Ústav financí,

FAKTORY

OVLIVŇUJÍCÍ FINANČNÍ REPORTING

I n g . , V i k t o r , H e n d r yc h 1

ABSTRAKT Finanční reporting je možné považovat za důležitou součást informačního systému, prostřednictvím něhož jsou vytvářeny reporty, zprávy pro jejich příjemce. Informace koneční uživatelé využijí v případě, že uspokojí jejich subjektivní potřebu po informaci. Finanční reporting navazuje na mnoho vědních oborů, ze kterých čerpá data. Reporting je ovlivněn mnoha faktory, které určují jeho konečnou podobu. Znalost těchto faktorů pomáhá tvůrci zpráv k dokonalejšímu výsledku a příjemci zpráv k snadnější orientaci a lepšímu pochopení souvislostí.

KLÍČOVÁ

SLOVA

Reporting Pojem zahrnuje procesy, činnosti, data a opatření sloužící k zprostředkování informací v požadované formě, obsahu a struktuře. Zpráva je sdělení, které je příjemci srozumitelné - příjemce je schopen jí přisoudit význam: dokáže ji interpretovat. Data vyjádření sdělení pomocí znaků, bez ohledu na obsah;záznam znaků s využitím pravidel jazyka Informace

snížení neurčitosti příjemce;

ÚVOD Společenská poptávka je rozhodující faktor určující informační potřebu. Společnost je tvořena jedinci z nichž každý je motivován jiným způsobem k získání potřebných informací. Každý jedinec určuje svou individuální potřebu po informacích podle svých zájmů a potřeb. Ve společnosti jako celku pak vznikají určité trendy, na které reporting reaguje. Existuje mnoho důvodů proč jsou právě ve finančním reportingu preferovány některé informace před jinými. Tendence co je právě to nejdůležitější ovlivňují následující faktory: subjekt, objekt, okolí. Tyto faktory budou v dalším textu předmětem rozboru.

1

Ústav financí, [email protected]

Pro člověka, který tvoří jednoduché reporty nebo se tvorbou reportů nezabývá často, není důležité co ovlivňuje samotnou podstatu a existenci finančního reportingu, ale pro odborníky, jejichž denní práce je tvorba reportů a přenos informací, je znalost faktorů ovlivňující finanční reporting přínosem, ne-li nutnou podmínkou. Zejména se jedná o pracovníky nadnárodních společností, kteří musí zkoumat podklady z různých zemí a přizpůsobovat se podmínkám konkrétní země. Právní předpisy, zvyklosti i mentalita tvůrců zpráv, to vše a mnoho dalších faktorů může ovlivnit konečnou podobu výstupu reportingu. Z výše uvedených důvodů si za cíl pokládám seznámit a přiblížit faktory působící na finanční reporting. Jejich znalost může napomoci práci s finančními výkazy a všemi ostatními výstupy finančního reportingu. 1

Subjekt

Aniž si to uvědomujeme, každý den přenášíme informace na jiné osoby, a od jiných osob informace přijímáme. Již prosté sdělení druhému člověku se považuje za přenos informace. Hodnota informace má subjektivní charakter a je tedy závislá na svém příjemci i tvůrci. Pro každého příjemce může mít jiný význam. Hodnotu informace ovlivňuje významnou měrou i její tvůrce. Zvolením vhodné formy a podoby se ze strohé, nic neříkající zprávy může stát poutavá novinka. 1.1

Tvůrce

Lidské chování, uvažování a zvyklosti, přizpůsobivost, kreativita a zájem tvůrce toto vše formuje člověka. Postoj tvůrce Postojem se rozumí z jakého místa tvůrce přistupuje k popisovanému objektu: uvnitř objektu, vně objektu. Tvůrce, který přistupuje k objektu z „vnitřku“ má obvykle více dat a přesnější data a tak lepší a detailnější informace. Na druhou stranu může být více ovlivněn objektem reportingu a může tudíž více zkreslovat realitu. Typickým příkladem je zaměstnanec s detailními znalostmi podniku, který je pohlcen všemi problémy a úspěchy podniku. Takový člověk může mít obtíže s objektivním posouzením reality, kterou může lépe popsat nestranná osoba z vnějšku. Z „vnějšku“ je přístup k informacím a datům obtížnější. Tvůrce se vice či méně musí uspokojit s veřejně dostupnými informacemi, což má za následek menší detailnost. Nedostatek informací může vést k nepřesnostem a ve svém důsledku ke špatným závěrům. Jsem přesvědčený, že naproti tomu „vnější“ pohled je více objektivnější, protože tvůrce není ovlivněn ani zainteresován na objektu, který je předmětem zprávy. Vztah tvůrce k objektu Výstup reportingu je tvořen za určitým účelem, proto také motiv tvůrce ovlivňuje konkrétní podobu výstupu reportingu. Zaměstnanec podniku zainteresovaný na

