UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Petrů

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Petrů

Hygienické návyky u dětí předškolního věku

Olomouc 2012

vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hygienické návyky u dětí předškolního věku“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

V Olomouci dne ........................................

Podpis .................................................

Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.

OBSAH 1

ÚVOD..............................................................................................................6

2

CÍL PRÁCE....................................................................................................7

3

TEORETICKÉ POZNATKY ........................................................................8 3.1

Hygiena .....................................................................................................8

3.2

Definice hygieny........................................................................................8

3.2.1

Definice hygieny podle Jordiho Vigué ................................................................. 8

3.2.2

Dělení hygieny ........................................................................................................ 9

3.2.3

Osobní hygiena....................................................................................................... 9

3.2.3.1

Správná hygienická výživa v dětství ................................................................. 10

3.2.3.2

Skladba jídelníčku v průběhu celého dne u dětí předškolního věku ................. 11

3.2.3.3

Stravování ve školce.......................................................................................... 13

3.2.3.4

Hygienická péče ................................................................................................ 14

3.2.3.5

Hygienické návyky u dětí předškolního věku ................................................... 14

3.2.3.6

Význam hygienických návyků .......................................................................... 15

3.2.4

4

Péče, ochrana a podpora zdraví ......................................................................... 16

3.2.4.1

Relaxace v mateřské škole................................................................................. 17

3.2.4.2

Režim dne v mateřské škole .............................................................................. 17

METODIKA PRÁCE...................................................................................21 4.1

Metodika výzkumu ..................................................................................21

4.1.1

Teoreticko-praktická příprava........................................................................... 21

4.1.2

Výzkumné problémy ........................................................................................... 21

4.1.3

Charakteristika výzkumného souboru .............................................................. 21

4.1.4

Použitá metoda..................................................................................................... 22

4.1.5

Organizace výzkumu........................................................................................... 22

4.2

Předvýzkum.............................................................................................22

4.3

Vyhodnocení výzkumu ............................................................................22

4.3.1

Vyhodnocení výzkumného dotazníku................................................................ 22

4.3.2

Vyhodnocení záznamových archů...................................................................... 43

4.3.3

Zhodnocení výzkumu .......................................................................................... 44

5

DISKUSE ......................................................................................................45

6

ZÁVĚR..........................................................................................................46

7

REFERENČNÍ SEZNAM ............................................................................47 7.1

Seznam použité literatury.........................................................................47

7.2

Seznam použitých symbolů a zkratek ......................................................49

7.3

Seznam obrázků.......................................................................................50

7.4

Seznam tabulek........................................................................................50

7.5

Seznam příloh ..........................................................................................51

PŘÍLOHY

1 ÚVOD Ve své bakalářské práci se zabývám Hygienickými návyky u dětí předškolního věku. V praxi se setkávám s tímto tématem denně. Myslím si, že je velmi důležité už odmalička dětem vštěpovat a vést je k základním hygienickým návykům. Hygiena, podle mého názoru, nezbytně patří do života každého člověka. V literatuře se velmi často dočteme o různých názorech a definicích od odborníků, co se týká hygieny, osobní hygieny, rozdělení hygieny, vymezení pojmu správné hygienické výživy v dětství, hygienické péče, hygienických návyků, jejich významu, prevence, a životosprávy dítěte, ochrany a podpory zdraví, relaxace v mateřské škole, režimu dne v mateřské škole, který je pro děti velice důležitý a to hlavně pro jejich všestranný rozvoj. S dětmi je nezbytně nutné o hygieně mluvit, motivovat je k tomu a vést je vlastním příkladem. Výše uvedené údaje jsou obsahem mé práce. Už v prvních letech života se děti začínají učit všemu na co jejich věk, zdravotní a duševní vývoj stačí a získávají při tom návyky, které budou - li vhodně a kvalitně založeny a podporovány budou je používat po celý další život. (Berdychová, Bělinová, Brtníková, 1980). Je důležitá spolupráce rodiny s mateřskou školou a záleží především na rodičích, kteří děti vychovávají, jakým způsobem je učí hygienickým návykům, jak sledují jejich účinnost, pokroky a jak k nim své děti vedou. Při tvorbě teoretické části bylo čerpáno z odborné literatury a z internetových zdrojů, zabývajících se danou problematikou. Praktická část obsahuje vyhodnocení výzkumu, který probíhal formou dotazníku sestaveného pro rodiče a záznamový arch (viz příloha), ve kterém se měly ředitelky mateřských škol vyjádřit k hygieně v jejich zařízeních.

6

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je: •

zmapovat hygienické návyky u dětí předškolního věku

•

sledovat hygienu v každodenním režimu v zařízení, ve kterém pracuji

•

formou dotazníků zjistit, jak k této problematice přistupují rodiče, jakou vytvářejí prevenci pro své děti

•

získat přehled o fungování a dodržování hygienických návyků ve vybraných mateřských školách (MŠ)

7

3 TEORETICKÉ POZNATKY Kapitola je zaměřena na základní poznatky ohledně hygieny.

3.1 Hygiena Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. V původní terminologii se jednalo o obor, zabývající se všemi faktory ovlivňujícími tělesné zdraví i duševní pohodu člověka. Z hlediska osobního se hygiena zabývá kvalitou vody a ostatních nápojů, potravin a stravování, oblečení, práce a tělesné námahy vůbec, spánku, čistoty těla a duševního zdraví. Z hlediska veřejného se okruh zájmů oboru týká klimatických podmínek, půdy, charakteru stavebních materiálů a uspořádání obydlí, topení, větrání, odstraňování odpadů, lékařských znalostí o výskytu a prevenci chorob. Dobrá hygiena pomáhá zdraví, kráse, pohodlí i sociálnímu styku. Přímo podporuje prevenci a izolování nemocí. (Tedy jsme - li zdraví, dobrá hygiena nám pomůže vyhnout se nemoci a jsme - li nemocni, dobrá hygiena může redukovat rozšiřování nákazy od nás na druhé). Na druhou stranu přehnaná hygiena může vést ke snížení přirozené odolnosti a obranyschopnosti a ke zhoršení zdravotního stavu. (citováno z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hygiena)

3.2 Definice hygieny Hygiena je lékařský vědní obor, který se zabývá působením vlivu životního prostředí a jiných činitelů na lidský organismus. Podle výsledků výzkumů v oblasti hygieny jsou realizována opatření, jejichž cílem je omezit působení škodlivých vlivů a tak chránit a upevňovat zdraví jedince i celé populace. (citováno z: Marádová, Kubrichtová, 1997, str. 33)

3.2.1 Definice hygieny podle Jordiho Vigué „Hygiena je způsob péče o tělo, jímž člověk přispívá ke svému zdraví a pocitu pohody. Dodržování hygieny je důležité nejen kvůli prevenci infekcí a nemocí, ale také proto, aby se člověk cítil jist sám sebou. Pozitivně přispívá k sociální integraci jedince do společnosti, a rodiče by tudíž měli dětem zásady hygieny důsledně vštěpovat již odmalička.“ (citováno z: Vigué, 2006, str. 106)

8

3.2.2 Dělení hygieny Podle Marádové a Kubrichtové (1997, str. 35) členíme hygienu na: Komunální hygiena zkoumá vliv životních a pracovních podmínek v daném regionu na zdraví obyvatelstva. Je zaměřena na zabezpečení ochrany ovzduší, vody, půdy i bydlení před znečištěním. Hygiena práce zabývá se vlivy pracovního prostředí a pracovních podmínek na výkonnost a následně na zdravotní stav člověka. Hygiena výživy sleduje zdravotní stav obyvatelstva ve vztahu k výživě. Stanovuje hygienické podmínky ochrany potravin při jejich prvovýrobě i prodeji, při přípravě a podávání stravy ve všech formách stravování. Navrhuje výživová doporučení pro různé skupiny obyvatelstva. Určuje hygienická opatření při rozšíření chorob, jejichž vznik souvisí s výživou. Hygiena dětí a dorostu sleduje vlivy životních a pracovních podmínek na vyvíjející se organismus, vypracovává pravidla, jimiž se řídí práce škol a školských zařízení.

3.2.3 Osobní hygiena Osobní hygienou rozumíme souhrn zásad či doporučení, kterými by se měl člověk řídit, aby chránil a utužoval své zdraví. K osobní hygieně patří: péče o čistotu těla, vlasů, ústní dutiny, hygiena odívání, otužování a dodržování dalších hygienických návyků. Zahrnuje i správné uspořádání denního režimu. (citováno z: Marádová, Kubrichtová, 1997, str. 35) Pro většinu lidí je mytí rukou, česání vlasů či čištění zubů naprostá samozřejmost. Malé děti se ale tyto činnosti musí nejdříve naučit. Někdy to není úplně snadná záležitost a vyžaduje mnoho trpělivosti ze strany rodičů. Věk, kdy začít s výukou základních hygienických návyků není přesně stanoven, ale v podstatě lze začít velmi brzy. Záleží na dítěti, jeho schopnostech a dovednostech. (citováno z: http://www.jarodic.cz/cz/jak-naucit-dite-dodrzovat-osobni-hygienu.php) Otužování, jakožto nezbytná součást našeho života, prospívá všem věkovým kategoriím. Otužovat se tedy mohou malé i starší děti, dospělí i starší lidé. Je však nutné respektovat věk a zdravotní stav jedince.

9

S otužováním je nejlepší začít velmi brzy už v poměrně útlém věku dítěte a pokračovat do pozdějšího věku, kdy dítě začne přejímat otužovací návyky samo a bude v nich pokračovat až do dospělosti, popř. celoživotně. Systematičnost, dlouhodobost a vytrvalost jsou při otužovacím procesu jedním z nejdůležitějších faktorů. Způsoby otužování jsou: otužování vzduchem, otužování sluncem, otužování vodou. (citováno z: http://www.zeny.cz/magazin/sportovani/otuzovani-v-kazdem-veku.aspx)

3.2.3.1 Správná hygienická výživa v dětství K hygienickým návykům patří výchova ke správné výživě. Počínaje druhým rokem života dítě postupně opouští návyky kojence a jeho výživa se začíná stále více podobat stravě dospělého člověka. Během prvních let života se formují návyky na celý život, a proto je nutné vštěpovat vhodné stravovací návyky co nejdříve. V dětství musí dítě jíst tak, aby skladba jídelníčku podporovala jeho normální vývoj. Každý nedostatek ve výživě totiž může způsobit nenávratné škody. (Vigué, 2006, str. 62) Předškolní věk je období, kdy na dítě začínají být kladeny nároky po stránce fyzické i psychické. Dítě se dostává do prostředí mateřské školy, zvyká si na větší kolektiv a vytváří si svůj vlastní vztah. Je to pro něj velká změna, nejen po stránce odloučení od rodičů respektive od maminky, ale také zvykat si postupně na režim, který je v mateřské škole. A také na paní učitelky a další zaměstnance, kteří ve školce pracují. Co se týká výživy, vytváří se dobrý poměr k jídlu. Důležité je pro tyto děti pravidelné podávání a přísun čerstvého ovoce, zeleniny a brambor. A to právě proto, když dětem chybí vitamín C. Bílkovin se dětem dostává při konzumaci různého druhu masa. Vhodné jsou však pro děti ryby, drůbeží, vepřové a hovězí maso. Jako příloha jsou nejhodnější brambory. Knedlíky, těstoviny a rýže by se dětem neměla podávat tak často. Luštěniny jsou pro děti vhodné jednou týdně. Je důležité, aby jídelníček v mateřské škole byl co nejpestřejší jak potravinami, tak ovocem a zeleninou pro správný růst a vývoj všech dětí. Zeleninové a ovocné saláty (mrkvový, z rajčat, paprik, hlávkový, okurkový, zelné saláty) by měly zpestřovat dětem jak hlavní chod, tak svačinky. (citováno z: Luhanová, Vlachová, 1974, str. 34-35) Jídlo s vysokým obsahem tuků a cukrů škodí našemu zdraví, je důležité také omezit sladkosti, obzvlášť pro děti bychom měli vybírat vhodné potraviny – spíše domácí strava. Pokud jsou děti

