Modelové řešení dovozu stroje z ČLR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Modelové řešení dovozu stroje z ČLR Bakalářská práce

Autor:

Jan Vokřínek bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Marcela Sluková

Odborný konzultant:

Mgr. Vladimír Stehlík Frontier East, s.r.o.

Praha

Červen, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze, dne 01. 06. 2009

Jan Vokřínek

Poděkování: Rád bych touto formou poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Marcele Slukové za vedení práce a konzultace a Mgr. Vladimíru Stehlíkovi za odbornou pomoc a umoţnění přístupu k dokumentaci společnosti Frontier East, s.r.o.

Anotace Čína se v úvodu nového tisíciletí zařadila po bok největších světových ekonomických velmocí a její rozvoj, byť přibrzděn ekonomickou krizí, nadále pokračuje a Čína tak zŧstává nejrychleji rostoucí ekonomikou mezi významnými zeměmi světa. Teoretická část práce poskytuje komplexní pohled na Čínu jako světovou ekonomickou velmoc. Vzhledem ke značným kulturním a obchodním odlišnostem, je předpokladem úspěšného obchodu s čínským partnerem alespoň částečné pochopení čínské mentality. Proto se práce zaměřuje na vývoj Číny od 1.poloviny 20. století z dŧvodu nastínění historických souvislostí s dnešní hospodářsko-politickou situací této země, které by mělo přispět ke snadnějšímu pochopení uvaţování čínského obchodního partnera. Obsahem praktické části je modelové řešení dovozu stroje z ČLR a jeho následná aplikace na obchodní případ uskutečněný v roce 2008. Navrhnuté řešení zohledňuje odlišnosti asijského regionu od běţných evropských obchodních zvyklostí. Při praktické implementaci modelového řešení se ukázalo, ţe model nemá výrazné slabé stránky a ţe je moţné podle něho poptávaný importní případ zrealizovat. Tato práce tedy mŧţe slouţit potenciálnímu zájemci o import podobného zboţí jako vodítko k postupu navázání obchodního kontaktu a realizaci obchodního případu.

Annotation At the beginning of the new millennium China has ranked among the world’s economically most powerful countries and its development even though slowered by the economic crisis still continues and Chinese economy remains the fastest growing among the leading countries. The theoretical part of my bachelor’s paper offers a complex view over China as an economical power. Taking into consideration the significant cultural and business differences, the key to a successful business with a Chinese partner is at least a partial knowledge of Chinese mentality. Therefore my paper is focused on the development of China from the first half of the 20th century on, to be able to outline the historic consequences together with the present economic-political situation of this country that should help the better understanding of the business partner’s reflection. The practical part consists of the case study, the process of machinery device import from PRC and the follow-up application on the business case realized in the year 2008. The suggested resolution takes into consideration the difference between the Asian region and the common European business manners. During the practical implementation of the case study it turned out that the model lacks any significant weakness and allows the realization of a particular import case. Therefore this bachelor’s paper may be useful as a guideline to the potential prospective interested in the import of the similar type of goods.

Obsah: ÚVOD .................................................................................................................................................7 1 ČÍNA VE SVĚTLE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU ..........................................................8 1.1 HISTORICKÝ POHLED .................................................................................................................8 1.1.1 POLITICKÁ SITUACE PO ROCE 1945 ........................................................................................ 8 1.1.2 EKONOMICKÁ SITUACE A MEZINÁRODNÍ OBCHOD .............................................................. 11 1.2 SOUČASNOST - OD OSMDESÁTÝCH LET 20. STOLETÍ DODNES ..................................................13 1.2.1 POLITICKÁ SITUACE ............................................................................................................. 13 1.2.2 EKONOMICKÁ SITUACE, MEZINÁRODNÍ OBCHOD A PŘÍLIV ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO ČLR ............................................................................................................................................. 16 1.3 VÝHLED DO BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .........................................................................................19 1.3.1 POLITICKÁ SITUACE ............................................................................................................. 19 1.3.2 EKONOMICKÁ SITUACE A MEZINÁRODNÍ OBCHOD .............................................................. 20 1.3.3 OČEKÁVANÉ PROBLÉMY ...................................................................................................... 21 2 TVORBA A NASTAVENÍ OBCHODNÍHO MODELU PRO DOVOZ ..............................23 2.1 SPECIFIKACE ŘEŠENÉHO PROBLÉMU ........................................................................................23 2.2 CÍLE MODELU A PODMÍNKY JEJICH DOSAŢENÍ .........................................................................23 2.3 ORIENTACE NA TRHU A AKVIZICE POTENCIÁLNÍCH OBCHODNÍCH PARTNERŦ ........................24 2.3.1 ČÍNSKÁ MENTALITA, OBCHODNÍ ZVYKLOSTI ....................................................................... 24 2.3.2 OBVYKLÉ CHYBY PŘI NAVAZOVÁNÍ A REALIZACI KONTAKTŦ ............................................ 25 2.3.3 OSLOVENÍ ZPROSTŘEDKOVATELE ........................................................................................ 26 2.4 OSLOVENÍ VYBRANÝCH FIREM ................................................................................................29 2.4.1 SÍTO PODLE OBCHODNÍ (EXPORTNÍ) LICENCE, INTUICE ....................................................... 29 2.4.2 PROHLÍDKA VÝROBNÍHO ZÁVODU ....................................................................................... 30 2.4.3 NABÍDNUTÍ PODMÍNEK OBCHODU ........................................................................................ 31 2.5 VOLBA VÍTĚZNÉ FIRMY ............................................................................................................31 2.6 DETAILY A UZAVŘENÍ KONTRAKTU .........................................................................................32 2.6.1 CENA, FINANCOVÁNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY ..................................................................... 32 2.6.2 PŘEPRAVNÍ PODMÍNKY A PŘECHOD RIZIK ............................................................................ 35 2.6.3 OSTATNÍ DETAILY A UZAVŘENÍ KONTRAKTU ...................................................................... 36 2.7 FAKTICKÁ REALIZACE IMPORTU ..............................................................................................37 2.7.1 PLATBA ................................................................................................................................ 37 2.7.2 PŘEPRAVA ZAŘÍZENÍ A LOGISTIKA ....................................................................................... 37 2.8 LEGISLATIVNÍ RÁMEC, CLO, MONTÁŢ, INSTALACE A ZKUŠEBNÍ PROVOZ ZAŘÍZENÍ ................39 2.8.1 LEGALIZACE ZAŘÍZENÍ ......................................................................................................... 39 2.8.2 MONTÁŢ ZAŘÍZENÍ A ZKUŠEBNÍ PROVOZ ............................................................................. 39 2.8.3 BĚŢNÝ PROVOZ A GARANČNÍ PROHLÍDKY ........................................................................... 39 3 APLIKACE MODELOVÉHO ŘEŠENÍ.................................................................................41 3.1 STRUČNÝ TECHNICKÝ POPIS POPTÁVANÉHO ZAŘÍZENÍ ............................................................41 3.2 ZADÁNÍ POPTÁVKY ..................................................................................................................42 3.3 ZADÁNÍ POPTÁVKY ZPROSTŘEDKOVATELI ..............................................................................43 3.4 OSLOVENÍ DODAVATELE, PRŦBĚH JEDNÁNÍ ............................................................................43 3.5 PLNĚNÍ KONTRAKTU ................................................................................................................44 3.6 ROZPOČET PROJEKTU ...............................................................................................................45 3.7 ČASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU .......................................................................................46 4 ZHODNOCENÍ VYUŢITELNOSTI MODELOVÉHO ŘEŠENÍ ........................................47 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ..........................................................................................................48 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...........................................................................................49 SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................................50

6

Úvod Jak jiţ téma práce napovídá, následující kapitoly budou zaměřeny na problematiku obchodování s Čínou, která v současnosti, byť přibrzděna celosvětovou ekonomickou recesí, stále patří mezi nejsilnější a nejvíce sledované ekonomiky světa. Vybrané téma autor zvolil nejen z pohledu jeho současné pracovní pozice, díky které má moţnost Čínu opakovaně navštěvovat, ale především z dŧvodu moţného praktického vyuţití navrhovaného řešení v době, kdy se obchodování s Čínou stává pro vybrané společnosti téměř nevyhnutelné. Autor v práci čerpá ze svých profesních zkušeností na poli obchodu s obchodními partnery s Číny. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První, teoreticky zaměřená kapitola poskytuje komplexní pohled na Čínu jako světovou velmoc. Jedná se o vývoj Číny od 1.poloviny 20. století z dŧvodu nastínění historických souvislostí s dnešní hospodářsko-politickou situací této země. Ve druhé, prakticky zaměřené kapitole autor navrhuje univerzální postup při dovozu komodity z ČLR, který by měl slouţit jako jednoduchý návod jak případný dovoz realizovat. Třetí, taktéţ prakticky pojatá kapitola ukazuje aplikaci navrhnutého postupu na konkrétní importní případ realizovaný v roce 2008. Navrhnutý postup je následně zhodnocen ve čtvrté kapitole. Cílem práce je poskytnout komplexní pohled na Čínu v mezinárodním obchodě v historickém kontextu. Následně sestavení funkčního importního modelu, podle kterého by bylo moţné realizovat faktický obchodní případ, jeho aplikace a zhodnocení. Na závěr je zhodnocena správnost a praktická vyuţitelnost aplikovaného řešení na realizovaném obchodním případu. V případě, ţe by řešení vykazovalo podstatné nedostatky, budou navrţena doporučení k jeho pozměnění.

7

1

Čína ve světle mezinárodního obchodu

Obsahem této kapitoly je stručné shrnutí politického a ekonomického vývoje Číny od roku 1945 dodnes. Tato kapitola byla do práce zahrnuta z dŧvodu snadnějšího pochopení rozdílného přístupu k obchodování mezi Evropou a Asií. Vzhledem k obsáhlému a velice zajímavému vývoji nejlidnatější země světa je tato kapitola rozdělena na další tři podkapitoly, shrnující historický pohled od roku 1945 dodnes, dále pak na součastnou politickou a hospodářskou situaci Číny s výhledem do blízké budoucnosti.

1.1

Historický pohled

Snad ţádná jiná země nemá tolik tváří jako Čína – nejstarší stát naší planety. Pro pochopení dnešní hospodářsko politické situace Číny je nutné ohlédnout se zpět do její historie. Jelikoţ popis vývoje čínské říše od jejího počátku by vydal na samostatné téma, historický pohled je zaměřen na období po roce 1945 dodnes, které je pro pochopení dnešní situace stěţejní.

1.1.1 Politická situace po roce 1945 Vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 předcházela intenzivní občanská válka, ve které proti sobě stáli současní komunisté a stoupenci Kuomintangu, coţ byla Čínská národní strana zaloţená v roce 1912, stavící na principech nacionalismu, demokracie a sociální reformy. V čele Kuomintangu stál generál Čankajšek. V první části války, v letech 1946-1948 dosáhl Kuomintang částečné převahy, která se v polovině roku 1948 postupně smazávala a naopak začali vítězit komunisté. Tento trend trval aţ do roku 1949, kdy komunisté své vítězství drtivě potvrdili a Kuomintang v čele s Čankajšekem byl de facto odsunut na Taiwan. Po roce 1945 Čínou otřásala sílící hospodářská krize, kterou zásadně přiţivovala probíhající občanská válka. Schodek rozpočtu rapidně narŧstal a inflace se stávala neudrţitelnou. „Ke stabilizaci měny zavedla kuomintangská vláda v roce 1948 zlatý jüan v kurzu čtyři jüany za jeden americký dolar. Veškerá čínská národní měna (ČNM), která byla doposud v oběhu, měla být směněna v kurzu jeden zlatý jüan ku třem milionŧm ČNM. V roce 1949

