UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií
Diplomová práce Bc. Anna Kyselá
Finanční vzdělávání se zaměřením na využití a dostupnost studijních materiálů na středních školách
Olomouc 2014
vedoucí práce: Ing. Alena Opletalová, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jsem jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne 7. 4. 2014
…………………………………… Anna Kyselá
Poděkování Děkuji vedoucí práce Ing. Aleně Opletalové, Ph.D. za ochotu, vstřícný přístup, cenné rady a odborné připomínky, kterými mi byla nápomocna při vypracování této diplomové práce.
ANOTACE Jméno a příjmení:
Bc. Anna Kyselá
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Ing. Alena Opletalová, PhD.
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Finanční vzdělávání se zaměřením na využití a dostupnost studijních materiálů na středních školách.
Název v angličtině:
Financial education with a focus on the use and availability of study materials at secondary schools.
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá problematikou finančního vzdělávání, cílem práce je popsat systém finančního vzdělávání v České republice jako jednoho z nástrojů prevence předlužení a komplexně analyzovat využívání a dostupnost učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Teoretická část objasňuje psychologické, sociální a ekonomické
aspekty
zadlužování,
dluhové
nástroje
úvěrového trhu současnosti, negativní důsledky nezdravého zadlužování a zároveň se zabývá obecným pojetím finanční gramotnosti, principy, strukturou a standardy finančního vzdělávání v ČR. Praktická část je zaměřena na komplexní analýzu využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Analýza zjišťuje možnosti středních škol ve využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti a způsob jejich využívání ve výuce. Klíčová slova:
Finanční gramotnost, finanční vzdělávání, učební pomůcky, zadluženost, předlužení, exekuce, osobní bankrot.
Anotace v angličtině:
This thesis deals with the issue of the financial education, the aim is to describe the system of financial education in the Czech Republic as a tool of prevention of over-indebtedness and comprehensively analyze the use and availability of teaching aids in the teaching of the financial literacy at secondary schools.
The
theoretical
part
explains
the
psychological, social and economic aspects of the debt, debt instruments of the current credit market, the negative consequences of the excessive borrowing while dealing with the general concept of the financial literacy, as well as with the principles, structure and standards of the financial education in the country. The practical part is focused on a comprehensive analysis of the use of teaching aids in the teaching of the financial literacy at secondary schools. The analysis identifies the possibility of secondary schools in the use of teaching aids in the education of the financial literacy and the way they are used in the classes. Klíčová slova v angličtině:
Financial Literacy, financial Education, teaching aids, indebtedness, over-indebtedness, seizure, personal bankruptcy.
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání Příloha č. 2: Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání Příloha č. 3: Tazatelské otázky strukturovaného rozhovoru Příloha č. 4: Plné znění strukturovaných rozhovorů
Rozsah práce:
116 stran
Jazyk práce:
český
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................................. 10 1 ZADLUŽENOST JEDNOTLIVCŮ A DOMÁCNOSTÍ V ČR ............................................ 11
1.1
Teoretické vymezení základních pojmů .................................................................... 11
1.2
Historie a vývoj zadluženosti .................................................................................... 13
1.3
Psychologické, sociální a ekonomické aspekty zadlužování..................................... 15
2 DLUHOVÉ NÁSTROJE ÚVĚROVÉHO TRHU SOUČASNOSTI .................................... 18
2.1 Bankovní úvěrové produkty ........................................................................................... 18 2.2 Úvěry od nebankovních institucí.................................................................................... 22 2.3 Obecná pravidla odpovědného zadlužování ................................................................... 22
3 DLUHOVÁ PAST JAKO DŮSLEDEK PŘEDLUŽENÍ ..................................................... 25
3.1 Vymáhání dluhů ............................................................................................................. 25 3.2 Exekuce .......................................................................................................................... 26 3.3 Osobní bankrot ............................................................................................................... 27
4 FINANČNÍ GRAMOTNOST V PREVENCI PŘEDLUŽENÍ ............................................. 30
4.1 Obecné pojetí finanční gramotnosti ............................................................................... 30 4. 2 Strategie a dokumenty vymezující problematiku finanční gramotnosti ........................ 31 4.3 Finanční gramotnost jako souhrn potřebných kompetencí ............................................ 33 4.4 Měření finanční gramotnosti .......................................................................................... 35
5 FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................. 38
5.1 Struktura finančního vzdělávání v ČR ........................................................................... 38
5.2 Principy finančního vzdělávání ...................................................................................... 40 5.3 Významy standardů finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání ............................. 41
6 UČEBNÍ POMŮCKY ........................................................................................................... 45
6.1 Učební pomůcky a výchovně vzdělávací proces ............................................................ 45 6. 2 Klasifikace učebních pomůcek a jejich funkce ve výuce .............................................. 47 6. 3 Učební pomůcky ve finančním vzdělávání na středních školách.................................. 51
EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................................. 55 7 ANALÝZA VYUŽÍVÁNÍ UČEBNÍCH POMŮCEK VE VÝUCE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ................................................................... 56
7. 1 Stanovení cíle empirické části ....................................................................................... 56 7. 2 Formulace výzkumného problému ................................................................................ 57 7. 3 Výzkumné otázky .......................................................................................................... 57 7. 4 Metody empirického šetření .......................................................................................... 58 7. 5 Výběr skupiny respondentů ........................................................................................... 59 7. 6 Sběr dat a analýza dat .................................................................................................... 60
8 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ ............................................. 62 9 SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ ................................ 95 10 DISKUSE VÝSLEDKŮ S VÝZKUMNÝMI ŠETŘENÍMI V OBLASTI FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................................................................ 99 ZÁVĚR................................................................................................................................... 101 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................... 104 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ........................................................... 105 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 115 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 116
ÚVOD Zadlužování jednotlivců i domácností a nejrůznějších problémů s tím spojených je velmi aktuálním tématem a stává se prakticky problémem celosvětovým. Půjčit si peníze je dnes docela jednoduché, mnohdy až moc. Splácet závazky je už o něco těžší a mnoho lidí své dluhy nezvládá. Naší společností je tento sociální jev vnímán jako nežádoucí a alarmující a to jak ze strany vlády, bankovního sektoru i neziskového sektoru, a proto je také přikládán velký význam finančnímu vzdělávání jako jednomu z nástrojů prevence předlužení a zvyšování úrovně finanční gramotnosti ve společnosti. V lidské společnosti 21. století, kdy je téměř každé rozhodnutí člověka ovlivněno nebo spojováno s financemi, je ve výhodě jedinec orientující se bez problémů ve složité nabídce finančních produktů a ekonomických příležitostí. Mnohá šetření a výzkumy finanční gramotnosti však ukazují, že úroveň požadovaných znalostí, dovedností i postojů občanů k otázkám financí, je poměrně nízká. Ve svém povolání se často setkávám s lidmi, kteří se dostávají do dluhové pasti a nejsou schopni plnit své závazky v důsledku nedostatečného finančního povědomí. Také proto jsem si problematiku finančního vzdělávání zvolila jako téma pro diplomovou práci. Hlavním cílem diplomové práce je popsat systém finančního vzdělávání v České republice jako jednoho z nástrojů prevence předlužení a komplexně analyzovat využívání a dostupnost učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Dílčím cílem diplomové práce v návaznosti na hlavní cíl je
-
zjistit, jaké učební pomůcky jsou využívány při výuce finanční gramotnosti na středních školách,
-
posoudit, zda současná nabídka učebních pomůcek reaguje na potřeby výuky finanční gramotnosti na středních školách,
-
zhodnotit
dostupnost
učebních
pomůcek
finanční
gramotnosti
vyhovujících
požadavkům finančního vzdělávání na středních školách.
Diplomová práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je uspořádána do šesti kapitol. První kapitola nabízí obecný pohled na zadluženost jednotlivců i domácností v České republice (dále jen ČR) včetně její historie a zabývá se také 8
psychologickými, sociálními i ekonomickými aspekty problematiky zadlužování. Ve druhé kapitole jsou představeny nejčastěji využívané a nabízené úvěrové produkty finančního trhu současnosti. S využíváním úvěrových produktů často souvisí již zmiňovaná neschopnost splácet dluhy. Bližší pohled na problematiku dluhové pasti a důsledků nezdravého zadlužování v podobě exekuce a osobního bankrotu je námětem třetí kapitoly. Ve stále složitějším světě musí všichni činit určitá finanční rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Klíčové kompetence finanční gramotnosti, jejichž osvojení usnadňuje finanční rozhodování a má význam v prevenci předlužení, jsou v obecné rovině popsány ve čtvrté kapitole. Námětem páté kapitoly je současná struktura finančního vzdělávání v ČR včetně jeho principů a v závěru kapitoly je věnována pozornost významu standardů finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání. Šestá kapitola objasňuje postavení učebních pomůcek ve výchovně vzdělávacím procesu, uvádí příklady klasifikací učebních pomůcek a vymezuje systém učebních pomůcek, které lze využít ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Praktická část diplomové práce je zaměřena na analýzu využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s učiteli finanční gramotnosti na vybraných středních školách Olomouckého kraje. Analýza byla zaměřena na zjištění možností středních škol ve využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti a na způsob jejich využívání ve výuce. Diplomová práce může být přínosem pro pedagogy středních škol, kteří výuku finanční gramotnosti přímo realizují. Práce může být přínosná také pro všechny jedince, kteří se otázkami finanční gramotnosti v praxi zabývají, protože podává ucelený pohled na dluhovou problematiku a s ní související finanční vzdělávání v ČR.
9
TEORETICKÁ ČÁST
10
1 ZADLUŽENOST JEDNOTLIVCŮ A DOMÁCNOSTÍ V ČR Rostoucí zadlužování jednotlivců i domácností se v současné době stává velmi diskutovaným tématem, zejména proto, že stále častěji vede k předlužování způsobujícímu řadu osobních, ekonomických a společenských problémů. Ekonomické chování jednotlivců významně ovlivňuje národní hospodářství v podobě ekonomického růstu, a je proto předmětem mnoha zkoumání, analýz i statistik. V této kapitole budou vymezeny základní pojmy problematiky zadlužování, její historie a vývoj, stejně jako psychologické, ekonomické a sociální aspekty tohoto nepříznivého sociálního jevu.
1.1 Teoretické vymezení základních pojmů V dnešní době je na rozdíl od dob minulých zcela běžné, že si lidé půjčují na nákup čehokoliv, jsou ochotni se zadlužit pro uspokojení nejrůznějších potřeb od zajištění vlastního bydlení až po nákup vánočních dárků či exotické zahraniční dovolené. Vymezení několika základních pojmů souvisejících se zadlužováním domácností usnadní orientaci v dané problematice. Pro uspokojení svých životních potřeb musí mít lidé k dispozici dostatečné množství finančních či jiných zdrojů. V průběhu života často nastávají situace, kdy zdroje ke krytí různých potřeb jsou nedostatečné a jednou z možností řešení situace je přijetí dluhu. Na dluh je možné v této souvislosti pohlížet jako na „břemeno, které vzniká dlužníku přijetím úvěru, ať v peněžní nebo věcné formě“ (Fialová, Fiala, 2011, s. 40). Člověk, který dluh přijímá, zároveň přijímá nelehkou roli dlužníka, jelikož se zavazuje splatit kromě dluhu, také mnohdy vysoké úroky. „Dlužníkem může být kterýkoliv ekonomický subjekt“ (Fialová, Fiala, 2011, s. 41). Z hlediska postavení na trhu se ekonomické subjekty dělí na domácnosti, podnikatelský sektor a veřejný sektor. Vzhledem k tématu diplomové práce budou nadále předmětem zájmu pouze domácnosti, na které lze pohlížet jednak jako na dodavatele výrobních faktorů a zároveň jako na spotřebitele statků (Fialová, Fiala, 2011, s. 156). Zatímco postavení dlužníka je zatěžující a nevýhodné, věřitel má z této situace často velký zisk. Věřitel je dle Fialové, Fialy (2011, s. 171) definován jako: „subjekt, který poskytuje úvěr, čímž mu vzniká nárok na plnění ze strany dlužníka (pohledávka), tj. zpravidla na vrácení částky úvěru zvýšené o úroky.“ Je zřejmé, že výhodné postavení věřitele vyplývá především 11
ze zisku v podobě úvěru. Dle definice Lišky (1999, s. 71) lze úvěr chápat jako „přenechání peněžního kapitálu formou zapůjčení, tj. přenechání hospodářského práva disponovat s těmito penězi, proti závazku příjemce později vrátit zapůjčený kapitál a odškodnit subjekt poskytující úvěr zaplacením úroku.“ Smlouvy o úvěru a související obecné pojmy upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 2395 - § 2400. V praxi je někdy pojem úvěr zaměňován s pojmem půjčka. V teoretické rovině jde o odlišné pojmy, jejichž rozdíl je dán zejména formou plnění. Úvěr lze poskytnout výhradně formou peněžních prostředků na rozdíl od půjčky, která může nabývat i jiné formy plnění. Jak vyplývá z výkladu Fialové, Fialy (2011, s. 137) za „půjčku“ lze označit „poskytnutí peněžních prostředků nebo zboží na určitou dobu na základě smlouvy vypůjčovateli, který se stává dlužníkem. Zapůjčené peníze nebo zboží musí po uplynutí sjednané doby vrátit věřiteli. Dlužník obvykle platí za půjčku úrok.“ V praktickém životě však dlužník tyto pojmy příliš nerozlišuje, jelikož povinnost platit úrok zahrnuje jak úvěr, tak i půjčka. Vzájemné interakce mezi dlužníkem a věřitelem se uskutečňují na úvěrových trzích. Věřitelé zde uspokojují požadavky dlužníků, jelikož jejich příjmy vykazují deficit a jsou z hlediska uspokojování jejich potřeb nedostatečné. Dle Revendy (2005, s. 102) je úvěrový trh tvořen soustavou „institucí a instrumentů, zabezpečujících pohyb kapitálu na úvěrovém principu mezi bankami a nebankovním sektorem. Lze sem zařadit i vzájemné úvěrové obchody bank, resp. dalších finančních zprostředkovatelů.“ Poskytování úvěrů a půjček realizují finanční zprostředkovatelé. Jde o specifické subjekty na finančních trzích, které umožňují přesun disponibilních fondů od subjektů přebytkových k subjektům deficitním. Jedno z mnoha členění rozděluje finanční zprostředkovatele na – depozitní instituce (komerční banky, stavební spořitelny a družstevní záložny), smluvně spořící instituce (např. penzijní fondy a pojišťovny), investiční zprostředkovatele (např. investiční fondy, podílové fondy) a ostatní finanční instituce, kterými jsou například hypoteční banky nebo leasingové společnosti (Černohorský, 2011, s. 137 – s. 138). Výsledkem vzájemných vztahů mezi dlužníky a věřiteli je různá míra zadlužování domácností. Zadluženost představuje situaci, kdy se domácnosti na finančním trhu dostávající do pozice dlužníků. Tedy do role, kdy jejich příjmy nepostačují ke krytí výdajů a které si potřebné zdroje půjčují ve formě úvěrů nebo půjček od finančních zprostředkovatelů. „Zadlužení je běžným projevem ekonomických aktivit jednotlivce i domácností, tento stav je charakteristický takovou mírou dluhu, kterou je schopna daná osoba/rodina splácet, aniž by tím bylo ohroženo naplnění základních existenčních potřeb“ (Řeháková, 2011, s. 107). V této souvislosti je možné uvažovat o kvalitním a nekvalitním zadlužení rodin, kdy dle 12
Smrčky (2010, s. 369) „kvalitním“ dluhem je pořízení bydlení na úvěr, „nekvalitním“ pak financování spotřeby nebo spotřebního zboží na úvěr.“ V této souvislosti je předluženost pojem, který velmi úzce se zadlužováním jednotlivců i domácností souvisí. Na rozdíl od běžného zadlužení je předlužení „stav, kdy člověk není schopen plnit své finanční závazky“ (Balabán, 2011, s. 51). V současnosti těchto případů narůstá a z půjčování peněz se stává rizikový sociální jev. Dlužník není schopen včas uhradit jak samotnou půjčku, tak úroky, penále a další náklady, které narůstají s každou opožděnou platbou. Předlužování jednotlivců i domácností je jevem spojeným s nedávnou minulostí a bližší pohled na jeho vývoj nabízí následující podkapitola.
1.2 Historie a vývoj zadluženosti Zadlužování domácností v dnešní podobě bylo ještě před sto lety neznámou záležitostí. Z pohledu Smrčky (2010, s. 366) půjčování „tedy přijetí úvěru jako naprosto běžné věci, která nevybočuje z denních norem, je nový fenomén, který zná vyspělý demokratický svět až od konce 2. světové války a země bývalého komunistického bloku až od 90. let.“ V minulosti půjčování peněz soukromníkům nebylo masové, jednalo se nejčastěji o zastavárenskou činnost nebo prodej na dluh. Ve 20. a 30. letech minulého století některé firmy nabízely dělníkům menší půjčky za výhodných podmínek, ale zadlužení bylo stále pro většinu společnosti v podstatě nepřijatelné (Smrčka, 2010, s. 366). V období let 1945-1990 tvořily většinu úvěrů státem organizované novomanželské půjčky nebo půjčky na individuální bytovou výstavbu a zadlužení rodin v tomto období silné státní regulace nebylo nijak vysoké (Smrčka, 2010, s. 384 – s. 385). Významnou změnu v oblasti zadlužování domácností přinesl pád komunistického režimu v roce 1989, kdy byl český finanční trh vystaven vlivu moderních států a jejich politice podporující dostupné bydlení pro každého. “Rozsáhlé vládní programy dotací hypotečních úvěrů, podpory stavebního spoření či výhodných půjček mladým rodinám na pořízení bytu znamenaly značný růst zadlužení“ (Smrčka, 2010, s. 369). Tento vývoj byl ještě v průběhu 90. let přibržďován nepříznivou ekonomickou situací a málo rozvinutým bankovním trhem, ale „zhruba od roku 2000, kdy se postkomunistické země staly hospodářskými tahouny Evropy, se ale zadlužování rodin rozběhlo naprosto bez omezení“ (Smrčka, 2010, s. 369). Následující čísla dokumentují neuvěřitelně dynamický nárůst v objemu poskytnutých úvěrů. „Od konce roku 2000 do konce roku 2005 úvěry zvýšily svůj objem 3,8násobně a mezi lety 13
2006 a 2008 se úvěry znovu zdvojnásobily, roční růst se pohyboval kolem 30 %“ (Smrčka, 2010, s. 387). Ke zpomalení tempa růstu zadlužování dochází s nástupem celosvětové finanční krize v roce 2008. Ekonomické chování domácností je sice v tomto období doprovázeno snižováním spotřeby a menší ochotou zadlužovat se, ale i v následujících letech vykazuje zadlužování vzestupnou tendenci. V návaznosti na tuto skutečnost Opletalová (2012, s. 1) konstatuje, že „zadlužení českých domácností lze na oficiálních číslech sledovat pouze prostřednictvím dluhů u bank a prověřených registrovaných institucí. Dle údajů České národní banky dosahovalo ke konci ledna roku 2012 zadlužení českých domácností 1,114 889 bilionu korun.“ Na základě dostupných statistických údajů České národní banky (ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (c), 2014) je podrobněji vývoj zadluženosti českých domácností zachycen v následující tabulce, kde jsou samostatně vyčísleny dluhy na bydlení, na spotřebu a ostatní dluhy.
Období
Úvěry na spotřebu Úvěry na bydlení Ostatní úvěry
Úvěry celkem
v mil. Kč
v mil. Kč
v mil. Kč
v mil. Kč
31. 12. 2005
182036,4
282662,2
58149,7
522848,3
31. 12. 2006
210367,5
375077,3
69991,4
655436,2
31. 12. 2007
267204,5
515881,8
92245,3
875331,6
31. 12. 2008
307528,2
619938,2
107031,7
1034498,1
31. 12. 2009
297315,3
691697,5
119491,2
1108504,0
31. 12. 2010
265616,6
738386,2
132158,3
1136161,1
31. 12. 2011
267763,7
788062,8
144430,4
1200256,9
31. 12. 2012
266063,4
831540,7
143743,5
1241347,6
31. 12. 2013
265436,1
869837,9
147286,5
1282560,5
Tabulka č. 1: Vývoj zadluženosti v ČR v letech 2005 – 2013 Zdroj: vlastní dle údajů České národní banky (ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (c), 2014) Uvedená tabulka názorně dokumentuje vývoj zadluženosti z pohledu množství vypůjčených finančních prostředků. Celková úroveň zadluženosti českých domácností byla v roce 2013 téměř 2,5 krát vyšší než v roce 2005. Tento stav oprávněně vyvolává otázky
14
„Proč si lidé půjčují peníze?“ a „Jaké jsou ekonomické a sociální dopady nezdravého zadlužování?“, jejichž odpovědi budou námětem následujícího textu.
1.3 Psychologické, sociální a ekonomické aspekty zadlužování Psychologické aspekty zadlužování lze spatřovat v myšlení lidí a v jejich schopnostech své myšlení ovládat. Každý jedinec je osobnost a každý také jinak zvládá své emoce při uspokojování nejrůznějších potřeb. Dnešní konzumní společnost nutí člověka ke stále větší spotřebě a k tomu jsou potřeba peníze. Důležitou roli sehrává motivace, která dle Nakonečného (1997, s. 101) „vyjadřuje přeneseně hybné síly chování“ a způsobuje, „že se člověk chová tím nebo oním způsobem“. Co tedy vede člověka k získávání peněz, co je v tomto případě hnací silou jeho chování? Simmel (1997, s. 18) v této souvislosti uvádí, že „člověk se po většinu života soustřeďuje na získávání peněz jako nejbližší cíl svého usilování a vytváří si představu, že štěstí a veškeré konečné životní uspokojení je pevně spojeno s vlastnictvím určité sumy peněz“. Vnímání peněz a jejich role je individuální. V dnešním světě peníze umožňují člověku splnit mnohá přání a uspokojovat jeho nejrůznější potřeby. Podle Simmela (1997, s. 19) „peníze vsunují mezi člověka a jeho přání jakýsi zprostředkující stupeň, jakýsi usnadňující mechanismus, a protože dosáhne-li tohoto jednoho prvku, může dosáhnout i nespočetně mnoha jiných věcí, vzbuzují peníze iluzi, že všech těchto dalších věcí je možné dosáhnout snadněji než jindy.“ Zajímavý pohled na chování člověka jako spotřebitele odhalující lidské chyby a slabosti každodenního rozhodování nabízí představitel behaviorální ekonomie Ariely (2009, s. 15–30), dává přitom do souvislostí pohled klasické ekonomie a psychologie člověka a zabývá se iracionalitou chování člověka. V rozhodování o uspokojení potřeby „mít či vlastnit“ hraje velkou roli srovnávání s jinými lidmi, což může způsobit řadu problémů, včetně problémů finančních. Ariely (2009, s. 30) tvrdí: „čím víc máme, tím víc chceme. Jediným lékem je vyjít ze začarovaného kruhu věčného srovnávání.“ Člověk je ve své volbě svobodný, ale funguje spotřebitelská psychologie, a tak chceme „stejné auto, stejné vzdělání pro děti, stejné další statky jaké mají „ti druzí“, sousedé, přátelé z okolí…. Takto popsaný vypadá mechanismus upadnutí do problémů velmi jednoduše, primitivně až naivně, ale faktem je, že přesně tímto způsobem fungoval a znovu funguje“ (Smrčka, 2010, s. 419). Naše spotřební chování často ovlivňují také emoce. Ariely (2011, s. 209) v této souvislosti přisuzuje velkou roli „stádnímu efektu“ a dochází k závěru, „že rozhodnutí učiněná na 15
základě momentálních emocí přetrvávají a mohou ovlivňovat další podobná rozhodnutí i dlouho poté. To znamená, když se ocitneme v nové situaci a máme učinit volbu, která nás může naprogramovat do budoucna, měli bychom být mimořádně uvážliví. Co uděláme dnes, bude se nám vracet zítra i pozítří.“ Předlužení v sobě skrývá také aspekt ekonomický, protože osoby, které se dostaly do situace, kdy nejsou schopni splácet své finanční závazky, často nepracují a stávají se závislými na sociálním systému. Podle Balabána (2011, s. 55) „legálně nepracují, protože jejich pracovní příjem podléhá exekuci, proto pobírají sociální dávky, které však mnohdy končí v rukou lichvářů. Tím se dávky poskytované v hmotné nouzi míjí svým účinkem, neboť slouží k obohacování úzké skupiny lichvářů“. Předlužení jedinci i domácnosti také představují pro ekonomiku zvýšené náklady spojené s odstraňováním vedlejších důsledků předluženosti jako například vyšší náklady na poskytované sociální služby nebo boj proti kriminalitě. Na předluženost je nutné nahlížet také jako na sociální problém. Dle Balabána (2011, s. 51)“ je problém předlužení vázán zvláště na jedince nemajetné, kteří se nachází ve zhoršené sociální situaci a/ nebo jejichž finanční gramotnost je snížená. Předlužený jedinec je ohrožen následujícími problémy: -
nevyplatí se mu legálně pracovat, protože by mu na část mzdy byla uvalena exekuce, preferuje kombinaci pobírání sociálních dávek s nelegální prací,
-
je ohrožen exekucí majetku,
-
upadá do závislosti na sociálních dávkách a materiální chudoby, je ohrožen rizikovým životním stylem,
-
je vytlačován na okraj společnosti mezi znevýhodněné skupiny obyvatelstva a je vystaven dalším sociálně-patologickým jevům (závislost na návykových látkách, gamblerství) a kriminalitě (je vystaven zvýšenému riziku stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti),
-
jako neplatič nájemného, energií a služeb spojených s užíváním bytu (např. odvoz odpadků) je ohrožen vystěhováním do velmi nekvalitního bytu (holobytu), případně úplnou ztrátou bydlení,
Předlužení
předluženým rodinám může hrozit i odebrání dětí do ústavní péče.“
postihuje
nejčastěji
sociálně
znevýhodněné
jedince
nebo
sociálně
znevýhodněné skupiny obyvatelstva a podílí se na procesu sociálního vylučování z běžného života většinové společnosti. Proces sociálního vyloučení vnímá Balabán (2011, s. 52) jako „proces vylučování jedinců či skupin obyvatelstva ze sociálního, ekonomického a kulturního 16
života společnosti v důsledku nedostatečného přístupu nejen k rozdělovanému bohatství, ale i k dalším zdrojům, které jsou ve společnosti k dispozici. K základním zdrojům společnosti patří: zaměstnání, vzdělávání, bydlení, zdravotní péče a sociální ochrana“. Sociálně vyloučení jedinci se jen obtížně začleňují zpět do života společnosti. Zvládnout zcela běžné životní situace spojené například s hledáním práce se stávají pro člověka v předlužení problémem. Složitost dané situace výstižně popisuje Vrbková (2009, s. 40 – s. 41): „ musíte se dostat k informacím o volných místech – noviny, internet – stojí to peníze. Musíte poslat životopis a nebo zavolat a domluvit si schůzku – stojí to peníze. Musíte dojet k pohovoru – ať už MHD nebo do jiného města – stojí to peníze. Musíte přijít vhodně oblečeni a být čistí a upraveni – i to stojí peníze. Řeknete si těch pár korun, to přeci nic není. Když však váš rozpočet je 50 Kč denně, tak i jízdné na tramvaj ve výši 20 Kč, zaslání dvou dopisů za 15 Kč nebo nákup aktuálních inzertních novin v hodnotě 25 Kč může být neřešitelným problémem“. Nezdravé zadlužování v sobě nese řadu osobních, ekonomických a sociálních problémů, přesto k němu v posledních několika letech dochází stále častěji. Ochotu rostoucího zadlužování posiluje také široká nabídka úvěrových produktů současného finančního trhu, jejichž poskytovateli mohou být nejen bankovní, ale stále častěji také různé nebankovní instituce. Druhá kapitola představí nejčastěji nabízené a využívané úvěrové produkty a kromě obecného pohledu se zaměří na výhody, ale i nevýhody těchto dluhových nástrojů.
17
2
DLUHOVÉ
NÁSTROJE
ÚVĚROVÉHO
TRHU
SOUČASNOSTI Život na dluh se na prahu nového tisíciletí stává běžnou záležitostí. Vzrůstá tendence k rychlé spotřebě a zároveň ochota lidí k zadlužování. Každodennímu působení různých lákavých reklam v televizi, rádiu, na internetu či inzerci v novinách vybízejících k výhodnému nákupu není jednoduché odolat. „Získání pozornosti člověka jako spotřebitele je jedním z důležitých cílů, na které se zaměřují marketingové komunikace. V prostředí přesyceném podněty, které člověka stále k něčemu vybízejí, je největším problémem upoutat právě jeho pozornost“ (Vysekalová, 2004, s. 25). Na získání pozornosti spotřebitele se zaměřují také reklamní strategie bankovních a nebankovních institucí v podobě široké nabídky různých půjček, úvěrů, hypoték či stavebních spoření. Nejčastěji využívané úvěrové produkty bankovních institucí a také úvěry od nebankovních institucí, které jako dluhové nástroje nejvíce přispívají k zadlužování a pravidla odpovědného zadlužování a úvěrování budou námětem této kapitoly.
2.1 Bankovní úvěrové produkty Bankovní úvěrové produkty poskytuje bankovní sektor tvořený centrální bankou, soustavou komerčních (obchodních) bank a vzájemnými vztahy mezi nimi (Balabán, 2011, s. 137). Úvěrová činnost banky tvoří hlavní náplň její činnosti a podle délky splacení úvěru banka rozlišuje:
-
„krátkodobé (do 1 roku),
-
střednědobé (do 4 až 5 let),
-
dlouhodobé (nad 4 až 5 let)“ (Balabán, 2011, s. 219).
Podmínky získání úvěru od banky mohou být různé právě v závislosti na délce splatnosti úvěru. Získat bankovní úvěr může každý, kdo dosáhl osmnácti let a je občanem České republiky. Podle druhu úvěru mohou být peníze klientovi poskytnuty v hotovosti nebo
18
převodem na jeho bankovní účet (Navrátilová, 2012, s. 44). Úvěry poskytované bankou jsou nejčastěji:
-
„hypoteční úvěr,
-
kontokorentní úvěr,
-
kreditní karta,
-
spotřební úvěr“ (Navrátilová, 2012, s. 45).
Hypoteční úvěr Podle délky doby splatnosti řadí banky tento druh úvěru mezi dlouhodobé úvěry, jelikož podle Pavelky, Opltové (2003, s. 11) „hypoteční úvěr je úvěr se lhůtou splatnosti nejméně pět let zajištěný zástavním právem k tuzemské nemovitosti, který banka poskytuje právnickým a fyzickým osobám na nákup, výstavbu, rekonstrukci a údržbu tuzemských nemovitostí a který je financován prostřednictvím vydávání a prodeje hypotečních zástavních listů“. Hypotéka z pohledu Balabána (2011, s. 220) však může „sloužit i k pořízení čehokoliv nebo ke splacení nevýhodných úvěrů. Podle toho může být poskytnuta jako účelový hypoteční úvěr anebo jako neúčelový hypoteční úvěr.“ Účelové hypoteční úvěry lze použít jen na účel uvedený v úvěrové smlouvě. Splacení hypotečního úvěru včetně úroků a souvisejících bankovních poplatků si banka jistí zástavním právem k nemovitosti. Tato skutečnost neomezuje majitele nemovitosti při převodu na jinou osobu, neboť „hypoteční úvěr je svázán s nemovitostí, na kterou je poskytnut, nikoliv s jejím majitelem. To znamená, že nemovitost zatíženou hypotečním úvěrem může majitel prodat, aniž by bylo nutné, aby zcela splatil poskytnutý úvěr. Jeho splacení i s nemovitostí by mělo být možné bez problémů převést na dalšího majitele“ (Liška, 1999, s. 163). Neúčelové hypoteční úvěry tzv. americké hypotéky nemají z hlediska použití poskytnutých prostředků žádné omezení. Lze takto získat prostředky například na nákup automobilu nebo financování zahraničního studia. „Tento způsob půjčky obvykle bývá o něco levnější než spotřebitelský úvěr. Na druhou stranu ručíme nemovitostí. Pokud po čase nastane situace, že budeme potřebovat peníze na pořízení bytu či rodinného domu, nebudeme moci využít klasické hypotéky. K americkým hypotékám se obecně váže vyšší úroková míra než ke klasickým hypotékám a kratší doba splatnosti“ (Petrášková, Horváthová, 2010, s. 89).
