Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vedoucí bakalářské práce:

Renata PETRÁŠOVÁ

Ing. Mgr. Olga HOCHMANNOVÁ

Znojmo, 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Praze dne 30.4.2011

.....………………………... Renata PETRÁŠOVÁ

Poděkování Velmi ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Mgr. Olze Hochmannové za cenné rady a připomínky, které byly pro mne přínosem a také za ochotu a přívětivé jednání, kterým mne během práce provázela.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Renata PETRÁŠOVÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název:

Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství

Název (v angličtině):

The application of VAT on imports, exports and trading within the Community

Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem bakalářské práce je zpracovat analýzu DPH v rámci Společenství a třetích zemích a provést jejich komparaci. Poukázat na sporné a problematické případy zdanění a navrhnout jejich řešení.

ABSTRAKT

Bakalářská práce je analýzou DPH v oblasti dodání zboží a služeb při obchodování mezi státy Evropské unie a mimo Společenství. V úvodní části je podán základní přehled z daňové teorie, historie daní a zákonný výklad jednotlivých pojmů z daňové oblasti. V teoretické části pokračuje výklad možných postupů uplatnění daně při dodání zboží a služeb mezi státy EU i mimo Společenství, doplněn je příklady z běžné praxe pro lepší orientaci. V praktické části, pomocí souvislého příkladu s přesnými výpočty, je umožněno získat konkrétní obraz o postupech uplatňování DPH v praxi. V závěru je poskytnuto srovnání mezi uplatněním v členských zemích a třetích zemích, přičemž je poukázáno na problematické a sporné otázky, které v této problematice mohou nastat.

KLÍČOVÁ SLOVA

DPH, dodání zboží, poskytnutí služby, zdanitelné plnění

ABSTRACT

The thesis is an analysis of VAT on supplies of goods and services in trade between the States of the European Union and outside it. In the first part gives an overview of tax theory, history, taxes and legal interpretation of the terms of the tax. In the theoretical part of the continuing interpretation of the possible application of the tax practice in the supply of goods and services between the EU and outside the Community, is accompanied by examples from the current practice for better orientation. In the practical part, with a continuous example with exact calculations, it is possible to get a picture of the specific procedures for implementing the VAT in practice. In conclusion, given the comparison between the application in the Member States and third countries, which is referred to the difficult and controversial issues in this issue may occur.

KEY WORDST

VAT, delivery of goods, services, taxable transactions

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 7 2. Cíl práce a metodika ............................................................................................................ 8 3. Daňová teorie ........................................................................................................................ 9 3.1 Vymezení pojmů, charakteristika daní ............................................................................. 9 3.2 Historie a vývoj daní ...................................................................................................... 13 3.3 Legislativní úprava daní v ČR ........................................................................................ 15 3.4 Daň z přidané hodnoty.................................................................................................... 19 4. Daňová harmonizace v EU ................................................................................................ 22 4.1 Harmonizace DPH v EU ................................................................................................ 23 4.2 Mezinárodní zdanění ...................................................................................................... 24 5. Uplatňování DPH v EU a v třetích zemích ....................................................................... 26 5.1 Základní pojmy ............................................................................................................... 26 5.2 Zboží ............................................................................................................................... 28 5.2.1 Dodání zboží v tuzemsku ........................................................................................ 28 5.2.2 Dodání zboží do jiného členského státu .................................................................. 30 5.2.3 Pořízení zboží z JČS ................................................................................................ 32 5.2.4 Dovoz zboží ............................................................................................................. 33 5.2.5 Vývoz zboží ............................................................................................................. 35 5.3 Služby ............................................................................................................................. 37 5.3.1 Místo plnění v tuzemsku ......................................................................................... 37 5.3.2 Místo plnění mimo tuzemsko .................................................................................. 40 5.3.3 Přijetí služby ............................................................................................................ 41 5.3.4 Poskytnutí služby..................................................................................................... 42 5.4 Systém VIES a souhrnné hlášení .................................................................................... 44 5.5 Intrastat ........................................................................................................................... 45 5.6 Zasílání zboží.................................................................................................................. 46 5.7 Třístranný obchod ........................................................................................................... 48 5.8 Dodání nových dopravních prostředků........................................................................... 50 5.9 Legislativní změny DPH od roku 2011 .......................................................................... 51 6. Praktický souvislý příklad ................................................................................................. 53 7. Sporné a rizikové případy uplatňování DPH ................................................................... 63 7.1 Komparace DPH mezi členskými státy a třetími zeměmi .............................................. 63 7.2 Sporné a rizikové případy ............................................................................................... 63 8. Závěr .................................................................................................................................... 65 9. Použité zdroje...................................................................................................................... 66 10. Přílohy ............................................................................................................................... 69

1. Úvod Velmi ráda jsem uvítala možnost zvolit si téma bakalářské práce z oblasti mé účetní profese, neboť zpracováním této práce je možné získat další nové poznatky a informace o této problematice. Téma bakalářské práce „Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství“ je v posledních letech velmi aktuálním tématem, je ve středu zájmu všech vyspělých států a od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, se tato problematika stala aktuální i zde. Podnikatelé a právnické osoby obchodující na zahraničních trzích stále častěji, když jim to naše legislativa umožňuje a vytváří pro ně výhodnější podmínky, této možnosti využívají a rozšiřují své podnikatelské záměry i za hranice našeho státu.

V úvodu tato práce zpracovává definici daně, podává základní přehled z daňové teorie, historie daní a postupně přechází k výkladu základních legislativních pojmů z této oblasti. Podstatou členění při uplatňování DPH je rozlišení, jedná-li se o dodání zboží či o poskytnutí služby. Problematika tohoto uplatňování je také zákonem vyčleněna mezi státy Evropské unie a ostatní státy mimo Společenství. Do roku 2004 byly dodávky do třetích států komplikovanější, každá zásilka musela projít složitými celními kontrolami, které jsou v současné době nahrazeny jednoduššími postupy, tzv. Jednotnou celní deklarací, tj. celními prohlášeními. Pro některé podnikatele je stále příliš náročné vyplňovat daňové formuláře a tiskopisy a orientovat se v této problematice, proto v současné době již téměř každá společnost, volí možnost najmout si daňového poradce či účetní firmu, která jim příslušné daňové účetnictví povede. Pro podnikatele je tento způsob výhodnější a méně administrativně zatěžující. V praktické části je uveden souvislý příklad výpočtu DPH a ukázky vyplněných tiskopisů, především daňové přiznání k DPH, které každý plátce daně měsíčně nebo čtvrtletně podává na příslušný finanční úřad a souhrnné hlášení k DPH. Je tak možné získat ucelenou představu, jak to v běžné praxi funguje. Tabulky a grafy v závěru dále přibližují a vysvětlují tuto problematiku ještě hlouběji.

Vzhledem ke změně názvosloví pojmu Evropské Společenství či Společenství, ke kterému došlo v průběhu psaní bakalářské práce, je v celé práci včetně zvoleného tématu používáno původní označení pro Evropskou unii, tj. Evropské Společenství či Společenství. V současné době se již tento termín nepoužívá a je nahrazen pojmem Evropská Unie.

-7-

2. Cíl práce a metodika

Cílem bakalářské práce je zpracovat analýzu „Uplatňování DPH při dovozu, vývozu a obchodování v rámci Společenství“. Prvotním cílem je podat základní přehled o DPH z obecného hlediska v souvislosti s jeho zařazením do daňové soustavy v České republice a podat přehled také o daňové teorii, historii daní, významu a vlastností daní. Dalším z cílů analýzy je vysvětlení podstaty DPH, principy jeho fungování a mechanismu. Dále bych chtěla poukázat na způsoby uplatňování DPH při obchodování mezi členskými státy i třetími státy a upozornit na možná rizika, problémy a sporné případy, které při uplatňování DPH mohou nastat.

V teoretické části je nutné především popsat a zobrazit jednotlivé principy a způsoby uplatňování této daně dle zákona o DPH č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, představit jednotlivé druhy zdanitelných plnění i plnění osvobozených od daně, představit výjimky a povinnosti, které zákon stanovuje a ukázat na způsoby výpočtu správného vyměření daně i uplatnění odpočtu daně. V praktické části bych chtěla na souvislém příkladu vysvětlit a ukázat fungování uplatňování DPH v běžné praxi v jednotlivých uskutečněných případech, použít přitom daňové tiskopisy, které firmy běžně používají, které jsou zákonem předepsané a pomocí přesného výpočtu ukázat způsob zjišťování daňové povinnosti, tj. odvedení daně do státního rozpočtu nebo naopak možnosti uplatnění nadměrného odpočtu, tj. vrácení daně od státu.

Pomocí obrázků, grafů a doplňujících informací bych chtěla práci podtrhnout, zpřehlednit a blíže vysvětlit, aby celkový pohled na tuto problematiku byl konkrétní a použitelný v běžné praxi. Pro zpracování teoretické části jsem si prostudovala především zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z jehož výkladu práce vychází, odbornou literaturu, která blíže vysvětluje tuto problematiku, a vyhledala jsem také internetové zdroje k porovnání či potvrzení výkladu vzhledem k odborné literatuře. U elektronických zdrojů se především jednalo o vyhledávání na webových stránkách daňových portálů a podobných zdrojů. V praktické části, u konkrétních příkladů s přesnými výpočty jsem čerpala především z vlastní zkušenosti z mé účetní profese a částečně jsem se inspirovala příklady z internetových zdrojů, literatury a učebnic. Konkrétní příklady s výpočty jsou velmi reálné, je možné se s nimi setkat v běžné praxi.

-8-

3. Daňová teorie 3.1 Vymezení pojmů, charakteristika daní Základním pojmem v daňové teorii je samotná definice daně. Co je to daň? Každý laik ví, že daně se platit musí, jsou povinné a ze zákona. Až do roku 1948 se používal také termín „berně“. Tento pojem byl přesnější, neboť daně jsou nedobrovolné, slovo berně vystihovalo, že nám někdo něco bere. Slovo daň je odvozené od slova dávat a to dobrovolně, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti. Nakonec ale dle doporučení právních expertů a sociologů se uchytilo slovo daň, které u obyvatelstva nebudilo až takovou agresi a pocit nucenosti. Definic daní je v literatuře použito vícero. Jednou z nich je např. tato: „Daň je neúčelová, neekvivalentní, jednostranná zákonem určená platba bez nároku plátce na protiplnění ze strany státu. Placení daně je v pravidelných intervalech či podle skutečnosti, která nastala“1. Druhou a nejspíš nejznámější definicí daně je podle mezinárodní organizace OECD: „Daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu“2. Daně jsou povinné a jejich výše je zákonem stanovena. Daně jsou vybírány do veřejného rozpočtu. Veřejným rozpočtem v ČR rozumíme především státní rozpočet, také rozpočet krajů a obcí, státní fondy, rozpočty veřejných zdravotních pojišťoven a další. Z vybíraných daní stát hradí prostředky na financování veřejného sektoru a veřejné správy. Jde především o financování armády, složek státu, tvorbu a údržbu infrastruktury, dále přerozdělování, které souvisí s transferovými platbami plynoucími sociálně potřebným skupinám a další. Daně do veřejného rozpočtu odvádí daňový subjekt. Definici tohoto pojmu najdeme v zákoně č. 280/2009 Sb. (Daňový řád ve znění od 1.1.2011). „Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně“3.

1

Daňový portál pro všechny[online]. ©2010-2011[cit.2011-02-16]. Dostupné z:

http://www.berne.cz/slovnicekpojmu/Title/RGHFiA==/Referer/L2NhdGVnb3J5L2Rhbm92YS10ZW9yaWUv/ >. 2

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie - úvod do problematiky. 2. vydání Praha: ASPI, 2009, 9 s. ISBN 978-80-

7357-423-9. 3

MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1.2010, Daňový řád. 18. vydání, Praha: Grada

Publishing. 2010. 243 s. ISBN 978-80-247-3206-0.

-9-

Daňový subjekt dle daňového řádu, ve znění od 1.1.2011, může být:


plátce daně: „osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům“4.




poplatník: „osoba, jehož příjmy nebo majetek jsou podrobeny dani“5.

Vlastnosti daní:


nedobrovolné




povinné




vynutitelné




nenávratné




neekvivalentní




neúčelové




pravidelné

Neekvivalentní znamená, že neexistuje nárok na adekvátní protihodnotu za daň, která byla zaplacena. Za neúčelovou vlastnost považujeme takovou, že není určena ke konkrétnímu využití, ale je součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu. Funkce daní: Daně patří mezi nástroje hospodářské politiky a plní několik funkcí:


Alokační funkce – dochází zde k umísťování vládních výdajů a jejich rozdělování mezi veřejnou a soukromou spotřebu.




Distribuční a nedistribuční funkce – skrze transferové platby vláda ovlivňuje důchody. Zamezuje tím velkým rozdílům mezi obyvatelstvem. Zabraňuje získat život v přepychu pro některé obyvatele na úkor bídy u druhých.




Stabilizační funkce – zajišťuje zmírnění cyklických výkyvů v ekonomice a snahu o zaměstnanost a cenovou stabilitu.

4

CREATIV COMMONS. Wikipedie [online]. Poslední revize 23.3.2011 [2011-03-27]. Dostupné z .

5

ŠTOHL, Pavel, Daně – výklad a praktické příklady. 1. vydaní. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2010. 8 s. ISBN 978-80-87314-01-2.

- 10 -




Fiskální funkce – dochází k získávání finančních prostředků do veřejného rozpočtu. Vláda následně z těchto výdajů hradí veřejné výdaje.

Daňové principy: V požadavcích na daně se názory ekonomů a odborníků liší, také v literatuře nenajdeme úplně shodné daňové principy, existují však dva základní, na kterých se autoři vždy shodnou:


Princip spravedlnosti




Princip efektivnosti

Princip spravedlnosti Základním prvkem tohoto principu je snaha o co největší spravedlnost u daní. Ta však nakonec ale vždy vede ke snížení efektivity daňového systému. Princip spravedlnosti se zabývá otázkou, jakou výší daně se mají podílet do veřejného rozpočtu bohatí lidé a jakým podílem přispějí chudí. Ekonomové k této problematice doporučují zdanit bohaté progresivní daní z příjmů, ale zároveň zde hrozí riziko neochoty snahy bohatých v podnikání a dosahování lepších výsledků a také na jejich daňové vystěhovalectví. Nepovedeným výsledkem nakonec může být méně peněz pro chudší obyvatele.

Spravedlivé daně se ukládají na základě jednoho ze dvou principů a to:


princip platební schopnosti - představuje redistribuční efekt, kde dochází k lepšímu přerozdělení daní, než které vyplývá z tržního mechanismu. Tento princip je založen na teorii, že lidé mají platit daně takové, jaká je jejich platební schopnost. Tedy bohatí lidé zaplatí vyšší daň než chudí.




princip prospěchu - představuje pohled na spravedlnost, kterou je možné chápat také tak, že poplatníci za úhradu daně dostanou od státu zpět nějakou protihodnotu.

