Upis_001 az 003_Sestava 1 1/4/16 1:20 PM Stránka 3
s i Úp
MICH
Á V O R E L L ELLE MI
U NDERW R IT I NG Copyright © MM Project One, LLC, 2015 All rights reserved Translation © Pavel Pokorný 2015 Cover design © Lynn Buckley Author photo © Tommy Mendes ISBN 978-80-249-3010-7
Upis.indd 2
12.1.2016 16:20:40
„Kdykoli dostaneš chuť někomu něco vyčítat (…) uvědom si, že ne každý měl v životě takové štěstí jako ty.“ Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby
Upis.indd 3
12.1.2016 16:20:40
Upis.indd 4
12.1.2016 16:20:40
1 TODD středa 5. března; New York, stát New York
„Jsi hroznej mizera.“ Dívka vystrčila nahé nohy zpod pokrývky a tváře jí zbledly vztekem. Vydala se z ložnice do obývacího pokoje a cestou sbírala z podlahy součásti svého oblečení, které tam v noci nechala. Todd sáhl po dálkovém ovladači a zapnul zprávy na kanále MSNBC. Doufal, že ho zvuk televize uchrání před pocitem rozpačitosti. Tyhle trapné ranní scény nesnášel. Dívka se vrátila do ložnice a začala se prohrabovat pokrývkami. Hledala spodní prádlo. „Já tomu...,“ nakousla a otočila se k němu. „Nerozumím tomu, proč se tak bojíš závazku.“ „Nebojím se závazku,“ odvětil suše a snažil se předstírat, že ho teď ze všeho nejvíc zajímá televize. Dva komentátoři diskutovali o posledním skandálu banky L. Cecil. Její obchodníci prý pustili mezi neinformované investory nadhodnocené akcie za dvě stě milionů dolarů. Todd se nad tou novinkou zašklebil: hlavně aby to neovlivnilo jeho prémie. Dívka si natáhla přes štíhlé boky sukni a zapnula push-up podprsenku. Měla hezká prsa, ale příliš silná stehna a vypadala jako ten typ, co se v pětatřiceti začne nadouvat jako balon. Na stupnici atraktivity získala osm bodů z deseti, což bylo přesně to místo, kde Todd rád lovil:
Upis.indd 5
12.1.2016 16:20:40
6
ÚPIS
osmičky jsou sexy, ale připadají si nejisté. Uvědomují si, že nejsou desítky, takže se snaží zavděčit. Teď by ale se svými rozmazanými očními stíny a mastnými blond vlasy měla stěží šanci na šestku. „Tak proč mě teda nevezmeš na večeři?“ zeptala se tiše. Poprvé od chvíle, co vstala z postele, vypadala klidně. „Protože to pro mě nejsi,“ odpověděl na rovinu. „A co teda jsem?“ Její hlas byl ještě tišší. V prstech svírala pokrývku a čekala na odpověď, kterou nechtěla slyšet. „Poslyš, užili jsme si fajn večer. Proč si to kazit?“ řekl Todd upřímně. Ztuhla jí čelist a v očích se jí zaleskly slzy. „Chceš říct, že jsem holka, se kterou spíš.“ Todd na to nic neřekl. Potřeboval jít do práce. „Uvědomuješ si, že jsem chodila na Pensylvánskou univerzitu? Nejsem žádná vypatlaná nána. Pracuju v prvotřídní advokátní kanceláři. Jsem dívka, se kterou chodíš, a ne nějaká šlapka.“ „Možná máš pravdu.“ „Tak spolu pojďme na večeři!“ naléhala popuzeně. „Já nechci žádnou přítelkyni.“ „Tak proč jsi –“ „To ty!