Uprostřed tajemné noci, vzešla hvězda z boží moci. Svítí jasně z nebes výše, světlem jejím země dýše. Slovo úvodem Slovo úvodem

WŠetečka

č. 2 - prosinec 2006

Země vstupuje do ticha. Člověk se vydává v době mezi nádechem a výdechem Země do nitra své duše, aby zde nalezl a probudil vnitřní světlo. Tichá noc, svatá noc…

stále trochu tajuplném čase, si dovolujeme doručit před vaše zraky druhé číslo časopisu Wšetečka. Tento dvouměsíčník se pokouší mapovat dění a snažení vycházející z podnětů Waldorfské školy v Semilech zhmotněných úsilím mnoha rodičů, pedagogů i přátel v řadu zajímavých aktivit. Wšetečka však má ještě i jiné, než jen ryze informativní ambice. Zajímají jej neotřelé pohledy, zajímavá témata, myšlenková jiskření nebo umělecká vyjádření, která pouze nezmnožují smyslově uchopitelnou realitu, ale dokáží inspirativně podnítit či být impulsem k dosud nevídanému, neslýchanému či nevyřčenému. Proto zařazujeme nejen zajímavou úvahu Štěpánky Krejsové, žákyně osmé třídy, ale též závěrečný příběh mající kořeny v naší bezprostřední blízkosti, ale svým obsahem přesahující právě onen rámec současného. A protože právě v tomto bodu můžeme spatřovat jeden ze zdrojů waldorfské pedagogiky, hledáme pro tuto poněkud prospektorskou roli další pomocníky, kteří mají schopnosti a možnosti podílet se na udržování a oživování toho pramene. Bez jeho životadárné síly bude každé i sebelépe myšlené lopocení – a tak i tento časopis – odsouzeno k živoření. Často složité ideje však mívají zpravidla i velmi prozaický rámec srozumitelný bez obtíží mnohým kolem stojícím. Záměr iniciátorů časopisu přinášet jej v pěkném grafickém provedení se ihned utkal s realitou. Do termínu uzávěrky se k odběru tištěné verze této tiskoviny přihlásilo pouhých 16 čtenářů. Znamená to slevit z gra-

Uprostřed tajemné noci, vzešla hvězda z boží moci. Svítí jasně z nebes výše, světlem jejím země dýše. Slovo úvodem Slovo úvodem Poslední lístky krouživým letem opustily koruny stromů, první sníh napadl, aby opět roztál, a první svíce na adventním věnci neklamně připomene blížící se první velký skutečně zimní svátek. S rychle ubíhajícím časem našich životů bývá mnohdy vnímání opakujících se proměn okolo nás trochu smýváno jejich zdánlivou neměnností. V té však napodiv bývá skryta genialita nezjeveného tvůrce umožňujícího v zániku vytvořit prostor pro nový život a vývoj. Noříce se do podvečerního šera končícího podzimu hledíme nalézt záblesk sebe sama a spolu s tím i potřebnou jiskru pro rozdmýchání nového začátku, jiskru, která rozžehne a v chladu zrodí budoucí. V tomto mimořádném, a pro mnohé z nás 1

WŠetečka


fických nároků a tisknout místo v tiskárně na kopírce. To s sebou nese sice potřebné snížení výrobních nákladů, na druhé straně však znamená částečně rezignovat na kvalitu a na zařazení obrazových materiálů. Ale jistě není třeba hořekovat, který začátek by byl andělským letem? Abychom mohli časopis doručit bezplatně i tam, kde jej vnímáme jako potřebný pro vnější propagaci školy a jejích aktivit a nebo kde chceme potěšit ty, kteří v minulosti pomáhali nebo i dnes vydatně postrkují růst školy, rozhodla se redakční rada k dočasnému sponzorování takového „vícenákladu“. Proto každé číslo nese v tiráži jméno podporovatele a částku, kterou přispěl na nezbytné výdaje spojené s výrobou a distribucí výtisků, které nemůžeme pokrýt z předplatného. Stejně jako vy, jsou lidé kolem redakce zvědavi, jak taková porce entusiasmu dlouho vydrží. Pokud by v této souvislosti někoho ze ctěného čtenářstva napadlo něco rozumnějšího, těšíme se na vaše příspěvky. Mojmír Poláček

Pohled zpět Ještě příspěvek k podzimní slavnosti Ohlasy na Podzimní slavnost pořádanou v říjnu na dvoře Podmoklické školy jste mohli číst už v minulém čísle časopisu. Nyní jako vzpomínku a zároveň výzvu pro příští rok přinášíme slíbený vítězný recept. Kdo neví nebo trochu pozapomněl, prvenství a zároveň putovní zlatou vařečku si odnesla rodina Hluštíkova, která zároveň níže dává nahlédnout pod svoji domácí „pokličku“. Tak prosím čtěte, zkoušejte, ochutnávejte a přitom se dobře mějte! JAblíčko PIŠkot PUDing 6 vajíček 6 x 3 polévkové lžíce cukru 6 x 3 polévkové lžíce špaldové hladké mouky jablíčka, hřebíček, skořice celá, cukr, vanilkový prášek na puding

2

WŠetečka


Z bílků 6 vajíček udělej sníh, přidej žloutky, postupně přidej 6 x 3 lžic cukru, 6 x 3 lžic mouky. Těsto vylij na vymazaný (nebo pečícím papírem vyložený) plech, peč při teplotě 150 ºC do lehce hnědo-voňava. Uvař z oloupaných a zbavených jádřinců jablíček kompot – s cukýrkem, hřebíčkem a skořicí. Nech okapat uvařená jablka, dej je na upečený piškot. Ve vychladlé št ávě doplněné vodou na 500 ml uvař vanilkový puding, nalij na piškot s jablíčky. Nech vystydnout a pak si pochutnej.

tem nabídnout víc, než jen pasivní konzumaci televizních a většinou ne příliš vhodných pořadů. A co víc – organizátoři se rozhodli pojmout tato představení jako benefiční a výtěžek, získaný formou dobrovolného vstupného, pokaždé věnovat na nějaký dobročinný účel. Částku více než 2 000 Kč, získanou za toto první představení, věnují Městské knihovně v Semilech na nákup knížek do dětského oddělení. Po vzájemné dohodě knihovna za tyto peníze pořídí několik dražších a kvalitních knížek, které by si jinak nemohla dovolit koupit. Maminky z Centra pro rodinu M.E.D. se snaží pro děti dělat opravdu mnoho a spolupracují proto s různými organizacemi. Do Městské knihovny např. přicházejí s dětmi každý 3. čtvrtek v měsíci. Střídají se s knihovnicemi v organizování literárně výtvarných dílen, při nichž na základě textu z knížek i ty nejmenší děti vytvářejí z různých materiálů mnohdy kouzelné výrobky. Díky těmto maminkám se děti jistě nenudí. Učí se novým dovednostem, poznávají různé materiály, nové knížky, smysluplně tráví čas. Co víc si můžeme přát? Snad jen, aby takovýchto nadšenců bylo víc. Chtěla bych tak Centru pro rodinu M.E.D poděkovat nejen za jejich finanční příspěvek, ale za vše, co pro děti dělají. Mirka Vrbenská – ředitelka Městské knihovny Semily

Svatý Martin na bílém koni přijel A jak jsme oslavili svátek Svatého Martina ve školce? Ve školce jsme se sešli již o týden dříve a ve velmi příjemné atmosféře jsme s dětmi a maminkami vyráběly rozmanité a především překrásné lampiónky. Pomáhaly nám v tom paní učitelky a paní Lenka Hřibová. O to víc se děti těšily na vlastní svátek Svatého Martina, na okamžik kdy konečně budou moci rozsvítit své lampiónky… V ten den jsme se sešli odpoledne u nádraží, účast byla hojná, čekala nás SvatoMartinská pout' a nebe nad námi měnilo svojí tvář každou minutu, od skoro jasna po hrozivé černé zamračeno… . Nedali jsme se zastrašit, děti konečně mohly rozsvítit svoje lampiónky a lucerničky, průvod se vydal na cestu…. Putovali jsme směrem k farmě Lánských a každým krokem našich malých poutníčku se počasí zhoršovalo. Cestou nás vedly lucerničky a s nálezem každé další děti zajásaly, zpívaly a těšily se.... Prošli jsem úvozem a ve chvíli, kdy jsme se vynořili