Princip efektivnosti Efektivní vynakládání zdrojů vybraných daní je samozřejmě předpokladem dobře fungujícího, prosperujícího státu. V opačném případě tato neefektivnost způsobuje ochuzení státu a navyšuje náklady ze ztráty efektivnosti. Příkladem neefektivnosti u daní mohou být např. zbytečné navyšující se administrativní náklady. Pokud stát zvýší daňovou administrativu, poplatníci musí vést daňové účetnictví, platit za daňové poradce a platit další administrativní poplatky, které s tím souvisí.

- 11 -

Základní členění daní: 1)

Podle způsobu uložení a) daně přímé b) daně nepřímé

Přímé daně: jsou vyměřeny poplatníkovi z jeho majetku či důchodu. Předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Nepřímé daně: jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů, přičemž nezáleží na výši majetku osoby. 2)

Dle objektu daně a) daně z příjmů b) daně ze spotřeby c) daně z majetku d) daň z hlavy (je daň uložená každému poplatníkovi ve stejné výši, bez ohledu na jeho příjem

3)

Dle stupně jejich progrese

- toto třídění klade důraz na požadavek spravedlnosti daní. Pro posouzení spravedlnosti zdanění je užitečné vědět, zda relativně větší daň platí bohatí nebo chudí. a) proporcionální daně – s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění. b) progresivní daně – s růstem důchodu poplatníka míra zdanění roste c) regresivní daně – s růstem důchodu poplatníka míra zdanění klesá.

4)

Dle způsobu jejich úhrady a) daně vybírané na základě podaného daňového přiznání - poplatník si sám vyměří daň b) daň vybíraná srážkou u zdroje jeho příjmu - tento způsob je vyžit v případě, kdy poplatník není totožný s plátcem daně

- 12 -

Tabulka 1: Progresivní důchodová daň6 Poplatník Zdanitelný důchod Nezdanitelná část Základ daně Průměrná sazba daně Daň

A 50 000,00 Kč -38 040,00 Kč 11 960,00 Kč 3,6% 1 785,00 Kč

B C 300 000,00 Kč 1 500 000,00 Kč -38 040,00 Kč -38 040,00 Kč 261 960,00 Kč 1 461 960,00 Kč 16,4% 28,6% 49 110,00 Kč 428 263,00 Kč

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie - úvod do problematiky. 2. vydání Praha: ASPI, 2009, 32 s. ISBN 978-80-7357-423-9.

3.2 Historie a vývoj daní Vybírání daní panovníky se pojí s tak dávnou minulostí, že příkladem je příběh z Bible, za doby narození Ježíše Krista, kdy se jeho rodiče Marie a Josef vydali, podle příkazu tehdejšího vládce Heroda, do své rodné země Betlém, kvůli sčítání lidu. Toto sčítání lidu bylo nařízeno kvůli daňovým odvodům. Sčítání lidu se pravidelně opakovalo a i v dnešním demokratickém státě v 21. století probíhá v České republice sčítání lidu právě v tomto roce 2011. Vznik daní je úzce spojen s existencí státu, organizovaného celku či peněžního hospodářství. Jeho existence se váže již k období starého Řecka a Říma, kdy panovníci vybírali daně nejen k plnění účelu daní, tj. k úhradě veřejných potřeb, ale také z nich měli osobní prospěch.

V období válečných tažení, v otrokářské společnosti byly daně vybírány i v naturální podobě ve formě válečných kořistí, především na financování vojska a výrobě zbraní. Ve starém Řecku měly daně i dobrovolnou funkci, daně platili někteří uvědomělí občané. Mezi další odvody pak patřily i daně z pozemků, z držení dobytka, poplatky za vlastnění otroka či poplatek za narození dítěte. Daně ve feudální společnosti Výjimku neplacení daní měla pouze církev a šlechta. „Rovněž se vznikem feudálních měst vznikl tzv. mocenský dualismus, kdy výnos „nepřímých“ daní připadl panovníkovi a výnos

6

Do roku 2007 byla daň z příjmů fyzických osob progresivní.

- 13 -

plynoucí z „přímých“ daní náležel šlechtě, jeho výše byla předmětem jednání stavovských sněmů“7. Druhy prvních daní V období 11. - 12. století postupně vznikly různé typy odvodů:

Domény – představovaly odvody z výnosů panovníkova majetku, které byly převážně vybírány v naturální podobě. Regály – představovaly poplatky za propůjčení práv patřící panovníkovi (právo lovu, vaření piva, těžby a ražení mincí) a také za soudní úkony. Kontribuce – byly vybírány z hlavy, z majetku i z výnosů, Jedná se o dnešní přímé daně. Akcízy – jednalo se o daň ze zboží prodávaného na tržišti nebo za použití cesty do města (představují dnes formu nepřímých daní, např. DPH) a také daň z dobytka, z nápojů, ze sukna, ze soli, z vlny, z piva, z vína atd. (představují dnešní spotřební daně).

V období feudalismu vznikly také soupisy nemovitostí, tzv.„katastry“, které vytvořili základ pro dnešní majetkové daně. V období třicetileté války a později začalo vládnout tzv., „akcízové hnutí“, které si násilím vynucovalo zrušení všech daní kromě akcízů, které považovali za jediný přijatelný druh daní. Vzhledem k násilnému zdaňování obyvatel a velmi přísným postihům za neplacení, oproti tomu vznikla „ akcízová kontroverze“, která se naopak snažila prosadit daňový systém tvořený z vícero druhů daní a uchránit tak obyvatele z neúnosného zdanění zboží a služeb pomocí akcízů.

V Anglii vznikla v roce 1799 první důchodová daň, kdy se vybírala podle počtu dětí v domácnosti a druhu povolání poplatníka. Nadále však prvotní a nejvyšší procento rozpočtu státu tvořily stále akcízy a cla, tedy výnosy z nepřímých daní. Daně v meziválečném a poválečném období V období po skončení 1. světové války, po roce 1918 začala daňová kvóta vzrůstat až na 30% HDP. Vzrůst byl způsobený snahou všech států oživit ekonomiku po válce. Existovaly „válečné daně“ a „majetkové dávky“ pro nejbohatší obyvatele a k běžným odvodům daně se v důsledku hospodářské krize a očekávání války přidávaly „válečné přirážky“.

7

ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 30 s. ISBN 978 -80 -7400-005-8.

- 14 -

Po roce 1945 byl kladen důraz především na stabilizační funkci daní. Daňové zatížení neustále rostlo až na 50% HDP. Historie daní v České republice První zmínku o daních můžeme v historických spisech najít již za období vládnutí knížete Václava, tj. v 10. století.

Do té doby byla daň dobrovolná a odváděla se i v naturáliích. Povinnou daň zavedl až Boleslav I. První daňová soustava vznikla zhruba v 16. století, kdy byly zavedeny povinné přímé daně ( daň z majetku, daň z hlavy a daň z příjmu) a nepřímé daně (akcíz z piva, z vína a clo). Jediní, kdo daně nemusel daň odvádět byla církev a šlechta. V 19. století docházelo ke změnám daní, vznikla daň výdělková, daň domovní a třídní. V roce 1848 bylo zřízeno první ministerstvo financí a proběhla další reforma daní. Každý příjem byl zdaněn 2x, jednou jako daň z výnosu a podruhé jako osobní daň z příjmu. Osobní daně byly rozděleny do 4. tříd: I.

Třída – daň z hlavy placena za každého člena rodiny staršího 16 let.

II.

Třída – daň z majetku domů a pozemků

III.

Třída - výdělková daň z čistého výtěžku obchodníků a živnostníků

IV.

Třída – daň z platu zaměstnance nad stanovenou hranici

Potravinová a cukerní daň zaujímala důležitou část příjmu rozpočtu státu. Největší příjmy ze spotřební daně však vytvářel tabákový monopol.

3.3 Legislativní úprava daní v ČR Úprava daní v České republice vychází ze zákonů, předpisů či vyhlášek a všechny si pokládají stejné základní otázky:


kdo má platit daň




z čeho se má daň platit




kolik se má daň platit




jakým způsobem ji zaplatí




jaká pravidla se přitom musí dodržovat

- 15 -

Daňová soustava České republiky: Daně v ČR jsou rozděleny takto: 1) Přímé daně: a)

Důchodové daně - daň z příjmu fyzických osob - daň z příjmu právnických osob

b)

Majetkové daně - daň z nemovitosti - daň z převodu nemovitostí - silniční daň - daň dědická - daň darovací

2)

Nepřímé daně: a)

Daně ze spotřeby a1) Všeobecné daně - daň z přidané hodnoty b1) Selektivní daně - daň z minerálních olejů - daň z lihu - daň z vína a meziproduktů - daň z tabákových výrobků - daň z piva c1) Ekologické daně - daň ze zemního plynu - daň z pevných paliv - daň z elektřiny

Teorie důchodových daní Důchodové daně patří mezi nejvýnosnějších složky veřejného rozpočtu. Jejich výpočet je většinou ovlivněn platbami sociálního pojištění. Např. v Dánsku bylo v roce 2007 sociální pojištění zahrnuto přímo do důchodové daně. Důchodová daň také řádně plní požadavek na její spravedlnost, neboť do základu daně jsou zahrnuty nejen jednotky v peněžním vyjádření, ale i naturální složky a různé příjmy jiného charakteru. - 16 -

Základní členění důchodových daní v ČR


daň z příjmu fyzických osob




daň z příjmu právnických osob

Struktura výpočtu důchodové daně fyzických osob je v podstatě ve všech vyspělých státech stejná. Stanovený základ daně ze všech zdanitelných příjmů je snížen o daňové slevy, jež představují nezdanitelné částky a odčitatelné položky. Následně je ze základu daně vypočtena daň. Dalším krokem můžou být i slevy na dani.

V některých státech existuje tzv. daňová asignace, jež představuje zákonnou možnost pro poplatníka sám se rozhodnout, kam jeho část výnosu bude směřovat, ke kterým účelům bude použita. Většinou se jedná o určité procento z výnosu či pevnou částku z vypočteného objemu. Část výnosu může být poskytnuta např. veřejným nadacím, divadlům nebo církvím. Od roku 2008 funguje tato legislativní úprava daně např. v Maďarsku a Slovenku, kde poplatník rozhoduje o 1% daňové povinnosti.

Teorie majetkových daní Majetkové daně představují daň z bohatství, tj. z majetku, jež člověk vlastní. Vedle majetku se do důchodu započítává i současná hodnota předpokládaného reálného důchodu, tedy budoucích příjmů a předpokládané zhodnocení lidského kapitálu. Protože je však těžké vyčíslit v peněžních jednotkách např. lidský kapitál, stanovuje se základ daně pouze z majetku, tj. z vlastnictví osoby. Majetkové daně považují ekonomové za zdvojené, neboť majetek byl získán již z příslušných zdaněných důchodů a znovu je na něj uvalena daň. Přesto se daň používá a má i své opodstatnění. Získává totiž možnost dodanit majetek z důchodů, pokud unikl zdanění důchodovou daní a tak zmírňuje majetkové nerovnosti.

Majetkové daně využívají především principu užitku. Ten spočívá v užití a používání veřejných služeb, např. vybudování infrastruktur, veřejného osvětlení apod.

Svou opodstatněnost existence majetkových daní je pro poplatníka také možnost ochrany státem a nedotknutelnost majetku. Dalším principem u těchto daní je schopnost daňové úhrady. Snaha o zachování společenské regulace je zřejmá. Důsledky nerovnoměrného rozdělení majetku jsou však jiné - 17 -

než, které vyplývají z rozdílného důchodu. Mají-li dva poplatníci shodný důchod, ale jeden z nich má větší majetek, měl by dle principu spravedlnosti platit vyšší daň.

Druhy majetkových daní v ČR


daň z nemovitosti




daň z převodu nemovitostí




daň dědická




daň darovací




daň silniční

Teorie spotřebních daní Podstatou spotřebních daní je daň ze spotřeby zboží, tj. z nákupu a prodeje zboží. Výrobci a prodejci tuto daň započítávají do ceny zboží, kterou konečný spotřebitel zaplatí. Jedná se tedy o nepřímou daň, kdy poplatník daň sám neodvádí, ale zaplatí ji prostřednictvím plátce daně, tj. výrobce či prodejce zboží. Tato daň nebere ohledy na možné slevy či odčitatelné položky, jako tomu bylo u důchodových daní. Nezáleží tedy na tom, jaký důchod poplatník dostává. Princip rovnosti je zde maximálně zastoupen, cena zboží je pro všechny daňové subjekty stejná.

Základní členění spotřebních daní v ČR:


všeobecné nepřímé daně - jsou stanoveny procentem z ceny jako daň ad valorem.




selektivní nepřímé daně - jsou stanoveny jednotkovou daní.

U všeobecných spotřebních daní dále rozlišujeme tzv. jednorázové daně a vícefázové daně. Jednorázové daně jsou uvaleny na výrobek či zboží jen v jedné fázi jeho vzniku, jedná se např. o daň výrobkovou, velkoobchodní daň z obratu či z maloobchodního obratu. U daní vícefázových, které představuje daň z obratu a daň z přidané hodnoty, je charakteristická duplicita daně. Každá fáze výrobku přináší částečné zdanění a každý zpracovatel je povinen daň v této fázi vypočítat. Proto je např. daň z obratu zdaněna vícenásobně.

- 18 -

3.4 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (také DPH) patří mezi nepřímé daně a tvoří jednu z nejvýnosnějších složek příjmu státního rozpočtu. DPH je daní, která zatěžuje především spotřebitele, tj. každého z nás včetně státu a proto se jí také v praxi někdy říká univerzální daň. V České republice nahradila DPH daň z obratu v roce1993.

Podstata a princip DPH „Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku“8.

Mechanismus DPH spočívá v tom, že daňové subjekty registrovaní k DPH jako plátci daně připočítají základní sazbu 20% DPH či sníženou sazbu 10% DPH k ceně zboží nebo služby a nechají si od protistrany zaplatit celou částku. Správci daně odvedou takto vypočítanou daň tzv. na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění. Protistrana, také daňový subjekt má možnost tuto daň, kterou zaplatil v nakoupeném zboží, požadovat zpět od správce daně, tzv. uplatnit odpočet daně, tj. daň na vstupu za přijatá plnění. Při několika takto uskutečněných transakcích vznikne daňovým subjektům v daňovém přiznání, do kterého jsou ze zákona povinni tato uskutečněná plnění přiznávat, buď tzv. daňová povinnost nebo nadměrný odpočet, podle toho, je-li daň na výstupu vyšší či nižší.

Daň z přidané hodnoty je zavedena ve většině států s vyspělou tržní ekonomikou a také pro vstup zemí do Evropské unie byla jednou z podmínek. V současné době daň využívá více než 120 států světa. Ze zemí OECD nebyla zatím legislativně upravena pouze v Austrálii a ve federacích v USA. Vznikla v roce 1954 ve Francii, kde ji podpořil ekonom Maurice Laudré. Následně ji v roce 1967 přijalo také Německo a Dánsko. Ze zemí východního bloku drží prvenství Maďarsko, které ji začalo používat v roce 1988. V České republice je tato daň legislativně upravena zákonem č. 235/2004 Sb. o DPH ve znění pozdějších předpisů.

