UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. SOŇA LEKEŠOVÁ III. ročník prezenční studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií

SOŇA LEKEŠOVÁ III. ročník – prezenční studium

Obor: Speciální pedagogika – dramaterapie

MOŢNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ OSOB S KOMBINOVANÝM POSTIŢENÍM Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Veronika Růţičková Ph.D.

OLOMOUC 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Moţnosti pracovního uplatnění osob s kombinovaným postiţením“ vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů literatury.

V Olomouci dne 12. dubna 2010

…………………………………… podpis 2

Poděkování Děkuji Mgr. Růţičkové Ph.D., za odborné vedení a poskytnuté rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří spolupracovali a poskytovali informace pro zpracování mé bakalářské práce.

3

„Cestu tvoříme tím, že jdeme“ (Paolo Freire)

4

OBSAH Úvod

7

I Teoretická část

9

1 Osoba s kombinovaným postiţením – základní charakteristika

9

1.1 Terminologie a vymezení kombinovaného postiţení

10

1.2 Etiologie a členění kombinovaného postiţení

11

1.3 Kombinované vady z pohledů speciálněpedagogických

14

2 Výchova a vzdělávání osob s kombinovaným postiţením

16

2.1 Systém edukačního procesu osob s kombinovaným postiţením

17

2.2 Profesní příprava na budoucí povolání osob s kombinovaným postiţením

18

2.3 Pracovní uplatnění osob s kombinovaným postiţením na trhu práce

19

2.3.1 Pracovní rehabilitace

20

2.3.2 Chráněná pracovní místa

20

2.3.3 Chráněná pracovní dílna

20

2.3.4 Podporované zaměstnání

21

3 Stav zaměstnanosti na trhu práce

23

3.1 Současný stav zaměstnanosti jedinců s postiţením

24

3.2 Faktory ovlivňující postavení osob s postiţením na trhu práce

25

3.3 Zaměstnanost – nezaměstnanost na trhu práce

27

4 Sociální exkluze a inkluze osob s postiţením

29

4.1 Oblasti sociální exkluze

30

4.1.1 Oblast vzdělání

31

4.1.2 Oblast zdravotnictví

32

4.1.3 Oblast trhu práce

32

4.1.4 Oblast veřejných sluţeb

33

4.2 Projevy sociální exkluze

33

4.3 Důsledky sociální exkluze

34

5

II Praktická část

35

5 Zaměstnávání osob s postiţením ve Zlínském kraji

35

5.1 Stanovení cíle práce

36

5.2 Výzkumný vzorek

36

5.3 Sběr dat

37

6 Uchazeči s postiţením o zaměstnání ve Zlínském kraji

39

6.1 Aktivní politika zaměstnanosti ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2008

44

6.2 Aktivní politika zaměstnanosti ve Zlínském kraji v letech 2008 – 2009

46

6.3 Diskuze

48

Závěr

49

Seznam pouţité literatury

51

Přílohy

54

Anotace

6

ÚVOD

Téma

mé

bakalářské

práce

je

„Moţnosti

pracovního

uplatnění

osob

s kombinovaným postiţením“. Pro kvalitní moţnosti jedince s postiţením se zařadit do pracovního kolektivu je nutná příprava na povolání v procesu výchovy a vzdělávání. Pracovní uplatnění není pouze pro tyto jedince přísun financí, ale zejména moţnost společenského kontaktu s ostatními lidmi v ní. Zaměstnávání těchto osob je velmi křehké téma, a proto bych k němu chtěla přistupovat s citlivostí, kterou si zaslouţí. Chtěla bych zde rozkrýt problematiku sloţitosti zařízení, které jsou schopny tuto skupinu osob podporovat a nabízet jim spektrum zaměstnání na trhu práce. Nelze opomenout, ţe počet jedinců s postiţením se v naší společnosti zvyšuje, a proto dochází k legislativním změnám, které jsou nutné pro drţení kroku se společností a jejím vývojem, aby docházelo k co nejkvalitnějšímu zprostředkování sluţeb. Hlavním aspektem pro výběr tohoto tématu, byl zájem o osoby s kombinovaným postiţením, jelikoţ jsem se s touto problematikou setkávala na své praxi a myslím si, ţe by se měl změnit postoj některých osob, které se zřejmě vzhledem k malé informovanosti těmto lidem vyhýbají. Intaktní společnost z historického hlediska nebyla zvyklá na tyto jedince ve svém okolí, ale myslím si, ţe správným přístupem a vyšší informovaností se můţe toto korigovat. Pro jedince s postiţením je důleţitá péče uţ od raného věku, aţ po dospělost a mnohdy můţou tyto sluţby zlepšit stav jedince po všech jeho stránkách, a proto chci i toto problematiku ve své práci pouţít. Slovo integrace je v dnešní době neustále uţívaný termín, který má své místo v oboru speciální pedagogiky a nelze jej opomenout. Integrace nastává u těchto jedinců uţ v předškolním věku a probíhá aţ do dospělosti, kdy se začleňují do pracovního prostředí, a také do běţného ţivota. Velmi důleţitá práce spočívá také na nás, intaktní společnosti, která by měla těmto jedincům nabídnout potřebnou podporu a oporu. Proto nebuďme pouze zaměření sami na sebe, ale snaţme se co nejvíce vnímat své okolí a jeho potřeby, které mnohdy směřují k nám a my je někdy přehlíţíme. Má bakalářská práce se člení na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem rozdělila na čtyři kapitol. V kapitole první se chci zabývat obecnou částí tématu kombinovaných vad, osvětlení etiologie a členění základních termínu, které souvisí s kombinovaným postiţením. V kapitole druhé bych Vám chtěla osvětlit, jaké moţnosti mají jedinci ve výchově a vzdělávacím procesu a pak následné pracovní uplatnění. Dále se

7

zabývám specifickou oblastí trhu práce. V této části je uvedeno, jaké moţnosti má jedinec s postiţením při volbě povolání a hledání vhodného pracovního místa, které by mu co nejlépe vyhovovalo. Kapitola třetí se rozkrývá téma skutečného aktuálního stavu zaměstnanosti jedinců s postiţením na území České republiky a faktory ovlivňující tento stav. V kapitole čtvrté, chci upozornit na sociální exkluzi, důsledky, projevy a v jakých oblastech tato exkluze můţe probíhat. V praktické části se chci zaměřit na zaměstnávání osob s postiţením ve Zlínském kraji. V úvodních kapitolách uvádím postup sběru dat a informací, jakým způsobem jsem je získala a jak jsem s nimi pracovala. Dle statistik Úřadu práce chci sledovat pokles či vzestup nezaměstnanosti jedinců s postiţením na trhu práce a jaké organizace zabezpečují snadnější integraci jedinců s postiţením do pracovního procesu. Ve své práci uvádím rejstřík firem, které ve Zlínském kraji nabízejí pracovní poměr, nebo uţ nyní zaměstnávají tyto jedince. Doufám, ţe má práce bude přínosem pro mé čtenáře a bude moci slouţit jako podklad pro další práci na toto téma. Cílem této bakalářské práce je analyzovat problematiku zaměstnávání osob s postiţením. Vzhledem k tomu, ţe je velmi obtíţné se dopátrat k informacím o jednom určitém typu postiţení, svou praktickou část budu zaměřovat na širokou oblast osob se zdravotním postiţením, kdy osoby s kombinovaným postiţením spadají nejčastěji do kategorie osob v plně invalidních.

8

I TEORETICKÁ ČÁST 1 OSOBA S KOMBINOVANÝM CHARAKTERISTIKA

POSTIŢENÍM

–

ZÁKLADNÍ

Tato skupina postiţení patří do globální nadstřešující disciplíny, a to speciální pedagogiky. Kategorie osob s kombinovaným postiţením zahrnuje nejsloţitější skupinu speciálně pedagogického odvětví, která v sobě ukrývá výčet mnoha kombinací postiţení, které jsou svými projevy velmi specifické a nelze na ně pohlíţet globálně. Autorové (Sovák, 1986 Vančová, 2001) uvádí, ţe se nejedná pouze o součet vad, ale vzniká nový specifický rozměr postiţení, kdy je nutno pouţití kombinací speciálních metod a přístupů pro co největší rozvoj osobnosti jedince po všech jeho stránkách. V naší zemi není ustálen jednotný termín pro tuto skupinu jedinců, a proto se uţívají termíny kombinované postiţení, kombinované vady a vícenásobné postiţení jako synonyma. V cizojazyčné literatuře autorové pouţívají termíny multiple disability, halmozott fogyatékosság, mehrfachbehinderung. Tyto termíny lze chápat jako sdruţení, spojení více postiţení u jednoho jednice, které se během ţivota navzájem ovlivňují a kvalitativně se mění. Problematika u toho postiţení nastává při kategorizaci, neboť je tato skupina natolik heterogenní, a tak se obtíţně klasifikují a zařazují do skupin. Přístup k těmto jedincům se průběhem ţivota mění a vyvíjí a dochází k potřebě nahlíţet na tyto jedince jako na celek. Výskyt tohoto postiţení se v naší populaci zvyšuje, a různorodost příznaků se v průběhu let rozšiřuje. Vhledem k tomu, ţe jedinci v této skupině se nevyznačují stejnými příznaky a projevy, je velmi sloţité určit přesný počet a výskyt v rámci jednotlivých kategorií kombinovaných vad. V posledních letech se odborníci snaţí přistupovat k těmto jedincům tak, aby byli schopni co nejlépe fungovat v běţném ţivotě a dokázali být samostatní v co největší moţné míře, nebo za podpory odborníka zvládnout potřebné situace a činnosti. Jedinci s kombinovaným postiţením vykazují tyto projevy: -

jedinci s postiţením jsou v kaţdodenním ţivotě v kaţdé oblasti po celý ţivot odkázáni na pomoc jiných,

-

v procesu rozvoje osobnosti je nutno pouţití speciálních podmětů a individuální přístup,

-

vytvoření kontaktu a komunikace s nimi samotnými je mnohdy velmi sloţitá a náročná,

9

-

své pocity a potřeby obvykle nejsou schopny kvalitně vyjádřit, ale snaţí se nahradit je specifických chováním,

-

rozvíjení osobnosti v procesu učení je mnohdy ovlivněno sníţením intelektu, ale také těţkými smyslovými postiţeními, které do této oblasti můţe zasahovat. (Vančová, s. 9)

1.1 Terminologie a vymezení kombinovaného postiţení Speciální pedagogiku osob s kombinovaným postiţením profesor Vašek (9, s. 11) definuje jako vědní obor, který představuje „relativně ucelený systém vědeckých poznatků o edukaci (výchově, vyučování a vzdělávání) jedinců s vícenásobným postiţením, u kterých z těchto důvodů vznikají signifikantní speciální výchovné potřeby. Tento vědní obor má svou část teoretickou, ale i praktickou.“ Dle Sováka (1986) je uváděno kombinované postiţení jako sdruţení několika postiţení u jednoho jedince, které se ale navzájem ovlivňují a během vývoje jedince se kvalitativně mění. Dle Teplého (in Vančová, 2001) je definováno kombinované postiţení jako vada, pro něţ je signifikantní duševní vada a další nedostatek ve sféře smyslové, tělesné či mravní. Dle Vítkové (in Vančová, 2001)je tento termín kombinované postiţení nazýván „těţké postiţení“ a chápe ho jako komplex omezení člověka jako celistvost pocitů, záţitkových oblastí a výrazových moţností. Jde o jednotlivce, u kterých je omezena výrazně tělesná, komunikační, kognitivní či emocionálně sociální schopnosti. Podle MŠMT ČR (1997) se za handicapovaného více vadami povaţuje dítě/ţák, který je postiţený dvěma nebo více na sobě nezávislými druhy postiţení, přičemţ kaţdé by jej vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu. TERMÍNY SOUVISEJÍCÍ S KOMBINOVANÝM POSTIŢENÍM: VADA, porucha, je narušení psychické, anatomické či fyziologické struktury nebo funkce. POSTIŢENÍ je porušení funkce ve vztahu jedince a společnosti u osob se zdravotním postiţením. Jsou narušeny role, které postiţený ve společnosti zastává: soběstačnost, schopnost cestovat, partnerská a rodinná role, pracovní a zájmová činnost. HANDICAP rozumíme jako znevýhodnění, postiţení, projevující se především sníţením, omezením výkonu jedince ve srovnání s tím, co by jedinec zvládnul, pokud by nebyl znevýhodněn. (Všeobecná encyklopedie, 1999) 10

DEFEKT, jedná se o vadu, chybění, ztrátu, nedostatek v anatomické stavbě organismu a poruchy v jeho funkcích. Jedná se o poškození v oblasti integrity organismu, coţ můţe být důsledkem poruchy, narušení v oblasti psychické, sociální, senzorické nebo somatické. (Renotiérová, Ludíková, s. 19) DEFEKTIVITA jedná se o poruchu integrity jedince s defektem. Porucha jednoty organismu a prostředí, které se projevuje narušením společenských vztahů mezi postiţeným jedincem a jeho společenským prostředím. (Renotiérová, Ludíková, s. 20) INTEGRACE vyjadřuje úspěšné, bezproblémové začlenění jedince do společnosti, pracovního a společenského prostředí bez viditelných obtíţí. (Ludíková, 2005) SOCIALIZACI lze chápat jako cíl speciálně pedagogického působení. Je podmíněn individuální schopností socializace. U osob, které jiţ byli z pracovního a společenského prostředí vyčleněny z důvodu získaného postiţení, je proces opětovného zařazení do společnosti nazýván re-socializace. (Ludíková, 2005, s. 21) INKLUZE vyjadřuje vytvoření diferencovaných podmínek různým osobám tak, ţe všechny, ač se svými schopnostmi mohou značně lišit, získají prostředí, které je optimálně rozvíjí a přitom mohou pracovat ve společné, výkonově heterogenní sociální skupině. EXKLUZE je termín, vyjadřující redukovaný počet sociálních kontaktů, nedostatečný počet sociálních vazeb na pracovišti i v soukromí. Proces či stav sociálního vyloučení. 1.2 Etiologie a členění kombinovaného postiţení Různorodost kombinovaných vad předurčuje etiologii dané skupiny k velké rozmanitosti, a proto často nelze příčinu jednoznačně určit. Nejtěţší případy vznikají jiţ v prenatálním období. Hovoříme o genetickém vlivu, infekcích, chromozomálních aberacích, intoxikacích, vývojových poruchách, poškození mozku a CNS. Mezi důleţité etiologické činitele řadíme i vlivy sociálního a materiálního prostředí, psychická traumata a téţ diagnózy, které samy o sobě předurčují vznik kombinované vady, jako je například dětská mozková obrna, Downův syndrom. (Ludíková, 2005) Příčiny kombinovaných vad mohou na jedince působit v rozličných etapách jeho vývoje. Nejrizikovějším obdobím bývá první trimestr gravidity, kdy dochází k budování biologického základu člověka. (Renotiérová, Bendová, 2005) Kombinovanými vadami bývají postiţeny nejčastěji děti předčasně narozené, děti, při jejichţ porodu došlo ke komplikacím a děti, které utrpěly váţný úraz a zhmoţdění.

11

Neopomenutelnou příčinou jsou téţ odchylky v nitroděloţním vývoji. (Kudelová, Květoňová, 1996) Kombinované postiţení omezuje jedince jako celek, znemoţňuje mu komunikaci a kontakt s lidmi, omezuje jeho kognitivní, emocionální, tělesné, sociální schopnosti. Jde o shluk několika škodlivých vlivů a příčina vzniku kombinace postiţení bývá nejednotná. Většinou, ale u případů můţeme hovořit o společném faktoru, o poškození centrálních funkcí, které řídí a zpracovávají vnímání a pohyb. Přitom toto těţké postiţení ohroţuje nejen samotný ţivot jedince, ale i okolí člověka s kombinovaným postiţením. (Vítková, 2004) Příčinami vzniku kombinovaných vad se zabývá i Lili Monatová (1996), která vidí počátek vzniku vad v dědičnosti. Podstatnou úlohu zde sehrávají nejen faktory vrozené, ale i získané. Vznik kombinovaných vad můţeme zaznamenat v kaţdém věku jedince. Kromě vnitřní způsobilosti jednotlivce záleţí téţ na změnách prostředí a vnějších podmínkách. Řada speciálních pedagogů preferuje členění podle druhu postiţení a nejčastěji se odvíjí od mentálního postiţení, kdy se přidruţuje další postiţení. Sovák

(1986) dělí

kombinované defekty na: (dřívější členění) -

slepohluchonění,

-

slabomyslní, hluchoněmí,

-

slabomyslní, němí,

-

slabomyslní, tělesně postiţení (apod.).