Maminkovské divadlo První listopadový víkend přinesl chlad, plískanice a smutek z konce teplých letních dní. Většina dětí tráví již druhý den u televize a nudí se. A tak rodiče těch nejmenších s velkou radostí vítají pozvánku maminek z Centra pro rodinu M.E.D. Semily k návštěvě divadelního představení. Svědčí o tom do posledního místa plně obsazený sál městské radnice. Důvěrně známé pohádky Josefa Čapka z knížky „O pejskovi a kočičce“ byly první z řady představení, které maminky pro semilské děti chystají na dobu zimního nečasu. Jednoduché kulisy paní Lenky Hřibové, svižný děj, humor a možnost společně si zazpívat, to vše ocenily jak děti tak rodiče či prarodiče dlouhým potleskem. A po pohádce se všichni mohli ještě občerstvit tím, co maminky s láskou připravily. Skvělý nápad, jak dě3

WŠetečka


nad zlom cesty pod pastvinami Lánských nám počasí ukázalo svojí pravou tvář…. Čekal tam na nás snad sám pan Uragán a nelítostná madam, Průtrž mračen, děti sotva stály na svých nožičkách, deštníky přestaly být účinné a my všichni jsme tam stáli jak ten ubohý žebrák před branami města, když kolem projížděl milosrdný a štědrý Martin na svém koni a rozdělil se s ním o svůj červený plášt' - mokří a zkřehlí. Stáli jsme tam a čekali, někteří se schovali zpátky do úvozu, ale vydrželi jsme útrapy naší pouti a Svatý Martin se nám odměnil. PŘIJEL na svém běloušovi, zamával nám svým červeným pláštěm a obdaroval nás. Ne všechny děti ho viděly a některé možná byly trošku smutné, ale perníček z jeho pokladu dostal každý a s někým blízkým, maminkou, tatínkem, sestřičkou, bratříčkem, kamarádem… se o něj rozdělil. Rozcházeli jsme se k domovům a odnášeli si hluboký zážitek dokreslený počasím. Vyfoukaní a promočení jsme si doma uvařili čaj a dlouho do večera vyprávěli o dnešním zážitku, jsem si jistá, že pro hodně z nás nezapomenutelném. Opravdu nerada bych někoho opomenula a stane-li se tak, omlouvám se, ale velmi ráda bych za naplánování a organizaci akce poděkovala a věřím, že ne jen za sebe, paním učitelkám, paní Lence Břenkové a Evě Zdražilové. Za Bredlerovy maminka Šárka

mi jsme rozbalovali poklad. Pokladem od Martina byly železné podkovy a perníčky. Z podkovy jsem měla velikou radost a mám ji na památku a o perníček jsem se rozdělila s bráchou, jako se on rozdělil se mnou před tím, při jeho Martinské oslavě ve školce, k nim přijel i Martin na bílém koni. A pak jsme šli domů. Diktovala Anička Bredlerová z 1. třídy a zapsala maminka.

A Martinská slavnost jinak Svatý Martin na bílém koni přijíždí – tak praví pranostika. Martinskou slavnost jsme zahájili setkáním rodičů s dětmi a paní učitelkou Sandrou v naší první třídě. Orchestr ve složení dětí pod vedením paní učitelky nám zahrál na flétničky a zazpíval si společně s rodiči několik písniček. Po malém občerstvení jsme se společně pustili do výroby skleněných lampiček, polepováním barevných papírků. V 16 hodin byla oficiálně zahájena celoškolní martinská slavnost v eurytmickém sále s přednesem pohádky o sv.Martinovi v podání paní učitelky Kůželové. Po skončení vyprávění se děti vrátily do třídy pro své vlastnoručně vyrobené lampiónky a se světlem v lampionech jsme se všichni společně vypravili v průvodu hledat Martina a jeho poklad do parku.V dětských očích se zračila zvědavost, zda Martin přijede, zda ho zahlédneme. Na ostrově už jsme Martina nezastihli, ale vydali jsme se po jeho stopách za světýlky,nacházeli jsme stopy po martinském koni a v cíli na nás čekalo veliké překvapení, plný pytel martinských podkov a perníčků. V duchu legendy o sv.Martinovi, který se rozdělil s chudým žebrákem o svůj plášt', se děti podělily s rodiči a kamarády o svůj voňavý perníček ve tvaru podkovy. Tentokrát Martin na bílém koni nepřijel, pranostika se letos nevyplnila. Světlo v lampióncích pomalu dohořívalo a v nás všech zůstal příjemný zážitek. Martine svit' svou lucernou, at' můžeme kráčet ze tebou.... Jana Dvořáková

Aniččiny zážitky ze svátku Svatého Martina Od rána jsem se trošku styděla, protože jsme odpoledne měly s dětmi ze třídy poprvé hrát našim maminkám a tatínkům na flétničky, den uběhl a my jsme jeli do školy na slavnost, bylo to ve tři hodiny, na tu oslavu přišel i náš kamarád Radek. Paní učitelka nám otevřela třídu a hráli jsme tam na flétničky, které jsme našli na Michaelské slavnosti a pak jsme zpívali písničky, rodiče nám tleskali. Potom jsme vyráběli lampionky a rozdělili se o martinský rohlík. V eurytmickém sále jsme si poslechli legendu o Svatém Martinovi, potom jsme se vydali se svými lampionky do parku na Ostrov se druhou a třetí třídou. Paní učitelka ze čtvrté třídy nám vyprávěla, jak máme hledat poklad, říkala, že když najdeme ten poklad od Martina nesmíme se do něj kouknout. Poklad jsme vyrazili hledat, cestu nám ukázaly svíčky a my sbírali žíně od Martinova koně, když jsme poklad našli, opravdu jsme se do něj nepodívali, šli jsme zpátky a s ostatními třída4

WŠetečka


Kalendárium

Pohled vpřed

Prosinec 2006 – leden 2007

Adventní slavnost

3. 12. 2006 - sálek ZWŠ 16:00 - 3. třída adventní slavnost – spirála 17:00 - 2. třída adventní slavnost – spirála 18:00 - 1. třída adventní slavnost – spirála 3. 12. 2006 v 16:00 - MŠW Adventní slavnost – spirála 5.12.2006 v 9:30 - 12:00 - M.E.D. Sociálně-právní kurz 9. 12. 2006 v 10:00 - 18:00 - Wald. škola Vánoční trh, Program: 10:00 Vánoční zpívání 5. třída 11:30 Vánoční hra - 3. třída 13:00 Koncert školního orchestru 10. 12. 2006 v 15:00 - sál radnice Semily Divadlo „O malém tygříkovi“ 12. 12. 2006 v 9:30-12:00 - M.E.D. Sociálně-právní kurz 17. 12. 2006 v 6:45 - 17:00 Výlet za Betlémy do Kryštofova údolí 19. 12. 2006 v 9:30 - 12:00 - M.E.D. Sociálně-právní kurz 19. 12. 2006 v 15:00 - Wald. mateřská škola Vánoční slavnost 19. 12. 2006 v 17:00 Balada pro banditu - divadelní představení v Hradci Králové 20. 12. 2006 v 10:45 - divadelní sál radnice Vánoční hra pro děti 20. 12. 2006 v 16:00 - sálek Waldorfské školy Vánoční posezení - divadélko, písničky pro prarodiče a rodiče dětí z 1., 2. a 3. třídy 23. 12. 2006 v 10:45 - div. sál radnice Vánoční hra pro veřejnost 5. - 6. 1. 2007 - Waldorfská škola Kurz komunikace vedený panem Mílkem 20. 01. 2007 ve 20:00 - KC Golf II. Reprezentační ples waldorfské školy 26. - 27. 1. 2007 - Waldorfská škola Kurz kaligrafie s Beate Langer

Tento rok nastane čas adventu 3. prosince, děti z 1. – 3. třídy jej zahájí slavností v sálku školy: 3. třída od 16 hodin, 2. třída od 17 hodin a 1. třída od 18 hodin. Určitě si nezapomeňte vyrobit svícínky z jablíček, na kterých si potom světýlko odnesete domů a můžete si s ním doma zapálit svůj adventní věnec.

