z,3Y,4Y,5Y,6Y: 30; 3J: 90; 7Z: 10

---



0Z: BK,DB,BR; 1Z: DB,HB,LP,BR,BRK,MK 2Z: BK,DB,LP,BR,HB; 3Y,4Y:BK,DB,JD,BR;5-6Z,56Y:BK,JD,BR,JR,JV

5Z,6Z,5Y,6Y: BK,JD,BR,JR,JV 3J: BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):

-----


půdoochranný:

vodoochranný:


podpr. - nevyužitelný

protierozní

infiltrační

SM (3,5)

BO 8(7)

DB 8 (4)

BK 8 (4)

JD 5(3)

JV 6(4)

LP 6(4)

JS 6(4)

HB 6(4)

LESY OCHRANNÉ porostní typ

011 - smrkové


0Z: BO9, BR1, DB, BK 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM







235

013 - borové

015 - dubové 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK 5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

150 - f

∞ (40)

-

150 - f

∞ (40)

-

150 - f

∞ (40)

-

Hosp. způsob

V, (N)

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

-

V, (P,N)

-

V, (P)

22 - 26

Návratná doba

-

průměrná


16 - 18 vysoká

omezené (kat. Z - sucho, kat. J - buřeň)



jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • extrémy - přirozený vývoj • příznivější lokality - náseky nebo clonné pruhy (š=1v) silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana

jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • skály - přirozený vývoj • příznivější lokality - náseky silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana

jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • extrémy - přirozený vývoj • zdravotní výběr • výmladky ponechat • příznivější polohy - clonná seč (š=1v) silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana

15 - 40 let neutrální zásahy s negativním výběrem • opatrný výběr (ochrana a kryt) • vertikální výstavba • interval 10 let

15 - 30 let neutrální zásahy s negativním výběrem • usměrnit BR, využít výmladky DB i keře (ochrana) • interval 15 let

eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus, loupání) podle potřeby ožínání kultur, nátěry proti okusu ---

eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus) podle potřeby ožínání kultur, nátěry proti okusu ---

35 - 50 let neutrální zásahy s negativním výběrem • přirozený volný zápoj citlivě chránit (dočasně i keře) • podpora semenných • interval 20 let 40 - 80 let 30 - 75 let 50 - 90 let podle potřeby podúrovňové zásahy s neneutrální zásahy s negativním výběrem • neutrální zásahy s negativním výběrem • jen v méně exponovaných polohách 1 - 2 podpora cílové příměsi • extrémní polohy - gativním výběrem • zdravotní výběr • interval 15 - 20 let zásahy • nesnižovat zápoj • zdravotní výzdravotní výběr • interval 15 let běr • extrémní polohy bez zásahu • interval 20 let Prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat s ohledem na překážky šikmo na vrstevnice. potah, lanovka; zcela výjimečně UKT a SLKT v nejpříznivějších lokalitách eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus), tracheomykóza podle potřeby ožínání kultur, nátěry (ploceni) proti okusu, zpracovávat souše ---





část:


01

Plocha:

Mimořádně nepříznivá stanoviště

ha

%

858,34

1,33

kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová Soubory lesních typů 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:

1 ha

1)

7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):



0Z: 5; 1Z: 70; 2Z, 5J: 60 5Z,6Z,3Y,4Y,5Y,6Y: 30; 3J: 90; 7Z: 10

---



0Z: BK,DB,BR; 1Z: DB,HB,LP,BR,BRK,MK 2Z: BK,DB,LP,BR,HB; 3Y,4Y:BK,DB,JD,BR;5-6Z,56Y:BK,JD,BR,JR,JV

5Z,6Z,5Y,6Y: BK,JD,BR,JR,JV 3J: BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):

-----

--Funkční potenciál

Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks hlavní(přimíšená) dř.:

produkční (stanovištní):

půdoochranný:

vodoochranný:

podpr. - nevyužitelný

protierozní

infiltrační

SM (3,5)

BO 8(7)

DB 8 (4)

BK 8 (4)

JD 5(3)

JV 6(4)

LP 6(4)

JS 6(4)

HB 6(4)

HB 6 (4)

LESY OCHRANNÉ porostní typ

016 - bukové


0Z: BO9, BR1, DB, BK 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM


017 - ostatní listnaté 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK 5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

150 - f

∞ (40)

-

100 - f

40(∞)

81

Hosp. způsob

Návratná doba

Hosp. způsob

Návratná doba

V, (P)

-

N, (V)

13





omezeně lze využít pro cílovou příměs

jednotlivý nebo skupinovitý výběr • příznivější polohy - clonná seč (š=1v)


silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana

podsadbami nebo podsíjemi přeměnit na cílovou druhovou skladbu podle SLT • včas uvolnit silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana




Obmýtí

Obnovní doba

Hosp. způsob

Počátek obnovy

Návratná doba

35 - 50 let neutrální zásahy s negativním výběrem • jen hustější skupiny • udržet cílovou příměs • interval 20 let

7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava rozestupů, podpora cílové příměsi • interval 10 let 50 - 80 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem zaměřené na uvolňování kvalitních a jen v méně exponovaných polohách 1 - 2 cílové příměsi • interval zásahy • zdravotní výběr • interval 20 let 10 - 15 let Prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat s ohledem na překážky šikmo na vrstevnice. potah, lanovka; zcela výjimečně UKT a SLKT v nejpříznivějších lokalitách eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus), ± tracheomykóza podle potřeby ožínání kultur, nátěry (ploceni) proti okusu, zpracovávat souše ---

eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň podle potřeby ožínání a tlumení pařezové výmladnosti plevelných dřevin chemicky nebo seříznutím ---


236



9.4.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95 Sb. §8 odst. 1, písm. a-c; odst. 2, písm. a-h)

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:

31a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

FUNKCE:

VODOOCHRANNÁ

LOKALIZACE:

Izolované vodní zdroje a prameniště (seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze textové části) Stálost a trvalost porostů,stabilita porostů s důrazem na odolnost proti větru Podél nádrží do 50 m převážně jehličnany (listnáče a MD do 30 %), vyloučit dřeviny bohaté na dusík. Podél vodních toků preferovány hlubokokořenící listnáče. Kolem zdrojů podzemních vod do 25 m vyloučeny listnáče Les vysoký (exponované svahy - les nízký a střední) Mírně prodloužit u cílových, zkrátit při přeměnách Podle příslušného HS (tzn. LT a SLT), u clonných sečí možnost prodloužení (výstavba) Pokud nelze použít účelový výběr, potom do 50 m od toku, bodového zdroje a nádrže podrostní, na zbylé ploše násečný Započít s obnovou u hladiny vodního zdroje a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace (kalamita) . U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ. Jehličnany podle potřeby podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferencovaná. Preferovat přirozenou obnovu, při umělé využít větších počtů sazenic, než je udávané minimum. Mechanická příprava půdy do 50 m jamková nebo plošková, dále pruhová, vyloučit celoplošnou. Nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami Stabilita a prostorová diferenciace Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet předpoklady pěstování uvolněných korun, podporovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat jen mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní a hlubokokořenící jedince, zachovávat vertikální diferenciaci (spodní etáž) Časté ohrožení větrem, hnilobou, mrazové polohy Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapování. Vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu Zabránit možnosti znečištění kolem povrchových odběrných míst těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo zmrzlém povrchu půdy. Neporušovat povrch půdy, břehů a koryt a neznečišťovat vodu. Přibližování lanovými systémy a koňmi, bezpečná a kontrolovatelná manipulace s palivy a mazivy. Do PHO I je zakázáno vjíždět mechanizačními prostředky Neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

POZNÁMKA:

237

Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby Podloženo směrnicemi MZČR o Základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a zřizování vodárenských nádrží, č.j.HEM-324.2-1.9.1978 z 28.července 1979, registrováno v částce č.20/1979 Sb.




ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE:

CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ:

32a) - Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervacích a přírodních památkách OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přírodní rezervace - Getsemanka I a II, Hradec, Kuchyňka, Na skalách, Žďár, Chynínské buky, Fajmanovy skály a Klenky, Kokšín Přírodní památky - Hřebenec, Třemešný vrch, Zavírka, Niva u Volduch, Kařezské rybníky, Rumpál, Míšovské buky, Hořehledy Ochrana vzácných rostlinných a živočišných společenstev, zachování přírodních výtvorů. Hospodaření podle plánu péče a podle rámcových směrnic hospodaření pro HS v ZCHÚ Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny. Dle plánu péče Les vysoký

BEZPEČNOST PRODUKCE:

Prodloužit až do doby snižování plodnosti, popř. ponechat do fyzické mýtní zralosti. V porostních skupinách s nevhodnou dřevinnou skladbou mírně zkrátit Prodloužit, popř. až do přirozené obnovní doby (fáze rozpadu) Přeměny - viz HS pro les hospodářský Převážně podrostní, popř. účelový výběr. Přeměny násečně. Zákaz holosečí Maximálně přizpůsobit přirozené obnově (clonné seče maloplošné a skupinovité), popř. účelovému výběru. Míšení dřevin do skupin. Výstavba blízká přirozenému stavu, diferencovaná až výběrná Menší plošky ponechat pro přirozenou sukcesi, větší holiny zalesnit autochtonním sadebním materiálem Dosáhnout maximální podíl přirozené obnovy vhodných dřevin Dosáhnout zastoupení původních dřevin, vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj chráněných druhů rostlin a živočichů Způsob provedení zásahu a intenzita závisí na dřevině, protěžovat cílové dřeviny, redukce nežádoucích, snaha o neporušení zápoje Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušit zápoj - dle plánu péče Ohrožení větrem, hnilobou, tracheomykózou

OPATŘENÍ OCHRANY LESA:

Dle plánu péče, zákaz chemizace

OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

Přirozené ekosystémy s nenarušenou autoregulací bez zásahu; regulační zásah k podpoře přirozeného zastoupení a různověkosti Vyklizování provádět jen tam, kde nehrozí škody na nárostech, jinak dřevní hmotu ponechat, zásah mimo vegetační dobu. Přibližovat hlavně koňmi Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno

OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:

Odvodnění není dovoleno

CESTNÍ SÍŤ:

Stavba cest v blízkosti a v chráněných územích pouze se svolením orgánů ochrany přírody Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy

PRVKY ÚSES:


238



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:

32c) - Příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí

FUNKCE:

ZDRAVOTNĚ REKREAČNÍ FUNKCE

LOKALIZACE:

viz příloha textové části Zvyšování věkové a druhové diverzity, prostorové a vertikální diferenciace, střídání dřevin, keřů i nezalesněných ploch Vytvářet smíšené porosty, uplatňovat estetické, okrasné a introdukované dřeviny nebo naopak přirozenou skladbu Les vysoký, popř. nízký a střední, je-li esteticky působivější Mírně prodloužit (u frekventovaných až o 30 %) Mírně prodloužit Účelový výběr, podrostní, násečný až holosečný Převážně jemnější zásahy, kombinace clonných způsobů pro přirozenou obnovu, při nezdaru násek, ojediněle holoseč. Holoseč vyloučit podél cest a potoků. Tvořit zvlněné okraje (klínová seč) a malé porosty. Míšení skupinovité až jednotlivé, prostorová výstavba co nejvíce diferencovaná Širší nepravidelný spon, ponechat loučky a volné plochy, zakládat aleje, vysazovat ozdobné keře Tvorba estetických prvků, stabilita porostů Intenzivní zásahy, podpora předrostů a vtroušených dřevin ve skupinách i jednotlivě, volný zápoj Intenzivní zásahy, dále uvolňovat vybrané stromy, rozvolnit zápoj

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

239

Místy ohrožení větrem, hnilobou Zapláštit okraje porostů, souvislejší porosty včas rozčlenit. Rozluky a odluky využít ke zvýšení estetického účinku Při tlumení škůdců použít málo jedovaté a krátkodobé přípravky, omezit používání páchnoucích i jiných repelentů. Vyloučit arboricidy a herbicidy. Těžit mimo rekreační sezónu, na frekventovanějších místech odstranit těžební odpad. Přibližovat koňmi, omezit používání těžkých mechanizačních prostředků Budovat jen účelová rekreační zařízení Asanace erozních rýh, udržovat odvodňovací síť Zpřístupnit atraktivní části lesa, budovat odstavné plochy pro motorová vozidla, odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby




ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ:

OBNOVNÍ DOBA:

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :

32e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochranou, klimatickou a krajinotvornou PROTIEROZNÍ A PROTISESUVNÁ FUNKCE - SVAHY, STRŽE Příkré až srázné svahy, strže a menší, izolované, dopravně obtížně přístupné lesy uvnitř zemědělské půdy s funkcí klimatickou a krajinotvornou Příkré až srázné svahy - ochrana lesní půdy před vodní erozí a vysýcháním Strže - ochrana lesní a zemědělské půdy před vodní erozí Ostatní porosty - vytvoření estetických prvků v krajině (+ funkce klimatická) Příkré až srázné svahy - blízká přirozené druhové skladbě Strže -zaměřit se na hlubokokořenící listnáče s delší životností (DB, JV, LP, JS, HB, keře) Ostatní - podle příslušného HS lesa hospodářského Les vysoký, ve stržích a příkrých svazích i les nízký Příkré až srázné svahy - prodloužit až do fyziologického věku Strže a ostatní - závisí na zdravotním stavu porostu a schopnosti plnit funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Příkré až srázné svahy - prodloužit, podle potřeby i nepřetržitá Strže a ostatní - závisí na zdravotním stavu porostu a schopnosti plnit funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Příkré až srázné svahy - výběrný, v příznivějších polohách pasečný Strže a ostatní - výběrný nebo násečný způsob Příkré až srázné svahy - převážně jednotlivý až skupinovitý výběr, na příznivějších lokalitách podrostní, event. násečná forma. Přednostně vybírat druhově nevhodné dřeviny. Strže - výhodné je udržování porostu výmladkově Ostatní porosty - viz příslušný HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření lesa Pokud možno přirozeně, umělá obnova silnými sazenicemi Stabilita, dobrý zdravotní stav, druhová diverzita Protěžovat dřeviny cílové skladby Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu Mladé kultury ohroženy okusem zvěří, chemikáliemi z postřiků zemědělských kultur, případně buření a suchem -Důsledná ochrana mladých kultur - nátěry, individuální ochrana (oplocení nutné), ožínání buřeně Prvořadé je hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat šikmo na vrstevnice. Používat šetrné způsoby - lanovka, potah, výjimečně UKT


---Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby


240



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR:

32f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti REPRODUKČNÍ FUNKCE - GENOVÉ ZÁKLADNY Genové základny: Chynín (pro BK a SM); Hutě, Roželov (pro BK a SM); Nepomuk (pro SM) Uchovat a zlepšit dědičnou podstatu místních bukových porostů Přizpůsobit podmínkám HS a reprodukčnímu cíli genové základny Les vysoký

OBMÝTÍ:

Mírně prodloužit (cca 160 let)

OBNOVNÍ DOBA:

Mírně prodloužit (cca 40 let)

HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:

Převážně podrostní, méně násečný Preferovat přirozenou obnovu s clonnou sečí (okrajovou, pruhovou). Pokud nelze přirozeně, potom náseky. Míšení dřevin skupinovité. Výstavbu přizpůsobit zájmu reprodukce (dlouhá koruna, fruktifikace) Pokud možno přirozená obnova. Případná umělá obnova reprodukčním materiálem z genové základny S ohledem na očekávanou reprodukční funkci je výchova zaměřena na vysokou kvalitu, semenivost a stabilitu porostu Zdravotní a negativní výběr. Udržovat volnější zápoj. Podpora nadějných

OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :


241

Zásahy v úrovni, udržovat volnější zápoj. Podpora nadějných i v nadúrovni Kultury trpí okusem zvěří Nutnost oplocování kultur, podle potřeby ožínání Vytvářet předpoklady pro fruktifikaci a stabilitu porostu a pro přirozenou obnovu Pro přirozenou obnovu je nutná příprava půdy (zranění), kterou je nutno slaďovat se semennými roky. Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň, UKT Podporovat ostatní dílčí funkce lesa, zejména protierozní a vodoochrannou Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených lokalit při obnově porostu. Neodvodňovat prameniště a okolí tůní Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby




ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

32g) - Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI Obora „Aglaia“ pro chov jelence viržinského

zaměření:

Sladit záměr chovu zvěře se zachováním současných lesních porostů a se zabezpečením jejich obnovy Podle HS lesa hospodářského - zvýšit podíl plodonosných dřevin: DB, jírovec, BK, HB, JS, JV, JŘ, ovocných pláňat. V bažantnici i SM a keře Les vysoký, v bažantnici i nízký Prodloužit o 10 let, listnáče i více. Přeměny podle HS lesa hospodářského Podle HS lesa hospodářského, popř. kratší, v pastevním lese nepřetržitá Holosečný nebo násečný, v pastevním lese jednotlivý výběr, v bažantnici i podrostní a výmladkové hospodářství Zajistit nepřetržitou obnovu, redukovat přestárlé. Obnova pomocí náseků, u nekvalitních a poškozených částí porostů i holosečí. DB a BK porosty pěstovat v uvolněném zápoji k zajištění maximální plodivosti V pastevním lese vysazovat odrostky cílových dřevin - DB, KS, (BK) jednotlivě po ploše s individuální ochranou nebo do oplůtků po 2 - 4 ks tak, aby následný porost plynule nahradil funkci starého porostu. V bažantnici lze porosty na určité ploše stínat nebo stříhat Převážně umělá obnova v trvalém a účinném oplocení. Odklad zalesnění při založení políček a pastevních ploch. Přirozená obnova přichází v úvahu pouze v bažantnici, v oboře není téměř uskutečnitelná Zvýšení úživnosti a stabilita porostů

mladé porosty :

Podpora plodonosných dřevin, udržovat volnější zápoj

dospívající porosty:

MELIORACE:

Podpora vytváření velkých korun u plodonosných dřevin, šetřit ohryzové dřeviny DB, HB, OS, JŘ, VR i keře, stínáním je zmlazovat, prořeďováním zvyšovat úživnost Silné ohrožení zvěří - okus, ohryz Nutné oplocování obnovních prvků, individuální ochrana odrostků Podle potřeby zakládat zvěřníky z ohryzových dřevin, které budou obhospodařovány výmladkově stínáním při dosažení výšky 1,5 - 2 m. Kryty zvěře zakládat ve formě kotlíků o průměru cca 30 m (BO, SM, pichlavé keře) V bažantnici ve SM tyčovině podle potřeby ponechat hřadové skupiny Těžbu provádět zásadně v zimním období, klest a těžební odpad po zimní těžbě ponechat zvěři k ohryzu, přibližování LKT a koněm Zabránit soustřeďování zvěře na místech ohrožených erozí, zimní údržba luk a políček, zpřístupnění pro zvěř. Poblíž obnovovaných porostů nezakládat krmící zařízení. Prevence proti motolicím a plicní červivosti Údržba vodní sítě a rybníků

CESTNÍ SÍŤ:

Urychlené odstranění rýh po přibližování a dopravě dřeva

PRVKY ÚSES:

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:

VÝCHOVA POROSTŮ:

BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :

OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :


242



ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:

243

32h) - Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření INSTITUCIONÁLNÍ A OBRANNÁ FUNKCE Lesy pro potřebu armády (viz příloha textové části) Kvalitní a stabilní porosty plnící současně funkci společenskou a funkci produkční, popř. půdoochrannou Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Les vysoký Podle příslušného HS lesa hospodářského, podle potřeby mírně prodloužit Podle příslušného HS lesa hospodářského, podle potřeby mírně prodloužit, popř. zkrátit Holosečný nebo násečný, v jednotlivých případech i výběrný Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Především umělá obnova. Podle možností lze využít i přirozenou obnovu Kvalita (kvantita) a stabilita Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Ohrožení větrem, hnilobou, u listnáčů možnost tracheomykózy, škody zvěří Přednostně obnovovat porosty poškozené, ochrana proti škodám zvěří, podle potřeby zpevňování porostů Jako v lese hospodářském s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Jako v lese hospodářském s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Stavebně-technickou činnost provádět jen v rozsahu nezbytném pro lesní provoz, event. pro účelové zaměření lesa Podle potřeby odvodnění při obnově porostů Urychleně odstranit rýhy po těžbě a dopravě Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby




9.4.3. Principy tvorby porostních směsí (Šindelář, 1997) Z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu by měly být lesní dřeviny pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se za druhy základní (také „hlavní“ popř. „hospodářské“) považují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak také olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou druhy přirozené původní dřevinné skladby stanoviště (s výjimkou JDO a DG), které slouží ke zvýšení stability a biodiversity porostů. Přimíšené a vtroušené dřeviny jsou pak druhy, které by na daném stanovišti neměly mít významnější zastoupení. Spektrum dřevin a jejich podíly udávají rámcové směrnice hospodaření jako cílovou druhovou skladbu pro jednotlivé typy stanovištních podmínek vyjádřených hospodářskými soubory (v případě potřeby i podrobněji pro soubory lesních typů, popř. i jednotlivé lesní typy) a jsou zde zmíněny také způsoby míšení dřevin tj. skupinovité, hloučkovité a jednotlivé. Velikost hloučku činí kolem 0,01 ha, rozloha malé skupiny se pohybuje kolem 0,03 ha a za velkou skupinu lze považovat výsadbu kolem 0,10 ha. Tvar skupin se volí podle terénních a porostních podmínek. Zatímco u skupinových směsí může být obnovní cíl více méně shodný s cílovou druhovou skladbou, uplatňuje se při zakládání porostů v menších skupinách, hloučcích a především při jednotlivém míšení ve větší míře mezidruhová konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. Proto v těchto případech mohou být větší rozdíly mezi cílovou a obnovní skladbou. Vhodnou výchovou je možné druhové i prostorové složení porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. Směsi jednotlivé jsou z hlediska pěstební péče náročné a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější. Ve výchově je také mnohdy nutno volit kratší intervaly. Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Lepší podmínky pro jejich tvorbu poskytují směsi plošné (tj. skupinovité a hloučkovité). U cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) je žádoucí nepovažovat otázku produkce a jakosti za druhořadou. S ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin opět lépe vyhovují směsi plošné. V podmínkách stavu našich lesů, většinou smrkových a borových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou, nebo nálet smrku a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, se při vysokých stavech zvěře ukazuje téměř jedinou schůdnou cestou skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky).

9.4.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Slodičák, 1996; Plíva 1981; Plíva, Žlábek, 1989)

9.4.4.1. Smrkové porosty Mezi nejvýznamnější vlastnosti z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění zápoje, kterou si smrk uchovává v průběhu téměř celé doby obmýtí a je tedy možné tohoto využít k produkci silných sortimentů. Navíc si i mimo zápoj udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí. Tloušťkový přírůst kulminuje již ve věku 10 – 15 let a výškový mezi 20 – 35 lety. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene a koruny a mohutného kořenového systému. Rozhodující význam má tedy výchova v mladých porostech, v nichž je usměrnění výstavby, skladby, hodnoty i stability příštích porostů nejúčinnější. Po odeznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 – 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit, protože ačkoliv dlouhá koruna snižuje těžiště, znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním ve druhé polovině doby obmýtí se docílí hustšího zápoje a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Bohatost stanoviště na živiny a vodu ovlivňuje růst porostů, zejména pak poměr nadzemní a podzemní části stromů. Vyšší obsah vody v půdě negativně ovlivňuje kořenový systém smrku a následně i ukotvení stromu v půdě. Stejně je tomu tak i na bohatých půdách, kde rovněž koření mělčeji, což spolu s vyšším vzrůstem na těchto stanovištích činí smrk méně odolným k působení abiotických činitelů (zejména nárazového větru). Navrhované modely výchovy smrkových porostů jsou tedy diferencovány podle stupně ohrožení na stanovištních podmínkách jednotlivých hospodářských souborů. Smrkové porosty velmi silně ohrožené Smrkové porosty na oglejených stanovištích CHS 47, 57, popř. 27 a stanovištích podmáčených CHS 59, 79, popř. 29 patří mezi nejvíce ohrožené, zejména větrem. Výchova porostů, založených hustotou kolem 3 tis. sazenic na 1 ha, se zahajuje nejpozději ve věku 15 let. Podúrovňovým zásahem s negativním výběrem se © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV

244



zajistí volný zápoj a vytvoří podmínky pro pěstování dlouhých a pravidelných korun (počet jedinců se sníží na cca 1500 na 1 ha). Další dva výchovné zásahy následují po pěstební periodě 5 - 10 let a ve středním věku 10 - 15 let. Podporují se úrovňové stromy. Ve druhé polovině doby obmýtí, kdy je porušení zápoje nejvíce rizikové, se pěstební zásahy omezují pouze na nahodilou těžbu. Smrkové porosty silně ohrožené Jedná se o porosty na bohatých živných stanovištích CHS 45, 55, popř. 25, kde cílem výchovy je zajistit stabilitu a kvalitu porostu. Výchovu se doporučuje zahájit (při výchozí hustotě kolem 4 tis. sazenic na 1 ha) ve věku 10 let podúrovňovým zásahem, po němž by v porostu mělo zůstat asi 2,5 tis. nejkvalitnějších jedinců v rovnoměrných rozestupech. Další výchovné zásahy jsou již slabší s klesající silou zásahu a prodlužující se pěstební periodou (zpočátku ještě 5 let, v dospívajících porostech již 10 let). Od věku 25 – 35 let lze podúrovňové zásahy a negativní výběr kombinovat s pozitivním výběrem v úrovni, při kterém se vyznačí 300 – 400 kvalitních cílových stromů zpravidla předrůstavých a úrovňových v pravidelných rozestupech a uvolní se od konkurujících jedinců. Cílové stromy je vhodné vyvětvit do výšky 4 - 5 m oklestem suchých větví. Smrkové porosty středně ohrožené Jedná se o porosty na kyselých stanovištích středních a vyšších poloh CHS 43 a 53. Modely výchovy předpokládají vyšší výchozí hustotu kolem 4 tis. sazenic na 1 ha a silný první výchovný zásah ve věku 15 až 20 let s redukcí na cca 2 tis. jedinců. Tyto první výchovné zásahy jsou podúrovňové s kombinovaným výběrem. Druhý a třetí zásah se opakuje po deseti letech a další v desetiletých až patnáctiletých intervalech (podúrovňové s negativním výběrem, popřípadě kombinované s pozitivním výběrem v úrovni). Vzhledem k pomalejšímu růstu a vývoji porostů na chudších kyselých stanovištích však mohou být počty stromů vyšší, než u předchozí skupiny. Menší ohrožení větrem umožňuje pokračovat ve výchovných zásazích i ve druhé polovině doby obmýtí. Smrkové porosty slabě ohrožené Jedná se o porosty na kyselých stanovištích v nižších polohách (stanovištně nevhodné): CHS 23, popř. 13. Tyto porosty zpravidla nejsou ohroženy sněhem ani větrem, mohou však být poškozovány suchem. V porostech na těchto stanovištích se doporučuje první výchovný zásah s negativním výběrem v podúrovni ve věku cca 20 let. Další výchovné zásahy se opakují v desetiletých intervalech. V dospívajících porostech od věku kolem 40 let je možné prodloužit interval na 15 let. Hlavní zásadou výchovy v těchto podmínkách s nízkými srážkami je ulehčit vodnímu režimu půdy odstraněním z porostu všeho nadbytečného, co omezuje přístup srážek k půdě, zvětšuje kořenovou konkurenci a tvorbu surového humusu. Smrkové porosty v nepříznivých terénech Pro porosty na svahových a méně přístupných terénech CHS 41, 51, popř. 21 je charakteristické ohrožení erozí a vyloučení pojízdné mechanizace. Nelze příliš snížit hustotu, neboť je nutné včasné zakrytí a ochrana půdy proti erozi, popř. buřeni. První zásah je asi v 15 letech, dále v intervalu 10 let další podúrovňové zásahy s negativním výběrem. Od stáří 35 - 40 let se prodlužuje interval na 15 let. Všeobecně se proti příznivým terénům poněkud prodlužují výchovné intervaly. Smrkové porosty proředěné Zaměřením výchovy v těchto porostech je přispět k udržení co největší jejich části až do kmenoviny (kromě nevhodných určených k přeměně). V mlazinách jednotlivá poškození rychle zmizí, jednotlivé zlomy lze ponechat až do plánovaného zásahu. V slabě prolámaných tyčovinách se zásah omezí na nejnutnější výběr, při silnějším prolámání se udržuje část podúrovně. V nepoškozených částech se výběrem podpoří odolnější jedinci. Také v silně prolámaných tyčovinách (do 30%) většinou zbylý počet vystačí, aby se do 20 let při velmi slabém výběru opět zapojily. Neprolámané části se zpevňují opatrnými zásahy. Vrškové zlomy většinou regenerují. Velmi silně prolámané tyčoviny a silně prolámané kmenoviny se těží holosečně. Všeobecně lze s regenerací 20 - 50 letých smrkových porostů počítat ještě při zakmenění z = 4 až 5 za předpokladu pravidelného rozmístění zbylých stromů, u 60 - 70 letých při z = 6 a 70 - 80 letých při z = 7. Smrkové porosty v imisních oblastech Cílem výchovy je vypěstovat co největší koruny (zamezit odumírání spodních větví v zástinu), ovšem neporušit přitom dlouhodobě zápoj, aby nedošlo ke zvýšení přístupu imisí do porostu. Znamená to silnější zásah jen v nejmladší fázi (15 - 25 let). Výchovné zásahy mají oproti lesům v imisně nezatížených oblastech nižší intenzitu a kratší interval, aby nebyl porušen porostní zápoj na delší dobu.

245




9.4.4.2. Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu málo náročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná. Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít i k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců. Jedná se o tzv. „předrostlíky“ a obrostlíky, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 – 10 let). Na bohatších stanovištích, hustých náletech a zejména při význačnější účasti BR, OS a jiných nežádoucích dřevin je nutný dřívější zásah, na chudších půdách pozdější. V mlazině se při pěstování kvality zasahuje slabě, ale při ohrožení sněhem a horší kvalitě a také na chudších stanovištích, kde se bojuje o prostor, středně až silně. Také interval zásahů je v kvalitních mlazinách delší (10 let) než v nekvalitních mlazinách na živných stanovištích. Při dalších výchovných zásazích (v tyčkovině) se přechází do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. V méně kvalitních a sněhem ohrožených porostech se udržuje volnější zápoj podporou nejvitálnějších jedinců až do tyčovin, později se přechází na plný zápoj pro zvýšení produkce. V tyčovinách je na úpravu kvality většinou již pozdě a silnější zásah zde znamená ztrátu na přírůstu, stejně jako každý silnější zásah v kmenovinách. Všeobecně se ve druhé polovině obmýtí předpokládají jen slabé zásahy. Kvalitní borové porosty nadprůměrné produkce Pěstování kvalitních porostů vyžaduje vysokou hustotu při založení. Nejvhodnější doba k prvnímu zásahu je před úplným zapojením mlazin (tj. při ho = 3 m zhruba v 6 – 10 letech). V této době je zásah zaměřen na výběr nežádoucích dřevin a obrostlíků (stínáním), kterých by nemělo být mnoho, aby mlaziny udržely vysoký počet stromů (dlouhé kmínky a jemné větve). Důležité je, aby zásah nebyl náhlý. Potlačené jedince i neškodné předrosty lze ještě využít k udržení zápoje a čištění od větví. Druhý zásah následuje asi ve věku 15 – 20 let při horní výšce porostu 10 m. Výhodný je dvoufázový výběr, kdy po schematickém řadovém výběru každé 4 řady (25%) následuje po 5 letech individuální negativní výběr (10%), zejména labilní podúrovňové složky pro zvýšení stability porostu. Další zásahy jsou individuálním výběrem zaměřeny na pěstování korun. Plný zápoj je dobré udržet od poloviny obmýtí až do obnovy porostů. Borové porosty průměrné a podprůměrné produkce Produkčním cílem jsou převážně slabší, pokud možno kvalitní sortimenty. Hustota založených porostů může být na těchto stanovištích relativně nižší, neboť zde borovice má menší sklon k tvorbě obrostlíků. Na druhé straně je nutné počítat s vyššími ztrátami způsobenými horšími humifikačními podmínkami (tvorba surového humusu). Výsledná hustota se tedy většinou příliš neliší od produkčnějších stanovišť. Vlivem pomalejšího přirozeného vylučování zůstávají mlaziny dlouho husté. Tím stoupá spotřeba vody a brzdí se růst. Proto je nutná redukce počtu stromků schematickými zásahy (u hustých nárostů již asi v 7 letech). Na ně navazují individuální zásahy, kdy se upravuje druhová skladba a odstraňují se netvární jedinci. Není příliš žádoucí odstraňovat zdravé předrosty, protože zlepšují stabilitu i přírůst porostu a při širším rozestupu již nezpůsobují významnější útlak. I ve stadiu tyčovin se na těchto stanovištích s nedostatkem vláhy udržuje volnější zápoj, zásahy v kmenovině jsou již slabší. Ve smíšených porostech se podporuje i méně kvalitní listnatá příměs. Borové porosty v nepříznivých terénech Ohrožení půdy erozí vyžaduje, stejně jako ve smrkových porostech, včasné zakrytí půdy a méně časté opatrné zásahy nenarušující povrch půdy. Znamená to při stejné počáteční hustotě jako v příznivých terénech (jen na přechodu k ochranným lesům mírně snížené) a stejném prvním prořezávkovém zásahu intenzivnější druhý zásah (spojení 2 zásahů), který umožní prodloužení intervalu pěstebních zásahů. Další zásahy se již intenzitou i intervaly shodují s porosty příznivých terénů. Porosty ochranného lesa s převahou borovice Výchovná opatření jsou podřízena půdoochranné funkci těchto lesů. Přirozené rozvolnění a malý hospodářský význam dovolují redukovat výchovné zásahy na minimum. Tomu musí odpovídat i nízká počáteční hustota. První individuální zásah (horní výška porostu, ho = 2 m) je intenzivnější, další zásahy upravují jen zápoj plnějších skupin a podporují nejvzrůstnější jedince, popř. přimíšené (hlavně listnaté) dřeviny. Postupně se v dlouhých intervalech přechází jen na zdravotní výběr. Borové porosty na zamokřených půdách Na kyselých zamokřených půdách patří borovice k zpevňujícím dřevinám a také výchova má zvýšit její odolnost vůči sněhu a větru. Na kyselých půdách dosahuje při správném pěstování dosti pevného zakotvení, na bohatší půdy nepatří a značnou labilitu je zde možné zlepšit jen odvodněním. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV

246



Hustota založení porostu je celkově nižší než na nepodmáčených půdách. U kvalitnějších porostů je opatrný postup obdobou zásahů na nezamokřených půdách. U nekvalitních mlazin se od počátku postupuje silnějšími zásahy. V tyčovinách se u vitálních jedinců uvolňováním vytvářejí pravidelné koruny, které mají na těchto stanovištích zásadní význam pro vývoj kořenového systému. Udržuje se vertikální rozrůznění a etáže. Spodní etáž působí odčerpáváním vody z horních vrstev půdy příznivě na úpravu vodního režimu (nejčastěji smrk). Probírkový interval v tyčovinách je zpočátku 5 letý, v porostech středního věku 10 letý. Borové porosty smíšené s dubem V kyselých (popř. vysýchavých) souborech se v dubovém stupni, vzhledem k útlaku dubu v mládí rychleji rostoucí borovicí, upravuje příměs na skupinovitou, v bukodubovém a dubobukovém stupni je jednotlivá příměs dubu vhodná, neboť ve stadiu tyčovin ustoupí do podúrovně a vytvoří spodní patro, do něhož není nutné dále zasahovat. V borovém patře se postupuje negativním výběrem. V živných souborech má borovice sklon k rozpínavosti a musí být držena v těsném zápoji. Prořezávkou se odstraňují netvárné borovice a pomáhá se dubu do úrovně, kde se pak úrovňovou probírkou podporují kvalitní jedinci. Celkově je v živné řadě vhodná složitá výstavba porostu, ve skupinách dubu (prosvětlených ve 40 letech) s podsadbou melioračních listnáčů.

9.4.4.3. Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s klimaxovou strategií růstu, které odpovídá pozdější vyvrcholení přírůstu. Z pěstebního hlediska je důležitá jeho schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je také sklon k vytváření neprůběžné osy kmene a vidlice. Pěstování průběžných dlouhých a hladkých kmenů vyžaduje v mladších porostech nepříliš silné zásahy a kratší intervaly, zejména na lepších bonitách. První výchovný zásah se má provést co nejdříve (při počínajícím zapojení), neboť je snadnější i účinnější a může být o něco radikálnější (předrosty a netvárné stromy). Hlavním cílem je zvyšování kvality, nikoliv redukce počtu stromů. Další zásahy jsou citlivější, se slabým výběrem v úrovni (nadúrovni) a slabým proředěním přehoustlých částí porostu. Zásahy ve spodní etáži jsou nadbytečné, někdy i škodlivé, zejména na slunných a mělkých vápencových půdách a v lesních okrajích. Smíšené porosty potřebují intenzivnější péči než čisté bučiny. Při skupinovém zastoupení dělají potíže strmé okraje skupin, neboť odstraněním okrajových stromků snadno vytvářejí sousední stromy tvarově nevhodné formy. Vyvětvování buku se neprovádí, protože často vede k rakovině, zkracování větví pak k dalšímu větevnatění. Proto je účelné pracovat s arboricidy. Na lepších stanovištích se postupně likvidují nevhodní jedinci z úrovně a přechází se na kladný výběr. Zásahy se opakují v období 5 let. Při pozitivním výběru se přihlíží ke schopnosti buku rychle uzavírat mezery v korunách, hlavně na bohatších stanovištích. Na horších stanovištích se vybírají jen tvarově nejhorší a nemocné stromy a prodlužuje se interval (na 10 až 15 let). U nekvalitních porostů se při zaměření na objem produkce zasahuje nejdříve do podúrovně a snižuje se hustota porostu. Všeobecně je nutno nejpozději v tyčovině dokončit výběr nevhodných jedinců. V tyčovinách a kmenovinách vychovávaných dosud úrovňově se uplatní úrovňová probírka. Intenzita zásahu je zpočátku velmi slabá, pro udržení vertikálního zápoje. Silnější úrovňový zásah může přijít až v době, kdy je většina kmenů asi do výše 8 – 10 m vyčištěna od větví. Podporou nadějných buků a přimíšených dřevin se nesmí výrazně snížit stupeň zápoje. Počet vybraných nadějných stromů má být včetně zálohy od 130 (nejlepší bonity) do 200 (střední bonity). Většina dnešních tyčovin a kmenovin vznikla z celoplošné clonné seče a byla vychovávána podúrovňově. Spodní vrstvy byly tedy vybrány, nebo odumřely a v úrovni zůstala velká část nevhodných stromů. V další výchově je nezbytný výběr netvárných jedinců, podpora nadějných stromů a kvalitních příměsí i postupné vytvoření podrostu z nárostů. Ve výchově zanedbaných tyčovin jsou nutné kratší intervaly. Při uplatnění metody nadějných stromů s úrovňovou probírkou se provedou 2 zásahy po 5 letech, třetí zásah po 10 letech. V kmenovinách, i v kmenovinách zanedbaných postačí při této metodě jeden zásah v deceniu. Všeobecně se v bukových porostech pracuje individuálním výběrem, schematické zásahy se vylučují. V ochranných lesích se výchova omezuje na zdravotní výběr.

9.4.4.4. Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzy (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má, stejně jako borovice, tendenci ke košatění a vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou.

247




Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech a v mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměs břízy, javoru, olše a jasanu, které přerůstají dubovou kulturu, popřípadě je v jednotlivé směsi oddělit dalšími dřevinami. Základem příští kvality je dostatečně hustá dubová kultura. Není-li přehoustlá, stačí první zásah provést při horní výšce porostu 7 m (věk 15 až 20 let), kdy je porost již přehledný. Dřívější zásahy (v 5. až 10. roce) jsou nutné pouze při příměsi dalších dřevin nebo u hustých síjí a nárostů, kde se prostřihávkou (stínáním) odstraní nežádoucí jedinci. Přehoustlé mlaziny s vytáhlými stromky trpí sněhem a při nedostatku světla se může projevovat fototropismus, uvolněný zápoj naopak vede ke košatění. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných jedinců. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj (na druhé straně se však prokazuje, že silné zásahy v mlazině povzbudily výškový růst dubu, na rozdíl od buku). Hustota porostu by do stadia tyčovin neměla klesnout pod 6 tis. stromků na 1 ha. V přehoustlých mlazinách (nad 20 tis. ks/ha, výška 3 – 5 m) se upraví hustota na 6 – 8 tis. ks/ha. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíky, vidličnaté a křivé stromy, šetří se podrost. Později (při ho =15), se přechází na pozitivní výběr. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší, při horší kvalitě mlazin a při nežádoucí příměsi jsou kratší (5 let). Výtěž nežádoucích jedinců by měla být ukončena do cca 40 – 50 let a tehdy by se také mělo přecházet z případného 5 letého intervalu zásahů na 10 letý. Pro čištění kmenů je výhodný hustý podružný podrost do 1/2 až 2/3 výšky korun úrovňových stromů. V tyčovině se označí 150 až 200 nadějných jedinců, kteří se uvolňují (někdy je možný výběr 300 – 400 jedinců již ve stadiu tyčkoviny). Pro zvýšení kvality je ve stáří 40 až 70 let vhodná podsadba. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí (v kmenovinách je výchova zaměřená na zvýšení tloušťkového přírůstku kvalitního dříví). Cílový stav má být dosažen 1 – 2 decenia před začátkem obnovy těchto porostů. Se stoupajícím věkem lze stupňovat intenzitu zásahu, je-li zajištěn kryt půdy. V porostech starších 100 let zpravidla již nedochází k nápadnějšímu rozšiřování letokruhů a s prosvětlováním porostu se silněji vyvíjí i podrost. Vybírají se poškozené kmeny a rozvolňují husté skupiny. Pokud se nedá počítat s vypěstováním kvalitních sortimentů (stanoviště, původ, pěstění, poškození), není hospodárné postupovat podle uvedeného programu a je třeba změnit cíl i obmýtí. Podporuje se tloušťkový přírůst, stupňováním výchovných zásahů v koruně pro docílení silného dříví, s co možno rovným kmenem, v podstatně kratším obmýtí. Na chudých stanovištích vyžadují málo kvalitní porosty minimální intenzitu zásahů (odstranění ustupujících složek). V zanedbaných tyčkovinách a tyčovinách se dodatečně odstraňují netvární jedinci mírnými zásahy v krátkých intervalech. V lužním lese jsou výchovná opatření zaměřena i na podporu podrostu, ne však na úkor kvalitních dubů. Výchovný interval může být v dosud normálně vychovávaných porostech v zájmu koncentrace těžby prodloužen na 9 až 12 let. K omezení ztrát na hmotě by kruhová základna porostů do 80 let neměla poklesnout pod 0,9 tabulkové hodnoty. Přitom je třeba brát zřetel na menší produkční možnosti dubu letního oproti dubu zimnímu. Hlavní pozornost patří jakostním (dýhárenským) dubům. V ochranných lesích se po celé období jen odstraňují jedinci, jejichž životnost nepřesáhne interval 20 let. Zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů, oproti tomu vliv výchovy na stabilitu je druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.

9.4.4.5. Březové porosty Bříza patří ke slunným dřevinám s výrazně pionýrskou strategií růstu (tj. rychlý růst v mládí s časnou kulminací a následná tendence k rychlému rozpadu porostu). Z tohoto titulu se používá spíše jako přípravná dřevina pro citlivější cílovou skladbu v nepříznivých podmínkách holých sečí. V cílové skladbě bývá jednotlivá příměs nevhodná (kromě toho, že poškozuje dřeviny, je také náročná na výchovu) a upravuje se na skupinovitou. Pokud není bříza cílovou dřevinou, může být v borové kultuře vybrána až po zapojení (jinak ještě zhoustne), u smrku lze zasáhnout dříve. Ve skupinách a čistých porostech vyžaduje intenzivní péči, tj. včasnou úpravu rozestupů, odstranění křivých a nezdravých jedinců (ve stáří 8 až 12 let) a podporu jedinců s úzkou dlouhou korunou. Zpravidla se zasahuje do úrovně ve 3 až 5 letých intervalech. Skupiny břízy uvnitř hlavních hospodářských dřevin mají nižší obmýtí a využívají se pro podsadby dalších dřevin. Březový porost jako porost přípravné dřeviny, vzniklý z náletu nebo úmyslně založený, se ponechává přirozenému vývoji až do porostní výšky 3 – 4 m. Při rekonstrukci kulisovou formou seče pro světlomilnější cílovou skladbu se likviduje pruh porostu (násek) a pruh se ponechává bez zásahu, případně se v něm uvolní kvalitní jedinci. Při rekonstrukci clonnou sečí se porost proředí při výšce 5 až 6 m a podsadí se citlivějšími dřevinami snášejícími stín. Pokud má výchova prodloužit životnost porostu břízy, uskuteční se první zásah při normální hustotě porostů (5 – 6 tis. ks na ha) při výšce 5 až 6 m (u přehoustlých již při výšce 1 až 2 m, přičemž se opakuje © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV

248



kolem 12 let stáří porostu). Uvolňují se nejvitálnější jedinci v rozestupu 5 m. Podúroveň se ponechává. Pro zpevnění porostů ohrožených sněhem a větrem se provede ještě zásah při výšce 7 až 8 m.

9.4.4.6. Olšové porosty Výchova porostů vzniklých výsadbou nebo přirozeným zmlazením olše začíná před zapojováním korun. Do 20 let (t.j. maximálního výškového přírůstu) jsou zásahy mírné a časté. Přiměřený zápoj má zajistit dostatek štíhlých jedinců s rovným kmínkem, ale i dostatečně dlouhou korunou (1/3 výšky). Později se stupňuje intenzita zásahu, po 40. roce velmi silným kladným výběrem se podporuje tloušťkový přírůst nejkvalitnějších jedinců. U výmladkových porostů se odstraňují křivolaké a pomalu rostoucí složky, ale jednorázové vyjednocení není nutné, neboť celková produkce postupně a slaběji vyjednocených silných výmladků, zejména na bohatších půdách, je vyšší.

9.4.4.7. Topolové porosty Ve stadiu mlazin je nutný záporný výběr, později kladný výběr s uvolňováním a podporou kvalitních jedinců. Oproti ostatním listnáčům mají zásahy větší intenzitu a kratší intervaly (2 - 3 roky), neboť zápoj se obnovuje v krátké době. Vychovávaný porost má v mýtném věku (30 - 50 let) asi 300 stromů na 1 ha s rozestupem 6 m. Chybí-li krycí etáž, vyvětvuje se po probírce asi 300 jedinců.

9.4.4.8. Akátové porosty U jádrových porostů se provádí až do 7. roku jen zcela slabý výběr, neboť vyšší hustota je výhodná pro obohacení půdy dusíkem i pro udržení korunového zápoje, který je podmínkou kvalitní růstové formy. Po 7 letech jsou výhodné silnější zásahy ve prospěch nejlepších jedinců. Intervaly jsou krátké (2 - 5 let), ve starších porostech delší. Nadějné stromy se doporučuje vyvětvit, prosvětlené porosty podsadit (DB, JS, JV). Ve vegetativně vzniklých porostech jsou zpočátku nutné zásahy ještě častější (až každoroční) se stálým jednocením výmladků. Později se postupuje jako v jádrových. Hlavní výchovná těžba se provádí ve vegetační době, kdy zelené listí a jemné klestí obsahuje nejvíce dusíkatých látek a obohatí jimi půdu.

9.4.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář, 1995) a) Vhodnou úpravou druhové skladby s výraznějším uplatněním původních druhů dřevin zlepšit stabilitu i produkci lesů a dalších, z hlediska společnosti žádoucích funkcí. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu lesních ekosystémů zakládáním věkově i prostorově (dle možností) členěných smíšených porostů na vhodných stanovištích. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin s dostatečnou genetiky podmíněnou diversitou, čímž se rozšíří prostor pro adaptaci porostů na změnu podmínek prostředí. Dále je nezbytné udržovat a doplňovat místní genové soubory lesních dřevin jako základ zdrojů reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby i osvědčené nepůvodní dřeviny, které mohou přispět ke zlepšení stability lesa a jeho funkcí. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožňují využívat samovolné přírodní procesy při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí požadavek minimalizace přídatných energií (vklady materiálu i práce). V našich podmínkách je možné používat převážně hospodářský způsob pasečný maloplošný s formou podrostní nebo násečnou, podle potřeby v kombinaci s malými holými sečemi. V příhodných podmínkách je žádoucí využívat i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. f) Z hlediska cyklu uhlíku upřednostňovat pěstební systémy ve kterých dochází k akumulaci co největšího množství biomasy, tedy vícepatrové porosty obhospodařované při delších dobách obmýtí. g) Vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i jeho zakládáním a výchovou s plynulými přechody do fáze obnovy a pěstební péčí spojenou s vytvářením a udržováním ochranných prvků lesa zabezpečovat stabilitu porostů. h) Pokud vzniknou holiny, nedoporučuje se pálení klestu. V případě, že nelze plochu oset ani osázet bez odstranění klestu ani není možno jej zpracovat na štěpku a rozptýlit po ploše, je třeba spíše uvažovat o vhodném způsobu shrnutí.

249



i)


Se zřetelem na možné tendence vývoje klimatu k suššímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachycování vody v lesích. K opatření zejména patří vyloučení nadměrného odvodňování lesních půd. Dále pak obnova, případně zřizování nových vodních nádrží a péče o porosty se zřetelem na udržení, případně obnovení retenčního potenciálu půdy (vegetační kryt, respektování přirozené druhové skladby).

9.4.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal, 1998) Přes zdánlivou protichůdnost přístupu lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, spočívá společné řešení v přírodě blízkém hospodaření. Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou. Trvale udržitelného lesního hospodaření není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí, uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. Tím dochází ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lese. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné. Komentář: Masové zavádění jehličnanů od poloviny 18. století znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur pak nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu hospodaření je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči a jednak jejich nepřirozeným vývojem na otevřené ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně pozitivně bývá vnímána úloha těchto dřevin ve zvýšení mechanické stability porostů, avšak nedoceněna zůstává jejich úloha v bezporuchovém koloběhu živin a následném posílení pufračních schopností půdy. Hlubokokořenné listnaté dřeviny a jedle fungují jako pumpy vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy. Holosečné hospodářství způsobuje: • Poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů s následným snížením ekologické i mechanické stability porostů. • Ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby lesa. • Erozi genofondu prakticky všech původních dřevin Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v horských polohách, případně stepních lokalitách - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stadiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný u velkého cyklu vývoje severských jehličnatých lesů, jejichž přístup ke stadiu klimaxu je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Vznikem jehličnatých monokultur v našich podmínkách tak dochází k „borealizaci“ lesního prostředí s následnou tendencí obnovy v plošném rozpadu lesních porostů - k obdobě velkého cyklu vývoje lesa. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z ekonomických důvodů) z cyklu vývoje severských lesů fázi přípravnou s účastí listnatých pionýrských dřevin, která je nezbytná pro regeneraci stanoviště. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. P ř e d p o k l a d y t r v a l e u d r ž i t e l n é h o r o z v o j e l e s ů: (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu) (a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor - soubor lesních typů - porost - porostní skupina (b) podrostní a násečný hospodářský způsob obnovy porostů (c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace lesa (d) zajistit dostatečnou genetickou diversitu populací lesních dřevin, udržovanou a doplňovanou z místních zdrojů (e) volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožňují využívat samovolné přírodní procesy při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV

250



LT 5A4 - klenová BK s kostřavou nejvyšší na LHC Rožmitál p.Tř., revíru Hutě (foto Ing. Květoslava Zelenková)

251



Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Specifika přírodních podmínek Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Podrobný popis krajinného rázu území a jeho geomorfologické členění je uveden v kapitole 4. Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c. 0 0 Průměrná roční teplota se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce od 6,6 C do 7,5 C. Údaje o průměrných úhrnech ročních srážkách kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba se pohybuje v rozpětí od 122 dní (na hřebenech) až po 153 dní (v Jincích). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až do 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice.

10.2. Věková skladba Věková skladba porostů přírodní lesní oblasti č. 7 se značně odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně jsou v oblasti zastoupeny méně, oproti starším věkovým stupňům, kde je skutečná plocha věkového stupně až trojnásobná oproti normálu (viz 17 věk. stupeň). Markantní odchylku od normality vykazuje 6. (-15%) a následně 7. věkový stupeň (+41%). Tyto plusové odchylky od normálu vznikly patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v příslušných letech po kalamitách způsobených napadením bekyní mniškou. Budoucí hospodaření se bude muset zaobírat problémy s obnovou většího množství přestárlých porostů.


252



Rozložení věkových stupňů Věkové stupně Plochy věk. stupňů

Hol

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14 15

16 17+ Suma

625 5506 3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474 62342

Normální rozl. v. s. 563 5625 5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110 62342 Odchylka od nor. zas. v %

41 -2

-30

-6

-11

-24

-15

5

10 -11

57

112 122 120 48 332

-20

Střední věk: jehličnaté – 63 let listnaté – 64 let Průměrný věk: – 63 let Normální paseka: 563 ha

10.3. Druhová porostní skladba Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je typická vysokým zastoupením jehličňanů – více než 90%. Z toho SM je 71,43%, BO 11,69% a MD 5,95%. Ostatní jehličňany jsou zastoupeny minimálně. Z listnáčů si zaslouží pozornost pouze DB, BK, BR a OL, jejichž zastoupení se pohybuje od 1,3 do 3%. SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 71,43 0,75 11,69 5,95 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV 34,73 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02

DG 162,64 0,26 KL 128,67 0,21 TPC 4,34 0,01

JDO SM_EX OST_J 15,47 3,88 42,10 0,03 0,01 0,07 JS JL AK 120,91 0,50 9,11 0,20 0,00 0,01 VR JIV LX 2,57 4,31 88,78 0,00 0,01 0,14

10.4. Výchova porostů Výchova porostů představuje nejsložitější etapu vzhledem k tomu, že se jedná o modelování celého vývoje porostu diferencovaného vedle přírodních podmínek hospodářského souboru především skladbou a stavem současných porostů. Vychází z produkčního cíle i hledisek bezpečnosti produkce a z terénních i půdních vlastností, které ovlivňují použitelnost technologie výchovy. Hlavní zásady výchovy jsou uvedeny v kapitole 9.4.

10.5. Opatření ochrany lesa proti bořivému větru Neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza. Bořivý vítr se v posledním desetiletí nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v PLO se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby, což je patrné i z LHE většiny vlastníků. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. Cílená opatření proti škodám větrem v rámci PLO se dříve mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní části PLO, kde je základním opatřením především pestrá druhová 253




skladba doplněná vhodným uspořádáním stabilizačních prvků z hluboce kořenících zpevňujících dřevin. Ty se uplatňují při obnově a zakládání porostů ve formě předsunutých kotlíků či různých stabilizačních pásů. K tomu přistupuje obezřetný postup obnovy proti směru převládajících větrů spolu s vhodným rozčleněním porostů a včasnou porostní výchovou. Na některých částech PLO je ovšem tvorba zpevňovacích prvků opožděna a ochranný efekt je tím zeslaben, ale přesto je lépe prvky zakládat později než vůbec. Problematická se jeví obnova tzv. pomniškovin z 20. let, která právě v této době bude začínat. Tam, kde jsou SM porosty rozsáhlejší a prakticky bez zpevňujících prvků, se patrně některým škodám větrem nepodaří předejít a právě na těchto lokalitách bude zřejmě nutné obnovu urychlit tak, abychom pokud možno předešli situaci, kdy těžbu v otevřených porostech bude za nás provádět vítr. Aby však nedošlo k výraznému navýšení obnovních těžeb a byla zajištěna těžební vyrovnanost, je vhodné části porostů, které jsou stabilní předržet do následného decenia. V současnosti se při obnově starších souvislých SM a BO porostů daří tyto porosty vhodně prostorově rozčleňovat a doplňovat základy zpevňujících prvků tak, aby pro příští obmýtí byla vytvořena vhodná prostorová struktura jako základ stability budoucích porostů. Na podmáčených lokalitách lze doporučit věnovat pozornost obnově a údržbě meliorační sítě, která při správném fungování může výrazně zlepšit stabilitu porostů. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem jsou detailně uvedeny v kapitole 7.2.2.1.

10.6. Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově U správně vychovávaných porostů je předpoklad i jejich připravenosti k obnově, která se završí při posledním výchovném zásahu. Pokud se tak nestane a porost věkem přejde do obnovní fáze, je nutno tento úkol provést již v rámci mýtné těžby - jednotlivým výběrem. Příprava porostů k obnově zahrnuje: - úpravu počtu jedinců a rozestupů stromů k podpoře vývoje hlavního porostu a žádoucích humifikačních procesů - úpravu druhové skladby ve prospěch uvolnění vhodných druhů dřevin, kvalitních stromů a korun k podpoře fruktifikace - odstranění nežádoucích druhů dřevin a netvárných jedinců - uvolňování i pomístně zastoupených BK, JV a DB (JD, LP) v korunách za účelem fruktifikace a možnosti jejich přirozené obnovy

10.7. Obnova porostů Obnovu porostů nelze posuzovat izolovaně, ale jako součást celé soustavy hospodářských opatření, která obnovou začínají i končí. Obnova porostů je rozhodující etapou, neboť představuje významnou fázi obnovovaného porostu a současně vytváří předpoklady pro racionální hospodaření v následném porostu (poloha, tvar, velikost, skladba, výstavba). Hospodářské způsoby, kterými bude obnova převážně uskutečňována, jsou obecně popsány v kapitole 9.3. (Základní hospodářská doporučení) a pro konkrétní porostní typy v rámci cílových hospodářských souborů jsou popsány v kapitole 9.4.1. (Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření). V rámci obnovního postupu je nutno s ohledem na stabilitu porostů dodržovat některé známé zásady: S obnovou začínat od strany větrem nejméně ohrožené, popř. proti směru imisí. Šetřit porostní pláště na návětrných stranách. Zabránit vzniku přestárlých porostů. Snižování zakmenění pod 0,8 připustit jen na závětrné části porostu, zejména u velkých porostů (nad 5 ha). Při použití seče souběžné se směrem nebezpečného větru směrovat vítr do mladých a odolných porostů. V ohrožovaných polohách snižovat počet násečných stěn, clonných fází obnovy, zkracovat obnovní dobu a vkládat do porostů zpevňovací pásy. Obnovně nepřipravené smrkové porosty na vodou ovlivněných půdách a polohách ohrožených imisemi nerozpracovávat zevnitř.


254



10.8. Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů 4,35 m3/ha 3,90 m3/ha hr.b.k. 6,80 m3/ha hr.b.k. 7,60 m3/ha hr.b.k. 112 roků 625 ha 563 ha 63 roků 8,9 239 m3/ha 58 %

Průměrná roční těžba v období 1983 – 1999 Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních % HS platných LHP) Celkový běžný přírůst Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina (odvozená z platných LHP) Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (odvozený z platných LHP) Průměrné zakmenění (odvozené z platných LHP) Průměrná zásoba (odvozená z platných LHP) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1999

Výhledy v PLO 7 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj roční výše těžby v m3/ha

2001 237 6,0

2011 233 4,7

2021 241 5,2

2031 246 5,9

10.9. Cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin V následující tabulce je rozpracována základní cílová druhová skladba podle ploch jednotlivých cílových hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS, tak celkem za PLO 7 a porovnána se současným zastoupením dřevin. (dle vyhlášky Mze 84/1996 Sb.). Jehličnaté dřeviny CHS

Plocha (ha)

SM

JD

BO

MD

DG

Listnaté dřeviny

JD0

VJ

∑

BK

DB

JV

LP

JS

ha

19 21 23 25 27 29 41 43 45 47 51 53 55 57 59 79 01

65 434 473

13

665

100

11

42

1

2

38

3

3

19

13

22

2

24

24

230

17

139

776

44

221

46

24

332

336

5

525

79

2281

687

2

660

296

23

1668

455

114

15741

5508

157

4408

1574

157

11804

2834

787

35

2

225

2

2

236

3444

1861

35

103

344

5952

364

2425

1212

2792

1647

111

28

140

6395

3965

319

64

73

HB

35

TP

6 2

7

Ost. list.

∑

5 11

116 11

315

11

344

17

17

14

242

1212

24

48

24

28

1954

754

28

14

14

14

319

130

4797

1470

32

32

32

75

75

30

1204

271

8

8

218

13069

871

145

58

1507

979

45

14521

10164

1307

1307

332

1278

971

127

13

1111

456

388

18

5

411

858 64348

25

1

87

113

300

420

3

3

1

32231

2489

10206

4190

460

588

63

50228

7901

3943

212

408

284

50,09

3,87

15,86

6,51

0,71

0,91

0,10

78,05

12,28

6,13

0,33

0,64

71,43

0,75

11,69

5,95

0,26

0,03

0,07

90,18

2,43

3,01

0,06

0,13

64

5

+

13

2

427

+

100

5

446

121

613

79

79

3937

17

3

1031

61

12

73

1817

14

838

32

1598

8 73

65 204

11

158

619

1 2

6 19

33

2413 61

+ 2

55

10317

303

1

67

79

12134

∑ cíl 100 % souč. stav 100 %

255

217 1

BŘ

ha -

1108

OL

8

303

145

145

15

1452

64

13

13

167

23

20

2

45

14

745 14120

1

3

669

422

143

+

138

0,44

1,04

0,66

0,22

+

0,21

21,95

0,20

1,30

1,93

0,27

0,13

0,36

9,82




Základní cílová druhová skladba je stanovena podle cílových hospodářských souborů včetně doporučených melioračních a zpevňujících dřevin a přimíšených dřevin. Rozbor cílového zastoupení v jednotlivých porostních typech a v cílových HS je uveden v kapitole: 9.4.1. - Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření. Dodržení podílů cílových listnáčů a MZD podle HS v porostech při jejich obnově je důležitým počinem k postupné úpravě druhové skladby v lesních porostech, které je možné dosáhnout účinně pouze při obnově porostů. Aby bylo dosaženo žádoucích cílů, je třeba v každém porostu dodržovat základní požadavky na rozmístění cílových listnáčů a melioračních a zpevňujících dřevin tak, aby byly maximálně splněny cíle - co nejvíce posílit stabilitu porostů a ekologickou stabilitu lesního prostředí, jako předpoklad trvale udržitelného rozvoje. V kapitole 9.4.1. - Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření je navrženo i prostorové rozmístění dřevin při obnově a způsob smíšení dřevin a dále vertikální výstavba a úprava druhové skladby během výchovy.


256

Technická zpráva


11. Technická zpráva Venkovní práce na OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina byly započaty v roce 1997, ve kterém byla zpracována pobočkou Stará Boleslav část na bývalém LHC Dobříš (cca 15,2 tis.ha). V roce 1998 byly zpracovány pobočkou Stará Boleslav části na bývalých LHC Rožmitál p.Tř. (cca 7,6 tis.ha) a LHC Zbraslav (cca 1,4 tis.ha) a pobočkou Plzeň LHC Nepomuk (VLS-cca 4,7 tis.ha) a Háje (VLS-cca 0,3 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Plzeň části na bývalých LHC Spálené Poříčí (cca 4,5 tis.ha), Zbiroh-JCM (cca 7,6 tis.ha), Zbiroh-zbytek (cca 2,6 tis.ha), Rokycany (cca 1,0 tis.ha) a Skřež (cca 1,0 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Kroměříž LHC Jince (cca 4,5 tis.ha), a v roce 2000 LHC Obecnice (cca 4,3 tis.ha), Mirošov (cca 4,4 tis.ha) a LHC Strašice (cca 4,5 tis.ha) – všechny patřící pod VLS ČR s.p., divize Hořovice. Výměry jsou pouze orientační, byly převzaty z původních kvalifikovaných odhadů výměr lesní půdy dle PLO - pro konstrukci harmonogramu prací a zahrnující veškeré druhy vlastnictví. Kancelářské zpracování bylo provedeno jednotlivými pobočkami v návaznosti na venkovní práce a dle potřeb pro předávání podkladů OPRL pro vyhotovování LHP a LHO v letech 1997 až 2001 dle projektů prací poboček. Při zpracování OPRL se vycházelo z platných právních předpisů, metodik pro vyhotovení OPRL, ustanovení Základního protokolu (včetně připomínek vznesených k němu od oprávněných osob a institucí) a závěrů z porad ředitelů poboček, hlavních inženýrů a jednotlivých skupin specialistů.

Pracovníci zodpovědní za zpracování OPRL : garant – pobočka ÚHÚL Stará Boleslav:

koordinátor prací …….. typologie a tvorba HS .. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……...….. digitalizace ……………

Ing. Peter Trnčík Ing. Květoslava Zelenková Ing. Jaroslav Kubišta Ing. M.Kučera, Ing. Z.Ingr Ing. K.Pokorný, Ing. Vladan Kadeřábek Ing. Vladan Kadeřábek

pobočka ÚHÚL Plzeň:

typologie a tvorba HS.. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……………. digitalizace …………….

Ing. J. Prchal, Bc. R.Bartoň J.Veselý J. Lehečka Bc. R.Bartoň A.Kmínek

pobočka ÚHÚL Kroměříž:


Ing. A. Kusbach, Ing. Š. Březovják Ing. J. Mazel Ing. L. Šálek Ing. E. Sekanina Ing. M. Pospíšil

Analýzy a rozbory databáze LHP za PLO 7 (některé výstupy jsou součástí Přílohy) provedli pracovníci ústředí ÚHÚL Ing. Miroslav Zeman a Milan Kalčík, pracovníci pobočky Brno Dr. Ing. J. Macků a Mgr. Kalinová.

257



Přehled literatury

12. Přehled literatury Atlas podnebí ČSSR, zpracoval: Hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Kartografickým a reprodukčním ústavem, Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha 1958 Culek Martin a kol. Biogeografické členění České republiky, MŽP ČR – vydavatelství Enigma, Praha,1996 Databáze ČHMÚ – REZZO 1 - 4 Demek Jaromír a kol. Zeměpisný lexikon ČSR (Hory a nížiny), Academia – nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1987 Elaboráty historických průzkumů, ÚHÚL Brandýs n.L. Forst a kol. Ochrana lesů a přírodního prostředí, SZN Praha, 1985 Geologická mapa ČSSR 1:200 000, M – 33 – XX Plzeň, Ústřední ústav geologický, Praha, 1960 Geologická mapa ČSSR 1:200 000, M – 33 – XXI Tábor, Ústřední ústav geologický, Praha, 1960 Květena ČSR - Academia – nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1988 Chráněná území ČR 1 – střední Čechy – pro AOPK vydal Consult, Praha 1996 Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Dobříš. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Hořovice. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Mníšek. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbraslav. ÚHÚL-pob. Stará Boleslav Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Rožmitál p. Tř. ÚHÚL-pob. Stará Boleslav Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Spálené Poříčí. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbiroh - JCM. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbiroh -zbytek. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Rokycany. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Skřež. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Nepomuk. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Háje. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Jince. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Obecnice. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Mirošov. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Strašice. Vojenský lesní úřad. Lőw Jiří a kol. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - Metodika pro zpracování dokumentace, ČÚOP 1995 Mezera – Mráz – Samek Stanovištně typologický přehled lesních rostlinných společenstev, Lesprojekt, Praha, 1956 Míchal I. a kol. Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Skripta. MŽP ČR, 1991 Mikyška R. a kol. Geobotanická mapa ČSR. Soubor map 1:200 000. Praha, 1968-1971 Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR. ÚHÚL 1994 - Studie Oblastní plán rozvoje lesů - D-OPRL, technologie digitálního zpracování. ÚHÚL 29.4.1998 Oblastní plán rozvoje lesů – Metodika - ÚHÚL, únor 1999 Plíva K., Průša E. Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs n.L., 1991 Plíva K., Žlábek I.a kol. Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha, 1986 Plíva Karel Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR v SZN, Praha, 1980 Plíva Karel Funkčně integrované lesní hospodářství – díl 1–3, ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 1984 Plíva Karel, Žlábek Ivan, Provozní systémy v lesním plánování, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR v SZN, Praha, 1989 Podnebí ČSSR - tabulky, Hydrometeorologický ústav, Praha, 1960 Quit E. Klimatické oblasti ČSR. Studia geographica 16, ČSAV Brno, 1971 Slodičák Stabilizace lesních porostů výchovou, Lesnický průvodce, VÚLHM 1996 Šindelář Zakládání porostních směsí.Časopis Lesnická práce 6/1997, str.208 Šindelář Předpokládané změny klimatu – úkoly LH, Lesnický průvodce 1/1995, VÚLHM Jíloviště, 1995 Územně technický podklad Regionální a nadregionální ÚSES ČR, 1996 Vyhláška MLVH ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí, seznam vodohospodářsky významných toků © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV

258

Přehled literatury


Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb.o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 82/1996 Sb. o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb.o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování Vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb. Základní principy státní lesnické politiky, MZe ČR, 1994 Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

259



Přílohy

13. Přílohy 1a. 1b. 2. 3. 4. 5.

6. 7.

8. 9. 10. 11. 12.

