Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Technologie potravin
Úroveň stravování žáků základních, středních a vysokých škol Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Miroslav Jůzl, PhD.
Vypracoval: Bc. Michaela Lipenská
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Úroveň stravování žáků základních, středních a vysokých škol“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing Miroslavu Jůzlovi, PhD. za odborné vedení, poskytování cenných rad, podkladů a projevenou ochotu odpovídat na mé dotazy. Dále děkuji ředitelům ZŠ Brankovice - Mgr. Jaroslavu Hejnému, Gymnázia Bučovice – Mgr. Jiřímu Vlčkovi, Obchodní akademie Bučovice – Mgr. Jiřímu Horákovi, učitelským sborům těchto škol a všem respondentům za pomoc při vypracovávání dotazníků. Můj velký dík patří rovněž mým rodičům za to, že mi vytvořili podmínky pro studium na vysoké škole a za jejich podporu po celou dobu studia.
Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřená na stravovací zvyklosti žáků základních, středních a vysokých škol. Teoretická část poskytuje informace o výživě dětí, pitném režimu, stravovacích návycích a důsledcích špatných stravovacích návyků, jakými jsou mentální anorexie, mentální bulimie a obezita. Cestou ke zlepšení stravovacích návyků je školní stravování. Zmíněny jsou i státem dotované programy pro školní děti – Školní mléko a Ovoce do škol. V praktické části byl prostřednictvím dotazníků proveden průzkum stravovacích zvyklostí u žáků základních, středních a vysokých škol a jeho zhodnocení. Z výsledků vyplynulo, že ne všechny stravovací zvyklosti těchto žáků odpovídají aktuálním výživovým doporučením.
Klíčová slova: výživa dětí, stravovací návyky, školní stravování, spotřební koš
Abstract This thesis is focused on eating habits of students in primary, secondary schools and universities. The theoretical part provides informations on child nutrition, drinks, eating habits and consequences of poor eating habits, such as anorexia nervosa, bulimia and obesity. Way to improve eating habits can be school meals. Mentioned are the statesubsidized programs for school children – School milk and Fruit to schools. The practical part was realized through a questionnaire survey of eating habits of students in primary, secondary schools and universities and its evaluation. The results showed that not all the eating habits of these students are corresponded to the amount of current dietary recommendations.
Key words: children’s nutrition, eating habits, school meals, consumption basket
OBSAH 1. ÚVOD
9
2. CÍL PRÁCE
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED
11
3.1. Základy nauky o výživě
11
3.1.1. Základní pojmy
11
3.1.2. Doporučené (denní) výživové dávky
15
3.1.3. Potravinová pyramida
16
3.2. Výživa dětí a mládeže
19
3.2.1. Denní rozložení stravy
19
3.2.2. Výživa dětí podle věku
21
3.2.2.1.
Výživa dětí školního věku
21
3.2.2.2.
Výživa adolescentů
23
3.2.3. Pitný režim 3.2.3.1.
Nápoje ve školní jídelně
24 26
3.2.4. Vztah dětí k jídlu a stravovací návyky
26
3.2.5. Důsledky špatných stravovacích návyků
27
3.2.5.1.
Mentální anorexie
28
3.2.5.2.
Mentální bulimie
28
3.2.5.3.
Obezita
29
3.2.6. Fast Foods 3.3. Školní stravování v České republice
30 31
3.3.1. Historie
31
3.3.2. Legislativa
32
3.3.2.1.
Systém HACCP
34
3.3.3. Ekonomika školního stravování
34
3.3.4. Spotřební koš
35
3.3.5. Státem dotované programy pro školní děti
36
3.3.5.1.
Školní mléko
36
3.3.5.2.
Ovoce do škol
37
4. MATERIÁL A METODIKA
38
4.1. Charakteristika dotazníku
38
4.2. Výběr a charakteristika respondentů
40
4.3. Použité statistické metody
42
4.3.1. Třídění a rozdělení četností
42
4.3.2. Statistická závislost slovních znaků
43
5. VÝSLEDKY A DISKUSE
46
5.1. Forma ubytování respondentů
46
5.2. Rozdělení denní stravy
47
5.2.1. Diskuse 5.3. Četnost konzumace snídaně 5.3.1. Diskuse 5.4. Konzumace obědů ve školní jídelně/menze 5.4.1. Diskuse 5.5. Kritérium výběru oběda ve školní jídelně 5.5.1. Diskuse 5.6. Pitný režim
48 49 50 50 52 53 54 54
5.6.1. Diskuse
55
5.7. Preference nápojů
56
5.7.1. Oblíbenost mléka
57
5.7.2. Diskuse
57
5.8. Preference tepelné úpravy
58
5.8.1. Diskuse
59
5.9. Preference masa
60
5.9.1. Diskuse
61
5.10.
Preference příloh
5.10.1. Diskuse 5.11.
61 62
Konzumace mléka a mléčných výrobků
63
5.11.1. Četnost konzumace mléka a mléčných výrobků
63
5.11.2. Preference mléčných výrobků
64
5.11.3. Diskuse
65
5.12.
Konzumace luštěnin
66
5.12.1. Četnost konzumace luštěnin
66
5.12.2. Preference luštěnin
67
5.12.3. Diskuse
68
5.13.
Konzumace ovoce
68
5.13.1. Četnost konzumace ovoce
69
5.13.2. Preference ovoce
69
5.13.3. Diskuse
70
5.14.
Konzumace zeleniny
71
5.14.1. Četnost konzumace zeleniny
71
5.14.2. Preference zeleniny
72
5.14.3. Diskuse
73
5.15.
Fast foods
74
5.15.1. Frekvence návštěvy Fast foods
74
5.15.2. Diskuse
75
5.16.
Pohybové aktivity během týdne
5.16.1. Diskuse
76 76
6. ZÁVĚR
78
7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
79
8. PŘÍLOHY
88
8.1. Seznam příloh
88
8.2. Přílohy
89
1 ÚVOD Výživa je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím zdraví člověka. Celá odborná veřejnost akceptuje fakt, že zdravá strava je základním předpokladem a podmínkou dobrého zdraví. Strava ve školním zařízení pokrývá významné procento celodenní stravy. Zdůraznit důležitost zdravého školního stravování je tedy na místě (SLAVÍKOVÁ a kol., 2004). Školní jídelny jsou specifická zařízení, která mají mnoho shodného s jinými provozy, ale mají také své zvláštnosti, které je odlišují od ostatních stravovacích provozů (STROSSEROVÁ, 2004). Stravování dětí má odlišné zásady než stravování dospělých, při nichž se respektují všechny zvláštnosti dětského věku. Skladba potravního koše dítěte musí být přizpůsobena potřebě všech živin potřebných pro zdravý růst a vývoj dítěte. Potraviny a pokrmy nesmí být těžko stravitelné, přesolené, výrazně kořeněné a musí přinášet množství energie odpovídající věku a zatížení dítěte (GAJDŮŠEK a kol., 1999). Školní stravování má děti naučit co je správná výživa, která musí nejen nasytit, ale také chutnat. Při jídle platí také hygienická a společenská pravidla (ŠULCOVÁ a, 2004). Z tohoto důvodu je žádoucí, aby se spolu s dětmi stravovali ve školních jídelnách i jejich učitelé, kteří by přístup dětí ke stravování, k chování v jídelně a u stolu mohli významně ovlivnit (VĚŘÍŠOVÁ, ŠULCOVÁ, 2003). Je však určité procento dětí, které bohužel dává před společným školním obědem přednost stravování individuálnímu. Pro organismus, který se fyzicky i psychicky teprve vyvíjí, to může mít hned několik negativních aspektů. Dítě konzumuje často den po dni tatáž oblíbená jídla, nezřídka vnucená všudypřítomnou reklamou. Často volí stravu fast-foodového typu, jindy zas nahrazuje oběd atraktivně balenými a účinně propagovanými sladkostmi. To, že je dotované školní stravování levnější než individuální, je samozřejmé (MALÁT, 2009). Je-li školní stravování kvalitní, může pomáhat odstraňovat některé nevhodné návyky, zmírňovat negativní stravovací zvyklosti z rodiny a mít vliv na utváření výživových zvyklostí dětí (NESRSTOVÁ, 2004). Školní jídelna má jedinečnou možnost naučit děti jíst pestřejší stravu a seznámit je i s jinými potravinami, než měly dosud možnost doma poznat. Naučit je také úctě k potravinám a k práci těch, kteří pro ně připravili pokrmy (VĚŘÍŠOVÁ, ŠULCOVÁ, 2003).
-9-
2 CÍL PRÁCE Cílem předložené diplomové práce je provést průzkum stravovacích zvyklostí žáků základních, středních a vysokých škol a porovnat tyto skupiny respondentů na základě různých kritérií, které mohou mít na utváření daných zvyklostí vliv.
Dílčí cíle práce jsou: • vypracovat literární přehled, zabývající se problematikou výživy a stravování dětí; • vytvořit dotazníky využitelné pro zjištění stravovacích zvyklostí dětí; • výsledky průzkumu statisticky a slovně vyhodnotit.
- 10 -
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1
Základy nauky o výživě
3.1.1 Základní pojmy • Energetická hodnota Energetická hodnota potraviny, která se vyjadřuje v joulech nebo kaloriích (10 kJ = 2,4 kcal; 1 kcal = 4,2 kJ), je množství tepla/energie, které vyvine spálením/rozkladem látek obsažených v potravině. Vypočítá se s použitím přepočítávacích koeficientů pro 1 gram látky – tabulka č. 1 (www.agronavigator.cz). Tabulka č. 1: Přepočítávací koeficienty pro 1 gram látky (Vyhláška č. 450/2004 Sb. o označování výživové hodnoty potravin ve znění pozdějších předpisů). sacharidy (vyjma polyolů)
17 kJ – 4 kcal
polyoly
10 kJ – 2,4 kcal
bílkoviny
17 kJ – 4 kcal
tuky (triacylglyceroly)
37 kJ – 9 kcal
alkohol
29 kJ – 7 kcal
organické kyseliny
13 kJ – 3 kcal
vláknina
8 kJ – 2 kcal
erythritol
0 kJ – 0 kcal
salatrimy
25 kJ – 6 kcal
Energii získanou ze stravy využívá dětský organizmus k zajištění základních životních funkcí (např. udržení srdečního rytmu, tělesné teploty), ke zjevným fyzickým aktivitám (domácí práce, sport) a také ke svému růstu a vývoji (www.vyzivadeti.cz). Pokud není množství energie, které přijímáme ze stravy, vyvážené dostatkem pohybové aktivity, dochází k ukládání nadbytečné energie v podobě tuku, ke zvyšování tělesné hmotnosti a k možnému vzniku nadváhy a obezity (ANONYM 1). Naopak tlak na omezení stravy vlivem reklamy je zaznamenáván především u děvčat a jeho důsledkem mohou být až poruchy příjmu potravy, které se u školaček nejčastěji projevují jako
- 11 -
mentální anorexie (FRÜHAUF, 2008). Proto je nutné dodržovat výdej a příjem energie v rovnováze (ANONYM 1). • Bílkoviny Z hlavních živin jsou bílkoviny nejdůležitějším faktorem. Nadneseně bychom mohli říci, že jsou jakousi královnou mezi živinami. Jde o nezbytnou složku potravy, o hlavní zdroj dusíku. Tvoří 12 až 18 % tělesné hmotnosti (HRUBÝ, 2007), z čehož se 40 % nachází v kosterním svalstvu, 25 % ve vnitřních orgánech a zbytek hlavně v kůži a krvi (GROPPER a kol., 2009). Všeobecně jsou součástí všech buněk těla, hormonů, enzymů, protilátek a tvoří stavební složky podpůrných orgánů a svaloviny (GÖPFERTOVÁ a kol., 2002). Denní příjem u dětí je 15 – 20 % celkové kalorické potřeby dítěte, někdy se uvádí 0,8 g/kg tělesné hmotnosti. Doporučují se bílkoviny jak živočišné, tak i rostlinné. Z živočišných bílkovin jsou vhodná hlavně libová masa, ryby, mléko a mléčné výrobky. Uzeniny a vejce omezujeme (NEVORAL a kol., 2003). Rizika z nedostatku bílkovin mohou nastat, sníží-li se jejich příjem pod 0,5 g/kg hmotnosti při nízké fyzické zátěži a při konzumaci kvalitní bílkoviny. Zdravotní následky nedostatku bílkovin vyplývají z jejich funkce v organismu a projevují se snížením růstu a obnovy tkání, narušením imunitních pochodů, ovlivněním hormonální činnosti, narušením spermatogeneze (GÖPFERTOVÁ a kol., 2002). • Lipidy Jsou obecným termínem pro tuky a oleje (chemicky triacylglyceroly), vosky, fosfolipidy, steroidy a terpeny. Jejich společnou vlastností je nerozpustnost ve vodě a rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech (BENDER, 2005). Rozsah funkcí lipidů je široký. Zahrnuje nejen dietární zdroj energie a lipidové složky buněčných membrán a organel, ale i vitaminy rozpustné v tucích, hormony kůry nadledvinek a některé mediátory transportu elektronů, jako je koenzym Q (GROPPER a kol., 2009). Potravou přijímáme tuky živočišného a rostlinného původu. Rozdíl jejich fyzikálních vlastností je závislý na chemické skladbě mastných kyselin (ŠIMEK a, 2001). Nasycené mastné kyseliny potřebuje lidské tělo jako zdroj energie a také k vytváření tukových zásob. Jejich hlavním zdrojem v potravě jsou živočišné tuky. Zvýšený přísun těchto tuků ve stravě má za následek zvýšenou hladinu cholesterolu a neměly by přesahovat 1/3 příjmu tuků v denním přísunu potravy. Nenasycené mastné kyseliny jsou unikátní a nepostradatelné. Měly by tvořit minimálně 2/3 celkového příjmu mastných kyselin (tuků) ve stravě (KEJVALOVÁ, 2010). - 12 -
Cholesterol je hlavním sterolem v živočišných tkáních. Je nezbytnou součástí buněčných membrán a prekurzorem pro tvorbu steroidních hormonů. Přepravován je prostřednictvím plazmatických lipoproteinů (BENDER, 2005). Nejvýznamější z dietárního hlediska jsou frakce LDL a HDL. Vysoká koncentrace LDL-cholesterolu je rizikovým faktorem pro ischemickou chorobu srdeční, proto tedy časté označení „špatný/zlý cholesterol“. HDL-cholesterol je spojen s odstraněním cholesterolu a vysoké koncentrace jsou prospěšné. Proto bývá nazýván "dobrý/hodný cholesterol“ (ANONYM 2, 2003). Nenasycené mastné kyseliny a trans nenasycené mastné kyseliny hladinu cholesterolu v krvi snižují, zatímco nasycené mastné kyseliny ji zvyšují (PÁNEK a kol., 2002). Z hlediska prevence srdečně cévních onemocnění by příjem cholesterolu neměl přesáhnout 300 mg za den (GÖPFERTOVÁ a kol., 2002). • Sacharidy Hlavním zdrojem energie v průměrné lidské stravě jsou sacharidy, které dodávají polovinu nebo i více z celkového příjmu kalorií. Zhruba polovina sacharidů je ve formě polysacharidů, jako jsou škroby a dextriny, přijímané prostřednictvím celozrnných cerealií a zeleniny. Zbývající polovina je dodávána jako jednoduché cukry, z nichž nejdůležitější jsou sacharóza, laktóza a v menší míře maltóza, glukóza a fruktóza (GROPPER a kol., 2009). ŠIMEK b (2001) ve svém článku zmiňuje také značný zdravovní význam vlákniny. Potrava obsahující spolu se sacharidy i vlákninu je doporučována jako prevence cukrovky, ale i osobám, které již cukrovkou onemocněli. U sacharidů je nutné zmínit i termín glykemický index (GI). Je to číselné vyjádření rychlosti vzestupu glykémie po konzumaci jednotlivých druhů sacharidů. Čím vyšší je číslo, tím rychleji po jídle stoupá glykémie. Jde o jednoduchý ekvivalent, který slouží k orientaci množství cukrů v jednotlivých typech potravin (NEVORAL a kol., 2003). GI není totéž, co nízký či vysoký obsah sacharidů a hodnota GI se nepřekrývá ani s hodnotou kalorickou (KEJVALOVÁ, 2010).
- 13 -
Obrázek č. 1: Pyramida glykemického indexu (ANONYM 3) • Vitaminy Vitaminy jsou organické složky v potravinách, které jsou potřebné ve velmi malém množství pro růst a pro udržení dobrého zdravotního stavu (FALLON, 2006). Transformují všechny tři hlavní živiny na energii, bez níž bychom nemohli žít. Jsou nám platné pro výstavbu nových tkání a pro udržení různých tělesných funkcí. Také ochraňují náš organismus, působí jako antioxidanty, dále posilují imunitní systém, pomáhají vstřebávání řady látek ze stravy, např. vápníku. Prokazují preventivní účinek proti různým onemocněním – chrání před vznikem osteoporózy, kardiovaskulárními a nádorovými onemocněními. Dokonce podporují naši krásu tím, že působí velmi příznivě na naši pokožku (BLATTNÁ a, 2007). Vitaminy se dělí na dvě velké skupiny. Vitaminy rozpustné ve vodě zahrnují tzv. vitaminy skupiny B neboli vitaminy B-komplexu (thiamin, riboflavin, niacin, pyridoxin, pantothenová kyselina, biotin, folacin a korinoidy) a vitamin C. Vitaminy rozpustné v tucích jsou vitamin A, D, E, K (VELÍŠEK, 2002). Lehčí formy nedostatku vitaminů se označují jako hypovitaminózy, nedostatek některého z vitaminů poté jako avitaminóza. Nedostatek vitaminů nemusí být vždy způsoben jejich nedostatečným příjmem, ale i poruchou jejich vstřebávání například kvůli nemoci
nebo
současnou
konzumací
látek,
(www.viscojis.cz). - 14 -
které
vstřebání
vitaminu
brání
• Minerální látky Minerály jsou anorganické prvky, které hrají důležitou roli v různých tělesných funkcích a jsou nezbytné k udržení života a optimálního zdraví. Proto jsou řazeny mezi základní živiny (JASTI, 2004). V současné době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy (denní potřeba nad 100 mg), mikroelementy (denní potřeba do 100 mg) a stopové prvky (potřeba v řádu µg). Mezi makroelementy patří vápník, fosfor, hořčík, sodík a draslík, mezi mikroelementy např. železo a zinek, mezi stopové prvky kromě jiných i jod a selen (BLATTNÁ b, 2007). Nedostatek vápníku v dětském věku podporuje vznik osteoporózy a paradontózy v pozdějším věku. Nedostatek železa se projevuje nezdravě bledou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, bolavými ústními koutky, změnou vlasů a nehtů. Při nedostatku hořčíku se objevuje ranní únava, nespavost, bušení srdce, křeče a u dětí především porucha vnímání. Nedostatek sodíku způsobuje pocit únavy a snižuje schopnost myšlení. Důležitou úlohu ve výživě dětí hraje zinek - při jeho nedostatku dochází k poruchám růstu a vývoje organismu. Samozřejmě i další stopové prvky, jako jsou jód, draslík, fluór, selen, fosfor a molybden by ve výživě dětí neměly chybět (ŠÍMOVÁ, 2000).
3.1.2 Doporučené (denní) výživové dávky Doporučené výživové dávky jsou nezbytným nástrojem pro hodnocení spotřeby potravin z výživového hlediska (HRUBÝ, 2006). KEJVALOVÁ (2010), která použila termín doporučená denní dávka (označovaná zkratkou DDD), stanoví tato dávka množství dané živiny, které bychom měli za den sníst, abychom byli dlouhodobě zdraví. U dětí jsou doporučené denní dávky stanoveny tak, aby zároveň zaručovaly zdravý růst a vývoj dítěte. Hodnoty DDD jsou přizpůsobeny potřebám dětského organismu v jednotlivých růstových obdobích, v některých případech se liší i podle pohlaví dítěte – viz příloha č. 1 (KEJVALOVÁ, 2010). V České republice je stanoví hlavní hygienik ve spolupráci s pracovní skupinou lékařů – výživářů a dietologů (ŠULCOVÁ, 2007). Po řadě konzultací s těmito odborníky se rozhodla Společnost pro výživu předložit veřejnosti v první polovině roku 2011 aktuální výživové doporučené dávky. A protože v ČR v této oblasti komplexní systematický výzkum chybí, bylo rozhodnuto převzít
- 15 -
referenční
dávky
společností
pro
výživu
nám
blízkých
zemí
Německa,
Rakouska a Švýcarska, označované také jako dávky DACH (ŠUSTA, 2011). Pro školní stravování mají doporučené výživové dávky zásadní význam. Je z nich propočtena průměrná hodnota denní dávky pro děti v mateřských školách, tj. přesnídávky, oběda a svačiny, oběda v základních a středních školách a celodenní stravy v dětských domovech a v domovech mádeže, kterou jsou školní jídelny povinny dodržovat (ŠULCOVÁ, 2007). K naplňování doporučených výživových dávek byly sestaveny různé pyramidy potravin (www.agronavigator.cz).
