UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra muzikologie VÝTVARNÉ UMĚNÍ V ČESKÉM TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ V LETECH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra muzikologie

VÝTVARNÉ UMĚNÍ V ČESKÉM TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ V LETECH 2005-2009

Visual Arts in the Czech television during 2005-2009

Bakalářská práce

Jana Švubová

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Eva Vičarová, Ph.D.

OLOMOUC 2014

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne.….……………..

Podpis ………………………

Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. PhDr. Evě Vičarové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, udělené rady, cenná doporučení a věnovaný čas.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1.

Stav pramenů a literatury ........................................................................................ 11

Teoretická část práce ...................................................................................................... 12 2.

Popularizace – vymezení pojmu ............................................................................. 12 2.1 Popularizace umění ............................................................................................... 12 2.2 Typy a formy popularizace výtvarného umění ..................................................... 14 2.3 Propagace .............................................................................................................. 17 2.4 Medializace ........................................................................................................... 17

3.

Česká televize ......................................................................................................... 19 3.1 Historie České televize ......................................................................................... 19 3.2 Historie programů ČT1 a ČT2 .............................................................................. 19 3.3 Konkurence komerčních stanic a nová koncepce programů ................................ 20 3.4 Současná organizační struktura České televize .................................................... 21

4.

Výtvarné umění ve vysílání ČT1 a ČT2 ................................................................. 23 4.1 Dokumentární pořady ........................................................................................... 23 4.1.1 Co je to dokumentární film ............................................................................ 24 4.1.2 Způsoby kategorizování dokumentů .............................................................. 25 4.1.1.1 Výkladový dokumentární film .................................................................... 25 4.1.1.2 Dokumentární portrét .................................................................................. 26 4.2 Publicistika............................................................................................................ 26 4.2.1 Magazín ......................................................................................................... 27 4.3 Dramatické pořady ................................................................................................ 28 4.4. Zábava .................................................................................................................. 28 4.5 Vzdělávání ............................................................................................................ 28 4.6 Tematické bloky pořadů ....................................................................................... 29 5

Praktická část práce ........................................................................................................ 30 5.

Pořady o výtvarném umění v roce 2005 ................................................................. 31 5.1 Dokumentární pořady (2005)................................................................................ 32 5.2 Publicistické pořady (2005) .................................................................................. 38 5.3 Zábavné pořady (2005) ......................................................................................... 39 5.4 Vzdělávací pořady (2005) ..................................................................................... 40 5.5 Šumná města – cyklus popularizující architekturu ............................................... 41

6.

Pořady o výtvarném umění v roce 2006 ................................................................. 44 6.1 Dokumentární pořady (2006)................................................................................ 45 6.2 Publicistické pořady (2006) .................................................................................. 49 6.3 Zábavné pořady (2006) ......................................................................................... 50 6.4 Vzdělávací pořady (2006) ..................................................................................... 51 6.5 Dramatické pořady (2006) .................................................................................... 51 6.6 Magazín Styl ......................................................................................................... 52

7.

Pořady o výtvarném umění v roce 2007 ................................................................. 53 7.1 Dokumentární pořady (2007)................................................................................ 54 7.2 Publicistické pořady (2007) .................................................................................. 58 7.3 Zábavné pořady (2007) ......................................................................................... 59 7.4 Vzdělávací pořady (2007) ..................................................................................... 59 7.5 Dramatické pořady (2007) .................................................................................... 60 7.6 Profily – cyklus o osobnostech převáţně z oboru výtvarného umění................... 60

8.

Pořady o výtvarném umění v roce 2008 ................................................................. 61 8.1 Dokumentární pořady (2008)................................................................................ 62 8.1

Publicistické pořady (2008) ............................................................................. 65

8.2

Zábavné pořady (2008) .................................................................................... 66

8.3

Vzdělávací pořady (2008) ................................................................................ 66

8.4

Dramatické pořady (2008) ............................................................................... 66 6

8.5 9.

Profesor František Dvořák v cyklech České televize ....................................... 67

Pořady o výtvarném umění v roce 2009 ................................................................. 68 9.1 Dokumentární pořady (2009)................................................................................ 69 9.2 Publicistické pořady (2009) .................................................................................. 72 9.3 Zábavné pořady (2009) ......................................................................................... 73 9.4 Vzdělávací pořady (2009) ..................................................................................... 73 9.5 Magazín Artmix .................................................................................................... 74 10.

Souhrnné vyhodnocení zjištěných poznatků .................................................... 75

RESUMÉ ........................................................................................................................ 81 SUMMARY .................................................................................................................... 82 DAS RESÜMEE ............................................................................................................. 83 Seznam literatury, pramenů a internetových zdrojů ....................................................... 84 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 89 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 90 Seznam příloh: ................................................................................................................ 90 Anotace ........................................................................................................................... 91 Přílohy............................................................................................................................. 92

7

8

Úvod „Umění, kterému nikdo nerozumí, není uměním.“

1

Jan Bauch Potřeba výtvarných projevů odlišuje člověka od ostatních tvorů. Je v nás zakořeněna jiţ od dob našich předků zkrášlujících předměty, které denně vyuţívali k lovu a přeţití. Ovšem byl to aţ náš druh, homo sapiens, jenţ dal vzniknout výtvarnému umění v pravém slova smyslu. Výtvarné umění přestalo zdobit a stalo se prostředkem mezilidské komunikace. Některé výtvarné artefakty vysvětlení nepotřebují, u jiných je naopak porozumění skrytým významům a záměrům tvůrce nezbytné pro pochopení sdělované informace. Alespoň elementární znalosti by tedy měl mít kaţdý člověk, který chce výtvarné umění vnímat i jiným způsobem neţ jako dekoraci. Předkládaná práce se věnuje popularizaci výtvarného umění v českém televizním vysílání v rozmezí let 2005-2009. Pro popularizaci umění a šíření kulturní publicistiky i dokumentaristiky orientující se na uměleckou problematiku, se televizní vysílání jeví jako ideální nástroj.2 Obzvlášť v případě umění výtvarného, kde je vizuální prezentace nezbytná. Pozornost zaměříme na hlavní programy České televize, tedy ČT1 a ČT2. Mezi základní povinnosti veřejnoprávního média patří informovat a vzdělávat diváky v kulturně-uměleckých oblastech a hojný výskyt pořadů o výtvarném umění zde bylo moţné předem očekávat. Hlavním cílem práce je vyhodnotit, kolik pořadů v rámci jednotlivých programových typů se výtvarnému umění ve vysílání stanic ČT1 a ČT2 v kaţdém roce věnovalo, a jaké výtvarné obory a témata byly v pořadech reflektovány nejčastěji. Text práce můţeme rozdělit na dvě hlavní části. Úvodní teoretická část přináší vysvětlení důleţitých pojmů týkajících se tématu. První kapitola se věnuje definování termínu popularizace a seznamuje čtenáře s moţnými typy a formami popularizačních činností v oblasti výtvarného umění.

