UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií
MARKÉTA PASZOVÁ III. ročník – prezenční studium Obor: Speciálně pedagogická andragogika
VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM NA VYSOKÝCH A VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D.
Olomouc 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 29. března 2010
_____________________ Markéta Paszová 2
Děkuji paní Mgr. Veronice Růžičkové Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a všem respondentům z vyšších odborných a vysokých škol, kteří prostřednictvím
svých
odpovědí
napomohli
praktické části mé práce.
3
realizovat
výzkum
v rámci
OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………6 I TEORETICKÁ ČÁST 1 KLASIFIKACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ………………………….. 8 1.1 Klasifikace z medicínského hlediska……………………………. 9 1.2 Klasifikace z hlediska obecné pedagogiky……………………. 10 1.3 Klasifikace z hlediska speciální pedagogiky…………………. 11 1.3.1 Osoby nevidomé………………………………………… 11 1.3.2 Osoby se zbytky zraku…………………………………..12 1.3.3 Osoby slabozraké………………………………………. 13 1.3.4 Osoby s poruchami binokulárního vidění……………. 14
2 INTEGRACE………………………………………………………………. 16 2.1 Školská integrace………………………………………………… 17 2.2 Legislativní vymezení integrace……………………………….. 18 3 ZRAKOVĚ POSTIŽENÝ STUDENT NA TERCIÁRNÍM STUPNI VZDĚLÁVÁNÍ………………………………………………………………. 23 3.1 Osobnost dospělého jedince se zrakovým postižením……….. 23 3.2 Specifika studia zrakově postižených…………………………..25 3.2.1 Tyflotechnika……………………………………………. 26 3.2.2 Úprava prostředí……………………………………….. 28 3.3 Studium na vyšší odborné škole………………………………...28 4 STŘEDISKA PRO PODPORU STUDENTŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH………………………….. 30 4.1 Laboratoř Carolina………………………………………………. 30 4.2 Tereza ČVUT…………………………………………………….. 31 4.3 Centrum pomoci handicapovaným Olomouc………………….. 32 4.4 Teiresiás MU Brno………………………………………………. 33 4.5 Tyflopedický kabinet Hradec Králové………………………… 34 4
4.6 Poradna pro zpřístupňování VŠ studia lidem se zdravotním postižením, TU Liberec……………………………………………… 35 4.7 P yramida Ostravská univerzita………………………………… 36 4.8 Slunečnice Vysoká škola Báňská Ostrava……………………. 36 4.9 Středisko handicapovaných studentů na VŠE………………… 37 II PRAKTICKÁ ČÁST 6 CÍL PRÁCE……………………………………………………………… 40 7 VÝZKUMNÁ METODA – DOTAZNÍK……………………………… 42 8 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU……………….. 45 9 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ……………………………………………49 9.1 Dotazník č.1…………………………………………………………. 49 9.2 Dotazník č.2…………………………………………………………. 53 10 DISKUZE…………………………………………………………………. 56 11 DOPORUČENÍ PRO PRAXI………………………………………….. 61 ZÁVĚR……………………………………………………………………….. 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………….. 64 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………….. 67 ANOTACE
5
ÚVOD „Každý jedinec s postižením, včetně jedinců s nejtěžší formou mentálního postižení, má v současné době právo na vzdělání.“ (PaedDr. et. PhDr. Ilona Pešatová Ph.D., Mgr. Václava Tomická) Právo na vzdělání pro všechny bez rozdílu je zakotveno již v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením se stát y, které jsou smluvními stranami, tedy i Česká republika, zavazují k zajištění inkluzivního
vzdělávacího
s ystému
na
všech
úrovních
a
celoživotního
vzdělávání zaměřeného na rozvoj osobnosti a účinné zapojení osob se zdravotním postižením do života ve svobodné společnosti. Rovný přístup ke vzdělání je nezbytným krokem k vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, je předpokladem pro jejich sociální začleňování a nezávislost. Adekvátní stupeň vzdělání jim také umožňuje v budoucnu získat odpovídající pracovní uplatnění. Dle výzkumu Českého statistického úřadu z roku 2007 žije v České republice 1 015 548 osob se zdravotním postižením, z nichž pouze 8% mužů a 5% žen má vysokoškolské vzdělání. Vzhledem k zaměření mého studia na speciálně pedagogickou andragogiku osob se zrakovým postižením se předmětem zájmu mé bakalářské práce stal y dospělé osoby se zrakovým postižením a možnosti jejich studia na vysokých a vyšších odborných školách v České republice. Teoretická část této práce se nejprve zaměřuje na problematiku klasifikace zrakového postižení ze tří hledisek – medicínského, speciálně pedagogického a z hlediska obecné pedagogiky. Dále se zabývá jevem integrace a školní integrace a jejím vymezením v rámci legislativy České republiky, kdy představí
tři
nejdůležitější
dokumenty,
které
se
integrací
zabývají.
Následující kapitola pojednává již o samotném studiu osob se zrakovým postižením na terciárním stupni vzdělávání. Zabývá se specifikou dospělého 6
jedince se zrakovým postižením, možností využití kompenzačních pomůcek a úpravou prostředí při studiu. V rámci této kapitol y jsou popsány i specifika studia na vyšších odborných školách v České republice obecně, vzhledem k tomu, že výzkum v praktické části se věnuje převážně problematice studia jedinců se zrakovým postižením na tomto t ypu škol. Poslední kapitola teoretické části je věnována studiu jedinců se zrakovým postižením na vysokých školách, popsáno je devět středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách a univerzitách v ČR, jejich historie a jaké druhy služeb poskytují jedincům se zdravotním postižením, se zřetelem
na
služby,
které
jsou
poskytovány
praktické
části
byl
studentům
se
zrakovým
postižením. Výzkum
v rámci
realizován
prostřednictvím
dvou
dotazníků, z nichž jeden byl zaslán na všechny vyšší odborné škol y v České republice a druhý byl adresován střediskům pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách a univerzitách. Celkem bylo osloveno 170 vyšších odborných škol a 9 středisek. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit aktuální stav studentů se zrakovým postižením na VOŠ a jejich zkušenosti s integrací těchto studentů. Cílem dotazníku, který byl zaslán do středisek pro podporu studentů se zrakovým postižením bylo zjistit kolik studentů se zrakovým postižením aktuálně využívá služeb těchto středisek a jaké obory si většinou vybírají, tedy i kam směřuje jejich profesní uplatnění.
7
I TEORETICKÁ ČÁST 1 KLASIFIKACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ Tato kapitola je zaměřena na možnosti klasifikace osob se zrakovým postižením. Jako tři hlavní hlediska rozdělení zrakových vad jsme zvolili hledisko medicínské, které rozděluje zraková postižení zejména na základě stupně snížení zrakové ostrosti – vizu, hledisko obecné pedagogiky, jež zohledňuje při klasifikaci i další faktory, jako dobu vzniku postižení nebo etiologii a hledisko speciálně pedagogické, které využívá klasifikace dle stupně zrakového postižení. Osoba, která je považována za zrakově postiženou trpí oční vadou či chorobou, přičemž i při optimální korekci má zrakové vnímání narušeno natolik, že jí činí problém y v běžném životě. Uvádí se, že v současné době žije v České republice přibližně 60 000 - 100 000 osob s těžkým zrakovým postižením, z nichž 7 000 - 12 000 je nevidom ých. (3) Klasifikace zrakových postižení není jednotná, liší se v rámci jednotlivých resortů zdravotnictví, školství i sociální práce. Odborná literatura uvádí několik měřítek, podle kterých se zrakové vady klasifikují. Základním kritériem pro klasifikaci je zraková ostrost – vizus. Vizus, neboli centrální zraková ostrost, je schopnost oka akomodovat dva co nejblíže ležící body jako dva oddělené subjekt y. V rámci diagnostiky se zjišť uje vizus do dálky a do blízka. Vizus do dálky se vyšetřuje pomocí optot ypů
(tabule
Snellenova
t ypu,
Pflügerovy
háky,
tabule
sestavené
z Landoltových prstenců). Vyšetřovací vzdálenost je asi šest metrů a postupně se snižuje až na půl metru. Vyšetřuje se každé oko zvlášť a nakonec obě zároveň. Vizus se udává ve zlomku, přičemž hodnota v čitateli se rovná vzdálenosti, ze které pacient četl, hodnota ve jmenovateli vyj adřuje číslo na straně toho kterého řádku na tabuli, tedy vzdálenost v metrech, ze které daný řádek přečte zdravé oko.
8
1.1 Klasifikace z medicínského hlediska Hlavním ukazatelem při vymezení kategorií zrakových vad dle medicínského hlediska je snížení zrakové ostrosti, neboli vizu. Mimo tuto kategorizaci se používá i dělení zrakových vad podle narušení částí zrakového anal yzátoru. Dle stupně snížení zrakové ostrosti rozlišuje Světová zdravotnická organizace tyto kategorie zrakových postižení: § Normální zrak, kdy zraková ostrost je větší než 6/18. § Zrakové postižení, kdy zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60. § Vážné zrakové postižení, kdy zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60. § Slepota, při které je zraková ostrost menší než 3/60. (3, s.38) Tato kategorizace se využívá především pro potřeby oblasti právní a oblasti soiální péče. Světová zdravotnická organizace (WHO) také na své desáté decenální revizi mezinárodní
klasifikace
nemocí
vymezila
třídění
zrakových
vad
dle
medicínského hlediska, tedy podle narušení jednotlivých částí zrakového anal yzátoru. MKN určuje následující kategorie: H 00-H 06 nemoci očního víčka, slzného ústrojí a očnice, H 10-H 13 onemocnění spojivek, H 15-H 22 nemoci skléry, rohovky, duhovky a řasnatého tělesa, H 25-H 28 onemocnění čočky, H 30-H 36 nemoci cévnatky a sítnice, H 40-H 42 glaukom, H 43-H 45 nemoci sklivce a očního bulbu, H 46-H 48 nemoci zrakového nervu a zrakových drah. Posudkoví lékaři v České republice užívají následující klasifikace: § Slabozrakost lehkého až středního stupně při vizu 6/18–6/60. § Slabozrakost těžkého stupně při vizu 6/60-3/60. § Těžce slabý zrak při vizu 3/60-1/60.
9
§ Praktická nevidomost při vizu 1/60 až světlocit s jistou projekcí světla nebo omezením zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena. § Úplná nevidomost obou očí při světlocitu s nepřesnou projekcí až naprostá ztráta světlocitu. (3) 1.2 Klasifikace z hlediska obecné pedagogiky Pro edukační potřeby jedince se zohledňují kromě zrakové ostrosti i další faktory, jako doba vzniku vady, etiologie, nebo délka trvání zrakového postižení. Dle kritéria doby vzniku zrakového postižení se zrakové vady dělí na: § Vrozené. § Získané. (8) Vady vrozené jsou zjištěny asi u 2 % všech novorozenců, přičemž jedinec může být zasažen v době prenatální, perinatální i postnatální. Porucha je tím závažnější, v čím dřívější době byl plod zasažen patologickými noxy. Vrozené příčiny se mohou dělit dále na exogenní a endogenní. Mezi exogenní příčiny řadíme mechanické, fyzikální a chemické jevy, poruchy výživy a metabolismu matky. Tyto vlivy způsobují např. vrozený šedý zákal, anoftalmus a mikroftalmus. Endogenní vlivy, tedy dědičné příčiny tvoří asi 20% vrozených vad. Mezi choroby, které t yto vlivy způsobují řadíme např.
astigmatismus,
těžkou
krátkozrakost,
šeroslepotu
-
hemeralopii,
albinismus, retinoblastom atp. Získané vady vznikají většinou na základě úrazů, nemocí v průběhu života a to zvláště ve stáří. Mohou být způsobeny chorobami jako diabetes (diabetická retinopatie), revmatické onemocnění, angíny, tuberkulóza. Po 45. roce života se začíná snižovat zraková ostrost, mohou vznikat oční vady spojené se stárnutím organismu (makulární degenerace sítnice, stařecká vetchozrakost). (3)
10
Z etiologického hlediska, tedy podle příčiny vzniku, se zrakové poruchy dělí na: § Orgánové. § Funkční. Příčina vzniku zrakové vady je důležitá pro určení, zda porucha zasahuje zrakový orgán jako celek, zasahuje jeho části, nebo oslabuje jeho výkon. (4) Z hlediska etiologického se také významně liší zraková postižení u dětí z rozvojových a vyspěl ých zemí. V oblastech, kde je nedostačující zdravotní péče se daleko častěji vyskytují vážná postižení zraku související s nemocemi novorozenců, kojenců a dětí, zatímco ve vyspěl ých zemích jsou postižení dětí nejčastěji způsobená v prenatálním a perinatálním období. (3) Z hlediska doby trvání se zrakové vady dělí na: § krátkodobé-akutní, § dlouhodobé-chronické, § opakující se-recidivující. 1.2 Klasifikace z hlediska speciální pedagogiky Soudobá speciální pedagogika využívá nejčastěji klasifikace dle stupně zrakového postižení a dělí osoby se zrakovým postižením na: § osoby nevidomé, § osoby se zbytky zraku, § osoby slabozraké, § osoby s poruchami binokulárního vidění. 1.3.1 Osoby nevidomé Osoby nevidomé jsou kategorií s nejtěžším postižením zraku, která zahrnuje děti, mládež a dospělé osoby, kteří mají zrakové vnímání narušeno na stupni nevidomosti.
(8).
