Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka: STARÁ BOLESLAV
Textová část oblastního plánu rozvoje lesů Přírodní lesní oblast
č. 7 B r d s k á v r c h o v i n a
Platnost 2001 - 2020
Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 7 – Brdská vrchovina
Jindřichova skála v Brdech (foto RNDr. Václav Petříček)
1
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Obsah
OBSAH Strana
1.
ÚVOD
6
2.
VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC
7
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.
Organizace pověřena vyhotovením Platnost OPRL a časový plán vyhotovení Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Výstupy OPRL Vymezení hranice PLO a její plocha
7 7 7 7 8
3.
ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE
10
3.1. 3.2. 3.3.
Kompetence státní správy lesů v oblasti Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů
10 11 12
4.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI
14
4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.2. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.4. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.2.1. 4.5.2.2. 4.5.3. 4.5.4. 4.5.4.1. 4.5.4.2. 4.5.4.3. 4.5.5. 4.5.6. 4.5.7. 4.5.8. 4.5.9. 4.5.10.
Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Hydrografické podmínky oblasti Poměry klimatické Poměry geologické a pedologické Geologie Pedologie Floristické poměry Zhodnocení a typizace růstových podmínek Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Lesní vegetační stupně Soubory lesních typů Zhodnocení přirozených lesních společenstev Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy Typologické zkusné plochy Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy Výzkumné plochy VÚLHM Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Charakteristiky lesních typů Převod SLT na skupiny typů geobiocénů (STG) Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na lesní prostředí Antropicky podmíněné změny prostředí Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin
14 14 18 19 20 20 22 24 26 26 26 26 28 28 31 31 34 36 36 37 37 41 42 42
5.
ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH
44
5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. 5.2.4.
Historický vývoj hospodaření v oblasti Vývoj lesního hospodářství Vývoj hospodářské úpravy Dřevinná skladba, zalesňování a původ semen Historický vývoj majetkových poměrů Údaje o stavu lesa Zastoupení dřevin Zastoupení věkových stupňů Zásoba, zakmenění, přírůsty Porostní zásoby Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Přírůstové poměry v oblasti Zastoupení porostních typů
44 44 45 47 48 50 50 52 53 53 56 57 62
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
2
Obsah
PLO 7 Brdská vrchovina
5.3. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.
Dosavadní hospodaření v oblasti Majetkové a organizační členění Organizační členění LČR v oblasti Organizační členění VLS v oblasti Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických a právnických osob v oblasti Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti
65 69 69 75 78 83
6.
Funkce lesů, jejich překryvy, střety zájmů a kategorizace lesů
84
6.1. 6.1.1. 6.1.1.1. 6.1.1.2. 6.1.1.3. 6.1.2. 6.1.2.1. 6.1.2.2. 6.1.2.3. 6.1.2.4. 6.1.2.5. 6.1.2.6. 6.1.2.7. 6.1.2.8. 6.2.
84 84 84 85 85 87 87 90 91 94 95 101 104 104 106
6.2.1. 6.2.1.1. 6.2.2. 6.2.2.1. 6.2.2.2. 6.2.3. 6.2.3.1. 6.2.3.2. 6.2.3.3. 6.2.3.4. 6.2.4. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3.
Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkce produkční a její výhled Produkční potenciál stanovištní - fiktivní Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u reprezentativních porostních typů Výhled těžebních možností Funkce mimoprodukční Funkce ekologicko - stabilizační Funkce půdoochranná a klimatická Funkce vodní Funkce krajinotvorná Funkce reprodukční Funkce zdravotně rekreační Funkce ochrany přírody Funkce provozování myslivosti Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů a jejich výhled Lesy ochranné Kategorie lesů ochranných Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení „ze zákona“ Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Jiné deklarované veřejné zájmy Objekty státní pozorovací sítě ČHMU Přírodní parky Hodnotné části lesa (registrované významné krajinné prvky – VKP) Archeologická naleziště a kulturní památky Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Překryvy účelovosti lesů Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Střety zájmů na lesní půdě v oblasti
7.
OCHRANA LESA
7.1. 7.1.1. 7.1.1.1. 7.1.1.2. 7.1.1.3. 7.1.2. 7.1.2.1. 7.1.2.2.
Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Přehled škodlivých činitelů v oblasti Poškození porostů prvního věkového stupně - rozbor nezdaru Poškození starších porostů Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věk. stupňů Poškození porostů imisemi Pásma ohrožení imisemi Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojích Zhodnocení poškození porostů imisemi Poškození porostů abiotickými činiteli Vítr Sníh a námraza Sucho Poškození porostů biotickými činiteli Zvěř Kalamitní hmyzí škůdci Ostatní hmyzí škůdci Hniloby Ostatní škodliví činitelé
7.1.2.3. 7.1.2.4. 7.1.3. 7.1.3.1. 7.1.3.2. 7.1.3.3. 7.1.4. 7.1.4.1. 7.1.4.2. 7.1.4.3. 7.1.4.4. 7.1.5. 3
106 107 108 108 111 124 124 124 127 128 129 130 130 132 132
134 134 134 134 137 139 140 140 141 144 145 146 146 147 148 148 148 150 152 153 153
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
7.2. 7.2.1. 7.2.2. 7.2.2.1. 7.2.2.2. 7.2.3. 7.2.3.1. 7.2.3.2. 7.2.4. 7.2.5. 7.3. 7.3.1. 7.3.1.1. 7.3.1.2. 7.3.1.3. 7.3.2. 7.3.2.1. 7.3.2.2. 7.3.2.3. 7.3.2.4. 7.4.
Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených imisemi Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem Návrhy opatření v porostech ohrožených sněhem a námrazou Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli Návrhy opatření v lesích poškozovaných zvěří Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených hmyzími škůdci Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů (Šindelář 1995) Hospodaření s jedlí bělokorou Ekologická stabilita lesů Systém statické stability Vnitřní prostorová úprava Vnější prostorová úprava Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Územní systém ekologické stability (ÚSES) Základní principy tvorby ÚSES Dokumentace ÚSES Hospodaření v prvcích ÚSES Mapa ÚSES Závěr
8.
DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA
8.1. 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.2. 8.2.1. 8.2.2. 8.2.3. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8.3.3. 8. 4.
Stav zpřístupnění Inventarizace odvozních cest Dopravně nepřístupné lokality Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Výhledové zpřístupnění Návrh zpřístupnění lesa Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií Modelové těžebně-dopravní technologie Ukazatele cestní sítě Specifické podmínky zpřístupnění lesa Koncepce dopravní mapy
9.
HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ
9.1. 9.1.1. 9.1.2. 9.2. 9.3. 9.3.1. 9.4. 9.4.1. 9.4.2. 9.4.3. 9.4.4. 9.4.4.1. 9.4.4.2. 9.4.4.3. 9.4.4.4. 9.4.4.5. 9.4.4.6. 9.4.4.7. 9.4.4.8. 9.4.5. 9.4.6.
Vymezení hospodářských souborů Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Zastoupení cílových hospodářských souborů Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Základní hospodářská doporučení Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS Rámcové směrnice hospodaření pro HS Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií Principy tvorby porostních směsí (Šindelář, 1997) Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin Smrkové porosty Borové porosty Bukové porosty Dubové porosty Březové porosty Olšové porosty Topolové porosty Akátové porosty Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal, 1998)
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Obsah
154 154 155 155 158 159 159 159 159 160 161 161 161 161 161 162 162 163 164 165 172
174 174 174 175 175 177 177 178 180 181 181 185 187 187
188 188 189 189 190 196 199 202 203 237 244 244 244 246 247 247 248 249 249 249 249 250
4
Obsah
PLO 7 Brdská vrchovina
10.
ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI
10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7. 10.8. 10.9.
Specifika přírodních podmínek Věková skladba Druhová porostní skladba Výchova porostů Opatření ochrany lesa proti bořivému větru Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově Obnova porostů Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů Cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin
11
Technická zpráva
257
12
Přehled literatury
258
13
Přílohy
260
5
252 252 252 253 253 253 254 254 255 255
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Úvod
1. ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (dále jen OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č.289/1995 Sb., § 23, odst.1). Územním rámcem pro vyhotovení OPRL jsou přírodní lesní oblasti (dále jen PLO), jejichž hranice jsou vymezeny v příloze č.1 vyhlášky MZe ČR č.83/1996 Sb. OPRL stanoví pro jednotlivé PLO rámcové zásady hospodaření a jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky, jakož i rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Vyhotovují se na základě ustanovení odstavců 1-4 § 23 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ze dne 3.11.1995. Podrobnosti a zásady pro zpracování stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a rovněž zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. V návaznosti na výše uváděné legislativní předpisy a další zásady vypracoval v roce 1996 ÚHÚL Brandýs nad Labem metodiku OPRL, která byla v únoru 1999 novelizovaná. Na základě „Rozhodnutí MZe ČR o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem“, č.j.2671/96-1000 ze dne 30.12.1996 byl ÚHÚL pověřen v bodě č.6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením OPRL a jejich následnou aktualizací. Touto činností byl ÚHÚL Brandýs n.L. pověřen rovněž v úplném a novelizovaném znění „Zřizovací listiny“ č. j. 2452/98-3030 ke dni 31.12.1998, kde ji má zakotvenou v předmětu hlavní činnosti - v bodu 5. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR schválil dne 3.6.1997 harmonogram prací OPRL pro celé území ČR, dle kterého byla stanovena jako garant za zpracování OPRL pro PLO 7 pobočka Plzeň. Tento harmonogram byl v roce 1998 zkrácen o 2 roky a současně změněn garant za zpracování OPRL pro PLO 7. Dle tohoto zkráceného harmonogramu se stala garantem za OPRL pro PLO 7 pobočka Stará Boleslav. OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina byl zpracován v letech 1997-2001. Základní šetření k vypracování OPRL pro PLO 7 se uskutečnilo dne 21. dubna 1998. Předběžný termín schvalovacího řízení byl stanoven na 22. května 2001.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
6
Vyhotovení OPRL a vymezení hranic
PLO 7 Brdská vrchovina
2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina je odpovědná (garant) po zkrácení harmonogramu zpracování OPRL pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav, Okružní 1226, 250 02 Stará Boleslav. Další spolupracující pobočkou je pobočka ÚHÚL Plzeň, nám.gen.Píky 8, 30751 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Peter Trnčík (ředitel pobočky ÚHÚL Stará Boleslav).
2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR svolal na 21.4.1998 základní šetření, které se konalo v budově Vojenských lesů a statků s.p., divize Hořovice. Pobočka ÚHÚL Plzeň vypracovala k tomuto základnímu šetření předběžnou zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL. Zápis ze základního šetření byl sepsán na pobočce ÚHÚL Plzeň dne 7.9.1998 a s opravenou předběžnou zprávou je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 7. V průběhu platnosti tohoto OPRL lze předpokládat změny a doplňky, a proto bude nutná jeho průběžná aktualizace.
2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V souladu s § 1, odst.3 vyhlášky MZe ČR č.83/19996 Sb. byl ve Věstníku MZe ČR č.3, ročník 1997 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina, ve kterém byl stanoven termín (31.8.1997), dokdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního. Připomínky zaslali : a) VÚLHM Zbraslav – Strnady – týkající se požadavku VÚLHM, aby byl považován za neopomenutelného účastníka při jednáních o OPRL. b) VÚLHM Zbraslav – Strnady – předal materiál „Genové zdroje v PLO“, který požaduje zařadit do příslušné kapitoly OPRL. c) MŽP ČR-odbor ochrany přírody (dne 25.6.1996 pod č.j.3139/96) – týkající se vyjádření k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (nenahrazuje závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 23 zákona č.289/95 Sb.). Veškeré připomínky byly akceptovány.
2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL pro PLO 7 je textová část včetně příloh tabulkových a grafických přehledů (viz obsah na str.2) a následující mapová dokumentace v analogové i digitální formě: -
Přehledná mapa PLO v měř. 1:50 000 Typologická mapa v měř. 1:10 000 Přehledná mapa LVS v měř. 1:50 000 Mapa cílového hospodářství v měř. 1: 25 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesů v měř. 1:25 000 Mapa ÚSES v měř. 1:25 000 Mapa funkčního potenciálu lesů v měř. 1:25 000 Mapa deklarovaných funkcí lesa v měř. 1:25 000 Dopravní mapa v měř. 1:25 000
Digitální výstupy budou předány subjektům, které určí MZe ČR na CD nosičích. 7
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Vyhotovení OPRL a vymezení hranic
2.5. Vymezení hranice PLO a její plocha Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis: Popis hranice přírodní lesní oblasti probíhá ve směru pohybu hodinových ručiček. Začíná bodem, ve kterém se střetávají hranice PLO 6, 7 a 8 - v místě odbočky ze silnice Březina Bezděkov do obce Stupno. Z tohoto bodu probíhá hranice po silnici přes obec Bezděkov do Přívětic, odtud nejdříve severovýchodním, později východním směrem po silnici do Skomelna, poté pokračuje na sever přes Pajzov do Vejvanova, dále přes Biskoupky a Sebečice po silnici na východ. V místě styku silnice s Koželužským potokem se hranice otáčí k jihu přes Chotětín a Plískov, dále pokračuje převážně jižním směrem přes lokalitu U drah, kde se stáčí k severovýchodu až východu do obce Malý Újezd a přes železniční stanici Zbiroh dále na východ po železniční trati severně od obce Kařez, k jižnímu okraji obce Cerhovice, kde přechází zpět na silnici a pokračuje jižním směrem přes Újezd do Komárova. Zde hranice PLO mění směr na severovýchod přes Osek, po proudu Červeného potoka, do Hořovic. Z Hořovic pokračuje jižním až jihovýchodním směrem po silnici do Podluh, dále severovýchodním směrem přes Rpety. Za obcí Rpety přechází na katastrální hranici a pokračuje kolem obce Obora k silnici na Lochovice, kde se otáčí na jihozápad až jih kolem lokalit Janov a Na Čihadle. Zde opět mění směr na severovýchod, poté na východ do obce Lhotka. Z Lhotky hranice pokračuje převážně jižním směrem podél okraje lesa přes lokalitu Pod drahami kolem západního a jižního okraje obce Běštín. Za obcí Běštín se mění směr na východní, pořád podél okraje lesa, přes lokalitu Podbaba. Za ní se otáčí na sever do Lštěně u Hostomic, odtud na východ, nejdříve po silnici k okraji lesa a dále podél tohoto okraje do obce Velký Chlumec. Za ní se opět vrací na okraj lesa a pokračuje severovýchodním směrem jižně od obcí Vižina, Podbrdy, Drahlovice, Skuhrov a Hatě do obce Halouny. V Halounech opouští okraj lesa a za nimi pokračuje převážně severovýchodním směrem po cestě kolem lokalit Nezabudice, Pod bory a Na Šiberným do Řevnic k řece Berounce. Hranice dále pokračuje korytem Berounky po jejím proudu přes Lety a Dobřichovice do Všenor (společná hranice s PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras). Na západním okraji Všenor hranice PLO opouští koryto Berounky a přechází jižním směrem na silnici, vedoucí podél východního okraje Černolic do Řitky. Za ní přechází na dálnici D4, po které vede až k Mníšku pod Brdy. Před Mníškem opouští dálnici a pokračuje po silnici na západ do Stříbrné Lhoty, kde mění směr na východ zpět do Mníšku pod Brdy. Odtud se stáčí na jihozápad po silnici do Kytína, za ním pokračuje přes pole a louky k lesnímu komplexu západně od obce Chouzavá. Poté pokračuje údolím převážně jižním směrem do Voznice, kde se stáčí na západ a pokračuje dalším údolím kolem lokality Mlynářka až po lesní silničku „Malinová“. Po ní probíhá pak cca 1 km k jihu, kde u oborního plotu odbočí na západ po cestě, protne Lipižský potok a kolem hájovny Brodce pokračuje podél okraje lesa k lokalitě Borovno do Trnové. Zde mění směr na jihovýchodní až východní zpět k silničce jižně od hájovny Brodce, kde se stáčí jižním směrem po této silničce do Dobříše. Přes Dobříš vede po státní silnici pořád jižním směrem přes Lhotku k severnímu okraji Obořiště. Zde mění směr na SZ. po silničce do obce Sychrov, odtud pokračuje na západ podél obce Rosovice přes Holšiny do Bukové u Příbramě. V Bukové se stáčí k jihozápadu přes Pičín k lesnímu komplexu u Žírov, kde mění směr na východ a pokračuje ke křižovatce před osadou Líha. Tam se stáčí k jihu přes obec Občov, za ní pokračuje jihozápadním až jižním směrem k okraji Příbrami, kde mění směr na sever a vede po silnici podél východního okraje obce Trhové Dušníky přes Hluboš k jižnímu okraji Čenkova. Zde mění směr k jihu až k jihozápadu a pokračuje přes Dominikální Paseky k severnímu okraji obce Sádek, přes Drahlín, do Obecnice. V Obecnici mění směr na jihovýchod do Lhoty u Příbramě, kde se stáčí napřed k jihu, poté k jihozápadu a vede po silnici přes Podlesí, Březové Hory, Vysokou Pec do Bohutína. Za Bohutínem pokračuje opět jižním směrem přes Vysokou u Příbramě, Strýčkovy a u S. okraje Nesvačil mění směr na SZ. do Vranovic. Z Vranovic pokračuje pořád po silnici, avšak změněným směrem - k jihozápadu na Hoděmyšl a Rožmitál pod Třemšínem. Odtud se stáčí k jihu a vede po silnici přes Bezděkov pod Třemšínem, Vševily, Volenice až k lesnímu komplexu, kde mění směr na SZ. a v místě křížení se silnicí do Vacíkova se otáčí na severovýchod. Po dosažení okraje komplexu lesa pokračuje dále severozápadním směrem podél okraje lesa do Vacíkova, odtud jihozápadním směrem po silnici přes Hvožďany do Pozdyně, kde se stáčí na severozápad a vede přes Starý Smolivec do Radošic a poté jihozápadním směrem do Dožice (společná hranice s PLO 10 – Středočeská pahorkatina). Z Dožice vede hranice PLO 7 severozápadním směrem po cestě do obce Čížkov, kde se stáčí k severu a pokračuje po silnici do Železného Újezdu. V Železném Újezdu mění směr převážně na západní a pokračuje do Přešín, kde opět mění směr k severu a u lokality Nestřebně zpět k západu přes louky k cestě a po ní severozápadním směrem k rohu lesního komplexu. Odtud pokračuje nejdříve po silnici k severozápadu kolem severního okraje katastru obce Louňová k lokalitě Žabovská, kde se stáčí k severu po okraji lesa až k silnici do rohu lesa u lokality Doubravka, kde pokračuje napřed po silnici na východ a na křižovatce se otáčí k severu do obce Struhaře. Z obce Struhaře vede na severovýchod až sever přes Spálené Poříčí, Lipnici, Mešno ke Kakejcovu. U lokality Záseky, jižně od Kakejcova, hranice PLO uhýbá na východ a vede do © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
8
Vyhotovení OPRL a vymezení hranic
PLO 7 Brdská vrchovina
Příkosic, kde přechází na železniční trať a po ní pokračuje přes Mirošov, kde se vrací z železniční tratě zpět na silnici do obce Dobřív. V obci Dobřív se otáčí na severozápad a vede přes Pavlovsko, Hrádek a Kamenný Újezd do Rokycan, kde mění směr na severovýchod a pokračuje do obce Volduchy. Odtud vede po silnici na severozápad do Oseku, z něhož pokračuje převážně na sever přes Březinu, kolem jižního okraje katastru Bezděkov do výchozího bodu podrobného popisu průběhu hranice PLO 7 – k odbočce do Stupna (společná hranice s PLO 6 – Západočeská pahorkatina). Poznámka: Obce tištěné tučně jsou uvedeny ve Vyhlášce Mze ČR č.83/1996 Sb.,ostatní jsou do výše uvedeného textu doplněny z důvodu zpřesnění průběhu hranice. Přesná hranice PLO bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovatelných hranicích (katastrované cesty, silnice, vodní toky, hranice k.ú., parcel apod.).
PLO 7 – Brdská vrchovina má výměru : 62.342,39 ha porostní půdy (dle dat LHP) plochu : 64.672,67 ha PUPFL (dle digitalizace) typologicky zmapovanou plochu : 64.348,43 ha (dle digitalizace) 66,52 % ve Středočeském kraji a 33,48 % v Plzeňském kraji (včetně vojenských lesů) Přibližná digitálně zjištěná katastrální rozloha PLO 7 činí: cca 98.287 ha Lesnatost přírodní lesní oblasti č. 7 činí: cca 65,80 % PLO 7 sousedí s :
9
PLO 6 – Západočeská pahorkatina PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras PLO 10 – Středočeská pahorkatina
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Organizačně správní údaje
3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti MZe ČR .......................................................100 % Krajský úřad Středočeského kraje................... 38,56 % OkÚ Praha-západ ................................................ 4,48 % OkÚ Příbram ....................................................... 27,00 % OkÚ Beroun ........................................................ 7,08 % Krajský úřad Plzeňského kraje........................ 26,84 % OkÚ Plzeň-jih …................................................... 8,38 % OkÚ Rokycany ……………………………………..18,46 % Vojenský lesní úřad .......................... 34,60 % Adresy výše uvedených orgánů státní správy lesů jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4. Protože v době konání základního šetření byly kompetence nynějších Krajských úřadů na ÚO MZe ČR, uvádíme zde jejich adresy: Krajský úřad Středočeského kraje – Zborovská 11, Praha 5 – Smíchov, PSČ : 150 52 Krajský úřad Plzeňského kraje – Škroupova 18, Plzeň, PSČ : 301 36 Procenta jsou vypočtena z celkové výměry lesní půdy, zjištěné digitálně. V lesích VLS vykonává dle § 47, odst. 2 zákona č.289/1995 Sb. státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad, Pod Juliskou 5, 164 00 Praha 6. I. Ministerstvo zemědělství (MZe) ČR • • • • •
je ústředním orgánem státní správy lesů (§ 49,odst.1 zákona č.289/1995 Sb.), s výjimkou vojenských lesů, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, kde státní správu lesů vykonává v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad kompetence ministerstva jsou stanoveny v § 49, odst.2 zákona č. 289/1995 Sb. zadává zpracování a schvaluje návrhy OPRL (§ 23, odst.1 zákona č.289/1995 Sb.) do 31.12.2000 působily v PLO 7 3 územní odbory MZe ČR – Praha, Plzeň a Louny, od 1.1.2001 zde působí 2 Krajské úřady schvaluje lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny pro lesy vlastníka o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů MZe II. Česká inspekce životního prostředí
•
její působnost je určena zákonem ČNR č.282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
III. Okresní úřady (OkÚ) • • • •
na území PLO 7 zasahuje celkem 5 okresních úřadů (Beroun, Praha-západ, Plzeň-jih, Příbram a Rokycany). V lesích VLS dle § 47, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. vykonává státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad kompetence OkÚ je stanovena v § 48 zákona č.289/1995 Sb. schvalují LHP a jejich změny o výměře do 1000 ha zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov (LHO) v rámci svých působností
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
10
Organizačně správní údaje
PLO 7 Brdská vrchovina
3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR ......... 100 % Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj a hl.m.Prahu.. 66,52 % OkÚ Praha-západ ....................................................………….… 4,37 % OkÚ Příbram ..........................................………...............………. 53,80 % OkÚ Beroun ....................................................……….......……… 8,35 % Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj ..........………… 33,48 % OkÚ Plzeň-jih …....................................………..............……….... 10,79 % OkÚ Rokycany …………………………………………..…………… 22,69 % Adresy orgánů státní správy ochrany přírody jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4 a 5. Protože od 1.1.2001 přešly kompetence původních ÚO MŽP ČR na Odbory výkonu státní správy, uvádíme zde jejich adresy: Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj, Podskalská 19, Praha 2, PSČ : 128 25 Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj, Hřímalého 37, Plzeň, PSČ : 320 25 Procenta jsou vypočtena z celkové katastrální výměry, zjištěné digitálně. I.Ministerstvo životního prostředí ČR • • • •
je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. vykonává dle § 50, odst.1 zákona č.289/1995 Sb. vrchní státní dozor v lesním hospodářství do 31.12.2000 zajišťovalo svou činnost na území PLO 7 prostřednictvím 2 územních odborů MŽP (pro středočeskou a plzeňskou oblast), od 1. 1. 2001 ji zajišťuje prostřednictvím 2 odborů výkonu státní správy (I - pro Středočeský a III – pro Plzeňský kraj). pro schválení OPRL je podmínkou akceptování závazného stanoviska ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 23, odst.1 zákona č. 289/1995 Sb.). MŽP ČR – odbor ochrany přírody vydal závazné stanovisko k zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin dne 14.2.2001 pod č.j. OOP/1171/01, které je vevázáno do přílohy k textové části. Toto bylo pro PLO 7 zapracováno do příslušných kapitol, zejména do rámcových směrnic hospodaření (RSH). II. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)
• • •
je rovněž orgánem státní správy ochrany přírody dle § 80 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. její působnost je určena zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. a zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa v PLO 7 mají působnost následující oblastní inspektoráty ČIŽP: Praha (pro okresy PB,PZ a BE) a Plzeň (pro okresy RO a PJ). III. Okresní úřady Mimo území CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu ochrany přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP). IV. Obecní a městské úřady Obce mají vymezené kompetence dle § 75 a § 76 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
11
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Organizačně správní údaje
3.3. Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů Katastrální rozloha PLO 7
Kraj
Okres Praha západ 3210 Beroun 3202
Příbram 3211
Plzeň jih 3406
Rokycany 3408
98.287 ha Rozloha ha % Lesnatost ha %
Katastrální území Černolice č. Dobřichovice č. Kytín č. Běštín č. Bezdědice u Hostomic č. Cerhovice č. Felbabka Hodyně u Skuhrova č. Hořovice č. Hostomice p. Brdy č. Baština Baštinka Běřín Bezděkov p. Třemšínem č. Bohutín č. Buková u Příbramě č. Buková u Rožmitálu p. Třemšínem Čenkov u Příbramě č. Dobříš č. Dobřív I Dominikální Paseky č. Drahlín č. Dubno č. Hluboš č. Hoděmyšl č. Hořice I Hrachoviště Borovno Číčov Čížkov u Blovic č. Dožice č. Hořehledy Hořice Bezděkov u Radnic č. Biskoupky č. Borek u Rokycan Březina u Rokycan č. Cekov č. Dobřív č. Drahoňův Újezd č. Holoubkov Hrádek u Rokycan č. Hůrky u Rokycan Cheznovice
Lety u Dobřichovic č. Mníšek p. Brdy č.
Řevnice č. Řitka č.
Stříbrná Lhota č. Všenory č.
4299 2899
4,37 67,43
Hvozdec Chaloupky Jivina u Hořovic Kleštěnice Komárov u Hořovic č. Kvaň Lhotka u Hořovic č. Hutě p. Třemšínem Hvožďany č. Chaloupky I Jince Kardavec č. Kolvín Kozičín Křešín Kvaň I Láz Lazec č. Lhota u Příbramě č. Lhotka u Dobříše č. Líha č. Malá Víska I Mirošov I Míšov I Nepomuk p. Třemšínem Nesvačily p. Třemšínem č. Chynín Lipnice u Spál. Poříčí č. Louňová č. Lučiště Míšov Mítov Chotětín č. Kakejcov č. Kamenný Újezd u Rokycan č. Kařez č. Kařízek Lhota p. Radčem Medový Újezd Mešno č. Mirošov č. Mýto v Čechách
Lochovice č. Malá Víska Olešná u Hořovic Osek u Hořovic č. Podbrdy č. Podluhy č. Radouš č. Občov č. Obecnice č. Obořiště č. Ohrazenice u Jinců Orlov Oseč Padrť Pičín č. Podlesí n. Litavkou Podluhy I Pozdyně č. Pročevily č. Příbram č. Rejkovice Rosovice č. Roželov Rožmitál p. Třemšínem č. Sádek č. Skořice I Nechanice u N. Mitrovic Nové Mitrovice Planiny Přešín č. Radošice č. Spálené Poříčí č. Nová Huť č. Osek u Rokycan č. Pavlovsko Plískov č. Příkosice č. Přívětice č. Rokycany č. Sebečice č. Sklená Huť Skomelno č. Skořice
Rpety č. Skuhrov p. Brdy č. Svinaře č. Újezd u Hořovic č. Velký Chlumec č. Vižina č. Zaječov Starý Rožmitál Strašice I Strýčkovy č. Svaté Pole č. Štítov I Těně I Trhové Dušníky č. Vacíkov č. Velcí Věšín Volenice u Březnice č. Voltuš Voznice č. Vranovice p. Třemšínem č. Vševily č. Vysoká Pec u Bohutína č. Vysoká u Příbramě č. Záběhlá Starý Smolivec č. Struhaře č. Těňovice Záluží u Spál. Poříčí Železný újezd č.
8202 4581
8,35 55,86
Strašice Svojkovice Širá Štítov Těně Těškov Trokavec Vejvanov č. Vísky Volduchy č.
22301 22,69 11959 53,62
52883 39725
53,80 75,12
10602 10,79 5509 51,96
Poznámka: č. = část katastru
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
12
Organizačně správní údaje
PLO 7 Brdská vrchovina
Západ slunce nad Brdskou vrchovinou (foto Ing. Antonín Kusbach)
13
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI
4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Brdy s vyšší částí Hřebenů (podoblast 7a): Zaujímá vlastní Brdy s nejvyšším vrcholem Tok (865 m.n.m.), které končí dvěma kupovitými útvary - Písek (691 m.n.m.) a Plešivec (654 m.n.m.) a na ně navazující část Hřebenů s nejvyšším vrcholem Studený (660 m.n.m.) na jihozápadě a postupně se sklánějící k SV přes vrcholy Hradec (628 m.n.m.), Jistevník (606 m.n.m.) a končí vrcholem Vrážky (577 m.n.m.). Pro reliéf Brd jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety, oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími, většinou bez typické nivy, neboť dna jsou zahlcena balvanitými sutěmi. Slepence, křemence, tvrdé pískovce a buližníky vystupují ve vrcholových polohách v podobě skalních stupňů a kamýků s otevřenými balvanitými drolinami na úpatí. Skupina Radče (podoblast 7b): Přiřazuje se k Brdům v SZ části a je převážně tvořena JZ výběžkem Křivoklátské vrchoviny. Převládají zde mírně skloněné denudační svahy a široká otevřená údolí. Nejvyšším bodem je Radeč – 721m.. Nižší část Hřebenů (podoblast 7c:) Tvoří jakési předhoří Brd a zaujímá úzký pruh podél JV okraje podoblasti 7a zhruba od údolí řeky Litavky dále k SV, kde se zvlněný terén pohybuje v nadmořské výšce kolem 500 m. Na SV pokračuje nižší částí Hřebenů, které jsou tvořeny souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí, kde nejvyšším vrcholem je Kalvárie (555 m.n.m.) a přes vrchol Chlum (445 m.n.m.) spadajícím do údolí Všenorského potoka. Geomorfologické členění území PLO 7 – Brdská vrchovina (Demek, 1987): podoblast 7a: celek podcelek okrsek IIA – 1 B e n e š o v s k á p a h o r k a t i n a IIA – 1B Březnická pahorkatina IIA – 1B – a Bělčická pahorkatina IIA – 1B – b Rožmitálská pahorkatina IIA – 4 B l a t e n s k á p a h o r k a t i n a IIA – 4A Horažďovická pahorkatina IIA – 4A – a Hvožďanská pahorkatina VA – 4 H o ř o v i c k á p a h o r k a t i n a VA – 4A Hořovická brázda VA – 4A – a Holoubkovská kotlina VA – 4A – b Komárovská brázda VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – a Třemošenská vrchovina VA – 5A – b Třemšínská vrchovina VA – 5A – c Strašická vrchovina VA – 5B Hřebeny VA – 5B – a Studenská vrchovina VA – 5C Příbramská pahorkatina © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
14
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
VA – 5C – a Třebská pahorkatina VB – 3 Š v i h o v s k á v r c h o v i n a VB – 3D Radyňská vrchovina VB – 3D – c Blovická pahorkatina VB – 3D – d Bukovohorská vrchovina VB – 3E Rokycanská pahorkatina VB – 3E – a Klabavská pahorkatina podoblast 7b: celek podcelek okrsek VA – 3 K ř i v o k l á t s k á v r c h o v i n a VA – 3A Zbirožská vrchovina VA – 3A – a Radečská vrchovina VA – 3A – b Vlastecká vrchovina VA – 3A – c Hudlická vrchovina VA – 4 H o ř o v i c k á p a h o r k a t i n a VA – 4A Hořovická brázda VA – 4A – a Holoubkovská kotlina VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – c Strašická vrchovina VB – 2 P l a s k á p a h o r k a t i n a VB – 2D Kralovická pahorkatina VB – 2D – c Radnická vrchovina VB – 3 Š v i h o v s k á p a h o r k a t i n a VB – 3E Rokycanská pahorkatina VB – 3E – b Rokycanská kotlina podoblast 7c: celek podcelek okrsek IIA – 1 B e n e š o v s k á p a h o r k a t i n a IIA – 1A Dobříšská pahorkatina IIA – 1A – a Mníšecká pahorkatina IIA – 1A – b Bojovský hřbet IIA – 1A – c Štěchovická pahorkatina VA – 5 B r d s k á v r c h o v i n a VA – 5A Brdy VA – 5A – a Třemošenská vrchovina VA – 5B Hřebeny VA – 5B – a Studenská vrchovina VA – 5C Příbramská pahorkatina VA – 5C – b Pičínská pahorkatina Podrobnější popis krajinného rázu území: Dobříšská pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 388 m, převážně na granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických horninách ostrovní zóny a jílového pásma. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově třemi okrsky: Mníšecká pahorkatina se vyznačuje rozčleněným erozně denudačním reliéfem s nevýraznými strukturními hřbety, suky a se zbytky neogenních zarovnaných povrchů. Bojovský hřbet se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem, porušený zlomy směru SZ – JV, s výraznými strukturními hřbety směru JZ – SV a suky. Štěchovická pahorkatina má rozčleněný erozně denudační reliéf, porušený zlomy směru SZ – JV, se strukturními hřbety a suky a zbytky neogenních zarovnaných povrchů.
15
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Březnická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 331 m, v povodí Vltavy a Otavy, převážně na granitoidech středočeského plutonu, proterozoických a staropaleozoických kontaktně metamorfovaných horninách ostrovní zóny. Bělčická pahorkatina na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Rožmitálská pahorkatina má slabě rozčleněný erozně denudační reliéf, tektonicky porušený, zejména zlomy směru SZ – JV, se strukturními hřbety a se zbytky neogenních zarovnaných povrchů. Na území PLO 7 zasahuje SZ výběžkem. Horažďovická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadmořskou výškou 484 m, v povodí Otavy a Lomnice, převážně na granitoidech středočeského plutonu, moldanubických horninách pestré série s četnými vložkami, místy s horninami ostrovní zóny, miocenními a pliocenními sedimenty. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově jedním okrskem. Hvožďanská pahorkatina – s rozčleněným erozně denudačním reliéfem se strukturními hřbety, suky a svědeckými vrchy. Zbirožská vrchovina – členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 432 m, v jv. polovině složená z proterozoických břidlic a drob s vložkami buližníků a se zvrásněnými ordovickými horninami, v sz. polovině z kambrických porfyrů a porfyritů křivoklátsko-rokycanského pásma. Na území PLO 7 zasahuje třemi okrsky. Radečská vrchovina – kerná vrchovina rozčleněná hlubokými údolími, s četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšší bod Radeč 721 m n. m. Vlastecká vrchovina – členitá vrchovina se silně rozčleněným erozně denudačním reliéfem. Hudlická vrchovina – plochá vrchovina se strukturně denudačním reliéfem s četnými denudačními plošinami a výraznými suky. Hořovická brázda – v průměru 8 km široká tektonicky a litologicky podmíněná sníženina protažená směren JZ - SV, se střední nadm. výškou 348 m, složená z ordovických břidlic a pískovců, ohraničená příkrými, místy zlomovými svahy. Na území PLO 7 zasahuje třemi okrsky. Holoubská kotlina – erozní kotlina vyplněná mírně zvlněným reliéfem s četnými rybníky. Přibližně středem probíhá nízké a ploché rozvodí. Nejvyšší bod - Na skále 508 m n. m. Komárovská brázda – erozní sníženina s menšími denudačními plošinami, rozčleněná údolími potoků sv. směru. Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Hostomická kotlina – zasahuje velmi okrajově do SV části oblasti. Brdy – členitá vrchovina se střední nadm. výškou 601 m. V z. části převažují proterozické břidlice s četnými vložkami buližníků a spilitů, ve v. části souvrství kambrických slepenců, pískovců a křemenců. Široké strukturní hřbety oddělují mělká údolí četných pramenných potoků. Je rozdělena na tři okrsky. Třemošenská vrchovina – se strukturně denudačním reliéfem s širokými a zaoblenými hřbety převážně směru JZ – SV s četnými skalními tvary zvětrávání a odnosu - vrcholová skaliska, svahové sutě, prameny Litavky. Nejvyšší bod je Tok 865 m n. m. Dalšími významnými body jsou Brdce 839 m n. m., Praha 863 m n. m. a Velká Třemešná 779 m n. m. Třemšínská vrchovina – plochá vrchovina se strukturně denudačním reliéfem se zbytky zarovnaného povrchu a menšími skalními tvary zvětrávání a odnosu ve vrcholových částech širokých strukturních hřbetů; prameny Klabavy, Lomnice a Skalice. Nejvyšší bod Třemšín 827 m n. m. Dalšími významnými body jsou Kokšín 684 m n. m. a Nad Maráskem 802 m n. m. Strašická vrchovina - členitá kerná vrchovina tektonicky porušená podélnými i příčnými zlomy, s oblými strukturními hřbety barrandienského směru, silně rozčleněná širokými údolími. Nejvyšší bod Žďár 629 m n. m. Hřebeny – členitá vrchovina se střední nadm. výškou 440 m, složená se souvrství kambrických a ordovických břidlic, pískovců, drob, slepenců a křemenců, tvořící jednotný široký strukturní hřbet směru JZ – SV, s výraznými příkrými okrajovými svahy, příčně rozrušený hlubokým údolím Vltavy a Všenorského potoka. Na území PLO 7 se nalézá okrsek: Studenská vrchovina – plochá vrchovina tvořená souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí a příkrými svahy rozčleněnými mělkými údolími svahových toků. Nejvyšší bod je Studený vrch 660 m n m. Dalším významným bodem jsou Vrážky 577 m n. m. Příbramská pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadm. výškou 494 m, převážně z kambrických pískovců, slepenců a křemenců, méně jsou zastoupeny proterozoické břidlice. Vyznačuje se erozně denudačním reliéfem se zbytky zarovnaného povrchu. Na území PLO 7 zasahuje okrajově dvěma okrsky. Třebská pahorkatina – členitá pahorkatina s erozně denudačním reliéfem s plochými vrcholy a krátkými hřbety, od vlastního úpatí Brd oddělený erozní sníženinou založenou na tektonicky omezeném pruhu proterozoických břidlic. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
16
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Pičínská pahorkatina – plochá pahorkatina s mírně zvlněným erozně denudačním reliéfem s celkovým sklonem k JV. Kralovická pahorkatina – členitá pahorkatina se střední nadm. výškou 392 m, tvořená nepřeměněnými až slabě přeměněnými proterozoickými břidlicemi s vložkami buližníků a spilitů a s denudačními zbytky karbonských hornin a miocenních sedimentů. Vyznačuje se neotektonicky méně porušeným erozně denudačním reliéfem se zbytky třetihorních zarovnaných povrchů . Na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově jedním okrskem. Radnická vrchovina – vyznačuje se strukturně denudačním reliéfem se suky, rozvodními hřbety, zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými zářezy potoků. Radyňská vrchovina – plochá vrchovina se střední nadm. výškou 465 m, tvořená proterozoickými břidlicemi a drobami se spility a četnými buližníkovými vložkami. Blovická pahorkatina – na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Bukovohorská vrchovina – plochá až členitá vrchovina, tvořená kompaktním strukturně denudačním reliéfem, charakterizovaným rozsáhlými plochými hřbety a klenbovými elevacemi se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu a s vypreparovanými buližníkovými suky a skalnatými hřbítky. Charakteristická jsou rozevřená příčná údolí na zlomových liniích. Rokycanská pahorkatina – členitá pahorkatina kerné stavby se střední nadm. výškou 410 m, tvořená ordovickými horninami barrandienské intrageosynklinály, proterozoickými, méně kambrickými horninami a vzácně karbonskými sedimenty letkovské pánve. Klabavská pahorkatina – na území PLO 7 zasahuje pouze okrajově. Rokycanská kotlina – strukturně tektonická sníženina vyznačující se ploše pahorkatinným dnem s rozsáhlými zarovnanými povrchy na kaolinicky zvětralých břidlicích s ojedinělými suky a s mělkými údolími vodních toků s širokými nivami. Významným bodem je Kamýk 420 m n. m.
17
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.1.2. Hydrografické podmínky oblasti Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Hlavními vodními toky na území oblasti jsou: (povodí Vltavy)
(povodí Berounky)
Nezabudický potok (Svinařský potok) Litavka *
Klabava *
Úslava
(povodí Otavy)
(povodí Bojovského potoka) (povodí Kocáby)
Zbirožský potok * (Skalice) (Lomnice) Luční potok (Tušimský potok) Lipižský potok Trnovský potok (Kotenčiský potok)
Babský potok Halounský potok Drahovický potok Chumava Červený potok * Podlužský potok Pstruhový potok Obecnický potok * Pilský potok * Holoubkovský potok * Tisý Skořický potok Ledný potok Kornatický potok Bradava * Kotelský potok – Vlčava Smolinecký potok Závišenský potok Voznický potok
Sychrovský potok *
Pozn.: * - vodohospodářsky významný tok (popř. jeho část) – příloha č. 2 vyhl. č. 28/1975 Sb. - toky uvedené v závorce nezasahují přímo do oblasti
Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
18
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
4.2. Poměry klimatické Členění území na klimatické oblasti a okrsky (Atlas podnebí ČSSR, 1958) B – mírně teplá oblast – počet letních dnů (s max. teplotou 25°C nebo vyšší) pod 50, začátek žní ozimého žita po 15.červenci, červencová teplota nad 15°C. B2 – okrsek mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou Menším ostrůvkem zasahuje do podoblasti 7c na severním úpatí Hřebenů. B3 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový Okrajově zasahuje do podoblasti 7a v jižní části Hořovické brázdy a do podoblasti 7b ve východní části Rokycanské pahorkatiny. B5 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový Zaujímá většinu oblasti. C – chladná oblast – červencová teplota pod 15°C. C1 – okrsek mírně chladný Zaujímá pouze nejvyšší partie Brd.
Průměrná roční teplota a průměrný roční úhrn srážek Průměrné srážky a teploty – údaje z klimatických a srážkoměrných stanic (Podnebí ČSSR , 1960)
Stanice
Nadmořská výška m.n.m.
Průměrná teplota °C
Průměrné srážky mm
roční
IV - IX
roční
IV – IX
Langův dešťový faktor
Vegetační doba (dnů) /nad 10°C/
Jince Příbram Rožmitál p. Tř. Zadní Hutě Liz Vacíkov Radošice Míšov Planiny Padrť Nepomuk (o.Příbram) Strašice (o.Rokycany) Dobřív Hutě pod Tř. Chynín Zaječov Holoubkov
418 520 525 578 580 583 595 620 630 640 700 490 410 578 665 476 435
7,5 7,2 7,3 7,0 7,0 6,9 6,8 6,7 6,7 6,6 -
13,4 13,3 13,5 -
611 647 748 674 616 607 727 701 800 768 652 627 724 707 676 617
373 385 448 411 406 420 443 429 397
85 (semihumidní) 89 (semihumidní) 107 (humidní) 96 (humidní) 89 (semihumidní) 89 (semihumidní) 108 (humidní) 105 (humidní) 121 (perhumidní) -
153 149 152 -
Čenkov, Komorsko
594
-
-
608
398
-
-
435
-
-
614
397
-
-
(o. Příbram)
Kytín
V závislosti na nadmořské výšce se údaje z existujících meteorologických stanic o průměrné roční teplotě v oblasti pohybují od 6,6 0C do 7,5 0C, údaje o průměrných úhrnech ročních srážek kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba trvá od 122 (na hřebenech) až po 153 dní (Jince). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až po 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. 19
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie Území PLO 7 – Brdská vrchovina je budováno těmito geologickými útvary: Proterozoikum
- algonkium
- břidlice, drobové břidlice a droby nepřeměněné až slabě přeměněné, filitické břidlice a droby - buližníky - spility - amfibolický diorit, částečně zbřidličnatělý - pospilitová serie: páskové břidlice, jílovité břidlice, prachovce, droby
- magmatity nezjištěného stáří v oblasti algonkia a kambria - tmavé žilné horniny (lamprofyry, amfibolické mikrodiority) - amfibolické a biotiticko-amfibolické diority, amfibolicko-pyroxenové gabrodiority - žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyrity - žilné diabasy v proterozoických a kambrických horninách Paleozoikum
- kambrium
- vrstvy ohrazenické a pavlovské – slepence, droby - křemenné porfyry a porfyrové tufy - porfyrity a porfyritové tufy - narysovská série – arkózy, arkózové slepence, droby, pískovce - pískovce bohutínské - vrstvy jinecké – paradoxidové břidlice a droby, křemenné pískovce - porfyry a porfyrové tufy uvnitř kambria - slepence žitecké a hlubošské - slepence holšínské a pískovce hořické - vrstvy kloučecké, čenkovské a chumavské – křemenné a arkózové pískovce a slepence - vrstvy sádecké – arkózové pískovce a droby
- ordovik spodní
- vrstvy klabavské a šárecké – břidlice, Fe rudy - vrstvy krušnohorské – droby, pískovce, rohovce - ordovik střední - drabovské vrstvy - vrstvy letenské – pískovce, droby, břidlice - vrstvy libeňské – křemence, jílové břidlice - vrstvy dobrotivské – jílové břidlice, křemence - ordovik svrchní - nučické vrstvy - vrstvy chlustinské - prachovce - břidlice černínské - diabasy a diabasové tufy - ordovik sv.–silur - spodní rožmitálské břidlice - silur spodní
- diabasy hypabysální a efuzívní, diabasové mandlovce, pyroklastika
- devon
- písčité břidlice, droby, slepence
- pozdně variské magmatity - usměrněný amfibolicko – biotitický granodioritový porfyrit - amfibolicko – biotitický až biotiticko – amfibolický granodiorit až křemenný diorit středně zrnitý - biotitický až amfibolicko – biotitický granodiorit středně zrnitý (blatenský typ) - biotitický až amfibolicko – biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, místy porfyrovitý - aplit
Kvartér
- karbon
- spodní vestfál (spodní šedé souvrství): slepence, pískovce, arkózové pískovce, jílovce, prachovce
- pleistocén - holocén
- hlíny, hrubé suťové svahy - říční a potoční náplavy
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
20
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Algonkický útvar tvoří jihozápadní část Brd od čáry Mirošov – Rožmitál. Zcela převládá v obvodu Spálenopoříčském, kdežto na Rožmitálsku se střídá s kambriem. V Hřebenech zaujímá algonkium jejich jihovýchodní úpatí. Břidlice, drobové břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a spilitů vystupují na povrch v JZ části Brd a pak v pruhu podél JV úpatí Brd od Lázu přes Kardavec a dále po jižním úpatí Hřebenů přes Bukovou u Příbramně, Trnovou a Kytín až k Mníšku p. Brdy. Okrajově zasahují do oblasti v severním předhůří Brd v okolí Oseku (u Rokycan), Bezděkova a Přívětic. Amfibolické diority se objevují ojediněle na jižním úpatí Brd v okolí Vacíkova a Hoděmyšle. Do SV výběžku Hřebenů zasahuje oblast pospilitového algonkia (páskové břidlice, jílové břidlice, prachovce, droby). Mezi Čížkovem a Dožicemi se nalézá ostrůvek amfibolických a biotiticko – amfibolických dioritů nezjištěného stáří. Další výchozy magmatitů nezjištěného stáří se nalézají východně od Obecnice (tmavé žilné horniny) a východně od Bezděkova (žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyry). Ráz oblasti udávají křemenné slepence a pískovce kambria, které zcela převládají v centrálních Brdech a silně se uplatňují v jižních Brdech (rožmitálských) i v Hřebenech (od Kytína k údolí Litavky). Spolu s převažujícími křemennými slepenci a pískovci vrstev kloučeckých, čenkovských a chumavských se na budování hlavního masivu Brd podílejí také slepence holšínské a pískovce hořické (JV a jižní úpatí Brd, okolí Nepomuku, severně od Roželova, v okolí Vacíkova a severně od Starého Smolivce a dále pruh v brdských Hřebenech), křemenné pískovce ve vrstvách jineckých (západní část Brd mezi Strašicemi, Mirošovem a Skořicemi), paradoxidové břidlice a droby jineckých vrstev vystupují ve dvou oddělených oblastech: jinecké (hora Vystrkov, Koníček a SZ úpatí Hřebenů) a severnějším pruhu (Rejkovice, Felbabka, Hrachoviště a Kváň), arkózy a arkózové slepence narysovské série (mezi Hutěmi pod Třemšínem a Volenicemi a dále východně od Vranovic a SV od Příbrami), pískovce bohutínské (od Vranovic až po úpatí vrcholu Praha), slepence žitecké a hlubošské (výchozy v okolí Vranovic a pruh v brdských Hřebenech) a arkózové pískovce a droby sádeckých vrstev (široké okolí Obecnice a dále pruh přes Sádek a Hřebeny až k Mníšku p. Brdy). Na Jinecku a potom v prostoru mezi Strašicemi a Dobříví se hojně vyskytují slepence a droby ohrazenických a pavlovských vrstev. Křemenný porfyr se vyskytuje ve větší míře v severní části Brdského podhůří, porfyry a porfyrové tufy (ojedinělé výchozy ve vrcholových partiích Brd), porfyrity a porfyritové tufy vystupují na povrch v okolí Strašic a obce Dobřív. Horniny spodního ordoviku jsou zastoupeny v širokém pruhu v severním podhůří Brd mezi Rokycany a Mýtem. Jedná se o břidlice a Fe-rudy vrstev klabavských a šáreckých. V okolí Jiviny vystupují na povrch droby, pískovce a rohovce vrstev krušnohorských. Odtud se táhnou v úzkém pruhu až po Strašice. Dále se nalézají i v okolí Medového Újezdu a SV od obce Volduchy. Oba tyto typy hornin spodního ordoviku se nacházejí i v drobných výchozech v SV cípu Hřebenů mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. V severním podhůří Brd a na severním úpatí Hřebenů hojně vystupují vrstvy dobrotivské, libeňské a letenské středního ordoviku. Jen okrajově zasahují do oblasti vrstvy svrchního ordoviku – břidlice černínské na SZ úpatí Brd a severním úpatí Hřebenů a prachovce JV od Lhotky. Hojnější jsou diabasy a diabasové tufy, které vystupují na povrch na několika místech v severním předhůří Brd (mezi Kařezem a Cerhovicemi, SV od Mýta, okolí obce Cheznovice, mezi Komárovem a Zaječovem a severně od Kvaně a Malé Vísky). Území JV od Hutě pod Třemšínem a jižně od Rožmitálu pod Třemšínem je budováno spodními rožmitálskými břidlicemi svrchního ordoviku až siluru. Diabasy, diabasové mandlovce a pyroklastika spodního siluru se vyskytují sporadicky v SV cípu Hřebenů jižně od Řevnic a pak v úzkém pruhu JV od Malého Chlumce. Písčité břidlice, droby a slepence devonu vystupují pouze západně od Starého Rožmitálu a jižně od Bezděkova pod Třemšínem. Z jihu zasahují do oblasti Brd pozdně variské magmatity. Východně od Padrťského rybníka a západně od Bohutína vystupují amfibolicko-biotitické až biotiticko-amfibolické granodiority, pruh usměrněných amfibolicko-biotitických granodioritových porfyrů se vyskytuje severně od Volenic, východní část vrchu Třemšína buduje biotitický až amfibolicko-biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit středně zrnitý vystupuje v okolí Pozdyně, severně od Rožmitálu pod Třemšínem a v okolí Věšína (poblíž Pozdyně a Hvožďan s vložkami aplitu). Karbon je v oblasti zastoupen nejstarším spodním šedým souvrstvým (vestfál). Vystupuje v okolí Mirošova a v okolí Holoubkova. Ze čtvrtohorních pokryvných útvarů mají význam především mohutné deluviální balvanité a blokové uloženiny (kamenná moře), které zaujímají spodní části většiny svahů pod hřebeny tvořenými tvrdými horninami obsahujícími křemen (buližníky, křemence, slepence). Pleistocenní hlíny jsou vázány na rozsáhlé plochy v rovinatém a mírně zvlněném terénu. V centrálních Brdech jsou vyvinuta i menší ložiska rašelin. Kolem vodních toků se vytvořily holocenní náplavy.
21
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.3.2. Pedologie Zastoupení půdních typů v PLO 7: Půdní typ LITOZEM
RANKER
LUVIZEM
Půdní subtyp
Půdní varieta
typická
0Z1, 5Z1
91,71
% 0,14
3Y1, 3J3, 3J9, 4Y0, 5J1, 5J2, 6Z1, 6Z6
426,50
0,66
kambický
1Z3, 2Z4, 3J4
66,59
0,10
podzolový
5Y0, 6Y0, 7Z1
180,08
0,28
litický
1Z1
93,13
0,14
typická
3H1, 4H1
120,23
0,19
12 584,72
19,56
1 785,47
2,77
294,68
0,46
4 721,25
7,34
272,29
0,42
typická
oligotrofní podzolovaná oligotrofní oglejená
2K3, 2K4, 2K5, 2K9, 3K1, 3K3, 3K6, 3K9 4K1, 4K2, 4K3, 5K1, 5K3, 5K6, 5K7, 6K1, 6K9 4K5, 4K6, 5K5 4N3
mezotrofní
2S2, 2S6, 2S7, 2S9, 2B1, 2B4, 2D2, 3S1, 3S2, 3S5, 3B3, 4S1, 4S2, 5S1, 5S5, 6S1
mezotrofní oglejená
3V1, 4V1
eutrická
687,08
1,07
luvická
oligotrofní
2I1, 2I4, 3I1, 3I4, 4I1, 4I2, 4I4, 5I1
6 644,51
10,33
pseudoglejová
mezotrofní
3O2, 3O6, 4O1, 5O1, 6O1, 5U3
6 380,67
9,92
oligotrofní
2N1, 2C1, 2C2, 2A3, 3N2, 3N4, 3C2, 4N1, 4N2, 4N4, 5N2, 5N3, 5N4, 6N3, 6N9
2 953,31
4,59
oligotrofní podzolovaná
6N4
392,80
0,61
mezotrofní
3A1, 4A1, 5A1, 5A4, 5A5, 3F1, 4F1, 5F1, 5C2
343,38
0,53
1 540,74
2,39
rankerová
PODZOL
Plocha (ha)
typický
oligotrofní
KAMBIZEM
Zastoupené lesní typy
3B2, 3D2, 3D7, 3D8, 4B1, 4B3, 5B1, 5D3
dystrická
2M3, 3M1, 3M3, 3M9, 3K5
typický
6M9
43,74
0,07
středně výrazný
6M3
1 091,02
1,70
kambický
4M3, 5M3
837,71
1,3
humusový
7M4
83,56
0,13
glejový
6Q2
245,31
0,38
typický
6K6
43,69
0,07
KRYPTOPODZOL
PSEUDOGLEJ
rankerový
7N4
typický
2P1,2P4,3O7,3P1,4P1,4Q1,5P1,6P1,6P2,6P3
6,81
0,01
18 340,95
28,50
podzolový
5Q1
500,31
0,78
stagnoglejový
6G3
148,95
0,23
kambický
4O2
typický rašelinný GLEJ
mullový
1 086,73
1,69
1G2, 5G1, 6G1
948,02
1,47
7T1
111,23
0,17
5L5
122,85
0,19
rašelinový
7G3
257,31
0,40
kambický
3L2, 4G1, 4G2, 5V1, 5V9, 6V1, 6V9
439,32
0,68
podzolový
5T1
1,99
0,00
ORGANOZEM
typická
6R1, 6R2, 7R1
87,18
0,14
FLUVIZEM
typická
2L1, 3L1, 3U0
372,27
0,58
ANTROZEM
haldová
3Y9
1,33
0,00
64 348,43
100,00
Celkem
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
22
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice. Kambizem typická mezotrofní je středně bohatá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda s humózním Aol horizontem o mocnosti kolem 10 cm. Půdní profil je okrové nebo hnědé barvy se značnou příměsí štěrku. Vyvíjejí se na horninách střední minerální síly. Eutrická kambizem jednak tvoří ostrůvky na spilitových vulkanitech v jižní části Brd, jednak zaujímá bohatá stanoviště podsvahových deluvií. Vyznačuje se výrazně vyvinutým, drobtovitým, sorpčně nasyceným melanickým Al – horizontem s tmavě zbarveným půdním profilem. Na pleistocenních hlínách, event. jílovitých břidlicích se vytvořily kambizemě luvické, event. luvizemě a při zhoršení odtokových poměrů kambizemě pseudoglejové. Ve skloněných svahových úžlabinách s prameništi a potůčky se vyskytují kambizemě oglejené. Kambizem rankerová je oproti ostatním typům kambizemí typická vysokou skeletovitostí půdy, zhoršenou vododržností a nižší zásobou živin. Společně s rankerem a litozemí je charakteristická pro kamenité svahy a vrcholy. Na minerálně chudých horninách se vyskytuje kambizem dystrická, kambizem oligotrofní podzolovaná, dále podzoly a v nejvyšších polohách kryptopodzoly. Po obvodu území se nacházejí rozsáhlé plochy pseudoglejů, které se vytvořily vlivem střídavého zamokření a vysychání půdního profilu. Ve sníženinách, na lokalitách se stagnující vodou přecházejí pseudogleje až do typických glejů. Drobné vodoteče doprovází fluvizem. V centrální a jižní části Brd se vyskytují i organozemě – mělká rašeliniště, často drobných rozměrů.
23
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.4. Floristické poměry I. Regionálně fytogeografické členění (Slavík, 1987): Fytogeografická oblast:: Fytogeografický obvod: Fytogeografické okresy: Fytogeografické podokresy:
Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum 31. Plzeňská pahorkatina 31a. Plzeňská pahorkatina vlastní 32. Křivoklátsko 34. Plánický hřeben 35. Podbrdsko 35a. Holoubkovské Podbrdsko 35b. Hořovická kotlina 35c. Příbramské Podbrdsko 35d. Březnické Podbrdsko 36. Horažďovická pahorkatina 36a. Blatensko 41. Střední Povltaví Fytogeografická oblast: oreofytikum Fytogeografický obvod: 87. Brdy
České oreofytikum
Stručný popis území: podoblast 7a: Většina území náleží do oblasti oreofytika – okresu Brdy. Po okrajích je lemována oblastmi mezofytika. Střední část (Brdy) spadá převážně do submontánního vegetačního stupně, ve vyšších polohách přechází do vegetačního stupně montánního. V druhově málo pestrých rostlinných společenstvech převážují mezofyty nad oreofyty. Reliéf krajiny je spíše svažitý, s chudšími substráty a lesnatý. I pro okolní oblasti mezofytika je typická svažitá krajina s lesními společenstvy na chudých substrátech. Spadá převážně do suprakolinního vegetačního stupně s převahou mezofytů nad termofyty. Severní okraj území (Hořovická kotlina) má rovinatý reliéf ležící na rozhraní kolinního a suprakoliního vegetačního stupně. Tato část je převážně zemědělsky využívaná. podoblast 7b: Téměř celé území leží v podokresu Holoubkovské Podbrdsko v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Na druhově různorodých substrátech se vyvinula jednotvárná flóra tvořená převážně mezofyty. Klima je relativně kontinentální. Krajina je to převážně svažitá, lesnatá i zemědělsky využívaná s roztroušenými rybníky. Západní část území, na kterou zasahuje podokres Plzeňská pahorkatina vlastní, je rovinatější s převážně zemědělským využitím krajiny. podoblast 7c: Celé území leží v oblasti mezofytika v suprakolinním vegetačním stupni. Na převážně chudých substrátech se vyvinula druhově málo pestrá rostlinná společenstva s převahou mezofytů nad termofyty. Reliéf krajiny je svažitý, většinou lesnatý s menším zastoupením zemědělsky využívaných ploch.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
24
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
II. Biogeografické členění (Culek a kol., 1996): biogeografická provincie:
Středoevropských listnatých lesů
biogeografická podprovincie: biogeografické regiony:
Hercynská 1.18 Karlštejnský 1.19 Křivoklátský 1.20 Slapský 1.28 Plzeňský 1.29 Blatenský 1.44 Brdský
Stručný popis území: Většinu oblasti zaujímá Brdský bioregion. Na sv. zasahuje do podoblasti 7a Karlštejnský bioregion a na jihu okrajově Blatenský bioregion. Východní část území podoblastí 7a i 7c je lemována Slapským bioregionem. Do podoblasti 7b zasahuje ze severu Křivoklátský bioregion a ze západu okrajově Plzeňský bioregion. Brdský bioregion je tvořen ostrovem ploché hornatiny na břidlicích. Typická část má chladnější a vlhčí klima a převážně leží v 5. jedlovo – bukovém vegetačním stupni. Potenciální vegetaci zastupují květnaté bučiny s ostrovem acidofilních horských bučin, podmáčených smrčin a s fragmenty suťových lesů. Zvláštností je izolovaný ostrov rašeliništní vegetace. Převažuje hercynská biota a vyznívá zde alpský migrant. Méně reprezentativní část je tvořena Hřebeny a okolními nížšími částmi, klesajícími do 4. bukového a 3. dubo - bukového stupně. Potenciální vegetace této části je řazena do bikových bučin s fragmenty acidofilních doubrav i výběžky dubohabrových hájů. V celé oblasti hraje dosti významnou roli vrcholový fenomén, indikovaný i výskytem reliktních porostů dubu a borovice, a to i v nejvyšších polohách. V současnosti zcela dominují lesy, převážně smrkové monokultury, méně zbytky původních bučin a podmáčených lesů. Jádro bioregionu leží v oreofytiku. Okolní oblasti spadají do mezofytika. Potenciální přirozenou vegetací jsou v nižších partiích acidofilní doubravy (Genisto germanicae - Quercion), místy i s autochtonní borovicí, na něž navazují bikové bučiny (Luzulo – Fagetum), které ve vyšších částech přecházejí do květnatých bučin (Dentario enneaphylli – Fagetum). Na sutích se objevuje vegetace svazu Tilio – Acerion. Nivy jsou reprezentovány vegetací Stellario – Alnetum glutinosae, Carici remotae – Fraxinetum a Piceo – Alnetum. V nejvyšších polohách jsou přítomny i podmáčené smrčiny (Mastigobryo – Piceetum a Sphagno – Piceetum). Na skalnatých stanovištích se vzácně vyskytují reliktní bory (Betulo carpaticae – Pinetum). Primární nelesní vegetace je vzácná, reprezentuje ji rašelinná vegetace svazu Sphagnion medii a snad i nexerotermní bezlesí na sutích. Přirozená náhradní vegetace je tvořena řadou typů vegetace vlhkých luk svazů Calthion, řidčeji i Molinion, která přechází do vegetace rašelinných luk a rašelinišť svazů Caricion fuscae, Caricion rostratae a Sphagno recurvi – Caricion canescentis. Na suchých místech jsou krátkostébelné trávníky svazů Cynosurion a Violion caninae a keříčková společenstva s vřesem (Genistion). Na odlesněných plochách jsou vyvinuty porosty, blížící se asociaci Calamagrostion villosae. Pozoruhodná je vegetace rybničních den svazu Littorellion uniflorae, na níž navazují typy, náležející svazu Elatini – Eleocharition ovatae. Flóra je dosti pestrá, obsahuje kromě standardní středoevropské lesní flóry, obohacené o druhy vyšších poloh, i některé mezní prvky. V bioregionu je zastoupena ochuzená hercynská fauna horských a podhorských lesů, se západními vlivy. Vodní toky rázu potoků a bystřin náleží do pstruhového pásma.
25
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL Typologický systém ÚHÚL (Plíva 1971/1976), použitý pro typizaci v OPRL, nevznikl jako základ pro typologický průzkum lesů ČR, ale jako jeho výsledek. Tím jsou dány jeho přednosti i některé nevýhody a vymezeno jeho další využití. I když se vyvíjel postupně jako praktický důsledek používání dvou pojetím rozdílných typologických systematik, jeho konečná úprava spadá do r. 1970 - 71, t.j. do ukončení typologického průzkumu jako 1. etapy typologie lesů v rámci HÚL. Typologický průzkum lesů ČR se opíral s výjimkou počátečních prací o systematiku MMS (Mezera Mráz - Samek) a Zlatníkovu, které teprve při provádění průzkumu byly v praxi ověřovány pro poměry ČR a vzhledem k tomu upravovány a doplňovány. Proto teprve po poznání a zpracování celého území mohl vzniknout systém, který navazuje na předchozí v tom smyslu, že z obou využívá jejich přednosti a přitom se opírá o vlastní výsledky, které umožnily doplnění a samostatné uspořádání, zaměřené především na praktické využití. Systém sestavený z konečných výsledků podrobného průzkumu obsahuje oproti systémům založeným na reprezentativním výběru i nižší základní jednotky a blíže se přimyká skutečným rozdílům růstových podmínek ČR. Je proto méně schematický, tím však i poněkud méně přehledný, neboť mohl využít všech diferenciačních znaků, které se ukázaly jako závažné. Větší podrobnost tohoto systému vyplynula již z toho, že z velké části obsáhl oba předchozí a překrývá obvody, pro něž jeden nebo druhý byl víceméně specifický (MMS pro hercynský, Zlatník pro karpatský). To se projevuje jak v počtu vegetačních lesních stupňů, kde Zlatníkovo dělení je rozšířeno o bukosmrkový, pro hercynskou oblast vyhraněný stupeň, tak i v podrobnějším rozdělení řad, vymezující lesní společenstva nejen dle trofnosti, ale i podle stupně ovlivnění vodou (podobně jako MMS). Vymezení specifických stanovišť borů samostatným „stupněm“ a podrobné dělení řad do kategorií podle hospodářsky významné vlastnosti půdy, případně výrazného reliéfu, vyplynulo z hodnocení významnosti jednotlivých znaků při vlastním průzkumu.
4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhkou „studenou“ půdou, živinami apod.). Jde tedy o celý komplex podmínek ovlivňujících výsledný poměr (klimaxových) dřevin. Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé stupně vymezené příslušnými soubory lesních typů mozaikovité uspořádání. V mozaice udávají základní stupeň společenstva živné, popř. kyselé řady (pokud kyselejší prostředí neovlivňuje poměr klimaxových dřevin). U nás jsou vegetační stupně nazvány podle dominance významných stromových edifikátorů (dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč), nikoliv tedy podle jejich optima výskytu vzhledem k nadmořské výšce. Při rozlišování vegetačních lesních stupňů se vychází ze zapojeného stinného lesa, který se vytvořil na půdách hlubokých, přiměřeně (k dané nadmořské výšce) zásobenému srážkovou vodou bez ohledu na minerální bohatost substrátu. Systém ÚHÚL má oproti Zlatníkovu členění (ze kterého se vycházelo) podrobnější rozdělení ve stupních smrku a buku, které má v hercynsko – sudetské oblasti velký praktický význam (v 7. vls zvýšené ohrožení imisemi, horizontální srážky apod.). Dále byly vyloučeny přirozené bory z klimatické stupňovitosti (jako stupeň 0) a byly rozšířeny vegetační stupně i na stanoviště ovlivněná vodou (která Zlatník zahrnul do dodatečně vymezeného stupně 4b).
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
26
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Přehled vegetačních lesních stupňů a jejich klimatická charakteristika v hercynské oblasti (podle systému ÚHÚL) lesní vegetační stupně 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový 8. smrkový 9. klečový 0. bory
nadmořská výška m.n.m. < 350 350 – 400 400 – 550 550 – 600 600 – 700 700 – 900 900 – 1050 1050 – 1350 > 1350
průměrná teplota 0 C
roční srážky mm
vegetační doba dny nad 10 0C
Langův dešťový faktor
> 8,0 7,5 – 8,5 6,5 – 7,5 6,0 – 6,5 5,5 – 6,0 4,5 – 5,5 4,0 – 4,5 2,5 – 4,0 < 2,5
< 600 600 – 650 650 – 700 700 – 800 800 – 900 900 – 1050 1050 – 1200 1200 – 1500 > 1500
> 165 160 – 165 150 – 160 140 – 150 130 – 140 115 – 130 100 – 115 60 – 100 < 60
< 75 semihumidní 80 semihumidní 95 humidní 120 humidní 150 perhumidní 195 perhumidní 265 perhumidní 415 perhumidní > 600 perhumidní
Normálním sledem (zonalitou) vegetačních stupňů se rozumí posloupnost vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Působením tohoto mezoklimatu může, zejména v územích s velkými a náhlými změnami terénu, docházet ke zvyšování a snižování hranic vegetačních stupňů. Zonální společenstva se vyskytují na edafických kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F. Důležitým jevem v členitém terénu je inverze (zvrat) vegetačních stupňů. Projevuje se tím, že v nižší poloze, zejména v úzkých hlubokých údolích a na stinných svazích, roste vegetace, která by patřila podle normálního sledu vegetační stupňovitosti do vyšších poloh. Naopak ve vyšší poloze, zejména na slunných expozicích na vrcholech, pod hřebeny, na okraji plošin apod. se vyskytuje vegetace, která svým složením odpovídá při normálním sledu vegetačních stupňů nižším nadmořským výškám. Mezoklimatické podmínky ovlivňují rostlinná společenstva s různou intenzitou. Je tedy možné rozlišovat: Azonální společenstvo, jehož složení je vedle makroklimatu ovlivňováno hlavně zvláštními půdními poměry. Nachází se na odpovídajících půdách uvnitř více zonálních vegetačních stupňů, jako například společenstvo vrchovišť a slatin, lesy na aluviálních a zamokřených půdách, společenstva na typologicky nevyvinutých půdách, jako na skalách, vátých píscích, sutích apod. Patří sem také společenstva, která vznikla vlivem narušení nebo hospodářské činnosti člověka. Extrazonální společenstvo je maloplošně se vyskytující zonální společenstvo ve zvláštních mezoklimatických a mikroklimatických podmínkách mimo svoji vlastní zónu rozšíření, jako je např. posun na výhřevných polohách, kterým se dostávají do vyšší klimatické zóny nižší vegetační stupně, především kategorií X, Z, C nebo naopak na severních expozicích a v hlubokých údolích se posouvají vyšší vegetační stupně do nižší klimatické zóny. Intrazonální společenstvo vzniká v případě, kdy k podobnému posunu vyšších vegetačních stupňů do nižší zóny dochází na „studených“, vodou ovlivněných půdách v kategorii O, P, Q, G.
Pro srovnání je uvedeno členění vertikální diferenciace vegetace pomocí geografických stupňů (Květena, 1988), které vyjadřuje jak orografický, tak makroklimatický rámec vegetačních stupňů: 1. planární (nížina) 2. kolinní (pahorkatina) 3. suprakolinní (kopcovina) 4. submontánní (vrchovina) 5. montánní (hornatina) 6. supramontánní (vyšší středohory) 7. subalpínský (nižší vysokohory) 8. alpínský (vysokohorský)
27
- pouze úvalové fytochoriony termofytika; typickými jsou úvalové luhy - 1. a 2. st podle Zlatníka; horní hranici tvoří teplomilnější série habrových doubravy - okresy mezofytika charakteru kotlin a nižších plošin; acidofilní a habrové doubravy - květnaté bučiny mezofytika nižších a středních poloh; 4. stupeň dle Zlatníka (resp. 4b jen ve vyšších polohách) - okresy oreofytika s horským smíšeným lesem se smrkem, jedlí, bukem a klenem (acidofilní horské bučiny) - v ČR stupeň smrkový (odpovídá Zlatníkovu 7. vls) - území oreofytika nad přirozenou hranicí lesa; zejména klečové klimaxové porosty - v ČR se jako souvislý stupeň nevyskytuje; např. kary a bezlesí podél horských bystřin podél horní hranice lesa
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Mapa lesních vegetačních stupňů Součástí OPRL přírodní lesní oblasti je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému ÚHÚL (Plíva 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření rostlinných společenstev, přičemž bylo přihlíženo k zonalitě těchto společenstev. Mapa v měřítku 1:50 000 je součástí mapových příloh OPRL.
4.5.2.2. Soubory lesních typů Lesní typ je nejmenší základní schválenou jednotkou diferenciace růstových podmínek. Představuje soubor lesních biocenóz, původních i změněných a jejich vývojových stadií, včetně okolního prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu a v důsledku toho i pro žádoucí druhové a prostorové složení porostů s podobnou pěstební technikou. V praxi ÚHÚL je charakterizován lesní typ význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení typů se používají symboly odvozené z jednotného typologického systému (např. 2K3), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (kyselá buková doubrava biková). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (kyselá buková doubrava - 2K). Soubory lesních typů jsou základními typologickými jednotkami systému ÚHÚL. V ekologické síti jsou soubory lesních typů vymezeny vegetačním stupněm a edafickou (půdní kategorií). Kategorie příbuzné vegetací, popř. stanovištěm (extrémností polohy, ovlivněním vodou) tvoří ekologické řady. Vegetační stupeň je v symbolu souboru lesních typů označen číslicí, edafická kategorie velkým písmenem (např. 2K).
vls
Zastoupení souborů lesních typů:
X 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Σ
kyselá
extrémní Z
Y
0,00
M
K
0,13
N
I
S
F
soubory lesních typů stanovištní řada živná obohacená humusem vodou kategorie / plošný podíl v % C B W H D A J L U V
podmáčená
O
P
Q
0,15
3,51
8,04
0,38
0,08
2,68
6,90
0,78
0,18
4,72
9,70
0,49
0,25
0,77
3,17
0,01
0,07
0,07
1,76
1,89
0,72
0,02
0,20
0,89
7,56
1,64
0,38
1,91
0,01 0,00
0,42
0,38
0,41
6,35
2,06
5,75
1,96
0,02
0,14
0,07
0,12
0,51
7,76
0,71
4,01
2,08
0,01 0,03
0,92
0,12
0,01
0,75
0,12
0,19
0,32
0,29
0,38
0,01
oglejená
0,01 0,00
0,18
0,07
0,19 0,09
0,15 0,22
0,16
0,05
0,08
0,09
0,61 0,07 0,10
T
G
R
0,17
0,40
0,06
1,16
0,07
0,00
0,54 0,24
0,03
0,17
0,01
0,12 0,39
1,16
0,77
3,71
24,31
5,26
43,61
10,33 6,28
0,04 0,32
1,86
8,69
0,19
0,27
0,57
0,16
1,00
0,90 0,16
1,72
0,66
11,68
27,84 1,65
41,17
0,17
2,35
2,65
0,13
Sa %
0,77 17,83 24,54 32,62 21,61 2,33 0,18 0,12 100,00 100,00
4.5.3. Zhodnocení přirozených lesních společenstev Reliktní bor (0Z) je označení, které se používá pro extrémní, většinou balvanité polohy s rozvolněnými porosty původní borovice, i když i většina původních borů patří k reliktním. Výrazným znakem je zde nevyvinutá půda, silně exponovaná poloha a zakrslá borovice. Typy se odlišují podložím a druhem eluvia (skalnatý, kamenitý – typický pro pískovcové útvary). Jsou to typické ochranné lesy. Zakrslá doubrava (1Z) a zakrslá buková doubrava (2Z) se blíží chudší formě společenstev lesostepí, vyskytujících se na slabě bázických a kyselých horninách. Shrnuje přechodné fytocenózy ochuzenějších přechodů teplomilné doubravy (bukové doubravy) se zakrslými formami kyselé doubravy (kyselé bukové doubravy). Vrbová olšina (1G) je souborné označení společenstev mokřadních olšin na glejových a slatinných půdách. Vznikají zarůstáním slepých říčních ramen, bažin a tůní se stagnující vodou a floristicky jsou charakterizovány dominancí olše lepkavé ve stromovém patře, v křovitém patře se uplatňuje Frangula alnus, Salix cinerea a Rubus nigra. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
28
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Bukovou doubravu vymezuje zejména na souborech kyselé řady (2M, 2K, 2N, 2I) a na středně bohaté kategorii živné řady (2S) větší účast druhů chybějících na těchto stanovištích v 1. lvs (Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Calamgrostis arundinacea, Convallaria majalis, popř. Oxalis acetosella) a především pak přirozená příměs buku. Na kategoriích živné řady (2B, 2C) ani u souborů řady obohacených humusem (2D, 2A) není zpravidla tento rozdíl příliš patrný, protože určitá přirozená příměs buku bývá přítomna i v nižším vegetačním stupni. Potoční luh (2L) se nachází na aluviích plochých potočních údolí pahorkatin a zasahuje i do podhůří. Typ fytocenózy udává Aegopodium podagraria a kombinace lužních druhů. Kyselé jedlové doubravy (2P - nižší stupeň, 3P - vyšší stupeň) se vyskytují na plošinách a spodních částech mírných svahů pahorkatin, převážně na pseudoglejích. Dubové bučiny ve 3. vegetačním stupni mívají společně s bukovou doubravou dominantní druhy Carex pilosa, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Melica uniflora, Deschampsia flexuosa apod. V přirozené dřevinné skladbě výrazně klesá účast habru, stoupá vitalita buku a jedle se začíná pravidelně vyskytovat v příměsi. Oproti společenstvům 2. lvs chybí nebo jsou jen výjimečné teplomilné druhy, avšak významně zde přistupuje např. Prenanthes purpurea a stoupá účast i dalších „bukových“ druhů. Od 4. lvs se odlišují absencí podhorských druhů (Polygonatum verticillatum). Kyselé dubové bučiny (3M, 3K, 3N, 3I) jsou převažujícími společenstvy hercynských pahorkatin na nejrůznějším, většinou kyselém podloží. Živné dubové bučiny (3S, 3F, 3C, 3B, 3H) tvoří na živnějším podloží přechod mezi bukovými doubravami a společenstvy bučin. Zasahují z pahorkatin do nižších poloh vrchovin. Obohacená dubová bučina (3D) je typická pro svahová deluvia, báze svahů. Charakter ochranného lesa má skeletová dubová bučina (3Y) na kamenných polích a balvanitých svazích, na půdách typu rankerů, na kyselém podloží. Přechodnými acerózními společenstvy jsou javorobuková doubrava (2A) a lipodubová bučina (3A), v nichž fytocenóza odpovídá přechodnému postavení mezi suťovými a vyvinutými půdami. Lipová javořina (3J) se vyskytuje kolem hřebenových zlomů a skalnatých výchozů hornin, na sutích a svazích roklin. Ve fytocenóze silně převažují nitrofilní a heminitrofilní druhy, typicky chybí Lunaria rediviva. Je to typický ochranný les. Jasanová olšina (3L) má v přirozených porostech na úzkých potočních aluviích a kolem pramenišť olši lepkavou a jasan ztepilý. Proti společensrvům úvalových luhů je charakterizována druhy Carex remota, Chaerophylum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium a dalšími. Jinak jsou fytocenózy velmi různé povahy podle druhu naplaveného materiálu a lokálně klimatických poměrů. Javorová jasenina (3U) se nachází na aluviích, na dnech mělkých úžlabin a přilehlých bázích svahů. Je ekologicky mozaikou, které odpovídá jak skladba dřevin, v níž mezi převládající jasan a javory, proniká již buk s jedlí, tak i složením fytoconózy s kombinací ”lužních” a ”bučinných” druhů. Na podsvahových deluviích, v plochých úžlabinách, na terasách a prameništních svazích se vyskytuje vlhká dubová bučina (3V). Podobně jako u jedlodubové bučiny (3O) na zvlněných plošinách, je v přirozené dřevinné skladbě rovnoměrně zastoupen buk, dub a jedle. Skeletová bučina (4Y) a skeletová jedlová bučina (5Y) jsou vylišovány na balvanitých, suťových svazích, výstupech skal a na hřebenech, na půdách typu ranker. Kyselé bučiny (4M, 4K, 4N, 4I) se liší od kyselých dubových bučin dost nevýrazně. Původní dřevinná skladba má při převaze buku i významnější podíl jedle, zatímco dub zimní zde již vyznívá. V druhové kombinaci je diferenciální především Prenanthes purpurea a vyznívání průvodců doubrav. Převládá Luzula luzuloides, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera a další. Vyskytují se převážně na mírných svazích a zvlněných plošinách. Bohaté bučiny (4B, 4H, 4S, 4F) jsou základní společenstvem bukového stupně. U hercynské varianty bohatých a středně bohatých společenstev bučin, které se dřevinnou skladbou blíží jedlové bučině (přistupuje lípa, jednotlivě habr), ovšem do fytocenózy proniká příměs některých hájových druhů, např. Hepatica nobilis, Melica uniflora, Brachypodium sylvaticum a Poa nemoralis. Tato společenstva zaujímají nižší a teplejší kraje rozsáhlejších komplexů jedlových bučin, nebo naopak vrcholové polohy nad pásmem dubových bučin, zejména na bázičtějších horninách. Lipová bučina (4A) se vyskytuje na stinných kamenitých svazích. V přirozené dřevinné skladbě převažuje buk, ke kterému přistupuje lípa, jedle a javor mléč. Vlhké bučiny (4V) jsou výškovou variantou vlhkých dubových bučin (3V). Vyskytují se na pleistocenních hlínách v plochých svahových úžlabinách. V přirozené dřevinné skladbě jsou rovnoměrně zastoupeny jedle a buk. Dubové jedliny (4O, 4P, 4Q) jsou paralelou jedlových doubrav ve 4 lvs s výraznějším podílem jedle bělokoré. V tomto stupni mají jedlový ráz i středně živinově bohatá stanoviště často s dominantní Carex brizoides a hojnými Oxalis acetosella, Maianthemum bifoliium, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris dilatata, Deschampsia caespitosa a dalšími. V chudších typech jsou časté rašeliníky (Sphagnum sp.), někdy Molinia caerulea a Molinia arundinacea. Vyskytují se převážně na plošinách a mírných svazích na pseudoglejích nebo pseudoglejových kambizemích. Podmáčená jedlina (5G), podmáčené dubová jedlina (4G) a podmáčená chudá (dubová) jedlina (5T) jsou společenstva, která přicházejí na trvale zamokřených půdách. Glejová a semiglejová půda bývá často zrašelinělá, zejména na chudších typech na přechodu ke glejovému podzolu. V podrostu se uplatňují 29
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Equisetum sylvaticum, Lysimachia nemorum, Deschampsia caespitosa, v úpadlinách i mokřadní druhy, v chudých typech bezkolence a rašeliníky. V dřevinném patře převládala jedle, přimíšen byl smrk, bříza bradavičnatá i pýřitá, ojediněle jeřáb, v úpadlinách olše a v nižších polohách dub letní. Zakrslé jedlové bučiny (5Z), zakrslé smrkové bučiny (6Z) a zakrslé bukové smrčiny (7Z) jsou vymezeny extrémními půdními podmínkami, které spolu s exponovanou polohou (kamenité, příkré až srázovité svahy, skalky a hřebeny) omezují růst dřevin a určují jejich ochranný charakter. Od příslušných společenstev kyselé řady se fytocenologicky neodlišují a shodují se i dřevinnou skladbou, v níž přirozené rozvolnění umožňuje ještě příměs břízy bělokoré, jeřábu ptačího a borovice lesní. Skeletová jedlová bučina (5Y) a skeletová smrková bučina (6Y) přichází na nevyvinutých půdách typu ranker, na balvanitých svahových sutích, hřebenech i podsvahových nakupeninách, kde růst dřevin ještě není zakrslý. Vedle dominujících smrku a buku se přirozené dřevinné skladbě uplatňuje i jedle, bříza a jeřáb. Kyselé jedlové bučiny jsou nejrozšířenějším společenstvem hercynské oblasti. Ve fytocenóze se již silně uplatňuje Prenanthes purpurea a jednotlivě i další montánní druhy. V přirozené dřevinné skladbě významně chybí dub a v slabé příměsi již přistupuje smrk. Na podzolových půdách, hřebenech a kupách se slunnou expozicí se vyskytuje chudá jedlová bučina (5M). Vlastní kyselé jedlové bučiny (5K) a uléhavé jedlové bučiny (5I) se uplatňují převážně na mírných svazích a zvlněných plošinách. Na kamenitých a balvanitých svazích pak přistupují kamenité jedlové bučiny (5N). Živné jedlové bučiny (5B, 5F, 5S) jsou základním (klimaxovým) společenstvem hercynské oblasti. Keřové patro bývá vyvinuto pouze fragmentálně (kromě zmlazených dřevin je to pouze Lonicera nigra případně Lonicera xylosteum). K bohatému bylinnému patru patří Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Galium scabrum, Milium efusum, Festuca altissima a další. Typické jsou i kapradiny a v malé příměsi i nitrofilní druhy např. Dentaria enneaphyllos, Hordelymus europaeus, Galeobdolon luteum. Vyskytují se na horninách různé minerální síly. Obohacená jedlová bučina (5D) se vyskytuje na spodních částech svahů na prohumózněných, hlubokých, často mírně oglejených půdách. Klenová bučina (5A) je acerózním přechodem s poněkud širším ekologickým rozpětím, neboť na bohatším podloží zaujímá jen přechody k vyvinutější půdě, na chudším podloží se posunuje více k suti. Fytocenologicky se blíží jilmové javořině. Vyskytuje se převážně na mírných až příkrých, stinných svazích. Suťové javořiny (5J) jsou společenstva roklinových sutí, kamenitých svahů a suťových rozpadů pod vrcholy kopců na silně prohumózněných půdách typu rankeru. Bylinný podrost má převahu nitrofilních druhů a je typicky dvoupatrový. V přirozené dřevinné skladbě jsou zastoupeny buk, jedle, klen, jilm a jasan. Montánní jasanová olšina (5L) zasahuje z vrchovin do hor a od nižšího stupně se liší větším podílem smrku a dominantnější účastí druhů Petasites albus a Calamagrostis villosa. Vlhká jasanová javořina (5U) se nachází na dnech potočních údolí a přilehlých svazích. Charakteristická jsou dvoupatrová rostlinná společenstva, v němž vyšší patro tvoří Petasites albus, Lunaria rediviva a vysoké kapradiny. V přirozené dřevinné skladbě se uplatňuje buk, klen, jedle a jasan. Smrk pouze jako příměs. Vlhká jedlová bučina (5V) a vlhká smrková bučina (6V) se uplatňují na oglejené kambizemi a svahových glejích na spodních částech svahů, plochých úžlabinách, na prameništních svazích a terasách. Pro fytocenózu je typická přítomnost Equisetum sylvaticum, Petasites albus, Impatiens noli-tangere, Atrhyrium filix-femina a pod. V přirozené dřevinné skladbě dominuje buk s jedlí, ve vyšších polohách je výrazně zastoupen i smrk. Jedliny v 5. lvs mají velmi zúžený areál na přechodu mezi vyhraněnější dubovou jedlinou a smrkovou jedlinou. V přirozené dřevinné skladbě výrazně dominuje jedle s nízkou příměsí buku a smrku. Jen na středně bohatých půdách (většinou kambizemě pseudoglejové) vzniká poněkud samostatnější společenstvo s vyšší příměsí buku – svěží (buková) jedlina (5O) s druhovou kombinací v bylinném patře: Oxallis acetosella, Senecio fuchsii, Maianthemum bifolium a jednotlivě i s Prenanthes purpurea. Na typických pseudoglejích se vyskytuje kyselá jedlina (5P) a na podzolových pseudoglejích pak chudá jedlina (5Q), kde se v přirozené dřevinné skladbě okrajově uplatňuje i bříza a borovice. Kyselé smrkové bučiny (6K, 6N) jsou společenstvy středních horských poloh. Drsnější a humidnější klima zde podmiňuje již přirozené zastoupení smrku, mírně sníženou vitalitu buku a nižší podíl jedle. Vyskytují se převážně na kambizemích, na plošinách a mírných svazích. Keřové patro není vyvinuto a bylinné je chudé. Převládá Vaccinium myrtyllus. Častý je Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata. K nim přistupuje Prenanthes purpurea a Polygonatum verticillatum a další podhorské druhy. Variantou na chudších stanovištích (podzoly), na plošinách, svazích a hřebenech je chudá smrková bučina (6M). Svěží smrková bučina (6S) se nachází na hlubokých, čerstvě vlhkých půdách, na horních a dolních částech svahů, hřebenech i úžlabinách. Přirozenou dřevinnou skladbu tvoří typická hercynská směs, ve které mírně převažuje buk nad smrkem a jedlí. V bylinném patře se uplatňují Oxalis acetosella, Galium rotundifolium, Maianthemum bifolium, Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa a další druhy. Smrkové jedliny mají v přirozeném stavu podíl smrku 30 – 40 %. V druhové kombinaci bylinného patra většinou chybí druhy subalpinské, významná je však, často dominantní, Calamagrostis villosa, běžné jsou rašeliníky (Sphagnum sp.). Na typických pseudoglejích, na plošinách, táhlých, mírných svazích, případně
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
30
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
mělkých pánvích se vyskytuje kyselá smrková jedlina (6P), na chudších podložích chudá smrková jedlina (6Q) a na pseudoglejových kambizemích pak svěží smrková jedlina (6O). Podmáčená smrková jedlina (6G) je typická pro trvale zamokřená stanoviště mělkých prohlubní plošin, úžlabin a aluviálních teras na glejích, případně pseudoglejích. V přirozené dřevinné skladbě převažuje smrk s jedlí. Jako příměs jsou zastoupeny olše, případně i buk. Významnými bylinnými druhy jsou: Calamagrostis villosa, Carex brizoides, Equisetum sylvaticum. Kyselá buková smrčina (7K, 7M) je významným společenstvem z hlediska lesnického (buk vyznívá) i vodohospodářského (horizontální srážky). Má nedostatek vlastních druhů v synuzii podrostu, fytocenózou tvoří přechod k vlastní smrčině. Rašelinné smrčiny představují užší stanovištní vymezení podmáčených smrčin. Prvky klimaxových smrčin se objevují jen ojediněle. Časté jsou však rašelinné druhy (Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum a především fyziognomicky nápadné rašeliníky – Sphagnum sp.). Typickými stanovišti jsou ploché úžlabiny, poklesliny a bochníky na podsvahových plošinách a prameništích. V dřevinné skladbě zcela dominuje smrk. Na středně bohatých stanovištích se vyskytuje svěží rašelinná smrčina (6R) a na chudých stanovištích kyselá rašelinná smrčina (7R). Podmáčené jedlové smrčiny (7T, 7G) patří mezi nejcharakterističtější společenstva stanovišť s vysokou hladinou podzemní vody a jejím zpomaleným odtokem, jejichž glejové půdy mají sklon k zrašelinění. Představují mezoklimaticky a edaficky podmíněná trvalá společenstva vázaná většinou na plochá dna údolí, na zářezy potoků a pramenišť a okraje rašelinišť. Dřevinnou složku vedle převažujícího smrku tvoří bříza pýřitá a jeřáb, v místech, kde nedochází k silnému rašelinění i jedle. Bylinné patro je redukováno ve prospěch mechového.
4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy 4.5.4.1. Typologické zkusné plochy Součástí typologických prací je rozbor přírodních podmínek zaměřený na poznání jednotlivých činitelů, kteří vzájemným spolupůsobením vytvářejí specifické podmínky pro růst dřevin. Základem šetření byly zkusné (reprezentativní) plochy o průměru 25 m (5 arů), které sloužily pro fytocenologický a taxačně dendrometrický zápis. Uvnitř plochy je umístěna půdní sonda (š 80 x d 150 x h 100 cm) sloužící k popisu půdního profilu a určení půdního typu a druhu. Počet a rozmístění ploch odpovídalo pestrosti podmínek. V průměru se založila při prvním mapování (od roku 1956) jedna plocha na 50 ha (přes 40 tisíc v ČR), především ve vyspělých porostech, pokud možno s dřevinnou skladbou blížící se přirozené skladbě. Z části ploch byly odebrány půdní vzorky pro podrobné laboratorní rozbory. Při následných revizích mapování byly některé typologické plochy obnovovány nebo založeny zcela nové (po roce 1989 cca 1 plocha na 1 000 ha). Pracovním obvodem byl LHC. V „Zápisníku typologické zkusné plochy“ se vede číslo, lokalizace plochy, klimatické charakteristiky, relief terénu, geologické podloží, popis půdního profilu, humusová forma, půdní typ a druh, hloubka a vlhkost půdy, konzistence, odběr půdních vzorků, popis fytocenózy, popis dřevinného patra a jeho taxačních veličin. Syntetické zpracování těchto zápisníků spočívalo v sestavení základní a poté výsledné typologické tabulky. Výsledkem souhrnného zpracování je „Oblastní typologický elaborát“. Pro PLO bude tento elaborát dokončen po digitálním zpracování a vyhodnocení všech typologických zkusných ploch a jejich určité revizi. Materiál i elaborát bude k dispozici v ÚHÚL na pobočce Staré Boleslavi. V rámci PLO 7 je k dispozici celkem 787 zápisů z typologických zkusných ploch, které lze v terénu přesně identifikovat nebo alespoň situovat do porostu. V tabulce je uveden výběr 10 z nich v obvodu působnosti pobočky Stará Boleslav:
31
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
5K3 – Kyselá jedlová bučina biková Půdní typ: KAMBIZEM typická oligotrofní Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Vacíkov / pod Kočičím hrádkem Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad
: 690 m.n.m. : mírný táhlý zvlněný svah : SZ : 5° : 7,0° C : 748 mm : kambrické křemence
CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, písčitohlinitý, drobivý, drobkovitý, mírně vlhký, dolů oglejený, 30% štěrku a kamení, do 20 cm dobře prokořeněný, dále slabě KAMBIZEM typická oligotrofní; humusová forma: moder
Ol (0 - 2) Of (2 - 4,5) Oh (4,5 – 6)
: jehličnatý opad a větévky : drť : hnědočerná měl
Ao (6 – 18)
: světle žlutohnědý, písčitohlinitý – hlinitopísčitý, slabě štěrkovitý a kamenitý (do 10%), mírně vlhký, kyprý, krupnatý až drobkovitý, dobře prokořenělý
Bv (18 – 36)
: světle hnědý, písčitohlinitý – hlinitý, štěrkovitý a kamenitý (30%), mírně vlhký, drobivý, drobkovitý
Bvm/Cd (36<) : rezavohnědý s jemným šedým mramorováním, hlinitojílovitý, silně štěrkovitý a kamenitý (70%), mírně vlhký, drobivý až soudržný, drobkovitý
Bylinná vegetace : Deschampsia flexuosa 15%, Vaccinium myrtillus 5%, Oxalis acetosella 1%, Dicranum scoparium 5% Stromové patro
srpen 1998
: SM kmenovina s hojným přirozeným zmlazením (ve zmlazení příměs JR, BR). Silné poškození loupáním (90%). SM 28 AVB Autor: Ing. K. Zelenková
T 071 020
6O1 – Svěží smrková jedlina šťavelová Půdní typ: PSEUDOGLEJ typický Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Hutě / Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad
: 620 m.n.m. : mírně skloněná plošina : SSV : : 7,0° C : 748 mm : kambrický křemenec s překryvem pleistocenní hlíny
CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, hlinitojílovitý, drobivý, drobkovitý až hrudkovitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý, do 15 cm hojně prokořeněný, dále minimální PSEUDOGLEJ typický; humusová forma: moder
Ol (0 - 1) Of (1 - 4) Oh (4 – 5)
: jehličnatý opad a větvičky : drť : hnědočerná měl
Al (5 – 14)
: tmavě hnědošedý, hlinitý, mírně vlhký, kyprý, krupnatý
En (14 – 54)
: světlešedý s tmavými konkrecemi a drobnými rezavými skvrnkami, hlinitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý (15%), drobivý, drobkovitý, ulehlý
Bm (54<)
: rezavě až šedě mramorovaný, hlinitojílovitý - jílovitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a kamenitý (10%), soudržný, hrudkovitý až hrudovitý, ztvrdlý
Bylinná vegetace : Deschampsia flexuosa 5%, Oxalis acetosella 5%, Dryopteris spinulosa 5%, Dicranum undulatum 5%, Polytrichum formosum 5%, Hypnum cuppressiforme 5% Stromové patro srpen 1998
: SM kmenovina s příměsí OL a BR, zmlazení slabé, škody loupáním (90%); SM 28 AVB Autor: Ing. K. Zelenková
T 071 021
5S1 – Svěží jedlová bučina šťavelová Půdní typ: KAMBIZEM typická mezotrofní Lesní oblast: 7a – Brdy LS / lokalita: Hutě / Na skalách Nadmořská výška Reliéf terénu Expozice Sklon Prům. roční teplota Prům. roční srážky Geologický podklad
: 715 m.n.m. : mírný táhlý svah : SZ : 4° : 6,7° C : 738 mm : ordovická rožmitálská břidlice + droby a buližník
CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, písčitohlinitý - hlinitý, drobivý, drobkovitý, mírně vlhký, dospod ulehlý, štěrkovitý, do 80 cm hojně prokořeněný, dále ojediněle KAMBIZEM typická mezotrofní; humusová forma: mullový moder
Ol (0 - 2) Of (2 - 4)
: listnatý opad : drť
Aolh (4 – 11)
: tmavě černohnědý, silně prohumózněný, hlinitý, mírně vlhký, kyprý, krupnatý
Aol (11 – 29)
: tmavě šedohnědý, písčitohlinitý, mírně vlhký, slabě štěrkovitý a drolinovitý (10%), kyprý, drobkovitý
Bv (29 - 80)
: tmavě hnědý, písčitohlinitý, silně štěrkovitý a kamenitý (70%), mírně vlhký, drobivý, drobkovitý
Bv/Cd (80 <)
: světle šedohnědý, písčitohlinitý – písčitojílovitý, silně štěrkovitý a kamenitý (80%), ulehlý
Bylinná vegetace : Calamagrostis villosa 10%, Luzula luzuloides 5%, Oxalis acetosella 5%, Polytrichum formosum 5% Stromové patro
srpen 1998
: Stará ředina BK6, SM3, KL1, podúroveň BK, silné zmlazení BK (příměs JR, KL); BK 28 AVB, SM 32 AVB, KL 26 AVB Autor: Ing. K. Zelenková
T 071 031
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY – VÝBĚR Lesní typ
Číslo plochy
LHC revír odd.porost
Nadmořská výška
Expozice
2B4 Bohatá buková doubrava válečková na mírných svazích
T 071008
475 m J
/pH H2O/
CaCO3 %
4,97 4,70 5,04
5,33 0,36 0,21
0,205 0,022 0,018
-
Aol 2,5 - 5 Bv 5 - 28
460 m SZ
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Alh 2,5 -30
5,39 5,13
18,12 12,60
0,847 0,526
-
spilit proterozoikum andezit kambizem typická mezotrofní HP - PH, štěrkovitá
480 m SZ
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Aolh 3,5 - 6 Aol 6 - 36 Bv 36 - 81
5,48 5,35 6,27
9,26 1,74 0,19
0,447 0,085 0,020
-
T 071001
DOBŘÍŠ Mníšek 522 C7
512 m JJV
deluvium třemošenských slepenců a křemitých pískovců Pseudoglej typický PH - PJ
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Oh 2 - 3 Al 3 - 13 En 13 - 30 Bm1 30 - 48 Bm1 48+
4,10 4,19 4,42 4,31 4,33
29,72 2,65 0,97 0,60 0,34
0,801 0,094 0,045 0,041 0,029
-
DOBŘÍŠ Obora 209 B17
590 m JV
kamrické slepence Kambizem rankerová oligotrofní HP, silně kamenitá
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Alh 3,5 - 5 Al 5 - 14
4,11 4,05 4,36
11,50 2,64 0,76
0,416 0,076 0,029
-
T 071005
Bv/C 14 - 50
20,4 5,9
Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO; MgO
30,4 16,9
128 141 59
109 38 26
329 28 130
44 9 25
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
52,9 41,5
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
27,6 35,2
238 178
309 176
2643 2036
476 423
Calamagrostis arundinacea 1.1, Brachypodium silvaticum 1.1, Luzula nemorosa 1.1, Bromus ramosus 1.1, Hordelymus europaeus -2.2, Poa nemoralis 1.1, Festuca gigantea +.1, Milium effusum +.1, Carex silvatica +.1, Melica nutans +.1, Dactylis glomerata +.1, Mercurialis perennis -3.3, Alliaria officinalis +.1, Galium odoratum -2.2, Oxalis acetosella 1.1, Anemone nemorosa +.1, Urtica dioica +.1, Dentaria bulbifera 1.1, Cardamine impatiens +.1, Lathyrus vernus +.1, Stellaria holostea 1.1, Hepatica triloba +.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Senecio nemorensis +.1, Sanicula europea +.1, Prenanthes purpurea -.1, Veronica chamaedrys -.1, Maianthemum bifolium +.1, Galeopsis pubescens -.1, Polytrichum formosum +.1
DOBŘÍŠ Obora 224 C17
T 071010
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
Poa nemoralis -2.2, Melica nutans 1.1, Calamagrostis arundinacea -2.2, Festuca ovina +.1, Luzula nemorosa +.1, Dactylis glomerata -.1, Bromus sp. +.1, Mercurialis perennis +3.3, Cardamine impatiens 1.1, Mycelis muralis +.1, Galium odoratum +.1, Hepatica nobilis +.1, Veronica chamaedrys +.1, Convallaria majalis -.1, Urtica dioica +.1, Campanula persicifolia +.1, Alliaria officinalis 1.1, Campanula trachelium -.1, Hieracium silvaticum +.1, Lilium martagon -.1, Geranium robertianum +.1, Euphorbia cyparissias +.1
T 071011
4N1 Kamenitá kyselá bučina s kapradí osténkatou na kamenitých svazích
proterozoická břidlice (příbramská) Kambizem rankerová mezotrofní PH - HP, silně štěrkovitá až kamenitá
DOBŘÍŠ Obora 226 B16
3B2
3P1 Kyselá jedlová doubrava s bikou chlupatou na zvlněných plošinách
Calamagrostis arundinacea -4.4, Brachypodium silvaticum 1.1, Melica nutans -2.2, Poa nemoralis 1.1, Luzula nemorosa +.1, Galium odoratum 1.1, Mercurialis perennis 1.1, Stellaria holostea -2.1, Hepatica nobilis -.1, Viola silvatica +.1, Moehringia trinervia -.1, Anemone nemorosa +.1, Mycelis muralis +.1, Urtica dioica 1.1, Cardamine amara 1.1, Alliaria officinalis +.1, Galeopsis pubescens +.1, Veronica chamaedrys +.1, Maianthemum bifolium +.1, Convallaria majalis +.1, Dicranum undulatum +.1, Hypnum cupressiforme +.1
Dusík %
Půdní reakce
Al/Bv 30 -50
Bohatá buková doubrava mařinková na stinných svazích
Fytocenoza
Humus %
Horizonty: hloubky/cm/:
Bv/C 28 - 63
2A3 Javorobuková doubrava lipnicová na strmých teplých svazích
DOBŘÍŠ Obora 223 D16/8
Substrát Půdní typ Půdní druh hlubošský slepenec mezotrofní Kambizem typická mezotrofní hrubě HP, dolů štěrkovitá
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
36,5 17,4 31,7
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
53,7 63,2 89,6
68 56 26
127 54 107
2057 1156 2084
272 488 1398
Deschampsia flexuosa +3.3, Calamagrostis arundinacea -2.2, Luzula pilosa 1.1, Calamagrostis epigeios -2.2, Luzula nemorosa -2.2, Carex pilulifera +.1, Holcus molis -.1, Agrostis tenuis 1.1, Sieglingia decumbens -.1, Festuca ovina +.1, Vaccinium myrtillus -2.2, Rumex acetosella +.1, Epilobium angustifolium +.1, Rubus fruticosus +.1, Oxalis acetosella +.1, Viola silvatica +.1, Entodon Schreberii -2.2, Polytrchum formosum 1.1, Dicranum undulatum +.1
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
84,4 12,9 9,5 12,5 14,0
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
11,3 0,8 12,6 9,6 15,0
78 17 20 6 5
157 52 52 69 74
879 91 22 31 142
88 23 15 20 115
Calamagrostis arundinacea 1.1, Luzula nemorosa 1.1, Poa nemoralis +.1, Prenanthes purpurea +.1, Hypnum cupressiforme +.1
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
30,5 5,9
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
8,9 1,7
70 29 23
120 53 29
403 34 5
80 23 10
32
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
TYPOLOGICKÉ ZKUSNÉ PLOCHY – VÝBĚR Lesní typ
Číslo plochy
LHC revír odd.porost
Nadmořská výška
Expozice
4N3 Kamenitá kyselá bučina se třtinou rákosovitou a šťavelem na mírně skloněných plošinách
5K3 Kyselá jedlová bučina biková na plošinách a svazích
5B1 Bohatá jedlová bučina mařinková na mírných svazích
6O1 Svěží smrková jedlina šťavelová na podsvahových plošinách a v mělkých prohlubních
6P3 Kyselá smrková jedlina borůvková na plošinách a táhlých mírných svazích
33
Substrát Půdní typ Půdní druh kambrický pískovec a deluvium třemošenských pískovců Kambizem oligotrofní PH - JH, silně kamenitá, s balvany na povrchu
Fytocenoza
Luzula nemorosa -2.2, Calamagrostis arundinacea 1.1, Poa nemoralis +.1, Carex brizoides -2.2, Deschampsia flexuosa +.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Lathyrus sp. +.1, Vaccinium myrtillus +.1, Oxalis acetosella 1.1, Epilobium angustifolium +.1, Prenanthes purpurea 1.1, Hieracium silvaticum +.1, Maianthemum bifolium 1.1, Polytrichum formosum 1.1, Entodon Schrebrii +.1, Dicranum scoparium +.1
DOBŘÍŠ Obora 210 F17
585 m JV
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Oh 2,5 - 4 Ao 4 - 18 Bv 17 - 58
4,46 4,09 4,45
25,08 4,65 1,05
1,004 0,182 0,047
-
T 071020
ROŽMITÁL Vacíkov 507 A7
690 m SZ
kambrické křemence Kambizem typická oligotrofní PH
Dusík %
CaCO3 %
1,383 0,114 0,051
-
T 071004
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Oh 4,5 - 6 Ao 6 - 18 Bv 18 - 36
3,72 4,11 4,22
54,90 1,99 1,18
T 071029
ROŽMITÁL Hutě 305 A11
730 m S
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Alh 2,5 - 8 Al 8 - 31 Bv1 31 - 65
4,14 4,52 5,58
11,74 4,12 1,85
0,538 0,190 0,095
-
620 m SSV
kambrický křemenec s překryvem pleistocenní hlíny Pseudoglej typický H - J, slabě Š K, drobivá
Dusík %
CaCO3 % -
T 071021
ROŽMITÁL Hutě 314 E5
/pH H2O/
Humus %
Oh 4 - 5 Al 5 - 14 En 14 - 54 Bm 54+
4,14 3,82 4,59 5,19
49,92 7,70 051 0,17
1,469 0,270 0,033 0,020
735 m -
ordovická rožmitálská břidlice + pleistocenní hlína Kryptopodzol pseudoglejový PH -H, dolů PJ, Š-K
Dusík %
CaCO3 %
1,126 0,161 0,104 0,059
-
Horizonty: hloubky/cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Oh 6 - 10 Ae 10 - 19 Bvs 19 – 40 Bvg 40+
3,39 3,36 3,35 3,58
36,26 5,62 3,05 1,69
199 90 57
329 76 37
979 179 26
149 35 16
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
117,0 11,2 8,7
Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO MgO;
7,3 13,3 14,3
130 25 18
243 34 22
553 22 39
128 32 21
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
44,8 23,9 16,4
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
22,6 22,4 49,8
60 27 28
96 56 28
726 379 1082
157 9 107
Deschampsia flexuosa 1.1, Luzula pilosa +.1, Deschamsia caespitosa +.1, Oxalis acetosella 1.1, Dryopteris spinulosa 1.1, Vaccinium myrtillus +.1, Dicranum undulatum 1.1, Entodon Schreberii +.1, Hypnum cupressiforme 1.1, Dicranum scoparium +.1, Sphagnum sp. +.1, Hylocomium splendens +.1, Polytrichum formosum 1.1
Půdní reakce
T 071023
18,9 5,6 0,0
Hordelymus europaeus 1.1, Festuca alltissima 1.1, Brachypodium silvaticum 1.1, Galium odoratum -2.2, Mercurialis perennis +2.3, Lamium galeobdolon +2.3, Dryopteris filix - mas 1.1, Viola silvatica +.1, Mycelis muralis +.1, Oxalis acetosella +3.3, Senecio nemorensis +.1, Anemone nemorosa +.1
Horizonty: hloubky/cm/:
ROŽMITÁL Hutě 309 C17
69,2 16,1 7,3
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
Deschamsia flexuosa -2.2, Carex pilulifera +.1, Agrostis tenius +.1, Calamagrostis epigejos +.1, Luzula pilosa -.1, Oxalis acetosella +.1, Vaccinium myrtillus 1.1, Mycelis muralis -.1, Dryopteris spinulosa +.1, Dicranum scoparium 1.1, Hypnum cupressiforme +.1, Webera nutans +.1, Dicranum undulatum +.1
Horizonty: hloubky/cm/:
kambrické slepence Kambizem eutrická PH - H, Š - K
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
89,2 24,9 8,3 15,9
Sorpční Přístupné živiny nasycenost /mg/kg/ (V) % P2O5 ; K2O; CaO; MgO
2,3 9,4 32,7 86,3
115 48 81 137
258 79 70 108
216 83 160 806
168 179 129 683
Deschampsia flexuosa +3.3, Calamagrostis villosa 1.1, Oxalis acetosella 1.1, Vaccinium myrtillus -2.2, Maianthemum bifolium +.1,Dryopteris spinulosa +.1, Pteris aquillina -2.2, Polytrichum formosum 1.1, Dicranum scoparium 1.1, Webera nutans +.1, Dicranum undulatum 1.1, Sphagnum sp. +.1, Entodon Schreberii +.1, Hypnum cupressiforme +.1, Leucobryum glaucum +.1
Celková sorpční kapacita (T) /mval/100g/
113,3 21,3 20,1 14,9
Přístupné živiny Sorpční nasycenost /mg/kg/ P2O5 ; K2O; CaO; MgO (V) %
6,1 1,1 0,5 0,7
41 137 482 244
93 50 51 52
429 89 64 48
64 16 29 71
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Vysvětlivky: Půdní reakce pHH2O < 3,5 3,5 – 4,5 4,5 – 5,5 5,5 – 6,5 6,5 – 7,2 7,2 – 8,0 8,0 – 8,5 8,5 – 9,0 > 9,0
Obsah humusu (oxidovatelný uhlík) % < 0,5 0,5 – 1,0 1,0 – 2,0 2,0 – 3,0 3,0 – 5,0 5,0 – 15,0 15,0 – 30,0 > 30,0
velmi silně kyselá silně kyselá středně kyselá mírně kyselá neutrální mírně alkalická středně alkalická silně alkalická velmi silně alkalická
Obsah CaCO3 % < 0,3 0,3 – 3,0 3,0 – 10,0 10,0 – 20,0 20,0 – 60,0 > 60
velmi slabě humózní slabě humózní mírně humózní středně humózní humózní silně humózní humusová rašelinná půda
Celkový dusík % < 0,03 0,03 – 0,06 0,06 – 0,20 0,20 – 0,30 > 0,30
Sorpční kapacita (mval/100g) <8 8 – 13 13 – 25 25 – 30 > 30
velmi slabě vápnitá slabě vápnitá středně vápnitá silně vápnitá velmi silně vápnitá vápenatá půda
Sorpční nasycenost % < 10 10 – 30 30 – 50 50 – 75 75 – 90 90 - 100
velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká
velmi chudá chudá střední dobrá bohatá
extrémně sorpčně nenasycená výrazně sorpčně nenasycená sorpčně nenasycená slabě sorpčně nasycená sorpčně nasycená plně sorpčně nasycená
Přístupné živiny mg/kg (výluh v 1% kyselině citrónové)
P2O5
K2O
CaO
MgO
zásoba
< 40 40 - 80 80 - 160 160 - 250 > 250
< 35 35 - 60 60 - 120 120 - 160 > 160
< 200 200 - 500 500 - 1000 1000 - 2000 > 2000
< 30 30 – 70 70 – 150 150 - 250 > 250
velmi nízká nízká střední dobrá vysoká
Minerální živiny – potenciální zásoba v % (výluh horkou 20% HCl)
P2O5
K2O
CaO
MgO
< 0,03 0,03 – 0,06 0,06 – 0,10 0,10 – 0,20 0,20 – 0,35 > 0,35
< 0,08 0,08 – 0,15 0,15 – 0,25 0,25 – 0,40 0,40 – 0,50 > 0,50
<0,07 0,07 – 0,18 0,18 – 0,35 0,35 – 0,65 0,65 – 1,05 > 1,05
<0,08 0,08 – 0,20 0,20 – 0,40 0,40 – 0,80 0,80 – 1,25 > 1,25
zásoba velmi malá malá střední dobrá velmi dobrá vysoká (nadbytečná)
4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy a poloprovozní výzkumné plochy (Zdroj: text a tabulky zpracovává firma IFER) Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80.letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch souboru bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 07 existuje v současné době 12 ploch TZP a 1 plocha PVP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1974. V letech 1994 - 1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Přitom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
34
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP (STAV V ROCE 1999) Plocha
Typ
X-JTSK
Y-JTSK
0701 0702 0703 0704 0706 0707 0708 0709 0710 0711 0712 0751 31703
TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP
-797285 -797977 -798274 -793382 -780945 -781026 -765791 -766136 -767027 -766013 -763462 -797408 -796330
-1092072 -1095424 -1097197 -1095110 -1080706 -1082382 -1070637 -1068207 -1067306 -1066829 -1065301 -1066402 -1066206
Nadmořská Dřevina Rok založení výška (m) 720 700 580 620 550 545 485 535 600 580 530 552 586
SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK SM SM
89 89 89 89 89 89 68 68 68 68 68 68 68
Stáří porostu (let)
Zápoj (%)
Klasifikace*
120 108 64 102 86 88 183 197 99 176 171 120 90
60 80 95 95 95 95 90 100 100 75 100 100 90
4 1 1 2 1 1 1 1 1 4 1 1 3
* Klasifikace plochy podle její kvality: 1. Velmi vhodná - ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná - kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, méně přehledná, ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod 3. Vyhovující - plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující - plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu, nebo její část znovu obnovit 5. Zcela nevhodná - plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice) Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3 - 5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v následující tabulce: PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH Skupina parametrů Dendrometrické charakteristiky Sociální postavení stromu Mechanická poškození kmene
Parametr tloušťka; výška sociální postavení stromu zlom mech. pošk. obvodu kmene
Objekt všechny stromy; 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy
Zdravotní stav porostů
defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem
stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy
35
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Přitom se hodnotí také sociální postavení stromu a mechanické poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0,08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro zachycení zdravotního stavu porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu. Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL.
4.5.4.3.
Výzkumné plochy VÚLHM
(Zdroj: tabulky zpracovává VÚLHM Zbraslav - Strnady) Seznam výzkumných ploch VÚLHM Zbraslav - Strnady, útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin uvádí následující tabulka (stav k 31.12.1999): Dřevina
Evid. č.
Označení
útvaru
Lesní správa
Lokalita
Porost
(Lesní závod)
Rok
Výměra
Počet
Lesní
založ.
ha
pok.čl.
oblast
JS
188
proven.
Spálené Poříčí
Vysoká
823 B13
1999
0,27
13
7
JDO
213
MPP
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
319 D3
1980
1,00
25
7
JDV
220
MPP
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
316 E0
1986
0,28
7
7
SMX
237
proven.
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
319 D2
1985
0,27
9
7
Seznam výzkumných ploch VÚLHM Zbraslav - Strnady, projekt ICP Forest uvádí následující tabulka: Číslo plochy
Název
Rok založení
Okres
LHC
H090
Hatě
1986
Beroun
I070
Mirošov
1987
I080
Obecnice
1986
Souřadnice Y
X
LZ Dobříš
764440
1064383
Příbram
VLS Hořovice
801139
1079428
Příbram
VLS Hořovice
784217
1080102
Pozn.: všechny výzkumné plochy byly šetřeny extenzivně v rámci národní sítě monitoračních ploch
4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Přírodní lesní oblast 7 - Brdská vrchovina je specifická tím, že plochu cca 22 741 ha PUPFL zaujímají lesy v kompetenci Vojenských lesů a statků ČR, kde metodika typologie lesů byla odlišná od metodiky Státních lesů. Na území vojenských lesů byl proveden v roce 1962 typologický průzkum, který používal metodiku a mapovací jednotky prof. RNDr. Ing. Aloise Zlatníka. Pro terminologii půd byla použita klasifikace prof. Dr. Ing. Josefa Pelíška. Mapovacími jednotkami byly skupiny, podskupiny a meziskupiny lesních typů. Charakteristiky mapovacích jednotek byly vypracovány induktivně na podkladě materiálu zkusných ploch, mapování a poznámek. Průzkum byl zpracován jako generel, typologické mapování bylo vyhotoveno v topografických mapách v měřítku 1 : 25 000. Tento systém však postupem času přestal odpovídat novým poznatkům a požadavkům, a proto bylo nutno jej novelizovat a doplnit tak, aby umožňoval: - vytváření hospodářských souborů podle tehdejšího zákona o lesích č. 61/1977 Sb. - srovnání, ztotožnění a sumarizaci s typologickými jednotkami Státních lesů v tehdejší ČSR a SSR - sumarizaci podkladů v rámci Vojenských lesů v ČSSR Při vypracování novelizovaného typologického systému ÚHÚ VLS bylo použito hlavně těchto podkladů: © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
36
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Zlatníkův původní systém řad a skupin, doplněný později vegetačními stupni, který se používal na Slovensku - Málkův návrh jednotné typologické systematiky, zavádějící nové řady a skupiny na podmáčených půdách a rovněž soubory lesních typů - Typologický systém ÚHÚL Brandýs n. L. (Plíva 1971/1976), používající edafické kategorie a zavádějící jednotné symboly pro soubory lesních typů Novelizovaný typologický systém ÚHÚ VLS (Málek 1983) je v podstatě doplněný Zlatníkův systém rozšířený na české země a naopak číselné symboly jednotek ÚHÚL Brandýs n. L. jsou rozšířeny na slovenské jednotky - Zlatníkovy skupiny typů. Při zpracování OPRL měla revize typologického mapování zajistit jednotnou typizaci v rámci celé lesní oblasti, tzn. území vojenských lesů mapované podle typologického systému ÚHÚ VLS (Málek 1983) bylo nutno převést do typologického systému ÚHÚL Brandýs n. L. (Plíva 1971/1976). Na území státních lesů pak šlo o odborné zkvalitnění typologických map, které vznikaly v předchozích etapách typologie lesů, uplatněním výsledků nového typologického šetření. Podmínkou úspěšné revize mapování bylo upřesnění hranic lesní oblasti a sjednocení charakteristik lesních typů a jejich upřesnění v rámci lesní oblasti. V tomto cyklu revize typologického mapování došlo k určitému posunu, resp. rozšíření 4. vegetačního stupně na úkor 5. vegetačního stupně, což umožní v rámci hospodářsko-úpravnického plánování využít v cílové druhové skladbě dub ve vyšších nadmořských výškách než tomu bylo doposud. -
4.5.6. Charakteristiky lesních typů Podrobné charakteristiky lesních typů, tzn. označení a název lesního typu, plocha porostní, bonita hlavní dřeviny, půdní typ a druh, půdotvorný substrát, relief terénu, sklon a expozice, nadmořská výška, přirozená druhová skladba a cílová druhová skladba včetně přípustných alternativ, jsou uvedeny v příloze textové části.
4. 5. 7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů (STG) Při zpracovávání projektové dokumentace ÚSES jsou schválenými typizačními jednotkami skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou jednotky vycházející ze Zlatníkova geobiocenologického pojetí lesního typu (Zlatník, 1956). Oproti jednotkám běžně používaným v našich podmínkách lesního hospodářství, tedy souborům lesních typů - SLT (Plíva, Průša, 1969) odráží STG ve větší míře vzájemné vlivy uvnitř rostlinných společenstev jako takových a méně pak závisí na vnějších abiotických podmínkách prostředí (konfiguraci terénu, půdním druhu a typu). Tento stav je výhodný zejména při popisu rostlinných společenstev blížících se klimaxovému stadiu svého vývoje, tedy s plně rozvinutými mezidruhovými vztahy. Také je bližší běžně používanému geobotanickému pojetí popisu rostlinných společenstev (v tomto případě však ucelenějších společenstev podstatně menší rozlohy, s více uzavřenými vnitřními mezidruhovými vazbami). Metodika, v rámci níž byly jednotky STG vytvořeny vznikala při mapování karpatské oblasti, ve které je vyšší podíl přirozenějších, lidskou činností méně poznamenaných lesních společenstev. Pro oblast hercynskou se silně pozměněnými poměry se patrně jeví vhodnějším používat stávající systém jednotek souborů lesních typů zohledňující ve větší míře stanovištní podmínky lokality.
37
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
Převod SLT na STG: SLT značení 0Z
STG název
značení 0. lvs - BORY 3A1
Reliktní bor
název Pineta quercina dubové bory
1. lvs – DUBOVÝ 1Z
Zakrslá doubrava
2AB1
1G
Vrbová olšina
2B5b
Querceta petraeae humulia sup. zakrslé doubravy v.st. Alneta glutinosae inf. olšiny n.st.
2. lvs - BUKODUBOVÝ 2Z
Zakrslá buková doubrava
2AB1
2M
Chudá buková doubrava
2A3a
2K
Kyselá buková doubrava
2AB3a
2N
Kamenitá kyselá buková doubrava
2AB3a
2I
Uléhavá kyselá buková doubrava
2AB3a
2S
Svěží buková doubrava
2C
Vysýchavá buková doubrava
2B
Bohatá buková doubrava
2D
Obohacená buková doubrava
2BC3a
2A
Javorobuková doubrava
2BC3a
2L
Potoční luh
2BC5a
2P
Kyselá jedlová doubrava
2AB4
2B3a 2BD3a 2B3a
Fagi - querceta humilia zakrslé bukové doubravy Querceta petraeae subfagina bukodoubravy n.st. Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta (kyselé) bukové doubravy Fagi – querceta typica typické bukové doubravy Fagi - querceta tilie lipové bukové doubravy Fagi – querceta typica typické bukové doubravy Ligustri - querceta aceris sup. javorové doubravy v.st. Ligustri - querceta aceris sup. javorové doubravy v.st. Querci roboris - fraxineta sup. dubové jaseniny v.st. Querceta roboris inf. doubravy dubu letního n.st.
3. lvs – DUBOBUKOVÝ 3Y
Skeletová dubová bučina
3AB1
3M
Chudá dubová bučina
3A3a
3K
Kyselá dubová bučina
3AB3a
3N
Kamenitá kyselá dubová bučina
3AB3a
3I
Uléhavá kyselá dubová bučina
3AB3b
3S
Svěží dubová bučina
3B3a
3F
Svahová dubová bučina
3B3a
3C
Vysýchavá dubová bučina
3B3a
3B
Bohatá dubová bučina
3B3a
3H
Hlinitá dubová bučina
3B3a
3D
Obohacená dubová bučina
3BC3a
3A
Lipová dubová bučina
3BC3a
3J
Lipová javořina
3C3a
3L
Jasanová olšina
3BC5b
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Querci – fageta humilia zakrslé dubové bučiny Querceta petraeae fagina bukové doubravy Querci – fageta (kyselé) dubové bučiny Querci – fageta (kyselé) dubové bučiny Carpini – querceta sub. habrové doubravy v.st. Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta typica typické dubové bučiny Querci – fageta aceris javorové dubové bučiny Querci – fageta tiliae aceris lipojavorové dubové bučiny Tili – acereta lipové javořiny Fraxini - alneta sup. jasanové olšiny v.st.
38
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina SLT
značení
STG název
značení
3U
Javorová jasenina
3C4
3V
Vlhká dubová bučina
3C4
3O
Jedlodubová bučina
3B4
3P
Kyselá jedlová doubrava
3AB4
název Querceta roboris - aceris sup. javorové doubravy v.st. Querceta roboris - aceris sup. javorové doubravy v.st. Querceta roboris sup. doubravy dubu letního v.st. Querceta roboris sup. doubravy dubu letního v.st.
4. lvs – BUKOVÝ 4Y
Skeletová bučina
4AB1
4M
Chudá bučina
4A3a
4K
Kyselá bučina
4AB3a
4N
Kamenitá kyselá bučina
4AB3a
4I
Uléhavá kyselá bučina
4AB3a
4S
Svěží bučina
4B3a
4F
Svahová bučina
4B3a
4B
Bohatá bučina
4B3a
4H
Hlinitá bučina
4B3a
4A
Lipová bučina
4BC3a
4V
Vlhká bučina
4BC4
4O
Svěží dubová jedlina
4B4
4P
Kyselá dubová jedlina
4B3b
4Q
Chudá dubová jedlina
4A4
4G
Podmáčená dubová jedlina
4AB4
Fageta humilia zakrslé bučiny Fageta quercino - abietina dubojedlové bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera holé bučiny Fageta paupera typica typické bučiny - holé Fageta paupera typica typické bučiny - holé Fageta typica typické bučiny Fageta typica typické bučiny Fageta aceris javorové bučiny Fraxini - querceta roboris - aceris jasanojavorové doubravy dubu letního Querceta roboris - fagi vlhké doubravy s bukem Querci abieta dubové jedliny Querci abieta piceosa smrkové dubové jedliny Abieti – querceta roboris – piceae smrkové jedlové doubravy
5. lvs – JEDLOBUKOVÝ
39
5Z
Zakrslá jedlová bučina
5AB1
5Y
Skeletová jedlová bučina
5AB1
5M
Chudá jedlová bučina
5A3a
5K
Kyselá jedlová bučina
5AB3a
5N
Kamenitá kyselá jedlová bučina
5AB3a
5I
Uléhavá kyselá jedlová bučina
5AB3a
5C
Vysýchavá jedlová bučina
5B3a
5S
Svěží jedlová bučina
5B3a
5F
Svahová jedlová bučina
5B3a
5B
Bohatá jedlová bučina
5B3a
5D
Obohacená jedlová bučina
5BC3a
5A
Klenová bučina
5BC3a
Abieti - fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Abieti - fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Fageta piceoso - abietina smrkojedlové bučiny Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta inf. jedlové bučiny n.st. Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Abieti - fageta typica typické jedlové bučiny Aceri - fageta inf. javorové bučiny n.st. Aceri - fageta inf. javorové bučiny n.st.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti SLT
značení
STG název
značení
5J
Suťová javořina
5C3a
5L
Montanní jasanová olšina
4C5b
5U
Vlhká jasanová javořina
5V
Vlhká jedlová bučina
5O
Svěží jedlina
5B4
5P
Kyselá jedlina
5AB4
5Q
Chudá jedlina
5A4
5T
Podmáčená chudá (dubová) jedlina
5A4
5G
Podmáčená jedlina
5B5a
5C4 5BC4
název Fagi acereta inf. bukové javořiny n.st. Salici fragilis - alneta sup. vrbové olšiny v.st. Fagi - acereta alni inf. bukové javořiny s olší n.st. Aceri - fageta alni inf. javorové bučiny s olší n.st. Abieti - piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Abieti - piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové smrkové jedliny Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové smrkové jedliny Picei - alneta incanae inf. smrkové olšiny s olší šedou n.st.
6. lvs – SMRKOBUKOVÝ 6Z
Zakrslá smrková bučina
6AB1
6Y
Skeletová smrková bučina
6AB1
6M
Chudá smrková bučina
6A3a
6K
Kyselá smrková bučina
6A3a
6N
Kamenitá kyselá smrková bučina
6AB2a
6S
Svěží smrková bučina
6AB3a
6V
Vlhká smrková bučina
6BC4
6O
Svěží smrková jedlina
6B4
6P
Kyselá smrková jedlina
6AB4
6Q
Chudá smrková jedlina
6A4
6G
Podmáčená smrková jedlina
6B5a
6R
Svěží rašelinná smrčina
6A6
Abieti - fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Abieti - fageta piceae humulia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino piceosa jedlosmrkové bučiny Fageta abietino piceosa jedlosmrkové bučiny Fagi - abieta piceae bukové jedliny se smrkem Abieti - fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Aceri - fageta alni sup. javorové bučiny s olší v.st. Piceeta equiseti přesličkové smrčiny Piceeta equiseti přesličkové smrčiny Piceeta sphagnosa inf. rašeliníkové smrčiny n.st. Picei - alneta incanae sup. smrkové olšiny s olší šedou v.st. Piceeta turfosa inf. rašeliništní smrčiny n.st.
7. lvs – BUKOSMRKOVÝ 7Z
Zakrslá buková smrčina
6AB1
7M
Chudá buková smrčina
6A3a
7N
Kamenitá kyselá buková smrčina
6AB3a
7T
Podmáčená chudá jedlová smrčina
6AB5b
7G
Podmáčená jedlová smrčina
6B5a
7R
Kyselá rašelinná smrčina
7A6
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Abieti - fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino - piceosa jedlosmrkové bučiny Abiieti - fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Picei - alneta sup. smrkové olšiny v.st. Picei - alneta incanae sup. smrkové olšiny s olší šedou v.st. Piceeta turfosa sup. rašeliništní smrčiny v.st.
40
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
4. 5. 8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na lesní prostředí (Šindelář, 1995) Existuje řada teoretických klimatických studií a modelů, ze kterých je možné usuzovat na více či méně rozsáhlé změny makroklimatu v důsledku rostoucího procentuálního zastoupení skleníkových plynů v atmosféře. Nejčastěji předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde v první řadě o velikost předpokládaných změn a dále pak o jejich průběh. Některé práce naznačují, že rychlé teplotní změny o 2 až 4 0C se pravděpodobně vymykají adaptačním možnostem většiny lesních dřevin (Fanta, 1992). Tato hodnota přibližně odpovídá rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumů z poslední doby (Šindelář, 1993) naznačují, že řada dřevin má relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou tedy schopné za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa svého původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná odpověď na otázku, jak budou tyto populace reagovat na extrémní výkyvy klimatických faktorů. Trvalé změny makroklimatu se mají podle modelů různých autorů uskutečňovat v rozmezí 50 až 100 let, některé studie pak odhadují tuto dobu až na 200 let. Ve srovnání s dobou vývoje vegetace na zemském povrchu jde však v každém případě o období velmi krátké , během něhož se adaptační procesy populací dřevin budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu, nebo vůbec ne. Areály lesních dřevin je možno určovat klimaticky. Omezíme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, tedy na průměrnou roční teplotu a na vlhkost prostředí (vyjádřenou v mm jako rozdíl mezi ročním úhrnem srážek a ročním úhrnem výparu), je například areál přirozeného 0 rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8 C a minimální vlhkostí asi 320 až 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10 0 C a vlhkost prostředí zhruba 220 až 330 mm. Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny. Odhaduje se, že trvalé zvýšení průměrné teploty o 1 0C by znamenalo geografický posun v zeměpisné šířce asi o 100 až 150 km. Vzhledem k poměrně omezené maximální rychlosti migrace většiny rostlinných druhů by pak mohlo dojít až k praktickému zhroucení lesních ekosystémů v kontinentálním měřítku. Řada modelů předpokládá ve střední Evropě rozsáhlé posuny vegetační stupňovitosti (v rámci našeho území např. Kopecká, Buček 1992, Fanta, 1992). Kvalitativně jsou nejcitlivější azonální společenstva (extrémní trofické řady) a intrazonální společenstva (lužní, podmáčená a oglejená stanoviště) a to především v nižších (0 - 2) a nejvyšších (7 - 9) LVS. Největší riziko zranitelnosti nesou SM monokultury ve 2. a 3. LVS. Nejlepší předpoklady adaptability mají geobiocenózy s největší ekologickou valencí (zpravidla živná a obohacená řada; o něco méně pak také část řady kyselé). To znamená, že potenciální vegetace charakterizovaná soubory lesních typů či lesními společenstvy je tím citlivější na změnu ekologických podmínek, čím jsou ekologické podmínky stanoviště vzdálenější od optima ekologických nároků zastoupených dřevin. Čím větší je rozdíl mezi potenciální druhovou skladbou vegetace a aktuálním stavem porostů, tím větší je míra rizika zranitelnosti lesních geobiocenóz. Nízkou adaptabilitu lze předpokládat zejména u lesních geobiocenóz s nepůvodními dřevinami. Je tedy nezbytné podporovat přirozenou obnovu všech cílových autochtonních dřevin v maximální míře a zároveň podporovat i další autochtonní dřeviny v přirozené obnově (např, BB, HB a pod.). Pro zlepšení vegetačního krytu půdy je také vhodné podporovat keřové patro. Hřeben Brd je tvořen mozaikou 4.,5.a 6.lvs (těžištěm je patrně 5.lvs - zejména v centrální části Brd; vzácně se vyskytuje také 7.lvs). Ostatní části území PLO 7 leží převážně ve 3.lvs, okrajově je zastoupen také 2.lvs. V přirozeném prostředí by na většině území oblasti měl být nejvitálnější dřevinou buk, který má optimum výskytu ve 4. lvs a převahu si udržuje také v 5.lvs (na živných stanovištích i v 6.lvs). Zastoupení dubu naopak přirozeně klesá od 1. do 4. lvs, jako výsledek stoupající konkurence buku. Ve 3. lvs, kde má dub své růstové optimum, ještě dominuje, ale ve 4. lvs je již bukem vytlačen do pozice jednotlivé příměsi (větší vitalitu zde má na kyselém podloží). Jedle má své maximum výskytu ve 4. a 5.lvs. Oproti buku má užší areál rozšíření - do 2. a 7.lvs významněji zasahuje jen na vodou ovlivněných stanovištích. Smrk v přirozených zonálních společenstvech sestupuje na kyselém podloží do 5.lvs (ale s nižší kvalitou i vitalitou). Od tohoto lvs jeho zastoupení přirozeně vzrůstá na úkor buku i jedle. Z uvedeného vyplývá, že v případě dlouhodobého oteplování klimatu by bylo možné očekávat poněkud vyšší vitalitu dubu, která by se projevila hlavně ve 4.lvs. Celkové zastoupení buku a jedle v PLO 7 by se patrně nemělo příliš výrazně měnit (kromě výškových posunů - zejména u jedle). U smrku je pak možné očekávat sníženou vitalitu (s vyjímkou nejvýše položených částí hřebene Brd).
41
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přírodní podmínky oblasti
4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Centrální Brdy nebyly, vzhledem k neúrodnosti a nevyužitelnosti půd, nikdy osídleny ani pro pastevní hospodářství. Ještě počátkem 17. století byly brdské lesy nejméně dotčeným lesním komplexem ve středních Čechách (z prohlášení královské komory z 5. října 1613). Naproti tomu přes Hřebeny se táhne pás hradišť z pozdně bronzové doby, což souvisí s osídlením okolí (území severozápadně od Hřebenů tvoří již starosídelní oblast). Největší vliv na rozvoj lesů mělo železářství (zprávy již ze 14. století), které bylo po celé 17. a 18. století a omezeně v 19. stol. významnou složkou obživy lidí v podhůří Brd. V provozu bylo mnoho vysokých pecí a hamrů na zpracování železa. Poslední vysoká pec na dřevěné uhlí pracovala v Komárově do roku 1926. Palivem bylo dřevěné uhlí z brdských lesů. V okolí vysokých pecí byl stav lesů velmi špatný. Přesto lze ještě v 19. století považovat Brdy za komplex s převážně přirozeným dřevinným složením, neboť vzdálenější a méně přístupné porosty zůstaly ušetřeny. Dřívím se topilo i ve sklárnách, v lesích se smolařilo. Na Jedové hoře poblíž Komárova se dobývala železná ruda bohatá na rtuť (vázanou zejména v rumělce - sulfidu rtuťnatém). Místy byly otevřeny i lomy na stavební kámen. Vzhledem ke značnému vyčerpání těchto ložisek a nerentabilnosti těžby má dobývání zmíněných surovin již pouze historický význam. Těžba rud byla ukončena v 80. letech 20. století. Místy byly vybudovány rybníky. Zvláštním a charakteristickým prvkem jsou Padrťské rybníky, které pocházejí z 18. století, kdy se voda používala ke splavnění potoka, po němž se plavilo dřevo pro hutě. Rybníky jsou napájeny drobnými potoky z okolních lesů. V 19. století se počaly porosty s původní dřevinnou skladbou (buk, dub, jedle, méně smrk a borovice) postupně přeměňovat na hospodářsky výhodnější smrk, takže dnes v Brdech převažují lignikultury smrku, silně poškozované větrnými kalamitami. V roce 1926 byl v centrálních Brdech zřízen vojenský výcvikový prostor, tehdy určený pro dělostřeleckou střelnici. Specifickým typem prostředí jsou zde odlesněná místa cílových ploch střelnic (lokality Tok, Jordán, Brda) a tankodrom (kotlina zvaná Bahna), kde odlesnění vedlo k úbytku vody v Brdech.
4.5.10. Historicky doložené rozšíření hospodářských dřevin Vývoj dřevinné skladby lze sledovat zhruba od počátku 17.století. Kusé údaje z nejstarších urbářů však udávají pouze převládající dřevinu, nebo častěji popisují hraniční stromy. Také první zařízení lesních majetků (systemizace - kolem roku 1800) opět zachycují jen hlavní dřeviny (příměs do 30% nebývá zaznamenána). V pařezinách a lese středním, který vznikl z pařezin předržením některých stromů, byl hlavní dřevinou dub. Kvalita dubových porostů se soustavně zhoršovala. V době převodu pařezin na les vysoký (1750 - 1850) poklesl postupně význam dubu na minimum. Jeho zastoupení se začalo opětovně zvyšovat až na počátku 20. století, kdy se pozvolna přecházelo k maloplošným formám obnovy lesů. Rozsáhlé přímé převody pařezin měly za následek celkový úbytek listnáčů. Lípa tvořila především příměs v dubových porostech. V pařezinách byla po dubu druhou nejrozšířenější dřevinou. S převodem pařezin její zastoupení prudce pokleslo a dnes představuje jen malou příměs v listnatých porostech. Borovice původně převažovala spolu s břízou na suchých kamenitých nebo naopak zrašelinělých stanovištích. Odtud byla rozšířena i na ostatní stanoviště vysokého lesa. Nejčastější borové směsi byly se smrkem s účastí dubu a břízy, méně často se borovice vyskytovala s bukem. Smrk byl zastoupen hlavně na Rožmitálsku a v brdských polesích Zbirožského panství. Původní smrkové porosty byly zejména v okolí Padrťských rybníků na dnešním vojenském újezdu a v bývalém polesí Štěrbina. Místy byly nesmíšené smrčiny také na Hutích a Roželově, příměs smrku je však v celých Brdech. Síje smrku započaly koncem 18. století. Na počátku 19. století pak postupně umělá obnova nahrazuje obnovu přirozenou. Od poloviny 19. století převládla sadba nad síjí, čímž se nástup smrku na úkor ostatních dřevin (zejména listnáčů) ještě zrychluje. Podle starých záznamů byla jedle v Brdech hojná a to jak v podobě čistých porostů, tak ve směsích. V horských polohách Brd vytvářela směsi se smrkem, v okrajových částech pak zejména s bukem, spolu s příměsí dalších dřevin (dub, borovice, aj.). Buk od založení železných hutí, hamrů a ostatních výroben v Brdech postupně ubýval. Hlavní úbytek buku však nastal po zavedení smrkových výsadeb ve 40. letech 19. století. Kromě čistých bučin se vyskytoval nejčastěji ve směsích s jedlí (často spolu se smrkem) a někdy také vytvářel směsi s dubem a klenem. Kromě toho byl častou příměsí v dubových porostech. Bříza byla po dubu a borovici do konce 18. století nejrozšířenější dřevinou. Těžiště svého výskytu měla zejména v proředěných porostech a v pařezinách. V průběhu 20. století její zastoupení prudce pokleslo v důsledku převodů nízkého lesa, nástupu umělé obnovy jehličnanů a výchovy mladých porostů, kdy byla © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
42
Přírodní podmínky oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
spolu s osikou odstraňována. Osika se vyskytovala na hlubších půdách nižších poloh v mladších porostech. Ve starších porostech tvořila jen příměs. Jasan a olše jsou spjaty s potočními nivami. Jasan byl zaváděn uměle. Olše je pravděpodobně autochtonní dřevina, která však nikdy nevytvářela souvislé porosty. Byla také skupinovitě přimíšena ve smrkových porostech (Padrťské rybníky). Jilm a javor nikdy nedosahovaly významnějšího podílu a vyskytovali se jen jako jednotlivě vtroušené dřeviny. Modřín, pravděpodobně jako první umělou setbou obnovená dřevina, byl v 70. letech 18. století zaveden na Strašicku. Akát byl uměle zaváděn na prudké, slunné stráně. Jeho plošné zastoupení se v průběhu posledních 200 let patrně neměnilo. Pastva byla povolována na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750 1850. Byla všemožně regulována, až konečně ve 2. polovině 19.století byla zakázána na všech větších majetcích. Dočasně pak byla povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy byla potlačena řada dřevin: dub, jedle, lípa apod. Na počátku 19. století se v lesích značně rozmohlo hrabání steliva. Přes všemožnou snahu o jeho omezení v něm bylo pokračováno na drobných majetcích a v obecních lesích až do počátku 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly také ochuzení druhové skladby.
LHC Strašice – uléhavá bučina SLT 4I (foto Ing. Antonín Kusbach)
43
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti Zdrojem údajů jsou jednak elaboráty historických průzkumů vypracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v letech 1957-1977 v rámci tehdejších LHC, jednak všeobecné části LHP zaujatých LHC. Sumární údaje o majetcích byly porovnány s údaji registrů velkých vlastníků půdy (1906,1933).
5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Jedním z hlavních činitelů mající vliv na stav zbirožských lesů bylo železářství a s tím spojená výroba dřevěného uhlí. Z nejstarších hutí na Zbirožsku, Rokycansku byla huť strašická (první zmínka z roku 1379), dále huť rokycanská (14.století), další zmínka je o huti dobřívské (1546) a huti holoubkovské (1614). V letech 1624 – 31 bylo ve Strašicích, Dobřívi, Holoubkově, Karlově Huti a Hředlech v provozu asi 10 hamrů. Zatímco v první polovině 18. století se dřívím nějak nešetřilo, zvýšená výroba železa v druhé polovině 18. století tu již nenacházela dříví na potřebné dřevěné uhlí. Nedostatek mýtních porostů nutil lesní úřad zbirožský přidělovati od roku 1755 k milířování též pařezy. O obrovské spotřebě dřeva svědčí i skutečnost, kdy pro Hutě Strašice, Dobřív, Holoubkov, Padrť činila roční spotřeba dřeva více jak 120.000 plm. dřeva. Zajímavé je, že velkého bohatství dřevní suroviny bylo poměrně málo využíváno sklárnami. Výjimky činí jen bývalá sklárna u Těškova a známá sklárna v Nových Mitrovicích. Dalším důležitým činitelem mající vliv na stav lesů bylo od pradávna smolaření, pálení dřeva na popel a výroba drasla. Mezi další výtěže z lesů západních Brd patřilo zejména travaření, sběr klestu a nemalý vliv mělo i pastevectví. V PLO7 byly lesy na Rožmitálsku vystaveny intenzivnějšímu civilizačnímu tlaku než na Zbirožsku. Po skončení kolonizačního období, kdy lesy ustupovaly novým sídlům a zemědělské půdě, lesnatost poklesla jen v nevelké míře. Byly založeny jen 2 vesnice (nově založena obec Nepomuk jako svobodná obec v roce 1730 a rozšířena obec Záběhlá v roce 1726 o 16 rodin ze Šumavy). Po skončení třicetileté války a hlavně po r. 1700 se zvýšila lidnatost, ale na rozlohu lesů to nemělo rovněž podstatný vliv. Vývoj lesnatosti: V 19. století začíná lesnatost mírně narůstat díky zalesňování bývalých ovčích pastvin. V druhé polovině 20. století rovněž lesnatost znovu stoupá, zalesňují se zemědělsky nevýhodné pozemky. Tzv. ostatní těžby – vliv na stav lesů Extenzivní charakter hospodaření do konce 18. století byl ještě zdůrazněn dalšími škodlivými činnostmi (pastva, hrabání, travaření a místy i lesopolaření). Pastva byla povolena na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750-1850. Byla všemožně regulována, až konečně v 2. polovině 19. století byla zakázaná na všech větších majetcích. Dočasně byla pastva povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy zmizel DB, JD, LP apod. Hrabání steliva se rozmohlo po začátku 19. století, kdy se začalo stelivo prodávat. Zároveň jsou vydávány první regulace (jen za náhradu, jen pod dohledem, jen někde na určitých plochách). Majitelé lesů si byli vědomi neblahých následků této činnosti, ale šlo o lukrativní obchod v extenzivním lesním hospodářství. I přes jasné degradační vlivy hrabání tento nešvar pokračoval v drobných majetcích a v obecních lesích až do 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly i ochuzení druhové skladby. Lesopolaření bylo rozšířené hlavně v rovinatějších lokalitách. Při převodech pařezin se paseky měly vyčistit od buřeně a výmladků. Platila zásada - čím úrodnější půda, tím delší polaření. Vytěžené plochy se pronajímaly až na 6 let a více. Polaření zhoršilo hlavně fyzikální vlastnosti půdy. Smolaření se rozmohlo v „borových“ oblastech hlavně za protektorátu. Škodliví činitelé – značně nepříznivý vliv na vývoj lesního hospodářství měly tzv. škodliví činitelé (sníh, vítr, hmyz apod.).
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
44
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy K cílevědomému hospodaření přiměl vlastníky lesů jejich špatný stav, zaviněný dlouhotrvajícími tzv. „výběrovými těžbami“. Prvotní zařízení lesů (systemizace) spadají do doby kolem r. 1800. Dokladem je následující přehled větších lesních majetků s uvedením doby prvního zařízení. panství (p.) velkostatek (vst.) Zbiroh – p. Dobříš – p. Rožmitál - p. město Příbram - vst. Svinaře+Libře - vst. Osov – vst. Karlštejn - p. Rokycany - p. Hostomice - vst. Mníšek - vst. Hořovice - p. Jince – p.
tehdejší vlastník Tehdejší stát J.C.M. Pražské arcib. Město Příbram J.Bechler Kounicové Tehdejší stát Město Rokycany Hostomice město Unwerthové Vrbnové Vrbnové
poprvé zařízeno roku /cca ha 1792/10.392 1781/16.573 1810/7.924 1843/1074 1808/353 1798/348 1806/1737 1825/346 1837/396 1804/322 1756/5.110 1770/3.420
autor, soustava –způsob Mőrickstein, lánová soustava Brettschneider, lánová soust. Dvorní komise, lánová soust. W.Rowland, staťová soustava Autor a soustava neznámá nezn.autor se pokusil o lán.s. J.Schmidt, lánová soustava A.Schónberger, stať.soust. Opellt, lánová soustava autor neznámý, lánová soust. J.A.Kolbe, soust.prim.lánová autor i soustava neznámá
První náznaky hospodářské úpravy lesů v dané oblasti lze najít již počátkem 17. století, kdy lesy zbirožské a mirošovské (alespoň v některých jejich částech) zaměřuje Simon Podolský a v polovině 18. století zeměměřič Frast. Nejstarší hospodářský plán, který se zachoval vyhotovil v letech 1824 – 1835 Jan Wiehl. Pro panství Spálené Poříčí vypracoval první lesní hospodářský plán nadlesní František Herda v roce 1831. Do tohoto roku jsou na Spáleno – Poříčsku jen kusé zprávy o lesích v několika odhadech prováděných při různých příležitostech. První systematizace Rokycanských lesů byla zpracována Schönbergrem v roce 1825. Odhad hmot v Schönbergrově plánu byl proveden od oka a to tak, že do příslušných rubrik nebyly zaznamenány současné hmoty (tj. v roce 1825), ale ty které zařizovatel předpokládal v době smýcení. Vnitřní detail je zaměřen velmi povrchně a stáří porostů je většinou uvedeno od – do. Z používaných zařizovacích metod to byla podobně jako jinde v Čechách metoda lánová, kterou vystřídaly staťové soustavy, nejdříve hmotná, poté plošná a konečně kombinovaná včetně metody saské. I když první hospodářské osnovy (systematizace) vnesly do postupu těžeb určitý řád a zamezily dosavadnímu libovolnému vybírání těžebních míst na většině majetků nebylo podle nich postupováno, zejména když kalamity rozvrátily první plány. Jak vidíme z výše uvedeného přehledu byla již počátkem minulého století primitivně zařízena většina lesních majetků. Prvním systemizacím předcházely různé instrukce, které se snažily usměrňovat těžby, doporučovat umělou obnovu, rozdělovat lesy podle vzrůstnosti, popř. dřevinné skladby apod. Porostní systemizace dodaly lesním hospodářům poprvé poměrně přesné záměrné mapy, většinou na podkladě tereziánského nebo josefského katastru. Tyto mapy pak často sloužily po několik desetiletí a byly používány i k evidenci těžeb. V lánové soustavě, která byla tehdy používána, byly lesní části rozděleny podle stanoveného obmýtí na příslušný počet ročních pasek – obvykle 40 pro les nízký a 80 až 120 pro les vysoký. Paseky měly tvar protáhlých obdélníků. Obnovní postup byl pravidelný, paseky byly přiřazovány každoročně. Etáty byly propočítány zpravidla na celé obmýtí, ale většinou bylo nutné už po několika letech je upravovat (snižovat). K revizím prvních systemizací se přistupovalo nepravidelně. Zpravidla v periodách delších než 10 let. Pravidelný cyklus se ujal až ke konci 19. století. Po r. 1830 se v hospodářské úpravě začíná prosazovat staťová soustava hmotová, plochová, nebo kombinovaná. Objevuje se umělá rozdělovací síť, oddělení, porosty a mýtní články. Obmýtí se zpravidla zprvu příliš nemění, ale s postupným mizením pařezin a s přibýváním stejnověkých jehličnatých porostů se začíná sjednocovat na průměrnou délku kolem 80 let. Koncem 19. století se obmýtí spíše prodlužovalo. Paseky se již nepřiřazují každoročně, ale za 2-3 roky. Porostní mapy byly zhotovovány tzv. saskou metodou v měřítcích kolem 1:10 000. Hospodářské mapy byly v měřítku katastrálním nebo dvojnásobném 1:5760. Věkové třídy po 20-ti letech byly označovány římskými číslicemi ve vzestupné stupnici, nebo méně se používalo označení sestupně, tj. nejstarší třída byla označená jako „I “. Pro výpočet etátu se údaje získané na základě PMP korigovaly pomocí kamerální taxy (s vyrovnávací dobou až o délce celého obmýtí) nebo Hundeshagenova, popř. Hufnagelova vzorce.
45
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Od 90. let minulého století začínají zařizovatelé používat metodu Judaichova porostního hospodářství. Do té doby naprosto převažující holoseče, jsou postupně opouštěny a přechází se na maloplošné seče, kombinované způsoby a ve větší míře se opět začíná uplatňovat přirozená obnova. LHP od 80. let minulého století předepisují rozluky a odluky v monokulturách. Dále předepisují výsadbu listnatých skupin a výsadbu alejí podél cest. Obnovené postupy se více diferencují podle ohrožení větrem, suchem, sněhem apod. Výchově lesních porostů je věnována větší pozornost než v prvotních systemizacích, ale jako samostatná položka stanoveného etátu se předpis předmýtní těžby objevuje až po r. 1870. Předpis předmýtních těžeb nebyl pro lesní hospodáře závazným, prověrky se měly provádět podle potřeby porostů. Zdůrazňovala se stabilita porostů (zejména proti sněhu a větru), proto se doporučovaly zásahy mírnější a častější. Obnovu části LHP zajišťovala státní taxační kancelář. Sjednocuje se metodika vypracování LHP. Začínají se používat růstové tabulky (Schwapach, Wimmenauer). Lesy jsou zařazovány do hospodářských skupin. Obmýtí je 90 nebo 100 let. V elaborátech LHP jsou velmi podrobně popsány směrnice pro obnovu a výchovu. Mapy začínají být vyhotovovány v desetinných měřítcích. Pro stanovení etátu těžby byl určující mýtní přírůst. Průměrná výtěž výchovných zásahů značně kolísala. Vývoj porostních zásob a výtěžnost. Údaje o porostních zásobách jsou těžko dosažitelné a srovnatelné. Poměrně spolehlivě byly zjišťovány údaje o stavu a zásobách mýtních porostů. Díky poměrně ustálené druhové skladbě a stálosti obmýtí se zásoby mýtních porostů i průměrná hektarová zásoba a výtěžnost měnily jen nepatrně. panství (p.) Dobříš – p. Zbiroh – p. Rožmitál - p PLO 7
rok ha lesa 1844 16.141 1824 17.806 1830 7.896 1833 41.843
zásoba/ha m3 s.k. 134 136 264 159
rok ha lesa 1854 18.784 1862 22.671 1862 7.896 1859 49.351
zásoba/ha m3 s.k. 137 134 260 155
rok ha lesa 1902 18.800 1891 10.032 1890 7.900 1893 36.732
zásoba/ha m3 s.k. 145 152 270 174
rok ha lesa
zásoba/ha m3 s.k.
1940 7.924 1936 12.068 1941 4.754 1939 24.746
120 116 256 144
Jak vyplývá z uvedeného přehledu, zásoby dřeva v průběhu 19. století spíše klesaly. Tento pokles nastal v důsledku úbytku mýtních porostů a tím i poklesu středního plošného věku. Na to mělo vliv krátké obmýtí, ale i větrné a sněhové kalamity, které postihovaly mladé a dospívající jehličnaté monokultury. Průměrná výtěžnost kolísala mezi 2 až 5 m3 hr.s k./ha/rok a to jak mezi jednotlivými majetky, tak v jejich rámci v průběhu času. Průměrný roční etát na 1 ha porostní půdy uvádí následující přehled.
Majetek panství (p.) Dobříš – p. Zbiroh – p. Rožmitál–p. PLO 7
cca ha 16140 (7920)
17800 (10905) 7950 (4750) 41840 (23575)
rok
roční etát m3 hr.s k.
rok
roční etát m3 hr.s k.
rok
roční etát m3 hr.s k.
1815 1824 1817 1819
3,40 4,61 4,75 4,16
1900 1891 1890 1894
3,20 3,94 4,15 3,69
1930 1930 1930 1930
2,65 3,16 3,65 3,10
Z uvedeného přehledu vidíme, že průměrná výtěžnost mezi r. 1810 a 1930 neměla mnoho výkyvů. Výraznější rozdíly jsou dány spíše snahou jednotlivých hospodářů zalíbit se majiteli. Obmýtí prodělalo velmi nerovnoměrný vývoj. V původních systemizacích bylo většinou velmi diferencované podle tvaru lesa. Ve vysokém lese ještě někteří prozíraví zařizovatelé obmýtí prodlužovali (např. na 130 r. pro DB porosty). Pro pařeziny se užívalo obmýtí 30 nebo 40 r. Podíl pařezin velmi kolísal. Délka obmýtí se měnila nerovnoměrně, celé 19. století klesalo. Kolem r. 1900 byla délka jen 80-85 r. V roce. 1950 bylo obmýtí cca 100 r. V průběhu 70. let tohoto století nastává růst až na dnešních 115 r.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
46
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene Vývoj dřevinné skladby (od r. 1600) Nejstarší urbáře udávají buď převažující dřevinu, nebo druh hraničních stromů. První zařízení (systemizace) udávají opět pouze převažující druh dřeviny (příměs do 30 % nebývá zaznamenána). DB – původně převládající dřevina v celé oblasti. Vynechával jen stanoviště extrémně suchá a chudá. Převládající dřevinou byl v lese nízkém a středním. Kvalita DB porostů soustavně klesala a systemizace na počátku 19. století mohou konstatovat, že DB zůstal jen jako přestárlé výstavky, nebo nekvalitní podrost. V době převodů pařezin na vysoký les význam dubu poklesl na minimum. Zastoupení DB se začalo pomalu zvyšovat od 20. let našeho století, kdy se pozvolna přecházelo na maloplošné formy obnovy lesů. BK – tvořil většinou příměs v DB porostech, po jedli byl v Brdech nejvíce rozšířen. Buku ubývalo od založení železných hutí, hamrů a ostatních výroben v Brdech. Hlavní a rychlý úbytek nastal po zavedení smrkrových výsadeb ve 40. letech 19. století. Kromě čistých bučin se BK vyskytoval nejčastěji ve směsích s JD, ale i jako směs se SM a JD, někdy i s DB a klenem. Bučiny se vyskytovaly a někde ještě vyskytují v Brdech na svazích a hřebenech (Teslíny, Varta). LP – tvořila hlavně příměs v DB porostech. V pařezinách byla po DB druhou nejzastoupenější dřevinou. S převodem na les vysoký její zastoupení prudce pokleslo. Dnes tvoří jen nepatrnou příměs v některých listnatých porostech. BR – po DB a BO byla do konce 18. století nejrozšířenější dřevinou. Vyskytovala se hlavně na volných plochách, v proředěných porostech a v pařezinách. Během 20. století její zastoupení prudce pokleslo, díky převodům, umělé obnově jehličnanů a výchově mladých porostů, kdy byla spolu s OS z porostů odstraňována. Dnes má zastoupení jen na plochách, kde se v minulosti nepodařil převod, nebo na bývalých pastvinách. OS – vyskytovala se na hlubších půdách nižších poloh v mladších porostech. Ve starších porostech byla zastoupena jen jako nepatrná příměs. V historickém průzkumu Ing. Schranze a Dr. Tlapáka se zdůrazňuje dobrá prodejnost OS dřeva a vydatnost hryzu pro zvěř. JS, OL – jsou spjaty s potočními nivami. JS byl zaváděn vždy uměle. OL je snad autochtonní dřevinou. Nikdy ale nevytvářela souvislé plochy. Byla skupinovitě přemísena ve SM porostech (Padrťské rybníky). JL, JV – nikdy nedosáhly významného podílu. Vždy byly jen v příměsi jako jednotlivě vtroušené dřeviny. AK – jeho plošné zastoupení se v průběhu posledních 200 let zřejmě nezměnilo. AK byl uměle zaváděn na prudké, vysychavé stráně. SM – původně zastoupen hlavně na Rožmitálsku a v brdských polesích Zbirožského panství. Dá se říci, že kolíbka SM je kolem Padrťských rybníků v dnešním vojenském újezdu a v bývalém polesí Štěrbina. Místy byly nesmíšené smrčiny i na Hutích a Roželově. Příměs SM je v celých Brdech. Mimo čistých smrčin jsou časté směsi SM s JD a BK někde i s BO. JD – podle starých dokladů byla v Brdech hojná jako čisté porosty, ale i ve směsi s BK a se SM. S BK tvořila směsi v okrajových částech, se SM v horských částech Brd. V okrajových částech se obyčejně vyskytoval ještě DB, BO a jiné dřeviny. BO – původní dřevina, která se šířila spolu s BŘ ze suchých kamenitých nebo naopak zrašelinělých míst. Nejčastější směsi byly se SM spolu s DB a BŘ, méně často se BO vyskytovala s BK. MD – zprvu rozšířen jen na Strašicku (po r. 1770). Semeno získáno nákupem. Celková charakteristika vývoje dřevinné skladby v PLO7 Původní porostní skladba, v níž převažovaly směsi s DB a LP se změnila hlavně v období od r. 1750 do r. 1850. Nový způsob hospodaření zlikvidoval DB i LP a částečně omezil i BK a JD. Rozsáhlé přímé převody pařezin měly za následek další úbytek listnáčů.
