Zhodnocení vývoje dovozu potravin do ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení vývoje dovozu potravin do ČR

Vedoucí práce: Ing. Jakub Šácha

Pavlína Laštůvková

Brno 2013

Na tomto místě chci poděkovat Ing. Jakubovi Šáchovi za vedení této práce a poskytnutí odborných rad, které přispěly k vytvoření této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím pouze citovaných literárních zdrojů. Brno 3. 1. 2013

Abstract Laštůvková, P. An appraisal of the development of the import of foodstuffs to the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2013. This bachelor´s work deals with issues connected to the import of foodstuffs to the Czech Republic and is concentrated on imports from Poland. The theoretical part delimits the legislation and developments in the movement of goods, methods of securing responses and an analysis of timelines. The practical part is concerned with an analysis of timelines, the creation of a questionnaire and subsequent research of consumer attitudes to the importation of foodstuffs, with the aim of suggesting recommendations for Czech producers which would help to strengthen and improve their positions in the foodstuffs market. Keywords Foreign trade, timeline, methods of inquiry, behaviour of consumers.

Abstrakt Laštůvková, P. Zhodnocení vývoje dovozu potravin do ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou dovozu potravin do ČR se zaměřením na dovoz z Polska. Teoretická část vymezuje legislativu a vývoj pohybu zboží, metodu dotazování a analýzu časových řad. Praktická část se zabývá analýzou časových řad, vytvořením dotazníku a následným výzkumem spotřebitelských postojů k dovozu potravin s cílem navrhnout doporučení pro české výrobce, která by pomohla upevnit a zlepšit jejich pozici na trhu s potravinami. Klíčová slova Zahraniční obchod, časová řada, metoda dotazování, chování spotřebitelů

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 15

Teoretická část 2.1

16

Zahraniční obchod ČR ............................................................................. 16

2.1.1

ČR a ekonomická integrace ............................................................. 16

2.1.2

Legislativa EU pro vnitřní trh a volný pohyb zboží .........................18

2.2

Polské potraviny v médiích ...................................................................... 19

2.3

Metoda dotazování, tvorba dotazníku, vyhodnocení získaných dat ...... 20

2.3.1

Zásady pro tvorbu dotazníku .......................................................... 20

2.3.2

Typologie otázek, zásady pro jejich formulaci................................. 21

2.3.3

Zpracování dat získaných dotazníkem ........................................... 22

2.4

Testování závislosti ................................................................................. 23

2.4.1

Kontingenční tabulka...................................................................... 23

2.4.2

Test dobré shody ............................................................................. 23

2.4.3

Pearsonův koeficient ....................................................................... 24

2.5

3

15

Časové řady a jejich analýza ................................................................... 24

2.5.1

Modelování časových řad................................................................ 26

2.5.2

Vyrovnávání časových řad .............................................................. 26

2.5.3

Měření cykličnosti ........................................................................... 26

Praktická část 3.1

28

Dotazování .............................................................................................. 28

3.1.1

Příprava a vytvoření dotazníku....................................................... 28

3.1.2

Výsledky dotazníkového šetření ..................................................... 29

3.2

Vlastní pozorování z praxe ..................................................................... 43

3.3

Časové řady a jejich analýza ................................................................... 44

3.3.1

Čtvrtletní údaje o dovozu potravin z Polska ................................... 44

3.3.2

Čtvrtletní údaje o dovozu potravin z EU 27.................................... 49

10

Obsah

4

Závěr

54

5

Literatura

57

A

Dotazník

60

B

Tabulka rozdělení četností odpovědí v dotazníku

64

C

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

65

D

Časové řady

70

E

Modely časových řad

72

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Respondenti podle pohlaví

29

Obr. 2

Respondenti podle věku

29

Obr. 3

Respondenti podle ekonomické aktivity

30

Obr. 4

Respondenti podle vzdělání

30

Obr. 5

Respondenti žijící v domácnosti s dětmi/bez dětí

31

Obr. 6

Respondenti podle příjmu na osobu v domácnosti

32

Obr. 7

Otázka 1: Věnujete pozornost etiketám na potravinách? 33

Obr. 8

Otázka 2: Které informace na nich čtete?

33

Obr. 9

Otázka 3: Záleží vám na zemi původu potravin?

34

Obr. 10

Otázka 4: U kterých druhů potravin?

35

Obr. 11

Otázka 5: Kterým zemím původu se u potravin vyhýbáte? 36

Obr. 12 Otázka 6: Myslíte si, že české potraviny jsou zárukou kvality?

37

Obr. 13 Otázka 7: Dáváte přednost českým potravinám, pokud je to možné? 37 Obr. 14 Otázka 8: Pokud koupíte zahraniční potravinu, jaký je váš důvod? 38 Obr. 15 Otázka 9: Který typ prodejny preferujete pro nákup potravin?

39

Obr. 16 Otázka 10: Z jakých důvodů upřednostňujete vámi vybraný typ prodejny? 39 Obr. 17 Otázka 11: Myslíte si, že známá značka zaručuje vyšší kvalitu potraviny?

41

Obr. 18 Otázka 12: Ovlivňují vás při nákupu potravin mediální kauzy o podvodných praktikách výrobců?

42

12

Seznam obrázků

Obr. 19 Otázka 13: Jaké je pro vás nejdůležitější kritérium při nákupu potravin?

43

Obr. 20 Graf časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin z Polska

44

Obr. 21 Skutečné a vyrovnané hodnoty modelu časové řady čtvrtletních údajů o dovozu z PL

46

Obr. 22

48

Graf časové řady včetně předpovědí

Obr. 23 Graf časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin ze zemí EU 27 49 Obr. 24 Skutečné a vyrovnané hodnoty modelu časové řady čtvrtlet. údajů o dovozu z EU 27

50

Obr. 25

Graf časové řady včetně předpovědí

53

Obr. 26

Reziduální Q-Q graf pro model časové řady (dovoz z PL) 73

Obr. 27

Reziduální Q-Q graf modelu časové řady (dovoz z EU 27) 75

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Statistická verifikace modelu 6

47

Tab. 2

Předpovědi na příštích 8 čtvrtletí

48

Tab. 3

Statistická verifikace modelu 9

51

Tab. 4

Předpovědi na příštích 8 čtvrtletí

52

Tab. 5

Četnosti odpovědí na otázky v dotazníku

64

Tab. 6

Závislost čtení etiket na věku respondenta

65

Tab. 7

Závislost čtení etiket na pohlaví respondenta

65

Tab. 8

Závislost čtení etiket na přítomnosti dětí v domácnosti

65

Tab. 9

Závislost čtení etiket na vzdělání respondenta

65

Tab. 10 Důležitost původu potravin určených dětem podle typu domácnosti 66 Tab. 11

Cena jako kritérium podle příjmových skupin

66

Tab. 12

Důvody preferencí podle typu prodejny

66

Tab. 13

Důležitost složení potraviny podle vzdělání respondenta 66

Tab. 14

Důležitost výživových hodnot podle vzdělání respondenta66

Tab. 15 Vliv vzdělání respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

67

Tab. 16

Vliv vzdělání respondenta na přednost českým potravinám67

Tab. 17

Vliv vzdělání respondenta na důvěru ve známé značky

Tab. 18

Vliv pohlaví respondenta na ovlivnění mediálními kauzami67

Tab. 19

Vliv pohlaví respondenta na přednost českým potravinám67

Tab. 20

Vliv věku respondenta na důvěru ke známým značkám

Tab. 21

Vliv věku respondenta na ovlivnění mediálními kauzami 68

67

68

14

Tab. 22

Seznam tabulek

Vliv věku respondenta na přednost českým potravinám 68

Tab. 23 Vliv pohlaví respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

68

Tab. 24 Vliv vzdělání respondentů na ovlivnění mediálními kauzami

69

Tab. 25

69

Vliv pohlaví respondenta na důvěru ke značkám

Tab. 26 Vliv věku respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

69

Tab. 27 Dovoz potravin z Polska a zemí EU 27 do ČR, čtvrtletní údaje (zdroj: Český statistický úřad)

71

Tab. 28 Srovnání modelů časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin z Polska 72 Tab. 29 Srovnání modelů časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin ze zemí EU 27 73

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

„Větší trh bez překážek pohybu výrobních faktorů má za následek jejich efektivnější využívání“ (Lacina, 2011, s. 212). Toto byl důvod k vytvoření vnitřního trhu EU. Pro mě ale vyvstává otázka, kam se ona efektivnost poděla. Jak může být efektivní prodávat na Vysočině, v kraji ideálním pro pěstování brambor, brambory ze Španělska nebo Egypta? Proč je spotřebitelé kupují, když se navíc chuťově nemohou našim domácím rovnat? Jak může být efektivní sem tyto i jiné potraviny dopravit? Vždyť doprava stojí peníze, nemluvě o kamiony zacpaných dálnicích, poničených silnicích a emisích z dopravních prostředků. Velký příliv zahraničního zboží navíc poškozuje domácí zemědělce a výrobce, kteří často nemohou nabídnout své zboží za srovnatelné ceny. Zde se objevuje další otázka: jak mohou zahraniční dodavatelé nabídnout zboží za nižší ceny, když musí do cen započítat také dopravu. Jako odpověď se nabízí buď levnější pracovní síla nebo nižší kvalita. V souvislosti s kvalitou se nám často vybaví především polské potraviny, o jejichž kvalitě, případně zdravotní nezávadnosti nebo dokonce bezpečnosti se v poslední době často diskutuje v médiích. Proto bude tato práce zaměřena především na potraviny z Polska, konkrétně na důvody jejich stálé oblíbenosti u českých spotřebitelů i přes časté zprávy o jejich nízké kvalitě nebo dokonce nebezpečnosti.

1.2 Cíl práce Cílem práce je vyhodnocení postojů spotřebitelů k dováženým potravinám z vybraných zemí se zaměřením na Polsko, srovnání výsledků s vývojem dovozu z těchto zemí a nakonec podle výsledků dotazníkového šetření navržení doporučení pro české výrobce, jak využít původu domácích produktů ke zlepšení jejich situace na trhu.

16

Teoretická část

2 Teoretická část Tato část se zabývá vymezením legislativy zahraničního obchodu ČR a vývojem ekonomické integrace naší republiky. Dále se zabývá metodou dotazování, především zásadami pro vytváření dotazníku, typologií otázek v dotazníku a metodami zpracování výsledků dotazníkového šetření. Poslední část je věnovaná analýze časových řad, především určování jejich trendu, predikci vývoje a měřením cykličnosti včetně metodiky analýzy.

2.1 Zahraniční obchod ČR 2.1.1

ČR a ekonomická integrace

Česká republika se po válce stala jedním ze zakládajících členů MMF a Světové banky. V roce 1954 však z politických důvodů z těchto organizací vystoupila. Tehdejší ČSFR do nich opět vstoupila v roce 1990, v roce 1993 bylo členství převedeno na ČR a SR. Roku 1945 se ČR stala členem OSN a v roce 1947 členem GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu), ve které zůstala po celou dobu socialistického režimu. V roce 1995 nahradila GATT Světová obchodní organizace. V roce 1949 se stává členem RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci) a v roce 1955 členem Varšavské smlouvy. Tyto dvě organizace ukončují činnost v roce 1991 a vzniká nová organizace – Středoevropská iniciativa. Ve stejném roce vznikla také Visegrádská skupina (Maďarsko, Polsko, ČSFR), která dala podnět k vytvoření CEFTA a deklaruje společný postup v jednání s evropskými institucemi. V roce 1991 je také ČR přijata jako člen Rady Evropy a podepisuje Evropskou úmluvu o lidských právech. Dále naše republika využívá služeb Evropské banky pro obnovu a rozvoj a od roku 1995 jsme členy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). V roce 1992 ČR podepisuje dohodu s Evropským sdružením volného obchodu. Roku 1991 je dále podepsána dohoda o přidružení ČSFR k ES. Po rozpadu podepisuje ČR samostatně novou asociační dohodu. V roce 2007 jsme se zapojili do Schengenského prostoru a v roce 2009 ČR předsedala EU (Goňcová a kol., 2010, s. 65 – 67, 72). Do roku 1989 obchodovala naše republika pouze se zeměmi „východního bloku“. Po tomto roce musel zahraniční obchod projít zásadními změnami. Byla založena agentura CzechTrade (poskytuje informace o světových trzích – www.czechtrade.cz), Česká exportní banka (podporuje české vývozce – www.ceb.cz) a EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost – www.egap.cz). Teprve v roce 2005 se ČR podařilo poprvé dosáhnout kladné obchodní bilance. (Lacina, König, Ostřížek, Přenosil, Strejček, 2011, s.389) V říjnu 1993 podepsala ČR a ES Evropskou asociační dohodu, jejímž cílem bylo zavést zónu volného obchodu mezi ČR a EU a navázat politický dialog do 10 let od nabytí platnosti (1995). 17. 1. 1996 podala ČR žádost o členství v EU, proces přistupování byl zahájen 31. 3. 1998, čímž začala jednání o podmínkách členství. Před vstupem do EU musela ČR splňovat tato kritéria:

Teoretická část

17

• Stabilní demokratický institucionální stát • Existence fungující tržní ekonomiky • Začlenění legislativy ES do národní legislativy Smlouva o přistoupení byla podepsána 16. 4. 2003 v Athénách a vstoupila v platnost 1. 5. 2004. Od tohoto data je tedy ČR členem EU. (Lacina, 2011, s. 373 – 378) Česká republika a stádia ekonomické integrace: • Zóna volného obchodu je nejjednodušší formou ekonomické integrace. Při jejím vytvoření se země dohodnou na odstranění obchodních překážek a jiných kvantitativních omezení. Členské státy si ponechávají pravomoci při rozhodování o obchodní politice vůči nečlenským zemím. V roce 1993 se státy střední a východní Evropy dohodly na vybudování Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA). Tato zóna volného obchodu předcházela vstupu těchto zemí do EU, protože splnění podmínek vstupu se ukázalo být dlouhodobým procesem. Zakládajícími státy CEFTA byly: Polsko, Maďarsko, ČR a Slovensko. V roce 1995 přistoupilo Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. V současné době obchodní vztahy všech zemí CEFTA podléhají režimu jednotného vnitřního trhu EU. (Lacina, 2011, s. 94 – 100) • Celní unie znamená odstranění překážek obchodu na vnitřních hranicích a ustanovení společné obchodní politiky vůči nečlenským zemím. Po rozpadu federace v roce 1993 vytvořily celní unii Česká a Slovenská republika. (Lacina, 2011, s. 103 – 105) • Společný trh má za cíl volný pohyb nejen zboží, ale také kapitálu, služeb a osob. U volného pohybu zboží pak dochází k rozšíření, konkrétně k odstranění skrytých forem diskriminace zahraničních dodavatelů. EU funguje jako jednotný vnitřní trh od konce roku 1992. (Lacina, 2011, s. 108 – 110) • Hospodářská a měnová unie je dalším stadiem ekonomické integrace. Hospodářská unie zahrnuje kromě společného trhu také koordinaci, případně sjednocení nejvýznamnějších hospodářských politik (monetární, fiskální, sociální, strukturální…). Měnová unie má za cíl vytvoření fixních devizových kurzů a plnou směnitelnost měn členských států. Státy také mohou národní měny nahradit společnou měnou. V tomto případě se státy vzdají autonomie v oblasti monetární a měnové politiky (ponechávají si pouze fiskální) a přenesou rozhodovací pravomoci na společnou centrální banku. V rámci EU funguje od roku 1999 Eurozóna, ke které se dosud připojilo 17 členských států (Lacina, 2011, s. 112 – 113). ČR zatím do této měnové unie nespadá. Naši politici a ekonomové tvrdí, že „není kam spěchat“ kvůli

18

Teoretická část

tomu, že euro je nejistá měna, navíc neplníme Maastrichtská kritéria, především ve výši zadluženosti. (Goňcová, 2010, s. 72) • Politická unie je nejvyšším stadiem integrace zahrnujícím úzkou spolupráci i v neekonomických oblastech. V posledních letech se ukázalo, že vytvoření politické unie v rámci zemí EU je v dohledné době nereálné. (Lacina, König, 2011, s.115) 2.1.2

Legislativa EU pro vnitřní trh a volný pohyb zboží

Podle SES znamená vnitřní trh prostor bez vnějších hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Zboží je tedy možné všude vyrábět a prodávat. Celní unie v rámci ES vznikla už 1. 7. 1968. Mezi členskými státy nesmí existovat žádné bariéry, kromě celních také tyto: • Technické (normy) • Fyzické (hraniční závory) • Daňové (různé tarify DPH) Od té doby dochází v jejím rámci k harmonizaci zákonů a právních norem. V roce 1985 byly vydány 3 strategické dokumenty: 1.

2.

3.

Bílá kniha Komise o „dokončení jednotného vnitřního trhu“, která se zabývá sbližováním požadavků (např. na bezpečnost, zdraví, ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele). Obsahovala 4 hlavní skupiny opatření: 1.1. odstranění materiálních překážek, tj. kontrol na vnitřních hranicích 1.2. odstranění technických překážek, tzn. netarifních bariér obchodu 1.3. odstranění daňových překážek, tedy sjednocení daňových předpisů 1.4. zlepšení sociálně-ekonomických podmínek pro vnitrokomunitární působení podniků, např. práva obchodních společností Rozhodnutí Rady ze dne 7. 5. 1985 o nové koncepci v oblasti technické harmonizace a normalizace, které položilo základy pro technická harmonizační opatření. Tato nová koncepce spočívá v těchto principech: 2.1. směrnice stanoví základní požadavky na bezpečnost 2.2. evropské normalizační instituce jsou zmocněny ke konkretizaci obecných požadavků technickými specifikacemi 2.3. technické specifikace nemají závaznou povahu 2.4. správní orgány členských států jsou povinny předpokládat, že při postupu podniku dle normy je dodržen soulad se směrnicí Sdělení Komise o dokončení jednotného vnitřního trhu „Komunitární právo pro potraviny“ z listopadu 1985. Tento dokument specifikuje nový přístup pro oblast potravin. (Janků, 2009, s. 115-118)

Teoretická část

19

Mezi členskými státy jsou zakázána nejen cla, ale také dávky rovnocenné clům. Dávka s rovnocenným účinkem je každá peněžitá dávka uložená jednostranně na domácí nebo zahraniční zboží z důvodu překročení hranic státu. Dále jsou zakázána kvantitativní omezení a opatření se srovnatelným účinkem. Opatření s rovnocenným účinkem jsou „všechny obchodněprávní předpisy, které přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy“. Může se jednat například o minimální/maximální ceny za dovážené zboží, méně výhodné platební podmínky, podmínky týkající se rozměrů, balení, složení, identifikace… (Janků, 2009, s. 120 - 122) Omezení volného obchodu je přípustné, avšak pouze v zájmu: • Veřejné mravnosti, pořádku a bezpečnosti • Ochrany zdraví a života lidí a zvířat i ochrany rostlin • Ochrany národních kulturních statků umělecké, historické nebo archeologické hodnoty • Ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví Některé případy postupně doplnily ochranu životního prostředí, zdraví a bezpečnost pracovníků a ochranu kultury a podporu určitých forem umění. (Janků, 2009, s. 125)

2.2 Polské potraviny v médiích Polsko vyrábí a vyváží velké množství levných potravin a toto odvětví představuje významnou část jeho hospodářství. V poslední době je ale jeho silné postavení v této oblasti ohroženo kvůli kauzám týkajících se jejich kvality, bezpečnosti a technologických postupů. Cílem Polska je získání konkurenční výhody pomocí nízkých cen. Cenami totiž například naši producenti nemohou těm polským konkurovat. Jejich konkurenceschopnost je zčásti dílem systému státních podpor. Jak se ale ukazuje, velký podíl mají také podvodné praktiky. Polská strana navíc podporuje nedůvěryhodnost své produkce tím, že nechce sdělovat konkrétnější informace. Čeští producenti jsou poškozováni bojem s konkurencí, která na rozdíl od nich nedodržuje zásady pro výrobu potravin. Plošný zákaz dovozu potravin z Polska ale není reálný. Česká strana by se měla v současné době soustředit spíše na propagaci vlastních výrobků. (vitalia.cz) Po Německu je Polsko druhým největším dovozcem potravin do ČR. Podle údajů ČSÚ se dovoz polských potravin zvyšuje navzdory medializovaným problémům s kvalitou a obchodníci potvrzují, že poptávka po tomto zboží neklesá. SZPI některé tyto potraviny po kontrole zakáže prodávat nebo do ČR vůbec nepustí. V posledních letech se i přesto hodnota dovozu zečtyřnásobila oproti roku 2000. (aktualne.centrum.cz) Problém je také v tom, že výrobci v rámci EU nemají povinnost uvádět konkrétní zemi původu, stačí uvést, že je výrobek z EU. Je však schválena směrnice, která přikazuje uvádět zemi původu a navíc i zemi původu převažující suroviny.

20

Teoretická část

Tato směrnice ještě není implementována do českého práva, stane se tak v roce 2014. (byznys.lidovky.cz) Objevují se také názory, že česká strana chce tu polskou úmyslně poškozovat a tím částečně odbourat konkurenci. Přece jen z toho množství, které se k nám dováží, tvoří závadné potraviny pouze opravdu malou část. Na druhé straně je pravdou, že polské potraviny „vedou“ z hlediska nálezu zdravotní závadnosti nebo jiného složení, než je uváděno. Čeští zákaznici sice prý po těchto skandálech více sledují složení, původ a trvanlivost výrobku, průzkumy však jednoznačně ukazují, že nakonec dávají přednost nižší ceně před kvalitou. (ceskatelevize.cz)

2.3 Metoda dotazování, tvorba dotazníku, vyhodnocení získaných dat Dotazování je metoda sběru primárních dat založená na přímém (rozhovor) nebo zprostředkovaném (dotazník) kontaktu mezi výzkumníkem a respondentem podle předepsané formy otázek, která slouží ke sjednocení podmínek a usnadnění zpracování výsledků (Kozel, 2011, s. 175). V této práci budu sbírat data pomocí dotazníku. Dotazník je nejčastěji používaný nástroj sběru primárních informací. Důležité je, aby byl profesionálně připravený, přehledný a vyzkoušený. Dále je důležité pečlivě volit typ otázek, jejich formulaci a sled (Malý, 2004, s. 65-66). Dotazník je ve srovnání s rozhovorem méně časově náročný a umožňuje rychlé získání dat od velkého počtu respondentů. Také lépe přesvědčí respondenta o anonymitě odpovědí. Nevýhodou je, že nemáme kontrolu nad jeho vyplněním, respondent může některé dotazy přeskočit nebo nemusí odpovědět pravdivě (Kozel, 2004, s.200). 2.3.1

Zásady pro tvorbu dotazníku

Velmi důležitý je proces přípravy. Přípravu dotazování můžeme rozdělit do několika fází (Kozel, 2011, s. 186-188): 1.

2. 3. 4. 5. 6.

Vytvoření seznamu informací, které má dotazování přinést, tj. určení základních otázek a klíčových slov, vycházíme z hypotéz, které chceme potvrdit nebo zamítnout. Musíme také počítat s předpokládanými metodami analýzy, aby získaná data byla pro analýzu použitelná Určení způsobu dotazování, které může být přímé (rozhovor) nebo zprostředkované (dotazník), případně využijeme obě možnosti Specifikace cílové skupiny respondentů a jejich výběr a s tím související podoba dotazníku (obsah, jazyk, vzhled…) Konstrukce otázek ve vazbě na požadované informace Konstrukce celého dotazníku, tzn. logické uspořádání otázek Testování dotazníku na malé skupině respondentů

Teoretická část

21

Při určení cílové skupiny musíme specifikovat (Kozel, 2004, s. 194): • Zkoumané proměnné (např. znalost výrobku) • Výběrové jednotky (jednotlivci, domácnosti…) • Rozsah (vybrané město, vzdělanostní skupina…) • Čas (konkrétní časové vymezení) Techniky dotazování (Bártová, 2004, s. 121) mohou být tyto: • ústní • písemné • telefonické • on-line • kombinované V této práci bude použito písemné dotazování. Jeho výhodou jsou (podle výše uvedených autorů) nízké náklady, naopak nevýhodou je nízká návratnost, která může narušit strukturu respondentů a reprezentativnost výzkumu. Kozel (2004, s. 205-206) doporučují minimalizovat nebezpečí, že respondent dotazník nedokončí nebo vůbec nevyplní, tím, že upoutá pozornost a nebude příliš časově náročný. To znamená použít co nejmenší formát papíru při zachování čitelnosti textu. Pro statistické zpracování (tedy i pro účely této práce) je vhodný strukturovaný dotazník, který využívá otázky s uzavřeným počtem variant odpovědí, který je rychlý a jednoduchý pro vyplnění. Dotazník by měl kromě samotných otázek a odpovědí obsahovat také hlavičku s vysvětlením cíle výzkumu a způsobu vyplnění a nakonec poděkování a pokyny k odevzdání. 2.3.2

Typologie otázek, zásady pro jejich formulaci

Podle typu odpovědí se otázky rozdělují na (Bártová, 2004, s. 123): • otevřené otázky (nenabízí variantu odpovědi, patří zejména do kvalitativního výzkumu) • uzavřené otázky (nabízí varianty odpovědí, náročná je příprava, aby varianty pokryly celou škálu odpovědí, měla by být nabídnuta odpověď „nevím“, „něco jiného“ apod.) V dotazníku pro tuto práci budou použity převážně uzavřené otázky, které slouží ke kvantitativnímu zpracování. Podle Kozla (2004, s. 215) je důležité, aby se varianty odpovědí uzavřených otázek nepřekrývaly a aby dávaly vyčerpávající možnost odpovědi. Základní členění uzavřených otázek (Kozel, 2004, s. 215-216) je následující: 1. alternativní – varianty se navzájem vylučují, vybírá se pouze jedna odpověď, dále se dělí na • bipolární – poskytují pouze 2 extrémní varianty odpovědi (+,-) • s neutrální odpovědí – kromě dvou extrémních variant odpovědí je možnost neutrální odpovědi (nevím, nedokážu posoudit aj.)

22

Teoretická část

• výběrové – je dáno více variant odpovědí 2. selektivní – varianty se nevylučují, lze vybrat více odpovědí V této práci budou použity otázky alternativní i selektivní. Otázky podle pozice v dotazníku se podle Bártové (2004, s. 124-125) dělí takto: • filtrační/screeningové (v souladu s cíli výzkumu vyloučí určité typy spotřebitelů) • kontaktní (navazují a ukončují kontakt s dotazovanou osobou) • analytické (jádro dotazníku, získání informací o problému) • demografické (slouží k hledání souvislostí a vazeb na otázky analytické, patří na konec dotazníku) Malý (2003, s.66) uvádí tyto zásady pro formulaci otázek v dotazníku: • Jednoduchý jazyk (kvůli pochopení všemi respondenty) • Známý slovník (vyloučení odborných termínů) • Jasnost, konkrétnost otázek • Jednoznačnost používaných výrazů (vyloučení mnohoznačnosti) • Neslučovat více témat do jedné otázky (vyskytuje-li se spojka „a“, rozdělit raději na dvě otázky) • Vyloučit sugestivní otázky (otázka již navrhuje odpověď) • Vyloučit zavádějící otázky • Vyloučit nepříjemné otázky (zejména osobní) • Vyloučit odhady Kozel, (2004, s. 202-204) dodávají: maximalizovat informační hodnotu každé otázky, nabízet srovnatelné odpovědi, umožnit neposkytnout odpověď, vyloučit negativní otázky a dodržovat slušnost. 2.3.3

Zpracování dat získaných dotazníkem

Získaná data je nutné nejdříve kódovat, tzn. převést slovní výrazy do symbolů, aby mohla být při jejich zpracování použita výpočetní technika. Tento proces je výrazně jednodušší u uzavřených otázek. Výsledky výzkumu jsou vyjadřovány pomocí tabulek a grafů, které podávají názorný a srozumitelný obraz o zkoumaných jevech, jejich vývoji, struktuře a závislostech. Při analýze získaných dat nejdříve zkoumáme jednotlivé otázky. Vychází se z rozdělení četností zjištěných hodnot znaků, dále charakterizujeme úroveň a variabilitu znaků, poté závislosti mezi jevy a míru spolehlivosti a ověření hypotéz. Následuje numerická analýza dat pomocí statistických metod:

Teoretická část

23

• Rozdělení četností – četnost = počet výskytu jednotlivých variant znaku, rozlišujeme absolutní a relativní četnost (v %) • Měření obecné úrovně – charakterizované středními hodnotami, tj. průměr, medián, modus • Měření variability – pro tyto účely využíváme např. rozptyl, směrodatnou odchylku, variační rozpětí, variační koeficient • Měření závislosti – proces regresní a korelační analýzy, faktorové analýzy, shlukové analýzy • Testování statistických hypotéz – užívají se test o rozptylu, o střední hodnotě, o relativním rozdělení četností, testování nezávislosti Po zpracování dat následuje interpretace výsledků, která dává údajům praktický význam. Je nutné dodržet některé zásady: • Dodržet objektivitu (nezkreslovat výsledky) • Opatrně zobecňovat • I méně významné souvislosti jsou důležité • Rozlišovat mezi míněním a fakty • Nezaměňovat příčiny a důsledky • Specifikovat čas a podmínky Interpretace vede k závěrům, závěry jsou pak převáděny na doporučení. (Malý, 2004, s. 106-110).