10

dobře vyživovány v dětství, určitě je to pro ně dobrý základ v dospělosti. Obezita u malých dětí jim může způsobit zdravotní problémy, nejenom v dětství, ale i v dospělosti. Výživa patří k základním faktorům životních podmínek. Je - li vhodně složena a zabezpečena, výrazně upevňuje zdraví, odolnost a výkonnost, v opačném případě může naopak zdraví poškozovat. (citováno z: Kotulán a kol., 2005, str. 64)

3.2.3.2 Skladba jídelníčku v průběhu celého dne u dětí předškolního věku Přibližně kolem třetího roku se u mnoha dětí objevuje vzdorovitost, kterou s úspěchem používají i při jídle. Některá jídla zcela odmítají a naopak pláčem nebo křikem si vynucují jiná. Obzvláště v případech, kdy v jeho okolí někdo konzumuje jídlo jiné, než má samo naservírované. Často přímo divadelním způsobem bojují proti vůli rodičů a jakýkoliv, byť i částečný úspěch v jejich taktice, připravuje perné chvilky rodičům. Nejméně vhodným řešením je diskuze před dítětem, jak málo jí a jeho přemlouvání k jídlu. Často doporučovanou metodou je nechat jej vyhládnout na čerstvém vzduchu při současné pohybové aktivitě a následnou společnou večeří. Podmínkou je stejné jídlo a zdánlivá nevšímavost rodičů směrem k dítěti. Často lze chuť k jídlu podpořit konzumací doplňku výživy s vitamíny skupiny B, nebo kvasnic. V předškolním věku je žádoucí naučit děti řádně snídat. Tělo člověka však není přizpůsobeno k okamžitému příjmu potravy hned po probuzení. Trávicí ústrojí potřebuje prokrvení stejně tak, jako svaly. Mírná pohybová aktivita před snídaní je více než žádoucí. V zápětí se dostaví odpovídající chuť k jídlu a dítě je schopno vydatně posnídat. Děti v předškolním věku by měly jíst dostatek zeleniny a ovoce. Doporučuje se dětem na přesnídávku podávat jablka, protože obsahují velice kvalitní vlákninu, která významně ovlivňuje pohyb tráveniny a vstřebávání živin ve střevech. Zdravé děti v období roku a půl až šesti let by měly jíst 4x až 5x denně a hlavně v pravidelnou denní dobu. Pro vyvíjející se organismus je pravidelnost důležitější, než u dospělého člověka. Podle zásad správné výživy by měla snídaně pokrýt 20 % celodenní stravy, přesnídávka 5 - 10 %, oběd 35 - 40 %, svačina 10 % a večeře 20 - 30 % celodenní stravy. Podobný režim platí i pro správně se stravujícího dospělého člověka. Ke snídani jsou vhodné zejména mléčné nápoje, chléb s tvarohovými, vaječnými a sýrovými pomazánkami. Na přesnídávku je vhodná zelenina a ovoce. Oběd by měl obsahovat především kvalitní živočišnou bílkovinu, tedy maso, ryby, vejce případně tvaroh. Co nejčastěji je vhodné jako přílohu zařazovat vařené brambory a rýži. Svačina může být

11

sestavena z čaje, mléka nebo kakaa v kombinaci s pečivem, máslem případně doplněné džemem. Vhodné jsou sýry, jogurty a termizované tvarohové a smetanové krémy. K večeři jsou vhodné různé kaše a zeleninové nákypy. Omezujeme příjem bílkovin na noc, neboť je žádoucí konzumovat jídla dobře a bezezbytku stravitelná. Jako zcela nevhodná jsou považována jídla připravovaná z vajec a luštěnin, která vyžadují zvýšenou činnost celého trávicího ústrojí. Do jídelníčku dětí je žádoucí zařazovat co nejvíce zeleniny a ovoce. Po některém druhu může dostat dítě kopřivku a zde je nutná konzultace s lékařem. V případě jahod nebo malin mnohdy stačí na několik dní tyto pokrmy z jídelníčku zcela odstranit a znovu začít po malých dávkách s rozmačkanými v mléce. V každém případě platí zásada, že dítě nemá dostat nezvyklé jídlo naráz ve větším množství. Obzvláště v dnešní době se projevuje až příliš mnoho alergií na některé potraviny. Mléko, mléčné výrobky a žloutek jsou významnou a nenahraditelnou složkou potravy. Maso by mělo být libové a dobře tepelně ošetřené. Ryby jsou vhodné i pro děti starší 1 roku, pouze však dušené. Jako příloha k jídlu jsou nejvhodnější brambory. (citováno z: http://www.galenus.cz/vyziva-deti-predskolni.php) Denní potřeba tekutin by měla být 1,5 - 2 litry – platí zde, že do tohoto množství se počítá i tekutina obsažená ve stravě. Dítě by také mělo vypít půl litru mléka denně (normální nebo kyselé). Z ostatních tekutin kvalitní neslazené vody, čaj (nejlépe ovocný, bylinkový, zelený černý čaj není vhodný). Platí nepodávat sladké nápoje, coly, tonic. Čtyřleté dítě by podle své váhy mělo přijmout 100 - 110 ml tekutin na 1 kg váhy denně, šestileté 90 - 100 ml na 1 kg váhy denně. (citováno z: http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/pitny-rezim) Myslím si, že při správné výchově by rodiče měli dbát u dětí v průběhu předškolního věku na pestrost a rozmanitost jídelníčku a vytvářet návyky na všechno jídlo (pokud tedy děti nemají alergii na některé druhy potravin) a samozřejmě je také učit správnému stolování, čistotě, pořádku a sebeobsluze. (umět používat příbor, odnést si ze stolu hrníček, talíř, …). Jordi Vigué (2006, str. 63 uvádí) Denní přísun kalorií Věk Děti (chlapci i dívky)

Kalorie (kcal/denně)

1-3

1300

4-6

1700

12

Vitamíny a minerály V dětství je důležitý přísun vápníku, železa a vitamínu A a D. Potřeba vápníku je v dětství třikrát vyšší než v dospělosti. Jeho hlavním zdrojem jsou mléčné výrobky. Vitamín D je důležitý ke vstřebávání vápníku do kostí a k jeho využití. Nedostatek vápníku způsobuje křivici. Vitamín D člověk přijímá z potravy nebo si ho vytváří kůže, která je vystavena slunečnímu záření. V období růstu a vývoje je důležitý zvýšený přísun železa, jehož hlavním zdrojem je maso.

3.2.3.3 Stravování ve školce Stravování ve školce, ve které pracuji je v souladu s vyhláškou č. 107/2005. 463 VYHLÁŠKA ze dne 23. prosince 2011, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 35 odst. 2, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 121 odst. 2 školského zákona: Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., se mění takto: V § 4 odstavec 1 zní: Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hlavními jídly oběd a večeře, b) doplňkovými jídly snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře, c) obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce), d) večeří hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).“ Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí + – 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu. Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg).“

13

Finanční normativ v mateřské škole Jestřabí na nákup potravin Děti 6 let Přesnídávka Oběd

7,- Kč 15,- Kč

Svačina

6,- Kč

celkem

28,- Kč

(citováno z: kol., interní materiály MŠ Jestřabí)

3.2.3.4 Hygienická péče Hygienickou péči poskytuje dětem především rodina a dále pak řada výchovných pracovníků v jednotlivých kolektivních zařízeních a při kolektivních činnostech. Vliv nepříznivých podmínek prostředí i způsobu života sledují v první řadě dětští a dorostoví lékaři při poskytování preventivní léčebné péče. Úkolem hygienické a protiepidemické služby je stanovit zásady a kontrolovat hygienickou úroveň života a výchovy dětí a dorostu v kolektivních zařízeních a metodicky vést zdravotnické i nezdravotnické pracovníky při poskytování hygienické péče. (citováno z: Janda, 1981, str. 9)

3.2.3.5 Hygienické návyky u dětí předškolního věku Dítě se nejvíce učí v prvních letech života, učí se všemu, na co jeho věk, zdravotní a duševní vývoj stačí, a získává při tom návyky, které budou-li kladně založeny a rozvíjeny – bude používat po celý další život. Záleží především na rodičích a těch dospělých, kteří dítě vychovávají, jakým způsobem dítě učí hygienickým návykům, jak sledují jejich účinnost a jak k nim dítě vedou. Dítě předškolního věku, aby mělo dobrý základ zdravotní a kulturní výbavy, než půjde do školy, by mělo umět dodržovat základní osobní čistotu - samostatně se umývat, používat toaletu, umět si čistit zuby, jíst příborem, kulturně se u jídla chovat, samostatně se oblékat a obouvat, zachovávat ve věcech pořádek, uložit si hračky a své věci na vyhrazené místo, mělo by se umět přezouvat. Také správně používat kapesník při smrkání, umět si zakrýt ústa při kašli a kýchání, mělo by vědět, že nemá plivat na zem, okusovat si nehty, dávat různé předměty do úst, odhazovat odpadky mimo vyhrazená místa, utírat si znečištěné ruce do šatů a má si umět umývat ruce po použití toalety a před jídlem.

14

Je přirozené, že všechny tyto úkony má dítě provádět zpočátku pod kontrolou dospělých, za jejich vedení a usměrňování a v neposlední řadě i na základě vlastního příkladu rodičů. Dítě je totiž velmi pečlivým pozorovatelem dospělých a učí se od nich návykům dobrým, ale i těm, za něž bývá později káráno. (citováno z: Berdychová, Bělinová, Brtníková, 1980, str. 77-78) Protože v předškolním věku si dítě vytváří hygienické návyky pro celý svůj život, je téma hygieny velmi důležité. Hygiena v celém svém významu, hlavně pojmy viry a bakterie, je pro děti velmi abstraktní a neuvědomují si její důležitost. Desatero hygienických dovedností (návyků) pro děti •

Myj si ruce - před jídlem, po použití záchodu, kdykoli přijdeš z venku.

•

Čisti si zoubky nejméně dvakrát denně, můžeš i v MŠ po obědě před spaním.

•

Starej se o své oblečení - aby bylo čisté, aby ti v něm bylo dobře (ani horko, ani zima), abys je měl(a) složené na svém místě.

•

Snaž se sám obléknout a svléknout, sám obout.

•

Starej se o hračky - dávej na ně pozor, ať se nepoškodí.

•

Udržuj pořádek ve svém okolí, dávej věci na své místo.

•

Běhej, skákej, pohybuj se.

•

Jez hodně zeleninu a ovoce - které před jídlem omyj a v ústech řádně rozkousej.

•

Hodně pij.

•

Odpočívej po obědě.

