2
08 dobrovolný příspěvek 10,-
úno r 20
olomoucký měsíčník
Aktuální číslo: Rozhovor: Ivana Plíhalová Kauza Žeravice Útulky a záchranné stanice pro zvířata PVC Právo na informace Olomouc ký Biozpravodaj Ekologické listy 2/2008 vychází: 11. 2. 2008 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Jazykové korektury: Vladimíra Dobešová, Martin Janečka Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 2000 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc www.ekologickelisty.cz Uzávěrka příštího čísla: 20. 2. 2008
Rozhovor Pozitivní energie se vrací, říká Ivana Plíhalová, herečka - členka činohry Moravského divadla Olomouc (MDO), kde letos působí již 26. sezónu, autorka a moderátorka rozhlasového Lady magazínu, činorodá žena, v Olomouci “zakořeněná” Brňačka.
Práce pro divadlo a rozhlas tvoří pouze určitou část náplně tvých dnů. Ve svém volném čase se věnuješ také dobročinným (charitativním) činnostem, mj. jsi velmi aktivní členkou občanského sdružení Berkat. To sice oficiálně sídlí v Praze, nicméně v Olomouci tvou zásluhou vzniklo velmi aktivní “detašované pracoviště”. Jak jsi se k Berkatu vlastně dostala? V roce 2001 jsem se seznámila s Petrou Procházkovou, bývalou válečnou zpravodajkou, kterou jsem velmi obdivovala od dob jejího působení v Moskvě a následně na Kavkaze. Po útocích na americká dvojčata odjela Petra do Afghánistánu, mezitím vznikl Berkat, jehož zakládající členkou byla právě ona (dále mj. Jana Hradílková). Když se po roce a půl opět vrátila do České republiky, začala jsem se “plíživým způsobem” dostávat k činnosti Berkatu.
Jakým aktivitám se Berkat věnuje a jak konkrétně ty v rámci těchto projektů pomáháš? Berkat se věnuje projektům zaměřeným na Čečensko a Afghánistán, třetí projekt se uskutečňuje v Inbázi, což je domek v Praze, sloužící příchozím - my nepoužíváme slovo uprchlíci - nejčastěji z bývalého Sovětského svazu, kde probíhají různé kurzy, také jim zde naši pracovníci radí jak komunikovat s úřady apod. Já se nejvíc zabývám čečenskými projekty, už třeba proto, že umím rusky. Od začátku pomáhám s Bazarety - na besedy s Petrou Procházkovou či Janou Hradílkovou vozíme výrobky z afghánských a čečenských dílen, čímž vyděláváme peníze, které následně posíláme zpět do zemí původu. Jednou ročně pořádáme v Praze velký festival Refufest, kde vystupují i příchozí, prodáváme zde výrobky, informujeme okolí o této problematice.
V září roku 2006 navštívil Českou republiku dětský taneční soubor Maršo z Čečenska. Svůj pobyt začínali zde v Olomouci, ty jsi působila jako hlavní organizátorka zdejší části jejich pobytu. Jak na tebe mladí Čečenci zapůsobili? Mladí Čečenci tu byli poprvé už v roce 2003, tehdy jsem se jejich turné ještě neúčastnila. V té době žili ještě v uprchlickém táboře v Ingušsku, při druhé návštěvě již opět ve své vlasti.
2
V roce 2006 již nebyli tak vyplašení, střet s naší civilizací už pro ně nebyl tak šokující. Je vidět, že je to jiná mentalita, jiná kultura, velmi hrdý národ. Obklopila jsem se místními dobrovolníky z různých škol, ti mi pomáhali s ubytováním a organizací jejich volného času. Proběhly tu úžasné koncerty, v Přáslavicích, ve Velké Bystřici a v olomoucké Redutě. Díky tomuto koncertu navíc vznikl další projekt - Alichan. Dostali jsme nabídku od šéfa olomouckého baletu, Jiřího Sekaniny, že by dva členové souboru mohli přijet na roční stáž do baletního souboru MDO. S vedoucím souboru Maršo, Vachou Těmirchanovem, jsme vybrali dva chlapce, Alichana Pašajeva, podle mě nejvýraznějšího z tanečníků, a dalšího velmi šikovného tanečníka, syna vedoucího souboru, Vachida. Nakonec si však Vacha příjezd svého syna z několika důvodů rozmyslel, do Olomouce tedy přijel jen Alichan, a musím uznat, že dnes jsem tomu ráda. Jednak jsme pro oba tanečníky nesehnali dostatek financí, jednak nyní vidím, že vůbec není jednoduché “vpravit” čečenského mladíka do našeho normálního života.