2.4 Testování závislosti 2.4.1

Kontingenční tabulka

Kontingenční tabulka slouží k přehledné vizualizaci vzájemného vztahu dvou statistických znaků. Řádky tabulky odpovídají možným hodnotám prvního znaku, sloupce možným hodnotám druhého znaku. V buňkách tabulky je počet případů, kdy zároveň první znak měl hodnotu odpovídající příslušnému řádku a druhý znak hodnotu odpovídající příslušnému sloupci. Kromě popisu četností kombinací hodnot dvou znaků nabízí tabulka možnost testovat vztahy mezi oběma znaky. Využít lze například test dobré shody. Nezávislost v kontingenční tabulce znamená, že se hodnoty obou znaků navzájem neovlivňují. Homogenita znamená, že očekávané četnosti jsou v políčcích každého řádku ve stejném poměru bez ohledu na volbu řádku. 2.4.2

Test dobré shody

Test dobré shody je metoda matematické statistiky, která umožňuje ověřit, zda má náhodná veličina určité předem dané rozdělení pravděpodobnosti. Test se mimo jiné používá pro ověřování hypotéz v kontingenční tabulce.

24

Teoretická část

Pokud si označíme: • • • •

n četnost v řádku i a sloupci j R součet všech četností v řádku i S součet všech četností ve sloupci j N součet četností v celé tabulce, ij

i

j

pak očekávaná četnost v řádku i a sloupci j je rovna:

m

ij

RS i

=

j

N

a testování hypotézy je založeno na hodnotě testové statistiky: r

s

χ = ∑∑ 2

i =1 j =1

(n − m )

2

ij

ij

m

ij

Pokud hypotéza nezávislosti (homogenity) platí, má testová statistika přibližné rozdělení chí kvadrát o (r-1)(s-1) stupních volnosti. Hodnota testové statistiky se tedy porovná s kritickou hodnotou (kvantilem) příslušné hladiny významnosti. Pro použití testu dobré shody je třeba, aby se v tabulce vyskytlo méně než 20 % políček, v nichž by očekávané četnosti byly menší než 5. (cs.wikipedia.org) 2.4.3

Pearsonův koeficient

Pearsonův koeficient je jedním z koeficientů kontingence a vyjadřuje míru závislosti znaků. Vypočítá se podle vzorce

χ n+ χ 2

C=

2

a nabývá hodnot od 0 do 1 (0 – zcela nezávislé, 1 – zcela závislé). (wiki.sasd.cz)

2.5 Časové řady a jejich analýza Časovou řadou rozumíme posloupnost věcně a prostorově srovnatelných hodnot sledovaného znaku, které jsou jednoznačně uspořádány z hlediska času, ve kterém byly hodnoty znaku naměřeny. Z hlediska způsobů statistické analýzy dat je nejčastěji uváděno třídění na: • Časové řady neperiodické (interval měření hodnot znaku 1 rok), u kterých se zabýváme vyjádřením tendence dlouhodobého vývoje (trendu), který vy-

Teoretická část

25

jadřujeme výpočtem vhodně zvolené trendové funkce. To nám umožňuje prognózu dalšího vývoje hodnot sledovaného znaku. • Časové řady periodické (interval měření hodnot znaku méně než 1 rok), které využíváme pro zjišťování a změření cyklického (sezónního) kolísání hodnot znaku. Dále vyjadřujeme meziroční změny znaku pomocí absolutní a relativní diference a řetězových indexů. (Brabenec, 2011, s. 19) Hindls, (2007, s. 246-251) uvádí další členění časových řad:

1.

podle rozhodného časového hlediska 1.1. intervalové (časové řady intervalových ukazatelů, tj. ukazatelů, jejichž velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován; v některých případech je třeba je očistit od důsledků kalendářních variací) 1.2. okamžikové (časové řady okamžikových ukazatelů) 2. podle druhu sledovaných ukazatelů 2.1. časové řady primárních (prvotních) ukazatelů 2.2. časové řady sekundárních (odvozených) charakteristik, které vznikají např. jako funkce primárních ukazatelů; může se jednat často o součtové řady nebo o řady poměrných čísel 3. podle způsobu vyjádření údajů 3.1. ČŘ naturálních ukazatelů (nižší vypovídací schopnost) 3.2. ČŘ peněžních ukazatelů (změny cenové hladiny způsobují nesouměřitelnost) Před samotnou analýzou časové řady musíme ověřit srovnatelnost údajů: • Věcná srovnatelnost = stejné obsahové vymezení ukazatelů • Prostorová srovnatelnost, např. geografické území • Časová srovnatelnost, např. délka intervalu

+ Cenová srovnatelnost (běžné = aktuální ceny vyjadřují nominální hodnoty, stálé ceny = ceny vztažené k určitému datu vyjadřují reálné hodnoty ukazatele) Elementární charakteristiky časových řad: 1.

diference různého řádu (=přírůstky/úbytky)

2. tempo růstu (koeficienty růstu/řetězové indexy) 3. průměrné tempo růstu 4. průměry hodnoty (Hindls, 2007, s. 246-253)

26

Teoretická část

2.5.1

Modelování časových řad

Podle klasického modelu (ve kterém jde pouze o popis pohybu, ne o poznání jeho příčin) lze časovou řadu rozložit na složku trendovou, sezónní, cyklickou a náhodnou. Trend znamená tendenci dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Může být rostoucí, klesající nebo konstantní. Sezónní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky. Dochází k nim vlivem změn ročních období nebo např. vlivem společenských zvyklostí. Cyklická složka znamená kolísání okolo trendu. Náhodnou složku nelze popsat žádnou funkcí času. Trendovou složku můžeme popsat některou funkcí. Nejčastěji používané funkce jsou lineární trend, parabolický trend, exponenciální trend, modifikovaný exponenciální trend, logistický trend a Gompertzova křivka. K odhadu parametrů trendových funkcí se nejčastěji používá metoda nejmenších čtverců. (Hindls, 2007, s. 254 – 257) 2.5.2

Vyrovnávání časových řad

Faktory působící na časové řady můžeme rozdělit do tří skupin: • Vývojový trend – udává směr vývoje zkoumané veličiny. Vyjadřujeme ho pomocí analytických funkcí (přímka, parabola, exponenciála…), pomocí kterých můžeme do určité míry odhadnout budoucí vývoj. Pro vyrovnání používáme postupnou interpolaci nebo klouzavé průměry. • Cyklické výkyvy – jsou faktory, které ovlivňují průběh časové řady v rámci určitého časového cyklu, například roku (sezónnost) nebo jiného časového úseku (dne, týdne, desetiletí). • Náhodné výkyvy – ovlivňují průběh časové řady a jsou vyvolány náhodnými, těžko předvídatelnými okolnostmi. (Kaňok, 2002, s. 196-197) Časové řady můžeme vyrovnávat pomocí: • Čáry klouzavých průměrů – zejména tam, kde je průběh časové řady ovlivňován také pravidelnými cyklickými výkyvy • Analytických funkcí – pokud chceme vystihnout vývojovou tendenci a odhadovat budoucí vývoj ukazatele • k-transformace – v případech, kde nevyhovuje vyrovnání pomocí elementárních funkcí • funkcí s hladinou nasycení (Kaňok, 2002, s. 197-206)

2.5.3

Měření cykličnosti

Cykličnost znamená pravidelné výkyvy uvnitř stanoveného časového období. Varianty měření sezónnosti rozlišujeme nejčastěji podle toho, do jaké míry od sebe oddělíme sezónní a trendovou složku (případně nepravidelnou cyklickou

Teoretická část

27

složku a náhodnou složku). Podle zvoleného základu pro výpočet sezónního indexu rozlišujeme tyto metody: • Vzhledem k průměru cyklu nebo k celkovému průměru (hodí se spíše pro časové řady stacionární - bez trendu) • Vzhledem ke klouzavým nebo centrovaným klouzavým průměrům • Vzhledem k analytické funkci (Kaňok, 2002, s. 213-214)

28

Praktická část

3 Praktická část Tato kapitola je rozdělena na 2 dílčí části. První část tvoří dotazníkový průzkum s účelem zjištění nákupních zvyklostí spotřebitelů při nákupu potravin se zaměřením na dovozové potraviny. Druhou část tvoří analýza časových řad údajů o dovozu potravin do ČR získaných z Českého statistického úřadu.

3.1 Dotazování 3.1.1

Příprava a vytvoření dotazníku

Dotazník pro tuto práci má přinést informace o tom, jaké jsou nákupní zvyklosti spotřebitelů při nákupu potravin. Bude zaměřený především na to, jak spotřebitelé reagují na dovozové potraviny, zda se vůbec zajímají o původ potravin, jak vnímají medializované aféry producentů a prodejců potravin a jaká kritéria volí při nákupu potravin. Pro získání těchto informací byl použit písemný dotazník, který byl respondentům předán osobně, případně jim byl doručen e-mailem. Dalším zdrojem informací bylo také pozorování v rámci menší prodejny. Toto pozorování bylo zaměřené na sortiment potravinářských produktů a nákupní chování zákazníků této prodejny. Cílovou skupinu tvoří všichni spotřebitelé potravin bez ohledu na věk, pohlaví či vzdělání. Jediným kritériem bude to, že tito spotřebitelé se přímo podílejí na nákupu potravin pro domácnost svým rozhodnutím. Dotazování probíhalo v termínu od 24. 9. 2012 do 2. 11. 2012. V úvodu dotazníku se nachází hlavička s oslovením respondentů, žádostí o vyplnění dotazníku, pokyny k vyplnění a informací o zachování anonymity a využití získaných informací. Otázky v dotazníku jsou většinou otázky uzavřené, tedy s předdefinovanými alternativami odpovědí. Tento typ otázek byl zvolen pro snazší kvantitativní zpracování. Pouze dvě otázky jsou otázky otevřené, tzn. respondenti spontánně vypisují své odpovědi. Nejdříve jsou v dotazníku otázky analytické, které přinášejí informace o postojích spotřebitelů, a v závěru se nacházejí otázky demografické. Při zpracování výsledků bude zkoumána závislost mezi odpověďmi na otázky demografické a analytické, tedy souvislost např. věku, vzdělání, příjmu atd. a nákupních zvyklostí respondentů. Většina otázek jsou otázky alternativní, tedy s možnostmi, které se navzájem vylučují, a je tedy možné zvolit pouze jednu odpověď. Jsou mezi nimi otázky bipolární, s neutrální odpovědí i výběrové. Některé otázky jsou selektivní, tedy takové, u kterých lze vybírat z variant odpovědi, které se nevylučují, respondent tedy může zvolit více možností odpovědi. Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze A, tabulka rozdělení četností v příloze B, kontingenční tabulky v příloze C.

Praktická část

3.1.2

29

Výsledky dotazníkového šetření

Dotazník vyplnilo celkem 121 respondentů, z toho 88 žen (tj. 73 %) a 33 mužů (tedy 27 %). V úvodu dotazníku bylo sdělení, že je určen pouze pro ty, kteří osobně nakupují potraviny pro domácnost, proto je logické, že se dotazování účastnily převážně ženy.

Muži

Ženy

Obr. 1

Respondenti podle pohlaví

Dalším demografickým údajem, který respondenti vyplňovali, byl věk. Dotazování se zúčastnilo 25 respondentů do 25 let (21 %), 50 respondentů v rozmezí 25-40 let (41,3 %), 32 respondentů ve věku 40-55 let (26,4 %), 10 respondentů ve věku 55-65 let (8,3 %) a 4 respondenti byli ve věku nad 65 let (3 %).

do 25 25-40 40-55 55-65 65 a více

Obr. 2

Respondenti podle věku

Další otázka se týkala ekonomické aktivity respondentů. 10 (8 %) dotazovaných byli studenti denního studia, 93 (77 %) respondentů byli zaměstnanci nebo OSVČ, 5 respondentů (4 %) nezaměstnaní, 7 respondentů (6 %) důchodci a 6 respondentů (5 %) v domácnosti nebo na mateřské dovolené.

30

Praktická část

Studenti Zaměst./OSVČ Nezam. Důchodci V domácnosti

Obr. 3

Respondenti podle ekonomické aktivity

Dále byli respondenti dotazováni ohledně nejvyššího dosaženého vzdělání. Nejvíce respondentů má střední vzdělání s maturitou, konkrétně 62 respondentů (51 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti, kteří mají vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, a to 31 respondentů (26 %). 24 (20 %) respondentů má střední odborné vzdělání bez maturity. Nejméně početná skupina respondentů má základní vzdělání, a to 4 (3 %).

ZŠ SOU SŠ VŠ/VOŠ

Obr. 4

Respondenti podle vzdělání

Další otázka se týkala toho, zda respondent žije ve společné domácnosti s dětmi. 75 respondentů (62 %) nežije v domácnosti s dětmi, 46 respondentů (38 %) žije ve společné domácnosti s dětmi.