Seznam zkratek Údaje o dřevinách Charakteristiky lesních typů + vysvětlivky Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS Tvorba hospodářských souborů Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa - přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) - přehled vodárenských toků - přehled velkoplošných chráněných území - přehled zvláště chráněných území - přehled archeologických nalezišť a kulturních památek - přehled archeologických nalezišť (dle databáze archeologického ústavu) - přehled registrovaných VKP - přehled genových základen - přehled zdrojů reprodukčního materiálu - přehled výzkumných ploch - přehled biocenter ÚSES - přehled jiných důležitých veřejných zájmů - přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů - přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod - přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic Soupis cest za přírodní lesní oblast – tabulky S1 Klíče a vysvětlivky k mapám - mapa přehledová 1: 50 000 - mapa typologická 1: 10 000 - typologická tabulka - mapa lesních vegetačních stupňů 1: 50 000 - mapa cílového hospodářství 1: 25 000 - tabulka cílového hospodářství - mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 1: 25 000 - mapa ÚSES 1: 25 000 - mapa deklarovaných funkcí 1: 25 000 - mapa funkčního potenciálu 1: 25 000 - dopravní mapa 1: 25 000 Předběžná zpráva + zápis z jednání základního šetření k vypracování OPRL Připomínky VÚLHM k OPRL pro PLO 7 Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění regionálně nepůvodních druhů lesních dřevin Zpráva k závěrečnému šetření k návrhu OPRL Protokol ze závěrečného šetření OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina


260

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka: STARÁ BOLESLAV

Textová část oblastního plánu rozvoje lesů Přírodní lesní oblast

č. 7 B r d s k á v r c h o v i n a

Přílohy

Platnost 2001 - 2020

Příloha č.: 1a Seznam použitých zkratek: AVB b.k. CBP CDS CHS CPP ČHMÚ ČIŽP ČSAV EK EVSK GZ HČL HS HSLT CHKO CHOPAV IFER JKS JZD KES KPR KSP k.ú. LČR LDS LH LHC LHO LHP LKT LOC LS LSES LT LÚSES lvs LZ MK ML MLVH MMS MNO MSES MŠANO

-

absolutní výšková bonita bez kůry celkový běžný přírůst cílová dřevinná skladba cílový hospodářský soubor celkový průměrný přírůst Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Československá akademie věd edafická kategorie ekologicky významné segmenty krajiny genová základna hodnotná část lesa hospodářský soubor hospodářský soubor lesních typů chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Ústav pro výzkum lesních ekosystémů jarní kmenové stavy zvěře jednotné zemědělské družstvo koeficient ekologické stability kancelář prezidenta republiky kontrolní a srovnávací plochy katastrální území Lesy české republiky, s.p. lesní dopravní síť lesní hospodářství lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní kolový traktor lesní odvozní celek lesní správa lokální systém ek. stability lesní typ lokální územní systém ek. stability lesní vegetační stupeň lesní závod ministerstvo kultury městské lesy ministerstvo lesního a vodního hospodářství typologická systematika Mezera - Mráz - Samek ministerstvo národní obrany místní systém ek.stability, mapová vrstva dle ÚTP reg. a nadreg. ÚSESu ČR ministerstvo školství a národní osvěty

1/3

Příloha č.: 1a MÚSES MZ MZD MZe MŽP NKS NPP NPR NR NV odd. OkÚ

OI OL OLH MZe ONV OPRL OŽP PC PHO PLO PMP PP PR PUPFL PVP R REZZO RSH RŽP SES s k. SLKT SLŠ SLT sp. SPR SSL STG TC TN TS

-

-

místní územní systém ek. stability ministerstvo zdravotnictví meliorační a zpevňující dřeviny ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí normované kmenové stavy zvěře národní přírodní památka národní přírodní rezervace nadregionální národní výbor oddělení okresní úřad BE - Beroun PB - Příbram PJ - Plzeň-jih PZ - Praha-západ RO - Rokycany oblastní inspektorát obecní lesy odbor lesního hospodářství ministerstva zemědělství okresní národní výbor oblastní plán rozvoje lesů odbor životního prostření Magistrátu hl.m.Prahy provozní cíle pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast průměrný mýtní přírůst přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa poloprovozní výzkumné plochy regionální Registr emisních zdrojů znečišťujících ovzduší rámcové směrnice hospodaření referát životního prostředí okresního úřadu systém ekologické stability s kůrou speciální lesní kolový traktor střední lesnická škola soubor lesních typů species státní přírodní rezervace státní správa lesů skupiny typů geobiocenů těžba celková těžba nahodilá transportní segment

2/3

Příloha č.: 1a TT TV TZP UKT UNESCO ÚHÚL ÚO ÚPNSÚ ÚSES ÚTP VKP VLS VS VST,vst VÚLHM ZCHÚ ZMaD

-

technologický typ těžba výchovná trvalé zkusné plochy univerzální kolový traktor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní odbor územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability územně technický podklad významný krajinný prvek vojenské lesy a statky výzkumná stanice velkostatek Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zvlášť chráněná území změny a doplňky

3/3

Příloha č. 1b

ÚDAJE O DŘEVINÁCH Název dřeviny smrk ztepilý smrk pichlavý jedle bělokorá jedle obrovská douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá banksovka vejmutovka modřín evropský jehličnaté celkem dub letní dub červený buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor babyka jasan ztepilý jilm habrolistý akát bříza bradavičnatá jeřáb ptačí ořešák královský platan javorolistý třešeň ptačí jabloň ostatní listnaté tvrdé lípa srdčitá olše lepkavá olše šedá osika topol bílý topol černý jíva vrba bílá, v. křehká jírovec maďal ostatní listnaté měkké keře listnaté celkem Celkem Skutečná holina Úhrnem

Plocha ha 44 082,27 3,88 463,49 15,47 162,64 7 215,59 26,28 0,22 15,60 3 674,03 55 659,47 1 854,80 39,20 1 498,98 168,23 34,73 128,67 0,22 120,91 0,50 9,11 1 193,48 25,33 0,18 0,43 1,54 0,21 0,22 77,64 799,25 0,56 61,55 10,40 4,34 4,31 2,57 4,96 2,62 13,31 6 058,25 61 717,72 624,67 62 342,39

Plocha % 71,43 0,01 0,75 0,03 0,26 11,69 0,04 0,00 0,03 5,95 90,18 3,01 0,06 2,43 0,27 0,06 0,21 0,00 0,20 0,00 0,01 1,93 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 1,30 0,00 0,10 0,02 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,02 9,82 100,00

Zásoba v m3 b. k. 11 309 677 45 121 250 507 20 051 1 584 689 5 358 33 3 906 783 632 13 829 148 328 646 3 242 246 919 19 078 4 955 15 991 15 20 752 36 762 170 783 959 17 8 190 6 16 10 885 93 732 90 8 132 1 508 1 006 13 235 254 76 0 928 306 14 757 454

PLO 7 - Brdská vrchovina (62 342,39 ha) Podíl na Podíl ze Zásoba Zásoba Střední předpisu zalesnění 3 % věk TC m b.k./ha % % 183 76,64 60 80,54 56,78 0 0,00 18 0,00 0,00 2 0,82 69 0,71 2,72 0 0,00 14 0,00 0,28 0 0,14 27 0,07 0,63 26 10,74 66 10,10 9,90 0 0,04 80 0,01 0,00 0 0,00 69 0,00 0,00 0 0,03 62 0,01 0,00 13 5,31 57 2,99 5,43 224 93,71 63 94,43 75,74 5 2,23 73 1,62 5,79 0 0,02 30 0,01 0,01 4 1,67 74 2,19 17,28 0 0,13 73 0,04 0,00 0 0,03 38 0,01 0,08 0 0,11 41 0,07 0,23 0 0,00 66 0,00 0,00 0 0,14 57 0,05 0,29 0 0,00 33 0,00 0,00 0 0,01 69 0,00 0,00 3 1,16 59 0,79 0,01 0 0,01 31 0,01 0,00 0 0,00 43 0,00 0,00 0 0,00 35 0,00 0,00 0 0,00 54 0,00 0,00 0 0,00 21 0,00 0,00 0 0,00 34 0,00 0,00 0 0,07 49 0,05 0,21 2 0,64 49 0,64 0,36 0 0,00 56 0,00 0,00 0 0,06 55 0,04 0,00 0 0,01 37 0,01 0,00 0 0,01 43 0,04 0,00 0 0,00 11 0,00 0,00 0 0,00 49 0,00 0,00 0 0,00 37 0,00 0,00 0 0,00 12 0,00 0,00 0 0,00 35 0,00 0,00 15 6,29 64 5,57 24,26 239 100,00 63 100,00 100,00

0,01%

3,63

2M3

2Z4

0,01%

3,63

0,01%

3,53

0,01%

3,53

6,56

0,01%

1G2

0,03%

19,28

0,14%

0,01%

6,56

1Z3

1Z1

93,13

0,17%

112,41

74,81

0,12%

0Z1

0,12%

74,81

sklon expozice

nadm. výška

přirozená druhová skladba

Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba

1/26

0. BORY – azonální lesní vegetační stupeň – chudá podzolovaná písčitá a skalnatá stanoviště BO9, BR1, DB, BK BO 12 BO9, BR1, DB, BK LImq skal. Kř,Bu, skály, 30 - 60° 450 k, p Gd,Dr skalky, 800 slunná hřbety pokryvnost nízká (10-20%): Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Cetraria islandica, Cladonia sp., Alyssum saxatile mör karbonizovaný, silně kyselá, mělká, suchá až vyprahlá, kyprá 1. lvs – DUBOVÝ DB7-9,BO+-2,HB(LP)+-1, DB 14 DB7-9, BO+-2, ZAKRSLÁ DOUBRAVA RNL 20 - 45° hp, Bř, Kř skalnaté 400 BO 14 HB(LP)+-1, BR, BRK, BR, BRK, MK tolitová RNk k-b výchozy, 600 slunná MK LImq srázy pod skalami pokryvnost střední (20-40%): Festuca ovina, Poa nemoralis, Tithymalus cyparissias, Pilosella officinarum, Vincetoxicum hirundinaria, Sedum acre, Fragaria moschata humus splachován, rychlá mineralizace, kyselá, mělká až středně hluboká, vyprahlá, kyprá DB7-9,BO+-2,HB(LP)+-1, DB 14-16 RNk DB7-9, BO+-2, ZAKRSLÁ DOUBRAVA hp, Bř, Kř skalnaté 10 - 45° 400 BO 14-16 HB(LP)+-1, BR, BRK, BR, BRK, MK kostřavová k svahy 550 slunná MK na mírných až srázných svazích pokryvnost střední (40-50%): Festuca ovina, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Calluna vulgaris moder, středně kyselá, velmi mělká, vyprahlá, kyprá OLL9, VR1, SM, JS, BR, OL 22-26 GLmB OLL6,VR3,TP1,OS VRBOVÁ OLŠINA jh plH, Al roviny při 0 - 5° 500 OS mokřadní na zbahnělém gleji stojatých 600 vodách pokryvnost vysoká (60-100%): Deschampsia cespitosa, Caltha palustris, Lycopus europaeus, Myosotis palustris, Cirsium palustre, Scutellaria galericulata mull, kyselá, mělká, mokrá až zbahnělá, velmi vazká 2. lvs – BUKODUBOVÝ DB 14 DB5-7,BO+-2,BK1-3, DB5-7, BO+-2, BK1-3, ZAKRSLÁ RNk hp, Kř,Bu, slunné 20 - 30° 450 BK 14-16 HB, LP, BR HB,LP,BR BUKOVÁ DOUBRAVA š-k Gd svahy 600 slunná s válečkou prapořitou na teplých svazích pokryvnost střední (40-50%): Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Tithymalus cyparissias, Sedum acre, Poa nemoralis mör karbonizovaný, kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá BO7,DB2,BK(LP)1,MD, Bo 14-16 KMmop ph-h, DB6-7,BK1,BŘ1, CHUDÁ BUKOVÁ DOUBRAVA F, Bř svahy 10 - 20° 300 DB 6 BŘ+-1, DBČ Db 14-18 BO+-1,LP+-1,HB+-1 borůvková k 550 BK 14-18 na mírných svazích a zvlněných různá plošinách pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Lembotropis nigricans, Festuca ovina, Luzula luzuloides, Genista tinctoria, Genista germanica, Lotus corniculatus, Cladonia sp. mörový moder až mör, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, drobivá

RELIKTNÍ BOR skalnatý


2M

2Z

1G

1Z

0Z

Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence

0,19%

2I4

0,09%

58,07

0,10%

64,11

2I1

122,18

74,25

0,10%

64,25

0,11%

73,21

0,19%

122,96

0,35%

224,86

0,12%

2N1

2K9

2K5

2K4

2K3

0,12%

74,25

0,75%

485,26

BO 14-18 DB 14-18 BK 14-18

KMmo hp

Kř, Bř, svahy Porf

10 - 20° různá

sklon expozice

270 430

nadm. výška

DB5-7,BK+-3,HB0-1, BŘ+-1,LP+-2,BO,JŘ


BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, HB,BŘ

DB 6-7


2/26

pokryvnost střední (50%): Luzula luzuloides, Festuca ovina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Campanula persicifolia, Pyrethrum corymbosum, Entodon schreberi, Polytrichum formosum moder, kyselá, středně hluboká, suchá, kyprá DB 16-20 KMyo DB 6-7 DB5-8,BK+-3,HB0-1, BO6-7,DB2,BK(LP)1, KAMENITÁ KYSELÁ hp, Porf, svahy, 300 10 - 30° MD+-1,HB,BŘ BO 16-20 BŘ+-1,LP+-1,BO,JŘ BUKOVÁ DOUBRAVA k Kř hřbety 450 slunná BK 16-20 se třtinou rákosovitou na svazích a hřbetech pokryvnost střední (40-60%): Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus moder, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhka, kyprá až sypká DB 18-22 LMm DB5-7,BK0-3,LP+-2, BO6,DB2,BK(LP)1,MD1, DB 6-7 ULÉHAVÁ KYSELÁ h-jh Sp plošiny, 0 - 10° 260 HB,BŘ,DG BO 18-22 KMl BŘ+-1,HB+-1 BUKOVÁ DOUBRAVA až táhlé 450 BK 18-22 s bikou chlupatou na plošinách svahy pokryvnost střední (40-60%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Festuca ovina, Entodon schreberi moder, hluboká, mírně vlhká, soudržná až uléhavá BO6,DB2,BK(LP)1,MD1, DB 6-7 DB 18-20 LMm DB7,BK3,BO,BŘ ULÉHAVÁ KYSELÁ h plH plošiny, 260 0 - 10° HB,BŘ,DG BK 18-22 KMl BUKOVÁ DOUBRAVA až táhlé 450 BO 18-22 černýšová na plošinách svahy pokryvnost vysoká (60-70%): Melampyrum pratense, Luzula luzuloides,Vaccinium myrtillus, Convallaria majalis, Polytrichum formosum, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, drobivá až soudržná

BO 18-22

pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Fragaria vesca, Entodon schreberi, Polytrichum juniperinum moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá DB7,BK3,BO,HB,BŘ, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA BO 16-18 KMmo hp Bř, Kř svahy 10 - 20° 260 HB,BŘ DB 14-18 LP,JŘ borůvková 440 různá BK 18-20 na mírných až středních svazích pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Genista tinctoria, Festuca ovina, Pimpinella saxifraga, Antennaria dioica, Calluna vulgaris moder až mör, kyselá, středně hluboká, suchá, kyprá DB5-8,BK+-3,HB0-1, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 16-20 KMmo hp Kř, Bř, svahy 260 20 - 30° HB,BŘ BK 18-22 BŘ+-1,LP+-1,BO,JŘ biková na příkrých svazích Gd 440 slunná

BK 18-22

pokryvnost vysoká (60%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Festuca ovina, Genista tinctoria, Melampyrum pratense, Entodon schreberi, Polytrichum juniperinum středně hluboká, vysýchavá až mírně vlhká, kyprá DB5-7,BK+-3,HB0-1, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 16-20 KMmo hp Bř svahy, 0 - 20° 270 HB,BŘ BO 16-20 BŘ+-1,LP+-2,BO,JŘ kostřavová na plošinách plošiny 430 různá

KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková na středních svazích


2I

2N

2K


0,29%

188,74

0,32%

204,62

2C1

2S9

2S7

2S6

2S2

0,23%

149,42

0,01%

4,34

0,09%

60,40

0,01%

3,30

0,21%

136,58

DB 20-22 KMmb BK 22-24 SM 22-24

hp

Gd, Dr, Porf

sklon expozice

nadm. výška



3/26

DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, BO6 DB5-7,BK1-2,LP1-2, horní 10 - 20° 260 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, HB1,JV,BB,TŘ části 440 různá DG,JDO,BB, BŘK mírných svahů pokryvnost střední (50-60%): Luzula luzuloides, Carex digitata, Melica nutans, Senecio ovatus, Hylocomium splendens, Campanula persicifolia, Campanula trachelium, Hepatica nobilis moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BO6,DB2,BK(LP)1-2, SM 22-24 KMmb ph-hp Gd DB 6-8 DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 0 - 20° hřbety 380 MD+-1,HB,BŘ,DG BO 20-22 KMmo HB1 se třtinou rákosovitou plošin 450 různá na plochých hřbetech vystupujících z plošin pokryvnost vysoká (70-80%): Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Carex digitata, Carex montana, Convallaria majalis, Myosotis sylvatica, Hepatica nobilis, Mycelis muralis, Silene nutans moder, středně kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, DB 20-22 KMmb ph-hp Kř, Bř, zvlněné BO6 DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 0 - 20° 260 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, BK 22-24 HB1,JV,BB,TŘ s ostružiníkem a se třtinou Dr, Gd svahy 440 různá DG,JDO,BB, BŘK SM 22-24 rákosovitou na nestejnoměrně a plošiny BO 20-22 zvlněných svazích pokryvnost střední (40-50%): Rubus sp., Calamagrostis arundinacea, Melica nutans, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Vaccinium myrtillus mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá DB 20-22 KMmb ph-hp Dr, Bř, svahy BO6 DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 20 - 45° 260 BK 20-24 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, HB1,JV,BB,TŘ s třtinou rákosovitou Gd, Kř 440 různá BO 20-24 DG,JDO,BB, BŘK na příkrých svazích pokryvnost střední (30-50%): Calamagrostis arundinacea, Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Stellaria holostea, Pyrethrum corymbosum, Senecio ovatus, Festuca ovina moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá BO6-7 DB 14-20 KMmo hp DB6-8,BK+-2,HB+-2, DB6-7,BK(LP)1-2,BO1, VYSÝCHAVÁ Gd, Bř svahy 260 10 - 30° HB+-1, MD,BŘ, BŘK BK 16-20 KMyo LP+-1,BŘK,BB,MK BUKOVÁ DOUBRAVA 440 slunná BO 16-20 biková teplomilná na slunných svazích pokryvnost střední (30-40%): Luzula luzuloides, Genista germanica, Genista tinctoria, Pyrethrum corymbosum, Campanula persicifolia, Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Poa nemoralis moder typický až surový, kyselá, středně hluboká, vysýchavá, drobivá

SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou na mírných svazích


2C

2S


0,10%

64,68

2L1

64,86

0,10%

0,08%

53,34

2A3

0,08%

53,34

30,74

0,05%

2D2

0,28%

183,09

0,09%

0,05%

30,74

2B4

2B1

58,59

0,38%

241,68

39,32

0,06%

2C2

0,29%

188,74

sklon expozice

nadm. výška



4/26

pokryvnost vysoká (80-90%): Festuca gigantea, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Impatiens noli – tangere, Mnium undulatum mull, mírně kyselá, hluboká, vlhká, kyprá, drobivá

OL 26-30

BO6-7 DB 14-20 KMyb DB6-8,BK+-2,HB+-2, DB6-7,BK(LP)1-2,BO1, VYSÝCHAVÁ ph Spi, svahy 410 20 - 30° HB+-1, MD,BŘ, BŘK BK 16-20 LP+-1,BŘK,BB,MK BUKOVÁ DOUBRAVA Bř 540 BO 16-20 lipnicová slunná na slunných svazích pokryvnost střední až vysoká (50-80%): Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Campanula persicifolia, Lathyrus niger, Silene nutans, Myosotis sylvatica, Lembotropis nigricans, Steris viscaria, Polygonatum odoratum, Galium sylvaticum, Campanula trachelium moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, drobivá DB7,BK(LP)2,JV(HB)1, DB5-6,BK2-3,HB1, BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-24 KMmb hp Amf, temena, 0 - 20° 250 BO6 MD,JL,TR,JD BK 20-24 LP+-2,JV,BB,TŘ lipnicová s mařinkou Dia, plošiny, 450 různá na temenech a svazích Ga horní části svahů pokryvnost vysoká (80-90%): Poa nemoralis, Hepatica nobilis, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Galeobdolon luteum mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá, krupnatá DB7,BK(LP)2,JV(HB)1, DB5-6,BK2-3,HB1, BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-24 KMmb hp Amf, svahy 10 - 20° 250 MD,JL,TR,JD BK 22-26 LP+-2,JV,BB,TŘ válečková na mírných svazích Dia, 450 různá BO 22-26 Ga pokryvnost vysoká (cca 80%): Brachypodium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Senecio ovatus, Galium odoratum, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, krupnatá DB6,LP(BK)2,JV1,JS1, DB 22-24 KMmb ph DB6,BK1-2,LP1, OBOHACENÁ Del erozní 0 - 20° 250 MD,SM,DG,TR,JDO SM 26 JV+-1,HB+-1,JL,JS, BUKOVÁ DOUBRAVA rýhy, 450 různá BB,TŘ hluchavková na bázích svahů báze, plošiny pokryvnost střední (40-50%): Galeobdolon luteum, Galium sylvaticum, Melica nutans, Stellaria holostea, Pulmonaria officinalis, Mercurialis perennis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá DB4-6,BK(LP)2,JV1-2, DB 22 DB4-5,BK1-2,LP1-2, JAVOROBUKOVÁ DOUBRAVA Porf, svahy 250 KMyb hp, 20 - 45° BO 4 HB1,BO+-1JS, JL,BŘK JV1-2,HB0-1,JL,JS, lipnicová RNk k Gd 450 slunná BB na strmých teplých svazích pokryvnost střední (40-50%): Poa nemoralis, Brachypodium pinnatum, Melica nutans, Campanula persicifolia, Stellaria holostea mullový moder, mírně kyselá, hluboká, mírně vlhká, kyprá SM 28-34 FMm hp POTOČNÍ LUH Al plochá dna 0 - 5° 250 - DBL4-5,JS3-4,JV1-2, DB6,JS3,JV+-1,LP+-1, DB 26-30 OLL,JL,HB,BB JL1,OLL+-1,TP,VR pahorkatinný potočních 450 JS 24-32 v širších potočinách údolí


2L

2A

2D

2B

2C


0,51%

326,82

0,12%

77,78

0,03%

22,51

3M3

3M1

3Y9

3Y1

2P4

2P1

0,34%

221,93

0,12%

76,85

0,00%

1,33

0,12%

76,45

0,02%

12,69

0,02%

9,82

DB 18-22 BO 20-24 SM 24

PGm

jh

plH

kamenná pole

plošiny

0 - 5° -

sklon expozice

250 450

nadm. výška

DB6-7,JD1-2,BK1, BŘ+-1,OS+-1


BO6-7,DB2,BŘ+-1, DB6 JD(SM)+-1,MD,BK,OS,VJ


5/26

pokryvnost nízká (10-20%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Leucobryum glaucum, Geranium robertianum, Urtica dioica, Rubus idaeus, Galeopsis pubescens, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder, kyselá, mělká až středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá až ulehlá b BR10,BO AN BR10,BO hlušina haldy SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BŘ 20 0 - 45° hp, ±500 na antropogenních půdách k různá (haldy) pokryvnost různá: Avenella flexuosa, Calluna vulgaris humus splachován, kyselá, velmi mělká, suchá, rozpadavá BO7, DB1, BK(LP)1, MD, DB 6 BK 14-16 KMmo hp, BK4-5,DB2-4,LP1, CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, pozitivní 10 - 20° 350 BR1, DBČ, BOČ BK 6 DB 14-16 PZk BO+-1,BŘ1 mechová k Kř tvary 600 různá BO 14 terénu na temenech a pozitivních tvarech střední pokryvnost (cca 40%): Dicranum scoparium, Cetraria islandica, Cladonia sp., Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Hypnum cupressiforme mör, silně kyselá, středně hluboká až mělká, mírně vlhká, kyprá op BO 16-18 KMm BO7, DB1, BK(LP)1, MD, DB 6 BK4-5,DB2-4,LP1, CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA hp, Dr, Bř, pozitivní 10 - 20° 500 BK 16 BR1, DBČ, BOČ BK 6 BO+-1,BŘ1 borůvková š Slep, tvary 600 slunná DB 16 na pozitivních tvarech terénu Kř terénu střední pokryvnost (40-50%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Cetraria sp., Cladonia sp. mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, sušší, kyprá

BO 14-20

pokryvnost nízká (20-30%): Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Melampyrum pratense moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, vazká, kostkovitá BO6-7,DB2,BŘ+-1, DB6 DB5-6,BK1-2,JD2-3, KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA DB 18-20 PGm h plH prohlubně 0 - 5° 300 JD(SM)+-1,MD,BK,OS,VJ BO 20-22 OS+-1,BŘ+-1 s ostřicí prstnatou 500 v prohlubních plošin pokryvnost střední (40-50%): Carex digitata, Galium boreale, Potentilla erecta, Cirsium palustre, Agrostis capillaris, Scorzonera humilis moder, kyselá, středně hluboká, střídavě mokrá, soudržná až vazká 3. lvs – DUBOBUKOVÝ kamýky, BK4-6,DB+-2,BO2-4, BK4-6,DB+-2,BO2-4, SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 18 350 Rnz k-b, Bu, 20 - 45° DB 16-18 RNm p-ph balvanité JD,JV,BR JD,JV,BR metlicová na rozpadech skal 600 Porf, různá SM 18-20 svahy, oSe

KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA s bikou chlupatou na plošinách


3M

3Y

2P


3K9

3K6

3K5

3K3

3K1

0,26%

169,88

0,48%

306,13

1,88%

1210,29

3,71%

2385,28

1,40%

899,82

7,73%

4971,40

28,04

0,04%

3M9

0,51%

326,82

KMm

op

hp, š

nadm. výška


tvary terénu

SM6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG

BO6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG

BO7, DB1, BK(LP)1, MD, BR1, DBČ, BOČ

BO6 BK(DB)7

SM6 BK(DB)7

DB 6 BK 6


6/26

pokryvnost střední (30-60%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Hypnum cupressiforme, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká

BK 20-22 DB 18-22

pokryvnost vysoká (60-70%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Veronica chamaedrys, Festuca ovina, Mycelis muralis, Rubus idaeus typický moder, mírně kyselá až kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá BO 18-20 KMmo hp DB(BK)7 BK4-6,DB3-4,JD+-1, BO6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, svahy 10 - 20° 350 SM 18-22 PZk DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG LP+-1,BO0-1,BŘ borůvková na mírných svazích Kř, 600 různá BK 18-22 oSe, DB 16-20 kSe pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK(DB)7 SM 22-24 KMmo hp, BK5-6,DB3-4,JD+-1, SM6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, střední a 10 - 20° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG LP+-1,BO se šťavelem a svízelem drsným BK 20-24 k Kř spodní 600 různá DB 18-22 části svahů na svazích pokryvnost střední (cca 50%): Vaccinium myrtillus, Galium rotundifolium, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá, kyprá BO6 BO 20-24 KMmo hp BK5-6,DB3-4,JD+-1, SM6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Gd,Kř, svahy 20 - 45° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG BK(DB)7 SM 20-24 LP+-1,BO na příkrých svazích Dr 600 různá

DB 18-22

pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Hieracium murorum mörový moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, sypká SM 18-22 KMmo hp BK5-6,DB3-4,JD+-1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, horní části 10 - 20° 300 BO 20-24 svahů, LP+-1,BO biková na mírných svazích Kř,oSe, 600 různá BK 20-24 pozitivní Porf

BK 18-22 DB 16-20

BO 16-18 BK 16 DB 16

sklon expozice

BK4-5,DB2-4,LP1, 20 - 45° Dr, Bř, příkré až 500 BO+-1,BŘ1 Slep, srázné 600 ±slunná Kř svahy střední pokryvnost (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Cetraria sp., Cladonia sp. mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, sušší, kyprá BO 16-20 KMmo p BK5-6,DB3-4,JD+-1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Dr, svahy 10 - 20° 350 LP+-1,BO metlicová na otevřených svazích SM 18-22 Slep 600 různá

CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA svahová


3K

3M


2,08%

1337,17

4,01%

2579,53

0,71%

458,87

3S2

3S1

3I4

3I1

3N4

3N2

1,09%

698,64

0,91%

584,57

1,78%

1147,06

2,23%

1432,46

0,05%

33,73

0,66%

425,14

sklon expozice

nadm. výška



7/26

pokryvnost střední (cca 40-60%): Poa nemoralis, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Brachypodium sylvaticum, Galium rotundifolium, Mycelis muralis, Hieracium murorum, Senecio ovatus, Melica nutans, Oxalis acetosella, Fragaria vesca, Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Entodon schreberi moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá

DB 20-24

SM6, BK2, BO1, MD1, BK 20-24 KMyo BO5 BK5-6,DB3,JD+-1, KAMENITÁ KYSELÁ hp, Porf,R svahy 20 - 30° 300 JD, JV, LP, DB, BR, DG DB 18-22 KMmo k BK(DB) 6 LP+-1,BO DUBOVÁ BUČINA Gd,Dr, 600 různá BO 18-22 se třtinou rákosovitou oSe, na strmých svazích (Spi) pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Dryopteris carthusiana moder, kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá BO5, BK2, DB1, MD2, BK(DB) 6 BK 18-22 KMmP hp, BK5-6,DB3,JD+-1, KAMENITÁ KYSELÁ 300 Kř, R, hřbety, 10 - 45° SM, JV, JD, BR (SM6) DB 16-20 KMmo k-b LP+-1,BO DUBOVÁ BUČINA 500 M vrcholy různá BO 18-22 borůvková na hřbetech a vrcholech pokryvnost střední (30-40%):Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Festuca ovina, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum moder až mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, mírně vlhká, drobivá BK 20-22 KMl BK5-7,DB3-4,JD+-2, SM6,BK(DB)2,LP1,MD1, BK6 ULÉHAVÁ KYSELÁ pj-jh-h plH, H plošiny 0 - 20° 300 JD,HB,DG SM 22-26 LMm DB7 LP+-2,JV DUBOVÁ BUČINA až mírné 600 různá DB 18-22 BO6 s bikou chlupatou na plošinách svahy až mírných svazích pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Viola hirta, Viola sylvestris, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Veronica officinalis, Polytrichum formosum, Calamagrostis arundinacea, Galium sylvaticum, Oxalis acetosella, Senecio ovatus moder typický až mullový, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná BK 20-22 KMl BK3-6,DB2-4,JD+-1, BO6,BK(DB)2,LP1,MD1, BK6 ULÉHAVÁ KYSELÁ h-jh plH plošiny 0 - 5° 350 SM 22-24 LMm DB7 JD,HB,DG LP+-2,BO+-1,BŘ+-1 DUBOVÁ BUČINA 600 DB 18-22 SM7 černýšová na plošinách pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Genista tinctoria, Melampyrum pratense, Entodon schreberi moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, drobivá až soudržná SM 24-28 KMmb hp-ph Del, BK 6-7 BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK(DB)2-3,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 JD+-1, JV,LP,BO,TŘ,DG, DB 6-7 BK 24 HB+-1,JD,JV,JL,TŘ šťavelová na mírných svazích Porf, 600 ±stinná BO 20-24 JDO Gd, H, DB 20-24 Bř pokryvnost vysoká (až 90%): Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Maianthemum bifolium, Calamagrostis epigeios, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM 22-26 KMmb hp BK 6-7 BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK(DB)2-3,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA Porf, svahy 10 - 20° 350 BK 22-24 JD+-1, JV,LP,BO,TŘ,DG, DB 6-7 HB+-1,JD,JV,JL,TŘ se svízelem drsným Gd, 620 různá JDO BO 22-24 na mírných svazích Bu, Bř


3S

3I

3N


0,12%

74,41

3H1

3B3

0,12%

74,41

0,64%

410,14

0,28%

181,60

3B2

591,74

0,92%

0,03%

0,03%

20,66

20,66

3C2

0,01%

0,01%

9,30

3F1

9,30

63,97

0,08%

3S5

2,08%

1337,17

sklon expozice

nadm. výška



8/26

BO6 SM 22-26 KMmb hp BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK2,BO1,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA Gd hřbety 0 - 20° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG BK 6-7 BO 22-26 KMmo (ph) HB+-1,JD,JV,JL,TŘ, se třtinou rákosovitou 500 různá DB 6-7 JS na plochých vyvýšeninách pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Carex digitata, Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Fragaria vesca, Senecio ovatus moder, středně kyselá, středně hluboká, mírně až červstvě vlhká, drobivá SM6,BK2,JV1,MD1,JD, BK 24 BK7 BK5-7,DB3-4,JD1-2, SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA KMmb hp Bř, svahy 20 - 45° 400 o JS,JL,DB,LP,DG SM 24 DB7 JV+-2,LP+-2,HB,JS, kapradinová se šťavelem KMm Porf, 450 stinná DB 20-24 JL Kř na stinných svazích pokryvnost střední (cca 40%): Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, Prenanthes purpurea, Mercurialis perennis, Melica nutans, Rubus idaeus, Geranium robertianum, Fragaria vesca moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK5-7,DB2,LP1,HB+-1, BO6 BK5-8,DB2-3,LP1-2, VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 22 KMmo hp-ph Bř,Spi vrcholy, 10 - 30° do MD+-1,JD,JV,TŘ DB7 BO 18-22 HB,JV,JS lipnicová hřbety a 600 slunná DB 18-22 přilehlé na vrcholech a slunných svazích svahy pokryvnost střední (do 60%): Poa nemoralis, Melica nutans, Brachypodium sylvaticum, Hepatica nobilis, Carex digitata, Alliaria petiolata, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Stellaria holostea, Tithymalus cypatissias, Pyrethrum, corymbosum mull až moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá SM6,BK(DB)2,JV1, BK 6-7 BK 22-26 KMmb ph-hp, Amf, BK5-7,DB3,JD+-2, BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 JD+-1,MD+-1, LP,TŘ, DB 6-7 SM 24-28 KMe LP+-2,HB0-1,JV,JL, mařinková h Dia, 600 stinná DG,JDO DB 22-26 TŘ Ga, na stinných svazích BO 22-26 Bř, H pokryvnost vysoká (60-70%): Galium odoratum, Sanicula europaea, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Melica nutans, Hepatica nobilis, Luzula luzuloides, Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Rubus sp., Carex digitata mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drolivá SM6,BK(DB)2,JV1, BK 22-26 KMmb ph-hp Amf, BK 6-7 BK5-7,DB3,JD+-2, BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 MD1,LP,BO,TŘ,JD, SM 24-30 DB 6-7 LP+-2,HB0-1,JV,JL, válečková Dia, 600 různá DG,JDO BO 22-26 BO7 TŘ na mírných svazích Ga pokryvnost vysoká (70-80%): Brachypodium sylvaticum, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Urtica dioica, Mycelis muralis, Galium rotundifolium mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká SM6-7,BK(DB)2,JS+-1, BK 24-28 KMmb h BK 6-7 BK4-6,DB2-4,HB1, HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA H, Bř, plošiny, 0 - 20° 400 SM 26-30 LP1,JD+-1,JS,JL,OS, JD+-1,JV,LP,TŘ,DG,JDO DB 6-7 šťavelová Spi mírné 550 různá DB 22-26 TŘ na plošinách a mírných svazích svahy pokryvnost vysoká (cca 80%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Stellaria holostea, Hepatica nobilis, Maianthemum bifolium, Sanicula europaea, Agrostis capillaris, Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná


3H

3B

3C

3F

3S


0,09%

3J4

0,07%

43,77

0,01%

9,51

3J3

57,37

101,81

0,01%

6,38

0,16%

100,35

0,06%

37,24

0,16%

3A1

3D8

3D7

3D2

0,16%

101,81

0,22%

143,98

hp

Del

svahová deluvia, obohacené muldy

stin.

10 - 30°

sklon expozice

300 500

nadm. výška

BK5-6, DB3,LP+-1, JD+-2,HB+-1,JV+-1, JS,JL,TŘ


SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, JD,LP,MD,JL,DG,JDO

BK 6-7 DB 6-7


9/26

pokryvnost vysoká (cca 70%): Galeobdolon luteum, Melica nutans, Mercurialis perennis, Campanula persicifolia, Oxalis acetosella, Hepatica nobilis mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, svěží, kyprá BK 22-28 RNk BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, LIPOVÁ JAVOŘINA ph, Bř, 20 - 45° svahy, 300DB 18-24 DB1, JD, HB, JS, JL, DB1, JD, HB, JS, JL, bažanková na příkrých až k-b Bu, vrcholy 500 stinná BRK, MK BRK, MK srázných svazích a vrcholech Spi pokryvnost střední až vysoká (50-60%): Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Chelidonium majus, Alliaria petiolata, Lathyrus vernus, Melica nutans, Urtica dioica, Dryopteris filix-mas, Poa nemoralis mullový moder až mull, mírně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá

pokryvnost vysoká ( 70-80% ): Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum, Impatiens parviflora, Sanicula europaea, Alliaria petiolata, Urtica dioica mullový moder až mull, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, BK 6-7 BK5-6, DB3,LP+-1, OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA SM 30-36 KMe hp Del zářezy, 20 - 45° 350 JD,LP,MD,JL,DG,JDO DB 6-7 BK 28-32 JD+-2,HB+-1,JV+-1, kapradinová v zářezech svahů strže, 600 různá DB 26-30 JS,JL,TŘ báze svahů pokryvnost vysoká (70-80%): Athyrium filix femina, Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Melica nutans, Mycelis muralis, Carex digitata mullový moder až mull, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, BK 6-7 BK5-6, DB3,LP+-1, OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA BK 28 KMe jh Del báze 5 - 20° 300 JD,LP,MD,JL,DG,JDO DB 6-7 SM 26 JD+-2,HB+-1,JV+-1, netýkavková svahů 550 různá JS,JL,TŘ na plošinách a mírných sklonech pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Melica nutans, Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Impatiens noli-tangere, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Stellaria holostea, Galium sylvaticum mull až mullový moder, středně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná až vazká SM6, BK2-3, JV(KL)1, BK 7 BK 20-26 RNk BK4-7,LP1-2,DB1-2, LIPODUBOVÁ BUČINA ph, Bř, Dia, svahy 20 - 45° 350 DB+-1, JD, JS, MD, HB, DB7 SM 22-28 KMyb JV1-2,JD+-1,HB,JS, bažanková k Porf, 600 ±stinná LP , DG KL 20-26 JL,BŘK,TŘ na prudkých stinných svazích Spi pokryvnost vysoká (60-80%): Melica sp., Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Geranium robertianum, Hepatica nobilis, Stellaria holostea, Dentaria bulbifera, Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Impatiens noli-tangere, Lilium martagon, Calamagrostis arundinacea, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Dryopteris filix-mas mull, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK 22 BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, LIPOVÁ JAVOŘINA RNm hp, Kř, Bř svahy, 30 - 45° 300 DB1, JD, HB, JS, JL, DB1, JD, HB, JS, JL, s pitulníkem na srázných svazích k-b vrcholy 650 různá BRK, MK BRK, MK

OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA SM 28-34 KMmb BK 26-30 KMe hluchavková na svahovém deluviu


3J

3A

3D


0,77%

0,31%

198,39

495,78

3O2

0,25%

0,25%

158,31

3V1

158,31

47,04

0,21%

134,99

0,07%

3U0

3L2

0,40%

0,07%

47,04

0,61%

260,36

3L1

395,36

4,09

0,01%

3J9

0,09%

57,37

BK 24-26 KL 24-26

LIm RNm

ph, k-b

Bř,Dia Porf

sklon expozice

nadm. výška



10/26

zářezy, 30 - 45° 310 - BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, DB1, DB1, JD, HB, JS, JL, JD, HB, JS, JL, BRK, MK strmé 500 BRK, MK strže pokryvnost střední až vysoká (50-60%): Aruncus vulgaris, Rubus sp., Melica nutans, Mnium undulatum, Dryopteris filix-mas, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella mullový moder, středně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá OL 22-28 FMm JASANOVÁ OLŠINA h Al údolní 0 - 5° 250 - OLL5-7,JS3-4,SM+-1, OLL5-7, JS2-3, SM0-2 JS 24-30 JV,TP,OS,VR potoční na údolních dnech dna 600 pokryvnost vysoká (až 90-100%): Brachypodium sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Vignea brizoides, Oxalis acetosella , Impatiens noli-tangere, Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Stellaria holostea, Lysimachia vulgaris, Stachys sylvatica, Galeopsis speciosa, Ranunculus lanuginosus, Phalaroides arundinacea mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, vlhká, kyprá OLL9, JS1,VR,SM OL 24-30 GLm OL 7 JS 3 SM JASANOVÁ OLŠINA jh-j Al, plH plošiny 0 - 20° 300 JS 22-28 GLk pameništní a svahy s 600 různá SM 22-26 prameništi na plošinách a v prohlubních pokryvnost vysoká (90-100%): Vignea remota, Cardamine amara, Stachys sylvatica, Lysimachia vulgaris, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Athyrium filix femina, Juncus sp., Chrysosplenium alternifolium, Calamagrostis villosa, Ranunculus lanuginosus mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, mokrá, vazká JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM 28-34 FMm JAVOROVÁ JASENINA p, h Al úžlabiny, 0 - 20° 300 - JS4,BK1-2,JD+-1, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JS 24-28 JV(KL)2-3,LP+-1, sběrný typ na úžlabním aluviu zařízlá 500 různá JD, JL JV 24-28 SM,OLL údolí pokryvnost vysoká (70-80%): Stellaria nemorum, Urtica dioica, Stellaria holostea, Pulmonaria officinalis, Aegopodium podagraria, Mercurialis perennis, Chaerophyllum hirsutum, Filipendula ulmaria, Geranium robertianum, mull, mírně kyselá, středně hluboká, vlhká až mokrá, kyprá až vazká DB 7-8 SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, SM 24-28 KMmg ph-jh VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA Bř prame0 - 20° 380 - BK3-5,DB3,JD+-3, BK 6-8 JV+-1,LP,JS,JL, MD, BK 22-26 GLk JV+-1,JS+-1,OLL netýkavková niště, 480 různá HB,OLL,JDO DB 22-26 mělké na prameništích a v mělkých JD 24-28 žleby žlebech pokryvnost vysoká (80–90%): Impatiens noli-tangere, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Oxalis acetosella, Stachys sylvatica, Prenanthes purpurea, Stellaria holostea, Geranium robertianum, Stellaria nemorum, Melica nutans, Poa nemoralis mull, kyselá, hluboká, vlhká, drobivá až soudržná DB 7-8 SM 26-28 KMgb JEDLODUBOVÁ BUČINA hl plH plošiny 0 - 10° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, BK 6-8 JV+-1,LP,JS,JL, MD, LP+-1,HB+-1,JV,JL, válečková 600 různá HB,OLL,JDO OS na plošinách pod svahy pokryvnost střední až vysoká (40-70%): Brachypodium sylvaticum, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Senecio ovatus mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

ROKLINOVÁ JAVOŘINA udatnová v terénních zářezech


3O

3V

3U

3L

3J


6,35%

4K2

0,05%

31,07

2,82%

1813,93

4087,99

4K1

0,41%

0,41%

262,29

262,29

4M3

0,38%

242,73

4Y0

0,18%

112,86

2038,26

0,17%

109,79

0,29%

187,61

3,17%

3P1

3O7

3O6

3,17%

2038,26

0,77%

495,78

sklon expozice

nadm. výška


HB,OLL,JDO

BR, J DO,VJ

pokryvnost nízká až střední (cca 30): Avenella flexuosa, Pilosella officinarum, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá BO 16-20 KMmo hp-ph Gd CHUDÁ BUČINA 450 - BK3-6,DB3-4,BO+-2, BO7, BK1, DB(LP)1, svahy, 10 - 20° SM 14-18 KMmp BR1, MD, DBČ, BOČ JD+-1,LP+-1,BŘ+-1 borůvková 600 hřebeny slunná BK 16-20 PZk na mírných svazích a hřebenech pokryvnost střední (30-40%): Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum surový humus, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá SM 22 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK6-7, DB1-2, JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 20-22 LP,BŘ metlicová na zvlněných svazích Porf 650 různá pokryvnost vysoká (80–90%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Hieracium murorum moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá SM 20-24 KMmo hp BK5-7,DB1-3,JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ BUČINA Gd svahy 10 - 20° 400 BK 20-22 PZk DB+-1,D,HB,LP,BR,DG HB+, LP+-1, BŘ+-1 s ostřicí kulkonosnou 650 různé na mírných svazích pokryvnost střední (40-50%): Carex pilulifera, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

11/26

BO6 BK 6-9

BO6 BK 6-9

BK(DB)6

pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios, Hylocomium splendens, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Dicranum scoparium, Entodon schreberi moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná 4. lvs – BUKOVÝ BK 20 BK6-7, DB1, BO2-3, JD, BK6-7, DB1, BO2-3, SKELETOVÁ BUČINA RNm hp, 20 - 45° Gd svahy 450 BO 18-20 KMyo k JV,BR,SM JD, JV,BR,SM sběrný typ 600 různá

BO0-1,SM

pokryvnost střední až vysoká (50-70%):Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Convallaria majalis, Moehringia trinervia, Mnium affine hluboká, středně vlhká, vazká, mullový moder, středně kyselá SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2, BO5-6 KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA SM 22-24 PGm jp-jhplH, plošiny 0 - 5° 450 - DB4-6, JD2-4,BK1, MD1,JD+-1,LP,OLL,OS, DB8 OS1,BŘ+-1,LP+-1, s bikou chlupatou na plošinách pj Bu, Bř 650 různá

DB 7-8 BK 6-8

DB 7-8 BK 6-8


SM 22-26 KMgb JEDLODUBOVÁ BUČINA ph-h plH, plošiny 0 - 10° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, JV+-1,LP,JS,JL, MD, LP+-1,HB+-1,JV,JL šťavelová Kř,Bř 600 různá HB,OLL,JDO na spodních částech svahů pokryvnost střední (cca 40%): Melica nutans, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Athyrium filix femina, Rubus sp., Moehringhia trinervia, Calamagrostis arundinacea, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, střídavě vlhká, drobivá BK 26-28 PGm plošiny, JEDLODUBOVÁ BUČINA h-hj plH 0 - 5° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, JV+-1,LP,JS,JL, MD, SM 22-26 LP+-1,HB+-1,JV,JL prohl. ostřicová v prohlubních plošin 600 -


4K

4M

4Y

3P

3O


2,06%

1326,28

6,35%

4087,99

4N4

4N3

4N2

4N1

4K6

4K5

4K3

0,01%

7,26

0,46%

294,68

0,78%

503,71

0,81%

520,63

1,90%

1224,16

0,34%

219,99

1,24%

798,84

sklon expozice

nadm. výška



12/26

BO6 SM 24 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 22-24 HB+, LP+-1, BŘ+-1 biková na mírných svazích Porf 650 různé střední pokryvnost (cca 40%): Luzula luzuloides, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Hypnum cupressiforme moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě až mírně vlhká, kyprá až sypká SM5-6 SM 22 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, zvlněné 0 - 5° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 20-22 HB+, LP+-1, BŘ+-1 mechová na plošinách KMmp Porf plošiny 500 růz. nízká až střední pokryvnost (20-40%) : Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Carex pilulifera moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, středně vlhká, kyprá SM 24 SM5-6 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 HB+, LP+-1, BŘ+-1 borůvková na zvlněných svazích BK 22-24 KMmp Porf 650 různá střední pokryvnost (40-50%): Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Mycelis muralis moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK 22-24 KMmo hp, BK 7 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA 10 - 30° Gd,Kř, svahy 450 - BK6-7,DB1-2,JD1-2, SM6, BK2, BO1, MD1, SM 22-24 KMyo k JD, JV, LP, DB, BR, DG LP,BŘ s kapradí osténkatou Porf 650 různá pokryvnost střední (cca 40%): Dryopteris carthusiana, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rubus sp., Melica nutans, Oxalis acetosella moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BO5 SM 20-24 KMyo hp, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Gd,Kř, svahy 20 - 30° 400 - BK6-7,DB1-2,JD1-2, SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 BK 22 LP,BŘ se třtinou rákosovitou KMmo k Porf 650 různá na strmých svazích pokryvnost nízká až střední (cca 30%): Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Polytrichum formosum, moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK 24-26 KMmo ph-jh, SM6, BK2, BO1, MD1, BO5 BK6-7,DB1-2,JD1-2, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Slep plošiny, 0 - 10° 400 SM 24-28 JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 LP,BŘ se třtinou rákosovitou k svahy 650 různá a šťavelem na mírně skloněných plošinách pokryvnost střední (30-40%): Luzula luzuloides, Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Polytrichum formosum moder, kyselá, mělká až středně hluboká, suchá, rozpadavá SM6, BK2, BO1, MD1, BO5 SM 20-40 KMyo hp, BK6-7,DB1-2,JD1-2, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Dr, Bř svahy, 10 - 30° 550 JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 BK 22 LP,BŘ borůvková KMmo k Slep hřebeny 650 různá na svazích a hřebenech pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Cladonia sp., Dicranum scoparium, Polytrichum formosum mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, mírně vlhká, kyprá


4N

4K


0,14%

0,10%

67,30

4B1

91,28

15,12

0,52%

334,56

1,44%

925,71

0,60%

388,24

0,76%

490,02

4,38%

2818,92

0,02%

4F1

4S2

4S1

4I4

4I2

4I1

0,02%

15,12

1,96%

1260,27

5,75%

3697,17

sklon expozice

nadm. výška



pokryvnost vysoká (cca 70%) : Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum, Bromus arvensis, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Dryopteris filix-mas, Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Euonymus europaeus, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica mullový moder až moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá

JL

13/26

Athyrium filix – femina, Dryopteris filix – mas, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Melica nutans, Carex digitata, Galium rotundífolium, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Fragaria vesca, Geranium robertianum moder, kyselá, mělká až středně hluboká, středně kyselá, mírně vlhká, kyprá SM 22-26 KMe BOHATÁ BUČINA hpSpi, Bř svahy 10 - 20° do 630 BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM7, BK2, JD+-1, KL+-1, BK6-10 BK 22-26 HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO mařinková na mírných svazích ph různá

BK 6-9 SM 22-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA ph-jh plH, plošiny, 0 - 20° 400 BO,JD,HB,LP,BR,DG BO 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 s bikou chlupatou Bř, H svahy 650 různá BK 18-22 na plošinách až mírných svazích pokryvnost vysoká (cca 80% ): Luzula luzuloides, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Mnium affine, Hylocomium splendens, Oxalis acetosella, Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus, Lysimachia vulgaris, Molinia caerulea, Vignea brizoides, Avenella flexuosa, Anthoxanthum odoratum moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná BO6 SM 20-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA h-jh plH zvlněné 0 - 5° 350 BO,JD,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 chudší na zvlněných plošinách plošiny 600 pokryvnost střední (cca 40%): Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Agrostis capillaris, Genista tinctoria moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, soudržná SM6 SM 20-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA h-jh plH zvlněné 0 - 5° 350 BO,JD,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 černýšová na plošinách plošiny 600 různá pokryvnost střední (cca 40%): Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Entodon schreberi, Genista tinctoria moder, kyselá až silně kyselá, hluboká, mírně vlhká, soudržná SM6,BK2-3,MD1,JD+-1, SM 26 BK 6-7 BK7-8,JD1-2,DB1, SVĚŽÍ BUČINA KMmb ph Gd plošiny, 0 - 20° 350 BK 22-26 DB 6-7 DB,JV,LP,TŘ,DG,JDO LP,JV šťavelová svahy 650 různá na plošinách až mírných svazích pokryvnost vysoká (60-70%):Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Pulmonaria officinalis, Luzula pilosa, Carex pilulifera, Mnium undulatum, Dicranum scoparium moder, kyselá až mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá SM 24-26 KMmb ph BK 6-7 SM6,BK2-3,MD1,JD+-1, BK7-8,JD1-2,DB1, SVĚŽÍ BUČINA Gd, svahy 10 - 20° 350 DB,JV,LP,TŘ,DG,JDO BK 22-26 DB 6-7 LP,JV se svízelem drsným Porf 650 různá na mírných svazích střední pokryvnost (cca 40%): Galium rotundifolium, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Mycelis muralis, Entodon schreberi moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá SM 26-28 KMyb hp, BK7 BK6-7,JD1-2,DB1-2, SM6,BK2,KL1,JD1,MD, SVAHOVÁ BUČINA Dr, Bř, svahy 10 - 30° 550 BK 26-28 DB,LP,DG LP+-1,JV,KL kapradinová k Slep hřbety 650 různá JD 26 na svazích a hřebenech


4B

4F

4S

4I


4O2

1,69%

1086,73

3,04%

1953,38

4O1

3040,11

4,72%

0,18%

0,18%

113,98

113,98

4V1

0,15%

0,15%

98,20

98,20

4A1

0,07%

0,07%

45,82

4H1

45,82

23,98

0,04%

4B3

0,14%

91,28

KMe

hp

nadm. výška

HB, JS, JL



JS, JL

pokryvnost vysoká (60-70%): Vignea brizoides, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Prenanthes purpurea, Luzula luzuloides, Actaea spicata, Athyrium filix femina, Calamagrostis villosa moder, mírně kyselá, hluboká, vlhká, vazká

DB 20-24

14/26

pokryvnost vysoká (60-70%): Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Melica nutans, Geranium robertianum, Senecio ovatus, Poa nemoralis, Dryopteris filixmas mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 28-34 KMmb ph, BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM6-7,BK2,JD1,JS+-1, VLHKÁ BUČINA plH ploché 10 - 20° 450 MD,KL,DB,LP BK 26-30 KMmg jh LP+-2, SM, HB, JV, netýkavková svahové 600 různá JS, JL v plochých svahových úžlabinách úžlabiny pokryvnost vysoká (70-80%): Impatiens noli-tangere, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, Senecio ovatus, Urtica dioica, Oxalis acetosella mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 26-23 KMmg jh-h, plH, BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM7,BK2,JD1,JS,MD,KL, DB 5-7 SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA plošiny 0 - 5° 350 LP,DB,JL JD 24-26 LP+-2, SM, HB, JV, šťavelová na plošinách pj-j Bu, Bř, 650 různá DB 22-26 JS, JL Spi pokryvnost střední (cca 40%): Oxalis acetosella, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Senecio ovatus, Avenella flexuosa, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Deschampsia cespitosa mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná SM 22-26 PGk BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM7,BK2,JD1,JS,MD,KL, DB 5-7 SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA jh plH plošiny 0 - 5° 350 LP,DB JL,OLL BO 22-24 KMg LP+-2, SM, HB, JV, ostřicová v plochých upadlinách 650 různá

SM 26-28 BK 24-26

sklon expozice

BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM7, BK2, JD+-1, KL+-1, BK6-10 Amf, báze 10 - 20° 350 HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO Dia, svahů 650 různá JL Ga pokryvnost vysoká (60-70%): Brachypodium sylvaticum, Myosotis sylvatica, Poa nemoralis, Viola sylvestris, Oxalis acetosella, Geranium robertianum, Mycelis muralis, Galium odoratum mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM 30-34 KMmb h-ph Del, podsvahové BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM6-7, BK2, JD1, KL+-1, BK6-10 HLINITÁ BUČINA 0 - 5° 450 BK 26-30 plošiny HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO šťavelová plH 650 různá JL na podsvahových plošinách pokryvnost vysoká (60-80%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Galeobdolon luteum, Asarum europaeum, Urtica dioica, Impatiens parviflora mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK5-7 SM 24-28 RNk BK5-7, DB+-3, JV+-2, SM6,BK2-3,KL1,JD+-1, LIPOVÁ BUČINA 10 - 30° phGd,Kř, svahy 450 JS,MD,DB,LP,DG JD1-2, LP+-1, SM, šťavelová na kamenitých svazích BK 22-26 KMyb hp, k Porf 600 stinná

BOHATÁ BUČINA válečková na bázích svahů


4O

4V

4A

4H

4B


5Y0

0,20%

129,90

0,20%

129,90

15,90

0,02%

5Z1

0,16%

0,02%

15,90

0,24%

101,47

156,44

4G2

0,09%

0,24%

54,97

156,44

4G1

0,49%

313,92

4Q1

0,49%

313,92

6240,30

9,70%

4P1

9,70%

6240,30

DB 20-22 SM 22-24

sklon expozice

nadm. výška



15/26

DB 5-7 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+DB3-4,JD3-4,BK1-2, PGm h-jh plH, plošiny až 0 - 20° 350 g BO5-6 2,MD1,JD+-1,LP,OLL, OS+-1,BO,SM,BŘ Bř, H mírné 650 KMm různá o OS,BR,JDO,VJ KMm svahy pokryvnost střední (30-40%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios, Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Entodon schreberi, Scrophularia nodosa, Calamagrostis villosa moder, středně kyselá, středně hluboká až hluboká, střídavě vlhká, uléhavá DB 6 SM 20-22 PGz BK+-1,DB4-5,JD2-4, BO6,DB2,JD(SM)2,BK, CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA jh H plošiny 0 - 5° 350 OS,BR JD 18-20 BŘ1,BO1-2,OS, borůvková 650 DB 16-20 krušina na zvlněných plošinách pokryvnost střední (cca 50%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Entodon schreberi, Dicranum undulatum moder, silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, soudržná SM7-8,OLL1-2,JD1,DB, DB 5-7 JD 20-24 GLk DB3-6,JD3-5,OLL1, PODMÁČENA jh plH plošiny 0 - 5° 350 LP,OS,BŘ,BO SM 20-26 SM+-1,OS,LP DUBOVÁ JEDLINA 650 přesličková v pokleslinách plošin pokryvnost vysoká (60-70%): Equisetum sylvaticum, Luzula pilosa, Deschampsia cespitosa, Polytrichum commune rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, vazká JD 22-26 GLk SM7-8,OLL1-2,JD1,DB, DB 5-7 DB3-6,JD3-5,OLL1, PODMÁČENÁ h-jh plH prohlubně 0 - 5° 350 SM 24-28 LP,OS,BŘ,BO SM+-1,OS,LP DUBOVÁ JEDLINA plošin 650 ostřicová v prohlubních plošin pokryvnost vysoká (60-70%): Vignea brizoides, Equisetum sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Polytrichum commune, Entodon schreberi, Sphagnum sp. rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, silně vazká 5. lvs – JEDLOBUKOVÝ BK 16-18 LIm BK4-7, SM3, BO+-3, BK4-7, SM3, BO+-3, JD, ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA hp Bu, svahy 20 - 45° 600 JV,BR,JR JD, JV,BR,JR borůvková na balvanitých k-b Slep 800 slunná svazích a hřebenech pokryvnost nízká (10-20%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Sphagnum sp., Cladonia sp., Dicranum scoparium mör, kyselá, velmi mělká až mělká, sypká, suchá až mírně vlhká BK4-7, SM3, BO+-3, BK4-7, SM3, BO+-3, JD, SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA SM 16-20 LIm ph Bu, Kř, svahy, 20 - 45° 550 JV,BR,JR BK 16-20 RNz JD, JV,BR,JR sběrný typ b-k Slep skalky, 800 různá JD 16-20 RNm hřebeny pokryvnost střední (30-40%): Dryopteris carthusiana, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Dryopteris filix-mas, Dryopteris carthusiana, Polypodium vulgare, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Leucobryum glaucum, Entodon schreberi mör, kyselá, středně hluboká až mělká, mírně vlhká až suchá, kyprá až sypká

KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA s bikou chlupatou na plošinách


5Y

5Z

4G

4G

4Q

4P


7,56%

5K7

5K6

5K5

5K3

0,16%

104,04

1,75%

1128,78

0,53%

341,32

1,07%

691,30

4,04%

2597,26

5K1

4862,69

575,42

0,89%

5M3

0,89%

575,42

sklon expozice

nadm. výška



16/26

pokryvnost nízká až střední (30-40%): Avenella flexuosa, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Hieracium murorum, Carex pilulifera, Luzula pilosa moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

pokryvnost střední (40-60%):Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Calluna vulgaris, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Rhodococcus vitis-idaea moder až mör, silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, krupnatá o SM 28-30 KMm BK6-9 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA 10 - 20° ph Dr, svahy 600 KL,LP,BŘ, DG BO+-1,LP,BŘ se šťavelem na mírných svazích BK 26-30 Slep 700 různá

pokryvnost nízká až střední (20-40%):Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Melampyrum pratense moder až mör, silně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 20-22 PZk BK6-9 BK5-8, JD1-2, BO+-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA ph Bř, Kř svahy 10 - 20° 450 BK 18-22 KMmo SM1, DB1, LP+. BŘ1 BO+-1,KL,LP,BŘ,DG borůvková na svazích 550 různá JD 20-22

BO 22

BO 5-7 BO 14-18 KMg BK5-8,JD1-2,BO+-1, SM6-7,BK2,SM1, CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA p-ph, Bu, hřebeny, 10 - 30° 400 SM 16-20 PZk DB0-1,SM0-1,BŘ+-1, BŘ+-1,JD,MD,DB,LP borůvková k Slep, kupy 800 slunná BK 16-18 LP Kř na hřebenech a pozitivních tvarech terénu pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Pteridium aqulinum, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Luzula luzuloides, Dicranum scoparium, Entodon schreberi mör, kyselá, sředně hluboká, vysýchavá, sypká BK6-9 SM 22-26 KMmo hp-ph Bu, Bř BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA plošiny, 0 - 20° 540 BO,KL,LP,BŘ, DG BK 20-24 KMg BO+-1,LP,BŘ metlicová Slep, svahy 800 různá na plošinách a mírných svazích pokryvnost střední (40-60%): Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis epigeios, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme mör až moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-9 SM 22-26 KMmo hp-ph Bu, BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahy, 0 - 20° 600 BO,KL,LP,BŘ, DG BK 20-24 BO+-1,LP,BŘ biková na plošinách a svazích Slep zvlněné 800 různá plošiny střední pokryvnost (40-60%)Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Polygonatum odoratum, Oxalis acetosella moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, ,drobivá SM 20-22 KMmo hp-ph Slep, BK6-9 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 490 BK 18-22 BO+-1,KL,LP,BŘ,DG BO+-1,LP,BŘ mechová na svazích Kř 630 různá JD 18-20


5K

5M


1,91%

5S5

0,37%

236,33

1,55%

994,47

5S1

1230,80

245,63

0,71%

459,85

0,63%

405,61

0,30%

192,20

0,38%

5I1

5N4

5N3

5N2

0,38%

245,63

1,64%

1057,66

sklon expozice

nadm. výška



17/26

pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Festuca altissima, Hordelymus europaeus, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Milium effusum, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Senecio ovatus, Melica nutans, Rubus sp., Maianthemum bifolium, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Galium odoratum, Mercurialis perennis moder typický až mullový, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, soudržná

SM 22-26 KMyo BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ hp, Bu, svahy 600 10 - 30° BK 20-24 RNk BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k Slep 800 stinná DG JD 20-24 s třtinou rákosovitou na stinných svazích pokryvnost střední (cca 60%): Dryopteris carthusiana, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus moder až mör, kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 22-26 KMyo BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ 10 - 30° hp, Bř, Kř svahy 450 JD 20-24 RNk BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k 550 stinná BK 20-26 DG se štavelem na plošinách a svazích pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Polygonatum verticillatum, Avenella flexuosa moder, kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 20-22 PZk BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ jp-jh, Kř, Bu plošiny, 530 0 - 20° BK 18-22 KMyo BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k svahy 630 různá DG BO 20-22 borůvková na plošinách a svazích pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Cladonia sp. Leucobryum glaucum mör, silně kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-9 SM 24 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ LMm ph plH plošiny, 10 - 20° 600 DBZ0-1,LP,JV,BO,BR, BK 24-28 KMl BO+-1,LP,BŘ BUČINA svahy 800 různá DG JD 24-28 s bikou chlupatou na plošinách pokryvnost střední (50-60%): Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Mnium affine moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná SM 26-30 KMmo ph-h BK 6-7 SM+-2,JD3-4,BK4-7, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA Dr, svahy, 0 - 20° 540 KL,LP,JS,JL,TŘ,DG, KL+-1,LP+-1,JL šťavelová na plošinách a svazích BK 24-28 KMmb Slep, úpatí 800 ± stinná JD 24-28 KMmg JDO Bu, Bř svahů pokryvnost střední až vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus moder typický až mullový, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá SM 24-28 KMmo ph-h BK 6-7 SM+-2,JD3-4,BK4-7, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA Dr, svahy 10 - 20° 400 BK 22-28 KMmb KL,LP,JS,JL,TŘ,DG, KL+-1,LP+-1,JL s kostřavou na svazích Slep, 800 různá JD 24-28 KMmg JDO Bř, Kř


5S

5I

5N


0,18%

5A4

0,09%

55,63

0,05%

32,70

114,53

5A1

0,00%

1,62

5D3

1,62

0,00%

0,42%

0,42%

268,61

268,61

5B1

0,00%

0,00%

1,09

5C2

1,09

3,35

0,01%

5F1

0,01%

3,35

sklon expozice

nadm. výška



18/26

pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Mercurialis perennis, Dentaria bulbifera, Festuca altissima, Senecio ovatus, Galeobdolon luteum, Dryopteris filix-mas mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až mělká, čerstvě vlhká kyprá BK 24 BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA KMyb ph, Bu, Bř zahliněné 10 - 30° 600 DBZ, MD, JS, JL, LP, JL,LP,BŘK,TŘ s kostřavou nejvyšší k svahy 800 stinná DG, TŘ na stinných svazích pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Festuca altissima, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Senecio ovatus, Geranium robertianum, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon luteum mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

DG, TŘ

pokryvnost střední až nízká (cca 40%): Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Stellaria holostea, Campanula persicifolia, Tithymalus cyparisias, Tanacetum vulgare, Brachypodium pinnatum, Lathyrus sylvestris mullový moder, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, vysýchavá, kyprá SM 26-30 KMmb hp-h BK6-9 BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA Dr, Bř, svahy, 0 - 20° 550 BK 24-30 KL+-1,LP,JL,TŘ,DG, JV+-1,LP,JL,JS mařinková na mírných svazích Slep, náhorní 800 různá JDO Kř plošiny pokryvnost vysoká (70-80%): Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Pulmonaria officinalis, Dryopteris filix-mas, Paris quadrifolia, Carex sylvatica, Tithymalus dulcis, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Festuca altissima, Festuca gigantea, Hordelymus europaeus, Melica nutans, Avenella flexuosa mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá SM 28-30 KMmo ph-jh BK6-9 BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6-7,BK2-3,JD1, OBOHACENÁ 10 - 20° Bř, spodní 450 BK 24-30 KMmb KL+-1,JS+-1,MD,LP, JL, JV+-1,LP,JL,JS JEDLOVÁ BUČINA Bu části 550 různá g TŘ,DG,JDO bažanková na deluviích svahů KMm pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Mercurialis perennis, Galium odoratum, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Pulmonaria officinalis, Melica nutans, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 24-28 RNk BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA hp, Bu, svahy 10 - 30° 600 b DBZ, MD, JS, JL, LP, BK 24 JL,LP,BŘK,TŘ bažanková na svazích KMy k Slep 800 stinná

SM6-7, BK2, JD1, KL+-1, BK6-8 SM 22-24 KMmb ph BK4-6,JD3-4,JV+-2, SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA Slep, svahy 10 - 30° 570 MD, JL, LP, DG, TŘ BK 22-26 SM+-2,JS,LP,BR kapradinová Kř 600 stinná JD 20-24 na stinných svazích pokryvnost vysoká (70-80%) : Milium effusum, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Urtica dioica, Galium odoratum, Actaea spicata, Viola sylvestris, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Brachypodium sylvaticum mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá b BO(KL)7, BK2, LP1, MD, BK7, JD2, KL1, DB, VYSÝCHAVÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 18-22 KMy 10 - 30° ph, Porf vrcholy 600 SM 20-22 DB LP, BO teplomilná na vrcholech sk 660 slunná