(citováno z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/25/HYGIENA-SE-SKRITKEM-DOMIKEM.html/)

3.2.3.6 Význam hygienických návyků Hygienické návyky jsou pro udržování zdraví dětí nezbytné, mají význam zejména jako ochrana proti přenosu infekčních chorob. Jejich vytváření u dětí však bývá pro mnohé rodiče obtížné, nemají trpělivost stále dítěti připomínat a opakovat základní návyky. Od rodičů to vyžaduje taktní chování, ale především soustavnost a důslednost. Spíše pochvalou než napomínáním a tresty docilujeme u dětí nejen úspěch, ale i snahu o spolupráci, vytváříme v nich vědomí důležitosti dodržování žádoucích návyků. Od dětí předškolního věku nechceme jen dodržování hygienických návyků, ale i to, aby věděly, proč mají takto jednat, aby uměly poznat radostný pocit z čistoty, z čistého prostředí, aby si 15

uměly postupně uvědomovat, že tímto jednáním přispívají nejen k vlastnímu zdraví, ale rovněž ke zdraví svých kamarádů. Dítě, které se samo neumí obsloužit při oblékání, které neumí samo používat kapesník, česat se a vykovávat další běžné úkony, se stává zdrojem posměchu dětí již v mateřské škole. Tím ztrácí pocit sebedůvěry, má spíše pocit křivdy a méněcennosti – vždyť samo dítě nemůže za to, co je dospělí nenaučili nebo čemu je naučili nevhodně. Málokdy si dospělí, kteří dítě vychovávají, uvědomují, že osvojování základních hygienických návyků není jen záležitostí zdravotního a kulturního jednání, ale i výchovou k sebeovládání. Není správné, jestliže dítě v jeho projevech příliš omezujeme a nutíme je vykonávat jen příkazy dospělých, ale není také správné nemít na dítě žádné požadavky. Jestliže je dítě zvyklé, že je mu ve všem vyhověno, nenaučí se nikdy ovládat samo sebe a později se proto dostává do nepříjemných situací, protože si těžko zvyká v jakémkoliv kolektivu, kde se musí podřídit společným úkolům. Dítě má dostávat v rodině drobné úkoly, které mají být kontrolovány, aby mělo pocit užitečnosti, protože i tyto malé povinnosti jsou výchovou k vědomé kázni. Tím je učíme i smyslu pro povinnost a připravujeme pro školu i pro celý život. Hygienické návyky mají tedy ve výchově dětí hluboký význam a jsou i ukazatelem rodičovského umění. (citováno z: Berdychová, 1980, str. 78-79)

3.2.4 Péče, ochrana a podpora zdraví Zdraví patří k nejvýznamnějším hodnotám života každého člověka. Významnou roli s dopadem na zdraví hraje životní styl každého člověka. Mezi základní prvky životního stylu patří výživa, fyzická aktivita, sport, duševní pohoda, sociální vztahy, odolnost stresu či různé závislosti. Zdraví je prostředek k dosažení cíle. Člověk chce něco vykonat, o něco se snaží, chce něčeho dosáhnut. Aby toho dosáhl, potřebuje být zdráv, potřebuje mít dobrý zdravotní stav. Definice podle WHO (Světová zdravotnická organizace): ,,Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnosti nemoci nebo vady.“ (citováno z: Čeledová, Čeleda, 2010, str. 14-15, 17) Zdraví každého z nás závisí na sociálních a ekonomických podmínkách, kultuře, která nás obklopuje a rozvoji lékařství. Zdraví každého z nás je k nezaplacení, proto si ho musíme chránit, podporovat ho a vytvářet si prevenci proti nejrůznějším nemocem. Děti by měly být od útlého věku vedeny ke správné prevenci zdraví a to hlavně prostřednictvím správné výživy, životosprávy, vitamínů, očkování, správné hygieny odívání, hygieny otužování.

16

3.2.4.1 Relaxace v mateřské škole Pro zdraví dětí i dospělých je vhodná relaxace, uvolnění. Relaxace má nedocenitelné zásluhy při odstraňování napětí a nadbytečného stresu u dětí a učí je adaptovat se na různé problematické situace, s nimiž se v životě setkají. Uvolnění v podobě relaxačního cvičení s dětmi zařazujeme v mateřské škole kdykoliv je potřeba a citlivě volíme vhodný způsob relaxace vzhledem k předchozím aktivitám. Známky dobrého uvolnění jsou podobné jako při spánku - pravidelné klidné dýchání, pohodlná poloha bez pohybu, bezvládné končetiny. V mateřské škole, ve které pracuji máme knihu s názvem Relaxace v mateřské škole (Guillaud, 2006). Velice ráda a často si z této knihy vybírám relaxační cvičení pro děti. Jsou zde různorodá a nápaditá cvičení. Relaxační cvičení pomáhají navodit pocit uvolnění a klidu a zároveň podporují rozvoj dovedností, které si děti v mateřské škole běžně osvojují. (citováno z: http://www.jogadeti.eu/relaxace.htm a z: Guillaud, 2006, str. 7-8)

3.2.4.2 Režim dne v mateřské škole Pro popis režimu dne, který je pro děti velmi důležitý jak ve školce, tak následně doma, uvádím body, kterým se věnujeme v Mateřské škole Jestřabí, ve které pracuji. Sestaveným režimem dne je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však natolik flexibilní, že umožňuje organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, reaguje i na neplánované situace v naší mateřské škole. Poměr řízených a spontánních situací je vyrovnaný. Děti jsou podněcovány k vlastní aktivitě, pracují svým vlastním tempem. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Děti mají možnost účastnit se společných akcí dle vlastního přání. Při pěkném počasí pobývají děti venku v dopoledních i odpoledních hodinách. Organizujeme i delší vycházky do přírody. Na vycházkách dáváme dětem volnost, v útvarech chodíme jen v nejnutnějších případech. Učitelky dbají na soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidnějšího koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak mají možnost i při osobní hygieně. Je dodržován adaptační individuálně přizpůsobený režim. Učitelky respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojení. Jednají nenásilně, přirozeně, citlivě, navozují situace pohody a klidu 17

6:30 - 8:00 doba určená pro příchod dětí do mateřské školy a předání dětí pedagogickým pracovníkům k předškolnímu vzdělávání děti již přítomné v mateřské škole vykonávají volně spontánní zájmové aktivity 8:00 - 9:30 volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky, zaměřené především na hry a zájmovou činnost, ranní svačina, řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle Školního rámcového programu osobní hygiena, příprava na pobyt dětí venku 9:30 – 11:30 pobyt dětí venku, při kterém probíhají řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na jejich citový, rozumový a tělesný rozvoj, prováděné podle školního rámcového programu a v souladu se zaměřením jednotlivých tříd s důrazem na pohybové aktivity, seznamování s přírodou, s přírodními jevy a s okolním světem (v případě nepříznivého počasí pokračují řízené činnosti a aktivity zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí ve třídách MŠ) 11:30 – 12:30 oběd a osobní hygiena dětí, příprava na odpočinek 12:30 – 14 :00 spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku 14:00 – 14:15 hygiena, převlékání 14:15 – 14:30 odpolední svačina 14:30 – 15:00 volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy doba určená pro přebírání dětí zákonnými zástupci (citováno z: kol., interní matriály ŠVP MŠ Jestřabí)

18

•

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava (dle předpisu). Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají ve třídě stále k dispozici dostatek tekutin a mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Je nepřípustné děti násilně nutit do jídla. Jídelníček je sestavován s přihlédnutím k racionální výživě – skladba odpovídá pyramidě zdravých potravin Každý den je na jídelníčku ovoce nebo syrová zelenina Děti jedí zeleninové saláty i tepelně zpracovanou zeleninu Vedoucí ŠJ sleduje skladbu jídelníčku a vyhodnocuje spotřební koš Zaměstnanci školní jídelny podávají jídlo esteticky upravené K pití je po celý den k dispozici voda nebo bylinný neslazený čaj Děti se při pití samostatně obsluhují a chodí se napít během celého dne Učitelka připomíná dětem důležitost pití Je dodržováno maximálně tří hodinové rozmezí mezi jídly

•

Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci (aby např. rodiče mohli své děti přivádět podle svých možností, aby bylo možné reagovat na neplánované události v životě mateřské školy apod.) Rodiče přivádí děti do MŠ podle svých potřeb (nikoli podle potřeb MŠ) Organizace dne je pouze orientační s ohledem na dobu pobytu venku a tříhodinový interval mezi jídly Děti mají na jídlo dost času, pomalejší děti mohou jíst dlouho Děti stolují v klidné pohodové atmosféře, mluví spolu při jídle tiše

•

Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší. Učitelce se daří dodržovat čas odchodu na pobyt venku Děti odchází na pobyt venku za každého počasí (vyjma prudkého deště, velkých mrazů a při špatné kvalitě ovzduší) V zimních měsících se doba pobytu venku nezkracuje V letních měsících (teplé dny na jaře a na podzim) se činnosti přenášejí ven v dopoledních i odpoledních hodinách)

19

•

Děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy. Děti mají možnost volného pohybu v prostorách celé MŠ. Ve třídách je k dispozici dostatek nářadí a náčiní pro pohybové aktivity. Nářadí a náčiní je dětem volně přístupné (nemusí se na jejich použití ptát učitelky) Děti využívají nářadí a náčiní pro pohybové aktivity během celého dne Děti dodržují dohodnutá pravidla o bezpečném zacházení s nářadím, náčiním Ve třídě je viditelný neustálý „přirozený“ pohyb dětí Učitelka omezuje sezení dětí u stolečků na nejmenší možnou míru (jídlo, práce s pracovními listy, prohlížení knih) Zahrada poskytuje dostatek příležitostí k různorodému spontánnímu pohybu

•

V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s nižší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program namísto odpočinku na lůžku). Nutit děti ke spánku na lůžku je nepřípustné. Dítě, které má malou potřebu spánku, odpočívá maximálně půl hodiny – věk nerozhoduje Děti se postupně, jak vstávají, věnují spontánním činnostem s ohledem na ostatní spící kamarády Děti vstávají individuálně podle momentální potřeby odpočinku (některé spí půl hodiny, některé dvě hodiny) Děti využívají možnosti vzdálit se od prováděné aktivity a odpočinout si Děti mají k odpočívání vytvořeny podmínky (tichý kout vybavený měkkou podložkou …)

•

Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Učitelka má ujasněný svůj přístup ke zdraví a k životnímu stylu Chování učitelky je v souladu se zdravým životním stylem Svým zdraví podporujícím chováním poskytuje učitelka dětem i rodičům vzorce k napodobování Učitelka jde dětem příkladem v konzumaci jídel a racionální výživy Učitelka jde příkladem v pitném režimu Učitelka nabízí a motivuje děti, aby ochutnaly jídlo, které nemají rády, ale je pro ně zdravé

(citováno z: http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/1135/2_zivotosprava.pdf)

20

4 METODIKA PRÁCE V kapitole je kompletně popsána výzkumná část bakalářské práce.

4.1 Metodika výzkumu Praktická část mé bakalářské práce obsahuje metodu dotazování. Požádala jsem paní ředitelky v pěti mateřských školách o spolupráci s ní a s rodiči předškolních dětí (5-6 let), o vyplnění dotazníků na téma Hygienické návyky u dětí předškolního věku.

4.1.1 Teoreticko-praktická příprava Odbornou literaturu ke zpracování své bakalářské práce jsem si hledala v knihovnách a čerpala také z internetových zdrojů. Uvádím zde několik autorů, jejichž názory a myšlenky k hygieně jsou rozdílné. Praktická příprava spočívala ve vytvoření si dotazníku pro rodiče a záznamového archu pro ředitelky mateřských škol. V příloze dokládám fotodokumentaci dětí z prostředí mateřské školy, ve které pracuji a pravidla s popisem správných hygienických návyků.

4.1.2 Výzkumné problémy Na základě vytyčeného cíle mé bakalářské práce (viz kapitola 2) byly stanoveny dílčí výzkumné problémy. Výzkumná otázka č. 1: Jaké jsou hygienické návyky u dětí předškolního věku? Výzkumná otázka č. 2: Jak vedou rodiče své děti k hygieně, jakou vytváří prevenci? Výzkumná otázka č. 3: Jak jsou dodržovány hygienické návyky ve školkách?

4.1.3 Charakteristika výzkumného souboru Dotazník byl zaměřený mimo hygienu osobní také na hygienu odívání, stolování, otužování, sportovní aktivity, zdraví a zdravý životní styl, životosprávu (mléčné výrobky, ovoce, zelenina), pravidelné zubní prohlídky, očkování, dezinfekci a čistotu hraček, čtení pohádek a komunikaci s dětmi. Podstatu dotazníku, který jsem si vytvořila, předpokládám v pravdivém uvádění odpovědí od rodičů.