Alichan Pašajev tedy v září 2007 přijel do Olomouce a ubytován je u tebe. Jaké je soužití s mladým Čečencem? Alichan je velmi komunikativní, má smysl pro humor, díky tomu se nám daří překlenout problémové situace - takové však nastávají v každé domácnosti. Nestalo se ale nic zásadního, kvůli čemu bych svého rozhodnutí ubytovat Alichana u sebe, litovala - právě naopak, díky Alichanovi jsem se přesvědčila, že se pozitivní energie vrací.
Má Alichan v České republice možnost setkávat se s krajany? V Olomouci žijí manželé Kotijevovi se čtyřmi malými dětmi, kteří ho přijeli přivítat už na nádraží. Kromě toho byl několikrát v Praze, kde je větší čečenská komunita, přes počítač může komunikovat také s přáteli doma v Čečně. Čečenci jsou hodně soudržní.
Jaká je nyní politická a společenská situace v Čečensku? Situace se tam samozřejmě uklidnila, válka skončila, nicméně národ je po deseti letech válek hodně vyčerpaný, Groznyj zničený. Jak ale znám Čečence, národ se obrodí a svou malou zemi obnoví. Bezpečnostní situace už není tak hrozná, Alichan mě do Čečenska neustále zve, já se ale narozdíl od Jany Hradílkové či Petry Procházkové zdráhám, nejsem dobrodružný typ a bojím se.
Další tvou charitativní aktivitou je spolupráce s olomouckým Trendem vozíčkářů a členství v olomouckém Lion´s Clubu. Spolupráce s Trendem vozíčkářů vznikla, když můj
bývalý muž, Karel Plíhal, a Martina Langerová, manželka přesedy spolku, dostali Cenu města Olomouce. Tam jsme se seznámili a od té doby moderuji jejich akce, dokonce jsem v čestném předsednictvu spolku. Dále jsem členkou Lion´s Clubu, což je podobná organizace jako Rottary Club. Rotariáni jsou bohatí lidé, kteří rozdávají ze svého a o nás Lionech se tvrdí, že jsme vznikli z jejich šoférů, kteří začátkem minulého století čekali na rotariány před klubem. Lioni nejsou bohatí, ale mají kontakty a vliv, shání peníze pro různé jednotlivce, kteří to potřebují. Předtím si však ověřujeme, jestli opravdu nemohou dostat pomoc odjinud. Členy Lion´s Clubu jsou doktoři, právníci, ředitel divadla a rozhlasu, prezidentem je bývalý olomoucký primátor Milan Hořínek. Před Vánoci vyděláváme na charitativní činnost prode-
jem Lionského punče na náměstí, letos 29. února pak už pošesté pořádáme Lionský Ples v Opeře.
Jaké máš plány do nejbližších týdnů? Ráda bych čtenáře pozvala na svá dvě představení, “Dávno, dávno již tomu…“ v Divadle hudby, novinkou je pak muzikál “Pokrevní bratři“ v Moravském divadle Olomouc. Má-li někdo zájem vidět při tanci Alichana, 9. března v 10 hodin v Moravském divadle tančí v dětském baletním představení “Louskáček“, 10. března zatančí v Divadle hudby lezginku (tradiční čečenský tanec) v rámci zahájení festivalu Jeden svět na besedě s Petrou Procházkovou. Děkuji za rozhovor a přeji ti mnoho úspěchů do další práce. Barbora Božková
Odjinud Jeden svět v Olomouci V týdnu od 10. do 14. března zavítá do Olomouce jubilejní desátý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů s lidsko-právní tematikou Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni. Olomouc se tak stane jedním ze čtyřiadvaceti měst v Česku, kam se festival za dobu své existence rozšířil. Záštitu nad celou akcí převzali již tradičně Václav Havel, hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík, primátor města Olomouce Martin Novotný a rektor UP Lubomír Dvořák. Na festivalu bude uvedeno 18 dokumentů z téměř dvaceti zemí celého světa. Nosným tématem letošního ročníku jsou diktátoři a potlačování lidských práv v zemích, kde stále ještě vládnou (Kuba, v Turkmenistán či Bělorusko). „Jakousi „řízenou demokracii“, jež vytvořil z Ruska prezident Putin, také nelze považovat za legitimní demokracii, a proto věnujeme jeden festivalový den právě této zemi,“ doplnila koordinátorka Jednoho světa v Olomouci Jana Fürstová. V programu nebudou chybět dokumenty sledující situaci v dalších horkých oblastech světa, jako je Blízký východ nebo některé části Afriky. Pozvání na následné debaty přijali významní hosté, kteří k dané problematice mají mnohé co říci: novinářka Petra Procházková, senátor Jaromír Štětina nebo odborník na Blízký východ Marek