Nevidomost
je
také
jinak
charakterizována
jako
ireverzibilní pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 - světlocit. Dále se dělí na: Praktickou nevidomost: § pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 do 1/60 včetně, 11
§ binokulární zorné pole menší než 10˚, ale větší než 5˚ kolem centrální fixace. Skutečnou slepotu: § pokles centrální zrakové ostrosti pod 1/60-světlocit, § binokulární zorné pole pod 5˚ a méně o bez porušení centrální fixace. Plnou slepotu: světlocit s chybnou světelnou projekcí až do ztrát y světlocitu (amauróza). (3) Nevidomost může být vrozená i získaná, přičemž mezi nejčastější příčiny vrozené nevidomosti patří dědičnost, porušení plodu v prenatálním období, infekční
choroby
v době
gravidity
(rubeola,
toxoplazmóza,
virové
onemocnění). Možné příčiny získané nevidomosti jsou zákal y (glaukom, katarakta), odchlípení sítnice, retinopatie, úraz y, meningitida a další. (3) Nevidomost celkově ovlivňuje rozvoj jedince. V důsledku své vady nevidomí nemohou poznávat své okolí zrakovou cestou, tento deficit tedy musí nahrazovat využitím nižších (hmat, chuť , čich, sluch) a vyšších (m yšlení, paměť , představy, fantazie, řeč, emoce) kompenzačních činitelů. Důsledky slepot y postihují celou osobnost jedince, přičemž výrazně ovlivňují možnosti prostorové orientace a samostatného pohybu, u některých osob se mohou vyskytnou problém y se zařazením do společnosti a pracovním uplatněním. 1.3.2 Osoby se zbytky zraku Kategorie osob se zbytky zraku zahrnuje hraniční oblast mezi nevidomostí a slabozrakostí, která bývá oftalmology definována v mezích zrakové ostrosti 3/60-0,5/60. Speciální pedagogika tuto kategorii pojímá jako jedince, jejichž zraková vada se pohybuje na rozmezí praktické slepot y a těžké slabozrakosti. (3) „Dříve byla tato skupina naz ývána osobami „částečně vidícími“, těžce slabozrakými“,
nebo
„s
praktickou
12
slepotou“.
Zbytky
zraku
nejsou
stacionárního charakteru, může docházet jak ke zlepšení, tak ale i k progresi, která může končit až úplnou slepotou.“ (8, s. 13) Toto postižení způsobuje snížené až deformované zrakové schopnosti, což může vést k narušení představ. Při edukaci těchto jedniců se využívá tzv. dvojmetody, tedy postupů a metod, které se využívají u osob nevidom ých i slabozrakých. V praxi to znamená, že žáci se učí číst pomocí korekčních pomůcek zvětšený černotisk a zároveň se učí číst a psát také Braillovo písmo, přičemž musí být dodržovány zásady zrakové hygieny a rozvíjeni další kompenzační činitelé. 1.3.3. Osoby slabozraké Dle Krause (8, s.13) je slabozrakost: „Ireverzibilní pokles zrakové ostrosti na lepším
oku
pod
6/18
až
3/60
včetně.
Z praktického
hlediska
dělíme
slabozrakost na lehkou – do 6/60 včetně, a těžkou – pod 6/60 do 3/60 včetně.“ Z hlediska speciální pedagogiky představují osoby slabozraké skupinu dětí, mládeže a dospěl ých, kteří mají zrakové vnímání na stupni slabozrakosti. Za slabozrakost je obecně považováno orgánové postižení obou očí, které i při optimální korekci činí jedinci potíže v každodenním životě. (3) Při slabozrakosti se také často vyskytují narušení zorného pole. Slabozrakost může být vrozená, či získaná. Pro potřeby edukace se slabozrakost člení na tři skupiny – stupeň lehký, střední a těžký. Důsledky se projevují ve snížení až deformaci zrakových schopností, dochází k vytváření nepřesných, nebo zkreslených představ. Objevují se problém y související s narušením zorného pole (zúžení zorného pole, trubicovité vidění, výpadky zorného pole, skotom y v zorném poli) a další komplikující faktory (poruchy barvocitu, nystagmus). (3) Při edukaci, a nejen při ní, musí být přísně dodržována pravidla zrakové hygieny, která se týkají např. světelné intenzit y, bezprašnosti prostředí, zamezení oslnění, dostatečné kontrastnosti sledovaných jevů, odpovídajicí 13
velikosti demonstrovaných objektů, indikované velikosti písma a časové limitaci práce do blízka. (8) Pro slabozraké jedince je také často nutné zvětšovat písmo textů v černotisku, nebo využívat doplňkové optiky (lupy, televizní lupy, turmony). 1.3.4 Osoby s poruchami binokulárního vidění Jednoduché binokulární vidění je schopnost vytvořit jednoduchý prostorový vjem,
tedy
senzorická
jeden
obraz
fixovaného
a
motorická
předmětu.
koordinace
obou
očí
Jeho a
předpokladem normální
je
retinální
korespondence. „Binokulární vidění je získaná schopnost, která se začíná vyvíjet po narození s dozráváním sítnice a její žluté skvrny. V průběhu prvních šesti let života postupně dochází ke zdokonalování, upevňování a stabilizaci jednoduchého binokulárního vidění.“ (3, s. 46) Binokulární vidění má tři vývojové fáze: 1. současné simultánní vidění (simultánní percepce), kdy jde o schopnost vnímat obraz na sítnici obou očí, 2. fúze, kdy dochází ke spojení obrazu pravého a levého oka v jeden vjem, 3. stereopse, což je nejvyšší stupeň binokulárního vidění, kdy se jedná o trojrozměrné vnímání, tedy vytvoření hloubkového vjemu. (8) Při poruchách binokulárního vidění dochází k situaci, kdy se na sítnicích obou očí nevytváří na stejných místech dva rovnocenné obraz y, které by po spl ynutí vytvořil y prostorový vjem. Takto se může projevit strabismus (šilhavost), ambl yopie (tupozrakost), nebo narušení centrální retinální fixace. Strabismus, neboli heterotropie, je porucha vzájemné spolupráce očí. Os y očí při této poruše nejsou rovnoběžné, obrázky na sítnicích obou očí tedy nevznikají na stejných místech, nemůže dojít při spolupráci očí k jejich překrytí a nemůže vzniknout prostorový vjem, ale naopak se objevuje diplopie, tedy dvojité vidění. (3)
14
Léčba musí být komplexní a obecně platí, že čím dřív je započata, tím je efekt rychlejší a větší. Léčebný postup se skládá z konzervativní a chirurgické terapie. Úkolem konzervativní terapie je dosáhnout normální zrakové ostrosti obou očí a centrální fixace, chirurgická má navodit paralelní postavení očí a zlepšit podmínky pro rozvoj binokulárního vidění. Terapie by měla být ukončena před nástupem dítěte do škol y. (3) Ambyopie, dle Krause, je: „Abnormální vývoj vidění, které je klinicky definováno, jako snížení zrakové ostrosti při optimálním vykorigování bez viditelných známek oční nemoci.“ (8, s. 14) Terapie se provádí pomocí pleoptiky, což jsou metody rozcvičení tupozrakého za vyloučení lepšího oka z vidění pomocí okluze. Léčba je velmi úspěšná do 5 let věku, čím je dítě starší, tím pomalejší bývá obnova zrakových funkcí. Důsledkem binokulárních vad jsou zejména poruchy barvocitu, nepřesný odhad vzálenosti, problém y s hloubkovým viděním a lokalizací nebo obtíže s prostorovou orientací. U dětí mohou být následky zmírněny pomocí pleopticko-ortoptických cvičení, která jsou zaměřená jednak na nácvik binokulárního vidění (ortoptika), jednak na rozcvičení tupozrakého oka při zakrytí zdravého oka (pleoptika). V této
kapitole
postiženou Podrobněji
jsme
vysvětlili,
kdo
je
považován
za
osobu
zrakově
a podle jakých ukazatelů mohou být zrakové vady rozčleněny. jsme
pak
popsali
klasifikace
edukačního a z hlediska speciální pedagogiky.
15
vad
z hlediska
medicínského,
2 INTEGRACE Integrace je jev, který se začal prosazovat v naší zemi v přístupu k jedincům s postižením po roce 1989. Obecně se tento pojem dá vymezit jako začlenění, zapojení nebo sjednocení. Z hlediska speciální pedagogiky ho chápeme jako začlenění sociálně a zdravotně znevýhodněných osob do běžného života společnosti.
V této
kapitole
postižených
z hlediska
se
zabýváme
školského
a
zejména
vymezením
integrací
integračních
zrakově tendencí
v legislativě České republiky. Integrace je poměrně široký pojem, Světová zdravotnická organizace (WHO) charakterizuje integraci jako „sociální rehabilitaci, schopnost příslušné osoby podílet se aktivně na společenských vztazích. Integrace je stav, kdy se zdravotně
postižený
vyrovnal
se
svou
vadou,
žije
a
spolupracuje
s nepostiženými, prokazuje výkony a vytváří hodnot y, které společnost intaktních uznává jako rovnocenné, společensky významné a potřebné.“ (10, s. 33) Integraci zrakově postižených vymezuje Jesenský (6, s. 87) jako jednu z t yflologických
zásad
v oblasti
komplexního
zabezpečování
zrakově
postižených: „Cel ý vývoj zrakově postiženého a všechna opatření učiněná v jeho prospěch mají směřovat k přijetí postiženého zdravou veřejností jako rovnocenného a emancipovaného partnera. Na straně zrakově postižených to znamená úsilí o samostatnost a nezávislost na pomoci jiných a snahu zbavit se podezíravosti vůči zdravým. Na straně zdravých to znamená vcítit se do situace zrakově postiženého,
tolerovat
nezaviněnou
nevýkonnost,
provádět
v nutných
případech nezištnou pomoc formou nesnižující lidskou důstojnost zrakově postiženého.“ Jesenský (10, s. 33) dále charakterizuje integraci jako „soužití postiženého a nepostiženého při přijatelné míře konfliktnosti“.
16
Integrační snahy směřují nejen do oblasti vzdělávání, ale i do oblasti zaměstnávání, kde jsou např. jedinci s postižením podporováni ve vyhledání adekvátního pracovního místa. Integrace představuje účast na kulturním a společenském životě a aktivní spolupráci intaktní společnosti s jedinci s handicapem. 2.1 Školská integrace Školská integrace představuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením nebo znevýhodněním v běžných mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Nejčastějsi probíhá formou individuální, ale může být realizována také formou skupinové integrace. Snahou
současné
speciální
pedagogiky
v České
republice
je
pozitivní
integrace zdravotně postižených žáků a studentů do školského s ystému, tedy začlenění zdravotně nebo sociálně znevýhodněného jedince, kdy ve svém důsledku je přínosem pro integrující se objekt. (14) Jesenský (3, s. 77) vystihuje školskou integraci jako: „dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a vzdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení výchovněvzdělávacích situací“. Na integraci zrakově postiženého jedince se podílí řada faktorů, které umožňují, aby proběhla úspěšně a jejím výsledkem bylo začlenění a následně spl ynutí (inkluze) zdravotně postiženého jedince s intaktním kolektivem. Tyto faktory jsem pro lepší přehlednost rozčlenila do následujících čt yř skupin: § Zrakově postižený jedinec a jeho rodina – u této skupiny se jedná zejména
o
připravenost
samotného
postiženého
na
integraci,
na
vyrovnávání se s novým prostředím a překonáváním možných obav a problémů. Rodiče jsou vystavováni novým situacím a konfrontacím se spolužáky, rodiči spolužáků, učiteli a dalšími školskými pracovníky.
17
§ Škola – tato skupina zahrnuje jednak připravenost „technickou“, ted y zda
škola
zajistila
adekvátní
podmínky
pro
integraci
v rámci
bezbariérovosti budovy, nebo některých stavebních opatření (vodící linie, kontrastní barvy ploch), a dále způsobilost a připravenost pedagogických pracovníků. § Poradenské zařízení – má za úkol podporovat při integraci jednak rodiče a žáka či studenta, jednak spolupráci se školou a pedagogickými pracovníky. Podrobněji je činnost poradenského zařízení, v tomto případě speciálně pedagogického centra, popsána v další kapitole. § Spolužáci a rodiče spolužáků – rodiče i spolužáci by měli být seznámeni s tím, co obnáší zrakové postižení a jak mohou nového spolužáka podpořit před jeho nástupem do třídy. (3)(14) Žáci a studenti, kteří mají komunikační předpoklady se relativně snadněji začleňují do kolektivu díky tomu, že se s nimi spolužáci a často i učitelé mohou bavit. Je tedy možno říci, že ze skupiny sm yslově postižených mají zrakově postižení poměrně vysoký potenciál k integraci školní i sociální. 2.2 Legislativní vymezení integrace Z hlediska
legislativy
je
vzdělávání
žáků
a
studentů
se
speciálními
vzdělávacími potřebami upraveno zejména ve třech dokumentech – zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, školním, středním, vyšším a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášce č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. V této kapitole zachycujeme ustanovení obsažená v těchto dokumentech, která jsou
důležitá pro a při
integraci zrakově postižených studentů. Zákon č. 561/2004 Sb., v §16 prvotně udává, kdo je studentem se speciálními vzdělávacími potřebami – „osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním
nebo
sociálním
znevýhodněním“.
