URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN BRTNICE

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava

ÚZEMNÍ PLÁN BRTNICE

zakázkové číslo: 02 - 18

Jihlava, červenec 2010

Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Název dokunentace (ÚP, RP, ZÚP, ZRP) : Orgán, který dokumentaci vydal: Datum vydání :

Nabytí účinnosti :

Číslo jednací :

Oprávněná úřední osoba pořizovatele : Funkce : Jméno : Příjmení : Pozn.

Podpis a otisk úředního razítka ÚP - územní plán

RP - regulační plán

ZÚP - změna územního plánu

ZRP - změna regulačního plánu

1

I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení zastavěného území. 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně. 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování. 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, 8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. 9. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu. 12. Stanovení pořadí změn v území (etapizace). 13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt. 14. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení. 15. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části.

2

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 2. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu. 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Hlavní cíle řešení územního plánu Vymezení řešeného území Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Demografický vývoj obce Návrh urbanistické koncepce Členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití 3.6.1. Plochy pro bydlení 3.6.2. Plochy pro občanskou vybavenost 3.6.3. Plochy výroby a skladování 3.6.4. Rekreace a cestovní ruch 3.7. Návrh koncepce dopravy 3.8. Návrh koncepce technického vybavení 3.8.1. Vodní hospodářství 3.8.2. Energetika 3.8.3. Spoje a zařízení spojů 3.9. Návrh koncepce nakládání s odpady 3.10. Návrh územního systému ekologické stability 3.11. Návrh požadavků civilní ochrany

3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6.

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 5. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy 5. 2. Další výchozí údaje 5. 3. Přehled, vyhodnocení a zdůvodnění navrhovaných lokalit pro výstavbu 5. 4. Odvody za odnímanou zemědělskou půdu 5. 5. Uživatelské a vlastnické vztahy, zemědělské organizace, soukromí zemědělci 5. 6. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření 5. 7. Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF 5. 8. Pozemky určené k plnění funkce lesa Příloha č. 1 Posouzení životního prostředí z hlediska negativních účinků hluku z dopravy

3

I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěná území jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 30.6.2009. V územním plánu jsou v grafické části vymezena zastavěná území sídel: - Brtnice - Dolní Smrčné - Jestřebí u Brtnice - Komárovice u Jihlavy - Panská Lhota a Malé - Přímělkov - Příseka - Střížov - Uhřínovice u Jihlavy V řešeném území jsou dále vymezena zastavěná území samostatných zemědělských a výrobních areálů a objektů, zastavěná území samot, zastavěné území letiště Komárovice, zastavěná sportovních zařízení mimo sídla, zastavěná území rekreačních objektů a zastavěná území ploch technické infrastruktury. Hranice intravilánu (zastavěného území k 1. 9. 1966) města a místních částí jsou celé zahrnuty do vymezených zastavěných území. Hranice zastavěných území jsou zakresleny v grafické části územního plánu, zejména ve výkrese základního členění a v hlavním výkrese.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Základní zásady koncepce V územním plánu je navržen rozvoj jednotlivých funkcí, vycházející z významu města a místních části při respektování dochovaných hodnot území. Rozvoj obytného území je navržen ve městě Brtnici, ale také ve všech místních částech. V Brtnici jsou dva zásadní rozvojové směry bytové výstavby, a to rozvoj směrem severozápadním (lokalita Niva) a směrem severním (lokalita U vodojemu). V místních částech jsou přednostně navrženy rozvojové plochy pro bydlení u stávajících komunikací na plochách, které doplňují zastavěné území místních částí a vytvářejí ucelený obvod sídel. V návaznosti na obytné území jsou v Brtnici navrženy plochy občanské vybavenosti, zejména plochy pro sport a tělovýchovu. Z občanské vybavenosti je dále navržena plocha pro zázemí hřbitova a zástavba proluky v centrální části. Komerční vybavenost je navržena u hlavních silničních komunikací. V místních místech je navrženo doplnění chybějící veřejné vybavenosti a sportovních a rekreačních hřišť. 4

V místní části Příseka je navržena rozsáhlá plocha pro sportovní a rekreační aktivity mezi místním zámkem a Katovou horou. Nové plochy pro rodinnou (individuální rekreaci) jsou navrženy v místních částech Dolní Smrčné a Přímělkov. Rozvoj výrobního území je navržen zejména v Brtnici. Nová průmyslová zóna je navržena u silnice II/405 v lokalitě Jihlavská a dále v lokalitě U mrazíren. Plochy pro drobnou výrobu jsou navrženy v několika lokalitách v návaznosti na stávající plochy drobné výroby. V místních částech jsou navrženy dílčí plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu, další plochy pro drobnou výrobu jsou jako přestavbové navrženy v nevyužívaných zemědělských areálech. Plochy zemědělských areálů v Brtnici jsou stabilizované, ve městě nejsou navrženy nové plochy pro zemědělskou výrobu. V místních částech jsou navrženy rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu v Panské Lhotě, V Přísece a ve Střížově. V Dolním Smrčném a Přímělkově je navržena přestavba zemědělských areálů na místní drobnou výrobu. V územním plánu jsou navrženy dopravní plochy a koridory k dokončení rekonstrukce silnice II/405 včetně obchvatu Příseky. V územním plánu je vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 mimo zastavěné území města. Do nového územního plánu je z původního územního plánu převzata dílčí přeložka silnice II/403 jižně od náměstí. U ostatních silnic není počítáno se změnami. V řešeném území je navrženo doplnění technické vybavenosti ve městě i místních částech, zejména odkanalizování místních částí napojení místních částí na plyn. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k respektování památkových hodnot města. V územní plánu jsou v celém řešeném území navržena opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny a ke zvýšení ekologické stability území. Hlavní cíle rozvoje Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Navržené změny v území koordinují rozvojové zájmy v území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Koncepčně vychází hlavní cíle územního plánu ze strategie rozvoje mikroregionu Černé lesy. Hlavní cíle řešení územního plánu jsou: • • • • • • • •

zachování hodnotné urbanistické struktury města a místních částí, vymezení veřejných prostranství vymezení ploch pro občanskou vybavenost, ploch pro sport a rekreaci vymezení ploch pro bytovou výstavbu ve městě i místních částech umístění ploch pro průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu stanovení koncepce řešení dopravy stanovení koncepce řešení technické vybavenosti zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability stanovení zásad pro výstavbu ve městě a v místních částech.

5

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Urbanistické hodnoty • • • • • •

V územním plánu jsou nové zastavitelné plochy navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajině nebudou navrženy nové plochy osídlení. Sídla budou rozvíjena jako samostatné urbanistické celky, zastavitelné plochy budou navazovat na zastavěná území. Rozvoj sídel musí respektovat přírodní podmínky území, zejména terénní reliéf, vodoteče a vodní plochy. Nová zástavba musí respektovat urbanistické hodnoty sídel a krajinářské hodnoty území. Budou chráněny stávající hodnoty urbanistické kompozice, nemovité kulturní památky, památky místního významu a objekty drobné architektury. Je třeba respektovat historický půdorys sídel, v prostoru náměstí, historických ulic a v prostoru návsí místních částí je třeba respektovat historicky danou stavební čáru. Nové objekty v prostoru náměstí, historických ulic a návsí budou stavěny jako objekty architekturou srovnatelné s okolní zástavbou. V místních částech bude zástavba nových ploch pro bydlení v rodinných domech bude respektovat venkovský charakter zástavby.

Historické a kulturní hodnoty •

•

•

•

•

Území historického jádra Brtnice bylo prohlášeno městskou památkovou zónou (MPZ). Území městské památkové zóny je chráněno v rozsahu a podle podmínek stanovených aktuálně platnou vyhláškou, týkající se městské památkové zóny. Veškeré stavební činnosti a další činnosti v městské památkové zóně podléhají vydání závazného stanoviska formou správního rozhodnutí orgánů státní památkové péče. Ochrana terénních horizontů města a dálkových pohledů na město. Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k historickému jádru. V území nelze umístit zástavbu, která by negativně ovlivnila horizonty města a pohledy z významných prostor MPZ (náměstí , zámek). V území nelze umístit zástavbu, která by negativně ovlivnila dálkové pohledy na město. Ochrana kulturních památek - objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. V územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu nemovitých památek ČR a respektovat ochranu prostředí památek, tj. bezprostředního okolí památky. Kulturní památky graficky vyjádřitelné v měřítku územního plánu jsou zakresleny v grafické části územního plánu (koordinační výkres odůvodnění územního plánu). Ochrana památek místního významu - v řešeném území se nacházejí budovy, drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny), tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat. Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit 6

Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Přírodní hodnoty území • • • • • •

Respektovat ochranu území přírodní rezervace Údolí Brtnice včetně jeho ochranného pásma. Respektovat významné krajinné prvky a evidované lokality ochrany přírody (současně evidované a jsou zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu), respektovat ostatní významné krajinné prvky ze zákona, respektovat krajinný ráz území. Vyhodnocení dopadu řešení územního plánu na ZPF je předmětem grafické a textové části odůvodnění územního plánu. Nezvyšovat podíl orné půdy na celkové rozloze ZPF. Realizovat územní systém ekologické stability (viz samostatná kapitola textové části a hlavní výkres grafické části). Ochrana lesa - pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) podle zákona č. 289/1995 Sb. mají stanoveno ochranné pásmo 50 m. Je nutné respektovat ochranné pásmo lesa. Ve vzdálenosti min. 25 m od lesních pozemků z důvodu bezpečnosti osob a ochrany majetku neumísťovat plochy pro trvalé bydlení. Ostatní stavby v ochranném pásmu lze umístit pouze se souhlasem státní správy lesů.

Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí •

•

• • •

• •

u stávajících ploch a navrhovaných ploch pro průmyslovou výrobu a skladování a u stávajících i navrhovaných ploch pro drobnou výrobu a řemeslnou výrobu je v územním plánu stanoveno limitní ochranné pásmo totožné s hranicemi areálu (plochy), u přípustných činností ve smíšeném území obytném (plochy smíšené venkovské a centrální) je ochranné pásmo totožné s hranicemi vlastního stavebního pozemku. v řešeném území jsou vyhlášena ochranná pásma ploch pro zemědělskou výrobu přesahující hranice zemědělského areálu. Umístění ploch a objektů pro bydlení v ochranných pásmech je podmíněně přípustné, je podmíněno revizí nebo zrušením ochranného pásma. u stávajících a navrhovaných ploch pro zemědělskou výrobu a skladování, kde nejsou vyhlášena ochranná pásma přesahující hranice zemědělského areálu je stanoveno limitní ochranné pásmo totožné s hranicemi areálu (plochy). ochranné pásmo ploch pro ČOV Brtnice je navrženo 50 m, ČOV Dolní Smrčné 30 m, ČOV Jestřebí 30 m, ČOV Přímělkov 30 m a ČOV Příseka 30 m. v limitních ochranných pásmech ploch pro průmyslovou výrobu a skladování, drobnou výrobu a řemeslnou výrobu, v ochranných pásmech ploch pro zemědělskou výrobu a skladování a v ochranném pásmu čistírny odpadních vod nelze umístit plochy a objekty určené pro trvalé bydlení, pro sport, tělovýchovu, rekreaci, pro školství, zdravotnictví a sociální péči. lokality pro bydlení, chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb nebudou zasaženy nadlimitními hladinami hluku z dopravy a z lokalit pro průmyslovou výrobu, drobnou výrobu a zemědělskou výrobu. plochy pro bydlení ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy jsou v územním plánu označeny jako podmíněně přípustné. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb.

7

• • • •

•

Plochy pro průmyslovou výrobu, drobnou výrobu, služby a plochy pro zemědělství a skladování nebudou negativně ovlivňovat nadlimitními hladinami hluku chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory. U navrhovaných ploch pro sport a tělovýchovu bude jejich provoz v souladu s hygienickými předpisy na úseku hluku a vibrací (bude prověřeno v podrobnější dokumentaci s ohledem na druh a četnost sportovních aktivit v ploše). Okolo veřejných pohřebišť je stanoveno ochranné pásmo v souladu se zákonem o pohřebnictví. V ochranném pásmu nelze umístit stavby, které by narušily pietu území. V dalších fázích přípravy realizace obchvatu II/405 bude dodrženo hlukové OP komunikace, v případě nemožnosti toto pásmo dodržet (u stávající zástavby) budou navržena taková protihluková opatření, aby u akusticky chráněných objektů byly dodrženy limitní hodnoty hluku. Požadavky z hlediska ochrany zdravých životních podmínek a životního prostředí jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestaveb jsou uvedeny v podmínkách využití těchto ploch.

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ URBANISTICKÁ KONCEPCE Navrhovaná urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu a lze ji formulovat do následujících bodů. 1. Zachování urbanistické struktury města, vymezení veřejných prostranství. V Brtnici centrální zóna města zahrnuje níže položenou část historické zóny města (území městské památkové zóny). Centrální část zahrnuje prostor náměstí Svobody a navazující ulice vycházející z náměstí (Lipartova, Široká, 5. května, Hřbitovní, Nábřeží). Toto území je v územním plánu vymezeno jako smíšené území centrální. Prostor náměstí a uliční prostory jsou vymezeny jako nezastavitelná veřejná prostranství. Rozvojové možnosti centrální zóny a zástavby historických ulic jsou omezeny pouze na přestavbu a zástavbu proluk. Ve výhledu bude v tomto území realizována rehabilitační přestavba a zástavba proluk při respektování Programu regenerace městské památkové zóny Brtnice. Rozšíření centrální zóny je možné pouze na přestavbové území jižně od náměstí mezi ulicemi Široká a 5. května. Zde je navržena plocha pro občanskou vybavenost, využití plochy musí respektovat dopravní řešení – řešení napojení silnice II/405 na prostor náměstí. Při stavební činnosti na stávajících plochách v městské památkové zóně bude chráněn historický půdorys města, nová výstavba v městské památkové zóně musí být prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. Bude respektován režim městské památkové zóny. 2. Vymezení ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci. Občanská vybavenost města bude umísťována na plochách veřejné a komerční občanské vybavenosti, na plochách smíšeného centrálního území a v rámci přípustného využití i na jiných funkčních plochách. Pro situovaní chybějící občanské vybavenosti jsou v územním plánu na území města navržena nová území pro občanskou vybavenosti na příjezdu do města. 8

Nová výstavba občanské vybavenosti bude realizována nízkopodlažní formou (dle regulativů jednotlivých ploch) s důrazem začlenění do stávající zástavby a do krajiny, respektování dálkových pohledů na město a respektování obrazu města a krajiny. Jako rozvojové plochy pro veřejnou občanskou vybavenost jsou navrženy zejména: - plocha pro rozšíření hřbitova a zázemí hřbitova na ulici Hřbitovní - plocha pro občanskou vybavenost na ulici 5. května Rozvoj ploch komerční občanské vybavenosti je navržen ulici Jihlavská u silnice II/405. Sportovní plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající sportoviště u Uhřínoviského potoka, je navrženo rozšíření ploch pro lyžařský svah a vlek. Plochy rekreace jsou ve městě Brtnici stabilizované, rozvojové plochy pro rodinnou rekreaci jsou navrženy v místních částech. 3. Vymezení ploch pro bytovou výstavbu. V územním plánu je navržen hlavní směr rozvoje obytné zástavby směrem severním a severozápadním. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy: - severozápadně do lokality Niva a U pivovaru - severně do lokalit u vodojemu a Jihlavská - dále zástavba několika proluk. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech, v regulativech jednotlivých ploch je pak uvedena přípustnost výstavby bytových domů v konkrétní ploše. Plochy pro výstavbu bytových domů budou vymezeny v podrobnější dokumentaci nebo v územní studii.. 4. Umístění ploch pro průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu Výrobní území města bylo formulováno postupným vývojem a stabilizací často i v nevhodných lokalitách. Stávající výrobní území v Brtnici tvoří: - průmyslová zóna u Snahy - průmyslová zóna u Mrazíren - plochy pro zemědělskou výrobu ve dvou stávajících areálech. V územním plánu jsou plochy pro výrobní území města vymezeny jako plochy pro průmyslovou výrobu a skladování, plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochy pro zemědělskou výrobu. Rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a skladování jsou navrženy v návaznosti na průmyslovou zónu u Mrazíren. Nově je navržena průmyslová zóna Jihlavská u silnice II/405. Rozvojové plochy pro drobnou výrobu jsou navrženy u Snahy, u silnice na Stonařov za prodejnou stavebnin a u lihovaru. Rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu v městě Brtnici nejsou navrženy, budou využívány stávající areály, které jsou stabilizované. Nová výstavba bude realizována dle regulativů jednotlivých ploch s ohledem začlenění do stávající zástavby a do krajiny, respektování dálkových pohledů na město a respektování obrazu města a krajiny.

9

5. Stanovení koncepce pro řešení dopravy V územním plánu jsou zapracovány připravené záměry na rekonstrukci silnice II/405 v úseku Brtnice - Příseka a obchvat Příseky. V územním plánu je dále v souladu se zásadami územního rozvoje navržena homogenizace stávající trasy silnice II/405. Jedná se o úsek silnice od benzínové čerpací stanice po začátek rekonstruovaného úseku II/405 směrem na Třebíč. V územním plánu jsou vymezeny a zpřesněny dopravní koridory, ve kterých mohou být provedeny úpravy této silnice. V územním plánu je navržena územní rezerva pro přeložky silnice II/405 východním obchvatem města podle řešení obsaženého v dopravní studii na novou trasu silnice. Území je zakresleno jako územní rezerva dopravního koridoru podle grafické části územního plánu. V územním plánu je navržena dílčí přeložka silnice II/403 mimo prostor náměstí v trase podle původního územního plánu. Je navržen dopravní koridor pro novou trasu této silnice podle grafické části územního plánu. Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami. Trasy silnic a místních komunikací jsou v územním plánu ponechány ve stávající poloze, nejsou navrženy změny. V územním plánu jsou navrženy nové místní komunikace pro přístup k rozvojovým plochám a ke zlepšení dopravního napojení ploch stabilizovaných. V územním plánu je navržena místní komunikace v lokalitě Niva pro dopravní napojení stávající i navrhovaných plocha pro bydlení a občanskou vybavenost v lokalitě Niva. Návrh koncepce dopravy je podrobněji popsán v samostatné kapitole. 6. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti V Brtnici jsou navrženy úpravy na vodovodní síti návrhem nového tlakového pásma a nového vodojemu. V koncepci ostatní technické infrastruktury nejsou navrženy změny V rozvojových plochách budou vybudovány všechny inženýrské sítě. Podrobněji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části. 7. Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability Kromě návrhu ÚSES je navrženo doplnění krajinné zeleně formou interakčních prvků, zejména podél komunikací, polních cest a vodních toků a také po obvodu zástavby. Dále je navržena izolační zeleň podél zemědělských a výrobních areálů. Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části. 8. Stanovení zásad pro výstavbu ve městě a místních částech V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami. Ty jsou popsány v textové části územního plánu a označeny v hlavním výkresu územního plánu. MÍSTNÍ ČÁSTI Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídel nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými

10

parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídel. Dolní Smrčné V územním plánu je navržena rozvojová plocha pro bydlení v návaznosti na novou výstavbu v lokalitě Nivky v západní části sídla. Ve severozápadní části je navržena plocha pro rodinnou rekreaci. V návaznosti na stávající sportovní hřiště je navržena plocha pro občanskou vybavenost. V sídle je navržena plocha pro čistírnu odpadních vod. Nevyužívaný zemědělský areál je navržen k přestavbě na drobnou výrobu. Jestřebí V Jestřebí jsou navrženy 2 hlavní rozvojové plochy pro bydlení, v západní části, východní části sídla a dále zástavba proluk. V územním plánu je počítáno se zachováním zemědělského areálu ZD. Rozvojové plochy pro drobnou výrobu jsou navrženy v návaznosti na areál firmy Start a areál ZD. V sídle je navržena plocha pro ČOV. Rekreační lokalita Aleje je stabilizovaná lokalita bez navrhovaných změn. V Jestřebí je situováno koupaliště západně od sídla, je navržen regulativ k zajištění rekreační funkce zařízení: Způsob celoročního využití koupaliště nesmí snížit možnost využití zařízení pro letní rekreaci. Komárovice V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro bydlení. Území zemědělského areálu (sklad) je stabilizované. Plocha letiště Komárovice je považována za stabilizovanou. Panská Lhota V územním plánu jsou vymezeny 2 rozvojové směry, a to jihozápadně na plochy navazující na novou výstavbu RD a okolí bývalé školy a východně do okolí prodejny a bytových domů. V místní části je navržena plocha pro sportovní hřiště. V návaznosti na stávající zemědělský areál je navržena rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu a skladování. Malé V místní části jsou navrženy plochy pro bydlení v rodinných domech a rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající zemědělský objekt soukromého zemědělce. Přímělkov V územní plánu je navrhována zástavba RD na jižních svazích mezi horní a dolní části sídla a za kulturním domem. Podél jižní strany silnice vedle kulturního domu je navržena plocha pro rodinnou rekreaci.Část zemědělského areálu je navržena k přestavbě na drobnou výrobu. V dolní části sídla je navržena pouze plocha pro ČOV. Na jižním okraji sídla je navrženo parkoviště pro hrad Rokštejn.

11

Příseka V územním plánu je počítáno se západním obchvatem Příseky. Plochy pro bydlení jsou navrženy v několika lokalitách. Část lokalit je podmíněně přípustných, jsou vázány na posouzení hluku z dopravy nebo revizi ohraného pásma živočišné výroby. Lokality pro bydlení u bývalé školy a u silnice směrem na Jihlavu jsou v pohledově exponované poloze a jsou zde stanoveny prostorové regulativy. V návaznosti na stávající hřiště ve východní části obce je navržena rozvojová plocha pro sport a tělovýchovu. Jižně od sídla, mezi příseckým zámkem a Katovou horou je navržena rozsáhlá plocha pro sportovní a rekreační aktivity. Plocha s vysokým podílem krajinné zeleně bude prověřena v územní studii. Centrum Příseky tvoří hodnotnou urbanistickou kompozici, v územním plánu je navržen regulativ k ochraně urbanistické struktury sídla. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla. Střížov V územním plánu jsou navrženy plochy pro bydlení v několika lokalitách, zásadní rozvojové plochy jsou navrženy v jižní části jako pokračování nové výstavby v této části. Plochy v západní části doplňují zástavbu na dostupných plochách a zástavba nebude v této části dále rozšiřována. V severní části se nachází travnaté hřiště na kopanou, je uvažováno s rozšířením o menší hřiště a zázemí hřišť. Výrobní území je zastoupeno zemědělským areálem AGRO Puklice východně od obce a objekty soukromého rolníka. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy obou areálů. Uhřínovice V územním plánu jsou navrženy plochy pro bydlení v rodinných domech na volných plochách a dále na ploše severně od sídla. Výstavba v obci je limitována vyhlášeným ochranným pásmem areálu velkokapacitního kravína. Je navržena rozvojová plocha zemědělského areálu ZD Brtnice. Západně od sídla se nachází chatová lokalita Hraničák, lokalita je považována za stabilizovanou bez navrhovaných změn. Jihovýchodně od sídla se pak nachází areál Bažantnice (dnes drobná výroba), jedná se o stabilizované zařízení. Uhřínovice mají hodnotnou urbanistickou strukturu tvořenou zejména okrouhlou návsí (okrouhlice) s kapličkou a rybníčkem uprostřed. V územním plánu je navržen regulativ k ochraně urbanistické struktury sídla. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla.

12

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVEB Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek (regulativů) pro jejich využití Plocha

k.ú.

ÚS

Etap Podmínky využití ploch

PLOCHY BYDLENÍ – BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH - BR BR 1 Niva I

Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace Část plochy leží v ochranném pásmu lesa.

BR 2 Niva II

Brtnice

ne

0

V lokalitě je přípustná výstavby bytových domů. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Výstavba bytových domů o max. 3 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Pro každé 2 ha plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.

BR 3 U pivovaru

Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.

BR 4 Jihlavská I

Brtnice

ne

1

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z navrhované sběrné místní komunikace.

BR 5 Jihlavská II

Brtnice

ano

2

Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z navrhované sběrné místní komunikace.

BR 6 Pod vodojemem I

Brtnice

ne

0

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.

BR 7 Pod vodojemem II BR 8 Pod vodojemem III BR 9 Rokštýnská

Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z místní komunikace.

Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z místní komunikace

Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ VYBAVENOST- OV OV 1 5. května

Brtnice

ne

0

Přestavbová plocha. Výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví 13

Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Exponovaná plocha v návaznosti na MPZ města. Vzhledem k exponované poloze nesmí být na ploše umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistické a architektonické hodnoty historického jádra města. Část plochy leží v záplavovém území, využití plochy podle podmínek vodoprávního úřadu. OV 2 Hřbitovní

Brtnice

ano

0

KV 1 U vodojemu

Brtnice

ne

0

Výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví Dopravní napojení společnou křižovatkou na silnici II/405.

KV 2 Jihlavská

Brtnice

ano

2

Výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví Dopravní napojení z navrhované sběrné místní komunikace.

Plocha pro občanskou vybavenost. Případná výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví V ploše bude umístěno parkoviště pro hřbitov a sídelní zeleň. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace Respektovat koridor pro přeložku silnice II/403. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – KOMERČNÍ VYBAVENOST- KV

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A TĚLOVÝCHOVA OS 1 U hřiště I

Brtnice

ne

0

Plochy pro rozšíření sportovního areálu. Dopravní napojení území ze stávající místní komunikace. Výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví.

OS 2 Uhřínovický potok I

Brtnice

ano

0

Sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka. Dopravní napojení území z navrhované sběrné místní komunikace.

OS 3 Uhřínovický potok II

Brtnice

ano

0

Sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka. Dopravní napojení území z navrhované sběrné místní komunikace.

OS 4 Lyžařský areál I

Brtnice

ne

0

Plocha pro zázemí lyžařského areálu. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

OS 5 Lyžařský areál II

Brtnice

ne

0

Plocha pro rozšíření lyžařského areálu. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - KOMUNIKAČNÍ PLOCHY PD 1

Brtnice

ne

0

Plocha pro sběrnou místní komunikaci v lokalitě Nivy k dopravnímu napojení stávajícího a navrhovaného obytného území a sportovních a rekreačních ploch.

PLOCHY ZELENĚ – SÍDELNÍ ZELEŇ ZS 1 Uhřínovický potok ZS 2 Pod školou

Brtnice

ano

0

Plocha sídelní zeleně v obytném souboru Niva.

Brtnice

ne

0

Plocha ochranné a izolační zeleně na svahu a v nivě toku Brtnice.

14

PLOCHY SILNIČNÍ DOPRAVY DS 1

Brtnice

ne

0

Plocha pro přeložku silnice II/405 v úseku Brtnice Příseka.

DS 2

Brtnice

ne

0

Plocha pro obchvat Příseky silnice II/405

DS 3

Brtnice

ne

0

Plocha pro úpravu křižovatky silnice II/405

0

Plocha pro navrhovaný vodojem.

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ TI1

Brtnice

ne

DROBNÁ VÝROBA A ŘEMESLNÁ VÝROBA VD 1 U Snahy

Brtnice

ne

0

Plocha pro drobnou výrobu v návaznosti na stávající plochy u Snahy. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Maximální výška staveb bude 10 m. Část plochy leží v záplavovém území, využití plochy podle podmínek vodoprávního úřadu. V případě umístění zdrojů hluku na ploše VD 1 v blízkosti akusticky chráněných objektů nutno vyhodnotit hlučnost vůči akusticky chráněným objektům na základě hlukové studie. V případě nedodržení limitních hodnot je nutno navrhnout protihluková opatření tak, aby byly splněny limitní hodnoty hluku u chráněných venkovních prostor staveb, popř. výstavbu zařízení s nadlimitní hlučností nerealizovat.

VD 2 U lihovaru

Brtnice

ne

0

Plocha pro drobnou výrobu v návaznosti objekt lihovaru. Dopravní napojení sjezdem ze silnice. Maximální výška staveb bude 10 m. Část plochy leží v záplavovém území, využití plochy podle podmínek vodoprávního úřadu. Respektovat koridor pro přeložku silnice II/403. Respektovat koridor úpravu silnice II/405. V případě umístění zdrojů hluku na ploše VD 2 v blízkosti akusticky chráněných objektů nutno vyhodnotit hlučnost vůči akusticky chráněným objektům na základě hlukové studie. V případě nedodržení limitních hodnot je nutno navrhnout protihluková opatření tak, aby byly splněny limitní hodnoty hluku u chráněných venkovních prostor staveb, popř. výstavbu zařízení s nadlimitní hlučností nerealizovat.

VD 3 Stonařovská

Brtnice

ne

0

Plocha pro drobnou výrobu v návaznosti areál stavebnin. Dopravní napojení sjezdem ze silnice. Maximální výška staveb bude 10 m. Respektovat ochranné a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu.

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ VP 1 Jihlavská

Brtnice

ano

0

Plocha pro průmyslovou výrobu v ulici Jihlavská u silnice II/405. Dopravní napojení společnou křižovatkou ze silnice II/404. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umístěna parkoviště. Respektovat vedení VN a jeho ochranné pásmo. Respektovat územní rezervu koridoru pro přeložku silnice 15

II/405. Respektovat kulturní památku včetně prostředí památky (sochu sv. Leopolda na křižovatce silnic). Podél obou silnic a po obvodu plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Minimální podíl zeleně v ploše bude 25%. VP 2 U mrazíren

Brtnice

ano

k.ú.

ÚS

0

Plocha pro průmyslovou výrobu u silnice III/4025. Maximální výška staveb bude 10 m. Dopravní napojení společnou křižovatkou ze silnice III/4025. Respektovat vedení VN a jejich ochranná pásma. Podél silnice a po obvodu plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Minimální podíl zeleně v ploše bude 25%.

DOLNÍ SMRČNÉ Plocha


PLOCHY BYDLENÍ – BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH - BR BR 15

Dolní Smrčné

ne

0

BR 16

Dolní Smrčné

ano

0

RR 10

Dolní Smrčné

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací. Erozní rokli s porostem dřevin zachovat nezastavěnou jako plochu krajinné zeleně a předmětný porost zde zachovat jako stabilizující prvek strmého svahu. Stavbu (stavby) ve východní polovině pozemku situovat s ohledem na zachování terasovitého členění svahu jako výrazného krajinotvorného prvku.

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení z místní komunikace a sjezdem ze silnice jižně. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. PLOCHY REKREACE – RODINNÁ REKREACE- RR Výstavba rekreačních objektů o max. 1 nadzemních podlažích + podkroví.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ VYBAVENOST- OV OV 10

Dolní Smrčné

ne

0

Plocha pro občanskou vybavenost v návaznosti na stávající sportovní plochu. Výstavba objektů o max. 1 nadzemních podlažích + podkroví.

0

Plocha pro čistírnu odpadních vod pro místní části Panskou Lhotu a Dolní Smrčné. Plocha leží v záplavovém území, využití plochy podle podmínek vodoprávního úřadu.

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ TI 10

Dolní Smrčné

ne

16

DROBNÁ VÝROBA A ŘEMESLNÁ VÝROBA VD 10

Dolní Smrčné

ne

0

Přestavbová plocha zemědělského areálu na drobnou výrobu Maximální výška staveb bude 8 m.

JESTŘEBÍ U BRTNICE Plocha

k.ú.

ÚS



Jestřebí u Brtnice

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.

BR 18


ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice.

BR 19


ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice.

BR 20


ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení společným sjezdem ze silnice.

BR 21


ano

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace a společným sjezdem ze silnice.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A TĚLOVÝCHOVA OS 10


ne

0

Plocha pro sportovní a rekreační hřiště. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

DROBNÁ VÝROBA A ŘEMESLNÁ VÝROBA VD 11


ne

0

Plocha pro drobnou výrobu v návaznosti na stávající zařízení. Maximální výška staveb bude 8 m. V případě umístění zdrojů hluku na ploše VD 11 nutno vyhodnotit hlučnost vůči akusticky chráněným objektům na základě hlukoví studie. V nedodržená limitních hodnot je nutno navrhnout protihluková opatření tak, aby byly splněny limitní hodnoty hluku u chráněných venkovních prostor staveb, popř. výstavbu zařízení s nadlimitní hlučností nerealizovat.

VD 12


ne

0

Plocha pro drobnou výrobu v návaznosti na zemědělský areál. Maximální výška staveb bude 8 m.

0

Plocha pro čistírnu odpadních vod pro místní část Jestřebí.



ne

17

KOMÁROVICE U JIHLAVY Plocha

k.ú.

ÚS



Komárovice u Jihlavy

ne

1

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace a sjezdem ze silnice II/404.

BR 23


ne

0


BR 24


ne

1


BR 25


ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma.

BR 26


ne

2

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa.

BR 64


ne

1


PANSKÁ LHOTA Plocha

k.ú.

ÚS



Panská Lhota

ne

0


BR 28

Panská Lhota

ne

0


BR 29

Panská Lhota

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení společným sjezdem ze silnice III/4034.

BR 30

Panská Lhota

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Výstavba RD bude realizována mimo OP ZD.

BR 31

Panská Lhota

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace a společným sjezdem ze silnice III/4034 jižně. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma.

BR 32 Malé

Panská Lhota

ne

0

Podmíněně přípustná plocha Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. V následných stupních projektové dokumentace bude vyhodnoceno zasažení bytové zástavby hlukem z provozu 18

na ploše VD. Na základě výsledků posouzení bude stanovena hranice obytné zástavby a případně navržena protihluková opatření. V případě nesplnění limitních hodnot nebude výstavby realizována. BR 33 Malé

Panská Lhota

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení společným sjezdem ze silnice.


Panská Lhota

ne

0

Plocha pro sportovní a rekreační hřiště v místní části. Výstavba objektů o max. 2 nadzemních podlažích + podkroví.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY VZ 10

Panská Lhota

ne

0

Plocha pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající areál. Maximální výška staveb bude 12 m.

VZ 11 Malé

Panská Lhota

ne

0

Plocha pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající stáj. Maximální výška staveb bude 8 m.

k.ú.

ÚS

PŘÍMĚLKOV Plocha



Přímělkov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Zástavba proluky. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.

BR 35

Přímělkov

ne

0


BR 36

Přímělkov

ne

0


BR 37

Přímělkov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení z místní komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. Zástavbu v ploše BR 37 (zejména nájezdy na pozemky a oplocení parcel) řešit s ohledem na max. zachování dělícího tarasu.

BR 38

Přímělkov

ne

0

RR 11

Přímělkov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení z místní komunikace. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa PLOCHY REKREACE – RODINNÁ REKREACE- RR Výstavba rekreačních objektů o max. 1 nadzemních podlažích + podkroví.

19

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ VYBAVENOST- OV OV 11

Přímělkov

ne

0

Plocha pro občanskou vybavenost v návaznosti na stávající kulturní dům. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

DROBNÁ VÝROBA A ŘEMESLNÁ VÝROBA- VD VD 13

Přímělkov

ne

0

Přestavbová plocha. Využití části zemědělského areálu pro drobnou výrobu. Maximální výška staveb bude 8 m. V případě umístění zdrojů hluku na ploše VD 13 nutno vyhodnotit hlučnost vůči akusticky chráněným objektům na základě hlukoví studie. V nedodržená limitních hodnot je nutno navrhnout protihluková opatření tak, aby byly splněny limitní hodnoty hluku u chráněných venkovních prostor staveb, popř. výstavbu zařízení s nadlimitní hlučností nerealizovat.

PLOCHY DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ - DP DP 10

Přímělkov

ne

0

Plocha pro parkoviště k hradu Rokštejn. Záměr na ploše DP10 řešit s ohledem na max. zachování dělícího tarasu.

PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ - TI TI 12

Přímělkov

ne

k.ú.

ÚS

0

Plocha pro čistírnu odpadních vod pro místní části Panskou Lhotu a Dolní Smrčné. Plocha leží v záplavovém území, využití plochy podle podmínek vodoprávního úřadu.

PŘÍSEKA Plocha



Příseka

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z rozšířené místní komunikace, využití plochy je podmíněno rozšířením místní komunikace.

BR 40

Příseka

ne

0

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno zrušením nebo revizí vyhlášeného ochranného pásma zemědělského areálu. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z rozšířené místní komunikace, využití plochy je podmíněno rozšířením místní komunikace.

BR 41

Příseka

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice III/4053.

BR 43

Příseka

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z navrhované místní komunikace. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa.

20

BR 44

Příseka

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z místní komunikace. Zástavba v exponované poloze. Nutno dodržet venkovský charakter zástavby. Využití plochy a způsob zástavby nesmí narušit dominantní postavení zámku. Zástavba plochy bude v max. míře respektovat pás dřevin na svahu meze nad silnicí k zámku jako krycího prvku, omezující viditelnost plánovaných staveb v exponovaných pohledech na obec ze severních směrů.

BR 45

Příseka

ne

0

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z místní komunikace. Zástavba plochy bude v max. míře respektovat pás dřevin na svahu meze nad komunikací k zámku jako krycího prvku, omezující viditelnost plánovaných staveb v exponovaných pohledech na obec ze severních směrů.

BR 46

Příseka

ne

0

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Zástavba v exponované poloze. Nutno dodržet venkovský charakter zástavby. Dopravní napojení plochy společným sjezdem ze silnice.

BR 47

Příseka

ano

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Respektovat vodovodní řad v ploše. Zástavba v exponované poloze. Nutno dodržet venkovský charakter zástavby. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.

BR 48

Příseka

ne

0

Podmíněně přípustná lokalita. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy společným sjezdem ze silnice. Respektovat vodovodní řad v ploše.


Příseka

ne

0

Plocha pro dětské hřiště.

OS 13

Příseka

ne

0

Plocha pro rozšíření sportovního hřiště východně. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

OS 14

Příseka

ano

0

Plocha pro sportovní a rekreační činnosti v krajině. Zastavitelná část plochy bude vymezena v územní studii. 21

Využití plochy nesmí narušit dominantní polohu zámku v Přísece, je nutné zachovat zámek jako dominantu sídla. Respektovat lokální koridor ÚSES. Respektovat krajinné horizonty a krajinnou dominantu Katova hora. Respektovat místní komunikaci do Komárovic. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. V rámci územní studie posoudit definitivní řešení areálu z hlediska vlivů na krajinný ráz s důrazem na: - zachování dominantní role příseckého zámku v krajinných obrazech - dodržení revitalizační koncepce záměru - zamezení vnášení cizorodých prvků do krajiny. OS 16

Příseka

ne

0

Plocha pro sportovní hřiště. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.


Příseka

ne

0

Plocha pro úpravu a rozšíření místní komunikace.

PD 11

Příseka

ne

0

Plocha pro místní komunikaci k ploše pro bydlení a ČOV.

PD 12

Příseka

ne

0

Plocha pro místní komunikaci k ploše pro bydlení.


Příseka

ne

0

Plocha pro rekonstrukci sinice II/405 Brtnice - Příseka.

DS 2

Příseka

ne

0

Plocha pro přeložku silnice II/405 - obchvat Příseky.

ne

0

Plocha pro čistírnu odpadních vod Příseka.

Příseka

ne

0

Plocha pro rozšíření zemědělského areálu. Maximální výška staveb bude 10 m.

k.ú.

ÚS


Příseka

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA VZ 12

STŘÍŽOV Plocha



Střížov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace Výstavba bude realizována mimo OP zemědělského areálu.

BR 50

Střížov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Zástavba proluky. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace Výstavba bude realizována mimo OP zemědělského 22

areálu. BR 51

Střížov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Zástavba proluky. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice III/4053.

BR 52

Střížov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávajících místních komunikací.

BR 53

Střížov

ne

0


BR 54

Střížov

ne

0


BR 55

Střížov

ano

1

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy z nových místních komunikací vybudovaných v ploše. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.

BR 56

Střížov

ne

1


BR 57

Střížov

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.

BR 58

Střížov

ne

2


BR 65

Střížov

ne

0



Střížov

ne

0

Plocha pro rozšíření sportovního hřiště. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.


Střížov

ne

0

Plocha pro úpravu a rozšíření místní komunikace.

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA VZ 13

Střížov

ne

0


VZ 14

Střížov

ne

0


23

UHŘÍNOVICE Plocha

k.ú.

ÚS



Uhřínovice

ano

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vodovodní řad v ploše. Zástavba v exponované poloze. Nutno dodržet venkovský charakter zástavby V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. V územní studii mez s liniovým porostem ponechat nezastavenou, vyčlenit jako plochu zeleně a předmětný porost zde zachovat jako ekostabilizující prvek v celkovém kontextu s kaplí a vazbou na přilehlé sídlo, významný i z hlediska krajinného rázu loklaity.

BR 61

Uhřínovice

ne

0


BR 62

Uhřínovice

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vodovodní řad v ploše.

BR 63

Uhřínovice

ne

0

Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vodovodní řad v ploše.


Uhřínovice

Plocha pro rekonstrukci silnice II/405

PLOCHY VÝROBY – ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA - VZ VZ 15

Uhřínovice

ne

0


NAVRHOVANÉ KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY K1 – homogenizace stávajícího tahu silnice II/405 v úseku začátek rekonstrukce silnice ve směru na Příseku - náměstí – koridor o šířce stávajícího uličního prostoru. Koridor s podmíněně přípustným využitím – při dalších řízeních bude pro konkrétní trasu průtahu městem zpracována podrobná akustická studie (včetně náměrů hlučnosti) vlivu provozu na průtahu vzhledem k akusticky chráněným objektům s návrhy protihlukových opatření v případě nesplnění limitních hodnot hluku. K2 – homogenizace stávajícího tahu silnice II/405 v úseku náměstí - začátek rekonstrukce silnice ve směru na Zašovice v zastavěném území – koridor o šířce 30 m. Koridor s podmíněně přípustným využitím – při dalších řízeních bude pro konkrétní trasu průtahu městem zpracována podrobná akustická studie (včetně náměrů hlučnosti) vlivu provozu na průtahu vzhledem k akusticky chráněným objektům s návrhy protihlukových opatření v případě nesplnění limitních hodnot hluku. 24

K3 – homogenizace stávajícího tahu silnice II/405 v úseku náměstí - začátek rekonstrukce silnice ve směru na Zašovice mimo zastavěné území – koridor o šířce 80 m. Koridor s podmíněně přípustným využitím – při dalších řízeních bude pro konkrétní trasu průtahu městem zpracována podrobná akustická studie (včetně náměrů hlučnosti) vlivu provozu na průtahu vzhledem k akusticky chráněným objektům s návrhy protihlukových opatření v případě nesplnění limitních hodnot hluku. K4 –

přeložka silnice II/403 – koridor o šířce 80 m. Koridor s podmíněně přípustným využitím – v rámci územní studie bude vyhodnocen vliv využití koridoru pro dopravu z hlediska hlučnosti vzhledem k akusticky chráněným objektům s návrhy protihlukových opatření v případě nesplnění limitních hodnot hluku.

Při dalších řízeních bude pro konkrétní trasu průtahu městem zpracována podrobná akustická studie (včetně náměrů hlučnosti) vlivu provozu na průtahu vzhledem k akusticky chráněným objektům s návrhy protihlukových opatření v případě nesplnění limitních hodnot hluku. Podmínky pro využití ploch v koridorech dopravní infrastruktury Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesnější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby. Funkční plochy překryté koridorem zůstávají v platnosti i po jeho zániku. Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do vymezených koridorů dopravní infrastruktury platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní: Využití pro novou pozemní komunikaci včetně souvisejících ploch. Přípustné: - Činnosti a děje a zařízení dopravní povahy, včetně dílčích úprav stávajících komunikací a dopravního napojení na stávající komunikace, - Účelové komunikace pěší a cyklistické cesty související s předmětnou komunikací. - Realizace zařízení technické infrastruktury vyvolané výstavbou komunikace, protihluková opatření, protipovodňová opatření. - Plochy pro ochrannou a izolační zeleň, ÚSES. - Nutné asanační úpravy. Podmíněně přípustné: - Účelové komunikace, zemědělské, pěší a cyklistické cesty nesouvisející s předmětnou komunikací, pokud podstatně neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru. - Realizace zařízení technické infrastruktury nesouvisející s předmětnou komunikací, pokud podstatně neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru.

25

- V případě vydání územního rozhodnutí na dopravní stavbu pro niž je koridor vymezen nebo zpracování podrobné dopravní studie pro tuto stavbu je dotčení koridoru podmíněno souhlasem dotčených orgánu dopravy. Nepřípustné: - Je jakékoliv využití, podstatně omezující potenciální vedení dané dopravní infrastruktury ve vymezeném koridoru. NAVRHOVANÉ KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY K5

Koridor pro vedení vodovodního řadu do nového vodojemu v šířce podle grafické části.

K6

Koridor pro vodovodní řad do navrhované průmyslové zóny u mrazíren v šířce podle grafické části

K7

Koridor pro vodovodní a kanalizační řad k napojení průmyslové zóny Jihlavská v šířce podle grafické části.