Čejka. Prostor na festivalu dostane i český dokument, uveden bude např. snímek Vládneme, nerušit pojednávající o kontroverznosti tzv. opoziční smlouvy jako formy vládnutí. Jeho tvůrce – režisér Tomáš Kudrna – a autor předlohy – novinář Erik Tabery – se taktéž zúčastní projekce filmu a besedy před olomouckým publikem. Novinkou je změna místa večerních projekcí, které budou v kině Metropol, všechny ostatní projekce budou probíhat opět v Divadle hudby. Festivalová dopoledne budou již tradičně patřit promítáním dokumentů o lidských právech pro studenty základních a středních škol. Jeden svět s sebou do Olomouce přinese i bohatý doprovodný kulturní program. 28. února se v Divadle hudby uskuteční koncert Pavly Milcové & Tarzana Pepé, 5. března v U-klubu zahraje formace Autopilote. Ve spojení s festivalem budou uvedeny také dvě výstavy fotografií: v té & café Kratochvíle budou k vidění snímky občanského sdružení Surya, které staví v indickém Himálaji školu na sluneční energii, a v přízemí Konviktu bude umístěna výstava fotografií s názvem Krásní a chudí, jež jejich autor Karel Strachota pořídil ve východoafrické Etiopii. Více informací lze nalézt na www.jedensvet.cz. Kateřina Štěpničková Redakčně zkráceno
Zelená domácnost PVC je stále nebezpečné PVC (polyvinylchlorid) čtenářům Ekologických listů asi nemusíme nijak zvlášť představovat, setkáme se s ním téměř všude. Jedná se totiž o druhou nejpoužívanější umělou hmotu na světě. Při jeho výrobě i během používání však narazíme na celou řadu problémů. PVC je
jediným běžným plastem, který obsahuje chlor - vysoce toxickou látku s dlouhou životností, která se může kumulovat v potravním řetězci. Během jeho výroby unikají do životního prostředí jedovaté dioxiny a furany. Pro zlepšení vlastností je PVC obohaceno různými přísadami,
3
které tvoří 40–70 % finálního produktu. Mezi ně patří těžké kovy (kadmium, olovo), které se mohou uvolňovat při spalování, a především různé druhy změkčovadel (např. ftaláty, které jsou celkově nejrozšířenějšími znečišťovateli životního prostředí). Mnohé z těchto látek narušují endokrinní systém, čímž způsobují řadu onemocnění, např. řídnutí spermatu, poškození jater, ledvin, omezení funkce plic či rakovinu varlat. Nebezpečí ftalátů zvyšuje jejich rozpustnost, z tohoto důvodu jsou ohroženy převážně malé děti. Zdravotní nebezpečí spojené s možností postupného uvolňování jedovatých látek nakonec vedlo až k zákazu šesti nejrozšířenějších a také nejvíce problematických ftalátů v hračkách a dětském zboží. I přes tento posun k větší bezpečnosti ale stále existují důvodné obavy, že kvůli velkému rozšíření PVC v dětských produktech není možnost úniku jedů zcela eliminována. Zakázané ftaláty byly nahrazeny jinými variantami, které jsou málo prozkoumané. Na základě současných znalostí však nelze předpokládat, že by tyto nové varianty byly z hlediska zdravotní nezávadnosti výrazně lepší. Z PVC se stále vyrábějí i obaly některých potravin. Nebezpečné může být především potencionálně karcinogenní změkčovadlo DEHA. Zvýšená obezřetnost by byla třeba zejména v případě balení potravin s vyšším obsahem tuku, do kterých DEHA velmi dobře přechází. Množství uvolněného změkčovadla závisí na době,
po kterou byly potraviny s obalem ve styku a také na teplotě. Čím vyšší teplota, tím lépe se DEHA z obalu uvolňuje. Další skupinou nebezpečných látek zastoupených v PVC jsou nonyfenoly. Jedná se o persistentní látky, u kterých bylo prokázáno, že mohou napodobovat fungování ženského hormonu estrogenu a například u ryb mohou negativně ovlivnit produkci spermií. V PVC fungují zpravidla jako emulgátory. Z důvodu velkých zdravotních rizik je nejlepší se PVC úplně vyvarovat. Bohužel záleží pouze na zodpovědnosti každého konkrétního spotřebitele. Česká vláda stále vyčkává a radikálnější omezení této problematické sloučeniny neplánuje. Naopak dříve platný zákaz PVC v obalech zrušila při poslední novelizaci zákona o odpadech. Přitom existují alternativy a firmy, které by rády získaly větší prostor pro jejich výrobu. Mezi dostupné náhrady PVC náleží především latex, sklo, silikon, pryž, lamináty, polyuretan a polyetylen. U nás je nejaktivnějším bojovníkem za zákaz používání PVC Sdružení Arnika. Na jejích internetových stránkách http://pvc.arnika.org/ nalezneme mnoho důležitých informací, nechybí tu aktuální přehled potravin balených do PVC, ale ani možnost podepsat petici za náhradu PVC zdravotně nezávadnými sloučeninami. Pokud si vážíte zdraví svého i svých blízkých, určitě tyto webové stránky navštivte. Libor Praus
Ekoporadna Pomoc zvířatům v nouzi Co mám dělat, když najdu poraněného živočicha? • Podaří-li se Vám jej odchytit, vezměte jej domů a umístěte do klidu např. do papírové krabice (zvířata často podléhají stresu). • Poté se mu snažte vpravit do zobáku či tlamičky vodu na pití. • Volejte záchrannou stanici - udejte místo (přesný popis, adresu) nálezu zvířete, případně, pokud se vám zvíře nepodařilo odchytit, kde se nachází (aby se pracovník stanice mohl na odchyt náležitě vybavit). Sdělte také telefonický kontakt na vás. • Není-li možno živočicha odchytit, vyčkejte prosím na místě nálezu do příjezdu pracovníků záchranné stanice. I poraněné zvíře se může přesunout a schovat, takže je pak obtížné ho najít. • Nikdy se nedotýkejte mrtvých či neobvykle se chovajících zvířat.