Jesenský (2000, s. 4, 15) v rámci třídění kombinovaných vad člení postiţení na : -

Slepohluchoněmota a lehčí smyslové postiţení,

-

Mentální postiţení a tělesné postiţení,

-

Mentální postiţení se sluchovým postiţením,

-

Mentální postiţení s chorobou,

-

Mentální postiţení se zrakovým postiţením,

-

Mentální postiţení s obtíţnou vychovatelností,

-

Smyslové a tělesné postiţení,

-

Postiţení řeči se smyslovým, tělesným, mentálním postiţením a chronickou chorobou.

12

Pro potřebu školství dělíme ţáky s více vadami do tří skupin (Vítková, 2006): 1. Skupina, v níţ je mentální retardace společným a dominujícím faktorem. 2. Kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči. Zahrnuje osoby hluchoslepé. 3. Jedinci s diagnózou autismus a jedinci s autistickými rysy. Kombinované vady – základní dělení dle primárního postiţení tab. 1: dominantní je mentální retardace primární postiţení

sekundární postiţení

vzdělávání

mentální retardace

tělesné postiţení


smyslové vady

děti jsou zařazovány do


vady řeči

základních


psychické onemocnění

speciálních nebo tříd


SPV, autismus

škol

tab. 2: dominantní je autismus primární postiţení


Autismus


Autismus


Autismus

vady řeči a smyslové vady

vzdělávání AUTI třídy, TEACH program

tab. 3: dominantní je tělesné postiţení primární postiţení



zrakové vady


sluchové vady


SPU a SPCH


vady řeči


vzdělávání Děti jsou zařazovány do speciální

školy

s přihlédnutím k dominantní vadě, lehčí

vnitřní

onemocnění postiţení - integrace závaţnějšího stupně

13

Středně těţký a těţký stupeň kombinovaných vad je v populaci zastoupen asi 2-2,5%, hluboký stupeň pak 0,1-1%. (Vítková, 2004) 1.3 Kombinované vady s pohledů speciálněpedagogických Kombinované postiţení se vyskytují v kaţdém období a v kaţdé společnosti naší doby, kdy docházelo k jejich usmrcování aţ po dnešní dobu. V dřívějších obdobích se tyto osoby povaţovali za nevzdělatelné a byli umísťování do zařízení, kde jim byla upírána jejich vlastní vůle a moţnost rozhodování. O kombinovaných vadách z pohledu psychopedie hovoříme tehdy, jestliţe se vyskytne mentální, duševní postiţení souběţně se smyslovým, somatickým, psychosociálním postiţením, nebo narušením komunikačních dovedností. Skupina kombinovaných vad je ve velké míře zastoupeno v psychopedii, ale z důvodů heterogenity skupiny nelze přesně určit jakţ počet do této disciplíny spadá. Ve všeobecnosti můţeme prohlásit, ţe čím je těţší mentální postiţení, tím závaţnější bude i další přidruţené postiţení. (Kozáková in Ludíková, 2005) Vícenásobné postiţení v kombinaci se sluchovými vadami tvoří skupinu, u které je nutno uplatňovat specifické přístupy a metody práce, jelikoţ kaţdé postiţení u jedince je specifické a vyţaduje individuální přístup podle jeho moţností a schopností. Pokud bychom se pokoušeli hledat a stanovit definici pro jakoukoli kombinaci postiţení s vadou sluchu, nikdy bychom se nedopátrali cíle. Praktické zkušenosti ukazují na to, ţe děti s různou mírou a druhem sluchových vad jsou tak velké, ţe ovlivňují ve vysoké míře zásadně metodiku práce. Při sluchovém postiţení je důleţitá včasnost péče i z důvodů komunikativnosti. Nejzávaţnějšími obtíţemi, které se vyskytují u dětí s kombinovanou vadou s přidruţením postiţením sluchu, je přítomnost psychických problémům. Měli bychom jedince s postiţením sluchu vést alespoň k jednomu z několika komunikačních systémů , zejména orálním přístupům komunikace. (Potměšil in Ludíková, 2005) O kombinovaných vadách z pohledu somatopedie se vyjadřujeme, jestliţe se u jedince souběţně vyskytne více tělesných postiţeních, onemocnění, případně zdravotní oslabení. Kombinované vady z pohledu somatopedického se můţou často objevovat i ve spojení se smyslovým, mentálním, komunikačním či etopedickým postiţením. Vícenásobné postiţení vzniká často z nejasných příčin a etiologií, ale v největší míře v prenatálním, perinatálním, postnatálním období poškozením nervové soustavy. Důleţitost je ve velké míře přikládána na včasnou diagnostiku, která je neodmyslitelná pro zjištění hloubky postiţení 14

v oblastech motoriky, intelektu, chování a i úkonech sebeobsluhy. Včasnost této diagnostiky je předpokladem pro zahájení speciálně pedagogické intervence. (Bendová in Ludíková, 2005) Kombinované vady z pohledu tyflopedie ovlivňují ve velké míře osobnost postiţeného jedince. Důleţitým prvkem pro co nejvyšší moţný rozvoj osobnosti a jeho sloţek. U jedince se zrakovým postiţením je nutno stimulovat další smysly. Při této kompenzaci záleţí na přidruţeném postiţení a na jeho hloubce. Při práci s touto klientelou je ţádoucí pouţívat názorné a materiální prvky pro stimulaci jedince. Je také nutno přikládat význam správné komunikace s jedincem, jelikoţ u osob se zrakovými vadami dochází k poruchám vývoje řeči. (Stoklasová in Ludíková, 2005) Kombinované vady se vyskytují spolu se všemi moţnými druhy vad, a proto také do této kategorie patří etopedický pohled. Oblast jedince s poruchami chování se zejména orientuje na rodinné prostředí. Je uváděno, ţe vztah psychických postiţení je ve velké míře závislý na individuálních situacích jedince, které jej ovlivňují během jeho vývoje. U této disciplíny speciální pedagogiky je specifické, ţe společnost na tyto jedince pohlíţí negativně v důsledku předsudků. Kombinace psychických poruch s dalším postiţením často ztěţuje práci s těmito jedinci, jelikoţ nejí vţdy přesně zjistitelné, zda se jedná pouze o delikventní chování, nebo poruchy chování v pravém slova smyslu. (Růţička in Ludíková, 2005) V této kapitole jsou uvedeny základní východiska a charakteristiky kombinovaného postiţení. Je zde rozkryta charakteristika, etiologie a moţnosti kombinací postiţení, na jejichţ základě vzniká vícenásobné postiţení. Na kombinované postiţení lze nahlíţet z různých speciálněpedagogických pohledů, které jsou velmi sloţité, ale snaţíme se alespoň stručně je zde uvést.

15

2 VÝCHOVA POSTIŢENÍM

A

VZDĚLÁVÁNÍ

OSOB

S KOMBINOVANÝM

Mezi základní práva dítěte na naší planetě patří právo na vzdělání. Kaţdé dítě je jedinečnou a neopakovatelnou bytostí, která se projevuje svými vlastnostmi, dispozicemi, zájmy, ale také rozličnými potřebami a jejich uspokojením. To se dotýká také oblasti vzdělávání, neboť zdaleka ne všechny děti jsou schopny bezproblémově ventilovat své potřeby. Výchovně vzdělávací činnost neboli vlastní proces učení můţe být pro mnohé děti velmi náročný a můţe způsobit nejrůznější problémy. Specifickou skupinu tvoří děti s kombinovaným postiţením.

Samozřejmostí je, ţe kaţdé dítě má právo na zvyšování

a rozvoj svých dovedností, a proto jsou zřizovány zařízení odpovídající schopnostem jedince, aby došlo v co největší moţné míře k postupu osobnosti. Dnešní společnost se snaţí vyrovnat podmínky pro jedince s handicapem a věnuje pozornost všem věkovým skupinám a všem druhům postiţení. Skupina osob s kombinovaným postiţením tvoří v mnoha úhlech nejsloţitější skupinu, vzhledem ke své rozličnosti a specifičnosti v druzích a kombinaci postiţení, proto výchova a vzdělávání těchto jedinců nelze brát souhrnně, ale je nutné na tyto jedince nahlíţet jako na individuality. V posledních

letech

se

speciální

pedagogika

stále

více

věnuje

osobám

s kombinovaným postiţením, protoţe vzhledem k rozvoji medicíny se dokáţou udrţet na ţivu i děti s velmi malou porodní váhou a těţkými vrozenými vadami, a tudíţ by systém vzdělávání a výchovy měl být schopen s tímto pokrokem udrţet tempo. Z hlediska péče je tato skupina velmi charakteristická a by odborníci vţdy měli přistupovat k těmto jedincům individuálně a kaţdého rozvíjet v jeho kvalitách, ale také je nutno vědět o jeho nedostatcích, jelikoţ je to nedílnou součástí k cestě zlepšení a odstranění negativních jevů. Pokud se takto děje, nedochází ke zlepšení pouze u samotného jedince s postiţením, ale i u rodiny a blízkých osob.

16

2.1 Systém edukačního procesu osob s kombinovaným postiţením Nezastupitelnou roli hraje pro děti s kombinovaným postiţením raná péče – intervence. Rozumí se systém péče, sluţeb, které má nejenom dětem, ale také rodičům umoţnit, zmírnit, nebo dokonce eliminovat jeho důsledky postiţení. Ranná péče se tak stává významnou součástí edukace dítěte. Včasná aplikace komplexní péče významně ovlivňuje úspěchy jak v oblasti terapeutické tak v edukační. Do popředí je dávána ranná podpora, která má být poskytována od zjištění rizika či postiţení, aţ do doby, kdy je dítě zařazeno do některého typu školy či školského zařízení. Je samozřejmé, ţe v rámci ranné podpory se prolíná péče zdravotnická a terapeutická s péčí pedagogicko psychologickou a významný vliv mají všechny tyto sloţky. Jejich role spočívá v tom, aby se rodiče naučily se svým dítětem pracovat a rozvíjet jej obdobným způsobem jako to dělají terapeuti a speciální pedagogové. Je přirozené, ţe tuto odbornou činnost vykonávají rodiče pod dobře organizovanou supervizí příslušných odborníků, kterou zajišťují odborná pracoviště. Tyto sluţby jsou poskytovány pod resortem školství. Na ranou péči by měla plynule navázat péče poskytovaná mateřskou školou. Ta není sice součástí povinné školní docházky, přesto však tvoří významný pilíř v rámci výchovně vzdělávacích aktivit. Mateřskou školu navštěvují děti v předškolním věku, coţ je 3 – 6 let, který je velmi významnou součástí ve vývoji kaţdého jedince a to především v oblasti socializace. Pro jedince s kombinovaným postiţením jsou určeny mateřské školy pro tělesně postiţené, mateřské školy při zdravotnických zařízeních, mateřské školy speciální, dětské rehabilitační stacionáře a samozřejmě běţné mateřské školy, kde se snaţíme o zařazení v co největší moţné míře. Pro děti školního věku s kombinovaným postiţením jsou určeny základní školy pro tělesně postiţené, základní školy při zdravotnických zařízeních, základní školy pro mentálně postiţené, základní školy pro děti s kombinovaným postiţením, a také základní školy. Další, sekundární vzdělávání osob se zdravotním postiţením je realizováno na středních školách pro tělesně postiţení, praktických školách pro tělesně postiţené a v integrovaných podmínkách na běţných středních školách. (Růţičková, 2007) V procesu výchovy a vzděláváni je hlavním aspektem, od kterého se odvíjí zařazení do školní procesu stupeň, či hloubka kombinovaného postiţení. Vzdělávání ţáků s kombinovaným postiţením se realizuje ve státních, nestátních speciálně pedagogických zařízeních a v běţných školských zařízeních. (Ludíková, 2005) Jedinci při nástupu do školního zařízení je vypracován individuální vzdělávací plán, který je nedílnou součástí vzdělávání.

17

Individuální vzdělávací plán zahrnuje: -

diagnózu a anamnézu jedince ve vztahu k moţnostem vzdělávání a výchovy,

-

moţnosti osobní, nebo pedagogické asistence,

-

úpravu

vzdělávacích

materiálů

k učivu

s předpokladem

časového

ohraničení

individuální péče, -

podklady pro úpravu školního prostředí s nutností přihlédnutí na počet ţáků ve třídě a moţností na jeho sníţení,

-

moţnosti kompenzace,

-

vyjádření spolupracujících odborníků o péči o jedince s kombinovaným postiţením,

-

zásady přiměřeného hodnocení ţáka,

-

vyjádření rodičů dítěte na individuální vzdělávací plán a jejich spolupráce při jeho uskutečňování. (Růţičková, 2007) V procesu výchovy a vzdělávání osob s kombinovaným postiţením je nutno dodrţovat

speciálně pedagogické metody: -

metoda opakování informací,

-

metoda co nejvýraznějšího zdůraznění informaci,

-

metoda multisenzorického zprostředkování informací,

-

metoda přiměřeného kódování,

-

metoda zprostředkování informací náhradním komunikačními systémy,

-

metoda motivace,

-

metoda zprostředkování a kompenzačních prostředků,

-

metoda modifikace kurikula,

-

metoda rozloţení celku na části kurikula (Růţičková, 2007).

2.2 Profesní příprava na budoucí povolání osob s kombinovaným postiţením Uţ od raného dětství se jedinec připravuje na budoucí povolání. Ne kaţdému se vyplní jeho sen, a stane se tím, co si přeje. Výběr budoucího povolání je ovlivněn mnoha faktory, které na něj působí. Dnešní svět se snaţí o to, aby kaţdý člověk byl zaměstnán, ale je normální, ţe toto není zcela moţné. Profesní orientace dětí a mladistvých s kombinovaným postiţením řeší otázky volby budoucího povolání a následného pracovního uplatnění na trhu práce po celý jedincův ţivot a prolíná se, tak jako u intaktní společnosti uţ od počátku 18

nástupu do povinné školní docházky aţ po nástup do zaměstnání. Toto odvětví je vysoce sloţité, protoţe jedinci s kombinovaným postiţením nemají stejné schopnosti na zvládání prací a jsou závislé na hloubce a kombinaci postiţení. Školy připravují jedince na budoucí povolání, ale vţdy není moţné tyto osoby zaměstnat. Po ukončení povinné školní docházky na základní škole speciální a základní škole praktické, mají ţáci moţnost pokračovat v dalším vzdělávání. Ve většině případů jedinci s kombinovaným postiţením nejsou schopni zvládat poţadavky středních škol s maturitou, a proto jsou pro ně vhodnější obory nematuritní, nebo u těţších forem jiné formy vzdělávání, jako je praktická škola s dvouletou a jednoletou přípravou. Na nematuritních oborech je hlavním cílem osvojení základních pracovních postupů, které vedou k pracovnímu uplatnění. Výběr oborů je velmi široký, a proto se můţeme při rozhodování orientovat podle přání jedince a také podle jeho schopností a dovedností. Někteří jedinci jsou schopni na těchto oborech získat výuční list, ale jsou i jedinci, kteří nejsou schopni tento list získat, ale dostanou po absolvování vysvědčení, které jim zajistí určitou odbornost pro výkon této profese. Při výběru praktické školy pro jedince s kombinovaným postiţením, je moţnost rozhodnout se zda bude jedinec absolvovat jednoletou, nebo dvouletou přípravu, ale je zde ovlivňující faktor hloubka postiţení. Jedinci se zde učí jednoduché činnosti se zaměření na jednotlivé skupiny povolání a konkrétní činnosti, aby byli schopni je zvládat a osvojit si je. Tato praktická škola je ukončena závěrečnou zkouškou a ţák obdrţí vysvědčení o závěrečné zkoušce. (Doleţel, Vítková, 2007) 2.3 Pracovní uplatnění osob s kombinovaným postiţením na trhu práce Práce, je pro kaţdého člověka důleţitá, a proto není ţádnou výjimkou ani jedinec s kombinovaným postiţením. Není to pouze přísun financí, ale také obsahuje velmi důleţitý kontakt s okolní společností. Jedinci s kombinovaným postiţením mají problém nalézt zaměstnání v prostředí chráněných dílen, a proto není překvapující, ţe tento jev je ještě zřetelnější na otevřeném trhu práce. Proto v posledních letech vznikají další organizace, které se snaţí těmto osobám nalézt uplatnění na trhu práce, jako je například podporované zaměstnávání. Lidé s postiţením jsou ale schopni se udrţet na otevřeném trhu práce, pouze je nutno doprovodu odborných sluţeb, které s nimi spolupracují a zabezpečují podporu a pomoc, aby byli schopni samostatně fungovat v zaměstnání. V dnešní době roste soutěţivost na trhu práce, a proto je čím dál těţší udrţet si zaměstnání jak pro jedince s handicapem, a tak i pro intaktní společnost. 19

2.3.1 Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace se dle zákona vztahuje na získání a udrţení pracovního místa osobou s postiţením. Zahrnuje zejména poradenství ve volbě povolání a zaměstnání, zprostředkování, udrţení, či změnu povolání. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce a hradí náklady spojené s ní. Tato rehabilitace zabezpečuje fyzickým, nebo právnickým osobám ve spolupráci s úřadem práce vytvářet pracovní rehabilitaci, která uvádí podporované zaměstnávání do praxe. Pro jedince je vytvářen individuální plán pracovní rehabilitace, který obsahuje: -

jakou formou bude prováděna pracovní rehabilitace,

-

předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,

-

cíl pracovní rehabilitace,

-

termíny a způsob hodnocení pracovní rehabilitace.