21

4.1.4 Použitá metoda V praktické části jsem se rozhodla použít metodu dotazování. Vytvořila jsem si dotazník pro rodiče, který obsahuje 20 otázek a zaměřuje se na základní hygienické návyky, které by mělo dítě v předškolním věku zvládat. Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. (citováno z: http://www.dotaznik-online.cz/)

4.1.5 Organizace výzkumu Výzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu roku 2011, přičemž v září roku 2011, jsem si začala sestavovat otázky k dotazníku Hygienické návyky u dětí předškolního věku pro rodiče. Snažila jsem se otázky stručně a jasně formulovat a zaměřit se opravdu na ty nejjednodušší návyky, které rodiče učí své děti od nejútlejšího věku zvládat. Dotazník obsahuje 20 otázek s výběrem možností. Šetření probíhalo, jak jsem již zmínila, od října a to v pěti mateřských školách. V listopadu jsem měla všechny dotazníky vráceny a začala si je vyhodnocovat.

4.2 Předvýzkum Výzkumný dotazník jsem si cvičně otestovala na celkem 5 respondentech, kteří mi potvrdili, že není zapotřebí měnit jakoukoliv dotazníkovou položku.

4.3 Vyhodnocení výzkumu Kapitola obsahuje vyhodnocení výzkumu z vyhodnocení dotazníků od rodičů.

4.3.1 Vyhodnocení výzkumného dotazníku Kapitola obsahuje popis jednotlivých dotazníkových položek a jejich grafické zpracování. Otázka č. 1. Seznamujete a učíte Vaše dítě správným hygienickým návykům? Cílem první otázky bylo zjistit, zda-li rodiče vedou své děti ke správným hygienickým návykům. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Všechny odpovědi obsahovaly pouze možnost Ano (100 %). Neparametrický statistický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05 nezjistil statistickou významnost (p = 1,000). 22

Otázka č. 2. Dokáže se Vaše dítě samo oblékat a obouvat? Cílem druhé otázky bylo zjistit, zda - li je dítě samostatné při oblékání a obouvání. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 1. Největší četnost získala odpověď Ano (96 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (3 %) byla vyplněna z MŠ Slavičín, Vlachovice, Jestřabí. Bez odpovědi (1 %) zůstala tato otázka z MŠ Slavičín. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 1. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 2 3% 1%

Ano Ne Bez odpovědi 96%

MŠSLAVIČÍN MŠBRUMOV- BYLNICE

Ano MŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ

Ne Bez odpovědi

MŠVLACHOVICE MŠJESTŘABÍ 0%

20% 40% 60% 80% 100%

N = 100 23

p = 0,454

Otázka č. 3. Učíte Vaše dítě dodržovat čistotu a pořádek při stolování? Cílem třetí otázky bylo zjistit, zda - li jsou děti vedeny ke správnému stolování. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, příp. u odpovědi Ano volili, jednu ze tří uvedených možností, které byly definovány: •

Ano, pokud ano, používá vaše dítě příbor? i) ano ii) někdy i) ne

•

Ne

Odpovědi k této otázce byly od všech pěti školek vyplněny možností Ano (100 %). Výsledky dílčí položky s kladnou odpovědí, zda - li dítě používá při jídle příbor jsou zobrazeny na obr. 2. Odpověď Ano (47 %) byla totožná s odpovědí Někdy (47%) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (5 %) byla vyplněna ve všech pěti mateřských školách. Bez odpovědi (1 %) zůstala tato otázka z MŠ Štítná nad Vláří. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost. Obr. 2. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 3 Ano

47%

47%

Ano Ne Bez odpovědi Někdy

1% 5% MŠSLAVIČÍN MŠ BRUMOVMŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ MŠ VLACHOVICE

Ano Někdy Ne Bez odpovědi

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100 24

p = 0,821

Otázka č. 4. Umývá si Vaše dítě ruce před každým jídlem? Cílem čtvrté otázky bylo zjistit, zda - li dítě dodržuje umývání rukou před každým jídlem. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze tří níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Někdy

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 3. Největší četnost získala odpověď Ano (55 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (3 %) byla vyplněna z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí. Odpověď Někdy (40 %) byla vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Bez odpovědi (2 %) zůstala tato otázka z MŠ Brumov – Bylnice a z MŠ Jestřabí. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost. Obr. 3. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 4

40%

55%

Ano Ne Bez odpovědi Někdy

2%3%

MŠSLAVIČÍN MŠ BRUMOVMŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ MŠ VLACHOVICE

Ano Někdy Ne Bez odpovědi

MŠJESTŘABÍ 0%

20% 40% 60% 80% 100%

p = 0,896 N = 100

25

Otázka č. 5. Zvládá Vaše dítě sebeobsluhu při jídle (dokáže si přinést talíř, hrnek na stůl)? Cílem páté otázky bylo zjistit, zda - li dítě zvládá sebeobsluhu při jídle. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze tří níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Někdy

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 4. Největší četnost získala odpověď Ano (83 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (1 %) a to z MŠ Vlachovice. Odpověď Někdy (16 %) byla vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 4. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 5 16%

1%

Ano Někdy 83%

Ne



Někdy Ne


20% 40% 60% 80% 100%

N = 100

26

p = 0,385

Otázka č. 6. Umývá si Vaše dítě ruce po použití toalety? Cílem šesté otázky bylo zjistit, zda - li dítě dodržuje hygienu po použití toalety. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze tří níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Někdy

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 5. Největší četnost získala odpověď Ano (80 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (1 %) a to z MŠ Vlachovice. Odpověď Někdy (19 %) byla vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


1%

Ano Někdy 80%

Ne


Ano Někdy Ne

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

27

p = 0,961

Otázka č. 7. Umí Vaše dítě používat kapesník? Cílem sedmé otázky bylo zjistit, zda - li dítě umí používat kapesník. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 6. Největší četnost získala odpověď Ano (97 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (3 %) a to z MŠ Brumov – Bylnice, z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


Ano Ne 97%

MŠ SLAVIČÍN MŠBRUMOVBYLNICE MŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ

Ano Ne

MŠVLACHOVICE

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

28

p = 0,728

Otázka č. 8. Čistí si Vaše dítě pravidelně zuby ráno a večer? Cílem osmé otázky bylo zjistit, zda - li si dítě čistí zuby ráno a večer. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze tří níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Někdy

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 7. Největší četnost získala odpověď Ano (75 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (2 %) a to z MŠ Slavičín a z MŠ Štítná nad Vláří. Odpověď Někdy (23 %) byla vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 7. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 8 2% 23% Ano Někdy 75%

Ne

MŠSLAVIČÍN MŠBRUMOVBYLNICE

Ano

MŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ

Někdy Ne

MŠVLACHOVICE

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

29

p = 0,509

Otázka č. 9. Otužujete Vaše dítě? Cílem deváté otázky bylo zjistit, zda - li je dítě otužováno. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 8. Největší četnost získala odpověď Ne (72 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ano (28 %) vyplněna taktéž ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 8. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 9

28% Ano Ne 72%


Ano


Ne


20% 40% 60% 80% 100%

N = 100

30

p = 0,600

Otázka č. 10. Věnujete se každý den sportovním aktivitám s Vaším dítětem? Cílem desáté otázky bylo zjistit, zda – li se rodiče věnují se svým dítětem sportovním aktivitám. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze tří níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Někdy

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 9. Největší četnost získala odpověď Někdy (71 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ano (12 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (17 %) byla vyplněna taktéž ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


12%

Ano Někdy Ne 71%


Ano


Někdy Ne

MŠVLACHOVICE MŠJESTŘABÍ 0% 20% 40% 60% 80% 100%

N = 100

31

p = 0,899

Otázka č. 11. Vytváříte pro Vaše dítě prevenci v podobě užívání vitamínů? Cílem jedenácté otázky bylo zjistit, zda – li rodiče vytváří pro své děti prevenci v podobě užívání vitamínů. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 10. Největší četnost získala odpověď Ano (70 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (29 %) taktéž vyplněná ze všech pěti mateřských škol. Bez odpovědi (1 %) zůstala tato otázka z MŠ Jestřabí. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis a byla zde zjištěna statistická významnost na hladině α = 0,05.

Obr. 10. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 11 1% 29% Ano Ne Bez odpovědi 70%

MŠSLAVIČÍN MŠ BRUMOV-

Ano


Ne

MŠ VLACHOVICE

Bez odpovědi

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

32

p = 0,005

Otázka č. 12. Zařazujete do jídelníčku Vašemu dítěti pravidelně mléčné výrobky? Cílem dvanácté otázky bylo zjistit, zda – li má dítě pravidelně mléčné výrobky v jídelníčku. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 11. Největší četnost získala odpověď Ano (94 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (6 %) a to z MŠ Brumov – Bylnice, z MŠ Štítná nad Vláří, z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


Ano Ne

94%


Ano


Ne MŠVLACHOVICE MŠJESTŘABÍ 0%

20% 40% 60% 80% 100%

N = 100

33

p = 0,652

Otázka č. 13. Má Vaše dítě každodenní přísun ovoce a zeleniny? Cílem třinácté otázky bylo zjistit, zda – li má dítě každodenně přísun ovoce a zeleniny. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 12. Největší četnost získala odpověď Ano (83 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (17 %) taktéž vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


17%

Ano Ne 83%


Ano



20%

40%

60%

80% 100%

p = 0,891 N = 100

34

Otázka č. 14. Dbáte na to, aby Vaše dítě mělo dostatečný přísun tekutin? Cílem čtrnácté otázky bylo zjistit, zda – li má dítě dostatečný přísun tekutin. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, příp. u odpovědi Ano volili, jednu ze dvou uvedených možností, které byly definovány: •

Ano, pokud ano co upřednostňujete? i) čaj ii) ovocnou šťávu

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 13. Největší četnost získala odpověď Ano (98 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (2 %) a to z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


Ano Ne

98%

MŠSLAVIČÍN MŠ BRUMOVBYLNICE MŠ ŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ

Ano Ne

MŠ VLACHOVICE

MŠ JESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

35

p = 0,395

Výsledky výzkumu, zda- li rodiče upřednostňují pro své děti čaj nebo ovocnou šťávu jsou zobrazeny na obr. 14. Největší četnost získala odpověď Ovocná šťáva (52 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Čaj (26 %) byla vyplněna taktéž ze všech pěti mateřských škol. Vyskytovala se i možnost čaj, šťáva, tzn. možnost obojí (10 %) a byla vyplněna z MŠ Slavičín, z Brumov - Bylnice a z MŠ Vlachovice. Objevovala se i odpověď Voda (7 %) a to z MŠ Slavičín, z MŠ Brumov – Bylnice, z MŠ Štítná nad Vláří a z MŠ Vlachovice. Bez odpovědi (5 %) zůstala tato otázka z MŠ Slavičín, z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí.