8

ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 177 s. ISBN 978-80 -7400-005-8.

- 19 -

Předpokládaný vývoj DPH v ČR Současná pravicová vláda, pod vedením premiéra České republiky Petra Nečase, se snaží v posledních měsících a letech usilovně pracovat na splnění svých vládních programů, které si všechny tři politické strany, tvořící trojkoalici, před volbami dali za úkol. Mezi usilovnou snahou zlepšit naše zdravotnictví, kdy po dlouhých měsících vyjednávání s lékaři, dospěli k přijatelnému konsensu, zásadním krokem v této reformě se stala právě česká DPH. Hlavním důvodem pro změnu sazby DPH a faktem, proč k této reformě došlo právě v tomto roce, je potřeba získat více prostředků do státního rozpočtu. Vláda proto stanovila změny, které se této daně v příštích letech budou týkat. Následující tabulka ukazuje, v jaké výši ke zvýšení DPH dojde a kdy ji můžeme očekávat.

Tabulka 2 – Budoucí vývoj DPH v ČR

Změny pro období:

základní sazba snížená sazba

Do 31.12.2011:

20%

10%

1.1.2012 - 31.12.2012: 20%

14%

1.1.2013 - :

Jednotná sazba 17,5%

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/DPH

Výhody DPH Mezi pozitivní vlastnosti DPH patří: 1) Neutralita DPH nezvýhodňuje žádnou výrobní fázi výrobku. Zdanění prodejní komodity nezávisí na počtu provedených transakcí od výrobce ke spotřebiteli, ale na celkové výši přidané hodnoty. 2) Použitelnost pro mezinárodní obchod Daň je neutrální i vůči zahraničnímu obchodu, dovoz zboží je zdaňován jako tuzemské zboží, export je od daně osvobozen. Cílem je vytvoření rovných podmínek mezi zahraniční konkurencí, protože DPH je v ostatních státech různá.

- 20 -

3) Transparentnost, možnost zdanit také služby DPH předchází možnosti daňových úniků u zboží či služeb, kde je možné rozlišit, zda se jedná o konečnou spotřebu zboží a služeb nebo jen o výrobní službu. DPH je stejná pro plátce i neplátce daně a tím zvyšuje svůj výnos. 4) Odolnost před daňovými úniky DPH poskytuje lepší ochranu před daňovými úniky možností uplatnění odpočtu daně, kde dodavatel získává potvrzení o zaplacení daně v ceně zboží a současně kontroluje odběratele, zda odvedl stejnou výši daně. Obě strany si jsou tudíž vědomy možnosti kontroly správců daně. 5) Spolehlivost výnosů pro stát DPH umožňuje dosažení vyšších zisků ze zdanění spotřeby zboží i služeb. Tím si drží prvenství jako nejvýnosnější složka veřejného rozpočtu.

Nevýhody DPH 1) Náročnost přechodu na DPH Samotný proces zavedení DPH je administrativně i ekonomicky velmi náročný. Potřeba zajistit registraci subjektů daně, zaškolení úředníků a prosazení této změny u veřejnosti vyžaduje velmi složitý a i finančně náročný proces. 2) Administrativní nákladnost Administrativa spojená s evidencí daní, s vedením účetnictví firem a podniků představuje velmi nákladnou složku pro plátce i pro stát.

Tabulka 3 - Historický vývoj sazby DPH v ČR

Období

Základní sazba Snížená sazba

1.1.1993 – 31.12.1994 23%

5%

1.1.1995 – 30.4.2004

22%

5%

1.5.2004 – 31.12.2007 19%

5%

1.1.2008 – 31.12.2009 19%

9%

od 1.1.2010

10%

20%

Zdroj: http://www.berne.cz/danova-teorie/vyvoj-sazeb-dph-v-cr/

- 21 -

4. Daňová harmonizace v EU Po vstupu České republiky do Evropské unie 1.1.1993 se podmínky v mezinárodním obchodně značně změnily. Zrušením cla a celních kontrol začala nová éra globalizace světových ekonomik. Propojenost národních ekonomik jednotlivých států se zvýšila a postupně se začala měnit v daňovou konkurenci. Zbořením hranic mezi státy umožnilo podnikatelům i jednotlivcům vstoupit na světový trh a tím probořit také daňové hranice. Daním ukládaným na finanční kapitál, ale i za zboží a služby se podnikatelé snaží vyhnout nebo alespoň snížit v tzv. „daňových rájích“. Transakce přesouvání kapitálu, finančních derivátů, internetových služeb a složité proplétání holdingových společností do značně výhodných daňových rájů, se zdá být v dnešní době chytrým a legálním tahem, proti kterému se vlády snaží bojovat se snahou zabránit těmto daňovým únikům. Harmonizace a koordinace výše daně v jednotlivých státech má proto napomáhat tomuto vyhýbání se daňové povinnosti v daném státu. V roce 1998 vznikl první seznam zemí, tzv. „daňových rájů“, které označila organizace OECD. Vyzvala také tyto země k tomu, aby zpřísnily podmínky daňových úlev pro poplatníky v jejich státu. Z 38 států, které na seznamu byly uvedeni, v posledních letech nakonec pouze 3 zůstaly bez odezvy. Ostatních 35 států se zavázalo spolupracovat v těchto požadavcích, která OECD vytyčila jako problémové.

Jednalo se o: 1) žádné nebo pouze nominálně daně 2) nedostatek transparentnosti, tj. průhlednosti daní 3) zamezení vstupu k informacím o poplatníkovi vládám jednotlivých zemí

Harmonizací daní v Evropské unii chtějí evropské státy docílit přizpůsobení se a přiblížení národních daňových systémů na základě dohodnutých pravidel v daňové oblasti. Přičemž jednotná sazba daně není nutná.

Hlavní nástroje harmonizace daní v EU
primární právo EU
sekundární právo EU

- 22 -

Primární právo představovaly tzv. „Římské dohody“ z roku 1957, které zakazovaly uvalovat na dovážené výrobky vyšší daň než je u domácího zboží a současně poskytovat na vyvážené zboží vyšší odpočet daně, než která byla za něj zaplacena daní na výstupu.

Sekundárním právem jsou především nařízení a směrnice (direktivy), kterými se členské země řídí. Příkladem může být nařízení VIES (VAT information exchange system), podle kterého musí plátci DPH vykazovat za určité období tzv. „souhrnné hlášení“, ve kterém se eviduje dodání zboží do jiného členského státu osvobozených od DPH. Tímto nařízením dochází k mezinárodní kontrole informací, které dříve nahradily státní hraniční kontroly. Od roku 1977 dle 6. směrnice o DPH, např. uložila všem členských státům povinnou sazbu DPH, která nesmí být vyšší, než je 15%. Dále mohou existovat nejvíce 2 snížené sazby a to minimálně 5%.

4.1 Harmonizace DPH v EU Harmonizace DPH v EU vychází z 6. direktivy z roku 1977. Základem daně je prodej zboží a služeb. Před vstupem České republiky do EU, tj. před rokem 1993, bylo cílem harmonizace takového zdanění, aby se odstranily formality na hranicích. Vývoz do JČS byl osvobozen, měl nulovou sazbu DPH, přičemž se zachoval odpočet daně na vstupu. Daň byla uvalena pouze na dovozy v zemi určení, se sazbou platnou v dané zemi. Předpokladem se stalo zdanění zboží bez ohledu na místo konečné spotřeby. Po roce 1993, za vzniku jednotného evropského trhu, odpadly administrativní úkony na státních hranicích a vytvořil se zvláštní systém kontroly. Každému podnikateli v EU bylo uděleno daňové identifikační číslo, pod kterým v zahraničním obchodě vystupuje. V roce 1992 byla vydána nařízení Evropských států, tzv. Intrastat systém, do něhož jsou všechny subjekty povinni zaznamenávat a poskytovat informace o pohybu zboží. Limity pro jednotlivá zboží i dané subjekty, které jsou povinni intrastat vykazovat jsou dle tohoto nařízení. Intrastat v podstatě nahrazuje dřívější celní kontroly.

- 23 -

4.2 Mezinárodní zdanění Možnost obchodovat na zahraničním trhu, přesouvat kapitál z jedné země do druhé a vytvářet příjmy a zisky v rozličných státech, přináší někdy podnikům i jednotlivcům riziko dvojího zdanění. Příjmy čerpané z více států a výpočet daně z těchto příjmů může značně ovlivnit výši vypočtené daně, která je ovlivněna danými daňovými zákony a rozdílnou sazbou daně jednotlivých států. Příčinou zamezení dvojího zdanění sepisují státy smlouvy o zamezení mezinárodního zdvojeného zdanění. Dvojí zdanění či dokonce vícenásobné zdanění příjmů a majetku vzniká v důsledku kolize dvou nebo více daňových systémů různých států. Organizace OECD proto poskytla v roce 1963 vzorové dohody k této problematice a vyzvala především členské státy, aby strukturu této dohody používala jako základ smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Metody zamezení dvojího zdanění 1) metoda vynětí 2) metoda zápočtu

Metodou vynětí je možné příjmy zdaněné v zahraničí vyjmout ze základu daně a zdanit pouze tuzemské příjmy. Metodou zápočtu si pak poplatník může odečíst zaplacenou daň v zahraniční od tuzemské daně. Zápočet je však možný pouze na základě potvrzení správce daně v zahraničí. Obě metody se dále mohou dělit na další způsoby výpočtu, kterými je možné daň vypočítat.

- 24 -

Obrázek 1- Rozlišení forem mezinárodní daňové spolupráce

Formy mezinárodní daňové Koordinace

Informovanost

Zamezení daňovým únikům

Harmonizace

Zamezení dvojího zdanění

Fáze harmonizace

Daň

Daňový základ

Daňová sazba

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2.vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 233 s. ISBN 978-80 -7400-005-8. Obrázek 2 – Metody zamezení dvojího zdanění

Metody zabránění dvojího Metoda vynětí

Vynětí s výhradou

Metoda zápočtu

Vynětí úplné

Zápočet plný

Zápočet prostý

Zprůměrování

Nadečtením

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2.vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 30 s. ISBN 978-80 -7400-005-8.

- 25 -

5. Uplatňování DPH v EU a v třetích zemích 5.1 Základní pojmy Mezi základní daňové pojmy dle zákona o DPH č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a 6. směrnice Rady EU č. 77/388/EHS ve znění pozdějších předpisů patří:

Tuzemsko § 3 ZDPH – tuzemskem se rozumí území České republiky, z něhož již nejsou vyňata svobodná pásma a svobodné sklady. Území Evropského společenství § 3 ZDPH – se rozumí území stanovené příslušným právním předpisem Evropského Společenství Třetí země § 3 ZDPH – se rozumí území mimo území Evropského společenství. Osoba povinná k dani dle § 5 odst. 1 ZDPH – pro účely tohoto zákona je právnická nebo fyzická osoba, která uskutečňuje samostatně ekonomickou činnost. Osoba osvobozená od uplatňování daně (§ 6 ZDPH) - je osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, jejíž obrat nepřesáhne za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Plátce daně § 94 ZDPH – plátcem daně se mohou stát pouze osoby povinné k dani a to ze zákona nebo dobrovolně. Jedná se o osoby se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejichž obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhl částku 1 000 000 Kč. Plátcem se stávají prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy překročili stanovený obrat a současně, pokud podali přihlášku k registraci, která je ze zákona povinná nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený limit. Osoba identifikovaná k dani (§ 96 a 97 ZDPH) - je právnická osoba nepovinná k dani, tj. která nebyla založena k účelu podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, která pořizuje zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce překročí částku 326 000 Kč. Osoba se stává „osobou identifikovanou k dani“ dnem, kdy tento limit, částku 326 000 Kč překročila. Je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne překročení limitu. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (§ 4 odst. 1 písm. u) ZDPH) – je osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy.

- 26 -

Zahraniční osoba (§ 4 odst. 1 písm. v) ZDPH) - je osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu. Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku (§ 108 odst. 2 ZDPH) - je zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby. Plátce daně – Plátcem DPH je každý subjekt, který se na Finančním úřadě jako plátce zaregistruje. Může to udělat dobrovolně (pokud je to pro něj například výhodnější vzhledem k tomu, od koho nakupuje a komu prodává), povinnost má v případě, že jeho obrat za nejvýše 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne částku 1 milion korun. Plátcem DPH musí být také každý, kdo poskytuje služby mezinárodně v rámci EU.

Předmět DPH dle § 2
dodání zboží
převod nemovitostí
poskytnutí služby
pořízení zboží z jiného členského státu
dovoz zboží Místo plnění Klíčovým bodem v této problematice je stanovení místa plnění. Zákon vymezuje pravidla určení místa plnění, od kterého se daň uplatňuje: Pro Českou republiku je však rozhodujícím vymezením předmětu daně podle ZDPH místo plnění pouze v případě, jedná-li se o místo plnění v tuzemsku. Pokud je místo plnění mimo tuzemsko, daň je uplatňována podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění stanoveno.

- 27 -

ZDPH vymezuje: Zdanitelné plnění - je plnění, které podléhá dani na výstupu 10% nebo 20% DPH. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet - není zdanitelným plněním, tj. není vyměřena daň na výstupu, ale současně je možné uplatnit daň na vstupu. Plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet – není zdanitelným plněním, tj. není vyměřena daň na výstupu a není možné uplatnit ani daň na vstupu.

5.2 Zboží 5.2.1 Dodání zboží v tuzemsku Za dodání zboží se dle § 4 odst. 2 ZDPH považují věci movité, teplo, chlad, elektřina, plyn a voda. Dodáním zboží je dle § 13 také převod práva nakládat se zbožím jako vlastník a za převod nemovitosti se považuje ten, při kterém dochází ke změně vlastnického práva.

Základní členění dodání zboží: 1) Zdanitelná plnění a) bez přepravy b) s přepravou c) dodání zboží do jiného členského státu 2) Dodání zboží s instalací nebo montáží 3) Dodání zboží třístranný obchod v EU 4) Zasílání zboží 5) Dodání nových dopravních prostředků v EU 6) Dodání použitého zboží – ve zvláštním režimu 7) Osvobozená plnění 8) Přemístění majetku plátcem

Zákon rozlišuje, zda je dodání zboží uskutečněno s přepravou či bez ní. 1) S přepravou Za místo plnění je dle § 7 odst. 2 ZDPH považováno místo, kde byla přeprava nebo odeslání zboží zahájeno. 2) Bez uskutečněné přepravy Místem plnění je místo dodání zboží. - 28 -

V případě dodání výrobků či zařízení spojeného s montáží, je místem plnění místo, kde je montáž provedena. Avšak pokud se zboží nachází na palubě letadla, lodi či vlaku během přepravy osob a je uskutečňováno na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy osob. Zpáteční přeprava se pak považuje za samostatnou přepravu.