3.1.3 Potravinová pyramida Představuje způsob, jak graficky poukázat na zdravou výživu. Jedná se o seskupení potravin a množství v každé skupině, které by měly být konzumovány každý den na základě výživových doporučení. Původně byla vytvořena v USA v roce 1992 (BENDER, 2005). Od svého vydání byla široce distribuovaná, používaná a napodobována. Dosáhla vysoké úrovně informovanosti spotřebitelů, stala se součástí politických dokumentů, byla používána jako nástroj vzdělávání a jako základ pro hodnocení výživy a přizpůsoben různým populacím a kulturám (NESTLE, 1998). Na světě existuje široký okruh potravin a každá potravina je svým způsobem jedinečná. Každá potravina nám dodává energii a živiny. Proto chceme-li dát dobré výživové doporučení tak, aby bylo srozumitelné a konkrétní, je zapotřebí jednotlivé potraviny zařadit do několika potravinových skupina a to názorným způsobem. Jednotlivé potravinové skupiny pak obsahují potraviny podobného složení (obsahují velkou část stejných živin) (MATĚJOVÁ, 1999). V současné době se setkáváme hned s několikerým uspořádáním potravinové pyramidy. Dvě nejběžnější si popíšeme.
- 16 -
Obrázek č. 2: Potravinová pyramida (ANONYM 4, 2008).
První z pyramid vychází z uspořádání U. S. Department of Agriculture. V základu uvedené potravinové pyramidy jsou obilniny, těstoviny, pečivo a rýže (BRÁZDOVÁ, 1995). Je to největší část, čili nejvíce porcí v našem jídelníčku. Doporučené jsou 3 až 6 porcí denně (GREGORA, 2004). Jedna porce představuje například: 1 krajíc chleba (60 g), 1 rohlík, houska (50 g), 1 kopeček vařené rýže či těstovin (125 g), miska ovesných vloček nebo müsli (50 g) (ANONYM 5). Do druhé skupiny se řadí zelenina a brambory. Doporučené jsou 3 až 5 porcí denně (GREGORA, 2004). Zde jedna porce znamená velkou papriku, mrkev nebo 2 rajčata; misku čínského zelí či salátu; půl talíře brambor; sklenici neředěné zeleninové šťávy. Optimální je dávat přednost syrové zelenině před tepelně upravenými výrobky (KOMPRDA, 2007). Do třetí skupiny potravin náleží ovoce (BRÁZDOVÁ, 1995). Denně bychom měli sníst 2 až 4 jednotkové porce. Za jednotkovou porci se považuje: 1 menší jablko, pomeranč nebo banán; 1 misku jahod (150 g) či rybízu; 3 meruňky; 1 sklenici neředěné ovocné šťávy (MATĚJOVÁ, 1999). Čtvrtá skupina zahruje mléko a mléčné výrobky. Je žádoucí je přijímat 3 až 5krát denně. Jednou porcí se rozumí 1 sklenice mléka (300 ml), 1 kelímek jogurtu (200 ml) nebo 55 g sýra (KOMPRDA, 2007). Do páté skupiny patří maso, drůbež, ryby, vejce a luštěniny (GREGORA, 2004). Denně by se v jídelníčku měly objevit 1 až 2 jednotkové porce, přičemž dospělým může stačit jedna. Za jednotkovou porci považujeme: 125 g rybího, drůbežího či jiného masa; 2 vařené vaječné bílky; 1 misku sójových bobů, čočky či fazolí nebo sójového masa (MATĚJOVÁ, 1999).
- 17 -
Úplně na vrcholu najdeme veškeré potraviny, jejichž základem jsou tuky nebo jednoduché cukry (ANONYM 4). Jejich umístění na vrcholu je symbolem toho, že bychom se měli těmto potravinám vyhýbat, nebo je konzumovat opravdu střídmě (GREGORA, 2004).
Obrázek č. 3: Nová potravinová pyramida (ANONYM 6, 2009). Zdravotní stav české populace se v první polovině 90. let výrazně zlepšil, což do značné míry souviselo s ozdravěním jejího jídelníčku. Měření Institutu klinické a experimentální medicíny z let 2000 a 2001 však dokazuje, že pozitivní trend vývoje našeho zdravotního stavu ustal. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků se mění zpět ve prospěch tuků živočišných, pomalu roste spotřeba zeleniny a ovoce, konzumujeme málo ryb. Na to reagovalo Fórum zdravé výživy (FZV). To vytvořilo doporučení ve formě potravinové pyramidy, kde využilo veškeré poznatky o vlivu diety na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Na jejich základě se současný názor na zdravou výživu trochu posunul ve srovnání s dobou před deseti lety, kdy zhruba vznikla předcházející potravinová pyramida FZV. V nové pyramidě jsou proto drobné změny (POLEDNE, 2003). Doporučení FZV: • zásadně jezte pestrou stravu rozloženou do celého dne • zvyšte spotřebu zeleniny (zejména saláty) a ovoce na množství 0,5 kg denně • denně konzumujte nejméně 2 litry tekutin, přednost dávejte vodě • nezapomeňte na pravidelnou denní konzumaci mléčných výrobků • k vaření a přípravě pomazánek používejte pouze rostlinné tuky, do salátů rostlinné oleje - 18 -
• maso jezte jen libové, bez viditelného tuku • omezte smažené pokrmy a vyhýbejte se oplatkám, keksům a sušenkám s náplní • vybírejte si potraviny s nižším obsahem sodíku. Nepřisolujte! • udržujte optimální tělesnou hmotnost, horní hranice je výška (v cm) minus 100; pravidelně sportujte.
3.2
Výživa dětí a mládeže
Je neoddiskutovatelné, že výživa je nedílnou součástí našeho života, a proto má zásadní vliv na náš fyzický a psychický vývoj. Nevyzrálý organizmus dětí je na nedostatečnost výživy velmi citlivý, proto je pro správný vývoj dítěte potřeba věnovat jí velkou pozornost (DIVOKÁ, MÁLKOVÁ, 2010).
3.2.1 Denní rozložení stravy Důležitým aspektem výživy je její režim. Pravidelný výživový režim, zahrnující konzumaci pěti až šesti energeticky přiměřených jídel, je u dětí opodstatněným požadavkem. Menším počtem jídel se dětský organismus dostává do nefyziologického stavu, který způsobí narušení hospodaření s živinami, což se projeví i na celkovém zdravotním stavu. Při nepravidelných přívodech potravy, jako i při dlouhých intervalech mezi jídly, může docházet k určitým změnám v činnosti nervového systému. Právě z tohoto důvodu děti potřebují tvalý a rovnoměrný přívod glukózy – „paliva“ pro mozek (HORAN, MOMČILOVÁ, 1994). Pravidelná strava rozdělená do celého dne také zamezí přejídání v odpoledních a večerních hodinách (KEJVALOVÁ, 2010). • Snídaně Jsou významným momentem ve výživě školního dítěte. V rodině je častým zlozvykem ranní spěch, kdy uspěchanou snídaní trpí především děti. Nedostatečně vypitý či malý šálek čaje, mléka či jiného nápoje opakovaně nestačí uhradit potřeby tekutin dítěte po noční pouze. Může se to projevit vyšší únavou, nepozorností či bolestí hlavy (TLÁSKAL in NEVORAL a kol., 2003). Snídaně by měla tvořit cca 20 – 25 % celkového denního příjmu energie (www.vyzivadeti.cz) a obsahovat zdroj složitých cukrů, bílkovin. Zapomínat bychom také neměli na ovoce a zeleninu (www.viscojis.cz/teens).
- 19 -
• Přesnídávka Měla by následovat přibližně za 2 až 3 hodiny po snídani a tvořit 10 až 15 % denní energtické dávky (HORAN, MOMČILOVÁ, 1994). Školní svačiny dětí jsou tématem v poslední době velmi aktuálním (KEJVALOVÁ, 2010). Složení školních svačin se věnoval průzkum Tajemství školních svačin, který proběhl v říjnu roku 2006 v České republice za podpory značky Rama, odborné garance Fóra zdravé výživy, Poradenského centra Výživa dětí a České kardiologické společnosti. Průzkum se zabýval zejména tím, jak často a hlavně co děti snídají a svačí i jak vypadají stravovací zvyklosti celé rodiny (www.vyzivadeti.cz). Celých 13 % dětí (zejména těch starších) nemá svačinu z domova, ale kupuje si ji cestou do školy, ve školním automatu či bufetu. Téměř čtvrtina dotázaných školáků (22 %) nesvačí nikdy nebo jen občas. Rodiče z časových důvodů raději dají svému školákovi peníze, ať si svačinu koupí sám. Školní děti tak nejčastěji sáhnou po sladkostech, různých chipsech, tyčinkách apod. a dítě svačící chleba se sýrem a zeleninou je v mnohém kolektivu outsider (ANONYM 7). • Oběd Obědy a zvláště pak školní jídelny jsou často diskutovaným problémem stravování děti. (KEJVALOVÁ, 2010). Oběd by měl být něčím jako završením hodování první poloviny dne – za první polovinu dne bychom totiž měli sníst asi 60 % energie, kterou za den sníme, oběd by měl tvořit cca 30 – 35 %. Bohužel ale většina rodičů nemá kontrolu nad tím, co všechno může jejich dítě přes den ve škole zkonzumovat. Jedinou možností je sledovat jídelní lístek ve škole, pokud je na výběr z více jídel, doporučit dítěti, které jídlo by si mělo vybrat, aby jedlo zdravěji (www.vyzivadeti.cz). Stejně tak jako k výběru správného pokrmu by měli rodiče dítě vést ke konzumaci polévek. Polévky jsou pro moderní uspěchanou dobu vhodným řešením, protože nejsou náročné na přípravu a zároveň pomohou ke zdravějšímu jídelníčku. Polévka by se měla jíst alespoň jednou denně, a to po celý rok. V létě osvěží za studena, v zimě naopak příjemně zahřeje. Důležitým výživovým argumentem pro polévky je, že se jedná většinou o nízkoenergetickž pokrm, který obsahuje v ideálním poměru všechny základní živiny. Polévka tak dodá tělu potřrebnou energii a zasytí. V neposlední řadě je velmi důležitá role polévky v pitném režimu, kde talíř snědené polévky odpovídá zhruba čtvrt litru vypité vody (KOHOUT, 2007).
- 20 -
Součástí oběda je i doplnění tekutin vhodnými nápoji, kterými jsou minerální voda, ovocný čaj, ředěné džusy (KEJVALOVÁ, 2010). Co by u zdravého oběda chybět nemělo, je zelenina nebo ovoce. Pokud není zelenina (např. dušená, špíz) přímo součástí pokrmu, je vhodné přidat ke hlavnímu jídlu ještě oblohu, misku salátu nebo kompotu (www.vyzivadeti.cz). • Odpolední svačina Měla by pokrýt nejlépe 10 – 15 % denní energie a sloužit k průběžnému doplnění vitaminů, minerálních látek a energie. Neměla by být velká a dítě by se jí nemělo zbytečně přejíst, aby mělo chuť na večeři (www.viscojis.cz; www.viscojis.cz/teens). • Večeře Večeře by měla být podávána od 17. do 19. hodiny, podle věku a režimu dítěte, měla by tvořit 15-20 % celkového denního energetického příjmu (KEJVALOVÁ, 2010). Nemusí být teplá, ale důležité je, aby obsahovala opět kvalitní bílkoviny (libové maso, ryby, luštěniny, vejce, mléčné výrobky), vhodné je pečivo (nejlépe celozrnné) nebo jiná příloha, neměla by chybět zelenina. Přes noc se v dospívajícím těle uvolňuje nejvíc růstového hormonu a dochází k nejvýraznějšímu růstu a obnově tkání. Bude-li dítě často večeřet nedostatečně, může například dosáhnout nižší celkové výšky, mohou se pomaleji hojit rány a podobně. Naopak dohánění celodenního nedostatečného příjmu večer vede k obezitě, špatnému usínání a horší kvalitě spánku. Oba extrémní modely večeří se přitom u českých dětí a dospívajících vyskytují poměrně často (www.viscojis.cz/teens). • 2. večeře Je-li dítě aktivní od rána do večera, sportuje a má celkově větší výdej energie, může si v případě hladu po večeři ještě něco lehčího dát. 6. jídlo dne nemusí být ale vždy jen druhá večeře, může to být také druhá odpolední svačina. Více denních jídel se doporučuje také dětem, které mají nízkou hmotnost (www.vyzivadeti.cz).
3.2.2 Výživa dětí podle věku 3.2.2.1 Výživa dětí školního věku Můžeme ji rozdělit na dvě období, lišící se především dynamikou růstu a s ní spojeným příjmem energie. Období mladšího školního věku (7 – 10 let) je obdobím klidnějším z hlediska růstu, děti akcelerují růstem před nástupem školní docházky (KEJVALOVÁ, 2010). Svou výšku změní cca o 2 – 3 cm za rok (ZÁKOSTELECKÁ a, 2006). Energetickou potřebu - 21 -
mají tedy pouze asi o 200 kcal (834 kJ) vyšší než děti pořdškolního věku, tzn. cca 1800 (7500kJ) až 2000 kcal (8340 kJ). Nedostatatek nebo nadbytek energie se může projevit malnutricí, neboli špatným stavem výživy, nebo obezitou. Významnou úlohu v tomto procesu má však celkový zdravotní stav a pohybová aktivita dítěte (TLÁSKAL a, 2007). Výživa dětí staršího školního věku (11 – 15 let) je ovlivněna nástupem puberty. Dítě fyzicky dospívá a velmi se zrychluje i jeho růst. Pubertální zrychlení růstu nastává u dívek asi v 10 letech, u chlapců ve 12,5 letech. Tělesný růst chlapců je zakončen přibližně mezi 17. až 18. rokem života a dívek kolem 15. roku (ZÁKOSTELECKÁ b, 2006). V tomto období svou výšku změní až o 12 cm za rok (KEJVALOVÁ, 2010). Potřeba energie je u chapců větší. Obecně se tak zvyšují nároky na příjem jednotlivých živin (TLÁSKAL, 2007).
Významným zdrojem energie jsou sacharidy. Některé komplexy sacharidů jsou základem vlákniny. Ta nemá přínos energetický, ale významně ovlivňuje trávicí procesy v organismu (TLÁSKAL, 2007). Zjednodušeně řečeno, tzv. rozpustná vláknina (především v ovoci a zelenině) pomáhá snížit hladinu cholesterolu a vláknina nerozpustná (hrubá – hlavně v celozrnných potravinách) zvětšuje objem tráveniny a tak podporuje správnou činnost střeva a brání zácpě. U dětí však musíme dávat pozor. Malý žaludek nepojme velké množství potravy a přemíra vlákniny by snižovala celkový přísun energie a mohla by způsobit i trávicí potíže – křeče v bříšku, nadýmání (ILLKOVÁ, VAŠÍČKOVÁ, 2004). Pro správný průběh metabolických procesů je ve stravě nepostradatelná přítomnost tuků. I přes to, že trendem posledních let bylo konzumovat potraviny se sníženým množství tuku (KUNOVÁ, 2004). Podíl tuků ve výživě dítěte by měl být 30 – 35 %. Uvádí se, že při dlouhodobém příjmu tuků nižším než je 27 % z celkové energie, dojde u dítěte ke klinickým změnám souvisejícím s nedostatkem vitaminu A (TLÁSKAL in NEVORAL a kol., 2003). Tvorba svaloviny a ostatních tkání dětského organismu vyžaduje především biologicky hodnotnou bílkovinu. To znamená takovou bílkovinu, kterou organismus dovede co nejlépe využít ke stavbě svých tkání. Bílkovina živočišného původu je ve srovnání s bílkovinou rostlinnou více hodnotná (TLÁSKAL, 2007). V souvislosti s příjmem bílkovin je nutné poukázat na problematiku se spotřebou mléka a mléčných výrobků. I pro
- 22 -
dospělého je jedním litrem mléka denně hrazena potřeba esenciálních aminokyselin, pro organismus nezbytně nutných (BŘÍZOVÁ, KUNCOVÁ, 1983). Přetrvává problém dostatečného zásobení vápníkem. V mládí si tvoří každý organismus stavební hmotu kostry (vápníkem) a pokud tak neučiní, po 23. roku (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) je v dospívání tak důležité. Z ostatních minerálních látek hrozí dětem školního věku ještě deficit železa (zejména dívkám) a také jodu (PERLÍN a kol., 2003). Dostatečné množství jodu kromě jodizace některých potravinových výrobků vylepší i pravidelné zařazování mořských ryb do jídelníčku školného dítěte. Velký význam pro růst dětí školního věku má i dostatečný příjem zinku (TLÁSKAL, 2007). Dřívější vyšetření dětí signalizovala rovněž nedostatek některých vitaminů, zejména vitaminu C. V současné době je tento deficit naprosto zbytečný, potože na trhu je dostatečná nabídka ovoce a zeleniny, které jsou bohatým zdrojem nejen vitaminu C, ale i některých minerálních látek a vlákniny. Pro osoby, které se vyhýbají konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, je na trhu dostatečná nabídka preparátů vitaminu C (PERLÍN a kol., 2003). Velmi důležitý je také pitný režim dítěte. Děti by v tomto věku měly vypít asi 1,5 až 2 litry za den (www.vyzivadeti.cz). 3.2.2.2 Výživa adolescentů Jídelníček teenagerů se již nemusí výrazně lišit od jídelníčku dospělých (KEJVALOVÁ, 2010). Rozhodně by měli i nadále dbát na zásady zdravé výživy, aby jejich strava byla pravidelná bez zbytečně velkého množství jednoduchých sacharidů a tuků s nevhodným složením (www.vyzivadeti.cz). Toto období je charakterizováno vyšší potřebou energie, bílkovin, minerálních látek a vitaminů. Z minerálů má stále velký význam dostatečný přívod vápníku, jehož nedostatek v tomto věku, jak se uvádí, může zvýšit riziko osteoporózy – například u žen po klimakteriu (TLÁSKAL, 2000). U dívek je dosti častý nedostatek železa s následnou anemií (chudokrevností), která je podmíněna větší potřebou železa rostoucího organizmu při ztrátách krve menstruací, ale i nedostatečným příjmem železa v potravě. Dospívající často omezují příjem masa a inklinují k vegetariánství. Tím se snižuje celkový příjem železa, které je navíc z rostlin pro člověka špatně využitelné, a také vitaminu B12 a zinku (PERLÍN a kol., 2003). - 23 -
U chlapců je významný dostatečný přívod zvláště vitaminů skupiny B, při zvýšených nárocích metabolismu, vývoji svalové tkáně a podobně (TLÁSKAL, 2000). Špatné výživové návyky, charakteristické pro tuto skupinu, mohou vést až k vážným zdravotním obtížím. U dívek se výživové nedostatky projevují častěji než u chlapců, začínají se totiž zajímat o svou postavu a často dodržují diety módního charakteru s redukčním zaměřením. Není výjimkou, když tato tendence nabývá až rozměrů choroby. Pak již není možná rozumná komunikace a mluvíme o mentální anorexii s vážnými důsledky. Neuvážené diety s nízkým obsahem tuků mohou vést jak k problémům spojeným s nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích, tak s jejich vstřebáváním z potravy do organismu (PERLÍN a kol., 2003)
3.2.3 Pitný režim Ne nadarmo se říká, že voda je základem našeho života. Málokdo si uvědomí, že tvoří 60 – 70 % našeho těla. Přes toto množství jsme však na ztrátu vody velice citliví a její neodostatek je pro organizmus daleko nebezpečnější než nedostatek potravin (DIVOKÁ, 2010). Voda v těle má řadu funkcí, působí jako transportér (přenos živin, odpadních látek, tepla, elektrolytů, hormonů), pomáhá při termoregulaci, působí jako rozpouštědlo a vhodné prostředí pro chemické reakce probíhající v organismu. Voda má také ochrannou funkci. Chrání okolí kloubů, míchu a mozek a v těhotenství obklopuje plod jako plodová voda. Všemi těmito způsoby se voda podílí na udržování homeostázy a zajišťuje tak fyzikálně a chemicky stálé vnitřní prostředí těla (POKORNÁ, MATĚJOVÁ, 2010). Děti školního věku mohou být zvláště citlivé na mírný nedostatek tekutin v průběhu školní výuky. Může to být i jedna z příčin jejich horšího prospěchu. Příčinou nedostatku tekutin této věkové skupiny dětí je především nepravidelný systém výživy (TLÁSKAL, 2006).