19
Spotřebitelský úvěr Oblast zadlužování domácností v podobě spotřebitelského úvěru upravuje v současnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), který sjednocuje dosavadní právní úpravu této problematiky, definuje některé pojmy a předepisuje písemnou formy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále zákon o spotřebitelském úvěru v § 3 (ČESKO, 2010) upravuje „některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem“ V literatuře lze nalézt mnoho definic spotřebitelského úvěru s určitými společnými znaky. Například Peeraer, Polidar (1998, s. 106) definují spotřebitelské úvěry jako „úvěry fyzickým osobám a domácnostem, které slouží k nákupu spotřebních předmětů (automobilů, elektroniky, nábytku aj.), k zaplacení služeb (náklady na dovolenou, vzdělání apod.) a na jiné osobní potřeby.“ Zjednodušeně lze říci, že se jedná o účelové nebo neúčelové úvěry domácnostem na pořízení spotřebního zboží, přičemž „hlavní rozdíl mezi zmíněnými úvěry je v úrokové sazbě. Nejvyšší úroková sazba je na neúčelové financování“ (Kociánová, 2012, s. 72). Výhodou těchto úvěrů je rychlá dostupnost peněz, protože většina poskytovatelů nepožaduje nic jiného než doklad o totožnosti a potvrzení o příjmu. Z tohoto důvodu „spotřebitelské úvěry patří k nejdražším půjčkám na finančních trzích. Důvod je nasnadě: věřitel po nás chce malé množství informací a navíc nás nijak neomezuje v tom, co si za půjčené peníze pořídíme. Výsledkem je, že jsou takovéto půjčky rizikovější“ (Balabán, 2011, s. 220). Výše úroku u spotřebitelského úvěru může být ovlivněna například výší úvěru, účelem úvěru a dobou splatnosti úvěru. Další náklady spojené se spotřebitelským úvěrem v sobě zahrnuje roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) ve formě různých poplatků spojených s vedením splátek, poplatků za sjednání úvěrové smlouvy a podobně. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 3 (ČESKO, 2010) definuje RPSN jako „celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.“ RPSN stanovuje poskytovatel u každého úvěru individuálně, její výše obvykle kolísá mezi 12 % - 17 %, může ale dosahovat i výše několika desítek procent a v konečném důsledku úvěr hodně prodraží (Navrátilová, 2012, s. 51). Výše úroku a dalších nákladů spojených se sjednáním spotřebitelského úvěru představuje jeho největší nevýhodu. Spotřebitelský úvěr poskytují kromě bankovních institucí také nebankovní finanční instituce.
20
Kreditní karta Kreditní karty, někdy označované také jako úvěrové, představují další typ úvěrového produktu umožňujícího rychlý a snadný přístup k penězům a jejich vydání je obvykle podmíněno existencí běžného účtu u dané finanční instituce (Brabec, 2011, s. 86). Poskytnuté prostředky je možné použít prostřednictvím kreditní karty při platbách za zboží v obchodech, obvykle není umožněn výběr z bankomatu. Úvěr ke kreditní kartě má formu revolvingového úvěru, kdy „držitel karty může postupně tento úvěr splácet svými penězi a zároveň z něj může dále finanční prostředky banky čerpat“ (Navrátilová, 2012, s. 49). Hlavní výhodu kreditní karty lze spatřovat v možnosti splacení úvěru v době, kdy je bankou stanoveno období čerpání finančních prostředků bez sjednaného úroku. Protipólem je situace, která charakterizuje nevýhodu kreditní karty a tou je obvykle vysoké úročení, pokud není půjčený objem peněz vrácen včas (Smrčka, 2007, s. 103). Vysoké úročení platí i pro případ překročení sjednaného limitu plateb. Pokud je umožněn kreditní kartou výběr hotovosti z bankomatu, pak „na tyto výběry se nevztahuje výhoda neúročení, to znamená, že od okamžiku výběru hotovosti až do okamžiku splacení nabíhá úrok, jehož výši určuje úroková sazba uvedená ve smlouvě o poskytnutí karty“ (Brabec, 2011, s. 86). Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr představuje typ krátkodobého úvěru, který může být sjednán k běžnému účtu klienta a „je určen k překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji klienta“ (Balabán, 2011, s. 222). Výše úvěru je stanovena dohodou mezi poskytující bankou a klientem. Kontokorentní úvěr neboli povolený debet představuje maximální částku, kterou může klient čerpat z běžného účtu do debetu (do mínusu) ve chvíli, kdy nemá na účtu dostatek prostředků (Navrátilová, 2012, s. 47). Snadná dostupnost finančních prostředků z tohoto typu úvěrů vede k situaci, kdy „kontokorentní úvěr je vedle kreditní karty nejpohotovějším úvěrovým instrumentem“ (Škvára, 2011, s. 49). U tohoto typu úvěru nejsou stanoveny měsíční splátky, ale minimálně jednou za stanovené období musí běžný účet vykázat kladný zůstatek nebo alespoň nulu. Pokud dojde k překročení povoleného debetu pak banka „může naúčtovat úroky z úvěru ve výši mezi 25 až 30 % z přečerpané částky“ (Škvára, 2011, s. 49), což je považováno za nevýhodu a také velké riziko kontokorentu.
21
2.2 Úvěry od nebankovních institucí Vedle bankovních úvěrových produktů je možné získat úvěr či půjčku také od nebankovních finančních institucí. Snadnější dostupnost úvěrového produktu těchto společností je daná tím, že „se při poskytování svých finančních produktů často spokojí s menšími zárukami ze strany klienta než banky“ (Navrátilová, 2012, s. 49). Zisk těchto společností je založen hlavně na úrocích z poskytnutých úvěrů, a proto je nutné ve většině případů počítat s tím, že „finanční produkty poskytnuté těmito institucemi se splácejí s (obvykle podstatně) vyšším úrokem, než je úrok u obdobné finanční služby u banky“ (Navrátilová, 2012, s. 49). Nebankovní finanční společnosti mohou poskytovat své služby na základě licence, kterou jim uděluje ministerstvo financí, kontrola a dohled nad jejich činností spadá do kompetence České obchodní inspekce. Nejčastěji poskytují nebankovní finanční instituce „spotřebitelské úvěry a spotřebitelský leasing, kterým je možné financovat pořízení většiny movitých věcí“ (Navrátilová, 2012, s. 49).
2.3 Obecná pravidla odpovědného zadlužování Na základě výše uvedeného je zřejmé, že nabídka úvěrových produktů je na českém finančním trhu pestrá a neustále se rozšiřuje. Některé produkty jsou snadněji dostupné, na některé každý nedosáhne. Opatrnost a uvážlivé rozhodování je nutnost, protože zadlužování sebou přináší kromě uspokojení momentální potřeby také určitá rizika. Vždy platí, že úvěr nebo půjčku bude nutné po určitou dobu splácet. „Dobře získaná půjčka může být velmi výhodná a vyřešit problém – naopak špatně získaná půjčka se snadno stane noční můrou“ (Smrčka, 2007, s. 85). Momentální nedostatek finančních prostředků na krytí spotřeby nabízí dvě možnosti řešení. Je možné nějakou dobu počkat a peníze si ušetřit, nebo využít nabídku úvěru a svou potřebu uspokojit okamžitě. Obě varianty mají své výhody a nevýhody, záleží na účelu úvěru a jeho rizikovosti. Pokud se rozhodování o úvěrovém produktu řídí určitými pravidly, je možné případná rizika eliminovat. Tato pravidla jsou popsána jako desatero odpovědného zadlužování a zní:
-
„ nepůjčuji si na zbytečnosti,
-
nepřeplácím životnost,
-
neriskuji bankrot, 22
-
nedůvěřuji všem,
-
nejsem unáhlený,
-
neporovnávám pouze úroky,
-
nepodepisuji neznámé,
-
nemyslím jen na současnost,
-
nepůjčuji si na půjčku,
-
nevěřím na zázraky“ (CZECH BANKING CREDIT BUREAU.(a), 2013).
Také finanční zprostředkovatelé se při poskytování úvěrů a půjček řídí určitými zásadami, které mohou potenciálního zájemce o úvěr ochránit před neuváženým krokem. Důležitou funkci v této souvislosti plní úvěrové registry shromažďující informace o klientech finančních institucí, kteří vůči nim měli nebo dosud mají nějaký dluh. „Uvěrové registry (tzv. Credit Bureau) jsou celosvětově standardním nástrojem pro posuzování bonity a rizika nesplácení úvěrových produktů klienty z řad fyzických i právnických osob, hojně využívaným finančními institucemi v bankovní i nebankovní sféře. Tyto registry standardně obsahují pozitivní i negativní informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů – tedy nejen informace o nesplácení úvěrových či jiných produktů – tak, aby jejich uživatelé mohli objektivně a v plném kontextu posoudit žadatele, a v případě dobré kreditní historie mu získání úvěru usnadnit a zvýhodnit“ (SPOLEČNOST CRIF – CZECH CREDIT BUREAU, 2013). Bankovními i nebankovními institucemi v ČR jsou využívány čtyři úvěrové registry, z nichž každý plní odlišnou funkci. Bankovní registr klientských informací (BRKI) je provozován společností Czech Banking Credit Bureau a obsahuje údaje pouze o fyzických osobách, které mají nebo v minulosti měli uzavřenou úvěrovou smlouvu s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou. Prostřednictvím tohoto registru probíhá vzájemná výměna informací mezi bankami, které si takto ověřují potřebné údaje o klientech. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) je provozován zájmovým sdružením Leasing & Loan Credit Bureau a na rozdíl od bankovního registru obsahuje nejen informace o fyzických osobách, ale také údaje obchodních společností. Z této skutečnosti plyne další rozdíl spočívající ve vzájemné výměně informací o klientech mezi splátkovými a leasingovými společnostmi (CZECH BANKING CREDIT BUREAU (b), 2013). Důležité informace spojené s podnikatelskými subjekty obsahuje Centrální registr úvěrů (CRÚ) spravovaný Českou národní bankou. V jeho databázi jsou soustředěny údaje o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob v takové formě, že 23
umožňují operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ, kterými jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank na území ČR (ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (a), 2013). Často využívaným úvěrovým registrem je zájmové sdružení právnických osob SOLUS. Jeho členy jsou nebankovní finanční instituce, banky, telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti, které prostřednictvím získaných informací mohou efektivněji řídit riziko u služeb, které poskytují. Z původního názvu „Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům“ byl složením jeho počátečních písmen vytvořen dnes používaný název, který zároveň výstižně charakterizuje hlavní cíl sdružení. V rámci odpovědného úvěrování SOLUS usiluje o prevenci předlužování klientů a omezení počtu dlužníků v prodlení, zejména poskytováním negativních informací o dlužnících. V praxi tento postup ovlivňuje případné neposkytnutí úvěru jedinci se špatnou finanční historii (SOLUS, 2013). Žadatelé o úvěr i finanční zprostředkovatelé mohou dodržet všechna pravidla odpovědného zadlužování a úvěrování a přesto může v důsledku nečekaných životních událostí nastat situace, kdy jednotlivci nebo domácnosti nezvládají splácet své závazky. Do stejné pozice se dostávají i dlužníci nedodržující výše popsaná obecná pravidla odpovědného zadlužování. Vyústěním situace je v obou případech předlužení a následný pád do dluhové pasti. Třetí kapitola poukáže na důsledky nezdravého zadlužování, kterými jsou nejčastěji exekuce a osobní bankrot.
24
3 DLUHOVÁ PAST JAKO DŮSLEDEK PŘEDLUŽENÍ Neuvážlivé čerpání některých úvěrových produktů, zejména spotřebitelských úvěrů, může navodit situaci, kdy dlužník již není schopen dodržet splátky zapůjčených peněz. „Pokud není člověk při svých rozhodnutích o úvěrech (půjčkách) dostatečně opatrný, může se mu stát, že se dostane do dluhové pasti: kvůli splátkám svého dluhu nebo dluhů už nemá na základní výdaje a přestane být schopen normálního života (Skořepa, Skořepová, 2008, s. 189). Často následuje uzavírání dalších úvěrů či půjček, které mají financovat předešlé dluhy a z pasti dluhů již není úniku. Dlužník v takové situaci se ocitá v předlužení a věřitelé začnou vymáhat své dluhy. Postup při vymáhání dluhů věřiteli, exekuce a osobní bankrot jako nejzávažnější důsledky předlužení budou tématem této kapitoly.
3.1 Vymáhání dluhů Předlužení je bezesporu velmi nepříjemná situace, kterou lze lépe zvládnout, pokud dlužník projeví zájem ke spolupráci a zdárnému vyřešení. V počáteční fázi procesu vymáhání dluhů je situace ještě řešitelná, zejména jde-li o první krok a tím jsou „upomínky“. Věřitelé upomínají dlužníky písemně, e-mailem nebo telefonicky. Počet upomínek je různý podle vnitřních pravidel bank a podle pravidel ostatních věřitelů a výše dluhů v tomto období mírně roste o sankční poplatky či úroky. „Důležité je neotálet, nezavírat oči před problémy a pokusit se dohodnout s bankou (poskytovatelem úvěru) o odložení splátek, změně výše splátek, délky úvěru atd. Velmi důležité je posílat alespoň částečnou splátku úvěru než úvěr neplatit vůbec“ (Klínský, Münch, Chromá, 2012, s. 156). Smírčí cesta řešení dluhových problémů je výhodná pro obě strany, protože ušetří aktérům nejen peníze, ale i čas. Pokud dlužník na upomínky nereaguje a nedohodne si pro něj přijatelnou změnu splátek, nastupuje druhá fáze vymáhání a tou je „vymáhání nesplaceného dluhu“. Každý další krok ze strany věřitelů znamená pro dlužníka navyšování jeho dluhu o náklady vymáhání. Věřitel je povinen dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu. Pro dlužníka je to šance dobrovolně splatit dluh předtím, než dojde k podání žaloby k soudu a k nárůstu dluhu také o náklady řízení. Před rokem 2013 zákon věřitelům takovou povinnost neukládal. I v této fázi vymáhání nesplacených pohledávek je možné dosáhnout dohody s věřitelem. Mnoho dlužníků v této fázi situaci neřeší zejména proto, že 25
neví jak. Pro pomoc i radu je možné se obrátit na finanční poradnu v místě bydliště. Kontakt lze získat na www.financnitisen.cz nebo www.pomocsdluhy.cz. I zde platí, že je lépe využít pomoc odborníků a pokusit se dluhy řešit smírčí cestou. Jen tak lze předejít dalšímu kroku v procesu vymáhání a tím je obávaná exekuce.
3.2 Exekuce Dlouhodobě neřešené dluhy dříve nebo později dostihnou svého majitele v podobě obávané exekuce. Exekucí se rozumí „výkon donucovací pravomocí vůči tomu, kdo odmítl splnit úřední nebo soudní příkaz“ (Fialová, Fiala, 2011, s. 56). Ve chvíli, kdy pohledávka věřitele není uspokojena smírčí cestou, věřitel na základě exekučního návrhu realizuje zápis do Rejstříku exekucí spravovaného Ministerstvem spravedlnosti, kde se povinně zapisují všechny zahájené exekuce (EXEKUTORSKÁ KOMORA (b), 2007)). Následně soudní exekutor z pověření exekučního soudu zahájí exekuci a zašle dlužníkovi exekuční příkaz a určí způsob exekuce. Zákon č. 120/2001Sb., exekuční řád (ČESKO, 2014, § 59) definuje možnosti zabavování majetku dlužníka takto: (1) „Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitostech věcí, d) postižením závodu, e) zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, f) správou nemovité věci, g) pozastavením řidičského oprávnění. (2) Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést a) vyklizením, b) odebráním věci, c) rozdělením společné věci, d) provedením prací a výkonů. (3) Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.“
26
Soudní exekutor má dostatek možností k vymožení nesplacených pohledávek. Pokud dlužník nespolupracuje, je nekontaktní, nepřebírá poštovní zásilky, tak může přijít o veškerý majetek. Dlužník přichází v první řadě o nemovitý majetek, o veškeré peněžní prostředky na účtech a v neposlední řadě také o movité věci v podobě vybavení domácnosti. Přestože zadluženost domácností v ČR stále stoupá, v počtu zahájených exekucí byl zaznamenán pokles. Zatímco v roce 2011 bylo nařízeno 936000 exekucí, v roce 2012 jejich počet klesl o 13 % na 820000 případů. Stejný trend pokračuje i v roce 2013, kdy v prvním pololetí bylo nařízeno 320000 exekucí, což představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 úbytek víc jak 30 % s počtem 463000 nařízených exekucí (EXEKUTORSKÁ KOMORA (a), 2013). Uvedená statistika naznačuje klesající trend řešení dluhové pasti v podobě exekuce. Na tuto skutečnost může mít vliv jednak nově zavedená povinnost slučovat všechny exekuce dlužníka do jednoho exekučního řízení, nebo stále častější využívání institutu oddlužení jako poslední možnosti záchrany před exekucí.
3.3 Osobní bankrot Osobní bankrot je sice důsledkem předlužení, ale zároveň nabízí možnost bezpečně vyřešit svízelnou situaci dluhové pasti. Je příležitostí pro tisíce dlužníků, kteří se ocitli v bludném kruhu úvěrů, půjček, exekucí. Institut osobního bankrotu neboli oddlužení zavádí do českého právního řádu novela insolvenčního zákona č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon) od 1. ledna 2008 s cílem poskytnout pomoc a druhou šanci těm dlužníkům, kteří chtějí poctivě splácet své dluhy, ale již se z předlužení nedokáží dostat. Oddlužení je „mechanismus určený pro fyzické osoby (nepodnikatele), který v případě dohody s věřiteli umožňuje prostřednictvím splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetku dlužníka splatit minimálně 30 % závazků vůči věřitelům s tím, že pokud je po dobu pěti let (v případě splátkového kalendáře) přesně plněn plán splátek, pak může být dlužníkovi zbytek jeho závazku s požehnáním soudu odpuštěn. Po dobu splácení je však dlužník odkázán na životní minimum“ (Smrčka, 2010, s. 480). Cesta osobního bankrotu začíná podáním návrhu na oddlužení. Návrh je oprávněn podat pouze dlužník a to k insolvenčnímu soudu, kterým je Krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště. Náležitosti návrhu na oddlužení vymezuje insolvenční zákon (ČESKO, 2014, § 391) a jsou jimi: 27
-
„označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat,
-
údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech,
-
údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky.“
Další povinností dlužníka je připojit k návrhu na oddlužení následující přílohy dle insolvenčního zákona (ČESKO, 2014, § 392): -
„seznam majetku a seznam závazků,
-
listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky,
-
písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky.“
Jsou-li splněny všechny předepsané náležitosti pro povolení oddlužení, rozhodne insolvenční soud usnesením o povolení oddlužení o způsobu oddlužení. Může být nařízeno jednorázové zpeněžení majetku dlužníka insolvenčním správcem nebo uloženo plnění v podobě splátkového kalendáře. Jednorázovým zpeněžením majetku dlužníka obvykle není možné pokrýt všechny pohledávky, a proto častější variantou, kterou soud volí je splátkový kalendář po dobu pěti let. Platí přitom, že dlužník musí jakýkoliv mimořádný příjem použít ke splátkám, není možné ani odmítnou dar nebo dědictví. Usnesení o oddlužení se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku a tímto okamžikem nabývá účinnosti. Pro dlužníky je tato skutečnost významná tím, že dosud zahájené exekuce jsou nadále neproveditelné (MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (b), 2013). „Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka“ (ČESKO, Insolvenční zákon, 2014, § 414). Oddlužení je pro dlužníka druhou šancí jak získat znovu život bez dluhů a hrozby exekucí, i když zajišťuje příjmy pouze na hranici životního minima. V žádném případě se ale nejedná o snadný únik před soudním exekutorem, protože režim oddlužení je velmi přísný a vidina finanční svobody je hodně vzdálená. Přes nemalé potíže je osobní bankrot využíván stále větším počtem dlužníků a od roku 2008 vykazuje vzrůstající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo oddlužení povoleno pouze v 646 případech, v roce 2013 již bylo vyhlášeno 18803 oddlužení. Oproti roku 2012, kdy bylo vyhlášeno 14291 oddlužení, byl zaznamenán
28
meziroční nárůst 42 % (MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (a), 2014). Zadlužování domácností v ČR neustále narůstá, jak již bylo popsáno v podkapitole 1.2 a podobný trend lze očekávat i ve vývoji osobních bankrotů. Zdravé a odpovědné zadlužování úzce souvisí s problematikou finanční gramotnosti. Člověk, který je vybaven dostatkem znalostí a dovedností potřebných k orientaci ve složitém světě finančního trhu, má větší šanci, že se neocitne v předlužení a nebude vystaven jeho negativním následkům v podobě exekucí či osobního bankrotu. Kiyosaki (2001, s. 68) tvrdí, že „negramotnost jak slov, tak čísel je základem finančního zápasu. Lidé mají finanční potíže, protože neumějí číst – buď čísla, nebo slova. Něco špatně chápou.“ Budování finanční gramotnosti je způsob jak ochránit své finance a neupadnout do dluhové pasti. Úroveň finanční gramotnosti značně ovlivňuje ekonomické chování člověka a je důležitým prvkem v prevenci předlužení. Význam finanční gramotnosti v prevenci předlužení objasní následující kapitola.
29
4 FINANČNÍ GRAMOTNOST V PREVENCI PŘEDLUŽENÍ V situaci, kdy nezdravé zadlužování domácností má neustále vzrůstající tendenci, je problematika finanční gramotnosti obyvatel ČR stále diskutovanějším tématem. Mnoho lidí často nedomýšlí možné důsledky neschopnosti splácet své závazky a jsou následně více ohroženi exekucemi či osobními bankroty. Stěžejní význam v předcházení těmto negativním jevům je přisuzován vzdělávání v oblasti financí a získávání finanční gramotnosti, která je nástrojem účinné ochrany správy rodinných a osobních financí. Obecný pohled na problematiku finanční gramotnosti, důležité strategie a dokumenty vymezující problematiku finanční gramotnosti, výčet potřebných kompetencí finančně gramotného občana a vybraná měření úrovně finanční gramotnosti v ČR budou předmětem zájmu této kapitoly.
4.1 Obecné pojetí finanční gramotnosti Každodenní realita nutí současného člověka neustále vnímat změny ve všech oblastech života a přizpůsobovat se jim. Neméně náročné je orientovat se také ve světě financí, protože situace na finančních trzích se dynamicky vyvíjí, přibývají nové nabídky, produkty a služby, mění se zákony, daně, výhodnost finančních produktů a spotřebitel je tak vystaven velkému tlaku. Pouze finančně gramotný člověk, který je vybaven potřebnými znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, může činit kvalifikovaná rozhodnutí a ochránit se před nevýhodnými produkty finančního trhu a v konečném důsledku před předlužením. V podání Hesové, Zelendové (2011, s. 6) si lze finanční gramotnost představit jako: „souhrn kompetencí, které jsou uplatňovány v běžném životě a které jsou nezbytné pro aktivní a zodpovědnou účast na finančním trhu. Finanční vzdělávání v širším rámci podporuje prevenci proti předlužení a směřuje občany k zajištění stáří“. Z tohoto pohledu východiskem pro omezení problémů s nadměrným zadlužením a neschopností splácet dluhy je systematické zvyšování finanční gramotnosti všech věkových skupin obyvatelstva. Opletalová (2012a, s. 147) v této souvislosti uvádí, že „finanční gramotnost je základním nástrojem prevence proti předlužení, který přispívá k obraně proti zvyšujícímu se nárůstu zadlužení popř. předlužení a tím i k zabránění sociálních dopadů vyplývajících z předlužení.“ S pojmem finanční gramotnost (financial literacy) se lze setkat v programech podporujících zvyšování úrovně finanční gramotnosti obyvatel v různých zemích světa. 30
V jednotlivých státech je problematika finanční gramotnosti řešena také s použitím pojmů finanční kvalifikace (financial capability) a finanční vzdělávání (financial education). Významovou odlišností jednotlivých pojmů se zabývá například studie rakouské centrální banky Österreichische Nationalbank uveřejněná ve čtvrtletníku Geldpolitik & Wirtschaft, kde pojem finanční gramotnost je častěji spojován s vědomostmi o finančních službách a produktech a finanční kvalifikace je chápána jako schopnost jedince umět finanční vědomosti správně uplatnit (Gnan, Silgoner, Weber, 2007, s. 31 – s. 32). Důležitou funkci při rozšiřování celosvětového povědomí o významu finanční gramotnosti a finančního vzdělávání plní Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development, dále jen OECD). Pro potřeby jednotlivých členských států vytvořila OECD všeobecně akceptovatelnou definici finančního vzdělávání, které je chápáno jako proces, jehož prostřednictvím si uživatelé finančních služeb a investoři zvyšují porozumění finančním produktům a pojmům a zároveň si prostřednictvím informací, instrukcí a nestranných rad vytvářejí schopnost uvědomovat si finanční rizika i finanční příležitosti. Finanční vzdělávání zvyšuje také schopnost provádět informovaný výběr, učí, kam se obrátit o radu nebo pomoc a přispívá ke zlepšení finančního zajištění“ (OECD, 2005, s. 26). Uvedená definice byla zveřejněna jako součást mezinárodní studie finanční gramotnosti OECD a vyplývá z ní, že finanční vzdělávání je nezbytným prostředkem pro získání potřebné finanční gramotnosti občana. Uvědomění si významu finanční gramotnosti v prevenci nezdravého zadlužování se stalo v ČR základním kamenem pro vytvoření jednotného a uceleného systému budování finanční gramotnosti. Proces spolupráce vlády, Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a České národní banky byl završen vytvořením právního rámce finanční gramotnosti v podobě strategických dokumentů.
4. 2 Strategie a dokumenty vymezující problematiku finanční gramotnosti Potřeba zvyšování finanční gramotnosti vyvstala v ČR jako naléhavá na přelomu tisíciletí, kdy došlo k výraznému nárůstu nezdravého zadlužování domácností vedoucího často k dluhové pasti. „Rostoucí nabídka a komplikovanost finančního trhu, sílící snaha státu chránit spotřebitele, roztříštěnost drobných vzdělávacích projektů v oblasti osobních financí a neexistence povinného školního finančního vzdělávání vedly stát k vytvoření systému 31
posílení finanční gramotnosti na školách“ (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 29). Tato snaha státu získala konkrétní podobu vydáním Usnesení vlády České republiky č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, kde se v bodě 2.1 ukládá: „1. místopředsedovi vlády a ministru financí, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministru průmyslu a obchodu připravit do 30. září 2006 systém budování finanční gramotnosti na základních školách a středních školách.“ Z iniciativy ministerstva financí bylo v roce 2007 uskutečněno výzkumné šetření, jehož cílem bylo zmapovat potřebu dospělé populace vzdělávat se v oblasti osobních financí a zjistit zda považuje za vhodné zařadit tuto oblast do povinné školní docházky. Převážná většina dotazovaných se shodla na potřebě vzdělávání celé populace v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. Téměř všichni také souhlasili s objasňováním základních pojmů z oblasti finančního světa na středních školách a polovina z nich již na školách základních. Průzkum tak potvrdil naléhavou potřebu systematického rozvoje finančního vzdělávání v ČR, i když vycházel ze subjektivního hodnocení dotazovaných (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, s. 7 – s. 8). Výsledkem snahy státu, zaměřené na finanční gramotnost obyvatel ČR a podpořené výsledky průzkumu, bylo vytvoření koncepce finančního vzdělávání v podobě tří klíčových dokumentů. Celková koncepce finančního vzdělávání v České republice byla popsána ve Strategii finančního vzdělávání, vydané v roce 2007 Ministerstvem financí. Navazující dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách obsahuje podrobnosti o způsobu implementace do výuky na základních a středních školách, jeho součástí jsou také Standardy finanční gramotnosti (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 30). Strategie finančního vzdělávání byla prvním koncepčním dokumentem řešícím problematiku posílení finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Nejednalo se však o vládou schválenou koncepci, proto také nebyla závazná pro celou státní správu. Evropskou komisí bylo jednotlivým členským státům Evropské unie doporučováno vytvářet národní strategie schválené vládami daných států s cílem zvýšit povědomí o potřebnosti finančního vzdělávání pomocí jednotného a koordinovaného systému. Proto Ministerstvo financí přistoupilo společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Českou národní bankou k aktualizaci původní Strategie finančního vzdělávání a usnesením ze dne 10. května 2010 byla vládou schválena Národní strategie finančního vzdělávání (MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (a), 2013). V obecné rovině takto schválená Národní strategie finančního vzdělávání (dále jen Strategie) zastřešuje finanční vzdělávání v České republice a je „uceleným systematickým
32
přístupem k posílení finanční gramotnosti občanů České republiky. Základní prvky tohoto systému jsou: -
definice finanční gramotnosti,
-
vymezení prioritních oblastí,
-
stanovení principů finančního vzdělávání a
-
rozdělení finančního vzdělávání do hlavních dvou pilířů – vzdělávání školního a vzdělávání navazujícího
Strategie se dále zabývá rozdělením kompetencí mezi zainteresované subjekty, koordinací celkového vzdělávání na národní úrovni a plánem konkrétních aktivit státu“ (Dvořáková, Smrčka, 2011, s. 30). Následující text se zaměří na definování pojmu finanční gramotnost a její hlavní složky.
4.3 Finanční gramotnost jako souhrn potřebných kompetencí Obecné zformulování kompetencí, které v souhrnu vyjadřují požadavky na finančně gramotného občana, zahrnuje definice, podle které je finanční gramotnost „soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, s. 11). Takto definovaná finanční gramotnost je výsledkem dohody Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky, která v roce 2008 získala zákonnou kompetenci v oblasti dohledu nad ochranou spotřebitele. Společná dohoda v podobě definice finanční gramotnosti si klade za cíl zajistit provázanost a konzistentnost činností všech aktérů v oblasti finančního vzdělávání. Strategie pojímá finanční gramotnost jako specializovanou součást širší ekonomické gramotnosti, která navíc například zahrnuje schopnost zajistit si příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí nebo schopnost rozhodovat o výdajích. Součástí finanční gramotnosti jsou dle Strategie také vybrané oblasti makroekonomie (například otázky inflace) a daňová problematika. „Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti formuje znalosti, 33
dovednosti a hodnotové postoje, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti.“ (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, s. 11 – s. 12). Finanční gramotnost má také úzkou vazbu zejména s gramotností numerickou, informační a právní. Numerická gramotnost má význam v podobě využití matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím. Informační gramotnost je využívána jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit informace v kontextu. Právní gramotnost představuje schopnost orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech spotřebitelů a také o možnostech, kam se obrátit pro pomoc.“ Rozvoj těchto gramotností je současně prostředkem k vytváření a posilování ekonomického, právního a politického myšlení občanů.“ (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, s. 12). Strategie pojímá finanční gramotnost jako správu osobních nebo rodinných financí zahrnující tři složky:
„Peněžní
-
peněžní gramotnost,
-
cenovou gramotnost,
-
rozpočtovou gramotnost.
gramotnost
představují
kompetence
nezbytné
pro
správu
hotovostních
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenových mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.“ (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, s. 12). Finanční gramotnost je poměrně rozsáhlý soubor kompetencí kladoucí značné nároky na jejich osvojení. Získat všechny uvedené kompetence, tedy nejrůznější znalosti, dovednosti, 34
schopnosti vztahující se k otázce financí je však nutností, chce-li se člověk uplatnit v dnešním složitém světě. Toto zjištění koresponduje také se závěry nejen prvního výzkumného šetření Ministerstva financí z roku 2007 potvrzujícího potřebu systematického budování finanční gramotnosti v České republice, ale je potvrzeno i ve výsledcích dalších výzkumů finanční gramotnosti, jak ukazuje text následující podkapitoly.