Školský
zákon
dále
upravuje podmínky přijímání ke studiu, hodnocení a ukončování studia. Pro 18
zrakově postižené student y je důležité i zde zmíněné právo na vzdělávání s použitím Braillova písma: „Pro žáky a student y se zdravotním postižením se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.“ (§16, odst. 6) „Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišť uje právo na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma.“ (§16, odst. 7) Dále školský zákon ustanovuje, v jaké situaci může být ve třídě nebo studijní skupině zřízena funkce asistenta pedagoga a kdy povoluje ředitel škol y vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Znění těchto paragrafů uvádíme níže: „Ředitel MŠ, ZŠ, ZŠ speciální, SŠ a VOŠ může ve třídě nebo studijní skupině, kde se vzdělává žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.“ (§16, odst. 9) „Ředitel
škol y může
s písemným
doporučením
školského
poradenského
zařízení povolit studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.“ (§ 18) Vyhláška č. 72/2005 Sb., vymezuje obsah poradenských služeb, které jsou poskytovány ve školských poradenských zařízeních a stanovuje dvě t yto zařízení - pedagogicko-ps ychologickou poradnu a speciálně pedagogické centrum. Při integraci jsou důležité zejména služby SPC, které „poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním integrovaným ve školách a školských zařízeních.“ Příloha této vyhlášky obsahuje společnou náplň činnosti center a speciální činnosti 19
při poskytování služeb pro žáky a student y s různým zdravotním postižením. Níže uvádíme specifika poskytování služeb v SPC, které souvisí s integrací a náplň činnosti při poradenství zrakově postiženým studentům. Obsah činností speciálně pedagogického centra: § Zpracovává odborné podklady pro integraci žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. § Zajišť uje
speciálně
pedagogickou
péči
a
speciálně
pedagogické
vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením a žáky se zdravotním znevýhodněním, kteří jsou integrováni. § Poskytuje
pedagogickým
pracovníkům
a
zákonným
zástupcům
poradenství v oblasti vzdělávání žáků se zdravotním postižením. § Poskytuje metodickou podporu škole. Mezi společné činnosti SPC patří vyhledávání žáků s zdravotním postižením, komplexní
diagnostika
poradenství, a
žáka,
zapůjčování
rehabilitačních
sociálně
právní
literatury,
pomůcek,
pomoc
při
poradenství,
zapůjčování integraci
kariérové
kompenzačních
žáků
se
zdravotním
postižením do MŠ, ZŠ a SŠ – instruktáž a úprava prostředí, zpracování návrhů invdividuálních vzdělávacích plánů. Mezi náplň činnosti center, která je zaměřena na žáky a student y se zrakovým postižením
patří
nácvik
používání
kompenzačních
pomůcek,
sm yslová
výchova, rozvoj zrakových funkcí a zraková stimulace, t yflografika, nácvik podpisu, zraková hygiena, nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu, nácvik sebeobsluhy, práce se speciálními pomůckami, koordinace setkání zákonných zástupců a pedagogických pracovníků vzdělávajících zrakově postižené žáky
a metodické vedení asistentů pedagogů, kteří
pracují se zrakově postiženými žáky. Speciálně pedagogická centra jsou školská účelová zařízení zřizovaná při školských zařízeních (mateřských nebo základních školách) pro zrakově postižené. Poradenské služby jsou určeny zejména dětem a žákům od 3 let do doby
ukončení
povinné
školní
docházky, 20
často
ale
poskytují
služby
i studentům na středních školách. V současné době se SPC pro zrakově postižené žáky nachází např. v Praze při škole Jaroslava Ježka, v Brně při MŠ, ZŠ a SŠ pro zrakově postižené, při ZŠ pro zrakově postižené v Opavě apod. Vyhláška č. 73/2005 Sb., vymezuje podpůrná opatření, za pomoci kterých se uskutečňuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále určuje form y speciálního vzdělávání, t ypy speciálních škol, náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a činnosti a podmínky zřízení funkce asistenta pedagoga. „Podpůrnými
opatřeními
se
rozumí
využití
speciálních
metod,
forem
a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě
nebo
studijní
skupině
nebo
jiná
úprava
organizace
vzdělávání
zohledňující vzdělávací potřeby žáka.“ (§1, odst. 2) „Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišť ováno formou individuální integrace, skupinové integrace, ve škole zřízené pro žáky se zdravotním postižením nebo kombinací těchto forem.“ (§3, odst. 1) „Individuální vzdělávací plán se stanoví v případě potřeby především pro individuálně integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně pro žáka skupinově integrovaného nebo pro žáka speciální škol y. Vychází
ze
školského
vzdělávacího
programu
příslušné
škol y,
závěrů
speciálně pedagogického vyšetření, nebo ps ychologického vyšetření školským poradenským zařízením. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.“ (§ 6, odst. 1, odst. 2) Zde se nachází v uvedené vyhlášce rozpor, neboť vyhláška zároveň uvádí, že IVP „se stanoví v případě potřeby“, a že je „závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb.“ Mělo by zde tedy být spíše uvedeno, že IVP se stanoví vždy. 21
„Individuální vzdělávací plán je vypracován před nástupem žáka do škol y, nejpozději však 1 měsíc po nástupu žáka do škol y. Za zpracování odpovídá ředitel škol y. IVP se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletil ým žákem. Ředitel škol y seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, nebo zletilého žáka a ti ho podepíší. Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v IVP.“ (§ 6, odst. 5) „Činností asistenta pedagoga je pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům škol y při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky.“ (§ 7, odst. 1) V této kapitole bylo vysvětleno co je školská integrace a integrace v obecném slova sm yslu a jakým způsobem je integrace upravena v legislativě České republiky. Z hlediska legislativního jsou nejdůležitějšími dokument y zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon), vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských
služeb
ve
školách
a
školských
poradenských
zařízeních
a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
22
3
ZRAKOVĚ
POSTIŽENÝ
STUDENT
NA
TERCIÁRNÍM
STUPNI
VZDĚLÁVÁNÍ Terciárním stupněm vzdělávání rozumíme studium na vys okých a vyšších odborných
školách
v České
republice. Absolvování
tohoto t ypu
studia
umožňuje člověku se zrakovým postižením aktivně se začlenit do intaktní společnosti, vzdělávat se a získávat poznatky v daném oboru, a zároveň i zvýšit své šance na profesní uplatnění. V této kapitole nejprve definujeme a vymezíme specifika osobnosti dospělého jedince se zrakovým postižením, dále se budeme zabývat možnostmi využití zejména elektronických kompenzačních pomůcek (t yflotechniky) a potřebnou úpravou prostředí při edukaci zrakově postižených. Poslední podkapitolu jsme věnovali základním faktům o studiu na vyšších odborných školách v České republice. 3.1 Osobnost dospělého jedince se zrakovým postižením Člověk získává více než 80 % informací ze svého okolí pomocí zraku, je tedy jisté, že zrakové postižení značným způsobem ovlivní jeho každodenní život. V následující podkapitole vysvětlíme, jakým způsobem se jedinec vyrovnává se získanou nebo vrozenou zrakovou vadou a adaptuje na svou dospělou roli. Dle Vágnerové (4) zraková vada, podobně jako další jiné postižení, ovlivňuje celou osobnost člověka a jeho ps ychický vývoj. Jeho vliv je komplexní, často nelze jednotlivé složky oddělit. Jsou rozlišovány změny primárního postižení, tj.
zrakový
handicap
a
změny
sekundárního
charakteru,
které
z něho
vypl ývají. U dospělého jedince lze na zrakovou vadu pohlížet z několika hledisek. Důležité je, zda se jedná o vadu vrozenou nebo získanou. Jestliže se jedná o postižení vrozené, nebo získané v raném věku, většinou se jedinec s tímto postižením naučí žít, smíří se s ním a jeho průběh bere jako nutný vývoj.
23
Vrozené postižení má však závažnějsí vliv na rozvoj funkcí, které potřebují podnět y z okolí, např. poznávací proces y. (3) U získaného handicapu jedinec není na tuto situaci připraven. Na adaptaci, především v oblasti postižené funkce a kompenzačních funkcí jsou kladeny daleko větší nároky. Získané postižení může zasahovat i do osobnosti jedince a způsobit duševní trauma. Reakce jedince na vznik postižení bývá individuální, je důležité jaké informace o svém zdravotním stavu obdrží a na včasnosti rehabilitace. U jedince se pak objevuje podobná reakce jako na jiné zátěžové a náročné životní situace, která se dle Vágnerové (4, s. 77) projevuje v těchto fázích: 1. „Fáze šoku a popření – situace je v této době až traumatizujícím popírání je obrannou reakcí. 2. Fáze postupné akceptace a vyrovnávání se s problémem – tato fáze je individuálně dlouhá, může se projevit i agrese nebo naopak pasivita. Obrannou reakcí může být hledání viníka. V této době
ovšem
také
začínají
postižený
a
jeho
blízcí
hledat
informace, zajímat se o nové možnosti. 3. Fáze realismu – dosažení realistického postoje. Ochota rozvíjet se v mezích možností.“ Tyto náročné situace je možno překonat za pomocí lékařů, ps ychologa, rodiny, rehabilitačních pracovníků a dalších osob. Ztráta
zrakových
funkcí
v dospělosti
ovlivňuje
uspokojení
některých
základních ps ychických potřeb. Jedná se o potřebu otevřené budoucnosti, v dospělém věku spojenou s budováním partnerského vztahu a naplněním života formou rodinného soužití. Nalezení vhodného partnera může být vzhledem k handicapu obtížné. Pokud má jedinec v době vzniku zrakové vady již založenou rodinu, může v jejím rámci dojít ke změnám sociálního statusu, jedinec se může ve svém sebepojetí stát méněhodnotným členem. (3)
24
Další základní ps ychickou potřebou v dospělosti je i uplatnění v rámci zaměstnaneckého poměru, které co nejvíc odpovídá představám a možnostem zrakově postiženého, a je také adekvátně finančně ohodnoceno. Zaměstnání
může
být
pro
zrakově
postiženého
formou
seberealizace
a uplatnění, zvláště pokud nenachází tuto realizaci v partnerském vztahu, či rodině. Na druhou stranu bývá při vzniku zrakové vady nutná změna pracovního místa, potřeba pracovní rehabilitace, rekvalifikace nebo úprava organizace práce
a pracovních podmínek. Nalezení vhodné práce bývá
obtížné i přes kvalitní vzdělání a předpoklady pro výkon dané profese. (3) U všech osob se zrakovým postižením, tedy i u dospěl ých jedinců, je nutný přístup,
který
je
vymezen
pojmem
komprehenzivní,
neboli
ucelená
rehabilitace, který zahrnuje čt yři základní složky – rehabilitaci pracovní, léčebnou, sociální
a pedagogickou. Cílem všech složek rehabilitace je
začlenění osoby se zdravotním postižením do společnosti, normalizace kvalit y života a vyrovnání příležitostí s osobami intaktními. (3) 3.2 Specifika studia zrakově postižených Student se zrakovým postižením je pojmem, který v sobě zahrnuje širokou škálu zrakových vad a tedy i různého zrakového omezení. Studium na vysoké nebo vyšší odborné škole obnáší pro všechny student y zejména přijímaní a zpracování a využití informací, které získávají během přednášek, seminářů a cvičení, nebo při samostudiu. Zrakově postižený student je schopen dělat si poznámky
a
číst,
ale
za
upravených
podmínek
a
s využitím
řady
kompenzačních pomůcek. (7) V této podkapitole popíšeme některé důležité pomůcky, které studentům mohou významně usnadnit sběr a zaznamenávání informací při studiu, a dále úpravu prostředí a podpůrné opatření, které mohou studentům usnadnit např. pohyb a orientaci v budově škol y.
25
3.2.1 Tyflotechnika Pomůcek, které zrakově postižení mohou použít při studiu, a nejen při něm, za posledních dvacet let značně přibylo, což souvisí hlavně s rychl ým rozvojem
výpočetní
techniky
a
elektroniky
a
s
pronikáním
produktů
z ostatních zemí západní Evropy na náš trh. Pro potřeby této podkapitol y dále dělíme
studijní
t yflopomůcky
na
t y,
které
používají
osoby
nevidomé
a t yflopomůcky, které používají osoby slabozraké a osoby se zbytky zraku. Všechny t yflopomůcky pro nevidomé jedince jsou přizpůsobené možnostem sluchového nebo hmatového vnímání. (3) Student si může psát poznámky do osobního počítače nebo na některý z elektronických zápisníků pro nevidomé. Osobní počítač může obsahovat program, který slouží k odečítání textu (Jaws, Win Monitor), nebo hmatový výstup v podobě braillského terminálu (Braille Voyager). Další možností je také zaznamenávání přednášek na diktafon nebo psaní poznámek na klasickém Pichtově psacím stroji. Při studiu využijí nevidomí studenti zejména pomůcky elektronické, které Květoňová (7, s. 70) dělí na: § „Autonomní – fungují nezávisle na jiném zařízení. § Přídavné – fungují jen spolu s autonomním zařízením, většinou PC. Autonomní: 1. digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, 2. digitální zvětšovací lupa, 3. elektronický
zápisník
pro
nevidomé
s hlasovým
nebo
výstupem. Přídavné: 1. hmatový display (braillský řádek), 2. programové vybavení pro digitální zpracování obrazu, 3. tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé (Index Everest), 4. tiskárna, 5. zařízení pro přenos digitálních dat.“
26
hmatovým
Specifická situace nastává při opatření a studiu povinné literatury pro jednotlivé
předměty.
Knihy
v univerzitních
knihovnách
bývají
často
vypůjčené a pro nevidomého je nemožně studovat titul y prezenčně. Má tedy několik možností. Pokud se jedná o kratší text, může se domluvit s asistentem nebo kamarádem, aby mu ho přečetl. V některých knihovnách si může vypůjčit i prezenční titul na kauci a oskenovat si ho (s využitím např. digitálního čtecího přístroje pro nevidomé s hlasovým výstupem Autolektor). Může také zkusit požádat přímo nakladatele o výtisk v elektronické podobě nebo oslovit oddělení digitalizace v SONSU, které sbírá požadavky na to, I přes t yto možnosti bývá často pro
jaké knihy studenti potřebují. (7)
nevidomé student y problémem danou studijní literaturu sehnat a pro své potřeby zpracovat. Kompenzační pomůcky pro slabozraké využívají zbytků zraku, pracují s kontrastem, jasem barvy a zvětšením. (4) Pro student y jsou využitelné zejména pomůcky optické, mezi které patří různé druhy lup (ruční lupy, stojánkové lupy, hyperokuláry) a televizní kamerové lupy, které se skládají z obrazovky, stojanu s kamerou a čtecího pultu. Televizní kamerové lupy mohou být přenosné nebo stolní, umožňují měnit zvětšení, nastavit kontrast, barevné kombinace nebo jas barev, černobíl ý či barevný obraz apod. V rámci
počítačového
software
mohou
studenti
používat
program
pro
zvětšování nebo odečítání obrazovky (Zoom Text, Bizon), který zvětšuje obrazovku
počítače
dle
nastavené
hodnot y
(až
16x)
a
umožňuje
tak
slabozrakému jedinci pracovat s internetem, program y Mirosoft Office, zpracovávat infromace v digitální podobě a další. Prostřednictvím tohoto software ja také možno nastavit barvy a kontrast dle potřeby a odečítat obrazovku hlasem. (3) Pro efektivní využití pomůcek pro zpřístupnění a zpracování informací je v některých případech nezbytné zaškolení na specializovaných pracovištích, zejména
TyfloCentrech,
Tyfloservisech,
nebo
střediscích
studentů se zdravotním postižením na vysokých školách.