Praktická část

31

S dětmi Bez dětí

Obr. 5

Respondenti žijící v domácnosti s dětmi/bez dětí

Poslední demografickou záležitostí byl příjem domácnosti a počet členů domácnosti. Příjem domácnosti byl přepočítán na jednoho člena, tedy celkový příjem/počet členů domácnosti. Příjem připadající na jednoho člena domácnosti byl rozdělen nejdříve do 5 intervalů. Variační rozpětí bylo ale příliš široké a hodnoty byly rozděleny velice nerovnoměrně. Nejpočetnější interval byl proto rozdělen na další 4 intervaly, druhý nejpočetnější interval na další 2 intervaly. Jeden z intervalů měl dokonce nulovou četnost, proto byly 2 intervaly sloučeny do jednoho. Konečné rozdělení je tedy toto: • 4500 – 6775 Kč na osobu (7 respondentů, 5,8 %) • 6775 – 9050 Kč na osobu (20 respondentů, 16,5 %) • 9050 – 11325 Kč na osobu (15 respondentů, 12,4 %) • 11325 – 13600 Kč na osobu (29 respondentů, 24 %) • 13600 – 18150 Kč na osobu (9 respondentů, 7,4 %) • 18150 – 22700 Kč na osobu (14 respondentů, 11,6 %) • 22700-31800 Kč na osobu (3 respondenti, 2,5 %) • 31800 – 50000 Kč na osobu (1 respondent, 0,8 %) • 23 respondentů, tj. 19 %, příjem neuvedlo

32

Praktická část

4500-6775 6775-9050 9050-11325 11325-13600 13600-18150 18150-22700 22700-31800 31800-50000 neuvedli

Obr. 6

Respondenti podle příjmu na osobu v domácnosti

Ostatní otázky už se týkají spotřebitelského chování při nákupu potravin. První otázka zní: „Věnujete pozornost etiketám na potravinách?“ Jedná se o otázku alternativní, tedy lze vybrat pouze jednu odpověď, konkrétně z možností „ano, vždy“, „ne“ a „občas“. Odpověď „ano, vždy“ zvolilo 39 respondentů (32,2 %), odpověď „ne“ vybralo 10 respondentů (8,3 %) a odpověď „občas“ 72 respondentů (59,5 %). Tedy 91,7 % respondentů čte etikety alespoň občas, což považuji za pozitivní zjištění. Zajímavé je rozdělení četností dle pohlaví. Alespoň občas čte etikety 81,8 % mužů a 95,5 % žen. To není tak velký rozdíl, jak by se dalo očekávat. Odpověď „ano“ dokonce zvolilo více procent mužů než žen. Na druhou stranu také muži zvolili častěji odpověď „ne“ (18,2 % oproti 4,5 % žen). Pro ověření závislosti těchto dvou znaků (pohlaví respondenta a čtení etiket) je použitelný test dobré shody, protože 5 ze 6 vypočtených očekávaných hodnot nabývá hodnot vyšších než 5.

χ

2

má hodnotu 5,39 a 2 stupně volnosti, kritická hodnota pro 5% hladinu

významnosti je 5,99. Hodnota

χ

2

tedy kritickou hodnotu nepřekračuje, proto

nezamítáme hypotézu o nezávislosti těchto dvou znaků. Také Pearsonův koeficient (0,2) ukazuje velmi slabou závislost. Ukázalo se, že na čtení etiket na potravinách nemá žádný vliv to, jestli v domácnosti žijí děti. Procentuální zastoupení odpovědí bylo takřka shodné u obou typů domácností. U těchto dvou znaků (děti v domácnosti a čtení etiket) je také použitelný test dobré shody (opět 5 ze 6 vypočtených očekávaných hodnot nabývá hodnot větších než 5).

χ

2

má hodnotu 0,17, 2 stupně volnosti, kritická

hodnota je tedy opět 5,99 a opět není překročena. Znovu tedy nezamítáme hypotézu o nezávislosti těchto dvou znaků. Pearsonův koeficient je dokonce jen 0,03, což znamená opravdu velmi malou závislost. Také vliv vzdělání se neprokázal. U všech vzdělanostních skupin se ukázalo, že alespoň občas čte etikety přes 90 % respondentů. Přibližně stejně dopadly výsledky otázky podle věkových skupin. Nejvíce odpovědí „ano“ (37,5 %) a zároveň nejméně odpovědí „ne“ (6,3 %) se objevilo u

Praktická část

33

věkové skupiny 40-55 let. Nejméně odpovědí „ano“ (20 %) a zároveň nejvíce odpovědí „ne“ (10 %) bylo u věkové skupiny 55-65 let.

Ano Ne Občas

Obr. 7

Otázka 1: Věnujete pozornost etiketám na potravinách?

Druhou otázkou pokračují pouze ti respondenti, kteří odpověděli na první otázku „ano, vždy“ nebo „občas“ (tedy 111 respondentů). Otázka zní: „Které informace na nich čtete?“. Jedná se o otázku selektivní, tedy lze vybrat více možností z odpovědí „původ zboží“, „složení zboží, výživové hodnoty“, „trvanlivost“ a „jiné (vypište)“. Odpověď „původ zboží“ označilo 59 respondentů (53 %), „složení“ označilo 64 respondentů (58 %), odpověď „trvanlivost“ 94 respondentů (85 %). 3 respondenti využili možnost „jiné“, z toho 2 uvedli „cena“ a 1 „návod k použití“. Z této otázky vyplývá, že pouze přibližně polovina těch, kteří etikety čtou, se zajímá o původ potraviny. 100 80 60 40 20

Ji né

Tr

va nl iv os t

en í Sl ož

Pů

vo d

0

Obr. 8

Otázka 2: Které informace na nich čtete?

Třetí otázku opět vyplňují všichni respondenti a zní „Záleží vám na zemi původu potravin?“. Vybírá se pouze jedna odpověď z možností „ano, vždy“, „ne, nikdy“ a „jen u některých druhů potravin“. Odpověď „ano, vždy“ vybralo 29 respondentů (24 %), odpověď „ne, nikdy“ 19 respondentů (16 %) a „jen u některých potravin“ 73 respondentů (60 %). Tento výsledek si však odporuje s výsledkem předchozí otázky, tedy že údaj o původu zboží čte 59 dotázaných. To může být vysvětleno

34

Praktická část

tím, že tento údaj spotřebitelé nečtou u potravin, u kterých původ znají (např. jsou typicky české). Dalším důvodem může být tak výrazné označení, např. na přední straně obalu výrobku, že není potřeba tento údaj hledat.

Ano Ne U některých

Obr. 9

Otázka 3: Záleží vám na zemi původu potravin?

Čtvrtou otázkou pokračují pouze ti, kteří odpověděli ve třetí otázce možností „jen u některých druhů potravin“, tedy 73 respondentů. Otázka zní: „U kterých druhů potravin?“. Lze vybrat více možností, které jsou „maso a masné výrobky, ryby“, „mléčné výrobky“, „potraviny určené dětem“, „nápoje“, „ostatní trvanlivé potraviny“, „ovoce a zelenina“, „jiné (vypište)“. Odpovědi respondentů vypadaly takto: • Maso a masné výrobky, ryby: 48 respondentů (66 %) • Mléčné výrobky: 43 respondentů (59 %) • Potraviny určené dětem: 24 respondentů (33 %) • Nápoje: 6 respondentů (8 %) • Ostatní trvanlivé potraviny: 15 respondentů (21 %) • Ovoce a zelenina: 38 respondentů (52 %) • Jiné: 1 respondent odpověděl „pečivo“

Nejvíce se tedy o původ potravin zákazníci zajímají u masa, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny, tedy u potravin s kratší trvanlivostí. Co se týče ovoce a zeleniny, je pochopitelné, že zákazníci upřednostní český původ, zvláště u těch druhů, které jsou pro české zemědělství typické (např. brambory, cibule, česnek, jablka…). Zarážející je nízký počet odpovědí „potraviny určené dětem“. Z respondentů, kteří uvedli, že žijí ve společné domácnosti s dětmi (tj. 46), je tento údaj důležitý pouze pro 19 z nich (tj. 41 %). Ze 75 respondentů, kteří v domácnosti s dětmi nežijí, tuto možnost uvedlo 5 (tedy 7 %).

Praktická část

35

Ji né

M

M

as o lé čn é vý r. Pr o dě ti N áp oj e Tr va nl O iv vo é ce a ze l.

60 50 40 30 20 10 0

Obr. 10

Otázka 4: U kterých druhů potravin?

Na pátou otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří uvedli v otázce 3, že jim záleží na původu potravin vždy anebo občas, tedy 102 respondentů. Otázka zní „Kterým zemím původu se u potravin vyhýbáte?“. Tato otázka je otevřená a lze uvést až 4 odpovědi. Kdyby se jednalo o otázku uzavřenou, muselo by být k dispozici velké množství alternativ odpovědí, které by navíc respondenty naváděly k odpovědi. Takto vypisovali spontánně země, které se jim vybaví jako první. Výsledky vypadaly takto: • Polsko uvedlo 81 respondentů • Čínu uvedlo 22 respondentů • Rusko uvedlo 8 respondentů • 12 respondentů uvedlo obecně „Asie“ nebo „asijské země“ • Turecko uvedlo 6 respondentů • Ukrajinu uvedlo 5 respondentů • Maďarsko uvedli 3 respondenti • Litvu a Vietnam uvedli 2 respondenti • Dále se jednou objevily ve výčtu tyto země: Rumunsko, Nizozemsko, Laos, Bulharsko, Japonsko, Egypt, Španělsko, Německo, JAR, Argentina, Venezuela, Brazílie a Korea a obecné označení „země EU“, země mimo EU, východní Evropa a Jižní Amerika • 2 respondenti uvedli odpověď „podle typu potraviny“

36

Praktická část

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 Polsko

Obr. 11

Čína

Asie

Rusko

Turecko

Ukrajina

Maďarsko

Litva

Vietnam

Ostatní

Otázka 5: Kterým zemím původu se u potravin vyhýbáte?

47 respondentů uvedlo 1 zemi, 27 respondentů 2 země, 12 respondentů 3 země, 5 respondentů 4 země a 9 respondentů nevypsalo žádnou konkrétní zemi. Zajímavé je, že Polsko se objevilo u 79 % respondentů, z toho 76 z nich je uvedlo hned na 1. místě (tedy vybavili si je jako první) a Polsko jako jedinou zemi, které se vyhýbají, uvedlo 41 respondentů. Šestá otázka vyjadřuje názor na české potraviny a zní: „Myslíte si, že české potraviny jsou zárukou kvality?“. Respondenti vybírali z možností „ano“, „ne“ a „nevím“. Na tuto otázku odpovídalo opět 102 respondentů. Odpověď „ano“ jich označilo 32 (31 %), odpověď „ne“ 31 (30 %) a „nevím“ 38 (37 %). Jeden respondent uvedl odpověď „dle typu potraviny“ (tato odpověď nebyla v nabídce). Výsledek naznačuje, že kvalitě českých potravin důvěřuje pouze 31 % dotázaných. To může být jeden z důvodů, proč tak málo spotřebitelů sleduje původ potraviny.

Praktická část

37

Ano Ne Nevím

Obr. 12

Otázka 6: Myslíte si, že české potraviny jsou zárukou kvality?

Sedmá otázka zněla „Dáváte přednost českým potravinám, pokud je to možné?“. Na výběr byly pouze možnosti „ano“ nebo „ne“. Odpověď „ano“ zvolilo 85 respondentů a „ne“ 16 respondentů. Objevila se zde jedna odpověď „někdy“, která nebyla v nabídce. Výsledek je zajímavý ve srovnání s výsledkem předchozí otázky. 83 % respondentů dává přednost českým potravinám, i když pouze 31 % jich důvěřuje jejich kvalitě. Důvodem může být například loajalita s domácími výrobci nebo ještě větší nedůvěra v kvalitu zahraničních výrobků. U této otázky byla opět testována závislost odpovědí na pohlaví respondenta pomocí testu dobré shody.

χ

2

=0,3 ale nepřekračuje kritickou hodnotu 5,99

(2 stupně volnosti, 5% hladina významnosti), závislost se tedy neprokázala. To také potvrzuje Pearsonův koeficient C=0,05.

Ano Ne

Obr. 13

Otázka 7: Dáváte přednost českým potravinám, pokud je to možné?

Osmou otázkou pokračovali všichni dotazovaní a zní „Pokud koupíte zahraniční potravinu, jaký je váš důvod?“. Respondenti mohli vybrat libovolný počet odpovědí z možností „cena“, „kvalita“, „neexistující česká verze výrobku“ a „jiný (vypište)“. Možnost „cena“ uvedlo 58 respondentů (48 %), „kvalita“ 67 respondentů (55 %), „neexistující česká verze výrobku“ 62 respondentů (51 %). Možnost „jiné“ využilo 6 respondentů a uvedli tyto možnosti: „dle situace“ (1krát), „zkuše-

38

Praktická část

nost/doporučení“ (1krát), „složení“ (jedenkrát) a „zvědavost“ (třikrát). Výsledek této otázky naznačuje, že 55 % dotázaných kupuje zahraniční výrobky kvůli jejich kvalitě. To znamená, že často považují zahraniční výrobky za kvalitnější (myšleno potraviny z jiných zemí, než byly uvedeny v otázce 5, tj. například západní a jižní Evropa). 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Cena

Obr. 14

Kvalita

Neex. čes.

Jiný

Otázka 8: Pokud koupíte zahraniční potravinu, jaký je váš důvod?

Další otázky se zabývají tím, kde respondenti nakupují a jaké jsou jejich důvody. Typ prodejny totiž úzce souvisí s tím, jaký nabízí sortiment. Velkoplošné prodejny se zaměřují na široký sortiment zboží, často s nízkými cenami, které je velmi často zahraničního původu. V poslední době se ale i v tomto typu prodejen často objevuje zdůrazňování českého původu zboží. Menší prodejny se většinou zaměřují na české potraviny, mají menší sortiment a vyšší ceny. Specializované prodejny nabízejí často zboží od dodavatelů nacházejících se v blízkosti prodejny, zaručují tedy čerstvost a regionální původ. Farmářské trhy jsou poměrně novým typem prodeje potravin. Pěstitelé z nejbližšího okolí zde nabízejí své přebytky, zboží je vždy čerstvé, má původ v blízkosti místa konání trhu a sortiment je nestálý, protože se prodávají sezónní potraviny a to, co je zrovna čerstvé. Devátá otázka zněla „Který typ prodejny preferujete pro nákup potravin?“. Respondenti vybírali jednu z těchto možností: „velkoplošné prodejny (supermarkety)“, „menší obchody (pultové prodejny a samoobsluhy)“, „specializované obchody (např. řeznictví, ovoce-zelenina, pekařství…)“, „trhy místních farmářů nebo drobných zahrádkářů“. Možnost „velkoplošné prodejny“ zvolilo 72 respondentů (60 %), „menší obchody“ 21 respondentů (17 %), „specializované obchody“ 22 (18 %) a „trhy“ 6 (5 %).