K8

Koridor pro vodovodní a plynovodní řad k napojení průmyslové zóny Jihlavská v šířce podle grafické části.

K9

Koridor pro vedení kanalizačního řadu z místní části Uhřínovice na kanalizační systém města v šířce podle grafické části.

K10 Koridor pro vedení kanalizačního řadu z místní části Panská Lhota do místní části Dolní Smrčné v šířce podle grafické části. K11 Koridor pro vedení kanalizačního a plynovodního řadu z místní části Střížov do místní části Přímělkov v šířce podle grafické části. K12 Koridor pro vedení plynovodního řadu do místní části Příseka v šířce podle grafické části. K13 Koridor pro vedení plynovodního řadu z místní části Příseka do místní části Komárovice v šířce podle grafické části. K14 Koridor pro vedení plynovodního řadu z místní části Komárovice do místní části Střížov v šířce podle grafické části. K15 Koridor pro vedení plynovodního řadu z místní části Panská Lhota do místní části Malé v šířce podle grafické části. K16 Koridor pro nové trafostanice včetně přípojek VN podle v šířce podle grafické části. Podmínky pro využití ploch v koridorech technické infrastruktury Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do koridorů technické vybavenosti platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky:

26

Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní výstavbu předmětní technické infrastruktury ve vymezeném koridoru. Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující potenciální vedení dané technické infrastruktury ve vymezeném koridoru. Míra přesnosti vymezení koridorů je dána celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastavěném území. KONCEPCE SYSTÉMU VEŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELENĚ Brtnice Zeleň v zastavěném území Zeleň uvnitř zastavěného území je zastoupena jednak samostatně vymezenými plochami sídelní zeleně, jednak plochami a solitéry, které jsou součástí jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Zámecký park Zámecký park je vymezen jako plocha pro sídelní zeleň. Přírodní část parku je navržena lokální biocentrum ÚSES. Parky a menší parkově upravené plochy V současné zástavbě je tato zeleň tvořena několika menšími plochami, jsou vymezeny jako sídelní zeleň nebo veřejná prostranství. Hřbitovy Územní plán počítá s rozšířením prostoru hřbitova severním směrem na plochu dnešní farní zahrady, rozšíření předpolí hřbitova se zřízením nových parkovacích míst a založením parkově upravené plochy veřejné zeleně. Zeleň u hřišť a sportovních zařízení Pro rozšíření sportovního areálu podél Uhřínovického potoka založit ekologicky i esteticky odpovídající plocha zeleně. Do výsadeb se doporučuje použít původní domácí dřeviny odpovídající stanovišti. Nepůvodní a exotické dřeviny do této plochy jsou naprosto nevhodné vzhledem k návaznosti lokality na volnou krajinu. Plochy zeleně výrobních a zemědělských areálů s izolační funkcí Nové plochy i stávající areály v místech s nedostatečnou clonou zeleně je potřeba dostatečně doplnit výsadbami. Pro výsadby by měly být použity vzrůstné domácí dřeviny. Stromořadí a solitéry V řešeném území se nachází několik významných stromořadí z dlouhověkých dřevin velkých tvarů které je třeba plně respektovat. V územním plánu jsou stromořadí a solitéry součástí přilehlých ploch s rozdílným způsoben využití a je nutné je respektovat. Hlavní zásady ochrany a návrhu nových ploch zeleně obsažené v územním plánu: • •

maximálně respektovat stávající plochy zeleně, udržovat, obnovovat a doplnit plochy veřejné zeleně, ochrana všech starých cenných stromů v obci a jejich individuální údržba rekonstrukce ploch zeleně v centru města – náměstí, ulice Široká, ul. 5. května 27

• • • • • • • • • • • •

rekonstrukce zámeckého parku po vyřešení majetkových vztahů dobudování izolační zeleně u areálu zemědělské výroby vybudování izolační zeleně mezi bydlením a podnikatelskými aktivitami výrobní zóny u Snahy doplnění ploch zeleně kolem hřišť výsadbou vhodných dřevin (např. javory - mléč, babyka i klen, duby, lípy, buky). výsadby listnáčů velkých tvarů v předpolí hřbitova a kolem parkoviště u hřbitova. doplnění obrazu obce o nové pohledové dominanty - výsadby listnáčů (lípy, javory, buky, duby, jasany) podél polních cest, podél nově navrhovaných komunikací, v nově navržených plochách pro bydlení již postavených nových rodinných domů. doplnění veřejné zeleně u Uhřínovického potoka doplnění zeleně na nábřežích podél vodních toků doplnění uliční zeleně v zastavěném území je doporučené, bude upřesněno v podrobnější dokumentaci výsadba ochranné a izolační zeleně kolem areálů průmyslové a zemědělské výroby doplnění a výsadba zeleně podél stávajících i navrhovaných komunikací při respektování požadavků bezpečnosti dopravy doplnění rozptýlené zeleně ve volné krajině (jako interakčních prvků ÚSES)

Místní části Dolní Smrčné - plochy veřejné zeleně jsou lokalizovány do území podél místního potoka a do prostoru návsi, nové plochy nejsou navrženy, budou pouze upraveny stávající. Jestřebí - plochy veřejné zeleně jsou zastoupeny zejména v prostoru návsi a v okolí rybníka na Jestřebském potoce. Nové plochy sídelní zeleně nejsou navrženy.V územním plánu je navržena výsadba ochranné zeleně podél zemědělského areálu. Komárovice - plochy veřejné zeleně jsou zastoupeny v prostoru návsi podél silnice II/404. Nové plochy nejsou navrženy. Panská Lhota – poměrně rozsáhlé plochy zeleně jsou zastoupeny ve vnitřním prostoru návsi. Dále je zeleň zastoupena v předprostoru kostela a hřbitova. Vyházená zeleň je pak reprezentována vlastní plochou hřbitova. Nové plochy nejsou navrženy, v územním plánu je navržena výsadba ochranné zeleně podél zemědělského areálu Malé –v místní části nejsou zastoupeny plochy veřejné zeleně, zeleň v sídle je součástí jiných funkčních ploch. Přímělkov – V sídle jsou malé plochy zeleně zastoupeny kulturním domem a dále na návsi v okolí kapličky. Nové plochy nejsou navrženy. Příseka – plochy veřejné zeleně jsou zastoupeny zejména na návsi a v okolí kostela. Na návsi je podél silnice II/405 neúplná alej vrostlých stromů, několik hodnotných soliterů je také v okolí kostela a hřbitova. Menší plocha zeleně je za bývalou prodejnou. Hodnotná plocha zeleně se solitéry a křížem je u bývalé školy. Navrhovaná zástavba pro bydlení v blízkosti musí tuto stávající plochu zeleně respektovat. Střížov – v sídle je řada meších ploch sídelní zeleně v prostoru návsi průtahu silnice. Jedná se o plochy v okolí kostela, v okolí autobusových zastávek , prodejny Jednoty, u vodních nádrží 28

a.j. Nová zeleň by měla být doplněna u sportovních ploch, výsadba izolační zeleně je navržena u zemědělských areálů. Uhřínovice – zeleň je zastoupen ve vnitřním prostoru návsi. Nové plochy nejsou navrženy V sídle jsou realizovány výsadby liniové zeleně podél novodobých zemědělských cest. V územním plánu je navržena výsadba ochranné zeleně podél zemědělského areálu. V místních částech je sídelní zeleň zastoupena především na návsích sídel a je vymezena jako plocha zeleně nebo jako součást veřejných prostranství. Z tohoto důvodu budou výsadby realizovány místními dřevinami. Zeleň by měla být doplněna po dokončení výstavby inženýrských sítí. V místních částech jsou hodnotné solitéry, nebo skupiny solitérů také v okrajových a humenních částech sídel, které nejsou vymezeny jako plochy zeleně a jsou součástí jiných funkčních ploch. Tyto solitéry a jejich skupiny je třeba v maximální míře respektovat.

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 1. Dopravní infrastruktura Silniční doprava Silnice II/405 V územním plánu je počítáno s rekonstrukcí silnice II/405 podle jednotlivých úseků. Úsek Brtnice - Zašovice je zakreslen jako stávající dopravní plocha. V územním plánu jsou navrženy dopravní plochy pro části rekonstrukce silnice II/405 v úsecích Příseka – Brtnice a pro západní obchvat Příseky. V územním plánu jsou navrženy dopravní koridory pro homogenizaci trasy silnice II/405 podle ZÚR v úsecích : • průtah II/405 městem v úseku začátek úpravy směrem na Jihlavu (u čerpací stanice) náměstí: dopravní koridor je vymezen (zpřesněn) na šířku stávajícího uličního prostoru (K1); • průtah II/405 městem v úseku náměstí - začátek úpravy směrem na Třebíč: dopravní koridor je vymezen (zpřesněn): v zastavěném území na šířku 30 m (K2) a mimo zastavěné území na šířku 80 m (K3); V územním plánu je vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 města (RK6). Silnice II/403 V územním plánu je vymezen dopravní koridor K4 pro dílčí přeložku silnice II/403 v trase převzaté z původního územního plánu. V zastavěném území je vymezen koridor o šířce 30 m a mimo zastavěné území koridor o šířce 80 m. Silnice II/404 Je navržena rekonstrukce křižovatky se silnicí II/405 u Václava a krátkého úseku silnice II/404, který bude využíván k dopravnímu napojení navrhované průmyslové zóny Jihlavská. Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami. Trasy nových inženýrských sítí budou v následné dokumentaci budou navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dotčení silnic a dopravních ploch a koridorů. 29

Změny využití území obsažené v územním plánu budou respektovat silniční síť včetně ochranných pásem silnic. Místní komunikace V územním plánu jsou navrženy místní komunikace k napojení rozvojových ploch a ke zlepšení napojení ploch stávajících. Jednoznačně lokalizované plochy pro dobudování sítě místních komunikací jsou zakresleny v grafické části dokumentace jako navrhovaná veřejná prostranství. Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je možné umístit i uvnitř jednotlivých funkčních ploch podle regulativu příslušné funkční plochy. V územním plánu je zakreslena vyprojektovaná místní komunikace Brtnice Niva podle projektové dokumentace. V územním plánu je zakreslena jako navrhovaná plocha. Ostatní dopravní plochy V územním plánu je počítáno s ponecháním stávajících autobusových zastávek ve městě i místních částech. Zastávky budou upravovány v rámci vymezených dopravních ploch a veřejných prostranství. Přípustná je výstavba nových zastávek na silnicích v lokalitách rozvoje města (průmyslová zóna) a u nových dopravních řešení. Autobusové nádraží v Brtnici je umístěno v prostoru náměstí. V územním plánu nejsou navrženy změny. V zastavěném území bude podél silnic realizován alespoň jednostranný chodník Rovněž bude nutné doplnit chodníky pro přístup k novým rozvojovým plochám. V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Parkoviště budou řešeny v podrobnější dokumentaci na stabilizovaných i navrhovaných plochách. Jednoznačně jsou v územním plánu vymezeny plochy pro parkoviště pro turisty k přístupu do údolí Brtnice a hrad Rokštejn. V řešeném území je navržena cyklostezka a cyklotrasa Jihlava – Raabs an der Thaya. Budování cyklostezek je přípustnou činností neurbanizovaných plochách. Železniční doprava Řešeným územím prochází trať Českých drah č. 240 Jihlava - Brno se stanicemi Dolní Smrčné a Přímělkov. Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. Je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy vč. železniční infrastruktury. 2. Technická infrastruktura Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Město Brtnice Město má vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem vody je jímací území Brtnice s jímacími vrty. Voda z vrtů je výtlačným řadem dopravena do úpravny vody. V úpravně vody je vybudována akumulace a čerpací stanice, ze které je voda výtlakem dopravována do vodojemu Brtnice a do koncového vodojemu. Dále se v řešeném území nachází další, v současné době záložní zdroje. 30

V územním plánu navržena plocha pro vodojem nového tlakového pásma a koridory pro vodovodní řady. Ve výhledu bude třeba najít další zdroje pro město (např. v lokalitě Černé lesy). Nové vodovodní řady budou doplněny v rozvojových lokalitách a také v nedostatečně napojených stabilizovaných plochách. Nové vodovodní řady budou umísťovány zejména na veřejných prostranstvích a na jednotlivých funkčních plochách. Návrh koncepce zásobování pitnou vodou je zakreslena v grafické části. Místní část Dolní Smrčné V místní části je vybudován veřejný vodovod. Zdrojem vody je jímací území s vrtem a jímacím zářezem.Voda z vrtu je do vodojemu čerpána samostatným výtlačným řadem. Z vodojemu je voda gravitačně vedena přiváděcím řadem do rozvodné sítě v obci. Rozvodná síť je vyhovující. V územním plánu nejsou navrženy změny. Místní část Jestřebí V místní části vybudován veřejný vodovod. Zdrojem vody je jímací území s 5 studnami, jedna studna není využívána. Voda z jímacího území je gravitačně svedena do vodojemu Jestřebí. Místní část Komárovice V místní částii není doposud vybudovaný veřejný vodovod. Obyvatelé v obci jsou vodou zásobeni ze soukromých studní. Ve výhledu bude realizována výstavba veřejného vodovodu z místních zdrojů. Místní část Malé V místní části je vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem vody je jímací území se dvěma studnami. Voda ze studní je gravitačně přivedena do vodojemu Malé. Místní část Panská Lhota Místní část má vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem vody je jímací území se studnami a sběrnou jímkou, z nich je voda gravitačně přiváděna do vodojemu Panská Lhota. Místní část Přímělkov V místní části je nově vybudovaný veřejný vodovod společný pro Střížov a Přímělkov. Zdrojem vody je vrt SV od Střížova, z něj je voda čerpána do vodojemu Přímělkov. Místní část Příseka Místní část má vybudovaný vodovod. Zdrojem vody je jímací území se čtyřmi studnami a sběrnou jímkou. Z odkyselovací stanice je voda gravitačně vedena přiváděcím řadem přes rozvodnou síť obce do vodojemu Příseka. Místní část Střížov V místní části je nově vybudovaný veřejný vodovod společný pro Střížov a Přímělkov. Zdrojem vody je vrt SV od Střížova, z něj je voda čerpána do vodojemu Střížov. Místní část Uhřínovice V místní části je vybudován veřejný vodovod. Zdrojem vody je vrt JZ od sídla, z něj je voda čerpána do vodojemu Uhřínovice a odtud vedena gravitačně do obce. V místních částech zůstane zachována stávající koncepce zásobení pitnou vodou. Nově bude vybudován veřejný vodovod pro místní část Komárovice. Nově budou na vodovod napojeny rozvojové plochy, pro některé rozvojové plochy bude nutné posílení tlaku. V místních částech budou prováděny rekonstrukce vodovodní sítě Ve výhledu bude v některých místních částech nutné vyhledat nové zdroje vody. Nutno zohlednit Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina.

31

Odkanalizování a čištění odpadních vod Brtnice V územním plánu nejsou navrženy změny v koncepci odkanalizování města. Město má současné době vybudovaný systém veřejné kanalizace. Brtnice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno celé město. Tato kanalizace je zakončena čistírnou odpadních vod. Stávající kanalizační systém ne zcela vyhovuje nárokům na odvádění odpadních vod. V některých úsecích bude nutno vyloučit přítok balastních vod na ČOV. Ve výhledu je nutno počítat s další rekonstrukcí stokové sítě a výstavbou nové splaškové kanalizace. Bude provedena výstavba nových řadů pro napojení nedostatečně napojených stabilizovaných ploch a pro napojení nově navržených ploch. Samostatnou ČOV má Snaha Brtnice a Mrazírny. Dešťové vody budou v maximální míře likvidovány popř. zdrženy na pozemku investorů (akumulace dešťových vod, vsakování). Návrh koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod je zakreslen v grafické části. Místní část Dolní Smrčné Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. V místní části bude navržena oddílná kanalizační síť. V sídle bude vybudována čistírna odpadních vod společná i pro místní část Střížov. Místní část Jestřebí Místní část nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních m veřejné kanalizace. V místní části bude navržena oddílná kanalizační síť. V sídle bude vybudována čistírna odpadních vod. Místní část Komárovice Místní část nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. V místní části bude individuální likvidace odpadních vod. Místní část Malé Místní část nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. V místní části bude individuální likvidace odpadních vod. Místní část Panská Lhota Místní část nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. V místní části je uvažováno s výstavbou nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody, které budou odváděny na navrhovanou ČOV Dolní Smrčné. Místní část Přímělkov Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. V místní části bude navržena oddílná kanalizační síť. V sídle bude vybudována čistírna odpadních vod. Místní část Příseka Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. V místní části bude navržena oddílná kanalizační síť. V sídle bude vybudována čistírna odpadních vod. Místní část Střížov Místní část nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani čistírnu odpadních vod. V místní části je uvažováno s výstavbou nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody, které budou odváděny na navrhovanou ČOV Přímělkov. Místní část Uhřínovice Místní část nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace V místní části je uvažováno s výstavbou nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody, které budou odváděny na kanalizační systém města Brtnice. Při návrhu koncepce vodohospodářských zařízení nutno zohlednit Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. 32

U vybraných ploch pro bydlení je zástavba lokality podmíněna zpracováním územní studie, v územní studii bude řešen také způsob odkanalizování a čištění odpadních vod dané lokality dle platné legislativy. Energetika Zásobování zemním plynem Město Brtnice a místní části Dolní Smrčné, Jestřebí, Panská Lhota, a Uhřínovice jsou komplexně plynofikovány. Pro rozvojové plochy se předpokládá prodloužení stávající plynovodní sítě. Rozvojové plochy budou napojeny ze stávající plynovodní sítě. Místní části Komárovice, Přímělkov, Příseka, a Střížov nejsou plynofikovány. V územním plánu je navržena plynofikace uvedených místních části. Pro přívodní plynovodní řady jsou navrženy koridor technické infrastruktury. V místní části Malé není počítáno s plynofikací. Stávající plynovodní řady budou respektovány v celé své trase včetně svých ochranných a bezpečnostních pásem. Zásobování elektrickou energií Město a místní části jsou zásobovány elektrickou energií z kmenových linek VN 22 kV. Pro novou zástavbu jsou v územním plánu navrženy nové trafostanice včetně VN přípojek k nim. Bude pokračovat kabelizace vedení VN ve městě. V případě potřeby budou navrženy přeložky vedení VN pro novou výstavbu. Trasy vedení VN jsou navrženy jako koridory technické infrastrukturu. Vymezení koridorů je zakresleno v grafické části územního plánu. Řešeným území dále procházejí stávající vedení VVN 110 kV a VVN 220 kV. Vedení budou respektována ve svých trasách včetně ochranného pásma. Spoje Řešeným územím prochází telekomunikační kabely a nacházejí se zde telekomunikační zařízení. Řešeným územím prochází provozované radioreléové trasy. Tato zařízení budou respektována včetně ochranných pásem. Technické zabezpečení Koncepce nakládání s odpady Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství města, tj. svozem a ukládáním na skládku. Při nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. 3. Občanské vybavení Občanská vybavenost bude umísťována na plochách veřejné a komerční občanské vybavenosti, na plochách pro sport a tělovýchovu, na plochách smíšeného centrálního území a v rámci přípustného využití i na jiných funkčních plochách. V územním plánu je počítáno s novou občanskou vybaveností v těchto lokalitách: a) Regenerace centra města b) Doplnění občanské vybavenosti u silnice II/405, a to v prostoru ul. Jihlavská a v ul. 5. 33

května. c) Plocha občanské vybavenosti pro zázemí hřbitova d) Plochy komerční vybavenosti u silnice II/405 ve směru na Jihlavu e) Doplnění občanské vybavenosti pro sport s rekreaci v návaznosti na stávající sportovní areál v údolí Uhřínovického potoka. f) V místních částech je doplněna chybějící základní občanská vybavenost, zejména sportovní plochy. g) V místní části Příseka je navržena plocha pro sportovní rekreační aktivity v krajině 4. Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství s převládající dopravních funkcí jsou zastoupeny zejména v uličních prostorech a v centrálních částech sídel. Veřejná prostranství jsou vymezena v grafické části a jsou nezastavitelná. U zastavitelných ploch pro bydlení, občanské vybavení a smíšené území obytné nad 2 ha budou v územních studiích vymezena veřejná prostranství o výměře nejméně 1000 m2 na každé dva hektary zastavitelné plochy. Požadavek je uveden v podmínkách využití jednotlivých zastavitelných ploch.

5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ 1. Koncepce uspořádání krajiny Ochrana krajinného rázu V územním plánu je navržena ochrana a tvorba krajiny a krajinného rázu především těmito opatřeními: - ochrana krajinného rázu terénních hřbetů a údolí toků je dána vymezením lokálního ÚSES v nejvyšších a nejnižších částech krajiny, v nivě toku nejsou vymezeny nové zastavitelné plochy. Území podél toků ve vymezených biokoridorech je nezastavitelné; - v maximální míře je nutné respektovat doprovodnou zeleň podél komunikací a aleje podél cest, doprovodnou zeleň vysázet i u navrhovaných komunikací; - v územním plánu je navržena výsadba doprovodné zeleně podél komunikací a cest, doplnění břehových porostů a revitalizace vodních toků (v rámci vymezených prvků ÚSES); - je nutné respektovat přírodní dominanty a přírodní horizonty krajiny; - v územním plánu je umožněno a doporučeno zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na zemědělské půdě katastru; - je umožněno zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění podmíněné souhlasem dotčených orgánů ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny - je umožněno zvýšení podílu vodních ploch v katastru, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněn návrh vodních ploch zvyšujících ekologickou stabilitu území souhlasem dotčených orgánů ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny

34

-

-

u navrhovaných ploch je v regulativech stanovena maximální výška zástavby a jsou stanoveny základní prostorové regulativy. Tyto požadavky jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch. Po obvodu stávajících a navrhovaných ploch průmyslové výroby, ploch drobné a řemeslné výroby a ploch pro zemědělskou výrobu bude vysázena izolační a ochranná zeleň z domácích druhů dřevin.

2. Územní systém ekologické stability Vymezení územního systému ekologické stability Návrh územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) v územním plánu zahrnuje vymezení následujících prvků ÚSES (prvky se nacházejí v řešeném území celou plochou, případně do něho zasahují částí své plochy): • dvou regionálních biocenter RBC 657 Hovařesek a RBC 662 Jestřebský les; • dvou úseků nadregionálního biokoridoru K 181 v prostoru jeho mezofilní bučinné osy, označených jako K 181/1 a K 181/2; • tří úseků dvou regionálních biokoridorů – RBK RK 509 a RBK RK 510/1, RBK RK 510/2; • tří biocenter s prostorovými parametry lokálních biocenter vložených do tras nadregionálního a regionálních biokoridorů – LBC 19, LBC 26, LBC 38; • dalších třiceti čtyř lokálních biocenter označených LBC 1 - 14, LBC 16 - 18, LBC 20 - 25, LBC 27 - 37 a LBC 39; • padesáti šesti lokálních biokoridorů označených LBK 1 - 56. Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastavěném území a rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemkům, na skutečný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodářství a zemědělství je tudíž možné provádět určité korekce či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES (např. při zpracování komplexní pozemkové úpravy), a to při splnění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funkčnosti ÚSES. Přípustnost korekcí či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES je třeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. Přehled vymezených skladebných částí ÚSES Přehled navržených biocenter Označení biocentra

Funkční typ + biogeografický význam

Příslušnost k typu větve

RBC 657 Hovařesek

regionální biocentrum

smíšené

RBC 662 Jestřebský les


mezofilní

LBC 1

lokální biocentrum

hydrofilní

LBC 2


smíšené

LBC 3


smíšené

LBC 4


mezofilní

LBC 5


smíšené

LBC 6


mezofilní

35

LBC 7


hydrofilní

LBC 8


smíšené (v urbánním prostředí)

LBC 9


hydrofilní

LBC 10


smíšené

LBC 11


mezofilní

LBC 12


mezofilní

LBC 13


mezofilní

LBC 14


mezofilní

LBC 15


hydrofilní

LBC 16


mezofilní

LBC 17


hydrofilní

LBC 18


hydrofilní

LBC 19

lokální biocentrum "vložené"

mezofilní

LBC 20


hydrofilní

LBC 21


smíšené

LBC 22


hydrofilní

LBC 23


hydrofilní

LBC 24


hydrofilní

LBC 25


mezofilní

LBC 26


mezofilní

LBC 27


mezofilní

LBC 28


mezofilní

LBC 29


smíšené

LBC 30


mezofilní

LBC 31


smíšené

LBC 32


smíšené

LBC 33


mezofilní

LBC 34


mezofilní

LBC 35


hydrofilní

LBC 36


mezofilní

LBC 37


hydrofilní

LBC 38


mezofilní

LBC 39


mezofilní

36

Přehled navržených biokoridorů Označení biokoridoru



K 181/1

úsek nadregionálního biokoridoru v prostoru mezofilní bučinné osy

mezofilní

K 181/2


mezofilní

RK 509

úsek regionálního biokoridoru

mezofilní

RK 510/1


mezofilní

RK 510/2


mezofilní

LBK 1

lokální biokoridor

hydrofilní

LBK 2


hydrofilní

LBK 3


hydrofilní

LBK 4


hydrofilní

LBK 5


hydrofilní

LBK 6


hydrofilní

LBK 7


hydrofilní

LBK 8


hydrofilní

LBK 9


mezofilní

LBK 10


hydrofilní

LBK 11


hydrofilní

LBK 12


hydrofilní

LBK 13


hydrofilní

LBK 14


hydrofilní

LBK 15


hydrofilní

LBK 16


hydrofilní

LBK 17


hydrofilní

LBK 18


hydrofilní

LBK 19


hydrofilní

LBK 20


hydrofilní

LBK 21


hydrofilní

LBK 22


hydrofilní

LBK 23


mezofilní

LBK 24


mezofilní

LBK 25


mezofilní

LBK 26


mezofilní

LBK 27


mezofilní

LBK 28


mezofilní 37

Označení biokoridoru



LBK 29


mezofilní

LBK 30


mezofilní

LBK 31


mezofilní

LBK 32


mezofilní

LBK 33


mezofilní

LBK 34


mezofilní

LBK 35


mezofilní

LBK 36


mezofilní

LBK 37


mezofilní

LBK 38


mezofilní

LBK 39


mezofilní

LBK 40


mezofilní

LBK 41


mezofilní

LBK 42


mezofilní

LBK 43


mezofilní

LBK 44


mezofilní

LBK 45


mezofilní

LBK 46


mezofilní

LBK 47


mezofilní

LBK 48


mezofilní

LBK 49


mezofilní

LBK 50


mezofilní

LBK 51


mezofilní

LBK 52


mezofilní

LBK 53


mezofilní

LBK 54


mezofilní

LBK 55


mezofilní

LBK 56


mezofilní

LBK 57


mezofilní

LBK 58


hydrofilní

LBK 59


hydrofilní

LBK 60


hydrofilní

LBK 61


hydrofilní

38

Podmínky pro využití ploch ÚSES Vytváření ÚSES je veřejně prospěšným opatřením (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití začleněné do vymezených skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní je využití sloužící k posílení či zachování funkčnosti ÚSES. Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. Podmíněně přípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální míru ekologické stability území. Do vymezených ploch ÚSES nelze umísťovat stavby, a to ani v zastavěném území a v zastavitelných plochách. Výjimky tvoří: • stavby pro vodní hospodářství v plochách vodních a vodohospodářských za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES; • stavby dopravní infrastruktury v plochách dopravy za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; • stavby jiných komunikací, pokud jde o zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; • stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby a zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES. Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. 3. Protierozní opatření V horních částech toků vybudovat záchytné nádrže (rybníky, poldry). V územním plánu je jejich situování přípustnou činností na funkčních plochách krajině. Zejména pro ochranu zastavěného území jsou v územním plánu vymezeny také konkrétní plochy pro retenci povrchových vod. V plochách pro umístění poldrů je třeba v max. míře respektovat krajinnou zeleň. Návrh ÚSES a pozemkové úpravy je třeba řešit takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Zemědělské obhospodařování pozemků podřídit půdně ochranným aspektům (doplnění průlehy, meze, střídání plodin apod.) V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu je umožněno přípustnou činností v regulativech funkčních ploch nezastavěného území. Pro ochranu rozvojových lokalit situovaných na kontaktu s neurbanizovaným územím před extravilánovými vodami se navrhuje vybudování zemních záchytných příkopů.

39

4. Ochrana před povodněmi Záplavové území významného vodního toku Jihlava je stanoveno rozhodnutím KrÚ Vysočina čj. KUJI 7451/2006 Sp.zn.KUJI 13145/2005- OLVHZ-6 ze dne 26. 1. 2006. Záplavové území významného vodního toku Brtnice je stanoveno rozhodnutím ONV Jihlava čj. ŽP/Vod-889/91-če-234/6 ze dne 29.5.1991. Záplavové území ostatních vodních toků v řešeném území není administrativně vodoprávním úřadem stanoveno. Záplavové území je zakresleno v grafické části odůvodnění územního plánu. 5. Dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostných surovin Do řešeného území zasahuje výhradní ložisko stavebního kamene Bransouze - ev. č. ložiska 3 201600. Je stanoveno chráněné ložiskové (CHLÚ) území zasahující do k. ú. Brtnice a Bransouze. V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb. V řešeném území nejsou evidována sesuvná území.

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ ( HLAVNÍ VYUŽITÍ), PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSNÉHO VYUŽITÍ, POPŘ. PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍMEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU. V hlavním výkrese vymezuje územní plán barevně odlišené plochy s rozdílným způsobem využití (také funkční plochy) s určením převažujícího účelu využití. K nim přiřazuje v textové části příslušné regulativy, která vymezují hlavní využití, přípustné, nepřípustné popř. podmíněně přípustné využití ploch. Takto vymezená regulace ploch omezuje využitelnost jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. - stupeň přípustné - optimální využití plochy, splňující podmínky, které jsou v území běžné, bezkolizní vztahy - stupeň podmíněně přípustné - využití plochy činnostmi a ději, které nejsou v ploše běžné, ale nenarušují funkci území jako celku - stupeň nepřípustné - zakázaný, nedovolený způsob využívání plochy. Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. U stupně nepřípustné nejsou ve výčtu činností v regulativech ploch uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí hlavní V grafické části územního plánu jsou plochy s rozdílným využitím označeny plošně (barevnou plochou nebo šrafou podle legendy) a písmennou zkratkou plochy (např. BR). Tato označení jsou rovnocenná a závazná. Regulativ konkrétní plochy je označen identifikátorem - písmennou zkratkou s číselným indexem (např.BR1). Jednotlivé plochy jsou od sebe odděleny hranicí, která odpovídá podrobnosti zpracování ÚP, měřítku použitého mapového podkladu a generalizaci zákresu funkčních ploch. Tyto hranice je možno přiměřeně zpřesňovat v rámci podrobnější dokumentace při zachování koncepce dané územním plánem. 40

Vymezenému členění ploch musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn jejich využití. Stavby a jiná opatření, které vymezenému členění ploch neodpovídají nelze na tomto území umístit nebo povolit. Dosavadní způsob využití území a ploch, který neodpovídá navrženému využití ploch podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru. Členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití Základní členění vychází z vyhlášky č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Plochy zastavěné a zastavitelné se člení na: Plochy bydlení 1) Bydlení v rodinných domech (BR) 2) Bydlení v bytových domech (BD) Plochy rekreace 3) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) 4) Plochy pro rodinnou rekreaci (RR) 5) Rekreační zahrady (RZ) Plochy občanského vybavení 6) Veřejná občanská vybavenost (OV) 7) Komerční občanská vybavenost (KV) 8) Sport a tělovýchova (OS) Plochy veřejných prostranství 9) Komunikační plochy veřejných prostranství (PD) Plochy zeleně 10) Sídelní zeleň (ZS) Plochy smíšené obytné 11) Plochy smíšené centrální (SC) 12) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 13) Plochy silniční dopravy (DS) 14) Plochy účelových komunikací (DU) 15) Plochy dopravních zařízení (DP) 16) Plochy drážní dopravy (DZ) 17) Plochy letecké dopravy (DL) Plochy technické infrastruktury 18) Plochy technického vybavení (TI) Plochy výroby a skladování 19) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 20) Průmyslová výroba a skladování (VP) 21) Zemědělská výroba (VZ) Plochy nezastavěné se člení na: Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a toky (H) 41

Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské – orná půda (ZO) 3) Plochy zemědělské – trvalé travní porosty (ZT) 4) Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) Plochy lesní 5) Plochy lesů (LP) Plochy přírodní 6) Plochy biocenter a chráněných území (OP) Plochy smíšené nezastavěného území 7) Plochy krajinné zeleně (LK) Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití a využití ploch hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné. Plochy bydlení 1) Bydlení v rodinných domech - BR Hlavní: Plochy pro bydlení se zázemím rekreačních a užitkových zahrad. Přípustné: Různé typy rodinných domů, místní komunikace pro obsluhu území, parkoviště, veřejná zeleň, veřejná prostranství, dětská hřiště, Podmíněně přípustné: Přípustnostná je výstavba bytových domů, pokud je uvedeno v regulativu jednotlivých ploch. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zařízení zdravotnictví a sociální péče, individuální rekreace ve stávajících domech (rekreační chalupy), zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost a chov drobného hospodářského zvířectva, pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru (bez negativních vlivů na pozemek souseda). Podmíněně přípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zátěž v území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U nově vymezených zastavitelných ploch je maximální počet nadzemních podlaží v podmínkách využití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch BR výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle. U nové zástavby ve stabilizovaném území zohlednit převládající tvar stávajících střech. Nové stavby v místních částech budou respektovat venkovský charakter zástavby. 2) Bydlení v bytových domech - BD Hlavní: Plochy pro bydlení v bytových domech Přípustné: Přípustné jsou rodinné domy, objekty pro dočasné ubytování, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, zařízení pro kulturu, zdravotnictví a sport sloužící pro obsluhu tohoto území 42

Místní komunikace pro obsluhu území, parkoviště, garáže, sídelní (veřejná) zeleň, veřejná prostranství, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Podmíněně přípustné: Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících. Podmíněně přípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zátěž v území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U nově vymezených zastavitelných ploch je maximální počet nadzemních podlaží v podmínkách využití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch (BD) výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle, max. 4 NP. Plochy rekreace 3) Plochy pro hromadnou rekreaci – RH Hlavní: Slouží pro uspokojování společných potřeb rekreace a turistiky občanů. Přípustné: Slouží k umístění zařízení hromadné rekreace a cestovního ruchu a staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity pro obsluhu takového území. Umístění stravovacích a ubytovacích zařízení a sportovně rekreačních zařízení. Přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci, bydlení, pokud neomezí hlavní funkci plochy, stavby a zařízení pro agroturistiku. Nepřípustné Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. 4) Plochy pro rodinnou rekreaci – RR Hlavní: Slouží pro uspokojování potřeb rekreace jednotlivých občanů na vlastních nemovitostech. Přípustné: Slouží k umístění individuálních rekreačních chat, rekreačních domků a chalup a staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity, přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. Nepřípustné: Stavby pro trvalé bydlení, výrobní činnosti a sklady, stavby nesouvisející s rekreační funkcí plochy, u individuálních rekreačních chat je nepřípustný chov drobného hospodářského zvířectva. Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. 43

Podmínky prostorového uspořádání: Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. 5) Rekreační zahrady – RZ Hlavní: Umístění rekreačních zahrad sloužících k rekreaci a zahrádkaření Přípustné: Přípustné jsou rekreační objekty, zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. Přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport bez negativního dopadu na okolní prostředí, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Umístění individuálních rekreačních chat. Nepřípustné: Stavby pro trvalé bydlení, výrobní činnosti a sklady, stavby nesouvisející s rekreační funkcí plochy. Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Plochy občanského vybavení 6) Veřejná občanská vybavenost – OV Hlavní: Stavby pro veřejné občanské vybavení. Přípustné: Stavby pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociálních péči, kulturní zařízení, správní a administrativní objekty, stavby pro obchod, veřejné stravování a ubytování, služby nevýrobního charakteru. Veřejná prostranství, veřejná (sídelní) zeleň, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Bydlení v případě, že se jedná o byt správce nebo majitele zařízení, plochy pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci, řemesla a služby nesnižující kvalitu prostředí, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro pěší, parkoviště, vestavěné garáže, ostatní garáže. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U nově vymezených zastavitelných ploch je maximální počet nadzemních podlaží v podmínkách využití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch a ploch přestaveb nová zástavby svým výškovým členěním výrazně nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti v navazujícím území. 7) Komerční občanská vybavenost – KV Hlavní: Stavby pro komerční občanské vybavení. Přípustné: Plochy určené pro zařízení převážně komerčního charakteru, tj. pro komerční administrativu, obchodní zařízení, areály velkoobchodu, plochy určené pro stravovací zařízení a ubytovací

44

zařízení, plochy určené pro zařízení nevýrobních služeb bez negativních účinků na okolí, plochy určené pro zařízení výrobních služeb bez rušivých účinků na okolí. Veřejná prostranství, veřejná (sídelní) zeleň, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Přípustné jsou plochy veřejné občanské vybavenosti a plochy pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci, pokud daná lokalita splňuje požadavky pro danou vybavenost podle platných hygienických předpisů. Přechodné bydlení, byty správců, služební byty, pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení podle platných hygienických předpisů, Přípustné jsou řemesla a služby nesnižující kvalitu prostředí, Bydlení v případě, že se jedná o byt správce nebo majitele zařízení, plochy pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro pěší, parkoviště, vestavěné garáže, ostatní garáže. Areály velkoplošného prodeje a služeb nad 200m2 prodejní nebo odbytové plochy (např. supermarkety, hypermarkety, nákupní centra, služby pro motoristy). Nepřípustné: Využití pro bydlení v RD. Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je maximální počet nadzemních podlaží uveden v podmínkách využití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch a ploch přestaveb nová zástavba svým výškovým členěním výrazně nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti v navazujícím území. 8) Sport a tělovýchova – OS Hlavní: Slouží pro sportovní a tělovýchovná zařízení organizované i neorganizované. Přípustné: Sportovní a rekreační hřiště a jejich vybavenost, přípustné jsou byty správců, místní komunikace pro obsluhu území, parkoviště, veřejná zeleň. Podmíněně přípustné: Menší ubytovací a stravovací zařízení sloužící obsluze těchto území, služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy pro sport a tělovýchovu přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn podle podmínek využití zastavitelných ploch. Plochy veřejných prostranství 9) Komunikační plochy veřejných prostranství - PD Hlavní: Veřejně přístupný uliční prostor a prostor návsí a náměstí s převažující komunikační funkcí. Přípustné: Plochy veřejných prostranství s převažující komunikační funkcí zahrnují stávající a navrhované plochy veřejně přístupných ploch v zastavěném území obce, zpravidla v centrálním prostoru (náves, náměstí) nebo uličním prostoru. Zahrnují plochy dopravní, technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství. Součástí jsou také dílčí plochy veřejné zeleně.

45

Podmíněně přípustné: Drobná architektura, městský mobiliář, dětská hřiště, drobné sakrální stavby, zařízení sloužící obsluze těchto ploch. Nepřípustné: Nepřípustná je zástavba veřejného prostranství budovami. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. Plochy zeleně 10) Sídelní zeleň - ZS Hlavní: Veřejně přístupný prostor s převažujícím zastoupením sídelní zeleně. Přípustné: Území pro veřejnou upravenou zeleň a parky plnící funkci estetickou, rekreační, ekologickou, pietní i ochrannou, přípustné jsou dětská hřiště, odpočívadla s lavičkami, drobné sakrální stavby a zařízení sloužící obsluze těchto ploch. Podmíněně přípustné: zřizování pěších případně cyklistických cest, veřejná prostranství a plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, vodních prvků, umisťování mobiliáře obce, zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních komunikací. Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. Nepřípustné: je umístění objektů jiných funkcí, jiné činnosti narušující prostředí sídelní zeleně. Nepřípustná je zástavba veřejného prostranství se sídelní zelení budovami. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. Plochy smíšené obytné 11) Plochy smíšené centrální - SC Hlavní: Plochy určené pro smíšené využití, veřejnou i komerční vybavenost, podnikatelské aktivity a bydlení zpravidla v městských centrech Přípustné: Přípustné jsou stavby pro bydlení, rodinné i bytové domy, sportovní a rekreační plochy pro obsluhu tohoto území, přípustná je veřejná (sídelní) zeleň a parky, související dopravní a technická infrastruktura, pozemky veřejných prostranství. Podmíněně přípustné: Pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území ( např., nerušící výroba řemesla a služby), a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Nepřípustné jsou areály velkoplošného prodeje a služeb nad 200m2 prodejní nebo odbytové plochy (např. supermarkety, hypermarkety, nákupní centra, služby pro motoristy).

46

Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch nová zástavby svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby v navazujícím území. Nové stavby v místních částech budou respektovat venkovský charakter zástavby. 12) Plochy smíšené venkovské - SV Hlavní: Ve venkovských sídlech smíšené území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitelů nesnižující kvalitu souvisejícího území. Přípustné: Plochy pro bydlení majitelů a zemědělskou malovýrobu s chovem hospodářského zvířectva, doplněné plochami služeb v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Umístění drobných řemeslných provozů, služeb a obchodů v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování,byty, zařízení zdravotnictví a sociální péče, rekreace, zařízení dopravní a technické infrastruktury, zeleň. Podmíněně přípustné: Zemědělská výroba s chovem hospodářského zvířectva, pokud nenarušuje užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižuje kvalitu prostředí souvisejícího území a pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru (bez negativních vlivů na pozemek souseda), sklady a zařízení zemědělské výroby, rekreace ve stávajících objektech (rekreační chalupy), agroturistika, sportovní plochy, plochy veřejné i soukromé zeleně, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Nepřípustné jsou obtěžující služby a řemesla včetně obtěžující drobné výroby, činnosti náročné na přepravu zboží, stavby s vysokými plošnými nároky na pozemky, objekty průmyslové výroby, stáje pro velkochovy hospodářských zvířat. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch max. výška 2 NP + podkroví. Plochy dopravní infrastruktury 13) Plochy silniční dopravy - DS Hlavní: Stavby silniční dopravní infrastruktury. Přípustné: Plochy pozemních komunikací včetně souvisejících pozemků a objektů, plochy doprovodné zeleně. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy dopravních zařízení a plochy železnice včetně nádraží, ploch pro vysokorychlostní trať, plochy pro dopravu hromadnou, zemědělskou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny.

47

14) Plochy účelových komunikací - DU Hlavní: Plochy veřejně přístupných komunikací, sloužící pro obsluhu území a umožňující průchod krajinou. Přípustné: Pozemky účelových komunikací, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy pro dopravu pěší a cyklistickou, plochy pro doprovodnou zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 15) Plochy dopravních zařízení - DP Hlavní: Plochy dopravních zařízení, odstavných a parkovacích stání, garáží. Přípustné: Odstavné a parkovací plochy, řadové a hromadné garáže. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, veřejná prostranství a zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 16) Plochy drážní dopravy - DZ Hlavní: Stavby železniční dopravní infrastruktury. Přípustné: Pozemky dráhy a zařízení na dráze, související dopravní a technická infrastruktura, zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 17) Plochy letecké dopravy - DZ Hlavní: Plochy dopravní infrastruktury sloužící pro situování staveb a zařízení letecké dopravy. Přípustné: Zařízení pro leteckou dopravu, provozní a správní budovy. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury a zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. Plochy technické infrastruktury 18) Plochy technického vybavení - TI Hlavní: Stavby technické infrastruktury.

