UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Diplomová práce Bc. Adéla Pálinkášová, DiS. Učitelství sociálních a zdravovědných oborů pro střední a vyšší odborné školy
Potravinové preference žáků druhého stupně základní školy
Olomouc 2014
vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně a použil/a jen uvedenou literaturu a zdroje.
V Olomouci dne
______________________ Bc. Adéla Pálinkášová, DiS.
Poděkování Děkuji MUDr. Kateřině Kikalové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................6 1 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ..........................................................................................7 2 TEORETICKÉ POZNATKY ....................................................................................8 2.1 POTRAVINOVÉ PREFERENCE .............................................................................8 2.2 VÝŽIVA DĚTÍ STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU .....................................................9 2.2.1 Výživové doporučení ........................................................................................11 2.3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝBĚR POTRAVIN A STRAVOVACÍ NÁVIKY.......18 2.3.1 Biologické faktory ............................................................................................19 2.3.2 Ekonomické faktory..........................................................................................20 2.3.3 Sociální faktory.................................................................................................21 2.3.3.1 Rodina.....................................................................................................21 2.3.3.2 Školské zařízení ......................................................................................24 2.3.3.3 Reklama a sdělovací prostředky ..............................................................25 2.3.3.4 Psychogenní faktory................................................................................28 2.4 OBEZITA V DĚTSKÉM VĚKU ...............................................................................29 2.4.1 Příčiny dětské obezity .......................................................................................30 2.4.2 Prevence dětské obezity ....................................................................................31 3 METODIKA PRÁCE.................................................................................................34 3.1 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO SOUBORU ..............................................................34 3.2 POUŽITÁ METODA ................................................................................................34 3.3 ORGANIZACE VÝZKUMU ....................................................................................35 3.4 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU .............................................35 4 VÝSLEDKY VÝZKUMU ..........................................................................................37 4.1
ČETNOST
KONZUMACE
VYBRANÝCH POTRAVIN A MNOŽSTVÍ
KONZUMACE PORCÍ ZÁ DEN....................................................................................37
4.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝBĚR POTRAVY......................................................51 4.3 PREFERENCE JEDNOTLIVÝCH POTRAVIN A JÍDEL ........................................52 4.4 SRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍM ZAŘÍZENÍ ...............................................................64 4.5 ZDRAVÁ VÝŽIVA .................................................................................................65 4.6 ANALÝZA VÝZKUMNÝCH PŘEDPOKLADŮ .....................................................68 5 DISKUSE....................................................................................................................71 ZÁVĚR ..........................................................................................................................75 SOUHRN .......................................................................................................................77 REFERENČNÍ SEZNAM ............................................................................................78 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...........................................................................82 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................83 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................86
ÚVOD Nezdravý způsob života a stravování je v dnešní době velmi aktuální téma nejenom u nás, ale i v celém světe. Enormní nárůst civilizačních chorob v posledním desetiletí naznačuje, že není něco v pořádku. Nejsmutnější však je, že tyto choroby se nevyskytují jen u dospělé populace, ale čím dál častěji ohrožují i děti. O významu výživy pro zdraví člověka se v literatuře a médiích diskutovalo nesčetněkrát. Problémem však zůstává, co si máme pod pojmem „zdravá výživa“ vůbec představit. Potrava plní mnoho významných funkcí důležitých pro přežití člověka. Převážně bývá konzumována za účelem výživy či prožitku. Nabízejí se však následující otázky. Konzumujeme určité potraviny za účelem jejich výživové hodnoty, nebo za účelem pozitivního prožitku, který při konzumaci potraviny vzniká? Podle čeho si vlastně vybíráme jídlo? Je pro nás důležitá kvalita, čerstvost, výživová hodnota, cena aktuální psychické rozpoložení, nebo volíme potraviny na základě chuti či vzhledu? Důvodem, proč jsem si zvolila práci na téma Potravinové preference u žáků druhého stupně základní školy, bylo především zarážející zjištění, že se v mém okolí objevuje stále více dětí s nadváhou či obezitou. Z tohoto důvodu mě zajímalo, jaké potraviny jsou u dětí nejvíce preferovány, zda ty nejoblíbenější patří mezi nejčastěji konzumované a jaké mají žáci znalosti o zdravé výživě. Zkoumaný soubor tvořili žáci 2. stupně ZŠ. Domnívám se, že jedinci v období staršího školního věku jsou již natolik vyspělí, aby dokázali rozeznat, které potraviny jsou pro ně vhodné a které naopak škodlivé. Hlavní cílem diplomové práce je vytvořit jasný a srozumitelný výklad problematiky potravinových preferencí a zjistit, jaké potraviny jsou preferovány u vybraného vzorku populace. Teoretická část diplomové práce se zabývá potravinovými preferencemi, výživou a výživovými doporučeními pro děti staršího školního věku, faktory ovlivňujícími výběr potravy a stravovací návyky. Na závěr se zmiňuje o dětské obezitě a její prevenci. Praktická část seznamuje s výsledky výzkumného šetření, které se zaměřovalo na zjištění míry konzumace a preference jednotlivých potravin u žáků staršího školního věku. Dále zjišťuje, které faktory hrají u žáků staršího školního věku nejvýznamnější roli při výběru potravin a jaké mají žáci znalosti v oblasti zdravé výživy.
6
1 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je vytvořit jasný a srozumitelný výklad problematiky potravinových preferencí a zjistit, jaké potraviny jsou preferovány u vybraného vzorku populace.
Dílčí cíle: 1. Teoretické zpracování problematiky potravinových preferencí zaměřující se na výživu dětí staršího školního věku, faktory ovlivňující výběr potravin a stravovací návyky a dětskou obezitu. 2. Zjistit, které potraviny respondenti nejvíce preferují. 3. Zjistit, zda jsou preferované potraviny v souladu se skutečně konzumovanými potravinami. 4. Zjistit, jaké faktory převládají při výběru potravin. 5. Zjistit, v jaké míře preferují nutričně nevhodné potraviny žáci 2. stupně ZŠ.
Po prostudování příslušné literatury, která se týká se problematiky potravinových preferencí a výživy dětí staršího školního věku, byly stanoveny výzkumné předpoklady, které by měly praktický výzkum potvrdit nebo vyvrátit.
Výzkumný předpoklad 1: Lze předpokládat, že větší procento žáků staršího školního věku preferuje více slazené nápoje než neochucené minerálky a vodou. Výzkumný předpoklad 2: : Lze předpokládat, že syrová zelenina patří u většiny žáků 2. stupně ZŠ k neoblíbeným potravinám. Lze předpokládat, že syrová zelenina patří u většiny žáků k neoblíbeným potravinám. Výzkumný předpoklad 3: Lze se domnívat, že více než polovina z 10 nejpreferovanějších potravin zároveň patří mezi nejčastěji konzumované potraviny. Výzkumný předpoklad 4: Lze předpokládat, že větší procento žáků 2. stupně ZŠ upřednostňuje při volbě potravin chuťové vlastnosti pokrmu před ostatními faktory. Výzkumný předpoklad 5: Lze očekávat, že žáci 2. stupně ZŠ preferují minimálně z 50 % potraviny, které jsou nutričně nevhodné. .
7
2 TEORETICKÉ POZNATKY 2.1 Potravinové preference Potravinové preference patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující výběr stravy člověka, zejména dětí. Potravinové preference lze popsat jako oblibu jednotlivých potravin či upřednostňování jedné potraviny před druhou. Konkrétní zkušenosti s potravinami, preference daných chutí a mnoho ostatních vlivů, vytváří míru oblíbenosti jednotlivých potravin nebo jídel. V různých literaturách se však stále vedou diskuse, do jaké míry jsou tyto vlastnosti vrozené a do jaké míry jsou ovlivněny působením vnějšího prostředí. Preferované potraviny ale nejsou ve většině případů v souladu se zásadami zdravé výživy.1 Preference ve výživě se nemusí týkat pouze oblíbených potravin či jídel, ale i jednotlivých živin a látek, které mají malou nebo žádnou výživnou hodnotu či jsou pro jedince dokonce škodlivé. Vznik preference k jednotlivým potravinám, jídlům, živinám či látkám může být ovlivněna sociální situací, ve které došlo ke konzumaci pokrmu. Dále pak mohou vzniknout preference tzv. Pavlovským podmiňováním. To znamená, že dochází ke spojování podávaného pokrmu s dalšími podněty, zejména senzomotorickými vlastnostmi dané potravy, jako jsou např. vůně, vzhled, barevnost. V neposlední řadě, zejména u dětí, se obliba určitého jídla zvyšuje tím způsobem, že je jim toto jídlo podáváno častěji. Ovšem nemusí se jednat o pravidlo.2 Dospělý člověk se sám rozhoduje, co bude jíst. Jídlo si převážně vybírá podle chuti, zvyku, znalosti správné výživy nebo podle svých finančních možností. Na rozdíl od dospělého jedince se dítě nemůže zcela samostatně rozhodnout, co si dá k jídlu. Volba jídelníčku dítěte je tedy převážně na jeho rodičích. Ti jsou pro dítě vzorem a předávají mu tak i vlastní styl výživy – pokud rodiče dítěte jí nezdravě, jsou nezdravé stravovací návyky zakořeněny i u jejich dětí.3 Postoje dítěte k jídlu se formují již od první zkušenosti s jídlem. Od narození se vytváří také výživové preference, ale i averze, tzn. nechuť nebo odpor k jednotlivým
1
FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Souvislost potravinových preferencí a konzumace [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2013-2-03-full.pdf 2 FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 3 VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472247-4.
8
potravinám či jídlům, a to zejména během prvního roku života. U dětí je typická preference sladkých chutí. Jedno z možných vysvětlení je, že první potravina, se kterou se obvykle dítě dostává do kontaktu, je mateřské mléko, které je sladké. Kromě cukrů se u dětí objevuje velmi často v raném věku, po zavedení tuhé stravy, také obliba jídel s velkým podílem tuků a solí. Tak, jak je pravděpodobně obliba sladkého vrozená, je vrozená rovněž averze ke slaným, kyselým a hořkým chutím. Během života u člověka dochází ke změnám preferencí chutí. Děti mívají silný odpor vůči kořeněným a hořkým jídlům. Ale postupem věku tyto averze mohou klesat a přeměnit se na oblibu. K této změně dochází prostřednictvím vlivu kultury, výživových zvyklostí rodiny a množstvím používaných kořenících a dochucovacích přísad. Odpor k jednotlivým potravinám či jídlům může také vzniknout na základě spojení potraviny s nepříjemným či traumatickým zážitkem. Často se u malých dětí objevuje tzv. potravinová neofobie. Potravinovou neofobii můžeme popsat jako strach z nových jídel či potravin. Jídlo, které chutná jinak a vypadá jinak, než je dítě zvykle, u něj může vyvolat strach. Typickým příkladem potravinové neofobie bývá odpor či nedůvěra vůči zelenině a ovoci.4
2.2 Výživa dětí staršího školního věku Výživa plní důležitou funkci významnou pro lidský organismus. Zajišťuje přísun energie a stavebních látek potřebných k tvorbě a obnově tkání a orgánů. Patří také mezi nejvýznamnější činitelé zevního prostředí ovlivňující zdravotní stav člověka. Nesprávné stravovací návyky získané v dětství a nevhodné složení stravy může v dospělosti ovlivnit výskyt závažných onemocnění. Malé dítě má před sebou celý život, proto je u něj možnost ovlivnění zdravotního stavu výživou, v pozitivním i negativním smyslu, větší než u dospělého jedince. Z tohoto důvodu je důležité dodržovat pravidla správné výživy. Správnou výživu lze charakterizovat jako způsob, jak hledat ten správný poměr mezi tím, co jedinec sní a tím, co jeho tělo opravdu potřebuje.5 Děti staršího školního věku prochází v tomto období velkými změnami spojenými s nástupem puberty. V tomto vývojovém období dochází u dítěte k rychlejšímu růstu, který je spojený s nárůstem hmotnosti a výšky, ke změnám
4
FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 5 MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0.
9
v zastoupení tělesného tuku a svalové hmoty, pohlavnímu zrání a hormonálním změnám. Proto je důležité, aby výživa v tomto období pokrývala zvýšené energetické nároky organismu a zabezpečovala potřebné živiny.6 Kromě fyzických změn dochází u dětí ke změnám v chování a jednání. Mají odpor vůči autoritám, snaží se být nezávislé, samostatné, a to i v otázkách výběru potravy. V období staršího školního věku u nich často dochází nutriční nerovnováze. Ta je odrazem jejich vlastních návyků, ale i stravovacích návyků celé rodiny. Správný způsob stravování může být také ohrožen typickými projevy puberty, mezi které patří emoční labilita, stres a nadměrná citlivost. Stravovací chování dospívajících je mimo jiné ovlivněno i aktuálními módními trendy, společenským tlakem a sociálními ambicemi jedince. Proto není ani žádným překvapením, že většina dívek v pubertě experimentuje s nejrůznějšími dietami, nebo již má za sebou zkušenost s „hubnoucími“ přípravky. V tomto období se velké oblibě těší alternativními směry ve výživě (makrobiotika, veganství apod.). Obvykle je však tento způsob stravování praktikován bez hlubších znalosti, a proto často vede k poškození organismu jedince. U chlapců bývá nejčastějším výživovým problémem nedostatečné pokrytí energetických a nutričních požadavků organismu při zvýšené fyzické aktivitě a nadměrném přetěžování organismu. Poměr dětí, které se stravují ve školní jídelně, v tomto období značně klesá. Za peníze, které dítě dostane od rodičů na oběd, si obvykle kupuje pokrmy a potraviny, které si vybírá zejména na základě chutnosti, jejich dosažitelnosti a sociálně skupinové preference. Nejčastěji tedy převažují sladkosti, sladké nápoje, hamburgery, bagety aj. Při takovémto způsobu stravování často dítěti chybí teplé jídlo během dne, dochází k nevyváženosti výživy, zvýšenému příjmu tuků a cukrů a sníženému přísunu vitamínů a minerálních látek.7 Výživa je odrazem životního stylu člověka. Životní styl je způsob života, nejedná se pouze o to, jak se stravujeme, ale i jakou máme pohybovou aktivitu, hygienické návyky, spánkový režim aj. Správný životní styl udržuje náš organismus zdravý po fyzické i psychické stránce. Životní styl dítěte vychází ze životního stylu celé rodiny. Nestačí dítě pouze poučit o zásadách zdravé výživy a životního stylu, ale tyto zásady i jako rodič dodržovat a být tak pro dítě vzorem. 6
PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2472488-1. 7 SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
10
2.2.1 Výživová doporučení Musíme si uvědomit, kolik závažných nemocí způsobuje nesprávná strava. Jedná se např. o cukrovku, rakovinu tlustého střeva, vysoký krevní tlak, obezitu, ucpání cév, infarkt myokardu, mentální anorexii, bulimii a mnoho dalších. Většina těchto nemocí přechází do chronicity (trvají léta a střídá se období klidu s obdobím zhoršení zdravotního stavu). Proto, aby lidé věděli, jak si udržet své pevné zdraví a jak se chovat, vydává stát, podle nejnovějších vědeckých poznatků, výživová doporučení. Výživová doporučení jsou již několik desítek let vydávána a průběžně inovována ve většině vyspělých zemí. Prioritou každého státu je, aby jeho obyvatelé byli zdraví. Výživová doporučení by měla být výstižná, stručná a pro všechny srozumitelná. V roce 2005 byla České republice vydána výživová doporučení pro dospělé. Jelikož jsou to právě matka, otec nebo prarodiče, kteří se starají o stravu dítěte, měli by právě oni dobře znát zásady správné výživy. Výživa dětí, až na určité období, se od výživy dospělých liší pouze velikosti porcí.8 Výživová doporučení obsahují deset krátkých konstatování (10 kroků k pevnému zdraví) o tom, co nesmí chybět ve stravě a čemu se naopak vyhnout. 10 kroků k pevnému zdraví9 1. Jezte pestrou a vyváženou stravu převážně rostlinného původu. 2. Udržujte obvod pasu a svou hmotnost dle doporučovaného rozmezí (v dospělosti BMI 18,5–25; obvod pasu ne více než 94 cm, u žen ne více než 80 cm). 3. Jezte alespoň 400 g různého druhu ovoce a zeleniny denně, nejlépe čerstvé. 4. Kontrolujte příjem tuků, snižte spotřebu potravin s jeho vysokým obsahem (sýry, čokolády, uzeniny aj.). Dávejte přednost tukům rostlinného původu před živočišnými. Denně konzumujte mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku. 5. Několikrát denně jezte těstoviny, pečivo, chléb, další výrobky z obilovin (zejména celozrnných) a brambory. 6. Tučné maso a masné výrobky nahrazujte luštěninami, rybami a netučnou drůbeží. 7. Pokud pijete alkohol, vyvarujte se každodenní konzumaci a nepřekračujte denní dávku 20 g (tj. 2 dcl vína, 0,5 l piva).
8
MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0. s.11-18. 9 Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.pandemie.cz/dokumenty/uzitecne_letak_vyzivove_doporuceni.pdf
11
8. Omezte příjem soli, celkový denní příjem nemá přesahovat více než 5g (1 čajová lžička). Nejlépe používejte sůl obohacenou jódem. 9. Konzumujte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezte sladkosti a sladké nápoje. Slazené nápoje nahraďte dostatečným množství neslazených, např. neslazené čaje, voda. 10. Podporujte kojení do šestého měsíce věku dítěte. Poté kojení s příkrmem do dvou let věku dítěte. Nejčastějším způsobem jsou výživová doporučení znázorněna pomocí potravinové pyramidy. Je to taková jednoduchá nápověda, která může být nápomocná při tvorbě každodenního jídelníčku. Každá země si vytváří svou vlastní potravinovou pyramidu na základě svých potřeb. Nemusí se ovšem jednat pouze o pyramidu. Například Francouzi používají k popisu správné výživy místo potravinové pyramidy potravinovou loď, Britové potravinový talíř (viz příloha č. 2).10 Výživová pyramida je složena z 6 potravinových skupin, které jsou rozděleny do čtyř pater. Spodní část pyramidy tvoří potraviny, které bychom měli jíst nejvíce, naopak na vrcholu se nachází potraviny, které bychom měli konzumovat nejméně. První patro se skládá z obilovin a produktů z obilovin, např. pečivo, těstoviny, rýže, kukuřičné výrobky aj. Obiloviny jsou bohaté na vitamíny, vlákninu, bílkoviny, minerální látky a polysacharidy. Denní doporučená dávka (DDD) je 3–6 porcí denně. Druhé patro obsahuje ovoce a zeleninu. V ovoci se nachází zejména voda, sacharidy, vitamín C, vitamíny skupiny B a vitamín E. Dále pak vláknina, zejména pektin, který se podílí na snižování cholesterolu v krvi, minerální látky a tzv. antioxidanty, tj. látky chránící tělo před volnými radikály. Doporučená denní dávka by se měla skládat z 2–4 porci čerstvého ovoce. Zelenina obsahuje vodu, škrob a vlákninu. DDD je 3–5 porcí čerstvé zeleniny. Ve třetím patře pyramidy se nachází mléko, mléčné výrobky, maso, masné výrobky, ryby a vejce. Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem kvalitních bílkovin, ze sacharidů a tuků obsahují zejména laktózu. Dále je zdrojem vitaminu A, D, vitamínů skupiny B a vápníku. Vápník je důležitý pro stavbu kostí a zubů, činnost svalstva a správné srážení krve. DDD mléka a mléčných výrobků je 2–3 porce. Důležitou potravinou zejména pro děti jsou maso a masné výrobky. Maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, železo, zinek a vitamíny skupiny A, D a B. 10
MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0.
