URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava
ÚZEMNÍ PLÁN BATELOV Datum: leden 2013
projektant: Ing. arch. Jiří Hašek
Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Název dokumentace
Územní plán Batelov
(ÚP, RP, ZÚP, ZRP) : Správní orgán (název obce)
Zastupitelstvo městyse Batelov
který dokumentaci vydal : Datum
Nabytí
vydání :
účinnosti :
Oprávněná úřední osoba pořizovatele : Funkce : Jméno : Příjmení : ÚP - územní plán
ZÚP – změna ÚP
RP - regulační plán
ZRP - změna RP
-1-
Podpis
Razítko
I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení zastavěného území. 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně. 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování. 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně. 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, 8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. 9. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. 10. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu. 12. Stanovení pořadí změn v území (etapizace). 13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace pouze autorizovaný architekt. 14. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení. 15. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části.
-2-
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 2. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu. 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. 3.1. Hlavní cíle řešení územního plánu 3.2. Vymezení řešeného území 3.3. Východiska koncepce rozvoje území obce 3.4. Východiska návrhu urbanistické koncepce a systému veřejné zeleně 3.5. Východiska návrhu vybraných ploch s rozdílným způsobem využití 3.5.1. Plochy bydlení 3.5.2. Plochy rekreace 3.5.3. Plochy občanského vybavení 3.5.4. Plochy výrobní – průmysl a skladování 3.5.4. Plochy výrobní – zemědělská výroba 3.6. Odůvodnění členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití 3.7. Ochrana přírodních, kulturních a historických hodnot území 3.7.1. Přírodní podmínky 3.7.2. Ochrana přírody a krajiny 3.7.3. Ochrana kulturních památek 3.8. Návrh územního systému ekologické stability 3.9. Východiska návrhu koncepce dopravy 3.10. Východiska návrhu koncepce technické infrastruktury 3.10.1. Vodní hospodářství 3.10.2. Energetika 3.10.3. Spoje a zařízení spojů 3.11. Koncepce nakládání s odpady 3.12. Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 5. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy 5. 2. Další výchozí údaje 5. 3. Přehled, vyhodnocení a zdůvodnění navrhovaných lokalit pro výstavbu 5. 4. Odvody za odnímanou zemědělskou půdu 5. 5. Uživatelské a vlastnické vztahy, zemědělské organizace, soukromí zemědělci 5. 6. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření 5. 7. Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF 5. 8. Pozemky určené k plnění funkce lesa
Příloha č. 1: Posouzení životního prostředí z hlediska negativních účinků hluku z dopravy.
-3-
I. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Zastavěná území jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 29.2.2012. V územním plánu jsou v grafické části vymezena souvislá zastavěná území sídel Batelov, Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov. V řešeném území jsou dále vymezena zastavěná území samostatných výrobních, zemědělských a skladovacích areálů a objektů, zastavěná území samot a samostatných objektů v krajině, zastavěná území rekreačních objektů a zastavěná území objektů technické infrastruktury. Hranice historického intravilánu (zastavěného území k 1. 9. 1966) městyse a místních částí jsou celé zahrnuty do vymezených zastavěných území. Hranice zastavěných území jsou zakresleny v grafické části územního plánu, zejména ve výkrese základního členění a v hlavním výkrese.
2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Základní zásady koncepce V územním plánu je navržen rozvoj jednotlivých funkcí, vycházející z významu městyse a místních části při respektování dochovaných hodnot území. Rozvoj obytného území je navržen zejména v městysi Batelov, ale také v místních částech. V Batelově jsou zásadní rozvojové směry bytové výstavby situovány v severozápadní části sídla (lokalita Za tratí), dále jsou navrženy rozvojové plochy v jižní části sídla (Nad Pilským rybníkem) a dílčí plochy v ostatních částech městyse. V místních částech jsou rozvojové plochy pro bydlení přednostně navrženy u stávajících komunikací na plochách, které doplňují zastavěné území místních částí a vytvářejí ucelený obvod sídel. V Batelově jsou v návaznosti na obytné území vymezeny stabilizované plochy občanské vybavenosti a plochy pro sport. Rovněž v místních místech jsou vymezeny plochy pro veřejnou občanskou vybavenost, zejména plochy pro sportovní a rekreační hřiště. V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy výrobního území a jsou navrženy výrobní zóny k dalšímu rozvoji. Nové zastavitelné plochy pro výrobu jsou navrženy v průmyslové zóně Jihlavská. Plochy pro zemědělskou výrobu v Babelově jsou vymezeny jako stabilizované, nové plochy pro nejsou navrženy. V místních částech jsou zastoupeny především stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu, nové plochy pro zemědělskou výrobu v místních částech jsou navrženy v Rácově. -4-
V územním plánu je vymezen dopravní koridor pro homogenizaci silnice II/639 procházející zastavěnou částí Batelova a Bezděčína a koridor pro homogenizaci silnice II/112, procházející zastavěnou částí Nové Vsi. V územním plánu je vymezena územní rezerva pro jihovýchodní obchvat silnice II/134 mimo zastavěné území městyse. V řešeném území je navrženo doplnění technické vybavenosti ve městysi i místních částech, zejména doplnění systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování Batelova místních částí a plynofikace Bezděčína. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k respektování památkových hodnot městyse a regulativy k ochraně urbanistické struktury městyse a místních částí. V územní plánu jsou v celém řešeném území navržena opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny a ke zvýšení ekologické stability území. Hlavní cíle rozvoje Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Navržené změny v území koordinují rozvojové zájmy v území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle řešení územního plánu jsou: • • • • • • • •
zachování hodnotné urbanistické struktury městyse a místních částí, vymezení veřejných prostranství vymezení ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci vymezení ploch pro bytovou výstavbu umístění ploch průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu stanovení koncepce řešení dopravy stanovení koncepce řešení technické vybavenosti zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability stanovení zásad pro výstavbu ve městysi a v místních částech.
KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Urbanistické hodnoty •
V územním plánu jsou nové zastavitelné plochy navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajině nebudou navrženy nové plochy osídlení, zastavitelné plochy budou navrženy s vazbami na zastavěná území. • Rozvoj sídel musí respektovat přírodní podmínky území, zejména terénní reliéf, vodoteče a vodní plochy. Nová zástavba musí respektovat urbanistické hodnoty sídel a krajinářské hodnoty území. • Bude respektován historický půdorys zastavění, budou chráněny stávající hodnoty urbanistické kompozice, nemovité kulturní památky, památky místního významu a objekty drobné architektury. • Významné architektonické a urbanistické hodnoty v Batelově jsou: o náměstí - respektovat hladinu zástavby náměstí jako dvoupodlažní, doplnění kompaktnosti náměstí, v prostoru náměstí respektovat historickou stavební čáru o zástavba okolo potoka – ponechání stávajících forem a měřítka zástavby -5-
• • •
•
o okolí synagogy – respektovat synagogu jako dominantní objekt o areál zámku a parku o ochrana významných pohledů na historické jádro městyse s dominantami kostela a zámku. o ochrana zeleného horizontu města na jeho jižní hranici Významné architektonické a urbanistické hodnoty v místních částech jsou: o prostory návsí místních částí V zastavěném území a zastavitelných plochách nesmí být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily uvedené architektonické a urbanistické hodnoty V místních částech budou nové objekty v prostoru návsí a historické uliční zástavby realizovány jako objekty architekturou srovnatelné s okolní zástavbou, zástavba nových ploch pro bydlení v rodinných domech v místních částech bude respektovat venkovský charakter zástavby. V územním plánu je navržena ochrana urbanistické struktury sídla, historického půdorysu sídla a ochrana významných objektů pro obraz sídla. Pravidla pro ochranu urbanistické struktury jsou obsaženy v podmínkách prostorového uspořádání.
Historické a kulturní hodnoty • •
•
•
•
Ochrana dálkových pohledů na historické jádro městyse. V území nelze umístit zástavbu, která by negativně ovlivnila panorama městyse v blízkých i dálkových pohledech. Ochrana kulturních památek - objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. V územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu nemovitých památek ČR a respektovat ochranu prostředí památek, tj. bezprostředního okolí památky. Kulturní památky graficky vyjádřitelné v měřítku územního plánu jsou zakresleny v grafické části územního plánu (koordinační výkres odůvodnění územního plánu). Ochrana památek místního významu - v řešeném území se nacházejí budovy, drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny), tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat. V okolí těchto staveb nepřipustit výstavbu a záměry, které by mohli nepříznivě ovlivnit jejich vzhled, prostředí a estetické působení místních památek. Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Území s archeologickými nálezy jsou uvedena v odůvodnění územního plánu.
Přírodní hodnoty území • •
Respektovat významné krajinné prvky (VKP) a evidované lokality ochrany přírody (současně registrované VKP jsou zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu), respektovat ostatní významné krajinné prvky ze zákona, respektovat krajinný ráz území. Vyhodnocení dopadu řešení územního plánu na ZPF je předmětem grafické a textové části odůvodnění územního plánu. -6-
• • •
Nezvyšovat podíl orné půdy na celkové rozloze ZPF. Realizovat územní systém ekologické stability (viz samostatná kapitola textové části a hlavní výkres grafické části). Ochrana lesa – je nutné respektovat ochranu lesa a 50 m pásmo od okraje lesa. Stavby na PUPFL a do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury.
Ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí •
• •
•
• •
•
•
• •
U ploch pro průmyslovou výrobu a skladování, zemědělskou výrobu, u ploch pro drobnou výrobu a řemeslnou výrobu a u ploch technického vybavení nebude stávající a navrhované využití ploch negativně ovlivňovat nadlimitními hodnotami hluku a pachových emisí chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. U přípustných nebo podmíněně přípustných činností v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, jež mohou být zdrojem hluku, nesmí negativní vlivy těchto činností zasahovat stávající chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. Ve stávajících plochách s převažující funkcí bydlení (bydlení v rodinných domech, smíšené území venkovské, smíšené území centrální) jsou nepřípustné stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech (vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení) V plochách s převažujícími neobytnými funkcemi (zejména plochy občanské vybavenosti) lze umístit chráněné prostory definované platným právním předpisem na úseku ochrany veřejného zdraví po prokázání splnění hygienických limitů hluku. Bude prokázáno v navazujících řízeních. V řešeném území jsou vyhlášena ochranná pásma (pásma ochrany prostředí) ploch pro zemědělskou výrobu přesahující hranice zemědělského areálu, které je třeba respektovat. Chov hospodářských zvířat ve stávajících zemědělských areálech a v navrhované ploše pro zemědělskou výrobu je možný pouze v takové koncentraci, aby nedošlo k v ovlivnění nejbližšího chráněného venkovního prostoru nadlimitními hodnotami hlukových a pachových emisí. Plochy pro bydlení ohrožené nadlimitním hlukem ze silniční a železniční dopravy jsou v územním plánu označeny jako podmíněně přípustné. Podmíněná přípustnost je uvedena v podmínkách využití jednotlivých ploch. Využití plochy pro bydlení je podmíněno souladem s právními předpisy na úseku ochrany před hlukem a vibracemi. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Respektovat stávající a navrhovaná pásma ochrany prostředí (ochranná pásma) ploch pro ČOV. V Batelově je vyhlášené ochranné pásmo čistírny odpadních vod rozhodnutím č. j. 935/94 ze dne 25.8.1994, vydané Obecním úřadem Batelov – stavební úřad , v místních částech je navrženo ochranné pásmo 50 m. Okolo veřejných pohřebišť je stanoveno ochranné pásmo v souladu se zákonem o pohřebnictví. V ochranném pásmu nelze umístit stavby, které by narušily pietu území. Při posuzování vlivů na prostředí jednotlivých ploch bude posuzování provedeno sumárně ze všech provozů umístěných v dané ploše, popř. součtem negativních vlivů zasahujících danou plochu.
-7-
3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ URBANISTICKÁ KONCEPCE Navrhovaná urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu a lze ji formulovat do následujících bodů. Navrhovaná urbanistická koncepce Batelova 1. Zachování hodnotné urbanistické struktury městyse, vymezení veřejných prostranství Městys Batelov, zejména prostor náměstí s dominantou kostela sv. Petra a Pavla a navazující areálem zámku a parku tvoří urbanistickou strukturu, cennou z hlediska urbanistického výrazu staveb. Sídlo je cenné také z hlediska celistvosti a kompaktnosti prostoru náměstí a historických ulic. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochraně urbanistické struktury sídla, a to jednak k regulaci zástavby vymezující hlavní veřejná prostranství, tak k ochraně vlastních veřejných prostranství. Při stavební činnosti na stávajících plochách v prostoru náměstí bude chráněn historický půdorys městečka, nová výstavba v prostoru náměstí musí být prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. V prostoru náměstí bude respektována stávající stavební čára. Při stavební činnosti v historické uliční zástavbě podél hlavních komunikací (ulice Rácovská a Třešťská) musí být zástavba svou prostorovou a hmotovou skladbou a architektonickým řešením přizpůsobena okolní zástavbě. Je třeba respektovat venkovský charakter této zástavby. Prostor náměstí a prostory ulic jsou vymezeny jako nezastavitelné plochy veřejných prostranství. Je nutné respektovat veřejná prostranství, nezastavovat vnitřní prostor veřejných prostranství a respektovat zeleň a objekty drobné architektury veřejných prostranstvích. Při úpravách veřejných respektovat urbanisticky a architektonicky cenné prostory náměstí. Podle možností umístit na veřejných prostranstvích plochy zeleně. 2. Vymezení ploch občanské vybavenosti Občanská vybavenost městyse bude přednostně umísťována na plochách občanské vybavenosti a na plochách pro sport a tělovýchovu. Stávající plochy pro občanskou vybavenost v Batelově jsou dostatečné, v územním plánu nejsou vymezeny nové plochy pro občanskou vybavenost. V územním plánu je navržena malá plocha pro sport a tělovýchovu. Zařízení občanské vybavenosti lze umístit také v rámci stávajících ploch a objektů, a to jak v plochách občanské vybavenosti, tak v rámci přípustných činností v plochách pro bydlení, plochách smíšených a dalších podle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. 3. Vymezení ploch pro bydlení a smíšené území obytné Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v severní, jižní a jihovýchodní části sídla. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jako plochy pro bydlení v rodinných domech, navrhované plochy pro bytové domy v územním plánu nejsou vymezeny.
-8-
Budou respektovány podmínky prostorového uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch pro bydlení. U vybraných ploch pro bydlení je stanovena nutnost zpracovat územní studii. Plochy v centrální části Batelova v návaznosti na náměstí jsou vymezeny jako smíšení území centrální. Nové plochy pro smíšené území centrální nejsou v územním plánu vymezeny. Stabilizované plochy zemědělských usedlostí v místních částech jsou v územním plánu označeny jako smíšené území venkovské. Jako smíšené území je dále vymezeno území bydlení se stávajícími drobnými provozovnami. V místních částech jsou vymezeny nové plochy a plochy přestaveb pro smíšené území venkovské. 4. Stanovení koncepce rekreace Plochy chatové rekreační lokality Ve Vršku jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro rodinnou rekreaci. V územním plánu je vymezeno zastavěné území stávajících objektů rodinné rekreace. V návaznosti na stávající plochy jsou navrženy nové plochy pro rodinnou rekreaci. V současné době je část domovního fondu využívána jako rekreační chalupy. Tyto objekty a plochy, které jsou součástí historického domovního fondu jsou v územním plánu zakresleny jako plochy bydlení v rodinných domech nebo plochy smíšené obytné. 5. Vymezení ploch pro výrobu V územním plánu jsou dále vymezeny stabilizované plochy pro průmyslovou výrobu a skladování. Nové plochy pro průmyslovou výrobu a skladování jsou navrženy v průmyslové zóně Jihlavská ve východní části městyse. Zemědělské areály v městysi jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro zemědělskou výrobu. Nové plochy nejsou v Batelově navrženy. Nová výstavba na stabilizovaných i navrhovaných plochách bude realizována podle regulativů jednotlivých ploch s ohledem začlenění do stávající zástavby a začlenění do krajiny, respektování dálkových pohledů na sídlo a respektování obrazu sídla a krajiny. 6. Stanovení koncepce pro řešení dopravy V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci silnic II/639 a II/112. Trasy ostatních silnic a místních komunikací jsou stabilizované, nejsou navrženy nové plochy a koridory pro úpravy těchto komunikací. V rámci vymezených dopravních ploch a ploch veřejných prostranství bude provedena rekonstrukce průtahu silnice II/134 městysem včetně řešení křížení této silnice se železnicí. 7. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti V územním plánu je navrženo doplnění koncepce technická vyjevenosti.V rozvojových plochách budou vybudovány inženýrské sítě. Podrobněji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části.
-9-
8. Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability Kromě návrhu ÚSES je navrženo doplnění krajinné zeleně formou interakčních prvků, zejména podél komunikací, polních cest a vodních toků a také po obvodu zástavby. Dále je navržena izolační zeleň podél zemědělských a výrobních areálů. Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části. 9. Stanovení zásad pro výstavbu V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami. Ty jsou popsány v textové části územního plánu a označeny v hlavním výkresu územního plánu. Navrhovaná urbanistická koncepce místních částí Bezděčín Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. V Bezděčíně jsou navrženy nové plochy pro bydlení v několika lokalitách. Jižně od sídla je navržena plocha pro čištění odpadních vod. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla. Lovětín Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení v rodinných domech jsou vymezeny v západní části obce. Dále jsou vymezeny plochy přestaveb bývalé provozovny a bývalého zemědělského objektu na plochy smíšené venkovské. V sídle je vymezena plocha pro čištění odpadních vod. Na Havlově kopci je vymezena plocha změny v krajině pro umístěná (obnovu) rozhledny. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla. Rácov Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny podél stávajících komunikací v severní a severovýchodní části sídla. Dále je navržena přestavbová plocha bývalého zemědělského objektu na plochu smíšeného území venkovského. V severní části sídla je navržena plocha pro čištění odpadních vod.
- 10 -
V návaznosti na stabilizovaný zemědělský areál je vymezena plocha pro zemědělskou výrobu Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla. Nová Ves Plochy stávajícího obytného území v sídle jsou vymezeny jako plochy smíšeného území venkovského a plochy pro bydlení v rodinných domech. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny ve východní a severovýchodní části sídla. V síle je vymezena přestavbová plochá části zemědělského areálu plochu pro smíšené území venkovské. Zbylá část zemědělského areálu je vymezena jako stabilizovaná plocha pro zemědělskou výrobu. Na jihozápadním okraji sídla je vymezena plocha pro smíšené území venkovské. Vzhledem k urbanistickým hodnotám sídla nesmí být v zastavěném území a zastavitelných plochách umístěny stavby, která by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály znehodnotily urbanistický, architektonický a přírodní charakter sídla. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek (regulativů) pro jejich využití Plocha
k.ú.
ÚS
Etap Podmínky využití ploch
BYDLENÍ V RODINNÝCH DOMECH - BI Z1 Za tratí
Batelov
ano
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Podél dubové aleje (RVKP) bude ponechán pruh zeleně. Západní hranice plochy zeleně bude ve vzdálenosti minimálně desetinásobku průměru největšího dubu od nejbližšího stromu. Dopravní napojení plochy ze stávajících místních komunikací. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Respektovat případně řešit přeložky stávajících inženýrských sítí v ploše. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s. Respektovat lokální biokoridor západně od plochy Z1.
Z2 Dlouhá I
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. - 11 -
Z3 Dlouhá II
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.
Z4 Dlouhá III
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.
Z5 Třešťská I
Batelov
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402
Z6
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402 přes zastavěné území.
Z7 Pod Vrškem
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení rozšířenou místní komunikací u trafostanice.
Z8 Rácovská I
Batelov
ano
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávajících místních komunikací a silnice II/134 bude upřesněno v územní studii. Respektovat stávající inženýrské sítě v ploše. Zástavba bude směřovat k ucelování zastavěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.
Z9 Rácovská II
Batelov
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze silnice II/134 a z místních komunikací. Respektovat koridory pro kanalizační řady v ploše. Respektovat provozní ochranné pásmo toku. Ponechat volný komunikační koridor podél toku pro dopravní napojení pozemků severně od plochy.
Z 10 Lovětínská I
Batelov
ano
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní
U řadovek
- 12 -
a technické infrastruktury. Na plochu bude zpracována územní studie společná s plochou Z14. Z 11 Nad Pilským Rybníkem I
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury. Zástavba bude směřovat k ucelování zastavěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.
Z 12 Nad Pilským Rybníkem II
Batelov
ne
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Plocha je lesním pozemkem (navrženo odnětí) a leží v ochranném pásmu lesa. Objekty budou umístěny ve vzdálenosti větší než 25 m od okraje lesa, tedy v jižní části plochy. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury.
Z 13 Nad Pilským Rybníkem III
Batelov
ano
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN v ploše nebo řešit přeložku vedení. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury. V územní studii bude pro každé 2 ha plochy vymezena plocha veřejného prostranství 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace. Zástavba bude směřovat k ucelování zastavěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.
Z 14 Lovětínská II
Batelov
ano
0
Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury. Na plochu bude zpracována územní studie společná s plochou Z10. Zástavba bude směřovat k ucelování zastavěného území, pro stavbu 1 RD bude odnímáno max. 1200 m2.
Z 15 Zahrady
Bezděčín na Moravě
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace.
Z 16 Pod vodojemem
Bezděčín na Moravě
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy ze stávající místní komunikace. Respektovat inženýrské sítě v ploše.
- 13 -
Z 17 U silnice
Bezděčín na Moravě
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy společným sjezdem nebo křižovatkou ze silnice II/639. Část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu.
Z 18 Pod rybníkem
Lovětín u Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat odtok z rybníka Vysoký.
Z 19 K vodojemu I
Lovětín u Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající cesty k vodojemu, umožnit rozšíření cesty. Respektovat inženýrské sítě v ploše, prověřit přeliv rybníka.
Z 20 K vodojemu II
Lovětín u Třešti
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení u zemědělského areálu je podmíněno prokázáním, že u chráněných objektů nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající cesty k vodojemu, umožnit rozšíření cesty. Respektovat inženýrské sítě v ploše.
Z 21 Proluka
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.
Z 22 Za hřištěm
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. Respektovat inženýrské sítě v ploše.
Z 23 U hřiště
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace.
Z 24 Pod silnicí
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/134 a ze stávající místní komunikace Část plochy leží v ochranném pásmu lesa.
Z 25 Nad silnicí
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení společným sjezdem nebo sjezdy ze silnice II/134. Objekty RD budou umístěny v jednotné stavební čáře. Žádný budoucí stavební objekt nezasáhne blíže než 3 m od kmene jasanů a 3,5 m od kmene lip u silnice.
- 14 -
Z 26 U bytovky
Rácov
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení sjezdy ze silnice III/13421. Objekty RD budou umístěny v jednotné stavební čáře stanovené v následných řízeních.
Z 27 Pod školou
Rácov
ne
0
Výstavba RD o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Respektovat koridor pro kanalizační řad.
Z 40 Třešťská II
Batelov
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Využití plochy pro bydlení je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu chráněných objektů realizovat. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Výstavba RD o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy sjezdem ze silnice II/402 Malá část plochy leží v ochranném pásmu lesa.
PLOCHY PRO RODINNOU REKREACI - RI Z 28 Pod Vrškem
Batelov
ne
0
Vymezení ploch pro rodinnou rekreaci u skupiny stávajících rekreačních chat. Výstavba chat o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury. Plochy rekreačních chat o max. zastavěné ploše 50 m2.
Z 29 Pod Vrškem
Batelov
ne
0
Vymezení ploch pro rodinnou rekreaci u skupiny stávajících rekreačních chat. Výstavba chat o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury. Plochy rekreačních chat o max. zastavěné ploše 50 m2.
PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ - SV Z 30
Nová Ves U Třešti
ne
0
Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení ze stávající místní komunikace. Stavby do vzdálenosti 50 od okraje lesa jsou podmíněně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Do vzdálenosti 25 m od lesních pozemků je nepřípustné umísťovat stavby s výjimkou rybníků a dopravní a technické infrastruktury.
PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ - TI Z 31
Bezděčín na Moravě
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. V následujících řízeních podle stavebního zákona bude vyhodnoceno případné zasažení obytné zástavby OP zařízení pro likvidaci odpadních vod. V případě, že OP zasáhne obytnou zástavbu, nemůže být tato stavba realizována. - 15 -
Plocha pro čištění odpadních vod v Bezděčíně včetně příjezdové komunikace. Respektovat provozní pásmo toku 6 m.. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma. Plocha leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s. Plocha pro čištění odpadních vod v Lovětíně včetně příjezdové komunikace. Respektovat provozní pásmo toku 6 m. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma.
Z 32
Lovětín u Třešti
ne
0
Z 33
Nová Ves u Třešti
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. V následných řízeních podle stavebního zákona bude vyhodnoceno případné zasažení obytné zástavby OP zařízení pro čištění odpadních vod. V případě, že OP zasáhne obytnou zástavbu, nemůže být tato stavba realizována. Plocha pro čištění odpadních vod v Nové Vsi včetně příjezdové komunikace. Část plochy leží v ochranném pásmu lesa. Respektovat provozní pásmo toku 6 m.
Z 34
Rácov
ne
0
Plocha pro čištění odpadních vod v Rácově včetně příjezdové komunikace. Respektovat vedení VN včetně ochranného pásma.
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - VP Z 35 Jihlavská
Batelov
ne
0
Plocha pro průmyslovou výrobu v zóně Jihlavská. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/639 nebo ze stávající účelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umístěna parkoviště. Respektovat plynovodní řad a jeho ochranné a bezpečnostní pásmo. Podél východní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s.
Z 36 Jihlavská
Batelov
ne
0
Plocha pro průmyslovou výrobu v průmyslové zóně Jihlavská. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/639 nebo ze stávající účelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umístěna parkoviště. Respektovat vedení VN a jeho ochranné pásmo. Respektovat plynovodní řad jeho ochranné a bezpečnostní pásmo. Malá část plochy leží v 300 m ochranném pásmu produktovodu ČEPRO, a.s.
Z 37 Jihlavská
Batelov
ne
0
Plocha pro průmyslovou výrobu v průmyslové zóně Jihlavská. Dopravní napojení ze stávající účelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umístěna parkoviště. Podél jižní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Část plochy leží v ochranném pásmu dráhy.
- 16 -
Z 38 Jihlavská
Batelov
ne
0
Plocha pro průmyslovou výrobu v průmyslové zóně Jihlavská. Dopravní napojení ze stávající účelové komunikace. Maximální výška staveb bude 12 m. V ploše budou umístěna parkoviště. Respektovat plynovodní řad jeho ochranné a bezpečnostní pásmo. Podél jižní hranice plochy bude vysázen pás vysoké zeleně. Část plochy leží v ochranném pásmu dráhy.
ne
0
Podmíněně přípustná plocha. Rozšíření plochy pro zemědělskou výrobu je podmíněno prokázáním, že pro chráněné objekty nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě nesouladu s požadavky na hygienické limity hluku není možné výstavbu realizovat Plocha pro rozšíření zemědělského areálu. Dopravní napojení stávající. Maximální výška staveb bude 10 m. Po obvodu areálu a západní straně rozvojové plochy bude vysázena izolační zeleň.
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA – VZ Z 39 Rácov
Rácov
VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVEB Výčet jednotlivých ploch a stanovení podmínek (regulativů) pro jejich využití Plocha
k.ú.
ÚS
Etap Podmínky využití ploch
SPORT A TĚLOVÝCHOVA - OS P1 U zámku
Batelov
ne
0
Plocha pro dětské hřiště v ul. U kulturního domu. Případné objekty v ploše o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví.
0
Podmíněně přípustná plocha. Umístění autobusových zastávek je podmíněno prokázáním souladu s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví. Bude prokázáno v následných řízeních dle stavebního zákona. Plocha pro veřejné prostranství v ul. U kulturního domu.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - PV P2 U zámku
Batelov
ne
PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉ - SV P3 Lovětín u ne 0 Lovětín Třešti
P4 Lovětín
Lovětín u Třešti
ne
0
P5 Nová Ves
Nová Ves Třešti
ne
0
Přestavbová plocha bývalého zemědělského objektu na smíšené území obytné. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající. Přestavbová plocha bývalého kamenosochařství na smíšené území obytné. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající. Podmíněně přípustná plocha. V případě předpokládaného umístění objektů s chráněnými venkovními prostory staveb bude dokladován v následujících řízeních dle stavebního zákona soulad s legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví v oblasti hluku. Přestavbová plocha části zemědělského areálu. Dopravní napojení sjezdem ze silnice II/112. - 17 -
P6 Rácov
Rácov
ne
0
Výstavba objektů o max. 2 nadzemním podlaží + podkroví. Přestavbová plocha bývalého zemědělského objektu na smíšené území obytné. Výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Dopravní napojení plochy stávající.
NAVRHOVANÉ KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DK1 – Koridor pro homogenizaci silnice II/639 DK2 – Koridor pro homogenizaci silnice II/112 Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesnější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby. Podmínky pro využití ploch v koridorech dopravní infrastruktury Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do vymezených koridorů dopravní infrastruktury platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní: Využití pro novou pozemní komunikaci včetně souvisejících ploch. Přípustné: - Činnosti a děje a zařízení dopravní povahy, včetně dílčích úprav stávajících komunikací a dopravního napojení na stávající komunikace, - Účelové komunikace pěší a cyklistické cesty související s předmětnou komunikací. - Realizace zařízení technické infrastruktury vyvolané výstavbou komunikace, protihluková opatření, protipovodňová opatření. - Plochy pro ochrannou a izolační zeleň, ÚSES. - Nutné asanační úpravy. Podmíněně přípustné: - Účelové komunikace, zemědělské, pěší a cyklistické cesty nesouvisející s předmětnou komunikací, pokud podstatně neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru. - Realizace zařízení technické infrastruktury nesouvisející s předmětnou komunikací, pokud podstatně neovlivní realizaci dané dopravní stavby ve vymezeném koridoru. - V případě vydání územního rozhodnutí na dopravní stavbu pro niž je koridor vymezen nebo zpracování podrobné dopravní studie pro tuto stavbu je dotčení koridoru podmíněno souhlasem dotčených orgánu dopravy. Nepřípustné: - Je jakékoliv využití, podstatně omezující potenciální vedení dané dopravní infrastruktury ve vymezeném koridoru. NAVRHOVANÉ KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TK1 TK2 TK3 TK4 TK5 TK6
Koridor pro posílení vodovodu Batelov, k.ú. Rácov. Koridor pro posílení vodovodu Lovětín, k.ú. Rácov. Koridor pro kanalizační řad Batelov, k.ú. Batelov. Koridor pro kanalizační řad Bezděčín, k.ú. Bezděční na Moravě. Koridor pro kanalizační řad Lovětín, k.ú.Lovětín u Třešti. Koridor pro kanalizační řad Nová Ves, k.ú. Nová Ves u Třešti. - 18 -
TK7 Koridor pro kanalizační řad Rácov, k.ú. Rácov. TK8 Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanice, k.ú. Batelov. TK9 Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanice, k.ú. Batelov. TK10 Koridor pro středotlaký plynovod, k.ú. Bezděčín. Podmínky pro využití ploch v koridorech technické infrastruktury Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití zasahující do koridorů technické vybavenosti platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní výstavbu předmětní technické infrastruktury ve vymezeném koridoru. Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující potenciální vedení dané technické infrastruktury ve vymezeném koridoru. Míra přesnosti vymezení koridorů je dána celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastavěném území.
KONCEPCE SYSTÉMU VEŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELENĚ V územním plánu jsou označeny 2 základní kategorie (funkční plochy) zeleně, a to zeleň krajinná a zeleň sídelní. Krajinná zeleň Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití je krajinná zeleň zastoupena v plochách přírodních (plochy chráněných území a biocenter) a plochách smíšených přírodních (vlastní krajinná zeleň). V menší míře je pak zastoupena v plochách smíšených zemědělských. V řešeném území je krajinná zeleň zastoupena zejména zeleň podél řeky Jihlavy a ostatních vodních toků a to jak podél vlastních toků vlastního vodního toku, tak na přilehlých svazích. Dále je krajinná zeleň zastoupena ve vyšších polohách na vrších a svazích ve formě remízků a mezí a kamenic. V územním plánu je navrženo doplnění krajinné zeleně návrhem nových prvků ÚSES (lokální biocentra, lokální biokoridory) a doplnění interakčních prvků ÚSES. Sídelní zeleň Sídelní zeleň je reprezentována především zámeckým parkem (kulturní památka) a zelení na náměstí. V Batelově je dále několik menších ploch sídelní zeleně. Vyhrazená zeleň je reprezentována zelení hřbitovů, zelení občanské vybavenosti a zelení u bytových domů, soukromou zeleň pak tvoří zahrady rodinných domů. Liniová zeleň je situována podél komunikací i vodotečí. Zeleň bude upravována v rámci vymezených veřejných prostranství a vymezených stávajících ploch zeleně. V rámci navrhování a úprav veřejných prostranství maximálně umísťovat plochy zeleně. Dále je v celém řešeném území navrženo doplnění zeleně formou liniové zeleně podél komunikací, polních cest a vodotečí. Bude respektována hodnotná vzrostlá zeleň v městysi. Bude maximálně respektována zeleň, která je součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití.
