občasník čáslavské farnosti
ÚNOR 2016
Sotva letos skončila doba vánoční, už nám začal půst a příprava na velikonoce. Někdo to komentuje známými slovy – ten čas tak letí. Ano, skutečně, zvláště když různých aktivit je mnoho a času se nedostává. Ale přesto je zajímavé nad časem přemýšlet či rozjímat. Celý náš pozemský život je charakterizován časem, který má určité rozpětí, jehož délka je nám skrytá. Jedno je však jisté, že času nám vlastně neustále ubývá, čas se nám od narození či spíše početí neustále zkracuje. Zkušenost či zkouška, která potkala asi každého člověka, je situace, kdy se nabízí možnost vykonat či prožít celou řadu věcí, ale není možné vše stihnout; musí se tedy vybrat to důležité, spíše to nejdůležitější. Člověk se musí rozhodnout, a tak naplnit svůj čas. Není to vlastně velmi aktuální otázka dnešního člověka? Co vybrat, když dnešní doba nabízí tolik možností? Záleží na tom, umět si zvolit to nejlepší. V pohádkách se tento motiv často opakuje. To nejlepší často na první pohled nezaujme, nebo se zdá ubohé. Později se ukáže, že to byla správná volba. Stává se nám, že opakovaně v této volbě selháváme a svůj čas ztrácíme, místo abychom ho naplnili. Mnozí v této volbě selhali až tak, že přišli o to nejcennější, o svoji víru. V evangeliu se nachází obrat - „naplnil se čas a přiblížilo se Boží království“. Znamenalo by to být citlivý k určitým znamením přicházejícím v čase a majícím souvislost s mým osobním životem. Není radno je propást, protože se nevracejí. Tedy naplnit svůj čas znamená být citlivý k Bohu, spolupracovat s ním. On nám čas našeho života svěřil a vede nás k tomu, abychom svůj čas opravdu naplnili, či spíše aby se náš čas naplnil v konečném setkání s ním. Prožíváme postní dobu – čas určený k přípravě. Postní doba nám také může připomínat, že to, co je opravdu nejcennější v našem životě, roste velmi pomalu, nepůsobí to hned radost, potřebuje to mnoho času, mnoho trpělivosti, věrnosti, obětí. Přeji sobě i vám, abychom si dokázali vybrat to nejlepší a vytrvali, abychom čas letošního půstu, ale i našeho dalšího života s pomocí Boží a Panny Marie stále lépe dokázali prožívat a naplňovat.
P. Bohuslav Stařík
ZÁZNAMY O FARNOSTI DOLNÍ BUČICE Farní kostel Všech Svatých Dějiny kostela: Dle listin a knih, chovaných v arcibiskupské konzistoři v Praze, stával farní kostel v Dolních Bučicích již v druhé polovině 13. století. Tento starý gotický kostel byl zbořen r. 1852. Starobylost dosvědčují dosud zachované zvony, instalované na věži nového kostela: Ondřej - 470 kg z roku 1506 a Burian - 740 kg z roku 1556. Bučická křtitelnice z roku 1564 - cínová je ozdobou farního chrámu Páně v Chotusicích. Určité zprávy z pozdějších časů nejsou. V 15. a 16. století byl kostel v rukou utrakvistů. V zevní zdi chrámu je zazděn náhrobní kámen urozeného pána Mikuláše Vostrovského ze Skalky z roku 1613. Byl utrakvista a pochován byl ve starém chrámu Páně. Po Bitvě na Bílé Hoře se kostel vrátil zpět do rukou katolíků. V druhé polovině 17. století byl přifařen k Chotusicím a stal se tak filiálním kostelem. Dne 18. 7. 1822 byla v něm naposledy konána poutní slavnost a pak byl kostel uzavřen, „že prý jest v něm životu nebezpečno přebývati“. Po třicet let byl ponechán osudu a když ho dne 1. 4. 1852 začali bourat, nemohli jej krumpáči rozbít. Na spadnutí tedy před 30 lety nebyl. Zbořena byla též zvonice vedle kostela na hřbitově stojící. Dne 22. 5. 