“ Toddovi došla trpělivost a skočil jí do řeči. „To ty jsi kontaktovala mě, opilá, u baru, ve dvě v noci. Co jsi čekala, když sis založila profil v mobilní aplikaci pro seznamování?“ Dál na něj neochvějně upírala zrak. „Hook je nástroj, který pomáhá lidem navazovat vztahy. Ty tam máš profil taky a děláš, že jsi normální. Tak proč bych já měla být kvůli tomu coura?“ „Já neříkám, že jsi coura. Řekl jsem, že ses na mě obrátila uprostřed noci způsobem, který naznačoval, že si chceš užít, takže to náš vztah postavilo do určité roviny.“ „Ale to bylo na začátku, od té doby jsme se viděli čtyřikrát,“ protestovala. Todd se jí nechtěl dotknout, ale na nějaká melodramata rozhodně neměl čas. Potřeboval se plně soustředit na svou kariéru. Nedávno oslavil dvaatřicáté narozeniny a byl si až příliš dobře vědom toho, že do dvanácti
Upis.indd 6
12.1.2016 16:20:40
TODD
7
měsíců musí mít za sebou v investiční bance L. Cecil nějaký pořádný kšeft. Jinak se může rozloučit s představou, že se stane nejmladším vedoucím v dějinách téhle prestižní firmy na Wall Street. „Za tu dobu jsme se vzájemně poznali,“ vedla si dívka dál svou. „Povídali jsme si o tvé práci a já jsem ti vyprávěla o svých příbuzných. A minulý týden jsem přišla pozdě do práce, protože vím, jak máš rád ranní sex.“ Třásly se jí rty. „Já jsem se tě o to přece neprosil.“ Zrudla v obličeji. Věděla, že je to pravda. „Nemůžu uvěřit, že se tu takhle dohadujeme.“ Otočila se k němu zády a dokončila oblékání, smířená s tím, že svá tanga už nenajde. Todd dál koukal na televizi. Komentátoři se shodovali v názoru, že vědomým prodejem nadhodnocených akcií bankéři sice možná neporušili zákon, ale jednali neeticky a měli by za to pykat. Zakroutil nad tím bohapustým nesmyslem hlavou: obchodník je přece v bance od toho, aby zprostředkovával obchodování. To investor si má pohlídat, jestli mu stojí za to dát do obchodu svoje peníze. Počkal, až uslyší zabouchnutí dveří od bytu, a pak teprve vstal z postele. Měřil metr devadesát a na jeho postavě bylo znát, že jako student kdysi závodně hrával vodní pólo. Vlezl do sprchy a otevřel trysky nastavené na režim „vodopád“. Vždycky se mu těžko rozhodovalo, jestli vzít dívku k sobě, nebo jít k ní. Na jednu stranu byla pravda, že jeho nákladně a minimalisticky zařízený prostorný byt byl zárukou, že se s ním vyspí každá, kterou sem přivede, i kdyby si do té chvíle hrála na cudnou. Na druhou stranu jít někam jinam mu dávalo svobodu odejít, kdy chce. Včera večer měli jít k ní, protože si mohl být jistý, že dojde na sex. Přehnal to ale v Monkey Baru s tequilami, a když jí přes Hook poslal textovou zprávu, už mu to dobře nemyslelo. Oholil se a oblékl si svou obvyklou pracovní uniformu: na míru ušitý oblek, kravatu značky Hermès, ponožky Armani a mokasíny Gucci. Přes aplikaci Uber si telefonem objednal taxi, a než zamířil na schodiště, krátkým pohledem do zrcadla spokojeně zhodnotil svůj vzhled.