47
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Zalesňování a původ semene Síje – nejstarší údaje o umělé obnově jsou ze 70. let 18. století u MD. Potom následovaly sije SM (cca o 10 let později). Na počátku 19. století začíná převládat umělé zalesňování nad přirozenou obnovou. To si vynutil špatný stav lesů. Vysíval se SM, DB, BR a MD. V omezeném rozsahu se prováděly podsíje JD a BK pod BR. Podsíje v průběhu 19. stol. byly většinou úspěšné. Plnosíje se většinou neužívala. Používaly se síje rýžkové, stružkové a miskové. Dále to byla síje jamková a bodová. Oseté plochy se většinou oplocovaly. Snahou každého lesního hospodáře bylo zakládat smíšené porosty. K BO se přisíval SM nebo MD, často se střídaly dřeviny v řádcích. Listnáče se přisévaly ve skupinách (hlavně DB). V 19. stol. začala převládat sadba nad síjí. Od poloviny století sadba převládla. Stoupla i plocha školek a semeno se většinou nakupovalo. Ve 40. letech 19. století se začalo se školkováním. Stoupala plocha školek. Počty sazenic záležely na jejich vyspělosti. Na většině majetků se razilo heslo, že sazenic může být méně, ale vyspělejší. Zvětšovaly se spony. Již v první polovině 19. století se zalesňovalo obalovanou sadbou (SM i BO). Přirozená obnova – výmladkové hospodaření v lese nízkém zaujímalo v PLO 7, kdysi důležité místo. Od začátku 19. století klesá výměra nízkého lesa. Mnohem větší pozornost zasluhuje přirozená obnova ze semene. Původní spontánní obnova náletem na holé plochy a do ředin vedlo ke změně druhové skladby a ke kvalitativní degeneraci porostů. V důsledku toho, že z porostů byly vybírány kvalitnější stromy, reprodukovala se tvarově horší část populace. Genofond původních dřevin (DB, BK, JD) se v průběhu 17. a 18. století zúžil a zhoršil. Po r. 1800 nemohla být přirozená obnova úspěšná. Smysl měla jen tam, kde se zachovaly kvalitní zbytky původních porostů. Na neúspěchu obnovy BK měly podíl i vysoké stavy zvěře. Snahou všech hospodářů bylo tuto skutečnost změnit. Na přelomu století se měl na Rožmitále postavit plot a zvěř za ním vystřílet. Původ semene SM – byl často nakupován. Zpočátku se využívalo semeno vlastní, nebo semeno od sousedů, ale později se přistoupilo k nákupu hlavně z Rakouska. Po r. 1912 se začalo nakupovat neplánovitě a původ semen se stává neurčitelný. BO – vyskytovala se v původních porostech. S nákupem BO semene z Rakouska se začalo až po r. 1886. Cizí nákupy jsou nižší než u SM. JD – naprostá většina JD porostů je autochtonní. Ke konci století se semeno kupuje jen sporadicky. MD - semeno koupené, neuvedeno kde, semeno použito v 2. polovině 18. století na Zbirožsku (Strašice). Patrně se jedná o Jesenický MD a při vhodném pěstování byly výsledky uspokojivé.
5.1.4. Historický vývoj majetkových poměrů Zdrojem údajů jsou jednak elaboráty historického průzkumu vypracované zaměstnanci ÚHÚL v letech 1957-1977 v rámci tehdejších LHC a jednak údaje o majetcích z registrů vlastníků půdy (Schematismus Tittel – 1906 a Schematismus Lustig-Světnička - 1933). Jedním z největších majitelů lesů západní a severozápadní části Brdské vrchoviny bylo bezesporu panství Zbiroh. Střediskem tohoto rozsáhlého panství – Hrad Zbiroh byl založen patrně ve 12. století některým členem rodu Sulislavců. Do královského majetku se dostal za vlády Přemysla Otakara II. Králem Janem Habsburským byl zastaven a Kralevicem Karlem vyplacen, ale roku 1338 darován králem Janem Petrovi z Rožmberka, v jehož radě zůstal až do roku 1425. Mezi další významné majetky tohoto panství můžeme zařadit Václava z Lobkovic a Ladislava z Lobkovic. Kníže Josef Colloredo – Mansfeld kupuje panství (Zbiroh, Točník, Mirošov, Osek) dne 27.února 1876. Colloredo – Mansfeldové drží Zbiroh do okupace, kdy jim je konfiskován a stává se německým říšským majetkem. Po osvobození přechází po kratším užívání bývalým majitelem do majetku státního. Rozsáhlé lesní komplexy, nalézající se v okolí Rokycan náležejí městu Rokycany, jehož vznik lze zařadit do 11. století. Od této doby až do husitských bouří patří městské lesy pražskému arcibiskupovi. Lesy bývalého lesního hospodářského celku Spálené Poříčí se rozkládaly v minulosti na území dvou velkostatků, a to Spálené Poříčí a Hradiště. Z historie držby těchto velkostatků třeba připomenout z doby před Bílou Horou panský rod Roupovců z Roupova, Kokořovce z Kokořova a Vratiskavy z Mitrovic.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
48
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Seznam historických průzkumů Historický průzkum lesa
Zpracoval, rok vyhotovení
LHC Zbiroh I.II.III.a Spálené Poříčí III.
ÚHÚL Brandýs, pob. Plzeň, Ing. J. Ministr - 1964
LHC Dobříš
ÚHÚL Brandýs, pob. Praha-Ďáblice, Ing. Novák, lektoroval Ing. Hošek – 1967
LHC Rožmitál
ÚHÚL Brandýs, pob. Praha Ing. J. Schranz, Dr. J. Tlapák – 1958
Panství – p. velkostatek, statek – vst/st. Zbiroh – p.-část Rožmitál - p. Dobříš – p. Mníšek - vst. Svinaře - vst. Spálené poříčí - p. Liteň – vst.-část Osov – vst.
Colloredo - Mannsfeld Pražské arcibiskupství Colloredo - Mannsfeld Kast. z Edelsborgu Max.Kohler Kapitula sv. Víta Jiří Daubek V. Palivec
Hostomice - st.
Hostomice p.B.- město
Hořovice - p.-část Hluboš – vst.
Hanau - Schamberg Oetingen – Wallerstein
Poslední majitelé před zestátněním
Bývalé panství (p.), velkostatek (vst.) p. Zbiroh, p. Radnice p. Rokycany, p. Hořovice p. Dobříš, vst. Mníšek, vst. Svinaře vst. Libeň vst. Osov město Hostonice vst. Rožmitál vst. Březnice, Tochovice vst. Starosedlský Hrádek
Majetek patřil od roku
Zestátněno zákonem
Colloredo– Mannsfeldvé, 1891 Pražské arcibiskupství, 1623 Colloredo-Mannsfeldové, 1780 Edelsbergové, 1909 Kohlerové, 1900 historický majetek Daubkové, 1850 V. Palivec, 1932 část od nepaměti, část od r. 1764 Schambergové 1852 od 2.pol. 19.století
142/47 Sb. 46,48/48 Sb. 12/45 Sb. 12/45 Sb. 142/47 Sb. 46,48/48 Sb. 142/47 Sb. 142/47 Sb. 279/49 Sb. 12/45 Sb. 142/47 Sb.
Lesní majetky, které byly součásti panství a velkostatků uvedených v přehledu doznaly velkých změn po 1. pozemkové reformě (zák. č. 215/1919 Sb.), hlavně po odprodeji částí panství státu pro vytvoření brdské střelnice (1932). Pro PLO7 byl charakteristický vysoký podíl velkých vlastníků (přes 100 ha). Před r. 1918 představovaly tyto lesy přes 95 % plochy všech lesů v PLO7. Značnou část tvořily součásti mnohatisíchektarových majetkových domén (panství Zbiroh, Dobříš, Rožmitál).
Přibližný podíl hlavních skupin vlastníků v PLO 7 před rokem 1918 Druh vlastnictví / výměra lesa v PLO7
cca ha lesa
% podíl
Soukromé osoby nad 1000 ha
46.215
73,33
Soukromé osoby 100-1000 ha
1.337
2,12
Církevní lesy nad 1000 ha
10.737
17,04
Města 100 - 1000 ha
1.829
2,90
60.118
95,39
2.903
4,61
Celkem lesy nad 100 ha Drobné lesy (obce, fyz.osoby, fary) Celkem 99% dnešní plochy les.půdy
63.021
100,00
V porovnání s celostátními údaji k roku 1920 byl podíl soukromých vlastníků v PLO 7 přibližně stejný jako celostátní průměr. Církevní lesy byly zastoupeny v PLO 7 vyšším procentem než byl celostátní průměr. 49
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Změny po r. 1945 a po r. 1948 měly za následek naprostou převahu státního majetku. Ke konci r. 1948 činila výměra nestátních lesů zhruba 26 % z celkové výměry lesů. Koncem 50. let lesy v odborné správě představovaly jen 3 % výměry lesní půdy. Z toho cca polovina připadala na lesy JZD. Koncem 70. let lesy v odborné správě tvořily jen část procenta výměry lesů. Po nabytí platnosti zákonů č. 229/91 Sb. (ve znění pozdějších novel) a č. 172/1991 Sb. jsou lesy vraceny postupně oprávněným fyzickým a právnickým osobám, obcím a městům.
5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin V ý vo j dř e vin né sk lad by SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 71,43 0,75 11,69 5,95 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV 34,73 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02
DG 162,64 0,26 KL 128,67 0,21 TPC 4,34 0,01
JDO SM_EX OST_J 15,47 3,88 42,10 0,03 0,01 0,07 JS JL AK 120,91 0,50 9,11 0,20 0,00 0,01 VR JIV LX 2,57 4,31 88,78 0,00 0,01 0,14
SMRK 71%
OLŠE 1%
BŘÍZA 2%
BUK 2%
DUB 3%
MODŘÍN 6%
BOR 12%
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
JEDLE 1%
50
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB SM JD BO MD DG Přirozená druhová skladba (%) 9,46
24,33
4,23
0,00
JDO SM_EX OST_J JEHL
0,00
DB
BK
HB
JV
JS
0,00
0,00
0,00
38,02
21,76
30,06
0,69
0,96
0,74
0,26
0,03
0,01
0,07
90,18
3,01
2,43
0,27
0,06
0,20
0,71
0,91
0,00
0,34
78,09
6,05
12,38
0,22
0,33
0,44
JL AK BŘ KL OL Přirozená druhová skladba (%)
LP
OS
TP
TPC
VR
JIV
LX
LIST
4,04
0,00
0,01
-
0,01
-
1,40
61,98
1,30
0,13
0,10
0,02
0,01
0,00
0,01
0,14
9,82
1,00
0,65
-
0,00
-
0,00
-
0,18
21,91
Současná druhová skladba (%) 71,43
0,75
11,69
5,95
Cílová druhová skladba (%) 50,07
3,85
0,31
0,00
15,62
6,59
1,26
-
0,74
Současná druhová skladba (%) 0,00
0,01
1,93
0,21
Cílová druhová skladba (%) 0,03
0,00
0,63
-
Porovnání druhové skladby
%
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Cílová druhová skladba (%) Současná druhová skladba (%)
LX
LIST
VR
JIV
TP
TPC
LP
OS
KL
OL
BŘ
JL
AK
JS
JV
BK
HB
DB
JEHL
OST_J
SM_EX
DG
JDO
MD
JD
BO
SM
Přirozená druhová skladba (%)
dřevina
51
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba Struktura zastoupení věkových stupňů přírodní lesní oblasti 7 se odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně (1. – 6.) jsou v oblasti zastoupeny výrazně podnormálně. Nejvyšší zápornou odchylku vykazují 2. a 5. věk. stupeň., 7., 8., 11. a starší věkové stupně mají zastoupení nadnormální. Nejvyšší kladnou odchylku vykazuje věkový stupeň 17+ (332% oproti normálu). Vysoká kladná odchylka 7. věkového stupně (41%) vznikla patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v letech po mniškových kalamitách. Při hospodaření v příštích letech se budou muset jednotliví vlastníci a odborní lesní hospodáři zaměřit na redukci vysokého zastoupení přestárlých porostů. Rozložení věkových stupňů Věkové stupně
Hol
Plochy věk. stupňů
625 5506 3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474 62342
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14 15
16 17+ Suma
Normální rozl. v. s. 563 5625 5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110 62342 Odchylka od nor. zas. v %
41 -2
-30
-6
-11
-24
5
-15
10 -11
57
112 122 120 48 332
-20
Střední věk: jehličnaté – 63 let listnaté – 64 let Průměrný věk: – 63 let Normální paseka: 563 ha
Zastoupení ploch věkových stupňů 8000 7000 6000 5000
ha 4000 3000 2000 1000 0 Hol
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
13 14 15 16 17+
věkové stupně v desítkách let
Plochy věk. stupňů
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
Normální rozl. v. s.
52
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Celkem
17+
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1
%
Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů
věkové stupně
jehličnany
listnáče
Rozložení věkových tříd Věkové třídy
Hol
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
Součet
Plochy věk. tříd
625
9422
10320
9035
13763
8877
6727
2283
818
474
62342
Normální rozloha 11249 11249 11249 11207 věk. třídy
10457
5336
1058
425
110
62342
26
116
92
332
Odchylka od normál. v %
23 -16
-8
-20
-15
5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z analýz databáze lesů na území přírodní lesní oblasti byly zjištěny tyto sumáře zásoby hmoty hroubí bez kůry:
Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem
53
m3 13 829 148 928 306 14 757 454
% 93,71 6,29 100,00
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění Věkové stupně jehličnany listnáče celkem
1
2
3
4
8
9
10
11
0
3
64 145 209 266 301
322
355
380
398 394 391 399 339 318 339
239
90
95
96
86
87
88
86
89
1
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v% podle věkových stupňů 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Celkem
94
5
6
90
89
7
88
12 13 14 15 16 17+ Průměr
85
84
82
80
76
77
0,00 0,08 2,19 4,49 5,45 8,06 15,31 12,25 11,48 9,81
9,86 7,34 3,55 2,00 1,03 0,34 0,47
0,00 0,00 0,13 0,45 0,60 0,53 0,80
0,43 0,43 0,31 0,23 0,29 0,19 0,62
6,29
0,00 0,09 2,31 4,94 6,05 8,59 16,11 12,79 11,83 10,21 10,29 7,77 3,87 2,23 1,32 0,53 1,09
100,00
0,54
0,35
0,39
93,71
Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí 239 m3.ha-1 Průměrné zakmenění PLO je 89 Průměrné obmýtí současných vymezených HS je 112 let Pro srovnání lze uvést:
průměrná zásoba lesů v celé ČR: 230 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 231 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 235 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 238 m3/ha (stav k 31. 12 1998) 245 m3/ha (stav k 31. 12 1999) celková těžba v celé ČR:
4,70 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 4,78 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 5,13 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 5,31 m3/ha (stav k 31. 12. 1998) 5,39 m3/ha (stav k 31. 12. 1999)
průměrné obmýtí v ČR:
114 let (rok 1995 i 1996) 115,5 let (stav k 31. 12. 1997) 115,7 let (stav k 31. 12. 1998) 115,9 let (stav k 31.12. 1999)
Rozložení zásob dle věkových stupňů 400 350
3
m .ha
-1
300 250 200 150 100
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
17+
16
15
14
Průměr
věkové stupně
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
0
1
50
54
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů 100 80 %
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17+
15
16 17+
věkové stupně jehličnany
listnáče
%
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % ve věkových stupních 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
věkové stupně
listnáče
jehličnany
Zakmenění dle věkových stupňů 100 95
%
90 85 80 75
55
Průměr
16
15
14
13
17+
věkové stupně
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
70
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Zásoby jsou složeny z těchto hlavních dřevin: Dřevina tis. m3 % Dřevina tis. m3 %
SM 11310 76,6 KL 16 0,1
BO 1585 10,7 JS 21 0,1
MD 784 5,3 HB 19 0,1
JD 121 0,8 BR 171 1,2
DG 20 0,1 LP 11 0,1
OST 10 0,1 OL 94 0,6
JEHL 13829 93,7 OS 8 0,1
DB 328 2,2 OST 8 0,1
BK 246 1,7 LIST 928 6,3
JV 5 0,0 Celkem 14757 100,0
Podíl zásob dle dřevin 100 90 80 70
%
60 50 40 30 20 10
LIST
OST
OS
OL
LP
BR
HB
JS
KL
JV
BK
DB
JEHL
OST
DG
JD
MD
BO
SM
0
dřevina
Nejvyšší zásoby vykazuje 7.-9. věkový stupeň. Rozložení zásob v jednotlivých věkových stupních je poměrně vyrovnané. Na zásobě se podílí se zdrcující převahou jehličnaté dřeviny, zejména pak smrkové porosty (cca 77%). Tato oblast má poměrně nízké zastoupení listnatých porostů, což se ve svém důsledku projevuje i na nepatrném podílu listnatých na zásobě. Z grafu podílu zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů je zřejmé, že ve starších věk. stupních je podíl listnatých na zásobě vyšší. Z grafu lze také odvodit, že v posledních letech se při zalesňování vysazují ve větším množství dřeviny listnaté. Tyto ale mají samozřejmě na celkové zásoby nepatrný vliv. Zakmenění oblasti (89) je srovnatelné se zakmenění lesů hospodářských v celé republice (89,3). S věkem zakmenění oblasti pomalu klesá, ale i v nejstarších věkových stupních je poměrně vysoké (77).
5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Datová analýza byla provedena na podkladě současného stavu lesa, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalším období. K analýze byla použita data současných platných LHP a metoda těžebního procenta.
Období (průřezový rok) 2001 2011 2021 2031
Porostní zásoby (v tis. m3) jehličnaté listnaté celkem 13 829 928 14 757 13 464 1 063 14 527 13 865 1 145 15 010 14 078 1 253 15 331
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
Porostní zásoby na 1 ha v m3 jehličnaté listnaté celkem 224 15 239 218 17 235 225 19 244 228 20 248
56
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
tis. m 3
Vývoj porostních zásob 15 400 15 200 15 000 14 800 14 600 14 400 14 200 14 000 2001
2011
2021
2031
průřezový rok
Podle podrobné analýzy bude zásoba v přírodní lesní oblasti klesat. Během následujícího decenia však se pokles zastaví a zásoba bude stejnoměrně, zpočátku exponenciálně, později pozvolna lineárně stoupat.
5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: – 3,9 PMP – průměrný mýtní přírůst (v m3 hr. b. k.) CPP – celkový průměrný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 6,8 – 7,6 CBP – celkový běžný přírůst (v m3 hr. b. k.) Průměrné obmýtí
112 let
PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP 11 smrkové 2,9 5,7 13 borové 2,2 3,9 14 ostatní jehličnaté 3,8 6,4 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 15 dubové 1,1 1,9 16 bukové 3,1 5,7 17 ostatní listnaté 3,1 5,4 41 smrkové 3,6 6,9 43 borové 2,1 3,4 04 44 ostatní jehličnaté 3,3 5,8 45 dubové 5,3 6,9 46 bukové 3,0 4,6 195 dubové 1,9 3,5 19 Lužní stanoviště 197 ostatní listnaté 2,2 3,3
57
CBP 6,4 4,6 6,8 3,1 6,3 7,9 7,6 3,8 5,6 0,0 0,3 2,6 0,0
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů - pokračování Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 211 smrkové 4,2 7,0 9,2 213 borové 3,0 4,9 5,7 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 215 dubové 2,2 3,2 3,9 217 ostatní listnaté 0,0 0,0 3,3 231 smrkové 3,8 6,2 7,5 233 borové 2,9 4,6 5,1 235 dubové 2,8 4,1 5,2 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 236 bukové 2,4 4,1 5,9 237 ostatní listnaté 0,0 0,0 0,6 239 nízký les 2,7 3,6 1,7 251 smrkové 3,8 6,3 7,5 253 borové 3,0 4,5 4,0 25 Živná stanoviště nižších poloh 255 dubové 2,7 4,4 5,3 257 ostatní listnaté 0,0 0,0 6,1 271 smrkové 4,3 7,2 5,6 27 Oglejená stanov. nižších a středních poloh 273 borové 3,9 6,4 6,7 277 ostatní listnaté 0,0 0,0 6,3 29 Olšová stanov. na podmáčených půdách 297 ostatní listnaté 2,7 3,9 6,1 411 smrkové 3,6 6,3 7,4 413 borové 2,8 4,5 4,8 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 416 bukové 2,5 4,1 1,8 417 ostatní listnaté 3,0 4,4 5,8 431 smrkové 3,8 6,8 7,5 433 borové 3,3 5,2 5,7 43 Kyselá stanoviště středních poloh 435 dubové 3,2 5,1 4,9 436 bukové 2,8 4,4 4,0 437 ostatní listnaté 0,0 0,0 3,3 451 smrkové 4,2 7,1 7,6 453 borové 3,3 5,1 5,4 45 Živná stanoviště středních poloh 455 dubové 2,8 4,4 4,1 456 bukové 2,9 5,1 4,3 457 ostatní listnaté 0,0 0,0 5,9 471 smrkové 4,3 7,3 8,0 473 borové 3,6 5,7 6,1 47 Oglejená stanoviště středních poloh 475 dubové 2,8 4,6 3,7 476 bukové 2,8 4,7 0,7 477 ostatní listnaté 0,0 0,0 4,9 511 smrkové 3,0 5,7 7,1 51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh 516 bukové 0,4 0,6 5,0 531 smrkové 3,8 6,9 7,7 532 jedlové (sm+jd+bk) 4,5 6,8 2,5 533 borové 2,7 4,2 4,3 53 Kyselá stanoviště vyšších poloh 534 ostatní jehličnaté 4,2 6,9 9,5 535 dubové 3,2 4,6 7,7 536 bukové 2,9 4,3 1,5 537 ostatní listnaté 5,0 6,7 0,0 551 smrkové 4,1 7,6 7,9 55 Živná stanoviště vyšších poloh 556 bukové 2,9 5,2 6,6
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
58
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů - pokračování Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 571 smrkové 4,4 7,8 8,7 572 jedlové (sm+jd+bk) 6,0 9,4 17,2 573 borové 3,5 5,6 6,3 57 Oglejená stanoviště vyšších poloh 574 ostatní jehličnaté 4,0 6,3 7,6 575 dubové 3,0 4,2 3,3 576 bukové 3,8 6,3 5,7 577 ostatní listnaté 2,1 3,7 3,4 59 Podmáčená stanoviště středních a 591 smrkové 4,4 7,4 5,9 vyšších pol. 71 Exponovaná stanoviště horských poloh 711 smrkové 1,6 2,9 3,0 73 Kyselá stanoviště horských poloh 731 smrkové 1,8 3,3 3,4 791 smrkové 3,8 7,4 9,4 79 Podmáčená stanoviště 797 ostatní listnaté 2,3 4,5 3,9
Hodnoty ročních přírůstů dle HS
791
591
573
571
551
533
531
511
477
475
473
471
456
455
453
451
436
435
433
431
416
413
411
297
273
255
253
251
235
233
231
215
41
213
17
16
15
13
11
m3.ha-1
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 cílový hospodářský soubor
PMP
CPP
CBP
Většina hospodářských souborů vykazuje CBP vyšší než ostatní přírůsty. Výjimkou jsou některé přirozené HS bukové (např. HS 046, 416, aj.). CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha věkový stupeň HS 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 11 0,0 0,5 2,9 12,3 10,0 11,1 9,5 7,9 7,2 6,6 5,9 4,9 6,6 8,6 8,3 3,6 3,1 1,0 13 0,0 0,1 7,5 8,4 6,6 2,5 8,6 14 15 0,0 0,0 0,0 6,8 5,9 6,4 5,6 7,1 4,3 5,7 3,1 3,3 16 0,0 0,0 8,7 10,9 10,8 15,7 9,4 10,4 5,9 7,9 6,8 6,2 7,9 17 41 0,0 0,4 10,5 12,6 12,2 11,0 10,0 8,7 7,3 7,3 5,8 4,7 6,5 5,6 5,0 3,3 2,2 2,3 43 0,0 0,0 8,8 44 0,0 0,0 7,0 45 0,0 46 0,0 0,0 5,7 2,6 195 0,0 197
59
13 14 15 16 17+ Celkem 4,8 3,6 3,8 2,6 1,0 6,4 3,6 1,7 1,3 1,6 0,0 4,6 6,8 2,6 3,1 2,8 1,8 1,1 3,1 5,0 5,3 2,8 3,0 3,9 6,3 7,9 4,4 3,8 3,0 3,2 3,1 7,6 1,3 3,8 5,6 0,0 0,3 2,6 0,0
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha - pokračování věkový stupeň HS 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 0,0 13,9 9,6 8,4 211 0,0 213 0,0 0,0 7,1 8,7 9,2 8,3 7,2 5,6 4,5 2,0 6,1 2,9 3,5 0,7 1,7 215 0,0 0,0 10,1 8,1 6,3 9,2 6,5 4,4 4,2 4,1 3,4 3,1 2,7 2,3 1,8 0,0 1,2 6,8 3,7 3,9 5,5 2,7 2,5 217 231 0,0 0,0 3,7 12,2 12,4 12,3 8,8 8,0 7,4 6,2 6,2 4,7 4,0 2,5 2,6 233 0,0 0,1 5,5 9,3 7,9 7,3 6,6 5,3 4,9 4,6 4,1 2,9 2,5 1,8 1,4 235 0,0 0,0 3,3 8,8 7,9 6,3 5,7 4,7 2,5 3,7 4,8 4,2 2,5 3,7 2,0 6,3 5,1 236 0,0 0,9 237 1,4 2,8 2,4 239 0,0 0,0 251 0,0 0,0 4,2 14,3 11,0 11,1 8,1 8,9 6,1 5,2 5,5 4,6 5,3 4,8 4,1 4,6 3,5 2,6 253 0,0 0,0 6,8 10,0 6,6 255 0,0 0,0 4,5 7,9 8,2 7,2 6,5 6,0 5,6 4,8 4,5 3,9 3,3 3,1 3,9 257 0,0 0,0 5,8 2,6 10,3 7,7 9,1 5,1 10,5 8,5 271 0,0 5,0 4,5 1,9 1,6 273 0,0 0,0 2,7 9,6 9,6 9,8 7,1 7,7 5,6 5,5 6,3 277 297 0,0 0,0 3,3 4,2 9,5 7,6 7,2 5,5 5,4 3,9 5,3 3,7 5,4 2,6 2,7 411 0,0 0,0 5,5 15,1 13,9 12,3 10,2 8,4 7,4 7,1 6,6 5,3 3,8 3,8 2,7 5,8 6,6 5,3 4,8 5,4 3,0 3,2 1,0 413 0,0 0,0 14,9 9,2 8,4 0,0 7,7 3,9 3,6 5,6 2,0 3,4 3,3 3,7 416 0,0 2,7 12,7 8,5 4,4 4,5 3,6 3,6 2,7 0,8 417 0,0 431 0,0 0,0 7,2 14,0 13,6 12,0 10,2 8,5 7,8 6,9 6,3 5,2 4,1 3,0 2,5 433 0,0 0,3 6,8 10,4 10,5 8,6 7,0 6,0 5,1 4,5 3,8 3,0 2,3 2,4 1,5 5,4 4,8 3,9 3,4 435 0,0 1,6 5,4 9,3 8,7 7,6 5,6 5,9 5,4 436 0,0 1,2 2,6 7,6 8,9 7,3 5,5 5,7 4,1 6,3 3,9 3,7 2,7 3,6 2,6 437 0,0 0,0 0,3 3,3 4,4 4,0 4,1 3,8 3,1 2,6 3,8 3,2 3,2 451 0,0 0,0 6,3 14,4 13,6 12,4 10,1 9,0 7,7 7,4 6,5 5,1 4,6 4,3 2,5 453 0,0 0,0 7,4 7,7 8,7 9,0 6,7 5,7 5,4 4,3 4,0 3,6 2,6 3,0 2,6 455 0,0 0,0 2,9 8,9 9,8 6,5 7,5 5,9 5,4 4,9 4,5 4,2 2,7 456 0,0 0,0 2,5 7,0 11,2 9,6 6,5 7,2 5,5 6,6 5,7 5,1 4,7 4,2 4,4 0,5 9,7 7,6 457 0,0 471 0,0 0,1 9,0 14,7 14,2 12,5 10,7 8,8 7,8 7,3 6,2 5,6 4,5 3,9 2,6 473 0,0 0,1 5,7 11,0 10,3 9,9 7,4 6,7 5,8 4,7 4,4 3,2 2,8 2,4 1,5 475 0,0 0,0 8,9 9,5 10,4 7,4 4,6 7,3 5,9 4,5 4,1 3,8 3,9 2,6 3,0 4,5 5,2 4,0 476 0,0 0,0 0,7 2,2 8,8 1,9 477 0,0 0,0 1,2 3,3 6,6 9,1 6,4 2,8 6,1 6,9 3,3 3,5 511 0,0 0,3 10,2 13,7 13,1 10,2 10,1 8,5 8,1 7,2 6,5 5,9 4,9 4,1 2,8 3,1 3,4 3,2 516 0,0 0,0 4,7 2,6 11,0 11,4 6,6 12,0 7,9 7,6 6,2 531 0,0 0,6 9,2 13,5 13,0 12,0 10,1 8,4 7,8 7,5 6,6 5,3 4,9 4,7 3,6 4,7 532 0,0 533 0,0 1,2 8,0 8,6 7,9 8,2 6,0 5,8 4,4 2,6 3,3 4,1 2,2 2,6 1,5 534 0,0 0,0 9,2 12,5 11,3 9,3 5,5 8,2 11,3 3,1 535 3,1 536 0,0 0,0 7,3 8,8 0,0 537 551 0,0 0,8 8,8 16,1 14,4 12,2 10,4 8,7 8,7 8,1 7,3 6,7 5,9 4,6 4,9 12,5 4,7 9,7 6,9 3,9 7,4 6,5 5,4 6,4 556 0,0
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
16 17+ Celkem 9,2 1,0 5,7 1,1 3,9 3,3 7,5 1,0 0,0 5,1 1,9 5,2 5,9 0,6 1,7 7,5 0,4 4,0 2,7 0,0 5,3 1,7 6,1 5,6 6,7 6,3 2,1 0,0 6,1 1,7 0,2 7,4 0,0 4,8 2,9 0,5 1,8 5,8 1,6 1,3 7,5 1,1 0,6 5,7 0,4 4,9 2,5 0,9 4,0 3,3 3,0 0,0 7,6 0,7 0,0 5,4 3,5 0,1 4,1 2,8 1,0 4,3 0,0 5,9 2,4 1,9 8,0 1,1 6,1 2,6 1,2 3,7 2,9 0,1 0,7 0,0 4,9 2,4 2,3 7,1 0,2 5,0 3,8 2,3 7,7 2,5 1,9 3,0 4,3 9,5 7,7 2,3 1,5 0,0 1,0 7,9 1,7 2,5 6,6
60
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST podle věkových stupňů na 1 ha - pokračování Věkový stupeň HS 1
571 572 573 574 575 576 577 591 711 731 791 797 φ
16
17+
0,0 0,7 11,6 17,2 0,0 0,2 7,5 0,0 1,9 13,5 0,0 0,0 5,0 0,0 0,0 14,3 0,0 5,4 0,0 0,0 0,0 5,5 0,0 0,0 0,0 14,2 0,0 2,6 15,6 0,0 5,4
2
3
15,6 14,6 12,9 10,7
9,0
8,3 7,7 6,7 5,8 5,1 5,3 4,1 4,0
1,3
10,2 12,4 6,3 7,7
6,3 5,0
5,5 4,8 3,5 3,1 2,9 2,1 1,2 1,3 2,3
0,6
15,1 8,5 9,1 16,1 13,8 13,4 11,0 8,3 3,8
5,6 6,2 6,2 8,5 4,8
3,0 1,6 1,3 7,4 5,0 5,6 6,3 4,5 5,5 1,1 1,7 4,0 3,4 2,4 1,8 2,1 2,6 8,3 7,1 7,3 6,0 4,5 4,6 4,3 3,2 0,0
0,0 0,4
13,5 13,0 11,8 10,0
8,2
7,5 6,9 6,3 5,2 4,5 4,1 2,9 2,5
9,3
4
7,1
5
9,1 6,8 6,5
6
7
9,1
8
7,6
9
10
11
12
13
14
15
5,7
8,8 7,6 3,7 13,4 12,0 10,9
1,3
celkem 8,7 17,2 6,3 7,6 3,3 5,7 3,4 5,9 3,0 3,4 9,4 3,9 7,6
Průběh CBP podle věkových stupňů a CHS 18 16 14
m3.ha-1
12 10 8 6 4 2 0 1
61
2
3
4
5
6
7
8 9 10 věkové stupně
11
12
13
14
15
HS 01
HS 04
HS 21
HS 23
HS 25
HS 27
HS 29
HS 41
HS 43
HS 45
HS 47
HS 51
HS 53
HS 55
HS 57
HS 59
HS 79
16
17+
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
5.2.4. Zastoupení porostních typů Přehled zastoupení porostních typů základních dřevin v převládajících cílových HS Porostní směs
Zastoupení %
Smrkové porosty čisté > 90% 33,09 smrkové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 33,57 Borové porosty čisté > 90% 0,77 Borové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 4,01 Dubové porosty čisté > 90% 0,05 Dubové porosty dominantní 71-90%, majoritní 51-70% 0,16 Pozn.: Zastoupení uvedených porostních typů je odvozeno z převládajících cílových hospodářských souborů (IDC ÚHÚL) a vztáhnuto k PUPFLu přírodní lesní oblasti.
Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS Cílový HS
21b
23a
25a
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
DB (51-70%), BO (11-30%), LI (11-30%)
16,33
8,9
DB (71-90%)
15,72
LI (71-90%)
13,27
Porostní skladba
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
BK (31-50%), MD (11-30%), LI (11-30%)
7,24
4,0
8,6
DB (11-30%), BK (11-30%), LI (11-30%)
5,03
2,8
7,3
BO (31-50%), JDE (11-30%)
4,78
2,6
4,27
2,3
Porostní skladba
BO (51-70%), SM (11-30%)
9,70
5,3
SM (11-30%), BO (11-30%), MD (11-30%), LI (11-30%)
BO (71-90%)
8,65
4,7
BO (31-50%), DB (31-50%), MD (11-30%)
4,15
2,3
LI>90%
7,80
4,3
SM (31-50%), MD(31-50%), BO (11-30%)
4,06
2,2
DB >90%
7,45
4,1
BO (51-70%), DB (31-50%)
4,00
2,2
BO >90%
57,10
8,7
SM (51-70%), BO (11-30%)
20,28
3,1
BO (71-90%)
49,31
7,5
DB (31-50%), SM (11-30%), BO (11-30%), LI (11-30%)
17,52
2,7
BO (71-90%), SM (11-30%)
33,88
5,2
DB (51-70%), BO (11-30%)
17,00
2,6
SM (31-50%), BO (31-50%)
31,12
4,7
DB (31-50%), BO (11-30%)
15,90
2,4
BO (31-50%), DB (31-50%)
29,26
4,5
DB >90%
15,85
2,4
SM (71-90%)
26,29
4,0
BO (51-70%), SM (31-50%)
14,93
2,3
SM (71-90%), BO (11-30%)
26,03
4,0
BO (71-90%), DB (11-30%)
14,36
2,2
SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)
23,64
3,6
BO (51-70%), SM (11-30%)
13,78
2,1
DB (71-90%),
26,69
11,6
DB (51-70%), SM (11-30%), LI (11-30%)
10,36
4,5
BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%)
16,42
7,2
BO (31-50%), LI (31-50%), DB (11-30%)
9,84
4,3
DB (31-50%), SM (11-30%)
13,14
5,7
SM (31-50%), DB (11-30%), LI (11-30%)
8,75
3,8
SM (71-90%)
12,65
5,5
DB >90%
6,14
2,7
DB (51-70%), LI (11-30%)
12,55
5,5
SM (31-50%), BO (11-30%)
5,32
2,3
LI (51-70%), DB (31-50%)
11,74
5,1
SM (31-50%), BO (31-50%), LI (11-30%)
5,24
2,3
SM (51-70%), DB (11-30%)
11,24
4,9
BO (51-70%), SM (11-30%)
5,12
2,2
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
62
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS - pokračování Cílový HS
27b
29b
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
SM (71-90%)
542,06
15,3
SM >90%
494,25
SM (51-70%), BO (11-30%)
308,50
SM (51-70%), BO (31-50%)
201,92
Porostní skladba
43a
63
Zastoupení v CHS %
BO (51-70%), SM (31-50%)
127,77
3,6
14,0
BO (71-90%)
110,33
3,1
8,7
BO (71-90%), SM (11-30%)
86,36
2,4
5,7
SM (71-90%), MD (11-30%)
80,99
2,3
SM (71-90%), BO (11-30%)
195,54
5,5
BO >90%
74,20
2,1
MBO SM (11-30%)
169,62
4,8
SM (31-50%), BO (11-30%)
66,42
1,9
SM (31-50%), BO (31-50%)
134,53
3,8
OL >90%
44,02
23,4
BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%), OL (11-30%)
6,20
3,3
SM (71-90%), OL (11-30%)
16,60
8,8
OL (71-90%), JS (11-30%)
5,59
3,0
SM >90%
15,30
8,1
SM (51-70%), OL (31-50%)
4,90
2,6
SM (51-70%), OL (11-30%)
13,25
7,0
OL (71-90%), SM (11-30%)
4,39
2,3
OL (71-90%)
9,60
5,1
OL (51-70%), SM (11-30%)
4,20
2,2
SM (71-90%)
7,57
4,0
OL (51-70%), BO (11-30%)
3,90
2,1
SM (31-50%), BK (11-30%)
41
Plocha ha
Porostní skladba
6,37
3,4
TP (71-90%), OL (11-30%)
3,80
2,0
SM (71-90%)
253,44
20,1
SM (51-70%), MD (11-30%)
44,57
3,5
SM >90%
134,86
10,7
SM (71-90%), BO (11-30%)
35,37
2,8
SM (51-70%), BO (11-30%)
88,88
7,1
SM (31-50%), BO (31-50%)
28,33
2,3
SM (71-90%), MD (11-30%)
87,45
6,9
SM (71-90%), LI (11-30%)
27,18
2,2
SM (51-70%)
44,63
3,5
SM >90%
1705,27
15,3
BO (51-70%), SM (11-30%), MD (11-30%)
141,24
1,3
SM (71-90%)
1595,53
14,3
SM (51-70%), BK (11-30%)
101,07
0,9
SM (51-70%), BO (11-30%)
676,77
6,1
SM (31-50%), BO (31-50%), MD (11-30%)
98,14
0,9
SM (71-90%), BO (11-30%)
624,68
5,6
SM (71-90%), DB (11-30%)
93,55
0,8
SM (31-50%), BO (31-50%)
405,96
3,6
SM (51-70%), DB (11-30%)
85,25
0,8
SM (51-70%), BO (31-50%)
401,68
3,6
SM (31-50%), BO (11-30%), MD (11-30%), DB (11-30%)
77,65
0,7
BO (51-70%), SM (11-30%)
311,58
2,8
SM (31-50%), BO (11-30%), DB (11-30%)
74,50
0,7
SM (71-90%), MD (11-30%)
285,03
2,6
BO (51-70%), MD (11-30%)
72,98
0,7
BO (71-90%)
253,10
2,3
SM (71-90%), BK (11-30%)
69,10
0,6
62,59
0,6
SM (51-70%), MD (11-30%)
251,29
2,3
BO (51-70%), SM (11-30%), DB (11-30%)
BO >90%
230,43
2,1
SM (51-70%)
61,94
0,6
SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)
210,95
1,9
BO (71-90%), MD (11-30%)
59,42
0,5
BO (71-90%), SM (11-30%)
200,41
1,8
BO (51-70%), DB (11-30%)
54,80
0,5
BO (51-70%), SM (31-50%)
190,36
1,7
SM (11-30%), BO (11-30%), MD (11-30%), DB (11-30%)
53,04
0,5
SM (31-50%), BO (11-30%), MD (11-30%)
174,31
1,6
BO (31-50%), SM (11-30%), DB (11-30%)
52,07
0,5
BO (31-50%), SM (11-30%), MD (11-30%)
170,14
1,5
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS - pokračování Cílový HS
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
SM (71-90%), BO (11-30%)
41,90
12,1
BO (31-50%), MD(31-50%), SM (11-30%)
11,99
3,5
BO (51-70%), SM (11-30%)
34,56
10,0
BO (51-70%), SM (31-50%)
11,53
3,3
SM >90% SM (71-90%), MD (11-30%)
27,46
7,9
BO (71-90%), SM (11-30%)
10,74
3,1
25,87
7,5
BO (71-90%), MD (11-30%)
9,60
2,8
BO >90%
23,94
6,9
BO (51-70%), MD(31-50%)
7,99
2,3
SM (31-50%), BO (31-50%)
21,89
6,3
SM (51-70%), BO (31-50%), MD (11-30%)
7,69
2,2
BO (71-90%)
17,44
5,0
SM (71-90%)
7,66
2,2
SM (51-70%), BO (31-50%)
15,52
4,5
BO (51-70%), DB (31-50%)
7,48
2,2
SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)
14,60
4,2
Porostní skladba
43b
45
47a
47b
51a
SM (71-90%)
412,11
18,1
SM (51-70%), BO (11-30%)
69,54
3,1
SM >90%
358,84
15,8
SM (31-50%), BO (31-50%)
59,38
2,6
SM (51-70%), MD (11-30%)
50,99
2,2
SM (71-90%), BO (11-30%)
76,53
3,4
SM (71-90%), MD (11-30%)
70,87
3,1
SM >90%
397,06
24,3
SM (31-50%), BO (31-50%)
46,68
2,9
SM (71-90%)
331,21
20,3
SM (51-70%), DB (11-30%)
42,43
2,6
SM (51-70%), BO (11-30%)
65,71
4,0
SM (71-90%), BO (11-30%)
33,31
2,0
SM (51-70%), OL (11-30%)
60,70
3,7
SM (51-70%), BO (31-50%)
32,90
2,0
SM >90%
1138,35
21,1
BO (51-70%), SM (11-30%)
88,52
1,6
SM (71-90%)
1136,21
21,1
SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)
86,05
1,6
SM (71-90%), BO (11-30%)
460,46
8,5
SM (51-70%), BK (11-30%)
77,61
1,4
SM (51-70%), BO (11-30%)
384,27
7,1
SM (71-90%), LI (11-30%)
76,49
1,4
SM (51-70%), MD (11-30%)
228,88
4,2
BO (51-70%), SM (31-50%)
64,70
1,2
SM (31-50%), BO (31-50%)
181,14
3,4
SM (51-70%), BO (11-30%), LI (11-30%)
57,66
1,1
SM (51-70%), BO (31-50%)
169,41
3,1
SM (51-70%)SM
56,69
1,1
SM (71-90%), MD (11-30%)
142,50
2,6
SM >90%
338,30
45,5
SM (71-90%), BO (11-30%)
20,74
2,8
SM (71-90%)
117,26
15,8
SM (71-90%), LI (11-30%)
17,49
2,4
SM (71-90%), MD (11-30%)
39,38
5,3
SM (71-90%), BO (11-30%), MD (11-30%)
15,27
2,1
175,10
1,4
SM (51-70%), BK(31-50%)
23,18
3,1
SM >90%
6496,49
51,3
SM (51-70%), BO (31-50%)
SM (71-90%)
1321,25
10,4
BO (51-70%), SM (31-50%)
128,26
1,0
SM (71-90%), MD (11-30%)
1286,57
10,2
SM (51-70%), BK (11-30%)
114,63
0,9
SM (71-90%), BO (11-30%)
384,48
3,0
SM (31-50%), BO (31-50%)
104,90
0,8
SM (71-90%), BK (11-30%)
276,69
2,2
BO >90%
83,95
0,7
SM (51-70%), MD (11-30%)
246,24
1,9
SM (51-70%), MD (11-30%), LI (11-30%)
81,45
0,6
SM (51-70%), MD(31-50%)
245,24
1,9
BO (71-90%), SM (11-30%)
74,19
0,6
SM (51-70%), BO (11-30%), MD (11-30%)
215,48
1,7
SM (71-90%), LI (11-30%)
62,87
0,5
SM (51-70%), BO (11-30%)
199,66
1,6
SM >90%
1011,92
46,5
SM (51-70%), BK (31-50%)
68,11
3,1
SM (71-90%)
342,42
15,7
SM (71-90%), MD (11-30%)
52,05
2,4
SM (71-90%), BK (11-30%)
122,14
5,6
SM (71-90%), LI (11-30%)
46,56
2,1
53
55
Porostní skladba
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
64
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Zastoupení jednotlivých porostních skladeb v převládajících cílových HS - pokračování Cílový HS
57
57b
59
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
Plocha ha
Zastoupení v CHS %
SM >90%
5756,14
56,9
SM (51-70%), MD(31-50%)
104,60
1,0
SM (71-90%)
1260,75
SM (71-90%), MD (11-30%)
441,20
12,5
SM (51-70%), BK (11-30%)
104,25
1,0
4,4
SM (51-70%), BO (11-30%)
76,09
0,8
SM (71-90%), BO (11-30%)
288,13
2,9
SM (51-70%), DB (11-30%)
73,62
0,7
SM (71-90%), OL (11-30%)
232,90
2,3
SM (51-70%), OL (11-30%)
70,68
0,7
SM (71-90%), BK (11-30%)
150,40
1,5
SM (71-90%), JD (11-30%)
56,33
0,6
56,25
0,6 1,9
Porostní skladba
Porostní skladba
SM (71-90%), LI (11-30%)
118,81
1,2
SM (51-70%), MD (11-30%), LI (11-30%)
SM >90%
2017,30
52,1
SM (51-70%), MD (11-30%)
75,12
SM (71-90%)
487,99
12,6
SM (51-70%), BO (31-50%)
56,90
1,5
SM (71-90%), MD (11-30%)
267,45
6,9
SM (51-70%), BK (11-30%)
50,75
1,3
SM (71-90%), BO (11-30%)
99,07
2,6
SM >90%
304,15
51,9
SM (51-70%), OL (31-50%)
15,70
2,7
SM (71-90%)
75,33
12,9
OL >90%
13,81
2,4
SM (31-50%), BO (11-30%), OL (11-30%)
12,70
2,2
SM (71-90%), OL (11-30%)
64,66
11,0
SM (51-70%), OL (11-30%)
19,23
3,3
5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Údaje o provedených hospodářských opatřeních za období 1983 – 1999, uvedené v této kapitole, jsou pouze orientační. Vznikly sumarizací dílčích údajů podle jednotlivých LHC, které zasahovaly do PLO 7. Při kalkulaci podílů pro PLO 7 jsou tudíž zatíženy chybou vzniklou z neevidování těžeb v LHE dle PLO. Celkové hodnoty provedených zásahů byly tedy redukovány koeficientem podílu ploch prostní půdy v PLO 7.
Název LHC
úměrná část TC celkem
z toho nahodilá = %
roční výtěžnost
m3 b.k.
Dobříš
15 114
61,52
980229
467218 = 48%
3,81
Rožmitál p.Tř.
7 895
42,90
753126
518558 = 69%
5,61
Spálené Poříčí
4 434
25,37
400447
290778 = 73%
5,31
Zbiroh
11 861
51,30
750426
409509 = 55%
3,72
546
40,24
38552
20318 = 53%
4,15
Dobřichovice
65
v PLO 7 porostní tj. z půda LHC ha %
VLS
22 492
1690401
1087049 = 64%
4,42
Sa uved. LHC
62 342
4 613181
2 793 430 = 61%
4,35
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Přehled těžeb dle LHC za období 1983-1999
Lesy MO
Dobřichovice
Zbiroh
Rožmitál p.Tř.
300 0
Spálené Poříčí
1500 1200 900 600
Dobříš
3
tis. m b.k.
1800
býv. LHC těžba celková
těžba nahodilá
těžba úm yslná
Průběh těžeb v letech 1983 - 1999 rok Druh těžby TC TU TN TN % rok Druh těžby TC TU TN TN %
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
tis. m3 b.k. 308 97 211 69
320 105 215 67
335 22 313 93
279 62 217 78
280 127 153 55
262 154 108 41
264 183 81 31
356 39 317 89
377 38 339 90
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
průměr
215 121 94 44
240 157 83 35
200 139 61 31
271 107 164 58
tis. m3 b.k. 194 81 113 58
207 95 112 54
248 96 152 61
201 118 83 41
327 186 141 43
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
66
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
Průběh nahodilých a úmyslných těžeb v letech 1983-1999 400 350 tis m3.ha-1
300 250 200 150 100 50 1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
1983
0
roky
těžba úmyslná
těžba nahodilá
Podíl úm yslných a nahodilých těžeb v jednotlivých letech 1983-1999 100 80 %
60 40
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
0
1983
20
rok
těžba úmyslná
67
těžba nahodilá
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
400 350 300 250 200 150 100 50 0 1983
3
tis. m .ha
-1
Průběh celkových a nahodilých těžeb v letech 1983-1999
rok
těžba nahodilá
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka Stará Boleslav
těžba celková
68
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Organizační členění LČR v oblasti OI LČR
69
Nová LS (LZ)
Křivoklát
Konopiště
Křivoklát
Dobříš
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Platnost LHP
Oddělení (porost)
919 Ca, 920 Aa, Ba, Ca, Da, 921 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 922 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 923 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 924 Aa, Ba, Ca, Da, Dobřichovice Dobřichovice 1999-2008 925 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 926 (545,74) Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 927 Aa, Ba, Ca, 928 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 929 Aa, Ba, Ca, Da 501 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 502 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 503 Aa, Ba, Ca, Da, 504 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 505 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 506 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 507 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 508 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 509 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 510 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 511 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa, Pa, 512 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Mníšek Mníšek 1999-2008 Ja, 513 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, (2 106,15 ha) 514 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 515 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 516 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, La, Ma, 517 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ja, Ka, 518 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 519 Aa. Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 520 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 521 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 522 Aa, Ba, Ca, Da , Ea, 523 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 524 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 525 Aa, Ba, 528 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
OI LČR
Nová LS (LZ)
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Komorsko
Křivoklát
Dobříš
Hořovice (3 166,05 ha)
Bezdědice
Platnost LHP
Oddělení (porost)
802 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 803 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ja, Ka, 804 Aa, Ba, Ca, Da, 805 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 806 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ka, La 807 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 808 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 809 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 810 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 811 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 812 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 813 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 814 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa, 815 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 816 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 817 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 818 Aa, Ba, Ca, 1999-2008 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 819 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 822 Da, 823 Aa, Ca, 901 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 902 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 903 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 904 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 905 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 906 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 907 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 908 Aa, Ba, Ca, Da, 909 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 910 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 911 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 912 Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 919 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 920 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 921 Aa, Ba, Ca, Da, Fa
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
70
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
OI LČR
Nová LS (LZ)
PLO 7 Brdská vrchovina
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Sv. Anna
Křivoklát
Dobříš
Dobříš (5 758,49 ha)
Obora
Voznice
71
Platnost LHP
Oddělení (porost)
101 Aa, Ba, Ca, Da, 102 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 103 Aa, Ba, Ca, Da, 104 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 105 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 106 Aa, Ba, Ca, Da, 107 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 108 Aa, Ba, Ca, 109 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 110 Aa, Ba, Ca, Da, 111 Aa, Ba, Ca, Da, 112 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 113 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 114 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 115 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 116 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 117 Aa, Ba, Ca, 118 Aa, Ba, Ca, Da, 119 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 120 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 121 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 122 Aa, Ba, Ca, Da, 123 Aa, Ba, Ca, Da, 124 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 125 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 126 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha 202 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 203 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 204 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 205 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 206 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 207 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 208 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 209 Aa, Ba, 210 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 1999-2008 Fa, 211 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 212 Aa, Ba, Ca, Da, 213 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 214 Aa, Ba, Ca, Da, 215 Aa, Ba, Ca, Da, 216 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 217 Aa, Ba, Ca, Da, 218 Aa, Ba, Ca, Da, 219 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, 220 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 221 Aa, Ba, Ca, 222 Aa, Ba, Ca, Da, 223 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 224 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 225 Aa, Ba, 226 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 229 Aa, Ba 301 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 302 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 303 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 304 Aa, Ba, Ca, Da, 305 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 306 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 307 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 308 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 309 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 310 Aa, Ba, Ca, 311 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 312 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 313 Aa, Ba, Ca, Da, 314 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 315 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, 316 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 317 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 318 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 319 Aa, Ba, Ca, 320 Aa, 321 Aa, Ba, Ca, Da, Ea
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
OI LČR
Nová LS (LZ)
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Platnost LHP
Oddělení (porost)
2000
801 Ca, Da, 810 Ba, Ca, 811 Aa, Ba, Ca, Da, Ha, Ka, La, 812 Ca, Da, 813 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 814 Aa, 815 Aa, Ba, 820 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 821 Aa, Ba, Ca, Da, 822 Aa, Da, Ea, 823 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 824 Aa, Ba, Ca, Da, 825 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 826 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga 301 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 302 Aa, Ba, 303 Aa, Ba, Ca, 304 Aa, Ba, Ca, Da, 305 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 306 Aa, Ba, Ca, 307 Aa, Ba, 308 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 309 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 318 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 319 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 320 Aa, Ba, Ca, 321 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 322 Ba, 322 Fa, 322 Ga, 322 Ja, 323 Aa, Ba, Ca, 324 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 325 Aa, Ba, Ca, Da, 326 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 327 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 328 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 329 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 330 Aa, Ba, Ca, Da, 331 Aa, 331 Fa, 333 Ca, 333 Ea, 334 Aa, 335 Da, 336 Aa, 336 Ba, 337 Aa, 340 Ea, Fa 401 Aa, Ba, Ca, Da, 402 Aa, Ba, Ca, Da, 403 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 404 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 405 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 406 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 407 Aa, Ba, Ca, Da, 408 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 409 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 410 Aa, Ba, Ca, Da, 416 Ca, 418 Aa, Ba, Ca, Da, 419 Aa, Ba, Ca, 420 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 421 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 425 Ba, Ca, 426 Ea, Fa, 429 Aa, 703 Ea, 706 Ea
Bohutín-1
Hutě-2 Písek
Spálené Poříčí
Rožmitál (4 510,61 ha)*
Roželov-3
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
72
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
OI LČR
Nová LS (LZ)
PLO 7 Brdská vrchovina
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Vacíkov-4
Písek
Spálené Poříčí
Rožmitál (4 510,61 ha)*
Rožmitál-6
Plzeň
73
Přeštice
Zbiroh zbytek (2 537,35 ha)
Zbiroh
Platnost LHP
Oddělení (porost)
505 Aa, 506 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 507 Aa, Ba, Ca, Da, 508 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 509 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 510 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 511 Aa, Ba, Ca, Da, 512 Aa, Ba, Ca, Da, 516 Aa, Ba, 517 Aa, Ba, Ca, 518 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 527 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 528 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 529 Aa, Ba, Ca, Da, 530 Aa, Ba, Ca, Da, 531 Aa, 533 Aa 310 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 2000 Ga, 311 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 312 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 313 Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 314 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 315 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 316 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 317 Aa, Ba, Ca, 411 Aa, Ba, Ca, 412 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 413 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 414 Aa, Ba, 415 Aa, Ba, Ca, Da, 416 Aa, Da, 417 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 513 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 514 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 515 Aa, Ba, Ca, Da, Ea 135 Ff, Gg, 146 Cc-Hh, 301 Dd, 313 Hh, 321 Ee, 330 Hh, 332 Bb, 338 Aa, 341 Bb, 343 Aa-Ee, 406 Aa-Cc, 408 Aa-Bb, 409 Aa-Gg, 410 Aa-Dd, 421 Dd, 422 Aa-Ee, 425 Aa-Dd, 426 Aa-Dd, 427 Aa, Bb, 428 Aa-Ff, 429 AaDd, 430 Aa-Ee, 432 Aa-Hh, 433 Aa-Cc, 435 Aa-Ee, 436 Aa-Jj, 437 Aa-Dd, 438 AaEe, 439 Aa-Dd, 501 Bb, Cc, 503 Bb, 504 Aa, Bb, 508 Dd, Ee, 641 Aa-Ll, 642 Aa1996-2005 Kk, 644 Aa-Dd, 646 Aa, Bb, 647 Aa-Ff, 648 Aa-Cc, 650 Aa-Cc, 717 Aa-Ee, 718 Aa, Bb, 719 Aa-Ee, 728 Aa-Ff, 729 Aa-Gg, 736 Aa, 737 Aa-Cc, 738 Aa-Cc, 739 AaDd, 740 Aa-Cc, 741 Aa, Bb, 751 Aa-Cc, 758 Aa-Dd, 759 Aa-Ee, 760 Aa-Cc, 761 AaFf, 762 Aa-Ff, 763 Aa-Cc, 768 Aa-Dd, 769 Aa-Cc, 774 Aa-Dd, 775 Aa-Dd, 776 AaDd, 777 Aa-Hh, 778 Aa-Cc, 779 Aa-Dd, 780 Aa-Dd, 781 Aa, Bb, 782 Aa, Bb
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
OI LČR
Nová LS (LZ)
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
LHC
Revír (LS)
k platnosti LHP
k platnosti LHP
Chynín
Písek
Spálené Poříčí
Spálené Poříčí (4 433,98 ha)
Obora
Kamýky
Platnost LHP
Oddělení (porost)
101 Aa-Gg, 102 Aa-Dd, 103 Aa-Cc, 104 Aa-Dd, 105 AaEe, 106 Aa-Cc, 107 Aa-Gg, 108 Aa-Cc, 109 Aa-Ee, 110 Aa-Gg, 111 Aa-Dd, 112 AaEe, 113 Aa-Dd, 114 Aa-Ee, 115 Aa-Ff, 116 Aa-Dd, 117 Aa-Ee, 118 Aa-Cc, 119 AaDd, 120 Aa-Ff, 121 Aa-Ee, 122 Aa-Ee, 123 Aa-Cc, 124 Aa-Dd, 125 Aa-Cc, 126 AaKk, 127 Aa-Cc, 128 Aa-Ff, 129 AA-Gg, 130 Aa-Dd, 131 Aa-Dd, 132 Aa-Ee, 133 Aa-Gg, 134 Aa-Ff, 135 AaCc, 136 Aa-Cc 1992-2001 201 Aa-Dd, 202 Aa-Ff, 203 Cc, Dd, 204 Aa-Ff, 205 AaEe, 206 Aa-Hh, 207 Aa-Kk, 208 Aa-Ff, 209 Aa-Dd, 226 Ff-Hh, 228 Bb-Ee, 229 AaFf, 230 Aa-Ff, 231 Aa-Gg, 232 Aa-Dd, 233 Aa, Bb, 234 Aa-Ee, 235 Aa-Gg, 236 Aa-Ff, 237 Aa-Dd, 238 AaDd, 239 Aa-Ff, 240 Aa-Jj, 241 Aa-Dd, 242 Aa-Dd, 243 Aa-Dd, 244 Aa-Ee, 245 AaEe, 246 Aa-Dd, 247 Aa-Dd, 248 Aa-Dd, 249 Aa-Ee, 250 Aa-Ee, 251 Aa-Ee, 252 AaFf, 253 Aa-Cc, 254 Aa-Cc 344 Aa-Cc
* Výměra LHC je vyrovnána na celkovou výměru PLO 7
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
74
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
PLO 7 Brdská vrchovina
5.4.2. Organizační členění VLS v oblasti VLS ČR s.p. divize
Hořovice
75
LHC k platnosti LHP
Jince
Platnost LHP
Oddělení
1991 – 2000
1 a-d, 2 a-d, 3 a-c, 4 a-e, 5 a, b, 6 a-h, 7 a-e, 8 a-c, 9 a-d, 10 a-d, 11 a-d, 12 a-d, 13 a-d, 14 a, b, 15 a-d, 16 a-g, 17 a-c, 18 a-c, 19 a-f, 20 a-d, 21 a,b, 22 a-f, 23 a-f, 24 a-c, 25 a-c, 26 a-d, 27 a-f, 28 a-g, 29 a-d, 30 a-d, 31 a, 32 a, 33 a-c, 34 a-c, 35 a-c, 36 a,b, 37 a-c, 38 a-c, 39 a-d, 42 a, b, 44 a-c, 45 a-c, 46 a-c, 47 a, b, 48 a-c, 49 a, b, 50 a-c, 51 a-c, 52 a-c, 53 ac, 54 a, b, 55 a, b, 56 a-d, 57 a-e, 58 a-f, 59 a-e, 60 a-c, 61 a, b, 62 a, b, 63 a-h, 64 a-e, 101 a-c, 102 a-c, 103 a-e, 104 ae, 105 a-f, 106 a-d, 107 a-e, 108 a, b, 109 a-d, 110 a-f, 111 a-g, 112 a-d, 113 a, b, 114 a, 115 a-d, 116 a-c, 117 a-c, 118 a-d, 119 a-c, 120 a-d, 121 a-g, 122 a, 123 a-c, 124 a-c, 125 a, b, 126 a, 127 a, b, 128 a-d, 129 a, b, 130 a, b, 131 a, b, 132 a-c, 133 a, b, 134 a-f, 135 a-d, 136 a-d, 137 a-c, 138 a-d, 139 a-e, 140 a-d, 141 a-d, 142 a-c, 143 a-d, 144 a-d, 145 a, b, 146 a-e, 147 a, b, 148 a-c, 149 a-d, 150 a-f, 151 a-d, 152 a, b, 153 a-d, 154 a-f, 155 a-c, 156 a-d, 157 a-d, 158 a, 159 a, b, 160 a, 161 a-e, 162 a, b, 163 a, b, 164 a, 165 a-d, 166 a, b, 167 a-c, 168 a-d, 201 a, b, 202 a-d, 203 a-f, 204 a-f, 205 a-f, 206 a, b, 207 a, 208 a-d, 209 a-d, 210 a-d, 211 a-c, 212 a-f, 213 a-d, 214 a, b, 215 a, b, 216 a-c, 217 a, b, 218 a-g, 219 a, b, 220 a-d, 221 a-c, 222 a-e, 223 a-c, 224 a-e, 225 a-e, 226 a, b, 227 a-c, 228 a, b, 229 a, b, 230 a, b, 231 a-g, 232 a, b, 233 a-d, 234 a-c, 235 a-e, 236 a-e, 237 a, b, 238 a, b, 239 a, b, 240 a-d, 241 a-d, 242 a-c, 243 a, 244 a, b, 245 a-d, 246 a-d, 247 a, b, 248 a-c, 249 a, 250 a-c, 251 a, b, 252 a-e, 253 a-e, 254 a-d, 255 a, 256 a-e, 257 a-c, 258 ac, 259 a-e, 260 a, 261 a-d, 262 a, 263 a, b, 264 a-c
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
VLS ČR s.p. divize
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
LHC k platnosti LHP
Platnost LHP
Mirošov
1992 – 2001
Nepomuk
1999 – 2008
Hořovice
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Oddělení 1 a-c, 2 a-f, 3 a-c, 4 a-d, 5 a-e, 6 a-e, 7 a-d, 8 a, b, 9 a-c, 10 a, 11 a, b, 12 a-d, 13 a-c, 14 a-d, 15 a-f, 16 a-c, 17 a, 18 a, b, 19 a-f, 20 a-f, 21 a-d, 22 a-f, 23 a-d, 24 a-d, 25 a-d, 26 a, b, 27 a, b, 28 a-e, 29 a, b, 30 a-f, 31 a-c, 32 a-c, 33 a-c, 34 a-f, 35 a-b, 36 a-c, 37 a-e, 38 a, b, 39 a, b, 40 a, b, 41 a-c, 42 a, 43 a-c, 44 a, b, 45 a-e, 46 a-c, 47 a-h, 48 a-d, 49 a-c, 50 a, b, 51 a-c, 52 a, b, 53 a, 54 a-c, 55 a, b, 56 a-g, 57 a-f, 58 a-c, 59 a-g, 60 a, b, 61 a-i, 62 a-k, 63 a, b, 64 a-c, 65 a-d, 66 a-e, 67 a, 68 a-d, 69 a-c, 70 a-c, 71 a-c, 72 a-c, 73 a, b, 74 a, b, 75 a-d, 76 a-d, 77 a, b, 78 a-c, 79 a-c, 80 a-e, 81 a, 82 a-e, 83 a-d, 84 a-c, 85 a-g, 86 a-c, 87 ac, 88 a-e, 89 a-d, 90 a-c, 91 a-c, 92 a-e, 93 a-f, 94 a-g, 95 a-e, 96 a-c, 97 a-c, 98 a-c, 99 a-d, 100 a-g, 101 a-e, 102 a-d, 103 a-c, 104 a-c, 105 a, b, 106 a-c, 107 a-d, 108 a-c, 109 a-c, 110 a-c, 111 a-d, 112 a, b, 113 a-e, 114 a-g, 115 a-c, 116 a-e, 117 a-c, 118 a-g, 119 a-c, 120 a, 121 a-d, 122 a-g, 123 a-c, 124 a-e, 125 a-c, 126 a-c, 127 a, b, 128 a-d, 129 a-c, 130 a-g, 131 a, b, 132 a, b, 133 a, b, 134 a-c, 135 a-c 1 a-q, 2 a-u, 3 a-g, 4 a-s, 5 a-m, 6 a-j, 7 a-o, 8 a-v, 9 a-t, 10 a-h, 11 a-i, 12 a-h, 13 a-f, 14 a-l, 15 a-m, 16 a-k, 17 a-s, 18 a-h, 19 a-j, 20 a-q, 21 a-h, 22 a-d, 23 a-j, 24 a-k, 25 a-g, 26 a-m, 27 a-h, 28 a-l, 29 a-h, 30 a-h, 31 a-l, 32 a-g, 33 a-i, 34 a-l, 35 a-n, 36 a-j, 37 a-j, 38 a-j, 39 a-k, 40 a-e, 41 a-g, 42 a-l, 43 a-l, 44 a-m, 45 an, 46 a-l, 47 a-n, 48 a-p, 49 a-r, 50 a-i, 51 a-h, 52 a-i, 53 a-g, 54 a-m, 55 a-l, 56 a-p, 57 a-g, 58 a-j, 59 a-m, 60 a-k, 61 ao, 62 a-k, 63 a-j, 64 a-j, 65 a-m, 66 a-j, 67 a-l, 68 a-o, 69 a-m, 70 a-h, 71 a-h, 72 a-p, 73 a-k, 74 a-j, 75 a-d, 76 a-h, 77 a-i, 78 a-e, 79 a-n, 80 a-m, 81 a-t, 82 a-m, 83 a-k, 84 a-k, 85 a-k, 86 a-g, 87 a-l, 88 a-l, 89 a-n, 90 a-y, 91 a-r, 92 a-q, 93 a-h, 94 a-f, 95 a-j, 96 a-g, 97 a-h, 98 a-n, 99 a-i, 100 a-i, 101 a-j, 102 a-m, 103 a-e, 104 a-k, 105 a-j, 106 a-e, 107 a-s, 108 ar, 109 a-m, 110 a-j, 111 a-j, 112 a-k, 113 a-h, 114 a-p, 115 a-m, 116 a-l, 117 a-k, 118 a-j, 119 a-k, 120 a-m, 121 a-h, 122 a-p, 123 a-p, 124 a-r, 125 a-n, 126 a-o, 127 a-l, 128 a-p, 129 a-g, 130 a-e, 131 a-o, 132 a-m, 133 a-m, 134 a-n, 135 am, 136 a-d, 137 a-m, 138 a-r, 139 a-t, 140 a-q, 141 a-l, 142 a-g, 143 a-t, 144
76
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
VLS ČR s.p. divize
LHC k platnosti LHP
Nepomuk
PLO 7 Brdská vrchovina
Platnost LHP
1999 – 2008
Obecnice
1994 – 2003
Strašice
1992 – 2001
Háje se sídlem v Dnešicích
2000 – 2009
Hořovice
77
Oddělení a-n, 145 a-u, 146 a-o, 147 a-z, 148 a-y, 149 a-z, 150 a-x, 151 a-z, 152 a-l, 153 am, 154 a-r, 155 a-m, 156 a-o, 157 a-g, 158 a-z, 159 a-l, 160 a-m, 161 a-p, 162 a-q, 163 a-r, 164 a-g, 165 a-q, 166 a-u, 167 a-l, 168 a-m, 169 a-l, 170 a-k, 171 at, 172 a-v, 173 a-m, 174 a-h, 175 a-j, 176 a-m, 177 a-r, 178 a-g, 179 a-t, 180 a-o, 181 a-n, 182 a-h, 183 a-o, 184 a-o, 185 a-n, 186 a-m, 187 a-o, 188 a-h 1 a-g, 2 a-c, 3 a-d, 4 a-f, 5 a-c, 6 a, b, 7 a-f, 8 a-c, 9 a-c, 10 a, b, 11 a, b, 12 a-g, 13 a-d, 14 a-e, 15 a-e, 16 a-e, 17 a-e, 18 a-d, 19 a,b, 20 a-h, 21 a-g, 22 a-d, 23 an, 24 a-k, 25 a-h, 26 a-i, 27 a-c, 28 a-h, 29 a-h, 30 a-d, 31 a-d, 32 a-d, 33 a-f, 34 a-d, 35 a-d, 36 a-e, 37 a-e, 38 a-e, 39 ae, 40 a-d, 41 a-e, 42 a-e, 43 a, b, 44 a-b, 45 a-d, 46 a-c, 47 a-d, 48 a-h, 49 a-g, 50 a-c, 51 a-e, 52 a-e, 53 a-g, 54 a-d, 55 ae, 56 a-f, 57 a-h, 58 a-d, 59 a-g, 60 a-e, 61 a-d, 62 a-e, 63 a-e, 64 a-f, 65 a-c, 66 a-j, 67 a-c, 68 a-e, 69 a-d, 70 a-e, 71 a, 72 a-g, 73 a-d, 74 a-c, 75 a-h, 76 a-f, 77 a-f, 78 a-d, 79 a-f, 80 a-f, 81 a-e, 82 a-g, 83 a-c, 84 a-e 1 a-q, 2 a-p, 3 a-m, 4 a-r, 5 a-i, 6 a-s, 7 a-m, 8 a-k, 9 a-s, 10 a-m, 11 a-q, 12 am, 13 a-o, 14 a-z, 15 a-x, 16 a-t, 17 a-s, 18 a-o, 19 a-r, 20 a-q, 21 a-q, 22 a-z, 23 a-o, 24 a-v, 25 a-k, 26 a-r, 27 a-k, 28 a-i, 29 a-l, 30 a-l, 31 a-p, 32 a-l, 33 a-l, 34 at, 35 a-m, 36 a-m, 37 a-g, 38 a-i, 39 a-e, 40 a-o, 41 a-m, 42 a-t, 43 a-p, 44 a-z, 45 a-h, 46 a-m, 47 a-k, 48 a-t, 49 a-o, 50 aj, 51 a-o, 52 a-g, 53 a-k, 54 a-o, 55 a-h, 56 a-r, 57 a-k, 58 a-i, 59 a-j, 60 a-n, 61 a-m, 62 a-n, 63 a-q, 64 a-m, 65 a-l, 66 aq, 67 a-n, 68 a-i, 69 a-h, 70 a-o, 71 a-p, 72 a-l, 73 a-c, 74 a-n, 75 a-m, 76 a-l, 77 a-k, 78 a-n, 79 a-q, 80 a-i, 81 a-f, 82 a-c, 83 a-m, 84 a-k, 85 a-n, 86 a-o, 87 a-k, 88 a-g, 89 a-z, 90 a-o, 91 a-s, 92 a-k, 93 a-m, 94 a-l, 95 a-k, 96 a-h, 97 a-g, 98 ay, 99 a-q, 100 a-m, 101 a-p, 102 a-g, 103 a-z, 104 a-r, 105 a-j, 106 a-j, 107 an, 108 a-o, 109 a-h, 110 a-k, 111 a-f, 112 a-i, 113 a-k 71 a-i, 72 a,b, 73 a-c, 74 a-d, 75 a-c, 76 a-c, 77 a,b, 78 a-d, 79 a-d, 80 a-e, 81 ac, 82 a,b
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
5.4.3. Přehled větších vlastníků – obcí, fyzických a právnických osob v oblasti Název Vlastník
Výměra v PLO 7 (ha)
Městské lesy Příbram *
961,59
Městské lesy Hostomice p. Brdy *
743,03
Obecní lesy Olešná
156,36
Obecní lesy Zaječov
70,65
Obecní lesy Kařízek
75,68
Kolařík – Hluboš *
1 439,04
Lesy Palivec *
876,25
Lesy Klement – Lochovice *
65,70
LHO Příbram - zař. obvod Dobříš *
57,44
Lokalizace býv. LHC Dobříš – odd. 2 Aa-Ee, 3 Aa-Dd, 4 Aa-Hh, 5 Aa-Dd, 6 Aa-Ee, 7 Aa-Gg, 9 Aa-Gg, 10 AaJj býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 20 Aa-Ff, 21 Aa-Ee, 22 Aa-Ff, 23 Aa, Bb, 24 Aa-Dd, 25 Aa-Gg, 26 Aa-Gg, 27 Aa, Bb, 28 Aa-Dd, 29 Aa-Ff býv. LHC Dobříš – odd. 101 AaCc, 102 Aa, Bb, 103 Aa, Bb, 104 Aa-Dd, 105 Aa-Dd, 106 Aa-Ff, 107 Aa-Cc, 108 Aa-Ee, 109 AaDd, 110 Aa-Ee, 111 Aa-Ff, 102 Aa-Cc, 113 Aa-Cc, 114 Aa-Dd, 115 Aa-Cc, 116 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 10 AaCc, 11 Aa-Ff, 12 Aa-Dd, 13 AaDd, 15 Aa, Bb býv. LHC Dobříš – odd. 20 BbDd, 21 Aa-Dd, 22 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 30 AaEe, 31 Aa-Dd býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Bb, 2 Aa-Cc, 3 Aa-Jj, 4 Aa-Hh, 5 AaDd, 6 Aa, Bb, 7 Aa-Cc, 8 Aa-Ff, 9 Aa-Ee, 10 Aa-Dd, 11 Aa-Kk, 12 Aa-Cc, 13 Aa-Dd, 14 Aa-Cc, 15 Aa-Gg, 16 Aa-Kk, 17 Aa-Ff, 18 Aa-Hh, 19 Aa-Ff, 20 Aa-Ll, 22 Aa, Bb, 23 Aa-Cc, 24 Aa-Ee, 25 Aa-Cc, 26 Aa-Cc býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa-Cc, 2 Aa-Dd, 3 Aa-Ee, 4 Aa-Dd, 5 Aa-Dd, 6 Aa-Dd, 7 Aa-Ee, 8 AaCc, 9 Aa-Cc, 10 Aa-Cc, 11 AaCc, 12 Aa-Dd, 13 Aa-Dd, 14 AaFf, 15 Aa-Cc, 16 Aa-Cc, 17 AaCc, 18 Aa-Dd, 19 Aa-Ee býv. LHC Dobříš – odd. 45 AaDd, 46 Aa býv. LHC Dobříš – odd. 22 Aa, 23 Aa, Ab, Ba, Ca, Da, Db, Ea, Eb, Ec, 24 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, 24 Ca, Da, Ea, 26 Aa, Ab, Ac, Ad, Fa, Ga, 27 Ca, Cb, 30 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Eb, Ec, Ed, 32 Ga, Gb, Ha, Hb, Hc, Ja, Ka, Ma, 1 Aa, Ab, Ba, Ca, Da, Ea, Eb, Ec, 2 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, Ca, Cb, Cc, Cd, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Jb
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Platnost LHP
1999 – 2008
1999 – 2008
1999 – 2008 1999 – 2008 1999 – 2008
1999 – 2008
1999 – 2008
1999 – 2008
1999 – 2008
78
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Název Vlastník
Výměra v PLO 7 (ha)
LHO Beroun - zař. obvod Dobříš *
159,12
LHO Praha - západ, zař. obvod Dobříš *
10,41
LHO Kařízek - zař. obvod Dobříš
0,06
Obecní lesy Mladý Smolivec *
221,99
Obecní lesy Lnáře *
22,17
Obecní lesy Vševily *
158,50
Dvůr Lnáře *
187,60
79
PLO 7 Brdská vrchovina
Lokalizace býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Ab, Ac, Ad, 2 Aa, Ba, Ca, 3 Aa, Ba, Bb, Bc, Bd, Ca, 4 Aa, Ba, 5 Aa, Ab, Ac, Ba, Ca, Cb, Da, 6 Aa, Ac, Ba, Bb, Bc, Ca, Cb, Cd, Ce, 12 Aa, Ba, 13 Ca, 14 Ea, Ga, Ha, Ia, 17 Hb, 18 Ba, Bb, 19 Aa, Ac, Ad, Ae, Af, Ag, Aj, Al, Am, An, Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Ca, Cb, Da, Db, Dc, Ea býv. LHC Dobříš – odd. 1 Aa, Ba, Bb, Ca, Cb, Ea, Eb, Ec, Ed, Ee, Ef, Eg, Eh, Ej, Ek, El, Em, En, Eo, Ep, 2 Aa, Ba, Bb, Bc, Ca, Da, Ea, Eb, Fa, Fb, Ga, Ha býv. LHC Dobříš – odd. 1Aa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, 2 Aa, Ba, Ca, Da, 4 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, 7 Aa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, Ba býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 8 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 1 Aa, Ba, Ca, Da, 2 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 3 Aa, Ba, Ca
Platnost LHP
1999 – 2008
1999 – 2008
1999 – 2008 2000 - 2009 2000 - 2009 2000 - 2009
2000 - 2009
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Název Vlastník
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Výměra v PLO 7 (ha)
LHO Příbram z.o. Rožmitál p.Tř. *
195,64
LHO Plzeň - Jih z.o. Rožmitál p.Tř. *
12,50
Obecní lesy Volenice
75,79
Lokalizace býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 401 Aa, Ab, 401 Ca, Cb, 401 Fa, 402 Ha, 402 Oa, Ob, Oc, 403 Bc, Ca, 414 Ca, Da, Db, Fa, Fb, Fc, Fd, Ga, 415 Da, Ga, Gb, Ha, Hb, Hc, Hd, He, 416 Ga, La, Ma, 417 Aa, 420 Aa, Da, Ea, Fa, Fb, Fc, 422 Aa, Ab, Ac, Ad, Ba, Bb, Da, Ga, 424 Aa, Ba, Ca, Da, Db, Dc, Dd, 526 Fc, Fd, Fe, 516 Da, Db, Ka, Kb, Kc, Kd, La, Ma, Mb, Mc, Md, Mj, Mk, Ml, Mm, Mn, Na, Oa, 519 Ha, Hb, Hc, Hd, He, La, Lb, Lc, 521 Ea, Ga, 522 Ca, Da, Db, Dc, Dd, De, Df, Dg, Dh, Dj, Dk, Ea, La, 523 Aa, Ab, Ac, Ad, Ae, Af, Ag, Ah, Aj, Am, An, Ao, Ap, Ar, As, At, Au, Av, Aw, Ax, Ay,Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Bf, Bg, Bh, Bj, Bk, Bl, Bm, Bn, Bo, Bp, Br, Ca, Cb, Cc, Cd, Ce, Cf, Cg, Ch, Cj, Ck, Cl, Cm, Cn, Co, Cp, Cr, Cs, Ct, Cu, Cv, Da, Db, Db, Dc, Dd, De, Df, Dg, Dh, Dj, Dk, Dl, Dm, Dn, Do, Dp, 524 Aa, Ab, Ba, Bb, Bc, Bd, Da, Fa, Fb, Fc, Fd, Fe, Ff, Fg, Fh, Fj, Ga, Gb, Gc, Ha, La, Ma, Na, Nb, Nc, Nd, 525 Aa, Ba, Ea, Eb, Fa, 526 Aa, Ba, Bb, Ca, Da, Db, Dc, Dd, De, Ea, Eb, Ec, Ed, Ef, Eg, Eh, Ej, Ek, El, Fa, Fb, Ff, Ga, Gb, Ha, Hb, Ja, 563 Ca, Cb, Cc, 564 Aa, Da, Db, Ea, 565 Aa, Ea, Eb, Ec, Fa, Fb, Fd, Fe, Ga, Gb, Gc, Gd, Ge, Gf, Ha, Hb, Hc, Hd, He, Hf, Hh, Hj, Ja, Jc, Jd, Je, Jf, 567 Ca, 569 Aa, Ac, Af, Ag, Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Bf, Bg, Bh, Bj, Bk, Bl, Bm, Bn, Bo, Bp, Bq, Br, Bs, Bt, Bu, Bv, Bw, Bx, By, 601 Ca, Da, Ea, Ec, Ed, Ee, Ef, 614 Ba, Bb, Da, Db, Ea, Eb, Ec, Fa, Ga, Gb, Gc, Gd, Ge, Gf, Gg, Gh, Ha, Hb, Hc, Hd, He, 619 Da, Db, Dc, Dd, De, Ha, Hb, 620 Aa, Ea, 622 Aa, Ab, Ac, Ad, Ae,660 Da, Db, Ea, 665 Aa, Ab, Da, Db býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 566 Ca, Da, Db, Dc, 567 Ba, Bb, Ca, Cb, Fa, Fb, Ma, Mb, 568 Ba, Bb, Bc, Bd, Be, Ca, Cb, Cc, Cd, Ce, Cf, Da býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 10 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Platnost LHP
2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009
80
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Název Vlastník
Výměra v PLO 7 (ha)
Obecní lesy Věšín
278,43
Obecní lesy Hvožďany *
28,11
Obecní lesy Sedlice u Rožmitálu
162,76
Městské lesy Rožmitál p. Tř. *
331,42
Obecní lesy Láz
56,66
Obecní lesy Bezděkov u Rožmitálu
90,02
Starousedlíci Bohutín
63,63
Rybářství Lnáře s.r.o. *
462,04
Bucherová Anna *
494,81
81
PLO 7 Brdská vrchovina
Lokalizace býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 23 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 24 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, Oa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 83 Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Na býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 25 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 26 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 31 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 32 Aa, Ba, Ca, Da, 33 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, 34 Aa, Ca, Da, Ea, Ga, Ha býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 21 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 2 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 22 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 40 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 41 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 42 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 43 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, 44 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, 45 Aa, Ba, Ca, Da, Ea býv. LHC Rožmitál p. Tř. – odd. 3 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, 4 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha, Ja, Ka, La, Ma, Na, 5 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, 6 Aa, Ba, Ca, Da, Ea, Fa, Ga, Ha
Platnost LHP
2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009 2000 - 2009
2000 - 2009
2000 - 2009
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Název Vlastník
Jeroným Coloredo – Mannsfeld Zbiroh *
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Výměra v PLO 7 (ha)
7 388,72
Lokalizace
Platnost LHP
býv. LHC Zbiroh polesí Habr: odd. 136 Aa-Ee, 137 Aa-Hh, 138 Aa-Gg, 139 Aa-Cc, 140 Aa-Ll, 141 Aa-Ee, 142 Aa-Cc, 143 Aa-Hh, 144 AaGg, 145 Aa-Ff, 146 Aa-Ff, 147 Aa-Ff, 148 Aa-Dd, 149 Aa-Ee, 150 Aa-Ee, 151 Aa-Ee, 152 AaEe, 153 Aa-Gg, 154 Aa-Ee, 155 Aa-Ff, 156 Aa-Cc, 157 Aa, Bb, 158 Aa-Ee, 159 Aa-Ee, 160 AaJj, 161 Aa, Bb, 162 Aa-Ff, 163 Aa-Cc, 164 Aa-Cc, 165 Aa, 166 Aa-Cc, 167 Aa-Ee, 168 Aa-Ee, 169 Aa-Cc, 170 Aa-Gg, 171 AaBb, 172 Aa-Cc, 173 Aa-Dd, 174 Aa-Ee, 175 Aa, Bb, polesí Lhota: 98 Aa-Gg, 99 Aa, Bb, 100 Aa-Ff, 101 Aa-Dd, 102 Aa-Jj, 103 Aa-Gg, 104 Aa, Bb, 105 Aa-Hh, 106 Aa-Ee, 107 Aa-Dd, 108 Aa, 109 Aa, Bb, 110 Aa, Bb, 111 Aa-Cc, 112 Aa-Ee, 113 Aa-Ee, 114 Aa-Dd, 115 Aa, Bb, 116 Aa, Bb, 117 Aa-Ee, 118 Aa-Ee, 119 Aa-Dd, 120 Aa-Ff, 121 Aa-Hh, 122 AaFf, 123 Aa-Ff, 124 Aa-Dd, 125 Aa-Hh, 126 Aa-Cc, 127 Aa-Ll, 128 Aa-Ee, 129 Aa-Kk, 130 AaGg, 131 Aa-Cc, 132 Aa-Dd, 133 Aa-Ee, 134 Aa-Ff, 135 Aa-Dd, polesí Trhoň: 176 Aa-Dd, 177 Aa-Dd, 178 Aa-Ee, 179 Aa-Kk, 180 Aa-Cc, 181 Aa-Gg, 182 AaEe, 183 Aa-Hh, 184 Aa-Ee, 185 Aa-Ff, 186 Aa-Dd, 187 Aa-Ff, 188 Aa-Cc, 189 Aa-Dd, 190 AaCc, 191 Aa-Cc, 192 Aa-Dd, 193 Aa-Dd, 194 Aa, Bb, 195 Aa-Cc, 196 Aa, Bb, 197 Aa-Cc, 198 Aa-Ff, 199 Aa-Cc, 200 Aa-Dd, 201 Aa-Ee, 202 Aa-Ff, 203 AaCc, 204 Aa-Ff, 205 Aa-Cc, 206 Aa-Ee, 207 Aa-Dd, 208 Aa-Cc, 209 Aa, Bb, 210 Aa- Dd, 211 Aa-Dd, 212 Aa-Ff, 213 Aa-Ee, 214 Aa-Ee, 215 Aa-Hh, 216 AaGg, 217 Aa-Ff, 218 Aa-Cc, 219 Aa-Cc, 220 Aa-Cc, 222 Aa-Hh, 223 Aa, Bb, 224 Aa-Ff, 225 AaCc, 226 Aa-Jj, 227 Aa, Bb, 228 Aa-Ff, 229 Aa-Cc
1996 – 2005
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
82
Údaje o stavu lesa a historickém vývoji
Název Vlastník
PLO 7 Brdská vrchovina
Výměra v PLO 7 (ha)
Rokycany *
972,85
Skřež *
962,24
Lokalizace
Platnost LHP
býv. LHC Zbiroh – odd. 203 Aa. Bb, 344 Dd, 345 Aa-Jj, 701 AaGg, 702 Aa-Hh, 703 Aa-Ee, 704 Aa-Hh, 705 Aa-Kk, 706 Aa-Hh, 1996 – 2005 707 Aa-Hh, 708 Aa-Dd, 709 AaJj, 710 Aa-Hh, 711 Aa-Gg, 712 Aa-Gg, 713 Aa-Nn, 714 Aa-Hh, 715 Aa, Bb býv. LHC Zbiroh – odd. 3 AaDd, 4 Aa-Hh, 5 Aa-Ff, 6 Aa-Hh, 7 Aa-Hh, 8 Aa-Gg, 9 Aa-Gg, 10 1996 – 2005 Aa-Jj, 11 Aa-Hh, 12 Aa-Gg, 13 Aa-Dd, 14 Aa-Cc, 15 Aa, Bb, 16 Aa-Hh, 17 Dd, Ee
* Na PLO 7 leží jen část majetku
5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti Por. půda
Vlastník
ha
83
%
LČR VLS Obce s vlastním LHP Soukromníci s vlastním LHP LHO nezařízené
23 058,37 22 491,85 5 368,25 10 977,79 435,17 10,96
36,99 36,07 8,61 17,61 0,70 0,02
Celkem
62 342,39
100,00
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŘEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ 6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů Funkce lesa je úloha, která se lesu plánovitě přisuzuje při zabezpečování materiálních a nemateriálních potřeb společnosti a kterou lesní hospodářství uplatňuje specifickým využíváním lesa a zacházením s ním. Funkční potenciál je schopnost lesa plnit určité funkce dané jeho vlastnostmi přírodními (ekosystémy na lesních pozemcích) i uměle vytvářenými (hospodářskými procesy a objekty). Funkční potenciál lesa se dělí na dvě základní skupiny: • funkce produkční • funkce mimoprodukční Souběh produkční funkce s ekologickou je typický pro exponované polohy a je vyjádřen přizpůsobením modelů příslušných HS. Grafický zákres deklarovaných zájmů a kategorizace a potenciál těchto funkcí v PLO je znázorněný na mapě funkčního potenciálu a na mapě deklarovaných funkcí.
6.1.1. Funkce produkční a její výhled Produkční funkce lesa spočívá ve využívání lesa a získání materiálových hodnot, především dřevní suroviny. Hlavním nositelem produkční funkce lesa má kategorie lesů hospodářských (viz. § 9 Zákona o lesích č. 289/95 Sb.). V kategorii hospodářských lesů s vyhraněným produkčním posláním je rámcové a podrobné plánování zaměřeno na maximální produkci jakostní dřevní hmoty. Čím vyšší je produkční schopnost stanoviště, tím vyšší musí být kladen důraz na kvalitu hospodářských opatření (výchova, přeměna, převod, obnova atd.). Charakterizovat produkční funkci můžeme jednak podle produkční kapacity, jednak podle produkčního potenciálu. Při určování produkční kapacity vycházíme ze současného zastoupení lesních dřevin a skutečného stavu lesních porostů. Charakterizujeme-li produkční potenciál, vycházíme z předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami, případně podmínkami příslušného hospodářského souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk v období kulminace).
6.1.1.1.
Produkční potenciál stanovištní – fiktivní
Teoreticky odvozený maximální objem trvale možné produkce (odvozený z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a CPP pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce) v závislosti na stanovišti (SLT). l v s 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Edafická kategorie X 1 1 1 1 1 -
Z 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Y 1 1 2 2 2 1 1 -
M 1 2 1 1 1 2 2 2 1 -
K 2 1 2 3 3 3 3 3 2 1
I 2 2 3 3 3 3 -
N 2 1 2 2 3 3 3 2 2 -
S 2 2 4 4 4 4 3 3 -
C 2 2 2 2 2 3 -
F 4 4 4 5 4 3 -
H 3 3 4 5 5 5 -
B 3 3 4 5 5 5 4 -
W 2 3 3 3 -
D 3 4 5 5 5 5 4 -
A 2 2 4 4 4 4 3 -
J 1 2 3 -
L 5 5 4 3 2 -
U 5 5 5 -
V 4 4 5 5 5 5 5 3 -
O 3 3 3 4 5 5 5 4 -
P 2 3 3 3 4 4 4 3 2 -
Q 1 2 2 2 2 2 3 2 2 -
T 1 2 2 2 2 2 2 1 -
G 4 3 4 4 5 5 4 4 3 -
R 1 3 5 2 4 3 1 1
Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu EK převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly. 1=0 až 50; 2=50 až 120; 3=120 až 220; 4=220 až 320; 5=320 a více; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80. let); Průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT z hlediska porovnání jejich proporcí.
nízký -1 podprůměrný - 2
průměrný -3 nadprůměrný - 4
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
vysoký - 5
84
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Výsledkem této analýzy je mapa produkčního potenciálu. Tato mapa je vázána na porostní detail. Proto je možné ji vyhotovit až poté, co budou k dispozici všechny LHP a LHO v digitální podobě. V této podobě se LHP a LHO zpracovávají od roku 1996.
6.1.1.2. Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u representativních porostních typů Na základě platných lesních hospodářských plánů byly vypracovány analýzy absolutních výškových bonit (AVB) podle různých porostních typů a směsí dřevin současných porostů podle hospodářských souborů. Grafické výstupy těchto analýz jsou uvedeny v příloze č. 3.
6.1.1.3.
Výhled těžebních možností
I. Výhled produkčních možností Rozbor očekávaných těžebních možností vypočtených z modelových těžebních procent v oblasti v následujících deceniích (bez VLS) : Na základě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto výše ročních těžeb: Průřezový rok Druh těžby Mýtní (za dec.) Předmýtní (za dec.) Celková (za dec.) Roční výše těžby m3/ha
2001 2042202
2011 2021 v m3 hroubí b. k. 1472325 1658300
2031 1879340
306629
339787
373503
406797
2348831
1812112
2031803
2286137
6,0
4,7
5,2
5,9
Výhled roční výše celkové modelové těžby
6,5
m 3.ha -1
6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 2000
2010
2020
2030
průřezový rok
85
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
II. Hodnotový CPP Pro odvození hodnotového ročního přírůstu se vychází ze současně platných LHP a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 81/1996 Sb., kde jsou uvedeny ceny ročního přírůstu podle skupin dřevin v Kč/m3. Výstupem syntetického zpracování databáze LHP je přiřazení stupně produkčního potenciálu aktuálnímu HS, který je vyjádřený pomocí hodnotového CPP. Cena ročního přírůstu (RP) - CPP je uvedena dle přílohy č.5 k Vyhlášce MZe ČR č.81/96 Sb. Tento reálný produkční potenciál je tedy odvozen ze současného zastoupení dřevin v porostech a zjištěné bonity (MACKŮ, 1996 IN PROJEKT PPŽP/620/96). Hodnotový roční přírůst v PLO 7 RP Zastoupení Cílový Zásoba RP Zastoupení Cílový Zásoba Stupeň Stupeň 3 3 HS HS m /ha Kč/ha % m /ha Kč/ha % 222 2 343 4 3,3 0 2 550 4 0,0 1 39a 183 1 353 2 0,0 393 2 701 4 0,0 1a 39b 142 1 150 1 0,1 289 2 183 4 2,1 1b 41 265 2 179 4 2,0 244 2 267 4 18,2 1c 43a 275 2 018 3 0,3 224 1 610 2 0,6 1d 43b 314 2 698 4 0,1 252 2 557 4 3,7 1g 45 191 2 753 5 0,1 225 2 654 4 2,7 19a 47a 273 2 794 5 0,0 244 2 510 4 8,8 19b 47b 170 1 915 3 0,1 305 2 308 4 1,2 21a 51a 150 1 713 2 0,3 278 2 569 4 0,2 21b 51b 198 1 785 3 1,1 158 3 008 5 0,0 23a 51c 193 2 169 4 0,2 247 2 419 4 20,7 23b 53 191 2 249 4 0,4 273 2 763 5 3,6 25a 55 114 2 940 5 0,0 215 2 721 4 16,7 25b 57 238 2 325 4 5,8 200 2 569 4 6,4 27b 57b 123 2 180 4 0,0 195 2 645 4 1,0 29a 59 178 2 704 4 0,3 124 2 581 4 0,0 29b 79a 102 2 407 4 0,0 148 2 963 5 0,0 31b 79b Poznámka: Členění na hospodářské podsoubory (např. 13a, 13b) je uvedeno ve vysvětlivkách v přílohách
Průměrné roční přírůsty 3 500 3 000
Kč.ha -1
2 500 2 000 1 500 1 000 500 79b
59
79a
57
57b
55
53
51c
51b
51a
47b
45
47a
43b
41
43a
39b
39a
31b
29b
29a
27b
25b
25a
23b
23a
21b
21a
19b
1g
19a
1d
1c
1b
1
1a
0
cílový hospodářský soubor
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
86
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Produkční potenciál hodnotový – Růstový potenciál označení stupně
č. kód
RP (Kč/ha)
0 1 2 3 4 5 6
< 390 391 – 1170 1171 – 1755 1756 – 2145 2146 – 2730 2731 – 3510 > 3511
nevyužitelný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný
6.1.2. Funkce mimoprodukční Je to soubor funkčních efektů lesů mimo produkci statků, poskytující veřejný užitek při přímém nebo nepřímém využívání ve společenské praxi. Tyto funkce lesa se dělí obvykle na dvě velké skupiny: • ekologické funkce lesa – působí velmi příznivě na jednotlivé složky životního prostředí (půda, voda, vzduch). Sem můžeme zahrnout funkce: 1 ) Pů dooc hran né a) protierozní – spočívá ve využívání lesních porostů na ochranu půdy před její destrukcí povrchovým odtokem ve formě plošné i rýhové eroze. b) protideflační – lesní porost má funkci ochrany půdy před deflací, jako překážka mění vzdušné proudy, zachycuje a váže půdní částice odnášené z volných ploch. Tato funkce se uplatňuje zejména v oblastech s vátými písky. c) protisesuvná – lesní porost mechanicky svými kořeny zabraňuje sesuvu půdy, zejména na pohyblivých sutích. d) protilavinová – les váže sněhovou pokrývku, omezuje vznik lavin. e) břehoochranná - nejen stromy, ale i keře svými kořeny zpevňují půdu břehů, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy toků před vymíláním. Navazuje na vodoochrannou funkci. 2) K l i ma t ic k é – zmírňují vliv klimatických extrémů na krajinu, pravděpodobně mají vliv i na množství srážek. Mechanicky ovlivňuje pohyb vzdušných mas. Snížením rychlosti větru dosáhneme i menšího výparu a tím i vyšší půdní i vzdušnou vlhkost. Pokud potřebujeme využít některou z výše uvedených funkcí lesa pro ochranu prostředí, zařazujeme pak porost do kategorie lesů ochranných. • společenské funkce lesa – představují využívání lesa jako součást životního prostředí společností za účelem odpočinku, uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společenského ekosystému s ostatními složkami bioty země. Můžeme sem zařadit funkce vodohospodářské, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorné, provozování myslivosti atd. Funkce týkající se obor a bažantnic může jít v některých případech o individuální zájem.
6.1.2.1.
Funkce ekologicko-stabilizační
Les má velmi vysoký vliv na ekologickou stabilitu. Ekologická stabilita se definuje jako schopnost ekosystému uchovávat se v podmínkách působení vnitřních faktorů vnitřními autoregulačními mechanismy (rezistence) anebo se vracet po narušení k původnímu stavu (resilience). Samotný ekosystém tedy uvnitř vůbec není stabilní. Pokud si má les uchovat příznivý vliv na ekologickou stabilitu, pak musí mít plně přírodní charakter. V takových porostech jsou příhodné podmínky pří přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismů autoregulačních procesů.
87
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Funkční zaměření lesa má vliv na odlišný způsob hospodaření. Týká se to zejména opatření vedoucí k vhodné druhové a prostorové skladbě blížící se přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a omezení některých technologií.
I. Index přirozenosti porostů - stupeň ekologické stability Analýzou databáze stávajících lesních hospodářských plánů byly zjištěny druhové skladby porostních skupin a podle cílového hospodářského souboru modelové druhové složení. Na základě porovnání skutečné a přirozené druhové skladby jednotlivých porostních skupin analýzou LHP na území lesní oblasti lze určit tzv. index přirozenosti porostů. Podle tohoto indexu lze tedy vytvářet různé sestavy (MACKŮ, 1996 IN PROJEKT PPŽP/620/96).
HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY (INDEX PŘIROZENOSTI) V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 Hodnocení ekologicko-stabilizačního potenciálu
Stupeň ES
0 1 2 3 4 5 6
nevhodný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný
Druhová diverzita %
Stupeň přirozenosti %
Plocha v PLO ha
Zastoupení v PLO %
>10 11 - 30 31 - 45 46 - 55 56 - 70 71 - 90 91 a více %
1 297,09 7 658,03 6 358,13 14 918,19 13 921,28 11 358,54 1 006,83
2,3 13,6 11,3 26,3 24,6 20,1 1,8
C DP MZ MZP MPP ZZZ PPPP
Graf níže vyhodnocuje celou přírodní lesní oblast 7 podle cílových hospodářských souborů (podsouborů). Při celkovém vyhodnocení musíme brát v úvahu lokální destabilizační faktory např. defoliace, loupání zvěří apod.
Zastoupení stupně ekologické stability 35,0 30,0 25,0 20,0 % 15,0 10,0 5,0 0,0 neurčeno
0
1
2
3
4
5
6
stupeň ES
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
88
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
VYSVĚTLIVKY K ANALÝZÁM POROSTNÍCH TYPŮ Z DATADÁZE KVANTIFIKACE POROSTNÍCH TYPŮ (PT) (ZASTOUPENÍ DŘEVINY) C >90 % monokultury...čistý PT D 71-90 % dominantní PT M 51-70 % majoritní PT Z 31-50 % základní PT P 11-30 % přimíšený PT
POUŽITÉ DŘEVINNÉ KÓDY 1 2 3 4 5 6 7 8 9
všechny smrky jedle; 2e - nepůvodní jedle borovice; 3e - nepůvodní borovice modříny; 4k - kleč a blatka; 4x - tis, jalovec a ostatní jehličnany domácí duby, lípy a jilmy; 5e - nepůvodní duby buk, javory a třešně jasany všechny olše topoly, osika a vrby; 9x - habr, babyka, břízy, jeřáby, jíva, střemchy a ost.domácí listnáče 9e - nepůvodní listnáče
(Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem)
HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 PODLE CHS Plocha ES_0 ES_1 ES_2 ES_3 ES_4 ES_5 Cílový Modelový HS typ ha % % % % % % 53 12 780,41 M6 P1 P2 15 51 27 6 43a 11 240,84 M6 P2 P5 28 36 30 5 1 57 10 267,37 Z1 Z2 P6 1 1 64 27 7 47b 5 433,79 Z2 Z5 P6 29 48 21 2 57b 3 932,29 M2 P1 P6 12 53 30 4 27b 3 570,35 M5 P2 P3 19 25 41 14 1 45 2 298,42 D6 P2 P5 27 28 27 14 4 55 2 202,09 M6 Z2 P1 4 41 35 14 6 01 2 036,27 47a 1 653,19 Z2 Z5 Z6 21 38 34 5 2 41 1 269,30 M6 P2 P5 31 31 27 6 5 01c 1 247,34 M6 P3 P5 55 18 11 10 5 51a 749,30 M6 P1 P2 12 41 33 11 2 23a 659,94 M5 P6 P3 11 13 24 19 33 59 593,14 M2 Z1 2 3 56 34 5 43b 349,92 M6 P2 P3 30 22 25 21 2 25a 231,51 M5 P6 P9 1 1 23 36 22 01d 210,28 Z1 P3 P6 5 37 24 34 29b 190,14 M8 Z7 P1 2 6 24 34 32 21b 183,66 M5 P2 P6 1 9 8 26 31 25 51b 126,45 M6 Z2 P1 19 30 25 23 23b 102,79 M5 Z6 P3 11 3 6 32 42 01g 86,06 M6 P1 P2 2 1 6 90 19a 63,19 M5 Z7 P9 2 49 49 01b 49,67 D5 P3 P9 1 9 54 13 22 21a 36,33 M5 P3 P6 5 7 15 40 34 79a 27,71 D1 P9x 30 70 16,36 51c 5,85 Z6 P1 P2 3 69 28 01a 5,10 D3 P5 60 8 3 9 19 29a 4,81 M8 P1 P9 10 3 28 59 25b 2,71 M5 P6 P9 100 31b 2,69 M6 Z5 P2 100
89
ES_6 %
1 1
17 3 2 5
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
HODNOCENÍ EKOLOGICKÉ STABILITY V PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI 7 PODLE CHS – pokračování Plocha ha 2,43 1,78 0,61 0,29
Cílový HS 19b 79b 39b 39a
Modelový typ Z7 Z6 P2 D1 P9x Z1 Z3 P9 M3 P1 P5
ES_0 %
ES_1 % 60
ES_2 % 40
ES_3 %
ES_4 %
ES_5 %
ES_6 %
100 100 100
Poznámka: Členění na hospodářské podsoubory (např. 13a, 13b) je uvedeno ve vysvětlivkách v přílohách
Zastoupení stupňů ekologické stability 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 53 43a 57 47b 57b 27b 45 55
1 47a 41
1c 51a 23a 59 43b 25a 1d 29b 21b 51b 23b 1g 19a 1b 21a 79a 51c 1a 29a 25b 31b 19b 79b 39b 39a
cílový hospodářský soubor
ES_0
ES_1
ES_2
ES_3
ES_4
ES_6
II. Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu lze obdobně jako u generelů ÚSES rozdělit do 5 tříd: 1) plochy velmi málo ekologicky stabilní – nevyskytují se v lesních porostech; 2) plochy málo ekologicky stabilní - jsou degradovaná společenstva zničená např. imisemi a dále jsou to porosty introdukovaných dřevin a hlavně akátu; 3) plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4) plochy velmi ekologicky stabilní - jsou polopřirozená společenstva smíšených příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia; 5) plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby;
6.1.2.2.
Funkce půdoochranná a klimatická
Tyto funkce se definují jako soubor funkčních efektů působících na ochranu lesní půdy především před různými druhy eroze, svahovými pohyby a klimatickými vlivy. Uplatňují se jak uvnitř lesního ekosystému, tak i navenek v blízkém okolí, i v krajinném prostředí vůbec. Je nutné poznamenat, že tato funkce je velmi rozsáhlá a je potřeba ji detailně specifikovat. Proto se dále dělí funkce půdoochranná na dílčí funkce: − protierozní funkce lesa – schopnost lesa odolávat přemísťování povrchu půdy vodou. Eroze mohou být jak plošné tak rýhové. Nebezpečí eroze je úměrné sklonu terénu, nepřerušené délce svahu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem posouzení této funkce je zařazení lesa do lesa ochranného (§7, zákona o lesích č. 289/1995Sb. a příloha č. 4, vyhl.Mze 83/1996 Sb ve znění
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
90
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
pozdějších předpisů) nebo do lesa zvláštního určení (odst. 2, písm. e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.) − protisesuvná funkce lesa – schopnost lesa mechanicky zpevnit zejména kořenovými systémy stromů půdní povrch ohrožený sesuvem. Tato funkce je významná zejména na slínech, flyši a jílových půdách. Tyto lesní porosty se často zařazují do kategorie lesů zvláštního určení (dle odst. 2, písmene e, §8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.). − břehoochranná funkce lesa – umožňuje využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží před případnou erozí. Břehové porosty svými kořenovými systémy mechanicky zpevňují okolní břehy, zmenšují energii proudící vody, která by způsobila erozi, brání vyplavování a následně vymílání půdy a konečně samotné kmeny brání eroznímu účinku ker na břeh. Tyto funkce zastává nejen stromové patro, ale i keřový a v menším měřítku i bylinný podrost. − protideflační funkce lesa – tato funkce má velký význam zejména v lokalitách s podložím spraše a vátých písků, ale i v dalších rovinatých, popř. mírně zvlněných oblastech, ohrožených větrnou erozí. Při odvozování půdoochranného potenciálu se vychází z typologického šetření. Jedná se zejména o prudké a kamenité svahy, strže a SLT spadajících do ochranných lesů dle přílohy č. 4 vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb.. Tato stanoviště jsou zachycena na mapě funkčního potencionálu lesů. Zvýšený vliv lesa na klima mají porosty v 7. vyšším LVS. V PLO 7 se takové porosty ostrůvkovitě vyskytují v nejvyšších částech a mají vliv na proudění vzduchu, bilanci záření, teplotní a vodní režim.
6.1.2.3. Funkce vodní V poslední době v souvislosti se změnou globálního klimatu nabývá na významu vliv lesních ekosystémů na vodní režim krajiny. Jedním ze základních úkolů lesního hospodářství je také zlepšovat vodní režim prostřednictvím lesních ekosystémů. Celkový účinek lesa na vodní režim krajiny se skládá z následujících dílčích vlivů: − retence – zadržováním srážek se zmírňuje povrchový odtok, čímž se zvýší infiltrace vody do půdy a posílí se tak nasycenost podzemních pramenů. − retardace – zpomalením odtoku povrchové vody (např. intercepcí) se snižuje jeho kolísavost a extrémy, které by mohly mít destrukční účinek na okolní krajinu. − akumulace vláhy – je podmíněna základní vlastností uzavřeného lesního komplexu – snižováním teplotních rozdílů. Tato vlastnost se uplatňuje zejména na jaře, kdy se díky menším teplotním rozdílům během dne zpomaluje tání a tím les zabrání rychlému, těžko využitelnému odtoku. − kondenzace – tato vlastnost lesa se uplatňuje zejména ve vyšších polohách při tzv. horizontálních srážkách, kdy vodní pára kondenzuje na nadzemních orgánech stromů a stéká k půdnímu povrchu. Významnost těchto srážek dokazuje i skutečnost, že ve výškách kolem 800 m n.m. úhrn těchto srážek dosahuje až 40% hodnoty srážek vertikálních. − samočisticí filtrační vliv – tato funkce velmi úzce souvisí s půdoochrannou funkcí tím, že les zabraňuje při případné erozi úniku unášených produktů eroze a zabraňuje tím znečištění zdrojů podzemních i povrchových vod. − desukce – projevuje se odčerpáváním vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou. Tato stanoviště se dělí do tzv. hyd r o mel io r ač n íc h ok r s ků . Brdská vrchovina se řadí množstvím srážek k přírodním lesním oblastem nadprůměrným zejména v místech s vyšší nadmořskou výškou. Průměrný roční úhrn srážek lineárně roste s nadmořskou výškou. Nejvyšších hodnot (přes 800 mm ročně) tak dosahuje v blízkosti lokality "Praha" v samotném jádru přírodní lesní oblasti. Nejnižší srážky (kolem 600 mm ročně) jsou patrné v severní a SV části přírodní lesní oblasti.
6.1.2.3.a) Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě funkčního potenciálu lesů „R“ – RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 20 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. U vrchovišť případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou edafickou kategorií je – R. 91
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
„G“ – TRVALE ZAMOKŘENÉ Tento okrsek je charakteristický vysokou hladinou stagnující podzemní vody. V těchto podmínkách se vyskytuje půdní typ glejový a jeho různé podtypy. Intenzitě zamokření se přizpůsobují také hospodářská opatření. Tato omezení se projevují zejména při obnově porostu. Velmi často je nutné řešit celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu vybudováním příkopového odvodňovacího systému. Účinná hloubka příkopů se pohybuje od 0,8 do 1,2 metrů, s rozchodem sběrných příkopů 40 až 80 metrů dle konfigurace terénu. Při samotném zakládání porostů je nutné dbát dále na skladbu dřevin. V extrémních případech se musí využít k zalesnění i vyvýšená sadba. Na tomto okrsku převládají edafické kategorie – G,T. „V“ – OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Jedná se o plošné svahové a podsvahové vývěry. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou jde o ploché svahy pramenných oblastí. Na takových stanovištích je i odvodnění málo účinné. Při obnově je nutné využít vyvýšenin a do lokálních depresí vysazovat vhodné dřeviny (OL,JS). V nejvlhčích lokalitách zcela vyloučit výsadbu smrku. Tento okrsek se vyskytuje na typologické edafické kategorii – V, U. „L“ – LUHY Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Lokality jsou zamokřené proudící podzemní vodou, která koresponduje s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoku v recipientu. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé povodňování. Typologická edafická kategorie – L. „P“ – PSEUDOGLEJE Narozdíl od glejů není v tomto případě zamokření charakteru trvalého, ale periodického. Tento proces probíhá většinou v terénu tvořeném plošinami a mírnými terénními depresemi. Intenzita zamokření během vývoje porostu silně kolísá. Hydromeliorační zásahy, většinou s omezenou časovou působností, jsou úzce spjaty s obnovou porostu a s jeho zpřístupněním. Do tohoto okrsku většinou zařazujeme edafické kategorie – O, P, Q. Vodní funkce porostu je podchycena ve všech hospodářských souborech. Úpravy zásad hospodaření jsou však nutné pouze ve vodoochranných oblastech - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných hydromelioračních okrscích rozsáhlejšího charakteru, kde se případně provádí meliorační průzkum a na jeho základě meliorační projekt.
6.1.2.3.b) Hydrický potenciál Evapotranspirace Evapotranspirace (ET) je souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami. Hodnota výparu závisí na kapilárním zdvihu z podzemní vody a na stanovištních podmínkách, které regulují výpar (teplota, relativní vlhkost vzduchu, charakter rostlinného pokryvu půdního povrchu a vlastnosti půdy). Analýza databáze LHP stávajících porostů na ploše přírodní lesní oblasti a podle AMBROS (1975), který uvádí orientační hodnoty evapotranspirace dřevin, se vypočte evapotranspirace jednotlivých cílových hospodářských souborů. Výsledky analýzy databáze LHP jsou následující: EVAPOTRANSPIRACE V PLO 7 DLE CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ (mm.rok-1.ha-1) Cílový HS 01 01a 01b 01c 01d 01g
ET mm/rok/ha 679 639 554 666 658 600
Dřeviny 2 011,05 5,10 49,65 1 240,49 209,68 85,92
Holiny ha 25,22 0,00 0,02 6,85 0,60 0,14
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Celkem 2 036,27 5,10 49,67 1 247,34 210,28 86,06
Zastoupení % 3,3 0,0 0,1 2,0 0,3 0,1 92
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
EVAPOTRANSPIRACE V PLO 7 DLE CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ (mm.rok-1.ha-1) - pokračování ET Dřeviny Holiny Celkem Zastoupení Cílový HS mm/rok/ha ha % 637 63,04 0,15 63,19 0,1 19a 663 2,01 0,42 2,43 0,0 19b 538 36,33 0,00 36,33 0,1 21a 525 183,00 0,66 183,66 0,3 21b 558 657,63 2,31 659,94 1,1 23a 544 101,46 1,33 102,79 0,2 23b 543 229,75 1,76 231,51 0,4 25a 692 2,71 0,00 2,71 0,0 25b 638 3 539,08 31,27 3 570,35 5,8 27b 576 4,81 0,00 4,81 0,0 29a 642 188,41 1,73 190,14 0,3 29b 563 2,69 0,00 2,69 0,0 31b 661 0,29 0,00 0,29 0,0 39a 684 0,61 0,00 0,61 0,0 39b 655 1 260,88 8,42 1 269,30 2,1 41 650 11 143,64 97,20 11 240,84 18,2 43a 631 347,20 2,72 349,92 0,6 43b 648 2 276,01 22,41 2 298,42 3,7 45 663 1 633,17 20,02 1 653,19 2,7 47a 672 5 397,93 35,86 5 433,79 8,8 47b 664 743,62 5,68 749,30 1,2 51a 635 125,79 0,66 126,45 0,2 51b 653 5,85 0,00 5,85 0,0 51c 665 12 670,33 110,08 12 780,41 20,7 53 658 2 176,86 25,23 2 202,09 3,6 55 666 10 124,41 142,96 10 267,37 16,7 57 666 3 872,49 59,80 3 932,29 6,4 57b 685 586,21 6,93 593,14 1,0 59 585 27,71 0,00 27,71 0,0 79a 576 1,78 0,00 1,78 0,0 79b
Hodnoty evapotranspirace dle cílových hospodářských souborů 700 600
mm/ha/rok
500 400 300 200
79b
59
79a
57
57b
55
53
51c
51b
51a
47b
45
47a
43b
41
43a
39b
39a
31b
29b
29a
27b
25b
25a
23b
23a
21b
21a
19b
1g
19a
1d
1c
1b
1
0
1a
100
cílový hospodářský soubor
93
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Evapotranspirace je jednou ze složek vodní bilance stanoviště. Tuto bilanci vyjadřuje následující rovnice: ∆WS = Sv + Sh - ET - OP - OZ
∆WS............... vodní bilance stanoviště Sv .................. vertikální srážky Sh .................. horizontální srážky ET ................. evapotranspirace Op .................. povrchový odtok Oz ................. podpovrchový odtok
6.1.2.3.c) Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995) Podle četných hypotéz lze očekávat změny klimatu směrem k aridnějšímu podnebí s nerovnoměrně rozloženými srážkami (přívalovými dešti). Za takových okolností vzroste vodní a následně vodoochranná funkce lesa. Je proto nutné přihlížet při každém návrhu hospodářského opatření na preventivní ochranu proti zmíněným změnám klimatu, které by ve svém důsledku mohly mít katastrofální následky nejprve na přírodní ekosystémy a v konečném důsledku i na člověka. Základním cílem těchto opatření je zabránění ochuzování lesního ekosystému a jeho složek o disponibilní vodu. Každý tvůrce těchto opatření by se měl zaměřit zejména na zamezení jakéhokoliv odvodňování v lesích, ať jde o trvale či přechodně zamokřená stanoviště. V souvislosti s předchozím bodem se doporučuje: −
zanechat vešk eré těžby rašeliny v les ích, protože rašeliniště svou strukturou a vlastnostmi významně přispívá k vázání vody v přírodě a tím může příznivě ovlivňovat les a celé lesní prostředí.
−
v rámci zvýšení retence vody v lesním e kos ys tém u o bno vova t neb o vytvá ř e t p ůd n í n ádrž e v les ích , např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, rybníky pro chov ryb či vodní rezervoáry pro jiné účely.
−
p r osaz o va t a zř izo v at d alš í vod n í ná drž e, které by měly pozitivní vliv na lesní ekosystémy, zejména na udržování vyšší hladiny spodní vody v okolí nádrže a redukci povodňových vln v případě přívalových dešťů a v konečném důsledku i na celkové lesní klima.
Udržování, obnova a zřizování nových vodních nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať již bezobratlých (korýši, hmyz aj.) nebo obratlovců (obojživelníci, ptactvo, event. i některé druhy ryb).
6.1.2.4. Funkce krajinotvorná Les může mít v krajině jednak funkci homeostatickou (resp. stabilizační) a jednak stále nedoceněnou funkci enviromentální. Krajinotvorná funkce je založena na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. Tuto funkci řadíme mezi společensko-ekologické funkce. Bohužel tato funkce často nepodmiňuje zařazení lesa do lesů zvláštního určení s příslušně navrženými hospodářskými opatřeními. Lesní hospodářství usiluje o vyvážení biologické a enviromentální funkce lesa v krajině. Tato ekologicko-společenská funkce by měla být respektována zejména v lesích rekreačních. Lesní hospodářství tedy v rámci atraktivnosti krajiny by mělo zpřístupňovat obyvatelstvu okolní životní prostředí, což by mělo ve svém konečném důsledku vést nejen k odpočinku a relaxaci člověka, ale i k motivaci lidí les a lesní ekosystém jako takový ochraňovat a pečovat o něj. K přírodě šetrné postupy hospodaření v těchto lesích by měly směřovat k utváření pestré horizontální, vertikální a druhové skladby porostu. Pro vysoké náklady a nedostatek finančních prostředků se však zatím žádné významné kroky v lesním hospodářství nerealizují. Podle praktické typizace krajinného rázu (Míchal 1982) se krajina člení na následující krajinné typy: KES do 0,39 - typ A – krajina plně antropogenizovaná, s jasným porušením přírodních struktur a výskytem sídelních, industriálních či agroindustrálních prvků;
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
94
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
KES 0,4 – 0,89 – intenzívně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním (agro)industriálních prvků, takže přichází postupně s klesající pravděpodobností krajinný typ A a se stoupající pravděpodobností krajinný typ B; KES 0,9 – 2,89 – typ B – krajina harmonická – indikuje běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem přírodních struktur; KES 2,9 – 6,2 – krajina, kde jsou technické objekty roztroušeny na malých plochách při převaze přírodních prvků; začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B; KES nad 6,2 - typ C – krajina relativně přírodní – s nejméně výraznými civilizačními zásahy a s dominantním výskytem různě kulturně ovlivněných přírodních prvků; Celé území přírodní lesní oblasti bylo v rámci jednotlivých katastrů, po aktualizaci stavu evidence kultur, zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES) vypočítaného z výměry půdy podle vzorce:
lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy
KES =
orná půda + chmelnice + zastavěné plochy
Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Zachycuje tedy míru intenzity ovlivnění krajiny člověkem. Průměrný KES pro celou republiku (ČSR) vykazuje dle stavu evidence nemovitostí k 1.1.1981 hodnotu 1,144, což odpovídá krajinnému typu B - krajině harmonické. Průměrný KES pro přírodní lesní oblast 7 (Brdská vrchovina) vykazuje hodnotu 4,84 - přechod krajiny harmonické v krajinu relativně přírodní. Převážná část oblasti má charakter krajiny harmonické. Krajina plně antropogenizovaná se zde vyskytuje jen ojediněle. Spíše se jedná o krajinu intenzivně využívanou a to zejména na východě oblasti (okolí Spáleného Poříčí) a na severu (kolem Hořovic). Poměrně rozlehlé a celistvé plochy území PLO 7 lze posuzovat jako krajinu relativně přírodní, nebo krajinu, která se tomuto stavu blíží. Jedná se zejména o hřeben Brd (od jihovýchodu - Roželov, Chynín - až po Dobříš a Voznici na severozápadě oblasti). Také krajina v severovýchodním výběžku PLO 7 od Pavlovska a Medového Újezdu po Skelnou Huť a Drahoňův Újezd je zachována ve stavu relativně přírodním. Je to způsobeno především vysokou lesnatostí území. V centrální části Brd je navíc rozsáhlý vojenský prostor s omezenými hospodářskými zásahy.
6.1.2.5. Funkce reprodukční Jednou ze základních vlastností každého živého systému je schopnost reprodukce. Také les je živý systém. Genetické vlastnosti sadebního materiálu se projevují v průběhu celé délky života lesa. Neznalosti tohoto problému v minulých letech způsobily nemalé problémy, jejichž výsledkem jsou dnes nestabilní lesní komplexy. Vědecké obory, které se zabývají touto problematikou jsou poměrně mladé. Díky jim dnes můžeme vylišit porosty, či soubory porostů geneticky původních dřevin v dané oblasti, které jako jediné mohou zajistit kvalitní reprodukční materiál, z něhož lze vypěstovat kvalitativně i hmotově nadprůměrný porost. Funkce takových porostů nazýváme reprodukční. Pro rozčlenění sadebního materiálu dle jeho genetické výbavy se užívá termín ekotyp. Ekotyp je genetická podjednotka druhu vzniklá jako výsledek selektivního procesu v přírodním prostředí a vykazující adaptabilitu na dané prostředí. Jednotlivé ekotypy se mohou vzájemně křížit. Ekotypy vznikají selekčním tlakem, který je vlastní každému prostředí (Hynek 1994). Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost na dané stanoviště. V přirozeném prostředí původního areálu rozšíření má odpovídající ekotyp nejstálejší formu, a proto je i nejodolnější. Zvláštní původ mají tzv. „lokální ekotypy“, které pocházejí z prostorově velmi malé lokality, ale jejich význam je nezanedbatelný. Za účelem zachování a ochrany reprodukčního materiálu jsou zřizovány přírodní rezervace, národní parky, chráněná území apod. Pro potřeby využití porostů k získání reprodukčního materiálu musí mít dotyčný porost příslušný fyzický věk a musí být zařazen v rámci uznávacího řízení do uznaných porostů, příp. výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které se zařazují do kategorie lesů zvláštního určení. Porosty v okolí genových základen jsou lesy hospodářské, leč hospodaření v nich je specifické vzhledem ke kategorii lesů zvláštního určení v jejich blízkosti. 95
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Hlavním cílem hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. Ekotypy jednotlivých dřevin jsou popsány velice podrobně v kapitole 6 .1 . 2 .5 .b ) Gen o vé z d r o je v př írod n í les n í ob las ti ( PLO) č . 7 – B r ds k á v r c h o v ina . Deklarované funkce, jenž mají vliv na zařazení lesů do lesů zvláštního určení v oblasti, jsou uvedeny v kapitole Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (kap. 6.2.2.2.f).
6.1.2.5.a) Uznané porosty a semenné sady Uznané porosty oblasti: O zařazení lesů do uznaných porostů rozhoduje státní správa lesů na základě posudku pověřené osoby. Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše+bříza+osika – 30 let) třídí do fenotypových kategorií: A - hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D - geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci U smíšených porostů se zařazují do fenotypových kategorií všechny zastoupené dřeviny; je-li některá dřevina uznána ke sklizni osiva, uvádí se jako výměra uznaného porostu plocha úměrná zastoupení uznané dřeviny (§ 2, vyhl. č. 82/1996 Sb.). Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (kromě topolů černých, balzámových, bílých, a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Dřevina SM BO BOC MD JD DG VJ BK DB DBZ JS JV KL
Klasifikace
Počet karet
A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
37 56 8 31 0 1 6 35 7 20 2 5 0 1 7 18 5 6 1 2 0 2 0 1 0 1
Výměra v ha 137,67 2 186,31 6,87 148,40 0,00 1,90 6,92 171,78 2,25 27,86 0,94 5,09 0,00 0,04 32,93 80,55 29,32 16,36 2,86 10,05 0,00 0,24 0,00 0,68 0,00 0,87
96
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Dřevina BR LP OL Celkem
Klasifikace A B A B A B A B A+B
PLO 7 – Brdská vrchovina
Počet karet 0 4 0 1 0 4 73 188 261
Výměra v ha 0,00 2,52 0,00 0,06 0,00 5,38 219,76 2 658,09 2 877,85
Semenné sady: Semenné sady jsou zakládány z roubovanců lesních dřevin za účelem produkce semene známé nebo předpokládané genetické hodnoty s cílem snadného sběru osiva. V poslední době se též zakládají z řízkovanců nebo ze semenáčků. V PLO 7 Brdská vrchovina není umístěn žádný semenný sad, ani žádný semenný sad odtud nepochází.
6.1.2.5.b) Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 7 – Brdská vrchovina (Ing. Hynek, VÚLHM Jíloviště Strnady) V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-7 (viz Plíva a Žlábek 1986).
I. Vybrané lesní dřeviny
Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. II – středočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko – kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V oblasti Brdské vrchoviny jsou zastoupeny horský klimatický ekotyp smrku (5.-6. LVS) a chlumní klimatický ekotyp smrku(1.-4. LVS). Zastoupení 7. LVS je bezvýznamné. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina resp. semenářské oblasti II – středočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné. Bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu (1.-4. LVS), pokud se zde vyskytuje.
Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko- kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 7 - Brdská vrchovina se podobně jako u smrku ztepilého rozlišují dva klimatické ekotypy (varianty) borovice – náhorní (5.-7. LVS) a chlumní (1.-4. LVS). V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné.
97
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Modřín opadavý PLO č. 7 - Brdská vrchovina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 - Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen.
II. Ostatní lesní dřeviny a) Domácí dřeviny jehličnaté: Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 30 (Drahanská vrchovina), 31 (Českomoravské mezihoří), 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné, přestože je tato lokální populace hodnocena v rámci provenienčních ploch jako velmi dobře rostoucí. V rámci navržené semenářské oblasti bude sice možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu jedle bělokoré, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v oblasti Brdské vrchoviny bude proto nutné v omezené míře využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).
b) Domácí dřeviny listnaté: Buk lesní V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina je vylišena semenářská oblast buku lesního tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8a (Křivoklátsko), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního nedostatečné, v rámci navržené semenářské oblasti by měly být ale dostatečné. Reprodukční materiál z jiných oblastí ČR resp. z oblasti Karpat by měl být využíván jen omezeně.
Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 7 – Brdská vrchovina by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
98
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Pro dub zimní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy). U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního vlivem tracheomykoz a obaleče dubového dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Přesto je možno získat významné množství tohoto reprodukčního materiálu v rámci semenářské oblasti. Využívat ostatní zdroje reprodukčního materiálu obou dubů v rámci ČR včetně moravské části Karpat by proto mělo být omezené s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.
Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné.
Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší), 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné.
Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnickokladenská pahorkatina) a 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. 99
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.1.2.5.c) Geograficky nepůvodní druhy dřevin Vzhledem k současnému stavu životního prostředí je velmi nutné hospodařit v lese s principem pěstování lesů na přírodě blízkém základu. Z tohoto principu také vychází orgány ochrany přírody. Jejich snaha je samozřejmě omezovat prosazování introdukovaných (geograficky nepůvodních) dřevin. Během vývoje druhové skladby v našem regionu nedošlo ke vzniku tak rozmanité druhové skladby jako např. na americkém kontinentu. Bylo to způsobeno zejména geomorfologickým členěním Starého kontinentu. Ústupu a následnému zpětnému osídlování při střídání dob ledových a meziledových bránily napříč směru šíření dřevin položené Alpy, Karpaty atd. Proto na Starém kontinentu máme chudší druhovou skladbu, než na jiných kontinentech. Každý kontinent však má své specifické přírodní podmínky, na které jsou domácí dřeviny adaptovány. Při zalesňování je proto vhodné maximálně prosazovat dřeviny domácí a introdukované vysazovat jen v nejnutnějších případech. Při vysazování druhově nepůvodních dřevin je nutno přihlížet k řadě kritérií. Kritéria, která jsou vhodná uplatňovat při introdukci dřevin (Peňáz, 1994) : – odolnost proti nízkým teplotám – odolnost proti jarním a podzimním mrazům – biotickým škůdcům a chorobám – dobrý růst a schopnost vytvářet tvárný kmen – plnodřevnost – dlouhověkost – schopnost reprodukce. V souvislosti s uplatňováním přírodě blízkého hospodaření formuloval Otto (1993) podmínky pro úspěšné uplatňování cizokrajných dřevin v lesním hospodářství v těchto bodech: •
Dřevina musí být stanovištně vhodná, tj. musí být schopna adaptovat se na klimatické a půdní podmínky v oblasti, v níž má být pěstována.
•
Dřevina musí půdní poměry dlouhodobě udržovat nebo zlepšovat z hlediska optimálního koloběhu látek. To se týká jak prokořenění minerální půdy, tak také tvorby humusu a jeho přetváření.
•
Dřevina nesmí šířit žádné choroby a nesmí přispívat i jinak ke zvyšování lability lesních porostů.
•
Druh by neměl být, v místních podmínkách, kde bude pěstován, ohrožován žádnými abiotickými a biotickými riziky v míře, která by překračovala obvyklý (normální) rozsah.
•
Dřevina musí být schopna tvořit vhodné směsi s domácími dřevinami a musí se osvědčovat jako pozitivní prvek v lesních ekosystémech.
•
Dřevina musí být schopna se sama obnovovat přirozenou cestou, se zřetelem na uplatňované nebo zaváděné systémy hospodaření.
•
Dřevina musí být vhodná pro uplatňování ve složitých, vertikálně členěných porostních strukturách.
Uvedeným podmínkám (nepočítaje modřín) vyhovuje v plném rozsahu pouze douglaska tisolistá za předpokladu, že se budou k výsadbě používat pouze vhodné a ověřené provenience dřeviny. V omezené míře lze v evropských stanovištích počítat s výsadbou jedle obrovské. Za neperspektivní se ukazuje výsadba borovice vejmutovky a dubu červeného, protože tyto jsou náchylné k napadení parazitickými škůdci a dříví se nemůže svou kvalitou rovnat našim domácím dřevinám. Uplatňování borovice černé jako alternativy k borovici lesní na vysýchavých stanovištích lze považovat za vhodné jen ve velmi omezené míře. Při výsadbě introdukovaných dřevin se musí brát v úvahu možná změna klimatu a přírodních podmínek v souvislosti se skleníkovým efektem.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
100
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin charakterizuje závazné stanovisko MŽP ČR.
Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin podle cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních soubor dřevin zastoupených v cílové druhové skladbě v % 21 MD + - 5 BOČ + - 1 23 MD + - 5 DG + - 2 BOČ + - 1 DBČ + - 1 25 MD 5 - 10 DG + - 4 JDO + - 3 27 MD + - 5 VJ + JDO + -1 41 MD 5 - 10 DG + - 2 43 MD 5 - 10 DG 4 – 6 45 MD 5 - 10 DG 5 - 10 JDO + - 3 47 MD + - 5 VJ+ JDO + - 5 51 MD 5 - 10 DG + - 2 53 MD 5 - 10 DG + - 4 55 MD 5 - 10 DG 4 - 6 JDO + - 3 57 MD 8 - 15 JDO + - 5 –
Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů dřevin.
–
Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v předchozí tabulce, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70% zastoupení v cílové druhové skladbě.
–
V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
–
Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona.
–
Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.
6.1.2.6. Funkce zdravotně rekreační Soubor funkčních efektů lesů, které působí v životním prostředí člověka či šířeji v krajinném prostředí k podpoře zotavení a osvěžení lidského organismu (funkce rekreační), mají účinky léčebné (funkce léčebná) nebo přispívají k čistotě prostředí izolací zdrojů nečistot (škodlivin, NOx) a útlumem jejich šíření (Krečmer 1994). Rekreační funkce se uplatňuje především v působení somatickém (režim záření, teploty, vlhkosti a proudění vzduchu) i estetickém. Na převážné rozloze lesů v naší republice se uskutečňuje rekreace v přírodě ve formě volného rekreačního využívání. Na místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení, sportovišť apod. je rekreační funkce prioritní a lesní hospodaření se musí této funkci přizpůsobit. Všeobecně nesmí rekreační les působit „uměle hospodářsky“, ale buď uměle rekreačně (lesopark) nebo naopak co nejpřirozeněji (s přirozenou obnovou). Proto se rozlišují území s intenzívním náporem rekreace s uměle vytvořenou (parkovou) formou lesa nebo s menším náporem s přirozenější formou lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Řízená rekreační funkce nastupuje jako nutná od návštěvnosti 100 osob na 100 ha lesní plochy. Opatření řízené rekreační funkce prohlubují možnosti využití lesního prostředí k účinné rekreaci a zároveň ji chrání před znehodnocením. Do 370 osob/100 ha je třeba jen udržovat čisté lesní prostředí, při větší návštěvnosti je třeba počítat s jednoduchým vybavením rekreačními a ochrannými objekty nebo zesílenou ochrannou službou. 101
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Návštěvnost nad 1 500 osob/100 ha je důvodem zařadit les do kategorie lesů příměstských, parkových apod. K vybavenosti lesů rekreačních patří např. koše na odpadky, lavičky, pěšiny a cesty pro pěší i cyklisty, jezdecké stezky, přístřešky, vyhlídky, sportovní a dětské koutky, louky na slunění, vodní plochy, informační tabule, parkoviště, oplocenky aj. Osvěta veřejnosti patří k úkolům lesnických služeb v rámci rekreační funkce lesů. Lesy v centrální části přírodní lesní oblasti jsou hojně využívány k vojenským účelům, což vylučuje bohatší rekreační využití. Severovýchodní část však zasahuje do blízkosti Prahy, která je velmi hjně navštěvována turisty. I. Lesy rekreačně nevyužitelné Sem patří les či lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a vstup veřejnosti je omezen či zcela zakázán: a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně podzemních a povrchových zdrojů vody (označeny tabulkami a oploceny) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v příloze č. 5 b) přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, I. zóny CHKO, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.2.2.a) a 6.2.2.2.h). c) obory a bažantnice, kde je vstup po většinu roku zakázán nebo silně omezen
II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace: a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.1.1. b) lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť; bývají označeny tabulemi a jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a sepsány v příloze č. 5. c) uznané bažantnice, kde je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách – viz. mapa deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.2.2.g) a v příloze č. 5. d) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území – daná území jsou zakreslena v mapě deklarovaných funkcí a podrobná charakteristika se nachází v kapitole 6.2.2.2.a) a 6.2.2.2.h). e) lesy vyhlášených přírodních parků – zakresleno v mapě deklarovaných funkcí a soupis je uveden v kapitole 6.2.3.2. f)
lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (rozhledny, památkové stromy, církevní stavby, pomníky apod.) archeologických a historických lokalit (mohyly, zříceniny hradů, tvrze, zámky a galerie) – zakresleny v mapě deklarovaných funkcí
III. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s touto funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž může les zároveň plnit i funkci zdravotně rekreační. Využívány jsou převážně turisticky, pro sběr lesních plodin a hub, sportovně apod. IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují všechny podmínky pro vyhlášení této kategorie. Většinou se jedná o části porostu podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji, lesy v blízkosti lyžařských areálů apod. V těchto porostech se upravuje přístup návštěvníků do lesních porostů, budují se odpočívadla, informační tabule atd.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
102
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Jde zejména o: a) lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální a hromadné rekreace. Vysoká koncentrace rekreačních zařízení se nachází na pravém břehu řeky Berounky mezi obcemi Zadní Třebáň, Řevnice a Všenory. Chatové osady se rozkládají západně od obcí Černolice, Řitka, Kytín a Chouzava, chatová osada Šance u obce Hatě na březích Vrahova potoka, severně od Mníšku pod Brdy, východně od Velkého a Malého Chlumce, severozápadně od Dobříše u rybníka Papež a na pravém břehu Lipižského potoka, západně od obce Sychrov u rybníků Sychrovský a Vackův, jihovýchodně od obce Chaloupky u Zástalské vodní nádrže, jihovýchodně od Hůrek v přírodním parku Trhoň, jižně od Holoubkova u Lamackého rybníka, východně od Kařízku 1 u Štěpánského rybníka, jižně od obce Kařez, východně od obce Dolní Borovno se na břehu říčky Bradavy rozkládá chatová osada a rekreační tábor. Východně od obce Obecnice v blízkosti vodní nádrže stejného jména se nachází rozsáhlá zotavovna a východně od obce Hutě pod Třemšínem dětský tábor a turistická ubytovna. Dětský tábor je také u vesnice Teslíny. Veřejná koupaliště v těsné blízkosti lesa jsou u obcí Zálany, Míšov a Lipnice u Nádraží. b) lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť a autokempů. Dětský tábor, veřejné tábořiště a autokemp se nachází severozápadně od obce Habr u nádrže na Voldušském potoce. c) lesy v intravilánu obcí a měst. V této přírodní lesní oblasti se tyto lesy ve významnějším rozsahu nevyskytují. d) lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií, např. lokality s lesy charakteru příměstských lesů. Ochránci přírody mají velké problémy s černými stavbami. Příčinou je neobyčejná atraktivita prostředí a krajiny v oblasti. Je proto velmi nesnadné rozpoznat stavby se statutem zahrádkářských kolonií nebo rekreačních chat. Účel stavby je vždy rekreace a odpočinek. Pod statutem zahrádkářské kolonie však je proto velmi nesnadné založit zahrádkářskou kolonii, protože tyto objekty jsou velmi často příčinou znečistění přírodního prostředí. e) lesy v blízkosti historicky a turisticky významných objektů. Do této skupiny patří lesy v nichž se nachází hrady, zříceniny, hradiště, rozhledny a podobně. To má za následek zvýšení turistického ruchu zejména kolem těchto objektů. V severní a střední části této lesní přírodní oblasti se žádná z významných kulturních památek nevyskytuje, je zde však síť turistických cest, blízko kterých se nachází řada starých rozpadlých hradišť a míst rozhledu do okolí. Pouze ve vojenském výcvikovém prostoru Jince se nachází jihovýchodně od obce Komárov zřícenina hradu Valdek, jihovýchodně od obce Strašice lovecký zámeček Tři Trubky a jižně od obce Skořice zřícenina hradu Dršťka. V jižní části lesní oblasti se nachází trosky hradu Hamberk severozápadně od obce Vísky, lovecký zámeček severně od Vacíkova a turisticky významným místem je také vrch Třemšín, jehož vrchol byl dříve významným poutním místem a na němž se nacházejí zbytky dvou bývalých hradišť, z nichž jedno bylo později přestavěno ve středověkou tvrz. f)
lesy v blízkosti sportovních areálů se ve významnější míře na PLO 7 nevyskytují.
Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě funkčního potenciálu vodního, půdoochranného a zdravotně rekreačního.
V. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí Do této třídy patří lesy navržené nebo schválené kategorie lesů zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) – lesy lázeňské a odst. 2c) – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Zdravotně-lázeňsko-léčebná funkce lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní péče. Cílem lesního hospodaření z hlediska zdravotně léčebné funkce je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. lesy příměstské – zahrnují jednak lesy parkové, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzívně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu v prvé řadě rekreační funkce s produkční funkcí a proto jsou zásady hospodaření 103
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
směrovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP zachovat jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. rekreační lesy – lesy s intenzívní zástavbou rekreačních zařízení vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření v okolí zastavěných plochách se omezuje na výběr souší a stromů ohrožujících bezpečnost a zdraví rekreantů, či jejich majetku.Nutná obnova se provádí v souladu se statutem na menších prvcích. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Lesy v okolí národních kulturních památek, plochy s atraktivními přírodními a historickými památkami, estetická místa, vyhlídkové lokality apod., musí tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, protože v něm dochází k velké kumulaci návštěvníků. Předpokládá se v nich vybavení rekreačními prvky podle významu a návštěvnosti, popř. i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, kempinky, podnikové chaty apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. Lesy v oblasti s intenzívní sportovní činností mohou být vyhlášeny na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným režimem hospodaření.
6.1.2.7. Funkce ochrany přírody V poslední době je stále více znatelnější negativní vliv civilizace na přírodu a člověk začíná toto pociťovat na vlastním zdraví. Východiskem pro záchranu a nápravu poškozeného životního prostředí by měl být právě lesní ekosystém. Proto je nutné chránit přírodu, nejen les, protože les je úzce spjat s okolním prostředím. Cílem ochrany přírody je činnost jak na individuální, tak na mezinárodní úrovni, jež podporuje obnovu a vývoj přírodních systémů (biotických i abiotických) a které zachovávají původní kvality biosféry. Moderní ochrana přírody vychází z principů ekologie a zabývá se i ochranou esteticky hodnotných území, atraktivních rostlin, živočichů a anorganických přírodních výtvorů. Podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb., § 8 náleží určené lesní porosty vyskytující se na území národních parků, národních přírodních rezervací a chráněných území do l esů zvláš tn ího ur č en í. Tomuto statutu se přizpůsobuje hospodaření v lesích. Zaměřuje se na zachování původnosti lesních společenstev a zachování či obnovu ekologické stability. Nazýváme jej proto přírodě blízké hospodaření. Podrobná charakteristika se zájmem ochrany přírody a jejich přehled je uveden v kapitole 6.2.2.1.c), 6.2.2.2.a), 6.2.2.2.h), 6.2.3.2., 6.2.3.3. a v příloze č.3.
6.1.2.8. Funkce provozování myslivosti V poslední době se stává nutností regulace stavů zvěře, protože požadavky intenzivního chovu zvěře nejsou zcela v souladu s cíli produkčního lesního hospodářství. Proto porosty, v nichž je umístěna uznaná obora či samostatná bažantnice se zařazují do lesů zvláštního určení a produkční funkci je nadřazena funkce provozování myslivosti. Produkční funkce je sice druhořadá, ale neztrácí zcela svůj význam. Rámcové směrnice hospodaření i podrobné plánování se přizpůsobují mysliveckému hospodaření. Hospodářská opatření musí směřovat ke zmírňování negativních dopadů působení zvěře na les. Potřeby myslivosti zasahují do základních rozhodnutí, jako je např. druhová skladba, obmýtí, obnovní doba, tvar lesa apod.
– – – –
K všeobecným zásadám ochrany lesa patří: u jelena - ochrana kultur, ošetření cca 300-400 ks stromů na ha odpuzovadly, přezimovací objekty (3-10 ha) u daňka - ochrana porostních okrajů tyčkovin před vytloukáním u muflona - ošetření nově vnášených dřevin v tyčkovině a tyčovině repelenty (jehličnaté v listnatých a naopak) i nástřik kořenových náběhů, zejména v okolí krmelišť u srnčí zvěře - oplocení obnovních prvků v drobných lesích v zemědělské krajině a ochrana jednotlivých modřínů.
Pokud budeme chtít v lese hospodařit přírodě blízkým způsobem, je nutné vzhledem k tendenci nahrazování umělé obnovy přirozenou, snížit v některých regionech stav zvěře nebo poněkud dražším
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
104
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
způsobem pečlivě ochraňovat nálety před okusem. Les se dá ochraňovat však i nepřímo tím, že lesní hospodářství a provozovatelé myslivosti začnou více spolupracovat. Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi: Třída úživnosti Ia Ib II III IV
Edafická kategorie
mimořádně úživné půdní kategorie velmi úživné půdní kategorie středně úživné méně úživné neúživné
V, U, L, D, A, J S, F, C, B, W, H, O M, K, N, I, (X, Y, Z), P G, Q, (X, Y, Z) R, T, (Q)
Norm. kmenový stav / 1 000 ha 14 NKS 12 NKS 9 NKS 6 NKS 0 – 3 NKS
Po celém území PLO 7 – Brdská vrchovina se vyskytuje zvěř srnčí a černá. Zvěř jelení byla příčinou mnoha rozsáhlých škod zejména v 60.-80. letech. To je důvodem vysokého podílu poškozených smrkových porostů II. a III. věkové třídy. Po změně státní lesnické politiky došlo k radikálnímu úbytku této zvěře. V dnešní době škody zvěří v celé přírodní lesní oblasti nejsou neúnosné. Nejvíce zvěře se vyskytuje v centrální části Brd. V krutém zimním období zvěř migruje do nižších poloh a zde může způsobovat větší škody hlavně ohryzem (Rožmitálsko). Na části LHC Spálené Poříčí se hojně vyskytuje zvěř jelení, daňčí a muflonní pouze na revíru Vacíkov, která sem migruje z PLO 10. Fragmentovitý výskyt jelence je zaznamenám na revíru Roželov a Vacíkov. V okolí Rožmitálu p. Tř. je tedy patrný výskyt jelení, černé, srnčí a daňčí zvěře. V severovýchodní části oblasti se pomalu snižují stavy zvěře v souvislosti s hustotou obyvatelstva. Také na území LHC Dobřichovice jsou patrné pouze staré škody loupáním jelení a daňčí zvěře, pocházející z 60.-80. let. Na LZ Dobříš se vyskytuje jelení zvěř nesouvisle např. na polesí Sv. Anna, Mníšek, Hluboš, Bezdědice a Voznice. Na polesí Kozí Hora navíc i muflon, na polesí Voznice i daněk. Na polesí Bělohrad je výskyt jelení zvěře pouze sporadický při jeho případné migraci.
105
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů jejich výhled Produkční funkci zařazujeme do tzv. internalit – dřevní produkce prochází trhem. Kromě internalit lesní porost produkuje také tzv. externality – poskytuje funkce, které klasickým způsobem neprochází trhem. Mohou mít sice tržní povahu (sběr borůvek, hub,apod.), ale častěji povahu zcela netržní (poskytování rekreační funkce, odpočinku, možnosti vycházek, vzdělávání apod.). V oblastním plánu rozvoje lesů jsou tyto funkce shrnuty pod termínem „d e k lar ovan é funkce lesa “ . Tento souhrn je podkladem pro návrhy kategoriz ace les ů , jejímž prostřednictvím se modifikuje hospodaření s ohledem na veřejné zájmy. Legislativně je toto podloženo v zákoně o lesích č. 289/1995 Sb., v §§ 7 a 8. Kategorizací by se tedy měly sladit požadavky všech resortů (vodního hospodářství, ochrany přírody, ...). Při tvorbě lesních hospodářských plánů se vyzývají jednotlivé resorty a tyto deklarují své zájmy na daném území. Na základě těchto požadavků se upravují způsoby hospodaření, v krajním případě se zcela vyloučí produkční funkce daného porostu. Les pak má tzv. funkci mimoprodukční. V některých případech se mohou veřejné zájmy navzájem překrývat. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než hospodářských lesů rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Jednotlivé kategorie jsou popsány v §7 a §8 Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V §7 je popsána kategorie lesů ochranných. Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Lesy zvláštního určení jsou charakterizovány v § 8. Lesy uvedené pod písmenem a) – c) v odst. 1 jsou do této kategorie zařazeny ze zákona. O zařazení lesů se statutem popsaným v § 8 - odst. 2 a lesů ochranných dle § 7 do příslušné kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na základě návrhu vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou v kategorii lesů ochranných a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování bioogické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Přehled veřejných zájmů pro PLO 7 je členěn dle §7 a 8 Zákona o lesích č. 289/1995 Sb., lokality jsou uváděny dle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. V rámci uvedení kategorií lesů do souladu se zákonem č.289/1995 Sb. ve smyslu § 59 odst.6 probíhá průběžně rekategorizace, jejíž schválení je v kompetenci příslušného územního odboru Mze ČR.
6.2.1. Lesy ochranné Vlastníci lesů ochranných jsou povinni hospodařit v těchto lesích tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT mimořádně nepříznivých stanovištích, vyjmenovaných v příloze č. 3 vyhlášky MZe 83/1996 Sb. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování a deklarované lesy ochranné jsou podle SLT zakresleny v mapě deklarovaných funkcí. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
106
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných Je to zákonem stanovená kategorie lesů s posláním zajišťovat funkčními efekty ochranu exponovaných a přírodních lokalit. V PLO 7 se vyskytují porosty, které lze zařadit pouze do subkategorie lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích. Na území přírodní lesní oblasti se nenachází vysokohorské lesy ani lesy v klečovém pásmu. Na celém území PLO byla provedena revize typologického mapování, na jejímž základě byl vypracován návrh kategorizace. Do kategorie lesů ochranných byly zařazeny lesy na stanovištích s převahou extrémních typů (X, Y, Z, J) v souladu s přílohou č. 3 vyhlášky Mze ČR č. 83/1996 Sb.
Přehled kategorie lesů ochranných dle schválené kategorizace platných LHP LHC platného LHP LHC Jeroným Colloredo Mannsfeld Zbiroh
Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa)
Výměra ha
Okres Rokycany: 125 Cc, 129 Cc, Ee, 132 Aa, 138 Ff, 140 Jj, Hh
33,28
Okres Rokycany: 5 Bb, 6 Cc, Dd
27,15
Okres Rokycany: 705 Kk, 706 Gg, 709 Gg
15,52
317 002 (1996-2005)
LHC Skřež 317 004 (1996-2005)
Rokycany 317 003 (1996-2005)
LHC Spálené Poříčí * 313 000 (2001-2010)
LHC Zbiroh - zbytek 317 001 (1996-2005)
LHC Dobřichovice 110 001 (1998-2008)
LHC Mníšek 111 001 (1999-2008)
LHC Hořovice 111 002 (1999-2008)
LHC Dobříš 111 003 (1999-2008)
Kolařík – Hluboš 111 703 (1999-2008)
Lesy Klement – Lochovice 111 707 (1999-2008)
LHO Příbram - zař. obvod Dobříš 111 801 (1999-2008)
VLS ČR – div.Hořovice Okres Praha západ Okres Beroun Okres Příbram Okres Plzeň jih Okres Rokycany Celkem lesy ochranné
107
Okres Plzeň jih (81,02ha): 113 Aa, 115 Ea, 151 Ba, Ca, 157 Da, 159 Ba, Ea Okres Příbram (29,85 ha): 556 Da, Ga, 604 Ea, 651 Ea, 661 Ca, Fa Okres Rokycany: 428 Cc
110,87 5,66
Okres Praha – západ: 920 Da, 921 Da, 923 Ca, Da, Ea, Fa, 927 Ca Okres Příbram (38,34 ha): 506 Da, 507 Ja, 508 Ca, Fa Okres Praha – západ (24,09 ha): 509 Aa, 516 Ea Okres Beroun (1,21 ha): 805 Aa Okres Příbram (122,62 ha): 805 Aa, 806 Ba, 810 Ba, Ca, Da, 921 Ca Okres Příbram: 101 Da, 103 Da, 203 Aa, 204 Da, Ea, 205 Ca, Da, 206 Ba, 209 Aa, Ba, 303 Aa, Ca, Ea, 306, Fa
80,94 62,43
123,83 231,67
Okres Příbram: 8 Aa, 3Fa, 24 Ba, 24 Ca, 25 Ba, 26 Ca
40,59
Okres Beroun: 46 Aa
21,90
Okres Příbram: 2 Ea
1,61
Okres Příbram:
19,29 105,03 23,11 483,97 81,02 81,61 774,74
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Poznámka k předchozí tabulce: * K LHC Spálené Poříčí se připojuje bývalý LHC Rožmitál (LČR s.p.). Společný plán pro nový LHC Spálené Poříčí platí od 1.1.2001. V době schvalování tohoto oblastního plánu však ještě není schválen, ale kategorizace již schválená je. Při obnově LHP a LHO během platnosti OPRL může dojít v některých případech ke změně prostorového rozdělení lesa, čímž dojde i ke změně kategorií těchto porostů. Vodítkem pro určení ploch kategorií lesů ochranných je revize typologického mapování. Následující tabulka sumarizuje výměry souborů lesních typů na PLO 7, jejichž existence je důvodem pro zařazení do kategorie lesů ochranných.
Přehled extrémních souborů lesních typů dle revize typologického mapování (stav k 1.1.2001) Soubor lesních typů
Plocha
Zastoupení v %
0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y 3J 5J Celkem
74,81 112,41 3,53 15,90 46,28 2,69 77,78 242,73 129,90 47,49 57,37 47,45 858,34
0,12 0,17 0,01 0,02 0,07 0,00 0,12 0,38 0,20 0,07 0,09 0,07 1,32
6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, vyplývajícím ze specifických potřeb, kterými se řídí způsob hospodaření v těchto lesích. Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům za toto náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného hospodaření vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy byly lesy vyhlášeny za lesy zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písm. g), a v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů .
6.2.2.1. Lesy zvláštního určení „ze zákona“ Lesy zvláštního určení je zákonem stanovená kategorie lesů s posláním zlepšovat a chránit životní prostředí nebo plnit jiné úkoly plynoucí z oprávněného (veřejného) zájmu na mimoprodukční funkce lesů, je-li toto poslání nadřazeno funkcím produkčním.