5A

5D

5B

5C

5F


0,08%

5V9

0,00%

0,56

0,08%

49,58

50,15

5V1

0,09%

0,09%

57,27

5U3

57,27

122,85

0,06%

39,98

0,01%

7,47

0,04%

26,20

0,19%

5L5

5J2

5J1

5A5

0,19%

122,85

0,18%

114,53

sklon expozice

nadm. výška



19/26

pokryvnost vysoká (80-100%): Festuca gigantea, Festuca altissima, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella, Mnium undulatum, Viola sylvestris, Galeobdolon luteum, Galium odoratum, Urtica dioica, Petasites albus, Geranium robertianum, Mercurialis perennis mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až velmi hluboká, vlhká až mokrá , vazká SM 30-32 Glg SM2-5,JD1-7,BK2-4, SM7-8, JD1, DB+-1, VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA ph H, Del úžlabiny 0 - 20° 550 BK 28-30 GLk JS+-3,KL,DB,OLL,JL OLL+-1, LP, OS, BR, BO podmáčená 700 ±stinná v úžlabinách s prameništi a potoky pokryvnost vysoká (90-100%): Impatiens noli-tangere, Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Ajuga reptans, Caltha palustris, Cardamine amara, Deschampsia cespitosa mullový moder, mírně kyselá, hluboká, vlhká až mokrá, drobivá (soudržná)

svahy

SM 24-28 KMyb BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA hp, Kř, Bř svahy 10 - 30° 400 DBZ, MD, JS, JL, LP, BK 22-28 RNk JL,LP,BŘK,TŘ s pitulníkem k 500 stinná DG, TŘ LP 22-26 na kamenitých svazích pokryvnost vysoká (cca 70%): Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum,Geranium robertianum, Dentaria enneaphyllos, Impatiens noli-tangere, Actaea spicata, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Mycelis muralis mull až mullový moder, mírně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, kyprá SM 24 BK3,JV3,SM2,JD1-2, BK3, JV3, SM2, JD1-2, SUŤOVÁ JAVOŘINA RNk b-k, Bu kamýky, 20 - 45° 400 JS+-1, LP, JL BK20-26 JS+-1,LP,JL bažanková na stinných svazích hp vrcholy, 550 stinná JD 20-24 svahy a vrcholech pokryvnost vysoká (60-70%):Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Dryopteris filix-mas, Geranium robertianum, Urtica dioica, Festuca altissima mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá až kyprá BK 20-28 LIm BK3-4, JV3-4, SM2, LP1, BK3-4, JV3-4, SM2, SUŤOVÁ JAVOŘINA b-k, Bř, Kř, svahy, 20 - 45° 400 KL 20-28 RNk JD+-1, JS, JL LP1, JD+-1, JS, JL netýkavková hp Slep kamenná 550 slunná LP 18-26 na strmých kamenitých svazích moře pokryvnost střední (cca 50%): Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Geranium robertianum, Melica nutans, Poa nemoralis, Avenella flexuosa mullový moder, mírně kyselá, velmi mělká až mělká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá podsvahové OLL4-7,JS2-3,SM+-3, OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA OL 22 GLm jh-hj Bř 0 - 10° 600 JS 24 plošiny JV,BŘ,OS,VR,OLŠ 680 na plošinách různá pokryvnost vysoká (80-100%): Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Myosotis palustris, Chaerophyllum hirsutum, Circaea alpina, Circaea lutetiana, Chrysosplenium oppositifolium, Vignea brizoides, Avenella flexuosa, Athyrium filix femina, Dryopteris carthusiana mull, mírně kyselá, velmi hluboká, vlhká až mokrá, soudržné až vazké BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6, BK2, KL1, JD1, DB, VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA SM 28-34 KMgb ph-hp Al, Bř údolní dna 0 - 10° 460 BK 26-30 GLk JS, LP, OLL JV+-1,LP,JL,JS a přilehlé 600 potoční různá FMg svahy pokryvnost vysoká (80-100%): Stellaria nemorum, Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Vignea brizoides, Calamagrostis arundinacea, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum mull až moder, mírně kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká až mokrá, kyprá BK 5-7 SM 26-30 KMmg pj-jh plošiny SM2-5,JD1-7,BK2-4, SM7,JD1,BK1-2,DBL0VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA Bř, H 540 0 - 20° 1,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO BK 24-28 GLk a mírné JS+-3,KL,DB,OLL,JL netýkavková na svazích 700 ± stinná


5V

5U

5L

5A


0,07%

0,06%

36,94

46,28

6Z1

0,54%

347,15

5G1

347,15

0,54%

0,00%

1,99

5T1

1,99

0,00%

0,78%

500,31

5Q1

500,31

0,78%

6,90%

6,90%

4442,61

5P1

4442,61

1727,06

2,68%

5O1

2,68%

1727,06

nadm. výška

OLL


OS,JDO


pokryvnost nízká (cca 20%): Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium mörový moder až mör, silně až velmi silně kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, sypká

20/26

pokryvnost vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Carex sp., Vaccinium myrtillus, Leucobryum glaucum, Calamagrostis villosa, Melampyrum pratense, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Polytrichum formosum, Sphagnum sp. moder, kyselá až silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, vazká až soudržná BO 5-7 SM 18-22 PGz JD4-8,SM2-4,BO1-4, SM6-7, JD1-2, BO1-2, CHUDÁ JEDLINA ph-h Gd, plošiny, 0 - 20° 400 DBL0-1, LP, MD, OS, BR BO 16-20 BŘ+-3,DB+-2,BK, borůvková na plošinách plH, svahy 600 různá JD 18-20 OLL oSe,H pokryvnost střední (40-50%) : Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Entodon schreberi, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Luzula pilosa, Dicranum scoparium mör až moder, silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, soudržná až drobivá BO5-7, SM+-2, JD1, JD6, BŘ2, DB1, PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLINA SM 18-22 GLz 0 - 5° pj H plošiny, 500 DB1, BŘ1, OLL, OS JD 22 SM(BO)1 přesličková mělké 650 na plošinách a v mělkých pánvích BO 16-18 pánve pokryvnost vysoká (cca 70%): Sphagnum sp., Equisetum sylvaticum, Molinia coerulea, Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Nardus stricta rašelinný mor, velmi silně kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká SM 22-28 PGt JD3-6,SM2-6,BO+-2, SM7, JD1-2, DB+-1, PODMÁČENÁ JEDLINA jh-j plH,Bř zamokřené 0 - 10° 400 DB+,BK+,JV+,OLL+, OLL+-1, LP, OS, BR, BO přesličková v terénních úpadech OL 20 GLm Bu,H, terénní 630 různá JD 22-26 OS+,JŘ+ oSe úpadliny pokryvnost vysoká (70-80%): Equisetum sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Vignea brizoides, Lysimachia vulgaris, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Impatiens noli-tangere, Sphagnum sp, Petasites albus rašelinný moder, kyselá, hluboká až velmi hluboká, mokrá, vazká 6. lvs - SMRKOBUKOVÝ SM 18-22 RNm SM3-6,BO+-2,BK2-5, SM3-6,BO+-2,BK2-5, ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA 20 - 45° k-b Dr,Bu, svahy, ±800 BŘ+-1,JD,JŘ BK 18-20 BŘ+-1,JD,JŘ borůvková na balvanitých Slep hřebeny slunná svazích a hřebenech

DB 20-22

sklon expozice

SM 24-28 KMg SVĚŽÍ JEDLINA ph-h, plH,Bu, plošiny, 0 - 10° 450 – JD4-8,SM2-5,BK+-4, SM7, JD1, BK+-1, JD 24-28 PGk LP+-2,DB,KL,JS,OLL DBL0-1, MD, BO, BR, šťavelová na plošinách jh Bř, H svahy 630 různá OL, OS, JDO a v plochých úžlabinách pokryvnost vysoká (cca 80%): Luzula pilosa, Vignea brizoides, Carex pilulifera, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Equisetum sylvaticum, Prenanthes purpurea, Avenella flexuosa, Geranium robertianum, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Mnium sp., Stellaria sp. moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, vazká SM 22-26 PGm JD4-8,SM2-4,BO1-4, SM7,JD1,BO+-1, BK+KYSELÁ JEDLINA hp-p, plH,Bu, plošiny, 0 - 20° 450 1,DBL0-1,MD,BR,OL, JD 22-24 BŘ+-3,DB+-2,BK, s bikou chlupatou na plošinách jh Bř,Slep svahy 640 různá


6Z

5G

5T

5Q

5P

5O


1,89%

1216,83

6K9

6K6

6K1

6M9

0,02%

14,07

0,07%

43,69

1,80%

1159,07

0,07%

43,74

1,70%

1091,02

6M3

1134,76

1,76%

0,07%

47,49

6Y0

0,07%

47,49

9,34

0,01%

6Z6

0,07%

46,28

SM 18-22 RNm BK 18-20

k-b

Dr,Bu, vrcholy, Slep hřebeny

0 - 30° slunná

sklon expozice


SM3-6,BO+-2,BK2-5, BŘ+-1,JD,JŘ

nadm. výška

±800

SM3-6,BO+-2,BK2-5, BŘ+-1,JD,JŘ


pokryvnost střední (cca 50%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder až mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

21/26

pokryvnost nízká až střední (30-40%): Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Maianthemum bifolium moder, středně až silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 22-24 KMmo pjh BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA Bř, Bu příkré 20 - 45° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 20-24 KMmP BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ na příkrých svazích svahy 750 různá

pokryvnost nízká až střední (30-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rhodoccocus vitis - idaea, Cetraria sp., Cladonia sp., Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum mör, velmi silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK6-8 SM 22-24 KMmo pjh BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA Bř, Bu plošiny, 0 - 20° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ metlicová na plošinách a svazích BK 20-24 KMmP svahy 745 různá pokryvnost střední (50-60%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder až mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-8 SM 26-28 KPm BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA hp-ph Dr, svahy 10 - 20° 700 BO,BŘ,JV,JŘ BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ se šťavelem na mírných svazích BK 26-28 Slep 800 různá

pokryvnost střední (50-60%): Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Dryopteris filix-mas, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Sphagnum sp. mör, kyselá, velmi mělké až mělké, kypré až sypké, mírně vlhké BK6-8 SM 18-22 PZs BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7, BK2, BO1, CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA p Bu, Bř hřebeny, 0 - 20° 630 JD+-1, MD+, BŘ, JŘ BK 16-20 BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ borůvková na hřebenech svahy, 780 různá plošiny a v horních částech svahů pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum mör, velmi silně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, sypká BK6-8 SM 20-22 PZs BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7, BK2, BO1, CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA hp-ph Dr, svahy 20 - 45° 550 JD+-1, MD+, BŘ, JŘ BK 18-22 BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ svahová Slep 800 různá

pokryvnost nízká (cca 20%): Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium mörový moder až mör, silně až velmi silně kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, sypká SM 14-20 RNz SM4-7,BK2-4,JD+-1, SM4-7, BK2-4, JD+-1, SKELETOVÁ b-k, Bu vrcholy, 20 - 45° 650 BO, JV, BŘ, JŘ BK 14-18 LIm BO,JV,BŘ,JŘ SMRKOVÁ BUČINA hp svahy 800 různá na kamenitých svazích a vrcholech

ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA vrcholová


6K

6M

6Y

6Z


6V9

6V1

0,05%

29,05

0,11%

68,70

0,15%

97,74

5,83

0,00%

2,10

0,61

392,80

0,10%

66,09

0,01%

6S1

6N9

6N4

6N3

0,01%

5,83

0,72%

460,98

sklon expozice

nadm. výška



22/26

pokryvnost vysoká (cca 80%): Athyrium filix femina, Phegopteris connectilis, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Equisetum sylvaticum, Impatiens noli tangere, Vignea remota, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. rašelinný morový moder, středně kyselá, hluboká, mokrá, soudržná

pokryvnost vysoká (60-80%): Athyrium filix femina, Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Petasites albus, Circaea intermedia, Vignea remota, Calamagrostis villosa, mullový moder, středně kyselá, hluboká, vlhká až mokrá SM8, JD1, OLL1, BK, SM 28-30 GLk spodní části BK3,JD4,SM3, JV+, VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA ph Bř,H 10 - 20° 700 OS, JS, KL, BR, BO JD 28-30 svahů JS+,JL+,LP+, OLL podmáčená na svahových 800 různá s prameništi prameništích (trvale podmáčená)

pokryvnost střední až vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus moder, mírně až středně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá SM 28-34 GLk spodní části BK3-7,JD3-4,SM1-4, SM7, JD1, BK2, MD, KL, BK6-8 VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA ph Bř,H 10 - 20° 700 JS, OLL, LP, JDO BK 28-32 KMmb svahů JV+-1,JS+,JL+,LP+, papratková na svahových 800 různá g s prameništi OLL prameništích s prosakující vodou KMm

BK6-8 SM 22-28 KMyo BK4-6,SM2-4,JD1-3, SM6,BK3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ pjh, Bř, Bu horní 10 - 20° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 22-26 BO+-1,JV+,BŘ1,JŘ SMRKOVA BUČINA k části 750 různá se šťavelem svahů na horních částech svahů pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Avenella flexuosa typický moder až mör, kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 20-24 KMmo ph, BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6,BK2-3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ Kř plošiny, 0 - 20° 640 BO+-1,BŘ,JV,JŘ BK 20-22 KMmp k BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ SMRKOVA BUČINA svahy 760 různá borůvková PZk na plošinách a svazích pokryvnost střední až vysoká (cca 60%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum, Polytrichum formosum mělový mör, kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, drobivá až kyprá BK6-8 SM 22-24 KMyo BK4-6,SM2-4,JD1-3, SM6,BK3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ pjh, Bř, Bu příkré 20 - 30° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 20-24 BO+-1,JV+,BŘ1,JŘ SMRKOVA BUČINA k svahy 750 různá na příkrých svazích pokryvnost střední (cca 50%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-8 SM 28-32 KMmo ph-h BK3-7,JD2-3,SM1-4, SM7,BK2,JD(MD)1,JV, SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA Dr, svahy 0 - 20° 700 JL,LP,JŘ BK 24-28 KMmb JV+-1,LP,JS,JL šťavelová Slep, 800 různá JD 24-28 KMmg Bu, Bř na mírných zvlněných svazích


6V

6S

6N


1,16%

0,92%

594,30

6G1

743,26

245,31

1,17%

752,84

4,69%

3018,79

0,38%

6Q2

6P3

6P2

2,18%

0,38%

245,31

8,04%

1401,93

6P1

5173,57

2256,96

3,51%

6O1

3,51%

2256,96

nadm. výška



23/26

pokryvnost vysoká (cca 70%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana, Carex pilulifera, Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Lysimachia vulgaris, Thuidium tamariscinum moder až mělový mör, kyselá, hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá až vazká SM 22 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA PGm h-jh Del plošiny 0 - 10° 600 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-22 BK1-2,OS+,BŘ+ borůvková a táhlé 800 různá svahy na táhlých mírných svazích pokryvnost vysoká (60-70%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Dicranum scoparium, Polytrichum commune moder až mělový mör, kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká až mírně vlhká, drobivá SM 20-22 PGm CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA h-jh, plH, zamokřené 0 - 5° 470 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM6-7, JD2, BO1-2, BK, MD, BR, OLL, OS JD 18-22 PZg BK1-2,OS+,BŘ+ s rašeliníkem k Bu, plošiny 800 různá Slep na podsvahových plošinách pokryvnost nízká až střední (30-50%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Polytrichum sp., Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Equisetum sylvaticum, Mycelis muralis, Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Polygonatum verticillatum mělový mör, silně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, soudržná SM 24-28 GLm PODMÁČENÁ pj-jh-j Del, zamokřené 0 - 10° 600 - JD3-6,SM2-5,BO0-2, SM8, JD1-2, OLL+-1, OS, BR, BO, JŘ JD 22-26 PGt DB+,BK+,JV,OLL, SMRKOVÁ JEDLINA Bu, Bř plošiny 800 různá OS,BŘ,JŘ, přesličková na zamokřených KMg a terénní plošinách a svazích úpadliny pokryvnost vysoká (70-90%): Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa, Rubus idaeus, Dryopteris carthusiana, Impatiens noli-tangere, Dryopteris filix-mas, Chaerophyllum hirsutum, Sphagnum sp. rašelinný moder, kyselá, velmi hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká až velmi vazká

SM 24-30 JD 24-28 BK 24-28

sklon expozice

PGk jh-j Del, plošiny, 0 - 20° 600 - JD4-7, SM1-5, BK1-3, SM8, JD1, BK1, MD, BO, b OLL, OS, JDO OS+, OLL KMm Bu, Bř svahy 800 různá g KMm pokryvnost střední (50-60%): Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Rubus sp., Senecio ovatus, Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis villosa moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká, drobivá SM 24 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA PGm ph-jh plH plošiny, 0 - 20° 600 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-24 BK1-2,OS+,BŘ+ třtinová na mírných svazích táhlé 800 různá svahy pokryvnost střední (50-60%): Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Sphagnum sp., Dicranum scoparium typický moder až mörový moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká, drobivá SM 22-24 PGm KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA 630 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, jh-ph Bu,Bř, podsvahové 0 - 5° MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-24 plošiny, BK1-2,OS+,BŘ+ metlicová 850 H různá mělké pánve na plošinách a mělkých pánvích

SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová v terénních údolinách


6G

6Q

6P

6O


0,01%

0,01%

6,81

6,81

7N4

0,13%

83,56

7M4

0,13%

83,56

2,69

0,03%

16,30

0,00%

7Z1

6R2

0,05%

0,00%

2,69

0,07%

31,11

6R1

47,41

148,95

0,23%

6G3

1,16%

743,26

SM 24-26 JD 22-26

PGt

j

plH

mělké prohlubně plošin

0 - 5° různá

sklon expozice

600 800

nadm. výška

JD3-6,SM2-5,BO0-2, DB+,BK+,JV,OLL, OS,BŘ,JŘ,


SM8, JD1-2, OLL+-1, OS, BR, BO, JŘ


pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, mör, velmi silně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM8, BK2, JD, BO, KL, SM 16-22 KPy SM8, BK2, JD, BO, KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ hp-ph, P, Dr skeletovité 10 - 30° 750 BŘ, JŘ BK 16-20 KL, BŘ, JŘ SMRČINA sk výstupy 860 různá borůvková na kamenitých svahů výstupech svahů pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Dryopteris carthusiana mör, velmi silně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá 24/26

pokryvnost vysoká (70-90%): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Equisetum sylvaticum, Sphagnum sp., Polytrichum formosum, Polytrichum commune rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, silně vazká SM 24-28 OMmm rašeli podsvahové SM9, BO+-1, BŘ+-1, SM9, BO+-1, BŘ+-1, SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA Raš 0 - 5° ±530 plošiny JD+, JŘ+, OLL JD+, JŘ+, OLL šťavelová na různá s prameništi na přechodné rašelinné půdě pokryvnost vysoká (60-80%): Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Impatiens noli-tangere, Circaea alpina, Chrysosplenium oppositifoium, Equisetum sylvaticum, Vignea remota, Mycelis muralis, Deschampsia cespitosa, Thuidium tamariscinum, Calamagrostis villosa rašelinný moder, kyselá, hluboká, zamokřená, vazká až soudržná SM 22-26 OMm rašeli SM9, BO+-1, BŘ+-1, SM9, BO+-1, BŘ+-1, SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA Del, plošiny, 0 - 5° ±530 JD+, JŘ+, OLL JD+, JŘ+, OLL olšová na Raš terénní různá úpadliny, prameniště pokryvnost vysoká (80-90%): Vignea brizoides, Festuca gigantea, Vignea remota, Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia vulgaris, Galeobdolon luteum, Cardamine amara, Equisetum sylvaticum, Filipendula ulmaria, Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, Impatiens noli-tangere, Stachys sylvatica, Mnium sp. rašelinný mör až rašelinný moder, kyselá, mělká až středně hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká 7.lvs - BUKOSMRKOVÝ SM7-8, BK1-2, JD, BO, SM 14-20 RNz SM7-8, BK1-2, JD, ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA 0 - 30° k-b P,Dr hřbety, 700 BŘ, JŘ BK 14-16 RNL BO, BŘ, JŘ borůvková na hřbetech, horní části 860 slunná vrcholech a horních částech svahů svahů pokryvnost střední až vysoká (cca 60%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avanella flexuosa, Calluna vulgaris, Dryopteris carthusiana mör, velmi silně kyselá, mělká, suchá, sypká SM 20-22 KPm CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA hp-ph P, Dr hřbety, 0 - 20° ± 860 SM7, BK2, JD1, BŘ, SM8-9, BK1-2, JD, BO, BK 18-22 BŘ, JŘ JŘ třtinová na hřbetech a horních horní části slunná částech svahů svahů

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA třtinová v terénních sníženinách


7N

7M

7Z

6R

6G


0,06%

0,06%

39,77

39,77

7R1

0,40%

0,40%

257,31

7G3

257,31

111,23

0,17%

7T1

0,17%

111,23

nadm. výška



pokryvnost vysoká (70-90%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Chrysosplenium oppositifolium, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa rašelinný mör až rašelinný moder, kyselá, hluboká, organická zemina

prameniště

sklon expozice

25/26

SM 16-22 GLo SM8-9,JD1-2,BO0-1, SM9, JD+-1, BŘ+-1, PODMÁČENÁ CHUDÁ pj Bu, Bř plošiny, 0 - 5° 630 BO+, JŘ+, OLL BŘ,JŘ JEDLOVÁ SMRČINA PGt mělké 670 různá rašeliníková pánve pokryvnost vysoká (70-90%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Lysimachia vulgaris, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Equisetum sylvaticum, Avenella flexuosa mör až rašelinný mör, kyselá, velmi hluboká až hluboká, čerstvě vlhká až zbahnělá, drobivá až vazká t SM 26-28 GLm SM9, JD1, OLL, JŘ, BO, SM8, JD2, OL, BŘ, PODMÁČENÁ pj-hj H, Al údolní dna 0 - 10° 650 u GLm JD 26-28 BŘ JŘ JEDLOVÁ SMRČINA plošiny 850 různá GLo třtinová potočiny na plošinách a údolních dnech pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Callamagrostis villosa, Trientalis europaea, Sphagnum sp., Polytrichum commune, Bazania triloba, Carex canescens, Carex echinata, Driopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus rašelinný mör, velmi silně kyselá, hluboká, mokrá, soudržná vazká SM9-10, BŘ+-1, JD+, SM9-10, BŘ+-1, JD+, KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA SM 14-20 OMm rašeli Raš bochníky na 0 - 5° 650 BO+, OLL podsvah. BO+, OLL třtinová OMg na 750 různá plošinách a na podsvahových plošinách


7R

7G

7T


-

-

-

-


0-5° 5-10° 10-20° 20-30° 30-45° 45-60° nad 60°

sklon

b h hj hp j jh jhp jp k p ph pj pjh sb sk skal. sš š

fluvizem pseudoglejová fluvizem typická glej kambický glej typický glej podzolový glej pseudoglejový glej zbahnělý glej typický rašelinný glej typický humózní glej rašelinový kambizem eutrická kambizem pseudoglejová kambizem pseudoglejová mezotrofní kambizem luvická kambizem typická mezotrofní kambizem typická oglejená kambizem typická oligotrofní kambizem typická oligotrofní podzolovaná kambizem typická podzolovaná kambizem rankerová mezotrofní kambizem rankerová oligotrofní litozem typická litozem typická silikátová luvizem typická organozem glejová organozem typická organozem typická mezická pseudoglej kambický pseudoglej typický pseudoglej stagnoglejový pseudoglej podzolový podzol pseudoglejový podzol kambický podzol středně výrazný kryptopodzol typický kryptopodzol rankerový ranker kambický ranker litický ranker typický ranker podzolový antrozem haldová

FMg FMm GLk GLm GLz GLg B GLm t GLm u GLm GLo KMe KMg b KMg KMl b KMm g KMm o KMm op KMm p KMm b KMy o KMy LIm q LIm LMm OMg OMm m OMm PGk PGm PGt PGz PZg PZk PZs KPm KPy RNk RNL RNm RNz b AN

-

půdní druh

-

-

plošina velmi mírný svah mírný svah příkrý svah srázný svah velmi srázný svah sráz

balvanitá hlinitá hlinitojílovitá hlinitopísčitá jílovitá jílovitohlinitá jílovitohlinitopísčitá jílovitopísčitá kamenitá písčitá písčitohlinitá písčitojílovitá písčitojílovitohlinitá silně balvanitá silně kamenitá skalnatá silně štěrkovitá štěrkovitá

Charakteristiky lesních typů

půdní typ

Vysvětlivky:

Příloha č.: 2 Přírodní lesní oblast : PLO 7 - Brdy

Al Amf Bř Bu Del Dia Dr F Ga Gd H Kř kSe M oSe P plH Porf R Raš Slep Sp Spi

substrát

-

aluviální náplavy amfibolity břidlice buližník deluvium diabasy droby fylit gabro granodiorit holocenní hlína křemenec karbonské sedimenty migmatit ordovické sedimenty pískovce pleistocenní hlína porfyry rula rašeliny slepence spraše spilit

26/26

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

B16

10

20

30

40

50

B16

10

20

%

%

30

40

50

HS 27b 27b 27b 41

B18

B18

ha 476,99 466,65 205,56 216,27

B20

skladba C1 D1 M1 P3 D1

B20

% 14,0 15,3 8,7 20,1

B22

max B26 B26 B26 B24

B14

B16

B20 6 1 13

B18 2

1

B22

B24

B26

B24

Stránka 1 z 5

AVB

SM v cílovém HS 41

AVB

SM v cílovém HS 27b

prum 25 26 25 24

Zastoupení četnosti AVB B22 14 4 12 22

B26

B28

B24 25 32 21 30

B26 30 41 49 29

B28 20 20 18 5

B28

B30

B30 3 2

B32

B30

B32

B34

D1

M1 P3

D1

C1

Příloha č.3

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 3 BO 3 BO 3 BO

B16

50 40 30 % 20 10

B16

50 40 30 % 20 10

B16

50 40 30 % 20 10

HS 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a

B18

B18

B18

ha 1668,21 1366,46 496,68 444,15 240,02 183,97 149,02 204,06 183,25

B20

skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 Z1 Z3 M1 Z3 M3 P1 Z1 Z3

B20

B20

prum 25 25 25 25 24 24 23 23 23

B14

B16

5 1 2

2

1 1

B18

B20 2 3 5 5 8 8 8 18 12

B22 14 18 21 16 21 18 32 30 34

AVB

B26

B28

B22

B24

B22

B24

Stránka 2 z 5

AVB

BO v cílovém HS 43a

AVB

B26

Majoritní a základní SM v cílovém HS 43a

B24

Čistý a dominantní SM v cílovém HS 43a

max B24 B24 B26 B24 B24 B24 B24 B24 B24

B22

% 15,3 14,3 5,6 6,1 3,6 3,6 3,6 2,8 3,6

Zastoupení četnosti AVB

B28

1

B28 15 11 16 16 8 9 1

B30

B26 32 28 29 24 16 24 15 12 11

B26

B24 32 36 27 36 45 41 39 38 40

B30

B32

1

B32 1 1 1

B28

B30 4 2 1 3

B34

B30

B32

B34

B36

Z1 Z3

M3 P1

M1 Z3

Z1 Z3

M1 Z3

M1 P3

D1 P3

D1

C1

Příloha č.3

%

%

%

HS 45 45 47a 47a 47b 47b 47b

B18

15

30

45

B20

15

30

45

B18

10

20

30

40

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

skladba C1 D1 C1 D1 C1 D1 D1 P3

B20

B22

B20

ha 349,36 352,49 389,51 284,75 1114,57 973,25 365,58

B22

B22

B24

% 15,8 18,1 24,3 20,3 21,1 21,1 8,5

B24

B24

max B26 B26 B26 B28 B26 B26 B26

B16

B18

B26

AVB

AVB

B28

B26

B28

Stránka 3 z 5

AVB


B26

6

B20 1 1

B28


B14

SM v cílovém HS 47a

prum 27 26 27 27 26 26 25

Zastoupení četnosti AVB B22 3 3 2 2 4 4 10

B30

B30

B24 19 19 15 15 24 27 31

B30

B26 34 35 33 33 38 32 32

B30 8 11 16 12 6 7

B32

B32

B28 32 31 32 35 28 27 20

B32

B34

1

B34 2

B34

2 3 1 1 1

B32 1

B34

B34

B34

B34

D1

C1

D1 P3

D1

C1

D1

C1

Příloha č.3

%

HS 51a 53 53 53 53 55 55

skladba C1 C1 D1 D1 P3 D1 P4 C1 D1

% 45,5 51,3 10,4 3,0 10,2 46,5 15,7

SM v cílovém HS 51a

ha 333,10 6337,84 1137,38 297,17 1005,83 994,09 298,14

max B24 B24 B26 B28 B26 B26 B26

prum 24 25 25 25 26 27 27

%

B14

15

30

45

B16

B18

B20

5

1

C1

B18 1 3

B16 2 1

B24

Stránka 4 z 5

AVB

B22

B26 23 24 30 16 27 34 34

B28

B24 23 29 28 16 23 13 15

B20

15

30

45

B22 18 13 15 20 13 2 1

B26

B20 12 5 2 10 3

%


B14 1

B22

B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 AVB

10

20

30

40

50

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

Zastoupení četnosti AVB B30 4 4 2 5 3 14 20

B32 2 3 4 3 10 7 3

B24

B30

B26

B32

B28 AVB

B30

B34


B28 15 19 17 24 22 30 27

B34

B32

B34

D1

C1

C1 D1 D1 P3 D1 P4

Příloha č.3

%

HS 57 57 57 57b 57b 59

B18

15

30

45

%

B20

B18

15

30

45

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

B22

B24

% 56,9 12,5 4,4 52,1 12,6 51,9

AVB

B26

B28

B14

B16

B18

D1

C1

AVB

1 3 3

B20 1

B30

Stránka 5 z 5

B28


B34

B26

prum 27 27 27 26 25 26

B32

max B28 B28 B28 B24 B24 B28

B30


B22

skladba C1 D1 D1 P4 C1 D1 C1

B24

B20

ha 5642,42 1086,42 347,44 1988,21 427,14 302,17

Zastoupení četnosti AVB B24 16 16 15 32 33 16

B34

B26 20 19 16 28 29 27

B36

B30 12 12 6 6 2 11

B32 6 8 12 2 3

B34

2

1

B34


B28 38 37 42 24 20 34

B36

B36

B34 1

B36

B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 AVB

10

20

30

40

% 50

B32

B22 5 5 8 6 10 8

C1

D1 P4

D1

C1

Příloha č.3

Příloha č.: 4

Tvorba hospodářských souborů pořad. Cílové SLT číslo hospodářství 1 0M 0K 0Q 0C 0O 0P 13 a

pořad. Cílové SLT číslo hospodářství 31 5-6K 5-6I 6M 53

2

b

0N

32

55

5-6S 5-6B 5-6H 5-6D

3

c

1M

33

57 a

5-6V 5-6O

4

19 a

1L 2L 1U

34

b

5

b

3U

35

59 a

6

21 a

1-2N 2M9 2K9

36

b

7

b

1-2A 1-2C 2S9 2B9

37

71 a

8

23 a

1-2K 1-2I 2-4M

38

b

9

b

1-2S

39

73

7K 7I 7M

10

25 a

1-2B 1-2H 1-2D 1-2W

40

75

7S 7B

1-2V 1-2O

41

77

7V 7O 7P 7Q 8P * 8O *

1P 1Q

42

79 a

6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q

2-3P 2-5Q

43

b

5-6P 6Q 2-6G 3-6V9 4R 6R 7N 7K9 7M9 7A 7F 7S9

11

b

12

27 a

13

b

14

29 a

1G 1T

44

1a

15

b

3L 5L

45

b

1-2X 1-2Z 2Y**

16

31 a

3-5A9

46

c

3-4X 3-4Z 3-4Y

17

b

3-5C

47

d

5-6Z 0Y 5-6Y

7R 0X 0Z

18

35

3-5W

48

e

7Z 7-8Y

19

39 a

0T 0G 2-5T

49

f

1J

20

b

3R 5R

50

g

3-5J

3-4N 3-4K9 5M9

51

h

6L

3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9

52

i

0R

3-4K 3-4I

53

j

8R

5M

54

k

9R

21

41 a

22

b

23

43 a

24

b

25

45

3-4S 3-4B 3-4H 3-4D

55

2a

26

47 a

3-4V 3-4O

56

b

27

b

4P

57

28

51 a

29

b

5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9

30

c

5U

3

8N 8M 8K 8S 8F 8A 8Z 9Z 9K

5-6N 5-6K9 6M9

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení „9“. * na LHC Vimperk ** na výsypkách

1/1

Příloha č.: 5

Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa počet stran -

přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

6

-

přehled vodárenských toků

1

-

přehled velkoplošných chráněných území

1

-

přehled zvláště chráněných území

2

-

přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

1

-

přehled archeologických nalezišť (dle databáze archeologického ústavu)

-

přehled VKP

2

-

přehled genových základen

1

-

přehled zdrojů reprodukčního materiálu

-

přehled výzkumných ploch

-

přehled biocenter ÚSES

-

přehled jiných důležitých veřejných zájmů

1

-

přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

1

-

přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

1

-

přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

1


13

17 2 13

Vyhlášení (Č.j.)

vod.370/1984/235 vod.747/1985-235-Má vod.747/1985-235-Má ZVLH 1585/1990 ZVLH 1585/1990

vod.979/1980-235-Ba vod.979/1980-235-Ba vod.979/1980-235-Ba vod.6177/1973-405 St vod.1120/1983-235-Šn vod.1120/1983-235-Šn vod.7251/1973-405-St vod.7251/1973-405-St OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995 OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995 OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995

vod.11765/1972-405 St. vod.11765/1972-405 St. vod.507/1986-235-Ba vod.507/1986-235-Ba vod.370/1984/235 vod.1011/1983-Šn vod.1011/1983-Šn vod.1011/1983-Šn 660/1998/ŽP-VOD/DH 660/1998/ŽP-VOD/DH


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr 6 BE Malý Chlumec 6 BE Malý Chlumec 7 BE vodní zdroj pro ZŠ Hostomice 7 BE vodní zdroj pro ZŠ Hostomice 8 BE vodovod Lhotka 9 BE vodovod Hvozdec 9 BE vodovod Hvozdec 9 BE vodovod Hvozdec 10 BE Újezd-zdroje pitné vody 10 BE Újezd-zdroje pitné vody 11 BE Chaloupky 11 BE Chaloupky 11 BE Chaloupky 12 BE vodovod Komárov 12 BE vodovod Komárov 12 BE vodovod Komárov 14 BE Zaječov - vodovod 15 BE Felbabka - vodovod 15 BE Felbabka - vodovod 16 BE Újezd - vodovod 16 BE Újezd - vodovod 39 BE Cheznovice 39 BE Cheznovice 39 BE Cheznovice 85 BE Záskalská nádrž 8 PB vodovod Lhotka 13 PB Neřežín-prameniště 13 PB Neřežín-prameniště 51 PB Voznický potok 51 PB Voznický potok PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2

Stupeň DOBRIS 8-4 DOBRIS 8-5 DOBRIS 9-5 DOBRIS 9-5 HOROVICE 0-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 5-3 HOROVICE 5-3 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 7-6 HOROVICE 7-6 HOROVICE 7-6 HOROVICE 4-5 HOROVICE 0-4 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-6 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4

SMO

1/6

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,75 0,70 2,53 0,04 0,04 1,73 4,71 0,46 0,00 0,00 12,47 0,00 0,43 0,50 1,54 6,89 0,00 0,00 3,15 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno 0,35 2,18 2,26 0,85 4,13 78,02 315,04 3,24 499,32

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB

Těně Těně Pstruhový potok Pstruhový potok Octárna Voznice-Knížecí studánka-pramenné vývěry Stará Huť-Lipíže Stará Huť-Lipíže Čenkov-radiolokační bod Čenkov-radiolokační bod Čenkov-strojírny Dobříš-Baba-vodovod Dobříš-Baba-vodovod Dobříš-Rosovice Dobříš-Rosovice Dobříš-hájenka Brodce Hluboš-SZP Hluboš-SZP Dobříš-Chotobuš Staré Podlesí-pramenné vývěry Rožmitál-vrt Rožmitál-vrt Belina-vodovod Belina-vodovod Belina-vodovod Sedlice Sedlice Zadní Hutě-Roubenka-pramenné vývěry Hutě-výstavba Hutě-výstavba

Název


ZVLH 91/1986-Št vod.1091/98/Št vod.1091/98/Št ZVLH 205/1986 ZVLH 205/1986 ZVLH 2795/87-Št ZVLH 1978/1984-Št ZVLH 1978/1984-Št vod.235/29/1996 vod.235/29/1996 ZVLH 421/1988 VLHZ 235-3287/88 VLHZ 235-3287/88 VLHZ 2179/86-235 ZVLH 91/1986-Št VLHZ 1501/89 Pr VLHZ 1501/89 Pr ZVLH 787/85 ZVLH 787/85 ZVLH 787/85 ZVLH 1351/1984 ZVLH 1351/1984 ZVLH 91/1986-Št ZVLH 1126/1983 ZVLH 1126/1983

ŽP-2072/95 5.1. 1996 OkÚ Rokycany ŽP-2072/95 5.1. 1996 OkÚ Rokycany ZVLH 498/1986-Št. ze dne 20.6.1986 ZVLH 498/1986-Št. ze dne 20.6.1986


52 52 53 53 54 55 56 56 57 57 58 59 59 60 60 61 62 62 63 64 65 65 66 66 66 67 67 68 69 69

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2

Stupeň HOROVICE 6-7 HOROVICE 6-7 HOROVICE 2-6 HOROVICE 2-6 HOROVICE 3-9 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-5 HOROVICE 0-6 HOROVICE 0-6 HOROVICE 0-6 DOBRIS 8-5 DOBRIS 8-6 DOBRIS 7-6 DOBRIS 7-6 DOBRIS 6-6 HOROVICE 0-7 HOROVICE 0-7 DOBRIS 6-7 PRIBRAM 2-0 PRIBRAM 6-4 PRIBRAM 6-4 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 8-5

SMO

Výměra ha -

2/6

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 38,11 2,28 50,23 43,86 3,40 17,01 3,19 0,00 0,84 204,59 0,00 5,83 nejasný stupeň 45,72 nejasný stupeň 107,84 nejasný stupeň 4,27 0,00 14,01 0,00 0,73 19,62 0,00 3,86 nejasný stupeň 3,10 4,13 nejasný stupeň


PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PZ PZ PZ

Voltuš Voltuš Rožmitál pod Třemšínem Rožmitál pod Třemšínem Rožmitál-Bezděkov Rožmitál-Bezděkov Bezděkov-vodovod Bezděkov-vodovod Roželov-Mýta-vodovod Roželov-Mýta-vodovod Vševily-vodovod Vševily-vodovod Volenice-Nouzov-vodovod Volenice-Nouzov-vodovod Vývěr č.798-Bohutín u Pilky Pilská nádrž Pilská nádrž vodní zdroj vodní zdroj Prameniště Zálany Prameniště Zálany Prameniště Zálany Prameniště Pourka Prameniště Pourka Lazský rybník kú.Dobříš kú.Dobříš Řitka-zásobování pitnou vodou Řitka-zásobování pitnou vodou Řitka-zásobování pitnou vodou

Název


vod.235-211/1/95-Ze vod.235-211/1/95-Ze vod.235-211/1/95-Ze

ZVLH 1088/1984 z 13.6.84 ZVLH 1088/1984 z 13.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 324/1983 z 5.6.84 ZVLH 324/1983 z 5.6.84

ZVLH 2568/1978/79/Jež ZVLH 2568/1978/79/Jež ZVLH 1301/88/Pr ZVLH 1301/88/Pr ZVLH 1383/88/Pr ZVLH 1383/88/Pr ZVLH 1769/1981 ZVLH 1769/1981 ZVLH 1149/84 ZVLH 1149/84 ZVLH 1154/1984 ZVLH 1154/1984 ZVLH 1086/1984 ZVLH 1086/1984 ZLVH 91/1986-Št. ze dne 18.12.1986


70 70 71 71 72 72 73 73 74 74 75 75 76 76 77 78 78 79 79 80 80 80 81 81 82 83 84 1 1 1

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b

Stupeň PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 5-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 6-7 PRIBRAM 6-7 PRIBRAM 5-8 PRIBRAM 6-8 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-1 PRIBRAM 4-1 PRIBRAM 6-2 PRIBRAM 6-2 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 4-2 DOBRIS 8-5 DOBRIS 6-5 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1

SMO

Výměra ha -

3/6

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 5,87 0,00 39,66 nejasný stupeň 133,64 nejasný stupeň 18,84 nejasný stupeň 0,00 5,80 nejasný stupeň 2,45 34,78 59,17 nejasný stupeň 12,28 19,18 4,39 118,81 0,65 12,96 5,08 2,36 7,28 13,93 24,20 1,61 0,00 1,22 54,73


PZ PZ PZ PZ PZ PZ PZ PZ RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO

Řevnice-vodní zdroje Řevnice-vodní zdroje Mníšek pod Brdy-vodní zdroj Sequens Mníšek pod Brdy-vodní zdroj Sequens Mníšek pod Brdy-Štola Mníšek pod Brdy-Štítek Mníšek pod Brdy-Štítek Mníšek pod Brdy-Štítek v.z. pro farmu ve Vejvanově v.z. pro farmu ve Vejvanově v.z. pro farmu ve Vejvanově Vejvanov Vejvanov Sebečice Sebečice Skomelno Skomelno Skomelno Sklená Huť Sklená Huť Cisterna - Březina Cisterna - Březina Cisterna - Březina vodní zdroj - Volduchy, Osek vodní zdroj - Volduchy, Osek vodní zdroj - Volduchy, Osek zdroje pro JZD Osek zdroje pro JZD Osek návrh

Název


ZVLH 878/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 878/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 877/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 877/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 1398/83 ze dne 19.12.1983 ZVLH 1398/83 ze dne 19.12.1983 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ZVLH 547/88 ZVLH 547/88

vod.235-6049/82-Čí vod.235-6049/82-Čí vod.235-3573/92-Mk vod.235-3573/92-Mk vod.235-742/87-La vod.235/5048/94/Liš vod.235/5048/94/Liš vod.235/5048/94/Liš


2 2 3 3 4 5 5 5 17 17 17 18 18 19 19 20 20 20 21 21 22 22 22 23 23 23 24 24 25

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1

Stupeň BEROUN 3-9 BEROUN 3-9 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1 DOBRIS 3-2 DOBRIS 2-2 DOBRIS 2-2 DOBRIS 2-2 KRALOVICE 0-9 KRALOVICE 0-9 KRIVOKLAT 9-9 PLZEN 0-0 PLZEN 0-0 HOROVICE 8-0 HOROVICE 8-0 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-4 PLZEN 1-4 PLZEN 1-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-4 HOROVICE 9-2

SMO

4/6

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,01 0,00 9,00 0,00 0,08 28,57 130,60 62,94 0,04 0,00 0,00 4,35 0,00 0,00 0,00 1,15 41,16 0,03 11,85 0,14 5,08 3,37 0,77 24,62 0,28 9,97 3,41 0,00 3,22 2,99 0,00 0,00 0,31 návrh


RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO

návrh návrh návrh vodní zdroj Sirá vodní zdroj Sirá vodní zdroj Sirá Pod Čápským rybníkem vodní zdroj pro Intos s.r.o. Žebrák obec Kařez obec Kařez Domovní studna na p.p. 979 Domovní studna na p.p. 979 Domovní studna na p.p. 979 návrh návrh zdroj pro farm Mýto zdroj pro farm Mýto zdroje pro farmy Osek zdroje pro farmy Osek zdroj pro farmu na Březině zdroj pro farmu na Březině zdroj pro farmu na Březině zdroje pro farmy Vranov a Přivětice zdroje pro farmy Vranov a Přivětice zdroje pro farmy Vranov a Přivětice vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto

Název


ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989

ZVLH 252/85 ZVLH 252/85 ZVLH 252/85

ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 342/88 ze dne 28.4.1988 vod.1825/1993-231/2 Dh


26 26 26 27 28 28 29 30 31 31 32 32 32 33 33 34 34 35 35 36 36 36 37 37 37 38 38 38 38

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO2a PHO2b

Stupeň HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-3 HOROVICE 7-2 HOROVICE 7-2 HOROVICE 6-2 HOROVICE 6-3 HOROVICE 7-3 HOROVICE 7-3 HOROVICE 7-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 8-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5

SMO

Výměra ha -

5/6

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 návrh 0,00 návrh 0,00 návrh 0,68 0,00 0,00 6,85 717,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 návrh 0,00 návrh 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 0,00 0,91 0,00


RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO

Medový Újezd Medový Újezd Medový Újezd vodní zdroj Holoubkov vodní zdroj Holoubkov Hůrky Hůrky vodní zdroj v návrhu v.z. pro St. statek Rokycany v.z. pro St. statek Rokycany v.z. pro St. statek Rokycany vodní zdroj v Kamenném Újezdě vodní zdroj Mirošov Janov v.z Příkosické zemědělské a.s. Prameniště Rodilka Prameniště Rodilka Prameniště Rodilka prameniště u Mšenského potoka prameniště u Mšenského potoka

Název


ŽP-709/91 ŽP-709/91 ŽP-709/91 ZVLH 1013/90 ZVLH 1019/85 ONV Rokycany, ZVLH-1398/83 ŽP-3930/2000 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ZVLH 185/87 ZVLH 185/87

OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 ZVLH 995/85 ZVLH 995/85 ZVLH 876/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 876/85 ze dne 17.10.1985


40 40 40 41 41 42 42 43 44 44 44 45 46 47 48 49 49 49 50 50

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO2b PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a

Stupeň HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-7 HOROVICE 9-7 PLZEN 0-7 PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-7 BLOVICE 1-0 BLOVICE 1-1 BLOVICE 1-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1

SMO

6/6

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,01 20,14 0,00 0,00 0,29 5,35 418,23 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 241,37 0,00 4,81 34,32 0,00 0,00


1-08-04-001 1-08-04-034 1-08-05-084 1-08-05-095 1-09-04-008 1-10-05-046 1-11-01-006 1-11-01-023 1-11-02-123 1-11-04-001 1-11-04-002 1-11-04-004 1-11-04-008 1-11-04-026 1-11-04-033


Vodohospodářsky významné toky: 1 PJ Lomnice 2 PB Skalice 3 PB Kocába 4 PB Sychrovský potok 5 PZ Bojovský potok 6 PJ Bradava 7 PB Klabava 8 RO Holoubkovský potok 9 RO Zbirožský potok 10 PB Litavka 11 PB Pilský potok 12 PB Obecnický potok 13 PB Příbramský potok 14 PB Červený potok 15 BE Stroupínský potok

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název Číslo povodí číslo okr Na území lesní oblasti se nevyskytují žádné vodárenské toky.

PRIBRAM 9-7 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 0-0 DOBRIS 9-9 DOBRIS 3-2 BLOVICE 0-4 PRIBRAM 8-2 HOROVICE 7-5 HOROVICE 8-3 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-1 HOROVICE 4-9 PRIBRAM 0-0 HOROVICE 4-6 HOROVICE 5-2

SMO

Výměra ha

Přehled vodárenských toků

1 534,00 2 927,86 34,07 669,20 1 411,97 2 280,45 3 360,99 2 629,84 551,98 1 616,79 1 120,48 1 806,28 60,96 2 576,94 639,24

Plocha

Poznámka

1/1

mapa deklarovaných funkcí


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název Vyhlášení číslo okr 1 PB Třemšín nařízení OkÚ Příbram ze dne 21.10.1997 2 PJ Brdy vyhláška ONV Plzeň-jih z 1.3.1985 3 RO Radeč vyhláška ONV Rokycany ze dne 26.3.1979 4 RO Trhoň vyhláška ONV Rokycany ze dne 26.3.1979 PP PP PP PP

Kateg. PRIBRAM 8-6 BLOVICE 1-5 PLZEN 0-2 HOROVICE 9-6

SMO -

Výměra ha

Plocha PUPFL 6 282,66 4 404,67 5 927,86 4 097,53

Přehled velkoplošných chráněných území Poznámka


1/1

PB Hradec

PB Hřebenec

PB Kuchyňka

PB Na Horách

PB Na skalách

PB Třemešný vrch

PB U hřbitova PB Vosek

2

3

4

5

6

7

8 9

PJ Hořehledy

PJ Chynínské buky

PJ Kokšín

11

12

13

PR

Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54391/65 z 13.1.1966).

Výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989

BLOVICE 1-4

PRIBRAM 9-5

PR

BLOVICE 0-5

PLZEN 2-6 PLZEN 2-5

PRIBRAM 7-6

PRIBRAM 8-4

BLOVICE 2-4

PR

Pičín

Hutě pod Třemšínem, Roželov

Dobříš

Hořehledy

Chynín

Hořehledy

Chynín

Rokycany Volduchy, Osek

Voltuš

Věšín

20,65

13,92

5,54

29,34

1,95 74,00

2,07

23,31

4,76

21,18

9,76

45,92

20,95

15,10

5,61

29,66

0,00 0,00

2,54

20,57

0,50

21,17

10,10

46,02

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Hutě pod Třemšínem (Getsemanka I), Věšín 27,76 25,40 (Getsemanka II)

HOROVICE 2-4 Křešín

DOBRIS 8-6

PRIBRAM 8-6

DOBRIS 7-4

PRIBRAM 9-5

SMO

PP

PR

PP NPP

PP


Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989 Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška OÚ Plzeň-jih ze dne 25.2.1992 Výnos MŠANO č. 143.547/33-V/6 z 31.12.1933, obnoveno Výnosem MŠaK č. 17.847/55, novelizováno Vyhláškou MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990

PR


PP

PR

PP

PR

Vyhlášení

Usnesení rady ONV Příbram č. 1602 z 3. 4. 1964 výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989 (původní výnos MŠANO č.143547-V/33 z 31.12.1933 Nařízení OkÚ Příbram ze dne 22.11.1996

Kateg. ZCHÚ


PJ

10

Fajmanovy skály a Klenky

PB Getsemanka I, II

1

PLO 7 - Brdská pahorkatina Poř. okr Název číslo

Přehled zvláště chráněných území

1/2

RO RO RO RO RO RO RO

RO Žďár

15 16 17 18 19 20 21

22

PP PP PP PP PP PP PP PR

Nařízení OÚ v Rokycanech č.4/95 z 31.3.1995

PP

Kateg. ZCHÚ

Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška OÚ v Rokycanech z 1.4.1992 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Výnos MK ČSR z 10.2.1977 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989

Vyhlášení


Kařezské rybníky Kašparův Vrch Medový Újezd Niva u Volduch Rumpál Štěpánský rybník Zavírka

PJ Míšovské buky

14

PLO 7 - Brdská pahorkatina Poř. okr Název číslo

PLZEN 1-6

HOROVICE 7-3 PLZEN 2-4 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-4 PLZEN 1-2 HOROVICE 7-4 PLZEN 0-5

PRIBRAM 9-5

SMO

Pavlovsko

Kařízek Volduchy Medový Újezd Volduchy Skelná Huť Mýto Svojkovice

25,55

66,59 0,10 0,34 1,44 5,20 0,25 0,05

5,03

25,66

0,33 0,00 0,00 1,46 4,94 0,00 0,06

3,99

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Míšov

Přehled zvláště chráněných území

2/2

Vyhlášení


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 1 BE Olešná-památková zóna 2 BE Pustý zámek-Doubravka 3 BE Tvrziště Ostrý 4 PB areál hradu Valdek 5 PB Henkšt-hrádek 6 PB Plešivec-hradiště 7 PB Trhové Dušníky-květenská štola 8 PB Třemšín-hradiště 9 PB Vranovická hůrka-tvrziště 10 PB Vysoká u Příbramě-Památník A.Dvořáka 11 PJ pomník partyzána C.I.Pimonoviče 12 RO Bubská skála 13 RO hradisko Drštka 14 RO Hradiště Žďár 15 RO Kuškovina 16 RO Slovanské hradiště Březina 17 RO Tvrziště Rovný 18 RO Tvrziště Rovný a hosp.zázemí 19 RO Vimberk 20 RO Zavírka 21 RO Zřícenina hradu Rač SMO HOROVICE 6-5 HOROVICE 6-2 HOROVICE 1-3 HOROVICE 4-6 PRIBRAM 8-5 HOROVICE 1-4 PRIBRAM 0-0 PRIBRAM 8-6 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 3-3 BLOVICE 0-8 HOROVICE 9-0 PRIBRAM 9-0 PLZEN 1-6 PLZEN 0-6 PLZEN 1-2 HOROVICE 8-0 HOROVICE 8-1 HOROVICE 9-7 PLZEN 0-5 HOROVICE 9-2

Kateg. kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky

1/1

mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastr. území Výměra ha PUPFL Olešná u Hořovic 0,00 Újezd 3,22 Rpety 3,50 Chaloupky 0,22 Hutě pod Třemšínem 2,95 Rejkovice Trhové Dušníky 0,00 Voltuš Vranovice 2,07 Vysoká u Příbramě 2,30 Radošice 0,00 Vejvanov Skořice Pavlovsko Hůrky Březina Chotěnín Drahoňův Újezd Strašice Svojkovice Lhota pod Radčem -

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek

BE BE BE BE BE BE BE BE

BE BE/RPETY

BE BE BE BE

BE BE/ZAJEČOV /1964/915

BE BE/ZAJEČOV /1982/058

PB PB/BĚŘÍN

8 9 10 11 12 13 14 15

16

17 18 19 20

21

22

23

1869

1982

1964

1800 1867

1986

1976

1865

1975

1997

1998

1992

Datum dokončení archeologického průzkumu SMO

HOROVICE 1-5

HOROVICE 5-5

HOROVICE 5-5

HOROVICE 6-2 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5

HOROVICE 2-3

HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3

HOROVICE 6-5

HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-6 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4


/1869/504

BE/ÚJEZD /1986/114 BE/ZAJEČOV //318 BE/ZAJEČOV /1800/042 BE/ZAJEČOV /1867/045

/1976/240

BE/PODLUHY //208 BE/PODLUHY //209 BE/PODLUHY //210 BE/PODLUHY /1975/741 BE/RPETY //218 BE/RPETY //219 BE/RPETY //220 BE/RPETY /1865/236

/1997/235

BE BE/OLEŠNÁ

7

BE/HVOZDEC //071 BE/CHALOUPKY /1992/435 BE/KOMÁROV //087 BE/KOMÁROV //088 BE/KOMÁROV //089 BE/KOMÁROV /1998/455

BE BE BE BE BE BE

Název

1 2 3 4 5 6

Poř. okr číslo

PLO 7 - Brdská vrchovina

BĚŘÍN

ZAJEČOV

ZAJEČOV

ÚJEZD ZAJEČOV ZAJEČOV ZAJEČOV

RPETY

PODLUHY PODLUHY PODLUHY PODLUHY RPETY RPETY RPETY RPETY

OLEŠNÁ

HVOZDEC CHALOUPKY KOMÁROV KOMÁROV KOMÁROV KOMÁROV

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

extravilan extravilan,zanikla tvrz intravilan Čp.3 na návsi, ppč.71/1 a 775/9. extravilan,tvrz Ostry,vrch Ostry V lanech,SV od obce vrch Ostry Vrch Ostrý nad údolím Litavky proti Plešivci. Vrchol kopce Ostrý, nejbližší okolí kóty 539 m, adm.mapa okr.Beroun, Praha 1969, 178 mm J a 283 mm Z. Hájovna nespecifikovano Klášter Sv.Dobrotivá. Klášter Sv.Dobrotivá. Svatá Dobrotivá. Na nádvoří někdejšího kláštera (založ.r.1263). Pole J od osady Kozojedy, Z od silnice Kozojedy -Zaječov. V katastru obce.

Stavba rekreačního objektu u chalupy č.ev.01.

kostel narozeni Panny Marie,intravilan Zříceniny hradu Valdeka. extravilan,SV od Komarova,zanikla tvrz intravilan, hrad prestaveny na skolu stredoveke dulni dilo,nespecifikovano Plynofikace obce (II.etapa).

Lokalizace


Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)

1/13

PB PB/BOHUTÍN /1976/845



PB PB/BOHUTÍN /1985/108 PB PB/BOHUTÍN /1985/506

PB PB/BRDY

PB PB PB PB

PB PB/ČENKOV

PB PB/ČENKOV

PB PB/DOBŘÍŠ

PB PB/DOBŘÍŠ

30

31

32 33

34

35 36 37 38

39

40

41

42

//888

//887

/1987/304

/1987/203

//326 //883 /1820/136 /1830/145

1987

1987

1820 1830

1976

1985 1985

1982

1981

1976

? 1850

1954


DOBRIS 6-7

DOBRIS 6-7

HOROVICE 0-6

HOROVICE 0-5


HOROVICE 6-8

PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2

PRIBRAM 3-2

PRIBRAM 3-2

PRIBRAM 3-2

PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2

HOROVICE 1-5


PB/ČENKOV PB/ČEŇKOV PB/ČENKOV PB/ČENKOV

/1976/107

//864 //865 /?/446 /1850/822

29

PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN

PB PB PB PB

25 26 27 28

/1954/353

PB PB/BĚŘÍN

Název

24

Poř. okr číslo


-

ČENKOV ČENKOV

DOBŘÍŠ

-

-

-

ČENKOV ČEŇKOV ČENKOV ČENKOV

DOBŘÍŠ

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

BRDY

BOHUTÍN BOHUTÍN

BOHUTÍN

BOHUTÍN

BOHUTÍN

BOHUTÍN BOHUTÍN BOHUTÍN BOHUTÍN

BĚŘÍN

Katastr. území

cast hradu s novovekymi prestavbami,cast zanikla,intravilan

Les JZ od Bohutína v okolí hájovny "U Prokopa". Z od obce do lesa, cca 300 m za hájenkou Prokop. SV od obce. SV od obce, na zorané louce. Zříceniny hradu Valdek, administrat. mapa okr. Příbram(Praha 1969), 295,5 mm od S a 329 mm od Z s.č. Údolí V zabitém. ZSO, extravilan Při říčce Litavce. Les, revír Komorsko. ZSV Komorsko, 800m SV od hájovny Komorsko. ZSO Komorsko, 800 m SV od hájovny Komorsko.

V lese při potoce nedaleko hájovny U Prokopa.

V poloze "Na Křížánkách", v písečné jámě na křižovatce dvou cest. luka pri severnim okraji vsi stopy po dolovani na Litavce, extravilan Luka při S okraji vsi. Náves.

Lokalizace



2/13

PB PB/DOBŘÍŠ

PB PB/DOBŘÍŠ

PB PB/DOBŘÍŠ /1965/151 PB PB/DOBŘÍŠ /1988/117 PB PB/HLUBOŠ /1986/237

PB PB/HLUBOŠ

PB PB/HODĚMYŠL //903 PB PB/HODĚMYŠL //904

PB PB/HUTĚ POD T/1969/911

PB PB/HUTĚ POD T/1996/409

PB PB/JINCE

PB PB/JINCE

PB PB/KOLVÍN

PB PB/KOLVÍN

PB PB/KOZIČÍN //951 PB PB/LÁZ //964 PB PB/LÁZ /1982/431

46

47

48 49 50

51

52 53

54

55

56

57

58

59

60 61 62 1982

1986

1986

1946

1996

1969

1988

1965 1988 1986

1948

1859

1824 1843

?


PRIBRAM 3-1 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-2

PRIBRAM 8-2

PRIBRAM 8-2

HOROVICE 1-5

HOROVICE 1-5

PRIBRAM 8-5

PRIBRAM 7-5


HOROVICE 0-7

DOBRIS 6-7 DOBRIS 7-5 HOROVICE 0-7

DOBRIS 6-7

DOBRIS 6-7

DOBRIS 6-7 DOBRIS 6-7

DOBRIS 6-7


/1986/611

/1986/234

/1946/042

//929

/1988/017

/1948/735

/1859/447

/1824/409 /1843/417

PB PB/DOBŘÍŠ PB PB/DOBŘÍŠ

44 45

/?/744

PB PB/DOBŘÍŠ

Název

43

Poř. okr číslo


KOZIČÍN LÁZ LÁZ

KOLVÍN

KOLVÍN

JINCE

JINCE

HUTĚ POD T

HUTĚ POD T

HODĚMYŠL HODĚMYŠL

HLUBOŠ

DOBŘÍŠ DOBŘÍŠ HLUBOŠ

DOBŘÍŠ

DOBŘÍŠ

DOBŘÍŠ DOBŘÍŠ

DOBŘÍŠ

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Katastr obce. Hradec, vrch 6 km SZ od Dobříše. Údolí " V zabitém ". ZSV Hlubošská Lhotka, údolí S větve bezejmennéhopravého přítoku Litavky, 450 m JZ od dvora Náves. intravilan na Kamenici Na levém břehu Skalice, asi 2,5 km proti proudu řekysměrem od Hutí. Hrad Kobylí hlava (Hengst) na jednom z vrcholů brdskéhohřebene. ZSO Rajce, extravilan Les po pravé straně trati Jince, ČenkovBratkovice. Vojenský újezd Brdy 1 800 m od samoty Teslíny u Zlatéhopotoka. 1800 m S od samoty Teslíny, u Zlatého potoka 300 m odPadrťského rybníka. extravilan,stopy po tezbe extravilan, stopy po tezbe Lázské jamky, ppč.6206, rýžoviště.

"Hradec"(též "Hradsko") SZ Dobříše,kóta 623.

S města, u myslivny "Obory"-hradiště "Dvorce"(též"Na valech"). Břeh malého rybníka (blíže neurčeného). Zámecký (hradní) les. Vrch Hradec na Hřebenech směrem k Hostomicům.

Lokalizace



3/13

PB PB/LAZEC

PB PB/LAZEC

PB PB PB PB PB PB

PB PB/OBECNICE /1984/844

PB PB/PODLESÍ //938

PB PB/REJKOVICE /1825/144






PB PB/REJKOVICE /1947/133 PB PB/ROŽELOV /?/705

66

67

68 69 70 71 72 73

74

75

76

77

78

79

80

81

82 83

1947 ?

1867

1866

1860

1852

1839

1825

1984

1939 1950

1996 1996

1979

1990

HOROVICE 1-4 PRIBRAM 8-8

HOROVICE 1-4

HOROVICE 1-4

HOROVICE 1-4

HOROVICE 1-4

HOROVICE 1-4

HOROVICE 1-4

PRIBRAM 2-1

PRIBRAM 4-1

PRIBRAM 2-1 PRIBRAM 2-1 DOBRIS 6-8 PRIBRAM 6-3 KRASNA HORA 9-0 KRASNA HORA 9-0

PRIBRAM 2-1

PRIBRAM 2-1

PRIBRAM 3-2

Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1987 PRIBRAM 4-3 1987 PRIBRAM 4-3


PB/LAZEC /1996/400 PB/LAZEC /1996/400 PB/LHOTKA //966 PB/NEPOMUK //004 PB/OBČOV /1939/351 PB/OBČOV /1950/356

/1979/351

//965

/1990/815

PB PB/LÁZ

65

/1987/349 /1987/827

PB PB/LÁZ PB PB/LÁZ

Název

63 64

Poř. okr číslo


REJKOVICE ROŽELOV

REJKOVICE

REJKOVICE

REJKOVICE

REJKOVICE

REJKOVICE

REJKOVICE

PODLESÍ

OBECNICE

LAZEC LAZEC LHOTKA NEPOMUK OBČOV OBČOV

LAZEC

LAZEC

LÁZ

LÁZ LÁZ

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Trať Jamky, 1 km J od Dolního Lázu. Trať Jamky, 1 km J od Dolního Lázu. S okraj inundace Litavky, 1300 m od kostela v Bohutíně. stredoveke metalurgicke pracoviste V jamkách, upravovaný lesopark, ppč.260/2, 323, 325,při levém břehu Litavky. Drmlovo pole. Drmlovo pole. extravilan, ZSO extravilan, dilenske provozy V okraj obce, pozemky rolníka Veselého. Těsně V obce, ppč. 8, 11, 13, 19. Rybníček Poustevník na J okraji pramenné pánve Pilskéúdolní nádrže, cca 3 km SSZ od Lázu. ZSO? Zahrada čp.106 v části Staré Podlesí Zřejmě sedlo mezi Plešivcem a Pískem, Na křiž(ov)atkáchJV od Běřína (k.ú.Běřín?). Hora Plešivec, vrcholová planina. Plešivec, les panský hořovický nad Hostomicemi. Plešivec, Z úbočí nad Rejkovicemi (pod Velkým lomem,Velkou a Malou skálou). Plešivec. 200 m JV od Zeleného mlýna na úpatí Plešivce (Dominickálouka ?). Plešivec. Třemšín, ppč.617/3.

Lokalizace



4/13

/1840/042

/1974/151

PB PB PB PB PB PB PB

PB PB/VĚŠÍN

PB PB/VOLTUS

PB PB/VOLTUŠ

90 91 92 93 94 95 96

97

98

99

100 PB PB/VOLTUŠ



104 PB PB/VRANOVICE //076 105 PB PB/VYSOKÁ /1995/236 1995

PRIBRAM 4-4

103 PB PB/VRANOVICE //075

PRIBRAM 6-5

PRIBRAM 6-5

PRIBRAM 8-6

PRIBRAM 7-4

HOROVICE 2-7 PRIBRAM 2-1 HOROVICE 0-9 PRIBRAM 7-8 PRIBRAM 7-8 PRIBRAM 7-4 PRIBRAM 7-4

PRIBRAM 6-5

PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 5-5 PRIBRAM 5-5 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 5-5

SMO


1974

1840

1996

1986 1986 1984

1997

Datum dokončení archeologického průzkumu 1947 1983 1983 1984 1984

101 PB PB/VRANOVICE //073 102 PB PB/VRANOVICE //074

/1996/223

//061

PB/SÁDEK /1986/225 PB/STARÉ PODL/1986/119 PB/TRHOVÉ DUŠ/1984/319 PB/VACÍKOV //052 PB/VACÍKOV //053 PB/VĚŠÍN //059 PB/VĚŠÍN //060

PB PB/ROŽMITÁL P/1997/234

89

PB/ROŽELOV /1947/657 PB/ROŽMITÁL P/1983/358 PB/ROŽMITÁL P/1983/404 PB/ROŽMITÁL P/1984/247 PB/ROŽMITÁL P/1984/814

PB PB PB PB PB

Název

84 85 86 87 88

Poř. okr číslo


VRANOVICE VYSOKÁ

VRANOVICE

VRANOVICE VRANOVICE

VOLTUŠ

VOLTUŠ

VOLTUS

VĚŠÍN

SÁDEK STARÉ PODL TRHOVÉ DUŠ VACÍKOV VACÍKOV VĚŠÍN VĚŠÍN

ROŽMITÁL P

ROŽELOV ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Zbytky hradu a hradiště Třemšín na výrazném brdském vrcholu. Vrch Třemšín. Při vrcholu Třemšína (kóta 827);les odd.711a4a5,715 f1-f2,polesí Roželov,les.závod Rožmitál pod Třemšínem. extravilan extravilan, stopy po tezbe zanikla ves Hurky - zanikly MLYN a 2 RYBNIKY ZSO Hurky, extravilan Výstavba rodinného domu.

zanikly klaster v Teslinech (Bastiny), extravilan

Třemšín, předhradí hradiště. Dnešní zámek ve městě. Zámek. Zámek ve městě. Zámek ve městě. Intravilán Rožmitálu pod Třemšínem a Starého Rožmitálu. Cca 1,5 km JV od vsi. Zahrada čp.106 na V okraji obce. Samota Skorotín, 1 km od Trhových Dušník. les; keramicky depot nad vesnici pri lese Kolne v lesni skolce extravilan Na brizkach-Kostelik

Lokalizace



5/13

1960 1961

BLOVICE 3-3 BLOVICE 3-3

BLOVICE 3-3

BLOVICE 0-6 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 2-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 3-3 BLOVICE 3-3


125 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/1960/515 126 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/1961/519

124 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/?/521

?

1829 1952 1963 1981 1985 1985 1985 1987 1987

PJ/CHYNÍN //533 PJ/MÍTOV //561 PJ/MÍTOV /1829/952 PJ/MÍTOV /1952/708 PJ/MÍTOV /1963/028 PJ/MÍTOV /1981/326 PJ/MÍTOV /1985/041 PJ/MÍTOV /1985/046 PJ/MÍTOV /1985/455 PJ/MÍTOV /1987/311 PJ/MÍTOV /1987/921 PJ/SPÁLENÉ PO//598 PJ/SPÁLENÉ PO//599

111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123

PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

1986

110 PJ PJ/HOŘEHLEDY /1986/617

BLOVICE 1-3

BLOVICE 2-3

1968

BLOVICE 0-2

109 PJ PJ/HOŘEHLEDY /1968/838

1973

BLOVICE 0-2

SMO

BLOVICE 2-3

/1973/009

107 PJ PJ/ČÍČOV

Datum dokončení archeologického průzkumu

108 PJ PJ/HOŘEHLEDY //519

//508

Název

106 PJ PJ/ČÍČOV

Poř. okr číslo


SPÁLENÉ PO SPÁLENÉ PO

SPÁLENÉ PO

CHYNÍN MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV SPÁLENÉ PO SPÁLENÉ PO

HOŘEHLEDY

HOŘEHLEDY

-

-

-

-

-

-

-

ČÍČOV HOŘEHLEDY

-

Plocha PUPFL

ČÍČOV

Katastr. území

strepy z dehtarske pece v ppc. 82 SV okraj obce,mírný svah k nivě potoka Bojovky,na souk.pozemku čp.82;majitel O.Chalupný. "Na zamecku",1 km od Horeh.u Spaleneho Porici,mezi Horehl.a Borovanem Mezi Hořehledy a Borovnem, poloha Na zámečku, asi 1 kmV od Hořehled u Spáleného Poříčí. 1200 m VSV od návsi v Hořehledech, poloha Na zámečku. zanikla stredoveka ves, extravilan zanikly hrad, extravilan Návrší Hrad Z od obce. Pravý břeh Mítovského potoka Z vsi. Hradiště v katastru obce. Zbytky Liškova hrádku v blízkosti lomu. Trať na hradě, V od lomu. Poloha Na hradě či Liškův hrádek, kóta 542. Z od vsi na okraji lomu. Hradiště a hrad v poloze Na hradě. Hradiště a trať Na hradě. extravilan v lese "na Hrade" ZSO Ralov. SZ od obce, mezi Vlkovem a Lipnicí. Nalezeno na neznámém místě kolem obce. Poloha Ralov.

