URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava
ÚZEMNÍ PLÁN DOBROUTOV NÁVRH Datum: leden 2016
projektant: Ing. arch. Jiří Hašek
Základní údaje zpracovatele: Název zakázky: Územní plán Dobroutov Fáze zpracování: Návrh Místo zakázky: Obec Dobroutov Kraj: Kraj Vysočina Objednatel: Obec Dobroutov Pořizovatel: Magistrát města Jihlavy – Úřad územního plánování Oprávněná osoba pořizovatele: Jolana Pavlíková Zpracovatel: Ing. arch. Jiří Hašek, ČKA 00302 Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r.o. Spolupráce: Jana Kubátová – dopravní řešení Dana Menšíková – digitalizace Ing. Michal Kovář – ÚSES, firma Ageris, s. r. o., Brno Datum zpracování:
Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Územní plán Dobroutov
Název dokumentace Vydávající orgán
Zastupitelstvo obce Dobroutov
Nabytí účinnosti
Oprávněná úřední osoba pořizovatele : Jméno : Ing. arch Tomáš Lakomý
Podpis
-1-
Razítko
I. ÚZEMNÍ PLÁN IA. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení zastavěného území. 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně. 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování. 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona. 9 Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona. 10. Vymezení plochy a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. 11. Údaje o počtu listu územního plánu a počtu výkresu k němu připojené grafické části
IB. GRAFICKÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1 2 3
Výkres základního členění Hlavní výkres Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
-2-
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
Seznam použitých zkratek: BPEJ ČOV ETAP IP k. ú. LBP LC LK ORP p. č. PBP PUPFL PÚR RD RZV STL TS ÚAP ÚPD ÚSES ÚP ÚS VN VTL VUSS VVTL ZPF ZÚR
bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod etapizace interakční prvek katastrální území levobřežní přítok lokální biocentrum lokální biokoridor obec s rozšířenou působností parcela číslo pravobřežní přítok pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní pozemek) Politika územního rozvoje ČR rodinný dům plochy s rozdílným způsobem využití středotlaký trafostanice územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability územní plán územní studie vysoké napětí vysokotlaký vojenská ubytovací a stavební správa velmi vysokotlaký zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje
-3-
I. ÚZEMNÍ PLÁN IA. Textová část územního plánu
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (1) (2)
(3)
Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 31. 12. 2015. Územní plán vymezuje tato zastavěná území: a) souvislé zastavěné území sídla Doubroutov; b) zastavěné území samoty Ochoz; c) zastavěné území střelnice západně od obce; d) zastavěné území polního letiště u Zhoře; e) zastavěné území hráze Nového rybníka; f) zastavěné území objektu rekreace u Dolního Ochozského rybníka; g) zastavěné území objektu technické infrastruktury; Hranice zastavěných území jsou zakresleny v grafické části Územního plánu Dobroutov.
2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A ROZVOJE JEHO HODNOT 2. 1. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ (4)
Územní plán stanovuje zásady celkové koncepce rozvoje území obce: a) Respektovat vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. b) Při rozvoji území respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. c) Dbát na zachování a obnovu kulturní krajiny a posílení její stability, hospodárné využívání zastavěného území a ochranu nezastavěného území. d) Vymezit rozvojové plochy jednotlivých funkcí obce podle stanovené urbanistické koncepce. e) Zajistit podmínky pro rozvoj občanské vybavenosti, umožnit výstavbu občanské vybavenosti v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, především v plochách smíšených obytných - venkovských. f) Respektovat stávající plochy zemědělské výroby, umožnit v těchto plochách jejich polyfunkční využití. g) Stanovit koncepci dopravní infrastruktury. h) Zajistit dopravní obsluhu rozvojových ploch. i) Respektovat trasy a zařízení technické infrastruktury. Navrhnout doplnění technické infrastruktury (koncepci zásobování obce vodou a způsob odkanalizování obce) a umožnit napojení zastavitelných ploch na technickou infrastrukturu, vymezit plochy a koridory technické infrastruktury. j) Při rozvoji území maximálně respektovat přírodní podmínky, terénní reliéf, vodní toky a vodní plochy. k) Nová zástavba musí respektovat urbanistické a krajinářské hodnoty území.
-4-
l) Navrhnout opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny, vymezit kostru územního systému ekologické stability krajiny. 2. 2. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ 2. 2. 1. Urbanistické a architektonické hodnoty (5)
Významné urbanistické hodnoty vymezené v ÚP jsou: a) návesní rybník v Dobroutově;
(6)
Významné architektonicky hodnotné stavby vymezené v ÚP jsou: a) bývalá škola;
(7)
Významné stavební dominanty vymezené v ÚP jsou: a) nová kaple;
(8)
Územní plán stanovuje podmínky ochrany a rozvoje urbanistických a architektonických hodnot: a) Bude respektován historický půdorys zastavění a stávající urbanistická struktura, budou chráněny stávající hodnoty urbanistické kompozice, nemovité kulturní památky, památky místního významu, objekty architektonicky a historicky hodnotné a objekty drobné architektury. b) Při přestavbách a zástavbách proluk v celém území obce respektovat venkovský charakter okolní zástavby c) Respektovat historickou komunikační osnovu a hmotovou strukturu. d) Nové objekty musí svým architektonickým tvárněním a objemovými parametry respektovat charakter a měřítko okolní zástavby. e) V urbanisticky hodnotném prostoru návesního rybníku v Dobroutově je nutné: - respektovat hranice vodní plochy, respektovat přírodní charakter břehů a zachovat stávající rozsah přístupnosti nábřeží rybníka; - respektovat stavební dominantu nové kaple; f) U významných architektonických hodnotných staveb vymezených v ÚP je nutné respektovat stávající hmoty objektů a vnější plášť budov. g) V zastavěném území a rozvojových plochách v celém území obce nesmí být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily uvedené architektonické a urbanistické hodnoty. h) Změny v území musí respektovat dálkové pohledy na sídla a stavební dominanty obce.
2. 2. 2. Historické a kulturní hodnoty (9)
Územní plán vymezuje historické a kulturní hodnoty: a) Památky místního významu: b) Boží muka , kříže c) Rumunský kříž d) Zvonička
-5-
(10) Územní plán stanovuje podmínky ochrany památek místního významu: a) V řešeném území se nacházejí drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní, historický a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (architektonicky významné objekty, drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny). b) Tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. c) Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat. d) V okolí těchto staveb nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohli nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení místních památek. (11) Podmínky ochrany dalších hodnot: a) Respektovat a chránit území nemovité kulturní památky. b) Respektovat a chránit území s archeologickými nálezy 2. 2. 3. Přírodní hodnoty území (12) Respektovat vodní plocha a toky v řešeném území. (13) Podél koryt vodních toků respektovat manipulační pruh podél toku pro účel správy toku. (14) V migračně významném území a migračním koridoru respektovat migrační propustnost krajiny pro velké savce. (15) Respektovat hodnotné solitéry, aleje a skupiny stromů. (16) Respektovat významné stromořadí podél silnice II/351. (17) Respektovat obecné významné krajinné prvky. (18) Respektovat krajinný ráz území. (19) Respektovat pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) a vzdálenost 50 m od okraje lesa. (20) Z hlediska bezpečnosti osob a majetku je nepřípustné umísťovat nadzemní stavby s výjimkou rybníků, zařízení pro čerpání a čištění vod, komunikací a inženýrských sítí blíže než 25 m od pozemků určených k plnění funkce lesa. (21) Zachovat stávající přístupové cesty k lesním pozemkům. (22) V celém řešeném území neumisťovat stavby, plochy a zařízení, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí a krajinný ráz území. 2. 2. 4 Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí (23) ÚP vymezuje v podmínkách ochrany zdravých životních podmínek a životního prostředí tyto pojmy: a) Přípustná míra Přípustná míra, je taková míra, kdy činnost v území nenarušuje užívání staveb a zařízení v ploše a okolí a nesnižuje kvalitu prostředí souvisejícího území, přičemž kvalita prostředí nesmí být narušena činnostmi, které dané prostředí obtěžují hlukem, zápachem a dalšími negativními účinky. Činnost nesmí zvyšovat dopravní zátěž v území. Přípustná míra je dána hygienickými předpisy, které jsou stanoveny pro vymezenou plochu. b) Chráněné venkovní prostory staveb Prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely a staveb funkčně obdobných.
-6-
(24)
(25)
(26)
(27)
(28)
(29)
(30)
c) Chráněné venkovní prostory Nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce). V plochách bydlení a plochách s převahou bydlení (tzn. plochy smíšené obytné) jsou nepřípustné stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou míru limity stanovené v souvisejících právních předpisech. V plochách občanského vybavení lze umístit chráněné prostory definované platným právním předpisem na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinností stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku příp. vibrací. Chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno, že celková hluková zátěž splňuje hodnoty hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy. U ploch pro zemědělskou výrobu nebude stávající a navrhované využití ploch negativně ovlivňovat nadlimitními hodnotami hluku a pachových emisí chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. V případě vzájemného ovlivňování ploch či dopravních staveb z hlediska hluku či imisí, které může způsobit negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, bude nová plocha zařazena mezi plochy s podmíněně přípustným využitím. V rámci následujících řízení dle stavebního zákona bude dokladováno, že předpokládané využití nebude mít negativní vliv na lidské zdraví a pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku. U přípustných nebo podmíněně přípustných činností v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, jež mohou být zdrojem hluku, nesmí negativní vlivy těchto činností zasahovat stávající chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. Při posuzování vlivů na prostředí jednotlivých ploch bude posuzování provedeno sumárně ze všech provozů umístěných v dané ploše, popř. součtem negativních vlivů zasahujících danou plochu. V územním plánu jsou stanoveny podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a základní podmínky prostorového uspořádání pro zástavbu navrhovaných ploch objekty. Ty jsou popsány v podmínkách využití zastavitelných ploch.
3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3. 1. NAVRHOVANÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE (31) Zachování hodnotné urbanistické struktury obce, vymezení veřejných prostranství a) Území s převažující dopravní funkcí je vymezeno jako plochy veřejných prostranství, území s převažující funkcí zeleně je vymezeno jako veřejná zeleň. b) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy veřejných prostranství a stabilizované plochy veřejné zeleně. c) Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu veřejného prostranství Z7, veřejné prostranství k zastavitelným plochám bydlení v rodinných domech venkovské Z1Z4. d) Je nutné respektovat veřejná prostranství, nezastavovat vnitřní prostor veřejných prostranství a respektovat zeleň a objekty drobné architektury na veřejných prostranstvích. e) Budou respektovány plochy veřejné zeleně. f) Při úpravách veřejných prostranství respektovat urbanistické, architektonické, historické a kulturní hodnoty obce.
-7-
g) Podle prostorových možností umísťovat na veřejných prostranstvích plochy zeleně. h) Při stavební činnosti na plochách v návaznosti na veřejná prostranství v urbanisticky hodnotných územích musí případná nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů svou hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. (32) Vymezení ploch občanské vybavenosti a) Občanská vybavenost obce bude přednostně umísťována na stabilizovaných plochách veřejné občanské vybavenosti. b) V návaznosti na stávající plochu hřiště je vymezena zastavitelná plocha pro tělovýchovná a sportovní zařízení. c) Zařízení občanského vybavení lze umístit v rámci přípustných a podmíněně přípustných činností také v rámci stabilizovaných a rozvojových ploch bydlení, ploch smíšených obytných a dalších ploch podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. (33) Vymezení ploch pro bydlení a) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech - venkovské. b) Nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů ve stabilizovaných plochách bydlení musí být svou hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. c) Využití zastavitelných ploch je třeba směřovat k ucelenému obvodu sídla. (34) Vymezení ploch pro smíšené území venkovské a) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované i zastavitelné plochy pro smíšené území obytné - venkovské. b) Jako stabilizované plochy smíšené venkovské jsou vymezeny především zemědělské usedlosti a objekty bydlení se stávajícími drobnými provozovnami. c) Nové plochy pro smíšené území venkovské jsou vymezeny v severovýchodní části obce. d) Nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů ve stabilizovaných plochách smíšeného území musí být svou hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. (35) Stanovení koncepce rekreace a) V územním plánu je vymezena stabilizovaná plocha rekreace na plochách přírodního charakteru. b) Zastavitelné plochy pro rekreaci nejsou vymezeny. c) Rodinná rekreace je přípustná v plochách bydlení v rodinných domech venkovské a plochách smíšené území venkovské, případně dalších plochách podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. (36) Vymezení ploch pro výrobu a) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy zemědělské výroby. b) Nová výstavba na stabilizovaných plochách výroby bude realizována podle podmínek využití jednotlivých ploch s ohledem začlenění do stávající zástavby a začlenění do krajiny, respektování dálkových pohledů na sídlo a respektování obrazu sídla.
-8-
c) Provoz na všech plochách výroby bude při změnách v území řešen tak, aby negativní vlivy na životní prostředí, ovzduší a veřejné zdraví nezasahovaly do ploch bydlení, rekreace a občanského vybavení. (37) Stanovení základní koncepce pro řešení dopravy a) V ÚP je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/353. b) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy silniční dopravy, silnice jsou respektovány ve stávajících trasách. c) Místní komunikace jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury - silniční a plochy veřejných prostranství. d) Je vymezena hlavní cestní síť polních a lesních cest. e) Ostatní dopravní plochy v území jsou stabilizované. f) Další plochy dopravy mohou být umísťovány v rámci jednotlivých ploch v souladu s podmínkami využití jednotlivých ploch. (38) Stanovení základní koncepce řešení technické infrastruktury a) V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy technické infrastruktury. b) Je navržena koncepce zásobování vodou obyvatel obce a koncepce odkanalizování a odvádění odpadních vod. c) Stávající koncepce zásobování elektrickou energií zůstane zachována, je navrženo doplnění o novou trafostanici. d) Stávající koncepce zásobování plynem zůstane zachována. e) Další plochy technické infrastruktury a liniová vedení technické infrastruktury mohou být umísťovány v rámci jednotlivých ploch RZV v souladu s podmínkami jejich využití. (39) Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability a) Je navrženo vymezení ÚSES, včetně doplnění ochranné a izolační zeleně. (40) Územní plán vymezuje v rámci řešeného území tyto plochy s rozdílným způsobem využití PLOCHY BYDLENÍ a) BV - Bydlení v rodinných domech - venkovské PLOCHY REKREACE b) RN - Rekreace - na plochách přírodního charakteru PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ c) OV - Občanské vybavení - veřejná infrastruktura d) OS - Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ e) SV - Plochy smíšené obytné - venkovské PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY f) DS - Dopravní infrastruktura - silniční g) DL - Dopravní infrastruktura - letecká PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY h) TI - Technická infrastruktura - inženýrské sítě PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ i) VZ - Výroba a skladování - zemědělská výroba PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ j) PV - Veřejná prostranství
-9-
k) ZV - Veřejná prostranství - veřejná zeleň PLOCHY ZELENĚ l) ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ m) W - Plochy vodní a vodohospodářské PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ n) NZ - Plochy zemědělské PLOCHY LESNÍ o) NL - Plochy lesní PLOCHY PŘÍRODNÍ p) NP - Plochy přírodní PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ q) NS - Plochy smíšené nezastavěného území (41) Územní plán stanovuje zásady způsobu využití ploch s rozdílným způsobem využití v kapitole 6. Textové části ÚP „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití….“ (42) Územní plán stanovuje podmínky prostorového uspořádání: a) Podmínky prostorového uspořádání jsou uvedeny v podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. b) U vymezených zastavitelných ploch jsou podmínky prostorového uspořádání uvedeny v níže uvedených tabulkách výčtu jednotlivých zastavitelných ploch. 3. 2. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH (43) Zkratky a pojmy použití v tabulkách: a) ÚS = ne – zpracování územní studie není stanoveno; b) Etap = 0 – není stanovena etapizace; c) Podkroví - podlaží, který svým stavebně technickým řešením další podlaží opticky nevytváří. d) Koeficient zastavění – daný poměrem zastavěné části stavebního pozemku včetně zpevněných ploch k celkové ploše stavebního pozemku. (44) Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek pro jejich využití Plocha
k. ú.
ÚS Etap
Podmínky využití ploch
PLOCHY BYDLENÍ - BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH VENKOVSKÉ - BV Z1 V Sedličkách I
Dobroutov
ne
0
Z2 V Sedličkách II
Dobroutov
ne
0
• Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. • Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací. • Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m2 včetně max. 50%. • Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m2 max. 45%. • Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. • Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací.
- 10 -
Z3 V Sedličkách III Z4 V Sedličkách IV
Dobroutov
• Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. • Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací.
ne
• Zástavba do max. 2 nadzemních podlaží + podkroví. • Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací. • Intenzita zastavění stavebního pozemku do 850 m2 včetně max. 50%. • Intenzita zastavění stavebního pozemku nad 850 m2 max. 45%. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ – OS Z5 Za humny
Dobroutov
ne
Dobroutov
ne
0
• • • •
Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat lokální biokoridor podél toku. Minimální část plochy leží ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ - SV Z6
Dobroutov
ne
0
• Zástavba do max. 1 nadzemního podlaží + podkroví. • Respektovat technickou infrastrukturu v ploše. • Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - PV Z7
Dobroutov
ne
0
• Respektovat lokální biokoridor navazující na plochu. • Respektovat manipulační pruh od vodního toku.
3. 5. KONCEPCE SYSTÉMU VEŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELENĚ (45) Územní plán vymezuje v zastavěném území samostatné plochy ZV - veřejná prostranství - veřejná zeleň. (46) Zeleň v zastavěném území je součástí také dalších ploch, především ploch PV - veřejná prostranství, ploch občanského vybavení a dalších. (47) Zeleň na zahradách je součástí ploch bydlení a ploch smíšených obytných. (48) Územní plán vymezuje rovněž samostatné plochy zeleně ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená. (49) Stávající zeleň na veřejných prostranstvích bude respektována. (50) Budou maximálně respektovány další hodnotné plochy zeleně, hodnotné solitéry a stromořadí v zastavěném území, které jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. (51) V rámci navrhování a úprav veřejného prostranství maximálně umisťovat zeleň. (52) Z hlediska doplnění a úprav zeleně je třeba respektovat vhodnou skladbu dřevin a zejména používat domácí druhy dřevin.
- 11 -
4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 4. 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (53) Silniční doprava a) V územním plánu je vymezen koridor dopravní infrastruktury pro homogenizací stávající trasy silnice II/351 v šíři 80 m (v řešeném území 23 - 35 m). V zastavěném území je tento koridor zpřesněn na šíři stávajícího dopravního pásu. b) Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami. c) Trasy nové technické infrastruktury budou v následné dokumentaci navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dotčení silnic a dopravních ploch a koridorů. d) Změny využití území obsažené v územním plánu budou respektovat silniční síť včetně ochranných pásem silnic. e) Mimo souvislé zastavěné území bude respektováno silniční ochranné pásmo silnic. (54) Ostatní komunikace a) Územní plán vymezuje hlavní místní komunikace jako plochy dopravní infrastruktury - silniční. b) Ostatní místní komunikace, především komunikace v zastavěném území jsou vymezeny jako plochy veřejných prostranství. c) Územní plán stanovuje respektovat stávající místní komunikace, d) Územní plán umožňuje místní komunikace místní komunikace pro obsluhu území umístit v zastavěném území a zastavitelných plochách podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. e) Při dopravním řešení v podrobnější dokumentaci bude upřednostněn sjednocený dopravní systém napojení na silnice. f) Počet vjezdů na silnice a počet křižovatek bude minimalizován. g) Prostupnost krajiny a základní dopravní obsluha nezastavěného území bude zajištěna především ze stávající cestní sítě. Územní plán umožňuje realizaci cestní sítě v krajině v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek využití těchto ploch. (55) Ostatní dopravní plochy a) Územní plán stanovuje respektovat autobusové zastávky v řešeném území. b) Územní plán vymezuje stávající dopravní zařízení (např. parkoviště, odstatná stání apod.) jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, především jako součást ploch PV - veřejná prostranství a dalších. c) Podle prostorových možností mohou být na veřejných prostranstvích zřizována odstavná stání i parkoviště. d) V zastavěném území a zastavitelných plochách mohou být umístěna parkoviště a odstavné plochy také na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití podle podmínek jednotlivých ploch. e) Územní plán vymezuje polní letiště v řešeném území jako stávající plochu DL dopravní infrastruktura - letecká.
- 12 -
(56) Navrhované koridory dopravní infrastruktury a stanovení podmínek využití v dopravních koridorech a) Územní plán vymezuje tyto koridory dopravní infrastruktury a stanovuje podmínky využití koridorů dopravní infrastruktury.
Číslo koridor u
Název koridoru
DK1
Koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/351
Šíře koridoru V řešeném území
Podmínky využití koridoru
23 - 35 m
a) Maximálně respektovat pozemky určené k plnění funkce lesa.
b) Koridory jsou vymezeny k ochraně území pro realizaci staveb veřejné dopravní infrastruktury. Působnost koridoru dopravní infrastruktury končí realizací stavby. c) Územní plán stanovuje podmínky pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití, zasahujících do vymezených koridorů dopravní infrastruktury, a to: Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní výstavbu dopravní stavby, pro niž byl koridor vymezen. Podmíněně přípustné je využití podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, které koridor dopravní infrastruktury překrývá, za podmínky, že neztíží realizaci dopravní stavby, pro kterou byl koridor vymezen. Nepřípustné je jakékoliv využití, které znemožní nebo ztíží realizaci dopravní stavby, pro kterou byl koridor vymezen.