1

Citáty o umění [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://www.citaty-slavnych.cz/kategorie/o-umeni

2

FUKAČ, Jiří a Helena, SPURNÁ. Umění – prezentace umění?. In: FUKAČ, Jiří a kol. Hudba a média –

Rukověť muzikologa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 142

9

Druhá kapitola se zabývá Českou televizí, popisuje historii této instituce, stejně tak jako historii a zaměření hlavních programů. Součástí je rovněţ stručné nastínění organizační struktury a vedoucích orgánů. Kapitola třetí si klade za úkol přiblíţit čtenáři obecné programové typy, ve kterých se diváci České televize mohli nejčastěji setkat s pořady o výtvarném umění. Tím jsou myšleny takové pořady, kde výtvarné umění nebylo pouhou kulisou, ale divák při jejich sledování mohl získat informace o současných trendech, nebo rozšířit své obzory v historii a teorii tohoto uměleckého oboru. Celoţivotní vzdělávání prostupuje napříč celým vysílacím plánem České televize. Vzdělávací nebo popularizační potenciál vykazuje široké spektrum pořadů od dokumentární tvorby a publicistiky, aţ po českou a světovou kinematografii. Nepřímo vzdělávat lze i různými formami zábavných pořadů. Druhá část práce je koncipována jako praktická. Samotnému psaní předcházel průzkum televizních programů ze sledovaného pětiletí. Zaznamenány byly všechny pořady (včetně jejich repríz, v případě cyklů i jednotlivé díly), kde se výtvarné umění stalo hlavním, případně jedním z hlavních témat. Následně jsem v rámci příslušných programových typů počty nalezených pořadů vyhodnotila. Za účelem snadnější orientace jsou v textu zařazeny tabulky a grafy opatřené vysvětlujícími komentáři, které čtenářům přinášejí informace o vysílacích časech, tématech a dalších zkoumaných oblastech. Za analytickou částí kaţdého roku následuje rozbor vţdy jednoho pořadu, který splňoval poţadavky na popularizační činnost, tedy informace předkládal srozumitelnou a poutavou formou. Původní téma práce zahrnovalo roky 2000-2010. Se započetím práce a průzkumu televizních programů se však ukázalo jako nemoţné postihnout celé desetileté období v prostoru určeném pro bakalářskou práci. Proto byl časový úsek po dohodě s vedoucí práce redukován na období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2009. Téma práce jsem si zvolila jednak na základě osobních sympatií k výtvarnému umění, a poněkud pragmatičtějším důvodem byla vlastní zkušenost s pořady o výtvarném umění jiţ ze studií na střední škole výtvarného zaměření. Sledování pořadů České televize zde studentům často doporučovali sami vyučující za účelem průběţného rozšiřování znalostí, zejména o současné tvorbě. Podnětem k psaní práce se stala rovněţ absence studií, jeţ by se výtvarnému umění v televizním vysílání věnovaly. Výtvarné umění v televizi sice nepatří k divácky nejpřitaţlivějším tématům, přesto by neměl být přínos televizních pořadů pro laiky i výtvarně orientované jedince opomíjen. 10

1. Stav pramenů a literatury V předkládané práci bylo s odbornou literaturou pracováno zejména v teoretické části. Pro vymezení pojmu popularizace jsem čerpala z publikace Jana Vičara Hudební kritika a popularizace hudby. Kniha mi poskytla rovněţ inspiraci při tvorbě kapitoly o moţných popularizačních projevech v oblasti výtvarného umění. Historii České televize se věnuje poměrně velký počet publikací. Pod záštitou samotné České televize vznikla kniha (Prvních) 10 let České televize,3 která podrobně mapuje první desetiletí od vzniku instituce. Nápomocnou při popisování současné organizační struktury ČT, se stala publikace Pavla Vernera Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989. Kromě toho se jako uţitečný pramen informací osvědčily oficiální stránky České televize (http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/). Pro nastínění jednotlivých programových typů a ţánrů pořadů jsem v největší míře vycházela z publikace Barbory Osvaldové a Jana Halady Praktická encyklopedie ţurnalistiky a marketingové komunikace. U programového typu dokumentárních pořadů se jednalo o větší počet pramenů. Z pouţité literatury se dokumentárním filmem zabývá kniha Úvod do dokumentárního filmu uznávaného amerického teoretika Billa Nicholse, který zde uvádí přehledné dělení typů dokumentárních snímků. Z českých autorů se dokumentům soustavně věnuje Jan Gogola ml. V práci vycházím z jeho kapitoly Dokumentární český film dokumentální, uvedené ve sborníku DO: revue pro dokumentární film.4 V rámci praktické části práce se nástrojem pro shromaţďování dat a vyhledávání informací stal televizní program dostupný na internetových stránkách České televize (www.ceskatelevize.cz/tv-program/). Zde je umoţněno procházení denních programů všech stanic ČT od začátku roku 2000 a zároveň lze snadno dohledat specifičtější informace o jednotlivých pořadech. Dále byla vyuţita moţnost on-line zhlédnutí velké části pořadů uloţených v archivu iVysílání. Jako doplňující zdroje poslouţily výroční zprávy ČT a příslušná čísla časopisu ČT+, který Česká televize vydávala od 30. března 2007.

3

PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká

televize, edice PR a Promotion , 2002. 4

GOGOLA, Jan ml. Dokumentární český film dokumentální. In: SLOVÁKOVÁ, Andrea, ed. DO: revue

pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004.

11

Teoretická část práce 2. Popularizace – vymezení pojmu Výraz popularizace vychází z latinského slova populus, které v českém překladu znamená národ nebo lid. Pojem zastřešuje aktivity vedoucí k šíření rozličných poznatků mezi nejširší vrstvy veřejnosti formou srozumitelného a lehce pochopitelného výkladu.5 Posláním popularizace je vytváření kladných postojů veřejnosti k popularizovaným oborům. Zvýšení zájmu o daný obor, rozšiřování vědomostí občanů a snahy o oslovení nových výzkumníků však nejsou jedinými důvody popularizace. Řada institucí a jejich výzkumů je z velké části financována díky sponzorským darům a tudíţ můţe být cílem popularizace i získání ekonomických prostředků. To by nebylo moţné, kdyby potencionální dárce neporozuměl smyslu výzkumu. Popularizace je hojně vyuţívána zejména v oblasti přírodních věd a lékařství, ale jejím předmětem se mohou stát poznatky z jakéhokoliv dalšího oboru uţívajícího odbornou terminologii a vlastní výzkumné metody. Významným orgánem, který projednává zásadní koncepční a realizační otázky popularizačních aktivit v naší zemi se stala Rada pro popularizaci vědy Akademie věd České republiky.6

2.1 Popularizace umění V rámci uměleckých oborů se s popularizací nejčastěji setkáváme v případě hudby. Na rozdíl od ostatních uměleckých oblastí můţeme termín „popularizace hudby“ povaţovat za vţitý a teoreticky ukotvený. U výtvarného umění tomu tak není a aktivity, které lze připodobnit k hudebně-popularizačním, jsou v oblasti výtvarného umění stále mnohdy označovány jako edukace. Tento značně široký pojem zahrnuje výchovu i vzdělávání a definovat jej můţeme jako „takové činnosti lidí, při nichţ se nějaký subjekt učí a jiný subjekt (technické zařízení) mu toto učení zprostředkovává, tedy ho

5

VIČAR, Jan. Hudební kritika a popularizace hudby. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 1997, s. 65.