- 24 -
Tabulka č. 2: Výpočet denního příjmu tekutin podle věku a hmotnosti (MROSKOVÁ, 2010). Věk, hmotnost
Výpočet
kojenec (dítě do 1. roku života)
120 – 150 ml / kilogram hmotnosti
dítě s hmotností 10 – 20 kg
1000 ml + 50 ml na každý kilogram hmotnosti nad 10 kg
dítě s hmotností nad 20 kg
1500 ml + 20 ml na každý kilogram hmotnosti nad 20 kg
dospělý člověk
minimálne 0,5 litru (maximálně 0,7 litru) na každých (i započatých) 15 kilogramů
Uvedené výpočty uvádějí potřebu vody, kterou organizmus získává nejen z tekutin, ale i z jiných složek tuhé potravy (ovoce a zelenina obsahuje okolo 70 až 90 % vody, maso 50 % a pekárenské výrobky 15 až 35 % vody), a platí pro zdravé děti a dospělé ve standardních podmínkách. Zvýšený denní příjem si vyžadují jedinci, kteří z organizmu z různých důvodů ztrácejí větší množství tekutin a minerálů (pocením při sportovní aktivitě, v horkém počasí, při horečce, průjmech, zvracení). Jedním ze znaků dobré hydratace těla je močení ideálně každé 3 – 4 hodiny, moč musí mít světlou barvu (MROSKOVÁ, 2010). Významnou otázkou při zajišťování pitného režimu je nejen množství, ale i charakter přijímaných nápojů (TLÁSKAL, 2004). V praxi se ukazuje, že velký podíl na stoupající tendenci výskytu nadváhy a obezity u dětí má konzumace sladkých nápojů. Sladké nápoje dodají do těla zbytečně moc energie. Nejvíce energie děti dodávají do těla v různých limonádách a džusech. V 1 litru limonády se může ukrývat energie, která odpovídá 23 kostkám cukru – tj. okolo 2000 kJ! Stejnou energii je však schopen do těla dostat i 100 % džus. Džusy totiž nemusí obsahovat přidaný cukr, ale jsou vyrobeny z ovoce, ve kterém jsou cukry také obsaženy (DIVOKÁ, 2010). Druhy nápojů a jejich dělení: • vhodné nápoje (pitná voda z vodovodu, balená pitná voda, minerální voda, slabě mineralizovaná neperlivá; ředěné ovocné a zeleninové šťavy; neslazené ovocné, bylinkové čaje anebo slabý černý čaj); • podmíněně vhodné nápoje (neochucené středně a silně mineralizované vody - maximálně 0,5 litru denně; vody sycené oxidem uhličitým);
- 25 -
• nevhodné nápoje (limonády, nápoje kolového typu; ochucené středně mineralizované vody; energetické nápoje; káva a alkoholické nápoje). Vhodné nápoje je možné přijímat neomezeně (při respektování celkového denního příjmu), pití podmíněně vhodných nápojů je nutné regulovat a nevhodné nápoje konzumovat jen příležitostně (MROSKOVÁ, 2010). 3.2.3.1 Nápoje ve školní jídelně Zavedení či zavádění pitného režimu ve školách se setkává s různými obtížemi. Ukazuje se přitom, že podání tekutin během vyučování pomáhá zlepšit odolnost dítěte vůči vlivům školní zátěže. Otázkou je volba nápoje (TLÁSKAL in NEVORAL a kol., 2003). Jednou z cest bylo zavedení prodejních automatů do školních zařízení. Tyto automaty nabízejí k výběru většinou nápoje, které děti preferují. Vycházejí však především z preference sladké chuti, což často splňují různé „limonádové nápoje“. Pro zajištění pitného režimu dětí je vhodné, na místo kohoutků běžného vodovodního systému (chlorovaná voda), použití stojanů na pitnou vodu, kde je voda chuťově přijatelná, je doplňována v barelech současně se sadou kelímků na jedno použití (TLÁSKAL, 2004). V některých školních jídelnách jsou k obědům nabízeny dvě varianty nápojů: mléko – čaj a mléko – džus, z nichž většinou jako vítěz vychází džus. Nabídku nápojů orientují jídelny podle ročního období – v zimě více čajů, resp. teplých nápojů, v teplém období džusy a ovocné šťávy. Aby se zvýšila spotřeba mléka, jsou také připravovány různé mléčné koktejly nebo horká čokoláda (ŠULCOVÁ b, 2004). K zajištění potřeby tekutin a současně i některých nutričních látek (vápník, živočišná bílkovina) je doporučováno podávání školního mléka (TLÁSKAL in NEVORAL a kol., 2003). Některé děti však mléko nepijí, jiné si mléko nosí domů, místo aby je vypily ve škole, na některých školách není ke koupi vůbec (TLÁSKAL, 2004).
3.2.4 Vztah dětí k jídlu a stravovací návyky Jídlo je společenskou událostí a lidé v okolí mohou mít významný vliv na potravinové preference a výběr potravin u dětí. Už od raného stádia vývoje mají stravovací zvyklosti matek, jejich přístup a způsob krmení dítěte značný vliv na přijetí stravy dítětem. Dokonce už strava matky v těhotenství a při kojení představuje pro dítě velice časnou zkušenost s různými chutěmi, která v důsledku vytváří chuťové preference a stravovací chování dítěte (POSLUŠNÁ, 2011). - 26 -
Člověk se celý život učí, co jíst a co nejíst. Dítě k tomu využívá nápodobu jako podobnou strategii, jakou používají mláďata jiných živočichů, stejně jako vlastní zkušenost. Poznatky o jídle si později osvojuje slovními radami a doporučeními, četbou či prostřednictvím sdělovacích prostředků (FRAŇKOVÁ a, 2002). Nezastupitelný vliv má rodinné zázemí, životní styl rodiny, v níž dítě vyrůstá (MARÁDOVÁ, 2007). Pro vývoj stravovacích zvyklostí dětí je klíčové období, kdy se poprvé seznamují s potravinami (POSLUŠNÁ, 2011). Malé děti mívají strach z nového a neznámého jídla. Tento strach, jenž se nemusí týkat pouze jídla (tzv. neofobie) byl v evoluci člověka důležitým protektivním činitelem, protože může ochránit dítě před požitím nebezpečných látek. Mezi nejdůležitější časné jídelní zkušenosti patří vytváření znalostí toho, co se může jíst a čeho by se mělo dítě vyvarovat (FRAŇKOVÁ a, 2007). Nejsnáze si dítě oblíbí ty potraviny, které má spojeny s příjemnými pocity, s pocitem nasycení, bezpečí, příjemných situací, pohody. Dítě si naopak může vyvinout averzi k potravinám, jejichž konzumaci má spojenou s nepříjemnými pocity – novolností, zvracením, nemocí, nebo je-li do jídla nuceno nebo během něj káráno. (POSLUŠNÁ, 2011). V průběhu dětství se mění vztah k chuťovým kvalitám. K oblibě sladkého se postupně přidávají zkušenosti s dalšími chutěmi. Během dětství se mění rovněž vztah k barevným charakteristikám potravin. Menší děti mají rády červenou, žlutou a oranžovou barvu. Na druhé straně stojí zelená jako barva, kterou děti nemají příliš rády (FRAŇKOVÁ a, 2007). Co trápí rodiče, vychovatele, učitelky i pracovnice školního stravovaní je dítě, které zlobí s jídlem. Důsledky mnohdy zaměstnávají i školní psychology a poradce. Projevy zlobení mají různou podobu. Podle ní dostaly nálepku: nechutenství, vybíravost, mlsnost, odpor (averze) až hnus, úplné odmítání jídla. Problémem však je i závislost na jídle, určité potravině nebo nápoji (FRAŇKOVÁ b, 2002). Z jídelních závislostí se nejčastěji uvažuje o kofeinu, čokoládě, sladkostech (když opomineme návyky na alkohol, začínající dnes již v dětském věku!) (FRAŇKOVÁ b, 2007).
3.2.5 Důsledky špatných stravovacích návyků Historie zaznamenaných poruch příjmu potravy sahá do daleké minulosti. Hladovění, nebo přjímání sníženého množství stravy nebo modifikovaných diet bylo součástí mnoha náboženských obřadů a rituálů, protestních činů, nebo reakcí na špatné životní podmínky. V současné době jde o velmi časté onemocnění mladých žena dívek, onemocně- 27 -
ní, které je často v počátcích bagatelizováno, avšak končí úplným sebezničením organismu. Mluvíme o mentální anorexii a bulimii (NAVRÁTILOVÁ, 2003). Na druhé straně způsob vyživy v celém světě i u nás vede k nárůstu dětské obezity (NESRSTOVÁ, 2007). 3.2.5.1 Mentální anorexie Toto onemocnění je charakterizováno postupným ubýváním na váze, které je úmyslně vyvolané a udržované. Téměř vždy je přítomna obava z tloušťky, kdy pacientky samy usilují o nízkou váhu (NAVRÁTILOVÁ, 2003). Termín „anorexie“ však může být zavádějící, protože nechutenství nebo oslabení chutě k jídlu je spíše až sekundárním důsledkem dlouhodobého hladovění, který se nemusí vyskytovat u všech nemocných. U mnoha pacientů je omezování se v jídle doprovázeno zvýšeným zájmem o jídlo (myslí na ně, sbírají recepty, rádi vaří apod.) a někdy i zvýšenou nebo změněnou chutí k jídlu (KRCH, 2001). Velmi často se u dívek vyskytují depresivní projevy v chování, které jsou vázány na stav hladovění. Nemocné dívky, případně i chlapci jsou velmi citliví na stres, na negativní vlivy, na narušené vztahy a komunikaci v rodině, mezi vrstevníky, na požadavky školy (TLÁSKAL, NESRSTOVÁ in NEVORAL a kol., 2003). 3.2.5.2 Mentální bulimie Toto onemocnění se vyskytuje častěji než čistá mentální anorexie, ale velmi často jsou obě chorobné jednotky vzájemně propojeny (NAVRÁTILOVÁ, 2003). Mentální bulimie je tedy porucha charakterizovaná zejména opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti (KRCH, 2001). Pocit ztráty kontroly nad jídlem, kdy pacientka nemůže přestat jíst, pokud nemá pocit plnosti. Opakované nepřiměřené chování, jehož cílem je zabránit navýšení hmotnosti, a to pomocí zvracení bezprostředně po jídle. Pacientka má nepřiměřené sebehodnocení – své postavy a hmotnosti (TLÁSKAL, NESRSTOVÁ in NEVORAL a kol., 2003). Mentální bulimie se vyskytuje asi u 1 – 3 % mladých žen. U studentek středních a vysokých škol je její výskyt o něco vyšší. U mužů se onemocnění vyskytuje asi desetkrát méně často než u žen (NAVRÁTILOVÁ, 2003).
Léčba poruch příjmu potravy je vždy složitá. Její součástí je psychoterapie, úprava příjmu potravy a popřípadě též léčba léky. Vhodné je co nejčasnější zahájení léčby (KUNEŠOVÁ, 2001). - 28 -
3.2.5.3 Obezita V současné době jsme vystaveni epidemii obezity. Obezita je nejen problémem zevnějšku jednotlivce, ale je především závažným chronickým onemocněním (MARINOV, 2007). Vznik tohoto velice rozšířeného onemocnění těsně souvisí s narušením energetické rovnováhy lidského organizmu. Pokud přijmeme více energie, než spotřebujeme, bude se nadbytečná energie hromadit v našem těle, a to především ve formě tuku (KOMPRDA, 2009). Míru obezity posuzujeme podle tzv. hmotnostních indexů. Nejvíce používaným je index tělesné hmotnosti BMI (GREGORA, 2004). BMI vypočteme z tělesné hmotnosti uvedené v kilogramech a dělíme ji druhou mocninou výšky uvedené v metrech. BMI = váha v kg/(výška v m)2 Nadváha a obezita se klasifikuje podle hodnoty BMI. Se stoupající hodnotou BMI stoupá i zdravotní riziko (KEJVALOVÁ, 2010).
Obrázek č. 4: Stanovení BMI (ANONYM 8, 2005).
V posledních letech upozorňují pediatři na trend zvyšujícího se výskytu nadváhy a obezity v dětském věku. Například průzkumy realizované v r. 2000 odhalily nadváhu u 7 % dětí a obezitu u 6 % dětí školního věku. Podle zveřejněných výsledků studie „Životní styl a obezita 2005“ trpí v ČR nadměrnou hmotností každé páté dítě ve věku 6 až 12 let, přesněji 10 % dětí má nadváhu a 10 % je obézních (MARÁDOVÁ, 2007).
- 29 -
Podle údajů IOTF (International Obesity Task Force) bylo v roce 2001 v Evropě zaznamenáno 27 % dětí s nadváhou a obezitou ve věku 7 – 11 let, v České republice 16,8 %, v USA 32 %. Nadváha a obezita byla ve všech případech určována podle mezinárodně doporučovaných údajů BMI (VIGNEROVÁ, 2006). Prevence obezity v dětském věku je prevencí obezity v dospělosti. Tvoří ochranu jedince i společnosti před rozvojem zdravotních i jiných problémů. Teoreticky je snadná, prakticky však velmi svízelná. U dětí hraje významnou roli psychika, schopnost dítěte posoudit na jedné straně příjemné (jídlo, pohodlí před televizí atd.) a na druhé straně nutné (změnu stravovacích návyků a další) (TLÁSKAL b, 2007). Je samozřejmě třeba zdůraznit, že léčba obezity je zdlouhavou záležitostí vyžadující spolupráci pacienta a v případě dítěte spolupráci celé rodiny a léčebná opatření a v menší míře i preventivní opatření musí být dodržována současně - nelze zhubnout jen dietou, a naopak nelze zhubnout jen zvýšením fyzické zátěže (LISÁ in NEVORAL a kol., 2004).
3.2.6 Fast Foods Termín „fast food“ se objevil ve slovníku v roce 1951 a označoval druh občerstvení, který je rychlý ve všech fázích – výběr, prodej, konzumace a příprava. Restaurace nabízejí možnost konzumovat jídlo nejenom přímo na místě, ale zabalené s sebou, rozvážku a systém drive-in. Nejsou potřeba žádné příbory ani nádobí (ŠTĚPNIČKOVÁ, 2011). Fast Food se těší velké oblibě zejména u starších dětí a mladistvých. Konzum těchto pokrmů není zanedbatelnou složkou denní stravy, často záměnou za školní stravování u studentů středních a odborných škol, ale i u ostatní populace (RYŠAVÁ, ČERVKOVÁ, 2005). Relativně rychle připravená a ekonomicky únosná potrava z těchto restaurací je často deficitní pro některé esenciální složky výživy. Tato potrava je zvláště chudá pro příjem vápníku a vitaminu A. Je vysoce kalorická, obsahuje především saturované tuky a má velký obsah sodíku (TLÁSKAL in NEVORAL a kol., 2003). Je všeobecně známo, že velká část mužů i žen, ba dokonce i dětí v Evropě, USA i jinde na světě trpí obezitou, nebo alespoň nadváhou. Za jednu z příčin tloustnutí považuje řada lidí právě časté stravování v provozovnách rychlého občerstvení (VLACHOVÁ, 2006). USA jsou spojovány s rozvojem rychlého občerstvení. Jakkoli se tam propaguje životní styl horem dolem, obezita se stala americkým fenoménem, který nadále narůstá
- 30 -
na své síle. Současně s tím se neustále zvyšují výdaje na léčbu obézních. Dnes tato léčba Američany ročně stojí 100 – 120 miliard dolarů (MALÁT, 2009). Problém epidemie obezity v USA si vybral americký filmař Morgan Spurlock pro dokumentární film „Super Size Me“ (v roce 2006 nominován na Oscara). Jednu z příčin obezity prý lze hledat především v laciných provozovnách rychlého občerstvení. Sám Spurlock si „předepsal“ přísnou „McDonaldovu dietu“ – třikrát denně po dobu 30 dnů se stravoval pouze v tzv. mekáči, aby po tomto typu stravování zjistil svůj zdravotní stav. Uvádí, že pak měl nemocná játra, přibral přes 12 kiligramů, měl zvýšený cholesterol, naopak sníženou fyzickou i psychickou kondici (VLACHOVÁ, 2006).
3.3
Školní stravování v České republice
3.3.1 Historie školního stravování Za prvorepublikové předchůdce současných školních jídelen lze považovat polévkové ústavy a mléčné kuchyně, které byly zřizovány již před více, než 70 lety na některých školách. K polévkám se přidával chléb nebo houska. V místech, kde nebylo možno zařídit vaření polévek, podávalo se mléko s pečivem (mléčná akce). Poukázky na polévky nebo mléko vydávali učitelé na základě znalosti poměrů v rodinách jednotlivých žáků (ANONYM 9, 2007). Školní stravování jako všeobecně rozšířená instituce péče o děti a mládež se začalo rozvíjet po druhé světové válce, především z iniciativy škol a obcí. Rozvoj byl diktován jednak snahou o zlepšení zdravotního stavu dětí poznamenaných válečným nedostatkem, jednak pomocí zaměstnaným matkám (VĚŘÍŠOVÁ, ŠULCOVÁ, 2006). Školní stravování začínalo jako víceméně dobrovolná činnost škol a místních samospráv za velice primitivních podmínek. Školním jídelnám sloužily bývalé hostince, sklepy, zaniklá hokynářství atd. Později obce začaly jídelny rekonstruovat a podle možnosti vybavovat. Přes veškerou snahu příslušných centrálních a samosprávných orgánů se situace jen velmi pomalu a s četnými omezeními zlepšovala a školní stravování se časem stalo nejrozsáhlejším a všeobecně využívaným úsekem společného stravování (ŠULCOVÁ, 2009) Péčí o školní stravování bylo v roce 1953 pověřeno Ministerstvo školství, které vydalo první vyhlášku, která určovala odpovědné orgány za zřízení a provoz školních jídelen a výši úhrady za stravování. Rodiče hradili pouze náklady na potraviny (ŠULCO- 31 -
VÁ, STROSSEROVÁ, 2008). V roce 1963 vyšel předpis určující dávky živin, minerálních látek a vitaminů pro strávníky podle věkových kategorií. Zároveň uložil krajům ustanovit krajského inspektora školního stravování a okresům zřídit výchovná střediska školního stravování. Cílem bylo zajistit kvalifikovaný dozor nad činností zařízení školního stravování, metodicky je řídit a pečovat o zvyšování kvalifikace pracovníků. Školní stravování se řídilo nejen závaznými výživovými a finančními normami, ale i závaznými recepturami (VĚŘÍŠOVÁ, ŠULCOVÁ, 2006). Školní jídelny dříve nebyly součástí škol, pouze se školami spolupracovaly. Jídelny byly budovány především v souvislosti s výstavbou sídlišť a zvýšenou porodností v 60. a zejména 70. letech. Postupně bylo vybudováno více než 10 tisíc školních jídelen, ve kterých se stravovalo 100 % dětí mateřských škol, více než 90 % žáků základních a 65 % studentů středních škol. Podíl dospělých strávníků činil z celkového počtu stravovaných osob jen asi 9 %. Ke stravování totiž nebyli přijímáni tzv. „cizí“ strávníci, pouze pracovníci škol a školních zařízení (www.vyzivadeti.cz). Dramatický obrat nastal krátce po roce 1990 (ŠULCOVÁ, 2009). Školní jídelny ve většině případů ztratily právní a ekonomickou samostatnost a staly se součástí škol – v mnoha případech ne zcela ku prospěchu věci (VĚŘÍŠOVÁ, ŠULCOVÁ, 2006). Jako ukazatel kvality chystané stravy byly vyhlášeny výživové normy, které dosahovaly podle tehdy přijatých odborných poznatků jen asi 70 % potřebné úrovně. Později byl pro snadnější orientaci pracovníků školních jídelen sestaven spotřební koš, jehož dodržování je upraveno vyhláškou a platí dodnes (www.vyzivadeti.cz).