4. 2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (57) Zásobování pitnou vodou a) Obec Dobroutov nemá doposud vybudovaný veřejný vodovod. Obyvatelé v obci jsou zásobeni pitnou vodou ze soukromých studní. Zemědělské družstvo je zásobeno z vlastní studně. b) V územním plánu je navrženo systém zásobování obce pitnou vodou vybudováním nového veřejného vodovodu ze zdrojů na území obce. c) V územním plánu je vymezen koridor technické infrastruktury TK1 pro umístění vodního zdroje, vodojemu a vodovodních řadů d) Zásobovací rozvody po obci budou vedeny zejména po veřejných prostranstvích a plochách dopravy. e) Vodovodní řady budou přednostně zaokruhovány. (58) Odkanalizování a čištění odpadních vod a) Obec má v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizační síť, která je zaústěna do vodoteče nebo rybníka. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. b) Územní plán stanovuje koncepci odkanalizování obce Dobroutov, odvádějící pouze splaškové vody. c) Územní plán vymezuje mimo zastavěné území koridor technické infrastruktury TK2 pro kanalizační sběrač na čistírnu odpadních vod do Polné.
- 13 -
d) Splašky budou odváděny částečně gravitačně, částečně kanalizačním výtlakem na čistírnu odpadních vod Polná. e) V prostorově oddělených lokalitách (hájovna Ochoz, střelnice) a plochách rekreace bude zajištěna individuální likvidace odpadních vod v souladu s platnou legislativou. f) Do doby realizace čistírny odpadních vod a výstavby nové kanalizace v obci je možná individuální likvidace odpadních vod v souladu s platnou legislativou. g) V plochách, které nebude možné z technických důvodů napojit na kanalizační systém, je možné individuální čištění odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV, a. j.) h) Stávající kanalizační řady budou využity jako dešťová kanalizace. i) Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů v povodí. j) Odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není – li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není-li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace. (59) Zásobování elektrickou energií a) Obec je zásobována elektrickou energií z odboček kmenového vedení VN 22 kV. b) Územní plán stanovuje respektovat stávající systém zásobování elektrickou energií. c) Zajištění elektrické energie pro zastavitelné plochy bydlení a plochy smíšené obytné bude řešeno ze stávajících trafostanic. d) Případné další nové trafostanice a nové trasy vedení VN jsou přípustné v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek v jednotlivých funkčních plochách. e) Je nutné respektovat energetická zařízení včetně jejich ochranných pásem. (60) Zásobování zemním plynem a) Obec má dokončenou plynofikaci. b) Územní plán stanovuje respektovat stávající koncepci zásobování plynem. c) Řešeným územím prochází VVTL plynovody. d) Je třeba respektovat stávající plynovody včetně ochranných a bezpečnostních pásem. (61) Produktovody a ropovody a) Řešeným územím prochází produktovod a ropovody. b) Je třeba respektovat stávající produktovody a ropovody a respektovat jejich ochranná pásma. (62) Spoje a) Řešeným území prochází telekomunikační kabely. b) Zařízení spojů je nutno respektovat včetně jejich ochranných pásem. (63) Koncepce nakládání s odpady a) Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství obce, tj. svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území obce. Pevný domovní odpad přetříděn a ukládán do nádob a svozovou firmou svážen a ukládán na řízenou skládku mimo řešené území.
- 14 -
(64) Navrhované koridory technické infrastruktury a stanovení podmínek využití v koridorech technické infrastruktury. a) Územní plán vymezuje tyto koridory technické infrastruktury a stanovuje podmínky využití koridorů technické infrastruktury. Číslo koridoru
TK1
TK2
Název koridoru Koridor pro vodovodní řady, vodojem a vodní zdroj Koridor kanalizační řady a související objekty
Šíře koridoru
Podmínky využití koridoru
a) 25 - 85 m
b) Nejsou stanoveny
c) 12 - 22 m
d) Nejsou stanoveny.
b) Koridory jsou vymezeny k ochraně území pro realizaci staveb veřejné technické infrastruktury. Působnost koridorů technické infrastruktury končí realizací stavby. c) Územní plán stanovuje podmínky pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití, zasahujících do vymezených koridorů technické infrastruktury, a to: Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní realizaci stavby technické infrastruktury, pro níž byl koridor vymezen. Podmíněně přípustné je využití podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, které koridor technické infrastruktury překrývá, za podmínky, že neztíží realizaci stavby technické infrastruktury, pro kterou byl koridor vymezen. Nepřípustné je jakékoliv využití, které znemožní nebo ztíží realizaci stavby technické infrastruktury, pro kterou byl koridor vymezen.
4. 3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ (65) Územní plán vymezuje plochy občanského vybavení, které jsou dále členěny na: a) OV - občanské vybavení - veřejná infrastruktura; b) OS - občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení; (66) Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z5 pro občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení. (67) Občanská vybavenost může být umisťována i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch, především v plochách bydlení. 4. 4 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ (68) Územní plán vymezuje stávající a zastavitelné plochy veřejných prostranství, které jsou dále členěny na: a) PV - veřejná prostranství b) ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená
(69) Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu veřejných prostranství Z7 jako plochu veřejného prostranství k zastavitelným plochám bydlení Z1 - Z4.
- 15 -
(70) Plochy veřejných prostranství mohou být umisťovány i na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch, především v plochách bydlení.
5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ 5. 1. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (71) Územní plán vymezuje v krajině tyto plochy s rozdílným způsobem využití: a) ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená b) W - Plochy vodní a vodohospodářské c) NZ - Plochy zemědělské d) NL - Plochy lesní e) NP - Plochy přírodní f) NS - Plochy smíšené nezastavěného území (72) Územní plán vymezuje následující plochy změn v krajině: Plocha
k.ú.
ÚS
Etap Podmínky využití ploch
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ – W K1
Dobroutov
ne
0
Plocha vymezená pro nový rybník.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – NS K2
Dobroutov
ne
0
Navrhované úpravy pro vedení lokálního biokoridoru LK8– zatravnění, případně výsadba vysoké zeleně. Rozsah úprav bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
K3
Dobroutov
ne
0
Plocha vymezená pro opatření ke snížené eroze Rozsah úpravy bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
K4
Dobroutov
ne
0
Plocha vymezená pro opatření ke snížené eroze a ochraně lokálního biokoridoru podél toku. Rozsah úpravy bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
ÚS = ne – zpracování územní studie není stanoveno Etap = 0 – není stanovena etapizace (73) Územní plán navrhuje tato opatření k ochraně a tvorbě krajiny: a) Respektovat krajinný ráz území. Řešené území je součástí jedné oblasti krajinného rázu Havlíčkobrodsko.
- 16 -
b) Územní plán stanovuje v této oblasti (t. j. celé řešené území) neumísťovat stavby a technická zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesních porostů na exponovaných horizontech. c) Při změnách v území respektovat dálkové pohledy na sídla zejména z příjezdových komunikací d) V urbanizovaném území sídel i ve volné krajině není žádoucí stavební činností vytvářet nové dominanty krajiny. e) Ve volné krajině nelze umístit vertikální stavby vyšší než 10 m s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury. f) Územní plán vymezuje plochy změn v krajině pro protierozní zatravnění a pro vedení nefunkčních částí prvků ÚSES na orné půdě. g) Územní plán stanovuje v maximální míře respektovat stávající krajinnou zeleň, doprovodnou zeleň podél komunikací, aleje podél cest. h) Územní plán navrhuje doprovodnou a ochrannou liniovou zeleň kolem komunikací a polních cest. i) Je nutná ochrana stávající rozptýlené zeleně podél vodních toků a vodních ploch v krajině, doplnění břehových porostů. j) Je přípustné a žádoucí zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území. V rámci podmíněně přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění. k) Je přípustné a žádoucí zvýšit podíl trvalých travních porostů, zejména na svažitých plochách ohrožených erozí a podél vodotečí. l) Je nepřípustné snižování podílu rozptýlené zeleně a zeleně rostoucí mimo les na úkor zemědělských ploch. m) Je přípustné zvýšení podílu vodních ploch v katastru. V rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněna realizace vodních ploch, které zadržují vodu v krajině a zvyšují ekologickou stabilitu území. (74) Prostupnost krajiny a) Územní plán vymezuje stávající cestní síť v krajině. b) Územní plán stanovuje respektovat stávající cestní síť k zajištění prostupnosti krajiny. c) Je nepřípustné narušení vymezené prostupnosti krajiny např. oplocováním. d) Územní plán umožňuje rozšiřovat cestní síť v krajině při respektování hodnot území, zejména požadavků ochrany přírody a krajiny podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. 5. 2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) (75) Souhrnný popis navržených prvků ÚSES a) Územní plán vymezuje v řešeném území 7 lokálních biocenter LC1 - LC7 b) Územní plán vymezuje v řešeném území 9 lokálních biokoridorů LK1 - LK7 (76) Podmínky pro využití ploch ÚSES a) Hlavní je využití sloužící k udržení či zvýšení funkčnosti ÚSES. b) Podmíněně přípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší přirozené podmínky stanoviště a nesníží míru funkčnosti ÚSES. Z jiných typů staveb lze do vymezených ploch ÚSES umisťovat podmíněně:
- 17 -
stavby pro vodní hospodářství (včetně staveb protierozní či protipovodňové ochrany), pokud jde o stavby ve veřejném zájmu, za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby veřejné dopravní infrastruktury, které nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; stavby veřejné technické infrastruktury, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES. Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. c) Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující funkčnost ÚSES. Do vymezených ploch ÚSES nelze umisťovat budovy. (77) Přehled navržených biocenter
Označení biocentra LC 1 LC 2 LC 3 LC 4 LC 5 LC 6 LC 7
Biogeografický význam a funkční typ Biocentrum lokální Biocentrum lokální Biocentrum lokální Biocentrum lokální Biocentrum lokální Biocentrum lokální Biocentrum lokální
Soustava prvků ÚSES Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Smíšené Hydrofilní Smíšené Mezofilní
Návaznost mimo řešené území Celé vymezeno v řešeném území. Celé vymezeno v řešeném území. Návaznost v obci Záborná. Celé vymezeno v řešeném území. Návaznost v k. ú. Polná. Návaznost v k. ú. Zhoř u Jihlavy. Celé vymezeno v řešeném území.
(78) Přehled navržených biokoridorů Označení biocentra LK 1 LK 2 LK 3 LK 4 LK 5 LK 6 LK 7 LK 8 LK 9
Biogeografický význam a funkční typ Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor
Soustava prvků ÚSES Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Hydrofilní Mezofilní Mezofilní
Návaznost mimo řešené území Návaznost v k. ú. Polná. Návaznost v k. ú. Zhoř u Jihlavy. Návaznost v k. ú. Věžnička a k. ú. Polná. Návaznost v k. ú. Jamné u Jihlavy. Návaznost v k. ú. Záborná a k. ú. Polná. Celé vymezeno v řešeném území Návaznost v k. ú. Zhoř u Jihlavy. Návaznost v ú. Zhoř u Jihlavy Celé vymezeno v řešeném území.
5. 3. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ (79) Návrh ÚSES a pozemkové úpravy budou řešeny takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině.
- 18 -
(80) V územním plánu jsou vymezeny plochy změn v krajině k realizaci protierozních opatření (protierozní zatravnění). 5. 4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI (81) V řešeném území není stanoveno záplavové území vodních toků. 5. 5. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ (82) V řešeném území nejsou evidovaná poddolovaná území (83) V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj (84) V řešeném území není evidováno chráněné ložiskové území nerostných surovin (85) V řešeném území není evidováno sesuvné území. (86) V řešeném území není stanoven žádný dobývací prostor.
6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB , ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍMEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU.
(87) Územní plán vymezuje v hlavním výkrese barevně odlišené plochy s rozdílným způsobem využití. (88) Územní plán stanovuje v textové části pro tyto jednotlivé plochy podmínky využití, a to hlavní využití, přípustné, nepřípustné popř. podmíněně přípustné využití ploch: a) stupeň přípustné - optimální využití plochy, splňující podmínky, které jsou v území běžné, bezkolizní vztahy. b) stupeň podmíněně přípustné - plocha je k danému účelu využitelná při splnění uvedené podmínky. c) stupeň nepřípustné - zakázaný, nedovolený způsob využívání plochy. Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. U stupně nepřípustné nejsou ve výčtu činností v regulativech ploch uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí hlavní. (89) Územní plán vymezuje plochy změn, které jsou označeny identifikátorem - písmennou zkratkou s číselným indexem (např. Z1 – zastavitelné plochy, K1 – plochy změn v krajině). (90) Vymezenému členění ploch musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn jejich využití. Stavby a jiná opatření, které vymezenému členění ploch neodpovídají nelze na tomto území umístit nebo povolit.
- 19 -
6. 1. STANOVENÍ PODMÍNEK VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A VYUŽITÍ PLOCH HLAVNÍ, PŘÍPUSTNÉ, PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ A NEPŘÍPUSTNÉ 6. 1. 1 PLOCHY BYDLENÍ (91) BV - Bydlení v rodinných domech - venkovské a) Hlavní: • Plochy pro bydlení se zázemím rekreačních a užitkových zahrad. b) Přípustné: • Objekty k bydlení. • Zahrady s funkcí okrasnou a užitkovou. • Doplňkové stavby a činnosti související s funkcí bydlení na pozemcích staveb hlavního využití, např. garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, kůlny, oplocení. • Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, plochy pro parkování, chodníky a další. • Stavby a zařízení technické infrastruktury. • Veřejná zeleň, veřejná prostranství, mobiliář obce, drobná architektura, dětská hřiště. c) Podmíněně přípustné: • Integrované občanské vybavení, pokud nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a je slučitelné s bydlením (malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zdravotnictví a sociální péče). • Výrobní činnost, jejichž účinky nenarušují obytnou pohodu obyvatel v sousedních nemovitostech a to například hlukem, zápachem, prachem, světelnými efekty apod. (např. řemesla a služby). • Chov drobného hospodářského zvířectva (drůbež, králíci, holubi apod.), pokud nebude narušena kvalita bydlení hlukem, zápachem a dalšími negativními vlivy. d) Nepřípustné: • Veškeré stavby a zařízení nesouvisející s hlavním, přípustným či podmíněně přípustným využitím. • Veškeré stavby a zařízení neslučitelné s hlavním využitím. e) Podmínky prostorového uspořádání: • U ploch změn je max. výšková hladina zástavby uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch. • U stabilizovaných ploch BV výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídlech (do max. 2 NP + podkroví). 6. 1. 2 PLOCHY REKREACE (92) RN - Rekreace na plochách přírodního charakteru a) Hlavní: • Plochy využívané pro činnosti, děje a zařízení, sloužící k uspokojování rekreačních potřeb občanů na plochách přírodního charakteru (veřejná tábořiště, přírodní koupaliště, rekreační louky).
- 20 -
b) Přípustné jsou: • Stavby, zařízení netrvalého charakteru související s tábořením (přístřešky a další stavby určené pro provoz tábořiště). • Travnaté plochy pro parkování, travnaté plochy pro sportování, dětská hřiště. • Mobilní veřejné WC. • Pozemky, stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury v nezastavěném území. • Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury v zastavěném území. • Vodní plochy a toky. • Zeleň, zemědělské pozemky. c) Podmíněně přípustné: • Jiné stavby pro obsluhu území sloužícího rekreaci, pokud jsou plochy vymezeny jako zastavěné území. d) Nepřípustné: • Je využití, které je v rozporu s hlavní funkcí plochy. • V nezastavěném území umístění trvalých nadzemních staveb. • Provádění terénních úprav značného rozsahu. e) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: • Nejsou stanoveny. 6. 1. 3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (93) OV - Občanské vybavení - veřejná infrastruktura a) Hlavní: • Plochy občanského vybavení, které jsou součástí veřejné infrastruktury a slouží pro uspokojování společných potřeb občanů. b) Přípustné: • Stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, stavby církevní. • Občanské vybavení komerční menšího rozsahu - např. malé prostory obchodu a služeb, provozovny veřejného stravování a ubytování, ostatní služby a zařízení především nevýrobního charakteru. • Sportovní plochy. • Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, parkoviště, garáže, odstavná stání, plochy pro pěší. • Stavby a zařízení technické infrastruktury. • Veřejná prostranství, sídelní zeleň, drobná architektura, mobiliář obce, oplocení. c) Podmíněně přípustné: • Byty integrované ve stavbě občanského vybavení, pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení podle platných hygienických předpisů. • Řemesla a služby, výrobní činnost, stavby pro skladování pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy veřejné občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: • U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti v navazujícím území.
- 21 -
• Plochy změn nejsou vymezeny. (94) OS - Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení a) Hlavní: a) Sportovní a tělovýchovná zařízení organizované i neorganizované. b) Přípustné: • Sportovní a rekreační hřiště a jejich vybavenost. • Zařízení pro administrativu, veřejné stravování (např. občerstvení, bufet), ubytování a další služby sloužící obsluze těchto území a vážící se k určující funkci. • Související dopravní a technická infrastruktura, parkovací a odstavné plochy, účelové a přístupové komunikace. • Veřejná prostranství, zeleň, oplocení, mobiliář obce, drobná architektura. c) Podmíněně přípustné: • Byty integrované ve stavbě občanského vybavení, pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení podle platných hygienických předpisů. d) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: • U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu zástavby v navazujícím území. • U ploch změn je maximální počet nadzemního podlaží uveden v podmínkách využití zastavitelných ploch. 6. 1. 2. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ (95) SV - Plochy smíšené obytné - venkovské a) Hlavní: • Bydlení v rodinných domech a usedlostech s hospodářským zázemím a nerušící výrobní činnosti b) Přípustné: • Objekty pro bydlení. • Zahrady s funkcí okrasnou a užitkovou. • Doplňkové stavby a činnosti související s funkcí bydlení na pozemcích staveb hlavního využití, např. garáže, přístřešky, bazény, pergoly, skleníky, kůlny, oplocení. • Pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury - např. místní komunikace, plochy pro parkování, chodníky a další. • Rekreace ve stávajících objektech (rekreační chalupy), stavby a zařízení pro agroturistiku. • Občanské vybavení veřejné infrastruktury. • Dětská a rekreační hřiště. • Stavby a zařízení technické infrastruktury. • Veřejná zeleň, veřejná prostranství, mobiliář obce, drobná architektura, dětská hřiště. c) Podmíněně přípustné: • Plochy, stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti, pokud nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a je slučitelné s bydlením (např.
- 22 -
malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování). • Plochy, stavby a zařízení zemědělské výroby, pokud nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. • Řemesla a služby, výrobní činnost, stavby pro skladování pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. d) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. e) Podmínky prostorového uspořádání: • U stabilizovaných ploch SV výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle (2 NP + podkroví). • U ploch změn je výšková regulace uvedena v podmínkách využití zastavitelných ploch. 6. 1. 3. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (96) DS - Dopravní infrastruktura silniční a) Hlavní: • Plochy silniční dopravní infrastruktury, plochy hlavních místních a účelových komunikací a plochy pro dopravní obsluhu území. b) Přípustné: • Plochy pozemních komunikací včetně souvisejících pozemků a objektů – náspy, mosty, tunely, opěrné zdi a ostatní zařízení. • Plochy pro parkování a odstavování vozidel. • Plochy dopravních zařízení, autobusové zastávky, čekárny pro cestující, chodníky, cyklistické stezky. • Plochy doprovodné zeleně kolem komunikace, ÚSES. • V zastavěném území stavby a zařízení technické infrastruktury. • V nezastavěném území stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury. c) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. d) Podmínky prostorového uspořádání: • Nejsou stanoveny. (97) DL - Dopravní infrastruktura letecká - DL a) Hlavní: • Plochy dopravní infrastruktury sloužící pro situování staveb a zařízení letecké dopravy. b) Přípustné: • Polní letiště, zařízení pro leteckou dopravu, provozní budovy. • Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. • Plochy zeleně. c) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. d) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: • Nejsou stanoveny.
- 23 -
6. 1. 4. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (98) TI - Technická infrastruktura – inženýrské sítě a) Hlavní: • Plochy staveb technické infrastruktury. b) Přípustné • Plochy, stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a telekomunikace a spoje a trubní přepravu produktů včetně zařízení sloužící obsluze těchto území. • Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. • Pozemky, stavby a zařízení související dopravní infrastruktury, zeleň, oplocení. c) Nepřípustné • Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s určující funkcí plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné. d) Podmínky prostorového uspořádání: • Nejsou stanoveny. 6. 1. 5. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (99) VZ - Výroba a skladování - zemědělská výroba a) Hlavní: • Plochy určené pro umístění zemědělských areálů a zemědělských objektů. b) Přípustné: • Plochy, stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, jejího technického vybavení a skladování zemědělské produkce. • Plochy stavby a zařízení pro lesní hospodářství, zpracování dřevní hmoty a rybářství. • Bioplynová stanice. • Plochy, stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, drobnou výrobu, výrobní řemesla, obchod, služby. • Zařízení související dopravní infrastruktury - komunikace, hromadné a halové garáže, parkoviště, čerpací stanice pohonných hmot. • Zařízení technické infrastruktury. • Plochy zeleně, liniová a ochranná zeleň, oplocení. c) Nepřípustné jsou: • Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, zařízení sportu a tělovýchovy, zařízení pro rekreaci. • Výroba se silným negativním dopadem na prostředí, např. s velkými nároky na dopravu. Výroba, jejíž negativní účinky mají silný vliv na zdraví obyvatel a výrobní činnost, která negativně ovlivňuje hlukem či zápachem obytné území v obci. • Činnosti, děje a zařízení neslučitelné s hlavním využitím plochy. • Činnosti, děje a zařízení, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím. d) Podmínky prostorového uspořádání: • U stabilizovaných ploch max. výška staveb stanovena do 15 m od úrovně upraveného terénu (kromě technologických objektů). • Plochy změn nejsou navrženy.
