Středoevropská studia
I.
Politologie, veřejná správa a regionalistika
Blok A - Politologie 1. Politika jako předmět zájmu politické vědy Hlavní teoretické přístupy k politice, vznik, vývoj, členění a metody politologie. Policy analysis a trojdimenzionální pojetí politiky, politický rozhodovací proces, politické sítě a politický prostor, politický cyklus. Politická kultura, koncept a modely politické komunikace. 2. Politická filozofie Členění politické filozofie, vztah k politické vědě, politické teorii a dějinám politického myšlení, hodnoty pluralismu a současná politická filozofie. Politické myšlení vybraných autorů: K. R. Popper, H. Arendt, R. Aron, C. Schmitt, M. Foucault. 3. Politická ideologie Doktrinální charakter politické ideologie. Klasické politické ideologie (podstata, znaky a vývoj). Charakteristika a současné hlavní proudy „staronových“ politických ideologií. Environmentalismus. Feminismus. Fašismus a nacionální socialismus, komunismus, islámský fundamentalismus aj. 4. Politické strany a zájmové skupiny Definice politických stran a hnutí, typologie politických stran. Duvergerovo a Sartoriho pojetí stranických systémů. Problematika cleavages. Zájmové skupiny a jejich členění, pluralitní a neokorporativní model demokracie. 5. Volby a volební systémy Podstata, funkce a znaky voleb v demokracii, volební právo, volební geografie (gerrymandering) a volební procedura. Charakteristika většinových, poměrných a smíšených volebních systémů. Relativně a absolutně většinové systémy. Hlavní proměnné listinných poměrných systémů, jednojmenné přenosné hlasování. Limitované hlasování, jednojmenné nepřenosné hlasování, smíšené volební systémy. 6. Politická geografie Pojem a metody politické geografie, základní školy. Mentální, politické a propagandistické mapy. Regiony a státy, suverenita a mezinárodní uznání, závislá území. Hlavní znaky státu, etnicky homogenní a heterogenní státy. Typologie států (unitární, regionální a složené státy). Administrativní struktura států. 7. Geopolitika Geopolitika a geostrategie, polarizační teorie. Německá geopolitika – organická teorie, teorie pan-regionů. Hlavní směry a představitelé angloamerické geopolitiky – vojenská námořní doktrína, teorie Heartlandu, teorie Heartland – Rimland, teorie
letecké moci, teorie geopolitických a geostrategických regionů, astropolitika, tzv. kritická geopolitika, současná americká a ruská geostrategie. 8. Komparace politických systémů Definiční přístup k politickým systémům, podstata a funkce. Systémová teorie a strukturní funkcionalismus. Komparativní metoda v politologii, koncepce a modely komparativní analýzy. Klíčové subsystémy politického systému: ústavní pořádek, politické režimy jako formy vlády, moc výkonná, zákonodárná a soudní, stranické a volební systémy, zájmové a nátlakové skupiny. Parlamentarismus a prezidencialismus. 9. Politické systémy Spojeného království a Spojených států amerických Westminsterský model, instituce panovníka a premiéra, vláda a parlamentní většina. Dolní sněmovna a volební systém FPTP, Sněmovna lordů. Proces devoluce, skotská, waleská a severoirská autonomie. Politické strany. Americký federalismus a ústava. Volba, postavení a pravomoci prezidenta USA. Kongres a jeho funkce. Oddělení moci, ústavní systém brzd a protiváh, Nejvyšší soud. Politické strany. 10. Politické systémy Německa a Rakouska Racionalizovaný parlamentarismus SRN, kancléřský princip, konstruktivní vyjádření nedůvěry. Spolkový sněm a Spolková rada, kooperativní federalismus. Personalizovaný proporční volební systém, systém „dvou a půl strany“. Současný stranický systém. Historické kořeny tzv. proporční demokracie, stranické tábory, rakouský federalismus. Národní rada a proporční volební systém s klauzulí, Spolková rada. Spolkový prezident a kancléř, spolková vláda. Sociální partnerství a úloha profesních komor. 11. Politické systémy Francie a Švýcarska Charakteristické rysy páté republiky, exekutivní dyarchie – postavení a pravomoci prezidenta a premiéra, kohabitace. Národní shromáždění, volební systém, polarizovaný pluralismus. Stranický systém. Direktoriální systém vlády. Kolektivní hlava státu, formule magique, rotující prezident. Perfektní bikameralismus, Národní rada a Rada států. Prvky přímé a zastupitelské demokracie ve Švýcarsku, typy referend a lidových iniciativ, intenzivní kantonalismus. Politické strany. 12. Politické systémy Španělska a Itálie Přechod Španělska k demokracii, postavení a role panovníka, vótum konstruktivní nedůvěry, asymetrický bikameralismus Cortes Generales, Autonomní komunity a regionální stát, ústavní soudnictví a ombudsman. Strany a stranický systém. Italský vyrovnaný bikameralismus, smíšený volební systém. Partitocrazzia, nestabilní koaliční vlády, úřad prezidenta. Krize italské společnosti, sílící regionalizace, úloha ústavního soudnictví. Strany a stranický systém. 13. Teorie demokracie Antické teorie demokracie, Platónův a Aristotelův koncept demokracie. Teorie pluralitní demokracie, pluralistické pojetí vztahu stát - společnost – jedinec, kontinentální a britský model lidských a občanských práv. Polyarchie R. Dahla. Konsociační demokracie, konsenzuální a westminsterská demokracie.