- 19 -
Z hlediska doplnění a úprav zeleně je třeba respektovat vhodnou skladbu dřevin a zejména používat domácí druhy dřevin. Hlavní zásady ochrany a návrhu nových ploch zeleně obsažené v územním plánu: • • • • • • •
maximálně respektovat stávající plochy zeleně, udržovat, obnovovat a doplnit plochy veřejné zeleně, ochrana všech starých cenných stromů v městysi a jejich individuální údržba regenerovat kvalitu veřejných prostranství, plochy na náměstí, ulic a významná veřejná prostranstvích se shromažďovací funkcí plochami zeleně. doplnění ploch zeleně u ploch občanské vybavenosti výsadbou vhodných dřevin doplnění zeleně na nábřežích podél vodních toků bude upřesněno doplnění uliční zeleně v zastavěném území je doporučené, v podrobnější dokumentaci výsadba ochranné a izolační zeleně kolem areálů průmyslové a zemědělské výroby doplnění a výsadba zeleně podél stávajících i navrhovaných komunikací při respektování požadavků bezpečnosti dopravy doplnění rozptýlené zeleně ve volné krajině (jako interakčních prvků ÚSES)
Místní části V místních částech je veřejná zeleň zastoupena především v prostorech návsí a na veřejných prostranstvích. Plochy zeleně je třeba respektovat, v rámci sadovnických úprav ploch zeleně a veřejných prostranství používat domácí druhy dřevin. Respektovat solitérní zeleň a stromořadí na veřejných prostranstvích, podél komunikací i na ostatních funkčních plochách a okraji zastavěného území v humenních částech nemovitostí. Podél zemědělských areálů v místních částech bude umístěna izolační zeleň.
4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 1. Dopravní infrastruktura Silniční doprava V územním plánu je v souladu se ZÚR počítáno s homogenizací silnice II/639 v celém řešeném území ve stávající trase. V územním plánu je vymezen dopravní koridor pro homogenizaci silnice o šířce 80 m mimo zastavěné území a o šířce stávaného uličního prostoru v zastavěném území Batelova a Bezděčína. V územním plánu je v souladu se ZÚR počítáno s homogenizací silnice II/112 v celém řešeném území ve stávající trase. V ZÚR je vymezen koridor pro homogenizaci silnice o šířce 80 m mimo zastavěné území a o šířce stávaného uličního prostoru v zastavěném území Nové Vsi. V územním plánu je na základě požadavku zadání vymezena územní rezerva koridoru přeložky silnice II/134 jihovýchodní trasou mimo zastavěné území Batelova. Územní rezerva koridoru je vymezena o šířce 80 m. Ostatní silnice v řešeném území jsou územně stabilizovány a není počítáno se změnami.
- 20 -
Trasy nových inženýrských sítí budou v následné dokumentaci budou navrhovány tak, aby bylo minimalizováno dotčení silnic a dopravních ploch a koridorů. Změny využití území obsažené v územním plánu budou respektovat silniční síť včetně ochranných pásem silnic. Místní komunikace a ostatní komunikace Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je přípustné umístit uvnitř zastavěného území a na zastavitelných plochách podle podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Jednoznačně lokalizované plochy pro nové místní komunikace nejsou vymezeny. Stávající místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako veřejná prostranství. Ostatní dopravní plochy Zastávky hromadné dopravy budou upravovány v rámci vymezených dopravních ploch a veřejných prostranství. Přípustná je výstavba nových zastávek na těchto plochách. V území budou vytvářeny podmínky pro bezpečnou nemotorovou dopravu, cyklisty a pěší provoz. V zastavěném území bude podél silnic realizován alespoň jednostranný chodník Rovněž bude nutné doplnit chodníky pro přístup k novým rozvojovým plochám. V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Budování cyklostezek je přípustnou činností na neurbanizovaných plochách. Parkoviště budou řešeny v podrobnější dokumentaci na stabilizovaných i navrhovaných plochách. Železniční doprava Řešeným územím prochází regionální trať Českých drah č. 245 Jihlava – Veselí nad Lužnicí. V řešeném území je umístěna pouze stanice Batelov. Z hlediska územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. Je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy včetně železniční infrastruktury. 2. Technická infrastruktura Vodní hospodářství Zásobování pitnou vodou Batelov a místn části V Batelově a všech místních částech je zásobování pitnou vodou zajištěno z veřejných vodovodů. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je firma FOWA Batelov, s. r. o. Stávající stav systému zásobení obyvatel pitnou vodou je vyhovující. Nové vodovodní řady budou doplněny v rozvojových lokalitách a také v nedostatečně napojených stabilizovaných plochách. Nové vodovodní řady budou umísťovány zejména na veřejných prostranstvích a také na navrhovaných zastavitelných plochách. Bude realizováno posílení vodních zdrojů pro městys Batelov. V územním plánu je vymezen koridor pro přívodní vodovodní řady. Je třeba respektovat ochranná pásma vodních zdrojů. Je nutné respektovat vodohospodářské objekty a vodovodní řady včetně ochranných pásem. - 21 -
Odkanalizování a čištění odpadních vod Batelov V Batelově je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Stávající kanalizace bude sloužit jako dešťová. Některé úseky dešťové kanalizace bude třeba dobudovat a rekonstruovat. Dále se přepokládá intenzifikace ČOV. Ve výhledu se předpokládá, že bude pokračovat postupná rekonstrukce kanalizační sítě městyse podle zpracovaných koncepčních materiálů. Bude provedena výstavba nových řadů pro napojení nedostatečně napojených stabilizovaných ploch a pro napojení nově navržených ploch. Dešťové vody budou v maximální míře likvidovány popř. zdrženy na pozemku investorů (akumulace dešťových vod, vsakování). V územním plánu jsou vymezeny koridory pro hlavní kanalizační řady. Je nutné respektovat kanalizační řady včetně ochranných pásem. Místní část Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov V místních částech Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov je navržena dostavba veřejné kanalizace a ve všech místních částech jsou navrženy plochy pro čištění odpadních vod . V místních částech jsou vymezeny plochy pro čištění odpadních vod a jsou vymezeny koridory pro kanalizační řady. Toto řešení odkanalizování je částečně v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. Městys požádá o změnu koncepce v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ Dešťové vody budou v maximální míře likvidovány popř. zdrženy na pozemku investorů (akumulace dešťových vod, vsakování). Je nutné respektovat kanalizační řady včetně ochranných pásem. Energetika Zásobování zemním plynem Městys Batelev a místní části Rácov a Lovětín jsou komplexně plynofikovány. Pro rozvojové plochy se předpokládá prodloužení stávající plynovodní sítě. V územním plánu je navržena plynofikace místní části Bezděčín, pro plynofikaci jsou vymezeny koridory pro nové plynovodní řady. S možností plynofikace místní části Nová Ves není uvažováno. Stávající plynovodní řady budou respektovány v celé své trase včetně svých ochranných a bezpečnostních pásem. Produktovody Řešeným územím prochází produktovod ČEPRO, a.s. V územním plánu je třeba respektovat ochranné pásmo podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu. Zásobování elektrickou energií Městys a místní části jsou zásobovány elektrickou energií z kmenových linek VN 22 kV. Pro novou zástavbu jsou v územním plánu navrženy nové trafostanice včetně VN přípojek k nim. V případě potřeby budou navrženy přeložky vedení VN pro novou výstavbu. Trasy - 22 -
vedení VN jsou navrženy jako koridory technické infrastruktury. Vymezení koridorů je zakresleno v grafické části územního plánu. Je třeba respektovat stávající vedení VN včetně ochranných pásem. Spoje Řešeným územím prochází telekomunikační kabely a nacházejí se zde telekomunikační zařízení. Tato zařízení budou respektována včetně ochranných pásem. Technické zabezpečení Koncepce nakládání s odpady Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství města, tj. svozem a ukládáním na skládku. Při nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. 3. Občanské vybavení Občanská vybavenost bude umísťována na plochách veřejné a komerční občanské vybavenosti, na plochách pro sport a tělovýchovu, na plochách smíšených obytných a v rámci přípustného využití i na jiných funkčních plochách. Nové plochy pro občanskou vybavenost nejsou navrženy, je navržena pouze plocha pro dětské hřiště u zámku. 4. Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství s převládající dopravních funkcí jsou zastoupeny zejména v uličních prostorech a v centrálních částech sídel. Veřejná prostranství jsou vymezena v grafické části a jsou nezastavitelná. U zastavitelných ploch pro bydlení, občanské vybavení a smíšené území obytné nad 2 ha budou v územních studiích vymezena veřejná prostranství o výměře nejméně 1000 m2 na každé dva hektary zastavitelné plochy. Požadavek je uveden v podmínkách využití jednotlivých zastavitelných ploch.
5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ
1. Koncepce uspořádání krajiny Vymezení ploch v krajině Územní plán vymezuje v nezastavěném území plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a vodní toky (W) - 23 -
Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské (NZ) Plochy lesní 3) Plochy lesů (NL) Plochy přírodní 4) Plochy chráněných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastavěného území 5) Plochy smíšené přírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zemědělské (NSz) Plochy těžby nerostů 7) Krajinné zóny těžby (NT) Pro takto vymezené plochy v nezastavěném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo změny využití, které jsou prostředkem pro usměrňování utváření krajiny. Plochy změn v krajině: Plocha
k.ú.
ÚS
Etap Podmínky využití ploch
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ - W K1
Batelov
ne
0
Plocha vymezená pro vodní plochu
K2
Nová ves u ne 0 Plocha vymezená pro vodní plochu Třešti PLOCHY PŘÍRODNÍ – PLOCHY CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ A BIOCENTER – NP K3
Štítary na Moravě
Plocha vymezená pro biocentrum na stávající zemědělské půdě.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – PLOCHY SMÍŠENÉ PŘÍRODNÍ- NSp K4
Lovětín u Třešti
0
Plocha přípustným umístěním výškové stavby – rozhledny. Jedná se lokalitu, kde byla rozhledna v minulosti umístěna. Umístění rozhledny do výšky 30 m. Rozsah úpravy bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – PLOCHY SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ - NSz K5
Batelov
ne
0
Vymezení ploch pro protierozní zatravnění. Rozsah úpravy bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
K6
Batelov
ne
0
Vymezení ploch pro protierozní zatravnění. Rozsah úpravy bude upřesněn v podrobnější dokumentaci.
ÚS = ne – zpracování územní studie není stanoveno ÚS = ano – zpracování územní studie je stanoveno Etap = 0 – není stanovena etapizace
- 24 -
Opatření k ochraně a tvorbě krajiny: V územním plánu je navržena ochrana a tvorba krajiny a krajinného rázu především těmito opatřeními: - velká část řešeného území leží v oblasti krajinného rázu CZ0610-OB004 Křemešnicko (vymezeno v aktualizaci č.1 ZÚR Kraje Vysočina), v oblasti neumísťovat stavby s charakterem dominanty do horizontů a krajinných předělů a do prostorů s dochovanými znaky původní struktury krajiny - jižní část řešeného území leží v oblasti krajinného rázu CZ0610-OB013 Javořická vrchovina (vymezeno v aktualizaci č.1 ZÚR Kraje Vysočina), v oblasti věnovat pozornost ochranně krajinného rázu při umísťování výškových staveb přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu - v maximální míře je nutné respektovat stávající krajinnou zeleň, doprovodnou a ochrannou zeleň podél komunikací a vodních toků - bude doplněna výsadba doprovodné zeleně podél komunikací a cest, doplnění břehových porostů a revitalizace vodních toků (v rámci vymezených prvků ÚSES podél toků); - posílit síť interakčních prvků v krajině zejména obnovou polních cest a jejich jednostranným ozeleněním dřevinnou vegetací - je nutné respektovat přírodní dominanty a přírodní horizonty krajiny - je přípustné zvýšit podíl lesních ploch v řešeném území, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění; - je přípustné zvýšení podíl vodních ploch v území, v rámci přípustných činností na zemědělské a lesní půdě je umožněn návrh vodních ploch zvyšujících ekologickou stabilitu území - u nových staveb ve stabilizovaném území a u navrhovaných zastavitelných ploch je v regulativech ploch stanovena maximální výška zástavby a jsou stanoveny základní prostorové regulativy - tyto požadavky jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch; - ve volné krajině nelze umístit vertikální stavby vyšší než 10 m s výjimkou staveb technické infrastruktury; - po obvodu zemědělských areálů a ploch pro výrobu bude vysázena izolační a ochranná zeleň; - v výsadbám dřevinné zeleně ve volné krajině by měly být používány výhradně druhy domácího původu (např. založení ovocných stromořadí) Prostupnost krajiny: Bude využívána stávající síť cest a komunikací v krajině. Hlavní cesty jsou v územním plánu zakresleny jako účelové komunikace. Doplnění cestní sítě je přípustnou činností také v plochách s rozdílným způsobem využití nezastavěného území podle regulativů jednotlivých ploch. 2. Územní systém ekologické stability Vymezení územního systému ekologické stability Návrh územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) v územním plánu zahrnuje vymezení následujících skladebných částí ÚSES (případně jejich částí): • •
nadregionálního biocentra NRBC 80; nadregionálního biokoridoru NRBK 120, který je v zájmovém území zastoupen dvěma vloženými biocentry v lokálních parametrech NRBK 120 / LBC 17 a NRBK 120 / LBC - 25 -
18 a dvěma úseky nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / 1 a NRBK 120 / 2; šestnácti lokálních biocenter LBC 1 až 16; dvacetitří lokálních biokoridorů LBK 1 až 23
• •
Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu a rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemkům, na skutečný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodářství a zemědělství je tudíž možné provádět určité korekce či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES (např. při zpracování komplexní pozemkové úpravy), a to při splnění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funkčnosti ÚSES. Přípustnost korekcí či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES je třeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. Přehled vymezených skladebných částí ÚSES Přehled navržených biocenter Označení
Funkční typ +
Příslušnost k
biocentra
biogeografický význam
typu větve
NRBC 80
Nadregionální
mezofilní
biocentrum
(bučinná)
NRBK 120 / LBC
Biocentrum v lokálních
mezofilní
17
parametrech vložené do
(bučinná)
Návaznost mimo řešené území Návaznost v obcích Horní Dubenky, Řásná, Řídelov, (Růžená). Celé vymezeno v zájmovém území.
trasy nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / LBC
Biocentrum v lokálních
mezofilní
18
parametrech vložené do
(bučinná)
Celé vymezeno v zájmovém území.
trasy nadregionálního biokoridoru LBC 1
Lokální biocentrum
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev
LBC 2
Lokální biocentrum
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev
LBC 3
Lokální biocentrum
hydrofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 4
Lokální biocentrum
smíšené
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 5
Lokální biocentrum
smíšené
Návaznost v obcích Horní Cerekev a Rohozná
LBC 6
Lokální biocentrum
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev
LBC 7
Lokální biocentrum
smíšené
Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci Třešt‘).
LBC 8
Lokální biocentrum
smíšené
Návaznost v obci Horní Ves.
LBC 9
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 10
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci Švábov).
LBC 11
Lokální biocentrum
mezofilní
Návaznost v obci Švábov (tento prvek je třeba v navazujícícm území doplnit).
- 26 -
Označení
Funkční typ +
Příslušnost k
biocentra
biogeografický význam
typu větve
Návaznost mimo řešené území
LBC 12
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 13
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území (možná návaznost v obci Švábov).
LBC 14
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 15
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
LBC 16
Lokální biocentrum
mezofilní
Celé vymezeno v zájmovém území.
Přehled navržených biokoridorů Příslušnost
Označení
Funkční typ +
biokoridoru
biogeografický význam
NRBK 120 /
dílčí úsek nadregionálního
mezofilní
1
biokoridoru
(bučinná)
NRBK 120 /
dílčí úsek nadregionálního
mezofilní
2
biokoridoru
(bučinná)
LBK 1
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obci Dolní Cerekev.
LBK 2
biokoridor lokální
hydrofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 3
biokoridor lokální
hydrofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 4
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obcích Švábov a Dolní Cerekev.
LBK 5
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obcích Dolní Cerekev a Rohozná.
LBK 6
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev.
LBK 7
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev.
LBK 8
biokoridor lokální
hydrofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 9
biokoridor lokální
hydrofilní
LBK 10
biokoridor lokální
hydrofilní
Návaznost v obci Horní Ves
LBK 11
biokoridor lokální
mezofilní
Návaznost v obci Horní Cerekev.
LBK 12
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 13
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 14
biokoridor lokální
mezofilní
Návaznost v obci Švábov.
LBK 15
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 16
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 17
biokoridor lokální
mezofilní
Návaznost v obci Horní Ves.
LBK 18
biokoridor lokální
mezofilní
Návaznost v obci Švábov.
LBK 19
biokoridor lokální
mezofilní
Návaznost v obci Švábov.
LBK 20
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
LBK 21
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území.
k typu
Návaznost mimo řešené území
větve
- 27 -
Celý vymezen v zájmovém území.
Celý vymezen v zájmovém území.
Návaznost v obcích Švábov, Horní Cerekev, Horní Ves.
Označení
Funkční typ +
biokoridoru
biogeografický význam
Příslušnost k typu
Návaznost mimo řešené území
větve
LBK 22
biokoridor lokální
mezofilní
LBK 23
biokoridor lokální
mezofilní
Celý vymezen v zájmovém území (možná návaznost v obci Růžená). Návaznost v obci Třešť.
Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NRBK K 120 Ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru tvoří území do vzdálenosti 2 km od vložených biocenter a úseků nadregionálního biokoridoru. Účelem ochranné zóny je podpora biokoridorového efektu nadregionálního biokoridoru. Všechny prvky ÚSES, významné krajinné prvky a další společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (3, 4 a 5) nacházející se v ochranné zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. V této zóně nejsou dotčeny žádné další stávající a navrhované funkce v území. Vysvětlivky k typům větví Cílovými ekosystémy všech skladebných částí mezofilních větví místního (a nadregionálního) ÚSES jsou mezofilní lesní společenstva, případně náhradní nelesní porosty dřevin, s dominancí geograficky původních dřevin. Spektrum cílových ekosystémů je v případě skladebných částí hydrofilních větví místního ÚSES pestřejší než v případě větví mezofilních – vždy jsou zastoupena společenstva vodní a dřevinná (lesní i nelesní), téměř vždy společenstva mokřadní a často i společenstva luční. Biocentra smíšeného typu Podmínky pro využití ploch ÚSES Vytváření ÚSES je veřejně prospěšným opatřením (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití začleněné do vymezených skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: - Hlavní je využití sloužící k posílení či zachování funkčnosti ÚSES. - Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. - Podmíněně přípustné je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální míru ekologické stability území. Do vymezených ploch ÚSES nelze umísťovat stavby, a to ani v zastavěném území a v zastavitelných plochách. Výjimky tvoří: • stavby pro vodní hospodářství v plochách vodních a vodohospodářských za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES; • stavby dopravní infrastruktury v plochách dopravy za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;
- 28 -
• stavby jiných komunikací, pokud jde o zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES; • stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby a zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES. Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. 3. Protierozní opatření Budou preferovány všechny možnosti vsakování, akumulace a zdržení vody v krajině. V území budovat záchytné nádrže (rybníky, poldry). V územním plánu je jejich situování přípustnou činností na funkčních plochách krajině. Návrh ÚSES a pozemkové úpravy je třeba řešit takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Zemědělské obhospodařování pozemků podřídit půdně ochranným aspektům (doplnění průlehy, meze, střídání plodin apod.) V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu je umožněno přípustnou činností v regulativech funkčních ploch nezastavěného území. Pro ochranu rozvojových lokalit situovaných na kontaktu s neurbanizovaným územím před extravilánovými vodami budou vybudovány zemní záchytné příkopy. 4. Ochrana před povodněmi Záplavové území významného vodního toku záplavové území VVT Jihlava stanovené rozhodnutí KÚ kraje Vysočina č. j. KUJI 15048/2006 ze dne 24. 2. 2006. Záplavové území je zakresleno v grafické části odůvodnění územního plánu. Záplavové území ostatních vodních toků v řešeném území není administrativně vodoprávním úřadem stanoveno. 5. Dobývání nerostů Ochrana ložisek nerostných surovin V řešeném území se nachází v k. ú. Rácov dobývací prostor 70583 a chráněné ložiskové území (CHLÚ). V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb.V řešeném území nejsou evidována sesuvná území.
- 29 -
6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ ( HLAVNÍ VYUŽITÍ), PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSNÉHO VYUŽITÍ, POPŘ. PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍMEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU. V hlavním výkrese vymezuje územní plán barevně odlišené plochy s rozdílným způsobem využití (také funkční plochy). K nim jsou přiřazeny v textové části příslušné regulativy, které vymezují hlavní využití, přípustné, nepřípustné popř. podmíněně přípustné využití ploch. Takto vymezená regulace ploch omezuje využitelnost jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. - stupeň přípustné - optimální využití plochy, splňující podmínky, které jsou v území běžné, bezkolizní vztahy - stupeň podmíněně přípustné - plocha je k danému účelu využitelná při splnění podmínky zde uvedené - stupeň nepřípustné - zakázaný, nedovolený způsob využívání plochy. Jde o činnosti či děje, které nesplňují určující funkci dané plochy a jsou s ní v rozporu. U stupně nepřípustné nejsou ve výčtu činností v regulativech ploch uvedeny činnosti stojící v jasném a zásadním protikladu s funkcí hlavní Plochy změn a plochy přestaveb jsou označeny identifikátorem - písmennou zkratkou s číselným indexem (např.Z1, P1). Jednotlivé plochy jsou od sebe odděleny hranicí, která odpovídá podrobnosti zpracování ÚP, měřítku použitého mapového podkladu a generalizaci zákresu funkčních ploch. Tyto hranice je možno přiměřeně zpřesňovat v rámci podrobnější dokumentace při zachování koncepce dané územním plánem. Vymezenému členění ploch musí odpovídat způsob jeho využívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn jejich využití. Stavby a jiná opatření, které vymezenému členění ploch neodpovídají nelze na tomto území umístit nebo povolit. Dosavadní způsob využití území a ploch, který neodpovídá navrženému využití ploch podle územního plánu je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru. Členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití Základní členění vychází z vyhlášky č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Plochy zastavěné a zastavitelné se člení na: Plochy bydlení 1) Bydlení v bytových domech (BH) 2) Bydlení v rodinných domech (BI) Plochy rekreace 3) Plochy pro rodinnou rekreaci (RI) 4) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy občanského vybavení 5) Veřejná občanská vybavenost (OV) 6) Komerční občanská vybavenost (OK) 7) Sport a tělovýchova (OS) - 30 -
8) Hřbitovy (OH) Plochy veřejných prostranství 9) Veřejná prostranství (PV) Plochy smíšené obytné 10) Plochy smíšené městské (SM) 11) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 12) Plochy silniční dopravy (DS) 13) Plochy účelových komunikací (DU) 14) Plochy dopravních zařízení (DP) 15) Plochy drážní dopravy (DZ) Plochy technické infrastruktury 16) Plochy technického vybavení (TI) Plochy výroby a skladování 17) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 18) Průmyslová výroba a skladování (VP) 19) Zemědělská výroba (VZ) Plochy zeleně 20) Sídelní zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) 21) Sídelní zeleň přírodního charakteru (ZP) 22) Zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Plochy nezastavěné se člení na: Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a toky (W) Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské (NZ) Plochy lesní 3) Plochy lesů (NL) Plochy přírodní 4) Plochy chráněných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastavěného území 5) Plochy smíšené přírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zemědělské (NSz) Plochy těžby nerostů 7) Krajinné zóny těžby (NT) Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití a využití ploch hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné. PLOCHY BYDLENÍ 1) Bydlení v bytových domech - BH Hlavní: Plochy pro bydlení v bytových domech Přípustné: Přípustné jsou rodinné domy, objekty pro dočasné ubytování, domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, zařízení pro kulturu, zdravotnictví a sport sloužící pro obsluhu tohoto
- 31 -
území. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících. Místní komunikace pro obsluhu území, parkoviště, garáže, sídelní (veřejná) zeleň, veřejná prostranství, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch (BH) výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle. 2) Bydlení v rodinných domech - BI Hlavní: Plochy pro bydlení se zázemím rekreačních a užitkových zahrad. Přípustné: Různé typy rodinných domů, místní komunikace pro obsluhu území, parkoviště, veřejná zeleň, veřejná prostranství, dětská hřiště. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, zařízení zdravotnictví a sociální péče, individuální rekreace ve stávajících domech (rekreační chalupy), zařízení služeb a činností s funkcí bydlení souvisejících, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost a chov drobného hospodářského zvířectva, pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru. Přípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zátěž v území. Podmíněně přípustné: Jako podmíněně přípustné jsou vymezeny nově navržené plochy pro bydlení v rodinných domech ohrožené nadlimitním hlukem ze silniční a železniční dopravy. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková hluková zátěž plochy BI nepřekročí hodnoty stanovených limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U nově vymezených zastavitelných ploch je maximální počet nadzemních podlaží v podmínkách využití zastavitelných ploch (1 až 2 NP + podkroví). U stabilizovaných ploch BI výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle. U nové zástavby ve stabilizovaném území zohlednit převládající tvar stávajících střech. PLOCHY REKREACE 3) Plochy pro rodinnou rekreaci – RI Hlavní: Slouží pro uspokojování potřeb rekreace jednotlivých občanů na vlastních nemovitostech. Přípustné: Slouží k umístění individuálních rekreačních chat, rekreačních domků a chalup a staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity, přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury.
- 32 -
Nepřípustné: Stavby pro trvalé bydlení, výrobní činnosti a sklady, stavby nesouvisející s rekreační funkcí plochy, u individuálních rekreačních chat je nepřípustný chov drobného hospodářského zvířectva. Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Pro stabilizované i zastavitelné plochy výstavba objektů o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví. Rekreační chaty do celkové zastavěné plochy 50 m2. 4) Plochy pro hromadnou rekreaci – RH Hlavní: Slouží pro potřeby rekreace a turistiky. Přípustné: Slouží k umístění zařízení hromadné rekreace a cestovního ruchu a staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity pro obsluhu takového území. Umístění stravovacích a ubytovacích zařízení a sportovně rekreačních zařízení. Přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury, Podmíněně přípustné: Služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci, bydlení, pokud neomezí hlavní funkci plochy. Nepřípustné Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy rekreace přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch nová zástavba svým výškovým členěním nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby v navazujícím území (max. 1 NP + podkroví). Nové plochy nejsou vymezeny. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 5) Veřejná občanská vybavenost – OV Hlavní: Plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, které jsou součástí veřejné infrastruktury. Přípustné: Stavby např. pro školství a výchovu, zdravotnictví a sociálních péči, kulturní zařízení, správní a administrativní objekty, stavby pro obchod, veřejné stravování a ubytování, služby nevýrobního charakteru. Byty správců a majitelů, plochy pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci, řemesla a služby nesnižující kvalitu prostředí, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro pěší, parkoviště, garáže. Veřejná prostranství, veřejná (sídelní) zeleň, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné Bydlení pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení z hlediska veřejného zdraví. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch a ploch přestaveb nová zástavby svým výškovým členěním výrazně nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti v navazujícím území.
- 33 -
6) Komerční občanská vybavenost – OK Hlavní: Plochy převážně komerční občanské vybavenosti, které nejsou veřejnou infrastrukturou.. Přípustné: Plochy určené pro zařízení převážně komerčního charakteru, tj. např. pro administrativu, obchodní prodej, plochy určené pro stravovací zařízení a ubytovací zařízení, služby, plochy určené pro zařízení nevýrobních služeb bez negativních účinků na okolí, plochy určené pro zařízení výrobních služeb bez rušivých účinků na okolí. Byty správců a majitelů, plochy pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci, místní komunikace pro obsluhu území, plochy pro pěší, parkoviště, garáže. Veřejná prostranství, veřejná (sídelní) zeleň, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Bydlení pokud daná lokalita splňuje požadavky na bydlení z hlediska veřejného zdraví. Nepřípustné: Využití pro bydlení v RD. Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy občanské vybavenosti přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch nová zástavby svým výškovým členěním výrazně nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby občanské vybavenosti v navazujícím území. 7) Sport a tělovýchova – OS Hlavní: Slouží pro sportovní a tělovýchovná zařízení organizované i neorganizované. Přípustné: Sportovní a rekreační hřiště a jejich vybavenost, přípustné jsou byty správců, související dopravní a technická infrastruktura, parkoviště, veřejná zeleň. Menší ubytovací a stravovací zařízení sloužící obsluze těchto území, služby bez negativního vlivu na ŽP vážící se k určující funkci. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí plochy pro sport a tělovýchovu přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn podle podmínek využití zastavitelných ploch. Ve stabilizovaných plochách nová zástavby svým výškovým členěním výrazně nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavbu v navazujícím území. 8) Hřbitovy – OH Hlavní: Slouží pro situování hřbitovů. Přípustné: Pozemky staveb a zařízení občanského vybavení sloužící k provozování veřejného pohřebiště. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství a sídelní zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí hřbitovů přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny.
- 34 -
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 9) Veřejná prostranství - PV Hlavní: Veřejně přístupný uliční prostor a prostor návsí a náměstí s převažující komunikační funkcí. Přípustné: Plochy veřejných prostranství s převažující komunikační funkcí zahrnují stávající a navrhované plochy veřejně přístupných ploch v zastavěném území, náměstí, návsi, ulice, chodníky. Plochy dopravní, technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství (např.veřejné WC, občerstvení, dětská hřiště apod.). Dílčí plochy veřejné, které nejsou vymezeny jako samotná plocha. Drobná architektura, městský mobiliář, dětská hřiště, drobné sakrální stavby, zařízení sloužící obsluze těchto ploch. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují veřejná prostranství přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 10) Plochy smíšené městské - SM Hlavní: V městském prostředí území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitelů, nesnižující kvalitu souvisejícího území. Přípustné: Plochy smíšeného území bydlení majitelů společně s umístěním drobných řemeslných provozů, služeb a obchodů v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, byty, rodinné domy, zařízení zdravotnictví a sociální péče, rekreace, zařízení dopravní a technické infrastruktury, zeleň Podmíněně přípustné: . Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, stavby pro skladování s nízkými nároky na skladovací plochy pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru. Podmíněně přípustné činnosti nesmí snižovat kvalitu souvisejícího území a zvyšovat dopravní zátěž v území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch SM výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle (max. 1-2 NP + podkroví), zohlednit převládající tvar stávajících střech. 11) Plochy smíšené venkovské - SV Hlavní: Ve venkovských sídlech smíšené území bydlení a jiných neobytných činností zpravidla stejných majitelů nesnižující kvalitu souvisejícího území. Přípustné: Plochy pro bydlení majitelů a zemědělskou malovýrobu s chovem hospodářského zvířectva, doplněné plochami služeb v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov.
- 35 -
Umístění drobných řemeslných provozů, služeb a obchodů v kapacitách odpovídajících velikosti a objemu budov. Malé prostory obchodu a služeb, malé provozovny veřejného stravování a ubytování, byty, rodinné domy, zařízení zdravotnictví a sociální péče. Rekreace ve stávajících objektech (rekreační chalupy), agroturistika, sportovní plochy, plochy veřejné i soukromé zeleně, zařízení dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Zemědělská výroba s chovem hospodářského zvířectva, sklady a zařízení zemědělské výroby pokud nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. Řemesla a služby, drobná výrobní činnost, stavby pro skladování pokud nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a nezvyšují dopravní zátěž v území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení a stavby, které svými vlivy narušují prostředí přímo nebo druhotně nad přípustnou míru. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch SV výšková hladina zástavby musí respektovat převládající výšku zastavění v sídle (1-2 NP + podkroví), respektovat venkovský charakter zástavby, zohlednit převládající tvar stávajících střech. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 12) Plochy silniční dopravy - DS Hlavní: Plochy silniční dopravní infrastruktury a plochy pro dopravní obludu území. Přípustné: Plochy pozemních komunikací včetně souvisejících pozemků a objektů, plochy doprovodné zeleně. Pozemky dopravní a technické infrastruktury, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy dopravních zařízení. Plochy pro ochrannou, izolační a krajinnou zeleň, ÚSES. Plochy pro dopravu hromadnou, zemědělskou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 13) Plochy účelových komunikací - DU Hlavní: Plochy veřejně přístupných komunikací, sloužící pro obsluhu území a umožňující průchod krajinou. Přípustné: Pozemky účelových komunikací, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy pro dopravu pěší a cyklistickou. Liniová technická infrastruktura a zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 14) Plochy dopravních zařízení - DP Hlavní: Plochy dopravních zařízení, odstavných a parkovacích stání, garáží.
