Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Jan Churý
Pink Floyd a jejich cesta z odvrácené strany Měsíce k Orwellovi: analýza alb The Dark Side Of The Moon, Wish You Were Here a Animals Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc.
2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při práci použil nebo z nich čerpal, řádně cituji.
………………….………………… V Brně dne 15. prosince 2014
Jan Churý
Poděkování Děkuji PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za to, že se ujal vedení mé bakalářské práce a poskytl mi možnost napsat text na téma týkající se hudební skupiny Pink Floyd.
Obsah 1.
ÚVOD ............................................................................................................................. 2
2. HISTORIE PINK FLOYD OD VZNIKU SKUPINY PO ALBUM THE DARK SIDE OF THE MOON ........................................................................................................................ 3 3.
THE DARK SIDE OF THE MOON ............................................................................. 5 3.1.
Geneze alba a jeho recepce ............................................................................... 5
3.2.
Speak to Me/Breathe............................................................................................ 8
3.3
On the Run ............................................................................................................. 9
3.4.
Time ...................................................................................................................... 10
3.5.
The Great Gig in the Sky ................................................................................... 11
3.6.
Money ................................................................................................................... 12
3.7.
Us and Them ....................................................................................................... 13
3.8.
Any Colour You Like ........................................................................................... 13
3.9.
Brain Damage ..................................................................................................... 14
3.10.
Eclipse .................................................................................................................. 14
3.11.
Obal alba .............................................................................................................. 15
4.
WISH YOU WERE HERE.......................................................................................... 16 4.1.
Geneze alba a jeho recepce ............................................................................. 16
4.2.
Shine On You Crazy Diamond.......................................................................... 18
4.3.
Welcome to the Machine ................................................................................... 20
4.4.
Have a Cigar ........................................................................................................ 21
4.5.
Wish You Were Here.......................................................................................... 22
4.7.
Obal alba .............................................................................................................. 23
5.
ANIMALS ..................................................................................................................... 24 5.1.
Geneze alba a jeho recepce .............................................................................. 24
5.2.
Pigs On The Wing ............................................................................................... 26
5.3.
Dogs ...................................................................................................................... 26
5.4.
Pigs (Three Different Ones) .............................................................................. 26
5.5.
Sheep ................................................................................................................... 27
5.7.
Obal alba .............................................................................................................. 27
6.
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 29
7.
RESUMÉ ...................................................................................................................... 30
8.
SUMMARY................................................................................................................... 31
9.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE........................................................................................ 32
1
1.
ÚVOD Ve své bakalářské práci se zaměřuji na analýzu alb The Dark Side of the Moon, Wish
You Were Here a Animals od anglické hudební skupiny Pink Floyd. Jedná se o volnou trilogii provázanou koncepční textovou stránkou a hudbou, která je v kontextu zbylé tvorby Pink Floyd výjimečná. Jednotlivé analýzy alb jsem rozdělil na dvě části. V první z nich se zaměřuji obecněji na vznik alba – co mu předcházelo, zasazení do dobového kontextu, koncepce alba, proces nahrávání nebo recepce. Druhá část je konkrétnější a analyzuje jednotlivé skladby zvlášť. Motivaci pro výběr tématu jsem měl několik. Tou první a nejdůležitější je fakt, že Pink Floyd jsou moje nejoblíbenější hudební skupiny a každá práce spojená s tématem Pink Floyd mi přináší nové informace ohledně jejich činnosti. Druhý faktor byl ten, že jsem chtěl doplnit další část do celkového obrazu Pink Floyd, který byl zpracován ve formě diplomových prací, mezi které patří například výborný text Roger Waters kontra Pink Floyd Davida Gilmoura1 od Davida Jiráska, která časově navazuje na moji práci a je jí skvělým pandánem. Jako hlavní zdroj informací mi posloužily česky vydané knihy a dokumentární filmy zabývající se životem a tvorbou Pink Floyd. Často jsem je používal jen jako pramen, který mi měl určité informace či domněnky ověřit, protože za ta léta, co kapelu sleduji, mám spoustu z nich, jak se říká, „v hlavě“. Mezi knihy, ze kterých jsem nejvíc čerpal, patří například Odysea zvaná Pink Floyd od Nicholase Schaffnera, Příběh skupiny Pink Floyd od Marka Blakea nebo Pink Floyd 1964-1974 od Barryho Milese. Velmi užitečné mi byly i britské dokumentární filmy, které se zabývají genezí alb The Dark Side of the Moon a Wish You Were Here. Jsou to: Classic Albums: Pink Floyd - The Dark Side of the Moon od Matthewa Longfellowa a Pink Floyd: The Story of Wish You Were Here Johna Edgintona. Bohužel jsem nenašel žádný relevantní dokument o albu Animals.
1
http://is.muni.cz/th/54681/ff_b/ROGER_WATERS__bakalarska_prace.pdf?zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Ddavid%20j irasky%26start%3D1
2
2.
HISTORIE PINK FLOYD OD VZNIKU SKUPINY PO ALBUM THE DARK SIDE OF THE MOON Počátky hudební skupiny Pink Floyd sahají do roku 1963. V té době se Roger
Waters, Nick Mason a Rick Wright, studenti architektury v Londýně, rozhodli založit kapelu s názvem Sigma 6. Nebylo to však příliš úspěšné období. Instrumentálně slabě nadaní hudebníci s průměrnými coververzemi a neustále se měnícím názvem2 potřebovali nový impuls. Ten přišel rok po založení v podobě Syda Barretta. Barrett se stal nejen pro Pink Floyd, ale i pro britskou rockovou hudbu 60. let jednou ze stěžejních postav, která měla vliv na mnoho hudebníků, mezi které patří například David Bowie, Brian Eno nebo Jimmy Page. Barrettova osobnost přinesla do kapely nový zvuk i texty. Nelíbilo se mu, že kolegové hrají neustále dokola nudné coververze a chtěl posunout hudební i textovou stránku někam dál, nejlépe k psychedelickému rocku. Jednou z prvních věcí byla změna názvu kapely z Tea Set na Pink Floyd.3 Najednou měli Pink Floyd zvuk, který měl kořeny v blues a jazzu a Syd Barrett začal skládat nové písně, které se nakonec objevily i na prvním albu The Piper at the Gates of Dawn z roku 1967. Jde o jednu z nejzásadnějších desek psychedelického rocku a mnozí ji srovnávají i s Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band od Beatles, která se nahrávala ve stejnou dobu v Abbey Road Studios. V tu chvíli se z Pink Floyd stali hvězdy. Deska plná improvizace a Barrettova originálního zvuku, například je slyšet jeho glissando guitar, se výborně prodávala. Syd Barrett byl však osobnost trpící psychickými problémy, které často řešil nadměrným užíváním drog. Drogová závislost způsobovala jeho nepoužitelnost během koncertů, kdy ho začal postupně nahrazovat jeho přítel David Gilmour, který nakonec přebral natrvalo místo v Pink Floyd. Rok 1968 znamenal definitivní odchod Syda Barretta. Kapela ztratila svého frontmana, který dal Pink Floyd tvář, což pro mnohé znamenalo její konec. Náhrada v podobě Davida Gilmoura však byla více než dobrá. Ukázal se jako skvělý kytarista i nadějný zpěvák, takže Pink Floyd neměli problém dokončit druhou desku A Saucerful of
2
Kapela během chvíle vystřídala názvy jako Meggadeaths, Abdabs, Screaming Abdabs, Leonard's Lodgers, Spectrum nebo Tea Set 3 Název je odvozen z křestních jmen amerických bluesových hudebníků Pinka Andersona a Floyda Councila.
3
Secrets, která se skládala především z materiálu Syda Barretta. Album nepropadlo, Pink Floyd úspěšně koncertovali a začali také nahrávat hudbu pro film.4 Během dalších let vydali několik desek, ze kterých stojí za zmínku především ty z let 1970 a 1971 - Atom Heart Mother a Meddle. Pink Floyd se postupně přesunuli z psychedelického rocku k rocku progresivnímu a začali komponovat skladby, které přesahovali délku i 20 minut.5 Texty přestávají býti „kosmické“, kapela se odpoutala ze stínu a vlivu Syda Barretta a s novým zvukem a koncepcí se přesouvají k zásadnímu triptychu v dějinách moderní hudby… - The Dark Side of the Moon, Wish You Were Here a Animals.
4
Podíleli se na soundtracku k filmům More (1969) a Zabriskie Point (1970). Album More vyšlo i jako řadová deska. 5 Instrumentální Atom Heart Mother ze stejnojmenné desky má 23:34 minut, Echoes, pro mnohé nejlepší skladba od Pink Floyd, má pak 23:31 minut.
4
3.
THE DARK SIDE OF THE MOON 3.1.