- 24 -
6. 1. 6. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (100) PV - Veřejná prostranství a) Hlavní: • Veřejně přístupný uliční prostor a prostor návsí s převažující komunikační funkcí. b) Přípustné: • Dopravní infrastruktura např. místní, obslužné a účelové komunikace, chodníky, pěší cesty, parkoviště a odstavná stání, autobusové zastávky, čekárny, cyklotrasy a cyklostezky. • Plochy staveb občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství (např. veřejné WC, stavby pro občerstvení, veřejně přístupné přístřešky dětská hřiště včetně oplocení apod.). • Drobné sakrální stavby, mobiliář obce. • Zeleň, drobné vodní plochy (např. tůně, požární nádrže, mokřady, jezírka), vodní toky. • Zařízení a stavby technické infrastruktury. c) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy. d) Podmínky prostorového uspořádání: • Nejsou stanoveny. (101) ZV - Veřejná zeleň a) Hlavní: a) Veřejně přístupný prostor s převažujícím zastoupením sídelní zeleně, parkově upravené plochy zeleně. b) Přípustné: • Dětská hřiště, mobiliář obce, drobné sakrální stavby, zařízení obsluze těchto ploch. • Zřizování pěších, případně cyklistických cest, zpevněné veřejné plochy, dílčí úpravy stávajících úseků pozemních komunikací • Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, protipovodňová opatření. • Drobné vodní plochy (např. tůně, požární nádrže, mokřady, jezírka), vodní toky. • Nezbytná zařízení technické infrastruktury c) Nepřípustné: • Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratně znehodnocující sídelní zeleň. d) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: • Nejsou stanoveny. 6. 1. 7. PLOCHY ZELENĚ (102) ZS - Zeleň soukromá a vyhrazená a) Hlavní: • Plochy samostatných okrasných a užitkových zahrad v nezastavěném území, b) Přípustné: • Zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí.
- 25 -
• Doplňkové stavby související s hlavním využitím - zahradní domky, pergoly, účelové stavby pro zahrádkaření, přístřešky, oplocení • Vodní toky, zeleň. • Stavby, zařízení a jiná opatření veřejné dopravní a technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území. c) Nepřípustné: • Činnosti, děje, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné. d) Podmínky prostorového uspořádání a základních podmínek ochrany krajinného rázu: • Nejsou stanoveny. 6. 1. 8. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (103) W - Plochy vodní a vodohospodářské a) Hlavní: • Vodní plochy a toky. b) Přípustné: • Pozemky vodních ploch (rybníky a ostatní vodní nádrže), toků a koryt. • Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.). • Stavby, zařízení a jiná opatření související s údržbou, chovem ryb, případně vodní drůbeže. • Revitalizační opatření, protipovodňová opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES, plochy zeleně. • Stavby, zařízení a jiná opatření veřejné dopravní a veřejné technické infrastruktury v zastavěném i nezastavěném území. • Stavby, zařízení a jiná opatření dopravní a technické infrastruktury v zastavěném území. • Stavby a opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a stavby, které s nimi bezprostředně souvisí). c) Nepřípustné • Je umístění staveb, zařízení a činností jiných funkcí a činností negativně ovlivňující vodní režim v území. 6. 1. 9. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (104) NZ - Plochy zemědělské a) Hlavní využití: • Zemědělská půda a plochy související s hospodařením na zemědělské půdě. b) Přípustné využití: • Plochy zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady. • Přípustné jsou změny kultur v rámci ZPF. • Stavby pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. • Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability. • Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury.
- 26 -
c) Podmíněně přípustné využití: • Stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, které jsou nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, ohradníky, přístřešky pro dobytek), pokud nedojde k narušení zájmů ochrany přírody a krajiny. • Stavby a zařízení pro výkon práva myslivosti a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například hygienická zařízení, ekologická a informační centra) a pokud nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. • Nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení (vodní plochy a toky), pokud zvýší ekologickou stabilitu území a zlepší vodohospodářské poměry v povodí. • Zalesnění zemědělských pozemků, pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny, narušení organizace a hospodaření na ZPF. • Stavby v podmíněně přípustném využití nebudou umisťovány na půdách I. a II. třídy ochrany (lze jen v případě převažujícího veřejného zájmu nad zájmem ochrany ZPF) d) Nepřípustné využití: • Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné. 6. 1. 10. PLOCHY LESNÍ (105) NL - Plochy lesní (NL) a) Hlavní využití: • Lesní pozemky b) Přípustné využití: • Pozemky určené k plnění funkcí lesa. • Nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení (vodní plochy a toky). • Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability. • Stavby pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. • Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury. c) Podmíněně přípustné využití: • Stavby, zařízení a opatření pro výkon práva myslivosti a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například hygienická zařízení, ekologická a informační centra), pokud nebudou omezeny funkce lesa a nedojde ke střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. • Oplocení, pokud je nezbytné pro chovné a pěstební účely a pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a ke střetu se zájmy lesního hospodářství. d) Nepřípustné využití: • Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
- 27 -
6. 1. 11. PLOCHY PŘÍRODNÍ (106) NP - Plochy přírodní a) Hlavní: • Zvláště chráněná území a plochy územního systému ekologické stability. b) Přípustné jsou: • Plochy pro zajištění podmínek ochrany přírody a krajiny, plochy zvláště chráněných území, biocentra a biokoridory. • Zemědělská půda, trvalé travní porosty, plochy lesů a krajinné zeleně, vodní plochy a toky. c) Podmíněně přípustné: • Nezbytné stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud neohrozí určující funkci plochy, nenaruší přirozené přírodní podmínky lokality, nesníží aktuální míru ekologické stability území. d) Nepřípustné: • Je využití, které je v rozporu s podmínkami ochrany přírody a krajiny dané lokality. • Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. 6. 1. 12. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (107) NS - Plochy smíšené nezastavěného území a) Hlavní: • Plochy převážně trvalých travních porostů a rozptýlené zeleně v krajině využívané především k zemědělským účelům s významným podílem na ekologické stabilitě území a na utváření krajinného prostředí. b) Přípustné využití: • Trvalé trávní porosty, orná půda, zahrady, krajinná zeleň, solitérní a liniová zeleň. • Vodohospodářské stavby a zařízení (vodní plochy a toky). • Stavby, zařízení a opatření pro ochranu přírody a krajiny, zvyšující ekologickou a estetickou hodnotu území, prvky územního systému ekologické stability krajiny. • Stavby pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, např. protipovodňová a protierozní opatření. • Stavby a opatření, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu (například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra a stavby, které s nimi bezprostředně souvisí). • Stavby a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury. • Zalesnění zemědělských pozemků. c) Podmíněně přípustné využití: • Stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, které jsou nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (silážní žlaby, ohradníky, přístřešky pro dobytek), pokud nedojde k narušení zájmů ochrany přírody a krajiny. • Stavby a zařízení pro výkon práva myslivosti, pokud nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu a k narušení ochrany a přírody. • Oplocení, pokud je nezbytné pro chovné a pěstební účely a pokud nedojde k narušení krajinného rázu, zájmů ochrany přírody a krajiny a narušení organizace ZPF.
- 28 -
d) Nepřípustné využití: • Stavby, zařízení a opatření, které přímo nesouvisí s hlavním využitím plochy a nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné.
7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT.
(108) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury: a) VD1 Homogenizace stávající trasy silnice II/353 ve vymezeném koridoru DK1
(109) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury: a) VT1 Vodní zdroj, vodojem a vodovodní řady ve vymezeném koridoru TK1 b) VT2 Kanalizační řady ve vymezeném koridoru TK2
8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVŮ KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A POPŘÍPADĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA.
(110) Tyto stavby a opatření nejsou vymezeny.
9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 5 ODST. 6 ZÁKONA
STAVEBNÍHO
(111) Kompenzační opaření nejsou stanovena.
10.
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ
(112) V územním plánu jsou vymezeny koridory územních rezerv, převzaté ze ZÚR kraje Vysočina: a) RDK1 - koridor pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m (113) V územním plánu je vymezena plocha územní rezervy: a) R1 – plochy smíšené obytné - venkovské
- 29 -
(114) Podmínky pro využití území v plochách a koridorech územních rezerv: a) Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití v ploše územní rezervy platí kromě podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: • Hlavní způsob využití: Ochrana před zásahy, které by podstatně znesnadňovaly nebo prodražovaly případné budoucí využití ploch a koridorů územních rezerv pro účel vymezený územním plánem. • Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní umístění stavby pro daný účel v ploše. • Nepřípustná je realizace staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (např. zalesnění, výstavba vodních ploch), jejichž realizace by podstatně ztěžovala nebo prodražovala budoucí využití v koridorech územních rezerv.
11. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
(115) Počet listů textové části: 40 (116) Počet výkresů grafické části: 3
- 30 -
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU IIA. Textová část odůvodnění územního plánu
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU IIA. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. 2. 3.
4. 5. 6. 7.
8. 9.
10. 11.
Postup při pořízení územního plánu. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. Vyhodnocení souladu s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních, popřípadě s výsledkem řešené rozporů. Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 7.1. Hlavní cíle řešení územního plánu 7.2. Vymezení řešeného území a zastavěného území 7.3. Východiska koncepce rozvoje území obce 7.4. Východiska návrhu urbanistické koncepce a systému veřejné zeleně 7.5. Východiska návrhu vybraných ploch s rozdílným způsobem využití 7.6. Odůvodnění členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití 7.7. Ochrana přírodních, kulturních a historických hodnot území 7.8. Návrh územního systému ekologické stability 7.9. Východiska návrhu koncepce dopravy 7.10. Východiska návrhu koncepce technické infrastruktury 7.11. Koncepce nakládání s odpady 7.12. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vymezení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko , nebo jeho část, nebylo respektováno. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa.
IIB. GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 4a 4b 5 6 7 8 9
Koordinační výkres Koordinační výkres – výřez Výkres předpokládaných záborů půdního fondu Výkres širších vztahů Zásobování vodou Kanalizace Energetika a telekomunikace
1 : 5 000 1 : 2 880 1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000 1 : 2 880 1 : 5 000
Příloha č. 1: Posouzení životního prostředí z hlediska negativních účinků hluku z dopravy Příloha č. 2: Výpočetní list návrhu hranice negativního vlivu od živočišné výroby
- 31 -
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU IIA. Textová část odůvodnění územního plánu
1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Postup uvede pořizovatel v opatření obecné povahy, kterým bude Územní plán Dobroutov vydán. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 2.1. Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 a. Řešené území k. ú. Dobroutov náleží podle tohoto dokumentu do republikové rozvojové oblasti OB11 – rozvojová oblast Jihlava (ORP Jihlava), v ZÚR je vymezení této oblasti zpřesněno a podle ZÚR k.ú. Dobroutov do této rozvojové oblasti nenáleží b. Řešené území se nenachází v republikové specifické oblasti podle PÚR ČR. c. Do řešeného území zasahuje koridor vysokorychlostní dopravy vymezený PÚR ČR. d. PÚR ČR stanovuje republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území. Popis způsobu naplnění republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se vztahují k řešenému území: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Způsob: V územním plánu jsou stanoveny podmínky ochrany hodnot území (zejména urbanistických, kulturních, historických a přírodních). U ploch s rozdílným způsobem využití (RZV) jsou stanoveny podmínky využití, které rovněž zajišťují ochranu výše uvedených hodnot. Vymezení ploch veřejných prostranství definuje a zachová historickou stopu zástavby. Pro jednotlivé plochy RZV jsou definovány prostorové i výškové možnosti zástavby na nových i stabilizovaných plochách. V nezastavěném území je navrženo doplnění krajinné zeleně, vymezení prvků ÚSES, jsou navrženy plochy pro protierozní opatření. V ÚP jsou stanovena opatření k ochraně přírody a krajiny. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Způsob: Ochrana a rozvoj primárního sektoru je zajištěna respektováním stabilizovaných ploch zemědělské výroby. Vymezení zastavitelných ploch zohledňuje požadavky na hospodaření na zemědělské půdě.
- 32 -
(16) Při stanovování způsobu využití území dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Způsob: V rámci zvolené urbanistické koncepce je upřednostněno komplexní řešení, rozvojové plochy navazují na stabilizované plochy stejných, popř. slučitelných typů ploch RZV. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Rozvoj území obce je koordinován s rozvojovými záměry sousedních obcí (např. v oblasti odvádění a čištění odpadních vod). Rozvoj obce Dobroutov je navržen především v oblasti bydlení a ploch tělovýchovných a sportovních zařízení. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování následků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Způsob: Funkce obce je především obytná. V obci jsou vymezeny stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu. Rovněž podmínky využití v plochách smíšených obytných venkovských jsou stanoveny tak, aby v případě zájmů mohly být v těchto plochách realizovány aktivity spojené s drobnou a řemeslnou výrobou, službami apod. Tyto plochy, společně s dobudováním technické infrastruktury v obci mohou zajistit pracovní příležitosti v obci a posílit ekonomický pilíř udržitelného rozvoje. (18) Podporovat soustředěný rozvoj sídelní struktury. Způsob: Současná sídelní struktura je respektována. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, hospodárně využívat zastavěné území, zajistit ochranu nezastavěného území a veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Způsob: V rámci převažujících ploch pro bydlení a pro smíšené území obytné jsou stanoveny podmínky umožňující polyfunkční využití území při respektování hodnot území. Existující plochy stávající zemědělské výroby jsou využívány pro zemědělskou výrobu, avšak areál není zcela využit, umožní umístění např. provozů jiných výrobních zařízení dle stanovených podmínek. Podmínky využití ploch zemědělské výroby umožňují tedy jejich polyfunkční využívání. Z tohoto důvodu také nebyly vymezeny nové zastavitelné plochy pro výrobu. V ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území, volná krajina je respektována bez fragmentace zastavitelnými plochami. (20) Rozvojové záměry, které mohou ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat kompenzační opatření. Způsob: rozvojové plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěná území. Vlivy rozvojových ploch na přírodní hodnoty jsou zmírněny stanovenými podmínkami prostorového uspořádání. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Do řešeného území zasahuje migračně významné území, které se nachází na velké části katastru, vyjma zastavěného území a severní části. Východní zalesněnou částí prochází rovněž
- 33 -
migrační koridor pro velké savce. V územním plánu nejsou navrženy změny, které by narušily migrační propustnost v tomto území. Pro další zlepšení postoupnosti území pro volně žijící organizmy je vymezen lokální ÚSES. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území. Způsob: V územním plánu jsou stanoveny podmínky k ochraně kulturních a historických hodnot obce, které mají pozitivní vliv turistický potenciál obce. Plochy rodinné a hromadné rekreace nejsou vymezeny, v ÚP jsou vymezeny pouze plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (v rozsahu stávajícího letního tábora). V rámci přípustných činností lze pro hromadnou rekreaci a turistiku využít stabilizované i navrhované plochy jiných ploch RZV, zejména smíšeného území venkovského, bydlení v rodinných domech venkovské a ploch občanského vybavení. V nezastavěném území je vymezena hlavní cestní síť pro zajištění prostupnosti krajiny. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci členění krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Způsob: Dopravní síť je stabilizovaná, v ÚP je vymezen pouze koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/353 podle ZÚR. Pro zkvalitnění technické infrastruktury jsou vymezeny koridory, navržené koridory pro technickou infrastrukturu jsou vymezeny podél existujících komunikací. Je vymezena hlavní cestní síť k zajištění přístupu k zemědělským pozemkům a k zajištění prostupnosti krajiny. Obecně je uvedena přípustnost doplňování cestní sítě v nezastavěném území. Do řešeného území územního plánu zasahuje v ZÚR vymezený koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění VRT. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Způsob: Dopravní dostupnost v řešeném území na nadřazenou silniční i dálniční síť je dobrá (vzdálenost na dálnici D1 - 7 km). V ÚP jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy v nezastavěném území. (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. Způsob: Rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v dostatečném odstupu od stávajících objektů živočišné výroby.
- 34 -
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsahu případných škod. Způsob: Záplavové území vodních toků v řešeném území není stanoveno. V řešeném území se nenachází sesuvná území. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo území ohrožené záplavou na Zhořském potoce. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Způsob: Záplavové území není v řešeném území stanoveno. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Způsob: V územním plánu je navrženo samostatné zásobování obce pitnou vodou ze systému vybudovaného na území obce. Ostatní technická infrastruktura je řešena koordinovaně s návazností na nadřazené soustavy technické infrastruktury (kanalizace, likvidace odpadních vod, plyn, elektrická energie). Územím obce prochází také tranzitní technická infrastruktura nadmístního významu (plynovod, produktovod, ropovod). (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Způsob: V rámci řešeného území jsou plochy dopravní a plochy veřejných prostranství na sebe navázány, včetně cestní sítě v krajině. Železniční doprava není v řešeném území zastoupena. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Způsob: V ÚP je navrženo doplnění technické infrastruktury obce – odvádění a čištění splaškových vod a nový způsob zásobování vodou obce. Pro navrhovanou technickou infrastrukturu jsou vymezeny koridory technické infrastruktury. Pro nové zastavitelné plochy budou vybudovány inženýrské sítě. Způsob napojení jednotlivých lokalit je vyznačen v odůvodnění územního plánu v jednotlivých výkresech technické infrastruktury. 2.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Kraje Vysočina, které nabyly účinnosti dne 22. 11. 2008. Aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina nabyla účinnosti 23. 10. 2012. a) ZÚR stanovují priority územního plánování v Kraji Vysočina b) území obce se nenachází rozvojové oblasti nebo ose c) řešené území není zařazeno do žádné specifické oblasti krajského významu
- 35 -
d) na území obce je v ZÚR vymezena veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury e) na území obce nejsou v ZÚR vymezena veřejně prospěšná opatření pro nadregionální a regionální ÚSES f) ZÚR vymezují typy krajin a stanovují zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území v nich g) ZÚR vymezují oblasti krajinného rázu h) dle ZÚR do řešeného území částečně zasahuje koridor územní rezervy pro prověření budoucího umístění vysokorychlostní tratě (VRT). 1. Naplnění priorit územního plánování Kraje Vysočina Popis způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se vztahují k řešenému území: (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánu obcí, regulačních plánu a při rozhodování o změnách ve využití území. V ÚP jsou navrženy opatření k zajištění vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území. Z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území (ÚAP ORP Jihlava 2014) je obec zařazena do skupiny 2b s pozitivním hodnocením environmentálního pilíře (životní prostředí), a negativním hodnocením pilíře ekonomického (hospodářského) a pozitivním hodnocením pilíře sociodemografického (soudržnost obyvatel). V územním plánu jsou navrženy opatření k udržení a posílení hodnocených pilířů. K posílení pilíře životního prostředí je navržena koncepce ÚSES, je navrženo doplnění zeleně v krajině, jsou vymezeny plochy změn v krajině ke zvýšení ekologické stability území. K posílení sociodemografického pilíře udržitelného rozvoje území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení, je umožněno doplnění občanské vybavenosti obce, navržena zastavitelná plocha pro rozšíření sportoviště. K posílení pilíře pro hospodářský rozvoj jsou stanoveny podmínky v jednotlivých plochách tak, aby byl v případě zájmů umožněn rozvoj výroby a podnikání - např. ve stávajících plochách zemědělské výroby. V plochách bydlení je za určitých podmínek přípustná výroba, neobtěžující služby, drobné zemědělství apod. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území Priority jsou naplněny. V ÚP jsou stanoveny podmínky ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území. Je stanovena koncepce uspořádání krajiny, jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu a urbanistické struktury sídla. 2. Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury ZÚR vymezují veřejně prospěšnou stavbu v oblasti dopravy: - DK19 Silnice II/353 Silnice II/353 prochází těsně za hranicí katastru v jeho jihovýchodní části. V ÚP je koridor pro homogenizaci stávající trasy vymezen mimo zastavěné území v šířce 80 m, v zastavěném území v šířce stávající dopravní plochy. V ÚP je koridor vymezen v k.ú. Dobroutov, návaznost koridoru je v k.ú. Zhoř u Jihlavy. Homogenizace II/353 je převzata jako VPS do ÚP.
- 36 -
3. Krajinné typy ZÚR vymezují v řešeném území typ krajiny charakterizované převažujícím nebo určujícím cílovým využitím: Krajina lesozemědělská ostatní (137) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:a) zachovat v nejvyšší možné míre stávající využívání lesních a zemědělských pozemků; b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami;c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně ,zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostu apod.
Zásady jsou respektovány. Krajinný typ zahrnuje celé území katastru. Je respektováno stávající využívání a členění zemědělských a lesních pozemků v území. V nezastavěném území je vymezen lokální ÚSES, je navrženo doplnění zeleně v krajině, jsou navrženy plochy změn v krajině k doplnění vodních ploch a realizaci protierozních opatření, jsou navržena opatření k ochraně a tvorbě krajiny. 4. Oblasti krajinného rázu. (146a) ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny.
Řešení územního plánu tyto zásady respektuje. (146b) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB001 Havlíčkobrodsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu na exponovaných horizontech, jimiž jsou hřbety Vraního vrchu, Lhotského vrchu, Spáleného vrchu.
Zásady jsou respektovány, ÚP nevymezuje plochy pro výškové stavby. Požadavky na výškové omezení staveb jsou zapracovány do koncepce uspořádání krajiny. 5. Plochy a koridory územních rezerv Do řešeného území zasahuje územní rezerva koridoru pro prověření budoucího umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m. Koridor je zakreslen do územního plánu v šířce podle ZÚR tedy 600 m. Do řešeného území zasahuje pouze jeho malá část, návaznost koridoru je v k.ú. Jamné u Jihlavy. 2.3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Postavení obce v systému osídlení Obec Dobroutov se nachází cca 18 km severovýchodně od města Jihlavy a cca 3,4 km jižně od města Polná. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je statutární město Jihlava. Obec leží na silnici II/351 a v blízkosti dalších silnic II. třídy, které zajišťují dopravní napojení obce na silniční síť. Dálnice D1 je dobře dostupná ve vzdálenosti cca 7 km. Dobroutov je historicky významnou obcí Polenska, v současné době má sídlo obytný význam využívající vybavenost i pracovní příležitosti blízké Polné. Ve vybavenosti není obec soběstačná. V obci je základní občanská vybavenost, občané jsou za většinou občanského vybavení odkázáni na dojížďku do okolních obcí a měst, především do Polné a do Jihlavy popř. dalších obcí.