1852 počato se stavbou nového kostela na rozkaz urozeného patrona Pana Josefa Osvalda, hraběte Thuna Hohensteina v Žehušicích. Roku 1863 - 1865 provedena byla vnitřní úprava chrámu. Oltář a kazatelna zhotoveny dle nákresu Josefa Spudila, ředitele Hlavní Reálné školy v Čáslavi. Zpovědnice dle nákresu architekta Josefa Míči ze Žehušic. Kostel stavěl stavitelský mistr Jan Jelínek ze Žehušic. Vnějšek kostela je ve slohu pozdně empírovém a vnitřek pseudogotický. Kříž na oltáři, socha Panny Marie a svatého Jana a hlavním oltáři, vše v životní velikosti, řezáno ze dřeva, pochází ze starého kostela. Pod křížem je ještě ze starého kostela menší soška dřevěná Neposkvrněného Početí Panny Marie, stojící na zeměkouli a šlapající na hada. Kostel byl postaven za 30 000 zlatých. Dne 5. 11. 1865 na 22. neděli po sv. Duchu, v neděli po Všech Svatých, byl nově postavený kostel posvěcen: Od roku 1865 - 1869 byl filiálním kostelem, přifařeným k Chotusicím. Roku 1869 biskup královéhradecký tento kostel prohlásil opět farním a na místě vyhořelé fary byla zřízena nová fara. Výzdoba kostela: mimo výše zmíněných soch a kříže má kostel od 13. 4. 1930 křížovou cestu. Je to barevná reprodukce na plátně dle originálu obrazů profesora R. Schleibnera. Rámy zhotovil řezbář Bohumil Bek z Kutné Hory. Na pravé straně nad postranním oltářem je dřevěná socha Panny Marie Lurdské, vlevo prostý dřevěný oltář, za nímž je obraz Josefa, Dělníka a Pána Ježíše jako jeho pomocníka. Pod kůrem je od roku 1931 Boží hrob, na jehož oltáři je obraz sv. Josefa s andělem. Celý kostel nově vymaloval figurálními obrazy v roce 1962 - 1963 akademický malíř Mojmír Vokolek z Pardubic. Malováno bylo do vlhké omítky, takže malba je trvalá jako freska. Předcházející malba byla hlinková, značně poškozená a někde úplně rozpadlá, takže nestála za opravu. Návrh nové malby schválil Svaz výtvarných umělců v Praze, okresní konzervátor památkové péče v Čáslavi ing. Viktor Englander, akademická sochařka pí Borovičková z Čáslavi a akad. malíř Hlína z Heřmanova Městce. Nově opravený kostel posvětil o 6. neděli po Sv. Duchu ndp. Václav Javůrek, kapitulní vikář v Hradci Králové dne 28. 6. 1964. (pokračování příště – Malířská výzdoba kostela v Dolních Bučicích)
NÁVŠTĚVA PROF. JAROSLAVA VODRÁŽKY Vraťme se nyní na skok do loňského léta, kdy nás v čáslavském kostele navštívil pan profesor Jaroslav Vodrážka, nejlepší současný český improvizátor, skladatel, varhaník a pedagog. Prof. Jar. Vodrážka se narodil r. 1930 ve Sv. Martině na Slovensku. Po slovenské matce, která byla výbornou klavíristkou, zdědil hudební nadání a po otci, českém akademickém malíři, zdědil schopnost okamžitého celistvého uměleckého vyjadřování. R. 1938 se spolu s rodiči přestěhoval do Prahy, kde také vystudoval konzervatoř a Akademii múzických umění v oboru hra na varhany. Po studiích pedagogicky působil na Konzervatoři a AMU Praha – své zkušenosti ve hře na varhany, improvizaci a interpretaci gregoriánského chorálu předával většině současných významných varhaníků v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Mezi jeho žáky patří Jaroslav Tůma, Vladimír Roubal, Vladimír Jelínek a Markéta Procházková. Nejvíc se prof. Vodrážka proslavil svou koncertní činností improvizátora. Koncertoval v mnoha zemích Evropy na nejrůznějších nástrojích a také nahrál velké množství varhanních nahrávek. Skladatelsky se věnuje převážně duchovní hudbě. Také při návštěvě u nás předvedl své umění; hrál asi 45 minut a vyzkoušel všechny funkce našich varhan. Nakonec ještě ochotně poradil našim varhaníkům v zapeklitých otázkách harmonizace či frázování. A jak zhodnotil opravu našich krásných varhan? (Přepsáno ze záznamu rozhovoru p. prof. Vodrážky s p. varhaníkem Kellarem): pan Kellar: „Co říkáte varhanám?