12
Vejce a vaječné výrobky obsahují vitamíny A, D, E, K, skupina vitamínů B a karoteny. Doporučená spotřeba vajec se pohybuje okolo 4–6 za týden. Ryby jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, fosforu, jódu a vitamínu D a A. Vysokou hodnotu má ve výživě také rybí tuk. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které mají značný význam v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Doporučuje se do jídelníčku zařadit rybu minimálně dvakrát týdně. Poslední patro pyramidy tvoří tuky, jednoduché cukry a sůl. Této skupině potravin je vhodné se co nejvíce vyhýbat.11
Obrázek 1. Potravinová pyramida (zdroj: http://www.pandemie.cz/dokumenty/uzitecne_letak_vyzivove_doporuceni.pdf)
U každé skupiny potravinové pyramidy je přesně dané doporučené množství (porce), kterou by měl člověk denně sníst. Obiloviny by měly tvořit základ jídelníčku. 1 porce = 1 krajíc chleba, nebo rohlík, kopeček rýže, těstovin, 1 miska ovesných vloček. Ovoce se zeleninou jsou zastoupeny hned po obilovinách. Zeleniny by měla být konzumována o něco více než ovoce, neboť má méně energie. Ovoce a zelenina obsahují vitamíny a minerální látky, které udržují organismus v dobrém stavu, proto by měly být přijímány ve zvýšené míře. 1 porce ovoce = 1 banán, jablko, pomeranč, miska rybízu, borůvek, jahod nebo sklenice ovocné šťávy. 1 porce zeleniny = 1 mrkev, paprika nebo 2 rajčata, miska pekingského zelí či salátu, půl talíře brambor nebo sklenice
11
Potravinová pyramida - podrobný popis. Víš co jíš? [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/vyziva/vyiva-vek/177-potravinova-pyramida-95687
13
neředěné zeleninové šťávy. Ve třetím patře jsou zastoupeny mléčné výrobky a mléko, maso, masné výrobky, ryby, luštěniny a vejce. 1 porce mléka a mléčných výrobků = 1 jogurt (200 ml), 1 sklenice mléka (250 ml) nebo 55 g sýru. 1 porce masa, masných výrobků, ryb, luštěnin, vajec = 125 g drůbežího, rybího, nebo jiného masa, 2 vařené bílky, porce sójového masa, miska sójových bobů. Poslední patro pyramidy obsadily tuky, cukry a sůl. 1 porce = 10 g tuku, 10 g cukru, toto množství odpovídá cca 1 polévkové lžíci.12 V období staršího školního věku a puberty by strava měla být pestrá s dostatečným množstvím vitamínů a minerálních látek, měly by v ní být zastoupeny potraviny ze všech pater potravinové pyramidy. Podle výživových doporučení vydaných pro Českou republiku by měla každá porce obsahovat obiloviny – pečivo, rýži nebo těstoviny. Denně by měly děti konzumovat 3–5 porcí zeleniny a ovoce, 2–3 porce mléka a mléčných výrobků, 2–3 porce masa, vejce a rostlinné produkty s kvalitním obsahem bílkovin (luštěniny, sója a sójové výrobky), tuky a cukry konzumovat ve snížené míře. Také se v tomto období příliš nedoporučuje alternativní způsob stravování, jako jsou makrobiotika, frutariánství, veganství apod. 13 V pubertě se také zvyšuje potřeba některých minerálních látek. Vlivem rychlého růstu, tělesných a hormonálních změn dochází ke zvýšeným nárokům na přísun hořčíku, fosforu, vápníku a železa. Zejména dospívající dívky by měly mít ve stravě dostatek železa. Z důvodu nekrytých zvýšených potřeb železa způsobených menstruační ztrátou u dívek často dochází k projevům anémie. Vhodným zdrojem železa jsou játra, vnitřnosti, maso, vaječný žloutek, ryby aj.
12
MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0. 13 Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Společnost pro výživu [online]. 16.4.2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovychdoporuceni.html
14
Následující tabulka znázorňuje výživová doporučení pro děti školního a adolescentního věku.14 Tabulka č. 1. Výživová doporučení energetického příjmu a jednotlivých složek potravy pro děti školního a adolescentního věku podle Společnosti pro výživu Věk a pohlaví
11-14
11-14
15-18
15-18
chlapci
dívky
chlapci
dívky
Energie MJ (kcal)
10 (2400)
9,2 (2200)
11,5 (2700)
9,6 (2200)
Bílkoviny (g)
55
50
70
65
Tuky (g)
75
70
80
75
Kyselina linoleová (g)
9
8,5
10
9
Vápník (mg)
1100
1100
1200
1200
Hořčík (mg)
350
300
400
350
Železo (mg)
12
15
12
16
Jód (µg)
180
180
200
200
Zinek (mg)
12
10
12
10
Fosfor (mg)
1200
1200
1200
1200
Selen (µg)
35
35
45
45
Vitamín A (mg)
0,9
0,9
1
0,9
Vitamín D (µg)
5
5
5
5
Vitamín E (mg)
12
10
14
12
Vitamín K (µg)
50
60
70
60
Vitamín B1 (mg)
1,2
1,1
1,3
1,1
Vitamín B2 (mg)
1,7
1,6
2
1,5
Niacin (mg)
17
15
18
15
Vitamín B6 (mg)
1,6
1,5
1,7
1,5
Kyselina listová (µg)
400
400
400
400
Vitamín B12 (µg)
2
2
3
3
Vitamín C (mg)
90
90
100
100
Vysvětlivky: g = gram, mg = miligram, µg = mikrogram
14
SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
15
Správná výživa dětí staršího školního věku by měla splňovat následujících 10 zásad:15 1. Pravidelná strava, konzumace 5 až 6 porcí jídla denně. Strava jedince by měla být během dne rozložena tak, aby pokryla celodenní energetický příjem. Z celkové denní energie by měla snídaně pokrývat 20 %, přesnídávka 15 %, oběd 30 %, svačina 15 % a večeře 20 %. Druhá večeře, která by měla být lehká, se doporučuje u dospívajících chlapců.16 2. Dostatek tekutin, minimálně 1,5–2,5 litru za den. Pitný režim bývá v tomto období docela problematický. Děti sice dodržují doporučené množství tekutin, ale volí nevhodné formy, jako jsou slazené limonády obsahující energii, cukry, barviva a jiné nevhodné látky ve zvýšené míře. Základ pitného režimu by měly tvořit přírodní stolní vody, ovocné, zelené a bylinkové čaje, ovocné a zeleninové šťávy, 100% džusy ředěné vodou. Nejvhodnější však jsou neochucené neperlivé stolní vody či voda z vodovodu. 17 3. Přiměřený příjem bílkovin. V období rychlého tělesného rozvoje a růstu jsou bílkoviny nezbytnou součástí zdravého jídelníčku. Přibližně dvě třetiny přijatých bílkovin by měly pocházet z živočišných potravin. Vydatným zdrojem živočišných bílkovin jsou maso, ryby, mléko, mléčné výrobky a vejce. Zbylou jednu třetinu by měly tvořit bílkoviny rostlinného původu pocházející z luštěnin a obilovin. 18 Doporučené denní množství mléka a mléčných výrobků je dvě až tři porce. V období zrychleného růstu je důležité zajistit dostatečný příjem vápníku, jehož nejlepším zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Kromě vápníku obsahují mléčné produkty i významné vitamíny A a D. Ryby, které jsou zdrojem bílkovin, nenasycených mastných kyselin a jódu by měly být v jídelníčku dospívajícího dítěte zastoupeny minimálně 2× týdně. Při konzumaci masa by měly být preferovány netučné druhy masa, zejména drůbeží (kuřecí, krůtí), telecí, jehněčí a králičí. Tučnější maso, jako je vepřové či hovězí, by mělo být do jídelníčku zařazováno méně. Maso je bohatým zdrojem bílkovin, železa, zinku a vitamínu skupiny B (niacin, B12).19 15
Výživa a zdraví [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://vyzivadeti.cz/wpcontent/uploads/2013/05/skripta-pro-ucitele.pdf 16 SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6. 17 PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2472488-1. 18 RUSKOVÁ, Jitka. Specifika výživy dospívajících. Pediatrie pro praxi [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/04/15.pdf 19 Výživa v dospívání. Víš co jíš [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/vyziva/vyiva-vek/187-vyiva-v-dospivani
16
Vejce, zejména žloutek, by neměly v jídelníčku chybět. Obsahuje nejen plnohodnotné bílkoviny, ale i vitamíny (A a skupiny B) a minerální látky (železo, vápník a fosfor). Na druhou stranu žloutek obsahuje cholesterol, což je látka (doprovodná složka tuků), která je na jednu stranu pro člověka nepostradatelná, ale na druhou život ohrožující. Vzhledem k tomu je doporučeno konzumovat maximálně čtyři vejce týdně.20 4. Konzumovat ovoce a zeleninu 3× až 5× denně. Nejlépe přidávat zeleninu či ovoce ke každému jídlu. Ovoce a zelenina jsou významnými zdroji vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny. Konzumace ovoce a zeleniny je často v období dospívání nedostatečná. Většina dětí se proto potýká s nedostatkem vitamínu C. 5. Preferovat obiloviny a celozrnné pečivo, pravidelně zařazovat do jídelníčku luštěniny. Tyto potraviny jsou bohaté na velké množství rostlinných bílkovin, vitamínů, minerálních látek a vlákniny. U starších dětí může být bílé pečivo zcela nahrazeno celozrnným. Luštěniny však bývají často ve výživě opomíjeny. Do jídelníčku by měly být zařazeny minimálně 2× týdně. 6. Upřednostňovat rostlinné tuky před živočišnými. Jednu třetinu příjmů všech tuků by měly tvořit tuky živočišného původu (máslo, sádlo, tučné maso, mléko a mléčné výrobky). Velké množství nezdravých tuků se objevuje také ve skryté formě zejména v cukrovinkách (např. náplně a polevy oplatků). Rostlinné tuky by měli tvořit přibližně dvě třetiny denního příjmu. Vhodným zdrojem jsou rostlinné oleje, zejména olivový a řepkový, avokádo, ořechy a semena.21 Rostlinné tuky mají také převážně příznivý vliv na zdraví člověka. Působí jako prevence neinfekčních chronických onemocnění a napomáhají ke správnému tělesnému a duševnímu vývoji dítěte. 7. Omezit konzumaci uzenin, tučných, kořeněných a slaných jídel. U většiny dospívajících převládá preference tučného masa, tučných mléčných výrobků, uzenin a smažených pokrmů. 8. Omezit potravin s vysokým podílem cukrů. Sladké pokrmy, nápoje a cukrovinky by neměly být pravidelnou součástí dětského jídelníčku.
20
PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2472488-1. 21 RUSKOVÁ, Jitka. Specifika výživy dospívajících. Pediatrie pro praxi [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/04/15.pdf
17
9. Podporovat vznik žádoucích stravovacích návyků a postojů k jídlu. Významnou roli při formování stravovacích návyků hrají rodiče, vrstevnicí, nejbližší okolí a škola. 10. Pravidelný pohyb. Pohybová aktivita by měla být přirozenou součástí života. Působí také jako prevence obezity, cukrovky, srdečně-cévních onemocnění a jiných civilizačních chorob.
2.3 Faktory ovlivňující výběr potravin a stravovací návyky Existuje mnoho věcí, které ovlivňují volbu našeho jídelníčku. Výběr dané potraviny či jídla může záviset například na předchozí zkušenosti, přitažlivosti daného pokrmu, chutnosti, zdravotní nezávadnosti, finanční dostupnosti aj. Navzdory všem těmto faktorům bývá nejčastější odpověď na otázku “proč jíme, to co jíme“: „Jíme to, protože mám to chutná!“ Smyslová reakce na potraviny se řadí mezi hlavní vlivy podílející se na výběru potravin a jejich oblíbenosti.22 Nicméně výběr potravy není závislý jen na fyziologických potřebách a výživových doporučeních, ale i na ostatních faktorech. Mezi nejzásadnější faktory ovlivňující výběr potravin můžeme zařadit:
biologické faktory – chuť, hlad a touha po jídle;
ekonomické faktory – cena a dostupnost;
sociální faktory – rodina, kultura, návyky;
psychogenní faktory - nálada, stres.23 Stravovací návyky a způsob výběru jídla nelze vysvětlit, pochopit nebo změnit
bez toho, aniž bychom znali určité souvislosti, které jsou spojeny s prostředím, ve kterém jedinec žije. Patří sem nejen rodinné prostředí, ale i vliv komunity, institucí, které navštěvuje, kultura a marketing. Všechny tyto faktory mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat stravovací návyky a preference. Tento vícerozměrný přístup může vést k pochopení souvislostí podílejících se na formování stravovacích návyků dětí a mládeže. Pokud chceme zlepšit stravu dětí a dospívajících, musíme se zabývat nejen chováním jednotlivců, ale i životními podmínkami.24
22
The Science of Food Choice. Teachers College [online]. 2010 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://blogs.tc.columbia.edu/cfe/files/2010/07/The-Science-of-Food-Choice.pdf 23 Faktory ovlivňující výběr potravin. EUFIC [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/page/RARCHIVE/expid/review-food-choice/ 24 MCGINNIS, J. Michael, Jennifer APPLETON GOOTMAN a KRAAK. Food Marketing to Children and youth: Threat or Opportunity. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2006. ISBN 0-30909713-4.
18
Dle průzkumu Ministerstva zemědělství patří u českých spotřebitelů mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující výběr potravy chuť (92 %), cena produktu (73 %), složení výrobku (61 %) a tuzemský původ (48 %).25 V rámci 15 evropských zemí proběhl v roce 1995 a 1996 výzkum názorů spotřebitelů na potraviny, výrobu a zdraví. Na základě tohoto šetření bylo zjištěno pět hlavních faktorů ovlivňující výběr potravy. Na prvním místě se umístila „kvalita a čerstvost“ (74 %), dále pak „cena“ (43 %), „chuť (38 %) a „rodinné preference“ (29 %). Jak se ukázalo, kvalita a čerstvost potravin je důležitá zejména pro ženy, starší osoby a osoby s vyšším vzděláním. Muži spíše preferují chuť a zvyk. Cena potravin je pak významným faktorem u nezaměstnaný osob a důchodců. 26
2.3.1 Biologické faktory Příjem potravy patří mezi základní fyziologické potřeby. Člověk k životu potřebuje energii a živiny, které získává z potravy. Za pocit hladu, potravinové chování a příjem potravy je odpovědný centrální nervový systém (CNS). Ten kontroluje rovnováhu mezi hladem, který vzbuzuje chuť, a příjmem potravy, který tuto chuť uspokojuje a vyvolává pocit nasycení. Po konzumaci stravy se dostavuje nasycení, jedinec je uspokojen a pocit hladu vymizí.27 Pocit nasycení je však ovlivněn i množstvím energie, která je obsažená ve stravě. Chuť, jak již bylo výše řečeno, bývá považována za jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující výběr potravin. Chuť můžeme popsat jako komplex senzorických a kognitivních podnětů při konzumaci jídla. Nejedná se tedy pouze o chuť jako takovou, ale i vůni, vzhled a strukturu jídla.28 Preference sladké, slané a tučné potraviny mohou být vrozené nebo získané v raném dětství. Vrozené chuťové reakce bývají často pozorovány ihned po narození. Mimika novorozenců ukazuje pozitivní odpověď na sladké chutě a negativní reakci na kyselé a hořké chutě. Z vývojového hlediska tyto 25
Výzkum: Určujícím faktorem pro spotřebitele je chuť potravin. EAGRI [online]. 2009-2013 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2012_vyzkumurcujicim-faktorem-pro.html 26 LENNERNAS, M. Influences on food choice perceived to be important by nationally-representative samples of adults in the European Union. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/abstract?direct=true&profile=ehost&scope=site&authtype=crawler&jrnl=095 43007&AN=10515738&h=6bgT17T0l1ai5WMcUjCzx7neBwdfiFaDfjyxdPVdK%2fv%2bsbVIgYxJOo MJPjY9p03BJgRRPTTklIKUNv2ZU%2fhLtw%3d%3d&crl=f 27 Proč jíme to, co jíme: biologie volby potravin. VÚPP-Foodtoday [online]. 2004 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday44.htm 28 Faktory ovlivňující výběr potravin. EUFIC [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/page/RARCHIVE/expid/review-food-choice/
19
reakce slouží jako biologické funkce, které jsou nezbytné pro přežití. Hořká chuť může signalizovat potravinové nebezpečí, které může být spojeno s přírodními toxiny v potravě. Naopak sklon preferovat potraviny s vyšší kalorickou hodnotou může pocházet z naší historie, kdy jídla bylo nedostatek. Podstatné důkazy ukazují, že lze snadno změnit preference a averze k potravinám vlivem rané zkušenosti.29 Plodová voda a mateřské mléko obsahují různé chutě potravin z jídelníčku matky. Tyto chutě přináší do života plodu či novorozence nové podněty. Ranná zkušenost dítěte s různými chutěmi může změnit jeho postoj k přijetí podobně chutnajících potravin po odstavení od mateřského mléka a přechodu na pevnou stravu. Což může tvořit základ pro vytvoření individuálních potravinových preferencí a jídelních návyků dítěte.30 Chuť může být také ovlivněna energetickou a nutriční hodnotou daného pokrmu. Větší chuť na jídlo bývá obvykle po delší době hladovění. Pokud je jedinec nasycený, klesá u něj chuť na větší množství jídla s vyšší energetickou hodnotou (s vyšším podílem tuků). Dále může být prožitek chuti ovlivněn pozitivními nebo negativními zkušenostmi s pokrmem. Psychické rozpoložení a emoce se také mohou odrazit na zvýšení či snížení chuti k jídlu. V neposlední řadě chuťové preference může ovlivňovat sociální prostředí. Říká se, že v dobré společnosti vždy chutná lépe.31
2.3.2 Ekonomické faktory Mezi hlavní ekonomické faktory ovlivňující výběr potravy můžeme zařadit cenu zvoleného produktu. To, zda můžeme cenu potravin považovat za překážku, závisí zejména na příjmu daného jedince a jeho socioekonomickém statusu.32 Potraviny s vyšším podílem cukrů, tuků či solí bývají obvykle levnější, tedy dostupnější pro osoby s nižšími příjmy. Například ovoce, zeleninu či ryby si tito rodiče nemohou dovolit tak často, jak je doporučováno v rámci zdravé výživy.