Vánoční trh V sobotu 9.prosince od 10 hodin se v semilské waldorfské škole koná Vánoční trh. Zahájí ho 5. třída adventními písničkami. Poté si zde můžete nakoupit malé dárečky pro Vaše blízké. Trhovci přijedou z daleka a přivezou spoustu hezkých výrobků – skleněné figurky, dřevěné hračky, keramiku, paličkovanou krajku – šperky, obrázky, vlněnou přízi, košíky, adventní věnce, medové svíčky z Ignisu, kosmetiku z Weledy a spoustu dalších maličkostí a radůstek, které potěší naše oči. Také třídy se svými učiteli a rodiči se ukáží se svými výrobky a nápady. Sdružení přátel waldorfské školy bude nabízet Školní kalendář na rok 2007. Kdyby si nejmenší děti potřebovaly odpočinout od jarmarečního shonu, navštivte s nimi Dětský koutek Šnek, který přichystá Centrum pro rodinu M.E.D. Beate Langer chystá oblíbenou kaligrafickou dílnu. Jako každoročně děti jistě uvítají možnost ozdobit si vánoční perníčky. A když na vás přijde hlad, určitě zajděte na svačinu nebo menší oběd do školní jídelny-tam bude dobrot! Žaneta Fleknová

Výlet za betlémy Vážení a milí, v předvánočním shonu si každý rok co rok opakujeme „To byly poslední vánoce, kdy jsem se kvůli plnému stolu a přejedenému břichu, otlačeným zádům před televizí a potrhaným nervům z megamarketů honil celý prosinec jako závodní chrt křížený s gepardem, sokolem a slonem....!“ Znám to, ale pojd'me to zkusit jinak, alespoň trochu... vyjed'me si s dětmi do Kryštofova Údolí u Liberce prohlédnout si betlémy, zvláště Jírův venkovní betlém - bohužel kvůli času a odjezdům vlaků nestihneme večerní osvětlení. V plá5

WŠetečka


nu máme tuto exkurzi na neděli 17. prosince. Zveme Vás všechny, vezměte své či cizí děti (ale budete pro ně tátou, mámou i oddílovou vedoucí!), napečte řízky, vezměte krabičku vánočního cukroví, termosku s čajem a jedeme! Odjezd ze Semil 6:48, návrat tamtéž pravděpodobně 17:00 hod, nebude-li pršet, nezmoknem... Zájemci, ozvěte se s počtem osob dospělých a dětí nejdéle do pondělí 11. prosince na e-mailové adresy tonda. [email protected], případně [email protected] nebo vzkažte prostřednictvím učitelů a kanceláře školy. Těšíme se, že si užijeme pěkný den. Tonda Hoffmann

abyste vnímali, co získáváte 3. bud'te pružní, abyste mohli změnit své chování, dokud nedosáhnete toho, co chcete. Přijd'te si s námi ověřit jednoduché a osvědčené dovednosti při každodenní komunikaci. Může se Vám to hodit doma, ve škole, na pracovišti nebo mezi přáteli. Co pomáhá denně lidem v psychoterapii, může pomoc i vám. Lektor: MUDr Petr Mílek, psychiatr a psychoterapeut

Místo: Základní škola waldorfská Semily Datum: 5. - 6. ledna 2007 Kurzovné: 50 Kč Program: Pátek 5. ledna 2007, pozdní odpoledne: Základy komunikace, vytváření vztahu. Sobota 6. ledna 2007, celý den: ujasnění problému, formulace cíle a hledání zdrojů. Počet míst je omezen, rezervujte si místo co nejdříve na tel.: 724 840 945 (Iva Hluštíková) nebo 728 645 365 (Michaela Vaníčková) email: [email protected]

Za divadlem do Hradce Králové Žákům 7. – 10. třídy, jejich rodičům a učitelům je určena nabídka divadelního představení Balady pro banditu. Hru se zpěvy na motivy knihy Nikola Šuhaj loupežník I. Olbrachta napsali Milan Uhde a Miloš Štědroň. Představení má neobyčejný ohlas a na scéně Klicperova divadla je už několikátou sezonu. Protože osmá třída připravuje divadlo a též v 10. třídě zakoušejí strasti i slasti dramatické výchovy, půjde zajisté o podnětnou podívanou nabízející inspiraci i potěšení.

Ples waldorfské školy

Odjezd: úterý 19. 12. v 17 hodin od Plusu Návrat: kolem 21. hodiny tamtéž Cena: 150 korun (zahrnuje vstupné a malý příspěvek na cestu) Přihlášky: s penězi u Mojmíra Poláčka v hudební dílně školy nebo u třídních učitelů.

Vážení rodiče, učitelé a přátelé, srdečně Vás všechny zveme na II. reprezentační ples waldorfské školy, který se koná dne 20. ledna 2007 v Kulturním centru Golf v Semilech. Pořadatelem plesu je Sdružení přátel waldorfské školy v Semilech spolu se Základní a střední školou waldorfskou v Semilech. K tanci bude hrát osvědčená kapela Allegro, v průběhu plesu se uskuteční dražba uměleckých dílek a děl ve škole vyrobených. Samozřejmě, že bude přichystáno též občerstvení v podobě pevné i tekuté. Těšit se můžete také na kulturní program, letos (vlastně v příštím roce) jím bude vystoupení tanečního souboru Irské sestry z Liberce. A ještě bychom rádi zpestřili večer půlnoční módní přehlídkou spodního prádla, přítomností kadeřnice a ukázkami výroby sušené dekorační vazby (prozatím v jednání). Za Sdružení rodičů a přátel waldorfské školy zve Antonín Hoffmann.

Vánoční zpívání První, druhá a třetí třída zve všechny prarodiče, rodiče a děti z těchto tříd na vánoční posezení 20. prosince od 16 hodin v eurytmickém sálku. Vánoční pamlsky jsou vítány, my vám za to zazpíváme a zahrajeme divadýlko. Srdečně zve Sandra Tischlerová

Seminář o komunikaci Centrum pro rodinu M.E.D. v Semilech Vás srdečně zve na seminář Základy komunikace a úspěšného jednání K dosažení úspěchu ve vašem životě si potřebujete pamatovat jen tři věci: 1. musíte vědět co chcete: mít jasnou představu o výsledku v každé situaci. 2. bud'te pozorní a mějte smysly otevřené,

Klub mladého diváka A je to tady! Máme pro vás nabídku dalšího divadelního představení., které se koná v neděli 28.ledna 2007 od 13 hodin v Národním divadle v Praze. Zveme vás na komedii Carla Goldoniho 6

WŠetečka


Sluha dvou pánů, ve které hraje sluhu Truffaldina Miroslav Donutil. Vřele doporučujeme! Autobus bude odjíždět v 10 hodin od semilského Plusu a cena za představení včetně dopravy je 250,- Kč. Mladí diváci neváhejte a hlaste se u paní učitelky Zdražilové v 5. třídě, počet míst je omezený. Iveta Janusová

Ve školním roce 2003 - 2004 jsem pracovala na semilské škole jako učitelka němčiny a angličtiny. Zároveň jsem nabízela kurzy kaligrafie, které se setkaly s velkým ohlasem. Vaše další epocha výuky v Semilech bude v lednu 2007, plánujete také kurz kaligrafie? Ano, máme již stanovený termín na 26. - 27. ledna 2007 ve škole. Máte kromě lásky k uměleckému písmu ještě jiné koníčky? Mnoho ze svého času věnuji sborovému zpěvu a v Cottbusu zpívám s Komorním sborem Cottbus. Kolik času strávíte v tomto školním roce v Semilech a kolik v Cottbusu? V Semilech to jsou čtyři pobyty trvající vždy jednu epochu, celkem 18 týdnů a v Cottbusu učím 28 týdnů, kde se věnuji výuce angličtiny od první do sedmé třídy. V semilské škole učím němčinu ve třetí, páté, šesté a sedmé třídě. Je pro děti němčina těžká jako cizí jazyk? Němčina je složitá a děti se učí postupně poznávat všechny podrobnosti tohoto jazyka. Ve třetí třídě začínají pomocí různých her, písniček, hádanek, jazykolamů, hovoříme o každodenních věcech, jako např. čísla, barvy a pojmenování známých předmětů. Ještě nepíšeme a v hodině hovořím převážně německy, pouze u příběhů objasním smysl česky. V páté třídě již čteme, píšeme, učíme se první základy gramatiky. Knihu indiánských příběhů, kterou čteme, přeložila Frances ze současné 9. třídy v naší škole v Cottbusu před dvěmi lety z angličtiny. V šesté třídě čteme Knihu psích příběhů, kterou přeložila žákyně 3.třídy, a společnými silami jsme ji v Cottbusu vydali nákladem 25 exemplářů a darovali vaší šesté třídě. V sedmé třídě se věnujeme poznávání Německa, pracujeme s učebnicemi, prohlubujeme gramatiku, věnujeme se rozhovorům a hlavně se také učíme „slovíčka“. Pro mne je velmi důležité, aby si děti oblíbily němčinu a s radostí se jí věnovaly. Víte o něčem, co by mohlo zlepšit Vaší spolupráci ve výuce? Určitě bych uvítala, kdyby děti dělaly domácí úkoly svědomitě. Kdybychom chtěly srovnat obě waldorfské školy, v čem vidíte hlavní rozdíly? Poznala jsem mnoho waldorfských škol v různých zemích a jsem vždy velice ráda za atmosféru, která člověka uvítá při vstupu do školy. Je to soudržnost učitelů, žáků a rodičů, kteří se podílejí na rozvoji školy. Kdybych měla srovnat naše dvě školy,