“ prof. Vodrážka: „Děkuju varhanářům, děkuju panu regenschorimu, všem.“ pan K.: „Jak se Vám líbí, jako zvukově…“ prof. V.: „No, zvukově je to moc dobrý. Pro tuto akustiku adekvátní, krásně to všechno funguje. Ty korespondence těch manuálů výborný. A ten doprovod, a zase sólové hlasy… Já jsem to vyzkoušel všechno…“ pan K.: „Já vím…“ prof. V.: „Všechno v pořádku, tak jak varhany jako celek mají vypadat, i jako jednotlivosti, všecko!“
Květa Štikovcová
STEZKOU BOHUSLAVA REYNKA Bohuslav Reynek se narodil r. 1892 v Petrkově nedaleko Havlíčkova Brodu. Na rodném statku v Petrkově strávil skoro celý život, pouze ve 20. a 30. letech zajížděl s rodinou často do Grenoblu k příbuzným manželky, básnířky Suzanne Renaud. B. Reynek začínal jako překladatel z francouzštiny a němčiny, básník a malíř, později tvořil grafické listy s přírodními a biblickými náměty. Plného uznání se jeho tvorbě dostalo až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Říjnový výlet farních turistů mířil vlakem do H. Brodu. Odtud jsme se vydali po nové Stezce Bohuslava Reynka. Začíná u kostela na náměstí, jenž býval Reynkovým pravidelným cílem. My jsme se na tuto naučnou stezku napojili na jižním okraji města, kde pokračuje kolem rybníku Žabinec a podél potoka stejného jména, jenž nás dovedl do Petrkova. Další a hlavní zastavení nás přivádí k Zámku, usedlosti rodu Reynků. Informační tabule poskytuje základní data, a my vidíme starobylý patrový dům s věžičkou, obklopený dvorem, chlévy a velikou zarostlou zahradou s prostým plaňkovým plotem. Ti, kdo četli knihu Kdo chodí tmami, zahlédají víc a jsou okouzleni zvláštním duchem místa. Upravenou návsí kolem hezké kapličky sv. Václava sejdeme pak do údolíčka k bývalým Lázním, dalšímu zastavení naučné stezky. Opuštěné chátrající budovy naznačují slavnější doby minulé... Léčivá voda petrkovská, o níž je první písemná zpráva z roku 1747, prý pramenila přímo pod oltářem kilometr vzdáleného kostela ve Svatém Kříži. Při průzkumu se ale žádný pramen nenašel, jen množství holí a berlí za oltářem. Sirnatoželezitá a radioaktivní voda tryskala z ústí zaniklé středověké hornické štoly. První lázeňské budovy vznikly v roce 1729; provoz lázní byl ukončen za druhé světové války.
Stoupáme úvozovou cestou mezi poli a lesem, kudy chodívali Reynkovi do kostela a na hřbitov ve Svatém Kříži. Obloha po deštivých dnech ještě zatažená se náhle jasní a slunce – jako za odměnu - ozáří podzimní krásu přírody. Závěrečné zastavení naučné stezky i naše modlitba u hrobu Reynkových na hřbitově ve Svatém Kříži chce vyjádřit úctu umělci, který v tiché pokoře žil těžký život jemu určený a své stesky i radosti, i vlivy drsné přírody Vysočiny, všechnu beznaději, ale i víru a klid promítal do veršů a obrázků, v nichž vnímaví lidé dneška nacházejí krásu i naději. Podzimním lesem a loukami pokračujeme do Šlapánova na vlak; mladší a zdatnější šlapou až do cíle v Přibyslavi. Bohu díky za tak krásný den! Na závěr pár podzimních veršů a obrázek Bohuslava Reynka (PETRKOV, suchá jehla, 1936): Listopad se toulá krajinou, ryšavý koník s bílou lysinou k rybníkům lehá za chlumy, hříva rákosí zašumí. Listí už nepadá holé jsou stromy, veliká zahrada rukama lomí.