2.3.2 Chráněná pracovní místa Chráněné pracovní místo, je vytvořeno zaměstnavatelem pro osobu s postiţením, na předchozí písemné dohodě s úřadem práce. Toto chráněné pracovní místo musí býti provozováno nejméně na dobu dvou let ode dne sjednání písemnou dohodou. Úřad práce můţe poskytnout finanční příspěvek na toto chráněné pracovní místo. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa můţe činit u osoby se zdravotním postiţením nejvýše osminásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením dvanáctinásobek průměrné mzdy, v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří li zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst, můţe příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těţším zdravotním postiţením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (Zákon č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti) 2.3.3 Chráněná pracovní dílna Chráněná pracovní dílna je vytvořena na základě dohody úřadu práce se zaměstnavatelem, kde úřad práce stanoví podmínky. Chráněná pracovní dílna musí zaměstnávat nejméně šedesát procent osob se zdravotním, nebo z těţším zdravotním postiţením. Chráněná pracovní dílna musí být provozována nejméně podobu dvou let. Maximální příspěvek na vytvoření chráněné dílny úřadem práce můţe činit u osoby se zdravotním

postiţením

osminásobek

a

u

osoby

s těţším

zdravotním

postiţením 20

dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří li zaměstnavatel dle jedné dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, můţe příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa činit desetinásobek u osoby se zdravotním postiţení a čtrnáctinásobek u osoby s těţším zdravotním postiţením průměrné mzdy národního hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí minulého kalendářního roku. (Zákon č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti) V chráněných dílnách jsou vyráběny produkty, které jsou snadno technologicky realizovatelné. Můţe se jednat například o výrobu svíček, košíkářství, práce s textíliemi a také keramické výrobky. 2.3.4 Podporované zaměstnání Předpokladem pro jednodušší proniknutí jedinci s postiţením na práce, je podpora ze strany sluţeb a institucí, které zabezpečují pomoc a podporu těmto osobám. Podporované zaměstnání je flexibilní systém podpory, pro usnadnění cesty a průběhu v běţném zaměstnání. Podpora se poskytuje nejen zaměstnanci, ale také zaměstnavateli jedince s postiţením. Tato souhra zabezpečuje, aby byla jedinci poskytnuta sluţba zapracování a zácviku pro samotného zaměstnance, ale také sladit toto s poţadavky zaměstnavatele. Definice pro podporované zaměstnání se liší, ale všechny zahrnují následující výroky: -

člověk s postiţením pracuje na běţném pracovišti a je v kontaktu se spolupracovníky bez postiţení,

-

pro pracovníky je zabezpečena ze strany zprostředkovatele agentury dlouhodobá podpora, nejčastěji jde ale o pracovní asistenty a průběţně sledování pracovního poměru

-

jedná se o smysluplnou, placenou a konkurenceschopnou práci,

-

pracovní náplň je sestavena s pomocných, nekvalifikovaných činností (Šiška, 2005, s. 54) Tato instituce je důleţitá při efektivní integraci pracovníka s postiţením, a jde zejména

o zvyšování jeho výkonnosti. Tento pracovní program je přínosný, jelikoţ dochází k zapracování jedince s postiţením přímo na daném pracovišti, kde bude vykonávat budoucí povolání. Není důleţitá jen samotná činnost výkonu práce, ale také přijetí spolupracovníky, kteří se na tomto začlenění jedince podílí. Výchova a vzdělávání je u jedince s kombinovaným postiţením důleţitým aspektem pro budoucí výběr povolání a formování jedince, na které plynule navazuje systém sluţeb, které pomáhají jedincům s postiţením nalézt co nejvhodnější povolání, ale vţdy toto není 21

jednoduché. Proto se v následující kapitole budu věnovat navazující části stavu zaměstnanosti na trhu práce.

22

3 STAV ZAMĚSTNANOSTI NA THU PRÁCE

Současný trh práce je charakteristický rostoucí soutěţivostí, segmentací pracovního trhu, dynamikou, technologickými pokroky a změnami, flexibilizací pracovních trhů apod. (Sirovátka, 1997, Mareš, 1999) Změny na trhu práce se odvíjí také od změn charakteru práce. Současně přibývá počet nejistých zaměstnání a vratkých pracovních pozic, hlavně u zaměstnanců s postiţením, absolventům škol a jedinců bez potřebného vzdělání. Nové profese jsou pod vlivem technologických změn, způsobených automatizacíí, více zaměřeny na kvalitu lidských schopností a znalostí. Úroveň kvalifikace a profesionálních dovedností jsou v současnosti rozhodujícími faktory při hledání zaměstnání. (Mareš, 1999, Buchtová, 2002) V důsledku změny ekonomického systému se objevují nová hlediska a nedostatky na trhu práce. Je to nezaměstnanost, nestabilita zaměstnání, zhoršené mzdové a pracovní podmínky, dočasné zaměstnání. V souvislosti s tím se začínají objevovat skupiny méně a více ohroţené nezaměstnaností. Na dnešním trhu práce jedinci s postiţením získávají zaměstnání podle specifické povahy pracovní síly vyjádřenou jejich úrovní vzdělání, kvalifikace, kvality a flexibility lidského kapitálu. (Mareš, 1998) Proto mají lidé se zdravotním handicapem sníţenou šanci najít zaměstnání se na trhu práce, jelikoţ jejich zdravotní znevýhodnění sniţuje kvalitu lidského kapitálu a flexibilitu pracovníka a globálně způsobuje omezení ve vykonávání pracovní činnosti. Jejich sníţená adaptace na trh práce je uzpůsobená také niţší úrovní dosaţené vzdělání a potřebných vědomostí pro určité pracovní pozice. Šance na uplatnění se na trhu práce klesá s niţší úrovní vzdělání. Jedinci s kombinovaným postiţením jsou ohroţováni dlouhodobou a opakovanou nezaměstnaností, jelikoţ úroveň jejich kvalifikace je obvykle niţší, neţ je tomu u intaktní společnosti, a proto vstup na pracovní trh je pro ně v důsledku poţadavků obtíţnější. Také pro zaměstnavatele osob s postiţením vznikají rizika v souvislosti se zaměstnáváním lidí s handicapem. Musejí se vyrovnat s jejich niţší produktivitou a vyšší nemocností. Zaměstnavatel je ale o této situaci dopředu informován a ví, ţe se s těmito aspekty bude muset potýkat, kdyţ do svého pracovního týmu člověka s postiţením nabírá. Proto musí zohlednit, jestli je na přijetí takového člověka připraven co se týče prostoru a také

23

co se týče náplně práce. Zde je ale zákonem zabezpečeno, ţe zaměstnavatel má moţnost finančních prostředků od státu a také sníţení daní. Kaţdý typ postiţení s sebou nese jiné bariéry a poţadavky na začlenění se na pracovní trh.

V důsledku

stigmatizace

handicapovaných

se

zaměstnavatelé

většinou

straní

zaměstnávání handicapovaných, neboť dynamika pracovního trhu je nekompromisní a vyţaduje si neustále větší produktivitu, výkon a efektivitu a v takovém tempu obstojí spíše jen silný a zdravý jedinec z intaktní společnosti, ale myslím si, ţe tento názor je mylný. Přístup na pracovní trh a finanční ocenění za odvedenou činnost jsou hlavním zdrojem obţivy a jsou ochranou proti sociálnímu vyloučení, proto je potřeba zajišťovat také handicapovaným lidem přístup na pracovní trh, abychom je skutečně před těmito skutečnostmi chránili. 3.1 Současný stav zaměstnanosti jedinců s postiţením Zdravotně postiţení jsou odsouváni na méně kvalifikované pracovní pozice, méně placená zaměstnání nebo jsou z trhu práce vyloučeni zcela. Ukázalo se, ţe pokud lidem s postiţením nalezneme takové pracovní uplatnění, které odpovídá jejich moţnostem a schopnostem, mohou se tito lidé účastnit pracovního trhu. (Sirovátka, 2003) Vzhledem k vysokému počtu osob s postiţených a jejich situaci na pracovním trhu je třeba vytvořit opatření, které by jejich problematickou situaci na trhu práce změnilo, a pro jedince s postiţením se našel takový způsob zařazení do ţivota, který bude podporovat jejich uplatnění s ohledem na jejich znevýhodnění. Současná situace na trhu práce v České republice je specifická nedostatečnou kvalitou nabízených pracovních míst pro jedince s postiţením. Pracovní místa pro osoby s kombinovaným

postiţením

se

tak

redukují,

zejména

s ohledem

na

poţadavky

zaměstnavatelů, jeţ poţadují vysokou kvalifikaci zaměstnanců. (Vrbková, 2006) Situace zdravotně postiţených na trhu práce a ve společnosti je problémem celosvětovým. Státy po celém světě jsou si vědomy rizika souvisejícího s nezaměstnaností zdravotně postiţených osob na trhu práce a zároveň vědí, jakým způsobem mohou tyto osoby ovlivňovat hrubý domácí produkt. Proto je cílem národních politik vytvářet takové koncepce, které budou chránit zdravotně postiţené osoby před nezaměstnaností a s ní souvisejícím sociálním vyloučením a chudobou. (NAPSI, 2004) Zásadní problém v zaměstnávání handicapovaných lidí vidím v jejich podceňování na základě předsudků. To jim přímo bere moţnost dokázat, ţe mohou na pracovním trhu 24

konkurovat zdravým lidem. Pokud se najde zaměstnání, které odpovídá jejich schopnostem, mohou být tito lidé stejně produktivní jako ostatní. Situace se během desetiletí mění a odmítavý postoj společnosti k handicapovaným ustupuje.To je naděje na zlepšení postavení handicapovaných osob na trhu práce. 3.2 Faktory ovlivňující postavení osob s postiţením na trhu práce Osoba s postiţením je specifická skupina osob na trhu práce, a proto řeší nestandardní ţivotní situace v uspokojování svých potřeb, a tak jedinec s postiţením musí překonávat překáţky, které jsou způsobeny psychickými či fyzickými bariérami. Jelikoţ jsou tyto osoby vysoce heterogenní skupinou, dochází u těchto jedinců k různým obtíţným situacím dle postiţení. (Vysokajová, 2000) První bariérou pro osoby s postiţením ve společnosti je samo postiţení, které je buď na první pohled viditelné, a nebo je vizuálně natolik skryto, ţe při prvním kontaktu není zjevné. Na jedince s postiţením působí činitelé, které jej buď pozitivně, nebo negativně působí. Dle Novosada (2000) působí determinanty: 1. Subjektivní činitele -

zdravotní stav a omezení, která z toho vyplývají,

-

osobnostní rysy jedince a vrozené dispozice,

-

vlastní sebehodnocení ve vztahu k postiţení a ke skutečným moţnostem dosahování ţivotních cílů,

-

schopnost řešit nepříznivou ţivotní situaci ,

-

kvalifikace, vzdělání.

2. Objektivní činitele -

vnější vlivy, které jsou pro jedince důleţité (rodina, osobní zázemí, komunita), postoje společnosti a společenské povědomí,

-

stav ţivotního prostředí a okolí,

-

činnosti nevládních neziskových organizací.

25

3. Institucionální činitele -

sociální politika,

-

vzdělávací politika,

-

politika zaměstnanosti,

-

sociální sluţby .

Na osobu s postiţením působí faktory, které jej ovlivňují. 1. Biologické faktory: zdravotní stav (onemocnění, zdravotní postiţení), vrozené dispozice (dědičné vlivy, konstituční typ), aktuální tělesná kondice. 2. Psychologické faktory: osobnostní rysy, sebehodnocení a sebepojetí, aktuální psychický stav, schopnost řešit problémové situace. 3. Sociální

faktory:

rodinné

zázemí,

společenské

postoje,

příleţitosti

k navazování sociálních vztahů a vazeb, schopnost navazovat a udrţet sociální vztahy a vazby. 4. Sociální a veřejná politika: dostupnost adekvátních sociálních sluţeb, politika zaměstnanosti a trh práce, vzdělávání, bytová politika, doprava. 5. Noetické faktory: morální a etické přesvědčení, hodnoty, smysluplnost vlastního ţivota, schopnosti integrovaného vnímání ţivotní zkušenosti, náboţenské přesvědčení. (Koláčková, Kodymová, in Matoušek, 2005, s. 99) Odstraněním

těchto

překáţek,

dochází

ke společenskému

uplatnění

jedince

s postiţením. Jedinec s postiţením se musí během ţivota srovnávat s nastávajícími problémy kaţdodenního ţivota, ať uţ se samotným postiţením, tak s bariérami, které se staví jedinci jako překáţky, buď pomyslné, nebo architektonické. V dnešní společnosti se snaţíme, aby bylo na jedince s postiţením nahlíţeno jako na individualitu, ale aby nebyli stigmatizováni kvůli svému handicapu. Vyloučení z trhu práce a tím zabráněním přístupu k placenému zaměstnání jedincům s postiţením je upírána moţnost začlenění v dalších oblastech ţivota, jelikoţ nedostatek finančních prostředků, který se ztrátou práce souvisí, ovlivňuje účast na společenském dění. Jestliţe se jedinci s postiţením této účasti nedostává, je ohroţen sociální exkluzí. Být zaměstnaným je důleţitou součástí společenského ţivota, neboť je důkazem toho, ţe člověk je potřebný pro společnost. Trh práce prošel v posledních letech řadou změn, které byly vyvolány přeměnou ekonomického systému a změnou politického situace. Přechod od centrálně plánované ekonomiky v kapitalisticky řízenou ekonomiku dal za vznik trţní společnosti, která začala být více neţ kdy jindy orientována na výkon a produktivitu. (Buchtová, 2002) 26