Mláďata ptáků, srnčata a zajíčci • Sbírejte jen, pokud jsou očividně poraněná • Nalezená ptáčata zvedněte na nejbližší vyvýšené místo - větev, římsu, garáž. Matka je najde a nakrmí. • Na nalezené srnečky a zajíčky nesahejte a nechejte je na místě. Většinou nejde o skutečně opuštěná mláďata a jejich matka je nedaleko na pastvě. Odchov takového mláděte v zajetí je velmi náročný, jeho návrat do přírody
4
je problematický a často nemožný. Pokud máte čas, sledujte zdáli asi dvě hodiny, zda srna či zaječice přijde k mláděti. Pokud by se tak nestalo, kontaktujte záchrannou stanici, kde vám poradí.
Co s malým ježkem před zimou? Aby ježek přežil zimu, musí vážit na konci listopadu alespoň 700 gramů. Ne všichni malí ježci této váhy před zimou dosáhnou, a pak je potřeba pomoci člověka. Pokud se o ježka nemůžete postarat sami, obraťte se na stanici pro záchranu handicapovaných živočichů v ZOO Olomouc.
Psi a kočky Jestliže jde o toulavého psa nebo kočku, obraťte se na Městskou policii Olomouc (tel.: 156), která zvíře odchytí a umístí do útulku. Do útulku můžete zvíře odvést také vy. Zvažte bezpečnost odchytu zvířete. Delším přemlouváním si můžete u psa získat důvěru - pomůže, máte-li také psa, který je mu sympatický. Zkuste mu okolo krku dát třeba vaši šálu nebo šátek. Přiveďte jej domů, dejte mu napít. Nevypadá-li zraněný, také ho nakrmte. Kontaktujte útulky a zanechte oznámení o nálezu. Na místo, kde jste jej našli, vyvěste také oznámení a informaci, kam může majitel přijít nebo volat. Navštivte veterináře.
Únor 2008
Přehled záchranných stanic pro zvířata z volné přírody v olomouckém regionu: Záchranná stanice Němčice nad Hanou ZO ČSOP Haná, Komenského náměstí 38, Němčice nad Hanou, telefon: 602 587 638, www.iris.cz Stanice pro záchranu handicapovaných živočichů v ZOO Olomouc, Svatý Kopeček: telefon: 585 151 601, http://zoo.olomouc.com/o_zoo.php/zachrana Stránské (dravci, sovy): ZO ČSOP Sovinecko, Stránské 55, 793 51 Břidličná, telefon: 554 291 000, 777 256 577, 604 613 407, 603 492 791, www.bruntal-info.cz/csop
Seznam psích útulků v olomouckém regionu: Útulek pro psy - Liga na ochranu zvířat ČR organizace Olomouc: Neředínská ulice areál letiště, Olomouc; telefon: 585 418 484, www.djax.cz/olomouckyutulek/;
[email protected]
útulek Voříšek: Samota 133, Čechy pod Kosířem; telefon: 724 328 617; www.vorisek.org;
[email protected] Městský útulek pro psy a kočky Zmeškal Vlastimil: Na Hrázi 17, Přerov; telefon 581 228 529; www.prerov. cz/n_pzv003.html Útulek pro psy a opuštěná zvířata obce Srbce: Srbce 13, Němčice nad Hanou; tel.: 603 220 256; www. volny.cz/zvirata;
[email protected] Psí útulek Dr. J. Elmera: S.E.A.R., Vídeňská 2, Olomouc; telefon: 604 551 696; http://sear.site.cz,
[email protected] Psí útulek: MVDr. Marková Jindra, Tovární 1444, Hranice na Moravě; tel.: 581 201 378 ZOO PENSION GRÉGR s.r.o: Lužice 32; telefon: 585 228 529 Hana Kovaříková Zdroj: www.utulky.klikej.cz