ŽELEZNÉ HORY Listopadový výlet zamířil opět vláčkem do Třemošnice. Kol Novotnovic mlýna vystoupáme k pěkně upravené kapličce na lesním rozcestí, překvapivě dokonce otevřené! Pokračujeme cestou po úbočí pod hřebenem Železných hor, k významné zastávce: Kubíkovy Duby, chaloupka u Lněničků. Opravdu krásné místo si vybrali jejich předkové, s výhledem do širého kraje. Denní živobytí tam však kdysi jistě nebývalo snadné, zvláště v zimě, když vše zavál sníh... Po svačině pokračujeme na blízkou Župandu, samotu spjatou se jménem Jindřicha Pruchy, malíře Železných hor. Krátké stoupání nás dovede na hřeben a za ním pak polní cesta k Počátkům, dlouhé vesnici pěknými chalupami, kapličkou a domy nejen rekreačními. Zakrátko jsme na hrázi rybníků „Pekelských“; v podzimním slunci odpočívají po rušné letní sezóně. Hedvičiným údolím se vracíme zpět do Třemošnice. Bohu díky za pěknou procházku a všecku krásu Boží přírody kolem! Marie R.
DUCHOVNÍ PŮST Tělesný půst musí provázet neméně významný půst duchovní. Praktikovat duchovní půst znamená: 1. Přemáhat se, abychom mohli dávat dobrý příklad. „Lidé, kteří vedou příkladný život, oslavují Boha, i když mlčí, neboť vedou druhé k tomu, aby chválili Boha. Jazyk, který nemluví nic špatného, stává se obětním darem. Ruka, která nedělá nic špatného, je jako zápalná oběť. Ale k tomu je třeba připojit skutky: Ústa ať vyslovují požehnání, ruka dává almužny. 2. Potlačovat trojí chtivost: • hněv (chtivost po moci), • lakotu (chtivost majetku), • smyslnost (sexuální žádostivost). Své pudy nemůžeme vyhladit, ale musíme je držet na uzdě. Chceme-li rozvíjet ctnosti, musíme těmto neřestem odporovat. 3. Duchovně se postíme také tehdy, • když mlčíme, • když se neutápíme ve starostech, • když se pokořujeme, • když držíme na uzdě své smysly, • když nejsme závistiví, • když nejsme lakomí.
Sv. Augustin v kázání o postu dobře shrnul bohaté pozitivní účinky postu: Půst očišťuje duši, povznáší mysl, podrobuje tělo člověka duchu, srdce přetváří na kajícné a pokorné, rozptyluje mraky žádostivosti, tlumí plamen chlípnosti, rozněcuje skutečné světlo čistoty… Půst nepotřebuje mnoho slov, pokládá blahobyt za zbytečný, pohrdá pýchou, chválí pokoru, pomáhá člověku vnímat to, co je křehké a slabé…
„Půst je pevná věž proti nepříteli, jistý hrad proti satanovým střelám. Naši předkové posilovali postem své ctnosti a žili svůj každodenní život jako andělé. Odumírali na zemi pozemským přáním a svou duší žili již v nebi.“ (svatý Jeroným) „Neomezuj svůj půst jen na pokrmy. Pravý půst je v přemáhání zlých sklonů a chyb. Každou vášeň, která narušuje duchovní pohodu srdce, můžeme označit za druh opilství. Zdrženlivost se má týkat všeho, co naklání srdce ke zlému. Pán Ježíš se nám zjevuje jako dokonalá zdrženlivost. Kéž nás posiluje v těchto duchovních cvičeních, abychom získali neotřesitelnou pevnost, která nás přivede k slavnému dni, kdy obdržíme korunu vítězství.“ (sv. Basil) www.lumendelumine.cz
OPRAVY U SV. ALŽBĚTY KONČÍ V minulém roce 2015 započala vnitřní rekonstrukce kostela sv. Alžběty. Byla provedena nová elektroinstalace a na to navázala oprava spodních partií vápenných omítek a následná výmalba.