Praktická část

39

Velkoplošné Menší Specializované Trhy

Obr. 15

Otázka 9: Který typ prodejny preferujete pro nákup potravin?

Desátá otázka zkoumá důvody preference zvoleného typu prodejny a zní „Z jakých důvodů upřednostňujete vámi vybraný typ prodejny?“. Respondenti mohli uvést neomezené množství odpovědí z možností „ceny potravin“, „čerstvost potravin“, „velký výběr“, „slevy, cenové akce“, „blízkost prodejny (např. v místě bydliště nebo pracoviště)“, „podpora regionálních zemědělců nebo podnikatelů“ a „jiné (vypište)“. Výsledky vypadají takto: • Ceny potravin - 44 respondentů (36 %) • Čerstvost potravin - 52 respondentů (43 %) • Velký výběr - 73 respondentů (60 %) • Slevy, cenové akce - 47 respondentů (39 %) • Blízkost prodejny - 57 respondentů (47 %) • Podpora regionálních zemědělců nebo podnikatelů - 16 respondentů (13 %) • Jiné – jeden respondent uvedl „rychlost nákupu“ (konkrétně v menší prodejně)

Obr. 16

Ji né

r

Sl ev y Bl íz ko st Po dp or a

Vý bě

st st vo

Č er

C en

y

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Otázka 10: Z jakých důvodů upřednostňujete vámi vybraný typ prodejny?

Velkoplošné prodejny (supermarkety a další) upřednostňuje celkem 72 respondentů a mají tyto důvody:

40

Praktická část

• Nejčastější důvod je velký výběr (58 respondentů, tj. 81 %) • Druhý nejčastější důvod jsou slevy, cenové akce (41 respondentů, tj. 57 %) • Třetím důvodem jsou obecně ceny potravin (39 respondentů, tj. 54 %) • Čtvrtým důvodem je blízkost prodejny (z domova nebo zaměstnání) a uvedlo ho 34 respondentů, tj. 47 % • Pátým nejčastějším důvodem je čerstvost potravin (18 respondentů, tj. 25 %) • Nejméně často zmíněným důvodem je podpora regionálních podnikatelů (3 respondenti, tj. 4 %) Menší prodejny (pultové prodejny a samoobsluhy) nejraději volí při nákupu potravin 21 respondentů a to z těchto důvodů: • Nejčastějším důvodem je blízkost prodejny (tyto prodejny se často nacházejí na vesnicích a na sídlištích), tento důvod zvolilo 18 respondentů, tj. 86 % • Druhým nejčastějším důvodem je čerstvost potravin, uvedlo ho 9 respondentů, tj. 43 % • Třetí nejčastější důvod je velký výběr (6 respondentů, tj. 29 %) • Čtvrtým důvodem jsou slevy a cenové akce (5 respondentů, tj. 24 %) • Pátým důvodem jsou ceny (ty jsou často v těchto prodejnách vyšší), tento důvod vybrali 3 respondenti, tj. 14 % • Nejméně častým důvodem je opět podpora regionálních podnikatelů (2 respondenti, tj. 10 %) • Jeden respondent uvedl jako důvod rychlost nákupu Specializované prodejny, tedy například řeznictví, pekařství, ovoce-zelenina, upřednostňuje 22 respondentů. Pořadí jejich důvodů je takovéto: • Nejčastější důvod je čerstvost potravin (19 respondentů, tj. 86 %) • Druhý nejčastější důvod je velký výběr (8 respondentů, tj. 36 %) • Třetí je podpora regionálních podnikatelů (7 respondentů, tj. 32 %) • Čtvrtý nejčastější důvod je blízkost prodejny (4 respondenti, 18 %) • Na pátém místě jsou u dotazovaných ceny (2 respondenti, 9 %) • Na posledním místě jsou v tomto případě slevy a cenové akce (1 respondent, 5 %) Poslední možností byly trhy místních farmářů nebo drobných zahrádkářů. Tento způsob nákupu potravin preferuje pouze 6 dotázaných. Z nich 100 % uvedlo jako důvod čerstvost potravin, 4 dotázaní, tj. 67 %, uvedlo jako důvod podporu místních podnikatelů a zemědělců, jeden uvedl velký výběr a jeden blízkost prodejny. Jedenáctá otázka řeší názor respondentů na to, jestli více věří známým značkám potravin. Otázka zněla: „Myslíte si, že známá značka zaručuje vyšší

Praktická část

41

kvalitu potraviny?“. Na výběr byly možnosti „ano“, „ne“ a „nevím, nedokážu rozhodnout“. Odpověď „ano“ zvolilo 21 respondentů (17 %), odpověď „ne“ 73 respondentů (60 %) a „nevím“ 27 respondentů (22 %). Výsledek je zajímavý, protože známé značky by měly pro spotřebitele představovat kvalitu podpořenou tradicí. Faktem ale je, že ve spotřebitelských testech týkajících se především složení výrobků, nedopadají známější značky zrovna nejlépe. Naopak méně známé značky nebo privátní značky řetězců mají v těchto testech často velmi dobré výsledky a jsou přitom podstatně levnější. U této otázky byla testována závislost na pohlaví respondenta. Opět byl použit test dobré shody.

χ

2

má hodnotu 8,5 a pro 2 stupně volnosti při 5% hladině

významnosti je kritická hodnota 5,99.

χ

2

tuto hodnotu překračuje, což prokazu-

je závislost těchto dvou znaků. Pearsonův koeficient C=0,26 ukazuje, že tato závislost je opět slabá.

Ano Ne Nevím

Obr. 17

Otázka 11: Myslíte si, že známá značka zaručuje vyšší kvalitu potraviny?

Dvanáctá otázka se zabývá vlivem mediálních kauz na chování spotřebitelů. Otázka zní: „Ovlivňují vás při nákupu potravin mediální kauzy o podvodných praktikách výrobců?“. Na výběr byly možnosti „ano“, „ne“, „někdy“. Odpověď „ano“ vybralo 65 respondentů (54 %), „ne“ 8 respondentů (7 %) a „někdy“ 47 dotázaných (39 %). 1 respondent na tuto otázku neodpověděl. Z výsledku vyplývá, že tyto kauzy ovlivňují nákupní chování, 93 % dotázaných ovlivní alespoň občas. Mediální kauzy například mohou ovlivnit výběr zemí, kterým se nakupující vyhýbají, čtení etiket, sledování složení, vyhýbání se určitým typům nebo značkám potravin atd. Čím dál častěji můžeme v médiích sledovat také testy potravin, které pomáhají rozumět složení potravin, vysvětlují jednotlivé složky potravin, jejich účinky na organizmus a také ukazují na čím dál rozšířenější používání levných náhražek. U této otázky byl použitelný test dobré shody, konkrétně v závislosti na pohlaví respondenta. Vypočtené

χ

2

má hodnotu 7,76 a 2 stupně volnosti, kritická

42

Praktická část

hodnota je tedy 5,99 pro 5% hladinu významnosti.

χ

2

tuto hodnotu překračuje,

což poukazuje na závislost mezi těmito dvěma znaky. Pearsonův koeficient C=0,25 ale ukazuje pouze slabou závislost.

Ano Ne Někdy

Obr. 18 Otázka 12: Ovlivňují vás při nákupu potravin mediální kauzy o podvodných praktikách výrobců?

Jako poslední byla položena otázka „Jaké je pro vás nejdůležitější kritérium při nákupu potravin?“. Bylo možné zaznamenat maximálně 3 odpovědi z těchto možností: „cena“, „složení“, „vzhled“, země původu“, „chuť“, „výživové hodnoty“ a „jiné (vypište)“. Výsledky jsou takovéto: • Nejdůležitější je pro respondenty cena (87 respondentů, tj. 72 %) • Druhé nejdůležitější kritérium je chuť (81 respondentů, tj. 67 %) • Na třetím místě je složení potraviny (50 respondentů, tj. 41 %) • Čtvrté nejdůležitější kritérium je země původu (46 respondentů, tj. 38 %) • Na pátém místě je vzhled (36 respondentů, tj. 30 %) • Na posledním místě jsou výživové hodnoty (28 respondentů, tj. 23 %) • Možnosti jiné využili 2 respondenti, jeden uvedl % hlavní složky a jeden aktuální potřeba U této otázky bylo sledováno, jaký je vztah mezi odpověďmi a některými demografickými údaji. Například vztah mezi kritériem „výživové hodnoty“ a vzděláním respondentů. Ukázalo se, že tato možnost je důležitější pro vzdělanější respondenty. Možnost zvolilo 29 % vysokoškoláků, 23 % osob se středním vzděláním a 17 % vyučených osob. U možnosti „složení potraviny“ se taková závislost neukázala. Zvolilo ji 39 % osob s vysokoškolským vzděláním, 37 % se středním vzděláním s maturitou, ale také 54 % osob bez maturity. Obě tyto možnosti vybrala také jedna osoba se základním vzděláním. Vzhledem k tomu, že se výzkumu účastnily pouze 4 osoby se základním vzděláním, nemá tento výsledek (25 %) dostatečnou výpovědní hodnotu.

Praktická část

43

Dále byl sledován vztah mezi odpovědí „cena“ a příjmem na osobu v domácnosti. Také zde se neprojevila zřejmá závislost. Tuto možnost sice zvolilo 100 % osob s nejnižším intervalem příjmu (4500-6775 Kč), ale také 100 % respondentů, kteří mají druhý nejvyšší příjem na osobu (22700-31800 Kč). Výsledky u ostatních intervalů jsou tyto: • 60 % z intervalu 6775 – 9050 • 73 % z intervalu 9050 – 11325 • 86 % z intervalu 11325 – 13600 • 78 % z intervalu 13600 – 18150 • 43 % z intervalu 18150 – 22700 • Jediný respondent z nejvyšší příjmové kategorie (31800-50000) tuto možnost nezvolil 100 80 60 40 20

Ji né

ty no

H od

Vý ž.

Vz

hl ed

vo d Pů

ť

en í Sl ož

C hu

C en

a

0

Obr. 19

Otázka 13: Jaké je pro vás nejdůležitější kritérium při nákupu potravin?

3.2 Vlastní pozorování z praxe Při svém zaměstnání se také setkávám s prodejem potravin a reakcemi zákazníků. Pracuji na menší čerpací stanici v malém městě, která se nachází blízko obytné části. Z potravinářských výrobků se zde prodávají především trvanlivé cukrovinky a nápoje. Vedoucí prodejny, která zajišťuje zásobování, se zaměřuje pouze na ceny potravin. Zboží objednává podle nejnižších cen, využívá slevových akcí dodavatelů. Jejím cílem je udržet nízké prodejní ceny pro zákazníky, samozřejmě při zachování dostatečné marže. V sortimentu potravin se nachází také velké množství polských potravin. Jedná se jak o neznačkové, velmi levné potraviny, tak o potraviny známých značek. Někteří zákazníci vybírají pouze podle nízkých cen, nezkoumají zemi původu, značku ani složení. Dále jsou zde takoví zákazníci, kteří se vyhýbají pouze levným, neznačkovým potravinám, ale u známých značek jejich původ nezkoumají. Některé potraviny se pod stejnou značkou vyrábějí ve více zemích, např. nápoje Coca-Cola, čokolády Kinder apod. Polské verze mají většinou odlišné

44

Praktická část

složení, konkrétně obsahují levnější náhražky surovin. V nabídce této konkrétní prodejny je např. Coca-Cola v balení 250 ml dodaná společností Coca-Cola ČR a za stejnou cenu v balení 330 ml vyrobená v Polsku. Rozdíl je ve složení, polská verze obsahuje kromě cukru také umělé sladidlo a má tedy logicky i odlišnou chuť. Zde se opět zákazníci dělí do dvou skupin. Jedna skupina upřednostní větší balení za stejnou cenu, druhá upřednostní kvalitnější složení a originální chuť.

3.3 Časové řady a jejich analýza V této kapitole jsou analyzovány časové řady údajů o dovozu potravin do ČR. Kompletní údaje z časových řad jsou uvedeny v příloze D. 3.3.1

Čtvrtletní údaje o dovozu potravin z Polska

První analyzovanou časovou řadou jsou čtvrtletní údaje o dovozu polských potravin do ČR. Tyto údaje jsou získané z Českého statistického úřadu (www.czso.cz) a jsou aktuální k datu 23. 8. 3012. Z těchto dat byl nejdříve vytvořen graf pomocí programu MS Excel. Na tomto grafu jsou na první pohled zřejmé některé vlastnosti této časové řady. Dovoz PL 6 000 000

5 000 000

tis. Kč

4 000 000

3 000 000

Řada1

2 000 000

1 000 000

3/

1/

19 99 19 9 1/ 9 20 00 3/ 20 0 1/ 0 20 01 3/ 20 0 1/ 1 20 02 3/ 20 0 1/ 2 20 0 3/ 3 20 0 1/ 3 20 0 3/ 4 20 04 1/ 20 0 3/ 5 20 0 1/ 5 20 06 3/ 20 0 1/ 6 20 0 3/ 7 20 0 1/ 7 20 0 3/ 8 20 08 1/ 20 0 3/ 9 20 09 1/ 20 1 3/ 0 20 1 1/ 0 20 1 3/ 1 20 11 1/ 20 12

0

čtvrtletí

Obr. 20

Graf časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin z Polska

Praktická část

45

Například dovoz potravin z Polska prudce roste po vstupu obou zemí do EU v roce 2004, konkrétně o 36 % ve 3. čtvrtletí. Další patrnou vlastností je každoroční pokles ukazatele v 1. (případně 2.) čtvrtletí. Tato vlastnost se projevuje zřejmě proto, že po vánočních svátcích spotřebitelé méně nakupují a navíc je trh stále zásobený po tomto období. Obecně lze říci, že tato řada má rostoucí trend, rostě v průměru o 3,1 % čtvrtletně. Z grafu je dále patrné mírné zpomalení růstu z důvodu snížení spotřebitelské poptávky v období hospodářské krize okolo roku 2008. Z čísel ale vyplývá, že i v tomto období docházelo k mírnému růstu. Je tomu tak zřejmě proto, že v krizi je odvětví potravin méně citlivé, navíc polské potraviny se často vyznačují nízkou cenou. Časová řada byla modelována programem Gretl. Postupně byly přidávány tyto proměnné: • const – automaticky generovaná konstanta • v1 – hodnoty časové řady (v tisících Kč) • dq1, dq2, dq3, dq4 – periodické indikátorové proměnné • time – trendová proměnná • zlom1_eu – umělá proměnná vyjadřující zlom v časové řadě (vstup ČR do EU) • zlom2_krize – umělá proměnná vyjadřující zlom v časové řadě (ekonomická krize) • a – time*zlom1_eu • b – time*zlom2_krize U proměnných zlom1_eu a zlom2_krize byly dále upravovány body „zlomu“. Po těchto úpravách se jako nejvhodnější jevil model č. 6, který vykazoval nejnižší hodnoty všech kritérií a zároveň nejvyšší hodnotu adjustovaného koeficientu determinace. Zároveň všechny proměnné mimo dq3 vykazovaly vysokou statistickou významnost (nízká p-hodnota). Přehled modelů, jejich proměnných a kritérií je uveden v příloze E.