Upis.indd 7
12.1.2016 16:20:40
8
ÚPIS
Když vykročil na chodník, zjistil, že dívka čeká před domem. Dýchala si do dlaní, aby se ve studeném březnovém větru zahřála. „Kristepane,“ ulevil si potichu. Když ho spatřila, omluvně si skousla spodní ret. „Nezlob se,“ omlouvala se. „Nechtěla jsem ti dělat scény. Jen si myslím, že by mezi námi mohlo být něco víc. Chci říct, že ti můžu být něčím víc – že jsem něco víc než jen holka, co má založený profil na Hooku.“ Zlehka jí položil dlaň na bok a políbil ji na tvář. „Já se nezlobím,“ řekl. „Ale mám fůru práce a to, co je mezi námi teď, je z mé strany maximum. Víc ti nedám. Jestli chceš něco víc, respektuju to, ale nemůžu ti to poskytnout.“ S pohledem upřeným do chodníku přikývla. „Uvidíme se zase?“ zeptala se tiše a nezvedla oči. „Já se odsud nikam nechystám,“ vyhnul se přímé odpovědi. „Chceš zavolat taxi?“ Zavrtěla hlavou. „Ne, půjdu pěšky.“ „Fajn. Tak hezký den,“ rozloučil se chlácholivě a v jeho modrých očích se objevil náznak úsměvu. „Jasně.“ Vykročila a její deseticentimetrové jehlové podpatky a rozcuchané vlasy vypadaly po ránu na chodníku jako stigma předchozí noci. Todd nastoupil do černého auta, vytáhl telefon a v aplikaci Hook otevřel seznam Oblíbených. Jakže se to vlastně jmenuje? Nějak od A. Amy? Allison? Amanda. Správně. Našel ji a pohotově ji vymazal ze seznamu. Zablokovat uživatele? ptala se aplikace. Stiskl tlačítko „Ano“. Napsat hodnocení? „Ne“. Ta už si nezaslouží ani vteřinu jeho času. V kapse mu zavrněl jeho pracovní telefon, BlackBerry. Vyměnil jej v ruce za iPhone a rychle prošel hlavičky šestadvaceti e-mailů, které přes noc dostal. Klasická ranní nadílka. Kromě přehledu asijské burzy a denní předpovědi pro forexové obchodování s měnami zaregistroval e-mail od Catherine Wileyové, šéfky odboru investičního bankovnic-
Upis.indd 8
12.1.2016 16:20:40
TODD
9
tví. Posílala zaměstnancům oficiální prohlášení banky určené klientům zajímajícím se o ten skandál kolem nadhodnocených akcií. A pak uviděl e-mail z adresy
[email protected]. Todde, rozhodl jsem se, že vstoupíme na burzu. Chci, abyste to zařídil. JH
Měl co dělat, aby se nezakuckal. Přečetl si to stručné sdělení znovu. Zvedl hlavu a pohlédl na řidiče, jako kdyby mohl pochopit a docenit význam těch dvou lakonických vět. Cítil, že se mu bláznivě rozbušilo srdce. Josh Hart, výkonný ředitel firmy Hook a autor stejnojmenné aplikace pro mobilní telefony. Hook. Háček. Příhodné jméno pro aplikaci sloužící k seznamování. Lovit, chytit se na háček. Brát to hákem. Nemluvě o tom, že háček píchá. Tahle aplikace velmi zefektivnila Toddův sexuální život – ale společnost Hook také patřila mezi nejslibnější podniky v Silicon Valley. První veřejná nabídka jejích akcií by pro spoustu lidí znamenala spoustu peněz. A jestli ji dostane na starost banka L. Cecil, bude mít Todd povýšení jisté. To by nemusel doufat v místo vedoucího. Takhle velký kšeft ho možná katapultuje rovnou do křesla šéfa odboru. Zobrazil si kontaktní informace v podpise e-mailu a navolil Joshovo číslo. Zatímco telefon zvonil, mrkl na hodinky a uvědomil si, že v San Francisku je teprve čtvrt na sedm ráno. Josh Hart ale hovor přijal už po třetím zazvonění. „Haló?“ „Joshi!“ vyhrkl Todd až příliš nadšeně. „Joshi, tady Todd. Todd Kent. Právě jsem dostal váš e-mail a – omlouvám se, nevolám nevhod?“ „To je v pořádku.“ Josh měl bezvýrazný hlas připomínající robota. „Poslyšte, já...,“ Todd se snažil uklidnit. Usilovně vzpomínal, kdy se vlastně s Joshem Hartem seznámil. Bylo to před dvěma lety v Las Vegas, na světovém veletrhu spotřební elektroniky. Všiml si ho ve striptýzovém klubu. Josh byl těstovitý a bledý počítačový nadšenec s temnými kruhy pod očima a chla-