Lokalizace



6/13


1977 1995

130 PZ PZ/ČERNOLICE //366

131 PZ PZ/ČERNOLICE /1977/151

132 PZ PZ/MNÍŠEK POD/1995/556

1951 1951 1961 1961 1964 1964

DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0

DOBRIS 3-0


/1951/216 /1951/249 /1961/248 /1961/848 /1964/259 /1964/857

142 143 144 145 146 147

PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE

1950

141 PZ PZ/ŘEVNICE /1950/243

PZ PZ PZ PZ PZ PZ

1948

DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0

//698 //699 //700 //701 /1948/204

136 137 138 139 140

PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE

DOBRIS 3-0

135 PZ PZ/ŘEVNICE //697

PZ PZ PZ PZ PZ


133 PZ PZ/ŘEVNICE //695 134 PZ PZ/ŘEVNICE //696

DOBRIS 3-2

DOBRIS 1-0

129 PZ PZ/ČERNOLICE //365

BLOVICE 2-3

1986

128 PJ PJ/TĚŇOVICE /1986/547

SMO BLOVICE 2-2

Název


127 PJ PJ/TĚŇOVICE //642

Poř. okr číslo


-

ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE

-

ČERNOLICE

ŘEVNICE ŘEVNICE

-

ČERNOLICE

-

-

ČERNOLICE

MNÍŠEK POD

-

-

Plocha PUPFL

TĚŇOVICE

TĚŇOVICE

Katastr. území

ppc.920/15, zahrada domu cp.484 stavba trafostanice v Tyrsove ulici,15m JZ od cp.210 Tyrsova ul.,v poli na okraji vystavby zahrada domu cp.297, Zizkova ulice zahrada dr.Richtra zahrada p.Sklenare Ppč.1050, 1052. Vrch Babka, jeskyně ve východním skalnatém úbočí nadBabským potokem. Ppč.1050. Ppč.920/15. Zahrada domu čp.486, ppč.920/15. Zahrada domu čp.486, ppč.920/15. Pražská ul., ppč.21/2. Zahrada Dr.Richtra. Pražská ul., ppč.21/2.

Svah "V potocích" nad silnicí z Klínce do Všenor, ppč.400/2. Skalka - památkový areál, rekolekční dům, odvodňovacísystém.

ppc.400/2,svah V potocich,nad cestou z Klince

1200 m J od kostela v obci, poloha Šroubkův hrad. extravilan, ryzoviste

Lokalizace



7/13

Název

PLZEN 2-5

1834 1840 1914 1947

PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2

PLZEN 2-2

PLZEN 2-2 PLZEN 2-2

PLZEN 2-2


/1834/054 /1840/041 /1914/127 /1947/709

167 168 169 170

RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA

1820

166 RO RO/BŘEZINA /1820/253

RO RO RO RO

1800 1800

?

163 RO RO/BŘEZINA /?/114

164 RO RO/BŘEZINA /1800/032 165 RO RO/BŘEZINA /1800/547

? ?

PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2

//909 //910 //911 //912 //913 /?/001 /?/024

RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA

156 157 158 159 160 161 162


PLZEN 2-2

155 RO RO/BŘEZINA //908

/1990/847

1990

DOBRIS 3-0

154 RO RO/BOREK

1997


DOBRIS 3-0

BEROUN 1-9 BEROUN 1-9

1996


DOBRIS 3-0

152 PZ PZ/VŠENORY //811 153 PZ PZ/VŠENORY //812

1978

Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1964 DOBRIS 3-0



Poř. okr číslo


-

ŘEVNICE ŘEVNICE

BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA

BŘEZINA

BŘEZINA BŘEZINA

BŘEZINA

BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA

BŘEZINA

BOREK

-

-

-

-

-

-

-

-

-

ŘEVNICE

VŠENORY VŠENORY

-

Plocha PUPFL

ŘEVNICE

Katastr. území

ppc. 799 sber na vrchu Hradiste nad Brezinkouk zanikla tvrz - sber,extravilan zricenina hradu,extravilan 14mm od V a 97mm od S okraje mapy Vrch Hradiště nad obcí. Katastr obce. Vrch Hradiště nad obcí, při zámeckém parku, ppč.799. Pole. V okolí Březiny. Vrch Hradiště nad zámkem, volně připojen k zámeckémuparku. Vrch Hradiště. Vrch Hradiště, SV strana. Vrch Hradiště. Vrch Hradiště.

kota 619 V od obce,Hradiste,ppc.799;MAPA M33-76-c-a,14mm od V

Trasa dálnice mezi Svojkovicemi a Klabavou.

pri stavbe vily p.Javurka

Zahrada Dr.Richtra. Staveniště trafostanice 15 m JZ od čp.210 v Tyršově ul.a 20 m Z od křížení ul. Tyršovy a Pod strání. Školní ul. čp.158, stavba sklepních prostor. Ul. Spojovací čp.748, přístavba koupelny u rodinnéhodomu.

Lokalizace



8/13

Název

1981 1981 1982 1982 1988 1988 1991 1896

178 179 180 181 182 183 184 185

HOROVICE 8-1 HOROVICE 9-4 HOROVICE 9-4

HOROVICE 9-1

PLZEN 0-8

PLZEN 0-8

PLZEN 0-8

PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 2-2 PLZEN 0-8

PLZEN 1-2

PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2

PLZEN 2-2


1992 1903 1904

1953

190 RO RO/DRAHOŇŮV Ú/1992/104 191 RO RO/HOLOUBKOV /1903/148 192 RO RO/HOLOUBKOV /1904/145

/1953/345

188 RO RO/DOBŘÍV

1952

1983

/1952/802

187 RO RO/DOBŘÍV

189 RO RO/DRAHOŇŮV Ú/1983/107

/1952/350

RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/DOBŘÍV

186 RO RO/DOBŘÍV

RO RO RO RO RO RO RO RO 1952

1981


/1981/754 /1981/915 /1982/036 /1982/920 /1988/042 /1988/115 /1991/934 /1896/348

1956 1956 1975 1979

/1956/904 /1956/950 /1975/350 /1979/646

RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA

173 174 175 176

RO RO RO RO

1956

Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1951 PLZEN 2-2



Poř. okr číslo


DRAHOŇŮV Ú HOLOUBKOV HOLOUBKOV

DRAHOŇŮV Ú

DOBŘÍV

DOBŘÍV

DOBŘÍV

BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA DOBŘÍV

BŘEZINA

BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA

BŘEZINA

BŘEZINA

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Vrch Hradiště, vnitřní hradiště. Vrch Hradiště ppč.799, kóta 618,4; asi 7,5 km vzdušnoučarou na S od Rokycan a 1,5 km V od obce Březiny. Vrch Hradiště. Ppč.799. Hrad Březina. Při hrázi rybníka. Temeno vrchu "Hradiště", 1,5 km V obce, ppč. 799. Na kótě 619 - hradiště. Hradiště. Hradiště, kóta 619, V od obce. Hradiště. Vrch Hradiště nad obcí, slovanské hradiště. Vrch Hradiště nad obcí. Zříceniny hradu Březina. V obci. Poloha u Mlýna Melmatěje nad Padrťským potokem. "Melmatěj" u Padrťského potoka. Poloha u Mlýna Melmatěje nad Padrtským potokem. ZSO Cetkov. 2500 m SZ od kostela ve Lhotě pod Radčem,trať Cetkovské louky. Rovný - tvrz. V obci (?). U rybníka pod železniční tratí.

Lokalizace



9/13

Název

1945 1984 1984 1982

198 RO RO/CHEZNOVICE/1945/949 199 RO RO/CHEZNOVICE/1984/218 200 RO RO/CHEZNOVICE/1984/729

201 RO RO/CHOTĚTÍN /1982/423

1974

1981

PLZEN 1-9

HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-9 PLZEN 1-9 PLZEN 1-9

HOROVICE 9-2

HOROVICE 9-2

HOROVICE 9-2

HOROVICE 6-2

HOROVICE 8-0

HOROVICE 7-5 HOROVICE 6-5 HOROVICE 7-5

HOROVICE 7-5


211 RO RO/MIROŠOV /1974/236

RO/MEDOVÝ ÚJE//943 RO/MEDOVÝ ÚJE/1981/349 RO/MIROŠOV //051 RO/MIROŠOV //945 RO/MIROŠOV //946

1975

205 RO RO/LHOTA POD /1975/229

RO RO RO RO RO

1835


206 207 208 209 210

1835


//927

1945

197 RO RO/CHEZNOVICE/1945/652

202 RO RO/KAŘEZ

1919


HOROVICE 7-5

HOROVICE 7-5

1891


PLZEN 0-4

SMO

HOROVICE 7-5

1991


194 RO RO/CHEZNOVICE//924

193 RO RO/HOLOUBKOV /1991/244

Poř. okr číslo


MIROŠOV

MEDOVÝ ÚJE MEDOVÝ ÚJE MIROŠOV MIROŠOV MIROŠOV

LHOTA POD

LHOTA POD

LHOTA POD

KAŘEZ

CHOTĚTÍN

CHEZNOVICE CHEZNOVICE CHEZNOVICE

CHEZNOVICE

CHEZNOVICE

CHEZNOVICE

CHEZNOVICE

HOLOUBKOV

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

zanikla tvrz - relikty,zniceno,extravilan Masív Radče, vrch Hrad (zbytky hradu Mitterwald). Vrch Radeč. Vrch Hrad na kótě 679,7 v masivu Radče na jeho Vokraji. zanikly hrad,extravilan Pozůstatky hradu Vimberk. Intravilán obce. pod kostelem sv. Jakuba tvrziste,intravilan Trať Na hrádku;1000 m SV od kostela v obci a 100 m Vod silnice Mirošov-Dobřív,nad Skořickým potokem......

Ppč.22/3, na pravém břehu potoka Koželužky, vlevo odcesty ke mlýnu, na louce.

Trasa dálnice Svojkovice - Mýto. Průzkum negativní svyjímkou bodu 267:125. navrsi Varta - lom Vrch Varta, 510 m, lom na stráni V od obce, na silnicido Olešné, ppč.369/2. Vrch Varta, 510 m, lom na stráni V od obce, na silnicido Olešné, ppč.369/2. Návrší Varta, poloha Na Vladyčce (ppč.366/1,2) podlomem v ohybu silnice, pole J.Humla, čp.41. "Varta". Návrší Varta, V od obce. Návrší Varta V od obce.

Lokalizace



10/13

Název

/1857/740 /1862/005 /1862/733 /1912/736

/1983/437

RO/MÝTO RO/MÝTO RO/MÝTO RO/MÝTO

217 218 219 220

221 RO RO/MÝTO

1950 1968

233 RO RO/PAVLOVSKO /1950/614


PLZEN 0-7

PLZEN 0-7

PLZEN 0-7

HOROVICE 9-4 PLZEN 2-4 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7

HOROVICE 8-4


HOROVICE 8-4

HOROVICE 8-4

PLZEN 1-9


1948


1991

1825 1825 1863 1901 1909 1923 1947

RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO

1983

1857 1862 1862 1912

1857

1980

Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1978 PLZEN 1-9 1980 PLZEN 1-9

RO/MÝTO /1991/044 RO/OSEK //121 RO/PAVLOVSKO //950 RO/PAVLOVSKO /1825/215 RO/PAVLOVSKO /1825/313 RO/PAVLOVSKO /1863/225 RO/PAVLOVSKO /1901/316 RO/PAVLOVSKO /1909/603 RO/PAVLOVSKO /1923/619 RO/PAVLOVSKO /1947/641

222 223 224 225 226 227 228 229 230 231

/1857/002

216 RO RO/MÝTO

RO RO RO RO

//729

215 RO RO/MÝTO

214 RO RO/MIROŠOV /1980/322

212 RO RO/MIROŠOV /1978/515 213 RO RO/MIROŠOV /1980/313

Poř. okr číslo


PAVLOVSKO

PAVLOVSKO

PAVLOVSKO

MÝTO OSEK PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO

MÝTO

MÝTO MÝTO MÝTO MÝTO

MÝTO

MÝTO

MIROŠOV

MIROŠOV MIROŠOV

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Svah Žďáru, poloha V srdci, asi 1 km SZ od vchodu dovnitřního valu. Nad vnějším valem.

Komponenta A: V část vnitřního hradiště. Komponenta B:při vrcholové kótě (hora Žďár).

Pod kostelem sv.Jakuba. Tvrziště Dvorec. Pole pod lesem JZ od obce při cestě ke hřbitovu po levé/západní/ straně pod kótou 514, ZSO CHYTILICE. Lokalita neznáma. U kostela sv.Štěpána, pak směrem k Med. Újezdu aHoloubkovu. U kostela sv.Štěpána. U obce. Poloha U Mýta. Poloha U Mýta. 1300 m VSV od kostela v Mýtě, 150 m ZSZ od kostelasv.Štěpána u Mýta. Trasa dálnice Svojkovice-Mýto. Poloha Pod Vršíčkem. intravilan Vrch Žďár. Les Žďár. Vrch Žďár. "Ždár u Nové Hutě". Vnitřní hradiště. Svah Žďáru, poloha V srdci. Hora Žďár, kóta 617, ppč.126/31.

Lokalizace



11/13

Název

1990 1991

256 RO RO/SVOJKOVICE/1990/251

257 RO RO/SVOJKOVICE/1991/442 258 RO RO/TĚŠKOV //932

PLZEN 0-4 HOROVICE 9-3

PLZEN 0-5

PLZEN 1-5

PLZEN 1-5

PLZEN 0-0 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 PLZEN 1-5

PLZEN 1-2

HOROVICE 8-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 KRIVOKLAT 9-9 KRIVOKLAT 9-9 HOROVICE 8-2 PLZEN 1-2

PLZEN 0-7


1980


1980 1983 1979

RO/SKOMELNO //959 RO/STRAŠICE //854 RO/STRAŠICE //963 RO/STRAŠICE //964 RO/STRAŠICE //965 RO/STRAŠICE /1980/243 RO/STRAŠICE /1983/851 RO/SVOJKOVICE//972


RO RO RO RO RO RO RO RO

1975

245 RO RO/SKLENÁ HUŤ/1975/234

246 247 248 249 250 251 252 253

1907 1932 1862 1862 1954 1975

1914

RO/PLÍSKOV /1914/211 RO/PŘIVĚTICE //954 RO/PŘIVĚTICE /1907/825 RO/PŘIVĚTICE /1932/546 RO/SEBEČICE /1862/355 RO/SEBEČICE /1862/358 RO/SIRÁ /1954/804 RO/SKLENÁ HUŤ/1975/224

237 238 239 240 241 242 243 244

RO RO RO RO RO RO RO RO

1975

Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1974 PLZEN 0-7



Poř. okr číslo


SVOJKOVICE TĚŠKOV

SVOJKOVICE

SVOJKOVICE

SVOJKOVICE

SKOMELNO STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE SVOJKOVICE

SKLENÁ HUŤ

PLÍSKOV PŘIVĚTICE PŘIVĚTICE PŘIVĚTICE SEBEČICE SEBEČICE SIRÁ SKLENÁ HUŤ

PAVLOVSKO

PAVLOVSKO

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

Louka kat.č.23 u domku čp.5. Hora Žďár, výrazný zalesněný vrch 2 km S od obce,4 km od Rokycanských skal. V obci. kde? Hřbitov u obce. Les směrem k Radči. Vrch Bechlov J od obce. Vrch Hřímal směrem k Vejvanovu. Intravilán. Trať Bílá skála, část ppč.153/1. Poloha Bílá skála, část ppč.153/1 v lese V od obce,hradiště na ostrožně vybíhá z JZ obvodu masívu Radče. zanikla tvrz - sber Starý zámek.(ostrožní pol.). Stary zamek zanikly hrad,extravilan zbytky hradu prestavene na faru Zbytky hradu Strašice, dnes fara. Hrad v obci. zanikly hrad,extravilan Hrad neznámého jména na Z výběžku vrchu Vydřiduch. Zbytky středověkého hradu Vydřiduch. Zbytky hradu Vydřiduch na hraně lomu na Z konci návršístejného jména. Povodí potoka Chejlava, SZ od Vydřiduchu. Na skalce? Kněžský vrch?

Lokalizace



12/13

1939

266 RO RO/TĚŠKOV /1976/928 267 RO RO/TĚŠKOV /1980/157 268 RO RO/TROKAVEC //975

269 RO RO/TROKAVEC /1939/005

1976

SMO

BLOVICE 0-1

BLOVICE 0-2

HOROVICE 9-3 HOROVICE 9-3 BLOVICE 0-2

HOROVICE 9-3

HOROVICE 9-3

HOROVICE 9-3



//982

1976 1980

/1976/924

265 RO RO/TĚŠKOV

270 RO RO/VÍSKY

1976

/1976/032

264 RO RO/TĚŠKOV

1976

/1976/027

263 RO RO/TĚŠKOV

1951 1951

//973 //974 /1951/646 /1951/916

RO RO RO RO

Název


RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV

259 260 261 262

Poř. okr číslo


VÍSKY

TROKAVEC

TĚŠKOV TĚŠKOV TROKAVEC

TĚŠKOV

TĚŠKOV

TĚŠKOV

TĚŠKOV TĚŠKOV TĚŠKOV TĚŠKOV

Katastr. území

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

kde? zanikly hrad,extravilan Staveb.ppč.92. Na Skalce U Veverků u studny ppč.92. Kněžský vrch, kóta 596,1 m; 2 km SSV od Těškova. Trať U Veverků studny - Na skalce, svah nad SZ obvodemosady. Na Skalce, U Veverků studny-svah nad SZ okrajem obce,ppč.92. Kněžský vrch, 1200m SSV od obce. Zbytky hradu Radeč na vrcholu hory Radeč. extravilan Lokalita nejistá - na předmětu název Trokavec, ale v dokumentaci Kolvín nebo Litohlavy. tvrz

Lokalizace



13/13

Kvaň Dobříš Řevnice Černolice Černolice Všenory Dobřichovice Řevnice Řevnice Kytín Kytín Kytín Kytín Černolice Stříbrná lhota Mníšek pod Brdy Řevnice Řevnice Řevnice Dobřichovice Řevnice Všenory Řitka Strašice Mýto Borek u Rokycan Volduchy Mýto Strašice Sirá



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 4 BE Vitinka 19 PB Bzdinka 20 PZ Babka v Řevnických lesích 36 PZ Černolice 21 PZ Čertovy skály u Černolic 37 PZ Čolkoviště 22 PZ Chlum 23 PZ Kamenná 24 PZ Kejná 25 PZ Kytínské louky I 26 PZ Kytínské louky II 27 PZ Kytínské louky III 28 PZ Malý Rochot 38 PZ Mokřiny s jezírkem 39 PZ Na pastvišti 40 PZ Nad štítkem 29 PZ Nezabudice 30 PZ Strážný vrch 31 PZ U Nezabudického potoka 32 PZ U studánky 33 PZ V tůních 34 PZ Všenory 35 PZ Za Štěpnicí 1 RO Biokoridor potoka Tisý 5 RO biokoridor V dlouhých 6 RO Borecká stráň 7 RO Díly 17 RO Mokřad u Podmýtského rybníka 3 RO Mokřady v ZPF 10 RO Na Hůrce 21/1

1 1 9/3 12/1 4

číslo schv. prvku UP

Přehled VKP Registr.

1/2

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka SMO Výměra ha PUPFL HOROVICE 4-6 0,00 DOBRIS 6-7 0,00 DOBRIS 3-1 7,88 DOBRIS 1-0 0,00 DOBRIS 1-0 1,25 BEROUN 1-9 0,00 DOBRIS 2-0 39,67 DOBRIS 3-0 9,89 DOBRIS 2-0 7,15 DOBRIS 4-3 1,53 DOBRIS 4-3 0,98 DOBRIS 4-4 0,79 DOBRIS 4-2 2,90 DOBRIS 1-0 0,00 DOBRIS 3-2 0,00 DOBRIS 2-2 0,00 DOBRIS 3-1 21,73 DOBRIS 3-1 16,51 DOBRIS 3-2 49,68 DOBRIS 2-0 18,33 DOBRIS 3-0 3,20 BEROUN 1-9 0,36 DOBRIS 2-1 0,67 HOROVICE 7-7 0,00 HOROVICE 7-4 0,00 PLZEN 2-6 0,00 PLZEN 2-5 0,00 HOROVICE 8-4 0,00 HOROVICE 8-7 0,00 HOROVICE 8-2 0,00

Podluhy Skuhrov pod Brdy Hvozdec Dobřív Osek Dobřív Medový Újezd Mýto v Čechách Přívětice Holoubkov Mirošov Těně Plískov

Památné stromy: 1 BE Dub na zahradě č.p.102 2 BE Dub u cesty do obce 3 BE Javor u kostela 4 RO Alej u náhonu 5 RO Buk na Číhadle 6 RO Dub u Burýšků 7 RO Hejkal 8 RO Kařízský dub s břečťanem 9 RO Krausův dub 10 RO Lípa u Kovosvitu 11 RO Lípy u křížku 12 RO Peškův dub 13 RO Plískovské duby


Těškov Mýto Mýto Svojkovice Kakejcov Mýto Strašice Těškov Osek Skomelno


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 8 RO Na kamýku 18 RO Pod horou 16 RO Pod sv. Štěpánem 11 RO Remíz u kravína 13 RO Remíz v lokalitě Záseky 15 RO remízek u teletníku 2 RO Remízy Olšina 9 RO U vápenice 14 RO Velký Plecháč 12 RO Vrch Hůrka číslo schv. prvku UP 1 5 3 11/1 19/1 2 2 2 3 17/1

Přehled VKP Registr.

HOROVICE 3-3 DOBRIS 6-2 HOROVICE 4-4 PLZEN 0-8 PLZEN 1-3 PLZEN 0-8 HOROVICE 9-7 HOROVICE 7-3 PLZEN 1-1 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-9 HOROVICE 6-6 HOROVICE 8-1

-

-

2/2

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka SMO Výměra ha PUPFL HOROVICE 9-3 0,00 HOROVICE 8-5 0,00 HOROVICE 8-4 0,00 PLZEN 1-5 0,00 BLOVICE 2-0 0,35 HOROVICE 8-4 0,00 HOROVICE 8-8 0,00 HOROVICE 9-4 0,00 PLZEN 2-4 1,70 PLZEN 0-0 0,00

PB Nepomuk

PJ Chynín

2

3

70

239

206

č.

SM, BK

SM

SM, BK

Dřevina

SMO

Lokalizace

LHC Spálené Poříčí, por.: 303A, 326F,G,H,J, 328A, 304C, 5-6 PRIBRAM 8-6 305A,B,C,F,G, 306A,B,C, 310F,G, 311A, 315E, 316A,B, 317A,B,C, 318A-K, 319A,B,C, 413B 5-6 PRIBRAM 7-2 VLS ČR, s.p., divize Hořovice LHC Spálené Poříčí, por.: 112D, 5-6 PRIBRAM 9-5 131A-D, 132A-D, 133A,B

lvs


PB Hutě - Roželov

1

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo

Přehled genových základen

300,87

92,59

444,28

Výměra ha

305,02

70,84

453,00

1/1

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL

BE

BE BE

BE

BE

BE

PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB

3

4 5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f 32f

32f

32f

BK BK BK BK BO BO BO BO BO BO BO DB DB DB DB DB DBZ DG DG JD

SM

SM

MD

DB DG

BO

BO

A/BK/109/7/5/PB A/BK/555/7/3/PB A/BK/556/7/4/PB A/BK/557/7/5/PB A/BO/112/7/5/PB A/BO/113/7/5/PB A/BO/525/7/3/PB A/BO/526/7/3/PB A/BO/527/7/3/PB A/BO/528/7/3/PB A/BO/529/7/3/PB A/DB/546/7/2/PB A/DB/547/7/3/PB A/DB/548/7/3/PB A/DB/549/7/3/PB A/DB/550/7/3/PB A/DBZ/104/7/5/PB A/DG/520/7/2/PB A/DG/521/7/3/PB A/JD/040/7/5/RO

B/SM/402/7/4/BE

B/SM/401/7/3/BE

B/MD/405/7/3/BE

B/DB/406/7/4/BE B/DG/067/7/5/RO

B/BO/404/7/3/BE

B/BO/060/7/4/RO

SMO

5 3 4 5 5 5 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 5 2 3 5

neidentifikováno DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-4 neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 8-6 DOBRIS 8-7 DOBRIS 8-7 DOBRIS 8-7 DOBRIS 7-7 DOBRIS 7-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 neidentifikováno DOBRIS 5-5 DOBRIS 6-5 HOROVICE 9-5

4 HOROVICE 6-2

3 HOROVICE 0-5

3 HOROVICE 5-2

4 HOROVICE 5-3 5 PLZEN 0-3

3 HOROVICE 5-3

4 PLZEN 2-3

4 HOROVICE 5-2

lvs


BE

2

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 1 BE 32f BO A/BO/403/7/4/BE

VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

Lokalizace


1/17

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,56 0,56 Uznané por. gen. kl. IIA (901C15F) Uznané por. gen. kl. IIB (143H4, 158B8, 2,82 2,82 160H5) Uznané por. gen. kl. IIB (903H16F, 3,15 3,15 912H13F) 2,18 2,18 Uznané por. gen. kl. IIB (906A8F) 0,35 0,35 Uznané por. gen. kl. IIB (155A7) Uznané por. gen. kl. IIB (901C8F, 2,36 2,36 902A9F, 912E11aF, 912H13F) Uznané por. gen. kl. IIB (812G11F, 3,85 3,85 813A11F, 903F10F, 903F12F, 906F11F, 912E11aF) Uznané por. gen. kl. IIB (901F11F, 5,36 5,36 901G10F, 901K10F, 903D11F) 4,80 4,80 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 5,75 5,75 Uznané por. gen. kl. IIA (224C17F) 1,00 1,00 Uznané por. gen. kl. IIA (210F17F) 20,21 20,21 Uznané por. gen. kl. IIA (209B17F) 0,55 0,55 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 1,48 1,48 Uznané por. gen. kl. IIA (23B1) 0,36 0,36 Uznané por. gen. kl. IIA (110C14F) 1,65 1,65 Uznané por. gen. kl. IIA (116D14F) 0,18 0,18 Uznané por. gen. kl. IIA (116E14aF) 0,47 0,47 Uznané por. gen. kl. IIA (116E14bF) 1,62 1,62 Uznané por. gen. kl. IIA (125C14F) 5,14 5,14 Uznané por. gen. kl. IIA (219D13F) 9,20 9,20 Uznané por. gen. kl. IIA (211D13F) 2,21 2,21 Uznané por. gen. kl. IIA (219J17F) 6,21 6,21 Uznané por. gen. kl. IIA (223A16F) 6,56 6,56 Uznané por. gen. kl. IIA (224B15F) 2,86 2,86 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 0,59 0,59 Uznané por. gen. kl. IIA (319A12F) 0,35 0,35 Uznané por. gen. kl. IIA (219G11F) 0,30 0,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4)

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu

A/JD/108/7/6/PB A/JD/516/7/3/PB A/JD/517/7/4/PB A/MD/116/7/6/PB A/MD/117/7/5/PB A/MD/126/7/6/PB A/MD/537/7/3/PB A/MD/538/7/3/PB A/MD/539/7/4/PB A/SM/022/7/5/RO A/SM/023/7/5/RO A/SM/024/7/5/RO A/SM/123/7/6/PB A/SM/124/7/6/PB A/SM/125/7/5/PB A/SM/126/7/5/PB A/SM/127/7/5/PB A/SM/132/7/5/PB A/SM/133/7/5/PB A/SM/137/7/6/PB A/SM/138/7/6/PB A/SM/501/7/3/PB A/SM/502/7/3/PB A/SM/503/7/3/PB A/SM/504/7/3/PB A/SM/505/7/3/PB A/SM/506/7/3/PB A/SM/507/7/4/PB A/SM/508/7/4/PB A/SM/509/7/4/PB A/SM/510/7/4/PB A/SM/560/7/3/PB A/SM/561/7/5/PB

evid. č. 6 3 4 6 5 6 3 3 4 5 5 5 6 6 5 5 5 5 5 6 6 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 3 5

lvs neidentifikováno DOBRIS 5-4 DOBRIS 8-6 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 7-7 DOBRIS 5-4 DOBRIS 7-4 PLZEN 0-2 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-5 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 8-6 DOBRIS 8-6 DOBRIS 9-7 DOBRIS 9-7 HOROVICE 0-5 DOBRIS 9-6

SMO


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo 29 PB 32f JD 30 PB 32f JD 31 PB 32f JD 32 PB 32f MD 33 PB 32f MD 34 PB 32f MD 35 PB 32f MD 36 PB 32f MD 37 PB 32f MD 38 PB 32f SM 39 PB 32f SM 40 PB 32f SM 41 PB 32f SM 42 PB 32f SM 43 PB 32f SM 44 PB 32f SM 45 PB 32f SM 46 PB 32f SM 47 PB 32f SM 48 PB 32f SM 49 PB 32f SM 50 PB 32f SM 51 PB 32f SM 52 PB 32f SM 53 PB 32f SM 54 PB 32f SM 55 PB 32f SM 56 PB 32f SM 57 PB 32f SM 58 PB 32f SM 59 PB 32f SM 60 PB 32f SM 61 PB 32f SM VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš

Lokalizace

2/17

mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 0,74 0,74 Uznané por. gen. kl. IIA (316E13F) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIA (105J10aF) 3,75 3,75 Uznané por. gen. kl. IIA (165A1) 0,10 0,10 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIA (125C14F) 0,74 0,74 Uznané por. gen. kl. IIA (315F14F) 1,76 1,76 Uznané por. gen. kl. IIA (206C15F) 3,56 3,56 Uznané por. gen. kl. IIA (122D6) 2,55 2,55 Uznané por. gen. kl. IIA (121H6) 1,69 1,69 Uznané por. gen. kl. IIA (121F6) 4,85 4,85 Uznané por. gen. kl. IIA (67D0) 7,43 7,43 Uznané por. gen. kl. IIA (165A0) 0,42 0,42 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 4,56 4,56 Uznané por. gen. kl. IIA (29A1) 0,95 0,95 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 6,13 6,13 Uznané por. gen. kl. IIA (4A) 5,27 5,27 Uznané por. gen. kl. IIA (82A) 8,54 8,54 Uznané por. gen. kl. IIA (2B1) 7,65 7,65 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 4,24 4,24 Uznané por. gen. kl. IIA (223G14F) 0,87 0,87 Uznané por. gen. kl. IIA (224B15F) 5,36 5,36 Uznané por. gen. kl. IIA (311E14F) 0,68 0,68 Uznané por. gen. kl. IIA (316A14aF) 0,72 0,72 Uznané por. gen. kl. IIA (316A14bF) 1,61 1,61 Uznané por. gen. kl. IIA (316E13F) 1,32 1,32 Uznané por. gen. kl. IIA (105H13aF) 5,86 5,86 Uznané por. gen. kl. IIA (105J10aF) 3,07 3,07 Uznané por. gen. kl. IIA (114C10F) 0,61 0,61 Uznané por. gen. kl. IIA (114C13F) 14,87 14,87 Uznané por. gen. kl. IIA (808F10F) 2,33 2,33 Uznané por. gen. kl. IIA (814G11F)


PB

PB

PB PB PB PB PB PB

PB

PB

PB

PB PB

PB

PB

PB PB PB

PB

PB PB

63

64

65 66 67 68 69 70

71

72

73

74 75

76

77

78 79 80

81

82 83

32f 32f

32f

32f 32f 32f

32f

32f

32f 32f

32f

32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

BO BO

BO

BO BO BO

BO

BO

BK BO

BK

BK

BK

BK BK BK BK BK BK

BK

BK

BK

B/BO/115/7/4/PB B/BO/116/7/5/PB

B/BO/114/7/4/PB

B/BO/059/7/3/RO B/BO/110/7/6/PB B/BO/111/7/6/PB

B/BO/050/7/3/RO

B/BO/049/7/4/RO

B/BK/559/7/4/PB B/BO/026/7/5/RO

B/BK/558/7/3/PB

B/BK/115/7/6/PB

B/BK/112/7/6/PB

B/BK/054/7/3/RO B/BK/055/7/4/RO B/BK/107/7/6/PB B/BK/108/7/6/PB B/BK/110/7/5/PB B/BK/111/7/6/PB

B/BK/053/7/5/RO

B/BK/031/7/5/RO

B/BK/013/7/3/BE

evid. č. SMO

PLZEN 0-7 PLZEN 0-5 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno

4 neidentifikováno 5 neidentifikováno

4 neidentifikováno

3 PLZEN 2-3 6 neidentifikováno 6 neidentifikováno

3 PLZEN 0-6

4 PLZEN 0-5

4 DOBRIS 7-4 5 HOROVICE 8-3

3 DOBRIS 6-4

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

3 4 6 6 5 6

5 HOROVICE 9-5

5 PLZEN 0-1

3 HOROVICE 5-4

lvs


PB

62

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo

VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Strašice

VLS div. Hořovice LS Jince

Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk



LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

VLS div. Hořovice LS Obecnice

VLS div. Hořovice LS Strašice

Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince




Lokalizace

2,54 0,46

18,94

0,39 1,51 0,08

23,87

8,91

2,00 0,75

1,93

2,60

15,31

2,59 0,08 0,38 2,69 1,01 5,00

4,18

3,11

5,74

Poznámka


Uznané por. gen. kl. IIB (220C16F, 223B16F, 224B13F, 224F17F, 226B16F)

3/17

2,00 Uznané por. gen. kl. IIB (206C15F) 0,75 Uznané por. gen. kl. IIB (114C6) Uznané por. gen. kl. IIB (178C1, 178E5, 8,91 179A2, 179B3, 184B2, 193A4, 193A5, 193B5) Uznané por. gen. kl. IIB (176A5, 189C6, 191C5, 192C4, 192D5, 194A5, 194B6, 23,87 196B7, 197A4, 197B5, 197C5, 198B4, 199B7, 199C15, 202C5) 0,39 Uznané por. gen. kl. IIB (143F6) 1,51 Uznané por. gen. kl. IIB (134A0) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (176G0) Uznané por. gen. kl. IIB (201A, 201B, 18,94 215A, 220A1, 305E1) 2,54 Uznané por. gen. kl. IIB (29C1, 301C1) 0,46 Uznané por. gen. kl. IIB (82B0)

1,93

3,11 Uznané por. gen. kl. IIB (122B5, 122B6) Uznané por. gen. kl. IIB (182E5, 183A5, 4,18 183H4, 184E6, 204C5) 2,59 Uznané por. gen. kl. IIB (192B5) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (179K3) 0,38 Uznané por. gen. kl. IIB (142F0) 2,69 Uznané por. gen. kl. IIB (163G0, 183F0) 1,01 Uznané por. gen. kl. IIB (124A) 5,00 Uznané por. gen. kl. IIB (124B) Uznané por. gen. kl. IIB (11N0, 17F0, 15,31 17Q010, 24D0, 25A0, 3I0, 4Q0, 61E0, 81F0, 82B0, 87C0, 8E0, 92C0, 9O0) Uznané por. gen. kl. IIB (32A1, 32D1, 2,60 39A1, 39B1, 39C1, 39D0, 40A1, 52D1)

5,74 Uznané por. gen. kl. IIB (222C13, 222D7)

Výměra Plocha ha PUPFL


PB

PB

PB

PB PB PB PB PB

PB

PB

PB

86

87

88

89 90 91 92 93

94

95

96

32f

32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

DB

DB

BR

BO BOC BR BR BR

BO

BO

BO

BO

B/DB/110/7/6/PB

B/DB/109/7/6/PB

B/BR/104/7/6/PB

B/BO/532/7/4/PB B/BOC/535/7/3/PB B/BR/101/7/6/PB B/BR/102/7/5/PB B/BR/103/7/6/PB

B/BO/531/7/3/PB

B/BO/530/7/2/PB

B/BO/121/7/6/PB

B/BO/120/7/6/PB

SMO

DOBRIS 7-5 DOBRIS 5-5 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

4 3 6 5 6

3 DOBRIS 7-6

2 DOBRIS 7-6

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

5 neidentifikováno

lvs


PB

85

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 84 PB 32f BO B/BO/117/7/5/PB




LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Strašice VLS div. Hořovice LS Obecnice

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš



VLS div. Hořovice LS Mirošov

Lokalizace


0,08

6,21

0,76

1,05 1,19 1,00 0,32 0,44

0,90

Uznané por. gen. kl. IIB (215A14F) Uznané por. gen. kl. IIB (319A15F) Uznané por. gen. kl. IIB (125B) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0) Uznané por. gen. kl. IIB (63D0) Uznané por. gen. kl. IIB (39D0, 58A1, 0,76 58C1, 60A1, 6B1) Uznané por. gen. kl. IIB (40A2, 61A1, 6,21 62F0, 64B2) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (60A1)

1,05 1,19 1,00 0,32 0,44

4/17

Uznané por. gen. kl. IIB (110D11F, 114B12F, 119J14F, 119K8F, 120D10F, 120D9F, 120E8F, 123A14F, 123B14F, 0,90 123D14F, 124A16F, 124A9bF, 124F10F, 124G10aF, 124G10bF, 125C9F, 125E8F, 312B12F, 312J13F, 3155F14F)

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,66 0,66 Uznané por. gen. kl. IIB (115B2, 34A0) Uznané por. gen. kl. IIB (25C0, 37D2, 2,60 2,60 63C1, 63D0, 64E0) Uznané por. gen. kl. IIB (10A1, 14E1, 16A1, 1C1, 23F1, 24F1, 25F1, 25I1, 35B1, 37D1, 41D0, 51D1, 51F1, 52A1, 52D1, 17,29 17,29 57G1, 58A1, 58C1, 59C1, 59E1, 60D1, 62D1, 64G1, 69D1, 74C2, 80B1, 81A1, 82D0, 83A1) Uznané por. gen. kl. IIB (108B14F, 1,35 1,35 126B15F)


PB

PB

PB

PB

PB PB PB PB PB

PB

PB PB PB

PB

PB

PB

98

99

100

101

102 103 104 105 106

107

108 109 110

111

112

113

32f

32f

32f

32f 32f 32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

32f

JD

JD

JD

JD JD JD

JD

DG DG DG JD JD

DBZ

DBZ

DB

DB

DB

B/JD/107/7/6/PB

B/JD/106/7/6/PB

B/JD/105/7/6/PB

B/JD/061/7/3/RO B/JD/063/7/5/RO B/JD/104/7/6/PB

B/JD/042/7/4/RO

B/DG/102/7/6/PB B/DG/103/7/5/PB B/DG/107/7/6/PB B/JD/025/7/4/RO B/JD/041/7/5/RO

B/DBZ/106/7/5/PB

B/DBZ/105/7/5/PB

B/DB/553/7/4/PB

B/DB/552/7/3/PB

B/DB/551/7/2/PB

evid. č. SMO

neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno HOROVICE 9-2 HOROVICE 9-5

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

3 HOROVICE 9-4 5 HOROVICE 9-4 6 neidentifikováno

4 PLZEN 0-5

6 5 6 4 5

5 neidentifikováno

5 neidentifikováno

4 DOBRIS 6-4

3 DOBRIS 7-5

2 DOBRIS 6-5

lvs


PB

97




VLS div. Hořovice LS Nepomuk

Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk


VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Strašice VLS div. Hořovice LS Obecnice Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld



LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

Lokalizace

5,48

6,56

1,50

0,14 0,30 0,25

3,62

2,64 0,17 0,33 0,04 0,15

8,80

1,25

1,60

0,58

5,71

Uznané por. gen. kl. IIB (219K14F, 219L12F, 224A14F, 226D17F)

Poznámka


1,60

5/17

Uznané por. gen. kl. IIB (211B13F, 211C13F, 211E12F) 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (124B) Uznané por. gen. kl. IIB (17Q010, 19J0, 8,80 27I0, 62F0, 74C0, 76B0) 2,64 Uznané por. gen. kl. IIB (175A0) 0,17 Uznané por. gen. kl. IIB (46G0) 0,33 Uznané por. gen. kl. IIB (64B2) 0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (127A6) 0,15 Uznané por. gen. kl. IIB (183A5) Uznané por. gen. kl. IIB (177C5, 178A6, 3,62 178B3, 178C1, 179B3, 179C2, 179D4, 179K3) 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (163C8) 0,30 Uznané por. gen. kl. IIB (164A5, 164B5) 0,25 Uznané por. gen. kl. IIB (105E0) Uznané por. gen. kl. IIB (107L0, 109H0, 1,50 116A0, 120D0, 121C0, 151E0, 153J0, 51E0, 54I0, 98E0, 98G0) Uznané por. gen. kl. IIB (11N0, 11U0, 17F0, 17Q010, 23D0, 24D0, 25A0, 3I0, 6,56 44M0, 44X0, 57I0, 67H0, 82B0, 87C0, 8E0, 92C0) Uznané por. gen. kl. IIB (24D0, 30D1, 5,48 37B0, 58A1, 58B1, 59E1, 6C1, 8C1, 30G1)

Uznané por. gen. kl. IIB (109B12F, 109C12bF, 109D14aF, 118D12F, 214C13F, 217B11F, 219E16F, 223B16F, 0,58 223C16F, 223D16F, 223E16F, 224B13F, 224F17F, 226A16aF, 226B16F, 311D10F, 315B11F, 315C10F)

5,71



PB

PB

PB

PB PB PB PB PB

PB

PB PB

PB

PB

PB

PB PB

116

117

118

119 120 121 122 123

124

125 126

127

128

129

130 131

32f 32f

32f

32f

32f

32f 32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

MD MD

MD

MD

MD

MD MD

MD

JS JV KL LP MD

JD

JD

JD

JD

B/MD/114/7/6/PB B/MD/115/7/6/PB

B/MD/064/7/3/RO

B/MD/052/7/3/RO

B/MD/051/7/4/RO

B/MD/028/7/4/RO B/MD/029/7/3/RO

B/MD/027/7/5/RO

B/JS/104/7/6/PB B/JV/102/7/6/PB B/KL/101/7/6/PB B/LP/101/7/6/PB B/MD/011/7/3/BE

B/JD/565/7/4/PB

B/JD/519/7/3/PB

B/JD/518/7/2/PB

B/JD/110/7/6/PB

SMO

neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno HOROVICE 6-4

6 neidentifikováno 6 neidentifikováno

3 PLZEN 0-5

3 HOROVICE 9-6

4 PLZEN 0-5

4 HOROVICE 9-3 3 HOROVICE 8-1

5 HOROVICE 8-1

6 6 6 6 3

4 HOROVICE 0-6

3 DOBRIS 7-6

2 DOBRIS 4-4

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

lvs


PB

115

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 114 PB 32f JD B/JD/109/7/6/PB

VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk




Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld


VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš



Lokalizace


6/17

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,04 0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (12E1) Uznané por. gen. kl. IIB (18D1,24F1, 25I1, 39A1, 39B1, 39D0, 40A1, 40C1, 42D1, 2,49 2,49 52A1, 52D1, 52E1, 53G1, 57G1, 58A1, 58C1, 59E1,61B1, 62D1, 64G1, 6B1, 7B1, 7D1, 9A1) 0,31 0,31 Uznané por. gen. kl. IIB (321A12F) Uznané por. gen. kl. IIB (109D14bF, 0,09 0,09 112F8aF, 319C11F) Uznané por. gen. kl. IIB (817D11F, 0,42 0,42 819B12F) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (40A2) 0,68 0,68 Uznané por. gen. kl. IIB (39D0, 40A1) 0,87 0,87 Uznané por. gen. kl. IIB (40A2) 0,06 0,06 Uznané por. gen. kl. IIB (40A1) 0,55 0,55 Uznané por. gen. kl. IIB (224E9, 225A6) Uznané por. gen. kl. IIB (112A5, 114C6, 2,67 2,67 122E5, 135D6) 0,24 0,24 Uznané por. gen. kl. IIB (135B6) 0,64 0,64 Uznané por. gen. kl. IIB (113A6) Uznané por. gen. kl. IIB (177C4, 179A2, 2,23 2,23 179D4, 179K3, 214E1) Uznané por. gen. kl. IIB (189C7, 198B4, 0,41 0,41 198C4, 198D6, 199C6) Uznané por. gen. kl. IIB (170E5, 172A13, 0,70 0,70 172A14, 173D7) 0,13 0,13 Uznané por. gen. kl. IIB (71A0) 0,71 0,71 Uznané por. gen. kl. IIB (65G0, 8P0)


PB

PB

PB

PB

PB

PB

PB

PB

133

134

135

136

137

138

139

140

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

MD

MD

MD

MD

MD

MD

MD

MD

MD

B/MD/566/7/3/PB

B/MD/543/7/4/PB

B/MD/542/7/3/PB

B/MD/128/7/6/PB

B/MD/127/7/6/PB

B/MD/121/7/6/PB

B/MD/120/7/5/PB

B/MD/119/7/6/PB

B/MD/118/7/5/PB

evid. č. SMO

3 HOROVICE 0-5

4 DOBRIS 7-5

3 DOBRIS 7-5

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

5 neidentifikováno

6 neidentifikováno

5 neidentifikováno

lvs


PB

132


LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš







Lokalizace

0,64

1,60

2,30

29,32

15,20

2,81

4,29

9,54

82,50

Poznámka


7/17

Uznané por. gen. kl. IIB (109B12F, 109C12aF, 109D14aF, 109E13F, 2,30 110D11F, 114B12F, 214C13F, 312B12F, 314F12F, 315B14F) Uznané por. gen. kl. IIB (102E15F, 1,60 104B11F, 208A7F) 0,64 Uznané por. gen. kl. IIB (812A11F)

Uznané por. gen. kl. IIB (10A1, 12B1, 14D1, 16A1, 22B1, 23F1, 23J1, 24F1, 25I1, 26I1, 27A1, 27B1, 29B2, 29D1, 32B1, 32B2, 33B1, 34A1, 37D1, 38A1, 39A1, 3A1, 40A1, 40B1, 40C1, 41D0, 29,32 41F1, 42D2, 49A1, 51C1, 51D1, 51F1, 52A1, 54A2, 52D1, 54A2, 57G1, 58A1, 58C1, 59C1, 59E1, 60A11, 60D1, 61B1, 62D1, 63E1, 64C0, 64G1, 67C1, 68E1, 69C1, 69D1, 74C2, 7B1, 7D1, 9B1)

Uznané por. gen. kl. IIB (101B2, 102A1, 105C2, 106C1, 107D, 108A1, 110B1, 114A1, 116C1, 117B1, 122A1, 123A, 82,50 125B, 135A1, 136A1, 148B1, 156D, 157A1, 158A1, 161C, 164A1, 166A1, 201A, 201B, 207A1, 215A, 220A1, 38B1, 39A1, 4A) Uznané por. gen. kl. IIB (107B1, 113B1, 9,54 38A) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0, 52A0, 4,29 52D0, 56B0, 62M0, 69B0, 69G0, 82C0, 91H0) Uznané por. gen. kl. IIB (110F0, 67H0, 2,81 82B0, 91M0, 91N0, 91S0, 92C0) Uznané por. gen. kl. IIB (12E1, 25C0, 15,20 37D2, 38D1, 54A3, 59A3, 59B1, 61A1, 61C1, 63D0, 64E0, 64F0, 65A1, 68E2)



PB

PB

PB

PB

PB

PB

PB

145

146

147

148

149

150

151

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

SM

SM

SM

SM

SM

SM

SM

SM

B/SM/047/7/2/RO

B/SM/046/7/3/RO

B/SM/045/7/5/RO

B/SM/035/7/3/RO

B/SM/034/7/4/RO

B/SM/033/7/5/RO

B/SM/021/7/4/BE

B/SM/008/7/3/BE

SMO

2 HOROVICE 9-7

3 PLZEN 0-6

5 HOROVICE 9-6

3 HOROVICE 8-1

4 HOROVICE 8-3

5 HOROVICE 9-1

4 HOROVICE 6-3

3 HOROVICE 5-5

4 HOROVICE 0-5 6 neidentifikováno 6 neidentifikováno

lvs


PB

144

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 141 PB 32f MD B/MD/567/7/4/PB 142 PB 32f OL B/OL/102/7/6/PB 143 PB 32f OL B/OL/103/7/6/PB









LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Obecnice

Lokalizace


8/17

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 1,55 1,55 Uznané por. gen. kl. IIB (814A9F) 1,25 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (164A0) 0,06 0,06 Uznané por. gen. kl. IIB (64C0) Uznané por. gen. kl. IIB ( 222E8, 223A7, 14,63 14,63 224E9, 226B7, 226D7, 228B6, 228D8, 228D9, 229A6) 0,38 0,38 Uznané por. gen. kl. IIB (226C11) Uznané por. gen. kl. IIB (110B6, 117B5, 117E6, 118D4, 121E5, 121F5, 121G6, 122B6, 122D5, 122E5, 122F5, 125E7, 86,56 86,56 125F6, 126B5, 127E7, 127H4, 127H5, 127L5, 128A5, 130C5, 130D5, 130E4, 132C5, 133E6, 134C5, 135D6) Uznané por. gen. kl. IIB (114C5, 115A6, 115B4, 116A2, 116B1, 121D6, 126C6, 127A5, 127D6, 127L4, 128B6, 128C4, 71,62 71,62 128E8, 129H5, 129J5, 129K3, 133A5, 133D6, 133D7, 134A5, 134E6, 134F5, 135A5, 135B6, 135C6) Uznané por. gen. kl. IIB (101C9, 102F6, 10,03 10,03 102F7, 105D7, 113E9, 99B6) Uznané por. gen. kl. IIB (179F5, 183A5, 28,88 28,88 184E6, 204B5, 204C5, 206C6, 207A7, 207B5, 212B5, 212E5, 212F4) Uznané por. gen. kl. IIB (176A5, 189C7, 18,65 18,65 191B5, 199B7, 199C15, 199C5, 199C6, 200A19, 200B8, 201B6, 201D5) 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIB (201C6)


PB

PB

PB

PB

153

154

155

156

32f

32f

32f

32f

32f

SM

SM

SM

SM

SM

B/SM/130/7/6/PB

B/SM/129/7/5/PB

B/SM/128/7/6/PB

B/SM/122/7/6/PB

B/SM/121/7/6/PB

evid. č. SMO

6 neidentifikováno

5 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

lvs


PB

152







Lokalizace

19,14

143,53

243,91

254,55

17,61

Poznámka


9/17

Uznané por. gen. kl. IIB (135H0, 142F0, 17,61 150A0, 150C001, 175A0, 183F0, 44G0, 91B0) Uznané por. gen. kl. IIB (102E0, 103A0, 107L0, 107B0, 109H0, 112C0, 117E0, 118A0, 119C0, 120D0, 121C0, 122E0, 123F0, 124G0, 131E0, 132A0, 135E0, 137D0, 138H0, 139G0, 140A0, 147D0, 148G0, 149G0, 150G0, 151E0, 152I0, 254,55 153A0, 153J0, 15D0, 160A0, 162A0, 163G0, 164A0, 165F0, 166G0, 167H0, 172H0, 176G0, 182A0, 187A0, 31H0, 35P0, 39E0, 47B0, 48C0, 48G0, 51E0, 59A0, 59C0, 63F0, 65G0, 67F0, 6D0, 74B0, 75C0, 84D0, 86G0, 87C0, 88B0, 8P0, 90D0, 92J0, 97F0) Uznané por. gen. kl. IIB (101B2, 101C1, 102C2, 105F, 108B1, 110A, 112D1, 114A1, 117A2, 117B1, 123A, 125B, 128B1, 131B1, 134C1, 135A1, 136A1, 243,91 136C, 138A1, 138D, 139C, 140A, 148B1, 158A1, 161B, 164A1, 165A1, 165C, 202B1, 215A, 216A1, 220A1, 250B1, 37B1, 38B1, 38C, 39A1, 39C, 48C1, 51A, 51B1, 5A1) Uznané por. gen. kl. IIB (103F1, 109B1, 121E1, 126A1, 128A1, 129A1, 130A1, 137B1, 137C1, 139D1, 144D, 147B1, 143,53 14B1, 151D1, 16C, 18B1, 18D1, 19B1, 208A1, 214A1, 218D1, 219A1, 21A1, 249A1, 29B1, 29C1, 36B1, 38A, 47A1, 53B1, 54B1, 55A1, 7A1) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0, 56B0, 19,14 85K0, 87G0, 91H0, 93J0)



PB

PB

PB

158

159

160

32f

32f

32f

32f

SM

SM

SM

SM

B/SM/511/7/2/PB

B/SM/140/7/6/PB

B/SM/139/7/6/PB

B/SM/131/7/6/PB

evid. č. SMO

2 DOBRIS 7-7

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

6 neidentifikováno

lvs


PB

157


LČR LZ Dobříš




Lokalizace

Poznámka


10/17

Uznané por. gen. kl. IIB (12E1, 16A2, 1G2, 32C1, 37D1, 38D1, 39A2, 49H2, 38,01 38,01 52B1, 59A2, 59B1, 59C2, 63C1, 63D0, 65A1) Uznané por. gen. kl. IIB (12B1, 14B1, 14D1, 14E1, 15A1, 15B2, 15F1, 16A1, 16B1, 18D1, 1C1, 1G1, 22B1, 23E1, 23F1, 23J1, 24F1, 25F1, 26I1, 27A1, 27B1, 28C1, 28D1, 29B2, 30C1, 32B2, 32D1, 34A1, 37D1, 38C1, 38E1, 39A1, 39B1, 39C1, 39D0, 3A1, 3B1, 40A1, 199,29 199,29 40C1, 41D0, 41F1, 42D1, 42D2, 47D1, 48E1, 49A1, 49H1, 51C1, 51D1, 51E1, 51F1, 52A1, 52D1, 52E1, 53G1, 54A1, 54A2, 57E1, 57G1, 58A1, 58C1, 59A1, 59C1, 59D1, 59E1, 60A1, 60D1, 61B1, 62C1, 62D1, 63E1, 64C0, 64G1, 67C1, 68E1, 6B1, 74C2, 7B1, 7D1, 7E1, 80B1, 82D0, 84B1, 8C1, 9A1, 9B1) 0,49 0,49 Uznané por. gen. kl. IIB (126B15F)

Uznané por. gen. kl. IIB (104M0, 11N0, 11U0, 13A0, 13N0, 17F0, 17Q010, 18E0, 23D0, 24D0, 25A0, 3I0, 42N0, 44N0, 129,81 129,81 44P0, 44X0, 46C0, 46F0, 46G0, 4Q0, 57C0, 57I0, 67H0, 6G0, 6N0, 75I0, 78M0, 81F0, 82B0, 83C0, 83D0, 83H0, 87C0, 89K0, 8E0, 8J0, 8K0, 92C0, 93M0, 9O0)



PB

PB

PB

PB

PB PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ

162

163

164

165

166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176

32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

32f

VJ BK BK BK JD SM SM SM SM SM SM

SM

SM

SM

SM

SM

B/VJ/101/7/6/PB A/BK/041/7/6/PJ A/BK/042/7/6/PJ A/BK/48/7/6/PJ A/JD/039/7/5/RO A/SM/030/7/6/PJ A/SM/031/7/6/PJ A/SM/032/7/6/PJ A/SM/033/7/6/PJ A/SM/043/7/5/RO A/SM/044/7/5/RO

B/SM/564/7/5/PB

B/SM/563/7/4/PB

B/SM/562/7/3/PB

B/SM/513/7/4/PB

B/SM/512/7/3/PB

evid. č. SMO

6 6 6 6 5 6 6 6 6 5 5

neidentifikováno BLOVICE 0-5 BLOVICE 0-5 PRIBRAM 9-6 HOROVICE 9-5 PRIBRAM 9-4 BLOVICE 0-5 BLOVICE 0-6 BLOVICE 0-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5

5 HOROVICE 0-6

4 HOROVICE 0-6

3 HOROVICE 1-4

4 DOBRIS 9-7

3 DOBRIS 7-6

lvs


PB

161


VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí Jeroným Colloredo Mannsfeld LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

LČR LZ Dobříš

Lokalizace

0,04 0,24 0,77 0,16 0,17 6,73 4,39 8,25 4,47 2,15 2,30

3,41

1,50

1,98

0,88

2,16

Poznámka


0,04 0,24 0,77 0,16 0,17 6,73 4,39 8,25 4,47 2,15 2,30

3,41

1,50

1,98

0,88

11/17

Uznané por. gen. kl. IIB (114A12F, 303F11F, 304C10F, 305B10F) Uznané por. gen. kl. IIB (805B11F, 805D9F, 805E11F, 805E9F, 810K11F, 812A11F, 812B10F) Uznané por. gen. kl. IIB (815A13F, 815B13F, 815D14F, 816A13F, 816F13F, 817D11F, 817E15F, 818C14F, 818D14F, 818H10F) Uznané por. gen. kl. IIB (814D14F, 814G16F, 814H15F, 814L11F, 814N11F, 815C14F) Uznané por. gen. kl. IIB (48A1) Uznané por. gen. kl. IIA (126C11) Uznané por. gen. kl. IIA (126K11) Uznané por. gen. kl. IIA (133B13) Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) Uznané por. gen. kl. IIA (108C10) Uznané por. gen. kl. IIA (126K11) Uznané por. gen. kl. IIA (131D12) Uznané por. gen. kl. IIA (126C11) Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) Uznané por. gen. kl. IIA (183H4)

Uznané por. gen. kl. IIB (105G11F, 109B12F, 109C12aF, 109D14aF, 109D14bF, 110D11F, 112A10F, 112C10F, 114B12F, 114B9F, 114E9F, 114G14F, 114G9F, 119K11F, 120A12F, 120E10F, 2,16 120H9F, 125C9F, 223F16F, 310A14F, 310B10F, 310C13F, 311B12F, 311C13F, 311D10F, 311F14F, 312B12F, 312C11F, 312F11aF, 312J13F, 313A10F, 313C12F, 315B14F, 315C10F, 315D14F, 315F14F, 316C10F, 316F12F, 317A10F)



PJ

PJ PJ

PJ

PJ

PJ

180

181 182

183

184

185

32f

32f

32f

32f 32f

32f

32f

SM

SM

SM

JD MD

BO

BK

B/SM/036/7/5/PJ *

B/SM/033/7/6/PJ

B/SM/032/7/6/PJ

B/JD/081/7/5/PJ B/MD/053/7/5/PJ

B/BO/012/7/5/PJ

B/BK/043/7/5/PJ

SMO

5 BLOVICE 2-5

6 BLOVICE 0-3

6 BLOVICE 0-3

5 BLOVICE 1-5 5 BLOVICE 1-1

5 BLOVICE 3-4

5 BLOVICE 1-4

6 PRIBRAM 9-6 6 PRIBRAM 9-6

lvs


PJ

179

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 177 PJ 32f SM A/SM/247/7/6/PJ 178 PJ 32f BK B/BK/042/7/6/PJ

LČR LS Spálené Poříčí



LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí



LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí

Lokalizace


41,70

98,45

28,09

0,04 0,12

1,99

11,95

12/17

Uznané por. gen. kl. IIB (202D10, 203D10, 41,70 204E9, 207A10, 208A9Y, 209A10, 231A9, 241A9, 245A10, 250C10Y, 250C10Z)

0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (237A15) 0,12 Uznané por. gen. kl. IIB (202F11) Uznané por. gen. kl. IIB (101A10Z, 101B9, 28,09 101C9, 101D10, 101G9, 103A9, 111B9, 126B10) Uznané por. gen. kl. IIB (101F12, 102A11, 103C11, 104C12, 105A11, 105B12, 110A12, 110B11, 110C11, 110D11, 110E11, 111A11, 111B11, 115A11, 98,45 116A12, 116D12, 117A11, 118A11, 118A12, 118C12, 119A12, 119B12, 126A12, 131A11, 131B12, 132A11, 132B11, 132C12, 132D11, 133A12, 133E12)

1,99 Uznané por. gen. kl. IIB (234B16, 241B16)

11,95 Uznané por. gen. kl. IIB (250A19, 251E16)

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,16 0,16 Uznané por. gen. kl. IIA (133B13) 0,94 0,94 Uznané por. gen. kl. IIB (133A12)


PJ

PZ

PZ RO RO RO RO RO RO RO RO

RO

RO

RO

RO

188

189

190 191 192 193 194 195 196 197 198

199

200

201

202

32f

32f

32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

BO

BK

BK

BK

JD JD JD SM SM SM SM SM SM

JD

SM

SM

B/BO/099/7/3/RO

B/BK/114/7/5/RO

B/BK/113/7/6/RO

B/BK/110/7/5/RO

B/JD/062/7/4/RO A/JD/039/7/5/RO A/JD/040/7/5/RO A/SM/022/7/5/RO A/SM/023/7/5/RO A/SM/024/7/5/RO A/SM/043/7/5/RO A/SM/044/7/5/RO A/SM/132/7/6/RO

B/JD/010/7/3/BE

B/SM/037/7/5/PJ *

B/SM/037/7/5/PJ *

SMO

HOROVICE 9-4 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 PLZEN 0-2 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 neidentifikováno

3 neidentifikováno

5 neidentifikováno

6 neidentifikováno

5 PLZEN 0-6

4 5 5 5 5 5 5 5 6

6 HOROVICE 6-4

5 neidentifikováno

5 BLOVICE 2-6

5 BLOVICE 2-5

lvs


PJ

187

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 186 PJ 32f SM B/SM/036/7/5/PJ *

Obec Hůrky



Město Rokycany

Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Mirošov


Obec Příkosice


Město Spálené Poříčí

Lokalizace


2,63

13/17

2,63 Uznané por. gen. kl. IIB (738A26, 738G26)

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 4,17 4,17 Uznané por. gen. kl. IIB (206H10Y) Uznané por. gen. kl. IIB (202F11, 203B11Z, 205E11, 206A11, 206C11, 206D12, 206E11, 206F11Z, 207B12, 207F12Z, 207J12, 207K12, 209C11, 233B11, 234B16, 234C17, 234D16, 235B11, 235C12, 235E11, 236D11, 131,77 131,77 236D13, 236E11, 236E14, 237A13, 237A15, 237B14, 238A11, 238B11, 241A11, 241D11, 243A11Z, 243B11, 244E11, 245A14, 250D11, 250D12, 250E11, 251D14, 251E13, 252A11, 253A11, 253B13, 254B11, 254C12) 2,34 2,34 Uznané por. gen. kl. IIB (202A13) Uznané por. gen. kl. IIB (225C3, 227A5, 5,68 5,68 227B7) 0,07 0,07 Uznané por. gen. kl. IIB (162B11) 0,17 0,17 Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) 0,30 0,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4) 3,56 3,56 Uznané por. gen. kl. IIA (122D6) 2,55 2,55 Uznané por. gen. kl. IIA (121H6) 1,69 1,69 Uznané por. gen. kl. IIA (121F6) 2,15 2,15 Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) 2,30 2,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4) 1,83 1,83 Uznané por. gen. kl. IIA (59A1) Uznané por. gen. kl. IIB (345B9, 345E5, 9,82 9,82 345G6, 345G7, 705J2, 711G3) Uznané por. gen. kl. IIB (23C1, 24D0, 7,54 7,54 37B0, 37D1, 39A1) 3,68 3,68 Uznané por. gen. kl. IIB (106B1, 30D1)


RO

RO

RO

RO RO RO

RO

RO

RO

RO


RO

RO RO RO RO

RO

205

206

207

208 209 210

211

212

213

214

215 216 217 218 219 220 221

222

223 224 225 226

227

32f

32f 32f 32f 32f

32f

32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

MD

MD MD MD MD

MD

DG JD JD JD JS MD MD

BO

BO

BO

BO

BO BO BO

BO

BO

BO

BO

B/MD/123/7/5/RO

B/MD/107/7/4/RO B/MD/108/7/3/RO B/MD/122/7/4/RO B/MD/122/7/6/RO

B/MD/066/7/5/RO

B/DG/104/7/6/RO B/JD/018/7/4/RO B/JD/109/7/3/RO B/JD/124/7/5/RO B/JS/102/7/6/RO B/MD/016/7/4/RO B/MD/065/7/4/RO

B/BO/164/7/4/RO

B/BO/163/7/4/RO

B/BO/151/7/3/RO

B/BO/140/7/3/RO

B/BO/136/7/4/RO B/BO/137/7/4/RO B/BO/139/7/3/RO

B/BO/120/7/4/RO

B/BO/113/7/5/RO

B/BO/112/7/3/RO

B/BO/111/7/4/RO

SMO

neidentifikováno HOROVICE 7-5 PLZEN 1-6 PLZEN 1-2 neidentifikováno HOROVICE 7-5 PLZEN 0-5

PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-1 neidentifikováno

5 neidentifikováno

4 3 4 6

5 PLZEN 0-2

6 4 3 5 6 4 3

4 neidentifikováno

4 neidentifikováno

3 neidentifikováno

3 neidentifikováno

4 neidentifikováno 4 neidentifikováno 3 neidentifikováno

4 PLZEN 1-1

5 PLZEN 0-7

3 PLZEN 1-6

4 PLZEN 1-6

4 neidentifikováno

lvs


RO

204

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 203 RO 32f BO B/BO/100/7/4/RO


Město Rokycany Město Rokycany Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež VLS div. Hořovice LS Obecnice


VLS div. Hořovice LS Mirošov LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi Město Rokycany Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež VLS div. Hořovice LS Mirošov LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi Jeroným Colloredo Mannsfeld

Obec Vejvanov

Obec Vejvanov

Ludikar Philip

Obec Dobřív

Obec Těškov Obec Strašice Obec Dobřív

Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež

Město Rokycany

Město Rokycany

Město Rokycany

Obec Hůrky

Lokalizace


0,88

0,15 0,10 1,08 0,95

2,82

1,60 0,08 0,40 0,20 0,10 0,39 0,53

2,76

5,26

1,13

1,27

0,88

0,15 0,10 1,08 0,95

2,82

1,60 0,08 0,40 0,20 0,10 0,39 0,53

14/17

Uznané por. gen. kl. IIB (23A2) Uznané por. gen. kl. IIB (769A2) Uznané por. gen. kl. IIB (709C2) Uznané por. gen. kl. IIB (6F7) Uznané por. gen. kl. IIB (7B0) Uznané por. gen. kl. IIB (769A2, 769C4) Uznané por. gen. kl. IIB (170A4, 170D7) Uznané por. gen. kl. IIB (137A3, 146B7, 151E6, 164B5) Uznané por. gen. kl. IIB (707F3) Uznané por. gen. kl. IIB (707H4) Uznané por. gen. kl. IIB (10G4, 9G6) Uznané por. gen. kl. IIB (26A0) Uznané por. gen. kl. IIB (30G1, 58A1, 6C1)

2,76 Uznané por. gen. kl. IIB (409B27, 409G25)

5,26 Uznané por. gen. kl. IIB (641G27)

1,13 Uznané por. gen. kl. IIB (716F54, 716K58)

1,27 Uznané por. gen. kl. IIB (717B31, 718A25)

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 3,52 3,52 Uznané por. gen. kl. IIB (737B25) Uznané por. gen. kl. IIB (702E4, 702G4, 28,38 28,38 703B3, 703C2, 703D1, 704A2, 704B1, 704C1, 704D1, 705C1, 710D5) Uznané por. gen. kl. IIB (707H4, 708B3, 8,51 8,51 709C2, 710C2, 711D3, 712A4) 0,18 0,18 Uznané por. gen. kl. IIB (711G3) Uznané por. gen. kl. IIB (10G4, 10H7, 3,08 3,08 9G6) 0,48 0,48 Uznané por. gen. kl. IIB (430B26) 1,73 1,73 Uznané por. gen. kl. IIB (729C26) 0,21 0,21 Uznané por. gen. kl. IIB (717B29)


RO

RO

RO

RO

RO

237

238

239

240

241

32f

32f

32f

32f

32f

32f

SM

SM

SM

SM

SM

SM

B/SM/098/7/3/RO

B/SM/058/7/3/RO

B/SM/057/7/5/RO

B/SM/056/7/4/RO

B/SM/048/7/4/RO

B/SM/012/7/4/RO

B/MD/143/7/3/RO B/MD/144/7/4/RO B/MD/145/7/5/RO B/MD/146/7/3/RO B/MD/147/7/5/RO B/MD/162/7/3/RO B/OL/103/7/6/RO B/OL/104/7/6/RO

evid. č. neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno

SMO

3 neidentifikováno

3 PLZEN 1-3

5 PLZEN 0-2

4 PLZEN 0-3

4 PLZEN 0-5

4 HOROVICE 7-5

3 4 5 3 5 3 6 6

lvs


RO

236

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo 228 RO 32f MD 229 RO 32f MD 230 RO 32f MD 231 RO 32f MD 232 RO 32f MD 233 RO 32f MD 234 RO 32f OL 235 RO 32f OL

Obec Cheznovice





LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi

Město Mýto v Čechách Město Mýto v Čechách Město Mýto v Čechách Obec Těškov Obec Těškov Obec Drahonův Újezd VLS div. Hořovice LS Mirošov VLS div. Hořovice LS Mirošov

Lokalizace


15/17

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,11 0,11 Uznané por. gen. kl. IIB (343C29) 0,19 0,19 Uznané por. gen. kl. IIB (343D26) 1,25 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (435C23) 0,70 0,70 Uznané por. gen. kl. IIB (428E26) 0,42 0,42 Uznané por. gen. kl. IIB (430A26) 1,70 1,70 Uznané por. gen. kl. IIB (648C26) 0,91 0,91 Uznané por. gen. kl. IIB (39B2) 3,16 3,16 Uznané por. gen. kl. IIB (7B0) Uznané por. gen. kl. IIB (768C5, 768D8, 9,37 9,37 769A2, 769C4) Uznané por. gen. kl. IIB (176D5, 177A8, 177C5, 178A6, 178B3, 178C1, 178D3, 178E5, 179A2, 179B3, 179C2, 179D4, 79,21 79,21 179H5, 179K3, 184B2, 185B6, 187C6, 193A4, 193C6, 200A9, 201A3, 201E5, 213D5, 214E1, 217B6, 221A5) Uznané por. gen. kl. IIB (136D4, 137E6, 146A5, 146C7, 146D5, 147B5, 147F6, 147F9, 148C6, 150D4, 150D5, 152A15, 152A5, 152D14, 152D5, 153C7, 154A7, 84,26 84,26 159E3, 160D9, 160F5, 160H5, 160J3, 161A6, 162B11, 165A7, 166B7, 168D4, 169A6, 170C6, 170D7, 171A6, 171B7, 173B7) Uznané por. gen. kl. IIB (137C3, 140A5, 151A3, 151B5, 151E6, 152D12, 152D4, 46,58 46,58 152E4, 153A8, 162D7, 163B8, 164A5, 164B5, 169A7, 170G4, 174A5, 175B6, 175B7) Uznané por. gen. kl. IIB (147A4, 147A8, 21,06 21,06 162C9, 163A8, 163C8, 168A9, 170E5, 173D7, 174E1, 174E2, 175B8) 10,43 10,43 Uznané por. gen. kl. IIB (782B26)


RO

RO

RO

RO

RO

RO

RO

RO RO RO

RO

RO

RO

RO

RO

244

245

246

247

248

249

250

251 252 253

254

255

256

257

258

32f

32f

32f

32f

32f

32f 32f 32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

32f

SM

SM

SM

SM

SM

SM SM SM

SM

SM

SM

SM

SM

SM

SM

SM

B/SM/134/7/5/RO

B/SM/133/7/6/RO

B/SM/133/7/4/RO

B/SM/132/7/3/RO

B/SM/131/7/4/RO

B/SM/128/7/3/RO B/SM/129/7/4/RO B/SM/130/7/4/RO

B/SM/127/7/2/RO

B/SM/126/7/4/RO

B/SM/117/7/4/RO

B/SM/116/7/5/RO

B/SM/115/7/4/RO

B/SM/114/7/3/RO

B/SM/103/7/5/RO

B/SM/102/7/4/RO

SMO

5 neidentifikováno

6 neidentifikováno

4 neidentifikováno

3 neidentifikováno

4 neidentifikováno

3 neidentifikováno 4 neidentifikováno 4 neidentifikováno

2 neidentifikováno

4 neidentifikováno

4 PLZEN 1-1

5 PLZEN 0-6

4 PLZEN 0-6

3 PLZEN 1-6

5 neidentifikováno

4 neidentifikováno

3 neidentifikováno

lvs


RO

243

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 242 RO 32f SM B/SM/101/7/3/RO


2,93

Město Mýto v Čechách

4,76


37,35

11,23



10,28

0,46 8,94 6,91

1,15

4,76

Uznané por. gen. kl. IIB (343D26, 435D25) Uznané por. gen. kl. IIB (15C0, 26A0, 37,35 28D1, 30A1, 46C1, 59D0, 60A1) 2,93 Uznané por. gen. kl. IIB (435B25)

16/17

11,23 Uznané por. gen. kl. IIB (343C29, 429B25)

0,46 Uznané por. gen. kl. IIB (717B31) 8,94 Uznané por. gen. kl. IIB (717E26) 6,91 Uznané por. gen. kl. IIB (729C26) Uznané por. gen. kl. IIB (422B25, 422C28, 10,28 430B25, 430B26)

1,15 Uznané por. gen. kl. IIB (717B29, 717C23)

Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 3,98 3,98 Uznané por. gen. kl. IIB (737A25) Uznané por. gen. kl. IIB (737B25, 738B23, 16,98 16,98 738B24, 741A26) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (741B27) Uznané por. gen. kl. IIB (345A4, 706D4, 26,03 26,03 708B3, 709C2, 710C2, 710E4, 711D3, 712A4) Uznané por. gen. kl. IIB (704A2, 704B1, 30,30 30,30 704C1, 704D1, 705C1, 707F3, 710D5) Uznané por. gen. kl. IIB (705J2, 711G3, 14,05 14,05 713B3, 713C3) Uznané por. gen. kl. IIB (10C7, 10G4, 14,28 14,28 10H4, 4E6, 9G6) Uznané por. gen. kl. IIB (751A24, 758B24, 11,48 11,48 758D25)

Obec Těškov

Obec Dobřív Obec Dobřív Obec Strašice

Obec Dobřív

Obec Medový Újezd

Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež

Město Rokycany

Město Rokycany

Město Rokycany

Obec Hůrky

Obec Hůrky

Obec Hůrky

Lokalizace


RO

RO

260

261

32f

32f

32f

SM

SM

SM

B/SM/161/7/5/RO

B/SM/160/7/4/RO

B/SM/134/7/6/RO

evid. č. SMO

5 neidentifikováno

4 neidentifikováno

6 neidentifikováno

lvs

Obec Lhota pod Radčem

Obec Lhota pod Radčem


Lokalizace


Poznámka


17/17

Uznané por. gen. kl. IIB (116F1, 23C1, 23E1, 24B1, 24D0, 25A1, 25B1, 26C1, 30D1, 30G1, 37B0, 37D1, 38A1, 38B1, 120,90 120,90 39A1, 39B1, 56G1, 57D1, 58A1, 58B1, 58C1, 59E1, 61H1, 62D0, 62G1, 6C1, 8C1, 98A1) 0,22 0,22 Uznané por. gen. kl. IIB (426A28) Uznané por. gen. kl. IIB (426C25, 426D27, 9,85 9,85 427A26, 427B27, 427B28)


* Dvě stejná evidenční čísla vznikla v důsledku navrácení některých uznaných porostů v rámci restituce. Parciální plocha těchto porostů je odečtena.