- 36 -
Přípustné: Odstavné a parkovací plochy, řadové a hromadné garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Pozemky související dopravní a technické infrastruktury, veřejná prostranství a zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 15) Plochy drážní dopravy - DZ Hlavní: Plochy železniční dopravní infrastruktury. Přípustné: Pozemky dráhy a zařízení na dráze, stanice, zastávky nádraží, související dopravní a technická infrastruktura, zeleň. Nepřípustné: Činnosti, děje a zřízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 16) Plochy technického vybavení - TI Hlavní: Plochy technické infrastruktury. Přípustné Plochy pro stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a telekomunikace a spoje a trubní přepravu produktů. Včetně zařízení sloužící obsluze těchto území. Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. Pozemky související dopravní infrastruktury a zeleň. Nepřípustné Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s určující funkcí plochy. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ 17) Drobná výroba a řemeslná výroba - VD Hlavní: Plochy určené pro drobnou výrobu, malovýrobu a přidruženou výrobu, pro výrobní služby a řemeslnou výrobu. Přípustné: Plochy určené pro umisťování objektů drobné výroby, slouží k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě řemeslnické, navazující sklady a služby, přípustné jsou zařízení obchodu, administrativa a správa, zařízení dopravní a technické infrastruktury a zeleň. Byty správců (pohotovostní byty), hromadné a halové garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné: Navrhované plochy pro drobnou výrobu situované na kontaktu v plochami bydlení jsou vymezeny jako podmíněně přípustné. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková - 37 -
hluková zátěž na hranici plochy VD nepřekročí hodnoty stanovených limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Nepřípustné: Využití pro bydlení v RD nebo bytových domech, sport a tělovýchovu, rekreace, zemědělská výroba. Ostatní činnosti a děje, které nesouvisí s hlavní funkcí plochy. Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch VD je max. výška staveb stanovena na 8 m. 18) Průmyslová výroba a skladování - VP Hlavní: Plocha je určena pro umisťování staveb v areálech pro průmyslovou výrobu a skladování, tj. zařízení průmyslové výroby továrního charakteru. Přípustné: Plochy pro výrobu a skladování, stavebnictví, opravárenství, plochy služeb a činností náročných na přepravu zboží. Přípustná je drobná výroba, výrobní řemesla a služby, zemědělská výroba, zařízení dopravní a technické infrastruktury, zeleň, hromadné a halové garáže, plošně a dopravně náročné komerční aktivity, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné: Navrhované plochy VP situované v blízkosti ploch pro bydlení jsou vymezeny jako podmíněně přípustné. V navazujících řízeních bude prokázáno, že celková hluková zátěž na hranici plochy VP nepřekročí hodnoty stanovených limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Nepřípustné: Využití pro bydlení, občanskou vybavenost, sport a tělovýchovu, rekreaci, výroba se silným negativním dopadem na prostředí. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch max. výška staveb stanovena na 10 m. 19) Zemědělská výroba - VZ Hlavní: Plochy určené pro umístění zemědělských areálů. Přípustné: Plocha pro zařízení zemědělské výroby, jejího technického vybavení a skladování zemědělské produkce. Plochy pro lesnickou výrobu a rybářství. Negativní vlivy na okolí nesmí překročit limitní OP, které může přesahovat hranice areálu. Přípustná je průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní řemesla, obchod, služby, zařízení dopravní a technické infrastruktury a zeleň, hromadné a halové garáže, zařízení lesního hospodářství a zpracování dřevní hmoty. Obchodní a komerční aktivity, vybavenost. Byty správců (pohotovostní byty), situování čerpací stanice pohonných hmot. Nepřípustné jsou: Využití pro bydlení, využití pro školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, zařízení sportu a tělovýchovy, zařízení pro rekreaci, výroba ze silným negativním dopadem na prostředí. Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití. Podmínky prostorového uspořádání: U ploch změn je uvedeno v podmínkách vyžití zastavitelných ploch. U stabilizovaných ploch max. výška staveb stanovena na 10 m.
- 38 -
PLOCHY ZELENĚ 20) Sídelní zeleň na veřejných prostranstvích - ZV Hlavní: Veřejně přístupný prostor s převažujícím zastoupením sídelní zeleně, parkově upravené plochy zeleně. Přípustné: Území pro veřejnou upravenou zeleň a parky plnící funkci estetickou, rekreační, ekologickou, pietní i ochrannou, přípustné jsou dětská hřiště, odpočívadla s lavičkami, drobné sakrální stavby a zařízení sloužící obsluze těchto ploch. Zřizování pěších případně cyklistických cest, veřejná prostranství a plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, vodních prvků, umisťování mobiliáře obce, zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních komunikací. Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratně znehodnocující sídelní zeleň. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 21) Sídelní zeleň přírodního charakteru - ZP Hlavní: Plochy zeleně udržované v přírodě blízkém stavu. Přípustné: Pozemky zeleně s izolační a kompoziční funkcí, pozemky zeleně určené pro průchod územního systému ekologické stability zastavěným územím. Dětská hřiště, odpočívadla s lavičkami, drobné sakrální stavby a zařízení sloužící obsluze těchto ploch. Zřizování pěších případně cyklistických cest, veřejná prostranství a plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, vodních prvků, zařízení technické infrastruktury, úseky místních komunikací. Revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy a nevratně znehodnocující zeleň přírodního charakteru. Podmínky prostorového uspořádání: Nejsou stanoveny. 22) Zeleň soukromá a vyhrazená - ZS Hlavní: Plochy nezastavitelných zahrad v zastavěném území Přípustné: Účelové stavby pro zahrádkaření charakteru drobné stavby, vedlejší stavby ke stavbám pro bydlení, zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. Nepřípustné: Činnosti, děje a zařízení, které narušují hlavní využití plochy Podmínky prostorového uspořádání: U stabilizovaných ploch 1 nadzemní podlaží + podkroví.
- 39 -
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ 1) Vodní plochy a toky (W) Hlavní: Vodní ploch a toky. Přípustné: Jsou vodní toky a plochy, rybníky a ostatní vodní nádrže, které plní funkce ekologicko stabilizační, rekreační, estetické a hospodářské, které jsou přírodní nebo uměle vybudované. Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), činnosti související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, přípustné jsou revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Nepřípustné Je umístění staveb a činností jiných funkcí a činností negativně ovlivňující vodní režim v území. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ 2) Plochy zemědělské (NZ) Hlavní: Zemědělská půda a plochy související s hospodařením na zemědělské půdě. Přípustné: Plochy zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady, přípustné jsou změny kultur. Protipovodňová a protierozní opatření. Revitalizační opatření a opatření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Podmíněně přípustné: Zalesnění a extenzivní vodní plochy podmíněné souhlasem orgánů ochrany ZPF. Umísťování jednoduchých staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k hospodaření na zemědělské půdě a výkon myslivosti podmíněné souhlasem ochrany ZPF. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí. PLOCHY LESNÍ 3) Plochy lesů (NL) Hlavní: Pozemky určené k plnění funkcí lesa a činnosti související s touto hlavní funkcí. Přípustná Lesní a jiné pozemky, které jsou určeny k plnění funkcí lesa (PUPFL), využití ploch je možné pouze v souladu se zákonem na ochranu lesa v platném znění. Pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území pro ochranu přírody, realizace ÚSES, protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Umísťování drobných staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k výkonu myslivosti podmíněné souhlasem státní správy lesů. Výstavba extenzivních vodních nádrží podmíněná souhlasem státní správy lesů. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí. - 40 -
PLOCHY PŘÍRODNÍ 4) Plochy chráněných území a biocenter (NP) Hlavní: Zvláště chráněné území a biocentra územního systému ekologické stability. Přípustné jsou: Plochy přírodní se vymezují za účelem zajistit podmínky pro ochranu přírody a krajiny. Jedná se o plochy zvláště chráněných území, plochy biocenter. Přípustné jsou plochy zemědělské půdy, plochy lesů a krajinné zeleně, vodní plochy. Podmíněně přípustné: Pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podmíněně přípustné činnosti nesní ohrozit určující funkci plochy a narušit krajinný ráz území, nesmí nevratně narušit přirozené podmínky lokality, snížit aktuální míru ekologické stability území. Nepřípustné: Je využití, které je v rozporu s podmínkami ochrany přírody a krajiny dané lokality. Nepřípustné je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVANÉHO ÚZEMÍ 5) Plochy smíšené přírodní (NSp) Hlavní: Plochy rozptýlené zeleně v krajině, slouží k zachování a obnově přírodních a krajinných hodnot území (krajinná zeleň). Přípustné jsou: Nezemědělské a nelesní plochy zeleně v krajině porostlé vegetací, převážně se zastoupením dřevin (krajinná zeleň). Extenzivní trávní porosty, dřeviny, skupinovou, rozptýlenou, solitérní a liniovou zeleň a ekologicky kvalitní rostlinná společenstva. Přípustné jsou opatření ke zvýšení ekologické stability území, realizace ÚSES, zařízení a stavby pro ochranu přírody, protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Extenzivní vodní plochy, zalesnění, zřizování pěších případně cyklistických cest, plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, revitalizační opatření. Výstavba zařízení liniové dopravní a technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních komunikací. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinné hodnoty a krajinný ráz území, snížit ekologickou hodnotu území. Nepřípustné: Jsou stavby, zařízení a činnosti nevratně znehodnocující krajinnou zeleň. 6) Plochy smíšené zemědělské (NSz) Hlavní: Plochy využívané převážně k zemědělských účelům s významným podílem na ekologické stabilitě území. Přípustné jsou: Přirozené a přírodě blízké ekosystémy zemědělsky využívané, extenzivní trvalé trávní porosty, menší plochy orné půdy, krajinná zeleň, solitérní a liniová zeleň. Protipovodňová a protierozní opatření. Revitalizační opatření a opatření ke zvýšení ekologické stability území, prvky ÚSES. Účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty, liniové stavby technické infrastruktury. Protipovodňová a protierozní opatření. Podmíněně přípustné: Zalesnění a extenzivní vodní plochy podmíněné souhlasem orgánů ochrany ZPF. Umísťování jednoduchých staveb, zařízení a dopravních ploch nezbytně nutných k hospodaření - 41 -
na zemědělské půdě a výkon myslivosti podmíněné souhlasem ochrany ZPF. Podmíněně přípustné činnosti nesmí narušit krajinný ráz území a snížit ekologickou stabilitu území. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ 7) Krajinné zóny těžby (NT) Hlavní: Plochy těžby nerostů za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. Přípustné jsou: Pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů,, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu, pozemky zařízení souvisejících s těžební činností. Přípustné jsou pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Nepřípustné: Je umístění staveb a činností jiných funkcí.
7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT.
Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného využívání pro stanovený účel: VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY VYMEZENÉ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ZPŘESNĚNÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM. V závorce je uvedeno označení podle ZÚR. WD1(DK33) Homogenizace silnice II/639 ve vymezeném koridoru DK1 WD2(DK06) Homogenizace silnice II/112 ve vymezeném koridoru DK2 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VYMEZENÉ V ÚZEMNÍM PLÁNU. WT1 Posílení vodovodu Batelov ve vymezeném koridoru TK1 – k. ú. Rácov. WT2 Posílení vodovodu Lovětín ve vymezeném koridoru TK2 – k. ú. Rácov. WT3 Kanalizační řad Batelov ve vymezeném koridoru TK3 – k. ú. Batelov. WT4 Plocha pro čištění odpadních vod v Bezděčíně – k. ú. Bezděčín na Moravě. WT5 Kanalizační řad v Bezděčíně ve vymezeném koridoru TK4 - k. ú. Bezděčín na Moravě. WT6 Plocha pro čištění odpadních vod v Lovětíně – k. ú. Lovětín u Třešti. - 42 -
WT7 Kanalizační řad v Lovětíně ve vymezeném koridoru TK5 - k. ú. Lovětín u Třešti. WT8 Plocha pro čištění odpadních vod v Nové Vsi – k. ú. Nová Ves u Třešti. WT9 Kanalizační řad v Nové Vsi ve vymezeném koridoru TK6 - k. ú. Nová Ves u Třešti. WT10 Plocha pro čištění odpadních vod v Rácově – k. ú. Rácov. WT11 Kanalizační řad v Rácově ve vymezeném koridoru TK7 - k. ú. Rácov. WT12 Vedení VN 22 kV včetně trafostanice ve vymezeném koridoru TK8 - k. ú. Batelov. WT13 Vedení VN 22 kV včetně trafostanice ve vymezeném koridoru TK9 - k. ú. Batelov. WT14 Středotlaký plynovod do Bezděčín ve vymezeném koridoru TK10 - k. ú. Bezděčín na Moravě. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ VYMEZENÁ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ZPŘESNĚNÁ ÚZEMNÍM PLÁNEM V závorce je uvedeno označení podle ZÚR. WU1(U007) Nadregionální biokoridor NRBC 80 Pařezitý - Roštejn. WU1(U007) Nadregionální biokoridor s vloženými lokálními biocentry NRBK 120 Čuňkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn. STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU: Nejsou vymezeny. ASANACE: Nejsou vymezeny. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb je zakresleno v grafické části územního plánu. Na výše uvedené plochy v kap.7 se vztahuje možnost předkupního práva podle §101 stavebního zákona, předkupní právo na tyto plochy však není uplatněno.
8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO.
Tyto stavby a opatření nejsou územním plánem vymezeny.
- 43 -
9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ V územním plánu je vymezena územní rezerva pro koridor: RDK1 – územní rezerva pro dopravní koridor přeložky silnice II/134. Podmínky pro využití území v plochách a koridorech územních rezerv: Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití v plochách a koridorech územních rezerv platí místo podmínek využití stanovených pro tyto plochy následující podmínky: Hlavní způsob využití: Ochrana před zásahy, které by podstatně znesnadňovaly nebo prodražovaly případné budoucí využití ploch a koridorů územních rezerv pro účel vymezený územním plánem. Přípustné je využití, které neztíží nebo neznemožní umístění stavby pro daný účel v ploše nebo koridoru územní rezervy. Nepřípustná je realizace staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (např. zalesnění, výstavba vodních ploch), jejichž realizace by podstatně ztěžovala nebo prodražovala budoucí využití územních rezerv.
10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI.
Tyto plochy jsou uvedeny v podmínkách využití zastavitelných ploch a jsou zakresleny ve výkrese základního členění. Územní studie budou pořízeny a data o studiích budou vložena do evidence územně plánovací činnosti do pěti let od schválení územního plánu.
11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU
Tyto plochy a koridory nejsou v územním plánu vymezeny.
12. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Pořadí změn (etapizace) není stanoveno. - 44 -
13. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHTEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE POUZE AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Tyto stavby nejsou v územním plánu vymezeny.
14. VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Tyto stavby nejsou územním plánem vymezeny.
15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Dokumentace obsahuje: I. Územní plán A. Textová část územního plánu B. Grafická část územního plánu: 1 2 3
Výkres základního členění Hlavní výkres Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
II. Odůvodnění územního plánu A. Textová část odůvodnění územního plánu B. Grafická část odůvodnění územního plánu: 4 Koordinační výkres 4c Koordinační výkres - výřez Batelov, Bezděčín 4d Koordinační výkres - výřez Lovětín 4e Koordinační výkres - výřez Nová Ves 4f Koordinační výkres - výřez Rácov 5 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 6 Výkres širších vztahů
- 45 -
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 5 000 1 : 100 000
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU
1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM
Postavení města v systému osídlení Územní plán je zpracován pro správní území městyse Batelov, tedy pro katastrální území Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešti a Rácov. Řešené území se nachází v jihozápadní části kraje Vysočina, 20 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy. Městys Batelov patří do správního obvodu města Jihlavy, které je pro Batelov také obcí s rozšířenou působností (ORP). Celková výměra řešeného území je 4268,5 ha. Řešené území má 2343 trvale bydlících obyvatel (údaj k 1. 1. 2010). Širší dopravní vztahy Silniční doprava Městys Batelov je na dopravní síť napojen silnicemi II. tříd. Nejvýznamnější jsou silnice II/639, která zajišťuje dopravní spojení ve směru východ - západ a také zajišťuje napojení přes Kostelec na město Jihlavu (ORP), silnice II/402 zajišťující napojení směrem na město Třešť a silnice II/134 zajišťující napojení směrem na Jindřichů Hradec. Z hlediska širších vztahů jsou významné silnice zařazené do základní páteřní sítě kraje Vysočina. V řešeném území je to pouze silnice II/112, která zajišťuje dopravní napojení na město Telč a na Horní Cerekev. V zájmovém území jsou zařazeny do páteřní sítě kraje silnice II/406 (napojení je možné v Kostelci vzdáleném 8 km), silnice I/23 (dopravní napojení je možné v Telči – vzdálenost od Batelova je 15 km), silnice I/38 (dopravné napojení je možné ve Stonařově – 15 km). Dálnice D1 je nejblíže dostupná v Jihlavě (cca 20 km). Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev - Jindřichův Hradec - Veselí nad Lužnicí, která je zařazena do celostátních drah. V řešeném území je umístěna pouze železniční stanice Batelov. Širší vztahy cyklistické a pěší turistiky Řešeným územím procházejí místní cyklotrasy. V řešeném území jsou zastoupeny značené turistické trasy.
- 46 -
Vztah k Zásadám územního rozvoje kraje. V současné době jsou schváleny Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, jež byly vydány 16. 9. 2008 a nabyly účinnosti dne 22. 11. 2008. V tomto materiálu není řešené území zahrnuti do žádné celostátní ani krajské rozvojové oblasti nebo osy. V zásadách územního rozvoje jsou navrženy koridory dopravních staveb: • koridor pro homogenizaci stávající trasy a umístění nových staveb na silnici II/639 o šířce 80 m; • koridor pro homogenizaci stávající trasy a umístění nových staveb na silnici II/112 o šířce 80 m; V územním plánu byly koridory dopravních staveb v jednotlivých úsecích zpřesněny následovně: • silnice II/639 – v územním plánu je vymezen koridor DK1 - v zastavěném území Batelova a místní části Bezděčín je koridor zpřesněn na šířku stávajícího uličního prostoru, mimo zastavěné území je koridor je vymezen na šířku 80 m. • silnice II/112 – v územním plánu je vymezen koridor DK2 - v zastavěném území místní části Nová Ves je koridor zpřesněn na šířku stávajícího uličního prostoru, mimo zastavěné území je koridor je vymezen na šířku 80 m. V zásadách územního rozvoje jsou vymezeny plochy a koridory nadregionálního a regionálního ÚSES: • U007 – NRBC Pařezitý – Roštejn • U015 – NRBK Čunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn V územním plánu byly plochy a koridory zpřesněny následovně: Vymezení NR a R ÚSES je v územním plánu respektováno. Vymezení nadregionálního biocentra bylo zpřesněno zakreslením do měřítka katastrální mapy. Trasa nadregionálního biokoridoru byla zpřesněna do měřítka katastrální mapy, do trasy byla vložena 2 lokální biocentra. Podrobně je zpřesnění popsáno v samostatné kapitole řešení ÚSES. V zásadách územního rozvoje je v civilizačních hodnotách kraje dále vymezena jako nadmístní komunikační síť silnice II/639, silnice II/112 a celostátní trať č. 225. Nadmístní komunikační síť je v územním plánu respektována.
- 47 -
Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, která nabyla účinnosti 23.10.2012. Řešené území je zařazeno do oblasti krajinného rázu CZ0610-OB004 Křemešnicko a zalesněné jižní část do oblasti CZ0610-OB013 Javořická vrchovina. Jsou respektovány zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách stanovené v aktualizaci č.1 ZÚR u těchto oblastí. Vztah k dosud platné územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady pro celé území městyse Územně plánovací dokumentace: - Územní plán obce Batelov bez místních částí včetně změny č. 1 (Urbanistické středisko Jihlava, spol. s. r. o., 2003, změna č. 1 rok 2009) Urbanistické studie místních částí: - Urbanistická studie sídelního útvaru Bezděčín (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996). - Urbanistická studie sídelního útvaru Nová Ves (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996). - Urbanistická studie sídelního útvaru Rácov (Atelier AVM, ing. arch. Z. Toman, 1996). Celé území městyse dosud nemělo zpracovaný územní plán. Místní části mají zpracované územně plánovací podklady - urbanistické studie, která však nebyly zaevidovány do evidence územně plánovací činnosti. Vztah k ÚPD okolních obcí Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): -
obec Švábov (k. ú. Švábov) město Horní Cerekev (k. ú. Horní Cerekev, Těšenov, Řeženčice) obec Rohozná (k. ú. Rohozná u Jihlavy) obec Horní Ves (k. ú. Horní Ves) obec Horní Dubenky (k. ú. Horní Dubenky) obec Řásná (k. ú. Řásná) obec Řídelov (k. ú. Řídelov) obec Růžená (k. ú. Růžená) město Třešť (k. ú. Čenkov u Třešti, Buková u Třešti) městys Dolní Cerekev (k. ú. Dolní Cerekev, Spělov)
V územním plánu Brtnice je zejména koordinováno vymezení prvků ÚSES a inženýrských sítí.
2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Požadavky na zpracování návrhu územního plánu byly obsaženy v zadání územního plánu a ve vyhodnocení stanovisek, připomínek a námitek k zadání územního plánu.
- 48 -
Návrh územního plánu respektuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Komentář k jednotlivým požadavkům je uveden v v jednotlivých kapitolách odůvodnění územního plánu. Návrh územního plánu byl průběžně pojednáván se zástupci městyse. Řešení územního plánu bylo dále konzultováno se správci inženýrských sítí, návrh územního plánu byl konzultován s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Komentář k vybraným požadavkům zadání: 1. Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, odbor životního prostředí – ochrana ZPF Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti za přítomnosti zástupců městyse Batelov konzultován na odboru ŽP z hlediska dopadů navrženého řešení na ochranu ZPF. Požadavky a výsledky konzultace byly zapracovány do návrhu územního plánu. Etapizace zástavby nebyla navržena ani požadována. U vybraných ploch je stanovena podmínka zpracování územní studie. 2. Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí - ochrana přírody a krajiny, ZPF, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava Požadavky na doplnění regulativu k ochraně vzrostné zeleně v Nové Vsi. Požadavek návrhu izolační zeleně u navrhované plochy pro zemědělskou výrobu v Rácově. Požadavek posouzení přeložky II/134 v budoucí dokumentaci EIA z hlediska vlivu na krajinný ráz. Uvedené podmínky jsou do územního plánu zapracovány. Území pro přeložku II/134 je v územním plánu vymezeno jako územní rezerva koridoru. Požadavek posouzení na krajinný ráz není tedy uveden ve výrokové části, ale je uveden v textové části odůvodnění. 3. Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí - lesní hospodářství a myslivost, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava Požadavek respektování 50 m pásmo od okraje lesa. Požadavek je respektován . Stavby na PUPFL a stavby do vzdálenosti 50 m od okraje lesních pozemků jsou uvedeny jako podmínečně přípustné pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. Vzdálenost 50 m od okraje lesa je vyznačena v grafické části ÚP. V územním plánu je dále stanovena podmínka minimální vzdálenosti staveb 25 m od okraje lesa. 4. Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, Tolstého 15, 586 01 Jihlava Požadavek na vymezení prakticky všech ploch pro bydlení v kontaktu se silnicemi jako ploch s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. Požadavek na vymezení plochy pro bydlení u zemědělského areálu v Lovětíně jako plochy s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku. Požadavek na vymezení plochy pro zemědělskou výrobu v Rácově jako plochy s podmíněně přípustným využitím z ovlivnění okolní zástavby hlukem. Požadavek na vymezení plochy pro čistírnu odpadních vod v Nové Vsi jako plochy s podmíněně přípustným využitím z ovlivnění okolní zástavby hlukem. Požadavky jsou v návrhu územního plánu respektovány. V územním plánu byly provedeny výpočty hluku z dopravy. Výpočty hluku ze silniční a železniční dopravy jsou uvedeny v samostatné příloze územního plánu. Výpočty hluku z dopravy mají orientační charakter a nelze je využít pro umístění staveb pro bydlení v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, popř.v regulačním plánu.
- 49 -
Výsledky výpočtů uvádějí ohrožení nadlimitními hladinami hluku pouze u silnice II/639, kde dojme ke kumulaci hluku ze silnice II/639 a z železniční tratě č. 225. Tomu odpovídají i výstupy akustické studie, která byla zpracována Akustikou Havlíčkův Brod pro připravovanou územní studii lokality Za Tratí – plocha Z1. (Podle změny č.1 ÚPO). V územním plánu jsou plochy s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku vymezeny podle požadavků hygienické stanice. 5. Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno Odvádění odpadních vod z místní části Bezděčín doporučují řešit vzhledem k navrhovanému rozvoji sídla a blízkosti Batelova výstavbou splaškové kanalizace svedené na ČOV Batelov. V územním plánu je na základě požadavku zadání územního plánu a požadavku městyse Batelov navrženo samostatné čištění odpadních vod v Bezděčíně. Městys požádá o změnu PRVK kraje. 6. Městys Batelov, nám. Míru 148, 588 51 Batelov Požadavek navrhnout plochu pro průmyslovou výrobu severně od silnice II/639 u benzinky. Po projednání se zástupci městyse ochranou ZPF nebyla plocha do ÚP zařazena. Důvodem je zejména ochrana ZPF, kde bylo dohodnuto využít nejdříve celé území mezi silnicí II/639 a železnicí. 7. Požadavky vlastníků došlé v průběhu projednání zadání. Požadavky byly zapracovány podle způsobu uvedeného ve vyhodnocení připomínek k zadání. Způsob zapracování byl konzultován s pořizovatelem a zástupci městyse. 8. Další požadavky zadání Požadavek na stanovení přípustnosti výstavby bytových domů ve vybraných lokalitách. Přípustnost výstavby bytových domů není v územním plánu uvedena. Ve vymezených zastavitelných plochách pro bydlení není vhodná výstavba samostatných objektů bytových domů. Přípustnost umístění bytů je uvedena v podmínkách využití funkčních ploch. Požadavek na vymezení ploch, kde bude třeba zpracovat územní studii. Plochy jsou vymezeny ve výkrese základního členění a požadavek je uveden v podmínkách využití jednotlivých ploch. Výběr ploch byl konzultován se zástupci městyse.
3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.
3. 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Základní požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v zadání územního plánu. Navržené změny v území koordinují rozvojové zájmy v území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle řešení územního plánu jsou: •
zachování hodnotné urbanistické struktury městyse a místních částí, vymezení veřejných prostranství;
- 50 -
• • • • • • •
vymezení ploch občanské vybavenosti, ploch pro sport a rekreaci; vymezení ploch pro bytovou výstavbu; umístění ploch průmyslovou výrobu, drobnou a řemeslnou výrobu a ploch pro zemědělskou výrobu; stanovení koncepce řešení dopravy; stanovení koncepce řešení technické vybavenosti; zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability; stanovení zásad pro výstavbu ve městě a v místních částech;
3. 2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím územního plánu je celé území městyse, tedy katastrální území Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves iu Třešti a Rácov. Řešené území je vymezeno aktuálními hranicemi uvedených katastrů v době zpracování návrhu územního plánu.
3. 3. VÝCHODISKA KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Městys Batelov leží na silnicích II. a III. třídy. Dopravní dostupnost na nadřazenou silniční síť je relativně dobrá. Dostupnost městyse je dále posílena železniční tratí Havlíčkův Brod – Veseli nad Lužnicí. V Batelově jsou dobré podmínky pro rozvoj funkce bydlení. Je zde vybudována komplexní technická infrastruktura včetně zajištění čištění odpadních vod v ČOV. V městysi je vysoká úroveň občanské vybavenosti, která odpovídá historickému významu městečka, postavení jako střediskové obce v mladší minulosti a je zde také vybudována nová občanská vybavenost. Městys má hodnotnou urbanistickou strukturu, je zde řada památkově chráněných objektů, městys má památkový charakter. Cenné jsou zejména náměstí, hlavní uliční prostory, areál zámku a parku. Hlavní kulturní památky v obci jsou opravené a udržované. V okolí je kvalitní krajina a bohaté zastoupení lesů. Městys vykazuje jako celek mírný nárůst počtu obyvatel, v řešeném území jsou zastoupeny také pracovní příležitosti. Mobilita pracovních sil je usnadněna možností využít pro dojížďku za prací silniční síť i trať ČD. Městys Batelov má také rekreační potenciál, jižní část zasahuje do území Javořické vrchoviny , která má nadmístní rekreační význam. V řešeném území se nachází rekreační chatová lokalita Ve Vršku, část domovního fondu je využívána k rekreaci jako rekreační chalupy nebo ubytování pro turisty. Z výše uvedeného vyplývá, že v obci jsou dobré podmínky pro další rozvoj. V obci je fungující veřejná infrastruktura, jsou zastoupeny pracovní příležitosti v místě, je možnost dojížďky do vyšších center. Obec je zasazena do atraktivního krajinného prostředí, obec je příznivým místem pro trvalé bydlení. V územním plánu jsou vymezeny nové plochy zejména pro bydlení, místní výrobu, zemědělství a také rekreaci.
- 51 -
Demografické údaje Retrospektivní vývoj počtu obyvatel městyse byl sledován v doplňujících průzkumech (2011). Z údajů je patrný nárůst počtu obyvatel v Batelově a pokles v místních částech. Celkový počet obyvatel na celém území městyse je pak stabilizovaný až rostoucí. Demografické údaje byly převzaty převážně ze sčítání lidí domů a bytů. Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel Sídlo
1991
2001
2010
2011
2015
2025
BATELOV celkem
2 286
2 393
2 343
2 307
2400
2500
Batelov
1719
1868
-
1809
-
-
Bezděčín
120
99
-
98
-
-
Lovětín
106
107
-
106
-
-
Nová Ves
207
184
-
126
-
-
Rácov
132
135
-
168
-
-
Prognóza nárůstu počtu obyvatelstva formou migračního přírůstku je podmíněna zachováním a zkvalitněním podmínek životního prostředí, vybudováním technické infrastruktury a přípravou pozemků pro další bytovou výstavbu. Podle výše uvedených údajů bylo v městysu Batelov v roce 2010: 15,28 % obyvatel v předproduktivním věku 68,63 % obyvatel v produktivním věku 16,10 % obyvatel v poproduktivním věku Průměrná věková struktura: v ČR (2011) 14,5 % - 69,7 % - 15,9 % 14,6 % - 69,1 % - 16,3 % Kraj Vysočina Z údajů je patrná příznivá současná věková struktura obyvatelstva, zejména menší procento obyvatel v poproduktivním věku. Předpokládaný počet pracovních příležitostí v obci a pohyb za prací Podle doplňujících průzkumů (2011) je v Batelově cca 630 pracovních příležitostí, pracovní příležitosti jsou vytvořeny zejména ve výrobě (II. sektoru) a v občanské vybavenosti a službách (III. sektoru). Největším zaměstnavatelem je Motorpal. Většina pracujícího obyvatelstva však vyjíždí za prací mimo obec (Kostelec, Třešť, Jihlava). V místních částech vytváří pracovní příležitosti pouze místní zemědělství. Výjimkou je lom Rácov (cca 20 pracovních míst)
- 52 -
V územním plánu jsou vytvořeny územní podmínky pro posílení počtu pracovních příležitostí v městysi. Potenciální možnost nových pracovních míst by vytvořil rozvoj průmyslové zóny Jihlavská v Batelově, kde jsou vymezeny nové zastavitelné plochy.
3. 4. VÝCHODISKA NÁVRHU URBANISTICKÉ KONCEPCE A SYSTÉMU VEŘEJNÉ ZELENĚ Současná urbanistická koncepce Batelova Historická zóna Jádro historického městečka tvoří rozsáhlé náměstí s cennými soubory památek kostela sv. Petra a Pavla a fary na jihu náměstí a zámky a parkem severně od náměstí. Historická struktura městečka byla narušena jen velmi málo, celistvost náměstí je narušena pouze uprostřed v jeho západní straně u cesty na Švábov, kde je proluka v kompaktní zástavbě. Na náměstí bylo také vybudováno několik novodobých objektů, zejména kulturní dům ve východní části a hasičská zbrojnice v severozápadní části náměstí. Historická uliční zástavba je reprezentována zástavbou ulic Třešťská a Rácovská, popř. Nad potokem v jejich částech navazujících na náměstí. Obytné území a území občanské vybavenosti Zástavba předměstí byla rozvíjena v 18. a 19. stolení severovýchodně od náměstí. Obytné území bylo nejdříve rozvíjeno dále východně od náměstí směrem na Třešť. Později v druhé polovině 20. století západně a jižně od náměstí, část výstavby RD byla umístěna také za tratí u silnice na Bezděčín. Ve 20. století se zástavba rodinných domů soustředila na svahu západně od náměstí, kde byla také umístěna nová občanská vybavenost městyse (škola, mateřská škola a zdravotní středisko). Zde jsou také umístěny bytové domy. Občanská vybavenost je situována na náměstí a západně od náměstí, plochy hřišť jsou severozápadně od náměstí Výrobní území Pro městečko měla velký význam výstavba železnice, která nově vymezila urbanistickou koncepci městečka a rozdělila území na část před tratí a za tratí. Zejména měla význam na vymezení výrobního území obce a vznik nových ploch výroby za tratí. Výrobní území je reprezentováno dvěma areály zemědělské výroby severně a východně od obce, samostatnými areály škrobárny a Motorpalu. V návaznosti na zavlečovaný zemědělský výkup a nákup (silo) vznikla výrobní zóna u nádraží (Jihlavská). Rekreační území Rekreační území rodinné rekreace je soustředěno do chatové rekreační lokality Ve Vršku. Pro denní rekreaci je využívána rekreační zóna u parku a řeky Jihlavy. Současná urbanistická koncepce místních částí Bezděčín Sídlo Bezděčín leží na silnici Batelov Horní Cerekev, která prochází ve směru východ západ zastavěným územím. Zástavba obce je situována podél této silnice a po obvodu obdélníkové návsi. Jádrem sídla je náves s rybníkem, vnitřní prostor návsi je tvořen zelení, kde je také dětské hřiště. Architektonickou dominantou návsi je zvonička v horní části návsi.