Upis.indd 9
12.1.2016 16:20:40
10
ÚPIS
peckými kučerami přilepenými k hlavě. Měl tehdy na sobě mikinu s kapucí a khaki kalhoty s puky. Když ho Todd v tom klubu zahlédl na druhém konci sálu, pustil se rovnou k němu a pozval ho ke svému stolu. Bylo mu jasné, že člověk, kterého pustí do klubu takhle vymóděného, musí být zatraceně důležitý. Josh ale celý večer seděl jako pecka, zíral na striptérky jako na ufony a cukl sebou pokaždé, když se Todd ve snaze urvat něco pro banku L. Cecil pokusil zavést řeč na finanční strategii. Když se tehdy loučili, dal Todd Joshovi svou vizitku, ale ten se mu od té doby neozval – až teď. Todd uvažoval, že tehdy asi musel říci něco, čím na sebe upozornil, když mu Josh po dvou letech píše s nabídkou obchodu, který jim oběma může zcela změnit život. „Chtěl jsem si jen promluvit o tom, jak byste si představoval naši spolupráci, pokud jde o financování vaší firmy,“ vypravil ze sebe nakonec. „Napsal jsem vám to v e-mailu.“ Joshův hlas zněl popuzeně, jako kdyby jeho jednořádkové lakonické prohlášení bylo až dost na zařízení primárního úpisu akcií. „Rozhodl jsem, že Hook vstoupí na burzu, a rozhodl jsem, že emisi zařídíte vy. Chtěl bych navýšit kapitál o miliardu a osm set milionů dolarů a dosáhnout zhodnocení firmy čtrnáct miliard dolarů.“ Todd nad těmi čísly zamrkal. Hook zatím vůbec nebyl ziskový a na Wall Street se objevovaly názory zpochybňující hodnotu celého odvětví sociálních sítí. Ale na druhou stranu, o Facebooku při jeho uvedení na burzu také pochybovali a cena jeho akcií stoupá. Když nad tím tak uvažoval, říkal si, že jestli je hodnota Facebooku sto padesát miliard dolarů, dost možná že Hook má větší cenu než čtrnáct miliard. „Ta čísla vypadají dobře. Takže pokud jde o běžný postup, začíná se zvažováním nabídek několika bank –“ „To nechci. Chci vás.“ Toddovi to v hlavě jen vířilo. Tohle se přece dělá vždycky! Dá se to vůbec přeskočit? „To je skvělé. Chci říci, že nám to ušetří spoustu času,“ řekl. „Takže si promluvím s Larrym, to je můj šéf. On povede –“ „Ne,“ zarazil ho Josh. „Řekl jsem, že chci, abyste to udělal vy. Vy.“ „Cože? Já?“
Upis.indd 10
12.1.2016 16:20:40
TODD
11
„Ano,“ přisvědčil Josh. „Copak vy to neděláte? Nezařizujete obchody?“ „No ano, jistě, pracoval jsem na spoustě obchodů, ale tohle je opravdu velký obchod, Joshi, a v naší bance je spousta zkušenějších zaměstnanců, kteří...“ Todd se odmlčel. Copak to, že je Larry v bance delší dobu, vážně znamená, že ví a umí víc než Todd? Larrymu je pětačtyřicet a je ženatý. Co ten může vědět o mobilní aplikaci sloužící k seznamování, kterou používá nejvíc ze všeho mládež? Jestli je Joshovi třicet a dokázal založit firmu, jako je Hook, Todd jistě může zařídit její vstup na burzu. „Ale ano,“ opravil se tedy. „Samozřejmě že to pro vás mohu zařídit.“ „Dobře,“ uzavřel Josh. „Tak se tu zítra sejdeme a domluvíme detaily.“ „Zítra?“ vzpřímil se vsedě Todd. „Musím připravit smlouvu a...“ Rychle uvažoval. Je ještě něco potřeba? „A musím dát dohromady vhodný tým.