48

Přípustné Monofunkční plochy pro stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a telekomunikace a spoje a trubní přepravu produktů.je pouze zařízení sloužící obsluze těchto území. Podmíněně přípustné: Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. Nepřípustné Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s určující funkcí plochy. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. Plochy výroby a skladování 20) Drobná výroba a řemeslná výroba - VD Hlavní: Plochy určené pro drobnou výrobu, malovýrobu a přidruženou výrobu, pro výrobní služby a řemeslnou výrobu. Přípustné: Plochy určené pro umisťování objektů drobné výroby, slouží k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě řemeslnické, navazující sklady a služby, přípustné jsou zařízení obchodu, administrativa a správa, zařízení dopravní a technické infrastruktury a zeleň, Podmíněně přípustné: Byty správců (pohotovostní byty), hromadné a halové garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné: Využití pro bydlení v RD nebo bytových domech, sport a tělovýchovu, rekreace, zemědělská výroba. Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s určující funkcí plochy. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn a ploch přestaveb je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch VD je max. výška staveb stanovena na 8 m. 21) Průmyslová výroba a skladování - VP Hlavní: Plocha je určena pro umisťování staveb v areálech pro průmyslovou výrobu a skladování, tj. zařízení průmyslové výroby továrního charakteru. Přípustné: Plochy pro stavebnictví, opravárenství, služeb a činností náročných na přepravu zboží, negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní OP, které je dáno hranicí výrobního areálu. Přípustná je drobná výroba, výrobní řemesla a služby, zemědělská výroba, zařízení dopravní a technické infrastruktury, hromadné a halové garáže, plošně a dopravně náročné komerční aktivity. Podmíněně přípustné: Byty správců (pohotovostní byty), situování čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné: Využití pro bydlení, občanskou vybavenost, sport a tělovýchovu, rekreaci, výroba se silným negativním dopadem na prostředí. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch je max. výška staveb stanovena na 10 m. 49

21) Zemědělská výroba - VZ Hlavní: Plochy určené pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Přípustné: Plocha pro zařízení zemědělské výroby, jejího technického vybavení a skladování zemědělské produkce. Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní OP, které může přesahovat hranice areálu. Přípustná je průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní řemesla, obchod, služby, zařízení dopravní a technické infrastruktury a zeleň, hromadné a halové garáže, zařízení lesního hospodářství a zpracování dřevní hmoty. Podmíněně přípustné: Obchodní a komerční aktivity, vybavenost. Byty správců (pohotovostní byty), situování čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou: Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, zařízení sportu a tělovýchovy, zařízení pro rekreaci, výroba ze silným negativním dopadem na prostředí. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch je max. výška staveb stanovena na 10 m. Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a toky (H) Hlavní: Vodní ploch a toky. Přípustné: Jsou vodní toky a plochy, rybníky a ostatní vodní nádrže, které plní funkce ekologicko stabilizační, rekreační, estetické a hospodářské, které jsou přírodní nebo uměle vybudované. Podmíněně přípustné: Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), činnosti související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, výjimečně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. Nepřípustné Je umístění staveb a činností jiných funkcí a činností negativně ovlivňující vodní režim v území. Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské – orná půda (ZO) Hlavní: Zemědělská půda Přípustné: Plochy zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady, přípustné jsou změny kultur. Protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, zalesnění a extenzivní vodní plochy podmíněné souhlasem orgánů ochrany ZPF. Umísťování drobných staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k hospodaření na zemědělské půdě a výkon myslivosti podmíněné souhlasem ochrany ZPF. Účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. 50

Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí. 3) Plochy zemědělské – trvalé travní porosty (ZT) Hlavní: Zemědělská půda. Přípustná Plochy zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady, přípustné jsou změny kultur. Protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, zalesnění a extenzivní vodní plochy podmíněné souhlasem orgánů ochrany ZPF. Umísťování drobných staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k hospodaření na zemědělské půdě a výkon myslivosti podmíněné souhlasem ochrany ZPF. Účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí. 4) Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) Hlavní: Zahrady. Přípustné: Slouží k umístění samostatných zahrad, které nejsou určeny k zastavění. Podmíněně přípustné: Účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby, vedlejší stavby ke stavbám pro bydlení, zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. Nepřípustné: Stavby pro bydlení, podnikání a jiné stavby a činnosti nesouvisející s určující funkcí plochy. Plochy lesní 5) Plochy lesů (LP) Hlavní: Pozemky určené k plnění funkcí lesa. Přípustná Lesní a jiné pozemky, které jsou určeny k plnění funkcí lesa (PUPFL), využití ploch je možné pouze v souladu se zákonem na ochranu lesa v platném znění. Pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, ochranu přírody , realizace ÚSES, protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Umísťování drobných staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k výkonu myslivosti podmíněné souhlasem státní správy lesů. Výstavba extenzivních vodních nádrží podmíněná souhlasem státní správy lesů. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí.

51

Plochy přírodní 6) Plochy biocenter a chráněných území (OP) Hlavní: Zvláště chráněné území a biocentrum územního systému ekologické stability. Přípustné jsou: Plochy přírodní se vymezují za účelem zajistit podmínky pro ochranu přírody a krajiny. Jedná se o plochy zvláště chráněných území, plochy biocenter. Přípustné jsou plochy zemědělské půdy, plochy lesů a krajinné zeleně, vodní plochy. Podmíněně přípustné: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné činnosti ohrozit určující funkci plochy a narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Je využití, které je v rozporu s podmínkami ochrany přírody a krajiny dané lokality. Plochy smíšené nezastavěného území 7) Plochy krajinné zeleně (LK) Hlavní: Nezemědělské a nelesní plochy v krajině (popř.sídle) porostlé vegetací, většinou se zastoupením dřevin. Přípustné jsou: Jedná se o extenzivní trávní porosty, dřeviny, skupinovou, rozptýlenou, solitérní a liniovou zeleň a ekologicky kvalitní rostlinná společenstva. Opatření ke zvýšení ekologické stability území, realizace ÚSES, zařízení a stavby pro ochranu přírody, protipovodňová a protierozní opatření Podmíněně přípustné: Extenzivní vodní plochy, zřizování pěších případně cyklistických cest, plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, revitalizační opatření. Výstavba zařízení liniové dopravní a technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních komunikací. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Jsou stavby a zařízení nevratně znehodnocující krajinnou zeleň.

7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT.

Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného využívání pro stanovený účel:

52

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY VYMEZENÉ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ZPŘESNĚNÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM. Dopravní infrastruktura: VD1 (DK27) Plocha pro obchvat silnice II/405 Příseky včetně řešení křižovatek, dílčích přeložek místních komunikací, souvisejících objektů a vyvolaných přeložek inženýrských sítí a asanací. VD2 (DK27) Plocha pro rekonstrukci silnice II/405 Příseka - Brtnice včetně řešení křižovatek, dílčích přeložek místních komunikací, souvisejících objektů a vyvolaných přeložek inženýrských sítí. VD3 (DK27) Plocha pro úpravu křižovatky II/405 ul. 5. května a ul. Široká včetně dílčích přeložek místních komunikací, souvisejících objektů, parkoviště a vyvolaných přeložek inženýrských sítí. VD4 (DK27) Homogenizace stávající trasy silnice II/405 ve vymezeném koridoru K1. VD5 (DK27) Homogenizace stávající trasy silnice II/405 ve vymezeném koridoru K2. VD6 (DK27) Homogenizace stávající trasy silnice II/405 ve vymezeném koridoru K3.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY VYMEZENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU. Dopravní infrastruktura: VD7 Přeložka silnice II/403 včetně řešení křižovatek, dílčích přeložek místních komunikací, souvisejících objektů a vyvolaných přeložek inženýrských sítí a asanací ve vymezeném koridoru K4. VD8

Plocha pro místní sběrnou komunikaci v lokalitě Niva včetně řešení křižovatek, souvisejících objektů a vyvolaných přeložek inženýrských sítí

VD9

Plocha pro místní komunikaci v Přísece k napojení hřiště a plochy pro ČOV.

VD10 Plocha pro parkoviště pro hrad Rokštejn v Přímělkově. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY VYMEZENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU. Technická infrastruktura: VT 12

Vodovodní řad do nového vodojemu včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.

VT 13

Vodovodní řad do navrhované průmyslové zóny u mrazíren včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru

VT 14

Vodovodní a kanalizační řad k napojení průmyslové zóny Jihlavská včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru

53

VT 15

Vodovodní a plynovodní řad k napojení průmyslové zóny Jihlavská včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru

VT 16

Kanalizační řad z místní části Uhřínovice na kanalizační systém města včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru

VT 17

Kanalizační řad z místní části Panská Lhota do místní části Dolní Smrčné včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru

VT 18

Kanalizační a plynovodní řad z místní části Střížov do místní části Přímělkov včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.

VT 19

Plynovodní řad do místní části Příseka včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.

VT 20

Plynovodní řad z místní části Příseka do místní části Komárovice včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.

VT 21 Plynovodní řad z místní části Komárovice do místní části Střížov včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.. VT 22

Plynovodního řad z místní části Panská Lhota do místní části Malé včetně objektů na síti ve vymezeném koridoru.

VT 23 Nové trafostanice včetně přípojek VN ve vymezeném koridoru. VT 24 Plocha pro vodojem v Brtnici VT 25 Plocha pro čistírnu odpadních vod Dolní Smrčné VT 26 Plocha pro čistírnu odpadních vod Jestřebí VT 27 Plocha pro čistírnu odpadních vod Přímělkov VT 28 Plocha pro čistírnu odpadních vod Příseka VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ VYMEZENÁ V ÚZEMNÍM PLÁNU PRO: Zvyšování retenčních schopností krajiny: VR 29 Plocha pro retenci povrchových vod na toku Fluska VR 30 Plocha pro retenci povrchových vod na Uhřínovickém potoce VR 31 Plocha pro retenci povrchových vod na Špitálském potoce VR 32 Plocha pro retenci povrchových vod v Dolním Smrčném VR 33 Plocha pro retenci povrchových vod v Jestřebí VR 34 Plocha pro retenci povrchových vod v Přímělkově 54

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ VYMEZENÁ ROZVOJE A ZPŘESNĚNÁ ÚZEMNÍM PLÁNEM.

V ZÁSADÁCH

ÚZEMNÍHO

Založení prvků územního systému ekologické stability: VU35 (U023) NRBK K 124- Mohelno s vloženými lokálními biocentry VU36 (U108) RBC Hovařesek VU37 (U113) RBC Jestřebský les VU38 (U241) RBK Špičák –Jestřebský les vloženými lokálními biocentry VU39 (U242) RBK Jestřebský les – U trojáku s vloženými lokálními biocentry ASANACE: A1 Asanace stodoly p.č. 74/2 a 75/1 (k.ú. Brtnice) v centrální části města pro výstavbu křižovatky na silnici II/405. A2 Asanace části objektu v p.č.- st. 70 (k.ú. Brtnice) pro úpravu silnice II/405 v ul. 5. května. A3 Asanace objektu p.č. 565 pro úpravu silnice II/405. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb je zakresleno v grafické části územního plánu. Poznámka: na tato plochy se vztahuje i překupní právo podle §101 stavebního zákona.

8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO.

Veřejně prospěšné stavby pro účel: Veřejně prospěšné stavby občanského vybavení: PO 40 Plocha pro občanskou vybavenost na ul. 5. května v Brtnici PO 41 Plocha pro občanskou vybavenost na ul. Hřbitovní v Brtnici PO 42 Plochy pro rozšíření sportovního areálu v Brtnici PO 43 Sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka v Brtnici PO 44 Sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka v Brtnici PO 45 Plocha pro zázemí lyžařského areálu v Brtnici PO 46 Plocha pro rozšíření lyžařského areálu v Brtnicí

55

PO 47 Plocha pro občanskou vybavenost v návaznosti hřiště v Dolním Smrčné PO 48 Plocha pro sportovní a rekreační hřiště v Jestřebí u Brtnice PO 49 Plocha pro sportovní a rekreační hřiště v Panské Lhotě PO 50 Plocha pro občanskou vybavenost v návaznosti na stávající kulturní dům v Přímělkově PO 51 Plocha pro dětské hřiště v Přísece PO 52 Plocha pro sportovní hřiště v Přísece PO 53 Plocha pro rozšíření sportovního hřiště ve Střížově PO 54 Plocha pro sportovní hřiště v Přísece Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a opatření je zakresleno v grafické části územního plánu. Poznámka: na tato plochy se nevztahuje možnost vyvlastnění či jiného omezení vlastnických práv podle §170 stavebního zákona.

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ V územním plánu jsou vymezeny územní rezervy pro plochy: R1 – rezervní plocha pro průmyslovou výrobu a skladování v lokalitě Jihlavská R2 – rezervní plocha pro bydlení v rodinných domech v Přísece R4 – rezervní plocha pro prověření budoucího umístění vodní nádrže Střížov R5 – rezervní plocha pro prověření budoucího umístění vodní nádrže Brodce V územním plánu je vymezena územní rezerva pro koridor: RK6 – územní rezerva pro dopravní koridor přeložky silnice II/405. Podmínky pro využití území v plochách a koridorech územních rezerv: Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití v plochách a koridorech územních rezerv platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní způsob využití: Ochrana před zásahy, které by podstatně znesnadňovaly nebo prodražovaly případné budoucí využití ploch a koridorů územních rezerv pro účel vymezený územním plánem. Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní umístění stavby pro daný účel v ploše nebo koridoru územní rezervy.

56

Nepřípustná je realizace staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (např. zalesnění, výstavba vodních ploch), jejichž realizace by podstatně ztěžovala nebo prodražovala budoucí využití územních rezerv.

10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI.

Tyto plochy jsou uvedeny v podmínkách využití zastavitelných ploch a zakresleny ve výkrese základního členění. Územní studie budou pořízeny a data o studiích budou vloženy do evidence územně plánovací činnosti do dvou let od schválení územního plánu.

11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny.

12. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)

Pořadí změn (etapizace) je uvedeno v podmínkách využití zastavitelných ploch. Využití ploch ve 2. etapě je přípustné po zahájení výstavby na 75 % ploch 1. etapy.

13. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHTEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE POUZE AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

Tyto stavby nejsou v územním plánu vymezeny.

14. VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Tyto stavby nejsou územním plánem vymezeny.

57

15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Dokumentace obsahuje: I. Územní plán A. Textová část územního plánu B. Grafická část územního plánu: 1 2 3 4

Výkres základního členění Hlavní výkres Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Výkres pořadí změn v území

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000

II. Odůvodnění územního plánu A. Textová část odůvodnění územního plánu B. Grafická část odůvodnění územního plánu: 5 Koordinační výkres 6 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 7 Výkres širších vztahů

58

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 100 000

II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM Postavení města v systému osídlení Územní plán je zpracován pro správní území města Brtnice, tedy pro katastrální území Brtnice, Dolní Smrčné, Jestřebí u Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov a Uhřínovice u Jihlavy. Řešené území se nachází v kraji Vysočina, v okrese Jihlava v blízkosti okresní hranice mezi Jihlavou a Třebíčí. Krajské město Jihlava je od města Brtnice vzdáleno cca 12 km. Město Brtnice patří do správního obvodu města Jihlavy, které je pro něj obcí s rozšířenou působností (ORP). Celková výměra všech katastrálních území (řešeného území) je 7 418,27 ha. V roce 2001 trvale bydlelo ve městě Brtnici a jejich místních částech 3 656 obyvatel. K 1. 1. 2008 měla Brtnice 3 633 trvale bydlících obyvatel. Širší dopravní vztahy Silniční síť - širší vztahy Nejvýznamnější silnice, protínající řešené území ve směru sever – jih je silnice II/405 Jihlava- Brtnice- Krahulov. Tato významná silnice spojuje s krajským městem okresní město Třebíč, městys Okříšky a také vlastní město Brtnici. Dopravní vazby ve směru východ západ zajišťuje silnice II/403 Kouty- Stonařov- Telč, která v úseku Brtnice- Stonařov zajišťuje také propojení mezi silnicemi II/405 a I/38 a v úseku Brtnice - Kouty také propojení mezi silnicemi II/405 a II/35. Propojení mezi silnicemi II/405 a II/602 zajišťuje silnice II/404 Luka nad Jihlavou – Brtnice. Dostupnost krajského města Jihlavy je po silnici II/405. Vzdálenost je cca 12 km. Dostupnost dálnice D1 je na křižovatkách Pávov nebo Velký Beranov cca 17 - 20 km. Základní páteřní síť kraje Vysočina – podle tohoto dokumentu přímo v řešeném území leží silnice II/405, v zájmovém území pak do páteřní sítě náleží silnice I/38 a II/602. Širší vztahy železniční dopravy Město Brtnice neleží na železniční trati, celostátní trať č 240 Jihlava- Brno však prochází podél řeky Jihlavy (tedy katastry Dolní Smrčné a Přímělkov v řešeném území). Vzdálenost nejbližších železničních stanic je: Jihlava 12 km, Bransouze 8 km a Okříšky 12 km. Řešeným územím neprochází územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT).

59

Širší vztahy cyklistické a pěší turistiky Řešeným územím procházejí značené dálkové i místní cyklotrasy. V řešeném území je připravována výstavba úseků cyklostezky Jihlava – Raabs an der Thaya. Vztah vůči Zásadám územního rozvoje kraje. V současné době jsou schváleny Zásady územního rozvoje kraje Vysočina. V tomto materiálu je část řešeného území (území k.ú. Brtnice, k.ú. Uhřínovice u Jihlavy, Komárovice u Jihlavy a Příseka) zahrnuta do krajské rozvojové osy OSk4. V zásadách územního rozvoje jsou navrženy koridory dopravních staveb: • DK27 – silnice II/405, koridor pro homogenizaci stávajícího tahu a koridor pro umístění nových staveb o šířce 80 m V územním plánu byl koridor v jednotlivých úsecích zpřesněn následovně: • • • • • •

DK27 - obchvat II/405 Příseky, úsek je projekčně připraven (DÚR) a realizačně se připravuje, jsou známy pozemky potřebné pro realizaci stavby, a proto je úsek zakreslen jako navrhovaná dopravní plocha; DK27 - úsek II/405 Příseka - Brtnice, úsek je projekčně a realizačně připraven, v územním plánu je proto úsek zakreslen jako navrhovaná dopravní plocha; DK27 - průtah II/405 městem v úseku začátek úpravy směrem na Jihlavu (u čerpací stanice) - náměstí: dopravní koridor je vymezen (zpřesněn) na šířku stávajícího uličního prostoru (K1); DK27 - průtah II/405 městem v úseku náměstí - začátek úpravy směrem na Třebíč: dopravní koridor je vymezen (zpřesněn): v zastavěném území na šířku 30 m (K2) a mimo zastavěné území na šířku 80 m (K3); DK27 – úsek II/405 Brtnice – Zašovice – probíhá realizace, v územním plánu zakresleno jako stávající dopravní plocha, dopravní koridor není vymezen. V územním plánu je v souladu se zadáním vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 města (RK6).

V ZÚR jsou obsaženy koridory a plochy regionálního a nadregionálního ÚSES: • • • • •

U023 U108 U113 U241 U242

NRBK K 124- Mohelno RBC Hovařesek RBC Jestřebský les RBK Špičák –Jestřebský les RBK Jestřebský les – U trojáku

Zpřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES v územním plánu. V územním plánu bylo provedeno zpřesnění vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES popsané v odůvodnění řešení ÚSES.

60

V ZÚR jsou obsaženy územní rezervy: •

Územní rezerva lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod jako ploch pro prověření budoucího umístění vodních nádrží Brodce a Střížov na vodním toku Brtnice

Plochy pro územní rezervy jsou do územního plánu ze ZÚR převzaty. Vztah vůči dosud platné územně -plánovací dokumentaci pro celé území obce Celé území města dosud nemělo zpracovaný územní plán. Vlastní Brtnice má zpracovaný územní plán města Brtnice (Urbanistické středisko Jihlava, 2001), územní plán má 2 změny (2004 a 2006). Místní části mají zpracované územně plánovací podklady - urbanistické studie a programy obnovy vesnice. Pro místní části bylo dále k dispozici vymezení zastavěného území, vymezeného samostatným postupem v roce 2007. Vztah k ÚPD okolních obcí Město Brtnice sousedí s obcemi: Bítovčice, Bransouze, Brtnička, Cerekvička-Rosice, Čížov, Číchov, Horní Smrčné, Chlum, Kněžice, Luka nad Jihlavou, Puklice, Radonín a Stonařov. V územním plánu Brtnice je zejména koordinováno vymezení prvků ÚSES a řešení dopravy a inženýrských sítí.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Návrh územního plánu je zpracován podle nového stavebního zákona. Požadavky na zpracování návrhu územního plánu byly obsaženy v zadání územního plánu a ve vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek k zadání územního plánu. Návrh územního plánu respektuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Komentář k jednotlivým požadavkům je uveden v v jednotlivých kapitolách odůvodnění územního plánu. Návrh územního plánu byl průběžně pojednáván se zástupci města. Řešení územního plánu bylo dále konzultováno se správci inženýrských sítí, návrh územního plánu byl konzultován s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Zadání územního plánu bylo schváleno před schválením zásad územního rozvoje kraje Vysočina v roce 2008. Požadavky vyplývající ze zadání územního plánu byly rozšířeny o požadavky ze ZÚR. Požadavky obsažené v zadání nejsou v rozporu se ZÚR. Splnění požadavků ze ZÚR je popsáno v samostatné kapitole.

61

Komentář k vybraným požadavkům zadání: Stanovisko č. 1 Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihava, odbor kultury a památkové péče Doplnit seznam kulturních památek. Seznam kulturních památek byl doplněn. Stanovisko č. 2 Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihava, odbor dopravy a silničního hospodářství V územním plánu byla vymezena územní rezerva pro koridor východní přeložky silnice II/405 o šířce 150 m. V územním plánu je vymezen a zpřesněn koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/405. Stanovisko č. 5 a 6 Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihava, odbor životního prostředí Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí je zpracováno jako samostatná příloha územního plánu. Stanovisko č. 7b Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, odbor životního prostředí, ochrana přírody Požadavek na doplnění RVKP, památných stromů a lokalit ochrany přírody. Bylo doplněno. Stanovisko č. 8 Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, odbor životního prostředí, vodní hospodářství Požadavek na doplnění pásem hygienické ochrany I. a II. stupně kolem zdrojů podzemních vod. Ochranná pásma vodních zdrojů byla doplněna. Stanovisko č. 9 Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Požadavek na vymezení regulativu ploch v ochranné pásmu lesa byl do ÚP doplněn. Stanovisko č. 18 Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě Ochranná pásma objektů ŽV - v grafické části odůvodnění územního plánu jsou zakreslena vyhlášená ochranná pásma objektů živočišné výroby, popř. vypočtená ochranná pásma (v místní části Malé). Navrhované plochy pro bydlení jsou vesměs navrženy mimo vyhlášené a vypočtené ochranné pásmo. Plochy zasahující do ochranného pásma (plocha v Přísece) jsou označeny jako podmíněně přípustné, budou využity po revizi nebo zrušení vyhlášeného ochranného pásma.

62

Plochy pro drobnou výrobu a služby U ploch pro drobnou výrobu je uvedena obecná podmínka, že plochy boudu posouzeny z hlediska hygienických předpisů na úseku hluku a vibrací. Navrhované plochy pro hřiště U navrhovaných ploch pro hřiště je v regulativu plochy uvedeno, že provoz hřiště bude v souladu s hygienickými předpisy na úseku hluku a vibrací (bude prověřeno v podrobnější dokumentaci s ohledem na druh a četnost sportovních aktivit v ploše). Hluk z dopravy Byl proveden výpočet hluku z dopravy podle výsledků sčítání dopravy v roce 2005 (viz příloha). Plochy ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy podle tohoto výpočtu jsou označeny jako podmíněně přípustné. Stanovisko č. 29 a 30 Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, Brno, Mlýnská 39, Jihlava Do územního plánu byly převzaty dosud nezastavěné plochy z původního územního plánu, do některých ploch zasahují stanovená záplavová území. U nových ploch zasahuje do záplavového území pouze plocha pro ČOV v Dolním Smrčném. Stanovisko č. 71 Radek Jonáš, Rokštejnská 293, 588 32 Brtnice Požadavek na návrh zastavitelných ploch pro bydlení na p. č. 734 a 735/1 v k. ú. Brtnice. Podnět byl prověřen ve Studii vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (Ageris Brno, květen 2009). Podle závěrů této studie byla vymezena zastavitelná plocha pouza na malé části požadovaných ploch a to v nižší poloze v části přiléhající ke stávající zástavbě (p. č. 734 a těsně navazující území po zarovnání plochy). Stanovisko č. 76 Rostislav Šindelka, osadní výbor v Jestřebí Plochy pro drobnou výrobu směrem k vodárenskému rybníku nebyly navrženy. V místní části jsou navrženy dvě vhodnější plochy v návaznosti na stávající plochy drobné výroby. Stanovisko č. 78 Petr Blažek, Jestřebí 11, 588 32 Brtnice Plochy pro bydlení v areálu ZD (přestavba areálu) v Jestřebí nejsou v územním plánu obsaženy. Areál ZD je souladu se zadáním zakreslen jako zemědělská výroba – stabilizovaná plocha. Plochy pro bydlení - západně u regulační stanice v Jestřebí nejsou do územního plánu zařazeny, plocha nenavazuje na obytné území, v místní části jsou vymezeny dostatečné plochy pro bydlení ve vhodnějších lokalitách. Stanovisko č. 83 Milada Klementová, Rolnická 3/659, 625 00 Brno Zařadit pozemek p. č. 1748/2 a 1784/5 v Brtnici do ploch pro individuální rekreaci. Plocha nebyla do územního plánu zařazena - jedná se o plochu ve volné krajině bez návaznosti na existující rekreační plochy a zastavěné území. Jednalo by se prakticky o první krok k založení nové rekreační lokality u Rychlovského rybníka na hranici ochranného pásmo vodních zdrojů (ochrana vodních zdrojů města).

63

Stanovisko č. 84 a 85 Ctibor Nobicht, Tyršovo nám. 24, 588 32 Brtnice Mgr. Petr Pojer, Nad Prachárnou 689, 588 32 Brtnice Požadavek na využití rekreačních zahrádek u vodojemu pro výstavbu RD. Požadavek není zahrnut do ÚP. V územním plánu je zakresleno vymezení rekreačních ploch podle původního územního plánu. Důvodem je nevhodné dopravní napojení. Řešení koncepčního dopravního napojení by vyžadovalo výstavbu nové místní komunikace ze západu podél všech rekreačních zahrádek. (cca 300 m). Paní Ivana Skálová, zastoupená advokátní kanceláří JUDr. Kateřiny Skálové Požadavek na zařazení plochy v ulici Rokštýnská do územního plánu jako plochy pro bydlení. V souladu s požadavkem zadání je v územním plánu vymezena územní rezerva pro dopravní koridor přeložky silnice II/405. Trasa dopravního koridoru byla vymezena v dopravní studii, kterou zpracovala firma Dopravoprojekt Ostrava v červnu 2009. Vymezený dopravní koridor podle dopravní studie zasahuje do uvedené plochy.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.

3. 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán města Brtnice včetně místních částí je pořizován na základě rozhodnutí města jako materiál koordinující rozvojové zájmy na celém území města v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle řešení územního plánu jsou: • • • • • • • •

zachování hodnotné urbanistické struktury města a místních částí, vymezení veřejných prostranství vymezení ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci vymezení ploch pro bytovou výstavbu umístění ploch průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu stanovení koncepce řešení dopravy stanovení koncepce řešení technické vybavenosti zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability stanovení zásad pro výstavbu ve městě a v místních částech.

3. 2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Vymezení řešeného území Řešeným územím územního plánu je celé území města, tedy katastrální území Brtnice,

64

Dolní Smrčné, Jestřebí u Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov a Uhřínovice u Jihlavy. Řešené území je vymezeno aktuálními hranicemi uvedených katastrů v době zpracování návrhu územního plánu. 3. 3. ZDŮVODNĚNÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Přírodní hodnoty Krajinná charakteristika území Z hlediska geomorfologického patří Brtnicko k celku Křižanovské vrchoviny a podcelku Brtnická vrchovina. Brtnická vrchovina se vyznačuje dlouhými hřbety oddělenými od sebe úvalovými sníženinami. Hřbety mají většinou severojižní směr, nejvyšších výšek dosahuje vrchovina na západě (Špičák 734 m n. m.- mimo řešené území). V řešeném území je zvlněná krajina výrazně prostoupená údolími řek Jihlavy a Brtnice a na severu také Příseckým potokem. Terénní hřbety jsou zalesněny velkými lesními komplexy - Černého lesa mezi řekou Jihlavou a řekou Brtnicí a lesem Aleje a Sokolíčským lesem západně od údolí řeky Brtnice. Východní část řešeného území (Střížov, Přímělkov, Panská Lhota, Dolní Smrčné) je krajinou širšího údolí řeky Jihlavy s malebnými pohledy na údolí východně. Střední část (Komárovice, Uhřínovice) je výše položená a mírně zvlněná krajina s prameny místních vodotečí. Krajina a osídlení v blízkosti toků je značně členitá s velkým převýšením (Dolní Smrčné a Přímělkov). Vlastní Brtnice leží v hluboce zaříznutém údolí říčky Brtnice. Terén se strměji zvedá východním směrem (vrchy Strážka a Malín) a pozvolněji k západu (Brtnický vrch, Štelčáry). Hodnotnými přírodními složkami krajinného rázu je údolí řeky Brtnice s kvalitní doprovodnou zelení a svahovými lesy a zelení. Severně a severovýchodně od města je údolí Brtnice nejhodnotnější a je vyhlášeno přírodní rezervací. Hodnotné jsou také vazby mezi kulturní krajinou a osídlením - řekou Brtnicí a strmými svahy s historickou zástavbou MPZ Brtnice. Z okolních vrchů jsou hodnotné dálkové pohledy na níže položené město. Osídlení krajiny Osídlení řešeného území je tvořeno městem Brtnicí, místními částmi, osadami a samotami. Jsou to místní část Dolní Smrčné, Jestřebí (se samotou Zhorec a zámečkem Aleje), místní část Komárovice, Panská Lhota (se samotou Doubkov a hradem Rokštejn), místní část Malé (v k.ú.Panská Lhota), místní části Přímělkov, Příseka a Střížov, místní část Uhřínovice (se samotou Ovčírna a Bažantnice). V územním plánu jsou nové plochy osídlení navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajině nejsou navrženy nové plochy osídlení. Reliéf území Území je charakterizováno velmi členitým terénem, nadmořská výška území katastrů se pohybuje kolem 550 m n. m. Nejvyšší vrch řešeného území je Brtnický vrch 647 m n. m.

65

severně od Jestřebí. Nejnižší bod řešeného území je řeka Jihlava v místě, kde opouští katastr Dolní Smrčné - cca 425 m n.m. Vlastní zastavěné část Brtnice leží ve výšce 512 - 560 m n. m. Zastavěná území místních části jsou ve výšce cca Dolní Smrčné 435 - 460 m n. m, Jestřebí 565 - 590 m n. m, Komárovice 562 - 582 m n. m, Malé 494 - 520 m n. m, Panská Lhota 506 - 525 m n. m, Přímělkov 438 - 496 m n. m, Příseka 564 - 590 m n. m, Střížov 518 - 566 m n. m, Uhřínovice 580 - 610 m n. m. Nejvýše položenou místní částí jsou Uhřínovice, nejníže položenou částí je Dolní Smrčné. Dálkové pohledy V řešeném území je množství hodnotných dálkových pohledů na osídlení i výhledů do krajiny. Nejhodnotnější jsou. Brtnice – podhledy z příjezdových komunikací a okolních vrchů Panská Lhota – podhledy na sídlo od východu s dominantou kostela, pohledy do krajiny na údolí Jihlavy Příseka- pohledy na sídlo z příjezdových komunikací s dominantami kostela a zámku Střížov- dominanta kostela v sídle, výhledy do krajiny na údolí Brtnice a Jihlavy Uhřínovice- výhledy do okolní krajiny Diferenciace území z hlediska ochrany a tvorby krajiny Zvláště chráněná území Přírodní rezervace Údolí Brtnice a její ochranné pásmo (prohlášena nařízením Okresního úřadu v Jihlavě 22.8.2001, rozloha cca 68 ha chráněné území, 135 ha ochranné pásmo, 204 ha celkem). V nařízení jsou stanoveny podmínky ochrany přírodní rezervace (např. na území rezervace a ochranného pásma je zakázáno umísťování staveb). NATURA 2000 V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Památné stromy - návrhy V současné době v řešeném území nejsou prohlášeny. Navrhovány jsou: - hrušeň v Přísece - lípa pod Katovou horou Významné krajinné prvky - v řešeném území jsou z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Registrované významné krajinné prvky: • Ovocná alej v Uhřínovicích • Stromořadí v Brtnici • Agrární terasy u Bransouz • Ovčák (k. ú. Jestřebí) • Nad Ovčákem (k. ú. Jestřebí, k.ú. Stonařov) Evidované lokalita ochrany přírody •

Starý rybník a okolí - mokřadní společenstva, (k. ú. Příseka)

66

• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

prameniště potoka u II/405 - mokřadní společenstva, (k. ú. Příseka) Katova hora - lesní lem se suchomilnými společenstvy, (k. ú. Příseka) soustava mezí se suchomilnými společenstvy (k. ú. Kolárovice u Jihlavy) Přísecký potok nad Hraničním rybníkem - pestrá bylinná společenstva, (k. ú. Uhřínovice u Jihlavy) Přísecký potok nad Hraničním rybníkem - cenná keřová a bylinná společenstva (k. ú. Uhřínovice u Jihlavy) rybníček s okolím - Vlčí jámy, mokřadní společenstva (k. ú. Jestřebí u Brtnice) Štelcáry - cenná bylinná společenstva (k. ú. Uhřínovice u Jihlavy) Bažantnice - hojné cenné staré stromy, výskyt cenných druhů živočichů a rostlin (k. ú. Uhřínovice u Jihlavy) krátkostébelné trávníky (k. ú. Panská Lhota) V Ochoze - teplo a suchomilná společenstva (k. ú. Dolní Smrčné) V Ochoze - pastviny (zčásti bývalé) s cennými společenstvy (k. ú. Dolní Smrčné) cenná keřová a bylinná společenstva (k. ú. Jestřebí u Brtnice) rybník v Přísece (k. ú. Příseka) mokřadní louky s tůní (k. ú. Jestřebí u Brtnice) skupina věkovitých lip a sousedící dřeviny (k.ú. Brtnice) mokřadní louky nad Ovčákem (k.ú. Jestřebí u Brtnice) Ovčák (Jestřebí u Brtnice) Bízovka (k.ú. Přímělkov) Humna a úvoz v Malém (k.ú. Panská Lhota)

Přechodně chráněné louky •

Louky u Zhorce (k. ú. Jestřebí)

Rozsah limitů ochrany přírody je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu. ÚSES Součástí řešení územního plánu je návrh místního (lokálního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Návrh řešení ÚSES v územním plánu zpracovala v červenci 2009 firma Ageris, spol s.r.o., ÚSES je popsán v samostatné kapitole. Ochrana krajinného rázu K zabezpečení ochrany krajinného rázu existuje legislativní opora v zákoně č. 114/1992 Sb. Zákon v § 12 odst. 1 praví: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2 § 12) souhlas orgánu ochrany přírody. Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny.

67

V územním plánu je navržena ochrana a tvorba krajiny a krajinného rázu především těmito opatřeními: - ochrana krajinného rázu terénních hřbetů a údolí toků je dána vymezením lokálního ÚSES v nejvyšších a nejnižších částech krajiny, v nivě toku nejsou vymezeny nové zastavitelné plochy. Území podél toků ve vymezených biokoridorech je nezastavitelné; - v maximální míře je nutné respektovat doprovodnou zeleň podél komunikací a aleje podél cest, zeleň navrhovat i podél nových komunikací; - v územním plánu je navržena výsadba doprovodné zeleně podél komunikací a cest, doplnění břehových porostů a revitalizace vodních toků (v rámci vymezených prvků ÚSES); - je nutné respektovat přírodní dominanty a přírodní horizonty krajiny; - v územním plánu je umožněno a doporučeno zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na zemědělské půdě katastru; - je umožněno zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění podmíněné souhlasem dotčených orgánů ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny - je umožněno zvýšení podílu vodních ploch v katastru, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněn návrh vodních ploch zvyšujících ekologickou stabilitu území souhlasem dotčených orgánů ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny - u navrhovaných ploch je v regulativech stanovena maximální výška zástavby a jsou stanoveny základní prostorové regulativy, tyto požadavky jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch. - po obvodu stávajících a navrhovaných ploch průmyslové výroby, ploch drobné a řemeslné výroby a ploch pro zemědělskou výrobu bude vysázena izolační a ochranná zeleň z domácích druhů dřevin. - u vybraných ploch je v územním plánu uvedena nutnost zpracování územní studie Geologické a geomorfologické poměry Geologické poměry Základem jsou převážně pararuly (často migmatizované) pestré skupiny moldanubika s ojedinělými vložkami amfibolitů a hadců. Do východní části řešeného území pronikají od severu žuly jihlavského masivu. Při březích svahů a v depresích se nachází nezpevněné kvarterní hlinito - písčité až hlinito - kamenité pokryvy deluviálního, deluviofluviálního a fluviálního původu. Geomorfologické poměry Řešené území náleží do geomorfologických jednotek: - provincie Česká vysočina - soustava Česko - moravská - podsoustava Českomoravská vrchovina - celek Křižanovská vrchovina - podcelek Brtnická vrchovina - okrsek Puklická pahorkatina, Zašovický hřbet Ochrana ložisek nerostných surovin V řešeném území je evidováno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Brtnice ev. č. 3201600 zasahující do k.ú. Brtnice a Bransouze. V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb. V řešeném území nejsou evidována sesuvná území.

68

Klimatické poměry Z klimatologického hlediska patří většina řešeného území do mírně teplé oblasti MT 3 (větší západní část) a MT 5 (menší východní část). Civilizační a kulturní hodnoty Urbanistický vývoj a ochrana památek Urbanistický vývoj Brtnice Osou půdorysu města je říčka Brtnice, respektive cesta podél ní. Nejvýraznější rozvoj Brtnice nastal za Hynka Brtnického z Valdštejna (1561-95). Tehdy byl renesančně přestavován zámek a ve vyvýšené poloze jižně od zámku a jihozápadně od kostela bylo vybudováno Horní město s hospodářským dvorem a pohřebním kostelem Brtnických z Valdštejna (před 1589), při němž pak v polovině 17. století vyrostl klášter. Na protější straně údolí, severně nad náměstím, byl v letech 1672-73 postaven špitál s kaplí. Po roce 1623 byla česká šlechta vystřídána italským rodem z Collalto et San Salvatore. Zánik městských hradeb a bran v letech 1645-46 umožnil zásahy do půdorysu městečka a rozvoj domkářské zástavby. Od 2. poloviny 19. století se Brtnici vyhnuly novodobé komunikace a železnice, a tím i průmyslový rozvoj. Rovněž novodobá bytová výstav i z terénních důvodů byla situována mimo kontakt s historickým jádrem v tzv. Nové čtvrti. Tato koncepce byla v minulých územních plánech respektována, a tak zůstala zachována ojedinělá vazba historického města na okolní krajinu. Brtnice si díky popsanému vývoji zachovala jako celek výrazné památkové hodnoty a patří k nejcennějším památkovým zónám. Dolní Smrčné První písemná zpráva o osadě je z roku 1233. Obci dominuje kaple Panny Marie Růžencové z roku 1893. Jestřebí Jestřebí patřilo od roku 1324 k brtnickému panství a v jeho lesích byl v letech 1815-17 postaven areál myslivny zvané Aleje. Klasicistní patrová budova s oválným sálem a nástřešním altánkem je obklopena třemi hájenkami postavenými na mýtině. Aleje tvoří střed sedmi paprsků lesních průseků, z nichž některé pokračují do volné krajiny stromovými alejemi. V letech 1996 - 1998 byla v Jestřebí postavena Kaple Panny Marie Královny. Kaple je považována za jednu z nejlepších realizací české architektury devadesátých let. Komárovice První písemná zpráva je z roku 1368. Vesnice byla do roku 1954 osadou obce Příseky, poté existovala samostatně, nyní patří pod Brtnici. Malé První písemná zmínka o osadě pochází z r. 1234. Nedaleko v lesích je Doubkov, ves zaniklá již v 13. století.

69

Panská Lhota První písemná zmínka o osadě je z roku 1234 - Lhota prope Iglaw, první Lhotou na Moravě. Na mírném vršku stojí kostel sv. Antonína Paduánského, který byl postaven až roku 1841. je dominantou vesnice, i dominantou okolní krajiny. Rokštejn Velká hradní zřícenina na skalním suku v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic (1213-1259). První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. století odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé polovině 15. století opuštěn a již neobnoven. Přímělkov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378. Původně se zde nacházela dvě sídla nižší šlechty. Starší přímělkovská tvrz stála na ostrožně v lesní trati „Spády”, již ve 14. století. Druhé opevněné sídlo se nacházelo přímo ve vsi. Vzniklo až po zániku starší fortifikace a zmínka o něm je až z roku 1547. Příseka V písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1234 - Presseka. Přísekou porcházela la významná cesta od Staré Jihlavy k Brtnici. Na severu vsi dominuje kostel sv. Barbory se hřbitovem, jehož počátky lze vročit do 2. poloviny 13. až počátku 14. století. Až do roku 1622 byl kostel farním. Fara však v období reformace zanikla, a tak roku 1623 byla Příseka přifařena do Brtnice. Na věži byly umístěny dva zvony odlité v letech 1510 a 1602, Kostel prošel od 18. století celou řadou stavebních úprav, včetně interiéru. Věž byla vybudována v roce 1852. Na opačném jižním konci vsi stojí nad údolím zámeček, v jádru velmi pozdní tvrz při dvoře, poprvé připomínaný v roce 1568. Jeho renesanční podobu včetně věže na západě a portálu t vrze, který je datován do sedmdesátých let 16. století. Na východ od vsi stál ve středověku mlýn, později s pilou. Střížov První písemné zprávy o obci jsou z roku 1378 (?). Kostel sv. Jana Křtitele ve Střížově je považován za tzv. přechodní stavbu z rozhraní románského a gotického slohu se sakristií s apsidou (původně asi ve funkci kameru - pohřební kaple). Dále k historicky hodnotným objektům patří hřbitov u kostela s ohraní zdí a se sochou sv. Jana Nepomuckého a zřícenina tvrze na úpatí vrchu Bízovky. Uhřínovice V písemnostech je první zmínka o obci z roku 1234. Jižně od Příseky najdeme Uhřínovice. Vesnice až do roku 1909 tvořila jednu obec s Příseko. Na návsi v Uhřínovicích stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie, která v roce 1962 nahradila starší stavbu.

