MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Speciální edukace bezpečnostních sloţek
Úroveň fyzické zdatnosti středoškolské mládeže ve vybraných krajích ČR vzhledem k přijímacím testům u policie Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph. D.
Bc. Gabriela Čermáková
Brno, 2015
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
V Brně dne
podpis
Poděkování: Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Pavlíně Vaculíkové, Ph.D., za odborné vedení, konzultace a cenné rady, které mi poskytla při tvorbě bakalářské práce.
Obsah Úvod .................................................................................................................... 5 1.
2.
3.
4.
Stav dosavadních poznatků .......................................................................... 7 1.1.
Policie České republiky ......................................................................... 7
1.2.
Přijímací řízení .................................................................................... 10
1.3.
Fyzická zdatnost .................................................................................. 10
1.4.
Přijímací testy k ozbrojeným a bezpečnostním sloţkám České republiky .................................................................................................................13
1.4.1.
Armáda ČR ................................................................................... 14
1.4.2.
Vojenská policie ........................................................................... 14
1.4.3.
Vězeňská sluţba ........................................................................... 15
1.4.4.
Hasičský záchranný sbor ............................................................... 15
1.4.5.
Celní správa .................................................................................. 16
1.4.6.
Obecní policie............................................................................... 16
Cíle a úkoly práce, hypotézy ...................................................................... 18 2.1.
Cíle práce ............................................................................................ 18
2.2.
Úkoly práce ......................................................................................... 18
2.3.
Hypotéza ............................................................................................. 18
Metodika práce........................................................................................... 20 3.1.
Charakteristika vzorku ......................................................................... 20
3.2.
Pouţité metody .................................................................................... 20
3.3.
Sběr dat ............................................................................................... 23
3.4.
Zpracování dat ..................................................................................... 24
3.5.
Časový harmonogram .......................................................................... 24
Výsledky práce, diskuse ............................................................................. 26 4.1. Komparace výsledků celkového bodového hodnocení testů fyzické kondice jednotlivých škol ............................................................................... 26 4.1.1.
Výsledky celkového bodového hodnocení jednotlivých škol ......... 28
4.1.2.
Výsledky bodového hodnocení jednotlivých disciplín ................... 30
4.1.3.
Obtíţmost jednotlivých disciplín na základě dosaţených bodů ...... 37
Závěr ................................................................................................................. 40 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................... 43 Přílohy ............................................................................................................... 45 Resumé .............................................................................................................. 54
Úvod Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala, protoţe mě zajímalo, jak by středoškolská mládeţ zvládla fyzické testy k bezpečnostním sloţkám, kam se přijímají lidé s dobrou fyzickou kondicí. K tomuto účelu jsem si vybrala testy k Policii České republiky. Nechtěla bych opomenout ani další sloţky, proto se v této bakalářské práci zmiňuji i o přijímacích testech k ostatním sloţkám a srovnávám jejich obtíţnost. Zkoumání fyzické kondice středoškoláků mi vzhledem ke zhoršení ţivotního stylu a fyzické kondice mládeţe v České republice připadá zajímavé a aktuální. V této bakalářské práci se budu zabývat porovnáním fyzické zdatnosti středoškolské mládeţe s fyzickými testy přijímacího řízení k Policii České republiky. V první kapitole se budu věnovat dosavadním poznatkům. To znamená, ţe rozeberu několik údajů týkajících se fyzické zdatnosti a kondice. Dále se budu v této kapitole zajímat o fyzické testy dalších ozbrojených a bezpečnostních sloţek, z důvodu porovnání obtíţnosti těchto testů. Například Armády České republiky, hasičů, Městské policie a vězeňské sluţby. U uvedených fyzických testů rozeberu provedení
jednotlivých disciplín a bodové ohodnocení.
Nejpodrobněji se zaměřím na testy fyzické zdatnosti Policie České republiky, ty jsou klíčové pro moji bakalářskou práci. V kapitole dvě si stanovím úkoly a cíle práce a hypotézy. To znamená získání poznatků o fyzické kondici středoškolské mládeţe. Stanovím si, kde a jak budu potřebné hodnoty získávat a jakým způsobem je budu zpracovávat. Ve třetí kapitole se zaměřím na charakteristiku dat, která naměřím (tzn. charakteristika jednotlivých disciplín fyzických testů policie a jejich bodové hodnocení). Zde se také budu zabývat tím, jak budu dané disciplíny fyzických testů PČR měřit. Podle toho co mi umoţní podmínky v jednotlivých školách, počty ţáků, velikost a vybavenost tělocvičen. Úkolem této kapitoly není jen sběr dat, ale i jejich zpracování. Všechny naměřené hodnoty zpracuji v tabulkovém editoru Excel a bodově ohodnotím podle bodovací tabulky fyzických testů k PČR.
5
Na závěr této kapitoly vypracuji časový harmonogram zpracování této bakalářské práce. Čtvrtou kapitolu bych chtěla zaměřit na zpracování, výpočet a vyhodnocení naměřených výsledků. Výsledky jednotlivých škol budu hodnotit pomocí statistických metod, které znázorním jak graficky tak i v tabulkách. Na závěr porovnám výsledky naměřených hodnot s mými předpoklady a celou práci vyhodnotím. V závěru této bakalářské práce shrnu její obsah a vyhodnotím průběh a výsledky výzkumu.
6
1. Stav dosavadních poznatků V této kapitole se budu zabývat významem, historií, přijímacím řízením Policie České republiky a dalšími pojmy týkající se této bakalářské práce.
1.1.
Policie České republiky
Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouţí veřejnosti a jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Plní rovněţ úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, předpisy Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra. Tvoří ji policejní prezidium, útvary s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajských ředitelství. Zákon zřizuje 14 krajských ředitelství policie. Jejich územní obvody se shodují s územními obvody 14 krajů České republiky (Policie České Republiky, 2015).
Historie policie Československé četnictvo bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, plnícím bezpečnostní úkoly na celém území státu. Definitivní podobu nabylo vydáním zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. z. A n. ze dne 14. dubna 1920. Tímto zákonem bylo četnictvo republiky Československé definováno jako: „Vojensky organizovaný sbor stráţný, jenţ určen jest k tomu, aby podle stávajících zákonných předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udrţoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost.“ (§ 1 zákona č. 299 ze dne 14. dubna 1920),(Policie ČR, 2015). Zejména státní policie a četnictvo, organizované pod Ministerstvem vnitra, se jako jedny z několika bezpečnostních sborů podílely na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Státní policie se svou uniformovanou i tajnou policií 7
působila zvláště v místech a městech s vysokou koncentrací obyvatelstva, zatímco četnictvo bylo vojensky organizovaným stráţním sborem s působností na celém území ČSR. Četnictvo začalo v pohraničí dnem 1. září 1933se zřizováním Četnických pohotovostních oddílů (Macek, Uhlíř, 1999). Počet pohotovostních oddílů, jejichţ činnost se osvědčila v pohraničních oblastech nejen s Německem ale i Polskem a Maďarskem, dosáhl postupem doby od počátečního počtu deseti oddílů v roce 1933 na konečný stav třicet v roce 1938. Činnost četnických pohotovostních oddílů se skládala ze dvou základních sluţeb a to z obchůzkové a pohotovostní. Obchůzková byla standardním výkonem sluţby a spočívala v obchůzkách, resp. objíţďkách sluţebním autokarem ve svěřeném sluţebním obvodě. Sluţba pohotovostní sestávala ze zákroků pod jednotným velením proti demonstracím a srocení obyvatelstva, jako výpomoc místním četnickým stanicím (Macek, Uhlíř, 1999). Dále byly v průběhu let zřízeny četnické pátrací stanice, četnické pohraniční kontrolní stanice, četnická eskortní stanice, četnické stanice se sluţebními psy, četnické silniční kontrolní stanice, okresní četnické stanice, četnické letecké hlídky, četnické školy a systém vzdělávání. Po vniku Protektorátu Čechy a Morava byla provedena podstatná redukce bezpečnostních sloţek. Posléze
byla rozpuštěna čs. armáda, Německo
poskytovalo protektorátu vojenskou ochranu, která do té doby doplňovala svými déle slouţícími poddůstojníky policii a četnictvo. Toto se projevilo v roce 1942, kdy jiţ nebyly ţádné rezervy a započal systematický nábor do protektorátních bezpečnostních sloţek (Macek, Uhlíř, 2001). Protektorátní četnictvo zůstalo v činnosti na redukovaných územích dvou čs. zemských četnických velitelství, která byla zachována (v Praze a v Brně)v podstatě ve stejné struktuře. V roce 1944 byly všechny bezpečnostní sloţky včleněny do jedné, označované globálně protektorátní policie (Macek, Uhlíř, 2001). Následovalo poválečné období, které započalo brzy po 2. světové válce. Moc byla svěřena prostřednictvím Komunistické strany pracujícímu lidu, který ji vykonával prostřednictvím Národních výborů. Ozbrojený sbor policie získal
8
oporu v zákoně č. 149/1947 Sb. o národní bezpečnosti. Zde byl stanoven nový název „Sbor národní bezpečnosti“ (SNB). Tento zákon dělil SNB na: Pořádkovou sloţku – která je školena a cvičena především na vykonávání pořádkové a bezpečnostní sluţby, vystupující převáţně v uniformě. Kriminální sloţku – která je školena a cvičena především pro stíhání trestních činů, které nejsou namířeny proti státu, v civilním oděvu. Státně bezpečnostní sloţku – která je školena a cvičena především pro stíhání trestních činů, které jsou namířeny proti státu, v civilním oděvu. Sloţka Státní bezpečnostní sluţba -STB, se proslavila také tím, ţe na objednávku tehdejšího státního reţimu vyhledávala, nacházela důkazy a odstraňovala nepohodlné občany, kteří měli jiné smýšlení, neţ vládnoucí strana. Policie v tomto období plnila standardní úkoly jí vyplývající ze zákona, prošla několika zákonnými úpravami a pro lepší a organizovanější součinnost s občany byla v roce 1971 zřízena Ministerstvem vnitra vyhláška č. 76, o Pomocné stráţi Veřejné bezpečnosti (Kalista, 1992). Další výraznější novelizace byla provedena v roce 1974 zákonem č. 40 O Sboru národní bezpečnosti. Tento zákon byl v platnosti s různými drobnými úpravami aţ do roku 1991, kdy byl nahrazen zákonem č. 283 o Policii České republiky (Kalista, 1992). Policie České republiky má v současné době oporu v zákoně č. 273/2008 Sb. Zákon o Policii České republiky. Tento základní zákon se sestává ze čtyř částí, z nichţ první má 15 hlav a celý zákon má 122 paragrafů. Úkoly policie jsou specifikovány v § 2 následovně: Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dál Pavlík, Sebera, Štochl, Vespalec, Zvonař e jen „mezinárodní smlouva“) (zákon č. 273/2008 Sb. Zákon o Policii České republiky).