3.3 Zaměstnanost – nezaměstnanost na trhu práce Jedinci s postiţením patří mezi obtíţně uplatňující osoby na trhu práce, které jsou vystaveny vyššímu riziku nezaměstnanosti, a to hlavně nezaměstnanosti opakované a dlouhodobé. Dlouhodobá nezaměstnanost zatěţuje osoby s handicapem daleko více neţ je tomu u intaktní populace. „Délka evidence této skupiny je více neţ dvojnásobně vyšší neţ doba nezaměstnanosti ostatních uchazečů o zaměstnání. (Mareš, Sirovátka, 2003, s. 129) Nejvíce se s jedinci s postiţením v ČR setkávali s nezaměstnaností v letech 2000 a 2001, coţ bylo vyvoláno také změnou politického systému. Po roce 1989 se v oblasti pracovního trhu konaly změny a došlo k uvolnění na trhu práce a povinnost pracovat se změnila v demokratické rozhodnutí zda jedinec bude pracovat. Proto nezaměstnanost globálně narůstala a obzvlášť se projevila u handicapovaných lidí. Nezaměstnanost je sociálním problémem současnosti a nejenom osob s handicapem. (Potůček, 1995) Riziko nezaměstnanosti je rozloţeno mezi jedince s postiţením podle druhu a míry jejich postiţení a také podle jejich osobních osobnostních charakteristik. Od druhu a míry jejich postiţení se odvíjí moţnosti pracovního uplatnění a schopnost se plnohodnotně zařadit do pracovního procesu a je tedy zřejmé, ţe pro osobu s lehčím handicapem bude snadnější najít si pracovní uplatnění, neţ tomu bude u těţce postiţeného člověka. Nízkou zaměstnanost pozorujeme u osob s těţkým zdravotním postiţením, mentálním postiţením a samozřejmě v největší míře u kombinovaného postiţení. Dalším ukazatelem, faktorem je věk, a to nad 50 let a u osob s nízkým stupněm dosaţeného vzdělání. Zajímavostí je, ţe dnešní trend vyšší nezaměstnanosti u starších věkových kategorií pro handicapované osoby neplatí. Daleko více jsou nezaměstnaní mladí lidé se zdravotním handicapem a s věkem míra nezaměstnanosti spíše klesá. Velmi alarmující je také souvislost nezaměstnanosti se stupněm dosaţeného vzdělání. Bylo zjištěno, ţe nezaměstnaností jsou více ohroţeny ţeny neţ muţi, i kdyţ rozdíl není natolik výrazný. (Winkler, Klimplová, Ţiţlavský, 2005) Je zřejmé, ţe čím déle zůstávají lidé bez zaměstnání, čím déle bojují s nezaměstnaností, tím menší mají naději práci znova najít a tím menší úsilí na trhu práce vyvíjejí. Dlouhodobá nezaměstnanost má negativní důsledky jak pro společnost, tak pro samotného jedince. Riziko ztráty zaměstnání představuje negativní prvek, který nepříznivě ovlivňuje psychiku jedince. Nezaměstnanost vyvolává deprese, sníţené sebehodnocení a sebeúctu. (Mareš, 1998) Trh práce je velmi sloţitý pro většinovou společnost, a proto pro jedince s postiţením je toto ještě obtíţnější z důvodu jejich handicapu a omezení, které z něj vyplývá. Při zařazování

27

jedince do zaměstnání dochází k sociální exkluzi a inkluzi, a proto na toto téma navazujeme v další kapitole.

28

4 SOCIÁLNÍ EXKLUZE A INKLUZE OSOB S POSTIŢENÍM

Sociální exkluze společně se sociální inkluzí patří mezi probíraná témata dnešní doby. Společnost se snaţí o zařazení jedince s postiţením v co nejvyšší míře a co nejpřirozeněji do společnosti, jak v pracovním, tak v osobním ţivotě, a proto tyto pojmy jsou nutnou součástí osob s postiţením. Podle Mareše je „Sociální exkluze definována jako stav, kdy jedinec nebo kolektivita neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním ţivotě společnosti, anebo kdy jejich přístup k příjmu a ostatním zdrojům jim neumoţňuje dosáhnout ţivotní standard, který je povaţován ve společnosti, v níţ ţijí, za přijatelný, a dosáhnout i té míry participace na ţivotě společnosti, která je v ní pro její proplánované členy povaţována za ţádoucí“. (Sirovátka, 2004, s. 19) „Za sociálně vyloučené ze společnosti jsou povaţováni ti, kdo z důvodů, jeţ jsou mimo jejich kontrolu, nemohou participovat na normálních aktivitách svých spoluobčanů“. (Mareš, Sirovátka, 2008, s. 272) Z této definice vyplívá, ţe mezi sociálně vyloučené řadíme osoby s postiţením, kteří se často ne

vlastním přičiněním v důsledky vlastního postiţení nemohou účastnit všech oblastí

společenského ţivota, jelikoţ jim v tomto brání jejich handicap. Osoby s postiţením jsou sociálně vyloučenými i z důvodu, ţe nejsou zcela překonány lidské tendence dělit intaktní společnost od jedinců s postiţením, ale toto je uţ ve většině případů překonány. Sociální exkluze odděluje nejen jedince s postiţením od intaktní společnosti, ale také nejchudší vrstvy lidí od majoritní společnosti. (Vysokajová, 2000) Mareš (in Sirovátka, 2004) k exkluzi doplňuje, ţe sociální exkluze zobrazuje zejména různorodost

v metodách vzdělávání, a tak v moţnostech ovládat svůj vlastní osud na

společenské úrovni. Ale poukazuje také zejména buď přímo,

či nepřímo na nerovnost

postavení na trhu práce. Jedinci s kombinovaným postiţením jsou vyčleněni zejména na základě svého handicapu, i kdyţ nemusí přímo ovlivňovat na určitém pracovním místě jejich výkonnost. Uţ samotná skutečnost, ţe se jedinci s postiţením odlišují od zdravého člověka fyzicky nebo ve schopnostech které zvládne, vyčleňuje člověka z běţných společenských a kulturních aktivit. Znevýhodnění v sobě také skrývá faktory, které zapříčiňují vyčlenění z běţných ţivotních činností. Je to zapříčiněno sociálními či fyzickými bariérami vycházející z postiţení těchto jedinců. Skutečnost, ţe skupina jedinců s postiţením je velmi různorodá, působí na vyloučení 29

těchto osob v mnoha oblastech, se kterými se musí setkávat dnes a denně, ale na kaţdého individuálně působí a nemusí pro všechny znamenat totéţ. Nerovnost postavení na trhu práce můţe způsobit aţ vyloučení z trhu práce. Mareš (in Sirovátka, 2006, s. 18) uvádí: „Vyloučení z placené práce můţe být provázeno vyloučením z dané společnosti obvyklého ţivotního standardu, bariérou politické participace, vyloučením z určitých sociálních vztahů a aktivit“. V důsledku problematiky jedinců s postiţením na trhu práce se tyto osoby potýkají s ekonomickými problémy, které ztěţují ţivot a můţe je trýznit finanční krize. Tato problematika můţe mít za následek deprivaci, jak materiální, tak finanční. Můţe dojít i k těţkým depresím v oblasti sociální. Mohou býti ohroţeny sociální vztahy, vztahy v rodině u jedince s handicapem a jeho okolí ohroţují sociálně patologické jevy. Vyčlenění ze společnosti má také vliv v politické oblasti. Jelikoţ osoby s kombinovaným postiţením nemají v sobě dostatek politického vlivu, musí se sdruţovat do různorodých organizací a svazů těchto osob, které mohou lépe prosadit zájmy a potřeby této specifické skupiny. Tato celá problematika má své důsledky, které se projevují v různých oblastech ţivota těchto jedinců a velmi těţce se vymaňují ze nevýhodného postavení, protoţe ve všech oblastech na ně čeká nějaká bariéra, nějaké překáţky a to vede osobu s postiţením aţ k celkové sociální exkluzi. 4.1 Oblasti sociální exkluze Oblast sociální exkluze je velmi různorodá a ovlivňuje jedince po všech jeho stránkách osobnosti. Jedinec je sociální exkluzí ohroţován dnes a denně a setkává se s ní v mnoha různých oblastech svého ţivota. Exkluze je jev, který je přítomný jak v pracovním, tak v kulturním, zdravotnickém, atd. sektoru, a proto se stále snaţíme toto vymítit. Osoba s postiţením se průběhem ţivota setkává ve všech oblastech se sociální exkluzí. Uţ v době vzdělávání při výběru budoucího povolání je jedinec ovlivněn tím, jaké má moţnosti ve svém okolí se vzdělávat, aniţ by nebyl výrazně omezen svým postiţením. V procesu dalšího osamostatňování při hledání vhodného bydliště musí přihlíţet na své postiţení a přizpůsobit jemu svůj výběr. Existuje několik pojetí vymezení jednotlivých oblastí sociální exkluze. Ať jde o jakékoliv vymezení, jednotlivé dimenze se vzájemně prolínají na svých různých úrovních zahrnujících vlastnosti osob s charakteristikami jejich ţivotního prostředí, ale i se sociálními procesy.

30

Mareš (in Sirovátka, 2002, s. 15) rozlišuje ekonomickou, sociální, politickou a kulturní dimenzi sociálního vyloučení. „Ekonomické vyloučení je zdrojem chudoby a vyloučením ze ţivotního standardu a ţivotních šancí obvyklých ve společnosti či dané kolektivitě. Sociální vyloučení v uţším smyslu brání sdílet určité sociální statusy či sociální instituce. Jde o zamezení účasti v sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti. Politické vyloučení je upřením občanských, politických, ale i základních lidských práv a vyloučením z vlivu na společnost i vlastní osud. Kulturní vyloučení je odepření práva jedince či kolektivity participovat na kultuře společnosti a sdílet její kulturní kapitál, vzdělanost a hodnoty“. Jedinec s kombinovaným postiţením se v kaţdodenním ţivotě zcela nevyhne sociální exkluzi, ale musí být v naší společnosti oboustranná snaha o odstranění těchto negativních jevů. 4.1.1 Oblast vzdělávání Kaţdý jedince má povinnost a také právo účastnit se na vzdělání, kdy je tento proces důleţitým předpokladem sociální začlenění jedince s postiţením. Výběr školního zařízení do určité míry určuje naše moţnosti a šance, výhledy do budoucnosti na povolání a tím také naše sociální postavení ve společnosti. Je v zájmu kaţdého člověka investovat v co nejvyšší moţné míře do svého vzdělávání, jelikoţ toto určuje kvalitu schopností a pracovní síly jedince s postiţením. Ale v důsledku postiţením, se jedinci mnohdy setkávají s překáţkami ve vzdělávacím systému. Jejich výběr budoucího povolání je také ovlivněn schopnostmi a mentální úrovní, která je určující pro výběr školy, která by co nejlépe vyhovovala jedinci s kombinovaným postiţením. Mnohdy školy nejsou také dostatečně vybaveny potřebnými pomůckami, které jsou důleţité při pomoci ve výuce jedince s postiţením, nebo bezbariérovými přístupy, a proto jsou handicapovaní studenti nuceni docházet do takové školy, která vhodně vybavena je, ale za cenu, ţe o tento druh konkrétní školy jedinec nestojí. Proto je důleţité, zlepšovat strukturu vzdělávacího systému v naší zemi. Dále je potřebné, vzdělávací systém přibliţovat vzdělávání osobám s postiţením a zajistit handicapovaným rovnocenný přístup ke vzdělání. Je v zájmu společnosti, aby byl zajištěn rovný přístup ke vzdělávání důsledně, protoţe právě školy jsou prvním samostatným krokem jedince s postiţením do samostatného ţivota a kariérového postupu. Začlenění do vzdělávacího procesu poté zabezpečuje ochranu jedinci s postiţením proti nezaměstnanosti, a také proti sociálnímu vyčlenění.

31

4.1.2 Oblast zdravotnictví Jedinci s postiţením, jsou osobami, které vyuţívají ve většině případů zdravotnickou péči hojněji, neţ je tomu u intaktní společnosti. Vyčlenění z tohoto systému můţe nastat v případě, pokud si osoby s postiţením neplatí své zdravotní pojištění a nejsou vedeni u ţádné zdravotní pojišťovny. Dalším faktorem, který v posledním období nastal, je také zavedení povinných poplatků ve zdravotnictví, které jedince s postiţením zatěţuje a omezuje. Samozřejmě, ţe pobyty v léčebných zařízeních také ovlivňují jedince s postiţením po finanční stránce.V souvislosti s jedinci s postiţením je důleţité zaměřit se na prevenci zdravotního stav a zlepšení zdravotní péči, a také zajistit včasné odhalení postiţení. Z finanční stránky má prevence niţší náklady neţ samotná léčba. Mnoho postiţení a poruch, jde předejít preventivními opatřeními. V opačném případě se můţe zdravotní stav obyvatelstva zhoršovat a handicapovaných osob přibývat. Úkolem zdravotnického sektoru je vyuţít takové prostředky a nástroje, které povedou ke zlepšení zdravotnických sluţeb a k vyšší efektivnosti a dalšímu sníţení potřebnosti jedinců zdravotní péče. V dnešní době je stále aktuální téma reformace zdravotnictví, a doufejme, ţe povede ke zkvalitnění sluţeb pro veškerou populaci, která tuto péči potřebuje. (Vysokajová, 2000) 4.1.3 Oblast trhu práce Vyčlenění jedince v oblasti pracovní, či ekonomické, je jedna z nejzávaţnějších a nejčastějších forem exkluze. Je propojena se ztrátou pracovního místa, také nízkým příjmem a dlouhodobou nezaměstnaností. Sociální exkluze na trhu práce je zásadní skutečností, jelikoţ člověka vylučuje od materiálních a finančních zdrojů. Dlouhodobá nezaměstnanost je stresující záleţitost, jelikoţ vyvolává hmotnou deprivaci a chudobu. (Mareš, Vyhlídal, Sirovátka, 2002) Proţití ztráty zaměstnání je provázeno stresem a vysokou zátěţí, a proto i chování jedinec s postiţením je touto skutečností poznamenáno. To jakým způsobem člověk ztrátu zaměstnání proţívá, je vysoce individuální a závisí na řadě faktorů. (Buchtová, 2002) Co se týče začlenění jedince s postiţením na trh práce, tak v této oblasti je velká souvislost mezi dopravou a přístupností zaměstnání. Jedinec, který se spoléhá na hromadnou dopravu, má moţnost volby zaměstnání omezenou podle dostupnosti a podle toho, jestli je dopravní prostředek pro něj uzpůsoben.