Geneze alba a jeho recepce
V roce 1971 vydali Pink Floyd kritikou skvěle přijaté album Meddle, které znamenalo změnu v jejich dosavadní tvorbě. Byl to především obrat k reálným pocitům a problémům sdělovaných myšlenek, které měly často společenský podtext a naplno se začaly rozvíjet v dalších albech.6 Pink Floyd úspěšně koncertovali po celém světě, přesto však nezažívali nejšťastnější období. Ubíjelo je a nudilo hrát neustále stejné skladby dokola a nutně potřebovali nový materiál pro další koncertní turné, které naplánovali na začátek roku 1972. Přesunuli se tedy do zkušebny na Broadhurst Gardens poblíž stanice metra West Hampstead, kde začaly přípravy nových skladeb, ze kterých vzešlo nakonec album The Dark Side of the Moon. Roger Waters říká: „Museli jsme si pospíšit, protoţe jsme se chystali na turné. Potřebovali jsme nějaký nový program pro naše koncerty v Americe. Odjeli jsme na pár týdnů na West Hampstead a dali jsme dohromady několik nápadů.“7 Neustálé koncertování a přehrávání stejných skladeb mělo ale jednu obrovskou výhodu. Kapela se sehrála k dokonalosti, panovala mezi nimi plodná výměna názorů a nikdo výrazně nepřevyšoval, jak tomu bylo dříve v podobě Syda Barreta nebo později Rogera Waterse. Přestože chtěli vytvořit zcela nový materiál, neubránili se snaze využít starší věci, co zbyly z předešlých alb. Roger Waters se k počátkům nahrávání vyjadřuje takto: „Kdyţ jsme něco dali dohromady, hned jsme to nahráli na Revox8. Na konci čtvrtého dne jsme měli půl tuctu krátkých úryvků. Šli jsme na to úplně stejně, jako kdyţ jsme sestavovali Meddle. Prostě jsme k sobě skládali nápady. Seděli jsme v maličké místnosti, hráli na své nástroje a vyšla z toho spousta věcí – jen čistá muzika – bez textů, aranţí a tak. No a najednou tu bylo plno těchhle střípků. Třeba riff z písničky Money vzešel z těchhle seancí.“9 Pink Floyd vytvořili spoustu nové hudby, přesto však chyběly texty. Kapela si uvědomovala, že je potřeba se oprostit z vlivu Syda Barretta, jehož textové výlety do vesmíru a fantazie muzikanty neustále ovlivňovaly. Při společné práci se nakonec podařilo, zejména díky Rogeru Watersovi, rozvinout koncepci alba na téma tlaků a stresu jako společné hrozby kolem nás. Je to zvláštní, neboť kapela v té době podobné stavy nepociťovala a uvnitř panovala velmi stabilní a tvůrčí atmosféra. Navzdory této stabilitě dali dohromady seznam 6
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 54. ISBN 80-900854-2-3. CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 63. ISBN 80-900854-2-3. 8 Švýcarský magnetofon. 9 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 164. ISBN 978-807207-656-7. 7
5
věcí, které se týkaly tématu. Mezi nimi byly například strach z umírání, strach z létání, moc peněz, cestování nebo problémy s duševní nerovnováhou.10 Roger Waters vzpomíná na počátky ohledně konceptu alba: „Poslouchali jsme ty písničky a všichni jsme se shodli, ţe bychom to celé mohli udělat o tlacích, které na nás osobně doléhají a mohou nás dohnat aţ na samý kraj, vehnat nás do šílených situací. Takţe pak uţ to byla opravdu jen otázka toho, abychom si sedli a napsali pár témat jako – o čem je všechno to trmácení – peníze, tlak vydělávat. A potom čas, čas, který plyne tak rychle. Dále organizované síly jako církev, politika, násilí, agrese. Sednul jsem si s tím seznamem a povídal si o něm hlavně s Nickem, a prostě navrhl, abychom se ho při práci zkusili drţet.“11 Podobným způsobem se k tomu vyjadřuje i bubeník Nick Mason, což jen podporuje tvrzení, že kapela v té době opravdu fungovala společně a byla „kapelou“: „To album mělo být o tom, ţe…pociťovali jsme stres a viděli, jak nám utíká ţivot, co je v něm špatně, co nás motivuje a tak dále. A na konci jsme měli papír, na kterém byla napsána různá témata, kolem kterých by se to mělo točit, a odtud jsme začali. Neseděli jsme a neříkali si: pojďme udělat něco křišťálově čistého a krásného, co budou všichni zboţňovat.“12 A konečně i slova Davida Gilmoura podporující vzpomínkový konsenzus ohledně koncepce The Dark Side of The Moon: „Někdy potom, co jsme se do toho dali a nahráli pár neurčitých drobností, přišel Roger s konkrétním nápadem podívat se na to, čím lidé procházejí a co je dohání k šílenství, a od toho okamţiku se naše uvaţování samozřejmě ubíralo trochu jiným směrem. Začali jsme slepovat kousky, které nám do toho konceptu zapadaly, a Roger na to spíchl slova. Od té chvíle jsme věděli, za čím jít. Je to celé velmi prosté a jasné – to, co je za tím, smysl toho všeho. Roger se určitě snaţil vyjádřit to co nejjednodušeji, bez oklik, aby mu kaţdý rozumněl.“13 Pink Floyd tušili, že vytvořili silnou desku, která by se mohla dobře prodávat. Měli však problémy s propagací, zejména pak v USA, kde se jejich desky ani singly do té doby výrazněji neuchytily. Důležitým faktorem byla událost, kdy se k Pink Floyd dostal prezident společnosti Capitol Records Bhaskar Menon, který měl jejich hudbu rád. Na tehdejší situaci okolo Pink Floyd v USA vzpomíná: „Extrémně dlouhé skladby, filozofické přemítání a některá hodně anglická témata, to se v rozhlasovém pořadu American Top 40 moc neprosazuje. Amerika pořád ještě vycházela z populární hudby z období prezidenta Eisenhowera.
10
MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 187-188. ISBN 978-80-7381-111-2. MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 168. ISBN 978-807207-656-7. 12 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 168. ISBN 978-807207-656-7. 13 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 168. ISBN 978-807207-656-7. 11
6
Rozhlasové FM stanice se teprve rozvíjely a byly většinou povaţovány za stanice zaměřené na undergroundovou společnost.“14 The Dark Side of the Moon vyšlo ve Velké Británii i v USA v březnu 1973. Jakmile se album umístilo na prvním místě v USA, zvýšil Bhaskar Menon tržby díky vydání singlu Money. Singl se dostal na 13. místo hitparády a upozornil na desku i další lidi. Skladba Money byla ironická v tom, že si lidé mysleli, že je oslavou peněz. Album se udrželo v americkém žebříčku přes 700 týdnů, prodalo se ho přes 30 miliónů kusů a každý rok si ho koupí přibližně dalších milion zákazníků.15 Rick Wright vzpomíná na okamžitý úspěch The Dark Side of the Moon: „Jiţ od svého vydání byla deska na předních místech anglického ţebříčku. Všichni jsme očekávali, ţe dopadne dobře, ale o takovém úspěchu, jakého jsme dosáhli, se nám ani nesnilo. Náhle jsme však nevěděli, co dál. The Dark Side of the Moon se zdála být vrcholem. V mnoha směrech nás to změnilo. Měli jsme najednou spoustu peněz a bylo příjemné ţít ve stínu těchto úspěchů. Ovšem náš postoj k muzice se tím nezměnil. O to váţněji jsme se zabývali problémy své existence.“16 Další z názorů na úspěch alba přichází od Nicka Masona: „Můj názor je, ţe to nemá jeden důvod, ale ţe existuje mnoho faktorů podílejících se na výsledném efektu. Ten hlavní, který platí pro kaţdé skvělé album, jsou silné, výmluvné písně. Celková idea, která je všechny spojuje – tlak moderního ţivota – vyvolala odezvu na celém světě a stále upoutává představivost lidí. Texty měly hloubku, posluchači se s nimi dokázali ztotoţnit, a byly dost jasné a jednoduché, aby jim porozuměli i ti, jejichţ rodným jazykem nebyla angličtina, coţ musel být faktor, který se zaslouţil o mezinárodní úspěch. A hudební kvalit Davidovy kytary a zpěvu Rickových kláves poloţila základy zvuku Pink Floyd. Ta hudba nám sedla, měla dost času vyzrát vyvinout se při ţivých vystoupeních před vydáním desky, od kterých jsme museli později ustoupit, kdyţ se kvalita nahrávacích zařízení pašovaných na koncerty přiblíţila studiovým standardům.“ 17 Recenze The Dark Side of the Moon vyvrátily tvrzení, že všichni kritici jsou zaměřeni proti Pink Floyd. Navzdory jejich povýšeneckému chování v souvislosti
recepcí
18
v planetáriu , v časopisu Melody Maker tvrdili, že je to nejlepší album Pink Floyd od Ummagumma a že obě strany alba jsou skvělé. V New Musical Express byli sdílnější, když napsali, že Pink Floyd jsou nejodvážnější umělecká hudební skupina . v USA, kde Pink 14
MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 210. ISBN 978-807207-656-7. 15 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 178-179. ISBN 978-80-7207-656-7 16 CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 67. ISBN 80-900854-2-3. 17 MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 213. ISBN 978-80-7381-111-2. 18 Pink Floyd na recepci nepřišli, dostavil se jen Rick Wright. Zbytek kapely totiž nebyl spokojen se zastaralým zvukovým vybavením, na které měli původně zahrát The Dark Side of the Moon.
7
Floyd v době vydání alba absolvovali turné, je nadšeně chválil Lloyd Grossman z Rolling Stones. Napsal, že takové velkoleposti se dosahuje jen v hudebních melodramatech a v rockové hudbě se objevuje vzácně. The Dark Side of the Moon má podle něj jiskru. Na jiném místě však Grossman prohlásil, že The Great Gig in the Sky měli vynechat. Tato jediná skladba vyvolávala rozporuplné reakce. Někteří ji milovali, někteří nenáviděli.19 3.2.