3.3.2 Legislativa Činnost škol a školských zařízení je upraven zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (tzv. školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a na ně navazujícími prováděcími předpisy, zejména vyhláškami (KOUTOVÁ, 2009). Pro nás nejvýznamnější je vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 107/2005 Sb., o školním stravování, vydaná v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Vyhláška upravuje v souladu se školským zákonem oblast školního stravování, tj. stravování dětí, žáků a studentů ve školách a některých školských zařízeních. Stanoví podrobněji podmínky organizace a poskytování školního stravování, výživové normy, rozsah služeb školního stravování a rozpětí finančních limitů pro stanovení výše
- 32 -
úplaty za školní stravování ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (JEŘÁBKOVÁ, 2005). Výroba poživatin, jejich doprava, prodej, výroba a výdej pokrmů náleží mezi činnosti epidemiologicky významné, proto pracovníci v těchto profesích se musí řídit požadavky obecně závazných zdravotnických předpisů. Porušení těchto požadavků může vést k onemocněním strávníků. Orgánem státní správy, provádějícím dozor na dodržování ustanovení uložených zákonem a ze zákona vycházejících dalších normativů, tedy kontrolním orgánem státního zdravotního dozoru ve společném stravování, jsou územně příslušné hygienické stanice (GAJDŮŠEK a kol., 1999). V následující části budou rozepsány nejdůležitější předpisy z oblasti hygieny včetně předpisů o potravinách. • Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 852/2004 o hygieně potravin (součást tzv. hygienického balíčku). Toto nařízení poměrně konkrétně rozpracovává povinnosti provozovatelů potrarvinářských podniků. O tomto nařízení je také možné prohlásit, že představuje jakýsi minimální hygienický standard v poblasti požadavků na umístění, uspořádání a vybavení potravinářských podniků, v oblasti výroby, přípravy, skladování, přepravy a jakýchkoli dalších činností při manipulaci s potravinami (VOLDŘICH, JECHOVÁ a kol., 2006). • Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (součást tzv. hygienického balíčku). Provozovna každého poskytovatele stravovácích služeb bude v první řadě kontrolována, zda plní minimální požadavky na provozovny stravovacích služeb včetně požadavků na systém HACCP, respektive správné hygienické a výrobní praxe (OTOUPAL, 2007). • Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Je základním unijním nařízením, které tvoří jakýsi ideový základ pro později přijaté právní předpisy i pro předpisy, které budou v budoucnu ze strany Evropských Společenství vydávány (VOLDŘICH, JECHOVÁ a kol., 2006). • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnic-
- 33 -
kých osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a významným způsobem se dotýká poskytování stravovacích služeb (ČÍHALOVÁ, JECHOVÁ, 2001). • Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění + jeho prováděcí předpisy. • Vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění vyhlášky č. 602/2006 Sb. • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění NV č. 68/2010 Sb. (POLÁKOVÁ, 2010) • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (GLEICHOVÁ, 2007).
3.3.2.1 Systém HACCP (Hazard Analyses and Critical Control Points) Tento systém velmi náročných hygienických a výrobních postupů, v souladu s našimi i evropskými předpiy, musí mít vypracovaný každá školní jídelna. Dodržování správné výrobní praxe a kontrola systému kritických bodů zaručuje maximální kvalitu připravované stravy a činí tak ze školních jídelen špičková profesionální pracoviště (ŠULCOVÁ, STROSSEROVÁ, 2008). Dle CODEX ALIMENTARIUS má systém HACCP 7 principů: 1. analýza nebezbečí 2. stanovení kritických kontrolních bodů 3. stanovení kritických mezí 4. vymezení systému sledování v kritických bodech 5. stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod 6. stanovení ověřovacích postupů 7. zavedení dokumentace
3.3.3 Ekonomika školního stravování Financování školních obědů je ze tří zdrojů – úhrada od rodičů (náklady na potraviny), dotace ze státního rozpočtu – mzdová režie (mzdy, odvody z mezd, ostatní neinvestiční náklady) a příspěvek od zřizovatele – věcná režie (energie, opravy a údržba, materiálové zabezpečení, náklady na poplatky atd.). Stravování cizích strávníků v doplňkové činnos-
- 34 -
ti je stravování za účelem dosažení zisku a strávník si hradí stravu v plném rozsahu (GLEICHOVÁ, 2007). Cenu za potraviny určuje vyhláška o školním stravování finančním normativem, který je závazný pro všechny jídelny. Finanční normativ určuje rozpětí, za které školní jídelny musí uvařit oběd (polévku, hlavní jídlo, salát, moučník, nápoj – pokud by si jídelna účtovala jednotlivé komponenty zvlášť, poruší tím vyhlášku) (ŠULCOVÁ, STROSSEROVÁ, 2008). Tabulka č. 3: Finanční limity na nákup potravin (Vyhláška MŠMT č. 107/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování).
Finanční limity
Věkové skupiny strávníků
Pokrm
Strávníci do 6 let
oběd
11,00 až 20,00
Strávníci 7 – 10 let
oběd
13,50 až 26,00
Strávníci 11 – 14 let
oběd
15,00 až 27,50
Strávníci 15 a více let
oběd
16,00 až 29,50
(Kč/den/strávník)
3.3.4 Spotřební koš Plnění výživových norem pro školní stravování je vyjadřováno tzv. spotřebními koši. Jedná se o průměrnou spotřebu potravin vypočtenou ze základního sortimentu potravin v podobě „jak nakoupeno“. Skutečná spotřeba potravin se porovnává s normativy stanovenými v příloze č. 1 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. – Výživové normy pro školní stravování (tabulka č. 1) – viz příloha č. 2 (PEŘINA a kol., 2007). Je-li tato spotřeba v měsíci dodržena zhruba z 80 %, je dosaženo žádoucího plnění doporučených výživových dávek (ŠULCOVÁ, 2007). Pár důležitých bodů k příloze č. 1 Výživové normy vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování: • z celkové denní výživové dávky se počítá 18 % na snídani, 15 % na přesnídávku, 35 % na oběd, 10 % na odpolední svačinu a 22 % na večeři • přípustná tolerance je ± 25 % s výjimkou tuků • podíl zeleniny, ovoce a luštěnin je žádoucí zvyšovat • součástí jídel je vždy i nápoj (GLEICHOVÁ, 2007). - 35 -
Spotřební koš je soustava 10 skupin základních potravin (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory, luštěniny), jejichž denní doporučená dávka ke spotřebě by měla pokrýt doporučenou dávku živin pro jednotlivá odebraná jídla a určenou skupinu strávníků (STROSSEROVÁ, 2009). Je nutné mít na mysli, že se strávníci nestravují ve školní jídelně celý den. Je spočítáno, že předškolní dítě, které odebírá ve školce tři jídla denně, pokryje tím cca 60 % doporučené denní dávky a žák základní nebo střední školy, který odebírá oběd, pokryje 35 % doporučené denní dávky (STROSSEROVÁ, 2007).
3.3.5 Státem dotované programy pro školní děti
3.3.5.1 Školní mléko Mléko a mléčné výrobky do výživy dítěte rozhodně patří a tento fakt by měl být všemi prostředky podporován. Význam mléka ve výživě dítěte je celosvětově uznáván. Více než 80 zemí světa si vždy v září připomíná „Den školního mléka“. Jedná se o to, že v průběhu školní docházky dostávají milióny dětí ve školách mléko. I přes rozdílnost diskutovaných problémů se odborníci shodnou v základní otázce, že „Školní mléko“ je prospěšným projektem (STROSSEROVÁ, HOLICKÁ, 2010). V roce 1996 byla založena obecně prospěšná společnost Laktea, která si vytkla cíl realizovat v masovém měřítku projekt Školní mléko, a podpořit tak zdravou výživu a zdravý vývoj školní mládeže (ANONYM 10). V roce 1999 rozhodla vláda podpořit akci dotací ze státních a později unijních prostředků (ŠULCOVÁ, 2008). Od září 2004 si dotované mléko a mléčné výrobky mohli kupovat žáci všech tříd základních škol každý vyučovací den, tedy pětkrát týdně (ANONYM 10). Akce se co do sortimentu a okruhu odběratelů vyvíjela až do roku 2008 (ANONYM 10; www.agronavigator.cz). V roce 2008 Ministerstvo zemědělství ukončilo poskytování dotací na školní mléko. Mléčné výrobky na školách byly sice stále dotovány Evropskou unií, ale jen 8-15% z ceny výrobku. Přičemž do té doby dotace pokrývaly až polovinu ceny výrobků (ANONYM 11, 2008). Doba útisku „školního mléka“ však netrvala dlouho a program byl v roce 2009 opět obnoven. Nová pravidla zahrnovala nejen širší nabídku výrobků, která se rozrostla například o nízkotučné sýry či kysané mléčné výrobky, ale i širší okruh odběratelů, který
- 36 -
čítá mateřské školy a jiná předškolní zařízení, základní školy a střední školy (STROSSEROVÁ, HOLICKÁ, 2010).
3.3.5.2 Ovoce do škol Dne 21. prosince 2009 schválila Vláda projekt „Ovoce do škol". Úkolem projektu je především přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit zdravé stravovací návyky ve výživě dětí, bojovat proti epidemii dětské obezity a zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny (ANONYM 12, 2010). Úspěšné řešení projektu je postaveno na širokém partnerství mezi vzdělávacím úsekem, zdravotnictvím a zemědělstvím za účasti soukromého, veřejného a občanského sektoru. K zesílení účinnosti celého projektu je nutné distribuci ovoce a zeleniny do škol podpořit doprovodnými opatřeními. Česká republika stanovila jako cílovou skupinu žáky prvních až pátých ročníků základních škol, u nichž se předpokládá nejvyšší efektivita při realizaci cílů celého projektu (MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, 2009). Předmětem podpory jsou čerstvé ovoce a zelenina bez obsahu přidaných cukrů, tuků, soli a sladidel a dále balené ovocné a zeleninové šťávy, bez obsahu přidaných cukrů, tuků, soli, sladidel a konzervantů. Podíl balených ovocných a zeleninových šťáv může činit nejvýše 25 % celkového počtu dodávek produktů do každé školy. Každé balení ovocné a zeleninové šťávy a každé balení čerstvého ovoce a zeleniny musí být označeno nápisem „Ovoce do škol". Dodávky ovoce a zeleniny v projektu "Ovoce do škol" jsou dětem dávány nad rámec pravidelného školního stravování, to znamená, že dodávka ovoce a zeleniny v projektu „Ovoce do škol" nenahrazuje naplňování výživových norem stanovených vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování (ANONYM 12, 2010).
- 37 -
4 MATERIÁL A METODIKA Vzhledem ke stanoveným cílům, je literatura v teoretické části této diplomové práce čerpána z časopisů, knih a elektronických zdrojů. Praktická část pak přináší výsledky získané jednak primárním, a jednak sekundárním průzkumem. Sekundárními daty jsou myšleny články především z časopisu Výživa a potraviny, respektive Zpravodaje školního stravování a další zdroje. K získání primárních dat bylo zvoleno, pro jeho jednoduchost a možnost zisku velkého množství dat, dotazování. Ke zpracování primárních dat byl pak využit program UNISTAT. Pomocí něj byly získány absolutní a relativní četnosti, vytvořeny kontingenční tabulky a z nich vypočítány jednotlivé faktory. Pro účely zjištění intenzity závislosti mezi zkoumanými znaky byly použity charakteristiky Chí-kvadrát, pravostranná pravděpodobnost, koeficient kontingence a Cramerovo V. Grafické zpracování bylo vypracováno pomocí programu MS Excel 2007, tabulky pomocí programu MS Word 2007. Závěrem byla získaná data vyhodnocena a z konečných výsledků vyvozeny závěry, jakým směrem by se správné stravovací návyky měly ubírat.
4.1
Charakteristika dotazníku
Při tvorbě dotazníku je třeba věnovat pozornost jeho struktuře a správnému formulování kladených otázek. Špatné sestavení dotazníku může zpochybnit získané informace a výsledky nemusí potom odpovídat potřebám a cílům výzkumu.
Dobrý dotazník by měl vyhovovat dvěma hlavním požadavkům: • účelově technickým, tj. takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá; • psychologickým, tj. vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí, chtěný. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě.
- 38 -
Tyto požadavky by mohly být rozděleny do následujících čtyř oblastí: • celkový dojem – grafická úprava, sled otázek v dotazníku; • formulace otázek – hlavní zásadou je jednoznačnost, srozumitelnost a konkrétnost otázky; • typologie otázek – otázky otevřené, uzavřené, případně jejich kombinace v podobě otázek polootevřených, o otevřené otázky – nepředkládají respondentovi žádné varianty odpovědí. Může se tedy vyjádřit zcela svobodně, podle svého, svými slovy. Mezi výhody otevřených otázek patří to, že mohou být pro dotazovaného podnětem k zamyšlení. Hlavní nevýhodou je ona „volnost“, která způsobuje potíže při zpracování; o uzavřené otázky – předem uvádějí několik možných variant odpovědí, ze kterých je dotazovaný nucen si jednu vybrat. Výhodou je zejména rychlé a snadné vyplnění otázky. Nevýhodou je nutnost vyjadřovat se v daných variantách, které respondent nemusí považovat za náležitě vhodné. • manipulace s dotazníkem – týká se distribuce a návratu dotazníků. Nejběžnější způsob rozdání dotazníku je rozeslání poštou nebo osobní předání. Distribuce poštou je lacinější, osobní kontakt však může podtrhnout naléhavost výzkumu. V prvním případě má respondent větší pocit anonymity, ve druhém docílíme vyšší návratnosti (FORET, STÁVKOVÁ in BÁBÍKOVÁ, 2009).
Hlavním úkolem dotazníku s názvem „Průzkum stravovacích zvyklostí“ bylo splnit cíle diplomové práce a zjistit tak stravovací návyky jednotlivých skupin respondentů Dotazníky byly respondentům rozdávány od listopadu 2010 do března roku 2011. Protože jednou z cílových skupin byli i žáci základní školy, bylo na místě upřednostnit tištěnou formu a vyplňování dotazníků se zúčastnit. V tištěné podobě byly dotazníky také předloženy studentům středních a části vysokých škol. Pouze 1/6 distribuce dotazníků byla řešena prostřednictvím emailu. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých, přímých a srozumitelných otázek, které jsou jak uzavřené, tak i otevřené a v některých případech se ještě dělí na podotázky. Nad těchto 15 otázek dotazník zahrnuje i hlavičku s údaji o respondentovi (pohlaví, věk, škola/obor a kde přes týden bydlí).
- 39 -
Otázky 1 až 14 jsou určeny pro všechny kategorie a otázka 15 se rozdvojuje a je specifická pro žáky základních a středních škol, které mají povinnou tělesnou výchovu a na druhé straně pro studenty vysokých škol, kteří ji povinnou nemají.
Po skončení sběru dat, který byl ve většině případů uskutečněn osobně, bylo k dispozici 313 dotazníků. Následně byla provedena kontrola, zda jsou dotazníky kompletní a je možné je vyhodnotit. Pro neúplnost v některých datech bylo 13 dotazníků vyloučeno a k celkovému zpracování použito právě 300.
4.2
Výběr a charakteristika respondentů
Volba respondentů, kteří byli dotazníkem osloveni, byla cílená. Vycházelo se ze dvou kritérií. Jednak výběr respondentů dle vzdělání (základní, střední a vysoké školy) a jednak následná segmentace těchto úrovní vzdělání dle oborů, či zaměření studia. Z 300 oslovených respondentů bylo 35 % mužů a 65 % žen a údaje jsou zachyceny na následujícím grafu č. 1, který znázorňuje strukturu respondentů dle pohlaví. Zavádějící pro vyhodnocení dat může být vysoké procento žen, což bylo zapříčiněno nepoměrem pohlaví v jednotlivých třídách, či oborech.
Graf č. 1: Struktura dle pohlaví (n = 300).
- 40 -
Graf č. 2: Zastoupení pohlaví na jednotlivých typech škol (n = 300).
Věk v tomto šetření nahrazuje rozdělení respondentů dle úrovně vzdělání. Do skupiny základní škola byli vybráni respondenti 7. ročníků ZŠ a sekundy víceletého gymnázia. Průměrný věk je tedy 13 let. Skupinu střední škola tvoří 2. ročníky studentů Obchodní akademie a sexty a 2. A víceletého, resp. čtyřletého gymnázia. Průměrný věk je 17 let. Poslední skupina, vysoká škola, je složena ze studentů 2. ročníku oboru technologie potravin MENDELU a studentů, kteří tvoří, řešitelkou nazvaný, MIX VŠ. Tento MIX VŠ jsou studenti různých VŠ nepotravinářského a nelékařského zaměření. Tím je naznačeno, že segmentace je volena i podle předpokládaných znalostí o výživě. Zatímco 7. ročníky ZŠ mají do studijního plánu přímo zabudovaný předmět Výchova ke zdraví, sekunda víceletého gymnázia se o výživě dozvídá jen okrajově z předmětů Svět kolem nás, či Biologie. Studenti sexty a 2. A mají možnost se o výživě dozvědět z předmětu Biologie, kdežto studenti Obchodní akademie se o ní prakticky nedozvídají. U studentů technologie potravin se znalosti o výživě předpokládají, tudíž nemá cenu rozvádět studijní plán. U skupiny MIX VŠ by tedy nepotravinářské a nelékařské zaměření mělo splňovat i požadavek na nepřítomnost předmětů týkajících se výživy člověka.
Graf č. 3: Struktura dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 41 -
Graf č. 4: Struktura dle oborů a zaměření (n = 300).
4.3
Použité statistické metody
Výsledkem statistického zjišťování jsou statistické údaje v neuspořádané podobě. Posloupnost hodnot je dána pořadím zjišťování a nijak nesouvisí např. s jejich velikostí. Úkolem statistického zpracování je statistická data uspořádat (MINAŘÍK a, 2007).
4.3.1 Třídění a rozdělení četností Základní metodou statistického zpracování je jednoduchá statistická metoda třídění. Úkolem třídění je uspořádat nepřehlednou statistickou řadu do takové podoby, aby bylo možné se získanými údaji dále pracovat. Tříděním můžeme zjistit, kolik dotazovaných ze sledovaného souboru nabývá určité konkrétní hodnoty znaku. Výsledkem třídění je rozdělení četností. Výsledek třídění hodnot se uvádí do tabulky rozdělení četností, případně graficky (FORET, STÁVKOVÁ in BÁBÍKOVÁ, 2009) Dle MINAŘÍKA (2007) rozdělujeme třídění: • prosté – je prováděno podle každé hodnoty znaku samostatně. Používá se tam, kde počet vzájemně od sebe různých hodnot znaku je relativně nízký a s rostoucím rozsahem souboru se nezvyšuje; • skupinové – je prováděno podle několika hodnot shrnutých do společné skupiny, intervalu. Druhy četností: • absolutní četnost – počet jednotek zahrnutých do souboru; - 42 -
• relativní četnost – relativní vyjádření absolutní četnosti, které jsou někdy uváděny v procentech; • kumulativní (součtová) četnost (absolutní nebo relativní) – součet absolutních resp. relativních četností v první až i-té třídě.
4.3.2 Statistická závislost slovních znaků Hlavním významem analýzy není pouhé zjišťování výsledků, ale především vzájemné porovnávání a nacházení závislostí mezi kvantitativními, případně kvalitativními promněnnými (KOZEL A KOL. in BÁBÍKOVÁ, 2009). Absolutní, relativní, případně součtové četnosti jsou vedle slovně vyjádřených obměn jedinou informací čísleného charakteru, kterou máme v souvislosti se slovními znaky k dispozici. Proto je také analýza slovních znaků většinou založena na různých operacích s četnostmi. Ze statistické závislosti slovních znaků nás zajímá analýza kontingenční tabulky. Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. V případě kontingenční tabulky má smysl hovořit o intenzitě závislosti, ne již o jejím průběhu (asociační tabulka – je zvláštní případ kontingence, kde existují pouze dvě obměny slovních znaků; u asociační tabulky lze hovořit o průběhu závislosti). Znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých řádcích kontingenční tabulky, označíme symbolem X. Tento znak nabývá obměn x1, x2, …, xi, …, xr, kde r je počet sloupců kontingenční tabulky. Znak Y, jehož podmíněná rozdělení četností jsou ve sloupcích kontingenční tabulky, nabývá obměn y1, y2, …, yj, …, ys, kde s je počet řádků kontingenční tabulky. Nepodmíněné četnosti znaku X v posledním řádku tabulky označíme symbolem ni a nepodmíněné četnosti znaku Y v posledním sloupci tabulky nj. Součet posledního řádku i sloupce tabulky je rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách kontingenční tabulky označíme nij.
- 43 -
Tabulka č. 4: Kontingenční tabulka – ilustračně (BÁBÍKOVÁ, 2009) y1
y2
…
ys
nj .
x1
n11
n12
…
n1s
n1 .
x2
n21
n22
…
n2s
n2 .