RO

259



PP 799 PP 872 PP 752 PP 294

BE ČHMÚ-Hostomice pod Brdy-U ryby

PB ČHMÚ-Staré Podlesí-Nad srchem

PB ČHMÚ-Voznice-Knížecí studánka

PB ČHMÚ-Zadní Hutě-Roubenka

BE ICP Forest-Hatě

PB ICP Forest-Mirošov

PB ICP Forest-Obecnice

PB PB PJ PB PB PB PB PB PB PB PB RO

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP

ICP I080

ICP I070

Založení

r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968

r. 1986 VLS Hořovice

r. 1987 VLS Hořovice

r. 1986 LZ Dobříš

ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986

ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986

ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986

vod.347/1986-235-Ku ze dne 1.9.1986

ZVLH/1538/85 ze dne 17.1.1986

ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986


IFER-0701 IFER-0702 IFER-0703 IFER-0704 IFER-0706 IFER-0707 IFER-0708 IFER-0709 IFER-0710 IFER-0711 IFER-0712 IFER-0751

PP 377

PJ ČHMÚ-Dožice-Žabokrčka

2

ICP H090

PP 798

PB ČHMÚ-Bohutín-U pilky

evid. č.

1

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr

PRIBRAM 8-6 PRIBRAM 9-7 PRIBRAM 9-8 PRIBRAM 7-7 PRIBRAM 2-0 PRIBRAM 2-1 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-3 DOBRIS 6-3 DOBRIS 5-2 HOROVICE 8-3

PRIBRAM 3-0

PLZEN 0-9

DOBRIS 5-2

PRIBRAM 8-5

DOBRIS 6-4

PRIBRAM 2-0

DOBRIS 9-5

BLOVICE 1-8

PRIBRAM 4-1

SMO

Přehled výzkumných ploch

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Výměra ha

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Plocha PUPFL

1/2

Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP

Poznámka


RO VÚLHM-Habr

RO VÚLHM-Habr

RO VÚLHM-Habr

RO VÚLHM-Vysoká

23

24

25

26

r. 1968

Založení

VÚLHM 188 r. 1999 LHC Spálené Poříčí

VÚLHM 237 r. 1985 Zbiroh (J. C. Mansfeld)



PVP

evid. č.


RO IFER-31703

22

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr

nenalezeno

PLZEN 1-3

nenalezeno

PLZEN 1-3

HOROVICE 8-3

SMO

Přehled výzkumných ploch

0,27

0,27

0,28

1,00

Výměra ha -

-

-

-

-

Plocha PUPFL -

2/2

IFER - TZPa PVP VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění

Poznámka


PB Dubinka II

PB Hradec PB Klobouček

PB Koníček

PB PB PB PB PB PB PB PB

PZ Dobříšský les I

PZ PZ PZ RO RO

7 8

9

10 11

12

13 14 15 16 17 18 19 20

21

22 23 24 25 26

Dobříšský les II Svahy u Let V Nákli Kařezské rybníky Radeč

Mezi potoky Na Polákově cestě Okrouhlík Pod dobrotivskou U kostelíka V oborách V rybníku Velká bučina

Bezdědičky Dubinka I

Kuchyňka

Chynín Jivina u Hořovic Hostomice pod Brdy Hostomice pod Brdy, Buková u Příbramě, Pičín Běřín, Rejkovice Nepomuk pod Třemšínem Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Dobříš Baština, Obecnice Hrachoviště, Ohrazenice u Jinec Hutě pod Třemšínem Chaloupky I Kolvín Těně I Kolvín, Padrť, Věšín Mirošov I Kvaň I Obecnice Mníšek pod Brdy, Řevnice, Stříbrná Lhota Řevnice Dobřichovice, Řevnice Dobřichovice Cekov Sklená Huť

Hutě pod Třemšínem, Roželov, Vacíkov, Věšín, Voltuš

Dobříš



6

PJ BE BE BE PB PB PB

3 4 5

Třemšín II Kleštěnice Prameny Chumavy

PB Třemšín I

2

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 1 PB Obora a Kazatelna

16 15 14 7 27

16

10 2 41 24 43 36 30 2

1

2 14

2

R R R R R

R

R R R R R R R R

R

R R

R

R R

R

1 1 2

NR R R

NR

53 111 1396

5

Číslo Význam BC 1 NR

ne ano ano ne ne

ano/ne

ne ne ne ne ne ne ne ne

ne

ne ne

ne

ano ne

ano/ne

ano ne ne

ne

ano/ne

Schv.

F F F F F

F

F F F F F F F F

F

F F

N

F N

S

F F F

F

DOBŘÍŠ 4-1 DOBŘÍŠ 2-0 BEROUN 2-9 HOŘOVICE 7-3 PLZEŇ 0-2

DOBŘÍŠ 3-1

PŘÍBRAM 7-5 HOŘOVICE 3-6 PŘÍBRAM 9-2 HOŘOVICE 6-7 PŘÍBRAM 8-2 PLZEŇ 0-9 HOŘOVICE 5-7 HOŘOVICE 4-9

HOŘOVICE 2-6

DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 3-9

PŘÍBRAM 6-3

HOŘOVICE 1-5 PŘÍBRAM 6-3

DOBŘÍŠ 8-6

PŘÍBRAM 9-5 HOŘOVICE 5-5 DOBŘÍŠ 9-6

PŘÍBRAM 8-4

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) S DOBŘÍŠ 6-5

Přehled biocenter ÚSES na PUPFL

0,17 87,13 1,42 4,16 417,71

126,10

0,32 44,50 23,42 23,98 130,14 19,84 38,78 55,96

75,71

43,59 40,26

2,20

124,86 12,80

40,62

0,20 0,44 87,01

629,79

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 485,52

1/13

BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE

36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Hůrky u Rokycan Hostomice pod Brdy Újezd u Hořovic Hvozdec Felbabka Kleštěnice Zaječov Podluhy Jivina u Hořovic, Olešná u Hořovic Jivina u Hořovic Jivina u Hořovic Újezd u Hořovic Hvozdec Hvozdec Velký Chlumec Radouš Olešná u Hořovic Podbrdy, Vižina Olešná u Hořovic Komárov u Hořovic Hořovice Újezd u Hořovic Komárov u Hořovic Běštín, Hostomice pod Brdy Chaloupky Lhotka u Hořovic Podbrdy, Vižina Hostomice pod Brdy



Jivina II Jivinská hora K rybníčkům Kamenný vrch Krejcárek Muchov Na háku Nad Těšínem Obora I Pod Milinou Rohlovský potok Šibeniční kopec U krytu U Sokolovic V dubinách V Močidlech V soudném Všeradická cesta Zátor

BE Jivina I

35

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 27 RO Trhoň 28 BE Baba 29 BE Doubravka 30 BE Dráteník 31 BE Felbabka 32 BE Hlava 33 BE Hromovka 34 BE Jalovčiny I

12 4 20 26 27 20 23 6 2 15 22 30 19 18 26 1 24 1 27

5 L L L L L L L L L L L L L L L L L L L

L

Číslo Význam BC 30 R 30 L 21 L 10 L 36 L 3 L 14 L 28 L

ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne

ne

ne ne ne ne ne ne ne ne

Schv.

F F F F F F F F S F F S F F F S F S S

F

HOŘOVICE 5-4 HOŘOVICE 5-5 HOŘOVICE 5-3 HOŘOVICE 4-3 HOŘOVICE 3-3 DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 0-4 HOŘOVICE 6-4 DOBŘÍŠ 7-2 HOŘOVICE 6-5 HOŘOVICE 5-3 HOŘOVICE 3-3 HOŘOVICE 6-3 HOŘOVICE 5-3 DOBŘÍŠ 9-5 HOŘOVICE 4-5 HOŘOVICE 0-3 DOBŘÍŠ 6-3 DOBŘÍŠ 9-5

HOŘOVICE 6-4

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 9-6 F DOBŘÍŠ 8-4 F HOŘOVICE 5-2 S HOŘOVICE 4-4 F HOŘOVICE 2-4 S HOŘOVICE 5-5 S HOŘOVICE 6-5 F HOŘOVICE 3-4


6,21 4,30 2,45 5,56 5,74 4,23 3,77 2,79 5,46 0,62 0,06 3,59 8,42 4,12 4,97 4,33 4,13 5,56 3,79

3,60

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 168,89 6,92 3,49 0,36 5,96 4,66 2,13 3,38

2/13

PB PB PB PB PB PB PB PB

74 75 76 77 78 79 80 81

Hostomice pod Brdy, Čenkov u Příbramě Újezd u Hořovic, Kařízek Újezd u Hořovic, Kařízek Vacíkov Strašice I Mirošov I, Skořice I Záběhlá Kvaň I, Malá Víska I Dobříš Dobříš Láz Dobříš Čenkov u Příbramě Čenkov u Příbramě Lhota u Příbramě Rejkovice Dobříš Malá Víska I Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Záběhlá Rosovice Buková u Příbramě Podlesí nad Litavkou Jince, Ohrazenice u Jinec Kolvín Orlov Bohutín Čenkov u Příbramě



Díly Draha Dubová hora Eugenov Fořtova louka Hájetina Hájovna U Prokopa Holý vrch I

PB Červený lom

73

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo BE 55 Na vyhlídce PB BE 56 V točně RO BE 57 Velká mýtě RO 58 PB Altán I 59 PB Altán II 60 PB Bažantnice 61 PB Bečkovna 62 PB Beran 63 PB Boží vrážka 64 PB Brdo 65 PB Březina 66 PB Buková leč 67 PB Čenkov - jihovýchod 68 PB Čenkov - severovýchod 69 PB Čepkovský potok 70 PB Čertova rokle 71 PB Čertův palouk 72 PB Červené potoky L L L L L L L L L L L L L L L L

5 28 18 37 44 31 13 8 2 15 14 7 27 2 3 8

1 3 1 4 40 22 3 16

L L L L L L L L

L

L

8

2

L

12

Číslo Význam BC

ano ne ano ano/ne ne ne ne ne

ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne

ne

ne

ne

Schv.

F F N S F F F F

F

F F F F F F F N F F F F F F F

F

S

F

Funkč.

DOBŘÍŠ 6-6 DOBŘÍŠ 8-7 PŘÍBRAM 2-0 HOŘOVICE 1-5 PŘÍBRAM 9-1 PŘÍBRAM 2-1 PŘÍBRAM 3-2 HOŘOVICE 0-7

PŘÍBRAM 7-2

PŘÍBRAM 6-8 HOŘOVICE 7-8 PLZEŇ 0-9 PŘÍBRAM 8-0 HOŘOVICE 4-6 DOBŘÍŠ 5-2 DOBŘÍŠ 6-3 PŘÍBRAM 4-2 DOBŘÍŠ 5-3 HOŘOVICE 0-6 HOŘOVICE 0-6 PŘÍBRAM 2-0 HOŘOVICE 1-3 DOBŘÍŠ 6-4 HOŘOVICE 4-8

HOŘOVICE 6-3

HOŘOVICE 6-3

DOBŘÍŠ 9-5

SMO 1:5000 (jedna z map)


3,27 4,38 5,10 1,12 7,28 4,88 3,82 4,68

51,98

3,72 11,41 3,87 9,18 7,04 3,11 6,21 6,27 2,87 3,37 15,45 0,82 5,96 2,59 22,06

3,50

8,86

3,83

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha)

3/13

Vacíkov Hluboš Dobříš Hrachoviště Dobříš Jince Nepomuk pod Třemšínem Rosovice Věšín Roželov Dobříš Bohutín, Láz Dobříš Dobříš Běřín Strašice I, Těně I Čenkov u Příbramě Buková u Příbramě Věšín Voznice Trhové Dušníky Dobříš Pičín Strašice I Bohutín Vacíkov Hvožďany, Roželov Bohutín Hutě pod Třemšínem Dobříš Kolvín



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 82 PB Holý vrch II 83 PB Hořice 84 PB Hřebeny I 85 PB Hřebeny II 86 PB Charvát 87 PB Chramostův mlýn 88 PB Chundálka 89 PB Jalovčiny II 90 PB Jelenovka 91 PB Jilmový 92 PB Jistevník 93 PB Kámen 94 PB Kamenný buk 95 PB Kamprátka 96 PB Klínek 97 PB Komposty 98 PB Kopáčov 99 PB Kouty I 100 PB Kouty II 101 PB Krotilův palouk 102 PB Květná 103 PB Lahvičky 104 PB Lhotka 105 PB Lipovsko 106 PB Lipový luh 107 PB Lis 108 PB Lnářské lesy 109 PB Mělniště 110 PB Myší díra 111 PB Na Babě 112 PB Na Břízkovičí Číslo Význam BC 15 L 6 L 15 L 4 L 6 L 4 L 29 L 12 L 2 L 23 L 2 L 6 L 11 L 5 L 10 L 21 L 17 L 2 L 9 L 7 L 16 L 16 L 6 L 17 L 1 L 27 L 22 L 17 L 33 L 7 L 42 L ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PŘÍBRAM 7-7 F HOŘOVICE 0-7 F DOBŘÍŠ 6-3 F HOŘOVICE 3-6 F DOBŘÍŠ 7-4 F HOŘOVICE 1-4 F PŘÍBRAM 6-0 F DOBŘÍŠ 6-7 F PŘÍBRAM 8-3 F PŘÍBRAM 8-7 N DOBŘÍŠ 6-3 N PŘÍBRAM 3-3 F DOBŘÍŠ 5-2 F DOBŘÍŠ 7-4 F HOŘOVICE 0-5 F HOŘOVICE 7-7 F HOŘOVICE 1-6 F DOBŘÍŠ 8-7 F PŘÍBRAM 7-4 F DOBŘÍŠ 4-4 F PŘÍBRAM 0-0 F DOBŘÍŠ 4-2 F DOBŘÍŠ 9-7 F HOŘOVICE 7-8 N PŘÍBRAM 3-2 F PŘÍBRAM 6-8 F PŘÍBRAM 8-8 F PŘÍBRAM 3-3 F PŘÍBRAM 8-5 F DOBŘÍŠ 8-5 F PŘÍBRAM 9-2

Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 6,00 7,29 3,89 6,18 5,74 1,45 22,10 3,79 17,87 8,96 3,04 1,66 4,95 6,76 7,95 22,30 0,55 5,39 2,77 0,51 4,36 6,63 2,66 5,84 4,06 3,39 5,83 2,82 4,16 7,03 10,04

4/13

PB Na tisku

PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB

124

125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141

Malá Víska I Rejkovice Obecnice Buková u Příbramě Hoděmyšl Věšín Nepomuk pod Třemšínem Dobřív I Dobříš Vysoká u Příbramě Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Dobřív I Rejkovice Rosovice Kolvín Dobříš Roželov Hluboš Kvaň I, Těně I Hluboš Křešín Obecnice Vacíkov Kolvín, Věšín Čenkov u Příbramě Jince, Rejkovice Voznice Voznice



Nad Dobříví Nad Hejdovem Nad Sýkorkou Nad Trokavcem Nad Vrahovým potokem Nahořov Náveské mýto Nový rybník Obora II Obůrka Octárna Ovčácká mýť Pařezovka Písek Pod bažantnicí Pod Brtnou Pod Hladovcem

PB Na skalkách

123

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 113 PB Na bubnech 114 PB Na čihadle 115 PB Na dopadové ploše 116 PB Na drahách 117 PB Na klíně 118 PB Na koňské 119 PB Na Piáru 120 PB Na prantech 121 PB Na rudě 122 PB Na skále I

34 2 8 39 12 18 9 26 7 2 3 26 1 13 1 1 4

6

1

L L L L L L L L L L L L L L L L L

L

L

Číslo Význam BC 9 L 1 L 4 L 4 L 5 L 8 L 7 L 35 L 1 L 21 L

ne ano ano ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne

ne

ne

ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne

Schv.

F S F F F F F F F F F F F F F F F

F

F

PLZEŇ 0-8 HOŘOVICE 1-4 DOBŘÍŠ 8-7 BLOVICE 0-1 DOBŘÍŠ 5-2 PŘÍBRAM 9-7 DOBŘÍŠ 9-7 HOŘOVICE 6-6 HOŘOVICE 0-7 HOŘOVICE 2-4 HOŘOVICE 3-9 PŘÍBRAM 7-7 PŘÍBRAM 8-3 DOBŘÍŠ 9-6 HOŘOVICE 1-4 DOBŘÍŠ 6-4 DOBŘÍŠ 5-4

PŘÍBRAM 7-3

PŘÍBRAM 7-3

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 4-7 F HOŘOVICE 1-3 F HOŘOVICE 4-9 N DOBŘÍŠ 9-7 F PŘÍBRAM 5-3 F PŘÍBRAM 7-4 F PŘÍBRAM 6-3 F PLZEŇ 0-9 N DOBŘÍŠ 8-5 N PŘÍBRAM 3-3


34,04 1,51 0,39 5,83 3,38 3,10 1,55 3,00 4,08 0,08 7,64 6,30 26,60 3,94 5,44 2,73 4,55

10,35

27,79

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 8,20 4,36 81,40 3,32 0,04 2,87 9,00 7,18 2,61 4,31

5/13

Dobříš Voznice Rejkovice Kvaň I Běřín Věšín Věšín Vranovice pod Třemšínem Roželov Roželov, Vacíkov Pičín Dobříš Kardavec, Pičín Dobříš Rosovice Vysoká u Příbramě Rosovice Rosovice Dobříš Roželov Dobříš Velcí Voznice Rosovice Voltuš Věšín Trhové Dušníky Voltuš Dobřív I Baštinka Baštinka



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 142 PB Pod Jistevníkem 143 PB Pod Liteňskou lečí 144 PB Pod Plešivcem 145 PB Pod skalkou II 146 PB Pod vinicí 147 PB Podbuk I 148 PB Podbuk II 149 PB Podhůrecký rybník 150 PB Poříčská mýť 151 PB Požár 152 PB Provazec 153 PB Přední Roudný 154 PB Punčochářka 155 PB Rážovka 156 PB Roubená studánka 157 PB Rusalčino jezírko 158 PB Říhovka 159 PB Sájovka 160 PB Sanatorka 161 PB Sejr 162 PB Skalka 163 PB Slonovec 164 PB Stará mýta 165 PB Svatopolské mýto 166 PB Štěrbina 167 PB Teslíny 168 PB Trhové Dušníky - východ 169 PB Třemešný vrch 170 PB U bahen 171 PB U Baštinské louky 172 PB U Baštinského zámečku Číslo Význam BC 9 L 2 L 9 L 28 L 18 L 3 L 4 L 11 L 19 L 24 L 1 L 4 L 15 L 14 L 2 L 22 L 11 L 9 L 20 L 20 L 10 L 12 L 6 L 7 L 17 L 2 L 1 L 14 L 33 L 5 L 6 L ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ne ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F DOBŘÍŠ 6-2 F DOBŘÍŠ 6-4 F HOŘOVICE 0-5 F HOŘOVICE 6-7 F HOŘOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 9-4 F PŘÍBRAM 9-4 F PŘÍBRAM 5-4 F PŘÍBRAM 9-7 F PŘÍBRAM 8-7 F DOBŘÍŠ 9-6 F DOBŘÍŠ 7-3 F HOŘOVICE 0-9 F DOBŘÍŠ 4-2 F DOBŘÍŠ 8-6 F PŘÍBRAM 3-3 F DOBŘÍŠ 7-7 F DOBŘÍŠ 7-7 F DOBŘÍŠ 6-6 F PŘÍBRAM 9-7 F DOBŘÍŠ 6-2 F HOŘOVICE 1-6 F DOBŘÍŠ 4-5 F DOBŘÍŠ 7-7 F PŘÍBRAM 6-6 F PŘÍBRAM 8-3 F PŘÍBRAM 0-0 F PŘÍBRAM 7-6 F HOŘOVICE 9-8 F HOŘOVICE 4-7 F HOŘOVICE 4-8


6/13

PB PB PB PB PB

PB U hájovny Pourky

PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB

PB U Nepomucké správy

PB PB PB PB

175 176 177 178 179

180

181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195

196

197 198 199 200

Strašice I Velcí Těně I Hrachoviště Těně I Nepomuk pod Třemšínem, Vranovice pod Třemšínem Rosovice Kolvín Těně I Hluboš Strašice I Věšín Obecnice Strašice I Rosovice Bohutín, Vysoká u Příbramě Kvaň I Vranovice pod Třemšínem Chaloupky I Ohrazenice u Jinec Voznice Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Nepomuk pod Třemšínem Chaloupky I Padrť, Záběhlá Nepomuk pod Třemšínem Pičín

Líha

Strašice I



U Neřežína U Padrťského rybníka U Panny Marie U pěti cest

U hájovny Trnová U hradu U Hulatovny U Chlumu U Chocholaté skály U Chynské U jedle U Josefky U kamene I U kamene II U kaštánku U Kormundovky U křížku II U lanovky U Mlynářky

U buku U Čenkova U čtyř kamenů U dopadové plochy U dřevěnky

PB U Budských

174

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 173 PB U Bílé skály

1 26 3 8

4

5 38 25 8 16 7 1 45 3 6 29 1 7 2 5

2

28 11 23 3 22

5

L L L L

L

L L L L L L L L L L L L L L L

L

L L L L L

L

Číslo Význam BC 15 L

ne ne ne ano

ne

ano ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne

ne

ne ne ne ne ne

ne

ne

Schv.

F F F F

F

F F F F F F F F F N F F F F F

F

F F F F F

F

HOŘOVICE 4-5 PŘÍBRAM 8-2 PŘÍBRAM 5-2 HOŘOVICE 0-8

PŘÍBRAM 6-2

DOBŘÍŠ 7-5 BLOVICE 0-1 HOŘOVICE 6-7 HOŘOVICE 0-8 HOŘOVICE 7-9 PŘÍBRAM 8-4 HOŘOVICE 4-8 PŘÍBRAM 8-0 DOBŘÍŠ 7-6 PŘÍBRAM 3-3 HOŘOVICE 5-7 PŘÍBRAM 5-2 HOŘOVICE 4-8 HOŘOVICE 3-6 DOBŘÍŠ 5-5

PŘÍBRAM 5-3

PŘÍBRAM 7-0 HOŘOVICE 1-6 HOŘOVICE 7-7 HOŘOVICE 3-6 HOŘOVICE 6-8

KRÁSNÁ HORA 9-0

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 7-9


8,29 35,72 36,52 6,51

16,48

2,60 6,38 6,84 4,02 5,12 2,50 16,70 8,54 3,67 3,48 4,97 22,11 11,95 7,72 2,05

16,87

41,05 7,49 7,47 16,09 8,02

7,88

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 5,67

7/13

Rejkovice Kvaň I Baština Dobříš, Voznice Dobřív I Rosovice Strašice I Záběhlá Roželov Voltuš Nepomuk pod Třemšínem Rejkovice Vranovice pod Třemšínem Křešín Rosovice Hvožďany Pičín Velcí Běřín Trhové Dušníky Věšín Jince Čenkov u Příbramě Hutě pod Třemšínem Rosovice Strašice I Pičín Roželov, Radošice Roželov, Starý Smolivec



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 201 PB U pokladu 202 PB U Prantíku 203 PB U rusínské boudy 204 PB U Rymáňské leče 205 PB U silnice 206 PB U Sychrova 207 PB U vodotechny 208 PB V jedličí 209 PB V jechu 210 PB V občinách 211 PB V parku 212 PB V Plešivci 213 PB V požáru 214 PB V Režovech 215 PB V Rokličkách 216 PB V rybníčkách 217 PB V Žírovech 218 PB Velcí 219 PB Vinice 220 PB Vintíškův lesík 221 PB Výrovna 222 PB Vystrkov 223 PB Za Běštínem 224 PB Zadní Hutě pod Třemšínem 225 PB Zádušně 226 PB Zámeček 227 PB Žírovy PB 228 Na přídražích PJ PB 229 V Prekantskej PJ L L

108 125

Číslo Význam BC 3 L 27 L 13 L 3 L 32 L 10 L 20 L 27 L 21 L 16 L 1 L 8 L 2 L 1 L 4 L 25 L 10 L 10 L 6 L 1 L 6 L 1 L 11 L 12 L 6 L 17 L 1 L

ne

ne

ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ano ne ano ne ano ano ne ne ne ne ano ne ano

Schv.

F

F

PŘÍBRAM 9-7

PŘÍBRAM 9-7

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 1-4 F HOŘOVICE 6-6 F HOŘOVICE 4-9 F DOBŘÍŠ 5-4 F HOŘOVICE 9-8 F DOBŘÍŠ 7-7 F HOŘOVICE 7-8 F PŘÍBRAM 7-1 F PŘÍBRAM 8-7 F PŘÍBRAM 7-6 F PŘÍBRAM 5-0 F HOŘOVICE 0-4 F PŘÍBRAM 4-2 S HOŘOVICE 2-4 F DOBŘÍŠ 7-6 F PŘÍBRAM 7-8 F HOŘOVICE 0-9 F HOŘOVICE 1-6 F HOŘOVICE 1-5 F HOŘOVICE 0-9 F PŘÍBRAM 8-4 F HOŘOVICE 2-6 F HOŘOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 7-5 F DOBŘÍŠ 7-7 F HOŘOVICE 7-9 F HOŘOVICE 0-9


5,43

4,73

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 16,59 7,44 12,18 2,93 9,21 3,08 5,72 31,72 3,09 3,52 24,10 4,31 24,36 0,30 3,27 3,03 0,64 5,57 5,18 2,11 2,24 14,38 6,75 4,35 3,43 6,81 1,73

8/13

Borovno Borovno Chynín Přešín Přešín Nové Mitrovice Nové Mitrovice Nové Mitrovice Nové Mitrovice Planiny Spálené Poříčí Spálené Poříčí Struhaře Hořehledy Hořehledy Lučiště Míšov Čížkov u Blovic Radošice Čížkov u Blovic, Chynín Radošice Chynín Čížkov u Blovic, Dožice Železný Újezd Starý Smolivec Mníšek pod Brdy, Řevnice Černolice Kytín Kytín Kytín Kytín



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 230 PJ 340600401/3 231 PJ 340600401/5 232 PJ 340600907/21 233 PJ 340600908/15 234 PJ 340600908/16 235 PJ 340606201/10 236 PJ 340606201/20 237 PJ 340606201/22 238 PJ 340606201/7 239 PJ 340606203/6 240 PJ 340608101/11 241 PJ 340608101/12 242 PJ 340608102/1 243 PJ 340608109/14 244 PJ 340608109/7 245 PJ 340608110/17 246 PJ 340611001/1 247 PJ Na okrouhlici 248 PJ Na zhůří 249 PJ Na žákovce 250 PJ Na žlíbkách 251 PJ Trávníky 252 PJ U Voletína 253 PJ V úličkách 254 PJ Za koutama 255 PZ Babka v Řevnických lesích 256 PZ Červená hlína 257 PZ Chouzavá 258 PZ Chouzavá pod Točnou 259 PZ Jasanový 260 PZ Malý Rochot Číslo Význam BC 3 L 5 L 21 L 15 L 16 L 10 L 20 L 22 L 7 L 6 L 11 L 12 L 1 L 14 L 7 L 17 L 1 L 103 L 107 L 105 L 109 L 13 L 102 L 12 L 126 L 110 L 115 L 205 L 202 L 4 L 7881 L ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ne ano ano/ne ano ano ano/ne ne ano ano ano ano

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F BLOVICE 0-3 F BLOVICE 1-3 F PŘÍBRAM 9-5 F BLOVICE 2-5 F BLOVICE 2-5 F BLOVICE 0-5 F BLOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 9-5 F BLOVICE 0-4 F BLOVICE 1-4 F BLOVICE 2-3 F BLOVICE 2-4 F BLOVICE 3-4 F BLOVICE 2-4 F BLOVICE 2-3 F BLOVICE 2-2 F PŘÍBRAM 9-4 F BLOVICE 1-7 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 0-8 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 1-8 F BLOVICE 1-6 F PŘÍBRAM 9-8 F DOBŘÍŠ 3-1 F DOBŘÍŠ 1-0 F DOBŘÍŠ 4-4 F DOBŘÍŠ 5-4 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 4-2


9/13

Stříbrná Lhota Řevnice Mníšek pod Brdy Řevnice Dobřichovice Řitka Dobřichovice Kytín Kytín Mníšek pod Brdy Černolice Kytín Mníšek pod Brdy Pavlovsko Drahoňův Újezd Lhota pod Radčem Lhota pod Radčem Mešno Mešno Mlečice Příkosice Příkosice Přívětice Přívětice Přívětice Skelná Huť Skelná Huť Sirá Sirá Sirá Těškov



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 261 PZ Nad Stříbrnou Lhotou 262 PZ Pod hájenkou 263 PZ Pod Skalkou I 264 PZ Strážný vrch 265 PZ U rokle V Pavlovce 266 PZ U staré školky 267 PZ U studánky 268 PZ U vobůrek 269 PZ U vypáleného 270 PZ V korytanech 271 PZ Ve slatinách 272 PZ Za boudou 273 PZ Zlatý vrch 274 RO 340800602/101 275 RO 340800701/25 276 RO 340802101/19 277 RO 340802101/9 278 RO 340802601/17 279 RO 340802601/18 280 RO 340802801/19 281 RO 340803801/19 282 RO 340803801/27 283 RO 340803901/2 284 RO 340803901/3 285 RO 340803901/4 286 RO 340803903/26 287 RO 340803903/5 288 RO 340805801/2 289 RO 340805801/4 290 RO 340805801/5 291 RO 340806001/29 Číslo Význam BC 199 L 108 L 120 L 111 L 114 L 119 L 112 L 7878 L 201 L 204 L 116 L 7875 L 203 L 101 L 25 L 19 L 9 L 17 L 18 L 19 L 19 L 27 L 2 L 3 L 4 L 26 L 5 L 2 L 4 L 5 L 29 L ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F DOBŘÍŠ 3-2 F DOBŘÍŠ 3-0 F DOBŘÍŠ 3-2 F DOBŘÍŠ 3-1 F DOBŘÍŠ 1-0 N DOBŘÍŠ 2-1 F DOBŘÍŠ 2-0 F DOBŘÍŠ 4-3 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 3-3 F DOBŘÍŠ 1-0 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 3-3 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 9-2 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 1-1 F BLOVICE 1-0 F PLZEŇ 1-1 F PLZEŇ 1-0 F PLZEŇ 1-1 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 8-2 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 7-3 F HOŘOVICE 9-3


10/13

Těškov Těškov Těškov Hůrky u Rokycan Medový Újezd Medový Újezd Pavlovsko Cekov Těškov Holoubkov Pavlovsko, Svojkovice Volduchy Holoubkov Hůrky u Rokycan Drahoňův Újezd Hůrky u Rokycan Lhota pod Radčem Hůrky u Rokycan Medový Újezd Svojkovice Těškov Mýto v Čechách Medový Újezd Volduchy Medový Újezd Osek u Rokycan Cheznovice Mýto v Čechách Hůrky u Rokycan Mýto v Čechách Mýto v Čechách



PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 292 RO 340806001/30 293 RO 340806001/36 294 RO 340806001/4 295 RO Bábovka 296 RO Bébrovka 297 RO Bílá skála 298 RO Bouchalka 299 RO Cekovský les 300 RO Čihátko 301 RO Hamerský rybník 302 RO Holoubkovský potok 303 RO Chlum 304 RO Chýlavy 305 RO Konesův vrch 306 RO Kouklova hora I 307 RO Kouklova hora II 308 RO Koupaliště 309 RO Kuškovina 310 RO Na bambule 311 RO Na Hamru 312 RO Na skalce I 313 RO Na skalce II 314 RO Na skále II 315 RO Nad Habrem 316 RO Nad úmrlčí cestou 317 RO Nad Březinou 318 RO Nad hlubokým 319 RO Nad sv. Annou 320 RO Ohrada 321 RO Osičná 322 RO Ostrý vrch Číslo Význam BC 30 L 36 L 4 L 22 L 21 L 20 L 25 L 6 L 28 L 36 L 28 L 46 L 8 L 23 L 24 L 24 L 21 L 33 L 16 L 37 L 7 L 7 L 11 L 48 L 29 L 103 L 4 L 15 L 31 L 12 L 14 L ano ne ano ne ne ne ano ano ne ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ano ano ano ne ano ne ne ne ano ne ano ano

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 8-3 F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 1-7 F HOŘOVICE 7-3 F HOŘOVICE 9-2 F HOŘOVICE 9-5 F PLZEŇ 1-6 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-4 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 8-1 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 8-2 F PLZEŇ 0-5 F HOŘOVICE 8-6 F PLZEŇ 0-5 F HOŘOVICE 9-3 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 8-5 F PLZEŇ 1-3 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 2-3 F HOŘOVICE 7-5 F HOŘOVICE 8-6 F PLZEŇ 0-6 F HOŘOVICE 8-6 F HOŘOVICE 7-6


11/13

Těškov Medový Újezd Sirá Lhota pod Radčem, Plískov Hůrky u Rokycan Holoubkov Medový Újezd Sirá Těškov Medový Újezd Medový Újezd Volduchy Volduchy Přívětice Medový Újezd Strašice Volduchy Skořice Medový Újezd Mýto v Čechách Volduchy Těškov Hůrky u Rokycan Svojkovice Svojkovice Hůrky u Rokycan Holoubkov Pavlovsko Cheznovice


Číslo Význam BC 33 L 27 L 10 L 22 L 34 L 43 L 35 L 3 L 34 L 17 L 18 L 44 L 39 L 1 L 19 L 999 L 40 L 1 L 26 L 13 L 45 L 47 L 28 L 38 L 41 L 25 L 42 L 26 L 3 L ano ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ano ano ne ne ne ano ne ne ano ano ano ne ano ano ne ne ano ne

Schv.

SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-6 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 8-1 F HOŘOVICE 9-5 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-5 F HOŘOVICE 8-2 F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 8-6 F HOŘOVICE 8-5 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 1-1 F HOŘOVICE 9-6 F HOŘOVICE 8-7 F PLZEŇ 1-5 F BLOVICE 0-0 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 7-6 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 0-7 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 1-6 F HOŘOVICE 6-5


Poznámka: Údaje Okres (Okr.), Katastrální území a Schváleno (Schv.) se vztahují jen k ploše PUPFL Katastr se schváleným ÚSESem je zvýrazněn tučně

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 323 RO Plzeňský vrch 324 RO Pod silničkou 325 RO Pod Sirskou horou 326 RO Pod trávníky 327 RO Pod Trhoněm 328 RO Pod vápenicí 329 RO Pod velkou linkou 330 RO Sirská hora 331 RO U cesty 332 RO U dědka 333 RO U hajného louky 334 RO U chaty 335 RO U Kobezské cesty 336 RO U křížku I 337 RO U liščí boudy 338 RO U lomu 339 RO U planiny 340 RO U rybníka 341 RO U Smolíkovy skály 342 RO U spáleniště 343 RO U Voldušské cesty 344 RO U zelené cesty 345 RO V lizu 346 RO Vejkázek 347 RO Vydřiduch 348 RO Vysoké lávky 349 RO Za hřbitovem 350 RO Ždár 351 RO Žlebec

Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 22,44 21,26 38,20 1,90 17,91 23,32 17,90 10,62 14,90 27,39 16,09 18,99 13,23 2,56 15,08 12,59 16,21 1,45 43,69 21,36 13,11 14,27 31,35 24,68 58,23 28,03 15,84 12,03 12,21

12/13


Číslo BC = číslo bicentra dle generelu ÚSES

BE - Beroun PJ - Plzeň-jih PZ - Praha-západ PB - Příbram RO - Rokycany

Poř. číslo = pořadové číslo v rámci tabulkové přílohy OPRL Okr. = okres:

Vysvětlivky:

NR - nadregionální R - regionální L - lokální Schv. = schváleno: ano/ne - schválena jen část biocentra Funkč. = funkčnost: F - funkční S - semifunkční (částečně funkční) N - nefunkční

Význam:


13/13

zřízena 29.4.1987 zřízena 10.4.1990 zřízena 16.9.1999

Vyhlášení


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr BE PB 1 PJ VLS ČR, s.p., divize Hořovice PZ RO 2 PB broková střelnice Bezděkov 3 PB broková střelnice Beroun-Rejkovice 4 PB kulová a broková střelnice Obora-Dobříš -

-

PRIBRAM 6-6 Bezděkov HOROVICE 1-4 Rejkovice Dobříš DOBRIS 6-5

Katastr. území

HOROVICE 4-6

SMO

0,00 0,00 0,00

22 740,90

1/1

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka Výměra ha PUPFL

Přehled jiných důležitých veřejných zájmů

Les 252/99-09

Vyhlášení


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr 1 PB Dobříš - léčebna dlouhodobě nemocných Kateg.

Katastr. území

DOBRIS 6-6 Dobříš

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 31,70 31,92

Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů

1/1

SMO HOROVICE 5-9

Vyhlášení Nařízení vlády ČSR ze dne 10.1.1979


PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo BE 1 PB CHOPAV Brdy RO -

Výměra ha 28 050,94

Plocha PUPFL

Poznámka

1/1


Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

PB obora Hedvika

32g 32g

č.j. ŽP 1821/97-iT ze dne 27.10.1997

Kateg.

č.j. ŽP 1646/92-iT ze dne 15.2.1993

Vyhlášení


2

PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 1 PB obora Aglaia Katastr. území

Přešín , Čížkov Hutě p. Třemšínem, PRIBRAM 7-5 Věšín, Starý Rožmitál DOBRIS 6-5

SMO

37,00

1,58

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 514,66 316,56

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

1/1

15506 V JALOVČINÁCH

15503 U SÝKOROVO ZASTÁVKY

DO113

DO114

Součet za Lesní správu - lesní majetek

15523 KE KRYTU

DO137

L2L1

L2L1

L2L2

15523 KE KRYTU

15523 KE KRYTU

DO135

L2L2

DO136

V2L1

DO133

DO132

DO134

V2L1

L2L1

DO130

L2L2

DO127

V2L1

L2L1

DO126

L2L2

L2L1

DO125

DO128

V2L1

DO124

DO129

V2L1

V1L

DO122

DO123

V2L1

V1L

DO119

DO121

V2L1

V2L1

DO117

V1L

DO116

DO118

V2L1

L2L1

DO115

0

L2L1

15505 U OBECNÍHO LESA

DO112

L2L1

V2L1

L2L1

15504 KE KREJCÁRKU

DO110

DO111

V1L

V1L

DO104

DO109

V1L

V1L

2,1

22,9

0,6

0,5

0,7

0,5

0,1

1,6

0,2

0,4

0,2

0,5

0,9

1,4

0,2

2,1

0,1

0,8

0,1

0,1

1,0

0,9

0,7

0,4

0,9

0,4

0,6

1,2

0,9

0,6

2,3

22,9

0,6

0,5

0,7

0,5

0,1

1,6

0,2

0,4

0,2

0,5

0,9

1,4

0,2

2,1

0,1

0,8

0,1

0,1

1,0

0,9

0,7

0,4

0,9

0,4

0,6

1,2

0,9

0,6

2,3

2,1

0,0

13,1

0,1

0,2

0,2

0,2

2,1

0,1

0,8

0,1

0,1

1,0

0,9

0,7

0,6

0,9

0,6

2,3

2,1

0,0

7,8

0,6

0,5

1,6

0,9

1,4

0,4

0,9

0,4

1,2

z

k

les Návrh

Vozovka

Délka cest v km a+p

2,0

0,7

0,5

0,4

0,5

n

7 LS nebo les. majetekDobříš

Třída Celkem

DO101

evid.

Název

DO102

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č.

Tabulka S1

0,0

t

9,8

2,1

0,8

0,9

0,9

0,6

2,3

2,1

11,1

0,6

0,5

0,1

1,6

0,2

0,2

0,9

1,4

0,2

0,1

0,1

0,1

1,0

0,7

0,4

0,9

0,4

0,6

1,2

2,0

0,7

0,5

0,4

0,5

sběrná techn. lokální

Funkce

X

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

List mapy LOC

9,8

0,6

0,5

0,7

0,5

1,6

0,4

0,5

0,9

1,4

0,4

0,9

0,4

1,2

vlastníka

13,1

0,1

0,2

0,2

0,2

2,1

0,1

0,8

0,1

0,1

1,0

0,9

0,7

0,6

0,9

0,6

2,3

2,1

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : DO Poznámka

S1 List č. 1

1

Příloha č.6

15517 PANELKA

DO147

V1L

V2L1

DO203

DO204


V1L

L2L2

DO202

15511 OLEŠNÁ

DO174

L2L2

V1L

15531 OLEŠNÁ

DO173

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

DO201

15519 POD PEJSKAŘEMA

15507 U HŘIŠTĚ

DO168

15521 U BETOˇNÁKU

L2L2

15482 STŘELNICE

DO167

DO172

L2L2

15480 U LOUKY

DO166

DO171

L2L2

15481 KVAREC

DO165

15508 ZA MRTNICKOU ŠKOLOU

L2L1

DO164

15519 NAD PEJSKAŘEMA

V2L1

DO163

DO169

L2L2

DO152

DO170

V1L

DO151

L2L2

L2L1

DO150

L2L1

L2L1

DO148

DO149

15516 DO MALINKY

L2L1

15518 HLINITÁ

DO146

L1L

V2L1

V2L1

DO143

DO145

V1L

V2L1

DO141

DO142

L2L1

15522 STAROKAŘÍZECKA

DO140

L2L1

V2L1

15525 K DOUBRAVCE

DO138

29,5

0,3

9,2

3,8

1,3

0,2

0,2

0,6

0,5

0,2

0,3

0,2

0,4

0,6

0,3

0,1

0,7

0,1

0,3

0,3

1,1

0,7

1,0

1,2

0,2

0,4

0,3

2,7

1,5

0,1

0,7

29,5

0,3

9,2

3,8

1,3

0,2

0,2

0,6

0,5

0,2

0,3

0,2

0,4

0,6

0,3

0,1

0,7

0,1

0,3

0,3

1,1

0,7

1,0

1,2

0,2

0,4

0,3

2,7

1,5

0,1

0,7

0,0

19,2

0,3

9,2

3,8

1,3

0,3

1,0

0,2

0,3

2,7

0,1

0,0

6,7

0,1

0,7

0,3

1,1

0,7

1,2

0,4

1,5

0,7

z

k

les Návrh

Vozovka


3,6

0,2

0,2

0,6

0,5

0,2

0,3

0,2

0,4

0,6

0,3

0,1

n


Třída Celkem

DO139

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

18,4

9,2

3,8

1,3

0,3

1,0

2,7

7,5

0,3

0,1

0,7

0,3

1,1

0,7

1,2

0,2

0,4

0,3

1,5

0,1

0,7

3,6

0,2

0,2

0,6

0,5

0,2

0,3

0,2

0,4

0,6

0,3

0,1


Funkce

X

X

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

List mapy LOC

10,2

0,2

0,2

0,6

0,5

0,2

0,3

0,2

0,4

0,6

0,3

0,1

0,1

0,3

1,1

0,7

1,0

1,2

1,5

0,7

vlastníka

19,3

0,3

9,2

3,8

1,3

0,7

0,3

0,2

0,4

0,3

2,7

0,1

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 2

2

Příloha č.6

V1L

L2L1

24015 OD STARÉ CHATY

24013 V OBOROHU

15477 ELIŠČINA

DO217

DO218

DO219

DO220

15486 SÁHOVKA

DO223

0,3

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

DO232

DO233

DO234

DO235


L2L1

L2L2

DO231

L2L1

DO228

DO229

L1L

0,4

L2L1

DO227

DO230

1,3

V2L1

DO226

0,4

L2L1

24,7

1,0

0,5

0,3

0,4

0,2

1,5

0,1

0,8

1,8

L2L1

DO224

0,3

0,6

0,1

0,6

0,6

0,7

1,1

0,8

0,2

0,6

0,3

2,2

1,3

2,3

1,4

1,3

1,2

DO225

15475 DO MOŘINY

L2L2

15478 KE SKÁLE

DO222

L2L2

V2L1

DO221

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

DO215

DO216

L2L1

L2L1

DO213

DO214

24016 POD CHATOU

L2L1

DO212

L2L1

DO211

15488 REJKOVICKÁ

L2L1

L2L1

DO208

24014 ZA LÍPOU

L2L1

DO207

DO210

L2L1

L2L1

24,7

1,0

0,5

0,3

0,4

0,2

1,5

0,1

0,4

1,3

0,8

1,8

0,4

0,3

0,6

0,1

0,6

0,6

0,7

1,1

0,8

0,2

0,6

0,3

2,2

1,3

2,3

1,4

1,3

1,2

0,3

0,0

2,7

1,5

0,1

1,1

0,0

20,9

1,0

0,5

0,3

0,4

0,2

0,4

1,3

0,8

1,8

0,4

0,6

0,6

0,7

0,8

0,2

0,6

0,3

2,2

1,3

2,3

1,4

1,3

1,2

0,3

z

k

les Návrh

Vozovka


1,1

0,1

0,3

0,6

n


Třída Celkem

DO205

evid.

Název

DO206

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

2,6

1,5

1,1

21,0

1,0

0,5

0,3

0,4

0,2

0,4

1,3

0,8

1,8

0,4

0,1

0,6

0,6

0,7

0,8

0,2

0,6

0,3

2,2

1,3

2,3

1,4

1,3

1,2

0,3

1,1

0,1

0,3

0,6


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

22,6

1,0

0,5

0,3

0,4

0,2

1,5

0,1

0,4

1,3

1,8

0,4

0,3

0,6

0,6

0,6

0,7

0,8

0,2

0,6

0,3

2,2

1,3

2,3

1,4

1,3

1,2

0,3

vlastníka

2,1

0,8

0,1

1,1

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 3

3

Příloha č.6

15469 KOMORSKÁ

15414 BĚŠTÍNSKÁ

DO256

L2L1

15474 STARÁ CESTA

15471 K POLÍČKU

DO260

DO261


L2L1

L2L1

15464 PROKOPÁVKA

DO265

L2L1

DO263

DO264

V2L1

DO262

15464 PROKOPÁVKA

V1L

DO259

L2L2

V1L

L2L1

L2L1

L1L

DO258

0 K BĚŘÍNU

15466 K TOČNÉ

DO255

DO257

15412 PÍSECKÁ

DO254

L2L1

L1L

L1L

15471 KE KOMORSKU

DO252

DO253

L2L1

L1L

L2L1

DO247

DO250

L2L2

DO251

L1L

DO245

DO246

L2L1

L2L1

L1L

DO243

DO244

L2L1

L2L1

DO242

DO248

2,1

L2L1

DO241

DO249

1,1

L2L2

DO240

1,3

34,0

0,6

0,5

1,7

0,3

0,3

0,6

1,3

0,7

1,3

1,8

1,6

1,2

0,6

1,8

4,7

0,6

0,3

0,3

2,6

0,5

0,5

0,2

1,3

0,2

0,8

L2L2

L2L2

1,1

2,2

DO239

L2L2

DO238

L2L2

34,0

0,6

0,5

1,7

0,3

0,3

0,6

1,3

0,7

1,3

1,8

1,6

1,2

0,6

1,8

4,7

0,6

0,3

0,3

2,6

0,5

2,1

1,1

0,5

0,2

1,3

0,2

0,8

1,3

1,1

2,2

0,0

13,9

1,3

0,7

1,6

0,6

1,8

4,7

2,1

1,1

0,0

13,7

0,6

0,5

1,7

0,3

0,6

1,3

1,8

1,2

0,6

0,3

0,3

2,6

0,5

0,2

1,3

z

k

les Návrh

Vozovka


6,4

0,3

0,5

0,2

0,8

1,3

1,1

2,2

n


Třída Celkem

DO236

evid.

Název

DO237

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

13,9

1,3

0,7

1,6

0,6

1,8

4,7

2,1

1,1

13,7

0,6

0,5

1,7

0,3

0,6

1,3

1,8

1,2

0,6

0,3

0,3

2,6

0,5

0,2

1,3

6,4

0,3

0,5

0,2

0,8

1,3

1,1

2,2


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

31,7

0,6

0,5

1,7

0,3

0,6

1,3

1,8

1,6

1,2

0,6

1,8

4,7

0,6

0,3

0,3

2,6

0,5

2,1

1,1

0,5

0,2

1,3

0,2

0,8

1,3

1,1

2,2

vlastníka

2,3

0,3

1,3

0,7

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 4

4

Příloha č.6

15280 MALOCHLUMECKÁ

DO274

NOVÁ DRAHLOVSKÁ

15477 ELIŠČINA

DO296


15487 NAD BEZDĚDIČKAMI

0 Francouzská

DO295

DO294

L1L

L2L1

L2L1

DO293

15476 BEZDĚDIČKA

L1L

DO292

L2L2

L1L

L2L1

15312 POD ENGLEM

DO291

DO290

DO289

L2L2

L1L

0 DRAHLOVSKÁ

DO286

15295 VŠERADSKÁ

L2L2

DO287

L2L1

L2L1

DO284

L2L1

DO282

DO283

DO285

L2L1

L2L1

DO280

DO281

L2L1

L2L1

V2L1

DO277

DO278

V2L1

DO279

V2L1

DO276

L1L

DO275

15277 VOJTĚŠSKÁ

15479 ŠTĚRKOVSKÁ

DO273

L1L

L2L2

L2L2

V1L

DO270

15297 POD JISTEBNÍKEM

V2L1

DO271

0,5

L2L1

DO268

DO269

25,9

1,1

3,9

0,4

0,9

0,2

0,6

0,4

0,7

2,2

0,2

0,3

1,3

0,7

0,1

0,3

3,0

0,5

0,6

0,6

2,0

0,5

1,8

0,7

0,7

0,4

0,2

0,6

0,8

L2L1

L1L

DO272

a+p

k

25,9

1,1

3,9

0,4

0,9

0,2

0,6

0,4

0,7

2,2

0,2

0,3

1,3

0,7

0,1

0,3

3,0

0,5

0,6

0,6

2,0

0,5

1,8

0,7

0,7

0,4

0,2

0,5

0,6

0,8

1,8

1,8

9,2

1,1

0,9

0,4

2,2

0,6

0,6

0,5

1,8

0,4

0,2

0,6

0,0

11,9

3,9

0,4

0,2

0,3

1,3

0,7

0,1

0,3

3,0

0,5

0,5

0,8

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka

Délka cest v km

DO266

evid.

Název

4,8

0,6

0,7

0,2

2,0

0,7

0,7

n


DO267

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

7,9

1,1

0,9

0,4

2,2

0,5

1,8

0,4

0,6

15,2

3,9

0,4

0,2

0,3

1,3

0,7

0,1

0,3

3,0

0,5

0,6

0,6

2,0

0,2

0,5

0,8

2,9

0,6

0,7

0,2

0,7

0,7


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

22,2

1,1

3,9

0,4

0,9

0,2

0,6

0,4

0,7

2,2

0,2

0,3

1,3

0,7

0,1

0,3

3,0

0,5

0,5

1,8

0,7

0,7

0,5

0,6

0,8

vlastníka

3,7

0,6

0,6

2,0

0,4

0,2

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : DO

N2,

Poznámka

S1 List č. 5

5

Příloha č.6

15235 MODŘÍNKA

15255 NA ŠIKMISTRÁKY

15233 VACKOVSKÁ

15239 DRAŽSKÁ

15242 SÁJOVKA

15246 SÁJOVKA

24000 ROKLIČKY

24001 BUDSKÁ

DO305

DO306

DO307

DO308

DO310

DO311

DO312

DO313

L2L1

15258 CHABENSKÁ

15258 CHABENSKÁ

15231 U FABIÁNKY

DO320

DO321

DO322

21672 ŠEDIVECKÁ

DO329


15288 TROJAČKA

DO328

L1L

L2L1

L1L

L2L1

K TRNOVSKÉ HÁJENCE

L2L1

DO325

DO326

V1L

DO324

DO327

V2L1

L2L1

DO323

15255 MODŘÍNKA

L2L2

L2L2

L1L

DO318

DO319

V1L

L2L2

15245 CVIČÁK

DO316

DO317

L1L

L2L1

DO315

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

DO314

15238 KNÍŽECÍ

15234 BUKOVSKÁ

DO304

L1L

L2L1

51,2

2,2

2,5

0,8

5,0

2,0

1,8

0,3

0,9

0,3

0,7

0,3

0,9

1,4

6,0

2,4

2,2

2,6

2,5

0,9

1,8

2,3

0,7

0,6

3,6

0,3

0,4

L1L

15247 NA UHLÍŘÁK

DO302

DO303

0,3

L1L

1,1

4,2

DO301

L1L

L2L1

15226 PLEŠIVECKÁ

DO297

k

51,2

2,2

2,5

0,8

5,0

2,0

1,8

0,3

0,9

0,3

0,7

0,3

0,9

1,4

6,0

2,4

2,2

2,6

2,5

0,9

1,8

2,3

0,7

0,6

3,6

0,3

0,4

0,3

1,1

4,2

2,6

2,6

26,6

2,2

5,0

1,8

0,9

6,0

2,2

3,6

0,4

0,3

4,2

0,0

22,5

2,5

0,8

2,0

0,3

0,9

0,7

2,4

2,6

2,5

0,9

1,8

2,3

0,7

0,6

0,3

1,1

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka


2,1

0,3

0,3

1,4

n


DO298

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

26,6

2,2

5,0

1,8

0,9

6,0

2,2

3,6

0,4

0,3

4,2

22,5

2,5

0,8

2,0

0,3

0,9

0,7

2,4

2,6

2,5

0,9

1,8

2,3

0,7

0,6

0,3

1,1

2,1

0,3

0,3

1,4


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

43,0

2,2

2,5

0,8

5,0

2,0

0,9

0,3

0,7

0,3

0,9

1,4

2,4

2,2

2,6

2,5

0,9

1,8

2,3

0,7

0,6

3,6

0,3

0,4

0,3

1,1

4,2

vlastníka

8,2

1,8

0,3

6,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : DO

N2,

Poznámka

S1 List č. 6

6

Příloha č.6

L2L2

15289 POD PRÁDLEM

15292 NAD MALÝM CHLUMCEM

15232 POD ŘEDINAMI

15244 NAD DUBÁK

15253 ŘÍHOVKA

DO333

DO334

DO335

DO336

DO337

L1L

L2L1

15272 HŘEBENSKÁ, IVONKA

15271 HŘEBENSKÁ

15275 K JELENÍM PALOUKŮM

15280 MALOCHLUMECKÁ

DO407

DO408

DO409

DO411

L2L1

15259 BEKOVKA

15262 MALINOVSKÁ

DO416

DO418

15268 ZELENÁ

15266 PROKOPÁVKA

DO427

DO428

15267 HORNICE

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L2

L1L


DO430

0 K CÍSAŘSKÉMU PALOUKU

15261 SANKTUSKA

DO426

DO429

15263 LIPÍŽSKÁ

DO425

STŘELNICE

15259 BEKOVKA

DO415

DO423

L2L1

L1L

L1L

15318 HORNÍ BEKOVKA

DO412

DO414

L1L

L1L

L1L

15279 KAMPRÁTOVA

L1L

L1L

15295 VŠERADSKÁ

SVÁŽNICE

L2L2

DO405

0

15276 DRAHLOVSKÁ

L1L

L2L2

L2L2

L2L2

DO406

DO404

DO403

DO402

NOVÁ DRAHLOVSKÁ

L2L2

L2L2

15291 POD ŠTELEM

DO332

DO401

L2L2

15293 POD HRADCEM

DO331

L2L1

15241 DO JALOVČIN

DO330

1,1

41,8

2,6

0,4

0,8

3,8

3,2

0,8

2,0

0,6

1,5

1,5

1,7

0,3

0,7

1,4

5,3

0,5

4,4

1,3

1,9

1,0

1,0

0,6

0,8

0,1

0,3

0,4

1,6

0,4

41,8

2,6

0,4

0,8

3,8

3,2

0,8

2,0

0,6

1,5

1,5

1,7

0,3

0,7

1,4

5,3

0,5

4,4

1,3

1,9

1,0

1,0

0,6

0,8

0,1

0,3

0,4

1,6

0,4

1,1

1,5

1,5

24,5

3,8

3,2

2,0

0,6

1,5

1,7

0,3

1,4

5,3

0,5

1,3

1,9

1,0

0,0

11,3

2,6

0,4

0,8

1,5

0,7

4,4

1,1

z

k

les Návrh

Vozovka


6,0

0,8

1,0

0,6

0,8

0,1

0,3

0,4

1,6

0,4

n


Třída Celkem

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

24,5

3,8

3,2

2,0

0,6

1,5

1,7

0,3

1,4

5,3

0,5

1,3

1,9

1,0

11,3

2,6

0,4

0,8

1,5

0,7

4,4

1,1

6,0

0,8

1,0

0,6

0,8

0,1

0,3

0,4

1,6

0,4


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

41,8

2,6

0,4

0,8

3,8

3,2

0,8

2,0

0,6

1,5

1,5

1,7

0,3

0,7

1,4

5,3

0,5

4,4

1,3

1,9

1,0

1,0

0,6

0,8

0,1

0,3

0,4

1,6

0,4

1,1

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : DO

N2,

Poznámka

S1 List č. 7

7

Příloha č.6

15300 STARÁ HŘEBENSKÁ


15322 DO RÁDELCE

L2L1

L2L1

DO521

DO520

L1L

L1L

15317 MODŘÍNKA, VLAŠKA

L1L

L2L1

L1L

L2L1

DO519

DO518

ZELENÁ

15315 PANELKA

DO514

ZELENÁ

15316 ČERNÝ POTOK

DO513

DO516

15319 BEKOVKA

DO512

DO515

L2L1

15343 VOJENSKÁ

DO511

L1L

L2L1

DO509

L2L1

L1L

DO507

L1L

15304 POD KŘÍŽEM

24008 SVÁŽNICE

DO503

L2L1

L2L1

DO506

24009 VÁLCOVANÁ

DO502

L2L1

15311 KE KOMÍNKU

DO501

L2L1

15309 NAD DŽBÁNY

15268 ZELENÁ

DO445

L2L1

DO505

15276 DRAHLOVSKÁ

DO444

L1L

24004 ŽIDŮV PALOUK

DO441

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

DO504

24002 PRASEČÍ LEČ

24005 PODÉL PLOTU

15278 NEVĚSTA

DO438

DO439

15294 VŠEHRADSKÁ VOJENSKÁ

DO437

DO440

15285

DO436

L2L2

L2L1

24003 SV. PROKOPÁVKA

L2L1

L2L1

DO435

12262 BRODECKÁ

DO432

V2L1

15270 STARÁ VŠERADSKÁ

DO431

40,6

0,3

0,6

1,9

5,7

0,9

1,7

1,5

1,6

3,3

0,8

0,2

1,5

0,7

0,4

3,0

2,4

0,7

0,9

1,2

1,1

1,2

1,3

0,8

0,9

0,9

1,4

0,1

0,6

3,2

40,6

0,3

0,6

1,9

5,7

0,9

1,7

1,5

1,6

3,3

0,8

0,2

1,5

0,7

0,4

3,0

2,4

0,7

0,9

1,2

1,1

1,2

1,3

0,8

0,9

0,9

1,4

0,1

0,6

3,2

1,1

1,1

19,4

1,9

5,7

0,9

1,5

3,3

0,7

3,0

2,4

0,1

0,0

19,5

0,3

0,6

1,7

1,6

0,8

0,2

1,5

0,4

0,7

0,9

1,2

1,1

1,2

1,3

0,9

1,4

0,6

3,2

z

k

les Návrh

Vozovka


1,7

0,8

0,9

n


Třída Celkem

DO433

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

19,3

1,9

5,7

0,9

1,5

3,3

0,7

3,0

2,4

19,6

0,3

0,6

1,7

1,6

0,8

0,2

1,5

0,4

0,7

0,9

1,2

1,1

1,2

1,3

0,9

1,4

0,1

0,6

3,2

1,7

0,8

0,9


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

40,5

0,3

0,6

1,9

5,7

0,9

1,7

1,5

1,6

3,3

0,8

0,2

1,5

0,7

0,4

3,0

2,4

0,7

0,9

1,2

1,1

1,2

1,3

0,8

0,9

0,9

1,4

0,6

3,2

vlastníka

0,1

0,1

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : DO

N2,

Poznámka

S1 List č. 8

8

Příloha č.6

15314 PROKOPÁVKA

15320 MLYNÁŘKA

DO523

DO524

L2L1

15340 V LOUŽKU

15343 VOJENSKÁ

15343 VOJENSKÁ

15334 K BOUDĚ

15335 U BOUDY

15337 NA VRÁŽKY

15341 SPOJKA

DO604

DO609

DO610

DO611

DO612

DO613

DO614

DO615

15301 KYTÍNSKÁ

DO626

15303 DOUPOVSKÉ

DO628

DO629

L2L2

V2L1

DO631

DO632


V2L1

DO630

L2L1

L2L2

L2L1

15310 K HATÍM

DO627

L2L1

L2L1

L1L

15298 HŘEBENSKÁ

DO625

L2L1

DO624

24012 LIPÍ

HRANIČNÍ

DO622

DO623

L2L2

15340 V LOUŽKU

DO621

L2L1

V2L1

L2L1

DO619

V1L

DO617

DO618

V2L1

DO616

L2L2

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

24658 HALOUNSKÁ

DO540

L2L1

L2L2

L2L1

L1L

0,8

33,8

0,3

0,6

1,8

1,6

1,3

0,2

3,8

2,4

1,6

0,8

1,0

0,5

1,3

0,3

1,4

0,4

1,6

1,0

1,6

1,5

0,7

0,8

0,9

1,5

0,1

0,1

0,2

2,9

1,0

33,8

0,3

0,6

1,8

1,6

1,3

0,2

3,8

2,4

1,6

0,8

1,0

0,5

1,3

0,3

1,4

0,4

1,6

1,0

1,6

1,5

0,7

0,8

0,9

1,5

0,1

0,1

0,2

2,9

1,0

0,8

0,0

11,0

1,8

2,4

1,4

0,4

1,0

1,5

1,5

0,1

1,0

0,0

19,4

1,6

1,3

3,8

1,6

0,8

1,0

1,3

0,3

1,6

0,7

0,8

0,9

0,1

2,9

0,8

z

k

les Návrh

Vozovka


3,4

0,3

0,6

0,2

0,5

1,6

0,2

n


Třída Celkem

DO537

K HATÍM

15321 U ENGLŮ

DO522

DO536

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

8,8

2,4

1,4

1,0

1,5

1,5

0,1

1,0

21,9

0,3

1,8

1,6

1,3

3,8

1,6

0,8

1,0

1,3

0,3

0,4

1,6

0,7

0,8

0,9

0,1

2,9

0,8

3,1

0,6

0,2

0,5

1,6

0,2


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

29,5

0,6

1,6

1,3

0,2

3,8

2,4

1,6

0,8

1,0

0,5

1,3

1,6

1,0

1,6

1,5

0,7

0,8

0,9

1,5

0,1

0,1

0,2

2,9

1,0

0,8

vlastníka

4,3

0,3

1,8

0,3

1,4

0,4

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 9

9

Příloha č.6

15333 FX SVOBODY

15333 FX SVOBODY

15334 DŘEVĚNÁ

DO638

DO639

DO640

L2L1

L2L1

V1L

L1L

L2L2

15305 JEZEVČINY

15342 MODŘÍNKY

15332 ZA HÁJOVNOU

15338 V MANTLÍKU

15336 V KORYTANECH

15339 K PAŘEZU

DO646

DO647

DO649

DO652

DO653

DO654

DO655

DO656

DO657

DO658


L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

V1L

L2L1

DO643

DO645

L2L2

L2L2

L2L1

L2L1

DO641

15345 U TROJÁKU

15333 FX SVOBODY

DO637

L2L1

L2L1

L2L1

15333 FX SVOBODY

0,4

17,4

1,1

0,7

0,6

0,5

0,6

0,2

0,6

1,5

0,1

0,1

3,1

1,2

0,7

0,3

0,5

0,5

0,5

3,9

17,4

1,1

0,7

0,6

0,5

0,6

0,2

0,6

1,5

0,1

0,1

3,1

1,2

0,7

0,3

0,5

0,5

0,5

3,9

0,4

0,0

5,2

0,6

1,5

3,1

0,0

7,3

0,1

0,1

1,2

0,5

0,5

0,5

3,9

0,4

z

k

les Návrh

Vozovka


4,9

1,1

0,7

0,6

0,5

0,6

0,2

0,7

0,3

n


Třída Celkem

DO635

evid.