6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně Pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) jsou obecně charakterizovány v díle „Směrnice o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (viz. § 71 odst. 2 písm a) zákona č. 20/1996 Sb., o péči a zdraví lidu – vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČSR a hlavní hygienik přípisem č.j. HEM – 3 24.2. – dne 1. září 1978). Hospodaření v lesích, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů řeší instrukce 13. Ministerstva lesního a vodního hospodářství z r. 1982. Tato instrukce byla vypracována podle vyhlášky 51/79 Sb. podle které byla také vyhlášena většina dnes platných PHO.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
108
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Výňatek o hospodaření v lesích z instrukce č. 13/82 : Čl.1 Hospodaření v pásmu hygienické ochrany 1.stupně /dále jen „PHO 1“/ /1/ Pruhy lesních porostů podél břehů vodárenských toků a nádrží a plochy porostů kolem zdrojů podzemních vod tvoří hospodářský soubor s vodohospodářskou funkcí hygienické ochrany. Vodohospodářská funkce těchto porostů spočívá v ochraně pásma břehů toků a vodních nádrží před erozí, jakož i v ochraně vodních toků , vodních nádrží i vodních zdrojů podzemních vod před znečištěním. Pro zdroje povrchové vody tvoří hygienickou bariéru zachycováním splachů a zadržováním těžebního odpadu z okolních porostů, zejména v období hospodářských zásahů. /2/ Hospodářská opatření musí odpovídat hygienickým požadavkům vyplívajícím z ochrany vodních zdrojů. produkční funkce zabezpečuje se pouze v mezích vodohospodářských zájmů /funkce podmíněná/. Lesy v PHO 1 se zpravidla vyhlašují za lesy zvláštního určení /§ 1 odst. 2 písm. a vyhlášky č. 13/1978 Sb./, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení lesů ochranných. U jednotlivých zdrojů podzemních vod /studní nebo jímek/ se vyhlašují lesy v PHO 1 za lesy zvláštního určení v případě, že plocha PHO 1 dosáhne víc jak polovinu plochy porostu; nedosáhne-li, zůstává tato plocha v lese hospodářském a její obhospodařování se zohlední ve stanovených hospodářských opatřeních. Základním hospodářským tvarem bývá zpravidla les vysoký. Na prudkých svazích nebo jinak exponovaných plochách může však být i les nízký nebo střední. Hospodářský způsob může být pasečný nebo výběrný. Při hospodářském způsobu pasečném lze uplatnit pouze formu podrostní maloplošnou a násečnou. Do 50m od toku, hladiny vodní nádrže a zdroje podzemní vody se používá pouze forma podrostní maloplošná , na zbývající ploše může být i forma násečná. S obnovou porostů je nutno započít v bezprostřední blízkosti vodního zdroje a teprve po jejím zajištění postupovat proti svahu. To platí i v případech rychlé likvidace porostů v důsledku působení imisí a kalamit v blízkosti vodního zdroje/ do vzdálenosti 50m/. Obnova se zajišťuje stanoviště vhodnými dřevinami. V pásmech podél vodárenských nádrží do vzdálenosti nejméně 50m od vodní hladiny mají převažovat jehličnany/ kromě modřínu/. V lesích, které jsou zároveň lesy zvláštního určení podle § 1 odst. 2 písm. e vyhlášky č. 13/1978 Sb. /lesy postihované exhalacemi / se domácí jehličnany nahrazují vhodnými jehličnatými exoty. V okruhu 25m kolem objektu jímání podzemních vod jsou vyloučeny listnáče. V pásmech bezprostředně podél toků jsou preferovány listnáče v zájmu zpevňování břehů. Pokud to dovoluje hospodářský stav porostů a stanovištní podmínky, je vhodné využívat přirozenou obnovu. Při umělé obnově se v počtu sazenic používá horní hranice rozmezí daného instrukcí pro zalesňování /MLVH ČSR čj. 30532/ ORLH/ 1973/. Mechanická příprava půdy může být v pruzích lesních porostů do 50m od toků a nádrží pouze jamková nebo plošková. Ve větší vzdálenosti lze uplatnit pruhovou /brázdová/ přípravu půdy ve směru vrstevnic. Ochrana kultur proti buřeni se provádí mechanicky, ošlapáním. Vyžínání je tam přípustné pouze v těch případech, kdy je zaručeno, že odumřelá rostlinná biomasa se nedostane do vodní nádrže nebo toku. /3/ Při výchovných a obnovních těžbách je třeba v PHO 1 zabezpečit , aby se vytěžená biomasa včetně těžebních zbytků vyklidila mimo hranici tohoto pásma. Při přibližování dříví se používají lanovky, lanové systémy a koňské potahy. V PHO 1 se všechny lesní cesty zpevňují. Lesní cesty a přibližovací linky je třeba zabezpečovat proti případné erozi a povrchovému odtoku do vodní nádrže nebo vodního toku. Nepotřebné lesní cesty a přibližovací linky se zalesní nebo zatravní. Tam, kde do PHO 1 přecházejí cesty z PHO 2 je třeba zabezpečit náležité odvádění vody z vozovky i příkopů, její rozptyl do porostů a infiltraci/ viz ON 73 61 08/ tak, aby voda z cest nestékala do PHO 1, příp. až do toku či nádrže /netýká se případů mimořádných srážek definovaných jako vis major v technické meteorologii/. Rozsáhlejší narušení půd erozí po výjimečných přívalových vodách a vývratech se upravuje po konzultaci s příslušným vodohospodářským orgánem. /4/ V PHO 1 nelze používat pesticidy, repelenty, a minerální hnojiva /kromě vápence a bazických hornin/, nelze klučit pařezy, budovat stavby,skladiště materiálu,lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví. Je zakázáno do něj vjíždět mechanizačními prostředky. Je zakázáno přejíždět toky nezpevněným brodem a přibližovat přes něj dříví smykem, pokud se neprovedou technická opatření zamezující narušení břehů a koryt a znečištění vody. Je zakázáno provádět opravy mechanismů a jejich čištění, doplňování pohonných hmot a olejů, umísťovat nebo odkládat jakékoliv odpadky, toxické látky, oleje a pohonné hmoty včetně obalů. Je zakázáno těžit zemní hmoty/ kámen,písek, rašelinu apod./ ,skladovat a používat trhaviny a parkovat s vozidly či pojízdnými mechanizačními prostředky . Lesní cesty vedoucí do PHO 1 se na hranicích pásma opatřují závorami. /5/ Jestliže ochranu lesa z hlediska požadovaných funkcí není možno zajistit jinak ,lze podle místních podmínek a za dozoru výjimečně provádět ošetření lesních porostů přípravky chemické ochrany lesa / dle Seznamu povolených pesticidů v lesním hospodářství ČSR/, a to se souhlasem orgánu hygienické služby a vodohospodářských orgánů při splnění podmínek, které tyto orgány stanovily. Čl. 2 Hospodaření v pásmech hygienické ochrany 2.a 3. stupně /1/ Pásmo hygienické ochrany 2. stupně navazuje na PHO 1. Může být rozděleno na část vnitřní a vnější. Pásmo hygienické ochrany 3. stupně u zdrojů povrchové vody navazuje na PHO 2 a zahrnuje celé povodí vodního zdroje povrchové vody. Funkcí lesů obou pásem je hygienická ochrana vodních zdrojů před znečištěním, vytváření příznivých klimatických, hydrologických a půdních podmínek oběhu vody podle vodohospodářské potřeby a ochrana, příp. podpora vydatnosti vodního zdroje. /2/ Lesy v obou pásmech se považují z hlediska vodohospodářského za důležité a při jejich obhospodařování je nutno zaplnit vodohospodářské požadavky pro příslušná pásma. Vzhledem k tomu ,že lesy v obou pásmech jsou důležité i z hlediska produkce dřeva a opatření k ochraně vydatnosti a k ochraně vodních zdrojů nejsou v rozporu s tímto hlediskem, nevyhlašují se /až na výjimky/ za lesy zvláštního určení a zůstávají v kategorii lesů hospodářských. V těchto případech jde o souběh funkcí produkční s funkcí vodohospodářskou ve smyslu § 23 zákona č. 61/1977 Sb ,o lesích. V případech, kdy jsou lesy v PHO 2 a PHO 3 zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení z titulu působení imisí, funkce vodohospodářská se zohledňuje v jejich rámci.
109
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
/3/ V zájmu zajištění požadovaných vodohospodářských funkcí lesů se v PHO 2 a PHO 3 zařazují lesní porosty z hlediska převažující vodohospodářské funkce do následujících funkčních skupin : - s funkcí vodoochrannou - s funkcí protierozní - s funkcí desukční /odčerpávací a odváděcí/ - s funkcí infiltrační - s funkcí srážkotvornou
Základní hygienické zásady pro stanovení, vymezení a využívání PHO vodních zdrojů podzemních vod I. stupně −
U objektů jímacích podzemní vody se vymezí pásmo ve tvaru kruhové plochy a u jímaných pramen ve tvaru kruhové výseče ve směru přítoku vody k jímacímu zařízení ve vzdálenosti 10 až 50 m.
−
Veškeré inženýrské sítě, vodní toky procházející územím pásma se přeloží, vnitřní plocha pásma se asanuje a povrch se upraví tak, aby se zamezilo průsaku srážek. Ponechají se jen inženýrské sítě nutné pro provoz vodárenských zařízení.
−
Území PHO I. stupně se většinou zatravní, aby bylo zamezeno erozi a zátopám.
−
V tomto pásmu se zakazuje výkon myslivosti, provádění veškerých zemních prací a používání toxických látek. Za účelem udržování a regulace vegetačního krytu se smí používat jen hnojiva s omezenou rozpustností.
−
Je-li na území PHO I. stupně umístěna čerpací stanice, je nutné si dávat pozor při manipulaci s palivy a mazivy, aby nedošlo k úniku a kontaminaci vodních zdrojů.
−
Plocha PHO I. stupně by měla být oplocená, uvnitř bez porostu a označená železnou tabulí.
7. ledna 1998 vyšel zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 11 zákona č. 14/1998 Sb. pojednává o ochranných pásmech jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dále dělí na ochranná pásma I. stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a pásma II. stupně sloužící k ochraně jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. Ochranná pásma stanovují, upravují, či ruší vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení pásem hygienické ochrany kolem nádrže podává vlastník, v ostatních případech žadatel o odběr vody z vodního zdroje. V rámci zákona č. 14/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů se podrobně popisují činnosti povolené či zakázané na území hygienických pásem příslušného stupně, dále všeobecně o náhradách za omezení využívání nemovitostí v pásmech (viz § 19). § 19 odst. 8 výše zmíněného zákona nařizuje, že ústřední vodohospodářský orgán republiky stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady stanovení a změny ochranných pásem. Do té doby platí pásma hygienické ochrany stávající. Bohužel však pro přehodnocení ochranných pásem nebyla dosud vypracována žádná metodika. Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů jsou podrobně uvedena v příloze č. 5.
6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a § 43 odst. 2 zákona č. 86/1992 Sb. Zřizování přírodních léčivých lázní vyhlašuje vláda na návrh ministerstva zdravotnictví dle § 44 odst. 1 Zákona o péči a zdraví lidu č. 86/1992 Sb. Dle § 47 zákona č. 86/1992 Sb. prohlašuje přírodní zdroj za léčivý ministerstvo zdravotnictví. V § 45 zákona č. 86/1992 Sb. se píše, že pro ochranu přírodních léčivých lázní se vydávají lázeňské statuty. V lázeňském statutu je vymezen rozsah lázeňského území, potřebná ochranná opatření a podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče. K ochraně přírodních zdrojů se stanoví ochranná pásma (§ 48 odst. 1 zákona č. 86/1992 Sb.), v nichž je zakázáno či omezeno hospodaření nebo jiná činnost negativně ovlivňující přírodní léčivý zdroj. Dále mohou být stanovena další ochranná opatření vyplývající z § 48 odst. 2 a 3 zákona č. 86/1992 Sb. V případě stolních minerálních vod platí v přiměřené míře ustanovení § 47 a 48 zákona č. 86/1992. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
110
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
V PLO č. 7 Brdská vrchovina ne jso u vyhlášeny žádné lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod.
6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací I. Národní parky Národní parky jsou definovány v §15, hlavě druhé zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajině ve znění pozdějších předpisů jako jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádně vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. Na celém území přírodní lesní oblasti č. 7 – Brdská vrc ho vina se národní parky n e vysk ytu j í.
II. Národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace (NPR) je popsána v §28, hlavě čtvrté zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jsou to menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním, či mezinárodním měřítku. NPR vyhlašuje orgán ochrany přírody. Využívání NPR je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. V přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina se nenachází žádna národní přírodní rezervace.
6.2.2.2. Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem naplnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. O zařazení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Do této kategorie zařazujeme lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách b) lázeňské c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochranou, vodoochranou, klimatickou nebo krajinotvornou, f)
potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Podle §37 hlavy šesté zákona č. 114/1995 Sb., o ochraně přírody a krajiny je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo NPR, NPP, PR nebo PP nevyhlásí, je jím území do 50 m od hranic zvláště chráněného území. 111
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Hospodaření v I.zónách chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a přírodních památkách je popsáno podrobně v zákoně ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášce č. 395/1992, kterou se provádějí některá ustanovení tohoto zákona.
I. První zóny CHKO Za chráněné krajinné oblasti (CHKO) lze vyhlásit rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením. Na území PLO 7 – Brdská vrchovina se nenachází žádná chráněná krajinná oblast.
II. Přírodní rezervace (PR) V §33 zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny se definují přírodní rezervace jako menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Taková území orgán ochrany přírody může vyhlásit za přírodní rezervaci a stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
Na území jednotlivých okresů se v rámci přírodní lesní oblasti nachází následující přírodní rezervace: Název PR Fajmanovy skály a Klenky
Katastrální území Okres Plzeň jih: Chynín
Zřízeno Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeňjih č.11/99 z 1.11.1999
Výměra 29,34 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména reliktních borů na buližníkových skalách a sutích a dále jedlových bučin se smrkem. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Ojedinělý zbytek jedlobučin a reliktních borů na buližníkových výchozech se nachází v komplexu brdských lesů 3 km východně od Nových Mitrovic. V jižní části se tyčí 15 m vysoká skála s kamenným mořem na úpatí.
PR Getsemanka I, II
Okres Příbram: Hutě pod Třemšínem (Getsemanka I), Věšín (Getsemanka II)
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54391/65 27,76 ha z 13.1.1966).
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ukázka původních horských brdských lesů (buk, klen, mléč, jilm, jasan, řídce jedle) různé úživnosti uprostřed jehličnatých monokultur. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Horniny kralupsko - zbraslavské skupiny starohor (proterozoika). Plochý vrchol, na němž leží Getsemanka II, tvoří převážně čedičové horniny (spility), středně skloněný svah s Getsemankou I tvoří při horní hraně buližníky, jejichž balvanitá suť je rozvlečena po většině plochy a zakrývá břidlice a droby. Balvanité svahoviny. Hnědé lesní půdy, úživné na spilitech, chudé na buližnících, přecházející do glejů až náslatí v prameništním okrsku ve spodní části svahu Getsemanky I. BOTANIKA: Převážně květnaté bučiny s různě bohatým podrostem, na hraně sev. svahu přecházející do klenové bučiny s měsíčnicí, na prameništi porost olše lepkavé. Výskyt oměje vlčího moru, orlíčku, obou kyčelnic (cibulkonosné a devítilisté), čarovníku alpského atd. ZOOLOGIE: Bohatá drobná fauna, především na spilitech v Getsemance II, kde žijí četní plži, např. Petarina unidentata bohemica; významné naleziště brouků, např. střevlíků Carabus auronitens a C. hortensis, mandelinek rodu Orina aj. Z ptáků převážně druhy horských lesů, např. sýkora parukářka, s. uhelníček, datel černý. Stanoviště jelenů a jelenců.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
112
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
LESNICTVÍ: Staré a středně staré porosty, místy s dobrou obnovou, narušovanou okusem zvěře; zahrnuté jsou i menší plochy smrkových monokultur, výsadby olše. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Lesní porosty jsou zčásti obhospodařovány v souladu s ochranářskými cíli. Některé partie jsou postiženy silným okusem zvěře, který zabraňuje obnově, jinak nelze zjistit významnější narušení. Účelné by bylo dočasné oplocení některých úseků proti zvěři a postupná likvidace nevhodných jehličnanů, zvl. smrku.
PR Hradec
Okres Příbram:Dobříš
Výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989. 45,92 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Soubor lesních ekosystémů význačný pro střední úsek Hřebenů. Zachovalý řetěz lesních porostů různého typu tvořících biokoridor i refugium podél jv. hrany Hřebenů. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jednostranný hřbet se strmým jv. srázem se skalními výchozy a sutěmi tvrdých kloučeckých slepenců kambria. Vyznačuje se mozaikou oligotrofních hnědých půd a rankerů, na polootevřených drolinách místy vzniká živný humus - pseudomul, na vrcholu Hradce je půda obohacena pravěkým osídlením. BOTANIKA:: Staré lesní porosty přirozené skladby mají bohatý bylinný podrost. Z rostlin můžeme uvést tyto druhy: bažanka vytrvalá, lipnice hajní, mařinka vonná, věsenka nachová, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, konvalinka vonná, rozchodník velký, osladič obecný, česnek horský, zvonek broskvolistý. ZOOLOGIE: Celý prostor je významným refugiem drobné fauny, především měkkýšů a dřevních brouků. Nověji zde hnízdí čáp černý. LESNICTVÍ: Přestárlý ochranný les pralesovitého charakteru od chudých bikových bučin přes javorolipové porosty na sutích (Hradec, Vysoká Jedle) s reliktním porostem borovice a subtermofilní hranou na skalnatém hřebeni Hradce, kde se objevují i teplomilné křoviny a bělozářka větvitá. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Území je obhospodařováno podle zásad dohodnutých v lesním hospodářském plánu. Na vrcholu Hradce leží hradiště, které v pravěku narušilo přírodní poměry, to se mimo jiné projevilo obohacením půd a zvýšenou stanovištní diverzitou druhů. Jinak území není narušeno. Vhodná je podpora přirozené obnovy a likvidace nežádoucích dřevin.
PR Chynínské buky
Okres Plzeň jih: Chynín
Výnos MŠANO č. 143.547/33-V/6 z 31.12.1933, obnoveno Výnosem MŠaK č. 17.847/55, novelizováno Vyhláškou MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999
13,92 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytků přirozených lesních ekosystémů, zejména květnatých bučin a jedlobučin. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Velmi dobře zachovalá bučina téměř pralesového rázu na algonkických břidlicích na mírném úklonovém svahu brdských lesů. Staré kmeny listnáčů, obalené plodnicemi cizopasných chorošů působí romantickým dojmem. Hlavní dřevinou jsou buky, dále jedle, javor klen, jasan, smrk, javor mleč, jilm, bříza a jeřám s velmi bohatým bylinným patrem. Rezervace se nachází v podhorském lesnatém masivu Brd, asi 4 km východně od obce Nové Mitrovice
PR Kokšín
Okres Plzeň jih: Hořehledy
Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990
20,65 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených lesních ekosystémů – květnatých bučina a jedlobučin. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní rezervace na stejnojmeném kopci ( 684 m.n.m. ) ležící asi 2,5 km severně od Nových Mitrovic se starým bukojedlovým a lipojavorovým porostem. BOTANIKA:: Typická květena smíšených lesů pro brdské podhůří. LESNICTVÍ: Na ochranu zmlazujících se buků před okusem zvěří se instalují oplocenky. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Na jižním okraji rezervace se nachází starověké hradiště elipsovitého tvaru. Později se zde kutala železná ruda.
113
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
PR Kuchyňka
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti Okres Příbram:
Pičín
výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989 (původní výnos MŠANO č.143547-V/33 z 31.12.1933
21,18 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Přirozený lesní ekosystém suťových srázů v Hřebenech. Zachovalé stanoviště s bohatou flórou a faunou. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jednostranný hřbet se strmým jv. svahem, budovaný kloučeckými slepenci kambria, které vystupují jako skalní sruby se sutěmi na úpatí. Sráz charakterizuje mozaika rankerů a oligotrofních hnědých půd, které na úpatí přecházejí do půd oglejených. Na sutích se tvoří úživný humus - pseudomul. BOTANIKA: Území převážně pokrývá smíšený listnatý les, jednak porosty s převahou buku a jedle s přimíseným smrkem, který nahrazuje mizející jedli, jednak na sutích rostoucí javořiny s javorem klenem, lípou velkolistou a jilmem drsným. Bylinné patro je u obou typů bohaté, u bučin s bažankou vytrvalou, mařinkou vonnou, kyčelnicí cibulkonosnou, sasankou hajní, lechou jarní, strdivkou nící, válečkou lesní, věsenkou nachovou. Pro sutě je vedle měsíčnice vytrvalé zajímavý bohatý výskyt kapradin, např. puchýřníku křehkého, bukovince kapraďovitého, kapradě osténkaté, papratky samičí ZOOLOGIE: Pro stanoviště je charakteristická bohatá fauna bezobratlých, hlavně hmyzu a měkkýšů včetně reliktního plže Vertigo alpestris, fauna drobných obratlovců (početné populace rejsků), hnízdiště ptáků smíšených lesů a bučin, např. datla černého, puštíka obecného, sýkory parukářky, budníčka lesního. LESNICTVÍ: Jedlobučiny přecházející na sutích do smíšených porostů javorů, lip a jilmů s bohatým bylinným patrem včetně měsíčnice; na vrcholu subtermofilní hrana se starými duby. Lesní porosty jsou zčásti přestárlé, rozpadající se, zmlazení se projevuje jen místy, jedle v posledních desítiletích převážně uhynula. V okrajích při úpatí svahu jsou smrkové kultury s jednotlivými přimísenými listnáči. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Hospodářské využití jen omezené, na suťových srázech bez zásahů. Krom okusu zvěří brzdícího obnovu a kromě úhynu jedle nelze zjistit významnější narušení. Geologický podklad nemůže kompenzovat vliv kyselých srážek. Po II. světové válce vyset náprstník červený. Podpora obnovy, případné oplocení proti zvěři a postupné odstranění smrku z některých okrajových částí.
PR Na skalách
Okres Příbram: Věšín
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 49945/65 z 13.1.1966)
23,31 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Typický soubor ekosystémů starého, místy rozvolněného smíšeného lesa na skalnatém buližníkovém hřebeni v různých expozicích. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Většinu plochy budují buližníky, tvořící výrazný, místy skalnatý hřeben se sutěmi, nápadně vystupující z ploššího terénu proterozoických břidlic a drob. Mozaika oligotrofních hnědých půd a rankerů, přecházející do otevřených drolin a skalních výchozů. BOTANIKA: Lesní porosty lze charakterizovat jako jedlobučiny a bikové bučiny v kombinaci se smrkem. Z významnějších bylin lze uvést kokořík přeslenitý, vemeník zelenavý. Pozoruhodná je také mykoflóra, květena mechů a lišejníků ZOOLOGIE: V území žije běžná lesní fauna s některými horskými druhy, např. plžem Discus ruderatus, dále mlok skvrnitý a poměrně četné kolonie mravence Formica polyctena; několik druhů velkých střevlíků rodu Carabus. Z ptáků zde žije sýkorka úhelníček, brhlík lesní a hýl obecný. LESNICTVÍ: Jde o staré, běžně obhospodařované, zčásti i ochranné porosty. Jsou zde i výsadby smrku, které se v této poloze již blíží přirozeným horským smrčinám. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Pozůstatek velmi staré těžby, pravděpodobně železných rud, jinak je území využíváno jen jako les. Určité ohrožení představují smrkové monokultury, které zhoršují stav již přirozeně silně kyselých půd. Smrk je třeba redukovat jen na příměs a posílit zastoupení listnáčů, které svým opadem zlepšují chemické složení i další vlastnosti půd. Stav porostů je třeba upravit v celém prostoru do poměrů blízkých přírodnímu stavu, jaké se zde udržely jen na určitých místech.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
114
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PR Žďár
Okres Rokycany: Pavlovsko
PLO 7 – Brdská vrchovina Nařízení OÚ v Rokycanech č.4/95 z 31.3.1995
25,55 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených porostů na skalnatém kopci s vyvinutými suťovými porosty bučinného charakteru a s kamenným mořem s význačnou lišejníkovou flórou. Předmětem ochrany je v současném pojetí celý ekosystém chráněného území.
III. Přírodní památky (PP) Jedná se o přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Takové útvary může orgán ochrany přírody vyhlásit jako přírodní památku. PP lze hospodářsky využívat jen v rozsahu podmínek stanovených v rámci jeho ochrany orgánem ochrany přírody.
Název PP Na horách
Katastrální území Okres Příbram: Křešín
Zřízeno Nařízení OkÚ Příbram ze dne 22.11.1996
Výměra 4,76 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Posláním přírodní památky je ochrana fytogeograficky významné, rozsáhlé a velmi bohaté lokality koniklece lučního (Pulsatilla pratensisi), vstavače obecného (Orchis morio), jalovce obecného (Juniperus communis) a jiné místní flóry.
PP Hořehledy
Okres Plzeň jih: Hořehledy
Vyhláška OÚ Plzeň-jih ze dne 25.2.1992
5,54 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana ojedinělého souboru lužních lesů a mokřadních olšin. BOTANIKA: Přírodní památkou, ležící jižně od Hořehled, protéká přirozeně meandrující Mítovský potok. Je obklopen nivou potoka porostlou olšinami a vrbami. Na jaře jsou mokřiny zaplaveny žlutými květy blatouchů.
PP Hřebenec
Okres Příbram: Hutě pod Třemšínem, Roželov
Usnesení rady ONV Příbram č. 1602 z 3. 4. 1964
9,76 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Vypreparovaný skalní výchoz tvořící význačný morfologický prvek s porostem reliktního boru. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Vrcholovou skálu a kamenné moře na příkrém svahu ukloněném (35o) k Z tvoří různě velké balvany holšínských slepenců. Kamenné úlomky se rozkládají po úbočí v délce asi 300 m a šířce po spádnici 50 m. Chráněné území leží na tzv. rožmitálském ostrově a je budováno kontinentálními uloženinami spodního kambria. Holšínské slepence jsou lokální facií hořických pískovců, s nimiž se místy zastupují. Kamenná moře jsou známa i z dalších vrcholových partií Brd (např. Třemšín), to na Hřebenci však patří k největším a nejlépe vyvinutým. Většina úlomků má přibližné rozměry 30 x 20 x 10 cm, nalezneme zde však i balvany, jejichž průměr přesahuje jeden metr. Převládající složkou holšínských slepenců je křemen. Horniny byly kontaktně metamorfovány a proto jsou značně odolné vůči zvětrávání. Na příkřejších svazích se proto vůbec nevytvořil půdní horizont. Na mírnějších svazích jsou vyvinuty svahové půdy - podzolové rankery, značně kyselé a na živiny chudé. BOTANIKA: Území není botanicky významné. ZOOLOGIE: Běžná fauna Brd, z lesních ptáků je možno uvést datla černého, křivku, sýkoru uhleníčka, a brhlíka, z ostatní fauny zejména petrofilní bezobratlé (pavouky, pisivky). LESNICTVÍ: Kulturní smrkové porosty s malou příměsí borovice, buku a smrku. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: Na základě schváleného lesního hospodářského plánu jsou porosty převáděny na smíšené, odpovídající přirozené skladbě. V současné době jediné chráněné území v ČR, kde vůdčím motivem ochrany je ochrana kamenného moře. Obdobné jevy jsou na Šumavě (Čertova stěna) a v Krkonoších.
115
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
PP Kařezské rybníky
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti Okres Rokycany: Kařízek
Vyhláška OÚ v Rokycanech z 1.4.1992
66,59 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana hnízdišť a tahové lokality vodního ptactva. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní památka „Kařezské rybníky“ je tvořena čtyřmi rybníky střední velikosti. Jsou to Dolejší a Hořejší kařezský rybník, Bechyňský rybník a rybník Němec. BOTANIKA: Vodní plocha rybníků je lemována porosty rákosu a orobince, sítiny a dalších mokřadních druhů rostlin. Rybníky jsou z větší části obklopeny loukami, v jednom místě přiléhá až k vodě les, jinde rozptýlená zeleň. Hráze jsou osázeny vzrostlými stromy.
PP Kašparův Vrch
Okres Rokycany: Volduchy
Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
0,10 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Chráněné území se zřídilo za účelem ochrany významného naleziště fauny v klabavském souvrství českého ordoviku. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území je je situováno na nízkém, mírném svahu v těsné blízkosti komunikace Rokycany – Volduchy. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Přírodní památku tvoří přirozený výchoz jílovitých, velmi pevných (vliv kontaktní metamorfózy) břidlic klabavského souvrství (areneg) středočeského ordoviku, které obsahují graptolitové společenstvo biozóny Holograptus tardibrachiatus. Lokalita „Kašparův vrch“ je typickou lokalitou vůdčího druhu této biozóny.
PP Medový Újezd
Okres Rokycany: Medový Újezd
Výnos MK ČSR č.j. 8828/76 z 10.2.1977
0,34 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Výchozy nejvyšších partií jineckého souvrsvrství a faunou (střední kambrium). Ochrana významného paleontologického naleziště Chráněné území bylo zřízeno k ochraně klasického naleziště fauny v nejvyšších polohách jineckého souvrství středočeského kambria (biozóna Hydrocephalus lyelli, subzóna Lingulella matthewi). Lokalita je charakteristická hromadným výskytem ramenonožce Lingulella matthewi Koliha. Velmi vzácně se vyskytují zbytky trilobitů. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Jinecké souvrství je zde tvořeno pevnými jílovitými břidlicemi šedé barvy a nažloutlými pískovci.
PP Míšovské buky
Okres Plzeň jih: Míšov
Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeňjih č.11/99 z 1.11.1999
5,03 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana zbytku jedlové bučiny v Brdech. LESNICTVÍ: Bývalá smrková jedlobučina, ležící 2,5 km jižně od Míšova, se postupně téměř změnila ve smrčinu. Vypíná se v ní obrovský exemplář jedle bělokoré s obvodem kmene 365 cm ve výšce 130 cm nad zemí.
PP Niva u Volduch
Okres Rokycany: Volduchy
Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
1,44 ha
Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
5,20 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana přirozených olšových porostů. ZOOLOGIE: Lokalita slouží i jako refugium pro řadu druhů obojživelníků.
PP Rumpál
Okres Rokycany: Sklená Huť
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Významné naleziště fauny v liheňském souvrství českého ordoviku. Ochrana významného naleziště fauny v libeňském souvrství českého ordoviku. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území je rozděleno ve dva samostatné celky - východní část, tvoří již nepoužívaný malý lom na kámen, západní část tvoří kamenitý svah s pozůstatky těžby kamene a s jihozápadní expozicí porostlý smrkovou monokulturou, z části již obnovovanou na smíšený les.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
116
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PP Štěpánský rybník
Okres Rokycany: Mýto
PLO 7 – Brdská vrchovina Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
0,25 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Přírodní památka je určena k ochraně klasického naleziště fauny v nejvyšších partiích klabavského souvrství českého ordoviku.
Ochrana klasického naleziště fauny v nejvyšších partiích klabavského souvrství českého ordoviku. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Chráněné území je tvořeno několika-stupňovým odkryvem v těsné blízkosti železniční trati Praha - Plzeň asi 50 m severně od strážního domku u západního břehu Štěpánského rybníka. V chráněném území jsou odkryty nejvyšší polohy klabavského souvrství barrandienského ordoviku /biozóna Tetragraptus abbreviatus/, tvořené břidlicemi, diabasovými tufy a diabasem. V břidlicích a tufech se vyskytuje poměrně bohatá fauna, tvořená především ramenonožci, trilobity a graptolity, jejíž druhové složení se poněkud liší od stratigraficky totožných lokalit v okolí Rokycan. POZNAMKA: Naleziště je typickou lokalitou druhů Mytocaris klouceki, Paterula prima a Celdobolus punctatus.
PP Třemešný vrch
Okres Příbram: Voltuš
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54390/65 z 13.1.1966)
2,07 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ostrůvek zachovalého svahového lesa s bohatým podrostem a drobnou faunou uprostřed oligotrofních brdských formací. Původním motivem vyhlášení byl výskyt lýkovce jedovatého. GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE, PEDOLOGIE: Nevysoká, ale výrazná vyvýšenina z jemnozrnného melanokratního granodioritu (hlubinná žulová hornina) uprostřed území chudých kambrických slepenců. Úživné hnědé lesní půdy, na skalním výchozu ostrůvek rankeru. Svou úživností a dokonalou humifikací se půdy Třemešného vrchu nápadně odlišují od půd v okolí. BOTANIKA: Klenová bučina s bohatým bylinným patrem s porosty česneku medvědího, kyčelnice devítilisté, kokoříku přeslenitého. ZOOLOGIE: Výskyt nápadně bohaté měkkýší fauny, ojedinělé naleziště karpatského plže Macrogastra tumida. Z ptáků jsou zde druhy horských lesů: sýkora uhelníček, křivka, lejsek černohlavý, šoupálek dlouhoprstý aj. LESNICTVÍ: Porost na většině plochy má přírodě blízké složení, jilmy jsou většinou zničené grafiózou. Skalní výchoz tvoří otevřenou plošku. V okolí převládají smrkové monokultury. VYUŽÍVÁNÍ, NÁVRH PÉČE: V současné době není hospodářsky využíváno. Stromový porost nemá dostatečnou obnovu a je zde možné nebezpečí náletu nevhodných dřevin. Lýkovec od doby podání návrhu značně ustoupil, avšak biocenóza je stále vysoce hodnotná. Stav nutno sledovat, podpořit přirozenou obnovu a odstranit případný nálet jehličnanů, popř. území oplotit.
PP Zavírka
Okres Rokycany: Svojkovice
Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
0,05 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Území se určuje k ochraně významného naleziště fauny v klabavském souvrství českého ordoviku.
PP U hřbitova
Okres Rokycany: Rokycany
Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989
1,95 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Ochrana klasického naleziště křemencových konkrecí se zkamenělinami (šárecké souvrství českého ordoviku). CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Přírodní památka zahrnuje jednu z nejbohatších lokalit křemenných konkrecí tzv. rokycanských kuliček s překrásně zachovalými zkamenělinami. Vedle trilobitů, kteří jsou nejhojnější, se zde vyskytují ramenonožci, břichonožci, hlavonožci, mlži, skořepnatci, hyoliti, konulárie, graptoliti a ostnokožci. Od konkrecí, nacházených v okolí Oseka, se liší charakteristickým světle šedým zabarvením a zkameněliny v nich jsou zbarveny rezavě červeně nebo žlutě.
117
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.2.2.2.b) Lesy lázeňské Tyto porosty plní funkci zdravotně léčebnou (většinou v souběhu s funkcí produkční jako druhořadou). Tato funkce spočívá ve vytváření hygienicky příznivého a esteticky působivého přírodního prostředí, přizpůsobeného fyzickým i psychickým potřebám pacientů, rekonvalescentů i osob v lékařském ošetřování. Cílem lesního hospodářství je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha, s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. Zajišťování zdravotně léčebné funkce lesa odpovídá způsob hospodaření shodný s uplatňováním funkce zdravotně rekreační. Rozdílné jsou jen některé zásady platné pro lázeňské lesy: –
hustota návštěvníků v lázeňských lesích má být podstatně nižší než v lesích rekreačních;
–
hygienické požadavky jsou v lázeňských lesích prvořadé;
–
při volbě dřevin mají přednost dřeviny s vysokou produkcí ozónu a fytoncidů (70% jehličnanů); nutno vyloučit větší skupiny alergicky nepříznivě působících dřevin.
Hospodářská opatření se neliší od subkategorie rekreačních lesů. Velmi citlivé je toto pásmo na rušení hlukem, používání nevhodných chemických prostředků a na znečisťování odpady. Na území PLO č. 7 je vyh láš ena ka tego rie les ů lázeňských podle § 8 odst. 2 písm. b) Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů v okolí „léčebny pro dlouhodobě nemocné v Dobříši“, nacházející se na LHC Dobříš, v porostech 123 A-D, o výměře 31,70 ha.
6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkce těchto lesů mohou být velmi rozličné. Většinou však funkce produkční ustupuje do pozadí. Účelem lesů příměstských je zejména rekreační funkce nebo bioklimatická (zmírňování rychlosti větru, teplotní výkyvy, vlhkost vzduchu apod.), či hygienická (zadržování prachu, hluku, regenerace a ionizace vzduchu atd.). Hospodaření v lesích se zvýšenou rekreační funkcí je většinou plně podřízeno využívání lesa veřejností. Týká se to nejen způsobů těžby, ale i druhové skladby a systému obnovy a výchovy. Při hospodářských zásazích se omezuje používání těžké mechanizace, aplikace pesticidů, hnojiv apod. Lesy s touto funkcí se vyznačují zpravidla nižším zakmeněním, velikou druhovou, věkovou i výškovou diferenciací. V některých případech se mohou v lesích vybudovat objekty využívané návštěvníky lesa. Jedná se zejména o přístupové stezky, lavičky, odpočívadla, ale i některé sportovní vybavení. S tím souvisí i nutná ochrana stromů před poškozením. Na území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina se nenachází žádný porost kategorie lesů zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí.
6.2.2.2.d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce I. Lesy sloužící lesnickému výzkumu Tyto lesy jsou vyhlašovány za účelem zakládání výzkumných ploch a sledování výzkumných projektů v lesnictví. Jedná se například o ověřování růstových parametrů introdukovaných dřevin, různých kultivarů, testování nové mechanizace, vliv imisí, atd. Na PLO č. 7 se vyskytují zájmové plochy VÚLHM Jíloviště Strnady (viz. příloha „Přehled výzkumných ploch“) útvaru biologie a šlechtění, útvaru pěstování lesa a plochy sloužící k monitoringu stavu lesů v rámci projektu ICP Forest. Zákres veškerých těchto zájmových objektů je v mapě deklarovaných funkcí. Plochy VÚLHM Jíloviště Strnady – útvar biologie a šlechtění Dřevina
Evid. č. útvaru
Označení
Lesní správa
Lokalita
Porost
Rok založ.
Výměra Počet ha pok. čl.
JS
188
proven.
Spálené Poříčí
Vysoká
823 B13
1999
0,27
13
JDO
213
MPP
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
148 D3
1980
1,00
25
JDV
220
MPP
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
1986
0,28
7
SMX
237
proven.
Zbiroh (J. C. Mansfeld)
Habr
316 E0 148 D2, 147 F2
1985
0,27
9
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
118
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Výzkumné plochy ICP Forest – I. úroveň (VÚLHM Jíloviště Strnady) Číslo Název plochy plochy H090 Hatě I070 Mirošov I080 Obecnice
Rok založení 1986 1987 1986
Okres Beroun Příbram Příbram
LHC LZ Dobříš VLS Hořovice VLS Hořovice
Y
X
764440 801139 784217
1064383 1079428 1080102
Výzkumné plochy VÚLHM Jíloviště Strnady, VS Opočno – výzkum výchovy lesních porostů nemá v přírodní lesní oblasti žádné zájmové objekty. V přírodní lesní oblasti se dále nachází trvalé zkusné a poloprovozní výzkumné plochy IFER. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP (STAV V ROCE 1999) Plocha
Typ
X-JTSK
Y-JTSK
Nadmořská výška (m)
Dřevina
Rok založení
Stáří porostu (let)
Zápoj (%)
0701 0702 0703 0704 0706 0707 0708 0709 0710 0711 0712 0751 31703
TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP
-797285 -797977 -798274 -793382 -780945 -781026 -765791 -766136 -767027 -766013 -763462 -797408 -796330
-1092072 -1095424 -1097197 -1095110 -1080706 -1082382 -1070637 -1068207 -1067306 -1066829 -1065301 -1066402 -1066206
720 700 580 620 550 545 485 535 600 580 530 552 586
SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK SM SM
89 89 89 89 89 89 68 68 68 68 68 68 68
120 108 64 102 86 88 183 197 99 176 171 120 90
60 80 95 95 95 95 90 100 100 75 100 100 90
II. Lesy sloužící lesnické výuce Hospodaření v těchto lesích zajišťují ŠLP patřící lesnickým učilištím, středním a vysokým školám. V těchto lesích se hospodaření zaměřuje na demonstrativní účely, jinak se nikterak neliší od hospodaření v lesích hospodářských. Na území PLO č. 7 – Brdská vrchovina se nen acház í žádný majetek ŠLP.
6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Do lesů této kategorie náleží funkce: − protierozní − protideflační − protisesuvná − protilavinová − břehoochranná
119
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Hospodářská opatření Protierozní funkce V dřevinné skladbě se zvyšuje podíl hlubokokořenných, zejména listnatých a melioračních dřevin (hb, lp, db, bk, event. md či jd). Výstavba difeerencovaná, zakmenění blízké přirozenému. Používat jemnější těžebně-obnovní postupy, především účelový výběr. Vhodné je přibližování lanovými systémy, zejména v zimním období. Vyhýbat se technologii celých stromů, omezit vznik erozních rýh. Výmladkové lesy ponechávat, dodržovat obmýtí blízké fyziologickému stáří a obnovní dobu i způsob obnovy dle modelu (viz vyhláška). P r o t id e fl ační funkce V dřevinné skladbě upřednostňovat hlubokokořenící a meliorační listnáče (db, hb, lp). Vytvořit podrost spodní etáže a udržet zakmenění blízké přirozenému. Obnova jedině s podsadbou listnáčů. Kultury je nutné chránit proti suchu. Vyloučit nešetrné přibližování, stavět zpevněné odvozní cesty s menší hustotou. Usilovat o hustý porost s vertikální výstavbou a o vytvoření porostního pláště z listnatých dřevin a keřů na okrajích lesa. P r o t ises u vn á funkc e Při obnově je nutné se vyvarovat většího odkrytí půdy, tzn. vyloučit holoseč a omezit násek. Zajistit vysoké zastoupení hlubokokořenících dřevin (db, bk, lp, bo, jd) a listnatých dřevin s velkou plochou asimilačních orgánů a transpirační schopností (js, jv, jl, ol, tp). V horní části svahu, pod skalními a půdními stržemi, stupni apod. vytvořit porostní plášť. Porost by však sám neměl přispívat svojí hmotností k svážnosti území. Je proto vhodná a účelná výstavba středního lesa, kde neúplné horní patro hlubokokořenících dřevin je pro odlehčení doplněno nízkým lesem. Výchovou se udržuje uvolněný zápoj a sleduje zvyšování stability. Buduje se méně hustá dopravní síť zabezpečená biotechnickými a protisesuvnými opatřeními. Přibližovací cesty je nutné dokonale odvodnit a ochránit před erozí. P r o t i la v inová f unk c e Tuto funkci zastávají pestré přirozené porosty se smrkem, modřínem, limbou, klenem, bukem, jeřábem, kosodřevinou, břízou, vrbou slezskou apod. Stromy mají být hluboko zavětvené s velmi silnými předrůstavými jedinci. Zakmenění blízké přirozenému. Výchova se zaměří na zpevňování porostu, ponecháním odolných, silných, třeba i nekvalitních jedinců. Uplatňovat zdravotní výběr. Tenčí hmota se ponechává v porostě. Porosty se chrání technickými protilavinovými zábranami. Bře hooc hra nná funkce Funkce vyžaduje druhovou skladbu blízkou přirozené s preferencí hlubokokořenících listnáčů v kombinaci s keři a travním porostem (konvexní úseky). Výšková diferenciace i zapojení je přizpůsobeno maximálnímu zpevňovacímu účinku při zabezpečení potřebné propustnosti (nejhustší porost na konkávní břehy, řidší na přímé úseky). Převláda jednotlivý a skupinový výběr, podle místních podmínek i formu násečnou či podrostní. Výchova sleduje hledisko stability, propustnosti i infiltrační účinnosti porostu. Cesty zřizovat 60 m od břehové čáry. Zbytky po těžbě z tohoto pásu odstranit. Těžbu provádět hlavně v zimě, nedoporučuje se klučení pařezů. Vyloučit chemické prostředky. Zamezit znečištění vody mechanickými prostředky. Na základě Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky MZe ČR č. 82/1996 Sb. a na základě revize typologického mapování jsou již dříve vyhlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných mohou patřit pozemky na nepříznivých, exponovaných stanovištích, které nesplňují podmínku zařazení do kategorie lesů ochranných. S obnovou lesních hospodářských plánů se v rámci rekategorizace změní plocha lesů ochranných. Do kategorie lesů půdoochranných podle současně platného lesního zákona náleží plochy těchto současných porostů: SUBKATEGORIE LESŮ PŮDOOCHRANNÝCH (podle schválené kategorizace) LHC platného LHP Městské lesy Rožmitál 113 420 (2000-2009) Dobřichovice 110 001 (1999-2008) Skřež 317 004 (1996-2005)
Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa) Okres Příbram: 33 Ba, 33Ea Okres Praha západ: 919Ca, 920Aa-Ca 921Aa-Ca, Ea-Ha, 922Aa-Ea, 923Aa, Ba, 924 Aa-Da, 925 Aa-Ea, 926 AaGa, 927Aa, Ba, 928 Aa-Ga, 929Aa, Ba, Da Okres Rokycany: 11 Cc
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Výměra ha 20,90 479,09 1,78
120
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
LHC platného LHP Lesy města Rokycan s.r.o. 317003 (1996-2005) Jeroným Coloredo Mansfeld – Zbiroh 317 002 (1996-2005)
VLS ČR – div.Hořovice Okres Praha západ Okres Beroun Okres Příbram Okres Plzeň jih Okres Rokycany
Lokalizace (okres a jednotka rozdělení lesa)
PLO 7 – Brdská vrchovina
Výměra ha
Okres Rokycany: 343 Ee
14,06
Okres Rokycany: 130 Bb, 140 Gg, 167 Ee, 170 Ff, 172 Cc, 183 Ee, 199 Aa
57,02
Okres Příbram:
23,77 479,09 44,67 72,86
II. Lesy vodoochranné – PHO II. a III. stupně Do této skupiny patří lesy vyskytující se v pásmech hygienické ochrany II. a III. stupně (PHO). Tyto lesy plní funkci ochrany vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny PHO I. stupně bylo vyhlášeno i PHO II. stupně, někde rozlišeno na vnitřní (IIa) a vnější (IIb). Dle Směrnice MZe č. 18/1997-5010 z 10. 3. 1997 lze v některých mimořádných případech do lesů zvláštního určení zařadit lesy v PHO IIa vnitřní, pokud se vyžaduje odlišný způsob hospodaření. II. pásma PHO rozdělena na IIa-vnitřní a IIb-vnější (pokud jsou v rozhodnutí rozdělena) jsou nasnímána v mapě deklarovaných funkcí a uvedena v příloze č. 3. − vodárenské toky a jejich povodí Definice tohoto fenoménu je uvedena ve Vyhlášce č.28 ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR ze dne 28.března 1975, kde se určují vodárenské toky a jejich povodí a je stanoven seznam vodohospodářsky významných vodních toků. Vodárenskými toky jsou úseky vodních toků určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou (viz příloha č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Počátek vodárenského toku je určen pramenem vodního toku. Pokud však na témže vodním toku je určen další jeho úsek za vodárenský tok, je jeho počátek vyznačen lokalitou uvedenou v příloze č. 1 této vyhlášky. Konec vodárenského toku tvoří příčný profil vodního toku v místě odběru vody pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou a odebírá-li se voda vzdutá, tvoří konec vodárenského toku profil hráze nebo jezu, jímž se odebíraná voda vzdouvá (poloha těchto profilů je vyznačena v příloze č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Povodím vodárenských toků je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku, k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku, jakož i území, ze kterého jsou povrchové vody do povodí vodárenského toku uměle převáděny (viz § 2 vyhlášky č.28/1975 Sb.). Dále v příloze č.2 k vyhlášce č.28/1975 Sb. jsou uvedeny vodohospodářsky významné vodní toky. 7. ledna 1998 byl schválen zákon č. 14/1998 jenž doplňuje a upravuje stávající vodní zákon. V souvislosti s ním se připravuje nový seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranici, který připravuje vodohospodářský orgán republiky (viz zákon č.14/1998 Sb. § 32 odst. 1). Na území lesní oblasti se n e vysk ytu j í žádné vodárenské toky. − vodohospodářsky významné toky Vodohospodářsky významné toky jsou vodní toky, popřípadě jejch vodohospodářsky ucelené úseky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky 28/1975 Sb.
121
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PŘEHLED VODOHOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÝCH VODNÍCH TOKŮ Poř. Název toku číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Lomnice Skalice Kocába Sychrovský potok Bojovský potok Bradava Klabava Holoubkovský potok Zbirožský potok Litavka Pilský potok Obecnický potok Příbramský potok Červený potok Stroupínský potok
Číslo hydrologického pořadí
Rozloha povodí v PLO (ha)
1-08-04-001 1-08-04-034 1-08-05-084 1-08-05-095 1-09-04-008 1-10-05-046 1-11-01-006 1-11-01-023 1-11-02-123 1-11-04-001 1-11-04-002 1-11-04-004 1-11-04-008 1-11-04-026 1-11-04-033
1 534,00 2 927,86 34,07 669,20 1 411,97 2 280,45 3 360,99 2 629,84 551,98 1 616,79 1 120,48 1 806,28 60,96 2 576,94 639,24
− chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) Komentář: Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, může vláda republiky stanovit za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Zároveň při stanovení CHOPAV upraví, popř. zakáže činnosti, které v nich ohrožují vodohospodářské poměry. Omezení hospodaření v CHOPAV stanovuje nařízení vlády č. 10 ze dne 10. ledna 1979. Na lesních pozemcích se zakazuje zmenšovat jejich výměru v jednotlivých případech o 25ha; v jednotlivé CHOPAV smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále se zakazuje odvodňování lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy. Na území Brdské vrchoviny se nachází CHOPAV Brdy a zaujímá plochu 28 050,94 ha PUPFL.
II. Lesy s funkcí krajinotvornou a klimatickou Krajinotvorná funkce směřuje k využívání lesa jako součástí krajiny, v níž se lidé zdržují za jiným účelem než za rekreací a léčením, to znamená krajiny, v níž se žije, která se navštěvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo a cestující, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky vyvážené krajiny. Cílem lesního hospodaření z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako součást péče o zkrášlení a zpřístupnění životního prostředí. Tato funkce byla poprvé důvodem pro zařazení do lesů zvláštního určení až s novým lesním zákonem (§ 8, odst. 2 písm. e) Zákona o lesích č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Klimatická funkce je soubor funkčních efektů lesů v dlouhodobém režimu meteorologických prvků a jevů v měřítku mikro- a mezoklimatickém, někdy i makroklimatickém. K důležitým dílčím efektům patří účinky lesních porostů v oboru bilance záření, režimu teploty vzduchu a půdy, ve vodní bilanci a v proudění vzduchu.
6.2.2.2.f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří : I. genové základny II. územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
122
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
I. Genové základny Je to souvislý komplex lesních porostů, ve kterém jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Zastoupení jedinců příslušné dřeviny bylo takové, aby bylo zabezpečeno udržení genetické proměnlivosti populace. Cílem hospodaření v těchto lesích má být vypěstování kvalitních porostů schopných autoreprodukce. Na rozdíl od lesních rezervací se jedná o lesnicky aktivní činnost. Genové základny se vyhlašují v rámci přírodní lesní oblasti pro všechny druhy hospodářsky využívaných lesních dřevin, jejich minimální výměra je 100 ha. Základní způsob hospodaření je přirozená obnova, v krajním případě je povolena obnova umělá, ale pouze s využitím reprodukčního materiálu získaného v rámci genové základny. Genové základny na území přírodní lesní oblasti č. 7 – Brdská vrchovina Název
Kategorizace
Vlastník a vylišení
LHC Spálené Poříčí, vlastník LČR, Vyhlášená – revírChynín – por.112 A,B,C,D,E, GZ – les 125 B,C, 126 A,C-K, 131 A-D, 132 zvl. určení A-E, 580 A,B LHC Spálené poříčí, vlastník LČR – revír Hutě pod Třemšínem – por. 503 A, 504 C, 505 A č., B, 505 C, č. 206 Vyhlášená 505 F, 505 G, 506 A, B, C, 510 AGZ – les Hutě, K, 511 A-C, 515 F, G, H, J, 519A, Roželov zvl. určení 651 F, G, 652 A-C, 653 A, B, 654 E, 657 A – revír Roželov – 660 B č. 239 Vyhlášená GZ – les VLS Nepomuk Nepomuk zvl. určení
č. 70 Chynín
Dřevina lvs
Charakteristika ekotypu
Výměra v ha*
SM, BK 5.- 6. lvs
geneticky hodnotné smíšené porosty horského ekotypu smrku a buku
300,87 (299,55)
SM, BK 5. – 6. lvs
geneticky hodnotné smíšené porosty horského ekotypu smrku a buku
444,28 (455,08)
SM 5. – 6. lvs
geneticky hodnotné porosty horského ekotypu smrku
92,59
Celkem porostní plocha
837,74
* Výměra v závorce uvedena dle rozhodnutí o kategorizaci MZe příslušného územního odboru, jinak dle VÚLHM Jíloviště Strnady, pracoviště Uherské Hradiště.
II. Územní systém ekologické stability Tato část je detailně popsána v kapitole 7 – Ochrana lesa.
6.2.2.2.g) Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře. Do této skupiny lesů patří: I. uznané obory II. samostatné bažantnice
I. Lesy v uznaných oborách Obora Aglaia
– výměra 514,66 ha (část i na PLO 10a)
Obora Hedvika – výměra 37,00 ha II. Lesy v samostatných bažantnicích Na PLO 7 Brdská vrchovina se nenachází žádná samostatná bažantnice. Uznané bažantnice: Na PLO 7 Brdská vrchovina se nenachází žádná uznaná bažantnice.
123
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Na území PLO 7 se nachází rovněž lesy Vojenských lesů a statků ČR, s.p., divize Hořovice, LHC Jince, Mirošov, Nepomuk, Obecnice, Strašice a Háje se sídlem v Dnešicích. Podrobné prostorové uspořádání vojenských lesů je uvedeno v kapitole 5.4. Do této subkategorie lze zařadit také lesy na území národních přírodních památek, které nespadají do lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písm. a) – g), zákona o lesích č. 189/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Název NPP Vosek
Katastrální území Okres Rokycany: Volduchy, Osek
Zřízeno Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989
Výměra 74,00 ha
DŮVOD VYHLÁŠENÍ: Paleontologická lokalita, naleziště tzv. „rokycanských kuliček“. CHARAKTERISTIKA CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ: Chráněné území zahrnuje část plochého reliéfu v severním okolí Rokycan po obou stranách komunikace Rokycany – Osek a komunikace Rokycany – Volduchy. Geologické podloží tvoří horniny středočeského ordoviku, které obsahují pevné křemenné konkrece se zachovalými zkamenělinami. Stratificky náleží fauna šáreckému a v malé míře i dobrovskému souvrství českého ordoviku.
6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy Mimo deklarované funkce dříve uvedené se mohou vyskytovat ještě zájmy, které sice určitý vliv na hospodaření můžou mít, ale ne tak velký, aby byl důvodem k zařazení do lesů zvláštního určení. Velmi často jde o přírodní geologické či geomorfologické útvary menší rozlohy, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním ekologickým, estetickým či vědeckým významem a to i takových, které vedle přírody formoval člověk svou činností. Zároveň s vyhlášením je i formulován bližší ochranný režim.
6.2.3.1. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu Jde většinou o bodové zdroje (vrty, zdroje, místa apod.), kde se provádí kontrola a měření vydatnosti, složení, teploty aj. parametrů povrchových i podzemních vod a klima. Označení Poznámka pramene Voznice Knížecí studánka PP 752 Výrok OkÚ v Příbrami č.j. ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986 Podlesí – Nad srchem PP 872 Bohutín – U Pilky PP 798 Rozhodnutí ONV v Berouně č.j. Vod 347/1986-235-Ku ze dne Hostomice p. Brdy – U ryby PP 799 1.9.1986 Název pramene
Prameny mají stanoveno ochranné pásmo 100 metrů. ČHMÚ žádá správce lesa a zařizovatele plánu, kde jsou tyto pozorovací objekty umístěné, o konzultaci s pracovníky oddělení podzemních vod příslušné pobočky ČHMÚ, aby nedošlo k poškození jak měrného objektu, tak pramenné oblasti.
6.2.3.2. Přírodní parky Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pamatuje v §12 také na ochranu krajinného rázu. Tím je myšlena zejména kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti a ochrana před činností snižující jejich estetickou a přírodní hodnotu. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
124
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který nemá statut zvláště chráněného území, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem p řírod n í pa rk . a stanovit omezení využití tohoto území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní parky v duchu tohoto zákona odpovídají dřívějším oblastem klidu. Již dříve vyhlášené oblasti klidu byly podle §90 uvedeného zákona automaticky prohlášeny za přírodní park. Do přírodní lesní oblasti zasahují následující přírodní parky:
PŘÍRODNÍ PARK RADEČ Přírodní park byl zřízen vyhláškou okresního národního výboru Rokycany ze den 26.3.1979. Posláním přírodního parku je uchovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využít je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Hranice přírodního parku vede z obce Holoubkov do Svojkovic a dále po okraji lesa směrem západním do Habru, Březiny, Sklenné Huti, dále směrem severním na Skomelno, severovýchodně na Vejvanov, Sebečice, východním směrem na Chotětín, Plískov a jihozápadním směrem na Lhotu, Těškov a Holoubkov. V klidové oblasti není dovolena výstavba chat a objektů pro rekreaci, mimo pozemky v zastavěné části obcí. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a víceúčelové stavby a zařízení, sloužící provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem OkÚ Rokycany. Stejně tak jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les je kategorizována jako zeleň nezbytná, významná a ostatní tím, že zeleň nezbytná a významná je registrovaná. Její odstranění je možno provést pouze v odůvodněných případech, za určitou náhradní výsadbu. Po souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzívní zemědělské výroby, je nutno uchovat podél vodních toků dnešní trvalé travní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodoteče v přírodním parku je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů. Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk, křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů a reproduktorů a znečisťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci, zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci.
PŘÍRODNÍ PARK TRHOŇ Přírodní park byl zřízen vyhláškou okresního národního výboru Rokycany ze den 26.3.1979. Posláním přírodního parku je uchovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využít je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Hranice probíhá krajem lesa při obcích Holoubkov, Medový Újezd, Cheznovice, Těně, Strašice, Dobřív, Pavlovsko, Rokycany, Svojkovice a Holoubkov. V klidové oblasti není dovolena výstavba chat a objektů pro rekreaci, mimo pozemky v zastavěné části obcí. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a víceúčelové stavby a zařízení, sloužící provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem OkÚ Rokycany. Stejně tak jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les je kategorizována jakona zeleň nezbytná, významná a ostatní tím, že zeleň nezbytná a významná je registrovaná. Její odstranění je možno provést pouze v odůvodněných případech, za určitou náhradní výsadbu. Po souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzívní zemědělské výroby, je nutno uchovat podél vodních toků dnešní trvalé travní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodoteče v přírodním parku je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů.
125
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk, křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů a reproduktorů a znečisťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci, zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci.
PŘÍRODNÍ PARK BRDY Přírodní park Brdy se rozkládá na území okresu Plzeň-jih a byl vyhlášen dle návrhu okresního úřadu Plzeň-jih dne 1.3.1985. Vnější hranice na okrese Plzeň-jih vede z obce Míšov po hranici okresu k silici č. 191, po ní přes Starý Smolivec a Radošice do obce Čížkov, z Čížkova po silnici 19 112 do Přešína. Odtud po silnici 17 7444 do Nechanic, odtud po silnici 17 713 na rozcestí s hlavní silnicí č. 177 a podél ní do Hořehled, z Hořehled přes Borovno zpět do Míšova. Posláním oblasti je zachovat část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využívat je spolu s přírodními krásami a půvaby krajiny k zotavení občanů a jejich poučení. Veškerá činnost na území oblasti se koordinuje k tomuto poslání. Výstavba objektů a zařízení v oblasti musí být v souladu s příslušnou schválenou územně plánovací dokumentací. Do doby, než bude zpracována, řeší se výstavba objektů a zařízení územně plánovacím řízením, pro výstavbu objektů individuální a hromadné rekreace se vyhlašuje stavební uzávěrka. Záměry, studie a projekty staveb a zařízení, inženýrských sítí, melioračních prací a rekultivací půdy, sloužící k provozu podniků a organizací, které v prostoru vykonávají svou pravidelnou činnost a účelové stavby a zařízení, sloužící k provozu a poslání oblasti klidu, musí být předem projednány a schváleny příslušným orgánem Okresního úřadu Plzeň – jih, stejně tak, jako zásahy do evidované zeleně. Veškerá zeleň rostoucí mimo les v oblasti je zařazena podle § 2 odst. b Vyhlášky MK ČSR č. 142/80 Sb. do kategorie I a rozhodnutí o ní přísluší OKÚ Plzeň – jih. Při souhrnných pozemkových úpravách, pokud budou prováděny i mimo oblasti intenzivní zemědělské výroby, je nutno zachovat podél vodních toků trvalé vodní porosty s rozptýlenými dřevinami. Musí se uchovat i současný podíl trvalých travních porostů, zejména pastevních ploch a výběhů, pokud přispívají k rekreační způsobilosti oblasti, nebo jsou součástí charakteru krajiny. Regulaci vodotečí v oblasti klidu je nutno provádět v souladu se zásadou ochrany přírody a tvorby krajinného prostředí a lze ji připustit pouze výjimečně a jen v případech, kdy to bude nutné z hlediska zajištění zemědělské výroby a pro potřeby nezbytné úpravy odtokových poměrů. Každý je povinen udržovat pořádek v oblasti, neodhazovat odpadky, nedělat hluk a křik. Zakazuje se venkovní provoz rozhlasových a televizních přijímačů, magnetofonů a znečišťování zdrojů pitné vody ve studánkách. Je povinností všech, šetřit a chránit zemědělskou a lesní půdu, vegetaci a zvířenu. Zakazuje se jakýmkoliv způsobem rušit živočichy v jejich prostředí a poškozovat květenu a vegetaci. Každý smí používat lesních cest a vstupovat do lesních porostů, pokud nejsou hájeny a sbírat v nich lesní plody, léčivé rostliny a další.
PŘÍRODNÍ PARK TŘEMŠÍN Přírodní park Třemšín byl založen Nařízením OkÚ Příbram dne 21.10.1997. Posláním přírodního parku je zachovat zejména lesní porosty, dřeviny rostoucí mimo les, charakteristickou strukturu zemědělských kultur a dále vytvářet a dotvářet příznivé životní podmínky, zejména s ohledem na geomorfologii území, specifickou flóru a faunu, lesní porosty a rozptýlenou mimolesní zeleň, malé vodní toky, mokřady a louky, soustředěné zejména v zájmových území, významné krajinné prvky a další prvky územního systému ekologické stability. Podle §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly změnit krajinný ráz nebo snížit jeho hodnotu, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. K ochraně krajinného rázu v přírodním parku může orgán ochrany přírody stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Na základě tohoto zákonného zmocnění tedy příslušný orgán ochrany přírody, t.j. Okresní úřad Příbram, takováto omezení v přírodním parku dále stanovuje. Tato dále uvedená omezení při vykonávání jednotlivých činností platí jen tehdy, pokud by způsobem provádění příslušné činnosti mohlo dojít k ovlivnění krajinného rázu. U některých činností vyplývá přímo z jejich podstaty, že při jejich provádění k ovlivnění krajinného rázu zcela nutně dochází. Toto ovlivnění krajinného rázu pak buď může krajinný ráz změnit nebo snížit jeho hodnotu, nebo naopak krajinný ráz změnit nemusí nebo může jeho hodnotu dokonce zvýšit. Přitom však rozhodnutí o tom, zda ovlivnění krajinného rázu je k jeho prospěchu nebo k jeho škodě, přísluší
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
126
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
ve smyslu dále uvedených omezení orgánu ochrany přírody a nikoliv tomu, kdo příslušnou činnost provádí. Příkladem takovéto činnosti je činnost stavební. U jiných činností však závisí na způsobu jejich provádění, zda může k ovlivnění krajinného rázu dojít či nikoliv. Příkladem takovéto činnosti jsou geologické práce, jež zahrnují široké spektrum prací – od leteckých metod a pochůzkových prací v terénu, které nemají žádný dopad na půdní povrch, až po práce vrtné a báňské, přičemž v některých případech nebudou mít geologické práce ani charakter využívání území (např. zpracování geologických podkladů, dokumentace, hodnocení zjištěných skutečností apod.). Za této situace tedy jen takové geologické práce, které způsobují změnu půdního povrchu a horninového prostředí (protože pouze ty mohou ovlivnit krajinný ráz), budou vyžadovat dále uvedený souhlas orgánu ochrany přírody. V právě uvedeném smyslu lze tedy pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody OkÚ Příbram provádět na území přírodního parku následující činnosti: a) rekultivovat a provádět veškeré vodohospodářské úpravy b) užívat lesní nebo zemědělské pozemky k jiným účelům a měnit stávající kultury c) zavádět intenzívní chov zvěře d) provádět leteckou aplikaci chemických prostředků e) zřizovat zařízení na zneškodňování odpadů včetně skládek f) provádět geologický průzkum a těžbu nerostů, hornin a humolitů g) umisťovat reklamní, informační a propagační zařízení (ve smyslu § 71 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, v platném znění) mimo zastavěná území venkovského sídelního útvaru h) odstraňovat protierozní meze, strže, balvany a skalky i) rozdělávat ohně mimo označená tábořiště (nevztahuje se na rozdělávání ohňů v případě pálení klestu a dřevního odpadu při lesnických činnostech) j) vypalovat suchou trávu k) pořádat stanové tábory, tábořit a bivakovat ve volné přírodě l) pořádat veškeré sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo zastavěná území venkovského sídelního útvaru (nevztahuje se na společné myslivecké akce – naháňky a odborné lesnické semináře) m) měnit druh pozemků "ostatní plochy" na jiné druhy pozemků Pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody lze na území parku provádět i případné jiné než výše jmenovitě uvedené činnosti, pokud by tyto činnosti mohly ovlivnit krajinný ráz. Pro celé území parku jsou jakékoliv změny stavu a využití území a stavební činnost, zejména umisťování a povolování nových staveb (včetně jednoduchých, drobných a dočasných), zřizování, změna či rušení vodohospodářských děl včetně ochranných pásem, meliorační zásahy, jiné terénní úpravy (včetně protierozních), zřizování parkovišť a kempů, vázány před vydáním příslušného rozhodnutí orgánu státní správy ochrany přírody. Výjimku tvoří stavby sloužící k zajišťování lesní výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha 2 nepřesahuje 30 m a výška 5 m (zejména zásobníky krmiv pro zvěř, krmelce, posedy) a oplocenky, chránící kultury proti okusu. Podmínka souhlasu orgánu ochrany přírody se stavební činností neplatí pro pozemky, pro které bude v době výstavby k dispozici platná územně plánovací dokumentace nebo podklady projednané s tímto orgánem, pro údržbu stávajících objektů a pro běžné údržbové práce na lesnických a zemědělských melioracích za předpokladu, že žádnou z uvedených činností nejsou dotčeny obecně či zvláště chráněné části přírody ve smyslu zákona.
Všechny výše podrobně uvedené přírodní parky jsou zaneseny v mapě deklarovaných funkcí.
6.2.3.3. Hodnotné části lesa (registrované významné krajinné prvky – VKP) Je to ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou nejen rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera či údolní nivy, ale také samotné lesy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významným krajinným prvkem se nemůže stát zvláště chráněná část přírody. 127
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
Registraci významných krajinných prvků provádí orgán ochrany přírody, který ji zároveň oznámí vlastníkovi, nebo nájemci. Ten pokud nesouhlasí, vznese do 30 dnů výhrady orgánu ochrany přírody. Tento orgán problém s vlastníkem projedná a rozhodne, zda registraci opravdu potvrdí nebo zruší. Zrušit registraci může jen orgán ochrany přírody, který registraci provedl a navíc pouze ve veřejném zájmu. Počty významných krajinných prvků na PLO 7 Brdská vrchovina získaných na okresních úřadech: Okres
počet
Beroun Plzeň jih Praha západ Příbram Rokycany Celkem
1 21 1 17 40
Významné krajinné prvky se nachází většinou mimo lesní půdu. Všechny ostatní v lese se sloučily významově se statutem VKP lesního porostu. Všechny významné krajinné prvky jsou podrobně uvedeny v příloze č. 5 a zaneseny do mapy deklarovaných funkcí.
6.2.3.4. Archeologická naleziště a kulturní památky Archeologická naleziště mají pro lidstvo nevyčíslitelnou hodnotu, jsou zdrojem poznání historie a kultury našich předků. Byla by proto velká škoda tyto poškodit nebo jinak znehodnotit. Aby k tomuto nedošlo, je nutné, aby při konstrukci a návrhu hospodářských opatření se plánovalo s ohledem na výskyt těchto nalezišť. Pro účely Oblastního plánu rozvoje lesů byl navázán kontakt se Státním ústavem památkové péče v Praze, který zpracovává rozsáhlý projekt SAS ČR (státní archeologický seznam ČR). Cílem tohoto projektu je důkladná digitalizace všech archeologických nalezišť na území státu. SÚPP však nesouhlasí s jejich zveřejněním. Projekt SAS se však zabývá pouze archeologií. Kulturní památky nám byly poskytnuty rovněž ve Státním památkovém ústavu ve formě databáze SÚPP 99. Tato data však nejsou přesně lokalizovatelná na mapě. Do mapy deklarovaných funkcí jsou zaneseny pouze kulturní památky získané na referátech kultury okresních úřadů či z územního plánu. Počty kulturních památek na PLO 7 Brdská vrchovina získaných na okresních úřadech: Okres
počet
Beroun Plzeň jih Praha západ Příbram Rokycany Celkem
3 1 7 10 21
Další podklady pro zpracování této kapitoly byly získány od Archeologického ústavu AV ČR. Počty archeologických nalezišť v jednotlivých okresech v přírodní lesní oblasti č. 7 dle databáze Archeologického ústavu AV ČR: Okres
počet
Beroun Plzeň jih Praha západ Příbram Rokycany Celkem
22 23 25 83 117 270
Detailní seznam deklarovaných funkcí uvedených v této kapitole je uveden v p ř íloz e č. 5 . © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
128
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
6.2.4. Souhrn členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Kategorie a subkategorie lesa podle Zák. 289/1995 Sb. o lesích Kód Název 10 Lesy hospodářské Lesy ochranné 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící 21b níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech 21c lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Celkem lesy ochranné bez překryvů Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1 31a v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních 31b minerálních vod 31c na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2 32a v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 32b lázeňské 32c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32d sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, 32e klimatickou nebo krajinotvornou 32f potřebné pro zachování biologické různorodosti 32g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 32h hospodaření Celkem lesy zvláštního určení bez překryvů Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/21a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32e Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32a/32f Celkem lesy zvláštního určení s překryvy Úhrnem lesy v oblasti
Výměra dle rozh. MZe o kategorizaci
Plocha dle funkčního zaměření (z digitalizace) ha % 37 087,20 57,34
ha 37 304,64
% 59,84
755,45
1,21
858,34
1,33
-
-
-
755,45
1,21
858,34
1,33
14,60
0,02
134,63
0,21
-
-
-
-
-
-
-
-
70,10
0,11
187,10
0,29
31,70 -
0,05 -
31,92 -
0,05 -
572,85
0,92
5 376,61
8,32
678,72 316,10
1,09 0,51
746,36 267,07
1,15 0,41
22 478,91
36,06
19 983,44
30,90
24 162,98 38,76 19,29 0,03 0,27 0,00 23,77 0,04 75,99 0,12 119,32 0,19 62 342,39 100,00
26 727,13 64 672,67
41,33 100,00
-
Poznámka k určení kategorie lesa dle funkčního zaměření - Subkategorie 32d není vylišena, protože u většiny výzkumných objektů není známa jejich skutečná plocha. - Do subkategorie 32e nejsou zahrnuty lesy ve druhém pásmu hygienické ochrany, lesy nacházející se v povodí vodohospodářsky významných toků a lesy v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. - Do subkategorie 32f nejsou zahrnuty prvky územního systému ekologické stability. - Do subkategorie 32h nejsou zahrnuty lesy na území přírodních parků a lesy nacházející se v okolí kulturních památek.
129
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.3. Přehled překryvů funkcí a střetů zájmů Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí .
6.3.1. Překryvy účelovosti lesů I. Lesy ochranné V následující lokalitách dochází k překryvům účelovosti v lesích na mimořádně nepříznivých stanovištích s lesy, na nichž je deklarována některá jiná funkce: Lokalita
Překryv subkategorie lesů zvláštního určení
Aglaia Babka v Řevnických lesích Bojovský potok Bradava Brdy Brdy Brdy Červený potok Dobříš Dobříš – Baba Dobříš-Baba Fajmanovy skály a Klenky Getsemanka II Hluboš Holoubkovský potok Hradec Hřebenec Hutě - Roželov Cheznovice Chlum Chynín Janov Kamenná Kejná Klabava Kokšín Kuchyňka Litavka Lomnice Mníšek pod Brdy Na skalách Nepomuk Neřežín Neřežín – prameniště Obecnický potok Pilský potok Pourka – prameniště Radeč Rožmitál pod Třemšínem Rumpál Řitka Skalice Sklená Huť Sklená Huť
obora významný krajinný prvek vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok chráněná oblast přírodní akumulace vod přírodní park vojenský výcvikový prostor vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany I. přírodní rezervace přírodní rezervace pásmo hygienické ochrany II. vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace přírodní památka genová základny pásmo hygienické ochrany II.b významný krajinný prvek genová základny pásmo hygienické ochrany II.b významný krajinný prvek významný krajinný prvek vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace přírodní rezervace vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II. přírodní rezervace genová základny pásmo hygienické ochrany I. pásmo hygienické ochrany II. vodohospodářsky významný tok vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany II.a přírodní park pásmo hygienické ochrany II. přírodní památka pásmo hygienické ochrany II.b vodohospodářsky významný tok pásmo hygienické ochrany I. pásmo hygienické ochrany II.a
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
130
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
PLO 7 – Brdská vrchovina
Lokalita
Překryv subkategorie lesů zvláštního určení
Skomelno Stará Huť – Lipíže Staré Podlesí Strážný vrch Těně Trhoň Třemšín U Nezabudického potoka U studánky Volenice – Nouzov Vševily Zaběhlá Zbirožský potok Žďár
pásmo hygienické ochrany II.b pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany I. významný krajinný prvek pásmo hygienické ochrany II. přírodní park přírodní park významný krajinný prvek významný krajinný prvek pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II. pásmo hygienické ochrany II.b vodohospodářsky významný tok přírodní rezervace
II. Lesy zvláštního určení Funkce lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení se překrývají zároveň s jinými deklarovanými funkcemi. Jedná se o tyto lokality: Překryv subkategorií Lokalita
Prioritní subkategorie
Přírodní rezervace
Národní přírodní památka
Přírodní památka
Překryv funkcí Lesy příměstské
Obory a bažantnice
Bohutín - u Pilky PHO I. Fajmanovy skály PR a Klenky Getsemanka I
PR
Chynínské buky
Lazský rybník
PR trvalá zkusná plocha PHO I.
Mirošov
VVP Brdy
Na skalách
PR
Nepomuk Neřežín
GZ PHO I.
IFER 0708
Obecnice
VVP Brdy
Pilská nádrž Pstruhový potok Stará Huť – Lipíže Těně Zadní Hutě – Roubenka Zálany
PHO I. PHO I. PHO I.
GZ Chynín GZ Hutě Roželov GZ Hutě – Roželov GZ Chynín obora Aglaia VVP Brdy výzkumná plocha ICP Forest GZ Hutě Roželov VVP Brdy VVP Brdy výzkumná plocha ICP Forest VVP Brdy VVP Brdy obora Aglaia
PHO I. PHO I. PHO I.
Ostatní VVP Brdy
PR
Getsemanka II
Genová základna
GZ Hutě Roželov
VVP Brdy pozorovací objekt ČHMÚ VVP Brdy
V uvedené tabulce nejsou, vzhledem ke své neurčitosti, řešeny předkryvy se subkategorií 32e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou.
131
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 – Brdská vrchovina
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Lesy plní mnoho funkcí a je proto velmi časté, že na území, na kterém se rozkládá určitá deklarovaná funkce, plní les zároveň jinou deklarovanou funkci. Pak dochází ke střetu zájmů. Tento problém je řešen ve Směrnici MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 – 5010 ze dne 10. 3. 1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL. Pořadí priorit funkcí je následující: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: − při vzájemném překryvu písmene a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) − při vzájemném překryvu lesů dle písmene a), b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a – lesy v 1. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice
6.3.3. Střety zájmů na lesní půdě v oblasti I. Lesy ochranné Tato kategorie lesů se v PLO týká pouze lesů na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, podvaly, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.). Zařazení do lesů ochranných se provádí na základě typologických map po revizi typologického průzkumu, kde jsou pro tyto účely vylišeny extrémní typologické jednotky. O zařazení lesa do příslušné kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na základě návrhu vlastníka nebo z vlastního podnětu. Hospodaření v lesích ochranných směřuje k ochraně půdy proti erozi jakéhokoliv charakteru. Vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu, který o omezení rozhodl. II. Lesy zvláštního určení Také v těchto lesích dojde-li ke střetu zájmů vlastníka a státní správy, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření. a) Pásma hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně – na území PLO se tato pásma ve formě nepatrných malých plošek v okolí podzemních zdrojů pitné vody. Omezení se týká především v používání jakékoliv těžší mechanizace, používání chemických přípravků a provádění stavebních prací. Vlastník v těchto případech musí přizpůsobit zejména těžební technologii tomuto omezení. b) Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod – v lesích zařazených do této kategorie je přísně zakázáno podobně jako v přecházejících lesích jakékoliv znečisťování vod a léčivých vodních zdrojů a dále je omezeno odvodňování. Lesy této subkategorie se na území PLO nenachází. c) Území národního parku – lesy této subkategorie se na území PLO nenachází. d) Lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách - hospodaření v těchto lesích je plně podřízeno zájmům ochrany přírody a řídí se Plánem péče. e) Lázeňské - hospodářská opatření se neliší od subkategorie rekreačních lesů. Velmi citlivé je toto pásmo na rušení hlukem, používání nevhodných chemických prostředků a na znečisťování odpady. f) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – prioritou hospodaření v těchto lesích není maximální využití produkčního potenciálu, nýbrž cílem je zajištění funkčních a estetických potřeb obyvatelstvu konajících zde rekreaci, odpočinek, atd. Tyto lesní komplexy jsou vystaveny zvýšenému tlaku civilizace, což se projevuje zejména v blízkosti velkých měst poškozením stromů a následnou © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
132
Funkce lesů, jejich překryvy a kategorizace lesů v oblasti
g) h)
i) j) k)
PLO 7 – Brdská vrchovina
destabilizací. Toto se dá kompenzovat vhodným rozmístěním účelových zařízení, skladbou dřevin, cílenou individuální ochranou apod. Lesy sloužící lesnické výuce – zejména lesy této kategorie mají při hospodaření být obhospodařovány podle zásad blízkých přírodě. Nemělo by docházet k výraznějším rozporům vůči vlastníkovi. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – tyto lesy – zejména půdoochranné či vodoochranné - vyžadují jemnější způsoby hospodaření. Cílem hospodaření v těchto lesích je ochrana půdního povrchu. Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jedná se zejména o genové základny, ve kterých se hospodaření řídí určitým omezením, týkajícím se zejména obnovy a zalesňování. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích – Také v lesích s touto funkcí ustupuje do pozadí produkční funkce a hospodaření v nich je přizpůsobeno potřebám myslivosti. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – do této subkategorie zařazujeme lesy vojenské lesy a národní přírodní památky.
III. Jiné střety Na celém území PLO se vyskytuje spárkatá zvěř, která způsobuje vlastníkovi či uživateli značné škody. Jedná se zejména o škody okusem, ohryzem, loupáním apod. To zvyšuje náklady na hospodaření, zejména při obnově lesa. Určitým řešením je výsadba pro zvěř atraktivních okusových listnatých druhů dřevin a snížení stavů spárkaté, zejména mufloní zvěře. Na některých místech PLO se nachází archeologická naleziště a kulturní památky. Na takových místech je omezen vstup veřejnosti, omezen pohyb mechanizace a vyloučen jakýkoliv zásah do terénu.
133
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
7. OCHRANA LESA Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního terénního šetření. Údaje průzkumu ochrany lesa pocházejí z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního šetření. Výsledky terénního průzkumu jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v PLO podle LHE.
7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli vychází zejména z dostupné LHE a ankety mezi revírníky LČR, odbornými hospodáři a ostatními pracovníky lesnického provozu.
7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru Nezdar zalesnění v % je uveden v následující tabulce: plánovaný skutečný
1980 - 1989 32,5 29,7
1990 - 1999 24,3 30,7
2000 - 2009 20,0 -
Relativně vysoká míra nezdaru zalesnění v posledních deceniích je zapříčiněna především specifickými podmínkami hřebenové partie PLO, která byla v minulosti několikrát postižena rozsáhlými živelnými kalamitami. Na takto vzniklých plochách, jejichž výměra často dosahuje až několika desítek hektarů, je v důsledku rychlého nástupu agresivních druhů buřeně, změny vodního režimu v půdě, občasných jarních přísušků a působením dalších faktorů mikroklimatu kalamitních holin následná obnova značně ztížena. Velký podíl na této situaci měly také vysoké stavy zvěře, a to zvláště v sedmdesátých a osmdesátých letech. Postupná redukce stavů v poslední době a současně častější využití prostředků biologicko – mechanické ochrany snižuje podíl zvěře na celkové úrovni nezdaru. Od druhé poloviny devadesátých let je patrná klesající tendence míry poškození porostů prvního věkového stupně (průměrný nezdar za období let 1995 – 1999 dosahoval 26,1%). Podílí se na ní mimo jiné možnost efektivněji využít stanovištních nároků jednotlivých druhů dřevin při plánování cílové druhové skladby. Příčiny nezdaru v % za uplynulé desetiletí udává následující tabulka: Škodlivý činitel Sucho Zvěř Buřeň Zamokření Mráz a fyziologická sypavka Hlodavci Houbové choroby Klikoroh Špatné hospodaření Ostatní škody Celkem
% 44 8 14 6 3 1 1 5 13 5 100
Na zdravotní stav kultur až do jejich zajištění má vliv celá řada biotických a abiotických činitelů. V případě, že nezdar zalesnění je způsoben více činiteli, dochází občas při určení dominantní příčiny k chybám, které ovlivňují výsledné procento zastoupení jednotlivých škodlivých činitelů způsobujících nezdar zalesnění. V dalším textu jsou rozebrány jednotlivé příčiny.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
134
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Sucho Výrazně se projevilo zejména v letech 1992 – 1995, kdy došlo k značnému odumírání mělkokořenných jehličnanů na nově obnovených plochách. Zvýšené ztráty suchem se projevily i v roce 2000 v důsledku srážkově podprůměrných jarních měsíců. Jarní přísušky jsou dosti nepravidelné a dostavují se v dubnu až v květnu – tj. v období, kdy dřeviny potřebují nejvíce vody k tvorbě svých asimilačních orgánů. Proto je nesmírně důležité začít se zalesňováním včas, abychom zachytili zimní vláhu. Poškození suchem se více projevuje na plochách s jižní expozicí, mělčích půdách ve 2. a 3. LVS a na velkých kalamitních plochách. Suché východní větry účinky poškození ještě zvětšují. Je nutné upozornit i na značný rozdíl mezi srážkovým úhrnem na západních a východních svazích hřebene Brd, neboť východní část leží ve srážkovém stínu. Na Rožmitálsku k těmto faktorům přistupuje na některých stanovištích i hustá meliorační síť, která značnou část vody rychle odvádí mimo obnovované plochy. Škody zvěří V kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v lokalitách s vysokou koncentrací zvěře. Jsou postihovány hlavně DB, měkké listnáče a z jehličnanů se největší škody objevují na jedli, pro kterou se na některých stanovištích jeví její následná ochrana proti zvěři limitním faktorem budoucí existence. Pouze na LS Mirošov (VLS Hořovice) díky přírodním podmínkám a mimořádně intenzivní péči o jelení zvěř odrůstá bukové zmlazení bez větší újmy. Škody se objevují převážně v zimním období a v předjaří, tj. v období, kdy potravní možnosti zvěře jsou značně omezené. Lokálně se ale objevuje i okus během vegetačního období, a to zejména na stávaništích zvěře. Tyto škody jsou způsobeny nejčastěji zvěří srnčí a vysokou, v některých lokalitách i zvěří mufloní a daňčí. Intenzivní okus může být vážnou překážkou při plánování přirozené obnovy. Také negativně působí na poměr dřevin v jednotlivě smíšených porostech, ať už zakládaných uměle či přirozeně, kdy je snížen žádoucí podíl listnatých dřevin nebo jsou zatlačeny do podúrovně vlivem ztráty na výškovém přírůstu. U stavů zvěře vysoké je nutné podotknout, že v posledních deseti letech došlo k jejich výrazné redukci, zvláště se změnou lesnické politiky a vznikem mnoha nových honiteb. Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. Poškozování je lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Na nově obnovených plochách se pomístně objevuje vytahování sazenic jelenem a poškozování dubové a bukové síje zvěří černou. Při ochraně kultur proti zvěři se v současnosti nejvíce uplatňují prostředky chemické ochrany a oplocování převážně listnatých dřevin. Buřeň Začíná se rozvíjet již v rozvolněných, narušených porostech, nejčastěji na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Mezi nejagresivnější druhy buřeně patří zástupci rodu Calamagrostis sp., zvláště pak třtina křovištní (Calamagrostis epigeios L.), jejímž rozhodujícím činitelem výskytu je světlo. V zástinu je sterilní a jednotlivě trsnatá, ale při prosvětlení vytváří souvislý porost a hustě prokořeňuje půdu. Dalšími druhy, které sazenice nebo nálet značně potlačují, jsou maliník obecný (Rubus idaeus L.), ostružiník sivý (Rubus caesius L.), ostružiník křovištní (Rubus fruticosus L.) a na vlhčích stanovištích sítiny (Juncus sp.). V keřovém patře se nejvíce projevuje bez černý (Sambucus nigra L.). Z plevelných dřevin je nejvýznamnější bříza. Místy tyto tzv. plevelné dřeviny mohou tvořit cennou příměs, například jako pomocné dřeviny na obtížně zalesnitelných plochách nebo v prvcích systému ekologické stability (SES). Zamokření Na podmáčených až rašelinných půdách a v oblasti pramenišť lesních toků silně ovlivňuje nezdar zalesnění. Specifická situace je na Rožmitálsku, kde byla v minulosti vybudována hustá odvodňovací síť (celková rozloha střídavě podmáčených půd zde v 80. letech činila cca 7 000 ha). Zamokření je zde zpravidla vázáno na jarní měsíce, resp. delší srážkové období, kdy při pravidelné údržbě odvodňovací sít slouží svému účelu. S větším rozšířením meliorační sítě v nejbližších letech se nepočítá. U většiny lokalit však bývají problémy se zamokřením dočasného rázu, odumírání kultur nedosahuje na těchto plochách větší výměry a je řešitelné drobnými terénními úpravami, případně využitím k zamokření tolerantnějších dřevin. Mráz V rámci PLO se vyskytuje spíše jako lokální činitel nezdaru zalesnění. Nejškodlivěji se zde projevují tzv. pozdní mrazy poškozující pupeny a výhonky, popřípadě i květy dřevin. Vyskytují se nejčastěji v období od konce dubna do začátku června. Míra poškození závisí na stanovišti (nejvíce trpí kultury na jižní osluněné expozici a v terénních sníženinách ve vrcholové části PLO), dřevině (nejnáchylnější na pozdní mrazy jsou jasan, dub, buk, jedle a douglaska), ale i na způsobu hospodaření, kdy nejohroženější jsou kultury bez ochrany mateřského porostu. Proto na některých kalamitních holinách působí mráz problémy a dlouhodobě brání odrůstání a zajištění kultur. V lokalitě “Spálená“ na LS Mirošov (VLS Hořovice) je faktorem silně 135
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
ovlivňujícím neúspěch a bude pravděpodobně nutné přikročit k náhradnímu zalesnění odolnými dřevinami a klimaxové dřeviny postupně vnášet do porostu s využitím vyspělého sadebního materiálu. Dispozice k poškození se u všech dřevin, zvláště pak v lesních školkách, zvyšuje opožděným nebo nadměrným hnojením dusíkem. Hlodavci Poškozovány jsou nejčastěji v zimním období a v předjaří podmáčené zabuřenělé kultury a lokality s bukem a javorem v blízkosti polí. Trpí zvláště jedinci ve věku 3 – 7 let. Vážnější škody pomístně způsobuje hraboš mokřadní (Microtinae agrestis L.) ohryzem kořenových krčků. Vyskytuje se zde také norník rudý (Clethrionomys glareolus Schreb.). Příznaky poškození jsou stejné jako u předešlého druhu, mohou se ovšem objevovat na celém kmínku. Ohryzáváním a přehryzáváním kořenů těsně pod zemí se vyznačuje hryzec vodní (Arvicola terrestris L.). Na stanovištích, kde došlo k výraznějšímu poškození, se instalují pasti s rhodenticidem – Viktor, popř. Volid. Tato metoda ochrany kultur je poměrně účinná a v praxi běžně používaná. Bohužel biologické způsoby ochrany kultur, které porosty nijak chemicky nezatěžují a které by měly spočívat hlavně v podpoře a ochraně přirozených nepřátel, nejsou rozšířené. Houbové choroby Sypavka borová, jejímž původcem je houba rodu Lophodermium, se v mladých porostech vyskytuje spíše sporadicky. Do kultur se zavléká ze školek na infikovaném jehličí napadených sazenic. Většinou nezpůsobuje odumření sazenic, má však za následek snížení přírůstu a jejich celkové oslabení. Václavka (rod Armillaria sp.) se projevuje v odrůstajících kulturách poškozením kořenového systému a následným žloutnutím jehličí smrčků, až jejich usycháním. Klikoroh (Hylobius abietis L.) V poslední době se nepřemnožuje a nepůsobí vážnější problémy na kulturách borovice a smrku v rámci PLO. Tohoto stavu bylo dosaženo důslednou kontrolou potenciálně ohrožených kultur a preventivním máčením sazenic po vyzvednutí ve školkách vhodným insekticidním přípravkem. Jelikož celková doba účinnosti přípravku je u takto ošetřených sazenic cca 3 měsíce, přistupuje se koncem léta a počátkem podzimu (tj. v období, kdy dospělci druhé generace ukončili svůj vývoj a škodí svým úživným žírem na nových BO a SM kulturách) k individuální ochraně sazenic postřikem. Někteří vlastníci pokládají k sazenicím při výsadbě granule přípravku Marshal Suscon, jehož účinná látka je sazenicí vstřebána a ochrání ji ve druhém roce po aplikaci. Na některých majetcích se také využívá možnost pasečného klidu, který spolu s pečlivým vyklizením těžebních zbytků značně omezuje ohrožení kultur klikorohem. Škody špatným hospodařením Jsou souborem příčin, které se podstatnou měrou soustřeďují do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Tyto škody se týkají kvality vysazovaného materiálu. Ta bývá ovlivněna způsobem pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi. Na jejich ujímavost má také vliv vlastní provedení zalesňovacích prací. Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (například nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenového systému apod.). Řadíme sem i nevhodnou druhovou skladbu výsadby s ohledem na stanovištní podmínky. Ostatní škody Jedná se hlavně o ztráty způsobené požáry. Nejčastější příčinou požárů se v současnosti jeví hlavně neopatrnost návštěvníků v lese při manipulaci s ohněm a nedostatečné ošetření ohnišť při táboření, popřípadě lesních pracích. Pomístně se potom může jednat o škody na porostech prvního věkového stupně způsobené nešetrnou těžbou a přibližováním v blízkosti kultur, či o poškození zapříčiněné rekreací.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
136
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.1.1.2. Poškození starších porostů Příčiny nahodilých těžeb v letech 1990 - 1999 ukazuje následující tabulka (údaje jsou uvedeny v m3): Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem
Živelná 283 591 292 430 85 677 70 132 123 572 49 840 123 988 77 381 68 399 47 849 1 222 859
Hmyzová 16 462 23 361 16 809 22 202 12 669 17 664 6 511 5 721 5 289 3 153 129 841
Exhalační 0 142 1 646 2 551 1 268 997 815 377 58 195 8 048
Ostatní 17 065 23 546 8 462 17 136 14 891 14 652 9 663 10 628 9 290 9 847 135 181
Celkem NT 317 118 339 479 112 594 112 020 152 400 83 154 140 978 94 107 83 036 61 044 1 495 929
Celkem těž. 356 248 377 142 194 238 207 163 248 220 200 914 327 243 214 534 240 486 199 823 2 566 011
% NT 89 90 58 54 61 41 43 44 35 31 58
Mimo VLS Hořovice a LHC Kolařík – Hluboš zasahují ostatní větší celky do sousedních přírodních lesních oblastí, a proto bylo nutné údaje z hospodářské evidence za tyto LHC přepočítat na výměru, kterou PLO 7 v příslušných LHC zaujímá. Všechny LHC navíc nemají stejnou platnost LHP. Z důvodů mnohdy složitých majetkových přesunů v první polovině devadesátých let mají tyto údaje nižší vypovídací schopnost. Přesto tabulka s dostatečnou přesností charakterizuje vliv škodlivých činitelů v PLO na výši nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb k těžbě celkové činí za období let 1990 – 1999 průměrně 58 %. Z uvedených dat vyplývá, že neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza . Bořivý vítr se za námi sledované období nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v přírodní lesní oblasti se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. V případě hmyzích škůdců je v období 1990 – 1995 (tj. v době největšího poškození porostů abiotickými činiteli) patrná úzká provázanost mezi včas nezpracovanou hmotou a zvýšeným podílem hmyzích škůdců na nahodilé těžbě. Dalším významným faktorem je sucho. Především začátkem devadesátých let byl zaznamenán výrazný deficit srážek. To se později projevilo ve zvýšené těžbě souší, zvláště pak na mělkých půdách s J a JV expozicí. Do skupiny ostatních škodlivých činitelů řadíme také poškození lesa činností vojsk (střelby), které není na dopadových plochách v rámci VLS Hořovice zanedbatelné. (Údaje o nahodilých těžbách byly čerpány z výkazů L - 114, Les V3 – 01, Les P8 – 01, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a doplněny o informace od vlastníků lesa a pracovníků lesnického provozu.)
137
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Příčiny nahodilých těžeb po letech
350 300
tis. m3
250 200 150 100 50 0 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
roky živelná
hmyzová
exhalační
ostatní
Příčiny nahodilých těžeb celkem exhalační 1%
ostatní 9%
hmyzová 9%
živelná 81%
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
138
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.1.1.3. Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů Ohrožením se rozumí potenciální vliv činitelů, který je schopen vyvolat škody na úrovni kalamitního stavu. Následující tabulka uvádí modelové ohrožení zastoupených porostních typů: HS
19
21
23
25
27 29 41
43
45
47 51 53 55 57 59 79
139
Porostní typ DB TP JS SM BO DB SM BO DB SM BO DB SM BO DB OL JS SM BO BK SM BO BK SM DB BK SM BO DB SM BK SM BK SM BK SM BO BK SM DB SM
Věkové stupně 1 1,4,8 1,11 4 1,4,10 1,4,8,10,13 1,4,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,11 4 1,4,10 1,4,8,10 1,4,6 1,4,10 1,4,8,10 1,4,6 1,4,6 1,4,6,8 1,4,6 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6,8 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6 1,4,10 1,4,6,8 1,4,11 1,4,8,10 1,4,6 1,4 1,4,6,8 1,2,4
2 11
3
4
5
6
7
8
9
10+
9,11 11 5 2 11 5 2
11 2,5,11 2 11 2,5,7,11 2
5,11 2 1,4 5,11 2 1,4 5 2,11 1,4 2,5,7,11 2 5 1,4 5,14 1,4 1,4 5 2 1,4 1,5 2,5
3,7 5,12 2,3,11
2,3,7,11,12 3,7,12 2,11 9,11 2,3,5,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11,12 9,11 2,3,5,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11,12 9,11 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11 9,11 9,11 5,12 2,3,11 2,3,7,11,12 3,7,12 2,11 7,11 1 2,3,5 2,3,5,7,11,12 3,7,12 2,11 7,11,12 1 2,3,5 2,3,7,11,12 2,3,7,12 9,11 1 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11,12 9,11 2,3,11 2,3,7,11,12 3,7,12 1 2,3,5 2,3,5,7,11 2,3,7,11,12 1 2,3,5 2,3,7,11 2,3,7,11,12 1,7 2,3,5 2,3,7,11,12 2,3,7,12 2,11 7,11 1 2,3,5 2,3,11,12 2,3,7,12 9,11 2,3 2,3,7,11,12 2,3,7,12
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Označení druhů škodlivých činitelů použité v tabulce: 1 - abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy (sucho, zamokření, mráz) 2 - sníh, námraza 3 - vítr 4 - okus zvěří 5 - ohryz a loupání 6 - žír hlodavci 7 - hniloby 8 - sypavka, padlí 9 - tracheomykózy 10 - klikoroh 11 - žír hmyzu na asimilačních orgánech 12 - žír podkorních hmyzích škůdců 13 - václavky 14 - žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky
7.1.2. Poškození porostů imisemi Od druhé poloviny 80. let má znečišťování ovzduší celkově klesající tendenci, což platí zejména u oxidu siřičitého. Naopak narůstající význam bude mít pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.
7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území, na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetických vlastností porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů. Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nižších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby a eventuálně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách. Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č. 78/1996 Sb. : (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 78/1976 Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: Do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. Do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. Do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
140
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových nebo listnatých porostů, přičemž: Do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % původního počtu stromů. Do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 % původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení dle zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) jsou pásma A, B. Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení například pro exponované nadmořské výšky nad 700 m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg.m-3). Životnost porostů je do 20 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Buď zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení extrémní lokality vysokých poloh. Životnost porostů je 20 až 40 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg.m-3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20 - 30 µg SO2 na m3. Životnost porostů je 40 - 60 let od začátku poškozování. Pásmo ohrožení D: Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 - 40 µg.m-3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m-3 SO2). Životnost porostů je 60 až 80 let od začátku poškozování. Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Přehled pásem ohrožení v oblasti (stav k 31.12.1998) Pásmo C D Celkem
Plocha PUPFLu (ha) 5 859,74 58 812,93 64 672,67
Nelesní půda (ha) Celková plocha (ha) 723,33 6 583,07 32 891,50 91 704,43 33 614,83 98 287,50
Údaje jsou převzaty z digitálního zpracování pásem ohrožení v oblasti. Přírodní lesní oblast 7 je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D (91 % plochy PUPFL). Pásmo C zahrnuje pouze 9 % plochy PUPFL. Nejvyšší pásma ohrožení se v oblasti nevyskytují. Hranice pásem jsou zakresleny v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa.
7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č. 78/1996 Sb. 141
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5
Popis poškození
Defoliace koruny v %
Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom
0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 – 100 100
STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK) Stupeň poškození porostu 0 0/1 I II III a III b IV
Popis poškození porostu
Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost
Maximální podíl z celkového počtu stromů v porostu v % Stupeň poškození jednoho stromu 0 100
1 0
2 a větší 0
3 a větší 0
99
20
0
0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
32* 84* 0 0 0
5* 30* 50 70 100
* - pro zařazení do stupně poškození stačí dosažení jedné z uvedených hodnot Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Zpracováno dle HENŽLÍKA (1991) Charakteristika poškození porostů smrku a borovice: 0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 - 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 - 9 ročníků, v polohách nižších 5 - 7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20 % stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů má počet mírně redukován (o 1 - 2 ročníky). Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty slabě poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 - 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II – porosty středně poškozené. Stromy v porostních okrajích a v ředinách jsou alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy mají 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5 %. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 – 15 % jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
142
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
je zachován 1 ročník, eventuálně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosychání korun i u méně poškozených stromů, jak u smrku, tak v borovici. Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by nebyla schopná delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 70 % stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Charakteristika poškození buku: 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů - normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje - postranní větve se zkracují - pomístné shluky listů - ztráta olistění do 30 % - normální vybarvení i velikost listů - listy předčasně neopadávají. II - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50 %. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny - listy se zmenšují - v koruně se ojediněle vyskytují suché větve - pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. III - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter - četnější výskyt suchých větví - olistění sníženo až o cca 70 % - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé - během vegetační doby listy předčasně opadávají - pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IVa - strom odumírající. Koruna převážně proschlá - zbytky chlorotických listů - redukce olistění mezi 70 – 100 % - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IVb - strom odumřelý. Charakteristika poškození dubu: 0 - strom zdravý, bez příznaků poškození. I - strom mírně poškozený. Terminální výhonky bez listů, a to buď ojediněle, nebo po celém obvodu koruny - koruny jsou proředěné - na jednotlivých větvích se mění barva listů (žlutohnědé) - tyto znaky se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v kombinacích. II - strom středně poškozený. Terminální výhonky jako u I. stupně, 2 - 3 roční větve jsou bez listů, v koruně se často vyskytuje zmnožení listů a větví. Za suchého a teplého počasí se objevuje charakteristické žlutohnědé zbarvení listů, a to na jednotlivých větvích až na celých částech koruny. III - strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné některé hlavní větve, ostatní mohou mít příznaky I. a II. stupně poškození, ale jsou pokryty různě hustými trsy listů, ojediněle může z odlistěných větví odpadávat kůra. IVa - strom odumírající. Téměř odumřelý strom s dosud čerstvým lýkem. IVb - strom odumřelý. Dle vyhlášky č. 78/1996 Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V ha DLE DŘEVIN Stupeň poškození imisemi 0 0/I I II 33 866,83 2 106,63 6 598,87 1 957,89 SM 387,34 37,81 35,61 11,47 JD 6 121,70 289,72 504,06 168,22 BO 0,00 358,76 207,80 Ost. jehl. 3 205,19 1 371,23 0,32 69,81 21,18 BK 1 697,40 0,44 32,90 6,62 DB 0,00 136,27 19,37 Ost. list. 2 522,90 Celkem 49 172,59 2 434,92 7 736,29 2 392,55 % 79 4 12 4 Dřevina
143
IIIa 543,64 5,33 12,88 34,61 4,49 0,00 5,09 606,04 1
Celkem 45 073,86 477,57 7 096,59 3 806,35 1 467,03 1 737,36 2 683,63 62 342,39 100
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V m3 DLE DŘEVIN Dřevina
0 7 849 839 SM 90 366 JD 1 327 133 BO 700 824 ost. jehl. 231 652 BK 306 156 DB 329 951 ost. list. Celkem 10 835 921 % 73
Stupeň poškození imisemi 0/I I II 871 490 1 986 682 497 319 14 380 10 947 3 900 98 018 131 875 34 344 0 64 287 33 738 2 407 11 330 1 086 9 491 10 974 2 020 856 18 057 3 146 996 642 2 234 152 575 553 7 15 4
Celkem IIIa 104 392 11 309 722 2 164 121 757 2 616 1 593 986 4 834 803 683 444 246 919 5 328 646 731 352 741 115 186 14 757 454 1 100
Nejrozšířenější stupeň poškození porostů je 0. Do tohoto stupně je zahrnuto 79 % plochy porostů v oblasti. Maximální stupeň poškození je IIIa. Tento stupeň se vyskytuje velmi ojediněle - jeho podíl v PLO je do 1 %. Poškozovány jsou nejčastěji dospělé, silně proředěné porosty ve vrcholových partiích, které jsou vystavené i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza).
7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojů Zdroje imisního zatížení PLO jsou převážně dálkové, zejména severočeská průmyslová aglomerace. Lokálními zdroji znečištění jsou průmyslové podniky ve městech ležících v oblasti nebo s ní sousedících - Rokycany, Příbram a Plzeň. V případě dlouhodobějšího působení větru od V až S se projevuje i vliv kladenské, berounské a pražské průmyslové aglomerace. V rámci republiky se jedná o PLO s malým imisním zatížením. Vývoj emisí SO2 v bývalé ČSSR: Počátkem 50.let .................... cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60.let .................... cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70.let .................... cca 2,5 mil. tun SO2/rok Následný vývoj je sestaven do tabulky: PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V ČESKÉ REPUBLICE OD r. 1987 DO r. 1998 (REZZO 1-4) (grafické ročenky 1997, 1998 Znečištění ovzduší na území České republiky) Rok Tuhé emise SO2 NOX CO CxHy 1987 951 2164 816 738 139 1988 840 2066 858 737 139 1989 673 1998 920 885 228 1990 631 1876 742 1055 225 1991 592 1776 725 1102 227 1992 501 1538 698 1045 205 1993 441 1419 574 967 204 1994 344 1270 368 978 143 1995 201 1091 413 874 117 1996 187 973 440 934 180 1997 128 701 423 877 181 1998 86 443 413 767 172 Údaje o emisích jsou uvedeny v 1 000 tunách/rok Jak je z tabulky patrné, dochází každoročně k postupnému snižování pevné složky emisí, SO2 a NOX v ovzduší. Pokud si vezmeme rok 1987 jako výchozí, byl v roce 1998 celkový úhrn oxidu siřičitého snížen na 20 % původního stavu. Ještě příznivější situace je v případě tuhé složky emisí, kde došlo ke snížení ročních úhrnů až na 9 %. Tento stav je zapříčiněn jednak určitým útlumem výroby těžkého průmyslu, jednak zavedením nových technologií v provozech, které se řadí k velkým zdrojům znečišťování ovzduší. U stavu CO a uhlovodíků, jejichž významným zdrojem je automobilová doprava, došlo za sledované období k mírnému navýšení. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
144
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
PŘEHLED O MĚRNÉM ZATÍŽENÍ JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ HLAVNÍMI DRUHY EMISÍ V LETECH 1992 A 1997 (TUNY ZA ROK NA 1 km2) (REZZO 1-3) (grafické ročenky 1995, 1997 Znečištění ovzduší na území České republiky) Rozloha Tuhé emise SO2 NOX CO CxHy Region km2 1992 1997 1992 1997 1992 1997 1992 1997 1992 1997 Hl.m.Praha 496 37,23 7,42 83,90 21,29 26,50 9,62 96,85 23,69 22,83 6,53 Stř.Čechy 10994 6,65 1,62 17,23 14,19 4,79 2,29 6,73 4,55 1,41 1,15 Již.Čechy 11345 1,83 0,63 4,44 2,00 1,17 0,64 2,97 2,57 0,70 0,62 Záp.Čechy 10875 4,10 1,28 9,88 4,98 4,11 1,65 5,02 3,54 1,17 0,89 Sev.Čechy 7819 15,36 3,22 88,47 29,31 24,51 6,68 10,64 6,05 2,84 1,87 Vých.Čechy 11240 4,45 1,11 16,32 9,37 4,55 1,59 6,19 4,07 1,40 1,06 Již.Morava 15028 4,08 0,77 7,55 2,34 2,32 0,90 6,16 3,17 1,38 0,79 Sev.Morava 11067 10,16 2,40 14,53 7,07 7,76 2,98 34,29 23,41 2,40 1,19 Celkem 78864 6,35 1,50 19,50 8,76 6,18 2,37 10,59 6,71 1,68 1,07 Ve všech regionech došlo v průběhu let 1992 až 1997 k výraznému poklesu znečistění ze stacionárních zdrojů u sledovaných emisí. PLO 7 zasahuje v rámci regionů do středních a západních Čech. PŘEHLED VELKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ ZA ROK 1998 (TUNY) (REZZO 1) Okres
Zdroj Cementárna Králův Dvůr Beroun Králodvorské železárny - slévárna Vápenka Čertovy schody CMD - Důl Tuchlovice Kladno Důl Schőeller Libušín ECK teplárna Plzeňská energetika Plzeň Plzeňská teplárenská Škoda Plzeň - hutě Plzeň-jih Chlumčanské keramické závody Plzeň-sever Aktiva - biochemický podnik Cementárna Radotín Hl.m.Praha Pražská teplárenská - Holešovice Kovohutě Příbram Příbram Příbramská teplárenská Centrální kotelna Strašice Rokycany Škoda Ejpovice Železárny Hrádek
Tuhé emise 36 21 59 66 46 785 56 138 38 42 239 76 12 0 11 0 11 284
SO2 268 8 13 57 61 1980 3056 3161 1 15 839 8 132 228 2439 109 85 432
NOx 300 15 135 50 59 991 1207 1357 87 54 128 822 88 45 1120 36 12 709
CO 173 52 1612 7 8 176 220 170 105 67 34 230 9 26 337 16 20 103
CxHy 0 0 5 3 4 49 76 75 9 8 41 0 6 2 40 6 33 39
Tabulka obsahuje vybrané zdroje znečišťování, které mají bezprostřední vliv na imisní situaci v PLO. Všechny tyto zdroje v PLO přímo leží, nebo se nacházejí v její blízkosti. Emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru Emisních Zdrojů Znečišťujících Ovzduší (REZZO), který se člení na REZZO 1–4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. REZZO 1–3 obsahuje stacionární zdroje. Ty se podílejí na celkovém stavu tuhých emisí – 92 %, SO2 – 99 % NOx – 44 %, CO – 60 % a CxHy - 47 %. REZZO 4 pak zahrnuje zdroje z dopravy a provozu ostatních mobilních prostředků. (Dle údajů REZZO 1-4, 1998.)
7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi Vývoj a rozsah exhalačních těžeb Exhalační těžby nebyly v PLO v LHP plánovány. V období let 1990 – 1999 bylo vykázáno úhrnem 8 048 m3 exhalačních těžeb, což je pouze 1 % nahodilých těžeb za toto období (viz graf Příčiny nahodilých těžeb celkem – kapitola 7.1.1.2.). Jednalo se jen o jednotlivé souše nebo skupiny poškozených stromů. Pokud byly prováděny rozsáhlejší nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly vykazovány u jiných převládajících činitelů.
145
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Současný zdravotní stav porostů Lesy v PLO jsou relativně málo poškozené imisemi. Současný zdravotní stav porostů je vyjádřen rozsahem stanoveného stupně poškození. Větší poškození imisemi se může vyskytovat na exponovaných stanovištích vyšších poloh, kde se projevuje interakce imisí a klimatických podmínek. Poškozovány jsou nejčastěji jehličnaté porosty, zvláště pak smrkové. Celkově však v současné době nedochází ke zhoršování zdravotního stavu porostů a do budoucnosti lze očekávat postupné zlepšování.
7.1.3. Poškození porostů abiotickými činiteli 7.1.3.1. Vítr Vítr je spolu se sněhem a námrazou určujícím faktorem poškození lesů v oblasti. Největší škody jsou způsobovány větry Z a SZ směrů v jarním období na podmáčených lokalitách, kde je ohrožena stabilita zejména smrkových monokultur. Poškození větrem je značné i v porostech, které byly proředěny předchozími těžebními zásahy. Vzhledem ke konfiguraci terénu se největší škody objevují ve vyšších partiích PLO (náhorní plošiny, hřebeny), ale i v hlubokých zářezech údolí, kde vítr získává na rychlosti v závislosti na zúžení profilu a jeho směr je zcela závislý na orientaci údolí. V letním období se při bouřkách objevuje i poškození tzv. přepadavými větry J směrů (JV až JZ). Tyto větry, i když je jejich působení spíše lokální, jsou na rozdíl od bořivých větrů Z a SZ směru nebezpečné svou orientací, neboť rozvrací porosty ze závětrné strany. Škody se pak často objevují liniově za sebou ve „skocích“. Vítr J a JV směrů se na poškození podílí i zprostředkovaně v případě, kdy zesiluje účinky sucha. Převážně se jedná o soustředěné škody ve SM porostech. Zhodnocení historického vývoje škod větrem Z historických průzkumů vyplývá, že poškození porostů větrem se objevovalo i době, kdy ještě nedošlo k intenzivní změně dřevinné skladby. To dokazuje už první dochovaná zmínka o větrné kalamitě v PLO, která pochází z let 1854 a následně i 1858, kdy na Dobříšsku byly v důsledku bořivého větru poškozeny hlavně smrkové porosty. 7. prosince 1868 došlo na Rožmitálsku k větrnému polomu. Vítr, který se rychlostí blížil vichřici poškodil na 38 600 m3 dříví. Největší škody byly pozorovány převážně na přestárlých jehličnatých porostech. Kalamitou vznikly holiny o rozloze cca 80 ha. V letech 1868 – 1869 byly rozsáhlé větrné kalamity evidovány na bývalém velkostatku Dobříš - Colloredo-Mannsfeld, kde bylo znehodnoceno na 58 000 m3 dříví a o rok později 23 000 m3. V obou případech se jednalo o vítr Z a SZ směru. Ve stejném roce (r. 1869) je zaznamenáno poškození porostů též na Rožmitálsku, kde není uvedený přesný rozsah poškození, pouze je konstatováno, že škody nedosáhly úrovně z roku 1868. Asi nejrozsáhlejší poškození porostů větrem v 19. století v rámci námi sledované oblasti je popsáno opět na bývalém velkostatku Dobříš, kde padlo nebo bylo poškozeno v roce 1876 cca 113 000 m3 převážně smrkové dřevní hmoty. Působení bořivého větru se neomezilo pouze na tento majetek, ale škody byly hlášeny po celé PLO. V ostatních případech nám ovšem schází podrobné údaje o rozsahu poškození. Jelikož nebyly tyto kalamity včas zpracovány, došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového. Napadené dříví bylo později zpracováno jen se značným úsilím. To, že se vítr velmi často objevoval v kombinaci i s jinými činiteli, nám dokládá další velké poškození jehličnatých porostů v roce 1919 a letech následných, kdy z důvodů rozsáhlé mniškové kalamity došlo na některých lokalitách k značnému proředění a tím i ke snížení stability porostů, které se tak staly velmi náchylné ke škodám větrem. Tak např. na revíru Svatá Anna (LZ Dobříš) bylo v tomto období vykázáno 292 ha poškozených smrkových a jedlových porostů s celkovou zásobou 61 400 m3 dřevní hmoty, kde hlavní příčinou poškození byl vítr a prosychání po mniškovém žíru. 4. července 1929 znehodnotila větrná smršť na bývalém Dobříšském panství celkem 4 600 m3 dřeva na ploše 25 ha. Většina porostů byla starších 60 let. Na přelomu let 1939 a 1940 byly opět na Dobříšsku poškozeny větrem v kombinaci s mokrým sněhem porosty na celkové redukované ploše 230 ha se zásobou 50 600 m3. Počátkem roku 1967 způsobil vítr rozsáhlé polomy v severní části oblasti a částečně i v sousední PLO 8. Celkově padlo 65 000 m3 dřeva (větší podíl v PLO 7). Vývoj škod větrem za posledních 20 let Nárůst větrných kalamit v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let souvisí mimo jiné se změnou trendu lesnické politiky. Bylo přikročeno k prostorové koncentraci těžeb v zájmu co největšího využití mechanizačních prostředků. Objevily se i názory, že dosavadní metody ochrany lesa před bořivým větrem jsou zastaralé a neúčinné. Také došlo k preferování smrkového hospodářství, a to i na stanovištích, kde Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
146
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
nebyl původní. A právě na těchto stanovištích docházelo i k nejrozsáhlejším sněhovým a později větrným kalamitám. Při mýtních těžbách se uplatňovaly velkoplošné seče holé a takto vzniklé holiny byly obnovovány zase smrkem. Opět vznikaly stejnověké a stejnorodé smrkové porosty, často bez potřebného zpevnění prvky vnější a vnitřní prostorové úpravy lesa. V rozmezí let 1976 – 1987 tak bylo v rámci bývalého LZ Rožmitál pod Třemšínem vytěženo více než 1 000 000 m3 kalamitního dříví. Velký podíl na tom mají právě větrné polomy, často v kombinaci s mokrým sněhem. Už roce 1976 zde byla zaznamenána větrná kalamita jejíž objem se rovnal 80 % z průměrné roční těžby. Další poškození větrem pak následovalo v letech 1979 a 1980, kdy byly v předjaří na tomto LZ poškozeny převážně SM monokultury až do výše 90 %. Největší rozsah škod byl zjištěn na revírech Hutě, Roželov a Vacíkov. Nejrozsáhlejší kalamita 80. let vznikla 21. – 23. 11. 1984, kdy padlo vichřicí dříví jednak v sousední PLO 8, ale největší škody se projevily právě v Brdech. Rozvráceny byly hlavně SM monokultury v hřebenových partiích a labilní porosty už dříve narušené sněhem. VLS Hořovice tak například vykázaly 177 000 m3 kalamitního dříví a na bývalém LZ Rožmitál pod Třemšínem činila nahodilá těžba 110 % těžebního předpisu. Vzhledem ke svému objemu se tato kalamita zpracovávala ještě v následujícím roce. V předjaří let 1990 a 1991 se na narušených a podmáčených SM porostech v PLO objevily další škody větrem - zde podíl nahodilé těžby k celkové činil 89 % v roce 1990 a 90 % v roce 1991. V roce 1994 vykázal LZ Dobříš dalších 28 000 m3 větrem poškozeného dříví. Zatím poslední větší kalamita je z 1. listopadu 1998, kdy silný západní vítr narušil po předchozích vytrvalých deštích některé jehličnaté porosty. Provedená opatření proti škodám větrem Cílená opatření proti škodám větrem v rámci PLO se dříve mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní část PLO, kde se uplatňuje především pestrá druhová skladba s vhodným uspořádáním stabilizačních prvků z hluboce kořenících zpevňujících dřevin. Zpevňující dřeviny jsou do porostů vnášeny formou předsunutých prvků (kotlíků) a zpevňujících pásů či různých listnatých žeber. K tomu přistupuje obezřetný postup obnovy porostů proti směru převládajících větrů spolu s jejich vhodným rozčleněním a včasná porostní výchova. Na některých částech PLO je ovšem tvorba zpevňovacích prvků opožděna a ochranný efekt je tím zeslaben, ale přesto je lépe prvky zakládat později než vůbec. Problematická se jeví obnova tzv. pomniškovin z 20. let, která právě v této době bude začínat. Tam, kde jsou SM porosty rozsáhlejší a prakticky bez zpevňujících prvků se patrně některým škodám větrem nepodaří předejít a právě na těchto lokalitách bude zřejmě nutné obnovu urychlit tak, abychom pokud možno předešli situaci, kdy těžbu v otevřených porostech bude za nás provádět vítr. Aby však nedošlo k výraznému navýšení obnovních těžeb a byla zajištěna těžební vyrovnanost, je vhodné části porostů, které jsou stabilní, předržet do následného decenia. V současnosti se při obnově starších souvislých SM a BO porostů daří tyto porosty vhodně rozčleňovat a doplňovat základy zpevňujících prvků tak, aby pro příští obmýtí byla vytvořena vhodná prostorová struktura a tím zajištěna větší stabilita budoucích porostů. Na podmáčených lokalitách je dobré věnovat pozornost obnově a údržbě meliorační sítě, která při správném fungování může výrazně zlepšit stabilitu porostů.
7.1.3.2. Sníh a námraza Největší škody působí mokrý sníh v BO a SM tyčovinách na přelomu listopadu a prosince, později pak na počátku jara v nadmořských výškách nad 500 m. Ohroženy jsou i lesy na bohatých stanovištích. Poškození se může znásobit v případě, že některé listnáče (DB) jsou ještě olistěné. Náchylné jsou i všechny mladé porosty v prvním roce po výchovném zásahu. Při posuzování škod sněhem je nutné si uvědomit, že údaj v metrech krychlových nemá potřebnou vypovídací schopnost v důsledku nízké hektarové zásoby poškozovaných mladých porostů. Pokud tedy tyto škody uvádíme v metrech krychlových, jsou plošně značně rozsáhlejší v porovnání se škodami větrem. V průběhu 19. století se vyskytly sněhové kalamity v letech 1867, 1876 a 1887, postihly hlavě tyčovinu a nastávající kmenovinu ve vyšších polohách Rožmitálska. Poškozená hmota činila cca 3 700 m3 a pocházela především z čistých smrčin. U některých takto poškozených porostů byly zanedbány probírkové zásahy. Později následovaly kalamity v letech 1894 a 1895. Další poškození porostů sněhem se objevilo v roce 1910 a pro úplnost je zmíněna ještě kalamita způsobená mokrým sněhem v kombinaci s větrem z přelomu let 1939 a 1940, která je blíže popsána v kap. 7.1.3.1. V zimě 1969 - 70 způsobil mokrý sníh škodu v rozsahu cca 40 000 m3. Asi největší kalamita postihla PLO v prosinci 1979 a následně pak v dubnu 1980, kdy silná vrstva těžkého mokrého sněhu rozvrátila rozsáhlé smrkové porosty převážně ve 4. až 7. věkovém stupni v nadmořské výšce 500 – 800 m v celé hřebenové partii Brd. V rámci PLO bylo v důsledku této sněhové kalamity v roce 1980 vytěženo 381 000 m3 dříví. Likvidace kalamity trvala až do poloviny 80. let a byla stěžována pravidelnými bořivými větry, které 147
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
poškození už tak rozvrácených porostů ještě umocňovaly. Zvýšil se též podíl stromů s vrškovými zlomy. Významnější škody sněhem v kombinaci s námrazou byly zaznamenány ještě v roce 1995. Námraza a ledovka působí především vrškové zlomy a obvykle se objevuje v pásmu 500 - 600 m n.m. Na rozdíl od bořivého větru, který působí ponejvíce od Z (SZ), přichází námraza obvykle spolu se studeným východním kontinentálním prouděním. V roce 1992 narušila na LZ Dobříš námraza v hřebenových partiích Brd, ale i pod nimi jehličnaté porosty do té míry, že bylo nutno vytěžit 20 000 m3 dřevní hmoty jako přímý důsledek jejího působení. Na Rožmitálsku se námraza, resp. ledovka nejvíce projevila v prosinci roku 1995, kdy značně rozvrátila porosty v nejvyšších nadmořských výškách. Ve stejném roce evidují VLS Hořovice 74 000 m3 dříví poškozeného námrazou. Většina dřevní hmoty však byla zpracována až počátkem roku 1996, což je patrné i z tabulky příčin nahodilých těžeb po letech (viz kap. 7.1.1.2.).
7.1.3.3. Sucho Jak již bylo uvedeno, patří sucho k důležitým faktorům, které ovlivňují hospodaření v oblasti, a to už při zakládání kultur. V průměru má sucho podíl na celkovém nezdaru asi 44 %. Kromě klimatických podmínek v PLO hraje velkou roli i reliéf a expozice stanoviště. Nejčastěji jsou suchem postiženy exponované plochy s mělkým půdním profilem, jihovýchodní až jihozápadní expozice, kde se také navíc projevují i suché V až JV větry. V tomto ohledu je značně názorná situace na Dobříšsku, kde v důsledku mělkého půdního profilu na břidličnatém podloží jsou škody suchem poněkud vyšší než ve zbytku oblasti. Poškození se dále projevuje i v porostech rostoucích na trvale zamokřených plochách při dlouhodobém poklesu hladiny podzemní vody. Sucho se nemusí projevit jako primární příčina odumíraní stromů či částí porostů, mnohdy tvoří těžko rozlišitelný celek nahodilých těžeb například spolu s hynutím jedle, tracheomykózou dubů, jilmů a jinými příčinami. Stresované porosty jsou velmi atraktivní i pro hmyzí škůdce. Postiženy jsou nejčastěji smrkové porosty na nepůvodních stanovištích a porosty borovice. Z historických podkladů je patrné, že škody suchem byly zaznamenány v 60. a 70. letech 19. století na bývalém velkostatku Dobříš. Později se zde sucho projevilo i v letech 1883 a 1885, kdy prosychaly i patnáctileté mlaziny. Bez povšimnutí nelze nechat skutečnost, že na plochách, kde se hospodařilo polařením činily průměrné ztráty v tomto období pouze 15 %, kdežto na plochách, kde se takto nehospodařilo byly ztráty až 66 %. Jako suché jsou dále evidovány roky 1905, 1907, 1911, 1934, 1935, 3 1947 (na Dobříšsku zjištěny škody suchem na redukované ploše 1563 ha s dřevní hmotou 118 000 m ), 1982, 1983 a období let 1992 – 1994. Celkově lze ale konstatovat, že škody suchem jsou zpravidla menší oproti jiným PLO ve středních Čechách.
7.1.4. Poškození porostů biotickými činiteli 7.1.4.1. Zvěř PLO 7 patří tradičně k oblastem s vysokou úrovní myslivosti, a to nejen po stránce stavů zvěře, ale i její kvality, mysliveckých tradic a myslivecké péče. Tento trend přetrvával i po roce 1948, mnohdy však na úkor lesnictví, neboť docházelo k upřednostňování myslivosti a případné škody zvěří byly tolerovány. Zvláště pak v šedesátých až osmdesátých letech byla oblast Brd značně přezvěřena a škody na porostech dosahovaly velkého rozsahu. Ke změně došlo po roce 1992 úpravou vlastnických vztahů a lesnické politiky. Původní stavy spárkaté zvěře (zvláště pak jelení) byly značně redukovány. Snížení stavů spárkaté zvěře se příznivě projevilo na minimalizaci objemu škod. Přehled o výskytu zvěře a porovnání NKS (normovaných kmenových stavů) a skutečných stavů JKS (jarních kmenových stavů - sčítaných) podává následující tabulka:
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
148
Ochrana lesa
Okres Beroun Praha-západ Příbram 2) 3) Plzeň-jih Rokycany Celkem Okres Beroun Praha-západ Příbram 2) 3) Plzeň-jih Rokycany Celkem
PLO 7 Brdská vrchovina
Zvěř jelení (včetně j. siky a j.virginského) NKS JKS lov1) 30 58 53 48 61 33 455 944 654 22 123 60 78 42 555 1 264 842 Zvěř srnčí NKS JKS lov1) 216 187 63 172 133 31 1 065 1 129 319 194 220 76 602 725 197 2 249 2 394 686
Zvěř černá NKS JKS lov1) 24 151 66 92 118 124 429 451 97 144 220 372 190 862 1 236
Zvěř daňčí NKS JKS lov1) 35 44 13 22 53 17 189 295 211 8 19 4 254 411 245
Zvěř mufloní NKS JKS lov1) 11 15 9 20 27 3 15 39 6 46 81 18
Zvěř zaječí Zvěř bažantí NKS JKS lov1) NKS JKS lov1) 523 272 14 192 88 40 137 116 7 95 113 48 994 810 6 376 377 120 218 111 113 55 27 913 346 527 79 111 2 785 1 655 27 1 303 712 346
1) – lov včetně úhynu 2) – včetně VLS Hořovice (zde ovšem uvedeny pouze stavy zvěře jelení a srnčí, zbytek nenahlášen) 3) – včetně obor Údaje o NKS, JKS a provedeném lovu (včetně úhynu) byly převzaty z podkladů OkÚ za myslivecký rok 1999. Jde o součty dat z honiteb zaujatých v PLO 7 více než polovinou své výměry. Zvěř vysoká Má na míru poškození porostů značný vliv, a to už od stadia kultur (viz kap. 7.1.1.1.). Škodí do věku tyčkovin okusem terminálů (zvláště pak jelen sika), poté loupáním a ohryzem. Intenzita a rozsah poškození souvisí s rozšířením této zvěře v oblasti, proto se staré škody loupáním a ohryzem objevují prakticky v celé PLO. Škody ohryzen jsou do značné míry koncentrovány do nižších partií, a to hlavně v měsících prosinec až březen, kdy se zvěř stahuje z vyšších poloh kvůli sněhové pokrývce a mrazu. V předjaří zde vyhledává teplé JV – JZ svahy, kde si tvoří stávaniště. V těchto místech jsou nejvíce ohroženy rozsáhlé slabě probírané porosty 3. a 4. věkového stupně. Koncem března pak opět migruje do vyšších poloh. Součástí ochranářského šetření v oblasti bylo i konkrétní zjišťování stavů zvěře na jednotlivých majetcích. V současnosti se jelení zvěř vyskytuje v rámci celé PLO. Jelen sika se pak ojediněle objevuje na Rokycansku a jelenec virginský pomístně na revírech Roželov a Vacíkov (LS Spálené Poříčí). K prvnímu loupání zvěře vysoké dochází už v porostech, které se začínají přirozeně čistit od spodních zaschlých větví a trvá do doby, pokud má strom jemnou a hladkou kůru. V celé oblasti je tak loupáním dotčeno cca 40 - 70 % všech jehličnanů v pěti věkových stupních (3. - 7.), zvláště pak smrk, jedle, douglaska a v malé míře i buk. Poškozování loupáním vrcholilo v sedmdesátých až osmdesátých letech, kdy stavy jelení zvěře byly naprosto neúnosné. V současné době jsou nové škody loupáním řídké, silněji se projevuje ohryz. Ohryz a loupání mimo snížení kvality dřevní hmoty způsobuje i rozvoj hnilob, a tím snížení statické odolnosti porostů. Tento jev vytváří velmi nepříznivé vyhlídky do budoucna a v extrémně loupaných porostech bude nutno přikročit k předčasné obnově, popřípadě rekonstrukci mladších porostů. Zvěř mufloní V rámci PLO se zvěř mufloní soustřeďuje především na těchto okresech: Beroun, Příbram a Rokycany. Škodí hlavně okusem, ale v porovnání s celkovou výší škod zvěří jde o poměrně zanedbatelný podíl. Zvěř srnčí a daňčí Oba dva druhy zvěře škodí okusem. Větší škody působí zvěř srnčí v menších lesních komplexech obklopených zemědělskými kulturami. Pomístně na vtroušených dřevinách škodí vytloukáním. U daňčí zvěře se v lokalitách jejího soustřeďování může pomístně objevit i ohryz.
149
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Zvěř drobná Je většinou vázána na polní část PLO. Stavy bažantí zvěře se ve volné přírodě pomalu zvedají a u zvěře zaječí byly kmenové stavy stabilizovány. U VLS Hořovice probíhá už šestým rokem projekt snažící se o návrat tetřeva hlušce do brdských lesů. Ročně je tak vypuštěno 25 mladých tetřevů při zachování poměru pohlaví jeden kohout na dvě slepice. Prvního roku života ovšem dosáhnou pouze dva jedinci z deseti, což má být poměr běžný i pro divoké ptáky. Celkový počet tetřevů v Brdech je tak odhadován na třicet jedinců. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Proti okusu se využívají hlavně prvky mechanické ochrany kultur (oplocenky, individuální ochrana) a dále nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus, novější přípravky - Aversin, Stop-2 a další). Na listnáčích a jedli, které nejsou chráněny proti okusu, je patrné opakované poškození. V součastné době je tento stav vážnou překážkou pro dokonalou přirozenou obnovu, a proto je nutné v těchto lokalitách uplatňovat velice nákladné oplocování. Používají se dřevěné oplocenky využívající místní materiál a drátěné oplocenky s různou šíří ok. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Místy je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic (listnáčů nebo modřínu) pomocí rozsoch, chráničů z umělých hmot nebo jiných prostředků. V umělohmotných zábranách sazenice rychleji odrůstají z důvodu vytvoření příznivého mikroklimatu (vyšší teplota a vlhkost). Pro objektivní zjišťování vlivu zvěře na odrůstání lesních kultur LČR používají kontrolní a srovnávací plochy (KSP). Sleduje se zde vývoj kultury v oplocené části a vývoj stejné kultury mimo oplocení. Místy jsou proti loupání a ohryzu prováděny ochranné nátěry. Rozsah ošetření však nemůže postihnout všechny ohrožené stromy, a proto se chrání jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Na některých majetcích se přistupuje i k ovazování kmenů klestem, výsledky ale nejsou tak dobré, jak se zprvu předpokládalo. Účinné opatření pak spočívá především ve zvyšování přirozené úživnosti prostředí a řádném mysliveckém hospodaření.
7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují: lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, bekyně mniška, ploskohřbetka smrková, obaleč dubový a klikoroh borový. Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus L. a Pityogenes chalcographus L.) Lýkožrout smrkový je nejvážnějším škůdcem smrku v České republice v posledních desetiletích a současně s bekyní mniškou nejnebezpečnějším hmyzím škůdcem v lesním hospodářství. V PLO působil značné škody ve smrkových porostech už v minulosti, kdy zmínka o rozsáhlejší kůrovcové kalamitě pochází z roku 1876. Tehdy na velkostatku Dobříš po předešlé větrné kalamitě způsobil žír kůrovce rozsáhlé odumření starších smrkových porostů. V poslední době byl zvýšený stav lýkožrouta smrkového evidován na velké části PLO v první polovině osmdesátých let. Rozhodující pro rozvoj kůrovce v tomto období se stala kalamita z počátku 80. let. Nejprve to byla sněhová kalamita z let 1979 – 1980, která ještě nebyla zcela zpracována a už se k ní v roce 1984 přidala kalamita větrná. V devadesátých letech se jeho stav v důsledku dalšího suchého a teplého období v letech 1992 – 1994 a vyššího podílu kalamitního dříví na ročním etátu lokálně zvýšil na Dobříšsku a Rokycansku, kde se vytvořila i menší kůrovcová kola. Včasnou a účinnou obranou byly tyto škody sníženy a v současné době se vyskytuje v rámci celé oblasti v základním stavu a nepůsobí zásadní problémy. Od druhé poloviny 90. let se jeho podíl na nahodilých těžbách trvale snižuje. Tento pozitivní trend lze přičíst k dobru celkové čistotě v lese, tedy včasné likvidaci těžebních zbytků a především úspěšné likvidaci větrných kalamit, které jsou obvykle příhodným prostředím pro rozvoj kůrovce, ale také vlhkým rokům 1996 – 98, které rozvoji tohoto škůdce příliš nepřály. Potenciální nebezpečí však stále představují roztroušené a včas nezpracované zlomy, vývraty a případně i lapáky. Celková ochrana proti lýkožroutu smrkovému je založena na třech základních opatřeních: − odstranění veškerého kůrovcem napadeného dříví nebo jeho asanace, a to nejpozději do doby, kdy jej kůrovci začnou opouštět − odstranění veškerého dříví atraktivního pro kůrovce nebo jeho odkornění, popřípadě jeho chemické ošetření, a to nejpozději do doby, kdy na něj začne škůdce nalétávat a zakládat nové pokolení − soustředění brouků v době rojení do lapačů nebo na lapáky a jejich zahubení Aby byla ochrana před lýkožroutem smrkovým účinná, musí vycházet ze splnění všech tří výše uvedených základních opatření. Lýkožrout lesklý napadá mladší porosty či horní část koruny starších stromů a doprovází lýkožrouta smrkového. V celé oblasti vlivem důsledného dodržování sanitárního minima se tento škůdce vyskytuje v základním stavu.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
150
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Bekyně mniška (Lymantria monacha L.) Bekyně mniška představuje potenciálně velké ohrožení SM a BO porostů v oblasti, kde se tradičně přemnožuje. První doložená zmínka o bekyni mnišce na Dobříšsku pochází až z roku 1908, kdy napadená plocha obnášela 1 460 ha porostů, z čehož tvořil smrk 85 % a borovice 15 %. Důslednou obranou (lepováním, sběrem housenek, kukel a dospělců) bylo holožírům zabráněno. Tehdy se však začala rodit obava, že mniška je na vzestupu, a tak jí začala být věnována nevšední pozornost. Ovšem až do roku 1918 se objevovala zase jen v nepatrném množství. V tomto roce byl na Dobříšsku už hlášen silnější výskyt na smrkových porostech 2. – 4. věkové třídy a v borovici 3. – 4. věkové třídy. V následném roce dochází už k přemnožení mnišky a jsou patrné první holožíry. Poměr mezi pohlavími byl značně nevyrovnaný - cca 70 : 30 a přirozenými nepřáteli bylo napadeno 11 % housenek. Rok 1920 přinesl holožíry na velkých plochách. Ze dřevin jsou nejvíce napadeny SM a JD. Postupně jsou holožíry pozorovány i na modřínu, buku, bříze, dubu a habru. Při hubení motýlů se využívaly dvě metody: jednak šlo o pálení ohňů v silně napadených lokalitách (v okruhu do 50 m silný účinek, ničeny hlavně nevykladené samičky) a potom o přímý sběr dospělců na méně napadených lokalitách. Gradace mnišky proběhla v roce 1921 a její kalamitu ukončila až polyedrie v červnu následujícího roku. Následky byly obrovské, napadená hmota se likvidovala až do roku 1926, takto vzniklé plochy se obnovovaly až do roku 1935 převážně opět smrkem a borovicí (méně modřínem, listnáče jen zanedbatelně), čímž vznikly charakteristické plochy stejnověkých „mniškovin“, které jsou značně nestabilní vůči biotickým a abiotickým činitelům (viz kap. 7.1.3.1.). Potenciální nebezpečí představují v současnosti SM monokultury zakládané v 50. a 60. letech v nadmořských výškách 400 - 700 m, které jsou pro bekyni mnišku značně atraktivní. Od roku 1982 je ve SM a BO porostech mniška kontrolována pomocí feromonových lepových desek. Tato metoda je pro svou velkou citlivost vhodná zejména k dlouhodobému sledování rozšíření bekyně mnišky a průběhu rojení, ale neposkytuje spolehlivé údaje o pravděpodobné intenzitě napadení porostů v následujícím období. K tomuto účelu je nutno využít jiné kontrolní metody, například trusníkovou či Wellensteinovu. Uvedená zkušenost se plně projevila při poslední zaznamenané gradaci v letech 1993 - 95. Do té doby se populace mnišky udržovala v základním stavu. V měsíci červnu 1993 byla zjištěna ohniska žíru na několika lokalitách na LS Jince a Obecnice (VLS Hořovice), především v porostech s vyšším zastoupením modřínu, a také na Rokycansku a Rožmitálsku, kde se žír nejvíce projevil na starších SM porostech v hřebenových partiích. Zvýšení stavů je dáváno do souvislosti s vývojem počasí, kdy několik po sobě jdoucích roků s extrémně teplým počasím příznivě ovlivnilo populační dynamiku mnišky a zároveň oslabilo hostitele, tj. smrk. Kontroly byly prováděny dvěma metodami: feromonové pasti a trusníková metoda. Výrazně se osvědčila trusníková metoda pro stanovení gradace škůdce. Na jejím základě bylo rozhodnuto na VLS Hořovice a na Rokycansku provést chemický zásah proti mnišce v roce 1994. Líhnutí housenek započalo kolem 27.4.1994 a vzhledem k teplému počasí se většina housenek vylíhla do 10.5. Chemický zásah byl proveden letecky na ploše 5 998 ha (VLS Hořovice), z toho na 3 277 ha s kalamitním výskytem přípravkem Trebon 30 EC a na 2771 ha přípravky Dimilin 45 ODC a Foray FC. Biologický preparát Foray byl na základě požadavků OHS Příbram aplikován i v oblastech kalamitního výskytu škůdce v PHO 1. Bohužel jeho účinnost se zde pohybovala do 30 % a následně došlo ke zvýšení stavu bekyně a výrazné defoliaci porostů. Počty housenek na kalamitních plochách se pohybovaly od 1 200 do 11 000 ks na strom. Při tomto počtu dochází k totální defoliaci a odumření jedince. Zde se výrazně uplatnil přípravek Trebon, který vykazoval více než 90% účinnost. Při jeho použití bylo dbáno na eventuální vedlejší účinky, např. mraveniště byla chráněna igelitovými jehlany. Přípravek Dimilin měl zpožděný účinek o 2-3 týdny a v průběhu tohoto období docházelo dále k žíru housenek. Po vyhodnocení zásahu bylo zřejmé, že jej v roce 1995 bude nutné zopakovat. V červnu roku 1995 tak došlo k opětovnému chemickému ošetření nejvíce poškozených ploch - Rokycansko, VLS Hořovice, bývalá LS Rožmitál pod Třemšínem, revír Vacíkov, Rožmitál, obecní lesy Vševily, Volenice a soukromý majetek pí. Bucherové - na celkové ploše 10 300 ha. Další sledování potvrdilo silný ústup mnišky a od roku 1996 se vyskytuje v základním stavu. Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis L.) Řadí se mezi významné defoliátory smrku v podhorských oblastech a napadá nejčastěji porosty v nadmořských výškách 600 až 1000 m. V rámci PLO byly začátkem 80. let nejvíce poškozeny smrkové monokultury ve věku 80 – 90 let na hřebenové partii v okolí osady Teslíny (revír Hutě). Jednalo se o porosty oslabené imisemi. Aby se zabránilo rozšíření ploskohřbetky i do okolních porostů, přistoupilo se k leteckému ošetření Dimilinem. Zásah byl později vyhodnocen jako úspěšný a její výskyt je od té doby v základním stavu.
151
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Obaleč dubový (Tortrix viridana L.) Přestože duby žír obalečem dobře snášejí a obvykle i po holožíru ještě v témž roce regenerují, může ve starých porostech oslabených „tracheomykózním“ onemocněním nebo přísušky způsobit opakovaný holožír obalečem odumření celých skupin stromů. Silný žír až holožír se vyskytuje nejčastěji ve starších mezernatých porostech, porostních stěnách a solitérách, ale přechází i do porostů mladších, a to v periodách 4 – 5 let. Přemnožení obaleče dubového se objevilo v poslední době v letech 1996 – 1998. Pro malé zastoupení dubu v oblasti a předpokládanému vrcholkování se však nezasahovalo a obaleč dubový se dostal opět do základního stavu. Kromě přímého poškození dubů způsobují holožíry či silné žíry i ztrátu žaludů v daném roce a významně tak omezují přirozenou obnovu dubových porostů. Klikoroh borový (Hylobius abietis L.) Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení (viz kap. 7.1.1.1.).
7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Ostatní významní škůdci smrku Ve středně starých smrkových porostech, zvláště na vlhčích stanovištích v přehoustlých porostech, se rozptýleně vyskytuje na jednotlivých stromech lýkohub matný (Polygraphus polygraphus L.). Jedná se převážně o sekundárního škůdce, který obsazuje celý kmen a obrana spočívá hlavně v dodržování sanitárního minima. Na vývratech, stojících zlomech, ale i na pokáceném a včas nezpracovaném dříví na skládkách byl v oblasti pozorován výskyt významného technického škůdce dřevokaze čárkovaného (Xyloterus lineatus Ol.). Jeho výskyt je vázán na dříví s dostatečnou vlhkostí, a proto jako nejúčinnější obrana se jeví dodržování sanačního minima a hlavně zásada vyvézt ohrožené dříví z lokality s výskytem dřevokaze, anebo je odkornit nejpozději do doby rojení dospělce. Z dalších druhů podkorního hmyzu se pomístně objevují na oslabených porostech tesaříci a smoláci. Ostatní významní škůdci borovice Z kůrovců se lokálně vyskytuje na borovicích středního a vyššího věku pod silnější borkou v oddenkové části lýkohub sosnový (Tomicus piniperda L.). Jako doprovodný škůdce se na silnějších větvích se slabší kůrou může vyskytnout lýkohub menší (Tomicus minor Htg.). Oba dva druhy se rojí časně z jara a napadají především vývraty nebo vážně poškozené stojící stromy. Úživný žír pak provádějí mladí brouci v koruně na letorostech, kterým vyhlodávají dřeň a zároveň přenášejí spory houby rodu Ophiostoma, jež způsobuje modrání dřeva. V korunách na slabých větvích se vyvíjí také lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus Gyll.) a v suchých obdobích dochází k jeho lokálnímu přemnožení. Je evidován také výskyt smoláků a tesaříků. U všech uvedených druhů spočívá obrana ve vyhledávání a následném zpracování napadených jedinců. Nutné je i dodržování zásad sanitárního minima. Významní škůdci modřínu Bez výraznějších škod se na mladých modřínech na nevhodných stanovištích, v podúrovni a v porostních stěnách objevuje pouzdrovníček modřínový (Coleophora laricella Hbn.). Pomístně se vyskytují i někteří zástupci korovnic, kterým slouží modřín jako mezihostitel. Významní škůdci jedle V souvislosti s výrazným úbytkem jedle v porostech PLO došlo i ke snížení významu těchto škůdců. Silnější výskyt korovnic na jedli nebyl zaznamenán. Ostatní významní škůdci listnáčů Na dubech se spolu s obalečem dubovým vyskytuje i píďalka podzimní (Operophtera brumata L.). Svým společným žírem způsobují často rozsáhlé poškození doubrav, které však dobře regenerují. V současnosti je v základním stavu. V souvislosti s tracheomykózním onemocněním dubů se jeví význačným škůdcem bělokaz dubový (Scolytus intricatus Ratz.), který je důležitým přenašečem této choroby. Významní jsou i bělokazové na jilmu přenášející spory houby Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf., která způsobuje grafiózu jilmů a jejich hromadné hynutí.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
152
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.1.4.4. Hniloby Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozen smrk, zpravidla jako místně nepůvodní dřevina. Napadení houbovými patogeny je umocněno tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základním houbovým parazitem smrku na těchto půdách je kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum Fr. Bref.) v praxi běžně označovaný jako „červená hniloba“. Napadené smrky často roní pryskyřici na bázi kmene. Znehodnocena bývá velká část oddenkové části, neboť hniloba vystupuje po kmenu až do výše 15 m. Podíl napadených jedinců stoupá s věkem a v porostech starších 80 let je tímto patogenem poškozeno asi 15 – 20 % všech smrkových porostů. Důležitými primárními parazity v oblasti jsou druhy kolem václavky obecné (Armillaria mellea s.l.), z nichž jako nejdůležitější vylišený samostatný druh je považována václavka smrková (Armillaria ostoyae Romagn. Herink). Jde o nejrozšířenějšího houbového parazita lesních dřevin, zejména smrku v nižších polohách a borovice. Spodní části napadených kmenů se zbytňují a hniloba nestoupá do kmene tak vysoko jako u kořenovníku. I zde se podíl napadených jedinců s věkem zvyšuje a ve starých porostech dosahuje asi 10 - 15 %. V místech poranění stromů těžbou a přibližováním, nejvíce však v loupaných smrkových porostech se objevují tzv. sekundární hniloby. Na SM je nejčastějším druhem pevník krvavějící (Stereum sanquinolentum Alb. et Schw. ex Fr.). Ve starších borových porostech (ve věku nad 40 let) se vyskytuje ohňovec borový (Phellinus pini A. Ames). Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv. „nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 65 %. Z tohoto důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu dokončit ve 130 - 140 letech. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius L. ex Fr.) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum Hoffm. ex Fr. Grev.). Porosty poškozené hnilobou jsou obvykle náchylnější ke kalamitám abiotickými činiteli – větrem a sněhem.
7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Jmelí Jmelí poškozuje zejména jedlové a borové porosty staršího věku a je jedním z činitelů ovlivňujících schopnost těchto dřevin odolat všem stresovým faktorům. Nejčastěji jsou napadáni jedinci na chudých stanovištích a jedinci umístění v okrajích porostů. Poškozené stromy neplodí, špatně přirůstají a v případě silného napadení prosychají nebo i hynou. Na některých lokalitách se jedná o významný poloparazitický druh. Ochmet Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních dubových porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Tracheomykózní hynutí dubů Pod pojmem „tracheomykóza“ jsou zahrnuta všechna onemocnění starších DB (a v mnohem menší míře i BK) porostů projevující se postupným prosycháním korun, které vede až k odumření jedinců. Tyto příznaky lze dnes nalézt už i v mladých porostech od věku 40 let, a to především v nedostatečně vychovávaných dubových porostech se stísněnými korunami. Toto závažné onemocnění způsobuje zřejmě celý komplex faktorů. Na prvním místě je nutno uvést nepříznivé klimatické a stanovištní podmínky, dále pak dlouhodobé poškozování porostů listožravými škůdci, podkorním a dřevokazným hmyzem, jakož i celkové dlouhodobé negativní vlivy znečištěného prostředí. Takto oslabené stromy jsou napadány mnoha druhy rodu Ophiostoma. Prevencí je jednak výchova dubových porostů do dospělého věku (odstraňování ustupujících jedinců, šetření výplňových dřevin eventuálně spodní etáže) a také důsledná asanace napadených stromů. V neposlední řadě je třeba dávat přednost těžbě v zimním období a pokácené stromy z lesa včas odvézt, nejpozději do konce dubna. Odumírání jilmů Jilmy v PLO trpí grafiózou, způsobovanou houbami rodu Ophiostoma a přenášenou kůrovci rodu Scolytus. Nejvíce jsou ohroženy jilmy rostoucí ve skupinách, méně už pak jednotlivě roztroušení jedinci.
153
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Odumírání jedle Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je domácí nejproduktivnější dřevinou, dříve ceněnou, ale s nástupem smrku postupně opomíjenou. Už v minulosti byl sledován trend postupného chřadnutí jedlových porostů a během 80. let 20. století došlo na území PLO k velmi rychlému odumírání jedlí. Stromy, zejména starší 70 let, měly drasticky snížené ochvojení, zastavil se výškový přírůst, čímž vznikala tzv. „čapí hnízda“ a docházelo k tvorbě adventivních výhonů na kmenech. V rámci nahodilých těžeb byly těženy nejen jedle suché, ale i jedle přežívající. Od přelomu osmdesátých a devadesátých let je patrné zlepšení zdravotního stavu jedle a její celková regenerace. Jako příčiny chřadnutí jedle byly uváděny různé vlivy, které se dají shrnout do těchto hypotéz: − přirozený ústup jedle jako druhu v důsledku jeho fylogenetického stáří. Tuto hypotézu zastávali hlavně autoři v první polovině 20. století − změna klimatu a znečištění ovzduší má na životaschopnost jedle velký vliv, neboť na zvýšené znečištění ovzduší je značně citlivá − změna hospodářských způsobů v 60. – 70. letech, kdy se jedle vysazovala i na plochy obnovované holosečně. Zde docházelo k vysokému nezdaru a později stagnaci růstu, neboť klima holin jedli nesvědčí − neakceptování stanovištních nároků a specifik porostní výchovy − zvýšený výskyt korovnice kavkazské jako důležitého škůdce jedle V současnosti začíná být zřejmé, že se jedná o celý komplex těchto příčin s různým podílem dílčích faktorů na jednotlivých stanovištích. Rekreace Vzhledem k blízkosti Prahy je PLO silně zatížena rekreací, hlavně v letním období. V oblasti se nachází velké množství chat sloužících k individuální letní a víkendové rekreaci, které byly v minulosti stavěny leckdy i bez patřičných povolení. Vzhledem k většímu tlaku ze strany státních orgánů byl výskyt těchto „černých“ staveb eliminován. V oblasti je také celá řada turistických tábořišť na lesní půdě. Přímé poškození lesa rekreací spočívá hlavně v zakládání černých skládek, drobných ztrátách dříví v porostech a na skládkách a ničení oplocenek či mysliveckých zařízení. Zvýšený pohyb lidí v lese nutí zvěř stahovat se do mlazin a tyčovin, kde působí pomístné škody. Poškození porostů činností vojsk Vojenský újezd byl vytvořen za účelem výcviku vojsk a je proto zřejmé, že činnost armády bude ovlivňovat mimo vlastní hospodaření i zdravotní stav lesů. Zejména okolo dopadových ploch jsou porosty ostřelovány a kromě technického poškození dřeva dochází k oslabování životaschopnosti stromů, někdy i k odumírání. Dále jsou porosty ohroženy požáry zapříčiněnými výbuchy raket a granátů. Ostatní poškození Při přibližování dříví, zvláště pak dlouhých výřezů, se objevují škody poraněním kořenových náběhů, které se stávají vstupní branou pro různé patogeny, přestože se dbá na ošetření poškozených míst fungicidními přípravky, neboť jejich účinnost je relativně krátkodobá. V porovnání s minulostí se však musí podotknout, že došlo k výraznému snížení počtu takto poškozených jedinců. S přibližováním dříví těžkou mechanizací či na podmáčených lokalitách souvisí i poškození nezpevněných lesních cest.
7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených imisemi Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk, jedle) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun poskytuje stromům zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se stromy začínají zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a návětrných stranách hustý plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
154
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
porosty nemýtit předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozeného zmlazení. Při nedostatku přirozené obnovy u listnáčů využít podsadeb, neboť je nutné udržet stávající porost a nepřistupovat k holosečím, jež umožňují průnik imisí do porostu. Je ale nezbytné uvolňovat podsadby v závislosti na jejich růstu. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat s výjimkou vkládání zpevňovacích prvků proti větru.
7.2.2. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Ochranu porostů vůči abiotickým činitelům zajišťujeme především zvyšováním odolnosti porostů a v konečném důsledku i jednotlivých stromů. Odolnost stromu závisí na druhu dřeviny, lesním typu, výchově, kořenovém systému, štíhlostním koeficientu, velikosti a tvaru koruny apod. Nástroji zvyšování a zajištění odolnosti porostu vůči abiotickým vlivům je vnitřní a vnější prostorová úprava lesa.
7.2.2.1. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem Vnitřní prostorová úprava se týká porostního složení (druhového složení) a porostní výstavby. Jejím úkolem je mimo jiné (vysoká produkce, využití techniky) dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům. Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích. Cílem výchovy u SM jsou hluboce zavětvené stabilní stromy (nedovolit po dobu výchovy zaschnutí spodních větví). Toho lze dosáhnout silnými zásahy v nejmladších věkových stádiích (PLÍVA & ŽLÁBEK 1989). Účelem takových výchovných zásahů ve smrkových porostech je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem, zvláště při snížení pod 0,8). Větve částečně brání loupání vysoké zvěře, pokud dojde k ohryzu, je rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Vnitřní prostorová úprava se uplatňuje zejména v lokalitách se smrkovými porosty narušenými větrnými polomy, ale i na podmáčených nebo sněhem poškozovaných stanovištích. Vnější prostorová úprava má za hlavní úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled, orientaci a provozně technické zvládnutí hospodaření. V konečném důsledku má vést k co nejmenšímu tlaku vzduchu na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti nejvíce zatěžovaných částí porostů. Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí až po úroveň mýtního článku. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa s dlouhodobou funkcí. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Budování kostry vnější a vnitřní stability lesa je dlouhodobá záležitost. Ke zpevnění okrajů komplexů a celků větších porostů (dílců) slouží porostní pláště a odluky. Vnitřní zpevnění pomocí rozluk, závor a žeber je uplatňováno v rámci porostních skupin. Okrajové zpevňující pásy na návětrných okrajích porostů se zakládají při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru. Vyžadují intenzivní výchovu. Při okraji lesa k vytvoření porostních plášťů je vhodné použít i keře. Zásadně se ochranný porostní plášť těží až po obnově vnitřních částí porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů, které nemají více než 40 let. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění. V souvislosti s odlukou je vhodné uplatnit předsunuté kotlíky klimaxových dřevin a při následném proředění dosáhnout přirozené obnovy.
155
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
SCHÉMA VYTVOŘENÍ ODLUKY [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Rozluky musejí být založeny v mladých smrkových porostech nejpozději do 35 let. Jsou to průseky 4 - 6 m široké zakládané kolmo na směr bořivého větru v odstupech 150 - 200 m. V pozdějším věku se rozluky využijí jako východisko obnovy. Nejvhodnější je využít pro jejich založení přibližovacích linií. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích. V pahorkatinách a horských terénech není příliš účinný. Současný systém přibližovacích liní má dostatečnou hustotu a linie svými šířkami splňují požadované parametry pro rozluky.
SCHÉMA VYTVOŘENÍ ROZLUKY [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Závory jsou zpevňující prvky zakládané v nejranějším věku porostu intenzivní výchovou. Ideální je využít stabilnějších hřebenových či hřbetních partií, v plošinách pak nepodmáčených lokalit. Zakládají se na šířku 1 - 2 výšek porostu, proředění by nemělo snížit zakmenění pod 0,7. Pokud nedojde k přirozené obnově, je vhodné alespoň 10 let před zahájením obnovy porostu závoru podsadit.
ZÁVORA [dle PLÍVY & ŽLÁBKA (1989)] Zpevňující žebra jsou užší náseky (15 - 20 m), kterými se zahajuje obnova smrkového komplexu, kde nebyly vytvořeny žádné stabilizační prvky. Vysazují se zde listnáče a odolné jehličnany. Zpevňující žebra je vhodné zakládat u porostů ve stáří 10 let před počátkem obnovy.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
156
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Návrhy na uplatnění výše uvedených prvků jsou prezentovány v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa ve vrstvě LISP – liniové stabilizační prvky. Východiska obnovy je nutné vždy zakládat v závětrných částech porostů s ohledem na převládající směr škodlivých větrů. Je třeba zachovat porostní pláště, neprořeďovat návětrné strany porostů, ani za účelem uvolňování zmlazení. Kotlíky rozšiřovat zásadně proti větru. Zpevňovací prvky (odluky, rozluky) je nutné rozšiřovat proti větru zhruba v pětiletých intervalech tak, aby bylo docíleno jejich klínovitého profilu na průřezu. Při zanedbání tohoto opatření dochází ke vzniku nežádoucích výškových stupňů, rozčleňované porosty se stávají labilními, prvky ztrácejí svou účinnost a tím svůj význam, pro který byly založeny. Chybně umístěné, nesprávně až na návětrné stěny vyvedené a zanedbané odluky a rozluky mohou narušit stabilitu porostů a vést ke vzniku škod. Při zalesňování pozdě založených stabilizačních prvků je nutné použít rychle rostoucí dřeviny (MD, DG). Větrem zvlášť ohrožená místa vzhledem k vzájemné poloze porostů ukazuje následující náčrtek (dle KORFA ex FORST a kol. 1985):
V případě hrozící kalamity a možnosti následného rozvrácení zpevňovacího prvku je lépe dotěžit narušený porost ke hraně prvku a pustit vítr tak, aby ho prvek zvedl nad porost. Pokud se tak neudělá, padající stromy rozbijí zpevňovací prvek a kalamita pokračuje v dalším porostu. Tento postup lze provést v případě, kdy rozšiřující se kalamitní holina je vzdálena od stabilizačního prvku do 50 metrů. Je nutné zakládat porosty smíšené, z hlediska statické stability je výhodnější jednotlivé smíšení více a méně odolných dřevin než smíšení skupinovité. V nižších polohách je možné použít řadových výsadeb směsi BK a SM. Dále je třeba pro vytvoření odolných porostů využít všech možností přirozené obnovy (vyjma návětrných stran), při zavádění jedle je vhodné citlivě uvolňovat jedlové zmlazení a důsledně jej chránit proti zvěři. Při výchově je nutné udržet kostru porostů tvořenou odolnými dřevinami, nedovolit jejich zatlačení do podúrovně. V návětrných stranách a podél rozdělovacích linií je nezbytné udržovat hluboké koruny. Ohrožení větrem je třeba mít na paměti i při umísťování přibližovacích linek, zřizování skládek dříví a výstavbě cest. Je třeba dbát na to, aby ani při těchto činnostech nebyly narušovány nechráněné návětrné stěny – skládky umísťovat na závětrných stranách porostů, linky a cesty vyúsťovat tak, aby neumožňovaly vniknutí bořivých větrů do porostu. Místy se v PLO nachází i větší množství podmáčených lokalit. Zde je nutné udržovat síť odvodňovacích příkopů v dobrém stavu, nedopustit jejich zaplnění klestem při těžbách a v případě potřeby zřizovat i další příkopy tak, aby se zamezilo vzniku ploch se stojatou vodou při tání sněhu nebo silných deštích. Rovněž propustě na cestách je třeba udržovat ve funkčním stavu. V podmáčených porostech je účelné používat kopečkovou sadbu. Jelikož odlesnění způsobuje další zvýšení zamokření, je nutno při obnově postupovat pomalu, snažit se o zmlazení pod porostem a vyhýbat se vzniku větších holin. Výchova lesních porostů Prořezávky jsou základním a nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Postupnou redukcí počtu 157
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
jedinců jsou vytvářeny podmínky pro formování pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezuje se předčasnému usychání spodních větví a tím se prodlužují zelené koruny, upravuje se druhová skladba, podporují se nejkvalitnější jedinci a hlubokokořenné dřeviny odolné proti větru (MD, DG, BO, DB, BK, DBČ, JV, JS, OL). Prořezávky je nutno provádět včas. Husté smrkové nálety a nárosty vyžadují provedení intenzivního zásahu ihned po uvolnění od mateřského porostu. Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. v redukci počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intenzivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intenzitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Podíl břízy a osiky by měl být v porostech přiměřeně nízký, protože tyto dřeviny v mládí silně omezují růst kvalitních a dlouhověkých dřevin a po svém přirozeném ústupu potom zanechávají v porostech nežádoucí mezery. Pokud se s příměsí těchto dřevin (cca do 5 %) počítá, měli by být ponecháváni nejkvalitnější jedinci, nikoliv až výmladky po provedeném výseku. Výjimkou může být zalesňování nelesních či obtížně zalesnitelných lokalit, kde lze využít pionýrských dřevin a klimaxové dřeviny (jedle) vnášet do porostů postupně s využitím ochrany pionýrskými dřevinami. Obnova porostů Podstatným krokem ke zvýšení odolnosti porostů je docílení většího podílu listnatých dřevin a jedle dle příslušných hospodářských souborů. Je nejvýše žádoucí umísťovat při zalesňování skupiny těchto dřevin tak, aby tvořily součást souvislých zpevňovacích pásů. Tak se výrazně zvýší jejich zpevňovací účinek proti větrným škodám ve srovnání s různě rozptýlenými skupinami. Při zalesňování větších holin není ovšem splnitelný požadavek zavádění listnatých dřevin v předstihu. Proto zaostávání za smrkem je třeba kompenzovat větší rozlohou těchto skupin. Výsadba MD je zvlášť vhodná i podél cest a jiných okrajových porostních partií. K tomuto účelu jsou vhodné i introdukované dřeviny jako DG, JDO, které spolu s MD zajišťují rychlejší vzrůst rozčleňovacích pásů. Vnášení introdukovaných dřevin je však omezeno závazným stanoviskem MŽP ČR o maximálním povoleném podílu regionálně nepůvodních druhů dřevin. To je součástí tabulkové přílohy k textové části OPRL. Je nutné včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, jež jsou často poškozovány hnilobami a jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem, imisemi i hmyzími škůdci. Obnovní záměry a postupy by se měly realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků tak, aby obnova byla řešena prostorově i časově a byla započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů. Do obnovy zařadit a urychleně začít obnovovat porosty nebo jejich části silně poškozené hnilobou (1. generace lesa a porosty silně poškozené zvěří - loupáním a ohryzem), dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných a hmyzových kalamitách. V mladších smrkových porostech, které jsou ještě předmětem výchovy je nutné návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intenzivní výchovou a důsledným uvolňováním MD a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů kolmo na směr převládajících větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny.