Rozhovor Rozprávíme s Beate Langer S Beate Langer jsme se sešly v knihovně waldorfské školy v Cottbusu u příležitosti Martinské slavnosti. Milá Beate, děkuji za čas, který jste si vzala pro náš rozhovor. V Semilech Vás všichni známe jako milou paní učitelku němčiny, která dojíždí z Cottbusu. Mohla by jste nám trochu přiblížit, kdo ta milá paní učitelka je? Pocházím z Cottbusu, kde jsem také vyrostla v tehdejším východním Německu a vychovala tři děti, které jsou dnes již dospělé a samostatné. Jako pedagog, učitelka angličtiny, pracuji již 24 let a po revoluci v roce 1989 se mi otevřely nové možnosti díky mému setkání s waldorfskou pedagogikou. Našla jsem zde novou cestu pro vlastní život i pro výchovu mých dětí. Stála jste tedy u počátku waldorfské školy v Cottbusu? Ano, patřím k zakládajícím pedagogům a vzpomínám na léta těžké práce a nekonečné hodiny strávené ve škole. Dnes má naše škola 250 žáků a jsem velmi ráda, že je oblíbená. Kdy vznikla myšlenka na spolupráci s jinou waldorfskou školou? Když se mé děti osamostatnily, rozhodla jsem se odejít na jeden rok na jinou waldorfskou školu, protože mne zajímalo, jaké je to jinde. Nabízela se možnost jít do Velké Británie nebo do Čech a volba padla na školu v Semilech, kde jsem do té doby nikdy nebyla. K tomuto rozhodnutí přispělo: doporučení z okruhu lidí věnujících se výchově, města nejsou tak vzdálená a trochu jsem uměla česky. V roce 2000 jsem tedy přijela poprvé do Semil a navázala první kontakty, účastnila se vzdělávacích programů spolu s kolegyněmi angličtiny a navštívila akce školy. A potom jste zůstala jeden celý školní rok? 7

WŠetečka


cítím větší svázanost ze strany státu ve vaší škole. V Cottbusu jsme tzv. Freie Waldorfschule a máme několik pravidel stanovených státem, např. maturitu, ale jinak můžeme svobodněji vyučovat podle našich představ. Týká se to také středního stupně, který byl u vás vybojován opravdu velmi těžce. Jaké plány máte pro příští školní rok? V příštím školním roce musím zůstat v Cottbusu, protože zde chybím a jsem zde potřeba. Je mi líto, že nemohu pokračovat ve výuce v Semilech, ale na druhou stranu jsem velice ráda za vzniklé kontakty a přátelství dětí ze čtvrté, páté, šesté a sedmé třídy. Podařilo se navázat mezilidská pouta a doufám, že se budou do budoucna prohlubovat. Milá Beate, děkuji za rozhovor a těším se v prosinci na shledanou v Semilech. Rozmlouvala Michaela Vaníčková www.cottbus.waldorf.net

né tvary a počítali obsahy a obvody, u těles hledají objem kužele, jehlanu, kvádru a krychle a vyrábějí modely z papíru. Budou také bádat nad funkcemi.

9. třída: skončili Dějepis: politicko-ideové změny na začátku novověku, tzn.třicetiletá válka, revoluce v Americe a ve Francii. 10. třída: končí epochu Angličtiny, kde „speakovali“ o romantických básnících, jaká změna je čeká v nadcházející Chemii? Prodiskutují atomovou energii, a pak se budou proplétat mezi kyselinami, zásadami a solemi. Těšte se na pokusy… doma. Sandra Tischlerová

Vánoční příprava ve školní družině Nakoupili jsme všechny potřebné přísady na každoroční perníčky. Společně jsme namíchali těsto a příprava na vánoční trh může začít. Není jednoduché péci s 20 dětmi, ale po rozumné dohodě se vždy dílo podaří a vůně se line po celé škole. Čichové buňky pracují naplno. Vánoce se blíží – přejeme klidnou přípravu a hezké zážitky při pečení. Dáša Kocourová ze školní družiny Recept na školní perníčky: 400 g hladké mouky, 140 g cukru, 50 g tuku (Hera), 2 vejce, 2 lžíce medu, 1 prášek do perníku, 1 lžička perníkového koření Mouku, cukr, prášek a koření promísit, tuk rozpustit a do toho vmíchat med. Poté spojíme a přidáme vejce. Vše se musí pořádně promíchat. Těsto se hned zpracovává, když se lepí, pomoučit. Před pečením je možné potřít perníčky vajíčkem. Pečeme v troubě při 200º C. Dobrou chut'!

Ze školních lavic Co se děje v epochách?

1. třída: Matematika: Už známe prvních deset čísel (arabských i římských) a víme, kde ve světě se objevují. Dostali jsme početní bratry od druháčků. Hurá! Začneme počítat. 2. třída: Matematika: Procvičují všechny operace, ale už bez početních bratrů L. Už musí spoléhat jen na svou hlavu. 3. třída: Matematika: Počítají se závorkami, sčítají a odčítají v zápise pod sebou. Začnou Český jazyk, kde poznají tři slovní druhy: slovesa, podstatná jména, přídavná jména. 4. třída: Čtvrt'áci byli moc zvědaví na nový předmět - přírodopis.Začali jsme se učit o člověku, těšíme se na nauku o zvířatech.

„Oblíbené“ zvířátko je tady! I přesto, že většina z nás je pro souznění s přírodou a máme rádi zvířátka, poslední dobou nás provází jedno obzvlášt' přítulné. Pěkně se nám rozšířilo po celé republice a pochopitelně nevynechalo ani naši školu! Téma vší je velice populární i v naší rodině a když jsem byla před časem požádána o zveřejnění mých zkušeností, svolila jsem. Když mě má dcera poprvé přinesla vešku domů, byla jsem překvapená, nicméně jsem zakoupila preparát, který se v té době objevil na trhu, a poctivě odvšivila dle návodu, asanovala domácnost, prohlédla zbytek rodiny a byla spokojená, jak to hezky zabralo. Uplynul krátký čas a byly u nás znova. Procedura se opakovala a přibylo i studium na internetu. To abych se o návštěvě do-

5. třída: Dějepis: Skončili národy poantlantské doby jako je Egypt a ted' se ocitli v Řecku. Začnou epochu Českého jazyka, kde se těší na shodu podmětu s přísudkem… měkké nebo tvrdé? 6. třída: Geologie: samozřejmě zkoumají kameny, už byli i na první geologické exkurzi na Kozákově. 7. třída: končí Český jazyk, kde skloňovali zájmeno já (s sebou a nebo sebou??) a ted' se noří do hlubin Dějepisu, kde si povídají o aktuálním náboženství Islámu a vplují do začátku středověku … ó ta krásná Renesance. 8. třída: Matematika: Kruh- rozřezávali na růz8

WŠetečka


zvěděla víc. Žasla jsem, jak je to zvířátko perfektně vybaveno pro život a přitvrdila v likvidaci. Přidala jsem poctivé dovybírání hnid, tzn. každovečerní rituál s čelovkou, lupou, hustým hřebínkem a kvílející dcerou. A stále to byl marný boj. Vyzkoušela jsem ledacos, ale opravdovou úlevu nám přinesly až prázdniny. Občas jsem měla pocit, že mě to i chybí. Nicméně začal školní rok a s ním přišly i vešky. Je pravda, že zatím k nám letos nenašly cestu. Snad proto, že jsem odložila agresivní preparát, sáhla po přírodním produktu, skládajícího se z esenciálních olejů a z nepříjemného vybírání udělala příjemnou půlhodinku, kdy máme s dcerou čas jen pro sebe. Možná, ale přeci jen mě trochu děsí představa jak dlouho ještě! Škola již také udělala razantnější kroky, chudáci učitelé místo aby dětem věnovali veškerý čas, musí trávit přinejmenším půl hodiny týdně kontrolováním hlav našich ratolestí! Mám pocit, že ani ten nej…produkt proti vším nám nepomůže, pokud opravdu všichni neukrojíme ze svého času půl hodiny denně a nezlikvidujeme manuálně i ten zbytek hnid, který se tváří jako mrtvé! Nakonec je to čas, který můžeme strávit se svými dětmi jaksi navíc! A jestli mezi námi jsou ještě tací, kteří neměli možnost blíže poznat nezvaného hosta přidávám pár základních informací. Podotýkám, že jsem čerpala z internetu.