29
MCGINNIS, J. Michael, Jennifer APPLETON GOOTMAN a KRAAK. Food Marketing to Children and youth: Threat or Opportunity. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2006. ISBN 0-30909713-4. 30 MENNELLA, Julie A., JAGNOW a Gary K. BEAUCHAMP. Prenatal and Postnatal Flavor Learning by Human Infants. Pediatrics [online]. 2001, č. 107 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.pediatricsdigest.mobi/content/107/6/e88.short 31 FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 32 Proč jíme to, co jíme: biologie volby potravin. VÚPP-Foodtoday [online]. 2004 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday44.htm
20
Dostupnost potravin můžeme zařadit mezi další faktory ovlivňující výběr potravin a stravovací návyky dětí a dospívajících. Na vesnicích a v malých obcích bývá obvykle pouze jeden obchod s potravinami, který velmi často neumožňuje zakoupit potraviny vhodné pro zdravou výživu (např. ryby, celozrnné pečivo, čerstvé ovoce a zeleninu) a nebo tyto potraviny jsou příliš drahé a rodiče s nižšími příjmy si je nemohou dovolit.33 V současné době se však nejedná o takový nedostatek potravin, jak tomu bylo v historii, kdy jídla bylo málo. V dnešní době jsou potraviny a jídlo dostupné v hojném množství zejména ve městech. V menších obcích a na vesnicích se situace postupně zlepšuje. Nabídka potravin na vesnicích se začíná vyrovnávat nabídce ve městech. Mimo jiné je každý rok vyprodukováno více jak tisíc nových potravinových výrobků, včetně těch s vysokým obsahem cukrů a tuků.34
2.3.3 Sociální faktory Sociální prostředí je bezesporu významným činitelem ovlivňující stravovací návyky, výběr potravin a jejich následnou preferenci u dětí a dospívajících. Mezi tyto faktory řadíme zejména vliv rodičů, okolní komunity, institucí, kulturního prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá a v neposlední řadě vlivy sdělovacích prostředku a působení marketingu.
2.3.3.1 Rodina Stravovací návyky dítěte a postoje k jídlu jsou ovlivňovány prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Rodinné prostředí značně působí na následný vztah k jídlu, utváření stravovacích návyků a preferenci potravin. Tyto postoje získává dítě již v raném dětství, kdy je odkázáno převážně na péči matky a od ní tak přejímá stravovací zvyklosti. Životní styl rodiny a její nutriční preference se přímo či nepřímo odráží na osobnosti dítěte. To, jakým způsobem rodina žije, je dáno mnoha činiteli. Významnou roli hrají finanční zajištění a existenční podmínky rodiny, postavení výživy v systému hodnot, zájem o vlastní zdraví a zdraví rodiny a organizaci, tedy uspořádání
33
VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472247-4. 34 MCGINNIS, J. Michael, Jennifer APPLETON GOOTMAN a KRAAK. Food Marketing to Children and youth: Threat or Opportunity. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2006. ISBN 0-30909713-4.
21
dne, tzn. pravidelnost příjmu potravy, množství porcí, pracovní nasazení, způsob trávení volného času aj.35 Také úroveň vzdělání rodičů můžeme považovat za významný činitel působící při formování stravovacích návyků dítěte. Některé studie ukazují, že děti rodičů s vyšším vzděláním mají menší procento tělesného tuku a konzumují ve vyšší míře bílkoviny, sacharidy, ovoce a zeleninu a naopak v menší míře přijímají potraviny s vyšším obsahem tuku. Příčinou může být větší zájem těchto lidí o své zdraví své a zdraví svých blízkých, zájem o kvalitu a složení konzumovaných potravin či snahu o celkové zlepšení životního stylu. 36 V rodině se dítě poprvé setkává s jednotlivými potravinami, získává určité zkušenosti s jídlem, učí se vybírat, nakupovat a připravovat pokrmy. Dochází zde k formování postojů a návyků ve vztahu k jídlu.37 Rodiče mohou ovlivňovat potravinové preference třemi způsoby. Za prvé mohou působit jako model, nebo-li vzor pro své děti v oblasti stravování. Za druhé řídí proces přijímání potravy, ovlivňují množství, složení a variabilitu jídla podávenému dítěti. Za třetí způsob můžeme považovat přenášení genetických předpokladů z rodičů na dítě.38 Fraňková (2000) uvádí nejčastější chyby, kterých se dopouštějí rodiče vůči svým dětem v oblasti formování postojů a stravovacích návyků. Toto negativní působení můžeme shrnou do deseti následujících chyb: 1. Rodiče obvykle nemají dostatek informací o tom, jaké potraviny je vhodné zařadit do jídelníčku svého dítěte. Nezajímají se o složení potravy nebo neví, jak tyto potraviny správně připravit, aby byly poživatelné, neztratily nutriční hodnotu, vitamíny a minerální látky. 2.
Dítěti jsou předkládány stále ty stejné pokrmy. Při přípravě jídel chybí nápaditost a variabilita. To negativně ovlivňuje schopnosti dítěte přizpůsobit se novým jídlům a získat zkušenosti s novými chutěmi např. po příchodu do mateřské školky či školy.
35
FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 36 PAŘÍZKOVÁ, Jana a Lidka LISÁ. Obezita v dětství a dospívání, terapie a prevence. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-466-9. 37 SHEPHERD, Richard a Monique RAATS. The psychology of food choice. Cambridge, MA: CABI in association with the Nutrition Society, 2006. ISBN 978-085-1990-323. 38 MEISELMAN, Herbert L. a Halliday MACFIE. Food choice, acceptance, and consumption. New York: Blackie Academic, 1996. ISBN 07-514-0192-7.
22
3.
Negativní vzor rodičů v nedbalém zacházení s potravinami i hotovým jídlem. Nadměrné plýtvání potravinami a nehospodárné zatěžování rodinného rozpočtu můžeme pozorovat např. po vánočních a velikonočních svátcích, kdy mnoho potravin končí pro svou nadbytečnost a nevyužitelnost v odpadkových koších.
4.
Nepravidelnost v příjmu potravy v rodině. Pro dítě je důležité dodržovat určitý řád a to nejen v oblasti příjmu potravy. Tento řád by se měl týkat celodenního režimu dítěte tzn. aktivity, odpočinku a potravy.
5.
Nesprávné stravovací návyky rodičů často kopírují jejich děti. Rodiče si převážně neuvědomují, že oblíbené pokrmy dětí nejsou obvykle v souladu se zásadami zdravé výživy. Rodiče hojně dopřávají dětem
nezdravé
pokrmy, jako jsou
např. přesmažená, tučná a kořeněná jídla, na základě vlastních nesprávných stravovacích návyků. 6.
Rodiče nevhodně přistupují k jídlu. Přeceňují jeho význam a staví jej do popředí zájmu rodiny. Pohlížejí na potravu jako na hlavní kritérium vyznačující kvalitu života. Na druhou stranu mohou naopak podceňovat význam potravy. Jídlo považují pouze za nezbytnou součást života významnou pro přežití.
7.
Nevhodné chování rodičů u jídla. Konzumace potravy by u dítěte neměla být spojena se stresovou situací. Rodiče by u jídla neměli řešit konflikty, které mají mezi sebou, pracovní problémy, problémy dítěte ve škole nebo např. politickou situaci.
8.
Nedostatečná kultura stolování. V domácím prostředí je nemyslitelné podávat jídlo z plastového či papírového nádobí. Tento způsob je přijatelný nanejvýš při konzumaci jídla z rychlého občerstvení. Do kultury stolování může také zařadit celkový estetický vzhled – prostírání, ubrus, nádobí, ale je důležité i dbát na čisté šaty, umyté ruce apod.
9.
Nevyvážená strava, extrémní diety a alternativní způsoby stravování. Dítě v období růstu potřebuje pro zdravý tělesný a duševní vývoj dostatečné množství živin, minerálních látek a vitamínů, zejména dostatečný přísun vápníku, železa a bílkovin. Nedostatečně vyvážená strava podávaná rodiči formou různých diet či alternativním
způsobem
stravování
rodiny
(vegetariánství,
veganství,
makrobiotická strava) může dítěti spíše uškodit než prospět. Proto by rodiče měli pečlivě zvážit, zda je tento způsob stravování vhodný pro jejich děti. 10. Nedodržování výživových doporučení pro jednotlivá vývojová období dítěte a nerespektování jeho individuality. Neuznávání těchto zákonitostí se může 23
projevit při podávání nevhodných pokrmů, které nevyhovují složením či úpravou vhodnou pro určitý věk dítěte, nebo násilným nucením dítěte do jídla, ke kterému má odpor. Preference a averze k jednotlivým potravinám a jídlům se v dětství často mění, a proto není rozumné, aby rodiče nutili dítě k přemáhání jeho odporu k jídlu. Tyto výkyvy v preferencích a averzích se časem sami upraví.39 Kultura, ve které dítě vyrůstá, a její tradice také výrazně ovlivňují postoje a stravovací návyky. S tím souvisí např. počet konzumovaných jídel za den, který může být odrazem kultury a tradic v dané společnosti. Některé kultury se vyznačují konzumací typických potravin a typickým způsobem přípravy jídla. Na druhou stranu mohou být některé potraviny z jídelníčku dané kultury částečné nebo zcela vyjmuty např. maso, mléčné výrobky aj. 40
2.3.3.2 Školská zařízení Kromě rodinného prostředí ovlivňuje dítě i prostředí mimo rodinu. K formování stravovacích návyků dochází také ve školských zařízeních, zejména v mateřské a základní škole.41 Dítě se zde může dostávat poprvé do kontaktu s odlišnými pokrmy, než na které bylo doposud zvyklé z domova a současně se nachází v nové sociální situaci. Důležité je při formování potravinových návyků samotný postoj učitele ke stravování. Učitel je dalším důležitým vzorem pro dítě.42 Z hlediska stravování na dítě může působit také vrstevnická skupina. Ke změně v oblasti preferencí potravin a nutričních zvyklostí dochází u dítěte pomocí sociální facilitace, která působí v období předškolního, ale i školního věku. Sociální facilitaci můžeme chápat jako ovlivnění chování prostřednictvím skupiny či jedince. Dítě si může oblíbit určitý pokrm, i když jej původně nepreferovalo, na základě této sociální facilitace – kamarádi toto jídlo preferují, tak mi začne taky chutnat. Na základní škole vztah k jednotlivým jídlům či potravinám ovlivňují spíše dominantnější děti, které negativně nebo pozitivně působí na jedince.43
39
FRAŇKOVÁ, Slávka, Jiří ODEHNAL a Jana PAŘÍZKOVÁ. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ Editio, 2000. ISBN 80-860-0932-7. 40 Faktory ovlivňující výběr potravin. EUFIC [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/page/RARCHIVE/expid/review-food-choice/ 41 CHRPOVÁ, Diana. S výživou zdravě po celý rok. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-802-4725-123. 42 FRAŇKOVÁ, Slávka, Jiří ODEHNAL a Jana PAŘÍZKOVÁ. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ Editio, 2000. ISBN 80-860-0932-7. 43 FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1.
24
Oběd ve školní jídelně bývá často jediným teplým jídlem, které děti během dne konzumují. Zdravá, pestrá strava podávaná ve školních jídelnách může být pro dítě pozitivním příkladem podporující zdravý životní styl a kulturu stolování. Strava ve školní jídelně musí podléhat přísným hygienickým předpisům a dodržovat pravidla pro plnění doporučených denních dávek (DDD). Celkově tedy školní stravování plní sytící, výchovnou a zdravotně výživovou funkci a řídí se tzv. spotřebním košem. Dodržování spotřebního koše (pestrosti stravy) zajistí přísun zdravé a vyvážené stravy podle výživových doporučení.44 Při sestavování jídelního lístku ZŠ by měla být dodržována tato hlediska:
Dodržovat energetickou a biologickou hodnotu stravy, což znamená snižovat příjem tuků. Nesmíme však zapomínat, že tuky jsou pro naše tělo potřebné. Spíše je důležité preferovat rostlinné tuky před živočišnými, a to přibližně v poměru 2:1. Dále by mělo docházet i ke snižování množství sacharidů v potravě (omezit sladké nápoje a pokrmy). Děti by si měly zvykat na méně sladké chutě.
Při výběru pokrmů respektovat věk dítěte. Nelze podávat stejné jídlo dětem v předškolním věku a dětem v období dospívání.
Brát ohled na roční období a využívat nabídku sezónních potravin. To znamená vybírat potraviny, které jsou stejně nutričně hodnotné jako jiné, ale jsou dostupnější.
Dbát na různorodost pokrmů ve vztahu k chuti a barevnosti (výrazné, fádní jídla), konzistenci (mleté, na kostky, kašovité) a technologické úpravě (pečené, dušené, smažené).
Dbát na co možná největší pestrost potravin různých druhů. Takovýmto způsobem je možné zajistit optimální přísun živin, vitamínů a minerálních látek. Například zařazovat do jídelníčku různé druhy mas, střídat přílohy, využívat různé druhy zeleniny a snažit se o variabilitu jídelníčku (neopakování jídel v krátkém čase).45
2.3.3.3 Reklama a sdělovací prostředky Reklama a sdělovací prostředky patří mezi významné nástroje, kterými lze ovlivňovat chování, prožívání, ale i postoje lidí. Reklama je výsledkem dokonalé 44
ŠULCOVÁ, Eva a Alena STROSSEROVÁ. Školní stravování - (historie a aktuálně). Společnost pro výživu [online]. 2008 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/skolnistravovani-historie-a-aktualne.html 45 PACKOVÁ, Anna. Nutriční a gastronomické zásady sestavování jídelních lístků. Společnost pro výživu [online]. 2010 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/nutricni-agastronomicke-zasady-sestavovani-jidelnich-listku.html
25
znalosti psychologie člověka. Snaží se působit na naše smysly, vyvolat u člověka emoce, zaměřuje se na jednotlivé věkové kategorie, společenské skupiny či profese. Děti jsou velmi citlivé na vliv reklamy a patří mezi nejvíce ohrožené skupiny. Malé děti nejvíce ovlivňují reklamy vysílané v televizi, v pozdějším věku mají významnější vliv jiná média, zejména internet a časopisy. Na téma vliv reklamy na dítě bylo jíž provedeno několik výzkumů. Podle výzkumných šetření působí reklama na potraviny jako impuls ke koupi daného produktu u více než 50 % dětí. Reklama zaměřená na potraviny může mít negativní vliv na vytváření nutričních zvyklostí. Ve většině případů se reklama zaměřuje spíše na potraviny výživově méně hodnotné. Jedná se o potraviny a produkty s vyšší energetickou hodnotou, jako jsou pokrmy rychlého občerstvení (hamburgery, bagety), slazené nápoje či potraviny s vysokým obsahem tuku a cukrů. Reklama se snaží vytvořit tlak na dítě. Účelem potravinového průmyslu je, aby si dítě oblíbilo chuť daného produktu a vytvořilo si v něm zálibu. Jednotlivé formy reklamy jsou voleny tak, aby oslovily cílovou skupinu. Děti jsou pro svou důvěřivost výborným cílem reklamy. Reklama musí jedince upoutat.
U malých dětí hraje
významnou roli barevnost produktu. Obaly jídel a potravin určených pro děti hýří barvami. Používá se zejména červená barva, která patří mezi vrozené preference, ale i žlutá a všechny odstíny teplých barev. Děti také více upoutá netradiční tvary produktů, obaly vyzdobené nejrůznějšími obrázky a motivy, které jsou zrovna populární (zvířátka, postavy z pohádek, televizních seriálů aj.) Reklama v televizi bývá často doprovázena dobře zapamatovatelnými slogany či hudbou. Krátká, výstižná, srozumitelná a často opakovaná reklama se lehce vryje do paměti. Menší děti jsou více vnímavější pro nové podněty než dospělí. Marketing si je tohoto faktu velmi dobře vědom. Reklama zaměřená na straší děti a dospívající musí mít odlišnou formu upoutávky než reklama zaměřená na malé děti. Obsah reklamy i způsob podání musí odpovídat mentální úrovní a kognitivním schopnostem. Se značným úspěchem bývá
v reklamě využíváno působení vrstevníků, obrázků
známých osobností, sportovců, populárních zpěváků, herců apod. Děti a dospívající věnují pozornost zejména těm reklamám, které prezentují to, co je právě moderní a podporuje konzumaci nabízených produktů. Významným trikem potravinářského marketingu je přidávání vedlejších produktů k jednotlivým výrobkům. Do krabic bývají vkládány různé hračky, hry nebo 26
obrázky, které jsou součástí tematické sbírky. Tento strategický tah firem nutí rodiče, aby opakovaně kupovali daný produkt a na základě toho si děti mohly vytvořit vlastní sbírku. Tento přístup zvolily i některé restaurace typu rychlého občerstvení. Zde bývají dětem nabízena zvláštní menu, jejichž součástí bývá nějaká hra nebo hračka. Možnost výhry či odměny podněcuje malé i velké zákazníky k nákupu konkrétního produktu. Děti jsou obvykle velmi soutěživé a nutí rodiče kupovat produkty v takovém množství, které nemohou ani spotřebovat. Některé potravinové firmy nabízejí za nákup určitého množství produktů slevové poukázky, další balení zdarma či možnost výměny za jiné odměny. Dostupnost produktu a jeho dosažitelnost má klíčový význam při nákupu. Velkou roli hraje, kde je toto zboží v obchodě umístěno, jak je viditelné a jakým způsobem
je
propagováno. Mezi oblíbené triky marketingu, jak upoutat dětskou
pozornost, je umisťovat sladkosti a produkty do výše dětských očí blízko hlavních uliček v obchodě či blízko pokladen. Takto umístěné zboží se nejsnadněji dostává do zorného pole dítěte a dítě přesné ví, kde najde to, co hledá. Další možnou prodejní strategií je umísťování prodejních automatů tam, kde se předpokládá větší pohyb dětí a mládeže. Nejčastěji bývají umístěny na chodbách škol, v jídelnách, na nádražích, v nemocnicích nebo na hřištích. V současnosti se využívá zejména toho, že rodiče jsou velmi zaměstnaní a nestíhají připravit dětem svačiny do školy. Pohodlnější je tedy dát dítěti peníze, ať si samo něco k svačině či obědu koupí. Automaty jsou pro děti velice lákavé. Možnost koupit si nějakou pochutinu může pro dítě znamenat formu prestiže. Dítě dokáže svým spolužákům, že na to má. Problémem však zůstávají nutričně nevhodná potraviny, které automaty nabízejí. Typickou nabídku tvoří převážně slazené nápoje, bagety, cukrovinky a slané chipsy. Děti, které jsou zvyklé konzumovat tyto nezdravé potraviny již z domova, budou častěji vyhledávat automaty s těmito potravinami. 46 Vliv reklamy je sporný. Na jednu stranu sdělovací prostředky nabízejí nezdravé potraviny přispívající ke vzniku obezity či jiných civilizačních onemocnění. Na druhé straně media preferují štíhlost a propagují přípravky na snižování váhy.