9
1.2.
Přijímací řízení
Uchazeči o místo k Policii České republiky neprochází jen fyzickými testy. Přijímací řízení se skládá z několika fází. Prvotním krokem je zaslání ţádosti a pohovor na personálním oddělení. Následně musí uchazeči absolvovat fyzické testy. Na ty jsem se zaměřila ve své bakalářské práci. Po úspěšném absolvování fyzických testů přicházejí na řadu psychotesty, jejichţ součástí jsoui IQ testy. Dalším krokem je lékařská prohlídka nejen u policejního lékaře, ale také ve vojenské nemocnici. Některé kraje své přijímací řízení rozšiřují o další části. Například v Jihomoravském kraji čeká na uchazeče třídenní kemp. Fyzické testy Současné fyzické testy k Policii České republiky se skládají ze čtyř disciplín, které jsou bodově ohodnoceny. Jsou jimi: 1. Člunkový běh 2. Kliky 3. Motorický test 4. Běh na 1km Všechny tyto disciplíny uchazeč absolvuje v jeden den hned za sebou v uvedeném pořadí. Pro splnění podmínek musí uchazeč v kaţdém testu získat minimálně 4 body a celkově minimálně 36 bodů. Při neúspěšném absolvování má uchazeč moţnost tento test absolvovat ještě jednou.
1.3.
Fyzická zdatnost
Fyzická zdatnost je schopnost jedince vykonávat fyzickou aktivitu spojenou s kaţdodenním ţivotem. Dobrá fyzická zdatnost nám umoţňuje aktivně pracovat, sportovat a předcházet zraněním a nemocem. Tuto schopnost neurčuje jen jediný znak, ale celé mnoţství znaků (např. aerobní kapacita, síla, rychlost, koordinace, přizpůsobivost). Jedním z ukazatelů úrovně fyzické kondice je úroveň jejich jednotlivých sloţek, mezi které patří jednotlivé motorické schopnosti. (Sledování tělesné zdatnosti mládeţe v Evropě, 2014).
10
Pohybové schopnosti (kondiční, koordinační, hybridní) Pohybovými schopnostmi rozumíme vnitřní biologické předpoklady k pohybovým činnostem. Tyto schopnosti mají genetický základ, který nás omezuje v dosaţení určité úrovně, kterou nazýváme potencionalita výkonu. Nejvýraznějšího zlepšení úrovně dosahuje člověk v senzitivním období. Tyto schopnosti jsou děleny do tří základních kategorií:
Kondiční schopnosti o Vytrvalostní - aerobní vytrvalost, anaerobní vytrvalost, silová vytrvalost o Silové - silová vytrvalost, maximální síla, rychlostní síla
Koordinační schopnosti - rovnováţná, rytmická, orientační, diferenciační, reakční
Hybridní schopnosti o Rychlostní - reakční, akční, rychlostní síla (Pavlík, Sebera, Štochl, Vespalec, Zvonař, 2010).
Silové schopnosti Komplex silových schopností, označovaný zjednodušeně termínem síla, tvoří významnou část fyzické zdatnosti. Rozvoj síly patří do podstatné části jakéhokoli tréninku. Termínem svalová síla označujeme sílu jako pohybovou schopnost jedince a je spjata s činností svalů. Sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí za pomocí svalového úsilí. Svalová kontrakce je důleţitá pro vznik svalové síly a vzhledem k délce a napětí svalu můţe probíhat několika způsoby. Svalová vlákna se mohou zkracovat, natahovat, nebo svoji délku neměnit vůbec. Jednotlivé svalové činnosti dělíme: Izometrická – ve svalových vláknech dochází ke změně napětí, aniţ by přitom docházelo ke změně jejich délky. Tzn., vzrůstá napětí ve svalu, aniţ by se změnila jeho délka. Příkladem je výdrţ ve shybu na doskočné hrazdě. Výdrţ v této klidové poloze vyţaduje statickou práci svalu.
11
Koncentrická – mění se napětí ve svalových vláknech a zároveň se sval zkracuje. Příklad je pohyb při přechodu z visu na hrazdě do shybu, při ohnutí paţe. Biceps vykonává koncentrickou práci. Excentrická – mění se délka svalového vlákna a to tak, ţe se vlákna protahují. Svalová činnost probíhá souhlasně se směrem pohybu zátěţe, je zbrzděním či zpomalení pohybu. (Měkota, Novosad, 2007) Vytrvalostní schopnosti Vytrvalost je schopnost člověka vykonávat dlouho trvající pohybovou činnost bez sníţení její intenzity. Dále můţeme vytrvalost charakterizovat jako schopnost překonávat únavu, kterou vyvolává pokles energetických rezerv, nebo změna vnitřního prostředí. Jedním ze základních parametrů úrovně vytrvalosti je schopnost těla přenášet kyslík do tkání. Tréninkem dokáţeme ovlivnit hodnoty spotřebovaného kyslíku i hodnotu maximální kyslíkové spotřeby. Dalšími parametry ovlivňujícími vytrvalostní schopnosti jsou procesy látkové výměny, způsob uvolnění energie ve svalu a energetické zásobení svalů. Způsob energetického krytí vytrvalostních schopností rozdělujeme na dva základní typy: Aerobní vytrvalost – při tomto výkonu je nezbytná energie dodávána štěpením energetických zdrojů za přítomnosti kyslíku.
Anaerobní – při tomto výkonu je energie dodávána štěpením svalového
ATP a jeho resyntézou anaerobně laktátové fáze tvorby energie. Při tvorbě energie není za potřebí kyslík, ale při procesu tvorby energie vzniká kyselina mléčná, která způsobuje rychlý nárůst únavy. (Panuška, 2014) Rychlostní schopnosti Rychlost je schopnost zahájit a realizovat pohyb v co nejkratším čase. Tato pohybová činnost je prováděna s velkým aţ maximálním úsilím a intenzitou. Můţe trvat jen krátce, proto při ní nevzniká únava. Rychlostní schopnosti se řadí mezi hybridní schopnosti koordinačně – kondiční. Rychlost rozdělujeme na dvě části:
Reakční rychlost je schopnost reagovat v co nejkratším čase na daný
podnět. Hodnotíme hlavně dobu reakce a schopnost anticipace. Úroveň reakční
12
rychlosti je definována jako časový interval od vzniku smyslového podnětu k zahájení první svalové kontrakce. Reakční rychlost dále dělíme na dvě části: o Reakce jednoduchá je neměnící se pohybová odpověď na neměnný, přesně určený podnět. o Výběrová reakce je zvládnutá, známá pohybová činnost, kterou reagujeme na různé čekané i nečekané podněty. Výběr pohybové reakce na podnět ovlivňuje zásoba pohybových dovedností, které byly získány učením a tréninkem.
Akční rychlost je výsledkem nervosvalového systému a rychlosti svalové
kontrakce. Pohyb probíhá vţdy ve vymezeném prostoru a čase a výsledkem je změna polohy těla nebo jeho jednotlivých částí. Podle průběhu jednotlivých fází pohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou rychlost. (Měkota, Novosad, 2007) Koordinační schopnosti Při této schopnosti se nejvíce zapojuje centrální nervová soustava organismu. Reguluje a řídí procesy pohybové činnosti. Dobře rozvinutá koordinace umoţňuje rychlé a správné osvojení nových dovedností, umoţňuje také provádět sloţitější pohybové struktury a přizpůsobovat je měnícím se podmínkám. Koordinační schopnosti dělíme na reakční, rovnováţnou, rytmickou a prostorově orientovanou. (Panuška, 2014)
1.4.
Přijímací testy k dalším ozbrojeným a bezpečnostním složkám České republiky
V této podkapitole se budu zabývat kritérii fyzických testů i k jiným bezpečnostním a ozbrojeným sloţkám neţ jen k Policii ČR. Kaţdý bezpečnostní a ozbrojený sbor má svá specifika, proto se i fyzické testy v přijímacím řízení liší. Moje téma je sice zaměřeno jen na přijímací řízení k Policii ČR, ale srovnání těchto testů mi připadalo jako zajímavý poznatek.
13
1.4.1. Armáda ČR Uchazeči o sluţební poměr v armádě, univerzitu obrany nepočítajíce, mají zcela odlišné fyzické testy, neţ policisté. Prvním a zároveň největším rozdílem je dělení na muţe a ţeny s čímţ se u policie nesetkáme. Druhým rozdílem je rozdělení na věkové kategorie do 30let a od 31 let. Samotný obsah fyzických testů se skládá z těchto cviků:
Sed-leh - omezeno časem 60 s.
Skok daleký z místa
Test W170
Klik Cviky se nehodnotí bodově, ale pouze splnil nebo nesplnil. Testovaný
musí splnit všechny čtyři disciplíny podle svého pohlaví a věkové kategorie (Armáda České republiky, 2013).
1.4.2. Vojenská policie Fyzické testy k vojenské policii jsou úplně odlišné od těch k policii státní. Hodnocení fyzických testů je rozděleno podle pohlaví a určuje bodování za určitý výkon podle věku: do 25, od 26 do 30, od 31 do 35, od 36 do 40, 40 a více. Bodování je oproti testům k PČR odlišné v tom, ţe se uchazeč snaţí získat co nejméně bodů. Nejlepší výkon je hodnocen 0, nejhorší 5 body. Věk určuje, kolik bodů můţe uchazeč maximálně dosáhnout, aby byl ještě přijat. Jednotlivé disciplíny fyzických testů vojenské policie:
Běh na 12 min.
Plavání 100 m
Člunkový běh 10 x 10m.
Leh – sed - omezeno časem 60 s.
Shyb nadhmatem- muţi
Výdrž ve shybu- ţeny
Klik- muţi, omezeno časem 30 s (Ministerstvo obrany, 2014).
14
1.4.3. Vězeňská služba Vězeňská sluţba je charakterem práce blíţe Policii České republiky, moţná proto jsou fyzické testy v přijímacím řízení shodné aţ na jednu disciplínu. Od fyzických přijímacích testů k PČR se ty k Vězeňské sluţbě liší bodovacím systémem a disciplínou navíc (sed – lehy). Obsahem fyzických testů k vězeňské sluţbě jsou tyto cviky:
Člunkový běh
Celomotorický test
Klik- u ţen je výjimkou, ţe klik dělají s dlaněmi na podloţce 45-50cm vysoké.
Sed-leh- počet opakování podobu 60 s.
Běh na 1000m (Vězeňská sluţba ČR, 2012).