7.2.2.2. Návrhy opatření v porostech ohrožených sněhem a námrazou Kalamity v minulosti ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme ani v budoucnu vyloučit takovéto poškození porostů, je nutné změnit způsob pěstování borovice na živných půdách v PLO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kde kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
158
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.2.3. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených biotickými činiteli 7.2.3.1. Návrhy opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochranu proti škodám zvěří je možno rozdělit do následujících okruhů opatření: stavy zvěře, péče o zvěř, přímá ochranná opatření. Stavy zvěře − držení stavů zvěře v mezích minimálních škod na porostech, dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci − normované stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusejí být spolehlivé Péče o zvěř − zvyšovat úživnost lesa políčky pro zvěř, rekultivacemi luk, péčí o plodonosné dřeviny. Pro výsadbu plodonosných dřevin využívat okraje cest, prvky ÚSES, rozluky, zpevňovací pruhy apod. − racionalizovat přikrmování na základě biologických potřeb zvěře (vyloučení jádra v předjaří a zvýšení podílu dužnatého krmiva a letniny v této době) − kácet okusové dřeviny v předjaří Přímá ochranná opatření − individuální, skupinová, velkoplošná ochrana - oplocenky, nátěry, umělohmotné tubusy apod. − v porostech prvků ÚSES, případně v lese ochranném, výchovou udržovat hluboké koruny (až po zem) mimo jiné za účelem omezení škod zvěří
7.2.3.2. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených hmyzími škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmějí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokládají především: 1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšit atraktivitu polomového dříví nebo lapáků 7) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním O prevenci a případné obraně proti nejdůležitějším druhům hmyzích škůdců v PLO je pojednáno v kapitolách 7.1.4.2. a 7.1.4.3.
7.2.4. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Zpracováno s použitím ŠINDELÁŘE (1995) Výrazné a zejména náhlé změny prostředí mají téměř vždy za následek určitou destabilizaci existujících ekosystémů. Adaptace na změněné podmínky je vždy spojena s oslabením a zvýšenou mortalitou organismů v lesních ekosystémech, které se dostaly do stresových situací. Na straně druhé mohou změny do určité míry dřevinám vyhovovat a vyvolat i zvýšenou konkurenční schopnost ve vztahu k ostatním dřevinám a společenstvům. S těmito situacemi je možno počítat i při předpokládaných změnách klimatu. Je obecně známo, že v případech, kdy se jedná o déletrvající nebo dlouhodobé změny prostředí, mají krátce žijící organismy s rychlou posloupností generací vždy v konkurenčních vztazích s dlouhodobě žijícími organismy s pomalou posloupností generací určité přednosti. Krátce žijící organismy s větším počtem generací v určitém časovém období se mohou na změny prostředí ve srovnání s organismy ostatními rychleji adaptovat. Zvláště silně budou ohroženy ty druhy dřevin a ty ekosystémy, které se v průběhu klimatických změn mohou přiblížit až k hranici své ekologické tolerance. V podmínkách České republiky, může tato situace vzniknout především u smrku ztepilého, respektive smrkových porostů v nižších polohách, kde byla tato dřevina uplatňována i v prostředích, kde není původní. Se zvýšeným ohrožením jedle lze uvažovat rovněž v nižších polohách, a to i v hraničních oblastech původního rozšíření při o průměrných ročních teplotách mezi 8 – 9 C a srážkách pod 300 mm. Tendence změny charakteru podnebí ve směru od humidity k ariditě, častější frekvence přísušků během roku by měly být doprovázeny více méně výraznými škodami na lesích, tak jak je známe z minulosti i současnosti. 159
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Konkrétním následkem změn může být oslabení lesních porostů doprovázené především výskytem většího podílu souší v lesních porostech. Hrozí riziko určitého zřeďování porostů v důsledku vyšší konkurence mezi jedinci téhož druhu i různých druhů, zejména o disponibilní vodu v půdě. Oslabení jedinci mohou být ve zvýšené míře napadáni hmyzími škůdci, například smrk ztepilý různými druhy kůrovců, borovice lesní lýkohuby rodu Mielophillus aj. Může docházet k redukci kořenových systémů stromů usycháním sacích kořínků a v důsledku toho i k rozšiřování škodlivých hub na kořenech, zejména václavky Armillaria mellea, jak je známo například z období po extrémním suchu v r. 1947. Oslabení dřevin listnatých, zejména nedostatkem vláhy, může být ve spojení s případnými dalšími faktory příčinou silnějšího rozšíření houbových onemocnění zejména z rodu Ophiostoma aj. Nepřímá podpora rozšíření těchto hub může vyplývat i z toho, že oslabené stromy mohou vytvářet předpoklady pro intenzívní uplatňování vektorů těchto houbových chorob (druhy rodu Scolytus aj.). Vyšší teploty a nižší úhrny ročních srážek mohou vést ke snížení regenerační schopnosti lesních dřevin, zvláště mladých vývojových stádií. Mohou vznikat ještě výraznější problémy s přirozenou obnovou než je tomu dosud. Vyšší frekvence přísušků může být spojená s většími ztrátami na kulturách. Regenerační schopnost sazenic v kulturách a mladých jedinců v náletech a nárostech poškozených okusem zvěře může být snížena. Bude-li docházet k předpokládaným změnám klimatickým, bude třeba věnovat zvýšenou pozornost i ochraně lesů před požáry, s ohledem na to, že jejich nebezpečí se může zvyšovat. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K těmto opatřením patří zejména: Omezení až vyloučení holých sečí, udržování vhodného zápoje stromů. V rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech. Tam, kde jsou příznivé stanovištní podmínky, je doporučeno se orientovat na tvorbu dvou, případně vícepatrových porostů, jež udržují vhodné porostní klima. K dalším opatřením pěstebního charakteru patří již zmíněné vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. Do souboru opatření vytvářejících podmínky pro minimalizaci škod na lesní půdě patří i vhodná úprava druhové skladby. Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, především oteplení, může vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s eventuálním snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin. Proto je vhodné vytvářet porosty smíšené, snáze odolávající klimatickým výkyvům. Jelikož doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, není žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů. Z tohoto pohledu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinovitě smíšené.
7.2.5. Hospodaření s jedlí bělokorou Jedle je patrně naše jediná stín snášející dřevina, která si podržuje svou růstovou schopnost do pozdního věku. Z této úvahy a na základě empirických zkušeností z terénního šetření vyplývá, že pro jedli je ideální výběrný způsob hospodaření, v minulosti praktikovaný v tzv. selských lesích. Toto obhospodařování nestálo na vědeckém základě, bylo intuitivní pro potřeby malovlastníka, trpělo mnohými chybami, ale vyhovovalo ekologickým nárokům jedle. Jedle potřebuje v mládí zástin a postupné pomalé uvolňování do plného světelného požitku. Tím vytváří hlubokou, plně ochvojenou korunu a je schopna dostát ekonomickým hlediskům, tj. mít plnodřevný kmen, v dolní části bezsuký, s maximálním přírůstem kvalitní dřevní hmoty podle zásady, že „dřevo roste na dřevě“. Dále výsledky různých výzkumů ukazují, že jedle se na bývalých nelesních plochách masově zmlazuje a odrůstá pod ochranou pionýrských dřevin, konkrétně břízy, která má nízký fyziologický věk (březové porosty se začínají rozpadat od 40 let věku) a tím se uvolňuje prostor pro klimaxovou dřevinu. Pro ochranu jedle a její další úspěšné přežívání je nutné se držet těchto zásad: − hospodářský způsob je nejlepší výběrný, pasečný způsob je možný pouze s velmi dlouhou obnovní dobou (60 roků) a pomalým uvolňováním mladého porostu z ochrany mateřského porostu − nutné je vytváření vertikálního zápoje pro tvorbu delších, plně ochvojených korun − nahodilá těžba se týká pouze jedlí odumřelých − je nutné šetřit všechny jedle v podrostu včetně přežívajících malých jedinců, i když je zelených pouze několik větví − jako dřevinu mimořádně atraktivní pro zvěř je nutné ji chránit proti okusu a ohryzu
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
160
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.3. Ekologická stabilita lesů Ekologická stabilita je schopnost ekosystému setrvávat ve stejném stavu při působení některého rušivého činitele nebo se po vychýlení do tohoto stavu vracet. Výraz „stejný stav“ je nutno chápat v dlouhodobém měřítku, neboť i v ustálené geobiocenóze dochází v čase ke změnám. Za stabilní tedy považujeme ekosystém, kde se i přes výkyvy velikost či charakter parametrů v dlouhém časovém horizontu nemění. Mluvíme-li o ekologické stabilitě lesa, měli bychom mít na mysli ustálenost celé lesní geobiocenózy. Oproti tomu statickou stabilitu lesa chápeme pouze jako odolnost dřevin proti mechanickému namáhání způsobovanému abiotickými činiteli. Ekologickou a statickou stabilitu není možné zaměňovat. Les ekologicky stabilní je většinou stabilní i staticky, ale nemusí tomu tak být vždy (například přirozené smrčiny na podmáčených stanovištích v horských polohách). Tvrdit, že staticky stabilní porost je vždy i ekologicky stabilní, také nemůžeme (například u modřínové monokultury). Posílením statické stability ohrožených lesů docílíme při výsadbě vhodných dřevin i zlepšení ekologické rovnováhy, v každém případě však zmenšujeme riziko poklesu ekologické stability krajiny v budoucnu v důsledku rozvrácení porostů abiotickými činiteli. Hlavním prostředkem pro uchování či zvýšení ekologické rovnováhy v krajině se zaměřením na původní přirozeně se vyskytující druhy by měl být (vedle zvláště chráněných území) územní systém ekologické stability (ÚSES).
7.3.1. Systém statické stability Systémem statické stability rozumíme soubor opatření vedoucí ke zvýšení odolnosti porostů a v konečném důsledku i jednotlivých stromů vůči působení větru, sněhu a námrazy. Prakticky jde o vytvoření vhodné vnitřní a vnější prostorové úpravy lesů. Zde je podán pouze stručný výklad, jednotlivá opatření jsou rozebrána v kapitole 7.2.2.
7.3.1.1. Vnitřní prostorová úprava Vnitřní prostorová úprava se týká druhového složení a výstavby celého porostu. Bere na zřetel mechanickou pevnost dřevin, kořenový systém, velikost a tvar koruny, štíhlost a výšku kmene, prodouvavost, lesní typ. Provádí se už výsadbou, vylepšováním a výchovou zejména do 40 let věku. Kromě zpevnění porostů se samozřejmě počítá i s kvalitou a kvantitou produkce, s možností využití techniky i s dalšími požadavky vyplývajícími z mimoprodukčních funkcí lesa.
7.3.1.2. Vnější prostorová úprava Vnější prostorová úprava má za úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled a vytvářejí provozně technické podmínky pro řádné hospodaření. Má však vést i k co nejmenšímu tlaku vzduchu při větru na porostní stěny a k co nejvyšší odolnosti exponovaných částí lesa. Využívá se vzájemného krytí porostů proti převažujícímu směru nebezpečného větru až po úroveň mýtního článku a dále liniových stabilizačních prvků. Ty můžeme zakládat obnovou (odluky, rozluky, zpevňující pruhy z odolných dřevin) nebo výchovou (závory, výchovou zpevněné porostní stěny).
7.3.1.3. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa se zabývá poškozením a ohrožením lesů vybranými škodlivými činiteli a návrhy opatření pro zvýšení statické stability porostů. Obsahuje tyto vrstvy: Pásma ohrožení imisemi (POIM) Pásma ohrožení jsou přejata z digitální vrstvy celorepublikového vyhodnocení (stav k 31.12.1998). Lokality poškozené větrem (VEPO) Označena jsou místa, která jsou či v minulosti byla výrazněji poškozena větrem. Zakreslen je i směr bořivého větru. Lokality podmáčené (PODM) Upozorňuje na místa potenciálně ohrožená větrem, neboť zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu porostů. Kromě toho jde o i lokality více postihované hnilobami. Vrstva byla vylišena na 161
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
základě typologie: standardně v oblasti stanovištní kategorie O, P, Q, T, G a R doplňkově (pokud se nacházejí uvnitř celistvých ploch) L, U, V, D, H. Lokality poškozené sněhem a námrazou (SNNA) Zakreslena jsou místa, která jsou či v minulosti byla výrazněji poškozena sněhem nebo námrazou. Lokality poškozené zvěří (ZVER) Označena jsou místa, která výrazněji trpí či v minulosti trpěla okusem, loupáním a ohryzem. Liniové stabilizační prvky (LISP) Vrstva obsahuje elementy navržené i stávající. Odlišeny jsou liniové prvky založené výchovou a obnovou, a dále kotlíky. Kotlíky byly zakresleny jen v případech, když jde o celou soustavu kotlíků (například v řadě) se stabilizační funkcí. Podsadby nejsou v oblasti navrženy a ani žádné stávající nebyly identifikovány. U vrstev VEPO, SNNA a ZVER jsou zakresleny plochy zhruba od velikosti 1 ha, graficky je rozlišeno poškození plošné a rozptýlené. Období, kdy k němu došlo, je pro každou lokalitu uvedeno v připojené databázi.
7.3.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) 7.3.2.1. Základní principy tvorby ÚSES Zpracováno s použitím LÖWA a kol. (1995) ÚSES je podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Měl by zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působit na okolní méně stabilní krajinu a měl by být východiskem pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Hlavní význam pro zajištění ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). Jsou to ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Kostrou ekologické stability nazýváme soubor existujících EVSK. Vybraná soustava stávajících EVSK doplněná o další (navržené, v současnosti nefunkční) skladebné části (vše dle stanovených kritérií) tvoří ÚSES. Definice jednotlivých skladebných součástí (prvků) ÚSES: biocentrum – biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (vyhláška č. 395/1992 Sb.) biokoridor – území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť (vyhláška č. 395/1992 Sb.) interakční prvek – skladebná součást místního ÚSES (viz dále) vytvářející existenční podmínky organismům, které významně ovlivňují fungování ekosystémů kulturní krajiny (interakční prvky vyhláška ani zákon o ochraně přírody a krajiny nedefinuje) Vymezení dalších termínů použitých v textu: geobiocenóza – suchozemské společenstvo organismů ve vzájemných vztazích s neživými složkami prostředí, prostorově vymezený suchozemský ekosystém typ geobiocénu – soubor geobiocenózy přírodní a všech od ní pocházejících a do různého stupně změněných geobiocenóz včetně jejich vývojových stádií, jaká se mohou vystřídat v segmentu určitých trvalých ekologických podmínek skupina typů geobiocénů – sdružené typy geobiocénů s podobnými trvalými ekologickými podmínkami, zjišťovanými pomocí bioindikace rostlinnými společenstvy biochora – vyšší jednotka typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny, tvoří ji typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého bioregionu
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
162
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
bioregion (biogeografický region) – individuální biogeografická jednotka na regionální úrovni; společenstva bioregionu jsou ovlivněna jeho polohou a mají charakteristické rysy, které jsou výsledkem specifického postglaciálního vývoje; zpravidla je charakterizován také specifickým typem a určitou intenzitou antropického využívání; dříve se používalo členění na sosiekoregiony biogeografická podprovincie – vyšší individuální biogeografická jednotka (na území ČR hercynská, polonská, západokarpatská a severopanonská) biogeografická provincie – individuální jednotka planetární úrovně (na území ČR provincie středoevropských listnatých lesů a provincie panonská) Podle biogeografického významu členíme ÚSESy na místní, regionální a nadregionální: Místní (lokální) ÚSES je tvořen méně rozlehlými segmenty (obvykle do 5 až 10 ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Jedním z cílů vymezování místního ÚSES je, aby každá skupina typů geobiocénů v rámci dané biochory byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Regionální ÚSES obsahuje plošně rozlehlejší segmenty (obvykle desítky ha). Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost biochor v rámci určitého bioregionu. Záměrem vymezování regionálního ÚSES je, aby každá biochora v rámci daného bioregionu byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Nadregionální ÚSES zahrnuje rozlehlé segmenty, v biocentrech by souvislá plocha ekologicky stabilních společenstev měla dosahovat alespoň 1000 ha. Nadregionální biocentra mají jádrová území a ochrannou zónu, nadregionální biokoridory pak osu a ochrannou zónu. Vymezení nadregionálního ÚSESu by mělo zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého bioregionu. Jedním z cílů vymezování nadregionálního ÚSES je, aby každý bioregion v rámci dané biogeografické podprovincie byl reprezentován alespoň jedním přírodním biocentrem. Ve vazbě na Evropskou ekologickou síť rozlišujeme ještě provinciální a biosférický ÚSES. Biocentra těchto ÚSESů jsou tvořena rozsáhlými ekologicky významnými krajinnými oblastmi, které reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety. Záměrem je opět, aby každá biogeografická jednotka v rámci dané hierarchicky vyšší jednotky byla reprezentována alespoň jedním přírodním biocentrem. Provinciální a biosférický ÚSES zákon o ochraně přírody a krajiny ani prováděcí vyhláška nezmiňuje, OPRL je také neřeší. Z hlediska ekologické stabilizace krajiny má rozhodující význam místní úroveň. PŘEHLED MINIMÁLNÍCH PARAMETRŮ LESNÍCH PRVKŮ ÚSES Minimální plocha Maximální délka biokoridoru Úroveň ÚSES biocentra v ha vm nadregionální 1000 (jádrové území 300) není doporučena 1. a 2. LVS 30 (20)*) 3. a 4. LVS 20 (15)*) 700 (složený = prokládaný 5. LVS 25 (20)*) regionální místními biocentry celkem 8000 ) 6. a 7. LVS 40 (30)* mezi regionálními biocentry) tvrdý luh 30 měkký luh 10 místní 3 (kruhový tvar) 2000
Minimální šířka biokoridoru v m 40 + ochranná zóna
40
15
*) - platí pro oligotrofní stanoviště Možnost přerušení lesních biokoridorů je následující: − lokální – max. 15 m − regionální – max. 150 m za předpokladu, že bude pokračovat minimálně v parametrech lokálních − nadregionální – ochrannou zónu (max. šíře je 2 km kolmo od osy biokoridoru po obou stranách) je možné zúžit v místech, kde nejsou potenciální podmínky pro existenci příslušných typů ekosystémů
7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Dokumentaci ÚSES lze rozdělit na generely, plány a projekty: Generely ÚSES jsou oborovou dokumentací ochrany přírody. Jsou upřesňovány a doplňovány dalšími stupni dokumentace ÚSES a v územně plánovací dokumentaci. Kromě ryze přírodovědných kritérií (rozmanitost potenciálních ekosystémů, prostorové vztahy potenciálních ekosystémů) jsou zde aplikována
163
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
další biologicky podložená kritéria, již vztažená k lidským zájmům (aktuální stav krajiny, nezbytné prostorové parametry). Plány ÚSES by měly zohledňovat všechny zájmy a představy společnosti v krajině, to znamená, že oproti generelům se uplatňuje i kritérium společenských limitů a záměrů. V plánech ÚSES jsou jednotlivé prvky již jednoznačně vymezeny. Obecné závaznosti může plán nabýt: − schválením obecním zastupitelstvem a následným vydáním obecně závazné vyhlášky obce − pravomocným územním rozhodnutím stavebního úřadu o chráněném území či o využití území − schválením územního či regulačního plánu − pravomocným schválením návrhu komplexních pozemkových úprav ÚSES vymezený v obecně závazném plánu označujeme jako schválený. Projekty ÚSES se pořizují samostatně pro jednotlivé skladebné části ÚSES. Jde o konkrétní projekty realizace nefunkčních či semifunkčních prvků, popřípadě úprav stávajících funkčních prvků. Projekty funkčních segmentů nacházejících se ve zvláště chráněných územích, popřípadě jejich ochranných pásmech jsou nahrazeny plány péče o jednotlivá chráněná území. Dokumentací ÚSES vyššího významu je územně technický podklad (ÚTP) Regionální a nadregionální ÚSES ČR z roku 1996, který nechalo pořídit Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Za tvorbu a vymezování lokálních a regionálních ÚSES odpovídají okresní úřady a správy národních parků či chráněných krajinných oblastí, u nadregionálních ÚSES je to MŽP.
7.3.2.3. Hospodaření v prvcích ÚSES Lesní hospodaření v biocentrech a biokoridorech ÚSES by mělo být přírodě blízké, s cílem změny druhové skladby směrem k přirozené. U interakčních prvků, pokud se nějaké vyskytují na PUPFL, postačuje běžný postup dle rámcových směrnic pro příslušný HS. V biokoridorech a zvláště biocentrech by se konkrétně měla dodržovat následující opatření (s přihlédnutím ke kategorii, do které je les zařazen): −
přiblížit skladbu dřevin přirozenému zastoupení, pokud možno vyloučit introdukci nepůvodních druhů dřevin; maximální povolený podíl regionálně nepůvodních dřevin upravuje závazné stanovisko MŽP ČR, které je uvedeno v příloze k textové části OPRL, přirozenou druhovou skladbu dřevin pro jednotlivé lesní typy lze najít v tabulkové příloze č. 2 k textové části
−
používat hospodářský způsob podrostní, popřípadě násečný, k holosečím se uchylovat v porostech stanovištně nevhodných či s vysokým podílem geograficky nepůvodních dřevin, v ostatních případech je možno holosečně hospodařit pouze v nadregionálních prvcích, v regionálních biocentrech jen pokud je jejich výměra alespoň dvojnásobná než minimální
−
preferovat přirozenou obnovu
−
při zalesňování vysazovat správné ekotypy v rámci lesní oblasti a lesních vegetačních stupňů
−
výchovu provádět s myšlenkou zachovat nebo zvýšit statickou stabilitu porostu, zaměřovat se systematicky na skladbu, výstavbu a strukturu porostu
−
u cílových dřevin použít horní hranici obmýtí dle hospodářského souboru či obmýtí ještě prodloužit alespoň na části biocentra, obnovní dobu lze protáhnout, pokud je to účelné pro dosažení zde uvedených hospodářských doporučení
−
udržovat věkovou rozrůzněnost porostů, v biocentrech regionálního a vyššího významu by v přiměřeném poměru měla být zastoupena všechna 4 základní porostní stadia: 1) dolní etáž, mladé zapojující se porosty, paseky (0 – 30 let) 2) zapojené skupiny mladšího a středního věku (20 – 80 let) 3) dospívající a vývojově zralé porosty (60 – 150 let) 4) rozpadové stadium (120 – 180 i více let) – alespoň v minimálním rozsahu
−
znehodnocené či jinak nevyužitelné dřevo (tzn. i klest) ponechat přirozenému rozpadu (i nastojato), pokud nehrozí v důsledku těchto opatření přemnožení významných lesních či dřevokazných škůdců
−
pokud možno používat mechanizaci šetrnou k přírodnímu prostředí, vyhýbat se koncentraci výroby
−
omezit použití chemických prostředků a jiných látek znečišťujících životní prostředí
Vhodně umístěné funkční biokoridory a biocentra ÚSES by zároveň v lesní oblasti měly plnit i statickostabilizační funkci.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
164
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
7.3.2.4. Mapa ÚSES Mapa ÚSES je tvořena digitálním zákresem biocenter a biokoridorů ve dvou tematických okruzích: vrstvy MSES a vrstva ÚSES. Interakční prvky nejsou v OPRL řešeny.
Vrstvy MSES Vrstvy MSES obsahují nadregionální a regionální biocentra a biokoridory dle ÚTP Regionální a nadregionální ÚSES ČR (1996). Originální vrstvy z vektorového zpracování ÚTP (digitalizováno z map 1 : 50 000) byly převzaty včetně připojených databází, převedeny do TOPOLu s použitím předepsaných značek a sloučeny do bloků MSES-B (biocentra) a MSES-K (biokoridory). Bloky nezahrnují původní vrstvu os nadregionálních biokoridorů. Všechny objekty jsou plochy, jen směry propojení u regionálních biokoridorů jsou linie. Graficky jsou rozlišeny tyto prvky: nadregionální biocentrum k upřesnění (nadregionální biocentrum vymezené a k založení se v oblasti nevyskytuje), nadregionální biokoridor, regionální biocentrum vymezené, regionální biocentrum k vymezení, regionální biocentrum k doplnění (regionální biocentrum k založení se v oblasti nevyskytuje), regionální biokoridor k vymezení, regionální biokoridor – směr propojení (regionální biokoridor vymezený se v oblasti nevyskytuje).
Hutě pod Třemšínem, Roželov,
53
Třemšín
NR Vacíkov, Věšín, Voltuš,
854 869
Špalková hora Kokšín
R R
871
Padrťské rybníky
R
872 873
Malý Tok Okrouhlík
R R
874
Kosov
R
1394 Kazatelna
R
1396 Prameny Chumavy
R
1397 Trhové Dušníky
R
1411 Dobříšský les
R
1412 1419 1420 1421 1422 1423 1426 1427 1428 1431 1464 1507 1527 1943
R R R R R R R R R R R R R R
Svahy u Let Octárna Převážení Pod Krkavčinou Kleštěnice Pod Plešivcem Radeč Kařezské rybníky Trhoň Sklená Huť Hradec Klouček Tok Bouchalka
Chynín, Míšov Hudčice, Volenice Hořehledy, Mítov Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Kolvín, Padrť, Věšín, Záběhlá Nepomuk Kolvín Bohutín, Strýčkovy, Vranovice, Vysoká u Příbramě Dobříš Hostomice, Pičín Trhové Dušníky Dobříš, Mníšek pod Brdy, Řevnice Dobřichovice, Lety, Řevnice Obecnice Dobřív I Chaloupky I Jivina, Kleštěnice, Kvaň, Zaječov Běřín, Jince, Rejkovice Sklená Huť, Těškov Cekov, Kařez, Kařízek, Mýto Holoubkov, Hůrky, Medový Újezd Sklená Huť Dobříš Sádek, Velcí Baština, Obecnice Újezd
PB, PŘÍBRAM 8-5 PJ
Způsob vymezení
k upřesnění
Minimální výměra (ha)
Jedna z map SMO 1:5000
Plocha (ha)*)
Katastr
Okres
Název
Význam
Republikové číslo
PŘEHLED NADREGIONÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH BIOCENTER Z ÚTP REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ ÚSES ČR (1996) V PLO 7
1638 1000
PB PJ
PŘÍBRAM 6-9 BLOVICE 1-4
vymezit vymezit
284 33
20 25
PB
PŘÍBRAM 8-2
vymezit
634
170
PB PB
PŘÍBRAM 6-2 PŘÍBRAM 9-2
vymezit vymezeno
54 28
50 27
PB
PŘÍBRAM 3-3
vymezit
208
50
PB BE, PB PB PB, PZ PZ PB PB PB BE PB RO RO RO RO PB PB PB BE
DOBŘÍŠ 6-5
vymezit
676
50
DOBŘÍŠ 9-6
vymezit
133
50
HOŘOVICE 0-9
vymezit
120
35
DOBŘÍŠ 4-1
vymezit
120
50
DOBŘÍŠ 2-0 HOŘOVICE 3-9 HOŘOVICE 9-8 HOŘOVICE 4-6 HOŘOVICE 5-5 HOŘOVICE 1-5 HOŘOVICE 9-2 HOŘOVICE 7-3 HOŘOVICE 9-6 PLZEŇ 1-2 DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 1-7 HOŘOVICE 4-9 HOŘOVICE 6-2
vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit vymezit doplnit vymezit doplnit
91 106 46 43 100 96 333 135 473 61 89 36 85 22
40 50 20 45 50 50 25 10 25 20 20 25 65 30
*) – plocha celého biocentra včetně případných přesahů do jiných PLO
Vrstva ÚSES Vrstva ÚSES je tvořena zákresem všech biocenter a biokoridorů dle generelů a plánů ÚSES. Podkladem pro digitalizaci byly plány ÚSES schválené v územních plánech (jiným způsobem k 31.12.2000 v PLO 7 plány schváleny nebyly) a dále generely či plány neschváleného ÚSES. Pokud byly v území zpracované generely ÚSES, nebyly brány v úvahu plány ÚSES vytvořené v rámci zatím neschválených 165
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
komplexních pozemkových úprav. Na území VLS Hořovice jsou zdigitalizovány jen prvky ležící částečně nebo úplně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), na území LHC Spálené Poříčí v působnosti pobočky Plzeň jsou zakreslena jen lokální biocentra ležící úplně či částečně na PUPFL. V biocentrech jsou zvlášť zaplochovány části ležící na PUPFL a části ostatní. Lesní části biocenter jsou zvýrazněny a je k nim připojena databáze s popisnými údaji. Biokoridory jsou zdigitalizovány jen jako linie (osy biokoridorů). Graficky jsou rozlišeny prvky jednak z hlediska významu na lokální, regionální a nadregionální, jednak z hlediska funkčnosti na funkční a nefunkční (semifunkční prvky jsou zakresleny jako nefunkční). Schválená biocentra či schválené části biocenter ležící na PUPFL jsou odlišeny druhem výplně. Přehled biocenter ležících na PUPFL z generelů a plánů ÚSES je součástí tabulkové přílohy č. 5 k textové části OPRL. PŘEHLED POUŽITÝCH GENERELŮ A PLÁNŮ NESCHVÁLENÉHO ÚSES V PLO 7 (stav k 31.12.2000) O kr es B e ro un Název ÚSES
Katastrální území
Generel MSES
Cerhovice
Generel MSES
Hodyně, Skuhrov, Svinaře
Český kras – generel Hodyně, Podbrdy, Skuhrov, LSES Svinaře LÚSES
LÚSES
Běštín, Bezdědice, Hostomice, Lhotka u Hořovic, Radouš, Velký Chlumec Felbabka, Hořovice, Hvozdec, Chaloupky, Jivina, Kleštěnice, Komárov, Kvaň, Malá Víska, Olešná, Osek, Podluhy, Rpety, Újezd, Zaječov
LÚSES
Podbrdy, Vižina
LÚSES
Lochovice
O kr es P lz eň - j ih Název ÚSES
Katastrální území
Zpracovatel Metroprojekt a.s. Pod Slovany 2077 Praha 2 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 Terplan a.s. Myslíkova 20 Praha 2 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9 Z-Projekt Jílovská 1156 Praha 4 MM Consult Hejtmanská 262 Praha 9
Zpracovatel Zemědělská projekční Generel LÚSES kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Jiříkovský Louňová, Struhaře Pod Vrchem 47 potok Plzeň Borovno, Číčov, Hořehledy, Zemědělská projekční Generel MÚSES Chynín, Míšov, Mítov, Nové kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Nové Mitrovice, Planiny, Přešín, Železný Pod Vrchem 47 Mitrovice Újezd Plzeň Zemědělská projekční Generel MÚSES Hořice, Lipnice, Lučiště, kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Spálené Nechanice, Spálené Poříčí, Pod Vrchem 47 Poříčí Těnovice, Záluží Plzeň Zemědělská projekční Generel MÚSES Čížkov, Dožice, Radošice, Starý kancelář Josef Marek Plzeň-jih – Pod Vrchem 47 Smolivec -jihovýchodní část Plzeň
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
Vypracován listopad 1992 červen 1993 říjen 1993
listopad 1994
prosinec 1995
prosinec 1995
prosinec 1997
Vypracován 1992
srpen 1994
září 1994
prosinec 1995
166
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
O kr es Pr ah a-zá pa d Název ÚSES Katastrální území Generel LSES
Řitka
Český kras – generel Černolice, Dobřichovice, Lety, LSES Řevnice, Všenory
Generel LSES
Černolice, Dobřichovice, Lety, Řevnice, Všenory
Generel LÚSES
Kytín, Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota
Okresní generel ÚSES Praha-západ
všechny v okrese
O kr es Př íbram Název ÚSES Generel MSES
Generel MÚSES
Místní SES Územní generel MÚSES Generel LSES Generel LSES Brdská vrchovina
Generel LÚSES
Generel LÚSES
Plán MSES
Plán MSES
167
Katastrální území
Zpracovatel Ing. M. Svrčková Ing. J. Krause Praha Terplan a.s. Myslíkova 20 Praha 2 Metroprojekt a.s. Pod Slovany 2077 Praha 2 KZT s.r.o. Na Nivách 314 Praha 4 Ing. Milena Morávková Nevanova 1069/37 Praha 6
Zpracovatel Acer – Ing. Helena Buršíková Buková u Příbramě, Pičín, Trhové Donovalská 1759 Dušníky Praha 4 Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů Buková u Rožmitálu pod a statků ČR Třemšínem, Nepomuk, Záběhlá Třída 1. máje 1 Olomouc Ing. Ladislav Slanec Líha, Občov Dlouhá 212 Dobříš Studio S – Ing. Zuzana Hluboš, Kardavec Šulcová RNDr. Lenka Krátká Dobříš Mírové náměstí 39 Dobříš Agroprojekt Plzeň Hoděmyšl, Láz, Nesvačily, Slovanská alej 26 Vranovice Plzeň Ústav pro hospodářskou Bohutín, Drahlín, Kozičín, Lazec, úpravu vojenských lesů Lhota u Příbramě, Obecnice, a statků ČR Orlov, Oseč, Podlesí, Vysoká Třída 1. máje 1 u Příbramě Olomouc MGM s.r.o. Dubno, Příbram Zelený Pruh 99 Praha 4 Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů Dominikální Paseky, Jince, Křešín, a statků ČR Ohrazenice, Sádek Třída 1. máje 1 Olomouc Keramický servis Praha s.r.o. Rosovice Tuchoměřická 108 Praha 6
Vypracován listopad 1992 říjen 1993 srpen 1993, dodatek k tabulkové části: říjen 1993 říjen 1993
listopad 1998
Vypracován říjen 1992
říjen 1992
říjen 1992 říjen 1992 listopad 1992
prosinec 1992 listopad 1992, dodatek ke generelu: duben 1993 listopad 1993
1993
1993
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Název ÚSES
Katastrální území
Generel ÚSES
Běřín, Čenkov, Rejkovice
Generel LSES
Lhotka u Dobříše, Obořiště, Svaté Pole
Generel ÚSES
Generel MSES
Generel LSES O kr es Ro ky ca ny Název ÚSES Generel MSES Rokycany - jih
Zpracovatel Vypracován Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků ČR říjen 1994 Třída 1. máje 1 Olomouc Keramický servis Praha s.r.o. 1994 Tuchoměřická 108 Praha 6
Baština, Baštinka, Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Čenkov, Dobřív I, Dominikální Paseky, Drahlín, Hořice I, Hrachoviště, Chaloupky I, Jince, Kolvín, Křešín, Kvaň I, Láz, Malá Vojenský projektový ústav Víska I, Mirošov I, Míšov I, Olomouc Nepomuk, Obecnice, Ohrazenice, Oseč, Padrť, Podluhy I, Rožmitál pod Třemšínem, Sádek, Skořice I, Strašice I, Štítov I, Těně I, Velcí, Věšín, Vranovice, Záběhlá Hutě pod Třemšínem, Hvožďany, Pozdyně, Roželov, Vacíkov, Věšín, Ing. Přemek Štipl Voltuš Ing. Emanuel Matoušek Voznice Hůrka 96 Nová Ves Katastrální území Dobřív, Hrádek, Kakejcov, Mešno, Mirošov, Nová Huť, Pavlovsko, Příkosice, Skořice, Strašice, Štítov, Těně, Trokavec, Vísky
Generel ÚSES
Borek, Holoubkov, Svojkovice, Volduchy
Generel ÚSES
Cheznovice, Mýto
Generel ÚSES
Hůrky, Medový Újezd
KPÚ Cekov (neschválená)
Cekov
KPÚ Sirá (neschválená)
Sirá
Generel MSES
Kařez, Kařízek, Lhota pod Radčem, Těškov
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
1994
červenec 1995
listopad 1995
Zpracovatel
Vypracován
ZemProjekt Blatenská 27a Plzeň
červen 1994
Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň Gekon s.r.o. Praha, pracoviště Plzeň Politických vězňů 36 Plzeň ÚSES: Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň ÚSES: Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň Zemědělská projekční kancelář Josef Marek Pod Vrchem 47 Plzeň
listopad 1996
listopad 1996
květen 1997
ÚSES: březen 1999
ÚSES: březen 1999
říjen 1999
168
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Název ÚSES
Katastrální území
Urbanistická studie Drahoňův Újezd
Drahoňův Újezd
ÚPNO Plískov (neschválený)
Plískov
Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň
Vypracován prosinec 1999
rozpracován
PŘEHLED SCHVÁLENÝCH ÚZEMNÍCH PLÁNŮ (SCHVÁLENÝ ÚSES) V PLO 7 (stav k 31.12.2000) O kr es B e ro un Název
Katastrální území
ÚPNO Hořovice
Hořovice
ÚPNSÚ Rpety
Rpety
ÚPNSÚ Velký Chlumec
Velký Chlumec
O kr es P lz eň - j ih Název
Katastrální území
ÚPNSÚ Čížkov
Čížkov, Chynín, Přešín, Železný Újezd
ÚPNSÚ Spálené Poříčí
Spálené Poříčí
ÚPNSÚ Starý Smolivec (patří pod obec Mladý Smolivec)
Starý Smolivec
O kr es Pr ah a-zá pa d Název
Katastrální území
ÚPNSÚ Dobřichovice
Dobřichovice
Změna ÚPNSÚ Dobřichovice
Dobřichovice
ÚPNSÚ Kytín
Kytín
ÚPNSÚ Líšnice a Řitka
Řitka
ZMaD 1 ÚPNSÚ Řitka
Řitka
ZMaD 2 ÚPNSÚ Řitka
Řitka
ZMaD 3 ÚPNSÚ Řitka
Řitka
169
Zpracovatel Kadlec KK Nusle s.r.o. Madridská 26 Praha 10 Kadlec KK Nusle s.r.o. Madridská 26 Praha 10 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Frei-projekt Fibichova 7 Plzeň Zpracovatel AV – Ing. arch. Petr Vodrážka Dr. Z. Wintra 13 Praha 6 Prisvich Sloup 66 Davle Atelier F+F Nad Šárkou 15 Praha 6 Kolpron Praha s.r.o., atelier BCS Baranova 31 Praha 3 Kolpron Praha s.r.o. Sluneční náměstí 3 Praha 5 Atelier Dům a město – - Ing. arch. Rothbauerová Neherovská 8 Praha 6 Kolpron Praha s.r.o. Sluneční náměstí 3 Praha 5
Schválen prosinec 1999 červenec 1998 červenec 1996
Schválen březen 1999
srpen 1996
leden 2000
Schválen červen 1996 červenec 2000
květen 1997 Řitka: září 1993 únor 1997
listopad 1997
červen 1999
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Název ÚSES
Katastrální území
ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota
ZMaD 1 ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota
ZMaD 2 ÚPNSÚ Mníšek pod Brdy
Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota
ÚPNSÚ Řevnice
Řevnice
ÚPNSÚ Všenory
Všenory
Zpracovatel Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 Atelier Vega s.r.o. Národní obrany 2 Praha 6 A-studio – Ing. arch. Irena Pátková Krohova 2240 Praha 6 U 24 s.r.o. Perucká 44 Praha 2
Územní plány, ve kterých není řešen ÚSES: Název ÚPZ 11a – Pod Skalkou – Mníšek pod Brdy ÚPZ 12e – Na Šibenci – Mníšek pod Brdy ÚPZ 18 – ekonomická zóna – Mníšek pod Brdy ÚPZ průmyslová zóna č. 21 – Mníšek pod Brdy O kr es Př íbram Název
Katastrální území
ÚPNSÚ Dobříš – Stará Huť
Dobříš
Změna 1 ÚPNSÚ Dobříš – Stará Huť
Dobříš
Změna 2 ÚPNSÚ Dobříš
Dobříš
Změna 5/DO ÚPNSÚ Dobříš
Dobříš
Změna 6 ÚPNSÚ Dobříš
Dobříš
Změna 8 ÚPNSÚ Dobříš
Dobříš
Změna 9 ÚPNSÚ Dobříš
Dobříš
ÚPNSÚ Hluboš
Hluboš, Kardavec
červen 1993
březen 1995 říjen 1998 říjen 1997
únor 1997
Schválen 1996 1996 1995 1995
Zpracovatel iLF Consulting Engineers s.r.o. Sazečská 8 Praha 10 iLF Consulting Engineers s.r.o. Sazečská 8 Praha 10 Koukal s.r.o. Nad Panenskou 2/645 Praha 6 Ing. arch. Petr Kouřimský Pod Školou 1 Praha 5, pracoviště: Atelier Vlaška Vlaška 109 Dobříš Atelier ISA s.r.o. Nad Šárkou 40 Praha 6, kancelář: Pod Juliskou 4 Praha 6 Vandas – Building s.r.o. Bezručova 55 Dobříš Ing. arch. Petr Kouřimský Pod Školou 1 Praha 5, pracoviště: Atelier Vlaška Vlaška 109 Dobříš Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
Vypracován
Schválen Dobříš: listopad 1994 Dobříš: září 1996 červen 1997
září 1999
listopad 2000
květen 2000
říjen 2000
prosinec 1994
170
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
Název ÚSES
Katastrální území
Změna ÚPNSÚ Hluboš
Hluboš, Kardavec
ÚPNO Jince
Běřín, Jince, Rejkovice
ÚPNSÚ Obořiště – - Lhotka
Lhotka u Dobříše, Obořiště
ÚPNO Pičín
Pičín
ÚPNSÚ Podlesí
Podlesí
ZMaD 1 ÚPNSÚ Podlesí
Podlesí
Změna 2 ÚPNSÚ Podlesí
Podlesí
ÚPNO Rosovice
Rosovice
ÚPNSÚ Trhové Dušníky
Trhové Dušníky
O kr es Ro ky ca ny Název
Katastrální území
ÚPNSÚ Dobřív a Pavlovsko
Dobřív, Pavlovsko
ÚPNSÚ Holoubkov
Holoubkov
ÚPNSÚ Hrádek a Nová Huť
Hrádek, Nová Huť
Změna ÚPNSÚ Hrádek a Nová Huť
Hrádek, Nová Huť
ÚPNO Mirošov
Mirošov
ÚPNSÚ Mýto
Mýto
Změna ÚPNSÚ Mýto
Mýto
ÚPNSÚ Osek
Osek
Změna ÚPNSÚ Osek
Osek
171
Zpracovatel Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 MM Consult Hejtmanská 262/14 Praha 9 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Atelier ISA s.r.o. Nad Šárkou 40 Praha 6, kancelář: Pod Juliskou 4 Praha 6 Ivan Plicka Studio Vinohradská 160 Praha 3 Zpracovatel Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň
Vypracován březen 2000
prosinec 1999
listopad 1998
prosinec 2000
září 1994
duben 1998
březen 2000
srpen 1999
únor 1996
Schválen květen 1997 červen 1997
duben 1996
březen 2000 červen 1999 červen 1995
listopad 1999
září 1994 červen 1998
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Ochrana lesa
Název
Katastrální území
ÚPNO Rokycany
Borek, Rokycany
ÚPNSÚ Strašice
Strašice, Těně
ÚPNSÚ Svojkovice
Svojkovice
ÚPNSÚ Těškov
Těškov
ÚPNO Volduchy
Volduchy
Zpracovatel PA – Ing. arch. Tomáš Havrda Radhošťská 2 Praha 3 Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň Urbioprojekt Škrétova 18 Plzeň
Schválen duben 2000
únor 1994
září 1997
září 1997
září 1999
Územní plán, ve kterém není řešen ÚSES: Název ÚPNSÚ Kamenný Újezd
Schválen 1994
Vysvětlivky: (L)(M)(Ú)SES – (lokální) (místní) (územní) systém ekologické stability KPÚ – komplexní pozemková úprava ÚPNSÚ – územní plán sídelního útvaru ÚPNO – územní plán obce ÚPZ – územní plán zóny ZMaD – změny a doplňky
7.4. Závěr Lesy v PLO 7 jsou v rámci středních Čech charakteristické značným podílem smrčin. Z toho vyplývá náchylnost porostů ke škodám větrem, hmyzími škůdci, případně i sněhem a námrazou. Nejvýznamnější příčinou nahodilých těžeb je, alespoň v posledních 30 letech, bořivý vítr. V porovnání s okolními PLO zde došlo k rozsáhlým kalamitám. Ohroženy jsou zejména porosty na podmáčených stanovištích, porosty napadené hnilobami či porosty proředěné po předchozích kalamitách (vítr, sníh, námraza, hmyzí škůdci). V souvislosti se škodami větrem se stává problémem obnova starých stejnověkých smrkových a borových komplexů, vzniklých po mniškové kalamitě ve 20. letech. Zde je třeba důsledně a rychle postupovat proti směru převládajícího větru s co nejmenším počtem východisek obnovy. Stabilnější části je vhodné předržet do následujícího decenia, aby byla zachována těžební vyrovnanost. Zakládat je nutné stabilní porosty, nebo alespoň využít sítě zpevňujících žeber, protože takto vzniklé lesy budou opět víceméně stejnověké. Cílená opatření proti škodám větrem se v minulosti mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní části PLO – pestrá druhová skladba, vhodné uspořádání liniových stabilizačních prvků, obezřetný postup obnovy proti směru převládajících větrů, včasná porostní výchova. Závažnými činiteli jsou vzhledem k nadmořské výšce také sníh a námraza. V PLO dochází i ke škodám kombinovaným, kdy se k mokrému sněhu přidá vítr. Suchem trpí zejména porosty na exponovaných J, JV a JZ svazích a dále lesy na břidličnatém podloží s mělkým půdním profilem (Dobříšsko). Škody suchem bývají umocněny stanovištně nevhodnou druhovou skladbou. Sucho je nejzávažnější příčinou nezdaru zalesnění, méně významnými jsou pak buřeň a špatné hospodaření, čímž myslíme nekvalitní sadební materiál, nevhodnou manipulaci s ním, špatně provedené zalesnění, případně nevhodnou druhovou skladbu výsadby s ohledem na stanoviště. Z biotických činitelů je v posledních desetiletích nejvýznamnější zvěř. Škodí jak okusem, tak loupáním a ohryzem s následným napadením stromů hnilobami. Vysoké stavy spárkaté zvěře se v oblasti Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. -–pobočka Stará Boleslav
172
Ochrana lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
vyskytovaly především v 60. až 80. letech. Po roce 1992 došlo k jejich značné redukci. Vzhledem k silné myslivecké tradici a zájmům vlastníků nelze pravděpodobně do budoucna počítat s dalším rozsáhlým snižováním stavů spárkaté zvěře. Proto chceme-li zachovat či zvýšit podíl listnáčů a jedle v oblasti, nemůžeme se vyhnout ochraně kultur a přirozeného náletu těchto druhů proti okusu. Hmyzí škůdci nepůsobí v oblasti v posledních 20 letech zásadní problémy. V minulosti došlo, tak jako v okolních PLO, k rozsáhlé mniškové kalamitě ve 20. letech. Velké škody kůrovcem jsou zmiňovány z roku 1876 (Dobříšsko). V posledních 20 letech byl evidován zvýšený výskyt lýkožrouta v 1. polovině 80. let po předchozí sněhové a později větrné kalamitě a dále v 1. polovině 90. let. V letech 1993-95 došlo k takové gradaci mnišky, že nejvíce zasažené porosty byly opakovaně ošetřeny leteckým postřikem. Lokálně byl letecký postřik aplikován i začátkem 80. let proti ploskohřbetce smrkové. Podstatným škodlivým činitelem jsou hniloby. Nejvíce je postižen smrk. Na rozšíření houbových parazitů má velký vliv loupání a ohryz, přičemž tato poškození jsou v oblasti častá. Nejzasaženější porosty se sníženou stabilitou je nutné individuálně posoudit a rozhodnout o potřebě předčasné obnovy. U starých buků se často objevuje nepravé jádro. V hospodářských lesích s výjimkou částí nadregionálních a regionálních biocenter ÚSES je proto vhodné ukončit obnovu buku ve 130 – 140 letech. Závažným se v území jeví také postižení dubů a jilmů onemocněním s tracheomykózními příznaky. Příznivým faktorem je pak nízké imisní zatížení oblasti. To umožňuje pěstování klimaxových dřevin bez omezení. PLO 7 je v neposlední řadě specifická tím, že její značná část náleží do vojenského újezdu. Tato skutečnost kromě vlastního hospodaření ovlivňuje i zdravotní stav lesů (mechanické poškozování stromů a tím oslabování jejich životaschopnosti, větší riziko požárů).
173
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Tato kapitola vychází z průzkumu lesní dopravní sítě provedeného na jednotlivých bývalých lesních hospodářských celcích spadajících do přírodní lesní oblasti 7. Toto šetření nahrazuje průzkum lesní dopravní sítě v minulosti prováděný v rámci přípravných prací pro vyhotovení LHP. Slouží zejména jako podklad pro optimalizaci lesní dopravní sítě. Šetření provedli na jednotlivých celcích pracovníci ÚHÚL v rámci působností jednotlivých poboček, to znamená pobočka Stará Boleslav – bývalý LHC Dobříš, Rožmitál, Zbraslav. Pobočka Plzeň – bývalý LHC Spálené Poříčí, Zbiroh a VLS Hořovice – LHC Nepomuk. Pobočka Kroměříž - VLS Hořovice – celky Obecnice, Jince, Mirošov, Strašice. Cílem venkovních prací byla inventarizace stávajících odvozních cest spolu s posouzením jejich stavu a návrh optimálního cílového stavu lesní odvozní sítě. Jako podklady byly použity výsledky minulých dopravních šetření (pokud byly dostupné), případně terénní typizace, mapy v měřítku 1 : 10 000, seznam lesních cest v evidenci lesních správ (pokud byl dostupný) a již vypracované projektové dokumentace pro výstavbu nových odvozních cest. Při zpracování elaborátu bylo postupováno podle normy ČSN 736108 a podle metodiky zpracování OPRL (včetně digitální). Majetková identifikace cest není náplní metodiky OPRL a byla proto provedena v omezeném rozsahu.
8.1. Stav zpřístupnění Současný stav zpřístupnění je sumarizován podle LOC v tabulce S 2 . Jsou zde uvedeny i veřejné cesty, které jsou z hlediska dopravy dřevní hmoty, sazenic, strojů a pracovníků využitelné, a proto se s nimi také počítá ve výstupech OPRL. Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti byla a je i v současnosti budována postupně a podle potřeby (zejména podle plánovaných těžebně-pěstebních prací).
8.1.1. Inventarizace odvozních cest
%
m
4,0
10-12
15
3,5
10-12
15
3,5
8-10
15
účel a použití
poznámka
Celoroční provoz při Tech. Vybavenost dle odvozu návrhovým ČSN 73 61 08 vozidlem dle ČSN 73 61 08 Jednoduchá vozovka Sezónní odvoz dříví s prašným povrchem pro návrhové vozidlo nebo provozní zpevnění dle ČSN 73 61 08 -„-
Bezprašná vozovka živičná, betonová, kalená)
Na únosných podložích Sezónní odvoz dříví zemní, bez provozního zpevnění
označení v mapě
Veřejné
min. R
max. spád
min. šířka koruny
provozní způsobilost trvalá
2L2
m
druh povrchu
lesní
2L1
Sezónní
Odvozní cesty
1L
Sezónní až trvalá
třída
druh
Při inventarizaci lesní dopravní sítě byla použita následující klasifikace odvozních cest (viz tabulka)
T5
T2
T8
T10
Nezbytná technická T15 vybavenost
Tabulky S 1 Soupis cest jsou vzhledem ke svému rozsahu uvedeny v příloze OPRL
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
174
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
S2 PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST
Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích PLO : Lesní majetek DO2 DO3 RO1 RO2 RO3 SP21 SP22 SP23 ST2 ZB11 ZB12 ZB13 ZB14 ZB15 ZB16 ZB17 HO1 HO2 HO3 HO4 HO5 HO6 ST SP DO RO ZB HO Celkem
Brdská Vrchovina
7
lesní cesty (km) L1L 91,4 1,0 1,2 41,6 2,2 4,2 13,5 17,1 3,1 3,7 10,8 0,0 0,0 3,3 12,8 0,0 23,6 14,8 5,1 18,9 7,9 5,7 3,1 34,8 92,4 45,1 30,6 76,0 282,0
S2 Sumář 1
L2L1 L2L2 Suma 124,8 29,3 245,5 13,3 4,3 18,6 10,2 13,9 25,3 64,4 20,5 126,6 2,1 0,0 4,3 6,2 1,2 11,6 12,2 3,3 29,0 24,4 0,2 41,8 10,5 9,6 23,2 4,8 2,9 11,4 36,4 5,0 52,2 3,4 0,4 3,8 2,2 1,1 3,3 13,6 3,0 19,9 16,7 12,1 41,7 1,6 0,0 1,6 35,0 0,0 58,6 55,9 2,0 72,7 40,5 0,0 45,6 51,0 1,6 71,5 16,4 3,5 27,8 19,5 3,7 28,9 10,5 9,6 23,2 42,9 4,8 82,5 138,1 33,6 264,1 76,7 34,4 156,2 78,7 24,5 133,9 218,3 10,8 305,1 565,2
117,7
Cesty celkem (km)
veřejné cesty (km)
964,9
V1L V2L1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 36,8 8,8 45,6 128,1 133,6 29,3 7,9 4,3 12,1 8,9 17,5 4,3 5,8 2,4 8,2 7,0 12,6 13,9 16,0 3,3 19,3 57,7 67,7 20,5 1,5 0,3 1,9 3,8 2,4 0,0 12,7 1,4 14,1 16,9 7,5 1,2 11,5 0,0 11,5 25,0 12,2 3,3 3,0 0,0 3,0 20,1 24,4 0,2 4,2 3,3 7,5 7,3 13,9 9,6 6,3 4,3 10,7 10,1 9,1 2,9 19,0 3,9 23,0 29,8 40,4 5,0 6,6 4,0 10,7 6,6 7,4 0,4 4,9 1,2 6,0 4,9 3,4 1,1 2,4 1,0 3,4 5,6 14,7 3,0 18,1 3,5 21,7 31,0 20,2 12,1 5,9 0,0 5,9 5,9 1,6 0,0 26,5 0,0 26,5 50,1 35,0 0,0 22,8 0,0 22,8 37,6 55,9 2,0 46,6 4,2 50,8 51,7 44,7 0,0 17,4 1,3 18,7 36,3 52,3 1,6 7,3 0,0 7,3 15,2 16,4 3,5 25,7 1,4 27,1 31,4 20,9 3,7 4,2 3,3 7,5 7,3 13,9 9,6 27,2 1,4 28,6 62,0 44,2 4,8 44,6 13,0 57,7 137,0 151,1 33,6 23,4 6,1 29,4 68,4 82,8 34,4 63,3 18,0 81,3 93,9 96,7 24,5 146,3 6,9 153,2 222,3 225,2 10,8 309,0
48,7
357,7
591,0
613,9
117,7
Suma 291,0 30,7 33,5 145,9 6,2 25,7 40,6 44,8 30,7 22,1 75,2 14,5 9,3 23,3 63,3 7,5 85,1 95,5 96,4 90,2 35,1 56,0 30,7 111,0 321,8 185,6 215,2 458,3 1322,6
8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je tvořena převážně pahorkatinou, kterou zařazuji do transportního segmentu C – 81,0% porostní plochy, roviny (transportní segment A) tvoří 14,3% porostní plochy. Ostatní transportní segmenty jsou zastoupeny slabě (E – 3,0%, O – 1,5%, D – 0,2%). Dopravně nepřístupné lokality spadají do segmentu O (1,5% por. plochy).
8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť).
175
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
Modelové typy transportních segmentů Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. h0 = 0 m . ha –1 Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů hA≥15 m . ha –1 Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování hB ≥ 17,5 m . ha –1 Typ C: Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC ≥ 22,5 m . ha –1 Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha –1 Typ E: Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1 Odvozní celek je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek. Hranice respektují hranice významných vlastníků.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
176
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Hustota lesní dopravní sítě většiny lesních odvozních celků v zájmové oblasti se blíží modelové hustotě. S ohledem na místní situaci jednotlivých lesních majetků byla navržena následující výstavba lesních cest (viz tabulka S3) S3 SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY CEST V LOC PODLE NALÉHAVOSTI
Sumář návrhů výstavby cest v LOC podle naléhavosti PLO :
7
S3 List č. 1
Brdská vrchovina
Lesní majetek a Délka návrhů Stupeň naléhavosti v km LOC 1 2 3 DO2 7,0 0,0 7,0 0,0 DO3 0,0 0,0 0,0 0,0 RO1 0,0 0,0 0,0 0,0 RO2 0,0 0,0 0,0 0,0 RO3 0,0 0,0 0,0 0,0 SP21 0,0 0,0 0,0 0,0 SP22 2,2 0,0 0,0 2,2 SP23 0,0 0,0 0,0 0,0 ST2 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB11 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB12 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB13 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB14 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB15 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB16 0,0 0,0 0,0 0,0 ZB17 0,0 0,0 0,0 0,0 HO1 5,0 0,0 4,1 0,9 HO2 9,3 4,0 4,6 0,7 HO3 1,2 1,2 0,0 0,0 HO4 4,1 0,0 2,3 1,8 HO5 0,0 0,0 0,0 0,0 HO6 0,0 0,0 0,0 0,0
Lesní majetek a Délka návrhů v km LOC ST SP DO RO ZB HO
0,0 2,2 7,0 0,0 0,0 19,6
Celkem
28,8
Stupeň naléhavosti 1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,2
5,2
2 0,0 0,0 7,0 0,0 0,0 11,0
18,0
3 0,0 2,2 0,0 0,0 0,0 3,4
5,6
Poznámka: stupeň naléhavosti 1 – neodkladné 2 – naléhavé 3 – odsunutelné Při realizaci návrhů budou použity technologie z minulých let: 1) Odvozní cesty třídy 1L a) novostavba v nové trase – nejdražší technologie, která předpokládá vybudování komunikace v rostlém terénu od vykácení pracovního pruhu, přes zemní práce až po konstrukci bezprašné vozovky. b) rekonstrukce stávajících komunikací nižších tříd – úprava směrových a spádových poměrů, rozšíření, zřízení podélného a příčného odvodnění, konstrukce vozovky, výstavba objektů. 2) Odvozní cesty třídy 2L Většinou se bude jednat o rekonstrukce přibližovacích cest a zpevnění v minulosti vybudovaných svážnic. Aby tyto cesty splňovaly podmínky bezpečnosti provozu a nepřispívaly k poškozování přilehlého lesního prostředí, je třeba při přípravě trasy velmi opatrně a citlivě volit podélný spád.
177
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest S4 POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST
Porovnání hustot odvozních cest PLO :
7
Brdská vrchovina
Plocha ha Lesní majetek a LOC
Současná délka v km
List :
Model : typ transportního segmentu
0
A
B
C
D
E
%
13 894 291.0
492
298
3.5
2.1
298.0
0.0
0.3
2 118 30.7
180
55
8.4
2.6
0.0
30.7
0.0
0.4
0.0
1 254 33.5
27
1 090
2.1
86.9
0.0
33.5
0.0
13.0
0.0
6 628 145.9
37
3 919
0.6
59.1
0.0
145.9
0.0
8.9
0.0
399 6.2
12
374
RO3
3.0
93.9
0.0
6.2
0.0
14.1
0.0
74
SP21
712 25.7
10.4
0.0
0.0
25.7
0.0
0.0
0.0
2 112 40.6
0.0
0.0
0.0
42.8
0.0
0.0
0.0
2 216 44.8
0.0
0.0
0.0
44.8
0.0
0.0
0.0
1 369 30.7
0.0
0.0
0.0
30.7
0.0
0.0
0.0
1 610 22.1
0.0
100.0
22.1
0.0
15.0
4 077 75.2
0.0
0.0
0.0
75.2
0.0
0.0
0.0
904 14.5
0.0
0.0
0.0
14.5
0.0
0.0
0.0
463 9.3
0.0
100.0
9.3
0.0
15.0
941 23.3
0.0
0.0
0.0
23.3
0.0
0.0
0.0
3 192 63.3
0.0
0.0
0.0
63.3
0.0
0.0
0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
DO3
RO1
RO2
SP22
SP23
ST2
ZB11
ZB12
ZB13
ZB14
ZB15
ZB16
ZB17
383 7.5 7.5
1
Modelová hustota
Současná hustota
Rozdíl
Po realizaci návrhů
21.6
20.9
-0.6
21.4
20.4
14.3
-6.1
14.3
15.5
26.7
11.2
26.7
17.9
22.0
4.1
22.0
14.8
15.5
0.7
15.5
20.2
36.1
15.9
36.1
22.5
19.2
-3.3
20.2
22.5
20.2
-2.3
20.2
22.5
22.5
0.0
22.5
15.0
13.7
-1.3
13.7
22.5
18.4
-4.1
18.4
22.5
16.0
-6.5
16.0
15.0
20.2
5.2
20.2
22.5
24.7
2.2
24.7
22.5
19.8
-2.7
19.8
22.5
19.5
-3.0
19.5
m/ha
s návrhy km
DO2
S4
13 002
102
0.0
93.6
0.7
0.0
0.0
21.1
0.2
0.0
89.0
0.0
0.0
20.0
0.0
0.0
11.0
0.0
0.0
2.5
0.0
0.0
40.3
0.0
0.0
9.1
0.0
0.0
3.2
0.0
0.0
0.7
0.0
0.0
89.6
0.0
0.0
20.2
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
100.0
0.0
0.0
22.5
0.0
0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
1 908
138
2 672
13
638
2 112
2 216
1 369
1 610
4 077
904
463
941
3 192
383 100.0 22.5
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
178
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
S4 POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST
Porovnání hustot odvozních cest PLO :
Brdská vrchovina
7 Plocha ha
Lesní majetek a LOC
Současná délka v km
List :
Model : typ transportního segmentu
0
A
B
C
D
E
%
HO2
HO3
4 417 85.1
0.0
0 0.0
0.0
92.7
0.0
7.3
90.1
0.0
0.0
0.0
20.9
0.0
2.0
4 495 95.5
0.0
0.0
0.0
4 094
Modelová hustota
Současná hustota
Rozdíl
Po realizaci návrhů
22.9
19.3
-3.6
20.4
23.2
21.2
-1.9
23.3
22.2
21.8
-0.3
22.1
23.3
21.1
-2.2
22.1
15.0
24.8
9.8
24.8
22.5
16.7
-5.8
16.7
323
86.4
0.0
13.6
104.8
0.0
0.0
0.0
19.4
0.0
3.7
4 415 96.4
143 3.2
0.0
0.0
97.6
0.0
0.0
0.0
3 883
HO4
4 274 90.2
0.0
94.3
HO5
1 417 35.1 35.1 3 359 56.0 56.0
HO6
612
0 3 913
359
88.6
0.0
19.9
0.0
8.1 2.2
3 625
649
0.0
0.0
84.8
0.0
15.2
0.0
0.0
0.0
19.1
0.0
4.2
0
1 417
0.0
100.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
15.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
0.0 0.0
0
3 359 100.0 22.5
Porovnání hustot odvozních cest PLO :
7
Lesní majetek a LOC
Současná délka v km
Sumář 1
Model : typ transportního segmentu
0
A
B
C
D
E
%
DO
RO
ZB
HO
Celkem
1 369
0
0
0
1 369
0
0
30,7
0,0
0,0
0,0
100,0
0,0
0,0 0,0
30,7
0
0,0
0,0
22,5
0,0
5 041
74
0
0
4 966
0
0
111,0
7,1
0,0
0,0
92,9
0,0
0,0
113,2
0
0,0
0,0
20,9
0,0
0,0
16 012
671
353
0 14 910
102
0
321,8
4,2
2,2
0,0
93,0
0,6
0,0
328,7
0
0,3
0,0
20,9
0,2
0,0
8 281
76
5 383
0
2 823
0
0
185,6
0,9
65,0
0,0
34,1
0,0
0,0 0,0
185,6
0
9,7
0,0
7,7
0,0
11 569
0
2 073
0
9 496
0
0
215,2
0,0
17,9
0,0
82,1
0,0
0,0
215,2
0
2,7
0,0
18,5
0,0
0,0
22 377
143
1 417
458,3 477,9
0,6 0
6,3 0,9
64 673
964
9 225
1322,6
1,5 0
14,3 2,1
1351,4
179
Modelová hustota
Současná hustota
Rozdíl
Po realizaci návrhů
22,5
22,5
0,0
22,5
22,2
22,0
-0,1
22,5
21,4
20,1
-1,3
20,5
17,4
22,4
5,0
22,4
21,2
18,6
-2,6
18,6
22,3
20,5
-1,8
21,4
21,2
20,5
-0,8
20,9
m/ha
s návrhy km
SP
S4
Brdská vrchovina
Plocha ha
ST
2
m/ha
s návrhy km
HO1
S4
0 18 874
0
1 943
84,3 19,0
0,0 0,0
8,7 2,4
0 52 439
102
1 943
0,2 0,0
3,0 0,8
0,0 0,0 0,0 0,0
81,0 18,2
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Modelová hustota je stav dopravní sítě, kterého chceme dosáhnout. Současná hustota je stavem sítě lesních odvozních cest po inventarizaci. Stav hustoty cest po realizaci návrhů výstavby charakterizuje výhledová hustota. Průměrná hustota dopravní sítě za celou oblast je těsně pod modelovou, výhledová hustota (ve které jsou zahrnuty i návrhy) model téměř naplňuje. HUSTOTA LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ Lesní majetek Dobříš
Rožmitál
Zbraslav Spálené Poříčí
Zbiroh
Plasy
PLO 7
Hustota lesní dopravní sítě (m/ha) LOC DO 2 DO 3 celkem RO 1 RO 2 RO 3 celkem ST 2 celkem SP 21 SP 22 SP 23 celkem ZB 11 ZB 12 ZB 13 ZB 14 ZB 15 ZB 16 ZB 17 celkem HO 1 HO 2 HO 3 HO 4 HO 5 HO 6 celkem celkem
skutečná
modelová
20,9 14,3 20,1 26,7 22,0 15,5 22,4 22,5 22,5 36,1 19,2 20,2 22,0 13,7 18,4 16,0 20,2 24,7 19,8 19,5 18,6 19,3 21,2 21,8 21,1 24,8 16,7 20,5 20,5
21,6 20,4 21,4 15,5 17,9 14,8 17,4 22,5 22,5 20,2 22,5 22,5 22,2 15,0 22,5 22,5 15,0 22,5 22,5 22,5 21,2 22,9 23,2 22,2 23,3 15,0 22,5 22,3 21,2
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
výhledová (včetně návrhů) 21,4 14,3 20,5 26,7 22,0 15,5 22,4 22,5 22,5 36,1 20,2 20,2 22,5 13,7 18,4 16,0 20,2 24,7 19,8 19,5 18,6 20,4 23,3 22,1 22,1 24,8 16,7 21,4 20,9
180
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Podloží Únosné
Sklon svahu % # ≤10 11-20
21- 33
34 - 50
11
U 21 31 39 41
Trvale Podmíněně Nerovnosti terénu # 12 13 F 23
S
22
F
33
Překážky
15
16
25
26
E
29
32
Neúnosné
F
L
35
36
E 42
43
K
45
L
46
49 51 - 70 ≥ 71
59 69
E
Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. - Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. - Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). - Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. - Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. - Nerovnosti terénu: 0,3 - 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional).
Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technickoekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat, nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu 181
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí. V ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)
Technologické typy F,E,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:
POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda Edafická zmrzlá zemina kategorie nasycení půdních horizontů nebo sucho povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové I H
4
2 5 6
O P Q D D svážné L V
4 (5) 4 6 4
3 6
-
7
2 5 (6)
1 -
7
Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa)
5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa)
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
182
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TS TT U F S K E 0U 0 AU AS A BF BS BK BE B CU CS CK CE C DF DE D EE E MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS HS TS + TT HS AU 13 31 DF 19 39 CK CE CL 21 41 AU 23, 25 43, 45 AU AS 27 47 DE DF 29 59
L
BL CL DL EL
TS + TT CK CE CL DE DF CK CE CL CU CU CS DE DL BE
MODELOVÉ PARAMETRY TS model H (m .ha-1) 10 000 dt = m 4H dsm = dt √ 2 m (I ≤ 15 %)
I dsm =dt √2 15 ( I ≥ 15 %)
A 15
B 17,5
TS C 22,5
166,6
142,8
111,1
100
90,9
U 245 S 313
SF 306 K 565 E 619 L 337
U 182 S 209 K 440 E 482 L 262
FL 188 E 207
E 428 L 360
D 25
E 27,5
Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m)
183
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE HS SLT
typizace terénní
19 1-2L 1U ( 3L 5L ) 3U 21 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 25 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 29 1T 1G 3L 5L 41 3-4N 3-4A EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 47 3-4V 4P 4O 51 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S5-6B 5-6D 5-6F 5U 53 5-6K 5-6I 55 5-6S 5-6B 5--6D 5-6H 57 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 59 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 79 (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V O1 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R
13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29(33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
technologická F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) (U)S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) L (F) LE EL F US SEKL L L
184
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
8.3.2. Ukazatele cestní sítě Mezi ukazatele vypovídající nejlépe o kvalitě cestní sítě patří hustota cest, rozestup cest a teoretická a skutečná přibližovací vzdálenost. D Hustota cest: H = ---------( m.ha-1 ) P D = celková délka odvozních cest v uvažované oblasti v metrech P = plocha uvažované oblasti v hektarech 10 000 Rozestup cest: R = ----------H
(m)
Teoretická přibližovací vzdálenost dt jednostranné přibližování dt = R/2 ( m )
obou stranné přibl. dt = R/4 ( m )
Skutečná přibližovací vzdálenost průměrná - modelová tg . α t dsm = dt ------------------- ( m ) tg . α c α t = průměrný sklon terénu α c = průměrný spád přibližovací cesty Jednostranné přibližování dřeva se uplatňuje v členitých terénech, kdy se délka svahu rovná rozestupu cest nebo jeho celým násobkům. Uvažuje se ve svazích se sklonem od 10% výše. Údolí by mělo být zpřístupněno cestou a svahy se podle délky člení etážovými cestami. Základními typy při oboustranném přibližování (v méně členitých terénech) jsou cesta údolní s cestami etážovými, nebo cesta hřebenová s cestami etážovými. Tento způsob přibližování dřeva se uvažuje ve svazích se sklony od 8% méně. Ukazatelé cestní sítě se počítají pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou. Protože je hustota LDS přímo úměrná počtu a délce komunikací, vyjadřuje na první pohled základní technologickou připravenost pracoviště k dopravě dřeva. Posuzujeme-li dva přibližně stejné územní celky, jejichž skutečná hustota LDS ( a tím i délka lesních odvozních cest – vlastních i cizích) je stejná, je zřejmé, že mají rozdílnou účinnost LDS. Ta je při stejné hustotě závislá na uspořádání odvozních cest – jejich rozestup by měl pokud možno odpovídat průměrné přibližovací vzdálenosti. Výpočet účinnosti je tím přesnější, čím je zpracovávaný celek větší a čím více skutečná síť odvozních cest odpovídá teoretickému rozestupu. Účinnost komunikace procházející středem území je při stejné délce dvojnásobná než u cesty probíhající při hranici uvažovaného celku. Nová výstavba a rekonstrukce lesní dopravní sítě nevyhoví samozřejmě ve všech případech těmto požadavkům teoreticky správného uspořádání odvozních cest, ale návrhy výstavby by měly být vždy posuzovány i s ohledem na jejich co nejvyšší účinnost. Ekonomická efektivnost investice při sporných návrzích výstavby odvozních cest se vyhodnocuje zpravidla při akcích většího rozsahu. Vychází z porovnání jednorázových nákladů na výstavbu s ročními ekonomickými účinky. K rozdílu dopravních nákladů před výstavbou a po výstavbě se připojují další roční ekonomické účinky z lepšího dopravního zpřístupnění lesa (zvýšení tržeb ze zlepšené sortimentace, snadnější přístup mechanizace, snížení opotřebení přibližovacích cest apod.) Pokud není gravitační oblast navrhované cesty dost velká (větší objem dopravované dřevní hmoty, menší současná hustota), výpočet efektivnosti vzhledem k vysokým stavebním nákladům nevychází příznivě. Životnosti lesní odvozní cesty (tj. době návratnosti 77 let) odpovídá koeficient efektivnosti 1,3%. Od hodnoty 1% je ekonomická efektivnost poměrně dobrá. V OPRL se ekonomická efektivnost investice pomocí koeficientu účinnosti odvozní sítě nepočítá.
185
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Dopravní zpřístupnění lesa
S5 UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ
Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek a LOC DO2 DO3 RO1 RO2 RO3 SP21 SP22 SP23 ST2 ZB11 ZB12 ZB13 ZB14 ZB15 ZB16 ZB17 HO1 HO2 HO3 HO4 HO5 HO6
Brdská vrchovina
7 Délka cest ( km ) Plocha ( ha )
291.0 13 894 30.7 2 143 33.5 1 254 145.9 6 628 6.2 399 25.7 712 40.6 2 112 44.8 2 216 30.7 1 369 22.1 1 610 75.2 4 077 14.5 904 9.3 463 23.3 941 63.3 3 192 7.5 383 85.1 4 417 95.5 4 495 96.4 4 415 90.2 4 274 35.1 1 417 56.0 3 359
S5 List 1
Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha) současná s návrhy
Teoretická vzdálenost přibližování
Rozestup (m) současný s návrhy
jednostranném ( m ) současná s návrhy
oboustranném ( m ) současná s návrhy
20.9
21.4
477
466
239
233
119
117
14.3
14.3
697
697
349
349
174
174
26.7
26.7
374
374
187
187
94
94
22.0
22.0
454
454
227
227
114
114
15.5
15.5
645
645
323
323
161
161
36.1
36.1
277
277
139
139
69
69
19.2
20.2
521
494
260
247
130
124
20.2
20.2
495
495
248
248
124
124
22.5
22.5
445
445
223
223
111
111
13.7
13.7
728
728
364
364
182
182
18.4
18.4
542
542
271
271
136
136
16.0
16.0
625
625
313
313
156
156
20.2
20.2
496
496
248
248
124
124
24.7
24.7
404
404
202
202
101
101
19.8
19.8
504
504
252
252
126
126
19.5
19.5
512
512
256
256
128
128
19.3
20.4
519
490
260
245
130
123
21.2
23.3
471
429
235
215
118
107
21.8
22.1
458
452
229
226
114
113
21.1
22.1
474
453
237
227
118
113
24.8
24.8
404
404
202
202
101
101
16.7
16.7
600
600
300
300
150
150
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
186
Dopravní zpřístupnění lesa
PLO 7 Brdská vrchovina
S5 UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ - SUMÁŘ LESNÍCH MAJETKŮ
Ukazatelé cestní sítě PLO : Lesní majetek ST SP DO RO ZB HO Celkem
Brdská vrchovina
7 Délka cest ( km ) Plocha ( ha )
30,7 1 369 111,0 5 041 321,8 16 037 185,6 8 281 215,2 11 569 458,3 22 377 1322,6 64673
S5
Sumář 1
Ukazatelé sítě cest Hustota (m/ha) současná s návrhy
Teoretická vzdálenost při přibližování
Rozestup (m) současný s návrhy
jednostranném ( m ) současná s návrhy
oboustranném ( m ) současná s návrhy
22,5
22,5
445
445
223
223
111
111
22,0
22,5
454
445
227
223
114
111
20,1
20,5
498
488
249
244
125
122
22,4
22,4
446
446
223
223
112
112
18,6
18,6
538
538
269
269
134
134
20,5
21,4
488
468
244
234
122
117
20,5
20,9
489
478
244
239
122
120
8.3.3. Specifické podmínky zpřístupnění lesa Parametry některých starších odvozních cest neodpovídají ČSN 736108 (nejčastěji svou šířkou). Ve zvláštní situaci zůstává propojení komplexů lesa uprostřed zemědělské půdy se sítí veřejných cest, vedoucích mimo les. Toto spojení účelovými a místními komunikacemi naráží na problémy související s vlastnickými vztahy. Optimalizace sítě lesních odvozních cest má řešit i nesnadnou přístupnost těch částí lesních komplexů, které jsou od silnic nižších tříd odděleny zemědělskou půdou.
8. 4. Koncepce dopravní mapy V dopravní mapě je zanesena síť lesních i veřejných cest zpřístupňujících les včetně cest navrhovaných a hranice transportních segmentů a odvozních celků. Cesty, stejně jako i odvozní celky, jsou označeny dvěma písmeny (podle většího majetku např. lesní správy) a pořadovým číslem. Cesty jsou barevně odlišeny podle tříd.
187
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka Stará Boleslav
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) Při zpracování OPRL se v rámci přírodní lesní oblasti vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a) z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č.4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. b) z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb. c) ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. V číselném značení HS udává první dvojčíslí cílové hospodářství, určené výškovou polohou (první číslo) a ekologickou řadou (druhé číslo). Dalšími čísly je označen porostní typ, případně další specifické charakteristiky porostů. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství mění druhá číslice (lichá u lesů hospodářských a ochranných) na nejbližší nižší sudou číslici. U lesů ochranných je první číslice značení HS vždy 0.
Hospodářský soubor 1. číslice Kategorie lesů
Cílový hospodářský soubor Výšková poloha (lesní vegetační stupeň)
Lesy hospodářské
Lesy zvláštního určení
2. číslice
1-7
1-7
Ekologická řada
3. číslice Porostní typ Typ současných porostů
1 - exponovaná
1 - smrkové
3 - kyselá
2 - jedlové
5 - živná
3 - borové
7 - oglejená
4 - ostatní jehl.
9 - podmáčená
5 - dubové
0 - exponovaná
6 - bukové
2 - kyselá
7 - ostatní list.
4 - živná
8 - topolové
6 - oglejená
9 - nízký les
8 - podmáčená
0 - nezařazeno
1 - mimořádně nepříznivá stanoviště Lesy ochranné
Doplňkové hospodářské soubory
0
8
2 - vysokohorské lesy 3 - klečový lesní vegetační stupeň např. 1 - rezonance
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
188
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.)
PLO 7 - Brdská vrchovina Stanovištní řada: Edafická kategorie:
soubor lesních typů: /lesní typ/
Extrémní
Exponovaná
Kyselá
Živná
Oglejená
Podmáčená
Lužní
J X Y Z
C N A F (W)
M K I
S H B D (W)
V O P Q
T G R
LU
0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y
3J 5J
2A 3N 2S9 4N 2C 3K9 3C 2N 2K9 3M9
Základní hospodářská dřevina:
BO BK DB JV BK SM
DB BO
Cílový HS:
01
21
SM BK BO
3F 4F 3A 4A 3D7 (5C)
SM BK
41
5N 2M 6N 3M1 6M 3M3 6K9 4M 5A 2K3 5F 2K4 (7N) 2K5 2I
SM BK
BO DB
51
23
3I 4I
SM BO BK
3K1 5K 2S2 3K3 6K1 2S6 3K5 6K6 2S7 3K6 5I 2B 4K (7M) 2D 5M
3S 3B 3H 3D2 3D8
SM BO BK
SM BK
43
SM BK
DB
53
25
4S 4B 4H
SM BK
45
5S 6S 5B 5D
2P 4Q
3O 4O 3P 4P 3V 4V 3U
5Q 6Q 5P 6P 5O 6O 5V1 6V1 5U
4G 5G 6G 5V9 6V9
6R 7R 7T 7G
3L 5L 1G
2L
DB JS
(5T)
SM BK
BO DB
SM BO DB
SM DB BO
SM OL
SM
OL JS SM
55
27
47
57
59
79
29 19
Porostní typy: smrkové kvalitní (smíš.) smrkové (+ jedle)
531a 011
211
411
smrkové rezonanční
511a 231
431a
551a
531b 251
451a
511b
smrkové poškozené
431b
531c
451b
551b 271 471a 571a 591a 791 291 191 551c
571b
551d
471b 571c 591b
smrkové proředěné
471c 571d
borové (+ modřín)
013
213
413
233
433
533 253
dubové kvalitní dubové
015
bukové (+ cenné listnaté)
016
215
415
235
435
416
516 236
436
255 536
453
273
473
455a
475a
455b
275 475b
456
556
476
573
195 576 197
ostatní listnaté (OL,BR,OS,HB,AK)
017
217
417
237
437
257
457
277 477
577
597
297
278 478
topolové
298 198
Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro nepatrné zastoupení a nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných CHS tyto SLT: 5C, 5T, 7N, 7M; pro charakter byl SLT 3U zařazen do CHS 47 a SLT 6M do CHS 51.
9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů CHS
PLO 7 – Brdská vrchovina 19 21 23 25 27
Plocha 64,86 ha Zastou0,10 pení %
189
29
41
43
45
47
51
53
55
plocha: 64 348,43 ha 57 59 79 01
433,61
1 107,90
472,70
336,43
524,77
2 280,89
15 741,64
3 444,32
12 133,79
2 792,16
6 394,64
1 506,85
14 521,37
1 278,45
455,72
858,34
0,67
1,72
0,73
0,52
0,82
3,54
24,46
5,35
18,86
4,34
9,94
2,34
22,57
1,99
0,71
1,33
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
19
LUŽNÍ STANOVIŠTĚ SLT (lesní typ): 2L
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 64,86 0,10 DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL Údolní nivy větších potoků a řek. Ustálenější typ náplavu s příznivější formou podzemní i záplavové vody Bonita: nadprůměrná Reliéf terénu: plochá dna potočních údolí; Nadmořská výška: 250 – 450 m Geologické podloží: aluviální náplavy Půdní typ: fluvizem typická Půdní druh: hlinitopísčité, hluboké, vlhké, kypré, drobivé Minerální síla půdy: vysoká; mírně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - DB, LP, JV, JL, HB, BB, BŘK Cílový hospodářský soubor:
21
EXPONOVANÁ STANOVIŠŤĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 433,61 0,67 BO4-6, DB2-6, BK(LP)1, JV0-1, MD0-1, HB+-1, BR, JS, JL Exponovaná (svažitá, kamenitá a vysýchavá) stanoviště a hřebenové polohy se zhoršenou dostupností a značným ohrožením erozí v nižších až středních polohách, jenž vylučuje holosečné hospodářství Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: příkré svahy ± kamenité, kupy, strže a hřebeny; Nadmořská výška: 260 - 600 m Geologické podloží: křemenec, břidlice, granodiorit, křídové pískovce, ordovické sedimenty, droby, spilit, porfyry Půdní typ: kambizem typická oligotrofní a rankerová oligotrofní, místy kambizem typická mezotrofní a kambizem rankerová mezotrofní Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité, středně hluboké a hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: různá; mírně kyselé až kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - N,C,K9,M9: BK, DB, LP, HB, BŘ, JD A,S9: BK, DB, LP, JV, JS, HB, JD, BB, BŘK, TS Cílový hospodářský soubor:
23
KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1 107,90 1,72 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu, na kyselém podloží v nižších až středních polohách s borovicí jako hlavní ekonomickou dřevinou Bonita: podprůměrná až průměrná Reliéf terénu: mírné svahy, hřbety a mírně zvlněné plošiny; Nadmořská výška: 250 - 600 m Geologické podloží: křemenec, břidlice, porfyry, fylit, spilit, slepenec, granodiorit, pleistocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická oligotrofní, kambizem luvická až luvizem (kat. I), méně podzol kambický (kat. M) Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité (kat. M) a hlinité až jílovitohlinité (kat. I), středně hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: slabá; kyselé až silně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - DB, BK, LP, HB, BŘ, JD, DG, DBČ
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
190
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
25
ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2S2, 2S6, 2S7, 2B, 2D
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 472,70 0,73 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JD, JS, JL, TR, JDO, DG Živná stanoviště vodou ± neovlivněná na plošinách, mírných svazích, úžlabinách a bázích svahů, v nižších polohách, ekonomicky výhodná pro dubové hospodářství Bonita: : průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: zvlněné plošiny a mírné svahy, báze svahů, ploché hřbety, erozní rýhy; Nadmořská výška: 260 – 450 m Geologické podloží: granodiorit, droby, křemenec, břidlice, amfibolity, syenodiorit, deluvium Půdní typ: kambizem typická mezotrofní Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, středně hluboké až hluboké, mírně až čerstvě vlhké, kypré, drobivé nebo krupnaté Minerální síla půdy: střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 20% - BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO,TŘ, DB, BŘK, BB Cílový hospodářský soubor:
27
OGLEJENÁ CHUDÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 2P, 4Q
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 336,43 0,52 BO7, DB2, BŘ1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Kyselá a chudá, oglejená (periodicky zamokřovaná) stanoviště na plošinách nižších až středních poloh, kde borovice je z hlediska bezpečnosti i hodnoty produkce výhodnější než smrk Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: plošiny; Nadmořská výška: 250 - 650 m Geologické podloží: pleistocenní a holocenní hlíny Půdní typ: pseudoglej typický a podzolový Půdní druh: jílovitohlinité, středně hluboké, mírně až čerstvě vlhké, vazké, soudržné, kostkovité Minerální síla půdy: slabá až střední; kyselá až silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 20% - BK, DB, BŘ, JD, OS, SM, VJ Cílový hospodářský soubor:
29
OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH SLT (lesní typ): 1G, 3L, 5L
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 524,77 0,82 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS Stanoviště na podmáčených a mokřadních půdách se stagnující vodou v terénních zlomech a sníženinách, popřípadě prameniště a potoční nánosy s vysokou hladinou podzemní vody Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: potoční aluvia, podsvahové plošiny (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); Nadmořská výška: 250 - 680 m Geologické podloží: pleistocenní hlíny, aluviální náplavy Půdní typ: glej typický zbahnělý, fluvizem typická Půdní druh: jílovitohlinité, hlinité až hlinitojílovité, mělké až velmi hluboké, vlhké až zbahnělé, vazké Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 3L, 5L: 70% - JV, OLL; 1G: 90% - OLL, VR
191
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
41
EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C)
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 2 280,89 3,54 SM(BO)6, BK2-3, MD1-2, DB+-1, JV, JD, JS, LP, BŘ, DG Exponovaná (svažitá, kamenitá a vysýchavá) stanoviště a hřebenové polohy se zhoršenou dostupností a značným ohrožením erozí ve středních polohách, jenž vylučuje holosečné hospodářství Bonita: průměrná Reliéf terénu: mírné až příkré svahy, hřbety, zářezy, strže; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: granodiorit, křemenec, břidlice, droby, migmatit, žula, rula, aplit, porfyry, diabasy, spilit, ordovické sedimenty, křídové pískovce, deluvia Půdní typ: kambizem rankerová, eutrická, typická oligotrofní a mezotrofní, ranker kambický Půdní druh: pisčitohlinité až hlinitopísčité, místy kamenité Minerální síla půdy: různá; silně až mírně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - N, K9: BK, DB, LP, JD, DG A, D7: BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DG; (5C: BK,DB,LP,JD,HB) Cílový hospodářský soubor:
43
KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 15 741,64 24,46 SM(BO)6-7, BK2, MD1, DB+-1, JD, HB, LP, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží ve středních polohách, kde hlavní ekonomické dřeviny jsou smrk a borovice Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: mírné svahy a rozsáhlé zvlněné plošiny, případně hřebeny a kupy (5M); Nadmořská výška: 300 - 800 m Geologické podloží: slepence, křemence, granodiorit, porfyry, droby, ordovické sedimenty, karbonské sedimenty, pleistocenní a holocení hlíny, buližník (5M) Půdní typ: kambizem typická oligotrofní (místy podzolovaná, luvizemní a pseudoglejová), méně luvizem a podzol kambický Půdní druh: hlinitopísčité, místy kamenité (K), písčité až písčitohlinité (M), hlinité až jílovitohlinité (I), středně hluboké až hluboké, suché až mírně vlhké, kypré Minerální síla půdy: střední; kyselé až mírně kyselé půdy Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, DB, LP, JD, HB, DG Cílový hospodářský soubor:
45
ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 3 444,32 5,35 SM6, BK2, MD1, DB1, BO, JD, HB, JV, JS, LP, TŘ, DG, JDO Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na živném podloží ve středních polohách, se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Smrčiny jsou ohroženy hnilobou. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny až mírné svahy, baze svahů; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: granodiorit, porfyry, amfibolity, diabasy, gabro, břidlice, spilit, deluvium Půdní typ: kambizem typická mezotrofní a eutrická Půdní druh: písčitohlinité, hlinité až hlinitopísčité, případně jílovitohlinité (3D8), středně hluboké až hluboké, mírně až čerstvě vlhké, kypré a drobivé Minerální síla půdy: střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB, TŘ, JDO
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
192
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
47
OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U
Cílová druhová skladba (základní): SM5-7, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, JV, HB, JS, JL, OLL, OS, BŘ, JDO, VJ Stanoviště na oglejených (periodicky zamokřovaných) půdách na plošinách ve středních polohách se smrkovým hospodářstvím (SLT 3P, 4P a 4O připouští borovou alternativu) Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny a mírné svahy, úžlabiny; Nadmořská výška: 300 - 650 m Geologické podloží: břidlice, buližníky, pleistocenní hlíny, aluviální náplavy, holocenní hlína Půdní typ: pseudoglej, kambizem pseudoglejová mezotrofní, oglejená, glej kambický, fluvizem typická Půdní druh: písčitohlinité, hlinité, jílovitihlinité, písčitojílovité až jílovité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké až mokré, soudržné Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně až středně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 3V, 4V, 3O: 25% - BK, DB, JD, LP, JV, JS, JL, HB, JDO 3P, 4P, 4O: 25% - BK, DB, JD, LP, OS, BŘ, JDO 3U: 15% - BK, JV, JL, LP, JD, OLL, DB Plocha (ha): 12 133,79
Zastoupení v %: 18,86
Cílový hospodářský soubor:
EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH
51
SLT (lesní typ): 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N)
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 2792,16 4,34 SM6-7, BK3, (MD)JD+-1, DB, BO, JV, JS, LP, BŘ, DG Exponovaná, erozně ohrožovaná stanoviště (kamenité půdy svažitých a hřebenových poloh). Tvoří přechod k ochranným lesům. Současné porosty jsou převážně smrkové, často s příměsí buku a dalších listnáčů. Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: mírné až příkré, převážně stinné svahy; Nadmořská výška: 450 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, slínovec, ordovické sedimenty Půdní typ: kambizem rankerová mezotrofní a oligotrofní, kambizem typická oligotrofní a podzolovaná, ranker kambický, podzol kambický Půdní druh: písčitohlinité až písčitojílovitohlinité, ,jílovitohlinité, hlinitopísčité, kamenité, mělké (5N), středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, kypré Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - 5-6N, M, K9: BK, JD, LP, JV, JS, DG A, F: BK, JD, JV, JS, JL, LP, DG; (7N: BK,JD,JV,JŘ) Cílový hospodářský soubor:
53
KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5K, 6K, 5I
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 6311,08 9,81 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, DB, LP, JV, BO, BŘ, DG Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží v 5.-6. lvs. Základní soubor kyselých stanovišť vrchovin se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: zvlněné plošiny, mírné svahy, hřbety; Nadmořská výška: 490 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, ordovické sedimenty, pleistocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická oligotrofní, podzolovaná, luvická, pseudoglejová, podzol středně výrazný a kambický, luvizem typická Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, drobivé Minerální síla půdy: střední; kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, LP, DG
193
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
55
ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5S, 6S, 5B, 5D
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1506,85 2,34 SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na živném podloží v 5.-6. lvs. Základní soubor živných stanovišť vrchovin se smrkem jako hlavní ekonomickou dřevinou. Velmi častá je směs smrku, jedle a buku jako tzv. herycnská směs. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny a mírné svahy; Nadmořská výška: 400 - 800 m Geologické podloží: droby, slepence, břidlice, buližník, ordovické sedimenty, holocenní hlíny Půdní typ: kambizem typická mezotrofní, kambizem eutrická Půdní druh: písčitohlinité až hlinité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké, kypré Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ Cílový hospodářský soubor:
57
OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH SLT (lesní typ): 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 14521,37 22,57 SM7, JD1, BK1, BO1, DB, MD, BŘ, JV, JS, OLL, OS, JDO Oglejené (periodicky zamokřované) půdy na plošinách vyšších poloh 5.-6. lvs. Rámcový soubor oglejených stanovišť vrchovin se smrkovým hospodářstvím a jedlí jako nositelkou bezpečnosti produkce. Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: plošiny, mírné svahy, mělké pánve, dna potočních údolí; Nadmořská výška: 450 - 800 m Geologické podloží: břidlice, buližník, ordovické sedimenty, aluviální náplavy, pleistocenní hlína, deluvium Půdní typ: kambizem pseudoglejová, glej kambický, pseudoglej, podzol glejový, fluvizem Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, mělké (5Q), středně hluboké až velmi hluboké, čerstvě vlhké až mokré Minerální síla půdy: střední; mírně kyselá až kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: O, P, Q: 25% - BK, JD, JDO, BŘ, OS; V: 25% - BK, JD, JV, JS, JL, LP, JDO 5U: 30% - BK, JL, LP, JD, JV Cílový hospodářský soubor:
59
PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOH SLT (lesní typ): 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T)
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1 278,45 1,99 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BŘ, BO Stanoviště na trvale zamokřených a organogenních půdách na plošinách, v úpadlinách a terénních zlomech středních a vyšších poloh s přirozenou a ekonomicky výhodnou převahou smrku. Porosty jsou trvale ohroženy zamokřením, mrazem, větrem a sněhem Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: zamokřené plošiny, terénní poklesliny a ploché úžlabiny; Nadmořská výška: 350 - 700 m Geologické podloží: buližník, břidlice, pleistocenní hlíny, deluvium Půdní typ: glej typický a kambický, pseudoglej stagnoglejový Půdní druh: jílovitohlinité až jílovité, hluboké až velmi hluboké, mokré, vazké Minerální síla půdy: slabá; středně až silně kyselá Meliorační a zpevňující dřeviny: - 4G: 20% - JD, DB, LP, JV, OLL, OS; 5G, 6G: 15% - BK, JD, JV, OL, OS V9: 20% - BK, JD, JV, OLL, OS; 5T: 10% - DB, JD, BŘ, OS
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
194
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 7 – BRDSKÁ VRCHOVINA Cílový hospodářský soubor:
73
KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH SLT (lesní typ): 7M
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 83,56 0,13 SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ Stanoviště normální povahy s vyvinutou půdou v neexponovaném terénu na kyselém podloží v horských polohách. Bonita: podprůměrná Reliéf terénu: hřbety a horní části svahů; Nadmořská výška: kolem 860 m Geologické podloží: pískovce, droby, arkózy Půdní typ: podzol humusový, kryptopodzol Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, slabě skeletovité půdy, mělké až středně hluboké, čerstvě vlhké Minerální síla půdy: slabá; velmi silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK, JD, BŘ Pro nereprezentativnost a malou výměru je hospodářský soubor řešen jako odchylka od modelu HS 53. Cílový hospodářský soubor:
79
PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH SLT (lesní typ): 6R, 7R, 7T, 7G
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 455,72 0,71 SM8-9, JD+-1, 0LL+-1, BŘ+-1, BO, JŘ Trvale zamokřená stanoviště a organogenní půdy na plošinách, v úpadlinách, terénních zlomech a prameništních svazích v 7. lvs. Současné porosty jsou výhradně smrkové s příměsí břízy pýřité. Bonita: průměrná až silně podprůměrná Reliéf terénu: podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin s prameništi; Nadmořská výška: 530 - 750 m Geologické podloží: rašeliny, buližník, břidlice, slepence, deluvium, holocenní hlína Půdní typ: organozem, glej typický a rašelinový Půdní druh: rašelina a písčitojílovité až jílovité půdy, hluboké až velmi hluboké, vlhké až zbahnělé Minerální síla půdy: slabá; kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: 5% - T: JD, JŘ; R: BŘ, JŘ, JD Cílový hospodářský soubor:
01
MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ SLT (lesní typ): 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J
Plocha (ha): Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 858,34 1,33 podle SLT Extrémní stanoviště na sutích, příkrých, kamenitých svazích a vrcholech, skalních výchozech a na antropických půdách (navážky, opuštěné lomy) - les ochranný Bonita: velmi rozdílná - od silně podprůměrné až po průměrnou Reliéf terénu: kamenité a balvanité sutě, příkré svahy, hřebeny a vrcholy; Nadmořská výška: 380 - 800 m Geologické podloží: buližník, břidlice, křemenec, slepence, granodiorit, droby, ordovické sedimenty Půdní typ: ranker, litozem typická silikátová, kambizem rankerová oligotrofní Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, štěrkovité, kamenité až balvanité, velmi mělké až středně hluboké, vyprahlé až čerstvě vlhké Minerální síla půdy: slabá až střední; mírně až silně kyselá půda Meliorační a zpevňující dřeviny: podle SLT 5 - 95%
195
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
9.3. Základní hospodářská doporučení Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve kterém se v § 23 odst. 1 říká: „Ob las tní plán y dop oruč ují z ásad y hosp oda řen í v lesích .“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb.) podrobněji specifikuje obsah této části ještě § 1 odstavec 7 výše uvedené vyhlášky. Základní hospodářská doporučení jsou zpracována do podoby rámcových směrnic hospodaření (dále jen „rámcových směrnic“)pro vymezené hospodářské soubory (§ 2 vyhlášky č. 83/1996 Sb.). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních hodnot hospodářských doporučení nebylo postupováno chybně. Základní hospodářská doporučení uvedená v oblastních plánech jsou podkladem pro tvorbu rámcových směrnic zpracovávaných pro hospodářské soubory lesních hospodářských plánů a osnov. Pod písmeny a) až f) jsou níže uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah:
a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílová druhová skladba ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na skutečný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. Zastoupení dřevin je udáno v desítkách procent. Znaménko + vyjadřuje nižší zastoupení dřeviny než 1 %.
b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. Stanovuje závazně jejich podíl pro nejnižší jednotky rozdělení lesa na dobu platnosti lesního hospodářského plánu, nebo lesní hospodářské osnovy (§ 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Jedná se o dřeviny přirozené druhové skladby daného stanoviště (až na JDO a DG).Výchovou mladých porostů je možné ještě druhovou skladbu upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se navrhovaný podíl MZD zvyšuje, na větších pokalamitních plochách naopak přiměřeně snižuje.
c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč – je širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč – nesmí být širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu 1. Okrajová seč clonná: porost se obnovuje postupně od kraje clonnými pruhy 2. Pruhová seč clonná: porost se obnovuje na pruhu, který je založen uprostřed porostu. Pokud se dále pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází se v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná: Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na vytěžené ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se okrajová obnova. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena účinným dosahem přímého bočního světla, který může v rozvolněných porostech činit až dvojnásobek porostní výšky. N – okrajová seč – podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje:
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
196
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
1. Prostá okrajová seč – porostní stěna se přesouvá jedním zásahem, který má charakter náseku – tj. úzké holé seče 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč – vnitřní okraj se napřed jedním výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se dále odlišuje: 3. Odrubná seč – přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně 4. Obrubná seč – skupiny založené uvnitř porostu se excentricky rozšiřují několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč – je širší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu – používá se pouze v případě povolených výjimek dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč – nesmí svojí velikostí překročit jeden hektar a svojí šířkou dvojnásobek výšky těženého porostu: 1. Pruhová seč holá – mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá – má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy vytváří zachovalá část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) – uvnitř porostu se zakládají smýcením naholo skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky – na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se pak většinou odstraní po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou z hlediska dalšího vývoje porostu nežádoucí, případně jsou již mýtně zralé. Obnova porostu probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč – při obnově se těží převážně jednotlivé stromy 2. Skupinovitě výběrná seč – při obnově se těží převážně skupiny stromů – skupinovitá obnova KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) – je kombinací skupinovité clonné seče (kterou se obnova zahajuje) a okrajové obrubné seče (kterou se obnova rozšiřuje). 2. Skupinovitá seč holá – je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč – je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně-okrajová seč – je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou sečí odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Bývají založené většinou v předstihu uvnitř porostu; mají charakter: P – clonný (pruhová clonná seč, clonná skupina) N – násečný (násek, holá skupina – kotlík) Uvedeny jsou pouze základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinové seči clonné.
d) Doba obmýtí Obmýtí je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do daného hospodářského souboru a v příloze č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. se uvádí věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstku (CCP). Rozmezí obmýtí, uváděné v závorce, svými krajními hodnotami již nerespektuje optimální využití produkčních schopností, přitom ale nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa, případně jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje 197
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů bukových se naopak v pásmu ohrožení B a C zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Dále se také doba obmýtí snižuje u porostů poškozených hnilobami, způsobených především v důsledků loupání zvěří a u prvních generací lesa po zalesnění. V lesích ochranných se mohou některé stromy předržet až do konce jejich fyziologického věku (f). OPRL obsahuje pouze doporučené obmýtí bez uvedení přípustného rozpětí.
e) Obnovní doba Je doba, která uplyne od prvního do posledního plánovaného obnovního zásahu v obnovovaném porostu. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na druhové skladbě, jež má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá (∞).
f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem zvoleného způsobu založení porostů a způsobu hospodaření. 1. les vysoký (vysokokmenný) – vzniklý ze semen (přirozenou, nebo umělou obnovou) nebo ze sazenic 2. les nízký (pařezina) – vzniklý pařezovou výmladností. Při postupném převodu pařezin na les vysokokmenný předržením vybraných jedinců vzniká „nepravá kmenovina“ 3. les střední (sdružený) – kombinuje výmladkovou složku s jedinci semenného původu
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
198
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
9.3.1. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
19 195 191 197 198 21 213 211 215 217
23 233 231 235 236 237
25 255 251 253 257 27 273 271 275 277 278 29 297 291 298 41 411 413 415 416 417
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
Lužní stanoviště: 2L údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě dubové (smíšené) pH,(P) 150 smrkové pH 100 jasanové (s olší) nH,H 90 topolové H,(HH) 40
20 20 20 10
141 91 81 31
2+5 2+5 2+5 2+5
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy /desítky %/
DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL; alt.: TP10
Exponovaná stanoviště nižších poloh: 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9 příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované borové - N, C, K9, M9 nN 120 30 101 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ borové - A, S9 nN 120 30 101 2+6 BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL smrkové - N, C, K9, M9 nN 100 30 81 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR smrkové - A, S9 nN 100 30 81 2+6 DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL dubové - N, C, K9, M9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR dubové - A, S9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO1, BK(LP)1,JV1, HB1, JS, JL akátové (nekvalitní listnaté) N 70 20 61 2+6 viz HS 213; AK por. alternativa: AK10
plocha: 64 348,43, ha meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
15% DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
64,86 ha 0,10 % -----
433,61 ha 0,67 % 30% C, N, K9, M9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS, HB,JD,BŘK,BB,TS DB - BK,DB,LP,JV, JS,JL, HB,JD, BŘK,BB,TS
Kyselá stanoviště nižších poloh: 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M svahy, kupy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem borové p(n)H,(nP) 110 20 101 2+5 BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 25% smrkové nH 100 20 91 2+5 BO6,DB2,BK(LP)1,MD1,SM,HB,BR,DG,DBC BO - DB,BK,LP,HB,BŘ, dubové pN,pH,(P) 130 30 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG JD,DG bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB* DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB listnaté nekvalitní H 70 20 61 2+5 BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR SLT 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ * v BK por. alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB Živná stanoviště nižších poloh: 2S (kromě 2S9), 2B, 2D plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem nP,pN,(pH) dubové (smíšené) 160 30 141 2+7 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD 20% - BK,LP,HB,JV,JS, smrkové nH,nN 100 20 91 2+5 DB6,MD2,BK(LP)1,JV1,HB,JS,OS,SM,BO,JD,,JDO,DG JL,JD,JDO,TŘ,DB, borové pN,pH 110 20 101 2+5 DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS BŘK,BB listnaté nekvalitní pH 70 20 61 2+5 DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh: 2P, 4Q mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol borové nN,(nH,P) 120 20 111 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ 20% smrkové (n)N,(n)H 100 20 91 2+6 BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ,JDO BO - BK,DB,BŘ,JD,OS, dubové pN,(pH,P) 130 30 111 2+7 DB6, BO4, BR, BK, OS, JD listnaté nekvalitní nN,(nH) 70 20 61 2+6 BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB topolové H 50 20 41 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 5L,1G potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej olšové (smíšené) - L pN 90 20 81 2+6 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS * 3L, 5L: 70% - JV,OLL olšové - 1G N,pN 80 20 71 2+6 OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS 1G: 90% - OLL,VR smrkové pN 100 20 91 2+6 OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS * topolové H 50 20 41 2+6 OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS; alt.: TP 10 * SLT 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná smrkové - N, K9, C n(p)N,pP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG* 30% smrkové - F, A, D7 n(p)N,nP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, JV1, MD1,JD,JS,JL,DB,BO,LP,DG N, K9: borové - N, K9, C (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR* SM - BK,DB,LP,JD,DG borové - F, A, D7 (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM3, BK3-5, BO+-2, JV2, MD, DB, HB, JS, LP BO,BK - BK,DB,LP,JD dubové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, SM, JD F, A, D7: bukové - N, K9 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO SM - BK,JD,JV,JS,JL, bukové - F, A, D7 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS LP,HB,DG listnaté nekvalitní N,pN 90 30 71 2+7 viz HS 413 BO - BK,JD,JV,JS,JL, LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB) *ve SM porostech alt.: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR; v BO porostech alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG SLT 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB
199
sníž.
---
MD+-5 BOČ+-1
1 107,90 ha 1,72 % --- MD+-5 DG+-2 BOČ+-1 DBČ+-1
472,70 ha 0,73 % 10- MD5-10 -15 DG+-4 JDO+-3
336,43 ha 0,52 % 10- MD+-5 -15 VJ+ JDO+-1
524,77 ha 0,82 % -----
2 280,89 ha 3,54 % --- MD5-10 DG+-2
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
43 431a 431b 433 435 436 437
45 451a 451b 453 455a 455b 456 457
47 471a 471b 471c 473 475a 475b 476 477 478
51 511a
511b 516
53 531a 531b 531c 533 536
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
plocha: 64 348,43 ha meliorační a zpevňující CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA dřeviny - alternativy /desítky %/
Kyselá stanoviště středních poloh: 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem nP,nN,(pH) 110 30 smrkové 91 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1, JD,HB,LP,BR,DG * nH,nN,(nP) 100 30 smrkové poškozené 81 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB,LP,BR,DG * borové nH,(nP) 110 20 101 2+5 BO6, BK1, DB1, MD1, SM1, JD, HB, LP, BR * dubové nP,pN(H) 130 30 111 2+7 DB7 BK2, MD1, JD, LP, HB, SM ** bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP listnaté nekvalitní (p)H,(pN) 70 20 61 2+5 SM(BO)6,BK1-2,DB1-2, MD1,JD,HB,LP,BR *SM por. slunné (sušší): alternativa viz HS 433; BO por. stinné: alternativa viz HS 431 ** v DB por. alternativa: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2,MD1,JD,HB,LP,BR,DG SLT 3I, 4I alternativa: DB 10, BK, MD, JD, SM, LP, HB Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem smrkové nN,nH(P) 100 30 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO smrkové poškozené nH,nN 90 20 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO borové nH 100 20 91 2+5 SM6-7,BK2,MD1,BO+-1,JD,DB,HB,JV,JS, LP, DG, JDO nP,nN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM pN,pH,(nP) 130 30 dubové běžné kvality 111 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM * bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-7,DB1-2,MD1,SM+-1,JD+-1,HB,LP,JV,JS, JL,TR listnaté nekvalitní (p)H,(p)N 70 20 61 2+5 SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG * v DB porostech alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Oglejená stanoviště středních poloh: 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U zvlněné plošiny, ploché úžlabiny a svahové úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem smrkové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7,DB(BK)2, JD1, MD,LP,JV,JS,JL,HB,OLL,OS,JDO smrkové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2,MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ * smrkové poškozené pN,(pH) 100 30 81 2+6 podle SLT viz HS 471a pN,pH,(pP) 90 smrkové proředěné 30 71 2+6 podle SLT viz HS 471a borové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7, DB(BK)2 , JD1,BO, MD,JV,JS,OS,OLL,JDO borové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL,BR,OS * pP,pN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 podle SLT viz HS 475b pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3V, 4V, 3O, 3U 121 2+7 DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3P, 4P, 4O 121 2+7 DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8,DB+-3,SM+-2,JV(LP)+-1,JD+-1,MD,HB,JS,JL ** olšové (+ list. nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+6 SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS topolové H 50 20 41 2+6 podle SLT viz HS 471a
(Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
sníž.
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
15 741,64 ha 24,46 % 25% --- MD5-10 SM - BK,DB,LP,JD,HB,DG DG4-6 BO,BK,DB BK,DB,LP,JD,HB
3 444,32 ha 5,35 % 25% 5- MD5-10 SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP, -15 DG5-10 JV, JS,JL,HB,TŘ,JDO JDO+-3 DB - BK,JD,LP, JV, JS,JL, HB,TŘ,JDO
12 133,79 ha 18,86 % 25% 5- MD+-5 3V, 4V, 3O: -15 VJ+ SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV, JDO+-5 JS,JL,HB,JDO DB - DB,JD,LP,JV, JS,JL, HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS, JL,HB 3P, 4P, 4O: SM - BK,JD,DB,LP,OS, JDO BO - BK,JD,DB,LP,OS, BŘ DB - BK,JD,LP 3U: 15% - BK,JV,JL,OLL, DB,LP,JD * ve SM por. alt.: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS; v BO por. alt.: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ ** v BK por. alt.: viz HS 475b SLT 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N4) 2 792,16 ha kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová 4,34 % smrkové - 5N (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+,BO,JVLP,BR,DG 30% --- MD5-10 smrkové - 6N, 6M, 6K9, (7N) (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ 5-6N, M, K9: DG+-2 smrkové - A, F (n)N, (nP) 120 30 101 2+7 SM6,BK2,JV1,JD1,DBZ0-+,MD,JS,JL,LP,DG,TR BK,JD,JV,LP,DG smrkové - rezonanční nP,(nN) 160 40 141 2+7 SM7, BK2, JD1, JV, LP A, F: bukové - 5N nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, JV, LP SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP, bukové - 6N, 6M, 6K9, (7N) nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, JV, JŘ DG bukové - A, F nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6,SM1-2,JV1-2,JD1,DBZ0-+, MD,JS,JL,LP,TR BK - BK,JD,JV,JS, JL, LP (7N: BK,JD,JV,JŘ) SLT 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 6K, 5I, (7M4) 6 394,64 ha svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem 9,94 % p(n)P,(nN) 120 40(30) 101 2+5 SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV smrkové kvalitní (smíšené) 25% --- MD5-10 smrkové - 5K, 5I nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7,BK2,MD(JD)1,DBZ 0-1, LP,JV,BO,BR,DG BK,JD,LP,DG DG+-4 smrkové - 6K, (7M) nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ smrkové poškozené nN,nH(P) 100 30 81 2+5 podle SLT viz HS 531b (7M: 15% - BK,JD,BŘ) borové - 5K, 5I nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3,MD+-1,DBZ0-1, JD,JV,LP,BR borové - 6K, (7M) nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ bukové P,(pN) 140 40 121 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV SLT 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
200
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
55 551a 551b 551c 551d 556 57 571a
571b 571c 571d 573 576 577
59 591a 591b 597
79 791
01 011 013 015 016 017
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 6S, 5B, 5D svahy a zvlněné plošiny; kambizem p(n)P, (nN) smrkové kvalitní (smíšené) 120 smrkové běžné kvality nN,nH(P) 110 p(n)P, (nN) smrkové - rezonanční 160 smrkové poškozené nN,nH (P) 100 bukové P,(pN) 130
40 (30)
30 40 30 40 (30)
101 91 141 81 111
2+5 2+5 2+5 2+5 2+7
plocha: 64 348,43 ha meliorační a zpevňující CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA dřeviny - alternativy /desítky %/ (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR
Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej smrkové - 5P, 5Q, 5O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BO1, BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OL,OS,JDO smrkové - 5V, 5U pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BK1-2,DBL0-1, MD,JV,JS,OLL,LP,JDO smrkové - 6P, 6Q, 6O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO smrkové - 6V pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BK2, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO smrkové - rezonanční pP,(pN) 160 40 141 2+7 SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP smrkové poškozené pN(P), pH 100 30 81 2+7 podle SLT viz HS 571a pN,pH,(pP) smrkové proředěné 90 30 71 2+7 podle SLT viz HS 571a borové - 5P, 5Q, 5O, (5V, 5U) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1,BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OLL,OS borové - 6P, 6Q, 6O, (6V) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS bukové P,(pN) 130 40 111 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP olšové (+ listnaté nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+7 SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO SLT 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T) terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej smrkové běžné kvality pN,(pP) 110 30 91 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO smrkové poškozené pN,(pP) 100 30 81 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO olšové pN 80 20 71 2+7 SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO
SLT 5T: BO5-7, SM+-2, JD1, DB1, BŘ1, OLL, OS Podmáčená stanoviště horských poloh: 6R, 7R, 7T, 7G podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem smrkové (p)P, (pN) 120 40 101 2+7 SM8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JŘ
Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová smrkové V,(N) 150-f ∞(40) --- 0Z: BO9, BR1, DB, BK borové V,(P,N) 150-f ∞(40) --- 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK dubové V,(P) 150-f ∞(40) --- 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR bukové V,(P) 150-f ∞(40) --- 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR ostatní listnaté (BŘ, OS, AK) N, (V) 100-f 40(∞) 81 -- 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK
25% SM - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO,TR BK - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO
25% O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO
sníž.
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
1 506,85 ha 2,34 % 5- MD5-10 -15 DG4-6 JDO+-3
14 521,37 ha 22,57 % 5- MD8-15 -15 JDO+-5
5U: - 30% - BK,JL,LP,JD, JV
4G: 20% - BK,JD,DB,LP, JV,OLL,OS 5G, 6G: 15% - BK,JD,JV, OLL,OS V9: 20% - BK,JD,JV,OLL, OS 5T: 10% - DB,JD,BŘ,OS
5% T: JD,JŘ R: BŘ,JŘ,JD
1 278,45 ha 1,99 % 5---10
455,72 ha 0,71 % +-5 ---
858,34 ha 1,33 % 0Z: 5% - BK,DB,BŘ 1Z: 70% - DB,HB,LP,BŘ,BŘK,MK 2Z: 60% - BK,DB,LP,BŘ,HB 3Y,4Y: 30% - BK,DB,JD,BR 5Z,6Z,5Y,6Y: 30% - BK,JD,BR,JR,JV 3J: 90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: 60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: 10% - BK,JD,BŘ,JŘ
5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
201
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
Vysvětlivky: Porostní typ:
Zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny. Porosty s převahou JD, JDO a DG jsou zařazeny do SM porostního typu; porosty s převahou MD jsou zařazeny do BO porostního typu; porosty cenných listnáčů (LP, JV, JS, JL) jsou zařazeny do BK porostního typu.
Základní doporučení: 1 - hospodářský způsob:
H - holosečný maloplošný, HH - holosečný velkoplošný, N - násečný, P - podrostní, V - výběrný; předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: p - clonné, n - násečné (násek, kotlík)
2 - doporučené obmýtí 3 - doporučená obnovní doba 4 - počátek obnovy 5 - doporučená doba zajištění kultur od vzniku holiny s ohledem na porostní typ a charakter stanoviště Cílová druhová skladba: Upravená cílová druhová skladba, která je dosažitelná v podmínkách současných základních porostních typů jednotlivých cílových hospodářských souborů. Meliorační a zpevňující dřeviny: Nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury (příloha č. 4 k vyhl. č. 83/1996 Sb.). Sníž. % MZD - přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb (vyhl.č.84/1996,§10). Geograficky nepůvodní dřeviny: 1 - Uveden je maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin (v %) podle „Závazného stanoviska MŽP“ ze dne 14.2. 2001 2 - Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 3 - Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v přehledu ZHD, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70 % zastoupení v cílové druhové skladbě. 4 - V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze č. 3, vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 5 - Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona. 6 - Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.
9.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 7 - Brdská vrchovina byly vypracovány ve smyslu vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současných schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 17 cílových hospodářských souborů (CHS), z toho jeden pro lesy ochranné. V rámci CHS bylo pro jednotlivé vyskytující se porostní typy vytvořeno celkem 81 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro vyhlášené subjekty a specifikace zásad hospodaření podle dokumentace přiložené k jejich vyhlášení (studie, plány péče, apod.). Na území se vyskytují ve smyslu § 8 zák. č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 2a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2c) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 2f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 2g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 2h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
202
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
9.4.1. Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
19
Lužní stanoviště
%
64,86
0,10
údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě
Soubory lesních typů 2L (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 x průměr. výška 2 + 5 let 1) ev. bez omezení 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 2 ha
Plocha:
ha
1)
15
DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
vysoký
DB 10
infiltrační
JS (4)
SM (3)
OLL 4(3)
JV (4)
LP (4)
JL (4)
HB (4)
VR 1,1
TP 0,4
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
191 - smrkové
195 - dubové (smíšené)
197 - jasanové (s olší)
cílová druhová skladba Základní hospodářská
DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL
DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL
JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP
doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
20
91
150
20
141
90
20
81
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
7
pH,(P)
pH 26 - 28
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
7
nH,H
7
24 - 26
průměrná
vysoká
28 - 30 průměrná až nadprůměrná
zčásti využít zmlazení SM
omezené (agresivní zmlazování JS)
nutno omezit
holoseč proti směru nebezpečného větru (š = 2v) • zčásti využít zmlazení SM na clonném okraji • 3 seče v pracovním poli
těžit naholo (š = 2v) ⇒ omezit živelnou přirozenou obnovu JS • cílové dřeviny uměle • 3 seče v pracovním poli
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená
umělá obnova - holoseč (š = 2v) s předsunutými clonnými skupinami pro přirozenou obnovu JS • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova - skupinovitá obnova s postupným obrubným rozšiřováním a ponecháním výstavků sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená
kvalita - kvantita
kvalita
kvalita
10 - 35 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • střední intenzita • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 5 - 10 let
10 - 35 let neutrální zásahy s pozitivním výběrem • interval 5 - 10 let
- dospívající porosty
15 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných, podpora kvalitních • udržovat hustý podrost • interval 5 - 10 let 30 - 100 let intenzivní úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • šetřit podrost nutný pro čištění kmenů • interval 10 - 20 let
35 - 65 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• běrem • střední intenzita • pěstování interval 10 let korun • šetřit cílové vtroušené • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zamokření, hniloba
buřeň, zamokření, tracheomykóza
buřeň, zamokření
včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba údržba odvodňovacího systému
včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba, zpracovávat souše údržba odvodňovacího systému
včasné ošetření (ožínání), vyvýšená sadba údržba odvodňovacího systému
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
203
sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
19
Plocha:
Lužní stanoviště
ha
%
64,86
0,10
údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě
Soubory lesních typů 2L (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 x průměr. výška 2 + 5 let 1) ev. bez omezení 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 2 ha
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
1)
15
DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
vysoký
infiltrační
DB 10
JS (4)
SM (3)
OLL 4(3)
JV (4)
LP (4)
JL (4)
HB (4)
VR 1,1
TP 0,4
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
198 - topolové
cílová druhová skladba
DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL alternativa: TP 10
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
40
10
Počátek obnovy
31
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
H, (HH)
---
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
26 - 30 průměrná
holá seč (š= 2v) do velikosti 1 ha • 3 seče v pracovním poli • postup přizpůsbit dopravní síti • možnost seče širší než dvojnásobek porostní výšky (velikost do 2 ha) sadba silnými sazenicemi nebo poloodrostky, na vlhčích místech vyvýšená kvalita 5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava silné ohrožení buřeňí, částečně zamokřením včasné ošetření proti buřeni (ožínání) údržba odvodňovacího systému
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
204
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
21
Exponovaná stanoviště nižších poloh
%
433,61
0,67
příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované
Soubory lesních typů 2C, 3C, 2N, 2K9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
3M9, 2A, 2S9 Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
C, N, K9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS,HB,JD,BŘK, BB,TS DB - BK,LP,JV,HB,JS,JL,JD,BŘK, BB,TS,DB
1)
1 ha
1)
Plocha:
ha
2 + 6 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let
1 x průměr. výška
30
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
nízký
protierozní
infiltrační
BOČ +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
BO 9 (8)
DB 8(4)
BK 8(4)
LP 6(4)
MD (3)
JV 6(4)
JS 6(4)
HB 6(4)
JL 6(4)
BŘ (3)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
211 - smrkové
213 - borové
215 - dubové
cílová druhová skladba
N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR A, S9: DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL
N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ A, S9: BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL
N, C, K9, M9: DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR A, S9: DB6, BO1, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
205
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
30
81
120
30
101
130
30
111
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
10
nN
10
pN, P
10
nN 22 - 26
18 - 22 průměrná až nadprůměrná
18 - 22 nadprůměrná až vysoká
vyloučena
omezená (sucho, dopravně technické hledisko)
omezená (sucho, dopravně technické hledisko)
náseky (š=1v) po svahu (SV, V, JV) • BK, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli
náseky (š=1v) po svahu (V, SV, JV) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • HB, LP výmladně (etáž) • kvalitní vtroušené DB přirozeně obsekem
spon trojúhelníkový (eroze)
spon trojúhelníkový (eroze)
umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu (S - V) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • ponechat výstavky vtr. BO • HB, LP výmladně (etáž) • kvalitní DB přirozeně obsekem přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š=1v) • 3 seče v pracovním poli (nutno zranit půdu) spon trojúhelníkový (eroze)
kvantita (ochrana)
kvantita (kvalita)
kvantita (ochrana)
průměrná
20 - 40 let první zásah schematicky, další podúrovňové s negativním výběrem • v sušších polohách uvolnit koruny • interval 10 let
10 - 30 let prvním zásahem odstranit nekvalitní, dále neutrální zásahy s negativním výběrem • úprava hustoty, tvarový výběr • střední intenzita • interval 10 let 40 - 70 let 30 - 80 let mírné podúrovňové zásahy s negativpodúrovňové probírky s negativním výním výběrem • podpora vtroušených běrem • v tyčovinách volnější zápoj cílových • interval 15 let (vláha) • podpora cílových listnáčů • střední intenzita • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT, SLKT, lanovka eroze, sucho, buřeň, zvěř, kůrovec
15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby, podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s negativním výběrem • se stoupajícím věkem intenzivněji, je-li kryt půdy • interval 10 - 15 let
eroze, sucho, buřeň, zvěř
eroze, sucho, buřeň, zvěř, tracheomykóza zalesňovat v období s větší půdní vlhzalesňovat v období s větší půdní vlhzalesňovat v období s větší půdní vlhkostí, včasné ožínání, nátěry proti okusu kostí, včasné ožínání, nátěry proti okusu kostí, včasné ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše -------
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
21
Exponovaná stanoviště nižších poloh
%
433,61
0,67
příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované
Soubory lesních typů 2C, 3C, 2N, 2K9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
3M9, 2A, 2S9 Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
C, N, K9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS,HB,JD,BŘK, BB,TS DB - BK,LP,JV,HB,JS,JL,JD,BŘK, BB,TS,DB
1)
1 ha
1)
Plocha:
ha
2 + 6 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let
1 x průměr. výška
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
30
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD +-5
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
nízký
protierozní
infiltrační
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
BOČ +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
BO 9 (8)
DB 8(4)
BK 8(4)
LP 6(4)
MD (3)
JV 6(4)
JS 6(4)
HB 6(4)
JL 6(4)
BŘ (3)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
217- listnaté nekvalitní (+akát)
cílová druhová skladba
N, C, K9, M9: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ A, S9: BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL AK por.: alternativa: AK 10
Základní hospodářská doporučení
Obmýtí
Obnovní doba
70
20
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
61
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
N
7
vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Počátek obnovy
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
18 - 22 nízká omezeně vtroušených cílových dřevin náseky (š=1v) po svahu • 3 seče v pracovním poli • možnost ponechání BO výstavků • AK porosty, které se budou udržovat jako nízký les (na přechodu k lesu ochrannému), obnovovat výmladkově • podle možnosti přirozená obnova vtroušených cílových: LP,BK clonně, DB obsekem spon trojúhelníkový (eroze) kvantita (ochrana) 5 - 25 let první zásahy slabé a časté zaměřené na redukci hustoty v intervalu 2 - 5 let, po 7 letech silnější zásahy v intervalu 5 - 10 let 25 - 45 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • uvolňovat kvalitní (přírůst) • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT, SLKT, lanovka eroze, sucho, buřeň, výmladky zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí, včasné ožínání, důsledné tlumení výmladků nežádoucích dřevin ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
206
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
23
Plocha:
Kyselá stanoviště nižších poloh
ha
%
1107,90
1,72
svahy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 2K (kromě 2K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
BO - DB,BK,LP,HB,BR,JD,DG DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG +-2
BOČ +-1
DBČ +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
podprůměrný
infiltrační
BO 9 (8)
DB 8 (4)
BK 8 (4)
LP (4)
MD (3)
HB (4)
BR (3)
DG 3(3)
DBC (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
231 - smrk
233 - borovice
235 - dubové
cílová druhová skladba
2K, 2I, 2M: BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, SM, HB, BR, DG, DBC 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ
2K, 2I, 2M: BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ
2K, 2I, 2M: DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ
Základní hospodářská doporučení
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
20
91
110
20
101
130
30
111
Hosp. způsob
nH
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
207
Hosp. způsob
Návratná doba
7
p(n)H,(nP)
7
Hosp. způsob
Návratná doba
20 - 22 průměrná až nadprůměrná
p(n)N, p(n)H,( P) 18 - 22 nadprůměrná až vysoká
omezeně lze využít zmlazení SM (SLT 2I)
vhodná pro kvalitní porosty
závislá na semenných letech
holoseč proti směru nebezpečného větru • 3 seče v pracovním poli • vtroušené DB obsekem; BK, LP do předsunutých skupin (náseků) • ponechat výstavky vtroušené BO • přirozené zmlazení SM lze omezeně využít na stinných lokalitách a na SLT 2I k zajištění cílové příměsi
umělá obnova: holoseč (š = 2v) • podle konfigurace terénu, na sušších lokalitách od V - S (vláha), na stanovištích s příznivější vlhkostí od J-JZ (menší ohrožení sypavkou a buření) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP do předsunutých skupin • BO kultury doplnit dubem, aby vytvořil výplň, nebo krycí etáž • možnost ponechání BO výstavků pro zahuštění kultur zmlazením přirozená obnova: kvalitní porosty dvoufázová okrajová clonná seč (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo • BK, LP do předsunutých skupin • vtroušený DB obsekem • 3 seče v pracovním poli
umělá obnova: obnova náseky (š=1v) nebo holou sečí (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • postup ± od V • BK a LP zalesňovat v předstihu buď do předsunutých skupin nebo sadbou do stíněného okraje seče, event. podsadbou do proředěného okraje obnovovaného porostu • skupinovité prosvětlení (obseky) pro DB • výmladky DB, LP, HB = etáž přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š=2v): 1. fáze - semenná seč = v semenném roce prosvětlení (zakmenění = 7) včetně odstranění krycí etáže a zranění půdy 2. fáze - seč domýtná = uvolnění • 3 seče v pracovním poli
vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Návratná doba
20 - 24 průměrná
10(7)
DB uměle sadbou i síjí kvantita
kvalita, (kvantita)
kvantita, (kvalita)
20 - 40 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • silnější intenzita (odlehčení půdy) • první zásah i schematicky • podpora cílové příměsi • interval 10 let
10 - 30 let první zásahy intenzivní (úprava hustoty) a časté • výběr nekvalitních • podpora cílové příměsi • interval 5 - 10 let
15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby • tvarový výběr • mírný zápoj (uvolnění korun) • podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • s věkem stoupá intenzita, je-li kryta půda • interval 10 - 15 let
30 - 80 let 40 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- podúrovňové zásahy s negativním výběrem • mírná až střední intenzita • šetřit rem • udržovat mírně uvolněný zápoj • podpora vtroušených cílových • interval podrost • interval 10 let 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř, hniloba, ± vítr, kůrovec
buřeň, ± sucho, zvěř, klikoroh
buřeň, sucho, zvěř, tracheomykóza
včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu
včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše
---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
23
Plocha:
Kyselá stanoviště nižších poloh
ha
%
1107,90
1,72
svahy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 2K (kromě 2K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB a BK skupiny: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
BO - DB,BK,LP,HB,BR,JD,DG DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG +-2
BOČ +-1
DBČ +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
podprůměrný
BO 9 (8)
infiltrační
DB 8 (4)
BK 8 (4)
LP (4)
MD (3)
HB (4)
BR (3)
DG 3(3)
DBC (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
236 - bukové
237- listnaté nekvalitní (+akát)
cílová druhová skladba
BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB
BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
130
40(30)
111
70
20
Počátek obnovy
61
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
P, (pN)
10
H
7
22 - 24 průměrná až nadprůměrná
22 - 24 podprůměrná až nízká
závislá na semenných letech
částečně využít pro cílové listnáče
přirozená obnova: postup od S - V • třífázová okrajová clonná seč (š=1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakm. nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) • 3 seče v pracovním poli v prosvětlených porostech dvoufázově (seč semenná a seč domýtná) umělá obnova: násek (š = 1v) s postupem od S - SV • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli • DB alternativa : náseky (š = 1v) od V • předsunuté skupiny pro BK a LP • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita, kvalita
holosečná přeměna na BO (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • LP pokud možno do předsunutých clonných skupin, DB obsekem • výmladky jen jako výplň (etáž)
Hosp. způsob
Návratná doba
kvantita
5 - 25 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výbě- úprava druhové skladby • podpora kvarem • redukce nevhodných z úrovně • litních cílových • interval 3 - 10 let interval 5 - 10 let 25 - 55 let 40 - 95 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorběrem • podpora nadějných • interval 10 let ších • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± sucho
buřeň, zvěř (okus), ± sucho, výmladky
včasné ožínání kultur, plocení
včasné ožínání kultur, nátěry (plocení), důsledné tlumení výmladků ---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
208
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Živná stanoviště nižších poloh
25
ha
%
472,70
0,73
plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem
Soubory lesních typů 2S (kromě 2S9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
2B, 2D Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD,JDO,TR,DB, BRK,BB
20 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
10 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG +-4
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný-nadpr.
DB 10(5)
infiltrační
BO 9 (8)
BK (5)
LP (4)
JV (4)
JS (4)
MD (3)
SM (3,5)
JD 5(3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
251 - smrkové
253 - borové
255 - dubové
cílová druhová skladba
DB6, MD2, BK(LP)1, JV1, HB, JS, OS, SM, BO, JD, JDO, DG na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV
DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS
DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
209
na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
20
91
110
20
101
160
30
141
Hosp. způsob
nH,nN
Návratná doba
Hosp. způsob
7
pN,pH
24 - 26
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
7
nP,pN,(pH)
7(10)
22 - 26
22 - 24 nadprůměrná až vysoká
průměrná
průměrná
omezeně lze využít zmlazení SM pro cílovou příměs
omezené (buřeň) v případě zachování BO jako cílové dřeviny
závislá na semenných letech
holoseč (š = 2v) nebo násek (š = 1v) proti směru nebezpečného větru větru • 3 seče v pracovním poli • BK, LP, JD, JV do předsunutých skupin, náseků, ev. mezer nebo na zastíněný okraj paseky • přirozené zmlazení SM lze omezeně využít na stinných lokalitách pro cílovou příměs
násek (š = 1v) nebo holoseč (š = 2v) s postupem od SV - V • 3 seče v pracovním poli • předsunuté skupiny pro BK, LP, JD, JV • DB uměle, ev. obsekem vtroušeného DB • výmladky etáž • kvalitní BO udržet v cílové příměsi
přirozená obnova: obsekem kvalitních dubů, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení BK, LP, JD, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečnou podsadbou porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v pracovním poli uměle: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 - 4 seče v pracovním poli • BK, LP, JD, JV v předstihu • etáž - výmladky, podsadba umělá obnova sadbou i síjí DB
kvantita
kvalita, kvantita
kvalita
15 - 30 let mírné, časté neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • vytínat předrostlíky a vidličnaté • šetřit hustý podružný porost (čištění, vlhkost) • uvolnit kvalitní DB • interval 5 - 10 let 30 - 100 let 30 - 80 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem po zajištění korun mírné podúrovňové podúrovňové zásahy s kombinovaným • šetřit podružný porost • s postupujícím zásahy s negativním výběrem • udržet výběrem • výběr ustupujících • interval 10 let věkem intenzivněji (je-li kryt půdy) • kvazápoj • podpora cílových listnáčů • interval 10 let litní DB vyvětvit (200 ks/ha) • interval 10 - 20 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava 15 - 35 let silnější podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem (první schematicky) • šetřit cílové listnáče • interval 10 let
8/10 - 30 let mírné, časté zásahy neutrální s kombinovaným výběrem • výběr nevhodných a netvárných • mlaziny udržovat hustější • potlačené ponechat • interval 5 let
buřeň, zvěř, hniloba, vítr, kůrovec
buřeň, ± sucho, zvěř, klikoroh
buřeň, ± sucho, zvěř, tracheomykóza
ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
včasné ožínání kultur, nátěry proti okusu
včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše
---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Živná stanoviště nižších poloh
25
ha
%
472,70
0,73
plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem
Soubory lesních typů 2S (kromě 2S9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
2B, 2D Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
BK,LP,HB,JV,JS,JL,JD,JDO,TR,DB, BRK,BB
20 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
10 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG +-4
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný-nadpr.
infiltrační
DB 10(5)
BO 9 (8)
BK (5)
LP (4)
JV (4)
JS (4)
MD (3)
SM (3,5)
JD 5(3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
257 - listnaté nekvalitní
cílová druhová skladba
DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV
Základní hospodářská doporučení
Obmýtí
Obnovní doba
70
20
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
61
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
pH
7
vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Počátek obnovy
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
22 - 26
podprůměrná částečně využít pro cílové listnáče holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky
kvantita 7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava rozestupů, odstraňování křivých, podpora kvalitních • interval 5 - 10 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem zaměřené na uvolňování kvalitních • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± sucho, výmladky včasné ožínání kultur, plocení, důsledné tlumení výmladků ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
210
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh
27
ha
%
336,43
0,52
mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol
Soubory lesních typů 2P, 4Q (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
1)
2 + 6 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
BO - BK,DB,BR,JD,OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB
20 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD +-5
10 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
VJ +
JDO +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
podprůměrný
desukční
BO 8 (7)
DB 8 (4)
SM (3)
BR (3)
JD 5(3)
MD (3)
BK (5)
OS (3)
VJ 5(5)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
271 - smrkové
273 - borové
275 - dubové
cílová druhová skladba
BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ, JDO
BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ
DB6, BO4, BR, BK, OS, JD
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
211
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
20
91
120
20
111
130
30
111
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
7
nN,(nH),(P)
7
pN,(pH),(P)
(n)N,(n)H 22 - 26
Návratná doba
10(7)
průměrná
22 - 26 průměrná až nadprůměrná
20 - 24 nadprůměrná
SM nálet využít (meziúroveň)
vhodná pro kvalitní porosty
závislá na semenných letech
náseky (š=1v) proti směru nebezpečného větru • 1. zásah silnější (N - H) pro urychlení •3 seče v pracovním poli • kvalitní vtroušenou BO ponechat jako výstavky (úprava vodního režimu) • DB do předsunutých skupin • přirozený SM nálet využít k vytvoření meziúrovně • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š=2v)
na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba
umělá obnova: náseky (š = 1v) od V SV • 3 seče v pracovním poli • výstavky BO (úprava vodního režimu) • DB skupinovitě v předstihu (úroveň) nebo doplnění borových kultur (etáž) • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š = 2v) přirozená obnova: kvalitní porosty dvoufáz. okrajová clonná seč (š = 1-2v) s ponecháním výstavků: 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) • 3 seče v pracovním poli • BK, LP v předstihu v kotlících nebo dodatečnou podsadbou • DB v posledních fázích obnovy k doplnění mezer (etáž) na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba
umělá obnova: náseky (š = 1v) od JV V - SV • 3 seče v pracovním poli • DB v předsunutých skupinách přirozeně (obsek semenných dubů), ev. uměle • BO uměle na paseku • výmladky DB - etáž • po odvodnění a na sušších lokalitách holoseč (š=2v) přirozená obnova: dvoufázová okrajová clonná seč (š = 1-2v) : 1. fáze - semenná seč = v semenném roce prosvětlení (z = 7) 2. fáze - seč domýtná = uvolnění 3 - 4 letého nárostu 3 seče v pracovním poli • při neúspěchu přirozené obnovy urychleně zalesnit autochtonním dubem na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba
stabilita
kvalita, stabilita
kvalita, kvantita
15 - 35 let 10 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výbězpočátku volnější zápoj (koruna) • redukce netvárných • podpora kvalitní BO rem • úprava druhové skladby • tvarový • redukce vtroušené BR • interval 5 - 10 výběr • podpora kvalitních • interval 10 let let 35 - 85 let 30 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • s postupujícím věkem stoupá rem • podpora kvalitních • postupné uvolňování korun ⇒ kořenový systém ⇒ intenzita (je-li kryt půdy) ⇒ tloušťkový přírůst • podpora podrostu • interval 10 stabilita • v kmenovině slabší zásahy • šetřit SM podrost (vodní režim) • interval 15 let 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT
20 - 40 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem (ev. schematicky) • volný zápoj • hluboké zavětvení • výběr potlačených • interval 10 let 40 - 70 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • podpora předrůstavých a úrovňových • interval 15 let
zamokření, buřeň, zvěř (okus), vítr, hniloba, kůrovec nátěry proti okusu, ožínání, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) před obnovou podle potřeby odvodnit
zamokření, buřeň, zvěř (okus), klikoroh, ± vítr nátěry proti okusu, ožínání, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky) před obnovou podle potřeby odvodnit
zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše před obnovou podle potřeby odvodnit
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh
27
ha
%
336,43
0,52
mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol
Soubory lesních typů 2P, 4Q (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)
2 + 6 let 1 ha 2 x průměr. výška DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
BO - BK,DB,BR,JD,OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB
20 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD +-5
10 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
VJ +
JDO +-1
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
podprůměrný
BO 8 (7)
desukční
DB 8 (4)
SM (3)
BR (3)
JD 5(3)
MD (3)
BK (5)
OS (3)
VJ 5(5)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
277 - listnaté nekvalitní
278 - topolové
cílová druhová skladba
BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS
BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
70
20
Počátek obnovy
61
1)
Obmýtí
Obnovní doba
50
20
Počátek obnovy
41
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
nN, (nH)
7
H
7
22 - 26 průměrná až podprůměrná
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
26 - 28 podprůměrná až nízká
částečně využít pro cílové listnáče násečná (š = 1v), ev. holosečná (š = 2v) holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli přeměna na BO • 3 seče v pracovním poli • kvalitní DB obsekem; BK do zástinu • výmladky jen jako výplň (etáž) na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba na vlhčích lokalitách vyvýšená sadba kvantita
kvantita - kvalita
7 - 25 let úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových • interval 5 - 10 let
5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 25 - 55 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhor• soustavné uvolňování a podpora kvaších • interval 10 let litních • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, zvěř (okus)
zamokření, buřeň, zvěř (okus)
nátěry proti okusu, ožínání
podle potřeby ožínání
před obnovou podle potřeby odvodnit
před obnovou podle potřeby odvodnit
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
212
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Olšová stanoviště na podmáčených půdách
29
%
524,77
0,82
potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej
Soubory lesních typů 3L, 5L, 1G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)
1)
Plocha:
ha
1 ha 2 x průměr. výška 2 + 6 let možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
3L, 5L: 70; 1G: 90
3L,5L: JV, OLL; 1G: OLL, VR
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
podprům. - průměr.
břehoochranný
desukční
OLL 4 (3)
JS 6 (4)
SM
VR 1,1
3,5(3)
JV (4)
BR (3)
OS (3)
JD 5(3)
JV (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
291 - smrkové
297 - olšové - 1G
297 - olšové (smíšené) - L
cílová druhová skladba
3L: OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1
OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS
3L: OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
213
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
100
20
91
80
20
Počátek obnovy
71
1)
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
90
20
81
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
pN
7
N, pN
7
pN
7
24 - 28 průměrná až nadprůměrná
22 - 26 nadprůměrná až vysoká
24 - 28 nadprůměrná až vysoká
omezené (buřeň, záplavy)
omezené (buřeň, záplavy)
omezené (buřeň, záplavy)
náseky (š = 1v) proti větru větru • 3 seče v pracovním poli • využít zmlazení SM (clonný okraj) • vtroušený JS obsekem, OL uměle
kombinace náseku (š = 1v) a skupinové seče • 3 seče v pracovním poli • výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • v extrémních podmínkách (1G) výmladkově vyvýšená sadba silnými sazenicemi (od- vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) rostky) • tůně a mrtvá ramena je účelné prohloubit a nezalesňovat stabilita kvalita
kombinace náseku (š = 1v) a skupinové seče • 3 seče v pracovním poli • výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • JS přirozeně obsekem, clonnými skupinami vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) kvalita
7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • včasný začátek (po zapojení) • do 20 let mírně a často • střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny) • podpora kvalitní OLL • interval 5 - 10 let 35 - 75 let 30 - 60 let mírné úrovňové zásahy s kombinovaúrovňové zásahy s pozitivním výběrem ným výběrem • podpora předrůstavých • po vyčištění kmene vyšší intenzita a úrovňových • interval 10 let (přírůst na nejkvalitnějších) • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem
7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • včasný začátek (po zapojení) • do 20 let mírně a často • střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny) • podpora JS • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • po vyčištění kmene vyšší intenzita (přírůst na nejkvalitnějších) • interval 10 let
zamokření, buřeň, vítr, zvěř (okus), hniloba, kůrovec včasné ožínání, nátěry proti okusu
zamokření, buřeň, zvěř (okus)
zamokření, buřeň, zvěř (okus)
včasné ožínání, nátěry proti okusu
včasné ožínání, nátěry proti okusu
10 - 35 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • od mlazin udržet volný zápoj (pěstování korun) • interval 5 let
trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
Plocha:
Olšová stanoviště na podmáčených půdách
29
ha
%
524,77
0,82
potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej
Soubory lesních typů 3L, 5L, 1G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)
1)
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
1 ha 2 x průměr. výška 2 + 6 let možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
3L, 5L: 70; 1G: 90
3L,5L: JV, OLL; 1G: OLL, VR
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
podprům. - průměr.