14. Koncepty participační a deliberativní demokracie Přímá a reprezentativní demokracie, techniky přímé demokracie v zastupitelské demokracii. Teoretická východiska a koncepty participační demokracie. Deliberativní demokracie. 15. Teorie elit Teorie elit, poručnická demokracie. Klasický elitismus V. Pareta a G. Moscy, R. Michels a tzv. železný zákon oligarchie. G. Sartori. H. Lasewell. Demokratické elitářství J. A. Schumpetera. 16. Totalitarismus a totalitní režimy Teorie a typologie totalitarismu, dva teoretické přístupy k totalitarismu. Koncepce totalitního teroru H. Arendtové, kritéria totalitního systému podle C. J. Friedricha a Z. Brzezińského. G. Sartori a ideologizace politiky, charakteristika totalitarismu J. J. Linze. 17. Autoritativní režimy a hybridní demokracie Teorie a typologie autoritativních a jiných typů nedemokratických režimů. Typologie na základě modernizace. Teorie autoritativních režimů J. J. Linze, Stephenova a Linzova teorie posttotalitaritarismu, členění posttotalitních režimů a sultanistické režimy. Neliberální demokracie, defektní demokracie, elektorátní (volební) demokracie a pseudodemokracie, delegativní demokracie.
Blok B - Veřejná správa a regionalistika 1. Stát, veřejná správa a správní věda Definice státu, stát jako instituce, státní a veřejná moc. Typy a formy organizace státu. Soukromá, veřejná a státní správa, zájmová a územní samospráva. Základní organizační principy veřejné správy a její vývoj v evropských zemích. Zásady organizace státní správy, místní a regionální správa. Pojem, předmět a metody správní vědy, věda správního práva. 2. Systémy organizace veřejné správy ve vybraných státech Institucionální charakter správy, veřejná správa, veřejná moc, veřejný sektor. Veřejnoprávní korporace, paralelní vládní a nevládní organizace, úřad jako organizační jednotka. Místní a regionální správa v Anglii, Francii, Německu. Evropský správní a právní prostor (Rada Evropy a Evropská unie). 3. Současné problémy a reformy veřejné správy Vztah státní správy a samosprávy. Lidský faktor ve veřejné správě, personální management. Technologie veřejné správy – obecná teorie inovací, kontrola výkonu veřejné správy, evaluace, audit, monitoring, ombudsman, e-government. Charakter, příčiny a problémy reforem (redukce počtu zaměstnanců, decentralizace, rozdílné pojetí a cíle reforem v západních demokraciích a postkomunistických zemích), NPM, aktivity mezinárodních organizací (PUMA, OECD, SIGMA). 4. Regionalizace a regionalismus Regionalizace jako metoda diferenciace prostoru. Význam regionalizace, subjektivní a objektivní faktory. Tradiční a moderní pojetí regionalismu. Formy a projevy regionalismu. Autonomismus, separatismus a iredentismus. 5. Typologie regionů Definice regionu. Typologie regionu (přirozené/společenské, homogenní/heterogenní) s příklady. Hranice a velikost regionů. Řád a hierarchie regionů. 6. Osídlení a jeho struktury Definice a vývoj osídlení. Příčiny nerovnoměrnosti osídlení. Sídla a obce – velikost, funkce, hierarchie. Urbanizované a rurální regiony. Aglomerace, konurbace, megalopole. 7. Regionální politika Definice, vznik a vývoj regionální politiky. Hlavní vývojové etapy (neoklasický, keynesiánský, nemarxistický, neokonzervativní a institucionální přístup), jejich charakteristika, kladné a záporné stránky. Hlavní nástroje regionální politiky. 8. Transhraniční a interregionální spolupráce Typologie transhraničních regionů, příklady ze Střední Evropy. Rozdíly mezi transhraniční a interregionální spoluprací. Vývoj a význam těchto forem spolupráce. Euroregiony a INTERREG – základní charakteristika 9. Makroregionální formy evropské integrace Hlavní makroregionální integrační iniciativy – Benelux, CBSS, CEI, CEFTA, BSEC, SPSEE, SEECP, SECI, EMFTA. Typologie podle zaměření, základní charakteristika,