Obr. 14. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 14 Co upřednostňujete? 7%

5% 26%

10%

Čaj Šťáva Obojí Voda Bez odpovědi 52%

MŠSLAVIČÍN

Čaj

MŠBRUMOV- BYLNICE

Šťáva MŠŠTÍTNÁ NAD VLÁŘÍ

Obojí

MŠVLACHOVICE

Voda Bez odpovědi

MŠJESTŘABÍ 0% 20% 40% 60% 80% 100%

N = 100

36

Otázka č. 15. Jak často navštěvujete s Vašim dítětem zubního lékaře? Cílem patnácté otázky bylo zjistit, jak často mají děti preventivní prohlídky u zubního lékaře. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

1 x ročně

•

2 x do roka

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 15. Největší četnost získala možnost 2x do roka (75 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala možnost 1x ročně (25 %) taktéž vyplněna ze všech pěti mateřských škol. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 15. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 15 25% 1x ročně 2x do roka 75%


1x ročně 2x do roka

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

37

p = 0,095

Otázka č. 16. Chodíte s Vašim dítětem na pravidelné očkování? Cílem šestnácté otázky bylo zjistit, zda - li rodiče chodí se svým dítětem na pravidelné očkování. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 16. Největší četnost získala odpověď Ano (99 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ne (1 %) a byla vyplněna z MŠ Slavičín. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


1%

Ano Ne

99%


Ano



20%

40%

60%

80% 100%

N = 100

38

p = 0,406

Otázka č. 17. Má Vaše dítě nějaký zlozvyk? Cílem sedmnácté otázky bylo zjistit, zda – li má dítě nějaký zlozvyk. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 17. Největší četnost získala odpověď Ne (68 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Nejmenší četnost získala odpověď Ano (30 %) taktéž ze všech pěti mateřských škol. Bez odpovědi (2 %) zůstala tato otázka z MŠ Slavičín a z MŠ Štítná nad Vláří. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 17. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 17 2% 30% Ano Ne Bez odpovědi 68%

MŠSLAVIČÍN MŠBRUMOVBYLNICE

Ano


Ne Bez odpovědi

MŠVLACHOVICE

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100

39

p = 0,992

Otázka č. 18. Dezinfikujete a dbáte o čistotu hraček, se kterými si Vaše dítě doma hraje? Cílem osmnácté otázky bylo zjistit, zda – li rodiče dezinfikují a dbají o čistotu hraček svých dětí. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 18. Největší četnost získala odpověď Ne (50 %) a to ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ano (49 %) získala o 1 % méně než odpověď Ne (50 %) taktéž ze všech pěti mateřských škol. Bez odpovědi (1 %) zůstala tato otázka z MŠ Štítná nad Vláří. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.

Obr. 18. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 18 1% Ano 49% Ne Bez odpovědi

50%

MŠSLAVIČÍN MŠ BRUMOV-

Ano


Ne

MŠ VLACHOVICE

Bez odpovědi

MŠJESTŘABÍ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

N = 100 40

p = 0,688

Otázka č. 19. Čtete Vašemu dítěti večer před spaním pohádky? Cílem devatenácté otázky bylo zjistit, zda – li rodiče čtou svým dětem pohádky před spaním. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 19. Odpověď Ano (87 %) získala tato otázka ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (12 %) byla vyplněna z MŠ Slavičín, z MŠ Brumov – Bylnice, z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí. Odpověď Čte samo (1 %) byla uvedena z MŠ Slavičín. Při vyhodnocení dat byl použit statistický neparametrický test Kruslal-Wallis s hladinou významnosti α = 0,05, ale nebyla zjištěna statistická významnost.


1%

Ano Ne Čte samo 87%



Ne Čte samo

MŠVLACHOVICE MŠJESTŘABÍ 0% 20% 40% 60% 80% 100%

N = 100 41

p = 0,106

Otázka č. 20. Věnujete se každý den komunikaci s Vaším dítětem? Cílem dvacáté otázky bylo zjistit, zda – li rodiče věnují čas komunikování se svými dětmi. Jednalo se o otázku uzavřenou. Respondenti volili jednu ze dvou níže uvedených možností, které byly definovány: •

Ano

•

Ne

Výsledky výzkumu jsou zobrazeny na obr. 20. Odpověď Ano (97 %) získala tato otázka ze všech pěti mateřských škol. Odpověď Ne (3 %) získala tato otázka z MŠ Brumov – Bylnice, z MŠ Vlachovice a z MŠ Jestřabí.


Ano Ne

97%


Ano


Ne MŠVLACHOVICE MŠJESTŘABÍ 0% 20% 40% 60% 80% 100%

p = 0,728 N = 100

42

4.3.2 Vyhodnocení záznamových archů Součástí mé bakalářské práce je také vyjádření se k problematice hygienických návyků u dětí předškolního věku pohledem pí. ředitelek, ve vybraných mateřských školách. Zjistit a porovnat si tak, jak to funguje v jiných zařízeních. Požádala jsem pí. ředitelky, aby se stručným zápisem vyjádřily k tomuto tématu, které je nezbytně nutné v každodenním životě. V mateřských školách vedou celkově pracovnice děti ke zdravému životnímu stylu. Snaží se dětem vštěpovat hygienické návyky, hlavně co se týká umývání rukou před i po každém jídle, používání papírových kapesníků (jednorázové použití), toaletního papíru, a také čištění zoubků po jídle. Děti mají v zařízení každý svůj ručník, kelímek a zubní pastu pod svou značkou na umývárně. Tyto ručníky dostávají pravidelně každý týden rodiče vyprat. Paní učitelky vedou starší děti ke stolování a čistotě při něm (sebeobsluha – nošení jídla a pití na stůl, používání příborů, utírání stolečků). Až se to starší děti naučí, pomáhají mladším kamarádům. Co se týká pitného režimu, mají děti dostatečné množství tekutin během dne a to jak čajů, tak ovocných šťáv. Do svačinek jsou zařazovány mléčné výrobky, nejrůznější druhy pomazánek, dále také mléko, kakao, malcao). Děti mají taky dostatek pohybu, jsou pro ně zařazovány jak pravidelné ranní cvičení, tak i pohybové chvilky a pohybové hry. Při těchto aktivitách děti používají cvičební úbory, aby se otužovaly. V některých mateřských školách jsem zaznamenala kurzy plavání. Co se týká jídelníčků, jsou pestré, obohacené o ovocné a zeleninové saláty. Děti si tedy mají možnost ochutnat jídla, která třeba nebyly naučeny jíst z domu a nakonec si je oblíbí. Nejsou samozřejmě k ničemu nuceny. Ke každodennímu režimu patří neodmyslitelně odpolední odpočinek, aby se děti zklidnily. Probíhá formou čtení pohádek, anebo při poslechu relaxační hudby. V mateřských školách mohou děti uplatnit vlastní možnosti a mají taky svá práva. Svoboda dětí je respektována ze strany učitelek do určitých mezí a děti musí dodržovat jak slušné chování, tak určitá pravidla. Za to jsou potom povzbuzovány a chváleny. Jsou vedeny k pravidelnému dennímu řádu. V jedné mateřské škole jsem zjistila, že starší děti mají možnost se seznamovat s počítačem. Paní učitelka jim nastaví vhodný program, kde si mají možnost procvičovat poznávací funkce (zrakové a sluchové vnímání, pravolevou orientaci, paměť, myšlení, aj.). Jejich čas u počítače je 43

omezen limitem v rozmezí 10 - 15 min. Můj názor na to je takový, že pokud děti často netráví čas u počítače, tak to může být prospěšné. Každá výše uvedená mateřská škola se vyjádřila také k dodržování hygienických návyků v rodinách a shodly se na rozdílnosti. Některé děti přicházejí do mateřské školy a nejsou zvyklé na umývání rukou, používání toalety aj., co nezbytně patří k životu. Rodiče spoléhají na to, že se všemu v zařízení musí naučit. Myslím si, že by se měli rodiče dětem více věnovat a vytvářet jim zdravý, láskyplný domov i přes uspěchaný každodenní život. Je to jenom o tom, že co si rodiče děti naučí a jak si je budou vychovávat ve všech směrech, to jim bude odplatou. Z mého pohledu se domnívám, že v mateřských školách jsou děti dobře vedeny a jsou jim vštěpovány hygienické návyky na velmi dobré úrovni po všech stránkách s tím, že se je postupně a vhodně učí a za nějaký čas jsou schopny je zvládat samy.

4.3.3 Zhodnocení výzkumu Můj výzkum mi ukázal, že většina rodičů se snaží dbát o vštěpování správných hygienických návyků u svých dětí. Týkal se jak hygieny, tak otužování, sebeobsluhy, správné životosprávy, péče o hygienu mluvidel u dětí, což se ukázalo v tom, jak rodiče svým dětem čtou pohádky, vypráví si s nimi zážitky z pohádek, tak o tom, jak proběhl den v mateřské škole, co prožily a čemu se naučily. Podle mě je to správné. Děti musí tento základ získat jak z prostředí rodinného, tak z mateřské školy. Je to záležitost dlouhodobá a vyžaduje trpělivost a věnování se ji. Snažíme se děti vést, motivovat, prohlubovat jejich návyky a spolupracovat s rodinou, naslouchat dětem a vyžadovat, aby se starší děti staraly o děti mladší, což máme zavedené u nás ve smíšeném oddělení v mateřské škole, ve které pracuji. Co se týká popisu této problematiky pohledem od paní ředitelek z mateřských škol, tak jejich názory na fungování a dodržování hygieny v jejich zařízeních jsou hodně podobné. Zjistila jsem, že některé školky absolvují plavecké kurzy a otužování se po odpoledním odpočinku. Tak jako u nás v mateřské škole, tak i ve výše uvedených, si děti mají možnost zvykat na různé druhy jídel, např. pomazánky, saláty, některé polévky atd. s tím, že je nenutíme, ale mají možnost menší ochutnávky a nakonec si tak zvyknou na jídelníček v mateřské škole, který je velmi pestrý. Všichni usilujeme o kvalitní rozvoj dítěte pro naši společnost v současnosti i do budoucna.

44

5 DISKUSE Cílem mé bakalářské práce je zjišťování úrovně hygienických návyků, nejenom z odborné literatury, ale také výzkumem, realizovaným v mateřských školách za spoluúčasti rodičů předškolních dětí. Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů z 5 mateřských škol. Jednalo se o dotazovaná šetření. Tato šetření měla zmapovat současný přístup rodičů a dětí k této problematice. Z hlediska charakteristiky základního souboru došlo k rozdílnému vyhodnocení od výzkumných rodičů. K problematice hygienických návyků vytvořily stručný záznam požádané paní ředitelky mateřských škol, přičemž vyhodnocení od všech uvádím v příloze. V teoretické části jsem se obeznámila s některými autory a s jejich pohledem k hygieně u dětí. Každý z odborníků tento pojem definuje jinak, ale jádro problému je podle mě stejně vyjádřené. Svou teoretickou část jsem si zpracovávala do několika kapitolek, které jsem již uvedla v úvodní části. Podle mého názoru se v podstatě teorie odborníků s mou praktickou částí nějak výrazně neodlišuje, což mi ukázaly odpovědi rodičů v dotaznících. Toto téma je diskutovatelné u nás v mateřské škole každodenně, kde máme děti neustále čemu učit, vysvětlovat a vytvářet jim tak pohodu pro jejich zdravý vývoj. S obrázky, které uvádím v příloze č.5, a které se týkají dodržování hygienických návyků v mateřské škole pracujeme každý den, protože je máme různě v našem zařízení rozmístěny. Děti si je nejenom prohlíží, ale také se u nich pozastavujeme a připomínáme si, jak je nutná důslednost v této oblasti. Děti samy popisují co vidí na daném obrázku a měly by s naší i rodičovskou pomocí se tomuto učit ve svém reálném životě.