1.4.4. Hasičský záchranný sbor Hasičský záchranný sbor, stejně jako Policie České republiky, patří mezi sloţky IZS (Integrovaný Záchranný Systém). Jejich práce patří mezi ty fyzicky náročnější, proto jsem si jejich fyzické testy vybrala k porovnání s těmi k PČR. Přijímací testy k HZS se rozdělují do čtyř skupin podle zařazení na sluţební místa. Skupiny I. a II. musí splnit dva silové testy a jeden test vytrvalostní. Přičemţ musí být dosaţeno stanovené bodové minimum ze všech tří testů a celkové bodové minimum dané skupiny. Skupina III. musí absolvovat jeden silový a jeden vytrvalostní test a musí dosáhnout stanoveného bodového minima. Skupina IV. Absolvuje jeden zvolený test a musí dosáhnout daného bodového minima. Uchazeči jsou také rozděleni podle pohlaví na muţe a ţeny a podle věku na 6 skupin: do 29, od 30 do 35, od 36 do 40, od 41do 45, od 46 do 50 a od 51 a více. Fyzické testy k HZS jsou rozděleny do 3 skupin, z nichţ jsou dvě silové, jedna vytrvalostní a kaţdá obsahuje dva cviky.
15
Silové o Kliky- limitováno časem 2 min. o Shyby -bez časového limitu.
Silové o Leh- sed - limitováno časem 2 min. o Přednožování v lehu
Vytrvalostní o Běh na 2000m o Plavání na 200m (Hasičský záchranný sbor, 2015).
1.4.5. Celní správa Fyzické testy k přijetí do sluţebního poměru k celní správě jsou disciplínami shodné s těmi policejními. Rozdílem však je dělení podle pohlaví a věku. U muţů se věkové kategorie dělí do 45, 45 aţ 55, 55 a více. U ţen do 40, od 40 do 50, 50 a víc. Jednotlivé disciplíny:
Klik
Člunkový běh 4 x 10m.
Celomotorický test
Běh na 1000m (Celní správa, 2011).
1.4.6. Obecní policie Přijímací testy k městské policii Brno se od fyzických testů k policii odlišují rozdělením dle pohlaví a do věkových kategorií. Muţi se podle věku dělí na tři kategorie: od 21 do 30, od 31do 36, 37 a více. Ţeny se podle věku také dělí do tří kategorií a to: od 21 do 28, od 29 do 35, 36 a více. Disciplínami zařazenými navíc jsou gymnastická sestava, shyby a překáţkový běh. Naopak chybí běh na 1 km a člunkový běh. Bodování není podle bodovacích tabulek, ale za kaţdý provedený cvik je jeden bod. V gymnastické sestavě se hodnotí kaţdý prvek od 1
16
do 3 bodů. U disciplín měřených na čas se kaţdá odchylka 5 s od stanoveného limitu posuzuje přičtením nebo odečtením jednoho bodu. Seznam disciplín fyzických testů k městské policii:
Klik - bez časového omezení.
Překážkový běh
Shyb - bez časového omezení.
Sed – leh - bez časového omezení.
Gymnastická sestava: o Kotoul vpřed o Kotoul vzad přes pravé a levé rameno o Přemet stranou o Kotoul vzad do stoje na rukou (Městská policie, 2015).
17
2. Cíle a úkoly práce, hypotézy 2.1.
Cíle práce
Cílem práce je:
Zjistit úroveň fyzické zdatnosti ţáků různých typů středních škol za pomoci fyzických testů přijímacího řízení k Policii České republiky.
Provést komparaci celkových výsledků mezi jednotlivými školami a disciplínami.
Zjistit moţnou úspěšnost studentů jednotlivých typů škol při přijímacím řízení.
2.2.
Na základě dosaţených bodů seřadit disciplíny podle obtíţnosti.
Úkoly práce
Úkoly práce jsou:
2.3.
Studium literatury
Výběr škol
Měření jednotlivých disciplín
Statistické zpracování výsledků
Analýza získaných dat
Hypotéza /Výzkumné otázky
H1: Předpokládáme, ţe nejvyšší úspěšnosti dosáhnou ţáci školy se sportovním zaměřením. H2: Předpokládáme, ţe ve všech naměřených parametrech dosáhnou lepších výsledků studenti sportovního gymnázia neţ studenti ostatních typů škol a to na námi zvolené 5 % hladině významnosti. Výzkumné otázky 1. Ve které z testovaných disciplín dosáhnou ţáci nejniţšího bodového hodnocení? 18
2. Jaká bude případná úspěšnost ţáků různých typů škol při přijímacím řízení k PČR?
19
3. Metodika práce
3.1.
Charakteristika vzorku
Měření probíhalo na třech středních školách. Všechny tři školy jsou umístěny ve větším městě a chtěly zůstat v anonymitě. Záměrně jsem vybírala školy s jiným zaměřením. Jednou z testovaných škol je všeobecné gymnázium se dvěma hodinami tělesné výchovy týdně. Druhá testovaná škola je průmyslová škola zaměřená na výtvarné obory také se dvěma hodinami tělesné výchovy týdně. Třetí školou je gymnázium se sportovní třídou se čtyřmi hodinami tělesné výchovy týdně. Ve všech školách jsem testovala ţáky čtvrtých ročníků v hodinách tělesné výchovy. Tuto věkovou kategorii jsem zvolila, jelikoţ se nejvíce blíţí nejniţší věkové hranici, která se k policii můţe hlásit (18 let a maturitní zkouška). Na všech uvedených školách byly hodiny tělesné výchovy chlapců a dívek rozděleny. Přesto jsem si při testování nepsala, zda jde o dívky nebo chlapce, protoţe toto kritérium se u fyzických testů k Policii České republiky neřeší. Z měření však vím, ţe největší rozdíl dívek a chlapců byl u školy č. 1. a nejmenší u školy č. 3. a počet dívek byl vţdy větší neţ počet chlapců. Na všeobecném gymnáziu jsem měřila celkem 106 středoškoláků. Můţu jen dodat, ţe dívek bylo více. Na škole se zaměřením na umění jsem měřila 103 ţáků. Třetí testovanou školou bylo gymnázium, kde mají sportovní třídu. Zde jsem testovala 128 ţáků.
3.2.
Použité metody
V této podkapitole se budu zabývat rozborem jednotlivých disciplín fyzických testů v přijímacím řízení k policii. Ke kaţdé disciplíně uvedu správné provedení, bodování a důvod proč právě tato disciplína byla zařazena. Člunkový běh První disciplínou je člunkový běh. Na rovné dráze odměříme vzdálenost 10 metrů. Začátek a konec tohoto úseku označíme metami. Start je vedle startovní mety. Běţí se šikmo k druhé metě. Tato meta se obíhá a stejným způsobem se
20
vrací k startovní metě. Proběhnutá dráha má tvar osmičky. Při třetím úseku se meta neobíhá, jen se jí dotkne a vrací se zpět. Při proběhnutí startovní čáry a po doteku startovního kuţele se zastaví časomíra, viz obr. 1. Tabulce číslo 1. Nám zobrazuje bodové hodnocení člunkového běhu (Neuman, 2003).
Obr. 1. Člunkový běh Body
Výkon
4
14,5
6
13,4
8 10
12,3 11,6
12
11,2
14
10,8
Tabulka č. 1 (Policie ČR, 2015). Člunkový běh je zařazen do testů, které zkoumají rychlostní schopnosti. Přímo testovaná je akční rychlost se změnou směru (Pavlík, Sebera, Štochl, Vespalec, Zvonař, 2010).
Klik Dalším cvikem je klik. Jeho správné provedení: leh na břiše, paţe jsou skrčené, poloţené dlaněmi na zem tak, aby prsty směřovaly vpřed. Dlaně jsou poloţeny na šířku hrudníku. Klik provádíme propnutím paţí a zaujetím vzporu leţmo., pokrčením paţí v loktech, lehkým dotykem hrudníku o podloţku a zpět
21
do kliku. Trup je zpříma, pánev nevysazujeme ani se neprohýbáme v zádech. Tabulka číslo 2. Zobrazuje bodové hodnocení kliku (Policie ČR, 2015). Body
Výkon
4
18
6
22
8
26
10
30
12
34
14
38
Tabulka č. 2 (Policie ČR, 2015). Klik se řadí mezi testy zkoumající dynamicko-silové schopnosti. Testovaná osoba by měla provádět maximální moţný počet kliků výše uvedeným způsobem. Odpočinek v jednotlivých polohách by měl být maximálně 3 sekundy. Oblastí testování je dynamická vytrvalostní síla extenzorů paţí a pletence ramenního (Pavlík, Sebera, Štochl, Vespalec, Zvonař, 2010). Celomotorický test Další disciplínou je celomotorický test. Při tomto testu jde o co největší počet provedených cviků v čase dvou minut. Popis cviku je následující: cvičící ze stoje spatného přechází přes dřep do lehu na břiše a zvedne ruce z podloţky, přechází zpět opět přes dřep do stoje spatného, dále pokračuje přes dřep do lehu na napřímená záda, ruce se dotknou podloţky podél těla a zpět přechází přes sed a dřep do stoje spatného. Kaţdý přechod do stoje spatného je počítán jedno provedení cviku. Tabulka číslo 3 uvádí bodové hodnocení celomotorického testu (Policie ČR, 2015). Body
Výkon
4
18
6
22
8
26
10
30
12
34
14
38
Tabulka č. 3 (Policie ČR, 2015).
22
U celostního motorického testu testujeme celkovou globální vytrvalost a částečně obratnost. (Pavlík, Sebera, Štochl, Vespalec, Zvonař, 2010) Běh na 1 km Poslední disciplínou je běh na 1 kilometr. Úkolem je uběhnout tuto vzdálenost v co nejkratším čase. Smyslem tohoto testu je prověření střednědobé vytrvalosti. Bodové hodnocení je uvedeno v tabulce číslo 4.(Policie ČR, 2015) Výkon
Body 4
5:15
6
4:50
8
4:30
10
4:10
12 14
3:50 3:30
Tabulka č. 4 (Policie ČR, 2015).
3.3.
Sběr dat
Měření člunkového běhu probíhalo následovně: dráhu jsem postavila pomocí dvou kuţelů ve vzdálenosti 10m od sebe v tělocvičně na nekluzké podlaze. Vzdálenost jsem změřila pásmem zapůjčeným ve škole. Před měřením jednotlivých ţáků jsem jim disciplínu vysvětlila a po té názorně ukázala. Čas jsem měřila pomocí stopek. K počítání kliků jsem vyuţila předem zaškolené examinátory, kteří přesně věděli, jak má vypadat správné provedení kliku a které kliky se tolerují a které ne. Před provedením samotného cvičení jsem ţákům vysvětlila provedení kliku a potom názorně ukázala. Ţáky jsem před samotným cvičením rozdělila do skupin tak, aby vţdy na jednoho počítajícího připadal jeden ţák. Při počítání jsem kontrolovala průběh cvičení. Celomotorický test jsem měřila podobným způsobem jako kliky. Opět jsem k počítání vyuţila předem zaškolené examinátory, kterým jsem vysvětlila správné provedení testu a jeho průběh.