Speak to Me/Breathe
Speak to Me byla zamýšlena jako předehra toho, co se bude odehrávat na celém albu The Dark Side of the Moon. Obsahuje tak prvky téměř všech skladeb, které následně uslyšíme. První zvuk, který zaregistrujeme, je opakující se tlukot. Tlukot srdce představující zrod života. Kapela chtěla původně použít zvuky opravdového srdce, ale to znělo příliš dramaticky. Uchýlili se tedy k tlumeným úderům na vycpaný basový buben, který ve výsledku zní velmi přirozeně a neubírá tomu ani fakt, že frekvence tepů je silně pod normálem zdravého srdce.20 Následně přihází další sled zvuků, které poté na albu několikrát uslyšíme. Mezi nimi je tikot hodin z Time, zvuk pokladen z Money, smích z Brain Damage, helikoptéra z On the Run nebo ženský křik z The Great Gig In The Sky. Mezi těmito zvuky můžeme rozeznat i nehudební prvek, tzv. music concréte. Je zde obsažen v podobě legendární věty, která jakoby předpovídala, jakým směrem se bude ubírat textová stránka alba: „I've been mad for fucking years, absolutely years. I've been over the edge for yonks. Been working with bands so long, I think. Crikey. I've always been mad, I know I've been mad, like the most of us are. It's very hard to explain why you're mad, even if you're not mad.“ Tyto nehudební prvky byly dílem Rogera Waterse, jenž chtěl na albu odpovědi lidí, kteří budou vyprávět o svém životě. Probíhalo to tak, že ve studiu ztlumil světla, doprostřed dal židli se stolem a mikrofonem a přítomným podával kartičky, kde byly otázky týkající se smyslu života a života jako takového. Mezi tyto otázky patřily například: „Bojíte se smrti?, Jste blázen? nebo Kdy jste naposled někoho uhodil?“ Mezi dotazovanými byli především zaměstnanci studia Abbey Road, ale také Paul McCartney, který tam v té době nahrával s kapelou Wings nové album. Jeho příliš filozofická odpověď však nebyla použita.21 Speak to Me je jediná skladba v historii Pink Floyd, u které je jako autor uveden bubeník Nick Mason. Autorem hlasové koláže je sice Roger Waters, ale společně s dalšími 19
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 207. ISBN 978-80-7211-417-7. MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 194. ISBN 978-80-7381-111-2. 21 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 172-173. ISBN 978-80-7207-656-7. 20
8
zvuky ji dal dohromady právě Nick Mason. Jeho zájem o natáčecí techniku z něho učinil jakéhosi uměleckého vedoucího projektu. Sám k tomu pak dodal: „Většinou dohlíţím na všechno, co se týká práce s páskem. Skladatel fakt nejsem. Často přicházím s návrhy na orchestraci melodií, se kterými přijdou druzí. To je důvod, proč bývám pod písněmi Pink Floyd podepsán jako spoluautor.“22 Speak to Me plynule přechází do skladby Breathe, občas uváděná jako Breathe in the Air. Kolem skladeb Speak to me a Breathe panuje spousta spekulací, zda je uvádět dohromady nebo zvlášť.23 Je pravda, že na The Dark Side of the Moon jsou v bootlegu zapsány každá jednotlivě, nicméně později byly na různých kompilacích či živých záznamech uváděny jako Speak to Me/Breathe či Speak to Me+Breathe. Stejně tak naživo byly hrány vždy společně, viz například poslední vystoupení Pink Floyd v roce 2005 na charitativní akci Live 8.
3.3
On the Run
On the Run je skladba, která byla na album přidána až jako poslední. Pink Floyd ji hráli již dřív během živých vystoupení, ale její technická náročnost způsobovala, že zněla pořád jiným způsobem. Ve studiu na Abbey Road ji nahráli pomocí syntezátorů EMS a VCS 3, což byl neuvěřitelný krok dopředu nejen v hudbě Pink Floyd, ale vůbec v hudbě celkově. Přestože zní On the Run čistě elektronicky, najdeme v ní i stopy kytar, což jsou jen pozpátku zahrané party ze skladby Echoes pomocí držáku na mikrofon. Jedná se konkrétně o část se zvukem tryskového letadla, která je vytvořena pomocí kytary Fender Stratocaster.24 Jak již bylo zmíněno, skladba byla nahrána jako poslední. Kapela s ní nebyla příliš spokojena, nehodila se podle nich do celkové struktury alba. V té době jim však přišel po ruku nový model kapesního syntezátoru EMS-125 se zabudovaným ekvalizérem, čímž začaly experimenty. David Gilmour jednou syntezátor zapojil a začal na něj hrát jednu sekvenci, což se velice zalíbilo Rogeru Watersovi. Ten se k němu připojil a začali přidávat nové věci, například jiné pořadí not, a z toho všeho nakonec vyšla série not hraná pomalu. K tomu se postupně zakomponovaly generátor hluku s oscilátory a pak se jen přidala rychlost. Znělo to mnohem lépe, než předešlé verze On the Run. David Gilmour na to vzpomíná: „Různě jsme 22
MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 172. ISBN 97880-7207-656-7 23 Říká se, že na albu byly skladby uvedeny samostatně, aby Nick Mason dostal za Speak to Me autorský honorář. 24 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 173. ISBN 97880-7207-656-7. 25 Syntezátor úspěšně využívali i další hudebnící, jako The Who, Brian Eno nebo Roxy Music.
9
propojovaly dráty a vyšel mi z toho tenhle zvuk. Roger ho uslyšel, přidal se a začal si s tím taky hrát. Pak to spojil s naší melodií. Trochu to zrychlil, ale na ten zvuk jsem přišel já a já byl také u téhle nahrávky jediným zvukařem. Pak jsme přes to naflákali všechno moţné.“26 Pink Floyd byla v té době první kapela, které se rozhodla dělat hudbu jakoby z „budoucnosti“, a to jen pomocí syntezátorů. Například u Morhp syntezátoru stačí snížit výšky a zároveň přidat hloubku, což má za následek zvuk budící dojem umělého Dopplerova zvuku, což zní, jako když kolem vás projede sanitka. V roce 1972, kdy dokončili album, nikdo nic podobného neslyšel. A o to jim šlo. V určitém smyslu předkládali náhled toho, jak může znít hudba v dalších letech.
3.4.
Time
Time začíná známou kakofonií složenou ze zvuků hodin a hodinek, jež byla vytvořena zvukařem Alanem Parsonsem. Ten měl za úkol do hudební knihovny zvukových efektů EMI27 přidat nové kvadrofonní zvuky. V jednom londýnském hodinářství nahrál různé zvuky hodin a budíků a poté s nimi seznámil i Pink Floyd. Parsons následně kapele navrhnul, aby při nahrávání skladby Time použili právě tyto zvuky hodin. Pink Floyd je tedy zkopírovali do systému a smíchali do stereo zvuku. Byla to namáhavá práce. V období bez počítačové techniky se podobná zvuková kakofonie vytvářela ručně, což bylo složité a všude po zemi se válely pásky. To, aby všechny hodiny započaly odbíjet ve stejnou dobu, byl proces, kdy se musel na multitrackovém pásu najít moment, kdy všechno odbíjení začne a pak přetočit čtvrtpalcové pásky, z nichž každá obsahovala jedny hodiny. A moment, kdy začaly každé hodiny odbíjet v určený čas, byl odpočítán pomocí stopek a signálů rukou. Zajímavá je i práce Nicka Masona, který ve skladbě využíval experimentálních bubnů. Mezi ně patřily například rototomy, což jsou bubny skládající se z kůží na buben, které jsou napnuty na rámu s cívkou. Otáčením cívky se kůže napíná, čímž se dá dosáhnout rozličných hudebních tónů.28 Práci rototomů můžeme slyšet v úvodní části skladby. Stejně tak prováděl experimenty s maličkými boo-ban bubínky. Po textové stránce patří Time mezi to nejlepší, co Roger Waters kdy napsal. Skladba vyjadřuje jeho obavu ze stárnutí a z toho, že čas plyne dál kolem nás a nic se neděje. Je plná hněvu a rozčarování nad neuskutečněnými nadějemi a sny. Sám se k tomu vyjadřuje: „Ten rok jsem si najednou uvědomil, ţe můj ţivot uţ probíhá. Moje matka byla tak posedlá 26
MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 173. ISBN 97880-7207-656-7 27 Hudební vydavatelství a nahrávací společností spadající do velké světové čtyřky Major Labelů. 28 MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 196. ISBN 978-80-7381-111-2.
10
vzděláním a myšlenka, ţe dětství a mládí a…všechno to bylo jako příprava na ţivot. A najednou jsem si uvědomil, ţe ţivot nezačíná později, ale ţe uţ začal a celou dobu běţí kolem mě a v jakémkoliv momentu jej můţete za pačesy a začít řídit svůj osud. A to byl pro mě ohromný objev, přišlo to jako blesk z čistého nebe.“29¨ 3.5.
The Great Gig in the Sky
Pokud se nějaká skladba spojuje s klávesistou Rickem Wrightem, je to právě The Great Gig in the Sky. Wright ji napsal poté, co byla první verze vyřazena jako doprovod závěrečné Eclipse. Původně značila to, jak může náboženství dohnat lidi k šílenství. To bylo ale zavrhnuto, neboť vznikaly obavy, že by se album nemuselo v USA dobře prodávat. Bylo tedy potřeba skladbu přepracovat a jako nové téma byl zvolen strach ze smrti. Akordy v této skladbě vycházejí z legendární skladby So What od jazzového génia Millese Davise, který patřil mezi Wrightovi velké oblíbence. Waters ale nebyl se skladbou pořád spokojen, něco mu tam chybělo. Zvukař Alan Parsons přišel s návrhem, že by mohl být do skladby zakomponován ženský vokál. Bylo několik návrhů, kdo by se mohl zpěvu ujmout. Nick Mason navrhoval avantgardní mezzosopranistku Cathy Berberianovou, která byla ale zavrhnuta pro přílišnou radikálnost.30 Nakonec se rozhodli podle návrhu Alana Parsonse. V tu dobu pracoval zrovna se zpěvačkou Clare Torry a přišla mu jako vhodná volba pro vokální složku. Ta vůbec netušila, do čeho jde a své první pocity popisuje: „Vysvětlili mi, ţe album je o ţivotě od narození a o všech sračkách, kterými v ţivotě projdeš aţ do smrti. Myslela jsem si, ţe je to trochu neskromné a nabubřelé. Samozřejmě jsem jim to neřekla a nechala jsem si to pro sebe. Myslím, ţe je to báječné album. Zahráli mi melodii, ale kdyţ jsem se zeptala, co chtějí, abych k tomu zpívala, zdálo se, ţe nevědí.“31 Samotné nahrávání zpěvu byl tedy docela problém. Kapela pořádně nevěděla, co po ní chtějí, snad jen, aby to bylo improvizované a procítěné. Řekli, ať u zpěvu přemýšlí o strachu a smrti. Přes neúspěšné nahrávky klasického vokálu se dostali až k tomu, že Clare Torry použila jen jekot, křik a kvílení, ke kterým ke konci skladby přidali lehkou ozvěnu. V tom okamžiku vznikla konečná verze skladby, která je považována za jednu z nejkrásnějších o smrti vůbec.
29
Pink Floyd: Dark Side of the Moon [Classic Albums: Pink Floyd - The Dark Side of the Moon] [film]. Režie Matthew LONGFELLOW. Velká Británie, 2003. 30 MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 196. ISBN 978-80-7381-111-2. 31 BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 203. ISBN 978-80-7211-417-7.
11
3. 6.