Název

DO636

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

5,2

0,6

1,5

3,1

7,3

0,1

0,1

1,2

0,5

0,5

0,5

3,9

0,4

4,9

1,1

0,7

0,6

0,5

0,6

0,2

0,7

0,3


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

12,7

1,1

0,7

0,6

0,5

0,6

0,2

0,6

0,1

0,1

1,2

0,7

0,3

0,5

0,5

0,5

3,9

0,4

vlastníka

4,6

1,5

3,1

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 10

10

Příloha č.6

0

0

RO307

RO308

701 TESLÍNSKÁ

0

532 KAMENNÝ MOST

0

530 DO GETSEMANKY

L1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

V1L

L2L1

L2L1

V1L

V1L

L1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L1

38,4

5,2

0,8

0,5

0,7

0,6

1,9

0,8

1,7

0,7

0,4

4,3

2,5

0,8

1,9

0,6

0,6

1,9

0,7

0,7

3,2

1,1

1,8

0,3

0,4

0,6

0,7

1,1

0,7

1,4

0,1

38,4

5,2

0,8

0,5

0,7

0,6

1,9

0,8

1,7

0,7

0,4

4,3

2,5

0,8

1,9

0,6

0,6

1,9

0,7

0,7

3,2

1,1

1,8

0,3

0,4

0,6

0,7

1,1

0,7

1,4

0,1

0,0

0,7

18,3

5,2

0,4

4,3

2,5

0,7

3,2

0,3

0,4

0,6

0,0

16,8

0,5

0,7

0,6

1,9

1,7

0,7

1,9

0,6

0,6

1,9

0,7

1,1

1,8

0,7

1,4

0,1

z

k

les Návrh

Vozovka


3,4

0,8

0,8

0,8

1,1

n

t

0,0

7 LS nebo les. majetekRožmitál

Třída Celkem

L2L1


RO330

RO329

RO328

RO327

RO326

0

RO325

527 U SENÍKU

RO322

0

669 KOTELSKÁ

RO321

RO324

531 K ČERVENÉ BOUDĚ

RO320

0

528 VĚŠÍN HUTĚ

RO319

RO323

526 CHYŇSKÁ

0

RO316

RO318

0

RO315

525 CHYŇSKÁ

0

RO314

RO317

0

RO313

700 K ZOTAVOVNĚ VĚŠÍN

0

RO311

RO312

0

RO310

516 VARTA

0

0

0

RO304

RO305

0

RO303

RO306

0

RO309

Název

477 BŘEZOVÁ ALEJ

evid.

RO302

RO201

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,7

18,3

5,2

0,4

4,3

2,5

0,7

3,2

0,3

0,4

0,6

16,1

0,5

0,7

0,6

1,9

1,7

0,7

1,9

0,6

0,6

1,9

0,7

1,1

1,8

1,4

0,1

4,1

0,8

0,8

0,8

1,1

0,7


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

33,7

5,2

0,8

0,5

0,7

0,6

1,9

0,8

1,7

0,7

0,4

4,3

2,5

0,8

1,9

0,6

0,6

1,9

0,7

0,7

1,1

1,8

0,6

1,1

0,7

1,4

0,1

vlastníka

4,6

3,2

0,3

0,4

0,7

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : RO Poznámka

S1 List č. 11

11

Příloha č.6

Název

653 JOSEFKA

519 HUSÍ

719 HUSÍ

533 BUČINA

518 HUSÍ

517 HUSÍ

520 ŠUTROVKA

521 ŠUTROVKA

RO340

RO341

RO342

RO343

RO344

RO345

RO346

RO347

674 OD MOSTU DO 15

0

536 OD MORICKY K 9

L2L1

L2L1

L2L1

V1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

V2L1

L2L1

L2L2

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

28,9

1,0

1,1

0,8

0,3

4,2

0,2

0,5

0,5

0,2

0,5

0,9

2,3

0,4

1,3

1,5

0,8

1,3

0,5

1,4

0,7

0,5

1,9

0,7

1,4

0,3

0,2

0,8

0,4

0,4

1,9

28,9

1,0

1,1

0,8

0,3

4,2

0,2

0,5

0,5

0,2

0,5

0,9

2,3

0,4

1,3

1,5

0,8

1,3

0,5

1,4

0,7

0,5

1,9

0,7

1,4

0,3

0,2

0,8

0,4

0,4

1,9

0,0

10,5

0,3

4,2

0,5

0,2

2,3

0,4

1,9

0,7

0,0

14,8

1,0

1,1

0,8

0,2

0,5

0,5

1,3

1,5

0,8

1,3

1,4

0,7

0,5

0,3

0,2

0,8

1,9

z

k

les Návrh

Vozovka


3,6

0,9

0,5

1,4

0,4

0,4

n

t

0,0


Třída Celkem

L2L1


RO408

RO407

RO406

0

706 MÝTA NA BUREK

RO405

RO404

RO401

537 SPÁLENÁ PASEKA

0

RO352

709 OTÁČKA HUTĚ

0

RO351

RO403

0

RO350

RO402

0

0

RO349

0

699 TŘEMŠÍN HUTĚ

RO348

698 TŘEMŠÍNSKÁ

RO339

0

RO338

RO337

532 KAMENNÝ MOST

RO336

0

RO334

523 KOVAŘICKÁ

0

RO333

RO335

0

524 PROSTŘEDNÍ

evid.

RO332

RO331

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

10,3

0,3

4,2

0,5

2,3

0,4

1,9

0,7

15,0

1,0

1,1

0,8

0,2

0,5

0,2

0,5

1,3

1,5

0,8

1,3

1,4

0,7

0,5

0,3

0,2

0,8

1,9

3,6

0,9

0,5

1,4

0,4

0,4


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

25,7

1,0

1,1

0,8

4,2

0,2

0,5

0,5

0,5

0,9

1,3

1,5

0,8

1,3

0,5

1,4

0,7

0,5

1,9

0,7

1,4

0,3

0,2

0,8

0,4

0,4

1,9

vlastníka

3,2

0,3

0,2

2,3

0,4

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 12

12

Příloha č.6

Název

704 ZEMAN TŘEMŠÍN

705 HRACHOVÁ

671 BUČINA

RO420

RO421

RO422

V1L

V1L

L2L1


0

RO439

V2L1

0

0

RO437

0

RO435

RO438

L2L2

0

RO434

L1L

L2L2

0

0

L2L2

RO432

540 K NUSLOVNĚ

V2L1

V1L

L2L1

L1L

L2L1

V1L

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

31,0

1,5

0,2

0,7

0,6

0,4

0,1

0,4

0,3

0,9

0,2

1,6

0,7

1,8

4,0

0,6

0,1

0,7

2,0

1,6

2,3

0,5

0,7

0,6

1,5

0,3

1,8

0,5

1,4

1,5

1,5

31,0

1,5

0,2

0,7

0,6

0,4

0,1

0,4

0,3

0,9

0,2

1,6

0,7

1,8

4,0

0,6

0,1

0,7

2,0

1,6

2,3

0,5

0,7

0,6

1,5

0,3

1,8

0,5

1,4

1,5

1,5

0,0

11,0

1,5

0,2

0,1

0,2

0,7

4,0

2,3

0,5

1,5

0,0

17,1

0,4

0,9

1,6

1,8

0,6

0,7

2,0

1,6

0,7

0,6

1,5

1,8

1,4

1,5

z

k

les Návrh

Vozovka


2,9

0,7

0,6

0,4

0,3

0,1

0,3

0,5

n

t

0,0


Třída Celkem

RO433

RO431

0

0

676 OD HAJDRBALNY

RO428

RO429

704 ZEMAN TŘEMŠÍN

RO427

RO430

541 OD LUCAKA K LNÁRSK.

0

533 BUČINA

RO426

RO425

RO424

0

703 DĚDEK KŘIŽOVATKY

RO419

RO423

673 SPOJKA U VODÁRNY

0

RO417

RO418

0

RO416

538 OD LOMU NA VRCHA

0

RO413

539 OD PLANIN K LOMU

0

RO412

RO415

0

RO411

RO414

0

707 OD MOSTU K VIANINU

evid.

RO410

RO409

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

11,0

1,5

0,2

0,1

0,2

0,7

4,0

2,3

0,5

1,5

17,8

0,7

0,4

0,9

1,6

1,8

0,6

0,7

2,0

1,6

0,7

0,6

1,5

1,8

1,4

1,5

2,2

0,6

0,4

0,3

0,1

0,3

0,5


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

23,5

0,6

0,4

0,1

0,4

0,3

1,6

0,7

1,8

0,6

0,1

0,7

2,0

1,6

2,3

0,5

0,7

0,6

1,5

0,3

1,8

0,5

1,4

1,5

1,5

vlastníka

7,5

1,5

0,2

0,7

0,9

0,2

4,0

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 13

13

Příloha č.6

0

715 POD HREBENEM

RO507

0

0

RO512

RO513

0

RO517

714 POD HREBENEM

564 MALÝ LIZ

563 ALTÁN

565 MALÝ LIZ

RO534

RO535

RO536

RO537

L2L1

L2L1

L2L2

L1L

L1L

L2L2


715 POD HREBENEM

RO533

0

RO532

L2L1

L2L2

562 CHALUPY VŠEVILY

0

RO529

RO530

L2L2

V2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L2

L1L

L1L

V2L1

L1L

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

24,3

0,8

0,5

0,9

0,4

1,9

0,9

0,3

0,2

2,6

0,5

1,8

0,3

1,0

0,5

0,5

0,6

1,0

0,4

0,3

0,5

0,6

0,3

1,2

0,7

1,2

0,4

0,7

1,3

1,6

0,5

24,3

0,8

0,5

0,9

0,4

1,9

0,9

0,3

0,2

2,6

0,5

1,8

0,3

1,0

0,5

0,5

0,6

1,0

0,4

0,3

0,5

0,6

0,3

1,2

0,7

1,2

0,4

0,7

1,3

1,6

0,5

0,0

0,5

5,8

0,4

1,9

0,3

0,5

0,6

1,0

0,4

0,3

0,0

11,8

0,8

0,5

0,3

0,5

1,8

1,0

1,2

1,2

0,4

0,7

1,3

1,6

0,5

z

k

les Návrh

Vozovka


6,7

0,9

0,9

0,2

2,6

0,5

0,6

0,3

0,7

n

t

0,0


Třída Celkem

560 VŠEVILSKÁ

0

RO527

RO528

0

711 BÍLÁ SKÁLA

0

RO521

RO520

RO519

717 U BEZDĚKOVA

0

RO516

RO518

0

RO515

710 PENSION

0

RO511

RO514

0

711 BÍLÁ SKÁLA

RO510

RO509

0

557 BEZDĚKOVSKÁ

RO506

RO508

678 BEZDĚKOVSKÁ

0

Název

RO505

RO504

677 ŠTĚRBINA

RO502

RO503

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,5

4,8

0,4

1,9

0,3

0,5

0,6

0,4

0,3

12,8

0,8

0,5

0,3

0,5

1,8

1,0

1,0

1,2

1,2

0,4

0,7

1,3

1,6

0,5

6,7

0,9

0,9

0,2

2,6

0,5

0,6

0,3

0,7


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

22,0

0,8

0,5

0,9

0,4

1,9

0,9

0,3

0,2

2,6

1,8

0,3

1,0

0,5

0,5

0,6

0,4

0,6

0,3

1,2

0,7

1,2

0,4

0,7

1,3

1,6

0,5

vlastníka

2,3

0,5

1,0

0,3

0,5

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 14

14

Příloha č.6

L2L2

0

RO803

V1L

V2L1

L1L

V2L1

V1L

L2L1

L2L1

V1L

L1L

L2L2

V1L

L2L1


0

0

RO801

0

RO707

RO802

0

632 ZA KOUTY

RO705

RO706

631 BULOVATÁ

0

718 RADOŠICKÁ ASFALTKA

RO703

RO702

RO701

0

RO560

V1L

0

0

RO558

RO559

L2L2

0

L2L1

L2L2

L2L1

0

545 U VACÍKOVSKÝCH POL.

RO553

RO557

554 KLADENÁ BŘEZOVKA

RO552

L2L1

RO556

548 V KNĚŽSKÝCH

RO551

L2L1

L2L1

0

549 V KNĚŽSKÝCH

RO550

0

550 JASANSKÁ

RO549

L1L

L1L

RO554

551 HOLÝ VRCH

RO548

L1L

L2L2

L1L

L1L

RO555

555 JELENÍ LEČ

RO547

0

679 DEDECKA

RO544

RO546

689

RO543

0

690 KLADENÁ

RO542

RO545

559 SOUDNÁ ČERNÁ SKÁLA

L1L

L2L1

L1L

716 KŘIŽ.VACÍKOV SOUDNÝ

1,5

30,9

0,8

0,2

0,4

0,3

0,7

0,4

1,7

0,8

2,2

0,6

1,1

0,6

0,7

0,9

0,9

0,6

0,7

0,5

0,7

1,0

0,2

0,7

2,3

0,5

1,6

2,9

2,3

0,9

2,0

30,9

0,8

0,2

0,4

0,3

0,7

0,4

1,7

0,8

2,2

0,6

1,1

0,6

0,7

0,9

0,9

0,6

0,7

0,5

0,7

1,0

0,2

0,7

2,3

0,5

1,6

2,9

2,3

0,9

2,0

1,5

0,0

15,2

0,8

0,2

0,4

0,7

0,8

2,2

1,1

0,6

0,7

0,5

2,9

2,3

2,0

3,2

2,3

0,9

8,4

0,3

0,4

1,7

0,9

0,9

0,7

0,7

1,0

0,2

1,5

z

k

les Návrh

Vozovka


4,0

0,6

0,7

0,6

0,5

1,6

n

t

0,0


Třída Celkem

RO539

evid.

Název

RO538

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

18,2

0,8

0,4

0,7

0,8

2,2

1,1

0,6

0,7

2,3

0,5

2,9

2,3

0,9

2,0

8,7

0,2

0,3

0,4

1,7

0,9

0,9

0,7

0,7

1,0

0,2

1,5

4,0

0,6

0,7

0,6

0,5

1,6


Funkce

X

X

1

1

1

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

26,3

0,4

0,4

1,7

2,2

0,6

0,7

0,9

0,9

0,6

0,7

0,5

0,7

1,0

0,2

0,7

2,3

0,5

1,6

2,9

2,3

0,9

2,0

1,5

vlastníka

4,6

0,8

0,2

0,3

0,7

0,8

1,1

0,6

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 15

15

Příloha č.6

0

0

0

0

RO811

RO812

RO813

RO814

0

610 U ŠACHTIČEK

613 RUSALČINA

RO844

RO845

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

V1L

V1L

V1L

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

V1L

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

V2L1

L1L

V2L1

V1L

L2L2

L2L2

V2L1

L1L

L2L1

L2L2

L2L1

22,9

1,7

0,4

0,4

1,8

0,3

0,5

0,1

0,5

0,8

0,4

0,2

0,3

1,3

1,2

0,5

1,8

0,2

0,6

0,3

0,5

0,6

1,1

0,2

1,0

0,5

0,3

0,3

2,3

0,6

2,0

22,9

1,7

0,4

0,4

1,8

0,3

0,5

0,1

0,5

0,8

0,4

0,2

0,3

1,3

1,2

0,5

1,8

0,2

0,6

0,3

0,5

0,6

1,1

0,2

1,0

0,5

0,3

0,3

2,3

0,6

2,0

0,0

4,3

0,5

0,1

0,5

1,2

0,5

1,1

0,3

0,0

7,5

1,7

0,4

1,8

0,4

0,3

0,3

0,6

2,0

0,4

0,3

0,8

0,2

0,3

1,3

0,5

1,8

0,2

0,6

0,6

0,2

1,0

0,5

2,3

n

11,0

z

k

les Návrh

Vozovka


t

0,0


Třída Celkem

L2L1


612 ZÁMECKÁ

RO840

611 K JAVŮRKU

0

0

RO839

RO842

0

RO838

RO843

0

RO836

607 HORNOLAZSKÁ K LOMU

RO833

RO835

0

0

RO822

RO823

606 PILSKÁ

0

RO821

0

RO819

RO820

608 K HÁJENCE TISOVÁ

0

RO810

604 NA VODOVODU

0

RO809

RO817

0

RO808

RO818

0

RO807

0

0

RO806

602

0

RO805

RO816

0

RO804

Název

RO815

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

4,3

0,5

0,1

0,5

1,2

0,5

1,1

0,3

8,6

1,7

0,4

1,8

0,4

0,3

0,6

0,5

0,3

0,6

2,0

9,9

0,4

0,3

0,8

0,2

0,3

1,3

0,5

1,8

0,2

0,6

0,2

1,0

2,3


Funkce

X

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

18,0

1,7

0,4

0,4

1,8

0,3

0,8

0,4

0,2

0,3

1,3

0,5

1,8

0,2

0,6

0,5

0,2

1,0

0,3

0,3

2,3

0,6

2,0

vlastníka

4,9

0,5

0,1

0,5

1,2

0,3

0,6

1,1

0,5

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 16

16

Příloha č.6

0

RO867

V2L1

V1L

V1L

L2L1

V2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

9,3

0,5

0,2

1,3

1,4

0,3

1,2

0,2

1,1

0,2

0,2

0,7

1,7

0,3

9,3

0,5

0,2

1,3

1,4

0,3

1,2

0,2

1,1

0,2

0,2

0,7

1,7

0,3

0,0

1,3

1,5

0,2

0,0

3,8

0,5

1,4

0,3

1,2

0,3

z

k

les Návrh

Vozovka


4,0

0,2

1,1

0,2

0,2

0,7

1,7

n

t

0,0


Třída Celkem

L2L1


0

0

RO857

620 ZA KOBYLOU

0

619 VONDŘICHOVA

0

617 PÍSKOVÁ

0

616 VRANOVSKÁ

RO866

RO856

RO855

RO853

RO852

RO851

RO850

RO849

0

615 V KOSOVE

RO848

614 OHRADSKÁ

RO847

evid.

Název

RO846

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

1,3

1,5

0,2

3,8

0,5

1,4

0,3

1,2

0,3

4,0

0,2

1,1

0,2

0,2

0,7

1,7


Funkce

X

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

6,9

1,4

1,2

0,2

1,1

0,2

0,2

0,7

1,7

0,3

vlastníka

2,4

0,5

0,2

1,3

0,3

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 17

17

Příloha č.6

0

0

SP 514

SP 515

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2


0

SP 530

L2L2

0

0

SP 527

0

0

SP 526

SP 528

0

SP 525

SP 529

L2L1

0

SP 524

L2L1

L2L1

0

0

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L2

L2L2

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

0,5

31,7

0,5

0,7

0,9

0,4

1,0

1,8

0,4

1,5

0,6

0,7

0,4

2,0

0,7

0,6

3,7

3,3

0,4

0,5

1,6

0,5

0,5

2,6

1,4

1,7

0,9

0,6

0,4

0,7

0,3

31,7

0,5

0,7

0,9

0,4

1,0

1,8

0,4

1,5

0,6

0,7

0,4

2,0

0,7

0,6

3,7

3,3

0,4

0,5

1,6

0,5

0,5

2,6

1,4

1,7

0,9

0,6

0,4

0,7

0,3

0,5

0,0

11,2

3,7

3,3

1,6

2,6

0,5

0,5

20,0

0,5

0,7

0,9

0,4

1,0

1,8

0,4

1,5

0,6

0,7

0,4

2,0

0,7

0,6

0,4

0,5

0,5

0,5

1,4

1,7

0,9

0,6

0,4

0,7

0,3

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

Funkce

11,2

3,7

3,3

1,6

2,6

16,0

0,5

0,7

0,4

1,0

1,8

1,5

0,6

0,7

0,4

0,7

0,6

0,4

0,5

1,4

1,7

0,9

0,6

0,4

0,7

0,5

4,5

0,9

0,4

2,0

0,5

0,5

0,3


7 LS nebo les. majetekSpálené Poříčí

Třída Celkem

SP 522

Název

SP 523

0

0

SP 513

SP 521

0

SP 512

0

0

SP 511

0

0

SP 510

SP 520

0

SP 509

SP 519

0

SP 508

0

0

SP 507

SP 518

0

SP 506

0

0

SP 505

0

0

SP 504

SP 516

0

SP 503

SP 517

0

0

SP 501

SP 502

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

X

X

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

21

List mapy LOC

31,7

0,5

0,7

0,9

0,4

1,0

1,8

0,4

1,5

0,6

0,7

0,4

2,0

0,7

0,6

3,7

3,3

0,4

0,5

1,6

0,5

0,5

2,6

1,4

1,7

0,9

0,6

0,4

0,7

0,3

0,5

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : SP Poznámka

S1 List č. 18

18

Příloha č.6

0

SP 571

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L


0

SP 559

0

SP 556

0

0

SP 555

0

0

SP 554

SP 557

0

SP 553

SP 558

0

0

SP 551

0

SP 552

0

0

SP 546

SP 550

0

SP 545

SP 549

L1L

0

SP 544

0

0

SP 543

0

0

SP 542

SP 547

0

SP 541

SP 548

L1L

0

SP 540

L2L1

L1L

L2L1

0

0

SP 537

L2L1

0

0

SP 536

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

47,7

3,0

2,4

0,4

1,8

2,1

0,7

0,9

2,7

2,0

0,9

1,7

1,1

3,1

0,4

1,1

0,3

0,4

1,1

1,2

8,1

1,3

1,5

0,8

1,3

1,5

1,5

2,9

0,7

0,9

47,7

3,0

2,4

0,4

1,8

2,1

0,7

0,9

2,7

2,0

0,9

1,7

1,1

3,1

0,4

1,1

0,3

0,4

1,1

1,2

8,1

1,3

1,5

0,8

1,3

1,5

1,5

2,9

0,7

0,9

2,2

2,2 23,7

3,0

1,8

1,1

3,1

0,4

1,1

8,1

1,5

2,9

0,7

0,0

24,0

2,4

0,4

2,1

0,7

0,9

2,7

2,0

0,9

1,7

1,1

0,3

0,4

1,2

1,3

0,8

1,3

1,5

1,5

0,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

Funkce

23,7

3,0

1,8

1,1

3,1

0,4

1,1

8,1

1,5

2,9

0,7

24,0

2,4

0,4

2,1

0,7

0,9

2,7

2,0

0,9

1,7

1,1

0,3

0,4

1,2

1,3

0,8

1,3

1,5

1,5

0,9

0,0



Třída Celkem

SP 538

0

SP 535

Název

SP 539

0

0

0

SP 532

SP 533

0

SP 531

SP 534

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

X

X

22

22

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

23

22

22

22

22

List mapy LOC

47,7

3,0

2,4

0,4

1,8

2,1

0,7

0,9

2,7

2,0

0,9

1,7

1,1

3,1

0,4

1,1

0,3

0,4

1,1

1,2

8,1

1,3

1,5

0,8

1,3

1,5

1,5

2,9

0,7

0,9

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : SP

N3,

Poznámka

S1 List č. 19

19

Příloha č.6

0

0

0

0

0

0

SP 601

SP 602

SP 821

SP 822

SP 823

SP 921

Název

V2L1

V1L

V1L

V1L

L2L2

31,6

1,4

3,0

11,5

12,7

0,2

2,9

31,6

1,4

3,0

11,5

12,7

0,2

2,9

0,0

27,2

3,0

11,5

12,7

0,0

4,4

1,4

0,2

2,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

0,0

t

Funkce

27,2

3,0

11,5

12,7

4,2

1,4

2,9

0,2

0,2



Třída Celkem

L2L1


evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

X

X

21

23

22

21

23

23

List mapy LOC

3,1

0,2

2,9

vlastníka

28,6

1,4

3,0

11,5

12,7

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : SP Poznámka

S1 List č. 20

20

Příloha č.6

Název

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L1

L1L

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

44,7

2,9

0,5

0,7

1,4

0,9

0,4

0,7

2,9

3,1

0,8

0,5

0,4

3,8

3,3

2,1

0,8

1,0

5,4

1,5

1,4

1,2

0,4

0,6

0,4

3,7

0,5

0,3

0,6

1,5

0,9

44,7

2,9

0,5

0,7

1,4

0,9

0,4

0,7

2,9

3,1

0,8

0,5

0,4

3,8

3,3

2,1

0,8

1,0

5,4

1,5

1,4

1,2

0,4

0,6

0,4

3,7

0,5

0,3

0,6

1,5

0,9

0,0

10,8

3,3

2,1

1,5

3,7

8,8

0,7

1,4

0,7

3,1

1,4

1,5

25,2

2,9

0,5

0,9

0,4

2,9

0,8

0,5

0,4

3,8

0,8

1,0

5,4

1,2

0,4

0,6

0,4

0,5

0,3

0,6

0,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n

7 LS nebo les. majetekZbiroh

Třída Celkem

L2L2


0

0

ZB328

ZB331

0

ZB327

0

0

ZB326

0

0

ZB325

ZB330

0

ZB324

ZB329

0

0

0

ZB321

ZB322

0

ZB320

ZB323

0

0

ZB318

0

ZB317

ZB319

0

0

ZB311

ZB316

0

ZB310

0

0

ZB309

ZB314

0

ZB308

0

0

ZB307

0

0

ZB306

ZB312

0

ZB305

ZB313

0

0

0

ZB302

ZB303

0

ZB301

ZB304

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

10,8

3,3

2,1

1,5

3,7

28,3

2,9

0,7

1,4

0,4

0,7

2,9

3,1

0,4

3,8

0,8

1,0

5,4

1,4

1,2

0,4

0,3

1,5

5,7

0,5

0,9

0,8

0,5

0,4

0,6

0,5

0,6

0,9


Funkce

X

X

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

11

11

11

11

11

11

11

11

11

11

11

List mapy LOC

44,7

2,9

0,5

0,7

1,4

0,9

0,4

0,7

2,9

3,1

0,8

0,5

0,4

3,8

3,3

2,1

0,8

1,0

5,4

1,5

1,4

1,2

0,4

0,6

0,4

3,7

0,5

0,3

0,6

1,5

0,9

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : ZB Poznámka

S1 List č. 21

21

Příloha č.6

0

0

0

0

0

0

0

ZB339

ZB340

ZB341

ZB342

ZB343

ZB344

ZB345

0

0

ZB356

ZB357

ZB358

Název

L2L1

L2L2

L1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

41,9

1,4

1,7

3,3

1,3

2,8

0,1

1,6

1,4

2,3

1,1

2,2

0,5

1,7

0,4

1,2

3,7

0,7

0,4

1,9

2,6

0,8

1,0

0,9

0,7

1,4

0,6

1,1

1,8

1,0

0,2

41,9

1,4

1,7

3,3

1,3

2,8

0,1

1,6

1,4

2,3

1,1

2,2

0,5

1,7

0,4

1,2

3,7

0,7

0,4

1,9

2,6

0,8

1,0

0,9

0,7

1,4

0,6

1,1

1,8

1,0

0,2

0,0

7,0

3,3

3,7

7,0

0,1

1,6

2,3

0,5

1,2

0,7

0,6

27,9

1,4

1,7

1,3

2,8

1,4

1,1

2,2

1,7

0,4

0,4

1,9

2,6

0,8

1,0

0,9

0,7

1,4

1,1

1,8

1,0

0,2

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n


Třída Celkem

L2L2


0

0

ZB355

ZB361

0

ZB354

0

0

ZB353

0

0

ZB352

ZB359

0

ZB351

ZB360

0

0

ZB350

0

0

ZB338

0

0

ZB337

ZB349

0

ZB336

ZB348

0

ZB335

0

0

ZB334

0

0

ZB333

ZB346

0

ZB332

ZB347

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

7,0

3,3

3,7

28,2

1,4

2,8

0,1

1,6

1,4

2,3

2,2

0,5

1,7

1,2

0,7

0,4

1,9

2,6

0,8

0,9

0,7

1,4

0,6

1,1

1,8

6,7

1,7

1,3

1,1

0,4

1,0

1,0

0,2


Funkce

X

X

15

15

15

15

15

15

15

15

15

14

14

13

13

13

13

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

List mapy LOC

41,9

1,4

1,7

3,3

1,3

2,8

0,1

1,6

1,4

2,3

1,1

2,2

0,5

1,7

0,4

1,2

3,7

0,7

0,4

1,9

2,6

0,8

1,0

0,9

0,7

1,4

0,6

1,1

1,8

1,0

0,2

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 22

22

Příloha č.6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

ZB371

ZB372

ZB373

ZB374

ZB375

ZB376

ZB377

ZB378

ZB379

ZB380

ZB381

0

ZB391

Název

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L2

L2L2

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

44,7

0,9

1,2

0,5

1,1

0,5

1,3

0,3

1,0

3,1

2,3

1,0

2,5

0,8

0,9

1,2

1,8

0,4

2,7

2,4

1,4

0,9

5,6

1,9

0,3

2,6

2,1

0,9

1,0

1,5

0,6

44,7

0,9

1,2

0,5

1,1

0,5

1,3

0,3

1,0

3,1

2,3

1,0

2,5

0,8

0,9

1,2

1,8

0,4

2,7

2,4

1,4

0,9

5,6

1,9

0,3

2,6

2,1

0,9

1,0

1,5

0,6

0,0

12,8

0,5

1,3

3,1

2,4

5,6

0,0

31,0

0,9

1,2

0,5

1,1

0,3

1,0

2,3

1,0

2,5

0,8

1,2

1,8

0,4

2,7

1,4

0,9

1,9

0,3

2,6

2,1

0,9

1,0

1,5

0,6

z

k

les Návrh

Vozovka


0,9

0,9

n


Třída Celkem

L2L1


0

0

ZB389

ZB390

0

0

ZB387

ZB388

0

0

ZB370

ZB386

0

ZB369

0

0

ZB368

0

0

ZB367

ZB385

0

ZB366

ZB384

0

ZB365

0

0

ZB364

0

0

ZB363

ZB382

0

ZB362

ZB383

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

12,8

0,5

1,3

3,1

2,4

5,6

19,8

1,2

0,5

1,1

0,3

1,0

2,3

2,5

0,8

1,2

1,4

0,9

2,6

0,9

1,0

1,5

0,6

12,1

0,9

1,0

0,9

1,8

0,4

2,7

1,9

0,3

2,1


Funkce

X

X

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

16

15

15

15

15

List mapy LOC

44,7

0,9

1,2

0,5

1,1

0,5

1,3

0,3

1,0

3,1

2,3

1,0

2,5

0,8

0,9

1,2

1,8

0,4

2,7

2,4

1,4

0,9

5,6

1,9

0,3

2,6

2,1

0,9

1,0

1,5

0,6

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 23

23

Příloha č.6

0

0

ZB811

ZB812

0

ZB916

Název

V2L1

V2L1

V2L1

V2L1

V2L1

V2L1

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L2L1

83,8

3,5

1,0

1,2

4,0

3,9

4,3

5,9

18,1

2,4

4,9

6,6

19,0

6,3

0,8

0,8

0,9

83,8

3,5

1,0

1,2

4,0

3,9

4,3

5,9

18,1

2,4

4,9

6,6

19,0

6,3

0,8

0,8

0,9

0,0

63,3

5,9

18,1

2,4

4,9

6,6

19,0

6,3

0,0

20,4

3,5

1,0

1,2

4,0

3,9

4,3

0,8

0,8

0,9

z

k

les Návrh

Vozovka


0,0

n


Třída Celkem

L2L1


0

0

ZB915

ZB913

ZB914

0

0

ZB912

0

0

ZB817

ZB911

0

0

ZB815

ZB816

0

0

ZB397

0

0

ZB396

ZB813

0

ZB392

ZB814

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

63,3

5,9

18,1

2,4

4,9

6,6

19,0

6,3

20,4

3,5

1,0

1,2

4,0

3,9

4,3

0,8

0,8

0,9

0,0


Funkce

X

X

16

15

14

13

12

11

17

16

15

14

13

12

11

17

17

16

List mapy LOC

2,5

0,8

0,8

0,9

vlastníka

81,3

3,5

1,0

1,2

4,0

3,9

4,3

5,9

18,1

2,4

4,9

6,6

19,0

6,3

ostatních

Cesta je majetkem


S1 List č. 24

24

Příloha č.6

0

ST136

Název

L2L1

L2L1

L2L1

V2L1

V2L1

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

V1L

L2L1

L2L2

L2L1

L1L

L2L1

V1L

L2L2

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

V2L1

30,7

1,0

2,4

0,3

1,1

1,2

2,8

0,7

1,4

2,7

1,0

3,1

1,2

0,4

1,9

3,1

2,2

1,0

0,4

0,6

0,1

0,7

0,4

0,9

0,1

30,7

1,0

2,4

0,3

1,1

1,2

2,8

0,7

1,4

2,7

1,0

3,1

1,2

0,4

1,9

3,1

2,2

1,0

0,4

0,6

0,1

0,7

0,4

0,9

0,1

0,0

9,3

1,1

3,1

3,1

1,0

0,9

0,0

1,2

2,8

1,4

2,7

1,0

0,4

0,4

0,6

0,4

0,1

n

10,5 10,9

1,0

2,4

0,3

0,7

1,2

1,9

2,2

0,1

0,7

z

k

les Návrh

Vozovka


7 LS nebo les. majetekStrnady

Třída Celkem

V2L1


0

0

ST134

0

ST133

ST135

0

0

ST131

0

ST130

ST132

0

0

ST126

0

ST124

ST125

0

116

ST123

0

ST121

ST122

0

0

ST119

ST120

0

0

ST116

0

0

ST115

ST117

0

ST114

ST118

0

0 K BUKU

0

ST111

ST113

0

ST110

ST112

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

7,3

3,1

3,1

1,0

13,9

1,0

2,4

0,3

1,1

1,2

0,7

1,2

1,9

2,2

0,1

0,7

0,9

0,1

9,6

2,8

1,4

2,7

1,0

0,4

0,4

0,6

0,4


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

23,2

1,0

2,4

0,3

2,8

0,7

1,4

2,7

1,0

1,2

0,4

1,9

3,1

2,2

0,4

0,6

0,1

0,7

0,4

vlastníka

7,5

1,1

1,2

3,1

1,0

0,9

0,1

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : ST Poznámka

S1 List č. 25

25

Příloha č.6

6730 Do Výstavku

6731 Knížecí

6732 Nad Sádkem II

6733 Radlická

6734 U Jedle

4794 Skenohuťská

6735 Pilský rybník - Slanina

6709 Pod Kloboučkem

6686 Skelná huť - Nepomuk

6736 Planinská

OB21

OB22

OB23

OB24

OB25

OB26

OB27

OB28

OB29

OB30

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1


6729 Ke Školce

Stočesová

OB15

6728 Třemošenská

6723 Nad Sádkem I

OB14

OB20

6722 Kolovka

OB13

OB19

6721 Pětizlodějská

OB12

6727 Oseč - Slanina

6720 Do Jordánu

OB11

OB18

6719 Zelená linie

OB10

6726 Brdská

6718 Síťová

OB 9

OB17

6715 Buršova

OB 8

6725 Zavírka

L2L1

6714 Čihadelská

OB 7

OB16

L2L1

6713 Na Bahnech

OB 6

L1L

L1L

6711 U Tábora

6712 K Prokopu

L1L

OB 4

6710 K Obrázku

OB 3

L1L

L1L

59,8

2,4

2,0

2,4

2,3

4,6

0,8

1,6

1,4

0,4

1,3

0,6

2,6

2,1

0,3

0,8

0,4

1,7

2,2

3,0

0,8

2,3

3,7

2,9

4,7

1,8

1,2

0,8

2,8

3,2

2,7

59,8

2,4

2,0

2,4

2,3

4,6

0,8

1,6

1,4

0,4

1,3

0,6

2,6

2,1

0,3

0,8

0,4

1,7

2,2

3,0

0,8

2,3

3,7

2,9

4,7

1,8

1,2

0,8

2,8

3,2

2,7

0,0

18,9

2,3

4,6

1,3

1,2

0,8

2,8

3,2

2,7

0,0

30,3

2,4

2,0

2,4

0,8

1,4

0,6

2,1

0,3

1,7

2,2

0,8

2,3

3,7

2,9

4,7

z

k

les Návrh

Vozovka


9,0

0,4

2,6

0,8

0,4

3,0

1,8

n

t

1,6

1,6

7 LS nebo les. majetekObecnice

Třída Celkem

OB 5

6708 Po Struhách

4711 K Rusinské Boudě

OB 1

Název

OB 2

evid.

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

53,2

2,4

2,0

2,4

2,3

4,6

0,8

1,4

1,3

0,6

2,6

2,1

1,7

2,2

3,0

3,7

2,9

4,7

1,8

1,2

0,8

2,8

3,2

2,7

6,6

1,6

0,4

0,3

0,8

0,4

0,8

2,3


Funkce

X

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

List mapy LOC

59,8

2,4

2,0

2,4

2,3

4,6

0,8

1,6

1,4

0,4

1,3

0,6

2,6

2,1

0,3

0,8

0,4

1,7

2,2

3,0

0,8

2,3

3,7

2,9

4,7

1,8

1,2

0,8

2,8

3,2

2,7

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

S1 List č.26

26

Příloha č.6

30,4

4,1

0,1

OB74


0,9 0,9

OB72

OB72

30,4

17,4

3,2

0,0

8,8

0,5

0,8

4,2

0,4

0,7

0,4

1,3

0,0

0,0

22,8

3,2

4,9

0,6

0,8

0,7

4,5

3,5

0,7

0,9

0,7

1,3

1,0

7,6

0,5

0,8

0,4

0,4

0,5

0,8

0,4

0,9

0,7

0,4

1,4

0,4

X

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

3,2

4,9

0,6

0,7

4,5

3,5

0,8

0,4

0,9

0,7

0,5

0,8

0,9

0,7

1,0

0,4

1,4

4

3,2

4,9

0,6

0,5

0,8

0,7

4,5

3,5

0,8

0,4

0,7

0,4

0,9

0,7

0,5

0,8

0,4

0,9

0,7

1,3

1,0

0,4

0,4


0,8

V1L

4,9

0,6

0,5

0,8

0,7

4,5

3,5

0,8

0,4

0,7

0,4

0,9

0,7

0,5

0,8

0,4

0,9

0,7

1,3

1,0

0,4

0,4 1,4

t

List mapy LOC

OB71

Borská

OB57

V1L

0,4 1,4

n

Funkce

11,7

0,8

0,4

0,7

0,4

0,9

0,7

0,5

0,8

0,4

0,9

0,7

1,3

1,0

0,4

1,4

0,4

vlastníka

18,7

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

N2,

3,2 Armáda ČR

4,9 Armáda ČR

0,6 Armáda ČR

0,5 Armáda ČR

0,8 Armáda ČR

0,7 Armáda ČR

4,5 Armáda ČR

N2,

N3,

N3,

N2,

27

Příloha č.6

S1 List č. 27

3,5 Armáda ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

1,4

Sklenohuťská

OB56

V1L

V2L1

V2L1

V1L

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

k

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka


7 LS nebo les. majetekObecnice

OB70

U Tábora

OB55

6716 Strusková

OB46

K Bunkru

K Ovčínu

OB45

OB54

Milčník

OB44

Brdská

Malá Bučina

OB43

Jedlinská

Horní Hospodárnice

OB42

OB53

Nad Sádkem III

OB41

OB52

Starý Seník

OB40

Alianka

Travnatá

OB39

Okresní

Solarka

OB38

OB51

Bučina

OB37

OB50

Schůdecká

Název

OB36

6717 Káňská

Kulatá

OB34

OB35

Šajty

6738 Velecká

OB33

6737 Barták

OB31

evid.

OB32

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

6703 V Lomečku

JI29


L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

6702 Panelovka Jince

L2L1

L1L

JI28

6693 Umrlá

JI19

6701 Vránova louka

6692 K Nádrži

JI18

L2L1

JI27

6691 Dřevěnka

JI17

L2L1

6700 U Jelínku

6690 K Lanovce II

JI37

L1L

L2L1

JI26

6690 K Lanovce I

JI16

6699 Příkopovka

6689 U Anny

JI15

L2L1

L2L1

JI25

6688 Telefonka

JI14

L2L1

6687 K Vodárně

JI13

L2L1

6698 Na Hlásku

6295 Polákova

JI12

L2L1

6697 Červená Skála

6685 K Uhlířáku

JI11

L2L1

JI24

6684 Karlovka

JI10

L2L1

L2L1

JI23

6683 Spodní Karlovka

JI 9

L2L1

6682 Ohrazenice

JI 8

L2L1

6696 Dlouhé Houští

6681 Křešínská

JI 7

L2L1

JI22

6680 Do Hory

JI 6

L2L1

L2L1

L2L1

6679 Placi

JI 5

L2L1

6678 Podlužský Palpost II

JI 4

L2L1

6694 Ohárkova

6677 Podlužský Palpost I

JI 3

L1L

L2L1

6695 Červené Potoky

6676 Podlužská II

JI 2

JI20

6675 Záskalská - Hvozdec

JI 1

38,5

1,1

1,5

0,7

1,5

1,2

3,3

1,2

0,6

1,6

1,0

1,0

0,3

1,9

1,9

1,1

1,3

0,5

0,3

3,4

0,8

1,9

2,2

1,1

0,7

0,3

1,1

1,1

1,4

1,4

1,1

38,5

1,1

1,5

0,7

1,5

1,2

3,3

1,2

0,6

1,6

1,0

1,0

0,3

1,9

1,9

1,1

1,3

0,5

0,3

3,4

0,8

1,9

2,2

1,1

0,7

0,3

1,1

1,1

1,4

1,4

1,1

0,0

4,3

1,5

0,3

1,1

1,4

0,0

1,1

1,5

3,3

1,2

1,0

1,0

1,3

0,5

0,7

1,1

1,1

1,1

n

19,3 14,9

0,7

1,2

0,6

1,6

1,9

1,9

0,3

3,4

0,8

1,9

2,2

1,1

0,3

1,4

z

k

les Návrh

Vozovka


7 LS nebo les. majetekJince

Třída Celkem

JI21

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

0,0

28,4

1,5

0,7

1,5

1,2

3,3

1,2

1,6

1,9

1,9

1,1

3,4

1,9

2,2

1,1

1,1

1,4

1,4

10,1

1,1

0,6

1,0

1,0

0,3

1,3

0,5

0,3

0,8

0,7

0,3

1,1

1,1


Funkce

X

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

List mapy LOC

38,5

1,1

1,5

0,7

1,5

1,2

3,3

1,2

0,6

1,6

1,0

1,0

0,3

1,9

1,9

1,1

1,3

0,5

0,3

3,4

0,8

1,9

2,2

1,1

0,7

0,3

1,1

1,1

1,4

1,4

1,1

vlastníka

0,0

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

Poznámka

S1 List č. 28

28

Příloha č.6

K Vodárně

Sanatorium - Spadlý Most

Rezervace - Hejlák

Rezervace - Podlužský P.

JI58

JI59

JI60

JI61

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V2L1

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V2L1

V1L

V1L

V2L1

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

55,7

0,7

0,8

1,7

0,1

3,5

0,2

3,1

2,8

1,0

0,8

2,5

4,2

1,2

1,1

2,6

1,8

1,4

1,5

6,4

6,9

1,9

2,4

0,4

2,8

0,1

0,8

0,7

0,9

1,4

55,7

0,7

0,8

1,7

0,1

3,5

0,2

3,1

2,8

1,0

0,8

2,5

4,2

1,2

1,1

2,6

1,8

1,4

1,5

6,4

6,9

1,9

2,4

0,4

2,8

0,1

0,8

0,7

0,9

1,4

0,0

42,8

0,8

0,1

3,5

0,2

3,1

2,8

1,0

2,5

4,2

1,2

1,1

2,6

1,8

1,4

6,4

6,9

2,4

0,8

2,4

0,7

1,7

6,7

0,8

2,8

0,1

0,7

0,9

1,4

z

k

les Návrh

Vozovka


3,8

1,5

1,9

0,4

n


Třída Celkem

L2L1


Sanatorium - Velcí

JI57

Beran - Zájezdek

JI50

Velcí - Horní Kasárna

Brda - Zájezdek

JI49

Pazderka

Pod Hřebeny

JI48

JI56

Hřebenová

JI47

JI55

Valdec.rybník-Hřebenová

JI46

Velcí - Plocha Brda

Podlužská III

JI45

K Pozorovatelně

Sýkorka - Hrachoviště

JI44

JI54

Hlína-Sýkorka-Felbabka

JI43

JI53

Neřešín - Alianka

JI42

Bílý Křížek-Bašt.zámeček

Neřešín - Hrachoviště

JI41

U Modřína-Plocha Brda

Krejčovka

JI40

JI51

K Seníku

JI52

Vránova Louka-Spadlý Most

6707 Velcí Křížek - Záhoří

JI33

JI36

6706 Felbabka - Podluhy

JI32

JI35

6705 Felbabka Palpost- Špičák

JI31

Křešínská

6704 Vísky - Beranka

JI30

JI34

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

0,0

51,5

0,7

0,8

1,7

3,5

0,2

3,1

2,8

1,0

2,5

4,2

1,2

1,1

2,6

1,8

1,4

1,5

6,4

6,9

1,9

2,4

0,8

0,7

0,9

1,4

4,2

0,1

0,8

0,4

2,8

0,1


Funkce

X

X

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

List mapy LOC

7,1

0,4

2,8

0,1

0,8

0,7

0,9

1,4

vlastníka

48,6

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

Poznámka

S1 List č.29

0,7 Armáda ČR

0,8 Armáda ČR

1,7 Armáda ČR

0,1 Armáda ČR

3,5 Armáda ČR

0,2 Armáda ČR

3,1 Armáda ČR

2,8 Armáda ČR

1,0 Armáda ČR

0,8 Armáda ČR

2,5 Armáda ČR

4,2 Armáda ČR

1,2 Armáda ČR

1,1 Armáda ČR

2,6 Armáda ČR

1,8 Armáda ČR

1,4 Armáda ČR

1,5 Armáda ČR

6,4 Armáda ČR

6,9 Armáda ČR

1,9 Armáda ČR

2,4 Armáda ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

29

Příloha č.6

Součet za Lesní správu - lesní majetek 2,2

2,2

0,4

1,2

0,4

0,4

0,7 1,1

JI71

V1L

0,7 1,1 0,8

Kolem Anny

JI67

V1L

V1L

k

2,2

0,4

1,1

0,7

0,0

0,0

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka


0,0

n


JI70

Hořovice - Felbabka

Felbabka - Křešín

JI65

evid.

Název

JI66

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

2,2

0,4

1,1

0,7

0,0

0,0


Funkce

X

X

3

3

3

3

3

List mapy LOC

0,0

vlastníka

2,2

Poznámka

S1 List č. 30

N1,

N1,

0,4 Místní komunikace

1,1 Stát.silnice III.třídy

0,7 Stát.silnice III.třídy

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

30

Příloha č.6

Vísky - Číčov

6796 Josefka I

6797 Vlásenka

6798 Planýrka

6796 Josefka II

6800 Skořice - K Václavu

6801 Telefonka

6802 Na Hradinu

MI19

MI20

MI21

MI22

MI23

MI24

MI25


L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

6807 Fořtova louka

6795 U Lomu

MI18

L2L1

MI30

6794 Trokavecká hájenka

MI17

L2L1

L2L1

L2L1

6793 Kolvín - Jih

MI16

6806 Trokavecká

6791 Okrouhlická II

MI15

L1L

6805 Od Číčova

6791 Okrouhlická I

MI14

L2L1

MI29

6790 U cisteren

MI13

L1L

MI28

6789 Hořická II

MI12

L1L

L2L1

L1L

6787 Ke srubu

MI11

6803 Dobřív - Bahna

6786 U rozhledny

MI10

L2L1

L2L1

6804 Velký kámen

6785 Míšovská

MI9

MI26

6784 Kuťkovská

MI8

L1L

L1L

V1L

L1L

V1L

L1L

V1L

0,7

42,3

1,3

0,6

0,5

0,6

1,9

0,9

1,4

1,5

0,5

2,0

2,3

2,2

0,9

1,1

0,5

1,5

0,9

1,8

1,0

1,5

1,0

1,0

1,0

7,2

1,5

1,6

1,4

0,7

1,3

42,3

1,3

0,6

0,5

0,6

1,9

0,9

1,4

1,5

0,5

2,0

2,3

2,2

0,9

1,1

0,5

1,5

0,9

1,8

1,0

1,5

1,0

1,0

1,0

7,2

1,5

1,6

1,4

0,7

1,3

0,7

0,0

24,9

0,6

2,0

2,3

2,2

0,9

1,0

1,5

7,2

1,5

1,6

1,4

0,7

1,3

0,7

0,0

6,7

1,9

1,4

1,5

0,5

0,9

0,5

1,3

0,6

0,5

0,9

1,1

1,5

1,8

1,0

1,0

1,0

n

10,7

z

k

les Návrh

Vozovka


7 LS nebo les. majetekMirošov

Třída Celkem

MI27

6782 Kudibalská

6783 Záborecká

MI6

Nová silnička

6780 Na kočky

U domečku

6779 Hořická I

evid.

Název

MI7

MI5

MI4

MI3

MI2

MI1

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

0,7

0,7

38,9

1,3

0,5

0,6

1,9

0,9

1,4

1,5

0,5

2,0

2,3

2,2

0,9

0,5

1,5

0,9

1,8

1,0

1,5

1,0

1,0

7,2

1,5

1,6

1,4

0,7

1,3

2,7

0,6

1,1

1,0


Funkce

X

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

39,3

1,3

0,6

0,5

0,6

1,9

0,9

1,4

1,5

0,5

2,0

2,3

2,2

0,9

1,1

0,5

1,5

0,9

1,8

1,0

1,5

1,0

1,0

1,0

7,2

1,5

1,4

1,3

vlastníka

3,0

Poznámka

S1 List č. 31

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

1,6 Arm. ČR

VLS

0,7 Arm. ČR

VLS

0,7 Stát. silnice III. třídy

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

31

Příloha č.6

6813 Mýť - Mirošov

6814 Dobřívská

6815 Dřevěnka

6816 Hadovka - Melmatěj

6817 Štítovská

6818 Slivič - Svážnice

6819 Ve Spálené

6788 U kostelíka

6821 Bahna ze Záborecké

MI36

MI37

MI38

MI39

MI40

MI41

MI42

MI43

MI44

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Kolejka

Kolvín - Padrť

Přítrž

U Somrovi hájenky

Míšovská

Třítrubecká

U věže

Dobřív - Strašice

Háj. Pila - Strašice

Mirošov - Skořice

Mirošov - Mýť

Skořice - Trokavec

MI49

MI50

MI51

MI52

MI53

MI54

MI55

MI56

MI57

MI58

MI59

MI60

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1


Spálená

6824 K Padrťské hájovně

MI48

MI47

V1L

6812 Brabčárna

MI35

L2L1

V1L

6811 Pod Palcířem

MI34

L2L1

U Černýho mostu

6810 U hradu

MI33

L2L1

L2L1

Padrťská

6809 Do Štítova

MI32

MI46

6808 V Javorkách

MI31

41,6

1,4

1,2

0,8

0,4

3,5

0,6

1,3

4,1

1,6

0,7

0,7

0,1

0,9

0,1

1,5

4,5

1,7

1,8

0,8

1,3

0,9

0,9

1,8

1,0

1,0

2,0

0,3

1,7

0,8

2,2

41,6

1,4

1,2

0,8

0,4

3,5

0,6

1,3

4,1

1,6

0,7

0,7

0,1

0,9

0,1

1,5

4,5

1,7

1,8

0,8

1,3

0,9

0,9

1,8

1,0

1,0

2,0

0,3

1,7

0,8

2,2

0,0

24,0

1,4

1,2

0,8

0,4

3,5

0,6

1,3

4,1

1,6

0,7

0,7

1,5

4,5

1,7

0,0

11,5

0,9

0,1

1,8

0,8

1,3

0,9

0,9

1,8

1,0

2,0

z

k

les Návrh

Vozovka


6,1

0,1

1,0

0,3

1,7

0,8

2,2

n


Třída Celkem

MI45

evid.

Název

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

7,3

1,4

1,2

0,8

0,4

3,5

30,5

1,3

4,1

1,6

0,7

0,7

0,9

1,5

4,5

1,7

1,8

0,8

1,3

0,9

1,8

1,0

2,0

1,7

2,2

3,8

0,6

0,1

0,1

0,9

1,0

0,3

0,8


Funkce

X

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

List mapy LOC

19,3

0,1

0,9

0,1

1,7

1,8

0,8

1,3

0,9

0,9

1,8

1,0

1,0

2,0

0,3

1,7

0,8

2,2

vlastníka

22,3

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

S1 List č. 32





3,5 Stát. silnice II. třídy

0,6 Arm. ČR

1,3 Arm. ČR

4,1 Arm. ČR

1,6 Arm. ČR

0,7 Arm. ČR

0,7 Arm. ČR

VLS

VLS

VLS

1,5 Arm. ČR

4,5 Arm. ČR (2 části)

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

32

Příloha č.6

1,2

1,2

5,0

1,2

0,0

0,0

0,0

0,0

1,2

0,0

0,0

X

0,5


1

0,9

MI73

MI74

X

1

1

1

1

1

1

0,5

0,7

2,0

0,5

0,7

MI72

0,5

0,7


1,2

0,5

0,7

t

List mapy LOC

MI71

V1L

V1L

n

Funkce

0,0

vlastníka

1,2

Poznámka

S1 List č. 33

N2,

N3,

N2,

N2,

N2,


33

Příloha č.6


ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

0,4

Míšov - Teslíny

k

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka



MI70

Borovno - Míšov

MI62

evid.

Název

MI61

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

6844 K Hulatovně

6846 Do Prantíku

Zelená cesta

ST7

ST8

ST9

6840 Lipovská

ST30

L2L1

L1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

V1L

V1L

L2L1

L1L

V1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

3,8

56,5

0,9

0,3

2,4

5,0

6,0

1,1

4,5

1,7

2,0

1,1

0,8

0,6

2,9

1,0

2,3

0,8

0,3

0,3

1,8

0,7

0,4

2,5

1,2

1,5

0,2

2,0

6,3

1,2

0,9

56,5

0,9

0,3

2,4

5,0

6,0

1,1

4,5

1,7

2,0

1,1

0,8

0,6

2,9

1,0

2,3

0,8

0,3

0,3

1,8

0,7

0,4

2,5

1,2

1,5

0,2

2,0

6,3

1,2

0,9

3,8

0,0

34,4

0,3

2,4

5,0

6,0

4,5

2,3

0,8

0,3

1,8

6,3

0,9

3,8

0,0

15,5

0,9

1,1

1,7

2,0

1,1

0,8

2,9

0,3

1,5

2,0

1,2

z

k

les Návrh

Vozovka


4,9

0,6

0,4

2,5

1,2

0,2

n

7 LS nebo les. majetekStrašice

Třída Celkem

V1L


6872 Do Turkové

ST29

6852 Dřevěnka - Dlouhý vrch

ST25

Kočkovská

4795 Pramenská

ST24

Alianka

6847 Kaštánecká

ST23

ST28

6848 Železná

ST22

ST27

6870 K Němci

ST21

Třítrubecká

6850 Na Drážku

ST26

6849 V Krtkovém II

ST20

ST17

ST19

Jedlinská

6851 Škvárová cesta

ST16

V Krtkovém I

Na Beran

ST15

ST18

6855 Na Kvaň I

6866 Na Kvaň II

ST13

K Bílému kříži

ST14

ST12

6854 K jezu

6869 K pomníčku

ST6

ST11

6845 Dubská

ST5

6853 Pod skálou

6835 Dobrotivská

ST4

ST10

6842 K Tissému

ST3

Těnská cesta

6841 Do dubů

evid.

Název

ST2

ST1

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

1,7

1,0

0,7

t

0,0

45,0

0,3

2,4

5,0

6,0

4,5

1,7

2,0

2,9

2,3

0,3

1,8

2,5

1,2

2,0

6,3

3,8

11,5

0,9

1,1

1,1

0,8

0,6

1,0

0,8

0,3

0,7

0,4

1,5

0,2

1,2

0,9


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

34,4

0,9

0,3

1,1

4,5

1,7

2,0

1,1

0,8

0,6

2,9

1,0

0,3

0,3

0,7

0,4

2,5

1,2

1,5

0,2

2,0

6,3

1,2

0,9

vlastníka

22,1

VLS Hořovice

VLS Hořovice

2,4 Arm. ČR

34

5,0 Arm. ČR (trvale uzavřená)

6,0 Arm. ČR

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

2,3 Arm. ČR

0,8 Arm. ČR

VLS Hořovice

VLS Hořovice

1,8 Arm. ČR

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

Poznámka

S1 List č. 34

3,8 Arm. ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

Příloha č.6

6868 Od Hlavské k Buku

ST37

ST60

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

0,4

35,9

1,9

0,5

0,4

0,7

0,4

0,9

0,4

1,1

1,9

1,2

1,2

1,3

0,4

1,4

2,0

0,6

1,9

2,3

0,3

2,2

1,1

1,3

0,3

0,7

1,7

2,9

0,6

1,6

2,3

35,9

1,9

0,5

0,4

0,7

0,4

0,9

0,4

1,1

1,9

1,2

1,2

1,3

0,4

1,4

2,0

0,6

1,9

2,3

0,3

2,2

1,1

1,3

0,3

0,7

1,7

2,9

0,6

1,6

2,3

0,4

0,0

2,9

0,9

1,2

0,4

0,4

0,0

26,3

1,9

0,4

0,4

1,9

1,3

1,4

2,0

1,9

2,3

0,3

2,2

1,1

0,7

1,7

2,9

1,6

2,3

z

k

les Návrh

Vozovka


6,4

0,5

0,4

0,7

1,1

1,2

0,6

1,3

0,6

n


Třída Celkem

L2L1


6826 Carvánecká I

U sklípku II

ST59

6828 Borská II

ST57

U sklípku I

6827 Korunská II

ST56

ST58

6827 Korunská I

Žernovka

ST54

ST55

K jedli

6830 Klášterka

ST52

ST53

6828 Borská I

ST51

Pod Korunskou

6832 Zelená cesta I

ST50

ST49

Zelená II

6836 Do Zadních koček

ST48

ST47

U Lomečku

ST45

6837 Josefka

6839 Planýrka II

ST44

ST46

6838 Planýrka I

ST43

Do rokle

6298 Tanková - Hlavská

ST41

ST42

6833 Tanková

ST40

K buku

6867 Kolomazná

ST36

U Weise

6834 Dřevěnka

ST35

ST38

6843 Kolenská II

ST34

ST39

6843 Kolenská I

ST33

K Hor. muničáku

6831 Dolinská

evid.

Název

ST32

ST31

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,3

0,3

t

0,0

27,4

1,9

0,7

0,4

0,9

1,9

1,2

0,4

1,4

2,0

1,9

2,3

2,2

1,1

1,7

2,9

0,6

1,6

2,3

8,5

0,5

0,4

0,4

1,1

1,2

1,3

0,6

0,3

1,3

0,3

0,7

0,4


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

35,5

1,9

0,5

0,4

0,7

0,4

0,9

0,4

1,1

1,9

1,2

1,2

1,3

0,4

1,4

2,0

0,6

1,9

2,3

0,3

2,2

1,1

1,3

0,3

0,7

1,7

2,9

0,6

1,6

2,3

vlastníka

0,4

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

VLS Hořovice

Poznámka

S1 List č. 35

0,4 Arm. ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

35

Příloha č.6

Carvánecká II

3,1

9,3

1,2

ST77

3,1

0,8

ST76


3,0 0,7

ST75

0,9

ST73

ST74

0,8

ST72

0,3

2,2

0,6

1,0

0,3

2,2

0,6

0,9

V1L

L2L1

L2L1

a+p

k

0,3

0,3

0,0

2,2

2,2

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka

Délka cest v km

ST70

Těně - Zaječov

6825 Hořovská

evid.

Název

0,6

0,6

n


ST71

ST69

ST62

ST61

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

t

0,3

0,3

2,2

2,2

0,6

0,6


Funkce

X

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

List mapy LOC

2,8

2,2

0,6

vlastníka

0,3

VLS Hořovice

VLS Hořovice

Poznámka

S1 List č. 36

N2,

N2,

N3,

N1,

N2,

N2,

N2,

N1,


ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

36

Příloha č.6

Teslínská alej

NE10

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

Ganglovka

Skořice-Buková

Špelty I

Teslíny-Věšín

NE12

NE13

NE14

NE15

NE16

NE100

NE101

NE102


V1L

V1L

V1L

L2L1

NE11

L1L

L2L2

1,2

L2L2

L2L1

NE7

Šutrovka

L2L2

NE6

NE8

L2L1

NE5

NE9

0,3

L2L1

35,1

2,4

1,1

3,8

1,1

1,8

1,9

1,1

3,7

0,8

4,4

1,6

0,7

1,0

0,8

1,1

NE4

3,5 2,8

L2L1

L1L

NE3

Altánská

a+p

k

35,1

2,4

1,1

3,8

1,1

1,8

1,9

1,1

3,7

0,8

4,4

1,6

1,2

0,3

0,7

1,0

0,8

1,1

2,8

3,5

0,0

15,2

2,4

1,1

3,8

4,4

3,5

0,8

0,8

17,2

1,1

1,8

1,9

1,1

3,7

1,6

0,3

1,0

0,8

1,1

2,8

z

Návrh

les

Třída Celkem

Vozovka

Délka cest v km

L2L1

evid.

Název

1,9

1,2

0,7

n

0,0

t

7 LS nebo les. majetekNepomuk

NE2

NE1

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

2,4

2,4

29,7

1,1

3,8

1,1

1,8

1,9

1,1

3,7

0,8

4,4

1,6

1,0

1,1

2,8

3,5

3,0

1,2

0,3

0,7

0,8


Funkce

X

X

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

List mapy LOC

27,8

1,1

1,8

1,9

1,1

3,7

0,8

4,4

1,6

1,2

0,3

0,7

1,0

0,8

1,1

2,8

3,5

vlastníka

7,3

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

S1 List č. 37

2,4 Stát.silnice I.tř.

1,1 Armáda ČR

3,8 Armáda ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

37

Příloha č.6

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

Hořovská cesta

Borská cesta

Brdská cesta

NE19

NE20

NE21

NE22

NE23

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L1L

Planýrka

Havelská cesta

Serpentýnka

NE25

NE26

NE27

NE28

NE29

NE30

NE31

NE32

V1L

Nepomuk - Láz

Strašice - Obecnice

Dlážděnka

NE103

NE104

NE105

V1L

Obrázek - Zalány

NE109


V2L1

V1L

Bor - Dvůr Vranovice

NE108

V1L

V1L

NE107

NE106

L2L1

NE34

V1L

L1L

NE33

L2L1

L2L1

L2L1

NE24

L2L1

L2L1

L1L

1,8

56,0

1,4

8,2

0,3

3,3

2,2

5,4

6,3

2,1

0,6

1,7

1,7

1,8

0,4

2,4

1,3

2,2

1,5

0,4

2,0

1,4

1,0

3,1

0,2

3,3

56,0

1,4

8,2

0,3

3,3

2,2

5,4

6,3

2,1

0,6

1,7

1,7

1,8

0,4

2,4

1,3

2,2

1,5

0,4

2,0

1,4

1,0

3,1

0,2

3,3

1,8

0,0

31,4

8,2

0,3

3,3

2,2

5,4

6,3

0,6

1,8

1,5

1,8

5,1

2,0

3,1

15,8

1,4

2,1

1,7

1,7

2,4

1,3

2,2

0,4

1,4

1,0

0,2

z

k

les Návrh

Vozovka


3,7

0,4

3,3

n

0,0

t

7 LS nebo les. majetekNepomuk

Třída Celkem

NE18

evid.

Název

NE17

pořad.

Číslo cesty


Tabulka S1

0,0

55,0

1,4

8,2

0,3

3,3

2,2

5,4

6,3

2,1

0,6

1,7

1,7

1,8

2,4

1,3

2,2

1,5

2,0

1,4

1,0

3,1

3,3

1,8

1,0

0,4

0,4

0,2


Funkce

X

X

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

6

List mapy LOC

28,9

2,1

0,6

1,7

1,7

1,8

0,4

2,4

1,3

2,2

1,5

0,4

2,0

1,4

1,0

3,1

0,2

3,3

1,8

vlastníka

27,1

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

VLS

Poznámka

S1 List č. 38

1,4 Armáda ČR

8,2 Armáda ČR

0,3 Armáda ČR

3,3 Armáda ČR

2,2 Armáda ČR

5,4 Armáda ČR

6,3 Armáda ČR

ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : HO

38

Příloha č.6

1

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n.L. pobočka Plzeň

PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA k základnímu šetření pro zpracování oblastního plánu rozvoje lesů

Přírodní lesní oblast č. 7 : BRDSKÁ VRCHOVINA

PLZEŇ březen l998

2

Obsah předběžné zprávy: str. ___________________________________________________________________ 1. Úvod: Důvod vyhotovení OPRL 2. Vymezení hranice PLO 7, výměra lesních pozemků 3. Pověření vypracování OPRL 3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území PLO 4.1. Zadavatel OPRL 4.2. Okresní úřady zasahující do PLO 4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody 4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP, LHO 5. Přírodní poměry 5.1. Poměry orografické a geologické 5.2. Poměry klimatické a hydrologické 5.3. Poměry pedologické 5.4. Lesní vegetační stupně, soubory lesních typů a cílová druhová skladba 5.5. Zhodnocení růstových podmínek 5.6. Hospodářské soubory 6. Porostní poměry v oblasti 6.1. Zásoby porostů na 1 ha 6.2. Zastoupení dřevin 6.3. Zastoupení věkových stupňů 6.4. Zakmenění porostů 6.5. Střední věk porostů 6.6. Současné hospodářské soubory v dané oblasti 6.7. Zdravotní stav lesa - škodliví činitelé 6.8. Posouzení ekologické stability 6.9. Dopravní zpřístupnění oblasti 6.10. Meliorační šetření 7. Předpis LHP a podklady LHE 8. Majetkové poměry v oblasti 9. Původní a současné LHC v oblasti 10. Organizační struktura Lesů České republiky a významných vlastníků 11. Kategorizace lesů 12. Funkční potenciál lesů v dané PLO 13. Deklarované funkce lesa 13.1. Ochranné lesy 13.2. PHO a ChOPAV 13.3. Ochrana přírody 13.4. Rekreace a lesy lázeňské 13.5. Genové základny 13.6. ÚSES 13.7. Obory 14. Specifika PLO 15. Metodika zpracování OPRL 15.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení 15.2. Personální obsazení 16. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů 17. Výstupní dokumentace OPRL 17.1. Textová část 17.2. Mapová dokumentace 18. Seznam příloh předběžné zprávy

3 4

5

6

7 9

10

11 12 13 14 15 16 17

18

19

20 21

22

3

1. Úvod: Důvod vyhotovení OPRL, zákonné předpisy. Lesní zákon č. 289/95 Sb. v § 23 a následná vyhláška Mze ČR č. 83/96 Sb. stanoví, že oblastní plány rozvoje lesů rámcově určí hlavní zásady hospodaření v rámci vymezené přírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplatňování jednotné lesnické politiky, rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu t.j. zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku žívotního prosředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhláškou Mze č. 83/96 Sb. z 19.4.l996. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu l996 Metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena OLH Mze ČR. S ohledem na různé podmínky byla PLO - 7 rozdělěna na tři podoblasti 7a - Vyšší část Hřebenů, 7b - Skupina Radče a 7c - Nižší část Hřebenů. Jednotlivé body této zprávy jsou až na vyjímky zpracovány pro celou oblast dohromady. OPRL pro přírodní lesní oblast č.7 bude vyhotoven na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n.L. na období l996 - 2003. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 7 vyhotoven v letech 1998 - 2000.