8

uţ Čínská centrální banka vydávala papírové bankovky v hodnotě jednoho sta tisíc zlatých jüanŧ pro kaţdodenní potřeby. 1)“ Se zavedením nové měny byla avizována drastická reforma, která měla zabránit nárŧstu výdajŧ a naopak měla maximalizovat příjmy a tím obnovit ekonomickou rovnováhu země. Posléze – 1. října 1949, poté, co většina území pevninské Číny přešla pod kontrolu Čínské lidové osvobozenecké armády, byla v Pekingu Mao Ce-tungem vyhlášena Čínská lidová republika. „Komunistická strana Číny měla jiţ rozsáhlé zkušenosti v řízení komunistických základen a vedení války před rokem 1949. Vŧdci strany však uznali, ţe nemají ţádnou zkušenost v kontrole přechodu k socialismu a zprŧmyslnění ve velkých městských centrech Číny. Proto se obrátili k jediné vládě s takovou zkušeností – Sovětskému svazu. 2)“ Vizí lidu byl co moţná nejrychlejší proces industrializace a pozvednutí do té doby silně zaostalé země na úroveň světových velmocí. Tento proces však markantně zpomalovala a ztěţovala řada negativně pŧsobících faktorŧ. Obrovská prorostlost státní správy korupcí byla jen jedním z nich. Jak je patrné z grafu uvedeného v příloze č. 1, po roce 1950 se také prudce začala zvyšovat populace, a Čína se zařadila mezi nejlidnatější země světa. V roce 1950 podepsal čínský vŧdce Mao Ce-tung Smlouvu o přátelství se Sověty a tím světu dal veřejně najevo, ţe dvě největší země světa se spojily politickým poutem. Politický vliv Sovětského svazu začal však poměrně rychle ochabovat. V polovině šedesátých let se Čína pomalými, ale rozhodnými kroky začala přibliţovat k socialismu. Velmi bouřlivě se začal rozvíjet prŧmysl a těţba nerostných surovin, země procházela rychlou industrializací. V rámci první pětiletky Číňané podle sovětského vzoru zřídili funkční plánovací aparát, ministerské portfolio a další úřady. V roce 1954 přijali novou ústavu, která do vysoké míry kopírovala sovětský vzor. V roce 1958 byl na 8. sjezdu Komunistické strany Číny vyhlášen tzv. „Velký skok“. Záměr nové socialistické výstavby s dŧrazem na agrární sektor byl v té době téměř nesplnitelným

1)

FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN s.r.o., 1998. ISBN 80-7106-249-9. s. 375

2)

LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. s. 150 9

cílem. Velký skok předpokládal markantní technický pokrok a velký hospodářský rŧst za masivní ideologické podpory klíčových vědcŧ a technikŧ. Uţ v roce 1959 slavila Čína první ovoce vize Velkého skoku, kdy čísla ekonomických ukazatelŧ vykazovala tendence rychlého vzestupu. Tato euforie netrvala však příliš dlouho a po několika následujících letech plných katastrofální nepřízně počasí a dalších ţivelních katastrof se produkce sníţila o plnou čtvrtinu pod úroveň před rokem 1958. Negativní dopad Velkého skoku spolu s nepřízní počasí a s ochablými vztahy se Sovětským svazem znamenaly na přelomu šedesátých let v Číně silnou hospodářskou krizi. V návaznosti na krizi v hospodářství v polovině šedesátých let propukla krize na poli kulturním. Vŧdce Mao Ce-tung dokázal však opět dokonale vyuţít svého silného postavení a své neotřesitelné pozice a situaci dokázal navenek vyřešit stanovením cílŧ kulturní revoluce, jimiţ bylo očištění Komunistické strany Číny, zapojení čínské mládeţe do procesu revoluce, nahrazení vŧdčích osob politické sféry loajálními osobami, nastolení změn v systému školství, zdravotnictví a kultury směrem k odklonu od dosavadního elitářství. Tyto stanovené cíle nejprve Mao prosazoval s pomocí tzv. „Rudých gard“, coţ byly de facto zmobilizované skupiny městské mládeţe. Armáda a strana zároveň nesměly toto hnutí potlačovat. „Ať uţ bylo Maovým záměrem cokoli, Rudé gardy rozpoutaly brutální vládu teroru, vnikaly do domovŧ bohatších spoluobčanŧ a intelektuálŧ, pálily knihy a rukopisy, poniţovaly, mlátily a dokonce zabíjely jejich obyvatele, a to vše ospravedlňovaly revolučním bojem proti „čtyřem starým“ – starým myšlenkám, staré kultuře, starým zvyklostem a starým návykŧm. 3)“ V roce 1969 Mao oficiálně na 9. sjezdu Komunistické strany Číny kulturní revoluci ukončil, ale aţ poté, co během uplynulých dvou let docházelo ke krvavým střetŧm, které by se daly přirovnat svou intenzitou k občanské válce. Tyto střety vedly aţ k vyhlášení výjimečného stavu v zemi a v roce 1971 k následnému vyhlášení programu na obnovu normálního stavu ve společnosti a k obnově veřejného pořádku.

3)

FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN s.r.o., 1998. ISBN 80-7106-249-9. s. 432 10

Krátce po této události vstupuje do nejvyšší sféry kulturně-politického povědomí dosavadní předseda čínské vlády – Čou En-lai. Jen pár měsícŧ poté zasahuje vŧdce Mao Ce-tunga mozková příhoda a v souvislosti s tímto je mu diagnostikována rakovina. Je jasné, ţe Čína bude muset velmi brzy zvolit Maova dŧstojného nástupce. Roku 1973 Mao společně s Čou En-laiem vybírají Teng Siao-pchinga. „Od poloviny roku 1973 čínská politika balancovala mezi Maovou manţelkou Ťiang Čching a jejími přívrţenci – později označeným za „bandu čtyř“ (preferovali politickou mobilizaci, třídní boj, antiintelektualismus, egalitářství a xenofobii). 4) “ Maova ţena Ťiang Čching a skupina kolem ní přesvědčili Maa pouhých několik měsícŧ před jeho smrtí k tomu, aby Teng Siao-pchinga odstranil z politiky. V téţe době zemřel i Čou En-lai a de facto se tím rozpadl jeden ze dvou zásadních politicko-kulturních proudŧ země. „Kulturní revoluce definitivně skončila smrtí Mao Ce-tunga v září 1976 a odstraněním „bandy čtyř“ v říjnu 1976. Třebaţe kulturní revoluce většinou minula velké mnoţství lidí, ţijících na venkově, měla váţné dŧsledky pro čínský sytém jako celek.5)“ Lze konstatovat, ţe se Čína během kulturní revoluce ocitla v silné izolaci od ostatního světa, a to ať jeho kapitalistické, tak i komunistické části.

1.1.2 Ekonomická situace a mezinárodní obchod Mezinárodní obchod byl jiţ od počátku padesátých let plně pod kontrolou státu, který měl v této ekonomické oblasti vytvořen dokonalý monopol. Jako centrální řídící orgán zahraničního obchodu fungovalo Ministerstvo zahraničního obchodu, které spadalo pod přímou kompetenci Úřadu financí a obchodu čínské vlády. Zahraniční obchodní operace byly, tak jako všechny ekonomické aktivity, plánovány ve střednědobém aţ dlouhodobém časovém horizontu Státní plánovací komisí. V prvotním stádiu byl čínský export podporován za účelem získání zahraničních měn a následnou moţností za ně nakoupit a importovat zahraniční technologie, které měly

4) 5)

LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. s. 159 LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. s. 159 11

napomoci urychlit industrializaci země. V této době byly stěţejními exportními artikly zemědělské komodity. Importovány byly zejména stroje a zařízení. Čína měla jiţ v padesátých letech poměrně širokou síť zahraničních obchodních partnerŧ. Nejvýznamnějším byl jistě tehdejší Sovětský svaz, významnými byly téţ země bývalého Východního bloku – zejména NDR a Československo. K zásadnímu zlomu a de facto k obratu v mezinárodním obchodě došlo na počátku šedesátých let, kdy se stala politická roztrţka mezi Pekingem a Moskvou. Toto mělo za následek rapidní pokles čísel ve statistikách importu i exportu. V reakci na tento stav ČLR začala usilovně hledat nové mezinárodní obchodní partnery, s jejichţ pomocí by dokázala vykompenzovat propad objemu zahraničního obchodu, zpŧsobeného ochladnutím vztahŧ se Sovětským svazem. Řešením se ukázal obrat zájmŧ směrem k anglicky mluvícím zemím. Nově oslovenými partnery byly Hongkong, Kanada, Austrálie a Velká Británie. Postupem času se začalo významným partnerem stávat i Japonsko, které profitovalo především z exportu technologií do Číny. Dalším šokem pro čínský zahraniční obchod byla v roce 1966 kulturní revoluce, která na několik let uvrhla Čínu do značné mezinárodní izolace. Konec revoluce v roce 1970 znamenal opět nastolení pozitivního trendu tempa rŧstu mezinárodního obchodu. Strategickým partnerem se staly USA. V roce 1978 došlo v Číně k zásadním reformám ekonomického prostředí, které měly podstatný vliv na mezinárodní obchodní operace ČLR. S počátkem osmdesátých let přišla téţ značná decentralizace zahraničního obchodu,

který v této době jiţ fungoval na

provinční bázi. Pŧvodní velké státní společnosti zahraničního obchodu stále však představovaly více neţ dvoutřetinový podíl objemu importně-exportních operací. Dalším zásadním reformním krokem bylo v roce 1984 uvolnění na poli licencí k mezinárodnímu obchodu. Prudce tak vzrostl počet společností, které vstoupily na mezinárodní trh. Toto uvolnění s sebou kromě pozitivního dopadu na objem exportu/importu přineslo i počátek nedŧvěry zahraničních partnerŧ v čínské společnosti, protoţe se poměrně často stávalo, ţe smluvené obchody nebyly realizovány vŧbec nebo jen

12

částečně, popřípadě v nevalné kvalitě. Toto vedlo později k zobecněnému pohledu na Čínu jako nespolehlivého obchodního partnera. Třetí vlna reforem proběhla v roce 1988 a za cíl měla především znovuzískání centrální kontroly nad mezinárodním obchodem. Čínská vláda stanovila dokonce objem peněz, které exportérŧm byla ochotna nabídnou jako krytí exportních ztrát. Toto se ukázalo jako funkční krok při plánovaném sniţování podílu prodělečných a nečistých exportních obchodŧ.

1.2

Současnost - od osmdesátých let 20. století dodnes

Poslední z velkých komunistických zemí vykazuje za posledních 20 let masivní ekonomický rŧst a je tudíţ mnohými nazývána jako supervelmoc 21. století. Za vlády Mao Ce-tunga se Čína zmítala pod vlivem diktátorových, mnohdy utopických, hospodářských a politických rozhodnutí. Mnoho Číňanŧ v dŧsledku tohoto faktu pozbylo svou do té doby neochvějnou dŧvěru ve vládu jako orgán schopný plně a cíleně ovládat zemi.

1.2.1 Politická situace Po smrti Mao Ce-tunga došlo k očekávanému ostrému mocenskému boji, ze kterého po mnohým peripetiích vyšel nakonec vítězně Teng Siao-pching. Po nástupu k moci Teng Siao-pching představil Číně svou vizi nové hospodářské koncepce, která se do určité míry opírala o starou koncepci Maovu, zejména pak v ohledech nutnosti vytvořit z Číny pevný a ekonomicky silný stát. Teng ve své vizi směřoval hospodářství cestou k pokrytí reálných potřeb obyvatelstva, coţ mu poměrně rychle a logicky získalo potřebnou podporu mas. Zásadní změnou oproti Maovu přístupu bylo vynechání politizace a ideologizace hospodářské politiky státu. „Ačkoliv Mao vyuţíval Tenga po mnoho let, vţdycky si byl vědom, ţe Teng je pragmatik, známý svou schopností učit se z faktŧ, místo aby jen hledal teoreticky správný návod na řešení aktuálního problému. Kdekdo v Číně znal Tengŧv cynický výrok o

13

vehementním hledání ideologické pravdy, na níţ si Mao tolik zakládal: „Ve skutečnosti nezáleţí na tom, zda je kočka bílá nebo černá,“ soudil Teng, „jen kdyţ umí chytat myši.6)“ Primárním principem revitalizace ekonomiky byl vyhlášen „Plán čtyř modernizací“, který stavěl na pilířích modernizace:  zemědělství  průmyslu  vědy a techniky  vojenství jako komplexu „Tento program byl zkonkretizován na jaře 1978 a vyhlášen ambiciózní desetiletý plán (1976-85) s řadou nereálných cílŧ, které nebraly do úvahy aktuální moţnosti čínského hospodářství. Byly prováděny četné experimenty v oblasti peněţního hospodářství, bankovnictví, plánování, řízení městské ekonomiky a v zemědělské politice. 7)“ V této době se prohlubovalo také otevírání čínské ekonomiky ostatnímu světu - na konci 70. let byly přijaty zákony umoţňující vstup zahraničního kapitálu do země. Po dobré zkušenosti v tzv. „zvláštních ekonomických zónách“ na jiţním pobřeţí země, byl v roce 1984 povolen intenzivnější vstup zahraničního kapitálu do čtrnácti velkých měst. Současně probíhaly také pokusy o uvolnění politické situace. Demokratičtí reformátoři se snaţili zmírňovat politický nátlak ve společnosti, oběti kulturní revoluce byly propouštěny z pracovních táborŧ. V roce 1985 však začalo reformní hnutí krachovat. Obyvatelé ovlivnění zahraničním ţivotním standardem vyvíjeli tlak na vládu, aby urychlovala tempo rŧstu země. V říjnu 1987 vzniká demokratické hnutí, které ještě zesílilo po zatčení a odsouzení jejího vŧdce Wej Ťing-šenga na 15 let do vězení. „Prodemokratické síly vyvolaly otevřené nepokoje na konci roku 1986 a znovu ve větším měřítku na jaře 1989. Studenti, k nimţ se nakonec připojily i jiné vrstvy nespokojené společnosti, vyšli mezi dubnem a červnem 1989 v desítkách měst do ulic, aby ţádali větší svobodu a další změny. Vládní činitelé, po počátečním váhání, pouţili na potlačení nepokojŧ na začátku června armádu (nejznámější je brutální zásah