Money
Money patří mezi absolutní vrchol tvorby Pink Floyd. Je to nejhranější píseň v historii amerických rádií, což je dostatečná satisfakce, neboť do té doby se alba ani singly Pink Floyd v USA nesetkaly s velkým úspěchem. Stejně tak je Money i nejhranější píseň na koncertech Pink Floyd, v čemž pokračovali i Roger Waters a David Gilmour na svých sólových vystoupeních. V roce 1972 se Nick Mason vyjadřoval k „nepříznivé“ situaci v USA: „V Americe nás čeká ještě velká práce. Je tam několik kapel, které si mohou diktovat své poţadavky i ceny, ale nám se daří jen příleţitostně. Musíte se rychle rozhodovat podle nějakého hitu nebo zájmu, který o vás lidé projeví. Kdyţ organizujete turné, znamená to, ţe chcete dostat nejlepší sál a mít co nejvíc diváků. To je regulátor celé věci. Ve Francii jsme na mnoha místech oblíbení a chtěli bychom tam koncertovat, ale nedaří se nám dohodnout potřebné podmínky a pronajmout vhodné prostory.“32 Stejně jako Time začíná legendární „hodinovou“ kakofonií, tak Money má neméně proslulý úvod plný zvuku pokladen a mincí. Roger Waters k jejich původu dodává: „Mysleli jsme, ţe by bylo dobré v úvodu udat rytmus zvukem peněz. Doma jsem měl dvoustopý magnetofon Revox. Má první ţena byla hrnčířka a měla mixér, ve kterém míchala hlínu. Hodil jsem do něj pár drobných a zmačkaný papír a nahrál to. Pár věcí jsme taky vzali z desek se zvukovými efekty. V pozadí hrajeme všichni dohromady, je tam piano Wurlitzer napojené na kvákadlo, basa, bicí a kytara, která hraje tremolo. Ţe je to zahrané ţivě, poznáte mimo jiné tak, ţe se tu tolikrát mění tempo. Šlape to fantasticky.“33 Silným prvek skladby je i saxofon Dicka Parryho, který byl kamarád Davida Gilmoura z bývalého působení ve školní kapele a jediný člověk, kterého znali a uměl hrát na saxofon. Jeho saxofonové sólo si nic nezadá s kytarovým sólem Davida Gilmoura. Při poslechu jde jasně slyšet, že Gilmourovo a Perryho sólo se každé odvíjí v jiném rytmu. Kytarové je ve čtyřčtvrťovém rytmu a saxofonové v rytmu sedmičtvrťovém. David Gilmour byl pro výsledný zvuk skladby možná nejdůležitějším člověkem. Čím dál vice se zajímal o zvukovou techniku a principy nahrávání, takže zvukař Alan Parsons měl k sobě zručného spolupracovníka. V jednom rozhovoru pro magazín Circus řekl: „Myslím, ţe je z celé skupiny technicky nejzručnější. Ví, co se děje v kabině zvukaře, a často přijde s nápady, jak tu kterou věc zprodukovat. Vezměte si například zvuk mechanických pokladen v Money. Původně jsme se je snaţili synchronizovat tím, ţe jsme na určité místo kaţdého pásku přidali kliknutí, a podle
32
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 57. ISBN 80-900854-2-3. MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 176. ISBN 97880-7207-656-7 33
12
něj
jsme
je
chtěli
seřadit.
David
navrhl,
abychom
jednotlivé
pravítkem…opravdu byl tím, kdo dal dohromady The Dark Side of the Moon.“
úseky
změřili
34
Money znamenala pro Pink Floyd ohromný úspěch. Z undergroundové kapely se stali hvězdami první velikosti. Je paradoxní, že skladba vypráví o tom, co se později stalo základem úspěchu jí samotné. 3.7.
Us and Them
Původ Us and Them sahá už do roku 1969, kdy ji Pink Floyd zkomponovali jako čistě instrumentální skladbu pro film Zabriskie Point od Michelangela Antonioniho. Režisér ale pořádně nevěděl, co chce. Zoufale potřeboval mít nad vším kontrolu, takže i přesto, že kapela nahrála skladbu skvělým způsobem, nemohl ji přijmout, protože tam jednoduše nebyla jiná možnost. Antonioni ji odmítl s tím, že je moc „smutná“. Jediná skladba, kterou opravdu chtěl, byla Careful with That Axe, Eugene. Přes alba Atom Heart Mother, Meddle a Obscured by Clouds se Us and Them dostala až na The Dark Side of the Moon, což je velmi podivné vzhledem k vysokým kvalitám skladby. Vrátili se k ní tedy až při nahrávání The Dark Side of the Moon. Wright propracoval svůj pianový motiv, Waters napsal text a stejně jako v Money se zde objevuje saxofon Dicka Parryho, tentokrát ovšem v umírněnější a ne tak dominantní poloze. Text Us and Them je velmi přímý a lineární. Obsahuje základní problémy, jestli je lidská rasa schopna se chovat lidsky. Odkazuje k válce ve Vietnamu, které v té době byla stále aktuální. Skladba je nazpívána Davidem Gilmourem a Rickem Wrightem společně, jejichž hlasy zní v této skladbě velmi podobně a rozeznat je můžeme zejména v pasážích s přidanou ozvěnou. 3.8.
Any Colour You Like
Skladba Any Colour You Like je mnohými považována za nejslabší na celém albu, někteří ji dokonce označují jako vycpávku. Ano, může se zdát, že po Money a Us and Them je to krok zpět, přesto je to příjemné uklidnění před velkolepým koncem. Je to jediná skladba na albu, na které se nepodílel žádným způsobem Roger Waters. Instrumentální věc položená na silných klávesách Ricka Wrighta a psychedelické kytaře Davida Gilmoura vychází z reklamního názvu na automobil Ford, který zní: „Any colour You like, so long as it´s black.“ 34
MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 174-176. ISBN 978-80-7207-656-7
13
3.9.
Brain Damage
Brain Damage hrávali Pink Floyd již v období alba Meddle pod názvy Lunatic nebo The Dark Side of the Moon. Je to velmi jednoduchá skladba založena na akustickém základu, který je podobný předešlým skladbám od Pink Floyd, jako If nebo Grantchester Meadows. Zpěvu se poprvé na albu ujal samostatně Roger Waters, ale měl velké obavy, neboť si nebyl svým hlasem jistý. Přestože neměl tak silný a výrazný hlas jako David Gilmour, skladbu zvládl přesvědčivě zazpívat, k čemuž mu dopomohly i čtyři studiové zpěvačky.35 Text je určen jako obhajoba všech lidí, kteří jsou nějakým způsobem odlišní. Je to jediná skladba na albu, která je zřetelně ovlivněna osudem Syda Barretta a jeho psychickým zhroucením. Verš „And if the band you're in starts playing different tunes“ jasně odkazuje k událostem, které probíhaly v období před Sydovým odchodem z kapely. Tehdy se normálně stávalo, že během koncertu hrál úplně jinou skladbu, než zbytek kapely. Celá skladba končí provoláním „I'll see you on the dark side of the moon“, kdy se poprvé a naposledy objevuje v nějaké skladbě název alba The Dark Side of the Moon. Při skládání byl ovlivněn i vlastní příhodou, kdy seděl v jídelně v Abbey Road. V tu chvíli pocítil, že se „ztrácí“. Hovory lidí v jeho okolí začal slyšet velmi nejasně a všechno, co viděl, se začalo zmenšovat. Vstal tedy od stolu, šel zpět do studia a čekal, zda to přejde. Později řekl, že si myslel, že se zbláznil a že je na pokraji nervového zhroucení.36 3.10.
Eclipse
Roger Waters si uvědomil, že je potřeba, aby The Dark Side of the Moon mělo dramatičtější konec, než je Brain Damage. Eclipse byla napsána formou list-o-mania, kdy si Waters sepsal seznam svých pocitů. Později řekl: „Zdálo se, ţe tomu na konci něco chybí. A tak jsem sloţil Eclipse. Vše, čeho se dotkneš a co vidíš, vše, co okusíš, vše, co cítíš. Je v tom trocho budhismu. A jak to vzniklo? Asi za to mohly všechny ty nebudhistické věci, jako ţe ţijete v dodávce, vidíte, jaký je svět, střetáváte se se zájmy druhých a zjišťujete, o co tu vlastně jde.“37
35
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 193. ISBN 978-80-7211-417-7. BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 199. ISBN 978-80-7211-417-7. 37 MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. 1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2007, s. 1767ISBN 978-807207-656-7 36
14
3.11.
Obal alba
The Dark Side of the Moon se pyšní jedním z nejznámějších obalů v historii hudby. Je to něco, k čemu si můžete sednout a dlouze se na to dívat, aniž by vás to omrzelo. Design alba má tři významy. První z nich je světelná show, kterou skupina používala a která jej reprezentovala. Druhým z nich jsou texty, které jsou částečně o touze a hamižnosti a posledním je odpověď Ricku Wrightovi, který si přál něco jednoduchého a troufalého s určitým napětím. Práce na obalu se ujal Storm Thorgerson a jeho umělecká skupina Hipgnosis. Skupina jim dala poslechnout album a podle představ o hudbě měli vytvořit obal. Thorgerson jednou objevil starý list hudebního papíru, na kterém byl nakreslený hranol. Byla to černobílá fotografie a přecházel skrze ni barevný paprsek, který vytvářel duchový efekt. Vznikly i další návrhy, ale kapela si jednoznačně vybrala prostý a chladný hranol. Roger Waters dále navrhl, aby barevný paprsek pokračoval na vnitřní stranu albu a Thorgerson ještě přidal druhý hranol na zadní přebal. Poslední částí bylo přidání samolepky s kresbou pyramid v Egyptě.38
38
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 205-206. ISBN 978-80-7211417-7.