…
…
…
…
…
…
xr
nr1
nr2
…
nrs
nr.
x.i
n.1
n.2
…
n.s
n
Pozn.: xi hodnoty (kategorie) veličiny X, yi hodnoty veličiny Y, nij absolutní četnosti. • Teoretická četnost – analýza kontingenční tabulky je založena na tom, že pro každé
políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že znaky X, Y by byly nezávislé. Tuto četnost nazveme četností teoretickou (vypočtenou) a stanovíme ji podle vztahu: nij, =
ni ⋅ n j n
Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. • Čtvercová kontingence χ2 (čteme chí kvadrát) – vyjadřuje rozdílnost pozorovaných
a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku. Nabývá hodnot od nuly, která signalizuje nezávislost znaků X, Y, po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky. Je tedy charakteristikou intenzity závislosti v kontingenční tabulce a je definována jako: r
s
χ = ∑∑ 2
(n
i =1 j =1
− nij,
ij
n
)
, ij
• Průměrná čtvercová kontingence – odstraňuje vliv rozsahu souboru. Φ2 =
χ2 n
• Pearsonův koeficient kontingence – je definován jako P=
χ2 χ2 + n
=
Φ2 Φ2 +1
- 44 -
a nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1. Je však zřejmé, že hodnoty jedna nemůže nikdy dosáhnout a jeho maximální možná hodnota je případ od případu různá. • Cramerův koeficient kontingence – nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ C ≤ 1 bez ohledu na rozměry kontingenční tabulky. Je definován jako C=
χ2
n min{(r − 1), (s − 1)}
=
Φ2 n min{(r − 1), (s − 1)}
a zápis ve jmenovateli zlomku udává, že pro výpočet vezmeme v úvahu menší z čísel udávající počet sloupců nebo řádků zmenšených o jedna (MINAŘÍK b, 2007). • Pravostranná právděpodobnost – ukazuje míru závislosti, resp. průkaznosti.
- 45 -
5 VÝSLEDKY A DISKUSE Pro dospívající je charakteristické, že si známé „jsme, co jíme“ překládají jako „jíme, co a kdy chceme“. Je to doba extrémů. Nejčastějším nešvarem je nepravidelnost stravování. Často rodiče slyší, že jejich dítě nemá na snídani chuť, že nechodí ani na obědy, nebo najdou v koši vyhozené svačiny. Vynechává-li dítě jídla za účelem zhubnutí a tvrdí, že jíst jednou denně mu stačí, je třeba mu vysvětlit, že to tak bohužel nefunguje. Při nepravidelném stravování si tělo naopak vytváří zásoby tuku. Neméně častá je kategorická preference určitého typu jídla, která má obvykle do vyváženého stravování daleko. Špatná skladba jídelníčku – málo mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, rostlinných tuků, ryb, celozrnných výrobků na úkor množství sladkostí (včetně slazených nápojů) a nezdravých smažených pokrmů – je typická pro většinu populace. V období dospívání může snadno nastartovat řadu problémů (CHLUP, 2009).
5.1
Forma ubytování respondentů
Jakousi preotázkou byla v hlavičce dotazníku forma ubytování studentů přes týden. Tento fakt se může výrazně podílet na stravovacích zvyklostech a následné úrovně výživy. Tabulka č. 5 obsahuje četnosti odpovědí. Tabulka č. 5: Forma ubytování studentů (n = 300).
U rodičů
Na koleji/internátě
Na privátě
ZŠ
60
0
0
SŠ
100
0
0
VŠ
53
29
58
- 46 -
5.2
Rozdělení denní stravy
Graf č. 5: Rozdělení denní stravy dle pohlaví (n = 300).
Graf č. 6: Rozdělení denní stravy dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 47 -
Graf č. 7: Rozdělení denní stravy dle oborů a zaměření (n = 300).
5.2.1 Diskuse Jak již bylo zmíněno v kapitole 3.2.1 Denní rozložení stravy, je z hlediska vyrovnaného denního příjmu energie vhodné rozdělit stravu do několika porcí. Nejčastější variantou, jak je ze všech grafů zřejmé, je 5krát denně, o něco méně 4krát denně a ostatní možnosti se již vyskytují zřídka. Doporučený jídelní režim, čili 5 porcí denně, dodržuje 38 % žáků ZŠ, 37 % žáků SŠ a 43 % studentů VŠ. MARÁDOVÁ (2002) ve svém šetření uvádí, že do tří porcí dělí stravu 15 % žáků ZŠ a 27 % žáků SŠ. V našem případě se jedná o pouhých 13 % žáků ZŠ a 11 % žáků SŠ. Z toho plyne, že ve většině případů mají respondenti tento režim správně zažitý. Vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) mezi odpověďmi vykazuje graf č. 7.
- 48 -
5.3
Četnost konzumace snídaně
Graf č. 8: Četnost konzumace snídaně dle pohlaví (n = 300).
Graf č. 9: Četnost konzumace snídaně dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 49 -
Graf č. 10: Četnost konzumace snídaně dle oborů a zaměření (n = 300).
5.3.1 Diskuse Často se setkáváme s názorem, že spousta dětí snídaně vynechává, ať už z jakéhokoliv důvodu. Proto výsledky tohoto šetření jsou celkem překvapivé. Denně snídá 47 % žáků ZŠ, 44 % žáků SŠ a 66 % studentů VŠ. Velmi potěšující je fakt, že z 300 respondentů nesnídá pouze 14, kteří uvedli jako důvod nedostatek času nebo pouhý zvyk. Vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) mezi odpověďmi, byl zjištěn při srovnávání úrovně vzdělání a jednotlivých oborů a zaměření. Zde se právě může projevit vliv formy ubytování.
5.4
Konzumace obědů ve školní jídelně/menze
Graf č. 11: Konzumace obědů ve školní jídelně/menze (n = 300).
- 50 -
Graf č. 12: Jiné místo konzumace oběda (n =112).
Graf č. 13: Četnost konzumace obědů ve školní jídelně/menze dle pohlaví (n = 300).
Graf č. 14: Četnost konzumace obědů ve školní jídelně (menze) dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 51 -
Graf č. 15: Četnost konzumace obědů ve školní jídelně (menze) dle oborů a zaměření (n = 300).
5.4.1 Diskuse Využití nabídky školního stravování je pro dodržování správného stravovacího režimu významné. Nejen, že plní funkci sytící a dodá mladému tělu potřebné látky a energii, kterou během dopoledne vydalo, ale také naučí děti stravovat se v kolektivu. Ve školní jídelně se stravuje celkem 188 respondentů, což je 63 %. Ze zbylých 112 respondentů (37 %) se 108 (96 %) stravuje doma a pouze 4 (4 %) se stravují v obchodech s rychlým občerstvením. Vzhledem k pohlaví byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) mezi odpověďmi a stravování vs. nestravování u žen je téměř shodné. To může být způsobeno tím, že dívky jsou zde ve věku, kdy si samy hlídají jídelníček, který může být i součástí nějaké diety a nevěří, že totéž, při správném výběru pokrmu, může splnit i školní oběd. Závislost (P < 0,05) byla zjištěna i mezi úrovní vzdělání a jednotlivými obory a zaměřením. Žáci ZŠ ve velké většině (73 %) ve školní jídelně obědvají, obdobně se to dá sledovat i u žáků SŠ (66 %). Lze to vztáhnout i k tomu, že tito žáci bydlí u rodičů, kteří jsou přes týden v zaměstnání a nemají čas vařit. Kdežto u studentů VŠ (56 %) se dle výpovědí většinou jedná o nedůvěru, či nedobrá nebo drahá jídla ve školní menze a „vyplatí“ jim nachystat si oběd doma.
- 52 -
5.5
Kritérium výběru oběda ve školní jídelně/menze
Do tohoto šetření byli zahrnuti pouze studenti SŠ a VŠ, jelikož jídelna ZŠ, na které byl průzkum prováděn, neposkytuje žákům výběr z více druhů pokrmů.
Graf č. 16: Kritérium výběru oběda ve školní jídelně/menze dle pohlaví (n = 240).
Graf č. 17: Kritérium výběru oběda ve školní jídelně/menze dle úrovně vzdělání (n = 240).
- 53 -
Graf č. 18: Kritérium výběru oběda ve školní jídelně/menze dle oborů a zaměření (n = 240).
5.5.1 Diskuse Z výše uvedených grafů vyplývá jednoznačná převaha výběru pokrmů dle chuti. Vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn mezi odpověďmi u rozdělení dle úrovně vzdělání a jednotlivých oborů a zaměření.
5.6
Pitný režim
Graf č. 19: Pitný režim dle pohlaví (n = 300).
- 54 -
Graf č. 20: Pitný režim dle úrovně vzdělání (n = 300).
Graf č. 21: Pitný režim dle oborů a zaměření (n = 300).
5.6.1 Diskuse Stejně jako otázka rozdělení denní stravy, tak i otázka pitného režimu byla řešena v literárním přehledu. Průzkumem bylo zjištěno, že 41 respondentů (13 %) vypije během dne méně než 1 litr tekutin, 141 (47 %) 1 až 2 litry, 104 (35 %) 2 až 3 litry a 14 (5 %) vypije více než 3 litry. Nejpočetnější skupina tedy vypije 1 až 2 litry denně, což v průměru odpovídá spodní hranici minimálního denního příjmu. Vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn mezi odpověďmi u rozdělení dle pohlaví a jednotlivých oborů a zaměření.
- 55 -
5.7
Preference nápojů
U této otázky měli respondenti seřadit nápoje dle oblíbenosti od 1 do 7. Záměrně, i když se mezi nápoje neřadí, bylo do tohoto výčtu zařazeno i mléko. To bylo následně vyhodnoceno i samostatně
Graf č. 22: Preference nápojů dle pohlaví (n = 300).
Graf č. 23: Preference nápojů dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 56 -
Graf č. 24: Preference nápojů dle oborů a zaměření (n = 300).
5.7.1 Oblíbenost mléka
Graf č. 25: Oblíbenost mléka – všeobecně (n = 300).
5.7.2 Diskuse Preference nápojů, jak je zřejmé, se mění v závislosti na věku i pohlaví a tudíž se vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) se projevil u všech tří možností rozdělení respondentů. U žen, což může zapříčinit vysoký počet studentek VŠ, vévodí oblíbenosti voda (51; 26 %), a u mužů pomyslnou první příčku obsadily kolové nápoje (27; 25 %). Nejméně - 57 -
oblíbené u obou pohlaví jsou neochucené minerální vody, kterou celkově preferuje 11 respondentů (4 %). Stejně jako voda a čaj jsou nejpreferovanější mezi vysokoškoláky a ochucené minerálky mezi středoškoláky, tak kolové nápoje jsou preferovány mezi žáky základních škol. Zde si můžeme všimnout závislosti – čím starší, tím menší preference slazených nápojů. FOREJT a HRSTKOVÁ (2005) provedli v letech 2001 – 2003 průzkum pitného režimu u dětí, adolescentů a studentů vyskokých škol a zjistili, že kolové nápoje konzumuje 37 % žáků ZŠ, MARÁDOVÁ (2007) uvadí 44 %. V našem případě se jedná o 45 %, což však zkresluje malý počet respondentů ve skupině ZŠ. I zde může být souvislost s možným rozvojem obezity, neboť nadměrná konzumace vysoce energeticky vydatných nápojů výrazně podporuje zvyšování tělesné hmotnosti. Graf č. 25 nám znázorňuje, kde v pořadníku preferovaných nápojů se objevovalo mléko. Pouze 16 respondentů (5 %) jej řadí na první místo. Jednoznačně převažuje místo čtvrté, které volilo 72 respondentů (24 %) a zavádějící je, že 51 respondentů (17 %), což je 1/6 jej řadí až na poslední, sedmé místo.
5.8
Preference tepelné úpravy
Graf č. 26: Preference tepelné úpravy dle pohlaví (n = 300).
- 58 -
Graf č. 27: Preference tepelné úpravy dle úrovně vzdělání (n = 300).
Graf č. 28: Preference tepelné úpravy dle oborů a zaměření (n = 300).
5.8.1 Diskuse Již na první pohled je zřejmé, jakou tepelnou úpravu jaká skupina preferuje. To bylo potvrzeno i statisticky, kdy byl prokázán vysoce průkazný rozdíl (P < 0,01) mezi úrovní vzdělání a mezi jednotlivými obory a zaměřením a také závislost (P < 0,05) mezi pohlavím. U žen je jasná preference zdravé varianty, vaření (76; 39 %), u mužů pečení (34; 32 %). Stejně tak se ukázalo i hodnocení vhodnosti tepelné úpravy dle věku, kde u vysokoškoláků převažuje tepelná úprava vařením (62; 44 %), u středoškoláků pečením (36; 35 %) a u žáků základních škol smažením (24; 40 %). - 59 -
5.9
Preference masa
Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin a obsahuje jich kolem 20 %. Jejich plnohodnotnost je dána tím, že bílkoviny masa obsahují všechny esenciální aminokyseliny, a to ve vyváženém vzájemném poměru z hlediska jejich využití pro stavbu tělních bílkovin člověka. Maso je zdrojem téměř všech vitaminů s výjimkou kyseliny askorbové. Nejcennější minerální složkou masa je železo. Nedostatečná spotřeba masa může negativně působit na zdraví rostoucích organizmů – dětí a adolescentů (INGR, 2009).
Graf č. 29: Preference masa dle pohlaví (n = 300).
Graf č. 30: Preference masa dle úrovně vzdělání (n = 300).
- 60 -
Graf č. 31: Preference masa dle oborů a zaměření (n = 300).
5.9.1 Diskuse Ze všech tří grafů nám vyplývá výrazná převaha preference masa kuřecího, kde ho preferuje 182 respondentů (61 %). Překvapením není ani nízká preference, ne-li žádná, u masa rybího. Preferuje ho pouze 39 respondentů, což je 13 % z celkového počtu. Z výživového hlediska je rybí maso velmi cenné a mělo by se jíst minimálně 2krát týdně. Vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) se projevil v rozdělení dle pohlaví a závislost (P < 0,05) byla nalezena i v rozdělení dle jednotlivých oborů a zaměření.
5.10 Preference příloh
Graf č. 32: Preference příloh dle pohlaví (n = 300).
- 61 -
Graf č. 33: Preference příloh dle úrovně vzdělání (n = 300).
Graf č. 34: Preference příloh dle oborů a zaměření (n = 300).
5.10.1 Diskuse Vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) můžeme sledovat u rozdělení dle pohlaví. Zatímco 56 žen (29 %) preferuje těstoviny, tak u mužů je preferuje pouze 10 dotázaných (9 %). Muži nejvíce preferují bramborovou kaši (32; 30 %). U brambové kaše je zřejmý nejvyrovnanější a také nejvyšší počet odpovědí u všech hodnocených skupin. Bramborovou kaši preferuje 80 dotázaných (27 %). Je to dáno oblíbeností brambor, jako takových, které v oblíbenosti následují hned za těstovinami, a jednak snadnou stravitelností.
- 62 -
Do nabídky záměrně nebyly zařazeny bramborové hranolky. Jak však vyplývá z hodnocení preference tepelné úpravy, tak nejpočetnější skupinou, která by je upřednostňovala, by zřejmě byli žáci základních škol.
5.11 Konzumace mléka a mléčných výrobků Mléko a mléčné výrobky jsou hlavním zdrojem vápníku. Častý příjem vápníku spolu v kombinaci s některými dalšími faktory životního stylu, je významný preventivní faktor v prevenci osteoporózy (PEŘINA a kol., 2007).
Graf č. 35: Konzumace mléka a mléčných výrobků (n = 300).
5.11.1 Četnost konzmace mléka a mléčných výrobků
Graf č. 36: Četnost konzumace mléka a mléčných výrobků (n = 284).
- 63 -
5.11.2 Preference mléka a mléčných výrobků
Graf č. 37: Preference mléka a mléčných výrobků dle pohlaví (n = 391).
Graf č. 38: Preference mléka a mléčných výrobků dle úrovně vzdělání (n = 391).
- 64 -
Graf č. 39: Preference mléka a mléčných výrobků dle oborů a zaměření (n = 391).
5.11.3 Diskuse Zde mohli respondenti uvést až tři mléčné výrobky, či mléko (n = 391). Jak lze vyčíst z grafu č. 35, mléčné výrobky jsou mezi respondenty oblíbené. Z 300 dotázaných nekonzumuje mléčné výrobky pouze 16 (5 %), z nichž jeden uvedl i důvod – alergii na kasein. Dle výživových doporučení, která plynou z potravinové pyramidy, by se mléko a mléčné výrobky měly přijímat 3 – 5krát denně. Dle grafu č. 36 toto doporučení splňuje pouze 47 respondentů (17 %). Většina (123; 43 %) konzumuje pouze 1 porci denně, což se jeví jako nedostatečné. U preferencí lze pozorovat vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) u rzodělení dle úrovně vzdělání a závislost (P < 0,05) u zbylých dvou kritérií šetření. Jogurt, sýr, mléko. V tomto pořadí byly tyto tři komodity prioritní u všech tří hodnocených kritérií. Zatímco jogurt preferovalo 158 dotazovaných (40 %), sýr pak 90 (23 %) a mléko 87 (22 %). Zde je patrná zajímavá souvislost s grafem č. 25, kde se zkoumala oblíbenost mléka. Zatímco mezi nápoji bylo mléko se 72 odpověďmi až na čtvrté pozici a četnosti na pozicích 5 – 7 byly poměrně také vysoké, v kategorii mléko a mléčné výrobky dosáhlo dobrých výsledků. Zajímavá je preference kysaných mléčných výrobků, které žáci ZŠ vůbec neuvedli. Důvodem bude asi neznalost a jednotvárnost v konzumaci mléčných výrobků.
- 65 -
5.12 Konzumace luštěnin Luštěniny jsou bohatým zdrojem bílkovin, kterých obsahují mezi 20 až 40 % v sušině, dále dodávají některé vitaminy skupiny B, různé minerální látky (např. draslík, fosfor, hořčík, vápník a železo) a vlákninu. Přesto je jejich spotřeba u nás malá (DOSTÁLOVÁ a kol., 2000).
Graf č. 40: Konzumace luštěnin (n = 300).
5.12.1 Četnost konzumace luštěnin
Graf č. 41: Četnost konzumace luštěnin (n = 231).
- 66 -
5.12.2 Preference luštěnin
Graf č. 42: Preference luštěnin dle pohlaví (n = 274).
Graf č. 43: Preference luštěnin dle úrovně vzdělání (n = 274).
- 67 -
Graf č. 44: Preference luštěnin dle oborů a zaměření (n = 274).
5.12.3 Diskuse Jak je z grafu č. 40 patrné, i luštěniny konzumuje velká většina respondentů. Konzumace 1 porce týdně, což splňuje 125 respondentů (54 %) by mohla být dostačující. I mezi luštěninami mohli respondenti uvést jednu až dvě preferované luštěniny (proto n = 274). Největší preferenci se těší čočka, kterou upřednostňuje 122 dotázaných (45 %). Statistická závislost (P < 0,05) byla dokázána u preference luštěnin dle pohlaví.
5.13 Konzumace ovoce
Graf č. 45: Konzumace ovoce (n = 300).
- 68 -
5.13.1 Četnost konzumace ovoce
Graf č. 46: Četnost konzumace ovoce (n = 291).
5.13.2 Preference ovoce
Graf č. 47: Preference ovoce dle pohlaví (n = 480).
- 69 -
Graf č. 48: Preference ovoce dle úrovně vzdělání (n = 480).
Graf č. 49: Preference ovoce dle oborů a zaměření (n = 480).
5.13.3 Diskuse Ovoce konzumuje 291 respondentů (97 %), nejčastěji v 1, 1 až 2 či 2 porcích denně. V porovnání s doporučeními plynoucími z potravinové pyramidy, která doporučuje konzumaci 2 – 4 porcí denně, je četnost konzumace nedostatečná. V úvahu by se mohlo brát roční období, ve kterém byl průzkum prováděn, kdy četnost konzumace mohla být ovlivněna nedostatkem sezónního ovoce. Tento fakt však vyvrací grafy týkající se preference ovoce, kdy jedny z nejvyšších četností má banán, či citrusové ovoce, které jsou v obchodech dostupny celoročně.
- 70 -
Respondenti mohli uvést až tři druhy oblíbeného ovoce a n = 480. Nejpreferovanější, s četností 167 (35 %) je jablko. Dále, na stejné úrovni, bánán a citrusové ovoce (95; 20%). Vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) je patrný u rozdělení dle úrovně vzdělání a jednotlivých oborů a zaměření.
5.14 Konzumace zeleniny
Graf č. 50: Konzumace zeleniny (n = 300).
5.14.1 Četnost konzumace zeleniny
Graf č. 51: Četnost konzumace zeleniny (n = 284).
- 71 -
5.14.2 Preference zeleniny
Graf č. 52: Preference zeleniny dle pohlaví (n = 446).
Graf č. 53: Preference zeleniny dle úrovně vzdělání (n = 446).
- 72 -
Graf č. 54: Preference zeleniny dle oborů a zaměření (n = 446).