zisku má snahu ukazovat lepší hospodářské výsledky, prezentovat dosahované úspěchy a potlačovat nedostatky. Ideální stav je, když tvůrce reportu má nestranný pohled na popisovanou skutečnost a udržuje si určitý odstup. Znalosti a dovednosti Kreativita, schopnost pochopit souvislosti, analytické myšlení v kombinaci s patřičnými znalostmi tvůrce jsou nejlepší předpoklad ke kvalitnímu výstupu reportingu. Do hry vstupují ještě zájmy a charakterové vlastnosti osoby. Výsledek reportingu je vždy subjektivně zabarven, toto neplatí pokud se jedná o pouhá data, například číselné řady vycházející ze skutečnosti. 1.2

Příjemce

Pro každého příjemce může mít informace jiný význam. Poskytnutá zpráva se pro příjemce může stát využitelnou pouze v konkrétní pro něj vhodný okamžik a situaci. Finančním reportingu má mnoho uživatelů s více či méně odlišnou informační potřebou. Jedná se například o management, obchodní partnery, investory, zaměstnance, stát, věřitelé, konkurenty, veřejnost odbornou a laickou. Podrobnějším zkoumání jednotlivých skupin příjemců je možné zjistit, co je zajímá a tomu přizpůsobit výstup reportingu. Investor má určitě potřebu detailnějších informací, než pouhý laik listující v ekonomické publikaci. 2

Objekt

Finanční ukazatele podniku, podnikové výkazy, burzovní hodnoty apod. to vše jsou objekty finančního reportingu. Objektem nemusí být jen stavové ukazatele, nebo jednotka (podnik), objektem je i situace například dění na burze a situace po zvýšení úrokových sazeb apod. V závislosti na popisované skutečnosti musí být přizpůsobena podoba reportingu i forma zveřejnění. 3

Okolí

Pod pojmem okolí je vše co nás obklopuje, vše co může ovlivnit finanční reporting. Aníž bychom si to uvědomili prostředí, ve kterém žijem ovlivňuje naše chování a myšlení. Pojem okolí zahrnuje: – – – – –

Společnost Populace politický a právní systém systém vzdělávání sociální systém

– – – – – –

Ekonomika ekonomický systém a ekonomická pravidla svoboda trhu inflace a úrokové sazby zahraniční obchod a zahraniční vztahy struktura ekonomiky

3.1

Společnost

Společenské faktory jsou základními omezujícími prvky pro finanční reporting. Společnost není sourodý přesně ohraničený útvar, nýbrž se jedná o neustále se přetvářející společenství. Ve společnosti dochází často ke změnám, na které finanční reporting musí reagovat a přizpůsobovat se jim. 3.2

Populace

Má člověk mladší jiné zájmy než člověk středního věku nebo senior? Řeší senior jiné problémy než mladý člověk? Já se domnívám, že ano. Z toho plyne i jiná potřeba informací každé věkové skupiny. Populace evropská se potýká s rostoucím počtem lidí důchodového věku. Taková společnost se více bude zabývat potřebami sociálního zabezpečení a zdravotnictví. Dá se předpokládat, že lidé na konci aktivní doby života mají akumulována aktiva například ve formě finančních prostředků. K tomu, aby byly finance dobře zhodnoceny, jsou zapotřebí informace, z finančního trhu. Společnost s převažující mladší populací bude řešit více otázky bytové, vzdělání apod. Zajištění vhodného bydlení a mobilita v souvislosti s hledáním zaměstnání je určitě starost, které se člověk musí věnovat. Rovněž otázky vzdělání vlastního i dětí nelze vyřešit bez dostatečného přísunu informací. Stáří obyvatelstva a věková struktura obyvatelstva tedy významně ovlivní informační potřebu. V následujícím grafu jsou zobrazeny věkové struktury dvou evropských zemí – České republiky a Rakouska. Na obou je viditelné, že největší množství obyvatelstva je ve středním produktivním věku. Tento fakt se odráží i na vývoji informační potřeby obou zemí. Typickým příkladem je ČR, kde určitě velkým tématem je bytová výstavba a stavebnictví vůbec. Obdobné je to i v Rakousku s tím rozdílem, že trh s nemovitostmi je do jisté míry přesycen a neprobíhá tolik stavební boom, na druhé straně je mezi obyvatelstvem větší likvidita a proto jsou významné informace z finančního trhu.