46

Praktická část

Skutečná a vyrovnaná v1 5,5e+006 vyrovnané skutečné 5e+006

4,5e+006

4e+006

v1

3,5e+006

3e+006

2,5e+006

2e+006

1,5e+006

1e+006

500000 2000

Obr. 21

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Skutečné a vyrovnané hodnoty modelu časové řady čtvrtletních údajů o dovozu z PL

Ekonomická verifikace Význam parametrů: β - parametr proměnné const – vyjadřuje konstantní čtvrtletní dovoz v tis. Kč 0

– koeficient se mění, záleží na sledovaném čtvrtletí β - parametr proměnné dq1 – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovozu v tis. 1

Kč v každém prvním čtvrtletí – koeficient se mění, záleží na sledovaném čtvrtletí β - parametr proměnné dq2 – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovozu 2

v tis. Kč v každém druhém čtvrtletí – koeficient se mění, záleží na sledovaném čtvrtletí β - parametr proměnné dq3 – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovozu 3

v tis. Kč v každém třetím čtvrtletí – koeficient se mění, záleží na sledovaném čtvrtletí β - parametr proměnné zlom1_eu – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovo4

zu v každém čtvrtletí od zlomu (vstup ČR do EU)

Praktická část

β

5

47

- parametr proměnné time – vyjadřuje časový trend, tzn. o kolik se čtvrtlet-

ně zvýší dovoz v tis. Kč – má hodnotu 25690,8 β - parametr proměnné zlom2_krize – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota 6

dovozu v každém čtvrtletí od zlomu (hospodářská krize 2008) β - parametr proměnné a – vyjadřuje, o kolik roste čtvrtletně dovoz v tis. Kč 7

od zlomu 1 (vstup do EU) β -parametr proměnné dq4 – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovozu v tis. 8

Kč v každém čtvrtém čtvrtletí – koeficient se mění, záleží na sledovaném čtvrtletí Statistická verifikace Parametr Směr. chyba

β β β β β β β β

Tab. 1

t-podíl

p-hodnota

0

80397,6

13,58

1,04e-017

1

60744,1

-3,838

0,0004

2

61014,8

-2,998

0,0044

3

61967,7

-1,128

0,2650

4

203365

-3,855

0,0004

5

5290,65

4,856

1,42e-05

6

111600

-2,751

0,0085

7

8025,85

9,168

5,99e-012

Statistická verifikace modelu 6

Hypotézy: H 0 : parametr je nevýznamný

H

1

: parametr je významný

Parametry

β

0

,

β ,β ,β ,β ,β ,β 1

2

4

5

6

7

mají nižší p-hodnotu, než je hladi-

na významnosti 0,05 a jsou tedy statisticky významné (zamítáme hypotézu H 0 ).

Parametr β má p-hodnotu vyšší, než je hladina významnosti 0,05 a je tedy pro 3

model statisticky nevýznamný (zamítáme hypotézu Rovnice modelu vypadá takto:

H

1

).

48

Praktická část

V1=const+ β dq1+ β dq2+ β dq3+ β zlom1_eu+ β zlom2_krize+ β ti 1

2

3

4

5

me+ β a

6

7

Pomocí parametrů a jejich koeficientů byly spočítány předpovědi na příštích 8 čtvrtletí: 2012:3 5184660 2012:4 5074167 2013:1 5872893 2013:2 5821416 2013:3 5581731 2013:4 5471239 2014:1 6269964 2014:2 6218488 Tab. 2

Předpovědi na příštích 8 čtvrtletí

7e+006

6e+006

5e+006

v1

4e+006

3e+006

2e+006

1e+006

0 2000

Obr. 22

2002

2004

Graf časové řady včetně předpovědí

2006

2008

2010

2012

2014

Praktická část

3.3.2

49

Čtvrtletní údaje o dovozu potravin z EU 27

Druhou analyzovanou řadou jsou čtvrtletní údaje o dovozu potravin ze zemí EU 27. Tyto údaje jsou získané z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu a jsou aktuální k datu 30. 12. 2012. 3e+007

2,5e+007

v1

2e+007

1,5e+007

1e+007

5e+006 2000

Obr. 23

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Graf časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin ze zemí EU 27

Z grafu jsou patrné podobné vlastnosti jako u předchozí časové řady. Tedy je zde zřejmý vliv vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 a také vliv ekonomické krize v roce 2008. Tato časová řada byla modelována stejným způsobem jak předchozí. Byly tedy postupně přidávány tyto proměnné: • const – automaticky generovaná konstanta • v1 – hodnoty časové řady (v tisících Kč) • dq1, dq2, dq3, dq4 – periodické indikátorové proměnné • zlom_EU – umělá proměnná vyjadřující zlom v časové řadě (vstup ČR do EU) • time – trendová proměnná • zlom_krize – umělá proměnná vyjadřující zlom v časové řadě (ekonomická krize) • a – time*zlom_EU • b – time*zlom_krize

50

Praktická část

Jako nejvhodnější se jeví model č. 9, který vykazuje nejnižší hodnoty všech kritérií a zároveň nejvyšší hodnotu adjustovaného koeficientu determinace. Skutečná a vyrovnaná v1 3e+007 vyrovnané skutečné

2,5e+007

v1

2e+007

1,5e+007

1e+007

5e+006 2000

Obr. 24

2002

2004

2006

2008

2010

2012

Skutečné a vyrovnané hodnoty modelu časové řady čtvrtlet. údajů o dovozu z EU 27

Ekonomická verifikace Význam parametrů: β - parametr proměnné const – vyjadřuje konstantní čtvrtletní dovoz v tis. Kč. 0

Hodnota koeficientu se mění pro každé sledované čtvrtletí β - parametr proměnné dq1 – vyjadřuje, o kolik klesne hodnota dovozu v tis. 1

Kč v každém prvním čtvrtletí – hodnota koeficientu se mění β - parametr proměnné dq2 – vyjadřuje, o kolik klesne hodnota dovozu v tis. 2

Kč v každém druhém čtvrtletí – hodnota koeficientu se mění β - parametr proměnné dq3 – vyjadřuje, o kolik klesne hodnota dovozu v tis. 3

Kč v každém třetím čtvrtletí – hodnota koeficientu se mění

Praktická část

β

4

51

- parametr proměnné zlom_EU – vyjadřuje, o kolik se změní hodnota dovo-

zu v každém čtvrtletí od zlomu (vstup ČR do EU). Koeficient má hodnotu (7062410) β - parametr proměnné zlom2_krize - vyjadřuje, o kolik se změní hodnota do5

vozu v každém čtvrtletí od zlomu (hospodářská krize 2008) β - parametr proměnné time – vyjadřuje časový trend, tzn. o kolik se čtvrtlet6

ně zvýší dovoz v tis. Kč – koeficient má hodnotu 25690,8 β - parametr proměnné a – vyjadřuje, o kolik roste čtvrtletně dovoz v tis. Kč 7

od zlomu 1 (vstup do EU) β - parametr proměnné b – vyjadřuje, o kolik roste čtvrtletně dovoz v tis. Kč 8

od zlomu 2 (ekonomická krize) β -parametr proměnné dq4 – vyjadřuje, o kolik klesne hodnota dovozu v tis. 9

Kč v každém třetím čtvrtletí – hodnota koeficientu se mění Statistická verifikace Parametr Směrodatná chyba

β β β β β β β β β

Tab. 3

1

p-hodnota

0

334636

25,62

1,79e-028

1

253521

-3,923

0,0003

2

252920

-1,334

0,1889

3

257467

-3,517

0,0010

4

1,32640e+06

-5,324

3,10e-06

5

1,87803e+06

3,517

0,0010

6

22030,9

7,964

3,89e-010

7

48697,7

8,652

3,96e-011

8

52637,6

-4,392

6,74e-05

Statistická verifikace modelu 9

Hypotézy: H 0 : parametr je nevýznamný

H

t-podíl

: parametr je významný

52

Praktická část

Parametry

β

0

,

β , β , β , β , β , β ,β 1

3

4

5

6

7

8

mají nižší p-hodnotu, než je

hladina významnosti 0,05 a jsou tedy statisticky významné (zamítáme hypotézu H 0 ).

Parametr β má p-hodnotu vyšší, než je hladina významnosti 0,05 a je tedy pro 2

model statisticky nevýznamný (zamítáme hypotézu Rovnice modelu vypadá takto:

H

1

).

V1=const+ β dq1+ β dq2+ β dq3+ β zlom_EU+ β zlom_krize+ β ti1

2

3

4

me+ β a+ β b 7

Pomocí parametrů a jejich koeficientů tích 8 čtvrtletí: 2012:3 2012:4 2013:1 2013:2 2013:3 2013:4 2014:1 2014:2 Tab. 4

Předpovědi na příštích 8 čtvrtletí

5

6

8

byly spočítány předpovědi na příš28700533 26349634 29699231 28092962 30162763 27811874 31161471 29555202

Praktická část

53

3,5e+007

3e+007

v1

2,5e+007

2e+007

1,5e+007

1e+007

5e+006 2000

Obr. 25

2002

2004

2006

2008

2010

2012

2014

Graf časové řady včetně předpovědí

Dovoz potravin z Polska má na celkovém dovozu potravin ze zemí EU 27 podíl přibližně 12-13 % na začátku sledovaného období. Po vstupu ČR do EU dochází ke zvyšování tohoto podílu, ke konci sledovaného období tvoří dovoz potravin z Polska podíl okolo 18-20 % (viz příloha D). To znamená, že podíl polských potravin se stále zvyšuje bez ohledu na to, že tyto potraviny se vyznačují nízkou kvalitou, často dokonce zdravotní závadností až nebezpečností.

54

Závěr

4 Závěr Bakalářská práce Zhodnocení vývoje dovozu potravin do ČR se v teoretické části zabývala nejdříve vymezením problematiky zahraničního obchodu, zejména stádii ekonomické integrace, zapojením ČR do procesu integrace a dále legislativou EU týkající se zahraničního obchodu. Další podkapitolu tvořily informace z médií, týkající se polských potravin, jejich kvality, označování a bezpečnosti. Následující část byla věnována metodě dotazování, zásadám pro tvorbu dotazníku, typologii otázek a metodám zpracování dat získaných dotazníkem. Zvláštní podkapitola byla zaměřena na testování závislosti, které bylo později použito při vyhodnocování výsledků dotazníku. Poslední podkapitola teoretické části byla věnována časovým řadám a jejich analýze, členění časových řad, jejich modelování a vyrovnávání. Praktická část se zabývala nejprve dotazováním. Nejdříve byl podle zásad vytvořen dotazník zaměřený na chování spotřebitelů při nákupu potravin. Prvním krokem bylo otestování dotazníku na několika respondentech. Dotazník se zabýval především tím, jak spotřebitelé reagují na dovozové potraviny, co je pro ně při nákupu potravin důležité a o jaké informace se u potravin zajímají. Nejprve byly výsledky zhodnoceny z hlediska demografických údajů a poté podle spotřebitelských postojů. Průběžně byly tyto postoje porovnávány právě z hlediska jednotlivých demografických skupin. Z dotazníkového šetření vyplynulo několik zásadních skutečností. Překvapivě pozitivní bylo zjištění, že etikety na potravinách čte alespoň občas skoro 92 % dotázaných. Z nich ale pouze 53 % čte údaj o původu potraviny. To může být způsobeno několika faktory. Jednak je možné, že je tento údaj pro ně nedůležitý, jednak to může být způsobeno tím, že tento údaj je často uveden velmi malým písmem nebo je uveden tak, že může být pro zákazníka matoucí, nejasný. Někteří respondenti tento údaj jistě také nehledají u potravin, které znají jako typicky české. Z jiné otázky vyplývá, že pouze pro 24 % dotázaných je původ potraviny vždy důležitý, 60 % respondentů uvádí, že je pro ně důležitý jen u některých druhů potravin, především těch méně trvanlivých. Velice zajímavé jsou výsledky odpovědí na otázku, kterým zemím původu se respondent u potravin vyhýbá. U této otázky záměrně nebyly uvedeny žádné možnosti odpovědí. Bylo důležité, aby dotazovaní odpovídali spontánně a uváděli ty země, které si nejdříve vybaví. Naprostá většina respondentů uvedla Polsko (konkrétně 81 dotazovaných), mnoho respondentů tuto zemi uvedlo jako první nebo dokonce jedinou, na kterou si vzpomněli. Poměrně mnoho dotazovaných uvedlo Čínu (22) a nebo celou Asii, asijské země (12). Z další otázky vyplynul zajímavý závěr: pouze 31 % dotázaných důvěřuje kvalitě českých potravin. To může být jedním z důvodů, proč nesledují údaje o zemi původu. Toto je podle mě velmi zásadní zjištění. Pokud totiž spotřebitelé nedůvěřují kvalitě českých potravin, které jsou často nabízeny za vyšší ceny než