70

Nemovité kulturní památky: Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou uvedeny v textové části a vyznačeny v grafické části územního plánu. V řešeném území se nacházejí následující nemovité kulturní památky: k. ú. Brtnice • 19001/7-4728 • 20004/7-4763 • 17580/7-4764 • 27342/4-4765 • 35907/7-4766 • 25081/7-4767 • 40957/7-4768 • 23641/7-4759 • 218/90/7-4761 • 25551/7-4762 • 21573/7-4752 • 36263/7-4745 • 188086-7-4719 • 46911/7-7059 • 39580/7-4732 • 34016/7-4733 • 28719/7-4734 • 26584/7-4735 • 40658/7-4736 • 22189/7-7060 • 31936/7-4737 • 35169/7-4738 • 41834/7-4729 • 29046/7-7113 • 45252/7-4739 • 23479/7-4740 • 15750/7-4741 • 20350/7-4742 • 37730/7-4731 • 24965/7-7058 • 11205/7-8664 • 26585/7-4743 • 27636/7-4744 • 17642/7-4727

kostel sv. Jakuba Většího hřbitov dolní (za vsí) hřbitov horní židovský hřbitov výklenková kaplička sv. Františka Serafinského - poklona (při rybníku) boží muka (směr Panská Lhota) boží muka (směr Jestřebí) sloup se sochou sv. Antonína (při cestě do Jestřebí) sloup se sochou sv. Leopolda (za městem) sloup se sochou sv. Rocha silniční most se sochami (směr Jihlava) silniční most se sochami (směr Stonařov) zámek venkovská usedlost (čp. 41) fara měšťanský dům (čp. 61) měšťanský dům (čp. 74) měšťanský dům (čp. 75) měšťanský dům (čp. 77) měšťanský dům (čp. 80) měšťanský dům (čp. 84) měšťanský dům (čp. 200) kaple P. Marie Pomocné měšťanský dům (čp. 222) měšťanský dům (čp. 223) měšťanský dům (čp. 229) měšťanský dům (čp. 259) měšťanský dům (čp. 263) radnice měšťanský dům (čp. 380) měšťanský dům (čp. 382) měšťanský dům (čp. 384) měšťanský dům (čp. 385) klášter paulánský

k. ú. Dolní Smrčné • 230030/7- 4806 kaple P.Marie • 27344/7-4807 boží muka k. ú. Jestřebí u Brtnice • 33722/7-4868 boží muka (ve vsi)

71

• • • • • •

47261/7-4869 24677/7-4872 22963/7-4870 14825/7-4871 18211/7-4865 17933/7-4873

boží muka (směr Brtnice) smírčí kámen Babí kříž krucifix pamětní kámen (v lese u kapličky směr Stonařov, nenalezen-2004) myslivna Aleje smírčí kámen (na mýtině u myslivny, nenalezen-2004)

k. ú. Panská Lhota • 21329/7-5055 hrad Rokštejn • 29040/7-5056 kostel sv. Antonína Paduánského • 35006/7-5057 boží muka • 44999/7- 5058 boží muka v části Malé k. ú.Přímělkov • 15852/7-5240

tvrz, zřícenina

k. ú. Příseka • 47194/7-5150 • 14840/7-5151 • 35358/7-5149

kostel sv. Barbory boží muka zámek

k. ú. Střížov • 22000/7-5237

kostel sv. Jana Křtitele

k. ú. Uhřínovice u Jihlavy • 23904/7-5369 boží muka V katastrálním území Komárovice u Jihlavy se nemovité kulturní památky nenacházejí. Městská památková zóna Území historického jádra Brtnice bylo v roce 1990 na základě zákona o státní památkové péči prohlášeno památkovou zónou (Vyhláška Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny). Účelem památkové zóny je, v rámci rozvoje města, zachovat kulturně historické a urbanisticko architektonické hodnoty jeho historického jádra, jako organické součásti životního prostředí a kulturního dědictví. Předmětem státní památkové péče v zónách jsou ve vztahu k prostorovým aspektům ochrany především: - historický půdorys, jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba; - panoráma zóny a hlavní dominanty v blízkých a dálkových pohledech Na historické jádro dále navazuje památkové ochranné pásmo pro historického jádra města Brtnice, zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 4719 - 4768 a navržené ke zvýšené ochraně jako památková zóna (rozhodnutí odboru kultury ONV Jihlava č.j.: kult/40/85). Zřízením ochranného pásma kolem historického jádra města Brtnice se sleduje zvýšená ochrana prostředí historického jádra před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem. Významnou podmínkou ochrany ve vztahu k posuzovanému záměru je požadavek:

72

při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově uplatňují ve vztahu k historickému jádru. Památkový ústav Brno, ing. Novotná v roce 1990 zpracovala studii zaměřenou na konkrétní ochranu cenných prostorů venkovních interiérů a konkrétních staveb v památkové zóně Brtnice. Součástí práce je i vymezení regulativů, které byly částečně převzaty do původního územního plánu. Většina regulativů je však přiliž podrobná a nelze je do nového územního plánu zapracovat. Vzhledem k současnému zájmu na rozšiřování zástavby do pohledově exponovaných svahů nad historickým jádrem města byla zpracována studie vyhodnocení na krajinný ráz (Ageris s.r.o. Brno). Na základě analýz území touto studií byla vymezena „nezastavitelná zóna“ (viz studie). Nezastavitelná zóna je vymezena za účelem zachování krajinného rázu zázemí historického jádra města jako jeho neoddělitelné kulisy, dotvářející jeho typický obraz. V nezastavitelné zóně je doporučeno neumožnit rozvoj ploch zástavby. Po detailním posouzení je možná změna využití zemědělských pozemků na zahrady či sady (bez objektů). Tato doporučení byla ve vymezení zastavitelných ploch v této části města v územním plánu respektována. Změny navrhované v územním plánu v hranicích MPZ V území městské památkové zóny budou stavební a jiné činnosti prováděny v souladu s vyhláškou o městské památkové zóně. Pro území městské památkové zóny je zpracován program regenerace městské památkové zóny (a jeho aktualizace), který vymezuje výhledové záměry v městské památkové zóně v okruzích podle metodického návodu programu regenerace. Z hlediska stavební činnosti nejsou na území městské památkové zóny v podstatě volné plochy k zástavbě, bude docházet pouze k rekonstrukcím a obnově stavebních objektů, k zástavbě proluk, k úpravě podlažnosti, obnově fasád, úpravě parteru, úpravě nábřeží apod. Tyto navrhované změny nelze řešit v podrobnosti územního plánu města a ani nejsou předmětem územního plánu města. Z hlediska dopravního řešení je v území MPZ počítáno se stávajícím průběhem silnice II/405. V území těsně navazující na památkovou zónu jižně je počítáno s výstavbou křižovatky ulic 5. května a Široká (kruhový objezd kolem bloku obytných objektů a kina). Zde se přepokládá asanace stodoly (mimo MPZ). Na zbylé ploše je navržena plocha pro nespecifikovanou občanskou vybavenost (mimo MPZ). V ostatních částech ploch v MPZ a ploch v kontaktu s MPZ jsou vymezeny stabilizované plochy. Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) je na území MPZ v okolí náměstí vymezena funkční plocha smíšené území centrální. Areál zámku má přiřazenu funkční plochu občanská vybavenost, zámecký park má funkci sídelní zeleň (přírodní část parku je lokálním biocentrem). Navazující domkářská zástavba má přiřazenu funkci bydlení v rodinných domech. Regulativy městské památkové zóny : Území městské památkové zóny je chráněno v rozsahu a dle podmínek stanovených aktuálně platnou vyhláškou, týkající se městské památkové zóny. Veškeré stavební činnosti a další činnosti v městské památkové zóně podléhají vydání závazného stanoviska formou správního rozhodnutí orgánů státní památkové péče.

73

Ochrana tzv. památek místního významu V řešeném území se nacházejí drobné stavby a objekty zejména sakrální, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny), tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat. Ochrana archeologických lokalit Celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Archeologické lokality: Brtnice: • středověké a novověké jádro Brtnice • Brtnice - hrad, zámek • ZSV (zaniklá středověká ves) Šamonín Dolná Smrčné: • středověké a novověké jádro obce Dolní Smrčné Jestřebí u Brtnice: středověké a novověké jádro obce Jestřebí ZSV Lhotka ZSV Strenče ZSV Zhořec ZSV Skalky ZSV Stančice

• • • • • •

Komárovice u Jihlavy: • středověké a novověké jádro obce Komárovice Panská Lhota: • středověké a novověké jádro obce Panská Lhota • středověké a novověké jádro obce Malé Přímělkov: • hrádek nad soutokem Brtnice s Jihlavou • tvrz, v obci Přímělkov ve středu obce v bývalém dvoře č.p. 1 • středověké a novověké jádro obce Přímělkov Příseka: středověké a novověké jádro obce Příseka

•

74

Střížov • středověké a novověké jádro obce Střížov Uhřínovice • středověké a novověké jádro obce Uhřínovice • ZSV Regenholz v lese severně od Sokolíčka

3. 4. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Vývoj počtu trvale bydlícího obyvatelstva Vývoj obyvatelstva byl sledován od roku 1850 až po rok 2001. Z údajů je patrný výrazný nárůst počtu obyvatel ve vlastní Brtnici (od roku 1970) i celkový nárůst počtu obyvatel na celém území města (od roku 1970). Stabilizace, popř. mírný nárůst je v Panské Lhotě, Přísece a Střížově. V ostatních místních částech je patrný úbytek počtu obyvatel. V územním plánu je počítáno s nárůstem počtu obyvatel ve vlastním městě i v některých místních částech. Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel Sídlo

1991

2001

2008

2015

2025

Brtnice

2 265

2 351

2390

2500

2600

108 143

94 141

90 138

90 130

90 130

Komárovice

81

70

80

80

80

Malé

42

38

45

40

40

Panská Lhota

225

229

234

240

250

Přímělkov Příseka

132 221

123 241

126 239

125 260

125 280

Střížov

311

304

319

330

350

64

65

69

65

65

3 592

3 656

3730

3860

4010

Dolní Smrčné Jesteřbí

Uhřínovice Město Brtnice celkem

Prognóza nárůstu počtu obyvatelstva především formou migračního přírůstku je podmíněna zachováním a zkvalitněním podmínek životního prostředí, vybudováním technické infrastruktury města a místních částí, přípravou pozemků pro další bytovou výstavbu.

75

Předpokládaný počet pracovních příležitostí ve městě a místních částech Počet pracovních příležitostí v roce 2008 I.sektor

II.sektor

III.sektor

Celkem

Brtnice

80

300

250

630

Dolní Smrčné

0

0

4

4

Jestřebí

1

3

3

7

Komárovice

0

0

0

0

Malé

1

0

3

4

Panská Lhota

23

0

4

27

Přímělkov.

2

0

3

5

Příseka

15

0

8

23

Střížov

23

7

8

38

Uhřínovice

10

0

0

10

CELKEM

155

310

283

748

I. sektor - zemědělství a lesnictví II. sektor - průmysl a skladování III. sektor - občanská vybavenost a služby Počet pracovních příležitostí prognóza (celé území města Brtnice) SEKTOR

2001

2010

2025

I. SEKTOR (zemědělství)

155

150

140

II. SEKTOR (průmysl)

310

350

400

III. SEKTOR (služby, občanská vybavenost)

283

300

320

Celkem pracovní příležitosti

748

800

860

Pro nárůst pracovních příležitostí ve II. sektoru jsou v územní plánu vytvořeny územní předpoklady návrhem nových rozvojových ploch pro výrobu.

76

3. 5. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE BRTNICE URBANISTICKÁ KONCEPCE Město Brtnice leží v údolí říčky Brtnice, na komunikaci Jihlava – Třebíč. Základní urbanistická koncepce Brtnice je dána jednak přírodními podmínkami (terénní reliéf, vodní toky) a civilizačními podmínkami (síť komunikací apod.). Pro rozvoj zástavby města Brtnice je charakteristické respektování reliéfu jako základního přírodního rámce. Lokační jádro města je situováno v údolním dně. Odtud se zástavba rozšiřuje především do mírnějších levobřežních svahů. Pravý břeh se svahy vytváří přírodní rámec města. Nejstarší část sídla tvoří historické jádro (památková zóna s kostelem, zámkem, klášterem, kaplí Panny Marie a dalšími objekty), jehož část tvoří zároveň centrální zónu Brtnice. V minulosti se Brtnice rozšířila o plochy bytové výstavby a to především na severním okraji sídla v návaznosti na státní silnici II/405 (Nová čtvrť). Největším výrobním závodem v minulosti byla Snaha, kožedělné družstvo situované na severovýchodním okraji sídla, areál Mrazíren a dva areály zemědělského družstva Brtnice situované na jihozápadním okraji sídla. Historický průmysl byl vázán na říčku Brtnici, mrazírny vznikly v návaznosti areál ZD. Navrhovaná urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu a lze ji formulovat do následujících bodů. 1. Zachování urbanistické struktury města, vymezení veřejných prostranství. V Brtnici centrální zóna města zahrnuje níže položenou část historické zóny města (území městské památkové zóny). Centrální část zahrnuje prostor náměstí Svobody a navazující ulice vycházející z náměstí (Lipartova, Široká, 5. května, Hřbitovní, Nábřeží). Toto území je v územním plánu vymezeno jako smíšené území centrální. Prostor náměstí a uliční prostory jsou vymezeny jako nezastavitelná veřejná prostranství. Rozvojové možnosti centrální zóny a zástavby historických ulic jsou omezeny pouze na přestavbu a zástavbu proluk. Ve výhledu bude v tomto území realizována rehabilitační přestavba a zástavba proluk při respektování Programu regenerace městské památkové zóny Brtnice a podmínek výstavby v MPZ. Rozšíření centrální zóny je možné pouze na přestavbové území jižně od náměstí mezi ulicemi Široká a 5. května. Zde je navržena plocha pro občanskou vybavenost, využití plochy musí respektovat dopravní řešení – napojení silnice II/405 na prostor náměstí. Při stavební činnosti na stávajících plochách v městské památkové zóně bude chráněn historický půdorys města, nová výstavba v městské památkové zóně musí být prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. Bude respektován režim městské památkové zóny ochranného pásma historického jádra města.

2. Vymezení ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci. Občanská vybavenost města bude umísťována na plochách veřejné a komerční občanské vybavenosti, na plochách smíšeného centrálního území a v rámci přípustného využití i na jiných funkčních plochách. Pro situovaní chybějící občanské vybavenosti jsou v územním

77

plánu na území města navrženy nové plochy pro občanskou vybavenosti na příjezdu do města. Nová výstavba občanské vybavenosti bude realizována nízkopodlažní formou (dle regulativů jednotlivých ploch) s důrazem začlenění do stávající zástavby a do krajiny, respektování dálkových pohledů na město a respektování obrazu města a krajiny. Jako rozvojové plochy pro veřejnou občanskou vybavenost jsou navrženy zejména: - plocha pro rozšíření hřbitova a zázemí hřbitova na ulici Hřbitovní - plocha pro občanskou vybavenost na ulici 5. května Rozvoj ploch komerční občanské vybavenosti je navržen v lokalitách: - lokality ulici Jihlavská u silnice II/405 Sportovní plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající sportoviště u Uhřínoviského potoka, je navrženo rozšíření ploch pro lyžařský svah a vlek. Plochy rekreace jsou ve městě Brtnici stabilizované, rozvojové plochy pro rodinnou rekreaci jsou navrženy v místních částech. 3. Vymezení ploch pro bytovou výstavbu. Obytné území města bylo v minulosti rozvíjeno mimo návaznost na historickou zónu města v severozápadní části města v lokalitě Nová čtvrť. V územním plánu je navržen hlavní směr rozvoje obytné zástavby směrem severním a severozápadním. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy: - severozápadně do lokality Niva a U pivovaru - severně do lokalit u vodojemu a Jihlavská - dále zástavba několika proluk. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech, v regulativech jednotlivých ploch je pak uvedena přípustnost výstavby bytových domů v konkrétní ploše. Plochy pro výstavbu bytových domů budou vymezeny v podrobnější dokumentaci nebo v územní studii. Další možnosti rozvoje bytové výstavby jsou směrem západním – nutnost přeložit vedení VN. 4. Umístění ploch pro průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu Výrobní území města bylo formulováno postupným vývojem a stabilizací často i v nevhodných lokalitách. Stávající výrobní území v Brtnici tvoří: - průmyslová zóna u Snahy - průmyslová zóna u Mrazíren - plochy pro zemědělskou výrobu ve dvou stávajících areálech. V územním plánu jsou plochy pro výrobní území města vymezeny jako plochy pro průmyslovou výrobu a skladování, plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochy pro zemědělskou výrobu. Rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a skladování jsou navrženy v návaznosti na průmyslovou zónu u Mrazíren. Nově je navržena průmyslová zóna Jihlavská u silnice II/405.

78

Rozvojové plochy pro drobnou výrobu jsou navrženy u Snahy, u silnice na Stonařov za podejnou stavebnin a u lihovaru. Rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu v městě Brtnici nejsou navrženy, budou využívány stávající areály, které jsou stabilizované. 5. Stanovení koncepce pro řešení dopravy V územním plánu jsou zapracovány připravené záměry na rekonstrukci silnice II/405 v úseku Brtnice - Příseka a obchvat Příseky. V územním plánu je dále v souladu se zásadami územního rozvoje navržena homogenizace stávající trasy silnice II/405. Jedná se o úsek silnice od benzínové čerpací stanice po začátek rekonstruovaného úseku II/405 směrem na Třebíč. V územním plánu jsou vymezeny a zpřesněny dopravní koridory, ve kterých mohou být provedeny úpravy této silnice. V územním plánu je navržena územní rezerva pro přeložky silnice II/405 východním obchvatem města podle řešení obsaženého v dopravní studii na novou trasu silnice. Území je zakresleno jako územní rezerva dopravního koridoru podle grafické části územního plánu. V územním plánu je navržena dílčí přeložka silnice II/403 mimo prostor náměstí v trase podle původního územního plánu. Je navržen dopravní koridor pro novou trasu této silnice podle grafické části územního plánu. Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami. Trasy silnic a místních komunikací jsou v územním plánu ponechány ve stávající poloze, nejsou navrženy změny. V územním plánu jsou navrženy nové místní komunikace pro přístup k rozvojovým plochám a ke zlepšení dopravního napojení ploch stabilizovaných. V územním plánu je navržena místní komunikace v lokalitě Niva pro dopravní napojení stávající i navrhovaných plocha pro bydlení a občanskou vybavenost v lokalitě Niva. Návrh koncepce dopravy je podrobněji popsán v samostatné kapitole. 6. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti V Brtnici jsou navrženy úpravy na vodovodní síti návrhem nového tlakového pásma a nového vodojemu. V koncepci ostatní technické infrastruktury nejsou navrženy změny V rozvojových plochách budou vybudovány všechny inženýrské sítě. Podrobněji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části. 7. Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability Kromě návrhu ÚSES je navrženo doplnění krajinné zeleně formou interakčních prvků, zejména podél komunikací, polních cest a vodních toků a také po obvodu zástavby. Dále je navržena izolační zeleň podél zemědělských a výrobních areálů. Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části. 8. Stanovení zásad pro výstavbu ve městě a místních částech V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami. Ty jsou popsány v textové části územního plánu a označeny v hlavním výkresu územního plánu.

79

MÍSTNÍ ČÁSTI Dolní Smrčné Sídlo je umístěno ve velmi členitém území po obou stranách místního potoka. Střed sídla tvoří malá náves s kapličkou, tvořenou paprsčitě uspořádanými zemědělskými usedlostmi. Dolní zástavba je na protějším svahu. Podél regulovaného potoka v nejnižší části je pak pouze několik domů, a také hospoda, hasičská zbrojnice a prodejna. Tato původní východní část obce je velmi výškově členitá a také malebná a prakticky zde nejsou možnosti další výstavby. Nová zástavba byla rozšiřována severozápadním směrem na příznivější terén - zde vznikla lokalita několika nových rodinných domků. Bývalý areál ZD již není využíván. Západně od sídla u autobusové zastávky je situován malý sportovní areál. Záměrem místní části je jeho doplnění o zázemí sportoviště. Po západní hranici sídla prochází železnice, v sídle je také železniční stanice. Za železnicí byl průmyslový areál bývalé brusírny skla, dnes je využíván z větší části pro rekreaci Penzion Anděl. V územním plánu je navržena rozvojová plocha pro bydlení v návaznosti na novou výstavbu v lokalitě Nivky v západní části sídla. V severozápadní části je navržena plocha pro rodinnou rekreaci. V návaznosti na stávající sportovní hřiště je navržena plocha pro občanskou vybavenost. V sídle je navržena plocha čistírnu odpadních vod. Nevyužívaný zemědělský areál je navržen k přestavbě na drobnou výrobu. Jestřebí Jestřebí leží na silnici II/403 Brtnice - Stonařov. Středem obce je náves vymezená po obvodu zástavbou zemědělských usedlostí. Vnitřní prostor návsi je zejména v západní části zastavěn domy a prodejnou, východní část je tvořena většinou veřejnou zelení s novodobou dominantou kaple. Novější zástavba byla realizována po okrajích zástavby ke Stonařovu a zejména na Brtnici. Výrobní území je tvořeno areálem zemědělského družstva Brtnice v jižní části a areálem firmy Start - Vlastimil Zelený v západní části. V Jestřebí je situováno koupaliště západně od sídla. Jihovýchodně od Jestřebí se nachází lokalita Aleje (myslivna - bývalý lovecký zámeček brtnických Collaltů v bývalé oboře s radiálně řešeným lesními cestami - alejemi), dnes rekreační středisko výtvarných umělců. V Jestřebí jsou navrženy 2 hlavní rozvojové plochy pro bydlení v západní a východní části sídla a dále zástavba proluk. V územním plánu je dále počítáno se zachováním zemědělského areálu. Rozvojové plochy pro drobnou výrobu jsou navrženy v návaznosti na areál firmy Start Zelený a areál ZD. V sídle je navržena plocha pro ČOV. Komárovice Místní část je situována podél silnice Brtnice - Luka nad Jihlavou. Zástavba je soustředěna především podél této komunikace. Malá náves je vymezena zemědělskými usedlosti především na severu, v jižní části jsou menší domky. Dominantou návsi je objekt bývalé školy (dnes kulturní dům). V ploše návsi je dále umístěna nová čekárna a zvonička. Novodobá zástavba je situována po okrajích zástavby podél silnice II/404.

80

Výrobní území je tvořeno pouze skladem AGRA Puklice v severní části. Bývalá drůbežárna ve východní části je zrušena, plocha je využívána pro bydlení a rekreaci. Severně od sídla se nachází plocha letiště Komárovice. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro bydlení. Území zemědělského areálu (sklad) je stabilizované. Panská Lhota Sídlo leží podél komunikace Panská Lhota - Dolní Smrčné. Střed obce tvoří rozsáhlá náves s návesním rybníkem. Náves je lemována zemědělskými usedlostmi, v jižní části přestavěnými. Negativně se v prostoru návsi projevuje objekt kulturního domu. Vnitřní prostor návsi je nezastavěný, je tvořen veřejnou zelení a návesním rybníkem. Z návsi vybíhá směrem východním i západním uliční prostor původní zástavby. Ulice podél kulturního domu ke hřbitovu je zakončena nově opraveným kostelem se hřbitovem. Kostel je dominanta obce i okolní krajiny, z okolí kostela jsou také hodnotné pohledy na údolí řeky Jihlavy. Nová zástavba RD byla v minulosti realizována v západní části sídla (RD), na východním okraji u prodejny byly postaveny 2 bytové domy. Další výstavba RD je limitována ochranným pásmem areálu ZD Brtnice, který navazuje severně na sídlo. V územním plánu jsou vymezeny 2 rozvojové směry, a to jihozápadně na plochy navazující na novou výstavbu RD a do okolí bývalé školy a východně do okolí prodejny a bytových domů. V místní části je navržena plocha pro sportovní hřiště. V návaznosti na stávající zemědělský areál je navržena rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu a skladování. Malé Malé leží na silnici III. třídy, která v sídle končí. Zástavba je situována v okolí návesního rybníka, na jehož břehu je hasičská zbrojnice - jediná občanská vybavenost v obci. Zástavba je tvořena převážně zemědělskými usedlostmi. Nová výstavba není v obci zastoupena, probíhá přestavba nemovitostí. V odsunuté poloze jsou situovány objekty soukromého zemědělce a objekt kovářství a truhlářství. V místní části jsou navrženy plochy pro bydlení v rodinných domech a rozvojová plocha pro zemědělskou výrobu v návaznosti na stávající zemědělský objekt. Přímělkov Sídlo je situováno podél silnice III. třídy, silnice zde končí. Sídlo tvoří dvě prostorově oddělné části. Spodní část je tvořena uliční zástavbou podél vodoteče, jedná se o velmi členité území, bez možnosti rozvoje. Horní část okolo rybníka vytváří malou náves s kapličkou a hasičskou zbrojnicí. Kulturní dům je umístěn u silnice v blízkosti zastávky a cesty na Rokštejn. Výrobní území je zastoupeno málo významným areálem AGRO Puklice. Nová výstavba RD není v sídle příliš zastoupena, jedná se vesměs o zástavbu proluk v území. V územní plánu je navrhována zástavba RD na jižních svazích mezi horní a dolní části sídla a za kulturním domem. Podél jižní strany silnice vedle kulturního domu je navržena plocha pro rodinnou rekreaci.Část zemědělského areálu je navržena k přestavbě na drobnou výrobu. V dolní části sídla je navržena pouze plocha pro ČOV.

81

Příseka Sídlo je situováno podél silnice II/405. Kolmo na tuto silnici protéká Přísecký potok s rybníky Podstránecký, Návesní a Mlýnský. Zástavba v obci je umístěna především podél silnice na Jihlavu, silnice na Puklice a dále je nová výstavba podél cesty západně od návsi.. Malé hřiště je umístěno na východním okraji zastavěného území. Přísecká náves tvoří rozšiřující se uliční prostor zakončený v nejširším a nejvyšším bodě kostelem a navazujícím hřbitovem. Prostor návsi je tvořen veřejnou zelení, podél silnice je neúplná alej stromů. Centrum Příseky tvoří hodnotnou urbanistickou kompozici, kde uliční prostor je zakončen na severní straně dominantou kostela a na jihu je pohledově propojen s dominantou zámku. Výrobní území je tvořeno areály AGRO Puklice a soukromého zemědělce severovýchodně od sídla. V územním plánu je počítáno se západním obchvatem Příseky. Plochy pro bydlení jsou navrženy v několika lokalitách. Část lokalit je podmíněně přípustných, jsou vázány na posouzení hluku z dopravy nebo revizi ohraného pásma živočišné výroby. Lokality pro bydlení u bývalé školy a u silnice směrem na Jihlavu jsou v pohledově exponované poloze a jsou zde stanoveny prostorové regulativy. V návaznosti na stávající hřiště ve východní části obce rozvojová plocha pro sport a tělovýchovu. Jižně od sídla, mezi příseckým zámkem Katovou horou je navržena rozsáhlá plocha pro sportovní a rekreační aktivity. Plocha s vysokým podílem krajinné zeleně bude prověřena v územní studii. Střížov Střížov leží na silnici III. třídy. Zástavba obce je rozvolněna podél komunikace, která prochází sídlem ve směru východ - západ. Náves je v jihovýchodní části a není příliš prostorově zvýrazněna, spíše významnými objekty - oběma kostely, mateřskou školou, hasičskou zbrojnicí. Zástavba je situována především podél hlavní komunikace, zde byly také umístěny objekty občanské vybavenosti (škola, kulturní dům, prodejna). Hřbitov je situován v odsunuté poloze východně od obce. Ve Střížově je v poslední době realizována nová výstavba rodinných domků, a to na západním okraji zástavby, u hřiště, ale zejména v jižní části. V územním plánu jsou navrženy plochy pro bydlení v několika lokalitách, zásadní rozvojové plochy jsou navrženy v jižní části jako pokračování nové výstavby v této části. Plochy v západní části doplňují zástavbu na dostupných plochách a zástavba nebude v této části dále rozšiřována. V severní části se nachází travnaté hřiště na kopanou, je uvažováno s rozšířením o menší a zázemí hřiště. Výrobní území je zastoupeno zemědělským areálem AGRO Puklice východně od obce a objekty soukromého rolníka. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy obou areálů. Uhřínovice Sídlo leží v těsné blízkosti silnice II/405, na silnici III. třídy, která v sídle končí. Uhřínovice jsou malebná ves ve vysoké poloze, jejíž urbanistická struktura a měřítko zástavby byly výrazně ovlivněny výstavbou velkokapacitního kravína v těsné blízkosti a také na příjezdu do sídla.

82

Vlastní Uhřínovice mají hodnotnou urbanistickou strukturu tvořenou zejména okrouhlou návsí (okrouhlice) s kapličkou a rybníčkem uprostřed. Z návsi vybíhá historická ulice směrem jihovýchodním zde je umístěna bývalá škola (hasičská zbrojnice, kulturní dům). Jižně je pak samostatná osada Ovčírna. Výstavba v obci je limitována vyhlášeným ochranným pásmem areálu velkokapacitního kravína. Západně od sídla v jeho katastru se nachází stabilizované chatová lokalita Hraničák. Jihovýchodně se pak nachází Bažantnice (dnes činírna kůží) s navazující bývalou oborou. V územním plánu jsou navrženy plochy pro bydlení v rodinných domech na volných plochách a dále severně od sídla. Je navržena rozvojová plocha zemědělského areálu ZD Brtnice. 3. 6. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy zastavěné a zastavitelné se člení na: Plochy bydlení 1) Bydlení v rodinných domech (BR) 2) Bydlení v bytových domech (BD) Plochy rekreace 3) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) 4) Plochy pro rodinnou rekreaci (RR) 5) Rekreační zahrady (RZ) Plochy občanského vybavení 6) Veřejná občanská vybavenost (OV) 7) Komerční občanská vybavenost (KV) 8) Sport a tělovýchova (OS) Plochy veřejných prostranství 9) Komunikační plochy veřejných prostranství (PD) Plochy zeleně 10) Sídelní zeleň (ZS) Plochy smíšené obytné 11) Plochy smíšené centrální (SC) 12) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 13) Plochy silniční dopravy (DS) 14) Plochy účelových komunikací (DU) 15) Plochy dopravních zařízení (DP) 16) Plochy drážní dopravy (DZ) 17) Plochy letecké dopravy (DL) Plochy technické infrastruktury 18) Plochy technického vybavení (TI) Plochy výroby a skladování 19) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 20) Průmyslová výroba a skladování (VP) 21) Zemědělská výroba (VZ)

83

Plochy nezastavěné se člení na: Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a toky (H) Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské – orná půda (ZO) 3) Plochy zemědělské – trvalé travní porosty (ZT) 4) Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) Plochy lesní 5) Plochy lesů (LP) Plochy přírodní 6) Plochy biocenter a chráněných území (OP) Plochy smíšené nezastavěného území 7) Plochy krajinné zeleně (LK) Základní členění vychází vyhláška č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Nově jsou vymezeny plochy zeleně, které nejsou v základním členění obsaženy. 3. 6. 1. Plochy pro bydlení Prognóza potřeby bytů v návrhovém období Pro výhledovou velikost města včetně místních částí je zapotřebí následující počet bytů: Brtnice + místní části

2001

2015

2025

Počet obyvatel

3656

3860

4010

Počet bytů

1291

1400

1500

Obyvatel/byt

2,83

2,75

2,67

Lokality bytové výstavby Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech (v regulativech jednotlivých ploch je pak uvedena přípustnost výstavby bytových domů v konkrétní ploše). Hlavní rozvojové plochy v Brtnici jsou navrženy v severozápadní části města v lokalitě Niva a v severní části v lokalitách u vodojemu a Jihlavská. Umístění lokalit pro bydlení v místních částech je patrné z grafické části územního plánu. U vybraných ploch je v územním plánu stanovena povinnost zpracovat územní studii. Dále jsou některé plochy pro bydlení označeny jako podmíněně přípustné (vhodnost pro bydlení je vázána na splnění určité podmínky - plochy ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy a plochy a plochy v ochranných pásmech). Je uvedeno v podmínkách využití zastavitelných ploch.

84

V podrobnější dokumentaci je třeba respektovat požadavek ochrany ZPF na max. velikost parcely pro 1 RD 1200 m2. 3. 6. 2. Plochy pro občanskou vybavenost Základní rozdělení je na plochy: Plochy veřejné vybavenosti - plochy určené pro veřejnou vybavenost převážně nekomerčního charakteru nezbytné k zajištění základních potřeb občana, včetně souvisejících zařízení (zcela nebo zčásti podporované státem nebo samosprávou). Plochy komerční vybavenosti - plochy určené pro vybavenost převážně komerčního charakteru včetně souvisejících zařízení (zařízení, jejich vznik a rozvoj je regulován poptávkou a nabídkou). Koncepce občanské vybavenosti Většina vyšší občanské vybavenosti je umístěna v prostoru centra města tj. do prostoru náměstí a přilehlých ulic (ul. Valdštejnská, Legionářská, 5. května). Školská vybavenost je soustředěna v nové čtvrti. Ostatní občanská vybavenost je pak rozmístěna po celém území města s koncentrací podél průtahu silnice II/405 městem. V územním plánu je počítáno s novou občanskou vybaveností v těchto lokalitách: a) Regenerace centra města b) Doplnění občanské vybavenosti u silnice II/405, a to v prostoru ul. Jihlavská a v ul. 5. května. c) Plocha občanské vybavenosti pro zázemí hřbitova d) Plochy komerční vybavenosti u silnice II/405 ve směru na Jihlavu e) Doplnění občanské vybavenosti pro sport s rekreaci v návaznosti na stávající sportovní areál v údolí Uhřínovického potoka. f) V místních částech je doplněna chybějící základní občanská vybavenost, zejména sportovní plochy. g) V místní části Příseka je navržena plocha pro sportovní rekreační aktivity v krajině A. Veřejná vybavenost Veřejná administrativa a správa Městský úřad Brtnice - situován v nově zrekonstruované radnici na náměstí. Policie ČR - služebna Brtnice - zařízení je situováno na náměstí. Pošta, s. p. – je umístěna na náměstí Školství Základní škola Brtnice – škola pro 500 žáků se školní družinou a jídelnou, škola je situována v nové čtvrti na ulici Školní. Školu navštěvují žáci z Brtnice a z místních částí. Součástí areálu jsou také dvě tělocvičny a venkovní hřiště s umělým povrchem. Mateřská škola - mateřská škola pro 135 dětí je situována v ulici Školní pod základní školou. Základní umělecká škola- je umístěna ve Valdštejnském domě

85

Kultura Kulturní zařízení města , zahrnují městskou knihovnu, městské muzeum J. Hoffmanna, informační centrum, kino a kulturní dům. Kulturní dům, kino – kulturní dům je situován v ul. Široká, v současné době není využíván ( je v rekonstrukci), kino je situováno v blízkosti na ul. 5.května. Valdštejnský dům – rekonstruovaný objekt města, je zde umístěno informační středisko, a jsou zde pořádány výstavy. Hoffmannův dům, knihovna – muzeum a rodný dům Josefa Hoffmanna se stánou expozicí Hasičská zbrojnice- jako shromažďovací sál je využíván sál hasičské zbrojnice na náměstí. Zámek – pro kulturní akce jsou využívány také venkovní prostory a nádvoří zámku. Zdravotnictví Zdravotní péče - praktický lékař a ostatní lékaři ordinují převážně v objektu zdravotního střediska na náměstí Svobody Lékárna - je situována vedle zdravotního střediska na náměstí Svobody. Veterinární ambulance – je na náměstí Sociální péče Domy s pečovatelskou službou - zařízení jsou umístěny v ulici Legionářská, Na Podmoklí a Horní Město. Sportovní plochy Sportovní areál TJ Sokol Brtnice Součástí areálu jsou tenisové a volejbalové kurty, travnaté fotbalové hřiště, menší hřiště, asfaltové hřiště, přírodní kluziště, hasičské hřiště. V areálu je také restaurace s ubytovnou s kapacitou 52 lůžek. Hřiště u hřbitova bude rovněž využíváno pro sportovní účely. Cvičiště pro požární sporty - jsou umístěny v návaznosti na areál Sokola. Koupaliště - koupaliště ve městě není, pro letní rekreaci jsou využívány víceúčelové přírodní vodní plochy. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy sport a rekreaci, kde je možné koupaliště umístit. Tělocvičny – jsou situovány v areálu základní školy. Sportovní hala – umístění sportovní haly ve městě je možné na stávajících i navrhovaných plochách veřejné vybavenosti a plochách pro sport a tělovýchovu. Bude třeba prověřit

86

v podrobnější dokumentaci. Doporučené situování je na volných plochách u základní školy nebo mateřské školy. Dětská hřiště, menší rekreační hřiště - ve městě je situováno několik hřišť pro děti a rekreačních hřišť pro mládež (zejména v Nové čtvrti). Navrhovaná dětská hřiště budou umístěna v rámci vymezených funkčních ploch pro bydlení, lokalizace bude upřesněna v podrobnější dokumentaci. Lyžařský vlek Jde o stávající zařízení situované podél sjezdařského terénu západně od sídla. Areál zimních sportů je doplněn objektem se sociálním zařízením, skladem, občerstvením a parkovištěm podél příjezdové cesty. V územním plánu je navrženo rozšíření zázemí u spodní stanice vleku a prodloužení vleku a sjezdovky v horní části. Ostatní vybavenost Kostel, fara – Farní kostel je situován v blízkosti fary v ulici Lipartova, zámecký kostel u bývalého pavlánského kláštera. Hřbitov – horní a dolní hřbitov jsou na ulici Hřbitovní. Ve výhledu je uvažováno s rozšířením plochy pro hřbitov a parkoviště severním směrem.(je obsaženo v současném územním plánu). Hasičská zbrojnice- garáže situované na náměstí Svobody.

B. Plochy komerční vybavenosti Komerční administrativa Česká spořitelna, a. s. Česká pojišťovna, a. s. Administrativní služby a další Maloobchod Maloobchodní zařízení jsou situovány především v centrální části města na náměstí, a to jak v samostatných objektech, tak v přízemí obytných domů. Významnějšími zařízeními jsou: Obchodní středisko - zařízení na náměstí Obchodná středisko Nová čtvrť (p. Čtveráček) Velkoplošný maloobchod - markety Zařízení v současné době ve městě není. V urbanistické studii lokality Nivy bylo uvažováno s plochou naproti vodojemu ve směru na Jihlavu. Plocha je zařazena do územního plánu. Stravovací a ubytovací zařízení Restaurace Radnice (náměstí Svobody) Hostinec Na hřišti Bufet (náměstí Svobody) Hostinec U Jolany (Legionářská) Hostinec Na Práchovně (Nad Práchovnou) Pohostinství U Moučků (Legionářská)

87

Ubytování Mrazírny Brtnice (20 dvou, tří a vícelůžkových pokojů) TL Sokol (14 tří a čtyř lůžkových pokojů) Fara Valdštejnská ul. (5 tří lůžkových pokojů) Nevýrobní služby Objekt služeb a náměstí – (kadeřnictví, sběrna čistírny) Kosmetické salony, krejčovství, grafické práce projekce a další Výrobní služby a řemesla Autoopravny, stavebniny, zahradní technika Truhlářství (p. Vlček) Malíři, klempíři a ostatní řemesla Výhledová zařízení budou umísťována v rámci regulativů funkčních ploch v územním plánu není navržena konkrétní lokalizace. Občanská vybavenost v místních částech Místní část Dolní Smrčné V místní části je umístěna základní občanská vybavenost - Prodejna smíšeného zboží - Hasičská zbrojnice - Hostinec - Kaplička - Hřiště Dále je zde umístěn Penzion Anděl – zařízení u řeky s kapacitou 30 lůžek. V územním plánu je navržena plocha občanskou vybavenost v návaznosti na stávající hřiště západně od obce. Místní část Jestřebí V místní části je umístěna občanská vybavenost: - prodejna smíšeného zboží - knihovna - kaple - hřiště - koupání ve víceúčelové nádrži (přírodní koupaliště) Nové plochy pro občanskou vybavenost nejsou v místní části navrženy. Místní část Komárovice V místní části je umístěna občanská vybavenost: - kulturní dům - hřiště u kulturního domu Plochy pro občanskou vybavenost nejsou v místní části navrženy.

88

Místní část Panská Lhota V místní části je umístěna občanská vybavenost: - mateřská škola (bývalá škola) - knihovna - kulturní dům a pohostinství - prodejna smíšeného zboží - cukrárna, cukrářská výroba - hřiště u školy (MŠ) - hasičská zbrojnice V územním plánu je navržena plocha pro hřiště. Místní část Malé - hasičská zbrojnice - kovářství a truhlářství Musil V místní části nejsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost Místní část Přímělkov - prodejna smíšeného zboží - hostinec - hasičská zbrojnice - kulturní dům - kaplička - truhlářství Sedláček V Přímělkově je navržena malá plocha pro občanskou vybavenost za kulturním domem. Místní část Příseka - knihovna, osadní výbor - hasičská zbrojnice - hostinec - dětská hřiště sportovní hřiště - kostel - hřbitov - zámek - instalatérství, topenářství Líbal - truhlářství Štefl V Přísece jsou navrženy plochy pro sport a tělovýchovu v sportovní a rekreační plocha pod Katovou horou. Místní část Střížov - prodejna smíšeného zboží - mateřská škola - hřiště - evangelická kostel - katolický kostel - hasičská zbrojnice - hřbitov

89

- umělecké kovářství - Kalný Jan V místní části je navržena plocha pro rozšíření hřiště. Místní část Uhřínovice - kulturní dům (stará škola) - hasičská zbrojnice - kaple na návsi Plochy pro občanskou vybavenost nejsou navržen. 3. 6. 3. Plochy výroby a skladování Průmyslová výroba Plochy pro průmysl jsou vzhledem k velikosti města poměrně málo zastoupené. Výrobní území města je zastoupeno v podstatě dvěma průmyslovými zónami u Snahy a u Mrazíren. Nově je počítáno s výstavbou průmyslové zóny Jihlavská . a) Průmyslová zóna u areálů Snahy - Snaha, kožedělné družstvo Jihlava, výroba obuvi (ul. Pod Kaplou). Areál se nachází na levém břehu řeky Brtnice s přístupem z ulice Pod Kaplou i z ul. Legionářská. V současné době Snaha využívá pouze část areálu, v části jsou umístěny další provozovny (autodílny, pneuservis, stavební firma Ekos, Munos – výroba elektrokabelů). Snaha Jihlava provozuje také spalovnu u areálu Snahy Brtnice. - Plochy městského sběrného dvora a městské čistírny odpadních vod – stabilizované plochy na pravém břehu řeky Brtnice, bez možnosti rozvoje. - Snaha Brtnice, kožedělné družstvo, zpracování kůží. Areál převážně na pravém břehu Brtnice, na levém břehu je čistírna odpadních vod Snahy. Rozvojové možnosti průmyslové zóny u Snahy jsou omezené. V územním plánu je navržena plocha pro drobnou výrobu severně od areálu Snahy Jihlava (plocha převzatá ze starého územního plánu). Mezi obytným územím a plochami pro drobnou výrobu je navržena ochranná zeleň. Plocha je převzata z původního územního plánu. Větší část plochy leží v záplavovém území toku Brtnice. b) Průmyslová zóna u mrazíren a prodejny stavebnin - Mrazírny Brtnice, a.s. (Horní Město) Výroba mražených potravin, v areálu je umístěna také ubytovna. - Fide, s.r.o., výroba hygienických potřeb - Výroba betonových směsí ZD Brtnice - Prodejna stavebnin firmy Vlastimil Zelený Start Brtnice - Na areál mrazíren jižně navazují plochy také zemědělské výroby ZD Brtnice.

90

Rozvojové možnosti průmyslové zóny u mrazíren jsou omezené, limitující je zejména dopravní dostupnost na silnici II/405 (po silnici II/403 přes náměstí a historický most přes řeku Brtnici). Dopravní napojení silnice II/403 na Stonařov je rovněž nevyhovující. V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro drobnou výrobu severně od silnice na Jestřebí a plochy pro průmyslovou výrobu jižně od mrazíren podél silnice na Kněžice. Tyto plochy byly obsaženy též v původním územním plánu. Dopravní napojení nových i stávajících ploch v této části města je řešeno návrhem dílčí přeložky silnice II/403. c) Průmyslová zóna Jihlavská Plocha byla vymezena změnou původního územního plánu severně od města mezi silnicemi II/405 a II/404 (v lokalitě U Václava). Důvodem vymezení nové průmyslové zóny bylo najít vhodné dopravně dostupné plochy mimo obytné území města. Nevýhodou je pohledová exponovanost území. Průmyslová zóna Jihlavská je zařazena také do nového územního plánu. Drobná výroba a výrobní služby Provozovny drobné výroby a výrobních služeb jsou umístěny jednak v plochách drobné výroby, průmyslových zón i v zemědělských areálech, jiné jsou umístěny ve smíšeném území. - pro drobnou výrobu je využíván areál Snahy na náměstí č.p. 259 - jako drobnou výrobu lze označit také lihovar na ul. 5. května. - provozovna firmy Kožešiny, a.s. v bývalé škole u kláštera - truhlářství v areálu ZD a další Nové plochy pro drobnou výrobu jsou v územním plánu vymezeny u lihovaru a za prodejnou stavebnin ve směru na Stonařov a u Snahy. Průmyslová výroba, drobná výroba a služby v místních částech. V místných částech průmyslová výroba není zastoupena. Jako drobnou výrobu a služby lze označit provozovny: Jestřebí – areál firmy Stanislav Zelený Start Brtnice - činění kůží p. Kousal V Jestřebí jsou navrženy plochy pro drobnou výrobu v návaznosti na areál firmy Zelený a v návaznosti na zemědělský areál. Malé – kovářství a truhlářství p. Musil Panská Lhota- kovovýroba Přímělkov – truhlářství p. Sedlák Příseka- instalatérství, topenářství, kovovýroba, truhlářství p. Hos Střížov – kovářství Uhřínovice- p. St. Novotný, zpracování kožek (Bažantnice)

91

V místních částech je možné využít pro zemědělskou výrobu také nevyužívané zemědělské areály (Dolní Smrčné, Přímělkov). 17. Zemědělská výroba V severní části řešeného území územního plánu hospodaří na zemědělské půdě převážně zemědělská organizace AGRO družstvo vlastníků Puklice, v jižní části pak organizace Zemědělské družstvo Brtnice. Dále hospodaří v řešeném území soukromě hospodařící rolníci (zemědělští podnikatelé). AGRO Puklice má v řešeném území zemědělské areály v Přísece, ve Střížově, v Přímělkově a v Komárovicích. ZD Brtnice má v řešeném území zemědělské areály v Brtnici, Uhřínovicích, Jestřebí, Panské Lhotě, Malém a v Dolním Smrčném. V jednotlivých sídlech jsou následující zemědělské areály: Město Brtnice V Brtnici jsou 2 areály ZD Brtnice. a) V areálu u zámku je umístěna administrativa, mechanizační středisko garáže, sklady. V areálu jsou také umístěna jatka. Na areál navazuje objekt sýpky. Jedná se o stabilizovaný areál, v areálu není umístěna živočišná výroba, areál nemá stanoveno ochranné pásmo a není počítáno s plošným rozvojem areálu. b) Druhý areál navazuje východně na mrazírny a je zde umístěn chov prasat (chov a výkrm prasat). Areál má v souvislosti s novou výstavbou v areálu vypočteno ochranné pásmo, není však vyhlášeno územním rozhodnutím. Plošný rozvoj areálu není uvažován. Kromě těchto dvou areálů je ještě ve městě umístěn chov koní pro sportovní a rekreační účely. V Brtnici se dále nachází chov ovcí a rybářské sádky (p. Vlastimil Zelený). Nové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou v Brtnici navrženy. Dolní Smrčné V sídle se v jižní části nachází plochy využívané ZD Brtnice, objekt na ploše byl zbourán a plocha není využívána. Jedná se o přestavbovou plochu. Požadavek osadního výboru je využít plochu pro drobnou místní výrobu a výrobní služby. Dále se v sídle nachází objekt soukromého rolníka p. Kudrfalce (smíšené území), který má vyhlášeno ochranné pásmo. Jestřebí V jižní části sídla je umístěn areál ZD Brtnice. V areálu je umístěna živočišná výroba, areál má vyhlášeno ochranné pásmo. Živočišná výroba bude podle sdělení ZD zachována, areál bude stabilizován ve stávajícím plošném rozsahu, ochranné pásmo bude ponecháno. Komárovice V severní části sídla je skladový objekt AGRA Puklice. Není zde umístěna živočišná výroba. Objekt zůstane zachován ve stávajícím rozsahu.