4.4 Měření finanční gramotnosti Jakkoliv se může zdát definice finanční gramotnosti hodně složitou, osvojení nejzákladnějších znalostí při zacházení s penězi a postojů při pohybu na finančních trzích je nezbytností. Zjednodušeně se dá říci, že úroveň finanční gramotnosti může ovlivnit nejen současnost a budoucnost jednotlivce, ale i celé společnosti. Aktuálnost a naléhavost řešení problematiky finanční gramotnosti přispěla k realizaci výzkumného šetření Ministerstva financí a České národní banky zaměřeného na zjišťování úrovně finanční gramotnosti dospělé populace ČR. Výzkum byl realizován v roce 2010 a byl zaměřen na oblast domácích financí, vytváření rezerv a znalost finančních produktů. Cílem projektu bylo také zmapovat postoje a chování české populace v souvislosti se znalostmi světa financí. Výzkum prokázal překvapivě nízkou úroveň finanční gramotnosti. V oblasti domácích financí bylo například zjištěno, že 92 % lidí má přehled o svých financích, ale pouze 45 % domácností si tvoří rozpočet, z toho 8 % nepravidelně. Rezervu pro případ ztráty příjmu si vytváří 35 % lidí a třetina lidí si nevytváří žádné rezervy na stáří. Podle výzkumu 65 % lidí platí své účty včas, ale dlouhodobé finanční cíle si stanovuje pouze 19 % lidí. Jen necelá třetina lidí ví, co znamená zkratka RPSN, všemu ve smlouvách rozumí jen necelá desetina lidí a polovina lidí podepíše smlouvu o úvěru, i když některým pasážím vůbec nerozumí (Závěrečná zpráva z výzkumu-plné znění (STEN/MARK, 2010), s. 3 – s. 4). Nepříliš povzbudivé výsledky výzkumu potvrzují nutnost pokračovat v systematickém finančním vzdělávání. Pro stanovení dalších strategií finančního vzdělávání je třeba zjišťovat úroveň finanční gramotnosti také mladých lidí do osmnácti let. Výsledky měření mohou upozornit na oblasti, které je třeba posílit a rozvíjet. V současnosti je k dispozici velmi málo dat vypovídajících o úrovni finanční gramotnosti žáků základních a středních škol. Na žáky 8. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií je zaměřeno testování finanční gramotnosti pod názvem FINGR, které poprvé uspořádala v roce 2010 společnost SCIO. Šetření bylo prováděno prostřednictvím jednotného testu pro 8. i 9. 35
ročník zjišťujícího znalosti a dovednosti žáků. Více informací poskytlo rozsáhlejší dotazníkové šetření. Dotazník byl zaměřen především na všeobecné povědomí o základních ekonomických skutečnostech (průměrné platy, ceny apod.), předmětem zájmu bylo také vlastní nakládání s finančními prostředky. Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníků základních škol byla 66,3 %, žáků 8. tříd 60,8 % a 80,9 % u žáků odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V testu výrazně lépe uspěli žáci víceletých gymnázií než žáci odpovídajících ročníků základních škol. Žáci se dobře orientovali například v otázkách spojených s penězi a placením. Nejhorší odpovědi byly zaznamenány u otázek věnovaných ekonomice a dělbě práce (Altmanová, 2011, s. 67). Česká republika patří k zemím, které se zapojují také do mezinárodní spolupráce v oblasti finančního vzdělávání a finanční gramotnosti. Jedním z projektů zaměřených na srovnávání úrovně finanční gramotnosti v různých zemích světa je mezinárodní výzkum PISA (Programme for International Student Assessment) realizovaný pod záštitou OECD. Jde o mezinárodně vzdělávací projekt zaměřený na zjišťování čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků v 65 zemích světa. Testování probíhá v tříletých cyklech a vždy se věnuje zvýšená pozornost jedné oblasti. V roce 2012 byla detailněji prozkoumávána oblast matematické gramotnosti. Testovaná problematika je v jednotlivých cyklech vždy rozšířena o další oblasti, které mohou být klíčové pro úspěšné fungování žáků v budoucím životě. Měření matematické gramotnosti bylo pro rok 2012 nově rozšířeno o testování oblasti finanční gramotnosti. (PISA 2012, 2013). Finanční gramotnost byla takto poprvé měřena v mezinárodním kontextu, účast na výzkumu byla dobrovolná a nakonec se zapojila třetina zemí včetně ČR. Do budoucna lze očekávat zapojení většiny členských zemí OECD, neboť mezinárodní šetření finanční gramotnosti „může nabídnout bohatý soubor srovnatelných dat, na jejichž základě je možné činit empiricky podložená politická a odborná rozhodnutí na národní úrovni. Mezinárodně porovnatelná data zaměřená na finanční gramotnost mohou zodpovědět otázky jako např. „Do jaké míry jsou mladí lidé připraveni na nové finanční systémy, které nabývají čím dál více globální povahy a jsou čím dál složitější?“ nebo „Které země vynikají v úrovni finanční gramotnosti?“ (ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE, 2013). S výsledky projektu PISA 2012 v části zaměřené na zjišťování úrovně finanční gramotnosti bude veřejnost seznámena v polovině roku 2014. OECD připravuje podobně rozsáhlé výzkumné šetření úrovně finanční gramotnosti u dospělé populace členských zemí. Zatím byl realizován pilotní projekt, kterého se účastnilo 14 zemí včetně ČR. Cílem výzkumného šetření bude zjistit znalosti, chování a postoje 36
dospělých občanů v oblasti financí (MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (b), 2013). Zapojení ČR do výzkumného šetření je znakem vládní podpory finančního vzdělávání a budování finanční gramotnosti občanů. Role státu a jeho finanční politiky zahrnující ochranu spotřebitele a regulaci finančních institucí je zdůrazňována v dokumentu OECD The Importance of Financial Education (2006, s. 5) jako důležitý faktor, který by měl finanční vzdělávání občanů doplňovat. Měření finanční gramotnosti je důležitým kontrolním mechanismem efektivity finančního vzdělávání. Provedená vstupní měření finanční gramotnosti poskytují znalost výchozí situace a při porovnání s výsledky následných šetření umožní zjistit účinnost již realizovaných projektů finančního vzdělávání. Průběžné ověřování úrovně finanční gramotnosti je doporučováno i OECD, protože nízká úroveň znalostí a dovedností z oblasti osobních financí je problémem celosvětovým, jak dokumentují výsledky výzkumů finanční gramotnosti v mnoha zemích. V této souvislosti lze uvést některé výsledky prvního průzkumu finanční gramotnosti obyvatel Slovenska uskutečněného v roce 2007 Slovenskou bankovní asociací. Cíl průzkumu byl zaměřen na zjištění úrovně finanční gramotnosti obyvatel a zjištění jejich názoru na potřebu finančního vzdělávání. Výsledky průzkumu ukázaly, že víc než polovina respondentů si neumí vybrat mezi dvěma nabídkami výhodnější vklad a až 84 % dotázaných si neumí vybrat výhodnější úvěr, přibližně třetina lidí nerozumí fungování hypoték a až 77 % respondentů potvrdilo, že je pro ně finanční jazyk komplikovaný a nesrozumitelný. Kladný postoj k finančnímu vzdělávání byl vyjádřen u 72 % respondentů (Škvarčeková, 2011, s. 165). Také výsledky již realizovaných šetření v ČR potvrzují nepříliš vysokou úroveň finanční gramotnosti nejen dospělé populace, ale i žáků a studentů základních a středních škol. Svůj podíl na této nepříznivé situaci jistě sehrává chybějící vzdělávání v oblasti osobních financí v minulosti, ale také vývoj na stále složitějších finančních trzích. Nástrojem možné změny současného stavu úrovně finanční gramotnosti je systematické a koordinované finanční vzdělávání. Podrobnější pohled na problematiku finančního vzdělávání, jehož cílem je dosažení potřebných kompetencí v oblasti správy osobních financí, nabízí následující kapitola.
37
5 FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Člověk nedisponující dostatečnou úrovní finanční gramotnosti se vystavuje riziku, že se stane snadnou kořistí pro jedince finančně gramotné. Odtud už je jen krůček k nesprávnému rozhodnutí v oblasti financí končícímu v nejhorším případě exekucí nebo osobním bankrotem. Otázky související s finanční gramotností a finančním vzděláváním zasluhují zvýšenou pozornost podle Hesové (2013, s. 4) zejména proto, „že se jedná o nezbytný předpoklad pro ekonomické rozhodování v každodenním životě lidí.“ Důležitost a naléhavost finančně vzdělávat nejen dospělou populaci, ale i žáky a studenty je potvrzena výsledky prováděných výzkumných šetření a v souladu s tím může finanční vzdělávání podle Dvořákové, Smrčky (2011, s. 15) „spotřebitelům pomoci porozumět hospodaření s penězi a přizpůsobovat se změnám svých potřeb, životním událostem a podmínkám v ekonomice.“ Zjednodušeně řečeno, vzdělaný spotřebitel může správně pochopit poskytované informace a následně činit kvalifikovaná rozhodnutí. Takto pojímané finanční vzdělávání je důležitým prvkem v ochraně spotřebitele na trhu, podporuje rozvoj aktivní role člověka jako spotřebitele a zároveň člověka vede k přijetí osobní odpovědnosti za své finanční zajištění. V této kapitole bude popsána současná struktura finančního vzdělávání v ČR a jeho principy v souladu s významy standardů finančního vzdělávání v počátečním vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol.
5.1 Struktura finančního vzdělávání v ČR Získání finanční gramotnosti jako klíčové kompetence pro život je důležité pro všechny věkové skupiny obyvatelstva. Kromě již zmiňovaného vedení k aktivnímu přístupu při správě osobních financí představuje finanční vzdělávání také účinný nástroj prevence předlužení a v neposlední řadě má význam při zajištění člověka na stáří (Hesová, 2011, s. 6). Současná struktura finančního vzdělávání v ČR se opírá o vládou schválenou Strategii. Respektuje přitom rozdílný přístup ke vzdělávání žáků a dospělých a na základě toho vymezuje finanční vzdělávání jako počáteční a další (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 16). Počátečním vzděláváním se podle Strategie „rozumí předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání v konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání 38
uskutečňované podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a studium v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, vysokými školami nebo jejich součástmi“ (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 16). Finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání je garantováno státem, což je velmi pozitivní. Dnešní žáci se za pár let stanou účastníky transakcí na finančních trzích a je třeba, aby byli vybaveni dostatečnými kompetencemi pro aktivní a odpovědné rozhodování v otázkách osobních a rodinných financí. Pro finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání je určujícím dokumentem Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Jde o společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, jehož cílem je zvýšení úrovně finanční gramotnosti obyvatel ČR v rámci systematického finančního vzdělávání. Součást tohoto dokumentu tvoří Standardy finanční gramotnosti vymezující cílový stav úrovně finanční gramotnosti pro základní vzdělávání a pro střední vzdělávání. Úroveň finanční gramotnosti pro střední vzdělávání odpovídá zároveň úrovni finanční gramotnosti dospělého občana (Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, s. 1). „Dalším vzděláváním se rozumí vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním, bývají označované také jako vzdělávání celoživotní“ (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 16). Takto definované finanční vzdělávání občanů je zaměřeno na dospělou populaci, současné i budoucí spotřebitele finančních produktů a služeb. Další vzdělávání občanů již není garantováno státem, je zajišťováno především soukromým sektorem, ale i zde určitou roli hrají také subjekty veřejné správy. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracuje se spotřebitelskými sdruženími, formou dotací podporuje tvorbu a realizaci projektů finančního vzdělávání zaměřeného na ochranu spotřebitele. Česká národní banka realizuje v dalším vzdělávání občanů své vlastní vzdělávací aktivity, využívá prezentací v médiích nebo spolupracuje s univerzitami třetího věku. Mnoho užitečných rad a informací lze nalézt na webových stránkách všech zúčastněných ministerstev (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 17). Finanční vzdělávání je dlouhodobý proces zaměřený na všechny věkové skupiny obyvatel a v prostředí neustále se vyvíjejících finančních produktů a služeb si klade za cíl, aby každý člověk získal dostatek potřebných kompetencí, které správně uplatní. Takto pojímaný proces 39
finančního vzdělávání vychází z několika základních principů, jejichž dodržování může ovlivnit kvalitu finančního plánování i rozhodování.
5.2 Principy finančního vzdělávání Má-li být poskytované finanční vzdělávání systematické a koordinované, je třeba, aby se realizátoři vzdělávacích projektů řídili jednotnými pravidly a principy. Oporu lze opět nalézt v základním koncepčním materiálu finančního vzdělávání, neboť Strategie v tomto ohledu vytyčuje tři základní principy pro poskytování finančního vzdělávání:
-
princip obecnosti,
-
princip odbornosti,
-
princip zacílení (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 15).
Princip obecnosti zahrnuje požadavek zvyšování úrovně finanční gramotnosti v podobě získání základní orientace a znalostí o finančních produktech bez využití propagace konkrétních finančních produktů a služeb. Zjednodušeně řečeno je třeba rozlišovat mezi finančním vzděláváním a reklamou. „Reklamou se“ dle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů (ČESKO, 1995, § 1) „rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky.“ Významné úkoly finančního vzdělávání plní také Pracovní skupina pro finanční vzdělávání řízená Ministerstvem financí ČR, z jejíž iniciativy byly jejími členy 25. března 2013 v souladu se Strategií odsouhlaseny principy nezávislosti finančního vzdělávání. Z těchto principů vyplývá že: „finanční vzdělávání je proces nastavený podle určitých principů či pravidel vždy na nekomerčním základě“ a „finanční gramotnost je důsledek finančního vzdělávání. Ke zvýšení finanční gramotnosti může přispět i samostatné vyhledávání informací, poskytování
informací
či
poradenství,
reklama,
marketing,
propagace,
ap.“
(MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (c), 2013). V praxi lze chápat uplatňování principu obecnosti ve finančně vzdělávacích projektech tak, že například nedochází k propagaci nebo doporučování konkrétního produktu nebo služby, 40
přednášející nerozdává reklamní letáky a nevnucuje na sebe kontakty. Nedodržování tohoto principu může v konečném důsledku vést k chybným rozhodnutím v oblasti financí se všemi negativními důsledky. Finanční vzdělávání směřující ke zvyšování finanční gramotnosti by mělo být realizováno také v souladu s principem odbornosti a principem zacílení. Princip odbornosti představuje požadavek na obsahovou správnost vzdělávacích projektů a dostatečnou odbornou úroveň vzdělavatelů. Uplatňování principu odbornosti se projevuje také při dodržování principu zacílení. Každá konkrétní vzdělávací akce by měla být realizována pro správně vymezenou cílovou skupinu při použití vhodných komunikačních kanálů, aby byla zajištěna dostupnost odborných informací (Národní strategie finančního vzdělávání, s. 15 – s. 16). Základní principy finančního vzdělávání tedy poskytují obecný rámec, ze kterého je nutné vycházet při tvorbě a realizaci jednotlivých vzdělávacích projektů. Takový postup je předpokladem pro dosažení základního cíle finančního vzdělávání v podobě zvýšení úrovně finanční gramotnosti občanů. Na obecný rámec finančního vzdělávání navazuje rozpracování konkrétních požadavků na úroveň finanční gramotnosti všech cílových skupin. Úlohou standardů finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání se bude zabývat následující text.
5.3 Významy standardů finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání Potřeba systematického finančního vzdělávání žáků a studentů je umocněna stále se zvyšující složitostí finančních produktů, služeb a trhů, což klade větší požadavky na získání potřebných kompetencí finanční gramotnosti. V důsledku ekonomického vývoje v naší společnosti, ale i ve světě je pravděpodobné, že mladá generace bude vystavena větším finančním rizikům a ponese také větší zodpovědnost za zajištění svého důchodového věku, než generace jejich rodičů. Tuto skutečnost zohledňují všechny strategické dokumenty finančního vzdělávání v ČR a finanční vzdělávání je dnes již povinnou součástí vzdělávání na základních a středních školách. Počáteční finanční vzdělávání je realizováno v souladu s koncepčním dokumentem Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (dále jen Systém). Tento dokument v souladu s definicí finanční gramotnosti uvedenou v podkapitole 4. 2. stanovuje konkrétní standardy finanční gramotnosti vyjadřující ideální úroveň, které má být vzděláváním dosaženo. Obecně je možné na standardy finanční gramotnosti pohlížet jako na
41
cíl, kterého bude prostřednictvím finančního vzdělávání dosaženo. Pro počáteční vzdělávání byly podle cílových skupin vymezeny následující standardy finanční gramotnosti:
-
standard finanční gramotnosti pro žáka 1. stupně základní školy (plné znění je uvedeno v příloze č. 1),
-
standard finanční gramotnosti pro žáka 2. stupně základní školy (plné znění je uvedeno v příloze č. 1),
-
standard finanční gramotnosti pro žáka střední školy – odpovídá standardu finanční gramotnosti dospělého občana (plné znění je uvedeno v příloze č. 2).
Vymezené standardy jsou postupně začleňovány do Rámcových vzdělávacích programů (dále jen RVP) základních a středních škol. Nemalý význam vyplývá také z jejich využití při tvorbě konkrétních vzdělávacích programů na zvyšování finanční gramotnosti žáků i dospělé populace v dalším vzdělávání (Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, s. 8 – s. 9). Ve vzdělávání na středních školách byl standard finanční gramotnosti implementován do všech dosud vydaných RVP. Systém ukládá jednotlivým školám povinnost zpracovat v souladu s RVP pro daný typ školy Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) a začít podle něj vyučovat do dvou let od vydání odpovídajícího RVP. Ve středním odborném vzdělávání je
problematika
finanční
gramotnosti
zakomponována
do
společenskovědního,
matematického a ekonomického vzdělávání dle daného RVP, zároveň je i součástí klíčových kompetencí žáků středních škol; ve středním všeobecném vzdělávání je obsažena ve vzdělávacích oblastech Člověk a svět práce, Člověk a společnost a Matematika a její aplikace. (MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY (c), 2013). Finanční gramotnost žáka střední školy je standardy vymezena tematickými okruhy „Peníze“, „Hospodaření domácnosti“, „Finanční produkty“ a „Práva spotřebitele“. Každý z těchto okruhů je rozpracován v podobě „Obsahů“, které zahrnují doporučené učivo dané oblasti a v podobě „Výsledků“, které představují navrhované očekávané výstupy žáků z tohoto vzdělávání (Hesová, 2011, s. 7). Plné znění standardu finanční gramotnosti žáka střední školy je uvedeno jako příloha č. 2. Od 1. 9. 2013 je uzákoněna povinnost finančního vzdělávání i na základních školách, dosud realizovaného na bázi dobrovolnosti. Opatřením ministra školství, mládeže 42
a tělovýchovy č. j. 26522/2013 ze dne 9. 7. 2013 byl změněn RVP pro základní vzdělávání mimo jiné také začlením standardů finanční gramotnosti pro žáka základní školy s účinností od 1. 9. 2013. Pro základní školy od tohoto data běží dvouletá lhůta pro začlenění problematiky finanční gramotnosti do ŠVP a zároveň povinnost začlenit výuku dané problematiky do stávajících učebních osnov. Oblast finanční gramotnosti je nově součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. (MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY (a), 2013). Standard finanční gramotnosti žáka základní školy rozděluje obsah výuky do oblasti „Peníze“, „Hospodaření domácnosti“ a „Finanční produkty“ a jeho plné znění je uvedeno jako příloha č. 1. Cílem výuky při osvojování těchto standardů je finančně gramotné chování žáků, podpora jejich odpovědnosti za aktivní řešení problémů a situací, s nimiž finanční gramotnost souvisí. „V budoucnu by absolventi finančního vzdělávání měli být schopni ubránit se před situacemi nezdravého zadlužování. Kromě jiného by měli chápat, že každá situace je řešitelná“ (Berný, Ciprová, Mertin, 2011, s. 13). Zavedení povinné výuky finanční gramotnosti na základních školách je významným krokem, neboť právě lidé se základním vzděláním vykazují v průzkumech finanční gramotnosti nejhorší znalosti a také nejrizikovější chování. Průzkum Ministerstva financí a České národní banky z roku 2010 například ukázal, že 30 % občanů se základním vzděláním si vzalo spotřebitelský úvěr pro neschopnost splácet jiný úvěr, což je cesta do dluhové pasti. Význam výuky finanční gramotnosti již na základních školách podporuje skutečnost, že téměř 20 % lidí ukončuje systematické vzdělávání absolvováním základní školy. Povinně zavedená výuka finanční gramotnosti pak může významně ovlivnit správné finanční rozhodování právě této cílové skupiny (ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (b), 2013). Úroveň finančního vzdělávání může ovlivnit řada faktorů. V návaznosti na principy finančního vzdělávání, definované v podkapitole 5. 2. je žádoucí, aby vzdělávání v oblastech finanční gramotnosti zajišťovali dostatečně odborně připravení pedagogičtí pracovníci. Potřebu dalšího vzdělávání učitelů v oblasti finanční gramotnosti podtrhuje skutečnost, že „málokterý učitel se mohl s finančním vzděláváním setkat během své pregraduální přípravy“ (Hesová, 2013, s. 5). Aby výuka finanční gramotnosti byla zajišťována na dostatečné odborné úrovni, je třeba zaměřit pozornost také na vzdělávání budoucích učitelů. V této souvislosti „oslovil v únoru 2008 ředitel odboru vysokých škol MŠMT ČR děkany vysokých škol, které vzdělávají budoucí učitele základních a středních škol, a požádal je o zařazení problematiky finanční gramotnosti do obsahu příslušných vysokoškolských studijních programů“ (Opletalová, 2012b, s. 43). 43
Finanční vzdělávání již od útlého věku má velký význam, jelikož žijeme v prostředí, kde lidé často věří na snadný zisk a nepovažují za podezřelé nápadně výhodné nabídky mnoha finančních zprostředkovatelů. V základním vzdělávání je důležité vytvořit minimální spektrum finančních znalostí, dovedností a postojů, které žáky vstupující z této úrovně vzdělávání na trh práce ochrání před nástrahami finančního trhu, a které žákům pokračujícím ve vzdělávání umožní rozvíjet a zdokonalovat úroveň své finanční gramotnosti. Povinná výuka finanční gramotnosti na středních školách má své opodstatnění a význam zejména proto, že v závěru této úrovně vzdělávání její účastníci mohou aktivně vstupovat na finanční trh se všemi právy, ale i povinnostmi. V této životní etapě ještě nemají, ani nemohou mít dostatek potřebných zkušeností, stávají se ohroženou skupinou spotřebitelů úvěrových produktů a pro mnohé finanční zprostředkovatele představují z tohoto důvodu snadný zisk. Zamezit zneužití mladých lidí v této souvislosti může právě finanční vzdělávání. Nedostatek zkušeností lze vyvážit odpovídající úrovní finanční gramotnosti, tedy potřebnými vědomosti a znalosti z různých oblastí světa financí. Kvalitní finanční vzdělávání umožní mladým lidem eliminovat případná rizika a vyhnout se rozhodnutím na hranici hazardu. Svým dílem k tomu může přispět i využívání vhodných učebních pomůcek při výuce finanční gramotnosti, což je námětem další kapitoly.
44
6 UČEBNÍ POMŮCKY Systematické finanční vzdělávání v ČR má za sebou ani ne desetiletou historii. Díky spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva financí a České národní banky podpořené zájmem ze strany veřejnoprávních médií, mohou být při výuce finanční gramotnosti využívány nejrůznější učební pomůcky. Postavení učebních pomůcek ve výchovně vzdělávacím procesu, jejich funkce ve výuce, vybrané klasifikace i nejčastěji využívané učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti jsou témata tvořící náplň šesté kapitoly.
6.1 Učební pomůcky a výchovně vzdělávací proces Vzdělávání v jakékoliv oblasti lidského života lze v obecné rovině považovat za složitý proces, při kterém dochází ke vzájemnému působení a ovlivňování vzdělavatele a učícího se subjektu. Výsledkem tohoto procesu je konkrétní dosažené vzdělání v určitém oboru či oblasti života člověka. Palán, Langer (2008, s. 11) vnímá vzdělávání jako „proces uvědomělého a cílevědomého zprostředkování a aktivního utváření a osvojování soustavy vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností a lidských zkušeností, utváření morálních rysů a osobitých zájmů a postojů“. Podobný pohled na problematiku vyplývá také z definice Vetešky, Tureckiové (2008, s. 16), podle které je vzdělávání „proces, v němž si prostřednictvím vyučování jedinec osvojuje soustavu poznatků a činností, kterou vnitřním zpracováním – učením – přetváří ve vědomosti, znalosti, dovednosti a návyky“. S pojmem vzdělávání úzce souvisí také pojem učení, který je v odborné literatuře označován jednak jako proces, ale také jako výsledek. Takto definované učení přitom může být záměrné i nezáměrné, stejně jako vědomé či nevědomé (Armstrong, 2002, s. 477). Stejný názor zaujímá také Palán, Langer (2008, s. 14), který definuje učení jako „proces záměrného navozování činností nebo výsledek nabytých zkušeností, vedoucí k získávání a rozšiřování poznatků, vedoucí poměrně k trvale měnění struktury vlastní osobnosti, vědění, chování a prožívání, jejich znalostí, dovedností, postojů, hodnot a pracovního chování“. Výsledkem vzdělávání je vzdělání člověka. Skalková (1999, s. 27 - s. 28) předpokládá, že „spolu s osvojením systému určitých vědomostí a dovedností chápe vzdělaný člověk vztahy mezi poznatky, získal dovednosti používat svých vědomostí při řešení nových úkolů, 45
dovednosti dalšího sebevzdělávání. Vzdělání zahrnuje i osvojení hodnot estetických a morálních, vytváření určitého postoje ke světu, společnosti i sobě samému. Tyto postoje nalézají svůj odraz ve schopnosti kritického uvažování, v praktických životních názorech a jednání.“ Tato obecná definice vzdělaného člověka úzce koresponduje s definicí finančně gramotného člověka, která je uvedena v podkapitole 4. 3. Skalková (1999, s. 28) dále chápe „vzdělání jako výsledek procesů, které se záměrně, soustavně a organizovaně rozvíjejí při vyučování“. Na vyučování je přitom možné nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Za vyučování lze obecně označit dění ve školních třídách v průběhu vyučovací hodiny. Podle didaktických teorií vyučování „znamená druh lidské činnosti spočívající v interakci učitele a žáků, jejímž základem je záměrné působení na žáky tak, aby u nich docházelo k učení“ (Průcha, Walterová a Mareš, 2009, s. 356). K vzájemným interakcím mezi učitelem a žákem směřujícím k dosažení stanovených cílů dochází v průběhu výchovně vzdělávacího procesu. Maňák (1990, s. 76) považuje za základní prvky výchovně vzdělávacího procesu kromě obsahu výuky, učitele a žáka také didaktické prostředky, zejména učební pomůcky a technické vybavení. Stále častější zařazování moderních didaktických prostředků do výuky se podle Maňáka (1990, s. 77) „stává faktorem, který může výchovně vzdělávací proces zefektivnit.“ Z tohoto pohledu plní didaktické prostředky ve vyučovacím procesu důležitou roli. Maňák (1990, s. 52) zdůrazňuje, že „didaktické prostředky vždy výuku v nějaké míře doprovázely a zajišťovaly, protože jsou její materiální podmínkou i základnou. Vyvíjely se v závislosti na dosaženém stupni civilizace, kultury a techniky. Ve vývoji školy byly důležitým modernizačním faktorem“. Didaktický prostředek je možné chápat v širším významu jako vše, co slouží k dosažení cílů vzdělávání (Průcha, 2009, s. 258). Také v širším pojetí podle Kalhouse, Obsta (2009, s. 337) „v didaktice rozumíme prostředkem vše, čeho učitel a žáci mohou využít k dosažení výukových cílů. Takovým prostředkem může být metoda výuky, vyučovací forma, didaktická zásada, dosažení dílčího cíle je prostředkem dosažení finálních cílů, ale prostředkem je také školní tabule, učebnice, učební prostory, výpočetní technika apod.“ Základní členění didaktických prostředků potom vyplývá z jejich odlišného charakteru a zahrnuje nemateriální didaktické prostředky a materiální didaktické prostředky (Kalhous, Obst, 2009, s. 337, Maňák, 1990, s. 52). K nemateriálním didaktickým prostředkům se řadí vyučovací metody, organizační formy, didaktické zásady a pedagogické mistrovství. Materiální didaktické prostředky tvoří učební pomůcky, didaktická technika, školní zařízení a vybavení učitele a žáka. Přehledně členění obou kategorií didaktických prostředků zahrnuje následující tabulka. 46
DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY Nemateriální didaktické
Materiální didaktické
prostředky
prostředky
Vyučovací metody
Učební pomůcky
Organizační formy
Didaktická technika
Didaktické zásady
Školní zařízení
Pedagogické mistrovství
Vybavení edukátora a edukanta
Tabulka č. 2: Systém didaktických prostředků Zdroj: Dostál, 2008, s. 16 Vzhledem k tématu diplomové práce bude dále pozornost zaměřena na materiální didaktické prostředky, zejména na učební pomůcky. Podle Maňáka (1990, s. 52) „jsou to materiální předměty, které se bezprostředně používají ve výchovně vzdělávacím procesu k hlubšímu osvojení vědomostí a dovedností. Na rozdíl od výukových metod a organizačních forem představují přímý materiál zprostředkující žákům poznání skutečnosti. S metodami výuky mohou vytvářet různé varianty a modifikace výukových postupů.“ Podobně definuje učební pomůcky Průcha, Walterová, Mareš (2009, s. 322) jako „předměty zprostředkující nebo napodobující realitu, napomáhající větší názornosti nebo usnadňující výuku.“ Využívání učebních pomůcek se stává nedílnou součástí moderního vyučování. Velká rozrůzněnost učebních pomůcek, které mají učitelé k dispozici, však klade velké nároky na jejich vhodný výběr a použití. Orientaci při volbě učebních pomůcek může usnadnit znalost jejich klasifikace, a proto bude následující text zaměřen na třídění učebních pomůcek.
6. 2 Klasifikace učebních pomůcek a jejich funkce ve výuce Využívání učebních pomůcek ve výuce usnadňuje proces učení žáků při osvojování nejrůznějších znalostí a dovedností a zároveň významně ovlivňuje dosahování výchovně vzdělávacích cílů. Učební pomůcky, které jsou v současnosti k dispozici, se vyznačují značnou rozmanitostí tvarů, ale i množstvím funkcí, které ve výuce plní. Podle Kalhouse, Obsta (2009, s. 337) „funkce materiálních didaktických prostředků vyplývá ze skutečnosti, že člověk získává 80 % informací zrakem, 12 % informací sluchem, 5 % informací hmatem 47
a 3 % ostatními smysly.“ Tuto skutečnost zdůrazňuje již J. A. Komenský ve svém zlatém pravidle didaktiky, když připomíná, „aby všechno bylo předváděno všem smyslům kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a může-li něco býti vnímáno najednou více smysly, budiž to předváděno více smyslům“ (Komenský, 1958, s. 180). Jako nejdůležitější didaktické funkce při využívání učebních pomůcek jsou uváděny zejména následující:
- plnění zásady názornosti a vícekanálového předávání informací, - funkce motivační a stimulační, - funkce racionalizační, a to jak ve vztahu k učiteli, tak ve vztahu k žákům, - funkce zpevňovací nově získaných informací jejich přiměřeným opakováním, - funkce systemizační, tzn., že obsah je v programu uspořádán tak, že dochází k jeho začleňování do soustavy dříve získaných poznatků, - funkce kontrolní a řídící“ (Kalhous, Obst, 2009, s. 340).
Učební pomůcky by měli být zařazovány do výuky s ohledem na funkce, které mají při dosažení vzdělávacího cíle plnit. Kromě výukového cíle je nutné respektovat věk a psychický vývoj žáků, stejně jako zkušenosti a dovednosti učitele a vybavení třídy nebo školy (Skalková, 1999, s. 233). Vhodně zvolená učební pomůcka by podle Šimoníka (2003, s. 80 - s. 81) měla být pro žáky atraktivní, zajímavá, měla by splňovat estetické požadavky i požadavek bezpečnosti, měla by respektovat skutečnost, že využívání učebních pomůcek není cílem výuky, ale pouze prostředkem usnadňujícím dosažení výukových cílů. V současnosti existuje několik různých klasifikací učebních pomůcek. Zdeněk Kalhous a Otta Obst (2009, s. 338) třídí učební pomůcky do pěti základních kategorií. Jejich podrobnější členění zobrazuje následující tabulka. a) přírodniny: - v původním stavu (minerály, rostliny), Originální předměty a reálné skutečnosti:
- upravené (vycpaniny, lihové preparáty; b) výtvory a výrobky – v původním stavu (vzorky výrobků, přístroje, umělecká díla); c) jevy a děje – fyzikální, chemické, biologické aj. 48
a) modely – statické, funkční, stavebnicové; b) zobrazení: Zobrazení a znázornění předmětů a skutečností:
- prezentovaná přímo (školní obrazy, fotografie, mapy - prezentovaná pomocí didaktické techniky (statické, dynamické); c) zvukové záznamy – magnetické, optické. a) učebnice – klasické, programované; b) pracovní materiály – pracovní sešity, studijní návody, sbírky úloh, tabulky, atlasy;
Textové pomůcky:
c) doplňková a pomocná literatura – časopisy, encyklopedie. Pořady a programy prezentované didaktickou technikou: Speciální pomůcky:
a) pořady diafonové, televizní, rozhlasové; b) programy – pro vyučovací stroje, výukové soustavy či počítače. - žákovské experimentální soustavy; - pomůcky pro tělesnou výchovu.
Tabulka č. 3: Přehled učebních pomůcek podle Kalhouse, Obsta Zdroj: Kalhous, Obst, 2009, s. 338 Z převažujícího vlivu vizuálního získávání informací vychází také Petty (2013, s. 271), podle něhož „vnímáme 87 % očima, 9 % ušima a 4 % jinými smysly.“ Pettyho klasifikace učebních pomůcek se pod vlivem této skutečnosti soustřeďuje na oblast vizuálních pomůcek a význam přikládá také využití počítačové techniky ve výuce. K hlavním výhodám vizuálních pomůcek podle tohoto autora patří následující:
-
upoutávají pozornost,
-
přinášejí změnu,
-
podporují konceptualizaci,
-
jsou snáze zapamatovatelné,
-
jsou projevem učitelova zájmu (Petty, 2013, s. 366 – s. 367).
49
Vzhledem k definovaným hlavním výhodám vizuálních učebních pomůcek doporučuje Petty (2013, s. 367 – s. 377) využívat při vyučování pomůcky, které zobrazuje následující tabulka.
Tabule Microsoft PowerPoint Interaktivní tabule Učební pomůcky
Zpětné projektory
v
Modely a skutečnost
moderním vyučování
Tabulky a vývěsky DVD, videorekordéry a videokamery Diaprojektor Další vyučovací pomůcky
Tabulka č. 4: Přehled učebních pomůcek podle Pettyho Zdroj: Petty, 2013, s. 367 – s. 377 Dostál (2008, s. 18) doporučuje s ohledem na současný vývoj členění učebních pomůcek do osmi základních kategorií. Jeho třídění učebních pomůcek zahrnuje následující tabulka.
původní předměty a reálné skutečnosti
modely
výrobky a výtvory, vzorky materiálů, přírodniny, jevy a děje zobrazující předmět nebo princip, statické, dynamické a symbolické modely fotografie, nástěnný obraz, kresba na tabuli, mapa, fólie pro
vizuální pomůcky
zpětný
projektor,
obraz
promítaný
prostřednictvím
dataprojektoru, diapozitiv, auditivní pomůcky audio-vizuální
hudební záznamy, zvukové záznamy přírodních jevů, mluvené nahrávky, záznamy zvukových projevů zvířat, rozhlasové vysílání televizní pořady, výukové filmy
pomůcky literární pomůcky
učebnice, pracovní sešity a listy, odborná literatura, periodika 50
počítačové programy a
multimediální, simulační, testovací a výukové programy, služby
Internet
Internetu (především WWW a e-mail)
speciální pomůcky
soupravy pro experimenty, trenažery.