Obnoven byl původní systém větrání otvory při zemi podél celého obvodu kostela. Díky poměrně teplému počasí po celý podzim až do vánoc, se zdařilo vyschnutí vápenných omítek v tomto nadmíru vlhkém kostele. Opravou a restaurováním prošla i vnitřní výbava kostela, zvláště oba postranní oltáře napadené hnilobou a červotočem. Výmalbu a restaurování provedl pan Jiří Stříbrský a paní Pavlína Petříková, pan Jirák opravil věčné světlo a závěs. Nové osvětlení navrhl a zhotovil pan Tomáš Lachman. Truhlářské práce provedl pan Jan Henzl. Nové omítky zhotovil pan František Jelínek se svými spolupracovníky. Zrestaurována byla i zaoltářní freska provedla restaurátorka Martina Fořtíková. Na tuto fresku přispělo ze svého rozpočtu Město Čáslav částkou 45 tis. korun. Před vánoci jsme prožili v kostele sv. Alžběty několik opravdu náročných sobot při úklidu a drhnutí podlahy. Všem, kteří přiložili ruku k dílu, patří velké díky! V současnosti se postupně dodělávají některé detaily. Slavnostní otevření a opětné uvedení do bohoslužebného provozu se plánuje na některý termín po velikonocích. V polovině minulého roku 2015 také pod duchovní správu v Čáslavi přibyla farnost Chotusice s filiálním kostelem v Žehušicích a Rohozci. Těším se vždy na milá setkání s farníky v těchto kostelech. Kostel sv. Magdalény v Rohozci je v současné době zavřený. Také v těchto kostelech bude postupně zapotřebí různých oprav a udržovacích prací. P. Bohuslav Stařík
TABU – věc o níž se nemluví Na stránkách jedné farnosti jsem nedávno našel odkaz k tématu, které je do značné míry tabu. Stránky POPOTRATU.CZ se věnují tématu potratů umělých i spontánních; jsou tu ale i příběhy, které skončily šťastně, nebo svým obsahem chtějí podpořit a pomoci ve správném rozhodnutí. Není cílem zmíněných stránek, ani mým, kohokoliv za jeho rozhodnutí v této věci soudit, vypadá to však, jakoby se někteří lidé chtěli stavět do pozice pána nad životem a smrtí. Ale pravda je poněkud jiná. Z některých příběhů vyplývá, že po spontánní ztrátě dítěte dojde k uvědomění si života (dítěte) jako daru, který není samozřejmostí. Časté jsou však i příběhy, kdy se ženy z různých důvodů rozhodnou pro umělé ukončení těhotenství. Jistě není správné užívat termín „přerušení těhotenství“, neb je nepravdivý (pokud něco přeruším, umím i navázat a pokračovat). V každém případě je skutečností, že případů umělého ukončení těhotenství je mnoho a je to některými vnímáno, mnohdy i pro nedostatek informací, jako řešení složitých životních situací. Křesťany a církví je tento postup zavrhován, jedná se přece o ukončení života malého bezbranného človíčka. Stránky popotratu.cz chtějí pomáhat ženám, které nečekaně otěhotněly a uvažují, jak svou situaci řešit. Často se ale ozývají také ty, které z jakéhokoliv důvodu podstoupily interrupci nebo o dítě přišly spontánně a provází je "něco" vážného, s čím nepočítaly. Bývají to důsledky v oblasti psychiky, které se promítají do dalšího života. Proto je obsah konzultován s psychology a odborníky, kteří pracují se ženami trpícími těmito postabortivními potížemi. Přestože je postoj církve k umělému ukončení těhotenství jednoznačně odmítavý, spontánní potrat „si nevybírá“ a i zde mohou nastat vážné potíže. V položce „Kde najdu pomoc“ je jako první uvedena poradna AQUA VITAE (www.linkapomoci.cz), kterou založilo Hnutí pro život. Nabízí bezplatné poradenství ženám v tíživé životní situaci spojené s těhotenstvím, porodem a péčí o právě narozené dítě, a to na bezplatné telefonní lince 800 108 000 nebo E-mailu
[email protected]. Jan Špaček
POZVÁNÍ: Národní pochod pro život 2016 Jako každý rok se i letos 2. dubna uskuteční v Praze Národní pochod pro život. Ten letošní bude ale přece jen v něčem výjimečný. Národní pochod získal záštitu prezidenta republiky. Mše svatá v 10:00 bude tentokrát v katedrále sv. Víta, celebrovat ji bude kardinál Dominik Duka. Ten se také rozhodl poděkovat všem zúčastněným rodinám za jejich přínos pro společnost pozváním na společný oběd. Doprovodný program včetně oběda se uskuteční od 12:00 na Klárově. Samotný pochod centrem Prahy bude zahájen ve 14:00 hod. Předpokládaný konec kolem 16.h u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Z Čáslavi do centra Prahy se dá pohodlně dostat vlakem. Proto určitě neváhejte a vydejme se společně podpořit kulturu života! Bližší informace (včetně registrace na oběd) jsou k dispozici na www. pochodprozivot.cz. Pavel Lněnička
SMÍRNÁ POUŤ ZA NENAROZENÉ Na smírné pouti za potracené děti, jejich rodiče a gynekology v pražském kostele Panny Marie Vítězné (Pražské Jezulátko) se o svátku Mláďátek na Mši svaté sloužené biskupem K. Herbstem sešlo ve zcela zaplněném chrámu na 500 lidí, mezi nimi i tři účastnice z naší farnosti. Pouť pokračovala ke kapucínům na Hradčany, do Lorety a do strahovské baziliky ke hrobu sv. Norberta, patrona těhotných žen. Na závěr se poutníci mohli připojit k modlitbě za národ ve Svatováclavské kapli svatovítské katedrály a u hrobu sv. Ludmily v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Všem poutníkům, i těm, kteří s námi byli v duchu, Pán Bůh zaplať! Ave Maria!