32

4.1.4 Oblast veřejných sluţeb Jedinci s postiţením mají specifické poţadavky a potřeby, které se odvíjejí od typu jejich postiţení. Pokud prostředí nevyhovuje jejich potřebám a poţadavkům, nemohou jedinci daném místě setrvávat, nebo mají ztíţené podmínky bezproblémového pohybu v okolí. Bezbariérová obydlí jsou důleţitou podmínkou, která jedinci s postiţením postiţení pomáhá ke spokojený ţivot. Svoboda pohybu, je základním právem, na které má právo kaţdá osoba. Neomezená přístupnost ke sluţbám je důleţitá, jelikoţ jedinec s postiţením má stejné právo vyuţívat sluţeb, které jsou nabízeny, tak jako intaktní společnosti. V souvislosti s oblastí veřejných sluţeb jsou jedinci s postiţením vyčleňováni v důsledku nekvalitní dopravní dostupnosti, kde bývá nedostatečný bezbariérový přístup, ale také v důsledku nespolupráce sluţeb. Význam přístupnosti pro handicapované je stejný, tak jako pro ostatní společnost a jsou odkázáni na dostupnosti obchodů, a také svého zaměstnání. Protoţe ne všechny budovy jsou vybaveny bezbariérovými přístupy, stává se, ţe přístup k těmto místům je velmi omezen. Na toto navazuje samotné obydlí jedince a jeho bezbariérovost. Jedinci s kombinovaným postiţením mají osobité poţadavky na úpravu svého bydlení, a tak se různí podle typu a úrovně postiţení, nebo podle jejich soběstačnosti. Zajištění bezbariérových bytů bývá většinou nutností, která chrání osobu s postiţením před vyčleněním v oblasti bydlení. Bydliště lze přizpůsobovat specifickými úpravami stávajícího obydlí, jako jsou například nájezdní plošiny, instalace výtahů, úpravy dveří a podobně. Na tyto přestavby mohou být poskytnuty za podmínek stanovených zákonem příspěvky, díky kterým se jedinci usnadní pohyb a snadněji se vyrovnává s těţkou ţivotní situací. Mnohdy moţnost speciálních úprav nelze vyuţít ve všech situacích, pokud jsou prostory nevyhovující nebo malé. Je velmi výhodné mít v blízkosti bydliště ucházející nabídky na zaměstnání, jelikoţ pokud člověk ţije někde v izolaci, bude také pravděpodobně izolován od trhu práce. (Vysokajová, 2000) 4.2 Projevy sociální exkluze Sociální exkluze se většinou projevuje současně ve více oblastech lidského ţivota a o to více jedince svým komplexním dopadem zasáhne. V procesu exkluze dochází ke kumulaci různých druhů vyloučení, kdy jsou jedinci vyloučeni ze systémů v důsledku svého postiţení. Je to někdy sloučení více faktorů, která vyloučení způsobují a většinou vyloučení z jedné dimenze na sebe bere řetězovou reakci vyloučení i z ostatních dimenzí. (Mareš, Sirovátka, 2002)

33

Projevem sociálního vyloučení je tedy například vedle dlouhodobé nezaměstnanosti ţivot v odloučení a ústraní od společnosti, závislost na sociálních dávkách a výskyt nejrůznějších forem sociálně patologických jevů. Sociálně vyloučení jedinci se často specificky adaptují na danou situaci změnou ţivotních hodnot, kdy přestávají plánovat budoucnost, zvýšeně trpí pocity beznaděje a bezmocnosti. Jsou přesvědčeni, ţe jsou „hříčkou“osudu a nemohou nijak zlepšit nebo ovlivnit svoji situaci. 4.3 Důsledky sociální exkluze Termín exkluze se přímo poutá na vyloučení jedince z trhu práce. Pokud člověk není spokojený se svou pracovní pozicí, můţe toto vést k depresím, pocitům beznaděje, zbytečnosti a celkové frustrace člověka. Jedince s postiţením v důsledku handicapu ohroţuje dlouhodobá nezaměstnanost, to je sloţitý společenský problém. (Buchtová, 2002). Hrozba dlouhodobé nezaměstnanosti s sebou nese riziko sociálních a materiálních deprivací. „Dlouhodobá ztráta zaměstnání postihuje celou psychiku člověka. Chování lidí je často provázeno sociální izolovaností, uzavíráním se do sebe a úbytkem sociálních kontaktů“. (Buchtová 2002, s. 98) Nezaměstnanost u jedince s postiţením vyvolává sociální, ekonomické a psychické obtíţe, člověk ztrácí smysl ţivota a bojuje s problémem lidské důstojnosti a také mnohdy sebeúcty. Vzhledem k tomu, ţe se dostávají do tíţivé ţivotní situace, jsou často odkázáni na pomoc druhých a také své rodiny. A toto sebou nese jistou zátěţ pro rodiny. Systém sociálního zabezpečení se snaţí o sníţení negativních dopadů nezaměstnanosti na člověka a zajišťuje mu základní materiální potřeby. To však nestačí, je třeba zlepšit sociální, ekonomické a legislativní podmínky, které budou pro handicapované do budoucna přínosnější. Je velmi důleţité zajistit správné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jeţ se podílí na zlepšení situace jedinců s postiţením na trhu práce. (Buchtová, 2002) Člověku je v podstatě odepírána práce a tímto se odepírají i určité moţnosti jak trávit svůj volný čas. Ať uţ bereme zaměstnání jako zábavu nebo jako nutnost, zaměstnání je zdrojem ekonomického příjmu, který nám přibliţuje brány k dalším oblastem ţivota.

34

II PRAKTICKÁ ČÁST 5 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S POSTIŢENÍM VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Přestoţe nezaměstnanost ve Zlínském kraji roste, sniţuje se počet zdravotně postiţených osob bez práce. Aspoň podle statistiky, kterou si vede Zlínský úřad práce. Zatímco v únoru 2009 bylo v evidencích úřadů práce v kraji 17,9 % osob se zdravotním postiţením, v únoru 2010 tvoří tito uchazeči jen 13,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Osoby s kombinovaným postiţením se zde nejčastěji v těchto hodnotách přiřazují do skupiny osob plně invalidních, z důvodů, ţe při kombinaci různých postiţeních se stupňuje hloubka a sloţitost postiţení. Statistiky a grafy zde přímo neurčují hodnoty vícenásobného - kombinovaného postiţení, z důvodů velké členitosti postiţení a následné sloţitosti, kdy při statistikách je naráţeno na mnohdy nezvyk lidí spolupracovat při mnohých dobrovolných pracích a dotaznících. Zastoupení této skupiny obyvatel v počtu nezaměstnaných skutečně klesá. Můţe to být i tím, ţe pracují v oborech, kterých se tolik nedotkla ekonomická krize a s ní spojené propouštění. Lidé se zdravotním postiţením mají velmi často ještě jedno velké omezení. Můţe jím být nízké vzdělání. Kromě úřadů práce jsou zde pomáhající organizace, agentury, které se snaţí usnadňovat lidem s postiţením zapojit se na trh práce, jako je například Agentura podporovaného zaměstnání. V minulých letech prošlo na padesát klientů touto organizací ve Zlínském kraji a úspěšnost byla asi z padesáti procent. Podle pracovníků agentury pomáhali zdravotně postiţeným se vším od sepsání ţivotopisu aţ třeba po doprovod na pohovor. Poslední rok však nejsou na tuto činnost peníze, a proto se zaměstnanci snaţí udrţet agenturu v chodu aspoň v omezené míře a hledají další alternativní zdroje financování. Na zaměstnávání osob s postiţením se podílí spoustu dalších organizací, které uvádíme níţe v rejstříku firem a organizací, které těmto osobám pomáhají se začlenit. Na tuto oblast Zlínského kraje jsem se zaměřila, jelikoţ v tomto geografickém území ţiji a začátek mého studia v oboru pedagogiky jsem započala zde.

35

5.1 Stanovení cíle práce Cílem praktické části bakalářské práce je analyzovat problematiku zaměstnávání osob s postiţením ve Zlínském kraji. Vzhledem k tomu, ţe je velmi obtíţné se dopátrat k informacím o jednom určitém typu postiţení, svou praktickou část budu zaměřovat na širokou oblast osob se zdravotním postiţením, kdy osoby s kombinovaným postiţením spadají nejčastěji do kategorie osob v plně invalidních. Na základě výzkumného šetření dle statistik z Úřadu práce jsme realizovali srovnání za různé časové období a chceme zjistit, zda počet osob, které jsou evidované na úřadě práce při hledání dle časového úseku 2007 aţ 2009 stoupá, nebo klesá . Naším úkolem je srovnat za jednotlivé pololetí rozdíly a vyvodit z tohoto závěr. Dalším dílčím cílem je naší práce je shromáţdit organizace, firmy, které poskytují zaměstnání osobám s postiţením. Tento rejstřík můţe slouţit jako orientační spektrum pro představu, v jakých odvětvích mají osoby s postiţením moţnost pracovat a uplatnit se. V poslední řadě chceme odkrýt aktivní politiku zaměstnanosti a poukázat na počty a finanční částky, které stát přispívá do určitého kraje na aktivní politiku zaměstnanosti. 5.2 Výzkumný vzorek Zkoumaný vzorek, který v této práci pouţijeme, jsou osoby se zdravotním postiţením, které jsou vedeny v registru úřadu práce ve Zlínském kraji, jako ţadatelé o pracovní místo, nebo jako zaměstnanci firem ve Zlínském kraji. Tyto osoby jsou ve věkovém rozpětí 18 aţ 60 let a jsou členěny na osoby plně invalidní, částečně invalidní a osoby zdravotně znevýhodnění, kdy ale tyto termíny byli nahrazeny od roku 2010 I. stupněm, II. stupněm a III. stupněm. Charakteristika regionu Zlínský kraj vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříţ a Uherské Hradiště a Vsetín. Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Svou rozlohou 3 964 km2je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí a měst, ve kterých ke konci roku 2008 ţilo 519 828 obyvatel. Vývoj věkového sloţení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v post produktivním věku, přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2008 byl 40,2 let.

36

Počet zaměstnaných v národním hospodářství se v roce 2008 proti předchozímu roku zvýšil o 11,3 tisíc osob. K 31. 12. 2008 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 25 601 uchazečů o zaměstnání, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 7,8 %. V rámci kraje měl nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Vsetín (9,7 %) a naopak nejniţší okres Zlín (6,3 %). Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 309 mateřských škol, 256 základních škol, 15 gymnázií, 54 středních odborných škol, 37 středních odborných učilišť, 11 vyšších odborných škol. Ve Zlínském kraji působí 2 vysoké školy. Je to Univerzita Tomáše Bati v krajském městě, jeţ má veřejnoprávní statut a uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na 4 fakultách. Druhou je soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích. Na jednoho lékaře připadá v rámci kraje 301 obyvatel. Akutní, následná a rehabilitační zdravotní péče je zabezpečena stabilizovanou sítí nemocnic. V roce 2008 bylo 159 299 příjemců důchodů, z nichţ bylo 81 642 příjemců důchodů starobních plných. Desetitisíce návštěvníků přijíţdějí kaţdoročně za zdravím, relaxací a odpočinkem do největších moravských lázní Luhačovic. Mají dlouholetou tradici lázeňské léčby dýchacích cest, trávicího ústrojí, diabetu a pohybového aparátu. Proslulé jsou přírodními léčivými prameny, příznivými klimatickými podmínkami a také typickou architekturou. 5.3 Sběr dat Pro praktickou část mé práce jsme pouţili informace, které mi zprostředkoval Úřad práce Zlín. Toto zařízení si pololetně vypracovává statistické vyhodnocení o nezaměstnanosti na trhu práce ve Zlínském kraji během kaţdého roku. Tato zpráva zahrnuje všeobecné informace o stavu nezaměstnanosti z jednotlivých oblastí, které si člení úřad práce dle svých potřeb. Tato zpráva srovnává dle minulých období jaký je zájem na trhu práce o jednotlivé pracovní pozice, dále v jakém věkovém období se vyskytuje nejvyšší počet nezaměstnanosti, jaký je stav cizinců

a podobně.

Pro nás důleţitá část zaměstnávání osob s postiţením je zde zahrnuta všeobecně, kde jsou udány počty osob s postiţením, které ţádají na trhu práce o zaměstnání. Tyto statistiky bylo nutno srovnat a vybrat potřebné části, které byli uplatnitelné v mé práci. Pro naši práci jsme dále pouţili část aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou uváděny finanční částky, které stát přispívá na aktivní politiku zaměstnanosti ve Zlínském kraji a na jaké specifické oblasti jsou tyto finance pouţity. Pro naši práci bylo důleţité se opírat o tuto dokumentaci, jelikoţ

37

jsme neměli oprávnění nahlédnout do podkladů o přesných údajích o osobách s postiţením ve Zlínském kraji z důvodu ochrany osobních údajů .

38

6 UCHAZEČI S POSTIŢENÍM O ZAMĚSTNÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Graf číslo 1: Uchazeči na Úřadě práce ve Zlínském kraji se zdravotním postiţením k 30. 6. 2008 Z tohoto grafu je zřejmé, ţe nejvyšší počet uchazečů o pracovní místa ve Zlínském kraji v 1. pololetí v roce 2008 je v okolí Zlína a poté následně na Vsetínsku. Nízký počet uchazečů s postiţením v plně invalidním důchodu, zřejmě poukazuje na to, ţe tyto osoby nejsou schopny vykonávat pracovní činnost a pouze vyuţívají invalidního důchodu z důvodu zdravotního či psychického.

Uchazeči se zdravotním postižením k 30.6.2008 100% 90%

2

3

5

5

15

864

842

3611

194

237

661

80% 70% 60%

736

1169

50% 40% 30% 20% 10%

106

124

Kroměříž

Uherské Hradiště

0% Vsetín

Zlín

Zlínský kraj

osoby zdravotně znevýhodněné částečně invalidní plně invalidní

39

Graf číslo 2: Uchazeči na Úřadě práce ve Zlínském kraji se zdravotním postiţením k 30.6.2008 Z tohoto grafu vyplývá, ţe se v 1. pololetí v roce 2009 ve Zlínském kraji zvýšil počet uchazečů od předchozího roku 2008, ale stále je ze souhrnných statistik vyplívá, ţe se sniţují počty osob s postiţením v celkovém počtu ţadatelů o pracovní místa na Úřadě práce, které ţádají o pracovní místa na Úřadě práce ve Zlínském kraji. Nejvyšší počty nezaměstnaných, které se ucházejí o zaměstnání ve Zlínském kraji v 1. pololetí v roce 2009 je v okolí Zlína a poté v okolí Vsetínska.

Uchazeči se zdravotním postižením k 30.6.2009 2

3

7

1

13

740

1194

956

923

3813

136

150

268

253

807

100% 80% 60% 40% 20% 0% Kroměříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

Zlínský kraj

osoby zdravotně znevýhodněné částečně invalidní plně invalidní

40

1. pololetí 2008 Stav uchazečů s postiţením na úřadu práce ve Zlínském kraji Během pololetí 2007 aţ 2008 klesla nezaměstnanost u osob s postiţením o 435 ţadatelů o zaměstnání. Přestoţe se absolutní počet uchazečů se zdravotním postiţením ve srovnání s I. pololetím 2007 ve Zlínském kraji sníţil, došlo ke zvýšení podílu těchto osob na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Ve sledovaném období došlo k nárůstu podílu těchto osob na celkové nezaměstnanosti o 10,9%. Z tabulky je ale zřejmé, ţe během pololetí od roku 2007 aţ do roku 2008 se počet nezaměstnaných s postiţením v průběhu let sniţuje.

Tabulka číslo 1 - Vývoj počtu uchazečů se zdravotním postiţením v prvním pololetí v letech 2007 - 2008

stav k Osoby se ZP

Celkem

ţeny

30.6.2007

30.6.2008

30.6.2007

30.6.2008

osoby se ZP

4 722

4 287

2 529

2 321

podíl na celkovém počtu uchazečů

23,0

25,5

21,4

24,2

z toho: plně invalidní

14

15

7

8

částečně invalidní

3 754

3 614

1 957

1 922

os. zdravotně znevýhodněné

954

658

565

391

41

2. pololetí 2008 Stav uchazečů s postiţením na úřadu práce ve Zlínském kraji V průběhu roku 2008 došlo ve Zlínském kraji ke opět ke sníţení počtu uchazečů s postiţením, současně došlo i k poklesu podílu těchto osob na celkové nezaměstnanosti. Ve srovnání s rokem 2007 došlo k poklesu počtu uchazečů se zdravotním postiţením o 338 osob, tj. pokles o 7,3%. Celkově se osoby se zdravotním postiţením k 31.12.2008 podílely 21,4% na celkové nezaměstnanosti, a proto můţeme souhrnně vyznačit ţe osoby s postiţením se během let lépe uplatňují na trhu práce.

Tabulka číslo 2 – Vývoj počtu uchazečů se zdravotním postiţením v druhém pololetí v letech 2007 - 2008

stav k Osoby se ZP

celkem

ţeny

31.12.2007 31.12.2008 31.12.2007

31.12.2008

osoby se ZP

4623

4285

2434

2213


22,9

21,4

21,7

21,0


11

11

9

3


3844

3615

1969

1835

osoby zdravotně

768

659

456

375

znevýhodněné

42

1. pololetí 2009 Stav uchazečů s postiţením na úřadu práce ve Zlínském kraji Přestoţe se absolutní počet uchazečů se zdravotním postiţením ve srovnání s 1. pololetím 2008 ve Zlínském kraji zvýšil, došlo ke sníţení podílu těchto osob na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. K 30.6.2009 činí podíl osob se zdravotním postiţení na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 16,1%, (k 30.6.2008 se jednalo o 25,5%). Struktura osob zdravotně znevýhodněných a invalidních dle stupně postiţení ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nezaznamenala ţádné výrazné změny. Skupina osob se zdravotním postiţením se obecně vyznačuje velmi nepříznivou kvalifikační strukturou. Věková a kvalifikační struktura uchazečů se zdravotním postiţením je jedním z dalších z faktorů, který nepříznivě ovlivňuje umístitelnost těchto uchazečů na běţném trhu práce. Vzhledem k malé nabídce volných pracovních míst a velkému počtu zájemců o práci bez zdravotního handicapu se situace na trhu práce uchazečů se zdravotním omezením zhoršila. Nezaměstnanost v této kategorii uchazečů se snaţí úřady práce zmírnit prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (podpora zaměstnavatelů, kteří umístí uchazeče se zdravotním postiţením). Významná je rovněţ podpora chráněných dílen ze strany úřadu práce s cílem udrţení pracovních míst obsazených osobami se zdravotním postiţením.