Obrázek 1: Věková skladba obyvatelstva v ČR a Rakousku 3.3

Politický a právní systém

Společnost se stabilním politickým systémem, která si vytvořila ucelený a fungující psaná i nepsaná pravidla, se opírá o moc výkonnou, zákonodárnou a soudní. Takováto společnost je schopná sebekontroly. Dá se tedy předpokládat, že v této společnosti je potlačena korupce a nepřevládají tendence ke zkreslování informací mající za účel dosažení určitého cíle zájmové skupiny. V této společnosti jsou informace podávány objektivní a pravdivé. V autoritářských, totalitních zemích, v zemích s vysokou mírou korupce je reporting nevěrohodný. Podávané informace jsou obvykle zkreslené a mnohdy pozměněné. V těchto zemích nefunguje dostatečné tržní prostředí a potřeba informací je tedy i omezená. 3.4

Systém vzdělávání

Vzdělávání působí na reporting dvojím směrem. Na jedné straně vychovává lidi vzdělané, kteří dokáží využívat více a lépe informace ve svůj prospěch. Vzdělaný člověk se lépe orientuje ve spleti informací, které se na něj denně valí z mnoha stran. Školství vychovává odborníky, kteří se orientují na zprávy ve svém oboru. Na druhé straně jsou lidé schopni vytvářet dokonalejší formy reportingu. Pramen: Eurostat v procentech Země

1995

1999

2000

2001

2002

2003

2004

EU 25

.

1)

1)

1)

1)

1)

2)

Česká republika

.

91,8

91,1

90,5

91,7

92,0

90,9

Rakousko

79,2

84,7

84,7

84,1

85,1

3)

2)

74,8

76,4

76,2

76,5

76,6

76,7

v tom: 83,7

Tabulka 1: Úroveň dosaženého vzdělání mladých (celkem) 3.5

Sociální systém

Jako poslední společenský faktor je možné považovat sociální systém. Tento faktor se stává charakteristickým rysem některých společností zejména těch rozvinutých. Ve vyspělých zemích je sociální systém považován za nutnost k zachování udržitelného rozvoje. Sociální systém pomáhá udržovat vyšší životní úroveň společnosti (samozřejmě jen do určité míry). Informační potřeby takovéto společnosti jsou ovlivněny zájmem obyvatelstva po službách sociálního systému a s ním souvisejících výhodách, které z něj plynou. 3.6

Ekonomika

85,3

V rozvinutých zemích se obyvatelstvo zajímá více o svůj volný čas o možnosti zhodnocení svých volných prostředků. Naopak populace rozvojových zemí nepotřebuje sofistikované informace o finančních trzích, nýbrž bude převládat potřeba informací z oblasti zemědělství, tak aby byla dostatečně zajištěna základní potřeba obyvatelstva. Ekonomické faktory jsou ty, jež ovlivňují převážně druh a obsah informací. Ekonomický systém, míra inflace, otevřenost ekonomiky tyto a další faktory formují reporting do podoby, které uživatelé potřebují. 3.7

Ekonomický systém a ekonomická pravidla

Ve světě existuje řada ekonomických systémů a jejich kombinací, které se od sebe více či méně odlišují. Jako základní bývají označovány: tržní, direktivně řízené a jejich kombinace. Rozlišení bývají v rozsahu regulace nebo naopak volnosti trhu. Ekonomický systém dotvářejí ekonomická pravidla ve formě zákonů, vyhlášek, doporučení apod. Někdy jsou ekonomická pravidla tvořena státem a jeho organizačními složkami, jindy je pravomoc přesunuta profesní organizace. Pravidla určují jak se má člověk chovat, a tím nepřímo ovlivňují jeho potřebu po informacích. Příkladem jsou burzovní pravidla. V těch jsou striktně vymezeny informace, které musí emitent zveřejňovat. Jsou to samozřejmě takové informace, které jsou důležité pro případné investory. 3.8