5.14.3 Diskuse Zeleninu konzumuje pouze o něco méně respondentů než ovoce (284; 95 %) a i u četnosti konzumace je znatelný obdobný problém. Dle potravinové pyramidy jsou doporučené 3 až 5 porcí zeleniny denně. V našem případě toto doporučené množství konzumuje pouhých 42 respondentů (15 %). Stejně jako v předešlých případech, i zde měli respondenti možnost uvést 1 až 3 druhy oblíbené zeleniny (n = 446). Preference zeleniny zde není jednoznačná. Vysoce průkazný rozdíl mezi odpověďmi (P < 0,01) je zřejmý pouze u rozdělení dle pohlaví.
- 73 -
5.15 Fast foods
Graf č. 55: Návštěva Fast foods (n = 300).
Graf č. 56: Návštěva Fast foods dle pohlaví (n = 300).
5.15.1 Frekvence návštěvy Fast foods
Graf č. 57: Frekvence návštěvy Fast foods (n = 210). - 74 -
Graf č. 58: Frekvence návštěvy Fast foods dle úrovně vzdělání (n = 210).
5.15.2 Diskuse Fast foods, neboli rychlá občerstvení, navštěvuje stále více dětí a adolescentů. Avšak riziko nabývání hmotnosti a s tím spojenými komplikacemi si uvědomuje málokdo. V této otázce je zmapováno kolik dotázaných a jak často tyto služby využívá. „Fastfoody“, jak je zřejmé z grafu č. 55, využívá 210 respondentů (70 %), ale frekvence návštěv není příliš vysoká. V rámci týdne, je navštěvuje 37 (18 %), v rámci měsíce 151 (72 %) a pouze několikrát do roka 22 dotázaných (10 %). Zjišťovalo se také rozdělení návštev dle pohlaví, kde 38 % z 210 kladných odpovědí tvořili muži a 62 % ženy. Statistická závislost, stejně jako u rozdělení dle úrovně vzdělání, nebyla prokázána (P > 0,05). V našem průzkumu jsme se nezabývali důvodem těchto návštěv. SAHINGOZ (2011) však zjistil, že zatímco dívky konzumují tyto pokrmy, protože je zajímá jejich chuť, tak u chlapců jako důvod konzumace uvádí vliv přátel a všudepřítomné reklamy a bilboardů. Zjišťoval také opak. Proč druhá skupina tyto pokrmy nekonzumuje. Zatímco dívky se vyhýbají tomuto způsobu stravy, protože si myslí, že je nezdravá, tak chlapci proto, že jim to zakazují rodiče či učitelé.
- 75 -
5.16 Pohybové aktivity během týdne
Graf č. 59: Pohybové aktivity u žáků ZŠ a SŠ (n = 160).
Graf č. 60: Pohybové aktivity u studentů VŠ (n = 140).
5.16.1 Diskuse Z grafů nám jednoznačně plyne, že většina dotazovaných sportuje pravidelně. Avšak nemůžeme posoudit závislosti (příjem potravy vs. fyzická aktivita), protože každý sport se vyznačuje jinou náročností a hodnoty energetického příjmu a výdeje jsme nezjišťovali. Pro nás tedy odpovědi na tuto otázku byli spíše informativní. Za to SHRIVER a GATES (2009) se přímo zabývali srovnáním příjmu potravy a fyzické aktivity mezi americkými a českými školáky. Co se týče sportování, tak ačkoliv nebyly nalezeny odliš- 76 -
nosti v intenzivních aktivitách dle národnosti, tak české děti trávili výrazně více času mírnými fyzickými aktivitami.
- 77 -
6 ZÁVĚR I přes relativně nízký počet respondentů a početní nevyrovnanost v jednotlivých zkoumaných skupinách, byly jisté rozdíly stravovacích zvyklostí u těchto skupin shledány. Statisticky průkazné rozdíly byly potvrzeny při hodnocení především preference tepelné úpravy pokrmů a preference nápojů. Významně se zde podílel jak vliv pohlaví, tak i věku, jenž je demonstrován prostřednictvím úrovně vzdělání. Zatímco dívky a studenti vysokých škol preferovali tepelnou úpravu vařením a mezi nápoji vodu, tak žáci základních škol jednoznačně preferovali tepelnou úpravu smažením a kolové nápoje. Tato preference u žáků základních škol může být podmíněna i psychicky. Děti trucovitě vzdorují nátlaku rodičů a školních jídelen, kteří ve snaze zdravého životního stylu a předcházení chorob předkládají dětem pokrmy zdravé, upřednostňují tyto především energeticky nevyvážené pokrmy a nápoje. To se později může projevit za zdraví těchto jedinců v podobě obezity. Na druhé straně starší studenti na základě vývoje, dosažených zkušeností či vlivu médií, si uvědomují, jak způsob stravovacích zvyklostí má i bude mít vliv na jejich zdravotní stav, proto většinou dávají přednost zdravějším variantám. Co se týče mléka a mléčných výrobků, luštěnin, ovoce či zeleniny, lze hovořit u všech skupin o téměř shodných preferencích. Zarážející u těchto komodit však je četnost jejich konzumace, která ve většině případů není totožná s výživovými doporučeními. Doporučení odborníků na výživu se naopak zkoumané skupiny snaží kompenzovat, co se týče rozložení denní stravy, kde většina dodržuje 4 až 5 porcí denně a snídá naprostá většina, a pitného režimu, kde doporučovaný příjem 1 až 2 litry je téměř samozřejmostí. Nutné je opět pozdvihnout pozitivní vliv školního stravování na výživu dětí a dospívajících. Zajímavé je, že ač se vedoucí školního stravování snaží zařazovat do jídelníčku nové pokrmy a různé alternativy, děti stále nemají ve školní stravování pevnou důvěru. Návrhem pro zlepšení stravovacích návyků by mohly být častější přednášky či besedy s odborníky a to nejen výživáři, ale i technology potravin či asistenty hygienické služby nebo zapojování škol do různých naučných programů. Stravovací návyky žáků základních, středních a vysokých škol byly zhodnoceny a tím byly i splněny cíle této diplomové práce.
- 78 -
7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY ANONYM 1 Energetická hodnota [cit. 2011-03-15]. Dostupné http://www.gda.cz/sekce-pro-spotrebitele/zasady-zdraveho-jidelnicku/energetickahodnota.html
na:
ANONYM 2, 2003: Facts about fats [cit. 2011-03-15]. http://www.eufic.org/article/en/nutrition/fats/expid/review-fats/
na:
Dostupné
ANONYM 3 Glykemický index: zajímavý pomocník pro zhubnutí [cit. 2011-03-15]. Dostupné na: http://www.nazeleno.cz/bio/zdrava-vyziva-2/glykemicky-index-zajimavypomocnik-pro-zhubnuti.aspx ANONYM 4, 2008: Potravinová pyramida [cit. 2011-04-02]. Dostupné na: http://www.novyvek.cz/?sekce=maminka&pg=clanek&id=391 ANONYM 5 Potravinová pyramida [cit. 2011-04-02]. http://www.zdrava-abeceda.cz/vyziva-potravinova-pyramida.html
Dostupné
na:
ANONYM 6, 2009 Potravinová pyramida [cit. 2011-04-02]. Dostupné na: http://papame.blog.cz/0908/potravinova-pyramida ANONYM 7 Svačiny pro zdraví dětí [cit. 2011-04-05]. http://www.zdravykorinek.cz/rodina-a-deti/svaciny-pro-zdavi-deti/
Dostupné
na:
ANONYM 8, 2005: Body mass index may be related to alcohol habits [cit. 2011-0411]. Dostupné na: http://www.news-medical.net/news/2005/02/15/7775.aspx ANONYM 9 Od „polévkových ústavů“ ke školním jídelnám. Zpravodaj školního stravování, červenec/srpen 2007, roč. 62, č. 4, s. 62. ISSN 1211-846X. ANONYM 10 Historie projektu Školní mléko [cit. 2011-03-01]. Dostupné na: http://novy-web.laktea.cz/node/14 ANONYM 11, 2008: Stát zruší podporu školního mléka [cit. 2011-03-01]. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/stat-zrusi-podporu-skolniho-mleka-d5v/ekonomika.aspx?c=A080721_172001_ekonomika_fih ANONYM 12, 2010: Vláda schválila projekt "Ovoce do škol" [cit. 2011-03-02]. Dostupné na: http://www.msmt.cz/pro-novinare/vlada-schvalila-projekt-ovoce-doskol?highlightWords=ovoce+%C5%A1kol
- 79 -
BÁBÍKOVÁ, M. Statistické srovnání zájmu o biopotraviny. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), Mendelova univerzita v Brně, Brno 2009, 91 s. BENDER, D. A. A dictionary of food and nutrition. Oxford University Press, New York 2005. 583 s. Oxford paperback reference. ISBN 0-19-860961-2. BLATTNÁ, J. – a Vitaminy – biologické „koření“ stravy. Výživa a potraviny, září/říjen 2007, roč. 62, č. 5, s. 113. ISSN 1211-846X. BLATTNÁ, J. – b Minerální látky. Výživa a potraviny, listopad/prosinec 2007, roč. 62, č. 6, s. 141. ISSN 1211-846X. BRÁZDOVÁ, Z. Výživa člověka. Vysoká vojenská škola PV, Vyškov 1995. 146 s. BŘÍZOVÁ, J., KUNCOVÁ, Z. Vaříme dětem. Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n. p., Praha 1983. 196 s. + 16 s. barevné přílohy. ISBN 08-075-83. CODEX ALIMENTARIUS ČÍHALOVÁ, J., JECHOVÁ, M. Hygiena v gastronomii – odborná příručka pro pracovníky účelového stravování, restaurací a hotelů. České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o, edice Food-Service, Praha 2001. 70 s. ISBN 80-902553-5-3. DIVOKÁ, J. Pitný režim dětí. Svět potravin, říjen 2010, roč. 3, č. 10, s. 16. ISSN 18035140. DIVOKÁ, J., MÁLKOVÁ, I. Vliv výživy na vývoj dítěte. Svět potravin, listopad 2010, roč. 3, č. 11, s. 16. ISSN 1803-5140. DOSTÁLOVÁ, J., BOROVIČKOVÁ, L., POKORNÝ, J. Možnosti zvýšení konzumu luštěnin ve společném stravování. Zpravodaj školního stravování, březen/duben 2000, roč. 55, č. 2, s. 26. ISSN 1211-846X. FALLON, L.. 2006: Vitamins. Gale Encyclopedia of Children's Health: Infancy through Adolescence [cit. 2011-03-15]. Dostupné na: http://www.encyclopedia.com/topic/vitamin.aspx#5 FOREJT, M., HRSTKOVÁ, H. Konzumace a preference nápojů u dětí, adolescentů a studentů vysokých škol. Výživa a potraviny, březen/duben 2005, roč. 60, č. 2, s. 53. ISSN 1211-846X. FRAŇKOVÁ, S. – a Vývoj vztahů k jídlu, nutričních preferencí a averzí u dětí. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2002, roč. 57, č. 1, s. 3, 4. ISSN 1211-846X.
- 80 -
FRAŇKOVÁ, S. – b Dítě zlobí s jídlem. Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2002, roč. 57, č. 5, s. 70. ISSN 1211-846X. FRAŇKOVÁ, S. – a Vztah k jídlu u dětí a jeho vývoj. Receptury pokrmů pro školní stravování 3. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007. 285 s. ISBN 978-80-239-8912-0. FRAŇKOVÁ, S. – b Závislost dětí a adolescentů na jídle jako výchovný a psychosociální problém. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2007, roč. 62, č. 3, s. 44. ISSN 1211-846X. FRÜHAUF, P., 2008: Energetická hodnota dětské výživy [cit. 2011-03-15]. Dostupné na: http://www.vyzivadeti.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/energeticka-hodnotadetske-vyzivy/ GAJDŮŠEK, S., DOSTÁLOVÁ, J., OTOUPAL, P. Společné stravování. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 1999. 132 s. ISBN 80-7157-395-7. GLEICHOVÁ, P. Základní předpisy pro školní stravování, jejich uplatnění a aktualizace v praxi. Receptury pokrmů pro školní stravování 3. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007. 285 s. ISBN 978-80-239-8912-0. GÖPFERTOVÁ, D., JANOVSKÁ, D., DOHNAL, K., MALICHERČÍKOVÁ, V. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie a hygiena pro střední a vyšší odborné zdravotnické školy. Nakladatelství TRITON, Praha 2002. 148 s. ISBN 80-7254-223-0. GREGORA, M. Výživa malých dětí. Grada Publishing, a. s., Praha 2004. 96 s. ISBN 80247-9022-X. GROPPER, S. A. S., SMITH, J. L., GROFF, J. L. Advanced nutrition and human metabolism. Wadsworth/Cengage Learning, Australia 2009. 600 s. ISBN 978-0-495-116578. HORAN, P., MOMČILOVÁ, P. Vaříme dětem chutně a zdravě 1. díl. Nakladatelství Pavly Momčilové, Čestlice 1994. 48 s. ISBN 80-900140-5-4. HRUBÝ, S. Návrh VDD z hlediska fyziologa lidské výživy. Výživa a potraviny, květen/červen 2006, roč. 61, č. 3, s. 70. ISSN 1211-846X. HRUBÝ, S. Bílkoviny. Výživa a potraviny, květen/červen 2007, roč. 62, č. 3, s. 57. ISSN 1211-846X. CHLUP, M. Správné stravování v období dospívání. Svět potravin, prosinec 2009, roč. 2, č. 12, s. 12. ISSN 1803-5140.
- 81 -
ILLKOVÁ, O., VAŠÍČKOVÁ, Z. Zdravá výživa v mateřské škole. Nakladatelství Portál, s. r. o., Praha 2004. 168 s. ISBN 80-7178-890-2. INGR, I. Maso v školním stravování. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2009, roč. 64, č. 3, s. 34. ISSN 1211-846X. JASTI, S., 2004: Minerals. Nutrition and Well-Being A to Z [cit. 2011-03-16]. Dostupné na: http://www.encyclopedia.com/topic/Minerals.aspx#3 JEŘÁBKOVÁ, D. Nová vyhláška o školním stravování. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2005, roč. 60, č. 3, s. 34. ISSN 1211-846X. KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z 2. Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., Praha 2010. 144 s. ISBN 978-80-7021-993-5. KOHOUT, P. Polévka byla a je grunt. Výživa a potraviny, listopad/prosinec 2007, roč. 62, č. 6, s. 148. ISSN 1211-846X. KOMPRDA, T. Základy výživy člověka. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2003. 162 s. ISBN 978-80-7157-655-6. KOMPRDA, T. Výživou ke zdraví. Nakladatelství TeMi CZ, s. r. o., Velké Bílovice 2009. 112 s. ISBN 978-80-87156-41-4. KOUTOVÁ, J. Školní stravování a Česká školní inspekce. Zpravodaj školního stravování, červenec/srpen 2009, roč. 64, č. 4, s. 54. ISSN 1211-846X. KRCH, F. D. Mentální anorexie a bulimie. Výživa a potraviny, listopad/prosinec 2001, roč. 56, č. 6, s. 189. ISSN 1211-846X. KUNEŠOVÁ, M. Poruchy příjmu potravy z pohledu internisty-obezitologa. Výživa a potraviny, listopad/prosinec 2001, roč. 56, č. 6, s. 189. ISSN 1211-846X. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. Grada Publishing a.s., Praha 2004. 136 s. ISBN 80-2470736-5. LIPENSKÁ, M. Průzkum stravovacích zvyklostí. Dotazníkové šetření, listopad 2010 až březen 2011. MALÁT, M. Chceme mít ze školní jídelny fast-food? Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2009, roč. 64, č. 3, s. 39. ISSN 1211-846X.
- 82 -
MARÁDOVÁ, E. Sledování vlivu výchovy ke správným stravovacím návykům na nutriční chování dospívajících. Zpravodaj školního stravování, červenec/srpen 2002, roč. 57, č. 4, s. 63. ISSN 1211-846X. MARÁDOVÁ, E. Prevence dětské obezity jako součást výchovy ke zdraví na základních školách. Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2007, roč. 62, č. 5, s. 68. ISSN 1211-846X. MARINOV, Z. Zdravotní komplikace dětské obezity. Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2007, roč. 62, č. 5, s. 66. ISSN 1211-846X. MATĚJOVÁ, H. Potravinová pyramida – manuál pro učitele. Nakladatel Vladimír Smrčka, Brno 1999. 27s. MINAŘÍK, B. – a Statistika I. – Popisná statistika 1. část. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. MINAŘÍK, B. – b Statistika I. – Popisná statistika 2. část. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2007. 107 s. ISBN 978-80-7157-929-8. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, 2009: Vnitrostátní strategie ČR v rámci projektu „Ovoce do škol“. MROSKOVÁ, S., 2010: Problémové oblasti pitného režimu v dětském věku (1) [cit. 2011-04-08]. Dostupné na: http://jidelny.cz/show.asp?id=1007 NAVRÁTILOVÁ, M. Důsledky podvýživy u psychogenních poruch příjmu potravy a možnosti nutriční intervence. Výživa a potraviny, květen/červen 2003, roč. 58, č. 3, s. 88, 90. ISSN 1211-846X. NESRSTOVÁ, M. Pohled psychologa na některé problémy výživy dítěte. Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2004, roč. 59, č. 5, s. 79. ISSN 1211-846X. NESRSTOVÁ, M. Pohled psychologa na školní stravování. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2007, roč. 62, č. 3, s. 37, 38. ISSN 1211-846X. NESTLE, M. In defense of the USDA Food Guide Pyramid. Nutrition Today 1998; 33(5): 189-197. NEVORAL, J. A KOL. Výživa v dětském věku. Nakladatelství H & H Vyšehradská, s. r. o., 2003. 434 s. ISBN 80-86022-93-5
- 83 -
OTOUPAL, P. Jak zajistit bezpečnost – zdravotní nezávadnost pokrmů pro strávníky školní jídelny. Receptury pokrmů pro školní stravování 1. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007. 291 s. ISBN 978-80-239-8912-0. PÁNEK, J., DOSTÁLOVÁ, J., POKORNÝ, J. Základy výživy a výživová politika. Vysoká škola chemicko-technologická, Praha 2002. 219 s. ISBN 978-80-7080-468-1. PERLÍN, C., KUŽELA, L., TUREK, B. Výživa dětí a mládeže. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2003, roč. 58, č. 1, s. 14. ISSN 1211-846X. PEŘINA, A., HRAZDILOVÁ, M., CHROBOKOVÁ, Z., PLICHTOVÁ, M. Plnění spotřebních košů ve školních jídelnách Jihomoravského kraje. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2007, roč. 62, č. 3, s. 41, 42, 43. ISSN 1211-846X. POKORNÁ, J., MATĚJOVÁ, H. Pitný režim. Výživa a potraviny, březen/duben 2010, roč. 65, č. 2, s. 38. ISSN 1211-846X. POLÁKOVÁ, K. Státní zdravotní dozor ve školních jídelnách a ostatních provozovnách stravovacích služeb pro děti, žáky a studenty za rok 2009. Zpravodaj školního stravování, červenec/srpen 2010, roč. 65, č. 4, s. 54. ISSN 1211-846X. POLEDNE, R., 2003: Pyramida zdravé výživy [cit. 2011-04-02]. Dostupné na: http://www.fzv.cz/pro-media/publikace/informacni-materialy/pyramida-zdravevyzivy/115-pyramida-zdrave-vyzivy.aspx POSLUŠNÁ, K. Faktory prostředí ovlivňující výživové chování dětí v průběhu jejich vývoje. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2011, roč. 66, č. 1, s. 4. ISSN 1211846X. RYŠAVÁ, L., ČERVKOVÁ, A. Výživová hodnota Fast Food. Výživa a potraviny, září/říjen 2005, roč. 60, č. 5, s. 118. ISSN 1211-846X. SAHINGOZ, S. A. Fast food and snack food consumption of adolescents in Turkey. Healthmed 2011, 5 (2): 378-387. ISSN 1840-2291. SHRIVER, L. H., GATES, G. A cross-cultural comparison of dietary intakes and physical activity between American and Czech schoolaged children. Public Health Nutrition, jul 2009, 12 (7): 986-990. ISSN 1368-9800. SLAVÍKOVÁ, M., VLČKOVÁ, L., BERANOVÁ, M. Hodnocení jídelníčků školských zařízení. Zpravodaj školního stravování, březen/duben 2004, roč. 59, č. 2, s. 23, ISSN 1211-846X.