6

Rada pro popularizaci vědy AV ČR [online]. 2014-21-1. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:

http://press.avcr.cz/Rada_pro_popularizaci/

12

vyučuje“.7 Popularizační snahy napříč nejrůznějšími obory tak mohou být chápány jako formy edukace a ke vzdělávání a výchově přispívají nezanedbatelnou mírou. O skutečnosti, ţe se v souvislosti s obory výtvarného umění začíná uţívání výrazu popularizace postupně prosazovat, svědčí následující citace. Dokládá aktuálnost popularizačních činností na nejstarší umělecké škole v naší zemi, tedy Akademii výtvarných umění v Praze: „Aktivity AVU se stále ve větší míře realizují směrem k široké veřejnosti, nejenom její vlastní činností výstavní a publikační, ale i v sumě impozantního mnoţství aktivit svých pedagogů a studentů, kteří přirozeně působí jako integrální a významná součást domácí i zahraniční výtvarné scény. Ţivý kontakt s veřejností se ukazuje jako skvělý prostředek popularizace činnosti školy a současného umění a je předpokladem k recepci významu kultury a umění širokou veřejností“.8 Jiným příkladem mohou být udílené ceny za popularizaci umění. V roce 2013 byl „za jedinečný přínos k poznání a popularizaci moderní a současné architektury a za intenzivní obranu kulturního dědictví“

9

odměněn Cenou Ministerstva kultury Prof.

Rostislav Švácha, který se mimo jiné několikrát objevil i v pořadech České televize (Středy na AVU, Kultura.cz, Styl). Popularizaci výtvarného umění zatím nebyla věnována ţádná publikace, jeţ by se systematicky zabývala způsoby popularizování témat z oboru. Z toho důvodu bylo pro následující kapitolu čerpáno z knihy Jana Vičara Hudební kritika a popularizace hudby. Autor zde přehledně uvádí moţnosti dělení popularizačních projevů spolu s konkrétními příklady, které mi byly inspirací pro popis moţných typů a forem popularizace výtvarného umění.

7 8

PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2006, s. 15-18. KOTALÍK, Jiří. Dlouhodobý záměr vzdělávací, umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti Akademie

výtvarných umění v Praze pro rok 2011-2015. [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.avu.cz/sites/default/files/document/859/dlouhodoby_zamer_pro_rok_2011-2015.pdf 9

Prof. Rostislav Švácha obdrţel Cenu Ministerstva kultury. [online]. 2013-10-25. [cit. 2014-03-

24]. Dostupné z: http://data.avcr.cz/sd/novinky/oblast-III/131025-prof-rostislav-svacha-obdrzel-cenuministerstva-kultury.html

13

2.2 Typy a formy popularizace výtvarného umění Popularizační činnosti můţeme třídit podle mnoha kritérií. Vičar sem řadí například rozsah, míru pravdivosti, náročnost výkladu nebo pouţité stylistické prostředky. Jako nejpraktičtější se však jeví dělení podle pouţitých prostředků a základního média.10 Zde rozlišujeme: A. Psaný projev 

Články o výtvarném umění a rozhovory s umělci v denním tisku, časopisech, případně vydané kniţně - v denících (např. Mladá fronta dnes, Lidové noviny či regionální Deník) se výtvarné umění objevuje jako součást kulturních sekcí, někdy samostatných příloh, věnovaných kultuře a umění. Příkladem časopisu výhradně zaměřeného na výtvarné umění je čtrnáctideník Ateliér. Ukázkou kniţně vydaných rozhovorů můţe být publikace Na začátku je čára – Rozhovory s výtvarníky (zpracoval Petr Wolf, rozhovory vycházely v letech 2000-2002 v časopise Reflex).



Popisky k dílům vystaveným na výstavách.



Katalogy výstav obsahující mimo jiné rozbory výtvarných děl, informace o umělcích a podobně.



Popularizační knihy zaměřené na témata z výtvarného umění - můţe se jednat o nejrůznější monografie výtvarníků, knihy popisující výtvarné slohy, směry, jednotlivé výtvarné objekty od budov po nejmenší artefakty atd.



Encyklopedie a výkladové slovníky



Beletrie – tady tvoří početnou skupinu knihy o osudech výtvarných umělců, například Krev na paletě - Caravaggio, román malíře (Miloš Kočka), Kámen a bolest (historický román Karla Schulze popisující ţivot Michelangela Buonarrotiho), Leonardo da Vinci (Dmitrij Sergejevič Mereţkovskij) a jiné. U beletristických děl je však nutné mít na paměti, ţe mnohdy pracují s fikcí za účelem zdramatizování dějové linie. Označení beletristických děl za popularizační je tak přinejmenším sporné, jelikoţ popularizace musí předkládat faktograficky správné informace. Na tento fakt upozorňuje jak Vičar, který

10

VIČAR, Jan. ref. 5, s. 74-75.

14

beletrii mezi popularizační formy řadí11, tak i Václav Drábek, jenţ naopak beletristická díla vylučuje.12 B. Ţivý mluvený projev 

Přednášky určené pro veřejnost, průvodní proslovy k výstavám, komentované prohlídky, besedy a diskuse s výtvarníky - tyto činnosti probíhají pod záštitou galerijních a muzejních institucí, případně jsou iniciovány školami zaměřenými na historii, teorii či samotnou výtvarnou tvorbu. V průběhu konání výstav je zájemcům nabízena moţnost zúčastnit se tzv. doprovodných programů, jejichţ součástí bývají nejrůznější akce, performance, animační programy a workshopy, zaměřené na různé věkové skupiny, kde se organizátoři snaţí návštěvníkům poskytnout informace atraktivní zábavnou formou. Tyto činnosti mají na popularizaci výtvarného umění nezanedbatelný podíl. Programy bývají vyuţívány školami jako doplňkový způsob výuky výtvarné výchovy, jsou vedeny školenými muzejními či galerijními pedagogy a z toho důvodu se právě zde nejčastěji setkáváme s označením edukace spíše neţ popularizace.

C. Počítačové programy na CD 

Oborové encyklopedie – např. interaktivní encyklopedie Výtvarné umění vydaná v roce 1998 nakladatelstvím LEDA.

D. Reprodukovaný audiovizuální projev 

Televize – magazíny, dokumenty, cykly, publicistické, zábavné a populárněnaučné pořady, filmy (o všech typech bude pojednáno v kapitole 3.)



Film – podobně jako v případě beletrie se i ve filmech můţeme setkat s faktografickými nepřesnostmi. Výhodou filmů oproti beletrii je moţnost zprostředkování vizuální zkušenosti s uměleckými díly. Tematicky se tu nejčastěji jedná o ţivotopisné snímky, např. Frida (reţie - Julie Taymor, 2002), Pollock (Ed Harris, 2000), Caravaggio (Derek Jarman, 1986).



Kino – v nabídce některých kin se vedle klasických komerčních velkofilmů objevují rovněţ filmy dokumentární a naučné. Zajímavou ukázkou je projekt

11 12

VIČAR, Jan. ref. 5, s. 75. DRÁBEK, Václav. Popularizace hudby. Praha: H&H, 1992, s. 6-7.

15

Exhibition on Screen (u nás pod názvem Exhibition – Světové malířství na plátnech kin13) iniciovaný britským dokumentaristou Philem Grabskym. Cílem projektu je zprostředkovat divákům v kinech záţitek z výstavy formou přenosu v reálném čase. Prvním přenosem byl „Leonardo ţivě“ z Národní galerie v Londýně. Poté následovaly tři výstavy v roce 2013, a to Manet: Portrétista ţivota, Munch 150 a Vermeer a hudba. Kaţdý ze snímků uvedlo přes 1000 kin ve více neţ 30 různých zemích.14

E. Internet 

Jako masové médium můţe i internet plnit roli prostředníka mezi odborníky a laickou veřejností. Kombinuje výhody ostatních médií, jelikoţ informace zde mohou být dostupné v psané, mluvené i audiovizuální formě. Další výhodou internetu je moţnost zprostředkování obsahů z ostatních médií (online televizní vysílání, internetové časopisy atd.). Uţívání internetu je však znatelněji neţ u jiných masových médií podmíněno participací příjemce, který vyhledává obsahy podle svých aktuálních zájmů a potřeb.