me vyčesat hustým hřebenem (tzv.všiváček) nejlépe na bílý papír, prohlídkou hlavy můžeme pouhým okem nalézt stříbřitě bílá vajíčka - hnidy, kterých je nejvíce za ušima a v zátylí. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší hlavovou čerstvé. Veš dětská se šíří hlavně přímým stykem, zejména v kolektivech, jako je rodina, předškolní a školní kolektivy, ubytovny a pod. V menší míře pak prostřednictvím různých předmětů (hřebenů, kartáčů na vlasy, pokrývek hlavy, ložního prádla). Postiženy jsou především osoby s nízkou hygienickou úrovní, napadeny však mohou být i osoby přísně dodržující osobní hygienu. Veš provází člověka celá tisíciletí Lidské vši, odvšivovací hřebeny a popisy odvšivovacích prostředků jsou známy z archeologických nálezů zejména z oblasti Mrtvého moře, Egypta, či dalších částí antického světa. Například v egyptských textech ze 16. století př. n.l. je popisován odvšivovací prostředek z datlí a mouky. Veš dětská není ani zdaleka zanikajícím parazitem a dodnes působí zdravotní problémy milionům školních dětí po celém světě. Například v Izraeli je napadeno vší až 50% dětí alespoň jednou za rok, v Belgii se veš vyskytuje až u 9% dětí, v Austrálii u 13% dětí. Veš dětská přenáší celou řadu choroboplodných zárodků, například skvrnivky. Vývoj vajíček vši dětské trvá 7 – 10 dní a dospělé vši se posléze velmi rychle dokážou stěhovat z jedné hlavy na druhou. Spolehlivým ukazatelem pro výskyt vší je tzv. mokré vyčesávání hřebenem tzv. všiváčkem. Mokré proto, že suché vši, zdržující se u kořínků vlasů snadno uniknou, kdežto mokré se znehybní a snadno se vyčešou. Proti vším se pomocí chemických prostředků bojuje stále obtížněji, protože vlivem genových mutací se stávají proti některým přípravkům imunní. Dobrý a úspěšný lov přeje Mirka Vitáková

Z literatury: V poslední době přibývá stížností na výskyt vší v dětské populaci. Mnohdy rodiče uvádějí, že provedou všechna doporučená opatření, ale po čase je dítě opět zavšivené, protože si přineslo nákazu ze školního kolektivu. Chceme proto přinést několik informací o tom co jsou to vši (cizí název pro zavšivení je pedikulóza) a jak se tohoto nepříjemného hmyzu zbavit. Veš dětská (nebo také vlasová či hlavová) žije v lidské kštici, nejčastěji však bývá nalézána u dětí. Je dlouhá 2-4 mm, samička klade denně 3-4 vajíčka, která připevňuje pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky (tzv.hnidy). Žije asi 3 týdny a za tu dobu naklade 100-140 vajíček. Rychlost vývoje pak závisí na teplotě, z vajíček se líhnou larvy, z nich pak asi za 20 dnů dospělé vši. Larvy i dospělé vši se živí krví, kterou sají přizpůsobeným ústním ústrojím několikrát denně. Bodnutí silně svědí, při škrábání může být do kůže zanesena bakteriální infekce a vzniká obraz ekzému a hnisání kůže. Poznat zavšivení je celkem snadné, upozorní nás na ně mnohdy nesnesitelné svědění kůže hlavy, které nutí děti ke škrábání. Dospělé vši může-

Vyjádření pana ředitele Šimka Vážení rodiče, naprosto chápu, že pro rodiče je celá záležitost se zavšivením jejich dětí mrzutá věc. Stejně tak mrzuté je to ovšem pro rodiče, kteří investovali stovky, ba dokonce i tisíce korun a hodiny práce do odvšivení bez dlouhodobějšího výsledku, protože všichni nejsme stejně důslední. Někdy se jedná opravdu o hnidy, které ovšem mají z pohledu hygieny stejný význam jako samotné vši. I tyto hnidy musí být z vlasů odstraněny, což obvykle bohu9

WŠetečka


žel nejde jinak než ručně. Jistě nelze vyloučit omyl některého z učitelů, ale bohužel ani omyl některého z lékařů, který k tomuto problému může - podle našich vlastních zkušeností - přistupovat značně formálně. Pokud ovšem rodiče mají pochybnost o nálezu učitele, mohou ho samozřejmě požádat o konkrétní nález. Jedinou reálnou možností je proto úzká spolupráce rodičů a učitelů v konkrétních případech - a o to se od začátku vyhlášení opatření ve škole snažíme. Je samozřejmé, že ve škole musíme důsledně dodržovat závazné hygienické normy veřejného zdraví. A jsem přesvědčen, že včasným upozorněním ze strany školy jednoznačně napomáháme snadnějšímu řešení problému ze strany rodičů. Domnívám se také, že žádný z učitelů nepostupuje ve vztahu ke konkrétnímu dítěti tak, že by ho chtěl zraňovat vyloučením z kolektivu třídy: i dítěti je přiměřeným vysvětlením pochopitelné, že po onemocnění nakažlivým onemocněním nemůže do vyléčení zůstávat mezi dětmi. Situace ve škole se od vyhlášení opatření proti vším o něco zlepšila, ale přece se stále objevují jednotlivé případy. Proto nadále prosím všechny rodiče o vytrvalost a důslednost. Zkušenosti ukazují, že francouzské odvšivovací přípravky, doporučené přímo hygieniky, nejsou zejména proti hnidám tak účinné, jak uvádějí. Od lékaře jsem dostal také doporučení na přípravek Orthosan, který je sice určen zejména k ošetření psů, ale člověku neškodí a je opravdu účinný. V kombinaci se znovuobjevivším se přípravkem Difusil jsou výsledky ošetření dobré. Tolik doporučení lékaře. Čím důslednější všichni budeme, tím kratší dobu budeme muset řešit tento nepříjemný problém. Nicméně jsem si vědom skutečnosti, že i po zvládnutí současné akutní fáze bude velmi důležitá následná prevence. Děkuji Vám za pochopení a dosavadní spolupráci. Petr Šimek

užívat, můžu říci, že jsem výskyt vší u našich dcer dostala pod kontrolu. Je to kombinovaný přípravek skládající se z oleje na vlasy, který se nechá asi 2 hodiny působit a pak se vlasy DŮKLADNĚ vyčesávají - vši sice mrtvé nejsou, ale jdou velice dobře vyčesat a hlavně jdou opravdu lehce stáhnout z vlasů hnidy. Pak se vlasy umyjí opakovaně šamponem DEPAROL a nakonec opláchnou roztokem, který má preventivní účinky - to je velmi důležitý krok. Ale dá to práci! A to jsme asi u jádra problému, protože každý hledá přípravek s okamžitým a definitivním účinkem. Praxe v lékárně mě denně usvědčuje v názoru, že je v podstatě jedno, pro který přípravek se rozhodneme, žádný z nich nedokáže totiž vešky zahubit jednorázově a jednou pro vždy bez našeho aktivního a důsledného přístupu k řešení problému. Dětská populace je opravdu promořena skrz naskrz, vši jsou ve školkách, školách venkovských s jednotřídkami i v těch obrovských městských, děti se potkávají a promíchávají v krytých bazénech, na kroužcích, v hudebních školách, na víkendových pobytech a tak se stává i poctivým bojovníkům, že se vší nedokážou zbavit zcela. Problém to bude zřejmě dlouhodobý a my musíme jen kontrolovat a hubit a kontrolovat a hubit a ....a tak pořád dokola. A ještě jeden poznatek z mé praxe - zatím žádná škola z našeho širokého okolí tento problém neřeší tak ochotně a zodpovědně jako ta naše. Nebud'me hned uražení, že právě to naše dítě je posláno domů. Važme si toho a bud'me rádi, že nám učitelé v boji proti vši dětské pomáhají! Není to opravdu běžné.... Jitka Smutná

Spolupráce Základní umělecké školy a Waldorfské školy v Semilech Předpisy pro základní umělecké školy se liší od waldorfských principů. Trochu na vysvětlenou: dítě až zhruba do 9. roku ještě žije v jiném tonálním systému, tzv. pentatonice. Je to forma bez půltónů a je společná pro děti všech kultur (čínské, indické, indiánské, černošské, eskymácké i naše). Děti se z ní postupně uvolňují a vrůstají do své „mateřské“ tonality. U nás je to polární systém dur a moll. A zde narážíme právě na rozpor. Klasické školství chce dítě „vpasovat“ do systému dospělých co nejdříve a waldorfská pedagogika naopak chce dát dětem co nejvíc prostoru pro svobodný individuální vývoj. Redaktorka WŠetečky mne vyzvala, abych vás seznámila s postupem, který jsem vypracovala během své třicetileté praxe a patnáctiletého studia