Tabulka číslo 3 – Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postiţením v prvním pololetí v letech 2008 - 2009

stav k Osoby se ZP

celkem

ţeny

30. 6. 2008 30. 6. 2009 30. 6. 2008

30. 6. 2009

osoby se ZP

4 287

4 633

2 321

2 393


25,5

16,1

24,2

16,9


15

13

8

5


3 614

3 813

1 922

1 915

os. zdravotně znevýhodněné

658

807

391

473

43

6.1 Aktivní politika zaměstnanosti ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2008 Úřady práce Zlínského kraje se při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) řídily vlastními vypracovanými Programy aktivní politiky zaměstnanosti. Programy APZ plánují uplatňování opatření APZ s ohledem na situaci na trhu práce a objem finančních prostředků přidělených jednotlivým okresům. Pro rok 2008 bylo úřadům práce ve Zlínském kraji přiděleno k financování aktivní politiky zaměstnanosti 94,1 mil Kč, coţ je o téměř 30% méně neţ v loňském roce. Z přidělených prostředků byly hrazeny nejen aktivity plánované v I. pololetí 2008, ale byly určeny také na úhradu závazků z dohod uzavřených v roce 2007 nebo dříve. Další finanční prostředky byly v I. pololetí 2008 přiděleny na realizaci projektu Veřejně prospěšné práce I z Evropského sociálního fondu. Na tento projekt bylo vyčleněno celkem 28,6 mil. Kč ze dvou operačních programů –Rozvoj lidských zdrojů a Lidské zdroje a zaměstnanost. V průběhu I. pololetí bylo na národní APZ ve Zlínském kraji vyplaceno necelých 44 mil. Kč. Největší část finančních prostředků APZ byla směrována na podporu vytváření pracovních míst, a to zejména pro uchazeče o zaměstnání, kteří by bez této podpory měli jen malé šance na uplatnění na trhu práce. Příspěvky byly určeny nejen pro uchazeče dlouhodobě nezaměstnané, starší 50 let či mladé do 25 let, ale také pro osoby pečující o malé děti a osoby se zdravotním postiţením.

Tabulka číslo 4 - Výdaje na politiku zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v tis. Kč) pro osoby s postiţením Výdaje na PZ Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v %

I.pol. 2007 75 301

I.pol. 2008 70 340

18,0

19,7

44

Tabulka číslo 5 – Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období ve Zlínském kraji (v tis. Kč)

Nástroj APZ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování Celkem

I.pol. 2007

I.pol.2008

2 805 268

7 563 470

5 566

4 835

7 737 135 201 16 712

9 748 141 52 22 809

Tabulka číslo 6 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce ve Zlínském kraji nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Celkem

I.pol. 2007

I.pol. 2008

34

29

5

6

39

35

Tabulka číslo 7 - Příspěvky poskytované v rámci APZ ve Zlínském kraji nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem příspěvek na zapracování příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců

I.pol. 2007

I.pol. 2008

10

0

481

672

3 142

2 176

45

6.2 Aktivní politika zaměstnanosti ve Zlínském kraji v letech 2008 – 2009 Úřady práce Zlínského kraje se při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti řídily vlastními programy APZ. Tyto programy stanovují opatření APZ s ohledem na situaci na trhu práce a objem finančních prostředků přidělených jednotlivým okresům. Aktivní politika zaměstnanosti byla v 1. pololetí 2009 financována ze dvou zdrojů - z národních zdrojů a také z Evropského sociálního fondu. Z Evropského sociálního fondu bylo moţné financovat Veřejně prospěšné práce, Společensky účelná pracovní místa, Rekvalifikace a projekt „Vzdělávejte se!“. Při realizaci APZ se úřady práce ve Zlínském kraji zaměřily na uchazeče ohroţené na trhu práce, jako jsou zdravotně postiţení a další skupiny osob ohroţených dlouhodobě nezaměstnaností. V 1. pololetí 2009 byla úřady práce realizována I. fáze projektu „Vzdělávejte se!“ spolufinancovaná z prostředků Evropských sociálních fondů. Tento projekt, nový nástroj APZ, je určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí nachází v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci. Umoţní jim pro své zaměstnance získat finanční prostředky.

Tabulka číslo 8 - Výdaje na politiku zaměstnanosti ve Zlínském kraji (v tis. Kč) Výdaje na PZ výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v %

I. pol. 2008 356 574

I. pol. 2009 603 435

70 340

66 456

19,7

11

46

Tabulka číslo 9 - Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z min. období ve Zlínském kraji (v tis.Kč) Nástroj APZ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování Celkem

I. pol. 2008

I. pol.2009

7 563 470

1 210 70

4 835

11 285

9 748 141 52 22 809

5 073 0 0 17 638

Tabulka číslo 10 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce ve Zlínském kraji Nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) CHPD a CHPM vytvořené pro OZP

I. pol. 2008

I. pol. 2009

29

16

CHPM – SVČ vytvořené pro OZP

6

1

Celkem

35

17

Tabulka číslo 11 - Příspěvky poskytované v rámci APZ ve Zlínském kraji Nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem příspěvek na zapracování příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců

I. pol. 2008

I. pol. 2009

0

0

672

572

2 176

0 0

47

6.3 Diskuze Z praktické části práce je zřejmé, ţe během let se jemně zvyšují počty nezaměstnaných osob s postiţením ve Zlínském kraji, ale v celkovém počtu osob, které ţádají o zaměstnání podíl osob s postiţením klesá. Snaha o sniţování nezaměstnanosti ve Zlínském kraji připadá ve velké míře na Úřady práce ve Zlínském kraji a také na Aktivní politiku zaměstnanosti, která se podílí na podpoře formou financování ohroţeným skupinám osob nezaměstnaností. S určitostí také finanční výhody pro zaměstnavatele osob s postiţením formou sníţení daní nebo podporu finančních částek na pracovní místa pro osoby s postiţením. V části rejstřík firem zaměstnávající osoby s postiţením ve Zlínském kraji je nastíněno formou stručného popisu, jaké mají osoby s postiţením moţnosti pracovat v různých odvětvích, které jsou velmi různorodé a barvité. Při realizaci této praktické části jsme byli zklamána, ţe z mé pozice studenta nemáme moţnost zjistit přesné počty zaměstnaných osob s postiţením ve Zlínském kraji, uţ například z důvodů ochrany osobních dat, ale také z důvodu časového. Dalším hlediskem, které se podílí na zaměstnávání osob s postiţením je skutečnost, ţe mnoho osob s kombinovaným postiţením nejsou schopny zařazení do pracovního procesu z důvodu zdravotního, či psychického stavu, a proto jsou nuceni pobírat invalidní důchod. Tuto praktickou část bych chtěla v průběhu let rozvíjet, a dále zkoumat hlediska, které ovlivňují zaměstnávání osob s kombinovaným postiţením a pokračovat v tomto výzkumu například formou diplomové práce.

48

ZÁVĚR

Bakalářskou práci na téma „Moţnosti pracovního uplatnění osob s kombinovaným postiţením“ jsem vypracovala na základě prostudované literatury a na základě mých poznatků, které jsem získala při spolupráci s Úřadem práce a statistickými materiály. Osobním kontaktem s jedinci s kombinovaným postiţením jsem dokázala lépe pochopit problematiku těchto osob. V teoretické

části

jsem

na

úvod

rozkryla

základní

charakteristiku

osob

s kombinovaným postiţením,její etiologii a pohledy na kombinované postiţení z různých speciálně pedagogických pohledů. Poté jsem nastínila problematiku celkového začlenění jedinců s postiţením do společnosti. Zabývala jsem se výchovou a vzděláváním a dále navazující profesní orientací a hlavně začleněním jedinců s postiţení na trh práce, kde můţe docházet k sociální exkluzi. V souvislosti se zaměstnáváním osob s postiţením jsem se zabývala tématem sociální exkluze a inkluze na trhu práce, který vysvětil souvislosti, jeţ způsobují vyloučení handicapovaných osob z pracovního procesu. Abychom pochopili tyto souvislosti, které jedince s postiţením vylučují z pracovního trhu, bylo důleţité charakterizovat současného trhu práce. Tak se odkryly skutečnosti, které diskreditují handicapované ze všeobecného trhu práce. Velmi důleţitou částí mé práce byla charakteristika zařízení, jako jsou například chránění dílny, chráněná pracovní místa, podporované zaměstnávání a podobně. Praktickou část mé práce jsem zaměřila na území Zlínského kraji, kde ţiji. K tomuto výzkumu jsem vyuţila spolupráce s Úřadem práce Zlín. V počátku praktické části uvádím grafy, kde srovnávám hodnoty o ţadatelích s postiţením ve Zlínském kraji v letech 2008 aţ 2009. Tyto grafy poukazují na to, ţe během let se lehce zvyšuje nezaměstnanost u osob s postiţením ve Zlínském kraj, ale ve všeobecném měřítku počtu osob ţádající o zaměstnání ve Zlínském kraji se sniţuje procento osob s postiţením. V této kapitole dále srovnávám data jednotlivých pololetí Z let 2007, 2008, 2009, kde uvádím hodnoty o počtech osob s postiţením a jejich podíl na všeobecné nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. Má práce dále pokračuje aktivní politikou zaměstnanosti, která se podílí na financování a podpoře ohroţených skupin osob, jako jsou například osoby s postiţením. Aktivní politika podporuje zejména vznik chráněných dílem a chráněných pracovních míst. V mé práci jsou uvedeny hodnoty částek, které aktivní politika zaměstnanosti přispívá na toto odvětví. V části této

49

kapitoly uvádím rejstřík firem, organizací, které zaměstnávají osoby s postiţením ve Zlínském kraji. Tento rejstřík můţe slouţit pro orientaci v jakých sektorech a druzích práce mohou osoby s postiţením pracovat. Tato práce, kterou jsem zpracovávala, byla přínosná ve velké míře pro mne, jelikoţ jsem měla moţnost si rozšířit obzory a vědomosti v této problematice. Doufám ale, ţe bude přínosná pro další čtenáře či studenty, kteří si tuto práci prostudují a bude pro ně alespoň něčím uţitečná.

50

Seznam pouţité literatury BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-9006-8. ČERNÁ, M. a kol. Česká psychopedie – speciální pedagogika osob s mentálním postiţením. Praha: Karolinium, 2008. ISBN 80-246-1565-3. DOLEŢEL, R., VÍTKOVÁ, M. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Brno: Paido, 2007. ISBN 80-7315-143-0. JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a psychologická hlediska. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-730-5. JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000. ISNB 80-7041-196-1 KUDELOVÁ I., KVĚTOŇOVÁ, L. Malé dítě s těžkým poškozením zraku, raná péče o dítě se zrakovým a kombinovaným postižením. Brno: Paido,1996. ISBN 80-85931-24-9. LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Olomouc: UP Olomouc, 2005. ISBN 80-244-1154-7. SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. ISBN 14-072-86. MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁČKOVÁ, J. Sociální práce v praxi : specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha : Portál, 2005. ISBN: 80-7367-002-X. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-901424-9-4. MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. 2008. Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) – koncepty, diskurz, agenda. Sociologický časopis [online]. Dostupné na World Wide Web: MAREŠ, P. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. ISBN 80-85850-61-3 MAREŠ, P. VYHLÍDAL, J., SIROVÁTKA, T. Nezaměstnaní na trhu práce: dopady nezaměstnanosti, hledání zaměstnání, faktory marginalizace a úspěchu na trhu práce. Praha: výzkumné centrum Brno, Závěrečná zpráva. 2002. NAPSI. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 – 2006 [online]. MPSV ČR 2004: NAPSI. Dostupné na World Wide Web:

51

NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství : struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178197-5. POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN: 80-8585001-X. RENOTIÉROVÁ,

M.,

BENDOVÁ,

P.

Somatopedie

pro

výchovné

pracovníky.

Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN: 80-244-1097-4. RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. a kol. Speciální pedagogika. Olomouc: UP Olomouc, 2006. ISBN 80-244-1475-9. RŮŢIČKOVÁ, V. a kol. Integrace zrakově a kombinovaně postižených žáků. Olomouc: VUP, 2007. ISBN 978-80-244-1738. SIROVÁTKA, T. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Praha: výzkumné centrum Brno, 2003. ISBN 80-239-1535-5. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: MU Brno, 2003. ISBN: 80-210-3048-8. SIROVÁTKA, T. Marginalizace na pracovním trhu : příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: MU Brno, 1997. ISBN: 80-210-1716-3. SIROVÁTKA, T. Menšiny a marginalizované skupiny v České republice. Brno: MU Brono, 2002. ISNB 80-210-2791-6. SIROVÁTKA, T. Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: MU Brno, 2004. ISBN 80-210-3455-6 SIROVÁTKA, T. Sociální vyloučení a sociální politika. Brno: MU Brno, 2006. ISBN 8087007-29-8 ŠIŠKA, J. Mimořádná dospělost: Edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti. Praha: Karolinium, 2005. ISBN 80-24-0992-4. VANČOVÁ, A. Edukácia viacnásobne postihnutých. Bratislava: Sapientiva, 2001. ISBN 80967-180-7. VÍTKOVÁ, M. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-071-9. VÍTKOVÁ, M. Vzdělávání a terapie žáků s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. In PIPEKOVÁ, J. Kapitoly se speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0.

52

VRBKOVÁ, K. Význam podporovaného zaměstnávání pro sociální integraci zdravotně postižených. Diplomová práce. Brno: MU Brno, 2006. VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0057-9. WINKLER, J., KLIMPOVÁ, L., ŢIŢLAVSKÝ, M. Účelové programy na lokálních trzích práce : jejich význam, potřebnost a realizace. Brno: MU Brno, 2005. ISBN: 80-210-3867-5. ZÁKON číslo 435/2004 sb., o zaměstnanosti Zpráva z Úřadu práce Zlín: Vývoj trhu práce v 1. pololetí 2008 ve Zlínském kraji Zpráva z Úřadu práce Zlín: Vývoj trhu práce v 2. pololetí 2008 ve Zlínském kraji Zpráva z Úřadu práce Zlín: Vývoj trhu práce v 1. pololetí 2009 ve Zlínském kraji

53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha číslo 1 - Rejstřík firem zaměstnávající osoby s postiţením ve Zlínském kraji V této části se zaměřuji na organizace, firmy, které poskytují pracovní místa osobám s postiţením ve Zlínském kraji. Jsou zde uvedeny firmy z celého kraje od Uherského Hradiště, Zlína, Kroměříţe, aţ po Vsetínsko. Tyto organizace v rozdílném procentu zaměstnávají tyto osoby, ale jsou velkým přínosem pro integraci jedinců s postiţením pro začlenění do pracovního procesu. V rejstříku jsou uváděny rozličné roky vyhodnocení o počtu zaměstnávaných osob s postiţením z důvodu, ţe kaţdá firma, organizace si vyhodnocuje toto v odlišném období a v odlišných frekvencích dle své potřeby. K rejstříku firem je připojen stručný popis náplně práce v dané firmě, pracovišti.

Název firmy:

ACTIVE COLOUR s.r.o., IČ: 26841584, okres: Vsetín

Provozovny:

ACTIVE COLOUR, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Zdeňka Fibicha, Zdeňka Fibicha 1211, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, 757 01, okres: Vsetín Práškové lakování. Prodej hardware s garancí servisu. Prodej software + vývoj software. Tvorba informačního systému na míru. Tvorba www stránek. Kamerové systémy. Sledovací systémy. Prezentační technika. Videokonference. Likvidace nebezpečných odpadů.