23
Ţáky jsem rozdělila do skupin tak, aby na jednoho počítajícího připadal jeden ţák. Cvik jsem opět nejdříve vysvětlila a pak provedla názornou ukázku. Čas jsem měřila na stopkách a zároveň kontrolovala průběh testu. Poslední disciplínou je běh na jeden kilometr. Měření běhu z důvodu nedostatečného vybavení škol jsem musela provést v tělocvičně. Pásmem jsem změřila obvod tělocvičny a podle naměřených hodnot jsem spočítala počet kol, které musí ţáci uběhnout. Poté jsem je rozdělila do dvojic, aby si navzájem počítali počet uběhnutých kol. Čas jsem měřila pomocí stopek. Veškerá naměřená data jsou anonymní.
3.4.
Zpracování dat
Naměřené výsledky jsem zpracovala v tabulkovém editoru Excel do tabulek podle jednotlivých škol. K výsledkům jsem přiřadila body a vyhodnotila průměrný výkon ţáků z dané školy. Dále jsem data zpracovala pomocí základních popisných, statistických charakteristik: Medián, Kvartily 1. a 3, Minimum, Maximum, n – počet respondentů. Potom jsem provedla testy normality, abych zjistila, zda rozdělení naměřených dat lze povaţovat za normální. K tomu jsem pouţila tyto testy normality:
Kolmogorov-Smírovův test
Shapiro-Wilkův test
Na základě výsledků těchto testů jsem pak pouţila neparametrickou analýzu rozptylu -Kruskal-Wallace test. Data, která jsem získala, jsem graficky znázornila pomocí krabicových grafů. Statické vyhodnocení jsem interpretovala na 5% hladině statistické významnosti, kde platí, ţe p < 0,05, potom je statisticky významný rozdíl mezi školami.
3.5.
Časový harmonogram
Září 2014 - studium literatury.
Září 2014 - kontaktování škol. 24
Říjen 2014 první polovina - měření dat první škola (gymnázium).
Říjen 2014 druhá polovina - měření dat druhá škola (Střední umělecká).
Listopad 2014 - zpracování dat do tabulek, přidělení bodového hodnocení jednotlivým disciplínám.
Prosinec 2014 - sestavení osnovy bakalářské práce.
Od ledna 2015 do dubna 2015 jsem se zabývala teoretickou částí bakalářské práce.
Březen 2015 - měření třetí škola (gymnázium se sportovní třídou).
Březen 2015 - zápis výsledků do editoru Excel a přiřazení bodových hodnot.
Květen 2015 aţ listopad 2015 přerušení zpracovávání bakalářské práce.
Listopad 2015 - zpracování naměřených dat a výpočtů.
Listopad 2015 - zpracování praktické části práce.
Prosinec 2015 - dokončení bakalářské práce.
25
4. Výsledky práce, diskuse V této kapitole se budu zabývat samotným zpracováním naměřených dat pomocí výše uvedených metod. Za pomocí tabulek a grafů budu srovnávat výsledky škol v jednotlivých disciplínách. Naměřené a obodované výsledky jsou uvedeny v příloze 1.
4.1.
Komparace výsledků celkového bodového hodnocení testů fyzické kondice jednotlivých škol
Celkové bodové hodnocení škol Krabicový graf dle skupin Proměnná: Celkem 60
50
Celkem
40
30
20
10
0
škola1
škola2 škola
škola3
Medián 25%-75% Min-Max
Graf č. 1 Graf číslo 1 nám znázorňuje hodnocení celkem dosaţených bodů. Ke splnění poţadavků fyzických testů k Policii České republiky musí uchazeči dosáhnout minimálně 36 bodů. Škola 1 dosahuje minimální bodové hodnoty 10 a maximální bodové hodnoty 48 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to od 18 do 34 bodů. Střední hodnota neboli medián dosaţená školou 1 je cca 26 bodů. To znamená, ţe většina ţáků školy 1 testy nesplnila. Několik málo testovaných dosahuje maxima 49 bodů, coţ je více neţ škola 2, ale 26
bodový rozsah většiny ţáků školy 1 je menší neţ u školy 2 a 3. Celkově tato škola dopadla nejhůře, je to zřejmě dáno tím, ţe na všeobecném gymnáziu mají větší počet dívek neţ chlapců a jejich rozdíl je z testovaných škol největší. Dále předpokládáme, ţe zájem o sport ve volném čase nebude takový jako u sportovně zaměřené školy. Také dvě hodiny tělesné výchovy nejsou mnoho na rozvoj fyzické kondice ţáků. Hodně záleţí i na obsahu výuky, který bohuţel neměla moţnost posoudit. Škola 2 dosahuje minimální hodnoty 10 bodů a maximální hodnoty 46 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to 22 aţ 36 bodů. Střední hodnota neboli medián dosaţený školou 2 je 30 bodů. Větší část testovaných ze školy 2 dosáhla těsně pod hranici 36 bodů, to znamená, ţe poţadavky fyzických testů nesplnila. Jen malá část testovaných získala 36 a více bodů, avšak jejich výsledky byly lepší neţ u školy 1. Dle mého názoru je to dáno tím, ţe ve škole 2 je méně dívek, neţ ve škole 1. Chlapci jsou na tom fyzicky lépe neţ dívky, i kdyţ nejsou trénovaní a tak dosahují více bodů. Škola č. 3 dosahuje minimální hodnoty 8 bodů a maximální hodnoty 54 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to 28 aţ 42 bodů. Střední hodnota neboli medián dosaţený školou 3 je 38 bodů. Ze všech testovaných škol dosáhlo na hranici 36 bodů nejvíce ţáků ze školy 3. Ţák této školy dosáhl nejvyšší počet bodů, ze všech testovaných škol. Je to dáno tím, ţe ve škole 3 má dvojnásobek hodin tělesné výchovy týdně. Předpokládáme, ţe se ţáci této školy věnují sportu i ve svém volném čase a (na rozdíl od ostatních testovaných škol) jsou zde i dívky v dobré fyzické kondici. Jediné co mne překvapilo, je minimální hranice školy číslo 3, která je nejniţší ze všech testovaných škol. Dva ţáci dosáhli celkového počtu 8 bodů. Příčinu tak špatného výsledku nedokáţu zdůvodnit. Nejvíc nás zajímá bodový rozdíl mezi školou 3 a zbývajícími dvěma školami. Jak je znázorněno v tabulce č. 5, statisticky významný rozdíl na hladině významnosti 5% je mezi školou 3 a 1 a školou 3 a 2.
27
Závislá: Celkem
Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Celkem (Kopie - bp tabulky 2) Nezávislá (grupovací) proměnná : škola Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 337) =26,10770 p =,0000 škola1 škola2 škola3 R:135,65 R:164,24 R:200,45 0,101836 0,000001 0,101836 0,014960 0,000001 0,014960
škola1 škola2 škola3
Tabulka č. 5. Tabulka č. 5 nám zobrazuje statisticky významný rozdíl mezi školou 1 a školou 3, a také statisticky významný rozdíl mezi školou 2 a školou 3 (na 5% hladině významnosti). Mezi školami 1 a 2 rozdíl je, ale nedosahuje poţadovaných 5 % proto, pro nás není statisticky významný. 4.1.1. Výsledky celkového bodového hodnocení jednotlivých škol Škola 1 splnilo
23
nesplnilo
83
průměr bodů splněných
40,8333
průměr bodů nesplněných
22,5854
průměr čb
11,7896
průměr klik
16,9434
průměr CMT
26,3019
průměr 1km
4:38:15
Tabulka č. 6. Tabulka číslo 6 znázorňuje počet ţáků, kteří by fyzické testy k PČR splnili, nesplnili a průměrně dosaţené výsledky v jednotlivých disciplínách. Ke splnění fyzických testů je třeba dosáhnout minimálního počtu 36 bodů a z kaţdé disciplíny získat minimálně 4 body. Ţáků všeobecného gymnázia, tedy školy č. 1, bylo celkem 106, z toho splnilo 23 ţáků a 83 nesplnilo. Průměr bodů ţáků, kteří splnili, je 40 aţ 41 a těch co nesplnili, je 22 aţ 23 bodů. V disciplíně člunkový běh dosáhli průměrného času 11,7 s. Průměrný počet kliků byl 17 a průměr
28
celomotorického testu byl 26 poloh za 2 minuty. Průměrný čas na 1km byl 4min. 38s. Škola 2 splnilo
29
nesplnilo
74
průměr bodů splněných
39,7241
průměr bodů nesplněných
25,7568
průměr čb průměr klik
11,6485 20,6408
průměr CMT
27,8058
průměr 1km
4:35:41
Tabulka č. 7. Tabulka číslo 7 znázorňuje počet ţáků, kteří by fyzické testy k PČR splnili, nesplnili a průměrně dosaţené výsledky v jednotlivých disciplínách. Ke splnění fyzických testů je třeba dosáhnout minimálního počtu 36 bodů a z kaţdé disciplíny získat minimálně 4 body. Ţáků střední školy s uměleckým zaměřením, tedy školy č. 2, bylo celkem 103. Z toho splnilo 29 ţáků a 74 nesplnilo. Průměr bodů ţáků, kteří splnili, je 40 a těch co nesplnili, je 26 bodů. V disciplíně člunkový běh dosáhli průměrného času 11,6 s. Průměrný počet kliků byl 20 a průměr celomotorického testu byl 28 poloh za 2 minuty. Průměrný čas na 1km byl 4min. 35s. Škola 3 splnilo
53
nesplnilo
75
průměr bodů splněných
42,8302
průměr bodů nesplněných
26,56
průměr čb
10,9789
průměr klik
18,5781
průměr CMT
32,1172
průměr 1km
4:23
Tabulka č. 8.
29
Tabulka číslo 8 znázorňuje počet ţáků, kteří by fyzické testy k PČR splnili, nesplnili a průměrně dosaţené výsledky v jednotlivých disciplínách. Ke splnění fyzických testů je třeba dosáhnout minimálního počtu 36 bodů a z kaţdé disciplíny získat minimálně 4 body. Ţáků všeobecného gymnázia, tedy školy č. 3, bylo celkem 128 a z toho splnilo 53 ţáků, 75 nesplnilo. Průměr bodů ţáků, kteří splnili, je 42 aţ 43 a těch co nesplnili 26 aţ 27 bodů. V disciplíně člunkový běh dosáhli průměrného času 10,9 s. Průměrný počet kliků byl 19 a průměr celomotorického testu byl 32 poloh za 2 minuty. Průměrný čas na 1km byl 4min. 23 s. 4.1.2. Výsledky bodového hodnocení jednotlivých disciplín Člunkový běh Krabicový graf dle skupin Proměnná: ČB-body 16 14 12
ČB-body
10 8 6 4 2 0 -2
škola1
škola2 škola
škola3
Medián 25%-75% Min-Max
Graf č. 2. Graf číslo 2. nám znázorňuje bodové hodnocení člunkového běhu. V grafu je vţdy znázorněna minimální bodová hodnota 0, a maximální bodová hodnota 14, kvartily a střední hodnotu vyjádřenou mediánem.