Zkušenosti paní Jitky Smutné Milí přátelé, dovolte mi, abych se připojila k této velice zajímavé debatě a to nejen jako matka občas vešmi napadených dětí, ale taky z pozice mé profese - pracuji totiž v lékárně. Osobně jsem na dětech vyzkoušela několik přípravků na hubení vší a jako nejspolehlivější a naprosto neagresivní preparát vůči dětské pokožce je podle mého mínění přípravek DEPAROL. Od té doby, co jsem ho začala po10

WŠetečka


Výtvarné a rukodělné kroužky Sváti Bezpalcové

waldorfské pedagogiky. Děti k nám přicházejí ve druhé třídě (kompromis) se svým třídním učitelem. Ten s nimi chodí asi tak do vánoc a „pomáhá“ mi. Děti vnímají naši spolupráci a nenásilně si tak zvykají. Pomocí pohádkového příběhu se seznamujeme se základními hudebními pojmy (tóny, noty, osnova, klíč atd.). Zpíváme si k tomu pentatonické písně. Ve 2. pololetí už všechny děti (kompromis) začínají hrát, kromě nauky, na hudební nástroj. Ten si bud' vyberou samy a já se snažím jim doporučit učitele, se kterým si budou snad rozumět (to považuji za velmi důležité). Nebo, když nevědí, po poradě s třídním učitelem a rodiči doporučím nástroj sama. K další výuce hudební nauky jen zkráceně. Samozřejmě zpíváme a děláme rytmická cvičení. Ale snažím se epochově probírat také hlavní věci pro pozdější rozvoj logického myšlení ve věku, kdy se už u nás teorie nevyučuje, ale kdy to děti teprve pochopí. Ted' bude důležité, aby to dělaly. Tak tedy: ve 3. třídě probereme systém durových stupnic a všechny posuvky, ve 4. třídě mollový systém, v 5. třídě vzájemné vztahy a intervaly jako vztahy mezi jednotlivými tóny (v souladu s výukou na waldorfské škole-zeměpis). V 6. třídě se opět vracím k pentatonice, ale již vědomě, probírám v improvizaci středověký systém, renesanci (církevní tóniny) si děti ověřují na vlastních pokusech a dostaneme se k baroku, kde je již zakotven náš dur-mollový systém. Seznamujeme se ale také s jinými kulturami. Vnímáme jejich jinakost s veškerou možnou tolerancí. Ve všech ročnících děti studují hudební nástroje, a to tak, že jim je nosím do třídy a ony si je mohou většinou vyzkoušet. Pouze za varhanami musíme v 5.třídě dojít. Je proto chybou se domnívat, že děti mohou studovat individuálně. Je to jejich ochuzení o práci v kolektivu. Bohužel mnozí rodiče vůbec nemají zájem o rozhovor s námi v základní umělecké škole. Je to škoda, dochází k tomu, že děti končí a při tom by stačilo jen víc spolupracovat. Jde nám přece všem o to, aby hudba mohla působit. Je to vlastně jediné v podstatě nemateriální umění a přichází z vysokých duchovních regionů. Možná proto se jí v osnovách dostává tak málo místa. Děkuji proto všem kolegům na waldorfské škole, že tento prostor všemi silami rozšiřují. Iva Olšová

Letos navštěvuje kroužky v rámci školní družiny v naší waldorfské škole asi 70 dětí od 1. do 6. třídy. Své schopnosti a dovednosti si mohou rozvíjet v řezbářském, výtvarně - přírodním a výtvarném kroužku (pro děti od 3. třídy). V září jsme využívali krásných slunných dní a naše kroky směřovaly většinou do přírody. Po cestě na ostrov jsme někdy nakoukli do zverimexu na morčátka, králíčky, křečíky a chvíli je pozorovali. S menšími dětmi jsme vyráběli řetězy přírodnin navléknutých na nit. Také kaštany, které děti s pomocí rodičů nasbíraly, posloužily k výrobě zvířátek a skřítků. Pod stromy na ostrově stavěly děti domečky pro skřítky. S druháky jsme při vyrábění miminek a panáčků kombinovali přírodniny s ovčí vlnou. Pěkný, travnatý prostor nám byl ideálním místem pro rozmanité hry. V řezbářských kroužcích v září vedly naše kroky většinou do lesíka, kde jsme hledali vhodné klacíky na výrobu michaelských mečů.Také jsme chodili k řece, kde pod stromy ležely nádherné větve z ořezaných lip. Děti mi pomohly pilkou nařezat dřevo. Na místě pak vyřezávaly ptáčky, skřítky a meče…. Většina prvňáčků držela řezbářský nožík poprvé v ruce a musím říci, že si vedly velice dobře. Z měkké kůry vyřezávaly přívěsky na krk, skřítky a lodičky. Po měsíční pauze, kterou jsem strávila na nemocenské s nohou v sádře, začaly kroužky opět fungovat. V listopadu jsem vzala děti poprvé do řezbářské dílny, kde se seznámily s některými pracovními nástroji: pilkou, rašplí, vrtáčkem, sekerou, dlátem. Starší děti jsou již zručnější, proto se snažím, aby jejich práce byla již pečlivější a vydržely pracovat na výrobku delší dobu. Volím pro ně také složitější výrobky, jako ptáčky, lodě s plachtami, želvičku, svícen, apod. Ve výtvarně - přírodním kroužku s první třídou jsme vyráběli prstové loutky zvířátek. Druháci kouzlili podzimní náladu na velký papír formou kolektivní práce, technikou frotáže a barvení listů. Větší děti měly možnost zakusit kouzlo batikování. Všem se trička moc povedla a doufám, že si je v létě užijí. Stihli jsme i nabatikovat povlaky na polštářky pro děti do eurytmického sálku. Další kroužek se nesl ve znamení básnění. Nejenže si děti samy vyrobily svou knížečku, ale pomocí vlastní fantazie ji zaplnily svými básničkami a ilustracemi. Obzvlášt' druháci mě překvapili a potěšili svým rýmováním a fantazií. 11

WŠetečka


Zpívánky a tancovánky

Těším se na listopad, kdy chci s dětmi malovat na sklo, pracovat s keramickou hlínou, nacvičovat divadlo k adventu, ale o tom až příště. Čeká nás ted' v kroužcích stěhování, a tak se již s dětmi těšíme, že budeme mít konečně trvalé zázemí pro naše tvoření.... Všechny moc zdraví a za podporu děkuje Svatava Bezpalcová.

Nahlédnete-li některé středeční odpoledne do sálku waldorfské školy, uvidíte zpívající a tančící skupinku, která je výškou a věkem účastníků velmi různorodá. Jsou tu děti od nejmenších až po školáčky, maminky, tatínkové, babičky a pan Mojmír Poláček. Ale pěkně po pořádku. Všechno začalo již v minulém školním roce, kdy se skupinka maminek s dětmi převážně z Centra pro rodinu M.E.D. začala scházet s Mojmírem Poláčkem na společném zpívání, ke kterému se brzy přidaly i nějaké ty tanečky pro nejmenší, protože udržet klubko malých neposedů hodinku na židli je věc nejen nemožná, ale snad i nezdravá. Za hezkého počasí jste nás mohli vídat i v altánu na dvorku – děti se vyžívaly podle svého a maminky je jedním okem hlídaly a tím druhým bedlivě sledovaly noty a nápěvy ve zpěvníčcích, které vlastnoručně k různým příležitostem, svátkům a ročním dobám sestavil právě pan Poláček a ze kterých čiší jeho hluboký vztah k hudbě a ke všemu, co s ní souvisí. Právě on se také zabýval tím, jak tuto hudební hodinku vylepšit. Na spolupráci mu kývla Dáša Skalská – učitelka eurytmie na mateřské dovolené a společnými silami se od října pokoušejí naplnit hodinku nejen zpěvem a tanečky, ale i rytmickými, hudebními a pohybovými hříčkami a cvičeními, ve kterých se skrývá jednoduchá hudební a pohybová průprava. Konkrétní podoba se mění podle ročních období a svátků: po“jablíčkovém“ programu přišel „listo-padový“. Tady jsou namátkou některé písničky z programu: Bude zima, bude mráz, Listopad, listopad, Chytil táta sojku, Já mám doma trnku, Já mám koně- abyste měli konkrétní obrázek a abychom vás trochu nalákali či lépe řečeno pozvali, nebot' přidat se může kdykoli kdokoli, kdo má chut' a chce se zapojit a třeba i přispět písničkou, tanečkem či jiným nápadem.Není snad třeba dodávat, že jsou zpívánky otevřeny všem, nejen waldorfským. Za všechny Vás tímto srdečně zve Dáša Skalská