JAKO MAJÁK V BOUŘI Asi jako na všech školách i na té naší každoročně v době adventní s žáky chystáme adventní a vánoční vystoupení určené zejména rodičům a prarodičům. Nicméně někdy se stane, že krásné vystoupení uchvátí i další návštěvníky a na příště přijdou i pozvánky na vystoupení do vzdálenějších míst. Tak se nám stalo i tentokrát - kromě jiného nás pozvali do Onomyšle – pěkné vesnice nedaleko Uhlířských Janovic. Přišel předvečer první adventní neděle a já se vydala na vystoupení. Projížděla jsem trasu, kudy jsme snad doposud ještě nikdy nejela. Ale bylo ještě světlo, tak se jelo krásnou přírodou docela dobře, i když začalo pršet a posléze chumelit (místo je oproti Čáslavi o více než 200 mn.m výše). A tak jsem dojela v pořádku a včas. Koncert proběhl dobře. Padla tma a v obci se rozsvítil vánoční strom. Nastal čas návratu domů. Hrdinně jsem také já vyrazila na zpáteční cestu. Už jsem trasu jednou projela, tak to bude v pohodě. Ale ouvej. V polích za obcí vítr zesílil, drobné sněžení přešlo v hustou vánici a všude jenom samá tma, nikdo nikde. Musím přiznat, že jsem měla docela strach… co kdyby se něco stalo… porucha na autě, nehoda se zvěří. Přesto jsem pokračovala dál, cesty zpět nebylo. Košice…..Polánka …..Malešov. … Nejkrásnější pocit ze sobotního podvečera pro mě nastal, když jsem nad Křeseticemi vyjela táhlou zatáčkou na vyvýšeninu, a v dálce vlevo dole se přede mou objevila ozářená věž našeho farního kostela. V ten okamžik - přestože do cíle zbývalo dobrých 10 km - jsem byla doma. Na ten pocit nezapomenu asi nikdy. Květa Štikovcová
SVATÝ MIKULÁŠ opět přilákal do našeho kostela hodně dětí. Aby ne, když spolu s krásnými anděly naděluje tak pěkné perníčky se svojí vlastní podobou! VELKÉ DÍKY patří všem šikovným a věrným pekařkám, i celému týmu slavného světce! Stajnerovi
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA V sobotu 9.ledna 2016 se sešlo několik prima lidiček a hejno dětiček v Centru Domek. Odtud vycházeli do ulic města Čáslavi jako vedoucí skupinek a koledníci Tříkrálové sbírky, kterou již tradičně pořádá Charita ČR. Jejich úsilí a dobrá srdce darujících přispěla do sbírky úžasnou částkou 48 337 Kč. Peníze budou použity např. pro rodiny s hendikepovaným dítětem, podporu osob se zdravotním postižením, dobrovolnou činnost v nemocnicích, smysluplnou náplň volného času dětí ze sociálně ohrožených rodin, mimořádnou pomoc klientům v nouzi a další. V Čáslavi budou konkrétně podpořeny aktivity Centra Domek a Dobrovolnické centrum. Všem zúčastněným patří mimořádné DĚKUJEME!!! Radmila Větrovcová