“ „Tým?“ „No ano, musíme mít k ruce pár analytiků a asistentů z mé sekce. A také někoho z odboru obchodního kapitálu, kdo bude sledovat aktuální situaci na burze a připraví prezentaci pro investory. A asi budeme potřebovat –“ „Tři. Můžete mít maximálně tři další lidi.“ Todd se zasmál. „Joshi, pro takhle velký obchod bude nutné –“ „Něco vám řeknu zcela jasně, Todde,“ přerušil ho Josh. „Wall Street nesnáším. Jste tam jen samí blbci. Nemáte na práci nic jiného než plést se do procesů, snižovat jejich efektivitu a přiživovat se na nich. Kdybych mohl nějak získat miliardu osm set milionů dolarů bez vás, udělal bych to, ale musím se věnovat své společnosti a nemám čas ještě dávat do pořádku obor peněžních služeb.“ Todd ohromeně otevřel ústa. Vyrůstal v severní Kalifornii, takže dobře věděl, že technicky zaměření lidé nemají Wall Street rádi, ale takhle napadat systém, který vzkvétá už stovky let, na to už musí být povaha. „Takže v týmu můžete mít tři lidi,“ pokračoval Josh. „Ale jestli si tam vyberete nějakého slizouna, nebude z toho nic. Je to jasné?“ „Ano, jistě.“ „Fajn. Takže v pátek nashle.“
Upis.indd 11
12.1.2016 16:20:40
12
ÚPIS
„V pátek,“ přikývl Todd. Nakonec tedy získal alespoň den navíc. „Uvidíme se v pátek. Je mi opravdu –“ Ale v telefonu už zaslechl jen tiché cvaknutí. Nevěřícně se na něj podíval. Skutečně se to zrovna teď stalo? „A jsme tady,“ oznámil řidič, zatímco Todd schovával telefon do kapsy. Todd vzhlédl a uvědomil si, kde je. Z okénka viděl budovu banky L. Cecil na Park Avenue. Tady tráví posledních deset let všechny pracovní dny a většinu víkendů – až na ty dva týdny volna, které bankéřům vnutily úřady, aby zajistily trochu lidštější pracovní podmínky. Skleněná budova se svými třiačtyřiceti patry vypínala k nebi a v zrcadlových oknech se odráželo ranní světlo. Nad otáčivými dveřmi stálo bronzovými písmeny „L. CECIL“ a vchod byl od ulice oddělen zdí nahoře ozdobenou květinami. Byla postavena tak, aby působila přátelským dojmem, ale ne zas tolik přátelským, aby si lidé mohli myslet, že je někdo zve dovnitř. Muži v oblecích proudili do banky a nevšímavě ve vchodu ukazovali své služební průkazy. Každý z nich doufal, že mu dnešek přinese obchod, díky kterému přestane být pouhým kolečkem v soukolí a začne mít sám vliv. Todd si uvědomoval, že jemu ten vysněný den právě nadešel. I když je Josh arogantní pitomec, díky němu se Todd stane jedním z nejvlivnějších investičních bankéřů v historii. Do háje, tohle bude velký kšeft.
NICK středa 5. března; San Francisco, Kalifornie
„Chápu, že nerad mluvíš o penězích, ale jako finanční ředitel společnosti mám povinnost ti říci, že pokud chceme naši vizi udržet při životě, nemáme jinou možnost než navýšit kapitál,“ pronášel Nick Winthrop rozhodným tónem do zrcadla. „Chci ti s veškerou naléhavostí doporučit, abychom se začali připravovat ke vstupu na burzu.“
Upis.indd 12
12.1.2016 16:20:40
NICK
13