Zájmové hudbičkování S rozšířením působnosti nového pedagoga školy a hudebníka Mojmíra Poláčka v tomto školním roce se také rozrostla nabídka hudebního vyžití pro děti i dospělé v odpoledních a večerních hodinách. Děti třetí, čtvrté nebo páté třídy mohou navštěvovat Hudební dílnu nabízející rozvíjení základních hudebních dovedností v oblasti intonace, rytmu, hry na zobcové flétny a společného muzicírování. Členové Hudební dílny se schází každé pondělí na hodinku od 14,15. Vyspělejší hráči od 4. třídy, zpravidla navštěvující už nějaký pátek individuální nástrojové studium v Základní umělecké škole a vykazující aspoň trochu nadstandardní zájem o svět hudby, se scházejí pravidelně v souboru, který sami pojmenovali Flautissimo amabile. Přestože je – jak již název napovídá – předmětem společného zájmu líbezné pískání na zobcové flétny, přivítají členové eventuálně i další nástrojové kolegy. Housličky, čelo nebo kytara mohou být vítanou ozdobou každého flétnového tělesa. Flautissimo amabile zkouší pravidelně v pondělí od 15,15 do vyčerpání zájmu, sil a času dětí i učitele. Třetím zájmovým hudebním sdružením působícím v prostorách Waldorfské školy jsou Zpívánky. To je sešlost ponejvíce rodičů, kteří spolu s učiteli nebo jejich rodinnými příslušníky zakoušejí slasti i strasti společného zpívání. Počítáno je s méně odvážnými; program je volen podle aktuální hlasové konstelace účastníků. Začíná jednoduchými kánony přes jedno či dvouhlasé lidové písně vážící se k ročnímu běhu až k drobným vícehlasým kompozicím zohledňující zkušenost a odvahu přítomných zpěváků. Zpívánky začínají každé pondělí ve 20 hodin a stejně jako předchozí hudební sestavy se schází v prostorách nové hudebny waldorfské školy (bývalá 9. třída). Proto máte-li pocit hudebního deficitu, neváhejte vyslat svoje děti nebo sami vyrazit do některé z popsaných skupin. Mojmír Poláček

Seznamovací týden 10. třídy waldorfského lycea Semilské nádraží zelo prázdnotou, když jsem se tam v pozdních odpoledních hodinách s kytarou a velkým batohem připloužila. Vlastně skoro. Opodál, v tichém mlčení, tam stála malá rodinka Prouskových. A tak jsem poznala svého první12

WŠetečka


ho spolužáka. Postupně se nádraží plnilo nesmělými studenty, kteří jakoby ještě nechápali, že opravdu začíná školní rok. Z téměř hrobového ticha nás vyrušila štěbetající dvojice spolužaček, čímž rozproudila zatím poklidnou atmosféru. Zanedlouho přijel vlak a začal s námi uhánět směrem na Litoměřice. Cesta provázena nesmělými pohledy a se starými známými debatami o právě prožitých prázdninách utekla až nečekaně rychle a již za tmy jsme se skrze město a pak tajemnou alejí vydali do Camphillu v Českých Kopistech. Tam na nás čekala dobrá večeře a milé úsměvy místních obyvatel. Po večeři jsme se stále sedíce u společného stolu věnovali rozmluvám o následujícím roce. Potom nás naši učitelé, pan Jiří Šimek a Iveta Sadecká, nechali napospas sobě samotným. Po chvilce přemýšlení jsme usedli, jako celá nová třída, na pohodlné gauče a hráli na kytaru. Zpěvem unaveni jsme ulehli do příjemných spacáků a oddali se snění pod novou střechou. Nový den jsme započali rozcvičkou vedenou třídním sportovcem Honzou a ranní průpovědí paní Sadecké („…Povstávám dnes, skrze sílu nebes…“), přičemž noví spolužáci přičichli nepoznanému „waldorfu“. Potom následovala ranní rozumová dvouhodinka, kde jsme probouzeli líné a neochotné mozkové buňky matematickými příklady a bystřili ochablou pozornost. Poté nás paní Sadecká rozdělila do dvou skupin, z nichž jedna šla na pole a ta druhá do keramické dílny. V keramické dílně jsme začali vyrábět kalíšky na čaj a poté i konvice, za přítomnosti Miloše a Ládi, dvou starších pánů žijících v Camphillu. Skupina vařící oběd nás příjemně překvapila dobrým jídlem. Po malé přestávce se skupiny vystřídaly; ta která byla v dílně, šla na pole a obráceně. Na poli byly rozděleny rozličné práce, jako např. sbírání brambor, odklízení zkažených rajčat, pletí mrkve… A večer nás čekalo další společné povídání. Bylo by nadlouho popisovat všechny ty krásné zážitky. Během pobytu jsme několikrát navštívili Terezínskou pevnost, kde každý sám v sobě přemýšlel o chladných stěnách, které byly svědkem strašných událostí minulého století, hráli jsme spolu s učiteli akční hry, z nichž jedna skončila pohřešováním dvou zvláště zabraných spolužáků, kteří se o několik kilometrů dále, než bylo dějiště hry, pokoušeli vymyslet promakanou taktiku, a ta druhá, o pár dní později, měla za následek několik dětí od hlavy až k patě obalených suchými a neodstranitelnými „čumbrky“. Také jsme navštívili židovské ghetto a na zpáteční cestě jsme se vžili do

školáckých let (Bůh ví, zda-li pro nás ještě ta dětská léta neskončila) a houpali se na houpačkách v dětském parku. Poslední den jsme šli na malý výlet na místní vrch Radobýl, z něhož byl překrásný výhled na okolní krajinu, a po žhavé debatě o tvaru zeměkoule jsme sestupovali zpátky do Litoměřic. Odtud jsme vyjeli zpátky k domovu, ted' už zabráni do společných debat o prvních společných zážitcích. Dita Landovská, 10. třída

Tělo určené ke svobodě Lidské tělo je vlastně složeno z důkazů o vzpřímenosti. Začnu od páteře. Páteř u člověka získá vzpřímením 2x esovitý tvar. Hlava na vrcholku páteře stojí téměř bez námahy, na rozdíl od zvířecí, která na konci páteře vlastně visí a zvířeti dá strašnou práci hlavu jenom zvednout. Páteř je potom dole zaklíněna do pánve, která je na rozdíl od zvířecí krátká a široká a postavená svisle (zvířecí je dlouhá a postavená šikmo). Potom nohy… Hlavním důsledkem vzpřímenosti jsou ale volné ruce. Je to nejpohyblivější část těla, protože na ně skoro nepůsobí gravitace. Rukama můžeme potom dělat úplně všechno (teda skoro). Díky rukám máme civilizaci. Kdybychom je neměli, lidstvo by nepřežilo. Člověk tak svou vzpřímeností „zvítězil“ nad gravitací- působí na něj jen v jednom bodě. Tak nemusí vydávat téměř žádnou energii na to, aby stál. Tím, že je člověk vzpřímený, je vlastně dokonalý. To ale neznamená, že je dokonalý nějaké činnosti. Ne. Ani náhodou! Kdyby se člověk porovnával s různými zvířaty v činnostech, které ta zvířata potřebují pro přežití, byl by naprosto nemožný. Zase člověk ale dokáže provést- třeba mizerně, ale přece- několik úplně odlišných činností, což je pro zvířata téměř nesplnitelný úkol. Člověk nedokáže šplhat tak obratně jako opice, ale zase umí plavat. Neplave tak dobře jako delfín, avšak dokáže běhat- ne rychle jako gepard, ale dokáže to. Člověk je tedy dokonalý v tom, že je univerzální. Nedokáže nic tak dobře, jako zvířata, ale dokáže toho hodně. Ted' mě vlastně napadla jedna věc, kterou člověk dokáže a zvíře ne. Je to schopnost vynalézání a vyrábění. Zkuste například dát opici do ruky dláto, at' něco vyřeže a opice se zabije nebo přinejmenším zraní. To už je ale otázka inteligence. Ne že by zvířata nebyla inteligentní. Ona inteligentní jsou, ale jinak než člověk. Zvířata mají inteligenci zabudovanou ve svém těle a ani si jí neuvědomují. Třeba včela, hned jak se vylíhne, může stavět šestiúhelníkové plástve a nikdo ji to nemusí učit. Včela má totiž smysl pro šestiúhelníky, tak je tam pros13

WŠetečka


tě postaví a nikdy se nemůže stát, že by včela začala protestovat a stavěla by čtverce. Má to totiž vrozené. Ale člověk ne. Ten by tam klidně ten čtverec udělat mohl, protože má svobodnou vůli. Závěrečná práce Štěpánky Krejsové z epochy Biologie člověka v 8. třídě, kterou vedl Dušan Pleštil