- 84 -
STROSSEROVÁ, A. Školní jídelny a trh potravin. Zpravodaj školního stravování, listopad/prosinec 2004, roč. 59, č. 6, s. 102. ISSN 1211-846X. STROSSEROVÁ, A. Spotřební dávky potravin a jejich propočet podle kategorie strávníků (Spotřební koš). Receptury pokrmů pro školní stravování 3. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007. 285 s. ISBN 978-80-239-8912-0. STROSSEROVÁ, A. Spotřební koš. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2009, roč. 64, č. 1, s. 3, 4, 5. ISSN 1211-846X. STROSSEROVÁ, A., HOLICKÁ Mléko do škol. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2010, roč. 65, č. 1, s. 14. ISSN 1211-846X. ŠIMEK, J. – a Aktuality z fyziologie výživy – II. část. Výživa a potraviny, březen/duben 2001, roč. 56, č. 2, s. 43. ISSN 1211-846X. ŠIMEK, J. – b Aktuality z fyziologie výživy – III. část. Výživa a potraviny, květen/červen 2001, roč. 56, č. 3, s. 76. ISSN 1211-846X. ŠÍMOVÁ, D., 2000: Minerální látky a vitaminy ve výživě dětí [cit. 2011-03-16]. Dostupné na: http://www.rodina.cz/clanek1159.htm ŠTĚPNIČKOVÁ, O. Fast Food slaví 90. narozeniny. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2011, roč. 66, č. 1, s. 13. ISSN. 1211-846X. ŠULCOVÁ, E. – a Komu prospívá školní stravování? Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2004, roč. 59, č. 5, s. 73. ISSN 1211-846X. ŠULCOVÁ, E. – b Nápoje ve školní jídelně a ve škole. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2004, roč. 59, č. 3, s. 40. ISSN 1211-846X. ŠULCOVÁ, E. Co jsou doporučené výživové dávky? Receptury pokrmů pro školní stravování 2. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007, 238 s. ISBN 97880-239-8911-3. ŠULCOVÁ, E. Školní mléko. Zpravodaj školního stravování, listopad/prosinec 2008, roč. 63, č. 6, s. 81. ISSN 1211-846X. ŠULCOVÁ, E. Školní stravování po dvaceti letech. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2009, roč. 64, č. 1, s. 1. ISSN 1211-846X. ŠULCOVÁ, E., STROSSEROVÁ, A. Školní stravování (historie a aktuálně). Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2008, roč. 63, č. 5, s. 68, 69. ISSN 1211-846X.
- 85 -
ŠUSTA, J., 2011: Výživové doporučené dávky [cit. 2011-04-21]. Dostupné na: http://www.vyzivaspol.cz/poradna/vyzivove-doporucene-davky.html TLÁSKAL, P. Fyziologické aspekty výživy dětí a mladistvých. Zpravodaj školního stravování, září/říjen 2000, roč. 55, č. 5, s. 66, 68. ISSN 1211-846X. TLÁSKAL, P. Pitný režim školního dítěte. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2004, roč. 59, č. 3, s. 38. ISSN 1211-846X. TLÁSKAL, P. Příjem vody je základní podmínkou našeho života. Zpravodaj školního stravování, leden/únor 2006, roč. 61, č. 1, s. 2. ISSN 1211-846X. TLÁSKAL, P. – a Výživa předškolních dětí, školáků a dospívajících. Receptury pokrmů pro školní stravování 1. Vydal Výživaservis pro Společnost pro výživu, Praha 2007. 291 s. ISBN 978-80-239-8910-6. TLÁSKAL, P. – b K prevenci obezity dětského věku. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2007, roč. 62, č. 3, s. 34. ISSN 1211-846X. VELÍŠEK, J. Chemie potravin 2. Nakladatelství OSSIS, Tábor 2002. 320 s. ISBN 8086659-01-1. VĚŘÍŠOVÁ, L., ŠULCOVÁ, E. Kam kráčíš školní stravování? Food Service, květen 2003, roč. 13, č. 5, s. 6. ISSN 1210-406X. VĚŘÍŠOVÁ, E., ŠULCOVÁ, E. Školní stravování v prevenci obezity dětí. Zpravodaj školního stravování, březen/duben 2006, roč. 61, č. 2, s. 28. ISSN 1211-846X. VIGNEROVÁ, J. Hodnocení tělesných proporcí dětí. Výživa a potraviny, březen/duben 2006, roč. 61, č. 2, s. 51. ISSN 1211-846X. VLACHOVÁ, L. Hamburgery versus školní stravování. Zpravodaj školního stravování, květen/červen 2006, roč. 61, č. 3, s. 33. ISSN 1211-846X. VOLDŘICH, M, JECHOVÁ, M. a kolektiv autorů Bezpečnost pokrmů v gastronomii – malé a střední provozovny. České a slovenské odborné nakladatelství s. r. o, edice Food-Service, Praha 2006. 101 s. ISBN 80-903401-7. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 450/2004 Sb. o označování výživové hodnoty potravin ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 107/2008 Sb., o školním stravování.
- 86 -
ZÁKOSTELECKÁ, J. – a Výživa dětí mladšího školního věku [cit. 2011-04-06]. Dostupné na: http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=623&record=7594 ZÁKOSTELECKÁ, J. – b Výživa dětí staršího školního věku [cit. 2011-04-06] Dostupné na: http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=623&record=7839
Přímé internetové zdroje: www.agranavigator.cz www.viscojis.cz www.viscojis.cz/teens www.vyzivadeti.cz
- 87 -
8 PŘÍLOHY
8.1
Seznam příloh
Příloha č. 1: Doporučené dávky živin na den. Příloha č. 2: Výživové normy pro školní stravování. Příloha č. 3: Vzor dotazníku „Průzkum stravovacích zvyklostí“. Příloha č. 4: Statistické vyhodnocení – kontingenční tabulky a jednotlivé charakteristiky (pro statisticky průkazné závislosti).
- 88 -
8.2
Přílohy
Příloha č. 1: Doporučené dávky živin na den. Doporučené denní dávky živin (NEVORAL a kol., 2003). Děti od 7 do Děti od 10 do Děti od 13 do Děti od 15 do 10 let 13 let 15 let 19 let Energie kJ kcal Základní živiny Bílkoviny (g) Sacharidy (g) Vláknina (g) Tuky (g) Nenasycené mastné kyseliny n-6 (% energie) n-3 (% energie) Cholesterol (mg) Minerální látky Vápník (mg) Hořčík (mg)
7100 – 7900 1700 – 1900
8500 – 9400 2000 – 2300
9400 – 11200 2200 – 2700
10500 – 13000 2500 – 3100
24
34
45
> 209 – 232 12 - 15 ♀ 56 - 65 ♂ 62,3 – 72,8
> 250 – 276 15 – 18 ♀ 67 - 78 ♂ 74 – 86,6
> 276 – 329 18 – 20 ♀ 74 – 86,6 ♂ 88,4 – 103,1
♀ 46 ♂ 60 > 308 – 382 20 - 24 82,8 – 102,6
2,5 0,5 300
2,5 0,5 300
2,5 0,5 300
2,5 0,5 300
900 170
1200 310 ♀ 15 ♂ 12 200
1200 ♀ 350 ♂ 400 ♀ 15 ♂ 12 200
Železo (mg)
10
Jód (µg) Vitaminy A (mg)
140
1100 ♀ 250 ♂ 230 ♀ 15 ♂ 12 180
0,8
0,9
♀ 1,0
♀ 0,9
D (µg) B1 (mg)
5 1
B2 (mg)
1,1
B6 (mg)
0,7
5 ♀ 1,0 ♂ 1,2 ♀ 1,2 ♂ 1,4 1
♂ 1,1 5 ♀ 1,1 ♂ 1,4 ♀ 1,3 ♂ 1,6 1,4
B12 (µg) Kyselina listová (µg) C (mg) Tekutiny Celkem (l/den) Z nápojů (ml/kg/den)
1,8 300
2 400
3 400
♂ 1,1 5 ♀ 1,0 ♂ 1,3 ♀ 1,2 ♂ 1,5 ♀ 1,2 ♂ 1,6 3 400
80
90
100
100
1,8 60
2,15 50
2,45 40
2,8 40
- 89 -
Příloha č. 2: Výživové normy pro školní stravování. Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech, uvedeno v hodnotách „jak nakoupeno“. Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a den Věková skupina strávníků, hlavní a doplňková jídla
Maso
Ryby
Mléko tekuté
Mléčné výrobky
Tuky volné
Cukr volný
Zelenina celkem
Ovoce celkem
Brambory
3 – 6 r. přesnídávka, oběd, svačina 55 10 300 31 17 20 110 110 90 7 – 10 r. oběd 64 10 55 19 12 13 85 65 140 11 – 14 r. oběd 70 10 70 17 15 16 90 80 160 15 – 18 r. oběd 75 10 100 9 17 16 100 90 170 celodenní stravování 3 – 6 r. 114 20 450 60 25 40 190 180 150 7 – 10 r. 149 30 250 70 35 55 215 170 300 11 – 14 r. 159 30 300 85 36 65 215 210 350 15 – 18 r. 163 20 300 85 35 50 250 240 300 Druh a množství vybraných druhů potravin v g na strávníka a den pro laktoovovegetariánskou výživu Mléko Mléčné Tuky Cukr Zelenina Ovoce Vejce Brambory tekuté výrobky volné volný celkem celkem 3 – 6 r. přesnídávka, oběd, svačina 15 350 75 12 20 130 115 90 7 – 10 r. oběd 15 250 45 12 12 92 70 140 11 – 14 r. oběd 15 250 45 12 15 104 80 160 15 – 18 r. oběd 15 250 45 12 13 114 90 160 15 – 18 r. celodenní stravování 25 400 210 35 40 370 290 250
- 90 -
Luštěniny 10 10 10 10 15 30 30 20 Luštěniny 20 15 15 15 30
Příloha č. 3: Vzor dotazníku „Průzkum stravovacích zvyklostí“.
PRŮZKUM STRAVOVACÍCH ZVYKLOSTÍ
Pohlaví:
Věk:
Bydlím:
Škola/obor: na koleji/internátě
u rodičů
na privátě.
Váš názor prosím vyjádřete zakroužkováním (u elektronické verze barevným zvýrazněním) příslušné odpovědi. U jakékoli otázky, pokud nenajdete odpověď v nabídce, můžete svůj názor doplnit slovně.
1. Do kolika porcí rozdělujete denní stravu?
2. Snídám:
denně
občas
3
4
pouze o víkendu
3. Obědváte ve školní jídelně (menze)?
ANO
5
6
nesnídám
NE
Pokud jste odpověděli NE, tak označte, případně dopiště způsob: jídelna jiná než školní restaurace
fastfoods
domov (ubytovna)
Pokud jste v otázce č. 3 odpověděli ANO a Vaše školní jídelna (menza) nabízí více než 1 pokrm, tak pokračujte otázkou č. 4. Pokud NE, nebo jídelna nabízí právě jeden pokrm, přejděte na otázku č. 5.
4. Podle jakých kritérií vybíráte pokrmy? chuť
vzhled
zdravotní stav
životní styl
5. Kolik denně vypijete tekutin (průměrně)?
do 1 litru
náhodně
1 – 2 litry
2 – 3 litry
nad 3 litry 6. Jaké nápoje preferujete? (seřaďte od nejoblíbenějšího čísly 1-7): sirup,džus kolové nápoje
voda
minerálka ochucená
mléko
- 91 -
čaj
minerálka neochucená
7. Dle tepelné úpravy preferuji pokrmy:
vařené
dušené
pečené
smažené bez výrazných preferencí
8. Dle druhu masa preferuji: rybí
vepřové
bez výrazných preferencí
pečivo
10. Mléko a mléčné výrobky:
kuřecí
mleté
nejím maso
9. Z příloh preferuji: bramborovou kaši těstoviny luštěniny
hovězí
brambory
rýži
knedlík
bez výrazných preferencí
konzumuji
nekonzumuji
Pokud konzumujete, kolik porcí denně? (1 porce = 1 sklenice mléka) Jaký mléčný výrobek preferujete?
11. Luštěniny:
konzumuji
nekonzumuji
Pokud konzumujete, jak často v týdnu: Jakou luštěninu preferujete?
12. Ovoce:
konzumuji
nekonzumuji
Pokud konzumujete, kolik porcí denně? Jaké ovoce preferujete?
13. Zeleninu:
konzumuji
nekonzumuji
Pokud konzumujete, kolik porcí denně? Jaký druh zeleniny preferujete?
14. Fastfoody:
navštěvuji
Vaše frekvence návštěv je v rámci:
nenavštěvuji týdne
měsíce
roku
15. Vaše pohybové aktivity během týdne: • ZŠ a SŠ:
denně
několikrát týdně
TV
víkend + TV
žád-
né • VŠ:
do… 2 hod.
4 hod.
6 hod.
žádné
- 92 -
8 hod.
10 hod.
nad 10 hod.
Příloha č. 4: Statistické vyhodnocení – kontingenční tabulky a jednotlivé charakteristiky. •
Rozdělení denní stravy dle oborů a zaměření Četnost
3
4
5
6
Celkem %
3
4
5
6
7. ročník
5,00
12,00
10,00
3,00
7. ročník
1,67%
4,00%
3,33%
1,00%
sekunda
3,00
11,00
13,00
3,00
sekunda
1,00%
3,67%
4,33%
1,00%
sexta
7,00
20,00
15,00
8,00
sexta
2,33%
6,67%
5,00%
2,67%
2. ročník
4,00
16,00
22,00
8,00
2. ročník
1,33%
5,33%
7,33%
2,67%
MIX
8,00
13,00
43,00
6,00
MIX
2,67%
4,33%
14,33%
2,00%
TP
17,00
31,00
17,00
5,00
TP
5,67%
10,33%
5,67%
1,67%
Sl.souč.
44,00
103,00
120,00
33,00
Sl.souč.
14,67%
34,33%
40,00%
11,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
•
32,8070 15
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0050
Fí =
0,3307
Cramerovo V =
0,1909
Koeficient kontingence =
0,3140
Četnost konzumace snídaně dle úrovně vzdělání Četnost
denně
občas
víkend
nesnídám
Celkem %
denně
občas
víkend
nesnídám
ZŠ
28,00
18,00
10,00
4,00
ZŠ
9,33%
6,00%
3,33%
1,33%
SŠ
44,00
26,00
25,00
5,00
SŠ
14,67%
8,67%
8,33%
1,67%
VŠ
93,00
35,00
7,00
5,00
VŠ
31,00%
11,67%
2,33%
1,67%
Sl.souč.
165,00
79,00
42,00
14,00
Sl.souč.
55,00%
26,33%
14,00%
4,67%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
24,6329 6
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0004
Fí =
0,2865
Cramerovo V =
0,2026
Koeficient kontingence =
0,2755
- 93 -
•
Četnost konzumace snídaně dle oborů a zaměření Četnost
denně
občas
víkend
nesnídám
Celkem %
denně
občas
víkend
nesnídám
7. ročník
14,00
9,00
7,00
0,00
7. ročník
4,67%
3,00%
2,33%
0,00%
sekunda
14,00
9,00
3,00
4,00
sekunda
4,67%
3,00%
1,00%
1,33%
sexta
22,00
14,00
11,00
3,00
sexta
7,33%
4,67%
3,67%
1,00%
2. ročník
22,00
12,00
14,00
2,00
2. ročník
7,33%
4,00%
4,67%
0,67%
MIX
49,00
17,00
1,00
3,00
MIX
16,33%
5,67%
0,33%
1,00%
TP
44,00
18,00
6,00
2,00
TP
14,67%
6,00%
2,00%
0,67%
Sl.souč.
165,00
79,00
42,00
14,00
Sl.souč.
55,00%
26,33%
14,00%
4,67%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
•
35,0414 15
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0024
Fí =
0,3418
Cramerovo V =
0,1973
Koeficient kontingence =
0,3234
Konzumace obědů ve školní jídelně/menze – rozdělení dle pohlaví ANO
NE
Celkem %
ANO
muži
79,00
27,00
muži
26,33%
9,00%
ženy
109,00
85,00
ženy
36,33%
28,33%
Sl.souč.
188,00
112,00
Sl.souč.
62,67%
37,33%
Četnost
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
9,8578 1
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0017
Fí =
0,1813
Cramerovo V =
0,1813
Koeficient kontingence =
0,1784
•
NE
Konzumace obědů ve školní jídelně/menze – rozdělení dle úrovně vzdělání
Četnost
ANO
NE
Celkem %
ANO
NE
ZŠ
44,00
16,00
ZŠ
14,67%
5,33%
SŠ
66,00
34,00
SŠ
22,00%
11,33%
VŠ
78,00
62,00
VŠ
26,00%
20,67%
Sl.souč.
188,00
112,00
Sl.souč.
62,67%
37,33%
- 94 -
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
6,2853 2
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0432
Fí =
0,1447
Cramerovo V =
0,1447
Koeficient kontingence =
0,1433
•
Konzumace obědů ve školní jídelně/menze – rozdělení dle oborů a zaměření Četnost
ANO
NE
Celkem %
ANO
NE
7. ročník
20,00
10,00
7. ročník
6,67%
3,33%
sekunda
24,00
6,00
sekunda
8,00%
2,00%
sexta
36,00
14,00
sexta
12,00%
4,67%
2. ročník
30,00
20,00
2. ročník
10,00%
6,67%
MIX
44,00
26,00
MIX
14,67%
8,67%
TP
34,00
36,00
TP
11,33%
12,00%
Sl.souč.
188,00
112,00
Sl.souč.
62,67%
37,33%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
•
12,0169 5
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0346
Fí =
0,2001
Cramerovo V =
0,2001
Koeficient kontingence =
0,1962
Kritéria výběru ve školní jídelně/menze – rozdělení dle úrovně vzdělání
Četnost
chuť
vzhled
zdr. stav
SŠ VŠ Sl.souč.
živ. styl
54,00
0,00
0,00
4,00
26,00
10,00
2,00
12,00
80,00
10,00
2,00
16,00
náhodně
více aspektů
Součet řádku
6,00
2,00
66,00
13,00
15,00
78,00
19,00
17,00
144,00
více aspektů
Součet řádku
Celkem %
chuť
vzhled
zdr. stav
živ. styl
náhodně
SŠ
37,50%
0,00%
0,00%
2,78%
4,17%
1,39%
45,83%
VŠ
18,06%
6,94%
1,39%
8,33%
9,03%
10,42%
54,17%
Sl.souč.
55,56%
6,94%
1,39%
11,11%
13,19%
11,81%
100,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
37,5811 5
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
Fí =
0,5109
Cramerovo V =
0,5109
Koeficient kontingence =
0,4549
- 95 -
•
Kritéria výběru ve školní jídelně/menze – rozdělení dle oborů a zaměření
Četnost
chuť
vzhled
zdr. stav
živ. styl
náhodně
více aspektů
Součet řádku
sexta
29,00
0,00
0,00
2,00
3,00
2,00
36,00
2. ročník
25,00
0,00
0,00
2,00
3,00
0,00
30,00
MIX
18,00
5,00
0,00
11,00
6,00
4,00
44,00
TP
8,00
5,00
2,00
1,00
7,00
11,00
34,00
Sl.souč.
80,00
10,00
2,00
16,00
19,00
17,00
144,00
Celkem %
chuť
vzhled
zdr. stav
živ. styl
náhodně
více aspektů
Součet řádku
sexta
20,14%
0,00%
0,00%
1,39%
2,08%
1,39%
25,00%
2. ročník
17,36%
0,00%
0,00%
1,39%
2,08%
0,00%
20,83%
MIX
12,50%
3,47%
0,00%
7,64%
4,17%
2,78%
30,56%
TP
5,56%
3,47%
1,39%
0,69%
4,86%
7,64%
23,61%
Sl.souč.
55,56%
6,94%
1,39%
11,11%
13,19%
11,81%
100,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
62,1068 15
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
Fí =
0,6567
Cramerovo V =
0,3792
Koeficient kontingence =
0,5489
•
Pitný režim – rozdělení dle pohlaví do 1 litru
Četnost
1-2 litry
2-3 litry
nad 3 litry
muži
7,00
36,00
53,00
10,00
ženy
34,00
105,00
51,00
4,00
Sl.souč.
41,00
141,00
104,00
14,00
do 1 litru
A1-2 litry
A2-3 litry
nad 3 litry
muži
2,33%
12,00%
17,67%
3,33%
ženy
11,33%
35,00%
17,00%
1,33%
Sl.souč.
13,67%
47,00%
34,67%
4,67%
Celkem %
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
31,0114 3
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
Fí =
0,3215
Cramerovo V =
0,3215
Koeficient kontingence =
0,3061
- 96 -
•
Pitný režim – rozdělení dle oborů a zaměření
Četnost
do 1 litru
1-2 litry
2-3 litry
nad 3 litry
7. ročník
4,00
17,00
8,00
1,00
sekunda
5,00
9,00
15,00
1,00
sexta
7,00
26,00
12,00
5,00
2. ročník
11,00
23,00
15,00
1,00
MIX
6,00
22,00
36,00
6,00
TP
8,00
44,00
18,00
0,00
Sl.souč.