- 37 -
Technická infrastruktura v obci je pouze částečná, chybí zásobování obce pitnou vodou a řešení odkanalizování území. Pracovních příležitostí je v obci nedostatek. Většina obyvatel za prací vyjíždí do okolních obcí a měst. Výroba v obci je zastoupena zemědělským areálem Vysočina Janovice a několika dalšími subjekty. Význam obce je především obytný, většinu území obce tvoří plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského typu nebo plochy smíšené obytné s hospodářským zázemím. V posledním období došlo k rozvoji nové obytné výstavby (nárůst počtu obyvatel), byl vybudován rybník nad obcí, upravena veřejná prostranství, byly provedeny rekonstrukce a přístavby budov obce. Širší vztahy dopravní infrastruktury Obec Dobroutov je dopravně napojena silnicí II/351, která prochází západně od zastavěného území. Krajské město Jihlava je nejkratší cestou dopravně napojeno po silnici II/351 a dále po silnici II/353 přes obec Jamné, vzdálenost do Jihlavy je 18 km. Město Polná, které zajišťuje vyšší občanskou vybavenost pro obec Dobroutov je vzdálené 3,4 km po silnici II/351. Do základní páteřní sítě Kraje Vysočina je zařazena silnice II/353, která prochází těsně za řešeným územím, do řešeného území zasahuje ochranné pásmo této silnice. V ZÚR Kraje Vysočina je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy této silnice, který rovněž zasahuje do řešeného území. Železniční trať řešeným územím neprochází. Nejbližší železniční stanicí je Dobronín na trati Jihlava – Havlíčkův Brod. V ZÚR Kraje Vysočina je vymezena územní rezerva koridoru pro prověření umístění VRT. Plochy letecké dopravy jsou zastoupeny polním letištěm v jižní části katastru. Na území obce se nachází pouze část polního letiště, část leží na k.ú. Zhoř u Jihlavy. Širší vztahy technické infrastruktury Severovýchodní částí katastru prochází tranzitní koridor dálkových vedení VVTL plynovodu, produktovodu a ropovodu s ochrannými a bezpečnostními pásmy. Systémy zásobování elektrickou energií a plynem jsou společné pro obec Dobroutov i okolní obce. Vzájemné vazby jsou zakresleny ve výkresu širších vztahů. Návrh odkanalizování území a čištění odpadních vod je řešeno s návazností na k.ú. Polná. Zásobování vodou je řešeno samostatně bez návaznosti na okolní obce. Širší vztahy ÚSES V řešeném území jsou vymezeny prvky lokálního ÚSES. Návaznosti lokálního ÚSES jsou uvedeny v textové části odůvodnění, přesah prvků ÚSES do navazujících katastrů je zakreslen v koordinačním výkrese odůvodnění a ve výkrese širších vztahů v měřítku 1:50 000. Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): • • • • •
obec Větrný Jeníkov (k. ú. Větrný Jeníkov, k. ú Velešov) obec Skorkov (k. ú. Skorkov u Herálce) obec Úsobí (k. ú. Úsobí) městys Štoky (k. ú. Petrovice u Štoků) obec Smrčná (k. ú. Smrčná na Moravě)
- 38 -
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHTEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ.
Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
V ÚP jsou navržena opatření k zajištění vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území. Obec Dobroutov je zařazena podle aktualizace ÚAP 2014 do kategorie 2b s pozitivním hodnocením environmentálního pilíře, negativním hodnocením ekonomického pilíře a pozitivním hodnocením sociodemografického pilíře. Řešení územního plánu vytváří předpoklady k udržení pozitivně hodnocených pilířů a posílení ekonomického pilíře (vymezení stabilizovaných ploch zemědělské výroby s možností jejich polyfunkčního využití, vymezení stabilizovaných a zastavitelných ploch smíšeného území obytného - venkovského, doplnění technické infrastruktury v obci). (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
Veřejné i soukromé záměry na změny v území jsou koordinovány, věcně je koordinována výstavba a další aktivity ovlivňující rozvoj území obce. Koordinace záměrů je zohledněna zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro jejich využití. Vybrané záměry jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, členěné na veřejně prospěšné stavby vymezené v ZÚR a zpřesněné v ÚP a veřejně prospěšné stavby vymezené v ÚP. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků a zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Ve veřejném zájmu ÚP chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, respektuje hodnoty území. Územní plán Dobroutov vytváří předpoklady pro zajištění souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na zachování příznivého životního prostředí. Koncepce územního plánu navrhuje opatření směřující k optimálnímu využívání území, které umožňuje dlouhodobý vyvážený a harmonický rozvoj. Zastavěná území a zastavitelné plochy vytvářejí ucelený obvod obce, z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití jsou zastoupeny zejména plochy pro bydlení v rodinných domech a plochy smíšené obytné - venkovské. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které
- 39 -
s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
V ÚP je tento požadavek zakotven do podmínek využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou zastoupeny v nezastavěném území. Úkoly územního plánování a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. V územním plánu jsou zohledněny hodnoty obsažené v ÚAP, zejména urbanistické a architektonické hodnoty, historické, kulturní a přírodní hodnoty území. Uvedené hodnoty byly na základě průzkumů a rozborů doplněny, byly stanoveny podmínky jejich ochrany. Aktuální stav území včetně demografického vývoje byl sledován také v průběhu zpracování návrhu ÚP, změny v území byly zapracovány do návrhu územního plánu. b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. V ÚP je stanovena urbanistická koncepce rozvoje území a koncepce uspořádání krajiny. V ÚP je umožněn rozvoj funkcí obce odpovídající potřebám obce. Navržená urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny respektuje hodnoty území, která byly vyhodnoceny v ÚAP a doplňujících průzkumech a rozborech. V ÚP jsou stanoveny podmínky pro ochranu uvedených hodnot v území. c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využíván, Při návrhu změn v území byly zohledněny požadavky na veřejné zdraví, životní prostředí a přírodní podmínky území. Navrhované rozvojové plochy jsou vymezeny tak, aby umožnily účelné a ekonomické napojení rozvojových ploch na stávající i navrhovanou veřejnou infrastrukturu obce. d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Urbanistické, architektonické a estetické požadavky na změny v území jsou stanoveny zejména v podmínkách ochrany urbanistických a architektonických a historických a kulturních hodnot území a dále v podmínkách prostorového uspořádání ploch. e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Požadavky jsou uvedeny v podmínkách ochrany urbanistických a architektonických hodnot, v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, v podmínkách prostorového uspořádávání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, v podmínkách vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému veřejné zeleně. f) Stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci). Etapizace není stanovena. g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. V nezastavěném jsou navržena opatření ke snížení eroze a zadržení vody v krajině. Záplavové území vodních toků nejsou v řešeném území stanovena. h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn., V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy zemědělské výroby a jsou vymezeny stabilizované a zastavitelné plochy smíšeného území obytného - venkovského. Tyto plochy vytvářejí podmínky pro vznik pracovních příležitostí v obci.
- 40 -
i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Současná sídlení struktura řešeného území je respektována. Rozvojové záměry jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území sídla. j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a stabilizované plochy pro bydlení, které umožní také hospodárné napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. Požadavky civilní ochrany jsou uvedeny v kap. 7.12 textové části odůvodnění územního plánu. l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. V řešeném území tato území nejsou zastoupena, v ÚP nejsou vymezeny plochy přestavby.
4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ. Při pořizování územního plánu bylo postupováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění. Územní plán Dobroutov je vyhotoven v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, v souladu zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 i v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Základní členění ploch s rozdílným způsobem využití vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. 5.
VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.
Vyhodnocení uvede pořizovatel v opatření obecné povahy, kterým bude Územní plán Dobroutov vydán.
6. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ.
Splnění požadavků podle jednotlivých bodů zadání: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů. Vyhodnocení požadavků je popsáno v kapitole 2 textové části odůvodnění ÚP Dobroutov.
- 41 -
b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Územně analytické podklady ve smyslu ustanovení § 26 stavebního zákona byly zpracovány pro ORP Jihlava v roce 2008, aktualizace byla provedena v roce 2010,2012 a 2014. Do územního plánu byly převzaty jevy z ÚAP (převážně limity využití území), které byly v několika případech zpřesněny. V územním plánu jsou obsaženy aktuální ÚAP, popis je uveden v jednotlivých kapitolách odůvodnění. V územním plánu jsou zohledněny hodnoty obsažené v ÚAP, zejména urbanistické a architektonické hodnoty, historicky významné stavby, architektonicky cenné stavby a historické a kulturní hodnoty. Hodnoty byly na základě průzkumů a rozborů doplněny, byly stanoveny podmínky jejich ochrany. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v ÚAP 2014: Hospodářský pilíř - podmínky v tomto pilíři byly vyhodnoceny jako nepříznivé, z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako stabilizované. Soudržnost obyvatel - podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako dobré, z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako stabilizované. Životní prostředí - podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako dobré, z hlediska územních podmínek pro životní prostředí je území obce charakterizováno jako stabilizované. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území zařazuje obce do kategorie 2b s příznivými podmínkami životního prostředí, nepříznivými podmínkami pro hospodářský rozvoj a příznivými podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci uvedené v ÚAP: • Demografický vývoj - zohlednit vývoj demografické situace, v posledním desetiletí výrazný nárůst počtu obyvatel o více než 20 %, aktualizovat prognózu demografického vývoje pro další období – je zohledněno v prognóze vývoje počtu obyvatel, stanovení potřeby vymezení zastavitelných ploch a v kapacitách technické infrastruktury • ZÚR kraje Vysočina - respektovat a zpřesnit vymezení veřejně prospěšných staveb dle ZÚR kraje Vysočina DK19 (silnice II/353). Respektovat koridor pro vysokorychlostní železniční trať vymezený v ZÚR jako územní rezerva – je respektováno a zpřesněno, podrobněji popsáno v jiných kapitolách. • Urbanistická problematika - při řešení koncepce rozvoje obce využívat výhodnou polohu obce v kontaktu s rozvojovou oblastí (republikového významu) Jihlava OB11 – je zohledněno zejména v návrhu rozvojových ploch pro bydlení v rodinných domech a ploch pro smíšené území venkovské. a) Zohledňovat při řešení rozvoje obce aktuální stav vymezení koridoru pro Vysokorychlostní železniční trať (protínajícího obec v doteku se zastavěným územím na jižním okraji obce) – aktuálně územní rezerva koridoru VRT (podle ZÚR v platném znění) zasahuje pouze malou část katastru v jeho jižné části a prakticky neovlivňuje rozvoj obce. b) Řešit vodohospodářskou problematiku rozvoje obce - v územním plánu v souladu s požadavky zadání ÚP a požadavky obce navrženo zásobování pitnou vodou z vlastních zdrojů, je navržena výstavba oddílné kanalizace a čerpání splašků na ČOV Polná. c) Zohlednit geografickou polohu obce – nad 500 m n.m., část obce leží v oblasti se zvýšeným výskytem radonu – je uvedeno v textové části.
- 42 -
d) Respektovat opatření k ochraně krajinného rázu Havlíčkobrodsko – opatření jsou uvedena v koncepci uspořádání krajiny c) Požadavky na rozvoj území obce Požadavky jsou respektovány. Návrh územního plánu počítá s nárůstem počtu obyvatel obce. V územním plánu byly navrženy zejména zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech a plochy pro smíšené území obytné - venkovské, plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Během zpracování ÚP došlo ke změně koncepce navrhovaných ploch pro bydlení. Obec chtěla výstavbu realizovat jihozápadně od zastavěného území směrem k silnici II/351. Jelikož se zde nachází vysoce chráněná zemědělská půda, bylo po předběžném projednání od těchto ploch upuštěno a plochy byly navrženy směrem východním na méně kvalitních půdách.Dále bylo prověřováno vymezení zastavitelných ploch pro: • občanskou vybavenost a tělovýchovná a sportovní zařízení – plochy pro občanskou vybavenost byly vyhodnoceny jako dostatečné, je vymezena pouze zastavitelná plocha pro rozšíření hřiště; • zemědělskou výrobu a popř. drobnou a řemeslnou výrobu – v ÚP jsou vymezeny stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu (stávající areál a stávající objekt nevyužívaného kravína). Nové zastavitelné plochy výrobu a skladování vymezeny nejsou. Důvodem je především skutečnost, že stávající plochy zemědělské výroby nejsou úplně využity, pro umístění drobných provozů pak byla vymezena plocha pro smíšené území obytné - venkovské s možností; • plochy a koridory pro technickou vybavenost byly vymezeny podle jednotlivých koncepcí technické infrastruktury (koridory zásobování pitnou vodou, odkanalizování, vedení VN a trafostanici); • plochy pro veřejnou zeleň a ochrannou zeleň – plochy veřejné zeleně byly vymezeny jako stabilizované, nově byla vymezena liniová ochranná zeleň; d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) • Je respektována urbanistická struktura obce, jsou stanoveny podmínky ochrany stávající urbanistické struktury. • Plochy přestaveb nejsou vymezeny, v ÚP jsou vymezeny plochy a koridory územních rezerv. Etapizace není stanovena. • Plochy pro bydlení - jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech - venkovské. • Plochy pro rekreaci - v ÚP jsou vymezeny pouze stabilizované plochy rekreace na plochách přírodního charakteru, nové plochy rekreace nejsou navrženy. • Občanská vybavenost, tělovýchovná a sportovní zařízení - plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny jako stabilizované, nové plochy pro občanskou vybavenost nejsou vymezeny. Je vymezena zastavitelná plocha pro rozšíření stávajícího hřiště v jihovýchodní části obce. • Smíšená území - jsou vymezeny stabilizované plochy smíšeného území obytného venkovského, nové zastavitelné plochy smíšeného území obytného jsou vymezeny v severovýchodní části obce • Zemědělská výroba a drobná výroba - V ÚP jsou vymezeny stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu. V návrhu ÚP bylo dále prověřováno vymezení nových zastavitelných ploch pro výrobu, zejména ploch pro zemědělkou výrobu a ploch drobnou a řemeslnou výrobu. Nové zastavitelné plochy pro tyto plochy nebyly v ÚP
- 43 -
• •
• •
vymezeny zejména z důvodů neúplného využití stávajících ploch zemědělské výroby. Pro umístění drobných provozů pak byly vymezeny stabilizované a navrhované plochy smíšeného území venkovského. Zeleň a rekreace - jsou vymezeny stabilizované plochy veřejné zeleně a je navržena ochranná a izolační zeleň u ploch zemědělské výroby. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny jsou respektovány - je vymezen ÚSES, jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu, jsou vymezeny ploch změn v krajině k realizaci protierozních opatření, jsou stanoveny regulativy k výškové regulaci staveb v krajině. Jsou zapracovány požadavky na koncepci uspořádání krajiny. Je navržena izolační zeleň kolem areálu zemědělské výroby Je vymezen nadregionální, regionální a lokální ÚSES, návrh řešení vychází z nadřazené ÚPD a dalších aktuálních podkladů. Jsou vymezeny interakční prvky v krajině.
e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura: • V územním plánu je zpřesněn koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/353 vymezený v ZÚR • Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami. • V v koordinačním výkresu jsou zakreslena ochranná pásma silnic • V územním plánu je vymezen jako územní rezerva dopravní koridor pro prověření budoucí umístění stavby vysokorychlostní trati v šířce 600 m podle ZÚR. • Konkrétně vymezené místní komunikace nejsou navrženy, místní komunikace je možné umístit podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Další požadavky na řešení územního plánu a) V územním plánu jsou vyznačeny hlavní polní a lesní cesty. b) Stávající parkoviště jsou vymezeny většinou jako plochy veřejných prostranství, je umožněno umisťování parkovišť v v zastavěném území a zastavitelných plochách podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. c) Cyklotrasa řešeným územím neprochází d) V ÚP je zakreslena jako stabilizovaná plocha části polního letiště v k.ú. Dobroutov, část letiště leží na k.ú. Zhoř u Jihlavy. Technická infrastruktura • Zásobování pitnou vodou – v ÚP byla zvolena koncepce zásobování pitnou vodou z vlastních zdrojů. Je vymezen koridor technické infrastruktury pro umístění součástí systému zásobování obce pitnou vodou. Tato koncepce není v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) Kraje Vysočina. Obec požádá o změnu koncepce PRVK. • Odkanalizování a čištění odpadních vod - v ÚP je navrženo vybudování splaškové kanalizace v obci a čerpání splašků na ČOV Polná. Je vymezen koridor technické infrastruktury pro umístění součástí systému odkanalizování a odvádění na ČOV. Tato koncepce je v souladu s PRVK. • Zásobování zemním plynem - je respektováno, je uveden požadavek na respektování stávajících plynovodů včetně ochranných a bezpečnostních pásem. • Zásobování elektrickou energií – pro nově navržené zastavitelné plochy není vymezen koridor pro trafostanici a nové vedení VN. Předpokládá se napojení na stávající rozvody NN s využitím stávajících trafostanic. Případné další nadzemní vedení VN a
- 44 -
trafostanice mohou být umístěni v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek těchto ploch. • Spoje, zařízení spojů – je respektováno. • Občanská vybavenost - je respektováno • Plochy pro veřejná prostranství – veřejná prostranství jsou vymezena jako stabilizovaná. Plocha Z1 pro bydlení v rodinných domech venkovské přesahuje svojí výměrou 2 ha. U této plochy nutné v souladu s platnou legislativou umístit v ploše veřejná prostranství Pro každé 2 ha zastavitelné plochy pro bydlení bude vymezena s touto plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Splnění požadavků je popsáno v jednotlivých kapitolách odůvodnění územního plánu. Hodnoty uvedené v zadání jsou respektovány. Hodnoty jsou převzaty z aktuálních ÚAP a byly doplněny v průzkumech a rozborech. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Tyto stavby a opatření jsou v územním plánu vymezeny, jsou uvedeny v textové a zakresleny v grafické části dokumentace. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnost státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na ochranu veřejného zdraví • Požadavek prověřit ohrožení nadlimitním hlukem z dopravy. Byl prověřován hluk z dopravy na silnici II/351, která prochází po okraji zastavěného území Dobroutova. Výpočet hluku z dopravy je uveden v příloze. Výpočtovou metodou nebyl zjištěn nadlimitní hluk z dopravy a zastavitelné plochy pro bydlení nebo s převahou bydlení jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od této silnice. V ÚP Dobroutov nejsou tedy vymezeny plochy s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. • Požadavek prověřit vyhlášená ochranná pásma – v řešeném území nejsou vyhlášená ochranná pásma. V ÚP byla prověřována výpočtovou metodou hranice negativního vlivu od areálu živočišné výroby. Takto vypočtené hranice negativního vlivu nezasahuje do vymezených zastavitelných ploch s možností umístění bydlení. Ostatní požadavky podle zvláštních právních předpisů uvedené v zadání jsou respektovány. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území a) Vyhodnocení záboru zemědělské půdy - vyhodnocení důsledků řešení ÚP na půdní fond je zobrazeno v samostatném výkresu a vyhodnoceno v kapitole odůvodnění ÚP. Vyhodnocení záboru zemědělské půdy bylo konzultováno s dotčeným orgánem ochrany ZPF za přítomnosti určeného zastupitele. • Bylo koordinováno vymezení ÚSES hranicích katastrů
- 45 -
j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Řešené území nenáleží do republikové rozvojové oblasti. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Plochy a koridory k prověření územní studií nejsou vymezeny. l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich vyžití stanoveny regulačním plánem Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny. m) Požadavky stanovisku návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém Tato vyhodnocení nebyla v zadání územního plánu požadována a nejsou v územním plánu obsažena. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Bez požadavků. o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky jsou respektovány. 7. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 7. 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Územní plán je pořizován na základě rozhodnutí obce jako materiál koordinující rozvojové zájmy v území obce v duchu trvale udržitelného rozvoje. Stanovenou urbanistikou koncepcí jsou sledovány hlavní cíle: a) Zachování hodnotné urbanistické struktury obce, vymezení veřejných prostranství b) Vymezení ploch občanské vybavenosti c) Vymezení ploch pro bydlení d) Vymezení ploch pro smíšené území obytné e) Vymezení ploch pro výrobu f) Stanovení základní koncepce řešení dopravy
- 46 -
g) Stanovení základní koncepce řešení technické vybavenosti h) Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability i) Stanovení zásad pro výstavbu 7. 2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán je zpracován pro správní území obce Dobroutov v rozsahu katastrálního území Dobroutov. Katastrální území se nachází ve střední části kraje Vysočina, asi 18 km severovýchodně od krajského města Jihlavy a 3 km jižně od Polné. Obec Dobroutov je členem mikroregionu Polensko. Celková výměra katastrálního (řešeného) území je 1 010 ha. V roce 2011 v obci trvale bydlelo 257 obyvatel, v roce 2014 měla obec 280 trvale bydlících obyvatel. Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno podle zásad uvedených v § 58 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zastavěné území je vymezeno k datu 31. 12. 2015. Jako podklad pro vymezení zastavěného území byla použita mapa KMD platná od 28. 11. 2014 Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (tj. v části obce vymezené k 1. září 1966 a vyznačené v mapách evidence nemovitostí) a dále pozemky vně intravilánu, mezi které patří: zastavěné stavební pozemky, kterými se rozumí pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, které tvoří se stavební parcelou a na ní stojícími budovami souvislý celek, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství. Hranice zastavěných území je vedena převážně po hranicích parcel, ve výjimečných případech je tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. V územním plánu je v grafické části vymezeno více zastavěných území. V územním plánu je vymezeno souvislé zastavěné území sídla Doubroutov, zastavěné území samoty Ochoz, zastavěné území střelnice západně od obce, zastavěné území polního letiště u Zhoře, zastavěné území hráze Nového rybníka zastavěné území objektů technické infrastruktury. 7. 3. VÝCHODISKA KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Obec původně zemědělského charakteru má v současné době význam zejména obytný. Většinu území obce tvoří plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského typu nebo plochy smíšené obytné s hospodářským zázemím. Pozitivními faktory rozvoje obce jsou blízkost města Polná , kde je zajišťována občanská vybavenost a částečně i pracovní příležitosti, dobrá dopravní dostupnost v rámci regionu i širšího území, blízkost dálnice D1. V okolí obce je hodnotná krajina s možností rekreačního využití, plochy pobytové rekreace však v řešeném území nejsou zastoupeny ani navrženy. Z hlediska občanské vybavenosti je v obci umístěna dostatečná základní vybavenost (obecní úřad, kaplička, prodejna, dětské hřiště, hřiště, požární zbrojnice, některé služby). Další vybavenost je umístěna zejména v Polné a Jihlavě.