Hleděl na odraz své od pasu nahoru nahé postavy a snažil se představit si Joshovu reakci. „Vím, že nesnášíš Wall Street,“ přerušil imaginární výtky výkonného ředitele, „a proto jsem předem sestavil tuhle prezentaci. Prozkoumal jsem historii všech bank a vybral deset nejlepších, které by se měly účastnit výběru.“ Tohle přece nepůjde odmítnout. Ani Josh Hart v tomhle ohledu nedokáže Nickovi vzdorovat. Josh Hart, počítačový génius, který vytvořil Hook, Josh Hart, který se vůbec nevyzná v ekonomické stránce věci a je na to snad i pyšný. Což znamená, že ho Nick musí jen přimět podepsat primární úpis akcií. Pak postačí v tichosti informovat ty nejlepší investiční banky na světě a užije si pár týdnů, kdy se všichni budou moci přetrhnout, aby získali pro sebe obchod, který Nickův podíl ve firmě promění v osmdesát pět milionů dolarů v hotovosti. A navíc, což je ještě důležitější, tím Nick konečně získá společenský vliv a postavení, jaké si zasluhuje. O tohle místo ve společnosti Hook vlastně ani nestál. V roce 2004 vystudoval Stanfordovu univerzitu a začal kariéru ve firmě McKinsey & Company, jedné z nejlepších konzultačních společností na světě. A exceloval zde. Po třech letech odešel do investičního fondu Dalton Henley Venture Partners, kde byl jeho mentorem Phil Dalton, jeden z nejrespektovanějších investorů rozvojového kapitálu v Silicon Valley. Phil mu napsal doporučení na Harvardovu obchodní školu, kde studují budoucí nejvlivnější obchodníci. Nick tu patřil mezi premianty a absolvoval mezi pěti procenty nejúspěšnějších v ročníku. Během studií na Harvardu sepsal Nick obchodní plán založený na myšlence programu ApplyYourself, „přihlas se“. Mělo to být něco zcela převratného v oboru přihlášek na univerzity. Program by umožňoval předpovídat uživatelům, s jakou pravděpodobností se mohou dostat na ty nejlepší školy ve Spojených státech. Společnost by začala stejně jako Facebook – s prestižními soukromými univerzitami a Stanfordem. Postupně by rozšířili působnost na všechny univerzity a časem by přišli s prediktivními algoritmy i pro pracovní trh. Když měl Nick svůj obchodní plán hotový, šel s ním za Philem Daltonem, ale ten mu navrhl, ať se raději uchází o místo u společnosti
Upis.indd 13
12.1.2016 16:20:40
14
ÚPIS
Hook, která právě hledá finančního ředitele. Nicka ta rada zdrtila. Chtěl sám podnikat. Proč by měl dělat finančního ředitele ve firmě, kterou založil někdo mladší, kdo ani nestudoval obchodní školu? Říká se, že každý dobrý podnikatel zažil alespoň jeden neúspěch. Takže když Nick poprvé úspěšně selhal, protože se mu nepodařilo na rozjezd sehnat potřebný milion a půl dolarů, vzpomněl si, že další vlastností nutnou pro podnikatelský úspěch je přizpůsobivost. Rozhodl se tedy změnit svou představu o prestižní pozici a sebevědomě přijal roli finančního ředitele spolu s půlprocentním podílem ve společnosti. Loňské jaro bylo pro firmu zlomové. Počet uživatelů aplikace Hook překročil půl miliardy a začaly jim věnovat pozornost mezinárodní zpravodajské agentury. Nick v té době zažil moment hluboké důvěry v kosmický plán řídící jeho život. Věděl, že ten plán z něj má udělat osobu, která bude mít globální vliv. Cítil v žilách, že má na dosah možnost stát se jedním z nejmocnějších lidí světa. Nick se zhluboka nadechl, vrátil se ze snění do reality a zálibně pohlédl na své vytrénované břicho. To tréninkové vybavení, které si minulý měsíc pořídil se slevou přes Groupon, se opravdu vyplatí. Než ho začnou fotografovat pro obálky časopisů, bude ve skvělé formě. Spokojeně zkontroloval, jak se mu pod kůží rýsují deltové svaly, a spustil se na podlahu, aby si jen tak pro dobrou míru dal deset kliků. Bylo teprve půl sedmé ráno, ale Nick už byl vzhůru a čilý jako rybička. Stiskem tlačítka na kávovaru Nespresso si