Co nelze označit za popularizaci umění: 

Vědecky náročné výklady.



Reprodukovaný mluvený projev rovněţ nepředstavuje vhodný prostředek pro popularizaci výtvarného umění. Tvořit popularizační či vzdělávací pořady o výtvarném umění v médiu, které neumoţňuje vizuální kontakt, by nebylo příliš produktivní. Díky rozhlasovým stanicím samozřejmě můţeme informace o výtvarném umění získat, a to nejčastěji v rámci zpravodajských či publicistických pořadů (např. pořad Mozaika vysílaný stanicí ČRo Vltava), jeţ se věnují plánovaným či probíhajícím výstavám, soutěţím, veletrhům a přehlídkám výtvarného umění, případně jiným událostem. Rozhlas tak u posluchačů pomáhá pěstovat zájem o kulturu a umění, ovšem popularizace je tu moţná pouze u uměleckých oborů nevyţadujících vizuální prezentaci (hudba, literatura).

 13

Komerční reklama a pouhá propagace.

Exhibition – Světové malířství na plátnech kin. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z:

http://prenosydokin.cz/index.php/cs/exhibition 14

About us. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.exhibitiononscreen.com/about-us

16

2.3 Propagace Pod pojmem propagace rozumíme „soubor všech opatření, jeţ mají způsobit u jednotlivé osoby nebo u skupin osob určité chování.“15 Mezi nástroje propagace patří reklama, Public Relations, přímý marketing, osobní prodej a podpora prodeje. Jedná se o cílenou a placenou činnost, na níţ se samotná instituce či jedinec vědomě podílí. Na rozdíl od popularizace, která se snaţí předkládat pravdivé poznatky podloţené výzkumem, se předmětem propagace mnohdy stávají věci škodlivé či nevkusné16 a jejím hlavním cílem je zvýšení prodeje produktu a udrţení pozice na trhu. Z jiného úhlu pohledu by bez propagačních činností nebylo moţné seznámit veřejnost i s uměleckými záleţitostmi, o jejichţ kvalitě jsou organizátoři přesvědčeni.

2.4 Medializace Slovem medializace označujeme zapojení masových médií do sociálně komunikačních procesů a tento výraz je moţné pouţít i jako synonymum pro uvedení něčeho ve známost.17 Dnes je přikládán velký význam prakticky všemu, co se v masových médiích objeví. Mnohdy můţe pozitivně laděná informace v médiu poslouţit jako neplacená prezentace, coţ vede k posílení image, vylepšení reputace, zvýšení zisků a především ke zviditelnění jednotlivců či institucí u nejširší veřejnosti. Medializace můţe mít podobný účinek jako propagace. Napomoci tomu, aby se instituce v médiu objevila, můţe kvalitní PR18 strategie. Kdyţ budeme hovořit o sféře výtvarného umění, tak nejjednodušším příkladem pozitivního vlivu média můţe být například zveřejněná informace o chystané výstavě, kdy poutavá reportáţ můţe napomoci k vyšší návštěvnosti. Medializace má však i svoji stinnou stránku. Rozhodně ne všechny medializované informace nabývají kladného charakteru nebo přinášejí kvalitní hodnotový obsah. Média mohou zveřejňovat zprávy o různých akcích, událostech, kauzách, soudních procesech atd., jeţ mohou zmíněnou osobu či instituci v očích

15

MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan a kol. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2007, s. 285.

16

VIČAR, Jan. ref. 5. str. 66-67.

17

MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan a kol. ref. 15, s. 287.

18

Termínem Public Relations (lze přeloţit jako „vztahy s veřejností“) označujeme proces, kdy se instituce

snaţí navázat dobré vztahy s širokou veřejností prostřednictvím masových médií za účelem posílení značky, vybudováním dobrého jména atd. Nejedná se však o reklamu, jelikoţ ta není oboustranná. Public relations se snaţí od publika získat zpětnou vazbu a se získanými informacemi dále pracují.

17

veřejnosti naopak poškodit.19 Výběr materiálu, který se v médiích objeví, závisí čistě na vlastní strategii média a mnohdy probíhá bez vlivu těch, o něţ se jedná. V tom spočívá hlavní rozdíl oproti placené propagaci.

19

HEŘMANOVÁ,

Eva.

Medializace

[online].

http://artslexikon.cz/index.php/Medializace

18

2012-11-4.

[cit.

2014-03-20].

Dostupné

z:

3. Česká televize Spolu s Českým rozhlasem a Českou tiskovou kanceláří naplňuje Česká televize v naší zemi sluţbu veřejnoprávního média. Základní povinností média veřejné sluţby je mimo jiné20 vzdělávání a rozšiřování kulturního podvědomí veřejnosti, a z toho důvodu byla pro psaní této práce zvolena právě veřejnoprávní Česká televize. Přednost před ostatními typy médií jí byla dána ze zjevného důvodu. Televize se svým audiovizuálním charakterem vysílání představuje nejvhodnější prostředek pro zpracování témat týkajících se oboru výtvarného umění.

3.1 Historie České televize Vznik České televize datujeme ke dni 1. 1. 1992, kdy byla podle zákona č. 483/1991 Sb. zřízena Česká televize jako televizní sluţba veřejnosti České republiky. Základem České televize se stal majetek převedený z Československé televize a i velká část pracovníků přišla z ČST. Je však nutné mít na paměti, ţe Česká televize byla samostatnou veřejnoprávní organizací od samotného počátku. Není tedy bývalou Československou televizí, jak by se mohlo zdát. Ta zanikla dne 31. 12. 1992 spolu s rozdělením československé federace, tedy aţ několik měsíců po zaloţení České televize.

3.2 Historie programů ČT1 a ČT2 Předchůdce kanálů České televize můţeme hledat jiţ v počátcích televizního vysílání v Československu. Od roku 1953 disponovala Československá televize pouze jedním programem. Vysílání druhého kanálu bylo zahájeno 10. května 1970 a diváci se

20

Mezi hlavní úkoly veřejnoprávní sluţby popsané v zákoně O České televizi, č. 483/1991 Sb., patří:

poskytování objektivních, ověřených, vyváţených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů; přispívání k právnímu vědomí obyvatel ČR; tvorba a šíření programů s vyváţenou nabídkou pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totoţnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby odráţely rozmanitost názorů a politických, náboţenských, filozofických a uměleckých směrů, posilovaly vzájemné porozumění a toleranci a podporovaly soudrţnost pluralitní společnosti; rozvíjení kulturní identity obyvatel ČR včetně menšin; výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládeţ.