6)

proti

SPENCE, Jonathan;CHIN Annping. Čína 20. století. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1996. ISBN 80-2050511-3. s. 215 7) LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. s. 160 14

demonstrantŧm na náměstí Tchien-an-men v Pekingu 4. června), přičemţ došlo k velkým ztrátám na ţivotech. 8)“ V letech 1989-1991 se zhroutil komunistický blok a skončila studená válka. Namísto zásadního střetu dvou rŧzných pohledŧ na svět nastalo období ekonomické spolupráce, komunikace, dělby práce, jinými slovy – nastala etapa globalizace. Všeobecně se očekával pád komunistického reţimu po vzoru Sovětského svazu a východní Evropy. Reţim však nejevil ţádné známky kolapsu, naopak se uvolněním v ţivotě „loajálních občanŧ“ stabilizoval a upevňoval. Hlavní rozdíl mezi transformačním procesem v Číně a ve střední a východní Evropě spočívá především v jeho obráceném prŧběhu. Zatímco ve střední a východní Evropě proběhly nejdříve změny politické, které následovaly změny ekonomické, v Číně probíhaly a dále probíhají hospodářské změny za pŧsobení komunistické strany, zatímco v politickém směru dochází ke změnám pouze pozvolně. V čele země stojí prezident Hu Jintao, který byl zvolen v roce 2003 a ve své funkci znovu potvrzen v roce 2008. Současným čínským premiérem je Wen Jiabao. Státní moc a vedení komunistické strany je formálně odděleno, výkonná i legislativní moc je však v praxi ovládána nejvyššími představiteli komunistické strany. Při rozhodování o plnění centrálně řízených direktiv panuje v provinciích do jisté míry autonomní rozhodování guvernérŧ. „V první polovině roku 2008 postihly ČLR ţivelné katastrofy (sněhová kalamita na jihu země, ničivé zemětřesení v provincii Sichuan). Vedení země se relativně dobře zhostilo zvládnutí krizových situací, co posílilo jeho dŧvěru u obyvatelstva. I přes výše uvedené katastrofy proběhly v srpnu 2008 bez problémŧ Olympijské a Paralympijské hry v Pekingu. Cíl ukázat zemi v co nejlepším světle s dŧrazem na výsledky ekonomických reforem se za cenu maximálního potlačení viditelnosti „negativ“ povedlo splnit.9) “ V Číně jiţ v dŧsledku ekonomické krize zanikly miliony pracovních míst a vládá se obává, ţe další rŧst nezaměstnanosti by mohl vyvolat nepokoje.

8)

LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie států. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. s. 160-161 Souhrnná teritoriální informace Čína : vnitropolitická charakteristika [online]. Zastupitelský úřad Peking, 2009 , 1.4.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . 9)

15

V zemi i přes zmíněné dopady světové hospodářské krize pokračuje realizace hospodářských reforem. Aţ na výjimky má komunistická strana pevnou kontrolu na vnitropolitickým děním a silná protikrizová opatření o očích běţného lidu ještě upevňují její pozici. Alarmující je však stále narŧstající rozdíl mezi sociálními vrstvami, resp. mezi bohatými a chudými, rolnickým venkovem a ekonomicky silným východním pobřeţím.

1.2.2 Ekonomická situace, mezinárodní obchod a příliv zahraničních investic do ČLR Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, primárním principem revitalizace ekonomiky byl vyhlášen „Plán čtyř modernizací“, který stavěl na pilířích modernizace zemědělství, prŧmyslu, vědy a techniky a vojenství. Zemědělství Zemědělství, coby tradiční obor Číny, mělo v programu revitalizace zřejmě nejjednodušší úlohu. Cílem bylo co moţná nejrychleji a nejúčelněji zvýšit kvantitu obdělávané pŧdy a tím i objem sklízených komodit. Ruku v ruce s plánovaným navýšením kvantitativních ukazatelŧ šlo i plánované navyšování ukazatelŧ kvalitativních. Zvyšování kvality mohlo nastat poté, co byla pravomoc nad zemědělstvím postupně transformována z centrálního na decentralizované, později lokální a ve finální fázi aţ na rodinné. Dalším dŧleţitým hnacím motorem bylo vypsání takzvané „odpovědnosti za smlouvy“. Jednotlivé zemědělské regiony mohly přebytky dle svého uváţení prodat či pouţít a utrţený zisk si ponechat. Meziroční nárŧst produktivity zemědělství se na začátku osmdesátých let pohyboval kolem osmnácti procent ročně. Tento trend pokračoval v drobných odchylkách po celé desetiletí aţ do devadesátých let, přičemţ absolutní výkonnost agrárního systému se od roku 1978 zvýšila více neţ čtyřnásobně. Přes fakt, ţe se Čína později stala továrnou světa, je nutné zmínit, ţe v 80. letech v agrárním sektoru pracovalo přes 70% populace, coţ přisuzuje reformě zemědělství stěţejní úlohu. Zemědělské pŧdy v Číně uţ dnes rapidně ubývá, a přestoţe je vyuţívána poměrně intenzivně prakticky v plném rozsahu, hrozí ţe nebude schopna uţivit obrovský národ.

16

Sluţby Od vzniku ČLR v roce 1949 byl terciární sektor hospodářství vnímán jako neprioritní a do jisté míry i kapitalisticky nebezpečný. Tento trend vnímání byl přehodnocen aţ v osmdesátých letech minulého století, kdy terciárnímu sektoru byla v rámci revitalizace ekonomiky přiřknuta odpovídající úloha. Přesto došlo k zásadním změnám na tomto poli aţ v devadesátých letech. Ještě v osmdesátých letech byl terciární sektor výsadou velkých městských aglomerací. Reforma terciárního sektoru tedy proběhla téměř aţ na samotném konci minulého tisíciletí a na úroveň moderních státŧ se dostává teprve v dnešních dnech. Stále platí, ţe ve velkých městských a prŧmyslových aglomeracích je sektor sluţeb zastoupen podstatně vyšším procentem, neţ ve stále značně zemědělsky orientovaném vnitrozemí. Průmysl Oproti zásadním a poměrně rychlým reformám v agrárním sektoru se prŧmyslová reformace vyznačovala podstatně delším a náročnějším cyklem aplikace připravovaných změn. Oproti reformám na poli zemědělství došlo k výraznějším změnám v prŧmyslnictví aţ téměř v polovině osmdesátých let. Trendem byla maximalizace investic do prŧmyslu, vykoupená však ze strany vlády naprosto nereálnými cíli. Tento princip se nejdříve v první polovině osmdesátých let aplikoval na několik tisícovek vybraných firem, kterým byl umoţněn přístup na zahraniční trh a relativně volný pohyb na něm. Paralelně se zemědělstvím byly i v prŧmyslu nastaveny minimální nutné objemy vyprodukovaných výkonŧ a analogicky bylo moţno nadprodukci volně zpeněţit. Tato praxe se ovšem dostatečně neosvědčila a tak přišla v roce 1984 druhá vlna prŧmyslové reformy. Došlo k zavedení odpovědnostního systému, kdy za výkon podniku byl jiţ zodpovědný přímo podnikový management. Dalším bodem, který byl v procesu prŧmyslové reformace proveden, byla reforma cen. Ceny byly rozděleny do tří kategorií: fixní ceny (státní), variabilní ceny (kontrolované státem) a deregulované ceny závislé čistě na volném trţním mechanismu. Uvolnění cen a částečné nastolení principŧ trţního mechanismu nezpŧsobilo u vysokého počtu podnikŧ kýţený efekt a de facto pŧsobilo kontraproduktivně. Úspěch podniku byl do vysoké míry závislý na „vyjednávací“ schopnosti jeho manaţera, kdy v některých případech mohl podnik nakupovat vstupy za fixní ceny, ale výstupy prodávat za ceny trţní,

17

v některých případech ale naopak. Toto prostředí značně nahrávalo vzniku masivní korupce. Tento princip, byť s dalšími dílčími inovacemi funguje v ČLR dodnes a trţní úspěšnost podniku se stále odvíjí do vysoké míry od schopnosti jeho manaţera proplést se sítí razítek a povolení. V roce 1979 byl v Číně schválen zákon o společných podnicích, který umoţnil příliv zahraničního kapitálu do ČLR. Začátky mezinárodního obchodu však nebyly snadné. Zahraniční obchod se potýkal s nedostatečnou propagací a orientace na čínském trhu byla pro firmu neznalou prostředí téměř nemoţná. V lepší se začala situace obracet aţ v roce 1983, kdy byl schválen doplňující zákon o podnicích se zahraniční účastí – tzv. EJV (Equite Joint Venture) Na tento fakt reagoval svět velkým zájmem o investice v Číně, zejména pak v roce 1984 a částečně i 1985 byl příliv zahraničního kapitálu enormní. Po počáteční euforii se dostavilo v roce 1986 prudké ochlazení zájmu investorŧ. Zahraniční investoři poukazovali na nevyhovující infrastrukturu, vysokou cenu práce, pŧdy a dalších vstupŧ. V říjnu roku 1986 čínská vláda vydala prováděcí předpis, který zásadním zpŧsobem investory opět stimuloval. Číňané nabídli značné daňové výhody při dovozu materiálu, zařízení a vozidel. Ještě intenzivnější podpora byla nabízena podnikŧm, které pracovaly s moderními technologiemi a svou produkci exportovaly. V současné době se v Číně člení několik úrovní zahraničního podílu v podnicích:  Společný podnik se zahraničním kapitálem (EJV – Equite Joint Venture) nejrozšířenější forma společného podnikání.  Kooperativní společný podnik (COV – Cooperative Joint Venture) - omezeno pouze na jeden společný projekt.  Podnik se 100% zahraničního kapitálu (WFO – Wholy Foreign Owned Enterprise) - komplexní pronájem výrobních prostor i se zaměstnanci – de facto komplexní outsourcing.  Společný podnik pro těžbu ropy - podnik fungující podle speciálních zákonů a nařízení v oblasti těžby ropy.

18

 Kompenzační obchodní dohoda - investor dodá know how s tím, že čínský partner produkt vyrobí a investor ho odkoupí, čínský partner má plnou kontrolu nad výrobou.  Výrobní dohoda - investor dodá know how s tím, že čínský partner produkt vyrobí a investor ho odkoupí, de facto princip pronajaté montážní linky. Po stagnaci v roce 1986 nabral rŧst přílivu zahraničního kapitálu opět vysoké tempo, coţ spolu s levnou pracovní silou a podhodnocenou měnou pomohlo Číně v přechodu ze zemědělské země v prŧmyslový gigant. Vývozní tempo, příliv domácích a zahraničních investic ještě urychlený vstupem Číny do WTO v roce 2003 zpomalila počátkem letošního roku aţ celosvětová hospodářská krize, která v Číně zasáhla zejména exportně zaloţené společnosti, vyváţející především na americké a evropské trhy. V dŧsledku poklesu zakázek jsou tyto podniky nuceny zavírat svoje výroby a propouštět zaměstnance. Dalším aspektem, kterému musí čínské podniky v současné době čelit jsou také narŧstající náklady na pracovní sílu a stále se zvyšující ceny sluţeb, především nájmŧ.

1.3

Výhled do blízké budoucnosti

Odhadovat vývoj politické a hospodářské situace jakékoli země je velice ošemetné. A pokud se jedná o vývoj nejlidnatější země světa, je to téměř nemoţné. Lze pouze vyjít z historických souvislostí a s pomocí jich a současné situace určit alespoň hrubý vývojový trend.