břehoochranný
desukční
OLL 4 (3)
JS 6 (4)
SM 3,5(3)
VR 1,1
JV (4)
BR (3)
OS (3)
JD 5(3)
JV (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
298 - topolové
cílová druhová skladba
OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS alternativa: TP 10
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
50
20
Počátek obnovy
41
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
H
7
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
26 - 28 podprůměrná až nízká
holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) kvantita - kvalita 5 - 15 let první zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • výchovné zásahy časté a velmi silné • interval 5 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních • interval 5 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem zamokření, buřeň, zvěř (okus) podle potřeby ožínání trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
214
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Exponovaná stanoviště středních poloh
41
ha
%
2280,89
3,54
příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná
Soubory lesních typů 3N, 4N, 3K9, 3F, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
N, K9:
1 ha 1)
1 x průměr. výška
2+7
1)
SM - BK,DB,LP,JD,DG BO,BK - BK,DB,LP,JD F, A, D7: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB)
30
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
protierozní
infiltrační
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG +-2
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
SM 4(3,5)
BO 8 (7)
DB (4)
BK 8 (4)
MD (3)
JD 5(3)
LP (4)
JV (4)
JS (4)
DG 3(3)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
411 - smrkové
413 - borové
415 - dubové
cílová druhová skladba
N, K9: SM6,BK2,BO1,MD1,JD,JV,LP, DB,BR,DG alt.: BO5,BK2,DB1,MD2,SM,JV,JD,BR F, A, D7: SM6, BK2, JV1, MD1, JD, JS, JL, DB, BO, LP, DG 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB
N, K9: BO5,BK2,DB1,MD2,SM,JV,JD, BR alt.: SM6,BK2,BO1,MD1,JD,JV,LP,DB, BR,DG F, A, D7: SM3,BK3-5,BO+-2,JV2,MD, DB,HB,JS,LP 5C: BO(KL)7,BK2,LP1,MD,DB
DB7,BO2,BK(LP)1,MD,SM,JD 5C: BO(KL)7,BK2,LP1,MD,DB
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
215
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
110
30
91
120
30
101
130
40(30)
111
Hosp. způsob
Návratná doba
n(p)N, (pP,nP) 24 - 28 průměrná
10(7)
Hosp. způsob
(n)N, (pP), (nP) 20 - 24 průměrná
Návratná doba
Hosp. způsob
10(7)
P,(pN)
Návratná doba
7(10) 20 - 24
nadprůměrná
omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň)
omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň)
omezená (sucho, dopravně technické hledisko)
umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru s předsunutými skupinami pro BK, JD, JV, LP • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázová okrajová seč, t.j. kombinace náseku (š = 1v) se současným prosvětlením na vnitřní obrubě za účelem zvýšení dosahu bočního světla pod mateřský porost • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli
umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu od SV - V - JV • předsunuté skupiny pro BK, JD, JV, LP • výstavky BO • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou sečí t.j. kombinace náseku š = 1v (vnější okraj) s clonnou sečí (vnitřní okraj) • ponechat výstavky BO • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli
spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)
spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)
uměle: náseky (š=1v) po svahu (S - V) • kvalitní DB přirozeně obsekem • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • HB, LP výmladně (etáž) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z = 6) 2. fáze - domýcení • BK, LP do předsunutých skupin • výstavky BO • 3 - 4 seče v pracovním poli spon trojúhelníkový (eroze)
kvantita, ochrana
kvantita, ochrana
kvantita
10 - 30 let 15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběindividuální podúrovňové zásahy s nerem • volnější zápoj (koruny) • výběr gativním výběrem • až do tyčovin volpředrostů a netvárných • interval 10 let nější zápoj • uvolnit cílovou příměs • interval 10 let 30 - 75 let 35 - 75 let podúrovňové zásahy s negativním výběpodúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírnější intenzita • zpočátku rem • v tyčovinách plnější zápoj • intermírně uvolněné koruny, postupně plněj- val 10 - 15 let ší zápoj • interval 10 - 15 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka
15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava druhové skladby, podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s negativním výběrem • se stoupajícím věkem intenzivněji půdy • interval 10 - 15 let
eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu a loupání
eroze, buřeň, zvěř (okus), klikoroh
eroze, buřeň, zvěř, tracheomykóza
včasné ožínání, nátěry proti okusu
včasné ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše ---
---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Plocha:
Exponovaná stanoviště středních poloh
41
ha
%
2280,89
3,54
příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná
Soubory lesních typů 3N, 4N, 3K9, 3F, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
N, K9:
1 ha 1)
1 x průměr. výška
2+7
1)
SM - BK,DB,LP,JD,DG BO,BK - BK,DB,LP,JD F, A, D7: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB)
30
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
protierozní
infiltrační
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG +-2
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
SM 4(3,5)
BO 8 (7)
DB (4)
BK 8 (4)
MD (3)
JD 5(3)
LP (4)
JV (4)
JS (4)
DG 3(3)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
416 - bukové
417 - listnaté nekvalitní
cílová druhová skladba
N, K9: BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO F, A, D7: BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS
N, K9: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG F, A, D7: SM3, BK3-5, BO+-2,JV2, MD, DB, HB, JS, LP 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
130
40(30)
111
90
30
Počátek obnovy
71
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
P, (pN)
10
N, pN
10
24 - 28 nadprůměrná
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
22 - 26 průměrná až nízká
omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň)
omezeně vtroušených cílových dřevin
přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • 3 seče v pracovním poli uměle: náseky po svahu (š=1v) • využít zmlazení JV • MD k vylepšení osluněných partií • 3-4 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita
náseky (š=1v) po svahu • přeměna s ev. využitím přirozené obnovy (clonně LP, JS, JV, obsek DB) • po smýcení uměle SM, BO, MD
spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)
kvantita, ochrana
7 - 25 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výbě- úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových rem • výběr předrostů, úprava rozestupů a druhové skladby • šetřit podúroveň • interval 5 - 10 let • interval 5 - 10 let 25 - 55 let 40 - 80 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem úrovňové zásahy s kombinovaným vý• uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorběrem • výběr netvárných • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - ších • interval 10 let 15 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka eroze, buřeň, zvěř (okus)
eroze, buřeň, zvěř (okus)
včasné ožínání, plocení kultur
včasné ožínání, nátěry proti okusu
---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
216
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
43
Plocha:
Kyselá stanoviště středních poloh
ha
%
15741,64
24,46
svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 3K (kromě 3K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4K, 3I, 4I, 5M Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
SM - BK, DB, LP, JD, HB, DG BO,BK,DB - BK, DB, LP, JD, HB
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG 4-6
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
infiltrační
SM 4(3,5)
BO 8 (7)
BK 8 (4)
DB 8 (4)
MD (3)
JD 5(3)
LP (4)
HB (4)
DG 3(3)
VJ 5(5)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
431a - smrkové
431b - smrkové poškozené
433 - borové
cílová druhová skladba
SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB, LP,BR,DG alt.: BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB, LP,BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB, LP,BR,DG alt.: BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB, LP,BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
BO6,BK1,DB1,MD1,SM1,JD,HB,LP,BR alt.: SM5-6, BK2, BO1, MD1, DB+-1, JD, HB, LP, BR, DG 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
217
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
110
30
91
100
30
81
110
20
101
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
n(p)P,n(p)N, (n,pH)
7(10)
nH,nN,(nP)
10(7)
nH,(nP)
7
24 - 28
24 - 28
22 - 26
průměrná
průměrná
průměrná
optimální - (snížené ohrožení buření)
optimální - (snížené ohrožení buření)
vhodná pro kvalitní porosty
přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí ( š= 1-2v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě) • 3 seče v prac. poli umělá obnova: holou sečí (š=2v) s postupem od S - SV s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP • 3 seče v pracovním poli
umělá obnova: holou sečí (š = 2v) nebo násekem (š = 1v) s postupem od S - SV s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP • 3 seče v prac. poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP (3 obnovní prvky v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo
umělá obnova: holou sečí (š=2v) s postupem od SV - JV • 3 seče v pracovním poli • předsunuté náseky pro BK, JD, LP • SM, BO, DB na volnou plochu • MD k vylepšení • ponechat těžitelné výstavky přirozená obnova (kvalitní porosty): dvoufázová okrajová clonná seč (š = 1v) s ponecháním výstavků: 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě) BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli
kvantita
kvantita
kvalita
15 - 35 let 15 - 35 let 10 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • neutrální zásahy s negativním výběrem • rem (1. zásah schematicky) • volnější závyšší intenzita (koruny) • výběr poškozenižší hustota • výběr nekvalitních • interval poj • podpora příměsi • interval 10 let 5 - 10 let ných • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 75 let 30 - 80 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • výběrem • mírná intenzita • postupně plný výběr poškozených • podpora nadějných • rem • v tyčovinách volnější, potom plný zápoj • uvolnit vtroušený MD • BK podpo- interval 10 let zápoj • podpora cílové příměsi • interval 10 let řit i v podúrovni • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± sucho, ± hniloba, ± vítr, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± sucho, ± hniloba, ± vítr, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho, ± sníh (vývraty, zlomy) ochrana proti zvěři (nátěry), ožínání kultur
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
43
Plocha:
Kyselá stanoviště středních poloh
ha
%
15741,64
24,46
svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem Soubory lesních typů 3K (kromě 3K9), (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4K, 3I, 4I, 5M Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
SM - BK, DB, LP, JD, HB, DG BO,BK,DB - BK, DB, LP, JD, HB
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG 4-6
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
SM 4(3,5)
infiltrační
BO 8 (7)
BK 8 (4)
DB 8 (4)
MD (3)
JD 5(3)
LP (4)
HB (4)
DG 3(3)
VJ 5(5)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
435 - dubové
436 - bukové
437 - listnaté nekvalitní
cílová druhová skladba
DB7,BK2,MD1,JD,LP,HB,SM alt.: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2, MD1, JD, HB, LP, BR, DG 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
SM(BO)6, BK1-2, DB1-2, MD1, JD, HB, LP, BR 3I, 4I alt.: DB10,BK,MD,JD,SM,LP,HB
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
130
30
111
130
40(30)
111
70
20
Počátek obnovy
61
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
nP,pN,(pH)
7(10)
P,(pN)
10
(p)H,(pN)
7
22 - 24 nadprůměrná až vysoká
24 - 26 nadprůměrná až vysoká
22 - 26 průměrná až podprůměrná
závislá na semenných letech
závislá na semenných letech
omezeně vtroušených cílových dřevin
přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • při neúspěchu přirozené obnovy urychleně zalesnit autochtonním dubem umělá obnova: násekem (š=1v) nebo holou sečí (š = 2v) • 3 seče v pracovním poli • skupinovité prosvětlení (obseky) pro DB • BK, JD a LP zalesňovat v předstihu buď do předsunutých skupin nebo sadbou do stíněného okraje seče, event. podsadbou do proředěného okraje obnovovaného porostu • výmladky DB, LP, HB = etáž • postup podle dopravní sítě DB uměle sadbou i síjí
přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1 až 2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z = 6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) • postup od S - SV • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š=1v) s předsunutými skupinami pro JD; MD k vylepšení osluněných partií • 3-4 seče v pracovním poli
holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu V • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky
kvalita
semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita, (kvalita)
kvantita
15 - 35 let 15 - 40 let 7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběúprava druhové skladby • podpora kvalitrem • úprava druhové skladby • tvarový rem • redukce nevhodných z úrovně • inních cílových terval 5 - 10 let výběr • mírný zápoj (uvolnění korun) • • interval 5 - 10 let podpora kvalitních DB a podrostu (LP, HB) • interval 10 let 35 - 85 let 40 - 95 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • rem • s věkem stoupá intenzita, je-li kryta podpora nadějných (200 - 250 ks/ha) • uvolnit kvalitní cílové • výběr nejhorších • půda • interval 10 - 15 let interval 10 - 15 let interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, sucho, zvěř, tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše ---
zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho, ± tracheomykóza ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
zvěř (okus), ± buřeň, ± sucho ochrana proti zvěři (nátěry, plocení), ožínání ---
218
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
45
Plocha:
Živná stanoviště středních poloh
ha
%
3444,32
5,35
svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem Soubory lesních typů 3S, 3B, 3H, 3D2, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
3D8, 4S, 4B, 4H Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB, TR,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB,TR,JDO
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG 5-10
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadprůměrný
SM 4(3,5)
infiltrační
BK 9 (5)
MD (3)
BO 8 (7)
JD 5(3)
DB 10(5)
JS (4)
LP (4)
DG 3(3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
451a - smrkové
451b - smrkové poškozené
453 - borové
cílová druhová skladba
SM7, BK2, MD1, JD, BO, DB, HB, JV, JS, LP, JL, TR, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG
SM7, BK2, MD1, JD, BO, DB, HB, JV, JS, LP, JL, TR, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG
SM6-7, BK2, MD1, BO+-1, JD, DB, HB, JV, JS, LP, DG, JDO Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
219
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
30
81
90
20
81
100
20
91
Hosp. způsob
n(p)N,n(p)H, (n,pP)
Návratná doba
Hosp. způsob
10(7)
nH,nN
26 - 30
Návratná doba
Hosp. způsob
7
nH
26 - 30
Návratná doba
7 24 - 26
průměrná
průměrná
průměrná
omezené (buřeň)
omezené (buřeň)
omezené (buřeň)
umělá obnova: holá seč (š=2v) s postupem V - S • BK, JD, LP do předsunutých skupin (lze využít prolomené a proředěné partie) • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli; náseky (š= 1v) od V - S jsou vhodnější (méně zabuření) • 4 seče v prac. poli přirozená obnova (především kat. S): a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětlení na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V-S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 - 4 seče v pracovním poli umělá obnova silnými sazenicemi
umělá obnova holou sečí š=2v (ev. násekem; š=1v) s postupem od S - V (proti větru) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli
holoseč (š = 2v), ev. násek (š=1v) s postupem od S - V • 3 seče v pracovním poli • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin (náseků) nebo na cloněný okraj paseky • výstavky kvalitní BO
umělá obnova silnými sazenicemi
umělá obnova silnými sazenicemi
kvalita
stabilita
kvalita
10 - 35 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • udržovat zápoj • interval 5 let
10 - 35 let neutrální zásahy s negativním výběrem • silně a často (koruny) • výběr poškozených • interval 5 let
vítr, buřeň, hniloba, zvěř (okus, loupání), ± sníh (vývraty, zlomy), kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání ---
vítr, buřeň, hniloba, zvěř (okus, loupání), ± sníh (vývraty, zlomy), kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání ---
(8)10 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr netvárných • mlaziny hustější (dlouhé kmínky) • interval 5 let 35 - 75 let 30 - 80 let 35 - 75 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběpodúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem • podpora kvalitních a cílové příměsi • výběr poškozených • ošetření nadějných • rem • ponechat potlačené (čištění) • po 300 - 400 ks/ha vyvětvit (při ho 18 m) • interval 10 let zajištění korun mírné zásahy • 200 - 300 interval 10 let nadějných vyvětvit • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), ± vítr, ± sníh (vývraty, zlomy) včasné ožínání, nátěry proti okusu, okrajové zpevňovací pásy ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
45
Plocha:
Živná stanoviště středních poloh
ha
%
3444,32
5,35
svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem Soubory lesních typů 3S, 3B, 3H, 3D2, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
3D8, 4S, 4B, 4H Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB, TR,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB,TR,JDO
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG 5-10
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadprůměrný
infiltrační
SM 4(3,5)
BK 9 (5)
MD (3)
BO 8 (7)
JD 5(3)
DB 10(5)
JS (4)
LP (4)
DG 3(3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
455a - dubové kvalitní
455b - dubové běžné kvality
456 - bukové
cílová druhová skladba
DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM
DB7,BK2,MD1,JD,JV,JS,LP,JL,SM alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG
BK6-7, DB1-2, MD1, SM+-1,JD+-1, HB, LP, JV, JS, JL, TR
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
160
30
141
130
30
111
130
40(30)
111
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
nP,nN,(pH)
7(10)
pN,pH,(nP)
10
P,(pN)
10
24 - 26 nadprůměrná až vysoká
22 - 26 nadprůměrná až vysoká
24 - 28 nadprůměrná až vysoká
závislá na semenných letech
závislá na semenných letech
závislá na semenných letech
přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečná podsadba porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v prac. poli umělá obnova: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) • postup ± od V - podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • BK,JD,LP,JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče, ev. podsadbou proředěného okraje porostu • ve 40 - 60 letech vytvořit krycí etáž: výmladky nebo podsadba LP,JV,BK,HB • 3 seče v pracovním poli DB uměle sadbou i síjí
umělá obnova: násekem (š = 1v) nebo holosečí (š = 2v) • postup ± od V - podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • BK,JD,LP,JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče, ev. podsadbou proředěného okraje porostu • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo dodatečná podsadba porostů (ve stáří kolem 40 let) • 3 seče v pracovním poli
přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1-2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š = 1v) s předsunutými skupinami pro JD • MD k vylepšení • 3 seče v pracovním poli
DB uměle sadbou i síjí
kvalita
kvalita - kvantita
semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita
15 - 35 let 15 - 35 let 10 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • mírně a často • udržet hustý porem • mírně a často • udržet hustý porem • 1. zásah předrosty, 2. zásah rozedružný porost • vytínat předrosty a vidličdružný porost • vytínat předrosty a vidličstupy (± bez zásahu do podúrovně), dále naté • interval 5 - 10 let naté • interval 5 - 10 let jen pozitivní výběr • interval 5 let 35 - 85 let 35 - 85 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s pozitivním výběrem • rem • šetřit podružný porost • kvalitní DB rem • šetřit podružný porost • kvalitní DB podpora kvalitních • interval 10 let vyvětvit • u starších intenzivnější zásahy • vyvětvit • u starších intenzivnější zásahy • interval 10 - 15 let interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza
buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza
buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza
ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše
ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše
ožínání, plocení kultur, zpracovávat souše
---
---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
220
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
45
Plocha:
Živná stanoviště středních poloh
ha
%
3444,32
5,35
svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem Soubory lesních typů 3S, 3B, 3H, 3D2, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
3D8, 4S, 4B, 4H Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB, TR,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB,TR,JDO
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG 5-10
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadprůměrný
infiltrační
SM 4(3,5)
BK 9 (5)
MD (3)
BO 8 (7)
JD 5(3)
DB 10(5)
JS (4)
LP (4)
DG 3(3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
457 - listnaté nekvalitní
cílová druhová skladba
SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
221
Obmýtí
Obnovní doba
70
20
Počátek obnovy
61
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
(p)H,(p)N
7
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
22 - 26 podprůměrná omezeně vtroušených cílových dřevin holoseč (š = 2v) s postupem podle dopravní sítě nebo podle konfigurace terénu • 3 seče v pracovním poli • DB obsekem • předsunuté skupiny pro BK a LP • spodní etáž - výmladky
kvantita 7 - 25 let úprava druhové skladby • podpora kvalitních cílových • interval 5 - 10let 25 - 55 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní cílové • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava buřeň, zvěř (okus) ožínání, nátěry (plocení) kultur ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
47
Plocha:
Oglejená stanoviště středních poloh
ha
%
12133,79
18,86
zvlněné plošiny a úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem Soubory lesních typů 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4V, 3U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
1)
1 ha
1)
2 x průměr. výška
O,P,V: 25; U: 15
2 + 6 let BK,DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
3V,4V,3O: SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB 3P,4P,4O: SM - BK,DB,JD,LP,OS,JDO BO - BK,DB,JD,LP,OS,BŘ DB - BK,JD,LP 3U: BK,JV,JL,LP,JD,OLL,DB
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
VJ +
JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
SM 3,5(3)
desukční
BO 8 (7)
JD 5(3)
MD (3)
DB 8 (4)
BK (4)
JS (4)
LP (4)
OLL (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
471a - smrkové
cílová druhová skladba
3V, 4V, 3O: SM7, DB(BK)2, JD1, MD, LP, JV, JS, JL, HB, OLL, OS, JDO
471b - smrkové poškozené
471c - smrkové proředěné
3P, 4P, 4O: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ alternativa: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přir. obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
110
30
91
100
30
81
90
30
Hosp. způsob
pN,(pP)
Návratná doba
Hosp. způsob
10(7)
pN,(pH)
24 - 28
Návratná doba
Hosp. způsob
10
pN,pH,(pP)
24 - 28
Počátek obnovy
71
1)
Návratná doba
10(7) 24 - 28
průměrná
průměrná
průměrná - podprůměrná
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň)
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň)
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň)
umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP,JV: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo ⇒ urychlení • 3 seče v pracovním poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
náseky; š=1v (ev. holoseč š=1-2v ⇒ po odvodnění) proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli
umělá obnova: násekem (š=1v) (ev. holoseč po odvodnění; š=1-2v) s postupem proti větru • prolomené a proředěné partie využít pro předsunuté skupiny BK, JD, LP, JV • výstavky vtroušené BO ⇒ příměs pro zpevnění • řediny tyčovin mýtit • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli pro přirozenou obnovu má násek formu okrajové clonné seče
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
15 - 30 let 15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • podle stavu porostu • prořezat hustější rem • od mlazin volný zápoj (pravidelná větší intenzita • výběr nejvíce poškozečásti • stejnoměrný zápoj koruna 50% výšky) • odstranění méně ných • interval 5 let vitálních • interval 5 let 30 - 70 let 30 - 60 let 30 - 60 let podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativním výběrem • podle stavu porostu • opatrný výběr • šetřit výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběr poškozených • ošetření nadějných • poškozené životaschopné ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • udržení příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit
vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpev. pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
vítr, zamokření, sníh(vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec zpevnění podle stavu porostů (odluky, rozluky, okrajové pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání podle potřeby před obnovou odvodnit
222
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
47
Plocha:
Oglejená stanoviště středních poloh
ha
%
12133,79
18,86
zvlněné plošiny a úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem Soubory lesních typů 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4V, 3U Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
1)
1 ha
1)
2 x průměr. výška
O,P,V: 25; U: 15
2 + 6 let BK,DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
3V,4V,3O: SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB 3P,4P,4O: SM - BK,DB,JD,LP,OS,JDO BO - BK,DB,JD,LP,OS,BŘ DB - BK,JD,LP 3U: BK,JV,JL,LP,JD,OLL,DB
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
VJ +
JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
desukční
SM 3,5(3)
BO 8 (7)
JD 5(3)
MD (3)
DB 8 (4)
BK (4)
JS (4)
LP (4)
OLL (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
473 - borové
475a - dubové kvalitní
475b - dubové běžné kvality
cílová druhová skladba
3V, 4V, 3O: SM7, DB(BK)2, JD1, MD, BO, JV, JS, OS, OLL, JDO 3P, 4P, 4O: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, BR, OS alternativa: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL
3V, 4V, 3O: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3P, 4P, 4O: DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL
3V, 4V, 3O: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3P, 4P, 4O: DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy : Výchova porostů : - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
223
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
110
30
91
160
30
141
140
30
121
Hosp. způsob
pN,(pP)
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
10(7)
pP,pN,(pH)
7(10)
pN,pH,(pP)
10(7)
22 - 26
22 - 26 nadprůměrná až vysoká
24 - 26 nadprůměrná až vysoká
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň)
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň) • závislá na semenných letech
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň) • závislá na semenných letech
umělá obnova: náseky (š=1v) proti větru • BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • výstavky kvalitní BO • 3 seče v pracovním poli • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu přirozená obnova: kvalitní porosty - dvoufázová okrajová clonná seč (š=1v): 1. fáze - prosvětlení (z=7) 2. fáze - domýcení (ponechat výstavky) první zásah lze provést naholo BK, JD, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • na kyselých stanovištích nutné zranění půdy (borůvkového drnu)
přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP do předsunutých skupin • etáž - výmladky nebo podsadba porostů (cca 40 let) • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násek (š=1v) nebo holoseč (š=2v) od V - JV • 3 -4 seče v pracovním poli • postup od V - JV • BK, LP, JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče • v kvalitních porostech vytvořit etáž
umělá obnova: násek (š=1v) nebo holoseč (š=2v) od V - JV • 3 -4 seče v pracovním poli • postup od V - JV • BK, LP, JV v předstihu nebo na zastíněný okraj seče • v kvalitních porostech vytvořit etáž přirozená obnova: DB obsekem, clonnými skupinami nebo dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1-2v): 1. fáze - prosvětlení (z=6) 2. fáze - domýcení • BK, JD, LP do předsunutých skupin • v kvalitních porostech etáž výmladky nebo podsadba porostů (cca 40 let) • 3 seče v pracovním poli
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, stabilita
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, kvantita
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita, kvantita
průměrná
10 - 35 let 15 - 35 let 15 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr rem • udržet podrost • vytínat netvárné • rem • udržet podrost • vytínat netvárné • netvárných • interval 5 - 10 let podpora kvalitních • interval 10 let podpora kvalitních • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 85 let 35 - 85 let mírné podúrovňové zásahy s negativním úrovňové zásahy s kombinovaným výběúrovňové zásahy s kombinovaným výběvýběrem • potlačené ponechat • kvalitní rem • šetřit podrost • kvalitní vyvětvit • rem • šetřit podrost • kvalitní vyvětvit • BO vyvětvit • interval 10 let starší intenzivně • interval 10 - 15 let starší intenzivně • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, sníh, ± vítr, zvěř (okus) klikoroh ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky) podle potřeby před obnovou odvodnit
zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše
zamokření, buřeň, zvěř (okus), tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše
podle potřeby před obnovou odvodnit
podle potřeby před obnovou odvodnit
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
47
Plocha:
Oglejená stanoviště středních poloh
ha
%
12133,79
18,86
zvlněné plošiny a úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem Soubory lesních typů 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
4V, 3U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
1)
1 ha
1)
2 x průměr. výška
3V,4V,3O: SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB,JDO DB - BK,JD,LP,JV,JS,JL,HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS,JL,HB 3P,4P,4O: SM - BK,DB,JD,LP,OS,JDO BO - BK,DB,JD,LP,OS,BŘ DB - BK,JD,LP 3U: BK,JV,JL,LP,JD,OLL,DB
O,P,V: 25; U: 15
2 + 6 let BK,DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD +-5
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
VJ +
JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
SM 3,5(3)
desukční
BO 8 (7)
JD 5(3)
MD (3)
DB 8 (4)
BK (4)
JS (4)
LP (4)
OLL (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
476 - bukové
477- olšové (+list. nekvalitní)
cílová druhová skladba
BK6-8, DB+-3, SM+-2, JV(LP)+-1, JD+-1, MD, HB, JS, JL alternativa: DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL
SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
130
40(30)
111
70
20
Hosp. způsob
P,(pN)
Návratná doba
Hosp. způsob
10
(p)N
26 - 28
Počátek obnovy
61
1)
478 - topolové
viz HS 471
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
50
20
41
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
7
H
7
22 - 26
26 - 28 podprůměrná až nízká
nadprůměrná
průměrná
mimo SLT 3P a 4P omezené (buřeň) • závislá na semenných letech
omezené - jen pro dosažení cílové příměsi (OL výmladkově)
přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli • MD k vylepšení semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita
náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • předsadit BK a JD • 3 seče v pracovním poli • výmladky OL lze využít pro cílovou příměs
holá seč (š = 2v) • postup od ± V • 3 seče v pracovním poli • BK, JD, LP, JV do stíněného okraje seče a jako podsadba do proředěného okraje mateřského porostu
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba
kvalita (kvantita)
kvantita - kvalita
15 - 40 let 7 - 30 let 5 - 15 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběprvní zásah po 5. roce • uvolnit nadějné • rem • vybrat předrosty • upravit rozestupy rem • do 20 let mírně a často • úprava výchovné zásahy časté a velmi silné • ina skladbu • interval 5 - 10 let skladby • tvarový výběr • interval 5 - 10 let terval 5 let 40 - 85 let 30 - 60 let 15 - 35 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • soustavné uvolňování a podpora kvalitních podpora kvalitních a cílové příměsi • inter- vyšší intenzita • uvolňování kvalitních • val 10 - 15 let interval 10 let • interval 5 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše podle potřeby před obnovou odvodnit
zamokření, buřeň, ± zvěř (okus)
zamokření, buřeň
podle potřeby ožínání
včasné ošetření proti buřeni (ožínání)
podle potřeby před obnovou odvodnit
podle potřeby před obnovou odvodnit
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
224
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
51
Plocha:
Exponovaná stanoviště vyšších poloh
ha
%
2792,16
4,34
kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová Soubory lesních typů 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
6K9, (7N4) Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
1)
1 x průměr. výška
2 + 7 let
5-6N,M,K9 - BK,JD,JV,LP,DG A,F: SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP,DG BK - BK,JD,JV,JS,JL,LP (7N: BK,JD,JV,JŘ)
30; (7N: 15%)
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
nadprůměrný
protierozní
infiltrační
DG +-2
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
SM 4(3,5)
JD 5(3)
DG 3(3)
MD (3)
BK 8(4)
LP (4)
JV (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
511 - smrkové
511 - smrkové rezonanční
516 - bukové
cílová druhová skladba
5N: SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, BO, JV LP,BR,DG 6N, 6M, 6K9: SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ A, F: SM6, BK2, JV1, JD1, DBZ0-+, MD,JS, JL, LP, DG, TR 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ
SM7, BK2, JD1, JV, LP
5N: BK6-7,SM2-3,MD(JD)+-1,DBZ0-+, JV, LP 6N,6M,6K9: BK6-7,SM2-3,MD(JD)+-1, JV,JŘ A, F: BK6 ,SM1-2, JV1-2, JD1, DBZ0-+, MD, JS, JL, LP,TR 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
225
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
120
30
101
160
40
141
140
40(30)
121
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
(n)N,(nP)
10
nP,(nN)
10
nP,(n,pN)
26 - 28 průměrná až nadprůměrná
26 - 28 průměrná až nadprůměrná
Návratná doba
10 24 - 26
nadprůměrná
omezené (hledisko dopravně technické, v omezené (hledisko dopravně technické, v omezené (hledisko dopravně technické, v kat. A, F buřeň) kat. A, F buřeň) kat. A, F buřeň) umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru s předsunutými skupinami pro BK, JD, JV, LP • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: - na chudších stanovištích (kat. N,M,K) okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skup. pro BK, JD: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze naholo (=kombinace náseku + prosvětlení na vnitřní obrubě)⇒ urychlení • BK, JD, JV, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)
přirozená obnova: okrajovou sečí t.j. kombinace náseku š=1v (vnější okraj) s clonnou sečí (vnitřní okraj), tzn. krátkodobě podsunutá obnova pod ustupující porostní okraj) • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky (š=1v) po svahu proti směru nebezpečného větru • 4 seče v pracovním poli • BK ± jako spodní etáž
přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli uměle: náseky po svahu (š=1v) • využít zmlazení JV • 3-4 seče v pracovním poli
spon nejlépe trojúhelníkový (eroze)
kvantita, ochrana
kvalita, ochrana
semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita
15 - 35 let individuální podúrovňové zásahy s negativním výběrem • až do tyčovin volnější zápoj • uvolnit cílovou příměs • interval 10 let
15 - 35 let individuální podúrovňové zásahy s negativním výběrem • středně silné • udržovat pravidelné rozestupy • intenzivně uvolnit koruny + SM a tyto ošetřit proti ohryzu a loupání • interval 10 let 35 - 75 let 35 - 85 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírnější intenzita • zpočátku výběrem • mírnější intenzita • vyvětvit a mírně uvolněné koruny, postupně plnější podpořit nadějné • interval 10 - 15 let • zápoj • interval 10 - 15 let dlouhé období klidu Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem, lanovka
15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr předrostů, úprava rozestupů a druhové skladby • šetřit podúroveň • interval 5 - 10 let
eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, ± sníh, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem)
eroze, buřeň, zvěř (okus)
---
eroze, buřeň, zvěř (okus, loupání), vítr, ± sníh, hniloba, kůrovec ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem)
---
40 - 80 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - 15 let
včasné ožínání, plocení kultur
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
53
Plocha:
Kyselá stanoviště vyšších poloh
ha
%
6394,64
9,94
svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem
Soubory lesních typů 5K, 6K, 5I, (7M) (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
BK,JD,LP,DG (7M: BK,JD,BŘ)
25; (7M: 15%) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG +-4
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
infiltrační
SM 4(3,5)
JD 5(3)
DG 3(3)
MD (3)
BO 8(7)
BK 8(4)
JV (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
531a - smrkové kvalitní
531b - smrkové běžné kvality
531c - smrk poškozené
cílová druhová skladba
SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV
5K, 5I: SM6-7, BK2, MD(JD)1, DBZ0-1, LP, JV, BO, BR, DG 6K: SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
5K, 5I: SM6-7, BK2, MD(JD)1, DBZ0-1, LP, JV, BO, BR, DG 6K: SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
120
40(30)
101
110
30
91
100
30
81
Hosp. způsob
p(n)P,(pN)
Návratná doba
Hosp. způsob
7(10)
nN,nH,(nP)
26 - 30
Návratná doba
Hosp. způsob
10(7)
nN, nH, (nP)
26 - 28
Návratná doba
10(7) 26 - 28
nadprůměrná
průměrná
průměrná
optimální - (snížené ohrožení buření)
optimální - (snížené ohrožení buření)
optimální - (snížené ohrožení buření)
přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli
umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (3 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu
umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (3 seče v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná pro urychlení lze první zásah provést naholo
kvalita (stabilita)
kvantita (stabilita)
kvantita (stabilita)
20 - 40 let 20 - 40 let 20 - 40 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativvním výběrem • výběrem • volný zápoj až do tyčovin • výběrem • volný zápoj až do tyčovin • silnější zásahy • výběr nejvíce poškozeuvolnit vzrůstné • podpora cenných listná- uvolnit vzrůstné • podpora příměsi • inter- ných • podpora cílové příměsi • interval 10 val 10 let čů • interval 10 let let 40 - 80 let 40 - 80 let 40 - 80 let mírné podúrovňové zásahy s negativním mírné podúrovňové zásahy s negativním neutrální zásahy s negativvním výběrem • výběrem • udržovat plný zápoj • podpora výběrem • udržovat plný zápoj • podpora výběr poškozených • ošetření nadějných • kvalitních listnáčů • interval 10 let cílové příměsi • interval 10 let interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava zvěř (okus), ± buřeň ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± hniloba, ± vítr, ± sníh, kůrovec ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
zvěř (okus, loupání), ± buřeň, ± hniloba, ± vítr, ± sníh, kůrovec ochrana proti zvěři (nátěry, ovazy klestem, skupiny listnáčů plotit), ožínání, podle potřeby zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky) ---
226
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
53
Plocha:
Kyselá stanoviště vyšších poloh
ha
%
6394,64
9,94
svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem
Soubory lesních typů 5K, 6K, 5I, (7M) (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let DB,BK a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
BK,JD,LP,DG (7M: BK,JD,BŘ)
25; (7M: 15%) Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG +-4
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
SM 4(3,5)
infiltrační
JD 5(3)
DG 3(3)
MD (3)
BO 8(7)
BK 8(4)
JV (4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
533 - borové
536 - bukové
cílová druhová skladba
5K, 5I: SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, DBZ0-1, JD, JV, LP, BR 6K: SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
120
30
101
140
40
121
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
nN,nH
10
P,(pN)
10(13)
průměrná
22 - 26
22 - 26 nadprůměrná až vysoká
eventuální BO nálet lze využít
závislá na semenných letech
umělá obnova: holou sečí (š=2v), nebo násekem (š=1v) s postupem od S V(JV) • předsunuté náseky pro BK,JD,LP,JV • příměs SM clonně • ponechat těžitelné výstavky BO • 3 seče v pracovním poli
přirozená obnova: pruhovou, ev. skupinovou clonnou sečí (š = 1 až 2v): 1. fáze - seč přípravná (zakmenění nesmí klesnout pod 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) postup od S - SV • 3 seče v pracovním poli • při zhoršené kvalitě BK nebo silnějším zmlazení nutný rychlejší postup umělá obnova: násekem (š=1v) s předsunutými skupinami pro JD • 3 seče v pracovním poli semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
227
7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
kvantita (stabilita)
Obmýtí
Obnovní doba
Hosp. způsob
Počátek obnovy
Návratná doba
15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr předrostů • 2. zásah rozestupy (koruny) • u horších bonit zásah v podúrovni • interval 5 - 10 let 40 - 95 let mírné úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • podpora kvalitních • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava 10 - 35 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • výběr netvárných a předrůstavých • podpora přimíšeného SM a BK • interval 5 - 10 let 35 - 80 let slabé podúrovňové zásahy s negativním výběrem • interval 10 - 15 let
zvěř (okus), sníh, ± buřeň
zvěř (okus), ± buřeň, ± tracheomykóza
ochrana proti zvěři (nátěry), ožínání
ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše ---
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
55
Plocha:
Živná stanoviště vyšších poloh
ha
%
1506,85
2,34
svahy a zvlněné plošiny; kambizem Soubory lesních typů 5S, 6S, 5B, 5D (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
2 x průměr. výška
SM - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ BK - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 5-10
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
DG 4-6
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
vysoký
infiltrační
SM 4(3,5)
JD 5(3)
JDO 2(2)
DG 3(3)
MD (3)
BK 9(5)
LP 6(4)
JV 6(4)
JS 6(4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
551a - smrkové kvalitní
551b - smrkové běžné kvality
551c - smrkové rezonanční
cílová druhová skladba
SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO
SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO
SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
120
40(30)
101
110
30
91
160
40
141
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
p(n)P,(pN)
7(10)
nN,nH,(nP)
10(7)
p(n)P, (nN)
26 - 30 průměrná až nadprůměrná
28 - 32 nadprůměrná
vhodné v kat. S (méně buřeně)
vhodné v kat. S (méně buřeně)
vhodné v kat. S (méně buřeně)
přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli
umělá obnova: holou sečí (š=2v) nebo násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV (lze využít prolomené a proředěné partie) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: ve vhodných podmínkách (především kat. S); okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK,JD,LP,JV (3 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměsBK využít pro skupinovitou obnovu
přirozená obnova: okrajovou clonnou sečí od S - V (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (4 seče v prac. poli) třífázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč prosvětlovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná nebo dvoufázově: 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná příměs BK využít pro skupinovitou obnovu umělá obnova: násekem (š=1v) proti větru pro SM a předsunutými prvky pro BK, JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli
semenný rok BK využít pro rezervy zmlazení
- dospívající porosty
30 - 85 let 30 - 75 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • výběr potlačených, podúrovňo- výběrem • výběr potlačených, podúrovňových • mírně v úrovni • zpočátku volné vých • mírně v úrovni • zpočátku volné koruny, postupně plný zápoj • podpora koruny, postupně plný zápoj • interval 10 15 let kvalitního BK • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava
Opatření ochrany lesů
Meliorace :
7(10)
28 - 32 nadprůměrná až vysoká
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :
Návratná doba
semenný rok BK využít pro rezervy zmlazení
kvalita, stabilita
stabilita, kvalita
kvalita, stabilita
15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let
15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let
15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • první zásah včasný a intenzivní • volné koruny (bonita x stabilita) • + SM ošetřit proti ohryzu a loupání • uvolnit cílovou příměs • interval 5 let 30 - 90 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • mírné zásahy • podpora a vyvětvení kvalitních jedinců • interval 10 let • dlouhé období klidu
zvěř (okus, loupání), buřeň, vítr, sníh, hniloba, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, rozluky) ---
zvěř (okus, loupání), buřeň, vítr, sníh, hniloba, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, rozluky) ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
zvěř (okus, loupání), buřeň, vítr, sníh, hniloba, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, rozluky) ---
228
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
55
Plocha:
Živná stanoviště vyšších poloh
ha
%
1506,85
2,34
svahy a zvlněné plošiny; kambizem Soubory lesních typů 5S, 6S, 5B, 5D (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
2 + 5 let BK, DB a JD skup.: 1) 2 + 7 let 1) možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy 1 ha
2 x průměr. výška
SM - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ BK - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO
25 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
MD 5-10
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
DG 4-6
JDO +-3
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
vysoký
SM 4(3,5)
infiltrační
JD 5(3)
JDO 2(2)
DG 3(3)
MD (3)
BK 9(5)
LP 6(4)
JV 6(4)
JS 6(4)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
551d- smrkové poškozené
556 - bukové
cílová druhová skladba
SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, TR, DG, JDO
BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
100
30
81
130
40(30)
111
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
nN,nH,(nP)
10(7)
P,(pN)
10
26 - 30
průměrná až nadprůměrná
24 - 28 nadprůměrná až vysoká
vhodné v kat. S (méně buřeně)
vhodné v kat. S (méně buřeně)
umělá obnova: holou sečí (š=2v) nebo násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD, LP, JV (lze využít prolomené a proředěné partie) • 3 seče v pracovním poli přirozená obnova: dvoufázovou okrajovou clonnou sečí (š=1v) s předsunutými skupinami pro BK, JD, LP, JV (3 obnovní prvky v pracovním poli): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná první zásah lze provést naholo
přirozená obnova: okrajová clonná seč (š = 1 - 2 porostní výšky): 1. fáze - seč přípravná (z = 8) 2. fáze - seč semenná (z=6-7) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) v prosvětlených porostech upustit od přípravné seče • JD, DB, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli • zmlazené okraje využít jako odluky umělá obnova: náseky (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD, LP, JV • 3-4 seče v pracovním poli • MD k vylepšení semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvalita
Způsob obnovy (zalesnění) :
Obmýtí
Obnovní doba
Hosp. způsob
Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
stabilita
- dospívající porosty
30 - 75let neutrální zásahy s negativním výběrem • výběr poškozených • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT, SLKT, vyvážecí souprava
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
229
15 - 30 let neutrální zásahy s negativním výběrem • redukce poškozených • podpora nadějných • interval 5 let
zvěř (okus, loupání), buřeň, vítr, sníh, hniloba, kůrovec ochrana proti okusu (nátěry) a loupání (repelenty, ovazy klestem), ožínání kultur, zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, rozluky) ---
Počátek obnovy
Návratná doba
10 - 35 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásahem vybrat předrosty, 2. zásah rozestupy (koruny) • dále v úrovni • podpora cílové příměsi • interval 5 let 35 - 85 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • podpora kvalitních a cílové příměsi • interval 10 let
zvěř (okus), buřeň, ± tracheomykóza ochrana proti zvěři (plocení), ožínání, zpracovávat souše
---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
57
Plocha:
Oglejená stanoviště vyšších poloh
ha
%
14521,37
22,57
plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej Soubory lesních typů 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
6O, 5V1, 6V1, 5U Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
1)
2 x průměr. výška
2 + 7 let
O,P,Q,V: 25; 5U: 30
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 8-15
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
SM 3,5(3)
desukční
JD 5 (3)
BO 8 (7)
BK 8 (4)
MD (3)
DB (4)
OS (3)
BR (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
571a - smrkové běžné kvality
571b - smrkové rezonanční
571c - smrkové poškozené
cílová druhová skladba
5P, 5Q, 5O: SM7, JD1, BO1, BK+-1, DBL0-1, MD, BR, OLL, OS, JDO 5V: SM7, JD1, BK1-2, DBL0-1, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO 6P, 6Q, 6O: SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO 6V:SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO 5U: SM6,BK2,KL1,JD1,DB,JS,LP,OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS
SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP
5P, 5Q, 5O: SM7, JD1, BO1, BK+-1, DBL0-1, MD, BR, OLL, OS, JDO 5V: SM7, JD1, BK1-2, DBL0-1, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO 6P, 6Q, 6O: SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO 6V:SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO 5U: SM6,BK2,KL1,JD1,DB,JS,LP,OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
110
30
91
160
40
141
100
30
81
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
pN, pP
10(7)
pP, (pN)
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
10
pN,pH,(pP)
10(7)
26 - 28 průměrná až nadprůměrná
28 - 30 nadprůměrná
26 - 28 průměrná až nadprůměrná
kromě kat. V optimální
kromě kat. V optimální
kromě kat. V optimální
umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky BO • 3 seče v prac. poli přirozená obnova: a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětl. na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V - S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
přirozená obnova: a) okrajová seč: náseky (š=1v) + prosvětl. na vnitřní obrubě • 4 seče v prac. poli b) okrajová clonná seč (š=1-2v) od V - S 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč domýtná - až když nárostům nehrozí útlak buřeně BK, JD, LP do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: násekem (š=1v) s postupem proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky BO • 3 seče v prac. poli na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita, kvalita
umělá obnova: náseky (š=1v) ev. po odvodnění holoseč (š=1-2v) proti větru • předsunuté skupiny pro BK, JD • výstavky vtroušené BO • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu přirozená obnova: okrajovou sečí, tj. násek (š=1v) + prosvětlení na vnitřní obrubě • 3 seče v pracovním poli
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • od mlazin volný zápoj (pravidelná koruna 50% výšky) • odstranění méně vitálních • interval 5 let
15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s negativním výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem • od mlazin volný zápoj (pravidelná větší intenzita • výběr nejvíce poškozekoruna 50% výšky) • odstranění méně ných • interval 5 let vitálních • + SM uvolnit ošetřit proti ohryzu a loupání • interval 5 let 30 - 70 let 30 - 80 let 30 - 60 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným neutrální zásahy s negativním výběrem • výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběrem • podpora předrůstavých a úrov- výběr poškozených • ošetření nadějných • ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • ňových • první 2 - 3 zásahy opatrné • udržení příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let podpora cílové příměsi • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť
vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř, hniloba, kůrovec včasné zpevnění porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť
230
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
57
Plocha:
Oglejená stanoviště vyšších poloh
ha
%
14521,37
22,57
plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej Soubory lesních typů 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
6O, 5V1, 6V1, 5U Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)
2 x průměr. výška
2 + 7 let
O,P,Q,V: 25; 5U: 30 Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 8-15
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
SM 3,5(3)
desukční
JD 5 (3)
BO 8 (7)
BK 8 (4)
MD (3)
DB (4)
OS (3)
BR (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
571d - smrkové proředěné
573 - borové
cílová druhová skladba
5P, 5Q, 5O: SM7, JD1, BO1, BK+-1, DBL0-1, MD, BR, OLL, OS, JDO 5V: SM7, JD1, BK1-2, DBL0-1, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO 6P, 6Q, 6O: SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO 6V:SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO 5U: SM6,BK2,KL1,JD1,DB,JS,LP,OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS
BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP 5P, 5Q, 5O, 5V: SM5, BO3, JD1, BK+1, DBL0-1, MD,BR,OLL,OS 6P, 6Q, 6O, 6V: SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
231
Obmýtí
Obnovní doba
90
30
Hosp. způsob
pN,pH,(pP)
Počátek obnovy
71
1)
576 - bukové
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
110
30
91
130
40
111
Návratná doba
Hosp. způsob
10(7)
pN
26 - 28
Návratná doba
Hosp. způsob
10
P,(pN)
24 - 26
Návratná doba
10(13) 24 - 28
průměrná
průměrná
nadprůměrná
kromě kat. V optimální
možné využití v kat. Q a P
závislá na semenných letech
umělá obnova: násekem; š=1v (ev. holoseč po odvodnění; š=1-2v) s postupem proti větru • prolomené a proředěné partie využít pro předsunuté skupiny BK, JD • výstavky vtroušené BO ⇒ příměs pro zpevnění • využít přirozeného zmlazení SM v prosvětlených okrajích porostu • 3 seče v pracovním poli • pro přirozenou obnovu má násek formu okrajové clonné seče na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba • vytvářet co nejméně násečných stěn (porosty nerozpracovávat zevnitř) stabilita
umělá obnova: náseky (š=1v) proti větru • BK, JD do předsunutých skupin • výstavky kvalitní BO - zpevnění • 3 seče v pracovním poli • využít příměsi SM - včas uvolnit pro zmlazení
přirozená obnova: clonnými skupinami nebo pruhy (š=1-2v): 1. fáze - seč semenná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná (při výšce nárostu 60 cm) JD, LP, JV do předsunutých skupin • 3 seče v pracovním poli umělá obnova: náseky pro BK, event. SM (š=1v) • předsunuté skupiny pro JD • 3 seče v pracovním poli
na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba
semenný rok využít pro rezervy zmlazení • stávající nálety použít jako východiska přirozené obnovy kvantita
stabilita, kvalita
15 - 30 let podle stavu porostu • prořezat hustější části • stejnoměrný zápoj
10 - 35 let 15 - 40 let neutrální zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s kombinovaným výběrem • 1. zásah před zapojením • výběr rem • vybrat předrosty • upravit rozestupy netvárných • interval 5 - 10 let a skladbu • interval 5 - 10 let 30 - 60 let 35 - 75 let 40 - 85 let podle stavu porostu • opatrný výběr • šetřit mírné podúrovňové zásahy s negativním úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • poškozené životaschopné výběrem • potlačené ponechat • kvalitní podpora kvalitních a cílové příměsi • interBO vyvětvit • interval 10 let val 10 - 15 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT vítr, zamokření, sníh (vývraty, zlomy), buřeň, zvěř (okus, loupání), hniloba, kůrovec zpevnění podle stavu porostů (odluky, rozluky, okrajové zpevňovací pásy), ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy klestem) udržovat odvodňovací síť
zamokření, buřeň, sníh, ± vítr, zvěř (okus), klikoroh ožínání kultur, nátěry proti okusu, včasné zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, rozluky)
zamokření, buřeň, zvěř (okus), ± tracheomykóza včasné ožínání kultur, plocení, zpracovávat souše
udržovat odvodňovací síť
udržovat odvodňovací síť
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
57
Plocha:
Oglejená stanoviště vyšších poloh
ha
%
14521,37
22,57
plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej Soubory lesních typů 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
6O, 5V1, 6V1, 5U Doba zajištění kultur od vzniku holiny: 1)
2 x průměr. výška
2 + 7 let
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
O,P,Q,V: 25; 5U: 30
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
MD 8-15
5 - 15 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO 5U: BK,JL,LP,JD,JV JDO +-5
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
nadpr.- průměrný
desukční
SM 3,5(3)
JD 5 (3)
BO 8 (7)
BK 8 (4)
MD (3)
DB (4)
OS (3)
BR (3)
JDO 2(2)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
577- listnaté nekvalitní (olše)
cílová druhová skladba
SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
70
20
Počátek obnovy
61
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
(p)N
7
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
22 - 26 průměrná omezené - jen pro dosažení cílové příměsi (OL výmladkově) náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • předsadit BK a JD • 3 seče v pracovním poli • výmladky OL lze využít pro cílovou příměs na zamokřených lokalitách vyvýšená sadba kvalita (kvantita) 7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • do 20 let mírně a často • úprava skladby • tvarový výběr • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • vyšší intenzita • uvolňování kvalitních • interval 10 let Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí potah, UKT s navijákem, na zpevněné lince SLKT zamokření, buřeň, ± zvěř (okus) podle potřeby ožínání udržovat odvodňovací síť
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
232
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
Plocha:
Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh
59
ha
%
1278,45
1,99
terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej
Soubory lesních typů 4G, 5G, 6G, 5V9, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
6V9, (5T) Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
4G: BK,JD,DB,LP,JV,OLL,OS 5G, 6G, 5V9, 6V9: BK,JD,JV,OLL,OS 5T: DB,JD,BŘ,OS
4G,5V9,6V9: 20; 5G,6G:15; 5T: 10
1)
2 x průměr. výška
2 + 7 let
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
5 - 10 % Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
SM 3,5(3)
desukční
JD 5(3)
DB (4)
OLL 4(3)
LP (4)
OS (3)
BR (3)
BO 8 (7)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
591a - smrkové běžné kvality
591b - smrkové poškozené
597 - olšové
cílová druhová skladba
SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO
SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO
SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů
Meliorace :
233
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
110
30
91
100
30
81
80
20
Počátek obnovy
71
1)
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
pN, (pP)
10(7)
pN, (pP)
10(7)
pN
7
26 - 30 průměrná až nadprůměrná
26 - 30 průměrná až nadprůměrná
20 - 24 průměrná až nadprůměrná
omezené (zamokření, buřeň)
omezené (zamokření, buřeň)
omezené (zamokření, buřeň)
na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) stabilita, kvantita
na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 3 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) stabilita
náseky (š=1v) nebo skupiny s výstavky pro přirozenou regulaci vodního režimu • JD do předsunutých clonných skupin • 3 seče v pracovním poli
15 - 30 let 15 - 30 let podúrovňové zásahy s kombinovaným podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • intenzivní (volný zápoj - kovýběrem • intenzivní (volný zápoj - koruna) • redukce poškozených, podpora runa) • odstranit méně vitální • interval 5 let nadějných • interval 5 let 30 - 80 let 30 - 80 let podúrovňové zásahy s negativním výbě- podúrovňové zásahy s negativním výběrem • podpora předrůstavých a úrovňo- rem • podpora kvalitních • opatrné závých • opatrné zásahy • interval 10 let sahy • interval 10 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem
vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, DB (BO) příznivější polohy (žebra) kvalita, kvantita 7 - 30 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • do 20 let mírně a často • druhový a tvarový výběr • interval 5 - 10 let 30 - 60 let úrovňové zásahy s pozitivním výběrem • uvolnit kvalitní • uchovat výplň • interval 10 let
zamokření, buřeň, vítr, sníh, zvěř (okus, zamokření, buřeň, vítr, zvěř (okus, louzamokření, buřeň, zvěř (okus) loupání), hniloba, kůrovec pání), hniloba, kůrovec včasné ožínání, nátěry proti okusu včasné ožínání, nátěry proti okusu, včasné ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), zpevňování porostů (okrajové zpevňozpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, ev. rozluky) vací pásy, odluky, ev. rozluky) trvalé odvodnění, tj. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
Plocha:
Podmáčená stanoviště horských poloh
79
ha
%
455,72
0,71
podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem
Soubory lesních typů 6R, 7R, 7T, 7G (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha 1)
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
1)
2 x průměr. výška
2 + 7 let
T: JD,JŘ R: BR,JŘ,JD
5
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
+ - 5% Funkční potenciál produkční (stanovištní):
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.: půdoochranný:
vodoochranný:
průměrný
desukční
SM 3(-)
JD 5(3)
OLL 4(3)
BR 6(3)
BO 8(7)
JŘ 6(3)
LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ
791 - smrkové
cílová druhová skladba Základní hospodářská doporučení
SM 8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JR
vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :
Opatření ochrany lesů
Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
120
40
101
Hosp. způsob
Návratná doba
(p)P, (pN)
7(10)
Obmýtí
Obnovní doba
Hosp. způsob
Počátek obnovy
Návratná doba
Obmýtí
Obnovní doba
Hosp. způsob
Počátek obnovy
Návratná doba
22 - 28 nadprůměrná omezené (zamokření, buřeň) na neodvodněných lokalitách podrostní způsob (š=1-2v) s využitím přirozené i umělé obnovy SM na clonných pruzích: 1. fáze - seč přípravná (z=7) 2. fáze - seč uvolňovací (z=4) 3. fáze - seč domýtná JD do předsunutých clonných skupin • 4 seče v pracovním poli • u drobných lokalit je obnovní postup přizpůsoben sousedním porostům • po odvodnění náseky proti větru (š=1v) • 4 seče v pracovním poli vyvýšená sadba silnými sazenicemi (odrostky) • OL mokřejší, JD(BO) příznivější polohy (žebra) stabilita 20 - 40 let podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem • intenzivní (volný zápoj - koruna, stabilita) • pravidelné rozestupy • udržet předrosty a příměs • interval 20 let 40 - 80 let podúrovňové zásahy s negativním výběrem • udržet pravidelný volnější zápoj • mírné zásahy • interval 20 let Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí potah, UKT a SLKT s navijákem zamokření, buřeň, vítr, sníh, zvěř (okus, loupání), hniloba, kůrovec; mrazové polohy včasné ožínání, nátěry proti okusu, ochrana proti loupání (repelenty, ovazy), zpevňování porostů (okrajové zpevňovací pásy, odluky, ev. rozluky) trvalé odvodnění t.j. údržba recipientu • snížení hladiny spodní vody na 0,2 - 0,4 m • neprovádět hluboké odvodnění
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
234
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
01
Plocha:
Mimořádně nepříznivá stanoviště
ha
%
858,34
1,33
kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová Soubory lesních typů 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha
1)
7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
1 x průměr. výška
0Z: 5; 1Z: 70; 2Z, 5J: 60 5Z,6Z,3Y,4Y,5Y,6Y: 30; 3J: 90; 7Z: 10
---
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
0Z: BK,DB,BR; 1Z: DB,HB,LP,BR,BRK,MK 2Z: BK,DB,LP,BR,HB; 3Y,4Y:BK,DB,JD,BR;5-6Z,56Y:BK,JD,BR,JR,JV
5Z,6Z,5Y,6Y: BK,JD,BR,JR,JV 3J: BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks - hlavní(přimíšená) dř.:
podpr. - nevyužitelný
protierozní
infiltrační
SM (3,5)
BO 8(7)
DB 8 (4)
BK 8 (4)
JD 5(3)
JV 6(4)
LP 6(4)
JS 6(4)
HB 6(4)
LESY OCHRANNÉ porostní typ
011 - smrkové
cílová druhová skladba
0Z: BO9, BR1, DB, BK 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
Způsob obnovy (zalesnění) :
Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
235
013 - borové
015 - dubové 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK 5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
150 - f
∞ (40)
-
150 - f
∞ (40)
-
150 - f
∞ (40)
-
Hosp. způsob
V, (N)
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
-
V, (P,N)
-
V, (P)
22 - 26
Návratná doba
-
průměrná
16 - 20 nadprůměrná až vysoká
16 - 18 vysoká
omezené (kat. Z - sucho, kat. J - buřeň)
omezené (kat. Z - sucho, kat. J - buřeň)
omezené (kat. Z - sucho, kat. J - buřeň)
jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • extrémy - přirozený vývoj • příznivější lokality - náseky nebo clonné pruhy (š=1v) silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana
jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • skály - přirozený vývoj • příznivější lokality - náseky silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana
jednotlivý nebo skupinovitý výběr (uvolňování nárostu) • extrémy - přirozený vývoj • zdravotní výběr • výmladky ponechat • příznivější polohy - clonná seč (š=1v) silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana
15 - 40 let neutrální zásahy s negativním výběrem • opatrný výběr (ochrana a kryt) • vertikální výstavba • interval 10 let
15 - 30 let neutrální zásahy s negativním výběrem • usměrnit BR, využít výmladky DB i keře (ochrana) • interval 15 let
eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus, loupání) podle potřeby ožínání kultur, nátěry proti okusu ---
eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus) podle potřeby ožínání kultur, nátěry proti okusu ---
35 - 50 let neutrální zásahy s negativním výběrem • přirozený volný zápoj citlivě chránit (dočasně i keře) • podpora semenných • interval 20 let 40 - 80 let 30 - 75 let 50 - 90 let podle potřeby podúrovňové zásahy s neneutrální zásahy s negativním výběrem • neutrální zásahy s negativním výběrem • jen v méně exponovaných polohách 1 - 2 podpora cílové příměsi • extrémní polohy - gativním výběrem • zdravotní výběr • interval 15 - 20 let zásahy • nesnižovat zápoj • zdravotní výzdravotní výběr • interval 15 let běr • extrémní polohy bez zásahu • interval 20 let Prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat s ohledem na překážky šikmo na vrstevnice. potah, lanovka; zcela výjimečně UKT a SLKT v nejpříznivějších lokalitách eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus), tracheomykóza podle potřeby ožínání kultur, nátěry (ploceni) proti okusu, zpracovávat souše ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
STRUKTURA CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ A PODKLADY PRO RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení:
část:
Přírodní lesní oblast: 7 - Brdská vrchovina Cílový hospodářský soubor:
01
Plocha:
Mimořádně nepříznivá stanoviště
ha
%
858,34
1,33
kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová Soubory lesních typů 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, (lesní typy): Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče: šířka holé seče:
1 ha
1)
7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Minimální podíl melioračních Meliorační a zpevňující dřeviny: a zpevňujících dřevin (%):
Doba zajištění kultur od vzniku holiny:
1 x průměr. výška
0Z: 5; 1Z: 70; 2Z, 5J: 60 5Z,6Z,3Y,4Y,5Y,6Y: 30; 3J: 90; 7Z: 10
---
možná výjimka, podléhající schválení orgánem státní správy
Přiměřeně snížený podíl MZD v případě nahodilých těžeb (%):
0Z: BK,DB,BR; 1Z: DB,HB,LP,BR,BRK,MK 2Z: BK,DB,LP,BR,HB; 3Y,4Y:BK,DB,JD,BR;5-6Z,56Y:BK,JD,BR,JR,JV
5Z,6Z,5Y,6Y: BK,JD,BR,JR,JV 3J: BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: BK,JD,BŘ,JŘ Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%):
-----
--Funkční potenciál
Minimální ha počty prostokořenného sadebního mater. v tis. ks hlavní(přimíšená) dř.:
produkční (stanovištní):
půdoochranný:
vodoochranný:
podpr. - nevyužitelný
protierozní
infiltrační
SM (3,5)
BO 8(7)
DB 8 (4)
BK 8 (4)
JD 5(3)
JV 6(4)
LP 6(4)
JS 6(4)
HB 6(4)
HB 6 (4)
LESY OCHRANNÉ porostní typ
016 - bukové
cílová druhová skladba
0Z: BO9, BR1, DB, BK 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM
Základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.
017 - ostatní listnaté 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK 5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
Obmýtí
Obnovní doba
Počátek obnovy
150 - f
∞ (40)
-
100 - f
40(∞)
81
Hosp. způsob
Návratná doba
Hosp. způsob
Návratná doba
V, (P)
-
N, (V)
13
AVB Ekologická stabilita Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :
24 - 26 nadprůměrná až vysoká
18 - 22 průměrná až nadprůměrná
omezené (kat. Z - sucho, kat. J - buřeň)
omezeně lze využít pro cílovou příměs
jednotlivý nebo skupinovitý výběr • příznivější polohy - clonná seč (š=1v)
Způsob obnovy (zalesnění) :
silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana
podsadbami nebo podsíjemi přeměnit na cílovou druhovou skladbu podle SLT • včas uvolnit silné sazenice (nejlépe obalované) • spon nepravidelný - výsadba do rozsedlin • v kat. Z zalesňovat v období s větší půdní vlhkostí ochrana
Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty
- dospívající porosty
Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů Meliorace :
Obmýtí
Obnovní doba
Hosp. způsob
Počátek obnovy
Návratná doba
35 - 50 let neutrální zásahy s negativním výběrem • jen hustější skupiny • udržet cílovou příměs • interval 20 let
7 - 25 let neutrální zásahy s kombinovaným výběrem • úprava rozestupů, podpora cílové příměsi • interval 10 let 50 - 80 let 25 - 55 let úrovňové zásahy s kombinovaným výběneutrální zásahy s negativním výběrem • rem zaměřené na uvolňování kvalitních a jen v méně exponovaných polohách 1 - 2 cílové příměsi • interval zásahy • zdravotní výběr • interval 20 let 10 - 15 let Prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat s ohledem na překážky šikmo na vrstevnice. potah, lanovka; zcela výjimečně UKT a SLKT v nejpříznivějších lokalitách eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň, ± zvěř (okus), ± tracheomykóza podle potřeby ožínání kultur, nátěry (ploceni) proti okusu, zpracovávat souše ---
eroze, v kat. Z - sucho, v kat. J - buřeň podle potřeby ožínání a tlumení pařezové výmladnosti plevelných dřevin chemicky nebo seříznutím ---
© Ústav pro hospodářskou úptravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
236
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
9.4.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95 Sb. §8 odst. 1, písm. a-c; odst. 2, písm. a-h)
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:
31a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně
FUNKCE:
VODOOCHRANNÁ
LOKALIZACE:
Izolované vodní zdroje a prameniště (seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze textové části) Stálost a trvalost porostů,stabilita porostů s důrazem na odolnost proti větru Podél nádrží do 50 m převážně jehličnany (listnáče a MD do 30 %), vyloučit dřeviny bohaté na dusík. Podél vodních toků preferovány hlubokokořenící listnáče. Kolem zdrojů podzemních vod do 25 m vyloučeny listnáče Les vysoký (exponované svahy - les nízký a střední) Mírně prodloužit u cílových, zkrátit při přeměnách Podle příslušného HS (tzn. LT a SLT), u clonných sečí možnost prodloužení (výstavba) Pokud nelze použít účelový výběr, potom do 50 m od toku, bodového zdroje a nádrže podrostní, na zbylé ploše násečný Započít s obnovou u hladiny vodního zdroje a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace (kalamita) . U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ. Jehličnany podle potřeby podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferencovaná. Preferovat přirozenou obnovu, při umělé využít větších počtů sazenic, než je udávané minimum. Mechanická příprava půdy do 50 m jamková nebo plošková, dále pruhová, vyloučit celoplošnou. Nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami Stabilita a prostorová diferenciace Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet předpoklady pěstování uvolněných korun, podporovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat jen mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní a hlubokokořenící jedince, zachovávat vertikální diferenciaci (spodní etáž) Časté ohrožení větrem, hnilobou, mrazové polohy Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapování. Vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu Zabránit možnosti znečištění kolem povrchových odběrných míst těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo zmrzlém povrchu půdy. Neporušovat povrch půdy, břehů a koryt a neznečišťovat vodu. Přibližování lanovými systémy a koňmi, bezpečná a kontrolovatelná manipulace s palivy a mazivy. Do PHO I je zakázáno vjíždět mechanizačními prostředky Neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím
CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:
POZNÁMKA:
237
Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby Podloženo směrnicemi MZČR o Základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a zřizování vodárenských nádrží, č.j.HEM-324.2-1.9.1978 z 28.července 1979, registrováno v částce č.20/1979 Sb.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE:
CÍL HOSPODAŘENÍ:
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ:
32a) - Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervacích a přírodních památkách OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přírodní rezervace - Getsemanka I a II, Hradec, Kuchyňka, Na skalách, Žďár, Chynínské buky, Fajmanovy skály a Klenky, Kokšín Přírodní památky - Hřebenec, Třemešný vrch, Zavírka, Niva u Volduch, Kařezské rybníky, Rumpál, Míšovské buky, Hořehledy Ochrana vzácných rostlinných a živočišných společenstev, zachování přírodních výtvorů. Hospodaření podle plánu péče a podle rámcových směrnic hospodaření pro HS v ZCHÚ Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny. Dle plánu péče Les vysoký
BEZPEČNOST PRODUKCE:
Prodloužit až do doby snižování plodnosti, popř. ponechat do fyzické mýtní zralosti. V porostních skupinách s nevhodnou dřevinnou skladbou mírně zkrátit Prodloužit, popř. až do přirozené obnovní doby (fáze rozpadu) Přeměny - viz HS pro les hospodářský Převážně podrostní, popř. účelový výběr. Přeměny násečně. Zákaz holosečí Maximálně přizpůsobit přirozené obnově (clonné seče maloplošné a skupinovité), popř. účelovému výběru. Míšení dřevin do skupin. Výstavba blízká přirozenému stavu, diferencovaná až výběrná Menší plošky ponechat pro přirozenou sukcesi, větší holiny zalesnit autochtonním sadebním materiálem Dosáhnout maximální podíl přirozené obnovy vhodných dřevin Dosáhnout zastoupení původních dřevin, vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj chráněných druhů rostlin a živočichů Způsob provedení zásahu a intenzita závisí na dřevině, protěžovat cílové dřeviny, redukce nežádoucích, snaha o neporušení zápoje Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu, neporušit zápoj - dle plánu péče Ohrožení větrem, hnilobou, tracheomykózou
OPATŘENÍ OCHRANY LESA:
Dle plánu péče, zákaz chemizace
OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Přirozené ekosystémy s nenarušenou autoregulací bez zásahu; regulační zásah k podpoře přirozeného zastoupení a různověkosti Vyklizování provádět jen tam, kde nehrozí škody na nárostech, jinak dřevní hmotu ponechat, zásah mimo vegetační dobu. Přibližovat hlavně koňmi Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno
OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty:
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE:
Odvodnění není dovoleno
CESTNÍ SÍŤ:
Stavba cest v blízkosti a v chráněných územích pouze se svolením orgánů ochrany přírody Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy
PRVKY ÚSES:
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
238
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE:
32c) - Příměstské lesy a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí
FUNKCE:
ZDRAVOTNĚ REKREAČNÍ FUNKCE
LOKALIZACE:
viz příloha textové části Zvyšování věkové a druhové diverzity, prostorové a vertikální diferenciace, střídání dřevin, keřů i nezalesněných ploch Vytvářet smíšené porosty, uplatňovat estetické, okrasné a introdukované dřeviny nebo naopak přirozenou skladbu Les vysoký, popř. nízký a střední, je-li esteticky působivější Mírně prodloužit (u frekventovaných až o 30 %) Mírně prodloužit Účelový výběr, podrostní, násečný až holosečný Převážně jemnější zásahy, kombinace clonných způsobů pro přirozenou obnovu, při nezdaru násek, ojediněle holoseč. Holoseč vyloučit podél cest a potoků. Tvořit zvlněné okraje (klínová seč) a malé porosty. Míšení skupinovité až jednotlivé, prostorová výstavba co nejvíce diferencovaná Širší nepravidelný spon, ponechat loučky a volné plochy, zakládat aleje, vysazovat ozdobné keře Tvorba estetických prvků, stabilita porostů Intenzivní zásahy, podpora předrostů a vtroušených dřevin ve skupinách i jednotlivě, volný zápoj Intenzivní zásahy, dále uvolňovat vybrané stromy, rozvolnit zápoj
CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:
239
Místy ohrožení větrem, hnilobou Zapláštit okraje porostů, souvislejší porosty včas rozčlenit. Rozluky a odluky využít ke zvýšení estetického účinku Při tlumení škůdců použít málo jedovaté a krátkodobé přípravky, omezit používání páchnoucích i jiných repelentů. Vyloučit arboricidy a herbicidy. Těžit mimo rekreační sezónu, na frekventovanějších místech odstranit těžební odpad. Přibližovat koňmi, omezit používání těžkých mechanizačních prostředků Budovat jen účelová rekreační zařízení Asanace erozních rýh, udržovat odvodňovací síť Zpřístupnit atraktivní části lesa, budovat odstavné plochy pro motorová vozidla, odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ:
OBNOVNÍ DOBA:
HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
32e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochranou, klimatickou a krajinotvornou PROTIEROZNÍ A PROTISESUVNÁ FUNKCE - SVAHY, STRŽE Příkré až srázné svahy, strže a menší, izolované, dopravně obtížně přístupné lesy uvnitř zemědělské půdy s funkcí klimatickou a krajinotvornou Příkré až srázné svahy - ochrana lesní půdy před vodní erozí a vysýcháním Strže - ochrana lesní a zemědělské půdy před vodní erozí Ostatní porosty - vytvoření estetických prvků v krajině (+ funkce klimatická) Příkré až srázné svahy - blízká přirozené druhové skladbě Strže -zaměřit se na hlubokokořenící listnáče s delší životností (DB, JV, LP, JS, HB, keře) Ostatní - podle příslušného HS lesa hospodářského Les vysoký, ve stržích a příkrých svazích i les nízký Příkré až srázné svahy - prodloužit až do fyziologického věku Strže a ostatní - závisí na zdravotním stavu porostu a schopnosti plnit funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Příkré až srázné svahy - prodloužit, podle potřeby i nepřetržitá Strže a ostatní - závisí na zdravotním stavu porostu a schopnosti plnit funkci, nutno operativně řešit dle konkrétních podmínek Příkré až srázné svahy - výběrný, v příznivějších polohách pasečný Strže a ostatní - výběrný nebo násečný způsob Příkré až srázné svahy - převážně jednotlivý až skupinovitý výběr, na příznivějších lokalitách podrostní, event. násečná forma. Přednostně vybírat druhově nevhodné dřeviny. Strže - výhodné je udržování porostu výmladkově Ostatní porosty - viz příslušný HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření lesa Pokud možno přirozeně, umělá obnova silnými sazenicemi Stabilita, dobrý zdravotní stav, druhová diverzita Protěžovat dřeviny cílové skladby Protěžovat dřeviny cílové skladby, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu Mladé kultury ohroženy okusem zvěří, chemikáliemi z postřiků zemědělských kultur, případně buření a suchem -Důsledná ochrana mladých kultur - nátěry, individuální ochrana (oplocení nutné), ožínání buřeně Prvořadé je hledisko ochrany lesních půd a porostů. Přibližovací linie trasovat šikmo na vrstevnice. Používat šetrné způsoby - lanovka, potah, výjimečně UKT
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:
---Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
240
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR:
32f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti REPRODUKČNÍ FUNKCE - GENOVÉ ZÁKLADNY Genové základny: Chynín (pro BK a SM); Hutě, Roželov (pro BK a SM); Nepomuk (pro SM) Uchovat a zlepšit dědičnou podstatu místních bukových porostů Přizpůsobit podmínkám HS a reprodukčnímu cíli genové základny Les vysoký
OBMÝTÍ:
Mírně prodloužit (cca 160 let)
OBNOVNÍ DOBA:
Mírně prodloužit (cca 40 let)
HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB:
Převážně podrostní, méně násečný Preferovat přirozenou obnovu s clonnou sečí (okrajovou, pruhovou). Pokud nelze přirozeně, potom náseky. Míšení dřevin skupinovité. Výstavbu přizpůsobit zájmu reprodukce (dlouhá koruna, fruktifikace) Pokud možno přirozená obnova. Případná umělá obnova reprodukčním materiálem z genové základny S ohledem na očekávanou reprodukční funkci je výchova zaměřena na vysokou kvalitu, semenivost a stabilitu porostu Zdravotní a negativní výběr. Udržovat volnější zápoj. Podpora nadějných
OBNOVNÍ POSTUP Míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:
241
Zásahy v úrovni, udržovat volnější zápoj. Podpora nadějných i v nadúrovni Kultury trpí okusem zvěří Nutnost oplocování kultur, podle potřeby ožínání Vytvářet předpoklady pro fruktifikaci a stabilitu porostu a pro přirozenou obnovu Pro přirozenou obnovu je nutná příprava půdy (zranění), kterou je nutno slaďovat se semennými roky. Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň, UKT Podporovat ostatní dílčí funkce lesa, zejména protierozní a vodoochrannou Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených lokalit při obnově porostu. Neodvodňovat prameniště a okolí tůní Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:
32g) - Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI Obora „Aglaia“ pro chov jelence viržinského
zaměření:
Sladit záměr chovu zvěře se zachováním současných lesních porostů a se zabezpečením jejich obnovy Podle HS lesa hospodářského - zvýšit podíl plodonosných dřevin: DB, jírovec, BK, HB, JS, JV, JŘ, ovocných pláňat. V bažantnici i SM a keře Les vysoký, v bažantnici i nízký Prodloužit o 10 let, listnáče i více. Přeměny podle HS lesa hospodářského Podle HS lesa hospodářského, popř. kratší, v pastevním lese nepřetržitá Holosečný nebo násečný, v pastevním lese jednotlivý výběr, v bažantnici i podrostní a výmladkové hospodářství Zajistit nepřetržitou obnovu, redukovat přestárlé. Obnova pomocí náseků, u nekvalitních a poškozených částí porostů i holosečí. DB a BK porosty pěstovat v uvolněném zápoji k zajištění maximální plodivosti V pastevním lese vysazovat odrostky cílových dřevin - DB, KS, (BK) jednotlivě po ploše s individuální ochranou nebo do oplůtků po 2 - 4 ks tak, aby následný porost plynule nahradil funkci starého porostu. V bažantnici lze porosty na určité ploše stínat nebo stříhat Převážně umělá obnova v trvalém a účinném oplocení. Odklad zalesnění při založení políček a pastevních ploch. Přirozená obnova přichází v úvahu pouze v bažantnici, v oboře není téměř uskutečnitelná Zvýšení úživnosti a stabilita porostů
mladé porosty :
Podpora plodonosných dřevin, udržovat volnější zápoj
dospívající porosty:
MELIORACE:
Podpora vytváření velkých korun u plodonosných dřevin, šetřit ohryzové dřeviny DB, HB, OS, JŘ, VR i keře, stínáním je zmlazovat, prořeďováním zvyšovat úživnost Silné ohrožení zvěří - okus, ohryz Nutné oplocování obnovních prvků, individuální ochrana odrostků Podle potřeby zakládat zvěřníky z ohryzových dřevin, které budou obhospodařovány výmladkově stínáním při dosažení výšky 1,5 - 2 m. Kryty zvěře zakládat ve formě kotlíků o průměru cca 30 m (BO, SM, pichlavé keře) V bažantnici ve SM tyčovině podle potřeby ponechat hřadové skupiny Těžbu provádět zásadně v zimním období, klest a těžební odpad po zimní těžbě ponechat zvěři k ohryzu, přibližování LKT a koněm Zabránit soustřeďování zvěře na místech ohrožených erozí, zimní údržba luk a políček, zpřístupnění pro zvěř. Poblíž obnovovaných porostů nezakládat krmící zařízení. Prevence proti motolicím a plicní červivosti Údržba vodní sítě a rybníků
CESTNÍ SÍŤ:
Urychlené odstranění rýh po přibližování a dopravě dřeva
PRVKY ÚSES:
Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
VÝCHOVA POROSTŮ:
BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
242
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: FUNKCE: LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR: OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI : OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH : MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:
243
32h) - Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření INSTITUCIONÁLNÍ A OBRANNÁ FUNKCE Lesy pro potřebu armády (viz příloha textové části) Kvalitní a stabilní porosty plnící současně funkci společenskou a funkci produkční, popř. půdoochrannou Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Les vysoký Podle příslušného HS lesa hospodářského, podle potřeby mírně prodloužit Podle příslušného HS lesa hospodářského, podle potřeby mírně prodloužit, popř. zkrátit Holosečný nebo násečný, v jednotlivých případech i výběrný Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Především umělá obnova. Podle možností lze využít i přirozenou obnovu Kvalita (kvantita) a stabilita Podle příslušného HS lesa hospodářského s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Ohrožení větrem, hnilobou, u listnáčů možnost tracheomykózy, škody zvěří Přednostně obnovovat porosty poškozené, ochrana proti škodám zvěří, podle potřeby zpevňování porostů Jako v lese hospodářském s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Jako v lese hospodářském s přihlédnutím k funkčnímu zaměření Stavebně-technickou činnost provádět jen v rozsahu nezbytném pro lesní provoz, event. pro účelové zaměření lesa Podle potřeby odvodnění při obnově porostů Urychleně odstranit rýhy po těžbě a dopravě Hospodařit podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvořit a podporovat vertikální členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
9.4.3. Principy tvorby porostních směsí (Šindelář, 1997) Z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu by měly být lesní dřeviny pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se za druhy základní (také „hlavní“ popř. „hospodářské“) považují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak také olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou druhy přirozené původní dřevinné skladby stanoviště (s výjimkou JDO a DG), které slouží ke zvýšení stability a biodiversity porostů. Přimíšené a vtroušené dřeviny jsou pak druhy, které by na daném stanovišti neměly mít významnější zastoupení. Spektrum dřevin a jejich podíly udávají rámcové směrnice hospodaření jako cílovou druhovou skladbu pro jednotlivé typy stanovištních podmínek vyjádřených hospodářskými soubory (v případě potřeby i podrobněji pro soubory lesních typů, popř. i jednotlivé lesní typy) a jsou zde zmíněny také způsoby míšení dřevin tj. skupinovité, hloučkovité a jednotlivé. Velikost hloučku činí kolem 0,01 ha, rozloha malé skupiny se pohybuje kolem 0,03 ha a za velkou skupinu lze považovat výsadbu kolem 0,10 ha. Tvar skupin se volí podle terénních a porostních podmínek. Zatímco u skupinových směsí může být obnovní cíl více méně shodný s cílovou druhovou skladbou, uplatňuje se při zakládání porostů v menších skupinách, hloučcích a především při jednotlivém míšení ve větší míře mezidruhová konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. Proto v těchto případech mohou být větší rozdíly mezi cílovou a obnovní skladbou. Vhodnou výchovou je možné druhové i prostorové složení porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů. Směsi jednotlivé jsou z hlediska pěstební péče náročné a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější. Ve výchově je také mnohdy nutno volit kratší intervaly. Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Lepší podmínky pro jejich tvorbu poskytují směsi plošné (tj. skupinovité a hloučkovité). U cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) je žádoucí nepovažovat otázku produkce a jakosti za druhořadou. S ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin opět lépe vyhovují směsi plošné. V podmínkách stavu našich lesů, většinou smrkových a borových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou, nebo nálet smrku a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, se při vysokých stavech zvěře ukazuje téměř jedinou schůdnou cestou skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky).
9.4.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Slodičák, 1996; Plíva 1981; Plíva, Žlábek, 1989)
9.4.4.1. Smrkové porosty Mezi nejvýznamnější vlastnosti z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění zápoje, kterou si smrk uchovává v průběhu téměř celé doby obmýtí a je tedy možné tohoto využít k produkci silných sortimentů. Navíc si i mimo zápoj udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí. Tloušťkový přírůst kulminuje již ve věku 10 – 15 let a výškový mezi 20 – 35 lety. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene a koruny a mohutného kořenového systému. Rozhodující význam má tedy výchova v mladých porostech, v nichž je usměrnění výstavby, skladby, hodnoty i stability příštích porostů nejúčinnější. Po odeznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 – 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit, protože ačkoliv dlouhá koruna snižuje těžiště, znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním ve druhé polovině doby obmýtí se docílí hustšího zápoje a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců. Bohatost stanoviště na živiny a vodu ovlivňuje růst porostů, zejména pak poměr nadzemní a podzemní části stromů. Vyšší obsah vody v půdě negativně ovlivňuje kořenový systém smrku a následně i ukotvení stromu v půdě. Stejně je tomu tak i na bohatých půdách, kde rovněž koření mělčeji, což spolu s vyšším vzrůstem na těchto stanovištích činí smrk méně odolným k působení abiotických činitelů (zejména nárazového větru). Navrhované modely výchovy smrkových porostů jsou tedy diferencovány podle stupně ohrožení na stanovištních podmínkách jednotlivých hospodářských souborů. Smrkové porosty velmi silně ohrožené Smrkové porosty na oglejených stanovištích CHS 47, 57, popř. 27 a stanovištích podmáčených CHS 59, 79, popř. 29 patří mezi nejvíce ohrožené, zejména větrem. Výchova porostů, založených hustotou kolem 3 tis. sazenic na 1 ha, se zahajuje nejpozději ve věku 15 let. Podúrovňovým zásahem s negativním výběrem se © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
244
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
zajistí volný zápoj a vytvoří podmínky pro pěstování dlouhých a pravidelných korun (počet jedinců se sníží na cca 1500 na 1 ha). Další dva výchovné zásahy následují po pěstební periodě 5 - 10 let a ve středním věku 10 - 15 let. Podporují se úrovňové stromy. Ve druhé polovině doby obmýtí, kdy je porušení zápoje nejvíce rizikové, se pěstební zásahy omezují pouze na nahodilou těžbu. Smrkové porosty silně ohrožené Jedná se o porosty na bohatých živných stanovištích CHS 45, 55, popř. 25, kde cílem výchovy je zajistit stabilitu a kvalitu porostu. Výchovu se doporučuje zahájit (při výchozí hustotě kolem 4 tis. sazenic na 1 ha) ve věku 10 let podúrovňovým zásahem, po němž by v porostu mělo zůstat asi 2,5 tis. nejkvalitnějších jedinců v rovnoměrných rozestupech. Další výchovné zásahy jsou již slabší s klesající silou zásahu a prodlužující se pěstební periodou (zpočátku ještě 5 let, v dospívajících porostech již 10 let). Od věku 25 – 35 let lze podúrovňové zásahy a negativní výběr kombinovat s pozitivním výběrem v úrovni, při kterém se vyznačí 300 – 400 kvalitních cílových stromů zpravidla předrůstavých a úrovňových v pravidelných rozestupech a uvolní se od konkurujících jedinců. Cílové stromy je vhodné vyvětvit do výšky 4 - 5 m oklestem suchých větví. Smrkové porosty středně ohrožené Jedná se o porosty na kyselých stanovištích středních a vyšších poloh CHS 43 a 53. Modely výchovy předpokládají vyšší výchozí hustotu kolem 4 tis. sazenic na 1 ha a silný první výchovný zásah ve věku 15 až 20 let s redukcí na cca 2 tis. jedinců. Tyto první výchovné zásahy jsou podúrovňové s kombinovaným výběrem. Druhý a třetí zásah se opakuje po deseti letech a další v desetiletých až patnáctiletých intervalech (podúrovňové s negativním výběrem, popřípadě kombinované s pozitivním výběrem v úrovni). Vzhledem k pomalejšímu růstu a vývoji porostů na chudších kyselých stanovištích však mohou být počty stromů vyšší, než u předchozí skupiny. Menší ohrožení větrem umožňuje pokračovat ve výchovných zásazích i ve druhé polovině doby obmýtí. Smrkové porosty slabě ohrožené Jedná se o porosty na kyselých stanovištích v nižších polohách (stanovištně nevhodné): CHS 23, popř. 13. Tyto porosty zpravidla nejsou ohroženy sněhem ani větrem, mohou však být poškozovány suchem. V porostech na těchto stanovištích se doporučuje první výchovný zásah s negativním výběrem v podúrovni ve věku cca 20 let. Další výchovné zásahy se opakují v desetiletých intervalech. V dospívajících porostech od věku kolem 40 let je možné prodloužit interval na 15 let. Hlavní zásadou výchovy v těchto podmínkách s nízkými srážkami je ulehčit vodnímu režimu půdy odstraněním z porostu všeho nadbytečného, co omezuje přístup srážek k půdě, zvětšuje kořenovou konkurenci a tvorbu surového humusu. Smrkové porosty v nepříznivých terénech Pro porosty na svahových a méně přístupných terénech CHS 41, 51, popř. 21 je charakteristické ohrožení erozí a vyloučení pojízdné mechanizace. Nelze příliš snížit hustotu, neboť je nutné včasné zakrytí a ochrana půdy proti erozi, popř. buřeni. První zásah je asi v 15 letech, dále v intervalu 10 let další podúrovňové zásahy s negativním výběrem. Od stáří 35 - 40 let se prodlužuje interval na 15 let. Všeobecně se proti příznivým terénům poněkud prodlužují výchovné intervaly. Smrkové porosty proředěné Zaměřením výchovy v těchto porostech je přispět k udržení co největší jejich části až do kmenoviny (kromě nevhodných určených k přeměně). V mlazinách jednotlivá poškození rychle zmizí, jednotlivé zlomy lze ponechat až do plánovaného zásahu. V slabě prolámaných tyčovinách se zásah omezí na nejnutnější výběr, při silnějším prolámání se udržuje část podúrovně. V nepoškozených částech se výběrem podpoří odolnější jedinci. Také v silně prolámaných tyčovinách (do 30%) většinou zbylý počet vystačí, aby se do 20 let při velmi slabém výběru opět zapojily. Neprolámané části se zpevňují opatrnými zásahy. Vrškové zlomy většinou regenerují. Velmi silně prolámané tyčoviny a silně prolámané kmenoviny se těží holosečně. Všeobecně lze s regenerací 20 - 50 letých smrkových porostů počítat ještě při zakmenění z = 4 až 5 za předpokladu pravidelného rozmístění zbylých stromů, u 60 - 70 letých při z = 6 a 70 - 80 letých při z = 7. Smrkové porosty v imisních oblastech Cílem výchovy je vypěstovat co největší koruny (zamezit odumírání spodních větví v zástinu), ovšem neporušit přitom dlouhodobě zápoj, aby nedošlo ke zvýšení přístupu imisí do porostu. Znamená to silnější zásah jen v nejmladší fázi (15 - 25 let). Výchovné zásahy mají oproti lesům v imisně nezatížených oblastech nižší intenzitu a kratší interval, aby nebyl porušen porostní zápoj na delší dobu.
245
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
9.4.4.2. Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu málo náročná. Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná. Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít i k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců. Jedná se o tzv. „předrostlíky“ a obrostlíky, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 – 10 let). Na bohatších stanovištích, hustých náletech a zejména při význačnější účasti BR, OS a jiných nežádoucích dřevin je nutný dřívější zásah, na chudších půdách pozdější. V mlazině se při pěstování kvality zasahuje slabě, ale při ohrožení sněhem a horší kvalitě a také na chudších stanovištích, kde se bojuje o prostor, středně až silně. Také interval zásahů je v kvalitních mlazinách delší (10 let) než v nekvalitních mlazinách na živných stanovištích. Při dalších výchovných zásazích (v tyčkovině) se přechází do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně. V méně kvalitních a sněhem ohrožených porostech se udržuje volnější zápoj podporou nejvitálnějších jedinců až do tyčovin, později se přechází na plný zápoj pro zvýšení produkce. V tyčovinách je na úpravu kvality většinou již pozdě a silnější zásah zde znamená ztrátu na přírůstu, stejně jako každý silnější zásah v kmenovinách. Všeobecně se ve druhé polovině obmýtí předpokládají jen slabé zásahy. Kvalitní borové porosty nadprůměrné produkce Pěstování kvalitních porostů vyžaduje vysokou hustotu při založení. Nejvhodnější doba k prvnímu zásahu je před úplným zapojením mlazin (tj. při ho = 3 m zhruba v 6 – 10 letech). V této době je zásah zaměřen na výběr nežádoucích dřevin a obrostlíků (stínáním), kterých by nemělo být mnoho, aby mlaziny udržely vysoký počet stromů (dlouhé kmínky a jemné větve). Důležité je, aby zásah nebyl náhlý. Potlačené jedince i neškodné předrosty lze ještě využít k udržení zápoje a čištění od větví. Druhý zásah následuje asi ve věku 15 – 20 let při horní výšce porostu 10 m. Výhodný je dvoufázový výběr, kdy po schematickém řadovém výběru každé 4 řady (25%) následuje po 5 letech individuální negativní výběr (10%), zejména labilní podúrovňové složky pro zvýšení stability porostu. Další zásahy jsou individuálním výběrem zaměřeny na pěstování korun. Plný zápoj je dobré udržet od poloviny obmýtí až do obnovy porostů. Borové porosty průměrné a podprůměrné produkce Produkčním cílem jsou převážně slabší, pokud možno kvalitní sortimenty. Hustota založených porostů může být na těchto stanovištích relativně nižší, neboť zde borovice má menší sklon k tvorbě obrostlíků. Na druhé straně je nutné počítat s vyššími ztrátami způsobenými horšími humifikačními podmínkami (tvorba surového humusu). Výsledná hustota se tedy většinou příliš neliší od produkčnějších stanovišť. Vlivem pomalejšího přirozeného vylučování zůstávají mlaziny dlouho husté. Tím stoupá spotřeba vody a brzdí se růst. Proto je nutná redukce počtu stromků schematickými zásahy (u hustých nárostů již asi v 7 letech). Na ně navazují individuální zásahy, kdy se upravuje druhová skladba a odstraňují se netvární jedinci. Není příliš žádoucí odstraňovat zdravé předrosty, protože zlepšují stabilitu i přírůst porostu a při širším rozestupu již nezpůsobují významnější útlak. I ve stadiu tyčovin se na těchto stanovištích s nedostatkem vláhy udržuje volnější zápoj, zásahy v kmenovině jsou již slabší. Ve smíšených porostech se podporuje i méně kvalitní listnatá příměs. Borové porosty v nepříznivých terénech Ohrožení půdy erozí vyžaduje, stejně jako ve smrkových porostech, včasné zakrytí půdy a méně časté opatrné zásahy nenarušující povrch půdy. Znamená to při stejné počáteční hustotě jako v příznivých terénech (jen na přechodu k ochranným lesům mírně snížené) a stejném prvním prořezávkovém zásahu intenzivnější druhý zásah (spojení 2 zásahů), který umožní prodloužení intervalu pěstebních zásahů. Další zásahy se již intenzitou i intervaly shodují s porosty příznivých terénů. Porosty ochranného lesa s převahou borovice Výchovná opatření jsou podřízena půdoochranné funkci těchto lesů. Přirozené rozvolnění a malý hospodářský význam dovolují redukovat výchovné zásahy na minimum. Tomu musí odpovídat i nízká počáteční hustota. První individuální zásah (horní výška porostu, ho = 2 m) je intenzivnější, další zásahy upravují jen zápoj plnějších skupin a podporují nejvzrůstnější jedince, popř. přimíšené (hlavně listnaté) dřeviny. Postupně se v dlouhých intervalech přechází jen na zdravotní výběr. Borové porosty na zamokřených půdách Na kyselých zamokřených půdách patří borovice k zpevňujícím dřevinám a také výchova má zvýšit její odolnost vůči sněhu a větru. Na kyselých půdách dosahuje při správném pěstování dosti pevného zakotvení, na bohatší půdy nepatří a značnou labilitu je zde možné zlepšit jen odvodněním. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
246
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
Hustota založení porostu je celkově nižší než na nepodmáčených půdách. U kvalitnějších porostů je opatrný postup obdobou zásahů na nezamokřených půdách. U nekvalitních mlazin se od počátku postupuje silnějšími zásahy. V tyčovinách se u vitálních jedinců uvolňováním vytvářejí pravidelné koruny, které mají na těchto stanovištích zásadní význam pro vývoj kořenového systému. Udržuje se vertikální rozrůznění a etáže. Spodní etáž působí odčerpáváním vody z horních vrstev půdy příznivě na úpravu vodního režimu (nejčastěji smrk). Probírkový interval v tyčovinách je zpočátku 5 letý, v porostech středního věku 10 letý. Borové porosty smíšené s dubem V kyselých (popř. vysýchavých) souborech se v dubovém stupni, vzhledem k útlaku dubu v mládí rychleji rostoucí borovicí, upravuje příměs na skupinovitou, v bukodubovém a dubobukovém stupni je jednotlivá příměs dubu vhodná, neboť ve stadiu tyčovin ustoupí do podúrovně a vytvoří spodní patro, do něhož není nutné dále zasahovat. V borovém patře se postupuje negativním výběrem. V živných souborech má borovice sklon k rozpínavosti a musí být držena v těsném zápoji. Prořezávkou se odstraňují netvárné borovice a pomáhá se dubu do úrovně, kde se pak úrovňovou probírkou podporují kvalitní jedinci. Celkově je v živné řadě vhodná složitá výstavba porostu, ve skupinách dubu (prosvětlených ve 40 letech) s podsadbou melioračních listnáčů.
9.4.4.3. Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s klimaxovou strategií růstu, které odpovídá pozdější vyvrcholení přírůstu. Z pěstebního hlediska je důležitá jeho schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je také sklon k vytváření neprůběžné osy kmene a vidlice. Pěstování průběžných dlouhých a hladkých kmenů vyžaduje v mladších porostech nepříliš silné zásahy a kratší intervaly, zejména na lepších bonitách. První výchovný zásah se má provést co nejdříve (při počínajícím zapojení), neboť je snadnější i účinnější a může být o něco radikálnější (předrosty a netvárné stromy). Hlavním cílem je zvyšování kvality, nikoliv redukce počtu stromů. Další zásahy jsou citlivější, se slabým výběrem v úrovni (nadúrovni) a slabým proředěním přehoustlých částí porostu. Zásahy ve spodní etáži jsou nadbytečné, někdy i škodlivé, zejména na slunných a mělkých vápencových půdách a v lesních okrajích. Smíšené porosty potřebují intenzivnější péči než čisté bučiny. Při skupinovém zastoupení dělají potíže strmé okraje skupin, neboť odstraněním okrajových stromků snadno vytvářejí sousední stromy tvarově nevhodné formy. Vyvětvování buku se neprovádí, protože často vede k rakovině, zkracování větví pak k dalšímu větevnatění. Proto je účelné pracovat s arboricidy. Na lepších stanovištích se postupně likvidují nevhodní jedinci z úrovně a přechází se na kladný výběr. Zásahy se opakují v období 5 let. Při pozitivním výběru se přihlíží ke schopnosti buku rychle uzavírat mezery v korunách, hlavně na bohatších stanovištích. Na horších stanovištích se vybírají jen tvarově nejhorší a nemocné stromy a prodlužuje se interval (na 10 až 15 let). U nekvalitních porostů se při zaměření na objem produkce zasahuje nejdříve do podúrovně a snižuje se hustota porostu. Všeobecně je nutno nejpozději v tyčovině dokončit výběr nevhodných jedinců. V tyčovinách a kmenovinách vychovávaných dosud úrovňově se uplatní úrovňová probírka. Intenzita zásahu je zpočátku velmi slabá, pro udržení vertikálního zápoje. Silnější úrovňový zásah může přijít až v době, kdy je většina kmenů asi do výše 8 – 10 m vyčištěna od větví. Podporou nadějných buků a přimíšených dřevin se nesmí výrazně snížit stupeň zápoje. Počet vybraných nadějných stromů má být včetně zálohy od 130 (nejlepší bonity) do 200 (střední bonity). Většina dnešních tyčovin a kmenovin vznikla z celoplošné clonné seče a byla vychovávána podúrovňově. Spodní vrstvy byly tedy vybrány, nebo odumřely a v úrovni zůstala velká část nevhodných stromů. V další výchově je nezbytný výběr netvárných jedinců, podpora nadějných stromů a kvalitních příměsí i postupné vytvoření podrostu z nárostů. Ve výchově zanedbaných tyčovin jsou nutné kratší intervaly. Při uplatnění metody nadějných stromů s úrovňovou probírkou se provedou 2 zásahy po 5 letech, třetí zásah po 10 letech. V kmenovinách, i v kmenovinách zanedbaných postačí při této metodě jeden zásah v deceniu. Všeobecně se v bukových porostech pracuje individuálním výběrem, schematické zásahy se vylučují. V ochranných lesích se výchova omezuje na zdravotní výběr.
9.4.4.4. Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzy (podobně jako u borovice) pokles přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má, stejně jako borovice, tendenci ke košatění a vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou.
247
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech a v mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměs břízy, javoru, olše a jasanu, které přerůstají dubovou kulturu, popřípadě je v jednotlivé směsi oddělit dalšími dřevinami. Základem příští kvality je dostatečně hustá dubová kultura. Není-li přehoustlá, stačí první zásah provést při horní výšce porostu 7 m (věk 15 až 20 let), kdy je porost již přehledný. Dřívější zásahy (v 5. až 10. roce) jsou nutné pouze při příměsi dalších dřevin nebo u hustých síjí a nárostů, kde se prostřihávkou (stínáním) odstraní nežádoucí jedinci. Přehoustlé mlaziny s vytáhlými stromky trpí sněhem a při nedostatku světla se může projevovat fototropismus, uvolněný zápoj naopak vede ke košatění. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných jedinců. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj (na druhé straně se však prokazuje, že silné zásahy v mlazině povzbudily výškový růst dubu, na rozdíl od buku). Hustota porostu by do stadia tyčovin neměla klesnout pod 6 tis. stromků na 1 ha. V přehoustlých mlazinách (nad 20 tis. ks/ha, výška 3 – 5 m) se upraví hustota na 6 – 8 tis. ks/ha. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíky, vidličnaté a křivé stromy, šetří se podrost. Později (při ho =15), se přechází na pozitivní výběr. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší, při horší kvalitě mlazin a při nežádoucí příměsi jsou kratší (5 let). Výtěž nežádoucích jedinců by měla být ukončena do cca 40 – 50 let a tehdy by se také mělo přecházet z případného 5 letého intervalu zásahů na 10 letý. Pro čištění kmenů je výhodný hustý podružný podrost do 1/2 až 2/3 výšky korun úrovňových stromů. V tyčovině se označí 150 až 200 nadějných jedinců, kteří se uvolňují (někdy je možný výběr 300 – 400 jedinců již ve stadiu tyčkoviny). Pro zvýšení kvality je ve stáří 40 až 70 let vhodná podsadba. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí (v kmenovinách je výchova zaměřená na zvýšení tloušťkového přírůstku kvalitního dříví). Cílový stav má být dosažen 1 – 2 decenia před začátkem obnovy těchto porostů. Se stoupajícím věkem lze stupňovat intenzitu zásahu, je-li zajištěn kryt půdy. V porostech starších 100 let zpravidla již nedochází k nápadnějšímu rozšiřování letokruhů a s prosvětlováním porostu se silněji vyvíjí i podrost. Vybírají se poškozené kmeny a rozvolňují husté skupiny. Pokud se nedá počítat s vypěstováním kvalitních sortimentů (stanoviště, původ, pěstění, poškození), není hospodárné postupovat podle uvedeného programu a je třeba změnit cíl i obmýtí. Podporuje se tloušťkový přírůst, stupňováním výchovných zásahů v koruně pro docílení silného dříví, s co možno rovným kmenem, v podstatně kratším obmýtí. Na chudých stanovištích vyžadují málo kvalitní porosty minimální intenzitu zásahů (odstranění ustupujících složek). V zanedbaných tyčkovinách a tyčovinách se dodatečně odstraňují netvární jedinci mírnými zásahy v krátkých intervalech. V lužním lese jsou výchovná opatření zaměřena i na podporu podrostu, ne však na úkor kvalitních dubů. Výchovný interval může být v dosud normálně vychovávaných porostech v zájmu koncentrace těžby prodloužen na 9 až 12 let. K omezení ztrát na hmotě by kruhová základna porostů do 80 let neměla poklesnout pod 0,9 tabulkové hodnoty. Přitom je třeba brát zřetel na menší produkční možnosti dubu letního oproti dubu zimnímu. Hlavní pozornost patří jakostním (dýhárenským) dubům. V ochranných lesích se po celé období jen odstraňují jedinci, jejichž životnost nepřesáhne interval 20 let. Zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů, oproti tomu vliv výchovy na stabilitu je druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče.
9.4.4.5. Březové porosty Bříza patří ke slunným dřevinám s výrazně pionýrskou strategií růstu (tj. rychlý růst v mládí s časnou kulminací a následná tendence k rychlému rozpadu porostu). Z tohoto titulu se používá spíše jako přípravná dřevina pro citlivější cílovou skladbu v nepříznivých podmínkách holých sečí. V cílové skladbě bývá jednotlivá příměs nevhodná (kromě toho, že poškozuje dřeviny, je také náročná na výchovu) a upravuje se na skupinovitou. Pokud není bříza cílovou dřevinou, může být v borové kultuře vybrána až po zapojení (jinak ještě zhoustne), u smrku lze zasáhnout dříve. Ve skupinách a čistých porostech vyžaduje intenzivní péči, tj. včasnou úpravu rozestupů, odstranění křivých a nezdravých jedinců (ve stáří 8 až 12 let) a podporu jedinců s úzkou dlouhou korunou. Zpravidla se zasahuje do úrovně ve 3 až 5 letých intervalech. Skupiny břízy uvnitř hlavních hospodářských dřevin mají nižší obmýtí a využívají se pro podsadby dalších dřevin. Březový porost jako porost přípravné dřeviny, vzniklý z náletu nebo úmyslně založený, se ponechává přirozenému vývoji až do porostní výšky 3 – 4 m. Při rekonstrukci kulisovou formou seče pro světlomilnější cílovou skladbu se likviduje pruh porostu (násek) a pruh se ponechává bez zásahu, případně se v něm uvolní kvalitní jedinci. Při rekonstrukci clonnou sečí se porost proředí při výšce 5 až 6 m a podsadí se citlivějšími dřevinami snášejícími stín. Pokud má výchova prodloužit životnost porostu břízy, uskuteční se první zásah při normální hustotě porostů (5 – 6 tis. ks na ha) při výšce 5 až 6 m (u přehoustlých již při výšce 1 až 2 m, přičemž se opakuje © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
248
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
kolem 12 let stáří porostu). Uvolňují se nejvitálnější jedinci v rozestupu 5 m. Podúroveň se ponechává. Pro zpevnění porostů ohrožených sněhem a větrem se provede ještě zásah při výšce 7 až 8 m.
9.4.4.6. Olšové porosty Výchova porostů vzniklých výsadbou nebo přirozeným zmlazením olše začíná před zapojováním korun. Do 20 let (t.j. maximálního výškového přírůstu) jsou zásahy mírné a časté. Přiměřený zápoj má zajistit dostatek štíhlých jedinců s rovným kmínkem, ale i dostatečně dlouhou korunou (1/3 výšky). Později se stupňuje intenzita zásahu, po 40. roce velmi silným kladným výběrem se podporuje tloušťkový přírůst nejkvalitnějších jedinců. U výmladkových porostů se odstraňují křivolaké a pomalu rostoucí složky, ale jednorázové vyjednocení není nutné, neboť celková produkce postupně a slaběji vyjednocených silných výmladků, zejména na bohatších půdách, je vyšší.
9.4.4.7. Topolové porosty Ve stadiu mlazin je nutný záporný výběr, později kladný výběr s uvolňováním a podporou kvalitních jedinců. Oproti ostatním listnáčům mají zásahy větší intenzitu a kratší intervaly (2 - 3 roky), neboť zápoj se obnovuje v krátké době. Vychovávaný porost má v mýtném věku (30 - 50 let) asi 300 stromů na 1 ha s rozestupem 6 m. Chybí-li krycí etáž, vyvětvuje se po probírce asi 300 jedinců.
9.4.4.8. Akátové porosty U jádrových porostů se provádí až do 7. roku jen zcela slabý výběr, neboť vyšší hustota je výhodná pro obohacení půdy dusíkem i pro udržení korunového zápoje, který je podmínkou kvalitní růstové formy. Po 7 letech jsou výhodné silnější zásahy ve prospěch nejlepších jedinců. Intervaly jsou krátké (2 - 5 let), ve starších porostech delší. Nadějné stromy se doporučuje vyvětvit, prosvětlené porosty podsadit (DB, JS, JV). Ve vegetativně vzniklých porostech jsou zpočátku nutné zásahy ještě častější (až každoroční) se stálým jednocením výmladků. Později se postupuje jako v jádrových. Hlavní výchovná těžba se provádí ve vegetační době, kdy zelené listí a jemné klestí obsahuje nejvíce dusíkatých látek a obohatí jimi půdu.
9.4.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář, 1995) a) Vhodnou úpravou druhové skladby s výraznějším uplatněním původních druhů dřevin zlepšit stabilitu i produkci lesů a dalších, z hlediska společnosti žádoucích funkcí. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu lesních ekosystémů zakládáním věkově i prostorově (dle možností) členěných smíšených porostů na vhodných stanovištích. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin s dostatečnou genetiky podmíněnou diversitou, čímž se rozšíří prostor pro adaptaci porostů na změnu podmínek prostředí. Dále je nezbytné udržovat a doplňovat místní genové soubory lesních dřevin jako základ zdrojů reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby i osvědčené nepůvodní dřeviny, které mohou přispět ke zlepšení stability lesa a jeho funkcí. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožňují využívat samovolné přírodní procesy při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí požadavek minimalizace přídatných energií (vklady materiálu i práce). V našich podmínkách je možné používat převážně hospodářský způsob pasečný maloplošný s formou podrostní nebo násečnou, podle potřeby v kombinaci s malými holými sečemi. V příhodných podmínkách je žádoucí využívat i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. f) Z hlediska cyklu uhlíku upřednostňovat pěstební systémy ve kterých dochází k akumulaci co největšího množství biomasy, tedy vícepatrové porosty obhospodařované při delších dobách obmýtí. g) Vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i jeho zakládáním a výchovou s plynulými přechody do fáze obnovy a pěstební péčí spojenou s vytvářením a udržováním ochranných prvků lesa zabezpečovat stabilitu porostů. h) Pokud vzniknou holiny, nedoporučuje se pálení klestu. V případě, že nelze plochu oset ani osázet bez odstranění klestu ani není možno jej zpracovat na štěpku a rozptýlit po ploše, je třeba spíše uvažovat o vhodném způsobu shrnutí.
249
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
i)
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
Se zřetelem na možné tendence vývoje klimatu k suššímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachycování vody v lesích. K opatření zejména patří vyloučení nadměrného odvodňování lesních půd. Dále pak obnova, případně zřizování nových vodních nádrží a péče o porosty se zřetelem na udržení, případně obnovení retenčního potenciálu půdy (vegetační kryt, respektování přirozené druhové skladby).
9.4.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal, 1998) Přes zdánlivou protichůdnost přístupu lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, spočívá společné řešení v přírodě blízkém hospodaření. Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou. Trvale udržitelného lesního hospodaření není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí, uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. Tím dochází ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvale udržitelného hospodaření v lese. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné. Komentář: Masové zavádění jehličnanů od poloviny 18. století znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur pak nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu hospodaření je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči a jednak jejich nepřirozeným vývojem na otevřené ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně pozitivně bývá vnímána úloha těchto dřevin ve zvýšení mechanické stability porostů, avšak nedoceněna zůstává jejich úloha v bezporuchovém koloběhu živin a následném posílení pufračních schopností půdy. Hlubokokořenné listnaté dřeviny a jedle fungují jako pumpy vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy. Holosečné hospodářství způsobuje: • Poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů s následným snížením ekologické i mechanické stability porostů. • Ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby lesa. • Erozi genofondu prakticky všech původních dřevin Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v horských polohách, případně stepních lokalitách - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stadiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný u velkého cyklu vývoje severských jehličnatých lesů, jejichž přístup ke stadiu klimaxu je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Vznikem jehličnatých monokultur v našich podmínkách tak dochází k „borealizaci“ lesního prostředí s následnou tendencí obnovy v plošném rozpadu lesních porostů - k obdobě velkého cyklu vývoje lesa. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z ekonomických důvodů) z cyklu vývoje severských lesů fázi přípravnou s účastí listnatých pionýrských dřevin, která je nezbytná pro regeneraci stanoviště. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. P ř e d p o k l a d y t r v a l e u d r ž i t e l n é h o r o z v o j e l e s ů: (v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu) (a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor - soubor lesních typů - porost - porostní skupina (b) podrostní a násečný hospodářský způsob obnovy porostů (c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace lesa (d) zajistit dostatečnou genetickou diversitu populací lesních dřevin, udržovanou a doplňovanou z místních zdrojů (e) volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožňují využívat samovolné přírodní procesy při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
250
Hospodářské soubory, zákl. hosp. doporučení a RSH
PLO 7 Brdská vrchovina
LT 5A4 - klenová BK s kostřavou nejvyšší na LHC Rožmitál p.Tř., revíru Hutě (foto Ing. Květoslava Zelenková)
251
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti
10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Specifika přírodních podmínek Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Podrobný popis krajinného rázu území a jeho geomorfologické členění je uveden v kapitole 4. Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c. 0 0 Průměrná roční teplota se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce od 6,6 C do 7,5 C. Údaje o průměrných úhrnech ročních srážkách kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba se pohybuje v rozpětí od 122 dní (na hřebenech) až po 153 dní (v Jincích). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až do 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice.
10.2. Věková skladba Věková skladba porostů přírodní lesní oblasti č. 7 se značně odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně jsou v oblasti zastoupeny méně, oproti starším věkovým stupňům, kde je skutečná plocha věkového stupně až trojnásobná oproti normálu (viz 17 věk. stupeň). Markantní odchylku od normality vykazuje 6. (-15%) a následně 7. věkový stupeň (+41%). Tyto plusové odchylky od normálu vznikly patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v příslušných letech po kalamitách způsobených napadením bekyní mniškou. Budoucí hospodaření se bude muset zaobírat problémy s obnovou většího množství přestárlých porostů.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
252
Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
Rozložení věkových stupňů Věkové stupně Plochy věk. stupňů
Hol
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14 15
16 17+ Suma
625 5506 3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474 62342
Normální rozl. v. s. 563 5625 5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110 62342 Odchylka od nor. zas. v %
41 -2
-30
-6
-11
-24
-15
5
10 -11
57
112 122 120 48 332
-20
Střední věk: jehličnaté – 63 let listnaté – 64 let Průměrný věk: – 63 let Normální paseka: 563 ha
10.3. Druhová porostní skladba Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je typická vysokým zastoupením jehličňanů – více než 90%. Z toho SM je 71,43%, BO 11,69% a MD 5,95%. Ostatní jehličňany jsou zastoupeny minimálně. Z listnáčů si zaslouží pozornost pouze DB, BK, BR a OL, jejichž zastoupení se pohybuje od 1,3 do 3%. SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 71,43 0,75 11,69 5,95 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV 34,73 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02
DG 162,64 0,26 KL 128,67 0,21 TPC 4,34 0,01
JDO SM_EX OST_J 15,47 3,88 42,10 0,03 0,01 0,07 JS JL AK 120,91 0,50 9,11 0,20 0,00 0,01 VR JIV LX 2,57 4,31 88,78 0,00 0,01 0,14
10.4. Výchova porostů Výchova porostů představuje nejsložitější etapu vzhledem k tomu, že se jedná o modelování celého vývoje porostu diferencovaného vedle přírodních podmínek hospodářského souboru především skladbou a stavem současných porostů. Vychází z produkčního cíle i hledisek bezpečnosti produkce a z terénních i půdních vlastností, které ovlivňují použitelnost technologie výchovy. Hlavní zásady výchovy jsou uvedeny v kapitole 9.4.
10.5. Opatření ochrany lesa proti bořivému větru Neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza. Bořivý vítr se v posledním desetiletí nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v PLO se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby, což je patrné i z LHE většiny vlastníků. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. Cílená opatření proti škodám větrem v rámci PLO se dříve mnohdy neprováděla. Nejlépe rozpracovány jsou porosty v jihozápadní části PLO, kde je základním opatřením především pestrá druhová 253
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti
skladba doplněná vhodným uspořádáním stabilizačních prvků z hluboce kořenících zpevňujících dřevin. Ty se uplatňují při obnově a zakládání porostů ve formě předsunutých kotlíků či různých stabilizačních pásů. K tomu přistupuje obezřetný postup obnovy proti směru převládajících větrů spolu s vhodným rozčleněním porostů a včasnou porostní výchovou. Na některých částech PLO je ovšem tvorba zpevňovacích prvků opožděna a ochranný efekt je tím zeslaben, ale přesto je lépe prvky zakládat později než vůbec. Problematická se jeví obnova tzv. pomniškovin z 20. let, která právě v této době bude začínat. Tam, kde jsou SM porosty rozsáhlejší a prakticky bez zpevňujících prvků, se patrně některým škodám větrem nepodaří předejít a právě na těchto lokalitách bude zřejmě nutné obnovu urychlit tak, abychom pokud možno předešli situaci, kdy těžbu v otevřených porostech bude za nás provádět vítr. Aby však nedošlo k výraznému navýšení obnovních těžeb a byla zajištěna těžební vyrovnanost, je vhodné části porostů, které jsou stabilní předržet do následného decenia. V současnosti se při obnově starších souvislých SM a BO porostů daří tyto porosty vhodně prostorově rozčleňovat a doplňovat základy zpevňujících prvků tak, aby pro příští obmýtí byla vytvořena vhodná prostorová struktura jako základ stability budoucích porostů. Na podmáčených lokalitách lze doporučit věnovat pozornost obnově a údržbě meliorační sítě, která při správném fungování může výrazně zlepšit stabilitu porostů. Návrhy opatření v porostech narušených a ohrožených větrem jsou detailně uvedeny v kapitole 7.2.2.1.
10.6. Příprava porostů k obnově a zejména k přirozené obnově U správně vychovávaných porostů je předpoklad i jejich připravenosti k obnově, která se završí při posledním výchovném zásahu. Pokud se tak nestane a porost věkem přejde do obnovní fáze, je nutno tento úkol provést již v rámci mýtné těžby - jednotlivým výběrem. Příprava porostů k obnově zahrnuje: - úpravu počtu jedinců a rozestupů stromů k podpoře vývoje hlavního porostu a žádoucích humifikačních procesů - úpravu druhové skladby ve prospěch uvolnění vhodných druhů dřevin, kvalitních stromů a korun k podpoře fruktifikace - odstranění nežádoucích druhů dřevin a netvárných jedinců - uvolňování i pomístně zastoupených BK, JV a DB (JD, LP) v korunách za účelem fruktifikace a možnosti jejich přirozené obnovy
10.7. Obnova porostů Obnovu porostů nelze posuzovat izolovaně, ale jako součást celé soustavy hospodářských opatření, která obnovou začínají i končí. Obnova porostů je rozhodující etapou, neboť představuje významnou fázi obnovovaného porostu a současně vytváří předpoklady pro racionální hospodaření v následném porostu (poloha, tvar, velikost, skladba, výstavba). Hospodářské způsoby, kterými bude obnova převážně uskutečňována, jsou obecně popsány v kapitole 9.3. (Základní hospodářská doporučení) a pro konkrétní porostní typy v rámci cílových hospodářských souborů jsou popsány v kapitole 9.4.1. (Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření). V rámci obnovního postupu je nutno s ohledem na stabilitu porostů dodržovat některé známé zásady: S obnovou začínat od strany větrem nejméně ohrožené, popř. proti směru imisí. Šetřit porostní pláště na návětrných stranách. Zabránit vzniku přestárlých porostů. Snižování zakmenění pod 0,8 připustit jen na závětrné části porostu, zejména u velkých porostů (nad 5 ha). Při použití seče souběžné se směrem nebezpečného větru směrovat vítr do mladých a odolných porostů. V ohrožovaných polohách snižovat počet násečných stěn, clonných fází obnovy, zkracovat obnovní dobu a vkládat do porostů zpevňovací pásy. Obnovně nepřipravené smrkové porosty na vodou ovlivněných půdách a polohách ohrožených imisemi nerozpracovávat zevnitř.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
254
Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti
PLO 7 Brdská vrchovina
10.8. Rekapitulace hospodářskoúpravnických údajů 4,35 m3/ha 3,90 m3/ha hr.b.k. 6,80 m3/ha hr.b.k. 7,60 m3/ha hr.b.k. 112 roků 625 ha 563 ha 63 roků 8,9 239 m3/ha 58 %
Průměrná roční těžba v období 1983 – 1999 Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních % HS platných LHP) Celkový běžný přírůst Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina (odvozená z platných LHP) Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (odvozený z platných LHP) Průměrné zakmenění (odvozené z platných LHP) Průměrná zásoba (odvozená z platných LHP) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1999
Výhledy v PLO 7 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj roční výše těžby v m3/ha
2001 237 6,0
2011 233 4,7
2021 241 5,2
2031 246 5,9
10.9. Cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin V následující tabulce je rozpracována základní cílová druhová skladba podle ploch jednotlivých cílových hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS, tak celkem za PLO 7 a porovnána se současným zastoupením dřevin. (dle vyhlášky Mze 84/1996 Sb.). Jehličnaté dřeviny CHS
Plocha (ha)
SM
JD
BO
MD
DG
Listnaté dřeviny
JD0
VJ
∑
BK
DB
JV
LP
JS
ha
19 21 23 25 27 29 41 43 45 47 51 53 55 57 59 79 01
65 434 473
13
665
100
11
42
1
2
38
3
3
19
13
22
2
24
24
230
17
139
776
44
221
46
24
332
336
5
525
79
2281
687
2
660
296
23
1668
455
114
15741
5508
157
4408
1574
157
11804
2834
787
35
2
225
2
2
236
3444
1861
35
103
344
5952
364
2425
1212
2792
1647
111
28
140
6395
3965
319
64
73
HB
35
TP
6 2
7
Ost. list.
∑
5 11
116 11
315
11
344
17
17
14
242
1212
24
48
24
28
1954
754
28
14
14
14
319
130
4797
1470
32
32
32
75
75
30
1204
271
8
8
218
13069
871
145
58
1507
979
45
14521
10164
1307
1307
332
1278
971
127
13
1111
456
388
18
5
411
858 64348
25
1
87
113
300
420
3
3
1
32231
2489
10206
4190
460
588
63
50228
7901
3943
212
408
284
50,09
3,87
15,86
6,51
0,71
0,91
0,10
78,05
12,28
6,13
0,33
0,64
71,43
0,75
11,69
5,95
0,26
0,03
0,07
90,18
2,43
3,01
0,06
0,13
64
5
+
13
2
427
+
100
5
446
121
613
79
79
3937
17
3
1031
61
12
73
1817
14
838
32
1598
8 73
65 204
11
158
619
1 2
6 19
33
2413 61
+ 2
55
10317
303
1
67
79
12134
∑ cíl 100 % souč. stav 100 %
255
217 1
BŘ
ha -
1108
OL
8
303
145
145
15
1452
64
13
13
167
23
20
2
45
14
745 14120
1
3
669
422
143
+
138
0,44
1,04
0,66
0,22
+
0,21
21,95
0,20
1,30
1,93
0,27
0,13
0,36
9,82
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti
Základní cílová druhová skladba je stanovena podle cílových hospodářských souborů včetně doporučených melioračních a zpevňujících dřevin a přimíšených dřevin. Rozbor cílového zastoupení v jednotlivých porostních typech a v cílových HS je uveden v kapitole: 9.4.1. - Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření. Dodržení podílů cílových listnáčů a MZD podle HS v porostech při jejich obnově je důležitým počinem k postupné úpravě druhové skladby v lesních porostech, které je možné dosáhnout účinně pouze při obnově porostů. Aby bylo dosaženo žádoucích cílů, je třeba v každém porostu dodržovat základní požadavky na rozmístění cílových listnáčů a melioračních a zpevňujících dřevin tak, aby byly maximálně splněny cíle - co nejvíce posílit stabilitu porostů a ekologickou stabilitu lesního prostředí, jako předpoklad trvale udržitelného rozvoje. V kapitole 9.4.1. - Struktura cílových hospodářských souborů a rámcové směrnice hospodaření je navrženo i prostorové rozmístění dřevin při obnově a způsob smíšení dřevin a dále vertikální výstavba a úprava druhové skladby během výchovy.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
256
Technická zpráva
PLO 7 Brdská vrchovina
11. Technická zpráva Venkovní práce na OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina byly započaty v roce 1997, ve kterém byla zpracována pobočkou Stará Boleslav část na bývalém LHC Dobříš (cca 15,2 tis.ha). V roce 1998 byly zpracovány pobočkou Stará Boleslav části na bývalých LHC Rožmitál p.Tř. (cca 7,6 tis.ha) a LHC Zbraslav (cca 1,4 tis.ha) a pobočkou Plzeň LHC Nepomuk (VLS-cca 4,7 tis.ha) a Háje (VLS-cca 0,3 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Plzeň části na bývalých LHC Spálené Poříčí (cca 4,5 tis.ha), Zbiroh-JCM (cca 7,6 tis.ha), Zbiroh-zbytek (cca 2,6 tis.ha), Rokycany (cca 1,0 tis.ha) a Skřež (cca 1,0 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Kroměříž LHC Jince (cca 4,5 tis.ha), a v roce 2000 LHC Obecnice (cca 4,3 tis.ha), Mirošov (cca 4,4 tis.ha) a LHC Strašice (cca 4,5 tis.ha) – všechny patřící pod VLS ČR s.p., divize Hořovice. Výměry jsou pouze orientační, byly převzaty z původních kvalifikovaných odhadů výměr lesní půdy dle PLO - pro konstrukci harmonogramu prací a zahrnující veškeré druhy vlastnictví. Kancelářské zpracování bylo provedeno jednotlivými pobočkami v návaznosti na venkovní práce a dle potřeb pro předávání podkladů OPRL pro vyhotovování LHP a LHO v letech 1997 až 2001 dle projektů prací poboček. Při zpracování OPRL se vycházelo z platných právních předpisů, metodik pro vyhotovení OPRL, ustanovení Základního protokolu (včetně připomínek vznesených k němu od oprávněných osob a institucí) a závěrů z porad ředitelů poboček, hlavních inženýrů a jednotlivých skupin specialistů.
Pracovníci zodpovědní za zpracování OPRL : garant – pobočka ÚHÚL Stará Boleslav:
koordinátor prací …….. typologie a tvorba HS .. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……...….. digitalizace ……………
Ing. Peter Trnčík Ing. Květoslava Zelenková Ing. Jaroslav Kubišta Ing. M.Kučera, Ing. Z.Ingr Ing. K.Pokorný, Ing. Vladan Kadeřábek Ing. Vladan Kadeřábek
pobočka ÚHÚL Plzeň:
typologie a tvorba HS.. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……………. digitalizace …………….
Ing. J. Prchal, Bc. R.Bartoň J.Veselý J. Lehečka Bc. R.Bartoň A.Kmínek
pobočka ÚHÚL Kroměříž:
typologie a tvorba HS.. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……………. digitalizace …………….
Ing. A. Kusbach, Ing. Š. Březovják Ing. J. Mazel Ing. L. Šálek Ing. E. Sekanina Ing. M. Pospíšil
Analýzy a rozbory databáze LHP za PLO 7 (některé výstupy jsou součástí Přílohy) provedli pracovníci ústředí ÚHÚL Ing. Miroslav Zeman a Milan Kalčík, pracovníci pobočky Brno Dr. Ing. J. Macků a Mgr. Kalinová.
257
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přehled literatury
12. Přehled literatury Atlas podnebí ČSSR, zpracoval: Hydrometeorologický ústav ve spolupráci s Kartografickým a reprodukčním ústavem, Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha 1958 Culek Martin a kol. Biogeografické členění České republiky, MŽP ČR – vydavatelství Enigma, Praha,1996 Databáze ČHMÚ – REZZO 1 - 4 Demek Jaromír a kol. Zeměpisný lexikon ČSR (Hory a nížiny), Academia – nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1987 Elaboráty historických průzkumů, ÚHÚL Brandýs n.L. Forst a kol. Ochrana lesů a přírodního prostředí, SZN Praha, 1985 Geologická mapa ČSSR 1:200 000, M – 33 – XX Plzeň, Ústřední ústav geologický, Praha, 1960 Geologická mapa ČSSR 1:200 000, M – 33 – XXI Tábor, Ústřední ústav geologický, Praha, 1960 Květena ČSR - Academia – nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1988 Chráněná území ČR 1 – střední Čechy – pro AOPK vydal Consult, Praha 1996 Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Dobříš. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Hořovice. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Mníšek. Lesprojekt Vých.Čechy, s.r.o. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbraslav. ÚHÚL-pob. Stará Boleslav Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Rožmitál p. Tř. ÚHÚL-pob. Stará Boleslav Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Spálené Poříčí. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbiroh - JCM. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Zbiroh -zbytek. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Rokycany. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC Skřež. ÚHÚL-pob. Plzeň Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Nepomuk. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Háje. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Jince. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Obecnice. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Mirošov. Vojenský lesní úřad. Lesní hospodářský plán + všeobecná část pro LHC VLS Strašice. Vojenský lesní úřad. Lőw Jiří a kol. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - Metodika pro zpracování dokumentace, ČÚOP 1995 Mezera – Mráz – Samek Stanovištně typologický přehled lesních rostlinných společenstev, Lesprojekt, Praha, 1956 Míchal I. a kol. Územní zabezpečování ekologické stability. Teorie a praxe. Skripta. MŽP ČR, 1991 Mikyška R. a kol. Geobotanická mapa ČSR. Soubor map 1:200 000. Praha, 1968-1971 Možnosti uplatnění introdukovaných dřevin v lesích ČR. ÚHÚL 1994 - Studie Oblastní plán rozvoje lesů - D-OPRL, technologie digitálního zpracování. ÚHÚL 29.4.1998 Oblastní plán rozvoje lesů – Metodika - ÚHÚL, únor 1999 Plíva K., Průša E. Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs n.L., 1991 Plíva K., Žlábek I.a kol. Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha, 1986 Plíva Karel Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR v SZN, Praha, 1980 Plíva Karel Funkčně integrované lesní hospodářství – díl 1–3, ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 1984 Plíva Karel, Žlábek Ivan, Provozní systémy v lesním plánování, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR v SZN, Praha, 1989 Podnebí ČSSR - tabulky, Hydrometeorologický ústav, Praha, 1960 Quit E. Klimatické oblasti ČSR. Studia geographica 16, ČSAV Brno, 1971 Slodičák Stabilizace lesních porostů výchovou, Lesnický průvodce, VÚLHM 1996 Šindelář Zakládání porostních směsí.Časopis Lesnická práce 6/1997, str.208 Šindelář Předpokládané změny klimatu – úkoly LH, Lesnický průvodce 1/1995, VÚLHM Jíloviště, 1995 Územně technický podklad Regionální a nadregionální ÚSES ČR, 1996 Vyhláška MLVH ČSR č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí, seznam vodohospodářsky významných toků © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
258
Přehled literatury
PLO 7 Brdská vrchovina
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb.o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 82/1996 Sb. o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb.o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování Vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb. Základní principy státní lesnické politiky, MZe ČR, 1994 Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
259
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Přílohy
13. Přílohy 1a. 1b. 2. 3. 4. 5.
6. 7.
8. 9. 10. 11. 12.
Seznam zkratek Údaje o dřevinách Charakteristiky lesních typů + vysvětlivky Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS Tvorba hospodářských souborů Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa - přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) - přehled vodárenských toků - přehled velkoplošných chráněných území - přehled zvláště chráněných území - přehled archeologických nalezišť a kulturních památek - přehled archeologických nalezišť (dle databáze archeologického ústavu) - přehled registrovaných VKP - přehled genových základen - přehled zdrojů reprodukčního materiálu - přehled výzkumných ploch - přehled biocenter ÚSES - přehled jiných důležitých veřejných zájmů - přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů - přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod - přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic Soupis cest za přírodní lesní oblast – tabulky S1 Klíče a vysvětlivky k mapám - mapa přehledová 1: 50 000 - mapa typologická 1: 10 000 - typologická tabulka - mapa lesních vegetačních stupňů 1: 50 000 - mapa cílového hospodářství 1: 25 000 - tabulka cílového hospodářství - mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 1: 25 000 - mapa ÚSES 1: 25 000 - mapa deklarovaných funkcí 1: 25 000 - mapa funkčního potenciálu 1: 25 000 - dopravní mapa 1: 25 000 Předběžná zpráva + zápis z jednání základního šetření k vypracování OPRL Připomínky VÚLHM k OPRL pro PLO 7 Závazné stanovisko MŽP z hlediska zavádění regionálně nepůvodních druhů lesních dřevin Zpráva k závěrečnému šetření k návrhu OPRL Protokol ze závěrečného šetření OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
260
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka: STARÁ BOLESLAV
Textová část oblastního plánu rozvoje lesů Přírodní lesní oblast
č. 7 B r d s k á v r c h o v i n a
Přílohy
Platnost 2001 - 2020
Příloha č.: 1a Seznam použitých zkratek: AVB b.k. CBP CDS CHS CPP ČHMÚ ČIŽP ČSAV EK EVSK GZ HČL HS HSLT CHKO CHOPAV IFER JKS JZD KES KPR KSP k.ú. LČR LDS LH LHC LHO LHP LKT LOC LS LSES LT LÚSES lvs LZ MK ML MLVH MMS MNO MSES MŠANO
-
absolutní výšková bonita bez kůry celkový běžný přírůst cílová dřevinná skladba cílový hospodářský soubor celkový průměrný přírůst Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Československá akademie věd edafická kategorie ekologicky významné segmenty krajiny genová základna hodnotná část lesa hospodářský soubor hospodářský soubor lesních typů chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Ústav pro výzkum lesních ekosystémů jarní kmenové stavy zvěře jednotné zemědělské družstvo koeficient ekologické stability kancelář prezidenta republiky kontrolní a srovnávací plochy katastrální území Lesy české republiky, s.p. lesní dopravní síť lesní hospodářství lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán lesní kolový traktor lesní odvozní celek lesní správa lokální systém ek. stability lesní typ lokální územní systém ek. stability lesní vegetační stupeň lesní závod ministerstvo kultury městské lesy ministerstvo lesního a vodního hospodářství typologická systematika Mezera - Mráz - Samek ministerstvo národní obrany místní systém ek.stability, mapová vrstva dle ÚTP reg. a nadreg. ÚSESu ČR ministerstvo školství a národní osvěty
1/3
Příloha č.: 1a MÚSES MZ MZD MZe MŽP NKS NPP NPR NR NV odd. OkÚ
OI OL OLH MZe ONV OPRL OŽP PC PHO PLO PMP PP PR PUPFL PVP R REZZO RSH RŽP SES s k. SLKT SLŠ SLT sp. SPR SSL STG TC TN TS
-
-
místní územní systém ek. stability ministerstvo zdravotnictví meliorační a zpevňující dřeviny ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí normované kmenové stavy zvěře národní přírodní památka národní přírodní rezervace nadregionální národní výbor oddělení okresní úřad BE - Beroun PB - Příbram PJ - Plzeň-jih PZ - Praha-západ RO - Rokycany oblastní inspektorát obecní lesy odbor lesního hospodářství ministerstva zemědělství okresní národní výbor oblastní plán rozvoje lesů odbor životního prostření Magistrátu hl.m.Prahy provozní cíle pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast průměrný mýtní přírůst přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa poloprovozní výzkumné plochy regionální Registr emisních zdrojů znečišťujících ovzduší rámcové směrnice hospodaření referát životního prostředí okresního úřadu systém ekologické stability s kůrou speciální lesní kolový traktor střední lesnická škola soubor lesních typů species státní přírodní rezervace státní správa lesů skupiny typů geobiocenů těžba celková těžba nahodilá transportní segment
2/3
Příloha č.: 1a TT TV TZP UKT UNESCO ÚHÚL ÚO ÚPNSÚ ÚSES ÚTP VKP VLS VS VST,vst VÚLHM ZCHÚ ZMaD
-
technologický typ těžba výchovná trvalé zkusné plochy univerzální kolový traktor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu Ústav pro hospodářskou úpravu lesů územní odbor územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability územně technický podklad významný krajinný prvek vojenské lesy a statky výzkumná stanice velkostatek Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti zvlášť chráněná území změny a doplňky
3/3
Příloha č. 1b
ÚDAJE O DŘEVINÁCH Název dřeviny smrk ztepilý smrk pichlavý jedle bělokorá jedle obrovská douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá banksovka vejmutovka modřín evropský jehličnaté celkem dub letní dub červený buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor babyka jasan ztepilý jilm habrolistý akát bříza bradavičnatá jeřáb ptačí ořešák královský platan javorolistý třešeň ptačí jabloň ostatní listnaté tvrdé lípa srdčitá olše lepkavá olše šedá osika topol bílý topol černý jíva vrba bílá, v. křehká jírovec maďal ostatní listnaté měkké keře listnaté celkem Celkem Skutečná holina Úhrnem
Plocha ha 44 082,27 3,88 463,49 15,47 162,64 7 215,59 26,28 0,22 15,60 3 674,03 55 659,47 1 854,80 39,20 1 498,98 168,23 34,73 128,67 0,22 120,91 0,50 9,11 1 193,48 25,33 0,18 0,43 1,54 0,21 0,22 77,64 799,25 0,56 61,55 10,40 4,34 4,31 2,57 4,96 2,62 13,31 6 058,25 61 717,72 624,67 62 342,39
Plocha % 71,43 0,01 0,75 0,03 0,26 11,69 0,04 0,00 0,03 5,95 90,18 3,01 0,06 2,43 0,27 0,06 0,21 0,00 0,20 0,00 0,01 1,93 0,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,13 1,30 0,00 0,10 0,02 0,01 0,01 0,00 0,01 0,00 0,02 9,82 100,00
Zásoba v m3 b. k. 11 309 677 45 121 250 507 20 051 1 584 689 5 358 33 3 906 783 632 13 829 148 328 646 3 242 246 919 19 078 4 955 15 991 15 20 752 36 762 170 783 959 17 8 190 6 16 10 885 93 732 90 8 132 1 508 1 006 13 235 254 76 0 928 306 14 757 454
PLO 7 - Brdská vrchovina (62 342,39 ha) Podíl na Podíl ze Zásoba Zásoba Střední předpisu zalesnění 3 % věk TC m b.k./ha % % 183 76,64 60 80,54 56,78 0 0,00 18 0,00 0,00 2 0,82 69 0,71 2,72 0 0,00 14 0,00 0,28 0 0,14 27 0,07 0,63 26 10,74 66 10,10 9,90 0 0,04 80 0,01 0,00 0 0,00 69 0,00 0,00 0 0,03 62 0,01 0,00 13 5,31 57 2,99 5,43 224 93,71 63 94,43 75,74 5 2,23 73 1,62 5,79 0 0,02 30 0,01 0,01 4 1,67 74 2,19 17,28 0 0,13 73 0,04 0,00 0 0,03 38 0,01 0,08 0 0,11 41 0,07 0,23 0 0,00 66 0,00 0,00 0 0,14 57 0,05 0,29 0 0,00 33 0,00 0,00 0 0,01 69 0,00 0,00 3 1,16 59 0,79 0,01 0 0,01 31 0,01 0,00 0 0,00 43 0,00 0,00 0 0,00 35 0,00 0,00 0 0,00 54 0,00 0,00 0 0,00 21 0,00 0,00 0 0,00 34 0,00 0,00 0 0,07 49 0,05 0,21 2 0,64 49 0,64 0,36 0 0,00 56 0,00 0,00 0 0,06 55 0,04 0,00 0 0,01 37 0,01 0,00 0 0,01 43 0,04 0,00 0 0,00 11 0,00 0,00 0 0,00 49 0,00 0,00 0 0,00 37 0,00 0,00 0 0,00 12 0,00 0,00 0 0,00 35 0,00 0,00 15 6,29 64 5,57 24,26 239 100,00 63 100,00 100,00
0,01%
3,63
2M3
2Z4
0,01%
3,63
0,01%
3,53
0,01%
3,53
6,56
0,01%
1G2
0,03%
19,28
0,14%
0,01%
6,56
1Z3
1Z1
93,13
0,17%
112,41
74,81
0,12%
0Z1
0,12%
74,81
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
1/26
0. BORY – azonální lesní vegetační stupeň – chudá podzolovaná písčitá a skalnatá stanoviště BO9, BR1, DB, BK BO 12 BO9, BR1, DB, BK LImq skal. Kř,Bu, skály, 30 - 60° 450 k, p Gd,Dr skalky, 800 slunná hřbety pokryvnost nízká (10-20%): Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Cetraria islandica, Cladonia sp., Alyssum saxatile mör karbonizovaný, silně kyselá, mělká, suchá až vyprahlá, kyprá 1. lvs – DUBOVÝ DB7-9,BO+-2,HB(LP)+-1, DB 14 DB7-9, BO+-2, ZAKRSLÁ DOUBRAVA RNL 20 - 45° hp, Bř, Kř skalnaté 400 BO 14 HB(LP)+-1, BR, BRK, BR, BRK, MK tolitová RNk k-b výchozy, 600 slunná MK LImq srázy pod skalami pokryvnost střední (20-40%): Festuca ovina, Poa nemoralis, Tithymalus cyparissias, Pilosella officinarum, Vincetoxicum hirundinaria, Sedum acre, Fragaria moschata humus splachován, rychlá mineralizace, kyselá, mělká až středně hluboká, vyprahlá, kyprá DB7-9,BO+-2,HB(LP)+-1, DB 14-16 RNk DB7-9, BO+-2, ZAKRSLÁ DOUBRAVA hp, Bř, Kř skalnaté 10 - 45° 400 BO 14-16 HB(LP)+-1, BR, BRK, BR, BRK, MK kostřavová k svahy 550 slunná MK na mírných až srázných svazích pokryvnost střední (40-50%): Festuca ovina, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Calluna vulgaris moder, středně kyselá, velmi mělká, vyprahlá, kyprá OLL9, VR1, SM, JS, BR, OL 22-26 GLmB OLL6,VR3,TP1,OS VRBOVÁ OLŠINA jh plH, Al roviny při 0 - 5° 500 OS mokřadní na zbahnělém gleji stojatých 600 vodách pokryvnost vysoká (60-100%): Deschampsia cespitosa, Caltha palustris, Lycopus europaeus, Myosotis palustris, Cirsium palustre, Scutellaria galericulata mull, kyselá, mělká, mokrá až zbahnělá, velmi vazká 2. lvs – BUKODUBOVÝ DB 14 DB5-7,BO+-2,BK1-3, DB5-7, BO+-2, BK1-3, ZAKRSLÁ RNk hp, Kř,Bu, slunné 20 - 30° 450 BK 14-16 HB, LP, BR HB,LP,BR BUKOVÁ DOUBRAVA š-k Gd svahy 600 slunná s válečkou prapořitou na teplých svazích pokryvnost střední (40-50%): Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Tithymalus cyparissias, Sedum acre, Poa nemoralis mör karbonizovaný, kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, kyprá BO7,DB2,BK(LP)1,MD, Bo 14-16 KMmop ph-h, DB6-7,BK1,BŘ1, CHUDÁ BUKOVÁ DOUBRAVA F, Bř svahy 10 - 20° 300 DB 6 BŘ+-1, DBČ Db 14-18 BO+-1,LP+-1,HB+-1 borůvková k 550 BK 14-18 na mírných svazích a zvlněných různá plošinách pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Lembotropis nigricans, Festuca ovina, Luzula luzuloides, Genista tinctoria, Genista germanica, Lotus corniculatus, Cladonia sp. mörový moder až mör, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, drobivá
RELIKTNÍ BOR skalnatý
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
2M
2Z
1G
1Z
0Z
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,19%
2I4
0,09%
58,07
0,10%
64,11
2I1
122,18
74,25
0,10%
64,25
0,11%
73,21
0,19%
122,96
0,35%
224,86
0,12%
2N1
2K9
2K5
2K4
2K3
0,12%
74,25
0,75%
485,26
BO 14-18 DB 14-18 BK 14-18
KMmo hp
Kř, Bř, svahy Porf
10 - 20° různá
sklon expozice
270 430
nadm. výška
DB5-7,BK+-3,HB0-1, BŘ+-1,LP+-2,BO,JŘ
přirozená druhová skladba
BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, HB,BŘ
DB 6-7
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
2/26
pokryvnost střední (50%): Luzula luzuloides, Festuca ovina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Campanula persicifolia, Pyrethrum corymbosum, Entodon schreberi, Polytrichum formosum moder, kyselá, středně hluboká, suchá, kyprá DB 16-20 KMyo DB 6-7 DB5-8,BK+-3,HB0-1, BO6-7,DB2,BK(LP)1, KAMENITÁ KYSELÁ hp, Porf, svahy, 300 10 - 30° MD+-1,HB,BŘ BO 16-20 BŘ+-1,LP+-1,BO,JŘ BUKOVÁ DOUBRAVA k Kř hřbety 450 slunná BK 16-20 se třtinou rákosovitou na svazích a hřbetech pokryvnost střední (40-60%): Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus moder, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhka, kyprá až sypká DB 18-22 LMm DB5-7,BK0-3,LP+-2, BO6,DB2,BK(LP)1,MD1, DB 6-7 ULÉHAVÁ KYSELÁ h-jh Sp plošiny, 0 - 10° 260 HB,BŘ,DG BO 18-22 KMl BŘ+-1,HB+-1 BUKOVÁ DOUBRAVA až táhlé 450 BK 18-22 s bikou chlupatou na plošinách svahy pokryvnost střední (40-60%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Festuca ovina, Entodon schreberi moder, hluboká, mírně vlhká, soudržná až uléhavá BO6,DB2,BK(LP)1,MD1, DB 6-7 DB 18-20 LMm DB7,BK3,BO,BŘ ULÉHAVÁ KYSELÁ h plH plošiny, 260 0 - 10° HB,BŘ,DG BK 18-22 KMl BUKOVÁ DOUBRAVA až táhlé 450 BO 18-22 černýšová na plošinách svahy pokryvnost vysoká (60-70%): Melampyrum pratense, Luzula luzuloides,Vaccinium myrtillus, Convallaria majalis, Polytrichum formosum, Hieracium murorum, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, drobivá až soudržná
BO 18-22
pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Fragaria vesca, Entodon schreberi, Polytrichum juniperinum moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá DB7,BK3,BO,HB,BŘ, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA BO 16-18 KMmo hp Bř, Kř svahy 10 - 20° 260 HB,BŘ DB 14-18 LP,JŘ borůvková 440 různá BK 18-20 na mírných až středních svazích pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Genista tinctoria, Festuca ovina, Pimpinella saxifraga, Antennaria dioica, Calluna vulgaris moder až mör, kyselá, středně hluboká, suchá, kyprá DB5-8,BK+-3,HB0-1, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 16-20 KMmo hp Kř, Bř, svahy 260 20 - 30° HB,BŘ BK 18-22 BŘ+-1,LP+-1,BO,JŘ biková na příkrých svazích Gd 440 slunná
BK 18-22
pokryvnost vysoká (60%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Festuca ovina, Genista tinctoria, Melampyrum pratense, Entodon schreberi, Polytrichum juniperinum středně hluboká, vysýchavá až mírně vlhká, kyprá DB5-7,BK+-3,HB0-1, BO6,DB2,LP(BK)1,MD1, DB 6-7 KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 16-20 KMmo hp Bř svahy, 0 - 20° 270 HB,BŘ BO 16-20 BŘ+-1,LP+-2,BO,JŘ kostřavová na plošinách plošiny 430 různá
KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA biková na středních svazích
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
2I
2N
2K
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,29%
188,74
0,32%
204,62
2C1
2S9
2S7
2S6
2S2
0,23%
149,42
0,01%
4,34
0,09%
60,40
0,01%
3,30
0,21%
136,58
DB 20-22 KMmb BK 22-24 SM 22-24
hp
Gd, Dr, Porf
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
3/26
DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, BO6 DB5-7,BK1-2,LP1-2, horní 10 - 20° 260 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, HB1,JV,BB,TŘ části 440 různá DG,JDO,BB, BŘK mírných svahů pokryvnost střední (50-60%): Luzula luzuloides, Carex digitata, Melica nutans, Senecio ovatus, Hylocomium splendens, Campanula persicifolia, Campanula trachelium, Hepatica nobilis moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BO6,DB2,BK(LP)1-2, SM 22-24 KMmb ph-hp Gd DB 6-8 DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 0 - 20° hřbety 380 MD+-1,HB,BŘ,DG BO 20-22 KMmo HB1 se třtinou rákosovitou plošin 450 různá na plochých hřbetech vystupujících z plošin pokryvnost vysoká (70-80%): Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Carex digitata, Carex montana, Convallaria majalis, Myosotis sylvatica, Hepatica nobilis, Mycelis muralis, Silene nutans moder, středně kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, DB 20-22 KMmb ph-hp Kř, Bř, zvlněné BO6 DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 0 - 20° 260 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, BK 22-24 HB1,JV,BB,TŘ s ostružiníkem a se třtinou Dr, Gd svahy 440 různá DG,JDO,BB, BŘK SM 22-24 rákosovitou na nestejnoměrně a plošiny BO 20-22 zvlněných svazích pokryvnost střední (40-50%): Rubus sp., Calamagrostis arundinacea, Melica nutans, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Vaccinium myrtillus mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá DB 20-22 KMmb ph-hp Dr, Bř, svahy BO6 DB6-8,LP(BK)2,MD+-1, DB5-7,BK1-2,LP1-2, SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA 20 - 45° 260 BK 20-24 HB+-1, SM0-+,BO,TŘ, HB1,JV,BB,TŘ s třtinou rákosovitou Gd, Kř 440 různá BO 20-24 DG,JDO,BB, BŘK na příkrých svazích pokryvnost střední (30-50%): Calamagrostis arundinacea, Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Stellaria holostea, Pyrethrum corymbosum, Senecio ovatus, Festuca ovina moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá BO6-7 DB 14-20 KMmo hp DB6-8,BK+-2,HB+-2, DB6-7,BK(LP)1-2,BO1, VYSÝCHAVÁ Gd, Bř svahy 260 10 - 30° HB+-1, MD,BŘ, BŘK BK 16-20 KMyo LP+-1,BŘK,BB,MK BUKOVÁ DOUBRAVA 440 slunná BO 16-20 biková teplomilná na slunných svazích pokryvnost střední (30-40%): Luzula luzuloides, Genista germanica, Genista tinctoria, Pyrethrum corymbosum, Campanula persicifolia, Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Poa nemoralis moder typický až surový, kyselá, středně hluboká, vysýchavá, drobivá
SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA biková s ostřicí prstnatou na mírných svazích
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
2C
2S
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,10%
64,68
2L1
64,86
0,10%
0,08%
53,34
2A3
0,08%
53,34
30,74
0,05%
2D2
0,28%
183,09
0,09%
0,05%
30,74
2B4
2B1
58,59
0,38%
241,68
39,32
0,06%
2C2
0,29%
188,74
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
4/26
pokryvnost vysoká (80-90%): Festuca gigantea, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Impatiens noli – tangere, Mnium undulatum mull, mírně kyselá, hluboká, vlhká, kyprá, drobivá
OL 26-30
BO6-7 DB 14-20 KMyb DB6-8,BK+-2,HB+-2, DB6-7,BK(LP)1-2,BO1, VYSÝCHAVÁ ph Spi, svahy 410 20 - 30° HB+-1, MD,BŘ, BŘK BK 16-20 LP+-1,BŘK,BB,MK BUKOVÁ DOUBRAVA Bř 540 BO 16-20 lipnicová slunná na slunných svazích pokryvnost střední až vysoká (50-80%): Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Campanula persicifolia, Lathyrus niger, Silene nutans, Myosotis sylvatica, Lembotropis nigricans, Steris viscaria, Polygonatum odoratum, Galium sylvaticum, Campanula trachelium moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, drobivá DB7,BK(LP)2,JV(HB)1, DB5-6,BK2-3,HB1, BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 20-24 KMmb hp Amf, temena, 0 - 20° 250 BO6 MD,JL,TR,JD BK 20-24 LP+-2,JV,BB,TŘ lipnicová s mařinkou Dia, plošiny, 450 různá na temenech a svazích Ga horní části svahů pokryvnost vysoká (80-90%): Poa nemoralis, Hepatica nobilis, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Galeobdolon luteum mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá, krupnatá DB7,BK(LP)2,JV(HB)1, DB5-6,BK2-3,HB1, BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 22-24 KMmb hp Amf, svahy 10 - 20° 250 MD,JL,TR,JD BK 22-26 LP+-2,JV,BB,TŘ válečková na mírných svazích Dia, 450 různá BO 22-26 Ga pokryvnost vysoká (cca 80%): Brachypodium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Senecio ovatus, Galium odoratum, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, krupnatá DB6,LP(BK)2,JV1,JS1, DB 22-24 KMmb ph DB6,BK1-2,LP1, OBOHACENÁ Del erozní 0 - 20° 250 MD,SM,DG,TR,JDO SM 26 JV+-1,HB+-1,JL,JS, BUKOVÁ DOUBRAVA rýhy, 450 různá BB,TŘ hluchavková na bázích svahů báze, plošiny pokryvnost střední (40-50%): Galeobdolon luteum, Galium sylvaticum, Melica nutans, Stellaria holostea, Pulmonaria officinalis, Mercurialis perennis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá DB4-6,BK(LP)2,JV1-2, DB 22 DB4-5,BK1-2,LP1-2, JAVOROBUKOVÁ DOUBRAVA Porf, svahy 250 KMyb hp, 20 - 45° BO 4 HB1,BO+-1JS, JL,BŘK JV1-2,HB0-1,JL,JS, lipnicová RNk k Gd 450 slunná BB na strmých teplých svazích pokryvnost střední (40-50%): Poa nemoralis, Brachypodium pinnatum, Melica nutans, Campanula persicifolia, Stellaria holostea mullový moder, mírně kyselá, hluboká, mírně vlhká, kyprá SM 28-34 FMm hp POTOČNÍ LUH Al plochá dna 0 - 5° 250 - DBL4-5,JS3-4,JV1-2, DB6,JS3,JV+-1,LP+-1, DB 26-30 OLL,JL,HB,BB JL1,OLL+-1,TP,VR pahorkatinný potočních 450 JS 24-32 v širších potočinách údolí
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
2L
2A
2D
2B
2C
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,51%
326,82
0,12%
77,78
0,03%
22,51
3M3
3M1
3Y9
3Y1
2P4
2P1
0,34%
221,93
0,12%
76,85
0,00%
1,33
0,12%
76,45
0,02%
12,69
0,02%
9,82
DB 18-22 BO 20-24 SM 24
PGm
jh
plH
kamenná pole
plošiny
0 - 5° -
sklon expozice
250 450
nadm. výška
DB6-7,JD1-2,BK1, BŘ+-1,OS+-1
přirozená druhová skladba
BO6-7,DB2,BŘ+-1, DB6 JD(SM)+-1,MD,BK,OS,VJ
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
5/26
pokryvnost nízká (10-20%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Leucobryum glaucum, Geranium robertianum, Urtica dioica, Rubus idaeus, Galeopsis pubescens, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder, kyselá, mělká až středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá až ulehlá b BR10,BO AN BR10,BO hlušina haldy SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BŘ 20 0 - 45° hp, ±500 na antropogenních půdách k různá (haldy) pokryvnost různá: Avenella flexuosa, Calluna vulgaris humus splachován, kyselá, velmi mělká, suchá, rozpadavá BO7, DB1, BK(LP)1, MD, DB 6 BK 14-16 KMmo hp, BK4-5,DB2-4,LP1, CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, pozitivní 10 - 20° 350 BR1, DBČ, BOČ BK 6 DB 14-16 PZk BO+-1,BŘ1 mechová k Kř tvary 600 různá BO 14 terénu na temenech a pozitivních tvarech střední pokryvnost (cca 40%): Dicranum scoparium, Cetraria islandica, Cladonia sp., Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Hypnum cupressiforme mör, silně kyselá, středně hluboká až mělká, mírně vlhká, kyprá op BO 16-18 KMm BO7, DB1, BK(LP)1, MD, DB 6 BK4-5,DB2-4,LP1, CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA hp, Dr, Bř, pozitivní 10 - 20° 500 BK 16 BR1, DBČ, BOČ BK 6 BO+-1,BŘ1 borůvková š Slep, tvary 600 slunná DB 16 na pozitivních tvarech terénu Kř terénu střední pokryvnost (40-50%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Cetraria sp., Cladonia sp. mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, sušší, kyprá
BO 14-20
pokryvnost nízká (20-30%): Vaccinium myrtillus, Festuca ovina, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Melampyrum pratense moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, vazká, kostkovitá BO6-7,DB2,BŘ+-1, DB6 DB5-6,BK1-2,JD2-3, KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA DB 18-20 PGm h plH prohlubně 0 - 5° 300 JD(SM)+-1,MD,BK,OS,VJ BO 20-22 OS+-1,BŘ+-1 s ostřicí prstnatou 500 v prohlubních plošin pokryvnost střední (40-50%): Carex digitata, Galium boreale, Potentilla erecta, Cirsium palustre, Agrostis capillaris, Scorzonera humilis moder, kyselá, středně hluboká, střídavě mokrá, soudržná až vazká 3. lvs – DUBOBUKOVÝ kamýky, BK4-6,DB+-2,BO2-4, BK4-6,DB+-2,BO2-4, SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 18 350 Rnz k-b, Bu, 20 - 45° DB 16-18 RNm p-ph balvanité JD,JV,BR JD,JV,BR metlicová na rozpadech skal 600 Porf, různá SM 18-20 svahy, oSe
KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA s bikou chlupatou na plošinách
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3M
3Y
2P
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
3K9
3K6
3K5
3K3
3K1
0,26%
169,88
0,48%
306,13
1,88%
1210,29
3,71%
2385,28
1,40%
899,82
7,73%
4971,40
28,04
0,04%
3M9
0,51%
326,82
KMm
op
hp, š
nadm. výška
přirozená druhová skladba
tvary terénu
SM6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG
BO6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG
BO7, DB1, BK(LP)1, MD, BR1, DBČ, BOČ
BO6 BK(DB)7
SM6 BK(DB)7
DB 6 BK 6
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
6/26
pokryvnost střední (30-60%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Hypnum cupressiforme, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká
BK 20-22 DB 18-22
pokryvnost vysoká (60-70%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Veronica chamaedrys, Festuca ovina, Mycelis muralis, Rubus idaeus typický moder, mírně kyselá až kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá BO 18-20 KMmo hp DB(BK)7 BK4-6,DB3-4,JD+-1, BO6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, svahy 10 - 20° 350 SM 18-22 PZk DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG LP+-1,BO0-1,BŘ borůvková na mírných svazích Kř, 600 různá BK 18-22 oSe, DB 16-20 kSe pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK(DB)7 SM 22-24 KMmo hp, BK5-6,DB3-4,JD+-1, SM6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, střední a 10 - 20° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG LP+-1,BO se šťavelem a svízelem drsným BK 20-24 k Kř spodní 600 různá DB 18-22 části svahů na svazích pokryvnost střední (cca 50%): Vaccinium myrtillus, Galium rotundifolium, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá, kyprá BO6 BO 20-24 KMmo hp BK5-6,DB3-4,JD+-1, SM6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Gd,Kř, svahy 20 - 45° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG BK(DB)7 SM 20-24 LP+-1,BO na příkrých svazích Dr 600 různá
DB 18-22
pokryvnost střední (40%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Hieracium murorum mörový moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, sypká SM 18-22 KMmo hp BK5-6,DB3-4,JD+-1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Slep, horní části 10 - 20° 300 BO 20-24 svahů, LP+-1,BO biková na mírných svazích Kř,oSe, 600 různá BK 20-24 pozitivní Porf
BK 18-22 DB 16-20
BO 16-18 BK 16 DB 16
sklon expozice
BK4-5,DB2-4,LP1, 20 - 45° Dr, Bř, příkré až 500 BO+-1,BŘ1 Slep, srázné 600 ±slunná Kř svahy střední pokryvnost (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Cetraria sp., Cladonia sp. mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, sušší, kyprá BO 16-20 KMmo p BK5-6,DB3-4,JD+-1, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Dr, svahy 10 - 20° 350 LP+-1,BO metlicová na otevřených svazích SM 18-22 Slep 600 různá
CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA svahová
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3K
3M
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
2,08%
1337,17
4,01%
2579,53
0,71%
458,87
3S2
3S1
3I4
3I1
3N4
3N2
1,09%
698,64
0,91%
584,57
1,78%
1147,06
2,23%
1432,46
0,05%
33,73
0,66%
425,14
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
7/26
pokryvnost střední (cca 40-60%): Poa nemoralis, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Brachypodium sylvaticum, Galium rotundifolium, Mycelis muralis, Hieracium murorum, Senecio ovatus, Melica nutans, Oxalis acetosella, Fragaria vesca, Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Entodon schreberi moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá
DB 20-24
SM6, BK2, BO1, MD1, BK 20-24 KMyo BO5 BK5-6,DB3,JD+-1, KAMENITÁ KYSELÁ hp, Porf,R svahy 20 - 30° 300 JD, JV, LP, DB, BR, DG DB 18-22 KMmo k BK(DB) 6 LP+-1,BO DUBOVÁ BUČINA Gd,Dr, 600 různá BO 18-22 se třtinou rákosovitou oSe, na strmých svazích (Spi) pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Dryopteris carthusiana moder, kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá BO5, BK2, DB1, MD2, BK(DB) 6 BK 18-22 KMmP hp, BK5-6,DB3,JD+-1, KAMENITÁ KYSELÁ 300 Kř, R, hřbety, 10 - 45° SM, JV, JD, BR (SM6) DB 16-20 KMmo k-b LP+-1,BO DUBOVÁ BUČINA 500 M vrcholy různá BO 18-22 borůvková na hřbetech a vrcholech pokryvnost střední (30-40%):Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Poa nemoralis, Festuca ovina, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum moder až mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, mírně vlhká, drobivá BK 20-22 KMl BK5-7,DB3-4,JD+-2, SM6,BK(DB)2,LP1,MD1, BK6 ULÉHAVÁ KYSELÁ pj-jh-h plH, H plošiny 0 - 20° 300 JD,HB,DG SM 22-26 LMm DB7 LP+-2,JV DUBOVÁ BUČINA až mírné 600 různá DB 18-22 BO6 s bikou chlupatou na plošinách svahy až mírných svazích pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Viola hirta, Viola sylvestris, Mycelis muralis, Maianthemum bifolium, Veronica officinalis, Polytrichum formosum, Calamagrostis arundinacea, Galium sylvaticum, Oxalis acetosella, Senecio ovatus moder typický až mullový, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná BK 20-22 KMl BK3-6,DB2-4,JD+-1, BO6,BK(DB)2,LP1,MD1, BK6 ULÉHAVÁ KYSELÁ h-jh plH plošiny 0 - 5° 350 SM 22-24 LMm DB7 JD,HB,DG LP+-2,BO+-1,BŘ+-1 DUBOVÁ BUČINA 600 DB 18-22 SM7 černýšová na plošinách pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Genista tinctoria, Melampyrum pratense, Entodon schreberi moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, drobivá až soudržná SM 24-28 KMmb hp-ph Del, BK 6-7 BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK(DB)2-3,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 JD+-1, JV,LP,BO,TŘ,DG, DB 6-7 BK 24 HB+-1,JD,JV,JL,TŘ šťavelová na mírných svazích Porf, 600 ±stinná BO 20-24 JDO Gd, H, DB 20-24 Bř pokryvnost vysoká (až 90%): Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Maianthemum bifolium, Calamagrostis epigeios, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM 22-26 KMmb hp BK 6-7 BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK(DB)2-3,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA Porf, svahy 10 - 20° 350 BK 22-24 JD+-1, JV,LP,BO,TŘ,DG, DB 6-7 HB+-1,JD,JV,JL,TŘ se svízelem drsným Gd, 620 různá JDO BO 22-24 na mírných svazích Bu, Bř
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3S
3I
3N
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,12%
74,41
3H1
3B3
0,12%
74,41
0,64%
410,14
0,28%
181,60
3B2
591,74
0,92%
0,03%
0,03%
20,66
20,66
3C2
0,01%
0,01%
9,30
3F1
9,30
63,97
0,08%
3S5
2,08%
1337,17
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
8/26
BO6 SM 22-26 KMmb hp BK5-7,DB2-3,LP+-2, SM6,BK2,BO1,MD1, SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA Gd hřbety 0 - 20° 350 DB+-1,LP,JD,HB,BŘ,DG BK 6-7 BO 22-26 KMmo (ph) HB+-1,JD,JV,JL,TŘ, se třtinou rákosovitou 500 různá DB 6-7 JS na plochých vyvýšeninách pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Carex digitata, Festuca ovina, Brachypodium pinnatum, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Fragaria vesca, Senecio ovatus moder, středně kyselá, středně hluboká, mírně až červstvě vlhká, drobivá SM6,BK2,JV1,MD1,JD, BK 24 BK7 BK5-7,DB3-4,JD1-2, SVAHOVÁ DUBOVÁ BUČINA KMmb hp Bř, svahy 20 - 45° 400 o JS,JL,DB,LP,DG SM 24 DB7 JV+-2,LP+-2,HB,JS, kapradinová se šťavelem KMm Porf, 450 stinná DB 20-24 JL Kř na stinných svazích pokryvnost střední (cca 40%): Luzula luzuloides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, Prenanthes purpurea, Mercurialis perennis, Melica nutans, Rubus idaeus, Geranium robertianum, Fragaria vesca moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK5-7,DB2,LP1,HB+-1, BO6 BK5-8,DB2-3,LP1-2, VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA BK 22 KMmo hp-ph Bř,Spi vrcholy, 10 - 30° do MD+-1,JD,JV,TŘ DB7 BO 18-22 HB,JV,JS lipnicová hřbety a 600 slunná DB 18-22 přilehlé na vrcholech a slunných svazích svahy pokryvnost střední (do 60%): Poa nemoralis, Melica nutans, Brachypodium sylvaticum, Hepatica nobilis, Carex digitata, Alliaria petiolata, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Stellaria holostea, Tithymalus cypatissias, Pyrethrum, corymbosum mull až moder, mírně kyselá, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká, kyprá SM6,BK(DB)2,JV1, BK 6-7 BK 22-26 KMmb ph-hp, Amf, BK5-7,DB3,JD+-2, BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 JD+-1,MD+-1, LP,TŘ, DB 6-7 SM 24-28 KMe LP+-2,HB0-1,JV,JL, mařinková h Dia, 600 stinná DG,JDO DB 22-26 TŘ Ga, na stinných svazích BO 22-26 Bř, H pokryvnost vysoká (60-70%): Galium odoratum, Sanicula europaea, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Melica nutans, Hepatica nobilis, Luzula luzuloides, Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Rubus sp., Carex digitata mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drolivá SM6,BK(DB)2,JV1, BK 22-26 KMmb ph-hp Amf, BK 6-7 BK5-7,DB3,JD+-2, BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 350 MD1,LP,BO,TŘ,JD, SM 24-30 DB 6-7 LP+-2,HB0-1,JV,JL, válečková Dia, 600 různá DG,JDO BO 22-26 BO7 TŘ na mírných svazích Ga pokryvnost vysoká (70-80%): Brachypodium sylvaticum, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Urtica dioica, Mycelis muralis, Galium rotundifolium mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká SM6-7,BK(DB)2,JS+-1, BK 24-28 KMmb h BK 6-7 BK4-6,DB2-4,HB1, HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA H, Bř, plošiny, 0 - 20° 400 SM 26-30 LP1,JD+-1,JS,JL,OS, JD+-1,JV,LP,TŘ,DG,JDO DB 6-7 šťavelová Spi mírné 550 různá DB 22-26 TŘ na plošinách a mírných svazích svahy pokryvnost vysoká (cca 80%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Stellaria holostea, Hepatica nobilis, Maianthemum bifolium, Sanicula europaea, Agrostis capillaris, Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3H
3B
3C
3F
3S
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,09%
3J4
0,07%
43,77
0,01%
9,51
3J3
57,37
101,81
0,01%
6,38
0,16%
100,35
0,06%
37,24
0,16%
3A1
3D8
3D7
3D2
0,16%
101,81
0,22%
143,98
hp
Del
svahová deluvia, obohacené muldy
stin.