- 47 -
Z hlediska pracovních příležitostí je většina obyvatel vyjíždí za prací do okolních měst a obcí. Výroba v obci je zastoupena zemědělským areálem TD Vysočina Janovice a několika menšími provozovnami. Současná technická infrastruktura obce není vyhovující, chybí zejména veřejný vodovod a kanalizace. V územním plánu je navrženo doplněni chybějící technické infrastruktury. Návrh rozvojových ploch vymezuje především plochy pro bydlení a plochy pro smíšené území venkovské, které by měly udržet sociální pilíř udržitelného rozvoje (v obci roste počet obyvatel) a posílit ekonomický pilíř udržitelného rozvoje území. Demografické údaje Demografické údaje byly převzaty převážně ze sčítání lidí domů a bytů v roce 1991, 2001 2011 a dalších statistických údajů v roce 2014. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je obsažen v průzkumové části, vývoj počtu obyvatelstva byl sledován v období 1869 - 2011. Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel Sídlo Dobroutov
1991
2001
2011
2014
2025
216
234
257
280
300
Prognóza nárůstu počtu obyvatelstva je podmíněna zachováním a zkvalitněním podmínek životního prostředí, vybudováním technické infrastruktury v obci, přípravou pozemků pro další výstavbu RD. Podle výše uvedených podkladů bylo v obci Dobroutov v roce 2011: 21,80 % obyvatel v předproduktivním věku 69,30 % obyvatel v produktivním věku 8,60 % obyvatel v poproduktivním věku V obci Dobroutov je velmi příznivá věková struktura obyvatel, potřebná k dalšímu rozvoji obce. Průměrná věková struktura: v ČR (2011) 14,5 % - 69,8 % - 15,7 % Kraj Vysočina 17,6 % - 64,1 % - 18,3 % Ze statistických údajů je patrný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v obci a velmi příznivá struktura obyvatel. V obci přibývá dětí i obyvatel v produktivním věku a naopak ubývá obyvatel poproduktivního věku.
- 48 -
Předpokládaný počet pracovních příležitostí v obci a pohyb za prací Většina pracujících obyvatel vyjíždí za prací z obce. Cílem vyjížďky je zejména Jihlava, vzdálená 18 km jihovýchodně od Dobroutova a město Polná vzdálené cca 3,5 km severně od Dobroutova. V obci je cca 10 pracovních příležitostí (Družstvo Vysočina, prodejna, pohostinství, drobní řemeslníci) 7. 4. VÝCHODISKA NÁVRHU URBANISTICKÉ KONCEPCE A SYSTÉMU VEŘEJNÉ ZELENĚ Odůvodnění urbanistická koncepce Charakteristika současné urbanistické koncepce Obec Dobroutov leží na silnici II/351 Polná – Třebíč v údolí Zhořského potoka na jeho obou poměrně svažitých březích. Jádrem obce je rozsáhlý návesní prostor v nejnižší poloze údolí toku s Návesním rybníkem uprostřed. Prostor návsi je obestavěn rozvolněnou zástavbou rozsáhlých zemědělských usedlostí německé kolonizace. Usedlosti jsou volně uspořádané, nevytváření kompaktátní zástavbu s jednotnou stavební čarou, rovněž výškové umístění je různé. Zemědělské usedlosti jsou převážně jednopodlažní, ve svazích jsou pak některé objekty dvoupodlažní, více podlažní je budova mlýna pod hrází rybníka. V rámci vnitřního návesního prostoru jsou situovány v okolí potoka také menší domky. Prostor u Návesního rybníka a u regulovaného potoka tvořen extenzivní sídelní zelení. Parkově upraveny jsou oba břehy rybníka a prostor před bývalou školou se zvoničkou. Mimo prostor návsi se zástavba podél potoka oběma směry. Komunikace k dopravní obsluze nemovitostí jsou většinou situovány po obou stranách regulovaného potoka, část zástavby je pak přístupná přes vlastní mostky, v obci je také brod. Centrální částí obce je území v okolí Návesního rybníka, zde je také umístěna občanská vybavenost obce. V centrální části se nachází objekt bývalé školy, dnes využíván jako kulturní zařízení, kde je umístěna rovněž kancelář obecního úřadu a pohostinství. V blízkosti centra je rovněž hasičská zbrojnice, objekt prodejny a dětské hřiště. Větší hřiště je situováno v jihovýchodní části zastavěného území. Autobusová zastávka vybavená zálivem a čekárnou se nachází na křižovatce silnice II/351 s místní komunikací, hlavního příjezdu do obce. Z významných objektů jsou v obci zastoupeny stará škola, mlýn, hasičská zbrojnice, novostavba kaple. Z místních památek jsou zastoupeny kříže, Rumunský kříž u hasičské zbrojnice a zvonička u školy. Nová struktura zástavby rodinných domů je umístěna u silnice na Polnou, kde byly vymezeny parcely pro novou výstavby, celá lokalita dosud není zastavěna. Několik nových RD je postaveno v obci a podél komunikace k zemědělskému družstvu na SV okraji zastavěného území. Výrobní území obce je tvořeno zemědělským areálem Družstva Vysočina Janovice ve východní části obce. V blízkosti hřiště je umístěn zemědělský objekt bývalého kravína. Obec nemá výrazné historické stavební dominanty. Nejvíce se uplatňuje objekt školy a dále věž hasičské zbrojnice, novou stavební dominantou bude objekt kaple.
- 49 -
Navrhovaná urbanistická koncepce: Centrální část obce v okolí návesního rybníka a v okolí občanské vybavenosti by měla být sjednocena úpravami veřejných prostranství a budov, včetně úprav v okolí nové kaple a jejího začlení do ploch veřejných prostranství a zeleně. Je třeba respektovat nezastavěné plochy podél Zhořského potoka, kde je vymezena veřejná zeleň nebo plochy veřejných prostranství. Na okraji zástavby je respektováno přírodní prostředí - vodní toky a zeleň, které zasahují do obce z okolní krajiny. V průběhu zpracování návrhu územního plánu se předpokládalo vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení v prostoru mezi zastavěným územím obce a silnicí II/351. Toto vymezení by sice navazovalo na dosavadní koncepci nové výstavby RD v Dobroutově, ale vzhledem k tomu, že tyto plochy se nacházejí na vysoce chráněných půdách I. a II. třídy ochrany a po předběžném projednání na KÚ Kraje Vysočina, který s těmito plochami vyslovil nesouhlas, bylo od této koncepce upuštěno. Zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech jsou nově navrženy ve východní části obce na méně kvalitních zemědělských půdách. Nová plocha pro smíšené území obytné - venkovské je vymezena podél komunikace k ZD. Je respektována současná síť místních komunikací v obci. Pro rozšíření stávajícího hřiště je navržena zastavitelná plocha pro rozšíření stávajícího hřiště pod Novým rybníkem. Současné vymezení výrobního území obce reprezentované stávajícím zemědělským areálem je respektováno. Veřejná prostranství Stávající uliční prostory v zastavěném území s převahou dopravní funkce jsou vymezeny jako veřejná prostranství (PV), plochy veřejných prostranství s převahou zeleně jsou vymezeny jako veřejná zeleň (ZV). Zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech Z1 - Z4 mají dohromady více jak 2 ha, proto je pro tyto plochy navržena zastavitelná plocha veřejného prostranství Z7, která je vymezena v údolní nivě u těchto ploch. Předpokládá se využití pro veřejnou zeleň, případně dětské hřiště apod. Plochy pro bydlení Rozvojové pro bydlení jsou vymezeny jako plochy bydlení v rodinných domech venkovské. Zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech jsou vymezeny ve východní části obce. Novou výstavbu objektů pro bydlení lze umístit také ve stabilizovaných plochách zastavěného území podle podmínek využití ploch v rozdílným způsobem využití. Všechny zastavitelné plochy navazují na zastavěné území obce. Plochy rekreace V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy rekreace na plochách přírodního charakteru – plocha dětského tábora u Dolního Ochozského rybníka. Nové plochy rekreace nejsou vymezeny. Plochy občanské vybavenosti Občanská vybavenost obce bude přednostně umísťována na stabilizovaných plochách občanské vybavenosti. Stávající plochy pro občanskou vybavenost ve vlastním sídle jsou vzhledem k velikosti obce dostatečné, v územním je vymezena pouze zastavitelné plocha pro rozšíření hřiště pod Novým rybníkem.
- 50 -
Plochy smíšené obytné Na základě požadavku zadání je vymezena zastavitelná plocha pro smíšené území obytné v severovýchodní části podél komunikace k ZD. Stávající zástavba zemědělských usedlostí obce je vymezena jako stabilizované plochy smíšeného území obytného. Plochy výrobní V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu. Nové výrobní plochy nejsou vymezeny. 7. 5. VÝCHODISKA NÁVRHU VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 7.5.1. Plochy bydlení Prognóza potřeby bytů za celé území (obec Dobroutov) ROK
2001
2011
2025
Počet obyvatel
234
257
300
Počet bytů
78
88
107
3,00
2,92
2,8
Obyvatel/byt Lokality obytné výstavby
V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech Z1 až Z4. V plochách je možné umístit podle orientačních výpočtů cca 20 b.j. v RD, za předpokladu, že počítáme 1200 m2/parcelu. Byla uvažována potřebná plocha 1 200 m2/parcelu podle podmínek lokality (jedná se o kvalifikovaný odhad), výměra ploch činí 2,40 ha půdy, což je při velikosti parcel 1 200 m2 právě 20 b. j. Nějaké bytové jednotky vzniknou i v ploše smíšené obytné - venkovské společně s drobnými provozovnami. 7.5.2. Plochy rekreace Hromadná rekreace V řešeném území se nevyskytují plochy hromadné rekreace ani nejsou navrženy. V rámci přípustných činností lze pro hromadnou rekreaci a turistiku využít stabilizované i navrhované plochy jiných funkčních ploch, zejména smíšeného území venkovského (např. ubytování penziony, agroturistiku), případně ploch občanské vybavenosti (např. stravování, ubytování, služby pro rekreaci apod.). Rekreace na plochách přírodního charakteru Tyto plochy jsou zastoupeny dětským táborem (Junák Polná) u Dolního Ochozského rybníka. Podmínky využití této plochy umožňují šetrné rekreační využití, neumožňují však umístění nových staveb. Pěší turistika a cykloturistika Řešeným územím neprochází značená cyklotrasy, podél Ochotských rybníku prochází značená turistická trasa.
- 51 -
Individuální (rodinná) rekreace Plochy staveb individuální (rodinné) rekreace nejsou ve správním území obce zastoupeny. Zastavitelné plochy pro rodinnou rekreaci nejsou v územním plánu vymezeny. V současné době je část domovního fondu využívána jako rekreační chalupy. Tyto objekty a plochy, které jsou součástí historického domovního fondu jsou v územním plánu vymezeny jako plochy bydlení v rodinných domech venkovské nebo plochy smíšené venkovské. 7.5.3. Plochy občanského vybavení Ve vybavenosti není obec soběstačná. Občané jsou za většinou občanského vybavení a především za pracovními příležitostmi odkázáni na dojížďku do okolních obcí a měst především do Polné, Jihlavy a Havlíčkova Brodu. V současné době je ve Dobroutově umístěna tato občanská vybavenost: Obecní úřad - umístěn v objektu bývalé školy (víceúčelová budova) Víceúčelová budova – v budově je obecní úřad, sál, pohostinství, je to budova bývalé školy s přístavbou tělocvičny. Prodejna smíšeného zboží - je umístěna v centru obce, vyhovující. Hasičská zbrojnice - je umístěna mezi Návesním rybníkem a požární nádrží. Mateřská škola - děti navštěvují MŠ v Polné. Základní škola - děti navštěvují ZŠ v Polné. Zdravotní středisko - v obci se nenachází žádné zařízení zdravotní péče. Občané za těmito službami dojíždějí do Polné, Jihlavy a Havlíčkova Brodu. Požární zbrojnice - nově rekonstruované zařízení, plně vyhovující. Hřiště - je situováno v jihovýchodní části zastavěného území. V zimě je využíváno jako kluziště. V územním plánu je navrženo rozšíření o plochu louky směrem k Novému rybníku. Plocha bude využívána jako hasičské cvičiště. Dětské hřiště - je umístěno u prodejny smíšeného zboží. Kaple – nové zařízení. Hřbitov, farnost - obec patří pod farnost v Polné. Koncepce občanské vybavenosti Občanská vybavenost bude přednostně umísťována na stabilizovaných plochách veřejné občanské vybavenosti. V územním plánu je navrženo rozšíření plochy hřiště pod Novým rybníkem. Zařízení občanské vybavenosti lze umístit také v rámci stávajících objektů, a to jak v plochách občanské vybavenosti, tak v rámci přípustných činností v plochách pro bydlení, plochách smíšených obytných a dalších podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. 7. 5. 4. Plochy výroby a skladování Výrobní zařízení: Drobná výroba a řemeslná výroba V obci se nachází několik drobných řemeslníků – kovovýroba (KESS), sadovnictví (STROMSPECI, s.r.o.), stavební práce, tesařství, autodoprava a.j. Činnosti jsou provozovány ve stávajícím smíšeném území. Plochy drobné a řemeslné výroby v řešeném území vymezeny nejsou.
- 52 -
Průmyslová výroba Zařízení charakteru průmyslové výroby nejsou v obci zastoupena. Zemědělství Zemědělská výroba je soustředěna do zemědělského areálu Družstva Vysočina Janovice východně od zastavěného území obce. V areálu se nachází seník, silážní žlab, sklad, z živočišné výroby pouze kravín (zimoviště skotu) a stáj pro prasata, část objektů je pronajímána (sklad substrátu). U sportovního hřiště má ještě Družstvo Vysočina objekt bývalého kravína, který není v současné době pro zemědělskou výrobu využíván. V územním plánu byla pro posouzení odstupu nově navržených ploch pro bydlení prověřena hranice negativního vlivu od stávajícího objektu živočišné výroby ve vztahu k aktuálním stavům hospodářských zvířat v areálu. Vliv zemědělské výroby na životní prostředí Areál živočišné výroby v řešeném území nemá vyhlášené ochranné pásmo rozhodnutím stavebního úřadu. Pro posouzení nově navrhovaných ploch chráněné zástavby (zejména ploch pro bydlení) ve vztahu k aktuálním stavům živočišné výroby byl proveden orientační výpočet hranice negativního vlivu od živočišné výroby. Hranice negativního vlivu je vypočtena v příloze č. 1 odůvodnění ÚP Dobroutov a zakreslena v koordinačním výkrese odůvodnění ÚP Dobroutov. Vzhledem k nízkým stavům hospodářských zvířat hranice negativního vlivu nepřesahuje hranice areálu. Navržené zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny mimo území ohrožené negativními vlivy živočišné výroby. Koncepce výroby V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu. Zastavitelné plochy pro výrobu nejsou navrženy. Nová výstavba na stabilizovaných i navrhovaných plochách výroby bude realizována podle podmínek využití jednotlivých ploch s ohledem začlenění do stávající zástavby a začlenění do krajiny, respektování dálkových pohledů na sídlo a respektování obrazu sídla a krajiny. 7. 6. ODŮVODNĚNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití Základní členění vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. PLOCHY BYDLENÍ BV - Bydlení v rodinných domech - venkovské PLOCHY REKREACE RN - Rekreace - na plochách přírodního charakteru
- 53 -
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV - Občanské vybavení - veřejná infrastruktura OS - Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SV - Plochy smíšené obytné - venkovské PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS - Dopravní infrastruktura - silniční DL - Dopravní infrastruktura - letecká PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI - Technická infrastruktura - inženýrské sítě PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ - Výroba a skladování - zemědělská výroba PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV - Veřejná prostranství ZV - Veřejná prostranství - veřejná zeleň PLOCHY ZELENĚ ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ W - Plochy vodní a vodohospodářské PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ NZ - Plochy zemědělské PLOCHY LESNÍ NL - Plochy lesní PLOCHY PŘÍRODNÍ NP - Plochy přírodní PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS - Plochy smíšené nezastavěného území Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití: Zeleň - soukromá a vyhrazená (ZS) Nově jsou vymezeny plochy zeleně. Jedná se o standardní plochu územního plánu, která není ve výše uvedené vyhlášce obsažena, ale je součástí metodiky MINIS, podle které má být ÚP Dobroutov zpracován. Důvodem je potřeba vymezit v ÚP plochy soukromé zeleně (zahrad), jež nejsou součástí ploch bydlení nebo ploch smíšených obytných apod. Konkrétně ploch převážně oplocených zahrad mimo zastavěné území, t. j. zahrad bez stávajících staveb. 7. 7. OCHRANA PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ 7. 7. 1. Přírodní podmínky Krajinná charakteristika území Z hlediska geomorfologického patří Dobroutov do oblasti Českomoravské vrchoviny Hornosázavské vrchoviny. Jde o mírně teplou a plochou pahorkatinu. Území náleží krystaliniku Českého masivu (v bližším členění moldanubiku). Nadmořská výška se pohybuje od cca 495 m n. m. do 583 m n. m. Územím protéká od jihovýchodu k severozápadu několik vodotečí, údolí toků jsou vzájemně odděleny mírnými terénními hřbety. Severovýchodní hranici katastru tvoří Ochozký potok, který protéká zalesněnou severovýchodní částí katastru. Na Ochozském potoce se nachází několik rybníků – Horní a Dolní Ochozský rybník, Čihadlo a mimo řešené území rybník
- 54 -
Panák. Střední částí katastru a zastavěným území obce Dobroutov protéká Zhořský potok. Na Zhořském potoce jsou rybníky Nový a Návesní. Po západní hranici katastru pak protéká Lipinský potok, který se pod obcí vlévá do Zhořského potoka. Celkově se území mírně svažuje severozápadně směrem k Polné. Z vodních toků jsou kvalitními břehovými porosty lemovány přirozené úseky především Ochotského potoka a Zhořského potoka jihovýchodně od obce. Upravené úseky toků jsou bez břehových porostů. Esteticky nejhodnotnější partií katastru je údolí Ochotského potoka s četnými rybníky. Vodní tok zde má v některých úsecích přírodě blízký charakter s břehovými a doprovodnými porosty. Krajina lesní je zastoupena ve východní části řešeného území ve vyšších částech katastru. Menší lesy jsou na svazích údolí Ochotského, Zhořského a Lipinského potoka. Dominantní dřevinou je zde smrk, ve vlhčích polohách a v doprovodu vodních toků jsou to olše. Trvalé travní porosty jsou většinou vázány na nivy vodních toků a svahové porosty. Území katastru mimo údolí toků je tvořeno převážně zemědělskou půdou s nedostatečnou cestní sítí a malým zastoupením doprovodné zeleně v krajině. Osídlení krajiny Osídlení krajiny je soustředěno do zastavěné části Dobroutova, která se rozkládá po obou březích Zhořského potoka. Ve východní části katastru je hájovna Ochoz. Katastrální území Dobroutov navazuje na zastavěné sídla Lipiny (obec Jamné). Reliéf území Řešené území je charakterizováno pouze mírně zvlněným terénem s malým převýšením v jednotlivých částech katastru. Zastavěné území obce je však poměrně výškově členité (zastavěné území je v rozmezí 500 534 m n. m.). Nejvyšší bod katastru je vrch v lesním komplexu Velký Ochoz 583 m n. m., nejnižší území je podél Zhořského potoka, který protéká i zastavěným území - 500 m n. m. Z hlediska dálkových pohledů se pak prakticky celá zástavba obce uplatňuje v pohledech ze silnice II/351. Obec nemá výraznou výškovou dominantu. Jako stavební dominanty se uplatňují objekt bývalé školy, hasičská zbrojnice a nově také kaple. V dálkových pohledech se negativně uplatňuje seník v areálu zemědělského družstva. Vodní toky a vodní nádrže Obcí Dobroutov protéká Zhořský potok, západní částí řešeného území protéká levobřežní přítok Zhořského potoka - Lipinský potok a severní částí řešeného území protéká Ochozský potok. V řešeném území se dále nachází několik menších bezejmenných přítoků těchto vodních toků. V řešeném území se nachází vodní nádrže především na Ochozském potoce Horní a Dolní Ochozský rybník a rybník Čihadlo. Uprostřed obce se nachází Návesní rybník, který leží na Zhořském potoce. Vodní toky, protékající řešeným územím, nemají stanoveno záplavové území. Lesy Na řešeném území se nachází 343,2363 ha lesní půdy, což je cca 33,95 % z celkové výměry katastru. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou v řešeném území zastoupeny nad průměrem České republiky.