19

zde mohli těšit z barevného formátu jiţ od 9. května 1973. První program se barev dočkal aţ 9. května 1975.21 Obsah obou programů Československé televize byl od jejich vzniku ovlivňován totalitním reţimem. Cenzura negativně poznamenala jak objektivitu zpravodajství a publicistiky, tak náplň zábavných i uměleckých pořadů. Na obrazovce se nemohly objevovat ţádné přímé televizní zprávy ze západu. Ze západních zemí se přenášely maximálně sportovní přenosy. Častou součást vysílání naopak tvořily pořady pocházející z východoevropských zemí komunistického bloku.22 K největším změnám v rámci programů i organizace televize začalo docházet po pádu komunismu v roce 1989. Z prvního programu se stal federální kanál F1 a dosavadní druhý program se rozdělil na českou část ČTV a slovenskou STV. Po zániku Československé televize byl kanál ČTV přejmenován na ČT1 a česká síť vysílačů zaniklého federálního programu F1 se změnila na program ČT2. Zahájení vysílání nově koncipovaných a nově pojmenovaných programů ČT1 a ČT2 tedy připadá na 1. leden 1993.23 První léta znamenaly pro oba programy zkušební období. Oba měly vlastní zpravodajské relace a velký prostor byl dán divácky oblíbeným diskusním pořadům. Největší přínos České televize však spočíval především v podpoře hrané kinematografie a tvorbě dokumentárních filmů. Česká televize se stala největším tuzemským filmovým producentem a přispěla k rozvoji české polistopadové kinematografie.24

3.3 Konkurence komerčních stanic a nová koncepce programů Se zavedením duálního systému dostaly prostor soukromé televizní stanice. Poprvé v historii televizního vysílání v zemi bylo vytvořeno konkurenční prostředí a Česká televize se ocitla před těţkou zkouškou. Mělo se ukázat, zda obstojí proti komerčním televizním stanicím, jejichţ vysílací schémata jsou tvořena za účelem co nejvyšší sledovanosti stanic a zisku z reklam. 21

Prehistorie [online]. [cit. 2014-03-20] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-

ct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ 22

PILKA, Jiří a SPURNÁ, Helena. Československá minulost a český dnešek. In FUKAČ, Jiří a kol.

Hudba a média – Rukověť muzikologa. Brno: Vydavatelství MU, 1998. 138 s. 23

Konec federální televize [online]. [cit. 2014-03-20] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-

ct/historie/ceskoslovenska-televize/konec-federalni-televize/ 24

LUKEŠ, Jan. Program České televize z ptačí perspektivy. In PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V.

ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 16.

20

První skutečnou výzvou se stala TV Nova, jeţ začala vysílat 4. února 1994. Během prvních čtyř měsíců získala TV Nova více diváků neţ oba dva programy České televize dohromady. Vyuţívala osvědčených nástrojů komerčních televizí a vysílala akční filmy, zábavné show, americké seriály a i senzacechtivou a divácky vyhledávanou publicistiku.25 Česká televize byla nucena radikálně změnit koncepci programů. Kaţdý z nich dostal specifickou podobu a jejich role se rozdělily tak, aby oba programy dohromady naplňovaly poslání veřejné sluţby a zároveň ustály tlaky konkurence. Konkurování soukromým stanicím sice není prioritou veřejnoprávních médií, ale je nutností, aby si stanice udrţely diváky. Úkolem ČT1 se stalo oslovování co nejširší divácké veřejnosti. Soustředila se na základní zpravodajské a rekreativní funkce. Ve vysílání ČT1 se začaly objevovat úspěšné zahraniční filmy, zábavné a soutěţní pořady, seriály a další divácky vyhledávané ţánry. Na druhé straně, kanál ČT2 se stal programu určeným pro úzkou minoritní část publika se značně specifickými zájmy. Program je tvořen pořady zaměřenými na kulturu, přírodu, historii, náboţenství, vědu a oblasti vzdělávání a je tu uchována i přiměřená míra uměleckých pořadů či pořadů pro náročné diváky.26 Je velmi pozitivní, ţe si tento specifický charakter oba programy neustále udrţují a to i přes skutečnost, ţe Česká televize v průběhu let spustila vysílání dalších vlastních kanálů a rovněţ několikanásobně vzrostl tlak nových komerčních stanic.

3.4 Současná organizační struktura České televize K dnešnímu dni je Česká televize tvořena třemi studii - ČT v Praze, Televizním studiem Brno a Televizním studiem Ostrava a vysílá na následujících programech: plnoformátové ČT1 a ČT2, zpravodajský ČT24, sportovní ČT sport, dětský ČT: D a kulturní ČT art.27 Dodrţování a plnění poslání veřejnoprávní České televize je kontrolováno Radou ČT, prostřednictvím které je uplatňováno právo občanů na kontrolu činnosti

25

ŠMÍD, Milan. Desetiletí České televize. In: PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds.

(Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 10. 26

VEIS, Jaroslav. Boj o pozornost. In: PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních)

10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 23-26. 27

Základní informace o ČT. [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-

ct/zakladni-informace-o-ct/

21

média. Rada má patnáct členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.28 Funkcí Rady České televize je i jmenování nového generálního ředitele na šestileté období. Prvním ředitelem České televize od 1. 1. 1993 aţ do roku 1998 byl Ivo Mathé. Během dalších pěti let se v pozici generálního ředitele ČT vystřídalo pět osob. Tento počet zapříčinil chaos, jenţ zavládl v České televizi během krize na sklonku roku 2000. Jiří Janeček byl Radou dosazen na post ředitele 19. 7. 2003. V této funkci vydrţel aţ do 31. 8. 2011 a ředitelem tak zůstal v průběhu celého pětiletého období, které tato práce sleduje. Současným ředitelem ČT je od 1. 10. 2011 Petr Dvořák.29

28

Rada ČT. [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/rada-ct

29

VERNER, Pavel. Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989. Praha: Univerzita Jana Amose

Komenského, 2010. s. 79.

22

4. Výtvarné umění ve vysílání ČT1 a ČT2 Tato kapitola se bude věnovat obecným programovým typům a druhům pořadů, ve kterých se televizní diváci mohli v průběhu prací sledovaného pětiletí v nejhojnější míře setkat s výtvarným uměním. Programový typ je označení, které uţíváme pro druhovou a ţánrovou klasifikaci pořadu.30 Podle Osvaldové a Halady nalezneme pod kaţdým programovým typem takové pořady, jeţ mají určitou společnou převaţující funkci, jsou tematicky i obsahově podobně zaměřené a mají obdobné formální rysy.

31

Česká televize podle výročních

zpráv ČT32 dělí vysílané pořady do následujících programových typů: zpravodajské, publicistické, dokumentární, dramatické, zábavné, hudební, sportovní, vzdělávací, náboţenské, reklamní a doplňkové. S ohledem na téma práce budeme pracovat pouze s typy publicistických, dokumentárních, dramatických, zábavných a vzdělávacích pořadů. Ostatní programové typy nevykázaly pořady, jeţ by výtvarnému umění věnovaly pozornost. Výjimkou bylo pouze zpravodajství (např. Události v kultuře a Kultura v regionech), kde bylo dění v oblasti výtvarného umění reflektováno poměrně často, avšak jednalo se o informace značně povrchního charakteru.

4.1 Dokumentární pořady Výtvarné umění je ve vysílání České televize nejčastěji popisováno právě v rámci dokumentárních pořadů. Dokumenty dovedou diváky vzdělávat, rozšiřovat jejich obzory, a proto není divu, ţe jsou obzvláště veřejnoprávními televizními stanicemi hojně vyuţívány k plnění základních úkolů veřejnoprávního média. Stanice do programu zařazují jak autorské dokumentární filmy, tak dokumenty a cykly vytvořené přímo pro televizní vysílání. V následujících podkapitolách se nejprve zaměříme na problematiku definování dokumentárního filmu a poté na představení konkrétních typů dokumentů, jeţ reprezentují největší počet dokumentů o výtvarném umění.

30

PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká

televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 362. 31

HALADA, Jan, OSVALDOVÁ, Barbora, et. al. Praktická encyklopedie ţurnalistiky. 3. rozšířené. vyd.