- 53 -
Zástavba sídla je tvořena 1-2 podlažními domy a usedlostmi. V obci je také bytový dům, bývalý objekt školy je využíván jako kulturní a shromažďovací místnost. Výrobní území sídla je tvořeno zemědělským statkem na západním okraji sídla. Lovětín Sídlo Lovětín leží na silnici Rácov – Růžená. Zástavba obce je situována prakticky pouze po obvodu a uvnitř rozsáhlého návesního prostoru protáhlého ve směru východ – západ. Zástavba po obvodu je tvořena zemědělskými usedlostmi, ve vnitřní části jsou menší domky. Nezastavěné plochy uvnitř návsi jsou tvořeny zelení. Dominantou sídla je kaplička Panny Marie v severní části sídla. Výrobní území je tvořeno zemědělským areálem, který navazuje na zemědělské usedlosti v jižní části Lovětína. Rácov Rácov leží na silnici Batelov – Telč. Zástavba obce je tvořena kompaktní zástavbou po obvodu a uvnitř návesního prostoru a dále jednostrannou uliční zástavbou směrem na Batelov. Vnitřní prostor návsi je téměř úplně zastavěn, veřejný nezastavěný prostor je vytvořen pouze u požární nádrže a na malé návsi s kaplí Panny Marie Bolestné. Významný veřejný prostor je také území před prodejnou a bývalou školou. Výrobní území je tvořeno zemědělským areálem v západní časti obce a samostatnými zemědělskými objekty směrem na Lovětín. Nová Ves Nová Ves leží na křižovatce silnic Batelov – Horní Dubenky a Telč – Horní Cerekev. Zástavba původních zemědělských objektů s navazujícími plužinami je situována pouze severozápadně od komunikace Batelov - Horní Dubenky na jako uliční forma zástavby. Území jihovýchodně od této komunikace II/134 je tvořeno skupinami domků a menších usedlostí. V sídle není vytvořen návesní prostor. Jako centrální část je vnímanou území v okolí křižovatky silnic a u zastávky. Výrobní území je tvořeno zemědělským areálem na jižním okraji zástavby a skládkou posypů na jihozápadním okraji. Odůvodnění urbanistické koncepce Batelova 1. Zachování urbanistické struktury městyse vymezení veřejných prostranství. Rozsah historické zóny je dán historickým jádrem městyse a včetně zámku a parku a navazujících částí ulic Třešťská a Rácovská. Batelov je městečkem s bohatou historií a tomu odpovídá i plošný rozsah této zóny. Území historické zóny je vymezeno převážně jako smíšené území městské (zástavba náměstí), občanská vybavenost a zeleň. Plochy náměstí ulic a zeleně jsou vymezeny jako veřejná prostranství. V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochraně urbanistické struktury sídla, a to jednak k regulaci zástavby vymezující hlavní veřejná prostranství, tak k ochraně vlastních veřejných prostranství. 2. Vymezení ploch občanské vybavenosti. Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny jako stabilizované, nové plochy nejsou navrženy.
- 54 -
Občanská vybavenost bude umísťována na plochách veřejné a komerční občanské vybavenosti, na plochách pro sport a na plochách smíšeného území městského a v rámci přípustného využití i na jiných funkčních plochách. V centrální části by měla být umisťována především občanská vybavenost a bydlení (smíšené území městské). 3. Vymezení ploch pro bydlení a smíšené území obytné V územním plánu je v podstatě převzata koncepce umístění ploch pro bydlení, stanovená v územním plánu obce a změně č.1. Do územního plánu byly zařazeny některé lokality bytové výstavby, které byly obsaženy v původním územním plánu změně č. 1. Jedná se zejména o lokalitu Z1 Za tratí, plocha je do územního plánu převzata s regulativy stanovenými ve změně č. 1 ÚPO i s požadavkem na zpracování územní studie. Ve územním plánu je respektována koncepce redukovat rozvojové plochy na svažité a dopravně neodstupné plochy na jihovýchodním okraji sídla Pod Vrškem, kde jsou navrženy pouze dílčí plochy na okraji tohoto území. Do nového územního plánu jsou naopak zařazeny urbanisticky jednoznačně vhodné plochy jako proluky a enklávy mezi zastavěným územím (např. Z8), i když nejsou dlouhodobě zastavovány. Nově je vymezena plocha pro bydlení na jižním okraji městyse nad Pilským rybníkem (Z13). Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech, plochy pro bydlení v bytových domech nejsou vymezeny. Umístění bytů je přípustné ve vybraných plochách s RZV. Pro vybrané plochy je stanoven požadavek zpracovat územní studii. Jedná se o větší plochy nad 2 ha a plochy, kde by výstavbou na současně dostupných plochách byla znemožněna další koncepční zástavba na navazujícím území. 4. Stanovení koncepce rekreace Plochy chatové rekreační lokality Ve Vršku jsou vymezeny jako stabilizované plochy pro rodinnou rekreaci. V územním plánu jsou navrženy 2 plochy v návaznosti na zastavěné území ploch rekreace, jedna plocha byla již vymezena v původním územním plánu a jeho změně. Plochy pro ostatní formy rekreace (stravování, ubytování, penziony, rekreační hřiště, cyklostezky, a.j.) nejsou vymezeny, jsou však řešeny formou přípustných činností ve vybraných plochách RZV. V současné době je část domovního fondu využívána jako rekreační chalupy. Tyto objekty a plochy, které jsou součástí historického domovního fondu jsou v územním plánu zakresleny jako plochy bydlení v rodinných domech nebo plochy smíšené obytné. 5. Vymezení ploch pro výrobu V územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy pro průmyslovou výrobu a skladování a pro zemědělskou výrobu. U ploch pro zemědělskou výrobu jsou stanoveny regulativy umožňující umístění i jiné drobné místní nezemědělské výroby. Jako nejvhodnější lokalita pro rozvoj výrobního území obce byla zvolena lokalita Jihlavská, kde jsou také navrženy nové zastavitelné plochy pro průmyslovou výrobu a skladování.
- 55 -
6. Stanovení koncepce pro řešení dopravy V územním plánu jsou vymezeny koridory pro homogenizaci silnic II/639 a II/112 a koridor pro územní rezervu II/134. Úprava (homogenizace) bude upřesněna v podrobnější dokumentaci, rozsah úprav by neměl přesahovat vymezený koridor. Rekonstrukce úpravy komunikací a veřejných prostranství v zastavěném území budou řešeny podle podrobnější dokumentace na plochách dopravy a veřejných prostranství. 7. Stanovení koncepce řešení technické vybavenosti V územním plánu jsou navrženy plochy a koridory technická vyjevenosti. Podrobněji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části. 8. Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability Řešení ÚSES je obsaženo v samostatné kapitole textové části a v hlavních výkresech grafické části. 9. Stanovení zásad pro výstavbu V územním plánu jsou stanoveny regulativy ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) a základní prostorové regulativy pro zástavbu ploch objekty a budovami. Odůvodnění urbanistické koncepce místních částí. V návrhu územního plánu je místních částech maximálně respektována stávající urbanistická koncepce. Na základě požadavku zadání jsou ve všech místních navrženy plochy pro umožnění výstavby RD v sídle. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny převážně na plochách podél existujících komunikací, s alespoň částečně dostupnými inženýrskými sítěmi. Plochy jsou vymezeny tak, aby dotvářely ucelený obvod sídel. Jsou navrženy prostorové regulativy k zachování výšky zástavby (1-2 NP+ podkroví). V územním plánu jsou stanoveny regulativy k ochraně urbanistické struktury (zejména návsí) sídla a ochraně architektonických dominant (kapliček) sídel. Prostory návsí jsou vymezeny jako veřejná prostranství. Zemědělské areály jsou převážně vymezeny jako stabilizované. Některé nevyužívané zemědělské objekty, které navazují na zastavěné území jsou navrženy k přestavbě na smíšené území obytné. Nová plocha pro zemědělskou výrobu je vymezena pouze v Rácově.
KONCEPCE SYSTÉMU VEŘEJNÉ (SÍDELNÍ) ZELENĚ V územním plánu jsou označeny 2 základní kategorie (funkční plochy) zeleně, a to zeleň krajinná a zeleň sídelní. Krajinná zeleň Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití je krajinná zeleň zastoupena zejména na plochách přírodních (plochy chráněných území a biocenter) a plochách smíšených
- 56 -
přírodních (vlastní krajinná zeleň). V menší míře je pak zastoupena v plochách smíšených zemědělských. Sídelní zeleň Z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití je sídlení zeleň zastoupena zejména na plochách zeleně na veřejných prostranstvích, plochách zeleně přírodních charakteru a plochách zeleně soukromé a vyhrazené. V Batelově reprezentována především obnoveným parkem (kulturní památka) a zelení na náměstí. Plochy zeleněna náměstí a menších veřejných plochách na vymezeny jako plochy veřejných prostranství. Plochy zeleně u občanské vybavenosti jsou zakresleny jako plochy součást občanské vybavenosti. Nové plochy zeleně nejsou konkrétně navrženy, jsou však stanoveny regulativy umístění zeleně v nových plochách popř. jako izolační zeleň po obvodu ploch stávajících. V místních částech jsou plochy zeleně vymezeny především na návsích sídel. Podél zemědělských areálů v místních částech bude umístěna izolační zeleň. Z hlediska doplnění a úprav zeleně je třeba respektovat vhodnou skladbu dřevin a zejména používat domácí druhy dřevin.
3. 5. VÝCHODISKA NÁVRHU VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 3.5.1. Plochy bydlení Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy jako plochy pro bydlení v rodinných domech. Rozvojové lokality pro bydlení jsou zakresleny v grafické části územního plánu. Odůvodnění návrhu ploch pro bydlení ve vztahu k demografickému vývoji města Prognóza potřeby bytů za celé území ROK
2001
2015
2025
Počet obyvatel
2393
2400
2500
Počet bytů
794
810
870
Obyvatel/byt
3,01
2,96
2,87
Lokality obytné výstavby V městysi je navrženo několik směrů rozvoje obytného území. Navrhované zastavitelné plochy pro bydlení v podstatě vychází z ploch vymezených v minulém územním plánu obce (2003) změně č.1. Nově je vymezená plocha je pouze v jižní části sídla. Malá část využívá stávající infrastrukturu, většina lokalit však bude vyžadovat výstavbu nové dopravní i technické infrastruktury. Většina ploch využívá nezastavěné plochy a enklávy mezi zastavěným územím s cílem vytvořit ucelený obvod urbanizovaného území sídla.
- 57 -
Předpokládá se, že i nadále bude pokračovat trend využití části domovního fondu k rekreaci a tedy i úbytek trvale obydleného domovního fondu. Nová výstavba RD tedy nemusí znamenat odpovídající nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v městysi. Objekty pro bydlení je možné umístit při splnění daných podmínek také ve smíšeném území obytném. V územním plánu jsou zakresleny větší ucelené plochy pro bydlení. Doporučená velikost parcel z hlediska ochrany ZPF mimo zastavěné území je do 1200 m2. 3.5.2. Plochy rekreace Území městyse Batelov má dobré přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch. Převládá však individuální rekreace. Hromadná rekreace Zařízení využitelná pro hromadnou rekreaci nejsou v řešeném území příliš zastoupena. Ve městyse jsou to ubytovací a stravovací kapacity, sportovní plochy (viz. občanská vybavenost). V řešeném území jsou zastoupeny penziony a dětské tábory. Pro koupaní ve volné přírodě jsou využívány rybníky Pilský, Klubalův i další. Zařízení zimní rekreace není v řešeném území zastoupeno. Potřeby hromadné rekreace budou realizovány na plochách občanské vybavenosti popř. ve smíšeném území obytném, nové plochy hromadné rekreace nejsou navrženy . Pěší turistika a cykloturistika V řešeném území jsou zastoupeny značené turistické trasy. Územím obce procházejí značené cyklotrasy, dálkové i místní. K pohybu cyklistů je využívána současná síť místních komunikací, zemědělských cest a silnic. Individuální rekreace Individuální (rodinná) rekreace je zastoupena rekreačními chalupami a rekreačními chatami a rekreačními zahradami. Rekreační chalupy jsou umístěny převážně v místních částech v historickém domovním fondu v atraktivních lokalitách, nebo pokud objekty nejsou vhodné k trvalému bydlení. V územním plánu jsou tyto plochy zakresleny jako plochy pro bydlení nebo plochy pro smíšené území obytné. V řešeném území se nachází chatová lokalita Ve Vršku jižně od Batelova – cca 68 chat. V územním plánu je navrženo malé rozšíření této lokality, nově vymezené plochy navazují na stávající plochy rekreace. Sportovní plochy V severozápadní části městyse je situováno travnaté hřiště na kopanou včetně dalšího tréninkového hřiště. Hřiště jsou také u sokolovny a školy, staré hřiště u motorpalu je navrženo ke zrušení. Nové plochy pro sport a tělovýchovu nejsou navrženy. Malá hřiště jsou umístěna také v místních částech. Také v místních částech nejsou nové plochy pro hřiště navrženy. 3.5.3. Plochy občanského vybavení Základní rozdělení je na plochy: - plochy občanského vybavení - veřejná občanské vybavenost; - plochy občanského vybavení - sport a tělovýchova;
- 58 -
- plochy občanského vybavení - hřbitovy; - plochy občanského vybavení - komerční vybavenost; Základní informace o občanské vybavenosti městyse Batelov a místních částí: Batelov Samospráva – úřad městyse situován v objektu na náměstí. V objektu je také sídlo firmy FOWA a. s. Batelov, která zajišťuje technické služby městyse (provoz vodovodu, kanalizace a lesní činnost) Školství – základní škola a školní stravovna ¨jsou situované v západní části obce. Spádovou oblast ZŠ tvoří zejména Batelov, Lovětín, Rácov, Nová Ves, Švábov, Bezděčín a Rohozná. Mateřská škola a školní družina jsou situoványv sousedství. Spádová oblast MŠ je tvořena zejména Batelovem, Lovětínem, Rácovem, Novou Vsí, Švábovem, Bezděčínem a Rohoznou. V budově MŠ je umístěna školní družina. Zdravotnictví – zdravotní středisko a lékárna jsou umístěny v ul. Družstevní, kde je obvodní lékař, zubní lékař, dětský lékař, gynekolog a lékárna Kultura – kulturní dům je situován u náměstí, připravuje se rekonstrukce objektu. Knihovna je umístěna v hasičské zbrojnici. Sport – plochy pro sport jsou soustředěny do sportovního reálu severozápadně od náměstí hřiště na kopanou). Další menší hřiště jsou umístěny u školy.. Sokolovna – v sokolově je tělocvična a ubytovna, v návaznosti jsou umístěny hřiště. Bývalé hřiště u Motorpalu je navrženo ke zrušení (přes hřiště prochází územní rezerva přeložky silnice II/134). Dětské hřiště je umístěno u MŠ a u knihovny. Obchody – prodejny potravin a ostatní prodejny jsou situovány především v centru městyse. Stravování a ubytování – v městysi je několik restaurací a penzionů a ubytoven Služby – jsou zastoupeny většinou v objektech majitelů v obytném území obce, v územním plánu vymezeno jako smíšení území centrální nebo obytné Ostatní občanská vybavenost Česká pošta Hasičská zbrojnice - zařízení s dvěma garážemi pro hasicí techniku, společenským sálem a klubovnou Hřbitov s kaplí situovaný ve východní části městyse. Fara, kostel - objekty zapsané v seznamu kulturních památek. Kostel (kulturní památka) je situován na návsi a je prostorovou dominantou náměstí i městyse. Zámek - jde o památkově chráněný areál nového a starého zámku. Areály zámku jsou vymezeny jako občanská vybavenost. Dům s pečovatelskou službou – objekt s 15 byly vedle zdravotního střediska. Čerpací stanice pohonných hmot Jde o plně vyhovující zařízení situované podél silnice II/639. V areálu firmy Chadim na Mýtě je čerpací stanice LPG. V místních částech je zastoupena pouze základní občanská vybavenost a služby, proto občané využívají občanskou vybavenost a služby především v Batelově. Místní část Bezděčín V sídle je kulturní dům (bývalá škola) a hasičský zbrojnice. Dále je zde malé hřiště a dětské hřiště. Ve původním statku je provozována agroturistika. Obchod v sídle není, do sídla zajíždí pojízdná prodejna. Nové plochy pro občanskou vybavenost vymezeny nejsou.
- 59 -
Místní část Lovětín V Lovětíně je dostatečná občanská vybavenost. V prostoru návsi je kulturní dům, hasičská zbrojnice a hospoda. Východně od návsi je pak tenisový kurt a dále malé hřiště na kopanou. Malé dětské hřiště je umístěno na plochách zeleně na návsi.Dominantou návsi je kaplička. Obchod v sídle není, do sídla zajíždí pojízdná prodejna. Je zde rovněž provozována agroturistika. Nové plochy pro občanskou vybavenost vymezeny nejsou. Místní část Nová Ves V Nové Vsi je občanská vybavenost zastoupena objektem bývalé školy, kde je společenská místnost, knihovna a plocha pro venkovní kulturní akce. Hasičská zbrojnice je umístěna u autobusové zastávky. V sídle je prodejna smíšeného zboží. Dětské hřiště je nově situováno na východním okraji sídla. Ze služeb je zastoupeno zahradnictví a klempířství. Nové plochy pro občanskou vybavenost vymezeny nejsou. Místní část Rácov V Rácově je na malé návsi kulturní dům, dominantou návsi je kaplička. Nové hřiště je umístěno u silnice na Lovětín. U silnice na Batelov je dále prodejna smíšeného zboží a hasičská zbrojnice. Bývalá škola v současné době není využívána. Nové plochy pro občanskou vybavenost vymezeny nejsou. Koncepce občanské vybavenosti Občanská vybavenost v městysi je vyhovující, budou realizovány úpravy a rekonstrukce stávajících objektů. Nové plochy občanské vybavenosti nejsou navrženy. Zařízení občanské vybavenosti budou umísťovány do stávajících ploch občanské vybavenosti v rámci přípustných činnosti mohou být umísťovány v dalších funkčních plochách (viz. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití). V místních částech budou pro doplnění občanské využívány stávající plochy občanské vybavenosti.
3.5.4. Plochy výrobní – průmysl a skladování a drobná výroba BATELOV Výrobní území městyse je reprezentováno výrobní zónou u nádraží (ul. Jihlavská) a dále samostatnými výrobními areály v různých částech městyse. MOTORPAL. a. s. Strojírenská výroba situovaná v areálu východně od obce. Motorpal je největší zaměstnavatel v městysi. Škrobárny Pelhřimov, a. s. - zařízení, které je na k. ú. Batelova a k. ú. Bezděčín na Moravě Závod vyrábí modifikované škroby. Firma vlastní i lihovar v jižní části obce u silnice na Rácov. Výkup kovového šrotu Je situovaný v objektu železniční stanice.
- 60 -
BETOSAN, s. r. o. Jde o výrobní zařízení betonových výrobků, které je situováno na severním okraji sídla u silnice na Bezděčín, mezi silnicí a řekou Jihlava. PLASTIKO WORD, s. r.o. Jde o lisovnu obalů, firma je situovaná v centrální části obce u sportovního areálu. FIRMA CHADIM - činnost stavebně zámečnická – výroba ocelových konstrukcí, strojírenská výroba, autodoprava a spedice. Firma má dvě provozovny – Na Mýtě – mezi silnicí na Bezděčín, řekou Jihlavou a železnicí a dále pak na náměstí Míru. REJOICE, s. r. o. Výroba oděvů – konfekční výroba, sportovní oděvy, pokrývačské práce. Firma má sídlo v objektu bývalé prodejny potravin u silnice na Rácov za farou. Malování na sklo Firma je v objektu zemědělského areálu Družstva vlastníků v severní části městyse. František Viktorin Prodej uhlí, stavebně sypkého materiálu, písku, drceného kameniva, prodej je situovaný na Jihlavské ulici za areálem firmy Zemědělské zásobování a nákup. RÁCOV Žula Rácov , s. r. o. Firma provádí těžbu, výrobu a prodej drceného kamene, písku apod. v jižní části katastru Rácov. Zaměstnává cca 15 zaměstnanců. NOVÁ VES Na jihozápadním okraji sídla se nachází plocha pro skladování posypového materiálu. V ostatních místních částech nenacházejí žádné výrobní ani skladovací plochy. Navrhovaná koncepce V územním plánu jsou navrženy rozvojové plochy pro výrobu v průmyslové zóně Jihlavská. Plochy leží v návaznosti na stahávající plochy výroby, jsou dobře dopravně dostupné, oddělen\y od obytného území městyse železnicí. Ostatní areály výroby jsou vymezeny jako stabilizované a nejsou navrženy nové zastavitelné plochy Rovněž v místních částech nejsou vymezeny nové plochy pro průmyslovou nebo drobnou výrobu. 3.5.5. Plochy výrobní - zemědělská výroba Batelov Družstvo vlastníků Batelov Družstvo vlastníků Batelov má areál pro rostlinnou a živočišnou velkovýrobu situován na severním okraji Batelova, kde je soustředěno zařízení jak pro rostlinnou, tak i živočišnou velkovýrobu. Areál má vyhlášené ochranné pásmo, které je limitem využití území. Rovněž družstvo vlastníků využívá areál velkokapacitního kravína na jihovýchodním okraji obce a část zemědělského areálu v Bezděčíně, kde není živočišná výroba.
- 61 -
Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě. a. s. Zařízení situované v průmyslové zóně Jihlavská severně od tratě ČD. Místní části V místních částech Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov se nachází rovněž areály zemědělské výroby. Zemědělské družstvo Rácov Areál Lovětín V Lovětíně má družstvo zimoviště skotu v jižní části obce. Jedná se o dva objekty v současné době s kapacitou 40 ks a 80 ks. Je připravena rekonstrukce jednoho objektu, po rekonstrukci zde bude ustájeno celkem 165 ks skotu. V areálu se rovněž nachází objekt skladu a dva silážní žlaby, přičemž jeden je nevyužíván a bude zrušen. Areál Rácov V Rácově má družstvo hlavní areál v západní části sídla, kde je situováno zimoviště skotu pro 100 ks. Dále je zde objekt bývalého prasečáku, který bude zrušen a v místě bude vybudována bioplynová stanice. V současné době je připraven projekt. V areálu je dále objekt pro rostlinnou výrobu – sklad píce. V Rácově se nachází rovněž 2 objekty zemědělské výroby u silnice na Lovětín – dále od sídla je bývalý prasečák, v současné době je zde ustájeno 10 ks plemenných býků, dále je zde silážní žlab, objekt skladu. Zemědělský objekt blíže k Rácovu (nyní nevyužívaný) je navržen na přestavbu pro smíšené území. V Rácově je v návaznosti na hlavní areál navržena nová zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu. Farma Nová Ves, spol. s r. o. Areál je situovaný v jižní části obce u silnice směrem na Rácov, z živočišné výroby je zde objekt kravína – 100 ks dojnic, 30 ks výkrm býci, dále pak teletník pro 50 ks. Část areálu (zahrada a bývalá zem. usedlost) je vymezena jako přestavbová plocha pro agroturistiku. Soukromí zemědělci Z velkých soukromých zemědělců je třeba jmenovat farmu pana Dvořáka, který má živočišnou výrobu ve statku v Rácově (mlýn) – cca 100 ks krav, dále využívá objekt bývalé bramborárny v Batelově podél silnice na Jihlavu a rovněž hospodářské objekty ve starém zámku. Dále jsou dva soukromí zemědělci v místní části Nová Ves a 1 soukromý zemědělec v Bezděčíně. Vliv zemědělské výroby na životní prostředí a) vyhlášená ochranná pásma Areál Družstva vlastníků Batelov, situovaný na severním okraji zastavěného území měl stanoveno ochranná pásma živočišné výroby vyhlášené územním rozhodnutím stavebního úřadu. Ochranné pásmo mělo tvar polygonu a bylo vyhlášeno 8.2. 1983 MNV Batelov pod č.j. Výst.1037/82 – 328/1. Územním rozhodnutím stavebního úřadu v Batelově bylo Ochranné pásmo pro ZD Batelov nově vyhlášeno dne 5.10.1990, č. j. Výst./1197/90-332/3.
- 62 -
Toto platné ochranné pásmo od areálu živočišné výroby je zakresleno odůvodnění.
v grafické části
Velkokapacitní kravín ZD Batelov situovaný východně od Batelova u silnice na Spělov má stanovené ochranné pásmo živočišné výroby vydané stavením úřadem ze dne 20.9.1983 pod č. j. OP-1/83, Výst./735/83-332/3. Toto platné ochranné pásmo od velkokapacitního kravína je zakresleno v grafické části odůvodnění.
b) vypočtená ochranná pásma stájí pro chov hospodářských zvířat podle aktuálního využití ŽV Pro posouzení nově navrhovaných ploch chráněné zástavby (zejména ploch pro bydlení) ve vztahu k aktuálním stavům živočišné výroby byl proveden výpočet ochranného pásma objektů živočišné výroby v sídlech Nová Ves, Lovětín a Rácov. Vypočtená ochranná pásma jsou zakreslena v koordinačním výkrese odůvodnění územního plánu, výpočetní listy jsou uvedeny v příloze. Navržené zastavitelné plochy pro bydlení v sídlech Batelov, Bezděčín, Nová Ves a Rácov jsou vymezeny mimo území ohrožené negativními vlivy živočišné výroby. V sídle Lovětín je vymezena zastavitelná plocha pro bydlení Z20 v blízkosti farmy ZD Rácov, kde je počítáno s rekonstrukcí stávajícího kravína na zimoviště skotu s kapacitou 165 ks. Uvedená plocha je v územním plánu vymezena jako plocha s podmíněně přípustným využitím. Využití plochy je podmíněno kladným posouzením z hlediska hlukových a pachových emisí ze zemědělského areálu. Pro novou výstavbu objektů zemědělské a živočišné výroby eventuelně rekonstrukci objektů živočišné výroby uvnitř areálů v celém řešeném území je třeba záměr nově posoudit z hlediska dopadu na životní prostředí dle platné legislativy.
- 63 -
VÝPOČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - ZD Rácov, farma Lovětín
OBJEKT ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ř
UKAZATEL
1
c
KAT
K
d
STAV
165
e
OŽH
500
f
CŽH
82500
g
T
h
Cn
0,005
i
En
0,825
j
TECH
-10%
k
PREV
0%
2
3
4
POZNÁMKA
CELKEM
1,731601732
0,5775
165
l
ZEL
-10%
m
OST
-10%
n
CEL
-30%
o
EKn
0,5775
p
Ln
70%
r
EKn.Ln
s
LES
t
αn
u
EKn.an
v
αES
170 98,175
98,175 170
32 18,48
18,48 32
x
rPHO
0,731281579
91,3955717
y
±
PHO v m =
91
- 64 -
VÝPOČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - Farma Nová Ves, s.r.o.
OBJEKT ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ř
UKAZATEL
1
2
3
c
KAT
K
VS
T
d
STAV
100
30
50
e
OŽH
500
320
120
50000
9600
6000
100
20
50
0,005
0,005
0,002
f
CŽH
g
T
h
Cn
i
En
0,5
0,1
0,1
j
TECH
-10%
-10%
0%
k
PREV
-7%
-7%
-9% -10%
4
POZNÁMKA
CELKEM
1,926782274
0,519
l
ZEL
-10%
-10%
m
OST
0%
0%
0%
n
CEL
-27%
-27%
-19%
73%
73%
81%
o
EKn
0,365
0,073
0,081
p
Ln
185
185
220
r
EKn.Ln
67,525
13,505
17,82
s
LES
t
αn
0
0
8
u
EKn.an
0
0
0,648
v
αES
x
rPHO
0,688090234
85,99751744
y
±
PHO v m =
86
98,85 190,4624277 0,648 1,248554913
- 65 -
VÝPOČETNÍ LIST NÁVRHU PHO - ZD Rácov, farma Rácov
OBJEKT ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Ř
UKAZATEL
1
c
KAT
K
d
STAV
160
e
OŽH
500
f
CŽH
80000
g
T
h
Cn
0,005
i
En
0,8
2
3
4
POZNÁMKA
CELKEM
1,785714286
0,56
160
j
TECH
k
PREV
l
ZEL
-10%
m
OST
-10%
n
CEL
-30%
o
EKn
p
Ln
170
r
EKn.Ln
95,2
s
LES
-10% 0%
70% 0,56
95,2 170
t
αn
u
EKn.an
v
αES
x
rPHO
0,718566846
89,80648441
y
±
PHO v m =
90
32 17,92
17,92 32
- 66 -
3.6. ODŮVODNĚNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Základní členění vychází vyhláška č. 501 /2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter řešeného území daného území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Nově jsou vymezeny plochy zeleně (sídelní zeleň na veřejných prostranstvích, sídelní zeleň přírodního charakteru a zeleň soukromá a vyhrazená), které nejsou v základním členění výše uvedené vyhlášky obsaženy. Plochy zastavěné a zastavitelné se člení na: Plochy bydlení 1) Bydlení v bytových domech (BH) 2) Bydlení v rodinných domech (BI) Plochy rekreace 3) Plochy pro rodinnou rekreaci (RI) 4) Plochy pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy občanského vybavení 5) Veřejná občanská vybavenost (OV) 6) Komerční občanská vybavenost (OK) 7) Sport a tělovýchova (OS) 8) Hřbitovy (OH) Plochy veřejných prostranství 9) Veřejná prostranství (PV) Plochy smíšené obytné 10) Plochy smíšené městské (SM) 11) Plochy smíšené venkovské (SV) Plochy dopravní infrastruktury 12) Plochy silniční dopravy (DS) 13) Plochy účelových komunikací (DU) 14) Plochy dopravních zařízení (DP) 15) Plochy drážní dopravy (DZ) Plochy technické infrastruktury 16) Plochy technického vybavení (TI) Plochy výroby a skladování 17) Drobná výroba a řemeslná výroba (VD) 18) Průmyslová výroba a skladování (VP) 19) Zemědělská výroba (VZ) Plochy zeleně 20) Sídelní zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) 21) Sídelní zeleň přírodního charakteru (ZP) 22) Zeleň soukromá a vyhrazená (ZS) Plochy nezastavěné se člení na: Plochy vodní a vodohospodářské 1) Vodní plochy a toky (W) Plochy zemědělské 2) Plochy zemědělské (NZ)
- 67 -
Plochy lesní 3) Plochy lesů (NL) Plochy přírodní 4) Plochy chráněných území a biocenter (NP) Plochy smíšené nezastavěného území 5) Plochy smíšené přírodní (NSp) 6) Plochy smíšené zemědělské (NSz) Plochy těžby nerostů 7) Krajinné zóny těžby (NT)
3. 7. OCHRANA PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ Přírodní podmínky Krajinná charakteristika území Batelov leží ve střední části Českomoravské vysočiny v povodí řeky Jihlavy. Řešené území charakterizuje značně členitý terén s převahou svahů orientovaných k severu a západu. Nejnižší místo je v údolí řeky Jihlavy - 540 m n. m. a nejvyšší místo v okolí Batelova je zalesněný kopec zvaný Vršek - 631 m n. m., situovaný jižně od obce. Z hlediska geomorfologického patří řešené území do Českomoravské vrchoviny, podcelku Javořické vrchoviny. Řešené území má charakter zemědělsko lesní krajiny. Zemědělsky obhospodařované plochy zabírají severní část řešeného území, i v této části je však patrné značné množství trvalých vegetačních formací. Tyto segmenty zvyšují prostorovou diverzitu a vytvářejí základní podobu krajinného rázu řešeného území. Orná půda je místy rozčleněna plochami travobylinných společenstev (louky, nevyužívané plochy), jež jsou vázány především na drobné nivy vodních toků a k nim přiléhající svahy. Dřeviny jsou mimo lesní pozemky vázány zejména ke krajinným segmentům liniového charakteru. (meze, kamenice, polní cesty, vodní toky) Jižní část řešeného území je tvořena krajinou lesní, do řešeného území zasahuje lesní komplex vrcholové části Javořické vrchoviny, kde převažují lesy, osídlení je zastoupeno v nezalesněných enklávách lesa a v nezalesněném území převažují trvalé travní porosty. Řešené území představuje velmi hodnotnou krajinu, kde je vymezen nadregionální a regionální ÚSES, nachází se zde lokality zvláštní ochrany přírody a krajiny, část řešeného území leží v hranicích navrhovaného Přírodního parku Javořická vrchovina. Osídlení krajiny Základní osídlení je soustředěno do městyse Batelov, místních částí Bezděčín, Lovětín, Rácov a Nová Ves. Dále je řešeném územní několik samot a mlýnů. V blízkosti Batelova se dále nachází chatová lokalita pod Vrškem a v celém území se nacházejí rozptýlené rekreační objekty. V jižní části řešeného území se nachází lom Rácov, kde probíhá těžba stavebního kamene. V územním plánu jsou nové plochy osídlení navrženy v návaznosti na stávající sídelní strukturu, ve volné krajině nejsou navrženy nové plochy osídlení.