30
Ve škole 1 kvartily znázorňují bodové rozmezí od 6 do 14 bodů. To znamená, ţe víc jak 50% ţáků dosáhlo tohoto bodového rozsahu. Je to největší rozsah bodů mezi testovanými školami a jeho spodní hranice 6 bodů je z testovaných škol nejniţší. Naopak horní hranice 14 bodů konkuruje škole 3, která této horní hranice také dosáhla. Střední hodnota vyjádřená mediánem této školy je 8 bodů, coţ je nejniţší hodnota ze všech testovaných škol. Tyto výsledky jsou dle mého názoru dány větším počtem dívek oproti ostatním testovaným školám, protoţe dívky jsou pomalejší neţ chlapci. Tudíţ se drţí na nízkém bodovém hodnocení. Chlapci na tom byli bodově dobře, coţ dokazuje horní hranice bodového rozsahu 14 bodů. Kvartily školy 2 znázorňují bodovou hranici 8 aţ 12 bodů, coţ je nejmenší bodový rozsah testovaných škol a dosahuje střední hodnoty 10 bodů vyjádřené mediánem. Tato škola má nejmenší bodový rozsah ze všech testovaných škol. To dokazuje, ţe přes 50% ţáků této školy, jsou na tom bodově skoro stejně, je to dáno zřejmě tím, ţe větší část školy 2 tvoří chlapci, kteří jsou na tom fyzicky zhruba stejně. Tento fakt je dle mého názoru i důvod, proč je škola 2 na tom lépe neţ škola 3. Bodové rozmezí určené kvartily ve škole 3 se pohybuje v bodovém rozmezí 8 aţ 14 bodů. Střední hodnota vyjádřená mediánem této školy je 14 bodů, coţ je nejvyšší hodnota ze všech testovaných škol i moţných získaných bodů. Škola 3 má nejlepší bodové hodnocení z testovaných škol. Rozdíl mezi testovanými školami nám také znázorňuje tabulka č. 9, kde je vidět statisticky významný rozdíl na 5% hladině významnosti mezi školou 3 se školami 1 a 2. Tento výsledek jsem očekávala, protoţe tato škola má více tělesné výchovy neţ předchozí dvě. Navíc tato škola je zaměřena na rozšířenou výuku sportu, tím pádem předpokládáme trénovanější ţáky, kteří pravděpodobně sportují i mimo školu. Tato pravděpodobnost je větší neţ u ţáků gymnázia a střední školy s uměleckým zaměřením.
31
Závislá: ČB-body
Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); ČB-body (Kopie - bp tabulky 2) Nezávislá (grupovací) proměnná : škola Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 337) =29,94437 p =,0000 škola1 škola2 škola3 R:143,37 R:151,48 R:204,32 1,000000 0,000006 1,000000 0,000125 0,000006 0,000125
škola1 škola2 škola3
Tabulka č. 9 Tabulka č. 9 zobrazuje statisticky významný rozdíl mezi školou 1 a školou 3 a také statisticky významný rozdíl mezi školou 2 a školou 3 (na 5% hladině významnosti). Mezi školami 1 a 2 rozdíl je, ale nedosahuje poţadovaných 5 %, proto pro nás není statisticky významný. Klik Krabicový graf dle skupin Proměnná: Kliky-body 16 14 12
Kliky-body
10 8 6 4 2 0 -2
škola1
škola2 škola
Graf č. 3.
32
škola3
Medián 25%-75% Min-Max
Graf č. 3 nám znázorňuje bodové hodnocení kliků. V grafu je vţdy znázorněna minimální bodová hodnota 0 a maximální bodová hodnota 12 u škol 1a 2 u školy 3 14. Škola 1 dosáhla střední hodnoty vyjádřené mediánem 2 body a kvartily nám vymezují bodové rozmezí od 0 do 6 bodů. Ve škole 2 je střední hodnota dle mediánu 6 bodů a kvartily nám vymezují bodové rozmezí 0 aţ 8 bodů, coţ je více neţ u předchozí školy. Dle mého názoru je to dáno tím, ţe první škola má více dívek a méně chlapců neţ druhá. Podle tabulky č. 10 je rozdíl ve výsledcích těchto dvou škol nad 5%, proto je pro nás statisticky významný. Střední hodnota školy 3 dle mediánu byl 4 body. To je více neţ škola 1, zřejmě kvůli poměru dívek a chlapců a také trénovanosti. Oproti škole 2 je na tom škola 3 hůře, tato informace mě překvapila vzhledem k trénovanosti školy č. 3, která je vyšší neţ u školy č. 2 z důvodu větší hodinové dotace tělesné výchovy. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí s dolní hranicí 0 a horní hranicí 7 bodů, to je rozmezí bodů, kterých dosáhlo víc jak 50% ţáků, coţ je výsledek řadící je mezi předchozí dvě školy. Tento výsledek mě překvapil tím, ţe jsem předpokládala lepší sportovní výkony neţ u předchozích dvou škol. Rozdíl mezi školami 1 a 3 a školami 2 a 3 sice je, ale není tak velký, aby pro nás byl statisticky významný. Závislá: Kliky-body
škola1 škola2 škola3
Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Kliky-body (Kopie - bp tabulky 2) Nezávislá (grupovací) proměnná : škola Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 337) =8,894122 p =,0117 škola1 škola2 škola3 R:155,99 R:191,88 R:161,36 0,023279 1,000000 0,023279 0,053914 1,000000 0,053914
Tabulka č. 10.
33
Tabulka č. 10 nám zobrazuje statisticky významný rozdíl mezi školou 1 a školou 3 (na 5% hladině významnosti), mezi ostatními školami rozdíl je, ale nedosahuje poţadovaných 5 %, proto pro nás není statisticky významný. Celomotorický test Krabicový graf dle skupin Proměnná: CMT-body 16 14 12
CMT-body
10 8 6 4 2 0 -2
škola1
škola2 škola
škola3
Medián 25%-75% Min-Max
Garf č.4. Graf číslo 4 nám znázorňuje bodové hodnocení celomotorického testu. Škola 1 a 2 mají stejnou střední hodnotu znázorněný mediánem 8 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí od 6 do 10 bodů, coţ je bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků ze školy 1 a2. Překvapilo mě, ţe obě školy dopadly stejně. Předpokládala jsem lepší výsledek školy 2, kvůli menšímu rozdílu v počtech chlapců a dívek mezi školami 1 a 2. Ve škole 3 je střední hodnota vyjádřená mediánem 10 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to od 8 do 12 bodů. To, ţe škola 3 bude mít nejlepší výsledky, jsem očekávala, ale také jsem předpokládala, ţe někteří testovaní získají maximální počet bodů, coţ se nestalo. K těmto předpokladům mě vedlo to, ţe u ţáků školy 3 předpokládáme
34
lepší tělesnou kondici neţ u studentů předchozích škol 1 a 2 a to nejen kvůli dvojnásobnému počtu hodin tělesné výchovy, ale i díky většímu zájmu o sport. Závislá: CMT-body
škola1 škola2 škola3
Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); CMT-body (Kopie - bp tabulky 2) Nezávislá (grupovací) proměnná : škola Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 337) =50,95894 p =,0000 škola1 škola2 škola3 R:127,79 R:154,80 R:214,55 0,135447 0,000000 0,135447 0,000011 0,000000 0,000011
Tabulka č. 11. Tabulka č. 11 zobrazuje statisticky významný rozdíl mezi školou 1 a školou 3 a také statisticky významný rozdíl mezi školou 2 a školou 3 (na 5% hladině významnosti). Mezi školami 1 a 2 rozdíl je, ale nedosahuje poţadovaných 5 %, proto pro nás není statisticky významný. Běh na 1 km: Krabicový graf dle skupin Proměnná: 1km-body 14
12
10
1km-body
8
6
4
2
0
-2
škola1
škola2 škola
Graf č. 5.
35
škola3
Medián 25%-75% Min-Max
Graf číslo 5 nám znázorňuje bodové hodnocení běhu na 1 km. Škola 1 dosahuje minimální bodové hodnoty 0 a maximální bodové hodnoty 10 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to od 4 do 8 bodů, střední hodnota vyjádřená mediánem je 6 bodů. Tato škola jako jediná dosahuje nejniţšího bodového průměru. Je to zřejmě dáno tím, ţe na rozdíl od školy 3 mají méně hodin tělesné výchovy a její ţáci na tom fyzicky nejsou tak dobře i z důvodu moţného menšího zájmu o sport. Ten to rozdíl je pro nás statisticky významný, coţ nám dokazuje i tabulka č. 12. Na rozdíl od školy 2 má škola 1 větší poměr dívek neţ chlapců. Domnívám se, ţe kdyţ výkony v člunkovém běhu byly dobré, tak netrénované dívky mají potíţe s kilometrovým během kvůli jeho délce. I bodová hranice, které dosáhl nejvyšší počet testovaných ze školy 1, je z testovaných škol nejmenší. Je to opět dáno nedostatečnou dotací hodin tělesné výchovy a větším počtem dívek. Škola 2 dosahuje minimální hodnoty 2 body a maximální hodnoty 10 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to 4 aţ 8 bodů, střední hodnota vyjádřená mediánem je 8 bodů. Pokud porovnáme školu 2 se školou 1, zjistíme, ţe škola 2 na rozdíl od školy 1 má posunutou minimální bodovou hranici na 2 body. Rozsah nejvíce dosaţených bodů je u obou škol stejný a liší se jen nejčastěji dosaţenou hodnotou, tu má škola 2 větší. Dle mého názoru je to dáno poměrem dívek a chlapců, přičemţ škola 1 má dívek více neţ škola 2. Tento rozdíl není na 5% hladině významnosti, tudíţ pro nás není statisticky významný. Ve srovnání se školou 3 je na tom škola 2 hůře, kromě kritéria nejvíce dosaţených bodů, v němţ dosáhly obě školy stejných výsledků. Tento rozdíl dosahuje, jak znázorňuje tabulka č. 12 hladiny 5% významnosti, tudíţ je pro nás statisticky významný. Škola č. 3 dosahuje minimální hodnoty 4 bodů a maximální hodnoty 12 bodů. Kvartily nám znázorňují bodové rozmezí, kterého dosáhlo víc jak 50% ţáků a to 6 aţ 10 bodů, střední hodnota vyjádřená mediánem je 8 bodů. Škola 3 je na tom nejlépe ze všech testovaných škol. Opět je to dáno dvojnásobným počtem hodin tělesné výchovy, lepší trénovaností ţáků, hlavně dívek, které ve všech školách tvoří tu větší část.