Tabulka č. 5: Členění učebních pomůcek podle Dostála Zdroj: Dostál, 2008, s. 18 Z uvedených klasifikací je zřejmé, že existuje velké množství různých učebních pomůcek, které mohou učitelé ve výuce využívat. S ohledem na téma diplomové práce se následující podkapitola zaměří na učební pomůcky, které mohou být využívány při výuce finanční gramotnosti na středních školách.
6. 3 Učební pomůcky ve finančním vzdělávání na středních školách Základním cílem finančního vzdělávání na středních školách je dosažení potřebné úrovně finanční gramotnosti žáků. Dosažení toho cíle je ovlivňováno mnoha faktory, uskutečňuje se ve vzájemné interakci učitele a žáka a při osvojování požadovaného vzdělávacího obsahu je žádoucí využívat vhodné učební pomůcky. Metodicky správně zvolené učební pomůcky přispívají k efektivnějšímu dosahování vzdělávacích cílů, umožňují využívat účinnějších metod výuky vzhledem k věku žáků a žáci tak nejsou odkázáni pouze na verbální percepci, ale mohou manipulovat s reálnými předměty nebo symboly, čímž dochází k žádoucímu propojení vzdělávání s praxí (Dostál, 2008, s. 7). Každá škola si na základě promyšleného využívání učebních pomůcek může vytvářet svůj multimediální systém používaných didaktických prostředků, kde se zohlední podmínky práce školy i předpoklady učitele (Skalková, 1999, s. 233). Ve finančním vzdělávání nachází široké uplatnění literární pomůcky, ke kterým patří zejména učebnice, odborná literatura, pracovní sešity a pracovní listy. Učebnice podle Průchy, Walterové, Mareše (2009, s. 323) funguje „1. jako prvek kurikula, tj. prezentuje výsek plánovaného obsahu vzdělání; 2. Jako didaktický prostředek, tj. je informačním zdrojem pro žáky a učitele, řídí a stimuluje učení žáků.“ Učebnice zaujímá mezi učebními pomůckami významné místo, protože obsahuje soustavný výklad učiva a je využívána jako doplněk učitelova výkladu. Může být zároveň podkladem pro procvičování nebo opakování učiva (Maňák, 1990, s. 80). Základem učebnic jsou didaktické texty a mohou mít podobu jednak 51
tištěných nebo elektronických materiálů. Jako samostatná příloha učebnic mohou být využívány pracovní sešity nebo pracovní listy, které jsou určeny zejména pro procvičování učiva, pro opakování nebo pro domácí práci žáků. V současnosti se pracovní listy stávají učební pomůckou, která je často zpracovávána učiteli v návaznosti na konkrétní potřeby výuky finanční gramotnosti. Do školního vzdělávacího programu konkrétní střední školy musí být zapracován vzdělávací obsah stanovený Rámcovým vzdělávacím programem, ale způsob dosažení vzdělávacího cíle včetně výběru učebnic a dalších výukových materiálů je zcela v kompetenci ředitelů škol. Následující tabulka uvádí příklady učebnic a odborné literatury, které lze ve výuce finanční gramotnosti na středních školách využít. BRABEC Jiří
Finanční
gramotnost:
srozumitelně
a
bez
překážek BALABÁN Zdeněk
Slabikář finanční gramotnosti
CIPROVÁ Jarmila, Václav MERTIN a Finanční gramotnost Libor BERNÝ DVOŘÁKOVÁ
Zuzana
a
Luboš Finanční vzdělávání pro střední školy
SMRČKA HESOVÁ Alena a Eva ZELENDOVÁ
Finanční gramotnost ve výuce
HESOVÁ Alena
Metodická
doporučení
pro
výuku
finanční
gramotnosti KLÍNSKÝ Petr, Otto MÜNCH a Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost Danuše CHROMÁ
pro střední školy
KOCIÁNOVÁ Helena
Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit
NAVRÁTILOVÁ Petra
Finanční gramotnost
PETRÁŠKOVÁ Vladimíra a Zuzana Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti HORVÁTHOVÁ SMRČKA Luboš
Osobní a rodinné finance
SMRČKA Luboš
Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu
SYROVÝ Petr a Tomáš TYL SKOŘEPA SKOŘEPOVÁ
Michal
Osobní finance: řízení financí pro každého a
Eva Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia 52
ŠEREDA František
Finanční gramotnost prakticky
ŠKVÁRA Miroslav
Finanční gramotnost
Tabulka č. 6: Přehled učebnic a odborné literatury pro výuku finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Další skupinu učebních pomůcek využívaných při výuce finanční gramotnosti na středních školách tvoří audio-vizuální pomůcky, ke kterým lze zařadit zejména televizní pořady a výukové filmy. Výukový televizní pořad je podle Maňáka (1990, s. 84) „pořad s výraznou didaktickou intencí, zaměřený na konkrétní skupinu adresátů. Zpracovává a zprostředkovává vizuálně-auditivním způsobem učivo stanovené pro daný typ a ročník výchovně vzdělávací instituce.“ Využívání této učební pomůcky je ovlivněno zejména nabídkou konkrétních výukových televizních pořadů na mediálním trhu a dostupností didaktické techniky. Vedle výukového televizního pořadu mohou být využívány i populárně vědecké pořady, které nejsou určeny pro konkrétní skupinu adresátů, jejich cílem není učit, ale jen informovat (Maňák, 1990, s. 84). Ve finančním vzdělávání jsou využívány také vizuální učební pomůcky, ke kterým lze zařadit kresbu na tabuli, fólie pro zpětný projektor, obraz promítaný prostřednictvím dataprojektoru. Využití těchto učebních pomůcek je podmíněno vybavením školy příslušnou didaktickou technikou. Konkrétním příkladem vizuální učební pomůcky může být i reklama, zejména reklamní letáky lákavých finančních nabídek, kdy žáci mohou posuzovat výhody, odhalovat skryté nevýhody těchto nabídek a tím posilovat svou odolnost vůči klamavé reklamě. Ve výuce finanční gramotnosti nachází stále častěji uplatnění počítačové programy a internet, což souvisí s rychlým vývojem informačních technologií ve společnosti. Počítače jsou ve vyučování podle Skalkové (1999, s. 236) využívány „jako pracovní nástroj pro zkvalitňování procesů vyučování“ a připravují žáky na profesní život, ve kterém se dnes bez výpočetní techniky již nelze obejít. Výukové počítačové programy mohou být zaměřeny na procvičování učiva nebo jeho prezentaci. Jiné výukové počítačové programy umožňují simulaci reálných problémů v reálném čase. Didaktické hry jsou využívány pro procvičování a upevňování učiva a jsou koncipovány jako zábavné hry. Mezi výukové programy lze zařadit také elektronické učebnice, které „obsahují text využívající hypertextovou formu, tzn., že podtržená nebo zvýrazněná slova v textu vyvolávají další dokumenty, obrázky, videosekvence, výukové informace apod.“ (Strach, 1996, s. 83). Využití počítačových výukových programů 53
je závislé na vybavení škol interaktivními tabulemi umožňujícími připojení počítače a dataprojektoru. Internet představuje nejrozsáhlejší počítačovou síť na světě, která propojuje počítače milionů uživatelů na celém světě a umožňuje jim vzájemnou komunikaci a přístup do gigantické knihovny informací (Petty, 2013, s. 378). Pro finanční vzdělávání je internet jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů, umožňuje vyhledávání aktuálních informací z oblasti finanční gramotnosti i tvorbu vlastních výukových materiálů. Při výuce finanční gramotnosti mohou být využívány informační zdroje internetu například při řešení kvízu na dané téma, při tvorbě interaktivních pracovních listů nebo při zpracovávání prezentací učitelem a žáky (Petty, 2013, s. 388). Další využití internetu představuje e-mail a diskusní skupiny. Pomocí e-mailu mohou být žákům zasílány instrukce k činnostem a hypertextové odkazy na zdroje potřebné ke studiu, dále mohou být prostřednictvím tohoto komunikačního kanálu odevzdávány výsledky domácích úkolů, samostatných prací nebo projektů. Vytvoření nějakého prostředku umožňujícího žákům diskutovat o školní práci může rovněž vzdělávací proces obohatit a usnadnit (Petty, 2013, s. 389). V současnosti stále roste počet učebních pomůcek, které lze při výuce finanční gramotnosti na středních školách uplatnit. Tato skutečnost je ovlivněna zejména rychlých rozvojem počítačů a počítačových programů, ale i rozšiřující se nabídkou učebnic a odborné literatury. Jaké konkrétní učební pomůcky finanční gramotnosti střední školy používají a analýza jejich využívání ve výuce finanční gramotnosti na středních školách je předmětem praktické části práce.
54
EMPIRICKÁ ČÁST
55
7 ANALÝZA VYUŽÍVÁNÍ UČEBNÍCH POMŮCEK VE VÝUCE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Oblast finančního vzdělávání má krátkou historii, postupně si buduje svou pozici ve společnosti i ve vzdělávacím systému každé školy, a proto je nutné věnovat náležitou pozornost všem aspektům, které výuku finanční gramotnosti ovlivňují. Výběr vhodných učebních pomůcek finanční gramotnosti patří k oblasti, na kterou dosud nebyla zaměřena pozornost empirických výzkumů. Jelikož jsou učební pomůcky obecně považovány za velmi důležitou součást vzdělávacího procesu, bude empirická část diplomové práce zaměřena na analýzu využívání učebních pomůcek při výuce finanční gramotnosti na středních školách.
7. 1 Stanovení cíle empirické části Empirická část práce si klade za cíl komplexně analyzovat využívání a dostupnost učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Šetření bude zjišťovat, jaké mají střední školy možnosti při využívání učebních pomůcek a jak tyto možnosti ovlivňují průběh výuky a dosažení cílů finančního vzdělávání. V této souvislosti je hlavní cíl podrobněji vymezen následujícími dílčími cíli:
-
zjistit, jaké učební pomůcky jsou využívány při výuce finanční gramotnosti na středních školách,
-
posoudit, zda současná nabídka učebních pomůcek reaguje na potřeby výuky finanční gramotnosti na středních školách,
-
zhodnotit
dostupnost
učebních
pomůcek
finanční
gramotnosti
vyhovujících
požadavkům finančního vzdělávání na středních školách.
Učební pomůcky jsou v současnosti nedílnou součástí téměř každého výukového procesu a zjištění názorů učitelů zajišťujících výuku finanční gramotnosti na středních školách může přispět k objasnění postavení a významu učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti.
56
7. 2 Formulace výzkumného problému Stanovení výzkumného problému předchází provedení teoretické analýzy zkoumané oblasti, což zahrnuje „získání co největšího množství informací o oblasti, kterou hodláme zkoumat“ (Chráska, s. 9). Podkladem pro získání potřebných informací se stalo studium dostupné odborné literatury a internetových zdrojů. Na základě získaného přehledu o daném tématu byl formulován následující výzkumný problém: Jakým způsobem využívají učební pomůcky při výuce finanční gramotnosti jednotlivé střední školy? Stanovený výzkumný problém bude řešen prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s učiteli, kteří zajišťují výuku finanční gramotnosti na středních školách. Výzkumný problém je výchozím bodem pro formulaci výzkumných otázek uvedených v podkapitole 7. 3.
7. 3 Výzkumné otázky Pro snadnější orientaci v dané problematice byl výzkumný problém v souladu se stanoveným cílem diplomové práce konkretizován a specifikován následujícími výzkumnými otázkami. Jednotlivé výzkumné otázky byly analyzovány z odpovědí na tazatelské otázky strukturovaného rozhovoru, které byly položeny učitelům středních škol. 1. Jaké učební pomůcky využívají střední školy při výuce finanční gramotnosti? Otázka zjišťuje, které učební pomůcky střední školy preferují při výuce finanční gramotnosti. Tato výzkumná otázka bude řešena na základě odpovědí na tazatelské otázky č. 1 – č. 4. 2. Jak učitelé využívají učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti na středních školách? Předmětem zájmu této otázky je zjistit, zda jsou učební pomůcky pravidelně využívány v předmětech zahrnujících výuku finanční gramotnosti. Na tuto výzkumnou otázku jsou zaměřeny tazatelské otázky č. 5 – č. 8. 3. Jak učitelé středních škol vnímají zabezpečení výuky finanční gramotnosti potřebnými učebními pomůckami? 57
Toto otázka zjišťuje, jaká je dostupnost učebních pomůcek potřebných pro zajištění výuky finanční gramotnosti. Na tuto výzkumnou otázku poskytnou odpověď tazatelské otázky č. 10 a č. 11 poskytnou odpověď na tuto výzkumnou otázku. 4. Jak učitelé středních škol posuzují informační zdroje o nových učebních pomůckách pro výuku finanční gramotnosti? Tato výzkumná otázka se zabývá možnostmi středních škol při zjišťování informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti a v šetření je řešena tazatelskými otázkami č. 12, č. 13 a č. 14. 5. Jak využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti může ovlivnit zájem a motivaci žáků? Otázka je zaměřena na zjišťování vlivu učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na motivaci, zájem a studijní úsilí žáků. Na tuto výzkumnou otázku hledají odpověď tazatelské otázky č. 15 – č. 18. 6. Jaké jsou hlavní důvody pro využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti na středních školách? Tato výzkumná otázka řeší, čím používání učebních pomůcek finanční gramotnosti ovlivňuje efektivitu výuky. Otázka bude odpovězena prostřednictvím tazatelských otázek č. 19 – č. 21. 7. Jaké názory vyjadřují učitelé na přínos učebních pomůcek pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? Otázka zjišťuje, zda jsou učební pomůcky finanční gramotnosti přínosem pro zajištění výuky finanční gramotnosti na středních školách a šetření řeší tuto otázku prostřednictvím tazatelských otázek č. 22 – č. 25.
7. 4 Metody empirického šetření S ohledem na stanovený cíl diplomové práce a formulované výzkumné otázky byl zvolen kvalitativní přístup, v němž „jde o to do hloubky a kontextuálně zakotveně prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm maximální množství informací“ (Švaříček, Šeďová, 2007, s. 24). Jako technika sběru dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými 58
otázkami. Tento typ rozhovoru je vhodné použít v případě, že ho není možné opakovat a nemáme dostatek času věnovat se respondentovi. Určitou nevýhodou a omezením je, „že různým respondentům klademe stejně formulované otázky a tím přehlížíme situovanost rozhovoru. Proto tento typ rozhovoru omezuje možnost vzít v úvahu individuální rozdíly a okolnosti“ (Hendl, 2008, s. 173 s. - s. 174). Jednotlivé otázky rozhovoru byly pečlivě sestaveny a formulovány v souladu s cíli práce a s výzkumnými otázkami. Rozhovory bylo zjišťováno, které učební pomůcky jsou ve výuce finanční gramotnosti učiteli preferovány, v kterých předmětech je výuka zařazena, zda je vybavení potřebnými pomůckami dostatečné, jak využívání informačních zdrojů podporuje výuku finanční gramotnosti, zda učitelé pozorují změny v motivaci k učení při použití učebních pomůcek, zda používání učebních pomůcek přispívá ke splnění cílů výuky finanční gramotnosti a další. Strukturovaný rozhovor tvoří 25 tazatelských otázek, jejichž plné znění je uvedeno v příloze č. 3. Při vyhodnocování výsledků empirického šetření byla použita metoda analýzy a komparace.
7. 5 Výběr skupiny respondentů Výzkumné šetření bylo uskutečněno na vybraném vzorku učitelů středních škol, kteří na dané střední škole realizují výuku finanční gramotnosti. Pro potřeby výzkumného šetření bylo třeba vymezit pojmy základní soubor a výběrový soubor. „Pojmem základní soubor rozumíme všechny prvky (osoby, situace) patřící do skupiny, kterou zkoumáme. Výběrovým souborem (výběrem, vzorkem) rozumíme určitou část prvků vybranou ze základního souboru, která základní soubor zastupuje“ (Chráska, 2006, s. 19). Základní soubor realizovaného výzkumného šetření tvořily všechny střední školy Olomouckého kraje, konkrétně se jednalo dle údajů získaných z Rejstříku škol (MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY (b), 2014) o 96 středních škol. Výběrový soubor byl vytvořen na základě záměrného anketního výběru. Záměrný výběr je charakteristický tím, že o výběru prvku do souboru nerozhoduje náhoda, ale úsudek výzkumníka nebo zkoumané osoby, v případě anketního výběru se jedinci dostávají do výběru na základě svého rozhodnutí (Chráska, 2006, s. 22). O spolupráci při realizaci rozhovorů na téma „Využití učebních pomůcek při výuce finanční gramotnosti na středních školách“ byli elektronickou
poštou
požádáni
ředitelé
všech 59
škol
základního souboru.
Souhlas
s uskutečněním těchto rozhovorů vyslovilo 13 ředitelů dotázaných středních škol, kteří byli následně telefonicky kontaktováni se žádostí o zprostředkování požadovaného šetření. Ředitelem dané školy byl ke spolupráci doporučen učitel, který se problematice finanční gramotnosti ve výuce věnuje. Na základě telefonního kontaktu vybraných učitelů středních škol se vzorek následně zúžil na 9 respondentů s tím, že všichni oslovení učitelé neměli o rozhovor zájem zejména kvůli nedostatku času. V průběhu pořizování rozhovorů se odpovědi respondentů začaly opakovat, a proto byl vybraný vzorek respondentů považován za dostatečný. Pro spolupráci při výzkumném šetření se podařilo získat respondenty z různých typů středních škol, jak podrobněji uvádí následující tabulka. Pořadí uskutečněných rozhovorů
Učitel
Typ školy
Rozhovor č. 1
muž
Reálné gymnázium
Rozhovor č. 2
žena
Střední průmyslová škola
Rozhovor č. 3
žena
Obchodní akademie
Rozhovor č. 4
muž
Všeobecné gymnázium
Rozhovor č. 5
muž
Obchodní akademie
Rozhovor č. 6
žena
Střední průmyslová škola
Rozhovor č. 7
žena
Střední škola polytechnická
Rozhovor č. 8
muž
Všeobecné gymnázium
Rozhovor č. 9
žena
Obchodní akademie
Tabulka č. 7: Popis vzorku respondentů Zdroj: vlastní Z uvedeného přehledu vyplývá, že strukturované rozhovory s otevřenými otázkami byly uskutečněny s učiteli gymnázií, obchodních akademií a průmyslových středních škol. Ve vzorku jsou zastoupeny 3 obchodní akademie, 3 gymnázia a 3 ostatní střední školy.
7. 6 Sběr dat a analýza dat Sběr dat se uskutečnil v průběhu měsíce ledna a února 2014. Rozhovory s respondenty podle předem připravených otázek probíhaly individuálně a byly vždy přizpůsobeny časovým 60
možnostem učitelů. Před zahájením rozhovoru byl respondentům vysvětlen účel a povaha šetření s poukázáním na skutečnost, že mohou rozhovor přerušit nebo ukončit. Zároveň byli respondenti ubezpečeni o anonymitě pořizovaných rozhovorů. Na základě jejich informovaného souhlasu byly rozhovory zapisovány do záznamových archů a následně doslovně přepisovány. Doslovný přepis všech uskutečněných strukturovaných rozhovorů je uveden jako příloha č. 6. Získaný datový materiál byl následně porovnáván a analyzován s cílem vytvořit základní kategorie, které mají vztah k stanoveným cílům a výzkumným otázkám.
61
8 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ V rámci této kapitoly budou řešeny výsledky získaných dat a to prostřednictvím analýzy jednotlivých tazatelských otázek ve vztahu k cílům a výzkumným otázkám. Slovní interpretace výsledků bude doplněna citacemi částí rozhovorů a tabulkami. Otázka č. 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? Příklady odpovědí: „Z učebnic Úlohy z finanční matematiky pro střední školy, autor Oldřich Odvárko je zavedená autorita a odborník.“ „V ekonomice je naším východiskem učebnice ekonomiky pro Obchodní akademie a ostatní střední školy, autor Petr Klínský.“ „Uvedené autory učebnic považujeme za odborníky ve svém oboru, proto jsme volili pro výuku finanční gramotnosti jejich publikace.“ „Z odborných knih využíváme při zpracování vlastních pracovních listů a prezentací například Finanční vzdělávání pro střední školy, autor Dvořáková, Smrčka.“ „Učebnice jsme volili s ohledem na jejich vysokou odbornost a komplexní přístup k finanční gramotnosti.“ „Využíváme digitální pracovní listy vytvořené v rámci evropských projektů.“ „Jako další pomůcky využíváme pracovní listy a vytvořené vlastní výukové programy formou různých prezentací a programů na interaktivní tabule například na hotovostní platební styk, druhy úvěrů, rizika úvěrů atd..“ Základním zjištěním v rámci odpovědí této otázky byla skutečnost, že všichni učitelé využívají pro výuku finanční gramotnosti učební pomůcky. Zjišťovanou kategorii učebních pomůcek lze podle klasifikace Dostála (podkapitola 6.2) zařadit k literárním učebním pomůckám. Učebnice je většinou oslovených učitelů vnímána jako základní učební pomůcka, bez které se ve výuce neobejdou. Zřejmě proto alespoň jednu učebnici využívají při výuce finanční gramotnosti všechny dotazované školy. Výběr používaných učebnic přitom závisí na 62
předmětu, do kterého je výuka finanční gramotnosti začleněna. Z rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji citovanou učebnicí ve vztahu k výuce finanční gramotnosti je učebnice Petra Klínského „Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost“, kterou pro svou práci využívá 7 dotazovaných učitelů. Pokud se střední škola zaměřuje na výuku matematiky nebo má výuku finanční gramotnosti zahrnutou do matematických předmětů, nikdy ve výčtu učebnic nechyběly učebnice matematiky autora Oldřicha Odvárka. Předností učebnic je zejména didakticky zpracovaný obsah učiva na vysoké odborné úrovni. Odborné hledisko bylo rozhodujícím faktorem při výběru učebnic pro většinu dotazovaných respondentů a kromě odbornosti ovlivnila výběr konkrétní učebnice také komplexně pojatá problematika finanční gramotnosti. Z odpovědí učitelů vyplynulo, že učebnice obsahují učivo zpracované v souladu se standardy finanční gramotnosti pro střední vzdělávání (příloha č. 2) a představují v této souvislosti komplexní a odborný studijní materiál. Téměř všechny školy používají pro výuku dané problematiky kromě učebnic ještě pracovní listy zpracované v rámci evropských projektů, například z projektu Šablony. Tyto pracovní listy mají jednotlivé střední školy k dispozici na metodickém portále Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy www.rvp.cz. Ve většině případů bylo využívání pracovních listů uváděno jako doplněk výuky, ve dvou případech tvořily pracovní listy klíčovou kategorii využívaných literárních učebních pomůcek. Překvapujícím, ale pozitivním zjištěním byla skutečnost, že většina dotazovaných učitelů si vytváří své vlastní pracovní listy a využívá přitom kromě učebnic také některé odborné publikace zahrnující problematiku finanční gramotnosti. Je zřejmé, že otázky finanční gramotnosti žáků učitelé vnímají jako aktuální a potřebné a výběru učební pomůcky věnují náležitou pozornost. Pro přehlednost všech učebnic a publikací určených, které dotazovaní učitelé uváděli jako využívanou pomůcku pro výuku finanční gramotnosti, byla zpracována následující tabulka. Literární učební pomůcky
Název, autor Finanční vzdělávání pro střední školy Dvořáková Zuzana, Smrčka Luboš
Odborné publikace
Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti Alena Hesová
63
Slabikář finanční gramotnosti Ivan Noveský a kolektiv Úlohy z finanční matematiky pro střední školy, Oldřich Odvárko Matematika pro gymnázia: posloupnosti a řady, Oldřich Odvárko Posloupnosti a finanční matematika pro střední odborné školy a studijní obory odborných učilišť, Oldřich Odvárko Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy, Petr Klínský Učebnice
Ekonomika
–
ekonomická
a
finanční
gramotnost, Petr Klínský, Otto Münch, Danuše Chromá Finanční gramotnost, Petra Navrátilová Finanční gramotnost: srozumitelně a bez překážek, Jiří Brabec Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti, Horvátová, Petrášková Finanční gramotnost, Miroslav Škvára Účetnictví a ekonomika, Vladimír Kučka Účetnictví, Pavel Štohl Metodický
Pracovní listy
portál
Ministerstva
školství,
mládeže a tělovýchovy www.rvp.cz Vlastní pracovní listy
Tabulka č. 8: Přehled literárních učebních pomůcek Zdroj: vlastní Zpracovaná tabulka dokumentuje rozmanitost využívaných literárních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti a je důkazem kladného přístupu učitelů k volbě potřebné učební pomůcky. Uvědomění si potřebnosti finančního vzdělávání na středních školách vyplývá také ze skutečnosti, že učitelé hodnotí při výběru učebnic i ostatních literárních pomůcek zejména 64
požadavek odbornosti a komplexnosti dané problematiky. Literární učební pomůcky jsou pouze jednou z možností, jak ovlivňovat proces získávání vědomostí a dovedností v oblasti finanční gramotnosti. V této souvislosti se zcela ztotožňuji s názorem dotazovaných učitelů, že učebnice a odborná literatura tvoří nezbytný základ pro výuku, který je možné dále rozvíjet. Otázka č. 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jejich předností a naopak nedostatkem? Příklady odpovědí: „Ano, pracujeme s internetem např. v oblasti vyhledávání nejlepších spořicích produktů, výhodných úrokových sazeb atd.. Ovšem jedná se pouze o doplněk základu učiva.“ „Ano,
využíváme
internetové
adresy
www.peníze.cz,
www.měšec.cz,
www.rozumímepenězům.cz, www.finančnívzdělávání.cz. Jsou to adresy plně splňující naše potřeby výuky finanční gramotnosti.“ „Speciální výukové programy nepoužíváme, ale někteří žáci navštěvují nepovinný předmět Základy finanční gramotnosti a tam se používají výukové programy Banky v akci nebo Poznej svoje peníze.“ „Využíváme program www.pohoda.cz pro snadnou obsluhu a srozumitelnost. Je to jeden z nejlepších výukových programů, který vyhovuje podmínkám a znalostem žáků navazující na školní vzdělávací program.“ „Zásadním problémem jsou často peníze a licence za programy. Jsme odborná škola a vybavení pro naše obory elektrotechnika a strojírenství jsou přednější.“ Všichni dotazovaní učitelé potvrdili, že ve výuce finanční gramotnosti využívají také počítačové programy a internet, které lze zařadit k moderním učebním pomůckám. Potřeba finančního vzdělávání postupně vyplynula jako důsledek nezodpovědně zvyšující se spotřeby obyvatel a konzumního způsobu života. Rozšiřování nabídky mnoha finančních produktů souvisí často s rozvojem informačních technologií, které umožňují využívat stále více lákavých nabídek. Je pozitivní, že informační a komunikační technologie v současnosti zprostředkovávají stále více zdrojů, které je možné s úspěchem využít i pro výuku finanční gramotnosti. Nutnost osvěty v podobě prevence nezdravého zadlužování a propagace 65
správného hospodaření s osobními financemi si uvědomují tvůrci mnoha internetových portálů. Na jejich stránkách lze nalézt řadu prospěšných informací, různých příkladů, kalkulaček a pracovních listů. Internet je tak moderní učební pomůckou, která má své místo v přípravě na výuku nebo je přímo ve výuce využívána, což je skutečnost, kterou potvrdili všichni dotazovaní učitelé. Nejčastěji je internet využíván při porovnávání výhodnosti finančních a úvěrových produktů s využitím mnoha kalkulaček nebo při vyhledávání aktuálních informací. Výuku finanční gramotnosti mohou doplňovat také počítačové výukové programy. Z odpovědí však vyplynulo, že výukové programy podporující rozvoj finanční gramotnosti jsou využívány pouze třemi školami. Jejich využití je omezeno zejména finančními možnostmi školy, což souvisí s vybavením školy potřebnou didaktickou technikou a ochotou uvolnit finanční prostředky na nákup licencí konkrétních výukových programů. Následující tabulka zobrazuje přehled nejvíce využívaných internetových portálů pro výuku finanční gramotnosti a výukových programů. Počítačové výukové programy a služby
Název
internetu www.peníze.cz www.mesec.cz www.rozumímepenezům.cz www.finančnívzdělávání.cz
Služby internetu
www.dolceta.eu www.finance.cz www.občansképoradny.cz www.rvp.cz MS Excel Banky v akci Poznej svoje peníze
Počítačové výukové programy
Pohoda E-ekonomie Tabulka č. 9: Přehled internetových portálů a výukových programů finanční gramotnosti Zdroj: vlastní 66
Přestože většina škol nevyužívá speciální výukové programy finanční gramotnosti, považují učitelé služby internetu za nezbytný doplněk ostatních využívaných učebních pomůcek, což dokazuje i uvedená tabulka. Internet je označován jako bohatý zdroj lehce přístupných informací, čehož učitelé využívají při přípravě na výuku zahrnující tvorbu vlastních pracovních listů, prezentací a zkušebních testů. Tam, kde jsou školy vybaveny počítači i v kmenových třídách, slouží žákům internet jako prostředek k vyhledávání informací při plnění zadaných úkolů. Do budoucna lze očekávat, že využití internetu, ale i výukových programů, bude ve výuce narůstat vzhledem k značné oblibě u žáků i učitelů. Otázka č. 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? Příklady odpovědí: „Ano, příklady, přednášky, testy, základ se nemění, aktualizují se pouze některé informace, které souvisí se současným stavem ekonomiky.“ „Ano, tvoříme si sami právě již zmiňované pracovní listy. Lépe vyhovují našim potřebám a hodinové dotaci“ „Ano, vlastní výukové listy a prezentace. Předností je srozumitelnost a přehlednost, okamžité reakce z řad žáků a možnost zodpovězení jejich dotazů.“ Ano, vytváříme si hlavně pracovní listy, testy ke zkoušení a souvislé příklady. Vytváříme si je podle potřeby k aktuálním věcem nebo na témata, která nám chybí v učebnicích. Odpovědi na tuto otázku se v mnohém podobaly. Všichni dotazovaní učitelé uvedli, že si vytváří své vlastní učební pomůcky finanční gramotnosti a vyjmenovali několik důvodů, v nich lze určitou podobnost rovněž zaznamenat. Učitelé jsou při výuce nuceni velmi efektivně využívat čas, který mají pro daný předmět k dispozici. Vlastní vytvořené učební pomůcky jsou jedním z prostředků, který pro efektivní využití hodinové dotace mohou využívat. Tím, že si prezentaci, přednášku či pracovní list vytvoří sami, mohou beze zbytku využít jednak časový prostor a zohlednit také konkrétní potřeby dané výuky. Zájem učitelů o tvorbu vlastních učebních pomůcek se projevuje v uspokojení požadavku vyučovat finanční gramotnost podle nejnovějších a aktuálních informací. Pokud učitelům některé téma v učebnicích chybí nebo potřebují do výuky zařadit téma, které je v ekonomice momentálně aktuální, vlastní učební pomůcka je v tomto případě ideálním prostředkem. 67
Následující tabulka je přehledem vlastních výukových materiálů finanční gramotnosti, které učitelům výuku usnadňují. pracovní listy praktické souvislé příklady Vlastní učební pomůcky finanční
přednášky
gramotnosti
výukové testy prezentace testy k ověření znalostí
Tabulka č. 10: Vlastní učební pomůcky finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Svým motivovaným přístupem k tvorbě vlastních učebních pomůcek učitelé dokazují, že si uvědomují aktuálnost problematiky finanční gramotnosti a finančního vzdělávání. Nespokojí se pouze s učebnicemi jako nezbytným základem, ale aktuální informace z internetových zdrojů zapracovávají do vlastních výukových materiálů. Taková učební pomůcka, ušitá na míru konkrétní výuky, může významně přispět ke splnění cílů výuky finanční gramotnosti. Otázka č. 4. Využíváte nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? Příklady odpovědí: „Ano, používáme hru na fungování trhu „Oeconomica“, ale jenom jednou za školní rok ve 3. ročníku. Předností je zejména zábavná forma, kterou lze žákům problematiku fungování trhu přiblížit, ale z hlediska časové náročnosti není možné tuto učební pomůcku využívat častěji.“ „Ekonomické hry z časových důvodů nevyužíváme. Někdy zařazujeme do výuky křížovky nebo kvízy, ale spíš pro odlehčení výuky, nejsou to stěžejní učební pomůcky.“ „Využíváme křížovky, myšlenkové mapy, brainstorming, hru Kolem dokola (autorky, Urbanovská, Grecmanová). Jsou přínosné pro svou zábavnou formu a aktivitu žáků.“ „Ekonomické hry nevyužíváme. Pro naše žáky zprostředkováváme jednou ročně exkurze do bank nebo na finanční úřad. Žáci si tak v praxi mohou ověřit, jak jsou na tom se svými znalostmi finanční gramotnosti.“
68
Odpovědi na tuto otázku rozdělily školy na dva tábory. První skupinu tvořilo pět škol, kde ve výuce finanční gramotnosti již žádné další učební pomůcky nevyužívají. Učitelé těchto škol sice připouštějí, že využívání ekonomických her lze považovat za přínosné pro výuku, ale z časových důvodů je nelze zatím do výuky zařadit. Zbývající čtyři střední školy využívají ještě některé další učební pomůcky finanční gramotnosti, ale ve velmi omezené míře a spíš jen pro odlehčení výuky. Následující tabulka zobrazuje ty učební pomůcky, které jsou ve výuce finanční gramotnosti využívány jako doplňkové a pro oživení výuky. Hra na fungování trhu „Oeconomica“ Hra „Kolem dokola“
Ekonomické hry a jiné učební pomůcky
kvízy
finanční gramotnosti
myšlenkové mapy křížovky
Tabulka č. 11: Ekonomické hry a jiné učební pomůcky finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Pozitivním zjištěním v oblasti využívání doplňkových učebních pomůcek finanční gramotnosti je fakt, že učitelé mají snahu a odhodlání tyto pomůcky ve výuce využívat, přestože je zřejmé, že hodinová dotace pro výuku finanční gramotnosti je omezená. Zřejmě si uvědomují, že podpora zájmu o finanční vzdělávání každým dostupným prostředkem je žádoucí a může být jedině ku prospěchu věci. Otázka č. 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? Příklady odpovědí: „Tak
především
v Matematice,
v Matematicko-fyzikálním
semináři
a
Základech