1.3.1 Politická situace Čína je i po přelomu tisíciletí zejména agrárním státem. Z celkového počtu obyvatelstva, tj. 1,321 miliardy10) ţije a pracuje více neţ jedna miliarda lidí jako rolníci. To je pro srovnání vyšší číslo, neţ jakým disponují Evropská unie a Spojené státy dohromady. Zbylých zhruba třista milionŧ obyvatel se uplatňuje v prŧmyslu, v terciárním sektoru a především ve stále gigantické státní byrokracii. Čína jedenadvacátého století stojí stále na principech maoistické ideologie a jen velmi pomalu se otevírá přílivu moderní, ve světě běţné kultury. Spolu s tímto postupným uvolňováním totalitního sevření ovšem Čína přebírá i negativní výdobytky západních

19

civilizací. Především se jedná o těţkou ekologickou devastaci přírody, bezmyšlenkovité čerpání přírodních zdrojŧ, vysoký nárŧst kriminality v městských aglomeracích či stále tajemstvím zastřené praktiky státní policie. Tyto negativní vlivy se podílejí značnou měrou na velmi pozvolné demokratizaci této největší země světa. Čínská vláda se nyní prioritně zaměřuje vytváření nových pracovních míst, zlepšení pracovního prostředí, sociálního a kulturního systému. „Čína musí urychlit zkvalitnění socialistického systému trţní ekonomiky, vytvořit systémy a

mechanismy

vedoucí

ke

změně

modelu

ekonomického

rŧstu

a

zvýšení

konkurenceschopnosti. Reformy, stabilita a rozvoj musí být náleţitě vyváţeny. V procesu dalšího otevírání se okolnímu světu musí být kladen dŧraz na ochranu čínské ekonomiky.11)“

1.3.2 Ekonomická situace a mezinárodní obchod Kvŧli zhoršující se situaci na světových trzích a poklesu poptávky po čínském zboţí, především na americkém a evropském trhu, se v roce 2009 očekává zpomalení rŧstu HDP Číny na 6-7%. I přes tento fakt je zŧstává čínská ekonomika nejrychleji rostoucí ekonomikou světa, jejíţ oţivení by dle prohlášení světové banky mělo, díky vládnímu stimulačnímu balíku ve výši 4 bilionŧ jüanŧ a ostatním vládním záměrŧm, proběhnout ještě v tomto roce. „Na výročním zasedání 11. všečínského shromáţdění lidových zástupcŧ, které proběhlo od 5. do 13. 3. 2009, čínský premiér konkretizoval hlavní záměry v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje pro rok 2009:  dosáhnout růstu HDP na úrovni 8 %;  míra růstu indexu spotřebitelských cen by měla dosáhnout jen cca 4 %;  vytvořit 9 milionů nových pracovních míst v městských zónách;  udržet míru nezaměstnanosti ve městech na úrovni 4,6 %;

10)

údaje za rok 2007, Národní statistický úřad ČLR Souhrnná teritoriální informace Čína : Očekávaný vývoj v teritoriu [online]. 2009. 2009 , 1.4.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . 11)

20

 vláda bude investovat 716,7 mld. CNY do rozvoje zemědělství a venkova včetně podpory malých zemědělských firem a individuálně hospodařících malorolníků;  výdaje do vědecko-technologické sféry dosáhnou 146,1 mld. CNY;  335 mld. CNY bude využito v oblasti rozvoje zaměstnanosti a sociálního zabezpečení;  850 mld. CNY připadne na rozvoj zdravotnictví v období tří let;  43 mld. CNY bude vyčleněno na výstavbu kapacit pro bydlení sociálně slabých obyvatel;  dojde k rozšíření oblastí, kde je zaváděn nový systém venkovského kooperativního zdravotního pojištění;  bude zintenzívněn proces restrukturalizace a modernizace průmyslového sektoru.12)“ Vzhledem k prognózám Mezinárodního měnového fondu a Světové banky o poklesu světové ekonomiky o 1 – 1,5 % je cíl Číny dosáhnout 8% rŧstu HDP velice zajímavý a budí zájem ostatních světových ekonomik. Dle představitelŧ čínské vlády bude Čína pro překonání hospodářské krize především stimulovat tuzemskou i zahraniční spotřebu. To značí, ţe tendence ekonomického rŧstu čínské ekonomiky se nemění a Čína nadále hraje dŧleţitou roli v rozvoji světové ekonomiky a mezinárodního obchodu.

1.3.3 Očekávané problémy Kromě pozoruhodného ekonomického vzestupu ekonomiky v posledních letech, je třeba také počítat s moţnými problémy, se kterými se bude muset Čína v budoucnu potýkat.  Migrace z venkova do průmyslových aglomerací – očekávané urychlení urbanizace z 36% populace žijící v čínských městech v roce 2000 na očekávaných 80% v roce 2050.  Regionální rozdíly – další prohlubování již obrovských rozdílů mezi zemědělským venkovem a hospodářsky vyspělými aglomeracemi. Nově se objevuje také rozdíl mezi dříve preferovaným průmyslovým severem a v současné době rychleji se

12)

Souhrnná teritoriální informace Čína : Očekávaný vývoj v teritoriu [online]. 2009. 2009 , 1.4.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . 21

rozvíjejícím se jihem, který táhne čínskou ekonomiku a ve kterém se koncentruje soukromý průmysl. Je možné pozorovat také zaostávání Pekingu za Šanghají, Kantonem a dalšími městy situovanými na jihovýchodním pobřeží, které by mohlo eskalovat až do částečného rozštěpení země. Tomuto jevu se vláda snaží zamezit masivním budováním infrastruktury, která by měla přilákat investory také do dříve preferovaných severních oblastí.  Zdevastované životní prostředí – ekonomický růst Číny je vykoupen zpravidla nenávratně znečištěným životním prostředím – dvě třetiny čínských řek a jezer jsou natolik znečištěné, že jejich vodu nelze použít ani v průmyslové výrobě, natož v zemědělství nebo k pití. Stále častější povodně tak jedovatou vodou způsobují zamoření plodných polí. V minulém roce Čína předstihla USA a stala se největším zdrojem skleníkových plynů na světě.  Nízká kvalifikace – většina technologicky náročnějších výrobků se vyrábí v zahraničních licencích nebo pouhým kopírováním, jako např. automobilový průmysl.  Stárnoucí populace – v důsledku Maovi politiky, která měla za následek rychlý nárůst populace bude Čína řešit otázku, kdo bude živit početnou stárnoucí generaci.  Společenské sociální rozdíly – stále se zvyšující sociální rozdíly mezi stálými obyvateli měst a rolnickým venkovem. Jednou z nejhůře postavených skupin jsou námezdní dělníci z venkova, kterých na východní průmyslové pobřeží za prací přišlo již 200 milionů. Obrovský ekonomický výkon je zde vykoupen špatnými pracovními podmínkami.  Pozvolná demokratizace společnosti – Čína je i přes svoje otevírání se západní kultuře stále totalitní zemí s jedinou vládnoucí stranou, která nerespektuje lidská práva a etnické menši. Těžko očekávat změnu v zemi s cenzurou médií a zavíráním politických odpůrců.

22

2

Tvorba a nastavení obchodního modelu pro dovoz

Tento obchodní model byl vytvořen se záměrem přiblíţení problematiky obchodu s Asií. Model by měl poskytnout relevantní informace pro efektivní rozhodování při realizaci obchodního případu a pomoci tak vyhnout se stále opakujícím se chybám importérŧ. Níţe uvedený obchodní model je zaměřen na problematiku dovozu strojního zařízení vyrobeného v Číně, jako alternativu k nákupu zařízení renomovaných evropských výrobcŧ.

2.1

Specifikace řešeného problému

Evropský trh se strojním zařízením je velice široký a poměrně přehledný. Na starém kontinentu se nachází celá řada zavedených a osvědčených výrobcŧ, prodejcŧ a distributorŧ strojního zařízení. Výrobci disponují moderními technologiemi a snaţí se neustále dál vyvíjet nové modernější projekty tak, aby nezaspali technologický vývoj a byli nadále konkurenceschopnými. Tento proces je však časově a zejména nákladově velice náročný a investice do výzkumu a vývoje představují desítky procent ročních obratŧ společností. Tento fakt se poté nutně promítá do prodejních cen, za které odběratelé nakupují vyvíjená zařízení. Existuje zde však alternativa, která nabízí srovnatelnou kvalitu, leckdy lepší úroveň doprovodných sluţeb a především cenu niţší aţ v řádech desítek procent. Touto alternativou je nákup zařízení na čínském trhu.

2.2

Cíle modelu a podmínky jejich dosaţení

Cílem je sestavení funkčního obchodního modelu, podle kterého by bylo moţné zrealizovat faktický importní případ. Od fáze poznávání trhu, přes akvizici potenciálních dodavatelŧ aţ po samotnou realizaci dovozu zařízení do České republiky, jeho následnou montáţ, zkušební a běţný provoz a následné nezbytné garanční a pogaranční práce. Podmínkami dosaţení cíle jsou z teoretické strany dostatečné znalosti čínského trhu, místních zvyklostí a exportních náleţitostí. Z praktického hlediska je podmínkou dosaţení cíle systematické plnění modelového postupu a splnění kaţdého z dílčích úkolŧ takovým zpŧsobem, aby mohl být uvolněn přechod na další bod modelu. 23

2.3

Orientace na trhu a akvizice potenciálních obchodních partnerů

Ještě před zahájením vyhledávání vhodného výrobce je třeba si uvědomit, ţe mnohdy nepřehledný čínský trh a tamní zvyklosti obchodování ve spojení s čínskou mentalitou se výrazně odlišují od obchodních zvyklostí na trhu evropském. Toto je třeba reflektovat jiţ v přípravě projektu a co moţná nejvíce tak omezit neočekávané události ohroţující vlastní realizaci obchodního případu.

2.3.1 Čínská mentalita, obchodní zvyklosti Jak jsem jiţ zmínil v předchozí kapitole, čínské obchodní zvyklosti se zásadně liší od těch evropských. Základní princip dělení obchodníkŧ na poctivé a nepoctivé je však naprosto dokonale přenositelný i do tohoto asijského prostředí. Tradiční seriózní čínští obchodníci chovají své obchodní partnery ve velké úctě a podle toho k nim také přistupují. Od Číňana se v zásadě nedočkáte přímého nesouhlasu s čímkoli. I rázné odmítnutí v jejich podání pŧsobí velice distingovaně. Čínští obchodníci rovněţ dovádí evropské partnery k šílenství tím, ţe zamlčují nepříjemné informace. Nečiní tak ze zištných nebo nekalých dŧvodŧ, ale proto, ţe v čínské kultuře je to tak správné a současně tím vyjadřují svému obchodnímu partnerovi respekt a zdvořilost. Číňané rovněţ dŧsledně vyznávají model patriarchální hierarchistické společnosti, který pevně staví kaţdého jedince do jeho přesně vymezené role. Proto je v obchodním styku vţdy velice dobré znát stav věcí a o konkrétních záleţitostech jednat s osobami, které jsou kompetentní rozhodovat. Toto je oblíbený trik čínských obchodníkŧ. Při obchodní schŧzce vyšlou na jednání pouze niţší manaţery či osoby k obchodnímu jednání nekompetentní, které však pŧsobí velice seriózně a dŧvěryhodně a celé jednání absolvují s přehledem. Teprve poté, pokud se výše postaveným osobám bude přístup a jednání obchodních partnerŧ zamlouvat, připustí jednání na své úrovni. O tomto faktu pak nejsou zmatení zahraniční obchodníci informováni a dostávají se poté do situace, kdy netuší, proč musí tatáţ jednání a tytéţ problémové okruhy řešit ještě jednou s jiným osazenstvem. Číňané jsou zvyklí svá obchodní jednání značně protahovat a případný nátlak na uspíšení ze strany zahraničního partnera vede často aţ ke zrušení kontraktu. Někdy trvá dlouhé týdny nebo dokonce i měsíce, neţ se po sérii zdánlivě zbytečných obchodních večeří a kulturních akcí čínský protějšek odhodlá k prvním krokŧm obchodního jednání. Evropané

24

na tento fakt obvykle reagují poněkud roztrpčeně, protoţe moderní obchodnická filozofie „time is money“ velí obchodování nezdrţovat a efektivně vyuţít čas strávený mimo domovskou zemi. Základní předpoklad pro úspěšné navázání kontaktu s čínskou továrnou je, ţe zahraniční obchodní partner disponuje čínsky mluvícím zástupcem. Čínská mentalita a obecně nechuť učit se jazyky vede k tomu, ţe pokud firma nedisponuje čínsky mluvícím zástupcem, nejlépe rodilým Číňanem, se stoprocentní jistotou se na čínském trhu ztratí a pokud se jí přece jen podaří navázat obchodní kontakt, bývá často poté podvedena. Další zásadní odlišností od evropské obchodní mentality je přístup k datŧm. Číňané jsou tzv. sběrači dat, jejich praktické vyuţití je jim však cizí. V praxi to znamená, ţe pokud zahraniční firma (potenciální klient – zájemce o export z Číny) předkládá svému čínskému partnerovi stále nové a nové grafy, studie, statistiky, plány prodeje atd., čínský partner vše s díky a se zájmem přijímá, ale při realizaci obchodu tato data absolutně přehlíţí a neřídí se jimi. Moderní čínské společnosti jsou také zvyklé značně zneprŧhledňovat své obchody. Jak jsem jiţ popisoval výše, na rŧzné úrovně jednání vysílají rŧzné skupiny vyjednavačŧ a obchodní partneři se jen těţko dozvídají, kdo vlastně disponuje rozhodovací pravomocí. Poté je tedy velice sloţité určit další strategii, protoţe není jasné, vŧči komu a s jakým výsledkem bude reálně uplatnitelná. Obecně lze tedy konstatovat, ţe značná část neúspěšných obchodních operací s čínským partnerem ztroskotává na kulturních rozdílech a odlišných obchodních zvyklostech mezi obchodujícími národy. Tomuto faktu lze však čelit a na jednání se připravit například s pomocí jednoho z institutŧ sinologie provozovaných v České republice. Základní chyby při navazování kontaktŧ a při realizaci obchodŧ popisuji v následující kapitole.