Závěr

55

zboží zahraničních producentů, ještě více to ztěžuje postavení českých výrobců na trhu. Následující otázka v dotazníku však vyvrací výsledek předchozí. 83 % dotázaných totiž uvedlo, že dávají přednost českým potravinám, pokud je to možné. Tento výsledek může ukazovat na jistou loajalitu spotřebitelů s českými výrobci nebo také to, že kvalitě českých potravin důvěřují přece jen více, než těm zahraničním. 55 % respondentů uvedlo, že zahraniční výrobky kupují kvůli jejich kvalitě. Jedná se zřejmě o potraviny, které jsou na vyšší cenové úrovni, které odpovídá i jejich kvalita. 48 % respondentů uvádí jako důvod cenu, zde se zřejmě jedná naopak o méně kvalitní potraviny. 51 % uvedlo neexistující verzi českého výrobku (může se jednat např. exotické ovoce, mořské ryby, národní speciality…). Otázka preference jednotlivých typů prodejen také souvisí s tím, jak nakupující přistupují k původu výrobku. 60 % respondentů preferuje velkoplošné prodejny. Tento typ prodejen nabízí široký sortiment (důvod pro 81 % dotázaných) jak českých, tak zahraničních výrobků. Cílem je přilákat zákazníky velkým výběrem za nízké ceny (ty uvedlo jako důvod 54 % dotázaných), často nabízí výhodné cenové akce (důvod pro 57 %). Menší prodejny, které preferuje 17 % dotázaných, mají menší výběr než supermarkety, vyšší ceny, často ale poskytují lepší dostupnost prodejny (důvod pro 86 % dotázaných). Tyto prodejny (např. Jednota) mívají ve svém sortimentu převážně tradiční české zboží. Zboží také nakupují v menším množství, kvůli jeho čerstvosti (tu uvedlo 43 % respondentů). Specializované obchody (např. řeznictví, pekařství…) upřednostňuje 18 % dotázaných. Tyto prodejny se vyznačují menším výběrem (myšleno právě jejich specializací), ten ale kompenzují čerstvostí potravin (tu uvedlo 86 % dotázaných), které pocházejí ze zdrojů blízkých svému umístění, často jsou produkovány přímo majitelem prodejny (podporu regionálních podnikatelů uvádí jako důvod preference 32 % respondentů). Farmářské trhy (preferuje je 5 % respondentů) lákají sortimentem čerstvých sezónních potravin (důvod 100 % dotázaných), které pocházejí z nejbližšího okolí místa konání trhů (podpora jako důvod pro 67 %). Nevýhodou je jejich nepravidelné konání, často pouze jeden den v měsíci. Zajímavé je také to, že známým značkám důvěřuje jen 17 % dotázaných. Známé značky by přitom měly představovat pro spotřebitele tradiční kvalitu. Pravdou ale je, že i tradiční výrobci už přistoupili ke snižování nákladů, aby mohli částečně udržet krok s cenami polských výrobců. Navíc potraviny některých známých značek se v Polsku dokonce vyrábí s použitím levnějších náhražek. Proto kvalita a chuť tradičních výrobků už přestává být konkurenční výhodou. Dále z dotazníku vyplývá, že i když informace z médií mohou být často zkreslené, nechá se mediálními kauzami při nákupu ovlivnit 54 % dotázaných, 39 % se nechá ovlivnit někdy. Mediálními kauzami jsou myšleny informace z médií o podvodných praktikách výrobců nebo prodejců potravin, např. neodpovídající složení apod.

56

Závěr

Dotazník zakončila otázka týkající se nejdůležitějších kritérií respondentů při nákupu potravin. Pro 72 % dotázaných je nejdůležitějším kritériem cena, na druhém místě chuť (67 %). Původ potraviny je až na 4. místě (38 %) a např. výživové hodnoty až na posledním místě (23 %). Z výsledků lze vyčíst, že před kvalitou a ostatními kritérii spotřebitelé jednoznačně upřednostňují cenu. Následující podkapitola byla věnována časovým řadám. Jednalo se o čtvrtletní časové řady obsahující údaje o hodnotách dovozu potravin nejdříve z Polska a poté celkově z 27 zemí EU. Obě tyto řady vykazují rostoucí trend, který byl ovlivněn dvěma zásadními zlomy, a to vstupem ČR do EU v roce 2004 a hospodářskou krizí v roce 2008. Po vstupu ČR do EU začaly obě řady prudce růst. V období hospodářské krize se sice růst zpomalil, stále k němu však docházelo. Odvětví potravin je totiž méně citlivé na změny v hospodářském cyklu. Navíc polské potraviny se vyznačují nižší cenou. Ze srovnání těchto dvou časových řad vyplynulo, že Polsko má velice vysoký podíl na celkovém dovozu z EU. Na začátku sledovaného období činil tento podíl přibližně 12-13 %. Podíl se začal ještě více zvyšovat se vstupem ČR do Evropské unie. Na konci sledovaného období činil už 18-20 %. Také tento jev ukazuje na to, že spotřebitelé jednoznačně upřednostňují nízkou cenu potravin. Z dotazníkového šetření i z analýzy časových řad vyplývá, že spotřebitelé upřednostní nízkou cenu potravin i s rizikem nízké kvality či možné nebezpečnosti potravin. Menší část spotřebitelů upřednostňuje kvalitu. Pro české výrobce tedy existují pouze dvě možná doporučení. První z nich je snižování nákladů tak, aby se mohli s cenami vyrovnat zahraničním výrobcům. Tato cesta však musí logicky vést ke snižování kvality potravin, což může být důvodem pro ztrátu spotřebitelů, kteří důvěřují známým značkám potravin kvůli jejich tradiční chuti a kvalitě. Chuť potraviny je totiž druhým nejdůležitějším kritériem pro respondenty při nákupu potravin. Druhou možností je zachování nebo zlepšení kvality výrobků, která může být také konkurenční výhodou i přes vyšší cenu pro koncového zákazníka. U těchto výrobků, u kterých je zachováno tradiční složení a kvalita, by bylo vhodné zdůrazňovat tuto skutečnost tak, aby byla pro zákazníka na první pohled zřejmá. To znamená viditelné označení výrobce, značky a země původu. Z výsledků totiž také vyplývá, že velká část spotřebitelů upřednostňuje české potraviny i přes nedůvěru v jejich kvalitu (ať už ze zvyku nebo loajality k českým výrobcům). Záleží na výrobci, jestli se vydá cestou získávání většího počtu zákazníků za cenu snižování kvality nebo menšího počtu zákazníků při zachování kvality a tím i dobrého jména své značky.

Literatura

57

5 Literatura 1)

BÁRTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J.

Chování spotřebitele a výzkum trhu. Vydání 2. Praha: Oeconomica, 2004, 243 s. ISBN 80-245-0778-1. 2) BRABENEC, V., ŠAŘECOVÁ, P. Statistické metody v marketingu a obchodu: vybrané přednášky a příklady. Vydání 1. Praha: ČZU PEF ve vydavatelství Credit, 2001, 130 s. ISBN 978-80-213-0747-6. 3) HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J. Statistika pro ekonomy. Vydání 8. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-8694643-6. 4) GOŇCOVÁ, M., A KOL. Evropská integrace, úvod do studia. Vydání 1. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 176 s. ISBN 978-80-210-5347-2. 5) JANKŮ, M., JANKŮ, L. Vybrané kapitoly z práva EU. Vydání 1. Ostrava: KEY Publishing, 2009, 233 s. ISBN 978-80-7418-049-1. 6) KAŇOK, M., Statistické metody v managementu. Vydání 1. Praha: ČVUT, 2002, 242 s. ISBN 80-01-02539-X. 7) KOZEL, R., MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80247-3527-6. 8) LACINA, L., KÖNIG, P., OSTŘÍŽEK, J., PŘENOSIL, J., STREJČEK, P. Učebnice evropské integrace. Vydání 3. Brno: Barrister & Principal, 2011, 468 s. ISBN 978-80-87474-31-0. 9) MALÝ, V. Marketingový výzkum: teorie a praxe. Vydání 1. Praha: Oeconomica, 2004, 181 s. ISBN 80-245-0761-7. 10) HAVEL, P., 2012. Konec levných polských potravin? [online]. Vitalia.cz [citováno 22. 8. 2012]. Dostupné z < http://www.vitalia.cz/clanky/polskepotraviny/>. 11) ČTK, 2012. Dovoz polských potravin do Česka roste, aférám navzdory. [online]. Aktualne.cz [citováno 22. 8. 2012] Dostupné z . 12) BLÁHOVÁ, Š., 2012. Chcete poznat polské potraviny? Nemáte šanci. [online]. lidovky.cz [citováno 22. 8. 2012] Dostupné z . 13) ČT, 2012. Češi a polské potraviny – dilema mezi kvalitou a cenou. [online]. Česká televize [citováno 23. 8. 2012] Dostupné z .

58

Literatura

14) Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu. [online]. [cit. 23. 8. 2012]. Dostupné z . 15) Program Gretl. Dostupný z . 16) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. [online]. Dostupné z <www.egap.cz>. 17) CzechTrade [online]. Dostupné z <www.czechtrade.cz>. 18) Česká exportní banka [online]. Dostupné z <www.ceb.cz>. 19) Wikipedia: Test dobré shody [online]. [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné z . 20) Wikipedia: Kontingenční tabulka [online]. [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné z . 2

21) Wikipedia: X rozdělení [online]. [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné z . 22) Wikipedia: Testování statistických hypotéz [online]. [cit. 5. 12. 2012]. Dostupné z . 23) SASD – Statistická Analýza Dat: Kontingence [online]. [cit. 7. 12. 2012]. Dostupné z <wiki.sasd.cz/doku.php?id=sasd:statistika_kontingence>.

Literatura

59

Přílohy

60

Dotazník

A Dotazník DOTAZNÍK Dobrý den, prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká Vašich nákupních zvyklostí při nákupu potravin. Je určen pro všechny, kteří osobně nakupují potraviny pro domácnost. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám nezabere více než 10 minut. Výsledky pomohou k vypracování mé bakalářské práce. Děkuji Vám za ochotu a čas strávený vyplňováním dotazníku. Pavlína Laštůvková Pokud není uvedeno jinak, vyznačte, prosím, vždy jednu odpověď 1. Věnujete pozornost etiketám na potravinách? a) Ano, vždy (pokračujte č. 2) b) Ne (pokračujte č. 3) c) Občas (pokračujte č. 2) 2. Které informace na nich čtete? (můžete uvést více možností) a) Původ zboží b) Složení zboží, výživové hodnoty c) Trvanlivost d) Jiné (vypište) ………………………………………………………………………………………… 3. Záleží Vám na zemi původu potravin? a) Ano, vždy (pokračujte č. 5) b) Ne, nikdy (pokračujte č. 8) c) Jen u některých druhů potravin (pokračujte č. 4) 4. U kterých druhů potravin? (můžete uvést více možností) a) Maso a masné výrobky, ryby b) Mléčné výrobky c) Potraviny určené dětem d) Nápoje e) Ostatní trvanlivé potraviny f) Ovoce a zelenina g) Jiné (vypište) ………………………………………………………………………………………… 5. Kterým zemím původu se u potravin vyhýbáte? Prosím vypište (můžete uvést až 4 možnosti) a) …………………………………………… b) ……………………………………………

Dotazník

61

c) …………………………………………… d) …………………………………………… 6. Myslíte si, že české potraviny jsou zárukou kvality? a) Ano b) Ne c) Nevím 7. Dáváte přednost českým potravinám, pokud je to možné? a) Ano b) Ne 8. Pokud koupíte zahraniční potravinu, jaký je Váš důvod? (můžete uvést více možností) a) Cena b) Kvalita c) Neexistující česká verze výrobku d) Jiné (vypište) ………………………………………………………………………………………… 9. Který typ prodejny preferujete pro nákup potravin? a) Velkoplošné prodejny (supermarkety) b) Menší obchody (pultové prodejny a samoobsluhy) c) Specializované obchody (např. řeznictví, ovoce-zelenina, pekařství…) d) Trhy místních farmářů nebo drobných zahrádkářů 10. Z jakých důvodů upřednostňujete Vámi vybraný typ prodejny? (můžete uvést více možností) a) Ceny potravin b) Čerstvost potravin c) Velký výběr d) Slevy, cenové akce e) Blízkost prodejny (např. v místě bydliště nebo pracoviště) f) Podpora regionálních zemědělců nebo podnikatelů g) Jiné (vypište) ………………………………………………………………………………………… 11. Myslíte si, že známá značka zaručuje vyšší kvalitu potraviny? a) Ano b) Ne c) Nevím, nedokážu rozhodnout 12. Ovlivňují Vás při nákupu potravin mediální kauzy o podvodných praktikách výrobců (např. používání levnějších náhražek, složení neodpovídající obsahu, zdravotně závadné potraviny…)? a) Ano

62

Dotazník

b) Ne c) Někdy 13. Jaké je pro Vás nejdůležitější kritérium při nákupu potravin? (vyberte max. 3 odpovědi) a) Cena b) Složení (např. množství tzv. „Éček“) c) Vzhled výrobku d) Země původu e) Chuť (dle předchozí zkušenosti) f) Výživové hodnoty (např. množství tuků, cukrů, vlákniny…) g) Jiné (vypište) …………………………………………… Nyní následuje několik otázek charakterizujících Vaši osobu. Znovu Vás ujišťuji o naprosté anonymitě, údaje slouží pouze ke statistickému zpracování. 14. Jste a) Žena b) Muž 15. Do jaké věkové kategorie patříte? a) Do 25 let b) 25-40 let c) 40-55 let d) 55-65 let e) 65 let a více 16. Žijete v jedné domácnosti s dětmi? a) Ano b) Ne 17. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) Základní b) Učební obor bez maturity c) Střední škola s maturitou d) Vyšší odborná nebo vysoká škola 18. Kolik členů má Vaše domácnost? a) Jednočlenná domácnost b) Dva c) Tři d) 4 a více členů

Dotazník

19. Jaký je celkový peněžní příjem Vaší domácnosti? (započítejte, prosím, veškeré příjmy a vypište číslo) ………………………………………………………. 20. Jste: a) Student denního studia b) Zaměstnanec nebo OSVČ c) Nezaměstnaný d) Důchodce (i pracující) e) V domácnosti/na mateřské dovolené