2. Vymezení hranice PLO 7 Brdská vrchovina, výměra lesních pozemků. Hranice lesní oblasti 7 - Brdská vrchovina je určena vyhláškou č. 83 /96 Sb. takto: V úseku Dožice - Stupno hranice společná s PLO 6 - Západočeská pahorkatina ( Dožice - Čižkov - Železný Újezd - Louňová - Struhaře - Spálené Poříčí - Lipnice - Mešno - Mirošov - Dobřív - Rokycany Volduchy - Osek - Březina - Stupno), v úseku Stupno - Všenory společná hranice s PLO 8 Křivoklátsko a Český Kras ( Stupno - Skomelno - Lhota pod Radčem - Kařez - Cerhovice - Újezd Komárov - Hořovice - Podluhy - Rpety - Lhotka - Běštin - Lštěň - Velký Chlumec - Vižina - Podbrdy Drahlovice - Hatě - Halouny - Řevne - Všenory) a v úseku Všenory - Dožice společná hranice s PLO 10 - Středočeská pahorkatina ( Všenory - Černolice - Řitka - Stříbná Lhota - Kytín - Trnová - Sychrov - Dominikální Paseky - Bratkovice - Trhové Dušníky - Příbram - Březové hory - Bohutín - Vranovice Hoděmyšl - Rožmitál pod Třemšínem - Bezděkov pod Třemšínem - Vševily - Volenice - Vacíkov Hvožďany - Pozdyně - Starý Smolivec - Radošice - Dožice). Brdská vrchovina je členěna na tři podoblasti: a) Vyšší část Hřebenů , b) Skupina Radče a c) Nižší část Hřebenů, přičemž podoblast Radče je celá v západočeském kraji, podoblast Nižší část Hřebenů pak v středočeském kraji a Vyšší část Hřebenů v obou krajích. Průběh hranice PLO a podoblastí, hranice stávajících LHC a majetkových poměrů je zakreslen v přiložené přehledové mapě 1 : 100 000. Výměra lesních pozemků dle LHC v PLO 7 Podoblast LHC Platnost LHP Výměra - ha porostní Bezlesí Lesní celkem a,b,c Dobříš 1989 – 1998 14 983,01 240,71 15 223,72 a Rožmitál 1990 – 1999 7 498,26 127,47 7 625,73 a Jince 1991 – 2000 4 441,47 31,23 4 472,70 a Obecnice 1994 – 2003 4 285,00 58,05 4 343,05 a Nepomuk 1989 – 1998 4 677,49 65,36 4 742,85 a Mirošov 1992 - 2001 4 408,68 33,21 4 441,89 a Strašice 1992 – 2001 4 476,11 39,52 4 515,63 a Háje 1990 – 1999 324,32 11,14 335,46 a,b Rokycany 1996 – 2005 972,85 36,73 1 008,58 b Skřež 1996 – 2005 962,24 13,65 975,89 a Sp. Poříčí 1992 – 2001 4 410,02 81,91 4 491,93 a,c Zbraslav 1992 - 2001 1 311,09 35,21 1 346,30 b Zbiroh – 1996 – 2005 2 501,17 66,68 2 567,85 zbytek a,b Jeronymo CM 1996 - 2005 7 388,72 169,44 7 558,16 Celkem PLO 62 640,43 1 010,31 63 650,74

4

3. Pověření ÚHÚL zpracováním oblastních plánů rozvoje lesů ( OPRL ). Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 7 - Brdská vrchovina zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka Plzeň, nám. gen. Píky 8 na základě „Rozhodnutí o vymezení základního předmětu činnosti státní rozpočtové organizace ÚHÚL“. V kterém je pod bodem 6. uvedeno „vyhotovování OPRL a jejich následná aktualizace.“ Rozhodnutí má č.j. 2671/96 - l 000 ze dne 30.l2..l996. Na vyhotovení podoblastí a) a c) se bude podílet také pobočka ÚHÚL Stará Boleslav. Odpovědným pracovníkem za zpracování středočeské části je Ing. J. Rulec. Za celkové zpracování PLO - 7 pak odpovídá Ing. J. Urban.

3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Mze ve věstníku č. 2/97 vyhlásilo záměr (dle výnosu: č.j. 194/97-5010 v Praze dne 11.2.97) vypracovat oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 7 - Brdská vrchovina. Své náměty a připomínky k zásadám hospodaření v uvedené přírodní lesní oblasti mohli dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit do 31.8.1997 na odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, Praha 1, 117 05. Do stanoveného termínu neobdržel zpracovatel žádné připomínky, tudíž připomínky po tomto datu nejsou v této zprávě akceptovány. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního – v písemné podobě bude vevázaná do textové části OPRL.

4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území PLO 7. 4.1. Zadavatel. Na základě zákona č. 289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování OPRL pro danou přírodní lesní oblast Ministerstvo zemědělství ČR. Podrobnosti o zpracování OPRL, zejména jejich náplni a obsahu určuje vyhláška MZe č. 83/96 Sb. z 19.4.1996 § 1, odst. 1 - 11. Mze ČR je ústředním orgánem státní správy lesů: rozhoduje v kompetencích dle § 49, odst. 2 zákona č.289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). V dané oblasti působí ve státní správě lesů územní odbory Mze: Plzeň,

Nerudova 35

Plzeň

301 27

(Plzeň-jih, Rokycany)

Louny,

Česká l62

Louny

440 57

(Beroun)

Praha,

Zborovská 11

Praha 5

150 21

(Praha-západ, Příbram)

Vrchní státní dozor v lesním hospodářství vykonává dle § 50 lesního zákona ( 289/95 Sb.) MŽP ČR v působnosti bývalých krajů.

4.2. Okresní úřady zasahující do PLO. V rámci PLO působí a státní správu lesů v daném území vykonávají následující Okresní úřady: Okresní úřady: Plzeň-Jih Rokycany Beroun Praha-západ Příbram

Radobyčická 14 Jiráskova 68/1 Politických vězňů 20 Podskalská 19 nám.T.G.Masaryka 145

Plzeň Rokycany Beroun Praha 2 Příbram

306 04 337 01 266 49 128 25 261 12

Pro VLS Divize Hořovice vykonává státní správu Vojenský lesní úřad Praha. n.Svobody 471, 160 01

5

4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody. Kompetence státní správy ochrany přírody jsou řešeny v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. Orgány ochrany přírody jsou: Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, okresní úřady a obce. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v České republice má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace, národní přírodní památky atd. MŽP ČR zřizuje své územní odbory. V dané PLO je to: Územní odbor pro plzeňskou oblast - Plzeň, Škroupova l8, 301 36 Plzeň, pro středočeskou oblast - Praha, Zborovská 11, 150 21, Praha 5. Dalším orgánem ochrany přírody je Česká inspekce životního prostředí. Její kompetence jsou dány § 80 zákona č. 114/92 Sb. Referáty životního prostředí okresních úřadů vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém území, nejde-li o NP , CHKO , národní přírodní rezervaci nebo národní přírodní památku. Jejich kompetence jsou dány § 77 zákona č. 114/92 Sb. Do jejich kompetencí patří mimo jiné vyhlašování přírodní rezervace, přírodního parku nebo přírodní památky. Obce jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence dány § 76 zákona č. 114/92 Sb.

4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO. Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje Mze. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. V souladu s § 23 odst. 1 lesního zákona Mze požádá o vydání návrhu na maximální výši zastoupení geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin pro jednotlivé PLO v členění podle cílových hospodářských souborů před zahájením prací na OPRL. Po základním šetření vydá MŽP závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních dřevin v dané PLO. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a prodrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů. Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1 000 ha včetně jejich změn schvaluje na základě zákona č. 289/95 Sb. § 49 Mze ČR. LHP o výměře do 1 000 ha, jejich změny, zpracování osnov, patří podle § 48 zákona 289/95 Sb. do kompetence příslušných okresních úřadů.

5. Přírodní poměry. 5.1. Poměry orografické a geologické. Ráz lesní oblasti udávají z hlediska úživnosti mimořádně chudé křemené slepence, pískovce (kambrium) a křemence (ordovik). Zastoupeny jsou rovněž živnější ordovické břidlice a andesitové vulkanity, v jižní části oblasti pak algonkické břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a bazických spilitů. V centrálních Brdech jsou zastoupena i menší rašelinná ložiska. Z pokryvných útvarů mají význam hlavně blokové sutě, které pokrývají většinu svahů pod výchozy tvrdých křemenných hornin. Relief lesní oblasti má většinou charakter vrchoviny s charakteristickými táhlými hřbety, ve vrcholových partiích často se skalními stupni a kamýky. Nápadným útvarem je plochá sníženina u Padrtě, pravděpodobně zbytek tercierní pánve. Tato sníženina včetně sníženiny u Mýta a část, kterou reprezentuje JV okraj lesního komplexu mezi Příbramí a Všenory (podoblast 7c) tvoří přechody do pahorkatiny. Ze známých dominant lesní oblasti jsou nejvyššími vrcholy Praha 862 m n.m. a Tok 865 m n.m., u Všenor se nachází nejnižší bod oblasti 250 m n.m.

6 5.2. Poměry klimatické a hydrologické. průměrná roční teplota + 70C

průměrné roční srážky 550 - 600 mm

6 - 70C

600 - 650 mm 650 - 700 mm 700 - 800 mm + 800 mm

pod 60C

poznámka

poč. vegetač. dní (+10oC) nad 150 dní

přechody do pahorkatiny hlavní část vrchoviny vyšší část vrchoviny nejvyšší partie oblasti

140 - 150 dní pod 140 dní

Celá lesní oblast se nachází v povodí řeky Berounky (její dílčí povodí tvoří řeky Úhlava, Úslava, Klabava a Třemošná) a Vltavy (Kocába, Rojanský p.). 5.3. Poměry pedologické. Zvětráváním hornin vzniká převážně kambizem s příslušnými subtypy, na hlinitých překryvech bývá pomístně zastoupena i uléhavá hlinitá luvizem, která na zvlněných plošinách s nepropustnými vrstvami přechází do pseudogleje. V souvislosti s horším zvětráváním některých hornin je často zastoupena kambizem rankerová a ranker, na chudém podloží vzniká kambizem podzolovaná a podzol, v nejvyšších polohách s přechody do kryptozolu. V centrální a jižní části jsou zastoupena i drobná rašeliniště. Z půdních druhů převažují půdy těžké až středně těžké, většinou ovlivněné vodou, méně jsou zastoupeny půdy lehké. Na těžko zvětrávajících horninách, většinou na exponovaných svazích a hřbetech, bývají často zastoupeny půdy mělké, skeletovité. 5.4. Lesní vegetační stupně (lvs), soubory lesních typů (SLT) a cílová druhová skladba. Charakter lesní oblasti 7 - Brdská vrchovina udává 5. lesní vegetační stupeň (lvs) jedlobukový, v nejvyšších polohách dominuje 6. lvs. - smrkobukový. V částech, které přecházejí do pahorkatiny je zastoupen 4. lvs - bukový a 3. lvs - dubobukový. Omezeně, pouze na zamokřených lokalitách je zastoupen 7. lvs - bukosmrkový. V nejnižších a v nejteplejších částech, často azonálně má rovněž zastoupení 2. lvs - bukodubový a 1. lvs - dubový. Vzhledem k chudému podloží zcela převažuje řada kyselá, na plošinách a v terénních pokleslinách řada oglejená, z menší části i podmáčená, ojedinělě i rašeliny. Na lokalitách s příznivějšími humusovými poměry je zastoupena řada živná. Své zastoupení na skeletových půdách má řada extrémní, v oblasti pramenišť a luhů řada obohacená vodou, na svahových deluviích řada obohacená humusem. Předběžné % zastoupení SLT soubory lesních typů (slt) řada extrémní

kyselá

živná

obohacená humusem vodou

lvs

Z 7 6 5 4 3 2 1 0 Sa Sa

Y

M

K

N

+ + + +

5 3 + + +

6 9 3 6 1

1 2 1 + +

I

S

F

C

B

+ +

+ + + 1 1

kategorie H D A

J

L

U

oglejená

V

O

+ + + +

5 5 2 2

P

podmáčená

Q T G R +

+

+ + +

+ + 3 3 +

+ 2 1 2 +

+ +

+ + +

+ + + +

+ + + +

+ + +

+

+

+ +

+

10 6 5 3 +

+ 3

+ 1 + +

+ +

+ 1 1

8

25

4 43

6

6

+

+ 10

3

1

1

+ 1

+

+

+ 1

1

14

24 41

Pozn.: Po dokončení revize typologického mapování u VLS bude tabulka doplněna.

Sa %

3

+

3 3

+

+ 30 32 18 17 3 + + 100 100

7 Příbuzné soubory lesních typů se z praktických důvodů slučují do cílových hospodářských souborů. Vrchovinnou část lesní oblasti 7 charakterizují oglejená a kyselá stanoviště vyšších poloh (51%), poměrně malou plochu zaujímají stanoviště živná a podmáčená (3%), stejně tak i stanoviště exponovaná (3%) na skeletovitých půdách. Přechody do pahorkatiny reprezentují opět stanoviště kyselá a oglejená (35%), malou plochu opět zaujímají stanoviště živná (5%) a stanoviště exponovaná (2%). Lužní stanoviště mají omezené zastoupení pouze podél menších vodních toků stejně tak i stanoviště extrémní (1%), omezená na malé silně skeletovité lokality. V rámci potenciálně vymezeného cílového hospodářství bude převažovat ve vrchovině hospodářství smrkové, na které v teplejší části oblasti v přechodech do pahorkatiny naváže i hospodářství borové. V listnatých porostech, kde převažuje jako hlavní některá dřevina přirozené druhové skladby se aplikuje vždy listnatá alternativa cílové druhové skladby. Vedle dřevin základních (většinou smrk a borovice) mají v cílové druhové skladbě vždy své zastoupení ve formě příměsí i dřeviny meliorační a zpevňující.

5.5. Zhodnocení růstových podmínek.

Lesní oblast Brdy je specifická vysokým zastoupením vodou ovlivněných, labilních stanovišť (45%). To se promítá i do navrhovaných hospodářských opatření se zvláštním zaměřením na bezpečnost produkce. Makroklimatické podmínky oblasti odpovídají zvláště v její centrální části typické vrchovině (62%), významný podíl však tvoří i část tvořící přechod do pahorkatiny (38%), která je nejvíce zastoupena při východním okraji (podoblast 7c). Vzhledem k jednostrannému využívání půdy monokulturními jehličnatými porosty bude nutno předcházet postupné degradaci lesních stanovišť zaváděním příslušného podílu melioračních, hlavně listnatých dřevin a tím současně i zvýšit ekologickou stabilitu celého lesních ekosystému.

5.6. Hospodářské soubory. Cílové hospodářské soubory jsou označovány dvoumístným číslem. První číslo nepřímo odpovídá lesnímu vegetačnímu stupni, druhé číslo půdním vlastnostem. Tyto soubory proto vyjadřují skutečný růstový potenciál lesního ekosystému a tomu odpovídající cílovou druhovou skladbu. Vlastní hospodářské soubory jsou doplněny o třetí číslo, které odpovídá příslušnému porostnímu typu současně zastoupených lesních porostů.

8 Vazba souborů lesních typů, cílových hospodářských souborů a příslušné cílové druhové skladby je patrná z následující tabulky: cílový hospodářský soubor označení název Lužní 19 stanoviště

zastoupení soubory les.typů % + 2L

21


1

2N,(3N),2C,3C, 2A, exp.typy 2K,2S

23


4

25


1

2K,(3K),2I,(3I), 2M,3M,4M,5M 2S,2B,2D

27

0glejená chudá stanoviště nižších poloh

2

2P,5Q

29

Olšová stanoviště na podmáčených půdách Exponovaná stanoviště středních poloh

+

3L,5L

2

3A,4A,(3N),4N,3F exp.typy3K

43


14

3K,3I,4K,4I

45


5

3S,4S,3B,4B,3H,4H, 3D,3U

47


12

3O,4O,3V,4V,3P,4P

51

Exponovaná stanoviště vyšších poloh

2

5N,6N,5F,5A

53


20

5K,6K,6M,5I,6I

55


3

5S,6S,5B,6B,5H,6H, 5D,6D,(5U)

57


30

5V,6V,5O,6O,5P,6P, 6Q

59

Podmáčená stanoviště středních poloh

2

4G,5G,6G

79

Podmáčená stanoviště horských poloh Mimořádně nepříznivá stanoviště

1

7T,7G,6R,7R

1

0Z,1Z,5Z,3Y,4Y 5Y,6Y,3J,5J

41

01

cílová druhová skladba DB5,JS3,LP1,JV1,JL,OL,TP,OS alternativa TP BO5,DB2,BK1,HB1,LP1,MD,JV, JS,BŘK alternativa DB,BK BO6,DB2,BK2,MD,LP,JD,BŘ alternativa DB,BK DB7,BK1,LP1,MD1,HB,JV,JS,J D, JL,SM,BO,JL,JDO,DG alternativa BO BO7,DB2,JD1,SM,MD,BK,BŘ,O S, VJ OL7,JS3,SM,OS,VR,OLŠ SM7,BK2,JV1,JD,BO,MD,DB,JS , JL,LP alternativa BK SM6,BK2,JD1,SM,DB,LP,DG alternativa BO SM6,BK2,JD1,MD1,DB,JV,LP, DG,JDO alternativa BK,DB SM6,JD1,BK2,DB1,BO,MD,JV,J S, JL,LP,BŘ,OS,JDO,OL,VJ alternativa DB,BK,BO SM6,JD2,BK2,BO,MD,JV,JS,JL, LP,BŘ, alternativa BK SM7,JD1,BK2,BO,MD,BŘ,DG,J V alternativa BK SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,JL,LP, DG,JDO alternativa BK SM7,JD2,BK1,BO,MD,JV,JS,JL LP, BŘ,OLL,OS,DB,JDO alternativa BK (pouze na slt 6,7V) SM8,JD2,DB,BO,DB,BK,OLL,O S alternativa DB SM9,JD1,BO,BŘ,JŘ,OL cílová skladba dle příslušného slt blízká přirozené -hlavní varianta buková,omezeně dubová(1Z), smrková(6Y) a borová(0Z)

9

6. Porostní poměry v oblasti 6.1. Zásoby porostů na 1 ha , základní údaje. Tabulka zásob: Podoblast plocha porostní 7a 44 635 7b 11 206 7c 6 799 PLO 7 62 640

jehličnatá 9703694 2589056 1158345 13451095

zásoba listnatá 506196 144242 225192 875630

celkem 10209890 2733298 1383537 14326725

jehličnatá 239 255 219 240

zásoba na ha listnatá 145 145 158 148

celkem 230 245 206 231

Průměrná zásoba PLO 7 je prakticky na celostátním průměru (230 m3bk.). Přitom ale zásoba v lese hospodářském je jen 224 m3bk a celková průměrná zásoba je ovlivněna velkou rozlohou lesa ochranného a zvláštního určení, kde jsou vyšší zásoby především vzhledem k vyššímu obmýtí. Rovněž mezi jednotlivými podoblastmi jsou značné rozdíly. Nejvyšší zásoby jsou v podoblasti 7b (245 m3bk) a nejnižší v 7c (206 m3bk) kde jedním z důvodů je větší zastoupení listnatých dřevin s nižší zásobou. 6.2. Zastoupení dřevin. Zastoupení dřevin v procentech je uvedeno v příloze v tabulce A6, zkráceně pak v následující zkrácené tabulce: Podoblasti 7a 7b 7c Celkem PLO 7

Jehličnaté % 91,1 90,5 77,7 89,6

Listnaté % 7,8 8,9 21,0 9,4

skutečná holina 1,1 0,6 1,3 1,0

Zatímco podíl méně zastoupených dřevin jako je jedle, buk, olše a modřín je celkově vyrovnaný ve všech třech podoblastech , pak u hlavních dřevin je možno konstatovat určité rozdíly. Je tomu tak zejména v podoblasti 7c, v níž je poměrně nízký podíl smrku (46,3%) a vyšší podíl borovice (24,9%). Vysoké zastoupení dubu (11%) v této podoblasti především v 6 až 11 věkovém stupni (57%z celkového množství) svědčí o cílevědomém zavádění této dřeviny v první polovině tohoto století. Naopak vyšší zastoupení buku je především v čtyřech nejmladších věkových stupních. Podoblast 7b se liší od celé oblasti především vyšším zastoupením borovice (17,2%) na úkor smrku. Rovněž u jednotlivých LHC je stav podobný. Nejvyšší zastoupení smrku (91,8%) je v podoblasti 7a u LHC Nepomuk a nejnižší (46,3%) v 7c u LHC Zbraslav a Dobříš. Velmi nizké je také u LHC Rokycany (55,4%), kde je naopak nejvyšší zastoupení borovice (30,1%). Nejvyšší zastoupení buku (3,3%) je pak u LHC Skřež a Zbiroh JCM.

6.3. Zastoupení věkových stupňů Zastoupení věkových stupňů ukazuje tabulka A4 a následující graf v příloze. V celé oblasti je do 5 věkového stupně plošné zastoupení nižší než je normalita. Naopak 6,7 a všechny vyšší od 12. věkového stupně mají plošné zastoupení vyšší než je normalita. Nejvyšší překročení je u 7. věkového stupně, kde byly příčinou mniškové kalamity. U 6.věkového stupně pak sněhové kalamity, zejména v podoblasti 7 c. Vyšší plošné zastoupení u starších stupňů je způsobeno zřejmě nedotěžováním v důsledku kalamit a dlohodobě vysokých nahodilých těžeb (dříve mniška, později sníh, námraza a kůrovec s notnou podporou poškození od zvěře), které je zároveň důvodem pro nenaplňování normality u nejnižších věkových stupňů. Kromě již uvedeného rozdílu v podoblasti 7c a výrazný rozdíl proti celé oblasti u podoblasti 7 b v 7 věk. stupni (100% navýšení) a u 3 věk. stupně naopak výrazný nedostatek.

10 6.4. Zakmenění porostů. Průměrné zakmenění celé oblasti je cca 8,9. Přičemž zakmenění zhruba klesá (od zakmenění 11 po 8) do 8. věkového stupně. Pak mírně kolísá kolem zakmenění 9. Především u 5.-8. věk. stupně je příčinou proředění po nahodilých těžbách, jejichž primární podstatou je loupání a následná hniloba. 6.5. Střední věk porostů. Střední věk v oblasti je 62 let, přičemž pro listnaté dřeviny je jen o jeden rok vyšší. Rovněž mezi podoblastmi je minimální rozdíl ( 7a - 62 , 7b - 61 a 7c - 63 ), přitom ale mezi jednotlivými LHC je rozdíl výrazný. Nejnižší průměrný věk 57 let je na LHC Spálené Poříčí (převážně smrk) a nejvyšší 64 let na LHC Rokycany ( vysoký podíl borovice) a pak u většiny LHC Hořovice (max. 69 let, kde jsou příčinou vyšší obmýtí u HS). 6.6. Současné hospodářské soubory v PLO - 7. Přehled procentického zastoupení hospodářských souborů je uveden v příloze, kde jsou společně soubory lesa hospodářského a zvláštního určení. Více než jednu třetinu (36%) zastoupení má hospodářský soubor 57 (56)- Oglejená stanoviště vyšších poloh. Dále 20% pak soubor 53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh a 14% soubor 43 (42) - Kyselá stanoviště středních poloh. Na čtvrtém místě soubor 23 (9 %) - Kyselá stanoviště nižších poloh. Na ostaní soubory pak zbývá pouze 29 % z nichž ale dalších 8 % zaujímají soubory lesa ochranného. Nejvyšší zastoupení borových porostů je u souboru 23 - Kyselá a 21 - exponovaná stanoviště nižších poloch. Nejvyšší zastoupení dubových porostů je u souboru 25 a bukových u souboru 45. 6.7. Zdravotní stav lesa - škodliví činitelé. Škody těžbou a přibližováním - tyto škody záleží na použití prostředků, ale celkově v oblasti nejsou nijak významné. Poškození člověkem - jde především o neorganizované tzv. černé skládky odpadků na LHC Dobříš apod. Ve VLS Hořovice jsou pak specifické škody způsobené armádou. Požáry - další specifické poškození způsobené především vojenskou činností v prostoru VLS Hořovice, ale i v rekreačně více využívaných lesích v okolí chatových osad např. LHC Zbraslav a Dobříš, kde se vyskytuje značný počet malých požárů od cigaret a ohníčků. Klikoroh - škody především na kalamitních holinách. Kůrovci - především pak Lýkožrout smrkový, ale i lesklý, obecný, dvouzubý, modřínový a jedlový jsou neustálou hrozbou v případě zanedbání nebo nezvládnutí včasného zpracování dříví, zvlášť v případě kalamit. Rovněž tak i další kůrovci jako např. lýkohub matný , obecný a sosnový, ale i kůrovci na listnáčích jako je např. Bělokaz jilmový a březový. Je neustále třeba stav kůrovců sledovat za pomoci lapáků a lapačů. Ploskohřbetka smrková - Ploskohřbetka se vyskytuje na většině území oblasti a je třeba ji neustále sledovat, protože v minulosti byl již její výskyt místy kalamitní. Bekyně mniška - již v minulosti byla mniška významným škůdcem brdských lesů a i v současnosti je jednou z nejvážnějších hrozeb, což se potvrdilo např v letech 1994 a 1995 kdy byl kalamitní výskyt v oblati prakticky na 10 tisícich ha a bylo nutno zasáhnout letecky. Ostatní hmyzí škůdci - např. Pouzdrovníček modřínový, Obaleč dubový, Červec bukový, Bejlomorka buková, Dřevokaz čárkovaný, Tesařík smrkový atd. Většinou však bez většího hospdářského významu. Houby a hniloby - podíl hmoty poškozené hnilobou přesahuje dlouhodobě 15 % celkových těžeb přičemž největším nebezpečím pro porosty je václavka a červená hniloba v porostech poškozených zvěří a na bývalých zemědělských půdách. Dále je sem možné zařadit i škody sypavkami především na kulturách roztroušeně v celé oblasti a různé grafiozy, které bude výhledově nutné více sledovat.

11 Imise - podkladem pro vytyčení pásem ohrožení je „Mapa zdravotního stavu lesů“ vytvořená počítačovým zpracováním kosmických snímků a jejich upřesnění bude mimo jiné úkolem OPRL. V současné době jsou pouze některé vrcholy hřebenů Brd v pásmu „C“ např. Velká Baba, Faimanova skála atd. Zbytek oblasti je pak v pásmu „D“ přičemž nejnižší stupeň 0/1 se vyskytuje již u 5.a 6. věkového stupně. Imisní zatížení porostů je největší v okrajových porostech a proředěných zbytcích SM porostů na návětrné straně brdských hřebenů a v jejich vrcholových partiích a následně se projevuje zvýšeným napadením mniškou a kůrovci. Zdrojem poškození jsou jednak menší lokální zdroje a průmyslové aglomerace Plzně, Příbrami, Kladna a Prahy, ale i vzdálené elektrárny podkrušnohoří. Námraza - ve vyšších polohách, především kolem 700m jsou porosty poškozovány námrazou. Např. jen v VLS Hořovice činila nahodilá těžba způsobená námrazou v letech l995 a l996 135 tisíc m³ a LHC Spálené Poříčí přes 10 tisíc m³, přičemž vznikla řada nových holin. Sníh - Společně s námrazou jsou prakticky druhým nejškodlivějším činitelem v oblasti. U mladších porostů je sníh z velké části až druhotným činitelem následujícím po hnilobě na loupaných porostech, u starších pak zůstávají především tzv. bajonety. V posledních letech díky mírnějšímu průběhu zim jsou škody menší a jedna z posledních kalamit byla dne 29.4.1979. Na části Čížkov VLS Hořovice způsobila prakticky likvidaci starších porostů a bylo zpracováno přes 50 tisíc m3 polomů. Mráz - škody jen vyjímečně na starších porostech, častěji na kulturách především v tzv. mrazových kotlinách. Sucho - v oblasti existují některé lokality, které trpí nedostatkem vláhy a zvýšenou teplotou. Výrazněji se projevuje např. na mělkých půdách okolo Voznice na LHC Dobříš. Zamokření - naopak nadbytkem vláhy trpí velká část území oblasti a v těchto lokalitách by měly být využity meliorace. Rovněž zde bude záležet na šetřeních OPRL. Škody zvěří - okus - záleží na početních stavech zvěře. Při normovaných stavech a kvalitní ochraně jsou škody v oblasti na hranici únosnosti. V ostatních případech mají kultury zpožděný vývin. - loupaní - prakticky v celé PLO jsou značné škody loupáním a následnou hnilobou na porostech způsobeny především zvěří vysokou. Intenzivnějším odstřelem došlo v posledních letech k výraznému snížení škod - vytloukání - menší škody pouze na nechráněných dřevinách. Bořivý vítr - vítr patří k největším škodlivým činitelům, který tvoří většinu nahodilých a velkou část celkových těžeb v celé oblasti. Převážnou většinu škod působí vítr ze západního směru. Největší škody pak působí především v porostních zbytcích, prořídlých porostech a na podmáčených stanovištích a porostech poškozených loupáním. Větrnými kalamitami je Brdská vrchovina postihována od nepaměti. Písemné záznamy o kalamitách jsou od roku 1654. Poslední velká kalamita byla na konci zimy l989/90. celková výše kalamity v oblasti přesáhla značně l00 tisíc m³, ale i v dalších letech činí dlouhodobý podíl z nahodilé těžby až 80 % v celé oblasti.

6.8. Posouzení ekologické stability. Součástí OPRL bude též posouzení ekologické stability lesních porostů. Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita chápe jako schopnost lesních ekosystémů přetrvávat i za působení rušivých vlivů zvenčí, nebo schopnost se po případné změně vracet vlastními, autoregulačními procesy do původního stavu. Ekologická stabilita je poměrně široký pojem. Je to určitá syntéza stability statické a geobiocenotické. Hlavním hlediskem při posuzování ekologické stability je současný stav lesních porostů a jejich vztah k přirozenému lesu t.j. porovnání současné druhové skladby porostů a druhové skladby přirozené. Výsledkem tohoto šetření bude mapa ekologické stability, tedy mapa stupňů ekologické stability. V rámci tohoto šetření budou vylišeny části lesa (lesní porosty a jejich seskupení), existující v současné době a vykazující relativně větší vnitřní stabilitu. Tyto části budou označeny jako prvky, segmenty tzv. kostry ekologické stability a budou tvořit základ systému ekologické stability ( SES ) celé krajiny. Systém ekologické stability se bude vytvářet postupným doplňováním kostry o další nové ekologicky stabilní prvky tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů,

12 které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny a zabezpečují zachování variability geobiocenóz daného území. Takto vytvořený systém ekologické stability ( SES ) bude integrální součástí systému ekologické stability krajiny ( ÚSES ). Dalším výsledkem tohoto šetření bude návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Tento návrh bude v návaznosti na SES řešit statické zpevnění stávajících porostů. Návrhy statického zpevnění porostů budou vycházet z důsledné analýzy a vyhodnocení objektivních podmínek. Zde se bude jednat jak o růstové podmínky (stanoviště, terén), tak o porostní podmínky (dřevinná skladba, hospodářský stav, narušení kalamitami, prostorový pořádek a zdravotní stav). Bude zvažována míra ohrožení působením více nepříznivých faktorů. V rámci PLO - 7 se bude hlavně jednat o stabilitu předmýtních porostů se zanedbanou výchovou, poškozených loupáním jelení zvěří a stabilitu porostů na vodou ovlivněných stanovištích, jejichž rozloha je v dané oblasti značná. 6.9. Dopravní zpřístupnění oblasti. Přehled o dopravní situaci PLO -7 Brdská vrchovina zasahující do Západočeského regionu lze získat elaborátů LDS zpracovaných pro bývalé LHC Zbiroh a Spálené Poříčí. Tyto LHC spadají do PLO 7 pouze částečně. Obdobné je to pro část spadající do Středočeského regionu. Celou svou výměrou do PLO 7a spadají VLS - Hořovice vklíněné mezi centrální komplex LHC Rožmitál a LHC Dobříš jehož hospodaření úzce souvisí s podoblastí 7c, se kterou podoblast 7a tvoří prakticky jeden dopravně uzavřený celek s víceméně pravidelnou lesní dopravní sítí. Dopravní šetření zpracované v rámci LHP bylo přetransformováno pro potřeby OPRL u nových LHC Zbiroh-zbytek, Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Skřež a Rokycany. Rovněž tak pro právě zpracovávané celky Dobříš a Zbraslav, následně tomu tak bude u LHC Spálené Poříčí a Rožmitál. Pro VLS Hořovice bude dopravní šetření zpracováno dle harmonogramu, přičemž nejdříve LHC Nepomuk a LHC Háje část Čížkov v roce l998. V PLO lesy tvoří ucelené větší lesní celky, místy na sebe navazující, pouze při západní hranici oblasti se drobí. Geomorfologicky převládají táhlé svahy s přibližně rovnoměrným sklonem. Po dopravní stránce jsou tyto lesní části poměrně dobře přístupné. Nejvíce je v oblasti zastoupen dopravní segment typu C (odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota, modelová hustota odvozních cest činí 22,5 bm/ha).Odvozní kostru PLO většinou pravidelné tvoří veřejné a v VLS Hořovice vojenské silničky s živičným povrchem, spojující jednotlivé obce. Na tuto cestní síť navazují v lesních částech lesní silničky 1L a 2L a lesní cesty nižšího řádu vedené rovnoběžně s hlavním hřebenem zhruba po vrstevnici a jejich spojky, vedené po spádnici. V případě prudších svahů a členitějšího terénu je průběh pochopitelně složitější (buď obtáčí svahy kopce, nebo stoupá ve smyčkách). Lesní komplexy LHC Zbiroh-zbytek, Colloredo-Mannsfeld, Skřež , Rokycany, Spálené Poříčí, Dobříš, Rožmitál a Zbraslav jsou většinou dobře dopravně přístupné již dříve vybudovanou sítí lesních cest 1L a 2L , případně se využívá k odvozu i svážnic, které nejsou zahrnuty do průměrné hustoty LDS. LHC VLS - Hořovice jsou po dopravní stránce nedořešeny. Odvozní kostru tvoří hlavní silnice jejichž hustota je poměrně malá. Též hustota lesních silniček 1L a 2L je nedostatečná. Využití podkladů z elaborátů LHP o LDS bude možné s menší transformací a vyčleněním částí LHC spadajících do dané oblasti. Tyto elaboráty o LDS byly vypracovány podle technologických postupů a vycházejí z optimalizace lesní dopravní sítě. Součástí OPRL je i plán výstavby LDS, jehož realizací by měla skutečná hustota dosáhnout alespoň přibližně modelového ukazatele a praktického zpřístupnění lesa. Výhledově bude třeba věnovat zvýšenou pozornost údržbě LDS. Zamezit přibližování dříví na cestách 1L a 2L a tyto cesty hned v zárodku poškození opravovat. Přibližování je většinou vzhledem k převažujícímu sklonu terénu gravitační. Doporučenou přibližovací technologií jsou UKT nebo LKT v kombinaci s koňskými potahy, v případě prudkých svahů pak lanové systémy. Část OPRL týkající se zpřístupnění lesa bude obsahovat kromě kapitol šetření o LDS ještě terenní technologickou typizaci. V návrhu terénní typizace je výrazné kritérium kritického sklonu svahu, které signalizuje míru rizika poškození lesní půdy těžebně dopravní erozí.

13 6.10. Meliorační šetření. Meliorační šetření v oblasti PLO 7 nebylo v minulosti soustavně prováděno a bude řešeno v rámci obnov LHP tak, aby mohlo být součástí konečného zpracování elaborátu OPRL Vzhledem k tomu, že značnou část plochy oblasti zaujímají plochy s periodickým zamokřením - pseudogleje, umělé odvodnění by bylo zbytečné. Je třeba předejít problémům využíváním jemnějších způsobů hospodaření s využitím melioračních dřevin (na chudších stanovištích BR a na živnějších DB).

7. Předpis LHP, podklady LHE

Skutečné výsledky získané z LHC v oblasti jsou uvedeny v tabulce. Jedná se o celky u kterých bylo možno získat přesné údaje, i když u LHC Zbiroh zbytek je zřejmě nižší plnění způsobeno tím, že převážná část celku je soukromá a evidence již není úplná. Celkově lze konstatovat, že podklady LHE jsou a zřejmě budou i nadále čím dál víc ovlivněny restitucemi. LS


VLS Hořovice

Zbiroh Zbytek

Plán

Těžba předmýtní

Skutečnost plán na 10 let plán na 6 let skut. za 6 let %plnění plánu plán na 10 let plán na skut. skuteč. plnění %plnění plánu plán na 10 let plán na 2 roky skut.za 2 roky %plnění plánu

Těžba mýtní

Těžba PM ha

Prořezávky ha

Zalesňov. ha

37,3 22,4 32,9 147 % 266,6 167,1 208,6 125 % 3,1 0,6 0,8 133

137,9 82,7 58,1 70 % 733,9 483,1 493,5 102 % 10,1 2,0 1,3 65 %

1688 1013 921 91 % 11064 7001 5715 82 % 141 28 34 121 %

862 517 446 86 % 2825 1817 1864 103 % 44 9 4 44 %

319 191 242 127 % 1565 1050 874 83 % 23 5 3 60 %

307,0 190,1 242,3 127%

881,9 567,8 552,7 97 %

12893 8042 6670 83 %

3731 2343 2314 99 %

1907 1246 1119 90 %

% Celkem:

plán na 10 let plán na skut. skuteč. plnění %plnění plánu

Vzhledem k tomu, že údaje jsou zhruba z 50 % plochy lesní oblasti Brdská vrchovina, lze se domnívat, že na ostatní ploše je stav obdobný. Z údajů vyplývá, že se vysoko překračuje výtěž z probírek. Plán u výše uvedených celků (24m³/ha) je překračován o cca 50 % (36,5 m³/ha) z čehož zřejmě plyne i neplnění plánu probírek v ploše. Následně pak nižší možnost plnění mýtní těžby snižuje plnění plánu zalesnění. Plnění plánu prořezávek je ovlivněno zřejmě neúplnou evidencí u soukromníků než skutečným neplněním plánu výchovy. Závěrem lze shrnout, že kromě stanovení výše probírkové výtěže, která je zhruba o 50% podhodnocena, je předpis LHP včetně taxačních údajů pro oblast 7 stanoven v rámci tolerance.

14

8. Majetkové poměry v oblasti. Až do nabytí účinnosti zákona 229/91 Sb. o úpravě vlastniických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku byly veškeré lesy v dané oblasti v užívání státu. v roce 1991 začal dle citovaného zákona restituční proces a následné navracení majetků fyzickým osobám. Podle zákona č. 172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům též na obce. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky s.p.. Přehled o majetkových poměrech v dané oblasti udává následující přehled: LHC Jínce

Vlastník stát soukromníci

plocha ha 4416 25

% 100 -

------------------------Obecnice stát 4119 96 soukromníci 166 4 -------------------------Nepomuk stát 4677 100 -------------------------Mirošov stát 4404 100 soukromníci 5 -------------------------Strašice stát 4475 100 soukromníci 1 -------------------------Háje stát 237 73 obce 65 20 soukromníci 22 7 ---------------------------Skřež soukromník 962 100 ---------------------------Rokycany obec 973 100 ---------------------------Jeroným Coll-Mann. soukromník 7389 100 ---------------------------Zbiroh zbytek stát 300 12 obce 1600 64 soukromníci 601 24 ---------------------------Spálené Poříčí stát 3977 90 obce 261 6 ZD 3 soukromníci 169 4 ----------------------------Dobříš stát 2500 17 obce 1500 10 soukromníci 10983 73 ----------------------------Rožmitál stát 4800 64 obce 1500 20 soukromníci 1198 16 ----------------------------Zbraslav stát 1100 84 soukromníci 211 16 -----------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM stát 35005 56 % obce 6861 11 % ZD 3 soukromníci 20771 33 %

15

9. Původní a současné LHC v oblasti Původní lesní hospodářské celky (LHC) byly vytvořeny na základě zákona č. 96/77 Sb. a vyhlášky č. 13/78 Sb. „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH č.j. 30421/ORLH/78 z 10.7.1978.. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů státních lesů. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu lesů u jiných vlastníků a uživatelů. LHC VLS Hořovice byly stanoveny v hranicích vojenského újezdu Brdy, kromě LHC Háje, který je tvořen jednotlivými vojenskými lesy v rámci bývalého západočeského kraje. V PLO 7 jsou v současné době následující LHC: LHC Jince - platnost LHP l99l - 2000 LHC Obecnice - platnost LHP l994 - 2003 LHC Nepomuk - platnost LHP l989 - l998 LHC Mirošov - platnost LHP l992 - 200l LHC Strašice - platnost LHP l992 - 200l LHC Háje - platnost LHP l990 - l999 LHC Dobříš platnost LHP l989 - l998 LHC Zbraslav - platnost LHP l992 - 200l LHC Rožmitál - platnost LHP l990 - l999 LHC Jeronymo Colloredo-Mannsfeld - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Zbiroh zbytek - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Rokycany - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Skřež - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Spálené Poříčí - platnost LHP 1992 - 2001

Kromě uvedených LHC budou nebo již jsou ve smyslu zákona č. 289/95 Sb., § 24 a vyhlášky č. 84/96 Sb., § 1 odst. 2 vylišeny nové jednotky dle majetků uvedených v předcházející kapitole. Zákon ukládá zpracování LHP pro majetky nad 50 ha lesa. U nestátních majetků do 50 ha budou zpracovány Lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých okresů.

10. Organizační struktura lesů České republiky a vlastníků nad 50 ha. Adresy: LČR, ředitelství, Přemyslova 1106, Hradec Králové, OI LČR Plzeň, Slovanská alej 36, Plzeň , Přeštice, LS Přeštice, tř. 1. máje 1050, OI Klatovy, Kollárova 528/III Klatovy, LS Spálené Poříčí, Zámecká 410 Spálené Poříčí, Přímo řízené lesní závody LČR: LZ Konopiště, Konopiště č.p.12, LZ Dobříš, Příbramská 879,

Benešov, Dobříš,

- LHC Rokycany b) Ostatní: Lesy města - Rokycan Příbram Dobříš Rožmitál Rožmitál Spáleného Poříčí Spálené Poříčí Zbraslav Řevnice Lesy ObÚ - Hostomice Olešná Zaječov

- LHC Dobříš Dobříš Dobříš

501 68 317 52 334 01 - LHC Zbiroh zbytek 339 01 335 61 - LHC Sp.Poř.+ Rožmitál

256 01 - LHC Zbraslav 263 01 - LHC Dobříš

16 Kařízek Věšín Vševily Volenice Lnáře Mladý Smolivec Sebečice Těně Vejvanov Těškov Cheznovice Olešná u Hořovic Strašice Obecnice Mýto Sirá Dobřív Hůrky Lhota p. Radčem Medový Újezd Cekov

Dobříš Rožmitál Rožmitál Rožmitál Rožmitál Rožmitál Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek

soukromnící - Jeroným Colloredo-Mannsfeld - LHC- Zbiroh JCM, Dobříš Šternberk - Skřež - Dobříš, VLS Ivo Kolařík - Dobříš Zdeněk Palivec - Dobříš Jiří Bromovský Michal Klement - Dobříš - Dobříš Kařízek Anna Bucherová - Rožmitál - Rožmitál Vaníček a spol. Jarošovský - Zbraslav Doležal - Zbraslav Hana Ludikarová - Sp. Poříčí

11. Kategorizace lesů. Celkový přehled o stávající kategorizaci lesů v PLO - 7 uvádí přehled na konci odstavce. V tom jsou zpracovány údaje ze stávajících LHP, kde byla řešena kategorizace dle zákona 96/77 Sb. a vyhlášky č. 13/78 Sb. Nově řeší kategorizaci zákon č. 289/95 Sb. v § 6-9. Termín na nové zařízení je stanoven do pěti let ode dne účinnosti, což je rok 2000. (§59, odst.6). K řešení problematiky kategorizace byla vydána směrnice Mze ČR č.j.361/97-5010 ze dne 10.3.1997. Stávající stav podle staré vyhlášky č.13/78 Sb. dnes již neplatného zákona 61/77 Sb: Lesy hospodářské: 36950 ha Lesy ochranné: 4727 ha ( jedná se o jednak o ochranné lesy z titulu mimořádně nepříznivého stanoviště, tak o ochranné lesy z titulu provozu vojenských zařízení ) Lesy zvlášt. určení: 20904 ha A- 87 ha /lesy v ochranném pásmu PHO I./ B- 92 ha /lesy lázeňské/ C- 313 ha / lesy v uznaných oborách/ D- 91 ha /území chráněná podle předpisů o státní ochraně přírody/ E-2274 ha /lesy postihované exhalacemi / G-18106 ha / lesy, v nichž jiné důležité potřeby společnosti vyžadují odlišný způsob hospodaření/ Podle nového zákona tak již v kategorii zvl. určení nebudou např. lesy exhalační, podle nového vodního zákona část PHO, atd. U lesů ochranných A dojde k plošnému snížení vzhledem k platnosti nové směrnice a lesy ochranné C (převážně dopadové plochy ve vojenském prostoru) přejdou zřejmě do kategorie lesa zvláštního určení.

17

12. Funkční potenciál lesů v dané PLO. Předmětem šetření je podchycení funkčního potenciálu lesů v dané lesní oblasti. Na základě analýzy růstových a porostních podmínek, šetření typologie, meliorací, ochrany lesa, rekreačního a mysliveckého průzkumu budou lesy rozděleny dle funkčního potenciálu a převládající funkce na: a) produkční- vyjádřené seskupením SLT a HS včetně produkčních možností. b) ekologicko - stabilizační - vyjádřený stupněm ekologické stability, jako schopnost reagovat na případné ohrožení škodlivými činiteli, funkce reprodukční a ochrany přírody c) vodní - funkce srážkotvorná, produkce horizontálních srážek, vymezení LVS - desukční - stanoviště trvale ovlivněna vodou, rašeliny. d) půdoochranná - funkce protierozní, extremní stanoviště vymezená extrémními SLT. e) zdravotně rekreační - lesy rekreačně využívané podmíněně, průměrně a nadprůměrně. Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich vzájemné překryvy a střety zájmů. S tím bude rovněž souviset požadavek na podchycení priorit a hierarchie funkcí v PLO. Priority a střety zájmů bude nutno řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím orgánů státní správy a samosprávy.

13. Deklarované funkce lesa. Mimoprodukční funkce budou do OPRL zapracovány podle čl. 5, § 1 vyhlášky Mze č. 83/96 Sb. a budou sloužit jako podklad pro kategorizaci lesů podle § 6-9 zákona č. 289/95 Sb. 13. 1. Lesy ochranné budou upřesněny po revizi typologického mapování. a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích - SLT X,Y,Z, J, 8R 13.2. PHO, ChOPAV. Centrální část Brdské vrchoviny je vyhlášené jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Brdy. Je zde řada důležitých zdrojů vyhlášených jako PHO pro jednotlivá města a obce jako např. nádrž Chotubuš, ale i celé vodárenské toky jako např. Litavka. Na základě nového zákona 14/98 o vodách z 7.1.98 budou výhledově přehodnoceny všechny stávající PHO a následně budou muset být nově zařazeny resp. vyřazeny porosty z kategorie lesa zvláštního určení. 13.3. Ochrana přírody. V přírodní lesní oblasti je vyhlášeno mnoho přírodních rezervací a památek: PR Chyninské buky - výnos MK č. 17847/55, kú. Chynín 13,52 ha, starý bukový prales s bohatým podrostem PP Míšovské buky - výnos MK č. 17846/55 a vyhláška MŽP ČR z l4.12.90, kú. Míšov 4,05 ha, zbytek kyselé bikové bučiny a jedlobučiny PR Fajmanovy skály - klenky - výnos MK č. l8145/55 a vyhláška MŽP ČR z 14.12.90, kú. Chynín 30,03 ha, buližníkový skalnatý vrch s reliktním borem a původními porosty jedle a buku PR Kokšín - Výnos MK č. 17848/55 a vyhláška MŽP ČR z 14.12.90, kú. Hořehledy 20,65 ha, smíšený listnatý porost s bohatou květenou PR Getsemanka - výnos MK ČSR č. l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Hutě p.Tremšínem a Věšín 27,76 ha, ukázka přirozených brdských lesních porostů PR Na skalách - výnos MK ČSR č. l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Věšín 23,31 ha, bukojedlový porost PP Hřebenec - usnesení rady ONV Příbram č.1602 z 3.4.64, kú Hutě p. Tremšínem a Rozelov 9,76 ha, skalní hřbet s reliktním borem PP Na horách - (bývalé NZCHÚ Křešín) 4,76 ha (pouze část na lesní půdě), bohatý výskyt koniklece, vstavače a jalovce PP Třemešný vrch - výnos MK ČSR l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Voltuš 2,07 ha, bohaté naleziště

18 lýkovce PR Kuchyňka - MK ČSR č. 3 500/89/SOP z 19.1.89, kú. Pičín 21,18 ha, typický brdský suťový porost PR Hradec - MK ČSR č. 3 500/89/SOP z l9.1.89, kú. Dobříš 45,92 ha, výrazný hřbet v Hřebenech s přir. porosty PR Rašeliniště v Tisém - MNO č.j. 01274/HSS z 6.6.55, kú. Strašice 15,95 ha, živé rašeliniště a ptačí hnízdiště v rákosových porostech PP Rumpál - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Sklená Huť 5,20 ha, Palentologická lokalita libeňského souvrství českého ordoviku PP Kařezské rybníky - OÚ Rokycany 1.4.92, kú. Kařez, Kařízek 66,59 ha, Soustava rybníků a mokřadních luk, útočiště plazů,obojživelníků a hnízdiště ptactva PP Zavírka - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Svojkovice 0,05 ha, Palentologická lokalita ordovické fauny PP Niva u Volduch - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Volduchy 1,44 ha, Zbytek přirozené olšiny PR Žďár - MŠO 101.225/53 z 13.4.53, kú. Pavlovsko 25,55 ha, Suťový porost se vzácnou květenou Na území LHC Spálené Poříčí je vyhlášen zákonem 114/92 Sb. Přírodní park Brdy. 13.4. Rekreace a lesy lázeňské. V současné době je vyhlášena pouze klidová zóna kolem LDN V Dobříši jako lázeňský les Číhadlo. Rekreační nebo lesy příměstské mohou být vyhlášeny pouze na základě schválených územních plánů.. Příkladem může být např. usnesení městské rady ze dne 25.6.97, které ukládá OLH městských lesů požádat Mze o změnu kategorizace na podkladě studie zpracované městským architektem. Jednalo by se případně o kategorii lesa zvláštního určení v okolí města Příbram na výměře cca 350 ha v podoblasti 7a a cca 280 ha v podoblasti 7c, kde jde o lesy využívané občany města Příbram k polodenní rekreaci. 13.5. Genové základny. Genové základny pro SM č. 602- 604 na LHC Obecnice, dále na LHC Jince a Nepomuk. Na LHC Spálené Poříčí je jediná - č. 70 pro SM a BK o rozloze cca 300 ha. Skutečný stav bude upřesněn při zpracování OPRL s VÚLHM. 13.6. ÚSES V PLO 7 jsou zpracovány generely místních ÚSES na základě okresních generelů pro jednotlivá města a obce. V okrese Rokycany Volduchy-Cheznovice (k.ú. Volduchy, Borek, Svojkovice, Holoubkov, Medový Újezd, Hůrky, Mýto a Cheznovice), Rokycany jih (k.ú. Hrádek, Mirošov, Těně, Strašice, Dobřív a Pavlovsko). Na Plzni-Jihu je schválen ÚSES pro obce Spálené Poříčí, Míšov, Železný Újezd, Čížkov a Hořehledy. Na okrese Příbram je to u obcí Dobříš, Hluboš, Podlesí, Trhové Dušníky a Stará Huť. Na okrese Praha -západ Řevnice, Všenory, Dobřichovice, Řitka, Mníšek a Kytín (všechny jsou schváleny). 13.7. Obory V oblasti je zhruba polovina z 510 ha obory Aglaia na LHC Dobříš pro chov jelence viržinského a daňka. Na LHC Rožmitál mimo lesní půdu je ještě cca 32 ha obora Hedvika a v rámci VLS Hořovice jen malá přezimovací obůrka prakticky bez významu.

19

14. Specifika PLO. - Nadpůměrná lesnatost (79%) - Zastoupení 1. - 7. lesního vegetačního stupně - Silné poškození porostů jelení zvěří - Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV Brdy - Vojenský výcvikový prostor - Výškové převýšení mezi 250 m u Všenor a 865 m Tok.

15. Metodika zpracování OPRL. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní oblast č. 7 - Brdská vrchovina zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. , pobočka Plzeň, jako garant. Na vypracování se bude též podílet pobočka ÚHÚL Stará Boleslav. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“ a závěru základního protokolu k vyhotovení OPRL pro PLO 7. 15.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů, který zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. na období l997 2000. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 7 zpracováván průběžně dle prováděných LHP v oblasti a předložen ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR koncem roku 2000. V letošním roce budou práce zahájeny na LHC Nepomuk a Zbraslav. Dokončeny pak na těchto LHC a LHC Dobříš. V roce 1999 pak především na LHC Háje a Rožmitál. 15.2. Personální obsazení Hlavním koordinátorem prací za pobočku ÚHÚL Plzeň je ředitel pobočky Ing. Jan Sychrava, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích prací na OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy a jedná se zadavatelem OPRL. Personální obsazení pro zpracování PLO 7 a,b pobočkou ÚHÚL Plzeň : garant: specialisté: typologický průzkum a přírodní podmínky ochranářský průzkum dopravní průzkum funkce lesa rámcové směrnice hospodaření digitální zpracování OPRL čistopisy, čistokresby

Ing. Josef Urban -

Ing. Jan Majer Ing. Jiří Bouše Jan Veselý Ing. Josef Urban Ing. Jan Majer Alexandr Kmínek + pracovnice pobočky pracovníci pobočky Plzeň

Personální obsazení pro zpracování PLO 7a,c pobočkou Stará Boleslav: koordinátor: garant: specialisté: typologický průzkum revize typolog. mapování ochranářský průzkum dopravní průzkum funkce lesa

Ing. Petr Trnčík ředitel pobočky Ing. Jan Rulec -

Ing. Květoslava Zelenková Ing. Květoslava a Ing. Drahomíra Zelenková Ing. Jaroslav Svoboda Ing. Václa Hraběta Ing. Jan Rulec

Garantem za celou PLO 7 je Ing. Josef Urban. Bude za danou PLO permanentně odpovídat a operativně koordinovat práce na vyhotovení OPRL, až do jeho schválení a předání všech požadovaných výstupů Mze ČR.

20

16. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů.

Projekt prací OPRL pro PLO 7 byl vypracován na podkladě rámcových plánovacích průměrů dle „metodiky“. Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují (LHP vyhotovené v posledním období) nebo bude třeba provést standardní (komplexní) šetření. Velice náročné bude shromáždit podklady pro jednotlivá šetření. Vyřešit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podkladů pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy lesů a ochrany přírody. Velice obtížné (v některých případech až nemožné) bude získat podklady LHE o stavu hospodaření a výskytu škodlivých činitelů. Rozpadem původních LZ byla nejen přerušena kontinuita výkazů, ale často jsou podklady nedostupné. Konkrétním příkladem je např. zhruba 250 ha rozdíl u VLS Hořovice způsobený vydáním těchto ha převážně do soukromého vlastnictví a vymazáním údajů z databáze. Tím se tyto majetky objeví v datech znovu až po obnovení lesních hospodářských plánů buď v osnovách nebo v LHP. V rámci PLO bude provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zařazení lesů do kategorie ochranných v návaznosti na nové právní předpisy. Na úseku lesní dopravní sítě bude na většině území PLO provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových norem. Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standardní šetření prakticky na celém území PLO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření lesa. Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem. Orientační rozpis plánované pracovní kapacity je uveden v následující příloze. Kalkulace dnů je počítána na zpracování OPRL podle LHC, na kterých bude v následujících letech probíhat obnova LHP. Při zpracování části VLS Hořovice pobočkou Stará Boleslav je počítáno s výpomocí pobočky Kroměříž při revizi typologického mapování.

Projekt prací OPRL na PLO 7 - pobočka Stará Boleslav

konto

název konta

LHC Dobříš 14 983 ha ha d.norm

101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 Sa

venkovní typologický průzkum 500/30d revize typol. mapování 200/75d ochranářský průzkum 400/37d funkce lesa 400/37d zpřístupnění lesa -LDP 300/50d analýza lesních oblastí 5000/3d tvorba hosp. souborů 500/30d čistopisy OPRL digitalizace OPRL vedení prací 1000/15d normovaná konta - dny 277 dnů

počet dnů

Rožmital Zbraslav 8 809 ha ha d.norm

kancelář. venkovní 500/30d 500/18d 400/37d 200/44d 400/37d 400/22d 500/30d 400/22d 300/50d 300/29d 5000/3d 5000/2d 500/30d 500/18d 150/100d 60/250d 1000/15d 1000/9d 582 dnů 164 dnů

počet dnů

VLS Hořovice 17 611 ha ha d.norm

počet dnů

kancelář. venkovní kancelář. 500/18d 250/70d 250/70d 400/22d 50/352d 100/176d 400/22d 400/44d 400/44d 500/18d 400/44d 500/35d 300/29d 300/59d 300/59d 5000/2d 5000/3d 5000/3d 500/18d 500/35d 500/35d 150/59d 150/117d 60/147d 60/293d 1000/9d 1000/18d 1000/18d 344 dnů 625 dnů 850 dnů

21 Projekt prací OPRL na PLO 7 - pobočka Plzeň

konto

VLS Hořovice 5002 ha had.norm venkovní

101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 Sa

500/10d 200/25d 500/10d 500/10d 500/10d 5000/1d 500/10d 1000/5d 81 dnů

počet dnů kancelář.

LHC Sp.Poříčí Zb.Zb.JCM Skřež Rok. 4500 ha 11735 ha ha d.norm venkovní


ha d. norm. venkovní

500/10d 500/9d 400/13d 200/23d 500/10d 500/9d 500/10d 500/9d 500/10d 500/9d 5000/1d 5000/1d 500/10d 500/9d 150/33d 60/83d 1000/5d 1000/5d 185 dnů 54 dnů

500/9d 400/11d 500/9d 500/9d 500/9d 5000/1d 500/9d 150/30d 60/75d 1000/5d 167 dnů

1200/10d 650/18d 1200/10d 600/20d 1800/7d 5000/2d 600/20d 1000/12d 99 dnů

Celkem LO 7 62640 ha haden.nor.


venkovní

1200/10d 1350/9d 1200/10d 600/20d 1800/7d 5000/2d 600/20d 150/78d 60/196d 1200/12d 364 dnů

147 dnů 147 dnů 537dnů 268 dnů 132 dnů 132 dnů 142 dnů 122 dnů 164 dnů 164 dnů 12 dnů 12 dnů 122 dnů 122 dnů 417 dnů 1044 dnů 63 dnů 63 dnů 1319dnů 2491 dnů

K celkové potřebě dní pro pobočku Plzeň je nutno přidat: a) zpracování výstupů - čistopisy, vazby - cca 50 dnů b) zpracování mapových náležitostí - čistokresby, montáže map, soulepy - cca 300 dnů

17. Výstupní dokumentace OPRL: 17.1. textová část. 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory a) Přírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Zpřístupnění lesa e) Analýzy a rozbory 4. Návrh rámcových směrnic hospodaření 5. Resumé, strategické cíle 6. Technická zpráva 7. Přílohy - tabulky a grafické přehledy

17.2. Mapová dokumentace. 1. Přehledová mapa PLO (1 : 50 000) 2. Typologická mapa ( 1 : 10 000) 3. Přehledná mapa LVS (1 : 50 000) 4. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa ( 1 : 25 000) 5. Mapa funkčních potenciálů ( 1 : 25 000 ) 6. Mapa deklarovaných funkcí ( 1 : 25 000 ) 7. Dopravní mapa ( 1 : 25 000 ) 8. Mapa cílového hospodaření ( 1 : 25 000 ) 9. Mapa ÚSES ( 1 : 25 000 )


22

18. Seznam příloh předběžné zprávy:

1. Přehledová mapa 1 : 100 000 se zákresem hranic PLO, podoblastí, LHC, Působnosti okresních úřadů a majetků nad 50 ha. 2. Graf procentického zastoupení HS. 3. Tabulka a graf zastoupení dřevin. 4. Tabulka a graf plošného zastoupení věkových stupňů.

Zpracoval:

Ing. Josef Urban Plzeň březen 1998

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady 15604 Praha 5 – Zbraslav

Oblastní plány rozvoje lesů

Doporučené přenosy reprodukčního materiálu lesních dřevin Úvod Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů PLÍVA a ŽLÁBEK 1986. Současný typologický průzkum má novější poznatky, které neměl vždy autor k dispozici. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu,

Strana 1 z 5

Věc: podklad pro OPRL

Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 7 – Brdská vrchovina textová část V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-7 (viz Plíva a Žlábek 1986).

I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. II – středočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko – kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V oblasti Brdské vrchoviny jsou zastoupeny horský klimatický ekotyp smrku (5.-6. LVS) a chlumní klimatický ekotyp smrku(1.-4. LVS). Zastoupení 7. LVS je bezvýznamné. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina resp. semenářské oblasti II – středočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné. Bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu (1.-4. LVS), pokud se zde vyskytuje.

Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko- kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 7 - Brdská vrchovina se podobně jako u smrku ztepilého rozlišují dva klimatické ekotypy (varianty) borovice – náhorní (5.-7. LVS) a chlumní (1.-4. LVS). V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné.

Modřín opadavý PLO č. 7 - Brdská vrchovina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

Strana 2 z 5

V rámci PLO č. 7 - Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen.

II. Ostatní lesní dřeviny 1. Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 30 (Drahanská vrchovina), 31 (Českomoravské mezihoří), 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné, přestože je tato lokální populace hodnocena v rámci provenienčních ploch jako velmi dobře rostoucí. V rámci navržené semenářské oblasti bude sice možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu jedle bělokoré, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v oblasti Brdské vrchoviny bude proto nutné v omezené míře využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).

2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina je vylišena semenářská oblast buku lesního tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8a (Křivoklátsko), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.

je možný s příslušným vertikálním

V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního nedostatečné, v rámci navržené semenářské oblasti by měly být ale dostatečné. Reprodukční materiál z jiných oblastí ČR resp. z oblasti Karpat by měl být využíván jen omezeně.

Strana 3 z 5

Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 7 – Brdská vrchovina by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Pro dub zimní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy). U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního vlivem tracheomykoz a obaleče dubového dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Přesto je možno získat významné množství tohoto reprodukčního materiálu v rámci semenářské oblasti. Využívat ostatní zdroje reprodukčního materiálu obou dubů v rámci ČR včetně moravské části Karpat by proto mělo být omezené s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.

Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné.

Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnickokladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český

Strana 4 z 5

ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší), 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné.

Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina) a 11 (Český les).

Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.

Strana 5 z 5

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

pobočka: Stará Boleslav

ZPRÁVA K ZÁVĚREČNÉMU ŠETŘENÍ k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů

Přírodní lesní oblast

č. 7 – Brdská vrchovina

Platnost: 2001 - 2020


Zpráva k závěrečnému šetření

1. Všeobecné informace k zhotovení OPRL Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) se vyhotovují na základě ustanovení odstavců 1-4 § 23 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ze dne 3.11.1995. Podrobnosti a zásady pro zpracování stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a rovněž zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. V návaznosti na výše uváděné legislativní předpisy a další zásady vypracoval v roce 1996 ÚHÚL Brandýs nad Labem metodiku OPRL, která byla v únoru 1999 novelizovaná. Na základě „Rozhodnutí MZe ČR o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem“, č.j.2671/96-1000 ze dne 30.12.1996 byl ÚHÚL pověřen v bodě č.6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením OPRL a jejich následnou aktualizací. Touto činností byl ÚHÚL Brandýs n.L. pověřen rovněž v úplném a novelizovaném znění „Zřizovací listiny“ č. j. 2452/98-3030 ke dni 31.12.1998, kde ji má zakotvenou v předmětu hlavní činnosti - v bodu 5. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR schválil dne 3.6.1997 harmonogram prací OPRL pro celé území ČR, dle kterého byla stanovena jako garant za zpracování OPRL pro PLO 7 pobočka Plzeň. Tento harmonogram byl v roce 1998 zkrácen o 2 roky a současně změněn garant za zpracování OPRL pro PLO 7. Dle tohoto zkráceného harmonogramu se stala garantem za OPRL pro PLO 7 pobočka Stará Boleslav. OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina byl zpracován v letech 19972001. Základní šetření k vypracování OPRL pro PLO 7 se uskutečnilo dne 21. dubna 1998. Předběžný termín schvalovacího řízení byl stanoven na 22. května 2001.

2. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina je odpovědná (garant) po zkrácení harmonogramu zpracování OPRL pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav, Okružní 1226, 250 02 Stará Boleslav. Další spolupracující pobočkou je pobočka ÚHÚL Plzeň, nám.gen.Píky 8, 30751 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Peter Trnčík (ředitel pobočky ÚHÚL Stará Boleslav).

3. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR svolal na 21.4.1998 základní šetření, které se konalo v budově Vojenských lesů a statků s.p., divize Hořovice. Pobočka ÚHÚL Plzeň vypracovala k tomuto základnímu šetření předběžnou zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL. Zápis ze základního šetření byl sepsán na pobočce ÚHÚL Plzeň dne 7.9.1998 a s opravenou předběžnou zprávou je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 7. V průběhu platnosti tohoto OPRL lze předpokládat změny a doplňky, a proto bude nutná jeho průběžná aktualizace.

4. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V souladu s § 1, odst.3 vyhlášky MZe ČR č.83/19996 Sb. byl ve Věstníku MZe ČR č.3, ročník 1997 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina, ve kterém byl stanoven termín (31.8.1997), dokdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV

2



Připomínky zaslali : a) VÚLHM Zbraslav – Strnady – týkající se požadavku VÚLHM, aby byl považován za neopomenutelného účastníka při jednáních o OPRL. b) VÚLHM Zbraslav – Strnady – předal materiál „Genové zdroje v PLO“, který požaduje zařadit do příslušné kapitoly OPRL. c) MŽP ČR-odbor ochrany přírody (dne 25.6.1996 pod č.j.3139/96) – týkající se vyjádření k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (nenahrazuje závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 23 zákona č.289/95 Sb.). Veškeré připomínky byly akceptovány.

5. Výstupy OPRL Výstupem OPRL pro PLO 7 je textová část včetně příloh tabulkových a grafických přehledů a mapová dokumentace v analogové i digitální formě: A) Textová část včetně příloh 1) Úvod 2) Vyhotovení OPRL a vymezení hranic 3) Organizačně správní údaje 4) Přírodní podmínky oblasti 5) Údaje o stavu lesa, historickém vývoji,dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 6) Funkce lesů 7) Ochrana lesa 8) Dopravní zpřístupnění lesa 9) Hospodářské soubory, základní hosp.doporučení a rámcové směrnice hospodaření 10) Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti 11) Technická zpráva 12) Přehled literatury 13) Přílohy

B) Mapy v analogové a digitální formě 1) Mapa přehledová 2) Mapa typologická 3) Mapa lesních vegetačních stupňů 4) Mapa cílového hospodářství 5) Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 6) Mapa ÚSES 7) Mapa deklarovaných funkcí 8) Mapa funkčního potenciálu 9) Dopravní mapa

1 : 50 000 1 : 10 000 1 : 50 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000

Pozn.:Digitální výstupy budou předány subjektům, které určí MZe ČR na CD nosičích

6. Vymezení hranice PLO a její plocha Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v textové části OPRL v kapitole 2.5. PLO 7 – Brdská vrchovina má výměru : 62.342,39 ha porostní půdy (dle dat LHP) plochu : 64.672,67 ha PUPFL (dle digitalizace) typologicky zmapovanou plochu : 64.348,43 ha (dle digitalizace) 66,52 % ve Středočeském kraji a 33,48 % v Plzeňském kraji (včetně vojenských lesů) Přibližná digitálně zjištěná katastrální rozloha PLO 7 činí: cca 98.287 ha Lesnatost přírodní lesní oblasti č. 7 je : cca 65,80 %

PLO 7 sousedí s :

3

PLO 6 – Západočeská pahorkatina PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras PLO 10 – Středočeská pahorkatina




7. Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů Katastrální rozloha PLO 7

Kraj

98.287 ha

Okres Praha západ 3210 Beroun 3202

Příbram 3211

Plzeň jih 3406 Rokycany 3408

Rozloha ha % Lesnatost ha %

Katastrální území Černolice č. Dobřichovice č. Kytín č.

Lety u Dobřichovic č. Mníšek p. Brdy č.

Řevnice č. Řitka č.

Stříbrná Lhota č. Všenory č.