45

6 ZÁVĚR Cíle, které jsem si ve své bakalářské práci zvolila byly splněny. Zmapovala jsem si přehled o hygienických návycích v různých školkách a to formou dotazníků, vytvořených pro rodiče. Dotazovaná šetření probíhala v říjnu a listopadu roku 2011. Dotazník obsahoval 20 otázek, na které respondenti odpovídali převážně možnostmi ano, ne. Výsledky mi vyšly nad mé očekávání, zjistila jsem tudíž, že většina dotazovaných vede děti ke správným hygienickým návykům. Záměrem mé práce bylo také získat přehled o fungování a dodržování hygieny v předškolních zařízeních stručným popisem od paní ředitelek. Jejich názory a popis dodržování hygienických zásad jsou na podobné úrovni. Nezbytnou součástí pobytu dne v mateřské škole je vytvořit pro děti správný denní režim. Pozorování a následná fotodokumentace mi umožnila a umožňuje i nadále náhled do reality. Každý z nás si přeje být zdravý, ale být zdravý znamená věnovat se sám sobě. Denně mít dostatek pohybu, pobytu na čerstvém vzduchu, dodržovat pitný režim a pravidelnou pestrou vyváženou stravu. Pokud to jde, vyvarovat se stresům, vytvořit si dobré zázemí, nejenom v rodinném prostředí, ale také na pracovišti v kolektivu dětí. Využívat kulturní dění a umět také relaxovat a naslouchat našemu tělu. Nezapomínat na preventivní prohlídky, jak u praktického lékaře, tak stomatologa. Není nad spokojenost rodičů vidět své dítě jak se už odmalička snaží dodržovat návyky, které je oni sami naučili, a které se také učí v mateřských školách. V této oblasti využíváme pro děti spoustu metod, jak teoretických, tak praktických a to formou např. metodických listů, pomůcek – obrazový materiál a také námětové hry (na školičku, domácnost, lékařství). Hygiena je důležitá oblast v životě pro každého z nás, a proto je nejdůležitější pro ni získat dobrý start už raném dětství.

46

7 REFERENČNÍ SEZNAM 7.1 Seznam použité literatury [1]BERDYCHOVÁ, J., BĚLINOVÁ, L., BRTNÍKOVÁ, M. Výchova dítěte předškolního věku. Praha: Nakladatelství Horizont, 1980. 77-79 s. [2]ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví. Praha: Nakladatelství Grada, 2010. 14-15, 17 s. [3]Dotazník: http://www.dotaznik-online.cz/ [online dostupné 11.1. 2012] [4]GUILLAUD, M. Relaxace v mateřské škole. Praha: Nakladatelství Portál, 2006. 7-8 s. ISBN 80-7367-162-X. [5]Hygiena: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hygiena [online dostupné 25.8. 2011] [6]Jak naučit dítě dodržovat osobní hygienu: http://www.jarodic.cz/cz/jak-naucit-dite-dodrzovatosobni-hygienu.php [online dostupné 25.8. 2011] [7]JANDA, F. a spol. Hygiena dětí a dorostu. Praha: Nakladatelství Avicenum, 1981. 9 s. [8]kol. Finanční normativ z MŠ Jestřabí na nákup potravin pro děti. [9]kol. Režim dne v Mateřské škole Jestřabí. Interní materiály MŠ Jestřabí, 2010. [10]KOTULÁN, J. a kol. Zdravotní nauky pro pedagogy. Brno, 2005. 64 s. ISBN 80-210-38-44-6. [11]KUBRICHTOVÁ, L., MARÁDOVÁ, E. Hygienické návyky: Péče o zdraví. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1997. 33, 35 s. ISBN 80-7168-040-0. [12]KUPCOVÁ, M., http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/25/HYGIENA-SE-SKRITKEMDOMIKEM.html/. [online dostupné dne 15.1. 2012] [13]LUHANOVÁ, Z., VLACHOVÁ, L. Zdravá výživa dětí a mládeže v teorii a praxi. Praha: Nakladatelství Avicenum, 1974. 34-35 s. ISBN 08-07774. [14]Otužování v dětském věku: http://www.zeny.cz/magazin/sportovani/otuzovani-v-kazdemveku.aspx [online dostupné 15.1. 2012] [15]Pitný režim dítěte: http://www.babyonline.cz/vyziva-deti/pitny-rezim [online dostupné 20.8. 2011] [16]Relaxace a uvolnění: http://www.jogadeti.eu/relaxace.htm [online dostupné 11.1. 2012]

47

[17]VIGUÉ, J. Zdraví dítěte. Česlice: Nakladatelství Rebo, 2006. 62-63, 106 s. ISBN 80-7234-535-4. [18]Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. [19]Výživa dětí předškolního věku: http://www.galenus.cz/vyziva-deti-predskolni.php [online dostupné 20.8. 2011] [20]Životospráva: http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/1135/2_zivotosprava.pdf

48

7.2 Seznam použitých symbolů a zkratek aj.

a jiné

α

alfa

atd.

a tak dále

č.

číslo

dkg

dekagram

kcal

kalorie

Kč

koruna

kg

kilogram

l

litr

MŠ

mateřská škola

ml

mililitr

min.

minuty

např.

například

N

respondenti

obr.

obrázek

odst.

odstavec

§

paragraf

p

statistická významnost

popř.

popřípadě

%

procenta

Sb.

sbírka

ŠJ

školní jídelna

ŠVP

Školní vzdělávací program

WHO

Světová zdravotnická organizace

49

7.3 Seznam obrázků Obr. 1. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 2

23

Obr. 2. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 3 Ano

24


25


26


27


28


29


30


31


32


33


34


35

Obr. 14. Grafické znázornění vyhodnocení otázky č. 14 Co upřednostňujete?

36


37


38


39


40


41


42

7.4 Seznam tabulek Tab. 1. Denní přísun kalorií

12

50

7.5 Seznam příloh Příloha č. 1

Dotazník pro rodiče

Příloha č. 2

Záznamový arch pro ředitelky MŠ

Příloha č. 3

Moje vlastní mateřská škola

Příloha č. 4

Fotodokumentace dětí z prostředí MŠ

Příloha č. 5

Obrázky hygienických návyků

51

Příloha č. 1:

DOTAZNÍK

A) Kopie originálu dotazníku

B) Přepis dotazníku v elektronické podobě Hygienické návyky u dětí předškolního věku

Vážení rodiče, jmenuji se Michaela Petrů a jsem studentkou oboru Učitelství pro mateřské školy. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění anonymního dotazníku jehož cílem je zmapovat hygienické návyky Vašich dětí. Z hlediska objektivnosti je důležité, abyste jej vyplnili pravdivě. Výsledky výzkumu mi poslouží k soupisu bakalářské práce, kterou završím studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Za spolupráci Vám předem děkuji. Pokyny k vyplnění dotazníku: V každé otázce zakroužkujte POUZE JEDNU z odpovědí, tu která co nejvýstižněji vyjadřuje Váš názor. Dále dbejte pokynů uvedených u jednotlivých otázek.

01. Seznamujete a učíte Vaše dítě správným hygienickým návykům? a) ano b) ne

02. Dokáže se Vaše dítě samo oblékat a obouvat? a) ano b) ne

03. Učíte Vaše dítě dodržovat čistotu a pořádek při stolování? a) ano, pokud ano, používá Vaše dítě při jídle příbor?

i) ano ii) někdy iii) ne

b) ne

04. Umývá si Vaše dítě ruce před každým jídlem? a) ano b) někdy c) ne

05. Zvládá Vaše dítě sebeobsluhu při jídle (dokáže si přinést talíř na stůl, hrnek s pitím atd.)? a) ano b) někdy c) ne

06. Umývá si Vaše dítě ruce po použití toalety? a) ano b) někdy c) ne

07. Umí Vaše dítě používat kapesník? a) ano b) ne

08. Čistí si Vaše dítě pravidelně zuby ráno a večer? a) ano b) někdy c) ne

09. Otužujete Vaše dítě? a) ano, pokud ano, uveďte ve zkratce jak ………………………………………………………………………………………. b) ne

10. Věnujete se každý den sportovním aktivitám s Vaším dítětem? a) ano b) někdy c) ne

11. Vytváříte pro Vaše dítě prevenci v podobě užívání vitamínů? a) ano b) ne

12. Zařazujete do jídelníčku Vašemu dítěti pravidelně mléčné výrobky? a) ano b) ne

13. Má Vaše dítě každodenní přísun ovoce a zeleniny? a) ano b) ne

14. Dbáte na to, aby Vaše dítě mělo dostatečný přísun tekutin? a) ano, pokud ano, co upřednostňujete:

i) čaj ii) ovocnou šťávu

b) ne

15. Jak často navštěvujete s Vašim dítětem zubního lékaře? a) 1x ročně b) 2x do roka

16. Chodíte s Vašim dítětem na pravidelné očkování? a) ano b) ne

17. Má Vaše dítě nějaký zlozvyk? a) ano, pokud ano, uveďte jaký ………………………………………………………………… b) ne

18. Dezinfikujete a dbáte o čistotu hraček, se kterými si Vaše dítě doma hraje? a) ano b) ne

19. Čtete Vašemu dítěti večer před spaním pohádky? a) ano b) ne

20. Věnujete se každý den komunikaci s Vaším dítětem (zážitky z MŠ, vyprávění u obrázkové knížky, atd.)? a) ano b) ne

Gratuluji Vám k vyplnění dotazníku. Před jeho odevzdání zkontrolujte, zda jste odpověděli na všechny otázky. Za spolupráci Vám ještě jednou děkuji.

Příloha č. 2:

ZÁZNAMOVÝ ARCH PRO ŘEDITELKY MŠ

A) Kopie originálu záznamového archu pro ředitelky MŠ

B) Přepis záznamového archu v elektronické podobě Popis problematiky Hygienické návyky u dětí předškolního věku

Vážené kolegyně, jmenuji se Michaela Petrů a jsem studentkou oboru Učitelství pro mateřské školy. Obracím se na Vás s prosbou o stručné vyjádření se k problematice hygienických návyků ve Vašem zařízení. Vaše údaje budou anonymní a poslouží mi k soupisu bakalářské práce, kterou završím studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Za spolupráci Vám předem děkuji.

Příloha č. 3:

MOJE VLASTNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA

Mateřská škola, ve které pracuji se nachází u hlavní cesty a je to starší, menší budova. Jsou v ní dvě třídy, malá kuchyň, sociální zařízení a menší ředitelna. Jsem tady ale spokojená, protože pracuji v dobrém kolektivu a to je pro mě důležité. Moje ideální mateřská škola by se měla nacházet v klidném prostředí, to znamená že by tam měla být slabší doprava, anebo na sídlišti. Líbila by se mi, kdyby byla rozhodně velká - s jedním patrem, aby v ní mohly být dvě oddělení jak pro malé, tak pro velké děti. Každé oddělení by mělo mít dvě místnosti – hrací a tvořící, společnou se stravováním. Měla by mít větší terasu, která by sloužila k pobytu venku, v případě nepříznivého počasí, aby děti mohly alespoň trochu na čerstvý vzduch a i v případě dobrého počasí, kde by si děti mohly zahrát různé pohybové a taneční hry. Barevná fasáda a hezky zdobená okna s různými výrobky dětí by určitě upoutali nejenom mě, ale i ostatní kolem jdoucí, kteří by hned věděli o jakou budovu se jedná. Při vstupu do mateřské školy bych si představovala větší chodbu s botníky, kde by každé dítě mělo označeno svoji přihrádku se značkou a tam by si ukládaly své boty. Dále by se přecházelo do prostorné šatny, kterou by zdobily dřevěné skříňky s ramínky, kde by si děti pečlivě ukládaly své věci. Děti by si mohly hrát a pracovat ve dvou třídách. V jedné třídě by se nacházel nábytek se zásuvkami na ukládání menších stavebnic, a také by tam mohlo být dost prostoru pro různé hrací koutky pro děti. Buď to už dostatečný prostor pro velké stavebnice, aby je děti nemusely pořád uklízet, nebo koutek s kuchyňkou a nádobíčkem, sporákem, stolkem, židličkami a kočárkem. Dále obchod s menšími regály, kde by byly různé potraviny, ovoce a zelenina s umělohmotných materiálů, taky pult a pokladna s papírovými penězi, které by si děti samy vytvořily. I prostor pro malé kadeřnictví s malým zrcadlem, fénem, hřebínkem a křeslem pro hosty by se určitě hodil. Také bych přivítala místa pro malou knihovnu, ve které by měl být stolek se židličkami a poličkami, ve kterých by byly knihy a děti by si samy mohly vybírat a prohlížet si, o co by měly zájem. V této třídě by si také mohli chlapci hrát s většími auty a traktory, které by měly své místo. Okna by měly zdobit různé stavebnicové výrobky. Ve druhé třídě bych si představovala kosočtvercové stolečky s pohodlnými židličkami, aby si děti nezvykaly na špatné držení těla. Měla by být vybavena skříní s výtvarným a pracovním materiálem, poličkami, kde by si děti samy mohly brát pastelky, křídy, voskovky, nůžky, barvy a