členské státy, problémy, vazby na EU. Historické paralely a okolnosti vzniku Visegrádské skupiny. Kulturní, politické a ekonomické faktory středoevropského prostoru. Hlavní faktory spolupráce a strategické projekty. Organizační struktura a řízení Visegrádské spolupráce. 10. Základní pojmy etnické teorie a identity Etnikum, národ a jeho znaky. Jazyk a národ, etnické a kulturní procesy. Národnostní, jazyková a kulturní politika. Identita jako kulturně podmíněný konstrukt, vztah my – oni. Národní identita jako součást sociální identity, proces konstruování etnické identity, její základní komponenty a determinanty. 11. Modely vztahů mezi národy a státy. Faktory ovlivňující vznik a zánik národů. Jazykový, územní a nestabilizovaný model národa, příklady vytvořených států. Národy bez vlastního státu. Příklady úspěšné revitalizace národů. Etnická struktura evropských států. 12. Integrační procesy v Evropě a vývoj Evropské unie Počátky západoevropské integrace (Montánní unie, Euratom, EHS) a její postupné rozšiřování. Slučovací smlouva ES, budování jednotného vnitřního trhu. Schengenská dohoda, Maastrichtská smlouva a další prohlubování EU. Lisabonská smlouva. Rozšíření EU. 13. Organizační struktura a činnost EU Budování evropských institucí a jejich charakteristika a kompetence (Rada EU, Evropská rada, Evropská komise, Evropský parlament, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů…). Tři pilíře EU. Společné a koordinované politiky EU. Dělba pravomocí EU a členských zemí.
II.
Střední Evropa v moderní době
Blok C - Moderní dějiny středoevropských zemí 1. Politický, ekonomický a sociální vývoj Československa 1918-1939 Hlavní principy československé demokracie, ústavní pořádek, stranický a volební systém, moc zákonodárná a výkonná. Politický systém tzv. Druhé republiky. Základní tendence hospodářského vývoje, specifika ekonomických cyklů a jejich dopad do sociální sféry, vlivy mezinárodních vztahů na československé hospodářství. 2. Proměny politického systému v Československu v letech 1945 – 1989 Základní znaky tzv. lidové demokracie (1945 – 1948), totalitního komunistického systému (1948 – 1956) a různých forem posttotalitního systému do roku 1989. Typologie politických režimů v jednotlivých obdobích, vývoj ústavního pořádku, charakter státní moci, systém Národní fronty, úloha a výsledky voleb. Změny správního členění a vývoj soustavy národních výborů. 3. Hospodářský vývoj Československa v letech 1945 – 1989 Válečné ekonomika a změny ve struktuře národního hospodářství. Smíšená ekonomika přechodného období 1945-1948. Ekonomický vývoj v období komunistického režimu - hospodářské mechanismy sovětského bloku, charakteristika jednotlivých etap, pokusy o reformu, srovnání s dynamikou srovnatelných zemí Západu. 4. Základní principy politického systému a ústavní instituce České republiky ve středoevropském kontextu Transformace politického systému ČR ve středoevropském kontextu. Rozpad československé federace a vznik ČR. Základní principy politického systému ČR. Charakteristika ústavních institucí (parlament, prezident, vláda, soudní systém, kontrolní orgány, Česká národní banka) a jejich srovnání v rámci Visegrádu. 5. Polsko mezi světovými válkami. První světová válka a obnovení polského státu. Války o hranice. Dmowski a Piłsudski. Ústavní režim do roku 1926. Státní převrat a režim sanace. Hlavní politické síly. Mezinárodní postavení Polska. 6. Druhá světová válka a Polsko. Od Mnichova k září 1939. Přepadení a čtvrté dělení Polska. Generální gouvernement a oblasti včleněné do Říše. Rysy okupační politiky. Odboj, podzemní stát, povstání. Teherán, Jalta, Postupim. Nástup sovětizace země. 7. Od Lidového Polska k Solidaritě. Následky světové války, občanská válka a její aktéři. Polský stalinismus. Rok 1956. Národní komunismus PSDS. Březen 1968, události roku 1970. Vznik Solidarity a její význam. Pád komunistického režimu. Výsledky jednání u kulatého stolu. 8. Vývoj samostatné Slovenské republiky po pádu komunismu Rok 1989 na Slovensku, formování opozice, přechod k občanské společnosti. Otázka slovenské samostatnosti, pomlčková válka, rozpad ČSFR. Ústavní systém SR. Mečiarismus. Slovenská zahraniční politika.