27
pro
podporu
3.2.2 Úprava prostředí Některé úpravy nebo přizpůsobení v budově škol y mohou studentu se zrakovým postižením značně pomoci při orientaci a pohybu. Důležitá je i informovanost vyučujících a ostatních studentů o problematice zrakového postižení a specificích kontaktu s těmito jedinci. Podpůrným opatřením může být například označení dveří nápisem v braillově písmu nebo umístění reliéfních orientačních map v jednotlivých poschodích. (7) Zejména v počátcích studia se nabízí se také pomoc asistenta, zajištěného prostřednictvím střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením, který může usnadnit poznávání nových prostor a prostředí. Ideálním stavem se jeví, pokud jsou prostory škol y upraveny pro samostatný pohyb zrakově postižených, čímž rozumíme, že zde nejsou překážky čnějící do prostoru, například nástěnky nebo skříně, plochy místností a chodeb jsou vymalovány v kontrastních barvách, nejsou zde překážky v podobě prosklených dvěří bez výraznějšího ohraničení. 3.3 Studium na vyšší odborné škole Vyšší odborné školy jsou poměrně novým t ypem škol, první z nich začal y vznikat v České republice po roce 1990. Koncepce těchto škol byla převzata ze zahraničí, kde jsou t yto škol y tradičním prvkem vzdělávací soustavy. V současné době existuje v ČR okolo 170 vyšších odborných škol, které se dělí na státní a soukromé. Studium na těchto školách je na rozdíl od vysokých škol, které se orientují zejména na teoretickou výuku, zaměřeno na propojení výuky s praktickou činností (nejméně v délce jednoho semestru), což umožňuje po absolvování studia rychleji se zorientovat při nástupu do zaměstnání, adaptovat se na pracovní prostředí a úkol y.Výhodou VOŠ je i snažší přijímací řízení, možnost podat přihlášky až do konce dubna a dostat s na školu i v druhém a třetím kole přijímacího řízení.
28
Na VOŠ se platí školné, které se na státních vyšších odborných školách pohybuje v rozmezí 2000-6000 korun ročně, na soukrom ých může tato částka činit okolo 10000-40000 korun ročně. Nevýhodou se může jevit to, že t yto škol y prozatím nemají takové jméno a „prestiž“ jako univerzit y a vysoké škol y. Délka studia je většinou od 2 do 3,5 let, školu je možno studovat dálkově i prezenčně. Po absolvování studia získává student titul DiS.-diplomovaný specialista, v některých případech může navázat studiem na vysoké škole a získat titul Bc.- bakalář. Nabídka studia na VOŠ zahrnuje celou řadu oborů, např. cestovní ruch, hotelnictví, zemědělství, ekonomiku, zdravotnictví, sociální práci, umění a
další.
Důležité
je
vybrat
si
školu,
která
nabízí
kvalitní
studium
a perspektivu uplatnění v daném oboru. Kritérií při výběru může být spoustu – pověst škol y, internetové stránky škol y, uplatnění absolventů, možnost pokračovat ve studiu atd. Statistiky uvádějí, že absolvování VOŠ zvyšuje šance na uplatnění na trhu práce. Nižší nezaměstnanost je uváděna pouze mezi vysokoškoláky. V této kapitole jsme se nejprve zabývali osobnostími specifiky dospělého jedince se zrakovým postižením, tedy potenciálně i jedince, který studuje na vysoké nebo vyšší odborné škole. Dále byl y nastíněny specifika studia týkající se využítí zejména elektronických pomůcek a úpravy prostředí školní budovy tak, aby byl pohyb zde pro zrakově postiženého jedince bezpečný a srozumitelný. V poslední podkapitole jsme uvedli základní fakta o studiu na vyšších odborných školách v České republice.
29
4
STŘEDISKA
PRO
PODPORU
STUDENTŮ
SE
ZDRAVOTNÍM
POSTIŽENÍM NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Studium na vysoké škole se začalo pro student y se zdravotním postižením zpřístupňovat ve větší míře po roce 1989. Začal y vznikat specializovaná střediska, jejichž náplní činnosti je t yto student y podporovat při vzdělávání prostřednictvím poskytování poradenství, zapůjčení kompenzačních pomůcek či literatury, zprostředkování asistentů nebo využití speciálních programů na PC. Rovný
přístup
ke
vzdělání
je
předpokladem
pro
sociální
začlenění
a nezávislost osob se zdravotním postižením. I přes skutečnost, že podpůrná střediska pro handicapované student y v současné době fungují na 9 vysokých školách a univerzitách v České republice, vysokoškolské vzdělání získá jen malé procento zdravotně postižených. Dle údajů ČSÚ z roku 2007 mělo vysokoškolské vzdělání 8 % mužů a 5 % žen se zdravotním postižením. (11) V této kapitole se zaměříme na stručný popis jednotlivých středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením. Zvláštní důraz věnujeme popisu služeb poskytovaných těmito centry zrakově postiženým studentům. 4.1 Laboratoř Carolina, Univerzita Karlova Laboratoř Carolina je centrem pro podporu studia zrakově postižených na Univerzitě Karlově v Praze. Vzniklo v roce 1992 na Fakultě sociálních věd UK, od podzimu 1994 působí při Kabinetu software a výuky informatiky na Matematicko-fyzikální
fakultě
UK,
který
se
nachází
v budově
na
Malostranském náměstí. Provoz centra je zajišť ován z prostředků grantů. (18) Přednostně postiženým
zrakově postiženým jsou
centrem
studentům
poskytovány
UK, ale i
kurz y
práce
na
jiným zrakově PC,
možnost
digitalizace černotiskových textů zejména studijní literatury, zprostředkování hybridních knih, které vydává středisko Teiresiás působící na MU v Brně a krátkodobé nebo dlouhodobé výpůjčky některých pomůcek (česko-anglický 30
nebo anglicko – český slovník tištěný v braillu, německo – český slovník tištěný v braillu, sluchátka, manuál y k nainstalovanému software). Zejména pak mohou studenti využívat prezenčně vybavení laboratoře, které zahrnuje
zvětšovací
program y
pro
slabozraké
(ZOOMtext,
MAGic
9,
Supernova), Screen readery (JAWS, Windows Eyes, Win Talker, Win Monitor), a další program y se zjednodušujícím prostředím pro skenování a další základní operace (Win-Menu, OKO-Asistent, Magna Vista, Bizon). Adresa: Laboratoř Carolina MFF UK Malostranské náměstí 25 118 00 Praha 1 Web: http://carolina.mff.cuni.cz/ 4.2 Tereza, ČVUT Tereza je označení centra pro podporu vysokoškolského studia zrakově postižených na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Bylo otevřeno v roce 1992 a již v této době bylo vybavení centra na tehdejší evropské úrovni. (29) Své služby poskytuje nejen VŠ studentům se zrakovým postižením, ale i středoškolákům, kteří se připravují na studium na vysoké škole a studentům jiných t ypů vzdělávacích institucí. Slouží také jako konzultační středisko pro otázky
související
s technickými
i
obecnými
aspekt y
studijní
podpory
studentů se zrakovým postižením. Mezi služby, které studenti mohou využít patří zejména: § vybavení centra – PC s hmatovým a hlasovým výstupem, kamerové lupy, převod textu pomocí scanneru, tisk dokumentů na standardní i braillské tiskárně, výrobu reliéfních výstupů apod., § pomoc se studijně administrativními úkony – vyplňování formulářů apod., 31
§ poradenství – speciální hardware, software, kompenzační pomůcky, § vzdělávání – anglický jaz yk, počítačová gramotnost, § knihovna – digitalizace textů, hybridní publikace, § tyflografika – fond hmatových map a plánů, plány pražského metra, § absenční
zápůjčky
–
notebooky,
digitální
zápisníky
s braillskou
klávesnicí. Cílem centra a jeho pracovníků je vést uživatele k samostatnosti při studiu, zvýšit jejich gramotnost počítačovou a technickou, poskyt ovat jim dobře technicky
vybavené
zázemí
a
vycházet
vstříc
jejich
individuálním
vzdělávacím potřebám. Adresa: ČVUT v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Trojanova 13 120 00 Praha 2 Web: http://www.tereza.fjfi.cvut.cz/ 4.3 Centrum pomoci handicapovaným, UP Olomouc Bylo zřízeno v roce 1996 při katedře speciální pedagogiky (dnes Ústavu speciálněpedagogických studií) na Pedagogické fakultě Univerzit y Palackého v Olomouci. Své služby nabízí především studentům a uchazečům o studium na fakultách UP. Cílovou skupinou jsou osoby se zrakovým postižením, sluchovým
postižením,
poruchou
hybnosti,
narušenou
komunikační
schopností, specifickými poruchami učení a osoby s více vadami. Centrum poskytuje poradenské služby studentům i vyučujícím a spolupracuje se středními školami, kde studují zdravotně postižení studenti. Přijímací pohovory probíhají se zajištěním tlumočnických a průvodcovských služeb, k dispozici jsou upravené testové materiál y. Pro zrakově postižené student y zajišť uje průvodcovské služby, převod studijních materiálů z černotisku do braillova
písma,
speciální
počítačový 32
software,
kompenzační
pomůcky
a legislativní pomoc. V tomto akademickém roce 2009/2010 využívá služeb centra celkem pět studentů se zrakovým postižením (tři studenti nevidomí a dva studenti s těžkým zrakovým postižením). Čt yři z těchto studentů se vzdělávají v rámci humanitních oborů, jeden v rámci technických. (25) Adresa: Pedagogická fakulta UP Ústav speciálněpedagogických studií Žižkovo náměstí 5 771 40 Olomouc Web: http://www.ksp.upol.cz/cz/centrum-pomoci-handicapovanym/ 4.4 Teiresiás, MU Brno Středisko Teiresiás, pojmenované podle bájného slepého řeckého věštce, bylo zřízeno Masarykovou univerzitou v Brně v roce 2000. Středisko funguje jako samostatné univerzitní pracoviště, jehož posláním je zajišť ovan, aby obory akreditované na univerzitě byl y v co nejvyšší možné míře zpřístupňovány studentům
nevidomým
a
slabozrakým,
nesl yšícím
a
nedosl ýchavým,
s pohybovým handicapem, neo jinak postiženým. Teiresiás, cel ým názvem středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, je zároveň výukovým centrem s rozsáhlou vlastní výkou (kurz y celoživotního
vzdělávání),
středoškolské
student y,
technologických
řešení,
poradenským
výzkumným má
a
metodickým
pracovištěm
charakter
centrem
s vývojem
braillského
pro
vlastních
vydavatelství,
tlumočnického centra a celostátní vysokoškolské knihovny. Vnitřně je rozděleno do několika oddělení, jejichž pracovníci zajišť ují služby pro student y se specifickými potřebami při studiu: § oddělení řádného studia – agenda související s přijímacím řízením, organizací studia, zkouškami, závěrečnými zkouškami, § oddělení celoživotního vzdělávání – kurzy celoživotního vzdělávání pro nevidomé (International computer camp fo the blind),
33
§ oddělení speciální informatiky – výuka informačních technologií pro zrakově
postižené,
konzultace
související
s kompenzačními
pomůckami, knihovní a vydavatelské oddělení – studijní literatura ve formě
§
elektronické, hmatové i hybridní, § oddělení znakového tlumočnictví a poradenství pro sluchově postižené § oddělení pohybového handicapu. (23) Adresa: Šumavská 15 602 00 Brno Web: http://teiresias.muni.cz/ 4.5 Tyflopedický kabinet, Univerzita Hradec Králové Tyflopedický
kabinet
je
součástí
Střediska
podpory
pro
student y
se
specifickými potřebami Augustin, které bylo zřízeno na Univerzitě v Hradci Králové v roce 2007. Samotný t yflopedický kabinet ale vznikl už o čt yři roky dříve,
v roce
2003.
Dalšími
odděleními
jsou
kabinet y
somatopedický
a surdopedický. Své služby nabízí především studentům vysokých a středních škol ve východočeském regionu, ale i zájemcům z nejširší odborné i laické veřejnosti. Uchazečům
o studium na Univerzitě v Hradci Králové zajistí poradenství
ohledně studia a přijímacího řízení, pomůže při výběru vhodného oboru, při prostorové orientaci nebo nácviku tras, digitalizaci nebo zvětšení studijních materiálů apod. Již přijat ým studentům nabízí : § podporu při adaptaci na nové prostředí, podporu při nácviku POSP, § asistenci
(průvodcovství,
pomoc
při
jednání
s akademickými
pracovníky, při vyřizování studijních záležitostí), § přizpůsobení studijních materiálů – většení běžného textu, digitalizace, § informační technologie – zaškolení práce se speciální technikou, § digitální knihovna Univerzit y.