92

Panská Lhota Severně od sídla se nachází rozsáhlý areál ZD Brtnice. Areál těsně navazuje na obytné území obce. Areál je zaměřen na chov skotu. Jedná se o stabilizovaný areál s vyhlášeným ochranným pásmem. Podle požadavku zemědělského družstva je uvažováno s dalším rozvojem areálu severním směrem. Malé V sídle je umístěn objekt soukromého zemědělce s chovem prasat. Záměr majitele je jeho rozšíření směrem od sídla (navrhované plocha pro zemědělskou výrobu). Další zemědělské objekty v sídle byly přestavěny na truhlářství a kovářství. Příseka V severozápadní části objektu je umístěn areál AGRA Puklice. Areál je zaměřen na chov dojnic. Jedná se o stabilizovaný areál. Areál má vyhlášené ochranné pásmo a v souvislosti s novou výstavbou má také vypočteno nové menší ochranné pásmo. Vyhlášené ochranné pásmo by mělo být přehodnoceno. Připravuje se dílčí rozšíření areálu východním směrem – senážní žlab. Kromě areálu AGRA se v Přísece nachází ještě soukromě hospodařící rolníci, kteří mají zařízení ve smíšeném území obce. Soukromý zemědělec p. Hos pak má areál a výběh pro koně západně od areálu AGRA. Přímělkov V Přímělkově je málo využívaný areál ZD Brtnice. V ploše jsou sklady a objekt s výkrmem prasat. Plocha nebude využívána pro zemědělskou výrobu, bude hledáno jiné využití. Areál nemá stanoveno ochranné pásmo. V územním plánu je navrženo jako přestavbová plocha pro drobnou výrobu. Střížov Rozsáhlý areál AGRA Puklice je situován na východním okraji sídla. V areálu je umístěn zejména chov a výkrm prasat (ve vzdálenější části) a v menší míře chov skotu (jalovice a teleta), je připravováno jeho rozšíření a výstavba bioplynové stanice. Areál má vyhlášeno ochranné pásmo a také je vypočteno pásmo pro nový záměr. V ploše areálu je uvažováno s výstavbou bioplynové stanice. Vyhlášené ochranné pásmo by mělo být přehodnoceno a nahrazeno nově vypočteným, které je menší. Jižně od silnice se nachází objekt soukromého zemědělce p. Cahy. Je požadován rozvoj této plochy podél silnice směrem k Příměkovu (navržena rozvojová plocha). Uhřnovice V blízkosti obce je rozsáhlý areál velkokapacitního kravína ZD Brtnice. Areál má vyhlášeno ochranné pásmo, zasahující k obytnému území sídla. Podle sdělení ZD Brtnice je uvažováno s rozvojovou plochou východně od stájí VKK až k cestě k Bažantnici. Ochranné pásmo zůstane zachováno. Vliv zemědělské výroby na životní prostředí a) vyhlášená ochranná pásma V řešeném území jsou ochranná pásma živočišné výroby vyhlášená územním rozhodnutím stavebního úřadu:

93

• • • • • • • •

Ochranné pásmo hospodářského střediska Uhřínovice (ZD Brtnice) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 8/84 z 16.8. 1984 pod č.j. Výst/786/84 Ochranné pásmo střediska živočišné výroby Jestřebí (ZD Brtnice) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 13/88 z 6.7. 1988 pod č.j. Výst/848/88 Ochranné pásmo stáje p. Pavel Kudrfalec (Dolní Smrčné) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 2/93 z 28.1. 1993 pod č.j. Výst/43/93 Ochranné pásmo střediska živočišné výroby Panská Lhota (ZD Brtnice)- rozhodnutí MNV Brtnice č. 7/88 z 30.5. 1988 pod č.j. Výst/609/88 Ochranné pásmo farmy p. František Motáček (Panská Lhota) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 7/98 z 31.3. 1998 pod č.j. Výst/3/98 Ochranné pásmo střediska živočišné výroby Příseka (AGRO Puklice) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 12/85 z 6.10. 1985 pod č.j. Výst/12/85 Ochranné pásmo stáje p. Zdeněk Hos (Příseka) - rozhodnutí MNV Brtnice č. 33/91 z 14.10. 1991 pod č.j. Výst/1143/91 Ochranné pásmo střediska živočišné výroby Střížov (AGRO Puklice) - rozhodnutí ONV v Jihlavě č. F-1/84 z 25.1. 1984 pod č.j. Výst/25/84-328/3-A/20

V územním plánu je doporučeno přehodnocení vyhlášených ochranných pásem v Přísece (Agro Puklice) a v Panské Lhotě (ZD Brtnice). Vyhlášená ochranná pásma jsou zakreslena v koordinačním výkrese odůvodnění územního plánu. b) vypočtená ochranná pásma stájí pro chov hospodářských zvířat podle aktuálního využití ŽV Pro posouzení nově navrhovaných ploch chráněné zástavby (zejména ploch pro bydlení) ve vztahu k aktuálním stavům živočišné výroby byl proveden výpočet ochranného pásma objektů živočišné výroby v sídle Malé (areál soukromého rolníka p. Chlupáčka). Vypočtené ochranné pásmo je zakresleno v koordinačním výkrese odůvodnění územního plánu. Pro novou výstavbu objektů zemědělské a živočišné výroby eventuelně rekonstrukci objektů živočišné výroby uvnitř areálu je třeba záměr nově posoudit z hlediska dopadu na životní prostředí dle platné legislativy.

94

VÝPOČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - Malé_farma p. Chlupáček

OBJEKT ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ř

UKAZATEL

1 (stav)

1 (stav)

1 (stav)

2 (výhled)

c

KAT

VP

P

K

K

d

STAV

180

20

5

100

e

OŽH

70

200

600

600

f

CŽH

12600

4000

50

15000

g

T

180

57

6

120

h

Cn

0,0033

0,0033

0,005

0,005

i

En

0,594

0,1881

0,03

0,6

j

TECH

0%

0%

0%

0%

k

PREV

-7%

-7%

-7%

-8% -5%

l

ZEL

-5%

-5%

-5%

m

OST

0%

0%

0%

0%

n

CEL

-12%

-12%

-12%

-13%

88%

88%

88%

87%

o

EKn

0,52272

0,165528

0,0264

0,522

p

Ln

190

190

190

275

99,3168

31,45032

5,016

143,55

r

EKn.Ln

s

LES

t

αn

u

EKn.an

v

αES

POZNÁMKA

CELKEM

0,808637543

1,236648 279,33312 225,8792478

22

22

39

0

11,49984

3,641616

1,0296

0

16,171056 13,07652299

x

rPHO

1,128704552

141,065495

y

±

PHO v m =

141

95

3. 6. 4. Rekreace a cestovní ruch Správní území města Brtnice má velmi dobré, přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch. Převládá však individuální rekreace, lokality jsou situovány převážně u řeky Jihlavy a u vodních ploch. Hromadná rekreace Zařízení využitelná pro hromadnou rekreaci nejsou v řešeném území příliš zastoupena. Ve městě Brtnici jsou to ubytovací a stravovací kapacity, sportovní plochy (viz. občanská vybavenost). Z hlediska cestovního ruchu je ve městě informační středisko. Zařízení hromadné rekreace: - rekreační středisko Aleje (svaz výtvarných umělců) - k. ú. Jestřebí u Brtnice - penzion Anděl (k. ú. Dolní Smrčné) - hájovna Černé lesy (základna DDM Jihlava) Zimní rekreace: - lyžařský vlek Brtnice (je navrženo rozšíření) - lyžařský vlek Rychlov (mimo řešené území) Letní rekreace: - pro koupání jsou využívány přírodní vodní plochy. - v územním plánu je navržena sportovní plocha u Uhřínovického potoka s možností výstavby venkovního koupaliště. - pro koupání ve volné přírodě je počítáno také s koupalištěm v Jestřebí, využití vodní nádrže nesmí snížit využitelnost zařízení pro letní rekreaci.. Cyklotrasy a turistické trasy Řešeným územím procházejí značené místní i dálkové cyklotrasy. Řešeným území prochází rovněž značené turistické trasy. Je připravována výstavba cyklostezky v území podél řeky Jihlavy (Jihlava - Raabs an der Thaya), která také prochází řešeným územím. Individuální (rodinná) rekreace Individuální (rodinná) rekreace je zastoupena rekreačními chalupami, rekreačními chatami a rekreačními zahrádkami. Rekreační chalupy jsou umístěny převážně v historickém domovním fondu v atraktivních lokalitách nebo pokud objekty nejsou vhodné k trvalému bydlení. V územním plánu jsou tyto plochy zakresleny jako plochy pro bydlení, kde přípustná činnost je i rekreace. Ve městě Brtnici jsou situovány zejména plochy rekreačních zahrádek a kolonií (V Nové čtvrti, U Pivovaru, Pod Kaplou, U Vodojemu, K Rychlovu aj.). V katastrálním území Uhřínovice u Jihlavy se nachází chatová lokalita U Hraničního rybníka. V katastrálním území Příseka se nachází chatová lokalita Nad Podstráneckým rybníkem. Rekreační chaty jsou umístěny také u řeky Jihlavy a v dalších menších lokalitách. V územním plánu jsou rekreační plochy specifikovány jako plochy hromadné rekreace, plochy rodinné rekreace (rekreační chaty a chalupy) a rekreační zahrady (s možností výstavby rekreačních objektů).

96

Rekreační chatové lokality u Hraničního rybníka v Uhřínovicích a u Podstráneckého rybníka v Přísece jsou stabilizované, není navržen rozvoj těchto lokalit. Nové plochy pro rodinnou rekreaci jsou navrženy v Dolním Smrčném a v Přímělkově.

3. 7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY Širší dopravní vztahy Silniční síť - širší vztahy Nejvýznamnější silnice, protínající řešené území ve směru sever – jih, je silnice II/405 Jihlava- Brtnice- Krahulov. Tato významná silnice spojuje s krajským městem okresní město Třebíč, městys Okříšky a také vlastní město Brtnici. Dopravní vazby ve směru východ západ zajišťuje silnice II/403 Kouty- Stonařov- Telč, která také v úseku Brtnice- Stonařov zajišťuje propojení mezi silnicemi II/405 a I/38 a úseku Brtnice Kouty také propojení na silnici II/351. Propojení mezi silnicemi II/405 a II/602 zajišťuje silnice II/404 Luka nad Jihlavou – Brtnice. Dostupnost krajského města Jihlavy je po silnici II/405. Vzdálenost je cca 12 km. Dostupnost dálnice D1 je na křižovatkách Pávov nebo Velký Beranov cca 17 - 20 km. Základní páteřní síť kraje Vysočina – v řešeném území do páteřní sítě náleží silnice II/405, v zájmovém území pak do páteřní sítě náleží silnice I/38 a II/602. Širší vztahy železniční dopravy Město Brtnice neleží na železniční trati, celostátní trať č 240 Jihlava- Brno však prochází podél řeky Jihlavy (tedy katastry Dolní Smrčné a Přímělkov v řešeném území). Vzdálenost nejbližších železničních stanic je: Jihlava 12 km, Bransouze 8 km a Okříšky 12 km. Řešeným územím neprochází územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT). Širší vztahy cyklistické a pěší turistiky Řešeným územím procházejí značené dálkové i místní cyklotrasy. V území je připravována výstavba úseků cyklostezky Jihlava – Raabs an der Thaya. Trasa vede územím podél řeky Jihlavy. Silniční doprava Řešeným územím prochází tyto silnice: • • • • • • • • •

II/402 II/403 II/404 II/405 III/4025 III/4031 III/4033 III/4034 III/4045

Batelov – Třešť – Stonařov – Víska – silnice II/405 Kouty- Stonařov- Telč Luka nad Jihlavou - Brtnice Jihlava- Brtnice- Krahulov Kněžice - Brtnice Bransouze – Dolní Smrčné Panká Lhota - spojovací Malé - spojovací Puklice – Střížov - Přímělkov

97

• •

III/4053 III/4054

Příseka – Puklice Uhřínovice - spojovací

Všechny silnice jsou majetkem kraje Vysočina Silnice II/405 Jihlava- Brtnice- Krahulov Silnice tvoří významný silniční tah zabezpečující propojení Jihlavy s Třebíčí, je součást páteřní sítě kraje Vysočina. Silnice prochází řešeným územím ve směru sever jih a prochází zastavěnou částí města Brtnice a místní části Příseka, kde zajišťuje také přímou obsluhu objektů. Silnice má ve své trase mimo i uvnitř zastavěných území množství dopravních závad, v průtazích obytným územím sídel představuje hygienické závady, prochází městskou památkovou zónou Brtnice a centrálními částmi sídel. Pro rekonstrukci celého tahu v celé délce z Jihlavy do Třebíče byla zpracována vyhledávací studie „Rekonstrukce silnice II/405 Jihlava – Třebíč“ zpracovaná v roce 2004 firmou Profi Jihlava, s.r.o. Pro vedení trasy městem Brtnicí byla zpracována „Vyhledávací a podrobná technická studie silnice II/405 v Brtnici“, zpracoval Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r.o., ing. Karel Špaček v roce 2006. Rekonstrukce silnice je rozdělena do jednotlivých úseků v různých stupních přípravy, popř. již realizace. Rekonstrukce silnice II/405 je také obsažena v ZÚR kraje Vysočina, kde je pro homogenizaci a nové úseky silnice II/405 vymezen dopravní koridor o šířce 80 m. Úseky rekonstrukce silnice II/405 a způsob zapracování do územního plánu. -

-

úsek II/405 Brtnice – Zašovice – probíhá realizace, v územním plánu zakresleno jako stávající dopravní plocha, dopravní koridor není vymezen. průtah II/405 městem od náměstí po začátek úpravy směrem na Třebíč - je vymezena dopravní plocha pro úpravu křižovatky ul. Široká, pro homogenizaci (úpravu) navazujícího úseku silnice je v zastavěném území vymezen koridor o šířce 30 m a mimo zastavěné území koridor o šířce 80 m. průtah II/405 městem od náměstí po začátek úpravy směrem na Jihlavu - dopravní koridor je vymezen (zpřesněn) na šířku stávajícího uličního prostoru úsek II/405 Brtnice – Příseka, úsek je projekčně a realizačně připraven, v územním plánu je proto zakreslen jako navrhovaná dopravní plocha obchvat II/405 Příseky, úsek je projekčně připraven (DÚR) a realizačně se připravuje, jsou známy pozemky potřebné pro stavbu a proto je úsek zakreslen jako navrhovaná dopravní plocha

Územní rezerva pro obchvat silnice II/405 a způsob zapracování do územního plánu. -

-

Na základě požadavku zadání územního plánu je v územním plánu vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 města. Trasa obchvatu vychází z „Vyhledávací a podrobné technické studie silnice II/405 v Brtnici“. Trasa byla dále upravena na základě připomínek vzešlých z projednání zadání územního plánu. Trasa byla prověřena v dopravní studii, kterou zpracoval Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r.o., ing. Karel Špaček v červenci 2009. V územním plánu je vymezena územní rezerva koridoru pro obchvat silnice II/405 o šířce 150 m.

98

Silnice II/403 Kouty- Stonařov- Telč Trasa silnice prochází řešeným územím ve směru východ západ. Silnice prochází také zastavěným územími místní části Jestřebí a města Brtnice, kde zajišťuje také přímou obsluhu přilehlé zástavby. Silnice je využívána také jako objízdná trasa silnice II/405 a II/602. Trasa silnice je územně stabilizována, ve volné trase bude upravována a budou odstraňovány dílčí dopravní závady. Problémem a největší dopravní závadou je napojení na silnici II/405 (stávající trasu i výhledový obchvat). Stávající dopravní napojení vede přes most na brtnickém náměstí, kde těžká doprava devastuje tuto kulturní památku včetně sochařské výzdoby. V původním územním plánu byla navržena dílčí přeložka této silnice jižně od města s napojením na silnici II/405 novou křižovatkou za lihovarem, toto řešení je také obsaženo v dopravní studii II/405 Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. V územním plánu je nadále počítáno s tímto dopravním napojením. Trasa obchvatu však není podrobně technicky prověřena, a proto je v územním plánu vymezen dopravní koridor. V zastavěném území a na kontaktu se zastavitelnými plochami je vymezen koridou o šířce 30 m a mimo zastavěné území koridor o šířce 80 m. Silnice II/404 Luka nad Jihlavou - Brtnice Trasa silnice je stabilizovaná a v řešeném území prochází pouze zastavěnou částí místní části Komárovice, kde zajišťuje také přímou obsluhu zástavby. Silnice se napojuje na II/405 křižovatkou v Brtnici nad benzinkou (u Václava). Je počítáno s rekonstrukcí a úpravou této křižovatky a krátkého úseku silnice II/403, který bude využíván k dopravnímu napojení navrhované průmyslové zóny Jihlavská. Silnice II/402 Batelov – Třešť – Stonařov – Víska – silnice II/405 Prochází krátkým úsekem nezastavěnou částí řešeného území. Silnice III. třídy Ostatní silnice III. třídy jsou územně stabilizovány a případné úpravy se budou týkat zlepšení jejich technických parametrů ve stávající trase. Úpravy silnic mimo zástavbu předmětné obce budou výhledově probíhat dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic” (dle schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě) v těchto kategoriích: silnice II/405............................................ S 9,5/80 silnice II. třídy ......................................... S 7,5/60 silnice III. třídy........................................ S 7,5/60 (50) V zastavěném území budou úpravy silnic prováděny v odpovídající funkční třídě a kategorii, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací”. Při výstavbě inženýrských sítí bude třeba v následné projektové dokumentaci minimalizovat dotčení silnic.

99

Místní komunikace Úseky silnic procházející městem a místními částmi zajišťují také přímou obsluhu objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace. Stávající a navrhované plochy pro místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství (stávající a navrhované). Úpravy a rekonstrukce místních komunikací budou realizovány také na stávajících plochách veřejných prostranství. V územním plánu jsou zakresleny pouze jednoznačně lokalizované navrhované místní komunikace. Místní komunikace v rámci rozvojových ploch budou upřesněny v podrobnější navazující dokumentaci. Komunikační napojení lokalit v podrobnější dokumentaci řešit v souladu s ČSN 736110, ČSN 736102 a ČSN 736101. V řešeném území zajišťují některé místní komunikace spojení mezi místními částmi a doplňují tak silniční síť. Jedná se zejména o komunikace Panká Lhota - Dolní Smrčné a Panská Lhota - Malé. Tyto komunikace jsou využívány také pro hromadnou autobusovou dopravou. V územním plánu je zakreslena vyprojektovaná místní komunikace Brtnice Niva podle projektové dokumentace pro stavební povolení (ing. Miroslav Eliáš – 2004). V územním plánu je zakresleno jako navrhovaná dopravní plocha. Funkční skupiny komunikací (ČSN 736110): Silnice II/405 – B, ostatní silnice II a III. třídy a místní komunikace - C Zemědělská doprava Pro pohyb zemědělské techniky bude využívána stávající síť zemědělských cest doplněné o nově upravené a obnovené úseky cest. Definitivně bude řešena cestní síť v návrhu komplexních pozemkových úprav (KPÚ) na katastrálních územích. V řešeném území se však v současné době KPÚ nepřipravují. Trasy zemědělských cest v uzemním plánu vychází ze současné cestní sítě a katastrální mapy. V územním plánu je umožněna také změna cestní sítě, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je možné umístit také zemědělské cesty. V řešeném území existují také zemědělské cesty z minulých úprav, které nejsou zakresleny v katastrální mapě (katastrovány). Tyto komunikace jsou v územním plánu zakresleny z důvodů potřebného znázornění vazeb v území a krajině a znázornění prostupnosti krajiny. Cyklistické a pěší cesty Cyklistické trasy Řešeným územím procházejí stávající cyklotrasy (dálkové i místní) a jsou zde navrženy nové cyklotrasy v rámci mikroregionu. Stávající i navrhované cyklotrasy budou zakresleny v grafické části dokumentace. - Velký okruh mikroregionu Černé lesy - Malý okruh mikroregionu Černé lesy - Cyklotrasy (cyklotrasa č. 162 z Jihlavy do Třebíče jako součást dálkové trasy Jihlava – Český Těšín, cyklotrasa č. 5111 Číchov – Brtnice- Aleje- Okříšky- Přibyslavice aj.)

100

Cyklistické stezky – připravuje se výstavby cyklostezky Jihlava – Raabs ad der Thaya podél řeky Jihlavy. Pěší a turistické trasy Řešeným územím procházejí stávající značení turistické trasy. Chodníky Budou v zásadě navrženy alespoň jednostranné podél průjezdných úseků silnic v zastavěném území města a místních částí. Rovněž bude nutné zajistit přístup pro pěší k novým rozvojovým plochám (navrhované průmyslové zóny). V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Doprava v klidu Odstavné a parkovací plochy Přehled rozhodujících parkovacích lokalit ve městě: - parkování po východní straně náměstí - u městského úřadu - před lékárnou - u hasičské zbrojnice - u kláštera (bytů) - u školy - v sídlišti bytových domů i RD - u sokolského hřiště - u bývalé sokolovny - u obou areálů Snahy - u ZD Brtnice - u stavebnin Start Zelený - u mrazíren a další Stávající plochy nemohou uspokojit současnou potřebu parkování a i ve výhledu bude nutné vycházet spíše z prostorových možností města. Stávající parkoviště jsou zakresleny jako součást příslušných funkčních ploch, veřejných prostranství, popř. dopravních ploch. Nová parkoviště V zásadě budou plochy pro parkoviště řešeny v podrobnější dokumentaci na stabilizovaných i navrhovaných plochách. - v územním plánu jsou navrženy jednoznačně lokalizované dopravní plochy pro umístění parkovišť, jednoznačně jsou v územním plánu vymezeny plochy pro parkoviště pro turisty k přístupu do údolí Brtníce a hrad Rokštejn. - u navrhovaných ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, průmyslovou výrobu a dalších bude umístění parkovišť specifikováno v podrobnější dokumentaci v rámci dané plochy vymezené územním plánem

101

- plochy pro parkoviště vymezené v původním územním plánu, které jsou dále potřebné a aktuální (u hřbitova, u lyžařského vleku u navrhovaných ploch pro občanskou vybavenost, bydlení a výrobu, a.j.) jsou v územním plánu zakresleny jako součást těchto rozvojových ploch. - u stávajících zařízení a ploch je umístnění nových parkovišť přípustnou činností funkčních ploch a dále mohou být parkoviště umístěna na navazujících veřejných prostranstvích. Parkování v místních částech Dolní Smrčné - v současné době se parkuje na místních komunikacích, malé parkoviště je u hostince. Jestřebí - v současné době se parkuje na místních komunikacích, parkoviště je u prodejny Komárovice - v současné době se parkuje na místních komunikacích Malé - v současné době se parkuje na místních komunikacích Panská Lhota – parkuje na místních komunikacích, malé parkoviště je před kulturním domem. Přímělkov – malé parkoviště je u prodejny, jinak se parkuje na místních komunikacích Příseka – malé parkoviště je kostela v současné a u bývalé prodejny v centru. Střížov – malá parkoviště jsou u prodejny a u kulturního domu, parkuje se na místních komunikacích na návsi Uhřínovice - v současné době není v sídle vybudováno žádné parkoviště, parkuje se na místních komunikacích. Nová parkoviště budou vybudovány v rozvojových (zastavitelných a přestavbových) plochách. Parkoviště budou situovány uvnitř těchto ploch, lokalizace bude stanovena v podrobnější dokumentaci. U vybraných ploch je potřeba umístění parkoviště stanovena v regulativu (podmínkách využití území) dané plochy. Nová parkoviště budou vybudována také v rámci vymezených veřejných prostranství. Ve stabilizovaných územích je možné umístění parkovišť v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch. Garáže Ve Brtnici jsou samostatné garáže v současné době ve formě řadových garáží zastoupeny v několika lokalitách, které jsou zakresleny v grafické části územního plánu jako dopravní plocha popřípadě jsou součástí jiných ploch. Nejvýznamnější jsou : - Nad Práchovnou - U Pivovaru - Pod Kaplou - Rokštejnská a.j. Nové jednoznačně vymezené plochy garáží nejsou v Brtnici vymezeny. Výstavba garáží je přípustná na plochách pro dopravu i na jiných funkčních plochách, je možná výstavba garáží na nových rozvojových plochách bytové výstavby (bude upřesněno v podrobnější dokumentaci) nebo parkovacích garáží vestavěných do objektů občanské vybavenosti. Navrhovaná bytová výstavba rodinných domků musí mít vždy řešeno parkování a odstavení vozidel. V místních částech nejsou většinou stávající řadové garáže zastoupeny (s výjimkou Panské Lhoty a Dolního Smrčného). Nové plochy v místních částech nejsou navrženy.

102

Hromadná přeprava osob Brtnice Hromadnou přepravu osob zajišťuje autobusová doprava pravidelnými linkami, které spojují město se všemi místními částmi. V řešeném území je řada autobusových zastávek, které budou posouzeny podle ČSN a případně upraveny, s růstem města budou navrženy zastávky nové (průmyslové zóna, zastávky vyplývající z nového dopravní řešení). Autobusové nádraží je umístěno v prostoru náměstí. V územním plánu nejsou navrženy změny. Dolní Smrčné – zastávka a obratiště jsou umístěny západně od obce u sportovního hřiště Jestřebí – zastávka je umístěna v prostoru návsi Komárovice – zastávka je umístěna v prostoru návsi na silnici II/404 Malé – zastávka je umístěna západně od sídla u odbočky komunikace na Panskou Lhotu. Panská Lhota – zastávka je umístěna mimo silnici na místní komunikaci v prostoru návsi Přímělkov – zastávka je umístěna u prodejny Příseka – zastávky jsou umístěny u kulturního domu, nově budou zastávky vybudovány na obchvatu II/405. Střížov – v sídle jsou 2 zastávky, východně a západně, obě na silnici III/4045 Uhřínovice – zastávka se umístěna na návsi, další zastávky je na křižovatce u silnice II/405.

Zastávky v místních částech a na křižovatkách a rozcestí u místních části většinou nemají vybudované odstavné zálivy. Zastávky budou posouzeny podle ČSN a případně upraveny. Zastávky v místních částech budou upravovány v rámci vymezených dopravních ploch a veřejných prostranství. Železniční doprava Řešeným územím prochází trať Českých drah č. 240 Jihlava - Brno se stanicemi Dolní Smrčné a Přímělkov. Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. Je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy vč. železniční infrastruktury. Při umístění a realizaci staveb v ochranném pásmu dráhy je nutno postupovat v souladu s ustanovením zákona č. 266/1994 o drahách. V ochranném pásmu dráhy je navržena pouze plocha pro ČOV v Dolním Smrčném. Letecká doprava V řešeném území se nachází letiště Komárovice. Letiště má vyhlášeno prostorové ochranné pásmo, které je zakresleno v grafické části odůvodnění. Posouzení životního prostředí z hlediska negativních důsledků hluku z dopravy Výpočty hluku ze silniční a železniční dopravy jsou uvedeny v samostatné příloze územního plánu. Výpočty hluku z dopravy mají orientační charakter a nelze je využít pro umístění staveb pro bydlení v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, popř.v regulačním plánu. V souladu s metodickým návodem pro zpracování územních plánů podle nového stavebního zákona by hluková ochranná pásma (izofony ekvivalentních hladin hluku pro noc a den v dB) neměly být zakreslovány do územních plánu. Posuzování tzv. hlukových ochranných pásem by mělo být prováděno v následných územních řízeních popř. v regulačním plánu. Plochy ohrožené

103

nadlimitním hlukem z dopravy by měly v územním plánu být označeny jako plochy podmíněně přípustné. a) silniční doprava Výpočet hluku z dopravy byl proveden pro úseky silnic II/405, II/403, II/404, podkladem bylo sčítání dopravy na silniční síti ŘSD ČR z roku 2005. Řešeným územím prochází dále méně dopravně zatížené silnice III. tříd, na kterých nebylo v roce 2005 ani v minulých letech prováděno celostátní sčítání dopravy a nebyl tedy také podveden výpočet hluku ze silniční dopravy. Z uvedeného posouzení vyplývá, nadlimitním hlukem z dopravy je ohroženo zejména území podél silnice II/405, a to v Brtnici v Přísece. V Brtnici jsou nové zastavitelné plochy pro bydlení vymezeny západně a severozápadně mimo ohrožení nadlimitním hlukem. Dílčí plochy pro bydlení v kontaktu s průtahem silnice II/405 jsou v územním plánu vymezeny jako podmíněně přípustné. V Přísece jsou rovněž plochy pro bydlení v kontaktu s průtahem silnice II/405 vymezeny jako podmíněně přípustné. Rozsah ploch vymezených u silnice je větší, je připraven obchvat silnice II/405. V Komárovicích na silnici II/404 byly výpočtem zjištěny mírně nadlimitní hodnoty hluku, plocha pro bydlení u silnice byla označena jako podmíněně přípustná. V Jestřebí na silnici II/403 nebyly výpočtem zjištěny nadlimitní hodnoty hluku z dopravy. Uvedené plochy jsou v územním plánu označeny jako podmíněně přípustné. Využití ploch pro bydlení je vázáno na podmínku hlukového posouzení daných lokalit z hlediska hluku a vibrací z dopravy. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Podmínka je uvedena v regulativu předmětné plochy. b) železniční doprava Řešeným územím prochází regionální železniční trať č. 240 Jihlava- Brno. Výpočet hluku z dopravy je uveden v příloze. V územním plánu nejsou v ochranném pásmu dráhy navrženy nové plochy pro bydlení, nejsou zde vymezeny podmíněně přípustné plochy z důvodů blízkost železnice. V případech křížení a souběhu komunikace, inženýrských sítí či vedení s železniční dráhou, jako i při výsadbě zeleně v ochranném pásmu dráhy je nutné respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, v platném znění.

3. 8. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Technická vybavenost v územním plánu V návrhu územního plánu včetně odůvodnění jsou zakresleny pouze hlavní stávající inženýrské sítě, zejména mimo zastavěné území. Pro nově navržené inženýrské sítě jsou v územním plánu vymezeny tzv. koridoru pro technickou vybavenost. Koridor je územím určené k umístění stavby technické infrastruktury. V rámci vymezeného koridoru je možná určitá variabilita umístění dané stavby, koridor také nebude pro danou stavbu využit celý. Působnost koridoru končí realizací stavby.

104

Inženýrské sítě v zastavěném území, uliční řady, přípojky aj nejsou zahrnuty do územního plánu. Tyto inženýrské sítě (mimo přípojky) jsou zakresleny v průzkumové části územního plánu. 3. 8. 1. Vodní hospodářství Vodohospodářská zařízení Vodní toky Řešeným územím protékají významné vodní toky: • významný vodní tok Jihlava • významný vodní tok Brtnice • západní hranice řešeného území se dotýká významný vodní tok Jihlávka Správcem těchto významných vodních toků je Povodí Moravy Brno, s. p., provoz Jihlava. Dále se v řešeném území nachází další vodní toky zejména: • V jihozápadní části řešeného území jsou to levostranné přítoky řeky Brtnice, tj. Kněžický, Jestřebský, potok Fluska, Uhřínovický a Špitálský potok. • V severní části řešeného území je to Přísecký potok. • Ve východní části řešeného území jsou to pravostranné přítoky VVT Jihlavy - Přímělkovský, Smrčenský, Barácký, Radonínský potok a další toky Správcem těchto drobných vodních toků je Zemědělská vodohospodářská správa, pracoviště Jihlava. Provozní manipulační a ochranné pruhy podél vodotečí: • VVT Jihlava, Brtnice a Jihlávka mají toto pásmo v šíři 8 m od břehové hrany toku. • Ostatní toky mají toto pásmo v šíři 6 m od břehové hrany toku. Vodní nádrže V řešeném území se nachází množství menších rybníků a nádrží: V k. ú. Brtnice se nacházejí zejména tyto vodní nádrže: rybník Pod Oborou Zámecký rybník Šamonín Horní Fluska Dolní Fluska Štičí rybník Rychlovský rybník (hranice řešeného území) Vrzalův rybník Obořilův rybník U Křížku Kábův sedimentační nádrže sádky na potoce Fluska

správce město Brtnice město Brtnice město Brtnice soukromý - p. Zelený soukromý - p. Kalenda Pozemkový fond ČR soukromý - p. Mikeš soukromý - p. Karalcek a spol. soukromý obec Brtnice soukromý Mrazírny Brtnice soukromé

105

V Kopaninách Pod Strážkou V Pahorcích (záchytná nádrž)

soukromý - p. Brychta p. Švaříček, Mastný Snaha Brtnice

Vodní nádrže v místních částech: k. ú. Jestřebí u Brtnice • rybník Ovčák - na Kněžickém potoce • 2x vodní plocha v Jestřebském lese • 2x vodní nádrže na přítoku Jestřebského potoka k. ú. Panská Lhota • rybník Nový • menší vodní nádrže v obci k. ú. Přímělkov • Přímělkovský rybník k. ú. Příseka • Podstránecký rybník • Návesní rybník • Mlýnský rybník • Starý rybník • rybníček na Puklickém potoce k. ú. Střížov • dvě menší bezejmenné vodní plochy k. ú. Uhřínovice • Hraniční rybník • Horní Uhřínovický rybník • Dolní Uhřínovický rybník V řešeném území existují záměry na výstavbu dílčích vodních ploch. Předběžný zákres je zpracován v grafické části ÚP.

Plánované vodní nádrže Střížov a Brodce Do územního plánu Brtnice je převzata ze zásad územního rozvoje kraje Vysočina rezervní plocha pro vodní nádrž Střížov na toku Brtnice. Jedná se o plochu hydrologicky a morfologicky vhodnou pro akumulaci povrchových vod, v ploše bude prověřena možnost budoucího umístění vodní nádrže. Rezervní plocha pro vodní nádrž Střížov na VVT Brtnice je v souladu s platným Směrným vodohospodářským plánem ČR (1988). Účel vodní nádrže je vodárenský - zásobení oblasti Jihlava - Třebíč pitnou vodou. Nádrž je zařazena do seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod vybraných k územnímu hájení i v současně zpracovávaných plánech povodí ČR. Do řešeného území zasahuje také malou částí rezervní plocha pro uvažovanou vodní nádrž Brodce na toku Brtnice.

106

Záplavové území • Záplavové území VVT Brtnice bylo vyhlášeno v ř. km 0,000 - 12,900 odborem životního prostředí Okresního úřadu Jihlava pod čj. ŽP-VOD889/91-ČE-234/6. • Záplavové území VVT Jihlava bylo vyhlášeno v ř. km 86,500 - 154,915 odborem LVHZ Krajského úřadu kraje Vysočina pod čj. KUJI 7451/2006 ze dne 26. 1. 2006 Nová výstavba v záplavovém území je nežádoucí. Všechny stavby a činnosti v záplavovém území podléhají souhlasu vodoprávního úřadu. Nově zastavitelné plochy pro bydlení nejsou v záplavovém území navrženy. Záplavové území je dotčeno v dílčích případech (plochy pro drobnou výrobu převzaté ze schváleného územního plánu a plocha pro technickou vybavenost – ČOV¨v Dolním Smrčném). Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území se nacházejí ochranná pásma místních vodních zdrojů pro město Brtnice a místní části a také ochranná pásma vodních zdrojů pro sousední obce. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou zakreslena v grafické části územního plánu. Protierozní opatření Katastrální území Brtnice, Panská Lhota, Přímělkov a Střížov jsou zranitelnou oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv v těchto oblastech v platném znění. Město Brtnice a převážná většina místních částí se nachází ve složitém terénu s negativními účinky dešťových vod. Navrhují se technická a agrotechnická opatření na změnu odtokových poměrů - zřízení zelených pásů při okraji zástavby, výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (ozimé obiloviny, víceleté pícniny apod.). Podél polních cest je nutno udržovat a obnovovat záchytné příkopy. V územním plánu jsou dále navrženy plochy pro retenci povrchových vod. Pro Brtnici je zpracovaná stále aktuální Koncepce revitalizace povodí Brtnice (Aquatis Brno 1997). Studie navrhovala revitalizaci vodních toků Špitálského potoka, Uhřínovického potoka, potoka Fusky a Rychlovského potoka a Rychnovského potoka, dále navrhoval zatravnění a plochy pro poldry. Záměry jsou převzaty do územního plánu. V územním plánu jsou doporučeny k zatravnění rozsáhlé plochy nad místními částmi Přímělkov a Dolní Smrčné, které jsou erozí nejvíce ohroženy. Zásobování pitnou vodou MĚSTO BRTNICE Stávající stav Zdroj vody Město má místní veřejný vodovod, jímací území tvoří 8 vrtů (3 vrty jsou a k.ú. Brtnice, ostatní na k.ú. Rychlov). Podzemní voda z vrtů je čerpána do úpravny vody. V úpravně vody je vybudována akumulace 100 m3 a čerpací stanice, ze které je upravená voda čerpána do vodojemu Brtnice.

107

Mimo jímacího území Rychlov (8 vrtů) se v řešeném území nachází další, v současné době záložní zdroje. Ve výhledu bude třeba najít další zdroje pro město (např. v lokalitě Černé lesy). Zásobovací systém Zásobování města je zajištěno z vodojemu Brtnice 2 x 250 m3 (566,30/563,00). Koncový vodojem 100 m3 (565,00/561,70) je v současné době mimo provoz. Z vodojemu jsou vybudovány zásobovací řady do spotřebiště. Vodovodní síť v celém rozsahu je v majetku a provozování města. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 100 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 2. 600 (r. 2025) A) Bytový fond 2. 600 obyv. x 100 l/ob/den = 260. 000 l/den = 260 m3/d B) Občanská a technická vybavenost 2. 600 obyv. x 30 l/ob/den = 78. 000 l/den = 78 m3/d C) Specifická vybavenost Dům pečovatelské služby: 20. 000 l/d = 20 m3/d D) Průmyslová a zemědělská výroba Snaha Brtnice vč. rozvoje: 30. 000 l/d = 30 m3/d Navrhované průmyslové zóny: 30. 000 l/d = 30 m3/d (bez potřeby požární vody) Technologické vody Snahy Brtnice a veškerá potřeba vody pro Mrazírny a ZD Brtnice jsou řešeny samostatně z jiných zdrojů. Jako požární voda pro navrhované průmyslové zóny bude využita akumulovaná dešťová voda v dešťových nádržích sloužících současně i jako požární nádrže. Celková potřeba pitné vody průměrná: Qp = 418 m3/den. Celková maximální denní potřeba: Qm = 560 m3/den. Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Brtnice 2 x 250 m3. Navrhuje se posílení akumulace o 100 m3 (nový zemní vdj. 2 x 50 m3) pro vyšší tlakové pásmo. Rozpásmováním sítě dojde k nutnosti zásobovat obyvatelstvo horního tlakového pásma z nového vodojemu. Potřeba horního tlakového pásma se odhaduje cca na 1/5 celkové potřeby města.

108

Celková kubatura vodojemů (bez odstaveného koncového vdj.) činí 600 m3, což představuje 107 % Qm - vyhovuje ČSN. Tlakové poměry V současné době jsou ve vodovodní síti potíže se zajištěním dostatečného tlaku. Hlavním důvodem je nekapacitní a poddimenzovaná rozvodná síť v centrální části města. To se projevuje nedostatečným tlakem, zejména ve vzdálenějších a výše položených lokalitách (zejména Nová čtvrť). Navrhuje se rozpásmování vodovodní sítě, zejména proto, že nová navrhovaná obytná, občanská a průmyslová výstavba leží z velké části na kótou vodojemu 2 x 250 m3 Nejvyšší zástavba obytná a občanská : 558 - 568 m n. m. Nejvyšší průmyslová zástavba: 570 - 580 m n. m. Navrhuje se nový vodojem na kótě cca 600 m n. m. Hranici tlakových pásem (nového horního a současného dolního) se doporučuje na kótě cca 550 - 555 m n. m. Předpokládá se, že horní polovina Nové čtvrti připadne do horního tlakového pásma, která i po rekonstrukcích vodovodní sítě v centrální části města bude mít problémy s tlakem. Voda pro požární účely Stávající tlakové poměry neodpovídají požadavkům na zabezpečení požární vody (min. tlak 2 bary) ve smyslu požární ČSN. Doporučuje se proto rozpásmování vodovodní sítě a vybudování horního tlakového pásma. Závazná (výroková) část koncepce Závazný je koridor zásobovacího řadu k novému vodojemu, plocha pro nový vodojem a dále koridory pro zásobování vodou pro navrhované výrobní zóny. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů v zastavěném území. Trasa vodovodu a umístění vodojemu musí být vždy zpřesněna podrobnější dokumentací. Směrné jsou rovněž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, kubatura vodojemu, hranice tlakových pásem apod. MÍSTNÍ ČÁST DOLNÍ SMRČNÉ Stávající stav Zdroj vody Dolní Smrčné má místní vodovod. Jímací území tvoří vrt a jímací zářez. Podzemní voda z jímacího zářezu se svedena řadem do vodojemu Dolní Smrčné. Voda z vrtu je čerpána samostatným výtlačným potrubím. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Dolní Smrčné 50 m3 (471,90/469,90 m n.m.). Součástí akumulace je úpravna vody - odradonovací věž v armaturní komoře vodojemu vzhledem ke zvýšenému výskytu radonu.

109

Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 90 (r. 2025) 90 obyvatel x 120 l/ob./den = 10. 800 l/d = 10,8 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Dolní Smrčné 50 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Dolní Smrřné 50 m3 (471,90/469,90). Maximální hydrostatický tlak: 471,90 - max. hl. ve vodojemu 440,00 - min. kóta zástavby 31,90 - max. hydrostatický tlak vyhovuje ČSN Minimální hydrostatický tlak: 469,90 - min. hl. ve vdj. 460,00 - max. kóta zástavby 9,90 - min. hydrostatický tlak nevyhovuje ČSN Navrhuje se posílení tlaku pro navrhovanou nejvýše položenou obytnou zástavbu vložením ATstanic. Voda pro požární účely Stávající tlakové poměry nevyhovují požadavkům na zabezpečení požární vody pro nejvyšší zástavby z vodovodní sítě - nutno posílit tlak. Záložní zdroj požární vody - řeka Jihlava. MÍSTNÍ ČÁST JESTŘEBÍ Stávající stav Zdroj vody Jestřebí má místní vodovod. Jímací území je tvořeno 5 studnami. Podzemní voda je svedena do vodojemu Jestřebí 100 m3. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Jestřebí 100 m3 (max. hl. 606,00 m n.m.).

110

Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 130 (r. 2025) 130 obyvatel x 120 l/ob./den = 15. 600 l/d = 15,6 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Jestřebí 100 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Jestřebí 100 m3 (max. hl. 606,00). Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 565 - 590 m n. m. Tlakové poměry vyhoví. Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. MÍSTNÍ ČÁST KOMÁROVICE Stávající stav Zdroj vody Komárovice nemají dosud vybudovaný veřejný vodovod. Obyvatelé jsou zásobováni vodou ze soukromých studní. Koncepce rozvoje Ve výhledu se uvažuje s výstavbou samostatného místního vodovodního systému (zdroj podzemní vody - akumulace - spotřebiště). Doporučuje se zahájit přípravné práce na hydrologickém průzkumu potenciálního jímacího území. Předpokládaný zdroj – vrt jihovýchodně od Komárovic. MÍSTNÍ ČÁST MALÉ Stávající stav Zdroj vody Malé má místní vodovod. Jímací území je tvořeno 2 studnami. Podzemní voda je svedena přes odkyselovací stanici do vodojemu Malé.

111

Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Malé 30 m3. Z vodojemu je gravitačním zásobovacím řadem přivedena voda do spotřebiště. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 40 (r. 2025) 40 obyvatel x 120 l/ob./den = 4. 800 l/d = 4,8 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Malé 30 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Malé 30 m3 (max. hl. 540,00 m n. m. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 494 - 520 m n. m. Tlakové poměry vyhoví. Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. MÍSTNÍ ČÁST PANSKÁ LHOTA Stávající stav Zdroj vody Panská Lhota má místní veřejný vodovod. Jímací území je tvořeno několika studnami. Podzemní voda je svedena přes okyselovací stanici do vodojemu Panská Lhota. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Panská Lhota 50 m3. Z vodojemu je vod přivedena do spotřebiště gravitačním zásobovacím řadem. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.