Praha: Libri, 2010. s. 220. 32

Výroční zprávy od roku 1997 jsou dostupné v elektronické podobě na internetových stránkách České

televize: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/publikace/rocenky/

23

4.1.1 Co je to dokumentární film Pod samotným slovem dokument (z lat. documentum) rozumíme doklad, osvědčení, důkaz či svědectví. Dokument můţe mít písemnou, zvukovou či obrazovou formu a podává nám důkazy o osobách, jevech, událostech nebo o době obecně.33 Přídavné jméno dokumentární označuje věc podloţenou dokumenty, ale i věc, která něco dokumentuje. Mohlo by se zdát, ţe definovat dokumentární film nebude sloţité. Kdyţ se ovšem

seznámíme

s odbornou

literaturou,

zjistíme,

ţe

jednotná

definice

dokumentárního filmu neexistuje a teoretikové se vzájemně neshodují ani v tom, jakým způsobem dokumenty kategorizovat. Například zda z hlediska uţitých filmařských metod, stylistické stránky, tématu nebo ţánru. Shodně se v literatuře objevuje vymezení dokumentárního filmu vůči hranému. Ve Slovníku mediální komunikace je dokumentární film popsán jako „druh filmové tvorby, který podává informace o dané skutečnosti. Většinou je natáčen podle scénáře, ale nezaznamenává fiktivní filmovou skutečnost, nýbrţ má být objektivním záznamem reálné skutečnosti.“ 34 Podobný popis uvádí Halada s Osvaldovou: „Dokument je označení pro všechny druhy a ţánry (filmové, televizní, video aj.) zaloţené na dokumentárním principu zobrazování skutečnosti metodou přímé a konkrétní svědecké výpovědi v podobě autentického, průkazného a faktograficky co nejplnohodnotnějšího obrazu a zvuku.“ 35 Při pokusu oddělit sféru hraného a dokumentárního filmu však opět narazíme na úskalí. Stejně jako dokument můţe obsahovat hrané části, jeţ slouţí například k rekonstrukci historické události, tak i hrané filmy obsahují dokumentární prvky. V kaţdém případě je zjevné, ţe celou oblast dokumentární tvorby je prakticky nemoţné popsat nějakou definicí. Jako dokument je na jedné straně označen snímek zachycující autentické záběry hrůz z válečných destinací a na straně druhé pod stejnou kategorii spadá pořad popisující uměleckou výzdobu zámku na Moravě. Z českých autorů na nesmyslnost uţívání termínu „dokumentární film“ pro takto nesmírně široké spektrum snímků poukazuje například dramaturg a reţisér Jan Gogola 33


Praha: Libri, 2010. s. 56. 34

REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. s. 65

35

HALADA, Jan, OSVALDOVÁ, Barbora, et. al. Praktická encyklopedie ţurnalistiky a marketingové

komunikace. 3. rozšířené. vyd. Praha: Libri, 2010. s. 56-57.

24

ml.36 a dokonce navrhuje, aby se označení přestalo pouţívat. Zároveň připomíná větu, kterou vyřkl jeden z prvních teoretiků dokumentárního filmu John Grierson: „Dokumentární film – to není zvlášť vhodný termín, ale zatím ho ponechme“.37 Termín byl ovšem ponechán aţ dodnes a kvůli tomu i v současné době nazýváme dokumentárním filmem prakticky jakýkoliv audiovizuální výtvor, jenţ nevytváří fikci a přibliţuje divákovi reálnou událost, věc, osobu či jinou skutečnost. 4.1.2 Způsoby kategorizování dokumentů Stejně tak, jako je sloţité dokumentární film definovat, zdá se být neméně problematické dokumentární filmy dělit. Tato práce si neklade za cíl zmapovat všechny podoby dokumentárních snímků. Představeny budou pouze dva stěţejní typy, které reprezentují největší počet nalezených dokumentárních pořadů, týkajících se témat z oblasti výtvarného umění. 4.1.1.1 Výkladový dokumentární film S typem výkladového dokumentu38 se diváci mohou na televizních obrazovkách setkat vůbec nejčastěji bez ohledu na téma a zároveň je to právě výkladový dokument, který si asi většina konzumentů televizních obsahů vybaví, kdyţ se řekne dokumentární film. Cílem kaţdého výkladového dokumentu je osvětlení určitého tématu a zprostředkování ověřených informací divákům. Výklad je podáván formou titulků, anebo prostřednictvím hlasu vypravěče. U některých dokumentů vypravěče pouze slyšíme, ale nemůţeme ho vidět (hlas shůry), v jiných dokumentech vypravěče vidíme i slyšíme.39 Vypravěč i titulky ilustrují to, na co se právě díváme. V dokumentech o výtvarném umění se výklad zdá být nezbytnou součástí rovněţ z důvodu, ţe tvůrci filmů často vyuţívají archivní materiály, jako fotografie, obrazy, náčrty, filmové záznamy nebo písemné dokumenty. Archiválie spolu s výkladovými komentáři se 36


pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004, s. 199. 37

GRIERSON, John. První zásady dokumentárního filmu. In BROŢ, Jaroslav; OLIVA, Lubomír. Film je

umění. Praha: Orbis, 1963. s. 103. 38

O různých modech dokumentárního filmu viz např. Nichols, Bill. Úvod do dokumentárního filmu.

Praha: Akademie múzických umění, 2010. Autor v knize uvádí celkem šest modů: poetický, výkladový, observační, participační, reflexivní a performativní. U kaţdého popisuje stylistické prostředky, filmařské postupy, zapojení autora a jeho vztah k postavám. 39

NICHOLS, Bill. Úvod do dokumentárního filmu. Praha: Akademie múzických umění, 2010. s. 181.

25

objevují i v dalším, na televizních obrazovkách hojně zastoupeném typu dokumentu, tedy v dokumentárním portrétu. 4.1.1.2 Dokumentární portrét Jan Gogola ml. označuje portrét za většinový ţánr českého tzv. dokumentárního filmu.40 Na tomto místě se budeme věnovat pouze dokumentárním portrétům osobností,41 v našem případě výtvarníků. Úkolem portrétu je představit divákům jednak základní ţivotopisné údaje, ţivotní osudy, názory, umělecké úspěchy, ale především samotnou tvorbu umělce, včetně námětů a inspirací. Neoddělitelnou součástí dokumentárních portrétů jsou rozhovory se samotnými umělci, jejich blízkými, s kurátory výstav či jinými odborníky, schopnými podat relevantní informace o osobnosti. V menším počtu se vyskytují portréty skupinové. Retrospektivní formou dokumentárního portrétu osobnosti je medailon. Jedná se o stručnější útvar vyzdvihující nejdůleţitější úspěchy ze ţivota jiţ zemřelého umělce.

4.2 Publicistika Termín publicistika (z lat. publicus = obecný, státní, veřejný) označuje typ ţurnalistické tvorby a výsledky této tvorby, jeţ je zaměřena na veřejnost a určena k publikování. Věnuje se reflektování aktualit a má mnoho společných rysů se zpravodajstvím. Halada s Osvaldovou definují publicistiku a vymezují ji od zpravodajství následovně: „Na rozdíl od zpravodajství, kde se uplatňují především fakta, publicistika kromě informací obsahuje názor, hodnocení a subjektivní přístup, zahrnuje pojmy, soudy, postoje, kombinuje analytický a syntetický přístup, jejím výsledkem je poznání a eventuálně přesvědčení a získání recipienta.“42 Zatímco ve zpravodajství jsou veškeré subjektivní soudy nepřístupné, v publicistickém projevu jsou ţádoucí, ba dokonce nezbytné. V televizním vysílání se s publicistikou nejčastěji setkáváme ve spojení s politickými tématy. Pod záštitou České televize však vznikla řada pořadů zohledňujících kulturu a umění (Kultura.cz, Mezi dveřmi je A. G.). 40


pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004, 199 s. 41

Gogola dále popisuje dokumentární portrét místa, který se snaţí postihnout určitý prostor s historií,

krajinou, architekturou a obyvateli s jejich společenskými i osobními událostmi. 42


Praha: Libri, 2010. s. 164-165.