2.3.2 Obvyklé chyby při navazování a realizaci kontaktů Obecně největší chybou při navazování kontaktu s Čínou je neznalost jazyka. Na tomto faktu ztroskotává řada firem majících zájem o obchodování s touto zemí.

25

Další chybou je, ţe obchodníci vstupují na čínský trh s dojmem, ţe zde vše funguje jako na kaţdém jiném relativně vyspělém trhu. Velice rychle však bývají vyvedeni z omylu a jejich pokus o navázání kontaktŧ evropskou cestou kolabuje. V Číně, více neţ kdekoli jinde na světě platí, ţe obchodního partnera je nutné si dŧkladně prověřit. Raději několikrát a z více autonomních zdrojŧ. Poté, co se Čína doširoka otevřela mezinárodnímu obchodu, se zde vytvořila řada fiktivních nebo nesolventních firem, které bazírují na spletitosti a neprŧhlednosti obrovského trhu. Proto je ţivotně dŧleţité si obchodního partnera prvotně dŧkladně prověřit. Pokud nedisponujeme vlastním člověkem schopným dorozumět se čínsky, mŧţeme najmout pro účel obchodního jednání překladatele. Tím se však vystavujeme obrovskému riziku toho, ţe obchodní partner zneuţije opět naší neznalosti jazyka a prostředí a překladatele tzv. přetáhne na svojí stranu. Dalším zásadním problémem je, ţe současný čínský primární obchodní trend je: realizuj obchod za kaţdou cenu, získej od zákazníka maximum a neohlíţej se na zítřek. Na základě tohoto krátkozrakého přístupu Číňanŧ mŧţe dojít k opticky výhodnému a rychlému obchodu, jehoţ dŧsledky (např. v nízké kvalitě, nedostatečných technických vlastnostech atd.) se projeví záhy po realizaci a uplatnění reklamace bude poté utopickou záleţitostí. Opět se zde vyplatí dŧkladně prověřovat. Obecně platí, ţe největší devizou při obchodování s Čínou je, pokud se nám podaří na svou stranu získat loajálního Číňana znalého místního prostředí. S jeho pomocí se poté mŧţeme daleko efektivněji a především s menším rizikem pustit do obchodu.

2.3.3 Oslovení zprostředkovatele Pokud máme zájem o obchodní styk s Čínou a výše uvedené problémy se z našeho pohledu zdají neřešitelnými, existuje moţnost, jak obchodní styk s relativně nízkým rizikem navázat – pomocí zprostředkovatele. Na českém trhu dnes pŧsobí několik soukromých firem, které se zprostředkováním obchodu s čínskou stranou zabývají. Dále se lze obrátit na Českou agenturu na podporu obchodu – Czech trade. Czech trade se věnuje sice primárně podpoře exportu, v jeho portfoliu lze ovšem najít i dostatek sluţeb, které lze vyuţít při zájmu o import zboţí z ČLR.

26

Vládní agentura Czech trade má řadu zahraničních poboček, tzv. kanceláří, které monitorují stav na trhu dané země a mohou slouţit jako cenný zdroj informací. V ČLR disponuje Czech trade dokonce dvěmi kancelářemi, jedna z nich je umístěna v Šanghaji a monitoruje tuto obchodně velmi ţivou oblast, druhá, teprve nedávno otevřená, se nachází v Chengdu, v místě, kde tvoří 95% obyvatelstva sotva gramotní rolníci. Portfolio sluţeb Czech trade nabízené v oblasti Číny zahrnuje zhruba tyto body, cituji: Poradenské a informační sluţby:  zpracování základních charakteristik trhu (vývoj poptávky, trendy, struktura dovozu),  určení tržních segmentů a produktů (typy zákazníků, produktové řady),  analýza vlivu zahraničního prostředí (legislativa, daně, omezení zahraničního obchodu),  poskytnutí základních informací o konkurenci  základní cenový průzkum pro cílový trh,  monitoring veletrhů a výstav v Číně,  zjištění technických překážek (předpisy, certifikace a další omezení), 

identifikace bariér vstupu na trh, návrh a možnosti jejich překonání,

 doporučení při přípravě vstupu na zahraniční trhy. Asistenční sluţby:  vyhledání potenciálních zákazníků v Číně + informace o těchto zákaznících,  doporučení pro zpracování nabídky a prezentace exportéra,  oslovení vyhledaných firem a ověření zájmu o produkty a služby,  sjednání a příprava obchodních schůzek,  příprava exportéra na jednání vzhledem ke specifiku čínského trhu,  asistence při prvních obchodních jednáních,  udržování obchodních kontaktů,  asistence při zakládání zahraničního zastoupení,  asistence při rozšíření výroby a investic v Číně.13 )

13)

Společná nabídka služeb státu pro podnikatelské subjekty v čínské lidové republice [online]. 2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . 27

Sluţby Czech trade jsou poměrně rozsáhlé a v některých případech mohou být českým obchodníkem – importérem dobře vyuţitelné. Lepší variantou navázání obchodního styku je však vyuţití sluţeb některé z českých zprostředkovatelských firem, které jsou skutečnými odborníky na danou oblast. V tomto případě si autor vybral společnost Frontier East, s. r. o., která se primárně zabývá zprostředkováním obchodu s ČLR. S pomocí této společnosti se mŧţe místního prostředí neznalý český obchodník dobře zorientovat a najít optimálního dodavatele poptávaného zboţí. Frontier East, s.r.o. nabízí v obchodním styku s Čínou tyto sluţby:  poradenství v oblasti obchodu – zpracování realizační studie s uvedením specifik trhu, výčet klíčových konkurentů, srovnání cenových nabídek, analýza distribučních kanálů,  právní služby – zajištění dokumentární a právní složky obchodu,  public relations a media – mediální zastoupení klienta, krátko- či dlouhodobé,  služby v oblasti realit – monitoring kancelářských, ubytovacích, skladových a popř. výrobních prostor,  překlady a tlumočnické služby – komplexní zajištění překladů v komunikaci s obchodním partnerem a úřady, tlumočnické služby v průběhu realizace obchodního případu. Při dovozu strojního zařízení z ČLR do České republiky je poté moţno vyuţít následujících sluţeb:  analýza informací a zjištění konkrétních potřeb klientů,  vyhledání vhodné obchodní příležitosti,  analýza obchodních a produkčních procesů importérské firmy, na jejímž základě je poté s pomocí SWOT analýzy vytvořena realizační studie s konkrétním vyčíslením předpokládané finanční úspory importéra doplněná o návrh časového harmonogramu projektu,  volba optimálního dodavatele a zprostředkování jednání s ním,  ověření kvality u akreditovaných kanceláří,  kontrola jakosti a odpovídacích parametrů dodávaného zařízení u akreditované kanceláře v Evropě nebo přímo v Číně,

28

 minimalizace rizik - v důsledku dobré znalosti trhu se snižují rizika v oblastech dodržení kvality, dodacích termínů, zvyšuje se jistota nepropadnutí vložené investice, mohou být korigovány a hlídány neadekvátní přepravní náklady,  profesionální řízení vztahů s dodavateli a

udržování v Číně tolik důležité

transparentnosti a kvality,  daňová optimalizace,  komplexní zajištění logistiky - návrh optimálního způsobu transportu a uskladnění s ohledem na charakter dodávky, sjednání pojištění a faktická realizace transportu při dodržení podmínek kvality,  podpora investic - ve spolupráci s konzultační agenturou možnost získání dotace ze strukturálních fondů EU, odhad úspěšnosti získání dotace v závislosti na solidnosti klienta a dalších faktorech stanovených v konkrétních dotačních programech.

2.4

Oslovení vybraných firem

Pokud jsme v této oblasti

poţádali o spolupráci zprostředkovatele, poţádáme ho o

sestavení seznamu poţadovaných dodavatelŧ dle námi vybraných kritérií s uvedením jejich významnosti. Zprostředkovatel vyhotovující tento seznam obvykle nese garance za informace v seznamu uvedeném a v závislosti na hloubce prŧzkumu také za dodrţení cenových a obchodních podmínek patřičných dodavatelŧ. Rozhodneme-li se provádět akvizici vlastními silami, je nutné výběru potenciálních dodavatelŧ co moţná nejvíce prověřit serióznost a reference vybraných dodavatelŧ.

2.4.1 Síto podle obchodní (exportní) licence, intuice V Číně je vzhledem ke stále ještě centrálně řízenému hospodářství a k tvrdé vládě socialistických principŧ řada společností ve svých aktivitách omezována. Na jedné ulici je moţno vedle sebe vidět továrny dvou firem, zabývajících se výrobou identického zboţí, jedna z nich však disponuje exportní licencí, druhá nikoliv. Čínští obchodníci rádi zatajují fakt, ţe exportní licencí nedisponují. Mají v úmyslu export zboţí provést, díky husté a téměř neprŧhledné síti příbuzenských a obchodně-partnerských firem, přes jinou společnost. Toto je samozřejmě místní legislativou zakázáno a přísně trestáno. Český dovozce by v případě odhalení tohoto podvodu mohl přijít v nejhorším případě o své peníze, v lepším poté o čas, energii a náklady spojené s vyhledáváním dodavatele a realizací kontraktu.

29

Proto je dŧleţité všechny potenciální dodavatele dŧkladně prověřit, nejlépe za pomoci zprostředkovatelem angaţovaného loajálního místního člověka. Náklady na toto prověření se mnohonásobně vrátí v podstatně sníţené pravděpodobnosti nerealizace nebo krachu obchodu. Osobně jsem v zastupitelské kanceláři Czech Trade v Šanghaji viděl několik sloţek s dokumentací českých společností, které ţádaly o pomoc při řešení problémŧ zapříčiněných neseriózností čínských subjektŧ a zároveň někdy aţ neuvěřitelnou naivitou českých obchodníkŧ. Pokud je selekce provedena a solidní firmy jsou odděleny od těch pochybných, je moţné přistoupit k jednání s jejich zástupci.

2.4.2 Prohlídka výrobního závodu Dalším podstatným a mnohdy nevyhnutelným krokem a k úspěšné realizaci obchodního případu je osobní návštěva výrobního závodu dodavatele. Pokud se dodavatel návštěvě vyhýbá, bývá to signál, ţe něco není v pořádku. Při samotné prohlídce je dŧleţité sledovat několik základních aspektŧ:  Jaké je technologické vybavení pracoviště?  Jakým dojmem působí zaměstnanci?  Jakým způsobem je nakládáno s hotovými výrobky?  Jaké je pracovní tempo a jak důsledně se dodržují pracovní postupy?  Jaké jsou skladovací prostory, vyhovují charakteru vyráběných produktů?  Nedošlo během prohlídky k přerušení dodávky vody nebo energie? Z analýzy sledovaných aspektŧ je nutno vyvodit adekvátní dŧsledky. Zejména fakt, došlo-li v prŧběhu prohlídky k výpadku dodávky elektrické energie nebo vody, znamená, ţe by případná dodávka kontrahovaného produktu nemusela proběhnout podle plánu. V Číně je obecně velký problém s nedostatkem energií a vody. Ve většině prŧmyslových zón, kde se s tímto problémem potýkají se v případě nedostatku některé firmy od rozvodu odpojí do doby, neţ je opět produkce dostatečná. Je záleţitostí managementu kaţdé ze společností, jak se s takovouto situací dokáţe vypořádat. Dŧkazem toho je, ţe některé společnosti výpadky dodávek energií a vody neznají, pro jiné jsou na denním pořádku.