štětce. Všechny tyto věci by měly být dětem výškově dostupné, aby se učily samostatnosti a uměly si pomůcky vzít a vrátit je na dané místo. Na odpolední odpočinek by se mně líbila místnost se zdravotními lehátky a hezky barevným povlečením. Stěny by tady mohly být pomalovány třeba postavičkami z večerníčků, aby se dětem lépe usínalo. Ve všech jmenovaných prostorech včetně chodby, bych si představovala bezpečnou, dobře umyvatelnou podlahu, popřípadě dozdobenou menšími koberci. Topení by v celé budově mělo být určitě plynové. V mateřské škole by měla také být místnost nebo tělocvična pro správný rozvoj a růst dětí. Měla by obsahovat lavičku, žíněnky, skluzavku, švédskou bednu, žebřiny, lano, prolézací tunel, kruhy, stuhy, šátky, chůdy, míčky, velké míče, padák, dřevěné paličky, skákací pytle atd.. Na tohle všechno se dá tělocvična využít a nesmím zapomenout na vymezený prostor pro cvičení jako je aerobic, jóga, nebo relaxační cvičení, vše doprovázené hudbou a písničkami od Dády. Výhodná a využitá by podle mě byla menší hudebna, kde by se nacházel klavír, flétna, triangl, ozvučná dřívka, bubínky, čindely a kde by se děti postupně seznamovaly s notami, učily by se různé taneční a pohybové hry a taktéž by sloužila k oslavování narozenin a svátků našich malých oslavenců. Hudba je totiž universálním prostředkem komunikace, zábavy, poučení i uklidnění dětí. Je jedním z nejbohatších zdrojů pro učení dětí předškolního věku. Je přirozenou součástí jejich hry a styku s dospělými. V mateřské škole je hudba nedílnou součástí každodenního programu. Hudební zážitky pěstují představivost a podněcují improvizaci. Hudba pomáhá rozvíjet dítě především v oblasti citů, podporuje jazykový rozvoj, uvolňuje napětí, rozvíjí schopnost zapamatování, motoriku, koordinaci pohybů, napomáhá rozvoji myšlení a abstrakci. Další prostor v mateřské škole využívaný na větší výtvarné činnosti, případně kroužek, bych označila jako „ateliér pro malé mistry“. Výtvarné činnosti poskytují dětem radost, prožitek a uspokojení. Podporují u dětí především tvořivost, představivost, činorodost, zvědavost a rozvoj fantazie. Dítě v předškolním věku maluje především na základě citových prožitků. Výtvarný ateliér rozvíjí city dětí, poskytuje možnost komunikovat beze slov, dovoluje uvolnit citový přetlak, dodává pocit síly a uspokojení z vytvořeného díla. Rozvíjí u dětí jemnou motoriku, hmat, zrakovou percepci, podporuje koordinaci oko-ruka. Dává možnost pracovat ve skupině a střídat se, učí děti starat se o svěřený materiál a vede je k samostatnosti. Podporuje rozvoj inteligenčních schopností, neboť rozlišuje slovní zásobu, pomáhá chápat příčinu a následek, učí vnímat barvu a tvar, rozpoznávat vlastní jméno. Učí děti plánovat si činnosti a déle se soustředit. Pomůcky by

byly dětem dostupné na policích a byly by to pastelky, voskovky, fixy, tužky, suché pastely, rudky, barvy prstové, temperové, vodové, kelímky na vodu, hadříky, různé velikosti štětců, molitanové houbičky, špejle, podložky, špachtle, výkresy a papíry různé kvality a barvy, nůžky, lepidla. Neměly by zde chybět malířské zástěry nebo stará trička, ve kterých by děti pracovaly beze strachu, že si ušpiní oděv. Na zdi by děti mohly mít k dispozici velké plochy balícího papíru na procvičování grafomotoriky. Sociální zařízení by mělo obsahovat toalety, nejlépe geberit, zásobník na toaletní papír, několik umyvadel – záleží na počtu dětí, dotykové baterie a zásobník na papírové ubrousky. Dále potom pro každé dítě menší polička, kde by měly kelímek se svojí značkou a v tom kartáček na zuby. Kuchyň bych si představovala v moderním stylu, to znamená veškeré příslušenství v nerezu, kvalitní myčku na nádobí, víceúčelový robot, elektrickou škrabku na brambory a další nezbytně nutné věci, které jsou k vaření potřebné. Když se zmiňuji o kuchyni, bylo by dobré, aby sestava jídelníčku na každý den byla co nejvíce pestrá jak na mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, luštěniny, vlákninu, bílkoviny, tak různé druhy salátů jak ovocných tak zeleninových. Tady bych si také přála, aby se děti naučily jíst všechno, i když to vždycky nejde a pokud má někdo různé alergie na potraviny tak mu jídelníček přizpůsobit, aby byla spokojenost u dětí, rodičů a také nás. Zdravé potraviny podporují růst a vývoj dětí, který je velmi důležitý. Při kuchyni je nutné mít i místnost na čistění zeleniny a menší sklep na brambory, samozřejmě větratelný. Ředitelna by měla být vybavena prostorným stolem s počítačem a sektorovým nábytkem. Ozdobou by bylo kožené křeslo. Pro veškerý personál v mateřské škole by sloužila šatna se skříňkami pro každého zvlášť. Kuchařka by měla mít zvlášť svoji místnost na převlékání. Ještě musím také připomenout prostor pro uklizečku a hygienické potřeby, které neprodleně musí být v každé mateřské škole. Všechny místnosti by měly být barevné. Hrací – meruňková, tvořivá – žlutá, umyvárna – modrá, kuchyň – bílá, kancelář a šatny – zelená. Ve všech prostorách živé květiny, dle možností, ale hlavně nástěnky pro výrobky dětí, které budou zdobit celou budovu, a pro různé informace pro rodiče. U mateřské školy by se mně moc líbila velká zahrada s vybavením (pískoviště, průlezky, skluzavka, dřevěný vláček, houpačky a menší hřiště na míčové hry). Pobyt venku pomáhá dobře vyvážit den. Být venku na školní zahradě nebo v přírodě v okolí mateřské školy za každého počasí je pro děti zajímavé a zdravé. Pohyb a změna vzduchu pomáhají od stresu, nabízejí

možnost k novému poznávání, pozorování, novým zážitkům a zkušenostem. Sportování na školní zahradě dodává dětem dobrý pocit. Můžeme zde dělat s dětmi činnosti, které nelze dělat ve třídě, i takové, které běžně ve třídě děláme. Děti zažijí všechna roční období. Venkovní prostředí nás spojuje s přírodou, probouzí v nás všechny smysly, dodává všem činnostem strukturu, barvu a vůni. Styk s přírodou obohacuje všechny oblasti dětského vývoje – tělesný, sociální, citový, rozvoj inteligenčních i kulturních znalostí. Venkovní prostředí není jen místem, kde se děti mohou „vyřádit“, ale také se mnohému naučit, rozvinout to, co se naučily ve třídě, a procítit to. Součástí zahrady by mohl být malý dřevěný domeček s pomůckami pro pobyt venku na zahradě (lopatky, táčky, kýblíčky, hrábě, motyčky, traktory a auta. Zahrada by měla být oplocená a vysázená menšími stromy a keříky a před mateřskou školou krásné kytičky. V letním období zde využívat větší nafukovací bazének, aby si děti postupně zvykaly na vodu, nebály se a byly schopné se učit různým hrám ve vodě. Bylo by dobré mít v blízkosti mateřské školy dopravní hřiště nebo prostor k jízdě. Prostor by byl určen pro jízdu na koloběžkách, trojkolkách, kolech a šlapacích autíčkách. Děti by se zde učily základním pravidlům dopravního provozu. Povrch v této části by měl být pevný, nejlépe asfaltový, aby se dětem dobře jezdilo. Součástí dobře vybavené zahrady by mohlo být tzv. tiché místo. Mělo by být ve stínu, nejlépe pod vzrostlým stromem, kam by děti mohly odejít a z dálky se dívat na ostatní, odpočívat, snít, relaxovat nebo poslouchat pohádku, čtenou učitelkou. Děti by zde také mohly vybarvovat omalovánky, prohlížet si časopisy, hrát si s panenkami apod. K vybavení tohoto místa by patřily deky, podložky, malý stan, slunečníky, pastelky, omalovánky, drobné hračky. Vhodné by bylo umístění tabule na kreslení a psaní křídami, lavičky. Mohly by tady hrát různé námětové hry, pohybové hry se zpěvem, společně si zazpívat. K dalšímu vybavení zahrady by mohl patřit i kopec – přírodní nebo uměle vytvořený, na kterém by děti trénovaly běh, lezení do kopce, v zimě by se mohly z kopce klouzat, bobovat, lyžovat. Výhodné by bylo mít i prostor pro otevřené ohniště, které by se dalo využívat při společných akcích s rodiči. Ráda bych se také zmínila ještě o aktivitách mimo mateřskou školu, ale týkající se dětí. Mohly bychom využívat kulturu (pohádky promítané v kině, divadla, kulturní vystoupení, zábavná centra pro děti) – tady bych uvítala podíl i účast některých rodičů , dle možností. Návštěva

plaveckého bazénu, knihovny, školy, školní družiny i mít možnost navštívit a nahlédnout na některé druhy řemesel (stolárna, pekárna, zahradnictví aj.). Co se týká pedagogických pracovnic, asi čtyři, včetně ředitelky. Nepedagogické pracovnice – dvě kuchařky, dvě uklizečky a vedoucí školní jídelny. Dost důležitá je také pohoda dětí v mateřské škole a spolupráce s jejich rodiči. Uvítala bych časté schůzky, kde bychom si povídali o dětech a jejich rozvoji a o tom co se jim líbí, co by chtěli zlepšit a podobně. Co je taky důležité a přála bych si mít, jsou dobří sponzoři z řad rodičů, anebo některých firem. V dnešní době by to bylo výborné, protože ať už různé pomůcky, nábytek a jiné vybavení jsou dost finančně náročné. Většinou každá mateřská škola je pod obecním nebo městským úřadem. Spolupráce se starostou by byla vítaná, myslím, že i docela účelná, kde by se mohly řešit různé problémy a potřeby týkající se mateřské školy. Spolu s rodiči také pořádat různé akce. Na podzim drakiádu, v předvánočním čase pečení perníčků a besídku, kterou si připraví dětí u vánočního stromečku. Rodičovský ples, karneval, velikonoční tvoření spojené s vítáním jara (malování kraslic), výlet s rodiči a dětmi do zoologické zahrady, rozloučení předškoláků s mateřskou školou a táborák. Také by se mně líbilo, vést s rodiči různé kroužky – výtvarný a pohybový. Tady bychom si mohli upevňovat vzájemné vztahy a spolupráci a tím si tvořit příjemný pobyt v mateřské škole. Tak to by mohlo být asi tak všechno co se týká ideální mateřské školy, jakou bych si představovala. Děti i dospělí by se měli cítit v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně a bezpečně. Pedagogický styl, respektive způsob jakým jsou děti vedeny, by měl být podporující, sympatizující, projevovat se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí z obavy o časové postoje, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Jakákoliv komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je podle mě nepřípustná. Měl by být uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života (je dítěti tematicky blízká, je mu pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti užitečná a prakticky využitelná).