34
V tomto akademickém 2009/2010 studuje na Univerzitě v Hradci Králové celkem osm zrakově postižených studentů, z toho dva nevidomí studenti v rámci humanitních oborů a šest studentů s těžkým zrakovým postižením v taktéž v rámci humanitních oborů. (20) Adresa: Středisko Augustin, budova č. 5 Víta Nejedlého 573 500 03 Hradec Králové Web: http://pdf.uhk.cz/augustin/www_tpk/index.html 4.6
Poradna
pro
zpřístupňování
VŠ
studia
lidem
se
zdravotním
postižením, TU Liberec Cílem poradny, která již čtrnáct ým rokem uskutečňuje program podpory zdravotně postižených studentů, je zpřístupnit vysokoškolské studium lidem s postižením, podporovat je v rozvoji a seberealizaci tak, aby v budoucnu dosáhli adekvátního pracovního uplatnění. Poradna
poskytuje
pedagogického,
především
služby
sociálně-právního
a
v oblasti
studijního,
pedagogicko
–
speciálně
ps ychologického
poradenství, informace v oblasti kompenzačních pomůcek a zprostředkování služeb osobní asistence (doprovod, načítání apod.). Na Technické univerzitě v Liberci v tomto akademickém roce 2009/2010 studuje humanitní obor jeden nevidom ý student
a technický obor
postižením. (34) Adresa: Technická univerzita v Liberci, CDV - AP, PhDr. Mgr. Libor Novosad, Ph.D. Hálkova 6 461 17 Liberec 1 Web: www.vslib.cz
35
jeden student
s těžkým
zrakovým
4.7 Pyramida, Ostravská Univerzita Centrum P yramida působící na Ostravské univerzitě bylo otevřeno v roce 2008. V rámci své činnosti nabízí odborné služby a poskytuje podporu uchazečům
o studium, studentům i zaměstnancům Ostravské univerzit y.
Uchazečům o studium nabízí individuální konzultace o přijímacím řízení a o možnostech studia s ohledem na speciální potřeby, organizaci přípravných kurzů a individuální řešení přijímacího řízení. Studentům zprostředkovává studijní materiál y v různých formátech, tlumočnické a asistentské služby, zapůjčení a obsluhu speciální techniky, knihovnicko-informační služby, pedagogické poradenství apod. Pro zaměstnance univerzity pořádá centrum kurz y
znakového
jaz yka,
odborné
semináře
a
školení
a
individuální
poradenství. (21) Na Ostravské univerzitě studuje v tomto akademickém roce 2009/2010 jeden student s těžkým zrakovým postižením v rámci humanitních oborů. Adresa: Bráfova 3 (areál Univerzitní knihovny OU) 701 03 Moravská Ostrava Web: http://pyramida.osu.cz/index.php?id=109 4.8 Slunečnice, Vysoká škola báňská Ostrava Centrum pro znevýhodněné student y Slunečnice je součástí Institutu inovace vzdělávání
a
jeho
cílem
činností
jeho
je
zpřístupňovat
vzdělávání
znevýhodněným skupinám populace. Podporováni jsou zejména znevýhodnění studenti
a
uchazeči
o
studium
(zdravotně,
sociálně,
ekonomicky)
a pedagogové a zaměstnanci, kteří poskytují specifické podmínky. Centrum vzniklo v roce 2005 za podpory Evropského sociálního fondu a otevřeno bylo v roce 2006. Služby pro studenty se specifickými požadavky zahrnují asistenci při kontaktu
s akademickými
pracovníky, 36
asistované
služby
specializované
studovny
(kompenzační
pomůcky,
přizpůsobení
studijních
materiálů
–
digitalizace, zvětšení černotisku, práce na PC s využitím speciálních software pro zrakově postižené, zaškolení v práci s technikou, zapůjčení diktafonu), pomoc při prostorové orientaci na škole, zajištění studijních asistentů apod. (33) Na Vysoké škole báňské studuje v tomto akademickém roce 2009/2010 jeden těžce zrakově postižený student v rámci technických oborů. Adresa: Centrum pro znevýhodněné student y Slunečnice Institut inovace vzdělávání VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta Havlíčkovo nábřeží 38a 701 21 Ostrava Web: www.slunecnice.vsb.cz/ 4.9 Středisko handicapových studentů, VŠE Praha Středisko vzniklo na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 2007 ze podpory rozvojového projektu MŠMT. Mezi služby, které nabízí studentům s handicapem patří zejména studijně-informační a speciálně pedagogické poradenství, informace v oblasti kompenzačních pomůcek a zprostředkování služeb osobní asistence. Studovna střediska umožňuje v provozní době používat speciální vybavení pro studijní účel y i volnočasové aktivit y. Pro zrakově postižené student y jsou k dispozici počítače s odečítacími program y (HT Reader, WinTalker, Jaws), zvětšovacím
software
(HT
Zoom,
Lunar)
a
kombinací
zvětšovacího
a odečítacího software (Magic, ZoomText magnifier, SuperNova). Mimo počítačové vybavení mohou využít i Pichtův stroj a diktafon. Středisko nabízí zrakově
handicapovaným
posluchačům
v elektronické podobě. (22)
37
VŠE
také
studijní
literaturu
Dle výsledků mého průzkumu v tomto akademickém roce studují na VŠE ekonomické obory dva studenti nevidomí a pět studentů s těžkým zrakovým postižením. Adresa: Středisko handicapovaných studentů Vysoká škola ekonomická v Praze Náměstí W.Churchilla 4 130 67 Praha 3 Web: http://shs.vse.cz/shs/ V
první
kapitole
teoretické
části
jsme
vymezili
nejčastěji
používané
klasifikace zrakových postižení z medicínského hlediska, hlediska obecné a speciální pedagogiky. V následující kapitole byl popsán jev integrace a školské integrace jako začlenění do bězného života společnosti a do školského prostředí na všech úrovních. Pokusili jsme se vystihnout také důležité formulace v zákonech a vyhláškách, které mají integraci vymezovat a podporovat. Další kapitola již byla věnována osobnosti studenta se zrakovým postižením na vysoké nebo vyšší odborné škole. Popsali jsme specifika dospělého jedince se
zrakovým
postižením
technickými) pomůckami
a
zabývali
využitelnými
jsme při
se
kompenzačními
(zvláště
studiu a úpravami školního
prostředí, které studentu usnadní orientaci a pohyb ve škole. V rámci této kapitol y byla zmíněna i základní fakta o studiu na vyšších odborných školách v České republice. Střediskům pro podporu studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na vysokých školách jsme, vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu, věnovali celou samostatnou kapitolu. V současné době, tedy v akademickém roce 2009/2010 funguje těchto středisek devět, v rámci devíti vysokých škol a univerzit v České republice. Uvedli jsme stručnou historii středisek a jaké služby studentům
poskytují,
s
důrazem
na
zrakovým postižením. 38
služby poskytované
studentům
se
V praktické části se blíže zaměříme na stav a podmínky studia zrakově postižených studentů na vyšších odborných školách v České republice a na stav počtu studentů se zrakovým postižením na vysokých školách, při kterých bylo zřízeno středisko pro podporu studentů se zdravotním postižením.
39
II PRAKTICKÁ ČÁST 6 CÍL PRÁCE Současné trendy ve speciální pedagogice jasně směřují k integraci a inkluzi osob se zdravotním postižením, tedy jevům, které nejen těmto osobám umožní začlenit se do intaktní společnosti, ale být její součástí a vzájemně se obohacovat. Nedílnou součástí této snahy o rovný přístup je i umožnit těmto jedincům studovat na všech stupních vzdělávání tedy i na vys okých a vyšších odborných školách. Na vysoké či vyšší odborné škole se jedinec se zdravotním postižením stává součástí kolektivu spolužáků, setkává se s novými přáteli, se kterými může sdílet nejen studijní život, ale i osobní život a zájm y. Absolvování tohoto typu studia také může usnadnit jedinci vstup na volný trh práce a pomoci mu při hledání vhodného zaměstnání. Vzdělávání a absolvování studia dodává člověku, a nejen tomu se zdravotním postižením i potřebné sebevědomí do dalšího života. V praktické části této bakalářské práce jsme se zaměřili na zjišť ování aktuální situace stavu a podmínek studia zrakově postižených studentů na vyšších odborných školách v České republice. Dále jsme zjišť ovali, kolik studentů se zrakovým postižením se aktuálně vzdělává na vysokých školách, u kterých byla zřízena střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením a na jaké obory se zaměřují. V rámci výzkumu, který probíhal od listopadu 2009 do února 2010 jsme rozeslali dva dotazníky. Prostřednictvím prvního dotazníku jsme oslovili vyšší odborné škol y v Čechách a na Moravě (celkem 170 škol) a naším cílem bylo zjistit jestli zde v posledních pěti letech studovali nebo v současné době studují jedinci se zrakovou vadou. V případě že odpověď na tyto otázky byla kladná, zjišť ovali jsme dále jaké jsou zkušenosti s postupem při integraci těchto jedinců na vyšší odborné školy – jestli byla škola v kontaktu se studentem již v předstihu, s jakou institucí spolupracovali při zajištění 40
speciálních podmínek pro přijímací zkoušku a při integraci, kdy a kým byl vypracován individuální vzdělávací plán (pokud byl vypracován). Dále nás zajímalo, jak na integraci jedince se zrakovou vadou reagovali spolužáci ve třídě, jestli muselo být nějakým způsobem upraveno prostředí škol y a jak se zajistil y kompenzační pomůcky pro studenta. Závěrečnou otázkou bylo, co by podle respondentů mohlo zlepšit podmínky pro integraci zrakově postižených na vyšší odborné školy. Druhý dotazník byl směřován na střediska podpory studentů se zdravotním postižením při vys okých školách. Tentokrát nás zajímalo hlavně počet studentů se zrakovou vadou, kteří v současné době na daných univerzitách a vysokých školách studují a obory jakého t ypu si nejčastěji vybírají (humanitní, technické, přírodovědné). Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit jednak kolik studentů se zrakovým postižením aktuálně využívá služeb těchto středisek
a jaké obory si většinou vybírají, tedy i kam směřuje
jejich profesní uplatnění. Cílem
výzkumu
této
bakalářské
práce,
který
byl
realizován
prostřednictvím dotazníku zaslaného na vyšší odborné školy v ČR bylo: § zjistit aktuální počet zrakově postižených studentů na vyšších odborných školách v ČR, § zjistit, jaké mají vyšší odborné školy zkušenosti s integrací těchto studentů, § zjistit, jakým způsobem byly zajištěny podmínky integrace (jak byly zajištěny přijímací zkoušky, kdy a kým byl vypracován IVP, kdo poskytuje
kompenzační
pomůcky,
jestli
bylo
nějak
upraveno
prostředí školy), § zjistit, dle názoru zástupců škol, co by zlepšilo nebo napomohlo integraci zrakově postižených studentů na tento typ škol.
41
7 VÝZKUMNÁ METODA – DOTAZNÍK S ohledem na počet oslovených respondentů se jako nejvhodnější pro náš výzkum jevila metoda dotazníku. Dotazníkové šetření patří mezi kvantitativní metody výzkumu, pro které je t ypické získávání omezeného množství informací,
silná
standardizace
a
snadná
generalizace.
Dotazníky
jsme
rozesílali prostřednictvím elektronické pošt y v období od listopadu 2009 do února 2010. V této kapitole se
budeme zabývat specifiky dotazníku jako
výzkumné metody, výhodami a nevýhodami jeho použití. Zmíníme také jaký typ výzkumných otázek jsme použili v našem dotazníku. „Dotazník je technika blízká standardizovanému rozhovoru, rozdíl spočívá v tom, že v tomto případě nezaznamenává odpovědi tazatel. Respondent obdrží dotazník poštou, vyplňuje ho sám a odesílá zpět. Vyšší návratnost mají dotazníky, které jsou osobně distribuovány a sbírány.“ (12) V případě našeho výzkumu, kdy jsme oslovovali škol y na celém území České republiky, by osobní distribuce ovšem byla velice náročná na čas a nákladná finančně. Z tohoto hlediska se jeví jako velice výhodná možnost využití elektronické pošt y – jako nejrychlejší a s minimálním finančním zatížením. V čem spočívají výhody použití metody dotazníku a ve kterých případech se uplatní nejefektněji: § „Vysoce efektivní technika, která umožňuje postihnout velký počet jedinců při relativně mal ých nákladech. § Umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase. § Spolupracovníci v terénu jsou nezbytní jen někdy, požadavky na jejich zaškolení jsou nízké. § Náklady šetření na rozpt ýleném vzorku jsou relativně nízké. § Formální shodnost podnětné situace je vysoká.“ (12) Na druhé straně je zde i několik negativních aspektů, které s sebou použití této metody při výzkumu může přinést:
42
§ „Dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné otázky přeskočit nebo neodpovědět vůbec. § U
dotazníku
je
možné,
že
otázky
byl y
zodpovězeny
několika
respondent y dohromady, nebo že byl y zodpovězeny jinou osobou, nevybranou do vzorku. § Návratnost je velice nízká, s výjimkou některých speciálních případů je tak nízká, že jakákoliv reprezentativita vzorku je ztracena.“ (12) Zvláště poslední bod, uvedený v rámci nevýhod dotazníku je závažný. Disman (12, s. 46) dokonce uvádí, že: „I když použijeme všechny dům yslné triky, zkonstruované ke zvýšení návratnosti, návratnost 50 % je považována v mnoha prům yslových zemích za slušný úspěch. Nejvážnější na tom je, že taková dramatická redukce velikosti vzorku má s ystematický charakter, že výsledky založené na takto zkomoleném vzorku se mohou velmi podstatně lišit od výsledků, které bychom dostali ve vzorku skutečně reprezentujícím zkoumanou
populaci.