udělal jedno forte a přidal do kávy špetku organické skořice, aby držel na uzdě hladinu glukózy v krvi. Tenhle trik pochytil z knihy Čtyřhodinové tělo. Zkontroloval iPhone, jestli mu během deseti minut od poslední kontroly nenapsala Grace, a když zjistil, že se pořád ještě neozvala, řekl si, že o nic nejde: je to krásná holka, která má právo dělat drahoty, a on je chlapík v pohodě, kterého to nerozhází. Ale stejně by jí rád řekl, jak velký obchod se díky němu odehraje. Rád by viděl, jak by se tvářila. Konečně by jí došlo, s kým vlastně chodí. Ale zatím to nejde. Všechno musí být přísně utajeno až do okamžiku, kdy
Upis.indd 14
12.1.2016 16:20:40
NICK
15
podají Komisi pro cenné papíry kompletní prospekt emitenta, dokument, zachycující všechny detaily téhle investiční příležitosti. A to bude trvat měsíce. Nesmí zapomenout rezervovat si na všechny pátky v květnu stůl v restauraci Gary Danko – bude co slavit. Dopil espreso, hrnek strčil do myčky a pak dezinfekčním ubrouskem otřel z nerezové rukojeti kávovaru stopy po svých prstech. Znovu zkontroloval iPhone – nic. Zapnul zdrhovadlo vlněné vesty s emblémem společnosti Dalton Henley a zamířil ke dveřím. Do sídla firmy Hook to měl pěšky kousek. Tohle byla jeho oblíbená denní doba. Spousta programátorů chodí z práce až někdy k ránu a personalisté naopak přicházejí kolem desáté. Takže teď bude mít dokonalou, nedávno postavenou skleněnou budovu na sanfranciském nábřeží Embarcadero sám pro sebe. U vchodu přitiskl dlaň na moderní bezpečnostní senzor a pak vyjel výtahem do šestého patra. Prošel sálem určeným pro programátory. Všude se válela plyšová zvířata a barevné plastové míčky zakutálené z herního koutku v rohu místnosti. Stála tam i socha gorily v životní velikosti držící bombu s heliem. Plyn sloužil k plnění balonků – když měl někdo z manažerů narozeniny, zaměstnanci mu jich nacpali plnou kancelář. Ale programátoři si také rádi helia pro zábavu lokli. Z tohohle místa byl Nick vždycky nervózní. Až firma vstoupí na burzu, bude se to tu muset změnit v přijatelné a profesionální pracovní prostředí. A bylo mu jedno, co na to řeknou programátoři. Konečně dorazil do své kanceláře v rohu. Uvolnil se a vychutnával čistotu a dokonalost svého osobního prostoru. „Ahoj.“ Poplašeně vzhlédl a ve dveřích kanceláře uviděl stát Joshe. „Nazdar.“ Chvíli mu trvalo, než se srovnal s tím, že tu není sám. „Co tu děláš?“ „Programoval jsem,“ odpověděl Josh. Pod očima měl výrazné tmavé kruhy a cukala mu hlava. Pokaždé trošku uskočila doprava a zas se vrátila. „Ztratil jsem přehled o čase.“ „Fajn.“ Nick se povzbudivě usmál. I tohle se naučil od Phila Daltona – že je dobré povzbuzovat programátory, když se zaberou do práce. Není potřeba, abys rozuměl tomu, co vlastně dělají. Ale z těch jejich pro-
Upis.indd 15
12.1.2016 16:20:40
16
ÚPIS
bdělých nocí se rodí velké věci, řekl mu Phil. A Nick si ten pokyn zapsal do svého notýsku Moleskine, který nedával z ruky a kam si zapisoval všechny moudré rady. „V pátek v jedenáct je schůze, budu tě tam potřebovat,“ oznámil Josh a otočil se k odchodu. „Proč?