36
Závislá: 1km-body
škola1 škola2 škola3
Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); 1km-body (Kopie - bp tabulky 2) Nezávislá (grupovací) proměnná : škola Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 337) =9,268755 p =,0097 škola1 škola2 škola3 R:155,82 R:157,67 R:189,03 1,000000 0,028325 1,000000 0,045071 0,028325 0,045071
Tabulka č. 12. Tabulka č. 12 zobrazuje statisticky významný rozdíl mezi školou 1 a školou 3 a také statisticky významný rozdíl mezi školou 2 a školou 3. (na 5% hladině významnosti). Mezi školami 1 a 2 rozdíl je, ale nedosahuje poţadovaných 5 %, proto pro nás není statisticky významný. 4.1.3. Obtížnost jednotlivých disciplín na základě dosažených bodů V této podkapitole se budu zabývat vyhodnocením obtíţnosti disciplín přijímacích testů k PČR podle počtu dosaţených bodů. Informace k porovnání dosaţených výsledků jsem získala z grafů z předchozí podkapitoly, které nám znázorňují střední hodnotu dosaţených bodů pomocí mediánu. Pro vyhodnocení jsem pouţila tabulkový editor Excel a zobrazení v grafu. škola 1
škola 2
škola 3
Člunkový běh
8
10
14
Průměr získaných bodů 10,66666667
Klik
2
6
4
4
CMT
8
8
10
8,666666667
1km
6
8
8
7,333333333
Tabulka č. 13
37
16 14 12 10 škola 1 8
škola 2
6
škola 3
4 2 0 Člunkový běh
Klik
CMT
1km
Graf č. 6 Poslední sloupec v Tabulce č. 13 nám znázorňuje průměr mediánů všech testovaných škol. Na první pohled vidíme, ţe nejméně bodů dosáhli ţáci v disciplíně Klik. Nejlépe vyšel člunkový běh a s malým bodovým rozdílem následoval celomotorický test, poté běh na 1km. Z Grafu č. 6 uţ na první pohled vidíme, ţe všechny školy získaly v disciplíně klik nejméně bodů. Pro školu 1 a školu 3 je druhou nejméně bodovanou disciplínou běh na 1km. Škola 2 dosáhla stejného mediánu jak v celomotorickém testu, tak na běhu na 1km. Celomotorický test je druhou nejlépe bodovanou disciplínou, pro školu 1 je na stejné bodové úrovni jako člunkový běh. Jako nejlépe bodovaná disciplína vyšel člunkový běh. Na základě těchto poznatků si dovoluji tvrdit, ţe nejobtíţnější disciplínou byl klik, za ním běh na 1km, po té celomotorický test a nejméně obtíţný byl běh na 1km. Kliky se mi na základě pozorování při testování pro ţáky středních škol jevily jako obtíţné. Dle mého názoru je to tím, ţe nemají tak rozvinutou sílu horních končetin. Zvláště u dívek je to problematická partie. I kdyţ neznáme přesný poměr chlapců a dívek, na základě pozorování, při měření testů dělaly kliky menší problém trénovaným dívkám z třetí školy neţ dívkám z předchozích dvou škol, které se sportu tolik nevěnují. U chlapců nebyl tento rozdíl tak markantní. 38
Běh na 1 kilometr byl na základě pozorování stejně obtíţný jako klik, zvláště pro dívky ze školy 1 a 2, které nejsou trénované, a delší trasa jim činí potíţe. Chlapcům tato disciplína, dle mého názoru, vyhovovala a nevypozorovala jsem ţádný problém v průběhu měření. To stejné platí pro dívky ze školy 3.
39
Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala testováním fyzické zdatnosti středoškolské mládeţe vzhledem k přijímacím testům k Policii České republiky. Měření jsem prováděla na třech různě zaměřených školách. Jedna byla všeobecné gymnázium se dvěma hodinami tělesné výchovy týdně. Druhá byla střední škola s uměleckým zaměřením také se dvěma hodinami tělesné výchovy týdně. Poslední testovaná škola byla gymnázium s rozšířenou tělesnou výchovou čtyři hodiny týdně. Testovala jsem ţáky posledního ročníku, kterým je nad 18 let, aby testování co nejvíce odpovídalo realitě přijímacího řízení k PČR. V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala historií Policie České republiky, popsáním přijímacích testů k policii a rozborem jednotlivých disciplín. V této části jsem se také zabývala pojmy fyzická zdatnost, pohybové schopnosti silové, kondiční, koordinační, vytrvalostní. Dále jsem zde pro porovnání uvedla přijímací řízení k dalším bezpečnostním a ozbrojeným sloţkám české republiky (např. HZS, vězeňská sluţba, celní správa, vojenská policie, armáda, městská policie). V další části práce jsem si stanovila cíle práce, její úkoly, hypotézy a výzkumné otázky. Hypotéza H1: Předpokládáme, ţe nejvyšší úspěšnosti dosáhnou ţáci školy se sportovním zaměřením. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 1 a nasvědčují tomu i grafy, které zobrazují bodové hodnocení jednotlivých disciplín. Úspěšnost ţáků školy se sportovním zaměřením by při případném přijímacím řízení byla cca 50 %, Tímto hypotézu H1 potvrzujeme. Hypotéza H2: Předpokládáme, ţe ve všech naměřených parametrech dosáhnou lepších výsledků studenti sportovního gymnázia, neţ studenti ostatních typů škol, a to na námi zvolené 5 % hladině významnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila. Je pravda, ţe studenti sportovního gymnázia dosáhli lepších výsledků neţ ostatní typy škol. Jediná disciplína, kdy tento rozdíl nebyl na 5% hladině významnosti, byly kliky. Data jsem zpracovala pomocí statistických metod a vyhodnotila je v grafech a tabulkách. Tímto hypotézu H2 zamítáme.
40
Výzkumná otázka 1: Ve které z testovaných disciplín dosáhnou ţáci nejniţšího bodového hodnocení? Při hodnocení obtíţnosti jednotlivých disciplín jsem vyuţívala dosaţených bodů, které jsem znázornila v grafu č. 7. Jako nejtěţší disciplína se jevily kliky. Obzvlášť pro dívky, které nejsou trénované, je tento cvik obtíţný. Za druhou nejtěţší disciplínu bych označila běh na 1km. Na rozdíl od člunkového běhu mnohým dělal běh na 1km problémy. Jak jsem při měření mohla pozorovat, nejhůř na tom byly netrénované dívky, pro které byla trať moc dlouhá a při testu místo běhu část trasy šly. Pořadí jednotlivých disciplín dle obtíţnosti od nejobtíţnější po nejméně obtíţnou.: 1. Kliky 2. Běh na 1km 3. CMT 4. Člunkový běh Výzkumná otázka 2: Jaká bude případná úspěšnost ţáků různých typů škol při přijímacím řízení k PČR? Výsledky středních škol mě nepřekvapily, očekávala jsem, ţe nejlépe na tom bude gymnázium se zaměřením na sport. Jediné co mě zklamalo, byl počet ţáků, kteří by fyzickými testy k policii prošli. Očekávala jsem, ţe úspěšnost bude alespoň 50%, coţ nebyla. U gymnázia jsem očekávala, ţe bude z testovaných škol na posledním místě. Tento předpoklad se splnil. Důvodem toho bylo, ţe gymnázium má více dívek neţ chlapců a jejich fyzická kondice nebyla zdaleka taková, aby mohly dosáhnout dobrých výsledků. Střední škola s uměleckým zaměřením měla o něco lepší výsledky neţ gymnázium a to díky tomu, ţe má více chlapců neţ dívek. Pro chlapce nebyly přijímací testy k policii tak těţké jako pro dívky. Pořadí případné úspěšnosti při přijímacím řízení jednotlivých škol by bylo následující:
Škola 3 (gymnázium se sportovním zaměřením) – nejúspěšnější
Škola 2 (střední škola s uměleckým zaměřením)
Škola 1 (gymnázium) – nejméně úspěšné
41
Tato práce by mohla mít přínos především pro střední školy, které by se díky těmto výsledkům mohly zaměřit na zkvalitnění výuky tělesné výchovy.
42
Seznam použitých zdrojů Internetové zdroje:
Armáda České Republiky (2013). Dostupné z:http://kariera.army.cz/cz/
Celní správa České republiky (2011). Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/crustinadlabem/volne-pracovnipozice/Stranky/zakladni-informace.aspx
Hasičský záchranný sbor (2015) podmínky přijetí. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/podminky-prijeti-a-dalsiinformace.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D
Městská policie Brno (2015). Dostupné z: http://www.mpb.cz/zamestnani/
Ministerstvo obrany (2014) vojenská policie. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide/vojenska-policie105855/
Policie České Republiky (2015). Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/o-nas-policie-ceske-republiky-policie-ceskerepubliky.aspx
Policie ČR (2015) posouzení fyzické zdatnosti uchazeče. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/posouzeni-fyzicke-zpusobilostiuchazece.aspx
Policie ČR (2015) historie četnictva. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/historie-cetnictva-a-policie-historiecetnictva-a-policie.aspx
Sledování tělesné zdatnosti mládeţe v Evropě (2014). Dostupné z:http://www.viscojis.cz/vyziva/pohybova-aktivita/430-sledovani-tlesnezdatnosti-mladee-v-evrop
Vězeňská sluţba ČR (2012). Dostupné z: http://www.vscr.cz/veznicestrar-pod-ralskem-92/o-nas-1626/personalistika-1179/prijimaci-rizeni/
Publikace:
Kalista, Z. Stručné dějiny československé. Praha: Vyšehrad, 1992, 411 s.
Macek, P., Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II. Praha: Police history, 1999, 230 s. (str. 42-70)
Macek, P., Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva III. Praha: Police history, 2001, 230 s. (str. 44-49)
Měkota K., Novosad J. (2007). Motorické schopnosti (1. vydáni). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci
Neuman, J. Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha 2013
Panuška, P. Rozvoj vytrvalostních schopností. Praha 2014, 120 s.
Pavlík J., Sebera M., Štochl J., Vespalec T., Zvonař M. Vybrané kapitoly z Antropomotoriky Brno 2010
Zákony:
zákon o četnictvu č. 299/1920 Sb. z. a n. ze dne 14. dubna 1920
zákon č. 273/2008 Sb. Zákon o Policii České republiky
Příloha 1 Škola 1 Člunkový Body Klik Body CMT Body běh
1km
Body Celkem
1.
10,2
14
11
0
22
6
5:21:00
4
24
2.
10,6
14
23
6
32
10
5:00:00
4
34
3.
12,2
8
20
4
32
10
5:18:00
4
26
4.
12,6
6
15
2
28
8
5:40:00
2
18
5.
10
14
19
4
37
12
4:50:00
6
36
6.
14,6
0
28
8
28
8
5:15:00
4
20
7.
10,3
14
30
10
40
14
4:10:00
10
48
8.
9,8
14
18
4
20
4
4:51:00
4
26
9.
9,9
14
37
12
37
12
4:05:00
10
48
10.
11,6
10
15
2
16
0
5:35:00
2
14
11.
12,3
8
17
2
15
0
5:47:00
0
10
12.
10,7
14
32
10
27
8
4:37:00
6
38
13.
11,7
8
15
2
31
10
4:43:00
6
26
14.