46
FRAŇKOVÁ, Slávka. Některé negativní vlivy reklamy na jídelní chování dětí. Společnost pro výživu[online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/nekterenegativni-vlivy-reklamy-na-jidelni-chovani-deti.html
27
Reklamy v televizi nepropagují jen nutričně nevhodné potraviny (pamlsky a sladké nápoje), ale i ty zdravější (jogurty, sýry, potraviny s vlákninou aj.) Malé děti ovšem nedokáží rozlišovat, jaké potraviny jsou pro ně vhodné a jaké zvyšují riziko zdravotních komplikací a nadváhy. Pokud by byly více propagovány nutričně vhodné produkty, mohla by reklama plnit i užitečnou funkci nenásilné nutriční výchovy dětí, ale i dospělých.47
2.3.4 Psychogenní faktory Psychický stav se může také odrazit na potravním chování jedince. Nálada, stres či deprese mohou ovlivnit stravovací chování a výběr jídla. Dospělý často řeší „zajídáním“ své nezdary, stres, deprese či osobní selhání. Osvojení tohoto jídelního chování u dětí mladšího školního věku a u adolescentů je poměrně nebezpečné. Dítě se může snažit jídlem řešit situaci v rodině, konflikty mezi rodiči, pocit osamění a méněcennosti. Druhým extrémem pak může být odmítání jídla a hladovění. Svým postojem a chováním se dítě snaží donutit rodiče, aby si uvědomili čím se proti němu provinily a věnovali mu pozornost. 48 Nadměrná psychická zátěž může jedince vést ke dvou extrémům Jedná se o nadměrný příjem potravy, který vede ke zvýšenému riziku obezity, či naopak může dojít k nedostatečnému příjmu potravy až hladovění. Následky psychické zátěže se mohou odrazit na zdravotním stavu dítěte. Kromě obezity se u dítěte mohou objevit poruchy příjmu potravy (PPP), nebo může vzniknout chorobná závislost dítěte na jídle.49 V dětství si jedinec na základě výše zmíněných faktorů vytváří preference, averze, postoje k jídlu a zařazuje výživu do svého žebříčku hodnot. Na základě nevhodného působení na stravovací návyky může u dítěte také vzniknout závislost na jídle. Tuto závislost můžeme charakterizovat jako nutkavou potřebu uspokojit neodolatelnou chuť na určitou potravinu či pokrm. Jedinec si toto jídlo nedovede odepřít. Konzumaci potravy řadí na první místo, všechno ostatní jde mimo něj. Projevem jídelní závislosti mohou být také poruchy příjmu potravy. Nejčastějším typem 47
GILLERNOVÁ, Ilona, Vladimír KEBZA a Milan RYMEŠ. Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4727-981. 48 FRAŇKOVÁ, Slávka. Závislost dětí a adolescentů na jídle jako výchovný a psychosociální problém[online]. ? [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/res/data/000214.pdf 49 FALEIDE, Asbjørn O, Lilleba B LIAN a Eyolf Klæboe FALEIDE. Vliv psychiky na zdraví: soudobá psychosomatika. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4728-643.
28
jídelní závislosti je závislost na sladkostech, zejména čokoládě, soli, koření, kávě a alkoholu (v dnešní době návyk na alkohol vzniká již v dětském věku). 50 Mezi poruchy příjmu potravy řadíme mentální anorexii, mentální bulimii a jejich atypické formy. PPP patří mezi onemocnění způsobené biopsychosociálními faktory. Tělesná a psychická změna osobnosti dítěte v období puberty, náročné životní situace, nadměrná psychická zátěž, vliv médií a nátlak společnosti (ideál štíhlosti, úspěšnost apod.). Tyto všechny příčiny mohou být spouštěčem k těmto závažným onemocněním. Vznik tohoto onemocnění není typický pouze pro věkové období adolescence. V současné době se čím dál více objevuje i u mladších dětí. Postihuje více dívky, ale i chlapci nejsou výjimkou.51
2.4 Obezita v dětském věku Potravinové preference a stravovací návyky patří mezi hlavní činitelé podílející se na vzniku obezity. Stravovací návyky, které si jedinec osvojuje během dospívání si obvykle přenáší až do dospělosti. Bohužel stejně tak i z obézního dítěte velmi často vyroste
obézní dospělý. Obezita se v současné době stává velmi závažným
společenským problémem a to minimálně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je obrovský nárůst nadváhy a obezity dětí a dospívajících. Druhým jsou pak, zdravotní potíže, které obezita způsobuje a které mají značný vliv na mortalitu a morbiditu celé populace. Mezi nejzávažnější komplikace obezity patří např. kardiovaskulární choroby (hypertenze, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu), porucha metabolismu sacharidů (diabetes mellitus 2. typu), poruchy homeokoagulace, choroby pohybového aparátu, onkologické onemocnění (např. kolorektální karcinom), ale i psychosociální a emoční porucha osobnosti obézní osoby. 52 Nárůst obezity dětí a dospívajících je celosvětový problém. Ani Česká republika není výjimkou. Hovoří se o epidemii obezity. Dle průzkumu Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL) v roce 2008 mělo při preventivních prohlídkách
50
FRAŇKOVÁ, Slávka. Závislost dětí a adolescentů na jídle jako výchovný a psychosociální problém[online]. ? [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/res/data/000214.pdf 51 KOCOURKOVÁ, Jana a Jiří KOUTEK. Specifika poruch příjmu potravyu dětí a adolescentů – diagnostické a terapeutické otázky. Psychiatrie pro praxi [online]. 2001 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ww.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2001/03/03.pdf 52 http://www.tribune.cz/clanek/31323-obezita-u-deti-ohrozuje-celou-spolecnost
29
ve 13 letech
nadměrnou
hmotnost
(nadváhu
či obezitu)
21,2 %
chlapců
a 16,5 % dívek.53 Obezitu lze rozdělit na běžnou obezitu vzniklou nepoměrem mezi příjmem a výdejem energie a obezitu způsobenou z jiných příčin (endokrinní choroby, genetické syndromy aj.) U dětí se jedná zejména o běžnou obezitu. Obezitu lze charakterizovat jako nadměrnou tělesnou hmotnost způsobenou zmnožením tukové tkáně v důsledku pozitivní energetické bilance. Při nadváze a obezitě u dítěte dochází k nepoměru mezi příjmem a výdejem energie. U dospělé populace se nejčastěji využívá při hodnocení nadváhy Body Mass Index (BMI), což je podíl hmotnosti v kilogramech k druhé mocnině výšky v metrech (kg/m2). U dětí však výpočet BMI není vypovídající. BMI v dětském věku často kolísá, proto jej nelze považovat za objektivní. Nejčastějším způsobem hodnocení výživového stavu a hmotnosti dítěte je porovnání s percentilovými grafy (viz příloha č. 3) pro jednotlivá pohlaví. 54 Percentilové křivky rozdělují graf do pěti pásem, podle kterých je možné dítě libovolného věku zařadit do hmotnostně výškového poměru (BMI) do jednotlivých skupin:55 -
pásmo nad 97. percentilem → obezita;
-
pásmo nad 90. percentilem → nadměrná hmotnost;
-
pásmo mezi 75. a 90. percentilem → normální hmotnost;
-
pásmo mezi 3. a 25. percentilem → snížená hmotnost;
-
pásmo pod 3. percentilem → nízká hmotnost.
2.4.1 Příčiny dětské obezity Nejčastější příčnou vzniku dětské obezity, až na ojedinělé případy, je nerovnováha mezi příjmem potravy a výdejem energie. Lze tedy říci, že snížení pohybové aktivity a zvýšení energetického příjmu vede k nárůstu hmotnosti. Pokud jsou současně i oba rodiče obézní, zvyšuje se riziko obezity dítěte až dvojnásobně. 56 Genetické dispozice se podílejí na vzniku obezity přibližně z 40 až 70 %. V časopise Obesity v roce 2006 byl publikován výzkum zabývající se genetickým pozadím obezity. 53
RUSKOVÁ, Jitka. Specifika výživy dospívajících [online]. 2011 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/04/15.pdf 54 VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472247-4. 55 Růstový hormon. Informace pro vás [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.rustovyhormon.cz/dokumenty/info-hmotnost.pdf 56 HLAVATÝ, Petr. Jídelní chování dětí a adolescentů. Obesity News - noviny pro prevenci a léčbu obezity [online]. 2011 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.obesity-news.cz/?id=326
30
Autoři tvrdí, že existuje cca 250 genů, které se podílejí na rozvoji obezity.57 Vnější prostředí, tedy nevhodný životní styl, nedostatečná pohybová aktivita, nadměrný příjem energie má vliv na rozvoj obezity přibližně z 30 až 60 %. Nutriční osobnost jedince se vyvíjí během jeho vývoje. Nejvýznamnější roli z hlediska tvorby stravovacích návyků, příjmu potravy, skladby jídelníčku má rodina dítěte, zejména pak matka. Důležité jsou i psychosociální a emoční vazby mezi dítětem a jeho rodinou. Obézní dítě často „dojídá lásku“, která mu od rodiny chybí, proto se odhaduje, že asi 40 % obézních dětí vyrůstá v dysfunkčních rodinách.58
2.4.2 Prevence dětské obezity Léčba obezity je velmi náročná a nákladná. V České republice jsou průměrné náklady na léčbu dítěte s obezitou cca 75 000 Kč za rok, u dospělého jedince je to až 115 000 Kč. Tyto náklady na léčbu se zvyšují s množstvím přidružených metabolických komplikací. V současné době totiž platí, že o co obtížnější je léčba dětské obezity, o to jednodušší je její prevence. Boj proti obezitě není jen boj jedince, ale celé společnosti. Při prevenci obezity je důležitá spolupráce na globální, celostátní, regionální a místní úrovni. Potravinářské firmy by měly dodržovat v reklamě mířené na děti etický kodex, uvádět spotřebiteli přehledné informace o produktu, podporovat preventivní a edukativní programy a upravovat recepturu výrobků s ohledem na snižování množství surovin přispívajících ke vzniku obezity. Zejména legislativa Evropské unie začíná postupně prosazovat tyto principy do každodenní praxe. I zdánlivě jednoduché režimové opatření a změny dokáží přibrzdit či úplně zastavit nárůst počtu dětí s obezitou. Mezi základní pravidla, které mohou změnit navyšující se trend dětské nadváhy patří: - pravidelná konzumace jídla (5× denně); - pravidelně snídat; - nejíst při sledování televize; - omezit přílohu a zvýšit příjem oblohy; - nepít sladké tekutiny; - chodit minimálně 4 km denně; 57
VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472247-4. 58 SLANÝ, Jaroslav a Erika FARKAŠ. Obezita dětí ohrožuje celou společnost. Medical Tribune [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/31323-obezita-u-deti-ohrozuje-celouspolecnost
31
- trávit maximálně 2 hodiny denně u televize a počítače; - spát minimálně 7 až 8 hodin klidným nerušeným spánkem. Formování základních návyků zdravého životního stylu by mělo začít již v útlém věku. Ditě by mělo být podporováno k přirozenému pohybu, nepoužívat eskalátory, chodit pěšky do školy, ze školy, do schodů apod.
V současnosti jsou děti často
přetěžované. Je velmi náročné zajistit dítěti přiměřenou adekvátní pohybovou aktivitu. Ve škole tráví většinu výuky v sedě, po návratu domů opět sedí při přípravě úkolů, televize či počítače. Na druhou stranu dnešní uspěchaná doba není zrovna ideální na dodržování zásad zdravého životního stylu. Proto je z preventivních důvodů nutné ve školách navýšit
počet hodin tělesné výchovy. Zvýšit množství nabízených
sportovních kroužků, soutěží, pohybových aktivit, které by byly vhodné i pro méně sportovně nadané žáky. Důležité je však podporovat radost dětí z pohybu, pestrost pohybových aktivit a přiměřené posilování celého těla, než u nich vyvolávat soutěživost. Bohužel v současnosti se tomu stále tak neděje a obézní děti nemají dostatek organizovaných pohybových možností. Dalším možným preventivním opatřením je podporovat projekty typu Ovoce a zelenina do škol, Mléko v evropských školách apod. Na druhé straně je nutné omezit automaty nabízející nevhodné potraviny (sladké limonády, pití, sladkosti, slané pochutiny aj.) a zajistit spíše automaty se zdravými potravinami a neslazeným pitím. V oblasti školního stravování by mělo dojít k minimalizaci podávání smažených pokrmů, zahušťovaných polévek, omáček, pokrmů z bílé mouky, slazených nápojů, a podávání moučníků a sušenek k obědu. Jen vzdělané a dobře informované dítě dokáže správně vyhodnotit jednotlivé informace o výživě a životním stylu. Z tohoto důvodu by měly být dětem vhodnou formou, přiměřenou jejich věku, poskytnuty informace o prevenci, a komplikacích
obezity
prostřednictvím
přednášek
či
besed
vzniku
prezentovaných
kompetentními lidmi. Vhodné mohou být i návštěvy festivalů zdravého jídla či exkurze do závodů výrobců potravin. Velmi značnou roli v prevenci obezity dětí má praktický dětský lékař, který může vyhledávat potencionálně rizikové skupiny a vést je ke zdravému životnímu stylu. Česká republika má velmi dobře propracovaný systém lékařských preventivních prohlídek. Dítě absolvuje 19 preventivních prohlídek za 19 let. Problematika výživy dětí by měla být na prvním místě řešena s dětským lékařem, který může nejlépe navrhnout způsob řešení. Často samotným rodičům uniká, že jejich dítě má nadváhu nebo si to jen 32
nechtějí připustit. Proto je nutné na tuto skutečnost upozornit a aktivně ji řešit co možná nejdříve.59
59
MARINOV, Zlatko a Dalibor PASTUCHA. Praktická dětská obezitologie. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4742-106.
33
3 METODIKA PRÁCE V této kapitole diplomové práce se zaměříme na vymezení zkoumaného souborů, popíšeme dotazníkovou metodu, která byla použita k šetření, organizaci výzkumu a charakteristiku zkoumaného souboru.
3. 1 Vymezení zkoumaného souboru Výzkumná část diplomové práce se zaměřuje na zmapování potravinových preferencí u žáků na 2. stupni základní školy (žáci 6. až 9. tříd). Základními prvky výzkumu jsou žáci 2. stupně ZŠ a jejich potravinové preference. Hlavní podmínkou při volbě respondentů, kteří tvořili základní výzkumný soubor, bylo studium na 2. stupni ZŠ.
3.2 Použitá metoda Pro výzkum diplomové práce na téma potravinových preferencí u žáků 2. stupně ZŠ byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku (viz příloha č. I). Dotazník lze zařadit mezi kvantitativní metody výzkumu. Dotazníková metoda je založená na kladení písemných otázek a získávání písemných odpovědí. Zjišťuje postoje, názory a mínění oslovených respondentů k danému tématu. Výhodou této výzkumné metody je poměrně rychlé a ekonomické získání a shromáždění dat od velkého počtu respondentů. Naopak nevýhodou dotazníků je nemožnost ověřit si věrohodnost
uvedených údajů a také podmíněná platnost
získaných dat.
Dotazníkovému šetření bývá také vytýkáno, že nezjišťuje, jací respondenti opravdu jsou, ale jak se vidí či jací by chtěli být.60 Dotazník, který byl vytvořen pro potřeby diplomové práce, zaměřený na výzkum potravinových preferencí u žáků 2. stupně ZŠ, je rozdělen do úvodní části a pěti oblastí skládajících se z jednotlivých položek. Úvodní část dotazníku obsahuje informace o zadavateli dotazníku a jeho záměru. Respondenti jsou také v této části informování o anonymitě, aby mohli odpovídat otevřeně, bez zábran a nemuseli se bát prozrazení. Následujících pět oblastí dotazníku se skládá z jednotlivých položek, které se zaměřují na zmapování
potravinových
preferencí,
četnosti
konzumace
jednotlivých
potravin, denních porcí a znalosti zdravé výživy žáků staršího školního věku. Dotazník 60
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-
4.
34
obsahuje deset položek, z nichž dvě jsou kontaktní otázky - zjišťující pohlaví (uzavřená položka) a třídu (otevřená položka). Dále se v dotazníků nachází dvě otevřené položky a šest uzavřených položek, z toho jsou dvě položky rozděleny na dvacet tři a devatenáct konkrétních oblastí.
3.3 Organizace výzkumu Výzkum byl realizován v lednu 2014 prostřednictvím dotazníkového šetření na dvou základních školách (ZŠ Šanov a ZŠ Hať). Každé škole bylo poskytnuto 80 dotazníků (celkem tedy 160). Žáci vyplňovali dotazníkové archy během vyučovací hodiny za dozoru učitele. V dotazníku se žáci seznámili s cílem šetření, byli ujištěni o anonymitě a poučeni o pokynech k vyplnění dotazníků. K finálnímu zpracování se vrátilo 139 dotazníků. Návratnost tedy byla 87 % (zaokrouhleno na celé čísla). Vyplněné dotazníkové archy byly následně roztříděny podle pohlaví a třídy, kterou žáci navštěvují. Získaná data byla spočítána a shrnuta pomocí čárkovací metody a znázorněna v absolutních a relativních četnostech. Výsledky výzkumu byly pro lepší přehlednost zaznamenány do tabulek a graficky znázorněny výsečovými a sloupcovými grafy.
3.4 Charakteristika zkoumaného souboru Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 139 žáků 2. stupně ZŠ (6. - 9. třída). Získaná data z jednotlivých položek v dotazníku byla rozdělena podle pohlaví a ročníku ZŠ, který respondenti navštěvují. Tyto údaje zároveň sloužily k identifikaci respondentů vzhledem k anonymitě šetření. Identifikační údaje jsou znázorněny v tabulce č. 2 a 3 a sloupcovém grafu č. 1.
Tabulka č. 2: Pohlaví respondentů Pohlaví
n
%
Dívka
73
52,52
Chlapec
66
47,48
Celkový počet 139 100,00
35
Tabulka č. 3: Ročník, který respondenti navštěvují Ročník
n
%
6. třída
33
23,74
7. třída
22
15,83
8. třída
46
33,10
9. třída
38
27, 33
CELKEM 139 100,00
Graf č. 1: Zastoupení chlapců a dívek v jednotlivých ročnících 20 15 Chlapci Dívky
% 10
5 0 6.třída
7. třída
8. třída
9. třída
Celkově se výzkumného šetření zúčastnilo 66 chlapců (47,48 %) a 73 dívek (52,52 %). Z hlediska zastoupení respondentů v jednotlivých ročnících se na výzkumu podílelo 33 (23,74 %) žáků 6. tříd (14 dívek a 19 chlapců), 22 (15,83 %) žáků 7. tříd (14 dívek a 8 chlapců), 46 žáků 8. tříd (24 dívek a 22 chlapců) a 38 (27,33 %) žáků 9. tříd (21 dívek a 17 chlapců).
36
4 VÝSLEDKY VÝZKUMU Tato kapitola prezentuje získané výsledky výzkumného šetření diplomové práce. Je rozdělena do pěti oblastí. První oblast prezentuje výsledky výzkumného šetření zabývající se četností konzumace vybraných potravin a četností denních porcí jídla. Druhá oblast se zabývá faktory ovlivňující výběr potravy, třetí preferencí jednotlivých potravin a jídel, čtvrtá oblast zjišťuje zda se žáci stravují ve školním zařízení a poslední se zabývá zdravou výživou.
4.1
Četnost
konzumace
vybraných
potravin
a
množství
konzumace porcí jídla za den Účelem první oblasti dotazníkového šetření bylo zjistit četnost konzumace zvolených potravin a množství porcí jídla za den. Četnost konzumace vybraných potravin zjišťovala otázka č. 1. Jednalo se o základní potraviny jako jsou např. pečivo, přílohy, ovoce, zelenina, maso, mléčné výrobky, potraviny s vyšším obsahem tuků a cukrů a nápoje. Otázka byla rozdělena na 23 položek. U každé položky měli respondenti na výběr ze čtyř možností. Vybrat měli pouze jednu možnou odpověď. První potraviny, na které se dotazník ptal, byly rohlíky a housky. Získaná data jsou graficky znázorněna ve výsečovém grafu č. 2. Vícekrát denně tyto potraviny konzumuje 41 (29,50 %) žáků z celkového počtu dotazovaných. Nejčastějšími konzumenty jsou žáci devátých tříd (9,35 %). Rohlíky a housky denně jí celkem 55 (39,57 %) dotazovaných žáků. Třetí možnost „1 až 3× týdně“ zvolilo 35 (25,17 %) respondentů. Na poslední možnost ,,zřídka“ odpovědělo 8 (5,76 %) žáků.