společenských věd. Pro matematiku jsou prioritou učebnice, v ostatních předmětech DUMY nebo internet.“ „Ekonomika, ekonomické výpočty, národní hospodářství, matematika a integrovaný ekonomický předmět. Využíváme učebnice a hlavně vlastní materiály.“ „Finanční gramotnost se vyučuje v předmětu Ekonomika a v Účetnictví. Používáme hlavně vlastní výukové listy, prezentace a učebnice.“ 69
„Finanční gramotnost se u nás vyučuje hlavně v předmětu Základy společenských věd, Matematika a v nepovinném předmětu Základy finanční gramotnosti. Pro výuku matematiky jsou základem učebnice, v základech společenských věd jsou více využívány pracovní listy a prezentace a internetové portály. V tom nepovinném předmětu se pracuje hlavně s internetem.“ Standardy finanční gramotnosti pro střední vzdělávání (příloha č. 2), které jsou součástí strategického dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách vymezují oblasti finanční gramotnosti, které si musí žáci osvojit a získat potřebnou úroveň finanční gramotnosti. Zároveň strategické dokumenty od roku 2007 stanoví povinnost finančního vzdělávání na středních školách. Jednotlivé školy po zapracování standardů finanční gramotnosti do svých školních vzdělávacích programů zahrnuly výuku finanční gramotnosti do řady předmětů, ani na jedné škole však není výuka finanční gramotnosti realizována jako samostatný předmět. Malou výjimku tvoří dvě školy, kde je finanční gramotnost vyučována samostatně ovšem pouze v rámci nepovinného předmětu a semináře. Z následující tabulky je zřejmé, které předměty jsou na středních školách vyčleněny pro výuku finanční gramotnosti. Gymnázia
Obchodní akademie
Ostatní střední školy
Matematika
Ekonomika
Matematika
Matematicko-fyzikální
Integrovaný ekonomický
seminář
předmět
Základy společenských věd
Ekonomické výpočty
Společenské vědy
Národní hospodářství
Účetnictví
Základy finanční gramotnosti – nepovinný předmět Základy ekonomického a finančního myšlení - seminář
Ekonomika
Matematika Daně, Právo
Tabulka č. 12: Struktura předmětů zahrnujících výuku finanční gramotnosti Zdroj: vlastní
70
Výuka finanční gramotnosti není sice realizována jako samostatný předmět, je ale zahrnuta do mnoha odborných předmětů. Ve všech dotazovaných školách je výuka finanční gramotnosti zahrnuta do matematického základu, což podtrhuje skutečnost, že finanční dovednosti mají blízko k dovednostem matematickým. Dobrá znalost matematických operací může pozitivně ovlivnit celkovou finanční gramotnost žáků. Většina učitelů využívá pro výuku matematiky přednostně učebnice, což je zřejmě ovlivněno neměnností a stálostí matematických zákonů a operací s čísly. Z tohoto důvodu nemají učitelé tak výraznou potřebu zpracovávat si vlastní výukové materiály jako učitelé ostatních odborných předmětů, kde je výuka finanční gramotnosti také zařazena. Kromě vlastních učebních pomůcek jsou v ostatních předmětech využívány jak učebnice, tak i internetové zdroje. Jelikož výuka finanční gramotnosti není realizována jako samostatný předmět, nedostává se jí vždy náležité pozornosti. Tím, že je finanční gramotnost zařazena do výuky více předmětů, učitelé o ní někdy hovoří jako o okrajové záležitosti. Myslím, že finanční gramotnost a finanční vzdělávání nelze takto vnímat, protože mladá generace je ohroženou skupinou tím, že se obvykle nebojí riskovat a mladí lidé mohou bez potřebných znalostí snadno upadnout do dluhové pasti. Otázka č. 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? Příklady odpovědí: „Používáme učebnice a tištěné učební pomůcky a to dle potřeb v návaznosti na učivo. Internet využíváme pouze na doplnění učiva.“ „Všechny učební pomůcky se používají po celou dobu probírání příslušného učiva vztahujícího se k problematice finanční gramotnosti, v matematice je to asi 20 vyučovacích hodin. Internet je využíván příležitostně na doplnění učiva.“ „Učebnice a tištěné učební pomůcky používáme průběžně, vlastně v každé vyučovací hodině, internetové pomůcky příležitostně, ale v poslední době se jejich užití zvyšuje, třeba zařazujeme televizní pořady, které se aktuálně věnují problematice finanční gramotnosti.“ „Převažuje práce na počítači a práce s elektronickými zdroji.“ Z odpovědí dotázaných učitelů vyplynulo, že nejvíce využívanou učební pomůckou výuky finanční gramotnosti jsou učebnice a tištěné materiály. Je v nich obsažen základ pro výuku, který si žáci musí osvojit. Dále učitelé uváděli na doplnění učiva používání různých 71
prezentací, příkladů, pracovních listů a internet. Pouze na jedné škole, zařazené do kategorie ostatní střední školy, ve výuce převažovalo využití elektronických pomůcek a internetu. Většina škol, které se šetření účastnily, byla dobře vybavena potřebnou didaktickou technikou. Nespokojenost v souvislosti s častějším využitím internetu nebo výukových programů kvůli nedostatku potřebné techniky vyslovili pouze dva zástupci dotázaných středních škol. Mnohé školy totiž využily příležitost čerpat finanční podporu formou dotací z Operačního programu pro konkurenceschopnost a tím si významně zlepšily vybavení učeben didaktickou technikou, zejména dataprojektory a počítači. Kvalitní technické zázemí ve školách vytváří předpoklad, že v budoucnu budou ve výuce finanční gramotnosti využívány elektronické učební pomůcky mnohem častěji než nyní. V době, kdy jsou žáci ze všech stran obklopeni nejrůznějšími technickými vymoženostmi, tak lze očekávat, že obliba internetu i výukových programů určitě poroste. Ve školách si tuto skutečnost již uvědomují a přistupují k využití moderních učebních pomůcek zodpovědně. Otázka č. 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? Příklady odpovědí: „Nejčastěji používáme učebnice zejména v matematice, potom pracovní listy (DUMY), prezentace v PowerPointu a různé kalkulačky. Uvedené pomůcky našim potřebám výuky vyhovují nejvíce „Vlastní přednášky, učebnice, vlastní připravené příklady. Pracuje se mi s tím nejlépe. Škola pracovala na dvou projektech spadajících do problematiky finanční gramotnosti, takže se držíme naší práce.“ „Nejčastěji používáme učebnice zejména v matematice, protože je nutné, aby měl každý žák svou učebnici. Matematika se učí téměř denně. V základech společenských věd se učebnice využívají ke zpracování prezentací konkrétních oblastí finanční gramotnosti a zdroje internetu na vytváření pracovních listů nebo vyhledávání podkladů pro samostatnou práci žáků. Důvodem využití vlastních učebních pomůcek a internetu je především aktuálnost a velká pestrost poznatků ze světa financí.“ Učitelé na středních školách mají k dispozici poměrně pestrou nabídku učebních pomůcek a ty také hojně ve výuce používají. Přesto lze z jejich odpovědí vysledovat preference
72
jednotlivých kategorií učebních pomůcek finanční gramotnosti, jak ukazuje následující tabulka. Učebnice Vlastní pracovní listy Prezentace
Preference využívání učebních pomůcek
Kalkulačky
finanční gramotnosti
Vlastní vytvořené příklady Internet Přednášky
Tabulka č. 13: Preference využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti Zdroj. Vlastní Volba konkrétní učební pomůcky ve velké míře souvisí s učebním předmětem, ve kterém výuka finanční gramotnosti probíhá. Učebnice učitelé volí nejvíc v hodinách matematiky a ekonomiky. V ostatních předmětech je potřeba obsáhnout témata, která nejsou v učebnicích zpracována v požadovaném rozsahu, takže učitelé si velmi často vytváří vlastní učební pomůcky v podobě přednášek, prezentací a u žáků hodně oblíbených praktických příkladů z reálného života. Zdrojem a inspirací při zpracování vlastních učebních pomůcek je odborná literatura a také internet. Tři z devíti oslovených škol se v rámci evropských projektů zapojily do tvorby digitálních učebních materiálů finanční gramotnosti a nyní je s úspěchem využívají. Z uvedených odpovědí lze usoudit, že zájem učitelů o aktuální problematiku finančního vzdělávání je poměrně velký. Projevuje se vstřícným přístupem ve využívání učebních pomůcek, zejména těch vlastních. Tuto aktivitu učitelů je třeba hodnotit velmi kladně, neboť zprostředkovávají žákům aktuální témata dané problematiky a tím ovlivňují plnění cíle výuky finanční gramotnosti, kterým je především finančně gramotný žák. Otázka č. 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? Příklady odpovědí:
73
„Ano, výuka by bez použití učebních pomůcek nebyla moc efektivní. Například dovednost práce s kalkulačkou je pro praxi důležitá. Názornost a praktické příklady jsou pro výuku přínosem.“ „Ano, považujeme. Finanční gramotnost je novou a rychle se rozvíjející oblastí a žáci se o ni dost zajímají a učební pomůcky mohou jejich zájem jenom zvýšit.“ „Ano. Jde o oblast, ve které se budou žáci jednou pohybovat a budou ji nutně potřebovat k svému praktickému životu.“ „Ano, jsou pro nás důležitou studijní oporou. Vzhledem k tomu, že si studenti musí osvojit velký rozsah učiva z oblasti finanční gramotnosti, tak často jenom odkazujeme, kde potřebné informace najdou, takže mají význam i při samostudiu.“ Ve
všech
zaznamenaných
odpovědích
bylo
vyjádřeno
souhlasné
stanovisko
k pravidelnému využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti jako důležité opory ve výuce, což svědčí o uvědomění si nezbytnosti vzdělávat mladé lidi v otázkách správy osobních financí nebo ve znalostech finančních a úvěrových produktů. Dluhová problematika je tématem, se kterým se lze často setkat prostřednictvím zpráv z různých médií nebo i na základě osobní zkušenosti, či zkušeností známých nebo přátel. Tato skutečnost ovlivňuje zřejmě i postoje žáků k problematice finanční gramotnosti, protože v odpovědích jejich učitelů lze zaznamenat projevy zájmu ze strany žáků o dané téma. Tím, že učitelé mají možnost ve výuce využít nejrůznější učební pomůcky, hlavně praktické příklady, mohou zájem žáků podchytit a využít pro rozšíření a upevnění potřebných znalostí a dovedností finanční gramotnosti. Pozitivní zjištění vyplývající z odpovědí na tuto otázku spatřuji v přístupu učitelů, kteří si uvědomují, že oblast finanční gramotností je pro žáky důležitá, jelikož ji ve svém praktickém životě budou nutně potřebovat a bez potřebných finanční znalostí či dovedností se zkrátka neobejdou. Otázka č. 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? Příklady odpovědí: „Čas a peníze. Myslím si, že žáci ale i tak získají dostatek informací o dané problematice.“ „Žádné. Výstupem Obchodní akademie musí být finančně gramotný student.“
74
„Hlavní překážkou je čas. Kdybychom měli větší hodinovou dotaci, využívali bychom učební pomůcky finanční gramotnosti více.“ „Nedostatek času, malá hodinová dotace.“ „Snad jenom nedostatek času.“ „Nedostatek potřebného technického zázemí a také čas.“ V odpovědích na tuto otázku se projevil určitý nesoulad. Zatímco čtyři z dotázaných učitelů nevyjmenovali žádné překážky, které by jim nějakým způsobem bránily v hojnějším využívání učebních pomůcek, zbylí kolegové překážky pociťovali. Následující tabulka ukazuje nejčastěji uváděné překážky častějšího využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce. Čas Překážky častějšího využívání učebních
Peníze
pomůcek finanční gramotnosti
Malá hodinová dotace Nedostatek potřebného technického zázemí
Tabulka č. 14: Překážky častějšího využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Zajímavým zjištěním odpovědí této otázky byla nejčastěji uváděná překážka, kterou učitelé pociťovali při realizaci výuky a tou byl v jejich podání nedostatek času pro výuku finanční gramotnosti. Všichni dotazovaní učitelé, kteří nějaké překážky výuky finanční gramotnosti uváděli, vždy uvedli jako jednu z překážek také nedostatek času. I když se uvedené zjištění týká pouze poloviny respondentů, považuji jej za velmi pozitivní. Je důkazem toho, že je ve školách stále dost nadšenců, kterým není jedno, zda žáci získají potřebné vzdělání či nikoli. Dnes jsme často svědky různých reportáží v televizi nebo jiných médiích, kdy si všichni stěžují hlavně na nedostatek peněz, ať už mají zajišťovat cokoli. Také provedené šetření ukázalo, že jedna z překážek častějšího využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti je spatřována v nedostatku financí a potřebného technického zázemí. Šlo však o ojedinělé případy, které zahrnovaly jednak školy, které se nezapojily do evropských projektů a nezískaly tak potřebné finanční zdroje na vybavení, nebo školy, které sice evropské dotace získaly, ale využily je na nákup techniky pro obory, které jsou u nich prioritně vyučovány. 75
V souvislosti s vyhodnocením odpovědí této otázky se nabízí ke zvážení varianta, zda by nebylo výhodnější soustředit výuku finanční gramotnosti do samostatného předmětu, čímž by se vytvořil větší časový prostor pro danou problematiku. Rozhodnutí je samozřejmě na ředitelích středních škol, kteří mají v rámci svých kompetencí možnost rozhodnout, které předměty budou na jejich škole vyučovány. Výsledky pilotního testování úrovně finanční gramotnosti uskutečněného v rámci projektu PISA, jehož výsledky budou zveřejněny v červnu 2014, mohou volbu ředitelů škol ohledně zavedení samostatného předmětu finanční gramotnosti ovlivnit. Otázka č. 10. Máte na Vaší škole dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? Příklady odpovědí: „Ano, nabídka nám plně vyhovuje, nechybí nám nic.“ „Učební pomůcky, které máme k dispozici nám stačí, pokud nám něco chybí, tak si vytváříme vlastní výukový materiál. Škola je dostatečně vybavena učebními pomůckami, ale horší je to s didaktickou technikou, to by se mohlo zlepšit.“ „Ano, máme dostatek pomůcek vytvořených z projektů. Myslím si, že problém není v množství pomůcek, ale ve slabé podpoře matematiky a technických předmětů vůbec. Žáci mají potom problémy s běžnými výpočty a v pochopení logiky problému a to nezachrání žádná pomůcka.“ „Ano, máme dostatek učebnic i přístup k internetovým zdrojům. Momentálně není co zlepšovat ve vybavení, protože máme v každé učebně počítače i dataprojektory, takže můžeme operativně využívat právě ty elektronické zdroje informací pro výuku.“ „Ano, můžeme využít i testy finanční gramotnosti, které jsme chystali v rámci projektů.“ Většina učiteli v této souvislosti vyslovila názor, že pro výuku finanční gramotnosti mají na své škole dostatek učebních pomůcek. Zástupci těch škol, které dosud nejsou vybaveny potřebnou didaktickou technikou, vyjádřili požadavek zlepšení technického vybavení jako možnost dostatečného využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce, hlavně těch elektronických. Ostatní učební pomůcky finanční gramotnosti využívané jejich školou tato skupina respondentů však považuje za dostatečné.
76
Školy ve většině případů vyjádřily spokojenost s množstvím učebních pomůcek, které má jejich škola k dispozici. V souvislosti s dovybavením škol didaktickou technikou, zejména dataprojektory a počítači, často zazněl v odpovědích učitelů příslib, že nyní bude moci být ve výuce využíváno více internetových zdrojů i ostatních elektronických pomůcek pro výuku finanční gramotnosti. Tento názor mohu plně podpořit, protože využívání počítačů v moderní výuce má dnes stále větší význam a do budoucna bude určitě narůstat vzhledem k zájmu žáků o tento způsob výuky a možnostem, které počítače nabízí. Jako ojedinělý byl vysloven názor vyučující jedné průmyslové školy, která spatřuje problém v malé podpoře matematiky a technických předmětů vůbec. Jak již bylo řečeno matematická gramotnost má souvislost s gramotností finanční. Výsledky mezinárodního šetření PISA v oblasti matematické gramotnosti zaznamenávaly pravidelně u našich žáků klesající tendenci a pohybovaly se pod průměrem. Poslední měření z roku 2012 však ukázalo zlepšení matematické gramotnosti, kdy se výsledky českých žáků pohybovaly v oblasti průměru. Tato skutečnost může znamenat obrat v postojích českých žáků k matematice, což může v budoucnu ovlivnit také celkovou úroveň jejich finanční gramotnosti. Otázka č. 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? Příklady odpovědí: „Pomůcky jsou nákladné srovnatelně s ostatními předměty, potřebné materiály nám škola v rámci možností vždy zajistí.“ „Učebnice jsou dost drahé, když vezmeme v úvahu, že jsou každý rok aktualizované a informace v této oblasti velmi rychle zastarávají. Pro žáky je to potom dost zátěž kupovat učebnice za tři čtyři stovky, když finanční gramotnost není ani samostatný předmět. Proto je pro nás výhodnější hlavně v základech společenských věd používat pracovní listy, zejména ty vlastní. Pokud se týká odborné literatury, tak tu nám škola pořizuje podle svých finančních možností.“ „Ano. Vzhledem k tomu, že stroje a další vybavení pro odborné předměty na naší škole stojí miliony, je opravdu těžké najít prostředky pro předmět, který je zde vlastně okrajovým.“ „Naše škola má k dispozici dostatečné množství vlastních učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti.“ Vybavení škol potřebnou didaktickou technikou bylo faktorem, který ovlivňoval odpovědi na tuto otázku. Školy, které nemají dosud potřebné technické zázemí, tak považují pořízení 77
učebních pomůcek finanční gramotnosti za nákladné, ale vždy jen v souvislosti s nákupem dané techniky. Ve třech případech považují učitelé dotazovaných škol pořízení učebnic žáky za nákladnou záležitost. Své tvrzení odůvodňují skutečností, že učebnice finanční gramotnosti se rychle aktualizují vzhledem k měnícímu se obsahu informací a žáky potom jejich pořízení finančně zatěžuje. Poslední skupina respondentů nepovažuje pořízení učebních pomůcek finanční gramotnosti za nákladné vzhledem k tomu, že si většinu pomůcek vytváří sami. Tito učitelé také argumentují tím, že pořízení potřebných pomůcek finanční gramotnosti není nákladnější, než pořízení učebních pomůcek v jiných předmětech. Téměř všichni účastníci provedeného šetření konstatovali, že se zajištěním odborné literatury k oblasti finanční gramotnosti problém nemají a škola jim tyto zdroje zajišťuje podle jejich aktuálních potřeb. Tuto skutečnost považuji za pozitivní, protože učitelé tak mají zajištěné odborné zdroje pro výuku a v případě potřeby a nedostatku jiných pomůcek si mohou na jejich základě vytvořit učební pomůcky vlastní. Otázka č. 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje přednostně využíváte? Příklady odpovědí: „Přehled o nových učebních pomůckách získáváme nejvíce z internetu a z nabídky knihkupectví. Důvodem jejich využití je pro nás zejména rychlá dostupnost.“ „Nejvíc informací čerpáme z internetu a z metodického portálu www.rvp.cz. Nabídky knihkupectví nám chodí, ale moc je nevyužíváme, protože žáci kvůli ceně učebnic do nich příliš investovat nechtějí. Internetové zdroje jsou levnější a rychle dostupné.“ „Speciální zdroje nemáme, využíváme střídavě všech možností, protože plně vyhovují našim potřebám.“ Nejvíc informací získáváme z internetu nebo z nabídek vydavatelství, které nám chodí poštou nebo na e-mail. Nejčastěji jde o EDUKO a ANAG. Často si také učební pomůcky vyhledáváme sami, příležitostně například narazíme v televizním zpravodajství na nějaké novinky a následně zařadíme problematiku do výuky. Můžeme tak zajistit zprostředkování 78
nejaktuálnějších informací. Zdrojem informací jsou pro nás také některé odborné časopisy, které škola odebírá jako například EURO, PROFIT nebo časopis hospodářské komory KOMORA. Z odpovědí dotazovaných učitelů vyplynulo, že školy využívají četné informační zdroje, které jim poskytují aktuální informace o nabídce nových učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti. Následující tabulka ukazuje, odkud mohou střední školy čerpat informace o nových učebních pomůckách. Metodický portál www.rvp.cz Ostatní internetové portály s tematikou finanční gramotnosti Knižní nakladatelství – ANAG, EDUKO, GRADA.
Informační zdroje nabídky nových
Televizní vysílání
učebních pomůcek finanční gramotnosti
Odborné časopisy: EURO, PROFIT, KOMORA, EKONOM. Nabídka seminářů finanční gramotnosti prostřednictvím e-mailu
Tabulka č. 15: Informační zdroje nabídky nových učebních pomůcek finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Jak již bylo řečeno, oblast finanční gramotnosti a finančního vzdělávání se rychle vyvíjí a v souvislosti s tím, jak se mění situace na finančních a úvěrových trzích, jak se vyvíjí ekonomika, tak je také třeba mnohé informace týkající se finanční gramotnosti aktualizovat. Je nutné neustále sledovat nabídku nových učebních pomůcek a ty pak podle možností zařazovat do výuky. Z odpovědí dotazovaných učitelů i z uvedené tabulky vyplývá, že školy mají k dispozici pestrou nabídku informací, které mohou při výběru vhodné učební pomůcky zohlednit a využít.
79
Nejčastěji uváděli dotazovaní učitelé jako zdroj potřebných aktuálních informací metodický portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také ostatní internetové portály s tématikou finanční gramotnosti. Výhodu těchto zdrojů spatřují učitelé v rychlém přístupu k aktuální nabídce učebních pomůcek. V tomto směru byl v odpovědích mnohdy zaznamenán zodpovědný přístup k vyhledávání nových nabídek, což je skutečnost, která byla potvrzena již v analýze předchozích otázek. Ostatní informační zdroje školy také využívají, ale již v omezené míře. V těch školách, kde učitelé upozorňovali na skutečnost, že žáci nehodlají příliš investovat do drahých učebnic, také často nevyužívali ani nabídku knižních nakladatelství. Na obchodních akademiích byly jako informační zdroj využívány také odborné časopisy, což lze přisoudit odbornému zájmu a zaměření těchto škol. Školy, které se v rámci evropských projektů podílely na vytváření digitálních učebních materiálů, obvykle využívaly pouze tyto zdroje a o jiné informační zdroje neprojevily zájem. I když se odpovědi na tuto otázku částečně odlišovaly, lze konstatovat, že školy využívají široku škálu informačních zdrojů o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti, což lze považovat za pozitivní jev. Otázka č. 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti. Příklady odpovědí: „Asi ty prostřednictvím internetu.“ „Tak nabídky vydavatelství jsou dostatečně přehledné a internetové zdroje zase rychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti.“ „Přehledné jsou nabídky knižních vydavatelství i internet. Internet ale reaguje rychleji na novinky v oblasti finanční gramotnosti.“ „Podle našeho názoru jsou to aktualizované internetové portály, taky doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zejména metodický portál www.rvp.cz.“ V odpovědích na tuto otázku byl preferován jako přehledný a rychle reagující zdroj informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jednoznačně internet. Internetové informační zdroje preferuje sedm z devíti dotázaných učitelů jako nejpřehlednější a také nejrychleji reagující zdroj informací o nových učebních pomůckách. Zástupci zbylých
80
dvou škol považují za více přehledné informační zdroje knižních nakladatelství a internetové zdroje jako rychleji reagující na změny v oblasti finanční gramotnosti. Také analýza těchto odpovědí ukazuje na rostoucí oblibu internetu a internetových zdrojů, což souvisí s rozvojem počítačů a především se zájmem učitelů a žáků o jejich využívání. Otázka č. 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? Příklady odpovědí: „Informační zdroje jsou vyhovující, specifické věci si ale musíme dohledat.“ „Využívané zdroje považujeme za dostatečné a vyhovující.“ „Informace považuji za dostatečné.“ „Využívané zdroje považujeme za dostatečné a vyhovující. Nemůžeme se oblasti finanční gramotnosti věnovat více do hloubky a pro základní orientaci nám uvedené zdroje postačují.“ Dotazovaní učitelé výzkumného šetření vyjádřili v odpovědích na tuto otázku jednoznačnou shodu. Pro všechny zúčastněné respondenty je využívání informačních zdrojů o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti dostatečné a plně vyhovující jejich požadavkům na výuku. Dané zjištění bylo zřejmě ovlivněno skutečností, že na žádné dotazované škole se finanční gramotnost nevyučuje jako samostatný předmět, tudíž je problematika rozčleněna na dílčí úseky, které se vyučují v několika odborných předmětech. Z tohoto pohledu se školy nemohou prioritně oblasti finanční gramotnosti věnovat a považují využívané zdroje informací za dostačující. Otázka č. 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? Příklady odpovědí: „Internetové stránky, jsou relativně aktualizované a jsou tam i poradny, kde se lze dotazovat.“ „Osobně se mi líbí učebnice „Finanční gramotnost – metodická příručka pro učitele“, autor Klínský a spol., která je jasná, přehledná, všezahrnující, metodicky výborně zpracovaná učebnice.“ 81
„Především vlastní pracovní listy, jsou aktuální a odborně zpracované.“ „Internet. Pracujeme s aktuálními informacemi a daty. Počítají se modely, které žáci již museli třeba i řešit sami.“
Většina dotázaných učitelů označila jako nejefektivnější učební pomůcku finanční gramotnosti vlastní vytvořené studijní materiály. Pořadí dalších učebních pomůcek, které učitelé považují za důležité pro efektivní výuku finanční gramotnosti, zobrazuje následující tabulka. 1. Vlastní vytvořené učební pomůcky: pracovní listy vlastní prezentace. Pořadí učebních pomůcek finanční
2. Internet.
gramotnosti z hlediska efektivity výuky
3. Internetové poradny. 4. Učebnice Finanční gramotnost – metodická příručka pro učitele, autor Petr Klínský.
Tabulka č. 16: Pořadí učebních pomůcek finanční gramotnosti z hlediska efektivity výuky Zdroj: vlastní Tvorba vlastní učební pomůcky je pro učitele prostředkem jak zajistit, aby mohli žákům zprostředkovávat aktuální informace a učivo přizpůsobené konkrétním požadavkům výuky. Taková učební pomůcka umožňuje postihnout specifika dané třídy a plní ve výuce řadu funkcí. Učitele k těmto funkcím řadí především názornost učební pomůcky, její jasnost, přehlednost a zábavnou formu. Všechny uvedené funkce učebních pomůcek považují učitelé za důležité a využívají je při výuce finanční gramotnosti. Typickým příkladem efektivního využití učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti jsou praktické příklady, kdy prostřednictvím modelů řeší žáci reálné situace. Podle učitelů si žáci při takovém způsobu výuky za podpory praktických příkladů dokáží snadněji vštípit potřebné znalosti a dovednosti. Jelikož musí žáci při řešení modelových situací zaujímat určité postoje, působí využívání učebních pomůcek také na utváření jejich osobnostních vlastností. 82
Podstatným zjištěním této otázky je podle mého názoru skutečnost, že učitelé považují využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti za prostředek k dosažení efektivní výuky. Volba konkrétní učební pomůcky ve vztahu k dosažení cíle výuky finanční gramotnosti není nejdůležitější, přínosné je, že učitelé učební pomůcky využívají a jejich výběru věnují značnou pozornost. Otázka č. 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? Příklady odpovědí: „Ano. Žáci jsou hodně aktivní při práci s internetovými zdroji i s pracovními listy. Hodně se dotazují a diskutují a tím je pak v dobrém slova smyslu ovlivněno i jejich studijní úsilí.“ „Máme zkušenost, že uvádění praktických příkladů z reálného života je pro žáky velmi zajímavé, rádi také řeší problémové situace a jsou aktivnější.“ „Studijní úsilí žáků není záležitostí pomůcky, ale je většinou výsledkem motivačního úsilí samotného pedagoga.“ „Pokud žáci sledují nějakou televizní reportáž, tak je to zaujme lépe, jak prostý výklad bez názorné ukázky, lépe si problematiku zapamatují a mají o ni také větší zájem. Dokonce při písemkách uvádějí příklady právě z těchto názorných pomůcek.“ „Ano pozorujeme, žáci mají kladný přístup k takto vytvořené studijní opoře. Vytvořené učební pomůcky jsou pro žáky srozumitelné, což vzbuzuje větší zájem o problematiku. Studijní úsilí žáků je také kladně ovlivněno, protože žáci mají více času na vytvoření a rozvíjení vlastního názoru, je podporováno učení prostřednictvím diskuse a je tak více prostoru na opakování a upevňování znalostí.“ Většina dotazovaných učitelů uvádí různé projevy aktivity žáků jako podstatnou změnu v přístupu ke studiu při použití učební pomůcky finanční gramotnosti. Dle názoru učitelů při realizaci výuky s použitím učebních pomůcek finanční gramotnosti dochází ke zvýšení zájmu žáků o danou problematiku, zejména při řešení konkrétních problémových situací. V těchto případech obvykle dochází k diskusím, při kterých si žáci vyměňují své názory na řešení a zároveň si upevňují nabyté vědomosti a dovednosti finanční gramotnosti. Dnešní mladí lidé jsou ze všech stran obklopeni mnoha technickými vymoženostmi, takže není překvapivým zjištěním, že žáci projevují zvýšenou aktivitu také při práci s počítači, 83
konkrétně s různými internetovými zdroji, jejichž prostřednictvím řeší různé testy nebo modelové situace. Žádná učební pomůcka sama o sobě nevyvolá zvýšený zájem o problematiku finanční gramotnosti. Aby její působení mohlo být využito k dosažení základního cíle finančního vzdělávání, je třeba i určitého motivačního úsilí učitele a jeho aktivní přístup při výběru nejvhodnější učební pomůcky pro dané téma. Otázka č. 17. Účastní se žáci Vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? Příklady odpovědí: „Ano, jednak je to Soutěž finanční gramotnosti, která má dvě úrovně pro základní školy a střední školy. Účastnili jsme se už 4x, 2x jsme se dostali do krajského kola, z toho jednou jsme obsadili 2. místo, letos jsme získali 2. místo v okresním kole. Mimo tuto soutěž se studenti účastní ještě Ekonomicko-manažerské olympiády, která je z velké části zaměřená také na oblast finanční gramotnosti.“ „Ne. Prozatím neprojevili zájem. Soutěže v jejich odbornosti je dostatečně vytěžují.“ Ano, účastní se soutěže Finanční gramotnost, kde v okresním kole naše družstvo zvítězilo a v krajském kole jsme obsadili krásné 2. místo. I v jiných ročnících byli naši žáci velmi úspěšní.“ „Ano, každý rok se účastní soutěže Finanční gramotnost plošně studenti třetích a čtvrtých ročníků. Před 3 roky obsadil náš tým 3. místo v celostátním kole finanční gramotnosti.“ Většina dotázaných učitelů potvrdila, že jejich žáci se účastní soutěží v ověřování znalostí a dovedností v oblasti finanční gramotnosti. Konkrétně se jednalo o všechny zástupce gymnázií a obchodních akademií. Na těchto školách tak mohou učitelé i žáci získat přehled o výsledcích své práce formou zpětné vazby v podobě umístění v soutěžích. Učitelé ostatních středních škol shodně uvedli, že jejich žáci se soutěží finanční gramotnosti neúčastní. Žáci nemají o tento druh soutěže zájem, protože se účastní soutěží v odbornosti své školy. Konkrétní soutěže finanční gramotnosti žáků středních škol ukazuje následující tabulka.
84
Finanční gramotnost Soutěže ve znalostech finanční
(www.fgsoutez.cz)
gramotnosti
Ekonomicko-manažerská olympiáda
Tabulka č. 17: Soutěže ve znalostech finanční gramotnosti Zdroj: vlastní Soutěž Finanční gramotnost, které se žáci středních škol účastní, je celostátní soutěž ve znalostech finanční gramotnosti. Školní, okresní a krajská kola se konají prostřednictvím internetu a celostátní finálové kolo má prezenční formu a jeho dějištěm je Kongresové centrum České národní banky v Praze. Společenskou hodnotu a význam znalostí v daném oboru podtrhuje udělení titulu „Mistr republiky ve finanční gramotnosti“ nejúspěšnějšímu týmu vítězné školy. Dle odpovědí dotazovaných učitelů žáci škol, kde výzkumné šetření probíhalo, se soutěže Finanční gramotnost účastní s velmi dobrými výsledky. Výborné výsledky dosahují žáci z obchodních akademií, kteří mají ve své sbírce dokonce jedno 3. místo v celostátním finále. Ve školních a okresních kolech obsazují pravidelně některé z prvních tří míst, pokud se probojují do krajského kola, jsou úspěšní i zde. Stejně dobré výsledky vykazují i žáci gymnázií, zejména v okresních kolech. Žáci obchodních akademií se účastní ještě ekonomicko-manažerské olympiády, kde je problematice finanční gramotnosti věnován také velký prostor. Účast v této soutěží vyplývá z odborného zaměření obchodních akademií, proto neudivuje, že se těchto soutěží neúčastní ostatní střední školy a gymnázia. Účast žáků v soutěžích finanční gramotnosti je důkazem jejich zájmu o problematiku finanční gramotnosti, což je velmi pozitivní zjištění vzhledem k neustále se opakujícím zprávám o nárůstu nezdravého zadlužování ve společnosti a jeho negativním důsledkům. Lze očekávat, že žáci, kteří projdou výukou finanční gramotnosti a kteří navíc k této problematice aktivně přistupují, nebudou v budoucnu ohroženi předlužením, exekucemi a dalšími negativními důsledky zadlužování. Soutěže finanční gramotnosti jsou bezesporu jedním z prostředků, které lze ve finančním vzdělávání využívat, protože žáci obvykle rádi soutěží a zisk titulu „Mistr republiky ve finanční gramotnosti“ je pro mnohé velkým lákadlem.