Žádné
zvýšení
velikosti
vzorku
toto
zkreslení
neodstraní a tak nám nezbývá, než se smířit s tím, že dotazník, alespoň v této formě je pro seriózní výzkum většinou nepoužitelný.“ Návratnosti našeho dotazníku se budeme věnovat v kapitole Zpracování výsledků. Při tvorbě dotazníku a jednotlivých otázek je třeba řídit se určit ých obecných zásad,
které
usnadní
respondentovi
vyplňování
a
zodpovídaní
otázek
a v neposlední řadě také mohou zvýšit návratnost dotazníku. Mezi t yto zásady patří: 1. Úspornost dotazníku – s rostoucí délkou většinou klesá i jeho návratnost. Na druhé straně se ovšem rozsah dotazníku musí řídit zadáním výzkumu a ne pouze snahou o vyšší návratnost. 2. Snadnost orientace v dotazníku a jeho vyplňování – dotazník by měl být přehledný a nepřehuštěný, je vhodné např. výrazně členit otázky. 3. Prom yšlená koncepce dotazníku. 4. Vzbuzení zájmu respondenta, příjemné působení dotazníku – podle podoby první stránky se může respondent rozhodnout, že dotazník vyplňovat nebude. (12)
43
Tvorba otázek dotazníku a jejich formulace by se také měla řídit určit ými pravidl y: 1. Logika otázky – v jedné otázce použít jen jeden dotaz, pokud se ptám na dvě věci, nevím, na kterou respondent odpověděl. 2. Nabídnout vyčerpávající počet odpovědí 3. Nabídnout vylučující se odpovědi. 4. Jasně a srozumitelně formulovat slova a jejich spojení. 5. Dodržovat jednoduchost a stručnost vyjádření. 6. Používat jednoznačná slova – tak aby si respondent představil to, co my a nemohl do výrazu vložit jiný význam. 7. Přesnost a konkrétnost slov a jejich spojení. (12) Doporučené t ypy otázek pro metodu dotazníku se dělí do několika t ypů – uzavřené, polozavřené, filtrační, nepřímé, projekční a kontrolní. Pro potřeby našeho dotazníku, který celkově obsahuje 11 otázek jsme využili zejména otázky
filtrační
a
uzavřené
z důvodu
snadnějšího
zpracování
a vyhodnocování. Pod každou otázkou je prostor pro respondentův vlastní komentář v případě, že by si ani jednu z nabízených odpovědí na danou otázku nevybral.
44
8 CHARAKTERISTIKA VZORKU V rámci našeho výzkumu jsme rozesílali dva dotazníky. První z nich byl adresován na vyšší odborné škol y v České republice a druhý byl poslán do středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením na vysokých školách. V rámci této kapitol y upřesníme charakter obou skupin respondentů a zdůvodníme, proč jsme se rozhodli oslovit právě t yto skupiny. V rámci celé České republiky bylo osloveno 170 vyšších odborných škol. Dotazník na vyšší odborné škol y jsme rozesílali nejprve v rámci Moravy a Slezska ve dnech 4. a 5. 11. 2009. Dotazník byl adresován řediteli škol y, v případě, že na internetových stránkách nebyl uveden kontakt na ředitele, potom zástupci ředitele, nebo na studijní oddělení. Celkem bylo v rámci pěti krajů osloveno 54 škol:
KRAJ
POČET OSLOVENÝCH VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL
Moravskoslezský
11
Olomoucký
7
Zlínský
10
Jihomoravský
13
Vysočina
13 Celkem 54
Výběr škol nebyl nijak zúžen, byl y osloveny všechny vyšší odborné škol y v uvedených krajích. Jedinou školou, která záměrně nebyla oslovena, byla VOŠ a SŠ automobilní, která nabízí v rámci VOŠ pouze obor Diagnostika silničních vozidel, jehož absolventi pracují jako specialisté ve výrobě a zkoušení motorových vozidel, tudíž se u nich předpokládají nenarušené zrakové schopnosti. Mezi oslovenými školami výrazně dominoval y škol y ekonomické a právní, na druhém místě v počtu byl y škol y zdravotnické. Vyrovnaný byl počet škol
45
uměleckých, technických, hotelových a turistických a sociálních a na posledních místech byl y škol y zemědělské a potravinářské. Počt y škol uvádíme v tabulce. ZAMĚŘENÍ VOŠ
POČET ŠKOL
Ekonomické a právní
17
Zdravotnické
13
Umělecké
5
Technické
5
Hotelové a turistické
5
Sociální
5
Potravinářské
2
Zemědělské
2 Celkem 54
V rámci Čech byl y dotazníky rozeslány v období 6. až 9. 12. 2009. Taktéž byl y adresovány řediteli škol y, popřípadě jeho zástupcům. Celkem jsme oslovili 116 škol v osmi krajích a v hlavním městě Praha. Počt y těchto škol opět uvádím v tabulce: KRAJ
POČET OSLOVENÝCH VYŠŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL
Jihočeský
16
Karlovarský
4
Královéhradecký
11
Liberecký
5
Pardubický
10
Plzeňský
5
Praha
43
Středočeský
17
Ústecký
5 Celkem 116
46
Mezi školami tentokrát dominoval y technické, hned za nimi ekonomické, právní a zdravotnické. Poměrně hodně je i škol uměleckých. Následují hotelové, sociální, zemědělské a pedagogicko – filozofické a jedna škola žurnalistická, zbývající jsou škol y nezařazené ani v jedné z předešl ých skupin. ZAMĚŘENÍ VOŠ
POČET ŠKOL
Technické
22
Zdravotnické
20
Ekonomické a právní
19
Umělecké
14
Hotelové a turistické
8
Sociální
6
Zemědělské
6
Pedagogicko-filozofické
5
Žurnalistické
1
Jiné
15 Celkem 116
Vyšší odborné škol y jsou v České republice poměrně novým typem škol, první z nich začal y vznikat po roce 1990. Jejich výhoda oproti vysokým školám, které se zaměřují hlavně na teoretickou výuku, spočívá v těsném propojení teorie s praktickou činností – na většině VOŠ je povinná praxe minimálně jeden semestr. Studium na těchto školách je možno absolvovat v kratším čase (2-3,5 roku) než na vysoké škole. Jejich praktické zaměření může být výhodou i pro zrakově postižené student y, kteří po absolvování hledají uplatnění na volném pracovním trhu. Na druhou stranu VOŠ nedosahují prestiže vysokých škol a univerzit a platí se zde školné, jehož výše závisí hlavně na tom, zda se jedná
o školu soukromou či státní. Zůstávají však
alternativou i pro student y se zrakovou vadou, kteří po absolvování střední škol y nechtějí dále studovat na vysoké škole, ale rádi by se dále vzdělávali v určitém oboru a zaměřili spíše na praktické zkušenosti, které jim mohou usnadnit vstup a orientaci na trhu práce. Z tohoto důvodu nás zajímalo, jestli
47
VOŠ v České republice mají s integrací těchto studentů zkušenosti a jakým způsobem při integraci postupovali. Druhou
oslovenou
skupinou
byla
střediska
pro
podporu
studentů
se
zdravotním postižením na vysokých školách. V současné době jich v České republice existuje devět. Některé z těchto středisek mají již téměř dvacetileté zkušenosti s integrací a podporou zrakově postižených studentů nejen na svých
domovských
univerzitách
(Tereza
ČVUT,
Laboratoř
Karolina).
V případě dotazníku pro střediska nás zajímalo, kolik studentů v současné době využívá jejich služeb a jaké zaměření si většinou pro své studium vybírají (technické, humanitní, přírodovědné). Tento poznatek měl hlavně informační charakter, pro zjištění aktuálního počtu studentů se zrakovým postižením, kteří využívají služeb těchto středisek.
48
9 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Vzhledem k tomu, že pro výzkum jsme využili dvou dotazníků, které byl y jednak zasílány na VOŠ v České republice a jednak do středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách, rozhodli jsme se i kapitolu zpracování výsledků rozdělit do dvou částí. V první podkapitole se budeme zabývat vyhodnocením dotazníku, který byl zaslán na VOŠ a ve druhé části se zaměříme na vyhodnocení odpovědí středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách. 9.1 Dotazník č.1 Prostřednictvím dotazníku, který obsahoval jedenáct otázek, zaměřených jednak na stav studia jedinců se zrakovým postižením a na zkušenosti v oblasti integrace těchto studentů, jsme oslovili celkem 170 vyšších odborných
škol
v České
republice.
V následujícím
grafu
uvádím
stav
návratnosti těchto dotazníků:
Návratnost dotazníku pro VOŠ 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
170 143
66 41 5 Osloveno škol celkem
E-mail přečetlo
Odpovědělo
Vyplnilo dotazník
Vyplnilo dotazník pozitivně
Z celkového počtu 170 dotazovaných škol si e-mail, který obsahoval průvodní dopis a přiložený dotazník přečetlo 143 zástupců škol. Jako další kritérium jsme zvolili položku „odpovědělo“ – tito zástupci sice reagovali na e-mail,
49
ale dotazník nevyplnili. Ve většině případů reagovali v tom sm yslu, že studenti se zrakovým postižením na dané škole nikdy nestudovali a nestudují. Dotazník vyplnilo celkem 43 respondentů, což je počet, který se rovná 26,9 % z celkového počtu dotazovaných. Zde se potvrzuje nevýhoda této výzkumné metody, která velkou měrou ovlivní výs ledky výzkumu – nízká návratnost. Z respondentů, kteří dotazník zodpověděli většina odpověděla jen na první dvě otázky filtračního charakteru, které zjišť oval y, jestli se na dané škole v posledních pěti letech vzdělávali nebo v současnosti vzdělávají studenti se zrakovým postižením. Pokud respondent odpověděl záporně, ve vyplňování zbývajících otázek již nepokračoval. Konečný počet škol, jejichž zástupci vyplnili dotazník v tom sm yslu, že na jejich škole mají zkušenost s integrací zrakově postižených bylo tedy pět. Z respondentů, kteří odpověděli, ale nevyplnili dotazník, většina uváděla jako důvod nepřítomnosti studentů se zrakovým postižením na jejich škole nutný 100 % zdravotní stav vzhledem ke studovanému oboru (VOŠ zdravotnické) nebo v jiných případech, že studenti s tímto t ypem postižení neprojevili o studium na dané škole zájem (Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění, Vyšší odborná škola GOODW ILL Frýdek-Místek apod.) Vzhledem k velice nízkému počtu navrácených dotazníků a k tomu, že každá z těchto pěti škola reagovala na dotaz y velice individuálně jsme se rozhodli uvést
ke
každé
jednotlivé
škole
krátkou
specifiku,
která
vypl ývá
ze
zodpovězených otázek. 1. Evangelická akademie Vyšší odborná škola sociálně právní Brno, Opletalova 6, 602 00 Brno Za posledních pět let na této škole studovali čt yři studenti se zrakovým postižením, v současné době zde studují dva. Škola byla v kontaktu se zrakově postiženými student y již před přijímací zkouškou. Při zajištění podmínek pro přijímací zkoušku škola spolupracovala s Tyfloservisem (SONS). Studentům nebyl vyt vořen individuální vzdělávací plán 50
Tyflotechniku, kterou studenti využívají při studiu částečně zajistila škola, částečně si je zajišť ovali sami Škola je bariérová, ale pro t yto student y nejsou dané bariéry limitující Integraci zrakově postižených studentů by podle zástupce škol y zlepšilo více finančních prostředků. 2. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Kotlářská 9, 611 53 Brno Za posledních pět let zde studovali více než tři studenti se ZP, v současnosti zde studují právě tři. Studenti byli v kontaktu se školou již v průběhu studia na SŠ. Při
zajištění
podmínek
pro
přijímací
zkoušku
spolupracovali
se
Speciálně pedagogickým centrem, Tyfloservisem a střediskem pro podporu studentů se ZP na vysoké škole. Individuální školským
vzdělávací
poradenským
plán byl zařízením
vyt vořen a
po
učitelem
nástupu ve
do škol y
spolupráci
se
studentem. Ostatní studenti ve třídě se snaží pomoci a projevují o integrovaného studenta zájem. Tyflotechnika byla částečně zajištěna SPC a střediskem Teirésias (MU Brno), částečně si je student obstaral sám. Škola je bariérová, ale pro studenta se ZP nejsou dané bariéry limitující Integraci studentů se ZP na vyšší odborné škol y by podle zástupců zlepšilo více finančních prostředků. 3. Vyšší odborná škola a hotelová škola v Opavě, Praskova 14/411, 746 01 Opava Za posledních pět let zde studovali více než tři studenti se ZP (obor Rozvoj a řízení regionální turistiky), v současnosti zde studují méně než tři studenti se ZP. Studenti nebyli v kontaktu se školou v předstihu.