112

Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 250 (r. 2025) 250 obyvatel x 120 l/ob./den = 30. 000 l/d = 30 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Panská Lhota 50 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Panská Lhota 50 m3 (544,50/542,50). Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 506 - 525 m n. m. Tlakové poměry vyhovují. Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍMĚLKOV Stávající stav Zdroj vody Přímělkov má veřejný vodovod. Zdrojem vody je vrt, z něhož se voda čerpá do vodojemu Přímělkov. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Přímělkov. Místní část je zásobována gravitačně přívodem z vodojemu. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 125 (r. 2025) 125 obyvatel x 120 l/ob./den = 15. 000 l/d = 15 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Přímělkov 50 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm).

113

Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Přímělkov 50 m3 (max. hl. 534,00 m n. m. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 438 - 496 m n. m. Tlakové poměry vyhoví. Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍSEKA Stávající stav Zdroj vody Příseka má veřejný místní vodovod. Zdrojem vody je jímací území se čtyřmi studnami a jímacími zářezy. Podzemní voda je svedena přes odkyselovací stanici a rozvodnou síť do vodojemu Příseka. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Příseka 50 m3. Z vodojemu je voda přivedena do spotřebiště gravitačně zásobovacím řadem. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 280 (r. 2025) 280 obyvatel x 120 l/ob./den = 33. 600 l/d = 33,6 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Příseka 50 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Příseka 50 m3 (max. hl. 592,00 m n. m. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 564 - 590 m n. m. Pro nejvyšší zástavbu je třeba vybudovat AT-stanici pro posílení tlaku. Voda pro požární účely Veřejný vodovod nesplňuje podmínky požárního vodovodu pro nedostatečný tlak v nejvyšší zástavbě.

114

MÍSTNÍ ČÁST STŘÍŽOV Stávající stav Zdroj vody V místní části je vybudovaný veřejný místní vodovod. Zdrojem vody je vrt, z něhož se voda čerpá do vodojemu Střížov. Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Střížov. Zásobování je zajištěno gravitačním přívodem z vodojemu. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 350 (r. 2025) 350 obyvatel x 120 l/ob./den = 42. 000 l/d = 42 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Střížov 50 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Střížov (max. hl. m n. m. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 518 - 566 m n. m. Tlak je posílen ve stávající AT-stanici na požadovanou hodnotu vyhovující ČSN.

525,00

Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. MÍSTNÍ ČÁST UHŘÍNOVICE Stávající stav Zdroj vody V místní části je vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem vody je vrt, z něhož je voda čerpána do vodojemu Uhřínovice.

115

Zásobovací systém Zásobování místní část je zajištěno z vodojemu Uhřínovice. Místní část je zásobována gravitačním přívodem z vdj. Koncepce rozvoje Potřeba vody Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Specifickou potřebu domácností uvažujeme 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 65 (r. 2025) 65 obyvatel x 120 l/ob./den = 7. 800 l/d = 7,8 m3/d Akumulace vody Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu Uhřínovice 250 m3. Tato akumulace vyhoví doporučené hodnotě dle ČSN (60 - 100 % Qm). Tlakové poměry Vodovodní síť je provozována v jednom tlakovém pásmu. Vdj. Uhřínovice 250 m3 (max. hl. v. 640,00 m n. m. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 580 - 610 m n. m. Tlakové poměry vyhovují dle ČSN. Voda pro požární účely Veřejný vodovod splňuje podmínky požárního vodovodu. Závazná (výroková) část koncepce pro místní části Nově bude vybudován veřejný vodovod pro místní část Komárovice. V ostatních místních částech zůstane zachována stávající koncepce zásobení pitnou vodou. Nově budou na vodovod napojeny rozvojové plochy v místních částech, pro některé rozvojové plochy bude nutné posílení tlaku. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů. Trasa vodovodu a umístění vodojemu musí být vždy zpřesněna podrobnější dokumentací. Směrné jsou rovněž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí, kubatura vodojemu, hranice tlakových pásem apod. Odkanalizování a čištění odpadních vod MĚSTO BRTNICE Stávající stav Brtnice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno celé město. Tato kanalizace je zakončena čistírnou odpadních vod. Provozovatel kanalizace a ČOV je Město Brtnice. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny přes měrný objekt do řeky Brtnice.

116

Stávající kanalizační síť ve městě v některých úsecích nesplňovala technické parametry a byla provedena rekonstrukce, byla provedena také rekonstrukce ČOV. Ve výhledu je nutno počítat s další rekonstrukcí stokové sítě a výstavbou nové splaškové kanalizace. Samostatnou ČOV má Snaha Brtnice a Mrazírny. Koncepce rozvoje Stávající kanalizační systém ne zcela vyhovuje nárokům na odvádění odpadních vod. V některých úsecích bude nutno vyloučit přítok balastních vod na ČOV vybudováním nové splaškové kanalizace. MÍSTNÍ ČÁST DOLNÍ SMRČNÉ Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Částečně vybudovaný kanalizační systém nevyhovuje současným nárokům na odvádění a čištění odpadních vod. Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající a navrhovanou zástavbu. Součástí plánovaných řešení bude i vybudování nové centrální čistírny odpadních vod (společná i pro Panskou Lhotu). Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce). MÍSTNÍ ČÁST JESTŘEBÍ Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Částečně vybudovaný kanalizační systém nevyhovuje současným nárokům na odvádění a čištění odpadních vod. Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající a navrhovanou zástavbu. Součástí plánovaných řešení bude i vybudování nové centrální čistírny odpadních vod Jeastřebí. Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce).

117

MÍSTNÍ ČÁST KOMÁROVICE Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje V této místní části se nenavrhuje kanalizační síť ani ČOV. Odpadní vody budou likvidovány individuálně. MÍSTNÍ ČÁST PANSKÁ LHOTA Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající a navrhovanou zástavbu. Tato kanalizace bude přivedena na kanalizační síť v Dolním Smrčném. V Dolním Smrčném bude navržena ČOV. Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce). MÍSTNÍ ČÁST MALÉ Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje V této místní části se nenavrhuje kanalizační síť ani ČOV. Odpadní vody budou likvidovány individuálně. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍMĚLKOV Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající i navrhovanou zástavbu.

118

Součástí plánovaných řešení bude i vybudování nové centrální čistírny odpadních vod (společná i pro Střížov). Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce). MÍSTNÍ ČÁST PŘÍSEKA Stávající stav Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající i navrhovanou zástavbu. Součástí plánovaných řešení bude i vybudování nové centrální čistírny odpadních vod Příseka Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce). MÍSTNÍ ČÁST STŘÍŽOV Dosavadní trendy vývoje Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývající stávající i navrhovanou zástavbu. Tato kanalizace bude přivedena na kanalizační síť v Přímělkově. Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a využívány k zálivce). MÍSTNÍ ČÁST UHŘÍNOVICE Dosavadní trendy vývoje Místní část nemá v současné době veřejnou soustavnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách nebo septicích. Koncepce rozvoje Bude vybudována nová splašková kanalizace v rozsahu pokrývajícím stávající i navrhovanou zástavbu. Tato kanalizace bude přivedena na kanalizační síť v Brtnici. Dešťové vody budou v maximální míře odváděny do vsaku (jímány a používány k zálivce). Stávající kanalizace bude využita pouze pro odvádění dešťových vod. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK) Navržená koncepce odkanalizování Uhřínovic se liší od koncepce PRVK, kde je v sídle navrženo individuální čištění odpadních vod. Změna vyplývá ze schváleného zadání ÚP, město

119

Brtnice bude žádat o změnu PRVK. V ostatních sídlech je navržená koncepce v souladu s PRVK. Závazná ( výroková) část návrhu Závazné jsou koridory pro kanalizační řady mimo zastavěné území a plochy pro ČOV. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů v zastavěném území. Trasa musí být vždy zpřesněna v podrobnější dokumentaci. Směrné jsou rovněž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí ap. Požadavek na řešení kanalizace a ČOV větších obytných celků v místních částech. Do doby realizace splaškové kanalizace s centrálním čištěním odpadních vod musí mít nové objekty zajištěnou nezávadnou likvidaci odpadních vod dle platné legislativy. U větších obytných celků v místních částech (plochy nad 2 ha) je výstavba podmíněna zpracováním územní studie, v územní studii bude řešen také způsob odkanalizování a čištění odpadních vod dané lokality dle platné legislativy. 3. 8. 2. Energetika Zásobování zemním plynem MĚSTO BRTNICE Stávající stav Město je komplexně plynofikováno. Zemní plyn je přiveden z dálkového VTL plynovodu Znojmo - Květnov odbočkou Stonařov - Brtnice DN 150. Rozvod ve městě je nízkotlaký a středotlaký. Koncepce rozvoje Pro novou zástavbu je nutno prodloužit stávající STL plynovodní síť. Ochranná a bezpečnostní pásma v řešeném území dle zákona č. 458/2000 Sb. Druh plynového zařízení

Bezpečnostní pásmo (m)

VTL plynovod DN 150

20 m Ochranné pásmo (m)

Plynovody a přípojky do průměru 200 mm

4

Plynovody a přípojky od průměru 200 mm do 500 mm včetně

8

STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce

1

Technologické objekty

4

120

MÍSTNÍ ČÁST DOLNÍ SMRČNÉ Stávající stav Místní část je plynofikována. Plynofikace byla umožněna výstavbou VTL plynovodu Kamenice - Radošov - Bransouze. Koncepce rozvoje Pro novou zástavbu je nutno prodloužit stávající STL plynovodní síť. MÍSTNÍ ČÁST JESTŘEBÍ Stávající stav Místní část je plynofikována. Plynofikace byla umožněna výstavbou VTL plynovodu Stonařov - Brtnice. Koncepce rozvoje Pro novou zástavbu je nutno prodloužit stávající STL plynovodní síť. MÍSTNÍ ČÁST KOMÁROVICE Stávající stav Místní část není dosud plynofikována. Koncepce rozvoje Ve výhledu se uvažuje s plynofikací místní části z plynovodní větve RS Studénky - Příseka Komárovice - Střížov - Přímělkov. MÍSTNÍ ČÁST PANSKÁ LHOTA Stávající stav Místní část je plynofikována. Plynofikace byla umožněna vybudováním STL přívodu z plynovodní sítě v Dolním Smrčném. Koncepce rozvoje Pro novou zástavbu je nutno prodloužit stávající plynovodní síť. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍMĚLKOV, PŘÍSEKA, STŘÍŽOV Stávající stav Místní část není dosud plynofikována.

121

Koncepce rozvoje Ve výhledu se uvažuje s plynofikací místní části z plynovodní větve RS Studénky - Příseka Komárovice - Střížov - Přímělkov. MÍSTNÍ ČÁST UHŘÍNOVICE Stávající stav Místní část je plynofikována. Plynofikace byla umožněna ze STL plynovodního přívodu z rozvodné sítě města Brtnice. Koncepce rozvoje Pro novou zástavbu je nutno prodloužit stávající plynovodní síť. Závazná (výroková) část návrhu Závazný je koridor pro plynovodní řad pro napojení místních částí na plyn. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů. Trasa musí být vždy zpřesněna podrobnější dokumentací. Směrné jsou rovněž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí ap. Zásobování elektrickou energií MĚSTO BRTNICE Dosavadní trendy vývoje Město je zásobováno elektrickou energií po venkovních napájecích vedeních VN 22 kV č. 177 a č. 184. Vlastní rozvod VN a přípojky trafostanic jsou provedeny rovněž venkovním vedením 22 kV, pouze část ve vnitřním městě je kabelizována. Stávající trafostanice distribuční 22/04 kV a průmyslové 22/04 kV jsou zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. Stávající zařízení VN je pro současné požadavky na zajištění elektrického výkonu vyhovující - po mechanické i přenosové stránce. V návrhovém období bude síť zahuštěna potřebným počtem nových trafostanic, a to na základě konkrétních výkonových požadavků. Sekundární rozvody NN hlavně na okraji řešeného území jsou většinou venkovního provedení na betonových sloupech, střešnicích a závěsných kabelech. Ve středu města a u nové zástavby jsou rozvody NN kabelové. Koncepce rozvoje Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie bude ponechána základní konfigurace sítě 22 kV beze změny. Změna v systému elektrorozvodů sítě 22 kV ve městě se týká malé oblasti v centrální části, kde bude provedena kabelizace. Pro nově navrhované obytné plochy, plochy pro vybavenost a výrobu budou postupně budovány nové trafostanice. Jejich počet a umístění bude stanoveno po projednání se správcem

122

sítě až na základě konkrétních požadavků jednotlivých investorů. Pro distribuční systém 22/04 kV ve městě navrhujeme budovat stavebně stanice o výkonu 1 x 400 kVA. Veškeré návrhy nových trafostanic, jejich přípojek a kabelových rozvodů VN jsou patrné z výkresové části územního plánu. MÍSTNÍ ČÁST DOLNÍ SMRČNÉ Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 188. V místní části je v provozu jediná trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se neuvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST JESTŘEBÍ Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 184. V místní části je v provozu jediná trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se neuvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST KOMÁROVICE Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 184. V místní části jsou v provozu dvě trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se neuvažuje s výstavbou nové trafostanice.

123

MÍSTNÍ ČÁST MALÉ Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 188. V místní části jsou v provozu dvě trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se neuvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST PANSKÁ LHOTA Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 188. V místní části jsou v provozu dvě trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍMĚLKOV Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 188. V místní části jsou v provozu dvě trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST PŘÍSEKA Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 184. V místní části jsou v provozu tři trafostanice.

124

Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST STŘÍŽOV Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 188. V místní části jsou v provozu tři trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nové trafostanice. MÍSTNÍ ČÁST UHŘÍNOVICE Stávající stav Místní část je zásobována elektrickou energií venkovním napájecím vedením VN 22 kV č. 177. V místní části jsou v provozu tři trafostanice. Koncepce rozvoje Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude zajišťován beze změny. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nové trafostanice. Rozvody VVN Ve směru sever-jih v řešeném území probíhá trasa dvojitého vedení VN 110 kV č. 504 R Řípov - R Kosov a ve směru východ - západ VN 220 kV s provozním označením V 207 R Tábor - R Sokolnice (ČEPS, a.s.). Závazná (výroková) část návrhu Závazné jsou koridory pro VN přípojky a trafostanice. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů. Trasa musí být vždy zpřesněna podrobnější dokumentací. 3. 8. 3. Spoje, zařízení spojů Řešeným územím prochází telekomunikační kabely a jsou zde umístěny telekomunikační zařízení. Řešeným územím procházejí radioreleové trasy, které jsou zkresleny v grafické části územního plánu.

125

Je nutné respektovat zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Hlavní telekomunikační kabely a zařízení jsou zakresleny v grafické části územního plánu.

3. 9. NÁVRH KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V územním plánu při návrhu nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který je v platnosti od 10. 8. 2004. Likvidace pevného komunálního odpadu bude prováděna podle stávající koncepce odpadového hospodářství města. Svoz provádí svozová firma, odpad je ukládán na řízenou skládku mimo území města. Sběrný dvůr pro občany je situován u ČOV.

3. 10. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability- odůvodnění Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou: • Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina (DHV CR, spol. s r. o., 2008), obsahující koncepční řešení nadregionálního a regionálního ÚSES; • Řešení ÚSES v předchozím územním plánu města Brtnice (2001); • Řešení ÚSES ve schválené nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) okolních obcí. Koncepce řešení ÚSES Návrh ÚSES využívá principu vytváření ucelených větví ÚSES. Ucelenou větev tvoří soubor vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť (v agregovaných plochách s obdobným přírodním potenciálem). V řešeném území byly zohledněny dva základní souborné typy stanovišť: • stanoviště závislá na „přídatné vodě“, ve kterých jsou vymezovány tzv. hydrofilní typy větví ÚSES; • stanoviště závislá na „základní vodě“, ve kterých jsou vymezovány tzv. mezofilní typy větví ÚSES. Hydrofilní typ větví: tyto větve procházejí stanovišti převážně závislými na přídatné vodě – jejich určující charakteristiky závisí na zvýšené hladině spodní vody. Jsou tedy vedené údolními nivami a mokřady (prameniště, litorály), obvykle v přímé návaznosti na vodní toky a břehy vodních nádrží. Mezofilní typ větví: větve procházející hydricky normálními stanovišti převážně závislými na „základní vodě“ z atmosférických srážek a neovlivněnými zvýšenou hladinou spodní vody. Podmáčeným stanovištím se biokoridory mezofilních větví přednostně vyhýbají, mohou je však v nezbytně nutné míře křížit (např. propojují-li biocentra v protilehlých svazích údolí). Biocentra smíšeného typu: biocentra mezofilních a hydrofilních větví jsou navrhována přednostně v polohách, které svým charakterem odpovídají příslušnému soubornému typu stanovišť. Biocentra smíšeného typu jsou navrhována na stanovištích náležících oběma typům větví. Prakticky je takové biocentrum složeno ze dvou biocenter navazujících (nebo jejich částí). Důležitým požadavkem je dodržení minimálních prostorových parametrů. Biocentra smíšeného

126

typu musí obsahovat minimálně 1 ha plochy s ekosystémy reprezentativními pro hydrofilní větev a minimálně 3 ha plochy ekosystémů reprezentativních pro větev mezofilní. Přístup k řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES Řešení nadregionálního a regionálního ÚSES je koncepčně převzato ze ZÚR kraje Vysočina. Zpřesněné vymezení jednotlivých skladebných částí R ÚSES vychází z jejich zobrazení v mapové části ZÚR a respektuje zásady a úkoly stanovené v bodech (107) a (108) textové části ZÚR. Biokoridory nadregionální a regionální úrovně jsou v územním plánu vymezeny jako složené biokoridory sestávající z vložených biocenter v prostorových parametrech stanovených pro lokální biocentra (a v případě nadregionálního biokoridoru i pro regionální biocentra) a z dílčích úseků biokoridorů propojujících tato biocentra. Východní až severovýchodní částí řešeného území prochází nadregionální biokoridor (NRBK) K 181, celkově vedený údolím Jihlavy. Ve správním území města jsou jako součást NRBK vymezeny skladebné části nacházející se v prostoru jeho mezofilní bučinné osy – malá část vloženého regionálního biocentra (RBC) 657 Hovařesek, vložené biocentrum v lokálních parametrech LBC 38 a dva navazující úseky NRBK označené K 181/1 a K 181/2. V jihozápadní části řešeného území jsou vymezeny RBC 662 Jestřebský les a navazující části dvou regionálních biokoridorů – RK 509 a RK 510. Ze širších vazeb vyplývá, že RBC 662 Jestřebský les a regionální biokoridory RK 509 a RK 510 společně tvoří mezofilní větev regionálního ÚSES. Poloha a vymezení RBC 662 Jestřebský les jsou ve srovnání se ZÚR podstatně upraveny. Hlavním důvodem pro tuto úpravu jsou vhodnější ekologické podmínky pro umístění RBC v nové poloze ve srovnání s řešením ZÚR. Regionální biokoridor RK 509 vychází z RBC 662 Jestřebský les a směřuje celkově k západu, mimo řešené území, do nadregionálního biocentra (NRBC) 55 Špičák. V řešeném území je veden západní částí Jestřebského lesa a je složen z vloženého biocentra v lokálních parametrech LBC 19 a z navazujícího úseku regionálního biokoridoru označeného RK 509. Regionální biokoridor RK 510 vychází z RBC 662 Jestřebský les přibližně k jihovýchodu a směřuje do RBC 658 U trojáku nacházejícího se vně řešeného území. Ve správním území města je veden jižní částí Jestřebského lesa a je složen z vloženého biocentra v lokálních parametrech LBC 26 a ze dvou navazujících úseků regionálního biokoridoru označených RK 510/1 a RK 510/2. Základní charakteristika jednotlivých větví místního ÚSES 1. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na tok Jihlavy • větev prochází podél východní hranice řešeného území; • větev je vedena nivou řeky Jihlavy v přímé vazbě na její tok a koryto; zastoupeny jsou jak přirozené úseky toku, tak úseky směrově a polohově upravené, vegetační doprovod tvoří místy prořídlé pásy olšových vrbin; • v řešeném území jsou součástí větve biocentra LBC 37 (hydrofilní, v řešeném území zastoupené zčásti), RBC 657 Hovařesek (smíšené, v řešeném území zastoupené okrajovou částí, součástí větve je hydrofilní část biocentra) a LBC 35 (hydrofilní, v řešeném území zastoupené podstatnou částí své plochy) a hydrofilní lokální biokoridory LBK 58 – 61 (plochy všech biokoridorů v různé míře přesahují hranice řešeného území; • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na tok Jihlavy;

127

2. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na tok Brtnice • větev prochází řešeným územím obloukem od jeho východního okraje přes jeho centrální část k jižnímu okraji; • větev je vedena podél toku Brtnice, která od soutoku s Jihlavou protéká výrazným lesnatým údolím a má z podstatné části neupravené balvanité koryto s přirozeným vegetačním doprovodem, ve kterém dominují především olšiny a v prosvětlenějších úsecích toku jsou časté vrby; zbývající úseky toku mají koryto v různé míře upravené (napřímené, přemístěné, v zastavěném území i opevněné); • v řešeném území větev sestává z lokálních biocenter LBC 1 (hydrofilní), LBC 2 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra), LBC 3 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra), LBC 5 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra), LBC 7 (hydrofilní), LBC 8 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra), a LBC 9 (hydrofilní) a hydrofilních lokálních biokoridorů LBK 1 - 8 (LBK 8 je v řešeném území zastoupen pouze dílčí částí); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní tok; • část větve vedená lesnatým kaňonovitým údolí před vtokem Brtnice do Jihlavy tvoří paralelní větev s mezofilní větví vedenou údolními svahy brtnického údolí. 3. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na Přísecký potok • větev prochází severozápadní částí řešeného území; • koryto Příseckého potoka je v zastavěném území Příseky a v jeho blízkém okolí upravené; zbývající úseky mají přirozený charakter; • v řešeném území větev sestává z lokálních biocenter LBC 17 (hydrofilní), LBC 18 (hydrofilní), LBC 20 (hydrofilní), LBC 21 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra) a LBC 22 (hydrofilní) a hydrofilních lokálních biokoridorů LBK 16 - 20 (LBK 16, 19 a 20 jsou v řešeném území zastoupeny pouze dílčími částmi); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní tok; 4. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na Puklický potok a jeho přítoky • větev prochází severozápadním okrajem řešeného území; • větev je vedena podél Puklického potoka a jeho přítoků a přes rozvodí mezi Puklickým a Příseckým potokem; koryta toků mají většinou upravený charakter, úsek s přirozeným korytem se nachází poblíž prameniště bezejmenného levostranného přítoku Puklického potoka; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentra LBC 23 (hydrofilní) a LBC 24 (hydrofilní, v řešeném území je zastoupena jeho větší část) a hydrofilní lokální biokoridory LBK 21 a LBK 22 (oba jsou v řešeném území zastoupeny pouze dílčími částmi svých ploch); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní toky (vyjma úseku biokoridoru LBK 21 procházejícího přes rozvodnici mezi Puklickým a Příseckým potokem). 5. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na pravostranný bezejmenný přítok Jihlavy (vtéká do Jihlavy v Bransouzích) • větev se nachází v jihovýchodní části řešeného území; • koryto vodního toku je neupravené, přirozeně meandrující, s přirozeným vegetačním doprovodem olšin; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentra LBC 31 (smíšené, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy; součástí větve je hydrofilní část biocentra) a LBC 32

128

(smíšené, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy; součástí větve je hydrofilní část biocentra) a hydrofilní lokální biokoridor LBK 10; • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní tok. 6. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na Radonínský potok a jeho levostranný bezejmenný přítok • větev se nachází při jihovýchodní hranici řešeného území; • koryta toků v rámci větve jsou neupravená, přirozeně meandrující, s přirozeným vegetačním doprovodem olšin; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 29 (smíšené, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy; součástí větve je hydrofilní část biocentra) a hydrofilní lokální biokoridor LBK 11 (v řešeném území zastoupený dílčí částí své plochy); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní toky. 7. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na Kněžický potok • větev protíná jihozápadní část řešeného území; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 10 (smíšené, součástí větve je hydrofilní část biocentra) a hydrofilní lokální biokoridory LBK 12 a LBK 13 (v řešeném území zastoupené dílčími částmi svých ploch); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní tok. 8. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená v přímé vazbě na potok Jihlávka • větev prochází podél jihozápadní hranice řešeného území; • větev je vedena v přímé vazbě na tok Jihlávky; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 15 (hydrofilní, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy) a hydrofilní lokální biokoridory LBK 14 (v řešeném území zastoupený dílčí částí své plochy) a LBK 15 (v řešeném území zastoupený dílčí částí své plochy); • základní podmínkou funkčnosti větve je přímá vazba na vodní tok. 9. Mezofilní větev místního ÚSES vedená ve svazích údolí říčky Brtnice, které propojuje s lesními komplexy Černého lesa a Jestřebského lesa • větev prochází východní, centrální a jižní částí řešeného území a vzájemně propojuje přes zemědělsky využívaná území lesní komplexy v údolí říčky Brtnice a Černého a Jestřebského lesa; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentra LBC 36 (mezofilní), LBC 1 (hydrofilní, v ploše biocentra překonává větev nivu říčky Brtnice), LBC 2 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra), LBC 3 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra), LBC 5 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra), LBC 6 (mezofilní), LBC 33 (mezofilní), LBC 32 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra), LBC 28 (mezofilní) a LBC 27 (mezofilní) a lokální biokoridory LBK 57 (mezofilní), LBK 52 (mezofilní), LBK 51 (mezofilní, součástí větve je část biokoridoru od napojení LBK 52 po LBC 1), LBK 23 - 33 (všechny mezofilní, LBK 25 je součástí větve v úseku od LBC 3 po napojení LBK 26, LBK 32 a 33 jsou v řešeném území zastoupeny pouze částmi svých ploch).

129

10. Mezofilní větev místního ÚSES propojující lesní komplex Jestřebského a Sokolíčského lesa a menší lesní celky na vrchu Kolíbl • větev prochází jihozápadní, západní až severozápadní částí řešeného území a vzájemně propojuje přes zemědělsky využívaná území lesní komplexy Jestřebského a Sokolíčského lesa a menší lesní celky na vrchu Kolíbl; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentra LBC 10 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra), LBC 11 (mezofilní), LBC 12 (mezofilní), LBC 13 (mezofilní), LBC 20 (hydrofilní, v ploše biocentra překonává větev nivu Příseckého potoka) a LBC 14 (mezofilní) a lokální biokoridory LBK 34 - 40 (všechny mezofilní, LBK 39 a 40 jsou v řešeném území zastoupeny pouze částmi svých ploch). 11. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v lesním komplexu Sokolíčského lesa na západním okraji řešeného území • větev je v řešeném území tvořena částí jediného mezofilního lokálního biokoridoru LBK 48. 12. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná západně od zastavěného území Brtnice • větev prochází při okraji zástavby Brtnice a přes zemědělsky využívané území západně od Brtnice, kde propojuje stávající izolované prvky trvalé vegetace; • větev je tvořena lokálními biocentry LBC 8 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra) a LBC 25 (smíšené, součástí větve je mezofilní část biocentra) a lokálními biokoridory LBK 46 (mezofilní) a LBK 47 (mezofilní). 13. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná jihozápadně od zastavěného území Brtnice • větev prochází přes zemědělsky využívané území mezi Brtnicí a Jestřebím, kde propojuje stávající izolované prvky trvalé vegetace; • větev je v řešeném území tvořena jediným mezofilním lokálním biokoridorem LBK 9. 14. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v severozápadní části řešeného území • větev rozčleňuje zemědělsky využívané území v severozápadní části řešeného území (mezi Komárovicemi a Uhřínovicemi) a propojuje lesní komplexy v údolí říčky Brtnice s lesním celkem v údolí Příseckého potoka; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 4 (mezofilní) a lokální biokoridory LBK 45 (mezofilní) a LBK 25 (mezofilní, součástí větve je část biokoridoru od napojení LBK 26 po LBC 4). 15. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v severní části řešeného území • větev rozčleňuje zemědělsky využívané území v severní části řešeného území a propojuje lesní komplexy v údolí říčky Brtnice s lesním celkem přiléhajícím k údolí Příseckého potoka; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 16 (mezofilní) a lokální biokoridory LBK 43 (mezofilní) a LBK 44 (mezofilní, v řešeném území zastoupený pouze částí své plochy). 16. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v severovýchodní části řešeného území • větev rozčleňuje zemědělsky využívané území v severovýchodní části řešeného území, mezi údolími říčky Brtnice a řeky Jihlavy, kde vzájemně propojuje izolované drobné lesní celky; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 39 (mezofilní) a lokální biokoridory LBK 41 (mezofilní) a LBK 42 (mezofilní, v řešeném území zastoupený pouze částí své plochy).

130

17. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná ve východní části řešeného území • větev rozčleňuje zemědělsky využívané území ve východní části řešeného území a propojuje lesní komplexy v údolí říčky Brtnice s lesním komplexem Černého lesa; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentrum LBC 34 (mezofilní) a LBC 31 (smíšené, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy; součástí větve je mezofilní část biocentra) a lokální biokoridory LBK 51 (mezofilní, součástí větve je část biokoridoru od napojení LBK 52 po LBC 34), LBK 50 (mezofilní, přičemž větší část biokoridoru je mimo řešené území) a LBK 49. 18. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v jihovýchodní až jižní části řešeného území v lesním komplexu Černého lesa • větev prochází okrajovými partiemi lesního komplexu Černého lesa při jihovýchodní až jižní hranici řešeného území; • v řešeném území jsou součástí větve lokální biocentra LBC 30 (mezofilní) a LBC 29 (smíšené, v řešeném území zastoupené dílčí částí své plochy; součástí větve je mezofilní část biocentra) a lokální biokoridory LBK 55 (mezofilní) a LBK 56 (mezofilní); • vně řešeného území je veden mezofilní lokální biokoridor propojující vzájemně LBC 29 a LBC 30. 19. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v lesním komplexu Černého lesa při jihovýchodní hranici řešeného území • větev je v řešeném území tvořena nepatrnou částí jediného mezofilního lokálního biokoridoru LBK 54. 20. Mezofilní větev místního ÚSES situovaná v lesním komplexu Černého lesa na jižním okraji řešeného území • větev je v řešeném území tvořena menší částí jediného mezofilního lokálního biokoridoru LBK 53.

3. 11. NÁVRH POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Brtnice vodní toky – územím města protéká významný vodní tok Brtnice se stanoveným záplavovým územím. Dále územím protékají její levostranné přítoky potok Fluska, Uhřínovický potok a Špitálský potok, další drobné toky. Ve stanoveném záplavovém území toku Brtnice nejsou navrženy zastavitelné pro obytnou zástavbu. vodní plochy – stávající i navrhované vodní plochy na potoku Fluska, Uhřínovickém potoce a na Špitálském potoce neovlivní v případě zvláštní povodně zástavbu v Brtnici. Na těchto tocích jsou v územním plánu u navrženy také plochy pro retenci povrchových vod. Na toku se Brtnici, těsně za hranicí řešeného území se nachází největší vodní plocha zájmového území – Rychlovský rybník. Rychlovský rybník v případě zvláštní povodně může ohrozit zastavěné území města a je také jako ohrožující uveden v povodňovém plánu města. Dolní Smrčné vodní toky – místní částí protéká řeka Jihlava, která má stanoveno záplavové území. Záplavové území zasahuje východní část zastavěného území. Mimo plochu pro ČOV nejsou v záplavovém

131

území navrženy zastavitelné plochy. Dále zastavěným územím protéká místní vodoteč (Smrčenský potok), v centrální části regulovaná. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. Nad místní částí je navržena plocha pro retenci povrchových vod. vodní plochy – vodní plochy ohrožující zástavbu zvláštní povodní v místní části nejsou Jestřebí vodní toky – zastavěným územím místní části protéká Jestřebský potok, jižně pak protéká Kněžický potok. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území. V blízkosti vodních toků nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. vodní plochy – vodní plochy na Jestřebském potoce jsou malé a vzdálené od sídla a neohrožují zástavbu sídla. Nad místní částí je navržena plocha pro retenci povrchových vod. Komárovice vodní toky – zastavěným územím místní části protéká místní zatrubněná vodoteč s návesním rybníkem. vodní plochy – vodní plocha neohrožuje zástavbu sídla zvláštní povodní. Panská Lhota vodní toky – zastavěným územím místní části protéká místní vodoteč – Smrčenský potok.. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. vodní plochy – nad zastavěným územím místní části je na místní vodoteči rybník Nový a dále jsou v sídle 2 návesní rybníky. Pod rybníkem Nový jsou navrženy plochy pro bydlení a plochy pro sport. Plochy jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od odtoku z rybníka, v podrobnosti územního plánu však nelze ovlivnění vyloučit. Posouzení vlivu zvláštní povodně bude nutné provést v podrobnější dokumentaci. Malé vodní toky – zastavěným územím místní části protéká místní vodoteč s návesním rybníkem. vodní plochy – vodní plocha neohrožuje zástavbu sídla zvláštní povodní. Přímělkov vodní toky – místní částí protéká VVT řeka Jihlava, která má stanoveno záplavové území. Záplavové území zasahuje také východní část zastavěného území. V záplavovém území nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. Dále zastavěným územím prochází místní vodoteč – Přímělkovský potok. vodní plochy – na místní vodoteči se nachází Přímělkovský rybník. Rybník v případě zvláštní povodně může ohrozit zastavěné území místní části. Rybník je jako ohrožující zvláštní povodní uveden také v povodňovém plánu města. Nad místní částí je navržena plocha pro retenci povrchových vod. Příseka vodní toky – zastavěným územím protéká Přísecký potok. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. V blízkosti vodního toku nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. vodní plochy – na Příseckém potoce jsou nad sídlem rybníky Podstránecký a Návesní, pod sídlem pak rybník Mlýnský. Rybníky Podstránecký a Návesní zejména při kumulaci zvláštní povodně mohou ohrozit níže položenou zástavbu sídla. Rybníky jako ohrožující zvláštní povodní jsou uvedeny také v povodňovém plánu města. Posouzení vlivu zvláštní povodně bude nutné provést v podrobnější dokumentaci.

132

Střížov vodní toky – zastavěným územím místní části protéká místní vodoteč – Přímělkovský potok Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. V blízkosti vodních toků nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. vodní plochy – na místní vodoteči jsou pouze menší vodní plochy, které neohrožují zástavbu místní části Střížov. Uhřínovice vodní toky – jižně od sídla protéká Uhřínovický potok. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. V blízkosti vodních toků nejsou navrženy nové zastavitelné plochy. vodní plochy – stávající ani navrhované vodní plochy neohrožují zastavěné území místní části. b) Vymezení zón havarijního plánování Území města Brtnice a jeho místních částí není zahrnuto do havarijního a krizového plánu kraje Vysočina a není stanovena zóna havarijního plánování pro žádný výrobní objekt. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události • ukrytí se předpokládá v úkrytech budovaných v době ohrožení • k úkrytům budou využívány především prostory skladovací a sklepy • úkryty by měly být prostory zcela zapuštěné, výjimečně částečně zapuštěné (ochranný součinitel K = min. 5) • situování úkrytů by mělo být takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytů možnost vyproštění • potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m2 plochy na osobu • kryty nutno situovat v dostupné vzdálenosti od pracovišť a obydlí - 100 až 500 m Stávající úkryty V obci nejsou situovány stávající stálé kryty. Obecné zásady situování úkrytů • • •

u individuální zástavby a bytových domů doporučit budování suterénních prostor u veřejné občanské vybavenosti zajistit ukrytí ve školách, úřadech atd. u výrobních aktivit zajišťují ukrytí jednotlivé podniky v závislosti na počtu zaměstnanců

d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Ve městě a místních částech není počítáno s evakuací obyvatelstva mimo území obce, ani není počítáno s ubytovací povinností ve městě. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Sklad bude umístěn v objektech města. f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce V současně zastavěném území města a místních částí nejsou skladovány nebezpečné látky z pohledu civilní ochrany. 133

g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Stanoviště vyprošťovací techniky, umývárny a chemické odmořování - areál technických služeb, zemědělské areály. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území nejsou z pohledu civilní ochrany skladovány nebezpečné látky. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Území je zásobeno z veřejných vodovodů. V území je několik na sobě nezávislých systémů zásobování vodou pro město a místní části. Nouzové zásobování je možné: a) využitím zdrojů z vlastních studní, využitím jiného vodovodního systému. b) případně dovážkou vody (podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje) Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanoviště první pomoci, velitelské stanoviště). Požadavky Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina V dalších fázích územní a stavební dokumentace staveb je třeba respektovat požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Zvláštní požadavky (požadavky VUSS) Část řešeného území se nachází se nachází v ochranném pásmu pro létání v malých a přízemních výškách. Veškerá výšková výstavba v tomto území je podmíněna stanoviskem VUSS Pardubice ÚSNI České Budějovice

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SPOLU S INFORMACÍ ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO.

V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. B) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů zákon o EIA), v platném znění požadoval zpracovat vyhodnoceni vlivů na životní prostředí územního plánu města Brtnice. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí (Územní plán Brtnice - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní

134

prostředí) byla oprávněná osoba podle § 19 zákona o EIA - RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností a technologií a koncepcí na životní prostředí. Podrobný popis záměrů změn v území a vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je popsán ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA ÚP Brtnice), zde je také uvedeno vyhodnocení vlivů rozvojových ploch. V uvedeném materiálu je uvedeno několik ploch, které obsahují ze sledovaných hledisek problém včetně návrhů na úpravy dokumentace nebo realizaci odpovídajících opatření. Uvedené požadavky na úpravu rozvojových ploch byly v územním plánu zohledněny následovně. k.ú. Brtnice H (22) – Plochu pod hrází rybníka Horní Fluska, zhruba odpovídající západní části pozemku 1747/8, vyčlenit jako plochu krajinné zeleně a předmětný zapojený porost zde zachovat. Požadavek na úpravu byl zapracován do grafické části územního plánu, uvedená plocha byla vyčleněna jako krajinná zeleň. Pozn.: V závorce za označením plochy je číslo lokality podle výkresu ZPF. k.ú. Dolní Smrčné BR 15 (30) – Erozní rokli s porostem dřevin vyčlenit jako plochu krajinné zeleně a předmětný porost zde zachovat jako stabilizující prvek strmého svahu. Stavbu (stavby) ve východní polovině pozemku situovat s ohledem na zachování terasovitého členění svahu jako výrazného krajinotvorného prvku. Požadavek je zapracován do územního plánu, požadavky jsou doplněny do regulativů (podmínek využití) uvedené plochy. Polder (35) – Levobřežní část nivy a svahu Smrčenského potoka (severní část p.č.628) překlasifikovat na plochu krajinné zeleně a předmětný zapojený porost zde zachovat, plánovaný polder realizovat výše po proudu potoka. Požadavek není zapracován do územního plánu. Podle požadavků města Brtnice je uvedená plocha dlouhodobě vytipována pro ochranu zastavěného území Dolní Smrčné před extravilánovými vodami. Doporučení je částečně zohledněno požadavkem na maximální respektování krajinné zeleně v ploše. k.ú. Panská Lhota (sídlo Malé) BR 33 (58) – Stavby v ploše situovat tak, aby byla v co největší míře zachována předmětná stará zahrada, případně vyčlenit jako plochu ZZ a pro zástavbu ponechat pouze západní polovinu plochy. Požadavek není zapracován do územního plánu, obecně je obsaženo v požadavcích na ochranu hodnot území (ochrana zeleně, zachování venkovského charakteru zástavby). k.ú. Přímělkov BR 37 (70), DP 10 (74) – Předmětné plochy jsou od cesty odděleny krajinářsky hodnotným prvkem, kamenným tarasem s ovocnou alejí. Zástavbu v ploše BR 37 (zejména nájezdy na pozemky a oplocení parcel a záměr na ploše DP10 řešit s ohledem na zachování dělícího tarasu. Požadavek je zapracován do regulativů předmětných ploch. k.ú. Příseka BR 44 (79) a BR 45 (80) – vyčlenění pásu dřevin na svahu meze nad silnicí k zámku jako samostatné plochy krajinné zeleně a její zachování jako krycího prvku, omezující viditelnost plánovaných staveb v exponovaných pohledech na obec ze severních směrů.

135

Samostatná plocha krajinné zeleně vymezena není, požadavek je zapracován do regulativů předmětných ploch. OS 14 (86) – doporučení v rámci územní studie posoudit definitivní řešení areálu z hlediska vlivů na krajinný ráz s důrazem na: - zachování dominantní role příseckého zámku v krajinných obrazech - dodržení revitalizační koncepce záměru - zamezení vnášení cizorodých prvků do krajiny. Požadavky byly zapracovány do regulativů předmětné plochy. k.ú. Střížov DP 11 (106) – Plochu posunout severně mimo erozní rokli. Uvedená plocha byla z územního plánu vyřazena. k.ú. Uhřínovice u Jihlavy BR 60 (109) – Mez s liniovým porostem vyčlenit jako plochu krajinné zeleně a předmětný porost zde zachovat jako ekostabilizující prvek v celkovém kontextu s kaplí a vazbou na přilehlé sídlo významný i z hlediska krajinného rázu. Plochy krajinné zeleně jednoznačně vymezena není. Požadavek na respektování uvedené zeleně v územní studii je zapracován do regulativů předmětných ploch.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. Zpracováno podle: 1. Zákona č. 334/92 Sb. ČNR ze dne 12. 5. 1992 „ O ochraně ZPF” a zákona č. 98/1999 ze dne 29. 4. 1999, kterým se mění zákon č. 334. 2. Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, přílohy č. 3 ze dne 29. 12. 1993, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 3. Metodického pokynu odboru lesa půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. 4. Vyhodnocení pozemků PUPFL zpracováno dle zákona č. 289/1995 Sb. „O lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), který v § 14 upravuje povinnosti zpracovatelů či pořizovatelů územně plánovací dokumentace. 5. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy Kraj: Město: Katastrální území:

Vysočina Brtnice Brtnice Dolní Smrčné Jestřebí u Brtnice Komárovice u Jihlavy Panská Lhota, Přímělkov Příseka Střížov Uhřínovice u Jihlavy

136

Sousedními územními obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): -

obec Bítovčice (k. ú. Dolní Bítovčice) obec Bransouze (k. ú. Bransouze) obec Brtnička (k. ú. Brtnička) obec Cerekvička-Rosice (k. ú. Cerekvička, Rosice u Cerekvičky) obec Čížov (k. ú. Čížov u Jihlavy) obec Číchov (k. ú. Brtnický Číchov) obec Horní Smrčné (k. ú. Horní Smrčné) obec Chlum (k. ú. Chlum nad Jihlavou) obec Kněžice (k. ú. Kněžice u Třebíče, Víska u Kněžic, Rychlov u Kněžic) obec Luka nad Jihlavou (k. ú. Luka nad Jihlavou, Svatoslav nad Jihlavou) obec Puklice (k. ú. Puklice, Studénka) obec Radonín (k. ú. Radonín) obec Stonařov (k. ú. Stonařov, Sokolíčko)

Vymezení řešeného území Územní plán bude zpracován pro správní území města Brtnice, tedy pro katastrální území Brtnice, Dolní Smrčné, Jestřebí u Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov a Uhřínovice u Jihlavy. Řešené území se nachází v kraji Vysočina, v okrese Jihlava v blízkosti okresní hranice mezi Jihlavou a Třebíčí. Krajské město Jihlava je od města Brtnice vzdáleno cca 12 km. Město Brtnice patří do správního obvodu města Jihlavy, které je pro něj obcí s rozšířenou působností (ORP). Celková výměra všech katastrálních (řešených) území je 7 418,27 ha. V roce 2001 trvale bydlelo ve městě Brtnici a jejich místních částech 3 656 obyvatel. K 1. 1. 2008 měla Brtnice přihlášeno 3 633 obyvatel.