“ Josh se obrátil zpátky a znovu cukl hlavou. Nick nikdy nepřišel na to, co tenhle Joshův tik vlastně způsobuje, ale naučil se nebrat jej na vědomí. A koneckonců, tohle cukání znamenalo, že společnost Hook bude muset před reportéry reprezentovat někdo jiný než Josh. Až firma vstoupí na burzu, Nick tu roli rád pokorně přijme. Na Harvardově obchodní škole je zvykem, že všichni v ročníku, kdo vystudují management, dají do fondu po desetidolarovce. Peníze pak dostane ten, kdo se jako první dostane na obálku časopisu Wall Street Journal. Nick si sebevědomě uvědomoval, že to bude on. Jen počkej, Stephene Hartleyi, ještě uvidíš, kdo je nejlepší. „Přijedou z banky L. Cecil,“ oznámil Josh bez vysvětlování. „Cože?“ zvedl hlavu Nick. „Proč by L. Cecil –“ „Zařídí nám primární úpis akcií,“ vysvětlil mu Josh. „V pátek přijedou.“ „Co mi to tu vykládáš?“ Nick nevěřícně kroutil hlavou. „O těchhle věcech nerozhoduješ ty, Joshi. Finanční ředitel jsem já a tohle je finanční rozhodnutí.“ Josh na něj zíral. „Je to moje firma.“ „Je to částečně tvoje firma.“ Vždyť už mu to vysvětloval. „Máš zodpovědnost vůči investorům...,“ připomínal mu Nick, vtom se ale zarazil. Uvědomil si, že přece také chce, aby firma vstoupila na burzu. Zase jednou se s někým dohaduje jen proto, aby měl pravdu. Už na obchodní škole ho na ten zlozvyk upozorňovali. Takže se uklidnil a pomalu pokračoval: „Existují určité procesy, Joshi. A tenhle proces bych měl vést já, protože jsem obchodní ředitel.“ „Já vím,“ přitakal Josh. „Taky už s tím dál nechci nic mít.“ „Chci říci, že existuje proces pro vybrání banky,“ pokračoval Nick. „Oslovíme jich několik, udělají nám nabídku a vybereme si podle –“
Upis.indd 16
12.1.2016 16:20:40
NICK
17
„A proč?“ chtěl slyšet Josh a provrtával Nicka pohledem. Nick cítil, jak se mu do tváří hrne krev. „Protože –,“ začal vysvětlovat. Výběr banky se přece nedá jen tak přeskočit. Banky se o ně musí ucházet. „I kdyby to šlo vynechat, vybrat si banku L. Cecil je nesmysl. Copak nekoukáš na zprávy? Vyšetřují je kvůli obchodům s –“ „Já vím,“ přerušil ho Josh a cukl hlavou. „A právě proto jsou naopak skvělá volba.“ „Cože?“ zamhouřil Nick nevěřícně oči. Banka L. Cecil se nedostala ani do jeho seznamu pro výběr. „Proč si to myslíš?“ „Zoufale potřebujou nějaký kšeft. Potřebujou nás,“ prohlašoval John a dál zíral na Nicka, naštvaný, že mu takovéhle věci musí vysvětlovat. „Člověk si to vždycky musí umět zařídit tak, aby měl navrch, Nicku. To ti na obchodní škole neřekli?“ V Nickovi to vřelo. Dokáže jakžtakž překousnout, že se Josh chová arogantně, když se jedná o záležitosti kolem počítačů, ale obchodní rozhodnutí má přece na starosti on. „Na Harvardu jsme –,“ chtěl protestovat. „A ten maník, kterého jsem zjednal, s tím skandálem stejně nemá nic společného.“ „Co tím chceš říct, že jsi někoho zjednal? Nemůžeš jen tak –“ „Jmenuje se Todd Kent. Seznámil jsem se s ním před dvěma lety na veletrhu spotřební elektroniky,“ pokračoval nerušeně Josh. „Ten to všechno zařídí.“ Nickovi se sevřelo hrdlo. „Todd Kent? Tys vybral jako bankéře pro manažerování emise Todda Kenta?“ „Ty ho znáš?“ Josh zkoumavě hleděl Nickovi do tváře. „Chodili jsme spolu do školy.“ Nick cítil, jak mu buší srdce. „Na univerzitu, ne na obchodní. On na obchodní nešel. Jsem si jistý, že by ho tam nevzali,“ dodal automaticky s jízlivostí v hlase. Josh se zakřenil. „Fajn. Tak nezapomeň na tu schůzi.“ Odešel a při jeho odchodu se do Nickovy kanceláře zakutálel z bince venku míček. Nick ho sledoval očima, pak se pro něj natáhl, stiskl ho pevně v dlani a mrštil jím ven do prázdné místnosti.
Upis.indd 17
12.1.2016 16:20:40