Ekologickoprávní minimum Právo na informace I. Možná se Vám to taky stalo – jdete po městě, které důvěrně znáte, a najednou zjistíte, že na vaší oblíbené ulici začali kácet alej starých lip, k obchodnímu centru zase přirůstá nové patro, parkoviště se rozšiřuje o další desítky míst a betonem se zalévají poslední zbytky zeleně, které ve městě ještě přežily... Možná vás to „zvedne ze židle“, možná je to tou poslední kapkou, jíž pohár přetéká, a vy se rozhodnete, že dál už se nechcete jen s údivem dívat, ale chcete vědět, co se ještě chystá, a jestli to, co už probíhá, probíhá legálně. V prvé řadě vás nejspíš bude zajímat, jestli je kácení nebo rozšiřování parkoviště či obchodního centra v pořádku. Právo na informace je zaručeno v Listině základních práv a svobod (čl. 17) a podrobnosti upravují dva zákony: zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. V tomto článku popíšeme postupy podle zákona č. 106/1999 Sb. Povinnost poskytovat informace mají především státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Dále pak tuto povinnost mají subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy. Všichni tito poskytovatelé informací jsou v zákoně označováni jako „povinné subjekty“. Povinné subjekty mají zjednodušeně řečeno povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti a o informace může žádat kdokoli a svou žádost nemusí žádným způsobem odůvodňovat. Existují však informace, které má povinný subjekt ze zákona zakázáno zveřejňovat. O informace můžete požádat ústně, telefonicky, elektronicky i písemně. Pokud ale jde o nějakou pro vás důležitou informaci, rozhodně doporučujeme
podávat žádost písemnou. Povinný subjekt má potom 15 dnů na to, aby požadované informace poskytnul. V ideálním případě v této lhůtě požadované informace obdržíte. Pokud se po dobu 15 dnů od podání žádosti „nic neděje“ nebo obdržíte informace pouze částečné, můžete podat tzv. stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, a to ve lhůtě 30 dnů od okamžiku, kdy uplynula 15-denní lhůta pro poskytnutí informací, nebo od doručení částečně poskytnutých informací. Povinný subjekt může také vydat rozhodnutí, kterým informace zpřístupnit odmítne. Proti takovému rozhodnutí je možné se ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení odvolat. Pokud vás zajímá informace ze správního spisu – např. vydané stavební povolení nebo kolaudační rozhodnutí na určitou stavbu, rozhodnutí o povolení těžby nerostů apod., doporučujeme požádat výslovně o zaslání kopie takového rozhodnutí. Úřady se totiž někdy snaží přístup k informacím komplikovat a požadují po žadateli uvedení právního zájmu na nahlédnutí do spisu apod. (nesprávně totiž aplikují na proces zpřístupňování informací postup při nahlížení do spisu podle správního řádu, namísto výlučné aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím). Této komplikaci se elegantně vyhnete právě výslovnou žádostí o kopii, nikoli o nahlédnutí do spisu. Přejeme hodně úspěchů při získávání informací důležitých pro to, abyste věděli, co se ve vašem okolí děje. Jakoukoli další pomoc v této (ale i jiné) oblasti rádi poskytneme v ekoporadně Hnutí DUHA Olomouc. V příštím čísle Ekologických listů se dočtete o trochu odlišném postupu při získávání informací o životním prostředí. Dominika Kovaříková Článek byl sepsán v rámci projektu Rozvoj praktických forem výuky na PF UP, podpořeného ESF.