137

Bilance druhů pozemků (kultur) zastoupených v řešeném území:

59,6282

95,3819

53,8486

267,2203

5,7833

0

206,6265

124,4194

3,8095

943,5935

709,8471

546,3394

Přímělkov

238,7245

168,2304

105,0658

Příseka

792,6151

Střížov

Dolní Smrčné

284,1257

188,7438

122,8717

1597,2466

365,0988

452,2199

Panská Lhota

ostatní plochy

0

1168,9908 911,5155 41,3989

zastavěné plochy

6,2439

1937,7899

vodní plochy

612,4421 15,1125 26,0265 115,2180

Brtnice

lesní pozemky

768,7991

zahrady

215,1460

orná půda

0,9304

celkem

celkem

nezemědělská půda trvalý travní porost

zemědělská půda

sady

Výměra celkem v ha

Katastrální území

z toho

4,2371

2,5991

34,6971

92,0952

1232,1478 1181,8382 3,9448

4,3318

42,0330

0

78,3976

245,5934

225,6239

1,1409

2,5250

16,3036

9,5439

0

153,9638

233,7464

163,5511

6,8012

8,4583

54,9358

4,6184

0

58,5462

70,4941

37,1020

5,4402

3,1707

24,7812

647,8275

472,2290 10,1318

0

165,4667

144,7876

96,5398

9,7677

7,3127

31,1674

618,0204

489,3377

366,4581 10,7715

0

112,1081

128,6827

78,2738

2,8442

8,1254

39,4393

Uhřínovice u Jihlavy

553,2746

366,1643

287,1087

6,8144

1,4529

70,7583

187,1103

153,7168

4,7351

6,6910

21,9674

CELKEM MĚSTO BRTNICE

7417,6102

4310,8669 3203,2279 99,1156

2,3833

Jestřebí u Brtnice Komárovice u Jihlavy

1006,1101 3106,7433 2602,9363 54,0237 69,2405 380,5428

Bonitace půdy BPEJ - podle Katastrálního úřadu Jihlava Klimatický region: 7, 8 7 - mírně teplý, mírně vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7°C, průměrný roční úhrn srážek 650 750 mm. 8 - mírně chladný, vlhký, průměrná roční teplota 5 - 6°C, průměrný roční úhrn srážek 700 – 800 mm. Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 29, 32, 34, 37, 40, 47, 50, 58, 64, 67, 68, 69, 73, 78

138

Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy BPEJ

TŘÍDA OCHRANY ZPF

72901 72911 72941 72944 72954 73201 73204 73211 73214 73244 73715 73716 73745 73746 73755 74067 74068 74078 74089 74099 74710 75001 75004 75011 75014 75800 76811 77311 77889 83424 83444 83454 83715 83745 84068 84078 84099 85011 85041 85051 85800 86411 86701 86811 86901

I I IV V V II III II IV V V V V V V V V V V V III III IV III IV II V V V III V V V V V V V IV V V II III V V V 139

Nezemědělská půda 23 - pozemky určené k plnění funkce lesa 35 - vodní plochy 29 - ostatní nezemědělská půda 5. 2. Další výchozí údaje 1. Digitální mapy nám poskytl Městský úřad v Brtnici jako územně analytický podklad. Oficiální digitální mapa je zpracovaná pouze na katastrální území Brtnice. Digitální mapy ostatních katastrů města Brtnice jsou zpracovány firmou Geodézie Brno, s. r. o. pro potřeby územního plánu. 2. Digitální BPEJ nám poskytl Magistrát města Jihlavy jako územně analytický podklad 3. Hranice intravilánu katastrálního území Brtnice– zastavěného území k 1. 9. 1966 4. Hranice zastavěného území místních částí – t. j. katastrální území: Dolní Smrčné, Jestřebí u Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice u Jihlavy vymezené samostatným postupem formou opatření obecné povahy schválené dne 15. 11. 2007. 5. Hranice zastavěného území vymezené územním plánem –podkladem pro vymezení jsou hranice intravilánu a hranice zastavěného území vymezené samostatným postupem. V územním plánu je v grafické části vymezeno souvislé zastavěné území Brtnice , dále zastavěné území místních částí - t. j. Dolní Smrčné, Jestřebí u Brtnice, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice u Jihlavy, zastavěné území samot, rekreačních objektů, technické vybavenosti. 6. Údaje o pozemcích – kultura - z oficiálních internetových stránek katastrálního úřadu. Parcely nebo jejich části změřeny v počítači. 7. Třídy ochrany zemědělské půdy - dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996. 8. Meliorované pozemky od Státní meliorační správy

5. 3. Přehled lokalit navrhovaných pro výstavbu včetně tabulkové části k. ú. BRTNICE A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 1 - plocha pro rodinné domky „Pod vodojemem“ částečně v zastavěném území, plocha převzata z platného územního plánu Lokalita č. 2 - plocha pro rodinné domky – lokalita Jihlavská I, plocha převzata z platného územního plánu Lokalita č. 3 - plocha pro rodinné domky – lokalita Jihlavská II – navrženo ve II. etapě výstavby. Podmínkou zahájení výstavby je zastavění veškerých ploch v lokalitě č. 2. Plocha částečně schválena v současně platném územním plánu, zbytek byl v územním plánu jako rezervní plocha Lokalita č. 4 - plocha pro rodinné domky „U pivovaru“ – v zastavěném území , plocha ˇpřevzata ze současně platného územního plánu Lokalita č. 5 - plocha pro rodinné domky – „Niva I“ – lokalita je již ve výstavbě , plocha pořevzata ze současně platného územního plánu

140

Lokalita č. 6 - plocha pro rodinné domky – Niva II – na lokalitu je zpracovaná studie, plocha převzata ze současně platného územního plánu Lokalita č. 7 - plocha pro rodinné domky – částečně v zastavěném území B. OBČANSKÁ A KOMERČNÍ VYBAVENOST, SPORT Lokalita č. 8 - komerční vybavenost „U vodojemu Lokalita č. 9 - komerční vybavenost „Jihlavská“ – Navrženo ve II. etapě výstavby. Podmínkou zahájení výstavby je zastavění veškerých ploch v lokalitě č. 2 pro rodinné domky. V platném územním plánu je tato plocha navržena jako rezervní plocha Lokalita č. 10 – plochy pro rozšíření sportovního areálu, tato plocha převzata ze současně platného územního plánu, veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 11 – sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka + sídelní zeleň kolem vodoteče, nově navržená plocha, veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 12 – sportovní a rekreační plochy u Uhřínovického potoka + sídelní zeleň kolem vodoteče. Plocha je v platném územním plánu schválena pro rodinné domky, veřejně prospěšná stavba. Lokalita č. 13 - zázemí pro lyžařský vlek – parkoviště, občerstvení – trvalý zábor , veřejně peospěšná stavba Lokalita č. 14 - prodloužení stávajícího vleku, půjde o dočasný zábor. Budou zde provedeny terénní úpravy. Po provedení těchto úprav bude svah zatravněn a spolu se stávajícím lyžařským areálem jako travní porost pro zemědělskou výrobu, veřejně prospěšná stavba . Lokalita č. 15 - občanská vybavenost ulice 5. Května – přestavbová plocha v zastavěném území obce, veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 16 - občanská vybavenost „Hřbitovní“ v zastavěném území, převzato z platného územního plánu , veřejně prospěšná stavba. C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 17 – drobná výroba „U lihovaru“ – plocha navazuje na objekt lihovaru, v zastavěném území, převzato z platného územního plánu Lokalita č. 18 - drobná výroba + zeleň od obytného území – lokalita „U snahy“ – plocha je převzata z platného územního plánu, kde byla navržena rovněž pro drobnou výrobu. Jedná se o proluku – volné plochy mezi stávající zástavbou, navazující z jedné strany na stávající výrobní areál a z druhé strany na obytné plochy, které je nutné oddělit pásem sídelní zeleně od navrhované drobné výroby. Lokalita č. 19 - průmyslová výroba Jihlavská – převzato ze schválené změny č. 1 územního plánu. U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Lokalita č. 20 - drobná výroba, plocha je převzata ze současně platného územního Lokalita č. 21 - průmyslová výroba u silnice III/4025 včetně krajinné zeleně mezi stávající a navrhovanou výrobou – údolní niva s kaskádou rybníčků. Plocha je převzata z platného územního plánu. U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě.

141

D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST Lokalita č. 119 – nový vodojem, veřejně prospěšná stavba F. PLOCHY DOPRAVNÍ Lokalita K1 – přeložka II/405 – jde o 2 úseky rekonstrukce této silnice a to úsek Brtnice – Příseka – realizačně připraven , začátek výstavby v r. 2009 a úsek - obchvat Příseky - připraven projekčně (dokumentace pro územní řízení - DÚR). Jsou známy pozemky potřebné pro realizaci a proto je tato komunikace zakreslena jako navrhovaná dopravní plocha a ne jako dopravní koridor, veřejně prospěšná stavba. Lokalita K1 prochází třemi řešenými katastry – k. ú. Brtnice, k. ú. Příseka a k. ú. Uhřínovice u Jihlavy. Lokalita K2 – plocha pro úpravu křižovatky silnice II/405 v zastavěném území Brtnice včetně parkoviště, veřejně prospěšná stavba Lokalita K3 - přeložka silnice II/403 ve vymezeném koridoru. Trasa silnice je územně stabilizována, ve volné trase bude upravována a budou odstraňovány dílčí dopravní závady. Problémem a největší dopravní závadou je napojení na silnici II/405 (stávající trasu i výhledový obchvat). Stávající dopravní napojení vede přes most na brtnickém náměstí, kde těžká doprava devastuje tuto kulturní památku včetně sochařské výzdoby. V původním územním plánu byla navržena dílčí přeložka této silnice jižně od města s napojením na silnici II/405 novou křižovatkou za lihovarem, toto řešení je také obsaženo ve studii Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. V územním plánu nadále počítáno s tímto dopravním napojením. Trasa obchvatu však není podrobně technicky prověřena, a proto je v územním plánu vymezen dopravní koridor. V zastavěném území a na kontaktu se zastavitelnými plochami je vymezen koridou o šířce 30 m a mimo zastavěné území koridor o šířce 80 m. Pro výpočet záboru ZPF byla pak použita trasa z dopravní studie. Tento zábor je pouze orientační a v šířce navrhovaného koridoru se může trasa měnit. K přesnému vyčíslení dojde až při projektové dokumentaci této stavby. U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Veřejně prospěšná stavba Lokalita K4 - homogenizace - úprava trasy silnice II/405 v zastavěném území , koridor pro drobné úpravy stávající trasy v šíři 30 m, pro vyčíslení záboru byla použit trasa obsažená v dopravní studii Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. Pravděpodobně bez záboru ZPF, pouze zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Veřejně prospěšná stavba. Lokalita K5 - homogenizace - úprava trasy silnice II/405 mimo zastavěné území, koridor pro úpravy stávající trasy v šíři 80 m, pro vyčíslení záboru byla použit trasa obsažená v dopravní studii Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. Pravděpodobně minimální zábor ZPF, dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. Veřejně prospěšná stavba. Lokalita K6 - místní komunikace Brtnice Niva podle projektové dokumentace pro stavební povolení (ing. Miroslav Eliáš – 2004). V územním plánu je zakresleno jako navrhovaná dopravní plocha, veřejně prospěšná stavba. G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 22 - plocha pro rybník včetně krajinné zeleně Lokalita č. 23 - plocha pro rybník Lokalita č. 24 - plocha pro rybník

142

Lokalita č. 25 – plocha pro retenci povrchových vod na katastru na toku podél katastrálního území Brtnice – Jestřebí u Brtnice – veřejně prospěšné opatření Lokalita č. 26 – plocha pro retenci povrchových vod na toku Fluska – veřejně prospěšné opatření Lokalita č. 27 – plocha pro retenci povrchových vod na Uhřínovickém potoce – veřejně prospěšné opatření Lokalita č. 28 – plocha pro retenci povrchových vod na Špitálském potoce – veřejně prospěšné opatření Lokalita č. 29 - krajinná zeleň, již stávající vzrostlá zeleň k. ú. DOLNÍ SMRČNÉ A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 30 - plocha pro rodinné domky , v zastavěném území Lokalita č. 31 - plocha pro rodinné domky. U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 32 - občanská vybavenost, veřejně prospěšná stavba C. VÝROBNÍ PLOCHY - nejsou navrženy D. PLOCHY REKREAČNÍ Lokalita č. 33 - individuální rekreace E. TECHNICKÁ VYBAVENOST Lokalita č. 34 - čistírna odpadních vod + zeleň, veřejně prospěšná stavba F. PLOCHY DOPRAVNÍ - nejsou navrženy G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 35 – Plocha pro retenci povrchových vod – veřejně prospěšné opatření k. ú. JESTŘEBÍ U BRTNICE A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 36 - plocha pro rodinné domky – proluka v zastavěném území Lokalita č. 37 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 38 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 39 - plocha pro rodinné domky – proluka v zastavěném území Lokalita č. 40 - plocha pro rodinné domky – proluka v zastavěném území

143

Lokalita č.41 - plocha pro rodinné domky.U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 42 – plocha pro sportovní a rekreační hřiště – veřejně prospěšná stavba C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 43 - drobná výroba Lokalita č. 44 - drobná výroba D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST Lokalita č. 45 - čistírna odpadních vod + zeleň kolem vodního toku, veřejně prospěšná stavba F. PLOCHY DOPRAVNÍ - nejsou navrženy G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 25 – plocha pro retenci povrchových vod na vodním toku na hranici mezi k. ú. Jestřebí u Brtnice a Brtnicí, veřejně prospěšné opatření. Lokalita č. 46 - rybník

k. ú. KOMÁROVICE U JIHLAVY A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 47 - plocha pro rodinné domky – bývalá drůbežárna Lokalita č. 48 - plocha pro rodinné domky – plocha navazuje na zastavěné území obce a vhodně zarovnává zástavbu. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace, kde je již z druhé strany započatá výstavba na ploše bývalé drůbežárny – lokalita 47. Severní polovina plochy je pak řešena sjezdem ze silnice II/404, kde je v šíři navrhované plochy z druhé strany komunikace stávající zástavba. Lokalita č. 99 - plocha pro rodinné domky – v zastavěném území obce Lokalita č. 50 - plocha pro rodinné domky – v zastavěném území Lokalita č. 51 - plocha pro rodinné domky – 2. etapa výstavby . Podmínkou zahájení výstavby je zastavění veškerých ploch v lokalitě č. 48 a 49 pro rodinné domky. Lokalita č. 122 - plocha pro 2 rodinné domky – Požadavek vlastníka pozemku p. č. 499 a města Brtnice na vymezení zastavitelné plochy na východním okraji Komárovic. Protože pozemek p. č. 499 nenavazuje na již vymezenou zastavitelnou plochu č. 47 je nově vymezená plocha rozšířena i na sousední parcelu 571/6. Předpokládá se umístění 2 RD (2x do 1 200 m2). JINÉ FUNKČNÍ PLOCHY NEJSOU NAVRŽENY.

144

k. ú. PANSKÁ LHOTA A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 52 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 53 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 54 - plocha pro rodinné domky – proluka mezi souvislým zastavěným územím obce a odděleným zastavěným územím pro rodinný domek. Plocha využívá stávající místní komunikaci s inženýrskými sítěmi, která je z jedné strany již zastavěná. Lokalita č. 55 - plocha pro rodinné domky – proluka v zastavěném území Lokalita č. 56 - plocha pro rodinné domky – plocha vhodně zarovnává zastavěné území Lokalita č. 57 - plocha pro rodinné domky – obestavění druhé strany místní komunikace Lokalita č. 54, 55, 56 a 57 se nachází na kvalitní zemědělské půdě. U lokality č. 55 jde pak o proluku v zastavěném území obce. Zbývající lokality – 54, 56 a 57 navazují na zastavěné území. Vesměs se jedná o volné plochy mezi stávající zástavbou nebo jde o obestavění druhé strany stávající komunikace. Vzhledem k tomu, že v Panské Lhotě se v severní části obce nachází velký areál živočišné výroby s vyhlášeným ochranným pásmem, není možná v blízkosti tohoto areálu realizace výstavby rodinných domků, přestože se zde nachází méně kvalitní zemědělská půda . V jižní části katastru se nachází pouze kvalitní zemědělská půda. Východním směrem je navržena lokalita č. 52, v jihovýchodní části je pak údolní niva, kde není možná výstavba a dále pak by výstavba byla touto nivou oddělena a nenavazovala by na zastavěné území. Výstavbu rodinných domků není možné v Panské Lhotě navrhnout na jiných plochách. Lokalita č. 58 - plocha pro rodinné domky - v místní části Malé Lokalita č. 59 - plocha pro rodinné domky – v místní části Malé B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 60 – plocha pro sportovní a rekreační hřiště – veřejně prospěšná stavba C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 61 - zemědělská výroba – plocha navazuje na stávající zemědělský areál Lokalita č. 62 - zemědělská výroba v místní části Malé – plocha navazuje na stávající zemědělský areál, živočišná výroba D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy. E. TECHNICKÁ VYBAVENOST - plochy nejsou navrženy. F. PLOCHY DOPRAVNÍ - nejsou navrženy G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 63 – rybník, částečně na lesní půdě, rybník je v realizaci Lokalita č. 64 - rybník Lokalita č. 65 - rybník

145

k. ú. PŘÍMĚLKOV A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 66 - plocha pro rodinný domek – proluka v zastavěném území Lokalita č. 67 - plocha pro rodinný domek – proluka v zastavěném území Lokalita č. 68 - plocha pro rodinné domky – proluka mezi dvěma oddělenými částmi zastavěného území Lokalita č. 69 - plocha pro rodinné domky – proluka mezi zastavěným územím Lokalita č. 70- plocha pro rodinné domky – obestavění druhé strany komunikace B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 71 - občanská vybavenost, veřejně prospěšná stavba C. VÝROBNÍ PLOCHY - nejsou navrženy D. PLOCHY REKREAČNÍ Lokalita č. 72 - individuální rekreace E. TECHNICKÁ VYBAVENOST Lokalita č. 73 - čistírna odpadních vod, veřejně prospěšná stavba, zábor lesní půdy, bez záboru ZPF F. PLOCHY DOPRAVNÍ Lokalita č. 74 - parkoviště ke zřícenině hradu Rokštejn, navazující na navrhovanou zástavbu rodinných domků, , veřejně prospěšná stavba G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 75 – plocha pro retenci povrchových vod, veřejně prospěšné opatření

k. ú. PŘÍSEKA A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 76 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 79 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 80 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 81 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 82 - plocha pro rodinné domky. U převážně části této lokality (v hlavním výkrese BR47) je stanovena podmínka pořízení územní studie Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Pouze plochy navazující na komunikaci II/405 (BR48 v hlavním výkrese) mohou být zastavěny.

146

Využití plochy je však podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Lokalita č. 83 - rodinné domky včetně příjezdové komunikace B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 77 - plocha pro hřiště, veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 84 - drobná hřiště částečně v zastavěném území , veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 85 – plocha pro rozšíření sportovního hřiště východním směrem , veřejně prospěšná stavba Lokalita č. 86 – plocha pro sportovní a rekreační činnost v krajině, záměr majitele pozemků vybudovat zde rekreační a sportovní areál pro širokou veřejnost. Předpokládá se pouze extenzivní přeměna území, většina plochy nebude odnímána ze zemědělského půdního fondu. V rámci plochy bude vysoký podíl krajinné zeleně a budou zde umístěny také vodní plochy. V rámci plochy bude v územní studii vymezena také plocha pro zázemí areálu. Je nutné umožnit vedení lokálního biokoridoru přes plochu (plocha nebude oplocena). Pro plochu je stanovena podmínka zpracování územní studie. Celková zábor pro lokalitu č. 86 činí 72,325 ha, z toho pak na zemědělské půdě 71,962 ha. Část plochy pro golfové hřiště zasahuje do katastrálního území Uhřínovice u Jihlavy, a to 0,565 ha zemědělské půdy. V tabulkách je lokalita vyčíslena po katastrech. . C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 88 - rozšíření zemědělského areálu, volná plocha mezi stávajícím areálem zemědělské výroby a vedením VVN 110 kV D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST Lokalita č. 89 - čistírna odpadních vod, veřejně prospěšná stavba F. PLOCHY DOPRAVNÍ Lokalita č. 90 - komunikace k ČOV a pro obytnou zástavbu a hřiště, veřejně prospěšná stavba Lokalita K1 - přeložka silnice II/405 – část katastrální území Příseka G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 87 – obnova rybníků v krajině včetně zeleně kolem navržených rybníků k. ú. STŘÍŽOV A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 91 - plocha pro rodinné domky – proluka mezi stávající zástavbou Lokalita č. 92 - plocha pro rodinné domky – plocha pro 2 rodinné domky navazující na zastavěné území Lokalita č. 93 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 94 - plocha pro rodinné domky

147

Lokalita č. 95 - plocha pro rodinné domky – plocha pro 3 rodinné domky Lokalita č. 96 - plocha pro rodinné domky – plocha pro 3 rodinné domky Lokalita č. 97 - plocha pro rodinné domky. U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Lokalita č. 98 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 99 - plocha pro rodinné domky – v zastavěném území obce Lokalita č. 100 - plocha pro rodinné domky . Navrženo ve II. etapě výstavby. Podmínkou zahájení výstavby je zastavění veškerých ploch v lokalitě č. 97 a 98 pro rodinné domky. Lokalita č. 120 - plocha pro rodinné domky – lokalita navazuje na zastavěné území , v návrhu územního plánu byla tato lokalita navržena jako rezerva, v připomínkách k návrhu vznikl požadavek vlastníka a města Brtnice přeřadit plochu do návrhu. Z územního plánu pak byla vypuštěna navrhovaná plocha č. 101. B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 103 – plocha pro rozšíření sportovního hřiště. Volná plocha mezi stávajícím hřištěm a komunikací tvarově nevhodná k zemědělskému využití. Veřejně prospěšná stavba C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 104 – plocha pro rozšíření zemědělského areálu, navazuje na stávající areál Lokalita č. 105 – plocha pro rozšíření zemědělského areálu – zbytková plocha mezi stávajícím areálem a vodním tokem D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST - plochy nejsou navrženy F. PLOCHY DOPRAVNÍ – nejsou navrženy

G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 107 - rybník + zeleň včetně příjezdové komunikace k rybníku podél vodoteče Lokalita č. 108 - rybník + zeleň

k. ú. UHŘÍNOVICE U JIHLAVY A. PLOCHY PRO BYDLENÍ Lokalita č. 109 - plocha pro rodinné domky U této lokality je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Lokalita č. 110 - plocha pro rodinné domky – volná plocha mezi stávající zástavbou

148

Lokalita č. 111 - plocha pro rodinné domky Lokalita č. 112 - plocha pro rodinné domky B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY Lokalita č. 86 – Část plochy pro golfové hřiště, která se nachází především na katastrálním území Příseka zasahuje do katastrálního území Uhřínovice u Jihlavy, a to 0,565 ha zemědělské půdy.

C. VÝROBNÍ PLOCHY Lokalita č. 113 - zemědělská výroba – navazuje na stávající zemědělský areál D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST - plochy nejsou navrženy F. PLOCHY DOPRAVNÍ Lokalita K1 - přeložka silnice II/405 – část k. ú. Uhřínovice u Jihlavy G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY Lokalita č. 114 - rybník Lokalita č. 115 - rybník Lokalita č. 116 - rybník Lokalita č. 117 - rybník Lokalita č. 118 - rybník REZERVNÍ PLOCHY V ÚZEMNÍM PLÁNU BRTNICE R1 – Rezervní plocha pro průmyslovou zónu – k. ú. Brtnice R2 – Územní rezerva pro přeložku silnice II/405. Na základě požadavku zadání územního plánu je v územním plánu vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 města. Trasa obchvatu vychází z „Vyhledávací a podrobné technické studie silnice II/405 v Brtnici“. Trasa byla dále upravena na základě připomínek vzešlých z projednání zadání územního plánu. Trasa byla prověřena v dopravní studii, kterou zpracoval Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r.o., ing. Karel Špaček v roce 2009.V územním plánu je vymezen koridor pro územní rezervu silnice II/405 o šířce 150 m. R3 – Rezerva pro rodinné domky – k. ú. Příseka R4 – Územní rezerva pro vodní nádrž Střížov R5 – Územní rezerva pro vodní nádrž Brodce

149

Katastrální území: BRTNICE Klimatický region: 8

PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO

NÁVRH

LOK.

FUNKČNÍHO VYUŽITÍ

1

2

TŘÍDA BPEJ

RODINNÉ DOMY RODINNÉ DOMY RODINNÉ DOMY RODINNÉ DOMY RODINNÉ DOMY RODINNÉ DOMY

POZNÁMKA

8

9

10

11

0,563

0,086

0,079

2,365

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

5

6

7

2,286

1,637

83444 84068 83424

V V III

1,317 0,376 0,593

84068 84068 83444 83444 83444 84078

V V V V V V

1,165 1,461 1,540 2,546 5,327 0,311

1,165 1,461 2,546 5,327 0,100

1,540 0,211

-

0,030 0,047 0,034 0,379 -

1,195 1,508 1,540 2,580 5,706 0,311

1,326

1,326

-

-

-

1,326

0,817

-

-

-

0,817

0,020

-

0,790

0,690

1,500

83444 84068

V V

KOMERČNÍ VYBAVENOST V V

SPORTOVNÍ PLOCHY

0,405 0,412 0,810

86411 83447

III V

částečně v zastavěném území

II. etapa výstavby v zastavěném území


1,196 0,130 0,817

84068 83444 10

CELKEM

ORNÁ

4

B. OBČANSKÁ A KOMERČNÍ VYBAVENOST, SPORT 8 KOMERČNÍ VYBAVENOST

9

OSTATNÍ

CELKEM

3

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 1 RODINNÉ DOMY

2 3 4 5 6 7

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRAN

0,790 0,020

150

II. etapa výstavby

1

3

4

ZELEŇ KOLEM VODOTEČE

84068 86411

V III

0,600 0,351

12

SPORTOVNÍ PLOCHY + ZELEŇ KOLEM VODOTEČE

83444

V

13

ZÁZEMÍ PRO VLEK (PARKOVIŠTĚ)

86901

14

PRODLOUŽENÍ STÁVAJÍCÍHO VLEKU

15

OBČANSKÁ VYBAVENOST NEBO DOPRAVNÍ PLOCHA

16

OBČANSKÁ VYBAVENOST

11

2

5

6

7

8

9

10

1,011

0,660

-

0,351

0,082

1,093

0,822

0,822

-

-

0,290

1,112

V

0,297

-

-

0,297

0,005

0,297

84068

V

1,356

1,356

-

-

-

1,356

85800

II

0,192

-

0,192

-

0,006

0,198

v zastavěném území

0,511

-

0,511

-

-

0,511


83424 85800

III

0,207 0,304

DROBNÁ VÝROBA DROBNÁ VÝROBA +

85800

II

0,319 2,415

-

-

0,319 2,415

0,008 0,012

0,327 2,427


ZELEŇ OD OBYTNÉHO ÚZEMÍ

85800 83424

II III

2,263 0,152 9,702

-

-

0,128

9,830

83715 83454 83444 84078

V V V V

8,042 7,006 0,247 0,789

83424 83454

III V

1,093 6,778

1,093 5,710

-

1,068

0,074 -

1,167 6,778

SPORTOVNÍ PLOCHY +

11

C. VÝROBNÍ PLOCHY 17 18

19

20 21

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

DROBNÁ VÝROBA PRŮMYSLOVÁ VÝROBA

9,702

D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou na k. ú. Brtnice navrženy

151

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

83424

III

0,078

0,078

-

-

-

0,078

2,130

X

X

X

1,050

3,180

0,028

-

0,028

-

-

0,191

1,055

X

X

X

0,035

1,090

11

E. TECHNICKÁ VYBAVENOST 119

VODOJEM

F. PLOCHY DOPRAVNÍ K1

K2

K3

PŘELOŽKA II/405 -

ÚPRAVA SILNICE II/405 V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ BRTNICE PŘELOŽKA SILNICE II/403 VE VYMEZ. KORIDORU

K4

K5

K6

HOMOGENIZACE ÚPRAVA TRASY SILNICE II/405 V ZÚ HOMOGENIZACE ÚPRAVA TRASY, SILNICE II/405, MIMO ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ MÍSTNÍ KOMUNIKACE NIVA

83444 86424 83715 85800

V III V II

83424 86811 85800

III V II

83444

V

84068 86411 83444

V III V

trasy

-

-

-

-

0,566

0,566

0,240

X

X

X

0,683

0,923

0,614

X

X

X

0,260

0,874

0,811

-

-

0,811

-

0,811

-

-

0,277 0,183

0,029 0,028

0,306 0,211

G. OSTATNÍ - VODNÍ PLOCHY, ZELEŇ, POLDRY 22

23 24

PLOCHA PRO RYBNÍK

PLOCHA PRO RYBNÍK PLOCHA PRO RYBNÍK

zábor - odhad, může dojít k úpravě

86901 84099

V V

0,560 0,251

86411

III

0,277 0,183

86411 84068

III V

0,181 0,007

152

Předpokládaný zábor, pravděpodobně bez záboru ZPF, pouze lesní půdy Předpokládá se min. zábor ZPF, dojde zde pravděpodobně k záboru PUPFL

1

2

25

POLDR

26

POLDR

27

28

29

3

4

5

86411

III

7

8

1,943

-

-

1,119

0,490

-

-

86411 83454

III V

86411 84068

III V

84068 86811 84078 85051

V V V V

0,759 1,309 0,054 0,438

83444

V

1,057

POLDR

9

10

1,943

-

1,943

0,629

0,117

1,236

-

1,692

-

1,692

0,483

-

2,077

-

2,560

1,057

-

-

-

1,057

11

0,989 0,130 1,692

POLDR

KRAJINNÁ ZELEŇ

6

1,522 0,170 2,560

153

Již stávající zeleň na zem.půdě

Katastrální území: DOLNÍ SMRČNÉ Klimatický region: 7


NÁVRH

LOK.


1

2

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 30 RODINNÉ DOMKY 31

TŘÍDA BPEJ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

11

3

4

5

6

7

8

9

10

72941

IV

0,401

0,401

-

-

0,438

0,839

2,178

2,178

-

-

0,113

2,291

RODINNÉ DOMKY 72941 72944

IV V

2,033 0,145

72944

V

0,121

-

-

0,121

-

0,121

72941

IV

1,300

0,682

0,134

0,484

0,015

1,315

76701

V

0,206

-

-

0,206

-

0,206

76811

V

0,527

-

-

0,527

0,008

0,535

B. OBČANSKÁ VYBYVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY 32


C. VÝROBNÍ PLOCHY - nejsou navrženy D. PLOCHY REKREAČNÍ 33

INDIVIDUÁLNÍ REKREACE


ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD + ZELEŇ

F. DOPRAVNÍ PLOCHY - nejsou navrženy G. PLOCHY OSTATNÍ 35

POLDR

154


Katastrální území: JESTŘEBÍ U BRTNICE Klimatický region: 8


NÁVRH

LOK.


1

2

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 36 RODINNÉ DOMKY 37 38

39 40 41

RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY

RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY

TŘÍDA BPEJ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

11

3

4

5

6

7

8

9

10

84068

V

0,375

0,370

-

0,005

-

0,375

84068

V

0,252 1,477

0,201 1,477

-

0,051 -

0,411

0,252 1,518

84068 84089

V V

1,417 0,060

85011 85011

IV IV

0,383 1,333

-

-

0,383 1,333

0,162 -

0,162 0,383 1,333

86411

III

0,252

-

-

0,252

-

0,252

86411 86811

III V

0,452 0,745

-

-

0,452 0,745

0,025

0,452 0,770

1,449

-

-

1,449

0,025

1,474

0,273

-

-

0,273

0,004

0,277


HŘIŠTĚ

C. VÝROBNÍ PLOCHY 43 44

DROBNÁ VÝROBA DROBNÁ VÝROBA

C. VÝROBNÍ PLOCHY CELKEM D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy. E. TECHNICKÁ VYBAVENOST 45

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD + ZELEŇ

86411

III

F. DOPRAVNÍ PLOCHY - nejsou navrženy

155

v zastaveném území

v zastavěném území v zastavěném území

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

G. OSTATNÍ 25

POLDR

86411

III

0,385

0,003

-

0,382

0,005

0,390

46

RYBNÍK

86811

V

0,213

-

-

0,213

0,220

0,433

156

11

Katastrální území: KOMÁROVICE U JIHLAVY Klimatický region: 8


NÁVRH

LOK.


1

2

TŘÍDA BPEJ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

8

9

10

11

-

0,871

0,052

0,923

0,283 0,063 -

0,240

0,020 -

0,327 0,635 0,283 0,897 0,240

CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

5

6

7

0,871

-

0,327 0,635 0,814 -

3

4

83424 86411

III III

0,561 0,310

83404 85001 85001 83421 86411

II III III I III

0,327 0,635 0,283 0,877 0,240

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 47

48 49 50 51 122

RODINNÉ DOMKY

RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY

JINÉ FUNKČNÍ PLOCHY NEJSOU NAVRŽENY.

157

částečně v zastavěném území v zastavěném území 2. etapa výstavby

Katastrální území: PANSKÁ LHOTA Klimatický region: 7


NÁVRH

LOK.


1

2

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 52 RODINNÉ DOMKY 53 54 55 56 57 58 59

RODINNÝ DOMEK RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY - MALÉ RODINNÉ DOMKY - MALÉ

TŘÍDA BPEJ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

8

9

10

11

CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

3

4

5

6

7

72914

III

1,555

1,555

-

-

-

1,555

72914 72911 72911 72911 72911 74710

III I I I I III

0,137 0,608 0,322 0,901 0,318 0,290 1,044

0,117 0,901 0,318 -

0,205 0,131 -

0,137 0,608 0,159 1,044

0,040 0,069

0,137 0,608 0,362 0,901 0,318 0,290 1,113

76701 74710

V III

0,164 0,880

II

0,850

-

-

0,850

-

0,850

1,261

-

-

1,261

-

1,261

-

-

0,303

0,020

0,323


SPORTOVNÍ PLOCHA

76401

C. VÝROBNÍ PLOCHY 61

62

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA


76701 72914

V III

0,701 0,560

72911

I

0,303

D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy. E. PLOCHY TECHNICKÁ VYBAVENOSTI - nejsou navrženy

158


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

G. OSTATNÍ PLOCHY 63

RYBNÍK

74710

III

0,320

-

-

0,320

0,159

0,479

64 65

RYBNÍK RYBNÍK

76701 72914

V III

0,141 0,281

-

-

0,141 0,281

-

0,141 0,281

159

zábor lesa

Katastrální území: PŘÍMĚLKOV Klimatický region: 7


NÁVRH

LOK.


1

2

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 66 RODINNÝ DOMEK 67 68 69

70

RODINNÝ DOMEK RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY

TŘÍDA BPEJ

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

11

3

4

5

6

7

8

9

10

72941

IV

0,089

-

0,089

-

-

0,089


72941 72941

IV IV

0,066 0,620 0,259

0,259

0,066 -

0,620 -

0,020 -

0,066 0,640 0,259


72911 72951

I IV

0,069 0,190 0,737

-

-

0,030

0,767

72911 72914 72951

I III IV

0,165

-

-

0,007

0,172

RODINNÉ DOMKY

0,737 0,217 0,513 0,007



0,165 72951 72911

IV I

0,153 0,012

72951

IV

0,847

0,576

0,301

-

0,113

0,990

-

-

-

-

-

-

0,096

0,096

C. VÝROBNÍ PLOCHY - nejsou navrženy D. PLOCHY REKREAČNÍ 72

INDIVIDUÁLNÍ REKRACE


ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

160

zábor lesa

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

72911

I

0,045

0,045

-

-

0,006

0,051

76811

V

0,810

-

-

0,810

0,125

0,935

F. DOPRAVNÍ PLOCHY 74

PARKOVIŠTĚ

G. OSTATNÍ PLOCHY 75

POLDR

161

11

Katastrální území: PŘÍSEKA Klimatický region: 8


NÁVRH

LOK.


1

2

TŘÍDA BPEJ

80 81

82

83

RODINNÉ DOMKY RODINNÉ DOMKY

VČETNĚ PŘÍJEZDOVÉ KOMUNIKACE

8

9

10

11

-

0,351

0,035

0,386

0,999

-

-

0,035

1,034

0,970 1,496

-

-

0,016 0,074

0,986 1,570

2,909

-

-

0,048

2,957

0,226

-

1,042

0,058

1,326

TRAVNÍ POROST

5

6

7

0,351

-

V V

83755 83745

V V

0,964 0,035

83755

V

0,970 1,496

83745 83401

V I

1,436 0,060

83444 83715

V V

83444 86701

V V

1,058 0,210

0,187 0,164 0,999

2,909

RODINNÉ DOMKY

POZNÁMKA

ZAHRADY, SADY

86701 83745

RODINNÉ DOMKY

CELKEM

ORNÁ

4

RODINNÉ DOMKY

OSTATNÍ

CELKEM

3

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ 76 RODINNÉ DOMKY

79

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRAN

2,563 0,346 1,268

B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY 77

HŘIŠTĚ

85011

IV

0,830

-

-

0,830

-

0,830

84 85

DROBNÁ HŘIŠTĚ HŘIŠTĚ

85011 85011

IV IV

0,133 0,778

-

-

0,133 0,778

0,098 -

0,231 0,778

162


1 86

2 SPORTOVNĚ REKREAČNÍ AREÁL

3

4

5

6

7

8

9

10

-

3,972

0,363

71,760

V V V III III V V IV

71,397 5,588 17,450 8,742 17,776 2,254 4,421 8,672 6,494

67,425

83755 83745 85014 83424 83434 86701 84068 85011

83421

I

0,208

-

-

0,208

-

0,208

86701

V

0,140

-

-

0,140

-

0,140

-

0,196

-

0,196

V IV

0,196 0,020 0,176 7,935

-

86701 85011

X

X

X

1,893

9,828

83424 83715 83444 86411 85011 84078 83454 83445 85014 86701

III V V III IV V V V V V

11


ROZŠÍŘENÍ ZEM. AREÁLU

D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST 89

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

F. DOPRAVNÍ PLOCHY 90

K1

KOMUNIKACE K ČOV A PRO OBYTNOU ZÁST. A HŘIŠTĚ OBCHVAT PŘÍSEKY PŘELOŽKA SILNICE II/405

163

zábor lesa minimální

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

4,780

2,056

-

2,724

-

4,780

86701 83424 85011

V III V

4,273 0,409 0,098

G. OSTATNÍ - ZELEŇ, VODNÍ PLOCHY 87

OBNOVA RYBNÍKŮ + ZELEŇ

164

11

Katastrální území: STŘÍŽOV Klimatický region: 7


NÁVRH

LOK.


1

2

TŘÍDA BPEJ

3

4

72911 72901 72901 75001

I I I III

75001 72901 73201 73201 73201

III I II II II

73214 72901 73201 73214 73211

IV I II IV II

73211 73214 73201

II IV II


92 93 94

95 96 97

98 99 100

120




RODINNÉ DOMKY

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRAN

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

8

9

10

11

-

-

-

0,296

0,238 0,496 -

-

1,071

-

0,238 0,496 1,071

0,336 0,398 2,786

-

0,008 -

0,015 -

0,359 0,398 2,786

0,376 1,132

0,728 -

-

-

0,376 0,728 1,132

0,415

-

0,015

0,015

0,445

CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

5

6

7

0,296 0,116 0,152 0,238 0,496 1,071 0,878 0,112 0,081 0,344 0,398 2,786 2,383 0,360 0,043 0,376 0,728 1,132 1,038 0,094 0,430

0,296

165


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

72901

I

0,292

0,292

-

-

-

0,292

72911

I

1,021

1,021

-

-

0,006

1,027

0,485

-

-

0,485

-

0,485

1,506

1,021

-

0,485

0,006

1,512

0,742

-

-

0,742

0,037

0,779

-

-

0,368

-

0,368


ROZŠÍŘENÍ SPORTOVIŠTĚ



105

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA 72911 75001

I III

C. VÝROBNÍ PLOCHY CELKEM

0,199 0,286

D. PLOCHY REKREAČNÍ - nejsou navrženy E. TECHNICKÁ VYBAVENOST - nejsou navrženy F. DOPRAVNÍ PLOCHY – nejsou navrženy G. OSTATNÍ - ZELEŇ, VODNÍ PLOCHY 107

108

RYBNÍK + ZELEŇ

RYBNÍK

75001 76811

III V

0,167 0,282

75011

III

0,368

166

11

Katastrální území: UHŘÍNOVICE U JIHLAVY Klimatický region: 8


NÁVRH

LOK.


1

2

TŘÍDA BPEJ


CELKEM

ORNÁ

ZAHRADY, SADY

TRAVNÍ POROST

OSTATNÍ

CELKEM

POZNÁMKA

11

3

4

5

6

7

8

9

10

-

1,460

-

2,213

III V V IV IV

2,213 1,460 0,753 0,561 0,638 0,432

0,753

83424 83444 83444 85011 85011

0,076 -

-

0,485 0,638 0,432

0,057 -

0,561 0,695 0,432

3,844

0,829

-

3,015

0,057

3,901

1,706

1,706

-

-

-

1,706

0,565

0,565

-

-

-

0,565

X

X

X

1,191

1,622


110 111 112

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA

OCHRANY

A. PLOCHY PRO BYDLENÍ CELKEM

B. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SPORTOVNÍ PLOCHY - nejsou navrženy C. VÝROBNÍ PLOCHY 113


83424

III

D. PLOCHY REKREAČNÍ 86

SPORTOVNĚ REKREAČNÍ AREÁL

85011

IV

0,152

83424

III

0,413

E. TECHNICKÁ VYBAVENOST - nejsou navrženy F. DOPRAVNÍ PLOCHY K1

OBCHVAT PŘÍSEKY PŘELOŽKA SILNICE II/405

1,431 85011 83424 83444

IV III V

167

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

86411 85011 86411 86411 86701

III IV III III V

0,226 1,188 0,392 0,253 0,386

0,226 -

-

1,188 0,392 0,253 0,386

0,050 0,041 -

0,226 1,188 0,442 0,294 0,386

G. OSTATNÍ - ZELEŇ, VODNÍ PLOCHY 114 115 116 117 118

RYBNÍK RYBNÍK RYBNÍK RYBNÍK RYBNÍK

168

11

Katastrální území

Číslo lokality

Výměra celkem

z toho zemědělská půda

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 119 K1 K2 K3 K4 K5 K6 22 23 24 25 26 27 28 29

2,365 1,195 1,508 1,540 2,580 5,706 0,311 1,326 0,817 1,500 1,093 1,112 0,302 1,356 0,198 0,511 0,327 2,427 9,830 1,167 6,778 0,078 3,180 0,191 1,090 0,566 0,923 0,874 0,811 0,306 0,211 1,943 1,236 1,692 2,560 1,057 60,667 0,839 2,291 0,121 1,315 0,206 0,535

2,286 1,165 1,461 1,540 2,546 5,327 0,311 1,326 0,817 0,020 1,011 0,822 0,297 1,356 0,192 0,511 0,319 2,415 9,702 1,093 6,778 0,078 2,130 0,028 1,055 0 0,240 0,614 0,811 0,277 0,183 1,943 1,119 1,692 2,560 1,057 55,082 0,401 2,178 0,121 1,300 0,206 0,527

5,307

4,733

BRTNICE

k. ú. Brtnice celkem DOLNÍ SMRČNÉ

k. ú. Dolní Smrčné celkem

30 31 32 33 34 35

169

JESTŘEBÍ U BRTNICE

36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 25 46 k. ú. Jestřebí u Brtnice celkem 47 KOMÁROVICE 48 U JIHLAVY 49 50 51 122 k. ú. Komárovice u Jihlavy celkem 52 PANSKÁ LHOTA 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 k. ú. Panská Lhota celkem 66 PŘÍMĚLKOV 67 68 69 70 71 72 73 74 75

0,375 0,252 1,518 0,162 0,383 1,333 0,252 0,452 0,770 0,273 0,390 0,433 6,593 0,923 0,327 0,635 0,283 0,897 0,240 3,305 1,555 0,137 0,608 0,362 0,901 0,318 0,290 1,113 0,850 1,261 0,323 0,479 0,141 0,281 8,619 0,089 0,066 0,640 0,259 0,767 0,172 0,990 0,096 0,051 0,935

0,375 0,252 1,477 0 0,383 1,333 0,252 0,452 0,745 0,277 0,385 0,213 6,144 0,871 0,327 0,635 0,283 0,877 0,240 3,233 1,555 0,137 0,608 0,322 0,901 0,318 0,290 1,044 0,850 1,261 0,303 0,320 0,141 0,281 8,331 0,089 0,066 0,620 0,259 0,737 0,165 0,576 0 0,045 0,810

k. ú. Přímělkov celkem

4,065

3,367

170

PŘÍSEKA

76 77 79 80 81 82 83 84 85 86 88 89 90 K1 87

0,386 0,830 1,034 0,986 1,570 2,957 1,326 0,231 0,778 71,760 0,208 0,140 0,196 9,828 4,780

0,351 0,830 0,999 0,970 1,496 2,909 0,226 0,133 0,778 71,397 0,208 0,140 0,196 7,935 4,780

97,01

93,348

91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 103 104 105 107 108 120

0,296 0,238 0,496 1,071 0,359 0,398 2,786 0,376 0,728 1,132 0,292 1,027 0,485 0,779 0,368 0,445 11,276

0,296 0,238 0,496 1,071 0,344 0,398 2,786 0,376 0,728 1,132 0,292 1,021 0,485 0,742 0,368 0,430 11,203

86

0,565

0,565

109 110 111 112 113 K1 114 115 116 117 118

2,213 0,561 0,695 0,432 1,706 1,622 0,226 1,188 0,442 0,294 0,386

2,21 0,561 0,638 0,432 1,706 1,431 0,226 1,188 0,392 0,253 0,386

10,330

9,988

k. ú. Příseka celkem STŘÍŽOV

k. ú. Střížov celkem UHŘÍNOVICE U JIHLAVY

k. ú. Uhřínovice u Jihlavy celkem

171

REKAPITULACE: Katastrální území

Výměra celkem

BRTNICE

z toho zemědělská půda

60,667

55,082

DOLNÍ SMRČNÉ

5,307

4,733

JESTŘEBÍ U BRTNICE

6,593

6,144

KOMÁROVICE U JIHLAVY

3,305

3,233

PANSKÁ LHOTA

8,619

8,331

PŘÍMĚLKOV

4,065

3,367

PŘÍSEKA

97,01

93,348

STŘÍŽOV

11,276

11,203

UHŘÍNOVICE U JIHLAVY

10,330

9,988

207,172

195,429

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ CELKEM

5. 4. Odvody za odnímanou zemědělskou půdu Podle zákona č. 334/92 Sb. a podle zákona č. 98/1999 ze dne 29. 4. 1999, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu jsou investoři jednotlivých stavebních akcí povinni zaplatit odvody za odnímanou zemědělskou půdu. Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Dle zákona se rovněž v některých případech odvody ze ZPF nevypisují. O tom, v kterých případech bude odvod vymezen a v jaké míře, či nikoli rozhoduje v jednotlivých případech orgán ochrany ZPF.