15
4. WISH YOU WERE HERE 4.1.
Geneze alba a jeho recepce
V období po The Dark Side of the Moon si museli Pink Floyd uvědomit, co vůbec najednou dělají v první lize hudebního byznysu. Z jakého důvodu ještě vytvářejí hudbu? Jsou hudebníci nebo obchodníci? Dosáhli takového úspěchu a vydělali tolik peněz, že by to splnilo sny všech kapel, které v té době existovaly a podobný úspěch nezažily. Roger Waters říkal, že v té době byla kapela svým způsobem vyřízená a měl pravdu. Pro Pink Floyd to byl předěl, kdy se mohli jednoduše rozpadnout, ale nestalo se tak, protože panovaly obavy, co by se dělo mimo zaběhnutý „domov“ Pink Floyd. Přesto však byly vidět negativní dopady. Během koncertního turné po Anglii v roce 1974 se zhoršoval vztah kapely a jejich publika. Pink Floyd byli velmi odtažití a zejména u Rogere Waterse se začala objevovat nechuť k fanouškům, což vyřešil o šest let později postavením zdi mezi oběma stranami. Po vydání Wish You Were Here neměl vůbec chuť koncertovat a říkal, že by se muselo něco „slušného“ přihodit, aby se tak stalo. Následující rok 1976 byl tak bez koncertů. Na otázku, zda chce ještě osobně vystupovat, odpověděl Waters v roce 1975: „Jeden čas jsem byl v takovém divném období, kdy jsem si to vůbec nepřál. Silně jsem to cítil. Přitom jsem si vybavil naše poslední americké turné s tisíci opilými dětmi, jak nádherně reagovaly na naše skladby. Cítil jsem se opravdu strašně. Dnes uţ to s námi nedělá vůbec nic. Chci, aby kontakt mezi námi a posluchači byl umocněn skutečností. Nemám vůbec rád hysterii superhvězd. „Jsem na vrcholu, jsem král, chci být rockovým zpěvákem posedlým rockem.“ Tohle nemám rád. Hodně lidí si všimlo, ţe moje album je truchlivé. To mne těší. Myslím, ţe slova jsou opravdu velmi smutná, nikoliv však nevhodná. Objevil jsem u sebe divný pocit, bláznivou touhu být chvíli pryč, mít od všeho pokoj. Jsem smutný hlavně kvůli Sydovi. Samozřejmě, ţe Syd byl důleţitou osobou, kapela by bez něj nezačala hrát, psal také všechny skladby, ale dál uţ zkrátka nebylo moţné s ním pokračovat. Syd není ani tak důleţitý v rock'n'rollové antologii, jako je důleţitý, jak lidé říkají, v poměrech Pink Floyd. Shine On You Crazy Diamond není ve své podstatě o Sydovi. On je jen symbolem všech extrémů nepřítomnosti některých lidí, kterým se musí vyhovět, neboť jen tak lze překlenout smutek z moderního ţivota a vzdálit se mu. Zjistil jsem u sebe skutečnou hrůzu ze smutku. Myslím, ţe to má také hodně společného s lidmi od novin. Oni vlastně překrucují fakta ze ţivota a nechtějí znát skutečný vztah mezi Sydem a Pink Floyd. Neznají skutečnosti Barrettova příběhu. Syd byl s námi ve skupině a sloţil věci pro naše první album.
16
Připravil asi osmdesát procent, ale to je vše. To je jediná deska a to si lidé neuvědomují. To je opravdu vše, nic jiného.“39 Na začátku roku 1975 se Pink Floyd konečně vrátili zpět do hudebního studia Abbey Road. Čelili ale těžkému úkolu, protože každý doufal v další The Dark Side of the Moon a spousta lidí čekala, že nové album bude jen okopírovaný předchůdce. Rick Wright říká: „Trvalo nám dost dlouho, neţ jsme skutečně sedli a začali na albu pracovat. Sešli jsme se nad tím mockrát. Myslím, ţe jsme taky hráli tak napůl, vlaţně. Po The Dark Side of the Moon to bylo těţké.“40 První schůzky ohledně nového alba byly velmi náročné. Aby se věci pohnuly kupředu, Roger Waters rozhodl, že album musí vyjadřovat to, co se v té době ve skupině odehrávalo – tedy nepřítomnost. Pink Floyd byli sice přítomni fyzicky, ale jeden druhému se nedokázali podívat do očí a všechno dělali jen mechanicky. David Gilmour si v té době navíc stěžoval i na neprofesionální přístup některých členů kapely, především Nicka Masona, u kterého mu vadila i jistá absence bubenické zručnosti. Tyto rozpory uvnitř kapely měly i jednu pozitivní věc. Roger Waters díky nim vymyslel představu koncepce nového alba s názvem Wish You Were Here. Během nahrávání se objevovalo mnoho problémů, ať už pracovních nebo osobních, proto je s podivem, že Pink Floyd nakonec vydali jedno z nejlepších alb historie. Nick Sedgewick, odborník na hudbu Pink Floyd, se jednou Rogera Waterse ptal na potíže ve studiu během nahrávání Wish You Were Here. Dostalo se mu této odpovědi: „Hlavní příčiny byla v tom, ţe jsme na tom všichni moc viseli. Chtěli jsme mít všechno úspěšně za sebou. Ale nám to pořád nešlo, a ani jsme vlastně nevěděli proč. Nerozmýšlel jsem nad tím, ale jednu příčinu vám povím. Pokud máte potřebu něco udělat a stát se superhvězdou, hrdinou dle vlastního názoru a také podle názoru ostatních lidí, nesmíte promarnit čas. Musíte zkrátka vydrţet aţ do konce. To se, myslím, dá říct o nás všech. Kdyţ jste osm let v kapele a stále hrajete, drţíte se na vrcholu, pak je velmi obtíţné najednou všeho nechat a dělat něco jiného. Pokud v budoucnu vydáme desku se svým jménem, bude to zatraceně obtíţné. Jméno Pink Floyd není jméno nikoho z nás v kapele, ale je to jméno představující hodnotu miliónů liber. Toto jméno je také pravděpodobně hodnotou miliónů prodaných desek. Nemůţeme se jen tak vykašlat na milion lidí, kteří si objednali naše desky uţ jen pro naše jméno. A pokud by někdo z nás odešel nebo bychom se rozpadli, zůstaneme bez východiska a také beze jména. Ţádný z nás si opravdu není jist našimi zdroji. Proto mám, Nicku, starosti
39 40
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 78. ISBN 80-900854-2-3. SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Praha: Erika, 1994, s. 222. ISBN 80-85612-58-
5.
17
o ostatní kluky.“41 Takovou odpověď dal Roger Waters v roce 1975. O deset let později Pink Floyd opustil. Ačkoliv se Pink Floyd potýkali s různými problémy, na reakce veřejnosti na album Wish You Were Here to nemělo vliv. Deska se dostala na první místo v Británii i v USA, přestože nepodnikli žádné turné k její propagaci. V časopisu Sounds ji chválili až přehnaně („o světelné roky lepší neţ The Dark Side of the Moon“), ale v jiných časopisech tolik nadšení nebyli. Pete Erskine v recenzi časopisu New Musical Express napsal, že jako k poslednímu, zoufalému opatření, které postrádá jakoukoliv inspiraci, se nakonec uchýlili k recyklaci hudebních částí, které zcela zřetelně pocházejí z The Dark Side of the Moon. Erskine sice příliš neobdivoval předchozí album, avšak připustil, že kde se zdá The Dark Side of the Moon bezúčelné a jasně zabedněné, Wish You Were Here je zhuštěné, vysoce melodické a velmi dobře hrané. Allan Jones z časopisu Melody Maker byl mnohem tvrdší. Nutil každého k závěru, že za poslední dva roky Pink Floyd existují ve stavu pozastavené životnosti. Kritika se rozšířila i za moře. Ben Edmonds z Rolling Stones zahrnul kapelu výčitkami, obvinil ji, že hudebně používá triky a skladbu Shine On You Crazy Diamond označil jako nešikovně zvolenou příležitost jen proto, aby Waters mohl zpívat o Sydu Barrettovi. Ve výčitkách se stále vracel k tomu, že Pink Floyd jsou příliš izolovaní, odtržení od reality, že Watersovy texty nemají úroveň a příliš citelně koušou do ruky, která je sytí. 42
4.2.
Shine On You Crazy Diamond
Počátky jedné z nejpropracovanějších skladeb Pink Floyd sahají už do roku 1973, kdy ji hráli během francouzského turné společně se skladbami Raving and Drooling a You've Got to Be Crazy, což měl být původně základ nového alba. Nakonec došlo k přepracování Shine On You Crazy Diamond a jako jediná se na album dostala.43 K rozhodnutí, že vypustí zbylé dvě skladby, došlo v lednu 1975, kdy Pink Floyd nastoupili do studia. Proč se plány změnily, vysvětluje Roger Waters následovně: „Začali jsme tvořit, ale šlo to nějak těţkopádně, hotová muka. Kaţdého to otravovalo. Pak se mi cosi zrodilo v hlavě. Cítil jsem, ţe jediným způsobem, jak udrţet zájem o náš projekt bude udělat album spojené s minulostí a hlavně také s tím, co nás ještě čeká. Nikdo jsme se nedívali druhému do očí a vůbec to bylo všechno poněkud mechanické. Tak jsem navrhl, abychom to nějak změnili a dvě skladby spojili můstkem. Nebo můstek včlenit mezi obě části Shine On You Crazy Diamond 41
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 75. ISBN 80-900854-2-3. BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 239. ISBN 978-80-7211-417-7. 43 Raving and Drooling a You've Got to Be Crazy se později objevily na albu Animals jako skladby Sheep a Dogs. 42
18
a celé to pak spojit s materiálem, který byl dost závaţný, jako Welcome to The Machine, Wish You Were Here nebo Have A Cigar.“44 Důležitým momentem bylo, když Roger Waters uslyšel Davida Gilmoura zahrát čtyři noty z kytarového sóla, které se později ve skladbě objevilo. Tyto noty nějakým způsobem vyvolaly u Waterse vzpomínku na Syda Barretta a proto se rozhodl, že mu píseň věnuje. Je to Watersova pocta Sydovi. Upřímné vyjádření smutku k jeho osobě a zároveň i obdivu nad talentem tohoto muzikanta. Stejný pocit sdíleli i ostatní členové kapely. O to šokující byla událost, když se Syd Barrett přišel podívat za bývalými kolegy do nahrávacího studia Abbey Road v době, kdy zrovna zkoušeli Shine On You Crazy Diamond. Stalo se tak 5. června 1975 a nikdo si neohlášené návštěvy zprvu nevšímal. Muzikanti ho měli za nějakého poskoka či zaměstnance studia a nikdo si nedokázal představit, že tlustý a plešatý chlap bez obočí je jejich přítel Syd. David a Roger se rozbrečeli. Nedokázali pochopit, co se to s jejich „hrdinou“ stalo. Při poslechu Shine On You Crazy Diamond vůbec Sydovi nedocházelo, že skladba je o něm a když ji chtěli přehrát znova, zmohl se jen na: „A na co? Uţ jste to jednou přece slyšeli.“45 V této skladbě nejsou žádná zobecnění. Není o všech bláznivých lidech, je jednoduše o Sydovi. O to horší je zjištění, že někteří kritici považovali skladbu za Sydovu urážku. Waters k tomu kdysi pověděl: „S tím rozhodně nesouhlasím, ale umím si to představit, i kdyţ to pro mne není nijak snadné. Jsme velmi úspěšní, a proto jsme také snadno zranitelní. A Syd je zbraň, která se pouţívá proti nám. Všechno je to náleţitě okořeněno, a proto se o tom píše v tisku. Všechno se to dobře prodává. Jsou to jen dohady z doslechu, ţádný z nich nic neví, ale píšou. Celý materiál o Sydovi začíná pěkným nesmyslem. Jsem rád, ţe lidé dokázali překlenout smutek z tohoto alba. Dává mi to však smutný pocit radosti, ţe některým lidem tam venku se daří dobře, a přesto nás poslouchají. A ne, jak stojí v tisku, čekali jsme na to tak dlouho a oni teď začnou kytarovým sólem. Tohle album bylo dost sloţité, bylo hrozné na tom pracovat a zcela to nevyšlo. Bylo to také poprvé, co jsme se po dlouhé době sešli opět pohromadě. Základní podklad byla zatraceně těţká práce, byli jsme všichni nějak mimo. Proto jsem rád, ţe v tom lidé cítí náš smutek. Je to zloba nás všech, kterou se nám podařilo zachytit. Celou nahrávku jsme dokončili po druhém americkém turné a já jsem v sobě nenašel ani trochu energie. Těch pár týdnů bylo opravdu vybojováno.“46
44
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 73-74. ISBN 80-900854-2-
3. 45
SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Praha: Erika, 1994, s. 226-227. ISBN 80-8561258-5. 46 CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 78-79. ISBN 80-900854-23.