51
Při zajištění podmínek pro přijímací zkoušku nespolupracovala škola s nikým. Studentům nebyl vyt vořen individuální vzdělávací plán. Tyflotechniku si studenti museli zajistit sami. Škola je bariérová Integraci ZP studentů by podle zástupců škol y zlepšilo více finančních prostředků a větší informovanost škol a učitelů. 4. Vyšší odborná škola misijní a teologická, 280 50 Kolín 1 Za posledních pět let projevili zájem o studium na této škole méně než tři studenti, v současné době zde nestuduje žádný. Uvádí, že nevidomá studentka, která se zde vzdělávala byla již několik let po maturitě, když na školu nastoupila a byla zapojena do práce místního sboru Apoštolské církve. Při zajištění podmínek přijímací zkoušky spolupracovali s Diakonií Českobratrské církve evangelické. Individuální vzdělávací plán byl vytvořen ředitelem ve spolupráci se studentem. Ostatní studenti ve třídě se snažili pomoci, v dotazníku se uvádí, že studentka se ZP sama byla často oporou svým spolužákům. Tyflotechniku zajistila škola (dále uvádí, že od MŠMT získala škola grant na převedení učebnice hebrejštiny do slepeckého písma) Škola je bezbariérová Integraci ZP studentů na VOŠ by podle zástupců škol y zlepšila větší informovanost veřejnosti a zrakově postižených studentů. 5. TRIVIS – Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola prevence kriminality a krizového řízení Praha, Libčická 399/8, 181 00 Praha 8 Čimčice Za posledních pět let projevili zájem o studium na této škole méně než tři studenti se ZP, v současné době zde studuje jeden. Student nebyl v kontaktu se školou v předstihu. Při
zajištění
podmínek přijímací
s nikým. 52
zkoušky nespolupracovala škola
Individuální vzdělávací plán byl vytvořen ředitelem ve spolupráci se studentem. Ostatní studenti ve třídě jsou vůči studentu se ZP lhostejní. Tyflotechniku si student musel zajistit sám. Škola je bariérová, ale pro student y se ZP nejsou dané bariéry limitující Ohledně otázky, co by zlepšilo podmínky integrace se respondent kloní k odpovědi „větší informovanost škol a učitelů“, sám však dodává: „Nemáme takové zkušenosti. Nerad bych sklouzl do oblasti výmluv na peníze. Možná by měli uchazeči lépe zvážit své možnosti před nástupem na VOŠ, takže se kloním i k odpovědi „větší informovanost zrakově postižených studentů“. I z tohoto malého počtu vyplněných dotazníků můžeme usoudit, že každá škola přistupuje k problematice integrace velice individuálně, tudíž že zatím neexistují žádné obecně vymezené postupy, kterými by se mohl y řídit. Srovnáním odpovědí těchto pěti respondentů se budeme věnovat v další kapitole. 9.2 Dotazník č. 2 Druhým dotazníkem, který obsahoval tabulku, kterou měli respondenti vyplnit dle aktuálního stavu počtu studentů se zrakovým postižením, jsme oslovili střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením na vysokých školách a
univerzitách. Vzhledem k tomu, že hlavní část průzkumu byla zaměřena na
vyšší odborné škol y, informace o počtu studujících na daných univerzitách a vysokých školách je doplňková. Cílem bylo zjistit kolik studentů se ZP se momentálně na VŠ vzdělává a v rámci kterých oborů. Prostřednictvím elektronické pošt y bylo osloveno devět středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením: § Laboratoř Carolina – Univerzita Karlova v Praze, § Tereza – České vysoké učení technické, § Centrum pomoci handicapovaným – Univerzita Palackého v Olomouci, § Teiresiás – Masarykova Univerzita Brno, 53
§ Tyflopedický kabinet – Univerzita v Hradci Králové, § Poradna pro zpřístupňování VŠ studia lidem se zdravotním postižením – Technická univerzita Liberec, § Pyramida – Ostravská univerzita, § Slunečnice – Vysoká škola báňská Ostrava, § Středisko handicapovaných studentů na VŠE Praha. Na dotazník reagovalo sedm z dotazovaných devíti respondentů. Odpověď jsme neobdrželi ze střediska Teiresiás při Masarykově Univerzitě v Brně a ze střediska Tereza při ČVUT. Ze střediska Laboratoř Karolina jsme odpověď obdrželi, ale počet nebyl udán v přesném čísle: „K nám se dostávají jen studenti - většinou právnické fakult y, kteří potřebují digitalizovat nějakou knihu, těch je asi 5-10, pak sem chodí jeden student andragogiky a jeden doktorand politologie.“ Ve zpracování následujících tabulek jsme tedy použili jen přesných čísel, která nám byl y zaslány zbývajícími šesti středisky. Počt y studentů se zrakovým postižením, kteří v tomto akademickém roce 2009/2010 zdravotním
využívají
služeb
postižením
na
těchto
středisek Centrum
VŠ:
pro
podporu
pomoci
studentů
se
handicapovaným,
Tyflopedický kabinet, Poradna pro zpřístupňování VŠ studia lidem se zdravotním postižením, Pyramida Ostravská Univerzita, Slunečnice VŠB, Středisko handicapovaných studentů VŠE Praha:
St u de nt i
Ce nt r u m po mo c i
Ty f lo p ed ic ký
Po ra d na
ha n d ica po v a ný m
ka b i net
TU
UP O lo mo uc
UH K
Li be rec
2
6
1
3
2
1
5
8
2
Py ra mi d a
Sl u neč ni ce
VŠ E
OU
VŠB
Pra ha
1
1
5
s t ě ž ký m zra ko v ý m po s t iž en í m St u de nt i
2
nev ido mí Cel ke m
54
1
1
7
Nejvíce studentů se ZP tedy podle údajů v tabulce v současné době studuje na Univerzitě v Hradci Králové. Je ovšem nutné zmínit, že ne všichni studenti musí využívat služeb středisek, takže celkový počet studentů na VŠ může být i vyšší. Následující graf (tabulka) zpracovává počt y studentů se zrakovým postižením v rámci oborů na VŠ, které jsme pro potřeby dotazníku rozdělili na technické, humanitní a přírodovědné:
Studující
Studující
Studující
humanitní obory
technické obory
přírodovědné obory
Studenti s těžkým
14
2
0
Studenti nevidomí
7
1
0
Celkem
21
3
0
zrakovým postižením
Je vidět, že zdaleka převyšuje počet studentů se zrakovým postižením, kteří se vzdělávají v rámci humanitních oborů. Jde zejména o studenty ekonomie na VŠE v Praze (7 studentů). Technické obory studují jedinci se ZP na Vysoké škole báňské v Ostravě, na Technické Univerzitě v Liberci a na Univerzitě Palackého v Olomouci.
55
10 DISKUZE V této
kapitole
budeme
srovnávat
mezi
sebou
odpovědi
pěti
vyšších
odborných škol, které zaslal y zpět dotazník. Nejprve uvedeme znění otázky, na kterou respondenti odpovídali a dále závěr, který z jejich odpovědí pl yne. Vyšší odborné školy, které zaslaly zpět vyplněné dotazníky: 1.
Evangelická
akademie
Vyšší
odborná
škola
sociálně
právní
Brno,
Opletalova 6, 602 00 Brno (dále jen EA VOŠ Brno). 2. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Kotlářská 9, 611 53 Brno (dále jen VOŠKISS Brno). 3. Vyšší odborná škola a hotelová škola v Opavě, Praskova 14/411, 746 01 Opava (dále jen VOŠ Opava). 4. Vyšší odborná škola misijní a teologická, 280 50 Kolín 1(VOŠ MT Kolín) 5. TRIVIS – Střední škola veřejnoprávní a Vyšší odborná škola prevence kriminalit y a krizového řízení Praha, Libčická 399/8, 181 00 Praha 8 Čimčice (dále jen TRIVIS VOŠ Praha). Otázky č. 1 a 2 byly zaměřeny na zjištění stavu počtu studentů se ZP a také zájmu o studium na dané vyšší odborné škole za posledních pět let. Časové vymezení v této otázce bylo stanoveno zejména na základě vydání vyhlášky č.73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, která upravuje některé z aspektů integrace. Zjistili jsme že nejvíce těchto studentů tj. tři, současnosti studuje na VOŠKISS v Brně. Největší zájem o studium projevili studenti se ZP za posledních pět let právě na VOŠKISS v Brně a na EA VOŠ Brno (více než tři, čt yři). Otázka č. 3 Byli
jste
osloveni
a
v kontaktu
se
zrakově
v předstihu, tedy již během jeho studia na SŠ?
56
postiženým
studentem
Na tuto otázku odpověděl y škol y vyrovnaně – dvě uvádějí, že byl y v kontaktu, dvě naopak, že v kontaktu se student y nebyl y. J edna škola (VOŠ MT Kolín) se k této otázce nevyjádřila. V tomto směru je doporučováno, aby student byl před konáním přijímacích zkoušek a přijetím na danou školu v kontaktu, kvůli pozdější snadnější adaptaci na nové prostředí, možnosti vyjednání specifických podmínek studia a přijímacích zkoušek apod. Otázka č. 4 Při zajištění speciálních podmínek pro uskutečnění přijímacích zkoušek jste spolupracovali se: Zajištěním speciálních podmínek máme na m ysli např. převedení textu do Braillova písma, zvětšení černotisku, zajištění průvodcovských služeb apod. V tomto případě reagoval y škol y dosti různě, vzhledem k tomu, že v podstatě není dáno, se kterou institucí by měla při zajištění těchto podmínek spolupracovat. Teoreticky by se mohlo jednat o SPC, které má zajistit poradenství žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a školám, kde se vzdělávají do ukončení školní docházky. Dále by toto poradenství mohl zajistit Tyfloservis (SONS), který zajišť uje poradenství pro osoby se ZP od 15 let věku. Jako další možnosti se nabízí i střediska pro podporu zdravotně postižených studentů při vysokých školách. Dvě škol y uvedl y, že při zajištění přijímací zkoušky nespolupracoval y s nikým
(TRIVIS
VOŠ,
VOŠ
Opava),
jedna
uvedla
že
spolupracovali
s Tyfloservisem ( EA VOŠ Brno), další spolupracovala s Tyfloservisem, střediskem na vysoké škole i SPC (VOŠKISS Brno). Jedna ze škol uvedla jinou instituci a to Diakonii Českobratrské církve evangelické (VOŠ MT Kolín). Otázka č. 5 a 6 Studentům/u byl vytvořen Individuální vzdělávací plán před nástupem do školy a kým byl vypracován: Ze zákona je dáno (vyhláška č.73/2005), že „individuální vzdělávací plán je vypracován před nástupem žáka do škol y, nejpozději však 1 měsíc po nástupu 57
žáka do škol y. Za zpracování odpovídá ředitel škol y. IVP se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletil ým žákem.“ Dvě škol y odpověděly, že IVP nebyl vytvořen (EA VOŠ Brno, VOŠ Opava). Dvě škol y uvádějí, že byl vytvořen ředitelem ve spolupráci se studentem, ale neuvádějí kdy (VOŠ MT Kolín, TR IVIS VOŠ). Jedna ze škol (VOŠKISS Brno) uvádí, že individuální vzdělávací plán byl vytvořen po nástupu do škol y
školským
poradenským
zařízením
a
učitelem
ve
spolupráci
se
studentem. Otázka č. 7 Projevy ostatních studentů po integraci zrakově postiženého studenta do třídy: Dvě škol y na tuto otázku neodpověděl y (EA VOŠ, VOŠ Opava). Dvě škol y uvedl y,
že
ostatní
studenti
ve
třídě
se
snaží
pomoci
a
projevují
o integrovaného studenta zájem, v jednom případě že sama nevidomá studentka je oporou ostatním (VOŠ MT Kolín, VOŠKISS Brno). Jedna škola uvádí, že ostatní studenti jsou vůči integrovanému studentu lhostejní. Před nástupem studenta se ZP do nové třídy by měli být jednak spolužáci a jednak učitelé seznámeni se specifiky zrakového postižení, případně s nácvikem technik doprovázení zrakově postiženého, aby v budoucnu mohli tohoto studenta či student y efektivně podpořit. Vhodnými metodami, jak přiblížit studentům život s postižením zraku jsou např. použití simulačních brýlí, nácvik prostorové orientace nebo videozáznamů
z volnočasových
aktivit a každodenního života zrakově postižených. Otázka č. 8 Jak se zajišť ují speciálně pedagogické pomůcky potřebné při výuce zrakově postiženého studenta? Ve dvou případech bylo uvedeno, že pomůcky zajistila škola(VOŠ MT Kolín, EA VOŠ Brno - částečně), v ostatních případech si pomůcky musel zajistit
58
sám student (TR IVIS VOŠ Praha, VOŠ Opava), případně je zajistila částečně jiná instituce (SPC, Teiresiás – VOŠKISS Brno). Ani v případě zajištění speciálních pomůcek při studiu není dáno, které instituce by tuto oblast měl y zajistit. Některé kompenzační pomůcky může zapůjčit SPC, nebo středisko pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysoké škole, ve většině případů si ale student zajišť uje pomůcky sám. Otázka č. 9 a 10 V rámci
těchto dvou otázek jsme zjišť ovali,
jestli
je
oslovená
škola
bezbariérová vůči zrakově postiženým, případně jestli bylo prostředí škol y nějakým způsobem upraveno před nástupem studenta se ZP. V tomto případě jsme bariérami neměli na m ysli přímo překážky, které by zrakově postiženým bránil y v pohybu, jako je to u osob s tělesným postižením. Měli jsme na m ysli spíše některé úpravy prostředí, které mohou zrakově postiženým pohyb usnadnit, jako např. označení dveří a pater popiskami v braillově písmu, odstranění překážek v prostoru chodeb, kontrastní barvy ploch, adekvátní osvětlení ve třídě apod. V jednom případě škola uvedla, že je bezbariérová (VOŠ MT Kolín), v ostatním případech, že škola je sice bariérová, ale pro osobu se zrakovým postižením nejsou dané bariéry limitující. Otázka č. 11 Co by podle vás zlepšilo podmínky pro integraci zrakově postižených studentů na VOŠ? Ve třech případech škol y uvedl y, že podmínky integrace by mohlo zlepšit více finančních prostředků (EA, VOŠKISS, VOŠ Opava), jedna škola uvedla, že lepší informovanost veřejnosti a zrakově postižených studentů (VOŠ MT Kolín). Jeden respondent (TR IVIS VOŠ Praha) uvádí : „„Nemáme takové zkušenosti. Nerad bych sklouzl do oblasti výmluv na peníze. Možná by měli uchazeči lépe zvážit své možnosti před nástupem na VOŠ, takže se kloním i k odpovědi „větší informovanost zrakově postižených studentů“.
59
Z nabízených možností odpovědi na tuto otázku je možno říci, že všechny společně by dal y integraci, a nejen té v rámci vyšších odborných škol, lepší základ. I přes integrační snahy se zdá, že určité procento škol stále pokládá integraci za určit ý nadstandard a práci navíc.