EKUMENA 2016 Čáslavští křesťané se v průběhu ledna setkali ke společným modlitbám. Vedli je duchovní jednotlivých společenství i kněží katolické církve. Ve čtvrtek 14. ledna jsme se na ekumenické bohoslužbě setkali v kostele Církve československé husitské. Bohoslužbu vedl Mgr. Švancara, vojenský kaplan Pravoslavné církve. Večerní tmu rozsvětloval pouze svit několika svíček a zněly modlitby. Nakonec byla krátká přednáška o ikonách. Další čtvrtek se křesťané setkali na Malé scéně Dusíkova divadla, v sídle Apoštolské církve. Bohoslužbu vedli P. Ivan Havlíček, P. Bohuslav Stařík a Josef Poživil. Za týden pokračovala ekumenická setkání v Komenského síni ČCE. Bohoslužbu vedl pastor Apoštolské církve Miroslav Kliment. Vyslechli jsme jeho svědectví, slova Písma a společně s chválící skupinkou zpěvem chválili Pána. Květa Štikovcová
VÁNOČNÍ HRA Vánoční atmosféru a radost z narození Ježíška nám letos děti z našeho spolčínka předaly skrze již tradiční vánoční hru. Tento rok byla ale pojata originálně a tak jako nikdy předtím. Jednalo se o stínohru dokreslovanou hudbou, beze slov. Každý si mohl viděný obraz prožít podle svého. Mně osobně se to velmi líbilo a také vím, že to dalo spoustě lidem spoustu práce. Díky všem a hlavně dětem, že měly chuť a nadšení se zapojit. Lenka Kameníková
SETKÁNÍ RODIN se uskutečnilo po mši svaté v pátek 22. ledna se na čáslavské faře. Rodiny se sešly ke společné modlitbě a sdílení společných radostí i starostí. Společná večeře, povídání, program pro děti, ale především budování vzájemných vztahů a modlitba za rodiny jsou cennou náplní společně stráveného času. Na téma „Ovlivňuje život křesťanské rodiny naše okolí?“ se rozvinula zajímavá diskuse. Setkání se tentokrát zúčastnily čtyři rodiny. Věříme, že příštího setkání (15. 4.) se už budou moci zúčastnit i rodiny, kterým to tentokrát nevyšlo a už nyní se na ně těšíme! (Přibylovi, Lněničkovi) PODĚKOVÁNÍ patří všem, kdo se ochotně připojili k rozpisu pravidelného úklidu na faře. Je dobře, že se tak zapojí i noví a mladší dobrovolníci. Ti starší ubývají a přitom právě hlavně na nich zatím zůstává ÚKLID KOSTELA - v pracovních dnech dopoledne. A tak díky všem těm dobrým ženám, jež celé roky obětavě a svědomitě na faře (a zároveň v kostele) uklízely! Pro úklidy kostela zkusíme letos malou změnu: nebudeme se dělit na dvě skupiny, právě i proto, že nás ubývá (a uklízet kostel ve třech, když někdo ze skupiny právě chybí či onemocní, je náročné). Termíny úklidu si domluvíme dle potřeby a okolností, a budou ohlášeny. Určitě uvítáme i další mladší důchodce, kteří dosud váhají; každá i drobná pomoc a práce je cenná. Jistě si všichni přejeme, aby se náš krásný kostel - dům Boží, "skvěl čistotou" ne menší, než chceme mít u sebe doma. A ještě - všimli jste si krásně obalených kancionálů? Postaraly se o to šikovné a pilné ruce děvčat Štikovcových! Děkujeme! Marie R. LEDNOVÁ MINISTRANTSKÁ SCHŮZKA byla trošku jiná. Většinou se něco učíme kolem oltáře a taky hrajeme hry, třeba na padouchy a policajty a pan farář hraje s námi. Ale teď to byla taková turistická výprava ve sněhu. Bylo to hodně daleko, o hodně delší, než jsme čekali. Skoro všichni jsme měli na konci bolavé nohy, mokré kalhoty, ponožky a všecko. Ale moc se nám to líbilo, protože byla legrace! (podle vyprávění dětí zapsala Dana N.)