Graf č. 2: Četnost konzumace rohlíků, housek
39%
25% 30%
Vícekrát denně
6% Denně
37
1-3× týdně
Zřídka
Další položka první otázky zjišťuje, jak často respondenti konzumují chleba. Výsledky šetření jsou graficky znázorněny v grafu č. 3. Z celkového počtu respondentů „denně“ konzumuje chleba 44 (31,65 %) jedinců. Druhou možnost „vícekrát denně“ zvolilo 24 (17,27 %) žáků. Nejvíce žáků 55 (39,57 %) odpovědělo, že jí chleba 1−3× týdně. Poslední možnost „zřídka“ označilo 16 (11,51 %) V porovnání s předchozí položkou dávají tedy oslovení respondenti přednost spíše rohlíkům a houskám před chlebem.
Graf č. 3: Četnost konzumace chleba
32%
39%
17% Vícekrát denně
12% Denně
3-4× týdně
Zřídka
Třetí položka první otázky zjišťuje četnost konzumace celozrnného pečiva. Získaná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 4. Nejvíce respondentů (43,16 %) jí celozrnné pečivo pouze 1−3× týdně. Nejčastěji se jednalo o žáky 8. tříd. Druhou početnou skupinu tvořilo 52 (37,41 %) respondentů, kteří si jej dopřávají jen zřídka. Tuto možnost volili nejvíce žáci 6., 8. a 9. tříd. Odpověď denně zaškrtlo 19 (13,67 %) jedinců a vícekrát za den si toto pečivo dopřává pouze 8 (5,76 %) žáků z celkového počtu respondentů. Celozrnné pečivo není tedy v jídelníčku respondentů tak často zastoupeno, jako bílé pečivo a chleba.
38
Graf č. 4: Četnost konzumace celozrnného pečiva 43%
37%
14% 6%
Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Následující dvě položky se zabývají přílohami. Z grafu č. 5 vyplývá, že rýže a těstoviny se v jídelníčku respondentů objevují nejčastěji 1–3× týdně. Tuto možnost zvolilo 98 (70,50 %) žáků. Zřídka kdy si tyto potraviny dopřává 31 (22,30 %) respondentů. Vícekrát denně konzumuje rýží nebo těstoviny 2 (1,44 %) žáci a denně 8 (5,76 %) žáků.
Graf č. 5: Četnost konzumace rýže a těstovin 71%
6% 1% Vícekrát denně
22% Denně
1-3× týdně
Zřídka
Jak lze vyčíst s grafu č. 6 jsou stejně jako rýže a těstoviny i brambory nejčastěji konzumovány 1–3× týdně.. Tuto možnost zvolilo 91 (65,47 %) respondentů. Denně jsou brambory zařazeny v jídelníčku u 30 (21,58 %) žáků. Z celkového počtu respondentů jí brambory jen zřídka 16 (11,51) jedinců a naopak vícekrát denně si tuto potravinu dopřávají 2 (1,44 %) jedinci. V porovnání s grafem č. 5 je však denní konzumace brambor procentuálně vyšší než konzumace těstovin a rýže.
39
Graf č. 6: Četnost konzumace brambor 65%
22% 1% Vícekrát denně
12% Denně
1-3x týdně
Zřídka
Následující graf procentuálně znázorňuje, jak často jí respondenti syrovou zeleninu. Je všeobecně známo, že tyto potraviny nejsou dětmi příliš oblíbeny. Na jednu stranu 44 (31,65 %) žáků odpovědělo, že zeleninu jí denně. Na druhou stranu stejný počet respondentu (44) konzumuje zeleninu jen zřídka. 1–3× týdně se čerstvá zelenina objevuje na talíři u 36 (25,90 %) žáků a vícekrát denně si ji dopřává 15 (10,79 %) jedinců.
Graf č. 7: Četnost konzumace syrové zeleniny 26% 31%
32%
11% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Konzumace čerstvého ovoce je o něco četnější než konzumace syrové zeleniny. Získaná data jsou znázorněny ve výsečovém grafu č. 8. Vícekrát denně si čerstvé ovoce dopřává 32 (23,02 %) žáků. Denně pak tyto potraviny konzumuje 40 (28,77 %) respondentů. Nejčastější odpověď, 1–3× týdně, zaškrtlo 51 (36,70 %) jedinců a naopak možnost zřídka zvolilo 16 (11,51 %) oslovených jedinců.
40
Graf č. 8: Četnost konzumace čerstvého ovoce
36% 29%
12% 23% Vícekrát denně
Denně
1-3x týdně
Zřídka
Luštěniny patří u dětí také mezi velmi neoblíbené potraviny. Což potvrzuje i graf č. 9. Více než polovina (53,24 %) z celkového počtu respondentů konzumuje luštěniny jen zřídka. 1−3× týdně má v jídelníčku tyto potraviny zařazeno 56 (40,39 %) žáků. Možnost denně zvolilo 8 (5,75 %) žáků a vícekrát denně jí luštěniny pouze 1 (0,72 %) respondent.
Graf č. 9: Četnost konzumace luštěnin
40%
53% 6% 1% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Následující čtyři položky se zabývají četností konzumace jednotlivých druhů mas. První položka se zaměřuje na konzumaci drůbežího masa. Získaná data jsou graficky znázorněny ve výsečovém grafu č. 10. Přes 60 % respondentů odpovědělo, že jí drůbeží maso 1−3× týdně. Denně se v jídelníčku drůbež objevuje u 23 (16,55 %) žáků. Třetí nejčastější odpověď, zřídka, zvolilo 20 (14,39 %) oslovených žáků a vícekrát denně konzumuje drůbeží maso 8 (5,76 %) respondentů. 41
Graf č. 10: Četnost konzumace drůbežího masa 63%
17% 6% Vícekrát denně
14% Denně
1-3× týdně
Zřídka
Další položka se zabývá vepřovým a hovězím masem. Podle získaných dat, které jsou graficky znázorněny ve výsečovém grafu č. 11, je nejčastěji vepřové a hovězí maso zastoupeno v jídelníčku respondentů 1–3× týdně. Tuto možnost zvolilo 85 (61,15 %) jedinců. Zřídka se na talíři vepřové a hovězí maso objevuje u 37 (26,62 %) žáků. Naopak denně si tyto potraviny dopřává 12 (8,63 %) respondentů a vícekrát denně 5 (3,60 %).
Graf č. 11: Četnost konzumace vepřového a hovězího masa 60%
9% Vícekrát denně
27%
4% Denně
1-3× týdně
Zřídka
Následující položka zjišťuje, jak často respondenti konzumují rybí maso. Více jak polovina respondentů (66,19 %) konzumuje ryby pouze zřídka. 1–3× týdně má rybu v jídelníčku 40 (28,77 %) žáků. 5 (3,60 %) respondentů uvedlo, že ryby konzumuje
42
každý den a vícekrát za den jí rybu 2 (1,44 %) respondenti. Ze získaných dat znázorněných v grafu lze tedy vyčíst, že konzumace rybího masa je nedostatečná.
Graf č. 12: Četnost konzumace ryb
29% 66% 4% 1% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Uzeniny (salámy, párky) patří mezi ty méně zdravé potraviny. Graf č. 13 znázorňuje, jak často jí respondenti tyto potraviny. Nejvíce respondentů 45 (32,37 %) denně konzumuje uzeniny. 1–3× týdně si je dopřává 43 (30,94 %) žáků. Zřídka kdy tyto potraviny zařadí do jídelníčku 30 (21,58 %) jedinců. Naopak vícekrát za den jí uzeniny 21 (15,11 %) oslovených žáků. Celkově jsou tedy uzeny konzumovány poměrně často.
Graf č. 13: Četnost konzumace uzenin (párky, salámy) 31% 32%
22%
15% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Následující tři položky se zaměřují na mléčné výrobky. První položka zjišťuje četnost konzumace sýrů. Získaná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 14, ze kterého vyplývá, že nejvíce respondentů (56; 40,29 %) konzumuje sýry každý den.
43
45 (32,37 %) jedinců zařazuje sýr do svého jídelníčku 1–3× týdně. Zřídka jí sýr 20 (14,39 %) respondentů a nejméně (18; 12,95 %) zvolilo odpověď „ vícekrát denně“.
Graf č. 14: Četnost konzumace sýrů
41% 32%
13%
Vícekrát denně
14%
Denně
1-3x týdně
Zřídka
Další položka zjišťuje četnost konzumace mléka. Zjištěná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 15. Denně pije mléko 54 (38,85 %) respondentů. 1–3× týdně 34 (24,46 %), vícekrát denně 32 (23,02 %) respondentů. Nejméně žáků (19; 13,67 %) odpovědělo, že mléko pije jen zřídka.
Graf č. 15. Četnost konzumace mléka
24% 39%
14% 23%
Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Poslední položka zabývající se mléčnými produkty se zajímá, jak často jí žáci staršího školního věku jogurty. Nejvíce respondentů (52; 37,41%) konzumuje jogurty každý den. 1–3× za týden sní jogurt 44 (31,65 %) žáků. Ojediněle jej konzumuje 26
44
(18,71 %) žáků a naopak 17 (12,23 %) si jogurt dopřává vícekrát za den. Tyto data jsou graficky znázorněna v grafu č. 16.
Graf č. 16: Četnost konzumace jogurtů 32%
37%
19% 12%
Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Následující položka zjišťuje četnost konzumace vajec. Z grafu č. 17 lze vyčíst, že více jak polovina žáků (72; 51,80 %) má tuto potravinu v jídelníčku zařazenou 1−3× týdně. Možnost „zřídka“ byla druhá nejčastější odpověď. Tuto možnost zvolilo 47 (33,81 %) respondentů. 13 (9,35 %) jedinců konzumuje vejce denně. Poslední možnost „vícekrát denně“ zaškrtlo 7 (5,04 %) žáků.
Graf č. 17: Četnost konzumace vajec
52%
34% 9%
Vícekrát denně
5%
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Další čtyři položky 1. otázky se zabývají četnosti konzumace nevhodných potravin a jídel. První zjišťuje četnost konzumace instantních jídel (polévek, nudlí apod.)
Nejčetnější odpověď „zřídka“ zaškrtlo 59 (42,45 %) respondentů. Druhou 45
nejčetnější odpověď „1–3× týdně“ zvolilo 37 (26,62 %) respondentů. Denně konzumuje instantní potraviny 33 (23,74 %) žáků staršího školního věku, nejčastěji se jedná o žáky 6. tříd (12). Vícekrát denně si tyto potraviny je dopřává 10 (7,19 %) jedinců, převážně 8. tříd (4). Z výsečového grafu č. 18 lze tedy vyčíst, že četnost konzumace instantních potravin je poměrně vysoká.
Graf č. 18: Četnost konzumace instantního jídla 27%
42%
24% 7%
Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Další položka se zabývá jídlem z rychlého občerstvení (hamburger, párek v rohlíku, hranolky, pizza aj.). Tyto potraviny jsou u dětí poměrně oblíbené, zároveň však nejsou příliš výživově hodnotné. Proto je pro nás velmi překvapující, že 76,26 % (106) z celkového počtu respondentů tyto potraviny jí jen zřídka. 1−3× týdně si jídlo z rychlého občerstvení dopřává 28 (20,14 %) respondentů. Jednou denně konzumuje tyto produkty 1 (0,72 %) žák a vícekrát za den 4 (2,88 %) žáci staršího školního věku. Získaná data jsou graficky znázorněny v grafu č. 19.
46
Graf č. 19: Četnost konzumace jídla z rychlého občerstvení
76%
20% 1% 3% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Další potraviny, které patří k těm méně výživově hodnotným, jsou cukrovinky, zákusky a dorty. Získaná data jsou znázorněny v grafu č. 20. Nejméně žáků (13; 9,35 %) si tyto sladké potraviny dopřává vícekrát za den. Alespoň jednou denně jí sladkosti 31 (22,30 %) žáků. 1–3×
za týden je do svého jídelníčku zařazuje 41
(29,50 %) jedinců. Nejvíce respondentu (54; 38,85 %) však tvrdí, že konzumuje sladké potraviny jen zřídka.
Graf č. 20: Četnost konzumace cukrovinek, zákusků a dortů 30% 39%
22% Vícektát denně
Denně
9% 1-3× týdně
Zřídka
Poslední položka nevhodných potravin se zabývala četností konzumace chipsů a tyčinek. Jak znázorňuje graf č. 21, nejméně respondentů (12; 8,63 %) odpovědělo, že jí tyčinky a chipsy vícekrát za den. Denně tyto produkty konzumuje 15 (10,79 %) jedinců. 1–3× do týdne si na těchto potravinách pochutnává 55 (39,57 %) žáků. Nejvíce 47
respondentů (57; 41,01 %), stejně jako u předchozí položky, jí slané tyčinky a chipsy jen zřídka.
Graf č. 21: Četnost konzumace chipsů a slaných tyčinek
40% 40%
11%
9%
Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Zbývající tři položky první otázky zjišťovaly četnost konzumace jednotlivých druhů tekutin. Četnost konzumace ovocných a zelených čajů je grafický znázorněna ve výsečovém grafu č. 22. Ovocný nebo zelený čaj pije denně 46 (33,09 %) respondentů. O něco méně (39; 28,06 %) jedinců jej pije více než jedenkrát denně. Jedenkrát až třikrát za týden konzumuje čaj 29 (20,86 %) žáků staršího školního věku a zřídka kdy si jej dopřává 25 (17,99 %) oslovených jedinců.
Graf č. 22: Četnost konzumace čajů 33% 21%
28% 18% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Druhá položka zabývající se nápoji zjišťuje četnost konzumace slazených nápojů (př. kolového typu, slazených minerálek apod.). Jak lze vyčíst s grafu č. 23, tyto nápoje 48
jsou u respondentů nejčastěji konzumovány 1–3 × za týden (39 respondentů, 28,08 %). Druhá nejčastěji zaškrtá odpověď tvrdí, že 37 (26,60 %) žáků pije slazené nápoje jen zřídka. O něco méně respondentů (34; 24,46 %) si tyto nápoje dopřává každý den a možnost „vícekrát denně“ zatrhlo 29 (20,86 %) respondentů. Podle zjištěných dat jsou tyto nápoje s vysokým obsahem cukru konzumovaný ve zvýšené míře.
Graf č. 23: Četnost konzumace slazených nápojů 28% 27%
24% 21% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Poslední položka v otázce č. 1 se ptá na četnost konzumace neslazených minerálek a vody. Získaná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 24. Nejčastěji (46; 33,09 %) respondenti odpovídali, že pijí neslazené minerálky a vodu vícekrát za den. Naopak zřídka kdy se tyto nápoje objevují u 44 (31,65 %) žáků. Jednou denně pije neslazené nápoje 30 (21,58 %) žáků a 1–3 × týdně si tyto nápoje dopřává 19 (13,67 %) žáků staršího školního věku. V porovnání s grafem č. 22 a 23 dávají žáci na prvním místě přednost ovocným a zeleným čajům, následně pak slazeným nápojům a neposledním místě jsou žáky uváděny neslazené minerálky a voda.
49
Graf č. 24: Četnost konzumace neslazených minerálek a vod 14% 22% 32%
32% Vícekrát denně
Denně
1-3× týdně
Zřídka
Druhá část první oblasti se zaměřovala na zjištění četnosti konzumace porcí jídla za den u vybraného vzorku respondentů. Kolikrát denně jíš? Tak zněla otázka č. 5 z našeho dotazníkové šetření. Jednalo se o otázku uzavřenou s možností výběru ze tří odpovědí. Získaná data jsou popsána v tabulce č. 4 a graficky znázorněna ve sloupcovém grafu č. 25. Podle zásad zdravé výživy, tzn. 4–5× denně, jí 86 (61, 87 %) respondentů. Nejčastěji tuto možnost volily žáci 9. tříd. Méně často, tedy 2–3 × denně, jí 29 (20,86 %) žáků, zejména se jedná o žáky 8. tříd. Naopak více jak 5× denně jí 24 (17,27 %) žáků.
Tabulka č. 4: Zastoupení počtu jídel za den 6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
CELKEM
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
2–3× denně
10
7,19
2
1,44
11
7,91
6
4,32
29
20,86
4–5× denně
18 12,95 17 12,23 24 17,27 27 19,42 86
61,87
5
17,27
Více jak 5× denně
3,6
3
2,16
50
11
7,91
5
3,6
24
Graf č. 25: Zastoupení počtu jídla za den 20 18 16 14 12
2-3× denně
% 10
4-5× denně
8
Více jak 5× denně
6 4 2 0 6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Na závěr první oblasti můžeme tedy říci, že nejčastější žáci 2. stupně ZŠ konzumují rohlíky, housky, mléko, čistou vodu, sýry, ovoce, uzeniny , slazené nápoje aj. Co se týká množství porcí jídla za den, 61,87 % žáků jí optimální počet porcí jídla denně, tedy 4−5× denně. Méně, tedy 2−3× denně se stravuje 20,86 % žáků a naopak nadměrné denní množství porcí, více než 5, konzumuje 17,27 % oslovených jedinců.
4.2 Faktory ovlivňující výběr potravy Druhá oblast výzkumného šetření zjišťuje, na základě jakého faktoru si žáci staršího školního věku nejčastěji vybírají, co budou jíst. Faktory ovlivňující výběr potravy se zabývala otázka č. 2 z dotazníkového šetření. Získaná data jsou znázorněna v tabulce č. 5. Podle šetření si přes 80 % respondentů vybírá jídlo na základě svých chuťových vlastností. „Zvyk“, jako faktor ovlivňující výběr potravy, byl preferován na druhém místě. Tento faktor zvolilo 25 (17,99 %) žáků z celkového počtu respondentů. Podle nálady volí jídlo 9 (6,47 %) žáků. Obal potraviny je významný pouze pro 2 (1,44 %) respondenty.
51
Tabulka č. 5: Faktory ovlivňující výběr potravin
Faktory ovlivňující výběr potravin
n
Chuť
%
112 80,56
Vzhled
7
5,04
Zvyk
25
17,99
Nálada
9
6,47
Obal
2
1,44
4.3 Preference jednotlivých potravin a jídel Třetí oblast našeho výzkumu zjišťuje, jak jsou žáky preferovány jednotlivé potraviny a jaké jsou jejich nejoblíbenější a naopak nejméně oblíbené jídla. Otázka č. 3 je rozdělena na dvě položky. Jedná se o otázky otevřené. První zjišťuje konkrétní příklady preferovaných jídel a potravin oslovených respondentů. Druhá položka se naopak zaměřuje na neoblíbené pokrmy žáků. Oslovení respondenti odpovídali více možnostmi, proto je relativní četnost jednotlivých odpovědí vypočítána vzhledem k celkovému počtu respondentů. Nejvíce oblíbená jídla respondentů jsou znázorněna v tabulce č. 6. Mezi nejvíce preferovaná jídla patří špagety a řízek. Tuto odpověď zvolilo 19 (13,67 %) respondentů. Dále je pak u žáků oblíbená svíčková (15, 10,79 %), kuřecí maso (14; 10,07), pizza a zelenina (13; 9,35 %), těstoviny (10; 7,19 %), hranolky (8; 5,56 %), rajská omáčka a ryby (6; 4,32 %). Dále se v menší míře objevoval mezi odpověďmi guláš (5×), smažený sýr (5×), ovocné saláty (4×), špenát (4×) aj.