Příklad č. 1

Tuzemský plátce Regina s.r.o. dodává zboží Slovenské společnosti Aktivia s.r.o. Obě strany se dohodly na předání zboží přímo ve skladě společnosti Aktivia s.r.o. na Slovensku. Tuzemský plátce dodává zboží bez přepravy. Místem plnění bude Slovensko, neboť zboží bylo předáno ve skladě slovenské společnosti Aktivia s.r.o. na Slovensku. Příklad č. 2

U zboží nacházejícího se na palubě letadla letícího z Prahy do Londýna bude místem plnění Česká republika, i když let se uskutečnil přes několik států Evropského Společenství, protože Česká republika byla místem zahájení přepravy osob dodávající zboží do JČS.

Příklad č. 3

Nastala-li by situace, že přeprava zboží byla zahájena ve třetí zemi a dopravena tuzemským dodavatelem do JČS, místem plnění je členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost, tj. v tuzemsku.

Zdanitelné plnění, stanovení základu daně a povinnost přiznat daň Povinnost přiznat daň na výstupu vzniká plátci daně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, která skutečnost nastala dříve. Základem daně je dle § 36 odst. 1 vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby.

Daňový doklad, Archivace Daňový doklad je plátce povinen vystavit do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Výše základu daně a vyměřená daň se uvádí na daňový doklad v české měně, v případě cizích měn se částka přepočte kurzem ČNB ke dni vzniku daňové povinnosti.

- 29 -

Plátce je dle § 27 odst. 1 zákona o DPH povinen uchovávat daňové doklady po dobu 10 let od uskutečněného plnění. Příklad č. 4

Spol. ALFA, s.r.o., plátce v ČR, dodal zboží tuzemskému plátci DPH spol. BETA, a.s. stavební materiál v hodnotě 300 000 Kč + 20% DPH. Vystavil daňový doklad s DUZP 31.12.2010. Řešení: Spol. ALFA, s.r.o. očekává úhradu 360 000 Kč od spol. BETA, a.s. a finančnímu úřadu zaplatí daň na výstupu ve výši 60 000 Kč. Vykáže tuto daň v daňovém přiznání, za měsíc prosinec, na řádku 1. Spol. BETA, a.s. zaplatí spol. ALFA, s.r.o. 360 000 Kč dle splatnosti uvedené na faktuře a uplatní odpočet daně, tj. daň na vstupu 60 000 Kč, pokud stavební mat. použil ke své ekonomické činnosti. V daňovém přiznání odpočet uplatní nejdříve za měsíc prosinec na řádku 40 (odpočet je možné uplatnit do 3 let od vzniku nároku).

5.2.2 Dodání zboží do jiného členského státu je dle § 13 odst. 2 ZDPH zboží, které bylo přepravené nebo odeslané do JČS.

Obrázek 3 - Grafické znázornění dodání zboží do JČS

Česká republika Plátce DPH

Německo Osoba registrovaná v JČS

Zdroj: DPH práce autora

Základní členění: 1) Dodání zboží osobě registrované v JČS 2) Dodání zboží neplátci

1) Dodání zboží osobě registrované v JČS je dle § 64 ZDPH osvobozené od daně s nárokem na odpočet, přičemž daň na výstupu je povinen přiznat a odvést odběratel v JČS. Pokud je zboží použito k ekonomickým účelům, může odběratel v JČS současně uplatnit i odpočet daně na vstupu ve stejné výši. Plátce v tuzemsku je povinen vykázat toto osvobození od daně nejpozději do 15 dnů od uskutečněného plnění, tj. dodání zboží v daňovém přiznání na řádku 20. Podává současně i souhrnné hlášení.

- 30 -

Plátce v tuzemsku je povinen si ověřit, zda je odběratel registrován k dani v JČS, získat jeho DIČ a uvést ho v daňovém dokladu. Ověření je možné provést na webových stránkách Evropské komise9.

Příklad č. 5

Spol. ALFA, s.r.o., plátce v ČR, dodala 40 ks notebooků holandské firmě Consapt, která je osobou registrovanou v JČS a má přidělené DIČ (VAT Registration Number NL001028418B01). Za měsíc září 2010 fakturovala zboží ve výši 20 000 EUR. Faktura je vystavena 15.10.2010, DUZP je 30.9.2010. ALFA, s.r.o. používá pro přepočet cizích měn denní kurz ČNB. Řešení: ALFA, s.r.o. ověří DIČ odběratele z NL, že je skutečným plátcem DPH na webových stránkách Evropské komise a následně vykáže transakci jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet v daňovém přiznání na řádku 20. Na daňovém dokladu uvede částku celkem, tj. 20 000 EUR bez DPH a pro přepočet na českou měnu použije denní kurz ČNB k datu 30.9.2010 se sdělením na příslušný odkaz, že daň je povinen přiznat odběratel. V daňovém přiznání i v souhrnném hlášení vykáže částku 20 000 x 24,61=492 200 Kč. V souhrnném hlášen uvede DIČ odběratele, základ daně v Kč a kód plnění 1. Spol. Consapt v NL je povinna přiznat a odvést daň na výstupu ve své zemi a v režimu revers-charge má nárok na odpočet daně.

Obrázek 4 – Ověření DIČ osoby registrované v JČS Holandská firma SSEE – DIČ NL219752138B01

Zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/viesquer.do

9

http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do

- 31 -

2) Při dodání zboží neplátci v JČS zůstává povinnost přiznat daň plátci v tuzemsku za zdanitelné plnění, které vzniká k tomuto dni nebo ke dni zaplacení, tj. ke dni, který nastane dříve. Daň na výstupu uvede plátce v daňovém přiznání na řádku 1 za příslušné zdaňovací období. Náležitosti daňového dokladu a stanovení základu daně jsou obdobné jako u dodání zboží v tuzemsku.

5.2.3 Pořízení zboží z JČS Pořízením zboží z JČS se dle § 16 ZDPH rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v JČS, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z JČS do tuzemska nebo do JČS, osobou registrovanou k dani v JČS, která uskutečňuje dodání zboží, pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobu. Za pořízení zboží z JČS se nepovažuje dodání zboží s instalací a montáží.

Místo plnění při pořízení zboží z JČS Místem plnění při pořízení zboží z JČS je dle § 11 odst. 1 ZDPH místo, kde byla ukončena přeprava zboží pořizovatelem, tj. plátcem v tuzemsku a kam bylo zboží dodáno. Místem plnění je proto vždy ČR a povinnost vybrat daň zůstává na správci daně v ČR.

Základní členění: 1) Pořízení zboží od osoby registrované k dani v JČS 2) Pořízení zboží osobou povinnou k dani

1) Při pořízení zboží od osoby registrované k dani v JČS, kdy místem plnění je ČR, má povinnost zaplatit a odvést daň plátce v tuzemsku, tj. pořizovatel zboží. V daňovém přiznání vykáže uskutečněné zdanitelné plnění na řádku 3 a současně na řádku 44 uplatní odpočet daně.

2) V případě, že osoba povinná k dani, tj. pořizovatel v ČR, není plátcem daně, stává se jím dle § 94 odst. 6 dnem, kdy pořídí zboží z JČS v hodnotě překračující 326 000 Kč. Tento plátce je povinen podat přihlášku k registraci DPH nejpozději do 15 dnů při překročení tohoto limitu.

- 32 -

Povinnost přiznat daň, daňový doklad Povinnost přiznat daň při pořízení zboží z JČS vzniká dle § 25 ZDPH plátci k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před 15. dnem v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu.

Od 1.1.2009 se za den vystavení daňového dokladu považuje den doplnění údajů na fakturu dodavatele. Především je to den pořízení zboží, sazba daně a daň v české měně včetně data doplnění údajů. Ke dni doplnění údajů následně vzniká povinnost přiznat daň, pokud se stalo před 15. dnem v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno.

Příklad č. 6

Spol. Gama, s.r.o., plátce v ČR, pořídil zboží od osoby registrované v JČS v Holandsku ve výši 5 000 EUR. Daňový doklad byl vystaven 6.5.2010 a plátce v ČR jej obdržela 18.5.2010. Řešení: Gama, s.r.o. přepočte částku 5 000 EUR kurzem ČNB k DUZP, tj. 18.5.2010 a doplní na daňový doklad datum přijetí faktury. Výpočet = 5 000 EUR x 25,465 (ČNB k 18.5.2010), tj. 127 325 Kč + 20% DPH, tj. 25 465 Kč. V daňovém přiznání odvede daň 25 465 Kč na řádku 3 a současně 44 jako daň na vstupu ve stejné výši. Dodavatel v JČS uvede v daňovém dokladu částku bez daně 5 000 EUR.

5.2.4 Dovoz zboží Dovoz zboží je v § 20 ZDPH vymezen jako vstup zboží z třetí země, tj. ne-členského státu na území Společenství. Zahraniční zboží je obvykle do České republiky dopravováno přes státy Evropské unie, kde se zboží nachází v celním režimu vnější tranzit a po dopravení do České republiky se přesune do režimu volný oběh. Daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu. Dovozem zboží je také dle § 20 ZDPH považováno vrácení zboží do tuzemska za podmínky, že zboží bylo předtím umístěno za účelem vývozu do svobodného skladu, kdy se vývoz neuskutečnil.

- 33 -

Obrázek 5 – Grafické znázornění dovozu zboží

Japonsko EU vnější tranzit

Zdroj: DPH a práce autora

Místem plnění při dovozu zboží je: 1) členský stát dle § 12 odst. 1 na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství, tj. členské státy mimo ČR. 2) tuzemský stát dle § 12 odst. 2 v případě, kdy má zboží při vstupu na území EU postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného pásma či skladu nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, zušlechťovací styk v podmíněném systému nebo dočasném osvobození od cla a vnější tranzit, tj. území ČR, ve kterém bylo celní opatření zrušeno.

Předmětem daně pro příjemce v ČR jsou pouze zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku.

Povinnost přiznat daň, základ daně Povinnost přiznat a odvést daň má osoba, u které došlo k propuštění zboží do celního režimu volný oběh. Vzhledem k možným kategoriím kdy dovoz zboží je praktikován plátcem či neplátcem daně a celní prohlášení, tzv. JSD mohou být součástí a nemusí, přičemž propuštění zboží může být v různých režimech, uvedu ve své práci pouze příklad plátce, který dováží zboží z třetí země na základě celního prohlášení JSD s propuštěním zboží do režimu volný oběh.

- 34 -

Povinnost zaplatit daň má plátce v ČR ke dni propuštění zboží do celního režimu, tj. potvrzené datum na celním dokladu. Za příslušné období vykáže plátce v daňovém přiznání dovoz zboží na řádku 7 (popř. řádek 8 při snížené sazbě 10% DPH) a současně uplatní na řádku 44 (případně 45) odpočet daně na vstupu. Odpočet daně je možné uplatnit pouze za podmínky prokázání celního prohlášení, tj. JSD s vyznačeným datem propuštění zboží do volného oběhu.

Základem daně je celní hodnota zboží, clo, vedlejší výdaje a další poplatky spojené s dovozem zboží, případně také spotřební daň. Od 1.5.2004 jsou do základu daně zahrnuty také náklady na přepravu, pojištění a další související náklady.

Možné režimy propuštění zboží:


režim tranzit




režim uskladnění zboží v celních skladech




režim aktivního zušlechťovacího styku v systému podmíněném nebo navrácení




režim dočasného použití




přepracování zboží pod celním dohledem

Zboží je možné dočasně uskladnit nebo umístit ve svobodném skladu či pásmu.

Příklad č. 7

Tuzemský plátce DPH, spol. DELTA, a.s. pořídila zboží v hodnotě 8 000 EUR, v měsíci květnu 2010 od ruské spol. GODA. Zboží bylo propuštěno do celního režimu 5.5.2010, JSD plátce obdržel 10.5.2010. Řešení: DELTA, s.r.o. přepočte částku 8 000 EUR denním kurzem ČNB ke dni 5.5.2010 a vykáže daň na výstupu v daňovém přiznání na řádku 7 i 44, kde rovnou uplatní i odpočet daně. Výpočet daně = 8000 EUR x 25,88 = 207 040 Kč + 20% DPH, tj. 41 408 Kč. Zahraniční osoba GODA uvede na daňový doklad částku bez daně 5 000 EUR.

5.2.5 Vývoz zboží Vývozem zboží se dle § 66 odst. 1 ZDPH rozumí výstup zboží z území Evropského společenství do třetí země, které bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk či vnější tranzit nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení

- 35 -

zpětný vývoz zboží z celního území ES. Za vývoz zboží se také považuje umístění zboží v tuzemsku do svobodného pásma či skladu.

Zboží může být propuštěno do celních režimů:


celní režim vývoz




pasivní zušlechťovací styk




vnější tranzit




zpětný vývoz zboží z celního území ES

Místo plnění, stejně jako u dovozu zboží, je nutné rozlišovat mezi vývozem zboží spojeným s přepravou či bez přepravy. Místem plnění u vývozu zboží, které je spojené s přepravou či odesláním, je místo, kde byla přeprava zahájena.

Předmětem daně v tuzemsku je pouze vývoz zboží zahájený v ČR.

Vývoz zboží osvobozený od daně s nárokem na odpočet vzniká:


plátci daně v tuzemsku, je-li zboží propuštěno do režimu vývoz




je-li přeprava či odeslání zboží zajištěno plátcem v tuzemsku či přepravcem




je-li přeprava či odeslání zajištěno odběratelem ve třetí zemi (nemá-li v tuzemsku provozovnu či sídlo ani místo podnikání)




umístění zboží do svobodného pásma či skladu v tuzemsku

Vývoz zboží není osvobozen v případě vývozu zboží pro vlastní spotřebu, potravin, soukromých letadel či jiných rekreačních dopravních prostředků.

Povinnost odvést daň či vykázat osvobozené plnění v daňovém přiznání má plátce ke dni výstupu zboží z EU s řádným doložením potvrzeného celního prohlášení či přepravními doklady10.

10

Do 31.12.2009 platila povinnost vykazovat vývoz zboží za zdaňovací období ke dni, ve kterém došlo k dodání zboží či přijetí úplaty. V té souvislosti bylo nutné zohlednit i dodací podmínky (např. EX WORK, DDU), neboť mohlo docházet k pozdějšímu vykazování v daňovém přiznání.

- 36 -

Za daňový doklad je považováno písemné rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží či umístění do svobodného skladu v tuzemsku. Plátce v tuzemsku vykáže osvobozené plnění s nárokem na odpočet na řádku 22 v daňovém přiznání.

Vývoz zboží není předmětem vykazování pro souhrnné hlášení ani pro intrastat.

5.3 Služby Dle § 14 odst. 1 ZDPH jsou poskytnuté služby všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, dále se jedná o převod a využití práv, poskytování práva využití věci nebo práva či jiné majetkově využitelné hodnoty, vznik a zánik věcného břemene, přijetí závazku zdržet se určitého jednání. Za poskytnutí služby se považují i služby, které nesouvisí s ekonomickou činností plátce daně a u kterých byl uplatněn odpočet daně na vstupu.

Základním předpokladem při uplatnění daně u služeb je správné stanovení místa plnění. Místo plnění je rozhodujícím prvkem, podle kterého zákon vymezuje, zda bude přiznání a zaplacení daně povinností poskytovatele služby nebo povinností příjemce. Při určení povinnosti přiznat daň v oblasti poskytování služby, správného stanovení DUZP a vystavení daňových dokladů je prvotním krokem určit místa plnění, zda je v tuzemsku či mimo tuzemsko.