10 - 30°
sklon expozice
300 500
nadm. výška
BK5-6, DB3,LP+-1, JD+-2,HB+-1,JV+-1, JS,JL,TŘ
přirozená druhová skladba
SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, JD,LP,MD,JL,DG,JDO
BK 6-7 DB 6-7
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
9/26
pokryvnost vysoká (cca 70%): Galeobdolon luteum, Melica nutans, Mercurialis perennis, Campanula persicifolia, Oxalis acetosella, Hepatica nobilis mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, svěží, kyprá BK 22-28 RNk BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, LIPOVÁ JAVOŘINA ph, Bř, 20 - 45° svahy, 300DB 18-24 DB1, JD, HB, JS, JL, DB1, JD, HB, JS, JL, bažanková na příkrých až k-b Bu, vrcholy 500 stinná BRK, MK BRK, MK srázných svazích a vrcholech Spi pokryvnost střední až vysoká (50-60%): Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Chelidonium majus, Alliaria petiolata, Lathyrus vernus, Melica nutans, Urtica dioica, Dryopteris filix-mas, Poa nemoralis mullový moder až mull, mírně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá
pokryvnost vysoká ( 70-80% ): Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum, Impatiens parviflora, Sanicula europaea, Alliaria petiolata, Urtica dioica mullový moder až mull, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, BK 6-7 BK5-6, DB3,LP+-1, OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA SM 30-36 KMe hp Del zářezy, 20 - 45° 350 JD,LP,MD,JL,DG,JDO DB 6-7 BK 28-32 JD+-2,HB+-1,JV+-1, kapradinová v zářezech svahů strže, 600 různá DB 26-30 JS,JL,TŘ báze svahů pokryvnost vysoká (70-80%): Athyrium filix femina, Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Melica nutans, Mycelis muralis, Carex digitata mullový moder až mull, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM6,BK(DB)2,JV1,JS1, BK 6-7 BK5-6, DB3,LP+-1, OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA BK 28 KMe jh Del báze 5 - 20° 300 JD,LP,MD,JL,DG,JDO DB 6-7 SM 26 JD+-2,HB+-1,JV+-1, netýkavková svahů 550 různá JS,JL,TŘ na plošinách a mírných sklonech pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Melica nutans, Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Impatiens noli-tangere, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Stellaria holostea, Galium sylvaticum mull až mullový moder, středně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná až vazká SM6, BK2-3, JV(KL)1, BK 7 BK 20-26 RNk BK4-7,LP1-2,DB1-2, LIPODUBOVÁ BUČINA ph, Bř, Dia, svahy 20 - 45° 350 DB+-1, JD, JS, MD, HB, DB7 SM 22-28 KMyb JV1-2,JD+-1,HB,JS, bažanková k Porf, 600 ±stinná LP , DG KL 20-26 JL,BŘK,TŘ na prudkých stinných svazích Spi pokryvnost vysoká (60-80%): Melica sp., Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Geranium robertianum, Hepatica nobilis, Stellaria holostea, Dentaria bulbifera, Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Impatiens noli-tangere, Lilium martagon, Calamagrostis arundinacea, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Dryopteris filix-mas mull, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK 22 BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, LIPOVÁ JAVOŘINA RNm hp, Kř, Bř svahy, 30 - 45° 300 DB1, JD, HB, JS, JL, DB1, JD, HB, JS, JL, s pitulníkem na srázných svazích k-b vrcholy 650 různá BRK, MK BRK, MK
OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA SM 28-34 KMmb BK 26-30 KMe hluchavková na svahovém deluviu
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3J
3A
3D
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,77%
0,31%
198,39
495,78
3O2
0,25%
0,25%
158,31
3V1
158,31
47,04
0,21%
134,99
0,07%
3U0
3L2
0,40%
0,07%
47,04
0,61%
260,36
3L1
395,36
4,09
0,01%
3J9
0,09%
57,37
BK 24-26 KL 24-26
LIm RNm
ph, k-b
Bř,Dia Porf
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
10/26
zářezy, 30 - 45° 310 - BK3, JV3, LP2, SM1, BK3, JV3, LP2, SM1, DB1, DB1, JD, HB, JS, JL, JD, HB, JS, JL, BRK, MK strmé 500 BRK, MK strže pokryvnost střední až vysoká (50-60%): Aruncus vulgaris, Rubus sp., Melica nutans, Mnium undulatum, Dryopteris filix-mas, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella mullový moder, středně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá OL 22-28 FMm JASANOVÁ OLŠINA h Al údolní 0 - 5° 250 - OLL5-7,JS3-4,SM+-1, OLL5-7, JS2-3, SM0-2 JS 24-30 JV,TP,OS,VR potoční na údolních dnech dna 600 pokryvnost vysoká (až 90-100%): Brachypodium sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Vignea brizoides, Oxalis acetosella , Impatiens noli-tangere, Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Stellaria holostea, Lysimachia vulgaris, Stachys sylvatica, Galeopsis speciosa, Ranunculus lanuginosus, Phalaroides arundinacea mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, vlhká, kyprá OLL9, JS1,VR,SM OL 24-30 GLm OL 7 JS 3 SM JASANOVÁ OLŠINA jh-j Al, plH plošiny 0 - 20° 300 JS 22-28 GLk pameništní a svahy s 600 různá SM 22-26 prameništi na plošinách a v prohlubních pokryvnost vysoká (90-100%): Vignea remota, Cardamine amara, Stachys sylvatica, Lysimachia vulgaris, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Athyrium filix femina, Juncus sp., Chrysosplenium alternifolium, Calamagrostis villosa, Ranunculus lanuginosus mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, mokrá, vazká JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM 28-34 FMm JAVOROVÁ JASENINA p, h Al úžlabiny, 0 - 20° 300 - JS4,BK1-2,JD+-1, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JS 24-28 JV(KL)2-3,LP+-1, sběrný typ na úžlabním aluviu zařízlá 500 různá JD, JL JV 24-28 SM,OLL údolí pokryvnost vysoká (70-80%): Stellaria nemorum, Urtica dioica, Stellaria holostea, Pulmonaria officinalis, Aegopodium podagraria, Mercurialis perennis, Chaerophyllum hirsutum, Filipendula ulmaria, Geranium robertianum, mull, mírně kyselá, středně hluboká, vlhká až mokrá, kyprá až vazká DB 7-8 SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, SM 24-28 KMmg ph-jh VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA Bř prame0 - 20° 380 - BK3-5,DB3,JD+-3, BK 6-8 JV+-1,LP,JS,JL, MD, BK 22-26 GLk JV+-1,JS+-1,OLL netýkavková niště, 480 různá HB,OLL,JDO DB 22-26 mělké na prameništích a v mělkých JD 24-28 žleby žlebech pokryvnost vysoká (80–90%): Impatiens noli-tangere, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Oxalis acetosella, Stachys sylvatica, Prenanthes purpurea, Stellaria holostea, Geranium robertianum, Stellaria nemorum, Melica nutans, Poa nemoralis mull, kyselá, hluboká, vlhká, drobivá až soudržná DB 7-8 SM 26-28 KMgb JEDLODUBOVÁ BUČINA hl plH plošiny 0 - 10° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, BK 6-8 JV+-1,LP,JS,JL, MD, LP+-1,HB+-1,JV,JL, válečková 600 různá HB,OLL,JDO OS na plošinách pod svahy pokryvnost střední až vysoká (40-70%): Brachypodium sylvaticum, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Senecio ovatus mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá
ROKLINOVÁ JAVOŘINA udatnová v terénních zářezech
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
3O
3V
3U
3L
3J
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
6,35%
4K2
0,05%
31,07
2,82%
1813,93
4087,99
4K1
0,41%
0,41%
262,29
262,29
4M3
0,38%
242,73
4Y0
0,18%
112,86
2038,26
0,17%
109,79
0,29%
187,61
3,17%
3P1
3O7
3O6
3,17%
2038,26
0,77%
495,78
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
HB,OLL,JDO
BR, J DO,VJ
pokryvnost nízká až střední (cca 30): Avenella flexuosa, Pilosella officinarum, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá BO 16-20 KMmo hp-ph Gd CHUDÁ BUČINA 450 - BK3-6,DB3-4,BO+-2, BO7, BK1, DB(LP)1, svahy, 10 - 20° SM 14-18 KMmp BR1, MD, DBČ, BOČ JD+-1,LP+-1,BŘ+-1 borůvková 600 hřebeny slunná BK 16-20 PZk na mírných svazích a hřebenech pokryvnost střední (30-40%): Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum surový humus, kyselá, středně hluboká, suchá až mírně vlhká, kyprá SM 22 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK6-7, DB1-2, JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 20-22 LP,BŘ metlicová na zvlněných svazích Porf 650 různá pokryvnost vysoká (80–90%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Hieracium murorum moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá až drobivá SM 20-24 KMmo hp BK5-7,DB1-3,JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, KYSELÁ BUČINA Gd svahy 10 - 20° 400 BK 20-22 PZk DB+-1,D,HB,LP,BR,DG HB+, LP+-1, BŘ+-1 s ostřicí kulkonosnou 650 různé na mírných svazích pokryvnost střední (40-50%): Carex pilulifera, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá
11/26
BO6 BK 6-9
BO6 BK 6-9
BK(DB)6
pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios, Hylocomium splendens, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Dicranum scoparium, Entodon schreberi moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná 4. lvs – BUKOVÝ BK 20 BK6-7, DB1, BO2-3, JD, BK6-7, DB1, BO2-3, SKELETOVÁ BUČINA RNm hp, 20 - 45° Gd svahy 450 BO 18-20 KMyo k JV,BR,SM JD, JV,BR,SM sběrný typ 600 různá
BO0-1,SM
pokryvnost střední až vysoká (50-70%):Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Convallaria majalis, Moehringia trinervia, Mnium affine hluboká, středně vlhká, vazká, mullový moder, středně kyselá SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2, BO5-6 KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA SM 22-24 PGm jp-jhplH, plošiny 0 - 5° 450 - DB4-6, JD2-4,BK1, MD1,JD+-1,LP,OLL,OS, DB8 OS1,BŘ+-1,LP+-1, s bikou chlupatou na plošinách pj Bu, Bř 650 různá
DB 7-8 BK 6-8
DB 7-8 BK 6-8
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
SM 22-26 KMgb JEDLODUBOVÁ BUČINA ph-h plH, plošiny 0 - 10° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, JV+-1,LP,JS,JL, MD, LP+-1,HB+-1,JV,JL šťavelová Kř,Bř 600 různá HB,OLL,JDO na spodních částech svahů pokryvnost střední (cca 40%): Melica nutans, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Athyrium filix femina, Rubus sp., Moehringhia trinervia, Calamagrostis arundinacea, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, střídavě vlhká, drobivá BK 26-28 PGm plošiny, JEDLODUBOVÁ BUČINA h-hj plH 0 - 5° 350 - BK1-3,DB3-4,JD2-4, SM7,DB(BK)1-2, JD+-1, JV+-1,LP,JS,JL, MD, SM 22-26 LP+-1,HB+-1,JV,JL prohl. ostřicová v prohlubních plošin 600 -
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
4K
4M
4Y
3P
3O
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
2,06%
1326,28
6,35%
4087,99
4N4
4N3
4N2
4N1
4K6
4K5
4K3
0,01%
7,26
0,46%
294,68
0,78%
503,71
0,81%
520,63
1,90%
1224,16
0,34%
219,99
1,24%
798,84
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
12/26
BO6 SM 24 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 22-24 HB+, LP+-1, BŘ+-1 biková na mírných svazích Porf 650 různé střední pokryvnost (cca 40%): Luzula luzuloides, Maianthemum bifolium, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Hypnum cupressiforme moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě až mírně vlhká, kyprá až sypká SM5-6 SM 22 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, zvlněné 0 - 5° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 20-22 HB+, LP+-1, BŘ+-1 mechová na plošinách KMmp Porf plošiny 500 růz. nízká až střední pokryvnost (20-40%) : Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Carex pilulifera moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, středně vlhká, kyprá SM 24 SM5-6 KYSELÁ BUČINA KMmo hp Gd,Kř, svahy 10 - 20° 400 - BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO5-6,BK2,BO1,MD1, DB+-1,D,HB,LP,BR,DG BK 6-9 HB+, LP+-1, BŘ+-1 borůvková na zvlněných svazích BK 22-24 KMmp Porf 650 různá střední pokryvnost (40-50%): Vaccinium myrtillus, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Hieracium murorum, Mycelis muralis moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK 22-24 KMmo hp, BK 7 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA 10 - 30° Gd,Kř, svahy 450 - BK6-7,DB1-2,JD1-2, SM6, BK2, BO1, MD1, SM 22-24 KMyo k JD, JV, LP, DB, BR, DG LP,BŘ s kapradí osténkatou Porf 650 různá pokryvnost střední (cca 40%): Dryopteris carthusiana, Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rubus sp., Melica nutans, Oxalis acetosella moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BO5 SM 20-24 KMyo hp, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Gd,Kř, svahy 20 - 30° 400 - BK6-7,DB1-2,JD1-2, SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 BK 22 LP,BŘ se třtinou rákosovitou KMmo k Porf 650 různá na strmých svazích pokryvnost nízká až střední (cca 30%): Calamagrostis arundinacea, Carex pilulifera, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Polytrichum formosum, moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK 24-26 KMmo ph-jh, SM6, BK2, BO1, MD1, BO5 BK6-7,DB1-2,JD1-2, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Slep plošiny, 0 - 10° 400 SM 24-28 JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 LP,BŘ se třtinou rákosovitou k svahy 650 různá a šťavelem na mírně skloněných plošinách pokryvnost střední (30-40%): Luzula luzuloides, Vignea brizoides, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Polytrichum formosum moder, kyselá, mělká až středně hluboká, suchá, rozpadavá SM6, BK2, BO1, MD1, BO5 SM 20-40 KMyo hp, BK6-7,DB1-2,JD1-2, KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA Dr, Bř svahy, 10 - 30° 550 JD, JV, LP, DB, BR, DG BK 7 BK 22 LP,BŘ borůvková KMmo k Slep hřebeny 650 různá na svazích a hřebenech pokryvnost střední (cca 40%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Cladonia sp., Dicranum scoparium, Polytrichum formosum mör, silně kyselá, mělká až středně hluboká, mírně vlhká, kyprá
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
4N
4K
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,14%
0,10%
67,30
4B1
91,28
15,12
0,52%
334,56
1,44%
925,71
0,60%
388,24
0,76%
490,02
4,38%
2818,92
0,02%
4F1
4S2
4S1
4I4
4I2
4I1
0,02%
15,12
1,96%
1260,27
5,75%
3697,17
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
pokryvnost vysoká (cca 70%) : Galium odoratum, Brachypodium sylvaticum, Bromus arvensis, Mercurialis perennis, Geranium robertianum, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Dryopteris filix-mas, Aegopodium podagraria, Festuca gigantea, Euonymus europaeus, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica mullový moder až moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá
JL
13/26
Athyrium filix – femina, Dryopteris filix – mas, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Melica nutans, Carex digitata, Galium rotundífolium, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Fragaria vesca, Geranium robertianum moder, kyselá, mělká až středně hluboká, středně kyselá, mírně vlhká, kyprá SM 22-26 KMe BOHATÁ BUČINA hpSpi, Bř svahy 10 - 20° do 630 BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM7, BK2, JD+-1, KL+-1, BK6-10 BK 22-26 HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO mařinková na mírných svazích ph různá
BK 6-9 SM 22-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA ph-jh plH, plošiny, 0 - 20° 400 BO,JD,HB,LP,BR,DG BO 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 s bikou chlupatou Bř, H svahy 650 různá BK 18-22 na plošinách až mírných svazích pokryvnost vysoká (cca 80% ): Luzula luzuloides, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Mnium affine, Hylocomium splendens, Oxalis acetosella, Luzula pilosa, Vaccinium myrtillus, Lysimachia vulgaris, Molinia caerulea, Vignea brizoides, Avenella flexuosa, Anthoxanthum odoratum moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná BO6 SM 20-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, SM6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA h-jh plH zvlněné 0 - 5° 350 BO,JD,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 chudší na zvlněných plošinách plošiny 600 pokryvnost střední (cca 40%): Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Agrostis capillaris, Genista tinctoria moder, kyselá, hluboká, mírně vlhká, soudržná SM6 SM 20-24 LMm BK5-7, DB1-3, JD1-2, BO6,BK2,,MD1,DB+-1, ULÉHAVÁ KYSELÁ BUČINA h-jh plH zvlněné 0 - 5° 350 BO,JD,HB,LP,BR,DG BK 6-9 BK 18-22 KMl HB+, LP+-1, BŘ+-1 černýšová na plošinách plošiny 600 různá pokryvnost střední (cca 40%): Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Entodon schreberi, Genista tinctoria moder, kyselá až silně kyselá, hluboká, mírně vlhká, soudržná SM6,BK2-3,MD1,JD+-1, SM 26 BK 6-7 BK7-8,JD1-2,DB1, SVĚŽÍ BUČINA KMmb ph Gd plošiny, 0 - 20° 350 BK 22-26 DB 6-7 DB,JV,LP,TŘ,DG,JDO LP,JV šťavelová svahy 650 různá na plošinách až mírných svazích pokryvnost vysoká (60-70%):Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Pulmonaria officinalis, Luzula pilosa, Carex pilulifera, Mnium undulatum, Dicranum scoparium moder, kyselá až mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá SM 24-26 KMmb ph BK 6-7 SM6,BK2-3,MD1,JD+-1, BK7-8,JD1-2,DB1, SVĚŽÍ BUČINA Gd, svahy 10 - 20° 350 DB,JV,LP,TŘ,DG,JDO BK 22-26 DB 6-7 LP,JV se svízelem drsným Porf 650 různá na mírných svazích střední pokryvnost (cca 40%): Galium rotundifolium, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Mycelis muralis, Entodon schreberi moder, kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá SM 26-28 KMyb hp, BK7 BK6-7,JD1-2,DB1-2, SM6,BK2,KL1,JD1,MD, SVAHOVÁ BUČINA Dr, Bř, svahy 10 - 30° 550 BK 26-28 DB,LP,DG LP+-1,JV,KL kapradinová k Slep hřbety 650 různá JD 26 na svazích a hřebenech
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
4B
4F
4S
4I
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
4O2
1,69%
1086,73
3,04%
1953,38
4O1
3040,11
4,72%
0,18%
0,18%
113,98
113,98
4V1
0,15%
0,15%
98,20
98,20
4A1
0,07%
0,07%
45,82
4H1
45,82
23,98
0,04%
4B3
0,14%
91,28
KMe
hp
nadm. výška
HB, JS, JL
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
JS, JL
pokryvnost vysoká (60-70%): Vignea brizoides, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Prenanthes purpurea, Luzula luzuloides, Actaea spicata, Athyrium filix femina, Calamagrostis villosa moder, mírně kyselá, hluboká, vlhká, vazká
DB 20-24
14/26
pokryvnost vysoká (60-70%): Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Melica nutans, Geranium robertianum, Senecio ovatus, Poa nemoralis, Dryopteris filixmas mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 28-34 KMmb ph, BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM6-7,BK2,JD1,JS+-1, VLHKÁ BUČINA plH ploché 10 - 20° 450 MD,KL,DB,LP BK 26-30 KMmg jh LP+-2, SM, HB, JV, netýkavková svahové 600 různá JS, JL v plochých svahových úžlabinách úžlabiny pokryvnost vysoká (70-80%): Impatiens noli-tangere, Stachys sylvatica, Aegopodium podagraria, Senecio ovatus, Urtica dioica, Oxalis acetosella mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 26-23 KMmg jh-h, plH, BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM7,BK2,JD1,JS,MD,KL, DB 5-7 SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA plošiny 0 - 5° 350 LP,DB,JL JD 24-26 LP+-2, SM, HB, JV, šťavelová na plošinách pj-j Bu, Bř, 650 různá DB 22-26 JS, JL Spi pokryvnost střední (cca 40%): Oxalis acetosella, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Galium rotundifolium, Senecio ovatus, Avenella flexuosa, Viola sylvestris, Rubus idaeus, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Deschampsia cespitosa mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná SM 22-26 PGk BK2-4, DB2-4, JD3-4, SM7,BK2,JD1,JS,MD,KL, DB 5-7 SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA jh plH plošiny 0 - 5° 350 LP,DB JL,OLL BO 22-24 KMg LP+-2, SM, HB, JV, ostřicová v plochých upadlinách 650 různá
SM 26-28 BK 24-26
sklon expozice
BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM7, BK2, JD+-1, KL+-1, BK6-10 Amf, báze 10 - 20° 350 HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO Dia, svahů 650 různá JL Ga pokryvnost vysoká (60-70%): Brachypodium sylvaticum, Myosotis sylvatica, Poa nemoralis, Viola sylvestris, Oxalis acetosella, Geranium robertianum, Mycelis muralis, Galium odoratum mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM 30-34 KMmb h-ph Del, podsvahové BK5-7, JD1-2, DB+-2, SM6-7, BK2, JD1, KL+-1, BK6-10 HLINITÁ BUČINA 0 - 5° 450 BK 26-30 plošiny HB+-1, LP1-2, JV, JS, DB, LP, DG, JDO šťavelová plH 650 různá JL na podsvahových plošinách pokryvnost vysoká (60-80%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Galeobdolon luteum, Asarum europaeum, Urtica dioica, Impatiens parviflora mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK5-7 SM 24-28 RNk BK5-7, DB+-3, JV+-2, SM6,BK2-3,KL1,JD+-1, LIPOVÁ BUČINA 10 - 30° phGd,Kř, svahy 450 JS,MD,DB,LP,DG JD1-2, LP+-1, SM, šťavelová na kamenitých svazích BK 22-26 KMyb hp, k Porf 600 stinná
BOHATÁ BUČINA válečková na bázích svahů
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
4O
4V
4A
4H
4B
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
5Y0
0,20%
129,90
0,20%
129,90
15,90
0,02%
5Z1
0,16%
0,02%
15,90
0,24%
101,47
156,44
4G2
0,09%
0,24%
54,97
156,44
4G1
0,49%
313,92
4Q1
0,49%
313,92
6240,30
9,70%
4P1
9,70%
6240,30
DB 20-22 SM 22-24
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
15/26
DB 5-7 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+DB3-4,JD3-4,BK1-2, PGm h-jh plH, plošiny až 0 - 20° 350 g BO5-6 2,MD1,JD+-1,LP,OLL, OS+-1,BO,SM,BŘ Bř, H mírné 650 KMm různá o OS,BR,JDO,VJ KMm svahy pokryvnost střední (30-40%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Calamagrostis epigeios, Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Entodon schreberi, Scrophularia nodosa, Calamagrostis villosa moder, středně kyselá, středně hluboká až hluboká, střídavě vlhká, uléhavá DB 6 SM 20-22 PGz BK+-1,DB4-5,JD2-4, BO6,DB2,JD(SM)2,BK, CHUDÁ DUBOVÁ JEDLINA jh H plošiny 0 - 5° 350 OS,BR JD 18-20 BŘ1,BO1-2,OS, borůvková 650 DB 16-20 krušina na zvlněných plošinách pokryvnost střední (cca 50%): Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa, Entodon schreberi, Dicranum undulatum moder, silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, soudržná SM7-8,OLL1-2,JD1,DB, DB 5-7 JD 20-24 GLk DB3-6,JD3-5,OLL1, PODMÁČENA jh plH plošiny 0 - 5° 350 LP,OS,BŘ,BO SM 20-26 SM+-1,OS,LP DUBOVÁ JEDLINA 650 přesličková v pokleslinách plošin pokryvnost vysoká (60-70%): Equisetum sylvaticum, Luzula pilosa, Deschampsia cespitosa, Polytrichum commune rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, vazká JD 22-26 GLk SM7-8,OLL1-2,JD1,DB, DB 5-7 DB3-6,JD3-5,OLL1, PODMÁČENÁ h-jh plH prohlubně 0 - 5° 350 SM 24-28 LP,OS,BŘ,BO SM+-1,OS,LP DUBOVÁ JEDLINA plošin 650 ostřicová v prohlubních plošin pokryvnost vysoká (60-70%): Vignea brizoides, Equisetum sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Polytrichum commune, Entodon schreberi, Sphagnum sp. rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, silně vazká 5. lvs – JEDLOBUKOVÝ BK 16-18 LIm BK4-7, SM3, BO+-3, BK4-7, SM3, BO+-3, JD, ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA hp Bu, svahy 20 - 45° 600 JV,BR,JR JD, JV,BR,JR borůvková na balvanitých k-b Slep 800 slunná svazích a hřebenech pokryvnost nízká (10-20%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Sphagnum sp., Cladonia sp., Dicranum scoparium mör, kyselá, velmi mělká až mělká, sypká, suchá až mírně vlhká BK4-7, SM3, BO+-3, BK4-7, SM3, BO+-3, JD, SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA SM 16-20 LIm ph Bu, Kř, svahy, 20 - 45° 550 JV,BR,JR BK 16-20 RNz JD, JV,BR,JR sběrný typ b-k Slep skalky, 800 různá JD 16-20 RNm hřebeny pokryvnost střední (30-40%): Dryopteris carthusiana, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Dryopteris filix-mas, Dryopteris carthusiana, Polypodium vulgare, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Leucobryum glaucum, Entodon schreberi mör, kyselá, středně hluboká až mělká, mírně vlhká až suchá, kyprá až sypká
KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA s bikou chlupatou na plošinách
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
5Y
5Z
4G
4G
4Q
4P
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
7,56%
5K7
5K6
5K5
5K3
0,16%
104,04
1,75%
1128,78
0,53%
341,32
1,07%
691,30
4,04%
2597,26
5K1
4862,69
575,42
0,89%
5M3
0,89%
575,42
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
16/26
pokryvnost nízká až střední (30-40%): Avenella flexuosa, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Hieracium murorum, Carex pilulifera, Luzula pilosa moder, kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá
pokryvnost střední (40-60%):Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Calluna vulgaris, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Rhodococcus vitis-idaea moder až mör, silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, krupnatá o SM 28-30 KMm BK6-9 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA 10 - 20° ph Dr, svahy 600 KL,LP,BŘ, DG BO+-1,LP,BŘ se šťavelem na mírných svazích BK 26-30 Slep 700 různá
pokryvnost nízká až střední (20-40%):Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Carex pilulifera, Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Melampyrum pratense moder až mör, silně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 20-22 PZk BK6-9 BK5-8, JD1-2, BO+-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA ph Bř, Kř svahy 10 - 20° 450 BK 18-22 KMmo SM1, DB1, LP+. BŘ1 BO+-1,KL,LP,BŘ,DG borůvková na svazích 550 různá JD 20-22
BO 22
BO 5-7 BO 14-18 KMg BK5-8,JD1-2,BO+-1, SM6-7,BK2,SM1, CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA p-ph, Bu, hřebeny, 10 - 30° 400 SM 16-20 PZk DB0-1,SM0-1,BŘ+-1, BŘ+-1,JD,MD,DB,LP borůvková k Slep, kupy 800 slunná BK 16-18 LP Kř na hřebenech a pozitivních tvarech terénu pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Pteridium aqulinum, Calluna vulgaris, Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Luzula luzuloides, Dicranum scoparium, Entodon schreberi mör, kyselá, sředně hluboká, vysýchavá, sypká BK6-9 SM 22-26 KMmo hp-ph Bu, Bř BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA plošiny, 0 - 20° 540 BO,KL,LP,BŘ, DG BK 20-24 KMg BO+-1,LP,BŘ metlicová Slep, svahy 800 různá na plošinách a mírných svazích pokryvnost střední (40-60%): Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis epigeios, Prenanthes purpurea, Maianthemum bifolium, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme mör až moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-9 SM 22-26 KMmo hp-ph Bu, BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahy, 0 - 20° 600 BO,KL,LP,BŘ, DG BK 20-24 BO+-1,LP,BŘ biková na plošinách a svazích Slep zvlněné 800 různá plošiny střední pokryvnost (40-60%)Luzula luzuloides, Carex pilulifera, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Vaccinium myrtillus, Polygonatum odoratum, Oxalis acetosella moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, ,drobivá SM 20-22 KMmo hp-ph Slep, BK6-9 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahy 10 - 20° 490 BK 18-22 BO+-1,KL,LP,BŘ,DG BO+-1,LP,BŘ mechová na svazích Kř 630 různá JD 18-20
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
5K
5M
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
1,91%
5S5
0,37%
236,33
1,55%
994,47
5S1
1230,80
245,63
0,71%
459,85
0,63%
405,61
0,30%
192,20
0,38%
5I1
5N4
5N3
5N2
0,38%
245,63
1,64%
1057,66
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
17/26
pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Festuca altissima, Hordelymus europaeus, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Milium effusum, Poa nemoralis, Prenanthes purpurea, Senecio ovatus, Melica nutans, Rubus sp., Maianthemum bifolium, Luzula luzuloides, Mycelis muralis, Galium odoratum, Mercurialis perennis moder typický až mullový, mírně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, soudržná
SM 22-26 KMyo BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ hp, Bu, svahy 600 10 - 30° BK 20-24 RNk BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k Slep 800 stinná DG JD 20-24 s třtinou rákosovitou na stinných svazích pokryvnost střední (cca 60%): Dryopteris carthusiana, Calamagrostis arundinacea, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus moder až mör, kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 22-26 KMyo BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ 10 - 30° hp, Bř, Kř svahy 450 JD 20-24 RNk BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k 550 stinná BK 20-26 DG se štavelem na plošinách a svazích pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Polygonatum verticillatum, Avenella flexuosa moder, kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 20-22 PZk BK5-7,JD2-4,SM0-2, SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BK6-9 KAMENITÁ KYSELÁ jp-jh, Kř, Bu plošiny, 530 0 - 20° BK 18-22 KMyo BO+-2,JV+,LP+, BŘ1 DBZ0-+, BO, BŘ, KL, LP, JEDLOVÁ BUČINA k svahy 630 různá DG BO 20-22 borůvková na plošinách a svazích pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Cladonia sp. Leucobryum glaucum mör, silně kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-9 SM 24 BK5-7,JD2-4,SM0-1, SM6-7,BK2,MD(JD)1, ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ LMm ph plH plošiny, 10 - 20° 600 DBZ0-1,LP,JV,BO,BR, BK 24-28 KMl BO+-1,LP,BŘ BUČINA svahy 800 různá DG JD 24-28 s bikou chlupatou na plošinách pokryvnost střední (50-60%): Luzula pilosa, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Mnium affine moder, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, soudržná SM 26-30 KMmo ph-h BK 6-7 SM+-2,JD3-4,BK4-7, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA Dr, svahy, 0 - 20° 540 KL,LP,JS,JL,TŘ,DG, KL+-1,LP+-1,JL šťavelová na plošinách a svazích BK 24-28 KMmb Slep, úpatí 800 ± stinná JD 24-28 KMmg JDO Bu, Bř svahů pokryvnost střední až vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Viola sylvestris, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus moder typický až mullový, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá SM 24-28 KMmo ph-h BK 6-7 SM+-2,JD3-4,BK4-7, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA Dr, svahy 10 - 20° 400 BK 22-28 KMmb KL,LP,JS,JL,TŘ,DG, KL+-1,LP+-1,JL s kostřavou na svazích Slep, 800 různá JD 24-28 KMmg JDO Bř, Kř
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
5S
5I
5N
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,18%
5A4
0,09%
55,63
0,05%
32,70
114,53
5A1
0,00%
1,62
5D3
1,62
0,00%
0,42%
0,42%
268,61
268,61
5B1
0,00%
0,00%
1,09
5C2
1,09
3,35
0,01%
5F1
0,01%
3,35
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
18/26
pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Mercurialis perennis, Dentaria bulbifera, Festuca altissima, Senecio ovatus, Galeobdolon luteum, Dryopteris filix-mas mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až mělká, čerstvě vlhká kyprá BK 24 BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA KMyb ph, Bu, Bř zahliněné 10 - 30° 600 DBZ, MD, JS, JL, LP, JL,LP,BŘK,TŘ s kostřavou nejvyšší k svahy 800 stinná DG, TŘ na stinných svazích pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Festuca altissima, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Senecio ovatus, Geranium robertianum, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix-mas, Galeobdolon luteum mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká, kyprá
DG, TŘ
pokryvnost střední až nízká (cca 40%): Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Stellaria holostea, Campanula persicifolia, Tithymalus cyparisias, Tanacetum vulgare, Brachypodium pinnatum, Lathyrus sylvestris mullový moder, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, vysýchavá, kyprá SM 26-30 KMmb hp-h BK6-9 BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6-7,BK2-3,JD(MD)1, BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA Dr, Bř, svahy, 0 - 20° 550 BK 24-30 KL+-1,LP,JL,TŘ,DG, JV+-1,LP,JL,JS mařinková na mírných svazích Slep, náhorní 800 různá JDO Kř plošiny pokryvnost vysoká (70-80%): Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Pulmonaria officinalis, Dryopteris filix-mas, Paris quadrifolia, Carex sylvatica, Tithymalus dulcis, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Festuca altissima, Festuca gigantea, Hordelymus europaeus, Melica nutans, Avenella flexuosa mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá SM 28-30 KMmo ph-jh BK6-9 BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6-7,BK2-3,JD1, OBOHACENÁ 10 - 20° Bř, spodní 450 BK 24-30 KMmb KL+-1,JS+-1,MD,LP, JL, JV+-1,LP,JL,JS JEDLOVÁ BUČINA Bu části 550 různá g TŘ,DG,JDO bažanková na deluviích svahů KMm pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Mercurialis perennis, Galium odoratum, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Pulmonaria officinalis, Melica nutans, Mycelis muralis mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá SM 24-28 RNk BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA hp, Bu, svahy 10 - 30° 600 b DBZ, MD, JS, JL, LP, BK 24 JL,LP,BŘK,TŘ bažanková na svazích KMy k Slep 800 stinná
SM6-7, BK2, JD1, KL+-1, BK6-8 SM 22-24 KMmb ph BK4-6,JD3-4,JV+-2, SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA Slep, svahy 10 - 30° 570 MD, JL, LP, DG, TŘ BK 22-26 SM+-2,JS,LP,BR kapradinová Kř 600 stinná JD 20-24 na stinných svazích pokryvnost vysoká (70-80%) : Milium effusum, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Urtica dioica, Galium odoratum, Actaea spicata, Viola sylvestris, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Brachypodium sylvaticum mull až mullový moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá b BO(KL)7, BK2, LP1, MD, BK7, JD2, KL1, DB, VYSÝCHAVÁ JEDLOVÁ BUČINA BK 18-22 KMy 10 - 30° ph, Porf vrcholy 600 SM 20-22 DB LP, BO teplomilná na vrcholech sk 660 slunná
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
5A
5D
5B
5C
5F
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,08%
5V9
0,00%
0,56
0,08%
49,58
50,15
5V1
0,09%
0,09%
57,27
5U3
57,27
122,85
0,06%
39,98
0,01%
7,47
0,04%
26,20
0,19%
5L5
5J2
5J1
5A5
0,19%
122,85
0,18%
114,53
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
19/26
pokryvnost vysoká (80-100%): Festuca gigantea, Festuca altissima, Impatiens noli-tangere, Oxalis acetosella, Mnium undulatum, Viola sylvestris, Galeobdolon luteum, Galium odoratum, Urtica dioica, Petasites albus, Geranium robertianum, Mercurialis perennis mull až mullový moder, mírně kyselá, středně hluboká až velmi hluboká, vlhká až mokrá , vazká SM 30-32 Glg SM2-5,JD1-7,BK2-4, SM7-8, JD1, DB+-1, VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA ph H, Del úžlabiny 0 - 20° 550 BK 28-30 GLk JS+-3,KL,DB,OLL,JL OLL+-1, LP, OS, BR, BO podmáčená 700 ±stinná v úžlabinách s prameništi a potoky pokryvnost vysoká (90-100%): Impatiens noli-tangere, Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Ajuga reptans, Caltha palustris, Cardamine amara, Deschampsia cespitosa mullový moder, mírně kyselá, hluboká, vlhká až mokrá, drobivá (soudržná)
svahy
SM 24-28 KMyb BK5,JD3,KL2,DB,JS, SM5-6, BK2, KL1-2, JD1, BK 6-8 KLENOVÁ BUČINA hp, Kř, Bř svahy 10 - 30° 400 DBZ, MD, JS, JL, LP, BK 22-28 RNk JL,LP,BŘK,TŘ s pitulníkem k 500 stinná DG, TŘ LP 22-26 na kamenitých svazích pokryvnost vysoká (cca 70%): Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum,Geranium robertianum, Dentaria enneaphyllos, Impatiens noli-tangere, Actaea spicata, Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Mycelis muralis mull až mullový moder, mírně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, kyprá SM 24 BK3,JV3,SM2,JD1-2, BK3, JV3, SM2, JD1-2, SUŤOVÁ JAVOŘINA RNk b-k, Bu kamýky, 20 - 45° 400 JS+-1, LP, JL BK20-26 JS+-1,LP,JL bažanková na stinných svazích hp vrcholy, 550 stinná JD 20-24 svahy a vrcholech pokryvnost vysoká (60-70%):Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Dryopteris filix-mas, Geranium robertianum, Urtica dioica, Festuca altissima mull, mírně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá až kyprá BK 20-28 LIm BK3-4, JV3-4, SM2, LP1, BK3-4, JV3-4, SM2, SUŤOVÁ JAVOŘINA b-k, Bř, Kř, svahy, 20 - 45° 400 KL 20-28 RNk JD+-1, JS, JL LP1, JD+-1, JS, JL netýkavková hp Slep kamenná 550 slunná LP 18-26 na strmých kamenitých svazích moře pokryvnost střední (cca 50%): Mercurialis perennis, Lamium maculatum, Geranium robertianum, Melica nutans, Poa nemoralis, Avenella flexuosa mullový moder, mírně kyselá, velmi mělká až mělká, čerstvě vlhká, kyprá až drobivá podsvahové OLL4-7,JS2-3,SM+-3, OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA OL 22 GLm jh-hj Bř 0 - 10° 600 JS 24 plošiny JV,BŘ,OS,VR,OLŠ 680 na plošinách různá pokryvnost vysoká (80-100%): Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Myosotis palustris, Chaerophyllum hirsutum, Circaea alpina, Circaea lutetiana, Chrysosplenium oppositifolium, Vignea brizoides, Avenella flexuosa, Athyrium filix femina, Dryopteris carthusiana mull, mírně kyselá, velmi hluboká, vlhká až mokrá, soudržné až vazké BK4-7,JD3-4,SM0-2, SM6, BK2, KL1, JD1, DB, VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA SM 28-34 KMgb ph-hp Al, Bř údolní dna 0 - 10° 460 BK 26-30 GLk JS, LP, OLL JV+-1,LP,JL,JS a přilehlé 600 potoční různá FMg svahy pokryvnost vysoká (80-100%): Stellaria nemorum, Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli-tangere, Urtica dioica, Galeobdolon luteum, Aegopodium podagraria, Vignea brizoides, Calamagrostis arundinacea, Galium odoratum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum mull až moder, mírně kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká až mokrá, kyprá BK 5-7 SM 26-30 KMmg pj-jh plošiny SM2-5,JD1-7,BK2-4, SM7,JD1,BK1-2,DBL0VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA Bř, H 540 0 - 20° 1,MD,JV,JS,OLL,LP,JDO BK 24-28 GLk a mírné JS+-3,KL,DB,OLL,JL netýkavková na svazích 700 ± stinná
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
5V
5U
5L
5A
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,07%
0,06%
36,94
46,28
6Z1
0,54%
347,15
5G1
347,15
0,54%
0,00%
1,99
5T1
1,99
0,00%
0,78%
500,31
5Q1
500,31
0,78%
6,90%
6,90%
4442,61
5P1
4442,61
1727,06
2,68%
5O1
2,68%
1727,06
nadm. výška
OLL
přirozená druhová skladba
OS,JDO
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
pokryvnost nízká (cca 20%): Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium mörový moder až mör, silně až velmi silně kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, sypká
20/26
pokryvnost vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Carex sp., Vaccinium myrtillus, Leucobryum glaucum, Calamagrostis villosa, Melampyrum pratense, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Polytrichum formosum, Sphagnum sp. moder, kyselá až silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, vazká až soudržná BO 5-7 SM 18-22 PGz JD4-8,SM2-4,BO1-4, SM6-7, JD1-2, BO1-2, CHUDÁ JEDLINA ph-h Gd, plošiny, 0 - 20° 400 DBL0-1, LP, MD, OS, BR BO 16-20 BŘ+-3,DB+-2,BK, borůvková na plošinách plH, svahy 600 různá JD 18-20 OLL oSe,H pokryvnost střední (40-50%) : Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Rhodococcus vitis-idaea, Leucobryum glaucum, Entodon schreberi, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Luzula pilosa, Dicranum scoparium mör až moder, silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, soudržná až drobivá BO5-7, SM+-2, JD1, JD6, BŘ2, DB1, PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLINA SM 18-22 GLz 0 - 5° pj H plošiny, 500 DB1, BŘ1, OLL, OS JD 22 SM(BO)1 přesličková mělké 650 na plošinách a v mělkých pánvích BO 16-18 pánve pokryvnost vysoká (cca 70%): Sphagnum sp., Equisetum sylvaticum, Molinia coerulea, Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Nardus stricta rašelinný mor, velmi silně kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká SM 22-28 PGt JD3-6,SM2-6,BO+-2, SM7, JD1-2, DB+-1, PODMÁČENÁ JEDLINA jh-j plH,Bř zamokřené 0 - 10° 400 DB+,BK+,JV+,OLL+, OLL+-1, LP, OS, BR, BO přesličková v terénních úpadech OL 20 GLm Bu,H, terénní 630 různá JD 22-26 OS+,JŘ+ oSe úpadliny pokryvnost vysoká (70-80%): Equisetum sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Vignea brizoides, Lysimachia vulgaris, Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Impatiens noli-tangere, Sphagnum sp, Petasites albus rašelinný moder, kyselá, hluboká až velmi hluboká, mokrá, vazká 6. lvs - SMRKOBUKOVÝ SM 18-22 RNm SM3-6,BO+-2,BK2-5, SM3-6,BO+-2,BK2-5, ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA 20 - 45° k-b Dr,Bu, svahy, ±800 BŘ+-1,JD,JŘ BK 18-20 BŘ+-1,JD,JŘ borůvková na balvanitých Slep hřebeny slunná svazích a hřebenech
DB 20-22
sklon expozice
SM 24-28 KMg SVĚŽÍ JEDLINA ph-h, plH,Bu, plošiny, 0 - 10° 450 – JD4-8,SM2-5,BK+-4, SM7, JD1, BK+-1, JD 24-28 PGk LP+-2,DB,KL,JS,OLL DBL0-1, MD, BO, BR, šťavelová na plošinách jh Bř, H svahy 630 různá OL, OS, JDO a v plochých úžlabinách pokryvnost vysoká (cca 80%): Luzula pilosa, Vignea brizoides, Carex pilulifera, Oxalis acetosella, Viola sylvestris, Senecio ovatus, Mycelis muralis, Equisetum sylvaticum, Prenanthes purpurea, Avenella flexuosa, Geranium robertianum, Brachypodium sylvaticum, Melica nutans, Mnium sp., Stellaria sp. moder, mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, vazká SM 22-26 PGm JD4-8,SM2-4,BO1-4, SM7,JD1,BO+-1, BK+KYSELÁ JEDLINA hp-p, plH,Bu, plošiny, 0 - 20° 450 1,DBL0-1,MD,BR,OL, JD 22-24 BŘ+-3,DB+-2,BK, s bikou chlupatou na plošinách jh Bř,Slep svahy 640 různá
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
6Z
5G
5T
5Q
5P
5O
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
1,89%
1216,83
6K9
6K6
6K1
6M9
0,02%
14,07
0,07%
43,69
1,80%
1159,07
0,07%
43,74
1,70%
1091,02
6M3
1134,76
1,76%
0,07%
47,49
6Y0
0,07%
47,49
9,34
0,01%
6Z6
0,07%
46,28
SM 18-22 RNm BK 18-20
k-b
Dr,Bu, vrcholy, Slep hřebeny
0 - 30° slunná
sklon expozice
přirozená druhová skladba
SM3-6,BO+-2,BK2-5, BŘ+-1,JD,JŘ
nadm. výška
±800
SM3-6,BO+-2,BK2-5, BŘ+-1,JD,JŘ
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
pokryvnost střední (cca 50%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder až mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá
21/26
pokryvnost nízká až střední (30-40%): Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana, Prenanthes purpurea, Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Maianthemum bifolium moder, středně až silně kyselá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 22-24 KMmo pjh BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA Bř, Bu příkré 20 - 45° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 20-24 KMmP BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ na příkrých svazích svahy 750 různá
pokryvnost nízká až střední (30-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rhodoccocus vitis - idaea, Cetraria sp., Cladonia sp., Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum mör, velmi silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká, kyprá BK6-8 SM 22-24 KMmo pjh BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA Bř, Bu plošiny, 0 - 20° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ metlicová na plošinách a svazích BK 20-24 KMmP svahy 745 různá pokryvnost střední (50-60%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium moder až mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-8 SM 26-28 KPm BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7,BK2-3,JD1,MD, KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA hp-ph Dr, svahy 10 - 20° 700 BO,BŘ,JV,JŘ BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ se šťavelem na mírných svazích BK 26-28 Slep 800 různá
pokryvnost střední (50-60%): Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Dryopteris filix-mas, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Leucobryum glaucum, Sphagnum sp. mör, kyselá, velmi mělké až mělké, kypré až sypké, mírně vlhké BK6-8 SM 18-22 PZs BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7, BK2, BO1, CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA p Bu, Bř hřebeny, 0 - 20° 630 JD+-1, MD+, BŘ, JŘ BK 16-20 BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ borůvková na hřebenech svahy, 780 různá plošiny a v horních částech svahů pokryvnost střední (40-50%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum mör, velmi silně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, sypká BK6-8 SM 20-22 PZs BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6-7, BK2, BO1, CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA hp-ph Dr, svahy 20 - 45° 550 JD+-1, MD+, BŘ, JŘ BK 18-22 BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ svahová Slep 800 různá
pokryvnost nízká (cca 20%): Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis - idaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Dicranum scoparium mörový moder až mör, silně až velmi silně kyselá, mělká, suchá až mírně vlhká, sypká SM 14-20 RNz SM4-7,BK2-4,JD+-1, SM4-7, BK2-4, JD+-1, SKELETOVÁ b-k, Bu vrcholy, 20 - 45° 650 BO, JV, BŘ, JŘ BK 14-18 LIm BO,JV,BŘ,JŘ SMRKOVÁ BUČINA hp svahy 800 různá na kamenitých svazích a vrcholech
ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA vrcholová
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
6K
6M
6Y
6Z
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
6V9
6V1
0,05%
29,05
0,11%
68,70
0,15%
97,74
5,83
0,00%
2,10
0,61
392,80
0,10%
66,09
0,01%
6S1
6N9
6N4
6N3
0,01%
5,83
0,72%
460,98
sklon expozice
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
22/26
pokryvnost vysoká (cca 80%): Athyrium filix femina, Phegopteris connectilis, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Equisetum sylvaticum, Impatiens noli tangere, Vignea remota, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. rašelinný morový moder, středně kyselá, hluboká, mokrá, soudržná
pokryvnost vysoká (60-80%): Athyrium filix femina, Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Petasites albus, Circaea intermedia, Vignea remota, Calamagrostis villosa, mullový moder, středně kyselá, hluboká, vlhká až mokrá SM8, JD1, OLL1, BK, SM 28-30 GLk spodní části BK3,JD4,SM3, JV+, VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA ph Bř,H 10 - 20° 700 OS, JS, KL, BR, BO JD 28-30 svahů JS+,JL+,LP+, OLL podmáčená na svahových 800 různá s prameništi prameništích (trvale podmáčená)
pokryvnost střední až vysoká (70-80%): Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Dryopteris filix-mas, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus moder, mírně až středně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá SM 28-34 GLk spodní části BK3-7,JD3-4,SM1-4, SM7, JD1, BK2, MD, KL, BK6-8 VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA ph Bř,H 10 - 20° 700 JS, OLL, LP, JDO BK 28-32 KMmb svahů JV+-1,JS+,JL+,LP+, papratková na svahových 800 různá g s prameništi OLL prameništích s prosakující vodou KMm
BK6-8 SM 22-28 KMyo BK4-6,SM2-4,JD1-3, SM6,BK3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ pjh, Bř, Bu horní 10 - 20° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 22-26 BO+-1,JV+,BŘ1,JŘ SMRKOVA BUČINA k části 750 různá se šťavelem svahů na horních částech svahů pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Mycelis muralis, Viola sylvestris, Avenella flexuosa typický moder až mör, kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá BK6-8 SM 20-24 KMmo ph, BK5-7,SM2-3,JD1-3, SM6,BK2-3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ Kř plošiny, 0 - 20° 640 BO+-1,BŘ,JV,JŘ BK 20-22 KMmp k BO+-1,BŘ+-1,JŘ+ SMRKOVA BUČINA svahy 760 různá borůvková PZk na plošinách a svazích pokryvnost střední až vysoká (cca 60%): Vaccinium myrtillus, Rhodococcus vitis-idaea, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Leucobryum glaucum, Polytrichum formosum mělový mör, kyselá, hluboká až velmi hluboká, čerstvě vlhká, drobivá až kyprá BK6-8 SM 22-24 KMyo BK4-6,SM2-4,JD1-3, SM6,BK3,JD(MD)1, KAMENITÁ KYSELÁ pjh, Bř, Bu příkré 20 - 30° 650 BO,BŘ,JV,JŘ BK 20-24 BO+-1,JV+,BŘ1,JŘ SMRKOVA BUČINA k svahy 750 různá na příkrých svazích pokryvnost střední (cca 50%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium mělový mör, kyselá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá BK6-8 SM 28-32 KMmo ph-h BK3-7,JD2-3,SM1-4, SM7,BK2,JD(MD)1,JV, SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA Dr, svahy 0 - 20° 700 JL,LP,JŘ BK 24-28 KMmb JV+-1,LP,JS,JL šťavelová Slep, 800 různá JD 24-28 KMmg Bu, Bř na mírných zvlněných svazích
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
6V
6S
6N
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
1,16%
0,92%
594,30
6G1
743,26
245,31
1,17%
752,84
4,69%
3018,79
0,38%
6Q2
6P3
6P2
2,18%
0,38%
245,31
8,04%
1401,93
6P1
5173,57
2256,96
3,51%
6O1
3,51%
2256,96
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
23/26
pokryvnost vysoká (cca 70%): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana, Carex pilulifera, Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Lysimachia vulgaris, Thuidium tamariscinum moder až mělový mör, kyselá, hluboká, mírně až čerstvě vlhká, drobivá až vazká SM 22 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA PGm h-jh Del plošiny 0 - 10° 600 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-22 BK1-2,OS+,BŘ+ borůvková a táhlé 800 různá svahy na táhlých mírných svazích pokryvnost vysoká (60-70%): Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Dicranum scoparium, Polytrichum commune moder až mělový mör, kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká až mírně vlhká, drobivá SM 20-22 PGm CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA h-jh, plH, zamokřené 0 - 5° 470 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM6-7, JD2, BO1-2, BK, MD, BR, OLL, OS JD 18-22 PZg BK1-2,OS+,BŘ+ s rašeliníkem k Bu, plošiny 800 různá Slep na podsvahových plošinách pokryvnost nízká až střední (30-50%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Polytrichum sp., Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Equisetum sylvaticum, Mycelis muralis, Dryopteris carthusiana, Luzula pilosa, Polygonatum verticillatum mělový mör, silně kyselá, mělká, čerstvě vlhká, soudržná SM 24-28 GLm PODMÁČENÁ pj-jh-j Del, zamokřené 0 - 10° 600 - JD3-6,SM2-5,BO0-2, SM8, JD1-2, OLL+-1, OS, BR, BO, JŘ JD 22-26 PGt DB+,BK+,JV,OLL, SMRKOVÁ JEDLINA Bu, Bř plošiny 800 různá OS,BŘ,JŘ, přesličková na zamokřených KMg a terénní plošinách a svazích úpadliny pokryvnost vysoká (70-90%): Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa, Rubus idaeus, Dryopteris carthusiana, Impatiens noli-tangere, Dryopteris filix-mas, Chaerophyllum hirsutum, Sphagnum sp. rašelinný moder, kyselá, velmi hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká až velmi vazká
SM 24-30 JD 24-28 BK 24-28
sklon expozice
PGk jh-j Del, plošiny, 0 - 20° 600 - JD4-7, SM1-5, BK1-3, SM8, JD1, BK1, MD, BO, b OLL, OS, JDO OS+, OLL KMm Bu, Bř svahy 800 různá g KMm pokryvnost střední (50-60%): Oxalis acetosella, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Rubus sp., Senecio ovatus, Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis villosa moder, mírně kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká, drobivá SM 24 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA PGm ph-jh plH plošiny, 0 - 20° 600 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-24 BK1-2,OS+,BŘ+ třtinová na mírných svazích táhlé 800 různá svahy pokryvnost střední (50-60%): Calamagrostis villosa, Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Sphagnum sp., Dicranum scoparium typický moder až mörový moder, kyselá, středně hluboká až hluboká, vlhká, drobivá SM 22-24 PGm KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA 630 - JD4-7,SM1-6,BO0-1, SM7-8, JD1, BO1, BK+-1, jh-ph Bu,Bř, podsvahové 0 - 5° MD, BR, OLL, OS, JDO JD 20-24 plošiny, BK1-2,OS+,BŘ+ metlicová 850 H různá mělké pánve na plošinách a mělkých pánvích
SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová v terénních údolinách
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
6G
6Q
6P
6O
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,01%
0,01%
6,81
6,81
7N4
0,13%
83,56
7M4
0,13%
83,56
2,69
0,03%
16,30
0,00%
7Z1
6R2
0,05%
0,00%
2,69
0,07%
31,11
6R1
47,41
148,95
0,23%
6G3
1,16%
743,26
SM 24-26 JD 22-26
PGt
j
plH
mělké prohlubně plošin
0 - 5° různá
sklon expozice
600 800
nadm. výška
JD3-6,SM2-5,BO0-2, DB+,BK+,JV,OLL, OS,BŘ,JŘ,
přirozená druhová skladba
SM8, JD1-2, OLL+-1, OS, BR, BO, JŘ
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
pokryvnost střední až vysoká (50-70%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, mör, velmi silně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá SM8, BK2, JD, BO, KL, SM 16-22 KPy SM8, BK2, JD, BO, KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ hp-ph, P, Dr skeletovité 10 - 30° 750 BŘ, JŘ BK 16-20 KL, BŘ, JŘ SMRČINA sk výstupy 860 různá borůvková na kamenitých svahů výstupech svahů pokryvnost střední (50-60%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Dryopteris carthusiana mör, velmi silně kyselá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá 24/26
pokryvnost vysoká (70-90%): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Equisetum sylvaticum, Sphagnum sp., Polytrichum formosum, Polytrichum commune rašelinný moder, silně kyselá, hluboká, mokrá, silně vazká SM 24-28 OMmm rašeli podsvahové SM9, BO+-1, BŘ+-1, SM9, BO+-1, BŘ+-1, SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA Raš 0 - 5° ±530 plošiny JD+, JŘ+, OLL JD+, JŘ+, OLL šťavelová na různá s prameništi na přechodné rašelinné půdě pokryvnost vysoká (60-80%): Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Impatiens noli-tangere, Circaea alpina, Chrysosplenium oppositifoium, Equisetum sylvaticum, Vignea remota, Mycelis muralis, Deschampsia cespitosa, Thuidium tamariscinum, Calamagrostis villosa rašelinný moder, kyselá, hluboká, zamokřená, vazká až soudržná SM 22-26 OMm rašeli SM9, BO+-1, BŘ+-1, SM9, BO+-1, BŘ+-1, SVĚŽÍ RAŠELINNÁ SMRČINA Del, plošiny, 0 - 5° ±530 JD+, JŘ+, OLL JD+, JŘ+, OLL olšová na Raš terénní různá úpadliny, prameniště pokryvnost vysoká (80-90%): Vignea brizoides, Festuca gigantea, Vignea remota, Chaerophyllum hirsutum, Lysimachia vulgaris, Galeobdolon luteum, Cardamine amara, Equisetum sylvaticum, Filipendula ulmaria, Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana, Athyrium filix femina, Impatiens noli-tangere, Stachys sylvatica, Mnium sp. rašelinný mör až rašelinný moder, kyselá, mělká až středně hluboká, vlhká až zbahnělá, vazká 7.lvs - BUKOSMRKOVÝ SM7-8, BK1-2, JD, BO, SM 14-20 RNz SM7-8, BK1-2, JD, ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA 0 - 30° k-b P,Dr hřbety, 700 BŘ, JŘ BK 14-16 RNL BO, BŘ, JŘ borůvková na hřbetech, horní části 860 slunná vrcholech a horních částech svahů svahů pokryvnost střední až vysoká (cca 60%): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avanella flexuosa, Calluna vulgaris, Dryopteris carthusiana mör, velmi silně kyselá, mělká, suchá, sypká SM 20-22 KPm CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA hp-ph P, Dr hřbety, 0 - 20° ± 860 SM7, BK2, JD1, BŘ, SM8-9, BK1-2, JD, BO, BK 18-22 BŘ, JŘ JŘ třtinová na hřbetech a horních horní části slunná částech svahů svahů
PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA třtinová v terénních sníženinách
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
7N
7M
7Z
6R
6G
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
0,06%
0,06%
39,77
39,77
7R1
0,40%
0,40%
257,31
7G3
257,31
111,23
0,17%
7T1
0,17%
111,23
nadm. výška
přirozená druhová skladba
Plocha: 64 348,43 ha cílová druhová altern. skladba
pokryvnost vysoká (70-90%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Chrysosplenium oppositifolium, Equisetum sylvaticum, Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Avenella flexuosa rašelinný mör až rašelinný moder, kyselá, hluboká, organická zemina
prameniště
sklon expozice
25/26
SM 16-22 GLo SM8-9,JD1-2,BO0-1, SM9, JD+-1, BŘ+-1, PODMÁČENÁ CHUDÁ pj Bu, Bř plošiny, 0 - 5° 630 BO+, JŘ+, OLL BŘ,JŘ JEDLOVÁ SMRČINA PGt mělké 670 různá rašeliníková pánve pokryvnost vysoká (70-90%): Sphagnum sp., Calamagrostis villosa, Lysimachia vulgaris, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, Equisetum sylvaticum, Avenella flexuosa mör až rašelinný mör, kyselá, velmi hluboká až hluboká, čerstvě vlhká až zbahnělá, drobivá až vazká t SM 26-28 GLm SM9, JD1, OLL, JŘ, BO, SM8, JD2, OL, BŘ, PODMÁČENÁ pj-hj H, Al údolní dna 0 - 10° 650 u GLm JD 26-28 BŘ JŘ JEDLOVÁ SMRČINA plošiny 850 různá GLo třtinová potočiny na plošinách a údolních dnech pokryvnost střední až vysoká (60-80%): Callamagrostis villosa, Trientalis europaea, Sphagnum sp., Polytrichum commune, Bazania triloba, Carex canescens, Carex echinata, Driopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus rašelinný mör, velmi silně kyselá, hluboká, mokrá, soudržná vazká SM9-10, BŘ+-1, JD+, SM9-10, BŘ+-1, JD+, KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA SM 14-20 OMm rašeli Raš bochníky na 0 - 5° 650 BO+, OLL podsvah. BO+, OLL třtinová OMg na 750 různá plošinách a na podsvahových plošinách
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
7R
7G
7T
Příloha č.: 2 Charakteristiky lesních typů Přírodní lesní oblast : PLO 7 – Brdy plocha lesní plocha název lesního typu substrát AVB půdní relief SLT LT SLT (ha) typ /bonita/ typ druh (ha) fytocenoza humusová forma; acidita; hloubka půdy; půdní vlhkost; konzistence
-
-
-
-
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. - pobočka STARÁ BOLESLAV
0-5° 5-10° 10-20° 20-30° 30-45° 45-60° nad 60°
sklon
b h hj hp j jh jhp jp k p ph pj pjh sb sk skal. sš š
fluvizem pseudoglejová fluvizem typická glej kambický glej typický glej podzolový glej pseudoglejový glej zbahnělý glej typický rašelinný glej typický humózní glej rašelinový kambizem eutrická kambizem pseudoglejová kambizem pseudoglejová mezotrofní kambizem luvická kambizem typická mezotrofní kambizem typická oglejená kambizem typická oligotrofní kambizem typická oligotrofní podzolovaná kambizem typická podzolovaná kambizem rankerová mezotrofní kambizem rankerová oligotrofní litozem typická litozem typická silikátová luvizem typická organozem glejová organozem typická organozem typická mezická pseudoglej kambický pseudoglej typický pseudoglej stagnoglejový pseudoglej podzolový podzol pseudoglejový podzol kambický podzol středně výrazný kryptopodzol typický kryptopodzol rankerový ranker kambický ranker litický ranker typický ranker podzolový antrozem haldová
FMg FMm GLk GLm GLz GLg B GLm t GLm u GLm GLo KMe KMg b KMg KMl b KMm g KMm o KMm op KMm p KMm b KMy o KMy LIm q LIm LMm OMg OMm m OMm PGk PGm PGt PGz PZg PZk PZs KPm KPy RNk RNL RNm RNz b AN
-
půdní druh
-
-
plošina velmi mírný svah mírný svah příkrý svah srázný svah velmi srázný svah sráz
balvanitá hlinitá hlinitojílovitá hlinitopísčitá jílovitá jílovitohlinitá jílovitohlinitopísčitá jílovitopísčitá kamenitá písčitá písčitohlinitá písčitojílovitá písčitojílovitohlinitá silně balvanitá silně kamenitá skalnatá silně štěrkovitá štěrkovitá
Charakteristiky lesních typů
půdní typ
Vysvětlivky:
Příloha č.: 2 Přírodní lesní oblast : PLO 7 - Brdy
Al Amf Bř Bu Del Dia Dr F Ga Gd H Kř kSe M oSe P plH Porf R Raš Slep Sp Spi
substrát
-
aluviální náplavy amfibolity břidlice buližník deluvium diabasy droby fylit gabro granodiorit holocenní hlína křemenec karbonské sedimenty migmatit ordovické sedimenty pískovce pleistocenní hlína porfyry rula rašeliny slepence spraše spilit
26/26
PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM
B16
10
20
30
40
50
B16
10
20
%
%
30
40
50
HS 27b 27b 27b 41
B18
B18
ha 476,99 466,65 205,56 216,27
B20
skladba C1 D1 M1 P3 D1
B20
% 14,0 15,3 8,7 20,1
B22
max B26 B26 B26 B24
B14
B16
B20 6 1 13
B18 2
1
B22
B24
B26
B24
Stránka 1 z 5
AVB
SM v cílovém HS 41
AVB
SM v cílovém HS 27b
prum 25 26 25 24
Zastoupení četnosti AVB B22 14 4 12 22
B26
B28
B24 25 32 21 30
B26 30 41 49 29
B28 20 20 18 5
B28
B30
B30 3 2
B32
B30
B32
B34
D1
M1 P3
D1
C1
Příloha č.3
PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 3 BO 3 BO 3 BO
B16
50 40 30 % 20 10
B16
50 40 30 % 20 10
B16
50 40 30 % 20 10
HS 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a 43a
B18
B18
B18
ha 1668,21 1366,46 496,68 444,15 240,02 183,97 149,02 204,06 183,25
B20
skladba C1 D1 D1 P3 M1 P3 M1 Z3 Z1 Z3 M1 Z3 M3 P1 Z1 Z3
B20
B20
prum 25 25 25 25 24 24 23 23 23
B14
B16
5 1 2
2
1 1
B18
B20 2 3 5 5 8 8 8 18 12
B22 14 18 21 16 21 18 32 30 34
AVB
B26
B28
B22
B24
B22
B24
Stránka 2 z 5
AVB
BO v cílovém HS 43a
AVB
B26
Majoritní a základní SM v cílovém HS 43a
B24
Čistý a dominantní SM v cílovém HS 43a
max B24 B24 B26 B24 B24 B24 B24 B24 B24
B22
% 15,3 14,3 5,6 6,1 3,6 3,6 3,6 2,8 3,6
Zastoupení četnosti AVB
B28
1
B28 15 11 16 16 8 9 1
B30
B26 32 28 29 24 16 24 15 12 11
B26
B24 32 36 27 36 45 41 39 38 40
B30
B32
1
B32 1 1 1
B28
B30 4 2 1 3
B34
B30
B32
B34
B36
Z1 Z3
M3 P1
M1 Z3
Z1 Z3
M1 Z3
M1 P3
D1 P3
D1
C1
Příloha č.3
%
%
%
HS 45 45 47a 47a 47b 47b 47b
B18
15
30
45
B20
15
30
45
B18
10
20
30
40
PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM
skladba C1 D1 C1 D1 C1 D1 D1 P3
B20
B22
B20
ha 349,36 352,49 389,51 284,75 1114,57 973,25 365,58
B22
B22
B24
% 15,8 18,1 24,3 20,3 21,1 21,1 8,5
B24
B24
max B26 B26 B26 B28 B26 B26 B26
B16
B18
B26
AVB
AVB
B28
B26
B28
Stránka 3 z 5
AVB
SM v cílovém HS 47b
B26
6
B20 1 1
B28
SM v cílovém HS 45
B14
SM v cílovém HS 47a
prum 27 26 27 27 26 26 25
Zastoupení četnosti AVB B22 3 3 2 2 4 4 10
B30
B30
B24 19 19 15 15 24 27 31
B30
B26 34 35 33 33 38 32 32
B30 8 11 16 12 6 7
B32
B32
B28 32 31 32 35 28 27 20
B32
B34
1
B34 2
B34
2 3 1 1 1
B32 1
B34
B34
B34
B34
D1
C1
D1 P3
D1
C1
D1
C1
Příloha č.3
%
HS 51a 53 53 53 53 55 55
skladba C1 C1 D1 D1 P3 D1 P4 C1 D1
% 45,5 51,3 10,4 3,0 10,2 46,5 15,7
SM v cílovém HS 51a
ha 333,10 6337,84 1137,38 297,17 1005,83 994,09 298,14
max B24 B24 B26 B28 B26 B26 B26
prum 24 25 25 25 26 27 27
%
B14
15
30
45
B16
B18
B20
5
1
C1
B18 1 3
B16 2 1
B24
Stránka 4 z 5
AVB
B22
B26 23 24 30 16 27 34 34
B28
B24 23 29 28 16 23 13 15
B20
15
30
45
B22 18 13 15 20 13 2 1
B26
B20 12 5 2 10 3
%
SM v cílovém HS 53
B14 1
B22
B14 B16 B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 AVB
10
20
30
40
50
PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM
Zastoupení četnosti AVB B30 4 4 2 5 3 14 20
B32 2 3 4 3 10 7 3
B24
B30
B26
B32
B28 AVB
B30
B34
SM v cílovém HS 55
B28 15 19 17 24 22 30 27
B34
B32
B34
D1
C1
C1 D1 D1 P3 D1 P4
Příloha č.3
%
HS 57 57 57 57b 57b 59
B18
15
30
45
%
B20
B18
15
30
45
PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM
B22
B24
% 56,9 12,5 4,4 52,1 12,6 51,9
AVB
B26
B28
B14
B16
B18
D1
C1
AVB
1 3 3
B20 1
B30
Stránka 5 z 5
B28
SM v cílovém HS 57
B34
B26
prum 27 27 27 26 25 26
B32
max B28 B28 B28 B24 B24 B28
B30
SM v cílovém HS 57b
B22
skladba C1 D1 D1 P4 C1 D1 C1
B24
B20
ha 5642,42 1086,42 347,44 1988,21 427,14 302,17
Zastoupení četnosti AVB B24 16 16 15 32 33 16
B34
B26 20 19 16 28 29 27
B36
B30 12 12 6 6 2 11
B32 6 8 12 2 3
B34
2
1
B34
SM v cílovém HS 59
B28 38 37 42 24 20 34
B36
B36
B34 1
B36
B18 B20 B22 B24 B26 B28 B30 B32 B34 B36 AVB
10
20
30
40
% 50
B32
B22 5 5 8 6 10 8
C1
D1 P4
D1
C1
Příloha č.3
Příloha č.: 4
Tvorba hospodářských souborů pořad. Cílové SLT číslo hospodářství 1 0M 0K 0Q 0C 0O 0P 13 a
pořad. Cílové SLT číslo hospodářství 31 5-6K 5-6I 6M 53
2
b
0N
32
55
5-6S 5-6B 5-6H 5-6D
3
c
1M
33
57 a
5-6V 5-6O
4
19 a
1L 2L 1U
34
b
5
b
3U
35
59 a
6
21 a
1-2N 2M9 2K9
36
b
7
b
1-2A 1-2C 2S9 2B9
37
71 a
8
23 a
1-2K 1-2I 2-4M
38
b
9
b
1-2S
39
73
7K 7I 7M
10
25 a
1-2B 1-2H 1-2D 1-2W
40
75
7S 7B
1-2V 1-2O
41
77
7V 7O 7P 7Q 8P * 8O *
1P 1Q
42
79 a
6-8T 7-8G 7V9 8V 8Q
2-3P 2-5Q
43
b
5-6P 6Q 2-6G 3-6V9 4R 6R 7N 7K9 7M9 7A 7F 7S9
11
b
12
27 a
13
b
14
29 a
1G 1T
44
1a
15
b
3L 5L
45
b
1-2X 1-2Z 2Y**
16
31 a
3-5A9
46
c
3-4X 3-4Z 3-4Y
17
b
3-5C
47
d
5-6Z 0Y 5-6Y
7R 0X 0Z
18
35
3-5W
48
e
7Z 7-8Y
19
39 a
0T 0G 2-5T
49
f
1J
20
b
3R 5R
50
g
3-5J
3-4N 3-4K9 5M9
51
h
6L
3-4A 3-4F 3-4S9 3-4B9
52
i
0R
3-4K 3-4I
53
j
8R
5M
54
k
9R
21
41 a
22
b
23
43 a
24
b
25
45
3-4S 3-4B 3-4H 3-4D
55
2a
26
47 a
3-4V 3-4O
56
b
27
b
4P
57
28
51 a
29
b
5-6A 5-6F 5-6S9 5-6B9
30
c
5U
3
8N 8M 8K 8S 8F 8A 8Z 9Z 9K
5-6N 5-6K9 6M9
Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů vychází z vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. Uskupení SLT bylo přizpůsobeno vypovídací schopnosti databáze LHP, tj. některé SLT musely být přiřazeny jednoznačně danému HS i když ve skutečnosti se mohou vyskytovat i v jiných HS. To se týká i exponovaných SLT. Tyto částečné nepřesnosti však výrazně neovlivní diferenciaci přírodních podmínek pro tyto účely. Exponované svahové typy nesou označení „9“. * na LHC Vimperk ** na výsypkách
1/1
Příloha č.: 5
Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa počet stran -
přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
6
-
přehled vodárenských toků
1
-
přehled velkoplošných chráněných území
1
-
přehled zvláště chráněných území
2
-
přehled archeologických nalezišť a kulturních památek
1
-
přehled archeologických nalezišť (dle databáze archeologického ústavu)
-
přehled VKP
2
-
přehled genových základen
1
-
přehled zdrojů reprodukčního materiálu
-
přehled výzkumných ploch
-
přehled biocenter ÚSES
-
přehled jiných důležitých veřejných zájmů
1
-
přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů
1
-
přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod
1
-
přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic
1
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
13
17 2 13
Vyhlášení (Č.j.)
vod.370/1984/235 vod.747/1985-235-Má vod.747/1985-235-Má ZVLH 1585/1990 ZVLH 1585/1990
vod.979/1980-235-Ba vod.979/1980-235-Ba vod.979/1980-235-Ba vod.6177/1973-405 St vod.1120/1983-235-Šn vod.1120/1983-235-Šn vod.7251/1973-405-St vod.7251/1973-405-St OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995 OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995 OÚ Rokycany, ŽP 104/95 ze dne 1.9.1995
vod.11765/1972-405 St. vod.11765/1972-405 St. vod.507/1986-235-Ba vod.507/1986-235-Ba vod.370/1984/235 vod.1011/1983-Šn vod.1011/1983-Šn vod.1011/1983-Šn 660/1998/ŽP-VOD/DH 660/1998/ŽP-VOD/DH
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr 6 BE Malý Chlumec 6 BE Malý Chlumec 7 BE vodní zdroj pro ZŠ Hostomice 7 BE vodní zdroj pro ZŠ Hostomice 8 BE vodovod Lhotka 9 BE vodovod Hvozdec 9 BE vodovod Hvozdec 9 BE vodovod Hvozdec 10 BE Újezd-zdroje pitné vody 10 BE Újezd-zdroje pitné vody 11 BE Chaloupky 11 BE Chaloupky 11 BE Chaloupky 12 BE vodovod Komárov 12 BE vodovod Komárov 12 BE vodovod Komárov 14 BE Zaječov - vodovod 15 BE Felbabka - vodovod 15 BE Felbabka - vodovod 16 BE Újezd - vodovod 16 BE Újezd - vodovod 39 BE Cheznovice 39 BE Cheznovice 39 BE Cheznovice 85 BE Záskalská nádrž 8 PB vodovod Lhotka 13 PB Neřežín-prameniště 13 PB Neřežín-prameniště 51 PB Voznický potok 51 PB Voznický potok PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2
Stupeň DOBRIS 8-4 DOBRIS 8-5 DOBRIS 9-5 DOBRIS 9-5 HOROVICE 0-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 5-3 HOROVICE 5-3 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 7-6 HOROVICE 7-6 HOROVICE 7-6 HOROVICE 4-5 HOROVICE 0-4 HOROVICE 4-5 HOROVICE 4-6 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4
SMO
1/6
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,75 0,70 2,53 0,04 0,04 1,73 4,71 0,46 0,00 0,00 12,47 0,00 0,43 0,50 1,54 6,89 0,00 0,00 3,15 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno 0,35 2,18 2,26 0,85 4,13 78,02 315,04 3,24 499,32
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB
Těně Těně Pstruhový potok Pstruhový potok Octárna Voznice-Knížecí studánka-pramenné vývěry Stará Huť-Lipíže Stará Huť-Lipíže Čenkov-radiolokační bod Čenkov-radiolokační bod Čenkov-strojírny Dobříš-Baba-vodovod Dobříš-Baba-vodovod Dobříš-Rosovice Dobříš-Rosovice Dobříš-hájenka Brodce Hluboš-SZP Hluboš-SZP Dobříš-Chotobuš Staré Podlesí-pramenné vývěry Rožmitál-vrt Rožmitál-vrt Belina-vodovod Belina-vodovod Belina-vodovod Sedlice Sedlice Zadní Hutě-Roubenka-pramenné vývěry Hutě-výstavba Hutě-výstavba
Název
Vyhlášení (Č.j.)
ZVLH 91/1986-Št vod.1091/98/Št vod.1091/98/Št ZVLH 205/1986 ZVLH 205/1986 ZVLH 2795/87-Št ZVLH 1978/1984-Št ZVLH 1978/1984-Št vod.235/29/1996 vod.235/29/1996 ZVLH 421/1988 VLHZ 235-3287/88 VLHZ 235-3287/88 VLHZ 2179/86-235 ZVLH 91/1986-Št VLHZ 1501/89 Pr VLHZ 1501/89 Pr ZVLH 787/85 ZVLH 787/85 ZVLH 787/85 ZVLH 1351/1984 ZVLH 1351/1984 ZVLH 91/1986-Št ZVLH 1126/1983 ZVLH 1126/1983
ŽP-2072/95 5.1. 1996 OkÚ Rokycany ŽP-2072/95 5.1. 1996 OkÚ Rokycany ZVLH 498/1986-Št. ze dne 20.6.1986 ZVLH 498/1986-Št. ze dne 20.6.1986
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
52 52 53 53 54 55 56 56 57 57 58 59 59 60 60 61 62 62 63 64 65 65 66 66 66 67 67 68 69 69
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2
Stupeň HOROVICE 6-7 HOROVICE 6-7 HOROVICE 2-6 HOROVICE 2-6 HOROVICE 3-9 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-5 HOROVICE 0-6 HOROVICE 0-6 HOROVICE 0-6 DOBRIS 8-5 DOBRIS 8-6 DOBRIS 7-6 DOBRIS 7-6 DOBRIS 6-6 HOROVICE 0-7 HOROVICE 0-7 DOBRIS 6-7 PRIBRAM 2-0 PRIBRAM 6-4 PRIBRAM 6-4 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 8-5
SMO
Výměra ha -
2/6
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 38,11 2,28 50,23 43,86 3,40 17,01 3,19 0,00 0,84 204,59 0,00 5,83 nejasný stupeň 45,72 nejasný stupeň 107,84 nejasný stupeň 4,27 0,00 14,01 0,00 0,73 19,62 0,00 3,86 nejasný stupeň 3,10 4,13 nejasný stupeň
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PZ PZ PZ
Voltuš Voltuš Rožmitál pod Třemšínem Rožmitál pod Třemšínem Rožmitál-Bezděkov Rožmitál-Bezděkov Bezděkov-vodovod Bezděkov-vodovod Roželov-Mýta-vodovod Roželov-Mýta-vodovod Vševily-vodovod Vševily-vodovod Volenice-Nouzov-vodovod Volenice-Nouzov-vodovod Vývěr č.798-Bohutín u Pilky Pilská nádrž Pilská nádrž vodní zdroj vodní zdroj Prameniště Zálany Prameniště Zálany Prameniště Zálany Prameniště Pourka Prameniště Pourka Lazský rybník kú.Dobříš kú.Dobříš Řitka-zásobování pitnou vodou Řitka-zásobování pitnou vodou Řitka-zásobování pitnou vodou
Název
Vyhlášení (Č.j.)
vod.235-211/1/95-Ze vod.235-211/1/95-Ze vod.235-211/1/95-Ze
ZVLH 1088/1984 z 13.6.84 ZVLH 1088/1984 z 13.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 1223/1983 z 4.6.84 ZVLH 324/1983 z 5.6.84 ZVLH 324/1983 z 5.6.84
ZVLH 2568/1978/79/Jež ZVLH 2568/1978/79/Jež ZVLH 1301/88/Pr ZVLH 1301/88/Pr ZVLH 1383/88/Pr ZVLH 1383/88/Pr ZVLH 1769/1981 ZVLH 1769/1981 ZVLH 1149/84 ZVLH 1149/84 ZVLH 1154/1984 ZVLH 1154/1984 ZVLH 1086/1984 ZVLH 1086/1984 ZLVH 91/1986-Št. ze dne 18.12.1986
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
70 70 71 71 72 72 73 73 74 74 75 75 76 76 77 78 78 79 79 80 80 80 81 81 82 83 84 1 1 1
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2 PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO1 PHO1 PHO2 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b
Stupeň PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 5-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 6-6 PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 6-7 PRIBRAM 6-7 PRIBRAM 5-8 PRIBRAM 6-8 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-1 PRIBRAM 4-1 PRIBRAM 6-2 PRIBRAM 6-2 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 5-3 PRIBRAM 4-2 DOBRIS 8-5 DOBRIS 6-5 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1
SMO
Výměra ha -
3/6
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 5,87 0,00 39,66 nejasný stupeň 133,64 nejasný stupeň 18,84 nejasný stupeň 0,00 5,80 nejasný stupeň 2,45 34,78 59,17 nejasný stupeň 12,28 19,18 4,39 118,81 0,65 12,96 5,08 2,36 7,28 13,93 24,20 1,61 0,00 1,22 54,73
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
PZ PZ PZ PZ PZ PZ PZ PZ RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO
Řevnice-vodní zdroje Řevnice-vodní zdroje Mníšek pod Brdy-vodní zdroj Sequens Mníšek pod Brdy-vodní zdroj Sequens Mníšek pod Brdy-Štola Mníšek pod Brdy-Štítek Mníšek pod Brdy-Štítek Mníšek pod Brdy-Štítek v.z. pro farmu ve Vejvanově v.z. pro farmu ve Vejvanově v.z. pro farmu ve Vejvanově Vejvanov Vejvanov Sebečice Sebečice Skomelno Skomelno Skomelno Sklená Huť Sklená Huť Cisterna - Březina Cisterna - Březina Cisterna - Březina vodní zdroj - Volduchy, Osek vodní zdroj - Volduchy, Osek vodní zdroj - Volduchy, Osek zdroje pro JZD Osek zdroje pro JZD Osek návrh
Název
Vyhlášení (Č.j.)
ZVLH 878/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 878/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 877/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 877/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 382/87 ze dne 12.6.1987 ZVLH 1398/83 ze dne 19.12.1983 ZVLH 1398/83 ze dne 19.12.1983 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-265/91 ze dne 9.4.1991 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ŽP-1543/92 ze dne 25.11.1992 ZVLH 547/88 ZVLH 547/88
vod.235-6049/82-Čí vod.235-6049/82-Čí vod.235-3573/92-Mk vod.235-3573/92-Mk vod.235-742/87-La vod.235/5048/94/Liš vod.235/5048/94/Liš vod.235/5048/94/Liš
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
2 2 3 3 4 5 5 5 17 17 17 18 18 19 19 20 20 20 21 21 22 22 22 23 23 23 24 24 25
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO1 PHO2 PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1
Stupeň BEROUN 3-9 BEROUN 3-9 DOBRIS 2-1 DOBRIS 2-1 DOBRIS 3-2 DOBRIS 2-2 DOBRIS 2-2 DOBRIS 2-2 KRALOVICE 0-9 KRALOVICE 0-9 KRIVOKLAT 9-9 PLZEN 0-0 PLZEN 0-0 HOROVICE 8-0 HOROVICE 8-0 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-4 PLZEN 1-4 PLZEN 1-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-4 HOROVICE 9-2
SMO
4/6
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,01 0,00 9,00 0,00 0,08 28,57 130,60 62,94 0,04 0,00 0,00 4,35 0,00 0,00 0,00 1,15 41,16 0,03 11,85 0,14 5,08 3,37 0,77 24,62 0,28 9,97 3,41 0,00 3,22 2,99 0,00 0,00 0,31 návrh
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO
návrh návrh návrh vodní zdroj Sirá vodní zdroj Sirá vodní zdroj Sirá Pod Čápským rybníkem vodní zdroj pro Intos s.r.o. Žebrák obec Kařez obec Kařez Domovní studna na p.p. 979 Domovní studna na p.p. 979 Domovní studna na p.p. 979 návrh návrh zdroj pro farm Mýto zdroj pro farm Mýto zdroje pro farmy Osek zdroje pro farmy Osek zdroj pro farmu na Březině zdroj pro farmu na Březině zdroj pro farmu na Březině zdroje pro farmy Vranov a Přivětice zdroje pro farmy Vranov a Přivětice zdroje pro farmy Vranov a Přivětice vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto vodní zdroj pro MěstNV Mýto
Název
Vyhlášení (Č.j.)
ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ŽP-1327/90 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989 ZVLH 416/89 ze dne 2.6.1989
ZVLH 252/85 ZVLH 252/85 ZVLH 252/85
ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 1015/85 ze dne 9.12.1985 ZVLH 342/88 ze dne 28.4.1988 vod.1825/1993-231/2 Dh
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
26 26 26 27 28 28 29 30 31 31 32 32 32 33 33 34 34 35 35 36 36 36 37 37 37 38 38 38 38
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2 PHO2a PHO2b
Stupeň HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-2 HOROVICE 8-3 HOROVICE 7-2 HOROVICE 7-2 HOROVICE 6-2 HOROVICE 6-3 HOROVICE 7-3 HOROVICE 7-3 HOROVICE 7-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 7-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 8-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-4 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5 HOROVICE 8-5
SMO
Výměra ha -
5/6
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 0,00 návrh 0,00 návrh 0,00 návrh 0,68 0,00 0,00 6,85 717,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 návrh 0,00 návrh 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,08 0,00 0,91 0,00
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO
Medový Újezd Medový Újezd Medový Újezd vodní zdroj Holoubkov vodní zdroj Holoubkov Hůrky Hůrky vodní zdroj v návrhu v.z. pro St. statek Rokycany v.z. pro St. statek Rokycany v.z. pro St. statek Rokycany vodní zdroj v Kamenném Újezdě vodní zdroj Mirošov Janov v.z Příkosické zemědělské a.s. Prameniště Rodilka Prameniště Rodilka Prameniště Rodilka prameniště u Mšenského potoka prameniště u Mšenského potoka
Název
Vyhlášení (Č.j.)
ŽP-709/91 ŽP-709/91 ŽP-709/91 ZVLH 1013/90 ZVLH 1019/85 ONV Rokycany, ZVLH-1398/83 ŽP-3930/2000 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ŽP-458/91 ze dne 13.5.1991 ZVLH 185/87 ZVLH 185/87
OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 OÚ Rokycany, ŽP-1066/96 ze dne 17.7.1996 ZVLH 995/85 ZVLH 995/85 ZVLH 876/85 ze dne 17.10.1985 ZVLH 876/85 ze dne 17.10.1985
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
40 40 40 41 41 42 42 43 44 44 44 45 46 47 48 49 49 49 50 50
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. číslo okr PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a PHO1 PHO2a PHO2 PHO1 PHO2a PHO2b PHO2b PHO2a PHO2b PHO1 PHO1 PHO2a PHO2b PHO1 PHO2a
Stupeň HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-7 HOROVICE 9-7 PLZEN 0-7 PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-7 BLOVICE 1-0 BLOVICE 1-1 BLOVICE 1-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1 BLOVICE 2-1
SMO
6/6
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,01 20,14 0,00 0,00 0,29 5,35 418,23 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 241,37 0,00 4,81 34,32 0,00 0,00
Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)
1-08-04-001 1-08-04-034 1-08-05-084 1-08-05-095 1-09-04-008 1-10-05-046 1-11-01-006 1-11-01-023 1-11-02-123 1-11-04-001 1-11-04-002 1-11-04-004 1-11-04-008 1-11-04-026 1-11-04-033
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Vodohospodářsky významné toky: 1 PJ Lomnice 2 PB Skalice 3 PB Kocába 4 PB Sychrovský potok 5 PZ Bojovský potok 6 PJ Bradava 7 PB Klabava 8 RO Holoubkovský potok 9 RO Zbirožský potok 10 PB Litavka 11 PB Pilský potok 12 PB Obecnický potok 13 PB Příbramský potok 14 PB Červený potok 15 BE Stroupínský potok
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název Číslo povodí číslo okr Na území lesní oblasti se nevyskytují žádné vodárenské toky.
PRIBRAM 9-7 PRIBRAM 8-5 PRIBRAM 0-0 DOBRIS 9-9 DOBRIS 3-2 BLOVICE 0-4 PRIBRAM 8-2 HOROVICE 7-5 HOROVICE 8-3 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-1 HOROVICE 4-9 PRIBRAM 0-0 HOROVICE 4-6 HOROVICE 5-2
SMO
Výměra ha
Přehled vodárenských toků
1 534,00 2 927,86 34,07 669,20 1 411,97 2 280,45 3 360,99 2 629,84 551,98 1 616,79 1 120,48 1 806,28 60,96 2 576,94 639,24
Plocha
Poznámka
1/1
mapa deklarovaných funkcí
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název Vyhlášení číslo okr 1 PB Třemšín nařízení OkÚ Příbram ze dne 21.10.1997 2 PJ Brdy vyhláška ONV Plzeň-jih z 1.3.1985 3 RO Radeč vyhláška ONV Rokycany ze dne 26.3.1979 4 RO Trhoň vyhláška ONV Rokycany ze dne 26.3.1979 PP PP PP PP
Kateg. PRIBRAM 8-6 BLOVICE 1-5 PLZEN 0-2 HOROVICE 9-6
SMO -
Výměra ha
Plocha PUPFL 6 282,66 4 404,67 5 927,86 4 097,53
Přehled velkoplošných chráněných území Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
1/1
PB Hradec
PB Hřebenec
PB Kuchyňka
PB Na Horách
PB Na skalách
PB Třemešný vrch
PB U hřbitova PB Vosek
2
3
4
5
6
7
8 9
PJ Hořehledy
PJ Chynínské buky
PJ Kokšín
11
12
13
PR
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54391/65 z 13.1.1966).
Výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989
BLOVICE 1-4
PRIBRAM 9-5
PR
BLOVICE 0-5
PLZEN 2-6 PLZEN 2-5
PRIBRAM 7-6
PRIBRAM 8-4
BLOVICE 2-4
PR
Pičín
Hutě pod Třemšínem, Roželov
Dobříš
Hořehledy
Chynín
Hořehledy
Chynín
Rokycany Volduchy, Osek
Voltuš
Věšín
20,65
13,92
5,54
29,34
1,95 74,00
2,07
23,31
4,76
21,18
9,76
45,92
20,95
15,10
5,61
29,66
0,00 0,00
2,54
20,57
0,50
21,17
10,10
46,02
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Hutě pod Třemšínem (Getsemanka I), Věšín 27,76 25,40 (Getsemanka II)
HOROVICE 2-4 Křešín
DOBRIS 8-6
PRIBRAM 8-6
DOBRIS 7-4
PRIBRAM 9-5
SMO
PP
PR
PP NPP
PP
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 54390/65 z 13.1.1966)
Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989 Nařízení OkÚ Rokycany ze dne 5.9.1989 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška OÚ Plzeň-jih ze dne 25.2.1992 Výnos MŠANO č. 143.547/33-V/6 z 31.12.1933, obnoveno Výnosem MŠaK č. 17.847/55, novelizováno Vyhláškou MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990
PR
Výnos MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 z 21.12.1987 (původní výnos MŠK č. 49945/65 z 13.1.1966)
PP
PR
PP
PR
Vyhlášení
Usnesení rady ONV Příbram č. 1602 z 3. 4. 1964 výnos MK ČSR č. 3.500/89/SOP z 19.1.1989 (původní výnos MŠANO č.143547-V/33 z 31.12.1933 Nařízení OkÚ Příbram ze dne 22.11.1996
Kateg. ZCHÚ
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PJ
10
Fajmanovy skály a Klenky
PB Getsemanka I, II
1
PLO 7 - Brdská pahorkatina Poř. okr Název číslo
Přehled zvláště chráněných území
1/2
RO RO RO RO RO RO RO
RO Žďár
15 16 17 18 19 20 21
22
PP PP PP PP PP PP PP PR
Nařízení OÚ v Rokycanech č.4/95 z 31.3.1995
PP
Kateg. ZCHÚ
Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb. ze dne 14.12.1990, přehlášeno nařízením OÚ Plzeň-jih č.11/99 z 1.11.1999 Vyhláška OÚ v Rokycanech z 1.4.1992 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Výnos MK ČSR z 10.2.1977 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989 Vyhláška ONV v Rokycanech z 5.9.1989
Vyhlášení
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Kařezské rybníky Kašparův Vrch Medový Újezd Niva u Volduch Rumpál Štěpánský rybník Zavírka
PJ Míšovské buky
14
PLO 7 - Brdská pahorkatina Poř. okr Název číslo
PLZEN 1-6
HOROVICE 7-3 PLZEN 2-4 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-4 PLZEN 1-2 HOROVICE 7-4 PLZEN 0-5
PRIBRAM 9-5
SMO
Pavlovsko
Kařízek Volduchy Medový Újezd Volduchy Skelná Huť Mýto Svojkovice
25,55
66,59 0,10 0,34 1,44 5,20 0,25 0,05
5,03
25,66
0,33 0,00 0,00 1,46 4,94 0,00 0,06
3,99
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Katastr. území ha PUPFL Míšov
Přehled zvláště chráněných území
2/2
Vyhlášení
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 1 BE Olešná-památková zóna 2 BE Pustý zámek-Doubravka 3 BE Tvrziště Ostrý 4 PB areál hradu Valdek 5 PB Henkšt-hrádek 6 PB Plešivec-hradiště 7 PB Trhové Dušníky-květenská štola 8 PB Třemšín-hradiště 9 PB Vranovická hůrka-tvrziště 10 PB Vysoká u Příbramě-Památník A.Dvořáka 11 PJ pomník partyzána C.I.Pimonoviče 12 RO Bubská skála 13 RO hradisko Drštka 14 RO Hradiště Žďár 15 RO Kuškovina 16 RO Slovanské hradiště Březina 17 RO Tvrziště Rovný 18 RO Tvrziště Rovný a hosp.zázemí 19 RO Vimberk 20 RO Zavírka 21 RO Zřícenina hradu Rač SMO HOROVICE 6-5 HOROVICE 6-2 HOROVICE 1-3 HOROVICE 4-6 PRIBRAM 8-5 HOROVICE 1-4 PRIBRAM 0-0 PRIBRAM 8-6 PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 3-3 BLOVICE 0-8 HOROVICE 9-0 PRIBRAM 9-0 PLZEN 1-6 PLZEN 0-6 PLZEN 1-2 HOROVICE 8-0 HOROVICE 8-1 HOROVICE 9-7 PLZEN 0-5 HOROVICE 9-2
Kateg. kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky kulturní památky
1/1
mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastr. území Výměra ha PUPFL Olešná u Hořovic 0,00 Újezd 3,22 Rpety 3,50 Chaloupky 0,22 Hutě pod Třemšínem 2,95 Rejkovice Trhové Dušníky 0,00 Voltuš Vranovice 2,07 Vysoká u Příbramě 2,30 Radošice 0,00 Vejvanov Skořice Pavlovsko Hůrky Březina Chotěnín Drahoňův Újezd Strašice Svojkovice Lhota pod Radčem -
Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek
BE BE BE BE BE BE BE BE
BE BE/RPETY
BE BE BE BE
BE BE/ZAJEČOV /1964/915
BE BE/ZAJEČOV /1982/058
PB PB/BĚŘÍN
8 9 10 11 12 13 14 15
16
17 18 19 20
21
22
23
1869
1982
1964
1800 1867
1986
1976
1865
1975
1997
1998
1992
Datum dokončení archeologického průzkumu SMO
HOROVICE 1-5
HOROVICE 5-5
HOROVICE 5-5
HOROVICE 6-2 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5 HOROVICE 5-5
HOROVICE 2-3
HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 3-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3 HOROVICE 2-3
HOROVICE 6-5
HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-6 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4 HOROVICE 4-4
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
/1869/504
BE/ÚJEZD /1986/114 BE/ZAJEČOV //318 BE/ZAJEČOV /1800/042 BE/ZAJEČOV /1867/045
/1976/240
BE/PODLUHY //208 BE/PODLUHY //209 BE/PODLUHY //210 BE/PODLUHY /1975/741 BE/RPETY //218 BE/RPETY //219 BE/RPETY //220 BE/RPETY /1865/236
/1997/235
BE BE/OLEŠNÁ
7
BE/HVOZDEC //071 BE/CHALOUPKY /1992/435 BE/KOMÁROV //087 BE/KOMÁROV //088 BE/KOMÁROV //089 BE/KOMÁROV /1998/455
BE BE BE BE BE BE
Název
1 2 3 4 5 6
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
BĚŘÍN
ZAJEČOV
ZAJEČOV
ÚJEZD ZAJEČOV ZAJEČOV ZAJEČOV
RPETY
PODLUHY PODLUHY PODLUHY PODLUHY RPETY RPETY RPETY RPETY
OLEŠNÁ
HVOZDEC CHALOUPKY KOMÁROV KOMÁROV KOMÁROV KOMÁROV
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
extravilan extravilan,zanikla tvrz intravilan Čp.3 na návsi, ppč.71/1 a 775/9. extravilan,tvrz Ostry,vrch Ostry V lanech,SV od obce vrch Ostry Vrch Ostrý nad údolím Litavky proti Plešivci. Vrchol kopce Ostrý, nejbližší okolí kóty 539 m, adm.mapa okr.Beroun, Praha 1969, 178 mm J a 283 mm Z. Hájovna nespecifikovano Klášter Sv.Dobrotivá. Klášter Sv.Dobrotivá. Svatá Dobrotivá. Na nádvoří někdejšího kláštera (založ.r.1263). Pole J od osady Kozojedy, Z od silnice Kozojedy -Zaječov. V katastru obce.
Stavba rekreačního objektu u chalupy č.ev.01.
kostel narozeni Panny Marie,intravilan Zříceniny hradu Valdeka. extravilan,SV od Komarova,zanikla tvrz intravilan, hrad prestaveny na skolu stredoveke dulni dilo,nespecifikovano Plynofikace obce (II.etapa).
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
1/13
PB PB/BOHUTÍN /1976/845
PB PB/BOHUTÍN /1981/812
PB PB/BOHUTÍN /1982/649
PB PB/BOHUTÍN /1985/108 PB PB/BOHUTÍN /1985/506
PB PB/BRDY
PB PB PB PB
PB PB/ČENKOV
PB PB/ČENKOV
PB PB/DOBŘÍŠ
PB PB/DOBŘÍŠ
30
31
32 33
34
35 36 37 38
39
40
41
42
//888
//887
/1987/304
/1987/203
//326 //883 /1820/136 /1830/145
1987
1987
1820 1830
1976
1985 1985
1982
1981
1976
? 1850
1954
Datum dokončení archeologického průzkumu SMO
DOBRIS 6-7
DOBRIS 6-7
HOROVICE 0-6
HOROVICE 0-5
HOROVICE 1-6 HOROVICE 1-6 HOROVICE 1-6 HOROVICE 1-6
HOROVICE 6-8
PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2
PRIBRAM 3-2
PRIBRAM 3-2
PRIBRAM 3-2
PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2 PRIBRAM 3-2
HOROVICE 1-5
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB/ČENKOV PB/ČEŇKOV PB/ČENKOV PB/ČENKOV
/1976/107
//864 //865 /?/446 /1850/822
29
PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN PB/BOHUTÍN
PB PB PB PB
25 26 27 28
/1954/353
PB PB/BĚŘÍN
Název
24
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
-
ČENKOV ČENKOV
DOBŘÍŠ
-
-
-
ČENKOV ČEŇKOV ČENKOV ČENKOV
DOBŘÍŠ
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
BRDY
BOHUTÍN BOHUTÍN
BOHUTÍN
BOHUTÍN
BOHUTÍN
BOHUTÍN BOHUTÍN BOHUTÍN BOHUTÍN
BĚŘÍN
Katastr. území
cast hradu s novovekymi prestavbami,cast zanikla,intravilan
Les JZ od Bohutína v okolí hájovny "U Prokopa". Z od obce do lesa, cca 300 m za hájenkou Prokop. SV od obce. SV od obce, na zorané louce. Zříceniny hradu Valdek, administrat. mapa okr. Příbram(Praha 1969), 295,5 mm od S a 329 mm od Z s.č. Údolí V zabitém. ZSO, extravilan Při říčce Litavce. Les, revír Komorsko. ZSV Komorsko, 800m SV od hájovny Komorsko. ZSO Komorsko, 800 m SV od hájovny Komorsko.
V lese při potoce nedaleko hájovny U Prokopa.
V poloze "Na Křížánkách", v písečné jámě na křižovatce dvou cest. luka pri severnim okraji vsi stopy po dolovani na Litavce, extravilan Luka při S okraji vsi. Náves.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
2/13
PB PB/DOBŘÍŠ
PB PB/DOBŘÍŠ
PB PB/DOBŘÍŠ /1965/151 PB PB/DOBŘÍŠ /1988/117 PB PB/HLUBOŠ /1986/237
PB PB/HLUBOŠ
PB PB/HODĚMYŠL //903 PB PB/HODĚMYŠL //904
PB PB/HUTĚ POD T/1969/911
PB PB/HUTĚ POD T/1996/409
PB PB/JINCE
PB PB/JINCE
PB PB/KOLVÍN
PB PB/KOLVÍN
PB PB/KOZIČÍN //951 PB PB/LÁZ //964 PB PB/LÁZ /1982/431
46
47
48 49 50
51
52 53
54
55
56
57
58
59
60 61 62 1982
1986
1986
1946
1996
1969
1988
1965 1988 1986
1948
1859
1824 1843
?
Datum dokončení archeologického průzkumu SMO
PRIBRAM 3-1 PRIBRAM 4-2 PRIBRAM 4-2
PRIBRAM 8-2
PRIBRAM 8-2
HOROVICE 1-5
HOROVICE 1-5
PRIBRAM 8-5
PRIBRAM 7-5
PRIBRAM 5-4 PRIBRAM 5-4
HOROVICE 0-7
DOBRIS 6-7 DOBRIS 7-5 HOROVICE 0-7
DOBRIS 6-7
DOBRIS 6-7
DOBRIS 6-7 DOBRIS 6-7
DOBRIS 6-7
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
/1986/611
/1986/234
/1946/042
//929
/1988/017
/1948/735
/1859/447
/1824/409 /1843/417
PB PB/DOBŘÍŠ PB PB/DOBŘÍŠ
44 45
/?/744
PB PB/DOBŘÍŠ
Název
43
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
KOZIČÍN LÁZ LÁZ
KOLVÍN
KOLVÍN
JINCE
JINCE
HUTĚ POD T
HUTĚ POD T
HODĚMYŠL HODĚMYŠL
HLUBOŠ
DOBŘÍŠ DOBŘÍŠ HLUBOŠ
DOBŘÍŠ
DOBŘÍŠ
DOBŘÍŠ DOBŘÍŠ
DOBŘÍŠ
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Katastr obce. Hradec, vrch 6 km SZ od Dobříše. Údolí " V zabitém ". ZSV Hlubošská Lhotka, údolí S větve bezejmennéhopravého přítoku Litavky, 450 m JZ od dvora Náves. intravilan na Kamenici Na levém břehu Skalice, asi 2,5 km proti proudu řekysměrem od Hutí. Hrad Kobylí hlava (Hengst) na jednom z vrcholů brdskéhohřebene. ZSO Rajce, extravilan Les po pravé straně trati Jince, ČenkovBratkovice. Vojenský újezd Brdy 1 800 m od samoty Teslíny u Zlatéhopotoka. 1800 m S od samoty Teslíny, u Zlatého potoka 300 m odPadrťského rybníka. extravilan,stopy po tezbe extravilan, stopy po tezbe Lázské jamky, ppč.6206, rýžoviště.
"Hradec"(též "Hradsko") SZ Dobříše,kóta 623.
S města, u myslivny "Obory"-hradiště "Dvorce"(též"Na valech"). Břeh malého rybníka (blíže neurčeného). Zámecký (hradní) les. Vrch Hradec na Hřebenech směrem k Hostomicům.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
3/13
PB PB/LAZEC
PB PB/LAZEC
PB PB PB PB PB PB
PB PB/OBECNICE /1984/844
PB PB/PODLESÍ //938
PB PB/REJKOVICE /1825/144
PB PB/REJKOVICE /1839/135
PB PB/REJKOVICE /1852/154
PB PB/REJKOVICE /1860/159
PB PB/REJKOVICE /1866/202
PB PB/REJKOVICE /1867/103
PB PB/REJKOVICE /1947/133 PB PB/ROŽELOV /?/705
66
67
68 69 70 71 72 73
74
75
76
77
78
79
80
81
82 83
1947 ?
1867
1866
1860
1852
1839
1825
1984
1939 1950
1996 1996
1979
1990
HOROVICE 1-4 PRIBRAM 8-8
HOROVICE 1-4
HOROVICE 1-4
HOROVICE 1-4
HOROVICE 1-4
HOROVICE 1-4
HOROVICE 1-4
PRIBRAM 2-1
PRIBRAM 4-1
PRIBRAM 2-1 PRIBRAM 2-1 DOBRIS 6-8 PRIBRAM 6-3 KRASNA HORA 9-0 KRASNA HORA 9-0
PRIBRAM 2-1
PRIBRAM 2-1
PRIBRAM 3-2
Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1987 PRIBRAM 4-3 1987 PRIBRAM 4-3
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB/LAZEC /1996/400 PB/LAZEC /1996/400 PB/LHOTKA //966 PB/NEPOMUK //004 PB/OBČOV /1939/351 PB/OBČOV /1950/356
/1979/351
//965
/1990/815
PB PB/LÁZ
65
/1987/349 /1987/827
PB PB/LÁZ PB PB/LÁZ
Název
63 64
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
REJKOVICE ROŽELOV
REJKOVICE
REJKOVICE
REJKOVICE
REJKOVICE
REJKOVICE
REJKOVICE
PODLESÍ
OBECNICE
LAZEC LAZEC LHOTKA NEPOMUK OBČOV OBČOV
LAZEC
LAZEC
LÁZ
LÁZ LÁZ
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Trať Jamky, 1 km J od Dolního Lázu. Trať Jamky, 1 km J od Dolního Lázu. S okraj inundace Litavky, 1300 m od kostela v Bohutíně. stredoveke metalurgicke pracoviste V jamkách, upravovaný lesopark, ppč.260/2, 323, 325,při levém břehu Litavky. Drmlovo pole. Drmlovo pole. extravilan, ZSO extravilan, dilenske provozy V okraj obce, pozemky rolníka Veselého. Těsně V obce, ppč. 8, 11, 13, 19. Rybníček Poustevník na J okraji pramenné pánve Pilskéúdolní nádrže, cca 3 km SSZ od Lázu. ZSO? Zahrada čp.106 v části Staré Podlesí Zřejmě sedlo mezi Plešivcem a Pískem, Na křiž(ov)atkáchJV od Běřína (k.ú.Běřín?). Hora Plešivec, vrcholová planina. Plešivec, les panský hořovický nad Hostomicemi. Plešivec, Z úbočí nad Rejkovicemi (pod Velkým lomem,Velkou a Malou skálou). Plešivec. 200 m JV od Zeleného mlýna na úpatí Plešivce (Dominickálouka ?). Plešivec. Třemšín, ppč.617/3.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
4/13
/1840/042
/1974/151
PB PB PB PB PB PB PB
PB PB/VĚŠÍN
PB PB/VOLTUS
PB PB/VOLTUŠ
90 91 92 93 94 95 96
97
98
99
100 PB PB/VOLTUŠ
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PRIBRAM 4-4 PRIBRAM 3-4
104 PB PB/VRANOVICE //076 105 PB PB/VYSOKÁ /1995/236 1995
PRIBRAM 4-4
103 PB PB/VRANOVICE //075
PRIBRAM 6-5
PRIBRAM 6-5
PRIBRAM 8-6
PRIBRAM 7-4
HOROVICE 2-7 PRIBRAM 2-1 HOROVICE 0-9 PRIBRAM 7-8 PRIBRAM 7-8 PRIBRAM 7-4 PRIBRAM 7-4
PRIBRAM 6-5
PRIBRAM 8-8 PRIBRAM 5-5 PRIBRAM 5-5 PRIBRAM 6-5 PRIBRAM 5-5
SMO
PRIBRAM 4-4 PRIBRAM 4-4
1974
1840
1996
1986 1986 1984
1997
Datum dokončení archeologického průzkumu 1947 1983 1983 1984 1984
101 PB PB/VRANOVICE //073 102 PB PB/VRANOVICE //074
/1996/223
//061
PB/SÁDEK /1986/225 PB/STARÉ PODL/1986/119 PB/TRHOVÉ DUŠ/1984/319 PB/VACÍKOV //052 PB/VACÍKOV //053 PB/VĚŠÍN //059 PB/VĚŠÍN //060
PB PB/ROŽMITÁL P/1997/234
89
PB/ROŽELOV /1947/657 PB/ROŽMITÁL P/1983/358 PB/ROŽMITÁL P/1983/404 PB/ROŽMITÁL P/1984/247 PB/ROŽMITÁL P/1984/814
PB PB PB PB PB
Název
84 85 86 87 88
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
VRANOVICE VYSOKÁ
VRANOVICE
VRANOVICE VRANOVICE
VOLTUŠ
VOLTUŠ
VOLTUS
VĚŠÍN
SÁDEK STARÉ PODL TRHOVÉ DUŠ VACÍKOV VACÍKOV VĚŠÍN VĚŠÍN
ROŽMITÁL P
ROŽELOV ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P ROŽMITÁL P
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Zbytky hradu a hradiště Třemšín na výrazném brdském vrcholu. Vrch Třemšín. Při vrcholu Třemšína (kóta 827);les odd.711a4a5,715 f1-f2,polesí Roželov,les.závod Rožmitál pod Třemšínem. extravilan extravilan, stopy po tezbe zanikla ves Hurky - zanikly MLYN a 2 RYBNIKY ZSO Hurky, extravilan Výstavba rodinného domu.
zanikly klaster v Teslinech (Bastiny), extravilan
Třemšín, předhradí hradiště. Dnešní zámek ve městě. Zámek. Zámek ve městě. Zámek ve městě. Intravilán Rožmitálu pod Třemšínem a Starého Rožmitálu. Cca 1,5 km JV od vsi. Zahrada čp.106 na V okraji obce. Samota Skorotín, 1 km od Trhových Dušník. les; keramicky depot nad vesnici pri lese Kolne v lesni skolce extravilan Na brizkach-Kostelik
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
5/13
1960 1961
BLOVICE 3-3 BLOVICE 3-3
BLOVICE 3-3
BLOVICE 0-6 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 2-4 BLOVICE 1-4 BLOVICE 3-3 BLOVICE 3-3
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
125 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/1960/515 126 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/1961/519
124 PJ PJ/SPÁLENÉ PO/?/521
?
1829 1952 1963 1981 1985 1985 1985 1987 1987
PJ/CHYNÍN //533 PJ/MÍTOV //561 PJ/MÍTOV /1829/952 PJ/MÍTOV /1952/708 PJ/MÍTOV /1963/028 PJ/MÍTOV /1981/326 PJ/MÍTOV /1985/041 PJ/MÍTOV /1985/046 PJ/MÍTOV /1985/455 PJ/MÍTOV /1987/311 PJ/MÍTOV /1987/921 PJ/SPÁLENÉ PO//598 PJ/SPÁLENÉ PO//599
111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123
PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ
1986
110 PJ PJ/HOŘEHLEDY /1986/617
BLOVICE 1-3
BLOVICE 2-3
1968
BLOVICE 0-2
109 PJ PJ/HOŘEHLEDY /1968/838
1973
BLOVICE 0-2
SMO
BLOVICE 2-3
/1973/009
107 PJ PJ/ČÍČOV
Datum dokončení archeologického průzkumu
108 PJ PJ/HOŘEHLEDY //519
//508
Název
106 PJ PJ/ČÍČOV
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
SPÁLENÉ PO SPÁLENÉ PO
SPÁLENÉ PO
CHYNÍN MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV MÍTOV SPÁLENÉ PO SPÁLENÉ PO
HOŘEHLEDY
HOŘEHLEDY
-
-
-
-
-
-
-
ČÍČOV HOŘEHLEDY
-
Plocha PUPFL
ČÍČOV
Katastr. území
strepy z dehtarske pece v ppc. 82 SV okraj obce,mírný svah k nivě potoka Bojovky,na souk.pozemku čp.82;majitel O.Chalupný. "Na zamecku",1 km od Horeh.u Spaleneho Porici,mezi Horehl.a Borovanem Mezi Hořehledy a Borovnem, poloha Na zámečku, asi 1 kmV od Hořehled u Spáleného Poříčí. 1200 m VSV od návsi v Hořehledech, poloha Na zámečku. zanikla stredoveka ves, extravilan zanikly hrad, extravilan Návrší Hrad Z od obce. Pravý břeh Mítovského potoka Z vsi. Hradiště v katastru obce. Zbytky Liškova hrádku v blízkosti lomu. Trať na hradě, V od lomu. Poloha Na hradě či Liškův hrádek, kóta 542. Z od vsi na okraji lomu. Hradiště a hrad v poloze Na hradě. Hradiště a trať Na hradě. extravilan v lese "na Hrade" ZSO Ralov. SZ od obce, mezi Vlkovem a Lipnicí. Nalezeno na neznámém místě kolem obce. Poloha Ralov.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
6/13
DOBRIS 1-0 DOBRIS 1-0
1977 1995
130 PZ PZ/ČERNOLICE //366
131 PZ PZ/ČERNOLICE /1977/151
132 PZ PZ/MNÍŠEK POD/1995/556
1951 1951 1961 1961 1964 1964
DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0
DOBRIS 3-0
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
/1951/216 /1951/249 /1961/248 /1961/848 /1964/259 /1964/857
142 143 144 145 146 147
PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE
1950
141 PZ PZ/ŘEVNICE /1950/243
PZ PZ PZ PZ PZ PZ
1948
DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0
//698 //699 //700 //701 /1948/204
136 137 138 139 140
PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE PZ/ŘEVNICE
DOBRIS 3-0
135 PZ PZ/ŘEVNICE //697
PZ PZ PZ PZ PZ
DOBRIS 3-0 DOBRIS 3-0
133 PZ PZ/ŘEVNICE //695 134 PZ PZ/ŘEVNICE //696
DOBRIS 3-2
DOBRIS 1-0
129 PZ PZ/ČERNOLICE //365
BLOVICE 2-3
1986
128 PJ PJ/TĚŇOVICE /1986/547
SMO BLOVICE 2-2
Název
Datum dokončení archeologického průzkumu
127 PJ PJ/TĚŇOVICE //642
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
-
ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE ŘEVNICE
-
ČERNOLICE
ŘEVNICE ŘEVNICE
-
ČERNOLICE
-
-
ČERNOLICE
MNÍŠEK POD
-
-
Plocha PUPFL
TĚŇOVICE
TĚŇOVICE
Katastr. území
ppc.920/15, zahrada domu cp.484 stavba trafostanice v Tyrsove ulici,15m JZ od cp.210 Tyrsova ul.,v poli na okraji vystavby zahrada domu cp.297, Zizkova ulice zahrada dr.Richtra zahrada p.Sklenare Ppč.1050, 1052. Vrch Babka, jeskyně ve východním skalnatém úbočí nadBabským potokem. Ppč.1050. Ppč.920/15. Zahrada domu čp.486, ppč.920/15. Zahrada domu čp.486, ppč.920/15. Pražská ul., ppč.21/2. Zahrada Dr.Richtra. Pražská ul., ppč.21/2.
Svah "V potocích" nad silnicí z Klínce do Všenor, ppč.400/2. Skalka - památkový areál, rekolekční dům, odvodňovacísystém.
ppc.400/2,svah V potocich,nad cestou z Klince
1200 m J od kostela v obci, poloha Šroubkův hrad. extravilan, ryzoviste
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
7/13
Název
PLZEN 2-5
1834 1840 1914 1947
PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2
PLZEN 2-2
PLZEN 2-2 PLZEN 2-2
PLZEN 2-2
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
/1834/054 /1840/041 /1914/127 /1947/709
167 168 169 170
RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA
1820
166 RO RO/BŘEZINA /1820/253
RO RO RO RO
1800 1800
?
163 RO RO/BŘEZINA /?/114
164 RO RO/BŘEZINA /1800/032 165 RO RO/BŘEZINA /1800/547
? ?
PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2
//909 //910 //911 //912 //913 /?/001 /?/024
RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA
156 157 158 159 160 161 162
RO RO RO RO RO RO RO
PLZEN 2-2
155 RO RO/BŘEZINA //908
/1990/847
1990
DOBRIS 3-0
154 RO RO/BOREK
1997
151 PZ PZ/ŘEVNICE /1997/030
DOBRIS 3-0
BEROUN 1-9 BEROUN 1-9
1996
150 PZ PZ/ŘEVNICE /1996/552
DOBRIS 3-0
152 PZ PZ/VŠENORY //811 153 PZ PZ/VŠENORY //812
1978
Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1964 DOBRIS 3-0
149 PZ PZ/ŘEVNICE /1978/042
148 PZ PZ/ŘEVNICE /1964/903
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
-
ŘEVNICE ŘEVNICE
BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA
BŘEZINA
BŘEZINA BŘEZINA
BŘEZINA
BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA
BŘEZINA
BOREK
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ŘEVNICE
VŠENORY VŠENORY
-
Plocha PUPFL
ŘEVNICE
Katastr. území
ppc. 799 sber na vrchu Hradiste nad Brezinkouk zanikla tvrz - sber,extravilan zricenina hradu,extravilan 14mm od V a 97mm od S okraje mapy Vrch Hradiště nad obcí. Katastr obce. Vrch Hradiště nad obcí, při zámeckém parku, ppč.799. Pole. V okolí Březiny. Vrch Hradiště nad zámkem, volně připojen k zámeckémuparku. Vrch Hradiště. Vrch Hradiště, SV strana. Vrch Hradiště. Vrch Hradiště.
kota 619 V od obce,Hradiste,ppc.799;MAPA M33-76-c-a,14mm od V
Trasa dálnice mezi Svojkovicemi a Klabavou.
pri stavbe vily p.Javurka
Zahrada Dr.Richtra. Staveniště trafostanice 15 m JZ od čp.210 v Tyršově ul.a 20 m Z od křížení ul. Tyršovy a Pod strání. Školní ul. čp.158, stavba sklepních prostor. Ul. Spojovací čp.748, přístavba koupelny u rodinnéhodomu.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
8/13
Název
1981 1981 1982 1982 1988 1988 1991 1896
178 179 180 181 182 183 184 185
HOROVICE 8-1 HOROVICE 9-4 HOROVICE 9-4
HOROVICE 9-1
PLZEN 0-8
PLZEN 0-8
PLZEN 0-8
PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 1-2 PLZEN 1-2 PLZEN 2-2 PLZEN 0-8
PLZEN 1-2
PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2 PLZEN 2-2
PLZEN 2-2
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
1992 1903 1904
1953
190 RO RO/DRAHOŇŮV Ú/1992/104 191 RO RO/HOLOUBKOV /1903/148 192 RO RO/HOLOUBKOV /1904/145
/1953/345
188 RO RO/DOBŘÍV
1952
1983
/1952/802
187 RO RO/DOBŘÍV
189 RO RO/DRAHOŇŮV Ú/1983/107
/1952/350
RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/DOBŘÍV
186 RO RO/DOBŘÍV
RO RO RO RO RO RO RO RO 1952
1981
177 RO RO/BŘEZINA /1981/014
/1981/754 /1981/915 /1982/036 /1982/920 /1988/042 /1988/115 /1991/934 /1896/348
1956 1956 1975 1979
/1956/904 /1956/950 /1975/350 /1979/646
RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA RO/BŘEZINA
173 174 175 176
RO RO RO RO
1956
Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1951 PLZEN 2-2
172 RO RO/BŘEZINA /1956/856
171 RO RO/BŘEZINA /1951/754
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
DRAHOŇŮV Ú HOLOUBKOV HOLOUBKOV
DRAHOŇŮV Ú
DOBŘÍV
DOBŘÍV
DOBŘÍV
BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA DOBŘÍV
BŘEZINA
BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA BŘEZINA
BŘEZINA
BŘEZINA
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Vrch Hradiště, vnitřní hradiště. Vrch Hradiště ppč.799, kóta 618,4; asi 7,5 km vzdušnoučarou na S od Rokycan a 1,5 km V od obce Březiny. Vrch Hradiště. Ppč.799. Hrad Březina. Při hrázi rybníka. Temeno vrchu "Hradiště", 1,5 km V obce, ppč. 799. Na kótě 619 - hradiště. Hradiště. Hradiště, kóta 619, V od obce. Hradiště. Vrch Hradiště nad obcí, slovanské hradiště. Vrch Hradiště nad obcí. Zříceniny hradu Březina. V obci. Poloha u Mlýna Melmatěje nad Padrťským potokem. "Melmatěj" u Padrťského potoka. Poloha u Mlýna Melmatěje nad Padrtským potokem. ZSO Cetkov. 2500 m SZ od kostela ve Lhotě pod Radčem,trať Cetkovské louky. Rovný - tvrz. V obci (?). U rybníka pod železniční tratí.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
9/13
Název
1945 1984 1984 1982
198 RO RO/CHEZNOVICE/1945/949 199 RO RO/CHEZNOVICE/1984/218 200 RO RO/CHEZNOVICE/1984/729
201 RO RO/CHOTĚTÍN /1982/423
1974
1981
PLZEN 1-9
HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-9 PLZEN 1-9 PLZEN 1-9
HOROVICE 9-2
HOROVICE 9-2
HOROVICE 9-2
HOROVICE 6-2
HOROVICE 8-0
HOROVICE 7-5 HOROVICE 6-5 HOROVICE 7-5
HOROVICE 7-5
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
211 RO RO/MIROŠOV /1974/236
RO/MEDOVÝ ÚJE//943 RO/MEDOVÝ ÚJE/1981/349 RO/MIROŠOV //051 RO/MIROŠOV //945 RO/MIROŠOV //946
1975
205 RO RO/LHOTA POD /1975/229
RO RO RO RO RO
1835
204 RO RO/LHOTA POD /1835/946
206 207 208 209 210
1835
203 RO RO/LHOTA POD /1835/250
//927
1945
197 RO RO/CHEZNOVICE/1945/652
202 RO RO/KAŘEZ
1919
196 RO RO/CHEZNOVICE/1919/706
HOROVICE 7-5
HOROVICE 7-5
1891
195 RO RO/CHEZNOVICE/1891/656
PLZEN 0-4
SMO
HOROVICE 7-5
1991
Datum dokončení archeologického průzkumu
194 RO RO/CHEZNOVICE//924
193 RO RO/HOLOUBKOV /1991/244
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
MIROŠOV
MEDOVÝ ÚJE MEDOVÝ ÚJE MIROŠOV MIROŠOV MIROŠOV
LHOTA POD
LHOTA POD
LHOTA POD
KAŘEZ
CHOTĚTÍN
CHEZNOVICE CHEZNOVICE CHEZNOVICE
CHEZNOVICE
CHEZNOVICE
CHEZNOVICE
CHEZNOVICE
HOLOUBKOV
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
zanikla tvrz - relikty,zniceno,extravilan Masív Radče, vrch Hrad (zbytky hradu Mitterwald). Vrch Radeč. Vrch Hrad na kótě 679,7 v masivu Radče na jeho Vokraji. zanikly hrad,extravilan Pozůstatky hradu Vimberk. Intravilán obce. pod kostelem sv. Jakuba tvrziste,intravilan Trať Na hrádku;1000 m SV od kostela v obci a 100 m Vod silnice Mirošov-Dobřív,nad Skořickým potokem......
Ppč.22/3, na pravém břehu potoka Koželužky, vlevo odcesty ke mlýnu, na louce.
Trasa dálnice Svojkovice - Mýto. Průzkum negativní svyjímkou bodu 267:125. navrsi Varta - lom Vrch Varta, 510 m, lom na stráni V od obce, na silnicido Olešné, ppč.369/2. Vrch Varta, 510 m, lom na stráni V od obce, na silnicido Olešné, ppč.369/2. Návrší Varta, poloha Na Vladyčce (ppč.366/1,2) podlomem v ohybu silnice, pole J.Humla, čp.41. "Varta". Návrší Varta, V od obce. Návrší Varta V od obce.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
10/13
Název
/1857/740 /1862/005 /1862/733 /1912/736
/1983/437
RO/MÝTO RO/MÝTO RO/MÝTO RO/MÝTO
217 218 219 220
221 RO RO/MÝTO
1950 1968
233 RO RO/PAVLOVSKO /1950/614
234 RO RO/PAVLOVSKO /1968/610
PLZEN 0-7
PLZEN 0-7
PLZEN 0-7
HOROVICE 9-4 PLZEN 2-4 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7 PLZEN 0-7
HOROVICE 8-4
HOROVICE 8-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 8-4 HOROVICE 8-4
HOROVICE 8-4
HOROVICE 8-4
PLZEN 1-9
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
1948
232 RO RO/PAVLOVSKO /1948/607
1991
1825 1825 1863 1901 1909 1923 1947
RO RO RO RO RO RO RO RO RO RO
1983
1857 1862 1862 1912
1857
1980
Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1978 PLZEN 1-9 1980 PLZEN 1-9
RO/MÝTO /1991/044 RO/OSEK //121 RO/PAVLOVSKO //950 RO/PAVLOVSKO /1825/215 RO/PAVLOVSKO /1825/313 RO/PAVLOVSKO /1863/225 RO/PAVLOVSKO /1901/316 RO/PAVLOVSKO /1909/603 RO/PAVLOVSKO /1923/619 RO/PAVLOVSKO /1947/641
222 223 224 225 226 227 228 229 230 231
/1857/002
216 RO RO/MÝTO
RO RO RO RO
//729
215 RO RO/MÝTO
214 RO RO/MIROŠOV /1980/322
212 RO RO/MIROŠOV /1978/515 213 RO RO/MIROŠOV /1980/313
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
PAVLOVSKO
PAVLOVSKO
PAVLOVSKO
MÝTO OSEK PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO PAVLOVSKO
MÝTO
MÝTO MÝTO MÝTO MÝTO
MÝTO
MÝTO
MIROŠOV
MIROŠOV MIROŠOV
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Svah Žďáru, poloha V srdci, asi 1 km SZ od vchodu dovnitřního valu. Nad vnějším valem.
Komponenta A: V část vnitřního hradiště. Komponenta B:při vrcholové kótě (hora Žďár).
Pod kostelem sv.Jakuba. Tvrziště Dvorec. Pole pod lesem JZ od obce při cestě ke hřbitovu po levé/západní/ straně pod kótou 514, ZSO CHYTILICE. Lokalita neznáma. U kostela sv.Štěpána, pak směrem k Med. Újezdu aHoloubkovu. U kostela sv.Štěpána. U obce. Poloha U Mýta. Poloha U Mýta. 1300 m VSV od kostela v Mýtě, 150 m ZSZ od kostelasv.Štěpána u Mýta. Trasa dálnice Svojkovice-Mýto. Poloha Pod Vršíčkem. intravilan Vrch Žďár. Les Žďár. Vrch Žďár. "Ždár u Nové Hutě". Vnitřní hradiště. Svah Žďáru, poloha V srdci. Hora Žďár, kóta 617, ppč.126/31.
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
11/13
Název
1990 1991
256 RO RO/SVOJKOVICE/1990/251
257 RO RO/SVOJKOVICE/1991/442 258 RO RO/TĚŠKOV //932
PLZEN 0-4 HOROVICE 9-3
PLZEN 0-5
PLZEN 1-5
PLZEN 1-5
PLZEN 0-0 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 HOROVICE 8-7 PLZEN 1-5
PLZEN 1-2
HOROVICE 8-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 PLZEN 1-1 KRIVOKLAT 9-9 KRIVOKLAT 9-9 HOROVICE 8-2 PLZEN 1-2
PLZEN 0-7
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
1980
255 RO RO/SVOJKOVICE/1980/827
1980 1983 1979
RO/SKOMELNO //959 RO/STRAŠICE //854 RO/STRAŠICE //963 RO/STRAŠICE //964 RO/STRAŠICE //965 RO/STRAŠICE /1980/243 RO/STRAŠICE /1983/851 RO/SVOJKOVICE//972
254 RO RO/SVOJKOVICE/1979/836
RO RO RO RO RO RO RO RO
1975
245 RO RO/SKLENÁ HUŤ/1975/234
246 247 248 249 250 251 252 253
1907 1932 1862 1862 1954 1975
1914
RO/PLÍSKOV /1914/211 RO/PŘIVĚTICE //954 RO/PŘIVĚTICE /1907/825 RO/PŘIVĚTICE /1932/546 RO/SEBEČICE /1862/355 RO/SEBEČICE /1862/358 RO/SIRÁ /1954/804 RO/SKLENÁ HUŤ/1975/224
237 238 239 240 241 242 243 244
RO RO RO RO RO RO RO RO
1975
Datum dokončení archeologického SMO průzkumu 1974 PLZEN 0-7
236 RO RO/PAVLOVSKO /1975/557
235 RO RO/PAVLOVSKO /1974/720
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
SVOJKOVICE TĚŠKOV
SVOJKOVICE
SVOJKOVICE
SVOJKOVICE
SKOMELNO STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE STRAŠICE SVOJKOVICE
SKLENÁ HUŤ
PLÍSKOV PŘIVĚTICE PŘIVĚTICE PŘIVĚTICE SEBEČICE SEBEČICE SIRÁ SKLENÁ HUŤ
PAVLOVSKO
PAVLOVSKO
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
Louka kat.č.23 u domku čp.5. Hora Žďár, výrazný zalesněný vrch 2 km S od obce,4 km od Rokycanských skal. V obci. kde? Hřbitov u obce. Les směrem k Radči. Vrch Bechlov J od obce. Vrch Hřímal směrem k Vejvanovu. Intravilán. Trať Bílá skála, část ppč.153/1. Poloha Bílá skála, část ppč.153/1 v lese V od obce,hradiště na ostrožně vybíhá z JZ obvodu masívu Radče. zanikla tvrz - sber Starý zámek.(ostrožní pol.). Stary zamek zanikly hrad,extravilan zbytky hradu prestavene na faru Zbytky hradu Strašice, dnes fara. Hrad v obci. zanikly hrad,extravilan Hrad neznámého jména na Z výběžku vrchu Vydřiduch. Zbytky středověkého hradu Vydřiduch. Zbytky hradu Vydřiduch na hraně lomu na Z konci návršístejného jména. Povodí potoka Chejlava, SZ od Vydřiduchu. Na skalce? Kněžský vrch?
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
12/13
1939
266 RO RO/TĚŠKOV /1976/928 267 RO RO/TĚŠKOV /1980/157 268 RO RO/TROKAVEC //975
269 RO RO/TROKAVEC /1939/005
1976
SMO
BLOVICE 0-1
BLOVICE 0-2
HOROVICE 9-3 HOROVICE 9-3 BLOVICE 0-2
HOROVICE 9-3
HOROVICE 9-3
HOROVICE 9-3
HOROVICE 9-3 HOROVICE 9-3 HOROVICE 9-3 HOROVICE 9-3
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
//982
1976 1980
/1976/924
265 RO RO/TĚŠKOV
270 RO RO/VÍSKY
1976
/1976/032
264 RO RO/TĚŠKOV
1976
/1976/027
263 RO RO/TĚŠKOV
1951 1951
//973 //974 /1951/646 /1951/916
RO RO RO RO
Název
Datum dokončení archeologického průzkumu
RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV RO/TĚŠKOV
259 260 261 262
Poř. okr číslo
PLO 7 - Brdská vrchovina
VÍSKY
TROKAVEC
TĚŠKOV TĚŠKOV TROKAVEC
TĚŠKOV
TĚŠKOV
TĚŠKOV
TĚŠKOV TĚŠKOV TĚŠKOV TĚŠKOV
Katastr. území
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
kde? zanikly hrad,extravilan Staveb.ppč.92. Na Skalce U Veverků u studny ppč.92. Kněžský vrch, kóta 596,1 m; 2 km SSV od Těškova. Trať U Veverků studny - Na skalce, svah nad SZ obvodemosady. Na Skalce, U Veverků studny-svah nad SZ okrajem obce,ppč.92. Kněžský vrch, 1200m SSV od obce. Zbytky hradu Radeč na vrcholu hory Radeč. extravilan Lokalita nejistá - na předmětu název Trokavec, ale v dokumentaci Kolvín nebo Litohlavy. tvrz
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
Přehled archeologických nalezišť (dle databáze arch. ústavu)
13/13
Kvaň Dobříš Řevnice Černolice Černolice Všenory Dobřichovice Řevnice Řevnice Kytín Kytín Kytín Kytín Černolice Stříbrná lhota Mníšek pod Brdy Řevnice Řevnice Řevnice Dobřichovice Řevnice Všenory Řitka Strašice Mýto Borek u Rokycan Volduchy Mýto Strašice Sirá
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 4 BE Vitinka 19 PB Bzdinka 20 PZ Babka v Řevnických lesích 36 PZ Černolice 21 PZ Čertovy skály u Černolic 37 PZ Čolkoviště 22 PZ Chlum 23 PZ Kamenná 24 PZ Kejná 25 PZ Kytínské louky I 26 PZ Kytínské louky II 27 PZ Kytínské louky III 28 PZ Malý Rochot 38 PZ Mokřiny s jezírkem 39 PZ Na pastvišti 40 PZ Nad štítkem 29 PZ Nezabudice 30 PZ Strážný vrch 31 PZ U Nezabudického potoka 32 PZ U studánky 33 PZ V tůních 34 PZ Všenory 35 PZ Za Štěpnicí 1 RO Biokoridor potoka Tisý 5 RO biokoridor V dlouhých 6 RO Borecká stráň 7 RO Díly 17 RO Mokřad u Podmýtského rybníka 3 RO Mokřady v ZPF 10 RO Na Hůrce 21/1
1 1 9/3 12/1 4
číslo schv. prvku UP
Přehled VKP Registr.
1/2
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka SMO Výměra ha PUPFL HOROVICE 4-6 0,00 DOBRIS 6-7 0,00 DOBRIS 3-1 7,88 DOBRIS 1-0 0,00 DOBRIS 1-0 1,25 BEROUN 1-9 0,00 DOBRIS 2-0 39,67 DOBRIS 3-0 9,89 DOBRIS 2-0 7,15 DOBRIS 4-3 1,53 DOBRIS 4-3 0,98 DOBRIS 4-4 0,79 DOBRIS 4-2 2,90 DOBRIS 1-0 0,00 DOBRIS 3-2 0,00 DOBRIS 2-2 0,00 DOBRIS 3-1 21,73 DOBRIS 3-1 16,51 DOBRIS 3-2 49,68 DOBRIS 2-0 18,33 DOBRIS 3-0 3,20 BEROUN 1-9 0,36 DOBRIS 2-1 0,67 HOROVICE 7-7 0,00 HOROVICE 7-4 0,00 PLZEN 2-6 0,00 PLZEN 2-5 0,00 HOROVICE 8-4 0,00 HOROVICE 8-7 0,00 HOROVICE 8-2 0,00
Podluhy Skuhrov pod Brdy Hvozdec Dobřív Osek Dobřív Medový Újezd Mýto v Čechách Přívětice Holoubkov Mirošov Těně Plískov
Památné stromy: 1 BE Dub na zahradě č.p.102 2 BE Dub u cesty do obce 3 BE Javor u kostela 4 RO Alej u náhonu 5 RO Buk na Číhadle 6 RO Dub u Burýšků 7 RO Hejkal 8 RO Kařízský dub s břečťanem 9 RO Krausův dub 10 RO Lípa u Kovosvitu 11 RO Lípy u křížku 12 RO Peškův dub 13 RO Plískovské duby
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Těškov Mýto Mýto Svojkovice Kakejcov Mýto Strašice Těškov Osek Skomelno
Katastrální území
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 8 RO Na kamýku 18 RO Pod horou 16 RO Pod sv. Štěpánem 11 RO Remíz u kravína 13 RO Remíz v lokalitě Záseky 15 RO remízek u teletníku 2 RO Remízy Olšina 9 RO U vápenice 14 RO Velký Plecháč 12 RO Vrch Hůrka číslo schv. prvku UP 1 5 3 11/1 19/1 2 2 2 3 17/1
Přehled VKP Registr.
HOROVICE 3-3 DOBRIS 6-2 HOROVICE 4-4 PLZEN 0-8 PLZEN 1-3 PLZEN 0-8 HOROVICE 9-7 HOROVICE 7-3 PLZEN 1-1 HOROVICE 9-5 PLZEN 1-9 HOROVICE 6-6 HOROVICE 8-1
-
-
2/2
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka SMO Výměra ha PUPFL HOROVICE 9-3 0,00 HOROVICE 8-5 0,00 HOROVICE 8-4 0,00 PLZEN 1-5 0,00 BLOVICE 2-0 0,35 HOROVICE 8-4 0,00 HOROVICE 8-8 0,00 HOROVICE 9-4 0,00 PLZEN 2-4 1,70 PLZEN 0-0 0,00
PB Nepomuk
PJ Chynín
2
3
70
239
206
č.
SM, BK
SM
SM, BK
Dřevina
SMO
Lokalizace
LHC Spálené Poříčí, por.: 303A, 326F,G,H,J, 328A, 304C, 5-6 PRIBRAM 8-6 305A,B,C,F,G, 306A,B,C, 310F,G, 311A, 315E, 316A,B, 317A,B,C, 318A-K, 319A,B,C, 413B 5-6 PRIBRAM 7-2 VLS ČR, s.p., divize Hořovice LHC Spálené Poříčí, por.: 112D, 5-6 PRIBRAM 9-5 131A-D, 132A-D, 133A,B
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB Hutě - Roželov
1
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo
Přehled genových základen
300,87
92,59
444,28
Výměra ha
305,02
70,84
453,00
1/1
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL
BE
BE BE
BE
BE
BE
PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB
3
4 5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f 32f
32f
32f
BK BK BK BK BO BO BO BO BO BO BO DB DB DB DB DB DBZ DG DG JD
SM
SM
MD
DB DG
BO
BO
A/BK/109/7/5/PB A/BK/555/7/3/PB A/BK/556/7/4/PB A/BK/557/7/5/PB A/BO/112/7/5/PB A/BO/113/7/5/PB A/BO/525/7/3/PB A/BO/526/7/3/PB A/BO/527/7/3/PB A/BO/528/7/3/PB A/BO/529/7/3/PB A/DB/546/7/2/PB A/DB/547/7/3/PB A/DB/548/7/3/PB A/DB/549/7/3/PB A/DB/550/7/3/PB A/DBZ/104/7/5/PB A/DG/520/7/2/PB A/DG/521/7/3/PB A/JD/040/7/5/RO
B/SM/402/7/4/BE
B/SM/401/7/3/BE
B/MD/405/7/3/BE
B/DB/406/7/4/BE B/DG/067/7/5/RO
B/BO/404/7/3/BE
B/BO/060/7/4/RO
SMO
5 3 4 5 5 5 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 5 2 3 5
neidentifikováno DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-4 neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 8-6 DOBRIS 8-7 DOBRIS 8-7 DOBRIS 8-7 DOBRIS 7-7 DOBRIS 7-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-5 neidentifikováno DOBRIS 5-5 DOBRIS 6-5 HOROVICE 9-5
4 HOROVICE 6-2
3 HOROVICE 0-5
3 HOROVICE 5-2
4 HOROVICE 5-3 5 PLZEN 0-3
3 HOROVICE 5-3
4 PLZEN 2-3
4 HOROVICE 5-2
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
BE
2
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 1 BE 32f BO A/BO/403/7/4/BE
VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
1/17
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,56 0,56 Uznané por. gen. kl. IIA (901C15F) Uznané por. gen. kl. IIB (143H4, 158B8, 2,82 2,82 160H5) Uznané por. gen. kl. IIB (903H16F, 3,15 3,15 912H13F) 2,18 2,18 Uznané por. gen. kl. IIB (906A8F) 0,35 0,35 Uznané por. gen. kl. IIB (155A7) Uznané por. gen. kl. IIB (901C8F, 2,36 2,36 902A9F, 912E11aF, 912H13F) Uznané por. gen. kl. IIB (812G11F, 3,85 3,85 813A11F, 903F10F, 903F12F, 906F11F, 912E11aF) Uznané por. gen. kl. IIB (901F11F, 5,36 5,36 901G10F, 901K10F, 903D11F) 4,80 4,80 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 5,75 5,75 Uznané por. gen. kl. IIA (224C17F) 1,00 1,00 Uznané por. gen. kl. IIA (210F17F) 20,21 20,21 Uznané por. gen. kl. IIA (209B17F) 0,55 0,55 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 1,48 1,48 Uznané por. gen. kl. IIA (23B1) 0,36 0,36 Uznané por. gen. kl. IIA (110C14F) 1,65 1,65 Uznané por. gen. kl. IIA (116D14F) 0,18 0,18 Uznané por. gen. kl. IIA (116E14aF) 0,47 0,47 Uznané por. gen. kl. IIA (116E14bF) 1,62 1,62 Uznané por. gen. kl. IIA (125C14F) 5,14 5,14 Uznané por. gen. kl. IIA (219D13F) 9,20 9,20 Uznané por. gen. kl. IIA (211D13F) 2,21 2,21 Uznané por. gen. kl. IIA (219J17F) 6,21 6,21 Uznané por. gen. kl. IIA (223A16F) 6,56 6,56 Uznané por. gen. kl. IIA (224B15F) 2,86 2,86 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 0,59 0,59 Uznané por. gen. kl. IIA (319A12F) 0,35 0,35 Uznané por. gen. kl. IIA (219G11F) 0,30 0,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
A/JD/108/7/6/PB A/JD/516/7/3/PB A/JD/517/7/4/PB A/MD/116/7/6/PB A/MD/117/7/5/PB A/MD/126/7/6/PB A/MD/537/7/3/PB A/MD/538/7/3/PB A/MD/539/7/4/PB A/SM/022/7/5/RO A/SM/023/7/5/RO A/SM/024/7/5/RO A/SM/123/7/6/PB A/SM/124/7/6/PB A/SM/125/7/5/PB A/SM/126/7/5/PB A/SM/127/7/5/PB A/SM/132/7/5/PB A/SM/133/7/5/PB A/SM/137/7/6/PB A/SM/138/7/6/PB A/SM/501/7/3/PB A/SM/502/7/3/PB A/SM/503/7/3/PB A/SM/504/7/3/PB A/SM/505/7/3/PB A/SM/506/7/3/PB A/SM/507/7/4/PB A/SM/508/7/4/PB A/SM/509/7/4/PB A/SM/510/7/4/PB A/SM/560/7/3/PB A/SM/561/7/5/PB
evid. č. 6 3 4 6 5 6 3 3 4 5 5 5 6 6 5 5 5 5 5 6 6 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 3 5
lvs neidentifikováno DOBRIS 5-4 DOBRIS 8-6 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 7-7 DOBRIS 5-4 DOBRIS 7-4 PLZEN 0-2 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-5 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 5-4 DOBRIS 8-6 DOBRIS 8-6 DOBRIS 9-7 DOBRIS 9-7 HOROVICE 0-5 DOBRIS 9-6
SMO
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo 29 PB 32f JD 30 PB 32f JD 31 PB 32f JD 32 PB 32f MD 33 PB 32f MD 34 PB 32f MD 35 PB 32f MD 36 PB 32f MD 37 PB 32f MD 38 PB 32f SM 39 PB 32f SM 40 PB 32f SM 41 PB 32f SM 42 PB 32f SM 43 PB 32f SM 44 PB 32f SM 45 PB 32f SM 46 PB 32f SM 47 PB 32f SM 48 PB 32f SM 49 PB 32f SM 50 PB 32f SM 51 PB 32f SM 52 PB 32f SM 53 PB 32f SM 54 PB 32f SM 55 PB 32f SM 56 PB 32f SM 57 PB 32f SM 58 PB 32f SM 59 PB 32f SM 60 PB 32f SM 61 PB 32f SM VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš
Lokalizace
2/17
mapa deklarovaných funkcí Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 0,74 0,74 Uznané por. gen. kl. IIA (316E13F) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIA (105J10aF) 3,75 3,75 Uznané por. gen. kl. IIA (165A1) 0,10 0,10 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIA (125C14F) 0,74 0,74 Uznané por. gen. kl. IIA (315F14F) 1,76 1,76 Uznané por. gen. kl. IIA (206C15F) 3,56 3,56 Uznané por. gen. kl. IIA (122D6) 2,55 2,55 Uznané por. gen. kl. IIA (121H6) 1,69 1,69 Uznané por. gen. kl. IIA (121F6) 4,85 4,85 Uznané por. gen. kl. IIA (67D0) 7,43 7,43 Uznané por. gen. kl. IIA (165A0) 0,42 0,42 Uznané por. gen. kl. IIA (4C1) 4,56 4,56 Uznané por. gen. kl. IIA (29A1) 0,95 0,95 Uznané por. gen. kl. IIA (123C1) 6,13 6,13 Uznané por. gen. kl. IIA (4A) 5,27 5,27 Uznané por. gen. kl. IIA (82A) 8,54 8,54 Uznané por. gen. kl. IIA (2B1) 7,65 7,65 Uznané por. gen. kl. IIA (37B1) 4,24 4,24 Uznané por. gen. kl. IIA (223G14F) 0,87 0,87 Uznané por. gen. kl. IIA (224B15F) 5,36 5,36 Uznané por. gen. kl. IIA (311E14F) 0,68 0,68 Uznané por. gen. kl. IIA (316A14aF) 0,72 0,72 Uznané por. gen. kl. IIA (316A14bF) 1,61 1,61 Uznané por. gen. kl. IIA (316E13F) 1,32 1,32 Uznané por. gen. kl. IIA (105H13aF) 5,86 5,86 Uznané por. gen. kl. IIA (105J10aF) 3,07 3,07 Uznané por. gen. kl. IIA (114C10F) 0,61 0,61 Uznané por. gen. kl. IIA (114C13F) 14,87 14,87 Uznané por. gen. kl. IIA (808F10F) 2,33 2,33 Uznané por. gen. kl. IIA (814G11F)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB PB PB PB PB PB
PB
PB
PB
PB PB
PB
PB
PB PB PB
PB
PB PB
63
64
65 66 67 68 69 70
71
72
73
74 75
76
77
78 79 80
81
82 83
32f 32f
32f
32f 32f 32f
32f
32f
32f 32f
32f
32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
BO BO
BO
BO BO BO
BO
BO
BK BO
BK
BK
BK
BK BK BK BK BK BK
BK
BK
BK
B/BO/115/7/4/PB B/BO/116/7/5/PB
B/BO/114/7/4/PB
B/BO/059/7/3/RO B/BO/110/7/6/PB B/BO/111/7/6/PB
B/BO/050/7/3/RO
B/BO/049/7/4/RO
B/BK/559/7/4/PB B/BO/026/7/5/RO
B/BK/558/7/3/PB
B/BK/115/7/6/PB
B/BK/112/7/6/PB
B/BK/054/7/3/RO B/BK/055/7/4/RO B/BK/107/7/6/PB B/BK/108/7/6/PB B/BK/110/7/5/PB B/BK/111/7/6/PB
B/BK/053/7/5/RO
B/BK/031/7/5/RO
B/BK/013/7/3/BE
evid. č. SMO
PLZEN 0-7 PLZEN 0-5 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno
4 neidentifikováno 5 neidentifikováno
4 neidentifikováno
3 PLZEN 2-3 6 neidentifikováno 6 neidentifikováno
3 PLZEN 0-6
4 PLZEN 0-5
4 DOBRIS 7-4 5 HOROVICE 8-3
3 DOBRIS 6-4
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
3 4 6 6 5 6
5 HOROVICE 9-5
5 PLZEN 0-1
3 HOROVICE 5-4
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
62
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Jince
Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Strašice
Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Jince
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Lokalizace
2,54 0,46
18,94
0,39 1,51 0,08
23,87
8,91
2,00 0,75
1,93
2,60
15,31
2,59 0,08 0,38 2,69 1,01 5,00
4,18
3,11
5,74
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
Uznané por. gen. kl. IIB (220C16F, 223B16F, 224B13F, 224F17F, 226B16F)
3/17
2,00 Uznané por. gen. kl. IIB (206C15F) 0,75 Uznané por. gen. kl. IIB (114C6) Uznané por. gen. kl. IIB (178C1, 178E5, 8,91 179A2, 179B3, 184B2, 193A4, 193A5, 193B5) Uznané por. gen. kl. IIB (176A5, 189C6, 191C5, 192C4, 192D5, 194A5, 194B6, 23,87 196B7, 197A4, 197B5, 197C5, 198B4, 199B7, 199C15, 202C5) 0,39 Uznané por. gen. kl. IIB (143F6) 1,51 Uznané por. gen. kl. IIB (134A0) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (176G0) Uznané por. gen. kl. IIB (201A, 201B, 18,94 215A, 220A1, 305E1) 2,54 Uznané por. gen. kl. IIB (29C1, 301C1) 0,46 Uznané por. gen. kl. IIB (82B0)
1,93
3,11 Uznané por. gen. kl. IIB (122B5, 122B6) Uznané por. gen. kl. IIB (182E5, 183A5, 4,18 183H4, 184E6, 204C5) 2,59 Uznané por. gen. kl. IIB (192B5) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (179K3) 0,38 Uznané por. gen. kl. IIB (142F0) 2,69 Uznané por. gen. kl. IIB (163G0, 183F0) 1,01 Uznané por. gen. kl. IIB (124A) 5,00 Uznané por. gen. kl. IIB (124B) Uznané por. gen. kl. IIB (11N0, 17F0, 15,31 17Q010, 24D0, 25A0, 3I0, 4Q0, 61E0, 81F0, 82B0, 87C0, 8E0, 92C0, 9O0) Uznané por. gen. kl. IIB (32A1, 32D1, 2,60 39A1, 39B1, 39C1, 39D0, 40A1, 52D1)
5,74 Uznané por. gen. kl. IIB (222C13, 222D7)
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB PB PB PB PB
PB
PB
PB
86
87
88
89 90 91 92 93
94
95
96
32f
32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
DB
DB
BR
BO BOC BR BR BR
BO
BO
BO
BO
B/DB/110/7/6/PB
B/DB/109/7/6/PB
B/BR/104/7/6/PB
B/BO/532/7/4/PB B/BOC/535/7/3/PB B/BR/101/7/6/PB B/BR/102/7/5/PB B/BR/103/7/6/PB
B/BO/531/7/3/PB
B/BO/530/7/2/PB
B/BO/121/7/6/PB
B/BO/120/7/6/PB
SMO
DOBRIS 7-5 DOBRIS 5-5 neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
4 3 6 5 6
3 DOBRIS 7-6
2 DOBRIS 7-6
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
5 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
85
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 84 PB 32f BO B/BO/117/7/5/PB
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
LČR LZ Dobříš LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Jince VLS div. Hořovice LS Strašice VLS div. Hořovice LS Obecnice
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Mirošov
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
0,08
6,21
0,76
1,05 1,19 1,00 0,32 0,44
0,90
Uznané por. gen. kl. IIB (215A14F) Uznané por. gen. kl. IIB (319A15F) Uznané por. gen. kl. IIB (125B) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0) Uznané por. gen. kl. IIB (63D0) Uznané por. gen. kl. IIB (39D0, 58A1, 0,76 58C1, 60A1, 6B1) Uznané por. gen. kl. IIB (40A2, 61A1, 6,21 62F0, 64B2) 0,08 Uznané por. gen. kl. IIB (60A1)
1,05 1,19 1,00 0,32 0,44
4/17
Uznané por. gen. kl. IIB (110D11F, 114B12F, 119J14F, 119K8F, 120D10F, 120D9F, 120E8F, 123A14F, 123B14F, 0,90 123D14F, 124A16F, 124A9bF, 124F10F, 124G10aF, 124G10bF, 125C9F, 125E8F, 312B12F, 312J13F, 3155F14F)
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,66 0,66 Uznané por. gen. kl. IIB (115B2, 34A0) Uznané por. gen. kl. IIB (25C0, 37D2, 2,60 2,60 63C1, 63D0, 64E0) Uznané por. gen. kl. IIB (10A1, 14E1, 16A1, 1C1, 23F1, 24F1, 25F1, 25I1, 35B1, 37D1, 41D0, 51D1, 51F1, 52A1, 52D1, 17,29 17,29 57G1, 58A1, 58C1, 59C1, 59E1, 60D1, 62D1, 64G1, 69D1, 74C2, 80B1, 81A1, 82D0, 83A1) Uznané por. gen. kl. IIB (108B14F, 1,35 1,35 126B15F)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB
PB PB PB PB PB
PB
PB PB PB
PB
PB
PB
98
99
100
101
102 103 104 105 106
107
108 109 110
111
112
113
32f
32f
32f
32f 32f 32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
32f
JD
JD
JD
JD JD JD
JD
DG DG DG JD JD
DBZ
DBZ
DB
DB
DB
B/JD/107/7/6/PB
B/JD/106/7/6/PB
B/JD/105/7/6/PB
B/JD/061/7/3/RO B/JD/063/7/5/RO B/JD/104/7/6/PB
B/JD/042/7/4/RO
B/DG/102/7/6/PB B/DG/103/7/5/PB B/DG/107/7/6/PB B/JD/025/7/4/RO B/JD/041/7/5/RO
B/DBZ/106/7/5/PB
B/DBZ/105/7/5/PB
B/DB/553/7/4/PB
B/DB/552/7/3/PB
B/DB/551/7/2/PB
evid. č. SMO
neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno HOROVICE 9-2 HOROVICE 9-5
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
3 HOROVICE 9-4 5 HOROVICE 9-4 6 neidentifikováno
4 PLZEN 0-5
6 5 6 4 5
5 neidentifikováno
5 neidentifikováno
4 DOBRIS 6-4
3 DOBRIS 7-5
2 DOBRIS 6-5
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
97
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
VLS div. Hořovice LS Mirošov
VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Nepomuk
Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Nepomuk
Jeroným Colloredo Mannsfeld
VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Strašice VLS div. Hořovice LS Obecnice Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld
VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Jince
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
Lokalizace
5,48
6,56
1,50
0,14 0,30 0,25
3,62
2,64 0,17 0,33 0,04 0,15
8,80
1,25
1,60
0,58
5,71
Uznané por. gen. kl. IIB (219K14F, 219L12F, 224A14F, 226D17F)
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
1,60
5/17
Uznané por. gen. kl. IIB (211B13F, 211C13F, 211E12F) 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (124B) Uznané por. gen. kl. IIB (17Q010, 19J0, 8,80 27I0, 62F0, 74C0, 76B0) 2,64 Uznané por. gen. kl. IIB (175A0) 0,17 Uznané por. gen. kl. IIB (46G0) 0,33 Uznané por. gen. kl. IIB (64B2) 0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (127A6) 0,15 Uznané por. gen. kl. IIB (183A5) Uznané por. gen. kl. IIB (177C5, 178A6, 3,62 178B3, 178C1, 179B3, 179C2, 179D4, 179K3) 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (163C8) 0,30 Uznané por. gen. kl. IIB (164A5, 164B5) 0,25 Uznané por. gen. kl. IIB (105E0) Uznané por. gen. kl. IIB (107L0, 109H0, 1,50 116A0, 120D0, 121C0, 151E0, 153J0, 51E0, 54I0, 98E0, 98G0) Uznané por. gen. kl. IIB (11N0, 11U0, 17F0, 17Q010, 23D0, 24D0, 25A0, 3I0, 6,56 44M0, 44X0, 57I0, 67H0, 82B0, 87C0, 8E0, 92C0) Uznané por. gen. kl. IIB (24D0, 30D1, 5,48 37B0, 58A1, 58B1, 59E1, 6C1, 8C1, 30G1)
Uznané por. gen. kl. IIB (109B12F, 109C12bF, 109D14aF, 118D12F, 214C13F, 217B11F, 219E16F, 223B16F, 0,58 223C16F, 223D16F, 223E16F, 224B13F, 224F17F, 226A16aF, 226B16F, 311D10F, 315B11F, 315C10F)
5,71
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB PB PB PB PB
PB
PB PB
PB
PB
PB
PB PB
116
117
118
119 120 121 122 123
124
125 126
127
128
129
130 131
32f 32f
32f
32f
32f
32f 32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
MD MD
MD
MD
MD
MD MD
MD
JS JV KL LP MD
JD
JD
JD
JD
B/MD/114/7/6/PB B/MD/115/7/6/PB
B/MD/064/7/3/RO
B/MD/052/7/3/RO
B/MD/051/7/4/RO
B/MD/028/7/4/RO B/MD/029/7/3/RO
B/MD/027/7/5/RO
B/JS/104/7/6/PB B/JV/102/7/6/PB B/KL/101/7/6/PB B/LP/101/7/6/PB B/MD/011/7/3/BE
B/JD/565/7/4/PB
B/JD/519/7/3/PB
B/JD/518/7/2/PB
B/JD/110/7/6/PB
SMO
neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno HOROVICE 6-4
6 neidentifikováno 6 neidentifikováno
3 PLZEN 0-5
3 HOROVICE 9-6
4 PLZEN 0-5
4 HOROVICE 9-3 3 HOROVICE 8-1
5 HOROVICE 8-1
6 6 6 6 3
4 HOROVICE 0-6
3 DOBRIS 7-6
2 DOBRIS 4-4
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
115
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 114 PB 32f JD B/JD/109/7/6/PB
VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Nepomuk
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice VLS div. Hořovice LS Obecnice Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
6/17
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,04 0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (12E1) Uznané por. gen. kl. IIB (18D1,24F1, 25I1, 39A1, 39B1, 39D0, 40A1, 40C1, 42D1, 2,49 2,49 52A1, 52D1, 52E1, 53G1, 57G1, 58A1, 58C1, 59E1,61B1, 62D1, 64G1, 6B1, 7B1, 7D1, 9A1) 0,31 0,31 Uznané por. gen. kl. IIB (321A12F) Uznané por. gen. kl. IIB (109D14bF, 0,09 0,09 112F8aF, 319C11F) Uznané por. gen. kl. IIB (817D11F, 0,42 0,42 819B12F) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (40A2) 0,68 0,68 Uznané por. gen. kl. IIB (39D0, 40A1) 0,87 0,87 Uznané por. gen. kl. IIB (40A2) 0,06 0,06 Uznané por. gen. kl. IIB (40A1) 0,55 0,55 Uznané por. gen. kl. IIB (224E9, 225A6) Uznané por. gen. kl. IIB (112A5, 114C6, 2,67 2,67 122E5, 135D6) 0,24 0,24 Uznané por. gen. kl. IIB (135B6) 0,64 0,64 Uznané por. gen. kl. IIB (113A6) Uznané por. gen. kl. IIB (177C4, 179A2, 2,23 2,23 179D4, 179K3, 214E1) Uznané por. gen. kl. IIB (189C7, 198B4, 0,41 0,41 198C4, 198D6, 199C6) Uznané por. gen. kl. IIB (170E5, 172A13, 0,70 0,70 172A14, 173D7) 0,13 0,13 Uznané por. gen. kl. IIB (71A0) 0,71 0,71 Uznané por. gen. kl. IIB (65G0, 8P0)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
133
134
135
136
137
138
139
140
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
MD
MD
MD
MD
MD
MD
MD
MD
MD
B/MD/566/7/3/PB
B/MD/543/7/4/PB
B/MD/542/7/3/PB
B/MD/128/7/6/PB
B/MD/127/7/6/PB
B/MD/121/7/6/PB
B/MD/120/7/5/PB
B/MD/119/7/6/PB
B/MD/118/7/5/PB
evid. č. SMO
3 HOROVICE 0-5
4 DOBRIS 7-5
3 DOBRIS 7-5
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
5 neidentifikováno
6 neidentifikováno
5 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
132
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Jince
VLS div. Hořovice LS Jince
Lokalizace
0,64
1,60
2,30
29,32
15,20
2,81
4,29
9,54
82,50
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
7/17
Uznané por. gen. kl. IIB (109B12F, 109C12aF, 109D14aF, 109E13F, 2,30 110D11F, 114B12F, 214C13F, 312B12F, 314F12F, 315B14F) Uznané por. gen. kl. IIB (102E15F, 1,60 104B11F, 208A7F) 0,64 Uznané por. gen. kl. IIB (812A11F)
Uznané por. gen. kl. IIB (10A1, 12B1, 14D1, 16A1, 22B1, 23F1, 23J1, 24F1, 25I1, 26I1, 27A1, 27B1, 29B2, 29D1, 32B1, 32B2, 33B1, 34A1, 37D1, 38A1, 39A1, 3A1, 40A1, 40B1, 40C1, 41D0, 29,32 41F1, 42D2, 49A1, 51C1, 51D1, 51F1, 52A1, 54A2, 52D1, 54A2, 57G1, 58A1, 58C1, 59C1, 59E1, 60A11, 60D1, 61B1, 62D1, 63E1, 64C0, 64G1, 67C1, 68E1, 69C1, 69D1, 74C2, 7B1, 7D1, 9B1)
Uznané por. gen. kl. IIB (101B2, 102A1, 105C2, 106C1, 107D, 108A1, 110B1, 114A1, 116C1, 117B1, 122A1, 123A, 82,50 125B, 135A1, 136A1, 148B1, 156D, 157A1, 158A1, 161C, 164A1, 166A1, 201A, 201B, 207A1, 215A, 220A1, 38B1, 39A1, 4A) Uznané por. gen. kl. IIB (107B1, 113B1, 9,54 38A) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0, 52A0, 4,29 52D0, 56B0, 62M0, 69B0, 69G0, 82C0, 91H0) Uznané por. gen. kl. IIB (110F0, 67H0, 2,81 82B0, 91M0, 91N0, 91S0, 92C0) Uznané por. gen. kl. IIB (12E1, 25C0, 15,20 37D2, 38D1, 54A3, 59A3, 59B1, 61A1, 61C1, 63D0, 64E0, 64F0, 65A1, 68E2)
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB
PB
PB
PB
145
146
147
148
149
150
151
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
B/SM/047/7/2/RO
B/SM/046/7/3/RO
B/SM/045/7/5/RO
B/SM/035/7/3/RO
B/SM/034/7/4/RO
B/SM/033/7/5/RO
B/SM/021/7/4/BE
B/SM/008/7/3/BE
SMO
2 HOROVICE 9-7
3 PLZEN 0-6
5 HOROVICE 9-6
3 HOROVICE 8-1
4 HOROVICE 8-3
5 HOROVICE 9-1
4 HOROVICE 6-3
3 HOROVICE 5-5
4 HOROVICE 0-5 6 neidentifikováno 6 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
144
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 141 PB 32f MD B/MD/567/7/4/PB 142 PB 32f OL B/OL/102/7/6/PB 143 PB 32f OL B/OL/103/7/6/PB
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš VLS div. Hořovice LS Nepomuk VLS div. Hořovice LS Obecnice
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
8/17
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 1,55 1,55 Uznané por. gen. kl. IIB (814A9F) 1,25 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (164A0) 0,06 0,06 Uznané por. gen. kl. IIB (64C0) Uznané por. gen. kl. IIB ( 222E8, 223A7, 14,63 14,63 224E9, 226B7, 226D7, 228B6, 228D8, 228D9, 229A6) 0,38 0,38 Uznané por. gen. kl. IIB (226C11) Uznané por. gen. kl. IIB (110B6, 117B5, 117E6, 118D4, 121E5, 121F5, 121G6, 122B6, 122D5, 122E5, 122F5, 125E7, 86,56 86,56 125F6, 126B5, 127E7, 127H4, 127H5, 127L5, 128A5, 130C5, 130D5, 130E4, 132C5, 133E6, 134C5, 135D6) Uznané por. gen. kl. IIB (114C5, 115A6, 115B4, 116A2, 116B1, 121D6, 126C6, 127A5, 127D6, 127L4, 128B6, 128C4, 71,62 71,62 128E8, 129H5, 129J5, 129K3, 133A5, 133D6, 133D7, 134A5, 134E6, 134F5, 135A5, 135B6, 135C6) Uznané por. gen. kl. IIB (101C9, 102F6, 10,03 10,03 102F7, 105D7, 113E9, 99B6) Uznané por. gen. kl. IIB (179F5, 183A5, 28,88 28,88 184E6, 204B5, 204C5, 206C6, 207A7, 207B5, 212B5, 212E5, 212F4) Uznané por. gen. kl. IIB (176A5, 189C7, 18,65 18,65 191B5, 199B7, 199C15, 199C5, 199C6, 200A19, 200B8, 201B6, 201D5) 0,43 0,43 Uznané por. gen. kl. IIB (201C6)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB
153
154
155
156
32f
32f
32f
32f
32f
SM
SM
SM
SM
SM
B/SM/130/7/6/PB
B/SM/129/7/5/PB
B/SM/128/7/6/PB
B/SM/122/7/6/PB
B/SM/121/7/6/PB
evid. č. SMO
6 neidentifikováno
5 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
152
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
VLS div. Hořovice LS Strašice
VLS div. Hořovice LS Jince
VLS div. Hořovice LS Jince
VLS div. Hořovice LS Nepomuk
VLS div. Hořovice LS Nepomuk
Lokalizace
19,14
143,53
243,91
254,55
17,61
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
9/17
Uznané por. gen. kl. IIB (135H0, 142F0, 17,61 150A0, 150C001, 175A0, 183F0, 44G0, 91B0) Uznané por. gen. kl. IIB (102E0, 103A0, 107L0, 107B0, 109H0, 112C0, 117E0, 118A0, 119C0, 120D0, 121C0, 122E0, 123F0, 124G0, 131E0, 132A0, 135E0, 137D0, 138H0, 139G0, 140A0, 147D0, 148G0, 149G0, 150G0, 151E0, 152I0, 254,55 153A0, 153J0, 15D0, 160A0, 162A0, 163G0, 164A0, 165F0, 166G0, 167H0, 172H0, 176G0, 182A0, 187A0, 31H0, 35P0, 39E0, 47B0, 48C0, 48G0, 51E0, 59A0, 59C0, 63F0, 65G0, 67F0, 6D0, 74B0, 75C0, 84D0, 86G0, 87C0, 88B0, 8P0, 90D0, 92J0, 97F0) Uznané por. gen. kl. IIB (101B2, 101C1, 102C2, 105F, 108B1, 110A, 112D1, 114A1, 117A2, 117B1, 123A, 125B, 128B1, 131B1, 134C1, 135A1, 136A1, 243,91 136C, 138A1, 138D, 139C, 140A, 148B1, 158A1, 161B, 164A1, 165A1, 165C, 202B1, 215A, 216A1, 220A1, 250B1, 37B1, 38B1, 38C, 39A1, 39C, 48C1, 51A, 51B1, 5A1) Uznané por. gen. kl. IIB (103F1, 109B1, 121E1, 126A1, 128A1, 129A1, 130A1, 137B1, 137C1, 139D1, 144D, 147B1, 143,53 14B1, 151D1, 16C, 18B1, 18D1, 19B1, 208A1, 214A1, 218D1, 219A1, 21A1, 249A1, 29B1, 29C1, 36B1, 38A, 47A1, 53B1, 54B1, 55A1, 7A1) Uznané por. gen. kl. IIB (45F0, 56B0, 19,14 85K0, 87G0, 91H0, 93J0)
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
158
159
160
32f
32f
32f
32f
SM
SM
SM
SM
B/SM/511/7/2/PB
B/SM/140/7/6/PB
B/SM/139/7/6/PB
B/SM/131/7/6/PB
evid. č. SMO
2 DOBRIS 7-7
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
6 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
157
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
LČR LZ Dobříš
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Obecnice
VLS div. Hořovice LS Strašice
Lokalizace
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
10/17
Uznané por. gen. kl. IIB (12E1, 16A2, 1G2, 32C1, 37D1, 38D1, 39A2, 49H2, 38,01 38,01 52B1, 59A2, 59B1, 59C2, 63C1, 63D0, 65A1) Uznané por. gen. kl. IIB (12B1, 14B1, 14D1, 14E1, 15A1, 15B2, 15F1, 16A1, 16B1, 18D1, 1C1, 1G1, 22B1, 23E1, 23F1, 23J1, 24F1, 25F1, 26I1, 27A1, 27B1, 28C1, 28D1, 29B2, 30C1, 32B2, 32D1, 34A1, 37D1, 38C1, 38E1, 39A1, 39B1, 39C1, 39D0, 3A1, 3B1, 40A1, 199,29 199,29 40C1, 41D0, 41F1, 42D1, 42D2, 47D1, 48E1, 49A1, 49H1, 51C1, 51D1, 51E1, 51F1, 52A1, 52D1, 52E1, 53G1, 54A1, 54A2, 57E1, 57G1, 58A1, 58C1, 59A1, 59C1, 59D1, 59E1, 60A1, 60D1, 61B1, 62C1, 62D1, 63E1, 64C0, 64G1, 67C1, 68E1, 6B1, 74C2, 7B1, 7D1, 7E1, 80B1, 82D0, 84B1, 8C1, 9A1, 9B1) 0,49 0,49 Uznané por. gen. kl. IIB (126B15F)
Uznané por. gen. kl. IIB (104M0, 11N0, 11U0, 13A0, 13N0, 17F0, 17Q010, 18E0, 23D0, 24D0, 25A0, 3I0, 42N0, 44N0, 129,81 129,81 44P0, 44X0, 46C0, 46F0, 46G0, 4Q0, 57C0, 57I0, 67H0, 6G0, 6N0, 75I0, 78M0, 81F0, 82B0, 83C0, 83D0, 83H0, 87C0, 89K0, 8E0, 8J0, 8K0, 92C0, 93M0, 9O0)
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PB
PB
PB
PB
PB PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ PJ
162
163
164
165
166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176
32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
32f
VJ BK BK BK JD SM SM SM SM SM SM
SM
SM
SM
SM
SM
B/VJ/101/7/6/PB A/BK/041/7/6/PJ A/BK/042/7/6/PJ A/BK/48/7/6/PJ A/JD/039/7/5/RO A/SM/030/7/6/PJ A/SM/031/7/6/PJ A/SM/032/7/6/PJ A/SM/033/7/6/PJ A/SM/043/7/5/RO A/SM/044/7/5/RO
B/SM/564/7/5/PB
B/SM/563/7/4/PB
B/SM/562/7/3/PB
B/SM/513/7/4/PB
B/SM/512/7/3/PB
evid. č. SMO
6 6 6 6 5 6 6 6 6 5 5
neidentifikováno BLOVICE 0-5 BLOVICE 0-5 PRIBRAM 9-6 HOROVICE 9-5 PRIBRAM 9-4 BLOVICE 0-5 BLOVICE 0-6 BLOVICE 0-5 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5
5 HOROVICE 0-6
4 HOROVICE 0-6
3 HOROVICE 1-4
4 DOBRIS 9-7
3 DOBRIS 7-6
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PB
161
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
VLS div. Hořovice LS Obecnice LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí Jeroným Colloredo Mannsfeld LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
LČR LZ Dobříš
Lokalizace
0,04 0,24 0,77 0,16 0,17 6,73 4,39 8,25 4,47 2,15 2,30
3,41
1,50
1,98
0,88
2,16
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
0,04 0,24 0,77 0,16 0,17 6,73 4,39 8,25 4,47 2,15 2,30
3,41
1,50
1,98
0,88
11/17
Uznané por. gen. kl. IIB (114A12F, 303F11F, 304C10F, 305B10F) Uznané por. gen. kl. IIB (805B11F, 805D9F, 805E11F, 805E9F, 810K11F, 812A11F, 812B10F) Uznané por. gen. kl. IIB (815A13F, 815B13F, 815D14F, 816A13F, 816F13F, 817D11F, 817E15F, 818C14F, 818D14F, 818H10F) Uznané por. gen. kl. IIB (814D14F, 814G16F, 814H15F, 814L11F, 814N11F, 815C14F) Uznané por. gen. kl. IIB (48A1) Uznané por. gen. kl. IIA (126C11) Uznané por. gen. kl. IIA (126K11) Uznané por. gen. kl. IIA (133B13) Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) Uznané por. gen. kl. IIA (108C10) Uznané por. gen. kl. IIA (126K11) Uznané por. gen. kl. IIA (131D12) Uznané por. gen. kl. IIA (126C11) Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) Uznané por. gen. kl. IIA (183H4)
Uznané por. gen. kl. IIB (105G11F, 109B12F, 109C12aF, 109D14aF, 109D14bF, 110D11F, 112A10F, 112C10F, 114B12F, 114B9F, 114E9F, 114G14F, 114G9F, 119K11F, 120A12F, 120E10F, 2,16 120H9F, 125C9F, 223F16F, 310A14F, 310B10F, 310C13F, 311B12F, 311C13F, 311D10F, 311F14F, 312B12F, 312C11F, 312F11aF, 312J13F, 313A10F, 313C12F, 315B14F, 315C10F, 315D14F, 315F14F, 316C10F, 316F12F, 317A10F)
Výměra Plocha ha PUPFL
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PJ
PJ PJ
PJ
PJ
PJ
180
181 182
183
184
185
32f
32f
32f
32f 32f
32f
32f
SM
SM
SM
JD MD
BO
BK
B/SM/036/7/5/PJ *
B/SM/033/7/6/PJ
B/SM/032/7/6/PJ
B/JD/081/7/5/PJ B/MD/053/7/5/PJ
B/BO/012/7/5/PJ
B/BK/043/7/5/PJ
SMO
5 BLOVICE 2-5
6 BLOVICE 0-3
6 BLOVICE 0-3
5 BLOVICE 1-5 5 BLOVICE 1-1
5 BLOVICE 3-4
5 BLOVICE 1-4
6 PRIBRAM 9-6 6 PRIBRAM 9-6
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PJ
179
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 177 PJ 32f SM A/SM/247/7/6/PJ 178 PJ 32f BK B/BK/042/7/6/PJ
LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí
LČR LS Spálené Poříčí LČR LS Spálené Poříčí
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
41,70
98,45
28,09
0,04 0,12
1,99
11,95
12/17
Uznané por. gen. kl. IIB (202D10, 203D10, 41,70 204E9, 207A10, 208A9Y, 209A10, 231A9, 241A9, 245A10, 250C10Y, 250C10Z)
0,04 Uznané por. gen. kl. IIB (237A15) 0,12 Uznané por. gen. kl. IIB (202F11) Uznané por. gen. kl. IIB (101A10Z, 101B9, 28,09 101C9, 101D10, 101G9, 103A9, 111B9, 126B10) Uznané por. gen. kl. IIB (101F12, 102A11, 103C11, 104C12, 105A11, 105B12, 110A12, 110B11, 110C11, 110D11, 110E11, 111A11, 111B11, 115A11, 98,45 116A12, 116D12, 117A11, 118A11, 118A12, 118C12, 119A12, 119B12, 126A12, 131A11, 131B12, 132A11, 132B11, 132C12, 132D11, 133A12, 133E12)
1,99 Uznané por. gen. kl. IIB (234B16, 241B16)
11,95 Uznané por. gen. kl. IIB (250A19, 251E16)
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,16 0,16 Uznané por. gen. kl. IIA (133B13) 0,94 0,94 Uznané por. gen. kl. IIB (133A12)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PJ
PZ
PZ RO RO RO RO RO RO RO RO
RO
RO
RO
RO
188
189
190 191 192 193 194 195 196 197 198
199
200
201
202
32f
32f
32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
BO
BK
BK
BK
JD JD JD SM SM SM SM SM SM
JD
SM
SM
B/BO/099/7/3/RO
B/BK/114/7/5/RO
B/BK/113/7/6/RO
B/BK/110/7/5/RO
B/JD/062/7/4/RO A/JD/039/7/5/RO A/JD/040/7/5/RO A/SM/022/7/5/RO A/SM/023/7/5/RO A/SM/024/7/5/RO A/SM/043/7/5/RO A/SM/044/7/5/RO A/SM/132/7/6/RO
B/JD/010/7/3/BE
B/SM/037/7/5/PJ *
B/SM/037/7/5/PJ *
SMO
HOROVICE 9-4 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 PLZEN 0-2 PLZEN 0-1 PLZEN 0-1 HOROVICE 9-5 HOROVICE 9-5 neidentifikováno
3 neidentifikováno
5 neidentifikováno
6 neidentifikováno
5 PLZEN 0-6
4 5 5 5 5 5 5 5 6
6 HOROVICE 6-4
5 neidentifikováno
5 BLOVICE 2-6
5 BLOVICE 2-5
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PJ
187
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 186 PJ 32f SM B/SM/036/7/5/PJ *
Obec Hůrky
VLS div. Hořovice LS Mirošov
VLS div. Hořovice LS Mirošov
Město Rokycany
Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld Jeroným Colloredo Mannsfeld VLS div. Hořovice LS Mirošov
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Obec Příkosice
LČR LS Spálené Poříčí
Město Spálené Poříčí
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
2,63
13/17
2,63 Uznané por. gen. kl. IIB (738A26, 738G26)
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 4,17 4,17 Uznané por. gen. kl. IIB (206H10Y) Uznané por. gen. kl. IIB (202F11, 203B11Z, 205E11, 206A11, 206C11, 206D12, 206E11, 206F11Z, 207B12, 207F12Z, 207J12, 207K12, 209C11, 233B11, 234B16, 234C17, 234D16, 235B11, 235C12, 235E11, 236D11, 131,77 131,77 236D13, 236E11, 236E14, 237A13, 237A15, 237B14, 238A11, 238B11, 241A11, 241D11, 243A11Z, 243B11, 244E11, 245A14, 250D11, 250D12, 250E11, 251D14, 251E13, 252A11, 253A11, 253B13, 254B11, 254C12) 2,34 2,34 Uznané por. gen. kl. IIB (202A13) Uznané por. gen. kl. IIB (225C3, 227A5, 5,68 5,68 227B7) 0,07 0,07 Uznané por. gen. kl. IIB (162B11) 0,17 0,17 Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) 0,30 0,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4) 3,56 3,56 Uznané por. gen. kl. IIA (122D6) 2,55 2,55 Uznané por. gen. kl. IIA (121H6) 1,69 1,69 Uznané por. gen. kl. IIA (121F6) 2,15 2,15 Uznané por. gen. kl. IIA (182E5) 2,30 2,30 Uznané por. gen. kl. IIA (183H4) 1,83 1,83 Uznané por. gen. kl. IIA (59A1) Uznané por. gen. kl. IIB (345B9, 345E5, 9,82 9,82 345G6, 345G7, 705J2, 711G3) Uznané por. gen. kl. IIB (23C1, 24D0, 7,54 7,54 37B0, 37D1, 39A1) 3,68 3,68 Uznané por. gen. kl. IIB (106B1, 30D1)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
RO
RO
RO
RO RO RO
RO
RO
RO
RO
RO RO RO RO RO RO RO
RO
RO RO RO RO
RO
205
206
207
208 209 210
211
212
213
214
215 216 217 218 219 220 221
222
223 224 225 226
227
32f
32f 32f 32f 32f
32f
32f 32f 32f 32f 32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
MD
MD MD MD MD
MD
DG JD JD JD JS MD MD
BO
BO
BO
BO
BO BO BO
BO
BO
BO
BO
B/MD/123/7/5/RO
B/MD/107/7/4/RO B/MD/108/7/3/RO B/MD/122/7/4/RO B/MD/122/7/6/RO
B/MD/066/7/5/RO
B/DG/104/7/6/RO B/JD/018/7/4/RO B/JD/109/7/3/RO B/JD/124/7/5/RO B/JS/102/7/6/RO B/MD/016/7/4/RO B/MD/065/7/4/RO
B/BO/164/7/4/RO
B/BO/163/7/4/RO
B/BO/151/7/3/RO
B/BO/140/7/3/RO
B/BO/136/7/4/RO B/BO/137/7/4/RO B/BO/139/7/3/RO
B/BO/120/7/4/RO
B/BO/113/7/5/RO
B/BO/112/7/3/RO
B/BO/111/7/4/RO
SMO
neidentifikováno HOROVICE 7-5 PLZEN 1-6 PLZEN 1-2 neidentifikováno HOROVICE 7-5 PLZEN 0-5
PLZEN 1-6 PLZEN 1-6 PLZEN 1-1 neidentifikováno
5 neidentifikováno
4 3 4 6
5 PLZEN 0-2
6 4 3 5 6 4 3
4 neidentifikováno
4 neidentifikováno
3 neidentifikováno
3 neidentifikováno
4 neidentifikováno 4 neidentifikováno 3 neidentifikováno
4 PLZEN 1-1
5 PLZEN 0-7
3 PLZEN 1-6
4 PLZEN 1-6
4 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
RO
204
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 203 RO 32f BO B/BO/100/7/4/RO
VLS div. Hořovice LS Obecnice
Město Rokycany Město Rokycany Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež VLS div. Hořovice LS Obecnice
Jeroným Colloredo Mannsfeld
VLS div. Hořovice LS Mirošov LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi Město Rokycany Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež VLS div. Hořovice LS Mirošov LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi Jeroným Colloredo Mannsfeld
Obec Vejvanov
Obec Vejvanov
Ludikar Philip
Obec Dobřív
Obec Těškov Obec Strašice Obec Dobřív
Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež
Město Rokycany
Město Rokycany
Město Rokycany
Obec Hůrky
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
0,88
0,15 0,10 1,08 0,95
2,82
1,60 0,08 0,40 0,20 0,10 0,39 0,53
2,76
5,26
1,13
1,27
0,88
0,15 0,10 1,08 0,95
2,82
1,60 0,08 0,40 0,20 0,10 0,39 0,53
14/17
Uznané por. gen. kl. IIB (23A2) Uznané por. gen. kl. IIB (769A2) Uznané por. gen. kl. IIB (709C2) Uznané por. gen. kl. IIB (6F7) Uznané por. gen. kl. IIB (7B0) Uznané por. gen. kl. IIB (769A2, 769C4) Uznané por. gen. kl. IIB (170A4, 170D7) Uznané por. gen. kl. IIB (137A3, 146B7, 151E6, 164B5) Uznané por. gen. kl. IIB (707F3) Uznané por. gen. kl. IIB (707H4) Uznané por. gen. kl. IIB (10G4, 9G6) Uznané por. gen. kl. IIB (26A0) Uznané por. gen. kl. IIB (30G1, 58A1, 6C1)
2,76 Uznané por. gen. kl. IIB (409B27, 409G25)
5,26 Uznané por. gen. kl. IIB (641G27)
1,13 Uznané por. gen. kl. IIB (716F54, 716K58)
1,27 Uznané por. gen. kl. IIB (717B31, 718A25)
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 3,52 3,52 Uznané por. gen. kl. IIB (737B25) Uznané por. gen. kl. IIB (702E4, 702G4, 28,38 28,38 703B3, 703C2, 703D1, 704A2, 704B1, 704C1, 704D1, 705C1, 710D5) Uznané por. gen. kl. IIB (707H4, 708B3, 8,51 8,51 709C2, 710C2, 711D3, 712A4) 0,18 0,18 Uznané por. gen. kl. IIB (711G3) Uznané por. gen. kl. IIB (10G4, 10H7, 3,08 3,08 9G6) 0,48 0,48 Uznané por. gen. kl. IIB (430B26) 1,73 1,73 Uznané por. gen. kl. IIB (729C26) 0,21 0,21 Uznané por. gen. kl. IIB (717B29)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
RO
RO
RO
RO
RO
237
238
239
240
241
32f
32f
32f
32f
32f
32f
SM
SM
SM
SM
SM
SM
B/SM/098/7/3/RO
B/SM/058/7/3/RO
B/SM/057/7/5/RO
B/SM/056/7/4/RO
B/SM/048/7/4/RO
B/SM/012/7/4/RO
B/MD/143/7/3/RO B/MD/144/7/4/RO B/MD/145/7/5/RO B/MD/146/7/3/RO B/MD/147/7/5/RO B/MD/162/7/3/RO B/OL/103/7/6/RO B/OL/104/7/6/RO
evid. č. neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno neidentifikováno
SMO
3 neidentifikováno
3 PLZEN 1-3
5 PLZEN 0-2
4 PLZEN 0-3
4 PLZEN 0-5
4 HOROVICE 7-5
3 4 5 3 5 3 6 6
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
RO
236
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo 228 RO 32f MD 229 RO 32f MD 230 RO 32f MD 231 RO 32f MD 232 RO 32f MD 233 RO 32f MD 234 RO 32f OL 235 RO 32f OL
Obec Cheznovice
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
Jeroným Colloredo Mannsfeld
LČR LS Přeštice LHC Plz+Zbi
Město Mýto v Čechách Město Mýto v Čechách Město Mýto v Čechách Obec Těškov Obec Těškov Obec Drahonův Újezd VLS div. Hořovice LS Mirošov VLS div. Hořovice LS Mirošov
Lokalizace
mapa deklarovaných funkcí
15/17
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 0,11 0,11 Uznané por. gen. kl. IIB (343C29) 0,19 0,19 Uznané por. gen. kl. IIB (343D26) 1,25 1,25 Uznané por. gen. kl. IIB (435C23) 0,70 0,70 Uznané por. gen. kl. IIB (428E26) 0,42 0,42 Uznané por. gen. kl. IIB (430A26) 1,70 1,70 Uznané por. gen. kl. IIB (648C26) 0,91 0,91 Uznané por. gen. kl. IIB (39B2) 3,16 3,16 Uznané por. gen. kl. IIB (7B0) Uznané por. gen. kl. IIB (768C5, 768D8, 9,37 9,37 769A2, 769C4) Uznané por. gen. kl. IIB (176D5, 177A8, 177C5, 178A6, 178B3, 178C1, 178D3, 178E5, 179A2, 179B3, 179C2, 179D4, 79,21 79,21 179H5, 179K3, 184B2, 185B6, 187C6, 193A4, 193C6, 200A9, 201A3, 201E5, 213D5, 214E1, 217B6, 221A5) Uznané por. gen. kl. IIB (136D4, 137E6, 146A5, 146C7, 146D5, 147B5, 147F6, 147F9, 148C6, 150D4, 150D5, 152A15, 152A5, 152D14, 152D5, 153C7, 154A7, 84,26 84,26 159E3, 160D9, 160F5, 160H5, 160J3, 161A6, 162B11, 165A7, 166B7, 168D4, 169A6, 170C6, 170D7, 171A6, 171B7, 173B7) Uznané por. gen. kl. IIB (137C3, 140A5, 151A3, 151B5, 151E6, 152D12, 152D4, 46,58 46,58 152E4, 153A8, 162D7, 163B8, 164A5, 164B5, 169A7, 170G4, 174A5, 175B6, 175B7) Uznané por. gen. kl. IIB (147A4, 147A8, 21,06 21,06 162C9, 163A8, 163C8, 168A9, 170E5, 173D7, 174E1, 174E2, 175B8) 10,43 10,43 Uznané por. gen. kl. IIB (782B26)
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
RO
RO
RO
RO
RO
RO
RO
RO RO RO
RO
RO
RO
RO
RO
244
245
246
247
248
249
250
251 252 253
254
255
256
257
258
32f
32f
32f
32f
32f
32f 32f 32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
32f
SM
SM
SM
SM
SM
SM SM SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
B/SM/134/7/5/RO
B/SM/133/7/6/RO
B/SM/133/7/4/RO
B/SM/132/7/3/RO
B/SM/131/7/4/RO
B/SM/128/7/3/RO B/SM/129/7/4/RO B/SM/130/7/4/RO
B/SM/127/7/2/RO
B/SM/126/7/4/RO
B/SM/117/7/4/RO
B/SM/116/7/5/RO
B/SM/115/7/4/RO
B/SM/114/7/3/RO
B/SM/103/7/5/RO
B/SM/102/7/4/RO
SMO
5 neidentifikováno
6 neidentifikováno
4 neidentifikováno
3 neidentifikováno
4 neidentifikováno
3 neidentifikováno 4 neidentifikováno 4 neidentifikováno
2 neidentifikováno
4 neidentifikováno
4 PLZEN 1-1
5 PLZEN 0-6
4 PLZEN 0-6
3 PLZEN 1-6
5 neidentifikováno
4 neidentifikováno
3 neidentifikováno
lvs
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
RO
243
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina evid. č. číslo 242 RO 32f SM B/SM/101/7/3/RO
mapa deklarovaných funkcí
2,93
Město Mýto v Čechách
4,76
Město Mýto v Čechách
37,35
11,23
Město Mýto v Čechách
VLS div. Hořovice LS Mirošov
10,28
0,46 8,94 6,91
1,15
4,76
Uznané por. gen. kl. IIB (343D26, 435D25) Uznané por. gen. kl. IIB (15C0, 26A0, 37,35 28D1, 30A1, 46C1, 59D0, 60A1) 2,93 Uznané por. gen. kl. IIB (435B25)
16/17
11,23 Uznané por. gen. kl. IIB (343C29, 429B25)
0,46 Uznané por. gen. kl. IIB (717B31) 8,94 Uznané por. gen. kl. IIB (717E26) 6,91 Uznané por. gen. kl. IIB (729C26) Uznané por. gen. kl. IIB (422B25, 422C28, 10,28 430B25, 430B26)
1,15 Uznané por. gen. kl. IIB (717B29, 717C23)
Výměra Plocha Poznámka ha PUPFL 3,98 3,98 Uznané por. gen. kl. IIB (737A25) Uznané por. gen. kl. IIB (737B25, 738B23, 16,98 16,98 738B24, 741A26) 0,14 0,14 Uznané por. gen. kl. IIB (741B27) Uznané por. gen. kl. IIB (345A4, 706D4, 26,03 26,03 708B3, 709C2, 710C2, 710E4, 711D3, 712A4) Uznané por. gen. kl. IIB (704A2, 704B1, 30,30 30,30 704C1, 704D1, 705C1, 707F3, 710D5) Uznané por. gen. kl. IIB (705J2, 711G3, 14,05 14,05 713B3, 713C3) Uznané por. gen. kl. IIB (10C7, 10G4, 14,28 14,28 10H4, 4E6, 9G6) Uznané por. gen. kl. IIB (751A24, 758B24, 11,48 11,48 758D25)
Obec Těškov
Obec Dobřív Obec Dobřív Obec Strašice
Obec Dobřív
Obec Medový Újezd
Sternberg Z. LHC Radnice - Skřež
Město Rokycany
Město Rokycany
Město Rokycany
Obec Hůrky
Obec Hůrky
Obec Hůrky
Lokalizace
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
RO
RO
260
261
32f
32f
32f
SM
SM
SM
B/SM/161/7/5/RO
B/SM/160/7/4/RO
B/SM/134/7/6/RO
evid. č. SMO
5 neidentifikováno
4 neidentifikováno
6 neidentifikováno
lvs
Obec Lhota pod Radčem
Obec Lhota pod Radčem
VLS div. Hořovice LS Mirošov
Lokalizace
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
17/17
Uznané por. gen. kl. IIB (116F1, 23C1, 23E1, 24B1, 24D0, 25A1, 25B1, 26C1, 30D1, 30G1, 37B0, 37D1, 38A1, 38B1, 120,90 120,90 39A1, 39B1, 56G1, 57D1, 58A1, 58B1, 58C1, 59E1, 61H1, 62D0, 62G1, 6C1, 8C1, 98A1) 0,22 0,22 Uznané por. gen. kl. IIB (426A28) Uznané por. gen. kl. IIB (426C25, 426D27, 9,85 9,85 427A26, 427B27, 427B28)
Výměra Plocha ha PUPFL
* Dvě stejná evidenční čísla vznikla v důsledku navrácení některých uznaných porostů v rámci restituce. Parciální plocha těchto porostů je odečtena.