26

Mezi nejuţívanější ţánry v televizních publicistických pořadech patří: 

Reportáţ – vůbec nejfrekventovanější ţánr televizního vysílání uţívaný v rámci publicistiky i zpravodajství. Má informativní i analytickou funkci a audiovizuální formou zprostředkovává divákům obraz skutečných událostí, které v reportáţi vytváří dějovou linii. 43



Komentář – pracuje se známými fakty a událostmi, které uvádí do souvislostí a připojuje subjektivní názor autora. Součástí komentáře bývají i spekulace o příčinách či následcích událostí a jejich neveřejném pozadí. 44



Interview – rozhovor, jehoţ cílem je získat informace a zjistit názor osobnosti na témata daná otázkami. Mnohdy je v interview věnován prostor k tomu, aby zpovídaná osobnost vysvětlila způsob vlastního uvaţování, tedy jak k názoru dospěla. Nedílnou součástí interview musí být řádné představení osobnosti.45

V souvislosti s televizní publicistikou je nezbytné představit svébytný typ pořadu zvaný magazín. Na internetových stránkách České televize jsou magazíny řazeny do samostatné kategorie. 4.2.1 Magazín Jako magazíny označujeme pravidelně vysílané pořady, které reagují na současné trendy a skládají se z většího počtu příspěvků často spojených průvodním slovem moderátora.46 V pořadech je uţíváno výše popsaných publicistických ţánrů. Často se můţeme v televizním programu setkat s popisem „lifestylový“ magazín, čímţ je specifikováno zaměření na konkrétní skupiny diváků s podobnými zájmy. Mezi oblíbená témata patří bydlení, móda, moderní technologie, jídlo, cestování, hudba, motorismus. Česká televize vytvořila i magazíny, které se ve značné míře týkaly výtvarného umění. Příkladem můţe být magazín Styl, který mimo jiné věnoval pozornost 43


Praha: Libri, 2010. s. 176. 44

MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích II. – Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012.

s. 95. 45

MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. s.

71-72. 46


Praha: Libri, 2010. s. 115.

27

současnému designu a moderní architektuře. Magazín Artmix reflektoval výhradně výtvarné umění. V případě jiţ jednou zmíněných publicistických pořadů Kultura.cz a Mezi dveřmi je A. G., se rovněţ jednalo o magazíny.

4.3 Dramatické pořady Programový typ dramatických pořadů dělíme na filmy a seriály. V práci se tato kategorie týkala pouze velmi nízkého počtu nalezených poloţek. Reprezentativním příkladem filmu, kde výtvarné umění sehrálo významnou roli, byl hned dvakrát Oscarem oceněný biografický film Frida, zachycující ţivot a tvorbu mexické malířky Fridy Kahlo (premiéra 10. 6. 2006 ve 21:05 na ČT1). Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 2.2, ne vţdy je při natáčení ţivotopisných snímků kladen důraz na faktografickou přesnost. Ta bývá mnohdy upozaděna uměleckou vizí reţiséra. Přesto si divák můţe na základě zhlédnutí přinejmenším vytvořit představu o tvůrčí práci výtvarníků a seznámit se s jejich nejznámějšími díly. Za celé pětiletí se objevil pouze jediný hraný seriál o výtvarném umění. Tím byl třídílný pořad Impresionisté, vytvořený pod záštitou britské veřejnoprávní stanice BBC.

4.4. Zábava Prostřednictvím zábavných pořadů mohou televizní diváci rozšiřovat své obzory nenásilnou formou. Ve vysílání České televize bylo moţné sledovat například tematické soutěţní pořady (O poklad Aneţky České) nebo kvízy (AZ-kvíz), jeţ se snaţily diváky aktivizovat. Potřebám této práce však odpovídal pouze jediný zábavný pořad, a to talkshow Marka Ebena Na plovárně. Mezi hosty se tu objevila celá řada výtvarníků, kteří měli v průběhu diskuze s moderátorem moţnost představit divákům svoji osobnost i umělecké názory. Podrobněji bude pořad přiblíţen v praktické části.

4.5 Vzdělávání Programový typ vzdělávacích pořadů nezahrnuje mnoho poloţek. Je to dáno tím, ţe Českou televizí jsou do tohoto programového typu nejčastěji řazeny různé populárněnaučné, jazykové či historické cykly. Nebylo nalezeno mnoho pořadů primárně označených jako vzdělávací, jeţ by se výtvarnému umění věnovaly. Vzdělávací funkci místo nich přebírají pořady z ostatních programových typů.

28

4.6 Tematické bloky pořadů Pro snadnější přehlednost televizního programu jsou pořady České televize řazeny do tematických bloků. V programovém schématu ČT se pořady o výtvarném umění často vyskytovaly v blocích Brána poznání, Svět umění či Dokumentární klub. Dalším příkladem seskupování pořadů dle tématu jsou tzv. Večery na téma. V celém sledovaném pětiletí se týkaly obvykle nedělních večerů a zahrnovaly nejrozmanitější oblasti. Někdy se tématem stalo i výtvarné umění. Konkrétně se jednalo například o Večer na téma…Architekti v umění (neděle, 15. 2. 2009 od 20:00, ČT2). Blok obsahoval pořady jak o samotných osobnostech architektů, tak o architektonických projektech. Někdy se téma netýkalo primárně výtvarného umění, avšak bylo moţné do něj pořady o výtvarném umění zakomponovat. Jako ukázka poslouţí Večer na téma…Karel IV. (neděle, 16. 4. 2006 od 20. hodin, ČT2). Ze šesti pořadů z bloku se hned dva zabývaly uměleckou tvorbou z doby vlády panovníka a další dva pocházely z cyklu o architektuře Deset století architektury (díly Karolinum a První architekti katedrály sv. Víta).

29

Praktická část práce Hlavním cílem praktické části práce je představit čtenářům pořady o výtvarném umění nalezené během průzkumu televizních programů České televize z let 2005-2009. Pořady, jeţ se zabývaly tématy z oblasti výtvarného umění, byly zaznamenávány do tabulek v programu Microsoft Excel. Zapisovala jsem jak jednotlivé pořady a díly z cyklů, tak všechna jejich opakování. Reprízy hrají v televizním vysílání významnou roli a tento postup jsem zvolila z důvodu, abych mohla vyhodnotit, jaký podíl na celkovém počtu nalezených poloţek tvořily reprízy odvysílaných pořadů. V práci jsou zjištěné údaje vyobrazeny v grafech. Kritériem pro dělení nalezených pořadů se stala příslušnost k obecným programovým typům, tedy dokumentárním, publicistickým, vzdělávacím, zábavným a dramatickým pořadům. Na základě kvantitativního vyhodnocení zjistíme, zda se počty pořadů přiřazených ke zmíněným typům během sledovaného pětiletí výraznějším způsobem změnily. Tabulky se zařazenými pořady tvoří přímou součást textu práce, v případě početnější kategorie dokumentů o osobnostech je odkázáno na tabulky umístěné mezi přílohami. Kromě názvů pořadů obsahují tabulky údaje o obvyklém vysílání cyklických pořadů (den, čas a stanice). U samostatných pořadů nalezneme konkrétní data, kdy ČT pořady a jejich případné první reprízy ve vysílání rozebíraného roku uvedla.47 Zjištěné údaje nám pomohou nastínit, jaké vysílací časy Česká televize pořadům o výtvarném umění vyhradila. V tabulkách jsou dále zahrnuty roky výroby, stopáţ a reţie,48 tedy pokud bylo moţné tyto informace zjistit z programu nebo popisů pořadů na stránkách České televize. Nedílnou součást praktické části práce tvoří průběţné analytické komentáře vyhodnocující zjištěné poznatky, a zaměřující se zejména na tematické obsahy pořadů, 47