Počet zaměstnanců:

4. čtvrtletí 2009: 3. čtvrtletí 2009: 2. čtvrtletí 2009: 1. čtvrtletí 2009: 3. čtvrtletí 2008: 1. čtvrtletí 2008: 3. čtvrtletí 2007:

Celkem: 11,6, z toho OZP: 14,6 Celkem: 10,86, z toho OZP: 13,86 Celkem: 10,15, z toho OZP: 13,15 Celkem: 10,11, z toho OZP: 13,11 Celkem: 11,11, z toho OZP: 15,63 Celkem: 8,92, z toho OZP: 10,92 Celkem: 11,26, z toho OZP: 12,54

Název firmy:

ANSA Knihy s.r.o., IČ: 27670899, Kvítková 4352, 760 01 Zlín, okres: Zlín

Provozovna:

ANSA Knihy s.r.o., Kvítková 4352, Zlín, 760 01, okres: Zlín Prodej učebnic, odborné literatury, map.


1. čtvrtletí 2006:

2 OZP

54

Název firmy:

ANTONÍN KUČERA, IČ: 41522923, okres: Kroměříţ

Provozovna:

ANTONÍN KUČERA, KROMĚŘÍŢ, Těšnovice 138, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Velkoobchod (drogerie, dezinfekční prostředky, pracovní oděvy atd.).



Název firmy:

CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, o.p.s., IČ: 25300083, okres: Zlín

Provozovny:

CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Pod Svahy 1006, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Ruční výroba konzumních a dekoračních svíček. Výroba lité keramiky a dárkových souprav. Digitalizace dat na PC, grafické zpracování textu a příprava pro tisk, webdesign. Konzultace při odstraňování architektonických bariér. CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, ZLÍN HLAVNÍ, Hlavní 1161, ZLÍN, 765 02, okres: Zlín Ruční výroba konzumních a dekoračních svíček. Výroba lité keramiky a dárkových souprav. Digitalizace dat na PC, grafické zpracování textu a příprava pro tisk, webdesign. Konzultace při odstraňování architektonických bariér. CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, ZLÍN LAZY, Lazy 3695, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Ruční výroba konzumních a dekoračních svíček. Výroba lité keramiky a dárkových souprava.Digitalizace dat na PC (textu i výkresové dokumentace), grafické zpracování textu a příprava pro tisk, webdesign. CENTRUM SLUŢEB POSTIŢENÝM, ZLÍN TEČOVSKÁ, Tečovská 1052, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Ruční výroba konzumních a dekoračních svíček. Výroba lité keramiky a dárkových souprav Digitalizace dat na PC, grafické zpracování textu a příprava pro tisk, webdesign. Konzultace při odstraňování architektonických bariér.



Celkem: 3, z toho OZP: 3

96,93 OZP

Název firmy:

Cyril Bilík - SafeArt, IČ: 72420928, 68737 Polešovice 608, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

Cyril Bilík - SafeArt, Polešovice 608, Polešovice, 687 37, okres: Uherské Hradiště Maloobchodní prodej kompletního sortimentu ochranných pracovních prostředků, drogerie a ostatního sortimentu.

Počet zaměstnanců :


Název firmy:


Daniel Smrčina, IČ: 76393305, čsa 4007, Kroměříţ 767 01, okres: Kroměříţ

55

Provozovna:

P-1, ČSA 4007, Kroměříţ, 767 01, okres: Kroměříţ Doručenkové a dodejkové obálky, lístky ap. Celý sortiment kancelářských potřeb.



Název firmy:

DANKR s.r.o., IČ: 27676650, Zlín, Lorencova 3791, PSČ 76001, okres: Zlín

Provozovny:

Drogerie, Lorencova 9, Zlín střed, 760 01, okres: Zlín Maloobchodní prodejna drogerie, velkoobchodní sklad.





Název firmy:

DŮBRAVA, IČ: 00030279, okres: Zlín

Provozovna:

DŮBRAVA, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, Hřbitovní 97, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, 766 33, okres: Zlín Výroba pracích, namáčecích, dezinfekčních, dezodoračních, čistících a konzervačních prostředků, výrobky vlasové kosmetiky. Výroba koţené a textilní galanterie. Obalová kartonáţ z hladké i vlnité lepenky včetně barevného potisku.



Název firmy:

ELPAX s.r.o., IČ: 18188851, okres: Kroměříţ

Provozovna:

ELPAX, KROMĚŘÍŢ, Milíčovo nám. 525/7, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Obchodní činnost - prodej kancelářských potřeb, čistících prostředků, ochranných pracovních oděvů, bot a pomůcek, kartáčnického zboţí, plastů a technických materiálů . Výroba a prodej dárkových obalů v rozměrech a provedení dle přání zákazníka. Výroba a prodej dekorativních ručně řezaných voskových svíček.



67,27 OZP

34,7 OZP

Název firmy:

EMEA TELECOM s.r.o., IČ: 26898101, okres: Kroměříţ

Provozovna:

EMEA TELECOM, HULÍN, Nám. Míru 1217, HULÍN, 768 24, okres: Kroměříţ Telekomunikační operátor, který poskytuje kompletní portfolio hlasových, internetových i datových sluţeb. Sluţby poskytovány na celém území ČR - pro vyuţívání sluţeb postačuje běţná telefonní linka.



4,03 OZP

56

Název firmy:

EPOS DUO s.r.o., IČ: 63682312, okres: Zlín

Provozovna:

EPOS DUO, ZLÍN, Středová E 5000, BOX 515, ZLÍN, 760 05, okres: Zlín Výroba a prodej pracovního oblečení a obuvi, úklidový servis. Prodej operačního textilu, ručníků, utěrek, obuvi a ponoţek, vest, kabátků a bund - i nadměrné velikosti, moţnost úpravy oděvů.



Název firmy:

FRANTIŠEK KŘUPALA, IČ: 46309560, okres: Zlín

Provozovna:

FRANTIŠEK KŘUPALA, ZLÍN, Příkrá 446, ZLÍN, 763 11, okres: Zlín Výroba pracovních rukavic a prodej obuvi.

Počet zaměstnanců


Název firmy:

Ing. Jana Nepustilová - NETEX, IČ: 42796849, Ratiboř e32, okres: Vsetín

Provozovna:

šicí dílna Jasenice 729 , Jasenice 729, Vsetín, 755 01, okres: Vsetín Šití pracovních oděvů a pomůcek.


4. čtvrtletí 2009: 3. čtvrtletí 2009: 2. čtvrtletí 2009: 1. čtvrtletí 2009:

1,98 OZP

1 OZP

Celkem: 4,19, z toho OZP: 4,19 Celkem: 2,76, z toho OZP: 4,76 Celkem: 5,94, z toho OZP: 4,98 Celkem: 6,29, z toho OZP: 4,92

Název firmy:

ING. JAROSLAV SANTARIUS - ANSA, IČ: 41582365, okres: Zlín

Provozovna:

ING. JAROSLAV SANTARIUS - ANSA, ZLÍN, Kvítková 4352, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Prodej a distribuce učebnic, odborné literatury a map.



Název firmy:

ING. JIŘÍ PLACHÝ - TENO, IČ: 12434400, okres: Zlín

Provozovna:

ING. JIŘÍ PLACHÝ - TENO, ZLÍN, Husova 794, ZLÍN, 763 02, okres: Zlín Prodej kancelářské a telekomunikační techniky, spotřebních materiálů do kopírovacích

2,84 OZP

57

strojů, tiskáren apod. Prodej papírenského zboţí. Počet zaměstnanců:


0,56 OZP

Název firmy:

ING. KAREL PÁLKA, IČ: 65271416, okres: Kroměříţ

Provozovny:

ING. KAREL PÁLKA, KROMĚŘÍŢ, Havlíčkova 3970/82, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Obchodní činnost - prodej kancelářských potřeb, čistících prostředků, ochranných pracovních oděvů, bot a pomůcek, kartáčnického zboţí, plastů a technických materiálů . Výroba a prodej dárkových obalů v rozměrech a provedení dle přání zákazníka. ING. KAREL PÁLKA, KROMĚŘÍŢ - VÝROBA, Milíčovo nám. 525/7, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Obchodní činnost - prodej kancelářských potřeb, čistících prostředků, ochranných pracovních oděvů, bot a pomůcek, kartáčnického zboţí, plastů a technických materiálů. Výroba a prodej dárkových obalů v rozměrech a provedení dle přání zákazníka.

Počet zaměstnanců


47,22 OZP

Název firmy:

ING. MIROSLAV SILNÝ - FORT, IČ: 12305502, okres: Kroměříţ

Provozovna:

ING. MIROSLAV SILNÝ - FORT, KROMĚŘÍŢ, Kaplanova 1775/1C, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Zakázková výroba vzduchotechnického potrubí z plastů. Výroba záchytných van, septiků, zásobníků, výlisků a dalších výrobků zhotovených technologií tvarování za tepla a svařovaných horkým vzduchem, vyrobených dle dodané výkresové dokumentace.



Název firmy:

INTEGRA, IČ: 00030970, okres: Zlín

Provozovny:

INTEGRA, HODONIN, HODONÍN, 695 01, okres: Hodonín Výroba razítek fotocestou, gumových i polymerových, klasických i samonamáčecích. Vizitky, plastotypy rytecké práce do kovů i plastů, výroba klíčů a klíčenek, samolepek. Opravy elektrických motorů, výroba odznaků a medailí, kopírování. Odstředivé odlévání kovových dílů, výroba kompletních orientačních systémů. INTEGRA, KROMĚŘÍŢ, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Výroba razítek fotocestou, gumových i polymerových, klasických i samonamáčecích. Vizitky, plastotypy, rytecké práce do kovů i plastů, výroba klíčů a klíčenek, samolepek. Opravy elektrických motorů, výroba odznaků a medailí, kopírování. Odstředivé odlévání kovových dílů, výroba kompletních orientačních systémů.

12,57 OZP

58

INTEGRA, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Provozování solária, sauny a vodoléčby ve zdravotním středisku Kaskáda, prodej konfekce. INTEGRA, ZLÍN, Bartošova 4341, ZLÍN, 761 77, okres: Zlín Fyzická ostraha objektů, elektronické střeţení objektů s napojením na pult centrální ochrany v okrese Zlín. Počet zaměstnanců:


270 OZP

Název firmy:

INZEP CENTRUM, s.r.o., IČ: 25863371, U Byniny 559, 757 01 Valašské Meziříčí, okres: Vsetín

Provozovna:

Zásobování kompletním sortimentem osobních ochranných pracovních pomůcek. Výroba pracovních oděvů - typizovaných i atypických střihů, včetně loga firmy. Prodej drogistického zboţí.


4. čtvrtletí 2009: 3. čtvrtletí 2009: 2. čtvrtletí 2009: 1. čtvrtletí 2009: 4. čtvrtletí 2008:

Název firmy:

IRISA, IČ: 00031445, okres: Vsetín

Provozovny:

IRISA, VSETÍN, Jasenická 697, VSETÍN, 755 01, okres: Vsetín Exkluzivní skleněné, ručně zhotovené vánoční ozdoby různých velikostí a tvarů. IRISA, VSETÍN - ROKYTNICE, VSETÍN - ROKYTNICE, 755 01, okres: Vsetín Vývoj a lisování technických výlisků na vstřikovacích lisech od 20 do 500 tun uzavírací síly a následná montáţ výrobků. Vakuové tvarování termoplastických fólií a desek. Výroba plastových hraček a spotřebního zboţí.



Název firmy:

IVANA HORÁKOVÁ - PROFITEX, IČ: 61713988, okres: Uherské Hradiště

Provozovny:

IVANA HORÁKOVÁ - PROFITEX, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, Obchodní 1573, BYSTŘICE POD HOSTÝNEM, 768 61, okres: Kroměříţ

Celkem: 28,63, z toho OZP: 21,78 Celkem: 27,69, z toho OZP: 22,17 Celkem: 27,52, z toho OZP: 22,07 Celkem: 27,33, z toho OZP: 21,5 Celkem: 28,03, z toho OZP: 21,12


59

Šití pracovních oděvů pro průmysl, potravinářství a zdravotnictví. Prodej osobních ochranných pracovních prostředků a drogistického zboţí. Praní a údrţba pracovních oděvů. IVANA HORÁKOVÁ - PROFITEX, STRÁŢNICE, Úprkova 678, STRÁŢNICE, 696 62, okres: Hodonín Šití pracovních oděvů pro průmysl, potravinářství a zdravotnictví. Prodej osobních ochranných pracovních prostředků a drogistického zboţí. Praní a údrţba pracovních oděvů. IVANA HORÁKOVÁ - PROFITEX, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Štěpnická 1099, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 06, okres: Uherské Hradiště Šití pracovních oděvů pro průmysl, potravinářství a zdravotnictví. Prodej osobních ochranných pracovních prostředků a drogistického zboţí. Praní a údrţba pracovních oděvů. Počet zaměstnanců:


Název firmy:

IZAP, IČ: 48472042, okres: Zlín

Provozovna:

IZAP, ZLÍN, Třída T. Bati 1276, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Výroba a prodej keramiky a dárkových předmětů. Malování na sklo, různé jednoduché a pomocné práce na zakázku. Provozování kavárny Slunečnice



11,73 OZP

9,89 OZP

Název firmy:

Jiří Hejda, IČ: 13630377, Druţstevní 1180, 755 01 Vsetín, okres: Vsetín

Provozovna:

SNĚŢENKA , Jasenická 623, Vsetín, 755 01, okres: Vsetín Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků pletených a háčkovaných výrobků, řemeslné zpracování textilií, internetový obchod - svatební doplňky a dekorace.



Název firmy:

KORD CZECH s.r.o., IČ: 27686787, Havlíčkova 2788, 767 01 Kroměříţ, okres: Kroměříţ



Celkem: 5,25, z toho OZP: 8,75 Celkem: 5,66, z toho OZP: 10,5 Celkem: 5,5, z toho OZP: 11 Celkem: 3,89, z toho OZP: 7,55

Celkem: 10, z toho OZP: 10 Celkem: 10, z toho OZP: 10 Celkem: 12, z toho OZP: 12 Celkem: 11, z toho OZP: 11

60

2. čtvrtletí 2008: 1. čtvrtletí 2008: 4. čtvrtletí 2007: 3. čtvrtletí 2007: 2. čtvrtletí 2007: 1. čtvrtletí 2007: 4. čtvrtletí 2006: 3. čtvrtletí 2006:

Celkem: 12, z toho OZP: 12 Celkem: 10, z toho OZP: 10 Celkem: 13, z toho OZP: 13 Celkem: 15, z toho OZP: 15 Celkem: 13, z toho OZP: 13 Celkem: 9, z toho OZP: 9 Celkem: 5, z toho OZP: 5 Celkem: 3, z toho OZP: 3

Název firmy:

KOVOPLAST, IČ: 49974084, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

KOVOPLAST, HLUK, Závodní 1057, HLUK, 687 25, okres: Uherské Hradiště Vstřikování plastických hmot, kovovýroba, montáţ, výroba nástrojů a vstřikovacích forem..



83,33 OZP

Název firmy:

LAW CZ TRADING s.r.o., IČ: 28295935, Bílanská 2599, Kroměříţ, okres: Kroměříţ

Provozovna:

LAW CZ TRADING , Bílanská 2599, Kroměříţ, Kroměříţ, 76701, okres: Kroměříţ Prodej papíru, kancelářských potřeb. Marketingové a propagační sluţby.



Název firmy:

Logiman s.r.o., IČ: 28337638, V Sadě 1048, 68751 Nivnice, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

Sluţby v oblasti výběrových řízení a nákupu kancelářské a skladové vybavení.



Název firmy:

Marie Kruťová, IČ: 45463824, Výpusta 440, Zín-Ţelechovice, okres: Zlín

Provozovna:

Krejčovství Emili, Osvoboditelů 124, Slušovice, Slušovice, 76315, okres: Zlín Chráněná dílna se zabývá výrobou oděvních a bytových doplňků a dárkových předmětů rukodělného charakterů.




Celkem: 2 z toho OZP: 1


61

Název firmy:

Martin Kotásek, IČ: 61408603, Masarykovo náměstí 208, Napajedla, okres: Zlín

Provozovna:

Kancelář, Masarykovo náměstí 208, Napajedla, 76361, okres: Zlín Poradenství v oblasti systémů řízení kvality, enviromentu a bezpečnosti práce. Ekonomické a organizační poradenství



Název firmy:

MESIT RECYKLACE, spol. s r.o., IČ: 25788752, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

MESIT RECYKLACE, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Recyklace elektronického odpadu.