- 68 -
Vodní toky a plochy Nejvýznamnějším vodním tokem, který protéká řešeným územím od východu k západu je řeka Jihlava, území se nachází v horní části tohoto toku. Řešeným územím dále protékají Batelovský potok a Lovětínký potok a jejich přítoky, okrajovými částmi řešeného území protékají Hraniční potok, Švábský potok, Hanzalka, Třešťský potok a další vodní toky. Vodní toky řešeného území protékají většinou v přirozených neregulovaných korytech s bohatým zastoupením břehové zeleně v okolí toků. V krajině Batelovska jsou rybníky zastoupeny dostatečně. Nejvýznamnější jsou na řece Jihlavě rybníky Škrobárenský a Zámecký, na Batelovském potoce rybníky Nový a Pilský a na Lovětínském potoce Klubalů a Dolní lovětínský. Velké rybníky Švábovský a Hladov jsou také v zájmovém území těsně za hranicemi katastrů. Lesy Lesní půda se rozkládá na 37,63 % z celkové výměry řešeného území. Největší zastoupení lesní půdy je na katastrálním území Nová Ves u Třešti, a to 60,32 % z celkové výměry katastru. Na katastrálním území Rácov je lesní půda zastoupena 45,95 % z celkové rozlohy. Největší lesní komplexy se tedy nachází v jižní části řešeného území. Na katastrálním území Batelov se rozkládají dva velké lesní komplexy: Mukařka a Hanzalka. Lesy jsou tvořeny převážně smrkovými porosty, méně jsou zastoupeny lesy smíšené. Reliéf území Řešené území je charakterizováno členitým terénem, v severní části převládají velké plochy zemědělské půdy, členěné údolími vodotečí v jižní části převládají lesy. Reliéf terénu směrem jižním stoupá. Nadmořská výška vrchů u Batelova je nad 600 m. n. m. (Vršek 631 m.n.m., Havlův kopec 679 m.n.m.), v jižní části vrchy dosahují nad 700 m (Kozí hřbet 755 m.n.m.). Nadmořská výška sídel je Batelov 546 - 586 m. n. m., Bezděčín 584 - 594 m. n. m., Lovětín 602 - 620 m. n. m., Nová Ves 614 - 618 m. n. m., Rácov 615 - 640 m. n. m. V místních částech jsou dálkové pohledy na sídla především z příjezdových komunikací a okolních vrchů. Místní části nemají výraznou stavební dominantu. Dálkové pohledy v Batelově V okolní krajině se uplatňuje zejména zástavba historického jádra obce. Výraznou dominantou dálkového pohledu je zejména kostel Sv. Petra a Pavla na náměstí a také oba zámky a základní škola. Významné pohledy jsou ze severu, severozápadu a také z vrchů nad městečkem. Z technických objektů se nejvýrazněji uplatňuje v podhledech na městys silo u nádraží. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území V řešeném území se nenachází. NATURA 2000 V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.
- 69 -
Památné stromy • Batelovská lípa – e. č. 707025.1/1 • V místní části Nová Ves je návrh na zpamátnění lípy uvnitř obce na parcele č. 1409/1. Významné krajinné prvky V řešeném území jsou z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy, mokřady. Registrované významné krajinné prvky • zámecký park v Batelově • dubová alej v Batelově • Stejnkova louka - k. ú. Batelov • U Sv. Markéty – k. ú. Nová Ves • Kotrba - k. ú. Nová Ves • Na Pekle - k. ú. Rácov • Nedvězí - k. ú. Rácov Registrované VKP jsou zakresleny v grafické části odůvodnění ÚP ÚSES Součástí řešení územního plánu je návrh místního (lokálního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Návrh řešení ÚSES v územním plánu zpracovala v únoru 2012 firma Ageris, spol s.r.o., ÚSES je popsán v samostatné kapitole. Přírodní park • Přírodní park Javořická vrchovina – navrhovaná hranice je zakreslena v grafické části odůvodnění, hranice byla upravena Migrační propustnost krajiny pro velké savce (vlk, rys, medvěd, los, jelen) Část řešeného území náleží do migračně významného území (MVU). Jižní částí řešeného území prochází dálkový migrační koridor (DMK), koridor je zakreslen v grafické části odůvodnění. Obecným principem je nesnižovat novými zásahy do krajiny průchodnost migračního koridoru. Migrační koridor je zakreslen v grafické části odůvodnění. Geomorfologické poměry Provincie : Česká vysočina Českomoravská soustava Subprovincie : Celek : Českomoravská vrchovina Podcelek : Javořická vrchovina Území obce je součástí Javořické vrchoviny, která sousedí s Křemešnickou a Humpoleckou vrchovinou. Nerostné suroviny V řešeném území jsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb č. 2692 a 2697. Jsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) Rácov. Ve správním území je evidován dobývací prostor č. 70583 Rácov. V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a ani zde není evidováno sesuvné území. - 70 -
V řešeném území se nachází lom Rácov, který je situován v jižní části řešeného území, jižně od sídla Rácov. Těžbu provádí organizace Žula Rácov, s.r.o., zaměřená na výrobu stavebního kamene a štěrků. V areálu je umístěn také prodej písků a štěrků. Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou uvedeny v textové části a vyznačeny v grafické části územního plánu. V územním plánu budou respektovány tyto nemovité kulturní památky. V územním plánu bude respektována hranice židovského ghetta. k. ú. Batelov • 17962/7-4682 • 44980/7-4681 • 13807/7-4684 • 27600/7-4693 • 45436/7-4692 • 15408/7-4697 • 16590/7-4698 • 19649/7-4702 • 20411/7-4696 • 23022/7-4703 • 30130/7-4700 • 34069/7-4701 • 36833/7-4704 • 37543/7-4695 • 46987/7-4699 • 68405/7-4688 • 22538/7-4690 • 27015/7-4689 • 21251/7-4705 • 41434/7-4694 • 68404/7-4691 • 33201/7-4679 • 35877/7-4687 • 31588/7-4685
Kostel sv. Barbory + hřbitov s ohradní zdí kolem kostela Kostel sv. Petra a Pavla Synagoga Židovský hřbitov Památník Karla Havlíčka Borovského Boží muka u silnice do Lovětína Boží muka v zahradě u silnice směrem na Rácov Boží muka při silnici na Bezděčín Boží muka v zahradě severně od obce Boží muka při silnici do Nové Vsi Boží muka severně od obce Boží muka u autobusové zastávky Boží muka u silnic do Švábova Boží muka u silnice směrem do Třešti Boží muka při silnici k Spělovu Socha Immaculata před kostelem Socha sv. Jana Nepomuckého Sloup se sochou Panny Marie při silnici do Třešti Architektonizované sochařské dílo - Kalvárie na kopci Poštovní pilíř - Novecký kopec Kašna na náměstí Nový zámek, starý zámek + zámecký park Venkovská usedlost Fara
k. ú. Bezděčín na Moravě • 47002/7-4706 Boží muka • 27634/7-4707 Pamětní kámen k. ú. Lovětín u Třešti • 31068/7-4977 Kaple P. Marie • 31373/7-4979 Boží muka při cestě k Batelovu • 46775/7-4978 Boží muka na kopci v lese
- 71 -
k. ú. Nová Ves u Třešti • 32431/7-4828 Hrad Janštejn - zřícenina • 21585/7-5045 Boží muka při silnici k Batelovu • 33288/7-5046 Kříž u vsi k. ú. Rácov • 25736/7-5165 • 34246/7-5166 • 37201/7-5168
Kaple P. Marie Bolestné Boží muka směr Batelov Nádrž na návsi
Území s archeologickými nálezy k. ú. Batelov • 23-41-06/2 • 23-41-06/4 • 23-41-06/5
Středověké a novověké jádro obce Batelov Židovský hřbitov Pilský rybník
k. ú. Lovětín u Třešti • 23-41-12/1 Středověké a novověké jádro obce Lovětín k. ú. Nová Ves u Třešti • 23-41-11/1 Zřícenina hradu a dvora Janštejn • 23-41-11/4 Zaniklý rybník k. ú. Rácov • 23-41-11/3 • 23-41-11/2
Středověké a novověké jádro obce Rácov ZSV Nedvězí u Rácova
Ochrana archeologických lokalit Součástí kulturních a civilizačních hodnot území jsou i archeologické památky (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Ochrana tzv. památek místního významu Je nezbytné respektovat kulturní urbanistické a architektonické hodnoty místního významu, objekty přispívající ke kulturnímu dědictví a identity obce, které nejsou památkově chráněny, ale mají svůj kulturní, historický a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (drobné sakrální stavby, kapličky, kříže, kameny). Tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat.. V územně analytických podkladech jsou dále vytipovány historicky významné stavby – rodný dům Karla Mlejnka v Bezděčíně.
- 72 -
3. 8. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Návrh územního systému ekologické stability zpracovala firma Ageris, s.r.o., Jeřábkova 5, 602 00 Brno, RNDr. Jiří Kocián, Ing. Michal Kovář. Územní systém ekologické stability - odůvodnění Podkladové dokumentace Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou následující dokumentace: • Územně technický podklad regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability ČR (1 : 50 000); • Aktualizace ZUR kraje Vysočina (2011); • Řešení ÚSES v územně analytických podkladech ORP Pelhřimov a Jihlava. • Řešení ÚSES v územním plánu obce Batelov (2003); • Řešení ÚSES v územně plánovací dokumentaci obcí navazujících na zájmové území: územní plán Horní Cerekev (2010), územní plán Horní Ves (2010), územní plán Horní Dubenky (2008), územní plán Řásná (2005), územní plán obce Růžená (2004), územní plán sídelního útvaru Třešť (1998), územní plán sídelního útvaru Dolní Cerekev (2003) a územní plán obce Rohozná (2006). Přírodovědná východiska a koncepce ÚSES Územní systém ekologické stability tvoří biocentra, biokoridory a interakční prvky (interakční prvky je účelné vymezit územním plánem v návaznosti na řešení komplexních pozemkových úprav či podrobných projektů, z tohoto důvody nebyly vymezovány). Biocentrum je plocha, která svojí polohou v krajině a celkovou rozlohou umožňuje vznik sukcesně vyspělých a přirozeně stabilních (odolných) ekosystémů tvořených autochtonními druhy organizmů. Biokoridor je pás území propojující biocentra a umožňují mezi biocentry šíření autochtonních druhů organizmů. Potenciální funkčnost biocenter a biokoridorů vychází z celkové koncepce uspořádání prvků v krajině a dodržení prostorově funkčních parametrů. Významná je také poloha prvků vzhledem k charakteru území. Aktuální funkčnost biocenter a biokoridorů je pak dána především stavem bioty v daném prvku a v prvcích navazujících. Soubor biocenter a biokoridorů vymezených v příbuzných typech prostředí tvoří soustavu prvků ÚSES. Obecně platí, že biokoridor spolu s biocentry, která propojuje, náleží obvykle ke stejné soustavě prvků a jsou tedy vymezovány v příbuzných typech prostředí. Na území obce Batelov byly vymezeny následující soustavy prvků ÚSES: Hydrofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v nivních polohách v jednoznačné vazbě na vybrané vodoteče. Obligátní součástí prvků těchto soustav jsou příslušné vodní toky doplněné o nezbytné navazující biotopy niv (hydrogeobiocenózy a geobiocenózy s těžištěm výskytu v 5. hydrické řadě); Minimální plocha lokálního biocentra hydrofilní soustavy je 1 ha, při maximální délce lokálního biokoridoru hydrofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální šířce 20 m. V plochách prvků hydrofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy a ekosystémy proudících vod, které mohou být odůvodněných případech kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, mokřady) a ekosystémy stojatých vod (tůně, malé vodní nádrže). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů
- 73 -
organizmů (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace). Mezofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v běžných mezofilních polohách (geobiocenózy s těžištěm výskytu ve 3. hydrické řadě), tedy mimo nivní (a suché) polohy. Minimální plocha lokálního biocentra mezofilní soustavy jsou 3 ha, při maximální délce lokálního biokoridoru mezofilní soustavy 2 000 m a jeho minimální šířce 15 m (dle místních podmínek jsou však využívány šířky 20 m). V plochách prvků mezofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy, které mohou být odůvodněných případech kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, paseky, lada). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů. (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace). Nadregionální biokoridor je řešen jako tzv. složený biokoridor komponovaný z vložených biocenter v prostorových parametrech stanovených pro lokální případně regionální biocentra a z úseků regionálních případně nadregionálních biokoridorů, propojujících tato biocentra (v maximální délce 700 m). Přehled zastoupených větví 1. Mezofilní (bučinná) větev nadregionálního ÚSES • Řešení nadregionálního ÚSES je koncepčně převzato ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina a z jeho zapracování do územních plánů obcí navazujících na zájmové území; • Nadregionální ÚSES je v zájmovém území zastoupen jedním nadregionálním biocentrem NRBC 80, dvěma úseky nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / 1 a NRBK 120/2 a dvěma biocentry v lokálních parametrech vloženými do trasy nadregionálního biokoridoru NRBK 120 / LBC 17 a NRBK 120 / LBC 18; • Nadregionální biocentrum je vymezeno při jižní hranici zájmového území v souvislém lesním komplexu „Velký les“. Nadregionální biokoridor je pak vymezen při jihozápadní hranici jako součást téhož lesního komplexu. 2. Hydrofilní větev lokálního ÚSES vedená ve vazbě na tok Jihlavy • Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a navazuje na vymezení ÚSES v územně plánovací dokumentci navazujících obcí Dolní Cerekev (2003) a Horní Cerekev (2010); • Větev je tvořena čtyřmi lokálními biocentry LBC 1 až 4 a čtyřmi lokálními biokoridory LBK 1 až 4; • Větev protíná zájmové území od jeho východní hranice po hranici Západní, v centrální části zájmového území prochází zastavěným územím Batelova; • Biokoridory jsou vymezeny převážně jako 10 m pásmo kolem toku Jihlavy (tedy v celkové šíři cca 20 m), místy je jejich plocha rozšířena v případě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí. 3. Hydrofilní větev lokálního ÚSES vedená ve vazbě na Hraniční potok • Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a navazuje na řešení územního plánu navazující obce Dolní Cerekev (2003); • Větev je tvořena dvěma lokálními biocentry LBC 5 a LBC 6 a třemi lokálními biokoridory LBK 5 až 7; - 74 -
• Větev prochází východní partií obce Batelov a podél její severní hranice; • Biokoridory jsou vymezeny převážně jako 10 m pásmo kolem Hraničního potoka (tedy v celkové šíři cca 20 m), místy je jejich plocha rozšířena v případě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí. 4. Hydrofilní větev lokálního ÚSES vedená ve vazbě na potok Hanzalka • • • •
Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003); Větev je tvořena lokálním biocentrem LBC 7 a lokálním biokoridorem LBK 8; Větev prochází východní partií obce Batelov; Biokoridor je vymezen převážně jako 10 m pásmo kolem potoka Hanzalka (tedy v celkové šíři cca 20 m), místy je jeho plocha rozšířena v případě, že bylo vhodné zahrnout do plochy biokoridoru ekologicky hodnotné plochy v jeho okolí.
5. Hydrofilní větev místního ÚSES vedená ve vazbě na Švábovský potok • • • •
Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územních plánů navazujících obcí Horní Cerekev (2010), Horní Ves (2010) a Horní Dubenky (2008); Větev je tvořena lokálním biocentrem LBC 8 a lokálními biokoridory LBK 9 a LBK; Větev prochází podél západní hranice obce Batelov; Biokoridory jsou vymezeny převážně jako 10 m pásmo kolem Švábského potoka (tedy v celkové šíři cca 20 m).
6. Mezofilní větev místního ÚSES • Protíná zájmové území od jeho severní hranice po nadregionální biocentrum NRBC 80 v jižní části zájmového území. Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu navazující obce Švábov (2010) kterou krátký úsek větve prochází; • Větev je tvořena lokálními biocentry LBC 4, 5, 9, a 10 až 12 a lokálními biokoridory LBK 11 až 16; • Biokoridory jsou vymezeny převážně v šíři 20 m a přednostně jsou vedeny přes prvky trvalé vegetace a v lesních komplexech, v nezbytně nutné míře také přes zemědělsky využívané plochy. 7. Mezofilní větev místního ÚSES • Protíná východní část zájmového území od jeho severovýchodní po hranici jihovýchodní. Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu sídelního útvaru navazující obce Třešť (1998); • Větev je tvořena lokálními biocentry LBC 7, 14 a 15 a lokálními biokoridory LBK 20 až 23; • Biokoridory jsou vymezeny převážně v šíři 20 m a přednostně jsou vedeny přes prvky trvalé vegetace a v lesních komplexech, v nezbytně nutné míře také přes zemědělsky využívané plochy. 8. Mezofilní větev místního ÚSES • Prochází při západní hranici zájmového území. Větev vychází z řešení územního plánu obce Batelov (2003) a územního plánu navazující obce Horní Ves (2010); • Větev je tvořena lokálními biocentry LBC 13 a 16 a lokálními biokoridory LBK 17 až 19;
- 75 -
• Biokoridory jsou vymezeny převážně v šíři 20 m a přednostně jsou vedeny přes prvky trvalé vegetace a v okrajových partiích souvislých lesních porostů, v nezbytně nutné míře také přes zemědělsky využívané plochy.
3. 9. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVY Širší dopravní vztahy Silniční síť - širší vztahy Městys Batelov je na dopravní síť napojen silnicemi II. tříd. Nejvýznamnější jsou silnice II/639 Kamenice nad Lipou - Horní Cerekev - Kostelec, která zajišťuje dopravní spojení ve směru východ - západ a také zajišťuje napojení městyse přes Kostelec na město Jihlavu (ORP), silnice II/402 Batelov - Třešť - Nová Brtnice, zajišťující napojení směrem na město Třešť a silnice II/134 Jarošov nad Nežárkou - Panské Dubénky - Batelov ve směru na Jindřichův Hradec. V blízkosti řešeného území (v zájmovém území) prochází 2 silnice I. třídy. Dopravní napojení na silnici I/23 je možné v Telči – vzdálenost od Batelova je 15 km, dopravní napojení na silnice I/38 je možné ve Stonařově – vzdálenost je cca 15 km. Dálnice D1 je nejblíže dostupná v Jihlavě (cca 20 km). Základní páteřní síť kraje Vysočina – podle tohoto dokumentu je přímo v řešeném území zařazena do páteřní sítě silnice II/112 Pelhřimov- Horní Cerekev - Telč - Želetava, která zajišťuje dopravní napojení na město Telč a na Horní Cerekev. V zájmovém území pak do páteřní sítě náleží silnice II/406, silnice I/23 a silnice I/38. Širší vztahy železniční dopravy Městys Batelov leží na trati č. 225 Havlíčkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev - Jindřichův Hradec-Veselí nad Lužnicí, která je zařazena do celostátních drah. V řešeném území je umístěna stanice Batelov. Širší vztahy cyklistické a pěší turistiky Územím procházejí dálkové a místní cyklotrasy. V řešeném území jsou zastoupeny značené turistické trasy. Silniční doprava Řešeným územím procházejí tyto silnice: • II/112 Pelhřimov- Horní Cerekev - Telč - Želetava • II/134 Jarošov nad Nežárkou - Panské Dubénky - Batelov • II/402 Batelov - Třešť - Nová Brtnice • II/639 Kamenice nad Lipou - Horní Cerekev - Kostelec • III/13421 Batelov - Rácov • III/13422 Rácov - Lovětín • III/13423 Batelov - Švábov - Horní Cerekev • III/13424 Batelov – spojka • III/0394 Nový Svět - Spělov - 76 -
Všechny silnice jsou majetkem kraje Vysočina. Silnice II/112 Silnice prochází západní částí řešeného území ve směru sever – jih a prochází zastavěným územím místní části Nová Ves, kde zajišťuje také přímou obsluhu objektů. Trasa silnice je územně stabilizovaná. V ZÚR kraje Vysočina je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy této silnice o šířce 80 m. V územním plánu Batelova je uvedený koridor zpřesněn následovně: - v zastavěném území je koridor pro homogenizaci silnice II/112 zúžen na šířku stávajícího uličního prostoru (stávající dopravní plochy). - mimo zastavěné území je koridor ponechán o šířce podle ZÚR 80 m. Silnice II/134 Silnice prochází zastavěnou částí Batelova a místní části Nová Ves, kde zajišťuje také přímou obsluhu objektů. V novém územním plánu je zrušena přeložka silnice II/134 západně od Batelova. V územním plánu je na základě požadavku zadání zakreslena územní rezerva silnice označená jako přeložka silnice II/134 (propojení silnic II/639, II/402 a II134). V územním plánu je vymezena územní rezerva koridoru o šířce 80 m. Do územního plánu byla převzata trasa podle dopravní studie (Přeložka silnice II/134 v obchvatu obce Batelov – Profi Jihlava 10/2006). Trasa je situována mimo zastavěné území. Odůvodnění: Tato silnice slouží jako spojnice mezi krajem Vysočina a Jihočeským krajem, v úseku této silnice je nadměrný provoz nákladních vozidel z lomu Rácov a tato nákladní doprava projíždí centrem Batelova, který není dimenzován na tuto zátěž. Silnice II/402 Silnice prochází zastavěnou částí Batelova směrem na Třešť a zajišťuje také přímou obsluhu objektů. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Silnice II/639 Silnice prochází severní částí řešeného území ve směru východ – západ. Silnice prochází v souběhu s železnicí zastavěnou částí Batelova a dále prochází zastavěnou částí Bezděčín, kde zajišťuje přímou obsluhu objektů. Trasa silnice je územně stabilizovaná. V ZÚR kraje Vysočina je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy této silnice o šířce 80 m. V územním plánu Batelova je uvedený koridor zpřesněn následovně: - v zastavěném území je koridor pro homogenizaci silnice II/639 zúžen na šířku stávajícího uličního prostoru (stávající dopravní plochy). - mimo zastavěné území je koridor vymezen o šířce podle ZÚR 80 m. Silnice III. třídy Silnice III. třídy jsou územně stabilizovány a případné úpravy se budou týkat zlepšení jejich technických parametrů ve stávající trase.
- 77 -
Úpravy silnic mimo zástavbu předmětné obce budou výhledově probíhat dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic” (dle schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě) v těchto kategoriích: V zastavěném území budou úpravy silnic prováděny v odpovídající funkční skupině a typu, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací”. Při výstavbě inženýrských sítí bude třeba v následné projektové dokumentaci minimalizovat dotčení silnic. Místní komunikace Úseky silnic procházející městem a místními částmi zajišťují také přímou obsluhu objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace. Stávající a navrhované plochy pro místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako plochy veřejných prostranství (stávající a navrhované). Úpravy a rekonstrukce místních komunikací budou realizovány také na stávajících plochách veřejných prostranství. V územním plánu jsou zakresleny pouze jednoznačně lokalizované navrhované místní komunikace. Místní komunikace v rámci rozvojových ploch budou upřesněny v podrobnější navazující dokumentaci. Komunikační napojení lokalit v podrobnější dokumentaci řešit v souladu s ČSN 736110, ČSN 736102 a ČSN 736101. Funkční skupiny komunikací (ČSN 736110): Silnice II. třídy v základní páteřní síti kraje – B, ostatní silnice II a III. třídy a místní komunikace - C Mimo souvisle zastavěné území obce bude respektováno silniční OP silnic II. a III. třídy ve smyslu § 30 zákona o pozemních komunikacích (15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu). Počty vjezdů na silniční síť i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí pro napojení rozvojových ploch na stávající dopravní infrastrukturu budou minimalizovány. Trasy nových inženýrských sítí budou navrženy tak, aby bylo minimalizováno dotčení silnic. Zemědělská doprava Pro pohyb zemědělské techniky bude využívána stávající síť zemědělských cest doplněné o nově upravené a obnovené úseky cest. Definitivně bude řešena cestní síť v návrhu komplexních pozemkových úprav (KPÚ) na katastrálních územích. V řešeném území se však v současné době KPÚ nepřipravují. Trasy zemědělských cest v uzemním plánu vychází ze současné cestní sítě a katastrální mapy. V územním plánu je umožněna také změna cestní sítě, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je možné umístit také zemědělské cesty.
- 78 -
Cyklistické a pěší cesty Cyklistické trasy Řešeným územím procházejí stávající cyklotrasy (dálkové i místní) a jsou zde navrženy nové cyklotrasy v rámci mikroregionu. Pěší a turistické trasy Řešeným územím procházejí stávající značení turistické trasy. Chodníky Budou v zásadě navrženy alespoň jednostranné podél průjezdných úseků silnic v zastavěném území města a místních částí. Rovněž bude nutné zajistit přístup pro pěší k novým rozvojovým plochám (navrhované průmyslové zóny). V grafické části územního plánu nejsou chodníky podél komunikací zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací. Doprava v klidu Odstavné a parkovací plochy Přehled rozhodujících parkovacích lokalit v Batelově - parkoviště u domu s pečovatelskou službou - parkoviště u hasičské zbrojnice - parkoviště u zámku - parkoviště u bývalé spořitelny - parkoviště u hřbitova - parkoviště u Sokolovny - parkoviště u kostela - parkoviště před poštou - parkoviště u restaurace Na Západě a další Nová parkoviště budou vybudovány v rozvojových (zastavitelných a přestavbových) plochách. Parkoviště budou situovány uvnitř těchto ploch, lokalizace bude stanovena v podrobnější dokumentaci. U vybraných ploch je potřeba umístění parkoviště stanovena v regulativu (podmínkách využití území) dané plochy. Nová parkoviště budou vybudována také v rámci vymezených veřejných prostranství. Ve stabilizovaných územích je možné umístění parkovišť v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch. V místních částech se parkuje na veřejných prostranstvích. Garáže V současné době jsou v sídle dvě skupiny řadových garáží, a to západně od stadionu. Ostatní osobní vozidla jsou garážována na vlastních pozemcích.
- 79 -
Nové jednoznačně vymezené plochy garáží nejsou v územním plánu navrženy.. Výstavba garáží je přípustná na plochách pro dopravu i na jiných funkčních plochách, je možná výstavba garáží na nových rozvojových plochách bytové výstavby (bude upřesněno v podrobnější dokumentaci). V místních částech nejsou stávající řadové garáže zastoupeny. Hromadná přeprava osob Batelov Hromadnou přepravu osob zajišťuje autobusová doprava pravidelnými linkami, které také spojují městys Batelov s jejími místními částmi. V řešeném území je několik autobusových zastávek, které budou posouzeny podle ČSN a případně upraveny. Autobusové nádraží v Batelově je situováno na náměstí. Úpravy popř. přemístění zastávek v rámci vymezených dopravních ploch a veřejných prostranství bude řešeno v podrobnější dokumentaci. Úpravy bude třeba posoudit z také z hlediska ochrany veřejného zdraví. Místní části Mimo Batelov jsou zastávky jsou situovány v místních částech popř. dalších lokalitách. Bezděčín – autobusová zastávka je situovaná u silnice II/639 v západní části sídla a na návsi. Lovětín – autobusová zastávka je situovaná před kulturním domem. Nová Ves – autobusová zastávky je situovaná u silnice II/ 134. Rácov- zastávka je v centrální části sídla Rácov. V místních částech není počítáno se změnami. Hromadnou železniční dopravu zajišťují České dráhy, a.s. celostátní tratí Havlíčkův Brod – Veselí naD Lužnicí. Železniční doprava Katastrálním územím Batelov prochází železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod - Jihlava Horní Cerekev - Jindřichův Hradec-Veselí nad Lužnicí, která je zařazena do celostátních drah. V ostatních katastrálních územích železniční trať neprochází. Obecně je třeba respektovat obvod dráhy a ochranné pásmo dráhy 60 m ve smyslu § 4, 8 a 9 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Při umístění a realizaci staveb v ochranném pásmu dráhy je nutno postupovat v souladu s ustanovením zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Z hlediska zpracování územního plánu se jedná o stabilizovaný prvek. Při zpracování územního plánu je nutno respektovat pozemky dráhy a ochranné pásmo dráhy vč. železniční infrastruktury. V ochranném pásmu dráhy jsou situovány pouze rozvojové ploch pro průmyslovou výrobu ve východní části městyse. Dále je v ochranném pásmu dráhy situován koridor pro homogenizaci silnice II/639 a územní rezerva koridoru pro přeložku silnice II/134. Jiné dotčení ochranného pásma dráhy se nepředpokládá. Posouzení životního prostředí z hlediska negativních důsledků hluku z dopravy Výpočty hluku ze silniční a železniční dopravy jsou uvedeny v samostatné příloze územního plánu. Výpočty hluku z dopravy mají orientační charakter a nelze je využít pro umístění staveb pro bydlení v územních rozhodnutích, v územních souhlasech, popř.v regulačním plánu.
- 80 -
V souladu s metodickým návodem pro zpracování územních plánů podle nového stavebního zákona by hluková ochranná pásma (izofony ekvivalentních hladin hluku pro noc a den v dB) neměly být zakreslovány do územních plánu. Posuzování tzv. hlukových ochranných pásem by mělo být prováděno v následných územních řízeních popř. v regulačním plánu. Plochy ohrožené nadlimitním hlukem z dopravy by měly v územním plánu být označeny jako plochy podmíněně přípustné. V územním plánu bylo výpočtovou metodou zjištěno ohrožení nadlimitními hladinami hluku u plochy Z1, kde dochází ke kumulaci účinků hluku ze silniční a železniční dopravy. Plocha Z1 je vymezena jako podmíněně přípustní z hlediska hluku z dopravy. V zadání územního plánu je uveden požadavek na vymezení dalších ploch v kontaktu se silnicemi, jako ploch s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. Tento požadavek je respektován. Využití ploch podmíněně přípustných je vázáno na podmínku hlukového posouzení daných lokalit z hlediska hluku a vibrací z dopravy.. Bude posouzeno v územním řízení jednotlivých staveb. Podmínka je uvedena v regulativu předmětné plochy.
3. 10. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Technická vybavenost v územním plánu V návrhu územního plánu včetně odůvodnění jsou zakresleny pouze hlavní stávající inženýrské sítě, zejména mimo zastavěné území. Pro nově navržené inženýrské sítě jsou v územním plánu vymezeny tzv. koridoru pro technickou vybavenost. Koridor je územím určené k umístění stavby technické infrastruktury. V rámci vymezeného koridoru je možná určitá variabilita umístění dané stavby, koridor také nebude pro danou stavbu využit celý. Působnost koridoru končí realizací stavby. Inženýrské sítě v zastavěném území, uliční řady, přípojky aj. nejsou zahrnuty do územního plánu. Tyto inženýrské sítě (mimo přípojky) jsou zakresleny v průzkumové části územního plánu. 3. 10. 1. Vodní hospodářství Vodohospodářská zařízení Vodní toky Zájmové území spadá do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí řeky Jihlavy. Řešeným územím protéká od západu k východu významný vodní tok (VVT) Jihlava, do kterého se ze severu vlévají drobné vodní toky (DVT) Hraniční potok a další bezejmenné přítoky a od jihu pak Švábovský potok, Batelovský potok, potok Hanzalka a bezejmenné přítoky. Jižní část řešeného území je odvodňována Třešťským potokem, v řešené území do jeho povodí náleží Lovětínský potok, Valchovský potok a další bezejmenné toky. Správci vodních toků: VVT Jihlava ID toku 10100008 – Povodí Moravy s.p. DVT Hraniční potok ID 10185699- Povodí Moravy s.p. DVT Hanzalka, ID 10200742 - Povodí Moravy s.p. DVT Třešťský potok, ID 10100189, Povodí Moravy s.p.
- 81 -
DVT Lovětínský potok, ID 10202947 - Povodí Moravy s.p. DVT Valchovský potok, ID 10188566 Povodí Moravy s.p. Další bezejmenné vodní toky ve správě Povodí Moravy s.p. Batelovský potok ID 10191398, Lesy ČR, s.p. Švábovský potok, ID 10197456, Lesy ČR, s. p. Další bezejmenné vodní toky ve správě Lesů ČR, s.p. Podél drobných vodních toků je třeba respektovat manipulační pruh (provozní ochranné pásmo) v šířce 6 m od břehové čáry toku. U významného vodního toku Jihlava pak je třeba respektovat manipulační pruh o šířce 8 m. Vodní nádrže V řešeném území jsou zejména: k. ú. Batelov • Zámecký rybník, Rejžovský rybník, Pařízek, Škrobárenský rybník, Pazderaček, Pilský rybník k. ú. Bezděční na Moravě • Parkanovský rybník, Polákův rybník k. ú. Lovětínu Třešti • Mlynářský rybník, Klubalův rybník k. ú. Nová Ves u Třešti • Nový Rybník, Kotrba k. ú. Rácov • Horní a Dolní rybník V územním plánu jsou navrženy konkrétní vodní plochy, výstavba rybníků je v celém neurbanizovaném území přípustná. Záplavové území Záplavové území významného vodního toku Jihlava je stanoveno rozhodnutím KrÚ kraje Vysočina čj. KUJI 15048/2006 dne 24. 2. 2006. Záplavové území ostatních drobných vodních toků v řešeném území není administrativně vodoprávním úřadem stanoveno. Záplavové území je zakresleno v grafické části odůvodnění územního plánu. Nová výstavba v záplavovém území je nežádoucí. Všechny stavby a činnosti v záplavovém území podléhají souhlasu vodoprávního úřadu. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo stanovené záplavové území. Záplavové území však zasahuje do vymezeného zastavěného území. Záplavové území je dotčeno pouze územní rezervou pro přeložkou silnice II/134. Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území se nacházejí ochranná pásma vodních zdrojů 1 a 2. stupně vodních zdrojů pro zásobování Batelova a místních částí pitnou vodou. Ochranná pásma jsou zakreslena v grafické části odůvodnění územního plánu.