4299 2899

4,37 67,43

Běštín č. Bezdědice u Hostomic č. Cerhovice č. Felbabka Hodyně u Skuhrova č. Hořovice č. Hostomice p. Brdy č. Baština Baštinka Běřín Bezděkov p. Třemšínem č. Bohutín č. Buková u Příbramě č. Buková u Rožmitálu p. Třemšínem Čenkov u Příbramě č. Dobříš č. Dobřív I Dominikální Paseky č. Drahlín č. Dubno č. Hluboš č. Hoděmyšl č. Hořice I Hrachoviště Borovno Číčov Čížkov u Blovic č. Dožice č. Hořehledy Hořice Bezděkov u Radnic č. Biskoupky č. Borek u Rokycan Březina u Rokycan č. Cekov č. Dobřív č. Drahoňův Újezd č. Holoubkov Hrádek u Rokycan č. Hůrky u Rokycan Cheznovice

Hvozdec Chaloupky Jivina u Hořovic Kleštěnice Komárov u Hořovic č. Kvaň Lhotka u Hořovic č. Hutě p. Třemšínem Hvožďany č. Chaloupky I Jince Kardavec č. Kolvín Kozičín Křešín Kvaň I Láz Lazec č. Lhota u Příbramě č. Lhotka u Dobříše č. Líha č. Malá Víska I Mirošov I Míšov I Nepomuk p. Třemšínem Nesvačily p. Třemšínem č. Chynín Lipnice u Spál. Poříčí č. Louňová č. Lučiště Míšov Nechanice u N. Mitrovic Chotětín č. Kakejcov č. Kamenný Újezd u Rokycan č. Kařez č. Kařízek Lhota p. Radčem Medový Újezd Mešno č. Mirošov č. Mýto v Čechách

Lochovice č. Malá Víska Olešná u Hořovic Osek u Hořovic č. Podbrdy č. Podluhy č. Radouš č. Občov č. Obecnice č. Obořiště č. Ohrazenice u Jinců Orlov Oseč Padrť Pičín č. Podlesí n. Litavkou Podluhy I Pozdyně č. Pročevily č. Příbram č. Rejkovice Rosovice č. Roželov Rožmitál p. Třemšínem č. Sádek č. Skořice I Nové Mitrovice Planiny Přešín č. Radošice č. Spálené Poříčí č.

Rpety č. Skuhrov p. Brdy č. Svinaře č. Újezd u Hořovic č. Velký Chlumec č. Vižina č. Zaječov Starý Rožmitál Strašice I Strýčkovy č. Svaté Pole č. Štítov I Těně I Trhové Dušníky č. Vacíkov č. Velcí Věšín Volenice u Březnice č. Voltuš Voznice č. Vranovice p. Třemšínem č. Vševily č. Vysoká Pec u Bohutína č. Vysoká u Příbramě č. Záběhlá Starý Smolivec č. Struhaře č. Těňovice Záluží u Spál. Poříčí Železný újezd č.

8202 4581

8,35 55,86

Nová Huť č. Osek u Rokycan č. Pavlovsko Plískov č. Příkosice č. Přívětice č. Rokycany č. Sebečice č. Sklená Huť Skomelno č. Skořice

Strašice Svojkovice Širá Štítov Těně Těškov Trokavec Vejvanov č. Vísky Volduchy č.

22301 22,69 11959 53,62

52883 39725

53,80 75,12

10602 10,79 5509 51,96

Poznámka: č. = část katastru

7.1. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti Por. půda

Vlastník LČR VLS Obce s vlastním LHP Soukromníci s vlastním LHP LHO nezařízené

ha 23 058,37 22 491,85 5 368,25 10 977,79 435,17 10,96

% 36,99 36,07 8,61 17,61 0,70 0,02

Celkem

62 342,39

100,00


4



8. Kompetence státní správy lesů v oblasti MZe ČR .......................................................100 % Krajský úřad Středočeského kraje................... 38,56 % OkÚ Praha-západ ................................................ 4,48 % OkÚ Příbram ....................................................... 27,00 % OkÚ Beroun ........................................................ 7,08 % Krajský úřad Plzeňského kraje........................ 26,84 % OkÚ Plzeň-jih …................................................... 8,38 % OkÚ Rokycany ……………………………………..18,46 % Vojenský lesní úřad .......................... 34,60 % Adresy výše uvedených orgánů státní správy lesů jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4. Protože v době konání základního šetření byly kompetence nynějších Krajských úřadů na ÚO MZe ČR, uvádíme zde jejich adresy: Krajský úřad Středočeského kraje – Zborovská 11, Praha 5 – Smíchov, PSČ : 150 52 Krajský úřad Plzeňského kraje – Škroupova 18, Plzeň, PSČ : 301 36 Procenta jsou vypočtena z celkové výměry lesní půdy, zjištěné digitálně. V lesích VLS ČR vykonává dle § 47, odst. 2 zákona č.289/1995 Sb. státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad, Pod Juliskou 5, 164 00 Praha 6.

9. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR ......... 100 % Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj a hl.m.Prahu.. 66,52 % OkÚ Praha-západ ....................................................………….… 4,37 % OkÚ Příbram ..........................................………...............………. 53,80 % OkÚ Beroun ....................................................……….......……… 8,35 % Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj ..........………… 33,48 % OkÚ Plzeň-jih …....................................………..............……….... 10,79 % OkÚ Rokycany …………………………………………..…………… 22,69 % Adresy orgánů státní správy ochrany přírody jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4 a 5. Protože od 1.1.2001 přešly kompetence původních ÚO MŽP ČR na Odbory výkonu státní správy, uvádíme zde jejich adresy: Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj, Podskalská 19, Praha 2, PSČ : 128 25 Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj, Hřímalého 37, Plzeň, PSČ : 320 25 Procenta jsou vypočtena z celkové katastrální výměry, zjištěné digitálně.

5




10. Přírodní podmínky oblasti 10.1. Poměry geomorfologické Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Brdy s vyšší částí Hřebenů (podoblast 7a): Zaujímá vlastní Brdy s nejvyšším vrcholem Tok (865 m.n.m.), které končí dvěma kupovitými útvary - Písek (691 m.n.m.) a Plešivec (654 m.n.m.) a na ně navazující část Hřebenů s nejvyšším vrcholem Studený (660 m.n.m.) na jihozápadě a postupně se sklánějící k SV přes vrcholy Hradec (628 m.n.m.), Jistevník (606 m.n.m.) a končí vrcholem Vrážky (577 m.n.m.). Pro reliéf Brd jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety, oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími, většinou bez typické nivy, neboť dna jsou zahlcena balvanitými sutěmi. Slepence, křemence, tvrdé pískovce a buližníky vystupují ve vrcholových polohách v podobě skalních stupňů a kamýků s otevřenými balvanitými drolinami na úpatí. Skupina Radče (podoblast 7b): Přiřazuje se k Brdům v SZ části a je převážně tvořena JZ výběžkem Křivoklátské vrchoviny. Převládají zde mírně skloněné denudační svahy a široká otevřená údolí. Nejvyšším bodem je Radeč – 721m.. Nižší část Hřebenů (podoblast 7c:) Tvoří jakési předhoří Brd a zaujímá úzký pruh podél JV okraje podoblasti 7a zhruba od údolí řeky Litavky dále k SV, kde se zvlněný terén pohybuje v nadmořské výšce kolem 500 m. Na SV pokračuje nižší částí Hřebenů, které jsou tvořeny souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí, kde nejvyšším vrcholem je Kalvárie (555 m.n.m.) a přes vrchol Chlum (445 m.n.m.) spadajícím do údolí Všenorského potoka. Geomorfologické členění území PLO 7 (Demek, 1987) a podrobný popis krajinného rázu území jsou uvedeny v textové části v kapitole 4.1.

10.2. Poměry hydrografické Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c. Celé území je odvodňováno Vltavou do Severního moře.


6



10.3. Poměry klimatické Klimatické oblasti a okrsky B – mírně teplá oblast – počet letních dnů (s max. teplotou 25°C nebo vyšší) pod 50, začátek žní ozimého žita po 15.červenci, červencová teplota nad 15°C. B2 – okrsek mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou Menším ostrůvkem zasahuje do podoblasti 7c na severním úpatí Hřebenů. B3 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový Okrajově zasahuje do podoblasti 7a v jižní části Hořovické brázdy a do podoblasti 7b ve východní části Rokycanské pahorkatiny. B5 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový Zaujímá většinu oblasti. C – chladná oblast – červencová teplota pod 15°C. C1 – okrsek mírně chladný Zaujímá pouze nejvyšší partie Brd. Průměrná roční teplota a průměrný roční úhrn srážek V závislosti na nadmořské výšce se údaje z existujících meteorologických stanic o průměrné roční teplotě v oblasti pohybují od 6,6 0C do 7,5 0C, údaje o průměrných úhrnech ročních srážek kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba trvá od 122 (na hřebenech) až po 153 dní (Jince). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až po 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. Podrobné údaje o výše uvedených veličinách, dle měření jednotlivých klimatických a srážkoměrných stanic, nacházejících se na území PLO 7, jsou uvedeny v textové části v kapitole 4.2.

10.4. Poměry geologické a pedologické 10.4.1. Geologie Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Algonkický útvar tvoří jihozápadní část Brd od čáry Mirošov – Rožmitál. Zcela převládá v obvodu Spálenopoříčském, kdežto na Rožmitálsku se střídá s kambriem. V Hřebenech zaujímá algonkium jejich jihovýchodní úpatí. Břidlice, drobové břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a spilitů vystupují na povrch v JZ části Brd a pak v pruhu podél JV úpatí Brd od Lázu přes Kardavec a dále po jižním úpatí Hřebenů přes Bukovou u Příbramně, Trnovou a Kytín až k Mníšku p. Brdy. Okrajově zasahují do oblasti v severním předhůří Brd v okolí Oseku (u Rokycan), Bezděkova a Přívětic. Amfibolické diority se objevují ojediněle na jižním úpatí Brd v okolí Vacíkova a Hoděmyšle. Do SV výběžku Hřebenů zasahuje oblast pospilitového algonkia (páskové břidlice, jílové břidlice, prachovce, droby). Mezi Čížkovem a Dožicemi se nalézá ostrůvek amfibolických a biotiticko – amfibolických dioritů nezjištěného stáří. Další výchozy magmatitů nezjištěného stáří se nalézají východně od Obecnice (tmavé žilné horniny) a východně od Bezděkova (žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyry). Ráz oblasti udávají křemenné slepence a pískovce kambria, které zcela převládají v centrálních Brdech a silně se uplatňují v jižních Brdech (rožmitálských) i v Hřebenech (od Kytína k údolí Litavky). Spolu s převažujícími křemennými slepenci a pískovci vrstev kloučeckých, čenkovských a chumavských se na budování hlavního masivu Brd podílejí také slepence holšínské a 7




pískovce hořické (JV a jižní úpatí Brd, okolí Nepomuku, severně od Roželova, v okolí Vacíkova a severně od Starého Smolivce a dále pruh v brdských Hřebenech), křemenné pískovce ve vrstvách jineckých (západní část Brd mezi Strašicemi, Mirošovem a Skořicemi), paradoxidové břidlice a droby jineckých vrstev vystupují ve dvou oddělených oblastech: jinecké (hora Vystrkov, Koníček a SZ úpatí Hřebenů) a severnějším pruhu (Rejkovice, Felbabka, Hrachoviště a Kváň), arkózy a arkózové slepence narysovské série (mezi Hutěmi pod Třemšínem a Volenicemi a dále východně od Vranovic a SV od Příbrami), pískovce bohutínské (od Vranovic až po úpatí vrcholu Praha), slepence žitecké a hlubošské (výchozy v okolí Vranovic a pruh v brdských Hřebenech) a arkózové pískovce a droby sádeckých vrstev (široké okolí Obecnice a dále pruh přes Sádek a Hřebeny až k Mníšku p. Brdy). Na Jinecku a potom v prostoru mezi Strašicemi a Dobříví se hojně vyskytují slepence a droby ohrazenických a pavlovských vrstev. Křemenný porfyr se vyskytuje ve větší míře v severní části Brdského podhůří, porfyry a porfyrové tufy (ojedinělé výchozy ve vrcholových partiích Brd), porfyrity a porfyritové tufy vystupují na povrch v okolí Strašic a obce Dobřív. Horniny spodního ordoviku jsou zastoupeny v širokém pruhu v severním podhůří Brd mezi Rokycany a Mýtem. Jedná se o břidlice a Fe-rudy vrstev klabavských a šáreckých. V okolí Jiviny vystupují na povrch droby, pískovce a rohovce vrstev krušnohorských. Odtud se táhnou v úzkém pruhu až po Strašice. Dále se nalézají i v okolí Medového Újezdu a SV od obce Volduchy. Oba tyto typy hornin spodního ordoviku se nacházejí i v drobných výchozech v SV cípu Hřebenů mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. V severním podhůří Brd a na severním úpatí Hřebenů hojně vystupují vrstvy dobrotivské, libeňské a letenské středního ordoviku. Jen okrajově zasahují do oblasti vrstvy svrchního ordoviku – břidlice černínské na SZ úpatí Brd a severním úpatí Hřebenů a prachovce JV od Lhotky. Hojnější jsou diabasy a diabasové tufy, které vystupují na povrch na několika místech v severním předhůří Brd (mezi Kařezem a Cerhovicemi, SV od Mýta, okolí obce Cheznovice, mezi Komárovem a Zaječovem a severně od Kvaně a Malé Vísky). Území JV od Hutě pod Třemšínem a jižně od Rožmitálu pod Třemšínem je budováno spodními rožmitálskými břidlicemi svrchního ordoviku až siluru. Diabasy, diabasové mandlovce a pyroklastika spodního siluru se vyskytují sporadicky v SV cípu Hřebenů jižně od Řevnic a pak v úzkém pruhu JV od Malého Chlumce. Písčité břidlice, droby a slepence devonu vystupují pouze západně od Starého Rožmitálu a jižně od Bezděkova pod Třemšínem. Z jihu zasahují do oblasti Brd pozdně variské magmatity. Východně od Padrťského rybníka a západně od Bohutína vystupují amfibolicko-biotitické až biotiticko-amfibolické granodiority, pruh usměrněných amfibolicko-biotitických granodioritových porfyrů se vyskytuje severně od Volenic, východní část vrchu Třemšína buduje biotitický až amfibolicko-biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit středně zrnitý vystupuje v okolí Pozdyně, severně od Rožmitálu pod Třemšínem a v okolí Věšína (poblíž Pozdyně a Hvožďan s vložkami aplitu). Karbon je v oblasti zastoupen nejstarším spodním šedým souvrstvým (vestfál). Vystupuje v okolí Mirošova a v okolí Holoubkova. Ze čtvrtohorních pokryvných útvarů mají význam především mohutné deluviální balvanité a blokové uloženiny (kamenná moře), které zaujímají spodní části většiny svahů pod hřebeny tvořenými tvrdými horninami obsahujícími křemen (buližníky, křemence, slepence). Pleistocenní hlíny jsou vázány na rozsáhlé plochy v rovinatém a mírně zvlněném terénu. V centrálních Brdech jsou vyvinuta i menší ložiska rašelin. Kolem vodních toků se vytvořily holocenní náplavy.

10.4.2. Pedologie Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV

8



Kambizem typická mezotrofní je středně bohatá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda s humózním Aol horizontem o mocnosti kolem 10 cm. Půdní profil je okrové nebo hnědé barvy se značnou příměsí štěrku. Vyvíjejí se na horninách střední minerální síly. Eutrická kambizem jednak tvoří ostrůvky na spilitových vulkanitech v jižní části Brd, jednak zaujímá bohatá stanoviště podsvahových deluvií. Vyznačuje se výrazně vyvinutým, drobtovitým, sorpčně nasyceným melanickým Al – horizontem s tmavě zbarveným půdním profilem. Na pleistocenních hlínách, event. jílovitých břidlicích se vytvořily kambizemě luvické, event. luvizemě a při zhoršení odtokových poměrů kambizemě pseudoglejové. Ve skloněných svahových úžlabinách s prameništi a potůčky se vyskytují kambizemě oglejené. Kambizem rankerová je oproti ostatním typům kambizemí typická vysokou skeletovitostí půdy, zhoršenou vododržností a nižší zásobou živin. Společně s rankerem a litozemí je charakteristická pro kamenité svahy a vrcholy. Na minerálně chudých horninách se vyskytuje kambizem dystrická, kambizem oligotrofní podzolovaná, dále podzoly a v nejvyšších polohách kryptopodzoly. Po obvodu území se nacházejí rozsáhlé plochy pseudoglejů, které se vytvořily vlivem střídavého zamokření a vysychání půdního profilu. Ve sníženinách, na lokalitách se stagnující vodou přecházejí pseudogleje až do typických glejů. Drobné vodoteče doprovází fluvizem. V centrální a jižní části Brd se vyskytují i organozemě – mělká rašeliniště, často drobných rozměrů.

11. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Nejrozšířenějším lesním vegetačním stupněm je 4. lvs - bukový (32,62%), který je vázán především intrazonálně na „studené“ vodou ovlivněné půdy kategorie P, O a Q, dále pak zonálně na stanoviště normální povahy kategorie K a I. Druhým nejrozšířenějším vegetačním stupněm je 5. lvs - jedlobukový (24,54%), zastoupený téměř rovnoměrně jednak na oglejených stanovištích kat. P, O a Q, jednak na kyselých stanovištích normální povahy především kategorie K a méně kategorie N. Třetí nejrozšířenější vegetační stupeň je 3. lvs dubobukový (21,61%) a je vázán především na kyselá stanoviště kategorie K a I, měně na oglejená stanoviště kategorie P a O. Čtvrté místo zaujímá 6. lvs - smrkobukový (17,83%), který je vázán především na oglejená stanoviště kategorie P a O, dále na podmáčená stanoviště kategorie G a R a na kyselá stanoviště kategorie K, M a N. 2. lvs - bukodubový (2,33%) zaujímá pouze nejnižší polohy lesní oblasti a naopak 7. lvs - bukosmrkový (0,77%) se vyskytuje pouze ostrůvkovitě v nejvyšších polohách především na podmáčených stanovištích kategorie G, T a R. 1. lvs - dubový (0,18%) se v PLO 7 vyskytuje pouze azonálně jednak na typologicky nevyvinutých půdách extrémní kategorie Z, jednak na podmáčených půdách kategorie G. 0. lvs - stupeň borů (0,12%) je vázán pouze na skalní výchozy - SLT 0Z.

Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 7 : Lesní vegetační stupeň 0. bory 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový

9

Zastoupení v % 0,12 0,18 2,33 21,61 32,62 24,54 17,83 0,77




12. Soubory lesních typů Lesní typ je nejmenší základní schválenou jednotkou diferenciace růstových podmínek. Představuje soubor lesních biocenóz, původních i změněných a jejich vývojových stadií, včetně okolního prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu a v důsledku toho i pro žádoucí druhové a prostorové složení porostů s podobnou pěstební technikou. V praxi ÚHÚL je charakterizován lesní typ význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení typů se používají symboly odvozené z jednotného typologického systému (např. 2K3), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (kyselá buková doubrava biková). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (kyselá buková doubrava 2K). Soubory lesních typů jsou základními typologickými jednotkami systému ÚHÚL. V ekologické síti jsou soubory lesních typů vymezeny vegetačním stupněm a edafickou (půdní kategorií). Kategorie příbuzné vegetací, popř. stanovištěm (extrémností polohy, ovlivněním vodou) tvoří ekologické řady. Vegetační stupeň je v symbolu souboru lesních typů označen číslicí, edafická kategorie velkým písmenem (např. 2K).

vls

Zastoupení souborů lesních typů:

X 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Σ

kyselá

extrémní Z

Y

0,00

M

K

0,13

N

I

S

F

soubory lesních typů stanovištní řada živná obohacená humusem vodou kategorie / plošný podíl v % C B W H D A J L U V

podmáčená

O

P

Q

0,15

3,51

8,04

0,38

0,08

2,68

6,90

0,78

0,18

4,72

9,70

0,49

0,25

0,77

3,17

0,01

T

0,17

0,07

0,07

1,76

1,89

0,72

0,02

0,20

0,89

7,56

1,64

0,38

1,91

0,01 0,00

0,42

0,38

0,41

6,35

2,06

5,75

1,96

0,02

0,14

0,07

0,12

0,51

7,76

0,71

4,01

2,08

0,01 0,03

0,92

0,12

0,01

0,75

0,12

0,19

0,32

0,29

0,38

0,01

oglejená

0,01 0,00

0,18

0,07

0,19 0,09

0,15 0,22

0,16

0,05

0,08

0,09

0,61 0,07 0,10

0,00

G

R

0,40

0,06

1,16

0,07

0,54 0,24

0,03

0,17

0,01

0,12 0,39

1,16

0,77

3,71

24,31

5,26

43,61

10,33 6,28

0,04 0,32

1,86

8,69

0,19

0,27

0,57

1,00

0,16

0,90 0,16

1,72

0,66

11,68

27,84 1,65

41,17

0,17

2,35

2,65

Sa %

0,13

0,77 17,83 24,54 32,62 21,61 2,33 0,18 0,12 100,00 100,00

Z tabulky vyplývá, že převažující stanovištní řady jsou řada kyselá (43,61%) a oglejená (41,17%). Řada živná je zastoupena 8,69%, ostatní stanovištní řady jsou zastoupeny zanedbatelně. Nejvyšší zastoupení souborů lesních typů mají 4P – 9,70 %, 6P – 8,04 %, 3K – 7,76 %, 5K – 7,56 % a 4K – 6,35 %. Za zmínku stojí poměrně nízké zastoupení extrémní stanovištní řady – 1,16%.

13. Historie lesního hospodářství v oblasti V PLO7 byly lesy na Rožmitálsku vystaveny intenzivnějšímu civilizačnímu tlaku než na Zbirožsku. Po skončení kolonizačního období, kdy lesy ustupovaly novým sídlům a zemědělské půdě, lesnatost poklesla jen v nevelké míře. Byly založeny jen 2 vesnice (nově založena obec Nepomuk jako svobodná obec v roce 1730 a rozšířena obec Záběhlá v roce 1726 o 16 rodin ze Šumavy). Po skončení třicetileté války a hlavně po r. 1700 se zvýšila lidnatost, ale na rozlohu lesů to nemělo rovněž podstatný vliv. Jedním z hlavních činitelů mající vliv na stav zbirožských lesů bylo železářství a s tím spojená výroba dřevěného uhlí. Z nejstarších hutí na Zbirožsku, Rokycansku byla huť strašická (první zmínka


10



z roku 1379), dále huť rokycanská (14.století), další zmínka je o huti dobřívské (1546) a huti holoubkovské (1614). V letech 1624 – 31 bylo ve Strašicích, Dobřívi, Holoubkově, Karlově Huti a Hředlech v provozu asi 10 hamrů. Zatímco v první polovině 18. století se dřívím nějak nešetřilo, zvýšená výroba železa v druhé polovině 18. století tu již nenacházela dříví na potřebné dřevěné uhlí. Nedostatek mýtních porostů nutil lesní úřad zbirožský přidělovati od roku 1755 k milířování též pařezy. O obrovské spotřebě dřeva svědčí i skutečnost, kdy pro Hutě Strašice, Dobřív, Holoubkov, Padrť činila roční spotřeba dřeva více jak 120.000 plm. dřeva. Zajímavé je, že velkého bohatství dřevní suroviny bylo poměrně málo využíváno sklárnami. Výjimky činí jen bývalá sklárna u Těškova a známá sklárna v Nových Mitrovicích. Dalším důležitým činitelem mající vliv na stav lesů bylo od pradávna smolaření, pálení dřeva na popel a výroba drasla. Mezi další výtěže z lesů západních Brd patřilo zejména travaření, sběr klestu a nemalý vliv mělo i pastevectví. Vývoj lesnatosti: V 19. století začíná lesnatost mírně narůstat díky zalesňování bývalých ovčích pastvin. V druhé polovině 20. století rovněž lesnatost znovu stoupá, zalesňují se zemědělsky nevýhodné pozemky. Tzv. ostatní těžby – vliv na stav lesů Extenzivní charakter hospodaření do konce 18. století byl ještě zdůrazněn dalšími škodlivými činnostmi (pastva, hrabání, travaření a místy i lesopolaření). Pastva byla povolena na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750-1850. Byla všemožně regulována, až konečně v 2. polovině 19. století byla zakázaná na všech větších majetcích. Dočasně byla pastva povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy zmizel DB, JD, LP apod. Hrabání steliva se rozmohlo po začátku 19. století, kdy se začalo stelivo prodávat. Zároveň jsou vydávány první regulace (jen za náhradu, jen pod dohledem, jen někde na určitých plochách). Majitelé lesů si byli vědomi neblahých následků této činnosti, ale šlo o lukrativní obchod v extenzivním lesním hospodářství. I přes jasné degradační vlivy hrabání tento nešvar pokračoval v drobných majetcích a v obecních lesích až do 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly i ochuzení druhové skladby. Lesopolaření bylo rozšířené hlavně v rovinatějších lokalitách. Při převodech pařezin se paseky měly vyčistit od buřeně a výmladků. Platila zásada - čím úrodnější půda, tím delší polaření. Vytěžené plochy se pronajímaly až na 6 let a více. Polaření zhoršilo hlavně fyzikální vlastnosti půdy. Smolaření se rozmohlo v „borových“ oblastech hlavně za protektorátu. Škodliví činitelé – značně nepříznivý vliv na vývoj lesního hospodářství měly tzv. škodliví činitelé (sníh, vítr, hmyz apod.).

Přibližný podíl hlavních skupin vlastníků v PLO 7 před r. 1918 :

Druh vlastnictví / výměra lesa v PLO7

cca ha lesa

Soukromé osoby nad 1000 ha

46.215

73,33

Soukromé osoby 100-1000 ha

1.337

2,12

Církevní lesy nad 1000 ha

10.737

17,04

Města 100 - 1000 ha

1.829

2,90

60.118

95,39

2.903

4,61

63.021

100,00

Celkem lesy nad 100 ha Drobné lesy (obce, fyz.osoby, fary) Celkem 99% dnešní plochy les.půdy

11

% podíl




V porovnání s celostátními údaji k roku 1920 byl podíl soukromých vlastníků v PLO 7 přibližně stejný jako celostátní průměr. Církevní lesy byly zastoupeny v PLO 7 vyšším procentem než byl celostátní průměr. Změny po r. 1945 a po r. 1948 měly za následek naprostou převahu státního majetku. Ke konci r. 1948 činila výměra nestátních lesů zhruba 26 % z celkové výměry lesů. Koncem 50. let lesy v odborné správě představovaly jen 3 % výměry lesní půdy. Z toho cca polovina připadala na lesy JZD. Koncem 70. let lesy v odborné správě tvořily jen část procenta výměry lesů. Po nabytí platnosti zákonů č. 229/91 Sb. (ve znění pozdějších novel) a č. 172/1991 Sb. jsou lesy vraceny postupně oprávněným fyzickým a právnickým osobám, obcím a městům. Vývoj hospodářské úpravy lesů, dřevinné skladby, zalesňování a původu semene je podrobně popsán v textové části v kapitolách 5.1.2. a 5.1.3.

14. Údaje o stavu lesa 14.1. Zastoupení dřevin Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je typická vysokým zastoupením jehličňanů – více než 90%. Z toho SM je 71,43%, BO 11,69% a MD 5,95%. Ostatní jehličňany jsou zastoupeny minimálně. Z listnáčů si zaslouží pozornost pouze DB, BK, BR a OL, jejichž zastoupení se pohybuje od 1,3 do 3%. SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD DG JDO SM_EX OST_J 3,88 42,10 ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 162,64 15,47 71,43 0,75 11,69 5,95 0,26 0,03 0,01 0,07 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV KL JS JL AK 34,73 128,67 120,91 0,50 9,11 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 0,21 0,20 0,00 0,01 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP TPC VR JIV LX ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 4,34 2,57 4,31 88,78 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02 0,01 0,00 0,01 0,14

POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB SM JD BO MD DG JDO SM_EX OST_J JEHL DB Přirozená druhová skladba (%) 9,46

24,33

4,23

0,00

0,00

BK

HB

JV

JS

0,00

0,00

0,00

38,02

21,76

30,06

0,69

0,96

0,74

0,03

0,01

0,07

90,18

3,01

2,43

0,27

0,06

0,20

0,91

0,00

0,34

78,09

6,05

12,38

0,22

0,33

0,44


0,75

11,69

5,95

0,26


3,85

15,62

6,59

0,71

JL AK BŘ KL OL LP Přirozená druhová skladba (%) 0,31

0,00

1,26

-

0,74

OS

TP

TPC

VR

JIV

LX

LIST

0,00

0,01

-

0,01

-

1,40

62,37

0,13

0,10

0,02

0,01

0,00

0,01

0,14

9,82

0,65

-

0,00

-

0,00

-

0,18

21,92

4,04


0,01

1,93

0,21

1,30


0,00

0,63

-

1,00


12



14.2. Zastoupení věkových stupňů Struktura zastoupení věkových stupňů přírodní lesní oblasti 7 se odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně (1. – 6.) jsou v oblasti zastoupeny výrazně podnormálně. Nejvyšší zápornou odchylku vykazují 2. a 5. věk. stupeň., 7., 8., 11. a starší věkové stupně mají zastoupení nadnormální. Nejvyšší kladnou odchylku vykazuje věkový stupeň 17+ (332% oproti normálu). Vysoká kladná odchylka 7. věkového stupně (41%) vznikla patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v letech po mniškových kalamitách. Při hospodaření v příštích letech se budou muset jednotliví vlastníci a odborní lesní hospodáři zaměřit na redukci vysokého zastoupení přestárlých porostů.

Rozložení věkových stupňů Věkové Hol 1 stupně Plochy 625 5506 věk. stupňů Normální 563 5625 rozl. v. s. Odchylka od nor. zas. v % -2

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13 14 15 16 17+ Suma

3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474

62342

5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110

62342

41 -30

Střední věk: jehličnaté listnaté Průměrný věk: Normální paseka:

-6

-11

-24

5

-15

10 -11

57

112 122 120 48

332

-20

– 63 let – 64 let – 63 let 563 ha

Zastoupení ploch věkových stupňů 8000 7000 6000 5000

ha 4000 3000 2000 1000 0 Hol

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

13 14 15 16 17+

věkové stupně v desítkách let


13

Normální rozl. v. s.




14.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 14.3.1. Porostní zásoby Z analýz databáze lesů na území přírodní lesní oblasti byly zjištěny tyto sumáře zásoby hmoty hroubí bez kůry: m3 13 829 148 928 306 14 757 454

Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění

1

2

3

0

3

90

95

4

8

9

10

11 12 13 14 15 16 17+ Průměr

64 145 209 266 301

322

355

380

398 394 391 399 339 318 339

239

96

86

87

88

86

89

94

5

90

6

% 93,71 6,29 100,00

89

7

88

85

84

82

80

76

77

Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v% podle věkových stupňů Věkové stupně jehličnany listnáče celkem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11 12 13 14 15 16 17+ Celkem

0,00 0,08 2,19 4,49 5,45 8,06 15,31 12,25 11,48 9,81

9,86 7,34 3,55 2,00 1,03 0,34 0,47

0,00 0,00 0,13 0,45 0,60 0,53 0,80

0,43 0,43 0,31 0,23 0,29 0,19 0,62

6,29

0,00 0,09 2,31 4,94 6,05 8,59 16,11 12,79 11,83 10,21 10,29 7,77 3,87 2,23 1,32 0,53 1,09

100,00

0,54

0,35

0,39

93,71

Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí 239 m3.ha-1 Průměrné zakmenění PLO je 89

Průměrné obmýtí současných vymezených HS je 112 let Pro srovnání lze uvést: průměrná zásoba lesů v celé ČR: 230 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 231 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 235 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 238 m3/ha (stav k 31. 12 1998) 245 m3/ha (stav k 31. 12 1999) celková těžba v celé ČR:

4,70 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 4,78 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 5,13 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 5,31 m3/ha (stav k 31. 12. 1998) 5,39 m3/ha (stav k 31. 12. 1999)

průměrné obmýtí v ČR:

114 let (rok 1995 i 1996) 115,5 let (stav k 31. 12. 1997) 115,7 let (stav k 31. 12. 1998) 115,9 let (stav k 31.12. 1999)


14



Zásoby jsou složeny z těchto hlavních dřevin: Dřevina tis. m3 % Dřevina tis. m3 %

SM 11310 76,6 KL 16 0,1

BO 1585 10,7 JS 21 0,1

MD 784 5,3 HB 19 0,1

JD 121 0,8 BR 171 1,2

DG 20 0,1 LP 11 0,1

OST 10 0,1 OL 94 0,6

JEHL 13829 93,7 OS 8 0,1

DB 328 2,2 OST 8 0,1

BK 246 1,7 LIST 928 6,3

JV 5 0,0 Celkem 14757 100,0

Nejvyšší zásoby vykazuje 7.-9. věkový stupeň. Rozložení zásob v jednotlivých věkových stupních je poměrně vyrovnané. Na zásobě se podílí se zdrcující převahou jehličnaté dřeviny, zejména pak smrkové porosty (cca 77%). Tato oblast má poměrně nízké zastoupení listnatých porostů, což se ve svém důsledku projevuje i na nepatrném podílu listnatých na zásobě. Z grafu podílu zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů je zřejmé, že ve starších věk. stupních je podíl listnatých na zásobě vyšší. Z grafu lze také odvodit, že v posledních letech se při zalesňování vysazují ve větším množství dřeviny listnaté. Tyto ale mají samozřejmě na celkové zásoby nepatrný vliv. Zakmenění oblasti (89) je srovnatelné se zakmenění lesů hospodářských v celé republice (89,3). S věkem zakmenění oblasti pomalu klesá, ale i v nejstarších věkových stupních je poměrně vysoké (77).

14.3.2. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP – průměrný mýtní přírůst (v m3 hr. b. k.) – 3,9 CPP – celkový průměrný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 6,8 CBP – celkový běžný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 7,6 Průměrné obmýtí

112 let

15. Dosavadní hospodaření v oblasti Údaje o provedených hospodářských opatřeních za období 1983 – 1999, uvedené v této kapitole, jsou pouze orientační. Vznikly sumarizací dílčích údajů podle jednotlivých LHC, které zasahovaly do PLO 7. Při kalkulaci podílů pro PLO 7 jsou tudíž zatíženy chybou vzniklou z neevidování těžeb v LHE dle PLO. Celkové hodnoty provedených zásahů byly tedy redukovány koeficientem podílu ploch prostní půdy v PLO 7.

15




v PLO 7 úměrná část TC porostní tj. z celkem z toho nahodilá = % půda LHC ha % m3 b.k. 15 114 61,52 980229 467218 = 48%

Název LHC Dobříš

roční výtěžnost

3,81

Rožmitál p.Tř.

7 895

42,90

753126

518558 = 69%

5,61


4 434

25,37

400447

290778 = 73%

5,31

Zbiroh

11 861

51,30

750426

409509 = 55%

3,72

546

40,24

38552

20318 = 53%

4,15

Dobřichovice VLS

22 492

1690401

1087049 = 64%

4,42

Sa uved. LHC

62 342

4 613181

2 793 430 = 61%

4,35

Průběh těžeb v letech 1983 - 1999

rok Druh těžby TC TU TN TN %

1983

1984

1985

1986

308 97 211 69

320 105 215 67

335 22 313 93

279 62 217 78

rok Druh těžby TC TU TN TN %

1992

1993

1994

1995

1987

1988

1989

1990

1991

280 127 153 55

262 154 108 41

264 183 81 31

356 39 317 89

377 38 339 90

1996

1997

1998

1999

průměr

215 121 94 44

240 157 83 35

200 139 61 31

271 107 164 58

tis. m3 b.k.

tis. m3 b.k. 194 81 113 58

207 95 112 54

248 96 152 61

201 118 83 41

327 186 141 43


16



16. Kategorizace lesů 16.1. Členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Kategorie a subkategorie lesa podle Zák. 289/1995 Sb. o lesích

Výměra dle rozh. MZe o kategorizaci ha % 37 304,64 59,84

Kód Název 10 Lesy hospodářské Lesy ochranné 755,45 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící 21b níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech 21c lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Celkem lesy ochranné bez překryvů 755,45 Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1 14,60 31a v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních 31b minerálních vod 31c na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2 70,10 32a v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 31,70 32b lázeňské 32c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32d sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, 572,85 32e klimatickou nebo krajinotvornou 678,72 32f potřebné pro zachování biologické různorodosti 316,10 32g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 22 478,91 32h hospodaření Celkem lesy zvláštního určení bez překryvů Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/21a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32e Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32a/32 f Celkem lesy zvláštního určení s překryvy Úhrnem lesy v oblasti

24 162,98

1,21 1,21 0,02 0,11 0,05 0,92 1,09 0,51 36,06 38,76

19,29 0,03 0,27 0,00 23,77 0,04 75,99 0,12 119,32 0,19 62 342,39 100,00

Poznámka – Subkategorie 32d není vylišena, protože u většiny výzkumných objektů není známa jejich skutečná plocha. – Do subkategorie 32e nejsou zahrnuty lesy ve druhém pásmu hygienické ochrany, lesy nacházející se v povodí vodohospodářsky významných toků a lesy v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. – Do subkategorie 32f nejsou zahrnuty prvky územního systému ekologické stability. – Do subkategorie 32h nejsou zahrnuty lesy na území přírodních parků, významné krajinné prvky a lesy nacházející se v okolí kulturních památek.

Podrobné členění lesů dle kategorií včetně překryvů je uvedeno v textové části OPRL – v kapitole 6. Do zprávy k závěrečnému šetření je neuvádíme z důvodu rozsáhlosti materiálu.

16.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Lesy plní mnoho funkcí a je proto velmi časté, že na území, na kterém se rozkládá určitá deklarovaná funkce, les zároveň plní jinou deklarovanou funkci. Pak dochází ke střetu zájmů. Tento problém je řešen ve Směrnici MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 – 5010 ze dne 10. 3. 1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL. 17




Pořadí priorit funkcí je následující: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmene a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a), b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písm.b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a – lesy v 1. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice

17. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního terénního šetření. Údaje průzkumu ochrany lesa pocházejí z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního šetření.

17.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru Nezdar zalesnění v % je uveden v následující tabulce: plánovaný skutečný

1980 - 1989 32,5 29,7

1990 - 1999 24,3 30,7

2000 - 2009 20,0 -

Relativně vysoká míra nezdaru zalesnění v posledních deceniích je zapříčiněna především specifickými podmínkami hřebenové partie PLO, která byla v minulosti několikrát postižena rozsáhlými živelnými kalamitami. Na takto vzniklých plochách, jejichž výměra často dosahuje až několika desítek hektarů, je v důsledku rychlého nástupu agresivních druhů buřeně, změny vodního režimu v půdě, občasných jarních přísušků a působením dalších faktorů mikroklimatu kalamitních holin následná obnova značně ztížena. Velký podíl na této situaci měly také vysoké stavy zvěře, a to zvláště v sedmdesátých a osmdesátých letech. Postupná redukce stavů v poslední době a současně častější využití prostředků biologicko – mechanické ochrany snižuje podíl zvěře na celkové úrovni nezdaru. Od druhé poloviny devadesátých let je patrná klesající tendence míry poškození porostů prvního věkového stupně (průměrný nezdar za období let 1995 – 1999 dosahoval 26,1%). Podílí se na ní mimo jiné i možnost efektivněji využít stanovištních nároků jednotlivých druhů dřevin při plánování cílové druhové skladby. Příčiny nezdaru v % za uplynulé desetiletí udává následující tabulka:


18



Škodlivý činitel Sucho Zvěř Buřeň Zamokření Mráz a fyziologická sypavka Hlodavci Houbové choroby Klikoroh Špatné hospodaření Ostatní škody Celkem

% 44 8 14 6 3 1 1 5 13 5 100

Na zdravotní stav kultur až do jejich zajištění má vliv celá řada biotických a abiotických činitelů. V případě, že nezdar zalesnění je způsoben více činiteli, dochází občas při určení dominantní příčiny k chybám, které ovlivňují výsledné procento zastoupení jednotlivých škodlivých činitelů způsobujících nezdar zalesnění.

17.2. Poškození starších porostů Příčiny nahodilých těžeb v letech 1990 - 1999 udává následující tabulka (údaje jsou uvedeny v m3): Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem

Živelná 283 591 292 430 85 677 70 132 123 572 49 840 123 988 77 381 68 399 47 849 1 222 859

Hmyzová 16 462 23 361 16 809 22 202 12 669 17 664 6 511 5 721 5 289 3 153 129 841

Exhalační 0 142 1 646 2 551 1 268 997 815 377 58 195 8 048

Ostatní 17 065 23 546 8 462 17 136 14 891 14 652 9 663 10 628 9 290 9 847 135 181

Celkem NT 317 118 339 479 112 594 112 020 152 400 83 154 140 978 94 107 83 036 61 044 1 495 929

Celkem těž. 356 248 377 142 194 238 207 163 248 220 200 914 327 243 214 534 240 486 199 823 2 566 011

% NT 89 90 58 54 61 41 43 44 35 31 58

Mimo VLS Hořovice a LHC Kolařík – Hluboš zasahují ostatní větší celky do sousedních přírodních lesních oblastí, a proto bylo nutné údaje z hospodářské evidence za tyto LHC přepočítat na výměru, kterou PLO 7 v příslušných LHC zaujímá. Všechny LHC navíc nemají stejnou platnost LHP. Z důvodů mnohdy složitých majetkových přesunů v první polovině devadesátých let mají tyto údaje nižší vypovídací schopnost. Přesto tabulka s dostatečnou přesností charakterizuje vliv škodlivých činitelů v PLO na výši nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb k těžbě celkové činí za období let 1990 – 1999 průměrně 58 %. Z uvedených dat vyplývá, že neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza . Bořivý vítr se za námi sledované období nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v přírodní lesní oblasti se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. V případě hmyzích škůdců je v období 1990 – 1995 (tj. v době největšího poškození porostů abiotickými činiteli) patrná úzká provázanost mezi včas nezpracovanou hmotou a zvýšeným podílem hmyzích škůdců na nahodilé těžbě. Dalším významným faktorem je sucho. Především začátkem devadesátých let byl zaznamenán výrazný deficit srážek. To se později projevilo ve zvýšené těžbě souší, zvláště pak na mělkých půdách s J a JV expozicí. Do skupiny ostatních škodlivých činitelů řadíme také poškození lesa činností vojsk (střelby), které není na dopadových plochách v rámci VLS Hořovice zanedbatelné. 19




(Údaje o nahodilých těžbách byly čerpány z výkazů L - 114, Les V3 – 01, Les P8 – 01, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a doplněny o informace od vlastníků lesa a pracovníků lesnického provozu.)

17.3. Poškození porostů imisemi Od druhé poloviny 80. let má znečišťování ovzduší celkově klesající tendenci, což platí zejména u oxidu siřičitého. Naopak narůstající význam bude mít pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.

5.1.1.1 Přehled pásem ohrožení v oblasti (stav k 31.12.1998) Pásmo C D Celkem

Plocha PUPFL (ha) 5 859,74 58 812,94 64 672,67

Nelesní půda (ha) 723,33 32 891,50 33 614,83

Celková plocha 6583,07 91 704,43 98 287,50

Údaje jsou převzaty z digitálního zpracování pásem ohrožení v oblasti. Přírodní lesní oblast 7 je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D (91 % celkové plochy PLO). Pásmo C zahrnuje pouze 9 % plochy PLO. Nejvyšší pásma ohrožení se v oblasti nevyskytují. Hranice pásem jsou zakresleny v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa. PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V ha DLE DŘEVIN Stupeň poškození imisemi 0 0/I I II 33 866,83 2 106,63 6 598,87 1 957,89 SM 387,34 37,81 35,61 11,47 JD 6 121,70 289,72 504,06 168,22 BO 358,76 207,80 0,00 Ost. jehl. 3 205,19 1 371,23 0,32 69,81 21,18 BK 1 697,40 0,44 32,90 6,62 DB 136,27 19,37 0,00 Ost. list. 2 522,90 Celkem 49 172,59 2 434,92 7 736,29 2 392,55 % 79 4 12 4 Dřevina

IIIa 543,64 5,33 12,88 34,61 4,49 0,00 5,09 606,04 1

Celkem 45 073,86 477,57 7 096,59 3 806,35 1 467,03 1 737,36 2 683,63 62 342,39 100

PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V m3 DLE DŘEVIN Dřevina

0 7 849 839 SM 90 366 JD 1 327 133 BO 700 824 ost. jehl. 231 652 BK 306 156 DB 329 951 ost. list. Celkem 10 835 921 % 73

Stupeň poškození imisemi 0/I I II 871 490 1 986 682 497 319 14 380 10 947 3 900 98 018 131 875 34 344 0 64 287 33 738 2 407 11 330 1 086 9 491 10 974 2 020 856 18 057 3 146 996 642 2 234 152 575 553 7 15 4

Celkem IIIa 104 392 11 309 722 2 164 121 757 2 616 1 593 986 4 834 803 683 444 246 919 5 328 646 731 352 741 115 186 14 757 454 1 100

Nejrozšířenější stupeň poškození porostů je 0. Do tohoto stupně je zahrnuto 79 % plochy porostů v oblasti. Maximální stupeň poškození je IIIa. Tento stupeň se vyskytuje velmi ojediněle - jeho Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV

20



podíl v PLO je do 1 %. Poškozovány jsou nejčastěji dospělé, silně proředěné porosty ve vrcholových partiích, které jsou vystavené i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního zatížení PLO jsou převážně dálkové, zejména severočeská průmyslová aglomerace. Lokálními zdroji znečištění jsou průmyslové podniky ve městech ležících v oblasti nebo s ní sousedících - Rokycany, Příbram a Plzeň. V případě dlouhodobějšího působení větru od V až S se projevuje i vliv kladenské, berounské a pražské průmyslové aglomerace.

18. Dopravní zpřístupnění lesa Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je tvořena převážně pahorkatinou, kterou zařazuji do transportního segmentu C – 81,0% porostní plochy, roviny (transportní segment A) tvoří 14,3% porostní plochy. Ostatní transportní segmenty jsou zastoupeny slabě (E – 3,0%, O – 1,5%, D – 0,2%). Dopravně nepřístupné lokality spadají do segmentu O (1,5% por. plochy).

Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Modelová hustota je stav dopravní sítě, kterého chceme dosáhnout. Současná hustota je stavem sítě lesních odvozních cest po inventarizaci. Stav hustoty cest po realizaci návrhů výstavby charakterizuje výhledová hustota. Průměrná hustota dopravní sítě za celou oblast je těsně pod modelovou, výhledová hustota (ve které jsou zahrnuty i návrhy) model naplňuje.

HUSTOTA LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ Hustota lesní dopravní sítě (m/ha) Lesní LOC výhledová majetek skutečná modelová (včetně návrhů) Dobříš DO 2 20,9 21,6 21,4 DO 3 14,3 20,4 14,3 celkem 20,1 21,4 20,5 Rožmitál RO 1 26,7 15,5 26,7 RO 2 22,0 17,9 22,0 RO 3 15,5 14,8 15,5 celkem 22,4 17,4 22,4 Zbraslav ST 2 22,5 22,5 22,5 celkem 22,5 22,5 22,5 Spálené SP 21 36,1 20,2 36,1 Poříčí SP 22 19,2 22,5 20,2 SP 23 20,2 22,5 20,2 celkem 22,0 22,2 22,5 Zbiroh ZB 11 13,7 15,0 13,7 ZB 12 18,4 22,5 18,4 ZB 13 16,0 22,5 16,0 ZB 14 20,2 15,0 20,2 ZB 15 24,7 22,5 24,7 ZB 16 19,8 22,5 19,8 ZB 17 19,5 22,5 19,5 celkem 18,6 21,2 18,6 Plasy HO 1 19,3 22,9 20,4 HO 2 21,2 23,2 23,3 HO 3 21,8 22,2 22,1 HO 4 21,1 23,3 22,1 HO 5 24,8 15,0 24,8 HO 6 16,7 22,5 16,7 celkem 20,5 22,3 21,4

PLO 7

21

celkem

20,5

21,2

20,9




19. Hospodářské soubory, základní hosp. doporučení a RSH 19.1 Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) PLO 7 - Brdská vrchovina Stanovištní řada: Edafická kategorie:

Extrémní

Exponovaná

Kyselá

Živná

Oglejená

Podmáčená

Lužní

J X Y Z

C N A F (W)

M K I

S H B D (W)

V O P Q

T G R

LU

0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y

soubor lesních typů: /lesní typ/

3J 5J

2A 3N 2S9 4N 2C 3K9 3C 2N 2K9 3M9

Základní hospodářská dřevina:

BO BK DB JV BK SM

DB BO

Cílový HS:

01

21

SM BK BO

3F 4F 3A 4A 3D7 (5C)

SM BK

41

5N 2M 6N 3M1 6M 3M3 6K9 4M 5A 2K3 5F 2K4 (7N) 2K5 2I

SM BK

BO DB

3I 4I

SM BO BK

51 23

3K1 5K 2S2 3K3 6K1 2S6 3K5 6K6 2S7 3K6 5I 2B 4K (7M) 2D 5M

3S 3B 3H 3D2 3D8

SM BO BK

SM BK

43

SM BK

DB

53 25

4S 4B 4H

SM BK

45

5S 6S 5B 5D

2P 4Q

3O 4O 3P 4P 3V 4V 3U

5Q 6Q 5P 6P 5O 6O 5V1 6V1 5U

4G 5G 6G 5V9 6V9

BO DB

SM BO DB

SM DB BO

SM OL

55 27

47

57

59 79 29 19

SM BK

6R 7R 7T 7G

3L 5L 1G

2L

SM

OL JS SM

DB JS

(5T)

Porostní typy: smrkové kvalitní (smíš.)

531a

smrkové (+ jedle)

011

211

411

smrkové rezonanční

511a 231

431a

551a

531b 251

451a

511b

smrkové poškozené

431b

531c

451b

551b 271 471a 571a 591a 791 291 191 551c

571b

551d

471b 571c 591b

smrkové proředěné borové (+ modřín)

471c 571d 013

213

413

233

433

533 253

453

dubové kvalitní dubové

015

bukové (+ cenné listnaté)

016

ostatní listnaté (OL,BR,OS,HB,AK)

215

415

235

435

416

516 236

436

255

273

473

573

455a

475a

455b

275 475b

536

456

556

476

195 576 197

017

217

417

237

437

257

457

277 477

577

597

297

278 478

topolové

298 198

Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro nepatrné zastoupení a nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných CHS tyto SLT: 5C, 5T, 7N, 7M; pro charakter byl SLT 3U zařazen do CHS 47 a SLT 6M do CHS 51.

19.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů PLO 7 – Brdská vrchovina CHS 19 21 23 25 27 Plocha 64,86 ha Zastou0,10 pení %

29

41

43

45

47

51

53

55

plocha: 64 348,43 ha 57 59 79 01

433,61

1 107,90

472,70

336,43

524,77

2 280,89

15 741,64

3 444,32

12 133,79

2 792,16

6 394,64

1 506,85

14 521,37

1 278,45

455,72

858,34

0,67

1,72

0,73

0,52

0,82

3,54

24,46

5,35

18,86

4,34

9,94

2,34

22,57

1,99

0,71

1,33


22



19.3. Základní hospodářská doporučení ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS

19 195 191 197 198 21 213 211 215 217

23 233 231 235 236 237

25 255 251 253 257 27 273 271 275 277 278 29 297 291 298 41 411 413 415 416 417



Lužní stanoviště: 2L údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě dubové (smíšené) pH,(P) 150 smrkové pH 100 jasanové (s olší) nH,H 90 topolové H,(HH) 40

20 20 20 10

141 91 81 31

2+5 2+5 2+5 2+5


DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL; alt.: TP10

Exponovaná stanoviště nižších poloh: 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9 příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované borové - N, C, K9, M9 nN 120 30 101 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ borové - A, S9 nN 120 30 101 2+6 BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL smrkové - N, C, K9, M9 nN 100 30 81 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR smrkové - A, S9 nN 100 30 81 2+6 DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL dubové - N, C, K9, M9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR dubové - A, S9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO1, BK(LP)1,JV1, HB1, JS, JL akátové (nekvalitní listnaté) N 70 20 61 2+6 viz HS 213; AK por. alternativa: AK10

plocha: 64 348,43, ha meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

15% DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK

geograficky

% MZD


64,86 ha 0,10 % -----

433,61 ha 0,67 % 30% C, N, K9, M9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS, HB,JD,BŘK,BB,TS DB - BK,DB,LP,JV, JS,JL, HB,JD, BŘK,BB,TS

Kyselá stanoviště nižších poloh: 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M svahy, kupy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem borové p(n)H,(nP) 110 20 101 2+5 BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 25% smrkové nH 100 20 91 2+5 BO6,DB2,BK(LP)1,MD1,SM,HB,BR,DG,DBC BO - DB,BK,LP,HB,BŘ, dubové pN,pH,(P) 130 30 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG JD,DG bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB* DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB listnaté nekvalitní H 70 20 61 2+5 BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR SLT 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ * v BK por. alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB Živná stanoviště nižších poloh: 2S (kromě 2S9), 2B, 2D plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem nP,pN,(pH) dubové (smíšené) 160 30 141 2+7 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD 20% - BK,LP,HB,JV,JS, smrkové nH,nN 100 20 91 2+5 DB6,MD2,BK(LP)1,JV1,HB,JS,OS,SM,BO,JD,,JDO,DG JL,JD,JDO,TŘ,DB, borové pN,pH 110 20 101 2+5 DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS BŘK,BB listnaté nekvalitní pH 70 20 61 2+5 DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh: 2P, 4Q mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol borové nN,(nH,P) 120 20 111 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ 20% smrkové (n)N,(n)H 100 20 91 2+6 BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ,JDO BO - BK,DB,BŘ,JD,OS, dubové pN,(pH,P) 130 30 111 2+7 DB6, BO4, BR, BK, OS, JD listnaté nekvalitní nN,(nH) 70 20 61 2+6 BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB topolové H 50 20 41 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 5L,1G potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej olšové (smíšené) - L pN 90 20 81 2+6 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS * 3L, 5L: 70% - JV,OLL olšové - 1G N,pN 80 20 71 2+6 OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS 1G: 90% - OLL,VR smrkové pN 100 20 91 2+6 OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS * topolové H 50 20 41 2+6 OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS; alt.: TP 10 * SLT 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná smrkové - N, K9, C n(p)N,pP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG* 30% smrkové - F, A, D7 n(p)N,nP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, JV1, MD1,JD,JS,JL,DB,BO,LP,DG N, K9: borové - N, K9, C (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR* SM - BK,DB,LP,JD,DG borové - F, A, D7 (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM3, BK3-5, BO+-2, JV2, MD, DB, HB, JS, LP BO,BK - BK,DB,LP,JD dubové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, SM, JD F, A, D7: bukové - N, K9 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO SM - BK,JD,JV,JS,JL, bukové - F, A, D7 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS LP,HB,DG listnaté nekvalitní N,pN 90 30 71 2+7 viz HS 413 BO - BK,JD,JV,JS,JL, LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB) *ve SM porostech alt.: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR; v BO porostech alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG SLT 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB

23

sníž.

---

MD+-5 BOČ+-1

1 107,90 ha 1,72 % --- MD+-5 DG+-2 BOČ+-1 DBČ+-1

472,70 ha 0,73 % 10- MD5-10 -15 DG+-4 JDO+-3

336,43 ha 0,52 % 10- MD+-5 -15 VJ+ JDO+-1

524,77 ha 0,82 % -----

2 280,89 ha 3,54 % --- MD5-10 DG+-2






43 431a 431b 433 435 436 437

45 451a 451b 453 455a 455b 456 457

47 471a 471b 471c 473 475a 475b 476 477 478

51 511a

511b 516

53 531a 531b 531c 533 536


plocha: 64 348,43 ha


Kyselá stanoviště středních poloh: 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem nP,nN,(pH) 110 30 smrkové 91 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1, JD,HB,LP,BR,DG * nH,nN,(nP) 100 30 smrkové poškozené 81 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB,LP,BR,DG * borové nH,(nP) 110 20 101 2+5 BO6, BK1, DB1, MD1, SM1, JD, HB, LP, BR * dubové nP,pN(H) 130 30 111 2+7 DB7 BK2, MD1, JD, LP, HB, SM ** bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP listnaté nekvalitní (p)H,(pN) 70 20 61 2+5 SM(BO)6,BK1-2,DB1-2, MD1,JD,HB,LP,BR *SM por. slunné (sušší): alternativa viz HS 433; BO por. stinné: alternativa viz HS 431 ** v DB por. alternativa: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2,MD1,JD,HB,LP,BR,DG SLT 3I, 4I alternativa: DB 10, BK, MD, JD, SM, LP, HB Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem smrkové nN,nH(P) 100 30 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO smrkové poškozené nH,nN 90 20 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO borové nH 100 20 91 2+5 SM6-7,BK2,MD1,BO+-1,JD,DB,HB,JV,JS, LP, DG, JDO nP,nN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM pN,pH,(nP) 130 30 dubové běžné kvality 111 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM * bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-7,DB1-2,MD1,SM+-1,JD+-1,HB,LP,JV,JS, JL,TR listnaté nekvalitní (p)H,(p)N 70 20 61 2+5 SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG * v DB porostech alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Oglejená stanoviště středních poloh: 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U zvlněné plošiny, ploché úžlabiny a svahové úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem smrkové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7,DB(BK)2, JD1, MD,LP,JV,JS,JL,HB,OLL,OS,JDO smrkové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2,MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ * smrkové poškozené pN,(pH) 100 30 81 2+6 podle SLT viz HS 471a pN,pH,(pP) 90 smrkové proředěné 30 71 2+6 podle SLT viz HS 471a borové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7, DB(BK)2 , JD1,BO, MD,JV,JS,OS,OLL,JDO borové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL,BR,OS * pP,pN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 podle SLT viz HS 475b pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3V, 4V, 3O, 3U 121 2+7 DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM pN,pH,(pP) 140 30 121 2+7 DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM dubové - 3P, 4P, 4O bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8,DB+-3,SM+-2,JV(LP)+-1,JD+-1,MD,HB,JS,JL ** olšové (+ list. nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+6 SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS topolové H 50 20 41 2+6 podle SLT viz HS 471a

meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

sníž.

geograficky

% MZD


15 741,64 ha 24,46 % 25% --- MD5-10 SM - BK,DB,LP,JD,HB,DG DG4-6 BO,BK,DB BK,DB,LP,JD,HB

3 444,32 ha 5,35 % 25% 5- MD5-10 SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP, -15 DG5-10 JV, JS,JL,HB,TŘ,JDO JDO+-3 DB - BK,JD,LP, JV, JS,JL, HB,TŘ,JDO

12 133,79 ha 18,86 % 25% 5- MD+-5 3V, 4V, 3O: -15 VJ+ SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV, JDO+-5 JS,JL,HB,JDO DB - DB,JD,LP,JV, JS,JL, HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS, JL,HB 3P, 4P, 4O: SM - BK,JD,DB,LP,OS, JDO BO - BK,JD,DB,LP,OS, BŘ DB - BK,JD,LP 3U: 15% - BK,JV,JL,OLL, DB,LP,JD * ve SM por. alt.: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS; v BO por. alt.: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ ** v BK por. alt.: viz HS 475b SLT 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N4) 2 792,16 ha kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová 4,34 % smrkové - 5N (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+,BO,JVLP,BR,DG 30% --- MD5-10 smrkové - 6N, 6M, 6K9, (7N) (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ 5-6N, M, K9: DG+-2 smrkové - A, F (n)N, (nP) 120 30 101 2+7 SM6,BK2,JV1,JD1,DBZ0-+,MD,JS,JL,LP,DG,TR BK,JD,JV,LP,DG smrkové - rezonanční nP,(nN) 160 40 141 2+7 SM7, BK2, JD1, JV, LP A, F: bukové - 5N nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, JV, LP SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP, bukové - 6N, 6M, 6K9, (7N) nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, JV, JŘ DG bukové - A, F nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6,SM1-2,JV1-2,JD1,DBZ0-+, MD,JS,JL,LP,TR BK - BK,JD,JV,JS, JL, LP (7N: BK,JD,JV,JŘ) SLT 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 6K, 5I, (7M4) 6 394,64 ha svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem 9,94 % p(n)P,(nN) 120 40(30) 101 2+5 SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV smrkové kvalitní (smíšené) 25% --- MD5-10 smrkové - 5K, 5I nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7,BK2,MD(JD)1,DBZ 0-1, LP,JV,BO,BR,DG BK,JD,LP,DG DG+-4 smrkové - 6K, (7M) nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ smrkové poškozené nN,nH(P) 100 30 81 2+5 podle SLT viz HS 531b (7M: 15% - BK,JD,BŘ) borové - 5K, 5I nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3,MD+-1,DBZ0-1, JD,JV,LP,BR borové - 6K, (7M) nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ bukové P,(pN) 140 40 121 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV SLT 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ


24





55 551a 551b 551c 551d 556 57 571a

571b 571c 571d 573 576 577

59 591a 591b 597

79 791

01 011 013 015 016 017


Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 6S, 5B, 5D svahy a zvlněné plošiny; kambizem p(n)P, (nN) smrkové kvalitní (smíšené) 120 smrkové běžné kvality nN,nH(P) 110 p(n)P, (nN) smrkové - rezonanční 160 smrkové poškozené nN,nH (P) 100 bukové P,(pN) 130

40 (30)

30 40 30 40 (30)

101 91 141 81 111

2+5 2+5 2+5 2+5 2+7

plocha: 64 348,43 ha


SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej smrkové - 5P, 5Q, 5O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BO1, BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OL,OS,JDO smrkové - 5V, 5U pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BK1-2,DBL0-1, MD,JV,JS,OLL,LP,JDO smrkové - 6P, 6Q, 6O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO smrkové - 6V pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BK2, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO smrkové - rezonanční pP,(pN) 160 40 141 2+7 SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP smrkové poškozené pN(P), pH 100 30 81 2+7 podle SLT viz HS 571a pN,pH,(pP) smrkové proředěné 90 30 71 2+7 podle SLT viz HS 571a borové - 5P, 5Q, 5O, (5V, 5U) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1,BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OLL,OS borové - 6P, 6Q, 6O, (6V) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS bukové P,(pN) 130 40 111 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP olšové (+ listnaté nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+7 SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO SLT 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T) terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej smrkové běžné kvality pN,(pP) 110 30 91 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO smrkové poškozené pN,(pP) 100 30 81 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO olšové pN 80 20 71 2+7 SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO

SLT 5T: BO5-7, SM+-2, JD1, DB1, BŘ1, OLL, OS Podmáčená stanoviště horských poloh: 6R, 7R, 7T, 7G podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem smrkové (p)P, (pN) 120 40 101 2+7 SM8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JŘ

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová smrkové V,(N) 150-f ∞(40) --- 0Z: BO9, BR1, DB, BK borové V,(P,N) 150-f ∞(40) --- 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK dubové V,(P) 150-f ∞(40) --- 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR bukové V,(P) 150-f ∞(40) --- 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR ostatní listnaté (BŘ, OS, AK) N, (V) 100-f 40(∞) 81 -- 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK

meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)

25% SM - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO,TR BK - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO

25% O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO

sníž.

geograficky

% MZD


1 506,85 ha 2,34 % 5- MD5-10 -15 DG4-6 JDO+-3

14 521,37 ha 22,57 % 5- MD8-15 -15 JDO+-5

5U: - 30% - BK,JL,LP,JD, JV

4G: 20% - BK,JD,DB,LP, JV,OLL,OS 5G, 6G: 15% - BK,JD,JV, OLL,OS V9: 20% - BK,JD,JV,OLL, OS 5T: 10% - DB,JD,BŘ,OS

5% T: JD,JŘ R: BŘ,JŘ,JD

1 278,45 ha 1,99 % 5---10

455,72 ha 0,71 % +-5 ---

858,34 ha 1,33 % 0Z: 5% - BK,DB,BŘ 1Z: 70% - DB,HB,LP,BŘ,BŘK,MK 2Z: 60% - BK,DB,LP,BŘ,HB 3Y,4Y: 30% - BK,DB,JD,BR 5Z,6Z,5Y,6Y: 30% - BK,JD,BR,JR,JV 3J: 90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: 60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: 10% - BK,JD,BŘ,JŘ

5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ

25




Vysvětlivky: Porostní typ:

Zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny. Porosty s převahou JD, JDO a DG jsou zařazeny do SM porostního typu; porosty s převahou MD jsou zařazeny do BO porostního typu; porosty cenných listnáčů (LP, JV, JS, JL) jsou zařazeny do BK porostního typu.

Základní doporučení: 1 - hospodářský způsob:

H - holosečný maloplošný, HH - holosečný velkoplošný, N - násečný, P - podrostní, V - výběrný; předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: p - clonné, n - násečné (násek, kotlík)

2 - doporučené obmýtí 3 - doporučená obnovní doba 4 - počátek obnovy 5 - doporučená doba zajištění kultur od vzniku holiny s ohledem na porostní typ a charakter stanoviště Cílová druhová skladba:

Upravená cílová druhová skladba, která je dosažitelná v podmínkách současných základních porostních typů jednotlivých cílových hospodářských souborů.

Meliorační a zpevňující dřeviny: Nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury (příloha č. 4 k vyhl. č. 83/1996 Sb.). Sníž. % MZD - přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb (vyhl.č.84/1996,§10). Geograficky nepůvodní dřeviny: 1 - Uveden je maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin (v %) podle „Závazného stanoviska MŽP“ ze dne 14.2. 2001. 2 - Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 3 - Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v přehledu ZHD, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70 % zastoupení v cílové druhové skladbě. 4 - V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze č. 3, vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 5 - Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona. 6 - Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.

19.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 7 - Brdská vrchovina byly vypracovány ve smyslu vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současných schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 17 cílových hospodářských souborů (CHS), z toho jeden pro lesy ochranné. V rámci CHS bylo pro jednotlivé vyskytující se porostní typy vytvořeno celkem 81 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro vyhlášené subjekty a specifikace zásad hospodaření podle dokumentace přiložené k jejich vyhlášení (studie, plány péče, apod.). Na území se vyskytují ve smyslu § 8 zák. č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 2a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2c) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 2f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 2g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 2h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV

26



V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů.

19.5. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin Pro značnou rozsáhlost je ve zprávě k závěrečnému šetření neuvádíme. V plném rozsahu jsou uvedeny v textové části OPRL v kapitole 9.

20. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů Průměrná roční těžba v období 1983 – 1999 Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních % HS platných LHP) Celkový běžný přírůst Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina (odvozená z platných LHP) Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (odvozený z platných LHP) Průměrné zakmenění (odvozené z platných LHP) Průměrná zásoba (odvozená z platných LHP) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1999

4,35 m3/ha 3,90 m3/ha hr.b.k. 6,80 m3/ha hr.b.k. 7,60 m3/ha hr.b.k. 112 roků 625 ha 563 ha 63 roků 8,9 239 m3/ha 58 %

Výhledy v PLO 7 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj roční výše těžby v m3/ha

2001 237 6,0

2011 233 4,7

2021 241 5,2

2031 246 5,9

21. Technická zpráva Venkovní práce na OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina byly započaty v roce 1997, ve kterém byla zpracována pobočkou Stará Boleslav část na bývalém LHC Dobříš (cca 15,2 tis.ha). V roce 1998 byly zpracovány pobočkou Stará Boleslav části na bývalých LHC Rožmitál p.Tř. (cca 7,6 tis.ha) a LHC Zbraslav (cca 1,4 tis.ha) a pobočkou Plzeň LHC Nepomuk (VLS-cca 4,7 tis.ha) a Háje (VLS-cca 0,3 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Plzeň části na bývalých LHC Spálené Poříčí (cca 4,5 tis.ha), Zbiroh-JCM (cca 7,6 tis.ha), Zbiroh-zbytek (cca 2,6 tis.ha), Rokycany (cca 1,0 tis.ha) a Skřež (cca 1,0 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Kroměříž LHC Jince (cca 4,5 tis.ha), a v roce 2000 LHC Obecnice (cca 4,3 tis.ha), Mirošov (cca 4,4 tis.ha) a LHC Strašice (cca 4,5 tis.ha) – všechny patřící pod VLS ČR s.p., divize Hořovice. Výměry jsou pouze orientační, byly převzaty z původních kvalifikovaných odhadů výměr lesní půdy dle PLO - pro konstrukci harmonogramu prací a zahrnující veškeré druhy vlastnictví. Kancelářské zpracování bylo provedeno jednotlivými pobočkami v návaznosti na venkovní práce a dle potřeb pro předávání podkladů OPRL pro vyhotovování LHP a LHO v letech 1997 až 2001 dle projektů prací poboček. Při zpracování OPRL se vycházelo z platných právních předpisů, metodik pro vyhotovení OPRL, ustanovení Základního protokolu (včetně připomínek vznesených k němu od oprávněných osob a institucí) a závěrů z porad ředitelů poboček, hlavních inženýrů a jednotlivých skupin specialistů. 27




Pracovníci zodpovědní za zpracování OPRL : garant – pobočka ÚHÚL Stará Boleslav: koordinátor prací …….. typologie a tvorba HS .. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……...….. digitalizace ……………

Ing. Peter Trnčík Ing. Květoslava Zelenková Ing. Jaroslav Kubišta Ing. M.Kučera, Ing. Z.Ingr Ing. K.Pokorný, Ing. Vladan Kadeřábek Ing. Vladan Kadeřábek

pobočka ÚHÚL Plzeň:


Ing. J. Prchal, Bc. R.Bartoň J.Veselý J. Lehečka Bc. R.Bartoň A.Kmínek

pobočka ÚHÚL Kroměříž:


Ing. A. Kusbach, Ing. Š. Březovják Ing. J. Mazel Ing. L. Šálek Ing. E. Sekanina Ing. M. Pospíšil

Analýzy a rozbory databáze LHP za PLO 7 (některé výstupy jsou součástí Přílohy) provedli pracovníci ústředí ÚHÚL Ing. Miroslav Zeman a Milan Kalčík, pracovníci pobočky Brno Dr. Ing. Jaromír Macků a Mgr. Kalinová.

Zpracoval : Ing. Peter Trnčík + kol. Stará Boleslav, duben 2001


28

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Recommend Documents