30

Dalším ohledem, u kterého je třeba být maximálně obezřetní, je chování pracovníkŧ v továrně při její prohlídce. Tváří-li se zaměstnanci rozpačitě a tak, jakoby některé vedoucí pracovníky své firmy viděli poprvé, je třeba zbystřit pozornost a znovu dŧkladně prověřit dŧvěryhodnost partnera. Stává se totiţ, ţe některý fiktivní obchodník si pro dosaţení sjednání obchodu „objedná“ od známého, příbuzného, či jen jiného ziskuchtivého podnikatele prohlídku jeho továrny s tím, ţe jí vydává za svou. V konečné fázi jde opět o pouhý pokus o podvod a takového potenciálního obchodního partnera je nutno velmi rychle vyškrtnout ze seznamu do úvahy připadajících firem.

2.4.3 Nabídnutí podmínek obchodu Po prohlídce výrobního závodu, za předpokladu, ţe zájem odběratele trvá, je moţno přistoupit ze strany dodavatele k nabídnutí podmínek obchodu. V Číně téměř neexistují jakési obecné obchodní podmínky, je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost kaţdému detailu a do podmínek konkrétního obchodního případu skutečně ţádnou nezapomenout vloţit.

2.5

Volba vítězné firmy

Poté, co byla absolvována jednání se všemi oslovenými firmami a byly provedeny prohlídky jejich výrobních prostor, je moţné přistoupit ke srovnání. Srovnávat lze podle mnoha aspektŧ, dobrým vodítkem mŧţe být doporučení zprostředkovatele a jeho reference na konkrétní společnosti. Srovnávat bychom měli zejména podle nabízených obchodních podmínek. Vhodné je vybrat dva nebo tři potenciální dodavatele, které poté podrobíme podrobnější analýze a na základě jejích výsledkŧ poté zvolíme vítěze a tím pádem finálního dodavatele, se kterým jsme připraveni jednat o uzavření kontraktu. Rozhodující roli by zde měly hrát tyto faktory:  doporučení místně znalého zprostředkovatele,  nabízené obchodní podmínky,  celkový dojem, který na nás firma udělala při obchodních jednáních a při prohlídce výrobního závodu.

31

2.6

Detaily a uzavření kontraktu

Pokud došlo k úspěšnému výběru dodavatele, je moţno na základě nabídnutých obchodních podmínek přikročit k jednáním o podobě kontraktu.

2.6.1 Cena, financování a platební podmínky Po projednání formálních náleţitostí lze přikročit k jednáním o kupní ceně. Hlavním motivem inicializace celého obchodu většinou bývá niţší cena ve srovnání s evropskými dodavateli, jednání o výši kupní ceny je tedy třeba věnovat maximální pozornost a nepřistoupit na první nabídku, kterou dodavatel předloţí. Čínští obchodní partneři jsou ochotni o ceně diskutovat, jejich kultuře je však cizí licitace a snaha o dosaţení nejniţší nabídky za kaţdou cenu. Přílišný tlak na sníţení ceny mŧţe v nejednom případě vyvolat aţ nezdar celého kontraktu. V mezinárodním obchodě, a zejména, jednáme-li s obchodním partnerem poprvé, je velice dŧleţité ukázat dobrou a bezproblémovou platební morálku. Nemělo by Vás tedy překvapit, ţe Váš čínský partner bude poţadovat co moţná nejjednodušší a nejprŧkaznější formu úhrady. Pravděpodobně nejvíce pouţívanou platební podmínkou je 30% zálohová platba před zahájením výroby se 70% doplatkem oproti konosamentu s dodací podmínkou FOB přístav nalodění. Na druhou stranu, nemáme-li dostatečné reference nebo zkušenosti s dodací morálkou našeho partnera, je třeba být opatrný a pokusit se smluvit platbu pomocí dokumentárního akreditivu, specifikovaného dále v bodě 2.6.1. Z hlediska platebních podmínek připadají v úvahu následující:  hladký plat,  dokumentární akreditiv,  dokumentární inkaso. Hladký plat Neobsahuje ţádný závazek banky a není vázán na ţádné předloţení dokumentŧ. Standardní provedení hladkých platŧ není v ČR upraveno, obecně se řídí devizovým zákonem a opatřeními ČNB. Hladký plat je de facto mezinárodní obdoba vnitrostátního příkazu k úhradě.

32

Dokumentární akreditiv Jde o platební nástroj, jehoţ zavedení si vynutila obecně vyšší rizika spojená se zahraničními platbami. S pomocí tohoto akreditivu lze tato rizika účinněji eliminovat. Akreditiv de facto představuje závazek banky, ţe při splnění akreditivních podmínek vyplatila akreditivní částku, respektive aby akceptovala směnku. Zúčastněnými stranami tohoto vztahu pak jsou:  příkazce (v tomto případě kupující), který dává příkaz k otevření akreditivu,  banka, která akreditiv otevírá (obvykle se jedná o banku příkazce),  arizující, resp. potvrzující banka (která potvrzuje prodávajícímu otevření akreditivu),  oprávněný (v tomto případě prodávající), který se tímto způsobem chrání proti riziku případného nezaplacení od kupujícího. Samotná realizace dokumentárního akreditivu poté proběhne následovně: Sjednání podmínek akreditivu. Před podpisem kontraktu se prodávající s kupujícím dohodnou na podmínkách akreditivu. Akreditiv je otevřen. Kupující poţádá svou banku o otevření akreditivu ve prospěch prodávajícího. O otevření akreditivu informuje banka kupujícího banku prodávajícího a ta mŧţe následně potvrdit akreditiv prodávajícímu. Realizace

akreditivu.

Prodávající

odesílá

předmět

kontraktu

kupujícímu

a arizující bance zároveň odesílá patřičné dokumenty. Banka dokumenty předá bance kupujícího a ta, po jejich prověření, provede převod peněz. Dokumentárních akreditivŧ se v obchodní praxi pouţívá celá řada. Tyto se liší především podmínkami pro otevření respektive čerpání akreditivu. Uvedu zde základní druhy: Členění podle stupně závaznosti pro banku:  Odvolatelný akreditiv – tento může být bankou kdykoli upraven respektive zcela odvolán. V praxi se používá málo.  Neodvolatelný akreditiv – je to neodvolatelný závazek banky kupujícího k provedení stanoveného plnění za předpokladů, že prodávající včas splní smluvní

33

podmínky. Tento druh akreditivu lze změnit či zrušit pouze za předpokladu, že souhlasí všechny zúčastněné strany Členění podle právní závaznosti:  Potvrzený akreditiv – na základě žádosti banky kupujícího může banka prodávajícího akreditiv potvrdit sama a převzít tak závazek plynoucí ze vztahu k příjemci. Tímto je zvýšena jistota zaplacení, protože obě zúčastněné banky jsou vůči prodávajícímu zavázány společně a nerozdílně.  Avizovaný akreditiv - banka, která oznamuje beneficentovi otevření akreditivu, je odpovědná pouze za správnost tohoto oznámení a správnost a úplnost přebíraných akreditivních dokumentů. Nevzniká jí však žádný závazek z akreditivu samotného. Pro doplnění autor uvádí několik dalších druhŧ pouţívaných akreditivŧ:  „Revolvingový akreditiv – charakteristický tím, že se v době jeho platnosti základní akreditivní částka podle stanovených akreditivních podmínek obnovuje až do vyčerpání celkové částky. Revolvingový akreditiv musí vždy mimo jiné uvádět výši základní částky, počet obrátek, celkovou částku, podmínky revolvingu a jeho charakter.  Převoditelný akreditiv – používán při reexportních operacích. Tento akreditiv je zpravidla otevřen ve prospěch zprostředkovatele obchodu (oficiálního distributora apod.), který žádá banku o převedení akreditivu (nebo jeho části) na dalšího příjemce. Výhodou pro zprostředkovatele je to, že nemusí vázat finanční prostředky při převedení daného konkrétního akreditivu. Nevýhodou je, že musí být akreditiv vždy otevřen jako převoditelný.  Back-to-back akreditiv – tento druh akreditivu se zpravidla používá k financování dodávek subdodavatelů hlavnímu dodavateli. Na základě vystavení akreditivu platného a vyplatitelného u banky, která bude vstupovat do závazku otevřením nového akreditivu, je po obdržení podmínek (předaných příjemcem akreditivu) vystaven avizující, resp. potvrzující bankou nový akreditiv – ve prospěch subdodavatele.14)“

14)

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2008. přeprac. vyd. Praha : [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. s. 144-146 34

Dokumentární inkaso: Jedná se o dokumentární bezzávazkový platební nástroj, při jehoţ uţití je podmíněno vydání dokumentŧ a zboţí zaplacením kupní ceny, akceptací směnky nebo splnění dalších podmínek. Uţívá se v případech, kde nelze nebo kde není doporučeno pouţít vystavení dokumentárního akreditivu. Základními druhy dokumentárního inkasa jsou:  hotovostní – proti zaplacení (Documents against Payment) – zde nedojde k vydání dokumentů kupujícímu, dokud nebude zaplacena inkasní částka,  lhůtní – proti akceptaci směnky (Documents against Acceptance) – zde vydává banka doklady oproti akceptaci směnky,  kombinované – proti částečnému zaplacení a zároveň akceptaci směnky,  proti výměně za jiné dokumenty,  proti jinému inkasnímu úkonu.

2.6.2 Přepravní podmínky a přechod rizik Přepravní podmínky se v mezinárodním obchodě obvykle upravují pomocí Incoterms. (zkratka z anglického International Commercial Terms). V současném mezinárodním obchodním stylu se pouţívá úprava a výklad podmínek INCOTERMS z roku 2000. 15) Dodací podmínky se dělí do následujících 5 skupin dle místa přechodu nákladŧ a rizik z prodávajících na kupujícího: „Skupina E – doložka „odebrání“ - dodavatel je povinen předat zboží k dispozici ve svém závodě (ujednaném místě dodání). Kromě obecných povinností (předat zboží a obchodní fakturu) má také dodavatel povinnost vyhovět žádosti odběratele o pomoc při zajišťování dokumentů, které se vystavují v zemi dodavatele, resp. v zemi původu zboží a též poskytnout nezbytné informace týkající se případného pojištění. Skupina F – doložka „hlavní přepravné neplaceno“ - dodavatel je povinen dodat zboží (odbavené pro vývoz) prvnímu dopravci, všechny dopravní náklady a rizika od té chvíle nese odběratel. Kromě obecných povinností (předat zboží a obchodní fakturu) má také

15)

Podrobný grafický přehled dodacích podmínek je uveden v příloze č. 2 35

dodavatel povinnost vyhovět žádosti odběratele o pomoc při zajišťování dokumentů, které se vystavují v zemi dodavatele, resp. v zemi původu zboží a též poskytnout nezbytné informace týkající se případného pojištění. Skupina C – doložka „hlavní přepravné placeno“ - dodavatel je povinen dodat zboží (odbavené pro vývoz) na palubu lodi v ujednaném přístavu nalodění, resp. prvnímu dopravci a uhradit dopravní náklady až do ujednaného místa určení. Odběratel nese rizika ztráty zboží nebo jeho poškození (mimo CIP a CIF) od okamžiku předání dopravci. Kromě obecných povinností (předat zboží a obchodní fakturu) má také dodavatel povinnost vyhovět žádosti odběratele o pomoc při zajišťování dokumentů, které se vystavují v zemi dodavatele, resp. zemi původu zboží a dle potřeby poskytnout nezbytné informace týkající se případného pojištění.

Skupina D – doložka „dodání“ - dodavatel je povinen dodat zboží v ujednaném místě a nese všechna rizika a náklady až do příchodu zboží na toto místo. Kromě obecných povinností má také dodavatel povinnost vyhovět žádosti odběratele o pomoc při zajišťování dokumentů, které se vystavují v zemi dodavatele, resp. zemi původu zboží, a taktéž poskytnout nezbytné informace týkající se případného pojištění. 16)“

2.6.3 Ostatní detaily a uzavření kontraktu Jsou-li smluveny základní náleţitosti kontraktu, mŧţeme přistoupit k doladění detailŧ a k samotnému podpisu smlouvy. V mezinárodním obchodě a v obchodě s čínským partnerem je třeba věnovat zvýšenou pozornost zejména bodŧm smlouvy týkajícím se garančních a pogarančních sluţeb spojených se zakoupeným zařízením. Dále je poté dŧleţitá technologická podpora a případné moţnosti modernizace zařízení na aktuální konkurenční úroveň. Další velmi dŧleţitou oblastí je produktová, výrobní a technická dokumentace zařízení odpovídající evropským normám.