41,00
141,00
104,00
14,00
Celkem %
do 1 litru
1-2 litry
2-3 litry
nad 3 litry
7. ročník
1,33%
5,67%
2,67%
0,33%
sekunda
1,67%
3,00%
5,00%
0,33%
sexta
2,33%
8,67%
4,00%
1,67%
2. ročník
3,67%
7,67%
5,00%
0,33%
MIX
2,00%
7,33%
12,00%
2,00%
TP
2,67%
14,67%
6,00%
0,00%
Sl.souč.
13,67%
47,00%
34,67%
4,67%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
35,8320 15
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0019
•
Fí =
0,3456
Cramerovo V =
0,1995
Koeficient kontingence =
0,3266
Preference nápojů dle pohlaví
Četnost
čaj
džus/sirup
voda
min.
min.
kolové
ochucená
neochucená
nápoje
mléko
muži
6,0000
20,0000
19,0000
24,0000
4,0000
27,0000
6,0000
ženy
39,0000
35,0000
51,0000
36,0000
7,0000
16,0000
10,0000
Sl.souč.
45,0000
55,0000
70,0000
60,0000
11,0000
43,0000
16,0000
Celkem %
čaj
džus/sirup
voda
min.
min.
kolové
muži
2,00%
6,67%
6,33%
ženy
13,00%
11,67%
Sl.souč.
15,00%
18,33%
ochucená
neochucená
nápoje
8,00%
1,33%
9,00%
2,00%
17,00%
12,00%
2,33%
5,33%
3,33%
23,33%
20,00%
3,67%
14,33%
5,33%
- 97 -
mléko
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
26,4108 6
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0002
Fí =
0,2967
Cramerovo V =
0,2967
Koeficient kontingence =
0,2845
•
Preference nápojů dle úrovně vzdělání
Četnost
čaj
džus/sirup
voda
min.
min.
kolové
ochucená
neochucená
nápoje
mléko
ZŠ
4,0000
16,0000
4,0000
4,0000
1,0000
27,0000
4,0000
SŠ
7,0000
19,0000
15,0000
34,0000
4,0000
15,0000
6,0000
VŠ
34,0000
20,0000
51,0000
22,0000
6,0000
1,0000
6,0000
Sl.souč.
45,0000
55,0000
70,0000
60,0000
11,0000
43,0000
16,0000
Celkem %
čaj
džus/sirup
voda
ZŠ
1,33%
5,33%
1,33%
SŠ
2,33%
6,33%
VŠ
11,33%
6,67%
Sl.souč.
15,00%
18,33%
23,33%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
min.
min.
kolové
ochucená
neochucená
nápoje
1,33%
0,33%
9,00%
1,33%
5,00%
11,33%
1,33%
5,00%
2,00%
17,00%
7,33%
2,00%
0,33%
2,00%
20,00%
3,67%
14,33%
5,33%
114,3849 12
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
•
mléko
Fí =
0,6175
Cramerovo V =
0,4366
Koeficient kontingence =
0,5254
Preference nápojů dle oborů a zaměření
Četnost
čaj
džus/sirup
voda
min.
min.
kolové
7. ročník
1,00
9,00
1,00
sekunda
3,00
7,00
sexta
6,00
12,00
2. ročník
1,00
MIX
17,00
TP Sl.souč.
ochucená
neochucená
nápoje
3,00
0,00
14,00
2,00
3,00
1,00
1,00
13,00
2,00
7,00
12,00
2,00
6,00
5,00
7,00
8,00
22,00
2,00
9,00
1,00
8,00
28,00
10,00
4,00
0,00
3,00
17,00
12,00
23,00
12,00
2,00
1,00
3,00
45,00
55,00
70,00
60,00
11,00
43,00
16,00
- 98 -
mléko
Celkem %
čaj
džus/sirup
voda
min.
kolové
neochucená
nápoje
0,33%
3,00%
0,33%
1,00%
0,00%
4,67%
0,67%
sekunda
1,00%
2,33%
1,00%
0,33%
0,33%
4,33%
0,67%
sexta
2,00%
4,00%
2,33%
4,00%
0,67%
2,00%
1,67%
2. ročník
0,33%
2,33%
2,67%
7,33%
0,67%
3,00%
0,33%
MIX
5,67%
2,67%
9,33%
3,33%
1,33%
0,00%
1,00%
TP
5,67%
4,00%
7,67%
4,00%
0,67%
0,33%
1,00%
Sl.souč.
15,00%
18,33%
23,33%
20,00%
3,67%
14,33%
5,33%
Stupně volnosti =
130,4445 30
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
Fí =
0,6594
Cramerovo V =
0,2949
Koeficient kontingence =
0,5505
Preference tepelné úpravy dle pohlaví
Četnost
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
muži
25,0000
10,0000
34,0000
27,0000
10,0000
ženy
76,0000
22,0000
52,0000
36,0000
8,0000
Sl.souč.
101,0000
32,0000
86,0000
63,0000
18,0000
Celkem %
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
muži
8,33%
3,33%
11,33%
9,00%
3,33%
ženy
25,33%
7,33%
17,33%
12,00%
2,67%
Sl.souč.
33,67%
10,67%
28,67%
21,00%
6,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
10,6291 4
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0311
Fí =
0,1882
Cramerovo V =
0,1882
Koeficient kontingence =
0,1850
•
mléko
7. ročník
Statistika Chí-kvadrát =
•
min. ochucená
Preference tepelné úpravy dle úrovně vzdělání
Četnost
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
ZŠ
9,0000
3,0000
21,0000
24,0000
3,0000
SŠ
30,0000
4,0000
36,0000
26,0000
4,0000
VŠ
62,0000
25,0000
29,0000
13,0000
11,0000
Sl.souč.
101,0000
32,0000
86,0000
63,0000
18,0000
- 99 -
Celkem %
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
ZŠ
3,00%
1,00%
7,00%
8,00%
1,00%
SŠ
10,00%
1,33%
12,00%
8,67%
1,33%
VŠ
20,67%
8,33%
9,67%
4,33%
3,67%
Sl.souč.
33,67%
10,67%
28,67%
21,00%
6,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
52,0858 8
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
•
Fí =
0,4167
Cramerovo V =
0,2946
Koeficient kontingence =
0,3846
Preference tepelné úpravy dle oborů a zaměření
Četnost
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
7. ročník
8,0000
1,0000
10,0000
11,0000
0,0000
sekunda
1,0000
2,0000
11,0000
13,0000
3,0000
sexta
13,0000
1,0000
19,0000
15,0000
2,0000
2. ročník
17,0000
3,0000
17,0000
11,0000
2,0000
MIX
34,0000
10,0000
12,0000
4,0000
10,0000
TP
28,0000
15,0000
17,0000
9,0000
1,0000
Sl.souč.
101,0000
32,0000
86,0000
63,0000
18,0000
Celkem %
vařené
dušené
pečené
smažené
bez preference
7. ročník
2,67%
0,33%
3,33%
3,67%
0,00%
sekunda
0,33%
0,67%
3,67%
4,33%
1,00%
sexta
4,33%
0,33%
6,33%
5,00%
0,67%
2. ročník
5,67%
1,00%
5,67%
3,67%
0,67%
MIX
11,33%
3,33%
4,00%
1,33%
3,33%
TP
9,33%
5,00%
5,67%
3,00%
0,33%
Sl.souč.
33,67%
10,67%
28,67%
21,00%
6,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
72,8491 20
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0000
Fí =
0,4928
Cramerovo V =
0,2464
Koeficient kontingence =
0,4420
- 100 -
•
Preference masa dle pohlaví
Četnost
rybí
vepřové
hovězí
kuřecí
bez preference
nejím
muži
7,0000
23,0000
14,0000
56,0000
5,0000
1,0000
ženy
32,0000
23,0000
7,0000
126,0000
5,0000
1,0000
Sl.souč.
39,0000
46,0000
21,0000
182,0000
10,0000
2,0000
Celkem %
rybí
vepřové
hovězí
kuřecí
bez preference
nejím
muži
2,33%
7,67%
4,67%
18,67%
1,67%
0,33%
ženy
10,67%
7,67%
2,33%
42,00%
1,67%
0,33%
Sl.souč.
13,00%
15,33%
7,00%
60,67%
3,33%
0,67%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
21,3016 5
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0007
Fí =
0,2665
Cramerovo V =
0,2665
Koeficient kontingence =
0,2575
•
Preference masa dle oborů a zaměření
Četnost
rybí
vepřové
hovězí
kuřecí
bez preference
nejím
7. ročník
0,0000
5,0000
2,0000
22,0000
0,0000
1,0000
sekunda
5,0000
4,0000
0,0000
21,0000
0,0000
0,0000
sexta
7,0000
10,0000
6,0000
26,0000
0,0000
1,0000
2. ročník
5,0000
5,0000
1,0000
37,0000
2,0000
0,0000
MIX
9,0000
11,0000
5,0000
38,0000
7,0000
0,0000
TP
13,0000
11,0000
7,0000
38,0000
1,0000
0,0000
Sl.souč.
39,0000
46,0000
21,0000
182,0000
10,0000
2,0000
Celkem %
rybí
vepřové
hovězí
kuřecí
bez preference
nejím
7. ročník
0,00%
1,67%
0,67%
7,33%
0,00%
0,33%
sekunda
1,67%
1,33%
0,00%
7,00%
0,00%
0,00%
sexta
2,33%
3,33%
2,00%
8,67%
0,00%
0,33%
2. ročník
1,67%
1,67%
0,33%
12,33%
0,67%
0,00%
MIX
3,00%
3,67%
1,67%
12,67%
2,33%
0,00%
TP
4,33%
3,67%
2,33%
12,67%
0,33%
0,00%
Sl.souč.
13,00%
15,33%
7,00%
60,67%
3,33%
0,67%
- 101 -
Statistika Chí-kvadrát =
38,6862
Stupně volnosti =
25
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0396
Fí =
0,3591
Cramerovo V =
0,1606
Koeficient kontingence =
0,3380
•
Preference příloh dle pohlaví
Četnost
br. kaše
brambory
rýže
knedlík
těstoviny
pečivo
bez preference
muži
32,0000
26,0000
18,0000
10,0000
10,0000
2,0000
8,0000
ženy
48,0000
37,0000
36,0000
2,0000
56,0000
7,0000
8,0000
Sl.souč.
80,0000
63,0000
54,0000
12,0000
66,0000
9,0000
16,0000
Celkem %
br. kaše
brambory
rýže
knedlík
těstoviny
pečivo
bez preference
muži
10,67%
8,67%
6,00%
3,33%
3,33%
0,67%
2,67%
ženy
16,00%
12,33%
12,00%
0,67%
18,67%
2,33%
2,67%
Sl.souč.
26,67%
21,00%
18,00%
4,00%
22,00%
3,00%
5,33%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
27,8777 6
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0001
Fí =
0,3048
Cramerovo V =
0,3048
Koeficient kontingence =
0,2916
•
Preference mléčných výrobků dle pohlaví
Četnost
mléko
kakao
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
muži
38,0000
6,0000
30,0000
4,0000
1,0000
55,0000
ženy
49,0000
3,0000
60,0000
9,0000
0,0000
103,0000
19,0000
9,0000
Sl.souč.
87,0000
9,0000
90,0000
13,0000
1,0000
158,0000
20,0000
13,0000
Celkem %
mléko
kakao
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
kysané mléčné
bez
výrobky
preference
1,0000
4,0000
kysané mléčné
bez
výrobky
preference
muži
9,72%
1,53%
7,67%
1,02%
0,26%
14,07%
0,26%
1,02%
ženy
12,53%
0,77%
15,35%
2,30%
0,00%
26,34%
4,86%
2,30%
Sl.souč.
22,25%
2,30%
23,02%
3,32%
0,26%
40,41%
5,12%
3,32%
- 102 -
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
16,7619 7
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0190
Fí =
0,2070
Cramerovo V =
0,2070
Koeficient kontingence =
0,2027
•
Preference mléčných výrobků dle úrovně vzdělání mléko
Četnost
kakao
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
kysané mléčné
bez
výrobky
preference
ZŠ
19,0000
6,0000
18,0000
0,0000
1,0000
32,0000
0,0000
1,0000
SŠ
25,0000
3,0000
28,0000
2,0000
0,0000
50,0000
4,0000
5,0000
VŠ
43,0000
0,0000
44,0000
11,0000
0,0000
76,0000
16,0000
7,0000
Sl.souč.
87,0000
9,0000
90,0000
13,0000
1,0000
158,0000
20,0000
13,0000
Celkem %
mléko
kakao
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
ZŠ
4,86%
1,53%
4,60%
0,00%
0,26%
8,18%
SŠ
6,39%
0,77%
7,16%
0,51%
0,00%
VŠ
11,00%
0,00%
11,25%
2,81%
0,00%
Sl.souč.
22,25%
2,30%
23,02%
3,32%
0,26%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
bez
výrobky
preference
0,00%
0,26%
12,79%
1,02%
1,28%
19,44%
4,09%
1,79%
40,41%
5,12%
3,32%
35,3025 14
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0013
•
kysané mléčné
Fí =
0,3005
Cramerovo V =
0,2125
Koeficient kontingence =
0,2878
Preference mléčných výrobků dle oboru a zaměření
Četnost
mléko
kakao
sýr
tvaroh
máslo
jogurt
kysané mléčné
bez
7. ročník
14,0000
3,0000
9,0000
0,0000
1,0000
20,0000
výrobky
preference
0,0000
1,0000
sekunda
5,0000
3,0000
9,0000
0,0000
0,0000
sexta
11,0000
2,0000
13,0000
1,0000
0,0000
12,0000
0,0000
0,0000
25,0000
3,0000
2,0000
2. ročník
14,0000
1,0000
15,0000
1,0000
MIX
19,0000
0,0000
24,0000
9,0000
0,0000
25,0000
1,0000
3,0000
0,0000
42,0000
6,0000
TP
24,0000
0,0000
20,0000
5,0000
2,0000
0,0000
34,0000
10,0000
2,0000
Sl.souč.
87,0000
9,0000
90,0000
13,0000
1,0000
158,0000
20,0000
13,0000
- 103 -
Celkem %
mléko
kakao
sýr
máslo
jogurt
kysané mléčné
bez
výrobky
preference
7. ročník
3,58%
0,77%
2,30%
0,00%
0,26%
5,12%
0,00%
0,26%
sekunda
1,28%
0,77%
2,30%
0,00%
0,00%
3,07%
0,00%
0,00%
sexta
2,81%
0,51%
3,32%
0,26%
0,00%
6,39%
0,77%
0,51%
2. ročník
3,58%
0,26%
3,84%
0,26%
0,00%
6,39%
0,26%
0,77%
MIX
4,86%
0,00%
6,14%
2,30%
0,00%
10,74%
1,53%
1,28%
TP
6,14%
0,00%
5,12%
0,51%
0,00%
8,70%
2,56%
0,51%
Sl.souč.
22,25%
2,30%
23,02%
3,32%
0,26%
40,41%
5,12%
3,32%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
55,0587 35
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0167
•
tvaroh
Fí =
0,3753
Cramerovo V =
0,1678
Koeficient kontingence =
0,3513
Kendallovo tau c =
0,0529
Preference luštěnin dle pohlaví
Četnost
čočka
hrách
fazol
cizrna
sója
bez preference
muži
36,0000
26,0000
19,0000
0,0000
1,0000
11,0000
ženy
86,0000
27,0000
50,0000
4,0000
5,0000
9,0000
Sl.souč.
122,0000
53,0000
69,0000
4,0000
6,0000
20,0000
Celkem %
čočka
hrách
muži
13,14%
ženy
31,39%
Sl.souč.
44,53%
fazol
cizrna
sója
bez preference
9,49%
6,93%
0,00%
0,36%
4,01%
9,85%
18,25%
1,46%
1,82%
3,28%
19,34%
25,18%
1,46%
2,19%
7,30%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
14,5421 5
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0125
•
Fí =
0,2304
Cramerovo V =
0,2304
Koeficient kontingence =
0,2245
Preference ovoce dle úrovně vzdělání
Četnost
jablko
hruška
banán
jahody
tropické ovoce
citrusy
ostatní
bez preference
ZŠ
33,0000
8,0000
16,0000
8,0000
4,0000
11,0000
9,0000
10,0000
SŠ
46,0000
2,0000
26,0000
7,0000
6,0000
34,0000
9,0000
17,0000
VŠ
88,0000
4,0000
53,0000
5,0000
10,0000
50,0000
10,0000
14,0000
Sl.souč.
167,0000
14,0000
95,0000
20,0000
20,0000
95,0000
28,0000
41,0000
- 104 -
Celkem %
jablko
hruška
banán
jahody
tropické ovoce
citrusy
ostatní
bez preference
ZŠ
6,88%
1,67%
3,33%
1,67%
0,83%
2,29%
1,88%
2,08%
SŠ
9,58%
0,42%
5,42%
1,46%
1,25%
7,08%
1,88%
3,54%
VŠ
18,33%
0,83%
11,04%
1,04%
2,08%
10,42%
2,08%
2,92%
Sl.souč.
34,79%
2,92%
19,79%
4,17%
4,17%
19,79%
5,83%
8,54%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
31,9348 14
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0041
•
Fí =
0,2579
Cramerovo V =
0,1824
Koeficient kontingence =
0,2498
Preference ovoce dle oborů a zaměření
Četnost
jablko
hruška
banán
jahody
tropické
citrusy
ostatní
7. ročník
17,0000
5,0000
7,0000
5,0000
3,0000
4,0000
1,0000
6,0000
sekunda
16,0000
3,0000
9,0000
3,0000
sexta
20,0000
2,0000
9,0000
4,0000
1,0000
7,0000
8,0000
4,0000
4,0000
12,0000
8,0000
8,0000
2. ročník
26,0000
0,0000
17,0000
MIX
40,0000
2,0000
28,0000
3,0000
2,0000
22,0000
1,0000
9,0000
2,0000
2,0000
28,0000
4,0000
TP
48,0000
2,0000
9,0000
25,0000
3,0000
8,0000
22,0000
6,0000
5,0000
Sl.souč.
167,0000
14,0000
95,0000
20,0000
20,0000
95,0000
28,0000
41,0000
ovoce
bez preference
Celkem %
jablko
hruška
banán
jahody
tropické ovoce
citrusy
ostatní
bez preference
7. ročník
3,54%
1,04%
1,46%
1,04%
0,63%
0,83%
0,21%
1,25%
sekunda
3,33%
0,63%
1,88%
0,63%
0,21%
1,46%
1,67%
0,83%
sexta
4,17%
0,42%
1,88%
0,83%
0,83%
2,50%
1,67%
1,67%
2. ročník
5,42%
0,00%
3,54%
0,63%
0,42%
4,58%
0,21%
1,88%
MIX
8,33%
0,42%
5,83%
0,42%
0,42%
5,83%
0,83%
1,88%
TP
10,00%
0,42%
5,21%
0,63%
1,67%
4,58%
1,25%
1,04%
Sl.souč.
34,79%
2,92%
19,79%
4,17%
4,17%
19,79%
5,83%
8,54%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
64,2944 35
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0018
Fí =
0,3660
Cramerovo V =
0,1637
Koeficient kontingence =
0,3437
- 105 -
•
Preference zeleniny dle pohlaví paprika
Četnost
rajče
mrkev
okurek
listová
košťálová
zelenina
zelenina
meloun
bez preference
muži
26,0000
29,0000
26,0000
19,0000
4,0000
6,0000
8,0000
19,0000
ženy
76,0000
86,0000
29,0000
65,0000
16,0000
16,0000
7,0000
14,0000
Sl.souč.
102,0000
115,0000
55,0000
84,0000
20,0000
22,0000
15,0000
33,0000
Celkem %
paprika
rajče
mrkev
listová
košťálová
zelenina
zelenina
meloun
bez preference
muži
5,83%
6,50%
5,83%
4,26%
0,90%
1,35%
1,79%
4,26%
ženy
17,04%
19,28%
6,50%
14,57%
3,59%
3,59%
1,57%
3,14%
Sl.souč.
22,87%
25,78%
12,33%
18,83%
4,48%
4,93%
3,36%
7,40%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
28,6088 7
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0002
•
okurek
Fí =
0,2533
Cramerovo V =
0,2533
Koeficient kontingence =
0,2455
Návštěvy Fast foods dle úrovně vzdělání
Četnost
ANO
NE
ZŠ
45,00
15,00
SŠ
79,00
21,00
VŠ
86,00
54,00
Sl.souč.
210,00
90,00
Celkem %
ANO
NE
ZŠ
15,00%
5,00%
SŠ
26,33%
7,00%
VŠ
28,67%
18,00%
Sl.souč.
70,00%
30,00%
Statistika Chí-kvadrát = Stupně volnosti =
9,4694 2
Pravostranná pravděpodobnost =
0,0088
Fí =
0,1777
Cramerovo V =
0,1777
Koeficient kontingence =
0,1749
- 106 -