Jde takhle parkem výrostek a najednou zahlédne nějakou babičku, jak sedí na větvi stromu nedá mu to a vodrzle ji osloví: „Tak co babi RED-BUL, RED-BULL?“ A babička na to: „Ale kdepak mládenečku PIT-BULL, PIT-BULL.“

Důležité kontakty Ředitel školy: Ing. Petr Šimek: 481 624 168, 732 736 862 Sborovna: 481 624 580 Výchovný poradce: Dušan Pleštil Kancelář školy:Žaneta Fleková: 481 624 168 Školská rada: Michaela Vaníčková: 728 645 365, Martin Smutný: 602 427 827 Obědy: jídelna ZŠ Jizerská, p. Tomášová: 481 623 736, 737 212 721 Mateřská škola waldorfská: 481 625 464 Sdružení přátel waldorfské školy: Antonín Hoffmann: 777 866 324 Centrum pro rodinu M.E.D.: 724 840 945 Internetové odkazy: WŠetečka: www.wšetečka.wz.cz 1. třída: www. zelenacek.wz.cz – 2. třída: http://ws.restaurovani-koudelkova.cz

Do Mototechny vjede výlohou auto. Řidič se vyhrabe a ptá se: „Už jste dostali ty brzdové destičky?“

Bazar

Ta jabloň mívala žlutá jablka, která v záři slunce vypadala jako ze zlata. Co bylo zvláštní, bylo místo, na kterém jabloň rostla. Kolem byly vysoké, zděné valy, vysypané hlínou a zarostlé trávou. Kdysi, vzpomínala si jabloň, kolem ní vodili lidé v uniformách a s puškami jiné lidi v roztrhaných hadrech. Dovedli je pokaždé na místo u hliněného náspu, kousek od jabloně, a tam je zastřelili. Říkali tomu místu popraviště.

Potěšení na závěr O staré jabloni, kaštanu a cestě do Avalonu aneb příběh, který se stal. Budu vám vyprávět příběh, který se stal. Byla jednou jedna stará jabloň. Jak byla stará, to nikdo neví, ale byla starší než všechny jabloně široko daleko. Byla vykotlaná a měla už jen jednu jedinou větev. Všechny ostatní jí k stáru, jednu po druhé, ulámal prudký vítr. Ten vítr tu občas vane z hor podél veliké řeky. Možná tu řeku taky znáte: je stříbrná, široká, u jezů velebně zpívá. Její jméno je Labe.

Daruji vysokou dětskou jídelní židličku. Iva Hluštíková, tel. 724 840 945 Hledám malý byt v Semilech, co nejdříve. Laura, tel.: 774 888 855 Stále hledáme použité lyže do lyžařského fondu! Michaela Vaníčková, [email protected], tel. 728 645 365

Jabloň cítila, že je velmi stará a že už brzy odejde docela. Měla starost, protože by ráda předala vše, co za svůj dlouhý život viděla, jinému stromu, svému nástupci; sama ale mladý stromek vyhnat nemohla. Už si myslela, že odejde, a všechno, co ví, si odnese s sebou. Když tu k ní jednoho dne – byl to Den stromu – přišlo několik lidí. Ti lidé vložili do jejího dutého kmenu kaštan. Byl to plod

Waldorfský špek Syn s provinilým výrazem ve tváři přijde večer do ložnice: „Tati, umíš psát ve tmě?“ „No, myslím, že jo. Co mám napsat?“ „Svoje jméno do mojí žákovské knížky.“ 14

WŠetečka


velikého stromu, jírovce, který rostl na druhé straně valu, na nádvoří tohoto podivného místa. I jírovec už byl starý a nemocný. I on si dobře pamatoval podivnou dobu, kdy kolem něj chodili lidé v uniformách a lidé v roztrhaných hadrech. Byla to dobu chladu, nemoci, smutku a utrpení. Byla to doba války a věčné zimy mezi lidmi.

svícen, protože ta větev měla sedm ramen. Na každé rameno připevnili půlkulatou misku, kterou vytepali z mědi. Každá ta miska připomíná půlku rozkrojeného jablka. A do každé misky vložili po jedné svíci. Když vám ten příběh vyprávím, je dušičkový čas. Na svícnu z poslední větve staré jabloně hoří sedm svící. Světlo těchto svící dnes vidí i duše v Avalonu. Protože o Dušičkách je závoj, za kterým se Avalon skrývá, obzvlášt' tenký, takže přes něj, když se dobře podíváte, můžete vidět. A duše v Avalonu, které odešly přes popraviště na tom zvláštním místě, vidí, že na ně myslíme, že jsme na ně nezapomněli a že jsme porozuměli poselství staré jabloně.

Jabloň ten kaštanový plod přijala, dala mu vláhu a teplo, i když venku byla zima. A na jaře se kaštánek probudil. Když ti lidé – a byli to stejní lidé, kteří staré jabloni kaštan dali – na jaře, v máji, přišli, nevěřili svým očím. Kaštan vyrašil, vyhnal zelené lístky a ty ted' zvědavě vykukovaly do světa. Lidé kaštan opatrně vyjmuli, zasadili ho do hlíny v květníku a odnesli. Stará jabloň byla ráda, ten malý stromek ted' věděl všechno, co viděla a zažila.

Až někdy na to zvláštní místo zavítáte, nezapomeňte, prosím, na duše odpočívající ted' v říši blaženosti. A nezapomeňte na starou jabloň a její poselství. Možná to zvláštní místo taky znáte, jeho jméno je Terezín.

Neuplynul ani týden a z hor se zase přihnal velký vítr, kterému se jabloň tentokrát poddala. Její poslední větev zapraskala a ulomila se. Tak skončil život staré jabloně.

Zaznamenáno v Camphillu v Českých Kopistech.

Náš příběh ale ještě nekončí. Ještě jsem vám neřekl všechno, co jabloň věděla a co ted' ví ten malý kaštánek.

Jak pravidelně dostávat Wšetečku Poštou do schránky: cena čísla 22 korun /číslo (za školní rok 5 čísel 110 korun) svoji doručovací adresu odevzdejte spolu s předplatným paní učitelce 1. třídy Sandře Tischlerové Emailovou poštou: bezplatná služba, formát PDF, svoji doručovací emailovou adresu sdělte

Když ti lidé v roztrhaných hadrech stáli na popravišti, padl jejich poslední pohled na jabloň se zlatými jablky. Vtom se ozval výstřel a lidé klesli do písku mrtví. Jejich duše se ale dostaly na ostrov, kde jsou doma všechny jabloně, na ostrov jménem Avalon, ostrov jabloní. Avalon je místem, kde žije svůj poslední odpočinek a panuje bájný král Artuš. Artušova ostrovní říše je místem zdraví a míru, kde není nepřátelství. V Avalonu na člověka nečíhá nepřítel, není zde místo pro nemoc ani stáří. V Avalonu je věčné jaro, kvetou zde lilie, růže i fialky. Jabloně zde mají na stejné větvi květy i plody současně. Není tu utrpení, všude je plno radosti a nic dobrého tu nechybí. Do této říše blaženosti odcházely duše zastřelených, když se dívaly na zlaté plody naší jabloně. Jabloň jim svými jablky pomáhala, aby našly cestu do Avalonu.

prosím na [email protected] Osobně si jej vyzvedávat: zapište se do seznamu odběratelů a zaplat'te předplatné ve výši 60 korun u paní učitelky 1. třídy Sandry Tischlerové

Impressum Školní časopis WŠetečka vydává Sdružení přátel waldorfské školy v Semilech Redakční rada: Iva Hluštíková, Lenka Hřibová, Mojmír Poláček, Sandra Tischlerová, Michaela Vaníčková Editoři: Iva Hluštíková, Michaela Vaníčková Redakční uzávěrka pro příspěvky: vždy 20. v měsíci, příspěvky můžete zasílat na adresu [email protected] . Redakce si vyhrazuje právo nezařazení, krácení a běžné redakční úpravy příspěvků.

Lidé, kteří si kaštánek odnesli, se za týden k jabloni vrátili. Ale jabloň už nenašli. Jen pahýl jejího kmene a na zemi ulomenou poslední větev. Tu větev, ve které ještě žhnuly zbytky života, odnesli s sebou. A udělali z ní veliký sedmiramenný 15

WŠetečka


16

Uprostřed tajemné noci, vzešla hvězda z boží moci. Svítí jasně z nebes výše, světlem jejím země dýše. Slovo úvodem Slovo úvodem

Recommend Documents