5
Životní prostředí v kraji Žeravicím opět hrozí těžba štěrkopísků Boji obce Žeravice na Přerovsku proti těžbě štěrkopísků v místní části Lapač (6,87 ha) jsme se v Ekologických listech věnovali již před třemi lety. Tenkrát možnost vzniku pískovny firmy Skel vyvolala obrovskou nevoli většiny místních občanů a vznik Občanského sdružení Žeravice (OS Žeravice). Celou kauzu zdánlivě definitivně ukončilo až nesouhlasné stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje k posouzení vlivů těžby na životní prostředí (EIA). Z klidného života se ale Žeravičtí dlouho netěšili. Hrozba těžby je opět na stole. Jen se hraje v trochu jiných kulisách. Tentokrát požádal o změnu územního plánu města Přerova (pod které Žeravice spadají) Ing. Petr Tolar, vlastník pozemku a zástupce investora, jehož jméno je dosud tajné (má se jednat o velkou evropskou firmu v oboru stavitelství). 30. ledna proběhlo na popud OS Žeravice v místní staré škole veřejné shromáždění s účastí primátora města Přerova Ing. Jiřího Lajtocha (ČSSD). Jeho hlavním cílem bylo, aby se přerovští zastupitelé a kompetentní úředníci osobně přesvědčili o náladě v Žeravicích, a naopak aby se Žeravičtí, jichž přišlo nečekaně mnoho, seznámili s časovým harmonogramem projednávání změny územního plánu a s možností jeho připomínkování. Atmosféra byla emočně napjatá, několikrát došlo k osobní výměně názorů, ale setkání splnilo svůj účel. Žeravičtí se dozvěděli, že uzavření připomínkového řízení a hlasování přerovských zastupitelů proběhne v dubnu 2008 a ke změně územního plánu se může vyjádřit každý občan i firma. Konečný územní plán by měl být schválen v prvním čtvrtletí roku 2009. Podmínky zahrnuté v územním plánu budou závazné pro veřejnost i investora. Zájmy těžařů hájili vlastník pozemku Ing. Petr Tolar a zástupce firmy Ekoinvest, kteří se snažili bagatelizovat případná ekologická rizika těžby. Poměrně vstřícný postoj k plánované těžbě zaujal i vedoucí odboru ŽP na přerovském magistrátu. Mezi hlavní argumenty pro těžbu pánové uvedli, že vytěžený písek by byl použit pouze pro výstavbu dálničního obchvatu města Přerova a stavby s ním spojené, což se dá označit za dostatečně velký veřejný zájem (potřebnost, blízkost). Prašnost, hlučnost a vibrace by podle nich měly být zanedbatelné. Doba těžby je plánována na dva roky a
Brigáda u včelaře Nebaví vás doplňovat zboží do regálů? Máte zájem o práci v přírodě? Nebojíte se včelích žihadel? Hledám šikovného pracovitého pomocníka na výpomoc při ošetřování včelstev. Hlavní sezóna duben–srpen. Nutné zaškolení, preferuji dlouhodobjejší spolupráci (i více sezón), zájem o včelařství ne pouze o korunky Jan Kubeš Jožky Jabůrkové 2 Olomouc – Neředín, telefon: 603 784 133
6
Přerovský primátor Lajtoch na shromáždění v Žeravicích
Foto: Libor Praus rekultivace vysazením lesa na další tři. Vytěžený prostor by měl být současně s těžbou zavážen certifikovaným inertním materiálem presta b z přerovské firmy Precheza, což předkladatelé považují za další výhodu (doprava na krátkou vzdálenost). Tato informace se setkala v sále s velkým protestem. Občané se obávají, že materiál není tak neškodný, jak se prezentuje a že ve skutečnosti nejde o těžbu nekvalitního písku (cena 30 Kč za m3), ale o skládkování odpadu presta b (cena 70 Kč za m3). Postoj OS Žeravice přerovským zastupitelům prezentovala paní Dostálová: „Občané se cítí ohroženi prachem a hlukem. Těžba by probíhala pouze 50 m od zástavby a v těsném sousedství plánované výstavby. Kdo si v budoucnu postaví dům vedle skládky? Mezi lidmi navíc panují obavy, že po otevření pískovny nikdo neuhlídá dodržení limitů. Jaké záruky nabízí evropská společnost, kde se dovoláme nápravy?“ Argumenty proti těžbě jsou podpořeny i opakovaným negativním vyjádřením Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje z 18. 12. 2007 a zařazením 45 % plochy dotčeného zemědělského půdního fondu do bonitního stupně jedna. Jedná se o půdu vyžadující nejvyšší možnou ochranu. Nicméně firma Ekoinvest již na Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství podala žádost o přehodnocení stupně bonity a případnou rebonifikaci-přeřazení do méně hodnotného stupně. Na závěr shromáždění přislíbili přítomní zastupitelé za KDU-ČSL, KSČM a SZ, že jejich strany těžbu nepodpoří. Primátor Lajtoch (ČSSD), se přímo nevyjádřil, ale řekl, že ČSSD vždy zajímají názory běžných občanů, a i proto realizoval toto setkání. Názory jiných politických stran nezazněly. O výsledku dubnového hlasování vás budeme informovat. Libor Praus
Mozaika Hon na pachatele černé skládky v Prostějově Neznámý pachatel založil v lesoparku Hloučela v Prostějově černou skládku dvou metrů krychlových odpadu. Ta musela být v první polovině ledna odstraněna společností A.S.A. a její likvidace si vyžádala zhruba 2000 korun. Na skládku upozornili město ochránci přírody z prostějovského Regionálního sdružení Iris. Případem se začala zabývat také policie. Ta odpad prohledala a našla řadu dokumentů, které by mohly pomoci pachatele usvědčit. Pokud se tak stane, hrozí mu pokuta až 50.000 korun. Podle místostarosty Vlastimila Uchytila by v budoucnu město mohlo finančně odměnit každého, komu se podaří získat například fotografii osoby zakládající černou skládku.