16)

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2008. přeprac. vyd. Praha : [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. s.123-126 36

Po projednání a zahrnutí všech detailŧ smlouvy lze přikročit k jejímu podpisu. Tato ceremonie bývá v Číně velice obřadná a často se k ní přistupuje například při příleţitosti společenské večeře, vţdy ovšem jako k poslednímu bodu. V Číně je zvykem si k úspěšně podepsanému kontraktu vyměňovat dárky, čínský protějšek tak vyjádří svou úctu a respekt ke svému odběrateli.

2.7

Faktická realizace importu

Tato kapitola je zaměřena primárně provedení úhrady a zajištění přepravy do nakoupeného zboţí do České republiky.

2.7.1 Platba Samotná platba za dodané zařízení se uskuteční dle podmínek stanovených v podepsaném kontraktu. Pokud realizujeme obchodní styk se zahraničním partnerem poprvé a nemáme-li dostatečné reference či zkušenosti s jeho dodací morálkou a s kvalitou dodávaného produktu, je výhodnější, pokud smluvíme platbu za dodané zařízení formou v bodě 2.6.1 popsaného dokumentárního akreditivu. Tento druh platby je současně v mezinárodním obchodu nejpouţívanějším a dokáţe účinně pokrýt značnou část rizik, která z obchodu se zahraničním partnerem vyplývají.

2.7.2 Přeprava zařízení a logistika Přepravní a logistické sluţby jsou v Číně navzdory jejímu obrovskému prŧmyslovému boomu teprve na začátku. Exportní logistika je koncentrována zejména na pobřeţí ve specifických obchodních zónách a teprve v poslední době se pozvolna posouvá do vnitrozemí. Největší prŧmyslové zóny vznikaly v osmdesátých letech minulého století zejména při pobřeţních městech Shenzhen, Zhuhai Cong-bei, Xiamen nebo Gaikou. Logistiku a přepravní sluţby v oblasti exportu z těchto zón zabezpečovaly výhradně přístavy Hongkong a Šanghai. V posledním desetiletí se počet logisticko-exportních míst rozšířil o přístavy Ningbo, Yantian, Shekou a Chiwan.

37

Prŧmyslové zóny se však v poslední době posouvají hlouběji do vnitrozemí, kde je stále ještě levnější pracovní síla a především levné a leckdy i vládou dotované pozemky pro stavbu továren. S tímto trendem přesouvání do vnitrozemí se začala bouřlivě rozvíjet i čínská logistika. Ta přestala mít, jako svŧj základní cíl, pouhou přepravu zboţí od blízké továrny k exportnímu místu ne vzdálenějšímu neţ padesát kilometrŧ od továrny. Dochází tedy k rozvoji především silniční, ale také říční, letecké a ţelezniční přepravy z vnitrozemí do exportních míst situovaných na pobřeţí. Přepravní a logistické sluţby obecně však naráţí na zásadní problém zastaralé a katastrofálně nedostatečné infrastruktury. S tou přichází vysoké náklady na skladování a dopravu produktŧ. Na trh vstupují nové moderně fungující, zejména pak zahraniční, logistické společnosti. Začínají tak pomalu bořit dosavadní monopol státní čínské firmy Sinotrans a vytvářet na trhu logistických sluţeb klasické trţní prostředí, které pomáhá tlačit logistické náklady firem směrem dolŧ. Rozvoji čínské logistiky napomáhá mimo masivního exportu také opačný proud zahraničního obchodu – import. Import má v současné Číně stále stoupající objem a logistické firmy profitují zejména na poskytování sluţeb v oblasti dovozu luxusního spotřebního zboţí či náhradních dílŧ automobilŧ. Zakoupené zařízení je třeba přepravit do České republiky. Na trhu pŧsobí řada společností, ať českých nebo čínských, které dokáţí nakoupené zařízení přepravit. Základní moţnosti přepravy zakoupeného zařízení z ČLR do České republiky představují:  námořní kontejnerová přeprava - přestavuje nejekonomičtější řešení pro velké zakázky, rejdaři jsou schopni zboží do zadaného evropského přístavu dodat v době mezi 26 – 29 dny,  námořní sběrná služba - typické řešení pro menší a střední dodávky, využívá se zde pravidelných tzv. sběrných kontejnerů. Doba přepravy se poté pohybuje mezi 5 – 7 týdny,  expresní letecká přeprava - nejrychlejší způsob dopravy zboží z Číny. Je zde však hmotnostní limit cca 15 tun. V případě akceptované hmotnosti zásilky je přepravní lhůta mezi 48 – 72 hodinami.  kombinovaná přeprava – moře + vzduch (SEA + AIR) - kompromisní nabídka mezi cenou a rychlostí přepravy. Kombinuje se zde lodní přeprava z čínského

38

přístavu na Arabský poloostrov a odtud letecká přeprava na místo určení. Tento druh přepravy je realizován obvykle v době mezi 14 – 16 dny.

2.8

Legislativní rámec, clo, montáţ, instalace a zkušební provoz zařízení

Při dovozu zařízení je třeba jej nechat proclít. Touto činností mŧţe být pověřen přepravce nebo spediční společnost, která nám obvykle na základě plné moci a obchodních a dokumentŧ proclení zajistí.

2.8.1 Legalizace zařízení Po přepravě zakoupeného zařízení do České republiky je třeba jej tzv. zlegalizovat. Pokud je zařízení vyrobeno dle evropských norem a postupŧ, jedná se pouze o formální záleţitost. Má-li zařízení nějaké odlišnosti, je třeba jej nechat diagnostikovat příslušným odborem Státního zkušebního ústavu, zkontrolovat a potvrdit jeho technickou dokumentaci a poté nechat vystavit tzv. Prohlášení o shodě, za jehoţ základě lze zařízení plnohodnotně provozovat.

2.8.2 Montáţ zařízení a zkušební provoz K odborné montáţi zařízení je zpravidla přizvána skupina odborně proškolených dělníkŧ z továrny výrobce. V některých případech je moţné provést instalaci svépomocí na základě dodaného manuálu, za předpokladu případného poškození zařízení nebo jeho nesprávné funkčnosti by poté však nemusel být uznán reklamační nárok. Dodavatel tedy provede na místě u odběratele montáţ zařízení, jeho seřízení a uvede jej do zkušebního provozu. V této chvíli obvykle odjíţdí větší část montáţní skupiny zpět domŧ a na místě zŧstává pouze několik inţenýrŧ, kteří budou dohlíţet na zkušební provoz a zaškolovat obsluhu zařízení.

2.8.3 Běţný provoz a garanční prohlídky V případě, ţe zařízení prošlo úspěšným zkušebním provozem a byla dostatečně zaškolena jeho budoucí obsluha, je moţné přikročit k předání zařízení do běţného provozu. V tuto chvíli odjíţdí i zbytek montáţní skupiny dělníkŧ. 39

Řešení případných problémŧ se poté provádí operativně, nejčastěji pomocí internetu, popřípadě pomocí přenosu videosignálu, kdy mŧţe technik výrobce pomocí např. webové kamery řídit na dálku diagnostiku zařízení a hledat příčinu nesprávné funkčnosti a operativně jí odstranit. V prŧběhu běţného provozu také dochází k výrobcem stanoveným garančním prohlídkám zařízení, které provede buď za tímto účelem vyslaný tým z mateřské továrny nebo místní akreditovaná nezávislá společnost. Jejím prostřednictvím mohou být také realizovány dodávky náhradních dílŧ.

40

3

Aplikace modelového řešení

Praktické uţití výše uvedeného modelového řešení bude demonstrováno, jako alternativa importu strojního obráběcího zařízení od evropských výrobcŧ, na obchodním případu zrealizovaném českou strojírenskou společností v roce 2008.

3.1

Stručný technický popis poptávaného zařízení

Jedná se o zařízení formátu CNC soustruh – Computer Numeric Controled Lathe. Česká společnost poptává jednu z technicky nejvyspělejších řad pětiosého soustruhu, tj. zařízení, které dokáţe na jedno upnutí materiálu materiál obrobit v pěti nezávislých směrech.

Obrázek 1: Ilustrační obrázek poptávaného zařízení

Zdroj WWW: http://www.okuma.com/images/products/fullsize_images/fullsize_MACTURN350.jpg

41

Základní poţadované technické parametry stroje jsou specifikovány v níţe uvedené tabulce. Tabulka č. 1: Základní technické parametry Model Max. prŧm. obrábění Max. točná délka Max. otáčky vřetene Revolverová hlava Motor (VAC) Vrtání vřetena

MacTurn350 mm mm ot/min počet nástrojŧ kW mm

550 1625 14-3200 ATC (L+M), VDI 12 22/15 - 11/7,5 62/120

Zdroj: interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o.

3.2

Zadání poptávky

Středně velká česká společnost, zabývající se lehkým a středním strojírenstvím měla v loňském roce zájem nakoupit nový CNC soustruh. Firma si nechala vypracovat nabídky od zástupcŧ pěti evropských výrobcŧ poptávaných zařízení. S následujícím výsledkem: Tabulka č. 2: Souhrn obdrţených nabídek evropských výrobcŧ OSLOVENÁ SPOLEČNOST

KOMPLEXNÍ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ (V KČ)

Společnost 1 Společnost 2 Společnost 3 Společnost 4 Společnost 5

DODACÍ LHŮTA

9.500.000,10.000.000,9.200.000,8.800.000,9.000.000,-

stroj skladem 16 týdnŧ 10 týdnŧ 8 týdnŧ 16 týdnŧ

Zdroj: interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o. Na základě těchto nabídek a na základě doporučení jednoho ze svých prověřených obchodních partnerŧ se společnost rozhodla ţádnou z těchto nabídek, zejména kvŧli jejich vysoké finanční náročnosti, nevyuţít. Obchodním partnerem bylo doporučeno obrátit se na čínský trh a zadávaný stroj poptat zde.

42

3.3

Zadání poptávky zprostředkovateli

Na doporučení českého obchodního partnera se společnost obrátila na zprostředkovatele, který se zabývá mezinárodním obchodem se zaměřením na Čínu. Zprostředkovatel navrhl základní rámec realizace projektu, do tří týdnŧ vypracoval studii o poptávaném zboţí a předpokládanou nákladovou charakteristiku obchodu. Česká strana byla s nabízenými podmínkami, zejména poté s finanční úsporou v řádu pětatřiceti procent oproti prŧměrné, v České republice nabízené ceně, spokojena a podepsala se zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování obchodu. Přibliţná dodací lhŧta stroje byla ode dne podpisu zprostředkovatelské smlouvy odhadnuta na dvacet týdnŧ. Český importér byl rovněţ ubezpečen, ţe v současné době je kvalita v Číně vyráběných zařízení jiţ plně srovnatelná s evropskými kvalitativními standardy a ţe poptávaný CNC soustruh bude vyroben dle odpovídající evropské specifikace, takţe odpadnou případné problémy při legalizaci provozu stroje na českém území.

3.4

Oslovení dodavatele, průběh jednání

Český zprostředkovatel oslovil na základě sítě svých kontaktŧ v Číně tři potenciální společnosti, které byly dle zadaných dispozic schopny dané zařízení vyrobit. Tabulka č. 3: Souhrn nabídek čínské strany OSLOVENÁ SPOLEČNOST

KOMPLEXNÍ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ17) (PŘEPOČET NA KČ)

DODACÍ LHŮTA (OD PODPISU KONTRAKTU)

Společnost Mei Dongian

5.850.000,-

15 týdnŧ

Společnost Guagcheng

6.000.000,-

13 týdnŧ

Společnost Hong Industry

6.400.000,-

14 týdnŧ

Zdroj: interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o.