19
Shine On You Crazy Diamond patří k největším opusům Pink Floyd a společně s Atom Heart Mother a Echoes atakují hranici 30 minut, záleží na verzích. Na albu Wish You Were Here je skladba rozdělena na dvě části – první album otevírá, druhá uzavírá. Každá z těchto části je pak dále rozdělena na další čtyři segmenty, z nichž všechny dosahují takové kvality, že by obstály i jako samostatná skladba. Každý z muzikantů dostal dostatečný prostor, aby prokázal své hudební kvality. Zejména pak kytara Davida Gilmoura a klávesové nástroje a syntezátory Ricka Wrighta patří k absolutnímu vrcholu tvorby Pink Floyd. Začátek skladby zní velmi melancholicky a využívá materiálu, který Pink Floyd nasbírali při tvorbě projektu Household Object (Předměty z domácnosti). Konkrétně jsou to zvuky sklenic od vína, po kterých přejížděli navlhčenými prsty a následně k nim přidali zvuky syntezátoru a varhan. Household Object byl ambiciózní projekt vytvářený v pauze mezi alby The Dark Side of the Moon a Wish You Were Here, v němž dominovaly zvuky vytvořené s absencí hudebních nástrojů. Bicí nahradilo řezání dřeva, baskytaru pak zpomalený zvuk napnutých gumiček.47 Velký prostor dostává kytarová hra Davida Gilmoura, který v celé skladbě zahraje několik kytarových sól, z nichž každé využívá jiné techniky i kytar.48 Především jeho hra vyplňuje prvních 9 minut skladby, než se objeví první zpěv v podobě Rogera Waterse, ke kterému se postupně přidávají David Gilmour a jako doprovodné vokalistky Vanetta Fields a Carlena Williams. Tyto soulové zpěvačky z USA zrovna nahrávaly ve vedlejším studiu a zprvu nebyly příliš nadšené z možné spolupráce s Pink Floyd. Skladba se jim zdála příliš nízko posazená a celkově úplně jinde, než byly zvyklé. Nakonec z toho vznikla skvělá spolupráce a podle Venetty Fields jsou Pink Floyd ti nejpečlivější hudebníci, se kterýma kdy pracovala. Stejně jako úvod skladby patří zejména kytaře Davida Gilmoura, tak konec si zabírá hra Ricka Wrighta. Jeho kombinace kláves, varhan, piana a syntezátorů dává dohromady geniální kompozici, na které jde vidět, že Wright studoval klasickou hru na klavír. Celou skladbu pak uzavírá vzpomínka na Syda Barreta v podobě rubata ze skladby See Emily Play.49
4.3.
Welcome to the Machine
V polovině Shine On You Crazy Diamond nastává hladký přechod na pulzující zvuk syntezátoru VCS3 zapojeného do echo bloku, který ohlašuje příchod Welcome to the Machine. Je to skladba celá ponořená do syntezátorového zvuku plného efektů, z nichž 47
MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 217-218. ISBN 978-80-7381-111-2. David Gilmour pojal každé kytarové sólo jinak. Používal bluesové rytmy, steel kytaru nebo nahrával ve velkém nahrávacím studiu určené pro symfonický orchestr, aby kytarová hra získala na mohutnosti. 49 MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 234. ISBN 978-80-7381-111-2. 48
20
některé zní takřka futuristicky. Jediné opravdové nástroje jsou akustické kytary Davida Gilmoura. Zbytek jsou jen fragmenty dalších nástrojů, jako například basová kytara Rogera Waterse doprovázející pulzující syntezátor na začátku skladby nebo tympány a činely, které dodávají na agresivnosti. Může se zdát, že Welcome to the Machine je skladba založena na zkušenosti Rogera Waterse s hudebním průmyslem, který přináší obžalobu obchodování s hudbou.50 Ve skutečnosti je však založena na zkušenosti nás všech, když stojíme proti monstru, které nás sežvýká a vyplivne, proti celé té mašinérii. Na konci skladby přechází strojový rytmus syntezátoru ve hluk večírku, který tam „musel patřit“. Roger Waters k tomu dodává: „Patřilo to tam, protoţe to demonstruje naprostou prázdnotu takového způsobu chování – oslavy, různé sešlosti, kde se pije a kecá. To pro mě symbolizuje nedostatek skutečných kontaktů a citů mezi lidmi.“51 Pozoruhodná je i animace vytvořená anglickým výtvarníkem Geraldem Scarfem 52, která doprovázela skladbu během turné In The Flesh Tour v roce 1977. Pink Floyd po něm chtěli kousky náhodné animace zakomponované do vystoupení. Scarfe měl však problém s tím, že Waters mu nechtěl poskytnout skladbu a jen mu řekl, ať prostě něco udělá. Se svým týmem tedy vytvořil několik animací, mezi kterýma vynikne hybridní tvor podobný pásovci nebo moře krve narážející do ocelových věží, které se promění v modlící se ruce hledající boha.
4.4.
Have a Cigar
Stejně jako Welcome to the Machine, tak i Havea a Cigar výborně vystihuje fungování hudebního průmyslu. Nahrávací společnosti byly té době svým způsobem všemocné a bez smlouvy na album nikdo nepracoval, takže jejich moc byla opravdu velká. Ve velké společnosti jste se stali pouze číslem, neměli jste žádnou individualitu, byli jste jen loutka. I v této skladbě je cítit odkaz na Syda Barretta, neboť právě i nároky hudebního průmyslu měli vliv na jeho neblahý osud. Na druhou stranu sami členové říkají, že to byli spíše oni, kdo ho tlačili do větší „komerce“, jako je například pořad Top of the Pops.53
50
SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Praha: Erika, 1994, s. 224. ISBN 80-85612-58-
5. 51
SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Praha: Erika, 1994, s. 224. ISBN 80-85612-58-
5. 52
Gerald Scarfe později vytvořil i legendární animace k filmu Pink Floyd – The Wall z roku 1982 od Alana Parkera. 53 Hudební hitparáda televize BBC.
21
Největší problém nastal v době, kdy se měl nahrávat zpěv. David Gilmour i Roger Waters věděli, že Have A Cigar nedokáží dobře zazpívat, přestože se o to oba pokoušeli. Hlas Davida nebyl dost hluboký a Roger měl zase problémy zazpívat vysoké tóny. Vzhledem k textu očekávali, že se zpěvu nakonec ujme Waters, jehož divokost prokázaná na dřívějších nahrávkách se do skladby výborně hodila. Ta ale chyběla, proto se zpěvu ujmul folk-rockový zpěvák Roy Harper, který v té době nahrával ve vedlejším studiu na Abbey Road. Roger Waters se k této události vyjadřuje: „Hodně lidí si myslí, ţe neumím zpívat, včetně mne. Jsem ve zpěvu nečistý. Těţko najdu správnou výšku a vím, ţe zvuk mého hlasu nemá čistě estetické hodnoty. Harper právě točil své vlastní album v jiném studiu EMI. Je to náš kamarád, a tak jsme pro něj chtěli nějaký kšeft.“54 Přestože výsledek dopadl velmi dobře, nebyli s tím úplně všichni spokojeni. Zejména pak autor skladby Roger Waters. Podle něj by byla Have a Cigar více zranitelnější a méně cynická, kdyby ji nazpíval on. Dle jeho názoru zpívá Harper parodii, což se mu nikdy nelíbilo a dodnes lituje, že se zpěvu nakonec neujal on sám.
4.5.