- 82 -
Protierozní opatření Extravilánovými vodami jsou ohroženy některé části na okraji zástavby. Jedná se zejména o severní okraj městyse nad navrhovanými plochami pro bydlení,dále o západní okraj stávající zástavby a navrhované zástavby a částečně i o jižní okraj zástavby Navrhují se technická a agrotechnická opatření na změnu odtokových poměrů - zřízení zelených pásů při okraji zástavby, výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi. Celé řešené území je zranitelnou oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladovaní hnojiv a statkových hnojiv v těchto oblastech v platném znění. Zásobování pitnou vodou Stávající stav Batelov V Batelově byl v roce 1974 uveden do provozu veřejný vodovod. Vodovod je skupinový Batelov - Bezděčín. Zdrojem vody pro skupinový vodovod jsou dvě jímací území: 1. Prameniště Rácov - Nová Ves o vydatnosti 3,3 - 5 l/s s celkem 16 studnami a 2 jímacími zářezy. Jímaná voda ze studní je svedena do společné odkyselovací stanice s akumulací 20 m3 (631,0 m n. m.) pomocí dvou hlavních svodných řadu (materiál PE DN 63 mm a PVC DN 110 a 160 mm). Kapacita odkyselovací stanice je 6 l/s. Z odkyselovací stanice je voda gravitačním přívodním řadem z PVC DN 160 svedena do vodojemu Batelov 2 x 250 m3 (609,0/606,0 m n. m.). Z vodojemu je voda dopravována hlavním přiváděcím řadem PVC DN 160 mm. Hlavní zásobovací řady jsou z PE DN 160 a z PVC DN 160. 2. Prameniště Bezděčín - o vydatnosti 5,5 l/s se 2 vrty. Voda z vrtů je čerpána výtlačným řadem PVC DN 160 mm do VDJ Bezděčín 2 x 150 m3. Z vodojemu vede do obce přívodní řad PVC DN 160 mm. Obě obce mají propojeny rozvodné řady potrubím PVC DN 160 (Bezděčín - Batelov). Místní část Bezděčín V místní části Bezděčín je vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Batelov - Bezděčín. Zdrojem vody je prameniště Bezděčín - o vydatnosti 5,5 l/s se 2 vrty. Voda z vrtů je výtlačným řadem PVC DN 160 mm čerpána do VDJ Bezděčín 2 x 150 m3 . Z vodojemu vede do obce přívodní řad PVC DN 160 mm. Obec je vodou zásobena gravitačně. Místní část Lovětín Místní část Lovětín má vybudovaný veřejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1973. Zdrojem pitné vody je jímací území se studnou S1 o vydatnosti 0,7 l/s a s povoleným odběrem 0,5 l/s. Voda ze studny je svedena do odkyselovací stanice. Z obytného souboru je voda svedena buď řadem kolem ZD rovnou do sítě (tento je odstaven - havarijní stav), a nebo do vodojemu Lovětín 50 m3. Obec je vodou zásobena gravitačně. Zemědělské družstvo je vodou zásobeno přes rozvodnou síť.
- 83 -
Místní část Nová Ves Místní část Nová Ves má vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je jímací studna o vydatnosti 1,0 l/s. Ze studny vede gravitační svodný řad PE DN 63 mm, dl. 1468 m do vodojemu Nová Ves 100 m3 (657,21/654,7 m n. m.). Ve vodojemu je umístěna odkyselovací stanice o kapacitě 2,0 l/s. Z vodojemu vede do obce gravitační přiváděcí řad. Místní část Rácov Místní část Rácov má vybudovaný veřejný vodovod, který byl uveden do provozu r. 1970. Původní vodovod sloužil pro místní zemědělské družstvo. Zdrojem pitné vody je jímací území se studnou S1 a S2 o vydatnosti 1,2 l/s a s povoleným odběrem 0,4 l/s. Voda ze studní je svedena do odkyselovací stanice, kde je též dezinfikována. Z odkyselovací stanice je voda svedena do VDJ Rácov 50 m3. Z vodojemu je voda gravitačně dopravována do rozvodné sítě ZD a obce. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je firma FOWA Batelov, s. r. o. Navrhovaná koncepce Stávající stav systému zásobení obyvatel pitnou vodou je vyhovující. Nově navrhované rozvojové lokality budou zásobovány pitnou vodou prodloužením stávajících vodovodních řadů. Nové vodovodní řady budou umísťovány zejména na veřejných prostranstvích a také na navrhovaných zastavitelných plochách. V současné době je připravena projektová dokumentace na posílení vodních zdrojů pro městys. V územním plánu je vymezen koridor pro přívodní vodovodní řady. Je nutné respektovat vodohospodářské objekty a vodovodní řady včetně ochranných pásem. Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Požadované kapacity Batelov Potřeba vody v sídle Batelov Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. . Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 2000 obyvatel x 120 l/ob/den = 240 000 l/den = 240,00 m3/den. Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 2000 obyvatel x 20 l/ob/den = 40 000 l/den = 40,00 m3/den. Celkem obytná zástavba a občanská a technická vybavenost = 280 000 l/den = 3,20 l/s
- 84 -
Akumulace vody Maximální denní potřeba vody činí 420,0 m3 ( 280,00 m3 x1,5). Doporučená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je společná s Bezděčínem ve vodojemu Batelov (2 x 250 m3) a Bezděčín (2 x 150 m3). Tlakové poměry Tlakově je vodovodní síť v Batelově ovládána z vodojemu Batelov 2 x 250 m3 (609,0/606,0 m n. m.) a vodojemu Bezděčín 2 x 150 m3 (cca 610 m n. m. – odečteno z mapy). Rozsah zástavby v Batelově je 546-586 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastavěném území je 63 m minimální 20 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastavěného území. Voda pro požární účely Požární voda je zajištěna z veřejného vodovodu. Místní část Bezděčín Potřeba vody v sídle Bezděčín Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 100 obyvatel x 120 l/ob/den = 12 000 l/den = 12,00 m3/den. Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 100 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 000 l/den = 2,00 m3/den. Celkem obytná zástavba a občanská a technická vybavenost = 14 000 l/den = 0,16 l/s Akumulace vody Maximální denní potřeba vody činí 21,0 m3 ( 14,00 m3 x1,5). Doporučená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je společná s Batelovem ve vodojemu Batelov (2 x 250 m3) a Bezděčín (2 x 150 m3). Tlakové poměry Tlakově je vodovodní síť v Bezděčíně a Batelově je ovládána z vodojemu Batelov 2 x 250 m3 (609,0/606,0 m n. m.) a vodojemu Bezděčín 2 x 150 m3 (cca 610 m n. m. – odečteno z mapy). Rozsah zástavby v Bezděčíně je 584-594 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastavěném území je 26 m minimální 16 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastavěného území. Pro nízkopodlažní zástavbu vyhoví.
- 85 -
Voda pro požární účely Požární voda je zajištěna z veřejného vodovodu. Místní část Lovětín Potřeba vody v sídle Lovětín Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot.
Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 100 obyvatel x 120 l/ob/den = 12 000 l/den = 12,00 m3/den. Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 100 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 000 l/den = 2,00 m3/den. Celkem obytná zástavba a občanská a technická vybavenost = 14 000 l/den = 0,16 l/s Akumulace vody Maximální denní potřeba vody činí 21,0 m3 ( 14,00 m3 x1,5). Doporučená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Lovětín (50 m3). Tlakové poměry Tlakově je vodovodní síť v Lovětíně ovládána z vodojemu Lovětín 50 m3 (630 m n. m.) Rozsah zástavby v Lovětíně je 602-620 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastavěném území je 28 m minimální 10 m. Pro zástavbu ve vyšších lokalitách bude nutné posílení tlaku domovními AT stanicemi. Voda pro požární účely Požární voda je zajištěna z veřejného vodovodu.
Místní část Nová Ves Potřeba vody v sídle Nová Ves Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 130 obyvatel x 120 l/ob/den = 15 600 l/den = 15,60 m3/den.
- 86 -
Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 130 obyvatel x 20 l/ob/den = 2 600 l/den = 2,60 m3/den. Celkem obytná zástavba a občanská a technická vybavenost = 18 200 l/den = 0,21 l/s Akumulace vody Maximální denní potřeba vody činí 27,3 m3 ( 18,20 m3 x1,5). Doporučená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Nová Ves (100 m3). Tlakové poměry Tlakově je vodovodní síť v Nové Vsi je ovládána z vodojemu Nová Ves 100 m3 (657,1/654,7 m n. m.). Rozsah zástavby v Nové Vsi je 618-614 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastavěném území je 43 m, minimální 36 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastavěného území. Tlakové poměry vyhovují. Voda pro požární účely Požární voda je zajištěna z veřejného vodovodu. Místní část Rácov Potřeba vody v sídle Rácov Pro výpočet potřeby vody byly použity orientační údaje vycházející z odhadovaných výhledových hodnot. Obytná výstavba: Specifickou potřebu domácností uvažujeme - 120 l/ob/den. Celkový uvažovaný počet obyvatel: 170 obyvatel x 120 l/ob/den = 20 400 l/den = 20,40 m3/den. Občanská a technická vybavenost: Specifickou potřebu uvažujeme - 20 l/ob/den. 170 obyvatel x 20 l/ob/den = 3 400 l/den = 3,40 m3/den. Celkem obytná zástavba a občanská a technická vybavenost = 23 800 l/den = 0,28 l/s Akumulace vody Maximální denní potřeba vody činí 35,7 m3 ( 23,80 m3 x1,5). Doporučená hodnota akumulace dle ČSN (60 % -100 % Qm). Akumulace je ve vodojemu Rácov (50m3). Tlakové poměry Tlakově je vodovodní síť v Rácově je ovládána z vodojemu Rácov 50 m3 (674 m n. m.). Rozsah zástavby v Rácově je 615-640 m.n.m. Maximální hydrostatický tlak v zastavěném území je 59 m, minimální 34 m. Navrhované zastavitelné plochy jsou vymezeny ve výškovém rozsahu zástavby stávajícího zastavěného území. Tlakové poměry vyhovují.
- 87 -
Voda pro požární účely Požární voda je zajištěna z veřejného vodovodu. Výroková část Stávající koncepce zásobování pitnou vodou městyse zůstane zachována. Pro novou zástavbu bude navrženo prodloužení vodovodní sítě. V návrhu koncepce technické vybavenosti jsou navrženy koridory pro přívodní vodovodní řady mimo zastavěné území. Trasy v zastavěném území a uliční inženýrské sítě nejsou v územním plánu ve většině případů zakresleny. V návrhu technické vybavenosti nepovažujeme za závazné trasy inženýrských sítí ani případné umístění objektů. Trasa musí být vždy zpřesněna podrobnější dokumentací. Směrné jsou rovněž navržené číselné údaje, tj. dimenze potrubí ap. Tato koncepce je v souladu s Plánem vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav Batelov V Batelově je vybudována jednotná kanalizační síť. Kmenová stoka odvádí dešťové i splaškové vody na stávající ČOV, která je mechanicko-biologická s oběhovou aktivací, s nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina se navrhuje, z důvodu nevyhovujícího technického stavu a provedení, vybudování nové splaškové kanalizace. Provozovatelem kanalizace je Fowa Batelov,a.s. Místní část Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov Místní části Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov mají v současné době vybudovanou částečnou veřejnou kanalizační síť se zaústěním do místních vodotečí. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách nebo septicích. Tento stav je nevyhovující. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací PRVK V Batelově je navržena výstavba nové splaškové kanalizace, stávající jednotná kanalizace bude využita jako dešťová. Dále je navržena intenzifikace ČOV. V místní části Bezděčín bylo uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace a splašky měly být vedeny na stávající čistírnu odpadních vod v Batelově. V místní části Lovětín a Nová Ves bylo uvažováno s vybudováním nové splaškové kanalizace, v místních částech měly být vybudovány čistírny odpadních vod. V místní části Rácov byla navržena výstavba nové splaškové kanalizace, splašky měly být odváděny do čerpací stanice a odtud čerpány výtlakem na čistírnu odpadních vod Lovětín.
- 88 -
Navrhovaná koncepce Batelov V Batelově je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Do této kanalizace budou napojeny stávající i nové přípojky ze všech rodinných domů i drobných provozoven a zároveň by byl vybudován sběrač podél Batelovského potoka, který podchytí přípojky zaústěné přímo do recipientu a odpadní vody přivede na stávající čistírnu odpadních vod. Stávající kanalizace bude sloužit jako dešťová. Některé úseky dešťové kanalizace bude třeba dobudovat a rekonstruovat. Dále se přepokládá intenzifikace ČOV. Ve výhledu se předpokládá, že bude pokračovat postupná rekonstrukce kanalizační sítě města podle zpracovaných koncepčních materiálů. Na rekonstrukci kanalizace je zpracovaná projektová dokumentace (Profi Jihlava 2010). Tato koncepce je v souladu s PRVK. Je nutné respektovat kanalizační řady včetně ochranných pásem. Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Místní část Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov V místních částech Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov je navržena dostavba veřejné kanalizace a ve všech místních částech jsou navrženy plochy pro čištění odpadních vod (ve výrokové části územního plánu není způsob čištění specifikován, předpokládá se alternativní čištění odpadních vod - biologické rybníky, kořenové čistírny). V místních částech jsou vymezeny plochy pro čištění odpadních vod a jsou vymezeny koridory pro kanalizační řady. Toto řešení odkanalizování je částečně v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. Městys požádá o změnu koncepce v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“ Výroková část V Batelově bude vybudována oddílní kanalizace, stávající kanalizace bude sloužit jako dešová. V sídle bude dobudována dešťová kanalizace. Navrhované kanalizační řady budou umisťovány zejména na veřejných prostranstvích a na jednotlivých navrhovaných funkčních plochách. V rozvojových lokalitách budou doplněny nové kanalizační řady. Ve výhledu je nutno počítat s další rekonstrukcí sítě a ČOV a výstavbou nové kanalizace v rozvojových plochách. V místních částech bude vybudována veřejné kanalizace a bude zajištěno čištění odpadních vod. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro čištění odpadních vod a koridory pro kanalizační řady. Dešťové vody budou v maximální míře likvidovány popř. zdrženy na pozemku investorů (akumulace dešťových vod, vsakování). Je nutné respektovat kanalizační řady včetně ochranných pásem.
- 89 -
3. 10. 2. Energetika Zásobování zemním plynem Stávající stav Městys Batelov je komplexně plynofikován z odbočky vysokotlakého plynovodu Třešť Horní Dubénky - Janštejn DN 150. Z vysokotlakého plynovodu je provedena vysokotlaká přípojka s VTL regulační stanicí Obec o výkonu 3 000 m3/hod a VTL regulační stanicí Motorpal o výkonu 400 m3/hod. Vlastní plynovodní rozvody jsou středotlaké. Z místních částí jsou plynofikovány pouze Rácov a Lovětín. V místní části Bezděčín je plynofikace připravena. V místní části Nová Ves se s plynofikací neuvažuje. Ochranná pásma plynovodů pro řešené území dle zákona č. 458/2000 Sb. Druh plynového zařízení
Ochranné pásmo (m)
plynovody a přípojky do průměru 200 mm včetně
4
STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce
1
technologické objekty
4
Koncepce rozvoje Pro navrhované rozvojové plochy V Batelově, Lovětíně a Rácově se předpokládá prodloužení STL plynovodní sítě. V územním plánu je navržena plynofikace místní části Bezděčín. V územním plánu jsou vymezeny koridory pro navrhované plynovodní řady. S možností plynofikace místní části Nová Ves není uvažováno. Je nutné respektovat stávající plynárenská zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem. Výroková část návrhu Stávající způsob a rozsah zásobování plynem je vyhovující. Napojení rozvojových ploch bude upřesněno v podrobnější dokumentaci. Pro plynofikaci místní části Bezděčín jsou navrženy koridory technické vybavenosti. Produktovody Řešeným územím prochází produktovod ČEPRO, a.s ., Dělnická 12, č.p. 213, 170 04 Praha 7. V územním plánu je třeba respektovat ochranné pásmo podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu, které je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách osy potrubí. Koordinační výkres odůvodnění územního plánu obsahuje zákres trasy produktovodu včetně jeho ochranného pásma v šíři 300 m.
- 90 -
Omezení v OP dálkovodů hořlavých kapalin – uvnitř OP je zakázáno: 1. do vzdálenosti 200 m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, jde-li potrubí přes řeku 2. do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění měst a sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí 3. do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic 4. do vzdálenost 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě 5. do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy 6. do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů Všechny stavby a činnosti v OP zařízení v majetku společnosti musí respektovat vzdálenosti stanovené platnými právními předpisy i ČSN 65 0204. V územním je některými plochami změn okrajově dotčeno ochranné pásmo 300 m. Tato skutečnost je uvedena v podmínkách využití ploch. Koridory dopravní a technické infrastruktury musí respektovat OP produktovodu podle nařízení vlády č. 19/1959 Sb. a podle ČSN 65 0204 a splňovat podmínky křížení s dálkovodem hořlavých kapalin. Všechny stavby a činnosti situované v OP produktovodu musí být v rámci projektové přípravy projednány se společností ČEPRO, a.s. Zásobování elektrickou energií Stávající stav Městys Batelov a jeho místní části jsou zásobovány ze dvou linek VN 22 kV - z odbočky linky VN č. 176 (rozvodna BE JI9 110/22 kV Jihlava - Bedřichov) a dále z odbočky linky VN č. 87 (rozvodna JI9 110/22 kV Jihlava - Kosov). Stávající trafostanice jsou na okrajích města většinou stožárové, v centrální části městyse Koskové.. Vlastní rozvod VN 22 kV a přípojky k trafostanicím jsou provedeny vrchním vedením, pouze část rozvodů ve vnitřním městě je kabelizována. Seznam trafostanic 22/0,4 kV Číslo trafostanice
Název
Výkon (kVA)
Druh
Vlastník
k. ú. BATELOV Stávající trafostanice TS 1
ČD
TS 2
Benzina
BTS
cizí
TS 3
Silo
zděná věžová
cizí
TS 4
Frigospol
BTS
TS 5
Bramborárna
BTS
cizí
400/250
E. ON cizí
- 91 -
Číslo trafostanice
Název
Výkon (kVA)
Druh
Vlastník
TS 6
ZD
PTS
400/160
E. ON
TR 7
Statek
BTS
400/160
E. ON
TS 8
Škrobárny
věžová
TS 9
MŠ
zděná
1000/2x400
E. ON
TS 10
Polní
zděná
400/400
E. ON
TS 11
Radiomobil
BTS
TS 12
Rácovská
zděná kiosková
TS 13
Lihovar
PTS
TS 14
Ve Vršku
BTS
400/160
E.ON
TS 15
Obec
zděná věžová
400/400
E. ON
TS 16
Obory
BTS
400/400
E. ON
TS 17
ČOV
TS 18
Motorpal 1
zděná
cizí
TS 19
Motorpal 2
zděná
cizí
TS 20
Mukařka
BTS
TS 21
VKK
PTS
cizí
cizí 1000/400
E. ON cizí
cizí
100/50
E. ON cizí
Navrhované trafostanice TS 36
Navrhované trafostanice ve vymezeném koridoru TK 8
TS 37
Navrhované trafostanice ve vymezeném koridoru TK 9
k. ú. BEZDĚČÍN NA MORAVĚ Stávající trafostanice TS 22
Obec
zděná věžová
TS 23
ZD
BTS
TS 24
Č. mobil
250/160
E. ON cizí cizí
k. ú. LOVĚTÍN U TŘEŠTI Stávající trafostanice TS 25
Obec
BTS
TS 26
ZD
PTS
TS 27
Kamenosochařství
BTS
250/250
E. ON cizí
160/160
k. ú. NOVÁ VES U TŘEŠTI Stávající trafostanice
- 92 -
E. ON
Číslo trafostanice
Název
Výkon (kVA)
Druh
Vlastník
TS 28
Obec 1
BTS
400/400
E. ON
TS 29
Obec 2
BTS
400/400
E. ON
TS 30
Statek
cizí
k. ú. RÁCOV Stávající trafostanice TS 31
Obec
BTS
250/250
E. ON
TS 32
Mlýn
E. ON
250/100
E. ON
TS 33
Vodárna
BTS
250/100
cizí
TS 34
Lom 1
cizí
TS 35
Lom 2
cizí
Koncepce rozvoje Rozvody VN Předpokládá se, že přenos požadovaného výkonu bude ve výhledu zajišťován i nadále ze stávajících nadzemních vedení. Pro zajištění výhledové dodávky elektrické energie se uvažuje s výstavbou nových trafostanic. Pro nové trafostanice a přípojky VN jsou v územním plánu navrženy koridory. Výroková část V územním plánu jsou navrženy koridory pro nové rozvody VN včetně trafostanic. Je třeba respektovat stávající vedení VN včetně ochranných pásem. 3. 10. 3. Spoje, zařízení spojů Řešeným územím prochází telekomunikační kabely a jsou zde umístěny telekomunikační zařízení. Řešeným územím radioreléové trasy neprocházejí. Je nutné respektovat zákon č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Hlavní telekomunikační kabely a zařízení jsou zakresleny v grafické části územního plánu.
3. 11. KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství obce. tj. svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území obce. V územním plánu při návrhu nakládání s odpady bude vycházeno také ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina, který je v platnosti od 10. 8. 2004.
- 93 -
3. 12. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Batelov vodní toky – územím městyse protéká významný vodní tok Jihlava se stanoveným záplavovým územím. Vymezené záplavové území řeky Jihlavy zasahuje vymezené zastavěné území, obytné území však pouze okrajově. Nové zastavitelné plochy v záplavovém území vymezeny nejsou. Dále zastavěným územím protéká Batelovský potok, který nemá stanoveno záplavové území. V zájmovém území Batelovského potoka nejsou vymezeny novézastavitelné plochy. vodní plochy – největší vodní plochou je Pilský rybník na Batelovském potoce, dále jsou na Jihlavě Rybníky Škrobárenský a Zámecký. Pilský rybník v případě zvláštní povodně může ohrozit zastavěné území města, popř. zastavitelné plochy, ohrožení bude třeba prověřit v podrobnější dokumentaci. Ostatní menší vodní plochy v případě zvláštní povodně neohrozí v případě zvláštní povodně zastavěné území. Bezděčín vodní toky – zastavěným územím sídla Bezděční místní vodoteč, levostranný přítok Jihlavy na kterém je návesní rybník. Vodní tok nemá stanoveno záplavové území. V zájmovém území toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – návesní rybník neohrožuje zástavbu zvláštní povodní Lovětín vodní toky – sídlem protéká málo vodná místní vodoteč, na které je Vysoký rybník a požární nádrž na návsi. Jihovýchodně od sídla protéká Lovětínský potok v s rybníky Klubalův a Dolní lovětínský. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území. V zájmovém území toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – vodní plochy mohou ohrozit zástavbu na návsi, bude třeba posoudit. Nová Ves vodní toky – sídlem protéká Batelovský potok, na kterém jsou v zastavěném území 2 malé rybníčky, pod obcí pak větší Nový Rybník. Batelovský potok nemá stanoveno záplavové území. V blízkosti toku nejsou vymezeny zastavitelné plochy (mimo plochu pro ČOV). vodní plochy – malé vodní plochy a Nový rybník pod obcí neohrožují v případě zvláštní povodně zástavbu sídla. V územním plánu je navržena plocha pro nový rybník na bezejmenném přítoku Batelovského potoka, ovlivnění bude posouzeno v podrobnější dokumentaci. Rácov vodní toky – sídlem protéká pouze zatrubněná vodoteč s požární nádrží na návsi, západně od Rácova pak protéká Batelovský potok s rybníky Horní a Dolní. Vodní toky nemají stanoveno záplavové území. vodní plochy – sídlo Rácov není ohroženo zvláštní povodní. U Rybníků Horní a Dolní na Batelovském potoce může být ohrožena zástavba Horního a Dolního mlýna.
- 94 -
b) Vymezení zón havarijního plánování Území městyse batelova a jeho místních částí není zahrnuto do havarijního a krizového plánu kraje Vysočina a není stanovena zóna havarijního plánování pro žádný výrobní objekt. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události • ukrytí se předpokládá v úkrytech budovaných v době ohrožení • k úkrytům budou využívány především prostory skladovací a sklepy • úkryty by měly být prostory zcela zapuštěné, výjimečně částečně zapuštěné (ochranný součinitel K = min. 5) • situování úkrytů by mělo být takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytů možnost vyproštění • potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m2 plochy na osobu • kryty nutno situovat v dostupné vzdálenosti od pracovišť a obydlí - 100 až 500 m Stávající úkryty Ve městysi nejsou situovány stávající stálé kryty. Obecné zásady situování úkrytů • • •
u individuální zástavby a bytových domů doporučit budování suterénních prostor u veřejné občanské vybavenosti zajistit ukrytí ve školách, úřadech atd. u výrobních aktivit zajišťují ukrytí jednotlivé podniky v závislosti na počtu zaměstnanců
d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Městys nemá ubytovací povinnosti při evakuaci ze zón havarijního plánování. Ve městysi a místních částech není počítáno s evakuací obyvatelstva mimo území městyse. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Sklad bude umístěn v objektech a na plochách městyse. f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce V současně zastavěném území města a místních částí nejsou skladovány nebezpečné látky z pohledu civilní ochrany. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Stanoviště vyprošťovací techniky, umývárny a chemické odmořování - areál technických služeb, zemědělské areály. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území nejsou z pohledu civilní ochrany skladovány nebezpečné látky. - 95 -
i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Území je zásobeno z veřejných vodovodů. V území je několik na sobě nezávislých systémů zásobování vodou pro městys a místní části. Nouzové zásobování je možné: a) využitím zdrojů z vlastních studní, využitím jiného vodovodního systému. b) případně dovážkou vody (podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje) Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanoviště první pomoci, velitelské stanoviště). Požární ochrana V dalších fázích územní a stavební dokumentace staveb je třeba respektovat požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami.
Obrana státu U plochy K4 v k.ú. Lovětín u Třešti (plocha pro umístění rozhledny) lze vydat ÚR a povolit výstavbu jen na základě závazného stanoviska MO, zastoupeného VUSS Pardubice.
4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SPOLU S INFORMACÍ ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO.
V řešeném území územního plánu se nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. B) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů zákon o EIA), v platném znění nepožadoval zpracovat vyhodnoceni vlivů územního plánu na životní prostředí. 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA.
5. 1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU, BPEJ, TŘÍDY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Kraj:
Vysočina
Obec:
Batelov, 586862
- 96 -
Katastrální území:
Batelov, 601144 Bezděčín na Moravě, 603431 Lovětín u Třešti, 687693 Nová Ves u Třešti, 705676 Rácov, 737291
Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): • • • • • • • • • •
obec Švábov (k. ú. Švábov) město Horní Cerekev (k. ú. Horní Cerekev, Těšenov,) obec Rohozná (k. ú. Rohozná u Jihlavy) obec Horní Ves (k. ú. Horní Ves) obec Horní Dubenky (k. ú. Horní Dubenky) obec Řásná (k. ú. Řásná) obec Řídelov (k. ú. Řídelov) obec Růžená (k. ú. Růžená) město Třešť (k. ú. Čenkov u Třešti, Buková u Třešti) městys Dolní Cerekev (k. ú. Dolní Cerekev, Spělov)
Vymezení řešeného území Územní plán je zpracován pro správní území městyse Batelov, tedy pro katastrální území Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešti a Rácov. Řešené území se nachází v jihozápadní části kraje Vysočina cca 20 km jihozápadně od krajského města Jihlavy. Městys Batelov patří do správního obvodu města Jihlavy, které je pro Batelov obcí s rozšířenou působností (ORP). Celková výměra řešeného území je 4268,5091 ha. Řešené území má 2343 trvale bydlících obyvatel (údaj k 1. 1. 2010).
- 97 -
Bilance druhů pozemků (kultur) zastoupených v katastru v procentech: k. ú. Batelov celkem ha
%
zemědělská půda
936,8191
69,01
z toho - orná půda
729,6550
53,75
21,8087
1,61
1,3030
0,09
184,0524
13,56
nezemědělská půda
420,6904
30,99
z toho - lesní pozemek
247,8019
18,25
- vodní plocha
23,4165
1,73
- zastavěná plocha a nádvoří
27,9936
2,06
121,4784
8,95
1 357,5095
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty
- ostatní plochy CELKEM
k. ú. Bezděčín na Moravě celkem ha
%
zemědělská půda
219,7091
62,32
z toho - orná půda
168,3588
47,75
3,0938
0,88
0
0
48,2565
13,69
132,8383
37,68
99,8147
28,31
- vodní plocha
8,6854
2,46
- zastavěná plocha a nádvoří
4,8204
1,37
19,5178
5,54
352,5474
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty nezemědělská půda z toho - lesní pozemek
- ostatní plochy CELKEM
- 98 -
k. ú. Lovětín u Třešti celkem ha
%
zemědělská půda
285,9503
69,06
z toho - orná půda
210,3907
50,81
3,2117
0,78
0
0
72,3479
17,47
128,0997
30,94
75,4911
18,23
- vodní plocha
4,8421
1,17
- zastavěná plocha a nádvoří
3,4497
0,83
44,3168
10,71
414,0500
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty nezemědělská půda z toho - lesní pozemek
- ostatní plochy CELKEM k. ú. Nová Ves u Třešti
celkem ha
%
zemědělská půda
464,1322
33,76
z toho - orná půda
331,0536
24,08
6,4703
0,47
0
0
126,6083
9,21
nezemědělská půda
910,7274
66,21
z toho - lesní pozemek
829,3903
60,32
- vodní plocha
9,9798
0,73
- zastavěná plocha a nádvoří
5,7199
0,42
65,6374
4,77
1 374,8596
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty
- ostatní plochy CELKEM
- 99 -
k. ú. Rácov celkem ha
%
zemědělská půda
329,6656
42,84
z toho - orná půda
239,4238
31,11
2,8975
0,38
0
0
87,3443
11,35
nezemědělská půda
439,8770
57,16
z toho - lesní pozemek
353,5880
45,95
- vodní plocha
8,7542
1,14
- zastavěná plocha a nádvoří
4,6419
0,60
72,8929
9,47
769,5426
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty
- ostatní plochy CELKEM
Celé řešené území – městys Batelov celkem ha
%
zemědělská půda
2 236,2763
52,39
z toho - orná půda
1 678,8819
39,33
37,4820
0,88
1,3030
0,03
518,6094
12,15
nezemědělská půda
2 032,2328
47,61
z toho - lesní pozemek
1 606,0860
37,63
- vodní plocha
55,6780
1,30
- zastavěná plocha a nádvoří
46,6255
1,09
323,8433
7,59
4 268,5091
100,00
- zahrada - ovocné sady - travní porosty
- ostatní plochy CELKEM
Bonitace půdy BPEJ - podle Katastrálního úřadu Jihlava Klimatické region: 7, 8, 9
- 100 -
7 - mírně teplý, mírně vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7°C, průměrný roční úhrn srážek; 650 - 750 mm. 8 - mírně chladný, vlhký, průměrná roční teplota 5 - 6°C, průměrný roční úhrn srážek; 700 - 800 mm. 9 – chladný, vlhký, průměrná roční teplota 5°C, průměrný roční úhrn srážek 800 mm; Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 29, 34, 35, 36, 37, 40, 50, 64, 65, 68, 69, 70, 72, 73, 74, 77; Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy
BPEJ
Třída ochrany ZPF
72901
I
72904
II
72911
I
72914
III
72941
IV
72944
V
73715
V
73745
V
73755
V
74068
V
74078
V
75011
III
75014
IV
75041
V
76401
III
76411
III
76901
I
77001
V
77201
V
77769
V
83401
I
83404
II
83421
I
- 101 -
BPEJ
Třída ochrany ZPF
83424
III
83431
II
83434
IV
83444
V
83454
V
83501
I
83715
V
83716
V
83745
V
83746
V
83755
V
84078
V
85001
III
85004
IV
85011
III
85014
V
86411
III
86501
IV
86901
V
87001
IV
87311
V
87313
V
87413
V
93654
V
93715
V
93745
V
93755
V
96411
III
97313
V
97343
V
- 102 -
5. 2. DALŠÍ VÝCHOZÍ ÚDAJE 1. Digitální mapy – Katastrální úřad Jihlava 2. Hranice katastrálního území – Katastrální úřad Jihlava 3. Hranice zastavěného území Zastavěná území městyse Batelov jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 29. 02. 2012. V územním plánu je vymezeno několik zastavěných území, t. j. souvislé zastavěné území sídla Batelov, místní části Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov. Dále zastavěná území samostatně stojících výrobních areálů, rekreačních objektů, samot, objektů technické infrastruktury. Hranice intravilánu (zastavěného území obce k 1. 9. 1966) je do zastavěných území celá zahrnuta. 4. Hranice BPEJ – dle územně analytických podkladů 5. Údaje o pozemcích – výměra a kultura celých zabíraných parcel - z oficiálních internetových stránek katastrálního úřadu. Části zabíraných parcel změřeny v počítači. 6. Třídy ochrany zemědělské půdy – dle vyhlášky č. 48/2011 „O stanovení tříd ochrany“ 7. Meliorované pozemky – dle územně analytických podkladů 8. Ve „Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu jsou rovněž zakresleny tyto limity: • stávající pozemky určené k plnění funkce lesa včetně vzdálenosti 50 m od lesní půdy • vodní plochy a toky • stávající dopravní plochy – komunikace II. III. třídy • územní systém ekologické stability krajiny (nadregionální biocentrum, nadregionální biokoridor, lokální biocentra a lokální biokoridory) • hranice záplavového území řeky Jihlavy • lokality ochrany přírody – registrované významné krajinné prvky, navrhovaný přírodní park Javořická vrchovina, • ochranná pásma I. a II. stupně vodních zdrojů 5. 3. PŘEHLED LOKALIT NAVRHOVANÝCH PRO VÝSTAVBU VČETNĚ TABULKOVÉ ČÁSTI ZASTAVITELNÉ PLOCHY A. PLOCHY BYDLENÍ Z1 - plocha pro rodinné domky „Za Tratí“, k. ú. Batelov Plocha pro rodinné domky u silnice na Bezděčín. Lokalita byla schválena ve změně č. 1 územního plánu obce Batelov. Na lokalitu je stanovena podmínka zpracování územní studie, která je v současné době již rozpracována a zároveň je rozpracován projekt pro územní řízení na komunikaci a inženýrské sítě. Z2 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá I“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova směrem na Třešť. Lokalita schválena ve stávajícím územním plánu. Kultura – především orná půda, BPEJ 72914 – III. třída ochrany, 77201 a 83755 – obě V. třída ochrany.