Lidl dostal pokutu dva miliony korun Síť prodejen Lidl dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu ve výši dvou milionů korun za porušení zákona o odpadech. Podle ČIŽP nebyl na prodejnách dostatečně zajištěn sběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru. Společnost Lidl považuje pokutu za nepřiměřenou a proti rozhodnutí ČIŽP podala správní žalobu.
Olomoucká radnice začala vybírat použité baterie Sběrové kontejnery se nově objevily na 25 místech včetně tří základních škol, několika pracovišť magistrátu nebo městské policie. Město se zařadilo do pilotního programu neziskové společnosti Ecobat, která sběr starých baterií v ČR zajišťuje. Důvodem sběru a recyklace jsou především toxické kovové složky baterií, například nikl nebo kadmium. Sběr použitých baterií by se měl podle směrnic Evropské unie do roku 2012 trojnásobně zvýšit. Pokud se tak nestane, hrozí ČR finanční sankce. Loni se na území Olomouce vybralo jen 500 kilogramů použitých článků všeho druhu, v celé republice to bylo 264 tun. Ještě před pěti lety to bylo za ČR pouze 15 tun. Statistiky uvádějí, že se dnes vybírá jeden použitý článek na obyvatele. Použité baterie míří do centrálního skladu a třídicí linky v Kladně. Získávají se z nich zinek, mangan, nikl a kadmium. Česká republika zatím ale nemá kapacity na zpracovaní baterií, takže se k recyklaci vyváží do Rakouska. Sběr použitých baterií bude v Olomouci ročně stát asi 150.000 korun. Financovat jej bude firma Ecobat. Barbora Číhalová
Kalendárium 1. - 29. února, Vlastivědné muzeum Olomouc (otevřeno denně 10–17 hodin, mimo Po a Út) Klenoty Olomouckého kraje: výstava fotografií - ohrožené druhy rostlin nejen střední Moravy Srdečně zve Sagittaria - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, 585 228 438, 605 524 385, sagittaria@ volny.cz, www.sagittaria.ecn.cz
26. února, 18 hodin Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38 Testování na léčiv a spotřebního zboží na zvířatech Promítání filmů a přednáška. Bad Medicine – film z produkce britské organizace BAVA, pojednávající o zbytečnosti testování na zvířatech a poskytující pádné argumenty pro zastavení tohoto zbytečného a krutého koloběhu. 40 min., české titulky. This is Vivisection, 25 min. sestřih z vivisekčních laboratoří. Následuje přednáška Michala Kolesára – jak se orientovat ve značkách na kosmetice? Ukázky netestované kosmetiky. Organizuje REALITA.TV.
úterý 26. února, 17 hodin, Centrum Fontána – Edelmanův Palác (Horní náměstí 5). Veřejná beseda – Ochutnejte s námi ten rozdíl
předsedkyně Hnutí DUHA. Besedu pořádá ČSOP – RS Iris Prostějov ve spolupráci s Hnutí DUHA Olomouc.
úterý 18. března, 17 hodin, Divadlo hudby Ol. Někdy nepohodlná minulost: Večer s Miroslavem Bambuškem 3. pokračování cyklu Sudetská setkávání. Miroslav Bambušek (13. 9. 1975). Umělecký šéf, dramaturg a režisér Multiprostoru Louny. Za iniciaci a završení projektu Perzekuce.cz v pražském prostoru La Fabrika získal Miroslav Bambušek Cenu Sazky a Divadelních novin 2006. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
sobota 29. března, sraz v 9 hodin v Mladči na návsi Litovelské Pomoraví – Terénní exkurze Návštěva národní přírodní rezervace Třesín, Mladečských jeskyní a romantických staveb Lichnštejnů v okolí Nových Zámků. Pozorování vodních živočichů. Vše s odborným výkladem pracovníků Správy CHKO Litovelské Pomoraví. Akce je financována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Být BIO – u nás i ve světě. Povídání o biopotravinách, v čem jsou jiné, odkud pocházejí. A také o tom, proč je v Česku málo českých biopotravin a co to znamená, když se řekne jídlo z blízka. Přednášet bude Kateřina Kotásková,
7
inzerce