5.3.1 Místo plnění v tuzemsku Místo plnění dle § 9 Zákon vymezuje dva způsoby stanovení místa plnění při poskytování služeb. Je třeba rozlišit, zda je služba poskytována:

1) osobě povinné k dani 2) osobě nepovinné k dani

- 37 -

Místo plnění je v ZDPH definováno v § 9 odst. 1 ZDPH, kde je stanoveno tzv. základní pravidlo, podle kterého se za místo plnění u služeb poskytnutých osobě povinné k dani, považuje místo, kde má příjemce služby sídlo, místo podnikání nebo umístěnou provozovnu (až do roku 2009 dle platné úpravy zákona se za místo plnění považovalo sídlo nebo místo podnikání či umístění provozovny poskytovatele).

Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani se dle § 9 odst. 2 ZDPH, místo plnění řídí podle sídla, místa podnikání nebo provozovny poskytovatele služby.

Příklad č. 8

Slovenský dopravce, registrovaný k dani na Slovensku, přepravil zboží ze Slovenska do ČR, kterou si objednal tuzemský plátce v ČR. Místem plnění bude Česká republika, neboť dle § 9 odst. 1 se za místo plnění považuje sídlo příjemce (objednatele) služby. Povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu bude mít tuzemský plátce v ČR. Uplatní si i odpočet daně na vstupu, pokud objednané služby použil ke své ekonomické činnosti.

Místo plnění je dále definováno v § 10 ZDPH , ve kterém jsou vymezeny zvláštní pravidla pro vyjmenované služby a výjimky, na které se základní pravidlo dle § 9 nevztahuje.

Místo plnění dle § 10 V § 10a až 10k ZDPH jsou uvedeny služby, u kterých je místo plnění určeno dle zvláštních pravidel. Zásadní je proto, každý jednotlivý případ uskutečněné služby posuzovat konkrétně, tj. jaké osobě je služba je určena a jaký charakter služba má.

Vyjmenované služby dle zvláštních pravidel jsou:


služby vztahující se k nemovitosti § 10




přeprava osob § 10a




služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb § 10b




stravovací služby § 10c




služby při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku § 10d




poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani § 10e




přeprava zboží osobě nepovinné k dani § 10f




služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité věci a práce na movité věci osobě nepovinné k dani § 10g - 38 -




vyjmenované služby zahraniční osobě nepovinné k dani § 10h




poskytnutí nájmu dopravního prostředku § 10j




poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi § 10k

Jelikož každá z těchto služeb má své specifické postupy, jak určit místo plnění a povinnost přiznat daň a nadále se člení na několik dalších variant, uvedu ve své práci pouze několik z nich, nejčastější případy z běžné praxe, se kterými je možné se pravidelně v účetní profesi setkat.

Přeprava osob dle § 10a Za místo plnění při poskytování přepravy osob se považuje místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje.

Služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a služeb dle § 10b Při poskytnutí služby vztahující se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací nebo zábavné akci, např. veletrh, výstava včetně přímo související služby, jakož i služby organizátora této akce, je místem plnění místo, kde se akce skutečně koná. V tomto případě se tedy nepostupuje dle základního pravidla v § 9 ZDPH a není již podstatné, kdo je příjemcem služby a které osobě se služba poskytuje.

Příklad č. 9

Tuzemský plátce DPH zrealizoval školení řídících pracovníků pro české i zahraniční firmy v Praze. Vystavil daňové doklady pro tuzemské i zahraniční klienty. Místem plnění bude dle § 10b tuzemsko a daň bude přiznána v ČR, i když na školení byly přítomni i zahraniční klienti.

Vyjmenované služby zahraniční osobě nepovinné k dani § 10h V § 10h ZDPH jsou uvedeny konkrétní služby poskytnuté zahraniční osobě nepovinné k dani, tj. neplátcům v třetích zemích, u kterých je stanoveno místo plnění jako místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu. Velmi často se jedná tedy o případy s místem plnění mimo tuzemsko.

- 39 -

Vyjmenované služby dle § 10h (tzv. revers-charge služby)


převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,




reklamní služby




poradenské, inženýrské, konzultační, právní, účetní a jiné podobné služby, stejně jako zpracování dat, poskytnutí informací.




přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti uskutečňování ekonomické činnosti nebo práva uvedeného v tomto ustanovení,




bankovní, finanční, a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek




poskytnutí pracovníků




nájem movitého hmotného majetku, v výjimko dopravních prostředků,




poskytnutí přístupu k přepravní s distribuční soustavě pro plyn atd.




telekomunikační služby,




služby rozhlasové a televizního vysílání, elektronicky poskytované služby

Příklad č. 10

Plátce v tuzemsku poskytl konzultační služby slovenské firmě (osoba registrovaná v JČS). Místem plnění bude Slovensko. Pro plátce v tuzemsku se jedná o plnění osvobozené s nárokem na odpočet. Daň na výstupu odvede osoba v JČS, který může současně uplatnit i odpočet daně.

Plátce v tuzemsku poskytl poradenskou službu občanovi v USA (neplátci daně). Místem plnění bude tuzemsko, neboť občan v USA není plátcem daně. Daň na výstupu je povinen přiznat tuzemský plátce daně.

5.3.2 Místo plnění mimo tuzemsko Ke stanovení místa plnění mimo tuzemsko dochází v případě poskytnutí služby osobě registrované k dani v JČS a zahraniční osobě dle § 2 ZDPH, kde nevzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění dle § 24a odst. 1 ZDPH tuzemskému příjemci. Tuzemský poskytovatel si vyžádá předem DIČ příjemce služby z JČS, neboť je povinen ho uvést ve svém daňovém dokladu a má za povinnost ověřit jeho registraci k dani v JČS. Ověření DIČ je možné provést na webových stránkách evropské komise.

- 40 -

5.3.3 Přijetí služby A) Přijetí služby s místem plnění v tuzemsku a) od osoby registrované v JČS - povinnost přiznat daň má dle základního pravidla (dle § 9 odst. 1 ZDPH) příjemce služby k datu uskutečnění zdanitelného plnění. V daňovém přiznání na řádku 5 přizná tuzemský plátce přijetí služby za příslušné zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň a pokud službu použil ke své ekonomické činnosti, může si současně uplatnit také daň na vstupu řádkem 44.

b) od neplátce v EU - daňový doklad vystavený neplátcem v EU nebude obsahovat zahraniční daň a ani tuzemský plátce DPH není povinen tuto daň přiznat.

c) od zahraniční osoby (plátce, neplátce) - povinnost přiznat daň má tuzemský příjemce služby k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Za zdanitelné období přizná daň na řádku 12 a může současně uplatit také odpočet daně, tj. daň na vstupu řádek 44.

B) Přijetí služby s místem plnění mimo tuzemsko

a) od osoby registrované v JČS - povinnost přiznat daň v tomto případě příjemci v ČR nevzniká a tuto službu do daňového přiznání neuvádí. Daňový doklad z JČS bude obsahovat zahraniční daň. V případě, kdy český příjemce uskutečňuje svou ekonomickou činnost také v příslušném členském státě, může v této zemi požádat o vrácení zahraniční daně.

b) od neplátce v EU - v tomto případě není zákonem stanovena povinnost přiznat daň ani pro příjemce služby ani pro poskytovatele.

c) od zahraniční osoby (plátce, neplátce) - pro tuzemského příjemce nevzniká povinnost přiznat daň. Zda vyměří daň zahraniční osoba, závisí na právní legislativě konkrétního zahraničního státu. - 41 -

5.3.4 Poskytnutí služby A) Poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a) osobě registrované v EU - povinnost přiznat a odvést daň má tuzemský poskytovatel služby, který vystaví daňový doklad včetně daně. Na řádku 1 v daňovém přiznání vykáže tuto povinnost stejně, jako by se jednalo o běžné tuzemské služby.

b) neplátci v EU - i v tomto případě vzniká povinnost přiznat a daň má tuzemskému poskytovateli služby, který vystaví daňový doklad včetně daně. Na řádku 1 v daňovém přiznání vykáže tuto povinnost jako by se jednalo o běžné tuzemské služby.

c) zahraniční osobě (plátci i neplátci ve třetí zemi) - také v tomto případě vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň tuzemskému poskytovateli služby, který vystaví daňový doklad včetně daně a vykáže ji na řádku 1 v daňovém přiznání.

B) Poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko a) osobě registrované v JČS - dle § 9 odst. 1 ZDPH nevzniká tuzemskému poskytovali služby povinnost přiznat a zaplatit daň, vzniká mu však povinnost uvést tuto službu do daňového přiznání na řádek 21 jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový doklad tuzemský poskytovatel vystaví bez daně a dle § 33 kromě běžných náležitostí na daňovém dokladu, je plátce povinen uvést také kód země a daňové identifikační číslo příjemce služby a sdělení včetně odkazu na příslušný zákon či směrnici ES o osvobozeném plnění a povinnosti odvést a zaplatit daň, která vzniká příjemci služby v JČS.

b) od neplátce - podnikateli v EU - i v tomto případě tuzemský poskytovatel vystaví daňový doklad bez daně, s odkazem na § 33 ZDPH, že povinnost přiznat daň má příjemce v EU.

- 42 -

c) od neplátce - občanovi v EU - povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká tuzemskému poskytovateli služby avšak v JČS, poskytnutí služby tedy podléhá zahraniční dani. Tuzemský poskytovatel je proto povinen registrovat se k dani v JČS a tam zaplatit daň na výstupu. d) od zahraniční osoby (plátce, neplátce) - pro tuzemského příjemce nevzniká povinnost přiznat daň. Důvodem je stanovení místa plnění mimo tuzemsko dle § 10 ZDPH. Zda vyměří daň zahraniční osoba, závisí na právní legislativě konkrétního zahraničního státu.

Povinnost přiznat daň a DUZP Při poskytování služby s místem plnění v tuzemsku je stanovena povinnost přiznat daň, dle § 21 odst. 1 ZDPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo k datu přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Za zdanitelné plnění je dle § 21 odst. 5a, považován den poskytnutí služby nebo den vystavení daňového dokladu, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Daňové doklady Při přijetí služby od osoby registrované v JČS či zahraniční osoby se za daňový doklad dle § 32 ZDPH nepovažuje faktura od dodavatele v JČS či třetího státu, ale doplnění údajů na fakturu, tj. doplnění sazby daně, popř. sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení předpisu ZDPH, výši daně a datum, k němuž byly tyto údaje doplněny nejpozději však do 15. dnů od uskutečnění služby (dle § 32 odst. 2 ZDPH), případně do 15. dnů po obdržení faktury. Toto doplnění údajů činí fakturu daňovým dokladem, přičemž za datum vystavení daňového dokladu se považuje den doplnění těchto údajů na fakturu.

Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, tj. poskytnutí služby osobě registrované v JČS či zahraniční osobě, je kromě běžných náležitostí daňového dokladu nutné uvést odkaz na ustanovení ZDPH o místu plnění, ve které zemi je stanoveno, sdělení, kdo má povinnost přiznat daň a vzhledem k poskytnutí služby do zahraničí, kde se předpokládá vyčíslení ceny v devizové měně, základ daně v Kč dle § 26 odst. 1 ZDPH. Od 1.1.2009 je dle § 4 odst. 1 možné v daňovém dokladu vyměřit daň v Kč a haléřích nebo zaokrouhlit daň matematicky na celé Kč.

- 43 -

Přepočet cizích měn Dle ustanovení ZDPH v § 4 odst. 4, se pro přepočet cizích měn na koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který je platný pro osobu provádějící tento přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Z praktického hlediska je možné tedy použít denní kurz, roční pevný kurz či čtvrtletní, pokud ho účetní jednotka používá a je určen vnitřní směrnicí podniku.

5.4 Systém VIES a souhrnné hlášení Vstupem České republiky do EU v roce 2004 bylo i České republice umožněno začlenit se do jednotného vnitřního trhu, který umožňoval volný pohyb zboží a služeb mezi členskými státy. Z důvodu zvyšování osvobozených plnění od daně a možných daňových úniků, vytvořilo Evropské společenství společný kontrolní systém, který eviduje volný pohyb zboží a služeb v oblasti obchodování mezi členskými státy a provádí jejich kontrolu. Tzv. Elektronický systém VIES11 umožňuje správcům daně členských států EU zkontrolovat, zda bylo osvobozené plnění v dané zemi oprávněné a v zemi určení prověřit, zda byla daň výstupu řádně přiznána a odvedena. Souhrnným hlášením vykazují daňové subjekty tuto evidenci osvobozených plnění ve své zemi a umožňují tím také možnost statistického zkoumání počtu pořízeného a dodaného zboží v rámci EU.

Souhrnné hlášení je výkaz, který od roku 1993 nahradil celní kontroly. Podání je pouze elektronické, na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Správci daně se odesílá pouze formou datových schránek prostřednictvím daňového portálu české daňové správy12. Zákon stanoví pravidla a lhůty pro podání tohoto výkazu.

Povinnost vykazovat hlášení Plátce je povinen podat souhrnné hlášení v případě:
dodání zboží osobě registrované v JČS
poskytnutí služby osobě registrované v JČS

11 12

VAT Information Exchange System Aplikace EPO http://adisspr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces

- 44 -

Lhůty pro podání:


vykazování zboží

Měsíční plátce daně je povinen podat souhrnné hlášení do 25. dne po skončení kalendářního měsíce s kódem plnění 0, 1 nebo 2 podle typu dodání zboží. Je povinen uvést také DIČ odběratele a hodnotu plnění v české měně.




vykazování služeb

Čtvrtletní plátci daně, kteří poskytují do EU pouze služby, podávají souhrnné hlášení čtvrtletně a to do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí. V případě, že čtvrtletní plátce daně uskuteční dodání zboží osobě registrované v JČS a vznikne mu tím povinnost podat souhrnné hlášení za kalendářní měsíc, je povinen již do konce kalendářního roku podávat souhrnné hlášení měsíčně i za služby a to i v případě, kdy v dalších měsících již žádné dodání zboží osobě registrované v JČS neuskuteční. Poskytnutí služby se v souhrnném hlášení vykazuje s kódem plnění 3.

Zjistí-li plátce, že uvedl do souhrnného hlášení nesprávné údaje, je povinen podat tzv. následné souhrnné hlášení, nejpozději však do 15 dnů od zjištění nesprávnosti.

5.5 Intrastat Systém Intrastat je zaveden mezi členskými státy EU jako informační zdroj sběru dat pro statistické účely, evidenci a přehled o pohybu zboží v rámci obchodování v EU.

Vykazování údajů pro intrastat se týká pouze zboží, které získalo status Společenství. Služby nejsou předmětem vykazování pro intrastat.