Wish You Were Here
Titulní skladba alba je zároveň jednou z nejznámějších od Pink Floyd celkově a znají ji i lidé, co normálně kapelu neposlouchají. Je to velmi jednoduchá, svým způsobem country píseň, s velmi silným emocionálním dopadem. Vznikla nevinným brnkáním Davida Gilmoura na jeho novou 12strunnou kytaru, kterou si koupil od známého. Stejně jako u Shine On You Crazy Diamond se kytarový riff zalíbil Rogeru Watersovi, proto se na něj rozhodl vytvořit text, respektive na ni přidal svoji báseň z dřívější doby, kterou s Davidem ještě trochu upravili. Přestože atmosféra během nahrávání nebyla úplně nejlepší a často došlo k neshodám, je Wish You Were Here důkazem toho, jak byla spolupráce mezi Rogerem Watersem a Davidem Gilmourem plodná. Waters si na to pamatuje takto: „Nejdřív byly vlastně některé texty pro skladbu Wish You Were Here. Jen pár textů na kousku papíru, několik kupletů a pár slov. Kdyţ jsme měli hotový plán, udělali jsme si velkou schůzi. Seděli jsme všichni kolem stolu a navzájem si ulevovali, kaţdý říkal svá vyznání a já jsem to všechno zapisoval. Byla to výpověď o tom, co se komu stalo a proč. David byl ve svých názorech stále pronikavější, chtěl dělat ostatní dvě skladby sám. Rick s Nickem jej přehlasovali, a tak jsme pokračovali společně.“55
54 55
CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 77. ISBN 80-900854-2-3. CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Praha: Šel, 1994, s. 76. ISBN 80-900854-2-3.
22
Téma skladby je dosti podobné tomu, jaké Waters použil dříve nebo později a pokládá si i stejné otázky. Například tu, zda se umíme osvobodit tak, že dokážeme zažít realitu života tak, jak běží před námi a s námi. Protože pokud to neumíme, stojíme na začátku až do konce života. Lidé Wish You Were Here přikládají spousty vnitřních pocitů, často si ani nejsou jisti, o čem skladba je, je to jen na jejich interpretaci. 4.7.
Obal alba
Obal The Dark Side of the Moon patří mezi nejlepší nejen v rámci Pink Floyd, ale vůbec v moderní hudbě celkově.. Proto byla očekávání na Storma Thorgersona a jeho práci pro Wish You Were Here velká. „Co uděláme teď? Jak to vylepšíme? Jak se odlišit?“ Takové a další otázky si kladla umělecko-designová skupina Hipgnosis v čele s Thorgersonem. Ten k tomu dodává: „Neuměl jsem kreslit, takţe fantasy kresby nepřicházely v úvahu. Neuměl jsem malovat, takţe rádoby umění taky ne. Nebyl jsem grafický designer, a taky mě nezajímaly fotky kapel, připadaly mi nudné – skupina čtyř hudebníků, kteří hrají na kytaru, basu nebo bubny a klávesy, mohl to být kdokoliv.“56 Nakonec Thorgerson přišel na nápad udělat obal, který by se vztahoval k textům alba – tedy motiv nepřítomnosti. Rozhodl se tedy udělat album bez obalu. Respektive tak, že obal by mělo, ale bylo by ještě zabaleno do černé a neprůhledné celofánové fólie. To se samozřejmě nelíbilo nahrávací společnosti, zejména v USA, protože kdo by si takové album kupoval. Bylo tedy potřeba na černý obal přidat samolepku s popisem, jinak by se album v továrně špatně balilo a lidé by jej nekupovali. Jelikož si v té době Thorgerson pohrával s číslem 4 (název alba obsahuje čtyři slova, Pink Floyd mají čtyři členy), rozhodl se na samolepku umístit čtyři živly (oheň, voda, vzduch, země), které překrývají dvě potřásající se mechanické ruce. Hlavní obal, který se nachází pod černou fólii, opět vykazuje známky nepřítomnosti. Jsou na něm dva muži, kteří si potřásají rukou v opuštěném filmovém studiu, z toho jeden z nich je v plamenech. Je to z toho důvodu, že členové umělecké skupiny Hipgnosis v té době rozebírali lidi, co se „spálili“ v podnikání. 70. léta minulého století bylo období bez počítačových triků, proto bylo potřeba opravdu najít osobu, která by se nechala zapálit. Rozhodli se pro amerického kaskadéra Ronnieho Rondella, který pracoval například na seriálu Charlieho andílci. Vznikla z toho kolekce několika fotografií. Na poslední odchází Ronnie ze záběru a jde vidět jen jeho noha – bizarní důkaz nepřítomnosti.
56
Pink Floyd: The Story of Wish You Were Here [film]. Režie John EDGINTON. Velká Británie, 2012.
23
5. ANIMALS 5.1.
Geneze alba a jeho recepce
Rok 1976 byl první v historii Pink Floyd, kdy nevystupovali na žádných koncertech. Měli dostatek času na urovnání si osobních i pracovních záležitostí a opět začali s přípravou nového alba. Po mnohých letech však změnili nahrávací studio. Dali sbohem zavedenému Abbey Road a přestěhovali se do nově postaveného studia Britannia Row, které vzniklo přestavěním ze staré kaple. Ke změně studia je donutily dva faktory. Prvním z nich byl ten, že si konečně mohli dát pod jednu střechu veškeré nástroje a vybavení pro koncertní vystoupení, jež mohlo následně sloužit k zapůjčení jiným kapelám. Druhý byl více pragmatický. Pink Floyd měli ve smlouvě, že mohou bezplatně využívat studie Abbey Road, avšak s tím, že měli menší procento výdělku z následného zisku. Proto stěhování do vlastního studia, což ve stejné době podnikli i další muzikanti, jako Pete Townshend nebo Kinks.57 Práce na novém albu Animals začala v dubnu 1976 a trvala osm měsíců. Stejně jako v dřívější době se začali Pink Floyd vracet ke staršímu materiálu, který přepracovali a vylepšili, aby pasoval do konceptu nového alba. Ten opět vznikl v hlavě Rogera Waterse, který byl v době nahrávání jasným lídrem a vedoucím Pink Floyd. Bylo to období plné sociálních a politických nepokojů, které se odrážely i do hudby. Vznikaly nové hudební styly, mezi které patří zejména punk a jeho britská odnož. Kapely jako Sex Pistols nebo The Clash otevřeně projevovaly nesouhlas s tvorbou a působením kapel, jako byli právě Pink Floyd. Považovali je za rockové dinosaury žijící v blahobytu, zatímco oni byli mladí rebelové s živelnou muzikou, které však žádná velká nahrávací společnost nechce. Najde se mnoho lidí, kteří tvrdí, že Animals je nejtvrdší album Pink Floyd právě z důvodu nástupu punkové hudby. Něco na tom pravdy bude, na druhou stranu je potřeba zmínit, že tvrdost a drsnost pramení i z kritických textů Rogera Waterse, jenž nastavil při nahrávání tvrdou morálku. Animals bylo v souladu s dobou víc, než by se dalo čekat.58 Během nahrávání pracoval Waters neustále na zlepšení konceptu alba, který byl zaměřen na vidinu budoucnosti, že lidé budou rozděleni na tři kategorie: ovce, psi a prasata. Každá z kategorií reflektovala různé lidské vlastnosti zájmy. Prasaty jsou ta, co moralizují, dávají právo podle svého rozhodnutí a tyranizují, přesto nakonec vzbudí soucit. Psi jsou pragmatičtí a cestu nahoru si prokousávají a probíjí. A pod tím vším je poslušné a nemyslící 57 58
MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 239. ISBN 978-80-7381-111-2. BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 246. ISBN 978-80-7211-417-7.
24
stádo ovcí. V konceptu jde vidět jasná paralela s novelou Farma zvířat od George Orwella, který ve své alegorii na stalinismus rozdělil lidstvo do stejných kategorií a přidělil jim podobné vlastnosti. Avšak mezi nimi najdeme i rozdíl. Ve Watersově verzi ovce povstanou a tyrany porazí. Tento „šťastný“ konec alba je v rozporu s jinými konci, jako například na The Dark Side of the Moon nebo The Wall. Texty na Animals patří k tomu nejotevřenějšímu a nejradikálnějšímu, co kdy Roger Waters napsal.59 Ostatní členové podobné názory neměli a nemohli se s textovou složkou ztotožnit. Snad jen s výjimkou Davida Gilmoura, který je jako spoluautor uveden ve skladbě Dogs. Přes rozdílné názory na koncepci alba se však Animals nahrávalo s chutí vytvořit něco velkého. Nick Mason k tomu dodává: „Vzpomínám si, ţe mě osobně bavilo nahrávání Animals víc neţ Wish You Were Here. Vrátila se nám část společného nadšení, moţná proto, ţe jsme cítili, ţe jsme za Britannia Row zodpovědní, a chtěli jsme v tomto studiu natočit úspěšnou desku. Vzhledem k tomu, ţe nám patřilo, mohli jsme v něm trávit libovolně dlouhou dobu a nehrozily nám ţádné další výdaje, protoţe i kulečník jsme měli zadarmo.“60 Watersovo dominantní působení však způsobilo, že Animals je prvním albem Pink Floyd, na kterém nemá klávesista Rick Wright žádný výraznější hudební nebo textový přínos. Bylo to album, kdy podle něj začali Pink Floyd ztrácet svoji vlastní integritu. Na druhou stranu to mělo výhodu v tom, že při nahrávání kapelu nezatěžovaly žádné umělecké konflikty, takže bylo nahráno za relativně krátkou dobu.61 Animals vyšlo 23. ledna 1977. Ve Velké Británii obsadilo v žebříčku prodejnosti druhé místo, v USA pak třetí. Byl to mírný pokles v porovnání s předešlými alby, přesto se nejedená o žádný neúspěch. David Gilmour přiznal: „Nečekal jsem, ţe by se Animals prodávalo tolik jako Wish You Were a The Dark Side of the Moon. Není na něm moc věcí, co by publikum mohlo zpívat společně s kapelou.“62 Hudební kritika album chválila a přisuzovala mu tvrdost a radikálnost. Angus Mackinnon
z časopisu
New
Musical
Express
dal
Animals
přívlastek
jedné
z nejextrémnějších, nelítostných a jednoznačně nejpůsobivějších desek na světě. Vyzdvihl Watersovu neochotu podrobit se na rozdíl od většiny známých rockových osobností, které jsou v podobném postavení jako on.
59
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 247. ISBN 978-80-7211-417-7. MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 245. ISBN 978-80-7381-111-2. 61 SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Praha: Erika, 1994, s. 236-237. ISBN 80-8561258-5. 62 BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 251. ISBN 978-80-7211-417-7. 60
25
5.2.