17)

Pozn.: komplexní náklady na kontrakt zahrnují i provizi zprostředkovatele 43

S výše uvedenými společnostmi byla zprostředkovatelem zahájena jednání o potenciálním kontraktu. V tuto chvíli byla k jednáním přizvána na místo konkrétně do přístavní oblasti města Ningbo, i česká strana. Dále poté došlo k prohlídce výrobních závodŧ a k následným jednáním se zástupci všech tří firem. Všichni potenciální dodavatelé prokázali dostatečnou míru solidnosti a schopnosti dostát kontraktu. Jako vítězná firma byla vybrána společnost Guagcheng, zejména z dŧvodu proexportního zaměření firmy. Vybraná společnost má zkušenosti s exportem svých výrobkŧ do Evropy a její výrobky splňují patřičné normy pro provoz na evropském trhu. V neposlední řadě byla dŧvodem pro výběr této společnosti také nejkratší nabízená dodací. Zástupci společnosti při finálních fázích jednání nabídla ještě kompletní úhradu výjezdu české strany do Číny v hodnotě v přepočtu cca 250.000Kč a kontrakt se tímto stal ještě výhodnějším. Po dojednání zbývajících podrobností byl kontrakt úspěšně na začátku měsíce srpna podepsán.

3.5

Plnění kontraktu

Dohledem nad plněním prŧběhu kontraktu a faktickou stránkou importu byla opět pověřena zprostředkovatelská společnost. Dodavatel dodal ve stanoveném termínu hotový CNC soustruh, byla zvolena logistická společnost Maersk, která lodí dopravila kontejner se zařízením do přístavu v Hamburku, ze kterého byl následně přepraven po ţeleznici do České republiky. Zprostředkovatelem bylo rovněţ sjednáno přepravní pojištění a vyřízeny celní náleţitosti. V polovině listopadu byl tedy dodaný soustruh spolu se skupinou čínským montáţních dělníkŧ a inţenýrŧ fyzicky v České republice na místě pouţití. Během dvou dnŧ byl stroj smontován, nakalibrován a uveden do zkušebního provozu. Schválení zpŧsobilosti pro provoz v České republice bylo díky kompletní dokumentaci a evropskému výrobnímu certifikátu doloţenému čínskou firmou pouhou razítkovou formalitou. Po uvedení zařízení do provozu odletěli montéři dodavatele zpět do Číny a v České republice zŧstali pouze dva inţenýři, kteří byli pověřeni monitorováním zkušebního provozu zařízení a proškolením pracovníkŧ, kteří budou v budoucnu zařízení obsluhovat. 44

Během zkušebního provozu nedošlo k ţádným technickým problémŧm. Za týden po instalaci tak mohl být stroj znovu zkontrolování, nakalibrován a předán do běţného pouţívání české firmě. Tímto byl kontrakt v tuto chvíli naplněn.

3.6

Rozpočet projektu

Následující tabulka ukazuje skladbu rozpočtu projektu. Jak je z tabulky patrné, největší část rozpočtu tvoří pochopitelně cena pořízení stroje, nemalou část nákladŧ tvoří také doprava a náklady spojené s obchodním jednáním ve výrobním závodu v ČLR. Tabulka 4: Rozpočet projektu 18)

Rozpočet projektu (v Kč) Náklady spojené se zboţím cena pořízení ostatní pořizovací náklady doprava pojištění clo montáţ a seřízení zkušební provoz proškolení obsluhy náklady spojené s pobytem montérŧ a inţenýrŧ ostatní náklady (skladování, manipulace, legalizace,…) Náklady spojené s kontraktem oslovení zprostředkovatele a zadání projektu smluvená provize zprostředkovatele (3% ceny pořízení) komunikační náklady náklady na jednání v Číně oslovení dodavatele

200 000 70 000 237 500 30 000 35 000 40 000 220 000 20 000

20 000 142 500 15 000 250 000 15 000 5 000

Náklady na vyhodnocení projektu Celkové kalkulované náklady kompenzace od čínské strany Celkové náklady poníţené o nabídnutou kompenzaci výjezdu do Číny

Zdroj: interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o

18)

4 950 000

Uvedené ceny jsou bez DPH 45

6 250 000 -250 000 6 000 000

3.7

Časový harmonogram projektu

Sestavení časového harmonogramu je jedna z klíčových aktivit pro úspěšnou realizaci kaţdého projektu. Jedná-li se o obchodování s Čínou, je třeba sestavení harmonogramu věnovat patřičnou pozornost. Sestavením dobrého harmonogramu prací je moţné předejít mnoha nedorozuměním a rozporŧm mezi oběma stranami. Tabulka č. 5: Časový harmonogram projektu

Časový harmonogram projektu (v kalendářních dnech) Přípravná fáze 1 monitoring situace, zjištění skutečné potřeby zařízení 2 stanovení technických parametrŧ poptávaného zařízení 3 oslovení zprostředkovatele 4 jednání se zprostředkovatelem 5 vypracování nabídky zprostředkovatelem 6 vypracování předpokládaného rozpočtu projektu 7 vypracování předpokládaného časového harmonogramu projektu 8 podpis smlouvy o zprostředkování obchodu Fáze realizace 9 monitoring trhu zprostředkovatelem 10 předloţení vytipovaných nabídek odběrateli 11 schválení nabídek a oslovení dodavatelŧ 12 jednání s dodavateli a jejich selekce 13 výběr finálního dodavatele a příprava kontraktu 14 podpis kontraktu příprava výrobních prostor pro instalaci nového zařízení, stavební 15 úpravy 16 platba 17 výroba zařízení 18 logistika - přeprava do České republiky 19 celní řízení 20 přejímka 21 montáţ, kalibrace 22 zkušební provoz 23 proškolení obsluhy 24 zahájení běţného provozu

doba trvání

zahájení

ukončení

5 5 1 3 21 2 2 1

28.4.2008 5.5.2008 23.5.2008 27.5.2008 2.6.2008 24.6.2008 24.6.2008 1.7.2008

3.5.2008 10.5.2008 24.5.2008 30.5.2008 23.6.2008 26.6.2008 26.6.2008 2.7.2008

11 1 3 12 14 1

3.7.2008 15.7.2008 17.7.2008 20.7.2008 4.8.2008 19.8.2008

14.7.2008 16.7.2008 20.7.2008 1.8.2008 18.8.2008 20.8.2008

5

25.8.2008

30.8.2008

3 21 35 1 1 2 4 3 1

1.9.2008 4.9.2008 13.10.2008 17.11.2008 18.11.2008 19.11.2008 24.11.2008 25.11.2008 1.12.2008

4.9.2008 25.9.2008 17.11.2008 17.11.2008 19.11.2008 21.11.2008 28.11.2008 28.11.2008

61

1.12.2008

31.1.2009

Fáze vyhodnocení 25 vyhodnocení projektu, jeho úspěšnosti a vyhodnocení nákladové stránky

Celkem dní od zahájení projektu do zahájení běţného provozu

Zdroj: interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o.

46

217

4

Zhodnocení vyuţitelnosti modelového řešení

Při praktické implementaci modelového řešení se ukázalo, ţe navrhnuté řešení nemá výrazné slabé stránky a ţe je moţné podle něho poptávaný importní případ zrealizovat. Modelové řešení se opírá především o sestavení rozpočtu projektu a jeho harmonogramu. Tyto dokumenty jsou z pohledu úspěšnosti obchodu naprosto klíčové a je třeba věnovat patřičnou pozornost nejenom jejich vytváření ale také následné aktualizaci. Dalšími podmínkami úspěšné realizace obchodu jsou z teoretické strany dostatečné znalosti čínského trhu, místních zvyklostí a exportních náleţitostí. Z praktického hlediska je podmínkou dosaţení cíle systematické plnění modelového postupu a splnění kaţdého z dílčích úkolŧ takovým zpŧsobem, aby mohl být uvolněn přechod na další bod modelu. V případě, ţe potenciální kupující nemá poţadované informace a znalosti, nebo není ochoten nést rizika z obchodu vyplývající, lze doporučit konzultace či kompletní zajištění realizace obchodního případu společností, která se na problematiku obchodu s Asií specializuje. Je třeba si uvědomit, ţe specializovaná společnost zpravidla řeší několik obdobných případŧ současně a díky úsporám z rozsahu prováděných prací mŧţe nabídnout skutečně zajímavou cenu nabízených sluţeb. V tomto konkrétním případě česká společnost vyuţila ušetřila 30% investičních nákladŧ, při zachování srovnatelné kvality pořízeného zařízení. Navrhnuté postupy řešení lze tedy povaţovat za stručný návod jak realizovat obdobný obchodní případ dovozu zařízení z ČLR.

47

Závěry a doporučení Cílem práce bylo sestavení modelového řešení na dovoz stroje z ČLR a jeho následná aplikace na obchodní případ uskutečněný v roce 2008. Jak vyplývá z kapitoly 4, při praktické implementaci modelového řešení se ukázalo, ţe navrhnuté řešení nemá výrazné slabé stránky a mŧţe být tedy pouţito při realizaci dovozu komodity z ČLR. Hlavním předpokladem úspěšného provedení importu je vyvarování se základních chyb, kterých se české firmy dopouštějí v obchodování s Čínou. Detailněji jsou popsány v bodu 2.3.2, zde je krátký výčet těch nejpodstatnějších:  neznalost jazyka,  nedisponování loajálním místním člověkem,  předpoklad, že obchodní zvyklosti zde jsou stejné jako v Evropě,  nátlak na uspíšení jednání vedoucí ke krachu kontraktu,  nedostatečné prověření obchodního partnera,,  volba nespolehlivého překladatele. Pokud se vyvarujeme těchto základních chyb, je vysoká pravděpodobnost, ţe se podaří obchod realizovat k plné spokojenosti všech smluvních stran. Pro českého obchodníka, ať jiţ se jedná o exportéra či importéra, představuje v dnešních dnech Čína obrovskou obchodní příleţitost. Při překonání kulturně-politických překáţek tak mŧţe český obchodník v Číně a s Čínou velice rentabilně a dlouhodobě spolupracovat. Základem dlouhodobé spolupráce je však vytvoření vlastní kanceláře nebo nalezení loajálního obchodního partnera v Číně. Čínští obchodníci jen neradi jednají se společnostmi, které nejsou na místním trhu etablovány a chovají vŧči nim historickokulturním vývojem danou nedŧvěru. Práce mŧţe také slouţit jako stručný studijní materiál poskytující komplexní pohled na Čínu 21. století v historickém kontextu.

48

Seznam pouţité literatury Bibliografie 1. FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN s.r.o., 1998. ISBN 80-7106-249-9. 2. LIŠČÁK, Vladimír. Stručná historie státŧ. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-109-4. 3. SPENCE, Jonathan;CHIN Annping. Čína 20. století. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1996. ISBN 80-205-0511-3. 4. SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 2008. přeprac. vyd. Praha : [s.n.], 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. Internetové články 1.

China's exports sink, but factory investment rises. Newsweek [online]. 2009 [cit. 200905-14]. Dostupný z WWW: .

2.

JING, By Li. Pollution cut task on track. China Daily [online]. 2009 [cit. 2009-06-05]. Dostupný z WWW: .

3.

ROBERTS, Dexter. China Faces a Water Crisis - BusinessWee [online]. 2009 [cit. 2009-05-18]. Dostupný z WWW: .

4.

Souhrnná teritoriální informace Čína : Očekávaný vývoj v teritoriu [online]. 2009. 2009 , 1.4.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: .

5.

Souhrnná teritoriální informace Čína : Vnitropolitická charakteristika [online]. Zastupitelský úřad Peking, 2009 , 1.4.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: .

6.

Společná nabídka služeb státu pro podnikatelské subjekty v čínské lidové republice [online]. 2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: .

7.

Wikipedia : čínská lidová republika [online]. 2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW:.

Neveřejné zdroje: Interní materiály společnosti Frontier East, s.r.o.

49

Seznam zkratek CNC

Computer Numeric Controled – počítačem řízený obráběcí stroj

COV

Cooperative Joint Venture - kooperativní společný podnik

ČLR

Čínská lidově demokratická republika

ČNM

čínská národní měna

EJV

Equite Joint Venture - společný podnik se zahraničním kapitálem

HDP

hrubý domácí produkt

IPR

intellectual property rights – ochrana duševního

NDR

Německá demokratická republika vlastnictví

USD

United States Dollar – Americký dolar

WTO

Světová obchodní organizace

WFO

Wholy Foreign Owned Enterprise - podnik se 100% zahraničního kapitálu

USA

Spojené státy americké

50

Seznam příloh Příloha č. 1 Vývoj populace Číny v letech 1950 – 2005 s předpokládaným vývojem do roku 2050 (v mil.)

Dostupný z WWW: < http://www.chinabarometer.com/visuals/china-population-projections-1950-20501.gif >.

Příloha č. 2 51

Kompletní přehled Incoterms 2000

Dostupný z WWW: .

52