Co je SONETT? SONETT je ekologicky šetrná drogerie, která se již v Německu vyrábí 30 let a od roku 2005 nese certifikáty ECO GARANTE a ECOCONTROL. Podnětem k vývoji Sonett pracích a čistících prostředků byl výzkum prováděný pomocí metody „zobrazování struktury kapek“, vědcem Johannesem Schnorrem ve Flow Dynamics institutu v Herrieschriedu ke konci šedesátých let. Pomocí této metody Schnorr objevil zbytky smáčedel v pitné vodě. Tato smáčedla pocházela především z čisticích a pracích prostředků, které se v přírodě dostatečně nerozložily, nebo se nerozložily vůbec. Zbytky smáčedel byly nalezeny ve spodní vodě a dokonce i v řekách a jezerech, kde vedly k vytváření enormního množství pěny na splavech a u mostů. Překvapivé zjištění o špatném stavu vody vedlo pana Schnorra k vytvoření nového, pro přírodní prostředí přátelského, pracího prostředku. Jeho hlavním rysem byla rychlá a úplná biologická odbouratelnost všech přísad a největší možná ekonomičnost při použití surových materiálů. Sonett klade maximální důraz na nezávadnost svých produktů vůči přírodě i lidem. Proto výrobky Sonett neobsahují žádná petrochemická smáčedla ani petrochemické deriváty, syntetické vůně, syntetická barviva, syntetické konzervanty, suroviny z geneticky motivovaných plodin, ENZYMY, alergenní složky, fosfáty, optické zjasňovače, zvířecí tuk ani jiné části zvířat (výjimkou je hovězí žluč, jakožto zbytkový produkt z biodynamického chovu, v mýdle na skvrny). Sonett používá při výrobě rostlinné a nerostné suroviny, tzn. čistě rostlinná smáčedla (aktivní prací substance), čisté přírodní esenciální oleje, rostlinný alkohol, kyselinu citronovou v potravinářské kvalitě, sodu, křemičitany, jíl, pemzovou drť a vápencovou mouku. Mnoho surovin pochází
Překlady
z kontrolovaného biodynamického nebo ekologického zemědělství, z tuků a olejů např. olivový, palmový, řepkový, panenský kokosový olej, z esenciálních olejů pak např. levandule, citronová tráva, tea tree, růžový olej, geranium a spagyrické soli. Základními pracími činiteli jsou čistá rostlinná mýdla s deriváty kokosového oleje a cukrovo-alkoholickými smáčedly. U bělidel se používají čistě kyslíková bělidla a změkčovače obsahují zeolity a citráty namísto fosfátů. Sonett se jako jediný výrobce zaměřuje na energii vody. Podle stavby vodní kapky nebo zmrzlého krystalu lze zjistit, jak je voda ovlivněna přidaným čisticím prostředkem nebo průtokem veřejným vodovodem. Během výroby Sonett používá procesy harmonizace vody, čímž jí vrací vlastnosti vody pramenité. Do produktů dále přidává spagyrické esence vzácných kovů a bylin. Takto prostředky získají silný energetický potenciál a napomáhají začlenění odpadní vody do přírodního koloběhu. Všechny produkty SONETT jsou 100% biodegradabilní (rozložitelné)!!! Všechny produkty SONETT jsou obzvláště jemné a šetrné k pokožce. Produkty SONETT jsou vhodné pro alergiky a malé děti! SONETT používá pouze recyklovatelné obaly. Všechny přísady v produktech jsou vypsány na obalu. Marta Štercová S t u d i o M.A R T A, Uhelná 4, Olomouc telefon: 585 225 326, 602 579 421 e-mail:
[email protected] www.studiomarta.com
Kvalitní med přímo od včelaře med z Nízkého Jeseníku
angličtina čeština
Jan Kubeš, 603 784 133, 585 422 737 Jabůrkové 2, Neředín, konečná tram. 2, 7, bus 26 Neředín - U Krematoria
soudní s ověřením, obchodní, technické, ...
www.kubesuvmed.cz
• krátké dodací lhůty • patnáct let praxe • ceny od 250,- za normostranu • pro ekologické projekty sleva 10 % telefon:
777 888 435, 602 493 842 e-mail:
[email protected]
- včelí produkty - druhové medy, ochutnávka - prodej také v prodejnách Pí centrum (Mlýnská), Herba (Dolní náměstí), Potraviny (Řepčínská 24)
ČLEN SVAZU PRODUCENTŮ A ZPRACOVATELŮ BIOPOTRAVIN „PRO-BIO“ KLASICKÝ KVASOVÝ CHLÉB DLE TRADIČNÍ RECEPTURY CELOZRNÉ VÝROBKY PRO RACIONÁLNÍ VÝŽIVU BĚŽNÉ PEČIVO, DENNĚ ČERSTVÉ VŠE RUČNÍ VÝROBA
789 71 Leština 4, tel. 583 411 295, e-mail:
[email protected]
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet číslo 1803974399/0800 anebo na adresu redakce. Před zasláním daru nás informujte, nepřijímáme anonymní dary. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi na www.ekologickelisty.cz a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