Mezi osvobozené zboží, které není předmětem vykazování pro intrastat jsou zejména:


zboží, určená pro veletrhy, výstavy, předváděcí akce, u kterých se předpokládá vrácení, do 24 měsíců




pronajaté zboží na dobu určitou, tj. do 2 let




reklamní a IT zboží, které není součástí obchodní transakce




vratné obaly




nové dopravní prostředky dodané soukromým osobám

- 45 -

Povinnost vykazovat intrastat Povinnost podávat intrastat má plátce v tuzemsku, tzv. zpravodajská jednotka, která překročila práh pro vykazování u přijatého zboží a zvlášť u odeslaného zboží. Dle vyhlášky č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy je stanoven práh 8 000 000 Kč za kalendářní rok u přijatého zboží a 8 000 000 Kč u odeslaného zboží.

Zpravodajská jednotka má povinnost vykázat intrastat za kalendářní měsíc, ve kterém překročila stanovený práh a před podáním písemně oznámit celnímu úřadu svou povinnost začít intrastat vykazovat. V případě, že zpravodajská jednotka v příslušném kalendářním měsíci žádné obchodní transakce v rámci EU neprovede, je přesto povinna podat tzv. negativní hlášení.

Od 1.1.2011 má zpravodajská jednotka povinnost vykazovat intrastat pro celní úřad pouze v elektronické podobě, formou podání do portálu českého statistického úřadu13, kde je možnost také získat všechny podrobné informace o této problematice. Od Nového roku vstoupila v platnost také nová vyhláška č. 317/2010 Sb.

5.6 Zasílání zboží Zasíláním zboží se dle § 18 ZDPH rozumí dodání zboží osobě neregistrované v JČS, tj. osobě, která není povinná k dani, pro kterou pořízení zboží není předmětem daně.

Základní členění: 1) zasílání zboží z tuzemska - plátce v ČR je povinen se registrovat k dani v JČS v případě, že dodané zboží překročí limit stanovený příslušnou členskou zemí.

13

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_new

- 46 -

2) zasílání zboží do tuzemska - Česká republika pro ostatní členské země stanovila limit 35 000 EUR (1 140 000 Kč), který pokud některá z členských zemí za 1 kalendářní rok překročí, je povinna se registrovat k dani v této zemi.

Výjimku v tomto případě tvoří dodání nových dopravních prostředků a dodání zboží s montáží nebo instalací včetně dodání plynu a elektřiny.

Místo plnění při zasílání zboží Při zasílání zboží do JČS je místem plnění místo, kde končí přeprava zboží.

Příklad č. 11

Německá firma registrovaná v Německu zaslala vánoční zboží 3 občanům v České republice během 1 kalendářního roku: občanu A zaslala v květnu hračky v hodnotě 8 000 EUR, občanu B zaslala kožené výrobky v září, v hodnotě 16 000 EUR a občanu C poslala v listopadu skleněné výrobky v hodnotě 12 000 EUR. Německý plátce daně odvede daň v Německu v případě občana A, tedy zdaňovací období květen i za zdaňovací období září v případě občana B, neboť hodnota zasílaného zboží byla celkem 24 000 EUR a nebyl překročen limit členského státu CZ, který je 35 000 EUR. Za zdaňovací období listopad mu však vznikla povinnost registrovat se v České republice jako plátce daně, neboť limit překročen za kalendářní rok byl a daň správci daně odvést a zaplatit. Nikoliv tedy neodvede daň v Německu.

Tabulka 4 – Vývoj sazeb DPH ve Velké Británii

Datum

Počet sazeb Základní sazba Snížená sazba Zvýšená sazba

01/04/1973

1

10

-

29/07/1974

1

8

-

18/11/1974

2

8

-

25

12/04/1976

2

8

-

12,5

18/06/1979

1

15

-

01/04/1991

1

17,5

-

01/04/1994

2

17,5

8

01/09/1997

2

17,5

5

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2.vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

- 47 -

Tabulka 5 - Limity některých členských zemí při zasílání zboží

Hranice v jednotlivých členských a kandidátských zemích pro zásilkový prodej představující celkové hodnoty dodaného zboží v jednom kalendářním roce Členské státy EU

Limit zboží za rok

EURo ekvivalent

Belgie

35.000 EUR

Dánsko

280.000 DKK

Německo

100.000 EUR

Francie

100.000 EUR

Itálie

27.889 EUR

Irsko

35.000 EUR

Lucembursko

100.000 EUR

Nizozemí

100.000 EUR

Rakousko

100.000 EUR

Švédsko

320.000 SEK

35.809 EUR

Velká Británie

70.000 GBP

109.598 EUR

Česká republika

1 140 000 CZK

Lotyšsko

24.000 LVL

36.952 EUR

Litva

125.000 LTL

36.207 EUR

37.528 EUR

Maďarsko

35.000 EUR

Polsko

35.000 EUR

Slovensko

35.000 EUR

Zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/mezinarodni-spoluprace-v-oblastidph/1001635/43979/#zvlastni

5.7 Třístranný obchod Třístranným obchodem je dle § 17 ZDPH obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a jehož předmětem je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.

- 48 -

Prodávající, kterou je dle § 17 odst. 2 osoba registrovaná k dani v JČS, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, v němž je ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Kupujícím je dle § 17 odst. 3 osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, která kupuje zboží od prostřední osoby. Prostřední osobou je dle § 17 odst. 4 osoba registrovaná k dani v JČS, než ve kterém je registrován k dani prodávající i kupující, jež pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě.

Místo plnění V třístranném obchodě dochází v podstatě k určení dvou míst plnění. První je stanovené při pořízení zboží z JČS k prostřední osobě a druhé při dodání zboží od prostřední osoby ke konečnému spotřebiteli, tj. ke kupujícímu. Za místo plnění se proto považuje místo ukončení přepravy nebo odeslání zboží, tedy v místě sídla nebo místa podnikání kupujícího.

Vzhledem k počtu možných variant třístranných obchodů, kdy plátce v ČR může vystupovat jako prostřední osoba či jako kupující nebo se obchod může uskutečnit mezi jinými členskými státy mimo ČR, uvedu ve své práci pouze příklad třístranného obchodu mezi ostatními státy EU.

Třístranný obchod mezi ostatními státy EU U tohoto typu třístranného obchodu mezi členskými státy bude uplatnění daně včetně vystavování daňových dokladů následovně:

Prodávající osoba A vystaví daňový doklad prostřední osobě B s uvedením jeho DIČ a poznámkou, že se jedná o třístranný obchod. Současně odešle zboží kupující osobě C. Je povinna vykázat v daňovém přiznání i v souhrnném hlášení plnění osvobozené s nárokem na odpočet. Prostřední osoba B vykáže v daňovém přiznání na řádku 20 také plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet a v souhrnném hlášení kód plnění 2, který je určen pro třístranné obchody. Vystaví kupující osobě C daňový doklad s jeho DIČ a informací, že se jedná o třístranný obchod. Kupující osoba C je povinna přiznat a odvést daň na výstupu na řádku 3 v daňovém přiznání a současně si uplatní daň na vstupu řádkem 44. - 49 -

Obrázek 6 - Třístranný obchod mezi státy EU

Osoba A

Osoba B

Prodávající Velké Británie

Prostřední osoba Francie

Osoba C Kupující Německo Zdroj: práce autora

5.8 Dodání nových dopravních prostředků Do zvláštních režimů uplatňování DPH patří i dle §19 ZDPH dodání nových dopravních prostředků uvnitř území EU.

Místem plnění při dodání nového dopravního prostředku do JČS je u plátce v ČR místo, kde byla přeprava prostředku zahájena, přičemž pro osobu v JČS, tj. pořizovatele je místem plnění členský stát, tj. kam byl prostředek přepraven a dodán. Daň na výstupu je proto povinen odvést vždy pořizovatel dopravního prostředku, tj. osoba v JČS.

Dodání nového dopravního prostředku do JČS je pro plátce v ČR osvobozeným plněním s nárokem na odpočet za každých podmínek. Tedy i v případě dodání osobě registrované v JČS i v případě osoby neregistrované v JČS.

- 50 -

Povinnost přiznat daň a osvobozené plnění Plátce v tuzemsku je povinen uvést dle § 64 odst. 2 do daňového přiznání plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet a v případě dodání prostředku osobě registrované v JČS také vykázat plnění v souhrnném hlášení. V případě dodání osobě neregistrované k dani v JČS, plátce v tuzemsku souhrnné hlášení nepodává. Osoba registrovaná v JČS, tj. pořizovatel dopravního prostředku je povinen daň přiznat a odvést ve své členské zemi.

5.9 Legislativní změny DPH od roku 2011 S účinností od 1.4.2011 vstoupila v platnost novela zákona o DPH u těchto intrakomunitárních plnění, tj. mezi státy EU a také při dovozu a vývozu mimo státy Společenství.

Mezi některé změny v této novele mimo jiné patří:


omezení místa plnění u vyjmenovaných služeb dle § 10b ZDPH. Podle §10 odst. 1 zůstává místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani v místě konání akce. Nutno podotknout, že akce je veřejně přístupná. V případě, že nebude dostupná veřejnosti, bude místo plnění stanoveno podle základního pravidla dle § 9.




místo plnění bylo rozšířeno v § 7a o dodání plynu, elektřiny, tepla a chladu, kdy místem plnění bylo stanoveno místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo provozovnu.




nové ustanovení v § 109 stanovuje možnost správci daně nařídit ručení za nezaplacenou daň osobě, plátci, pro kterého se plnění uskutečnilo. Tato zákonná možnost se vztahuje pouze v případě dodání plátci plátcem. Zákon dále upřesňuje podmínky, na které se toto ručení vztahuje.




DUZP dle § 24 při poskytnutí služby plátcem z EU nebo zahraniční osobou nastává dnem poskytnutí služby nebo posledním dnem v měsíci, kdy byla provedena úplata, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud poskytnutí služby trvá déle než 12 kalendářních měsíců a nedojde k poskytnutí úplaty, považuje se za DUZP poslední den v roce.




Dle § 42-45 a § 100 Opravy základu daně se ruší dobropis a vrubopis a je nahrazen „opravným daňovým dokladem“. Náležitosti tohoto dokladu jsou v uvedeném paragrafu definovány.




Dle § 71 je u dovozu zboží DPH osvobozené v případě, kdy jeho hodnota nepřesáhne 22 EUR (pro clo 150 EUR)

- 51 -




Dle § 73 vznikne nárok na odpočet až v době přijetí daňového dokladu.




Doposud platilo, že s DUZP 31.3. při obdržení faktury 15.4. bylo možné uplatnit odpočet za měsíc březen. Novelou nastává změna, při obdržení faktury 15.4. bude možné uplatnit odpočet daně až za zdaňovací období duben.

Budoucí vývoj této problematiky je jistě možné s jistotou předvídat s tím, že nové změny opět přijdou. Již v současné době řeší Evropská komise možné návrhy na změny a nebrání se případným námětům, návrhům i názorům ze strany široké veřejnosti i odborníky z tohoto oboru z celé EU. Evropská komise na svých stránkách založila tzv. zelenou knihu o budoucnosti DPH a právě tam je možné návrhy zasílat. Hlavním motivem těchto kroků je snaha o zjednodušení celého procesu v rámci EU. Jedním z návrhů, o kterém je v posledních měsících v České republice diskutováno, a která Evropská komise zatím pouze zvažuje, je možné tzv. zavedení daně Robina Hooda. Jedná se o hovorový výraz pro daň z finančních transakcí. Podstatou této daně by bylo při obchodování na finančních trzích odvedení 0,05% z každé jedné transakce. Hlavním důvodem je zdanění osob, které při těchto transakcích obchodují pouze za účelem vytvoření zisku a nevytváří nová pracovní místa. Doposud existuje pouze daň z transakcí, která je vybírána jednotně. Tabulka 6 – Vývoj sazeb DPH v Německu

Datum

Počet

Základní Snížená

sazeb

sazba

sazba

1/1/1968

2

5

10

1/7/1968

2

5,5

11

1/1/1978

2

6

12

1/7/1979

2

6,5

13

1/7/1983

2

7

14

1/1/1993

2

7

15

1/4/1998

2

7

16

1/1/2007

2

7

19

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

- 52 -

6. Praktický souvislý příklad Společnost Alfa, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Holandská 5, poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti informačních technologií a software a současně nakupuje a prodává zboží z této oblasti, tj. prodej hardware a PC příslušenství. Alfa, s.r.o. se stala měsíčním plátcem DPH 1.1.2008. Společnost používá pro přepočty cizích měn denní kurz dle ČNB14. Za měsíc březen 2010 uskutečnila tato zdanitelná plnění:

Přijatá plnění:

1) Faktura přijatá od spol. Office depot, s.r.o. (tuzemský plátce DPH) za kancelářské potřeby ve výši 8 000 Kč včetně 20% DPH. Řešení: Tuzemský plátce přizná za zdaňovací období březen v daňovém přiznání daň na výstupu ve výši 1 600 Kč řádkem 40 a současně uplatní i odpočet daně ve stejné výši řádkem 44. Výpočet daně = 8000 x 0,2 tj. 1600 Kč.

2) Faktura přijatá od SSEE (osoba registrovaná v JČS, DIČ NL219752138B01) za konzultační služby v oblasti IT, uskutečněné v období 1-31. března ve výši 10 000 EUR. Faktura byla vystavena 15.3. bez zahraniční daně a plátce jej obdržel 20.3. Ve stejný den doplnil údaje na daňový doklad. Řešení: Tuzemský plátce ke dni přijetí služby přizná v daňovém přiznání daň na výstupu 50 730 Kč na řádku 5 a současně na řádku 44 uplatní i odpočet daně. Za datum přijetí služby se považuje doplnění údajů na fakturu. Plátce doplnil na daňový doklad sazbu daně 20%, základ daně v Kč a daň. Výpočet daně = 10 000 EUR x 25,365 (kurz ČNB k 20.3.), tj. 253 650 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 50 730 Kč daň na výstupu.

3) Paragon za jízdenku MHD v Praze a vlakovou jízdenku, kterou zaměstnanec použil při vyřizování pracovních činností mimo sídlo společnosti. V celkové výši 500 Kč včetně 10% DPH. Řešení: Plátce v daňovém přiznání uplatní odpočet daně ve výši 45 Kč na řádku 41. Výpočet daně = 10/110, tj. 0,0909 x 500, tj. 45 Kč daň, základ daně tedy bude 455 Kč.

14

České Národní banky.

- 53 -

4) Faktura přijatá od holandské firmy ConSapt bv, DIČ NL818775154B01, za nákup 6 ks notebooků v hodnotě 5000 EUR. Zboží bylo dodáno do tuzemska 18.3., daňový doklad firma obdržela 20.3. Řešení: Jedná se o „pořízení zboží z JČS“ tuzemským plátcem, daň na výstupu je povinen přiznat a odvést příjemce v ČR, jelikož místem plnění je Česká republika (zboží bylo ukončeno v tuzemsku). Tuzemský Plátce přizná daň na výstupu 25 285 Kč na řádku 3, a protože zboží použil ke své ekonomické činnosti, řádkem 44 si současně uplatní i odpočet daně ve stejné výši. Pro přepočet cizí měny použije kurz ČNB k datu DUZP tj. 18.3. Výpočet daně = 5000 EUR x 25,285 Kč, tj. 126 425 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 25 285 Kč daň na výstupu.