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ FARNOSTI V ROCE 2015 Příjmy: Dary farníků 265 000,-Kč, dary od města a obcí 46 500,-Kč, dotace Ministerstva kultury 100 000,-Kč sbírky farností Čáslav, Bučice, Krchleby 391 000,-Kč Hlavní výdaje: Celkové dokončení opravy krovu věže 158 000,- Kč, oprava kamenného soklu kostela sv. Petra a Pavla 84 000,- Kč, hlavní výdaje na opravu kostela sv. Alžběty 396 000,-Kč, pokračování restaurování podvěžního oltáře Panny Marie 120 000,-Kč, oprava zdi kolem kostela v Dolních Bučicích 25 000,- Kč. P. Bohuslav Stařík
Z FARNÍ MATRIKY Křty: Lada Anna Marie Janotová, 4. 10. 2015, Krchleby Viktorie Kopáčková, 17. 10. 2015, Čáslav Květa Eva Gógová, 18. 10. 2015, Čáslav Nela Čurejová, 18. 10. 2015, Žleby Vanesa Marie Schulzová, 21. 11. 2015, Čáslav
Svatby: 6. 11. 2015 Tomáš Kožený + Alla Bezrodná kostel Všech svatých v Dolních Bučicích
Pohřby: Josef Herout, 16. 10. 2015, 87 let, kostel sv. Václava Chotusicích František Pavelka, 31. 10. 2015, 71 let, kostel sv. Václava v Krchlebech Jolana Rousová, 26.11. 2015, 89 let, obřadní síň na hřbitově v Čáslavi Vladimír Volný, 8. 12. 2015, 77 let, obřadní síň na hřbitově v Čáslavi Drahoslava Kosprtová, 30. 12. 2015, 88 let, kostel sv. Marka v Žehušicích Josef Jirek, 20. 2. 2016, 82 let, kostel sv. Petra a Pavla
FARNÍ KALENDÁŘ PÁ 4. 3.
1. pátek MŠE SV. 18:00, poté ADORACE s možností zpovědi, do 23:00
SO 5. 3.
1. sobota MŠE SV. 7:30, PROMÍTÁNÍ - film Velké ticho, 14:00 na faře
SO 12. 3.
GREGORIÁNSKÝ CHORÁL – INTERPRETAČNÍ KURZ, viz plakátek VÝLET na Železné hory, (nejen) pro ministranty, viz plakátek
NE 13. 3.
MISIJNÍ JARMARK – výrobky dětí, po ranní Mši sv. KONCERT – DIALOG GREGOR. CHORÁLU A VARHAN, viz plakátek
NE 20. 3.
KVĚTNÁ NEDĚLE, průvod s ratolestmi o ranní Mši sv.
ST 23. 3.
VELIKONOČNÍ ÚKLID KOSTELA, 8:30
ČT 24. 3.
ZELENÝ ČTVRTEK, 18:00, poté modlitební bdění do 22:00
PÁ 25. 3.
VELKÝ PÁTEK, 14:00 Křížová cesta, 18:00 Obřady velkopáteční, modlitební bdění 21:00 – 7:00
SO 26. 3.
BÍLÁ SOBOTA , 13:30 žehlení pláten v kostele, úprava oltářů
NE 27. 3.
BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ, MŠE SV. 9:00, 18:00
PO 28. 3.
PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ, MŠE SV. 9:00
SO 2. 4.
POCHOD PRO ŽIVOT, PRAHA, Mše sv. v katedrále, viz plakátky
NE 3. 4.
SVÁTEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ, Mše sv. 9:00, 18:00
19:00 VIGÍLIE – VZKŘÍŠENÍ
ADORACE 14:30, s možností Sv. zpovědi PÁ 15. 4.
SETKÁNÍ RODIN, po Mši sv. na faře
DOBROVOLNÉ PŘÍSPĚVKY NA TISK GABRIELA DÁVEJTE, PROSÍME, DO POKLADNY VZADU V KOSTELE. DĚKUJEME! Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti Čáslav Kontakt: Římskokatolická farnost, děkanství Čáslav Kostelní nám. 186, 28601 Čáslav, tel. 327 312 907 P. Bohuslav Stařík, tel.: 728 501 043, e-mail:
[email protected] Redakce: Marie Rumlová (
[email protected]), Martin Jusko, Jan Špaček.
Děkujeme za Vaše náměty, příspěvky a fotografie! Foto v tomto čísle: K. Štikovcová, V. Stajner, J. Koutný, B. Stařík