- 55 -
Velký lesní komplex se nachází ve východní části katastrálního území (Malý a Velký Ochoz) s nejvyšším místem v řešeném území. Veškeré lesy jsou lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se v řešeném území nenachází. Dominantní dřevinou v těchto lesích je smrk. 7. 7. 2. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území - v řešeném území se v současné době nenacházejí. NATURA 2000 - v řešeném území se nenachází. Památné stromy - v řešeném území se nenachází Evidované lokality ochrany přírody – v řešeném území se nenachází. Významné krajinné prvky Na řešeném území nejsou registrovány významné krajinné prvky. V řešeném území jsou z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy a mokřady. Migrační koridor Zasahuje do východní části řešeného území Migračně významná území Zasahuje velikou část řešeného území - východní, jižní a jihozápadní část. Limity ochrany přírody a krajiny jsou zakresleny v grafické části odůvodnění ÚP. 7. 7. 3. Nerostné suroviny a) V řešeném území není evidováno poddolované území z minulých těžeb. b) V řešeném území nejsou evidována sesuvná území. c) V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) d) V řešeném území není stanoven žádný dobývací prostor. e) V řešeném území je zvýšená koncentrace radonu 7. 7. 4. Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky • 46608/7-4797 smírčí kámen při potoce Ochrana archeologických lokalit Součástí kulturních a civilizačních hodnot území jsou i archeologické památky (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Na základě aktuální metodiky Národního památkového ústavu lze vyčlenit celkem čtyři kategorie území s archeologickými nálezy (ÚAN):
- 56 -
• Území s archeologickými nálezy kategorie I: území s pozitivně prokázanými a dále předpokládaným výskytem archeologických nálezů • Území s archeologickými nálezy kategorie II: území na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie tomu nasvědčují • Území s archeologickými nálezy kategorie III: území na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie (veškeré území státu kromě kategorie IV) • Území s archeologickými nálezy kategorie IV: území na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území, doly, lomy, cihelny, pískovny apod.) Archeologické lokality vymezené Národním památkovým ústavem a obsažené v ÚAP jsou zakresleny jako limit do odůvodnění Územního plánu Vidonín. V grafické části odůvodnění ÚP je zakreslena archeologická lokalita kategorie ÚAN II (lokalita s předpokládaným výskytem archeologických nálezů). Archeologické lokality kategorie ÚAN I (lokality s prokázaným výskytem archeologických nálezů) se v řešeném území nenachází. Za území ÚAN III je považováno celé řešené území. Území s archeologickými nálezy • středověké a novověké jádro obce Dobroutov - kategorie II Urbanistické, architektonické a historické hodnoty Významné urbanistické hodnoty vymezené v ÚP jsou: • Návesní rybník v Dobroutově Vymezeno na základě doplňujících průzkumů a rozborů zpracovatele. Jedná se o určující prostor obrazu obce. Významné architektonicky hodnotné stavby vymezené v ÚP jsou: • Bývalá škola Objekt byl vymezen jako architektonicky hodnotný v ÚAP 2014 a byl převzat do ÚP. Významné stavební dominanty vymezené v ÚP jsou: • Nová kaple Vymezeno na základě doplňujících průzkumů. Památky místního významu vymezené v ÚP jsou: • Boží muka , kříže. • Rumunský kříž • Zvonička Doplněno na základě průzkumů o místní památky, zejména kříže. 7. 8. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Podkladové dokumentace Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny obce Dobroutov: • Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (DHV CR, spol. s r.o. 2008);
- 57 -
• Územně analytické podklady (ÚAP) Jihlava 2014; • Vymezení ÚSES ve schválené územně plánovací dokumentaci (ÚPD) okolních obcí: Územní plán Stáj (Studio P 2012); Územní plán Polná - k. ú. Polná, k. ú. Janovice u Polné (AF-CITYPLAN Praha, 2014); Územní plán Záborná (Studio P. 2009) Územní plán Zhoř (Obchodní projekt Jihlava, Ing. arch. Jiří Vácha); Územní plán Jamné (Urbanistické středisko Jihlava 2007); Územní plán Věžnička (Ing. arch. Lubomír Štefl, 2009). • V zájmovém území nebyly zpracovány ani neprobíhají komplexní pozemkové úpravy. Komplexní pozemkové úpravy jsou dokončeny na katastru Jamné (2012). Koncepce a řešení vymezení ÚSES nadmístních úrovní Hlavním východiskem pro řešení nadregionální (NR) úrovně ÚSES jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina (dále ZÚR) ve znění aktualizace č. 1 (2012). Dle výše zmíněné dokumentace nezasahují do zájmového území žádní prvky ÚSES regionální či nadregionální úrovně. Koncepce vymezení místní úrovně ÚSES Řešení místní úrovně ÚSES částečně vychází z podkladových dokumentací, z nichž se nejvýznamněji uplatnily územně plánovací dokumentace obce Dobroutov a sousedících obcí a plány společných zařízení zpracovaných komplexních pozemkových úprav. Dále byly v řešení zohledněny následující přístupy a jevy: • uplatnění principu tvorby soustav prvků ÚSES; • aktuální stav a limity využití území; • jiné územně plánovací záměry na využití území; • metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných částí ÚSES. Soustavy prvků ÚSES, minimální parametry a cílové ekosystémy Prostředí (bez ohledu na jejich prostorové uspořádání v území) tvoří soustavu prvků ÚSES. Obvykle rozlišujeme v krajině čtyři základní soustavy: hydrofilní (v podmínkách ČR nejrozšířenější), mezofilní, xerofilní a horskou /kap.1.4.3.2. metodiky (Maděra Zimová, eds. 2004)/, ze kterých jsou v zájmovém území zastoupeny soustavy mezofilní a hydrofilní. V rámci této soustavy prvků ÚSES jsou dále vymezovány tzv. větve ÚSES - ty jsou tvořeny vzájemně propojeným souborem biocenter a biokoridorů, přičemž k propojení biocenter jsou striktně využívány modální biokoridory, které propojují biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy (Maděra, Zimová, eds. 2004). Potenciální přírodní stav prostředí v trase modálního biokoridoru by se měl v rámci možností co nejvíce blížit potenciálnímu přírodnímu stavu propojovaných biocenter. Modální biokoridory jsou tedy vedeny prostředím s co možná nejnižším gradientem ekologických podmínek a jde obvykle o trasy, které jsou vzhledem k propojovaným biocentrům migračně nejprostupnější. (Migrační prostupnost je zde myšlena jak z pohledu migrace živočichů, tak šíření diaspor autochtonní vegetace.) Hydrofilní (nivní) soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v nivních polohách v jednoznačné vazbě na vybrané vodoteče. Obligátní součástí prvků těchto soustav jsou příslušné vodní toky doplněné o nezbytné navazující biotopy niv (hydrogeobiocenózy a geobiocenózy s těžištěm výskytu v 5. hydrické řadě). Označení příslušnosti prvku ÚSES k
- 58 -
hydrofilní soustavě je využíváno u prvků lokální (případně regionální) úrovně, v případě prvků nadregionální úrovně je uváděna soustava nivní, jejíž označení vychází z původní specifikace os nadregionálních biokoridorů (přírodovědná podstata a cílový stav jsou obdobné jako u prvků hydrofilních soustav). Minimální plocha lokálního biocentra hydrofilní soustavy (včetně biocenter v lokálních parametrech vložených do trasy nadregionálního biokoridoru) je 1 ha. Maximální délka lokálního biokoridoru hydrofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální šířka 20 m. V plochách prvků hydrofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy a ekosystémy proudících vod, které mohou být kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, mokřady) a ekosystémy stojatých vod (tůně, malé vodní nádrže). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace). Mezofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v běžných mezofilních polohách (geobiocenózy s těžištěm výskytu ve 3. hydrické řadě), tedy mimo nivní (a suché) polohy. Minimální plocha lokálního biocentra mezofilní soustavy jsou 3 ha, při maximální délce lokálního biokoridoru mezofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální šířce 15 m. V plochách prvků mezofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy, které mohou být v odůvodněných případech kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, paseky, lada). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů. (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace). Míra přesnosti vymezení prvků ÚSES vychází z podrobnosti řešení v územním plánu obce Dobroutov a je možné je ve výjimečných případech dále zpřesňovat (s ohledem na aktuální stav území, při projektovém řešení vymezených prvků, zapracování do plánů společných zařízení pozemkových úprav) při respektování metodických nároků tvorby ÚSES. Zpřesnění je třeba provádět autorizovaným projektantem ÚSES a projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Přehled navržených biocenter a odůvodnění jejich vymezení Označení biocentra
Poloha
Odůvodnění vymezení, rámcový návrh doporučených opatření
LC 1
Jižní část řešeného území
Biocentrum je vymezeno v nivě Zhořského potoka jako součást hydrofilní větve. Do plochy prvku je zahrnut vlastní vodní tok s vegetačním doprovodem (olše) a vlhkomilnou nivní loukou.
LC 2
Západní část řešeného území
Biocentrum je vymezeno v nivě Lipinského potoka jako součást hydrofilní větve. Součástí plochy prvku je vlastní vodní tok s vegetačním doprovodem (olše) a vlhkomilnou nivní loukou.
Při severní hranici řešeného území
Biocentrum je vymezeno v nivě Ochozského potoka jako součást hydrofilní větve. Součástí plochy prvku je neupravený vodní tok a jaseninová olšina. Vymezeno v souladu s ÚP Záborná.
Při východní hranici řešeného území
Biocentrum je vymezeno jako součást hydrofilní i mezofilní větve v pramenné části Ochozského potoka. V ploše prvku se nachází mokřady s olšinami. Vlastně představuje biocentrum smíšeného typu s hydrofilní a mezofilní částí.
LC 3
LC 4
- 59 -
Při severozápadní hranici řešeného území
Biocentrum je vymezeno jako součást hydrofilní větve. Součástí plochy prvku jsou luční porosty při korytě toku a jeho vegetační doprovod.
LC 6
Při jižní hranici řešeného území
Součást hydrofilní i mezofilní větve, biocentrum smíšeného typu vymezeno v souladu s ÚP Zhoř.
LC 7
Jihovýchodní část řešeného území
Biocentrum je vymezeno jako součást mezofilní větve v okrajové části souvislého lesního komplexu.
LC 5
Vymezeno v souladu s ÚP Polná.
Přehled navržených biokoridorů Označení biokoridoru
LK 1
LK 2
Poloha
Odůvodnění vymezení, rámcový návrh doporučených opatření
Centrální až severozápadní část řešeného území
Biokoridor je vymezen v nivě Zhořského potoka jako součást hydrofilní větve. Součástí plochy prvku je vlastní vodní tok mimo zastavěné území v neupraveném korytě s vegetačním doprovodem (olše) a přiléhající vlhkomilnou nivní loukou. V zastavěném území je tok upraven bez souvislého vegetačního doprovodu.V severozápadní části navazuje na lokální biokoridor vymezený v ÚP Polná.
V jižní části řešeného území
Biokoridor je vymezen v nivě Zhořského potoka jako součást hydrofilní větve. Součástí plochy prvku je úsek toku v neupraveném korytě s vegetačním doprovodem (olše) a přiléhající vlhkomilnou nivní loukou. Navazuje na lokální biokoridor vymezený v ÚP Zhoř.
Při západní hranici řešeného území
Biokoridor je vymezen v nivě Lipinského potoka jako součást hydrofilní větve sledující její tok. Koryto toku je místy upravené (pravděpodobně přimknuté k okraji nivy). Vegetační doprovod je tvořen úzkým pásem olšiny místy rozvolněným. Vymezený v souladu s ÚP Věžnička a ÚP Polná.
Jihozápadní část řešeného území
Biokoridor je vymezen v nivě Lipinského potoka ve vazbě na její tok. Koryto toku je místy upravené (pravděpodobně přimknuté k okraji nivy). Vegetační doprovod je tvořen úzkým místy rozvolněným pásem olšiny. Navazuje na biokoridor vymezený v ÚP Jamné.
Při severní hranici řešeného území
Biokoridor je vymezen jako součást hydrofilní větve vymezené v nivě Ochozského potoka. V trase biokoridoru převažuje neupravené koryto. Součástí plochy prvku je také zalesněná niva. Vymezen v souladu s ÚP Polná a ÚP Záborná.
Východní část řešeného území
Biokoridor je vymezen jako součást hydrofilní větve vymezené v nivě Ochozského potoka. V trase biokoridoru převažuje neupravené koryto. Součástí plochy prvku je přiléhající zalesněná niva.
LK 7
Při jižní hranici řešeného území
Mezofilní biokoridor zasahující do zájmového území krátkým úsekem, který je vymezen v souladu s ÚP Zhoř.
LK 8
Při jižní hranici řešeného území
Mezofilní biokoridor zasahující do zájmového území krátkým úsekem, který je vymezen v souladu s ÚP Zhoř.
LK 9
Ve východní části řešeného území
LK 3
LK 4
LK 5
LK 6
Mezofilní biokoridor vymezený v lesníczh partiích řešeného území.
- 60 -
7. 9. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVY Širší dopravní vztahy Obec Dobroutov je dopravně napojena silnicí II/351, která prochází západně od zastavěného území. Krajské město Jihlava je nejkratší cestou dopravně napojeno po silnici II/351 a dále po silnici II/353 přes obec Jamné, vzdálenost do Jihlavy je 18 km. Město Polná, které zajišťuje vyšší občanskou vybavenost pro obec Dobroutov je vzdálené 3,4 km po silnici II/351. Dálnice je velmi dobře dostupná, exit 119 Velký Beranov na dálnici D1 je vzdálen od obce Dobroutov 7 km. Do základní páteřní sítě Kraje Vysočina je zařazena silnice II/353, která neprochází řešeným územím. Křižovatka silnice II/351 a I/353 je situován cca 2 km jižně od obce. Železniční doprava Železniční trať řešeným územím neprochází. Nejbližší železniční stanicí je stanice Dobronín na trati č. 240 Jihlava – Havlíčkův Brod. Vzdálenost je od Dobroutova cca 9 km. Silniční doprava Řešeným územím prochází tyto silnice: • II/351 Chotěboř - Polná - Třebíč - Dalešice • II/348 Humpolec – Polná – Měřín Do řešeného území zasahují ochranná pásma těchto komunikací: • ochranné pásmo 15 m silnice II/353 Polička - Žďár nad Sázavou - Velký Beranov ochranné pásmo zasahuje do jihovýchodní části řešeného území. Silnice jsou vlastnictví Kraje Vysočina. Silnice II/351 Jedná se o nejvýznamnější silnici v řešeném území, která zajišťuje dopravní napojení obce. Silnice prochází západně od obce mimo zastavěné území. Obec je na tuto silnici napojena místními komunikacemi. Silnice je ve vlastnictví kraje Vysočina a v roce 2010 na ní bylo provedeno sčítání dopravy (1 133 vozidel/24 hodin). Jižně od řešeného území se tato silnice napojuje na silnici II/353. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případné úpravy trasy II/131 v řešeném území budou realizovány v rámci přípustnosti umístění dopravní infrastruktury v nezastavěném území. Silnice II/348 Silnice prochází malou částí nezastavěného území v severovýchodní části katastru. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Silnice II/353 Silnice prochází podél hranic katastru v jeho jihovýchodní části. Do řešeného území zasahuje pouze 15 m ochranné pásmo této silnice. V ZÚR je vymezen koridor pro homogenizaci této silnice v šířce 80 m. V ÚP je tento koridor převzat a zpřesněn. V nezastavěném území je vymezen v šíři 80 m, u zastavěného území (u hájovny Ochoz) je koridor zúžen na šířku dopravní plochy.
- 61 -
Výhledové úpravy silnic budou prováděny dle kategorie S7,5/60(50). Úpravy silnic budou výhledově probíhat dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic” (a podle schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě). V zastavěném území budou úpravy silnic prováděny v odpovídající funkční skupině a typu, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikac픨. Při výstavbě inženýrských sítí bude třeba v následné projektové dokumentaci minimalizovat dotčení silnic. Místní a ostatní komunikace • • • • • • • • • •
Trasy stávajících místních komunikací jsou stabilizované. Místní komunikace v zastavěném území s obslužnou funkcí jsou v územním plánu v souladu s metodikou MINIS vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury - silniční (hlavní komunikace) a jako plochy veřejných prostranství. Jednoznačně vymezené plochy pro nové místní komunikace v ÚP nejsou vymezeny. Nové místní komunikace pro dopravní napojení zastavitelných ploch budou umístěny v těchto plochách a budou řešeny v podrobnější dokumentaci. V krajině je pak cestní síť součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Hlavní cestní síť v krajině je vyznačena jako hlavní polní a lesní cesty. Při dopravním řešení v podrobnější dokumentaci bude upřednostněn sjednocený dopravní systém napojení na silnice. Počet vjezdů na silnice bude minimalizován. Úpravy a rekonstrukce místních komunikací budou realizovány na stávajících plochách dopravní infrastruktury silniční a veřejných prostranství. Veřejná dopravní infrastruktura je přípustná dle stanovených podmínek u většiny ploch s rozdílným způsobem využití. Komunikační napojení jednotlivých lokalit v podrobnější dokumentaci řešit v souladu s ČSN 736110, ČSN 736102 a ČSN 736101.
Ostatní dopravní plochy a trasy Cyklistické a turistické trasy Cyklotrasy – územím neprochází značené cyklotrasy Řešeným územím prochází značená turistická trasa. Zemědělská doprava Hlavní zemědělské a lesní cesty významné z hlediska prostupnosti krajiny jsou v územním plánu zakresleny jako překryvná linie na plochách zemědělských, lesních, přírodních a plochách smíšených nezastavěného území. Méně významné zemědělské cesty nejsou samostatně vyčleněny. Síť zemědělských komunikací z hlediska zajištění přístupu k zemědělským pozemkům bude třeba vyřešit v rámci komplexních pozemkových úprav. V územním plánu je v rámci přípustných činností na zemědělské půdě možné umístit také zemědělské cesty. Parkoviště Občané parkují svá vozidla na vlastních pozemcích, eventuelně podél místních komunikací a na veřejných prostranstvích. Malé parkoviště je umístěno u prodejny. Nové samostatně vymezené dopravní plochy pro parkování nejsou v územním plánu navrženy. Plochy pro parkování a odstavování vozidel budou umísťovány především v rámci ploch veřejných prostranství ploch dopravní infrastruktury silniční.
- 62 -
V navazujících řízeních je třeba respektovat požadavek na umístění odstavných a parkovacích stání na stavebním pozemku podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. Parkoviště budou umístěna podle prostorových možností na veřejných prostranstvích a ostatních plochách RZV, zejména občanské vybavenosti. Garáže Samostatně vymezené plochy garáží nejsou v územním plánu vymezeny. V současné době, ale i ve výhledu budou obyvatelé garážovat svoje vozidla na vlastních pozemcích. Přípustnost umístěná garáží na plochách RZV je uvedena v podmínkách využití ploch RZV. Zřizování parkovacích a odstavných ploch a garáží v nezastavěném území je nepřípustné. Chodníky Většina zástavby je dopravně obsluhována místními komunikacemi mimo silnice, tyto místní komunikace slouží také pro chodce. V obci jsou vybudovány pouze dílčí úseky chodníků a cest pro pěší. Nové chodníky by měly být dobudovány zejména u autobusové zastávky, u nové zástavby, resp. řešit pěší propojení nové zástavby. V grafické části nejsou chodníky podél silnic zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Hromadná doprava Zastávka vybavená zálivem a čekárnou se nachází u křižovatky silnice II/351 s místní komunikací, vedoucí do zastavěného území obce. Případné úpravy budou realizovány na plochách dopravy. Letecká doprava • Na jihovýchodní hranici řešeného území se nachází polní letiště, které je vymezeno jako plocha DL - dopravní infrastruktura - letecká. • Je třeba respektovat ochranné pásmo letiště Posouzení hluku z dopravy Silniční doprava Sčítání dopravy ŘSD v roce 2010 bylo provedeno na silnici II/351. U této komunikace byl proveden výpočet ohrožení. Výpočet je uveden v v příloze odůvodnění územního plánu. Výpočtovou metodou nebylo zjištěno ohrožení hlukem z dopravy u zastavitelných ploch. Podmíněně přípustné využití ploch z hlediska hluku z dopravy není tedy stanoveno.
7. 10. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Technická vybavenost v územním plánu V koordinačním výkrese odůvodnění Územního plánu Dobroutov jsou zakresleny pouze hlavní stávající inženýrské sítě, zejména mimo zastavěné území. Pro nové navržené inženýrské sítě jsou v územním plánu vymezeny koridory technické infrastruktury. Koridor technické infrastruktury je území určené k umístnění stavby technické infrastruktury. V rámci vymezeného koridoru je možná určitá variabilita umístění dané stavby, koridor také nebude pro danou stavbu využit celý. Působnost koridoru končí realizací stavby technické infrastruktury.
- 63 -
Inženýrské sítě v zastavěném území, uliční řady, přípojky a.j. nejsou zahrnuty do územního plánu. Tyto inženýrské sítě (mimo přípojky) jsou zakresleny v doplňujících výkresech odůvodnění územního plánu. 7. 10. 1. Vodní hospodářství Vodohospodářská zařízení Vodní toky Obcí Dobroutov protéká Zhořský potok, západní částí řešeného území protéká levobřežní přítok Zhořského potoka - Lipinský potok a severní částí řešeného území protéká Ochozský potok. V řešeném území se dále nachází několik menších bezejmenných přítoků těchto vodních toků. Vodní toky v řešeném území jsou ve správě Povodí Vltavy, s.p. a Lesů ČR, s.p. Vodní toky Zhořský potok a Ochozský potok jsou zařazeny podle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. mezi kaprové vody. Seznam vodních toků dle Centrální evidence toků: Název toku
ID toku
Správce toku
Zhořský potok
10250553
Povodí Vltavy, s. p.
PBP č. 14 Zhořského potoka
10263208
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Zhořského potoka
10271915
Povodí Vltavy, s. p.
Lipinský potok
10278734
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Lipinského potoka
10257644
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Lipinského potoka
10265943
Povodí Vltavy, s. p.