RO
259
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Kateg. Dřevina číslo
Přehled zdrojů reprodukčního materiálu
PP 799 PP 872 PP 752 PP 294
BE ČHMÚ-Hostomice pod Brdy-U ryby
PB ČHMÚ-Staré Podlesí-Nad srchem
PB ČHMÚ-Voznice-Knížecí studánka
PB ČHMÚ-Zadní Hutě-Roubenka
BE ICP Forest-Hatě
PB ICP Forest-Mirošov
PB ICP Forest-Obecnice
PB PB PJ PB PB PB PB PB PB PB PB RO
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP
ICP I080
ICP I070
Založení
r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1989 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968 r. 1968
r. 1986 VLS Hořovice
r. 1987 VLS Hořovice
r. 1986 LZ Dobříš
ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986
ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986
ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986
vod.347/1986-235-Ku ze dne 1.9.1986
ZVLH/1538/85 ze dne 17.1.1986
ZVLH 91/1986-Št ze dne 18.12.1986
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
IFER-0701 IFER-0702 IFER-0703 IFER-0704 IFER-0706 IFER-0707 IFER-0708 IFER-0709 IFER-0710 IFER-0711 IFER-0712 IFER-0751
PP 377
PJ ČHMÚ-Dožice-Žabokrčka
2
ICP H090
PP 798
PB ČHMÚ-Bohutín-U pilky
evid. č.
1
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr
PRIBRAM 8-6 PRIBRAM 9-7 PRIBRAM 9-8 PRIBRAM 7-7 PRIBRAM 2-0 PRIBRAM 2-1 DOBRIS 6-5 DOBRIS 6-4 DOBRIS 6-3 DOBRIS 6-3 DOBRIS 5-2 HOROVICE 8-3
PRIBRAM 3-0
PLZEN 0-9
DOBRIS 5-2
PRIBRAM 8-5
DOBRIS 6-4
PRIBRAM 2-0
DOBRIS 9-5
BLOVICE 1-8
PRIBRAM 4-1
SMO
Přehled výzkumných ploch
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Výměra ha
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Plocha PUPFL
1/2
Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ Objekty státní pozorovací sítě ČHMÚ plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) plocha monitoringu stavu lesů (ICP Forest) IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP IFER - TZPa PVP
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
RO VÚLHM-Habr
RO VÚLHM-Habr
RO VÚLHM-Habr
RO VÚLHM-Vysoká
23
24
25
26
r. 1968
Založení
VÚLHM 188 r. 1999 LHC Spálené Poříčí
VÚLHM 237 r. 1985 Zbiroh (J. C. Mansfeld)
VÚLHM 220 r. 1986 Zbiroh (J. C. Mansfeld)
VÚLHM 213 r. 1980 Zbiroh (J. C. Mansfeld)
PVP
evid. č.
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
RO IFER-31703
22
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr
nenalezeno
PLZEN 1-3
nenalezeno
PLZEN 1-3
HOROVICE 8-3
SMO
Přehled výzkumných ploch
0,27
0,27
0,28
1,00
Výměra ha -
-
-
-
-
Plocha PUPFL -
2/2
IFER - TZPa PVP VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění VÚLHM - útvar biologie a šlechtění
Poznámka
mapa deklarovaných funkcí
PB Dubinka II
PB Hradec PB Klobouček
PB Koníček
PB PB PB PB PB PB PB PB
PZ Dobříšský les I
PZ PZ PZ RO RO
7 8
9
10 11
12
13 14 15 16 17 18 19 20
21
22 23 24 25 26
Dobříšský les II Svahy u Let V Nákli Kařezské rybníky Radeč
Mezi potoky Na Polákově cestě Okrouhlík Pod dobrotivskou U kostelíka V oborách V rybníku Velká bučina
Bezdědičky Dubinka I
Kuchyňka
Chynín Jivina u Hořovic Hostomice pod Brdy Hostomice pod Brdy, Buková u Příbramě, Pičín Běřín, Rejkovice Nepomuk pod Třemšínem Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Dobříš Baština, Obecnice Hrachoviště, Ohrazenice u Jinec Hutě pod Třemšínem Chaloupky I Kolvín Těně I Kolvín, Padrť, Věšín Mirošov I Kvaň I Obecnice Mníšek pod Brdy, Řevnice, Stříbrná Lhota Řevnice Dobřichovice, Řevnice Dobřichovice Cekov Sklená Huť
Hutě pod Třemšínem, Roželov, Vacíkov, Věšín, Voltuš
Dobříš
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
6
PJ BE BE BE PB PB PB
3 4 5
Třemšín II Kleštěnice Prameny Chumavy
PB Třemšín I
2
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 1 PB Obora a Kazatelna
16 15 14 7 27
16
10 2 41 24 43 36 30 2
1
2 14
2
R R R R R
R
R R R R R R R R
R
R R
R
R R
R
1 1 2
NR R R
NR
53 111 1396
5
Číslo Význam BC 1 NR
ne ano ano ne ne
ano/ne
ne ne ne ne ne ne ne ne
ne
ne ne
ne
ano ne
ano/ne
ano ne ne
ne
ano/ne
Schv.
F F F F F
F
F F F F F F F F
F
F F
N
F N
S
F F F
F
DOBŘÍŠ 4-1 DOBŘÍŠ 2-0 BEROUN 2-9 HOŘOVICE 7-3 PLZEŇ 0-2
DOBŘÍŠ 3-1
PŘÍBRAM 7-5 HOŘOVICE 3-6 PŘÍBRAM 9-2 HOŘOVICE 6-7 PŘÍBRAM 8-2 PLZEŇ 0-9 HOŘOVICE 5-7 HOŘOVICE 4-9
HOŘOVICE 2-6
DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 3-9
PŘÍBRAM 6-3
HOŘOVICE 1-5 PŘÍBRAM 6-3
DOBŘÍŠ 8-6
PŘÍBRAM 9-5 HOŘOVICE 5-5 DOBŘÍŠ 9-6
PŘÍBRAM 8-4
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) S DOBŘÍŠ 6-5
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
0,17 87,13 1,42 4,16 417,71
126,10
0,32 44,50 23,42 23,98 130,14 19,84 38,78 55,96
75,71
43,59 40,26
2,20
124,86 12,80
40,62
0,20 0,44 87,01
629,79
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 485,52
1/13
BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE BE
36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Hůrky u Rokycan Hostomice pod Brdy Újezd u Hořovic Hvozdec Felbabka Kleštěnice Zaječov Podluhy Jivina u Hořovic, Olešná u Hořovic Jivina u Hořovic Jivina u Hořovic Újezd u Hořovic Hvozdec Hvozdec Velký Chlumec Radouš Olešná u Hořovic Podbrdy, Vižina Olešná u Hořovic Komárov u Hořovic Hořovice Újezd u Hořovic Komárov u Hořovic Běštín, Hostomice pod Brdy Chaloupky Lhotka u Hořovic Podbrdy, Vižina Hostomice pod Brdy
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Jivina II Jivinská hora K rybníčkům Kamenný vrch Krejcárek Muchov Na háku Nad Těšínem Obora I Pod Milinou Rohlovský potok Šibeniční kopec U krytu U Sokolovic V dubinách V Močidlech V soudném Všeradická cesta Zátor
BE Jivina I
35
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 27 RO Trhoň 28 BE Baba 29 BE Doubravka 30 BE Dráteník 31 BE Felbabka 32 BE Hlava 33 BE Hromovka 34 BE Jalovčiny I
12 4 20 26 27 20 23 6 2 15 22 30 19 18 26 1 24 1 27
5 L L L L L L L L L L L L L L L L L L L
L
Číslo Význam BC 30 R 30 L 21 L 10 L 36 L 3 L 14 L 28 L
ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne
ne
ne ne ne ne ne ne ne ne
Schv.
F F F F F F F F S F F S F F F S F S S
F
HOŘOVICE 5-4 HOŘOVICE 5-5 HOŘOVICE 5-3 HOŘOVICE 4-3 HOŘOVICE 3-3 DOBŘÍŠ 7-4 HOŘOVICE 0-4 HOŘOVICE 6-4 DOBŘÍŠ 7-2 HOŘOVICE 6-5 HOŘOVICE 5-3 HOŘOVICE 3-3 HOŘOVICE 6-3 HOŘOVICE 5-3 DOBŘÍŠ 9-5 HOŘOVICE 4-5 HOŘOVICE 0-3 DOBŘÍŠ 6-3 DOBŘÍŠ 9-5
HOŘOVICE 6-4
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 9-6 F DOBŘÍŠ 8-4 F HOŘOVICE 5-2 S HOŘOVICE 4-4 F HOŘOVICE 2-4 S HOŘOVICE 5-5 S HOŘOVICE 6-5 F HOŘOVICE 3-4
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
6,21 4,30 2,45 5,56 5,74 4,23 3,77 2,79 5,46 0,62 0,06 3,59 8,42 4,12 4,97 4,33 4,13 5,56 3,79
3,60
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 168,89 6,92 3,49 0,36 5,96 4,66 2,13 3,38
2/13
PB PB PB PB PB PB PB PB
74 75 76 77 78 79 80 81
Hostomice pod Brdy, Čenkov u Příbramě Újezd u Hořovic, Kařízek Újezd u Hořovic, Kařízek Vacíkov Strašice I Mirošov I, Skořice I Záběhlá Kvaň I, Malá Víska I Dobříš Dobříš Láz Dobříš Čenkov u Příbramě Čenkov u Příbramě Lhota u Příbramě Rejkovice Dobříš Malá Víska I Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Záběhlá Rosovice Buková u Příbramě Podlesí nad Litavkou Jince, Ohrazenice u Jinec Kolvín Orlov Bohutín Čenkov u Příbramě
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Díly Draha Dubová hora Eugenov Fořtova louka Hájetina Hájovna U Prokopa Holý vrch I
PB Červený lom
73
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo BE 55 Na vyhlídce PB BE 56 V točně RO BE 57 Velká mýtě RO 58 PB Altán I 59 PB Altán II 60 PB Bažantnice 61 PB Bečkovna 62 PB Beran 63 PB Boží vrážka 64 PB Brdo 65 PB Březina 66 PB Buková leč 67 PB Čenkov - jihovýchod 68 PB Čenkov - severovýchod 69 PB Čepkovský potok 70 PB Čertova rokle 71 PB Čertův palouk 72 PB Červené potoky L L L L L L L L L L L L L L L L
5 28 18 37 44 31 13 8 2 15 14 7 27 2 3 8
1 3 1 4 40 22 3 16
L L L L L L L L
L
L
8
2
L
12
Číslo Význam BC
ano ne ano ano/ne ne ne ne ne
ne
ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne
ne
ne
ne
Schv.
F F N S F F F F
F
F F F F F F F N F F F F F F F
F
S
F
Funkč.
DOBŘÍŠ 6-6 DOBŘÍŠ 8-7 PŘÍBRAM 2-0 HOŘOVICE 1-5 PŘÍBRAM 9-1 PŘÍBRAM 2-1 PŘÍBRAM 3-2 HOŘOVICE 0-7
PŘÍBRAM 7-2
PŘÍBRAM 6-8 HOŘOVICE 7-8 PLZEŇ 0-9 PŘÍBRAM 8-0 HOŘOVICE 4-6 DOBŘÍŠ 5-2 DOBŘÍŠ 6-3 PŘÍBRAM 4-2 DOBŘÍŠ 5-3 HOŘOVICE 0-6 HOŘOVICE 0-6 PŘÍBRAM 2-0 HOŘOVICE 1-3 DOBŘÍŠ 6-4 HOŘOVICE 4-8
HOŘOVICE 6-3
HOŘOVICE 6-3
DOBŘÍŠ 9-5
SMO 1:5000 (jedna z map)
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
3,27 4,38 5,10 1,12 7,28 4,88 3,82 4,68
51,98
3,72 11,41 3,87 9,18 7,04 3,11 6,21 6,27 2,87 3,37 15,45 0,82 5,96 2,59 22,06
3,50
8,86
3,83
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha)
3/13
Vacíkov Hluboš Dobříš Hrachoviště Dobříš Jince Nepomuk pod Třemšínem Rosovice Věšín Roželov Dobříš Bohutín, Láz Dobříš Dobříš Běřín Strašice I, Těně I Čenkov u Příbramě Buková u Příbramě Věšín Voznice Trhové Dušníky Dobříš Pičín Strašice I Bohutín Vacíkov Hvožďany, Roželov Bohutín Hutě pod Třemšínem Dobříš Kolvín
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 82 PB Holý vrch II 83 PB Hořice 84 PB Hřebeny I 85 PB Hřebeny II 86 PB Charvát 87 PB Chramostův mlýn 88 PB Chundálka 89 PB Jalovčiny II 90 PB Jelenovka 91 PB Jilmový 92 PB Jistevník 93 PB Kámen 94 PB Kamenný buk 95 PB Kamprátka 96 PB Klínek 97 PB Komposty 98 PB Kopáčov 99 PB Kouty I 100 PB Kouty II 101 PB Krotilův palouk 102 PB Květná 103 PB Lahvičky 104 PB Lhotka 105 PB Lipovsko 106 PB Lipový luh 107 PB Lis 108 PB Lnářské lesy 109 PB Mělniště 110 PB Myší díra 111 PB Na Babě 112 PB Na Břízkovičí Číslo Význam BC 15 L 6 L 15 L 4 L 6 L 4 L 29 L 12 L 2 L 23 L 2 L 6 L 11 L 5 L 10 L 21 L 17 L 2 L 9 L 7 L 16 L 16 L 6 L 17 L 1 L 27 L 22 L 17 L 33 L 7 L 42 L ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PŘÍBRAM 7-7 F HOŘOVICE 0-7 F DOBŘÍŠ 6-3 F HOŘOVICE 3-6 F DOBŘÍŠ 7-4 F HOŘOVICE 1-4 F PŘÍBRAM 6-0 F DOBŘÍŠ 6-7 F PŘÍBRAM 8-3 F PŘÍBRAM 8-7 N DOBŘÍŠ 6-3 N PŘÍBRAM 3-3 F DOBŘÍŠ 5-2 F DOBŘÍŠ 7-4 F HOŘOVICE 0-5 F HOŘOVICE 7-7 F HOŘOVICE 1-6 F DOBŘÍŠ 8-7 F PŘÍBRAM 7-4 F DOBŘÍŠ 4-4 F PŘÍBRAM 0-0 F DOBŘÍŠ 4-2 F DOBŘÍŠ 9-7 F HOŘOVICE 7-8 N PŘÍBRAM 3-2 F PŘÍBRAM 6-8 F PŘÍBRAM 8-8 F PŘÍBRAM 3-3 F PŘÍBRAM 8-5 F DOBŘÍŠ 8-5 F PŘÍBRAM 9-2
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 6,00 7,29 3,89 6,18 5,74 1,45 22,10 3,79 17,87 8,96 3,04 1,66 4,95 6,76 7,95 22,30 0,55 5,39 2,77 0,51 4,36 6,63 2,66 5,84 4,06 3,39 5,83 2,82 4,16 7,03 10,04
4/13
PB Na tisku
PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB
124
125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141
Malá Víska I Rejkovice Obecnice Buková u Příbramě Hoděmyšl Věšín Nepomuk pod Třemšínem Dobřív I Dobříš Vysoká u Příbramě Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Buková u Rožmitálu pod Třemšínem Dobřív I Rejkovice Rosovice Kolvín Dobříš Roželov Hluboš Kvaň I, Těně I Hluboš Křešín Obecnice Vacíkov Kolvín, Věšín Čenkov u Příbramě Jince, Rejkovice Voznice Voznice
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Nad Dobříví Nad Hejdovem Nad Sýkorkou Nad Trokavcem Nad Vrahovým potokem Nahořov Náveské mýto Nový rybník Obora II Obůrka Octárna Ovčácká mýť Pařezovka Písek Pod bažantnicí Pod Brtnou Pod Hladovcem
PB Na skalkách
123
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 113 PB Na bubnech 114 PB Na čihadle 115 PB Na dopadové ploše 116 PB Na drahách 117 PB Na klíně 118 PB Na koňské 119 PB Na Piáru 120 PB Na prantech 121 PB Na rudě 122 PB Na skále I
34 2 8 39 12 18 9 26 7 2 3 26 1 13 1 1 4
6
1
L L L L L L L L L L L L L L L L L
L
L
Číslo Význam BC 9 L 1 L 4 L 4 L 5 L 8 L 7 L 35 L 1 L 21 L
ne ano ano ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne
ne
ne
ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne
Schv.
F S F F F F F F F F F F F F F F F
F
F
PLZEŇ 0-8 HOŘOVICE 1-4 DOBŘÍŠ 8-7 BLOVICE 0-1 DOBŘÍŠ 5-2 PŘÍBRAM 9-7 DOBŘÍŠ 9-7 HOŘOVICE 6-6 HOŘOVICE 0-7 HOŘOVICE 2-4 HOŘOVICE 3-9 PŘÍBRAM 7-7 PŘÍBRAM 8-3 DOBŘÍŠ 9-6 HOŘOVICE 1-4 DOBŘÍŠ 6-4 DOBŘÍŠ 5-4
PŘÍBRAM 7-3
PŘÍBRAM 7-3
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 4-7 F HOŘOVICE 1-3 F HOŘOVICE 4-9 N DOBŘÍŠ 9-7 F PŘÍBRAM 5-3 F PŘÍBRAM 7-4 F PŘÍBRAM 6-3 F PLZEŇ 0-9 N DOBŘÍŠ 8-5 N PŘÍBRAM 3-3
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
34,04 1,51 0,39 5,83 3,38 3,10 1,55 3,00 4,08 0,08 7,64 6,30 26,60 3,94 5,44 2,73 4,55
10,35
27,79
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 8,20 4,36 81,40 3,32 0,04 2,87 9,00 7,18 2,61 4,31
5/13
Dobříš Voznice Rejkovice Kvaň I Běřín Věšín Věšín Vranovice pod Třemšínem Roželov Roželov, Vacíkov Pičín Dobříš Kardavec, Pičín Dobříš Rosovice Vysoká u Příbramě Rosovice Rosovice Dobříš Roželov Dobříš Velcí Voznice Rosovice Voltuš Věšín Trhové Dušníky Voltuš Dobřív I Baštinka Baštinka
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 142 PB Pod Jistevníkem 143 PB Pod Liteňskou lečí 144 PB Pod Plešivcem 145 PB Pod skalkou II 146 PB Pod vinicí 147 PB Podbuk I 148 PB Podbuk II 149 PB Podhůrecký rybník 150 PB Poříčská mýť 151 PB Požár 152 PB Provazec 153 PB Přední Roudný 154 PB Punčochářka 155 PB Rážovka 156 PB Roubená studánka 157 PB Rusalčino jezírko 158 PB Říhovka 159 PB Sájovka 160 PB Sanatorka 161 PB Sejr 162 PB Skalka 163 PB Slonovec 164 PB Stará mýta 165 PB Svatopolské mýto 166 PB Štěrbina 167 PB Teslíny 168 PB Trhové Dušníky - východ 169 PB Třemešný vrch 170 PB U bahen 171 PB U Baštinské louky 172 PB U Baštinského zámečku Číslo Význam BC 9 L 2 L 9 L 28 L 18 L 3 L 4 L 11 L 19 L 24 L 1 L 4 L 15 L 14 L 2 L 22 L 11 L 9 L 20 L 20 L 10 L 12 L 6 L 7 L 17 L 2 L 1 L 14 L 33 L 5 L 6 L ne ne ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ne ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F DOBŘÍŠ 6-2 F DOBŘÍŠ 6-4 F HOŘOVICE 0-5 F HOŘOVICE 6-7 F HOŘOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 9-4 F PŘÍBRAM 9-4 F PŘÍBRAM 5-4 F PŘÍBRAM 9-7 F PŘÍBRAM 8-7 F DOBŘÍŠ 9-6 F DOBŘÍŠ 7-3 F HOŘOVICE 0-9 F DOBŘÍŠ 4-2 F DOBŘÍŠ 8-6 F PŘÍBRAM 3-3 F DOBŘÍŠ 7-7 F DOBŘÍŠ 7-7 F DOBŘÍŠ 6-6 F PŘÍBRAM 9-7 F DOBŘÍŠ 6-2 F HOŘOVICE 1-6 F DOBŘÍŠ 4-5 F DOBŘÍŠ 7-7 F PŘÍBRAM 6-6 F PŘÍBRAM 8-3 F PŘÍBRAM 0-0 F PŘÍBRAM 7-6 F HOŘOVICE 9-8 F HOŘOVICE 4-7 F HOŘOVICE 4-8
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 3,36 3,19 4,57 4,23 10,75 4,87 4,83 0,14 3,62 7,99 1,46 4,57 6,83 5,68 3,54 7,35 3,29 4,19 4,29 4,67 4,71 4,03 3,78 3,23 5,07 4,67 0,81 2,56 4,99 12,42 17,05
6/13
PB PB PB PB PB
PB U hájovny Pourky
PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB PB
PB U Nepomucké správy
PB PB PB PB
175 176 177 178 179
180
181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195
196
197 198 199 200
Strašice I Velcí Těně I Hrachoviště Těně I Nepomuk pod Třemšínem, Vranovice pod Třemšínem Rosovice Kolvín Těně I Hluboš Strašice I Věšín Obecnice Strašice I Rosovice Bohutín, Vysoká u Příbramě Kvaň I Vranovice pod Třemšínem Chaloupky I Ohrazenice u Jinec Voznice Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Nepomuk pod Třemšínem Chaloupky I Padrť, Záběhlá Nepomuk pod Třemšínem Pičín
Líha
Strašice I
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
U Neřežína U Padrťského rybníka U Panny Marie U pěti cest
U hájovny Trnová U hradu U Hulatovny U Chlumu U Chocholaté skály U Chynské U jedle U Josefky U kamene I U kamene II U kaštánku U Kormundovky U křížku II U lanovky U Mlynářky
U buku U Čenkova U čtyř kamenů U dopadové plochy U dřevěnky
PB U Budských
174
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 173 PB U Bílé skály
1 26 3 8
4
5 38 25 8 16 7 1 45 3 6 29 1 7 2 5
2
28 11 23 3 22
5
L L L L
L
L L L L L L L L L L L L L L L
L
L L L L L
L
Číslo Význam BC 15 L
ne ne ne ano
ne
ano ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne
ne
ne ne ne ne ne
ne
ne
Schv.
F F F F
F
F F F F F F F F F N F F F F F
F
F F F F F
F
HOŘOVICE 4-5 PŘÍBRAM 8-2 PŘÍBRAM 5-2 HOŘOVICE 0-8
PŘÍBRAM 6-2
DOBŘÍŠ 7-5 BLOVICE 0-1 HOŘOVICE 6-7 HOŘOVICE 0-8 HOŘOVICE 7-9 PŘÍBRAM 8-4 HOŘOVICE 4-8 PŘÍBRAM 8-0 DOBŘÍŠ 7-6 PŘÍBRAM 3-3 HOŘOVICE 5-7 PŘÍBRAM 5-2 HOŘOVICE 4-8 HOŘOVICE 3-6 DOBŘÍŠ 5-5
PŘÍBRAM 5-3
PŘÍBRAM 7-0 HOŘOVICE 1-6 HOŘOVICE 7-7 HOŘOVICE 3-6 HOŘOVICE 6-8
KRÁSNÁ HORA 9-0
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 7-9
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
8,29 35,72 36,52 6,51
16,48
2,60 6,38 6,84 4,02 5,12 2,50 16,70 8,54 3,67 3,48 4,97 22,11 11,95 7,72 2,05
16,87
41,05 7,49 7,47 16,09 8,02
7,88
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 5,67
7/13
Rejkovice Kvaň I Baština Dobříš, Voznice Dobřív I Rosovice Strašice I Záběhlá Roželov Voltuš Nepomuk pod Třemšínem Rejkovice Vranovice pod Třemšínem Křešín Rosovice Hvožďany Pičín Velcí Běřín Trhové Dušníky Věšín Jince Čenkov u Příbramě Hutě pod Třemšínem Rosovice Strašice I Pičín Roželov, Radošice Roželov, Starý Smolivec
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 201 PB U pokladu 202 PB U Prantíku 203 PB U rusínské boudy 204 PB U Rymáňské leče 205 PB U silnice 206 PB U Sychrova 207 PB U vodotechny 208 PB V jedličí 209 PB V jechu 210 PB V občinách 211 PB V parku 212 PB V Plešivci 213 PB V požáru 214 PB V Režovech 215 PB V Rokličkách 216 PB V rybníčkách 217 PB V Žírovech 218 PB Velcí 219 PB Vinice 220 PB Vintíškův lesík 221 PB Výrovna 222 PB Vystrkov 223 PB Za Běštínem 224 PB Zadní Hutě pod Třemšínem 225 PB Zádušně 226 PB Zámeček 227 PB Žírovy PB 228 Na přídražích PJ PB 229 V Prekantskej PJ L L
108 125
Číslo Význam BC 3 L 27 L 13 L 3 L 32 L 10 L 20 L 27 L 21 L 16 L 1 L 8 L 2 L 1 L 4 L 25 L 10 L 10 L 6 L 1 L 6 L 1 L 11 L 12 L 6 L 17 L 1 L
ne
ne
ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ano ne ano ne ano ano ne ne ne ne ano ne ano
Schv.
F
F
PŘÍBRAM 9-7
PŘÍBRAM 9-7
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F HOŘOVICE 1-4 F HOŘOVICE 6-6 F HOŘOVICE 4-9 F DOBŘÍŠ 5-4 F HOŘOVICE 9-8 F DOBŘÍŠ 7-7 F HOŘOVICE 7-8 F PŘÍBRAM 7-1 F PŘÍBRAM 8-7 F PŘÍBRAM 7-6 F PŘÍBRAM 5-0 F HOŘOVICE 0-4 F PŘÍBRAM 4-2 S HOŘOVICE 2-4 F DOBŘÍŠ 7-6 F PŘÍBRAM 7-8 F HOŘOVICE 0-9 F HOŘOVICE 1-6 F HOŘOVICE 1-5 F HOŘOVICE 0-9 F PŘÍBRAM 8-4 F HOŘOVICE 2-6 F HOŘOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 7-5 F DOBŘÍŠ 7-7 F HOŘOVICE 7-9 F HOŘOVICE 0-9
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
5,43
4,73
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 16,59 7,44 12,18 2,93 9,21 3,08 5,72 31,72 3,09 3,52 24,10 4,31 24,36 0,30 3,27 3,03 0,64 5,57 5,18 2,11 2,24 14,38 6,75 4,35 3,43 6,81 1,73
8/13
Borovno Borovno Chynín Přešín Přešín Nové Mitrovice Nové Mitrovice Nové Mitrovice Nové Mitrovice Planiny Spálené Poříčí Spálené Poříčí Struhaře Hořehledy Hořehledy Lučiště Míšov Čížkov u Blovic Radošice Čížkov u Blovic, Chynín Radošice Chynín Čížkov u Blovic, Dožice Železný Újezd Starý Smolivec Mníšek pod Brdy, Řevnice Černolice Kytín Kytín Kytín Kytín
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 230 PJ 340600401/3 231 PJ 340600401/5 232 PJ 340600907/21 233 PJ 340600908/15 234 PJ 340600908/16 235 PJ 340606201/10 236 PJ 340606201/20 237 PJ 340606201/22 238 PJ 340606201/7 239 PJ 340606203/6 240 PJ 340608101/11 241 PJ 340608101/12 242 PJ 340608102/1 243 PJ 340608109/14 244 PJ 340608109/7 245 PJ 340608110/17 246 PJ 340611001/1 247 PJ Na okrouhlici 248 PJ Na zhůří 249 PJ Na žákovce 250 PJ Na žlíbkách 251 PJ Trávníky 252 PJ U Voletína 253 PJ V úličkách 254 PJ Za koutama 255 PZ Babka v Řevnických lesích 256 PZ Červená hlína 257 PZ Chouzavá 258 PZ Chouzavá pod Točnou 259 PZ Jasanový 260 PZ Malý Rochot Číslo Význam BC 3 L 5 L 21 L 15 L 16 L 10 L 20 L 22 L 7 L 6 L 11 L 12 L 1 L 14 L 7 L 17 L 1 L 103 L 107 L 105 L 109 L 13 L 102 L 12 L 126 L 110 L 115 L 205 L 202 L 4 L 7881 L ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ne ano ano/ne ano ano ano/ne ne ano ano ano ano
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F BLOVICE 0-3 F BLOVICE 1-3 F PŘÍBRAM 9-5 F BLOVICE 2-5 F BLOVICE 2-5 F BLOVICE 0-5 F BLOVICE 0-5 F PŘÍBRAM 9-5 F BLOVICE 0-4 F BLOVICE 1-4 F BLOVICE 2-3 F BLOVICE 2-4 F BLOVICE 3-4 F BLOVICE 2-4 F BLOVICE 2-3 F BLOVICE 2-2 F PŘÍBRAM 9-4 F BLOVICE 1-7 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 0-8 F BLOVICE 0-7 F BLOVICE 1-8 F BLOVICE 1-6 F PŘÍBRAM 9-8 F DOBŘÍŠ 3-1 F DOBŘÍŠ 1-0 F DOBŘÍŠ 4-4 F DOBŘÍŠ 5-4 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 4-2
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 6,19 10,55 6,97 12,35 8,56 4,96 26,56 9,26 11,01 18,60 10,33 8,74 17,88 18,67 5,78 21,62 9,69 7,90 4,90 4,36 0,03 3,18 8,76 4,33 4,28 11,84 12,94 0,57 1,74 1,42 2,07
9/13
Stříbrná Lhota Řevnice Mníšek pod Brdy Řevnice Dobřichovice Řitka Dobřichovice Kytín Kytín Mníšek pod Brdy Černolice Kytín Mníšek pod Brdy Pavlovsko Drahoňův Újezd Lhota pod Radčem Lhota pod Radčem Mešno Mešno Mlečice Příkosice Příkosice Přívětice Přívětice Přívětice Skelná Huť Skelná Huť Sirá Sirá Sirá Těškov
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 261 PZ Nad Stříbrnou Lhotou 262 PZ Pod hájenkou 263 PZ Pod Skalkou I 264 PZ Strážný vrch 265 PZ U rokle V Pavlovce 266 PZ U staré školky 267 PZ U studánky 268 PZ U vobůrek 269 PZ U vypáleného 270 PZ V korytanech 271 PZ Ve slatinách 272 PZ Za boudou 273 PZ Zlatý vrch 274 RO 340800602/101 275 RO 340800701/25 276 RO 340802101/19 277 RO 340802101/9 278 RO 340802601/17 279 RO 340802601/18 280 RO 340802801/19 281 RO 340803801/19 282 RO 340803801/27 283 RO 340803901/2 284 RO 340803901/3 285 RO 340803901/4 286 RO 340803903/26 287 RO 340803903/5 288 RO 340805801/2 289 RO 340805801/4 290 RO 340805801/5 291 RO 340806001/29 Číslo Význam BC 199 L 108 L 120 L 111 L 114 L 119 L 112 L 7878 L 201 L 204 L 116 L 7875 L 203 L 101 L 25 L 19 L 9 L 17 L 18 L 19 L 19 L 27 L 2 L 3 L 4 L 26 L 5 L 2 L 4 L 5 L 29 L ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ne ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F DOBŘÍŠ 3-2 F DOBŘÍŠ 3-0 F DOBŘÍŠ 3-2 F DOBŘÍŠ 3-1 F DOBŘÍŠ 1-0 N DOBŘÍŠ 2-1 F DOBŘÍŠ 2-0 F DOBŘÍŠ 4-3 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 3-3 F DOBŘÍŠ 1-0 F DOBŘÍŠ 5-3 F DOBŘÍŠ 3-3 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 9-2 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 2-1 F BLOVICE 1-1 F BLOVICE 1-0 F PLZEŇ 1-1 F PLZEŇ 1-0 F PLZEŇ 1-1 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 9-1 F HOŘOVICE 8-2 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 7-3 F HOŘOVICE 9-3
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 1,55 2,75 1,18 8,39 4,51 2,99 3,79 3,16 2,53 0,99 0,66 2,61 0,89 4,40 3,18 9,56 18,70 10,73 11,24 1,91 21,73 10,61 2,49 4,71 19,15 10,15 7,22 3,70 17,83 2,52 9,10
10/13
Těškov Těškov Těškov Hůrky u Rokycan Medový Újezd Medový Újezd Pavlovsko Cekov Těškov Holoubkov Pavlovsko, Svojkovice Volduchy Holoubkov Hůrky u Rokycan Drahoňův Újezd Hůrky u Rokycan Lhota pod Radčem Hůrky u Rokycan Medový Újezd Svojkovice Těškov Mýto v Čechách Medový Újezd Volduchy Medový Újezd Osek u Rokycan Cheznovice Mýto v Čechách Hůrky u Rokycan Mýto v Čechách Mýto v Čechách
Katastrální území
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 292 RO 340806001/30 293 RO 340806001/36 294 RO 340806001/4 295 RO Bábovka 296 RO Bébrovka 297 RO Bílá skála 298 RO Bouchalka 299 RO Cekovský les 300 RO Čihátko 301 RO Hamerský rybník 302 RO Holoubkovský potok 303 RO Chlum 304 RO Chýlavy 305 RO Konesův vrch 306 RO Kouklova hora I 307 RO Kouklova hora II 308 RO Koupaliště 309 RO Kuškovina 310 RO Na bambule 311 RO Na Hamru 312 RO Na skalce I 313 RO Na skalce II 314 RO Na skále II 315 RO Nad Habrem 316 RO Nad úmrlčí cestou 317 RO Nad Březinou 318 RO Nad hlubokým 319 RO Nad sv. Annou 320 RO Ohrada 321 RO Osičná 322 RO Ostrý vrch Číslo Význam BC 30 L 36 L 4 L 22 L 21 L 20 L 25 L 6 L 28 L 36 L 28 L 46 L 8 L 23 L 24 L 24 L 21 L 33 L 16 L 37 L 7 L 7 L 11 L 48 L 29 L 103 L 4 L 15 L 31 L 12 L 14 L ano ne ano ne ne ne ano ano ne ne ano ano ano ne ne ne ne ne ne ano ano ano ne ano ne ne ne ano ne ano ano
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 8-3 F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 1-7 F HOŘOVICE 7-3 F HOŘOVICE 9-2 F HOŘOVICE 9-5 F PLZEŇ 1-6 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-4 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 8-1 F PLZEŇ 0-7 F HOŘOVICE 8-2 F PLZEŇ 0-5 F HOŘOVICE 8-6 F PLZEŇ 0-5 F HOŘOVICE 9-3 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 8-5 F PLZEŇ 1-3 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 2-3 F HOŘOVICE 7-5 F HOŘOVICE 8-6 F PLZEŇ 0-6 F HOŘOVICE 8-6 F HOŘOVICE 7-6
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 24,94 7,02 13,08 30,38 33,59 36,32 13,85 4,38 9,25 15,10 11,74 42,67 14,70 67,16 5,94 46,45 2,54 22,10 29,20 23,88 23,54 13,53 20,81 18,80 13,09 105,41 41,82 34,28 13,38 26,62 31,04
11/13
Těškov Medový Újezd Sirá Lhota pod Radčem, Plískov Hůrky u Rokycan Holoubkov Medový Újezd Sirá Těškov Medový Újezd Medový Újezd Volduchy Volduchy Přívětice Medový Újezd Strašice Volduchy Skořice Medový Újezd Mýto v Čechách Volduchy Těškov Hůrky u Rokycan Svojkovice Svojkovice Hůrky u Rokycan Holoubkov Pavlovsko Cheznovice
Katastrální území
Číslo Význam BC 33 L 27 L 10 L 22 L 34 L 43 L 35 L 3 L 34 L 17 L 18 L 44 L 39 L 1 L 19 L 999 L 40 L 1 L 26 L 13 L 45 L 47 L 28 L 38 L 41 L 25 L 42 L 26 L 3 L ano ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ano ano ne ne ne ano ne ne ano ano ano ne ano ano ne ne ano ne
Schv.
SMO 1:5000 Funkč. (jedna z map) F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-6 F HOŘOVICE 8-3 F HOŘOVICE 8-1 F HOŘOVICE 9-5 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-5 F HOŘOVICE 8-2 F PLZEŇ 0-3 F HOŘOVICE 8-6 F HOŘOVICE 8-5 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 1-1 F HOŘOVICE 9-6 F HOŘOVICE 8-7 F PLZEŇ 1-5 F BLOVICE 0-0 F HOŘOVICE 9-7 F HOŘOVICE 7-6 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 0-4 F HOŘOVICE 9-6 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 0-5 F PLZEŇ 0-7 F PLZEŇ 0-4 F PLZEŇ 1-6 F HOŘOVICE 6-5
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Poznámka: Údaje Okres (Okr.), Katastrální území a Schváleno (Schv.) se vztahují jen k ploše PUPFL Katastr se schváleným ÚSESem je zvýrazněn tučně
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Okr. Název číslo 323 RO Plzeňský vrch 324 RO Pod silničkou 325 RO Pod Sirskou horou 326 RO Pod trávníky 327 RO Pod Trhoněm 328 RO Pod vápenicí 329 RO Pod velkou linkou 330 RO Sirská hora 331 RO U cesty 332 RO U dědka 333 RO U hajného louky 334 RO U chaty 335 RO U Kobezské cesty 336 RO U křížku I 337 RO U liščí boudy 338 RO U lomu 339 RO U planiny 340 RO U rybníka 341 RO U Smolíkovy skály 342 RO U spáleniště 343 RO U Voldušské cesty 344 RO U zelené cesty 345 RO V lizu 346 RO Vejkázek 347 RO Vydřiduch 348 RO Vysoké lávky 349 RO Za hřbitovem 350 RO Ždár 351 RO Žlebec
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL (ha) 22,44 21,26 38,20 1,90 17,91 23,32 17,90 10,62 14,90 27,39 16,09 18,99 13,23 2,56 15,08 12,59 16,21 1,45 43,69 21,36 13,11 14,27 31,35 24,68 58,23 28,03 15,84 12,03 12,21
12/13
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
Číslo BC = číslo bicentra dle generelu ÚSES
BE - Beroun PJ - Plzeň-jih PZ - Praha-západ PB - Příbram RO - Rokycany
Poř. číslo = pořadové číslo v rámci tabulkové přílohy OPRL Okr. = okres:
Vysvětlivky:
NR - nadregionální R - regionální L - lokální Schv. = schváleno: ano/ne - schválena jen část biocentra Funkč. = funkčnost: F - funkční S - semifunkční (částečně funkční) N - nefunkční
Význam:
Přehled biocenter ÚSES na PUPFL
13/13
zřízena 29.4.1987 zřízena 10.4.1990 zřízena 16.9.1999
Vyhlášení
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr BE PB 1 PJ VLS ČR, s.p., divize Hořovice PZ RO 2 PB broková střelnice Bezděkov 3 PB broková střelnice Beroun-Rejkovice 4 PB kulová a broková střelnice Obora-Dobříš -
-
PRIBRAM 6-6 Bezděkov HOROVICE 1-4 Rejkovice Dobříš DOBRIS 6-5
Katastr. území
HOROVICE 4-6
SMO
0,00 0,00 0,00
22 740,90
1/1
mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka Výměra ha PUPFL
Přehled jiných důležitých veřejných zájmů
Les 252/99-09
Vyhlášení
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. Název číslo okr 1 PB Dobříš - léčebna dlouhodobě nemocných Kateg.
Katastr. území
DOBRIS 6-6 Dobříš
SMO
mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 31,70 31,92
Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů
1/1
SMO HOROVICE 5-9
Vyhlášení Nařízení vlády ČSR ze dne 10.1.1979
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo BE 1 PB CHOPAV Brdy RO -
Výměra ha 28 050,94
Plocha PUPFL
Poznámka
1/1
mapa deklarovaných funkcí
Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod
PB obora Hedvika
32g 32g
č.j. ŽP 1821/97-iT ze dne 27.10.1997
Kateg.
č.j. ŽP 1646/92-iT ze dne 15.2.1993
Vyhlášení
© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka STARÁ BOLESLAV
2
PLO 7 - Brdská vrchovina Poř. okr Název číslo 1 PB obora Aglaia Katastr. území
Přešín , Čížkov Hutě p. Třemšínem, PRIBRAM 7-5 Věšín, Starý Rožmitál DOBRIS 6-5
SMO
37,00
1,58
mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 514,66 316,56
Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic
1/1
15506 V JALOVČINÁCH
15503 U SÝKOROVO ZASTÁVKY
DO113
DO114
Součet za Lesní správu - lesní majetek
15523 KE KRYTU
DO137
L2L1
L2L1
L2L2
15523 KE KRYTU
15523 KE KRYTU
DO135
L2L2
DO136
V2L1
DO133
DO132
DO134
V2L1
L2L1
DO130
L2L2
DO127
V2L1
L2L1
DO126
L2L2
L2L1
DO125
DO128
V2L1
DO124
DO129
V2L1
V1L
DO122
DO123
V2L1
V1L
DO119
DO121
V2L1
V2L1
DO117
V1L
DO116
DO118
V2L1
L2L1
DO115
0
L2L1
15505 U OBECNÍHO LESA
DO112
L2L1
V2L1
L2L1
15504 KE KREJCÁRKU
DO110
DO111
V1L
V1L
DO104
DO109
V1L
V1L
2,1
22,9
0,6
0,5
0,7
0,5
0,1
1,6
0,2
0,4
0,2
0,5
0,9
1,4
0,2
2,1
0,1
0,8
0,1
0,1
1,0
0,9
0,7
0,4
0,9
0,4
0,6
1,2
0,9
0,6
2,3
22,9
0,6
0,5
0,7
0,5
0,1
1,6
0,2
0,4
0,2
0,5
0,9
1,4
0,2
2,1
0,1
0,8
0,1
0,1
1,0
0,9
0,7
0,4
0,9
0,4
0,6
1,2
0,9
0,6
2,3
2,1
0,0
13,1
0,1
0,2
0,2
0,2
2,1
0,1
0,8
0,1
0,1
1,0
0,9
0,7
0,6
0,9
0,6
2,3
2,1
0,0
7,8
0,6
0,5
1,6
0,9
1,4
0,4
0,9
0,4
1,2
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
2,0
0,7
0,5
0,4
0,5
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO101
evid.
Název
DO102
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
9,8
2,1
0,8
0,9
0,9
0,6
2,3
2,1
11,1
0,6
0,5
0,1
1,6
0,2
0,2
0,9
1,4
0,2
0,1
0,1
0,1
1,0
0,7
0,4
0,9
0,4
0,6
1,2
2,0
0,7
0,5
0,4
0,5
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
List mapy LOC
9,8
0,6
0,5
0,7
0,5
1,6
0,4
0,5
0,9
1,4
0,4
0,9
0,4
1,2
vlastníka
13,1
0,1
0,2
0,2
0,2
2,1
0,1
0,8
0,1
0,1
1,0
0,9
0,7
0,6
0,9
0,6
2,3
2,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 1
1
Příloha č.6
15517 PANELKA
DO147
V1L
V2L1
DO203
DO204
Součet za Lesní správu - lesní majetek
V1L
L2L2
DO202
15511 OLEŠNÁ
DO174
L2L2
V1L
15531 OLEŠNÁ
DO173
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
DO201
15519 POD PEJSKAŘEMA
15507 U HŘIŠTĚ
DO168
15521 U BETOˇNÁKU
L2L2
15482 STŘELNICE
DO167
DO172
L2L2
15480 U LOUKY
DO166
DO171
L2L2
15481 KVAREC
DO165
15508 ZA MRTNICKOU ŠKOLOU
L2L1
DO164
15519 NAD PEJSKAŘEMA
V2L1
DO163
DO169
L2L2
DO152
DO170
V1L
DO151
L2L2
L2L1
DO150
L2L1
L2L1
DO148
DO149
15516 DO MALINKY
L2L1
15518 HLINITÁ
DO146
L1L
V2L1
V2L1
DO143
DO145
V1L
V2L1
DO141
DO142
L2L1
15522 STAROKAŘÍZECKA
DO140
L2L1
V2L1
15525 K DOUBRAVCE
DO138
29,5
0,3
9,2
3,8
1,3
0,2
0,2
0,6
0,5
0,2
0,3
0,2
0,4
0,6
0,3
0,1
0,7
0,1
0,3
0,3
1,1
0,7
1,0
1,2
0,2
0,4
0,3
2,7
1,5
0,1
0,7
29,5
0,3
9,2
3,8
1,3
0,2
0,2
0,6
0,5
0,2
0,3
0,2
0,4
0,6
0,3
0,1
0,7
0,1
0,3
0,3
1,1
0,7
1,0
1,2
0,2
0,4
0,3
2,7
1,5
0,1
0,7
0,0
19,2
0,3
9,2
3,8
1,3
0,3
1,0
0,2
0,3
2,7
0,1
0,0
6,7
0,1
0,7
0,3
1,1
0,7
1,2
0,4
1,5
0,7
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,6
0,2
0,2
0,6
0,5
0,2
0,3
0,2
0,4
0,6
0,3
0,1
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO139
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
18,4
9,2
3,8
1,3
0,3
1,0
2,7
7,5
0,3
0,1
0,7
0,3
1,1
0,7
1,2
0,2
0,4
0,3
1,5
0,1
0,7
3,6
0,2
0,2
0,6
0,5
0,2
0,3
0,2
0,4
0,6
0,3
0,1
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
List mapy LOC
10,2
0,2
0,2
0,6
0,5
0,2
0,3
0,2
0,4
0,6
0,3
0,1
0,1
0,3
1,1
0,7
1,0
1,2
1,5
0,7
vlastníka
19,3
0,3
9,2
3,8
1,3
0,7
0,3
0,2
0,4
0,3
2,7
0,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 2
2
Příloha č.6
V1L
L2L1
24015 OD STARÉ CHATY
24013 V OBOROHU
15477 ELIŠČINA
DO217
DO218
DO219
DO220
15486 SÁHOVKA
DO223
0,3
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
DO232
DO233
DO234
DO235
Součet za Lesní správu - lesní majetek
L2L1
L2L2
DO231
L2L1
DO228
DO229
L1L
0,4
L2L1
DO227
DO230
1,3
V2L1
DO226
0,4
L2L1
24,7
1,0
0,5
0,3
0,4
0,2
1,5
0,1
0,8
1,8
L2L1
DO224
0,3
0,6
0,1
0,6
0,6
0,7
1,1
0,8
0,2
0,6
0,3
2,2
1,3
2,3
1,4
1,3
1,2
DO225
15475 DO MOŘINY
L2L2
15478 KE SKÁLE
DO222
L2L2
V2L1
DO221
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
DO215
DO216
L2L1
L2L1
DO213
DO214
24016 POD CHATOU
L2L1
DO212
L2L1
DO211
15488 REJKOVICKÁ
L2L1
L2L1
DO208
24014 ZA LÍPOU
L2L1
DO207
DO210
L2L1
L2L1
24,7
1,0
0,5
0,3
0,4
0,2
1,5
0,1
0,4
1,3
0,8
1,8
0,4
0,3
0,6
0,1
0,6
0,6
0,7
1,1
0,8
0,2
0,6
0,3
2,2
1,3
2,3
1,4
1,3
1,2
0,3
0,0
2,7
1,5
0,1
1,1
0,0
20,9
1,0
0,5
0,3
0,4
0,2
0,4
1,3
0,8
1,8
0,4
0,6
0,6
0,7
0,8
0,2
0,6
0,3
2,2
1,3
2,3
1,4
1,3
1,2
0,3
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
1,1
0,1
0,3
0,6
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO205
evid.
Název
DO206
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
2,6
1,5
1,1
21,0
1,0
0,5
0,3
0,4
0,2
0,4
1,3
0,8
1,8
0,4
0,1
0,6
0,6
0,7
0,8
0,2
0,6
0,3
2,2
1,3
2,3
1,4
1,3
1,2
0,3
1,1
0,1
0,3
0,6
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
22,6
1,0
0,5
0,3
0,4
0,2
1,5
0,1
0,4
1,3
1,8
0,4
0,3
0,6
0,6
0,6
0,7
0,8
0,2
0,6
0,3
2,2
1,3
2,3
1,4
1,3
1,2
0,3
vlastníka
2,1
0,8
0,1
1,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 3
3
Příloha č.6
15469 KOMORSKÁ
15414 BĚŠTÍNSKÁ
DO256
L2L1
15474 STARÁ CESTA
15471 K POLÍČKU
DO260
DO261
Součet za Lesní správu - lesní majetek
L2L1
L2L1
15464 PROKOPÁVKA
DO265
L2L1
DO263
DO264
V2L1
DO262
15464 PROKOPÁVKA
V1L
DO259
L2L2
V1L
L2L1
L2L1
L1L
DO258
0 K BĚŘÍNU
15466 K TOČNÉ
DO255
DO257
15412 PÍSECKÁ
DO254
L2L1
L1L
L1L
15471 KE KOMORSKU
DO252
DO253
L2L1
L1L
L2L1
DO247
DO250
L2L2
DO251
L1L
DO245
DO246
L2L1
L2L1
L1L
DO243
DO244
L2L1
L2L1
DO242
DO248
2,1
L2L1
DO241
DO249
1,1
L2L2
DO240
1,3
34,0
0,6
0,5
1,7
0,3
0,3
0,6
1,3
0,7
1,3
1,8
1,6
1,2
0,6
1,8
4,7
0,6
0,3
0,3
2,6
0,5
0,5
0,2
1,3
0,2
0,8
L2L2
L2L2
1,1
2,2
DO239
L2L2
DO238
L2L2
34,0
0,6
0,5
1,7
0,3
0,3
0,6
1,3
0,7
1,3
1,8
1,6
1,2
0,6
1,8
4,7
0,6
0,3
0,3
2,6
0,5
2,1
1,1
0,5
0,2
1,3
0,2
0,8
1,3
1,1
2,2
0,0
13,9
1,3
0,7
1,6
0,6
1,8
4,7
2,1
1,1
0,0
13,7
0,6
0,5
1,7
0,3
0,6
1,3
1,8
1,2
0,6
0,3
0,3
2,6
0,5
0,2
1,3
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
6,4
0,3
0,5
0,2
0,8
1,3
1,1
2,2
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO236
evid.
Název
DO237
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
13,9
1,3
0,7
1,6
0,6
1,8
4,7
2,1
1,1
13,7
0,6
0,5
1,7
0,3
0,6
1,3
1,8
1,2
0,6
0,3
0,3
2,6
0,5
0,2
1,3
6,4
0,3
0,5
0,2
0,8
1,3
1,1
2,2
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
31,7
0,6
0,5
1,7
0,3
0,6
1,3
1,8
1,6
1,2
0,6
1,8
4,7
0,6
0,3
0,3
2,6
0,5
2,1
1,1
0,5
0,2
1,3
0,2
0,8
1,3
1,1
2,2
vlastníka
2,3
0,3
1,3
0,7
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 4
4
Příloha č.6
15280 MALOCHLUMECKÁ
DO274
NOVÁ DRAHLOVSKÁ
15477 ELIŠČINA
DO296
Součet za Lesní správu - lesní majetek
15487 NAD BEZDĚDIČKAMI
0 Francouzská
DO295
DO294
L1L
L2L1
L2L1
DO293
15476 BEZDĚDIČKA
L1L
DO292
L2L2
L1L
L2L1
15312 POD ENGLEM
DO291
DO290
DO289
L2L2
L1L
0 DRAHLOVSKÁ
DO286
15295 VŠERADSKÁ
L2L2
DO287
L2L1
L2L1
DO284
L2L1
DO282
DO283
DO285
L2L1
L2L1
DO280
DO281
L2L1
L2L1
V2L1
DO277
DO278
V2L1
DO279
V2L1
DO276
L1L
DO275
15277 VOJTĚŠSKÁ
15479 ŠTĚRKOVSKÁ
DO273
L1L
L2L2
L2L2
V1L
DO270
15297 POD JISTEBNÍKEM
V2L1
DO271
0,5
L2L1
DO268
DO269
25,9
1,1
3,9
0,4
0,9
0,2
0,6
0,4
0,7
2,2
0,2
0,3
1,3
0,7
0,1
0,3
3,0
0,5
0,6
0,6
2,0
0,5
1,8
0,7
0,7
0,4
0,2
0,6
0,8
L2L1
L1L
DO272
a+p
k
25,9
1,1
3,9
0,4
0,9
0,2
0,6
0,4
0,7
2,2
0,2
0,3
1,3
0,7
0,1
0,3
3,0
0,5
0,6
0,6
2,0
0,5
1,8
0,7
0,7
0,4
0,2
0,5
0,6
0,8
1,8
1,8
9,2
1,1
0,9
0,4
2,2
0,6
0,6
0,5
1,8
0,4
0,2
0,6
0,0
11,9
3,9
0,4
0,2
0,3
1,3
0,7
0,1
0,3
3,0
0,5
0,5
0,8
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km
DO266
evid.
Název
4,8
0,6
0,7
0,2
2,0
0,7
0,7
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
DO267
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
7,9
1,1
0,9
0,4
2,2
0,5
1,8
0,4
0,6
15,2
3,9
0,4
0,2
0,3
1,3
0,7
0,1
0,3
3,0
0,5
0,6
0,6
2,0
0,2
0,5
0,8
2,9
0,6
0,7
0,2
0,7
0,7
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
22,2
1,1
3,9
0,4
0,9
0,2
0,6
0,4
0,7
2,2
0,2
0,3
1,3
0,7
0,1
0,3
3,0
0,5
0,5
1,8
0,7
0,7
0,5
0,6
0,8
vlastníka
3,7
0,6
0,6
2,0
0,4
0,2
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO
N2,
Poznámka
S1 List č. 5
5
Příloha č.6
15235 MODŘÍNKA
15255 NA ŠIKMISTRÁKY
15233 VACKOVSKÁ
15239 DRAŽSKÁ
15242 SÁJOVKA
15246 SÁJOVKA
24000 ROKLIČKY
24001 BUDSKÁ
DO305
DO306
DO307
DO308
DO310
DO311
DO312
DO313
L2L1
15258 CHABENSKÁ
15258 CHABENSKÁ
15231 U FABIÁNKY
DO320
DO321
DO322
21672 ŠEDIVECKÁ
DO329
Součet za Lesní správu - lesní majetek
15288 TROJAČKA
DO328
L1L
L2L1
L1L
L2L1
K TRNOVSKÉ HÁJENCE
L2L1
DO325
DO326
V1L
DO324
DO327
V2L1
L2L1
DO323
15255 MODŘÍNKA
L2L2
L2L2
L1L
DO318
DO319
V1L
L2L2
15245 CVIČÁK
DO316
DO317
L1L
L2L1
DO315
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
DO314
15238 KNÍŽECÍ
15234 BUKOVSKÁ
DO304
L1L
L2L1
51,2
2,2
2,5
0,8
5,0
2,0
1,8
0,3
0,9
0,3
0,7
0,3
0,9
1,4
6,0
2,4
2,2
2,6
2,5
0,9
1,8
2,3
0,7
0,6
3,6
0,3
0,4
L1L
15247 NA UHLÍŘÁK
DO302
DO303
0,3
L1L
1,1
4,2
DO301
L1L
L2L1
15226 PLEŠIVECKÁ
DO297
k
51,2
2,2
2,5
0,8
5,0
2,0
1,8
0,3
0,9
0,3
0,7
0,3
0,9
1,4
6,0
2,4
2,2
2,6
2,5
0,9
1,8
2,3
0,7
0,6
3,6
0,3
0,4
0,3
1,1
4,2
2,6
2,6
26,6
2,2
5,0
1,8
0,9
6,0
2,2
3,6
0,4
0,3
4,2
0,0
22,5
2,5
0,8
2,0
0,3
0,9
0,7
2,4
2,6
2,5
0,9
1,8
2,3
0,7
0,6
0,3
1,1
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km a+p
2,1
0,3
0,3
1,4
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
DO298
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
26,6
2,2
5,0
1,8
0,9
6,0
2,2
3,6
0,4
0,3
4,2
22,5
2,5
0,8
2,0
0,3
0,9
0,7
2,4
2,6
2,5
0,9
1,8
2,3
0,7
0,6
0,3
1,1
2,1
0,3
0,3
1,4
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
43,0
2,2
2,5
0,8
5,0
2,0
0,9
0,3
0,7
0,3
0,9
1,4
2,4
2,2
2,6
2,5
0,9
1,8
2,3
0,7
0,6
3,6
0,3
0,4
0,3
1,1
4,2
vlastníka
8,2
1,8
0,3
6,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO
N2,
Poznámka
S1 List č. 6
6
Příloha č.6
L2L2
15289 POD PRÁDLEM
15292 NAD MALÝM CHLUMCEM
15232 POD ŘEDINAMI
15244 NAD DUBÁK
15253 ŘÍHOVKA
DO333
DO334
DO335
DO336
DO337
L1L
L2L1
15272 HŘEBENSKÁ, IVONKA
15271 HŘEBENSKÁ
15275 K JELENÍM PALOUKŮM
15280 MALOCHLUMECKÁ
DO407
DO408
DO409
DO411
L2L1
15259 BEKOVKA
15262 MALINOVSKÁ
DO416
DO418
15268 ZELENÁ
15266 PROKOPÁVKA
DO427
DO428
15267 HORNICE
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L2
L1L
Součet za Lesní správu - lesní majetek
DO430
0 K CÍSAŘSKÉMU PALOUKU
15261 SANKTUSKA
DO426
DO429
15263 LIPÍŽSKÁ
DO425
STŘELNICE
15259 BEKOVKA
DO415
DO423
L2L1
L1L
L1L
15318 HORNÍ BEKOVKA
DO412
DO414
L1L
L1L
L1L
15279 KAMPRÁTOVA
L1L
L1L
15295 VŠERADSKÁ
SVÁŽNICE
L2L2
DO405
0
15276 DRAHLOVSKÁ
L1L
L2L2
L2L2
L2L2
DO406
DO404
DO403
DO402
NOVÁ DRAHLOVSKÁ
L2L2
L2L2
15291 POD ŠTELEM
DO332
DO401
L2L2
15293 POD HRADCEM
DO331
L2L1
15241 DO JALOVČIN
DO330
1,1
41,8
2,6
0,4
0,8
3,8
3,2
0,8
2,0
0,6
1,5
1,5
1,7
0,3
0,7
1,4
5,3
0,5
4,4
1,3
1,9
1,0
1,0
0,6
0,8
0,1
0,3
0,4
1,6
0,4
41,8
2,6
0,4
0,8
3,8
3,2
0,8
2,0
0,6
1,5
1,5
1,7
0,3
0,7
1,4
5,3
0,5
4,4
1,3
1,9
1,0
1,0
0,6
0,8
0,1
0,3
0,4
1,6
0,4
1,1
1,5
1,5
24,5
3,8
3,2
2,0
0,6
1,5
1,7
0,3
1,4
5,3
0,5
1,3
1,9
1,0
0,0
11,3
2,6
0,4
0,8
1,5
0,7
4,4
1,1
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
6,0
0,8
1,0
0,6
0,8
0,1
0,3
0,4
1,6
0,4
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
24,5
3,8
3,2
2,0
0,6
1,5
1,7
0,3
1,4
5,3
0,5
1,3
1,9
1,0
11,3
2,6
0,4
0,8
1,5
0,7
4,4
1,1
6,0
0,8
1,0
0,6
0,8
0,1
0,3
0,4
1,6
0,4
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
41,8
2,6
0,4
0,8
3,8
3,2
0,8
2,0
0,6
1,5
1,5
1,7
0,3
0,7
1,4
5,3
0,5
4,4
1,3
1,9
1,0
1,0
0,6
0,8
0,1
0,3
0,4
1,6
0,4
1,1
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO
N2,
Poznámka
S1 List č. 7
7
Příloha č.6
15300 STARÁ HŘEBENSKÁ
Součet za Lesní správu - lesní majetek
15322 DO RÁDELCE
L2L1
L2L1
DO521
DO520
L1L
L1L
15317 MODŘÍNKA, VLAŠKA
L1L
L2L1
L1L
L2L1
DO519
DO518
ZELENÁ
15315 PANELKA
DO514
ZELENÁ
15316 ČERNÝ POTOK
DO513
DO516
15319 BEKOVKA
DO512
DO515
L2L1
15343 VOJENSKÁ
DO511
L1L
L2L1
DO509
L2L1
L1L
DO507
L1L
15304 POD KŘÍŽEM
24008 SVÁŽNICE
DO503
L2L1
L2L1
DO506
24009 VÁLCOVANÁ
DO502
L2L1
15311 KE KOMÍNKU
DO501
L2L1
15309 NAD DŽBÁNY
15268 ZELENÁ
DO445
L2L1
DO505
15276 DRAHLOVSKÁ
DO444
L1L
24004 ŽIDŮV PALOUK
DO441
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
DO504
24002 PRASEČÍ LEČ
24005 PODÉL PLOTU
15278 NEVĚSTA
DO438
DO439
15294 VŠEHRADSKÁ VOJENSKÁ
DO437
DO440
15285
DO436
L2L2
L2L1
24003 SV. PROKOPÁVKA
L2L1
L2L1
DO435
12262 BRODECKÁ
DO432
V2L1
15270 STARÁ VŠERADSKÁ
DO431
40,6
0,3
0,6
1,9
5,7
0,9
1,7
1,5
1,6
3,3
0,8
0,2
1,5
0,7
0,4
3,0
2,4
0,7
0,9
1,2
1,1
1,2
1,3
0,8
0,9
0,9
1,4
0,1
0,6
3,2
40,6
0,3
0,6
1,9
5,7
0,9
1,7
1,5
1,6
3,3
0,8
0,2
1,5
0,7
0,4
3,0
2,4
0,7
0,9
1,2
1,1
1,2
1,3
0,8
0,9
0,9
1,4
0,1
0,6
3,2
1,1
1,1
19,4
1,9
5,7
0,9
1,5
3,3
0,7
3,0
2,4
0,1
0,0
19,5
0,3
0,6
1,7
1,6
0,8
0,2
1,5
0,4
0,7
0,9
1,2
1,1
1,2
1,3
0,9
1,4
0,6
3,2
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
1,7
0,8
0,9
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO433
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
19,3
1,9
5,7
0,9
1,5
3,3
0,7
3,0
2,4
19,6
0,3
0,6
1,7
1,6
0,8
0,2
1,5
0,4
0,7
0,9
1,2
1,1
1,2
1,3
0,9
1,4
0,1
0,6
3,2
1,7
0,8
0,9
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
40,5
0,3
0,6
1,9
5,7
0,9
1,7
1,5
1,6
3,3
0,8
0,2
1,5
0,7
0,4
3,0
2,4
0,7
0,9
1,2
1,1
1,2
1,3
0,8
0,9
0,9
1,4
0,6
3,2
vlastníka
0,1
0,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO
N2,
Poznámka
S1 List č. 8
8
Příloha č.6
15314 PROKOPÁVKA
15320 MLYNÁŘKA
DO523
DO524
L2L1
15340 V LOUŽKU
15343 VOJENSKÁ
15343 VOJENSKÁ
15334 K BOUDĚ
15335 U BOUDY
15337 NA VRÁŽKY
15341 SPOJKA
DO604
DO609
DO610
DO611
DO612
DO613
DO614
DO615
15301 KYTÍNSKÁ
DO626
15303 DOUPOVSKÉ
DO628
DO629
L2L2
V2L1
DO631
DO632
Součet za Lesní správu - lesní majetek
V2L1
DO630
L2L1
L2L2
L2L1
15310 K HATÍM
DO627
L2L1
L2L1
L1L
15298 HŘEBENSKÁ
DO625
L2L1
DO624
24012 LIPÍ
HRANIČNÍ
DO622
DO623
L2L2
15340 V LOUŽKU
DO621
L2L1
V2L1
L2L1
DO619
V1L
DO617
DO618
V2L1
DO616
L2L2
L1L
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
24658 HALOUNSKÁ
DO540
L2L1
L2L2
L2L1
L1L
0,8
33,8
0,3
0,6
1,8
1,6
1,3
0,2
3,8
2,4
1,6
0,8
1,0
0,5
1,3
0,3
1,4
0,4
1,6
1,0
1,6
1,5
0,7
0,8
0,9
1,5
0,1
0,1
0,2
2,9
1,0
33,8
0,3
0,6
1,8
1,6
1,3
0,2
3,8
2,4
1,6
0,8
1,0
0,5
1,3
0,3
1,4
0,4
1,6
1,0
1,6
1,5
0,7
0,8
0,9
1,5
0,1
0,1
0,2
2,9
1,0
0,8
0,0
11,0
1,8
2,4
1,4
0,4
1,0
1,5
1,5
0,1
1,0
0,0
19,4
1,6
1,3
3,8
1,6
0,8
1,0
1,3
0,3
1,6
0,7
0,8
0,9
0,1
2,9
0,8
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,4
0,3
0,6
0,2
0,5
1,6
0,2
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO537
K HATÍM
15321 U ENGLŮ
DO522
DO536
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
8,8
2,4
1,4
1,0
1,5
1,5
0,1
1,0
21,9
0,3
1,8
1,6
1,3
3,8
1,6
0,8
1,0
1,3
0,3
0,4
1,6
0,7
0,8
0,9
0,1
2,9
0,8
3,1
0,6
0,2
0,5
1,6
0,2
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
29,5
0,6
1,6
1,3
0,2
3,8
2,4
1,6
0,8
1,0
0,5
1,3
1,6
1,0
1,6
1,5
0,7
0,8
0,9
1,5
0,1
0,1
0,2
2,9
1,0
0,8
vlastníka
4,3
0,3
1,8
0,3
1,4
0,4
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 9
9
Příloha č.6
15333 FX SVOBODY
15333 FX SVOBODY
15334 DŘEVĚNÁ
DO638
DO639
DO640
L2L1
L2L1
V1L
L1L
L2L2
15305 JEZEVČINY
15342 MODŘÍNKY
15332 ZA HÁJOVNOU
15338 V MANTLÍKU
15336 V KORYTANECH
15339 K PAŘEZU
DO646
DO647
DO649
DO652
DO653
DO654
DO655
DO656
DO657
DO658
Součet za Lesní správu - lesní majetek
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
V1L
L2L1
DO643
DO645
L2L2
L2L2
L2L1
L2L1
DO641
15345 U TROJÁKU
15333 FX SVOBODY
DO637
L2L1
L2L1
L2L1
15333 FX SVOBODY
0,4
17,4
1,1
0,7
0,6
0,5
0,6
0,2
0,6
1,5
0,1
0,1
3,1
1,2
0,7
0,3
0,5
0,5
0,5
3,9
17,4
1,1
0,7
0,6
0,5
0,6
0,2
0,6
1,5
0,1
0,1
3,1
1,2
0,7
0,3
0,5
0,5
0,5
3,9
0,4
0,0
5,2
0,6
1,5
3,1
0,0
7,3
0,1
0,1
1,2
0,5
0,5
0,5
3,9
0,4
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
4,9
1,1
0,7
0,6
0,5
0,6
0,2
0,7
0,3
n
7 LS nebo les. majetekDobříš
Třída Celkem
DO635
evid.
Název
DO636
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
5,2
0,6
1,5
3,1
7,3
0,1
0,1
1,2
0,5
0,5
0,5
3,9
0,4
4,9
1,1
0,7
0,6
0,5
0,6
0,2
0,7
0,3
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
12,7
1,1
0,7
0,6
0,5
0,6
0,2
0,6
0,1
0,1
1,2
0,7
0,3
0,5
0,5
0,5
3,9
0,4
vlastníka
4,6
1,5
3,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : DO Poznámka
S1 List č. 10
10
Příloha č.6
0
0
RO307
RO308
701 TESLÍNSKÁ
0
532 KAMENNÝ MOST
0
530 DO GETSEMANKY
L1L
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L1L
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
V1L
L2L1
L2L1
V1L
V1L
L1L
V1L
L2L2
L2L2
L2L1
38,4
5,2
0,8
0,5
0,7
0,6
1,9
0,8
1,7
0,7
0,4
4,3
2,5
0,8
1,9
0,6
0,6
1,9
0,7
0,7
3,2
1,1
1,8
0,3
0,4
0,6
0,7
1,1
0,7
1,4
0,1
38,4
5,2
0,8
0,5
0,7
0,6
1,9
0,8
1,7
0,7
0,4
4,3
2,5
0,8
1,9
0,6
0,6
1,9
0,7
0,7
3,2
1,1
1,8
0,3
0,4
0,6
0,7
1,1
0,7
1,4
0,1
0,0
0,7
18,3
5,2
0,4
4,3
2,5
0,7
3,2
0,3
0,4
0,6
0,0
16,8
0,5
0,7
0,6
1,9
1,7
0,7
1,9
0,6
0,6
1,9
0,7
1,1
1,8
0,7
1,4
0,1
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,4
0,8
0,8
0,8
1,1
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
RO330
RO329
RO328
RO327
RO326
0
RO325
527 U SENÍKU
RO322
0
669 KOTELSKÁ
RO321
RO324
531 K ČERVENÉ BOUDĚ
RO320
0
528 VĚŠÍN HUTĚ
RO319
RO323
526 CHYŇSKÁ
0
RO316
RO318
0
RO315
525 CHYŇSKÁ
0
RO314
RO317
0
RO313
700 K ZOTAVOVNĚ VĚŠÍN
0
RO311
RO312
0
RO310
516 VARTA
0
0
0
RO304
RO305
0
RO303
RO306
0
RO309
Název
477 BŘEZOVÁ ALEJ
evid.
RO302
RO201
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,7
18,3
5,2
0,4
4,3
2,5
0,7
3,2
0,3
0,4
0,6
16,1
0,5
0,7
0,6
1,9
1,7
0,7
1,9
0,6
0,6
1,9
0,7
1,1
1,8
1,4
0,1
4,1
0,8
0,8
0,8
1,1
0,7
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
33,7
5,2
0,8
0,5
0,7
0,6
1,9
0,8
1,7
0,7
0,4
4,3
2,5
0,8
1,9
0,6
0,6
1,9
0,7
0,7
1,1
1,8
0,6
1,1
0,7
1,4
0,1
vlastníka
4,6
3,2
0,3
0,4
0,7
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 11
11
Příloha č.6
Název
653 JOSEFKA
519 HUSÍ
719 HUSÍ
533 BUČINA
518 HUSÍ
517 HUSÍ
520 ŠUTROVKA
521 ŠUTROVKA
RO340
RO341
RO342
RO343
RO344
RO345
RO346
RO347
674 OD MOSTU DO 15
0
536 OD MORICKY K 9
L2L1
L2L1
L2L1
V1L
L1L
L2L1
L1L
L2L1
V2L1
L2L1
L2L2
V1L
V1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L2
28,9
1,0
1,1
0,8
0,3
4,2
0,2
0,5
0,5
0,2
0,5
0,9
2,3
0,4
1,3
1,5
0,8
1,3
0,5
1,4
0,7
0,5
1,9
0,7
1,4
0,3
0,2
0,8
0,4
0,4
1,9
28,9
1,0
1,1
0,8
0,3
4,2
0,2
0,5
0,5
0,2
0,5
0,9
2,3
0,4
1,3
1,5
0,8
1,3
0,5
1,4
0,7
0,5
1,9
0,7
1,4
0,3
0,2
0,8
0,4
0,4
1,9
0,0
10,5
0,3
4,2
0,5
0,2
2,3
0,4
1,9
0,7
0,0
14,8
1,0
1,1
0,8
0,2
0,5
0,5
1,3
1,5
0,8
1,3
1,4
0,7
0,5
0,3
0,2
0,8
1,9
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,6
0,9
0,5
1,4
0,4
0,4
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
RO408
RO407
RO406
0
706 MÝTA NA BUREK
RO405
RO404
RO401
537 SPÁLENÁ PASEKA
0
RO352
709 OTÁČKA HUTĚ
0
RO351
RO403
0
RO350
RO402
0
0
RO349
0
699 TŘEMŠÍN HUTĚ
RO348
698 TŘEMŠÍNSKÁ
RO339
0
RO338
RO337
532 KAMENNÝ MOST
RO336
0
RO334
523 KOVAŘICKÁ
0
RO333
RO335
0
524 PROSTŘEDNÍ
evid.
RO332
RO331
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
10,3
0,3
4,2
0,5
2,3
0,4
1,9
0,7
15,0
1,0
1,1
0,8
0,2
0,5
0,2
0,5
1,3
1,5
0,8
1,3
1,4
0,7
0,5
0,3
0,2
0,8
1,9
3,6
0,9
0,5
1,4
0,4
0,4
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
25,7
1,0
1,1
0,8
4,2
0,2
0,5
0,5
0,5
0,9
1,3
1,5
0,8
1,3
0,5
1,4
0,7
0,5
1,9
0,7
1,4
0,3
0,2
0,8
0,4
0,4
1,9
vlastníka
3,2
0,3
0,2
2,3
0,4
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 12
12
Příloha č.6
Název
704 ZEMAN TŘEMŠÍN
705 HRACHOVÁ
671 BUČINA
RO420
RO421
RO422
V1L
V1L
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
RO439
V2L1
0
0
RO437
0
RO435
RO438
L2L2
0
RO434
L1L
L2L2
0
0
L2L2
RO432
540 K NUSLOVNĚ
V2L1
V1L
L2L1
L1L
L2L1
V1L
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L1L
31,0
1,5
0,2
0,7
0,6
0,4
0,1
0,4
0,3
0,9
0,2
1,6
0,7
1,8
4,0
0,6
0,1
0,7
2,0
1,6
2,3
0,5
0,7
0,6
1,5
0,3
1,8
0,5
1,4
1,5
1,5
31,0
1,5
0,2
0,7
0,6
0,4
0,1
0,4
0,3
0,9
0,2
1,6
0,7
1,8
4,0
0,6
0,1
0,7
2,0
1,6
2,3
0,5
0,7
0,6
1,5
0,3
1,8
0,5
1,4
1,5
1,5
0,0
11,0
1,5
0,2
0,1
0,2
0,7
4,0
2,3
0,5
1,5
0,0
17,1
0,4
0,9
1,6
1,8
0,6
0,7
2,0
1,6
0,7
0,6
1,5
1,8
1,4
1,5
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
2,9
0,7
0,6
0,4
0,3
0,1
0,3
0,5
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
RO433
RO431
0
0
676 OD HAJDRBALNY
RO428
RO429
704 ZEMAN TŘEMŠÍN
RO427
RO430
541 OD LUCAKA K LNÁRSK.
0
533 BUČINA
RO426
RO425
RO424
0
703 DĚDEK KŘIŽOVATKY
RO419
RO423
673 SPOJKA U VODÁRNY
0
RO417
RO418
0
RO416
538 OD LOMU NA VRCHA
0
RO413
539 OD PLANIN K LOMU
0
RO412
RO415
0
RO411
RO414
0
707 OD MOSTU K VIANINU
evid.
RO410
RO409
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
11,0
1,5
0,2
0,1
0,2
0,7
4,0
2,3
0,5
1,5
17,8
0,7
0,4
0,9
1,6
1,8
0,6
0,7
2,0
1,6
0,7
0,6
1,5
1,8
1,4
1,5
2,2
0,6
0,4
0,3
0,1
0,3
0,5
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
23,5
0,6
0,4
0,1
0,4
0,3
1,6
0,7
1,8
0,6
0,1
0,7
2,0
1,6
2,3
0,5
0,7
0,6
1,5
0,3
1,8
0,5
1,4
1,5
1,5
vlastníka
7,5
1,5
0,2
0,7
0,9
0,2
4,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 13
13
Příloha č.6
0
715 POD HREBENEM
RO507
0
0
RO512
RO513
0
RO517
714 POD HREBENEM
564 MALÝ LIZ
563 ALTÁN
565 MALÝ LIZ
RO534
RO535
RO536
RO537
L2L1
L2L1
L2L2
L1L
L1L
L2L2
Součet za Lesní správu - lesní majetek
715 POD HREBENEM
RO533
0
RO532
L2L1
L2L2
562 CHALUPY VŠEVILY
0
RO529
RO530
L2L2
V2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L2
L1L
L1L
V2L1
L1L
V1L
V1L
L2L2
L2L2
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
24,3
0,8
0,5
0,9
0,4
1,9
0,9
0,3
0,2
2,6
0,5
1,8
0,3
1,0
0,5
0,5
0,6
1,0
0,4
0,3
0,5
0,6
0,3
1,2
0,7
1,2
0,4
0,7
1,3
1,6
0,5
24,3
0,8
0,5
0,9
0,4
1,9
0,9
0,3
0,2
2,6
0,5
1,8
0,3
1,0
0,5
0,5
0,6
1,0
0,4
0,3
0,5
0,6
0,3
1,2
0,7
1,2
0,4
0,7
1,3
1,6
0,5
0,0
0,5
5,8
0,4
1,9
0,3
0,5
0,6
1,0
0,4
0,3
0,0
11,8
0,8
0,5
0,3
0,5
1,8
1,0
1,2
1,2
0,4
0,7
1,3
1,6
0,5
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
6,7
0,9
0,9
0,2
2,6
0,5
0,6
0,3
0,7
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
560 VŠEVILSKÁ
0
RO527
RO528
0
711 BÍLÁ SKÁLA
0
RO521
RO520
RO519
717 U BEZDĚKOVA
0
RO516
RO518
0
RO515
710 PENSION
0
RO511
RO514
0
711 BÍLÁ SKÁLA
RO510
RO509
0
557 BEZDĚKOVSKÁ
RO506
RO508
678 BEZDĚKOVSKÁ
0
Název
RO505
RO504
677 ŠTĚRBINA
RO502
RO503
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,5
4,8
0,4
1,9
0,3
0,5
0,6
0,4
0,3
12,8
0,8
0,5
0,3
0,5
1,8
1,0
1,0
1,2
1,2
0,4
0,7
1,3
1,6
0,5
6,7
0,9
0,9
0,2
2,6
0,5
0,6
0,3
0,7
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
22,0
0,8
0,5
0,9
0,4
1,9
0,9
0,3
0,2
2,6
1,8
0,3
1,0
0,5
0,5
0,6
0,4
0,6
0,3
1,2
0,7
1,2
0,4
0,7
1,3
1,6
0,5
vlastníka
2,3
0,5
1,0
0,3
0,5
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 14
14
Příloha č.6
L2L2
0
RO803
V1L
V2L1
L1L
V2L1
V1L
L2L1
L2L1
V1L
L1L
L2L2
V1L
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
RO801
0
RO707
RO802
0
632 ZA KOUTY
RO705
RO706
631 BULOVATÁ
0
718 RADOŠICKÁ ASFALTKA
RO703
RO702
RO701
0
RO560
V1L
0
0
RO558
RO559
L2L2
0
L2L1
L2L2
L2L1
0
545 U VACÍKOVSKÝCH POL.
RO553
RO557
554 KLADENÁ BŘEZOVKA
RO552
L2L1
RO556
548 V KNĚŽSKÝCH
RO551
L2L1
L2L1
0
549 V KNĚŽSKÝCH
RO550
0
550 JASANSKÁ
RO549
L1L
L1L
RO554
551 HOLÝ VRCH
RO548
L1L
L2L2
L1L
L1L
RO555
555 JELENÍ LEČ
RO547
0
679 DEDECKA
RO544
RO546
689
RO543
0
690 KLADENÁ
RO542
RO545
559 SOUDNÁ ČERNÁ SKÁLA
L1L
L2L1
L1L
716 KŘIŽ.VACÍKOV SOUDNÝ
1,5
30,9
0,8
0,2
0,4
0,3
0,7
0,4
1,7
0,8
2,2
0,6
1,1
0,6
0,7
0,9
0,9
0,6
0,7
0,5
0,7
1,0
0,2
0,7
2,3
0,5
1,6
2,9
2,3
0,9
2,0
30,9
0,8
0,2
0,4
0,3
0,7
0,4
1,7
0,8
2,2
0,6
1,1
0,6
0,7
0,9
0,9
0,6
0,7
0,5
0,7
1,0
0,2
0,7
2,3
0,5
1,6
2,9
2,3
0,9
2,0
1,5
0,0
15,2
0,8
0,2
0,4
0,7
0,8
2,2
1,1
0,6
0,7
0,5
2,9
2,3
2,0
3,2
2,3
0,9
8,4
0,3
0,4
1,7
0,9
0,9
0,7
0,7
1,0
0,2
1,5
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
4,0
0,6
0,7
0,6
0,5
1,6
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
RO539
evid.
Název
RO538
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
18,2
0,8
0,4
0,7
0,8
2,2
1,1
0,6
0,7
2,3
0,5
2,9
2,3
0,9
2,0
8,7
0,2
0,3
0,4
1,7
0,9
0,9
0,7
0,7
1,0
0,2
1,5
4,0
0,6
0,7
0,6
0,5
1,6
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
1
1
1
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
26,3
0,4
0,4
1,7
2,2
0,6
0,7
0,9
0,9
0,6
0,7
0,5
0,7
1,0
0,2
0,7
2,3
0,5
1,6
2,9
2,3
0,9
2,0
1,5
vlastníka
4,6
0,8
0,2
0,3
0,7
0,8
1,1
0,6
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 15
15
Příloha č.6
0
0
0
0
RO811
RO812
RO813
RO814
0
610 U ŠACHTIČEK
613 RUSALČINA
RO844
RO845
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L2
V1L
V1L
V1L
L2L2
L2L1
L2L2
L2L2
L2L2
V1L
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
V2L1
L1L
V2L1
V1L
L2L2
L2L2
V2L1
L1L
L2L1
L2L2
L2L1
22,9
1,7
0,4
0,4
1,8
0,3
0,5
0,1
0,5
0,8
0,4
0,2
0,3
1,3
1,2
0,5
1,8
0,2
0,6
0,3
0,5
0,6
1,1
0,2
1,0
0,5
0,3
0,3
2,3
0,6
2,0
22,9
1,7
0,4
0,4
1,8
0,3
0,5
0,1
0,5
0,8
0,4
0,2
0,3
1,3
1,2
0,5
1,8
0,2
0,6
0,3
0,5
0,6
1,1
0,2
1,0
0,5
0,3
0,3
2,3
0,6
2,0
0,0
4,3
0,5
0,1
0,5
1,2
0,5
1,1
0,3
0,0
7,5
1,7
0,4
1,8
0,4
0,3
0,3
0,6
2,0
0,4
0,3
0,8
0,2
0,3
1,3
0,5
1,8
0,2
0,6
0,6
0,2
1,0
0,5
2,3
n
11,0
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
612 ZÁMECKÁ
RO840
611 K JAVŮRKU
0
0
RO839
RO842
0
RO838
RO843
0
RO836
607 HORNOLAZSKÁ K LOMU
RO833
RO835
0
0
RO822
RO823
606 PILSKÁ
0
RO821
0
RO819
RO820
608 K HÁJENCE TISOVÁ
0
RO810
604 NA VODOVODU
0
RO809
RO817
0
RO808
RO818
0
RO807
0
0
RO806
602
0
RO805
RO816
0
RO804
Název
RO815
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
4,3
0,5
0,1
0,5
1,2
0,5
1,1
0,3
8,6
1,7
0,4
1,8
0,4
0,3
0,6
0,5
0,3
0,6
2,0
9,9
0,4
0,3
0,8
0,2
0,3
1,3
0,5
1,8
0,2
0,6
0,2
1,0
2,3
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
List mapy LOC
18,0
1,7
0,4
0,4
1,8
0,3
0,8
0,4
0,2
0,3
1,3
0,5
1,8
0,2
0,6
0,5
0,2
1,0
0,3
0,3
2,3
0,6
2,0
vlastníka
4,9
0,5
0,1
0,5
1,2
0,3
0,6
1,1
0,5
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 16
16
Příloha č.6
0
RO867
V2L1
V1L
V1L
L2L1
V2L1
L2L1
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
L2L2
9,3
0,5
0,2
1,3
1,4
0,3
1,2
0,2
1,1
0,2
0,2
0,7
1,7
0,3
9,3
0,5
0,2
1,3
1,4
0,3
1,2
0,2
1,1
0,2
0,2
0,7
1,7
0,3
0,0
1,3
1,5
0,2
0,0
3,8
0,5
1,4
0,3
1,2
0,3
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
4,0
0,2
1,1
0,2
0,2
0,7
1,7
n
t
0,0
7 LS nebo les. majetekRožmitál
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
RO857
620 ZA KOBYLOU
0
619 VONDŘICHOVA
0
617 PÍSKOVÁ
0
616 VRANOVSKÁ
RO866
RO856
RO855
RO853
RO852
RO851
RO850
RO849
0
615 V KOSOVE
RO848
614 OHRADSKÁ
RO847
evid.
Název
RO846
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
1,3
1,5
0,2
3,8
0,5
1,4
0,3
1,2
0,3
4,0
0,2
1,1
0,2
0,2
0,7
1,7
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
List mapy LOC
6,9
1,4
1,2
0,2
1,1
0,2
0,2
0,7
1,7
0,3
vlastníka
2,4
0,5
0,2
1,3
0,3
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : RO Poznámka
S1 List č. 17
17
Příloha č.6
0
0
SP 514
SP 515
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
SP 530
L2L2
0
0
SP 527
0
0
SP 526
SP 528
0
SP 525
SP 529
L2L1
0
SP 524
L2L1
L2L1
0
0
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
L2L1
L1L
L2L2
L2L2
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
0,5
31,7
0,5
0,7
0,9
0,4
1,0
1,8
0,4
1,5
0,6
0,7
0,4
2,0
0,7
0,6
3,7
3,3
0,4
0,5
1,6
0,5
0,5
2,6
1,4
1,7
0,9
0,6
0,4
0,7
0,3
31,7
0,5
0,7
0,9
0,4
1,0
1,8
0,4
1,5
0,6
0,7
0,4
2,0
0,7
0,6
3,7
3,3
0,4
0,5
1,6
0,5
0,5
2,6
1,4
1,7
0,9
0,6
0,4
0,7
0,3
0,5
0,0
11,2
3,7
3,3
1,6
2,6
0,5
0,5
20,0
0,5
0,7
0,9
0,4
1,0
1,8
0,4
1,5
0,6
0,7
0,4
2,0
0,7
0,6
0,4
0,5
0,5
0,5
1,4
1,7
0,9
0,6
0,4
0,7
0,3
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
0,0
t
Funkce
11,2
3,7
3,3
1,6
2,6
16,0
0,5
0,7
0,4
1,0
1,8
1,5
0,6
0,7
0,4
0,7
0,6
0,4
0,5
1,4
1,7
0,9
0,6
0,4
0,7
0,5
4,5
0,9
0,4
2,0
0,5
0,5
0,3
sběrná techn. lokální
7 LS nebo les. majetekSpálené Poříčí
Třída Celkem
SP 522
Název
SP 523
0
0
SP 513
SP 521
0
SP 512
0
0
SP 511
0
0
SP 510
SP 520
0
SP 509
SP 519
0
SP 508
0
0
SP 507
SP 518
0
SP 506
0
0
SP 505
0
0
SP 504
SP 516
0
SP 503
SP 517
0
0
SP 501
SP 502
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
X
X
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
21
List mapy LOC
31,7
0,5
0,7
0,9
0,4
1,0
1,8
0,4
1,5
0,6
0,7
0,4
2,0
0,7
0,6
3,7
3,3
0,4
0,5
1,6
0,5
0,5
2,6
1,4
1,7
0,9
0,6
0,4
0,7
0,3
0,5
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : SP Poznámka
S1 List č. 18
18
Příloha č.6
0
SP 571
L1L
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L1L
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
SP 559
0
SP 556
0
0
SP 555
0
0
SP 554
SP 557
0
SP 553
SP 558
0
0
SP 551
0
SP 552
0
0
SP 546
SP 550
0
SP 545
SP 549
L1L
0
SP 544
0
0
SP 543
0
0
SP 542
SP 547
0
SP 541
SP 548
L1L
0
SP 540
L2L1
L1L
L2L1
0
0
SP 537
L2L1
0
0
SP 536
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
47,7
3,0
2,4
0,4
1,8
2,1
0,7
0,9
2,7
2,0
0,9
1,7
1,1
3,1
0,4
1,1
0,3
0,4
1,1
1,2
8,1
1,3
1,5
0,8
1,3
1,5
1,5
2,9
0,7
0,9
47,7
3,0
2,4
0,4
1,8
2,1
0,7
0,9
2,7
2,0
0,9
1,7
1,1
3,1
0,4
1,1
0,3
0,4
1,1
1,2
8,1
1,3
1,5
0,8
1,3
1,5
1,5
2,9
0,7
0,9
2,2
2,2 23,7
3,0
1,8
1,1
3,1
0,4
1,1
8,1
1,5
2,9
0,7
0,0
24,0
2,4
0,4
2,1
0,7
0,9
2,7
2,0
0,9
1,7
1,1
0,3
0,4
1,2
1,3
0,8
1,3
1,5
1,5
0,9
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
0,0
t
Funkce
23,7
3,0
1,8
1,1
3,1
0,4
1,1
8,1
1,5
2,9
0,7
24,0
2,4
0,4
2,1
0,7
0,9
2,7
2,0
0,9
1,7
1,1
0,3
0,4
1,2
1,3
0,8
1,3
1,5
1,5
0,9
0,0
sběrná techn. lokální
7 LS nebo les. majetekSpálené Poříčí
Třída Celkem
SP 538
0
SP 535
Název
SP 539
0
0
0
SP 532
SP 533
0
SP 531
SP 534
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
X
X
22
22
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
22
22
22
22
List mapy LOC
47,7
3,0
2,4
0,4
1,8
2,1
0,7
0,9
2,7
2,0
0,9
1,7
1,1
3,1
0,4
1,1
0,3
0,4
1,1
1,2
8,1
1,3
1,5
0,8
1,3
1,5
1,5
2,9
0,7
0,9
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : SP
N3,
Poznámka
S1 List č. 19
19
Příloha č.6
0
0
0
0
0
0
SP 601
SP 602
SP 821
SP 822
SP 823
SP 921
Název
V2L1
V1L
V1L
V1L
L2L2
31,6
1,4
3,0
11,5
12,7
0,2
2,9
31,6
1,4
3,0
11,5
12,7
0,2
2,9
0,0
27,2
3,0
11,5
12,7
0,0
4,4
1,4
0,2
2,9
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
0,0
t
Funkce
27,2
3,0
11,5
12,7
4,2
1,4
2,9
0,2
0,2
sběrná techn. lokální
7 LS nebo les. majetekSpálené Poříčí
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
X
X
21
23
22
21
23
23
List mapy LOC
3,1
0,2
2,9
vlastníka
28,6
1,4
3,0
11,5
12,7
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : SP Poznámka
S1 List č. 20
20
Příloha č.6
Název
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L2
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L2
L2L2
L2L1
L1L
L2L2
L2L1
L2L2
L2L1
44,7
2,9
0,5
0,7
1,4
0,9
0,4
0,7
2,9
3,1
0,8
0,5
0,4
3,8
3,3
2,1
0,8
1,0
5,4
1,5
1,4
1,2
0,4
0,6
0,4
3,7
0,5
0,3
0,6
1,5
0,9
44,7
2,9
0,5
0,7
1,4
0,9
0,4
0,7
2,9
3,1
0,8
0,5
0,4
3,8
3,3
2,1
0,8
1,0
5,4
1,5
1,4
1,2
0,4
0,6
0,4
3,7
0,5
0,3
0,6
1,5
0,9
0,0
10,8
3,3
2,1
1,5
3,7
8,8
0,7
1,4
0,7
3,1
1,4
1,5
25,2
2,9
0,5
0,9
0,4
2,9
0,8
0,5
0,4
3,8
0,8
1,0
5,4
1,2
0,4
0,6
0,4
0,5
0,3
0,6
0,9
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
7 LS nebo les. majetekZbiroh
Třída Celkem
L2L2
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
ZB328
ZB331
0
ZB327
0
0
ZB326
0
0
ZB325
ZB330
0
ZB324
ZB329
0
0
0
ZB321
ZB322
0
ZB320
ZB323
0
0
ZB318
0
ZB317
ZB319
0
0
ZB311
ZB316
0
ZB310
0
0
ZB309
ZB314
0
ZB308
0
0
ZB307
0
0
ZB306
ZB312
0
ZB305
ZB313
0
0
0
ZB302
ZB303
0
ZB301
ZB304
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
10,8
3,3
2,1
1,5
3,7
28,3
2,9
0,7
1,4
0,4
0,7
2,9
3,1
0,4
3,8
0,8
1,0
5,4
1,4
1,2
0,4
0,3
1,5
5,7
0,5
0,9
0,8
0,5
0,4
0,6
0,5
0,6
0,9
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
List mapy LOC
44,7
2,9
0,5
0,7
1,4
0,9
0,4
0,7
2,9
3,1
0,8
0,5
0,4
3,8
3,3
2,1
0,8
1,0
5,4
1,5
1,4
1,2
0,4
0,6
0,4
3,7
0,5
0,3
0,6
1,5
0,9
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : ZB Poznámka
S1 List č. 21
21
Příloha č.6
0
0
0
0
0
0
0
ZB339
ZB340
ZB341
ZB342
ZB343
ZB344
ZB345
0
0
ZB356
ZB357
ZB358
Název
L2L1
L2L2
L1L
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
41,9
1,4
1,7
3,3
1,3
2,8
0,1
1,6
1,4
2,3
1,1
2,2
0,5
1,7
0,4
1,2
3,7
0,7
0,4
1,9
2,6
0,8
1,0
0,9
0,7
1,4
0,6
1,1
1,8
1,0
0,2
41,9
1,4
1,7
3,3
1,3
2,8
0,1
1,6
1,4
2,3
1,1
2,2
0,5
1,7
0,4
1,2
3,7
0,7
0,4
1,9
2,6
0,8
1,0
0,9
0,7
1,4
0,6
1,1
1,8
1,0
0,2
0,0
7,0
3,3
3,7
7,0
0,1
1,6
2,3
0,5
1,2
0,7
0,6
27,9
1,4
1,7
1,3
2,8
1,4
1,1
2,2
1,7
0,4
0,4
1,9
2,6
0,8
1,0
0,9
0,7
1,4
1,1
1,8
1,0
0,2
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
7 LS nebo les. majetekZbiroh
Třída Celkem
L2L2
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
ZB355
ZB361
0
ZB354
0
0
ZB353
0
0
ZB352
ZB359
0
ZB351
ZB360
0
0
ZB350
0
0
ZB338
0
0
ZB337
ZB349
0
ZB336
ZB348
0
ZB335
0
0
ZB334
0
0
ZB333
ZB346
0
ZB332
ZB347
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
7,0
3,3
3,7
28,2
1,4
2,8
0,1
1,6
1,4
2,3
2,2
0,5
1,7
1,2
0,7
0,4
1,9
2,6
0,8
0,9
0,7
1,4
0,6
1,1
1,8
6,7
1,7
1,3
1,1
0,4
1,0
1,0
0,2
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
15
15
15
15
15
15
15
15
15
14
14
13
13
13
13
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
List mapy LOC
41,9
1,4
1,7
3,3
1,3
2,8
0,1
1,6
1,4
2,3
1,1
2,2
0,5
1,7
0,4
1,2
3,7
0,7
0,4
1,9
2,6
0,8
1,0
0,9
0,7
1,4
0,6
1,1
1,8
1,0
0,2
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : ZB Poznámka
S1 List č. 22
22
Příloha č.6
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ZB371
ZB372
ZB373
ZB374
ZB375
ZB376
ZB377
ZB378
ZB379
ZB380
ZB381
0
ZB391
Název
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L2
L2L2
L2L2
L1L
L2L1
L2L1
L1L
L2L2
L2L2
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
44,7
0,9
1,2
0,5
1,1
0,5
1,3
0,3
1,0
3,1
2,3
1,0
2,5
0,8
0,9
1,2
1,8
0,4
2,7
2,4
1,4
0,9
5,6
1,9
0,3
2,6
2,1
0,9
1,0
1,5
0,6
44,7
0,9
1,2
0,5
1,1
0,5
1,3
0,3
1,0
3,1
2,3
1,0
2,5
0,8
0,9
1,2
1,8
0,4
2,7
2,4
1,4
0,9
5,6
1,9
0,3
2,6
2,1
0,9
1,0
1,5
0,6
0,0
12,8
0,5
1,3
3,1
2,4
5,6
0,0
31,0
0,9
1,2
0,5
1,1
0,3
1,0
2,3
1,0
2,5
0,8
1,2
1,8
0,4
2,7
1,4
0,9
1,9
0,3
2,6
2,1
0,9
1,0
1,5
0,6
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,9
0,9
n
7 LS nebo les. majetekZbiroh
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
ZB389
ZB390
0
0
ZB387
ZB388
0
0
ZB370
ZB386
0
ZB369
0
0
ZB368
0
0
ZB367
ZB385
0
ZB366
ZB384
0
ZB365
0
0
ZB364
0
0
ZB363
ZB382
0
ZB362
ZB383
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
12,8
0,5
1,3
3,1
2,4
5,6
19,8
1,2
0,5
1,1
0,3
1,0
2,3
2,5
0,8
1,2
1,4
0,9
2,6
0,9
1,0
1,5
0,6
12,1
0,9
1,0
0,9
1,8
0,4
2,7
1,9
0,3
2,1
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
16
15
15
15
15
List mapy LOC
44,7
0,9
1,2
0,5
1,1
0,5
1,3
0,3
1,0
3,1
2,3
1,0
2,5
0,8
0,9
1,2
1,8
0,4
2,7
2,4
1,4
0,9
5,6
1,9
0,3
2,6
2,1
0,9
1,0
1,5
0,6
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : ZB Poznámka
S1 List č. 23
23
Příloha č.6
0
0
ZB811
ZB812
0
ZB916
Název
V2L1
V2L1
V2L1
V2L1
V2L1
V2L1
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
L2L1
L2L1
83,8
3,5
1,0
1,2
4,0
3,9
4,3
5,9
18,1
2,4
4,9
6,6
19,0
6,3
0,8
0,8
0,9
83,8
3,5
1,0
1,2
4,0
3,9
4,3
5,9
18,1
2,4
4,9
6,6
19,0
6,3
0,8
0,8
0,9
0,0
63,3
5,9
18,1
2,4
4,9
6,6
19,0
6,3
0,0
20,4
3,5
1,0
1,2
4,0
3,9
4,3
0,8
0,8
0,9
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
7 LS nebo les. majetekZbiroh
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
ZB915
ZB913
ZB914
0
0
ZB912
0
0
ZB817
ZB911
0
0
ZB815
ZB816
0
0
ZB397
0
0
ZB396
ZB813
0
ZB392
ZB814
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
63,3
5,9
18,1
2,4
4,9
6,6
19,0
6,3
20,4
3,5
1,0
1,2
4,0
3,9
4,3
0,8
0,8
0,9
0,0
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
16
15
14
13
12
11
17
16
15
14
13
12
11
17
17
16
List mapy LOC
2,5
0,8
0,8
0,9
vlastníka
81,3
3,5
1,0
1,2
4,0
3,9
4,3
5,9
18,1
2,4
4,9
6,6
19,0
6,3
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : ZB Poznámka
S1 List č. 24
24
Příloha č.6
0
ST136
Název
L2L1
L2L1
L2L1
V2L1
V2L1
L2L2
L2L1
L2L2
L2L2
L2L2
V1L
L2L1
L2L2
L2L1
L1L
L2L1
V1L
L2L2
L2L2
L2L1
L2L1
L2L2
V2L1
30,7
1,0
2,4
0,3
1,1
1,2
2,8
0,7
1,4
2,7
1,0
3,1
1,2
0,4
1,9
3,1
2,2
1,0
0,4
0,6
0,1
0,7
0,4
0,9
0,1
30,7
1,0
2,4
0,3
1,1
1,2
2,8
0,7
1,4
2,7
1,0
3,1
1,2
0,4
1,9
3,1
2,2
1,0
0,4
0,6
0,1
0,7
0,4
0,9
0,1
0,0
9,3
1,1
3,1
3,1
1,0
0,9
0,0
1,2
2,8
1,4
2,7
1,0
0,4
0,4
0,6
0,4
0,1
n
10,5 10,9
1,0
2,4
0,3
0,7
1,2
1,9
2,2
0,1
0,7
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
7 LS nebo les. majetekStrnady
Třída Celkem
V2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0
0
ST134
0
ST133
ST135
0
0
ST131
0
ST130
ST132
0
0
ST126
0
ST124
ST125
0
116
ST123
0
ST121
ST122
0
0
ST119
ST120
0
0
ST116
0
0
ST115
ST117
0
ST114
ST118
0
0 K BUKU
0
ST111
ST113
0
ST110
ST112
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
7,3
3,1
3,1
1,0
13,9
1,0
2,4
0,3
1,1
1,2
0,7
1,2
1,9
2,2
0,1
0,7
0,9
0,1
9,6
2,8
1,4
2,7
1,0
0,4
0,4
0,6
0,4
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
23,2
1,0
2,4
0,3
2,8
0,7
1,4
2,7
1,0
1,2
0,4
1,9
3,1
2,2
0,4
0,6
0,1
0,7
0,4
vlastníka
7,5
1,1
1,2
3,1
1,0
0,9
0,1
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : ST Poznámka
S1 List č. 25
25
Příloha č.6
6730 Do Výstavku
6731 Knížecí
6732 Nad Sádkem II
6733 Radlická
6734 U Jedle
4794 Skenohuťská
6735 Pilský rybník - Slanina
6709 Pod Kloboučkem
6686 Skelná huť - Nepomuk
6736 Planinská
OB21
OB22
OB23
OB24
OB25
OB26
OB27
OB28
OB29
OB30
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
6729 Ke Školce
Stočesová
OB15
6728 Třemošenská
6723 Nad Sádkem I
OB14
OB20
6722 Kolovka
OB13
OB19
6721 Pětizlodějská
OB12
6727 Oseč - Slanina
6720 Do Jordánu
OB11
OB18
6719 Zelená linie
OB10
6726 Brdská
6718 Síťová
OB 9
OB17
6715 Buršova
OB 8
6725 Zavírka
L2L1
6714 Čihadelská
OB 7
OB16
L2L1
6713 Na Bahnech
OB 6
L1L
L1L
6711 U Tábora
6712 K Prokopu
L1L
OB 4
6710 K Obrázku
OB 3
L1L
L1L
59,8
2,4
2,0
2,4
2,3
4,6
0,8
1,6
1,4
0,4
1,3
0,6
2,6
2,1
0,3
0,8
0,4
1,7
2,2
3,0
0,8
2,3
3,7
2,9
4,7
1,8
1,2
0,8
2,8
3,2
2,7
59,8
2,4
2,0
2,4
2,3
4,6
0,8
1,6
1,4
0,4
1,3
0,6
2,6
2,1
0,3
0,8
0,4
1,7
2,2
3,0
0,8
2,3
3,7
2,9
4,7
1,8
1,2
0,8
2,8
3,2
2,7
0,0
18,9
2,3
4,6
1,3
1,2
0,8
2,8
3,2
2,7
0,0
30,3
2,4
2,0
2,4
0,8
1,4
0,6
2,1
0,3
1,7
2,2
0,8
2,3
3,7
2,9
4,7
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
9,0
0,4
2,6
0,8
0,4
3,0
1,8
n
t
1,6
1,6
7 LS nebo les. majetekObecnice
Třída Celkem
OB 5
6708 Po Struhách
4711 K Rusinské Boudě
OB 1
Název
OB 2
evid.
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
53,2
2,4
2,0
2,4
2,3
4,6
0,8
1,4
1,3
0,6
2,6
2,1
1,7
2,2
3,0
3,7
2,9
4,7
1,8
1,2
0,8
2,8
3,2
2,7
6,6
1,6
0,4
0,3
0,8
0,4
0,8
2,3
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
List mapy LOC
59,8
2,4
2,0
2,4
2,3
4,6
0,8
1,6
1,4
0,4
1,3
0,6
2,6
2,1
0,3
0,8
0,4
1,7
2,2
3,0
0,8
2,3
3,7
2,9
4,7
1,8
1,2
0,8
2,8
3,2
2,7
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
Poznámka
S1 List č.26
26
Příloha č.6
30,4
4,1
0,1
OB74
Součet za Lesní správu - lesní majetek
0,9 0,9
OB72
OB72
30,4
17,4
3,2
0,0
8,8
0,5
0,8
4,2
0,4
0,7
0,4
1,3
0,0
0,0
22,8
3,2
4,9
0,6
0,8
0,7
4,5
3,5
0,7
0,9
0,7
1,3
1,0
7,6
0,5
0,8
0,4
0,4
0,5
0,8
0,4
0,9
0,7
0,4
1,4
0,4
X
X
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3,2
4,9
0,6
0,7
4,5
3,5
0,8
0,4
0,9
0,7
0,5
0,8
0,9
0,7
1,0
0,4
1,4
4
3,2
4,9
0,6
0,5
0,8
0,7
4,5
3,5
0,8
0,4
0,7
0,4
0,9
0,7
0,5
0,8
0,4
0,9
0,7
1,3
1,0
0,4
0,4
sběrná techn. lokální
0,8
V1L
4,9
0,6
0,5
0,8
0,7
4,5
3,5
0,8
0,4
0,7
0,4
0,9
0,7
0,5
0,8
0,4
0,9
0,7
1,3
1,0
0,4
0,4 1,4
t
List mapy LOC
OB71
Borská
OB57
V1L
0,4 1,4
n
Funkce
11,7
0,8
0,4
0,7
0,4
0,9
0,7
0,5
0,8
0,4
0,9
0,7
1,3
1,0
0,4
1,4
0,4
vlastníka
18,7
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
Poznámka
N2,
3,2 Armáda ČR
4,9 Armáda ČR
0,6 Armáda ČR
0,5 Armáda ČR
0,8 Armáda ČR
0,7 Armáda ČR
4,5 Armáda ČR
N2,
N3,
N3,
N2,
27
Příloha č.6
S1 List č. 27
3,5 Armáda ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
1,4
Sklenohuťská
OB56
V1L
V2L1
V2L1
V1L
V1L
V1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
k
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km a+p
7 LS nebo les. majetekObecnice
OB70
U Tábora
OB55
6716 Strusková
OB46
K Bunkru
K Ovčínu
OB45
OB54
Milčník
OB44
Brdská
Malá Bučina
OB43
Jedlinská
Horní Hospodárnice
OB42
OB53
Nad Sádkem III
OB41
OB52
Starý Seník
OB40
Alianka
Travnatá
OB39
Okresní
Solarka
OB38
OB51
Bučina
OB37
OB50
Schůdecká
Název
OB36
6717 Káňská
Kulatá
OB34
OB35
Šajty
6738 Velecká
OB33
6737 Barták
OB31
evid.
OB32
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
6703 V Lomečku
JI29
Součet za Lesní správu - lesní majetek
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
6702 Panelovka Jince
L2L1
L1L
JI28
6693 Umrlá
JI19
6701 Vránova louka
6692 K Nádrži
JI18
L2L1
JI27
6691 Dřevěnka
JI17
L2L1
6700 U Jelínku
6690 K Lanovce II
JI37
L1L
L2L1
JI26
6690 K Lanovce I
JI16
6699 Příkopovka
6689 U Anny
JI15
L2L1
L2L1
JI25
6688 Telefonka
JI14
L2L1
6687 K Vodárně
JI13
L2L1
6698 Na Hlásku
6295 Polákova
JI12
L2L1
6697 Červená Skála
6685 K Uhlířáku
JI11
L2L1
JI24
6684 Karlovka
JI10
L2L1
L2L1
JI23
6683 Spodní Karlovka
JI 9
L2L1
6682 Ohrazenice
JI 8
L2L1
6696 Dlouhé Houští
6681 Křešínská
JI 7
L2L1
JI22
6680 Do Hory
JI 6
L2L1
L2L1
L2L1
6679 Placi
JI 5
L2L1
6678 Podlužský Palpost II
JI 4
L2L1
6694 Ohárkova
6677 Podlužský Palpost I
JI 3
L1L
L2L1
6695 Červené Potoky
6676 Podlužská II
JI 2
JI20
6675 Záskalská - Hvozdec
JI 1
38,5
1,1
1,5
0,7
1,5
1,2
3,3
1,2
0,6
1,6
1,0
1,0
0,3
1,9
1,9
1,1
1,3
0,5
0,3
3,4
0,8
1,9
2,2
1,1
0,7
0,3
1,1
1,1
1,4
1,4
1,1
38,5
1,1
1,5
0,7
1,5
1,2
3,3
1,2
0,6
1,6
1,0
1,0
0,3
1,9
1,9
1,1
1,3
0,5
0,3
3,4
0,8
1,9
2,2
1,1
0,7
0,3
1,1
1,1
1,4
1,4
1,1
0,0
4,3
1,5
0,3
1,1
1,4
0,0
1,1
1,5
3,3
1,2
1,0
1,0
1,3
0,5
0,7
1,1
1,1
1,1
n
19,3 14,9
0,7
1,2
0,6
1,6
1,9
1,9
0,3
3,4
0,8
1,9
2,2
1,1
0,3
1,4
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
7 LS nebo les. majetekJince
Třída Celkem
JI21
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
0,0
28,4
1,5
0,7
1,5
1,2
3,3
1,2
1,6
1,9
1,9
1,1
3,4
1,9
2,2
1,1
1,1
1,4
1,4
10,1
1,1
0,6
1,0
1,0
0,3
1,3
0,5
0,3
0,8
0,7
0,3
1,1
1,1
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
List mapy LOC
38,5
1,1
1,5
0,7
1,5
1,2
3,3
1,2
0,6
1,6
1,0
1,0
0,3
1,9
1,9
1,1
1,3
0,5
0,3
3,4
0,8
1,9
2,2
1,1
0,7
0,3
1,1
1,1
1,4
1,4
1,1
vlastníka
0,0
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
Poznámka
S1 List č. 28
28
Příloha č.6
K Vodárně
Sanatorium - Spadlý Most
Rezervace - Hejlák
Rezervace - Podlužský P.
JI58
JI59
JI60
JI61
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V2L1
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V2L1
V1L
V1L
V2L1
V1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
55,7
0,7
0,8
1,7
0,1
3,5
0,2
3,1
2,8
1,0
0,8
2,5
4,2
1,2
1,1
2,6
1,8
1,4
1,5
6,4
6,9
1,9
2,4
0,4
2,8
0,1
0,8
0,7
0,9
1,4
55,7
0,7
0,8
1,7
0,1
3,5
0,2
3,1
2,8
1,0
0,8
2,5
4,2
1,2
1,1
2,6
1,8
1,4
1,5
6,4
6,9
1,9
2,4
0,4
2,8
0,1
0,8
0,7
0,9
1,4
0,0
42,8
0,8
0,1
3,5
0,2
3,1
2,8
1,0
2,5
4,2
1,2
1,1
2,6
1,8
1,4
6,4
6,9
2,4
0,8
2,4
0,7
1,7
6,7
0,8
2,8
0,1
0,7
0,9
1,4
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,8
1,5
1,9
0,4
n
7 LS nebo les. majetekJince
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
Sanatorium - Velcí
JI57
Beran - Zájezdek
JI50
Velcí - Horní Kasárna
Brda - Zájezdek
JI49
Pazderka
Pod Hřebeny
JI48
JI56
Hřebenová
JI47
JI55
Valdec.rybník-Hřebenová
JI46
Velcí - Plocha Brda
Podlužská III
JI45
K Pozorovatelně
Sýkorka - Hrachoviště
JI44
JI54
Hlína-Sýkorka-Felbabka
JI43
JI53
Neřešín - Alianka
JI42
Bílý Křížek-Bašt.zámeček
Neřešín - Hrachoviště
JI41
U Modřína-Plocha Brda
Krejčovka
JI40
JI51
K Seníku
JI52
Vránova Louka-Spadlý Most
6707 Velcí Křížek - Záhoří
JI33
JI36
6706 Felbabka - Podluhy
JI32
JI35
6705 Felbabka Palpost- Špičák
JI31
Křešínská
6704 Vísky - Beranka
JI30
JI34
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
0,0
51,5
0,7
0,8
1,7
3,5
0,2
3,1
2,8
1,0
2,5
4,2
1,2
1,1
2,6
1,8
1,4
1,5
6,4
6,9
1,9
2,4
0,8
0,7
0,9
1,4
4,2
0,1
0,8
0,4
2,8
0,1
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
List mapy LOC
7,1
0,4
2,8
0,1
0,8
0,7
0,9
1,4
vlastníka
48,6
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
Poznámka
S1 List č.29
0,7 Armáda ČR
0,8 Armáda ČR
1,7 Armáda ČR
0,1 Armáda ČR
3,5 Armáda ČR
0,2 Armáda ČR
3,1 Armáda ČR
2,8 Armáda ČR
1,0 Armáda ČR
0,8 Armáda ČR
2,5 Armáda ČR
4,2 Armáda ČR
1,2 Armáda ČR
1,1 Armáda ČR
2,6 Armáda ČR
1,8 Armáda ČR
1,4 Armáda ČR
1,5 Armáda ČR
6,4 Armáda ČR
6,9 Armáda ČR
1,9 Armáda ČR
2,4 Armáda ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
29
Příloha č.6
Součet za Lesní správu - lesní majetek 2,2
2,2
0,4
1,2
0,4
0,4
0,7 1,1
JI71
V1L
0,7 1,1 0,8
Kolem Anny
JI67
V1L
V1L
k
2,2
0,4
1,1
0,7
0,0
0,0
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km a+p
0,0
n
7 LS nebo les. majetekJince
JI70
Hořovice - Felbabka
Felbabka - Křešín
JI65
evid.
Název
JI66
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
2,2
0,4
1,1
0,7
0,0
0,0
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
3
3
3
3
3
List mapy LOC
0,0
vlastníka
2,2
Poznámka
S1 List č. 30
N1,
N1,
0,4 Místní komunikace
1,1 Stát.silnice III.třídy
0,7 Stát.silnice III.třídy
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
30
Příloha č.6
Vísky - Číčov
6796 Josefka I
6797 Vlásenka
6798 Planýrka
6796 Josefka II
6800 Skořice - K Václavu
6801 Telefonka
6802 Na Hradinu
MI19
MI20
MI21
MI22
MI23
MI24
MI25
Součet za Lesní správu - lesní majetek
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L1L
L1L
L2L1
6807 Fořtova louka
6795 U Lomu
MI18
L2L1
MI30
6794 Trokavecká hájenka
MI17
L2L1
L2L1
L2L1
6793 Kolvín - Jih
MI16
6806 Trokavecká
6791 Okrouhlická II
MI15
L1L
6805 Od Číčova
6791 Okrouhlická I
MI14
L2L1
MI29
6790 U cisteren
MI13
L1L
MI28
6789 Hořická II
MI12
L1L
L2L1
L1L
6787 Ke srubu
MI11
6803 Dobřív - Bahna
6786 U rozhledny
MI10
L2L1
L2L1
6804 Velký kámen
6785 Míšovská
MI9
MI26
6784 Kuťkovská
MI8
L1L
L1L
V1L
L1L
V1L
L1L
V1L
0,7
42,3
1,3
0,6
0,5
0,6
1,9
0,9
1,4
1,5
0,5
2,0
2,3
2,2
0,9
1,1
0,5
1,5
0,9
1,8
1,0
1,5
1,0
1,0
1,0
7,2
1,5
1,6
1,4
0,7
1,3
42,3
1,3
0,6
0,5
0,6
1,9
0,9
1,4
1,5
0,5
2,0
2,3
2,2
0,9
1,1
0,5
1,5
0,9
1,8
1,0
1,5
1,0
1,0
1,0
7,2
1,5
1,6
1,4
0,7
1,3
0,7
0,0
24,9
0,6
2,0
2,3
2,2
0,9
1,0
1,5
7,2
1,5
1,6
1,4
0,7
1,3
0,7
0,0
6,7
1,9
1,4
1,5
0,5
0,9
0,5
1,3
0,6
0,5
0,9
1,1
1,5
1,8
1,0
1,0
1,0
n
10,7
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
7 LS nebo les. majetekMirošov
Třída Celkem
MI27
6782 Kudibalská
6783 Záborecká
MI6
Nová silnička
6780 Na kočky
U domečku
6779 Hořická I
evid.
Název
MI7
MI5
MI4
MI3
MI2
MI1
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
0,7
0,7
38,9
1,3
0,5
0,6
1,9
0,9
1,4
1,5
0,5
2,0
2,3
2,2
0,9
0,5
1,5
0,9
1,8
1,0
1,5
1,0
1,0
7,2
1,5
1,6
1,4
0,7
1,3
2,7
0,6
1,1
1,0
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
List mapy LOC
39,3
1,3
0,6
0,5
0,6
1,9
0,9
1,4
1,5
0,5
2,0
2,3
2,2
0,9
1,1
0,5
1,5
0,9
1,8
1,0
1,5
1,0
1,0
1,0
7,2
1,5
1,4
1,3
vlastníka
3,0
Poznámka
S1 List č. 31
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
1,6 Arm. ČR
VLS
0,7 Arm. ČR
VLS
0,7 Stát. silnice III. třídy
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
31
Příloha č.6
6813 Mýť - Mirošov
6814 Dobřívská
6815 Dřevěnka
6816 Hadovka - Melmatěj
6817 Štítovská
6818 Slivič - Svážnice
6819 Ve Spálené
6788 U kostelíka
6821 Bahna ze Záborecké
MI36
MI37
MI38
MI39
MI40
MI41
MI42
MI43
MI44
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
Kolejka
Kolvín - Padrť
Přítrž
U Somrovi hájenky
Míšovská
Třítrubecká
U věže
Dobřív - Strašice
Háj. Pila - Strašice
Mirošov - Skořice
Mirošov - Mýť
Skořice - Trokavec
MI49
MI50
MI51
MI52
MI53
MI54
MI55
MI56
MI57
MI58
MI59
MI60
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
V1L
L2L1
L2L1
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
Spálená
6824 K Padrťské hájovně
MI48
MI47
V1L
6812 Brabčárna
MI35
L2L1
V1L
6811 Pod Palcířem
MI34
L2L1
U Černýho mostu
6810 U hradu
MI33
L2L1
L2L1
Padrťská
6809 Do Štítova
MI32
MI46
6808 V Javorkách
MI31
41,6
1,4
1,2
0,8
0,4
3,5
0,6
1,3
4,1
1,6
0,7
0,7
0,1
0,9
0,1
1,5
4,5
1,7
1,8
0,8
1,3
0,9
0,9
1,8
1,0
1,0
2,0
0,3
1,7
0,8
2,2
41,6
1,4
1,2
0,8
0,4
3,5
0,6
1,3
4,1
1,6
0,7
0,7
0,1
0,9
0,1
1,5
4,5
1,7
1,8
0,8
1,3
0,9
0,9
1,8
1,0
1,0
2,0
0,3
1,7
0,8
2,2
0,0
24,0
1,4
1,2
0,8
0,4
3,5
0,6
1,3
4,1
1,6
0,7
0,7
1,5
4,5
1,7
0,0
11,5
0,9
0,1
1,8
0,8
1,3
0,9
0,9
1,8
1,0
2,0
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
6,1
0,1
1,0
0,3
1,7
0,8
2,2
n
7 LS nebo les. majetekMirošov
Třída Celkem
MI45
evid.
Název
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
7,3
1,4
1,2
0,8
0,4
3,5
30,5
1,3
4,1
1,6
0,7
0,7
0,9
1,5
4,5
1,7
1,8
0,8
1,3
0,9
1,8
1,0
2,0
1,7
2,2
3,8
0,6
0,1
0,1
0,9
1,0
0,3
0,8
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
List mapy LOC
19,3
0,1
0,9
0,1
1,7
1,8
0,8
1,3
0,9
0,9
1,8
1,0
1,0
2,0
0,3
1,7
0,8
2,2
vlastníka
22,3
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
Poznámka
S1 List č. 32
1,4 Stát. silnice III. třídy
1,2 Stát. silnice III. třídy
0,8 Stát. silnice III. třídy
0,4 Stát. silnice III. třídy
3,5 Stát. silnice II. třídy
0,6 Arm. ČR
1,3 Arm. ČR
4,1 Arm. ČR
1,6 Arm. ČR
0,7 Arm. ČR
0,7 Arm. ČR
VLS
VLS
VLS
1,5 Arm. ČR
4,5 Arm. ČR (2 části)
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
32
Příloha č.6
1,2
1,2
5,0
1,2
0,0
0,0
0,0
0,0
1,2
0,0
0,0
X
0,5
Součet za Lesní správu - lesní majetek
1
0,9
MI73
MI74
X
1
1
1
1
1
1
0,5
0,7
2,0
0,5
0,7
MI72
0,5
0,7
sběrná techn. lokální
1,2
0,5
0,7
t
List mapy LOC
MI71
V1L
V1L
n
Funkce
0,0
vlastníka
1,2
Poznámka
S1 List č. 33
N2,
N3,
N2,
N2,
N2,
0,5 Stát. silnice III. třídy
33
Příloha č.6
0,7 Stát. silnice III. třídy
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
0,4
Míšov - Teslíny
k
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km a+p
7 LS nebo les. majetekMirošov
MI70
Borovno - Míšov
MI62
evid.
Název
MI61
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
6844 K Hulatovně
6846 Do Prantíku
Zelená cesta
ST7
ST8
ST9
6840 Lipovská
ST30
L2L1
L1L
V1L
V1L
V1L
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
V1L
V1L
L2L1
L1L
V1L
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L1L
3,8
56,5
0,9
0,3
2,4
5,0
6,0
1,1
4,5
1,7
2,0
1,1
0,8
0,6
2,9
1,0
2,3
0,8
0,3
0,3
1,8
0,7
0,4
2,5
1,2
1,5
0,2
2,0
6,3
1,2
0,9
56,5
0,9
0,3
2,4
5,0
6,0
1,1
4,5
1,7
2,0
1,1
0,8
0,6
2,9
1,0
2,3
0,8
0,3
0,3
1,8
0,7
0,4
2,5
1,2
1,5
0,2
2,0
6,3
1,2
0,9
3,8
0,0
34,4
0,3
2,4
5,0
6,0
4,5
2,3
0,8
0,3
1,8
6,3
0,9
3,8
0,0
15,5
0,9
1,1
1,7
2,0
1,1
0,8
2,9
0,3
1,5
2,0
1,2
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
4,9
0,6
0,4
2,5
1,2
0,2
n
7 LS nebo les. majetekStrašice
Třída Celkem
V1L
Součet za Lesní správu - lesní majetek
6872 Do Turkové
ST29
6852 Dřevěnka - Dlouhý vrch
ST25
Kočkovská
4795 Pramenská
ST24
Alianka
6847 Kaštánecká
ST23
ST28
6848 Železná
ST22
ST27
6870 K Němci
ST21
Třítrubecká
6850 Na Drážku
ST26
6849 V Krtkovém II
ST20
ST17
ST19
Jedlinská
6851 Škvárová cesta
ST16
V Krtkovém I
Na Beran
ST15
ST18
6855 Na Kvaň I
6866 Na Kvaň II
ST13
K Bílému kříži
ST14
ST12
6854 K jezu
6869 K pomníčku
ST6
ST11
6845 Dubská
ST5
6853 Pod skálou
6835 Dobrotivská
ST4
ST10
6842 K Tissému
ST3
Těnská cesta
6841 Do dubů
evid.
Název
ST2
ST1
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
1,7
1,0
0,7
t
0,0
45,0
0,3
2,4
5,0
6,0
4,5
1,7
2,0
2,9
2,3
0,3
1,8
2,5
1,2
2,0
6,3
3,8
11,5
0,9
1,1
1,1
0,8
0,6
1,0
0,8
0,3
0,7
0,4
1,5
0,2
1,2
0,9
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
34,4
0,9
0,3
1,1
4,5
1,7
2,0
1,1
0,8
0,6
2,9
1,0
0,3
0,3
0,7
0,4
2,5
1,2
1,5
0,2
2,0
6,3
1,2
0,9
vlastníka
22,1
VLS Hořovice
VLS Hořovice
2,4 Arm. ČR
34
5,0 Arm. ČR (trvale uzavřená)
6,0 Arm. ČR
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
2,3 Arm. ČR
0,8 Arm. ČR
VLS Hořovice
VLS Hořovice
1,8 Arm. ČR
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
Poznámka
S1 List č. 34
3,8 Arm. ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
Příloha č.6
6868 Od Hlavské k Buku
ST37
ST60
V1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
0,4
35,9
1,9
0,5
0,4
0,7
0,4
0,9
0,4
1,1
1,9
1,2
1,2
1,3
0,4
1,4
2,0
0,6
1,9
2,3
0,3
2,2
1,1
1,3
0,3
0,7
1,7
2,9
0,6
1,6
2,3
35,9
1,9
0,5
0,4
0,7
0,4
0,9
0,4
1,1
1,9
1,2
1,2
1,3
0,4
1,4
2,0
0,6
1,9
2,3
0,3
2,2
1,1
1,3
0,3
0,7
1,7
2,9
0,6
1,6
2,3
0,4
0,0
2,9
0,9
1,2
0,4
0,4
0,0
26,3
1,9
0,4
0,4
1,9
1,3
1,4
2,0
1,9
2,3
0,3
2,2
1,1
0,7
1,7
2,9
1,6
2,3
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
6,4
0,5
0,4
0,7
1,1
1,2
0,6
1,3
0,6
n
7 LS nebo les. majetekStrašice
Třída Celkem
L2L1
Součet za Lesní správu - lesní majetek
6826 Carvánecká I
U sklípku II
ST59
6828 Borská II
ST57
U sklípku I
6827 Korunská II
ST56
ST58
6827 Korunská I
Žernovka
ST54
ST55
K jedli
6830 Klášterka
ST52
ST53
6828 Borská I
ST51
Pod Korunskou
6832 Zelená cesta I
ST50
ST49
Zelená II
6836 Do Zadních koček
ST48
ST47
U Lomečku
ST45
6837 Josefka
6839 Planýrka II
ST44
ST46
6838 Planýrka I
ST43
Do rokle
6298 Tanková - Hlavská
ST41
ST42
6833 Tanková
ST40
K buku
6867 Kolomazná
ST36
U Weise
6834 Dřevěnka
ST35
ST38
6843 Kolenská II
ST34
ST39
6843 Kolenská I
ST33
K Hor. muničáku
6831 Dolinská
evid.
Název
ST32
ST31
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,3
0,3
t
0,0
27,4
1,9
0,7
0,4
0,9
1,9
1,2
0,4
1,4
2,0
1,9
2,3
2,2
1,1
1,7
2,9
0,6
1,6
2,3
8,5
0,5
0,4
0,4
1,1
1,2
1,3
0,6
0,3
1,3
0,3
0,7
0,4
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
35,5
1,9
0,5
0,4
0,7
0,4
0,9
0,4
1,1
1,9
1,2
1,2
1,3
0,4
1,4
2,0
0,6
1,9
2,3
0,3
2,2
1,1
1,3
0,3
0,7
1,7
2,9
0,6
1,6
2,3
vlastníka
0,4
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
VLS Hořovice
Poznámka
S1 List č. 35
0,4 Arm. ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
35
Příloha č.6
Carvánecká II
3,1
9,3
1,2
ST77
3,1
0,8
ST76
Součet za Lesní správu - lesní majetek
3,0 0,7
ST75
0,9
ST73
ST74
0,8
ST72
0,3
2,2
0,6
1,0
0,3
2,2
0,6
0,9
V1L
L2L1
L2L1
a+p
k
0,3
0,3
0,0
2,2
2,2
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km
ST70
Těně - Zaječov
6825 Hořovská
evid.
Název
0,6
0,6
n
7 LS nebo les. majetekStrašice
ST71
ST69
ST62
ST61
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
t
0,3
0,3
2,2
2,2
0,6
0,6
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
List mapy LOC
2,8
2,2
0,6
vlastníka
0,3
VLS Hořovice
VLS Hořovice
Poznámka
S1 List č. 36
N2,
N2,
N3,
N1,
N2,
N2,
N2,
N1,
0,3 Stát. silnice III. třídy
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
36
Příloha č.6
Teslínská alej
NE10
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
L2L1
Ganglovka
Skořice-Buková
Špelty I
Teslíny-Věšín
NE12
NE13
NE14
NE15
NE16
NE100
NE101
NE102
Součet za Lesní správu - lesní majetek
V1L
V1L
V1L
L2L1
NE11
L1L
L2L2
1,2
L2L2
L2L1
NE7
Šutrovka
L2L2
NE6
NE8
L2L1
NE5
NE9
0,3
L2L1
35,1
2,4
1,1
3,8
1,1
1,8
1,9
1,1
3,7
0,8
4,4
1,6
0,7
1,0
0,8
1,1
NE4
3,5 2,8
L2L1
L1L
NE3
Altánská
a+p
k
35,1
2,4
1,1
3,8
1,1
1,8
1,9
1,1
3,7
0,8
4,4
1,6
1,2
0,3
0,7
1,0
0,8
1,1
2,8
3,5
0,0
15,2
2,4
1,1
3,8
4,4
3,5
0,8
0,8
17,2
1,1
1,8
1,9
1,1
3,7
1,6
0,3
1,0
0,8
1,1
2,8
z
Návrh
les
Třída Celkem
Vozovka
Délka cest v km
L2L1
evid.
Název
1,9
1,2
0,7
n
0,0
t
7 LS nebo les. majetekNepomuk
NE2
NE1
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
2,4
2,4
29,7
1,1
3,8
1,1
1,8
1,9
1,1
3,7
0,8
4,4
1,6
1,0
1,1
2,8
3,5
3,0
1,2
0,3
0,7
0,8
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
List mapy LOC
27,8
1,1
1,8
1,9
1,1
3,7
0,8
4,4
1,6
1,2
0,3
0,7
1,0
0,8
1,1
2,8
3,5
vlastníka
7,3
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
Poznámka
S1 List č. 37
2,4 Stát.silnice I.tř.
1,1 Armáda ČR
3,8 Armáda ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
37
Příloha č.6
L2L2
L2L1
L2L1
L2L1
Hořovská cesta
Borská cesta
Brdská cesta
NE19
NE20
NE21
NE22
NE23
L1L
L2L1
L2L1
L2L1
L2L2
L1L
Planýrka
Havelská cesta
Serpentýnka
NE25
NE26
NE27
NE28
NE29
NE30
NE31
NE32
V1L
Nepomuk - Láz
Strašice - Obecnice
Dlážděnka
NE103
NE104
NE105
V1L
Obrázek - Zalány
NE109
Součet za Lesní správu - lesní majetek
V2L1
V1L
Bor - Dvůr Vranovice
NE108
V1L
V1L
NE107
NE106
L2L1
NE34
V1L
L1L
NE33
L2L1
L2L1
L2L1
NE24
L2L1
L2L1
L1L
1,8
56,0
1,4
8,2
0,3
3,3
2,2
5,4
6,3
2,1
0,6
1,7
1,7
1,8
0,4
2,4
1,3
2,2
1,5
0,4
2,0
1,4
1,0
3,1
0,2
3,3
56,0
1,4
8,2
0,3
3,3
2,2
5,4
6,3
2,1
0,6
1,7
1,7
1,8
0,4
2,4
1,3
2,2
1,5
0,4
2,0
1,4
1,0
3,1
0,2
3,3
1,8
0,0
31,4
8,2
0,3
3,3
2,2
5,4
6,3
0,6
1,8
1,5
1,8
5,1
2,0
3,1
15,8
1,4
2,1
1,7
1,7
2,4
1,3
2,2
0,4
1,4
1,0
0,2
z
k
les Návrh
Vozovka
Délka cest v km a+p
3,7
0,4
3,3
n
0,0
t
7 LS nebo les. majetekNepomuk
Třída Celkem
NE18
evid.
Název
NE17
pořad.
Číslo cesty
Soupis cest za PLO č.
Tabulka S1
0,0
55,0
1,4
8,2
0,3
3,3
2,2
5,4
6,3
2,1
0,6
1,7
1,7
1,8
2,4
1,3
2,2
1,5
2,0
1,4
1,0
3,1
3,3
1,8
1,0
0,4
0,4
0,2
sběrná techn. lokální
Funkce
X
X
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
List mapy LOC
28,9
2,1
0,6
1,7
1,7
1,8
0,4
2,4
1,3
2,2
1,5
0,4
2,0
1,4
1,0
3,1
0,2
3,3
1,8
vlastníka
27,1
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
VLS
Poznámka
S1 List č. 38
1,4 Armáda ČR
8,2 Armáda ČR
0,3 Armáda ČR
3,3 Armáda ČR
2,2 Armáda ČR
5,4 Armáda ČR
6,3 Armáda ČR
ostatních
Cesta je majetkem
Zkratka : HO
38
Příloha č.6
1
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n.L. pobočka Plzeň
PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA k základnímu šetření pro zpracování oblastního plánu rozvoje lesů
Přírodní lesní oblast č. 7 : BRDSKÁ VRCHOVINA
PLZEŇ březen l998
2
Obsah předběžné zprávy: str. ___________________________________________________________________ 1. Úvod: Důvod vyhotovení OPRL 2. Vymezení hranice PLO 7, výměra lesních pozemků 3. Pověření vypracování OPRL 3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území PLO 4.1. Zadavatel OPRL 4.2. Okresní úřady zasahující do PLO 4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody 4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP, LHO 5. Přírodní poměry 5.1. Poměry orografické a geologické 5.2. Poměry klimatické a hydrologické 5.3. Poměry pedologické 5.4. Lesní vegetační stupně, soubory lesních typů a cílová druhová skladba 5.5. Zhodnocení růstových podmínek 5.6. Hospodářské soubory 6. Porostní poměry v oblasti 6.1. Zásoby porostů na 1 ha 6.2. Zastoupení dřevin 6.3. Zastoupení věkových stupňů 6.4. Zakmenění porostů 6.5. Střední věk porostů 6.6. Současné hospodářské soubory v dané oblasti 6.7. Zdravotní stav lesa - škodliví činitelé 6.8. Posouzení ekologické stability 6.9. Dopravní zpřístupnění oblasti 6.10. Meliorační šetření 7. Předpis LHP a podklady LHE 8. Majetkové poměry v oblasti 9. Původní a současné LHC v oblasti 10. Organizační struktura Lesů České republiky a významných vlastníků 11. Kategorizace lesů 12. Funkční potenciál lesů v dané PLO 13. Deklarované funkce lesa 13.1. Ochranné lesy 13.2. PHO a ChOPAV 13.3. Ochrana přírody 13.4. Rekreace a lesy lázeňské 13.5. Genové základny 13.6. ÚSES 13.7. Obory 14. Specifika PLO 15. Metodika zpracování OPRL 15.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení 15.2. Personální obsazení 16. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů 17. Výstupní dokumentace OPRL 17.1. Textová část 17.2. Mapová dokumentace 18. Seznam příloh předběžné zprávy
3 4
5
6
7 9
10
11 12 13 14 15 16 17
18
19
20 21
22
3
1. Úvod: Důvod vyhotovení OPRL, zákonné předpisy. Lesní zákon č. 289/95 Sb. v § 23 a následná vyhláška Mze ČR č. 83/96 Sb. stanoví, že oblastní plány rozvoje lesů rámcově určí hlavní zásady hospodaření v rámci vymezené přírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplatňování jednotné lesnické politiky, rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu t.j. zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku žívotního prosředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhláškou Mze č. 83/96 Sb. z 19.4.l996. ÚHÚL Brandýs n.L. vypracoval v dubnu l996 Metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena OLH Mze ČR. S ohledem na různé podmínky byla PLO - 7 rozdělěna na tři podoblasti 7a - Vyšší část Hřebenů, 7b - Skupina Radče a 7c - Nižší část Hřebenů. Jednotlivé body této zprávy jsou až na vyjímky zpracovány pro celou oblast dohromady. OPRL pro přírodní lesní oblast č.7 bude vyhotoven na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n.L. na období l996 - 2003. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 7 vyhotoven v letech 1998 - 2000.