- 103 -
Z3 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá II“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova směrem na Třešť v zastavěném území obce v zahrádkové kolonii. Plocha schválena ve stávajícím územním plánu obce. Kultura – především zahrady, BPEJ 72914 – III. třída ochrany. Z4 - plocha pro rodinné domy „Dlouhá III“, k. ú. Batelov Plocha ve východní části Batelova směrem na Třešť v zastavěném území obce v zahrádkové kolonii. Plocha schválena ve stávajícím územním plánu obce. Kultura – zahrady, BPEJ 72914 – III. třída ochrany. Z5 - plocha pro rodinné domy „Třešťská I“, k. ú. Batelov Nová plocha ve východní části obce u silnice na Třešť navazující na zastavěné území. Kultura – orná půda, BPEJ 83755 – V. třída ochrany. Z6 - plocha pro rodinné domy „U Řadovek“ , k. ú. Batelov Dostavba proluky mezi stávající zástavbou, plocha převzata ze stávajícího územního plánu. Kultura – orná půda, BPEJ 83755 – V. třída ochrany. Z7 - plocha pro rodinné domy „Pod Vrškem“, k. ú. Batelov Nově navržená plocha . Kultura – převážně orná půda, částečně na ostatní nezemědělské půdě. BPEJ 83755 – V. třída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Z8 - plocha pro rodinné domy „Rácovská I“, k. ú. Batelov Plocha převzata ze současně platného územního plánu. Kultura –orná půda. BPEJ 72911 – I. třída ochrany. U této lokality pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěného území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Rovněž je při zpracování územní studie v maximální míře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximálně 1 200 m2. Z9 - plocha pro rodinné domy „Rácovská II“, k. ú. Batelov Plocha byla z velké části schválena v původním územním plánu. Jedná se o volné plochy mezi stávající zástavbou. Nyní byla plocha navržena až k vodoteči , tak aby nevznikl nevhodně obhospodařovatelný pozemek. V regulativech této plochy je pak stanovena nutnost ponechat pruh 6 m od vodoteče a zároveň umožnit projití navrhované kanalizaci. Zbývající plochy v této části není možné zastavět z hlediska nepřístupnosti. Není možné napojení přes cizí pozemky. Kultura –orná půda, trvalý travní porost, BPEJ 72911 – I. třída ochrany a 87101 – V. třída ochrany.
- 104 -
Z10 - plocha pro rodinné domy „Lovětínská I“, k. ú. Batelov Kultura – především orná půda, částečně ostatní nezemědělská půda. BPEJ 83424 – III. třída ochrany. Plocha je v současné době využívána jako zahrada. Společně s lokalitou Z14 jde o dostavbu volných ploch mezi stávající zástavbou rodinných domků a stávající zástavbou pro individuální rekreaci. U této lokality pro bydlení je společně s lokalitou Z14 stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěného území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Rovněž je při zpracování územní studie v maximální míře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximálně 1 200 m2. Z11 - plocha pro rodinné domy „Nad Pislkým rybníkem I“, k. ú. Batelov Plocha schválená ve změně č. 1 územního plánu obce. Kultura – především orná půda, BPEJ 83424 – III. třída ochrany. Z12 - plocha pro rodinné domy „Nad Pilským rybníkem II“, k. ú. Batelov Nová plocha, bez záboru zemědělské půdy, zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, obecní pozemek. Z13 - plocha pro rodinné domy „Nad Pilským rybníkem III“, k. ú. Batelov Nově navržená plocha. Plocha se nachází z cca ½ na ostatní nezemědělské půdě a z ½ na orné půdě, BPEJ 83424 – III. třída ochrany a 87001 – IV. třída ochrany. U této lokality pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěného území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Rovněž je při zpracování územní studie v maximální míře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximálně 1 200 m2. Z14 - plocha pro rodinné domy „Lovětínská II“, k. ú. Batelov Částečně schválena ve stávajícím územním plánu. Plocha navržena až k pozemkům určeným k plnění funkce lesa tak, aby nevznikl nevhodně obhospodařovatelný pozemek zemědělské půdy. Společně s lokalitou Z10 jde o dostavbu volných ploch mezi stávající zástavbou rodinných domků a stávající zástavbou pro individuální rekreaci. U této lokality pro bydlení je společně s lokalitou Z10 stanovena povinnost zpracovat územní studii, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěného území a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Rovněž je při zpracování územní studie v maximální míře dodržovat čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ
- 105 -
REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu odnímat maximálně 1 200 m2. Z15 - plocha pro rodinné domy „Zahrady“ , k. ú. Bezděčín na Moravě Kultura – především zahrady. BPEJ 85001 a 76411 – obě III. třída ochrany. Plocha vhodně zarovnává zastavěné území obce. Z16 - plocha pro rodinné domy „Pod Vodojemem“ , k. ú. Bezděčín na Moravě Kultura – především orná půda a trvalý travní porost. BPEJ 85001 – III. třída ochrany a 86501 – IV. třída ochrany. Plocha vhodně zarovnává zastavěné území obce Z17 - plocha pro rodinné domy „U Silnice“ , k. ú. Bezděčín na Moravě Plocha v zastavěném území obce – proluka. Kultura – trvalý travní porost, BPEJ 85011 a 86411 – III. třída ochrany. Z18 - plocha pro rodinné domy „Pod Rybníkem“ , k. ú. Lovětín u Třešti Kultura – především ostatní nezemědělská půda, částečně orná půda, BPEJ 86901 – V. třída ochrany a 83434 – IV. třída ochrany. Z19 - plocha pro rodinné domy „K Vodojemu I“ , k. ú. Lovětín u Třešti Kultura – především orná půda, BPEJ 85011 – III. třída ochrany a 83415 – V. třída ochrany. Z20 - plocha pro rodinné domy „K Vodojemu II“, k. ú. Lovětín u Třešti Kultura – částečně na ostatní nezemědělské půdě, zbytek orná půda, BPEJ 85011 – III. třída ochrany a 83415 – V. třída ochrany. Z21 - plocha pro rodinné domy „Proluka“, k. ú. Nová Ves u Třešti Proluka v zastavěném území obce na ostatní půdě bez záboru zemědělské půdy Z22 - plocha pro rodinné domy „Za Hřištěm“, k. ú. Nová Ves u Třešti Plocha především na ostatní nezemědělské půdě částečně v zastavěném území obce. BPEJ 87413 a 83756 – obě V. třída ochrany. Z23 - plocha pro rodinné domy „U Hřiště“ , k. ú. Nová Ves u Třešti Proluka v zastavěném území obce na ostatní půdě bez záboru zemědělské půdy Z24 - plocha pro rodinné domy „Pod Silnicí“, k. ú. Nová Ves u Třešti Kultura – trvalý travní porost. Louka mezi stávající zástavbou , BPEJ převážně 83444 a 87201 – V. třída ochrany. Minimálně do lokality zasahuje kvalitní zemědělská půda 83421 – I. třída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Z25 - plocha pro rodinné domy „Nad Silnicí“, k. ú. Nová Ves u Třešti Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 83444 – V. třída ochrany a 83421 – I. třída ochrany.
- 106 -
U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Z26 - plocha pro rodinné domy „U Bytovky“, k. ú. Rácov Kultura – orná půda. BPEJ 86411 – III. třída ochrany. U této lokality bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Z27 - plocha pro rodinné domy „Pod Školou“, k. ú. Rácov Kultura – především trvalý travní porost. BPEJ 86411 – III. třída ochrany. Kultura – orná půda, BPEJ 834444 – V. třída ochrany Z40 - plocha pro rodinné domy „Třešťská II“, k. ú. Batelov Plocha schválená v územním plánu obce v platném znění. Kultura – trvalý travní porost, orná půda, BPEJ 83755 – V. třída ochrany.
B. PLOCHY REKREACE Z28 - plocha pro individuální rekreaci „Pod Vrškem I“, k. ú. Batelov Plocha schválení ve změně č. 1 stávajícího územního plánu obce. Z29 - plocha pro individuální rekreaci „Pod vrškem II“ , k. ú. Batelov Bez záboru zemědělské půdy, obecní pozemek. C. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ P1– Dětské hřiště, k. ú. Batelov Přesunutí stávajícího dětského hřiště bez záboru zemědělské půdy v zastavěném území. D. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ P2 - Přestavbová plocha z dětského hřiště na zastávku pro autobusy, k. ú. Batelov Kultura – ostatní, zahrada, BPEJ 76901 – V. třída ochrany E. PLOCHY SMÍŠENÉ P3 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Lovětín u Třešti Přestavbová plocha bývalého zemědělského objektu na plochy smíšené obytné v zastavěném území s minimálním záborem zemědělské půdy. Kultura – ostatní, trvalý travní porost, BPEJ 83421 – I. třída ochrany.
- 107 -
P4 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Lovětín u Třešti V současné době je objekt bývalého kamenosochařství nevyužitý. Územní plán tuto plochu navrhuje jako plochu přestavbovou pro smíšené území obytné tak, aby objekt mohl být využit jak pro bydlení, tak i drobnou výrobu. Plocha v zastavěném území bez záboru zemědělské půdy. P5 – Přestavbová plocha pro agroturistiku, k. ú. Nová Ves u Třešti Jedná se přestavbu bývalé zemědělské usedlosti v zastavěném území Nové Vsi u stávajícího zemědělského areálu na plochy pro smíšené území obytné venkovského typu – agroturistiku. Kultura – ostatní, zahrada, BPEJ 83431, 83404 – II. třída ochrany, 83421 – I. třída ochrany a 83551 – IV. třída ochrany. Z30 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Nová Ves u Třešti Kultura – zahrada, BPEJ – 83716 – V. třída ochrany a 83424 – III. třída ochrany. Tyto plochy jsou v územním plánu navrhnuty jako plochy smíšené, vzhledem k tomu, že na parcele 110/2 a 110/4, které jsou kulturou zahrady provozují a chtějí provozovat majitelé přilehlého objektu (st. 160) zahradnictví. Plochy jsou navrženy do ploch smíšených z důvodů případné možnosti výstavby hospodářského objektu, či velkých skleníků apod. Na sousední parcele 110/1 uvažuje majitel pozemků s výstavbou penzionu se zázemím v návaznosti na navrhovaný rybník. P6 – Plochy smíšené obytné, k. ú. Rácov Přestavbová plocha bývalého zemědělského objektu na plochy smíšené obytné. Kultura – cca z ½ ostatní a z ½ trvalý travní porost. BPEJ 86411 – III. třída ochrany a 83431 – II. třída ochrany.
F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI Z31 - Plocha pro čištění odpadních vod včetně příjezdové komunikace, k. ú. Bezděčín na Moravě Kultura – především orná půda, BPEJ 85001 a 86411 – obě III. třída ochrany, veřejně prospěšná stavba. Z32 - Plocha pro čištění odpadních vod včetně příjezdové komunikace , k. ú. Lovětín u Třešti Kultura –trvalý travní porost, BPEJ 87201 – V. třída ochrany , veřejně prospěšná stavba. Z33 - Plocha pro čištění odpadních vod včetně příjezdové komunikace , k. ú. Nová Ves u Třešti Kultura –trvalý travní porost, BPEJ 87201 – V. třída ochrany , veřejně prospěšná stavba. Z34 - Plocha pro čištění odpadních vod včetně příjezdové komunikace , k. ú. Rácov Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 86411 – III. třída ochrany , veřejně prospěšná stavba.
- 108 -
G. PLOCHY VÝROBNÍ Z35- Průmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Plocha schválená ve stávajícím územním plánu, plocha navazuje na stávající výrobní areál. Kultura - orná půda, BPEJ 72914 – III. třída ochrany. Z36- Průmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Proluka mezi stávajícími výrobními areály schválená ve stávajícím územním plánu. Část areálu je již využívána. V původním územním plánu byla tato část zakreslena jako zastavěné území. Nyní je dána do návrhu, vzhledem k tomu, že kulturou jsou pozemky stále orná půda. Jedná se o skladové prostory (uhlí, písek, kamenivo) firmy, která se zabývá prodejem tohoto materiálu. Kultura – především orná půda, BPEJ 73715 – V. třída ochrany a 72914 – III. třída ochrany Z37- Průmyslová výroba „Jihlavská“ , k. ú. Batelov Plocha částečně schválená ve stávajícím územním plánu, volná plocha mezi stávajícím a navrhovaným výrobním areálem a tratí ČD. Kultura – orná půda, BPEJ 73715 – V. třída ochrany a 72914 – III. třída ochrany. Z 38- Průmyslová výroba , k. ú. Batelov Plocha částečně schválená ve stávajícím územním plánu, volná plocha mezi stávajícím a navrhovaným výrobním areálem a tratí ČD. Kultura – orná půda, BPEJ 72914 – III. třída ochrany. Z 39- Zemědělská výroba , k. ú. Rácov Plocha pro zemědělskou výrobu v místní části Rácov. Plocha navazuje na stávající areál zemědělské výroby. Ve stávajícím areálu se předpokládá výstavba bioplynové stanice. Rovněž objekt živočišné výroby směrem na Lovětín se přepokládá ke zrušení a plocha je navržena jako přestavbová plocha pro smíšené území obytné. Družstvo Rácov předpokládá v budoucnu s rozšiřováním aktivit v území. Výměra plochy se jeví maximalisticky, ale vzhledem k tomu, že přes celou navrhovanou plochu prochází vedení VN 22 kV s ochranným pásmem 10 m na každou stranu využitelnost plochy není tak velká. Pod tímto koridorem o šířce 20 m nebude možné umístit objekt. Plocha kde nebude možné umístit objekt činí 0,59 ha z celkové navrhované plochy. Kultura – orná půda, BPEJ 73715 – V. třída ochrany a 72914 – III. třída ochrany. PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Plochy změn v krajině se záborem zemědělské půdy Jedná se především o navrhované rybníky , dále plochy smíšené přírodní pro lokální biocentrum. Celkový zábor pro navrhované vodní plochy se předpokládá menší. Zábor bude upřesněn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb. K1 - rybník , k. ú.Batelov Kultura – trvalý travní porost, BPEJ 76811 – V. třída ochrany K2 – rybník, k. ú. Nová Ves u Třešti Kultura – trvalý travní porost, částečně ostatní nezemědělská půda, BPEJ 87413 – V. třída ochrany.
- 109 -
K3 – Plochy přírodní, k. ú. Batelov Plocha pro realizaci nefunkčního biocentra. Nemusí dojít k úplnému záboru zemědělské půdy. Kultura – především trvalý travní porost, BPEJ 76701 a 76501 – V. třída ochrany, minimálně pak 72904 – II. třída ochrany. K4 – Plochy smíšené přírodní , k. ú. Lovětín u Třešti Plocha pro umístění rozhledny na Havlově kopci. Zábor se předpokládá pouze minimální – odhad max. 0,03 ha zemědělské půdy Plochy změn bez záboru zemědělské půdy K5 – Plochy smíšené zemědělské , k. ú. Batelov Navrhované protierozní zatravnění K6 – Plochy smíšené zemědělské , k. ú. Batelov Navrhované protierozní zatravnění NAVRHOVANÉ KORIDORY DOPRAVNÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Koridory dopravní infrastruktury DK1 - Koridor pro homogenizaci silnice II/639 DK2 - Koridor pro homogenizaci silnice II/112 Silnice II/639 a II/112 jsou územně stabilizovány, úpravy v zastavěném území budou realizovány v dopravním koridoru vymezeným stávajícím uličním prostorem, mimo zastavěné území pak koridorem o šířce 80 m. V tomto koridoru je možné provádět určité úpravy stávající trasy a to jak šířkové, tak směrové – úpravy oblouku apod. Zábor pak bude upřesněn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb . Předpokládá se minimální zábor. Oba tyto koridory jsou veřejně prospěšnou stavbou. Koridory technické infrastruktury TK1 - Koridor pro posílení vodovodu Batelov, k. ú. Rácov TK2 - Koridor pro posílení vodovodu Lověštín, k. ú. Rácov TK3 – Koridor pro kanalizační řad Batelov, k. ú. Batelov TK4 – Koridor pro kanalizační řad Bezděčín, k. ú. Bezděčín na Moravě TK5 – Koridor pro kanalizační řad Lovětín, k. ú. Lovětín u Třešti TK6 – Koridor pro kanalizační řad Nová Ves, k. ú. Nová Ves u Třešti TK7 – Koridor pro kanalizační řad Rácov, k. ú. Rácov TK8 – Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanici, k. ú. Batelov TK9 – Koridor pro vedení VN 22 kV + trafostanici, k. ú. Batelov TK10 – Koridor pro středotlaký plynovod, k. ú. Bezděčín na Moravě V územním plánu jsou vymezeny tyto koridory na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. Při realizaci těchto staveb nedojde k trvalému odnětí zemědělské půdy. Přesnější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Všechny navržené koridory jsou veřejně prospěšnou stavbou. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV RDK1 – Koridor územní rezervy dopravní infrastruktury – obchvat Batelova
- 110 -
Obec: BATELOV Klimatický region: 7, 8
ZASTAVITELNÉ PLOCHY + PLOCHY PŘESTAVEB ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha
TŘÍDA
2
BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
OSTATNÍ,
CELKEM
POZNÁMKA
9
10
11
-
0,101
5,261
0,054
-
0,382
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
4
5
6
7
8
5,160
-
72911 72941
I IV
5,160 4,490 0,610 0,382
0,328
-
72914 77201 83755
III V V
72914
III
72914 83755
III V
83755
3
A. PLOCHY BYDLENÍ Z1
Z2
RODINNÉ DOMKY ZA TRATÍ z toho RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ I z toho
Z3
RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ II
Z4
RODINNÉ DOMKY DLOUHÁ III z toho
Z5
RODINNÉ DOMKY TŘEŠŤSKÁ I
k. ú. Batelov plocha schválena ve změně č. 1 stávajícího ÚP
k. ú. Batelov schváleno ve stávajícím ÚP k. ú. Batelov, v zast.území obce schváleno ve stávající ÚP k. ú. Batelov, schváleno ve stávajícím ÚP, v zastavěném území obce
0,180
0,016
0,164
-
-
0,180
0,303
-
0,303
-
-
0,303
V
0,164
0,164
-
-
-
0,164
k. ú. Batelov, nová plocha
Z6
RODINNÉ DOMKY U ŘADOVEK
83755
V
0,230
0,230
-
-
-
0,230
k. ú. Batelov, plocha schválena v ÚP
Z7
RODINNÉ DOMKY POD VRŠKEM
83755
V
0,760
0,519
0,065
0,176
0,217
0,977
k. ú. Batelov, nová plocha
Z8
RODINNÉ DOMKY RÁCOVSKÁ I
1,703
1,703
-
-
-
1,703
k. ú. Batelov, schváleno v ÚP
1,412
-
0,210
-
1,622
k. ú. Batelov, schváleno v ÚP, upraveno až po rybník
0,262
-
-
0,108
0,370
k. ú. Batelov, v ZÚ
Z9
72911
RODINNÉ DOMKY RÁCOVSKÁ II z toho
Z10
RODINNÉ DOMKY LOVĚTÍNSKÁ I
I
72911 87101
I V
1,622 1,523 0,099
83424
III
0,262
- 111 -
ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
Z11
RODINNÉ DOMKY NAD PILSKÝM RYBNÍKEM I
Z12
RODINNÉ DOMKY NAD PILSKÝM RYBNÍKEM II
Z13
Z14
RODINNÉ DOMKY NAD PILSKÝM RYBNÍKEM III z toho RODINNÉ DOMKY LOVĚTÍNSKÁ II z toho
Z15
Z16
Z17
Z18
Z19
Z20
VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha
TŘÍDA
RODINNÉ DOMKY ZAHRADY z toho RODINNÉ DOMKY POD VODOJEMEM z toho RODINNÉ DOMKY U SILNICE z toho RODINNÉ DOMKY POD RYBNÍKEM z toho RODINNÉ DOMKY K VODOJEMU I
BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
83424
III
0,550
0,550
-
-
0,097
0,647
k. ú. Batelov schváleno v ÚP obce
-
-
-
-
-
-
0,218 (PUPFL)
0,218
k. ú. Batelov, zábor lesní půdy, p. č. 1640/3
-
-
2,457
4,664
k. ú. Batelov, nová plocha
III IV
2,207 2,188 0,019
2,207
83424 87001
-
0,018
-
0,864
III V V
0,864 0,215 0,389 0,260
0,846
83424 83755 73444
k. ú. Batelov, částečně schváleno ve stávajícím územním plánu
0,384
1,253
-
0,006
1,643
k. ú. Bezděčín na Moravě
III III
1,637 1,151 0,126 0,647
0,625
-
0,022
0,025
0,672
k. ú. Bezděčín na Moravě
-
-
0,892
0,014
0,906
k. ú. Bezděčín na Moravě
III III
0,892 0,820 0,072
0,097
-
-
0,201
0,298
k. ú. Lovětín u Třešti
V IV
0,097 0,087 0,010
0,327
-
0,007
0,116
0,450
k. ú. Lovětín u Třešti
0,104
-
-
0,096
0,200
k. ú. Lovětín u Třešti
85001 76411 85001 86501 85011 86411 86901 83434
III IV
z toho
85011 83715
III V
0,334 0,207 0,127
z toho
85011 83415
III V
0,104 0,089 0,015
RODINNÉ DOMKY K VODOJEMU II
OSTATNÍ,
CELKEM
- 112 -
ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
Z21
RODINNÝ DOMEK PROLUKA
Z22
RODINNÉ DOMKY ZA HŘIŠTĚM
Z23
RODINNÉ DOMKY U HŘIŠTĚ
Z24
RODINNÉ DOMKY POD SILNICÍ z toho
Z25
RODINNÉ DOMKY NAD SILNICÍ z toho
VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha
TŘÍDA BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
OSTATNÍ,
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
-
-
-
-
-
-
0,076
0,076
k. ú. Nová Ves u Třešti, proluka
-
0,096
0,407
0,503
V V
0,096 0,077 0,019
-
87413 83756
k. ú. Nová Ves u Třešti, částečně v ZÚO
-
-
-
-
-
-
0,247
0,247
k. ú. Nová Ves u Třešti, v ZÚO
-
1,049
-
1,049
I V V
1,049 0,146 0,405 0,108
-
83421 83444 87202
-
0,599
0,034
0,739
k. ú. Nová Ves u Třešti
V I
0,705 0,241 0,464
0,106
83444 83421
k. ú. Nová Ves u Třešti
Z26
RODINNÉ DOMKY U BYTOVKY
86411
III
0,766
0,766
-
-
-
0,766
k. ú. Rácov
Z27
RODINNÉ DOMKY POD ŠKOLOU
86411
III
0,357
-
0,053
0,304
0,001
0,358
k. ú. Rácov
Z40
RODINNÉ DOMKY TŘEŠŤSKÁ II
83755
V
0,575
0,211
-
0,364
-
0,575
k. ú. Batelov
21,646
16,017
1,838
3,791
4,421
26,067
A. PLOCHY PRO BYDLENÍ CELKEM B. PLOCHY REKREACE Z28
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE POD VRŠKEM I
83444
V
0,296
0,296
-
-
-
0,296
k. ú. Batelov
Z29
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE POD VRŠKEM II
-
-
-
-
-
-
0,430
0,430
k. ú. Batelov
0,296
0,296
-
-
0,430
0,726
B. PLOCHY PRO REKREACI CELKEM
- 113 -
ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha
TŘÍDA BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
OSTATNÍ,
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
-
-
-
-
-
-
0,079
0,079
k. ú. Batelov, v ZÚO
V
0,118
-
0,118
-
0,088
0,206
k. ú. Batelov, v ZÚ
-
-
0,060
-
-
0,060
0,529
0,589
k. ú. Lovětín u Třešti
-
-
-
-
-
-
0,133
0,133
k. ú. Lovětín u Třešti
0,299
0,029
0,742
1,070
II II I IV
0,328 0,009 0,287 0,002 0,030
-
83404 83431 83421 83551
k. ú. Nová Ves u Třešti, v zastavěném území
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ z hoto
83716 83424
V III
0,968 0,054 0,914
0,437
0,531
-
-
0,968
PŘESTAVBOVÁ PLOCHA z toho
86411 83431
III II
0,248 0,216 0,032
-
-
0,248
0,240
0,488
1,604
0,437
0,830
0,337
1,644
3,248
C. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ P1
DĚTSKÁ HŘIŠTĚ
D. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ P2 ZASTÁVKA BUS 76901 E. PLOCHY SMÍŠENÉ P3 P4
P5
Z30
P6
PŘESTAVBOVÁ PLOCHA NA PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA NA PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ (AGROTURISTIKA, PŘESTAVBOVÁ PLOCHA z toho
E. PLOCHY SMÍŠENÍ CELKEM
k. ú. Nová Ves u Třešti
k. ú. Rácov
F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI Z31
Z32
PLOCHA PRO ČIŠTĚNÍ OV + PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE z toho PLOCHA PRO ČIŠTĚNÍ OV + PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE
-
0,014
0,006
0,303
k. ú. Bezděčín na Moravě
III III
0,297 0,115 0,135
0,283
85001 86411 87201
V
0,201
-
-
0,201
-
0,201
k. ú. Lovětín u Třešti
- 114 -
ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha
TŘÍDA BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
OSTATNÍ,
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
Z33
PLOCHA PRO ČIŠTĚNÍ OV+ PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE
87201
V
0,174
-
-
0,174
-
0,174
Z34
PLOCHA PRO ČIŠTĚNÍ OV + PŘÍJEZDOVÁ KOMUNIKACE
86411
III
0,181
-
-
0,181
-
0,181
0,853
0,283
-
0,570
0,006
0,859
F. PLOCHY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI CELKEM
k. ú. Nová Ves u Třešti k. ú. Rácov
G. PLOCHY VÝROBNÍ Z35
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA JIHLAVSKÁ
72914
III
0,843
0,843
-
-
-
0,843
Z36
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA JIHLAVSKÁ z toho
-
0,114
0,100
3,110
V III
3,010 2,961 0,049
2,896
73715 72914
Z37
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA JIHLAVSKÁ
73715 72914
V III
1,843
1,843
-
-
0,247
2,090
Z38
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA JIHLAVSKÁ
72914
III
1,347
1,347
-
-
-
1,347
Z39
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA z toho
-
-
0,034
2,244
V III
2,210 2,961 0,049
2,210
73715 72914
9,253
9,139
-
0,114
0,381
9,634
G. PLOCHY VÝROBNÍ CELKEM
- 115 -
k. ú. Batelov, schváleno v ÚP k. ú. Batelov, schváleno v ÚP
k. ú. Batelov, částečně schváleno k. ú. Batelov, částečně schváleno k. ú. Rácov
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ VÝMĚRA NAVRŽENÁ K ODNĚTÍ v ha ČÍSLO
NÁVRH
LOK.
FUNKČNÍHO VYUŽITÍ
1
2
TŘÍDA BPEJ
ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA
OCHRANY
OSTATNÍ,
CELKEM
ORNÁ
ZAHRADY SADY
TRAVNÍ POROST
LESNÍ PŮDA
CELKEM
POZNÁMKA
11
3
4
5
6
7
8
9
10
K1
RYBNÍK
76811
V
1,300
-
-
1,300
-
1,300
k. ú. Batelov
K2
RYBNÍK
87413
V
1,591
-
-
1,591
0,497
2,088
K3
PLOCHY PŘÍRODNÍ
k. ú. Nová Ves u Třešti k. ú. Batelov
K4
76701 V 3,353 0,078 3,275 0,041 3,394 76501 V minimálně 72904 II PLOCHY SMÍŠENÉ PŘÍRODNÍ S minimálním záborem zemědělské půdy – odhad max. 0,03 ha . Plocha s možností umístění rozhledny na Havlově kopci v k. ú. Lovětín u Třešti
K5
PLOCHY SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ
Bez záboru zemědělské půdy. Protierozní zatravnění v k. ú. Batelov
K6
PLOCHY SMÍŠENÉ ZEMĚDĚLSKÉ
Bez záboru zemědělské půdy. Protierozní zatravnění v k. ú. Batelov
- 116 -
5. 4. ODVODY ZA ODNÍMANOU ZEMĚDĚLSKOU PŮDU Od 1. 1. 2011 nabyl účinnosti zákon č. 402/2010 Sb., který mění výpočet odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Odvod za odnětí zemědělské půdy je vypočítáván ze základní ceny v Kč/m2 zemědělských pozemků stanovené v příloze č. 22 oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb. podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Základní sazba se vynásobí koeficientem snížení nebo zvýšení základní sazby (dle zákona č. 334/1992 Sb.) nebo součtem těchto koeficientů a vynásobí se koeficientem tříd ochrany: I. třída – 9x II. třída – 6x III. třída – 4x IV. třída – 2x V. třída – 2x Část odvodů ve výši 75 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 10 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Dle zákona se rovněž v některých případech odvody ze ZPF nevypisují. O tom, v kterých případech bude odvod vymezen a v jaké míře, či nikoli rozhoduje v jednotlivých případech orgán ochrany ZPF.
5. 5. UŽIVATELSKÉ A VLASTNICKÉ VZTAHY, ZEMĚDĚLSKÉ ORGANIZACE, SOUKROMÍ ZEMĚDĚLCI Batelov Družstvo vlastníků Batelov Družstvo vlastníků Batelov má areál pro rostlinnou a živočišnou velkovýrobu situován na severním okraji Batelova, kde je soustředěno zařízení jak pro rostlinnou, tak i živočišnou velkovýrobu. Areál má vyhlášené ochranné pásmo. V areálu je situovaná odchovna mladého skotu – výkrm býků s kapacitou 160 ks, dále kravín (jalovice) – kapacita 100 ks, 2 vepříny a 1 kravín v současné době bez využití, hala pro výkrm drůbeže – kapacita 28 000 ks, seník, sklady, objekt pro dosoušení – nevyužívaná stáj, garáže zemědělských strojů, kanceláře, dílna. Rovněž družstvo vlastníků využívá areál velkokapacitního kravína na jihovýchodním okraji Batelova o kapacitě cca 400 ks, v areálu se ještě nachází hnojiště, seník, sklady, senážní žlaby a pronajatý objekt – farma pro výkrm králíků. Dále družstvo vlastníků Batelov vlastní část zemědělského areálu v Bezděčíně, kde není živočišná výroba. Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě. a. s. Zařízení situované v průmyslové zóně severně od tratě ČD. V místních částech Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov se nachází rovněž areály zemědělské výroby. Zemědělské družstvo Rácov Areál Lovětín V Lovětíně má družstvo zimoviště skotu v jižní části obce. Jedná se o dva objekty v současné době s kapacitou 40 ks a 80 ks. Je připravena rekonstrukce jednoho objektu, po rekonstrukci zde bude ustájeno celkem 165 ks skotu. V areálu se rovněž nachází objekt skladu a dva silážní
- 117 -
žlaby, přičemž jeden je nevyužíván a bude zrušen. Areál Rácov V Rácově má družstvo rovněž zimoviště skotu pro 100 ks. Dále je zde objekt bývalého prasečáku, který bude zrušen a v místě bude zhotovena bioplynová stanice. V současné době se připravuje projekt. V areálu je rovněž ještě jeden objekt pro rostlinnou výrobu – sklad píce. V Rácově se nachází rovněž objekty zemědělské výroby u silnice na Lovětín – bývalý prasečák, v současné době je zde ustájeno 10 ks plemenných býků, dále je zde silážní žlab, objekt skladu. Farma Nová Ves, spol. s r. o. Areál je situovaný v jižní části obce u silnice směrem na Rácov, z živočišné výroby je zde objekt kravína – 100 ks dojnic, 30 ks výkrm býci, dále pak teletník pro 50 ks. Část areálu (zahrada a bývalá zem. usedlost) je uvažována jako přestavbová plocha pro agroturistiku. Soukromí zemědělci Z velkých soukromých zemědělců je třeba jmenovat pana Dvořáka, který má živočišnou výrobu na svém soukromém statku v Rácově (mlýn) – cca 100 ks krav, dále využívá objekt bývalé bramborárny v Batelově podél silnice na Jihlavu a rovněž hospodářské objekty ve starém zámku. Dále jsou dva soukromí zemědělci v místní části Nová Ves a 1 soukromý zemědělec v Bezděčíně. Zemědělskou půdu na katastrálním území Batelov a Bezděčín na Moravě obhospodařuje především Družstvo vlastníků Batelov, zemědělskou půdu na katastrálním území Lovětín u Třešti a Rácov pak především Zemědělské družstvo Rácov a částečně soukromý zemědělec pan Dvořák, na katastrálním území Nová Ves u Třešti pak zemědělskou půdu obhospodařuje především Farma Nová Ves
5. 6. POZEMKOVÉ ÚPRAVY, ÚSES, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Pozemkové úpravy Pro katastrální území Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešti a Rácov nejsou zpracovány komplexních pozemkových úpravy. Protierozní opatření Návrh ÚSES a případně pak pozemkové úpravy by měly být řešeny takovým způsobem, aby se zmenšil odtokový součinitel území a zlepšilo se zadržení vody v krajině. Na změnu odtokových poměrů je nutno navrhnout technická a agrotechnická opatření – zatravnění exponovaných pozemků, doplňování výsadby dřevin – vegetační zábrany (větrolamy), výsadba vhodných plodin odolných vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Případně pak navrhnout protierozní příkopy, přejezdné průlehy apod . Podle možností doplnit zalesnění a zatravnění pozemků v místech výrazné eroze a nepříznivých spádových poměrů. V územním plánu jsou některá tato opatření navržena. Všechna tato opatření jsou rovněž přípustná na zemědělské půdě. Potřeba těchto úprav bude řešena a realizována především v rámci komplexních pozemkových úprav.