5) Společnost Alfa, s.r.o. dovezla zboží z USA (pro bakalářskou práci použito fiktivně JSD se součástkami do strojů s datem leden 2010) v celkové výši 56 875 $. Zboží bylo propuštěno do volného oběhu 30.3. Celní úřad zaslal firmě JSD i celní výměr dne 2.4. Celní úřad potvrdil propuštění 30.3. Řešení: Jedná se o „dovoz zboží“, tj. dodání zboží ze třetí země. Tuzemský plátce je povinen přiznat a odvést daň na výstupu na řádku 7 ke dni propuštění zboží do volného oběhu, tj. k datu potvrzeného JSD a na řádku 44 uplatní i odpočet daně. Důležitým upozorněním v tomto příkladu je nutnost rozlišit výpočet daně pro daňové účely, tj. výpočet DPH a výpočet nákladů z hlediska účetního. Základem daně pro daňové účely bude součet statistické hodnoty zboží z JSD, tj. 1 192 701 Kč a celního poplatku, tj. 13 805 Kč, celkem 1 206 506 Kč + 20% DPH, tj. 241 301 Kč. Účetní hodnota zboží dle daňového dokladu je 56 875 $ x 18,869 (kurz ČNB k 30.3.) tj. 1 073 174,40 Kč. Tato částka bude zaúčtovaná na účet pořízení zboží (pokud společnost účtuje způsobem A) nebo na účet spotřeby zboží (pokud účtuje způsobem B).

Pro praktickou ukázku fakturovaných dokladů v příloze přikládám JSD a daňový doklad z USA.

- 54 -

Obrázek 7 - Jednotný správní doklad „JSD“

Zdroj: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

- 55 -

Obrázek 8 – Daňový doklad z USA

Zdroj: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

6) Faktura přijatá z Ruska (plátce DPH) za služby ve výši 2 000 EUR. Daňový doklad byl vystaven 6.3. Řešení: Tuzemský plátce je povinen přiznat daň na výstupu na řádku 12, ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a řádkem 44 uplatní i odpočet daně. Výpočet daně =2000 EUR x 25 775 (kurz ČNB k 6.3.) tj. 51 550 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 10 310 Kč daň na výstupu.

7) Faktura přijatá z Číny (neplátce DPH) za poradenské služby ve výši 3 000 EUR. Školení se uskutečnilo v Pekingu. Daňový doklad byl vystaven 8.3. Řešení: Prvotním krokem je stanovení místa plnění. V tomto případě je místo plnění mimo tuzemsko. Tuzemský plátce není povinen přiznat daň. Zda daň přizná dodavatel z Číny, záleží na zahraniční úpravě daňového dokladu podle tamější legislativy.

- 56 -

8) Společnost se podílela na třístranném obchodu v rámci EU, kde vystupovala jako kupující tj. pořídila zboží ze Slovenska (od osoby registrované v JČS) v celkové hodnotě 18 000 EUR. Tato částka zahrnovala i dopravné ve výši 3 000 EUR, kterou zařídil slovenský plátce daně avšak přes německého dopravce. Zboží bylo dodáno 2.3. do ČR, tuzemský plátce obdržel daňový doklad 19.3., kdy také doplnil údaje na fakturu. Řešení: Německý dopravce vyfakturoval slovenskému plátci dopravné. Slovenský plátce vyfakturoval zboží tuzemskému příjemci (objednateli zboží) v ČR. Tuzemský plátce je povinen přiznat daň na výstupu 91 314 Kč na řádku 3 k DUZP, kterým je v tomto případě den doplnění údajů na fakturu, tj.19.3. Současně má nárok také na odpočet daně, který uplatní na řádu 44. Tato transakce bude také předmětem pro vykazování zboží v intrastatu a to v případě, že tuzemský plátce již v březnu překročil práh pro přijetí zboží, který je 8mil. Kč. Výpočet daně = 18 000 EUR x 25,365 (kurz ČNB k 19.3.), tj. 456 570 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 91 314 Kč daň na výstupu.

9) Faktura přijatá, Alfa, s.r.o. pořídila nový nákladní automobil od osoby registrované v JČS, v Holandsku, ve výši 50 000 EUR. Tuzemský plátce obdržel fakturu 17.3. Údaje na fakturu doplnil 23.3. Dodatek: V případě, že Alfa, s.r.o. pořídí nový dopravní prostředek od neplátce v JČS, zůstává stejný princip uplatnění. I v tomto případě má tuzemský plátce povinnost přiznat daň na výstupu a přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu k daňovému přiznání avšak nejpozději do 10 dnů od data pořízení nového prostředku. Na základě daňového přiznání pak správce daně doměří daň na výstupu, kterou osoba povinná k dani musí uhradit nejpozději do 25 dnů. Řešení: Dle § 19 ZDPH má povinnost přiznat daň na výstupu tuzemský plátce, neboť pro osoby registrované v JČS je dodání nového dopravního prostředku osvobozeným plněním. Tuzemský plátce přizná daň na výstupu na řádku 9 v daňovém přiznání k DUZP 23.3. a má také povinnost s daňovým přiznáním přiložit i hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu. Výpočet daně = 50 000 EUR x 25,45 (kurz ČNB k 23.3.), tj.1 272 500 Kč základ daně + 20 % DPH, tj. 254 500 Kč daň na výstupu.

- 57 -

Uskutečněná plnění:

10) Faktura vydaná, Alfa, s.r.o. prodala 200 ks klávesnic a PC myší včetně příslušenství ABC servis, a.s. (tuzemský plátce DPH) v celkové hodnotě 350 000 Kč. Datum vystavení faktury je 8.4.2010 a DUZP 31.3.2010. Řešení: Dodání zboží v tuzemsku, český dodavatel-tuzemský plátce přizná daň na výstupu na řádku 1. Výpočet daně = 350 000 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 70 000 Kč daň na výstupu.

11) Faktura vydaná, Alfa s.r.o. poskytla poradenské služby holandské společnosti Nationale Nederlanden (osoba registrovaná v JČS, DIČ NL001028418B01), ve výši 20 000 EUR. DUZP je 31.3.2010. Řešení: Jedná se o „poskytnutí služby osobě registrované v JČS“. Tuzemský plátce ověří DIČ odběratele v JČS na stránkách Evropské komise a doplní na svůj daňový doklad DIČ. Místem plnění bude mimo tuzemsko, neboť místem uskutečněné služby je Holandsko. Tuzemský plátce uvede do daňového přiznání plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet, na řádku 21 a uvede základ daně v Kč. Je povinen toto plnění vykázat i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3. Výpočet základu daně = 20 000 EUR x 25,445 (ČNB k 31.3.) = 508 900 Kč.

12) Faktura vydaná, Alfa, s.r.o. prodala své zboží v hodnotě 10 000 EUR Německé spol. Garthoff, Ltd. (neplátce v JČS). Zboží bylo dodáno 1.3. Řešení: Jedná se o „dodání zboží neplátci v JČS“ Jelikož odběratetel v JČS je neplátce daně, zůstává tuzemskému dodavateli povinnost přiznat daň na výstupu na řádku 1 k DUZP, tj. den dodání zboží 1.3. Výpočet daně = 10 000 EUR x 25,93 (kurz ČNB k 1.3.), tj. 259 300 Kč základ daně + 20% DPH, tj. 51 860 Kč daň na výstupu.

13) Faktura vydaná, Alfa, s.r.o. prodala své zboží v hodnotě 15 000 EUR Rakouské firmě (osobě registrované v JČS). Zboží bylo dodané do Rakouska 19.3. Řešení: Jedná se o „dodání zboží do JČS“. Místo plnění je mimo tuzemsko. Pro tuzemského plátce je toto plnění osvobozené s nárokem na odpočet. Tuzemský plátce ověří DIČ odběratele a osvobozené plnění je povinen vykázat na řádku 20 a současně ho vykáže i v souhrnném hlášení s kódem plnění 3. Základ daně uvede v Kč na daňový doklad. Výpočet základu daně = 15 000 EUR x 25,365 (kurz ČNB k 19.3.), tj. 380 475 Kč.

- 58 -

14) Alfa, s.r.o. vyvezla zboží do USA v celkové hodnotě 50 000 EUR. Řešení: Jedná se o „vývoz zboží“, tj. dodání zboží mimo Společenství. Tuzemský dodavatel vykáže v daňovém přiznání osvobozené plnění s nárokem na odpočet na řádku 22, ke dni dodání zboží. Základ daně, tj. 50 000 EUR x 25,365 (kurz ČNB k 21.3.) = 1 268 250 Kč uvede na daňový doklad v české měně.

15) Alfa, s.r.o. dodává také pravidelně zboží občanům do Francie. Za měsíc leden a únor uskutečnila dodání zboží v celkové hodnotě 95 000 EUR, kde v každém jednotlivém dodání přiznala daň na výstupu jako plátce, který má povinnost v tuzemsku daň přiznat. V měsíci březnu dodala další zboží občanovi ve Francii v hodnotě 10 000 EUR. Zboží bylo dopraveno a dodáno do Paříže 29.3. Řešení: Za měsíc březen již tuzemskému plátci nevznikne povinnost přiznat daň v tuzemsku, ale protože 29.3. překročil stanovenou hranici ve Francii pro zasílání zboží, která je 100 000 EUR, vzniká tuzemskému plátci povinnost registrovat se k dani ve Francii.

Přihlášku k registraci je povinen přitom podat nejpozději do 15 dnů od dodání zboží, tj. od 29.3.Do daňového přiznání v ČR plátce vykáže pouze základ daně na řádku 24. Výpočet základu daně = 10 000 EUR x 25,45 (kurz ČNB k 29.3.), tj. 254 500 Kč.

Společnost Alfa, s.r.o. vykázala všechna uskutečněná plnění v daňovém přiznání za zdaňovací období březen 2010 včetně souhrnného hlášení a výsledkem za toto období je daňová povinnost 120 215 Kč. Daňové přiznání je plátce povinen podat nejpozději do 25. dne následujícího měsíce, tj. do 25.4., přičemž je povinen také uhradit tuto daň ve stejném termínu. Takto vyměřená daň je uhrazena správci daně příslušného finančního úřadu ve stanoveném termínu dle zákona.

Daňové i souhrnné hlášení k DPH s příslušnými řádky a na stanoveném tiskopisu ministerstva financí přikládám následně.

- 59 -

Obrázek 9 - Daňové přiznání k DPH za období 3/2010 (1. část)

Zdroj: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

- 60 -

Obrázek 10 - Daňové přiznání k DPH za období 3/2010 (2. část)

Zdroj: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

- 61 -

Obrázek 11 - Souhrnné hlášení k DPH za období 3/2010

Zdroj: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces

- 62 -

7. Sporné a rizikové případy uplatňování DPH 7.1 Komparace DPH mezi členskými státy a třetími zeměmi Možnost srovnání uplatnění DPH mezi členskými státy a mezi třetími zeměmi v jejich obchodování navzájem, není nikterak jednoznačné a jednoduché. Každý jednotlivý případ uskutečněného plnění má svůj konkrétní postup a je svým způsobem specifický, proto je vždy zapotřebí podložit každý konkrétní případ výkladem zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo v lepším případě konzultovat případné sporné otázky s daňovými poradci či odborníky z této oblasti. Významnou roli hrají také daňové zákony a povinnosti v konkrétních zemích, o kterých musí mít tuzemský plátce povědomí, neboť jej vyžadují některé obchodní transakce, které uskutečňuje. Nejedná se tedy o potřebu znalostí pouze českých zákonů, ale také právě i zahraničních. Také to může být jeden z důvodů, proč si podnikatelé volí častěji za obchodní partnery členské státy, především Německo, Slovensko, Francii, Velkou Británii apod. Dalším možným důvodem může být zeměpisná vzdálenost, neboť při dodání zboží je nutné přihlédnout také k charakteru zásilky, neboť u některých zemí mimo Společenství, se může doba dodání prodloužit až o týdny a měsíce.

7.2 Sporné a rizikové případy Jak již bylo řečeno, problematika uplatňování DPH mezi členskými a ne-členskými státy je velmi složitá, diskutabilní a náročná také v tom, že téměř každým rokem dochází ke změnám a úpravám příslušných zákonů či směrnic. Důležitým aspektem je sledovat změny v této problematice, sledovat aktuální dění v daňové oblasti jako celku včetně této problematiky a zajistit si tak povědomí o této problematice. Je také nutné měnit naučené postupy, spolupracovat se správci daně, kteří vyžadují tyto změny a přizpůsobovat také své podnikatelské potřeby, např. účetní software, který je nutné aktualizovat při změnách sazeb DPH, tiskopisy, které ministerstvo financí velmi často novelizuje. V některých případech je možné se setkat i s chybným výkladem zákona, pokud je překládán např. z cizího jazyka. Příkladem je změna směrnice EU č. 2006/112/ES, která vstoupila v platnost 1.1.2011. V článku 53 a 54 došlo k chybnému překladu českého zákona, který se týkal zdanění veletrhů a výstav dle § 9 a § 10b ZDPH. Ke správné implementaci

- 63 -

došlo až s novým zákonem č 47/2011 Sb. o DPH s účinností od 1.4.2011, který nahrazuje zákon č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dalším nedostatkem v této problematice je správné stanovení DUZP. Do roku 2009 platily jiné zásady než v roce 2010. Do roku 2009 se za DUZP při přijetí služby z JČS považovalo datum vystavení faktury, kdežto v roce 2010 se za datum vystavení daňového dokladu považuje den doplnění údajů na fakturu. Velmi typické a časté je v praxi nesplnění podmínky zákonné povinnosti pro firmy vykazovat intrastat. Podnikatelé překračují práh při přijetí nebo odeslání zboží a často ani nevědí, že jim tato povinnost již vznikla. Vykazovat intrastat začnou až po upozornění celním úřadem, který ale vyměří také příslušnou pokutu za nesplnění této povinnosti ve stanovené lhůtě. Dalším příkladem může být podání souhrnných hlášení za chybné zdaňovací období. Od 1.1.2010 mají čtvrtletní plátci povinnost podávat souhrnné hlášení měsíčně v případě, že uskuteční v některém měsíci dodání zboží. V případě služeb toto ustanovení neplatí a je možné pro čtvrtletní plátce podávat hlášení čtvrtletně. Někteří podnikatelé však toto ustanovení zákona nevědomky přehlížejí a je proto nutné podat následné souhrnné hlášení, když jsou vyzváni správcem daně k opravě tohoto hlášení. Problémy na vnitřním trhu EU řeší také centrum SOLVIT, za pomoci a spolupráce Evropské komise, které bezplatně poskytuje právní poradenství při řešení sporů mezi jednotlivými státy v jednotlivých případech. SOLVIT, mající centrum v každém členském státě i v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu, se zavázalo dodržet také naprostou diskrétnost, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje. V České republice sídlí centrum v Praze 1, v ulici Na Františku 32, kam se může každý podnikatel či společnost obrátit v případě sporu či problému při obchodování mezi členskými státy EU. V této problematice je potřeba vzít v úvahu také ostatní souvislosti, nejen z hlediska daňových zákonů pro zjištění daňové povinnosti v uplatňování DPH, ale také v souvislosti se zaúčtováním obchodních transakcí přímo do účetnictví firmy, účetní zákony, neboť např. pro používají přepočtů cizích měn u zahraničního zboží či služeb je stanovený kurz DPH dle daňových zákonů jiný než pro účetní potřeby dle účetních zákonů. Celá problematika DPH je složitá a je proto namístě zvážit všechna ustanovení v souvislostech.