Svoboda trhu

Svoboda trhu je ovlivněna ekonomickými pravidly a ekonomickým systémem. V zemích jejichž ekonomika je řízena převážně samoregulací a méně zásahy státu, hrají zásadní roli soukromé investice. Drobní i velcí investoři potřebují množství informací o podnikové sféře, aby mohli vhodně alokovat své volné prostředky. Obvykle se tak děje prostřednictvím rozvinutého burzovního systému. Větší míra svobody rozšiřuje možnosti subjektů pohybujících se na trhu, dává jim nepřeberné množství možností k podnikání, umísťování volných prostředků a k ostatním aktivitám. Logicky se zvyšuje informační potřeba, rozmanitost a množství ekonomických informací. Omezená svoboda trhu se odráží v tendencích k omezování subjektů na trhu, k obcházení pravidel a tím se vytváří prostor pro černou ekonomiku. Všechny okolnosti pak hrají roli ve zveřejňování informací. Omezení se netýká jen pohybu, ale i svobody projevu slova. Trhy nesvobodné jsou obvykle i méně rozvinuté. Objevují se zde informace tendenčně zaměřené, potlačující realitu, snahy o zveřejňování informací přeceňující ekonomický stav země. 3.9

Inflace a úrokové sazby

Jedno ze základních ukazatelů ekonomiky je míra inflace a s ní spjaté úrokové sazby. Výše úrokových sazeb podstatně zdražují dostupnost peněz a společnostem zdražují vstupy. V zemích s vysokými úrokovými sazbami se zájemci o finanční informace určitě budou zaměřovat na oblast nákladů, které jsou citlivé právě na

vliv úrokových sazeb. Vysoká míra inflace peníze znehodnocuje. Ve vysokoinflačních zemích je finanční reporting zaměřen na neutralizaci znehodnocení hodnot ve finančních výkazech. Princip historických cen uplatňovaný ve finančních výkazech je zde jen těžko aplikovatelný, protože dochází velké deformaci této ceny a výkazy ztrácejí svou vypovídací schopnost. Je tedy zapotřebí neustále přehodnocovat finanční ocenění aktiv a pasiv.

Obrázek 2: Míra inflace v zemích EU v roce 2002-2004 3.10 Zahraniční obchod Neprodukuji to, co může vyprodukovat někdo jiný lépe a levněji. Základní motiv států k nákupů zboží a služeb v zahraničí. Podívejme se na současnost: nejrychleji rostoucí ekonomiky jako Čína a Indie se staly továrnou světa. Země starého kontinentu nebo severní Ameriky si ponechávají vývoj a výzkum, sofistikované výrobní technologie a know-how. Zahraniční obchod vytváří tlak na harmonizaci finančního výkaznictví a reportingu. Srovnatelnost a vypovídací schopnost finančních výkazů musí být shodná pro uživatele v různých zemích. 3.11 Struktura ekonomiky, odvětví Strukturou ekonomiky mám na mysli zaměření ekonomiky do určitých oblastí nebo odvětví. V širším pojetí může být ekonomika zaměřena více na služby nebo zboží. V užším pojetí se ekonomika zaměřuje na automobilový průmysl nebo převažuje zemědělství, těžba nerostných surovin apod. Každé odvětví národního hospodářství potřebuje specifické informace, které získá z různých informačních zdrojů. Typickým příkladem je v České republice odlišná úprava tvorby finančních výkazů pro podnikatelskou sféru, pro banky a pojišťovny pro státní správu apod. Asi si lze jen těžko představit, že drobný podnikatel v zemědělství bude zveřejňovat výkazy shodně s bankou nebo velkým průmyslovým podnikem. V jiných státech může být finanční reporting tvořen profesními sdruženími.

ZÁVĚR Finanční reporting je obor, který se rozvíjí v souvislosti s rozvojem informační potřeby společnosti. Vývoj finančního reportingu byl ovlivněn všemi faktory, které jsem v článku popsal. Největšího rozmachu, zaznamenal v minulém století a zejména v poslední době v důsledku světové globalizace. Znalost faktorů, které formují finanční reporting pomohou pochopit některé skutečnosti, které si člověk při tvorbě či analýze výstupů finančního reportingu neuvědomuje.

LITERATURA: [1] SHAW. J., C.ARNOLD. J.A., COOPER M.: Financial Reporting the way Forward. London: The Institute of Chartered Accountants in England and Wales 1990. ISBN. 1-85355-131 [2] ORDELHEIDE. D.. PFAFF. D.: European Financial Reporting – Germany: New York. Routledge. 1994. ISBN: 0-415-06775-8 [3] BAŠTA. A.: Ekonomická semionika a teorie informace. Praha: Academia Praha. 1989. ISBN: 21-043-89