172

Základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy v Kč/m2 pro obec Brtnici tis. Kč/1 ha v hlavní půdní jednotce

Klimatický region

29

32

34

37

40

47

50

58

64

67

68

73

78

7

74

49

0

22

9

38

56

28

18

12

9

7

5

8

0

0

53

15

9

0

42

15

17

10

8

6

5

Důvody ke snížení nebo zvýšení základní sazby odvodů: -

zemědělská půda nalézající se v současně zastavěném území obce - koeficient snížení 0,2

5. 5. Uživatelské a vlastnické vztahy, zemědělské organizace, soukromí zemědělci V severní části řešeného území hospodaří na zemědělské půdě převážně zemědělská organizace AGRO, družstvo vlastníků Puklice, v jižní části pak organizace Zemědělské družstvo Brtnice. Dále hospodaří v řešeném území soukromě hospodařící rolníci (zemědělští podnikatelé). AGRO Puklice má v řešeném území zemědělské areály v Přísece, ve Střížově, v Přímělkově a v Komárovicích. ZD Brtnice má v řešeném území zemědělské areály v Brtnici, Uhřínovicích, Jestřebí, Panské Lhotě, Malém a v Dolním Smrčném. V jednotlivých sídlech jsou následující zemědělské areály: Město Brtnice V Brtnici jsou 2 areály ZD Brtnice. a) V areálu u zámku je umístěna administrativa, mechanizační středisko garáže, sklady. V areálu jsou také umístěna jatka. Na areál navazuje objekt sýpky. Jedná se o stabilizovaný areál, v areálu není umístěna živočišná výroba, areál nemá stanoveno ochranné pásmo a není počítáno s plošným rozvojem areálu. b) Druhý areál navazuje východně na mrazírny a je zde umístěn chov prasat (chov a výkrm prasat). Areál má v souvislosti s novou výstavbou v areálu vypočteno ochranné pásmo, není však vyhlášeno územním rozhodnutím. Plošný rozvoj areálu není uvažován. Kromě těchto dvou areálů je ještě ve městě umístěn chov koní pro sportovní a rekreační účely. V Brtnici se dále nachází chov ovcí a rybářské sádky (p. Vlastimil Zelený). Nové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou v Brtnici navrženy. Dolní Smrčné V sídle se v jižní části nachází plochy využívané ZD Brtnice, objekt na ploše byl zbourán a plocha není využívána. Jedná se o přestavbovou plochu. Požadavek osadního výboru je využít plochu pro drobnou místní výrobu a výrobní služby. Dále se v sídle nachází objekt soukromého rolníka p. Kudrfalce (smíšené území), který má vyhlášeno ochranné pásmo.

173

Jestřebí V jižní části sídla je umístěn areál ZD Brtnice. V areálu je umístěna živočišná výroba, areál má vyhlášeno ochranné pásmo. Živočišná výroba bude podle sdělení ZD zachována, areál bude stabilizován ve stávajícím plošném rozsahu, ochranné pásmo bude ponecháno. Komárovice V severní části sídla je skladový objekt AGRA Puklice. Není zde umístěna živočišná výroba. Objekt zůstane zachován ve stávajícím rozsahu. Panská Lhota Severně od sídla se nachází rozsáhlý areál ZD Brtnice. Areál těsně navazuje na obytné území obce. Areál je zaměřen na chov skotu. Jedná se o stabilizovaný areál s vyhlášeným ochranným pásmem. Podle požadavku zemědělského družstva je uvažováno s dalším rozvojem areálu severním směrem. Malé V sídle je umístěn objekt soukromého zemědělce s chovem prasat. Záměr majitele je jeho rozšíření směrem od sídla (navrhované plocha pro zemědělskou výrobu). Další zemědělské objekty v sídle byly přestavěny na truhlářství a kovářství. Příseka V severozápadní části objektu je umístěn areál AGRA Puklice. Areál je zaměřen na chov dojnic. Jedná se o stabilizovaný areál. Areál má vyhlášené ochranné pásmo a v souvislosti s novou výstavbou má také vypočteno nové menší ochranné pásmo. Vyhlášené ochranné pásmo by mělo být přehodnoceno. Připravuje se dílčí rozšíření areálu východním směrem – senážní žlab. Kromě areálu AGRA se v Přísece nachází ještě soukromě hospodařící rolníci, kteří mají zařízení ve smíšeném území obce. Soukromý zemědělec p. Hos pak má areál a výběh pro koně západně od areálu AGRA. Přímělkov V Přímělkově je málo využívaný areál ZD Brtnice. V ploše jsou sklady a objekt s výkrmem prasat. Plocha nebude využívána pro zemědělskou výrobu, bude hledáno jiné využití. Areál má stanoveno ochranné pásmo. V územním plánu je navrženo jako přestavbová plocha pro drobnou výrobu. Střížov Rozsáhlý areál AGRA Puklice je situován na východním okraji sídla. V areálu je umístěn zejména chov a výkrm prasat (ve vzdálenější části) a v menší míře chov skotu (jalovice a teleta), je připravováno jeho rozšíření a výstavba bioplynové stanice. Areál má vyhlášeno ochranné pásmo a také je vypočteno pásmo pro nový záměr. V ploše areálu je uvažováno s výstavbou bioplynové stanice. Vyhlášené ochranné pásmo by mělo být přehodnoceno a nahrazeno nově vypočteným. Jižně od silnice se nachází objekt soukromého zemědělce p. Cahy. Je požadován rozvoj této plochy podél silnice směrem k Příměkovu (navržena rozvojová plocha). Uhřínovice V blízkosti obce je rozsáhlý areál velkokapacitního kravína ZD Brtnice. Areál má vyhlášeno ochranné pásmo, zasahující k obytnému území sídla.

174

Podle sdělení ZD Brtnice je uvažováno s rozvojovou plochou východně od stájí VKK až k cestě k Bažantnici. Ochranné pásmo zůstane zachováno. 5. 6. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy nejsou v žádném z řešených katastrů zpracovány. Protierozní opatření Katastrální území Brtnice, Panská Lhota, Přímělkov a Střížov jsou zranitelnou oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv v těchto oblastech v platném znění. Město Brtnice a převážná většina místních částí se nachází ve složitém terénu s negativními účinky dešťových vod. Navrhují se technická a agrotechnická opatření na změnu odtokových poměrů. Je vhodné zatravnění exponovaných pozemků. V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Je vhodné zřízení zelených pásů při okraji zástavby, podél polních cest je nutno udržovat a obnovovat záchytné příkopy. Navrhuje se úprava způsobu hospodaření na pozemcích obhospodařovaných zemědělskými plodinami. Územní plán rovněž navrhuje plochy pro zvyšování retenční schopnosti krajiny – je navrženo celkem 6 poldrů, a to na toku Fluska, na Uhřínovickém potoce, Špitálském potoce, na toku v Dolním Smrčném, v Jestřebí a Přímělkově. Územní systém ekologické stability Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES), zpracovala firma Ageris, spol. s r.o. Brno ing. Michal Kovář a RNDr. Jiří Kocián v roce 2009. Přehled navržených biocenter

Označení biocentra



RBC 657 Hovařesek


smíšené

RBC 662 Jestřebský les


LBC 1

Rozloha celkem (ha)

Zemědělská půda (ha)

4,001

3,32

mezofilní

110,29

3,59


hydrofilní

1,25

1,07

LBC 2


smíšené

4,33

1,62

LBC 3


smíšené

4,76

0,00

LBC 4


mezofilní

3,24

0,00

LBC 5


smíšené

3,53

1,79

LBC 6


mezofilní

2,92

1,14

LBC 7


hydrofilní

1,79

1,38

LBC 8


smíšené

4,85

0,00

175

LBC 9


hydrofilní

1,09

0,75

LBC 10


smíšené

6,54

3,17

LBC 11


mezofilní

3,23

0,00

LBC 12


mezofilní

14,96

1,56

LBC 13


mezofilní

3,01

0,61

LBC 14


mezofilní

3,04

0,00

LBC 15


hydrofilní

0,51

0,42

LBC 16


mezofilní

3,26

0,00

LBC 17


hydrofilní

1,42

1,40

LBC 18


hydrofilní

1,59

0,82

LBC 19


mezofilní

20,43

0,00

LBC 20


hydrofilní

0,88

0,00

LBC 21


smíšené

1,32

1,32

LBC 22


hydrofilní

1,26

0,69

LBC 23


hydrofilní

8,05

2,57

LBC 24


hydrofilní

1,42

1,42

LBC 25


mezofilní

4,29

0,68

LBC 26


mezofilní

4,52

0,00

LBC 27


mezofilní

8,12

0,00

LBC 28


mezofilní

5,51

0,00

LBC 29


smíšené

1,17

0,00

LBC 30


mezofilní

4,69

0,00

LBC 31


smíšené

3,13

0,54

LBC 32


smíšené

3,76

0,00

LBC 33


mezofilní

3,65

0,00

LBC 34


mezofilní

10,01

1,70

LBC 35


hydrofilní

1,46

0,74

LBC 36


mezofilní

3,02

0,47

LBC 37


hydrofilní

LBC 38


mezofilní

4,08

0,00

LBC 39


mezofilní

3,66

0,27

176

mimo řešené území

Přehled navržených biokoridorů




K 181/1


mezofilní

K 181/2


mezofilní

RK 509


RK 510/1

Rozloha celkem (ha)

Zemědělské půda (ha)

3,53

0,08

1,57

0,08

mezofilní

3,83

0,00


mezofilní

3,20

0,00

RK 510/2


mezofilní

2,22

0,00

LBK 1


hydrofilní

4,53

1,58

LBK 2


hydrofilní

3,96

2,35

LBK 3


hydrofilní

3,28

0,49

LBK 4


hydrofilní

6,58

2,55

LBK 5


hydrofilní

7,76

5,13

LBK 6


hydrofilní

3,73

1,20

LBK 7


hydrofilní

2,01

0,00

LBK 8


hydrofilní

0,86

0,00

LBK 9


mezofilní

2,04

2,00

LBK 10


hydrofilní

3,79

1,61

LBK 11


hydrofilní

5,87

0,00

LBK 12


hydrofilní

3,10

2,90

LBK 13


hydrofilní

0,44

0,33

LBK 14


hydrofilní

0,25

0,03

LBK 15


hydrofilní

0,80

0,26

LBK 16


hydrofilní

0,55

0,45

LBK 17


hydrofilní

4,17

2,69

LBK 18


hydrofilní

0,98

0,23

LBK 19


hydrofilní

1,05

0,56

LBK 20


hydrofilní

1,09

0,79

LBK 21


hydrofilní

1,43

1,43

LBK 22


hydrofilní

1,63

1,35

LBK 23


mezofilní

3,08

0,23

LBK 24


mezofilní

2,54

0,23

LBK 25


mezofilní

3,14

0,14

LBK 26


mezofilní

2,45

0,00

177




Rozloha celkem (ha)

Zemědělské půda (ha)

LBK 27


mezofilní

2,55

0,11

LBK 28


mezofilní

6,99

3,51

LBK 29


mezofilní

1,30

0,00

LBK 30


mezofilní

2,74

0,00

LBK 31


mezofilní

1,41

0,00

LBK 32


mezofilní

1,87

0,71

LBK 33


mezofilní

0,39

0,00

LBK 34


mezofilní

2,88

0,00

LBK 35


mezofilní

5,48

0,19

LBK 36


mezofilní

4,37

3,58

LBK 37


mezofilní

3,61

1,65

LBK 38


mezofilní

0,34

0,00

LBK 39


mezofilní

1,70

0,48

LBK 40


mezofilní

1,16

0,00

LBK 41


mezofilní

2,15

1,97

LBK 42


mezofilní

3,01

1,43

LBK 43


mezofilní

1,68

0,87

LBK 44


mezofilní

0,95

0,00

LBK 45


mezofilní

5,83

2,34

LBK 46


mezofilní

2,29

0,70

LBK 47


mezofilní

1,47

0,63

LBK 48


mezofilní

1,05

0,00

LBK 49


mezofilní

1,34

0,00

LBK 50


mezofilní

0,45

0,00

LBK 51


mezofilní

2,95

0,32

LBK 52


mezofilní

0,23

0,00

LBK 53


mezofilní

0,39

0,00

LBK 54


mezofilní

0,18

0,00

LBK 55


mezofilní

1,17

0,00

LBK 56


mezofilní

2,07

0,00

LBK 57


mezofilní

1,97

0,00

LBK 58


hydrofilní

0,21

0,00

LBK 59


hydrofilní

2,63

0,25

LBK 60


hydrofilní

3,58

0,70

178

Označení biokoridoru LBK 61

Funkční typ + biogeografický význam lokální biokoridor


Rozloha celkem (ha)

hydrofilní

1,23

Zemědělské půda (ha) 0,41

Vyčíslení záborů jednotlivých prvků ÚSES - biocentra, biokoridory V tabulkách je vyčíslena pouze celková výměra biocenter a biokoridorů, z toho pak zemědělská půda - orná půda, trvalý travní porost. Zbývající část se nachází na lesní půdě nebo ostatní nezemědělské půdě – vodní toky, rybníky, svahy , krajinná zeleň, lesní a zemědělské cesty. Předpokládaný zábor zemědělské půdy je orientační a složí pouze pro potřebu územního plánu. U hydrofilních biocenter a biokoridorů, které se nachází kolem vodních toků je nutno počítat s tím, že louky kolem vodotečí budou dále ponechány jako trvalý travní porost. Nedojde u nich k záboru zemědělské půdy. U mezofilních biocenter a biokoridorů se předpokládá větší podíl nezemědělských pozemků, nemusí však dojít k úplné změně využití na nezemědělské kultury. Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastavěném území a rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemkům, na skutečný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodářství a zemědělství je tudíž možné provádět určité korekce či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES (např. při zpracování komplexních pozemkových úprav), a to při splnění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funkčnosti ÚSES. Přípustnost korekcí či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES je třeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. 5. 7. Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF Na celé území obce nebyla v minulosti zpracována a schválena žádná územně plánovací dokumentace. Pouze na katastrální území Brtnice byl zpracován územní plán města – schválen 13. 6. 2001 a následně pak změna č. 1 – schválená dne 22. 12. 2004 a změna č. 2 – schválená dne 20.12. 2006. Tento územní plán města je dosud platnou územně plánovací dokumentací. Pro místní části Brtnice byla v roce 2007 samostatným postupem podle stavebního zákona vymezena zastavěná území. Navržené řešení územního plánu je v souladu se schválenými zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území. Plochy pro bytovou výstavbu Hlavní lokality pro navrhovanou bytovou výstavbu v k. ú. Brtnice jsou: - lokalita Jihlavská – 2, 3 - lokalita U vodojemu - 1

179

- lokalita Niva – 5, 6 - lokalita U Pivovaru – 4 Rovněž i v ostatních místních částech jsou navrženy plochy pro bydlení nutné k rozvoji těchto sídel. Plochy jsou navrženy především v prolukách nebo navazují na stávající zastavěná území sídel. Plochy pro občanskou vybavenost V územním plánu je počítáno s novou občanskou vybaveností v ulici 5. Května (lok. č. 15) a v ulici Hřbitovní (lokalita č. 16) Nová plocha pro komerční vybavenost je navržena podél stávající silnice II/405 – a to lokalita Jihlavská (č. 9) a lokalita U vodojemu (č. 8) U Uhřínovického potoka jsou navrženy v návaznosti na stávající sportovní areál další plochy pro sport – lokalita 10, 11 a 12. V návaznosti na plochu pro zimní sporty je navržena lokalita č. 13 a 14 pro rozšíření zimních sportů a zázemí pro lyžařský vlek. V místních částech je doplněna chybějící základní občanská vybavenost, především pak plochy pro sport. Plochy výrobní V územním plánu je počítáno s těmito směry rozvoje pro výrobu: - Průmyslová zóna Jihlavská – lokalita č. 19 - Průmyslová zóna U Mrazíren – lokalita č. 21 - Drobná výroba U Snahy – lokalita č. 18 - Drobná výroba – lokalita č. 20 - V místních částech jsou navrženy především plochy pro rozšíření zemědělské výroby v návaznosti na stávající areály nebo plochy pro drobnou výrobu – především přestavbové plochy v bývalých areálech živočišné výroby Plochy dopravní Nejvýznamnější silnice, protínající řešené území ve směru sever – jih je silnice II/405 Jihlava- Brtnice- Krahulov. V současné době probíhá rekonstrukce této trasy. Realizace úseku Brtnice – Zašovice se dokončuje, proto je tato část v územním plánu zakreslena jako stávající plocha. Navrhovanou dopravní plochou je úsek Brtnice – Příseka, který je projekčně i realizačně připraven, dále pak obchvat příseky – ten je připraven projekčně (DÚR). Na základě požadavku zadání územního plánu je v územním plánu vymezena územní rezerva pro východní obchvat silnice II/405 města. V územním plánu je vymezen koridor pro územní rezervu - obchvat silnice II/405 o šířce 150 m. Dalším problémem a největší dopravní závadou je napojení silnice II/403 na silnici II/405 V původním územním plánu byla navržena dílčí přeložka této silnice jižně od města s napojením na silnici II/405 novou křižovatkou za lihovarem, toto řešení je také obsaženo ve studii II/405 Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006 a je převzato do územního plánu. V územním plánu je zakreslena vyprojektovaná místní komunikace Brtnice Niva podle projektové dokumentace pro stavební povolení (ing. Miroslav Eliáš – 2004). V územním plánu je zakresleno jako navrhovaná dopravní plocha. Individuální rekreace V řešeném území jsou navrženy nové plochy pro individuální rekreaci v Přímělkově a v Dolním Smrčném

180

Chráněná půdy I. a II. třídy ochrany Navrhované plochy v k. ú. Dolním Smrčním, Jestřebí u Brtnice, Uhřínovice u Jihlavy nazasahují do pozemků vysoce chráněných. V ostatních katastrálních územích zasahují do těchto ploch tyto lokality: k. ú. Brtnice – lok. č. 15 – občanská vybavenost v zastavěném území, lokalita č. 18 – drobná výroba , K3 – přeložka silnice II/403 k. ú. Komárovice u Jihlavy – lok. č. 48 a 51 – pro rodinné domky k. ú. Panská Lhota – lokalita č. 54, 55, 56, 57 pro rodinné domky, lokalita č. 60 – plocha pro sport, lokalita č. 62 – zemědělská výroba k. ú. Přímělkov – lokalita č. 69 pro rodinné domky – minimálně, lokalita č. 70 pro rodinné domky – cca z 1/3, lokalita č. 71 pro občanskou vybavenost – minimálně, lokalita č. 74 pro parkoviště k. ú. Příseka - lok. č. 88 – rozšíření zemědělské výroby k. ú. Střížov - lokalita č. 91, 92, 95, 96, 99, 120, částečně 94, 97 a 100 pro rodinné domky. Dále pak lokalita č. 103 pro rozšíření sportoviště a lok. č. 104 a 105 – zemědělská výroba. Podíl zabíraných ploch na vysoce chráněných půdách není velký, přesto není možné se této kvalitní zemědělské půdě zcela vyhnout. Především ve Střížově a Panské Lhotě se zemědělská půda I. a II. třídy ochrany nachází kolem zastavěného území. Z hlediska zemědělské výroby méně kvalitní plochy jsou pak nevhodné z jiných hledisek – ochranná pásma od areálu živočišné výroby, údolní nivy, značné výškové převýšení a pod.

Plochy na meliorované zemědělské půdě Do pozemků s provedeným odvodněním zasahují dle podkladů Zemědělské vodohospodářské správy tyto lokality: k. ú. Brtnice: lokalita 10,11,12 – sportovní plochy lokalita 23,24 – rybník lokalita 26, 27 – poldr k. ú. Dolní Smrčné – žádná z lokalit v tomto katastru nezasahuje do pozemků se provedeným odvodněním k. ú. Jestřebí u Brtnice lokalita 42 – hřiště lokalita 43 – drobná výroba lokalita 45 – čistírna odpadních vod k. ú. Komárovice u Jihlavy – žádná z lokalit v tomto katastru nezasahuje do pozemků se provedeným odvodněním k. ú. Panská Lhota lokalita 58 – rodinné domky v místní části Malé lokalita 62 – plocha pro zemědělskou výrobu v místní části Malé k. ú. Přímělkov lokalita 75 – poldr k. ú. Příseka lokalita 76, 81, 82 pro rodinné domky lokalita 88 – zemědělský areál lokalita 89 – čistírna odpadních vod

181

k. ú. Střížov lokalita 94 – pro rodinné domky lokalita 105 – pro zemědělskou výrobu lokalita 107 – rybník včetně příjezdové komunikace k. ú. Uhřínovice u Jihlavy lokalita 109, 111, 112 pro rodinné domky lokalita 114, 115, 116, 117 a 118 pro rybník Při projektování a realizaci těchto staveb nutno upřesnit plochy s provedeným odvodněním a zachovat funkčnost stávající meliorace. Podmínky při realizaci výstavby U ploch č. 1, 2, 3, 5, 6 a 7 (část mimo zastavěné území obce) v k. ú. Brtnice, č. 31 v k. ú. Dolní Smrčné, č. 37, 38, 40 v k. ú. Jestřebí u Brtnice, č. 47, 48, 49, 51 v k. ú. Komárovice u Jihlavy, č. 52, 54, 56, 57, 58, 59 v k. ú. Panská Lhota č. 68, 69 a 70 v k. ú. Přímělkov, č. 76, 77, 79, 80, 81, 82, 83 v k. ú. Příseka, č. 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 100 a 101 v k. ú. Střížov č. 109, 110, 11 a 112 v k. ú. Uhřínovice u Jihlavy je kladné stanovisko uděleno za předpokladu dodržení § 4 písmene b) zákona č. 334/1992 Sb. v následně vedených řízeních. – t. j. při realizaci jednotlivých staveb odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Etapizace výstavby Etapizace výstavby byla stanovena u těchto lokalit: k. ú. Brtnice: lokalita 3 - lokalita Jihlavská II pro rodinné domky lokalita 9 - lokalita Jihlavská pro komerční vybavenost. k. ú. Komárovice u Jihlavy lokalita 51 - lokalita pro rodinné domky. k. ú. Střížov lokalita 100 a 101 - lokalita pro rodinné domky. Podmínkou využití uvedených ploch ve 2. etapě je zahájení výstavby na 75% ploch v 1. etapě. Plochy v 1. etapě, jejichž zástavbou je podmíněna výstavba ve 2. etapě, jsou uvedeny v tabulce a v podmínkách využití (regulativech) zastavitelných ploch. Katastrální území Brtnice

2. etapa

1. etapa

lok. 3 (BR5)

lok. 2 (BR4)

lok. 9 (KV2)

lok. 2 (BR4)


lok. 51 (BR26)

lok.48 (BR22) a 49 (BR24)

Střížov

lok. 100 (BR58)

lok.97 (BR55) a lok.98 (BR56)

lok. 101 (BR59)

lok.97 (BR55) a lok.98 (BR56)

182

Územní studie U některých navrhovaných lokalit je stanovena podmínka pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. S touto podmínkou jsou navrženy toto lokality: k. ú. Brtnice: lokalita 3, 9, 11, 12, 19 a 21 a K3 k. ú. Dolní Smrčné lokalita 31 k. ú. Jestřebí u Brtnice lokalita 40 a 41 k. ú. Příseka lokalita 82, 86 a 87 k. ú. Střížov lokalita 97 k. ú. Uhřínovice u Jihlavy lokalita 109 Plochy s povinností zpracování územní studie jsou uvedeny v podmínkách využití (regulativech) zastavitelných ploch.

5. 8. Pozemky určené k plnění funkce lesa Katastrální území

Výměra celkem

PUPFL

% zalesnění z výměry katastru

Brtnice

1937,7899

612,4421

31,61

Dolní Smrčné

284,1257

53,8486

18,95


1597,2466

1181,8382

73,99


452,2199

225,6239

49,89

Panská Lhota

943,5935

163,5511

17,33

Přímělkov

238,7245

37,1020

15,54

Příseka

792,6151

96,5398

12,18

Střížov

618,0204

78,2738

12,66

Uhřínovice u Jihlavy

553,2746

153,7168

27,78

7417,6102

2602,9363

35,09

Procento zalesnění je což je 35,09 % z celkové výměry řešeného území, což je nad průměrem České republiky. V jednotlivých katastrech se procento zalesnění ovšem výrazně liší. Největší podíl zalesnění ma katastrální území Jestřebí u Brtnice – lesní komplex Jestřebský les v jihozápadní části řešeného území. Rovněž velkým lesním komplexem je Černý les na katastrálním území Brtnice v jihovýchodní části řešeného území. V řešeném území se dále nachází další větší lesní komplexy, ale i drobnější roztroušené lesíky.

183

S výjimkou pásem hygienické ochrany vodních zdrojů se vždy jedná o lesy hospodářské. Stáří porostů je od 0 - 140 let, s výraznou převahou smrku K záboru lesní půdy dojde v těchto případech: k. ú. Brtnice Lokalita K4 - homogenizace - úprava trasy silnice II/405 v zastavěném území , koridor pro drobné úpravy stávající trasy v šíši 30 m, pro vyčíslení záboru byla použit trasa obsažená v dopravní studii Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. Pravděpodobně bez záboru ZPF, pouze zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Veřejně prospěšná stavba Lokalita K5 - homogenizace - úprava trasy silnice II/405 mimo zastavěné území, koridor pro úpravy stávající trasy v šíři 80 m, pro vyčíslení záboru byla použit trasa obsažená v dopravní studii Dopravoprojektu Ostrava z roku 2006. Pravděpodobně dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. Vyčíslení je orientační a bude upřesněno v dalším stupni projektové dokumentace . Veřejně prospěšná stavba. Lokalita K6 - místní komunikace Brtnice Niva podle projektové dokumentace pro stavební povolení (ing. Miroslav Eliáš – 2004). V územním plánu je zakresleno jako navrhovaná dopravní plocha, veřejně prospěšná stavba. k. ú. Panská Lhota Lokalita 63 – plocha pro rybník v blízkosti místní části Malé k. ú. Přímělkov Lokalita 73 – plocha pro čistírnu odpadních vod. Veřejně prospěšná stavba k. ú. Příseka Lokalita K1 –– přeložka II/405 – jde o 2 úseky rekonstrukce této silnice a to úsek Brtnice – Příseka – realizačně připraven , začátek výstavby 2009 a úsek - obchvat Příseky - připraven projekčně (dokumentace pro územní řízení - DÚR) Jsou známy pozemky potřebné pro realizaci a proto je tato komunikace zakreslena jako navrhovaná dopravní plocha a ne jako dopravní koridor, veřejně prospěšná stavba. Lokalita K1 prochází třemi řešenými katastry – k. ú. Brtnice, k. ú. Příseka a k. ú. Uhřínovice u Jihlavy. Miniální zábor lesní půdy na k. ú. Příseka

184

Vyčíslení zábor PUPFL pro město Brtnice Katastrální

Lokalita

Návrh

Číslo

Odnětí

využití

parcely

PUPFL

K4

silnice II/405

675/17

0,184

K5

silnice II/405

území

Brtnice

0,299 674/10 674/13 675/17 676/1

x x x x

1728/1

0,007

K6

komunikace

Panská Lhota

63

rybník

1029

0,159

Přímělkov

73

Čistírna odpadních vod

35/1

0,096

Příseka

K1

Silnice II/405

1162/15

0,009

Celkem Brtnice

0,754

Celkový zábor lesní půdy pro územní plán Brtnice činí cca 0,754 ha. Dotčení ochranného pásma lesa: k. ú. Brtnice Lokalita č. 4,5 pro rodinné domky a a lokalita č. 14 – sportovní plocha – prodložení stávajícího vleku k. ú. Dolní Smrčné Lokalita č. 31 pro rodinné domky (minimálně), 32 pro občanskou vybavenost (minimálně), 33 pro individuální rekreaci a lokalita , 34 pro čistírnu odpadních vod 35 - poldr k. ú. Jestřebí u Brtnice Lokalita 46 – rybník k. ú. Komárovice u Jihlavy Lokalita č. 51 pro rodinné domky k. ú. Brtnice Lokalita č. 4,5 pro rodinné domky a a lokalita č. 14 – sportovní plocha – prodloužení stávajícího vleku k. ú. Panská Lhota Žádná z navrhovaných lokalit do ochranného pásma nezasahuje k. ú. Přímělkov Lokalita č. 68 pro rodinné domky k. ú. Příseka Lokalita č. 83 pro rodinné domky a lokalita č. 86 pro sport a rekreaci k. ú. Střížov Lokalita č. 104 pro zemědělskou výrobu k. ú. Uhřínovice u Jihlavy 185

Lokalita č. 113 pro zemědělskou výrobu Na základě požadavku zadání je ve výrokové části územního plánu stanoven regulativ: Je nutné respektovat 50 m ochranné pásmo lesa. Ve vzdálenosti min. 25 m od lesních pozemků z důvodu bezpečnosti osob a ochrany majetku neumísťovat plochy pro trvalé bydlení. Ostatní stavby v ochranném pásmu lze umístit pouze se souhlasem státní správy lesů.

186

PŘÍLOHA č. 1 POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY

Zdrojem hluku ve městě Brtnici včetěn integrovaných částí jsou: -

silnice II/403 (průtah Jestřebí, Brtnice)

-

silnice II/404 (průtah Komárovice)

-

silnice II/405 (průtah Příseka, Brtnice)

-

přeložka silnice II/405 (obchvat Příseka)

-

trať ČD č. 240 (úsek Dolní Smrčné - Přímělkov)

Podklady pro stanovení předpokládaných hladin hluku v ochranných hlukových pásem 1. Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku 2005. 2. Koeficienty růstu výhledových počtů vozidel (2005 - 2040) dle Ředitelství silnic a dálnic ČR, oddělení dopravního inženýrství. 3. Údaje o předpokládaném provozu po trati ČD nám poskytl technický náměstek ČD Jihlava. 4. Hluk v životním prostředí. Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2005. 5. Hygienické předpisy svazek 37 z roku 1977. Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (Sbírka zákonů č. 148/2006). Předpokládané výhledové intenzity dopravy od jednotlivých úseků silnice jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Vlastní stanovení předpokládaných hladin hluku a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem je zakotveno v tabulce č. 2. Následuje stanovení předpokládaných hladin hluku a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem od tratě ČD č. 240. V příloze jsou rovněž doložena pravidla pro Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

187

INTENZITY DOPRAVY - úseků silnic ve městě Brtnici včetně integrovaných částí TAB. č. 1 str. 1 OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE - KŘIŽOVATKY/

ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY

PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA


SKUTEČNÝ POČET

SKUTEČNÝ POČET

Z ROKU 2005

DOPRAVY V ROCE 2010

DOPRAVY V ROCE 2020

VOZIDEL

VOZIDEL

(KTERÉ PROJEDOU

(KTERÝ PROJEDE

PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH

POČET DOPRAVNÍCH

POČET DOPRAVNÍCH

PO KOMUNIKACI)

ZA PRŮMĚRNOU

PROSTŘEDKŮ

PROSTŘEDKŮ

PROSTŘEDKŮ

ROK 2020

hod.)

557

2 178

23

12

4 177

4 944

2 747

188

778

977

573

188

615

663

3 821

4 454

2 443

od 7.00 hod. -

od 23.00 hod.-

do 23. 00 hod.

do 7.00 hod.

DENNNÍ

NOČNÍ

CYKLY

12

14

15

23

12

SOUČ.

VÝHLED

STAV

763

865

4 614

5 454

3 028

Σ 2 447

3 971

15

787

136

ZA 24 hod.

704

59

44

7

OA

12

950

3 406

14

693

AUTA

DOPRAVY MOTO-

581

46

36

6

NA 1 894

4 398

756

591

12

VOZ.

OSOB.

13

8

9

Σ 541

23

3 711

182

549

CYKLY

TEŽKÁ

794

71

50

9

OA

SILNICE II/405 ÚSEK 6 - 3318

3 453

15

705

132

ZA 24 hod.

625

52

39

7

NA

5

922

2 962

14

617

AUTA

MOTO-

169

19

11

2

Σ 4

SILNICE II/405 ÚSEK 6 - 3317 Brtnice

734

514

12

VOZ.

OSOB.

3836

778

240

97

OA

3 SILNICE II/405 (3a,3b, ÚSEK 6 - 3316 3c, 3d) Příseka - Uhřínovice

177

477

CYKLY

TEŽKÁ

3 557

704

222

88

NA

2

SILNICE II/403 ÚSEK 6 - 3168 Brtnice

128

ZA 24. hod.

279

74

18

9

Σ

1 (1a,1b)

SILNICE II/403 ÚSEK 6 - 3167 Jestřebí - Brtnice

AUTA

MOTO-

4 477

977

280

122

OA

VOZ.

OSOB.

ZA 24. hod.

DOPRAVY

4 151

883

260

110

NA

TĚŽKÁ

ZA 24 HOD.

DOPRAVY

VOZIDEL INTENZITA

326

94

20

12

Σ

ZA 24 hod.

INTENZITA

2 455

573

153

72

OA

POPIS ÚSEKU

INTENZITA

2 274

517

142

65

NA

ČÍSLO ÚSEKU

POČET DOPRAVNÍCH

181

56

11

7

21,0

17,8

25,1

21,7

19,8

16,9

21,0

17,9

22,1

18,9

INTENZITY DOPRAVY - úseků silnic ve městě Brtnici včetně integrovaných částí TAB. č. 1 str. 2 OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE - KŘIŽOVATKY/

ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY



SKUTEČNÝ POČET

SKUTEČNÝ POČET

Z ROKU 2005

DOPRAVY V ROCE 2010

DOPRAVY V ROCE 2020

VOZIDEL

VOZIDEL

(KTERÉ PROJEDOU

(KTERÝ PROJEDE

PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH

POČET DOPRAVNÍCH

POČET DOPRAVNÍCH

PO KOMUNIKACI)

ZA PRŮMĚRNOU

PROSTŘEDKŮ

PROSTŘEDKŮ

PROSTŘEDKŮ

ROK 2020

hod.)

1 125

od 7.00 hod. -

od 23.00 hod.-

do 23. 00 hod.

do 7.00 hod.

189

DENNNÍ

NOČNÍ

CYKLY

15

SOUČ.

VÝHLED

STAV

1 350

Σ 210

ZA 24 hod.

1 140

210

71

26

OA

1 222

AUTA

DOPRAVY MOTO-

1 060

190

66

24

NA

15

VOZ.

OSOB.

80

20

5

2

Σ

1 003

CYKLY

TEŽKÁ

OA

204

ZA 24 hod.

NA

1 085

AUTA

MOTO-

Σ

15

VOZ.

OSOB.

OA

872

CYKLY

TEŽKÁ

NA

198

ZA 24. hod.

Σ

6

SILNICE II/404 ÚSEK 6 - 3327 Komárovice

AUTA

MOTO-

OA

VOZ.

OSOB.

ZA 24. hod.

DOPRAVY

NA

TĚŽKÁ

ZA 24 HOD.

DOPRAVY

VOZIDEL INTENZITA

Σ

ZA 24 hod.

INTENZITA

OA

POPIS ÚSEKU

INTENZITA

NA

ČÍSLO ÚSEKU

POČET DOPRAVNÍCH

18,2

15,6

STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokynů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy - Brtnice TAB. č. 2 str. 1

den noc

0,00082086

74,1

1

0,0021213

80,2

36 8 6 1 36 8 7 2 39 11 88 9 222 18

0,00075450 0,0022360 0,00082086 0,0021213 0,00075450 0,0022360 0,00082086 0,0021213 0,00075450 0,0022360 0,00082086 0,0021213 0,00075450 0,0022360

74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2

4%

nad 6% nad 6% do 2 % do 2 %

hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf.

noc den

2

3

4

Hluk z provozoven, hluk od vozidel, na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů

Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích

Hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a v ochranném pásmu dráhy

Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy

K3

1

F3

348 723,48

1,3

1

453 340,52

46,5

50

0

2 571 274,45

1,3

1

3 342 656,79

55,1

60

0

348 723,48

2,5

1

871 808,70

49,3

50

0

2 571 274,45

2,5

1

6 428 186,13

58,0

60

0

591 950,22

1,06

1

627 467,23

47,9

50

0

3 331 869,19

1,06

1

3 531 781,34

55,4

60

0

2,5

1

9 639 723,20

59,7

50

36

2,5

1

21 299 675,53

63,2

60

15

190

K2

4

F2

Y = 10.logX - 10,1

K1

3

F1

nad SILNICE II/405 3 855 889,28 6% PŘÍSEKA .3a nad BRTNICE 8 519 870,21 6% ROK 2020 Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY

X=F1.F2.F3

2


dB (A)

hl. asf.

4%

KOEFICIENTY

1

Hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích a v ochranném pásmu dráhy

LNA

6

v


LOA

Y

CHRÁNĚNÉ VENKOVNÍ PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁNĚNÉ OSTATNÍ VENKOVNÍ PROSTORY

OCHRANNÉ HLUKOVÉ PÁSMO v m dle Směrnice pro ekvivalentní hladiny hluku

Hluk z provozoven, hluk od vozidel na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů

FVNA

KORIGOVANÁ Lekv (dB)

FVOA

Druh povrchové úpravy vozovky

VÝPOČET HODNOTY „X”

Podélný sklon niveleta

Skutečný počet vozidel které projedou profilem za hod

Druh vozidla

N OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA A

2

SILNICEII/403 BRTNICE ROK 2020

noc

Denní doba ROK 2020

den

SILNICE II/403

1b BRTNICE

noc

1a

Popis úseku komunikace

SILNICE II/403 JESTŘEBÍ ROK 2020

PŘÍPUSTNÉ HLADINY HLUKU DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 21. LEDNA 2004

KOREKCE

den

Číslo úseku komunikace

Označení silnice

K1 - VLIV PŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY K2 - VLIV SPOLUPŮSOBENÍ VĚTŠÍHO POČTU ZDROJŮ HLUKU K3 - VLIV ZELENĚ


4

noc

den

noc

den

noc

0,00082086

74,1

9

0,00212130

80,2

222 18 88 9 222 18 88 9 222 18 110 12 260

0,00075450 0,00223600 0,00151870 0,00212180 0,00132300 0,00204980 0,00151870 0,00212180 0,00132300 0,00204980 0,00082086 0,00212130 0,00075450

74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2 74,1

20

0,00223600

80,2

3%

6% 6% do 6 % do 6 % 1% 1%

hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf.

K1

3 855 889,28

1,21

1

8 519 870,21

1,21

1

10 309 042,95 60,0

5 434 838,49

1,50

1

8 152 257,74

11 412 934,02

1,50

1

5 434 838,49

1,40

11 412 934,02

4 665 626,03 56,6

K2

K3

2

3

4 Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy

X=F1.F2.F3

1


F3

4


F2

3


F1

2


dB (A)

hl. asf.

3%

KOEFICIENTY

1


LNA

88

v


LOA

Y




FVNA


FVOA





Druh vozidla

Denní doba SILNICE II/405 BRTNICE ROK 2020

NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA

3d

den

3c

PŘELOŽKA SILNICE II/405 PŘÍSEKA ROK 2020 PŘELOŽKA SILNICE II/405 PŘÍSEKA ROK 2020

noc

3b


SILNICE II/405 PŘÍSEKA ROK 2020


KOREKCE

den


Označení silnice

50

24

60

0

59,0

50

33

17 119 401,03

62,2

60

12

1

7 608 773,89

58,7

50

32

1,40

1

15 978 107,63

61,9

60

12

4 986 457,14

1,06

1

5 285 644,57

57,1

50

25

5 373 380,89

1,06

1

5 695 783,74

57,5

60

0

Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY

Y = 10.logX - 10,1

191



den noc den

0,00082086

74,1

7 142 4 11 24 2 66 5

0,00212300

80,2

0,00075450 0,00223600 0,00082086 0,00212130 0,00075450 0,00223600

74,1 80,2 74,1 80,2 74,1 80,2

nad 6% nad 6% 3-4 % 3-4 %

X=F1.F2.F3

2 926 349,45

2,50

1

7 315 873,63

58,5

5 329 413,72

2,50

1

13 323 534,30

950 639,18

1,21

1

2 450 669,71

1,21

1

hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf. hl. asf.

Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY

K2

K3

3

4

50

31

61,1

60

10

1 150 273,41

50,5

50

8

2 965 310,35

54,6

60

0

Y = 10.logX - 10,1

192

K1

2


F3

1


F2

4


F1

3


dB (A)

2


KOEFICIENTY

1


LNA

65

v


LOA

Y




FVNA


FVOA





Druh vozidla NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA

den

noc

Denní doba SILNICE II/404 KOMÁROVICE ROK 2020

noc

6

noc

5


SILNICE II/405 BRTNICE ROK 2020


KOREKCE

den


Označení silnice


Trať ČD č. 240 (úsek Dolní Smrčné - Přímělkov) Intenzita dopravy md - počet souprav projíždějících ve dne od 6.00 do 22.00 hod - 30 osobních vlaků se 4 vozy ve vlakové soupravě - 1 nákladních vlaků s 15 vozy ve vlakové soupravě m/hod - 1,88 osobních vlaků - 0,06 nákladních vlaků - lokomotivní vlaky 0 mn - počet souprav projíždějících v noci od 22.00 do 6.00 hod. - 12 osobních vlaků se 4 vozy ve vlakové soupravě - 2 nákladních vlaků s 15 vozy ve vlakové soupravě m/hod - 1,5 osobních vlaků - 0,25 nákladních vlaků - lokomotivní vlaky 0 Trakce motorová F4 - faktor vyjadřující vliv motorové trakce ------------------------ 1,0 F5 - faktor návrhové rychlosti----------------------------------------- 1,4 F6 - faktor vyjadřující průměrný počet vozů v soupravě F6 pro 4 vozy = 0,15 F6 pro 15 vozů = 0,56 X = 140 . F4 . F5 . F6 . m/hod Denní doba Xden = 140.1,0.1,4. [(0,15 . 1,88) + (0,56 . 0,06)] = 140 . 1,0 . 1,4 . 0,314 = 61,5 Y - základní ekvivalentní hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy koleje (nebo kolejí) Y = 10.logX + 40 = 10.log61,5 + 40 = 57,9 dB (A) Nočníé doba Xnoc = 140.1,0.1,4. [(0,15 . 1,5) + (0,56 . 0,25)] = 140 . 1,0 . 1,4 . 0,37 = 73 Y = 10.logX + 40 = 10.log73,0 + 40 = 58,6 dB (A)

193

Přípustná hladina hluku dle platných hygienických předpisů: Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a denní dobu .....................................................................................................

60 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž z dopravy a denní dobu...........................................................................................

70 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a noční dobu .....................................................................................................

55 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž z dopravy a noční dobu...........................................................................................

65 dB (A)

Potřebná pásma hlukové ochrany: Denní doba • PHO pro novou bytovou zástavbu podél trati..................................................................... • PHO pro bydlení podél trati, kde působí stará zátěž...........................................................

0m 0m

Noční doba • PHO pro novou bytovou zástavbu podél trati..................................................................... • PHO pro bydlení podél trati, kde působí stará zátěž...........................................................

18 m 0m

194

Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 (Sbírka zákonů č. 148/2006)o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Základní hladina hluku ve venkovním prostoru....................................................................... 50 dB (A) - Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drah................................................................... + 5 dB (A) - Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy.................................................................................................. + 10 dB (A) -

Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy .............................. + 20 dB (A)

-

Korekce na denní dobu

- den (silnice, drážní doprava) ........................................ ± 0 dB (A) - noc (silnice) .................................................................. - 10 dB (A) - noc (drážní doprava)..................................................... - 5 dB (A) ___________________________________________________________________________ Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél veřejných komunikací a denní dobu ..............................................................................

55 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu .................................................................

60 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde působí stará zátěž z pozemní dopravy a denní dobu..........................................................

70 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél veřejných pozemních komunikací a noční dobu.......................................................................................

45 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro noční dobu...................................................................................................

50 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu ...........................................................................................................

65 dB (A)

Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a noční dobu .....................................................................................................

55 dB (A)

195

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava ÚZEMNÍ PLÁN BRTNICE

Recommend Documents