- 64 -

8. Závěr DPH patří mezi nepřímé daně, neboť se odvádí ve zboží či ve službách u konečných spotřebitelů. Této dani se také říká univerzální daň, zatěžuje především konečné spotřebitele, kterými jsou občané, podnikatelé i stát. DPH tvoří nejdůležitější a nejvýnosnější položku státního rozpočtu. Pro Českou republiku se vnitřní trh pro obchodování mezi státy EU i třetími zeměmi otevřel především v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Celá problematika Uplatňování DPH v členských státech EU i ve třetích zemích dle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů je složitá a náročná. Zákon stanoví konkrétní pravidla a postupy pro uplatňování DPH u zboží či služeb, dle charakteristiky uskutečněného plnění a vymezuje podmínky, za kterých se uskutečněná plnění poskytují. Stanovuje také výjimky dle platných ustanovení zákona. Nelze proto vždy stanovit stejná pravidla a postupy pro všechny druhy zboží či služeb jednotně a nelze také věcně srovnávat uplatňování daně v členských státech a třetích zemích, je nutné vždy přihlédnout ke konkrétnímu uskutečněnému plnění a jemu příslušné ustanovení zákona. Vzhledem k těmto skutečnostem existují i rizikové a sporné případy, při kterých je možné dojít k nesprávným údajům či výkladu zákona. Častými chybami v této problematice jsou např. chybné přepočty cizích měn, kdy je nesprávně stanoven devizový kurz nebo vykázání plnění do daňového přiznání za nesprávné období. V této problematice je potřeba vzít v úvahu také ostatní souvislosti, nejen zákon o DPH z hlediska daňových zákonů pro zjištění daňové povinnosti při uplatnění DPH, ale také v souvislosti se zaúčtováním obchodních transakcí přímo do účetnictví firmy, tj. účetní zákony. Legislativní úprava uplatňování DPH mezi členskými státy EU i třetími zeměmi prochází v posledních letech častými změnami. Téměř každým rokem je zákon novelizován a mění se pravidla pro uplatňování. V České republice s účinností od 1.4.2011 byl novelizován zákon o DPH č. 47/2011 Sb., který nahradil zákon č. 235/2004 Sb. o DPH, ve znění pozdějších předpisů. Primární snahou všech těchto legislativních změn je nalézt způsob jak zjednodušit celý proces uplatňování DPH mezi jednotlivými státy, jak snížit administrativní výdaje a celkovou náročnost administrativních procesů a především jak předejít daňovým únikům. Již v příštím roce bude Česká republika vnesena do důležitých legislativních změn této daně, dočkáme se zvýšení snížené sazby z 10% na 14% a o rok déle, v roce 2013 dojde ke sjednocení obou sazeb DPH do jediné sazby 17,5 % DPH.

- 65 -

9. Použité zdroje Literatura


BENDA, Václav, HAVEL, Tomáš. Daň z přidané hodnoty 2010. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 145 s. ISBN 978-80-7357-524-3.




KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie - úvod do problematiky. 2. vydání Praha: ASPI, 2009, 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9.




MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1.2010, Daňový řád. 18. vydání, Praha: Grada Publishing. 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0.




ŠIROKÝ, Jan a kol., Daňové teorie s praktickou aplikací. 2.vydaní. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.




ŠTOHL, Pavel, Daně – výklad a praktické příklady. 1.vydaní. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2010. 147 s. ISBN 978-80-87314-01-2.




BENDA, Václav, TOMÍČEK Milan, DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží – praktické postupy uplatňování daně s využitím příkladů. 4. vydání Praha: Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2010. 341 s. ISBN 978-80-7273-164-0.




GALOČÍK, Svatopluk, LOUŠA, František. DPH a účtování – přeprava, dovoz, vývoz, služby. Praha: GRADA Publishing, 2010. 159 s. ISBN 978-80-247-3375-3.




ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. Praha: Linde Praha, 2007. 255 s. ISBN 978-80-7201-649-5.

Elektronické zdroje


Daňový portál pro všechny[online]. ©2010-2011[cit. 2011-02-16]. Dostupné z: < http://www.berne.cz/slovnicekpojmu/Title/RGHFiA==/Referer/L2NhdGVnb3J5L2Rhbm92YS10 ZW9yaWUv/ >.




Centrum pro rozvoj ekonomického vzdělávání [online]. Poslední revize 31.12.2010 [cit. 2011-0115]. Dostupné z: < http://www.ceed.cz/makroekonomie/40_dane_a_pojmy.htm>.




Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. Poslední revize 29.12.2010 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Dan%C4%9B_(historie)#Trval.C3.BD_katastr >.




Elektronické knihy UP[online]. Poslední revize 27.12.2008 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z: .




Ekonomický portál Euroekonom.cz [online]. ©[cit. 2011-04-17]. Dostupné z: . CREATIV COMMONS. Wikipedie [online]. Poslední revize 23.3.2011 [2011-03-27]. Dostupné z




< http://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%A1tce_dan%C4%9B>.

- 66 -




Ekonomikon.cz

[online].

Poslední

revize

23.3.2011[cit.

2011-04-18].

Dostupné

z:

.


Firemní

finance.cz

[online].

©2000-2011[cit.

2011-04-23].

Dostupné

z:

.


OSWALD účetnictví/mzdy/daně/audit [online]. ©2011[cit. 2011-04-05]. Dostupné z: < http://www.oswald.cz/cz/aktuality/novela-zakona-o-dph-2011.html>.




Hospodářská

ČR

komora

[online].

©2009[cit.

2011-04-05].

Dostupné

z:

.


BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export [online]. © 1997-2011 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z: .




Česká

daňová

správa

[online].

©

2004

[cit.

2011-04-15].

Dostupné

z:

2011-04-16].

Dostupné

z:

.


Ministerstvo

financí

ČR.

[online].

©

2005-2009[cit.

.


Český statistický úřad [online]. Poslední revize 14.4.2011 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home>.




SVSE[online].

©2010.

Dostupné

z:


vitosti_v_Ceske_republice_a_ve_vybranych_zemich_Evropske_unie.pdf>.


SVSE[online].

©2010.

Dostupné

z:


_darovaci_a_z_prevodu_nemovitosti.pdf>.

Legislativa Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a daní z převodu nemovitostí Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

- 67 -

Seznam příkladů Příklad č. 1 ................................................................................................................................ 29 Příklad č. 2 ................................................................................................................................ 29 Příklad č. 3 ................................................................................................................................ 29 Příklad č. 4 ................................................................................................................................ 30 Příklad č. 5 ................................................................................................................................ 31 Příklad č. 6 ................................................................................................................................ 33 Příklad č. 7 ................................................................................................................................ 35 Příklad č. 8 ................................................................................................................................ 38 Příklad č. 9 ................................................................................................................................ 39 Příklad č. 10 .............................................................................................................................. 40 Příklad č. 11 .............................................................................................................................. 47 Seznam obrázků Obrázek 1- Rozlišení forem mezinárodní daňové spolupráce .................................................. 25 Obrázek 2 – Metody zamezení dvojího zdanění ...................................................................... 25 Obrázek 3 - Grafické znázornění dodání zboží do JČS ............................................................ 30 Obrázek 4 – Ověření DIČ osoby registrované v JČS ............................................................... 31 Obrázek 5 – Grafické znázornění dovozu zboží ....................................................................... 34 Obrázek 6 - Třístranný obchod mezi státy EU ......................................................................... 50 Obrázek 7 - Jednotný správní doklad „JSD“ ............................................................................ 55 Obrázek 8 – Daňový doklad z USA ......................................................................................... 56 Obrázek 9 - Daňové přiznání k DPH za období 3/2010 (1. část) ............................................ 60 Obrázek 10 - Daňové přiznání k DPH za období 3/2010 (2. část) ........................................... 61 Obrázek 11 - Souhrnné hlášení k DPH za období 3/2010 ........................................................ 62 Seznam tabulek Tabulka 1: Progresivní důchodová daň .................................................................................... 13 Tabulka 2 – Budoucí vývoj DPH v ČR .................................................................................... 20 Tabulka 3 - Historický vývoj sazby DPH v ČR ....................................................................... 21 Tabulka 4 – Vývoj sazeb DPH ve Velké Británii..................................................................... 47 Tabulka 5 - Limity některých členských zemí při zasílání zboží ............................................. 48 Tabulka 6 – Vývoj sazeb DPH v Německu .............................................................................. 52 Seznam Příloh Příloha 1 – Podíl zemí na přírůstku dovozu z Evropy v letech 2000-2009 .............................. 69 Příloha 2 – Meziměsíční změny dovozu a vývozu v %............................................................ 69 Příloha 3 – Vývoj zahraničního obchodu v mld. Kč ................................................................ 70 Příloha 4 – Zahraniční obchod v mld. Kč za rok 2010 ............................................................. 70 Příloha 5 - Vývoj ročního limitu obratu registrace plátce daně v ČR v letech 1993-2004 v Kč .................................................................................................................................................. 71 Příloha 6 – Přehled potencionálních států vstupu do EU ......................................................... 71 Příloha 7 – Přehled sazeb DPH (v %) v členských zemích EU 2010 ...................................... 72 Příloha 8 – Mapa členských států Evropské unie ..................................................................... 73 Příloha 9 – Rok vstupu členských zemí do EU ........................................................................ 73 Příloha 10 – hlavní partneři ČR v zahraničním obchodu za období 1-2/2011 ......................... 74

- 68 -

10. Přílohy Příloha 1 – Podíl zemí na přírůstku dovozu z Evropy v letech 2000-2009

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/indexd.htm

Příloha 2 – Meziměsíční změny dovozu a vývozu v %

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/index.htm

Příloha 3 – Vývoj zahraničního obchodu v mld. Kč

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/indexd.htm Příloha 4 – Zahraniční obchod v mld. Kč za rok 2010 Vývoz byl směrován do

Dovoz přicházel ze

zemí EU (83,8 %)

zemí EU (63,4 %)

Německo (32,7 %)

Německo (25,5 %)

Slovensko (8,8 %)

Slovensko (5,2 %)

ostatní země EU (43,2 %) ostatní země EU (32,7 %) zemí mimo EU (16,2 %)

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/index.htm

zemí mimo EU (36,6 %)

Příloha 5 - Vývoj ročního limitu obratu registrace plátce daně v ČR v letech 1993-2004 v Kč

6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 1993

1995

2003

2004

Kč Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie - úvod do problematiky. 2. vydání Praha: ASPI, 2009, ISBN 978 -80-7357-423-9.

Příloha 6 – Přehled potencionálních států vstupu do EU

Možné rozšíření EU: dohodou

členové

kandidátské země

další možní členové

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie

země s uzavřenou Stabilizační a asociační

Příloha 7 – Přehled sazeb DPH (v %) v členských zemích EU 2010 Země

Základní sazba Snížená sazba Super-snížená sazba

Belgie

21%

12%

6%

Bulharsko

20%

7%

-

ČR

20%

10%

-

Dánsko

25%

-

-

Německo

19%

7%

-

Estonsko

20%

9%

-

Irsko

21%

13,5%

4,8%

Řecko

23%

11%

4,5%

Španělsko

18%

8%

4%

19,5%

5,5%

2,1%

Itálie

20%

10%

4%

Kypr

15%

5/8%

-

Lotyšsko

21%

10%

-

Litva

21%

5/9%

-

Lucembursko

15%

6/12%

3%

Maďarsko

25%

5/18%

-

Malta

18%

5%

-

Nizozemí

19%

6%

-

Rakousko

20%

10%

-

Polsko

22%

7%

3%

Portugalsko

25%

5/12%

-

Rumunsko

19%

9%

-

Slovinsko

20%

8,5%

-

Slovensko

19%

6/10%

-

Finsko

23%

9/13%

-

Švédsko

25%

6/12%

-

17,5%

5%

(0)

Francie

Velká Británie

Zdroj: http://blisty.cz/art/57364.html Taxation trends in the EU, 2010, str. 102

Příloha 8 – Mapa členských států Evropské unie

Zdroj http://www.zemepis.com/eump.php

Příloha 9 – Rok vstupu členských zemí do EU Belgie €

1952

Lotyšsko

2004

Slovensko €

2004

Bulharsko

2007

Lucembursko €

1958

Slovinsko €

2004

Česko

2004

Maďarsko

2004

Spojené království

1973

Dánsko

1973

Malta €

2004

Španělsko €

1986

Estonsko

2004

Německo €

1958

1995

Nizozemsko €

1958

Švédsko Litva

1995

Finsko € Francie €

1958

Polsko

2004

Řecko €

1981

Irsko €

1973

Portugalsko €

1986

Kypr €

2004

Itálie €

1958

Rakousko €

1995

Rumunsko

2007

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie

2004

Příloha 10 – hlavní partneři ČR v zahraničním obchodu za období 1-2/2011

Hlavní zahraničně obchodní partneři za leden až únor 2011 v mil. Kč FOB/CIF (běžné ceny) Země

2011

Index 1)

Meziroční změna

Stát

Vývoz 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Německo Slovensko Polsko Francie Spojené království Rakousko Itálie Nizozemsko Belgie Rusko Španělsko Maďarsko Spojené státy Švýcarsko Švédsko Rumunsko Čína

144 243 37 279 27 548 26 200 20 565 20 265 20 008 16 091 11 125 11 113 10 240 9 850 7 920 7 891 7 693 5 045 4 052

126,0 125,9 134,8 126,1 112,1 128,8 105,8 108,0 104,3 145,6 102,7 121,4 132,3 135,6 134,6 143,1 144,1

29 741 7 671 7 114 5 420 2 224 4 526 1 091 1 188 463 3 481 267 1 737 1 935 2 073 1 978 1 520 1 239

Germany Slovakia Poland France United Kingdom Austria Italy Netherlands Belgium Russian Federation Spain Hungary United States Switzerland Sweden Romania China

19 743 18 597 5 306 6 168 5 803 2 913 1 703 2 440 1 815 1 824 47 -2 465 1 148 1 094 206 1 375 1 152

Germany China Poland Russian Federation Slovakia Italy France Netherlands Austria Hungary Japan United States United Kingdom Belgium Spain South Korea Norway

Dovoz 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 1)

Německo Čína Polsko Rusko Slovensko Itálie Francie Nizozemsko Rakousko Maďarsko Japonsko Spojené státy Spojené království Belgie Španělsko Korea Norsko

104 349 52 085 26 816 25 076 22 246 15 392 13 740 13 402 12 896 9 020 8 684 8 075 7 852 7 173 7 090 6 123 4 300

123,3 155,5 124,7 132,6 135,3 123,3 114,1 122,3 116,4 125,3 100,5 76,6 117,1 118,0 103,0 129,0 136,6

Stejné období předchozího roku = 100.

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6900377BDE/$File/6001110204a.xls upraveno autorem