60
11 DOPORUČENÍ PRO PRAXI V této kapitole se budeme zabývat aspekty, které by mohl y pozitivně ovlivnit integraci studentů se zrakovým postižením na vyšších odborných školách, přičemž vycházíme z možností odpovědí, které jsme nabídli v dotazníku respondentům, na otázku co by podle jejich názoru zlepšilo podmínky pro integraci. Lepší informovanost studentů se zrakovým postižením. Studenti by již během střední škol y měli zvažovat, jaké jsou jejich plány ohledně profesního uplatnění v budoucnosti, a jaké mají v tomto ohledu možnosti studia. Vyšší odborné škol y nabízejí rozmanit ý výběr oborů a jejich zaměření je více praktické, což může usnadnit i těmto studentům vstup na volný trh práce po ukončení vzdělávání. Výběr oboru záleží na samotném jedinci a na jeho objektivním posouzení, zda pracovní činnosti vzhledem ke svému zrakovému postižení zvládne. Profese vyžadující vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání jsou většinou duševní či intelektuální. Jako vyt ypované pracovní pozice pro osoby se zrakovým postižením uvádíme např. pozici administrativního pracovníka (přepisuje text y, vkládá data do PC, vyřizuje korespondenci apod.), IT pracovníka (programátor, technik IT, správce aplikací apod.), právník, překladatel a tlumočník, ps ycholog, sociální pracovník, speciální pedagog, učitel, hudebník, ladič pian a další. (28) Student se zrakovým postižením by se měl snažit získat co nejvíc informací o oborech, v rámci kterých by se mohl vzdělávat, aby dosáhl v budoucnosti adekvátního pracovního uplatnění. V tomto by ho měla podpořit střední škola, případně školské poradenské zařízení nebo jiná instituce, která poskytuje profesní poradenství. Lepší připravenost učitelů a speciálně pedagogické vzdělání. Již v rámci studia na vysoké škole by budoucí učitelé měli získat poznatky z oblasti speciální pedagogiky tak, aby věděli, jak mají přistupovat k žáku či studentu 61
s postižením a to nejen zrakovým. Případně by měl na školách působit speciální
pedagog,
který
poskytuje
informace
z této
oblasti,
může
prostřednictvím přednášek či zážitkových hodin rozvíjet kompetence svých kolegů a studentů dané škol y a hlavně třídy, kde je student s postižením integrován. Více finančních prostředků. Bezesporu jsou určité finanční prostředky potřeba k tomu, aby mohla být integrace úspěšně realizována. Integrace by však neměla být tímto aspektem podmíněna, více by mělo záležet na motivaci dané škol y a jejího personálu a zájmu poskytnout studentu se zdravotním postižením adekvátní vzdělání přizpůsobené jeho potřebám.
62
ZÁVĚR V této
bakalářské
práci
jsme
se
zabývali
studiem
osob
se
zrakovým
postižením na vysokých a vyšších odborných školách v České republice. Nejprve jsme představili klasifikaci osob se zrakovým postižením, vysvětlili jsme jev integrace a zejména pak legislativní vymezení školské integrace. V dalších kapitolách jsme se zabývali specifiky osobnosti dospělého jedince se zrakovým postižením, úpravou prostředí a možností využití kompenzačních pomůcek při vzdělávání těchto osob. Přiblížili jsme také základní fakta o vyšších odborných školách a popsali devět středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách a univerzitách v České republice. V praktické části jsme se zabývali vyhodnocením výzkumu realizovaného prostřednictvím dotazníku zaslaného na vyšší odborné škol y a střediska pro podporu studentů se zrakovým postižením při vysokých školách. Cílem dotazníků bylo zjistit aktuální stav studia jedinců se zrakovým postižením na těchto
školách
a
jejich
zkušenosti
s integrací.
Vzhledem
k nízkému
navrácených dotazníků (5 VOŠ z celkového počtu 170 VOŠ oslovených mělo zkušenost
s integrací
ZP
studenta)
jsme
vyhodnotili
individuálně
pět
navrácených a následně odpovědi porovnali mezi sebou. V závěru práce uvádíme některá doporučení pro praxi, která by mohla napomoci zlepšit podmínky integrace studentů se zrakovým postižením na tento t yp škol.
63
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BOTOŠOVÁ,
M.
Návaznost
pracovního
uplatnění
na
možnosti
vzdělávání zrakově postižených v ČR. 1. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 2005. ISBN 80-244-1077-X. 2. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3.vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7. 3. FINKOVÁ, pedagogika
D.,
LUDÍKOVÁ,
L.,
osob
se
postižením.
zrakovým
RŮŽIČKOVÁ, 1.vyd.
V.
Speciální
Olomouc:
UP
Olomouc, 2007. ISBN 978-80-244-1857-5. 4. HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. 2.vyd. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1. 5. HUDEČKOVÁ, sociologického studium),
H.,
KUČEROVÁ,
výzkumu
Česká
pro
E.,
nesociology
zemědělská
KŘ ÍŽ,
L.
(příručka
univerzita
Metodologie pro
distanční
v Praze,
2001.
ISBN 80-213-0791-9. 6. JESENSKÝ,
J.
Tyflologické
minimum
a
základy
komplexního
zabezpečení zrakově postižených. 1. vyd. Praha: Horizont, 1988. 7. KVĚTOŇOVÁ, L. Vysokoškolské studium se zajištěním speciálněpedagogických potřeb. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-141-6. 8. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – Andragogika. 1. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 2006. ISBN 80-244-1191-1. 9. MICHALÍK, J. Školský poradenský systém v České republice : východiska, rizika, příležitosti, návrh pojetí. Olomouc: UP Olomouc, 2008. 10.PEŠATOVÁ,
I.,
TOMICKÁ,
V.
Úvod
do
integrativní
speciální
pedagogiky. 1.vyd. Liberec: TU Liberec, 2007. ISBN 978-80-7372-268-5. 11.Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009. Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Praha 2009
64
12.RYŠAVÝ, D. Metody a techniky sociálního výzkumu (studijní texty pro distanční studium). 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0577-6. 13.VITÁSKOVÁ, K., LUDÍKOVÁ L., SOURALOVÁ, E. Zefektivnění a profesní uplatnění handicapovaných studentů na Vysokých školách. 1.vyd. Olomouc: UP 2003. ISBN 80-244-0621-7. 14.VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika : Integrace školní a sociální. 2.vyd. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9. 15.Vyhláška MŠMT č.72/2005 Sb., o poskyt ování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních 16.Vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 17.Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) INTERNETOVÉ ZDROJE 18.http://carolina.mff.cuni.cz/ 19.http://centrumpronevidome.cz/doc/opt5.pdf 20.http://pdf.uhk.cz/augustin/www_tpk/index.html 21.http://pyramida.osu.cz/index.php?id=109 22.http://shs.vse.cz/shs/ 23.http://teiresias.muni.cz/ 24.http://www.helpnet.cz/vzdelavani/strediska-podpory-zdravotnepostizenych-studentu-na-vs 25.http://www.ksp.upol.cz/cz/centrum-pomoci-handicapovanym/ 26.http://www.nevidomimezinami.cz/main/nevidomimezinami/Texty/Vzdel avani/Kontakt y/VS_studenti.wiki 27.http://www.okamzik.cz/aktualit y/adresar.doc 28.http://www.praceprozp.cz/hledani-prace/seznam-zvlaste-vhodnychpracovnich/zrakove-postizeni.html 29.http://www.tereza.fjfi.cvut.cz/ 30.http://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokument y/PUBLIKACE_V0__ 2008.pdf 65
31.http://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokument y/V__2009.pdf 32.http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=18610 33.www.slunecnice.vsb.cz/ 34.www.vslib.cz
66
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník pro vyšší odborné školy Příloha č. 2 Dotazník pro střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením na vysokých školách
67
Příloha č. 1 Dotazník pro vyšší odborné školy DOTAZNÍK – pro VOŠ Označte prosím (barevně) vyhovující odpověď , případně uveď te vlastní komentář k danému tématu otázky: 1.) Kolik studentů se zrakovým postižením 1 za posledních 5 let (od přijetí nového Školského zákona č. 561/2004 a Vyhlášky č. 73/2005 o vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami..) projevilo zájem o studium na vaší škole? a) více než tři * b) méně než tři* c) žádný Vlastní komentář: 2.) Kolik studentů se zrakovým postižením momentálně studuje na vaší VOŠ? a) více než tři* b) méně než tři* c) žádný Vlastní komentář: Pokud jste na předchozí dvě otázky odpověděli v obou případech možností c)žádný, nepokračujte prosím dále ve vyplňování dotazníku. Pokud jste odpověděli v obou případech
možností a), nebo b), pokračujte prosím
v zodpovídání následujících otázek: 3.) Byli jste osloveni a v kontaktu se zrakově postiženým studentem v předstihu, tedy již během studia na SŠ? a) ano, oslovil nás během studia na SŠ
1
Zrakově postiženým rozumíme osobu nevidomou nebo osobu s vážným zrakovým postižením – slabozrakou, se zbytky zraku, s poruchami binokulárního vidění * Uveďte prosím počet
68
b) některý nás oslovil již během studia na SŠ – v kontaktu jsme byli před přijímací zkouškou c) ne, nebyli jsme v kontaktu v předstihu d) jiná možnost Vlastní komentář: 4.) Při
zajištění
speciálních podmínek pro uskutečnění přijímacích
zkoušek jste spolupracovali se: a) Speciálně pedagogickým centrem b) Pedagogicko-ps ychologickou poradnou c) střediskem pro podporu studentů se zdrav. postižením na některé z VŠ d) Tyfloservisem (Sjednocená organizace nevidom ých a slabozrakých) e) s nikým f) jiná možnost Vlastní komentář: 5.) Studentům/u byl vytvořen Individuální vzdělávací plán před nástupem do školy: a) ano b) ne c) nebyl vytvořen vůbec d) byl vytvořen po nástupu do škol y e) jiná možnost Vlastní komentář: 6.) Individuální vzdělávací plán byl vypracován: a) ředitelem škol y ve spolupráci se studentem b) školským poradenským zařízením ve spolupráci se studentem c) učitelem ve spolupráci se studentem d) jiné Vlastní komentář:
69
7.) Projevy ostatních studentů po integraci zrakově postiženého studenta do třídy: a) Snaží se pomoci b) Jsou lhostejní c) Neví, jak mají ke studentu se zrak.postižením přistupovat d) projevují zájem e) jiná možnost Vlastní komentář: 8.) Jak se zajišť ují speciálně pedagogické pomůcky potřebné při výuce zrak.postiženého studenta? a) pomůcky zajistila škola b) pomůcky zapůjčilo SPC c) student si je musel zajistit sám d) jiná možnost Vlastní komentář: 9.) Naše škola je: a) bezbariérová c) bariérová, ale pro zrakově postižené student y nejsou dané bariér y limitující d) bariérová Vlastní komentář: 10.) Před nástupem zrakově postiženého studenta do školy musely být odstraněny
určité
architektonické
bariéry,
nebo
jinak
upraveno
prostředí: a) ano b) ne Vlastní komentář: 11.) Co by podle vás zlepšilo podmínky pro integraci zrakově postižených studentů na VOŠ? a) větší informovanost škol a učitelů 70
b) větší informovanost veřejnosti a zrak. postižených studentů b) více finančních prostředků c) lepší připravenost učitelů a speciálně pedagogické vzdělání d) jiné Vlastní komentář:
71
Příloha č. 2 Dotazník pro střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením na vysokých školách
OTÁZKA - pro vysokoškolská střediska podpory studentů se zdravotním postižením 1. Kolik studentů se zrakovým postižením v tomto akademickém roce 2009/2010 využívá služeb vašeho střediska pro pomoc studentům s postižením při studiu na VŠ? Počet studentů
Z toho studující humanitní obory
Studenti nevidomí Studenti s těžkým zrakovým postižením (slabozrací, se zbytky zraku, s poruchami binokulárního vidění) Počet zrakově postižených studentů na VŠ celkem
72
Z toho studující technické obory
Z toho studující přírodovědné obory
ANOTACE Jméno a příjmení:
Markéta Paszová
Katedra:
Ústav speciálněpedagogických studií
Vedoucí práce:
Mgr. Veronika Růžičková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Název práce:
Vzdělávání studentů se zrakovým postižením na vysokých a vyšších odborných školách
Název v angličtině:
Education of students with visual impairment at universities and colleges
Anotace práce:
Tato práce se zabývá problematikou studia zrakově postižených studentů na vysokých a vyšších odborných školách v České republice. Vysvětluje pojem školské integrace a upřesňuje legislativní vymezení integrace. Zabývá se dále možností využití kompenzačních pomůcek a úpravou prostředí při studiu těchto jedinců. Cílem výzkumu v praktické části bylo zjistit jaké zkušenosti s integrací osob se zrakovým postižením mají vyšší odborné škol y v ČR a kolik studentů se zrakovým postižením využívá služeb středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách.
Klíčová slova:
zrakové postižení, integrace, školská integrace, legislativní vymezení integrace, vyšší odborné škol y, střediska pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách
Anotace v angličtině:
My thesis theme is the education of visuall y impaired students at colleges and universities in Czech Republic. It determinates the conception of school integration and specifies the legislation of integration. It also considers the possibilit y of using special devices and modification of surroundings while educating students with visual impairment. The purpose of the research in practical part was to find out the experience with integration at colleges in Czech republic and also to find out how many students with visual impairment use the support of the centres at universities.
73
Klíčová slova v angličtině:
visual impairment, integration, school integration, legislative determination of integration, colleges, centres of support for handicapped students at universities
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1 – Dotazník zaslaný na vyšší odborné škol y v ČR Příloha č. 2 – Dotazník zaslaný do středisek pro podporu studentů se zdravotním postižením při vysokých školách
Rozsah práce:
67 stran
Jazyk práce:
Čeština
74