Ochozský potok
10100962
Povodí Vltavy, s. p.
LBP č. 4 Ochozského potoka
10251593
Lesy ČR, s. p.
LBP Ochozského potoka
10267703
Lesy ČR, s. p.
PBP přítoku Ochozského potoka
10247883
Lesy ČR, s. p.
LBP Ochozského potoka
10243540
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10255799
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10257780
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10249569
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10251079
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10277192
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10277192
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10264769
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10251084
Povodí Vltavy, s. p.
- 64 -
LBP Ochozského potoka
10262004
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochotského potoka
10267727
Povodí Vltavy, s. p.
PBP přítoku Ochotského potoka
10245318
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Ochozského potoka
10261177
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Ochozského potoka
10251491
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Ochozského potoka
10247478
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10261640
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10251842
Povodí Vltavy, s. p.
PBP Ochozského potoka
10266696
Povodí Vltavy, s. p.
LBP Ochozského potoka
10240264
Povodí Vltavy, s. p.
LBP přítoku Ochozského potoka
10283470
Povodí Vltavy, s. p.
PBP přítoku Ochozského potoka
10254584
Povodí Vltavy, s. p.
U všech vodních toků v řešeném území budou respektována ochranná (provozní) pásma v souladu s vodním zákonem – zák.č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 49, odst. (2). Podél drobných vodních toků je třeba respektovat provozní pásma v šířce 6 m od břehové čáry toku. Vodní nádrže a rybníky V řešeném území se nachází vodní nádrže především na Ochozském potoce - Horní a Dolní Ochozský rybník a rybník Čihadlo. Uprostřed obce se nachází Návesní rybník, který leží na Zhořském potoce. Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území v součastné době nejsou stanovena. Záplavová území vodních toků Záplavové území vodních toků není v současné době stanoveno. Protierozní opatření Katastrální území Dobroutov je zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území činí pouze 46,86 %. Podíl trvalých travních porostů (TTP) v řešeném území činí 12,67 %. Procento zornění je tedy značné. Je nutno dbát na to, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Na změnu odtokových poměrů je nutno realizovat technická a agrotechnická opatření – zatravnění exponovaných pozemků, doplňování výsadby dřevin – vegetační zábrany (větrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Dále je možné navrhnou protierozní příkopy, přejezdné průlehy a pod. Podle
- 65 -
možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. Všechna tato opatření jsou v územním plánu v nezastavěném území přípustná. Potřeba těchto úprav bude řešena a realizována v podrobnějším řešení nebo v rámci komplexních pozemkových úprav. V územním plánu je v celém řešeném území navržen ÚSES. Ve vybraných lokalitách jsou ke snížení erozního ohrožení vymezeny plochy změn v krajině pro protierozní opatření. Zásobování pitnou vodou Stávající stav Obec Dobroutov nemá doposud vybudovaný veřejný vodovod. Obyvatelé v obci jsou zásobeni pitnou vodou ze soukromých studní. Zemědělské družstvo je zásobeno z vlastní studny. Obec zadala průzkumný vrt pro zásobování obce pitnou vodou v lokalitě severovýchodně od obce (p.č. 376/7) a řeší vybudování vlastního vodovodu. Ochranná pásma vodovodů Ochranné pásmo vodovodu do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Navrhovaná koncepce • • • • • • •
V územním plánu je navrženo zásobování obce pitnou vodou z vlastního zdroje, což je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizace Kraje Vysočina. Bude využit vrt na území obce, budou vybudovány přívodní vodovodní řady do obce rozvodné vodovodní řady po obci. Pro akumulaci vody bude vybudován nový vodojem nebo bude využit stávající vodojem zemědělského družstva. Ve výrokové části územního plánu je mimo zastavěné území obce vymezen společný koridor technické infrastruktury. V tomto koridoru se předpokládá umístění vodního zdroje, vodovodních řadů a případně také vodojemu. V zastavěném území budou vodovodní řady umístěny na veřejném prostranství a plochách dopravy. V doplňujícím výkrese Zásobování pitnou vodou odůvodnění ÚP Dobroutov byla prověřena možnost umístění řadů a objektů ve vymezených koridorech a byl prověřen rozsah rozvodné vodovodní sítě po obci. Bude třeba respektovat vodárenská zařízení, objekty a vodovodní řady a jejich ochranná pásma podle zákona č. 274/2001 Sb.
Potřeba vod pro bydlení a občanskou vybavenost Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den.
- 66 -
Celkový uvažovaný počet obyvatel: 300 obyvatel x 120 l/ob/den = 36 000 l/den = 36,00 m3/den. Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 300 obyvatel x 20 l/ob/den = 6 000 l/den = 6,00 m3/den. Celkem = 42 000 l/den = 0,486 l/s Akumulace vody Akumulace vody bude zajištěna ve vodojemu Dobroutov, předpokládá se využití existujícího vodojemu ZD (velikost 20 m3 ) nebo výstavba nového vodojemu (velikost 50 m3 ). Maximální denní potřeba vody činí Qm = 60 m3 (40,0 m3 x1,5). Při doporučené hodnotě akumulace podle ČSN (60 % -100 % Qm) by byla potřebná velikost nového vodojemu 50 m3 Tlakové poměry Vodovodní síť bude v tlakovém pásmu VDJ Dobroutov cca 50 m3. Rozsah zástavby Dobroutova je: 500 – 534 m n.m.(stávající i navrhované, přesnost odpovídá podrobnosti územního plánu a mapových podkladů). Doporučené hodnoty rozmezí minimálního a maximálního hydrostatického tlaku podle ČSN jsou 25 - 60 m. Využití stávajícího vodojemu ZD (výška cca 546 m n.m.) Max. hydrostatický tlak: 546,00 - 500,00 = 46,00 m, vyhovuje Min hydrostatické tlak: 546,00 – 534,00 = 12,00 m – nevyhovuje nutné posílení tlaku AT stanicí. Nevyhovuje zástavba nad 521 m. n.m., tj zejména zástavba v severovýchodní části obce. Nový vodojem (výška cca 560 m n.m.) Max. hydrostatický tlak: 560,00 - 500,00 = 60,00 m, vyhovuje Min hydrostatické tlak: 560,00 – 534,00 = 26,00 m - vyhovuje. Voda pro požární účely Tlakové poměry navrhovaného vodovodu odpovídají požadavkům na zabezpečení požární vody (min.tlak 2 bary) ve smyslu požární ČSN. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav V části obce je vybudována jednotná kanalizační síť v délce cca 1 500 m s výustmi do Zhořského potoka. Na kanalizaci je přes septiky nebo domovní ČOV napojeno zhruba 125 obyvatel. Ostatní obyvatelé zachycují odpadní vodu v jímkách na vyvážení nebo mají domovní ČOV, odkud vypouští odpadní vodu přímo do toku. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. Obec má zpracovaný pasport kanalizace (Urbanistické středisko Jihlava, s.r.o. 2010).
- 67 -
Ochranná pásma kanalizace Do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Koncepce odkanalizování a) V obci je navržena výstavba nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. b) Splašky budou odváděny do kanalizačního sběrače a částečně gravitačně, částečně kanalizačním výtlakem budou odváděny na ČOV Polná. c) Ve výrokové části územního plánu je mimo zastavěné území obce vymezen koridor technické infrastruktury pro kanalizační řady a pro čerpací stanici odpadních vod. d) Kanalizační řady budou v zastavěném území převážně umístěny na veřejném prostranství a plochách dopravy. e) V doplňujícím výkrese Odkanalizování území odůvodnění ÚP Dobroutov byla prověřeno možnost umístění kanalizačních řadů ve vymezených koridorech a byl prověřen rozsah kanalizační sítě po obci. f) V prostorově oddělených lokalitách nebo v plochách, které není možné z technických důvodů napojit na kanalizační systém, je možné individuální čištění odpadních vod v souladu s platnou legislativou. g) Návrh koncepce odkanalizování odpadních vod je s v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“. h) Do doby realizace uvedené koncepce budou splaškové vody individuálně zachycovány v jímkách na vyvážení, alternativně je možné využití domovních čistíren odpadních vod nebo jim ekvivalentních technologií čištění odpadních vod, které jsou v souladu s příslušnou legislativou. i) Nutno respektovat kanalizační řady a jejich ochranná pásma podle zákona č. 274/2001 Sb., budou respektovány stávající a navrhované objekty systému odkanalizování a čištění odpadních vod. Srážkové vody Odvádění dešťových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není – li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není - li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace. Na pozemcích staveb pro bydlení v rodinných domech bude umožněno zasakování dešťových vod na 40% plochy pozemku. 7. 10. 2. Energetika Zásobování zemním plynem Stávající stav Obec Dobroutov má dokončenou plynofikaci. Obec je napojena STL přívodem z Polné. Rozvody STL plynu jsou po celé obci a lze je případně doplnit při uvažované nové výstavbě. Je třeba respektovat stávající plynovodní řady včetně ochranných a bezpečnostních pásem.
- 68 -
Ochranná a bezpečnostní pásma STL plynovodů dle zákona č. 458/2000 Sb. Druh plynového zařízení
Ochranné pásmo (m)
plynovody a přípojky do průměru 200 mm včetně mimo zastavěné území STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce
1
technologické objekty
4
4
VVTL plynovody V řešeném území se nachází VVTL plynovod DN 500, ve správě NET4GAS včetně doprovodných kabelových rozvodů. Plynovod bude respektován včetně ochranných a bezpečnostních pásem, uvedený plynovod má ochranné pásmo 4 m a bezpečnostní pásmo 150 m kolmé vzdálenosti od půdorysu plynovodu na obě strany. Anodové uzemnění se v řešeném území nenachází, ani do něj nezasahuje ochranné pásmo. Každý zásah do ochranného a bezpečnostního pásma musí být projednán se správcem plynovodu pro každou plánovací akci jednotlivě. Produktovody a ropovody a) Řešeným územím obce prochází produktovod DN 200, ČEPRO, a. s. - v odůvodnění ÚP je zakreslena dle ÚAP orientační trasa tohoto produktovodu a dále pak ochranné pásmo produktovodu b) Řešeným územím prochází ropovod DN 500, IRČ DN 500 Mero, a. s. - zakresleno v odůvodnění ÚP včetně ochranného pásma c) Podél ropovodu prochází dálkový kabel Sloane Park Property Trust, a. s. d) Dále je k,ú, Dobroutov umístěna šachta a stanice katodové ochrany (SKAO) s NN přípojkou a s elektrickým vedením SKAO. Ochranné pásmo podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu vyplývá z vládního nařízení č. 29/1959 Sb. a ČSN 65 0204 (Dálkovody hořlavých kapalin) a je „vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí” (v dálkovodním koridoru se tato vzdálenost měří od krajního dálkovodu hořlavých kapalin). Omezení stanovená v ochranném pásmu dálkovodů: Vládní nařízení č. 29/1959 Sb. stanoví: a) v § 5 odstavec 2 „V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat zvlášť důležité objekty, jakož i vtažné jámy průzkumných a těžebních podniků a odvaly hlušin”. b) v § 5 odstavec 3 „Uvnitř ochranného pásma je zakázáno: c) do vzdálenosti 200 m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, jde-li potrubí přes řeku, d) do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění měst a sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí, e) do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic, i) do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě, j) do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy, k) do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů.
- 69 -
Zásobování elektrickou energií Stávající stav Obec je zásobována elektrickou energií odbočkou Dobroutov z kmenové linky VN č. 61 vedení vysokého napětí 22 kV. V řešeném území se nachází 2 trafostanice. Jedna je v severní části obce, druhá je u zemědělského areálu. Seznam trafostanic Číslo trafostanice
Název
TS 1
Obec, zděná věžová, trafo 400 kVA
TS 2
Obec + ZD, sloupová, trafo 400 kVA
Koncepce rozvoje • Koncepce zásobování elektrické energie zůstane zachována. • Zajištění elektrické energie pro zastavitelné plochy bydlení a plochy smíšené obytné bude řešeno ze stávajících trafostanic. • Případné další nové trafostanice a nové trasy vedení VN jsou přípustné v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek v jednotlivých funkčních plochách. • Je nutné respektovat energetická zařízení včetně jejich ochranných pásem. 7. 10. 3. Spoje a zařízení spojů Telekomunikační kabely a zařízení • Řešeným územím prochází telekomunikační kabely firmy Telefonica O2 a podél produktovodů a VVTL plynovodu pak dálkový kabel firmy Sloan Park Property Trust, a. s. • Zařízení spojů je nutno respektovat včetně jejich ochranných pásem. Je nutné respektovat telekomunikační zařízení včetně jejich ochranných pásem. Hlavní telekomunikační kabely a zařízení jsou zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. 7. 11. KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace pevného komunálního odpadu bude prováděna podle stávající koncepce odpadového hospodářství obce, tj. svozem a ukládáním na skládku mimo řešení obce. Koncepce nakládání s odpady v území je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina.
- 70 -
7.12. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY Podle ustanovení §19 a §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., (ve znění pozdějších předpisů) a podle rozpracovaných úkolů Havarijního plánu kraje Vysočina. a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Vodní toky Zastavěným územím protéká Zhořský potok, Zhořský potok protéká celým zastavěným územím obce a je prakticky v celém zastavěném území regulován. Zhořský potok nemá stanoveno záplavové území. K ochraně zastavěného území před velkými vodami byl vybudován nad obcí retenční rybník – rybník Nový, který reguluje průtok toku v zastavěném území. Vodní nádrže Na Zhořském potoce je nad obcí rybník Nový a v obci rybník Návesní. Zástavba pod Návesním rybníkem je velmi nízko položená a v případě zvláštní povodně u rybníka Návesní by pravděpodobně došlo k zaplavení nemovitostí pod rybníkem. Bude třeba posoudit v podrobnější dokumentaci. Ostatní vodní nádrže v řešeném území leží mimo zastavěné území a zastavěné území neohrožují. b) Vymezení zón havarijního plánování Řešené území není zahrnuto do zón havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události • ukrytí se předpokládá v úkrytech budovaných v době ohrožení; • k úkrytům budou využívány především prostory skladovací a sklepy; • úkryty by měly být prostory zcela zapuštěné, výjimečně částečně zapuštěné (ochranný součinitel K = min. 5); • situování úkrytů by mělo být takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytů možnost vyproštění; • potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m2 plochy na osobu; • kryty nutno situovat v dostupní vzdálenosti od pracovišť a obydlí - 100 až 500 m; Obecné zásady situování úkrytů a) u individuální zástavby doporučit budování suterénních prostor; b) zajistit ukrytí u veřejné občanské vybavenosti; d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Není počítáno s evakuací. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Sklad bude umístěn na obecním úřadě.
- 71 -
f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce Není vymezeno. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Stanoviště vyprošťovací techniky, umývárny a chemické odmořování - zemědělský areál. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území nejsou skladovány nebezpečné látky ani není s jejich skladováním uvažováno. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Stávající stav zásobení pitnou vodou je nevyhovující. V současné době v obci vodovod není, obyvatelé jsou zásobeni pitnou vodou z vlastních studní. V územním plánu je navržena výstavba veřejného vodovodu pro obec využitím nových zdrojů na území obce. Nouzové zásobování vodou bude řešeno: Užitková voda - obec bude zásobena užitkovou vodou z veřejných a soukromých studní Pitná voda – obec bude zásobena dovozem balené vody Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanoviště první pomoci, velitelské stanoviště). j) Požadavky požární bezpečnosti Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v platném znění. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Pro rozvojová území budou navrženy přístupové komunikace umožňující zásah požárních jednotek, zastavitelné plochy jsou vymezeny v lokalitách umožňující dostatečné dopravní napojení. k) Požadavky obrany státu Ministerstva obrany ČR neuplatňuje žádné požadavky.
8. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYMEZENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH.
Vyhodnocení účelného využití zastavěných území Zastavěné území bylo vymezeno k 31.12.2015. Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití jednoznačně převládají plochy smíšené obytné - venkovské a plochy bydlení v rodinných domech - venkovské. Dále jsou zastoupeny plochy zemědělské výroby, plochy občanského vybavení a další plochy.
- 72 -
Souvislé zastavěné území obce lze charakterizovat jako ucelené, hranici zastavěného území často vytvářejí komunikace, humenní cesta k zemědělskému družstvu nebo silnice na Polnou. Zastavěné území je poměrně svažité, je tvořeno svahy nad oběma břehy Zhořského potoka. Zástavba zemědělských usedlostí je situována v nižších polohách, hospodářská část a zahrady jsou umístěny do vyšších poloh. Zástavba zemědělských usedlostí podél hlavních komunikací je kompaktní. Pro novou zástavbu byly využity některé pozemky v zastavěném území podél komunikace k zemědělskému družstvu (byly zde postaveny 3 rodinné domy), další pozemky nejsou zastavěny a jsou využívány jako zahrady zemědělských usedlostí. Vnitřní prostor návsi v okolí Návesního rybníka a potoka je zastavěn menšími domky a mlýnem. Zástavba je v této části velmi intenzivní bez proluk a bez možností využití volných ploch. Zemědělská výroba je zastoupena zemědělských areálem v severovýchodní části obce a samostatným objektem kravína v jihovýchodní části obce. V zastavěném území zemědělského areálu jsou umístěny stáje pro chov skotu a prasat, seník, silážní žlab. Areál je vymezen jako stabilizovaná plocha zemědělské výroby, je využíván pro zemědělskou výrobu, část je využívána ke skladovacím nezemědělským účelům. Mimo souvislé zastavěné území se nachází hájovna Ochoz a střelnice (bývalý lom). Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Potřeba ploch pro bydlení Potřeba vymezení přiměřených nových zastavitelných ploch pro bydlení jsou dány potřebou, požadavky a záměry obce a potřebou udržení pozitivního demografického vývoje obce. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Vymezení ploch pro bydlení a rozvaha o velikosti těchto ploch vychází z následujících předpokladů: • je žádoucí řešením územního plánu vytvořit podmínky pro mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel, dosavadní trend je také rostoucí - 2001 – 234 obyvatel, 2011- 257, 2014 - 280 obyvatel, prognóza 2025 – 300 obyvatel. • předpokládá se snižující se trend velikosti domácnosti (r. 2001 – 3,00 ob./byt, r. 2011 2,92 ob./byt, prognóza r. 2025 – 2,8 ob./byt). • předpokládá se využití části stávajícího domovního fondu pro rekreaci (odpad trvalého byt. fondu pro rekreaci). Odpad trvaného bytového fondu počítáme 5 bytů (kvalifikovaný odhad). Odpad asanacemi není uvažován. Prognóza potřeby počtu bytů: a) Nárůst počtu trvale bydlících obyvatel: 2011 –257 ob., 2025 – 300 ob., nárůst 43 ob. Potřeba bytů pro nárůst počtu obyvatel: cca 15 bytů b) Potřeba bytů pro zmenšení počtu obyvatel/byt: cca 4 byty (zvýšení kvality bydlení z 2,92 na obyvatel /byt v r.2011 na 2,8 obyvatel /byt v r. 2025) c) Odpad bytového fondu 2011 – 2025 (rekreace): cca 5 bytů Potřeba bytů celkem: cca 24 bytů
- 73 -
V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech venkovské Z1 - Z4, kde je možné umístit cca 20 bytů (tj. 20 RD) - za předpokladu, že počítáme 1200 m2/parcelu (Byla uvažována potřebná plocha 1 200 m2/parcelu podle podmínek lokality (jedná se o kvalifikovaný odhad), výměra ploch činí 2,40 ha půdy, což je při velikosti parcel 1 200 m2 právě 20 b. j.) Dále je vymezena zastavitelná plocha pro smíšené území venkovské Z4, kde mohou být také umístěny stavby pro bydlení (odhad do cca 4 - 5 bytů). Rozsah vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v rámci přesnosti odpovídající územnímu plánu odpovídá potřebě.
9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKU VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROTŘEDÍ.
V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ani ptačí oblast. Krajský úřad, OŽP, příslušný podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona ve smyslu § 45i odst. 1 zákona, ve svém stanovisku konstatuje, že řešení předloženého zadání územního plánu nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (Natura 2000). Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Štoky na životní prostředí. Předložený návrh zadání územního plánu byl posouzen na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a nebyla shledána nutnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů.
10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ.
V řešeném území nejsou vymezeny záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v ZÚR kraje Vysočina. 11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. 11. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy Kraj:
Vysočina
Obec:
Dobroutov, 587036
Katastrální území:
Dobroutov, 627461
- 74 -
Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): • • • • • •
město Polná (k. ú. Polná, Janovice u Polné) obec Věžnička (k. ú. Věžnička) obec Jamné (k. ú. Jamné u Jihlavy) obec Zhoř (k. ú. Zhoř u Jihlavy) obec Stáj (k. ú. Stáj) obec Záborná (k. ú. Záborná u Jihlavy)
Vymezení řešeného území Územní plán bude zpracován pro správní území obce Dobroutov, tedy pro katastrální území Dobroutov. Katastrální území se nachází ve střední části kraje Vysočina, asi 17 km severovýchodně od krajského města Jihlavy a 3,4 km od obce Polná. Dobroutov patří do správního obvodu města Jihlavy, které je pro Dobroutov obcí s rozšířenou působností (ORP). Pověřenou obcí je město Polná. Celková výměra katastrálního (řešeného) území je 1 011 ha. V roce 2014 v obci trvale bydlelo 280 obyvatel. Bilance druhů pozemků (kultur) zastoupených v katastru v procentech: celkem
DOBROUTOV
ha 610,7691 473,7469 8,9371 0 128,0851 400,2606 343,2363 11,2709 6,9831 38,7703 1011,0297
zemědělská půda z toho - orná půda - zahrada - ovocný sad - trvalý travní porost nezemědělská půda z toho - lesní pozemek - vodní plocha - zastavěná plocha a nádvoří - ostatní plochy CELKEM
% 60,41 46,86 0,88 0 12,67 39,59 33,95 1,11 0,69 3,84 100,00
Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 15, 29, 37, 40,46, 47, 50, 64, 67, 68, 69.