2. Vymezení hranice PLO 7 Brdská vrchovina, výměra lesních pozemků. Hranice lesní oblasti 7 - Brdská vrchovina je určena vyhláškou č. 83 /96 Sb. takto: V úseku Dožice - Stupno hranice společná s PLO 6 - Západočeská pahorkatina ( Dožice - Čižkov - Železný Újezd - Louňová - Struhaře - Spálené Poříčí - Lipnice - Mešno - Mirošov - Dobřív - Rokycany Volduchy - Osek - Březina - Stupno), v úseku Stupno - Všenory společná hranice s PLO 8 Křivoklátsko a Český Kras ( Stupno - Skomelno - Lhota pod Radčem - Kařez - Cerhovice - Újezd Komárov - Hořovice - Podluhy - Rpety - Lhotka - Běštin - Lštěň - Velký Chlumec - Vižina - Podbrdy Drahlovice - Hatě - Halouny - Řevne - Všenory) a v úseku Všenory - Dožice společná hranice s PLO 10 - Středočeská pahorkatina ( Všenory - Černolice - Řitka - Stříbná Lhota - Kytín - Trnová - Sychrov - Dominikální Paseky - Bratkovice - Trhové Dušníky - Příbram - Březové hory - Bohutín - Vranovice Hoděmyšl - Rožmitál pod Třemšínem - Bezděkov pod Třemšínem - Vševily - Volenice - Vacíkov Hvožďany - Pozdyně - Starý Smolivec - Radošice - Dožice). Brdská vrchovina je členěna na tři podoblasti: a) Vyšší část Hřebenů , b) Skupina Radče a c) Nižší část Hřebenů, přičemž podoblast Radče je celá v západočeském kraji, podoblast Nižší část Hřebenů pak v středočeském kraji a Vyšší část Hřebenů v obou krajích. Průběh hranice PLO a podoblastí, hranice stávajících LHC a majetkových poměrů je zakreslen v přiložené přehledové mapě 1 : 100 000. Výměra lesních pozemků dle LHC v PLO 7 Podoblast LHC Platnost LHP Výměra - ha porostní Bezlesí Lesní celkem a,b,c Dobříš 1989 – 1998 14 983,01 240,71 15 223,72 a Rožmitál 1990 – 1999 7 498,26 127,47 7 625,73 a Jince 1991 – 2000 4 441,47 31,23 4 472,70 a Obecnice 1994 – 2003 4 285,00 58,05 4 343,05 a Nepomuk 1989 – 1998 4 677,49 65,36 4 742,85 a Mirošov 1992 - 2001 4 408,68 33,21 4 441,89 a Strašice 1992 – 2001 4 476,11 39,52 4 515,63 a Háje 1990 – 1999 324,32 11,14 335,46 a,b Rokycany 1996 – 2005 972,85 36,73 1 008,58 b Skřež 1996 – 2005 962,24 13,65 975,89 a Sp. Poříčí 1992 – 2001 4 410,02 81,91 4 491,93 a,c Zbraslav 1992 - 2001 1 311,09 35,21 1 346,30 b Zbiroh – 1996 – 2005 2 501,17 66,68 2 567,85 zbytek a,b Jeronymo CM 1996 - 2005 7 388,72 169,44 7 558,16 Celkem PLO 62 640,43 1 010,31 63 650,74
4
3. Pověření ÚHÚL zpracováním oblastních plánů rozvoje lesů ( OPRL ). Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 7 - Brdská vrchovina zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka Plzeň, nám. gen. Píky 8 na základě „Rozhodnutí o vymezení základního předmětu činnosti státní rozpočtové organizace ÚHÚL“. V kterém je pod bodem 6. uvedeno „vyhotovování OPRL a jejich následná aktualizace.“ Rozhodnutí má č.j. 2671/96 - l 000 ze dne 30.l2..l996. Na vyhotovení podoblastí a) a c) se bude podílet také pobočka ÚHÚL Stará Boleslav. Odpovědným pracovníkem za zpracování středočeské části je Ing. J. Rulec. Za celkové zpracování PLO - 7 pak odpovídá Ing. J. Urban.
3.1. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Mze ve věstníku č. 2/97 vyhlásilo záměr (dle výnosu: č.j. 194/97-5010 v Praze dne 11.2.97) vypracovat oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 7 - Brdská vrchovina. Své náměty a připomínky k zásadám hospodaření v uvedené přírodní lesní oblasti mohli dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit do 31.8.1997 na odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, Praha 1, 117 05. Do stanoveného termínu neobdržel zpracovatel žádné připomínky, tudíž připomínky po tomto datu nejsou v této zprávě akceptovány. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního – v písemné podobě bude vevázaná do textové části OPRL.
4. Kompetence státní správy a ochrany přírody na území PLO 7. 4.1. Zadavatel. Na základě zákona č. 289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování OPRL pro danou přírodní lesní oblast Ministerstvo zemědělství ČR. Podrobnosti o zpracování OPRL, zejména jejich náplni a obsahu určuje vyhláška MZe č. 83/96 Sb. z 19.4.1996 § 1, odst. 1 - 11. Mze ČR je ústředním orgánem státní správy lesů: rozhoduje v kompetencích dle § 49, odst. 2 zákona č.289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). V dané oblasti působí ve státní správě lesů územní odbory Mze: Plzeň,
Nerudova 35
Plzeň
301 27
(Plzeň-jih, Rokycany)
Louny,
Česká l62
Louny
440 57
(Beroun)
Praha,
Zborovská 11
Praha 5
150 21
(Praha-západ, Příbram)
Vrchní státní dozor v lesním hospodářství vykonává dle § 50 lesního zákona ( 289/95 Sb.) MŽP ČR v působnosti bývalých krajů.
4.2. Okresní úřady zasahující do PLO. V rámci PLO působí a státní správu lesů v daném území vykonávají následující Okresní úřady: Okresní úřady: Plzeň-Jih Rokycany Beroun Praha-západ Příbram
Radobyčická 14 Jiráskova 68/1 Politických vězňů 20 Podskalská 19 nám.T.G.Masaryka 145
Plzeň Rokycany Beroun Praha 2 Příbram
306 04 337 01 266 49 128 25 261 12
Pro VLS Divize Hořovice vykonává státní správu Vojenský lesní úřad Praha. n.Svobody 471, 160 01
5
4.3. Kompetence státní správy ochrany přírody. Kompetence státní správy ochrany přírody jsou řešeny v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. Orgány ochrany přírody jsou: Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, okresní úřady a obce. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v České republice má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Mimo jiné vyhlašuje chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace, národní přírodní památky atd. MŽP ČR zřizuje své územní odbory. V dané PLO je to: Územní odbor pro plzeňskou oblast - Plzeň, Škroupova l8, 301 36 Plzeň, pro středočeskou oblast - Praha, Zborovská 11, 150 21, Praha 5. Dalším orgánem ochrany přírody je Česká inspekce životního prostředí. Její kompetence jsou dány § 80 zákona č. 114/92 Sb. Referáty životního prostředí okresních úřadů vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém území, nejde-li o NP , CHKO , národní přírodní rezervaci nebo národní přírodní památku. Jejich kompetence jsou dány § 77 zákona č. 114/92 Sb. Do jejich kompetencí patří mimo jiné vyhlašování přírodní rezervace, přírodního parku nebo přírodní památky. Obce jako nejnižší orgán ochrany přírody mají kompetence dány § 76 zákona č. 114/92 Sb.
4.4. Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO. Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje Mze. Podmínkou schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. V souladu s § 23 odst. 1 lesního zákona Mze požádá o vydání návrhu na maximální výši zastoupení geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin pro jednotlivé PLO v členění podle cílových hospodářských souborů před zahájením prací na OPRL. Po základním šetření vydá MŽP závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních dřevin v dané PLO. Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a prodrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů. Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1 000 ha včetně jejich změn schvaluje na základě zákona č. 289/95 Sb. § 49 Mze ČR. LHP o výměře do 1 000 ha, jejich změny, zpracování osnov, patří podle § 48 zákona 289/95 Sb. do kompetence příslušných okresních úřadů.
5. Přírodní poměry. 5.1. Poměry orografické a geologické. Ráz lesní oblasti udávají z hlediska úživnosti mimořádně chudé křemené slepence, pískovce (kambrium) a křemence (ordovik). Zastoupeny jsou rovněž živnější ordovické břidlice a andesitové vulkanity, v jižní části oblasti pak algonkické břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a bazických spilitů. V centrálních Brdech jsou zastoupena i menší rašelinná ložiska. Z pokryvných útvarů mají význam hlavně blokové sutě, které pokrývají většinu svahů pod výchozy tvrdých křemenných hornin. Relief lesní oblasti má většinou charakter vrchoviny s charakteristickými táhlými hřbety, ve vrcholových partiích často se skalními stupni a kamýky. Nápadným útvarem je plochá sníženina u Padrtě, pravděpodobně zbytek tercierní pánve. Tato sníženina včetně sníženiny u Mýta a část, kterou reprezentuje JV okraj lesního komplexu mezi Příbramí a Všenory (podoblast 7c) tvoří přechody do pahorkatiny. Ze známých dominant lesní oblasti jsou nejvyššími vrcholy Praha 862 m n.m. a Tok 865 m n.m., u Všenor se nachází nejnižší bod oblasti 250 m n.m.
6 5.2. Poměry klimatické a hydrologické. průměrná roční teplota + 70C
průměrné roční srážky 550 - 600 mm
6 - 70C
600 - 650 mm 650 - 700 mm 700 - 800 mm + 800 mm
pod 60C
poznámka
poč. vegetač. dní (+10oC) nad 150 dní
přechody do pahorkatiny hlavní část vrchoviny vyšší část vrchoviny nejvyšší partie oblasti
140 - 150 dní pod 140 dní
Celá lesní oblast se nachází v povodí řeky Berounky (její dílčí povodí tvoří řeky Úhlava, Úslava, Klabava a Třemošná) a Vltavy (Kocába, Rojanský p.). 5.3. Poměry pedologické. Zvětráváním hornin vzniká převážně kambizem s příslušnými subtypy, na hlinitých překryvech bývá pomístně zastoupena i uléhavá hlinitá luvizem, která na zvlněných plošinách s nepropustnými vrstvami přechází do pseudogleje. V souvislosti s horším zvětráváním některých hornin je často zastoupena kambizem rankerová a ranker, na chudém podloží vzniká kambizem podzolovaná a podzol, v nejvyšších polohách s přechody do kryptozolu. V centrální a jižní části jsou zastoupena i drobná rašeliniště. Z půdních druhů převažují půdy těžké až středně těžké, většinou ovlivněné vodou, méně jsou zastoupeny půdy lehké. Na těžko zvětrávajících horninách, většinou na exponovaných svazích a hřbetech, bývají často zastoupeny půdy mělké, skeletovité. 5.4. Lesní vegetační stupně (lvs), soubory lesních typů (SLT) a cílová druhová skladba. Charakter lesní oblasti 7 - Brdská vrchovina udává 5. lesní vegetační stupeň (lvs) jedlobukový, v nejvyšších polohách dominuje 6. lvs. - smrkobukový. V částech, které přecházejí do pahorkatiny je zastoupen 4. lvs - bukový a 3. lvs - dubobukový. Omezeně, pouze na zamokřených lokalitách je zastoupen 7. lvs - bukosmrkový. V nejnižších a v nejteplejších částech, často azonálně má rovněž zastoupení 2. lvs - bukodubový a 1. lvs - dubový. Vzhledem k chudému podloží zcela převažuje řada kyselá, na plošinách a v terénních pokleslinách řada oglejená, z menší části i podmáčená, ojedinělě i rašeliny. Na lokalitách s příznivějšími humusovými poměry je zastoupena řada živná. Své zastoupení na skeletových půdách má řada extrémní, v oblasti pramenišť a luhů řada obohacená vodou, na svahových deluviích řada obohacená humusem. Předběžné % zastoupení SLT soubory lesních typů (slt) řada extrémní
kyselá
živná
obohacená humusem vodou
lvs
Z 7 6 5 4 3 2 1 0 Sa Sa
Y
M
K
N
+ + + +
5 3 + + +
6 9 3 6 1
1 2 1 + +
I
S
F
C
B
+ +
+ + + 1 1
kategorie H D A
J
L
U
oglejená
V
O
+ + + +
5 5 2 2
P
podmáčená
Q T G R +
+
+ + +
+ + 3 3 +
+ 2 1 2 +
+ +
+ + +
+ + + +
+ + + +
+ + +
+
+
+ +
+
10 6 5 3 +
+ 3
+ 1 + +
+ +
+ 1 1
8
25
4 43
6
6
+
+ 10
3
1
1
+ 1
+
+
+ 1
1
14
24 41
Pozn.: Po dokončení revize typologického mapování u VLS bude tabulka doplněna.
Sa %
3
+
3 3
+
+ 30 32 18 17 3 + + 100 100
7 Příbuzné soubory lesních typů se z praktických důvodů slučují do cílových hospodářských souborů. Vrchovinnou část lesní oblasti 7 charakterizují oglejená a kyselá stanoviště vyšších poloh (51%), poměrně malou plochu zaujímají stanoviště živná a podmáčená (3%), stejně tak i stanoviště exponovaná (3%) na skeletovitých půdách. Přechody do pahorkatiny reprezentují opět stanoviště kyselá a oglejená (35%), malou plochu opět zaujímají stanoviště živná (5%) a stanoviště exponovaná (2%). Lužní stanoviště mají omezené zastoupení pouze podél menších vodních toků stejně tak i stanoviště extrémní (1%), omezená na malé silně skeletovité lokality. V rámci potenciálně vymezeného cílového hospodářství bude převažovat ve vrchovině hospodářství smrkové, na které v teplejší části oblasti v přechodech do pahorkatiny naváže i hospodářství borové. V listnatých porostech, kde převažuje jako hlavní některá dřevina přirozené druhové skladby se aplikuje vždy listnatá alternativa cílové druhové skladby. Vedle dřevin základních (většinou smrk a borovice) mají v cílové druhové skladbě vždy své zastoupení ve formě příměsí i dřeviny meliorační a zpevňující.
5.5. Zhodnocení růstových podmínek.
Lesní oblast Brdy je specifická vysokým zastoupením vodou ovlivněných, labilních stanovišť (45%). To se promítá i do navrhovaných hospodářských opatření se zvláštním zaměřením na bezpečnost produkce. Makroklimatické podmínky oblasti odpovídají zvláště v její centrální části typické vrchovině (62%), významný podíl však tvoří i část tvořící přechod do pahorkatiny (38%), která je nejvíce zastoupena při východním okraji (podoblast 7c). Vzhledem k jednostrannému využívání půdy monokulturními jehličnatými porosty bude nutno předcházet postupné degradaci lesních stanovišť zaváděním příslušného podílu melioračních, hlavně listnatých dřevin a tím současně i zvýšit ekologickou stabilitu celého lesních ekosystému.
5.6. Hospodářské soubory. Cílové hospodářské soubory jsou označovány dvoumístným číslem. První číslo nepřímo odpovídá lesnímu vegetačnímu stupni, druhé číslo půdním vlastnostem. Tyto soubory proto vyjadřují skutečný růstový potenciál lesního ekosystému a tomu odpovídající cílovou druhovou skladbu. Vlastní hospodářské soubory jsou doplněny o třetí číslo, které odpovídá příslušnému porostnímu typu současně zastoupených lesních porostů.
8 Vazba souborů lesních typů, cílových hospodářských souborů a příslušné cílové druhové skladby je patrná z následující tabulky: cílový hospodářský soubor označení název Lužní 19 stanoviště
zastoupení soubory les.typů % + 2L
21
Exponovaná stanoviště nižších poloh
1
2N,(3N),2C,3C, 2A, exp.typy 2K,2S
23
Kyselá stanoviště nižších poloh
4
25
Živná stanoviště nižších poloh
1
2K,(3K),2I,(3I), 2M,3M,4M,5M 2S,2B,2D
27
0glejená chudá stanoviště nižších poloh
2
2P,5Q
29
Olšová stanoviště na podmáčených půdách Exponovaná stanoviště středních poloh
+
3L,5L
2
3A,4A,(3N),4N,3F exp.typy3K
43
Kyselá stanoviště středních poloh
14
3K,3I,4K,4I
45
Živná stanoviště středních poloh
5
3S,4S,3B,4B,3H,4H, 3D,3U
47
Oglejená stanoviště středních poloh
12
3O,4O,3V,4V,3P,4P
51
Exponovaná stanoviště vyšších poloh
2
5N,6N,5F,5A
53
Kyselá stanoviště vyšších poloh
20
5K,6K,6M,5I,6I
55
Živná stanoviště vyšších poloh
3
5S,6S,5B,6B,5H,6H, 5D,6D,(5U)
57
Oglejená stanoviště vyšších poloh
30
5V,6V,5O,6O,5P,6P, 6Q
59
Podmáčená stanoviště středních poloh
2
4G,5G,6G
79
Podmáčená stanoviště horských poloh Mimořádně nepříznivá stanoviště
1
7T,7G,6R,7R
1
0Z,1Z,5Z,3Y,4Y 5Y,6Y,3J,5J
41
01
cílová druhová skladba DB5,JS3,LP1,JV1,JL,OL,TP,OS alternativa TP BO5,DB2,BK1,HB1,LP1,MD,JV, JS,BŘK alternativa DB,BK BO6,DB2,BK2,MD,LP,JD,BŘ alternativa DB,BK DB7,BK1,LP1,MD1,HB,JV,JS,J D, JL,SM,BO,JL,JDO,DG alternativa BO BO7,DB2,JD1,SM,MD,BK,BŘ,O S, VJ OL7,JS3,SM,OS,VR,OLŠ SM7,BK2,JV1,JD,BO,MD,DB,JS , JL,LP alternativa BK SM6,BK2,JD1,SM,DB,LP,DG alternativa BO SM6,BK2,JD1,MD1,DB,JV,LP, DG,JDO alternativa BK,DB SM6,JD1,BK2,DB1,BO,MD,JV,J S, JL,LP,BŘ,OS,JDO,OL,VJ alternativa DB,BK,BO SM6,JD2,BK2,BO,MD,JV,JS,JL, LP,BŘ, alternativa BK SM7,JD1,BK2,BO,MD,BŘ,DG,J V alternativa BK SM7,JD1,BK2,MD,JV,JS,JL,LP, DG,JDO alternativa BK SM7,JD2,BK1,BO,MD,JV,JS,JL LP, BŘ,OLL,OS,DB,JDO alternativa BK (pouze na slt 6,7V) SM8,JD2,DB,BO,DB,BK,OLL,O S alternativa DB SM9,JD1,BO,BŘ,JŘ,OL cílová skladba dle příslušného slt blízká přirozené -hlavní varianta buková,omezeně dubová(1Z), smrková(6Y) a borová(0Z)
9
6. Porostní poměry v oblasti 6.1. Zásoby porostů na 1 ha , základní údaje. Tabulka zásob: Podoblast plocha porostní 7a 44 635 7b 11 206 7c 6 799 PLO 7 62 640
jehličnatá 9703694 2589056 1158345 13451095
zásoba listnatá 506196 144242 225192 875630
celkem 10209890 2733298 1383537 14326725
jehličnatá 239 255 219 240
zásoba na ha listnatá 145 145 158 148
celkem 230 245 206 231
Průměrná zásoba PLO 7 je prakticky na celostátním průměru (230 m3bk.). Přitom ale zásoba v lese hospodářském je jen 224 m3bk a celková průměrná zásoba je ovlivněna velkou rozlohou lesa ochranného a zvláštního určení, kde jsou vyšší zásoby především vzhledem k vyššímu obmýtí. Rovněž mezi jednotlivými podoblastmi jsou značné rozdíly. Nejvyšší zásoby jsou v podoblasti 7b (245 m3bk) a nejnižší v 7c (206 m3bk) kde jedním z důvodů je větší zastoupení listnatých dřevin s nižší zásobou. 6.2. Zastoupení dřevin. Zastoupení dřevin v procentech je uvedeno v příloze v tabulce A6, zkráceně pak v následující zkrácené tabulce: Podoblasti 7a 7b 7c Celkem PLO 7
Jehličnaté % 91,1 90,5 77,7 89,6
Listnaté % 7,8 8,9 21,0 9,4
skutečná holina 1,1 0,6 1,3 1,0
Zatímco podíl méně zastoupených dřevin jako je jedle, buk, olše a modřín je celkově vyrovnaný ve všech třech podoblastech , pak u hlavních dřevin je možno konstatovat určité rozdíly. Je tomu tak zejména v podoblasti 7c, v níž je poměrně nízký podíl smrku (46,3%) a vyšší podíl borovice (24,9%). Vysoké zastoupení dubu (11%) v této podoblasti především v 6 až 11 věkovém stupni (57%z celkového množství) svědčí o cílevědomém zavádění této dřeviny v první polovině tohoto století. Naopak vyšší zastoupení buku je především v čtyřech nejmladších věkových stupních. Podoblast 7b se liší od celé oblasti především vyšším zastoupením borovice (17,2%) na úkor smrku. Rovněž u jednotlivých LHC je stav podobný. Nejvyšší zastoupení smrku (91,8%) je v podoblasti 7a u LHC Nepomuk a nejnižší (46,3%) v 7c u LHC Zbraslav a Dobříš. Velmi nizké je také u LHC Rokycany (55,4%), kde je naopak nejvyšší zastoupení borovice (30,1%). Nejvyšší zastoupení buku (3,3%) je pak u LHC Skřež a Zbiroh JCM.
6.3. Zastoupení věkových stupňů Zastoupení věkových stupňů ukazuje tabulka A4 a následující graf v příloze. V celé oblasti je do 5 věkového stupně plošné zastoupení nižší než je normalita. Naopak 6,7 a všechny vyšší od 12. věkového stupně mají plošné zastoupení vyšší než je normalita. Nejvyšší překročení je u 7. věkového stupně, kde byly příčinou mniškové kalamity. U 6.věkového stupně pak sněhové kalamity, zejména v podoblasti 7 c. Vyšší plošné zastoupení u starších stupňů je způsobeno zřejmě nedotěžováním v důsledku kalamit a dlohodobě vysokých nahodilých těžeb (dříve mniška, později sníh, námraza a kůrovec s notnou podporou poškození od zvěře), které je zároveň důvodem pro nenaplňování normality u nejnižších věkových stupňů. Kromě již uvedeného rozdílu v podoblasti 7c a výrazný rozdíl proti celé oblasti u podoblasti 7 b v 7 věk. stupni (100% navýšení) a u 3 věk. stupně naopak výrazný nedostatek.
10 6.4. Zakmenění porostů. Průměrné zakmenění celé oblasti je cca 8,9. Přičemž zakmenění zhruba klesá (od zakmenění 11 po 8) do 8. věkového stupně. Pak mírně kolísá kolem zakmenění 9. Především u 5.-8. věk. stupně je příčinou proředění po nahodilých těžbách, jejichž primární podstatou je loupání a následná hniloba. 6.5. Střední věk porostů. Střední věk v oblasti je 62 let, přičemž pro listnaté dřeviny je jen o jeden rok vyšší. Rovněž mezi podoblastmi je minimální rozdíl ( 7a - 62 , 7b - 61 a 7c - 63 ), přitom ale mezi jednotlivými LHC je rozdíl výrazný. Nejnižší průměrný věk 57 let je na LHC Spálené Poříčí (převážně smrk) a nejvyšší 64 let na LHC Rokycany ( vysoký podíl borovice) a pak u většiny LHC Hořovice (max. 69 let, kde jsou příčinou vyšší obmýtí u HS). 6.6. Současné hospodářské soubory v PLO - 7. Přehled procentického zastoupení hospodářských souborů je uveden v příloze, kde jsou společně soubory lesa hospodářského a zvláštního určení. Více než jednu třetinu (36%) zastoupení má hospodářský soubor 57 (56)- Oglejená stanoviště vyšších poloh. Dále 20% pak soubor 53 - Kyselá stanoviště vyšších poloh a 14% soubor 43 (42) - Kyselá stanoviště středních poloh. Na čtvrtém místě soubor 23 (9 %) - Kyselá stanoviště nižších poloh. Na ostaní soubory pak zbývá pouze 29 % z nichž ale dalších 8 % zaujímají soubory lesa ochranného. Nejvyšší zastoupení borových porostů je u souboru 23 - Kyselá a 21 - exponovaná stanoviště nižších poloch. Nejvyšší zastoupení dubových porostů je u souboru 25 a bukových u souboru 45. 6.7. Zdravotní stav lesa - škodliví činitelé. Škody těžbou a přibližováním - tyto škody záleží na použití prostředků, ale celkově v oblasti nejsou nijak významné. Poškození člověkem - jde především o neorganizované tzv. černé skládky odpadků na LHC Dobříš apod. Ve VLS Hořovice jsou pak specifické škody způsobené armádou. Požáry - další specifické poškození způsobené především vojenskou činností v prostoru VLS Hořovice, ale i v rekreačně více využívaných lesích v okolí chatových osad např. LHC Zbraslav a Dobříš, kde se vyskytuje značný počet malých požárů od cigaret a ohníčků. Klikoroh - škody především na kalamitních holinách. Kůrovci - především pak Lýkožrout smrkový, ale i lesklý, obecný, dvouzubý, modřínový a jedlový jsou neustálou hrozbou v případě zanedbání nebo nezvládnutí včasného zpracování dříví, zvlášť v případě kalamit. Rovněž tak i další kůrovci jako např. lýkohub matný , obecný a sosnový, ale i kůrovci na listnáčích jako je např. Bělokaz jilmový a březový. Je neustále třeba stav kůrovců sledovat za pomoci lapáků a lapačů. Ploskohřbetka smrková - Ploskohřbetka se vyskytuje na většině území oblasti a je třeba ji neustále sledovat, protože v minulosti byl již její výskyt místy kalamitní. Bekyně mniška - již v minulosti byla mniška významným škůdcem brdských lesů a i v současnosti je jednou z nejvážnějších hrozeb, což se potvrdilo např v letech 1994 a 1995 kdy byl kalamitní výskyt v oblati prakticky na 10 tisícich ha a bylo nutno zasáhnout letecky. Ostatní hmyzí škůdci - např. Pouzdrovníček modřínový, Obaleč dubový, Červec bukový, Bejlomorka buková, Dřevokaz čárkovaný, Tesařík smrkový atd. Většinou však bez většího hospdářského významu. Houby a hniloby - podíl hmoty poškozené hnilobou přesahuje dlouhodobě 15 % celkových těžeb přičemž největším nebezpečím pro porosty je václavka a červená hniloba v porostech poškozených zvěří a na bývalých zemědělských půdách. Dále je sem možné zařadit i škody sypavkami především na kulturách roztroušeně v celé oblasti a různé grafiozy, které bude výhledově nutné více sledovat.
11 Imise - podkladem pro vytyčení pásem ohrožení je „Mapa zdravotního stavu lesů“ vytvořená počítačovým zpracováním kosmických snímků a jejich upřesnění bude mimo jiné úkolem OPRL. V současné době jsou pouze některé vrcholy hřebenů Brd v pásmu „C“ např. Velká Baba, Faimanova skála atd. Zbytek oblasti je pak v pásmu „D“ přičemž nejnižší stupeň 0/1 se vyskytuje již u 5.a 6. věkového stupně. Imisní zatížení porostů je největší v okrajových porostech a proředěných zbytcích SM porostů na návětrné straně brdských hřebenů a v jejich vrcholových partiích a následně se projevuje zvýšeným napadením mniškou a kůrovci. Zdrojem poškození jsou jednak menší lokální zdroje a průmyslové aglomerace Plzně, Příbrami, Kladna a Prahy, ale i vzdálené elektrárny podkrušnohoří. Námraza - ve vyšších polohách, především kolem 700m jsou porosty poškozovány námrazou. Např. jen v VLS Hořovice činila nahodilá těžba způsobená námrazou v letech l995 a l996 135 tisíc m³ a LHC Spálené Poříčí přes 10 tisíc m³, přičemž vznikla řada nových holin. Sníh - Společně s námrazou jsou prakticky druhým nejškodlivějším činitelem v oblasti. U mladších porostů je sníh z velké části až druhotným činitelem následujícím po hnilobě na loupaných porostech, u starších pak zůstávají především tzv. bajonety. V posledních letech díky mírnějšímu průběhu zim jsou škody menší a jedna z posledních kalamit byla dne 29.4.1979. Na části Čížkov VLS Hořovice způsobila prakticky likvidaci starších porostů a bylo zpracováno přes 50 tisíc m3 polomů. Mráz - škody jen vyjímečně na starších porostech, častěji na kulturách především v tzv. mrazových kotlinách. Sucho - v oblasti existují některé lokality, které trpí nedostatkem vláhy a zvýšenou teplotou. Výrazněji se projevuje např. na mělkých půdách okolo Voznice na LHC Dobříš. Zamokření - naopak nadbytkem vláhy trpí velká část území oblasti a v těchto lokalitách by měly být využity meliorace. Rovněž zde bude záležet na šetřeních OPRL. Škody zvěří - okus - záleží na početních stavech zvěře. Při normovaných stavech a kvalitní ochraně jsou škody v oblasti na hranici únosnosti. V ostatních případech mají kultury zpožděný vývin. - loupaní - prakticky v celé PLO jsou značné škody loupáním a následnou hnilobou na porostech způsobeny především zvěří vysokou. Intenzivnějším odstřelem došlo v posledních letech k výraznému snížení škod - vytloukání - menší škody pouze na nechráněných dřevinách. Bořivý vítr - vítr patří k největším škodlivým činitelům, který tvoří většinu nahodilých a velkou část celkových těžeb v celé oblasti. Převážnou většinu škod působí vítr ze západního směru. Největší škody pak působí především v porostních zbytcích, prořídlých porostech a na podmáčených stanovištích a porostech poškozených loupáním. Větrnými kalamitami je Brdská vrchovina postihována od nepaměti. Písemné záznamy o kalamitách jsou od roku 1654. Poslední velká kalamita byla na konci zimy l989/90. celková výše kalamity v oblasti přesáhla značně l00 tisíc m³, ale i v dalších letech činí dlouhodobý podíl z nahodilé těžby až 80 % v celé oblasti.
6.8. Posouzení ekologické stability. Součástí OPRL bude též posouzení ekologické stability lesních porostů. Pro účely tohoto šetření se ekologická stabilita chápe jako schopnost lesních ekosystémů přetrvávat i za působení rušivých vlivů zvenčí, nebo schopnost se po případné změně vracet vlastními, autoregulačními procesy do původního stavu. Ekologická stabilita je poměrně široký pojem. Je to určitá syntéza stability statické a geobiocenotické. Hlavním hlediskem při posuzování ekologické stability je současný stav lesních porostů a jejich vztah k přirozenému lesu t.j. porovnání současné druhové skladby porostů a druhové skladby přirozené. Výsledkem tohoto šetření bude mapa ekologické stability, tedy mapa stupňů ekologické stability. V rámci tohoto šetření budou vylišeny části lesa (lesní porosty a jejich seskupení), existující v současné době a vykazující relativně větší vnitřní stabilitu. Tyto části budou označeny jako prvky, segmenty tzv. kostry ekologické stability a budou tvořit základ systému ekologické stability ( SES ) celé krajiny. Systém ekologické stability se bude vytvářet postupným doplňováním kostry o další nové ekologicky stabilní prvky tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů,
12 které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny a zabezpečují zachování variability geobiocenóz daného území. Takto vytvořený systém ekologické stability ( SES ) bude integrální součástí systému ekologické stability krajiny ( ÚSES ). Dalším výsledkem tohoto šetření bude návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa. Tento návrh bude v návaznosti na SES řešit statické zpevnění stávajících porostů. Návrhy statického zpevnění porostů budou vycházet z důsledné analýzy a vyhodnocení objektivních podmínek. Zde se bude jednat jak o růstové podmínky (stanoviště, terén), tak o porostní podmínky (dřevinná skladba, hospodářský stav, narušení kalamitami, prostorový pořádek a zdravotní stav). Bude zvažována míra ohrožení působením více nepříznivých faktorů. V rámci PLO - 7 se bude hlavně jednat o stabilitu předmýtních porostů se zanedbanou výchovou, poškozených loupáním jelení zvěří a stabilitu porostů na vodou ovlivněných stanovištích, jejichž rozloha je v dané oblasti značná. 6.9. Dopravní zpřístupnění oblasti. Přehled o dopravní situaci PLO -7 Brdská vrchovina zasahující do Západočeského regionu lze získat elaborátů LDS zpracovaných pro bývalé LHC Zbiroh a Spálené Poříčí. Tyto LHC spadají do PLO 7 pouze částečně. Obdobné je to pro část spadající do Středočeského regionu. Celou svou výměrou do PLO 7a spadají VLS - Hořovice vklíněné mezi centrální komplex LHC Rožmitál a LHC Dobříš jehož hospodaření úzce souvisí s podoblastí 7c, se kterou podoblast 7a tvoří prakticky jeden dopravně uzavřený celek s víceméně pravidelnou lesní dopravní sítí. Dopravní šetření zpracované v rámci LHP bylo přetransformováno pro potřeby OPRL u nových LHC Zbiroh-zbytek, Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Skřež a Rokycany. Rovněž tak pro právě zpracovávané celky Dobříš a Zbraslav, následně tomu tak bude u LHC Spálené Poříčí a Rožmitál. Pro VLS Hořovice bude dopravní šetření zpracováno dle harmonogramu, přičemž nejdříve LHC Nepomuk a LHC Háje část Čížkov v roce l998. V PLO lesy tvoří ucelené větší lesní celky, místy na sebe navazující, pouze při západní hranici oblasti se drobí. Geomorfologicky převládají táhlé svahy s přibližně rovnoměrným sklonem. Po dopravní stránce jsou tyto lesní části poměrně dobře přístupné. Nejvíce je v oblasti zastoupen dopravní segment typu C (odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota, modelová hustota odvozních cest činí 22,5 bm/ha).Odvozní kostru PLO většinou pravidelné tvoří veřejné a v VLS Hořovice vojenské silničky s živičným povrchem, spojující jednotlivé obce. Na tuto cestní síť navazují v lesních částech lesní silničky 1L a 2L a lesní cesty nižšího řádu vedené rovnoběžně s hlavním hřebenem zhruba po vrstevnici a jejich spojky, vedené po spádnici. V případě prudších svahů a členitějšího terénu je průběh pochopitelně složitější (buď obtáčí svahy kopce, nebo stoupá ve smyčkách). Lesní komplexy LHC Zbiroh-zbytek, Colloredo-Mannsfeld, Skřež , Rokycany, Spálené Poříčí, Dobříš, Rožmitál a Zbraslav jsou většinou dobře dopravně přístupné již dříve vybudovanou sítí lesních cest 1L a 2L , případně se využívá k odvozu i svážnic, které nejsou zahrnuty do průměrné hustoty LDS. LHC VLS - Hořovice jsou po dopravní stránce nedořešeny. Odvozní kostru tvoří hlavní silnice jejichž hustota je poměrně malá. Též hustota lesních silniček 1L a 2L je nedostatečná. Využití podkladů z elaborátů LHP o LDS bude možné s menší transformací a vyčleněním částí LHC spadajících do dané oblasti. Tyto elaboráty o LDS byly vypracovány podle technologických postupů a vycházejí z optimalizace lesní dopravní sítě. Součástí OPRL je i plán výstavby LDS, jehož realizací by měla skutečná hustota dosáhnout alespoň přibližně modelového ukazatele a praktického zpřístupnění lesa. Výhledově bude třeba věnovat zvýšenou pozornost údržbě LDS. Zamezit přibližování dříví na cestách 1L a 2L a tyto cesty hned v zárodku poškození opravovat. Přibližování je většinou vzhledem k převažujícímu sklonu terénu gravitační. Doporučenou přibližovací technologií jsou UKT nebo LKT v kombinaci s koňskými potahy, v případě prudkých svahů pak lanové systémy. Část OPRL týkající se zpřístupnění lesa bude obsahovat kromě kapitol šetření o LDS ještě terenní technologickou typizaci. V návrhu terénní typizace je výrazné kritérium kritického sklonu svahu, které signalizuje míru rizika poškození lesní půdy těžebně dopravní erozí.
13 6.10. Meliorační šetření. Meliorační šetření v oblasti PLO 7 nebylo v minulosti soustavně prováděno a bude řešeno v rámci obnov LHP tak, aby mohlo být součástí konečného zpracování elaborátu OPRL Vzhledem k tomu, že značnou část plochy oblasti zaujímají plochy s periodickým zamokřením - pseudogleje, umělé odvodnění by bylo zbytečné. Je třeba předejít problémům využíváním jemnějších způsobů hospodaření s využitím melioračních dřevin (na chudších stanovištích BR a na živnějších DB).
7. Předpis LHP, podklady LHE
Skutečné výsledky získané z LHC v oblasti jsou uvedeny v tabulce. Jedná se o celky u kterých bylo možno získat přesné údaje, i když u LHC Zbiroh zbytek je zřejmě nižší plnění způsobeno tím, že převážná část celku je soukromá a evidence již není úplná. Celkově lze konstatovat, že podklady LHE jsou a zřejmě budou i nadále čím dál víc ovlivněny restitucemi. LS
Spálené Poříčí
VLS Hořovice
Zbiroh Zbytek
Plán
Těžba předmýtní
Skutečnost plán na 10 let plán na 6 let skut. za 6 let %plnění plánu plán na 10 let plán na skut. skuteč. plnění %plnění plánu plán na 10 let plán na 2 roky skut.za 2 roky %plnění plánu
Těžba mýtní
Těžba PM ha
Prořezávky ha
Zalesňov. ha
37,3 22,4 32,9 147 % 266,6 167,1 208,6 125 % 3,1 0,6 0,8 133
137,9 82,7 58,1 70 % 733,9 483,1 493,5 102 % 10,1 2,0 1,3 65 %
1688 1013 921 91 % 11064 7001 5715 82 % 141 28 34 121 %
862 517 446 86 % 2825 1817 1864 103 % 44 9 4 44 %
319 191 242 127 % 1565 1050 874 83 % 23 5 3 60 %
307,0 190,1 242,3 127%
881,9 567,8 552,7 97 %
12893 8042 6670 83 %
3731 2343 2314 99 %
1907 1246 1119 90 %
% Celkem:
plán na 10 let plán na skut. skuteč. plnění %plnění plánu
Vzhledem k tomu, že údaje jsou zhruba z 50 % plochy lesní oblasti Brdská vrchovina, lze se domnívat, že na ostatní ploše je stav obdobný. Z údajů vyplývá, že se vysoko překračuje výtěž z probírek. Plán u výše uvedených celků (24m³/ha) je překračován o cca 50 % (36,5 m³/ha) z čehož zřejmě plyne i neplnění plánu probírek v ploše. Následně pak nižší možnost plnění mýtní těžby snižuje plnění plánu zalesnění. Plnění plánu prořezávek je ovlivněno zřejmě neúplnou evidencí u soukromníků než skutečným neplněním plánu výchovy. Závěrem lze shrnout, že kromě stanovení výše probírkové výtěže, která je zhruba o 50% podhodnocena, je předpis LHP včetně taxačních údajů pro oblast 7 stanoven v rámci tolerance.
14
8. Majetkové poměry v oblasti. Až do nabytí účinnosti zákona 229/91 Sb. o úpravě vlastniických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku byly veškeré lesy v dané oblasti v užívání státu. v roce 1991 začal dle citovaného zákona restituční proces a následné navracení majetků fyzickým osobám. Podle zákona č. 172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům též na obce. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky s.p.. Přehled o majetkových poměrech v dané oblasti udává následující přehled: LHC Jínce
Vlastník stát soukromníci
plocha ha 4416 25
% 100 -
------------------------Obecnice stát 4119 96 soukromníci 166 4 -------------------------Nepomuk stát 4677 100 -------------------------Mirošov stát 4404 100 soukromníci 5 -------------------------Strašice stát 4475 100 soukromníci 1 -------------------------Háje stát 237 73 obce 65 20 soukromníci 22 7 ---------------------------Skřež soukromník 962 100 ---------------------------Rokycany obec 973 100 ---------------------------Jeroným Coll-Mann. soukromník 7389 100 ---------------------------Zbiroh zbytek stát 300 12 obce 1600 64 soukromníci 601 24 ---------------------------Spálené Poříčí stát 3977 90 obce 261 6 ZD 3 soukromníci 169 4 ----------------------------Dobříš stát 2500 17 obce 1500 10 soukromníci 10983 73 ----------------------------Rožmitál stát 4800 64 obce 1500 20 soukromníci 1198 16 ----------------------------Zbraslav stát 1100 84 soukromníci 211 16 -----------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM stát 35005 56 % obce 6861 11 % ZD 3 soukromníci 20771 33 %
15
9. Původní a současné LHC v oblasti Původní lesní hospodářské celky (LHC) byly vytvořeny na základě zákona č. 96/77 Sb. a vyhlášky č. 13/78 Sb. „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH č.j. 30421/ORLH/78 z 10.7.1978.. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů státních lesů. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu lesů u jiných vlastníků a uživatelů. LHC VLS Hořovice byly stanoveny v hranicích vojenského újezdu Brdy, kromě LHC Háje, který je tvořen jednotlivými vojenskými lesy v rámci bývalého západočeského kraje. V PLO 7 jsou v současné době následující LHC: LHC Jince - platnost LHP l99l - 2000 LHC Obecnice - platnost LHP l994 - 2003 LHC Nepomuk - platnost LHP l989 - l998 LHC Mirošov - platnost LHP l992 - 200l LHC Strašice - platnost LHP l992 - 200l LHC Háje - platnost LHP l990 - l999 LHC Dobříš platnost LHP l989 - l998 LHC Zbraslav - platnost LHP l992 - 200l LHC Rožmitál - platnost LHP l990 - l999 LHC Jeronymo Colloredo-Mannsfeld - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Zbiroh zbytek - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Rokycany - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Skřež - platnost LHP 1996 - 2005 LHC Spálené Poříčí - platnost LHP 1992 - 2001
Kromě uvedených LHC budou nebo již jsou ve smyslu zákona č. 289/95 Sb., § 24 a vyhlášky č. 84/96 Sb., § 1 odst. 2 vylišeny nové jednotky dle majetků uvedených v předcházející kapitole. Zákon ukládá zpracování LHP pro majetky nad 50 ha lesa. U nestátních majetků do 50 ha budou zpracovány Lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých okresů.
10. Organizační struktura lesů České republiky a vlastníků nad 50 ha. Adresy: LČR, ředitelství, Přemyslova 1106, Hradec Králové, OI LČR Plzeň, Slovanská alej 36, Plzeň , Přeštice, LS Přeštice, tř. 1. máje 1050, OI Klatovy, Kollárova 528/III Klatovy, LS Spálené Poříčí, Zámecká 410 Spálené Poříčí, Přímo řízené lesní závody LČR: LZ Konopiště, Konopiště č.p.12, LZ Dobříš, Příbramská 879,
Benešov, Dobříš,
- LHC Rokycany b) Ostatní: Lesy města - Rokycan Příbram Dobříš Rožmitál Rožmitál Spáleného Poříčí Spálené Poříčí Zbraslav Řevnice Lesy ObÚ - Hostomice Olešná Zaječov
- LHC Dobříš Dobříš Dobříš
501 68 317 52 334 01 - LHC Zbiroh zbytek 339 01 335 61 - LHC Sp.Poř.+ Rožmitál
256 01 - LHC Zbraslav 263 01 - LHC Dobříš
16 Kařízek Věšín Vševily Volenice Lnáře Mladý Smolivec Sebečice Těně Vejvanov Těškov Cheznovice Olešná u Hořovic Strašice Obecnice Mýto Sirá Dobřív Hůrky Lhota p. Radčem Medový Újezd Cekov
Dobříš Rožmitál Rožmitál Rožmitál Rožmitál Rožmitál Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek Zbiroh zbytek
soukromnící - Jeroným Colloredo-Mannsfeld - LHC- Zbiroh JCM, Dobříš Šternberk - Skřež - Dobříš, VLS Ivo Kolařík - Dobříš Zdeněk Palivec - Dobříš Jiří Bromovský Michal Klement - Dobříš - Dobříš Kařízek Anna Bucherová - Rožmitál - Rožmitál Vaníček a spol. Jarošovský - Zbraslav Doležal - Zbraslav Hana Ludikarová - Sp. Poříčí
11. Kategorizace lesů. Celkový přehled o stávající kategorizaci lesů v PLO - 7 uvádí přehled na konci odstavce. V tom jsou zpracovány údaje ze stávajících LHP, kde byla řešena kategorizace dle zákona 96/77 Sb. a vyhlášky č. 13/78 Sb. Nově řeší kategorizaci zákon č. 289/95 Sb. v § 6-9. Termín na nové zařízení je stanoven do pěti let ode dne účinnosti, což je rok 2000. (§59, odst.6). K řešení problematiky kategorizace byla vydána směrnice Mze ČR č.j.361/97-5010 ze dne 10.3.1997. Stávající stav podle staré vyhlášky č.13/78 Sb. dnes již neplatného zákona 61/77 Sb: Lesy hospodářské: 36950 ha Lesy ochranné: 4727 ha ( jedná se o jednak o ochranné lesy z titulu mimořádně nepříznivého stanoviště, tak o ochranné lesy z titulu provozu vojenských zařízení ) Lesy zvlášt. určení: 20904 ha A- 87 ha /lesy v ochranném pásmu PHO I./ B- 92 ha /lesy lázeňské/ C- 313 ha / lesy v uznaných oborách/ D- 91 ha /území chráněná podle předpisů o státní ochraně přírody/ E-2274 ha /lesy postihované exhalacemi / G-18106 ha / lesy, v nichž jiné důležité potřeby společnosti vyžadují odlišný způsob hospodaření/ Podle nového zákona tak již v kategorii zvl. určení nebudou např. lesy exhalační, podle nového vodního zákona část PHO, atd. U lesů ochranných A dojde k plošnému snížení vzhledem k platnosti nové směrnice a lesy ochranné C (převážně dopadové plochy ve vojenském prostoru) přejdou zřejmě do kategorie lesa zvláštního určení.
17
12. Funkční potenciál lesů v dané PLO. Předmětem šetření je podchycení funkčního potenciálu lesů v dané lesní oblasti. Na základě analýzy růstových a porostních podmínek, šetření typologie, meliorací, ochrany lesa, rekreačního a mysliveckého průzkumu budou lesy rozděleny dle funkčního potenciálu a převládající funkce na: a) produkční- vyjádřené seskupením SLT a HS včetně produkčních možností. b) ekologicko - stabilizační - vyjádřený stupněm ekologické stability, jako schopnost reagovat na případné ohrožení škodlivými činiteli, funkce reprodukční a ochrany přírody c) vodní - funkce srážkotvorná, produkce horizontálních srážek, vymezení LVS - desukční - stanoviště trvale ovlivněna vodou, rašeliny. d) půdoochranná - funkce protierozní, extremní stanoviště vymezená extrémními SLT. e) zdravotně rekreační - lesy rekreačně využívané podmíněně, průměrně a nadprůměrně. Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich vzájemné překryvy a střety zájmů. S tím bude rovněž souviset požadavek na podchycení priorit a hierarchie funkcí v PLO. Priority a střety zájmů bude nutno řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím orgánů státní správy a samosprávy.
13. Deklarované funkce lesa. Mimoprodukční funkce budou do OPRL zapracovány podle čl. 5, § 1 vyhlášky Mze č. 83/96 Sb. a budou sloužit jako podklad pro kategorizaci lesů podle § 6-9 zákona č. 289/95 Sb. 13. 1. Lesy ochranné budou upřesněny po revizi typologického mapování. a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích - SLT X,Y,Z, J, 8R 13.2. PHO, ChOPAV. Centrální část Brdské vrchoviny je vyhlášené jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Brdy. Je zde řada důležitých zdrojů vyhlášených jako PHO pro jednotlivá města a obce jako např. nádrž Chotubuš, ale i celé vodárenské toky jako např. Litavka. Na základě nového zákona 14/98 o vodách z 7.1.98 budou výhledově přehodnoceny všechny stávající PHO a následně budou muset být nově zařazeny resp. vyřazeny porosty z kategorie lesa zvláštního určení. 13.3. Ochrana přírody. V přírodní lesní oblasti je vyhlášeno mnoho přírodních rezervací a památek: PR Chyninské buky - výnos MK č. 17847/55, kú. Chynín 13,52 ha, starý bukový prales s bohatým podrostem PP Míšovské buky - výnos MK č. 17846/55 a vyhláška MŽP ČR z l4.12.90, kú. Míšov 4,05 ha, zbytek kyselé bikové bučiny a jedlobučiny PR Fajmanovy skály - klenky - výnos MK č. l8145/55 a vyhláška MŽP ČR z 14.12.90, kú. Chynín 30,03 ha, buližníkový skalnatý vrch s reliktním borem a původními porosty jedle a buku PR Kokšín - Výnos MK č. 17848/55 a vyhláška MŽP ČR z 14.12.90, kú. Hořehledy 20,65 ha, smíšený listnatý porost s bohatou květenou PR Getsemanka - výnos MK ČSR č. l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Hutě p.Tremšínem a Věšín 27,76 ha, ukázka přirozených brdských lesních porostů PR Na skalách - výnos MK ČSR č. l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Věšín 23,31 ha, bukojedlový porost PP Hřebenec - usnesení rady ONV Příbram č.1602 z 3.4.64, kú Hutě p. Tremšínem a Rozelov 9,76 ha, skalní hřbet s reliktním borem PP Na horách - (bývalé NZCHÚ Křešín) 4,76 ha (pouze část na lesní půdě), bohatý výskyt koniklece, vstavače a jalovce PP Třemešný vrch - výnos MK ČSR l7.094/87-VI/2 z 21.12.87, kú. Voltuš 2,07 ha, bohaté naleziště
18 lýkovce PR Kuchyňka - MK ČSR č. 3 500/89/SOP z 19.1.89, kú. Pičín 21,18 ha, typický brdský suťový porost PR Hradec - MK ČSR č. 3 500/89/SOP z l9.1.89, kú. Dobříš 45,92 ha, výrazný hřbet v Hřebenech s přir. porosty PR Rašeliniště v Tisém - MNO č.j. 01274/HSS z 6.6.55, kú. Strašice 15,95 ha, živé rašeliniště a ptačí hnízdiště v rákosových porostech PP Rumpál - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Sklená Huť 5,20 ha, Palentologická lokalita libeňského souvrství českého ordoviku PP Kařezské rybníky - OÚ Rokycany 1.4.92, kú. Kařez, Kařízek 66,59 ha, Soustava rybníků a mokřadních luk, útočiště plazů,obojživelníků a hnízdiště ptactva PP Zavírka - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Svojkovice 0,05 ha, Palentologická lokalita ordovické fauny PP Niva u Volduch - ONV Rokycany 5.9.89, kú. Volduchy 1,44 ha, Zbytek přirozené olšiny PR Žďár - MŠO 101.225/53 z 13.4.53, kú. Pavlovsko 25,55 ha, Suťový porost se vzácnou květenou Na území LHC Spálené Poříčí je vyhlášen zákonem 114/92 Sb. Přírodní park Brdy. 13.4. Rekreace a lesy lázeňské. V současné době je vyhlášena pouze klidová zóna kolem LDN V Dobříši jako lázeňský les Číhadlo. Rekreační nebo lesy příměstské mohou být vyhlášeny pouze na základě schválených územních plánů.. Příkladem může být např. usnesení městské rady ze dne 25.6.97, které ukládá OLH městských lesů požádat Mze o změnu kategorizace na podkladě studie zpracované městským architektem. Jednalo by se případně o kategorii lesa zvláštního určení v okolí města Příbram na výměře cca 350 ha v podoblasti 7a a cca 280 ha v podoblasti 7c, kde jde o lesy využívané občany města Příbram k polodenní rekreaci. 13.5. Genové základny. Genové základny pro SM č. 602- 604 na LHC Obecnice, dále na LHC Jince a Nepomuk. Na LHC Spálené Poříčí je jediná - č. 70 pro SM a BK o rozloze cca 300 ha. Skutečný stav bude upřesněn při zpracování OPRL s VÚLHM. 13.6. ÚSES V PLO 7 jsou zpracovány generely místních ÚSES na základě okresních generelů pro jednotlivá města a obce. V okrese Rokycany Volduchy-Cheznovice (k.ú. Volduchy, Borek, Svojkovice, Holoubkov, Medový Újezd, Hůrky, Mýto a Cheznovice), Rokycany jih (k.ú. Hrádek, Mirošov, Těně, Strašice, Dobřív a Pavlovsko). Na Plzni-Jihu je schválen ÚSES pro obce Spálené Poříčí, Míšov, Železný Újezd, Čížkov a Hořehledy. Na okrese Příbram je to u obcí Dobříš, Hluboš, Podlesí, Trhové Dušníky a Stará Huť. Na okrese Praha -západ Řevnice, Všenory, Dobřichovice, Řitka, Mníšek a Kytín (všechny jsou schváleny). 13.7. Obory V oblasti je zhruba polovina z 510 ha obory Aglaia na LHC Dobříš pro chov jelence viržinského a daňka. Na LHC Rožmitál mimo lesní půdu je ještě cca 32 ha obora Hedvika a v rámci VLS Hořovice jen malá přezimovací obůrka prakticky bez významu.
19
14. Specifika PLO. - Nadpůměrná lesnatost (79%) - Zastoupení 1. - 7. lesního vegetačního stupně - Silné poškození porostů jelení zvěří - Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV Brdy - Vojenský výcvikový prostor - Výškové převýšení mezi 250 m u Všenor a 865 m Tok.
15. Metodika zpracování OPRL. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní oblast č. 7 - Brdská vrchovina zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. , pobočka Plzeň, jako garant. Na vypracování se bude též podílet pobočka ÚHÚL Stará Boleslav. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“ a závěru základního protokolu k vyhotovení OPRL pro PLO 7. 15.1. Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů, který zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. na období l997 2000. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro PLO 7 zpracováván průběžně dle prováděných LHP v oblasti a předložen ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR koncem roku 2000. V letošním roce budou práce zahájeny na LHC Nepomuk a Zbraslav. Dokončeny pak na těchto LHC a LHC Dobříš. V roce 1999 pak především na LHC Háje a Rožmitál. 15.2. Personální obsazení Hlavním koordinátorem prací za pobočku ÚHÚL Plzeň je ředitel pobočky Ing. Jan Sychrava, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích prací na OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy a jedná se zadavatelem OPRL. Personální obsazení pro zpracování PLO 7 a,b pobočkou ÚHÚL Plzeň : garant: specialisté: typologický průzkum a přírodní podmínky ochranářský průzkum dopravní průzkum funkce lesa rámcové směrnice hospodaření digitální zpracování OPRL čistopisy, čistokresby
Ing. Josef Urban -
Ing. Jan Majer Ing. Jiří Bouše Jan Veselý Ing. Josef Urban Ing. Jan Majer Alexandr Kmínek + pracovnice pobočky pracovníci pobočky Plzeň
Personální obsazení pro zpracování PLO 7a,c pobočkou Stará Boleslav: koordinátor: garant: specialisté: typologický průzkum revize typolog. mapování ochranářský průzkum dopravní průzkum funkce lesa
Ing. Petr Trnčík ředitel pobočky Ing. Jan Rulec -
Ing. Květoslava Zelenková Ing. Květoslava a Ing. Drahomíra Zelenková Ing. Jaroslav Svoboda Ing. Václa Hraběta Ing. Jan Rulec
Garantem za celou PLO 7 je Ing. Josef Urban. Bude za danou PLO permanentně odpovídat a operativně koordinovat práce na vyhotovení OPRL, až do jeho schválení a předání všech požadovaných výstupů Mze ČR.
20
16. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů.
Projekt prací OPRL pro PLO 7 byl vypracován na podkladě rámcových plánovacích průměrů dle „metodiky“. Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují (LHP vyhotovené v posledním období) nebo bude třeba provést standardní (komplexní) šetření. Velice náročné bude shromáždit podklady pro jednotlivá šetření. Vyřešit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podkladů pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy lesů a ochrany přírody. Velice obtížné (v některých případech až nemožné) bude získat podklady LHE o stavu hospodaření a výskytu škodlivých činitelů. Rozpadem původních LZ byla nejen přerušena kontinuita výkazů, ale často jsou podklady nedostupné. Konkrétním příkladem je např. zhruba 250 ha rozdíl u VLS Hořovice způsobený vydáním těchto ha převážně do soukromého vlastnictví a vymazáním údajů z databáze. Tím se tyto majetky objeví v datech znovu až po obnovení lesních hospodářských plánů buď v osnovách nebo v LHP. V rámci PLO bude provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zařazení lesů do kategorie ochranných v návaznosti na nové právní předpisy. Na úseku lesní dopravní sítě bude na většině území PLO provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových norem. Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standardní šetření prakticky na celém území PLO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření lesa. Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem. Orientační rozpis plánované pracovní kapacity je uveden v následující příloze. Kalkulace dnů je počítána na zpracování OPRL podle LHC, na kterých bude v následujících letech probíhat obnova LHP. Při zpracování části VLS Hořovice pobočkou Stará Boleslav je počítáno s výpomocí pobočky Kroměříž při revizi typologického mapování.
Projekt prací OPRL na PLO 7 - pobočka Stará Boleslav
konto
název konta
LHC Dobříš 14 983 ha ha d.norm
101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 Sa
venkovní typologický průzkum 500/30d revize typol. mapování 200/75d ochranářský průzkum 400/37d funkce lesa 400/37d zpřístupnění lesa -LDP 300/50d analýza lesních oblastí 5000/3d tvorba hosp. souborů 500/30d čistopisy OPRL digitalizace OPRL vedení prací 1000/15d normovaná konta - dny 277 dnů
počet dnů
Rožmital Zbraslav 8 809 ha ha d.norm
kancelář. venkovní 500/30d 500/18d 400/37d 200/44d 400/37d 400/22d 500/30d 400/22d 300/50d 300/29d 5000/3d 5000/2d 500/30d 500/18d 150/100d 60/250d 1000/15d 1000/9d 582 dnů 164 dnů
počet dnů
VLS Hořovice 17 611 ha ha d.norm
počet dnů
kancelář. venkovní kancelář. 500/18d 250/70d 250/70d 400/22d 50/352d 100/176d 400/22d 400/44d 400/44d 500/18d 400/44d 500/35d 300/29d 300/59d 300/59d 5000/2d 5000/3d 5000/3d 500/18d 500/35d 500/35d 150/59d 150/117d 60/147d 60/293d 1000/9d 1000/18d 1000/18d 344 dnů 625 dnů 850 dnů
21 Projekt prací OPRL na PLO 7 - pobočka Plzeň
konto
VLS Hořovice 5002 ha had.norm venkovní
101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 Sa
500/10d 200/25d 500/10d 500/10d 500/10d 5000/1d 500/10d 1000/5d 81 dnů
počet dnů kancelář.
LHC Sp.Poříčí Zb.Zb.JCM Skřež Rok. 4500 ha 11735 ha ha d.norm venkovní
počet dnů kancelář.
ha d. norm. venkovní
500/10d 500/9d 400/13d 200/23d 500/10d 500/9d 500/10d 500/9d 500/10d 500/9d 5000/1d 5000/1d 500/10d 500/9d 150/33d 60/83d 1000/5d 1000/5d 185 dnů 54 dnů
500/9d 400/11d 500/9d 500/9d 500/9d 5000/1d 500/9d 150/30d 60/75d 1000/5d 167 dnů
1200/10d 650/18d 1200/10d 600/20d 1800/7d 5000/2d 600/20d 1000/12d 99 dnů
Celkem LO 7 62640 ha haden.nor.
počet dnů kancelář.
venkovní
1200/10d 1350/9d 1200/10d 600/20d 1800/7d 5000/2d 600/20d 150/78d 60/196d 1200/12d 364 dnů
147 dnů 147 dnů 537dnů 268 dnů 132 dnů 132 dnů 142 dnů 122 dnů 164 dnů 164 dnů 12 dnů 12 dnů 122 dnů 122 dnů 417 dnů 1044 dnů 63 dnů 63 dnů 1319dnů 2491 dnů
K celkové potřebě dní pro pobočku Plzeň je nutno přidat: a) zpracování výstupů - čistopisy, vazby - cca 50 dnů b) zpracování mapových náležitostí - čistokresby, montáže map, soulepy - cca 300 dnů
17. Výstupní dokumentace OPRL: 17.1. textová část. 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory a) Přírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Zpřístupnění lesa e) Analýzy a rozbory 4. Návrh rámcových směrnic hospodaření 5. Resumé, strategické cíle 6. Technická zpráva 7. Přílohy - tabulky a grafické přehledy
17.2. Mapová dokumentace. 1. Přehledová mapa PLO (1 : 50 000) 2. Typologická mapa ( 1 : 10 000) 3. Přehledná mapa LVS (1 : 50 000) 4. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa ( 1 : 25 000) 5. Mapa funkčních potenciálů ( 1 : 25 000 ) 6. Mapa deklarovaných funkcí ( 1 : 25 000 ) 7. Dopravní mapa ( 1 : 25 000 ) 8. Mapa cílového hospodaření ( 1 : 25 000 ) 9. Mapa ÚSES ( 1 : 25 000 )
počet dnů kancelář.
22
18. Seznam příloh předběžné zprávy:
1. Přehledová mapa 1 : 100 000 se zákresem hranic PLO, podoblastí, LHC, Působnosti okresních úřadů a majetků nad 50 ha. 2. Graf procentického zastoupení HS. 3. Tabulka a graf zastoupení dřevin. 4. Tabulka a graf plošného zastoupení věkových stupňů.
Zpracoval:
Ing. Josef Urban Plzeň březen 1998
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady 15604 Praha 5 – Zbraslav
Oblastní plány rozvoje lesů
Doporučené přenosy reprodukčního materiálu lesních dřevin Úvod Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96. Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu. Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů PLÍVA a ŽLÁBEK 1986. Současný typologický průzkum má novější poznatky, které neměl vždy autor k dispozici. V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu,
Strana 1 z 5
Věc: podklad pro OPRL
Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 7 – Brdská vrchovina textová část V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-7 (viz Plíva a Žlábek 1986).
I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. II – středočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko – kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V oblasti Brdské vrchoviny jsou zastoupeny horský klimatický ekotyp smrku (5.-6. LVS) a chlumní klimatický ekotyp smrku(1.-4. LVS). Zastoupení 7. LVS je bezvýznamné. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina resp. semenářské oblasti II – středočeské jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné. Bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu (1.-4. LVS), pokud se zde vyskytuje.
Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. I. západočeská, tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 1 (Krušné hory), 2a (Chebská a Sokolovská pánev), 2b Mostecká a Žatecká pánev), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko- kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 7 - Brdská vrchovina se podobně jako u smrku ztepilého rozlišují dva klimatické ekotypy (varianty) borovice – náhorní (5.-7. LVS) a chlumní (1.-4. LVS). V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. I – západočeské, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné.
Modřín opadavý PLO č. 7 - Brdská vrchovina je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.
Strana 2 z 5
V rámci PLO č. 7 - Brdská vrchovina, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti č. I – jesenické je povolen.
II. Ostatní lesní dřeviny 1. Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 – Karlovarská vrchovina, 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 30 (Drahanská vrchovina), 31 (Českomoravské mezihoří), 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina nejsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné, přestože je tato lokální populace hodnocena v rámci provenienčních ploch jako velmi dobře rostoucí. V rámci navržené semenářské oblasti bude sice možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu jedle bělokoré, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v oblasti Brdské vrchoviny bude proto nutné v omezené míře využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).
2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina je vylišena semenářská oblast buku lesního tvořená PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8a (Křivoklátsko), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely.
je možný s příslušným vertikálním
V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního nedostatečné, v rámci navržené semenářské oblasti by měly být ale dostatečné. Reprodukční materiál z jiných oblastí ČR resp. z oblasti Karpat by měl být využíván jen omezeně.
Strana 3 z 5
Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 7 – Brdská vrchovina by měl být převládajícím druhem dub zimní. Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Pro dub zimní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 12 (Předhoří Šumavy). U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina ani v rámci navržené semenářské oblasti pro dub zimní nejsou zdroje reprodukčního materiálu dubu zimního vlivem tracheomykoz a obaleče dubového dostatečné. Totéž platí i o dubu letním. Přesto je možno získat významné množství tohoto reprodukčního materiálu v rámci semenářské oblasti. Využívat ostatní zdroje reprodukčního materiálu obou dubů v rámci ČR včetně moravské části Karpat by proto mělo být omezené s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu.
Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina), 11 (Český les). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné.
Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 2 (Podkrušnohorské pánve), 3 (Karlovarská vrchovina), 4 (Doupovské hory), 5 (České středohoří), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnickokladenská pahorkatina), 10 (Středočeská pahorkatina), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy), 15 (Jihočeské pánve), 16 (Českomoravská vrchovina), 18 (Severočeská pískovcová plošina a Český
Strana 4 z 5
ráj), 19 (Lužická pískovcová vrchovina), 20 (Lužická pahorkatina), 23 (Podkrkonoší), 24 (Sudetské mezihoří). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné.
Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 7 (Brdská vrchovina), 3 (Karlovarská vrchovina), 6 (Západočeská pahorkatina), 8 (Křivoklátsko a Český kras), 9 (Rakovnicko-kladenská pahorkatina) a 11 (Český les).
Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 7 – Brdská vrchovina, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné.
Strana 5 z 5
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
pobočka: Stará Boleslav
ZPRÁVA K ZÁVĚREČNÉMU ŠETŘENÍ k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů
Přírodní lesní oblast
č. 7 – Brdská vrchovina
Platnost: 2001 - 2020
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
1. Všeobecné informace k zhotovení OPRL Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) se vyhotovují na základě ustanovení odstavců 1-4 § 23 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ze dne 3.11.1995. Podrobnosti a zásady pro zpracování stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 z 11.5.1994, zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a rovněž zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. V návaznosti na výše uváděné legislativní předpisy a další zásady vypracoval v roce 1996 ÚHÚL Brandýs nad Labem metodiku OPRL, která byla v únoru 1999 novelizovaná. Na základě „Rozhodnutí MZe ČR o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem“, č.j.2671/96-1000 ze dne 30.12.1996 byl ÚHÚL pověřen v bodě č.6 tohoto „Rozhodnutí“ vyhotovením OPRL a jejich následnou aktualizací. Touto činností byl ÚHÚL Brandýs n.L. pověřen rovněž v úplném a novelizovaném znění „Zřizovací listiny“ č. j. 2452/98-3030 ke dni 31.12.1998, kde ji má zakotvenou v předmětu hlavní činnosti - v bodu 5. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR schválil dne 3.6.1997 harmonogram prací OPRL pro celé území ČR, dle kterého byla stanovena jako garant za zpracování OPRL pro PLO 7 pobočka Plzeň. Tento harmonogram byl v roce 1998 zkrácen o 2 roky a současně změněn garant za zpracování OPRL pro PLO 7. Dle tohoto zkráceného harmonogramu se stala garantem za OPRL pro PLO 7 pobočka Stará Boleslav. OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina byl zpracován v letech 19972001. Základní šetření k vypracování OPRL pro PLO 7 se uskutečnilo dne 21. dubna 1998. Předběžný termín schvalovacího řízení byl stanoven na 22. května 2001.
2. Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina je odpovědná (garant) po zkrácení harmonogramu zpracování OPRL pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Stará Boleslav, Okružní 1226, 250 02 Stará Boleslav. Další spolupracující pobočkou je pobočka ÚHÚL Plzeň, nám.gen.Píky 8, 30751 Plzeň. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Peter Trnčík (ředitel pobočky ÚHÚL Stará Boleslav).
3. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR svolal na 21.4.1998 základní šetření, které se konalo v budově Vojenských lesů a statků s.p., divize Hořovice. Pobočka ÚHÚL Plzeň vypracovala k tomuto základnímu šetření předběžnou zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL. Zápis ze základního šetření byl sepsán na pobočce ÚHÚL Plzeň dne 7.9.1998 a s opravenou předběžnou zprávou je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č. 7. V průběhu platnosti tohoto OPRL lze předpokládat změny a doplňky, a proto bude nutná jeho průběžná aktualizace.
4. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V souladu s § 1, odst.3 vyhlášky MZe ČR č.83/19996 Sb. byl ve Věstníku MZe ČR č.3, ročník 1997 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro PLO 7 – Brdská vrchovina, ve kterém byl stanoven termín (31.8.1997), dokdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. V průběhu jednání Základního šetření uplatnil připomínku VÚLHM (Ing. Hynek), týkající se rozlišování dubu letního a zimního.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
2
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
Připomínky zaslali : a) VÚLHM Zbraslav – Strnady – týkající se požadavku VÚLHM, aby byl považován za neopomenutelného účastníka při jednáních o OPRL. b) VÚLHM Zbraslav – Strnady – předal materiál „Genové zdroje v PLO“, který požaduje zařadit do příslušné kapitoly OPRL. c) MŽP ČR-odbor ochrany přírody (dne 25.6.1996 pod č.j.3139/96) – týkající se vyjádření k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (nenahrazuje závazné stanovisko ve smyslu ustanovení § 23 zákona č.289/95 Sb.). Veškeré připomínky byly akceptovány.
5. Výstupy OPRL Výstupem OPRL pro PLO 7 je textová část včetně příloh tabulkových a grafických přehledů a mapová dokumentace v analogové i digitální formě: A) Textová část včetně příloh 1) Úvod 2) Vyhotovení OPRL a vymezení hranic 3) Organizačně správní údaje 4) Přírodní podmínky oblasti 5) Údaje o stavu lesa, historickém vývoji,dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 6) Funkce lesů 7) Ochrana lesa 8) Dopravní zpřístupnění lesa 9) Hospodářské soubory, základní hosp.doporučení a rámcové směrnice hospodaření 10) Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti 11) Technická zpráva 12) Přehled literatury 13) Přílohy
B) Mapy v analogové a digitální formě 1) Mapa přehledová 2) Mapa typologická 3) Mapa lesních vegetačních stupňů 4) Mapa cílového hospodářství 5) Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 6) Mapa ÚSES 7) Mapa deklarovaných funkcí 8) Mapa funkčního potenciálu 9) Dopravní mapa
1 : 50 000 1 : 10 000 1 : 50 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000 1 : 25 000
Pozn.:Digitální výstupy budou předány subjektům, které určí MZe ČR na CD nosičích
6. Vymezení hranice PLO a její plocha Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Podrobný popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v textové části OPRL v kapitole 2.5. PLO 7 – Brdská vrchovina má výměru : 62.342,39 ha porostní půdy (dle dat LHP) plochu : 64.672,67 ha PUPFL (dle digitalizace) typologicky zmapovanou plochu : 64.348,43 ha (dle digitalizace) 66,52 % ve Středočeském kraji a 33,48 % v Plzeňském kraji (včetně vojenských lesů) Přibližná digitálně zjištěná katastrální rozloha PLO 7 činí: cca 98.287 ha Lesnatost přírodní lesní oblasti č. 7 je : cca 65,80 %
PLO 7 sousedí s :
3
PLO 6 – Západočeská pahorkatina PLO 8 – Křivoklátsko a Český kras PLO 10 – Středočeská pahorkatina
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
7. Seznam katastrů zasahujících do PLO podle okresů Katastrální rozloha PLO 7
Kraj
98.287 ha
Okres Praha západ 3210 Beroun 3202
Příbram 3211
Plzeň jih 3406 Rokycany 3408
Rozloha ha % Lesnatost ha %
Katastrální území Černolice č. Dobřichovice č. Kytín č.
Lety u Dobřichovic č. Mníšek p. Brdy č.
Řevnice č. Řitka č.
Stříbrná Lhota č. Všenory č.
4299 2899
4,37 67,43
Běštín č. Bezdědice u Hostomic č. Cerhovice č. Felbabka Hodyně u Skuhrova č. Hořovice č. Hostomice p. Brdy č. Baština Baštinka Běřín Bezděkov p. Třemšínem č. Bohutín č. Buková u Příbramě č. Buková u Rožmitálu p. Třemšínem Čenkov u Příbramě č. Dobříš č. Dobřív I Dominikální Paseky č. Drahlín č. Dubno č. Hluboš č. Hoděmyšl č. Hořice I Hrachoviště Borovno Číčov Čížkov u Blovic č. Dožice č. Hořehledy Hořice Bezděkov u Radnic č. Biskoupky č. Borek u Rokycan Březina u Rokycan č. Cekov č. Dobřív č. Drahoňův Újezd č. Holoubkov Hrádek u Rokycan č. Hůrky u Rokycan Cheznovice
Hvozdec Chaloupky Jivina u Hořovic Kleštěnice Komárov u Hořovic č. Kvaň Lhotka u Hořovic č. Hutě p. Třemšínem Hvožďany č. Chaloupky I Jince Kardavec č. Kolvín Kozičín Křešín Kvaň I Láz Lazec č. Lhota u Příbramě č. Lhotka u Dobříše č. Líha č. Malá Víska I Mirošov I Míšov I Nepomuk p. Třemšínem Nesvačily p. Třemšínem č. Chynín Lipnice u Spál. Poříčí č. Louňová č. Lučiště Míšov Nechanice u N. Mitrovic Chotětín č. Kakejcov č. Kamenný Újezd u Rokycan č. Kařez č. Kařízek Lhota p. Radčem Medový Újezd Mešno č. Mirošov č. Mýto v Čechách
Lochovice č. Malá Víska Olešná u Hořovic Osek u Hořovic č. Podbrdy č. Podluhy č. Radouš č. Občov č. Obecnice č. Obořiště č. Ohrazenice u Jinců Orlov Oseč Padrť Pičín č. Podlesí n. Litavkou Podluhy I Pozdyně č. Pročevily č. Příbram č. Rejkovice Rosovice č. Roželov Rožmitál p. Třemšínem č. Sádek č. Skořice I Nové Mitrovice Planiny Přešín č. Radošice č. Spálené Poříčí č.
Rpety č. Skuhrov p. Brdy č. Svinaře č. Újezd u Hořovic č. Velký Chlumec č. Vižina č. Zaječov Starý Rožmitál Strašice I Strýčkovy č. Svaté Pole č. Štítov I Těně I Trhové Dušníky č. Vacíkov č. Velcí Věšín Volenice u Březnice č. Voltuš Voznice č. Vranovice p. Třemšínem č. Vševily č. Vysoká Pec u Bohutína č. Vysoká u Příbramě č. Záběhlá Starý Smolivec č. Struhaře č. Těňovice Záluží u Spál. Poříčí Železný újezd č.
8202 4581
8,35 55,86
Nová Huť č. Osek u Rokycan č. Pavlovsko Plískov č. Příkosice č. Přívětice č. Rokycany č. Sebečice č. Sklená Huť Skomelno č. Skořice
Strašice Svojkovice Širá Štítov Těně Těškov Trokavec Vejvanov č. Vísky Volduchy č.
22301 22,69 11959 53,62
52883 39725
53,80 75,12
10602 10,79 5509 51,96
Poznámka: č. = část katastru
7.1. Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví v oblasti Por. půda
Vlastník LČR VLS Obce s vlastním LHP Soukromníci s vlastním LHP LHO nezařízené
ha 23 058,37 22 491,85 5 368,25 10 977,79 435,17 10,96
% 36,99 36,07 8,61 17,61 0,70 0,02
Celkem
62 342,39
100,00
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
4
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
8. Kompetence státní správy lesů v oblasti MZe ČR .......................................................100 % Krajský úřad Středočeského kraje................... 38,56 % OkÚ Praha-západ ................................................ 4,48 % OkÚ Příbram ....................................................... 27,00 % OkÚ Beroun ........................................................ 7,08 % Krajský úřad Plzeňského kraje........................ 26,84 % OkÚ Plzeň-jih …................................................... 8,38 % OkÚ Rokycany ……………………………………..18,46 % Vojenský lesní úřad .......................... 34,60 % Adresy výše uvedených orgánů státní správy lesů jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4. Protože v době konání základního šetření byly kompetence nynějších Krajských úřadů na ÚO MZe ČR, uvádíme zde jejich adresy: Krajský úřad Středočeského kraje – Zborovská 11, Praha 5 – Smíchov, PSČ : 150 52 Krajský úřad Plzeňského kraje – Škroupova 18, Plzeň, PSČ : 301 36 Procenta jsou vypočtena z celkové výměry lesní půdy, zjištěné digitálně. V lesích VLS ČR vykonává dle § 47, odst. 2 zákona č.289/1995 Sb. státní správu lesů v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad, Pod Juliskou 5, 164 00 Praha 6.
9. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR ......... 100 % Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj a hl.m.Prahu.. 66,52 % OkÚ Praha-západ ....................................................………….… 4,37 % OkÚ Příbram ..........................................………...............………. 53,80 % OkÚ Beroun ....................................................……….......……… 8,35 % Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj ..........………… 33,48 % OkÚ Plzeň-jih …....................................………..............……….... 10,79 % OkÚ Rokycany …………………………………………..…………… 22,69 % Adresy orgánů státní správy ochrany přírody jsou uvedeny v Předběžné zprávě k základnímu šetření pro zpracování OPRL na straně 4 a 5. Protože od 1.1.2001 přešly kompetence původních ÚO MŽP ČR na Odbory výkonu státní správy, uvádíme zde jejich adresy: Odbor výkonu státní správy I pro Středočeský kraj, Podskalská 19, Praha 2, PSČ : 128 25 Odbor výkonu státní správy III pro Plzeňský kraj, Hřímalého 37, Plzeň, PSČ : 320 25 Procenta jsou vypočtena z celkové katastrální výměry, zjištěné digitálně.
5
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
10. Přírodní podmínky oblasti 10.1. Poměry geomorfologické Reliéf přírodní lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina má většinou charakter členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, pouze v okolí průlomu Litavky má ráz ploché hornatiny s členitostí až 340 m. Pánev v okolí Padrťských rybníků a sníženina u Mýta mají charakter pouze členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m. Nejnižším bodem oblasti je okraj nivy Berounky u Dobřichovic – asi 210 m, nejvyšším bodem je Tok – 865m. Brdy s vyšší částí Hřebenů (podoblast 7a): Zaujímá vlastní Brdy s nejvyšším vrcholem Tok (865 m.n.m.), které končí dvěma kupovitými útvary - Písek (691 m.n.m.) a Plešivec (654 m.n.m.) a na ně navazující část Hřebenů s nejvyšším vrcholem Studený (660 m.n.m.) na jihozápadě a postupně se sklánějící k SV přes vrcholy Hradec (628 m.n.m.), Jistevník (606 m.n.m.) a končí vrcholem Vrážky (577 m.n.m.). Pro reliéf Brd jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety, oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími, většinou bez typické nivy, neboť dna jsou zahlcena balvanitými sutěmi. Slepence, křemence, tvrdé pískovce a buližníky vystupují ve vrcholových polohách v podobě skalních stupňů a kamýků s otevřenými balvanitými drolinami na úpatí. Skupina Radče (podoblast 7b): Přiřazuje se k Brdům v SZ části a je převážně tvořena JZ výběžkem Křivoklátské vrchoviny. Převládají zde mírně skloněné denudační svahy a široká otevřená údolí. Nejvyšším bodem je Radeč – 721m.. Nižší část Hřebenů (podoblast 7c:) Tvoří jakési předhoří Brd a zaujímá úzký pruh podél JV okraje podoblasti 7a zhruba od údolí řeky Litavky dále k SV, kde se zvlněný terén pohybuje v nadmořské výšce kolem 500 m. Na SV pokračuje nižší částí Hřebenů, které jsou tvořeny souvislým strukturním hřbetem s plochou vrcholovou částí, kde nejvyšším vrcholem je Kalvárie (555 m.n.m.) a přes vrchol Chlum (445 m.n.m.) spadajícím do údolí Všenorského potoka. Geomorfologické členění území PLO 7 (Demek, 1987) a podrobný popis krajinného rázu území jsou uvedeny v textové části v kapitole 4.1.
10.2. Poměry hydrografické Celé území přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina spadá do pomoří Severního moře. Hlavními povodími jsou zde Berounka a Vltava. Ani jedna z nich však přímo do oblasti nezasahuje. Vrcholovými partiemi Hřebenů prochází přibližně ve směru JZ – SV rozvodnice mezi povodími Berounky (Nezabudický potok a Svinařský potok) a Vltavy (Bojovský potok a Kocába). SZ svah náleží k povodí Berounky a JV svah pak k povodí Vltavy. Vlastní Brdy jsou od Hřebenů odděleny údolím Litavky, která odvodňuje východní část Brd a jihozápadní část Hřebenů. Západní část Brd spadá do povodí Klabavy, jihozápadní do povodí Úslavy a jižní část Brd do povodí Otavy. Na severozápadním úpatí Brd zasahuje do oblasti okrajově povodí Zbirožského potoka. Z vodních ploch jsou významné především Padrťské rybníky. Hořejší padrťský rybník je největším pramenným rybníkem v České republice. Dále se v oblasti nachází údolní nádrž Pilská (na Pilském potoce) a vodní nádrž Obecnice (na Obecnickém potoce). Z větších rybníků se v oblasti nachází Štěpánský rybník (na Holoubkovském potoce) a Kařezské rybníky a Cekovský rybník (v povodí Zbirožského potoka). Většina území podoblasti 7a se nachází v CHOPAV Brdy. CHOPAV Brdy okrajově zasahuje i do podoblastí 7b a 7c. Celé území je odvodňováno Vltavou do Severního moře.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
6
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
10.3. Poměry klimatické Klimatické oblasti a okrsky B – mírně teplá oblast – počet letních dnů (s max. teplotou 25°C nebo vyšší) pod 50, začátek žní ozimého žita po 15.červenci, červencová teplota nad 15°C. B2 – okrsek mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou Menším ostrůvkem zasahuje do podoblasti 7c na severním úpatí Hřebenů. B3 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový Okrajově zasahuje do podoblasti 7a v jižní části Hořovické brázdy a do podoblasti 7b ve východní části Rokycanské pahorkatiny. B5 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový Zaujímá většinu oblasti. C – chladná oblast – červencová teplota pod 15°C. C1 – okrsek mírně chladný Zaujímá pouze nejvyšší partie Brd. Průměrná roční teplota a průměrný roční úhrn srážek V závislosti na nadmořské výšce se údaje z existujících meteorologických stanic o průměrné roční teplotě v oblasti pohybují od 6,6 0C do 7,5 0C, údaje o průměrných úhrnech ročních srážek kolísají mezi 607 mm a 800 mm a vegetační doba trvá od 122 (na hřebenech) až po 153 dní (Jince). Hodnota Langova dešťového faktoru se pohybuje od 85 až po 121, což představuje semihumidní až perhumidní oblast. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 70. Převládají větry od SV. Podrobné údaje o výše uvedených veličinách, dle měření jednotlivých klimatických a srážkoměrných stanic, nacházejících se na území PLO 7, jsou uvedeny v textové části v kapitole 4.2.
10.4. Poměry geologické a pedologické 10.4.1. Geologie Geologicky je oblast součástí souboru starých útvarů, které zahrnujeme pod společným názvem Barrandien. Následkem mohutných tektonických poruch jsou geologické poměry oblasti dosti komplikované. V Brdech probíhá celá soustava velikých zlomů SZ – JV směru, které utínají a ukončují souvislá pásma kambrických hornin brdského pohoří. Algonkický útvar tvoří jihozápadní část Brd od čáry Mirošov – Rožmitál. Zcela převládá v obvodu Spálenopoříčském, kdežto na Rožmitálsku se střídá s kambriem. V Hřebenech zaujímá algonkium jejich jihovýchodní úpatí. Břidlice, drobové břidlice a droby s četnými vložkami buližníků a spilitů vystupují na povrch v JZ části Brd a pak v pruhu podél JV úpatí Brd od Lázu přes Kardavec a dále po jižním úpatí Hřebenů přes Bukovou u Příbramně, Trnovou a Kytín až k Mníšku p. Brdy. Okrajově zasahují do oblasti v severním předhůří Brd v okolí Oseku (u Rokycan), Bezděkova a Přívětic. Amfibolické diority se objevují ojediněle na jižním úpatí Brd v okolí Vacíkova a Hoděmyšle. Do SV výběžku Hřebenů zasahuje oblast pospilitového algonkia (páskové břidlice, jílové břidlice, prachovce, droby). Mezi Čížkovem a Dožicemi se nalézá ostrůvek amfibolických a biotiticko – amfibolických dioritů nezjištěného stáří. Další výchozy magmatitů nezjištěného stáří se nalézají východně od Obecnice (tmavé žilné horniny) a východně od Bezděkova (žulové a křemenné porfyry až granodioritové porfyry). Ráz oblasti udávají křemenné slepence a pískovce kambria, které zcela převládají v centrálních Brdech a silně se uplatňují v jižních Brdech (rožmitálských) i v Hřebenech (od Kytína k údolí Litavky). Spolu s převažujícími křemennými slepenci a pískovci vrstev kloučeckých, čenkovských a chumavských se na budování hlavního masivu Brd podílejí také slepence holšínské a 7
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
pískovce hořické (JV a jižní úpatí Brd, okolí Nepomuku, severně od Roželova, v okolí Vacíkova a severně od Starého Smolivce a dále pruh v brdských Hřebenech), křemenné pískovce ve vrstvách jineckých (západní část Brd mezi Strašicemi, Mirošovem a Skořicemi), paradoxidové břidlice a droby jineckých vrstev vystupují ve dvou oddělených oblastech: jinecké (hora Vystrkov, Koníček a SZ úpatí Hřebenů) a severnějším pruhu (Rejkovice, Felbabka, Hrachoviště a Kváň), arkózy a arkózové slepence narysovské série (mezi Hutěmi pod Třemšínem a Volenicemi a dále východně od Vranovic a SV od Příbrami), pískovce bohutínské (od Vranovic až po úpatí vrcholu Praha), slepence žitecké a hlubošské (výchozy v okolí Vranovic a pruh v brdských Hřebenech) a arkózové pískovce a droby sádeckých vrstev (široké okolí Obecnice a dále pruh přes Sádek a Hřebeny až k Mníšku p. Brdy). Na Jinecku a potom v prostoru mezi Strašicemi a Dobříví se hojně vyskytují slepence a droby ohrazenických a pavlovských vrstev. Křemenný porfyr se vyskytuje ve větší míře v severní části Brdského podhůří, porfyry a porfyrové tufy (ojedinělé výchozy ve vrcholových partiích Brd), porfyrity a porfyritové tufy vystupují na povrch v okolí Strašic a obce Dobřív. Horniny spodního ordoviku jsou zastoupeny v širokém pruhu v severním podhůří Brd mezi Rokycany a Mýtem. Jedná se o břidlice a Fe-rudy vrstev klabavských a šáreckých. V okolí Jiviny vystupují na povrch droby, pískovce a rohovce vrstev krušnohorských. Odtud se táhnou v úzkém pruhu až po Strašice. Dále se nalézají i v okolí Medového Újezdu a SV od obce Volduchy. Oba tyto typy hornin spodního ordoviku se nacházejí i v drobných výchozech v SV cípu Hřebenů mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. V severním podhůří Brd a na severním úpatí Hřebenů hojně vystupují vrstvy dobrotivské, libeňské a letenské středního ordoviku. Jen okrajově zasahují do oblasti vrstvy svrchního ordoviku – břidlice černínské na SZ úpatí Brd a severním úpatí Hřebenů a prachovce JV od Lhotky. Hojnější jsou diabasy a diabasové tufy, které vystupují na povrch na několika místech v severním předhůří Brd (mezi Kařezem a Cerhovicemi, SV od Mýta, okolí obce Cheznovice, mezi Komárovem a Zaječovem a severně od Kvaně a Malé Vísky). Území JV od Hutě pod Třemšínem a jižně od Rožmitálu pod Třemšínem je budováno spodními rožmitálskými břidlicemi svrchního ordoviku až siluru. Diabasy, diabasové mandlovce a pyroklastika spodního siluru se vyskytují sporadicky v SV cípu Hřebenů jižně od Řevnic a pak v úzkém pruhu JV od Malého Chlumce. Písčité břidlice, droby a slepence devonu vystupují pouze západně od Starého Rožmitálu a jižně od Bezděkova pod Třemšínem. Z jihu zasahují do oblasti Brd pozdně variské magmatity. Východně od Padrťského rybníka a západně od Bohutína vystupují amfibolicko-biotitické až biotiticko-amfibolické granodiority, pruh usměrněných amfibolicko-biotitických granodioritových porfyrů se vyskytuje severně od Volenic, východní část vrchu Třemšína buduje biotitický až amfibolicko-biotitický granit až granodiorit hrubozrnný, biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit středně zrnitý vystupuje v okolí Pozdyně, severně od Rožmitálu pod Třemšínem a v okolí Věšína (poblíž Pozdyně a Hvožďan s vložkami aplitu). Karbon je v oblasti zastoupen nejstarším spodním šedým souvrstvým (vestfál). Vystupuje v okolí Mirošova a v okolí Holoubkova. Ze čtvrtohorních pokryvných útvarů mají význam především mohutné deluviální balvanité a blokové uloženiny (kamenná moře), které zaujímají spodní části většiny svahů pod hřebeny tvořenými tvrdými horninami obsahujícími křemen (buližníky, křemence, slepence). Pleistocenní hlíny jsou vázány na rozsáhlé plochy v rovinatém a mírně zvlněném terénu. V centrálních Brdech jsou vyvinuta i menší ložiska rašelin. Kolem vodních toků se vytvořily holocenní náplavy.
10.4.2. Pedologie Pedogenetický proces, silně závislý na vlastnostech matečné horniny, vedl většinou ke vzniku kambizemí s velkým podílem těžkých, uléhavých půd a k pseudoglejům. Na hloubce půdy a vodním režimu se významně uplatnila konfigurace terénu a expozice. Na rozlehlých podsvahových plošinách převládají „podhorské“ pseudogleje s přechody do glejů. Často jsou zrašelinělé, ojediněle vznikají drobná rašeliniště. Nejrozšířenějším půdním typem oblasti jsou kambizemě, ve kterých převládá kambizem typická oligotrofní. Je charakteristická nepatrným humózním Ao horizontem, mocnou štěrkovitou vrstvou přechodného Cd horizontu a celkovým světlým zabarvením půdního profilu. Geologickým podkladem jsou nejčastěji algonkické a ordovické břidlice. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
8
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
Kambizem typická mezotrofní je středně bohatá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda s humózním Aol horizontem o mocnosti kolem 10 cm. Půdní profil je okrové nebo hnědé barvy se značnou příměsí štěrku. Vyvíjejí se na horninách střední minerální síly. Eutrická kambizem jednak tvoří ostrůvky na spilitových vulkanitech v jižní části Brd, jednak zaujímá bohatá stanoviště podsvahových deluvií. Vyznačuje se výrazně vyvinutým, drobtovitým, sorpčně nasyceným melanickým Al – horizontem s tmavě zbarveným půdním profilem. Na pleistocenních hlínách, event. jílovitých břidlicích se vytvořily kambizemě luvické, event. luvizemě a při zhoršení odtokových poměrů kambizemě pseudoglejové. Ve skloněných svahových úžlabinách s prameništi a potůčky se vyskytují kambizemě oglejené. Kambizem rankerová je oproti ostatním typům kambizemí typická vysokou skeletovitostí půdy, zhoršenou vododržností a nižší zásobou živin. Společně s rankerem a litozemí je charakteristická pro kamenité svahy a vrcholy. Na minerálně chudých horninách se vyskytuje kambizem dystrická, kambizem oligotrofní podzolovaná, dále podzoly a v nejvyšších polohách kryptopodzoly. Po obvodu území se nacházejí rozsáhlé plochy pseudoglejů, které se vytvořily vlivem střídavého zamokření a vysychání půdního profilu. Ve sníženinách, na lokalitách se stagnující vodou přecházejí pseudogleje až do typických glejů. Drobné vodoteče doprovází fluvizem. V centrální a jižní části Brd se vyskytují i organozemě – mělká rašeliniště, často drobných rozměrů.
11. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Nejrozšířenějším lesním vegetačním stupněm je 4. lvs - bukový (32,62%), který je vázán především intrazonálně na „studené“ vodou ovlivněné půdy kategorie P, O a Q, dále pak zonálně na stanoviště normální povahy kategorie K a I. Druhým nejrozšířenějším vegetačním stupněm je 5. lvs - jedlobukový (24,54%), zastoupený téměř rovnoměrně jednak na oglejených stanovištích kat. P, O a Q, jednak na kyselých stanovištích normální povahy především kategorie K a méně kategorie N. Třetí nejrozšířenější vegetační stupeň je 3. lvs dubobukový (21,61%) a je vázán především na kyselá stanoviště kategorie K a I, měně na oglejená stanoviště kategorie P a O. Čtvrté místo zaujímá 6. lvs - smrkobukový (17,83%), který je vázán především na oglejená stanoviště kategorie P a O, dále na podmáčená stanoviště kategorie G a R a na kyselá stanoviště kategorie K, M a N. 2. lvs - bukodubový (2,33%) zaujímá pouze nejnižší polohy lesní oblasti a naopak 7. lvs - bukosmrkový (0,77%) se vyskytuje pouze ostrůvkovitě v nejvyšších polohách především na podmáčených stanovištích kategorie G, T a R. 1. lvs - dubový (0,18%) se v PLO 7 vyskytuje pouze azonálně jednak na typologicky nevyvinutých půdách extrémní kategorie Z, jednak na podmáčených půdách kategorie G. 0. lvs - stupeň borů (0,12%) je vázán pouze na skalní výchozy - SLT 0Z.
Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 7 : Lesní vegetační stupeň 0. bory 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkobukový 7. bukosmrkový
9
Zastoupení v % 0,12 0,18 2,33 21,61 32,62 24,54 17,83 0,77
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
12. Soubory lesních typů Lesní typ je nejmenší základní schválenou jednotkou diferenciace růstových podmínek. Představuje soubor lesních biocenóz, původních i změněných a jejich vývojových stadií, včetně okolního prostředí, tedy geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin, jejich produkci a obnovu a v důsledku toho i pro žádoucí druhové a prostorové složení porostů s podobnou pěstební technikou. V praxi ÚHÚL je charakterizován lesní typ význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Pro označení typů se používají symboly odvozené z jednotného typologického systému (např. 2K3), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (kyselá buková doubrava biková). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (kyselá buková doubrava 2K). Soubory lesních typů jsou základními typologickými jednotkami systému ÚHÚL. V ekologické síti jsou soubory lesních typů vymezeny vegetačním stupněm a edafickou (půdní kategorií). Kategorie příbuzné vegetací, popř. stanovištěm (extrémností polohy, ovlivněním vodou) tvoří ekologické řady. Vegetační stupeň je v symbolu souboru lesních typů označen číslicí, edafická kategorie velkým písmenem (např. 2K).
vls
Zastoupení souborů lesních typů:
X 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Σ
kyselá
extrémní Z
Y
0,00
M
K
0,13
N
I
S
F
soubory lesních typů stanovištní řada živná obohacená humusem vodou kategorie / plošný podíl v % C B W H D A J L U V
podmáčená
O
P
Q
0,15
3,51
8,04
0,38
0,08
2,68
6,90
0,78
0,18
4,72
9,70
0,49
0,25
0,77
3,17
0,01
T
0,17
0,07
0,07
1,76
1,89
0,72
0,02
0,20
0,89
7,56
1,64
0,38
1,91
0,01 0,00
0,42
0,38
0,41
6,35
2,06
5,75
1,96
0,02
0,14
0,07
0,12
0,51
7,76
0,71
4,01
2,08
0,01 0,03
0,92
0,12
0,01
0,75
0,12
0,19
0,32
0,29
0,38
0,01
oglejená
0,01 0,00
0,18
0,07
0,19 0,09
0,15 0,22
0,16
0,05
0,08
0,09
0,61 0,07 0,10
0,00
G
R
0,40
0,06
1,16
0,07
0,54 0,24
0,03
0,17
0,01
0,12 0,39
1,16
0,77
3,71
24,31
5,26
43,61
10,33 6,28
0,04 0,32
1,86
8,69
0,19
0,27
0,57
1,00
0,16
0,90 0,16
1,72
0,66
11,68
27,84 1,65
41,17
0,17
2,35
2,65
Sa %
0,13
0,77 17,83 24,54 32,62 21,61 2,33 0,18 0,12 100,00 100,00
Z tabulky vyplývá, že převažující stanovištní řady jsou řada kyselá (43,61%) a oglejená (41,17%). Řada živná je zastoupena 8,69%, ostatní stanovištní řady jsou zastoupeny zanedbatelně. Nejvyšší zastoupení souborů lesních typů mají 4P – 9,70 %, 6P – 8,04 %, 3K – 7,76 %, 5K – 7,56 % a 4K – 6,35 %. Za zmínku stojí poměrně nízké zastoupení extrémní stanovištní řady – 1,16%.
13. Historie lesního hospodářství v oblasti V PLO7 byly lesy na Rožmitálsku vystaveny intenzivnějšímu civilizačnímu tlaku než na Zbirožsku. Po skončení kolonizačního období, kdy lesy ustupovaly novým sídlům a zemědělské půdě, lesnatost poklesla jen v nevelké míře. Byly založeny jen 2 vesnice (nově založena obec Nepomuk jako svobodná obec v roce 1730 a rozšířena obec Záběhlá v roce 1726 o 16 rodin ze Šumavy). Po skončení třicetileté války a hlavně po r. 1700 se zvýšila lidnatost, ale na rozlohu lesů to nemělo rovněž podstatný vliv. Jedním z hlavních činitelů mající vliv na stav zbirožských lesů bylo železářství a s tím spojená výroba dřevěného uhlí. Z nejstarších hutí na Zbirožsku, Rokycansku byla huť strašická (první zmínka
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
10
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
z roku 1379), dále huť rokycanská (14.století), další zmínka je o huti dobřívské (1546) a huti holoubkovské (1614). V letech 1624 – 31 bylo ve Strašicích, Dobřívi, Holoubkově, Karlově Huti a Hředlech v provozu asi 10 hamrů. Zatímco v první polovině 18. století se dřívím nějak nešetřilo, zvýšená výroba železa v druhé polovině 18. století tu již nenacházela dříví na potřebné dřevěné uhlí. Nedostatek mýtních porostů nutil lesní úřad zbirožský přidělovati od roku 1755 k milířování též pařezy. O obrovské spotřebě dřeva svědčí i skutečnost, kdy pro Hutě Strašice, Dobřív, Holoubkov, Padrť činila roční spotřeba dřeva více jak 120.000 plm. dřeva. Zajímavé je, že velkého bohatství dřevní suroviny bylo poměrně málo využíváno sklárnami. Výjimky činí jen bývalá sklárna u Těškova a známá sklárna v Nových Mitrovicích. Dalším důležitým činitelem mající vliv na stav lesů bylo od pradávna smolaření, pálení dřeva na popel a výroba drasla. Mezi další výtěže z lesů západních Brd patřilo zejména travaření, sběr klestu a nemalý vliv mělo i pastevectví. Vývoj lesnatosti: V 19. století začíná lesnatost mírně narůstat díky zalesňování bývalých ovčích pastvin. V druhé polovině 20. století rovněž lesnatost znovu stoupá, zalesňují se zemědělsky nevýhodné pozemky. Tzv. ostatní těžby – vliv na stav lesů Extenzivní charakter hospodaření do konce 18. století byl ještě zdůrazněn dalšími škodlivými činnostmi (pastva, hrabání, travaření a místy i lesopolaření). Pastva byla povolena na všech lesních majetcích. Největšího rozmachu dosáhla v letech 1750-1850. Byla všemožně regulována, až konečně v 2. polovině 19. století byla zakázaná na všech větších majetcích. Dočasně byla pastva povolována až do počátku 20. století. Vlivem pastvy zmizel DB, JD, LP apod. Hrabání steliva se rozmohlo po začátku 19. století, kdy se začalo stelivo prodávat. Zároveň jsou vydávány první regulace (jen za náhradu, jen pod dohledem, jen někde na určitých plochách). Majitelé lesů si byli vědomi neblahých následků této činnosti, ale šlo o lukrativní obchod v extenzivním lesním hospodářství. I přes jasné degradační vlivy hrabání tento nešvar pokračoval v drobných majetcích a v obecních lesích až do 20. století. Následky nebyly jen v degradaci půdy, ale znamenaly i ochuzení druhové skladby. Lesopolaření bylo rozšířené hlavně v rovinatějších lokalitách. Při převodech pařezin se paseky měly vyčistit od buřeně a výmladků. Platila zásada - čím úrodnější půda, tím delší polaření. Vytěžené plochy se pronajímaly až na 6 let a více. Polaření zhoršilo hlavně fyzikální vlastnosti půdy. Smolaření se rozmohlo v „borových“ oblastech hlavně za protektorátu. Škodliví činitelé – značně nepříznivý vliv na vývoj lesního hospodářství měly tzv. škodliví činitelé (sníh, vítr, hmyz apod.).
Přibližný podíl hlavních skupin vlastníků v PLO 7 před r. 1918 :
Druh vlastnictví / výměra lesa v PLO7
cca ha lesa
Soukromé osoby nad 1000 ha
46.215
73,33
Soukromé osoby 100-1000 ha
1.337
2,12
Církevní lesy nad 1000 ha
10.737
17,04
Města 100 - 1000 ha
1.829
2,90
60.118
95,39
2.903
4,61
63.021
100,00
Celkem lesy nad 100 ha Drobné lesy (obce, fyz.osoby, fary) Celkem 99% dnešní plochy les.půdy
11
% podíl
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
V porovnání s celostátními údaji k roku 1920 byl podíl soukromých vlastníků v PLO 7 přibližně stejný jako celostátní průměr. Církevní lesy byly zastoupeny v PLO 7 vyšším procentem než byl celostátní průměr. Změny po r. 1945 a po r. 1948 měly za následek naprostou převahu státního majetku. Ke konci r. 1948 činila výměra nestátních lesů zhruba 26 % z celkové výměry lesů. Koncem 50. let lesy v odborné správě představovaly jen 3 % výměry lesní půdy. Z toho cca polovina připadala na lesy JZD. Koncem 70. let lesy v odborné správě tvořily jen část procenta výměry lesů. Po nabytí platnosti zákonů č. 229/91 Sb. (ve znění pozdějších novel) a č. 172/1991 Sb. jsou lesy vraceny postupně oprávněným fyzickým a právnickým osobám, obcím a městům. Vývoj hospodářské úpravy lesů, dřevinné skladby, zalesňování a původu semene je podrobně popsán v textové části v kapitolách 5.1.2. a 5.1.3.
14. Údaje o stavu lesa 14.1. Zastoupení dřevin Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je typická vysokým zastoupením jehličňanů – více než 90%. Z toho SM je 71,43%, BO 11,69% a MD 5,95%. Ostatní jehličňany jsou zastoupeny minimálně. Z listnáčů si zaslouží pozornost pouze DB, BK, BR a OL, jejichž zastoupení se pohybuje od 1,3 do 3%. SOUČASNÁ DŘEVINNÁ SKLADBA Dřevina JEHL SM JD BO MD DG JDO SM_EX OST_J 3,88 42,10 ha 55659,47 44082,27 463,49 7215,59 3674,03 162,64 15,47 71,43 0,75 11,69 5,95 0,26 0,03 0,01 0,07 % 90,18 Dřevina LIST DB BK HB JV KL JS JL AK 34,73 128,67 120,91 0,50 9,11 ha 6058,25 1854,80 1498,98 168,23 3,01 2,43 0,27 0,06 0,21 0,20 0,00 0,01 % 9,82 Dřevina BŘ OL LP OS TP TPC VR JIV LX ha 1193,48 799,25 77,64 61,55 10,40 4,34 2,57 4,31 88,78 % 1,93 1,30 0,13 0,10 0,02 0,01 0,00 0,01 0,14
POROVNÁNÍ DRUHOVÝCH SKLADEB SM JD BO MD DG JDO SM_EX OST_J JEHL DB Přirozená druhová skladba (%) 9,46
24,33
4,23
0,00
0,00
BK
HB
JV
JS
0,00
0,00
0,00
38,02
21,76
30,06
0,69
0,96
0,74
0,03
0,01
0,07
90,18
3,01
2,43
0,27
0,06
0,20
0,91
0,00
0,34
78,09
6,05
12,38
0,22
0,33
0,44
Současná druhová skladba (%) 71,43
0,75
11,69
5,95
0,26
Cílová druhová skladba (%) 50,07
3,85
15,62
6,59
0,71
JL AK BŘ KL OL LP Přirozená druhová skladba (%) 0,31
0,00
1,26
-
0,74
OS
TP
TPC
VR
JIV
LX
LIST
0,00
0,01
-
0,01
-
1,40
62,37
0,13
0,10
0,02
0,01
0,00
0,01
0,14
9,82
0,65
-
0,00
-
0,00
-
0,18
21,92
4,04
Současná druhová skladba (%) 0,00
0,01
1,93
0,21
1,30
Cílová druhová skladba (%) 0,03
0,00
0,63
-
1,00
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
12
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
14.2. Zastoupení věkových stupňů Struktura zastoupení věkových stupňů přírodní lesní oblasti 7 se odchyluje od normálního zastoupení. Mladší věkové stupně (1. – 6.) jsou v oblasti zastoupeny výrazně podnormálně. Nejvyšší zápornou odchylku vykazují 2. a 5. věk. stupeň., 7., 8., 11. a starší věkové stupně mají zastoupení nadnormální. Nejvyšší kladnou odchylku vykazuje věkový stupeň 17+ (332% oproti normálu). Vysoká kladná odchylka 7. věkového stupně (41%) vznikla patrně v důsledku rozsáhlého zalesnění v letech po mniškových kalamitách. Při hospodaření v příštích letech se budou muset jednotliví vlastníci a odborní lesní hospodáři zaměřit na redukci vysokého zastoupení přestárlých porostů.
Rozložení věkových stupňů Věkové Hol 1 stupně Plochy 625 5506 věk. stupňů Normální 563 5625 rozl. v. s. Odchylka od nor. zas. v % -2
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13 14 15 16 17+ Suma
3916 5307 5013 4263 4772 7897 5866 4915 3962 3820 2907 1460 823 574 244 474
62342
5625 5625 5625 5625 5625 5615 5592 5515 4942 3480 1857 687 371 260 165 110
62342
41 -30
Střední věk: jehličnaté listnaté Průměrný věk: Normální paseka:
-6
-11
-24
5
-15
10 -11
57
112 122 120 48
332
-20
– 63 let – 64 let – 63 let 563 ha
Zastoupení ploch věkových stupňů 8000 7000 6000 5000
ha 4000 3000 2000 1000 0 Hol
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
13 14 15 16 17+
věkové stupně v desítkách let
Plochy věk. stupňů
13
Normální rozl. v. s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
14.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 14.3.1. Porostní zásoby Z analýz databáze lesů na území přírodní lesní oblasti byly zjištěny tyto sumáře zásoby hmoty hroubí bez kůry: m3 13 829 148 928 306 14 757 454
Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem
Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění
1
2
3
0
3
90
95
4
8
9
10
11 12 13 14 15 16 17+ Průměr
64 145 209 266 301
322
355
380
398 394 391 399 339 318 339
239
96
86
87
88
86
89
94
5
90
6
% 93,71 6,29 100,00
89
7
88
85
84
82
80
76
77
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v% podle věkových stupňů Věkové stupně jehličnany listnáče celkem
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11 12 13 14 15 16 17+ Celkem
0,00 0,08 2,19 4,49 5,45 8,06 15,31 12,25 11,48 9,81
9,86 7,34 3,55 2,00 1,03 0,34 0,47
0,00 0,00 0,13 0,45 0,60 0,53 0,80
0,43 0,43 0,31 0,23 0,29 0,19 0,62
6,29
0,00 0,09 2,31 4,94 6,05 8,59 16,11 12,79 11,83 10,21 10,29 7,77 3,87 2,23 1,32 0,53 1,09
100,00
0,54
0,35
0,39
93,71
Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí 239 m3.ha-1 Průměrné zakmenění PLO je 89
Průměrné obmýtí současných vymezených HS je 112 let Pro srovnání lze uvést: průměrná zásoba lesů v celé ČR: 230 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 231 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 235 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 238 m3/ha (stav k 31. 12 1998) 245 m3/ha (stav k 31. 12 1999) celková těžba v celé ČR:
4,70 m3/ha (stav k 31. 12. 1995) 4,78 m3/ha (stav k 31. 12. 1996) 5,13 m3/ha (stav k 31. 12. 1997) 5,31 m3/ha (stav k 31. 12. 1998) 5,39 m3/ha (stav k 31. 12. 1999)
průměrné obmýtí v ČR:
114 let (rok 1995 i 1996) 115,5 let (stav k 31. 12. 1997) 115,7 let (stav k 31. 12. 1998) 115,9 let (stav k 31.12. 1999)
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
14
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
Zásoby jsou složeny z těchto hlavních dřevin: Dřevina tis. m3 % Dřevina tis. m3 %
SM 11310 76,6 KL 16 0,1
BO 1585 10,7 JS 21 0,1
MD 784 5,3 HB 19 0,1
JD 121 0,8 BR 171 1,2
DG 20 0,1 LP 11 0,1
OST 10 0,1 OL 94 0,6
JEHL 13829 93,7 OS 8 0,1
DB 328 2,2 OST 8 0,1
BK 246 1,7 LIST 928 6,3
JV 5 0,0 Celkem 14757 100,0
Nejvyšší zásoby vykazuje 7.-9. věkový stupeň. Rozložení zásob v jednotlivých věkových stupních je poměrně vyrovnané. Na zásobě se podílí se zdrcující převahou jehličnaté dřeviny, zejména pak smrkové porosty (cca 77%). Tato oblast má poměrně nízké zastoupení listnatých porostů, což se ve svém důsledku projevuje i na nepatrném podílu listnatých na zásobě. Z grafu podílu zásob jehličnanů a listnáčů v % dle věkových stupňů je zřejmé, že ve starších věk. stupních je podíl listnatých na zásobě vyšší. Z grafu lze také odvodit, že v posledních letech se při zalesňování vysazují ve větším množství dřeviny listnaté. Tyto ale mají samozřejmě na celkové zásoby nepatrný vliv. Zakmenění oblasti (89) je srovnatelné se zakmenění lesů hospodářských v celé republice (89,3). S věkem zakmenění oblasti pomalu klesá, ale i v nejstarších věkových stupních je poměrně vysoké (77).
14.3.2. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1 ha činí: PMP – průměrný mýtní přírůst (v m3 hr. b. k.) – 3,9 CPP – celkový průměrný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 6,8 CBP – celkový běžný přírůst (v m3 hr. b. k.) – 7,6 Průměrné obmýtí
112 let
15. Dosavadní hospodaření v oblasti Údaje o provedených hospodářských opatřeních za období 1983 – 1999, uvedené v této kapitole, jsou pouze orientační. Vznikly sumarizací dílčích údajů podle jednotlivých LHC, které zasahovaly do PLO 7. Při kalkulaci podílů pro PLO 7 jsou tudíž zatíženy chybou vzniklou z neevidování těžeb v LHE dle PLO. Celkové hodnoty provedených zásahů byly tedy redukovány koeficientem podílu ploch prostní půdy v PLO 7.
15
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
v PLO 7 úměrná část TC porostní tj. z celkem z toho nahodilá = % půda LHC ha % m3 b.k. 15 114 61,52 980229 467218 = 48%
Název LHC Dobříš
roční výtěžnost
3,81
Rožmitál p.Tř.
7 895
42,90
753126
518558 = 69%
5,61
Spálené Poříčí
4 434
25,37
400447
290778 = 73%
5,31
Zbiroh
11 861
51,30
750426
409509 = 55%
3,72
546
40,24
38552
20318 = 53%
4,15
Dobřichovice VLS
22 492
1690401
1087049 = 64%
4,42
Sa uved. LHC
62 342
4 613181
2 793 430 = 61%
4,35
Průběh těžeb v letech 1983 - 1999
rok Druh těžby TC TU TN TN %
1983
1984
1985
1986
308 97 211 69
320 105 215 67
335 22 313 93
279 62 217 78
rok Druh těžby TC TU TN TN %
1992
1993
1994
1995
1987
1988
1989
1990
1991
280 127 153 55
262 154 108 41
264 183 81 31
356 39 317 89
377 38 339 90
1996
1997
1998
1999
průměr
215 121 94 44
240 157 83 35
200 139 61 31
271 107 164 58
tis. m3 b.k.
tis. m3 b.k. 194 81 113 58
207 95 112 54
248 96 152 61
201 118 83 41
327 186 141 43
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
16
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
16. Kategorizace lesů 16.1. Členění lesů v oblasti podle kategorií lesa Kategorie a subkategorie lesa podle Zák. 289/1995 Sb. o lesích
Výměra dle rozh. MZe o kategorizaci ha % 37 304,64 59,84
Kód Název 10 Lesy hospodářské Lesy ochranné 755,45 21a lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící 21b níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech 21c lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Celkem lesy ochranné bez překryvů 755,45 Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1 14,60 31a v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních 31b minerálních vod 31c na území národních parků a národních přírodních rezervací Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2 70,10 32a v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 31,70 32b lázeňské 32c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 32d sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, 572,85 32e klimatickou nebo krajinotvornou 678,72 32f potřebné pro zachování biologické různorodosti 316,10 32g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob 22 478,91 32h hospodaření Celkem lesy zvláštního určení bez překryvů Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/21a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32a Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32h/32e Celkem lesy zvláštního určení s překryvem 32a/32 f Celkem lesy zvláštního určení s překryvy Úhrnem lesy v oblasti
24 162,98
1,21 1,21 0,02 0,11 0,05 0,92 1,09 0,51 36,06 38,76
19,29 0,03 0,27 0,00 23,77 0,04 75,99 0,12 119,32 0,19 62 342,39 100,00
Poznámka – Subkategorie 32d není vylišena, protože u většiny výzkumných objektů není známa jejich skutečná plocha. – Do subkategorie 32e nejsou zahrnuty lesy ve druhém pásmu hygienické ochrany, lesy nacházející se v povodí vodohospodářsky významných toků a lesy v chráněné oblasti přírodní akumulace vod. – Do subkategorie 32f nejsou zahrnuty prvky územního systému ekologické stability. – Do subkategorie 32h nejsou zahrnuty lesy na území přírodních parků, významné krajinné prvky a lesy nacházející se v okolí kulturních památek.
Podrobné členění lesů dle kategorií včetně překryvů je uvedeno v textové části OPRL – v kapitole 6. Do zprávy k závěrečnému šetření je neuvádíme z důvodu rozsáhlosti materiálu.
16.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Lesy plní mnoho funkcí a je proto velmi časté, že na území, na kterém se rozkládá určitá deklarovaná funkce, les zároveň plní jinou deklarovanou funkci. Pak dochází ke střetu zájmů. Tento problém je řešen ve Směrnici MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 – 5010 ze dne 10. 3. 1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL. 17
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
Pořadí priorit funkcí je následující: a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmene a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a), b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písm.b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a – lesy v 1. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem 6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice
17. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního terénního šetření. Údaje průzkumu ochrany lesa pocházejí z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního šetření.
17.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru Nezdar zalesnění v % je uveden v následující tabulce: plánovaný skutečný
1980 - 1989 32,5 29,7
1990 - 1999 24,3 30,7
2000 - 2009 20,0 -
Relativně vysoká míra nezdaru zalesnění v posledních deceniích je zapříčiněna především specifickými podmínkami hřebenové partie PLO, která byla v minulosti několikrát postižena rozsáhlými živelnými kalamitami. Na takto vzniklých plochách, jejichž výměra často dosahuje až několika desítek hektarů, je v důsledku rychlého nástupu agresivních druhů buřeně, změny vodního režimu v půdě, občasných jarních přísušků a působením dalších faktorů mikroklimatu kalamitních holin následná obnova značně ztížena. Velký podíl na této situaci měly také vysoké stavy zvěře, a to zvláště v sedmdesátých a osmdesátých letech. Postupná redukce stavů v poslední době a současně častější využití prostředků biologicko – mechanické ochrany snižuje podíl zvěře na celkové úrovni nezdaru. Od druhé poloviny devadesátých let je patrná klesající tendence míry poškození porostů prvního věkového stupně (průměrný nezdar za období let 1995 – 1999 dosahoval 26,1%). Podílí se na ní mimo jiné i možnost efektivněji využít stanovištních nároků jednotlivých druhů dřevin při plánování cílové druhové skladby. Příčiny nezdaru v % za uplynulé desetiletí udává následující tabulka:
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
18
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
Škodlivý činitel Sucho Zvěř Buřeň Zamokření Mráz a fyziologická sypavka Hlodavci Houbové choroby Klikoroh Špatné hospodaření Ostatní škody Celkem
% 44 8 14 6 3 1 1 5 13 5 100
Na zdravotní stav kultur až do jejich zajištění má vliv celá řada biotických a abiotických činitelů. V případě, že nezdar zalesnění je způsoben více činiteli, dochází občas při určení dominantní příčiny k chybám, které ovlivňují výsledné procento zastoupení jednotlivých škodlivých činitelů způsobujících nezdar zalesnění.
17.2. Poškození starších porostů Příčiny nahodilých těžeb v letech 1990 - 1999 udává následující tabulka (údaje jsou uvedeny v m3): Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Celkem
Živelná 283 591 292 430 85 677 70 132 123 572 49 840 123 988 77 381 68 399 47 849 1 222 859
Hmyzová 16 462 23 361 16 809 22 202 12 669 17 664 6 511 5 721 5 289 3 153 129 841
Exhalační 0 142 1 646 2 551 1 268 997 815 377 58 195 8 048
Ostatní 17 065 23 546 8 462 17 136 14 891 14 652 9 663 10 628 9 290 9 847 135 181
Celkem NT 317 118 339 479 112 594 112 020 152 400 83 154 140 978 94 107 83 036 61 044 1 495 929
Celkem těž. 356 248 377 142 194 238 207 163 248 220 200 914 327 243 214 534 240 486 199 823 2 566 011
% NT 89 90 58 54 61 41 43 44 35 31 58
Mimo VLS Hořovice a LHC Kolařík – Hluboš zasahují ostatní větší celky do sousedních přírodních lesních oblastí, a proto bylo nutné údaje z hospodářské evidence za tyto LHC přepočítat na výměru, kterou PLO 7 v příslušných LHC zaujímá. Všechny LHC navíc nemají stejnou platnost LHP. Z důvodů mnohdy složitých majetkových přesunů v první polovině devadesátých let mají tyto údaje nižší vypovídací schopnost. Přesto tabulka s dostatečnou přesností charakterizuje vliv škodlivých činitelů v PLO na výši nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb k těžbě celkové činí za období let 1990 – 1999 průměrně 58 %. Z uvedených dat vyplývá, že neškodlivějším faktorem ovlivňujícím výši nahodilých těžeb v PLO je bořivý vítr a v poněkud menší míře i mokrý sníh a námraza . Bořivý vítr se za námi sledované období nejvýrazněji projevil v letech 1990 a 1991, kdy došlo v jarních měsících k celkovému rozvrácení velkého počtu převážně smrkových porostů, už dříve poškozovaných abiotickými činiteli a porostů na podmáčených stanovištích. Podíl nahodilých těžeb v přírodní lesní oblasti se v tomto období zvýšil až na 90 % z celkové roční těžby. V letech 1994 a 1996 se na opětovném navýšení nahodilých těžeb podílel hlavně mokrý sníh a námraza. V případě hmyzích škůdců je v období 1990 – 1995 (tj. v době největšího poškození porostů abiotickými činiteli) patrná úzká provázanost mezi včas nezpracovanou hmotou a zvýšeným podílem hmyzích škůdců na nahodilé těžbě. Dalším významným faktorem je sucho. Především začátkem devadesátých let byl zaznamenán výrazný deficit srážek. To se později projevilo ve zvýšené těžbě souší, zvláště pak na mělkých půdách s J a JV expozicí. Do skupiny ostatních škodlivých činitelů řadíme také poškození lesa činností vojsk (střelby), které není na dopadových plochách v rámci VLS Hořovice zanedbatelné. 19
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
(Údaje o nahodilých těžbách byly čerpány z výkazů L - 114, Les V3 – 01, Les P8 – 01, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a doplněny o informace od vlastníků lesa a pracovníků lesnického provozu.)
17.3. Poškození porostů imisemi Od druhé poloviny 80. let má znečišťování ovzduší celkově klesající tendenci, což platí zejména u oxidu siřičitého. Naopak narůstající význam bude mít pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.
5.1.1.1 Přehled pásem ohrožení v oblasti (stav k 31.12.1998) Pásmo C D Celkem
Plocha PUPFL (ha) 5 859,74 58 812,94 64 672,67
Nelesní půda (ha) 723,33 32 891,50 33 614,83
Celková plocha 6583,07 91 704,43 98 287,50
Údaje jsou převzaty z digitálního zpracování pásem ohrožení v oblasti. Přírodní lesní oblast 7 je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D (91 % celkové plochy PLO). Pásmo C zahrnuje pouze 9 % plochy PLO. Nejvyšší pásma ohrožení se v oblasti nevyskytují. Hranice pásem jsou zakresleny v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesa. PLOŠNÝ PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V ha DLE DŘEVIN Stupeň poškození imisemi 0 0/I I II 33 866,83 2 106,63 6 598,87 1 957,89 SM 387,34 37,81 35,61 11,47 JD 6 121,70 289,72 504,06 168,22 BO 358,76 207,80 0,00 Ost. jehl. 3 205,19 1 371,23 0,32 69,81 21,18 BK 1 697,40 0,44 32,90 6,62 DB 136,27 19,37 0,00 Ost. list. 2 522,90 Celkem 49 172,59 2 434,92 7 736,29 2 392,55 % 79 4 12 4 Dřevina
IIIa 543,64 5,33 12,88 34,61 4,49 0,00 5,09 606,04 1
Celkem 45 073,86 477,57 7 096,59 3 806,35 1 467,03 1 737,36 2 683,63 62 342,39 100
PŘEHLED STUPŇŮ POŠKOZENÍ V OBLASTI V m3 DLE DŘEVIN Dřevina
0 7 849 839 SM 90 366 JD 1 327 133 BO 700 824 ost. jehl. 231 652 BK 306 156 DB 329 951 ost. list. Celkem 10 835 921 % 73
Stupeň poškození imisemi 0/I I II 871 490 1 986 682 497 319 14 380 10 947 3 900 98 018 131 875 34 344 0 64 287 33 738 2 407 11 330 1 086 9 491 10 974 2 020 856 18 057 3 146 996 642 2 234 152 575 553 7 15 4
Celkem IIIa 104 392 11 309 722 2 164 121 757 2 616 1 593 986 4 834 803 683 444 246 919 5 328 646 731 352 741 115 186 14 757 454 1 100
Nejrozšířenější stupeň poškození porostů je 0. Do tohoto stupně je zahrnuto 79 % plochy porostů v oblasti. Maximální stupeň poškození je IIIa. Tento stupeň se vyskytuje velmi ojediněle - jeho Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
20
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
podíl v PLO je do 1 %. Poškozovány jsou nejčastěji dospělé, silně proředěné porosty ve vrcholových partiích, které jsou vystavené i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního zatížení PLO jsou převážně dálkové, zejména severočeská průmyslová aglomerace. Lokálními zdroji znečištění jsou průmyslové podniky ve městech ležících v oblasti nebo s ní sousedících - Rokycany, Příbram a Plzeň. V případě dlouhodobějšího působení větru od V až S se projevuje i vliv kladenské, berounské a pražské průmyslové aglomerace.
18. Dopravní zpřístupnění lesa Přírodní lesní oblast 7 – Brdská vrchovina je tvořena převážně pahorkatinou, kterou zařazuji do transportního segmentu C – 81,0% porostní plochy, roviny (transportní segment A) tvoří 14,3% porostní plochy. Ostatní transportní segmenty jsou zastoupeny slabě (E – 3,0%, O – 1,5%, D – 0,2%). Dopravně nepřístupné lokality spadají do segmentu O (1,5% por. plochy).
Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu Modelová hustota je stav dopravní sítě, kterého chceme dosáhnout. Současná hustota je stavem sítě lesních odvozních cest po inventarizaci. Stav hustoty cest po realizaci návrhů výstavby charakterizuje výhledová hustota. Průměrná hustota dopravní sítě za celou oblast je těsně pod modelovou, výhledová hustota (ve které jsou zahrnuty i návrhy) model naplňuje.
HUSTOTA LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ Hustota lesní dopravní sítě (m/ha) Lesní LOC výhledová majetek skutečná modelová (včetně návrhů) Dobříš DO 2 20,9 21,6 21,4 DO 3 14,3 20,4 14,3 celkem 20,1 21,4 20,5 Rožmitál RO 1 26,7 15,5 26,7 RO 2 22,0 17,9 22,0 RO 3 15,5 14,8 15,5 celkem 22,4 17,4 22,4 Zbraslav ST 2 22,5 22,5 22,5 celkem 22,5 22,5 22,5 Spálené SP 21 36,1 20,2 36,1 Poříčí SP 22 19,2 22,5 20,2 SP 23 20,2 22,5 20,2 celkem 22,0 22,2 22,5 Zbiroh ZB 11 13,7 15,0 13,7 ZB 12 18,4 22,5 18,4 ZB 13 16,0 22,5 16,0 ZB 14 20,2 15,0 20,2 ZB 15 24,7 22,5 24,7 ZB 16 19,8 22,5 19,8 ZB 17 19,5 22,5 19,5 celkem 18,6 21,2 18,6 Plasy HO 1 19,3 22,9 20,4 HO 2 21,2 23,2 23,3 HO 3 21,8 22,2 22,1 HO 4 21,1 23,3 22,1 HO 5 24,8 15,0 24,8 HO 6 16,7 22,5 16,7 celkem 20,5 22,3 21,4
PLO 7
21
celkem
20,5
21,2
20,9
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
19. Hospodářské soubory, základní hosp. doporučení a RSH 19.1 Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů (příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) PLO 7 - Brdská vrchovina Stanovištní řada: Edafická kategorie:
Extrémní
Exponovaná
Kyselá
Živná
Oglejená
Podmáčená
Lužní
J X Y Z
C N A F (W)
M K I
S H B D (W)
V O P Q
T G R
LU
0Z 1Z 2Z 5Z 6Z 7Z 3Y 4Y 5Y 6Y
soubor lesních typů: /lesní typ/
3J 5J
2A 3N 2S9 4N 2C 3K9 3C 2N 2K9 3M9
Základní hospodářská dřevina:
BO BK DB JV BK SM
DB BO
Cílový HS:
01
21
SM BK BO
3F 4F 3A 4A 3D7 (5C)
SM BK
41
5N 2M 6N 3M1 6M 3M3 6K9 4M 5A 2K3 5F 2K4 (7N) 2K5 2I
SM BK
BO DB
3I 4I
SM BO BK
51 23
3K1 5K 2S2 3K3 6K1 2S6 3K5 6K6 2S7 3K6 5I 2B 4K (7M) 2D 5M
3S 3B 3H 3D2 3D8
SM BO BK
SM BK
43
SM BK
DB
53 25
4S 4B 4H
SM BK
45
5S 6S 5B 5D
2P 4Q
3O 4O 3P 4P 3V 4V 3U
5Q 6Q 5P 6P 5O 6O 5V1 6V1 5U
4G 5G 6G 5V9 6V9
BO DB
SM BO DB
SM DB BO
SM OL
55 27
47
57
59 79 29 19
SM BK
6R 7R 7T 7G
3L 5L 1G
2L
SM
OL JS SM
DB JS
(5T)
Porostní typy: smrkové kvalitní (smíš.)
531a
smrkové (+ jedle)
011
211
411
smrkové rezonanční
511a 231
431a
551a
531b 251
451a
511b
smrkové poškozené
431b
531c
451b
551b 271 471a 571a 591a 791 291 191 551c
571b
551d
471b 571c 591b
smrkové proředěné borové (+ modřín)
471c 571d 013
213
413
233
433
533 253
453
dubové kvalitní dubové
015
bukové (+ cenné listnaté)
016
ostatní listnaté (OL,BR,OS,HB,AK)
215
415
235
435
416
516 236
436
255
273
473
573
455a
475a
455b
275 475b
536
456
556
476
195 576 197
017
217
417
237
437
257
457
277 477
577
597
297
278 478
topolové
298 198
Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro nepatrné zastoupení a nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných CHS tyto SLT: 5C, 5T, 7N, 7M; pro charakter byl SLT 3U zařazen do CHS 47 a SLT 6M do CHS 51.
19.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů PLO 7 – Brdská vrchovina CHS 19 21 23 25 27 Plocha 64,86 ha Zastou0,10 pení %
29
41
43
45
47
51
53
55
plocha: 64 348,43 ha 57 59 79 01
433,61
1 107,90
472,70
336,43
524,77
2 280,89
15 741,64
3 444,32
12 133,79
2 792,16
6 394,64
1 506,85
14 521,37
1 278,45
455,72
858,34
0,67
1,72
0,73
0,52
0,82
3,54
24,46
5,35
18,86
4,34
9,94
2,34
22,57
1,99
0,71
1,33
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
22
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
19.3. Základní hospodářská doporučení ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
19 195 191 197 198 21 213 211 215 217
23 233 231 235 236 237
25 255 251 253 257 27 273 271 275 277 278 29 297 291 298 41 411 413 415 416 417
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
Lužní stanoviště: 2L údolní nivy větších potoků a řek; převažují fluvizemě dubové (smíšené) pH,(P) 150 smrkové pH 100 jasanové (s olší) nH,H 90 topolové H,(HH) 40
20 20 20 10
141 91 81 31
2+5 2+5 2+5 2+5
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy /desítky %/
DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL DB4, JS3, SM2, JV+-1, LP+-1, OLL, JL JS4, DB3, OLL1-2, JV1, SM+-1, JL, LP DB6, JS3, JV+-1, LP+-1, OLL, JL; alt.: TP10
Exponovaná stanoviště nižších poloh: 2C, 3C, 2N, 2K9, 3M9, 2A, 2S9 příkré svahy ± kamenité, hřebeny, kupy; převažují kambizemě rankerové a erodované borové - N, C, K9, M9 nN 120 30 101 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR, BOČ borové - A, S9 nN 120 30 101 2+6 BO4, DB3, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL smrkové - N, C, K9, M9 nN 100 30 81 2+6 BO6, DB2, BK(LP)1, MD1, HB, BR smrkové - A, S9 nN 100 30 81 2+6 DB5, BO2, BK(LP)1, JV1, HB1, JS, JL dubové - N, C, K9, M9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO3, BK(LP)1, MD, HB, BR dubové - A, S9 pN,P 130 30 111 2+7 DB6, BO1, BK(LP)1,JV1, HB1, JS, JL akátové (nekvalitní listnaté) N 70 20 61 2+6 viz HS 213; AK por. alternativa: AK10
plocha: 64 348,43, ha meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
15% DB,LP,JV,JL,HB,BB,BŘK
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
64,86 ha 0,10 % -----
433,61 ha 0,67 % 30% C, N, K9, M9: BK,DB,LP,HB,JD,BŘ A, S9: BO - BK,DB,LP,JV,JS, HB,JD,BŘK,BB,TS DB - BK,DB,LP,JV, JS,JL, HB,JD, BŘK,BB,TS
Kyselá stanoviště nižších poloh: 2K (kromě 2K9), 2I, 2M, 3M (kromě 3M9), 4M svahy, kupy, hřbety a zvlněné plošiny na kyselém podloží, někdy s hlinitými překryvy; kambizem, luvizem borové p(n)H,(nP) 110 20 101 2+5 BO7, DB2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG, BOČ 25% smrkové nH 100 20 91 2+5 BO6,DB2,BK(LP)1,MD1,SM,HB,BR,DG,DBC BO - DB,BK,LP,HB,BŘ, dubové pN,pH,(P) 130 30 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, HB, BR, DG JD,DG bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK5, DB3, LP1, MD1, BO, HB* DB,BK - BK,LP,HB,JD,DB listnaté nekvalitní H 70 20 61 2+5 BO6, DB2, MD1, LP1, HB, BR SLT 3M, 4M: BO7, DB1, BK(LP)1, BR1, MD, DBČ, BOČ * v BK por. alternativa: DB6, BK2, LP1, MD1, BO, HB Živná stanoviště nižších poloh: 2S (kromě 2S9), 2B, 2D plošiny, svahy a ploché hřbety, někdy s překryvy spraše či sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem nP,pN,(pH) dubové (smíšené) 160 30 141 2+7 DB7, BK(LP)1, MD1, JV(HB)1, JS, JL, TR, JD 20% - BK,LP,HB,JV,JS, smrkové nH,nN 100 20 91 2+5 DB6,MD2,BK(LP)1,JV1,HB,JS,OS,SM,BO,JD,,JDO,DG JL,JD,JDO,TŘ,DB, borové pN,pH 110 20 101 2+5 DB6, BO2, MD1, BK(LP)1, HB, JV, JS BŘK,BB listnaté nekvalitní pH 70 20 61 2+5 DB5, LP2, BO1, MD1, HB1, JV, JS, OS, TR na LT 2S a 2B1 alternativa: BO6, DB2, MD1, BK(LP)1, HB, JV Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh: 2P, 4Q mírně zvlněné plošiny na kyselých horninách s hlinitými až jílovitohlinitými překryvy; pseudoglej až glejový podzol borové nN,(nH,P) 120 20 111 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ 20% smrkové (n)N,(n)H 100 20 91 2+6 BO7, SM1, DB1, BR1, JD, BK, MD, OS, VJ,JDO BO - BK,DB,BŘ,JD,OS, dubové pN,(pH,P) 130 30 111 2+7 DB6, BO4, BR, BK, OS, JD listnaté nekvalitní nN,(nH) 70 20 61 2+6 BO7, DB1, MD1, BR1, BK, OS DB - BK,JD,BŘ,OS,DB topolové H 50 20 41 2+6 BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS, VJ Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 5L,1G potoční aluvia a prameniště (s mírně pohyblivou půdní vodou - 3L, 5L) a trvale zamokřené terénní poklesliny (se stagnující vodou 1G); fluvizem, glej olšové (smíšené) - L pN 90 20 81 2+6 OLL5-7, JS2-3, SM1-2, JV, BR, OS * 3L, 5L: 70% - JV,OLL olšové - 1G N,pN 80 20 71 2+6 OLL9, VR1, SM, JS, BR, OS 1G: 90% - OLL,VR smrkové pN 100 20 91 2+6 OLL5, SM3, JS2, JV, BR, OS * topolové H 50 20 41 2+6 OLL6, JS3, SM1, JV, BR, OS; alt.: TP 10 * SLT 5L: OLL5, JS3, SM1, OLŠ1 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 4N, 3K9, 3F, 4F, 3A, 4A, 3D7, (5C) příkré či kamenité svahy, hřebeny a zářezy svahů na různém podloží; kambizem rankerová, erodovaná, podzolovaná smrkové - N, K9, C n(p)N,pP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG* 30% smrkové - F, A, D7 n(p)N,nP 110 30 91 2+7 SM6, BK2, JV1, MD1,JD,JS,JL,DB,BO,LP,DG N, K9: borové - N, K9, C (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR* SM - BK,DB,LP,JD,DG borové - F, A, D7 (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM3, BK3-5, BO+-2, JV2, MD, DB, HB, JS, LP BO,BK - BK,DB,LP,JD dubové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 DB7, BO2, BK(LP)1, MD, SM, JD F, A, D7: bukové - N, K9 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8, DB1-3, MD+-1, SM+-1, JD, LP, BO SM - BK,JD,JV,JS,JL, bukové - F, A, D7 P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, SM1, JV(LP)1, MD1, DB1, JD, HB, JS LP,HB,DG listnaté nekvalitní N,pN 90 30 71 2+7 viz HS 413 BO - BK,JD,JV,JS,JL, LP,HB (5C: BK,DB,LP,JD,HB) *ve SM porostech alt.: BO5, BK2, DB1, MD2, SM, JV, JD, BR; v BO porostech alt.: SM6, BK2, BO1, MD1, JD, JV, LP, DB, BR, DG SLT 5C: BO(KL)7, BK2, LP1, MD, DB
23
sníž.
---
MD+-5 BOČ+-1
1 107,90 ha 1,72 % --- MD+-5 DG+-2 BOČ+-1 DBČ+-1
472,70 ha 0,73 % 10- MD5-10 -15 DG+-4 JDO+-3
336,43 ha 0,52 % 10- MD+-5 -15 VJ+ JDO+-1
524,77 ha 0,82 % -----
2 280,89 ha 3,54 % --- MD5-10 DG+-2
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
43 431a 431b 433 435 436 437
45 451a 451b 453 455a 455b 456 457
47 471a 471b 471c 473 475a 475b 476 477 478
51 511a
511b 516
53 531a 531b 531c 533 536
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
plocha: 64 348,43 ha
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy /desítky %/
Kyselá stanoviště středních poloh: 3K (kromě 3K9), 4K, 3I, 4I, 5M svahy, zvlněné plošiny a hřbety na kyselém podloží a chudších hlínách; kambizem, luvizem nP,nN,(pH) 110 30 smrkové 91 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1, JD,HB,LP,BR,DG * nH,nN,(nP) 100 30 smrkové poškozené 81 2+5 SM5-6,BK2,BO1,MD1,DB+-1,JD,HB,LP,BR,DG * borové nH,(nP) 110 20 101 2+5 BO6, BK1, DB1, MD1, SM1, JD, HB, LP, BR * dubové nP,pN(H) 130 30 111 2+7 DB7 BK2, MD1, JD, LP, HB, SM ** bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6, DB2, SM(BO)1, MD1, JD, HB, LP listnaté nekvalitní (p)H,(pN) 70 20 61 2+5 SM(BO)6,BK1-2,DB1-2, MD1,JD,HB,LP,BR *SM por. slunné (sušší): alternativa viz HS 433; BO por. stinné: alternativa viz HS 431 ** v DB por. alternativa: BO(SM)6, BK1-2,DB1-2,MD1,JD,HB,LP,BR,DG SLT 3I, 4I alternativa: DB 10, BK, MD, JD, SM, LP, HB Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D2, 3D8, 4S, 4B, 4H svahy, zvlněné plošiny a ploché svahové úžlabiny na neutrálním a bazickém podloží a hlinitých překryvech; kambizem smrkové nN,nH(P) 100 30 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO smrkové poškozené nH,nN 90 20 81 2+5 SM7,BK2,MD1,JD,BO,DB,HB,JV,JS,LP,JL,TR,DG,JDO borové nH 100 20 91 2+5 SM6-7,BK2,MD1,BO+-1,JD,DB,HB,JV,JS, LP, DG, JDO nP,nN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM pN,pH,(nP) 130 30 dubové běžné kvality 111 2+7 DB7, BK2, MD1, JD, JV, JS, LP, JL, SM * bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-7,DB1-2,MD1,SM+-1,JD+-1,HB,LP,JV,JS, JL,TR listnaté nekvalitní (p)H,(p)N 70 20 61 2+5 SM5, DB2, BK1, LP1, MD1, HB, JV, JS, JL Na LT 3B3 alternativa: BO7, BK(DB)2, MD1, SM, HB, JV, LP, DG * v DB porostech alternativa: SM7, BK1-2, MD1, JD+-1, DB, HB, JV, JS, LP, JL Oglejená stanoviště středních poloh: 3O, 4O, 3P, 4P, 3V, 4V, 3U zvlněné plošiny, ploché úžlabiny a svahové úžlabiny s potůčky, rokliny; pseudoglej, kambizem pseudoglejová, glej, fluvizem smrkové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7,DB(BK)2, JD1, MD,LP,JV,JS,JL,HB,OLL,OS,JDO smrkové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM5-6,DB(BK)1-2,BO+-2,MD1,JD+-1,LP,OLL,OS,BR,JDO,VJ * smrkové poškozené pN,(pH) 100 30 81 2+6 podle SLT viz HS 471a pN,pH,(pP) 90 smrkové proředěné 30 71 2+6 podle SLT viz HS 471a borové - 3V, 4V, 3O, 3U pN,(pP) 110 30 91 2+6 SM7, DB(BK)2 , JD1,BO, MD,JV,JS,OS,OLL,JDO borové - 3P, 4P, 4O pN,(pP) 110 30 91 2+6 BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL,BR,OS * pP,pN,(pH) 160 30 dubové kvalitní 141 2+7 podle SLT viz HS 475b pN,pH,(pP) 140 30 dubové - 3V, 4V, 3O, 3U 121 2+7 DB7-8, LP2, BK(JV)+-1, JD, JS, JL, SM pN,pH,(pP) 140 30 121 2+7 DB8, BK(LP)2, MD, JD, BO, BR, OS, SM dubové - 3P, 4P, 4O bukové P,(pN) 130 40(30) 111 2+7 BK6-8,DB+-3,SM+-2,JV(LP)+-1,JD+-1,MD,HB,JS,JL ** olšové (+ list. nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+6 SM6, DB2, OLL1, JD+-1, BK+-1, LP, BR, OS topolové H 50 20 41 2+6 podle SLT viz HS 471a
meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
sníž.
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
15 741,64 ha 24,46 % 25% --- MD5-10 SM - BK,DB,LP,JD,HB,DG DG4-6 BO,BK,DB BK,DB,LP,JD,HB
3 444,32 ha 5,35 % 25% 5- MD5-10 SM,BK,BO - BK,DB,JD,LP, -15 DG5-10 JV, JS,JL,HB,TŘ,JDO JDO+-3 DB - BK,JD,LP, JV, JS,JL, HB,TŘ,JDO
12 133,79 ha 18,86 % 25% 5- MD+-5 3V, 4V, 3O: -15 VJ+ SM,BO - BK,DB,JD,LP,JV, JDO+-5 JS,JL,HB,JDO DB - DB,JD,LP,JV, JS,JL, HB BK - BK,DB,JD,LP,JV,JS, JL,HB 3P, 4P, 4O: SM - BK,JD,DB,LP,OS, JDO BO - BK,JD,DB,LP,OS, BŘ DB - BK,JD,LP 3U: 15% - BK,JV,JL,OLL, DB,LP,JD * ve SM por. alt.: BO5-6, DB(BK)1-2, MD1, SM+-1, JD+-1, OLL, LP, BR, OS; v BO por. alt.: SM5-6, DB(BK)1-2, BO+-2, MD1, JD+-1, LP, OLL, OS, BR, JDO, VJ ** v BK por. alt.: viz HS 475b SLT 3U: JS2-3, DB1-2, JV(KL)2, SM2-3, OLL+-1, LP, BK, JD, JL Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 6N, 5A, 5F, 6M, 6K9, (7N4) 2 792,16 ha kamenité svahy, hřebeny; kambizem rankerová 4,34 % smrkové - 5N (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, DBZ0-+,BO,JVLP,BR,DG 30% --- MD5-10 smrkové - 6N, 6M, 6K9, (7N) (n)N,(nP) 120 30 101 2+7 SM6-7, BK3, MD(JD)+-1, BO, JV, BR, JŘ 5-6N, M, K9: DG+-2 smrkové - A, F (n)N, (nP) 120 30 101 2+7 SM6,BK2,JV1,JD1,DBZ0-+,MD,JS,JL,LP,DG,TR BK,JD,JV,LP,DG smrkové - rezonanční nP,(nN) 160 40 141 2+7 SM7, BK2, JD1, JV, LP A, F: bukové - 5N nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, DBZ0-+, JV, LP SM - BK,JD,JV,JS,JL,LP, bukové - 6N, 6M, 6K9, (7N) nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6-7, SM2-3, MD(JD)+-1, JV, JŘ DG bukové - A, F nP,(n,pN) 140 40(30) 121 2+7 BK6,SM1-2,JV1-2,JD1,DBZ0-+, MD,JS,JL,LP,TR BK - BK,JD,JV,JS, JL, LP (7N: BK,JD,JV,JŘ) SLT 7N: SM8, BK2, JD, BO, JV, BŘ, JŘ Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 6K, 5I, (7M4) 6 394,64 ha svahy, hřbety, zvlněné plošiny na kyselém podloží či s hlinitým překryvem; kambizem, luvizem 9,94 % p(n)P,(nN) 120 40(30) 101 2+5 SM6, BK3, MD(JD)1, LP, JV smrkové kvalitní (smíšené) 25% --- MD5-10 smrkové - 5K, 5I nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7,BK2,MD(JD)1,DBZ 0-1, LP,JV,BO,BR,DG BK,JD,LP,DG DG+-4 smrkové - 6K, (7M) nN,nP,nH 110 30 91 2+5 SM6-7, BK2-3, MD(JD)1, JV, BO, BR, JŘ smrkové poškozené nN,nH(P) 100 30 81 2+5 podle SLT viz HS 531b (7M: 15% - BK,JD,BŘ) borové - 5K, 5I nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3,MD+-1,DBZ0-1, JD,JV,LP,BR borové - 6K, (7M) nN,nH 120 30 101 2+5 SM5-6, BK2-3, BO+-3, MD+-1, JD, JV, BR, JŘ bukové P,(pN) 140 40 121 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)1, LP, BR, JV SLT 7M: SM8-9, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
24
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 7 - BRDSKÁ VRCHOVINA HS
POROSTNÍ TYP (současné porosty)
55 551a 551b 551c 551d 556 57 571a
571b 571c 571d 573 576 577
59 591a 591b 597
79 791
01 011 013 015 016 017
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 6S, 5B, 5D svahy a zvlněné plošiny; kambizem p(n)P, (nN) smrkové kvalitní (smíšené) 120 smrkové běžné kvality nN,nH(P) 110 p(n)P, (nN) smrkové - rezonanční 160 smrkové poškozené nN,nH (P) 100 bukové P,(pN) 130
40 (30)
30 40 30 40 (30)
101 91 141 81 111
2+5 2+5 2+5 2+5 2+7
plocha: 64 348,43 ha
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy /desítky %/
SM6, BK3, JD(MD)1, JV, JS, JL, LP, DG, JDO SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO SM7-8, BK2, JD+-1, JV, JL SM7, BK2, JD(MD)1, JV, JS, JL,LP,TR,DG,JDO BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, JL, LP, TR
Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5P, 6P, 5Q, 6Q, 5O, 6O, 5V1, 6V1, 5U plošiny, plochá úpatí svahů a široké ploché úžlabiny s hlinitými překryvy; pseudoglej smrkové - 5P, 5Q, 5O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BO1, BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OL,OS,JDO smrkové - 5V, 5U pN,pP 110 30 91 2+7 SM7,JD1,BK1-2,DBL0-1, MD,JV,JS,OLL,LP,JDO smrkové - 6P, 6Q, 6O pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BO1, BK1, MD, BR, OLL, OS, JDO smrkové - 6V pN,pP 110 30 91 2+7 SM7, JD1, BK2, MD, JV, JS, OLL, LP, JDO smrkové - rezonanční pP,(pN) 160 40 141 2+7 SM7-8, JD1-2, BK1-2, JV, JL, LP smrkové poškozené pN(P), pH 100 30 81 2+7 podle SLT viz HS 571a pN,pH,(pP) smrkové proředěné 90 30 71 2+7 podle SLT viz HS 571a borové - 5P, 5Q, 5O, (5V, 5U) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1,BK+-1,DBL0-1, MD,BR,OLL,OS borové - 6P, 6Q, 6O, (6V) pN 110 30 91 2+7 SM5, BO3, JD1, BK1, MD, BR, OLL, OS bukové P,(pN) 130 40 111 2+7 BK6-7, SM2-3, JD(MD)+-1, JV, JS, LP olšové (+ listnaté nekvalitní) (p)N 70 20 61 2+7 SM7, JD1, BO1, OLL1, BK, MD, BR, OS, JDO SLT 5U: SM6, BK2, KL1, JD1, DB, JS, LP, OLL Na SLT 5Q alternativa: BO7, DB2, BR1, SM, JD, MD, BK, OS Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G, 5G, 6G, 5V9, 6V9, (5T) terénní poklesliny a ploché úžlabiny na hlinitých až jílovitohlinitých, trvale zamokřených půdách; glej smrkové běžné kvality pN,(pP) 110 30 91 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO smrkové poškozené pN,(pP) 100 30 81 2+7 SM7-8, JD1, DB+-1, OLL+-1, LP, OS, BR, BO olšové pN 80 20 71 2+7 SM8, JD1, OLL1, DB, OS, BR, BO
SLT 5T: BO5-7, SM+-2, JD1, DB1, BŘ1, OLL, OS Podmáčená stanoviště horských poloh: 6R, 7R, 7T, 7G podsvahové plošiny a mělké prohlubně plošin na trvale zamokřených půdách; rašelinový glej, organozem smrkové (p)P, (pN) 120 40 101 2+7 SM8-9, JD+-1, OLL+-1, BR+-1, BO, JŘ
Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1Z, 2Z, 5Z, 6Z, 7Z, 3Y, 4Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J kamenité a balvanité sutě, příkré svahy a vrcholy; ranker, litozem, kambizem rankerová smrkové V,(N) 150-f ∞(40) --- 0Z: BO9, BR1, DB, BK borové V,(P,N) 150-f ∞(40) --- 1Z: DB7-9, BO+-2, HB(LP)+-1, BR, BRK, MK dubové V,(P) 150-f ∞(40) --- 2Z: DB5-7, BO+-2, BK1-3, HB, LP, BR bukové V,(P) 150-f ∞(40) --- 3Y1: BK4-6, DB+-2, BO2-4, JD, JV, BR ostatní listnaté (BŘ, OS, AK) N, (V) 100-f 40(∞) 81 -- 3Y9: BŘ10, BO 4Y: BK6-7, DB1, BO2-3, JD, JV,BR,SM 5Y,5Z: BK4-7, SM3, BO+-3, JD, JV,BR,JR 3J: BK3,JV3,LP2,SM1,DB1,JD,HB,JS,JL,BRK, MK
meliorační a zpevňující dřeviny (Příl. č.4 k vyhl. č.83/96)
25% SM - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO,TR BK - BK,JD,JV,JL,LP, JS,JDO
25% O, P, Q: BK,JD,JDO,BR,OS V: BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO
sníž.
geograficky
% MZD
nepůvodní dřeviny %
1 506,85 ha 2,34 % 5- MD5-10 -15 DG4-6 JDO+-3
14 521,37 ha 22,57 % 5- MD8-15 -15 JDO+-5
5U: - 30% - BK,JL,LP,JD, JV
4G: 20% - BK,JD,DB,LP, JV,OLL,OS 5G, 6G: 15% - BK,JD,JV, OLL,OS V9: 20% - BK,JD,JV,OLL, OS 5T: 10% - DB,JD,BŘ,OS
5% T: JD,JŘ R: BŘ,JŘ,JD
1 278,45 ha 1,99 % 5---10
455,72 ha 0,71 % +-5 ---
858,34 ha 1,33 % 0Z: 5% - BK,DB,BŘ 1Z: 70% - DB,HB,LP,BŘ,BŘK,MK 2Z: 60% - BK,DB,LP,BŘ,HB 3Y,4Y: 30% - BK,DB,JD,BR 5Z,6Z,5Y,6Y: 30% - BK,JD,BR,JR,JV 3J: 90% - BK,JV,LP,DB,JD,HB,JS,JL,BRK,MK 5J: 60% - BK,JV,JD,JL,LP,JS 7Z: 10% - BK,JD,BŘ,JŘ
5J: BK3, JV3, LP1, SM2, JD1, JS, JL 6Z: SM3-6, BO+-2, BK2-5, BŘ+-1, JD, JŘ 6Y: SM4-7, BK2-4, JD+-1, BO, JV, BŘ, JŘ 7Z: SM7-8, BK1-2, JD, BO, BŘ, JŘ
25
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
Vysvětlivky: Porostní typ:
Zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny. Porosty s převahou JD, JDO a DG jsou zařazeny do SM porostního typu; porosty s převahou MD jsou zařazeny do BO porostního typu; porosty cenných listnáčů (LP, JV, JS, JL) jsou zařazeny do BK porostního typu.
Základní doporučení: 1 - hospodářský způsob:
H - holosečný maloplošný, HH - holosečný velkoplošný, N - násečný, P - podrostní, V - výběrný; předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: p - clonné, n - násečné (násek, kotlík)
2 - doporučené obmýtí 3 - doporučená obnovní doba 4 - počátek obnovy 5 - doporučená doba zajištění kultur od vzniku holiny s ohledem na porostní typ a charakter stanoviště Cílová druhová skladba:
Upravená cílová druhová skladba, která je dosažitelná v podmínkách současných základních porostních typů jednotlivých cílových hospodářských souborů.
Meliorační a zpevňující dřeviny: Nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury (příloha č. 4 k vyhl. č. 83/1996 Sb.). Sníž. % MZD - přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb (vyhl.č.84/1996,§10). Geograficky nepůvodní dřeviny: 1 - Uveden je maximální podíl geograficky nepůvodních dřevin (v %) podle „Závazného stanoviska MŽP“ ze dne 14.2. 2001. 2 - Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 3 - Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v přehledu ZHD, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70 % zastoupení v cílové druhové skladbě. 4 - V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze č. 3, vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 5 - Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona. 6 - Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci.
19.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 7 - Brdská vrchovina byly vypracovány ve smyslu vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současných schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 17 cílových hospodářských souborů (CHS), z toho jeden pro lesy ochranné. V rámci CHS bylo pro jednotlivé vyskytující se porostní typy vytvořeno celkem 81 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro vyhlášené subjekty a specifikace zásad hospodaření podle dokumentace přiložené k jejich vyhlášení (studie, plány péče, apod.). Na území se vyskytují ve smyslu § 8 zák. č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 2a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách 2c) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou 2f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 2g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 2h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
26
Zpráva k závěrečnému šetření
PLO 7 Brdská vrchovina
V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů.
19.5. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin Pro značnou rozsáhlost je ve zprávě k závěrečnému šetření neuvádíme. V plném rozsahu jsou uvedeny v textové části OPRL v kapitole 9.
20. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů Průměrná roční těžba v období 1983 – 1999 Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních % HS platných LHP) Celkový běžný přírůst Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina (odvozená z platných LHP) Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (odvozený z platných LHP) Průměrné zakmenění (odvozené z platných LHP) Průměrná zásoba (odvozená z platných LHP) Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1999
4,35 m3/ha 3,90 m3/ha hr.b.k. 6,80 m3/ha hr.b.k. 7,60 m3/ha hr.b.k. 112 roků 625 ha 563 ha 63 roků 8,9 239 m3/ha 58 %
Výhledy v PLO 7 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj roční výše těžby v m3/ha
2001 237 6,0
2011 233 4,7
2021 241 5,2
2031 246 5,9
21. Technická zpráva Venkovní práce na OPRL pro PLO č. 7 – Brdská vrchovina byly započaty v roce 1997, ve kterém byla zpracována pobočkou Stará Boleslav část na bývalém LHC Dobříš (cca 15,2 tis.ha). V roce 1998 byly zpracovány pobočkou Stará Boleslav části na bývalých LHC Rožmitál p.Tř. (cca 7,6 tis.ha) a LHC Zbraslav (cca 1,4 tis.ha) a pobočkou Plzeň LHC Nepomuk (VLS-cca 4,7 tis.ha) a Háje (VLS-cca 0,3 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Plzeň části na bývalých LHC Spálené Poříčí (cca 4,5 tis.ha), Zbiroh-JCM (cca 7,6 tis.ha), Zbiroh-zbytek (cca 2,6 tis.ha), Rokycany (cca 1,0 tis.ha) a Skřež (cca 1,0 tis.ha). V roce 1999 zpracovala pobočka Kroměříž LHC Jince (cca 4,5 tis.ha), a v roce 2000 LHC Obecnice (cca 4,3 tis.ha), Mirošov (cca 4,4 tis.ha) a LHC Strašice (cca 4,5 tis.ha) – všechny patřící pod VLS ČR s.p., divize Hořovice. Výměry jsou pouze orientační, byly převzaty z původních kvalifikovaných odhadů výměr lesní půdy dle PLO - pro konstrukci harmonogramu prací a zahrnující veškeré druhy vlastnictví. Kancelářské zpracování bylo provedeno jednotlivými pobočkami v návaznosti na venkovní práce a dle potřeb pro předávání podkladů OPRL pro vyhotovování LHP a LHO v letech 1997 až 2001 dle projektů prací poboček. Při zpracování OPRL se vycházelo z platných právních předpisů, metodik pro vyhotovení OPRL, ustanovení Základního protokolu (včetně připomínek vznesených k němu od oprávněných osob a institucí) a závěrů z porad ředitelů poboček, hlavních inženýrů a jednotlivých skupin specialistů. 27
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
PLO 7 Brdská vrchovina
Zpráva k závěrečnému šetření
Pracovníci zodpovědní za zpracování OPRL : garant – pobočka ÚHÚL Stará Boleslav: koordinátor prací …….. typologie a tvorba HS .. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……...….. digitalizace ……………
Ing. Peter Trnčík Ing. Květoslava Zelenková Ing. Jaroslav Kubišta Ing. M.Kučera, Ing. Z.Ingr Ing. K.Pokorný, Ing. Vladan Kadeřábek Ing. Vladan Kadeřábek
pobočka ÚHÚL Plzeň:
typologie a tvorba HS.. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……………. digitalizace …………….
Ing. J. Prchal, Bc. R.Bartoň J.Veselý J. Lehečka Bc. R.Bartoň A.Kmínek
pobočka ÚHÚL Kroměříž:
typologie a tvorba HS.. dopravní průzkum ....... ochranářský průzkum .. funkce lesa ……………. digitalizace …………….
Ing. A. Kusbach, Ing. Š. Březovják Ing. J. Mazel Ing. L. Šálek Ing. E. Sekanina Ing. M. Pospíšil
Analýzy a rozbory databáze LHP za PLO 7 (některé výstupy jsou součástí Přílohy) provedli pracovníci ústředí ÚHÚL Ing. Miroslav Zeman a Milan Kalčík, pracovníci pobočky Brno Dr. Ing. Jaromír Macků a Mgr. Kalinová.
Zpracoval : Ing. Peter Trnčík + kol. Stará Boleslav, duben 2001
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L., pobočka STARÁ BOLESLAV
28