Pigs On The Wing
Stejně jako je Wish You Were Here zahájeno a zakončeno Shine On You Crazy Diamond, tak je Animals stejným způsobem rozčleněno na Pigs On The Wing. Jedná se však o velmi subtilní skladbu s milostným vyznáním Rogera Waterse k jeho ženě Carolyn Christie, což působí jako kontrast ke zbylým třem skladbám, která se vyznačují hudební i textovou syrovostí. Waters přišel s touto skladbou až na konci nahrávání a někteří ho obviňují, že to udělal z toho, aby měl na albu více autorských věcí a tím i větší podíl na zisku.
5.3.
Dogs
Skladba měla původně název You've Got to Be Crazy a Pink Floyd ji hráli už o mnoho dříve. Dokonce se jeden čas uvažovalo, že se objeví na albu Wish You Were Here, z čehož nakonec sešlo, neboť by se nehodila do konceptu alba. Jedná se o jedinou věc na albu, ve které se autorsky projevil David Gilmour. Společně s Watersem napsal k Dogs hudbu a přidal i zpěv. Gilmour sice přiznal, že nesdílí Watersův hořký názor na svět, ale také si neodpustil kousavou poznámku o nenasytných šplhavcích. V Gilmourově nekompromisní interpretaci verše „Just Another sad old man, all alone and dying of cancer“ je něco až nesnesitelného. V jedné části skladba zpomalí do pohřebního tempa a Rick Wright zopakuje kvílení syntezátoru jako na Wish You Were Here. V závěru skladby přebírá Waters po Gilmourovi zpěv a mírně přiškrceným hlasem pronáší své prohlášení „Who was fitted with collar and chain.“ Charakter závěru textu nutil k srovnání s beatnickým textem z básnické sbírky Kvílení od Allena Ginsberga. Hudební tisk sice obviňoval Pink Floyd ze samolibosti, ale takový text nebo postoj se nedal najít na žádném albu jejich současníků.63
5.4.
Pigs (Three Different Ones)
Skladba Pigs (Three Different Ones) byla další z pořadí „nepříjemných“, které Pink Floyd na Animals uvedli. Funky rytmus je přesný jako metronom a opakovaný kravský zvonec připomíná posluchačům skladbu All Right Now skupiny Free, zvláště když Gilmour začne hrát do rytmu některé bluesové výplně. Poté přijde série groteskně znějících zvuků,
63
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 247. ISBN 978-80-7211-417-7.
26
když Waters začne zpívat verš o tyranských prasatech, v nichž je jméno britské bojovnice za morální čistotu televizního vysílání Mary Whitehouse. Tento verš původně Waters dal pryč, ale poté ho tam zase přidal. V textu se také objevila slova bus stop rat bag (stará zničená štětka) nebo fucked-up old hag (zasraná stará čarodějnice). V kombinaci se záštiplným textem a ryzím muzikantstvím zní skladba ještě drsněji.64
5.5.
Sheep
U Sheep je Roger Waters uveden jako jediný autor, těžko si však můžeme skladbu představit bez brilantní kytarové hry Davida Gilmoura. Skladba obsahuje krutý humor v podobě zařazení 23. žalmu, avšak upraveného, takže oslavuje Boha, který „mě pověsí na hák ve výšinách a udělá ze mě jehněčí kotlety“, z nichž nekritická ovce (možná metafora na nekritické fanoušky Pink Floyd) povstane a spasí své pány. Skladba však trpí jednotvárností, na což si Waters stěžoval už při nahrávání alba, na kterém se původně měla objevit pod názvem Raving and Drooling. Sheep je jediná skladba z alba Animals, která se dostala do koncertního setlistu Pink Floyd v roce 1987, kdy se opět sešli po odchodu Rogera Waterse. Přestože má Gilmour své takřka heavy metalové sólo rád, skladbu nakonec vyřadil, neboť ji nedokázal zazpívat tak přesvědčivě, jako Roger Waters.65 5.7.
Obal alba
Vytvořit obal alba dostala za úkol opět vytvořit umělecká skupina Hipgnosis v čele se Stormem Thorgersonem. Ti předložili Watersovi několik návrhů, žádný z nich se však nesetkal s úspěchem. Jeden například zobrazoval malé dítě v pyžamu, jak sleduje rodiče při sexu.66 Waters na to pamatuje: „Klukům z kapely se ty nápady asi taky moc nelíbily. Pak jsem měl pocit, ţe si Storm a ostatní myslí, ţe kdyţ se mi to nelíbí, tak ať si to udělám sám. Tak jsem si řekl, ţe to udělám. Jezdil jsem po jiţním Londýně na kole a fotil jsem elektrárnu v Battersea.“67 Elektrárna na jihu Londýna byl už částečně mimo provoz a v roce 1980 byla zrušena úplně. Waters byl přitahován její deprimující a nelidskou atmosféru, kterou vyzařovala velkoryse pojatá hlavní budova se čtyřmi komíny. Napadlo ho, že by mezi ně mohl dát obří létající prase jakožto symbol naděje, což odkazuje na optimistické poselství ve skladbě Pigs on the Wing. Umělci z Hipgnosis svolil, že pomůžou při vytváření obalu a Watrs
64
BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 248. ISBN 978-80-7211-417-7. BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 248. ISBN 978-80-7211-417-7. 66 BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 249. ISBN 978-80-7211-417-7. 67 BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012, s. 249. ISBN 978-80-7211-417-7. 65
27
mezitím sehnal z Německa68 obří nafukovací prase, které později Pink Floyd používali při živých vystoupeních. V den focení bylo k elektrárně dovezeno obří prase, které na místě začali nafukovat héliem. Bylo také objednáno čtrnáct fotografů a jeden odstřelovač pro případ, že by se prase utrhlo z provazů a začalo ohrožovat letecký provoz. Vzniklo nakonec několik sérii focených ve třech dnech, z nichž si však Waters a spol. nemohli vybrat. Rozhodli se proto pro kompromis, kdy vzali fotografii s prvního dne, která obsahuje skličující oblohu a na ni přidali fotografii prasete ze třetího dne.69
68 69
Německá firma Ballon Fabrik vyráběla již dříve vzducholodě Zeppelin. MASON, Nick. Pink Floyd. 1. vydání. Praha: BB art, 2007, s. 250-251. ISBN 978-80-7381-111-2.
28
6. ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na analýzu alb The Dark Side of the Moon, Wish You Were Here a Animals od hudební skupiny Pink Floyd. Snažil jsem se u každého z nich pochytit vývoj alba, jak se vztahoval k dobovému kontextu a fungování ve skupině a následně provézt analýzu jednotlivých skladeb na každém albu. U skladeb jsem zachycoval strukturu hudební i textové stránky. Takto bych uzavřel triptych alb vydaných v letech 1973 až 1977. Celé toto tvůrčí období bylo vysloveně Watersovým autorským dílem. Byl to právě on, kdo stál u zrodu většiny skladeb a byl také hlavním iniciátorem všech závažných myšlenek. Odrážejí se v nich Watersovy poetické vize, jeho estetická i morální vyznání, která se zrcadlí v jeho monstrózních scénografických pokusech. Jeho koncepce mnohokrát potvrdila šíři jeho talentu a díky němu se Pink Floyd podařilo vytvořit vlastní styl, který nebyl poplatný žádné z módních vln a směrů.
29
7. RESUMÉ Bakalářská práce je zaměřena na téma hudební skupiny Pink Floyd. Zaměřuje se na analýzu alb The Dark Side of the Moon, Wish You Were Here a Animals vydaných v letech 1973-1977. V práci reflektuji genezi alba, recepci a analýzu jednotlivých skladeb.
30
8. SUMMARY My bachelor's thesis is focused on the topic of music Pink Floyd. It focuses on the analysis of albums The Dark Side of the Moon, Wish You Were Here and Animals which was released between 1973-1977. Bachelor thesis also reflects process of making albums, their reception and analysis of particular songs.
31
9. BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE ANDERSON, Pete a Mike WATKINSON. Šílený démant Syd Barret a rozbřesk Pink Floyd. 1. vydání. Volvox Globator, 2001. ISBN 80-7207-447-4. BLAKE, Mark. Příběh skupiny Pink Floyd. 1. vydání. Nava, 2012. ISBN 978-80-7211-4177. CIPRA, Michal. Pink Floyd: fakta v datech. 1. vydání. Šel, 1994. ISBN 80-900854-2-3. CLAYTON, Marie. Pink Floyd: ilustrovaná biografie. Svojtka & Co., 2011. ISBN 978-80256-0645-2. FIELDER, Hugh. Pink Floyd: Odvrácena strana zdi. Slovart, 2014. ISBN 978-80-7391833-0. GREGOROVÁ, Linda. Pink Floyd in EFL Classes. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/104868/pedf_m_a2/Linda_Gregorova__Diplomova_prace.pdf?zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch% 3Dpink%20floyd%26start%3D1 HAVIAROVÁ, Petra. Hermeneutická analýza vybraných aspektů alba The Wall. Brno, 2014. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/398810/ff_b/Haviarova_The_Wall_PDF_ver.2.pdf?zpet=https:%2F%2 Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dpink%20floyd%26start%3D1 JIRÁSEK, David. Roger Waters kontra Pink Floyd Davida Gilmoura. Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/54681/ff_b/ROGER_WATERS__bakalarska_prace.pdf?zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch% 3Dpink%20floyd%26start%3D1 MASON, Nick. Pink Floyd. BB art, 2007. ISBN 978-80-7381-111-2. MILES, Barry. Pink Floyd 1964-1974. Volvox Globator, 2007. ISBN 978-80-7207-656-7. OVERBURY, Steve. Bouchačky, prachy a rock'n'rol: Manažeři nejslavnějších hudebních skupin. Volvox Globator, 2008. ISBN 978-80-7207-675-8.
32
POVEY, Glenn. Echoes: Úplná historie Pink Floyd. Volvox Globator, 2009. ISBN 978-807207-730-4. POVEY, Glenn. Legenda Pink Floyd. CPress, 2012. ISBN 978-80-264-0066-0. SCHAFFNER, Nicholas. Odysea zvaná Pink Floyd. Erika, 1994. ISBN 80-85612-58-5. UBRY, Jiří. Pink Floyd Definitivní zpověď. Propag-Service, 1990. ISBN 80-900162-2-7.
33