85
Otázka č. 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? Příklady odpovědí: „Jde o speciální e-learningové programy, které lze najít na internetovém portále www.jacr.cz, a které umožňují zábavnou interaktivní formu výuky finanční gramotnosti. Zkušenosti ukazují, že to, co se žáci učí zábavnou formou, je víc zajímá a učí se snadněji. Zatím je nelze využívat kvůli nedostatečné hodinové dotaci na výuku finanční gramotnosti.“ „Žáky by určitě hodně bavily ekonomické hry, které problematiku finanční gramotnosti dovedou přiblížit zábavnou formou. Důvodem pro nevyužívání je nedostatek času vzhledem k časové náročnosti těchto her.“ „Využití samostatné učebny výpočetní techniky s vlastním výukovým programem. Omezením a zároveň důvodem nevyužívání je nedostatečné technické i programové vybavení školy.“ Pouze tři zúčastněné školy uvádí, že používáním speciálních výukových programů, ekonomických her a speciálních e-learningových programů by mohla být pozitivně ovlivněna aktivita a motivace žáků v oblasti finanční gramotnosti. Podle názoru těchto učitelů speciální výukové programy i ekonomické hry mohou zábavnou formou rozvíjet schopnosti a dovednosti mladých lidí potřebné pro orientování se ve světě financí. Speciální e-learningové programy zahrnují teorii i praxi dané problematiky, a tak mohou být přínosné i pro žáky, kteří ve výuce bez těchto prostředků dosahují horších výsledků. Omezením pro využívání těchto speciálních učebních pomůcek je opět nedostatečná hodinová dotace pro výuku finanční gramotnosti. Nedostatek času je učiteli uváděn v souvislosti s časovou náročností těchto her a výukových programů. Během jedné vyučovací hodiny lze hru sotva zahájit, ale stěží je možné ji dokončit, proto nelze zatím tyto moderní učební pomůcky finanční gramotnosti využívat. Výsledky analýzy této otázky ukazují, že učitelé považují zábavnou a názornou výuku za velmi přínosnou, což může být významným podnětem jednak pro tvorbu vlastních výukových materiálů, ale třeba i pro tvůrce učebnic finanční gramotnosti. Otázka č. 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? 86
Příklady odpovědí: „Nejvíc praktickými příklady.“ „Používáním učebních pomůcek se zvýší aktivita a zájem o učivo.“ „Výuka s použitím učebních pomůcek je rozhodně pro žáky zajímavější, víc je motivuje a projevují také větší aktivitu. Nejvíc je zajímají praktické příklady z reálného života.“ Výuka je s jejich použitím efektivnější, poutavější a zábavnější. „Učební pomůcky ovlivňují především zájem žáků a činí tak výuku efektivnější. Pokud jsou žáci znudění a výuka je nebaví, je to pro učitele velmi náročné a moc učit se nedá.“ Všichni dotazovaní učitelé potvrdili, že využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti ovlivňuje výuku pozitivním způsobem. Vliv učebních pomůcek ve výuce uvádí následující tabulka. Praktické příklady Aktivita žáků Zájem o učivo
Vliv učebních pomůcek finanční
Zvýšená motivace
gramotnosti ve výuce
Efektivnější výuka Poutavější a zábavnější výuka Zajímavější a atraktivnější výuka
Tabulka č. 18: Vliv učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce Zdroj: vlastní Odpovědi dotazovaných učitelů v plné míře potvrdili názor mnoha odborníků o nutnosti využívat učební pomůcky jako neodmyslitelnou součást vyučovacího procesu. Toto tvrzení vyplývá i ze skutečnosti, že všichni učitelé dokázali vyjmenovat nejméně dva aspekty, které výuku finanční gramotnosti používáním učebních pomůcek ovlivňují. Jejich odpovědi v mnohém korespondují s definovanými funkcemi učebních pomůcek v podkapitole 6. 2. Jedna z nejdůležitějších funkcí učebních pomůcek je spojena s uplatňováním zásady názornosti a to také výzkumné šetření potvrdilo. Nejčastější odpovědi na tuto otázku vyjadřovaly stanovisko k uplatňování praktických příkladů ze života, kterými lze dle názorů učitelů nejvíce ovlivnit samotnou výuku finanční gramotnosti. Řešení těchto praktických
87
příkladů pomáhá získávat i teoretické znalosti a zároveň dochází k jejich lepšímu zapamatování a upevnění v soustavě vědomostí, dovedností a postojů žáků. Na uplatňování zásady názornosti navazují také další funkce učebních pomůcek. Učitelé v této souvislosti uváděli zejména podporu aktivity, zájmu a motivace žáků. Jestliže dokáže učitel prostřednictvím učební pomůcky vzbudit zájem o problematiku finanční gramotnosti a žáky motivovat k žádoucímu procesu učení, má v mnohém usnadněnou práci. Taková výuka je dle vyslovených názorů učitelů atraktivnější, zajímavější, poutavější a zábavnější. Učitelé podle mého názoru usilují o zařazení učebních pomůcek do výuky, uvědomují si, že výuka je s jejich použitím efektivnější. Postoj učitelů k zařazování učebních pomůcek do výuky finanční gramotnosti pozitivně ovlivňuje také dosažení základního cíle finančního vzdělávání a tím je finančně gramotný žák. Otázka č. 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? Příklady odpovědí: „Časová náročnost přípravy a někdy technické problémy, když nefunguje technika.“ „Problémem je hlavně časová náročnost přípravy, pokud chceme reagovat na novinky, tak musíme neustále sledovat vývoj v této oblasti.“ „Nedostatek projekční techniky v kmenových třídách. Projektory jsou převážně v odborných učebnách, takže to klade vyšší nároky na organizaci výuky.“ Téměř polovina učitelů nepociťuje ve spojení s používáním učebních pomůcek ve výuce žádné problémy, které by negativně ovlivňovaly efektivní průběh výuky finanční gramotnosti. Ostatní učitelé uvádějí problémy spojené s využíváním učebních pomůcek finanční gramotnosti, které vyplývají z následující tabulky. Časová náročnost přípravy Překážky efektivního průběhu výuky
Problémy s nefunkční technikou
finanční gramotnosti
Nedostatek projekční techniky v kmenových třídách
Tabulka č. 19: Překážky efektivního průběhu výuky finanční gramotnosti Zdroj: vlastní 88
V souvislosti s častými změnami, které můžeme v oblasti finanční gramotnosti zaznamenávat, se v odpovědích učitelů na tuto otázku objevila několikrát časová náročnost přípravy výuky jako překážka efektivní výuky. Požadavek předávat žákům aktuální obsah učiva finanční gramotnosti klade vysoké nároky na přípravu výuky. Učitelé mnohdy sledují změny dané oblasti v rámci svého volného času a následně je zařazují prostřednictvím učebních pomůcek do výuky. Obvykle v této souvislosti aktuální témata zapracovávají do vlastních učebních pomůcek, což jim umožní nejrychleji na změny reagovat. Pozitivním zjištěním otázky je, že přestože učitelé vnímají časovou náročnost přípravy na výuku jako určitou překážku, neodradí je to a vlastní učební materiály si vytvářejí, což vyplynulo z odpovědí na několik již položených otázek. Překážky bránící efektivnímu průběhu výuky finanční gramotnosti v podobě technických problémů s nefunkční technikou nebo nedostatečné vybavení patří k faktorům, které učitelé odstranit nemohou. Je to spíše záležitost vedení školy a samotné úsilí učitelů zde nehraje významnou roli. Podle mého názoru učitelé mnoho překážek bránících efektivnímu průběhu výuky finanční gramotnosti neuvádějí. Je to důkaz toho, že mají o danou problematiku zájem a zaměřují se spíše na přínos učebních pomůcek ve výuce než na vyhledávání překážek. Otázka č. 21. Je podle Vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? Příklady odpovědí: „Není, využívání učebních pomůcek je individuální záležitostí každého učitele.“ „Žádný důvod nenacházíme.“ V odpovědích na tuto otázku byla vyjádřena naprostá shoda všech dotazovaných respondentů. Učitelé nenalezli žádný důvod, proč ve výuce finanční gramotnosti nevyužívat učební pomůcky. Vyjádření učitelů byla velmi stručná, přesto v nich lze najít přínos pro výuku finanční gramotnosti. Svým postojem učitelé potvrdili nutnost a potřebnost využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti a to je dle mého názoru pozitivním zjištěním.
89
Otázka č. 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? Příklady odpovědí: „Materiál je připraven odborníky v dané problematice, usnadní učiteli práci.“ „Usnadňují učení žákům a také práci učitelů.“ „Umožňují větší názornost a aktuálnost problematiky, zejména uváděním příkladů z praxe.“ „Tak zejména větší atraktivita výuky pro žáky, názornost, lepší srozumitelnost probíraných témat. Výsledkem používání pomůcek je zvýšená motivace a aktivita žáků.“ „Srozumitelnost při výuce dané problematiky. Větší rozsah učiva, které je možné probrat.“ Dotazovaní učitelé v odpovědích na tuto otázku shodně vyjádřili názor, že využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti je přínosem. Jejich argumenty potvrzující přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti obsahuje níže uvedená tabulka. Usnadňují práci učitele Usnadňují učení žáků Větší názornost učiva Aktuálnost problematiky Přínos učebních pomůcek finanční
Odborné zpracování pomůcek
gramotnosti ve výuce
Srozumitelnost problematiky Zprostředkování příkladů z praxe Zprostředkování většího rozsahu učiva Aktivita žáků Zvýšení motivace žáků
Tabulka č. 20: Přínos učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce Zdroj: vlastní Využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti je dle vyjádření respondentů přínosem. Zařazování učebních pomůcek do výuky tak, aby jejich použití bylo efektivní a přínosné, vyžaduje, aby učitelé jejich volbu přizpůsobovali cílům vzdělávání v dané oblasti, 90
stupni rozvoje žáků a také vybavení školy. Učitel je ve svém rozhodování při volbě vhodné učební pomůcky ovlivňován řadou faktorů, jak je uvedeno v podkapitole 6. 2 a zároveň musí zohlednit skutečnost, že učební pomůcka není cílem výuky, ale pouze jejím prostředkem, který výuku usnadňuje. Cílem výuky finanční gramotnosti je finančně gramotný žák, tedy žák vybavený odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umožní obstát ve složitém světě financí. Učitelé si uvědomují náročnost dosažení cíle finančního vzdělávání žáka střední školy a zařazování vhodných učebních pomůcek považují v této souvislosti za přínosné. Používání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti dle jejich názoru usnadňuje proces učení žáků, podporuje jejich aktivitu a motivaci. Učební pomůcky umožňují zprostředkovat názorně, srozumitelně za pomoci praktických příkladů aktuální a odborně zpracované učivo a tím také usnadňují práci učitele. Podstatným zjištěním, které z odpovědí na tuto otázku vyplynulo je potvrzení zájmu učitelů zařazovat učební pomůcky do výuky finanční gramotnosti a potvrzení jejich přínosu pro výuku všemi dotázanými učiteli. Motivovaní učitelé, kteří si uvědomují naléhavost výuky finanční gramotnosti, mohou svým postojem při zařazování vhodných učebních pomůcek finanční gramotnosti významně ovlivnit úroveň vědění žáků v oblasti financí. Otázka č. 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? Příklady odpovědí: „Vyhovují, zejména internet. Je zde velké množství dat, vždy si můžeme vybrat, co použít. U učebnic jsou některé údaje neaktuální kvůli rychle se měnící situaci na finančních a úvěrových trzích. Tím, že pracujeme s knižními zdroji i s internetem, tak tento nedostatek můžeme odstranit.“ „Ano, obsahují základy, jsou nadčasové.“ „Ano, zejména ty, které jsme si vytvořili sami. Vyhovují konkrétním požadavkům výuky a danému tematickému plánu.“ „Ano, vyhovují. Učebnice i pracovní listy jsou zpracované na vysoké odborné úrovni a žáky práce s nimi motivuje i aktivizuje, takže nevýhody nevidíme žádné.“ „Ano, plně nám vyhovují. Vytvořili jsme si je pro koncept naší školy.“
91
Všichni dotazovaní respondenti vyjadřují spokojenost s používáním učebních pomůcek, které mají ve výuce finanční gramotnosti k dispozici. Jelikož výuka finanční gramotnosti na středních školách není realizována v samostatném předmětu a tvoří náplň několika vyučovacích předmětů, učitelům pro danou výuku lépe vyhovují učební pomůcky, které si sami vytvoří. Obsah vzdělávacích oblastí finanční gramotnosti je rozložen do matematiky, ekonomických předmětů a základů společenských věd. Učitelé proto často využívají učebnice jako základ pro tvorbu různých pracovních listů, prezentací nebo přednášek, protože jejich předmětu se týká pouze část učebnice nebo jiné odborné publikace. Touto skutečností lze odůvodnit oblibu učitelů ve využívání vlastních učebních pomůcek pro potřeby své výuky finanční gramotnosti. Lépe tak mohou zohlednit specifika žáků i své vlastní požadavky na výuku finanční gramotnosti. Požadavky finančního vzdělávání na středních školách jsou vymezeny v Rámcových vzdělávacích programech pro různé typy středních škol a konkretizovány ve školním vzdělávacím programu dané střední školy. V návaznosti na školní vzdělávací program si učitelé stanoví cíle výuky finanční gramotnosti a dle jejich vyjádření jim vhodně zvolené učební pomůcky, zejména ty vlastní, usnadňují jejich plnění. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že učitelé v odpovědích neuvádí žádné nedostatky učebních pomůcek. Aktivní přístup učitelů k plnění cílů finančního vzdělávání projevující se tvorbou vlastních výukových materiálů je možné hodnotit pozitivně. Jednoduší by bylo odkázat žáky na nějaký zdroj informací a vlastní učební pomůcky nevytvářet. Současná generace žáků středních škol může získat dostatek potřebných znalostí právě díky tvořivému přístupu učitelů k finanční gramotnosti. Otázka č. 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? Příklady odpovědí: „Ano, jsem odborník – ekonom, stojím si za svým názorem.“ „Ano, výběr pomůcek je vždy konzultován vedením školy s příslušnými vyučujícími.“ „Ano, vyučující si sami určují, které učební pomůcky použijí ve výuce, to se týká zejména těch pomůcek, které si sami vytváří. Nákup odborné literatury je s učiteli konzultován a mohou ho svými požadavky ovlivnit, limitem jsou jenom finanční možnosti školy.“ „Ano, protože si je vytváří vyučující daného předmětu. Výběr učebnic máme možnost ovlivnit, ale jejich nákup je limitován finančními možnostmi školy a žáků.“ 92
Vyučující všech dotazovaných škol mají zcela volnou ruku při výběru učební pomůcky, kterou pro svou výuku použijí. Tento fakt je možné vnímat velmi pozitivně. Učitel finanční gramotnosti dovede nejlépe posoudit vzhledem k cíli, kterého má výuce dosáhnout, jakou učební pomůcku zvolit, aby byla výuka efektivní a pro žáky zajímavá i přínosná. Zná své žáky nejlépe a může snadněji vyhodnotit, pro které téma finanční gramotnosti je vhodnější učebnice, internet či vlastní učební pomůcka. Ve vztahu k odpovědím této otázky je přínosný přístup ředitelů škol, kteří požadavky vyučujících týkající se nákupu potřebných učebních pomůcek respektují a také jim dle svých možností pořízení učebních pomůcek finanční gramotnosti umožní. Otázka č. 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto pomůcek a proč? Příklady odpovědí: „Potřebujeme pro kvalitní výuku různé učební pomůcky, takže žádnou nijak nepreferujeme. Právě jejich různorodost podle nás přispívá k dosažení finanční gramotnosti našich žáků.“ „Neobejdeme se bez pracovních listů, prezentací a učebnic matematiky. Tyto učební pomůcky jsou minimem pro dosažení cílů finančního vzdělávání. Přestože se nemůžeme věnovat výuce finanční gramotnosti do hloubky, použití vhodných a poutavě zpracovaných učebních materiálů může gramotnost našich žáků v této oblasti hodně ovlivnit a připravit je tak na pracovní i osobní život.“ „Internet a práce na počítači. Výhodou je elektronická podoba materiálů, je možno je okamžitě použít, poskytnout studentům pro samostudium, není žádné finanční vytížení žáků za drahé učebnice.“ Je pro nás důležité používání učebnic pro jejich fyzickou přítomnost ve výuce, ale i práce s internetovými zdroji, protože zajišťují aktuálnost problematiky a pro žáky jsou atraktivnější. Odpovědi této otázky ukázaly určitou názorovou nesourodost respondentů. Zatímco někteří učitelé se neobejdou bez internetu, jiní zase bez učebnic a vlastních učebních pomůcek. Další učitelé vyslovili názor, že je třeba ve výuce využívat různé učební pomůcky a teprve tehdy je možné dosáhnout efektivní výuky, což je názor, se kterým se ztotožňuji. Cílem finančního vzdělávání je výchova finančně gramotného člověka schopného zvládat četná úskalí složitého finančního světa. Není to úkol jednoduchý, jelikož výuka finanční 93
gramotnosti na středních školách je sice povinnou součástí vzdělávání, ale není vyučována jako samostatný předmět. Výuka je tudíž realizována několika učiteli dané školy. Je zřejmé, že každý učitel potřebuje pro svou výuku finanční gramotnosti využívat jiné metody výuky, jinou organizaci výuky, ale i jiné učební pomůcky. Pokud učitel dokáže vhodně skloubit své potřeby výuky s potřebami svých žáků, pak volba vhodné učební pomůcky může být v konkrétních podmínkách odlišná od volby učitele jiného předmětu. Podstatné je však dosažení cíle finančního vzdělávání. Učitelé si tuto skutečnost uvědomují a z výčtu učebních pomůcek finanční gramotnosti nutných pro výuku vyplývá, že výběr vhodné učební pomůcky pro ně není náhodný, ale věnují mu náležitou pozornost. I když jsou učební pomůcky pouze jedním z prostředků, jak dosáhnout cílů finančního vzdělávání, je pozitivní, že učitelé jejich význam při výuce finanční gramotnosti nepřehlížejí a využívají všech možností, které učební pomůcky k dosažení efektivní výuky nabízejí.
94
9 SHRNUTÍ ZJIŠTĚNÝCH VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ V této kapitole bude provedeno shrnutí výsledků analýzy jednotlivých tazatelských otázek realizovaného šetření podle výzkumných otázek stanovených v podkapitole 7. 3. 1. Jaké učební pomůcky využívají střední školy při výuce finanční gramotnosti? Ve výuce finanční gramotnosti na středních školách jsou využívány čtyři základní kategorie učebních pomůcek. První kategorii tvoří literární učební pomůcky, k nimž lze zařadit učebnice, odbornou literaturu a pracovní listy. Učebnice je považována za základní učební pomůcku zejména pro komplexně a odborně zpracovaný obsah učiva finanční gramotnosti. Převážně jako doplněk výuky finanční gramotnosti jsou využívány pracovní listy, které byly zpracovány vybranými školami v rámci evropských projektů a pro ostatní jsou k dispozici na metodickém portále www.rvp.cz. Při zpracování vlastních pracovních listů jsou školami využívány publikace odborné literatury finanční gramotnosti. Druhou zjištěnou kategorií učebních pomůcek finanční gramotnosti je internet a počítačové výukové programy. Internet je vnímán jako nezbytná moderní učební pomůcka, kterou v přípravě na výuku nebo přímo ve výuce využívají všechny školy. Využití počítačových výukových programů finanční gramotnosti je dosud omezeno finančními možnostmi škol, a proto nejsou příliš často do výuky finanční gramotnosti zařazovány. Třetí kategorii učebních pomůcek finanční gramotnosti tvoří vlastní učební pomůcky. Pozitivně lze hodnotit, že učitelé využívají ve výuce finanční gramotnosti mnoho vlastních výukových materiálů, z nichž jako příklad uvádí pracovní listy, přednášky, prezentace, praktické příklady a další. Ostatní učební pomůcky finanční gramotnosti zahrnující především ekonomické hry, myšlenkové mapy, kvízy a křížovky tvoří čtvrtou zjištěnou kategorii. Využití těchto učebních pomůcek finanční gramotnosti je považováno za přínosné, ale kvůli časové náročnosti těchto her a nedostatečné hodinové dotaci pro výuku finanční gramotnosti se do výuky téměř nezařazují. 2. Jak učitelé využívají učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti na středních školách? Učební pomůcky jsou do výuky finanční gramotnosti zařazovány v souvislosti s vyučovacím předmětem, kde je daná výuka realizována. Na středních školách je 95
problematika finanční gramotnosti zařazena do výuky matematiky, ekonomiky nebo jiného ekonomického předmětu a do předmětu základy společenských věd. Učební pomůcky finanční gramotnosti jsou využívány v každé vyučovací hodině a jejich použití je učiteli vnímáno jako neodmyslitelná součást výuky finanční gramotnosti. V matematice je uváděna jako nezbytná opora výuky finanční gramotnosti nejčastěji učebnice. V ostatních předmětech jsou využívány rovněž učebnice, ale častěji také vlastní učební pomůcky a internet. V souvislosti s dovybavením škol potřebnou didaktickou technikou lze očekávat v příštích letech ve výuce finanční gramotnosti častější využívání internetu a počítačových výukových programů. Tento trend lze hodnotit velmi pozitivně, neboť využití moderních učebních pomůcek je pro žáky zajímavé a motivující. 3. Jak učitelé středních škol vnímají zabezpečení výuky finanční gramotnosti potřebnými učebními pomůckami? Výuka finanční gramotnosti je realizována na středních školách s podporou mnoha učebních pomůcek. Všichni dotazovaní učitelé považují vybavení svých škol učebními pomůckami finanční gramotnosti za dostatečné a plně vyhovující potřebám výuky. Na školách, kde je pořízení učebnic vzhledem k rychlému zastarávání dat vnímáno jako nákladné, řeší tento nedostatek tvorbou vlastních učebních pomůcek. K tomuto účelu je využívána jednak odborná literatura a hlavně internet. Vlastní učební pomůcky finanční gramotnosti učitelé preferují často proto, že jim umožňují zohlednit aktuální informace ve výuce, konkrétní požadavky výuky a možnosti žáků. Podpora výuky finanční gramotnosti je vyjádřena také postojem ředitelů škol, kteří na základě návrhů učitelů a finančních možností zajišťují nákup odborné literatury v požadovaném množství. 4. Jak učitelé středních škol posuzují informační zdroje o nových učebních pomůckách pro výuku finanční gramotnosti? Šetřením bylo potvrzeno, že střední školy mají k dispozici několik informačních zdrojů, které mohou při výběru vhodné učební pomůcky zohlednit a využít. Za hlavní a nejčastěji využívaný zdroj informací o nových učebních pomůckách je považován většinou respondentů metodický portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také ostatní internetové portály s tématikou finanční gramotnosti. Výhodu těchto zdrojů spatřují učitelé v rychlém přístupu k aktuální nabídce učebních pomůcek. Pozitivně lze hodnotit, že se školy neomezují pouze na jeden informační zdroj, ale využívají také nabídky mnohých knižních nakladatelství, seminářů finanční gramotnosti, informace z odborných časopisů nebo televizního vysílání. 96
Všechny uvedené informační zdroje považují školy za dostatečné a umožňující základní orientaci v problematice finanční gramotnosti. 5. Jak využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti může ovlivnit zájem a motivaci žáků? Učitelé považují využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti za prostředek k dosažení efektivní výuky a v této souvislosti preferují využívání vlastních učebních pomůcek. Typickým příkladem efektivního využití učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti jsou praktické příklady, kdy prostřednictvím modelů řeší žáci reálné situace. V těchto případech obvykle dochází ke zvýšení zájmu žáků o problematiku, k diskusím, při kterých si žáci vyměňují své názory na řešení a zároveň si upevňují nabyté vědomosti a dovednosti finanční gramotnosti. Prezentace učiva s tématikou finanční gramotnosti pomocí vhodných učebních pomůcek přispívá ke zvýšení zájmu žáků o finanční vzdělávání, což se projevuje hojnou účastí na soutěžích finanční gramotnosti, kde žáci dosahují velmi dobrých výsledků. 6. Jaké jsou hlavní důvody pro využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti na středních školách? Šetřením bylo potvrzeno, že využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti ovlivňuje výuku pozitivním způsobem. Učitelé v této souvislosti uváděli zejména podporu aktivity, zájmu a motivace žáků, jako nejdůležitější důvody pro využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti. Výuku s podporou učebních pomůcek učitelé označují jako atraktivnější, zajímavější, poutavější a zábavnější. Výuka finanční gramotnosti na středních školách není vymezena samostatným předmětem, ale výběru učebních pomůcek, které výuku podporují a usnadňují, věnují učitelé velkou pozornost. 7. Jaké názory vyjadřují učitelé na přínos učebních pomůcek pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? Učitelé si uvědomují náročnost dosažení cíle finančního vzdělávání žáka střední školy a zařazování vhodných učebních pomůcek považují v této souvislosti za přínosné. Používání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti dle jejich názoru usnadňuje proces učení žáků, podporuje jejich aktivitu a motivaci. Učební pomůcky finanční gramotnosti umožňují zprostředkovat názorně, srozumitelně za pomoci praktických příkladů aktuální a odborně zpracované učivo a tím také usnadňují práci učitele. Výběr vhodné učební pomůcky je zcela 97
v kompetenci učitele daného předmětu, který může snadněji vyhodnotit a rozhodnout, zda je vhodnější učebnice, internet či vlastní učební pomůcka. Využívání různých učebních pomůcek finanční gramotnosti může přispět k snadnějšímu splnění cíle finančního vzdělávání, kterým je výchova finančně gramotného žáka schopného obstát bez potíží ve složitém světě financí.
98
10 DISKUSE VÝSLEDKŮ S VÝZKUMNÝMI ŠETŘENÍMI V OBLASTI FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V rámci této kapitoly bude provedeno srovnání výsledků analýzy využívání a dostupnosti učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách s výsledky jiných, podobně zaměřených výzkumných šetření. V roce 2012 bylo provedeno dotazníkové šetření v rámci bakalářské práce Radky Bartákové na téma „Finanční vzdělávání na středních školách v České republice“ zaměřené na oblast finanční gramotnosti žáků středních škol. Cílem práce bylo „analyzovat finanční vzdělávání na středních školách v České republice, zhodnotit přínosy finančního vzdělávání na středních školách, identifikovat problémové oblasti, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro učitele, školy, MŠMT příp. další zainteresované subjekty vedoucí k zlepšení finančního vzdělávání a omezení problematických oblastí“ (Bartáková, 2012, s. 2). Výsledky dotazníkového šetření potvrdily nutnost výuky finanční gramotnosti na středních školách. U žáků i učitelů byl preferován požadavek praktické výuky finanční gramotnosti s teoretickým základem se zaměřením na orientaci ve světě finančních produktů. V závěru bylo formulováno doporučení pro učitele zahrnující požadavek přiblížit žákům finanční vzdělávání moderní formou, využíváním interaktivních prostředků a zapojovat žáky do soutěže ve finanční gramotnosti (Bartáková, 2012, s. 49 – s. 50). Analýzou využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách bylo potvrzeno, že ve výuce je využíváno mnoho různých učebních pomůcek, což je také vyjádřením potřebného zájmu o danou problematiku. Jako nejefektivnější učební pomůcku volí v této souvislosti učitelé vlastní učební pomůcky umožňující zprostředkování aktuálních informací. Takovou učební pomůckou jsou zpravidla praktické příklady, které žáky aktivizují a motivují, vyvolávají četné diskuse a přispívají tak k lepšímu a rychlejšímu pochopení problematiky. Dalším zjištěním, které koresponduje se závěry dotazníkového šetření, je vzrůstající obliba internetu i počítačových výukových programů a jejich častější zařazování do výuky finanční gramotnosti. Znakem narůstajícího zájmu o finanční vzdělávání je účast v soutěžích finanční gramotnosti, ve kterých žáci dosahují velmi dobrých výsledků. V roce 2011 byl uskutečněn kvalitativní průzkum v rámci diplomové práce Pavlíny Beyblové na téma „Budování ekonomické gramotnosti z pohledu učitelů gymnázií“, jehož cílem bylo „porozumět pohledu učitelů gymnázií na možnosti budování ekonomické gramotnosti žáků během výuky, jež vycházejí z pracovních podmínek učitele“ (Beyblová, 99
2011, s. 7). Výsledky analýzy provedené na základě polostrukturovaných rozhovorů s učiteli gymnázií ukázaly, že učitelé pociťují různé překážky pro budování ekonomické gramotnosti, jejíž součástí je i oblast finanční gramotnosti. Nejčastěji jmenovanou překážkou byl nedostatek času, pasivita žáků a nevhodné materiální podmínky. K odstranění překážek pak učitelé volí aktivizující metody výuky nebo vytváření vlastních učebních textů. Většina učitelů se domnívá, že ekonomická gramotnost je pro život v současném světě potřebnou kompetencí (Beyblová, 2011, s. 68 – s. 69). Ve výsledcích analýzy využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti lze zaznamenat podobná zjištění. Učitelé při výuce finanční gramotnosti uvádějí jako překážku častějšího využívání učebních pomůcek nedostatek času a minimálně také nedostatečné technické vybavení. Častěji také uvádějí, že žádné překážky pro využívání učebních pomůcek nepociťují, což je hodnoceno jako pozitivní zjištění odrážející kladný vztah učitelů k problematice finanční gramotnosti. Učební pomůcky, zejména vlastní učební pomůcky, jsou vnímány jako prostředek podpory aktivity, zájmu a motivace žáků a jako nezbytná součást výuky finanční gramotnosti. Podpora dosažení potřebné úrovně finanční gramotnosti žáků středních škol je vyjádřena postojem učitelů, kteří výběru vhodné učební pomůcky věnují značnou pozornost vzhledem k výukovým cílům a s ohledem na aktuálnost problematiky finančního vzdělávání.
100
ZÁVĚR Nutnost finančního vzdělávání v oblasti finančních pojmů i finančních dovedností vychází ze skutečnosti, že občan moderní společnosti se často nachází v situaci, kdy se musí rozhodovat o svých finančních záležitostech a přijímat odpovědnost za svá rozhodnutí. Četná chybná finanční rozhodnutí občanů mají za následek nárůst zadluženosti jedinců i domácností v ČR, který nemá tendenci do budoucna klesat ani zpomalovat. Z výsledků mnoha výzkumných šetření zjišťujících úroveň finanční gramotnosti je zřejmé, že občané ČR nedisponují dostatečnými znalostmi a dovednostmi ze světa financí a v konečném důsledku jsou tak více ohroženi negativními důsledky nadměrného zadlužování. Vzhledem k uvedenému negativnímu vývoji ve společnosti bylo hlavním cílem diplomové práce popsat systém finančního vzdělávání v České republice jako jednoho z nástrojů prevence předlužení a komplexně analyzovat využívání a dostupnost učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách. Cíle diplomové práce bylo mimo jiné dosaženo realizací výzkumného šetření prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s učiteli zajišťujícími výuku finanční gramotnosti na středních školách. V návaznosti na cíl diplomové práce byla v teoretické části práce objasněna problematika vývoje zadluženosti jednotlivců i domácností v ČR včetně vymezení psychologických, sociálních a ekonomických aspektů zadlužování. Ve vztahu k rostoucímu zadlužování ve společnosti byly popsány nejčastěji využívané úvěrové produkty finančního trhu s poukázáním na možné důsledky nezdravého zadlužování v podobě exekucí a osobních bankrotů. Východiskem pro omezení problémů spojených s nadměrným zadlužováním se stalo systematické zvyšování finanční gramotnosti obyvatel, jehož základem bylo vytvoření koncepce finančního vzdělávání ČR. „Strategie finančního vzdělávání“, vydaná v roce 2007 Ministerstvem financí ČR byla prvním koncepčním dokumentem řešícím problematiku posílení úrovně finanční gramotnosti. Způsob implementace do výuky na základních a středních školách řešil navazující dokument „Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách“, který vymezil požadovanou úroveň finanční gramotnosti v podobě Standardů finanční gramotnosti. Završením snahy státu v oblasti zvyšování finanční gramotnosti obyvatel byla v roce 2010 vládou schválená „Národní strategie finančního vzdělávání“, která se stala základním dokumentem zastřešujícím finanční vzdělávání v ČR.