- 118 -
Územní systém ekologické stability Přehled navržených biocenter Označení biocentra
Funkční typ + biogeografický význam
Příslušnost k typu větve
Výměra celkem v ha
NRBC 80
nadregionální biocentrum
mezofilní
341,83
NRBK 120/LBC 17
biocentrum v lokálních parametrech vložené do trasy nadregionálního biokoridoru
mezofilní
6,54
biocentrum v lokálních parametrech vložené do trasy nadregionálního biokoridoru
mezofilní
3,24
LBC 1
lokální biocentrum
hydrofilní
3,05
LBC 2
lokální biocentrum
hydrofilní
3,88
LBC3
lokální biocentrum
hydrofilní
2,89
LBC 4
lokální biocentrum
smíšené
5,46
LBC 5
lokální biocentrum
smíšené
4,87
LBC 6
lokální biocentrum
hydrofilní
4,13
LBC 7
lokální biocentrum
smíšené
8,02
LBC 8
lokální biocentrum
smíšené
1,29
LBC 9
lokální biocentrum
mezofilní
4,89
LBC 10
lokální biocentrum
mezofilní
4,31
LBC 11
lokální biocentrum
mezofilní
0,78
LBC 12
lokální biocentrum
mezofilní
3,05
LBC 13
lokální biocentrum
mezofilní
3,68
LBC 14
lokální biocentrum
mezofilní
6,15
LBC 15
lokální biocentrum
mezofilní
10,79
LBC 16
lokální biocentrum
mezofilní
3,81
NRBK 120/LBC 18
CELKEM BIOCENTRA
422,66
- 119 -
Přehled navržených biokoridorů Označení biokoridoru
Funkční typ + biogeografický význam
Příslušnost k typu větve
Výměra celkem v ha
NRBK 120/1
dílčí úsek nadregionálního biokoridoru
mezofilní
1,58
NRBK 120/2
dílčí úsek nadregionálního biokoridoru
mezofilní
2,55
LBK 1
lokální biokoridor
hydrofilní
2,13
LBK 2
lokální biokoridor
hydrofilní
2,55
LBK 3
lokální biokoridor
hydrofilní
2,61
LBK 4
lokální biokoridor
hydrofilní
2,68
LBK 5
lokální biokoridor
hydrofilní
5,53
LBK 6
lokální biokoridor
hydrofilní
1,42
LBK 7
lokální biokoridor
hydrofilní
2,08
LBK 8
lokální biokoridor
hydrofilní
9,47
LBK 9
lokální biokoridor
hydrofilní
1,95
LBK 10
lokální biokoridor
hydrofilní
1,22
LBK 11
lokální biokoridor
mezofilní
1,49
LBK 12
lokální biokoridor
mezofilní
6,25
LBK 13
lokální biokoridor
mezofilní
3,92
LBK 14
lokální biokoridor
mezofilní
0,63
LBK 15
lokální biokoridor
mezofilní
2,44
LBK 16
lokální biokoridor
mezofilní
4,13
LBK 17
lokální biokoridor
mezofilní
2,45
LBK 18
lokální biokoridor
mezofilní
2,06
LBK 19
lokální biokoridor
mezofilní
0,96
LBK 20
lokální biokoridor
mezofilní
3,02
LBK 21
lokální biokoridor
mezofilní
3,35
LBK 22
lokální biokoridor
mezofilní
4,64
LBK 23
lokální biokoridor
mezofilní
1,89
CELKEM BIOKORIDORY
73,00
V tabulkách je vyčíslena pouze celková výměra biocenter a biokoridorů. U hydrofilních biocenter a biokoridorů, které se nachází kolem vodních toků je nutno počítat s tím, že louky kolem vodotečí budou dále ponechány jako trvalý travní porost. Nedojde u nich k záboru zemědělské půdy.
- 120 -
U mezofilních biocenter a biokoridorů se předpokládá větší podíl nezemědělských pozemků, nemusí však dojít k úplné změně využití na nezemědělské kultury. Předpokládá se především záboru u lokálního biocentra LBC 2, které je nefunkční. V územním plánu je tato plocha navržena jako plocha změn v krajině K3 a déle se předpokládá zábor u nefunkčních biokoridorů LBK 12 a LBK 21. Ostatní biocentra a biokoridory jsou převážně funkční. Při realizaci nefunkčních biocenter a biokoridorů nutno dbát na to, aby nebyla narušena organizace zemědělského půdního fondu a prvky ÚSES tak neztěžovaly obhospodařování zemědělských pozemků - nutno zachovat prostupnost k hospodaření okolních pozemků. Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou podrobnosti řešení územního plánu v nezastavěném území a rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem využití území. S ohledem na vlastnické vztahy k pozemkům, na skutečný stav využití území a dále na zájmy vodního a lesního hospodářství a zemědělství je tudíž možné provádět určité korekce či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES), a to při splnění podmínky, že nebude snížena míra aktuální ani potenciální funkčnosti ÚSES. Přípustnost korekcí či upřesnění průběhu a vymezení ÚSES je třeba vždy posuzovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody. 5. 7. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ A ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZPF Navržené řešení územního plánu je v souladu se schválenými zásadami územního rozvoje kraje Vysočina. Navržené řešení bylo průběžně projednáváno se zástupci městyse a dále bylo konzultováno se správci inženýrských sítí a s dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu. Městys Batelov má platný „Územní plán obce Batelov“ z roku 2003 včetně „Změny č. 1 územního plánu obce Batelov“ z roku 2009 (zpracovatel firma Urbanistické středisko Jihlava, spol. s. r. o.,). Územní plán obce byl zpracován pouze na zastavěné území a nejbližší okolí Batelova. Místní čísti Bezděčín, Nová Ves a Rácov mají zpracovanou pouze urbanistickou studii (zpracovatel AVM Brno, Ing. Arch. Z. Toman z roku 1996). Obec Lovětín nemá zpracovanou žádnou územně plánovací dokumentaci. Vlastní sídlo Batelov vykazuje dlouhodobě nárůst počtu obyvatel (1991 – 1719 obyv., 2011 - 1809 obyv.) Zájmové území vykazuje stabilizaci popř. mírný nárůst počtu obyvatel (1991 – 2286 obyv., 2011 – 2307 obyv.). Plochy pro bydlení jsou navrženy zejména v Batelově. V obci jsou dobré podmínky pro bydlení a zde je zájem o bydlení v rodinných domech, v současné době v sídle nejsou volné plochy pro výstavbu RD. Rozsah navržených ploch pro bydlení odpovídá v podstatě původnímu územnímu plánu obce (2003) a změně.č.1 (2009), což je patrné i v grafické části, kde jsou plochy schválené v předcházející ÚPD znázorněny. Nově je vymezena plocha na jižním okraji Batelova nad Pilským rybníkem. V územním plánu je navrženo několik menších ploch, hlavní rozvojové plochy pro bydlení jsou však 2, a to plocha v severní části sídla Za tratí (Z1) a plocha Na Pilským rybníkem (Z13). Druhá plocha je vymezena i z důvodu zajištění dalších ploch pro bydlení, aby zajištění rozvoje obytného území bylo navržena na více lokalitách, i v případě komplikací se zainvestováním lokality Za Tratí. Místní části jsou samostatnými sídelními jednotkami vzdálené od Batelova několik km, jedná se o samostatná sídla se samostatným zajištěním sídelních funkcí včetně bydlení. V místních částech Batelova je patrný úbytek , popř. stabilizace počtu obyvatel. V místních částech není velká nová výstavba rodinných domů. Nové plochy jsou vymezeny zejména z důvodu umožnit v každé místní části rozvoj ploch pro bydlení. V místních částech jsou - 121 -
vymezeny zejména plochy podél stávajících komunikací a proluky uvnitř zastavěného území, které budou využívány postupně bez zásahu do ucelených ploch zemědělské půdy. Veškerá zástavba navazuje na zastavěná území. Navržený zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. U větších lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně, u větších lokalit pak drobných dětských hřišť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2. Územní studie U ploch Z1, Z8, Z10, Z13 a Z14 pro bydlení je stanovena povinnost zpracovat územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Při zpracování územní studie nutno dbát na to, aby zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku izolovaných ploch zastavěného území, a to i v průběhu realizace zástavby v této lokalitě. Etapizace výstavby Etapizace výstavby není stanovena. Plochy na meliorované zemědělské půdě Do pozemků s provedeným odvodněním zasahují tyto lokality: - Z13 (minimálně) – bydlení v rodinných domek , k. ú. Batelov - Z17 – bydlení v rodinných domech, k. ú. Bezděčín na Moravě - Z32 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Lovětín u Třešti - Z33 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Nová Ves u Třešti - Z34 – plocha pro čistírnu odpadních vod, k. ú. Rácov - Z39 (cca z 1/2) – plocha pro zemědělskou výrobu - koridory pro dopravní infrastrukturu DK 1 A DK2 - plochy změn v krajině K1 a K2 – rybníky Při projektování a realizaci této stavby nutno upřesnit plochy s provedeným odvodněním, zjistit stáří a funkčnost stávající meliorace a případně zachovat její funkčnost.
- 122 -
Celkový zábor pro městys Batelov činí: Funkční využití
Celkem
z toho zemědělská půda
ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBOVÉ PLOCHY A. Plochy bydlení
26,067
21,646
B. Plochy rekreace
0,726
0,296
C. Plochy občanského vybavení
0,079
0,00
D. Plochy veřejných prostranství
0,206
0,118
E. Plochy smíšené
3,248
1,604
F. Plochy technické vybavenosti
0,859
0,853
E. Plochy výrobní
9,634
9,253
Celkem zastavitelné a přestavbové plochy
40,819
33,77
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Plochy vodní a vodohospodářské
3,388
2,891
Plochy přírodní
3,394
3,353
Plochy smíšené přírodní
0,03
0,03
6,812
6,274
Vyčíslení je orientační a slouží pouze pro potřeby územního plánu.
5. 8. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
V řešeném území se nachází celkem 1 606,0860 ha lesní půdy, což je 37,63 % z celkové výměry řešeného území. Největší zastoupení lesní půdy je na katastrálním území Nová Ves u Třešti, a to 60,32 % z celkové výměry katastru. Na katastrálním území Rácov je lesní půda zastoupena 45,95 % z celkové rozlohy. Největší lesní komplexy se tedy nachází v jižní části řešeného území. Na katastrálním území Batelov se rozkládají dva velké lesní komplexy: Mukařka a Hanzalka. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou v řešeném území zastoupeny nad průměrem
- 123 -
České republiky. Lesy jsou tvořeny převážně smrkovými porosty, méně jsou zastoupeny lesy smíšené. Lesy Katastrální území
Výměra celkem
z toho PUPFL
% zalesnění z výměry katastru
1 357,51
247,80
18,25
Bezděčín na Moravě
352,55
99,81
28,31
Lovětín u Třešti
414,05
75,49
18,23
1 374,86
829,39
60,32
769,54
353,59
45,95
4 268,51
1606,08
37,63
Batelov
Nová Ves u Třešti Rácov Celkem městys Batelov
Zábor lesní půdy Zastavitelná plocha Z12 – bydlení v rodinných domech, k. ú. Batelov Parcelní číslo 1640/3 – vlastník Městys Batelov, celková výměra lesní půdy činí 0,218 ha Koridory dopravní infrastruktury • DK2 – koridor pro homogenizaci silnice II/112 Silnice II/112 je územně stabilizovaná, úpravy v zastavěném území budou realizovány v dopravním koridoru vymezeným stávajícím uličním prostorem, mimo zastavěné území pak koridorem o šířce 80 m. V tomto koridoru je možné provádět určité úpravy stávající trasy a to jak šířkové, tak směrové – úpravy oblouku apod. Při šířkové úpravě komunikace by mohlo dojít k záboru lesní půdy. Zábor pak bude upřesněn v projektové dokumentaci jednotlivých staveb . Předpokládá se minimální zábor. Tento koridor je veřejně prospěšnou stavbou. Koridory technické infrastruktury • TK1 – koridor pro posílení vodovodu Bastelov, k. ú. Rácov – dle dokumentace pro územní rozhodnutí (firma Profi Jihlava) • TK3 – koridor kanalizační řad v Batelově, k. ú. Batelov V územním plánu jsou vymezeny tyto koridory na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. Při realizaci těchto staveb nedojde k trvalému odnětí lesní půdy. Přesnější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Všechny navržené koridory jsou veřejně prospěšnou stavbou. Do ochranného pásma lesa zasahují tyto: Zastavitelné plochy • Z10 – plocha pro rodinné domky , k. ú. Batelov • Z11 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov
- 124 -
• • • • • • • •
Z13 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov Z24 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Nová Ves u Třešti Z14 – plocha pro rodinné domky, k. ú. Batelov Z40 – plocha pro rodinné domky – minimálně Z28 – plocha pro individuální rekreaci, k. ú. Batelov Z29 – plocha pro individuální rekreaci, k. ú. Batelov Z30 – plochy smíšené obytné – k. ú. Nová Ves u Třešti Z33 – plocha pro čištění odpadních vod, k. ú. Nová Ves u Třešti
Plochy změn v krajině • K1 – plocha pro rybník, k. ú. Batelov • K2 – plocha pro rybník, k. ú. Nová Ves u Třešti Koridory dopravní infrastruktury • DK2 – koridor pro homogenizaci silnice II/112 Koridory technické infrastruktury • TK2 – koridor pro posílení vodovodu Lovětín, k. ú. Rácov – dle dokumentace pro územní rozhodnutí (firma Profi Jihlava) • TK8 – koridor pro vedení VN 22 kV a trafostanici
- 125 -
PŘÍLOHA č. 1 POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY Zdrojem hluku v obci Batelov a místní části Nová Ves jsou: • silnice II/112 • silnice II/134 • silnice II/402 • silnice II/639 • trať ČD č. 225 Podklady pro stanovení předpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem: 1) Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku 2005 a 2010. 2) Prognóza intenzit automobilové dopravy TP 225 3) Hluk v životním prostředí. Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2005. 4) Hygienické předpisy svazek 37 z roku 1977. Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 272/2011) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 5) Údaje od provozovatele trati ČD, železniční stanice Jihlava. Předpokládané výhledové intenzity dopravy od úseků výše uvedených silnic jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Vlastní stanovení předpokládaných hladin hluku v roce 2030 a z nich vyplývajících hlukových ochranných pásem je zakotveno v tabulce č. 2. Pásma jsou stanovena pro útlum pouhou vzdáleností. Dále je přiloženo Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Součástí tohoto posouzení je dále Posouzení životního prosředí podél trati ČD č. 225 v obci Batelov.
- 126 -
Stanovení přípustných hladin hluku dle Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 272/2011) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Základní hladina hluku ve venkovním prostoru ............................................... 50 dB (A) - Hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drah ............................................. + 5 dB (A) -
Hluk na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách, v ochranném pásmu dráhy..................................................................... + 10 dB (A)
-
Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy ........ + 20 dB (A)
-
Korekce na denní dobu - den (silnice, drážní doprava).......................... ± 0 dB (A) - noc (silnice) ................................................... - 10 dB (A) - noc (drážní doprava) ...................................... - 5 dB (A) ___________________________________________________________________________ Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél veřejných komunikací a denní dobu ......................................................
55 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu .........................................
60 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro bydlení podél hlavních komunikací, trati ČD, kde působí stará zátěž z pozemní dopravy a denní dobu .................................
70 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou zástavbu podél veřejných pozemních komunikací a noční dobu ...............................................................
45 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací a pro noční dobu ...........................................................................
50 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu ...................................................................................
65 dB (A)
Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél trati ČD a noční dobu .............................................................................
55 dB (A)
- 127 -
INTENZITY DOPRAVY TAB. č. 1 OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE KŘIŽOVATKY/
ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
SKUTEČNÝ POČET
SKUTEČNÝ POČET
Z ROKU 2005
DOPRAVY V ROCE 2010
DOPRAVY V ROCE 2030
VOZIDEL
VOZIDEL
(KTERÉ PROJEDOU
(KTERÝ PROJEDE
PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH
ZA 24. hod.
DOPRAV Y
OSOB.
MOTO-
TEŽKÁ
OSOB.
MOTO-
ZA 24
VOZ.
1
2
3
4
5
SILNICE II/112 ÚSEK 6 - 3177
SILNICE II/112 ÚSEK 6 - 3178
SILNICE II/134 ÚSEK 6 - 3077
SILNICE II/134 ÚSEK 6 - 3088
SILNICE II/402 ÚSEK 6 - 3110
180
169
144
445
277
AUTA
580
489
614
1 598
946
CYKLY
6
4
8
21
15
VOZ.
766
662
766
2 064
1 238
144
113
86
396
176
AUTA
492
334
569
2 180
955
CYKLY
9
1
18
40
18
VOZ.
645
448
673
2 616
1 149
- 128 -
151
119
90
416
185
AUTA
CYKLY
686
459
804
3 041
1 333
hod.-
do 22. 00 hod.
do 6.00
hod.
837
578
894
3 457
1 518
DENNNÍ
NOČNÍ
SOUČ.
VÝHLED
STAV
hod.
Σ
TEŽKÁ
hod.
772
65
48
8
OA
MOTO-
od 22.00 od 6.00 hod. -
636
50
40
6
NA
OSOB.
ZA 24 hod.
VOZIDEL
136
15
8
2
Σ
TĚŽKÁ
ZA 24.
hod.)
531
47
33
6
NA OA
DOPRAVY
A
ZA PRŮMĚRNOU
ROK 2020
424
35
26
4
107
12
7
2
Σ
ZA 24 HOD.
DOPRAVY
PROSTŘEDKŮ
PO KOMUNIKACI)
834
60
52
8
NA OA
INTENZITA
INTENZIT
752
52
47
7
82
8
5
1
Σ
PROSTŘEDKŮ
A
ZA 24 hod.
POPIS ÚSEKU
POČET DOPRAVNÍCH
3 216
241
201
30
NA OA
PROSTŘEDKŮ
POČET DOPRAVNÍCH
2 837
204
177
25
379
37
24
5
Σ
ČÍSLO ÚSEK U
INTENZIT
1 411
107
88
13
NA OA
POČET DOPRAVNÍCH
1 243
90
77
11
168
17
11
2
22,3
18,0
25,2
20,6
12,8
1,0
15,1
12,0
15,3
12,2
INTENZITY DOPRAVY OZNAČENÍ SILNICE /ÚSEK SILNICE KŘIŽOVATKY/
ÚDAJE SČÍTÁNÍ DOPRAVY
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
PŘEDPOKLÁDANÁ INTENZITA
SKUTEČNÝ POČET
SKUTEČNÝ POČET
Z ROKU 2005
DOPRAVY V ROCE 2010
DOPRAVY V ROCE 2020
VOZIDEL
VOZIDEL
(KTERÉ PROJEDOU
(KTERÝ PROJEDE
PROCENTNÍ PODÍL TĚŽKÝCH
MOTO-
ZA 24.
TEŽKÁ
OSOB.
MOTO-
ZA 24 hod.
TEŽKÁ
OSOB.
VOZIDEL
6
7
AUTA
CYKLY
VOZ.
AUTA
CYKLY
VOZ.
AUTA
MOTO-
296
1 246
8
1 550
275
1 447
25
1 747
289
504
2 267
16
2 787
405
2 585
23
3 013
- 129 -
425
hod.-
do 22. 00 hod.
do 6.00
2 017
3 573
DENNNÍ
NOČNÍ
SOUČ.
VÝHLED
STAV
hod.
2 306
SILNICE II/639 ÚSEK 6 - 3100
od 6.00 hod. -
CYKLY
SILNICE II/639 ÚSEK 6 - 3090
od 22.00
DOPRAVY ZA 24 hod.
hod. VOZ.
hod.)
INTENZITA
ZA 24. hod.
DOPRAVY
ZA PRŮMĚRNOU
ROK 2020
3 998
Σ
OSOB.
ZA 24 HOD.
DOPRAVY
PROSTŘEDKŮ
INTENZITA
PO KOMUNIKACI)
2 144
162
134
20
OA
TĚŽKÁ
PROSTŘEDKŮ
A
ZA 24 hod.
POPIS ÚSEKU
POČET DOPRAVNÍCH
1 881
136
118
17
NA
PROSTŘEDKŮ
POČET DOPRAVNÍCH
263
26
16
3
Σ
ČÍSLO ÚSEK U
INTENZIT
3 726
272
233
34
NA OA
POČET DOPRAVNÍCH
3 339
234
209
29
387
38
24
5
15,7
12,5
13,4
10,6
STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokynů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy TAB. č. 2
3b
SILNICE II/134 ÚSEK 6 - 3077 ROK 2030
noc
den
noc
0,00082086
74,1
2
0,00212130
80,2
40
0,00075450
74,1
8
0,00223600
80,2
4
0,00082086
74,1
2
0,00212130
80,2
26
0,00075450
74,1
7 7
0,00223600
80,2
0,00082086
74,1
1
0,00212130
80,2
47
0,00075450
74,1
5
0,00223600
80,2
7
0,00082086
74,1
1 47
0,00212130
80,2
0,00075450
74,1
5
0,00223600
80,2
4%
hl. asf.
4%
hl.
3
4
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
K3
2
Hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a v ochranném pásmu dráhy
K2
1
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
K1
4
Hluk z provozoven, hluk od vozidel, na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů
X = F1.F2.F3
3
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
F1
dB (A)
2
Hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích a v ochranném pásmu dráhy
KOEFICIENTY
1
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
LNA
6
v KORIGOVANÁ Lekv (dB)
LOA
Druh povrchové úpravy vozovky
FVNA
Podélný sklon niveleta
FVOA
Y
F2
F3
570 850,9
1,30
1
742 106,17
48,6
50
0
2 648 848,9
1,30
1
3 443 503,6
55,3
60
0
528 652,2
1,50
1
792 978,3
48,9
50
0
2 143 200,1
1,50
1
3 214 800,2
55,0
60
0
369 822,9
1,21
1
447 485,7
46,4
50
0
2 082 190,6
1,21
1
2 519 450,6
53,9
60
0
369 822,9
1,06
1
392 012,3
45,8
50
0
2 082 190,6
1,06
1
53,3
60
0
asf. 6%
hl. asf.
6%
hl. asf.
3%
hl. asf.
3%
hl. asf.
do 2% do 2%
hl.
OCHRANNÉ HLUKOVÉ PÁSMO v m dle Směrnice pro ekvivalentní hladiny hluku
Hluk z provozoven, hluk od vozidel na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů
CHRÁNĚNÉ VENKOVNÍ PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁNĚNÉ OSTATNÍ VENKOVNÍ PROSTORY
VÝPOČET HODNOTY „X”
Skutečný počet vozidel které projedou profilem za hod
Druh vozidla
Denní doba SILNICE II/134 ÚSEK 6 - 3077 ROK 2030
den
SILNICE II/112 ÚSEK 6 - 3178 ROK 20300
noc
SILNICE II/112 ÚSEK 6-3177 ROK 2030
NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA
3a
komunikace
den
2
Popis úseku
noc
1
KOREKCE
den
Číslo úseku komunikace
Označení silnice
PŘÍPUSTNÉ HLADINY HLUKU DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 21. LEDNA 2004
af. hl.
2 207 122,0
asf.
Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ
Y = 10.logX - 10,1
F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY
K1 - VLIV PŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY K2 - VLIV SPOLUPŮSOBENÍ VĚTŠÍHO POČTU ZDROJŮ HLUKU
F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY
K3 - VLIV ZELENĚ
- 130 -
STANOVENÍ OCHRANNÝCH HLUKOVÝCH PÁSEM OD KOMUNIKACÍ, dle metodických pokynů pro navrhování obcí z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy TAB. č. 2
7
SILNICE II/639 ÚSEK 6 - 3100 ROK 2030
noc
den
noc
0,00082086
74,1
5
0,00212130
80,2
177
0,00075450
74,1
24
0,00223600
80,2
11
0,00082086
74,1
2
0,00212130
80,2
77
0,00075450
74,1
11 17
0,00223600
80,2
0,00082086
74,1
3
0,00212130
80,2
118
0,00075450
74,1
16
0,00223600
80,2
29
0,00082086
74,1
5 209
0,00212130
80,2
0,00075450
74,1
24
0,00223600
80,2
2%
hl.
3
4
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
K3
2
Hluk v okolí hlavních pozemních komunikací a v ochranném pásmu dráhy
K2
1
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
K1
4
Hluk z provozoven, hluk od vozidel, na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů
X = F1.F2.F3
3
Stará hluková zátěž z pozemních komunikacích a z drážní dopravy
F1
dB (A)
2
Hluk v okolí hlavních pozemních komunikacích a v ochranném pásmu dráhy
KOEFICIENTY
1
Hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích
LNA
25
v KORIGOVANÁ Lekv (dB)
LOA
Druh povrchové úpravy vozovky
FVNA
Podélný sklon niveleta
FVOA
Y
F2
F3
1 638 120,7
1,13
1
1 851 076,4
52,6
50
0
9 051 984,2
1,13
1
10 228 742,2
60,0
60
0
676 347,7
1,13
1
764 272,9
48,7
50
0
4 068 827,4
1,13
1
4 597 774,9
56,6
60
0
1 025 071,0
1,13
1
1 157 330,2
50,5
50
0
6 034 656,2
1,13
1
6 819 161,5
58,2
60
0
1 722 518,1
1,06
1
1 825 869,2
52,5
50
0
9 672 580,5
1,06
1
10 252 935,3
60,0
60
0
asf. 2%
hl. asf.
2%
hl. asf.
2%
hl. asf.
2%
hl. asf.
2%
hl. asf.
do 2% do 2%
hl. af. hl. asf.
OCHRANNÉ HLUKOVÉ PÁSMO v m dle Směrnice pro ekvivalentní hladiny hluku
Hluk z provozoven, hluk od vozidel na neveřejných komunikacích, hluk od stavebních strojů
CHRÁNĚNÉ VENKOVNÍ PROSTORY OSTATNÍCH STAVEB A CHRÁNĚNÉ OSTATNÍ VENKOVNÍ PROSTORY
VÝPOČET HODNOTY „X”
Skutečný počet vozidel které projedou profilem za hod
Druh vozidla
Denní doba SILNICE II/639 ÚSEK 6 - 3090 ROK 2030
den
SILNICE II/402 ÚSEK 6 - 3110 ROK 2030
noc
SILNICE II/134 ÚSEK 6 - 3088 ROK 2030
NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA NA OA
6
komunikace
den
5
Popis úseku
noc
4
KOREKCE
den
Číslo úseku komunikace
Označení silnice
PŘÍPUSTNÉ HLADINY HLUKU DLE NAŘÍZENÍ VLÁDY ZE DNE 21. LEDNA 2004
Vysvětlivky: F1 - FAKTOR VLIVU RYCHLOSTI A PODÍLU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ A AUTOBUSŮ
Y = 10.logX - 10,1
F2 - FAKTOR VLIVU PODÉLNÉHO SKLONU NIVELETY
K1 - VLIV PŘILEHLÉ SOUVISLÉ ZÁSTAVBY K2 - VLIV SPOLUPŮSOBENÍ VĚTŠÍHO POČTU ZDROJŮ HLUKU
F3 - FAKTOR VLIVU POVRCHU VOZOVKY
K3 - VLIV ZELENĚ
- 131 -
POSOUZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA NEGATIVNÍCH ÚČINKŮ HLUKU Z DOPRAVY PODÉL ŽELEZNIČNÍ TRATI
Řešeným územím prochází železniční trať ČD č. 225 Jihlava - Horní Cerekev - Jindřichův Hradec - Veselí nad Lužnicí, která je zařazena do celostátních drah. Podklady pro stanovení předpokládaných hladin hluku a ochranných hlukových pásem: 6) Údaje od provozovatele trati Českých drah - železniční stanice Jihlava. 7) Hluk z dopravy (metodický postup pro výpočet tlaku z provozu po železnici). 8) Hygienické předpisy svazek 37 z roku 1977. 9) Nařízení vlády ze dne 24. srpna 2011 (Sbírka zákonů č. 274/2011) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Intenzita dopravy v noční době osobní doprava ..................... 5 vlakových souprav po 4 vagónech, trakce elektrická 2 vlakové soupravy po 1 vagónu, trakce motorová nákladní doprava .................. 16 vlakových souprav po 23 vagónech, trakce elektrická 1 vlaková souprava po 9 vagónech, trakce motorová
Intenzita dopravy v denní době osobní doprava ..................... 37 vlakových souprav po 4 vagónech, trakce elektrická 4 vlakové soupravy po 1 vagónu, trakce motorová nákladní doprava .................. 10 vlakových souprav po 23 vagónech, trakce elektrická 2 vlakové soupravy po 9 vagónech, trakce motorová
Faktory F4 vliv trakce - elektrická - 0,65 - motorová - 1,00 F5 faktor rychlosti
- 80 km/hod - 1,7 - 60 km/hod - 1,0
F6 - faktor vyjadřující průměrný počet vozů v soupravě - 1 vagon = 0,54 - 4 vagóny = 0,65 - 9 vagónů = 0,84 - 23 vagónů = 1,36
- 132 -
m - počet vlaků za hodinu noční doba
denní doba
- osobní přeprava
- 0,13 (rychlík, trakce elektrická) - 0,50 (osobní, trakce elektrická) - 0,25 (osobní, trakce motorová)
- nákladní přeprava
- 2,0 (trakce elektrická) - 0,13 (trakce motorová)
- osobní přeprava
- 0,94 (rychlík, trakce elektrická) - 1,38 (osobní, trakce elektrická) - 0,25 (osobní, trakce motorová)
- nákladní přeprava
- 0,63 (trakce elektrická) - 0,13 (trakce motorová)
Xpro noc = 140 . F4 . F5 . F6 . m Xpro noc = 140 . 3,55 = 497,0 Ypro noc = 10 log X + 40 = 10 log 497,0 + 40 = 66,96 dB (A) Pb - přirážka na brždění vlaků cca 800 m před stanicí - 1,6 dB (A) Ypro noc = 66,96 + 1,6 = 68,6 dB (A)
Xden = 140 . F4 . F5 . F6 . m Xpro den = 140 . 2,81 = 393,4 Ypro den = 10 log X + 40 = 10 log 393,4 + 40 = 65,9 dB (A) Ypro den = 65,9 + 1,6 = 67,5 db(A)
Přípustná hladina hluku dle hygienických předpisů činí: - pro den ...................... 60 dB(A) - pro noc ...................... 55 dB(A) Pásmo hygienické ochran bude pro den - 0 m Pásmo hygienické ochrany pro noc - 0 m
- 133 -
1. Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a noční dobu LAeq = 55 dB (A) Skutečná hladina hluku pak bude LAeq = 68,6 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 60 m.
2. Přípustná hladina hluku pro novou bytovou zástavbu podél hlavních komunikací, trati ČD a denní dobu LAeq = 60 dB (A) Skutečná hladina hluku pak bude LAeq = 67,5 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 26 m.
3. Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a noční dobu LAeq = 65 dB (A) Skutečná hladina hluku pak bude LAeq = 68,6 dB (A) Hygienické hlukové pásmo bude činit 15 m.
4. Přípustná hladina hluku pro bydlení podél trati ČD, kde působí stará zátěž a denní dobu LAeq = 70 dB (A) Skutečná hladina hluku pak bude LAeq = 67,5 dB (A) Není třeba stanovovat hygienické hlukové pásmo.
Na zástavbu podél úseku č. 7 silnice II/639 působí negativní dopady, jak z provozu po silnici II/639, tak z provozu po trati ČD, která je vedena v souběhu s touto komunikací. Vzhledem k této skutečnosti je provedeno energetické sečtení obou hlukových zátěží. Silnice II/639 - LAeq pro noc = 52,5 dB (A) LAeq pro den = 60,0 dB (A) Trať ČD
- LAeq pro noc = 68,6 dB (A) LAeq pro den = 67,5 dB (A)
Výsledna LAeq pro noc úsek č. 7 68,6 dB (A) - 52,5 dB (A) = 16,1 dB (A) . ∆L = 0,4 dB (A) LAeq pro noc = 68,6 dB (A) + 0,4 dB (A) = 69,0 dB (A) Tomu odpovídá ochranné hlukové pásmo: - pro novou zástavbu ........................ 63 m - pro stávající zástavbu ..................... 16 m
Výsledna LAeq pro den úsek č. 7 67,5 dB (A) - 60,0 dB (A) = 7,5 dB (A) . ∆L = 0,75 dB (A) LAeq pro den = 67,5 dB (A) + 0,75 dB (A) = 68,25 dB (A) Tomu odpovídá ochranné hlukové pásmo: - pro novou zástavbu ........................ 29 m - pro stávající zástavbu ..................... 0 m
- 134 -