12,5
6
10
0
23
6
5:52:00
0
12
15.
10,6
14
20
4
28
8
4:18:00
8
34
16.
9,8
14
25
6
32
10
4:22:00
8
38
17.
11,1
12
30
10
28
8
4:19:00
8
38
18.
12,6
6
18
4
22
6
5:12:00
4
20
19.
10,6
14
32
10
31
10
4:06:00
10
44
20.
9,8
14
28
8
19
4
4:32:00
6
32
21.
12,3
8
30
10
26
8
4:25:00
8
34
22.
10,8
14
16
2
24
6
4:08:00
10
32
23.
11,3
10
27
8
29
8
4:19:00
8
34
24.
12,6
6
16
2
19
4
4:49:00
6
18
25.
11,2
12
29
8
34
12
4:02:00
10
42
26.
12,5
6
8
0
20
4
5:00:00
4
14
27.
11,5
10
10
0
24
6
5:40:00
2
18
28.
12
8
8
0
15
0
5:20:00
4
12
29.
11,2
12
6
0
20
4
5:15:00
4
20
30.
12,1
8
14
2
22
6
5:10:00
4
20
31.
12,9
6
12
0
21
4
4:50:00
6
16
32.
10,5
14
16
2
23
6
5:12:00
4
26
33.
11,7
8
5
0
25
6
4:54:00
4
18
34.
11,9
8
2
0
21
4
4:30:00
8
20
35.
12,9
6
8
0
20
4
4:49:00
6
16
6 14
7 4
0 0
24 36
6 12
4:43:00 4:12:00
6 8
18
37.
13,4 10,2
38.
9,7
14
6
0
36
12
4:22:00
8
34
39.
9,3
14
32
10
31
10
4:05:00
10
44
40.
9
14
24
6
44
14
4:07:00
10
44
41.
12,2
8
10
0
46
14
4:28:00
8
30
42.
12,3
8
21
4
32
10
4:32:00
6
28
43.
13,7
4
30
10
24
6
4:48:00
6
26
44.
10,7
14
18
4
25
6
4:27:00
8
32
45.
13
6
18
4
20
4
5:12:00
4
18
46.
9,1
14
10
0
32
10
4:08:00
10
34
47.
10,2
14
18
4
23
6
4:32:00
6
30
48.
11
12
34
12
31
10
3:58:00
10
44
49.
10,5
14
27
8
28
8
4:12:00
8
38
50.
9,9
14
20
4
19
4
5:10:00
4
26
51.
11,6
10
22
6
24
6
4:41:00
6
28
52.
12,1
8
19
4
29
8
4:27:00
8
28
53.
11,9
8
27
8
32
10
4:06:00
10
36
54.
10
14
30
10
36
12
3:57:00
10
46
55.
10,5
14
21
4
30
10
4:02:00
10
38
56.
13,4
6
17
2
27
8
4:58:00
4
20
57.
9,8
14
29
8
30
10
4:10:00
10
42
58.
10,5
14
32
10
34
12
4:00:00
10
46
59.
10,9
12
26
8
30
10
3:55:00
10
40
60.
12,1
6
31
10
29
8
3:58:00
10
34
61.
11,9
8
32
10
27
8
4:07:00
10
36
62.
14,1
4
19
4
22
6
5:02:00
4
18
63.
12,4
6
22
6
24
6
4:48:00
6
24
64.
11,2
12
28
8
32
10
4:21:00
8
38
65.
11
12
32
10
34
12
4:12:00
8
42
66.
10,2
14
14
2
30
10
4:10:00
10
36
67.
10,6
14
3
0
28
8
5:45:00
2
24
68.
12,3
8
15
2
30
10
4:22:00
8
28
69.
11,7
8
16
2
25
6
5:15:00
4
20
70.
13,2
6
30
10
30
10
4:35:00
4
30
71.
11,1
12
4
0
27
8
4:15:00
8
28
72.
12,6
6
20
4
20
4
4:55:00
4
18
73.
13,5
4
18
4
29
8
5:35:00
2
18
74.
12,9
6
2
0
22
6
13,3
6
3
0
27
8
6 6
18
75.
4:50:00 4:37:00
36.
34
20
76.
13,4
6
10
0
22
6
4:43:00
6
18
77.
12,5
8
18
4
21
4
5:52:00
0
16
78.
11,6
10
23
6
22
6
4:18:00
8
30
79.
12,9
6
4
0
20
4
4:22:00
8
18
80.
13,5
4
8
0
15
0
4:19:00
8
12
81.
14
4
16
2
20
4
4:04:00
10
20
82.
14,5
4
4
0
22
6
4:32:00
6
16
83.
13,3
6
8
0
21
4
4:24:00
8
18
84.
13,5
4
12
0
23
6
4:43:00
6
16
85.
12,9
6
5
0
25
6
4:27:00
8
20
86.
14
4
2
0
21
4
4:02:00
10
18
87.
14,5
4
7
0
20
4
4:28:00
8
16
88.
13,5
4
6
0
2
12
12,8
6
12
0
6 0
5:40:00
89.
24 15
5:20:00
4
10
90.
11,7
8
18
4
27
8
11,6
10
3
0
31
10
4 8
24
91.
5:15:00 4:15:00
92.
10,5
14
32
10
23
6
4:10:00
10
40
93.
10,9
12
12
0
28
8
4:11:00
8
28
94.
12,5
6
5
0
32
10
4:09:00
10
26
95.
11,5
10
11
0
28
8
4:50:00
6
24
96.
11,8
8
17
2
22
6
5:03:00
4
20
97.
12,1
8
12
0
28
8
4:44:00
6
22
98.
12,5
6
3
0
24
6
4:12:00
8
20
99.
10,8
14
28
8
23
6
3:58:00
10
38
100.
11,4
10
4
0
27
8
4:12:00
8
26
101.
11,7
8
8
0
21
4
5:10:00
4
16
102.
12
8
12
0
23
6
4:41:00
6
20
103.
13,1
6
18
4
29
8
4:27:00
8
26
104.
11,9
8
13
2
31
10
4:06:00
10
30
105.
12,9
6
9
0
28
8
3:57:00
10
24
106.
14
4
15
2
22
6
4:45:00
6
18
1.
10,8
14
28
8
34
12
4:15:00
8
42
2.
11,2
12
24
6
28
8
4:23:00
8
34
3.
10,7
14
26
8
27
8
4:10:00
10
40
4.
10,2
14
20
4
24
6
4:32:00
6
30
5.
9,8
14
22
6
32
10
4:27:00
8
38
6.
12,2
8
23
6
28
8
4:43:00
6
28
28
Škola 2
7.
13,1
6
20
4
30
10
4:56:00
4
24
8.
11,9
8
29
8
35
12
4:22:00
8
36
9.
10,5
14
27
8
28
8
4:15:00
8
38
10.
9,8
14
24
6
27
8
4:20:00
8
36
11.
11,6
10
19
4
30
10
4:26:00
8
32
12.
10,6
14
14
0
24
6
4:56:00
4
24
13.
9,7
14
32
10
29
8
4:04:00
10
42
14.
11,5
10
18
4
28
8
4:32:00
6
28
15.
10,4
14
24
6
32
10
4:24:00
8
38
16.
10,5
14
29
8
22
6
4:43:00
6
34
17.
12
8
34
12
27
8
4:27:00
8
36
18.
9,8
14
30
10
34
12
4:02:00
10
46
19.
12,3
8
24
6
29
8
4:28:00
8
30
20.
12
8
20
4
30
10
4:45:00
6
28
21.
11,8
8
27
8
31
10
4:30:00
8
34
22.
11,3
10
20
4
27
8
4:47:00
6
28
23.
10,7
14
22
6
26
8
4:38:00
6
34
24.
11,2
12
10
0
11,6
10
7
0
6 0
4:21:00 4:08:00
8 10
26
25.
24 15
26.
12,9
6
6
0
27
8
4:19:00
8
22
27.
13,5
4
12
0
31
10
4:49:00
6
20
28.
14
4
18
4
23
6
5:12:00
4
18
29.
12
8
3
0
28
8
4:54:00
4
20
30.
12,5
6
32
10
32
10
6 14
12 26
0 8
26
8
32.
13,2 10
8 6
34
31.
4:15:00 4:43:00
21
4
4:27:00
8
34
33.
14,6
0
20
4
25
6
4:02:00
10
20
34.
10,3
14
22
6
30
10
4:25:00
8
38
35.
9,8
14
23
6
6
34
9,9
14
30
10
8 4
4:45:00
36.
28 20
5:15:00
4
32
37.
11,6
10
24
6
32
10
12,3
8
27
8
23
6
4 10
30
38.
4:35:00 4:07:00
39.
10,7
14
24
6
31
10
5:02:00
4
34
40.
11,6
10
22
6
28
8
4:48:00
6
30
41.
12,9
6
2
0
19
4
5:20:00
4
14
42.
13,5
4
10
0
24
6
5:40:00
2
12
43.
14
4
13
0
29
8
5:20:00
4
16
44.
14,5
4
15
2
15
0
5:15:00
4
10
45.
11,9
8
26
8
29
8
4:35:00
6
30
46.
12
8
22
6
26
8
4:43:00
6
28
20
20
32
47.
11,4
10
29
8
24
6
4:00:00
10
34
48.
11
12
30
10
28
8
4:01:00
10
40
49.
11,5
10
27
8
22
6
4:40:00
6
30
50.
10,5
14
23
6
25
6
4:35:00
6
32
51.
12
8
19
4
24
6
4:23:00
8
26
52.
11,2
12
27
8
30
10
4:12:00
8
38
53.
11,6
10
32
10
28
8
4:08:00
10
38
54.
10,3
14
27
8
33
10
4:09:00
10
42
55.
10,8
14
26
8
29
8
4:23:00
8
38
56.
12
8
12
0
21
4
4:59:00
4
16
57.
11,4
10
19
4
27
8
4:52:00
4
26
58.
11,8
8
23
6
28
8
4:33:00
6
28
59.
11
12
27
8
32
10
4:15:00
8
38
60.
10,9
12
32
10
36
12
4:10:00
10
44
61.
11,5
10
35
12
34
12
4:11:00
8
42
62.
10,8
14
31
10
30
10
4:09:00
10
44
63.
12,1
8
20
4
22
6
4:50:00
6
24
64.
12,5
6
22
6
24
6
5:03:00
4
22
65.
11,8
8
28
8
28
8
4:44:00
6
30
66.
10,9
12
23
6
30
10
4:12:00
8
36
67.
11,3
10
29
8
26
8
4:03:00
10
36
68.
11,9
8
24
6
31
10
4:21:00
8
32
69.
11,1
12
19
4
25
6
4:43:00
6
28
70.
12,5
6
18
4
21
4
5:00:00
4
18
71.
11,7
8
27
8
30
10
4:32:00
6
32
72.
10,8
14
30
10
34
12
4:21:00
8
44
73.