- 75 -
Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy
BPEJ
Třída ochrany ZPF
71510 72901 72904 72911 72914 72944 72951 72954 73715 73745 74067 74077 74089 74612 74710 74712 75001 75011 76401 76701 76811 76841 76901
III I II I III V IV V V V V V V III III IV III III III V V V V
11. 2. Další výchozí údaje a) Mapa KMD – platná od 28. 11. 2014. b) Hranice zastavěného území - Zastavěná území jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 31. 12. 2015.V územním plánu jsou vymezena tato zastavěná území: • souvislé zastavěné území sídla Doubroutov; • zastavěné území samoty Ochoz; • zastavěné území střelnice západně od obce; • zastavěné území polního letiště u Zhoře; • zastavěné území hráze Nového rybníka; • zastavěné území objektu rekreace u Dolního Ochozského rybníka; • zastavěné území objektu technické infrastruktury.
- 76 -
c) Hranice BPEJ – dle ÚAP Jihlava. d) Údaje o pozemcích – výměra a kultura celých zabíraných parcel - z oficiálních internetových stránek katastrálního úřadu. Části zabíraných parcel změřeny v počítači. e) Třídy ochrany zemědělské půdy – dle vyhlášky č. 48/2011 „O stanovení tříd ochrany“ f) Meliorované pozemky – z územně analytických podkladů. g) Ve „Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu jsou rovněž zakresleny tyto stávající limity využití území: • stávající pozemky určené k plnění funkce lesa včetně vzdálenosti 50 m od lesní půdy • vodní plochy a toky • plochy silniční dopravy – silnice II. třídy a hlavní místní komunikace. 11. 3. Přehled lokalit navrhovaných pro výstavbu včetně tabulkové části ZASTAVITELNÉ PLOCHY PLOCHY BYDLENÍ Z1 – Plocha pro rodinné domky „V Sedličkách I“ Plocha se nachází ve východní části obce na půdách V. třídy ochrany. Z2 – Plocha pro rodinné domky „V Sedličkách II“ Plocha bez záboru zemědělské půdy.
Z3 – Plocha pro rodinné domky „V Sedličkách III“ Plocha se nachází ve východní části obce na půdách V. třídy ochrany. Z4 – Plocha pro rodinné domky „V Sedličkách IV“ Plocha se nachází ve východní části obce na půdách převážně V. třídy ochrany, minimálně pak III. třída ochrany.
PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Z5 – Plocha pro sport Rozšíření stávajícího sportoviště. Kultura – trvalý travní porost, BPEJ 72954 a 76811 – V. třída ochrany. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Z6 – Plocha pro smíšené území obytné Plocha pro bydlení + drobnou výrobu a drobné zemědělství. Plocha podél stávající humenní cesty. Kultura - orná půda, BPEJ - 72914, III. třída ochrany. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z7 – Plocha pro veřejné prostranství k plochám bydlení Z1 - Z4 Plocha bez záboru zemědělské půdy
- 77 -
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ K1 – Plocha pro rybník Plocha pro nový rybník v údolní nivě východně od obce Dobroutov. Kultura – především trvalý travní porost, částečně orná půda.
- 78 -
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ K2 – Plocha pro vedení nefunkčního biokoridoru LK 8 K3 – Plocha pro protierozní zatravnění K4 – Plocha pro protierozní zatravnění KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesnější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby. DK1 – Koridor pro přeložku silnice II/353 Koridor převzat ze ZÚR v šířce 80 m. V případě realizace dojde pouze k mírným šířkovým nebo výškovým úpravám stávající trasy, případně úpravě oblouků. V územním plánu je spočítán odborný odhad záboru, který vychází z toho, že pro silnici II. třídy se předpokládá šíře tělesa cca 20 m. Stávající šíře tělesa činí cca 12 m. K záboru zemědělské půdy na katastrálním území Dobroutov nedojde. Může dojít k záboru lesní půdy, ale předpokládá se, že případné úpravy budou řešeny spíše na katastrálním území Zhoř u Jihlavy. KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TK1 Pro řešení zásobování vodou byl stanoven v územním plánu koridor technické infrastruktury. V územním plánu nelze před předcházející dokumentace přesně navrhnout plochu pro vodní zdroj a vodojem. K případnému záboru dojde pouze v případě realizace vodojemu a realizace vrtu. Pro realizaci vrtu může dojít k záboru v šířce 10 x 10 m (0,01 ha) – ochranné pásmo I. stupně a pro vodojem zábor cca 0,07 ha zem. půdy. Celkem tedy dojde k záboru 0,08 ha (odborný odhad). Při realizaci vodovodního řadu dojde pouze k dočasnému záboru zemědělské půdy. TK2
Koridor pro kanalizační řad – bez trvalého záboru zemědělské půdy
Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. Přesnější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. ÚZERMNÍ REZERVY R1 – územní rezerva pro plochu bydlení v rodinných domech RDK1 - koridor pro výhledové rozšíření dálnice Dl jako součást IV. transevropského multimodálního koridoru v šířce ochranného pásma dálnice D1
- 79 -
Katastrální území: DOBROUTOV Klimatický region: 7
PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF ZASTAVITELNÉ PLOCHY VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
TŘÍDA BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANA
OSTATNÍ,
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROSTY
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
A. PLOCHY BYDLENÍ -
1,1229
0,4703
1,5932
RODINNÉ DOMKY
72944 75041
V V
1,1229 0,0226 1,1003
-
Z1 Z2
RODINNÉ DOMKY
-
-
-
-
-
-
0,1230
0,1230
0,4223
-
0,0799
0,5022
RODINNÉ DOMKY
76701 74089
V V
0,4223 0,2752 0,1471
-
Z3
-
0,1820
-
0,1820
RODINNÉ DOMKY
72944 72914
V III
0,1820 0,1734 0,0086
-
Z4
1,7272
-
0,4223
1,3049
0,6732
2,4004
0,3461
-
-
0,3461
0,0655
0,4116
A. PLOCHY BYDLENÍ CELKEM B. PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Z5
PLOCHY PRO SPORT 72954 76811
V V
0,2027 0,1434
72914
III
1,2834
1,2834
-
-
-
1,2834
-
-
-
-
-
-
0,1101
C. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Z6
PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ
C. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z7
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
-
- 80 -
Katastrální území: DOBROUTOV Klimatický region: 7
PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
TŘÍDA BPEJ
2
3
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANA
4
OSTATNÍ,
CELKEM
POZNÁMKA
9
10
11
0,0810
1,9528
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROSTY
VODNÍ PLOCHA
5
6
7
8
1,8473 1,6487 0,1224 0,0762
0,4479
-
1,3994
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ SE ZÁBOREM ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY:
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ K1
RYBNÍK z toho
76411 72914 72904
III III II
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ BEZ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY:
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ K2
Plocha vymezená pro vedení nefunkčního biokoridoru LK8 - zábor půdy se přepokládá minimální, může zůstat i jako trvalý travní porost
1,7522
K3
Plocha vymezená pro protierozní zatravnění bez záboru zemědělské půdy
4,1003
K4
Plocha vymezená pro protierozní zatravnění bez záboru zemědělské půdy
2,5440
- 81 -
11. 4. Uživatelské a vlastnické vztahy, zemědělské organizace, soukromí zemědělci Zemědělská výroba je soustředěna do zemědělského areálu Družstva Vysočina Janovice východně od zastavěného území obce. V areálu se nachází seník, silážní žlab, sklad, z živočišné výroby pouze kravín (zimoviště skotu) a stáj pro prasata, část objektů je pronajímána (sklad substrátu). U sportovního hřiště má ještě Družstvo Vysočina objekt bývalého kravína, který není v současné době pro zemědělskou výrobu využíván. 11. 5. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření Pozemkové úpravy Katastrální území Dobroutov nemá zpracované komplexní pozemkové úpravy. Protierozní opatření Katastrální území Dobroutov je zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody. Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území činí 46,86 % převážně kolem zastavěného území obce Dobroutov. Východní část řešeného území je zalesněna. Podíl trvalých travních porostů v řešeném území činí 12,67 %. Pro zadržení vody v krajině je žádoucí zvýšení podílu TTP s ohledem na terén řešeného území. Je nutno dbát na to, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Na změnu odtokových poměrů je nutno navrhnout technická a agrotechnická opatření – zatravnění exponovaných pozemků, doplňování výsadby dřevin – vegetační zábrany (větrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Dále je možné navrhnou protierozní příkopy, přejezdné průlehy a. pod. Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. Všechna tato opatření jsou v územním plánu v nezastavěném území přípustná. Potřeba těchto úprav bude řešena a realizována v podrobnějším řešení nebo v rámci komplexních pozemkových úprav. Územní systém ekologické stability Zábor pro ÚSES se v územním plánu nevyhodnocuje. Návrh územního systému ekologické stability je popsán ve výrokové části územního plánu v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně a v kapitole 7.8. Návrh územního systému ekologické stability v „Odůvodnění územního plánu Dobroutov. Většina prvků ÚSES je založena na lesní půdě, ostatní půdě s krajinnou zelení nebo na loukách kolem vodotečí (kultura – trvalý travní porost). Při realizaci těchto prvků ÚSES nedojde většinou k záboru zemědělské půdy. Pro založení prvků ÚSES na orné půdě je navržena plocha změn v krajině K2.
- 82 -
Při realizaci nefunkčních částí biocenter a biokoridorů nutno dbát na to, aby nebyla narušena organizace zemědělského půdního fondu a prvky ÚSES tak neztěžovaly obhospodařování zemědělských pozemků - nutno zachovat prostupnost k hospodaření okolních pozemků. 11. 6. Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF • • • • • •
• • •
Územní plán je zpracován pro správní území obce Dobroutov, tedy pro katastrální území Dobroutov. Dobroutov nemá v současné době platnou územně plánovací dokumentaci. Navržené řešení územního plánu je v souladu se schválenými Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Návrh územního plánu respektuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Navržené řešení bylo průběžně projednáváno se zástupci obce a dále bylo konzultováno s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. V územním plánu byly navrženy zejména zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech a plochy pro smíšené území obytné - venkovské. Během zpracování ÚP došlo ke změně koncepce navrhovaných ploch pro bydlení. Obec uvažovala s realizací výstavby pro bydlení jihozápadně od zastavěného území směrem k silnici II/351. Jelikož se zde nachází vysoce chráněná zemědělská půda, bylo po předběžném projednání s pověřeným zastupitelem a zástupcem KÚ Kraje Vysočina (orgánem ochrany ZPF) od těchto ploch upuštěno a plochy byly navrženy směrem východním na méně kvalitních půdách. Navržený zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, všechny plochy jsou navrženy na méně kvalitních zemědělských půdách, Navržené řešení nebude narušovat hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území.
Rozsah vymezení zastavitelných ploch pro bydlení Plochy bydlení jsou vymezeny jako plochy bydlení v rodinných domech. Bytové domy nejsou navrženy. Rozsah navržených ploch pro bydlení odpovídá potřebám obce dané velikosti. U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně, u větších lokalit pak drobných dětských hřišť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Ostatní navrhované funkční plochy V Územním plánu Dobroutov je dále navržena plocha pro smíšené území obytné, plocha pro rozšíření stávajícího sportoviště a plochy a koridory technické infrastruktury. Dále pak koridor pro homogenizaci silnice II. třídy, která vede mimo řešené území, ale do k. ú. Dobroutov zasahuje koridor o šířce 80 m převzatý ze ZÚR kraje Vysočina. Etapizace výstavby Etapizace výstavby není stanovena.
- 83 -
Plochy na meliorované zemědělské půdě Do pozemků s provedeným odvodněním zasahují dle územně analytických podkladů tyto navrhované plochy a koridory: TK1 – Koridor pro vodojem, vodní zdroj a vodovodní řad TK2 – Koridor pro kanalizační řad K1 – Plocha pro rybník Při projektování a realizaci těchto staveb nutno upřesnit plochy s provedeným odvodněním, zjistit stáří a funkčnost stávající meliorace a případně zachovat její funkčnost. Zdůvodnění zastavitelných ploch Strategie rozvoje obce, doprovázeného nárůstem počtu obyvatel vychází z těchto významných skutečností v širších regionálních vazbách. a) Poměrně dobrá dopravní dostupnost do krajského města Kraje Vysočina Jihlavy a na dálnici D1 včetně napojení na její oba směry, Prahu a Brno. b) Z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území (ÚAP ORP Jihlava 2014) je obec zařazena do skupiny 2b s pozitivním hodnocením environmentálního pilíře (životní prostředí), pozitivním hodnocením pilíře sociodemografického (soudržnost obyvatel) a negativním hodnocením pilíře ekonomického (hospodářského). c) dosavadní trend nárůstu počtu obyvatel je rostoucí - rok 2001 – 234 obyvatel, 2011257, 2014 - 280 obyvatel. Celkový zábor pro obec Dobroutov činí: Funkční využití
Celkem
z toho zemědělská půda
PLOCHY BYDLENÍ
2,4004
1,7272
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
0,4116
0,461
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
1,2834
1,2834
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
0,1101
0,1101
ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM
4,2055
3,5817
1,9528
1,8473
ZASTAVITELNÉ PLOCHY
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V KORIDORECH (zábor lesní půdy v případě realizace úprav na k. ú. Dobroutov)
0,30
0,00
KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY V KORIDORECH (odhad záboru)
0,08
Vyčíslení je orientační a slouží pouze pro potřeby územního plánu.
- 84 -
0,08
11. 8. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy Katastrální území
Výměra celkem
Dobroutov
1011,0297
PUPFL 343,2363
% zalesnění z výměry katastru 33,95
V řešeném území se nachází celkem 377,9099 ha lesní půdy, což je 33,95% z celkové výměry řešeného území. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou v řešeném území zastoupeny cca v průměru České republiky. Průměr České republiky činí 33,7 % z celkového území státu. Kraj Vysočina má pak průměrnou lesnatost 30,1 %. Podél východní hranice katastru se rozkládá velký lesní komplex Ochoz. Drobnější lesíky jsou pak rozmístěny po celém řešeném území. Převažují lesy smrkové s příměsí ostatních druhů dřevin. Lesy v řešeném území jsou lesy hospodářské, určené k produkci dřeva. Zábor lesní půdy Žádná z navrhovaných zastavitelných ploch nezasahuje do lesní půdy. K záboru lesní půdy by mohlo případně dojít pro dopravní koridor DK1 – přeložka silnice II/353 na jihovýchodní hranici katastru. Koridor převzat ze ZÚR v šířce 80 m. V případě realizace dojde pouze k mírným šířkovým nebo výškovým úpravám stávající trasy, případně úpravě oblouků. V územním plánu je spočítán odborný odhad záboru, který vychází z toho, že pro silnici II. třídy se předpokládá šíře tělesa cca 20 m. Stávající šíře tělesa činí cca 12 m. Je však pravděpodobnější, že k případným úpravám dojde na k. ú. Zhoř u Jihlavy, kde jsou zemědělské pozemky. V případě realizace úprav na k. ú. Dobroutov by došlo k max. záboru 0,30 ha lesní půdy. Vzdálenost 50 m od lesní půdy Do vzdálenosti 50 m od lesní půdy nezasahuje žádná z navrhovaných zastavitelných ploch, ani koridor technické infrastruktury.
- 85 -
PŘÍLOHA č. 1 POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY
Zdrojem hluku v obci Dobroutov: • silnice II/351 Podklady pro stanovení předpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem: • • • •
Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku 2010. Koeficienty růstu výhledových počtu vozidel dle TP 225 (Prognóza intenzit automobilové dopravy). Hluk v životním prostředí. Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2005. Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 272/2011) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Předpokládané výhledové intenzity dopravy od úseků silnic jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Vlastní stanovení předpokládaných hladin hluku, a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem je zakotveno v tabulce č. 2. Pásma jsou stanovena pro útlum pouhou vzdáleností a s ohledem na pohltivý terén. V příloze jsou rovněž doložena pravidla pro stanovení přípustných hladin hluku dle „Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
- 86 -
Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 148/2006)o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Základní hladina hluku ve venkovním prostoru ............................................... 50 dB (A) • Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drah ............................................. + 5 dB (A) • Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy.................................................................... + 10 dB (A) • Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy ....... + 20 dB (A) • Korekce na denní dobu - den (silnice, drážní doprava) ............................................................... ± 0 dB (A) - noc (silnice) ......................................................................................... - 10 dB (A) - noc (drážní doprava) ........................................................................... - 5 dB (A) ___________________________________________________________________________ Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél veřejných komunikací a denní dobu ......................................................
55 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu .........................................
60 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde působí stará zátěž z pozemní dopravy a denní dobu .................................
70 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél veřejných pozemních komunikací a noční dobu ...............................................................
45 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro noční dobu ...........................................................................
50 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu ...................................................................................
65 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a noční dobu .............................................................................
55 dB (A)
- 87 -
INTENZITY DOPRAVY - úseků silnic v obci Dobroutov TAB. č. 1 OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE - KŘIŽOVATKY/
ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
SKUTEČNÝ POČET
SKUTEČNÝ POČET
Z ROKU 2010
DOPRAVY V ROCE 2020
DOPRAVY V ROCE 2025
VOZIDEL
VOZIDEL
(KTERÉ PROJEDOU
(KTERÝ PROJEDE
PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH
POČET DOPRAVNÍCH
POČET DOPRAVNÍCH
PO KOMUNIKACI)
PROSTŘEDKŮ
PROSTŘEDKŮ
PROSTŘEDKŮ
ROK 2025
VOZ.
OSOB. AUTA
MOTO-
INTENZITA
ZA 24. hod.
DOPRAVY
DOPRAVY
DOPRAVY
ZA 24. hod.
ZA 24 hod.
ZA 24 hod.
CYKLY
TEŽKÁ VOZ.
OSOB. AUTA
MOTOCYKLY
TEŽKÁ VOZ.
OSOB. AUTA
MOTO-
ÚSEK 6 - 3287
217
902
14
1 133
224
1 081
1 305
ROK 2025
- 88 -
226
od 23.00 hod.do 7.00 hod.
DENNNÍ
NOČNÍ
CYKLY
1 172
SOUČ.
VÝHLED
STAV
SILNICE II/351
1
od 7.00 hod. do 23. 00 hod.
1 398
Σ
TĚŽKÁ
INTENZITA
ZA 24 HOD.
VOZIDEL hod.)
1 294
104
81
13
OA
INTENZITA
ZA 24 hod.
POPIS ÚSEKU
ZA PRŮMĚRNOU
1 089
83
68
10
NA
ČÍSLO ÚSEKU
POČET DOPRAVNÍCH
205
21
13
3
19,2
16,2
STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokynů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy - DOBROUTOV TAB. č. 2
10
0,0011407
74,1
3
0,0019752
80,2
68
0,00094976
74,1
13
0,0019364
80,2
2%
hl. asf.
2%
hl. asf.
3
4
Hluk z provozoven, hluk od vozidel, na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
Hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a v ochranném pásmu dráhy
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
K3
2
913 691,5
1,13
1
1 032 471,4
50,0
50
0
4 296 013,8
1,13
1
4 854 495,6
56,8
60
0
- 89 -
K2
1
F3
Y = 10.logX - 10,1
K1
4
F2
Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY
X=F1.F2.F3
3
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
F1
2
luk v okolí hlavních pozemních komunikacích a v ochranném pásmu dráhy
LNA
dB (A)
KOEFICIENTY
1
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
LOA
v KORIGOVANÁ Lekv (dB)
FVNA
Druh povrchové úpravy vozovky
FVOA
Y
OCHRANNÉ HLUKOVÉ PÁSMO v m dle Směrnice pro ekvivalentní hladiny hluku
luk z provozoven, hluk od vozidel na neveřejných komunikacích,hluk od stavebních strojů
CCHRÁNĚNÉ VENKOVNÍ PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁNĚNÉ OSTATNÍ VENKOVNÍ PROSTORY
VÝPOČET HODNOTY „X”
Podélný sklon niveleta
Skutečný počet vozidel které projedou profilem za hod
Denní doba noc
NA OA NA OA Druh vozidla
1
Popis úseku komunikace
SILNICE II/351 ROK 2025
PŘÍPUSTNÉ HLADINY HLUKU DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 21. LEDNA 2004
KOREKCE
den
Číslo úseku komunikace
Označení silnice
K1 - VLIV PŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY K2 - VLIV SPOLUPŮSOBENÍ VĚTŠÍHO POČTU ZDROJŮ HLUKU K3 - VLIV ZELENĚ
PŘÍLOHA Č. 2a VÝPOČETNÍ LIST HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU OD ZEMĚDĚLSKÉHO AREÁLU - Družstvo VYSOČINA JANOVICE, FARMA DOBROUTOV OBJEKT ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ř
UKAZATEL
1
1
2
c
KAT
K
T
VP
d
STAV
40
20
15
e
OŽH
600
180
70
f
CŽH
24000
3600
1050
g
T
48
20
15
h
Cn
0,005
0,002
0,0033
i
En
0,24
0,04
0,0495
4
5
POZNÁMKA
CELKEM
4,229760596
0,23642
j
TECH
-10%
-10%
-10%
k
PREV
-14%
-14%
-9%
l
ZEL
-5%
-5%
-5%
m
OST
0%
0%
0%
n
CEL
-29%
-29%
-24%
71%
71%
76%
EKn
0,1704
0,0284
0,03762
p
Ln
180
180
100
r
EKn.Ln
30,672
5,112
3,762
s
LES
t
αn
0
0
5
u
EKn.an
0
0
0,1881
v
αES
x
rPHO
0,439541617
54,93391128
y
±
PHO v m =
55
o
39,546 167,2701125
0,1881 0,795617968
- 90 -