101
Cíle finančního vzdělávání stanovené strategickými dokumenty v sobě zahrnují požadavek, aby každý člověk získal dostatek potřebných kompetencí pro správné finanční rozhodování. Znalost finančních rizik se stala jedním z hlavních témat dnešního světa. Ohrožena je především mladá populace, která se obvykle nebojí riskovat. Ukvapená rozhodnutí, která může mladý člověk učinit z důvodu nízké finanční gramotnosti mnohdy nepřiměřeně zatíží jeho další život. V této souvislosti byla praktická část diplomové práce zaměřena na finanční vzdělávání na středních školách, konkrétně na analýzu využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti. Prvním dílčím cílem analýzy bylo zjistit, jaké učební pomůcky jsou využívány při výuce finanční gramotnosti na středních školách. Výuka finanční gramotnosti je na středních školách povinnou součástí vzdělávání. Je realizována jako součást výuky matematiky, ekonomických předmětů nebo základů společenských věd. Střední školy využívají pro výuku finanční gramotnosti čtyři základní kategorie učebních pomůcek: literární učební pomůcky, internet a výukové programy, vlastní učební pomůcky a ostatní učební pomůcky, zejména ekonomické hry. Základem pro výuku finanční gramotnosti jsou učebnice a odborná literatura, doplněk výuky tvoří vlastní učební pomůcky a internet. Školy využívají širokou škálu učebních pomůcek a dle vyjádření učitelů jsou považovány za nezbytnou oporu výuky finanční gramotnosti. Zjištění konkrétních učebních pomůcek využívaných ve výuce navazovalo na druhý dílčí cíl analýzy, kterým bylo posoudit, zda současná nabídka učebních pomůcek reaguje na potřeby výuky finanční gramotnosti na středních školách. Výuka finanční gramotnosti na středních školách je uskutečňována s podporou mnoha učebních pomůcek a vybavení potřebnými učebními pomůckami považují učitelé vzhledem k rozsahu výuky za dostačující a plně vyhovující. Pozitivní zjištění bylo zaznamenáno ve využívání četných informačních zdrojů o nabídce nových učebních pomůcek. Kromě očekávaných informačních zdrojů ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a nabídek různých knižních vydavatelství, si učitelé sami získávají informace prostřednictvím internetu, televizního vysílání nebo z odborných časopisů. Tuto aktivitu učitelů lze hodnotit jako přínos pro výuku finanční gramotnosti a projev potřebného zájmu o danou problematiku. Třetím dílčím cílem analýzy bylo zhodnotit dostupnost učebních pomůcek finanční gramotnosti vyhovujících požadavkům finančního vzdělávání na středních školách. Přestože výuka finanční gramotnosti není na většině škol prioritou, výběr vhodných učebních pomůcek není náhodný a učitelé věnují velkou pozornost zejména tvorbě vlastních učebních pomůcek. Časová náročnost přípravy takové pomůcky je vyvážena možností zařazovat do 102
výuky aktuální informace finanční gramotnosti a zvyšovat atraktivitu, srozumitelnost a poutavost problematiky. Střední školy mají k dispozici takové učební pomůcky finanční gramotnosti, které jsou dle vyjádření učitelů motivačním faktorem, vhodným zdrojem potřebných informací a usnadňují žákům získat potřebné klíčové kompetence finančně gramotného občana. Provedená analýza ukázala, že výuka finanční gramotnosti je na středních školách realizována za pomoci mnoha učebních pomůcek a informačních zdrojů. Podstatným zjištěním výzkumného šetření je kladný a aktivní přístup učitelů při výběru vhodné učební pomůcky finanční gramotnosti, jehož výsledkem je žádoucí zájem u žáků o tuto aktuální problematiku. Četná zjištění, která vyplynula z provedené analýzy využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti na středních školách mohou být zdrojem inspirace pro učitele, kteří zabezpečují výuku finanční gramotnosti na středních školách. Informace lze čerpat ze zpracovaného přehledu využívaných učebnic, internetových zdrojů nebo odborné literatury. V teoretické rovině může práce přispět k získání přehledu a lepší orientaci v problematice finanční gramotnosti a finančního vzdělávání v ČR. Diplomová práce umožňuje rozvinout téma využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti o další oblasti. Vzhledem k tomu, že byl šetřením zaznamenán začínající trend četnějšího využívání internetu a výukových programů, vhodným by v této souvislosti mohlo být šetření zkoumající vliv didaktické techniky na úroveň finanční gramotnosti žáků. Zajímavým obohacením a přínosem by pro potřeby praxe mohlo být výzkumné šetření zaměřené na identifikaci vzdělávacích potřeb učitelů v souvislosti s finanční gramotností nebo na možnosti dalšího vzdělávání učitelů v oblasti finanční gramotnosti.
103
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
RPSN
roční procentní sazba nákladů
ČR
Česká republika
BRKI
Bankovní registr klientských informací
NRKI
Nebankovní registr klientských informací
CRÚ
Centrální registr úvěrů
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Systém
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách
Strategie Národní strategie finančního vzdělávání RVP
Rámcový vzdělávací program
ŠVP
Školní vzdělávací program
PISA
Programme for International Student Assessment
104
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
Použitá literatura 1. ALTMANOVÁ, Jitka a kol. Gramotnosti ve vzdělávání: [soubor studií]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2011. 98 s. ISBN 978-80-87000-74-8. 2. ARIELY, Dan. Jak drahé je zdarma: proč chytří lidé přijímají špatná rozhodnutí: iracionální faktory v ekonomice i v životě. Praha: Práh, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7252-2392. 3. ARIELY, Dan. Jak drahá je intuice: proč nás selský rozum často vede ke ztrátovým rozhodnutím. Praha: Práh, 2011. 255 s. ISBN 978-80-7252-327-6. 4. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, 2002, 856 s. ISBN 80-247469-2. 5. BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha: COFET, 2011, 416 s. ISBN 978-809-0439-610. 6. BARTÁKOVÁ, Radka. Finanční vzdělávání na středních školách v České republice. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra financí. 7. BEYBLOVÁ, Pavlína. Budování ekonomické gramotnosti z pohledu učitelů gymnázií. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav pedagogických věd. 8. BRABEC, Jiří. Finanční gramotnost: srozumitelně a bez překážek. Plzeň: ABC Finančního vzdělávání, 2011. 90 s. ISBN 978-80-905057-0-4.
105
9. CIPROVÁ, Jarmila, Václav MERTIN a Libor BERNÝ. Finanční gramotnost I.: [praktické náměty k výuce finanční gramotnosti na 2. stupni ZŠ. Praha: Raabe, 2011. 72 s. ISBN 978-8086307-45-9. 10. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. 11. DOSTÁL, Jiří. Učební pomůcky a zásada názornosti. Olomouc: Votobia, 2008, 40 s. ISBN 978-80-7220-310-9. 12. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck, 2011, 312 s. ISBN 978-807-4000-089. 13. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vyd. Praha, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. 14. CHRÁSKA, Miroslav. Úvod do výzkumu v pedagogice: Základy kvantitativně orientovaného výzkumu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2006, 199 s. ISBN 80-244-0765-5. 15. FIALOVÁ, Helena a Jan FIALA. Ekonomický výkladový slovník: [kompletní přehledná příručka pro studium a manažerskou praxi]. 9. vyd. Praha: A plus, 2011, 194 s. ISBN 978809-0380-455. 16. FILOVÁ, Hana, Josef MAŇÁK, Jiří STRACH, ŠIMONÍK, Jan ŠŤÁVA a Vlastimil ŠVEC. Vybrané kapitoly z obecné didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, c1996, 95 s. ISBN 8021013087. 17. HESOVÁ, Alena a Eva ZELENDOVÁ. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 59 s. ISBN 97880-86856-74-2.
106
18. HESOVÁ, Alena. Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2013. 26 s. ISBN 978-80-7481-002-2. 19. KALHOUS, Zdeněk a Otto OBST. Školní didaktika. Vyd. 2. Portál, 2009, 447 s. ISBN 978-807-3675-714. 20. KIYOSAKI, Robert T. Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne. Praha: Pragma, 2001, 214 s. ISBN 80-720-5822-3. 21. KLÍNSKÝ, Petr, Otto MÜNCH a Danuše CHROMÁ. Ekonomika: ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. 3. vyd. Praha: Eduko, 2012, 179 s. ISBN 978-80-87204-65-8. 22. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012. 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6. 23. KOMENSKÝ, Jan Amos. Vybrané spisy Jana Amose Komenského, Svazek I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958, 450 s. není ISBN.
24. LIŠKA, Václav. Finanční teorie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, 247 s. ISBN 80-0102048-7. 25. MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, 1990, 110 s. ISBN 80210-0210-7. 26. NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 1997, 437 s. ISBN 80-200-0625-7. 27. NAVRÁTILOVÁ, Petra. Finanční gramotnost: učebnice učitele. Kralice na Hané: Computer Media, 2012, 72 s. ISBN 978-80-7402-107-7.
28. OECD. Improving financial literacy: analysis of issues and policies. Paris: OECD, 2005, 177 s. ISBN 92-640-1256-7.
107
29. OPLETALOVÁ, Alena. Finanční vzdělávání z pohledu prevence proti vzniku a nárůstu nadměrného zadlužování domácností. Acta Humanica. 2012a, č. 2a, s. 144-149 . ISSN 13365126. 30. OPLETALOVÁ, Alena. Implementace finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základního vzdělávání. Civilia. 2012b, č. 2, s. 39-53. ISSN 1805-3963. 31. OPLETALOVÁ, Alena. Finanční vzdělávání z pohledu prevence v podobě výuky na základních a středních školách. In: ČUŘÍN, M., V. VIŠKA a I. PODOLÁKOVÁ, eds. Gramotnost ve škole: sborník anotací z vědecké konference. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, 2013, s. 1-7. ISBN 978-80-905245-0-7. 32. PALÁN, Zdeněk a Tomáš LANGER. Základy andragogiky. Praha, 2008, 184 s. ISBN 978-80-86723-58-7. 33. PAVELKA, František a Radka OPLTOVÁ. Jak správně na hypotéky. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2003, 151 s. ISBN 80-901-4867-0. 34. PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2013, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4. 35. PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra a Zuzana HORVÁTHOVÁ. Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2010, 133 s. ISBN 978-80-7394-233-5. 36. POLIDAR, Vojtěch a Marcus PEERAER. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998, 356 s. ISBN 80-726-5020-3. 37. PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-807367-546-2. 38. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476.
108
39. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-726-1132-1. 40. ŘEHÁKOVÁ, Lenka. Několik poznámek k podobám finanční gramotnosti v ČR. In: LANGER, Tomáš, ed. Efektivní vzdělávání pro trh práce: sborník z konference konané dne 25. listopadu 2010 v Praze. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, 2011, s. 104117. ISBN 978-80-904531-1-1. 41. SIMMEL, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997, 206 s. ISBN 80-858-5050-8. 42. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Praha: ISV nakladatelství, 1999, 292 s. ISBN 80-858-6633-1. 43. SKOŘEPA, Michal a Eva SKOŘEPOVÁ. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. Praha: Scientia, 2008, 197 s. ISBN 978-808-6960-401. 44. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance: (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). Praha: Professional Publishing, 2007, 257 s. ISBN 978-80-86946-412. 45. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Praha: C. H. Beck, 2010, 538 s. ISBN 978-80-7400-199-4. 46. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3813-0. 47. ŠIMONÍK, Oldřich. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD Brno, 2003, 91 s. ISBN 80866-3304-7. 48. ŠEREDA, František. Finanční gramotnost prakticky. Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2012, 64 s. ISBN 978-80-86825-77-9.
109
49. ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. Praha: Miroslav Škvára, 2011, 219 s. ISBN 978-809-0482-302. 50. ŠKVARČEKOVÁ, Oľga. Finančná gramotnosť ako potrebná súčasť bežného života. In: Recenzovaný zborník príspevkov z Medzinárodnej vedeckej konferencie Finančná gramotnosť ako súčasť ekonomického vzdelavania. Bratislava: Ekonomická univerzita v Bratislave, Národohospodárska fakulta, Katedra pedagogiky, 2011, s. 204. ISBN 978-80-225-3549-5. 51. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007, 375 s. ISBN 978-80-7367-313-0. 52. VETEŠKA, Jaroslav a Michaela TURECKIOVÁ. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008, 159 s. ISBN 978-802-4717-708. 53. VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. 3. vyd. Praha: COFET, 2009, 97 s. ISBN 978-80-904396-0-3. 54. VYSEKALOVÁ, Jitka.: Psychologie spotřebitele: jak zákazníci nakupují. Praha: Grada, 2004. 283 s. ISBN 80-247-0393-9.
Právní předpisy 1. ČESKO. Zákon č. 99 ze dne 4. prosince 1963 občanský soudní řád. Úplné Znění. 2014, ÚZ č. 999. ISBN 978-80-7488-023-0. 2. ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. Úplné Znění. 2013, ÚZ č. 900. ISBN 978-80-7208-920-8. 3. ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 9. února 1995 o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky, 1995. ISSN 1211-1244 4. ČESKO. Zákon č. 145 ze dne 21. dubna 2010 o spotřebitelském úvěru. In: Sbírka zákonů České republiky, 2010. ISSN 1211-1244. 110
5. ČESKO. Zákon č. 120 ze dne 28. února 2001 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Úplné znění. 2014, ÚZ č. 999. ISBN 978-80-7488023-0. 6. ČESKO. Zákon č. 182 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Úplné znění. 2014, ÚZ č. 995. ISBN 978-80-7488-021-6.
Internetové zdroje 1. CZECH BANKING CREDIT BUREAU.(a) Desatero odpovědného zadlužování. Cbcb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/desatero-odpovedneho-zadluzovani-1404041422.html 2. CZECH BANKING CREDIT BUREAU.(b) Průvodce úvěrovými registry. Cbcb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/sqlcache/pruvodceuverovymiregistry.pdf 3. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA.(a) Centrální registr úvěrů. Cnb.cz [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/index.html 4. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA.(b) Pro média. Cnb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_130527_za mrazilova_ct24.html 5. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA.(c) Statistika. Cnb.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.SESTAVY_DZDROJE?p_zdrojid=ZADLDOM &p_lang=CS
111
6. ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. O nás. Csicr.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni/PISA/Koncepcni-ramec-financnigramotnosti-ve-vyzkumu-PI 7. EXEKUTORSKÁ KOMORA.(a) Exekucí razantně ubývá – meziročně až o třetinu. Ekcr.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1272-exekuci-razantne-ubyva-mezirocne-az-o-tretinu-2608-2013?w= 8. EXEKUTORSKÁ KOMORA.(b) O projektu. Ceecr.cz [online]. 2007 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: https://live.ceecr.cz/main.php
9. GNAN, Ernest, Maria Antoinette SILGONER a Beat WEBER. Volkswirtschafts- und Finanzbildung: Konzepte, Ziele, Messung. In: Geldpolitik & Wirtschaft, [online]. Wien: OeNB, 2007, Q3/7 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.oenb.at/de/img/gewi_2007_3_gnan_tcm14-67338.pdf 10. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Národní strategie finančního vzdělávání [online]. MFČR, 2010, 27 s. [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2010-05_NARODNI-STRATEGIE-FINANCNIHOVZDELAVANI.pdf 11. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online]. MFČR, 2007, 16 s. [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/System-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-astrednich-skolach.pdf 12. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Závěrečná zpráva z výzkumu-plné znění (STEN/MARK, 2010) [online]. MFČR, 2010, 88 s. [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_2010-12_Zaverecna-zprava-zvyzkumu-plne-zneni-STEMMARK.pdf 112
13. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. (a) O ministerstvu. Mfcr.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/financni-vzdelavani/narodni-strategie 14. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. (b) O ministerstvu. Mfcr.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odborne-vyzkumy/2012/organizace-pro-hospodarskouspolupraci-9426 15. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. (c) O ministerstvu. Mfcr.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Sdeleni_2013-32_Principynezavislosti20130325PNez.pdf 16. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. (a) Expertní pracovní skupina pro insolvenční právo. Justice.cz: Insolvenční zákon [online] 2014.[cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html 17. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. (b) Oddlužení. Justice.cz: Insolvenční zákon [online].[cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html 18. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY.(a) Upravený rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Msmt.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-17]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-programpro-zakladni-vzdelavani 19. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY.(b) Rejstřík škol a školských zařízení. Msmt.cz [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/odkazy/rejstrik-skol-a-skolskych-zarizeni
113
20. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY.(c) Sdělení k finanční gramotnosti. Msmt.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/sdeleni-k-financni-gramotnosti1?highlightWords=PISA+2012
21. OECD. The Importance of Financial Education. [online]. OECD, 2006, 6 s. [cit. 2014-0331]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/8/32/37087833.pdf 22. PISA 2012 - Program pro mezinárodní hodnocení žáků. Výstupy. Pisa2012.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/articles/files/2013_Ucitelske_noviny_20.pdf 23. SPOLEČNOST CRIF – CZECH CREDIT BUREAU. Úvěrové registry. Crif.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Pages/default.aspx 24. SOLUS. Historie sdružení. Solus.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni 25. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Usnesení vlády České republiky ze dne 7. prosince 2005 č. 1594 o zlepšení podmínek v bankovním sektoru [online]. Vláda České republiky, 2005 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2005/usneseni-vlady-159420058939
114
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1: Vývoj zadluženosti v ČR v letech 2005 – 2013
14
Tabulka č. 2: Systém didaktických prostředků
47
Tabulka č. 3: Přehled učebních pomůcek podle Kalhouse, Obsta
48
Tabulka č. 4: Přehled učebních pomůcek podle Pettyho
50
Tabulka č. 5: Členění učebních pomůcek podle Dostála
50
Tabulka č. 6: Přehled učebnic a odborné literatury pro výuku finanční gramotnosti
52
Tabulka č. 7: Popis vzorku respondentů
60
Tabulka č. 8: Přehled literárních učebních pomůcek
63
Tabulka č. 9: Přehled internetových portálů a výukových programů finanční
66
gramotnosti Tabulka č. 10: Vlastní učební pomůcky finanční gramotnosti
68
Tabulka č. 11: Ekonomické hry a jiné učební pomůcky finanční gramotnosti
69
Tabulka č. 12: Struktura předmětů zahrnujících výuku finanční gramotnosti
70
Tabulka č. 13: Preference využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti
73
Tabulka č. 14: Překážky častějšího využívání učebních pomůcek finanční gramotnosti
75
Tabulka č. 15: Informační zdroje nabídky nových učebních pomůcek finanční
79
gramotnosti Tabulka č. 16: Pořadí učebních pomůcek finanční gramotnosti z hlediska efektivity
82
výuky Tabulka č. 17: Soutěže ve znalostech finanční gramotnosti
85
Tabulka č. 18: Vliv učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce
87
Tabulka č. 19: Překážky efektivního průběhu výuky finanční gramotnosti
88
Tabulka č. 20: Přínos učebních pomůcek finanční gramotnosti ve výuce
90
115
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání Příloha č. 2: Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání Příloha č. 3: Tazatelské otázky strukturovaného rozhovoru Příloha č. 4: Plné znění strukturovaných rozhovorů
116
Příloha č. 1: Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání
PENÍZE 1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Obsah - hotovostní a bezhotovostní forma peněz - způsoby placení - banka jako správce peněz
Obsah - nakládání s penězi
Výsledky - používá peníze v běžných situacích
Výsledky - na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení - na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH - objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny - popíše vliv inflace na hodnotu peněz
- odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze
- tvorba ceny - inflace
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI 1. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet, příjmy a výdaje domácností - nárok na reklamaci Výsledky - na příkladu ukáže, proč není možné realizovat všechny chtěné výdaje
2. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet domácností, typy rozpočtu, jejich odlišnosti - základní práva spotřebitelů Výsledky - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů - objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu - vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele
FINANČNÍ PRODUKTY 1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
Obsah - úspory - půjčky
Obsah - služby bank, aktivní a pasivní operace - produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků - pojištění - úročení
Výsledky Vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy
Výsledky - uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení - uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) - uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) - vysvětlí význam úroku placeného a přijatého - uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít
Příloha č. 2: Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání
PENÍZE Obsah
Výsledky
- placení (v tuzemské i zahraniční měně) - tvorba ceny
- používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku - stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH - vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa, období - rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH…) a klamavé nabídky - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit
- inflace
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI Obsah - rozpočet domácnosti
Výsledky - rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti - navrhne jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
FINANČNÍ PRODUKTY Obsah - přebytek finančních prostředků
- nedostatek finančních prostředků
- pojištění
Výsledky - navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti…) - vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč - vybere nejvhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu - posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení - vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN - vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby
PRÁVA SPOTŘEBITELE Obsah - předpisy na ochranu spotřebitele
- obsah smluv
Výsledky - na příkladu vysvětlí jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb včetně produktů finančního trhu) - na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejich všeobecných podmínek
Příloha č. 3: Tazatelské otázky strukturovaného rozhovoru Otázka č. 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? Otázka č. 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jejich předností a naopak nedostatkem? Otázka č. 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? Otázka č. 4. Využíváte nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? Otázka č. 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? Otázka č. 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? Otázka č. 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? Otázka č. 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? Otázka č. 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? Otázka č. 10. Máte na Vaší škole dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti?
Otázka č. 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? Otázka č. 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje přednostně využíváte? Otázka č. 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti. Otázka č. 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? Otázka č. 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? Otázka č. 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? Otázka č. 17. Účastní se žáci Vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? Otázka č. 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? Otázka č. 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? Otázka č. 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými?
Otázka č. 21. Je podle Vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? Otázka č. 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? Otázka č. 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? Otázka č. 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? Otázka č. 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto pomůcek a proč?
Příloha č. 4: Plné znění strukturovaných rozhovorů Rozhovor č. 1 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Používáme digitální učební materiály (DUMY) vytvořené školou v rámci evropských projektů, z učebnic Úlohy z finanční matematiky pro střední školy, autor Oldřich Odvárko je zavedená autorita a odborník. Naše gymnázium je zaměřené na výuku matematiky, takže odbornost je pro nás velmi důležitá.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Ano,
využíváme
internetové
adresy
www.peníze.cz,
www.měšec.cz,
www.rozumímepenězům.cz, www.finančnívzdělávání.cz. Jsou to adresy plně splňující naše potřeby výuky finanční gramotnosti.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, jsou to již zmiňované digitální učební materiály (DUMY), jsou ušité na míru podle vlastních potřeb do dané vyučovací hodiny.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Ekonomické hry nevyužíváme, hodinová dotace to neumožňuje.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Tak
především
v Matematice,
v Matematicko-fyzikálním
semináři
a
Základech
společenských věd. Pro matematiku jsou prioritou učebnice, v ostatních předmětech DUMY nebo internet.“
6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Všechny učební pomůcky se používají po celou dobu probírání příslušného učiva vztahujícího se k problematice finanční gramotnosti, v matematice je to asi 20 vyučovacích hodin. Internet je využíván příležitostně na doplnění učiva.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji používáme učebnice zejména v matematice, potom pracovní listy (DUMY), prezentace v Powerpointu a různé kalkulačky. Uvedené pomůcky našim potřebám výuky vyhovují nejvíce.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, výuka by bez použití učebních pomůcek nebyla moc efektivní. Například dovednost práce s kalkulačkou je pro praxi důležitá. Názornost a praktické příklady jsou pro výuku přínosem.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Žádné překážky nejsou.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Ano, nabídka nám plně vyhovuje, nechybí nám nic.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Pomůcky jsou nákladné srovnatelně s ostatními předměty, potřebné materiály nám škola v rámci možností vždy zajistí.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury
v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Speciální zdroje nemáme, využíváme střídavě všech možností, protože plně vyhovují našim potřebám.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Podle našeho názoru jsou to aktualizované internetové portály, taky doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zejména metodický portál www.rvp.cz.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Jsou pro nás dostatečné a plně vyhovující.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Především vlastní pracovní listy, jsou aktuální a odborně zpracované.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Ano. Pro studenty je práce s pracovními listy oživením, rádi s nimi pracují, aktivněji přistupují k výuce a mají o problematiku větší zájem, což se projevuje i v jejich studijním úsilí.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ano, účastní se soutěže finanční gramotnosti (www.fgsoute.cz). V minulém roce jsme obsadili 3. místo v okresním kole, což je velmi dobrý výsledek.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „O takové pomůcce nevíme.“
19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Používáním učebních pomůcek se zvýší aktivita a zájem o učivo.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Nedostatek projekční techniky v kmenových třídách. Projektory jsou převážně v odborných učebnách, takže to klade vyšší nároky na organizaci výuky.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Žádný důvod nenacházíme.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Tak zejména podpora motivace žáků a jejich zájem o danou tematiku. Větší atraktivita výuky.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, vyhovují. Učebnice i pracovní listy jsou zpracované na vysoké odborné úrovni a žáky práce s nimi motivuje i aktivizuje, takže nevýhody nevidíme žádné.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, výběr pomůcek je vždy konzultován vedením školy s příslušnými vyučujícími.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Neobejdeme se bez pracovních listů, kalkulaček a učebnic. Bez používání učebních pomůcek by se cíle výuky finanční gramotnosti plnily velmi obtížně.“
Rozhovor č. 2 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Používáme pracovní listy, které jsme si vytvořili v rámci projektu Šablony. Dále se pracuje v rámci matematiky – posloupnosti, finanční matematika, s učebnicemi Matematika pro gymnázia: posloupnosti a řady, autor Oldřich Odvárko, Posloupnosti a finanční matematika pro střední odborné školy a studijní obory středních odborných učilišť: posloupnosti a řady, autor Oldřich Odvárko.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Studenti pracují s internetem, výuka probíhá v učebnách s počítači. Nemáme žádný specializovaný program. Zásadním problémem jsou často peníze a licence za programy. Jsme odborná škola a vybavení pro naše obory elektrotechnika a strojírenství jsou přednější. Používáme ale MS Excel v rámci finanční matematiky.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, tvoříme si sami právě již zmiňované pracovní listy. Lépe vyhovují našim potřebám a hodinové dotaci“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Vzhledem k hodinové dotaci jsme tyto pomůcky zatím do výuky nezařadili.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „V Matematice využíváme učebnice, elektronické učebnice, program Excel a v Ekonomice pracovní listy a internet.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Převažuje práce na počítači a práce s elektronickými zdroji.“
7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Vlastní pracovní listy, prezentace a elektronické učebnice. Vyhovují našim požadavkům.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano. Jde o oblast, ve které se budou žáci jednou pohybovat a budou ji nutně potřebovat k svému praktickému životu.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Čas a peníze. Myslím si, že žáci ale i tak získají dostatek informací o dané problematice.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Ano, máme dostatek pomůcek vytvořených z projektů. Myslím si, že problém není v množství pomůcek, ale ve slabé podpoře matematiky a technických předmětů vůbec. Žáci mají potom problémy s běžnými výpočty a v pochopení logiky problému a to nezachrání žádná pomůcka.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Ano. Vzhledem k tomu, že stroje a další vybavení pro odborné předměty na naší škole stojí miliony, je opravdu těžké najít prostředky pro předmět, který je zde vlastně okrajovým.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích – ne každá učebnice dnes vydávaná a doporučovaná je dobrá a vhodná. Jde většinou o rozšíření vlastních materiálů k výuce. Studenti většinou nejsou ochotni investovat do drahých učebnic.“
13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Jednoznačně internet.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Informace považuji za dostatečné.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Internet. Pracujeme s aktuálními informacemi a daty. Počítají se modely, které žáci již museli třeba i řešit sami.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Ano. Žáci kladou dotazy, zajímají se, jak by vypadalo řešení dané situace. Jsou často překvapeni výsledkem.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ne. Prozatím neprojevili zájem. Soutěže v jejich odbornosti je dostatečně vytěžují.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Ne.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Výuka je efektivnější a názornější.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Ne.“
21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není takový důvod.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Efektivnější a názornější výuka. Zvýšení zájmu o problematiku.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, plně nám vyhovují. Vytvořili jsme si je pro koncept naší školy.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Volba učebního materiálu je na vyučujícím.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Internet a práce na počítači. Výhodou je elektronická podoba materiálů, je možno je okamžitě použít, poskytnout studentům pro samostudium, není žádné finanční vytížení žáků za drahé učebnice.“
Rozhovor č. 3 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Jsme střední odborná škola s ekonomickým zaměřením, finanční gramotnost se prolíná téměř všemi odbornými předměty. V ekonomice je naším východiskem učebnice ekonomiky pro Obchodní akademie ostatní střední školy, autor Petr Klínský, většina učitelů si do hodin sama připravuje vlastní materiály, aktuální informace například z oblasti bankovnictví čerpáme na internetu.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Ano, pracujeme s internetem např. v oblasti vyhledávání nejlepších spořicích produktů, výhodných úrokových sazeb atd…Ovšem jedná se pouze o doplněk základu učiva.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, příklady, přednášky, testy, základ se nemění, aktualizují se pouze některé informace, které souvisí se současným stavem ekonomiky.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Téměř nikoli, nemáme časový prostor, jsme vázáni školním vzdělávacím programem.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Ekonomika, ekonomické výpočty, národní hospodářství, matematika a integrovaný ekonomický předmět. Využíváme učebnice a hlavně vlastní materiály.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Používáme učebnice a tištěné učební pomůcky a to dle potřeb v návaznosti na učivo. Internet využíváme pouze na doplnění učiva.“
7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Vlastní přednášky, učebnice, vlastní připravené příklady. Pracuje se mi s tím nejlépe. Škola pracovala na dvou projektech spadajících do problematiky finanční gramotnosti, takže se držíme naší práce.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Záleží na předmětu a probíraném učivu. Studentům stačí z výkladu a na základě jednoduchých příkladů z praxe pochopit co znamená být finančně gramotný.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Žádné. Výstupem Obchodní akademie musí být finančně gramotný student.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Ano, můžeme využít i testy finanční gramotnosti, které jsme chystali v rámci projektů.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Naše škola má k dispozici dostatečné množství vlastních učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Pravidelně prostřednictvím mailu dostáváme nabídku na semináře finanční gramotnosti. Vzhledem k tomu, že již z této oblasti vlastníme certifikáty a v prosinci jsme dokončili další učebnici zaměřenou na finanční gramotnost, máme dost vlastních zdrojů.“
13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Asi ty prostřednictvím internetu.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Zdroje jsou pro nás dostatečné.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Osobně se mi líbí učebnice „Finanční gramotnost – metodická příručka pro učitele“,autor Klínský a spol., která je jasná, přehledná, všezahrnující, metodicky výborně zpracovaná učebnice.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Studijní úsilí žáků není záležitostí pomůcky, ale je většinou výsledkem motivačního úsilí samotného pedagoga.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ano, každý rok se účastní soutěže Finanční gramotnost plošně studenti třetích a čtvrtých ročníků. Před 3 roky obsadil náš tým 3. místo v celostátním kole finanční gramotnosti.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Ne. Těžíme z vlastní práce.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Nejvíc praktickými příklady.“
20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Ne, pouze aktualizujeme některé konkrétní informace, se kterými v rámci výuky pracujeme.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není, využívání učebních pomůcek je individuální záležitostí každého učitele.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Materiál je připraven odborníky v dané problematice, usnadní učiteli práci.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, obsahují základy, jsou nadčasové.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, jsem odborník – ekonom, stojím si za svým názorem.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Pro výuku ekonomiky používám již zmíněnou učebnici Klínský – má několik dílů a přirozeně zahrnuje i problematiku finanční gramotnosti. Respektuji ji, protože obsahuje nutný základ, na kterém můžeme stavět.“
Rozhovor č. 4 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Využíváme hlavně pracovní listy, které jsou k dispozici na portále www.rvp.cz. Ještě využíváme učebnici Matematika pro gymnázia, autor Oldřich Odvárko, dále Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost, autor Petr Klínský, Finanční gramotnost, autor Petra Navrátilová. Z odborných knih využíváme při zpracování vlastních pracovních listů a prezentací například Finanční vzdělávání pro střední školy, autor Dvořáková, Smrčka nebo Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti, autor Alena Hesová. Uvedené pomůcky nám vyhovují po odborné stránce i způsobem zpracování.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Speciální výukové programy nepoužíváme, ale někteří žáci navštěvují nepovinný předmět Základy finanční gramotnosti a tam se používají výukové programy Banky v akci nebo Poznej svoje peníze. Bohatým zdrojem informací pro výuku finanční gramotnosti je pro nás internet, zejména portály www.peníze.cz, www.rozumímepenězům.cz, www.finančnívzdělávání.cz. Tyto portály využíváme zejména při tvorbě vlastních výukových materiálů a žáci je využívají při vypracování domácích úkolů nebo ve výuce, když srovnáváme například výhodnost různých finančních produktů.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, různé prezentace a pracovní listy. Můžeme do nich zahrnout nejaktuálnější informace a přizpůsobit je potřebám výuky.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Ekonomické hry nevyužíváme. Hry jsou časově hodně náročné, a proto je zatím není možné využívat z důvodu malé hodinové dotace pro výuku finanční gramotnosti.“
5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Finanční gramotnost se u nás vyučuje hlavně v předmětu Základy společenských věd, Matematika a v nepovinném předmětu Základy finanční gramotnosti. Pro výuku matematiky jsou základem učebnice, v základech společenských věd jsou více využívány pracovní listy a prezentace a internetové portály. V tom nepovinném předmětu se pracuje hlavně s internetem.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Používáme asi víc učebnice. Pracovní listy a prezentace s použitím didaktické techniky umožňují rozšířit a doplnit základní učivo, nemáme ale vybavené všechny kmenové třídy dostatečně potřebnou technikou, takže ne vždy, když potřebujeme, tak můžeme tyto pomůcky použít.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji používáme učebnice zejména v matematice a pak také vlastní pracovní listy. Můžeme tak výuku obohatit o aktuální dění v oblasti finanční gramotnosti.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, považujeme. Finanční gramotnost je novou a rychle se rozvíjející oblastí a žáci se o ni dost zajímají a učební pomůcky mohou jejich zájem jenom zvýšit.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Nedostatek potřebného technického zázemí a také čas.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti?