Pedagog by se měl vyhýbat negativním slovním komentářům a podporovat děti v samostatných pokusech, být uznalý, dostatečně oceňovat a vyhodnocovat konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reagovat pozitivním oceněním, vyvarovat se paušálních pochval stejně jako odsudků. Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi by se měla projevovat vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě. Pedagog by se měl věnovat i neformálním vztahů u dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňovat prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí). Komunikace mezi vychovateli a dětmi probíhá obvykle ve dvou rovinách: první je to rovina osobních vztahů – sdělování pocitů, sympatií, projevy lásky a náklonnosti, žertování, hry, pečování o druhého. Druhá je to rovina funkčních vztahů – sdělování požadavků na dítě, které vyplývají z odpovědnosti dospělého a měly by být oprávněné, tedy jejich naplnění by mělo mít smyl (např. uklidit si své věci, pomoci s domácími pracemi, učit se atd…). Osobní komunikace vytváří vztahy mezi lidmi. Na lidi, kteří jsou nám sympatičtí se těšíme, jsme s nimi rádi a je nám s nimi dobře. Pozitivní vztahy pomáhají dítěti ubezpečit se, že svět je příjemné místo, na kterém je potřebným a očekávaným člověkem. Naše pozice dospělého přináší s sebou jistou odpovědnost za správné chování, vývoj a vzdělání dítěte. Je třeba, aby se děti spoustě věcí naučily, získaly mnohé dovednosti, vědomosti, návyky a postoje, pro jejichž učení je předškolní věk tím nejvhodnějším a nejefektivnějším. Naučí-li se kupříkladu dítě v předškolním věku spolupracovat s ostatními dětmi, bude tuto dovednost využívat a zdokonalovat po celý svůj život. Naučí-li se dítě v tomto věku bát se ostatních dětí, bude se později obavy z vrstevníků jen těžko zbavovat a stane se pro jiné snadnou obětí šikany nebo naopak bude mít potřebu nevhodným způsobem zakrýt svůj strach útokem na jiné. Funkci informátora a komunikačního prostředku může převzít také školní časopis, ať už ve formě pravidelného periodika, občasníku nebo jen informačních listů. Časopis může být vytvářen na úrovni celé školy, nebo na úrovni třídy jako společné dílo učitelek a dětí pro rodiče. K tomu, aby se dítě cítilo v mateřské škole bezpečně, potřebuje především učitelku, které rozumí a může jí důvěřovat, známý prostor a smysluplná pravidla. Učitelka by měla být pro dítě vzorem v oblasti sociálního chování k ostatním dětem. Pro děti je důležité, aby učitelce rozuměly a chápaly její reakce. Měla by umět dětem aktivně naslouchat,

znát jejich zájmy a individuální potřeby a reagovat na ně. Je důležité, aby učitelka chápala dítě jako osobnost, respektovala je a užívala prvky efektivní komunikace včetně zvládnutí problematiky odměn a trestů. Mateřská škola je pro děti novým prostorem, do kterého přecházejí z rodiny, ve které je vše známé a přátelské. Nyní se dítě setkává s velkými místnostmi, vysokými stropy, hlukem a hemžením, které prostor naplňují. Dítě si potřebuje nové prostředí okoukat, prozkoumat, seznámit se s ním, vyzkoušet jeho záludnosti a výhody. Prostor by měl děti oslovit přátelskou a vlídnou atmosférou, vstřícnými barvami a dítěti blízkou výzdobou. Abychom mohli dobře naplánovat činnosti pro děti a lépe je pochopit, tvoříme během celého pobytu dítěte v mateřské škole individuální plán s cíli, předpoklady a záměry. Byla bych moc ráda, kdyby se mi alespoň něco z toho splnilo a já mohla jednou v takové mateřské škole pracovat, nebo jí dokonce sama ředitelovat. Všechno to však záleží na finančním rozpočtu a ten není v dnešní době tak snadno dobyvatelný. Ale pokud si budu vzájemně rozumět a dobře vycházet s rodiči, tak mám vyhráno.

Příloha č. 4:

FOTODOKUMENTACE DĚTÍ Z PROSTŘEDÍ MŠ

Příloha č. 5:

OBRÁZKY HYGIENICKÝCH NÁVYKŮ

CHRÁNÍME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, DBÁME NA POŘÁDEK A ČISTOTU VE SVÉM OKOLÍ Učíme děti kladným vztahům v prostředí, ve kterém se pohybujeme. Pořádek a čistota patří neodkladně k našemu životu.

DODRŽUJEME HYGIENICKÉ NÁVYKY Vedeme děti k mytí rukou před každým jídlem, po použití toalety. Připomínáme, jak zacházet s mýdlem, že nesmíme stříkat vodou na podlahu, protože by mohlo dojít k úrazu. Každý má místo pro svůj vlastní ručník a děti si čistí po obědě zuby.

CHRÁNÍME VŠE ŽIVÉ I PŘÍRODU KOLEM NÁS Učíme děti pečovat o květiny, které máme v mateřské škole. Pravidelně na jaře si děti vysází do svého, z domu přineseného kelímku rajče, aby si zkusily osahat, jak se pracuje s hlínou. Následně pravidelně zalévají (děti motivujeme formou, že si hrajeme na malé zahradníky). V Mateřské škole máme želvu, kterou děti samy krmí (hlávkovým salátem) a starají se o ni. Připomínáme dětem i život v přírodě venku, pravidelně navštěvujeme včelín, kde formou krátké besedy se děti seznamují se životem včeliček, jak je důležité opylovat květiny a chránit některé druhy brouků. Přírodu a své okolí musíme chránit a neničit ji odpadem.

RÁDI SE UČÍME NOVÉ VĚCI, JSME ŠIKOVNÉ DĚTI Nabízíme dětem hodně možností, k tomu aby byly dobře připravené do školy. A to z hlediska jazykového, literárního, matematického, výtvarného, pracovního, hudebního. K tomu máme spoustu materiálů – encyklopedií a knih, metodických pomůcek, pracovní sešity a jiné

CHOVÁME SE K SOBĚ PĚKNĚ A VYCHÁZÍME SI VSTŘÍCT Vedeme děti k slušnému chování ke všem okolo nás. Neubližujeme si, pomáháme si, půjčujeme si hračky, společně si hrajeme, v případě neúspěchu přijmeme prohru. Umět požádat a poděkovat o věc, s kterou si chceme hrát.

JSME ZDVOŘILÝ. PO PŘÍCHODU DO TŘÍDY POZDRAVÍME PANÍ UČITELKU A DĚTI. PŘI ODCHODU Z MATEŘSKÉ ŠKOLY SE S NÍ ROZLOUČÍME Ráno když přijdou děti do mateřské školy, snažíme se, aby se přivítaly jak s paní učitelkou, tak se svými kamarády. Když děti odchází z mateřské školy dbáme aby se všemi rozloučily a všichni se spolu těšíme na další den.

UMÍME SE NA POŽÁDÁNÍ ROZDĚLIT O HRAČKU S OSTATNÍMI DĚTMI VE TŘÍDĚ Při jakýchkoliv hrách učíme děti o slušné požádání hračky od svého kamaráda, připomínáme, že hračky jsou pro všechny děti a proto si je musíme půjčovat, dobře s nimi zacházet a umět si je uklidit na své místo.

Z MATEŘSKÉ ŠKOLY SI DOMŮ BEREME JEN TO, CO JE NAŠE, CO JSME SI PŘINESLY Z DOMU Vedeme děti k tomu, že hračky a různé pomůcky, které náleží mateřské škole, nesmí odnášet domů. Pouze po výjimečném svolení paní učitelky si je možné věc vypůjčit a další den zase přinést. Pokud si děti přinesou svou hračku z domu, ta jim náleží a s tou také odchází domů.

OSOBNÍ VĚCI UKLÁDÁME NA SVÉ MÍSTO, KTERÉ JE OZNAČENO ZNAČKOU, HRAČKY A POMŮCKY UKLÁDÁME NA URČENÉ MÍSTO Učíme děti si vážit svých věcí a dbáme na to, aby měly své oblečení uklizené a hezky poskládané ve skříňce, označené jejich značkou. Po příchodu do mateřské školy, aby si uložily boty do botníku, do své přihrádky, která je označena značkou každého. Také hračky a pomůcky mají svůj „domeček“ a tam je patří uklidit.

UMÍME POŽÁDAT O POMOC PANÍ UČITELKU NEBO JINÉ DĚTI, KDYŽ POMOC POTŘEBUJEME Dbáme na to, aby děti, pokud si s něčím neví rady, přišly za námi, anebo požádaly kamaráda o pomoc. Všichni všechno hned neumíme a kvůli tomu nepláčeme a vždycky všechno společně vyřešíme.

MÁME SE RÁDI, JSME KAMARÁDI Při všech činnostech vedeme děti ke kamarádským vztahům, starší děti učíme pomáhat mladším dětem. A všichni jsme kamarádi.

SVOU PRÁCI VŽDY DOKONČÍME, ABYCHOM SE S NÍ MOHLY JEŠTĚ POZDĚJI POTĚŠIT Když s dětmi pracujeme, učíme je svou práci dokončit. Práce dětí nám slouží k vystavení, vzájemnému si prohlížení a povídání o tom co jsme tvořily.

V LOŽNICI SE CHOVÁME TIŠE, A I VE TŘÍDĚ SE DOMLOUVÁME KLIDNÝM HLASEM Po obědě při klidovém režimu, dbáme na to, aby děti, které nespinkají, aspoň chvilku na lehátku odpočívaly a byly ohleduplní ke svým kamarádům, kteří spí. To znamená nevyrušovaly. Dětem čteme pohádku nebo jim pouštíme relaxační hudbu.

KDYŽ JEDEN MLUVÍ, OSTATNÍ DĚTI POSLOUCHAJÍ Učíme děti poslouchat paní učitelky a všechny dospělé, kteří jim něco sdělují. Neskáčeme do řeči, pokud paní učitelka nedá někomu sama slovo.

ANOTACE Jméno a příjmení:

Michaela Petrů

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2012

Název práce: Hygienické návyky u dětí předškolního věku Název v angličtině: Hygiene habits of preschool children Anotace práce:

Bakalářská práce s názvem „Hygienické návyky u dětí předškolního věku“ v teoretické části seznámí čtenáře s pojmem hygieny, osobní hygieny, hygienické péče, hygienických návyků, jejich významu, správné živosprávy v předškolním věku, relaxace v MŠ. V praktické části se čtenář dozví současný stav vedení rodičů dětí k hygieně, a jak se oblasti hygieny věnují mateřské školy.

Klíčová slova:

hygiena, hygienické návyky, hygienická péče, životospráva, relaxace

Anotace v angličtině:

Bachelor thesis "Hygiene habits of preschool children" in the theoretical part reader is apprised firstly about the concept of hygiene generally. Next points are connected with personal hygiene, health care and hygiene habits. The next paragraphs are concerning importance of good diet in preschool and relaxation in kindergarten. In the practical part, the reader can see the current status how parents lead their children to hygiene and how is the situation regarding hygiene in kindergarten.

Klíčová slova v angličtině:

hygiene, hygiene habits, hygiene care, diet, relaxation

Přílohy vázané v práci:

Příloha č. 1

Dotazník pro rodiče

Příloha č. 2

Záznamový arch pro ředitelky MŠ

Příloha č. 3

Moje vlastní mateřská škola

Příloha č. 4

Fotodokumentace dětí z prostředí MŠ

Příloha č. 5

Obrázky hygienických návyků

Rozsah práce:

51 stran + 5 příloh

Jazyk práce:

čeština

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michaela Petrů

Recommend Documents