10,6
14
32
10
31
10
4:10:00
10
44
74.
11
12
24
6
4
28
12,8
6
8
28
11,5
10
4 6
4:23:00
76.
18 23
6 10
4:55:00
75.
24 32 32
10
4:10:00
10
36
77.
13
6
19
4
28
8
5:01:00
4
22
78.
12,5
6
27
8
37
12
4:57:00
4
30
79.
11,5
10
32
10
28
8
4:37:00
8
36
80.
11,8
8
27
8
40
14
4:57:00
4
34
81.
12,1
8
5
0
20
4
5:40:00
2
14
82.
12,5
6
10
0
27
8
5:20:00
4
18
83.
14,1
4
12
0
30
10
13,5
4
18
4
34
12
4 8
18
84.
5:15:00 4:15:00
85.
13,2 12
6 8
13
0
30
10
4
29
8
4 4
20
18
5:05:00 5:18:00
86.
28 24
87.
11,4
10
13
0
27
8
5:40:00
2
20
88.
11,8
8
22
6
24
6
4:50:00
6
26
89.
11
12
12
0
28
8
4:12:00
8
28
90.
10,9
12
26
8
30
10
4:23:00
8
38
91.
12,5
6
12
0
26
8
4:47:00
6
20
92.
11,8
8
3
0
22
6
10,9
12
5
0
21
4
4 10
18
93.
5:06:00 4:10:00
94.
11,3
10
19
4
8
32
11,9
8
2
0
10 8
4:11:00
95.
31 29
4:09:00
10
26
96.
11,1
12
27
8
21
4
4:18:00
8
32
97.
6 8
4
0
27
8
5:15:00
4
18
98.
12,6 12,2
12
0
28
8
4:45:00
6
22
99.
13,1
6
6
0
32
10
4:50:00
6
22
100.
11,9
8
5
0
36
12
10,5
14
27
8
34
12
8 10
28
101.
4:22:00 4:08:00
102.
9,8
14
30
10
32
10
4:09:00
10
44
103.
11,8
8
2
0
24
6
4:23:00
8
22
1.
9,2
14
48
14
37
12
4:15
8
48
2.
10,4
14
49
14
46
14
3:55
10
52
3. 4.
9,4
14
51
14
38
14
3:53
10
52
9,3
14
48
14
39
14
3:35
12
54
5.
9,1
14
41
14
38
14
3:45
12
54
6.
10,7
14
39
14
41
14
3:56
10
52
7.
9,4
14
42
14
39
14
4:12
8
50
8. 9.
9,7
14
40
14
37
12
4:08
10
50
10
14
1
0
34
12
4:17
8
34
10.
10,3
14
7
0
40
14
4:02
10
38
11.
9,7
14
18
4
39
14
3:45
12
44
12.
9,9
14
11
0
32
10
3:54
10
34
13.
10
14
4
0
36
12
3:49
12
38
14.
10,2
14
4
0
42
14
4:20
8
36
15.
9,8
14
9
0
29
8
4:18
8
30
16.
9,9
14
8
0
36
12
4:08
10
36
17.
10,3
14
7
0
28
8
4:21
8
30
18.
10,5
14
3
0
33
10
4:11
8
32
19.
10
14
4
0
37
12
3:52
10
36
20.
10
14
7
0
35
12
3:56
10
36
26
44
Škola 3
21.
9,3
14
5
0
39
14
3:58
10
38
22.
10,1
14
7
0
31
10
3:49
12
36
23.
9,7
14
4
0
39
14
4:10
8
36
24.
9,9
14
29
8
34
12
4:17
8
42
25.
10
14
19
4
41
14
4:05
10
42
26.
10
14
32
10
36
12
4:00
10
46
27.
9,6
14
26
8
38
14
3:58
10
46
28.
10,3
14
30
10
36
12
3:48
12
48
29.
12
14
29
8
40
14
3:52
10
46
30.
9,7
14
33
10
29
8
3:59
10
42
31.
9,8
14
31
10
33
10
3:48
12
46
32.
9,9
14
31
10
32
10
4:23
8
42
33.
10
14
25
6
33
10
4:19
8
38
34.
10
14
33
10
34
12
4:17
8
44
35.
10
14
25
6
33
10
4:02
10
40
36.
9,8
14
28
8
33
10
4:00
10
42
37.
10,6
14
30
10
32
10
4:09
10
44
38.
9,7
14
33
10
29
8
4:17
8
40
39.
9,5
14
23
6
33
10
4:22
8
38
40.
10,9
12
30
10
32
10
4:25
8
40
41.
10,3
14
32
10
35
12
4:18
8
44
42.
10,2
14
30
10
32
10
4:10
8
42
43.
9,7
14
32
10
37
12
4:05
10
46
44.
10,5
14
25
6
46
14
3:58
10
44
45.
10,7
14
19
4
38
14
3:53
10
42
46.
10,2
14
23
6
39
14
4:12
8
42
47.
9,7
14
15
0
38
14
4:10
8
36
48.
10,7
14
24
6
41
14
4:00
10
44
49.
10,2
14
20
4
39
14
4:06
10
42
50.
10,8
14
31
10
37
12
4:18
8
44
51.
9,6
14
19
4
34
12
4:08
10
40
52.
10,5
14
24
6
40
14
3:49
12
46
53.
10,2
14
25
6
39
14
3:43
12
46
54.
10,7
14
22
6
32
10
3:54
10
40
55.
10,6
14
6
0
36
12
3:52
10
36
56.
10,5
14
28
8
42
14
4:12
8
44
57.
9,9
14
24
6
29
8
4:22
8
36
58.
10,9
12
26
8
36
12
4:30
6
38
59.
10
14
23
6
28
8
4:23
8
36
60.
10,9
12
29
8
33
10
4:18
8
38
61.
11
12
22
6
37
12
4:23
8
38
62.
10
14
17
0
35
12
4:17
8
34
63.
11,1
12
23
6
37
12
4:12
8
38
64.
11
12
23
6
35
12
4:28
8
38
65.
10,1
14
16
0
36
12
4:21
8
34
66.
10
14
21
4
30
10
4:27
8
36
67.
10,4
14
15
0
35
12
4:08
10
36
68.
9,8
14
18
4
28
8
4:17
8
34
69.
10,6
14
25
6
33
10
4:12
8
38
70.
10,3
14
23
6
27
8
4:20
8
36
71.
10,5
14
26
8
29
8
4:23
8
38
72.
12,4
6
33
10
30
10
4:19
8
34
73.
10,2
14
18
4
28
8
4:07
10
36
74.
10
14
20
4
23
6
4:16
8
32
75.
9,7
14
23
6
27
8
4:25
8
36
76.
10,2
14
25
6
25
6
4:35
6
32
77.
10,5
14
20
4
26
8
4:26
8
34
78.
10,2
14
21
4
26
8
4:27
8
34
79.
10,4
14
26
8
23
6
4:30
6
34
80.
10,5
14
22
6
26
8
4:35
6
34
81.
10,4
14
21
4
23
6
4:13
8
32
82.
10,5
14
18
4
28
8
3:58
10
36
83.
10,2
14
11
0
27
8
4:23
8
30
84.
11
12
20
4
21
4
4:19
8
28
85.
11,5
10
10
0
25
6
4:40
6
22
86.
11,1
12
21
4
22
6
4:37
6
28
87.
13,2
6
9
0
26
8
4:45
6
20
88.
12
8
5
0
24
6
4:55
4
18
89.
13
6
7
0
24
6
4:57
4
16
90.
12,8
6
9
0
25
6
4:48
6
18
91.
12,5
6
15
0
22
6
4:39
6
18
92.
12
8
17
0
22
6
4:45
6
20
93.
12,5
6
11
0
23
6
4:50
6
18
94.
12
8
4
0
20
4
4:49
4
16
95.
12
8
16
0
17
0
5:00
4
12
96.
12,3
6
20
4
39
14
4:45
6
30
97.
12
8
6
0
32
10
4:39
6
24
98.
13
6
5
0
36
12
4:42
6
24
99.
13,7
4
23
6
42
14
4:29
8
32
100.
11,7
8
20
4
29
8
4:36
6
26
101.
13
6
29
8
36
12
4:47
6
32
102.
12,6
6
14
0
28
8
4:56
4
18
103.
15,2
0
7
0
33
10
4:59
4
14
104.
12,3
6
5
0
37
12
5:01
4
22
105.
13,5
4
3
0
35
12
4:57
4
20
106.
14,6
0
9
0
22
6
5:03
4
10
107.
13,3
6
16
0
31
10
4:54
4
20
108.
14
4
8
0
23
6
5:02
4
14
109.
12,8
6
25
6
24
6
4:53
4
22
110.
15
0
13
0
22
6
5:10
4
10
111.
14,1
4
4
0
25
6
4:59
4
14
112.
13,8
4
5
0
28
8
4:48
6
18
113.
14,6
0
12
0
23
6
4:59
4
10
114.
15,7
0
13
0
20
4
5:02
4
8
115.
14,8
0
16
0
18
4
5:00
4
8
116.
14,6
0
1
0
22
6
5:09
4
10
117.
10,7
14
3
0
32
10
4:45
6
30
118.
9,4
14
4
0
33
10
4:49
6
30
119.
9,7
14
7
0
34
12
4:56
4
30
120.
10
14
5
0
33
10
4:35
6
30
121.
10,3
14
14
0
38
14
4:40
6
34
122.
9,7
14
2
0
36
12
4:37
6
32
123.
9,8
14
3
0
40
14
4:43
6
34
124.
10
14
1
0
29
8
4:58
4
26
125.
10,2
14
6
0
33
10
4:35
6
30
126.
12,3
6
9
0
32
10
4:56
4
20
127.
13,1
6
8
0
33
10
4:50
6
22
128.
12,5
6
10
0
34
12
4:52
4
22
Resumé Cílem bakalářské práce ,,Úroveň fyzické zdatnosti středoškolské mládeţe ve vybraných krajích ČR vzhledem k přijímacím testům u policie‘‘ je zhodnotit úroveň fyzické zdatnosti ţáků z různě zaměřených středních škol za pomocí přijímacích testů k Policii České Republiky. V teoretické části je stručně popsána historie Policie ČR, přijímací testy a pojmy jako fyzická zdatnost a pohybové schopnosti. Praktická část je zaměřena na sběr dat z vybraných středních škol a následné statistické zpracování. Závěrem je vyhodnocení dosaţených výsledků jednotlivých středních škol a obtíţnosti disciplín.
Summary: The objective of this thesis is „Level of fitness high schools youth due to admission tests for police“ is the evaluation of level fitness students of different oriented high schools at using the admission tests to the Police of the Czech Republic. The theoretical part briefly described the history of the Czech Police, admission tests and concepts such as physical fitness and movement skills. The practical part concentrates on collecting data from selected high schools and following statistic alanalysis. Finally, the evaluation of the results achieved by individual high schools and the difficulty of discipline.