63

64

Tabulka rozdělení četností odpovědí v dotazníku

B Tabulka rozdělení četností odpovědí v dotazníku a ni 1 39 2 59 3 29 4 48 6 32 7 85 8 58 9 72 10 44 11 21 12 65 13 87 14 88 15 25 16 46 17 4 18 24 20 10 Tab. 5

b

pi 32,2 53,0 24,0 66,0 31,3 83,3 48,0 60,0 36,0 17,0 54,0 72,0 73,0 21,0 38,0 3,0 19,8 8,0

ni 10 64 19 43 31 16 67 21 52 73 8 50 33 50 75 24 36 93

pi 8,3 58,0 16,0 59,0 30,3 15,7 55,0 17,0 43,0 60,0 7,0 41,0 27,0 41,3 62,0 20,0 29,8 77,0

c ni 72 94 73 24 38 62 22 73 27 47 36 32 62 24 5

d

e

f

g

Σ

pi ni pi ni pi ni p i ni p i 59,5 - - 121 85,0 3 2,7 - - 111 60,0 - - 121 33,0 6 8,0 15 21,0 38 52,0 1 1,0 73 37,3 - - 102 - - 102 51,0 6 5,0 - - 121 18,0 6 5,0 - - 121 60,0 47 39,0 57 47,0 16 13,0 1 0,8 121 22,0 - - 121 39,0 - - 120 30,0 46 38,0 81 67,0 28 23,0 2 1,7 121 - - 121 26,4 10 8,3 4 3,0 - - 121 - - 121 51,0 31 26,0 - - 121 19,8 37 30,6 - - 121 4,0 7 6,0 6 5,0 - - 121

Četnosti odpovědí na otázky v dotazníku

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

65

C Kontingenční tabulky a rozdělení četností Čtení etiket A (do 25 let) B (25-40 let) C (40-55 let) D (55-65 let) E (65 a více let) Celkem

Věk

Tab. 6

Čtení etiket A (žena) B (muž) Celkem

Děti

Tab. 8

C (občas)

8 16 12 2 1 39

2 4 2 1 1 10

15 30 18 7 2 72

Celkem 25 50 32 10 4 121

A (ano)

B (ne)

28 11 39

C (občas) 4 6 10

56 16 72

Celkem 88 33 121

Závislost čtení etiket na pohlaví respondenta

Čtení etiket A (ano) B (ne) Celkem

A (ano)

B (ne)

14 25 39

C (občas) 4 6 10

28 44 72

Celkem 46 75 121

Závislost čtení etiket na přítomnosti dětí v domácnosti

Čtení etiket A (ZŠ) B (SOU) C (ŠŠ) D (VŠ/VOŠ) Celkem

Vzdělání

Tab. 9

B (ne)

Závislost čtení etiket na věku respondenta

Pohlaví

Tab. 7

A (ano)

A (ano)

B (ne)

2 8 17 12 39

C (občas) 0 2 6 2 10

2 14 39 17 72

Celkem 4 24 62 31 121

Závislost čtení etiket na vzdělání respondenta

Domácnost s dětmi Domácnost bez dětí

Důležitost původu 19 5

Počet domácností 46 75

Relativní četnost 41,3 % 6,7 %

66

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

Tab. 10

Důležitost původu potravin určených dětem podle typu domácnosti

Důležitost ceny 4500-6775 6775-9050 9050-11325 11325-13600 13600-18150 18150-22700 22700-31800 31800-50000 Tab. 11

Důvod

7 12 11 25 7 6 3 0

Obchod

A B C (velkoplošné) (menší) (specializované) 39 3 2 18 9 19 58 6 8 41 5 1 34 18 4 3 2 7 0 1 0 72 21 22

A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ)

Počet respondentů 1 13 23 12

4 24 62 31

Relativní četnost 25 % 54 % 37 % 39 %

Důležitost složení potraviny podle vzdělání respondenta

Důležitost výž. hodnot A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ) Tab. 14

D (trhy) 0 6 1 0 1 4 0 6

Důvody preferencí podle typu prodejny

Důležitost složení

Tab. 13

7 20 15 29 9 14 3 1

Relativní četnost 100 % 60 % 73 % 86 % 78 % 43 % 100 % 100 %

Cena jako kritérium podle příjmových skupin

A (ceny) B (čerstvost) C (výběr) D (slevy) E (blízkost) F (podpora) G (jiné) Počet resp. Tab. 12

Počet respondentů

Počet respondentů 1 4 14 9

Důležitost výživových hodnot podle vzdělání respondenta

4 24 62 31

Relativní četnost 25 % 17 % 23 % 29 %

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

Vzdělání A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ) Celkem Tab. 15

A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ) Celkem

A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ) Celkem

A (žena) B (muž) Celkem

Celkem 3 21 54 23 101

Důvěra ke známým značkám A (ano) B (ne) C (nevím) 2 1 1 3 14 7 10 36 16 6 22 3 21 73 27

Celkem 4 24 62 31 121

Vliv mediálních kauz A (ano) B (ne) C (nevím) 51 3 33 14 5 14 65 8 47

Celkem 87 33 120

Vliv pohlaví respondenta na ovlivnění mediálními kauzami

Pohlaví A (žena) B (muž) Celkem Tab. 19

Přednost českým potravinám A (ano) B (ne) 3 0 18 3 44 10 20 3 85 16

Vliv vzdělání respondenta na důvěru ve známé značky

Pohlaví

Tab. 18

3 21 53 24 101

Vliv vzdělání respondenta na přednost českým potravinám

Vzdělání

Tab. 17

Celkem

Vliv vzdělání respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

Vzdělání

Tab. 16

Důvěra v kvalitu českých potravin A (ano) B (ne) C (nevím) 2 0 1 5 5 11 14 19 20 11 7 6 32 31 38

67

Přednost českým potravinám A (ano) B (ne) 66 11 19 5 85 16

Vliv pohlaví respondenta na přednost českým potravinám

Celkem 77 24 101

68

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

Věk A (do 25) B (25-40) C (40-55) D (55-65) E (65 a více) Celkem Tab. 20

A (do 25) B (25-40) C (40-55) D (55-65) E (65 a více) Celkem

A (do 25) B (25-40) C (40-55) D (55-65) E (65 a více) Celkem

Vliv mediálních kauz A (ano) B (ne) C (někdy) 13 2 10 29 3 18 18 2 12 5 0 5 0 1 2 65 8 47

Celkem 25 50 32 10 3 120

Přednost českým potravinám A (ano) B (ne) 16 4 35 8 26 2 5 2 3 0 85 16

Celkem 20 43 28 7 3 101

Vliv věku respondenta na přednost českým potravinám

Pohlaví A (žena) B (muž) Celkem Tab. 23

25 50 32 10 4 121

Vliv věku respondenta na ovlivnění mediálními kauzami

Věk

Tab. 22

Celkem

Vliv věku respondenta na důvěru ke známým značkám

Věk

Tab. 21

Důvěra ke známým značkám A (ano) B (ne) C (nevím) 4 19 2 10 28 12 5 18 9 1 6 3 1 2 1 21 73 27

Důvěra v kvalitu českých potravin A (ano) B (ne) C (nevím) 24 25 28 8 6 10 32 31 38

Vliv pohlaví respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

Celkem 77 24 101

Kontingenční tabulky a rozdělení četností

Vzdělání A (ZŠ) B (SOU) C (SŠ) D (VŠ/VOŠ) Celkem Tab. 24

A (žena) B (muž) Celkem

4 23 62 31 120

Důvěra ke známým značkám A (ano) B (ne) C (nevím) 10 59 19 11 14 8 21 73 27

Celkem 88 33 121

Vliv pohlaví respondenta na důvěru ke značkám

Věk A (do 25) B (25-40) C (40-55) D (55-65) E (65 a více) Celkem Tab. 26

Celkem

Vliv vzdělání respondentů na ovlivnění mediálními kauzami

Pohlaví

Tab. 25

Vliv mediálních kauz A (ano) B (ne) C (někdy) 1 0 3 12 2 9 37 4 21 15 2 14 65 8 47

69

Důvěra v kvalitu českých potravin A (ano) B (ne) C (nevím) 8 5 7 13 13 16 9 10 10 1 3 3 1 0 2 32 31 38

Vliv věku respondenta na důvěru v kvalitu českých potravin

Celkem 20 42 29 7 3 101

70

Časové řady

D Časové řady Období 1/1999 2/1999 3/1999 4/1999 1/2000 2/2000 3/2000 4/2000 1/2001 2/2001 3/2001 4/2001 1/2002 2/2002 3/2002 4/2002 1/2003 2/2003 3/2003 4/2003 1/2004 2/2004 3/2004 4/2004 1/2005 2/2005 3/2005 4/2005 1/2006 2/2006 3/2006 4/2006 1/2007 2/2007 3/2007 4/2007

Stat. hodnota CZK Stat. hodnota CZK Podíl (tis.) dovoz z PL (tis.) dovoz z EU 27 PL/EU27 12 % 978 722 8 050 648 12 % 1 032 906 8 788 255 12 % 911 327 7 676 784 13 % 1 146 783 9 080 729 12 % 1 003 750 8 574 012 13 % 1 282 195 9 613 310 12 % 1 107 669 9 007 645 13 % 1 321 124 9 858 757 13 % 1 291 105 9 809 131 12 % 1 219 434 9 864 916 13 % 1 254 995 9 972 714 13 % 1 298 568 10 115 191 11 % 1 228 730 10 738 971 12 % 1 161 045 9 907 665 12 % 1 295 788 10 457 791 12 % 1 259 784 10 279 905 12 % 1 253 325 10 340 982 12 % 1 204 763 10 351 596 14 % 1 553 915 10 831 178 14 % 1 635 324 11 743 652 13 % 1 498 288 11 776 240 13 % 1 739 855 13 622 424 17 % 2 366 425 14 118 178 14 % 2 470 346 17 151 274 16 % 2 333 745 14 861 980 16 % 2 631 720 16 267 011 18 % 3 025 727 17 267 856 18 % 3 250 524 18 311 144 19 % 3 251 061 17 103 451 17 % 3 190 351 18 668 155 19 % 3 496 143 18 626 162 18 % 3 729 715 20 881 374 17 % 3 385 577 20 092 729 17 % 3 628 333 21 501 823 17 % 3 818 026 22 283 767 17 % 3 828 615 22 852 759

Časové řady

1/2008 2/2008 3/2008 4/2008 1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 1/2012 2/2012 Tab. 27 úřad)

71

3 596 880 3 522 679 4 012 547 3 954 252 3 799 197 4 139 261 4 264 456 4 325 775 4 074 983 4 206 437 4 642 018 4 825 825 4 457 096 4 852 568 5 142 679 5 369 657 5 040 063 5 032 737

20 875 718 22 231 531 21 792 774 23 502 144 22 506 816 23 226 985 22 455 608 23 396 736 22 727 660 23 693 690 24 133 912 25 421 232 24 012 119 25 998 808 25 645 836 28 173 122 26 897 642 28 504 558

17 % 16 % 18 % 17 % 17 % 18 % 19 % 18 % 18 % 18 % 19 % 19 % 19 % 19 % 20 % 19 % 19 % 18 %

Dovoz potravin z Polska a zemí EU 27 do ČR, čtvrtletní údaje (zdroj: Český statistický

72

Modely časových řad

E Modely časových řad

Model 1 Model 2 Model 3 Model 4 Model 5 Model 6 Model 7 Tab. 28

Adjustovaný koeficient determinace 0,946956 0,956684 0,958443 0,959653 0,967099 0,988109 0,987865

Akaikovo kritérium

Schwarzovo kritérium

1531,021 1520,967 1519,592 1517,996 1506,979 1452,861 1454,771

1540,966 1532,901 1533,515 1531,919 1520,902 1468,773 1472,672

HannanQuinnovo kritérium 1534,856 1525,569 1524,961 1523,366 1512,348 1458,997 1461,675

Srovnání modelů časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin z Polska

Model 1: Závisle proměnná v1 Nezávisle proměnné const***, time***, dq1, dq2, dq3 Model 2: ZP v1 NZP const***, time***, dq1*, dq2*, dq3, zlom1_eu*** Model 3: ZP v1 NZP const***, time***, dq1*, dq2*, dq3, zlom1_eu***, zlom2_krize* Model 4: ZP v1 NZP const***, time***, dq1*, dq2*, dq3, zlom1_eu***, zlom2_krize** Model 5: ZP v1 NZP const***, time***, dq1*, dq2, dq3, zlom1_eu***, zlom2_krize** Model 6: ZP v1 NZP const***, time***, dq1***, dq2***, dq3, zlom1_eu***, zlom2_krize***, a*** Model 7: ZP v1 NZP const***, time***, dq1***, dq2***, dq3, zlom1_eu***, zlom2_krize, a***, b

Modely časových řad

73

Q-Q graf pro uhat2 400000 y=x

300000

200000

100000

0

-100000

-200000

-300000

-400000 -400000

-300000

-200000

-100000

0

100000

200000

300000

Normální kvantily

Obr. 26

Reziduální Q-Q graf pro model časové řady (dovoz z PL)

Model 1 Model 2 Model 3 Model 4 Model 5 Model 6 Model 7 Model 8 Model 9 Tab. 29

Adjustovaný koeficient determinace 0,957535 0,967659 0,971359 0,972322 0,972261 0,971895 0,987027 0,988544 0,989866

Akaikovo kritérium 1681,703 1667,882 1661,322 1660,338 1660,457 1661,165 1620,259 1614,355 1607,736

Schwarzovo kritérium 1691,648 1679,816 1673,256 1674,261 1674,380 1675,088 1636,170 1632,256 1625,637

HannanQuinnovo kritérium 1685,538 1672,484 1665,925 1665,707 1665,826 1666,534 1626,395 1621,259 1614,639

Srovnání modelů časové řady čtvrtletních údajů o dovozu potravin ze zemí EU 27

Model 1 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time

400000

74

Model 2 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU Model 3 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU Model 4 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize Model 5 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize Model 6 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize Model 7 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize, a Model 8 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize, a, b Model 9 ZP v1 NZP const, dq1, dq2, dq3, time, zlom_EU, zlom_krize, a, b

Modely časových řad

Modely časových řad

75

Q-Q graf pro uhat1 2e+006 y=x

1,5e+006

1e+006

500000

0

-500000

-1e+006

-1,5e+006 -1,5e+006

-1e+006

-500000

0 Normální kvantily

Obr. 27

Reziduální Q-Q graf modelu časové řady (dovoz z EU 27)

500000

1e+006

1,5e+006