Název firmy:

MIABEL s.r.o., IČ: 25323181, okres: Zlín

Provozovna:

MIABEL, VIZOVICE, Lutonina 43, VIZOVICE, 763 12, okres: Zlín Výroba a prodej pracovních rukavic, brašnářských výrobků, textilních zástěr, klasického vybavení pro svářeče.



Název firmy:

MICHAL KOLAŘÍK - BABY COMFORT, IČ: 62189611, okres: Zlín

Provozovna:

MICHAL KOLAŘÍK - BABY COMFORT, LOUČKA, Loučka 119, LOUČKA, 763 25, okres: Zlín Velkoobchodní prodej jednorázových plenek a ubrousků.




Sokolovská

573,

UHERSKÉ

29,42 OZP

1,5 OZP

11,9 OZP

62

Název firmy:

OBLASTNÍ CHARITA, IČ: 44018886, okres: Uherské Hradiště

Provozovny:

OBLASTNÍ CHARITA, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Velehradská třída 247, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Šicí dílna. Košíkářská dílna OBLASTNÍ CHARITA, UHERSKÉ HRADIŠTĚ - DÍLNA, Šafaříkova 961, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Šicí dílna. Košíkářská dílna.



Název firmy:

OBZOR, výrobní druţstvo Zlín, IČ: 00030988, okres: Zlín

Provozovny:

OBZOR, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, UHERSKÉ HRADIŠTĚ, 686 01, okres: Uherské Hradiště Výroba bovdenových spojení pro automobilový průmysl, bovdenové hadice, bovdenová spojení moto. Výroba poštovních tašek a zemědělských sáčků. OBZOR, ZLÍN, Na Slanici 378, ZLÍN, 764 13, okres: Zlín

11,33 OZP

Výroba vstřikovacích forem a nástrojů vačkových a domovních spínačů, malých koncových ovladačů, elektropříslušenství, těsnění, zdravotnických potřeb, rozprašovačů a dávkovačů. Vstřikování plastů, kovolisování, soustruţení, montáţ výrobků a jednoduché kabeláţe. Počet zaměstnanců:


Název firmy:

ODEMON spol. s r.o., IČ: 26251825, okres: Kroměříţ

Provozovna:

ODEMON, KROMĚŘÍŢ, Hulínská 2029, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Výroba a prodej pracovního oblečení (kombinézy, montérky, kalhoty do pasu a s laclem, pláště, povlečení, prostěradla, košile anděl). Tisk textilních etiket



320,06 OZP

7,59 OZP

Název firmy:

Packaging consultation services Ltd.- organizační sloţka, IČ: 28296117, Zádveřice 414, okres: Zlín

Provozovna:

Packaging consultation services Ltd.- organizační sloţka, Zarámí 4077, Zlín, 76040, okres: Zlín Nezávislé poradenství a poskytování sluţeb v oblasti obalových materiálů a balicích technologií.

63

Počet zaměstnanců…


Název firmy:

PaedDr. JOSEF ČECH, IČ: 48251453, Berlínská 2748, okres: Tábor

Provozovna:

Maloobchod a velkoobchod, zprostředkování obchodu a sluţeb. Prodej ochranných pracovních pomůcek a oděvů. Čistící a úklidová chemie. Prodej sportovních potřeb a oděvů.




Celkem: 2,25, z toho OZP: 3,25 Celkem: 2,41, z toho OZP: 3,66 Celkem: 2,84, z toho OZP: 4,68 Celkem: 3, z toho OZP: 5

Název firmy:

PGI MORAVA, s.r.o., IČ: 25526464, okres: Uherské Hradiště

Provozovny:

PGI MORAVA, BOJKOVICE, Hostětín 36, BOJKOVICE, 687 71, okres: Uherské Hradiště Kovovýroba a zámečnictví. Zpracování gumárenských směsí, výroba výrobků z plastů. PGI MORAVA, SLAVIČÍN, Rokytnice 203, SLAVIČÍN, 763 21, okres: Zlín Kovovýroba a zámečnictví. Zpracování gumárenských směsí, výroba výrobků z plastů.



Název firmy:

PLASTIKA a.s., IČ: 00030261, okres: Kroměříţ

Provozovna:

PLASTIKA, KROMĚŘÍŢ, Kaplanova 2830, KROMĚŘÍŢ, 767 01, okres: Kroměříţ Technické plastové výlisky a montáţní celky pro počítačový, elektrotechnický, automobilový průmysl a kancelářskou techniku. Silniční směrové sloupky, plastové ventilátory do agresivních prostředí.



43,33 OZP

171,34 OZP

Název firmy:

PRIMASTYL chráněná dílna s.r.o., IČ: 26927543, Staré Město, Tyršova 997, PSČ 68603, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

PRIMASTYL, STARÉ MĚSTO, Tyršova 997, STARÉ MĚSTO, 686 03, okres: Uherské Hradiště Výroba a prodej pracovních oděvů, obuvi, rukavic a ostatních ochranných pracovních pomůcek. Výroba lůţkovin.



7,71 OZP

64

Název firmy:

PRIMOZ spol. s r.o., IČ: 47675527, okres: Vsetín

Provozovny:

PRIMOZ, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, Křiţná 380, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, 757 01, okres: Vsetín Velkoobchod a specializovaný maloobchod s osobními ochrannými pracovními prostředky a drogistickým zboţím. Šití pracovních oděvů a doplňků v chráněné šicí dílně. PRIMOZ, VSETÍN, VSETÍN, 755 01, okres: Vsetín Velkoobchod a specializovaný maloobchod s osobními ochrannými pracovními prostředky a drogistickým zboţím. Šití pracovních oděvů a doplňků v chráněné šicí dílně.



Název firmy:

PRONAK master s.r.o., IČ: 28301005, Papírenská 30 , 763 11 Ţelechovice nad Dřevnicí, okres: Zlín

Provozovna:

PRONAK master s.r.o., Papírenská 30 , Ţelechovice nad Dřevnicí, 763 11, okres: Zlín Velkoobchod s kancelářským a papírenským zboţím, čistící prostředky, výroba čistících prostředků, potisk reklamních prostředků, tisk propagačních materiálů.



Celkem: 10,96, z toho OZP: 7 Celkem: 10,96, z toho OZP: 7,02 Celkem: 10,98, z toho OZP: 7,02 Celkem: 10,88, z toho OZP: 6,85 Celkem: 11,26, z toho OZP: 6,79


Název firmy:

ROZAM, s.r.o., IČ: 25505581, okres: Zlín

Provozovna:

ROZAM, SLAVIČÍN, Rokytnice 164, SLAVIČÍN, 763 21, okres: Zlín Kovoobráběčství, zámečnické práce, přípravné práce pro stavby. Zemní práce s rýpadlem a nakladačem, kompletní program pro ţelezniční svršek.



Název firmy:

RS-TEAM, s.r.o., IČ: 25513451, okres: Zlín

Provozovny:

RS-TEAM, ZLÍN, Kudlov 272, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Výroba gumových a gumokovových výrobků pro nejrůznější pouţití dle potřeb a poţadavků odběratelů. Pískování drobných kovových dílů a dekorativní pískování skla. Vysekávání těsnění z různých plochých materiálů.

Počet


2 OZP

17,44 OZP

65

zaměstnanců:

Název firmy:

SECURITY ANIM, s.r.o., IČ: 25862201, okres: Vsetín

Provozovny:

SECURITY ANIM, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, 766 01, okres: Zlín Bezpečnostní sluţby, montáţ elektronické zabezpečovací signalizace. SECURITY ANIM, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČI, 757 01, okres: Vsetín Bezpečnostní sluţby, montáţ elektronické zabezpečovací signalizace. SECURITY ANIM, VSETÍN, Generála Klapálka 1878, VSETÍN, 755 01, okres: Vsetín Bezpečnostní sluţby, montáţ elektronické zabezpečovací signalizace.



Název firmy:

SCHONWEITZ spol.s r.o., IČ: 26871416, U Abácie 777,Valašské Meziříčí 75701, okres: Vsetín

Provozovna:

Zakázková výroba nábytku-kancelářský a školní nábytek.Velkoobchod a specializovaný maloobchod s bytovými doplňky a bytovým textilem.




Celkem: 7,19, z toho OZP: 7, Celkem: 7,05, z toho OZP: 6,57 Celkem: 7,03, z toho OZP: 5,4 Celkem: 7,44, z toho OZP: 5,94 Celkem: 6,62, z toho OZP: 5,12

Název firmy:

SKYLUX A.G. CZ s.r.o., IČ: 26240530, Bučiska 621, 756 61 Roţnov pod Radhoštěm, okres: Vsetín

Provozovna:

SKYLUX A.G. CZ s.r.o., Tyršovo nábřeţí 716, Roţnov pod Radhoštěm, 756 61, okres: Vsetín Sluţby v oblasti dodávek papírenského sortimentu, drogistického zboţí a úklidové chemie, dodávky spotřebního materiálu pro tisková zařízení

66



Celkem: 18,41, z toho OZP: 16,97 Celkem: 10,17, z toho OZP: 7 Celkem: 8,18, z toho OZP: 7,2 Celkem: 8, z toho OZP: 7,34

Název firmy:

SLOBAG GROUP, IČ: 25541765, Zlín, Kůty 4076, 760 01, okres: Zlín

Provozovny:

SLOBAG GROUP, Nad Ovčírnou V / 1778, Zlín, 760 01, okres: Zlín Reklamní igelitové odnosné tašky s potiskem dle přání zákazníka. Vysoko nákladový tisk od mnoţství 10 000 kusů tašek SLOBAG MOTOR, Nad Ovčírnou V / 1778, Zlín, 760 01, okres: Zlín Prodej a servis motorových čtyřkolek




Název firmy:

SVATOPLUK HÝŢA, IČ: 12648922, okres: Vsetín

Provozovna:

SVATOPLUK HÝŢA, KELČ, Kelč 35, KELČ, 756 43, okres: Vsetín Koţedělná výroba - výroba krojované obuvi, šití obuvi na míru, opravy obuvi.




ŠANCE, KROMĚŘÍŢ, Malý Val 9, KROMĚŘÍŢ, 760 01, okres: Kroměříţ Kancelářské potřeby, čistící prostředky, ochranné pomůcky. Zdravotní a rehabilitační pomůcky. ŠANCE, STARÉ MĚSTO, STARÉ MĚSTO, 686 01, okres: Uherské Hradiště Kancelářské potřeby, čistící prostředky, ochranné pomůcky. Zdravotní a rehabilitační pomůcky. ŠANCE, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, Krátká 798, VALAŠSKÉ KLOBOUKY, 766 01, okres: Zlín Zdravotní a rehabilitační pomůcky. Stejné sluţby v prodejně ve Starém Městě u

67

Uherského Hradiště (686 03, Brněnská 565). ŠANCE, ZLÍN, Třída Tomáše Bati 1970, ZLÍN, 760 01, okres: Zlín Kancelářské potřeby, čistící prostředky, ochranné pomůcky. Zdravotní a rehabilitační pomůcky.



Název firmy:

Šilhavý s.r.o., IČ: 25845284, Svornosti 1908, okres: Vsetín

Provozovna:

Šilhavý s.r.o. - Vývojové oddělení, Svornosti 1908, Vsetín 1, 75501, okres: Vsetín Návrh a vývoj webových aplikací, vhodných pro internet a intranet. Zejména internetové obchody, publikační systémy pro internetové prezentace. Konzultační sluţby v oblasti IT.



34,1 OZP

Celkem: 1,5, z toho OZP: 1 Celkem: 1,5, z toho OZP: 1 Celkem: 1,5, z toho OZP: 1 Celkem: 1,5, z toho OZP: 1 Celkem: 1,5, z toho OZP: 1

Název firmy:

Štěpánka Macháčková, IČ: 70329176, Ke Kapličce 321, 756 54 Zubří, okres: Vsetín

Provozovna:

Štěpánka Macháčková, Chodská 772 , Roţnov pod Radhoštěm, 756 61, okres: Vsetín Výroba sportovních potřeb.




Název firmy:

TERPA, IČ: 27755126, Jaktáře 1529, Uh.Hradiště, 686 01, okres: Uherské Hradiště

Provozovna:

TERPA, Jaktáře 1529, Uherské Hradiště, 686 01, okres: Uherské Hradiště Úklidové práce všeho druhu stálé i jednorázové, celoroční údrţba zeleně, zpevněných ploch a komunikací.




68

Název firmy:

TIWO, spol. s r.o., IČ: 46343938, Březová 143, 763 15 Slušovice, okres: Zlín

Provozovna:

Komerční spisovna, Vítězství 250, Slušovice, 763 15, okres: Zlín archivace dokumentů skartace dokumentů uspořádání spisoven




Název firmy:

Tomáš Gregor, IČ: 40424987, Zálešná I./4075, 760 01 Zlín, okres: Zlín

Provozovna:

Tomáš Gregor, Zálešná I./4057, Zlín, 760 01, okres: Zlín Prodej výpočetní techniky a příslušenství



Název firmy:

TOPTRADE PRODUCTION spol. s r.o., IČ: 27675068, Holešov, Palackého 500, PSČ 769 01, okres: Kroměříţ

Provozovny:

TOPTRADE PRODUCTION spol. s r.o., Palackého 500, Holešov, 769 01, okres: Kroměříţ Výroba zednického nářadí, velkoobchod ţelezářství. TOPTRADE PRODUCTION spol. s r.o., Količín 25, Holešov, 769 01, okres: Kroměříţ Výroba zednického nářadí, velkoobchod ţelezářství


3. čtvrtletí 2006: 2. čtvrtletí 2006: 1. čtvrtletí 2006:

1 OZP

Celkem: 27,01, z toho OZP: 21,91 Celkem: 14,41, z toho OZP: 12,57 Celkem: 4,67, z toho OZP: 2,55

Název firmy:

TRIODON spol. s r.o., IČ: 44003978, 6.května 38, 763 16 Fryšták, okres: Zlín

Provozovna:

TRIODON spol. s r.o., 6.května 38, Fryšták, 763 16, okres: Zlín Nákup, prodej a výroba osobních ochranných prostředků.



13 OZP

69

Název firmy:

Vladislav Rada, IČ: 68350228, 756 44 Podolí 2, okres: Vsetín

Provozovna:

Podolí 2, Podolí, 756 44, okres: Vsetín TRUHLÁŘSTVÍ - výroba kancelářského a jiného nábytku.



Celkem: 3,82, z toho OZP: 2,66 Celkem: 3,86, z toho OZP: 2,06 Celkem: 4,12, z toho OZP: 2,3 Celkem: 4,05, z toho OZP: 2,22

ANOTACE Jméno a příjmení:

Soňa Lekešová

Katedra:

Katedra speciální pedagogiky Pdf UP Olomouc

Vedoucí práce:

Mgr. Veronika Růţičková, Ph. D.

Rok obhajoby:

2010

Název práce:

Moţnosti pracovní uplatnění osob s kombinovaným postiţením

Název v angličtině:

Employment opportunities of persons with multiple handicap

Anotace práce: Tato práce se zaměřuje na moţnosti pracovního uplatnění osob s kombinovaným postiţením. Je zde uvedena problematika výchovy, vzdělávání a faktory ovlivňující tento proces.

Klíčová slova:

Kombinované vady, pracovní uplatnění, edukační proces, sociální exkluze a inkluze,

70

Anotace v angličtině: This bachalor paper focuses on the employment opportunities of individuals with multiple disabilities. There is indicated the issue of education, training and factors influencing this process. Klíčová slova v angličtině:

Multiple handicap, working applicability, educational process, social exclusion and inclusion

Přílohy vázané v práci:

Příloha číslo1: Rejstřík firem zaměstnávající osoby s postiţením ve Zlínském kraji

Rozsah práce:

54

Jazyk práce:

Čeština

71

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. SOŇA LEKEŠOVÁ III. ročník prezenční studium

Recommend Documents