9. Maďarsko jako součást sovětského bloku (1948 - 1956). Charakteristika vnitropolitického, ekonomického a kulturního vývoje. Ústava 1950, socialistická industrializace a kolektivizace. Nagyův pokus o reformy, revoluce 1956 vývoj událostí, důsledky. 10. Kádarismus 1956 – 1989 Ekonomický vývoj, politické, hospodářské a společenské změny. Nástup J. Kádara k moci, 60. léta – nový hospodářský mechanismus, drobné podnikání a volné ceny. Hospodářská stagnace v 70.- 80. letech. Maďarské demokratické fórum. 11. Pád komunismu v Maďarsku Rok 1989, formování opozice, přechod k občanské společnosti, pohyb ve sféře společenské a kulturní. Strukturální změny ekonomiky a životního stylu, inflace, sociálně patologické jevy. Politické strany a seskupení. 12. Meziválečné Německo – Výmarská republika Základní charakteristiky společensko politického vývoje v Německu: etapa 1918/1919-1923 (poválečný rozvrat, revoluční vlna, počátky konsolidace, politické spektrum); etapa 1924-1929 (hospodářská a politická stabilizace, pozice Německa v Evropě); etapa 1929-1933 (krize, nástup nacionálního socialismu). 13. Meziválečné Německo – nacionálně socialistický režim Výchozí podmínky pro převzetí moci v Německu nacionálními socialisty v roce 1933. Hlavní rysy ideologie a politického programu NSDAP. Budování totalitního státu (likvidace opozice, nástroje upevňování moci a represe, postoje německé společnosti, role „židovské otázky“). Zahraniční politika nacistického Německa a cesta k rozpoutání války v roce 1939. 14. Sjednocení Německa a jeho důsledky v 90. letech Předpoklady sjednocení Německa v roce 1990 (systémové změny ve středovýchodní Evropě na konci 80. let, vnitřní situace ve Spolkové republice Německo a v Německé demokratické republice). Stěžejní problémy sjednocovacího procesu (hospodářské, sociální a politické aspekty). Úloha Německa v evropské politice v 90. letech. 15. Vznik Rakouské republiky a její vývoj do r. 1938 Příčiny a okolnosti rozpadu Habsburské monarchie, vznik rakouské První republiky. Politický a hospodářský vývoj rakouského státu v letech 1918 – 1938. Rakouská zahraniční politika a idea Panevropy. Vztahy Rakouska s Německem a rozvoj národně socialistického hnutí v Rakousku ve 30. letech. 16. Rakousko v letech 1938 – 1955 Příčiny a okolnosti zániku rakouské První republiky. Rakousko součástí nacistického Německa (hospodářský a vojenský podíl na válečném úsilí Třetí říše, protinacistický odboj). Obnova rakouského státu po skončení Druhé světové války – politický a hospodářský vývoj Druhé republiky v letech 1945 – 1955, okupační režim. 17. Rakousko ve druhé polovině 20. století Okolnosti jednání o Státní smlouvu a obnova nezávislosti Rakouska. Politický a hospodářský vývoj Rakouska ve druhé polovině 20. století. Rakouská zahraniční politika a vstup Rakouska do EU. Rakousko-české vztahy po r. 1989.