Tabulka č. 6: Nejoblíbenější jídla Nejoblíbenější jídla
n
%
Špagety
19 13,67
Řízek
19 13,67
Svíčková
15 10,79
Kuřecí maso
14 10,07
Pizza
13
52
9,35
Zelenina (saláty, lečo) 13
9,35
Těstoviny
10 7,19
Hranolky
8
5,76
Rajská omáčka ryba
6
4,32
Ryba
6
4,32
Naopak tabulka č. 7 znázorňuje nejméně oblíbená jídla respondentů. Nejvíce respondentů 24 (17,27 %) nemá v oblibě špenát. Druhá neoblíbená potravina jsou játra. Tuto odpověď napsalo 23 (16,55 %) respondentu. Dále pak následují houby (15; 10,79 %), koprová omáčka / polévka (13; 9,35 %), luštěniny (čočka, hrách, fazole) (13; 9,35 %), ryby (9; 6,47 %), zelenina (8; 5,76 %) a rajská omáčka (5; 3,60 %). V menší míře se mezi neoblíbenými jídly objevovali různé druhy masa (3×), bramborový salát (3×), dršťky (2×), svíčková (2×), polívky ze sáčku (2×), žemlovka (2×), párky (2×) aj.
Tabulka č. 7: Nejméně oblíbená jídla Nejméně oblíbená jídla
n
%
Špenát
24 17,27
Játra
23 16,55
Houby
15 10,79
Koprová omáčka, polévka
13
9,35
Ryby
9
6,47
Luštěniny (čočka, hrách, fazole)
8
5,76
Zelenina (rajčata, brokolice aj.)
8
5,76
Rajská omáčka
5
3,60
Otázka č. 4 z dotazníkového šetření se snaží zjistit oblibu zvolených potravin a jídel u žáků staršího školního věku. Otázka je rozdělena na 18 položek. U každé položky měli respondenti na výběr ze čtyř možností. Vybrat měli pouze jednu možnou odpověď. Následující dvě položky se zabývají pečivem. První položka otázky č. 4 se ptá na oblibu celozrnného pečiva. Získané data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 26. Přes 50 % (71; 51,08 %) respondentů toto pečivo chutná. Největší oblibu má u 41
53
(29,50 %) žáků. Naopak 22 (15,83 %) respondentům celozrnné pečivo nechutná, ale sní ho a 5 (3,6 %) žáků vůbec toto pečivo nejí.
Graf č. 26: Obliba celozrnného pečiva 51%
16%
29%
4% Nemám vůbec rád, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Následující položka zjišťuje, jak je u respondentů oblíbeno bílé pečivo (rohlíky, housky aj.). V grafu č. 27 můžeme vidět, že bílé pečivo je u respondentů velmi oblíbené. Nejčastěji žáci uváděli, že jim bílé pečivo chutná. Tuto možnost zvolilo 63 (45,23 %) jedinců. Moc rádo tuto potravinu má 62 (44,60 %) žáků. Na druhou stranu bílé pečivo nechutná 12 (8,63 %) respondentů, ale sní ho a 2 (1,49 %) žáci uvedli, že bílé pečivo nemají vůbec zařazeno ve svém jídelníčku.
Graf č.: 27: Obliba bílého pečiva 45%
45% 9%
1%
Nemám rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
54
Následující dvě položky se zabývají mléčnými výrobky. První z nich zjišťuje oblibu mléka. Jak ze vyčíst s grafu č. 28, mléko patří mezi poměrně oblíbené potraviny. Nejvíce respondentů (60; 43,17 %) odpovědělo, že jim mléko chutná. Moc rádo ho má o jednoho respondenta méně (59; 42,55 %). Na druhou stranu 11 (7,91 %) respondentů mléko vypije, ale nechutná jim a 9 (6,47 %) žáků mléko nepije vůbec.
Graf č. 28: Obliba mléka
44%
42% 8%
6%
Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Další položka zjišťuje míru oblíbenosti sýru. Získaná data jsou graficky znázorněna ve výsečovém grafu č. 29. Z celkového počtu respondentů nejí sýry 4 (2,88 %) žáci. V oblibě je nemá, ale sní je 12 (8,63 %) žáků a naopak sýr chutná 69 (49,64 %) respondentů. Jako oblíbený produkt sýr považuje 54 (38,85 %) oslovených respondentů. V porovnání s grafem č. 28 jsou sýry o něco málo preferovanější než mléko.
55
Graf č. 29: Obliba sýrů 49%
39% 9%
3%
Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Zelenina převážně nepatří mezi oblíbené potraviny v dětském věku. Jak lze však z grafu č. 30 vyčíst, 36,69 % respondentů zeleninu velmi preferuje, tedy má moc rádo, 48 (34,53 %) žáků zaškrtlo možnost chutná mi. To znamená, že více než 70 % z celkového počtu respondentů má zeleninu v oblibě. Oproti tomu zeleninu nejí 24 (17,27 %) žáků a 16 (11,51 %) ji sice sní, ale rádo ji nemá.
Graf č. 30: Obliba syrové zeleniny 35%
17% 12% Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
36% Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Šestá položka otázky č. 4 zjišťuje, jaká je obliba ovoce. Přes 90 % z celkového počtu respondentů tuto potravinu preferuje, to znamená, že ji má v oblibě. Ovoce má moc rádo 83 (59,71 %) žáků a 46 (33,09 %) chutná. Ovoce vůbec nejí 7 (5,04 %) respondentů a 3 (2,16 %) žáci odpověděli, že ovoce sice nemají rádi, ale sní ho.
56
Graf č. 31: Obliba čerstvého ovoce
60%
33%
2% 5% Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Následující položka otázky č. 4 se ptá, v jaké míře jsou luštěniny oblíbené u žáků staršího školního věku. Získaná data jsou graficky znázorněny ve výsečovém grafu č. 32. Hrách, čočka či fazole chutná 58 (41,73 %)respondentům. Pouze 15 (10, 79 %) žáků odpovědělo, že má tyto potraviny moc rádo. Naopak 47 (33,81 %) jedinců luštěniny nepreferuje, ale sní je a 19 (13,67 %) je nepreferuje a ani je nejí.
Graf č. 32: Obliba luštěnin
34% 41%
14% Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Další položka 4. otázky zjišťuje,
11% Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
jaká je obliba drůbežího masa. Výsledky
zjištěné šetřením jsou graficky znázorněny v grafu č. 33. Drůbeží maso nejí 3 (2,16 %) respondenti a toto maso nemá v oblibě 16 (11,51 %) žáků, ale sní ho. Naopak v oblibě
57
ho má přes 80 % jedinců z celkového počtu respondentů. Z toho 69 (49,69 %) žákům chutná a 51 (36,69 %) má drůbež moc rádo.
Graf č. 33: Obliba drůbežího masa 49%
12%
37% 2%
Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mí
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Tato položka zjišťuje míru preferencí rybího masa. V porovnání z grafem č. 34 není rybí maso tak preferováno jako drůbeží maso. Ryby jsou neoblíbené přibližně u 34 % respondentů. 32 (23,02 %) jedinců ryby nejí a 15 (10,79 %) žáků je sní, ale nemá je v oblibě. Přes 60 % z celkového počtu respondentů ryby preferuje. Ve velké oblibě je má 40 (28,78 %) žáků a 52 (37,41 %) pohlíží na ryby, jako na chutné potraviny.
Graf č. 34: Obliba ryb 37%
23% 29% 11% Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
58
Následujících pět položek 4. otázky se zabývá potravinami, které nejsou zrovna nutričně vhodné pro žáky staršího školního věku. První z nich zjišťuje, jaká je preference sladkých potravin (cukrovinek, zákusků a dortů). Podle šetření sladkosti vůbec nejí 5 (3,6 %) jedinců z celkového počtu respondentů. V oblibě je nemá 18 (12,95 %) žáků. Naopak sladké potraviny preferuje přes 80 % respondentů. Ve velké oblibě je má 52 (37,41 %) žáků a chutná 64 (46,04 %) žákům.
Graf č. 35: Obliba cukrovinek, zákusků a dortů 46%
37% 13%
4%
Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Tato položka se zabývá oblibou párků. Jak lze vyčíst z grafu č. 36 preference párků je poměrně vysoká. Přes 80 % respondentů má v oblibě tyto potraviny. Z toho 73 (52,52 %) žáků odpovědělo, že jim párky chutnají a ve velké oblibě je má 42 (30,22 %) žáků. Neoblíbené jsou tyto produkty u 16 % respondentů. 15 (10,79 %) žáků párky sní, ale nemá je rádo a 9 (6,47 %) žáků tyto potraviny úplně vyškrtlo ze svého jídelníčku.
59
Graf č. 36: Obliba párků
53%
30% 11%
6% Nemám vůbec rád/a, nejím to Nemám rád/a, ale sním to Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
Hranolky patří mezi oblíbenou, však nezdravou, přílohu. Získaná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 37. Z šetření vyplývá, že všichni oslovení respondenti konzumují tuto přílohu. Tzn. že nikdo nezaškrtl odpověď „nejím to“. Hranolky preferují více jak 88 % respondentů. Ve zvýšené oblibě je má 66 (47,48 %) žáků a chutná 57 (41,01 %) žákům. Nepreferuje tuto potravinu 16 (11,51 %) jedinců, ale sní ji.
Graf č. 37: Obliba hranolek
41%
47% 12%
0%
Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
Další potravinou, kterou se dotazník zabývá je pizza. Při porovnání grafu č. 37 a 38 je obliba pizzy o něco vyšší, než obliba hranolků. Z celkového počtu respondentů preferuje pizzu přes 90 % jedinců. 36 (25,90 %) žákům tato potravina chutná a 93 (66,91 %) žáků má pizzu velmi rádo. Pizzu nepreferuje přes 7 % respondentů. V oblibě 60
ji nemá 8 (5,76 %) žáků, ale sní ji a 2 (1,44 %) jedinci v dotazníku uvedli, že pizzu nejí vůbec.
Graf č. 38: Obliba pizzy
26%
67%
6% 1% Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
Poslední položka zabývající se nevhodnými potravinami zjišťuje oblibu hamburgerů u žáků staršího školního věku. Zjištěná data jsou znázorněná ve výsečovém grafu č. 39. Z šetření vyplývá, že více jak 78 % respondentů má hamburgery v oblibě. Tyto potraviny chutnají 47 (33,81 %) žákům a velmi oblíbené jsou u 62 (44,60 %) jedinců. Oproti předchozím položkám zabývající se nevhodnými potravinami, nejvíce respondentů (16; 11,51 %) odpovědělo, že tuto potravinu vůbec nekonzumují. V oblibě je také nemá 14 (10,07 %) žáků, ale sní je.
Graf č. 39: Obliba hamburgerů 34%
10% 44%
12% Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
61
Poslední čtyři položky otázky č. 4 se zabývají oblibou jednotlivých druhů nápojů. První položka ze skupiny nápojů se zaměřuje na míru preferencí 100% džusů. Jak lze z grafu č. 40 vyčíst, přes 90 % oslovených respondentů preferuje tento nápoj. Velmi v oblibě jej má 85 (61,15 %) žáků a 41 (29,50 %) žákům chutná. Naopak 100% džusy nemá v oblibě přes 9 % oslovených jedinců. Tento nápoj nepije 5 (3,60 %) respondentů a 8 (5,76 %) respondentů džusy nemá rádo, ale vypije je.
Graf č. 40: Obliba 100% džusů
61%
29%
6%
4%
Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
Dalším nápojem, který se otázka č. 4 zabývá, jsou minerálky bez příchuti. Jak můžeme pozorovat v grafu č. 41, tyto nápoje nejsou u respondentů tak oblíbené, jako 100 % džusy. Více jak 38 % respondentů nepreferuje tyto nápoje. Neochucené minerálky vůbec nepije 19 (13,67 %) žáků a nemá je rádo 35 (25,18 %) žáků. Naopak přes 61 % respondentů preferuje neochucené minerálky. Z tohoto počtů chutná minerálka bez příchutě 44 (31,65 %) žákům a velmi rádo je má 41 (29,50 %) žáků.
62
Graf č. 41: Obliba neochucených minerálek 31%
25% 30% 14% Nemám vůbec rád/a, nejím to Mám rád/a, chutná mi
Nemám rád/a, ale sním to Mám moc rád/a
Následující položka se zabývá preferencí čisté vody u žáků 2. stupně ZŠ. Získaná data jsou znázorněna ve výsečovém grafu č. 42. Více jak 36 % respondentů nemá v oblibě čistou vodu. Vůbec ji nepije 19 (13,67 %) jedinců a 33 (23,74 %) ji vypije, ale nemá ji rádo. Z druhého pohledu preferuje vodu přes 62 % respondentů. Velmi oblíbená je u 38 (27,34 %) oslovených žáku a 49 (35,25 %) chutná.
Graf č. 42: Obliba vody 35%
24% 27% 14% Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
Poslední položka otázky č. 4 se zaměřuje na oblibu kolových nápojů. Výsledky šetření jsou graficky znázorněny v grafu č. 43. Z celkového počtu respondentů má v oblibě kolové nápoje přes 80 % jedinců. Velmi rádo má tyto nápoje 46 (33,09 %) žáků a chutnají 66 (47,48 %). Naopak kolové nápoje nepreferuje přes 19 % žáků.
63
Z tohoto počtu 17 (12,23 %) žáků tyto nápoje vypije, ale nejsou jeho oblíbené a 10 (7,19 %) žáků je vyřadilo ze svého pitného režimu. V porovnání s předchozími položka jsou mezi nápoji nepreferovanější 100% džusy, následné pak kolové nápoje, čistá voda a neochucené minerálky.
Graf č. 43: Obliba kolových nápojů 48%
12%
33% 7%
Nemám vůbec rád/a, nejím to
Nemám rád/a, ale sním to
Mám rád/a, chutná mi
Mám moc rád/a
4.4 Stravování ve školním zařízení Otázka č. 7 z dotazníkového šetření se snaží zjistit, zda se žáci staršího školního věku stravují ve školní jídelně. Jednalo se o uzavřenou otázku s možností výběru ze čtyř odpovědí. Poslední varianta „ne, kupuji si oběd ve školní kantýně (obchodě, automatu)“ byla z hodnocení vyřazena, jelikož tuto možnost nezvolil ani jeden respondent. Výsledky šetření jsou znázorněny v tabulce č. 8 a sloupcovém grafu č. 44. Ve školní jídelně se stravuje 82 (58,99 %) respondentů. Doma obědvá 53 (38,13 %) žáků, zejména se jedná o žáky 8. a 9. tříd a 4 (2,88 %) žáci si oběd nosí z domu. Můžeme tedy říci, že starší žáci (8. a 9. tříd) dávají přednost domácí stravě před školním stravováním.
64
Tabulka č. 8: Stav žáků stravující se ve školní jídelně 6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
CELKEM
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
Ano
22
15,83
15
10,79
29
20,86
16
11,51
82
58,99
Ne, mám jídlo z domu Ne, obědvám doma Počet respon.
0
0,00
0
0,00
2
1,44
2
1,44
4
2,88
11
7,91
7
5,03
15
10,79
20
14,39
53
38,13
33
23,74
22
15,83
46
33,09
38
27,34
139
100
Graf č. 44: Stav žáků stravující se ve školní jídelně 25 20 15
Ano Ne mám jídlo z domu Ne obědvám doma
% 10 5 0 6. třída
4.5
7. třída
8. třída
9. třída
Zdravá výživa Poslední oblast výzkumu se zaměřuje na zásady zdravé výživy. Touto
problematikou se zabývala otázka č. 7 a 8 z dotazníkového archu. Účelem otázka č. 7 bylo zjistit, zda oslovení respondenti dodržují zásady zdravé výživy a jak pohlížejí na své stravování tzn. subjektivní pohled na vlastní výživu. Jednalo se o uzavřenou otázku s možností výběru ze tří možných odpovědí. Získané data jsou zaznamenány v tabulce č. 9 a graficky znázorněny ve sloupcovém grafu č. 45. Zásady zdravé výživy podle výzkumného šetření dodržuje 41 (29,50 %) žáků z celkového počtu respondentů. Odpověď „NE“ zvolilo 23 (16,54 %) žáků. 65
Nejpočetnější skupinu, tedy 75 (53,96 %) žáků, tvoří jedinci, kteří si nejsou jistí , zda zásady zdravé výživy dodržují. Z tabulky č. 4 lze také vyčíst, že
nejčastěji odpověď „ANO“ volili žáci
šestých tříd (10,79 %) a osmých tříd (10,07 %). Odpověď „NE“ byla nejčastější u žáků osmých (6,47 %) a devátých tříd (6,47 %) Nejvíce nejistí, tzn. odpověděli „NEVÍM“ jsou žáci osmých (16,54 %) a sedmých tříd (16,39 %).
Tabulka č. 9: Dodržování zásad zdravé výživy 6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
CELKEM
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
Ano
15
10,79
2
1,44
14
10,07
10
7,19
41
29,50
Ne
5
3,60
0
0,00
9
6,47
9
6,47
23
16,54
Nevím
13
9,35
20
14,39
23
16,54
19
13,66
75
53,96
Počet respon.
33
23,74
22
15,83
46
33,09
38
27,34
139
100
Graf č. 45: Dodržování zásad zdravé výživy 18 16 14 12 %
Ano Ne Nevím
10 8 6 4 2 0 6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Cílem otázky č. 8 bylo zjistit, jaké mají respondenti znalosti v oblasti zdravé výživy. Jednalo se o otázku otevřenou. Jelikož respondenti odpovídali více možnostmi, je relativní četnost jednotlivých odpovědí vypočítána vzhledem k celkovému počtu respondentů.
66
Výsledky šetření jsou znázorněny v tabulce č. 10. Podle žáků staršího školního věku patří mezi zásady zdravé výživy dostatek zeleniny (44; 31,65 %), ovoce (41; 29,50 %), pravidelná strava (21; 15,11 %),
pít neslazené tekutiny (12; 8,63 %),
konzumovat malé porce (12; 8,63), omezit cukry (11; 7,91 %), konzumovat celozrnné pečivo (8; 5,76 %), nepřejídat se (7; 5,04 %), jíst ryby (7; 5,04 %), dodržovat pitný režim (6; 4,32 %) a omezit tuky (5; 3,60 %). Velice překvapující bylo zjištění, že celkem 35 (25,18 %) respondentů nedokázalo vůbec na položenou otázku odpovědět, vyjmenovávali zásady zdravého životního stylu či uváděli, že se to neučili.