„Učební pomůcky, které máme k dispozici nám stačí, pokud nám něco chybí, tak si vytváříme vlastní výukový materiál. Škola je dostatečně vybavena učebními pomůckami, ale horší je to s didaktickou technikou, to by se mohlo zlepšit.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Učebnice jsou dost drahé, když vezmeme v úvahu, že jsou každý rok aktualizované a informace v této oblasti velmi rychle zastarávají. Pro žáky je to potom dost zátěž kupovat učebnice za tři čtyři stovky, když finanční gramotnost není ani samostatný předmět. Proto je pro nás výhodnější hlavně v základech společenských věd používat pracovní listy, zejména ty vlastní. Pokud se týká odborné literatury, tak tu nám škola pořizuje podle svých finančních možností.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Nabídky chodí z různých nakladatelství, např. ANAG. Informace získáváme i z internetu, významným zdrojem informací je pro nás metodický portál www.rvp.cz. Jiné zdroje informací nevyužíváme.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Internetové zdroje.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Využívané zdroje považujeme za dostatečné a vyhovující. Nemůžeme se oblasti finanční gramotnosti věnovat více do hloubky a pro základní orientaci nám uvedené zdroje postačují.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Pracovní listy, vlastní prezentace vytvořené učiteli a také internet, protože zajišťují aktuálnost ve výuce a dostatečnou názornost.“
16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Ano pozorujeme. Žáky hodně baví práce s pracovními listy. Mají spoustu dotazů a praktické příklady jim mohou hodně pomoci. Velkou aktivitu pozorujeme také při práci s internetem. Vlastní aktivita potom podporuje jejich studijní úsilí.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ano, účastní se soutěže Finanční gramotnost. V okresním kole se vždy umísťujeme mezi prvními pěti.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Právě již zmiňované ekonomické hry pro svou zábavnou formu. Nevyužíváme je kvůli nedostatku času a vybavení učeben.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Výuka s použitím učebních pomůcek je rozhodně pro žáky zajímavější, víc je motivuje a projevují také větší aktivitu. Nejvíc je zajímají praktické příklady z reálného života.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Problémem je hlavně časová náročnost přípravy, pokud chceme reagovat na novinky, tak musíme neustále sledovat vývoj v této oblasti.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Tak zejména větší atraktivita výuky pro žáky, názornost, lepší srozumitelnost probíraných témat. Výsledkem používání pomůcek je zvýšená motivace a aktivita žáků.“
23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, vyhovují. Vyhovují nám učebnice, ty jsou základem pro základní orientaci v problematice a ostatní pomůcky jako pracovní listy, internet zase okamžitě reagují na změny a umožňují je zapracovat do výuky.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, naši vyučující si sami určují, se kterými pomůckami budou ve výuce pracovat.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Neobejdeme se bez učebnic, pracovních listů a internetu, to jsou taky pomůcky, které považujeme za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti. Nevěnujeme se sice oblasti finanční gramotnosti úplně do hloubky jako třeba některé odborné školy, ale přesto jsou myslím naši žáci v této oblasti dobře vybavení a připravení pro praktický život.“
Rozhovor č. 5 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Při výuce finanční gramotnosti používáme následující učebnice: Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy – autor Klínský, Münch, Chromá, Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy – autor Klínský, Münch a Finanční gramotnost: srozumitelně a bez překážek - autor Jiří Brabec. Jsme obchodní akademie, kde se finanční gramotnost učí víc do hloubky, problematika se prolíná do mnoha odborných předmětů, ze kterých pak studenti maturují. Uvedené učebnice se podle našeho názoru problematice finanční gramotnosti věnují do hloubky a komplexně, proto je ve výuce finanční gramotnosti využíváme.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Ano, využíváme hlavně internet, o speciálních výukových programech nevíme. Nejvíce využíváme internetový portál www.finančnívzdělávání.cz, kde jsou k dispozici i pracovní listy. Z dalších portálů ještě www.dolceta.eu, kde jsou k nalezení dobré pracovní listy podle věkových kategorií a náročnosti. Hodně využíváme nejrůznější kalkulačky (úvěrové, splátkové)
na
porovnání
různých
finančních
produktů.
Z dalších
pak
například
www.finance.cz, www.peníze.cz, www.měšec.cz. Všechny tyto zdroje nám umožňují rychlý přístup k velkému objemu informací, za nedostatek považujeme fakt, že někdy chybí aktualizace.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, vytváříme si hlavně pracovní listy, testy ke zkoušení a souvislé příklady. Vytváříme si je podle potřeby k aktuálním věcem nebo na témata, která nám chybí v učebnicích.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti?
„Ano, používáme hru na fungování trhu „Oeconomica“, ale jenom jednou za školní rok ve 3. ročníku. Předností je zejména zábavná forma, kterou lze žákům problematiku fungování trhu přiblížit, ale z hlediska časové náročnosti není možné tuto učební pomůcku využívat častěji.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Ekonomika, Integrovaný ekonomický předmět, Ekonomické výpočty, Daně, Právo, Matematika. Využíváme v nich již zmiňované učebnice, internetové portály i vlastní učební pomůcky.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Učebnice a tištěné učební pomůcky používáme průběžně, vlastně v každé vyučovací hodině, internetové pomůcky příležitostně, ale v poslední době se jejich užití zvyšuje, třeba zařazujeme televizní pořady, které se aktuálně věnují problematice finanční gramotnosti.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji učebnice nebo vlastní pracovní listy, ve velkém počtu žáků kolem třiceti považujeme tento způsob za optimální. Jak už jsme uvedli tak začínáme mnohem víc než v minulých letech využívat i elektronické pomůcky, zejména ty internetové portály.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, jsou pro nás důležitou studijní oporou. Vzhledem k tomu, že si studenti musí osvojit velký rozsah učiva z oblasti finanční gramotnosti, tak často jenom odkazujeme, kde potřebné informace najdou, takže mají význam i při samostudiu.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Hlavní překážkou je čas. Kdybychom měli větší hodinovou dotaci, využívali bychom učební pomůcky finanční gramotnosti více.“
10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Ano, máme dostatek učebnic i přístup k internetovým zdrojům. Momentálně není co zlepšovat ve vybavení, protože máme v každé učebně počítače i dataprojektory, takže můžeme operativně využívat právě ty elektronické zdroje informací pro výuku.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Vše, co pro výuku potřebujeme, tak nám škola pořizuje, i když třeba některé učebnice nemáme nejaktuálnější vydání. Tím, že máme dostatek didaktické techniky, tak můžeme doplňkově využívat internetové portály a vytvářet si i vlastní výukové materiály, takže to pro nás není tak nákladné, jako pořízení právě té techniky. Ta byla pořízena z evropských projektů Peníze školám, proto máme tak dobré vybavení.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Nejvíc informací získáváme z internetu nebo z nabídek vydavatelství, které nám chodí poštou nebo na e-mail. Nejčastěji jde o EDUKO a ANAG. Často si také učební pomůcky vyhledáváme sami, příležitostně například narazíme v televizním zpravodajství na nějaké novinky a následně zařadíme problematiku do výuky. Můžeme tak zajistit zprostředkování nejaktuálnějších informací. Zdrojem informací jsou pro nás také některé odborné časopisy, které škola odebírá jako například EURO, PROFIT nebo časopis hospodářské komory KOMORA.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Tak nabídky vydavatelství jsou dostatečně přehledné a internetové zdroje zase rychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky?
„Informační zdroje jsou vyhovující, specifické věci si ale musíme dohledat.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Internetové stránky, jsou relativně aktualizované a jsou tam i poradny, kde se lze dotazovat.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Pokud žáci sledují nějakou televizní reportáž, tak je to zaujme lépe, jak prostý výklad bez názorné ukázky, lépe si problematiku zapamatují a mají o ni také větší zájem. Dokonce při písemkách uvádějí příklady právě z těchto názorných pomůcek.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ano, jednak je to Soutěž finanční gramotnosti, která má dvě úrovně pro základní školy a střední školy. Účastnili jsme se už 4x, 2x jsme se dostali do krajského kola, z toho jednou jsme obsadili 2. místo, letos jsme získali 2. místo v okresním kole. Mimo tuto soutěž se studenti účastní ještě Ekonomicko-manažerské olympiády, která je z velké části zaměřená také na oblast finanční gramotnosti.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Jde o speciální e-learningové programy, které lze najít na internetovém portále www.jacr.cz, a které umožňují zábavnou interaktivní formu výuky finanční gramotnosti. Zkušenosti ukazují, že to, co se žáci učí zábavnou formou je víc zajímá a učí se snadněji. Zatím je nelze využívat kvůli nedostatečné hodinové dotaci na výuku finanční gramotnosti.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Výuka je s jejich použitím efektivnější, poutavější a zábavnější.“
20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Časová náročnost přípravy a někdy technické problémy, když nefunguje technika.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není žádný takový důvod.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Umožňují větší názornost a aktuálnost problematiky, zejména uváděním příkladů z praxe.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Vyhovují, zejména internet. Je zde velké množství dat, vždy si můžeme vybrat, co použít. U učebnic jsou některé údaje neaktuální kvůli rychle se měnící situaci na finančních a úvěrových trzích. Tím, že pracujeme s knižními zdroji i s internetem, tak tento nedostatek můžeme odstranit.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Máme. Bezplatné zdroje využívá každý vyučující podle svého uvážení a konkrétních potřeb. Nové učebnice se nakupují podle finančních možností školy a vyučující mohou dávat návrhy, co pro výuku potřebují.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Je pro nás důležité používání učebnic pro jejich fyzickou přítomnost ve výuce, ale i práce s internetovými zdroji, protože zajišťují aktuálnost problematiky a pro žáky jsou atraktivnější.“
Rozhovor č. 6 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Jsme odborná škola technického zaměření, takže finanční gramotnost neučíme jako samostatný předmět, ale výuka se prolíná některými předměty, kde využíváme nejvíc učebnici Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost, autor Klínský. Doplňkově, spíš jako pomůcka pro učitele používáme Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti, Horváthová, Petrášková. Jako další pomůcky potom využíváme pracovní listy z projektu Šablony a vytvořené vlastní prezentace.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Využíváme hlavně internet. K nejpoužívanějším portálům patří www.finančnívzdělávání.cz, www.rozumímepenezum.cz, www.finance.cz, www.obcanskeporadny.cz, www.mesec.cz a mnohé další. Hodně také využíváme metodický portál www.rvp.cz, kde jsou k nalezení pracovní listy na dobré odborné úrovni. Internetové zdroje jsou aktuální a okamžitě přístupné.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Tak vytváříme si hlavně vlastní výukové listy a prezentace k určitým tématům, která nejsou v učebnici nebo když potřebujeme tematiku více názorně zpracovat.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Ekonomické hry z časových důvodů nevyužíváme. Někdy zařazujeme do výuky křížovky nebo kvízy, ale spíš pro odlehčení výuky, nejsou to stěžejní učební pomůcky.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Finanční gramotnost se vyučuje v předmětu Ekonomika, v Matematice a v předmětu Společenské vědy. V ekonomice je základem učebnice Petra Klínského, tu považujeme za
velmi dobře tematicky i odborně zpracovanou. V ostatních předmětech hlavně vlastní prezentace, pracovní listy, testy z internetu nebo kalkulačky a internetové portály.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Učebnice používáme vždy, když se v daném předmětu věnujeme některé oblasti finanční gramotnosti, stejně tak i ostatní pomůcky. Využití internetových zdrojů je v poslední době více umožněno, jelikož naše škola získala finanční podporu formou dotace z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a mohli jsme výrazně zlepšit vybavení učeben didaktickou technikou, zejména dataprojektory a počítači.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji využíváme vlastní vytvořené prezentace nebo pracovní listy. Jsou přizpůsobené potřebám našeho školního vzdělávacího programu.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Určitě ano. Neumím si představit, že bychom měli výuku realizovat pouze prostřednictvím výkladu bez názorných pomůcek. Žáci by určitě nevěnovali výkladu takovou pozornost, jakou pozoruji při použití pomůcek.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Nedostatek času, malá hodinová dotace.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Teď, když se u nás zlepšilo technické zázemí, tak máme k dispozici vše, co potřebujeme a můžeme využívat víc i elektronické učební pomůcky.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování?
„Tak nákladné je hlavně pořízení potřebné didaktické techniky. Taky cena učebnic je pro žáky dost vysoká vzhledem k tomu, že se tematika finanční gramotnosti poměrně rychle mění a aktualizuje. Pro zajištění potřebné odborné literatury máme na škole dostatek finančních prostředků.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Nejvíc informací čerpáme z internetu a z metodického portálu www.rvp.cz. Nabídky knihkupectví nám chodí, ale moc je nevyužíváme, protože žáci kvůli ceně učebnic do nich příliš investovat nechtějí. Internetové zdroje jsou levnější a rychle dostupné.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Internet.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Informační zdroje považujeme za úplně vyhovující a dostatečné.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Nejefektivnější jsou vlastní vytvořené studijní materiály, nejlépe vyhovují aktuálním potřebám výuky a požadavkům školního vzdělávacího programu.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Určitě pozorujeme pozitivní změny. Naše studijní materiály jsou pro ně dostatečně srozumitelné, dovedou je zaujmout. Často se rozběhne bohatá diskuse, žáci se učí vytvářet vlastní názory a takto získané poznatky si i lépe pamatují.“
17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ne, účastní se pouze soutěží ve studovaném oboru.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Žáky by určitě hodně bavily ekonomické hry, které problematiku finanční gramotnosti dovedou přiblížit zábavnou formou. Důvodem pro nevyužívání je nedostatek času vzhledem k časové náročnosti těchto her.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Učební pomůcky ovlivňují především zájem žáků a činí tak výuku efektivnější. Pokud jsou žáci znudění a výuka je nebaví, je to pro učitele velmi náročné a moc učit se nedá.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Ne.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Pro nás jsou učební pomůcky prostředkem pro získání většího zájmu a motivace u žáků, v tom vidíme jejich hlavní přínos.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, našim potřebám nejvíce vyhovují ty výukové materiály, které jsme si vytvořili sami. S jejich použitím můžeme snadněji vyhovět požadavkům výuky finanční gramotnosti podle našeho školního vzdělávacího programu.“
24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, při nákupu učebnic a odborné literatury je vedením školy respektován názor vyučujícího daného předmětu. O zařazení vlastních výukových materiálů si rozhodují sami vyučující.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Základem jsou učebnice, ale neobejdeme se bez vlastních vytvořených pracovních listů, prezentací a internetu. O přínosu těchto pomůcek jsme již mluvili, především je to názorná, zajímavější výuka podporující motivaci, aktivitu a zájem žáků o problematiku.“
Rozhovor č. 7 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Používáme učebnice Účetnictví a ekonomika, autor Vladimír Kučka, dále Účetnictví, autor Pavel Štohl a Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost, autor Klínský. Hodně využívanou pomůckou je publikace Maturitní okruhy z účetnictví pro studenty obchodních akademií a ostatních středních škol. Jako další pomůcky využíváme pracovní listy a vytvořené vlastní výukové programy formou různých prezentací a programů na interaktivní tabule například na hotovostní platební styk, druhy úvěrů, rizika úvěrů atd.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Pro potřeby učitelů se využívá internet ke zpracování studijních materiálů pro žáky. Využíváme program www.pohoda.cz pro snadnou obsluhu a srozumitelnost. Je to jeden z nejlepších výukových programů, který vyhovuje podmínkám a znalostem žáků navazující na školní vzdělávací program.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, vlastní výukové listy a prezentace. Předností je srozumitelnost a přehlednost, okamžité reakce z řad žáků a možnost zodpovězení jejich dotazů.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Využíváme křížovky, myšlenkové mapy, brainstorming, hru Kolem dokola, autorky Urbanovská a Grecmanová. Jsou přínosné pro svou zábavnou formu a aktivitu žáků.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Finanční gramotnost se vyučuje v předmětu Ekonomika a v Účetnictví. Používáme hlavně vlastní výukové listy, prezentace a učebnice.“
6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Učebnice používáme v každé vyučovací hodině, ostatní tištěné pomůcky také a výukové programy s užitím didaktické techniky pouze na zopakování tematických celků asi dvakrát do měsíce.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji využíváme pracovní listy vytvořené učiteli, přesně vyhovují učebním osnovám.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, je to nezbytné. Učební pomůcky umožňují žákům rychlou orientaci v dané problematice.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Nepociťujeme překážky.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Podle mého názoru máme k dispozici dostatek učebních pomůcek. Na škole by se mohlo zlepšit zařízení speciálních učeben s výpočetní technikou, tak, aby tyto učebny mohly být žáky využívány i ve volném čase.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Ano, je nákladné ve spojení s pořízením vhodné didaktické techniky a taky cena učebnic je pro žáky dost vysoká vzhledem k tomu, že se tematika finanční gramotnosti rychle aktualizuje.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury
v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Přehled o nových učebních pomůckách získáváme nejvíce z internetu a z nabídky knihkupectví. Důvodem jejich využití je pro nás zejména rychlá dostupnost.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Internet.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Všechny využívané informační zdroje jsou pro nás dostatečné.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Nejefektivnější jsou vlastní vytvořené studijní materiály nebo studijní opory vytvořené vyučujícím na podmínky školního vzdělávacího programu. Nejlépe vyhovují aktuálním potřebám výuky.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Ano pozorujeme, žáci mají kladný přístup k takto vytvořené studijní opoře. Vytvořené učební pomůcky jsou pro žáky srozumitelné, což vzbuzuje větší zájem o problematiku. Studijní úsilí žáků je také kladně ovlivněno, protože žáci mají více času na vytvoření a rozvíjení vlastního názoru, je podporováno učení prostřednictvím diskuse a je tak více prostoru na opakování a upevňování znalostí.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ne, důvodem je malá hodinová dotace.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte?
„Využití samostatné učebny výpočetní techniky s vlastním výukovým programem. Omezením a zároveň důvodem nevyužívání je nedostatečné technické i programové vybavení školy.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Větší podpora motivace žáků k učení.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Ne.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Srozumitelnost při výuce dané problematiky. Větší rozsah učiva, které je možné probrat.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, zejména ty, které jsme si vytvořili sami. Vyhovují konkrétním požadavkům výuky a danému tematickému plánu.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, protože si je vytváří vyučující daného předmětu. Výběr učebnic máme možnost ovlivnit, ale jejich nákup je limitován finančními možnostmi školy a žáků.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Neobejdeme se bez vlastních vytvořených pracovních listů, prezentací a dalších studijních opor. K tomu potřebujeme funkční didaktickou techniku, zejména interaktivní tabule,
dataprojektory a počítače. K přednostem našich učebních pomůcek řadíme přehlednost, názornost a srozumitelnost. U žáků podporují jejich aktivitu a motivaci k práci.“
Rozhovor č. 8 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Pracujeme s učebnicemi Matematika pro gymnázia, autor Oldřich Odvárko, dále Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost, autor Klínský, Finanční vzdělávání pro střední školy, autor Dvořáková, Smrčka. Ve výuce finanční gramotnosti využíváme také pracovní listy, které si sami vytváříme zejména pro předmět Základy společenských věd. Uvedené autory učebnic považujeme za odborníky ve svém oboru, proto jsme volili pro výuku finanční gramotnosti jejich publikace.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Používáme
hlavně
internet,
www.rozumímepenězům.cz,
zejména
portály
www.finančnívzdělávání.cz.
www.peníze.cz, Tyto
portály
www.měšec.cz, využíváme
při
vyhledávání informací například o úvěrech, jejich srovnávání nebo při srovnávání výhodnosti různých finančních produktů. Žáci, kteří se účastní výuky v nepovinném semináři zaměřeném na výuku finanční gramotnosti využívají e-learningové výukové programy např. Poznej svoje peníze nebo E-ekonomie. Internetové portály i výukové programy mohou podle našeho názoru hodně pomoci našim žákům při orientaci ve světě financí i v hospodaření s vlastními penězi.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Ano, vlastní pracovní listy a prezentace. Výhodou je jejich přizpůsobení na potřeby výuky určitého tematického celku a zároveň zajištění aktuálních informací.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Ekonomické hry nevyužíváme. Pro naše žáky zprostředkováváme jednou ročně exkurze do bank nebo na finanční úřad. Žáci si tak v praxi mohou ověřit, jak jsou na tom se svými znalostmi finanční gramotnosti.“
5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte? „Finanční gramotnost se u nás vyučuje v předmětu Základy společenských věd, Matematika a Základy ekonomického a finančního myšlení. V matematice jsou základem učebnice, v základech společenských věd jsou více využívány vlastní pracovní listy a prezentace, méně učebnice.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Učebnice používáme v každé vyučovací hodině hlavně v matematice, ostatní tištěné pomůcky a prezentace podle potřeb s ohledem na probírané učivo. Internet je také využíván doplňkově, když je třeba probrat nějakou aktuální záležitost, která není v učebnici dostatečně zpracovaná.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Nejčastěji používáme učebnice zejména v matematice, protože je nutné, aby měl každý žák svou učebnici. Matematika se učí téměř denně. V základech společenských věd se učebnice využívají ke zpracování prezentací konkrétních oblastí finanční gramotnosti a zdroje internetu na vytváření pracovních listů nebo vyhledávání podkladů pro samostatnou práci žáků. Důvodem využití vlastních učebních pomůcek a internetu je především aktuálnost a velká pestrost poznatků ze světa financí.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, výuku bychom bez nich obtížně realizovali, protože výuku finanční gramotnosti hodně usnadňují a pro žáky je tato výuka dost zajímavá.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Nepociťujeme překážky.“
10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Máme myslím dostatek učebních pomůcek. Jsme spokojeni i s vybavením školy učebními pomůckami, nic nám prozatím nechybí.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování? „Pomůcky nejsou nákladnější než učební pomůcky využívané v jiných předmětech. Odbornou literaturu i učebnice pro učitele škola pořizuje podle finančních možností, ale zatím máme k dispozici vše, co jsme si nárokovali.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Přehled o nových učebních pomůckách získáváme z nabídek vydavatelství ANAG, GRADA nebo z příležitostných nabídek jiných nakladatelství. Nabídky sledujeme i na internetu, zejména metodický portál www.rvp.cz. Jiné zdroje informací nevyužíváme, není to pro nás prioritní oblast.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Přehledné jsou nabídky knižních vydavatelství i internet. Internet ale reaguje rychleji na novinky v oblasti finanční gramotnosti.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Využívané zdroje považujeme za dostatečné a vyhovující.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Pracovní listy, vlastní prezentace vytvořené učiteli a také internet. Finanční gramotnost je oblastí, která se rychle vyvíjí a na její výuku jsou kladeny vyšší nároky. Právě uvedené učební
pomůcky podle našeho názoru nejlépe vyhovují aktuálním potřebám výuky, zajišťují názornost, přehlednost i zábavnou formu.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Ano. Žáci jsou hodně aktivní při práci s internetovými zdroji i s pracovními listy. Hodně se dotazují a diskutují a tím je pak v dobrém slova smyslu ovlivněno i jejich studijní úsilí.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky? „Ano, zúčastňují se a dosahují velmi dobrých výsledků. V soutěži Finanční gramotnost se umísťují se na předních místech v okresních a krajských kolech.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Nevíme o ní.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Žáci jsou především víc motivovaní ke studiu a při použití učebních pomůcek jsou i aktivnější, hodně se zajímají o praktické příklady, mají dotazy.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Ne.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Tak zejména názornost, lepší srozumitelnost při výuce dané problematiky. Výuka je s jejich použitím pro žáky atraktivnější a víc se aktivně zapojují.“
23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Ano, vyhovují. Učebnice jsou nezbytným základem, na kterém můžeme stavět a vlastní učební pomůcky, které si vytvoříme pro konkrétní potřebu výuky finanční gramotnosti, nám umožňují pružně reagovat na novinky dané oblasti. E-learningové programy nám umožňují snadno zadávat úkoly a také kontrolovat jejich plnění.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Ano, vyučující si sami určují, které učební pomůcky použijí ve výuce, to se týká zejména těch pomůcek, které si sami vytváří. Nákup odborné literatury je s učiteli konzultován a mohou ho svými požadavky ovlivnit, limitem jsou jenom finanční možnosti školy.“ 25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Neobejdeme se bez pracovních listů, prezentací a učebnic matematiky. Tyto učební pomůcky jsou minimem pro dosažení cílů finančního vzdělávání. Přestože se nemůžeme věnovat výuce finanční gramotnosti do hloubky, použití vhodných a poutavě zpracovaných učebních materiálů může gramotnost našich žáků v této oblasti hodně ovlivnit a připravit je tak na pracovní i osobní život.“
Rozhovor č. 9 1. Jaké učebnice, pracovní listy nebo knihy využíváte při výuce finanční gramotnosti? Proč jste si vybrali právě tyto učební pomůcky finanční gramotnosti a co Vaši volbu ovlivnilo? „Finanční gramotnost nevyučujeme jako samostatný předmět, ale jako součást mnoha odborných předmětů. Využíváme učebnici: Ekonomika – ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy, autor Klínský a kolektiv, dále učebnici Finanční gramotnost, autor Miroslav Škvára. Využíváme digitální pracovní listy vytvořené v rámci evropských projektů a vlastní výukové materiály. Využíváme příležitostně publikaci Slabikář finanční gramotnosti, autor Ivan Noveský a kolektiv. Učebnice jsme volili s ohledem na jejich vysokou odbornost a komplexní přístup k finanční gramotnosti.“ 2. Využíváte také počítačové výukové programy a služby internetu pro výuku finanční gramotnosti? Můžete uvést, které konkrétní programy a služby pro výuku finanční gramotnosti využíváte a proč jste si je vybrali? Co je jich předností a naopak nedostatkem? „Speciální výukové programy nevyužíváme, ale služby internetu ano. Na některých portálech jsou k dispozici různé pracovní listy a ty příležitostně podle potřeby využíváme. Jde o portály www.finančnívzdělávání.cz, www.finance.cz nebo www.mesec.cz. U žáků jsou oblíbené také nejrůznější kalkulačky (úvěrové, splátkové) na porovnání různých úvěrových a finančních produktů.“ 3. Vytváříte si sami učební pomůcky finanční gramotnosti? Jaké? Co je podle Vás předností takové učební pomůcky? „Vytváříme si hlavně praktické příklady, pracovní listy a testy k ověřování znalostí. Výhodou je okamžitá reakce na potřeby naší výuky.“ 4. Využíváte ještě nějaké jiné učební pomůcky (například ekonomické hry)? Čím jsou přínosné pro výuku finanční gramotnosti? „Žádné jiné učební pomůcky, zejména ty ekonomické hry nevyužíváme. Ekonomické hry by sice mohly být přínosné, asi by žáky hodně bavily, ale z časových důvodů je nelze ve výuce využívat.“ 5. Ve kterých předmětech se na Vaší škole vyučuje finanční gramotnost a které učební pomůcky v nich využíváte?
„Jak už bylo řečeno u nás je výuka finanční gramotnosti součástí odborných předmětů jako je Ekonomika, Integrovaný ekonomický předmět, Ekonomické výpočty, Právo, Matematika. Využíváme k výuce učebnice, hodně vlastní učební materiály a na doplnění internet.“ 6. Jak často využíváte učebnice a tištěné učební pomůcky a jak často výukové programy s použitím didaktické techniky? „Tak učebnice se používají vlastně v každé vyučovací hodině, vlastní výukové materiály podle potřeby ke konkrétnímu tématu. Na doplnění výuky využíváme internet.“ 7. Které učební pomůcky využíváte ve výuce finanční gramotnosti nejčastěji? Z jakého důvodu? „Učebnice jsou pořád nejčastěji využívanou učební pomůckou. Je to základ, který si musí žáci osvojit. Vlastní prezentace nebo pracovní listy jsou často rozšířením a doplněním učiva učebnic.“ 8. Považujete pravidelné využívání učebních pomůcek za nezbytnou součást výuky finanční gramotnosti a proč? „Ano, učební pomůcky jsou potřebnou studijní oporou. Usnadňují žákům získávat a hlavně osvojovat potřebné znalosti a dovednosti finanční gramotnosti, i když jenom pomůcky by k efektivní výuce nestačily, motivační úsilí učitele je také důležité.“ 9. Jaké překážky pociťujete pro častější využívání učebních pomůcek? Co byste navrhli k jejich odstranění? „Snad jenom nedostatek času.“ 10. Máte na vaší škole k dispozici dostatek učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti? V čem by se mohlo zlepšit vybavení školy učebními pomůckami pro výuku finanční gramotnosti? „Ano, považujeme vybavení školy pomůckami za dostatečné, díky penězům z evropských projektů jsme mohli dovybavit učebny didaktickou technikou, takže budeme moci do budoucna využívat víc elektronických zdrojů.“ 11. Je pořízení vhodných učebních pomůcek pro výuku finanční gramotnosti nákladné a má Vaše škola dostatek finančních prostředků k jejich zajišťování?
„Tím, že si vytváříme i vlastní výukové materiály, tak pořízení učebních pomůcek pro žáky není tak nákladné. Odborné knihy a časopisy nám škola pořizuje podle aktuálních potřeb.“ 12. Informace o nabídce nových učebních pomůcek finanční gramotnosti získáváte nejčastěji v podobě metodických doporučení MŠMT ČR, z internetových portálů, z dostupné literatury v knihkupectvích nebo si sami zjišťujete jiné zdroje těchto informací? Které zdroje to jsou? Proč tyto zdroje informací přednostně využíváte? „Hlavním zdrojem informací je pro nás internet, pak nabídky vydavatelství a metodický portál Ministerstva školství www.rvp.cz. Využíváme je proto, že zde nalezneme vše, co potřebujeme pro výuku. Doplňkovým zdrojem informací jsou pro nás také některé odborné časopisy například EKONOM.“ 13. Které zdroje informací o nových učebních pomůckách finanční gramotnosti jsou pro Vás nejpřehlednější a které nejrychleji reagují na změny v oblasti finanční gramotnosti? „Internetové zdroje.“ 14. Nakolik jsou pro Vás tyto informační zdroje dostatečné a v čem spatřujete jejich nedostatky? „Informační zdroje jsou pro nás dostačující.“ 15. Která učební pomůcka je podle Vašeho názoru nejefektivnější pro výuku finanční gramotnosti a proč? „Vlastní výukové materiály tím, že si je tvoří vyučující sám, tak mohou postihnout specifika konkrétní třídy a výuku vhodně podpořit.“ 16. Pozorujete u žáků změny v přístupu ke studiu při použití této učební pomůcky? Můžete popsat, jak žáci reagují? Ovlivňuje podle Vás použití takové učební pomůcky studijní úsilí žáků a jak? „Máme zkušenost, že uvádění praktických příkladů z reálného života je pro žáky velmi zajímavé, rádi také řeší problémové situace a jsou aktivnější.“ 17. Účastní se žáci vaší školy soutěží ve znalostech finanční gramotnosti? S jakými výsledky?
Ano, účastní se soutěže Finanční gramotnost, kde v okresním kole naše družstvo zvítězilo a v krajském kole jsme obsadili krásné 2. místo. I v jiných ročnících byli naši žáci velmi úspěšní.“ 18. Existuje učební pomůcka, kterou dosud nevyužíváte, ale podle Vašeho názoru by mohla významně ovlivnit motivaci a zájem žáků v oblasti finanční gramotnosti? Jaká je to učební pomůcka, čím by mohla zlepšit zájem žáků a proč ji dosud nevyužíváte? „Ne.“ 19. Čím používání učebních pomůcek ovlivňuje průběh výuky finanční gramotnosti na Vaší škole? „Učební pomůcky činí výuku zajímavější, atraktivnější.“ 20. Setkáváte se při používání učebních pomůcek s nějakými problémy, které brání efektivnímu průběhu výuky nebo činí přípravu na výuku složitější? S jakými? „Někdy máme problémy s technikou.“ 21. Je podle vás nějaký důvod, proč nevyužívat učební pomůcky ve výuce finanční gramotnosti nebo jejich využívání omezit? Můžete uvést jaký? „Není.“ 22. V čem spatřujete přínos využívání učebních pomůcek ve výuce finanční gramotnosti? „Usnadňují učení žákům a také práci učitelů.“ 23. Vyhovují Vašim potřebám učební pomůcky, které máte k dispozici pro výuku finanční gramotnosti? V čem Vám vyhovují a v čem Vám nevyhovují? „Vyhovují nám hlavně učebnice a vlastní výukové materiály. Vyhovují nám tím, že jsou zpracované na vysoké odborné úrovni.“ 24. Máte možnost ovlivňovat výběr konkrétní učební pomůcky potřebné pro výuku? Jakým způsobem? „Máme. Každý vyučující si sám volí, jaké učební pomůcky ve výuce využije.“
25. Bez kterých učebních pomůcek se při výuce finanční gramotnosti neobejdete a které považujete za nezbytné pro splnění cílů výuky finanční gramotnosti? V čem spatřujete přínos těchto učebních pomůcek a proč? „Potřebujeme pro kvalitní výuku různé učební pomůcky, takže žádnou nijak nepreferujeme. Právě jejich různorodost podle nás přispívá k dosažení finanční gramotnosti našich žáků.“