Blok D - Středoevropské společnosti a národy 1. Středoevropské státy a politické regiony Vývoj státních struktur a jejich hranic v prostoru Střední Evropy od Vestfálského míru do dnešní podoby. Regionalizace středoevropských států (historické a administrativní regiony, NUTS). Středoevropská struktura osídlení. 2. Transformace politických systémů ve střední a východní Evropě po r. 1989 Pád komunismu, transformace areálu střední a východní Evropy. Typy přechodu k demokracii dle S. Huntingtona: transformace, nahrazení a přesun. Průběh demokratizace v zemích střední a východní Evropy. Konsolidované, semikonsolidované a nekonsolidované demokracie. 3. Ústavní a vládní systémy v postkomunistických zemích Formy státu a vlády v postkomunistické prostoru. Ústavy komunistických zemí před rokem 1989. Proces přijetí nových ústav v postkomunistických zemích a volba politického režimu. Parlamentní versus prezidentský systém v postkomunistických státech. 4. Stranické a volební systémy středoevropských zemí Konfliktní linie a ideově-politické rodiny v postkomunistických zemích. Charakteristika a srovnání vývoje politických stran a stranických systémů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Volební systémy a parlamentní volby v těchto zemích po roce 1989. 5. Stranický systém, volební systémy a volby v České republice Charakteristické znaky základních etap vývoje stranického systému (typologické určení, proměny hlavních subjektů, vztahy mezi nimi, konfliktní linie, polarita). Podstata a změny volebního systému do PS PČR, vliv voleb na utváření stranického sytému, volební systém do Senátu PČR. Komunální a krajské volby v posledním desetiletí (volební systém, hlavní trendy). Teorie voleb druhého řádu. 6. Vývoj a současnost české, slovenské a polské ústavnosti. Systematika ústav, ústavní vývoj v letech 1945 – 1989. Novelizace ústav od roku 1989, Ústava ČR, Ústava SR, tzv. Malá ústava a Ústava PR z roku 1997. Soudní soustavy, postavení státního zastupitelství a prokuratury. 7. Státní správa a územní samospráva ve střední Evropě Ústřední a územní orgány státní správy v zemích Visegrádské čtyřky, Německa a Rakouska. Organizace, členění a financování územní samosprávy. Specifika místní správy v jednotlivých zemích a jejich komparace. Reforma veřejné správy v postkomunistických zemích střední Evropy.
8. Klíčové postavy sociálního myšlení ve střední Evropě v první polovině 20. století Vídeň jako centrum sociálního myšlení (S. Freud, P.F. Lazarsfeld, L. Wittgenstein). Klíčové postavy sociálního myšlení v Polsku (F. Znaniecki), na Slovensku (hlasistické hnutí, A. Štefánek) a v Maďarsku (K. Mannheim). Česká sociologie v evropském kontextu (T. G. Masaryk, I. A. Bláha, J. L. Fischer). 9. Základní trendy migrací ve střední Evropě ve 20. století Průmyslové migrace do velkých měst na přelomu 19. a 20. století (rozdíl ve vývoji střední a západní Evropy). Změny hranic po první a druhé světové válce, reemigrace a repatriace, nucené odsuny národnostních menšin a masové migrace obyvatelstva po roce 1945. Demografické a sociální důsledky tzv. socialistická industrializace a kolektivizace zemědělství. 10. Sociální transformace středoevropských zemí po roce 1989 Imigrace a emigrace ve středoevropských zemí, důsledky evropské integrace a vstupu do Evropské unie. Ekonomická transformace a změny sociální stratifikace v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Proměny české společnosti (sociální stratifikace rozvodovost, vzdělanostní společnost aj.). 11. Středoevropský nacionalismus jako multidimenzionální problém Nacionalismus v pohledech společenských věd (Herder, Renan, Gellner, Hroch aj.). Demokratický a liberální nacionalismus. Negativní vnímání nacionalismu jako agresivní ideologie, reakční, mytologický, autoritativní nacionalismus. Patriotismus (lokální patriotismus). Šovinismus jako protiklad nacionalismu. 12. Národnostní skladba současné střední Evropy, Národnostní menšiny autochtonní a alochtonní, nestátotvorné a státotvorné. Vztah majority a národnostních menšin. Postavení národnostních menšin v postkomunistických zemích střední a východní Evropy po roce 1989. Otázky globalizace a multikulturality. 13. Vývoj a současné problémy etnických menšin v ČR. Zvláštnosti historického vývoje národnostní struktury ČSR a ČR. Autochtonní menšiny a „nové“ národnosti. Národnostní struktura soudobé ČR. Postavení, problémy a perspektivy národnostních menšin v ČR.