Tabulka č. 10: Zásady zdravé výživy n
%
Dostatek zeleniny
44 31,65
Dostatek ovoce
41 29,50
Pravidelná strava
21 15,11
Neslazené tekutiny
12
8,63
Jíst malé porce
12
8,63
Omezit cukry
11
7,91
Konzumace celozrnného pečiva
8
5,76
Nepřejídat se
7
5,04
Konzumace ryb
7
5,04
Dodržovat pitný režim
6
4,32
Omezit tuky
5
3,60
67
4.6 Analýza výzkumných předpokladů Výzkumný předpoklad 1: Lze předpokládat, že větší procento žáků staršího školního věku preferuje více slazené nápoje než neochucené minerálky a vodu. K tomuto výzkumnému předpokladu se vztahovala otázka č. 4. Porovnáme oblibu slazených nápojů (100% džusy a kolové nápoje) s preferencí neochucených minerálek a vody. Výsledky šetření jsou znázorněny v tabulce č. 11. Z celkového počtu respondentů preferuje 90,65 % žáků 100% džusy a 80, 57 % žáků má v oblibě nápoje kolového typu. Naopak neochucené minerálky preferuje 61,05 % oslovených respondentů a čistou vodu 62,59 % jedinců. Na základě těchto výsledku můžeme tedy konstatovat, že slazené nápoje jsou u žáků 2. stupně ZŠ více oblíbené než ty neslazené. Tento výzkumný předpoklad se tedy potvrdil.
Tabulka č.11: Obliba slazených a neslazených nápojů Slazené nápoje n 100% džusy
Neslazené nápoje %
n
%
126 90,65 Neochucená minerálka 85 61,15
Kolové nápoje 112 80,57
Voda
87 62,59
Výzkumný předpoklad 2: Lze předpokládat, že syrová zelenina patří u většiny žáků 2. stupně ZŠ k neoblíbeným potravinám. K tomuto výzkumnému předpokladu se vztahovala 5. položka 4. otázky. Z celkového počtu respondentů konzumuje zeleninu 16 (11,51 %) žáků, ale nemá ji v oblibě a 24 (17,27 %) jedinců zeleninu nemá rádo a vůbec ji nejí. Z šetření tedy vyplývá, že 40 (28,78 %) žáků zeleninu nepreferuje. Tento výzkumný předpoklad se tedy nepotvrdil, jelikož 71,22 % žáků má syrovou zeleninu v oblibě.
Výzkumný předpoklad 3: Lze se domnívat, že více než polovina z 10 nejpreferovanějších potravin zároveň patří mezi nejčastěji konzumované potraviny. K tomuto výzkumnému předpokladu se vztahovala otázka č. 1 a 4. Pro potvrzení nebo vyvrácení tohoto předpokladu byla vytvořena tabulka č. 12. Relativní četnost
68
nejpreferovanějších potravin byla spočítána na základě sečtení položek mám moc rád/a a chutná mi (otázka č. 4), u konzumace sečtením položek denně a vícekrát denně (otázka č. 1). Jak můžeme z tabulky č. 12 vyčíst patří 7 z 10 nejpreferovanějších potravin zároveň k těm nejkonzumovanějším (ovoce, 100 % džus – slazené nápoje, mléko, drůbeží maso, bílé pečivo – rohlíky, housky, cukrovinky, párky – uzeniny). Z tohoto důvodu můžeme tedy říci, že více než polovina nejpreferovanějších potravin patří mezi nejčastěji konzumované potraviny, a proto se tento výzkumný předpoklad potvrdil.
Tabulka č. 12: 10 nejpreferovanějších a 10 nejkonzumovanějších potravin Preferované potraviny
Konzumované potraviny
1. Ovoce
94,43 %
1. Rohlíky, housky 69,07 %
2. Pizza
92,81 %
2. Mléko
61,87 %
3. 100% džus
90, 65 %
3. Voda
54,67 %
4. Celozrnné pečivo
89,83 %
4. Sýry
53,24 %
5. Mléko
88,49 %
5. Ovoce
51,79 %
6. Hranolky
88,49 %
6. Uzeniny
47,48 %
7. Drůbeží maso
86, 38 %
7. Slazené nápoje
45, 32 %
8. Bílé pečivo
85,62 %
8. Zelenina
42,44 %
9. Cukrovinky
83,45 %
9. Drůbeží maso
33,31 %
10. Párky
82,74 %
10.Cukrovinky
31,66 %
Výzkumný předpoklad 4: Lze předpokládat, že větší procento žáků 2. stupně ZŠ upřednostňuje při volbě potravin chuťové vlastnosti pokrmu před ostatními faktory. K tomuto výzkumnému předpokladu se z dotazníkového šetření vztahovala otázka č. 2. Z celkového počtu respondentů si 112 (80,56 %) žáků vybírá jídlo na základě chuťových vlastností pokrmu. Dalším významným faktorem pro výběr potravy je u žáků zvyk (25 respondentů; 17,99 %), nálada (9 respondentů; 6,47 %), vzhled pokrmu (7 respondentů; 5,04 %) a na posledním místě obal potraviny (2 respondenti; 1,44 %)
69
Vzhledem k tomu, že u více jak 80 % respondentů je významným faktorem při výběru potravin chuť, lze považovat výzkumný předpoklad za potvrzený.
Výzkumný předpoklad 5: Lze očekávat, že žáci 2. stupně ZŠ preferují minimálně z 50 % potraviny, které jsou nutričně nevhodné. K tomuto výzkumnému předpokladu se vztahovala otázka č. 4. Na základě vyhodnocení byl sestaven žebříček 10 nejpreferovanějších potravin (viz. tabulka č. 12). Preferované potraviny byly srovnány s výživovou pyramidou a rozděleny do tabulky č. 13 na vhodné a nevhodné potraviny. Mezi nutričně vhodné potraviny, které žáci preferují, můžeme zařadit ovoce a ovocné džusy, celozrnné pečivo, mléko a drůbeží maso. Naopak mezi nutričně nevhodné potraviny, které jsou preferovány, můžeme zařadit pizzu, hranolky, bílé pečivo, cukrovinky a párky. Tyto potraviny by měly být konzumovány pro svůj vysoký obsah cukrů a tuků, v omezené míře, či by měly být z jídelníčku zcela vyřazeny. Výzkumný předpoklad se tedy opět potvrdil, jelikož 50 % preferovaných potravin můžeme zařadit mezi nutričně vhodné potraviny a 50 % potravin mezi nutričně nevhodné.
Tabulka č. 13: Nutričně vhodné a nevhodné preferované potraviny Vhodné
Nevhodné
Ovoce
Pizza
100% džus
Hranolky
Celozrnné
Bílé pečivo
pečivo Mléko
Cukrovinky
Drůbeží maso
Párky
70
5 DISKUSE Diplomová práce se snaží zmapovat potravinové preference u žáků 2. stupně ZŠ a porovnat zda nejpreferovanější potraviny patří zároveň i k nejkonzumovanějším. Pro rozšíření se výzkum zaměřuje také na zjištění hlavních faktorů ovlivňující výběr potravy a je doplněn o dotazy zaměřující se na zásady zdravé výživy. Výsledky vztahující se k preferenci potravin a jejich konzumaci byly názorně porovnány se studií ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood), která zjišťovala, do jaké míry a jakým způsobem se potravinové preference promítají do skutečné konzumace potravin u rozsáhlého souboru jihomoravských adolescentů ve věku 15 let. Porovnávání obou výzkumů bylo pouze orientační, jelikož nelze srovnávat masovou studii s 1655 respondenty s výzkumem, který tvoří 139 respondentů. Potravinové preference patří mezi jedny z nejvýznamnějších činitelů ovlivňující výběr potravy a lze tedy předpokládat, že podněcují i zvýšenou konzumaci těchto potravin. Avšak nemůžeme konstatovat, že se jedná pouze o jediný působící faktor. Z našeho šetření vyplývá, že žáci staršího školního věku preferují nejvíce čerstvé ovoce, následně pak pizzu, 100% džusy, celozrnné pečivo, mléko, hranolky drůbeží maso, bílé pečivo, cukrovinky a párky. V porovnání s nejčastěji konzumovanými potravinami došlo ke shodě u 7 položek z 10 (bílé pečivo, mléko, ovoce, uzeniny, slazené nápoje, drůbeží maso a cukrovinky). V našem výzkumu můžeme tedy dojít k závěrů, že preference potravin a jejich skutečná konzumace se příliš neliší a zároveň dochází k potvrzení 3. výzkumného předpokladu práce.
U studie ELSPAC (European
Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) však došlo ke shodě mezi desíti nejpreferovanějšími a desíti nejkonzumovanějšími potravinami pouze u dvou položek (ovoce a sýry). Proto vztah mezi preferencí a konzumací tato studie zhodnotila jako značně odlišný. 61 Ideálním stavem by bylo, kdyby člověk preferoval a konzumoval pouze potraviny zdraví prospěšné a výživově hodnotné. Tahle vize však není příliš reálná. Jedinec se již rodí s preferencí sladkých chutí a naopak averzí vůči kyselím a hořkým chutím. Tyto vrozené preference patří však mezi důležité biologické faktory, které mohou člověka upozorňovat na hrozící nebezpečí. S preferencí sladkých chutí souvisí 61
FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Souvislost potravinových preferencí a konzumace [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2013-2-03-full.pdf
71
i výzkumný předpoklad č. 1. Chuťové preference se sice mění během života vlivem zkušeností a mnoha jiných činitelů, ale preference sladkých chutí je u dětí staršího školního věku stále poměrně vysoká. Toto vysvětlení může být jeden z důvodů k potvrzení výzkumného předpokladu č. 1. Tedy, že žáci staršího školního věku dávají přednost slazeným nápojům před neochucenými minerálkami a čistou vodou. Nepreferování kyselých a hořkých chutí může být významnou příčinou odmítání takto chutnající zeleniny i některého ovoce. Výzkumný předpoklad 2 očekával, že syrová zelenina patří u většiny žáků staršího školního věku k neoblíbeným potravinám. Tento jediný předpoklad se z celého výzkumu nepotvrdil, jelikož 60 % oslovených respondentů má čerstvou zeleninu v oblibě. Chuť samozřejmě nemusí být nejvýznamnější faktor ovlivňující výběr potravy, ale výzkumný předpoklad 4 se potvrdil, jelikož 80,56 % oslovených respondentů si vybírá jídlo na základě chuťových vlastností pokrmu. I ostatní výzkumné šetření zabývající se faktory ovlivňující výběr potravy potvrdily, že chuť patří mezi nejvýznamnější faktory. Čeští spotřebitelé podle průzkumu Ministerstva zemědělství upřednostňují potraviny podle chuti (92 %), dále pak ceny produktu (73 %), složení výrobku (61 %) a tuzemského původu 48 %).62 Dle šetření na evropské úrovni patří mezi pět hlavních faktorů kvalita a čerstvost potravin (74 %), cena (43 %), chuť a rodinné preference (29 %). Muži volí potraviny převážně na základě chuti a zvyku. Ženy, starší osoby a osoby s vyšším vzděláním preferují převážně u potravin jejich kvalitu a čerstvost. Cena potraviny hraje velkou roli u nezaměstnaných osob a seniorů.63 Cílovou skupinou našeho šetření však nejsou dospělé osoby. Lze předpokládat, že jedinci v období puberty nepřemýšlí nad kvalitou potravin, které konzumují ani nad jejich cenou. V našem výzkumu byl druhým nejčastějším faktorem podněcující výběr potravy zvolen zvyk. Napadají nás pouze dva důvody, proč dospívající volí potraviny na základě zvyku. Prvním důvodem jsou výživové zvyklosti rodiny, kdy jsou dítěti předkládány známe pokrmy. Tato jídla vzbuzují u dítěte pocit jistoty a důvěry. Druhým
62
Výzkum: Určujícím faktorem pro spotřebitele je chuť potravin. EAGRI [online]. 2009-2013 [cit. 201404-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2012_vyzkumurcujicim-faktorem-pro.html 63 LENNERNAS, M. Influences on food choice perceived to be important by nationally-representative samples of adults in the European Union. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/abstract?direct=true&profile=ehost&scope=site&authtype=crawler&jrnl=095 43007&AN=10515738&h=6bgT17T0l1ai5WMcUjCzx7neBwdfiFaDfjyxdPVdK%2fv%2bsbVIgYxJOo MJPjY9p03BJgRRPTTklIKUNv2ZU%2fhLtw%3d%3d&crl=f
72
důvodem může být přetrvávající potravinová neofóbie z raného dětství. Potravinovou neofobii lze charakterizovat jako strach z nových jídel či potravin. Jídlo, chutnající a vypadající nezvykle může u dítěte vyvolávat obavu. 64 Nálada (6,47 %) patří v našem výzkumu mezi třetí nejvýznamnější faktor. Mnoho lidí řeší špatnou náladu čokoládou či něčím sladkým. Nejméně respondentů v našem výzkumu odpovědělo, že volí potraviny na základě vzhledu (5,04 %) a jeho obalu (1,44 %). Vzhled potraviny a její obal významně působí na prodejnost produktu. Potravinové firmy to dobře vědí. Fraňková uvádí, že reklama u více než z 50 % podněcuje děti ke koupi propagovaného produktu.65 Co hezky vypadá, určitě i dobře chutná. Reklamu můžeme také spojit se zvykem. Potraviny, které vidíme neustále v televizních reklamách, na billboardech či v novinách, nám mohou připadat jako důvěrně známe, a proto je můžeme upřednostňovat více než ty méně viditelné. Diplomová práce také zjišťovala zda si oslovení respondenti myslí, že žijí podle zásad zdravé výživy. Více než polovina (53,96 %) žáků staršího školního věku si není jista, zda se stravuje správným způsobem. Zásady zdravé výživy dodržuje 29,50 % a naopak 16,54 % tyto zásady nedodržuje. Podle nás lze předpokládat, že žáci nemají dostatečné informací o tom, jak se správně stravovat. Tento předpoklad potvrzují získaná data z následující položky dotazníkového šetření. Více jak 25 % respondentů nedokázalo uvést, jaké zná zásady zdravé výživy. Žáci vynechávali odpověď, odpovídali, že se to neučili, nebo si zásady zdravé výživy pletli se zásadami zdravého životního stylu. Edukace v tomto ohledu je podle nás nedostatečná a měla by být posílena zejména v rodinném prostředí a ve školních zařízeních. Dle zásad zdravé výživy bychom optimálně měli jíst 4–5× denně. Strava by měla být během dne rozložena tak, aby pokryla celodenní energetický příjem. Snídaně by z celkového energetické příjmu měla tvořit 20 %, přesnídávka 15 %, oběd 30 %, svačina 15 % a večeře 20 %. Druhá večeře, se doporučuje zejména dospívajících chlapců.66 V našem šetření dodržuje správný počet porci jídla 61,87 % žáků staršího školního věku, 2–3× denně se stravuje 20,86 % a naopak více jak 5× denně jí 17,27 % oslovených respondentů. Je velmi zajímavé, že žáci poměrně často uváděli, že bychom dle zásad zdravé výživy měli pravidelně jíst, ale konkrétní množství porci jídla za den 64
FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 65 FRAŇKOVÁ, Slávka. Některé negativní vlivy reklamy na jídelní chování dětí. Společnost pro výživu[online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/nekterenegativni-vlivy-reklamy-na-jidelni-chovani-deti.html 66 SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
73
se neobjevilo ani u jedné odpovědi. Dle našeho názoru, dvě až tří jídla denně nedostatečně pokrývají energetický výdej v období dospívání. Naopak více jak pět porcí jídla za den zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Záleží však na výživových hodnotách konzumovaných potravin. V dřívějších dobách, kdy jídla bylo nedostatek, zajišťovaly potraviny s vyšší energetickou hodnotou možnost přežití. V současné době zvýšený energetický příjem způsobuje nadváhu a obezitu spojenou s nejrůznějšími komplikacemi.67 Celosvětově se dětská obezita rozšiřuje jako epidemie. Dle šetření Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL) v roce 2008 mělo 16,5 % třináctiletých českých dívek a 21,2 % třináctiletých českých chlapců nadváhu či obezitu.68 Výsledky šetření diplomové práce uvádějí, že do kategorie nutričně vhodných potravin můžeme zařadit pět položek (ovoce, 100 % džus, celozrnné pečivo, mléko a drůbeží maso). Druhá polovina preferovaných potravin patří spíše k těm výživově nevhodným. Tyto potraviny by měly být v jídelníčku dospívajících jedinců omezeny či zcela vynechány. Výzkumný předpoklad 5 tvrdí, že
žáci 2. stupně ZŠ preferují
minimálně z 50 % potraviny, které jsou nutričně nevhodné. I tento předpoklad naší práce se vyplnil. Studie ELSPAC uvádí, že větší část preferovaných potravin, tedy 6, patří k nutričně nevhodným (pizza, čokoláda, zmrzlina, čokoládové tyčinky, hranolky, kolové nápoje). Menší část z preferovaných položek (4) jsou považovány za vhodné ke konzumaci (čerstvé ovoce, 100 % ovocný džus, sýr, drůbež).69 Na závěr tedy můžeme říci, že četnost preference nutričně nevhodných potravin je poměrně vysoká. Samozřejmě obliba jednotlivých potravin nemusí hned znamenat nárůst jejich reálné konzumace. K zamyšlení však stojí proč žáci více preferují nutričně nevhodné potraviny a proč dochází v posledním desetiletí k enormnímu nárůstu dětské obezity.
67
FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 62 RUSKOVÁ, Jitka. Specifika výživy dospívajících [online]. 2011 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/04/15.pdf 69 FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Souvislost potravinových preferencí a konzumace [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2013-2-03-full.pdf
74
ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývala potravinovými preferencemi a výživou dětí staršího školního věku. Hlavním cílem práce bylo vytvořit jasný a srozumitelný výklad problematiky potravinových preferencí a zjistit, jaké potraviny jsou preferovány u žáků staršího školního věku. Teoretická část práce se zabývá potravinovými preferencemi, zaměřuje se na výživu a výživové doporučení dětí staršího školního věku, popisuje faktory ovlivňující výběr potravy a stravovací návyky a také zmiňuje nejčastější následek nevhodného stravování, dětskou obezitu. Pro praktickou část práce byl vytvořen anonymní dotazník určený žákům 2. stupně ZŠ. Účelem dotazníkového šetření bylo zjistit míru konzumace a preference jednotlivých potravin. Dále šetření zjišťovalo, které faktory hrají u žáků staršího školního věku nejvýznamnější roli při výběru potravin a jaké mají žáci znalosti v oblasti zdravé výživy. Výzkum byl realizován v lednu 2014 na dvou základních školách (ZŠ Šanov a ZŠ Hať). Šetření se zúčastnilo celkem 139 respondentů. Návratnost dotazníků byla 87 % (zaokrouhleno na celé čísla). Pro přehlednost byla získaná data znázorněna pomocí tabulek a grafů. Kromě hlavního cíle bylo v práci stanoveno pět dílčích cílů a pět výzkumných předpokladu vycházejících z prostudování odborné literatury. První dílčí cíl byl zaměřen na teoretické zpracování problematiky potravinových preferencí, výživu dětí staršího školního věku, na popis faktorů ovlivňujících výběr potravin a stravovacích návyků a na obezitu v dětském věku. Druhý dílčí cílem bylo zjistit, které potraviny nejvíce preferují žáci staršího školního věku. Mezi deseti nejoblíbenějšími potravinami se objevilo čerstvé ovoce (94,48 %), pizza (92,81 %), 100% džus (90,65 %), celozrnné pečivo (89,93 %), mléko (88,49 %), hranolky (88,49 %), drůbeží maso (86,38 %), bílé pečivo (85,62 %), cukrovinky (83,45 %) a párky (82,74 %). Na tento dílčí cíl navazoval výzkumný předpoklad 1 a 2. První výzkumný předpoklad tvrdí, že větší procento žáků staršího školního věku preferuje více slazené nápoje než neochucené minerálky a vodu. Tento výzkumný předpoklad se potvrdil, jelikož nejvíce jsou preferovány 100% džusy (90,65 %), dále pak nápoje kolového typu (80,57 %), čistá voda (62,59 %) a neochucené minerálky (61,05 %). Druhý výzkumný předpoklad tvrdí, že syrová zelenina patří u většiny žáků 2. stupně ZŠ k neoblíbeným potravinám. Tento předpoklad
75
se jako jediný z výzkumného šetření nepotvrdil. Syrovou zeleninu preferuje 71,22 % respondentů. Třetí dílčí cíl měl za úkol zjistit, zda jsou preferované potraviny v souladu se skutečně konzumovanými potravinami. Na tento cíl navazoval výzkumný předpoklad 3, který očekával, že více než polovina z 10 nejpreferovanějších potravin zároveň patří u oslovených respondentů mezi nejčastěji konzumované potraviny. Tento výzkumný předpoklad se potvrdil, jelikož 7 z 10 nejpreferovanějších potravin patří zároveň k těm nejkonzumovanějším (ovoce, 100% džus – slazené nápoje, mléko, drůbeží maso, bílé pečivo – rohlíky, housky, cukrovinky, párky - uzeniny). Předposlední, tedy čtvrtý dílčí cíl, měl zjistit, které faktory převládají při výběru potravy. S tímto dílčím cílem souvisel výzkumný předpoklad 4, který tvrdí že větší procento žáků 2. stupně ZŠ upřednostňuje při volbě potravin chuťové vlastnosti pokrmu před ostatními faktory. Žáci staršího školního věku si nejčastěji vybírají jídlo na základě chuti (80,56 %). Druhým nejčastějším faktorem byl zvyk (17,99 %). Méně už pak si žáci voli jídlo podle nálady (6,47 %), vzhledu pokrmu (5,04 %) a obalu potraviny (1,44 %). Tento výzkumný předpoklad se také potvrdil, jelikož značná část respondentů upřednostňuje chuť potravy před ostatními faktory. Poslední dílčí cíl práce měl za úkol zjistit, v jaké míře jsou žáky preferovány nutričně nevhodné potraviny. S tímto dílčím cílem souvisel výzkumný předpoklad 5, který očekával, že žáci 2. stupně ZŠ preferují minimálně z 50 % potraviny, které jsou nutričně nevhodné. Tento výzkumný předpoklad se tedy také potvrdil. Z deseti nejpreferovanějších potravin jsme pět potravin zařadili mezi nutričně vhodné a to ovoce a 100% džusy, celozrnné pečivo, mléko a drůbeží maso. Jeden z pěti výzkumných předpokladů nebyl v našem výzkumu potvrzen. Samozřejmě výsledky jsou pouze orientační a nemůžeme je zcela srovnávat s jinými výzkumy zabývajícími se potravinovými preferencemi. Otázky šetření jen okrajově zasahují do jednotlivých oblastí problematiky. Jednotlivé části by mohly sloužit, jako podklad k podrobnějšímu zkoumání. To nic nemění na tom, že by se podle nás měla zvýšit edukace v oblasti zdravé výživy nejen u dětí, ale především u jejich rodičů., jelikož rodiče významně ovlivňují preference potravin svých dětí. V téhle oblasti by se měli zapojovat zejména pediatři a pedagogové. Výstupem této práce je prezentace na téma potravinových preferencí a výživy dětí vhodná pro samotné žáky, pedagogy, ale i rodiče.
76
SOUHRN Diplomová práce se zabývá potravinovými preferencemi a výživou dětí staršího školního věku. Hlavním cílem této práce bylo vytvořit jasný a srozumitelný výklad problematiky potravinových preferencí a zjistit, jaké potraviny jsou preferovány u žáků staršího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje potravinovým preferencím, výživě dětí staršího školního věku, ostatním faktorům ovlivňující výběr potravy a dětské obezitě. Potravinové preference lze popsat jako oblibu jednotlivých potravin či dávání přednosti jedné potraviny před druhou. Patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující výběr potravy. Práce se však zabývá i ostatními faktory jako jsou např. biologické, ekonomické, sociální a psychogenní vlivy. Praktická část seznamuje s výsledky výzkumného šetření, které se zaměřovalo na zjištění míry konzumace a preference jednotlivých potravin u žáků staršího školního věku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 139 žáků staršího školního věku.
SUMMARY This thesis deals with food preferences and feeding school children . The main objective of this work was to develop a clear and understandable interpretation problems of food preferences and find out what foods are preferred by the pupils older school age. The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is devoted to food preferences , nutrition school children , other factors influencing the choice of food and childhood obesity. Food preferences can be described as the popularity of individual foods or food preference in one over the other. Among the most important factors influencing food choices . However the work also deals with other factors such as biological, economic, social and psychogenic influences. The practical part presents the results of an investigation that focused on the detection rate of consumption and food preferences of individual pupils' school children. The questionnaire survey was 139 respondents.
77
REFERENČNÍ SEZNAM Použitá literatura 1.
FALEIDE, Asbjørn O, Lilleba B LIAN a Eyolf Klæboe FALEIDE. Vliv psychiky na zdraví: soudobá psychosomatika. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4728-643.
2. FRAŇKOVÁ, Slávka, Jiří ODEHNAL a Jana PAŘÍZKOVÁ. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ Editio, 2000. ISBN 80-860-0932-7. 3. FRAŇKOVÁ, Slávka a Věra DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: 2003, Karolinum. ISBN 80-246-0548-1. 4. GILLERNOVÁ, Ilona, Vladimír KEBZA a Milan RYMEŠ. Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4727-981. 5. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. 6. CHRPOVÁ, Diana. S výživou zdravě po celý rok. Praha: Grada, 2010. ISBN 978802-4725-123. 7. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 97880-247-3433-0. 8. MARINOV, Zlatko a Dalibor PASTUCHA. Praktická dětská obezitologie. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-802-4742-106. 9. MCGINNIS, J. Michael, Jennifer APPLETON GOOTMAN a KRAAK. Food Marketing to Children and youth: Threat or Opportunity. Washington, D.C.: The National Academies Press, 2006. ISBN 0-309-09713-4. 10. MEISELMAN, Herbert L. a Halliday MACFIE. Food choice, acceptance, and consumption. New York: Blackie Academic, 1996. ISBN 07-514-0192-7. 11. MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: Příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0. 12. PAŘÍZKOVÁ, Jana a Lidka LISÁ. Obezita v dětství a dospívání, terapie a prevence. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-466-9. 78
13. PIŤHA, Jan. Zdravá výživa pro každý den. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2488-1. 14. SHEPHERD, Richard a Monique RAATS. The psychology of food choice. Cambridge, MA: CABI in association with the Nutrition Society, 2006. ISBN 978085-1990-323. 15. SUCHÁNEK, Pavel. Víte, co máte na talíři?. Český Těšín: Víkend, 2003. ISBN 8072222-310-0. 16. SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2256-6. 17. VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2247-4.
Elektronické zdroje 18. Faktory ovlivňující výběr potravin. EUFIC [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/page/RARCHIVE/expid/review-foodchoice/ 19. FIALA, Jindřich a Lubomír KUKLA. Souvislost potravinových preferencí a konzumace [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2013-2-03-full.pdf 20. FRAŇKOVÁ, Slávka. Některé negativní vlivy reklamy na jídelní chování dětí. Společnost pro výživu[online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/nektere-negativni-vlivy-reklamy-najidelni-chovani-deti.html 21. FRAŇKOVÁ, Slávka. Závislost dětí a adolescentů na jídle jako výchovný a psychosociální problém[online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/res/data/000214.pdf 22. HLAVATÝ, Petr. Jídelní chování dětí a adolescentů. Obesity News - noviny pro prevenci a léčbu obezity [online]. 2011 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.obesity-news.cz/?id=326
79
23. KOCOURKOVÁ, Jana a Jiří KOUTEK. Specifika poruch příjmu potravy dětí a adolescentů – diagnostické a terapeutické otázky. Psychiatrie pro praxi [online]. 2001 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://ww.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2001/03/03.pdf 24. LENNERNAS, M. Influences on food choice perceived to be important by nationally-representative samples of adults in the European Union. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/abstract?direct=true&profile=ehost&scope=site&authty pe=crawler&jrnl=09543007&AN=10515738&h=6bgT17T0l1ai5WMcUjCzx7neBw dfiFaDfjyxdPVdK%2fv%2bsbVIgYxJOoMJPjY9p03BJgRRPTTklIKUNv2ZU%2f hLtw%3d%3d&crl=f 25. MENNELLA, Julie A., JAGNOW a Gary K. BEAUCHAMP. Prenatal and Postnatal Flavor Learning by Human Infants. Pediatrics [online]. 2001, č. 107 [cit. 2014-0130]. Dostupné z: http://www.pediatricsdigest.mobi/content/107/6/e88.short 26. PACKOVÁ, Anna. Nutriční a gastronomické zásady sestavování jídelních lístků. Společnost pro výživu [online]. 2010 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/nutricni-a-gastronomicke-zasadysestavovani-jidelnich-listku.html 27. Potravinová pyramida - podrobný popis. Víš co jíš? [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/vyziva/vyiva-vek/177-potravinova-pyramida95687 28. Proč jíme to, co jíme: biologie volby potravin. VÚPP-Foodtoday [online]. 2004 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday44.htm 29. RUSKOVÁ, Jitka. Specifika výživy dospívajících. Pediatrie pro praxi [online]. [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/04/15.pdf 30. Růstový hormon. Informace pro vás [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.rustovyhormon.cz/dokumenty/info-hmotnost.pdf 31. SLANÝ, Jaroslav a Erika FARKAŠ. Obezita dětí ohrožuje celou společnost. Medical Tribune [online]. 2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/31323-obezita-u-deti-ohrozuje-celou-spolecnost 80
32. ŠULCOVÁ, Eva a Alena STROSSEROVÁ. Školní stravování - (historie a aktuálně). Společnost pro výživu [online]. 2008 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/skolni-stravovani-historie-a-aktualne.html 33. The Science of Food Choice. Teachers College [online]. 2010 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://blogs.tc.columbia.edu/cfe/files/2010/07/The-Science-of-FoodChoice.pdf 34. Výzkum: Určujícím faktorem pro spotřebitele je chuť potravin. EAGRI [online]. 2009-2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovyservis/tiskove-zpravy/x2012_vyzkum-urcujicim-faktorem-pro.html 35. Výživa a zdraví [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://vyzivadeti.cz/wp-content/uploads/2013/05/skripta-pro-ucitele.pdf 36. Výživa v dospívání. Víš co jíš [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.viscojis.cz/vyziva/vyiva-vek/187-vyiva-v-dospivani 37. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Společnost pro výživu [online]. 16.4.2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovychdoporuceni.html 38. Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR [online]. 2005 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.pandemie.cz/dokumenty/uzitecne_letak_vyzivove_doporuceni.pdf
81
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK tzv.
tak zvaným
tzn.
to znamená
např.
například
apod.
a podobně
aj.
a jiné
BMI
body mass index
cm
centimetr
g
gram
dcl
decilitr
l
litr
DDD
doporučená denní dávka
ml
mililitr
µg
mikrogram
%
procento
CNS
centrální nervový systém
ZŠ
základní škola
PPP
poruchy příjmu potravy
OSPDL
Odborná společnost praktických dětských lékařů
Kg/m2
kilogram na metr čtvereční
Cca
cirka
Kč
korun českých
Viz
vidět
ELSPAC
European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství)
82
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. č.1: Výživová doporučení energetického příjmu a jednotlivých složek potravy pro děti školního a adolescentního věku podle Společnosti pro výživu Tab. č. 2: Pohlaví respondentů Tab. č. 3: Ročník, který respondenti navštěvují Tab. č. 4: Zastoupení počtu jídel za den Tab. č. 5: Faktory ovlivňující výběr potravin Tab. č. 6: Nejoblíbenější jídla Tab. č. 7: Nejméně oblíbená jídla Tab. č. 8: Stav žáků stravující se ve školní jídelně Tab. č. 9: Dodržování zásad zdravé výživy Tab. č. 10: Zásady zdravé výživy Tab. č.11: Obliba slazených a neslazených nápojů Tab. č. 12: 10 nejpreferovanějších a 10 nejkonzumovanějších potravin Tab. č. 13: Nutričně vhodné a nevhodné preferované potraviny
Graf č. 1: Zastoupení chlapců a dívek v jednotlivých ročnících Graf č. 2: Četnost konzumace rohlíků, housek Graf č. 3: Četnost konzumace chleba Graf č. 4: Četnost konzumace celozrnného pečiv Graf č. 5: Četnost konzumace rýže a těstovin Graf č. 6: Četnost konzumace brambor Graf č. 7: Četnost konzumace syrové zeleniny Graf č. 8: Četnost konzumace čerstvého ovoce Graf č. 9: Četnost konzumace luštěnin
83
Graf č. 10: Četnost konzumace drůbežího masa Graf č. 11: Četnost konzumace vepřového a hovězího masa Graf č. 12: Četnost konzumace ryb Graf č. 13: Četnost konzumace uzenin (párky, salámy) Graf č. 14: Četnost konzumace sýrů Graf č. 15. Četnost konzumace mléka Graf č. 16: Četnost konzumace jogurtů Graf č. 17: Četnost konzumace vajec Graf č. 18: Četnost konzumace instantního jídla Graf č. 19: Četnost konzumace jídla z rychlého občerstvení Graf č. 20: Četnost konzumace cukrovinek, zákusků a dortů Graf č. 21: Četnost konzumace chipsů a slaných tyčinek Graf č. 22: Četnost konzumace čajů Graf č. 23: Četnost konzumace slazených nápojů Graf č. 24: Četnost konzumace neslazených minerálek a vod Graf č. 25: Zastoupení počtu jídla za den Graf č. 26: Obliba celozrnného pečiva Graf č.: 27: Obliba bílého pečiva Graf č. 28: Obliba mléka Graf č. 29: Obliba sýrů Graf č. 30: Obliba syrové zeleniny Graf č. 31: Obliba čerstvého ovoce Graf č. 32: Obliba luštěnin Graf č. 33: Obliba drůbežího masa Graf č. 34: Obliba ryb Graf č. 35: Obliba cukrovinek, zákusků a dortů
84
Graf č. 36: Obliba párků Graf č.37: Obliba hranolek Graf č. 38: Obliba pizzy Graf č. 39: Obliba hamburgerů Graf č. 40: Obliba 100% džusů Graf č. 41: Obliba neochucených minerálek Graf č. 42: Obliba vody Graf č. 43: Obliba kolových nápojů Graf č. 44: Stav žáků stravující se ve školní jídelně Graf č. 45: Dodržování zásad zdravé výživy
85
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Potravinová loď a potravinový talíř Příloha č. 3: Percentilový graf závislosti BMI na věku – děvčata Percentilový graf závislosti BMI na věku – chlapci
86
PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK Dotazník: POTRAVINOVÉ PREFERENCE ŽÁKŮ 2. STUPNĚ ZŠ Milí žáci, jmenuji se Adéla Pálinkášová a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a poslouží k vyhotovení mé diplomové práce. Je velmi důležité, abyste dotazník vyplnili pravdivě. Za ochotu a spolupráci Vám předem děkuji. Pohlaví: a) dívka
Třída:
b) chlapec
1. Zaškrtni, jak často jíte následující jídla. (U každé potraviny vyberte jen 1 možnost.) Vícekrát denně Rohlíky, housky Chleba Celozrnné pečivo Rýži, těstoviny Brambory Syrovou zeleninu Čerstvé ovoce Luštěniny Drůbeží maso Vepřové, hovězí maso Ryby
Denně
1-3x týdně
Zřídka
Uzeniny (salámy, párky) Sýry Mléko Jogurt Vejce Instantní jídla (polévky, nudle) Jídla z rychlého občerstvení (např. hamburger, párek v rohlíku, hranolky, pizza aj.) Cukrovinky, zákusky, dorty Chipsy, slané tyčinky aj. Čaje (ovocný, zelený) Slazené nápoje (např. Cola, slazené minerálky aj) Neslazené minerálky, voda
2. Podle čeho si vybíráš jídlo? (možnost více odpovědí) a) chutě
b) vzhledu
c) zvyku
d) nálady
e) obalu
3. Vypiš! Jaké je tvé nejoblíbenější jídlo?___________________________________ Jaké jídlo nemáš rád/a?__________________________________________
4. Zaškrtni, jak máš rád/a jednotlivé jídla a potraviny. (U každé potraviny vyberte jen 1 možnost.) Nemám vůbec
Nemám
Mám rád/a,
Mám moc
rád/a, nejím to
rád/a, ale
chutná mi
rád/a
sním to Celozrnné pečivo Bílé pečivo (rohlíky, housky) Mléko Sýr Syrovou zeleninu Čerstvé ovoce Luštěniny (hrách, fazole) Drůbeží maso Ryby Cukrovinky, zákusky, dorty Párky
Hranolky Pizza Hamburger 100 % džus Neochucená minerálka Voda Kolové nápoje
5. Kolikrát denně jíš? a) 2x-3x za den
b) 4x-5x za den
c) více jak 5x
6. Chodíš na obědy do školní jídelny? a) ano
b) ne, mám jídlo z domu
c) ne,obědvám doma
d) ne, kupuji si oběd v kantýně (obchodě, automatu)
7. Dodržuješ zásady zdravé výživy? a) ano
b) ne
c) nevím
8. Vyjmenuj zásady zdravé výživy, které znáš. ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________
PŘÍLOHA Č. 2: POTRAVINOVÁ LOĎ A POTRAVINOVÝ TALÍŘ
POTRAVINOVÁ LOĎ:
(převzato a upraveno dne 9.4.2014 z internetových stránek: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps06/sportmed/web/16_2.html)
POTRAVINOVINOVÝ TALÍŘ
(převzato a upraveno dne 9.4.2014 z internetových stránek: http://sjidelnicek.cz/zdravy-talir/)
PŘÍLOHA Č. 3: Percentilový graf závislosti BMI na věku – děvčata
Percentilový graf závislosti BMI na věku – chlapci
(převzato a upraveno dne 9.4.2014 z internetových stránek: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps06/sportmed/web/19_1.html)
ANOTACE Jméno a příjmení:
Adéla Pálinkášová
Katedra:
Antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Potravinové preference u žáků druhého stupně základní školy
Název v angličtině:
Food preferences of students in secondary schoul
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá problematikou potravinových preferencí u žáků staršího školního věku. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá potravinovými preferencemi, výživou dětí staršího školního věku, faktory ovlivňující výběr potravy a dětskou obezitou. Praktická část práce seznamuje s výsledky výzkumného šetření, které se zaměřovalo na zjištění míry konzumace a preference jednotlivých potravin.
Klíčová slova:
Potravinové preference, výživa, dospívající dítě, faktory, obezita
Anotace v angličtině:
This thesis deals with food preferrences pupils older school age. The work is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part focuses on preferrences food, nutrition teenagers, the factors that influence food choice and childhood obesity. The practical part presents the results of research that was focused on finding the amount consumed and preferrences individual meals.
Klíčová slova v angličtině:
food preferences, nutrition, teenager, factors, obesity
Přílohy vázané v práci:
příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Potravinová loď a potravinový talíř Příloha č. 3: Percentilový graf závislosti BMI na věku – děvčata, chlapci
Rozsah práce:
86 s.
Jazyk práce:
Čeština