Informace o dni, čase a stanici vysílání přinesly největší úskalí a nabývají spíše orientačního

charakteru. Údaje v tabulkách korespondují s nejobvyklejší dobou vysílání pořadu, avšak je důleţité mít na paměti, ţe z některých cyklů bylo ve sledovaném roce uvedeno často jen několik dílů, a to nepravidelně, a dokonce i v případě pravidelně vysílaných pořadů mnohdy docházelo ke změnám v programu. V tabulkách jsou navíc uvedeny pouze údaje o prvních reprízách po odvysílání, ačkoliv některé pořady byly reprízovány vícekrát. 48

V některých případech namísto reţie uvedeno vytvořil, či připravil. Jména reţisérů jsou v práci

uvedena ve stejném formátu, v jakém byla nalezena v televizním programu nebo na stránkách daného pořadu na webu ČT.

30

jeţ v tabulkách nejsou rozvedeny. V rámci kaţdé rozebírané kategorie poukáţeme na výtvarné obory, které se v pořadech vyskytovaly nejčastěji. Abychom nezůstali pouze v obecné rovině, bude poslední podkapitolu kaţdého roku tvořit rozbor vţdy jednoho vybraného pořadu, který nejlépe korespondoval s tématem práce. Pokusíme se nastínit, s jakými popularizačními prvky pořad pracoval, zda uváděl informace srozumitelnou a atraktivní formou, a mohl tak napomoci k popularizaci některého z výtvarných oborů.

5. Pořady o výtvarném umění v roce 2005 Průzkum televizního programu stanic ČT1 a ČT2 za rok 2005 vykázal celkem 408 záznamů, které byly rozděleny dle obecných programových typů. Nejvíce poloţek, tedy 289, připadlo na kategorii dokumentárních pořadů. Druhým nejpočetnějším typem byly publicistické pořady s počtem 98 záznamů. Programový typ vzdělávacích pořadů přinesl 12 poloţek a nejméně, tedy 9, se týkalo zábavných pořadů. Graf č. 1 – Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2005 Dokument

Publicistika 12, 3%

Vzdělávání

Zábava

9, 2%

98, 24%

289, 71%

Následující graf č. 2 zachycuje podíl opakovaných pořadů na celkovém počtu poloţek v rámci zmíněných kategorií.

31

Graf č. 2 - Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2005

Dokument

Publicistika

169

120

52

46 Různé pořady

Vzdělávání

6

Zábava

4 0%

20%

Opakování

6

5 40%

60%

80%

100%

5.1 Dokumentární pořady (2005) Dokumentární pořady vyţadovaly kvůli vysokému počtu v kaţdém roce ještě další rozdělení. Vytvořila jsem odpovídající podkategorie, které zohledňovaly skutečnost, zda byl nalezený pořad samostatným dokumentem, dílem z cyklu o výtvarném umění, či dokumentem z cyklu, kde se jednotlivé díly zaměřovaly na různé oblasti (dále díly z jiných dokumentárních cyklů). Samostatná kategorie se týká rovněţ dokumentů o osobnostech z oblasti výtvarného umění. V grafu jsou uvedeny vzniklé kategorie dokumentárních pořadů s celkovým počtem zařazených poloţek rozděleným na různé pořady a jejich opakování. Graf č. 3 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2005

Díly z cyklů o výtvarném umění

93

Dokumenty o osobnostech

46

61

39 Různé

Díly z jiných dokumentárních 16 12 cyklů

Opakování

Samostatné dokumenty 14 8

0

50

32

100

150

200

Dokumentární cykly o výtvarném umění Z grafu vyplývá, ţe díly z cyklů o výtvarném umění měly mezi dokumentárními pořady největší zastoupení. Nalezeno bylo 154 poloţek, kdy se jednalo o 93 různých dílů ze sedmi zařazených cyklů. Pro názornost jsem vytvořila tabulku, kde je za kaţdým názvem cyklu uveden nejprve počet různých dílů odvysílaných v průběhu roku 2005, a poté počet všech nalezených poloţek (odvysílané díly včetně všech jejich repríz). Tabulka č. 1 – Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2005 Počet různých dílů:

Počet včetně repríz:

Nový díl uveden obvykle:

Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

43

73

leden – prosinec pá (17:35) ČT2

leden – prosinec st (11:40) ČT1

15 min

19972001

6

12

leden – únor po (16:20) ČT2

leden – únor út (v noci) ČT1

59 min

1999

13

13

leden – duben st (23:00) ČT2

bez opakování

58 min

1999

12

21

březen – červen čt (15:45) ČT2

březen – červen pá (05:25) ČT2

15 min

1995

Šumná města (R. Lipus)

15

30

září – prosinec ne (22:00) ČT2

září – prosinec po (v noci) ČT2

23 min

2001, 2002, 2004

Křesťanské umění na Moravě (A. Lowák)

2

2

nepravidelně

bez opakování

20 min

1993

Název cyklu a reţie: Deset století architektury (různí) * Renesance cyklus BBC (Andrew GrahamDixon) Ateliéry – historie (A. Kisil) O nezbytnosti architektury (P. Kudela)

Mistrovská díla 2 3 nepravidelně nepravidelně 9 min 2001 z českých sbírek (neuvedeno) * Pozn.: Pouze 5 dílů bylo v televizním programu uvedeno pod hlavním názvem Deset století architektury. Konkrétnější název Naše zámky označoval 35 různých dílů a 3 díly nesly název Naše hrady. I přes rozdílnost názvů se však jednalo o tentýţ cyklus popisující skvosty české architektury. Na cyklu se podílel velký počet reţisérů. U dílů se nejčastěji vyskytovala následující jména: A. Lowák, J. Černý, B. Hončarivová, I. Sekyra, M. Štoll, V. Hájek, S. Radun, Z. Gawlik

Nejvíce

různých

dílů

i

poloţek

přinesly

dva

cykly

zabývající

se

architektonickými skvosty v naší zemi, tedy Šumná města a Deset století architektury. Zatímco tématem Šumných měst byla zejména moderní architektura, cyklus Deset

33

století architektury se neomezoval časovým ohraničením a reflektoval jak historické památky, tak architekturu moderní. Oproti Šumným městům přinášely díly Deseti století architektury daleko podrobnější informace. V dílech figurovala buď jen jedna budova, anebo malá skupina staveb (např. od jednoho architekta). Výklad však v některých pasáţích obsahoval mnoho odborných výrazů a pro laiky se tak stával místy nesrozumitelným. Cyklus Šumná města oproti tomu popisoval větší počet architektonických památek ve vybraných městech. Výklad byl stručný, seznamoval diváky se základními skutečnostmi a směřoval k širokým vrstvám diváků. Z toho důvodu jsem na konec páté kapitoly zařadila rozbor Šumných měst, kde výklad i koncepce pořadu nesly stopy popularizačních snah tvůrců. Moderní architekturou 20. století se dále zabýval 12 dílný cyklus O nezbytnosti architektury. Výhradně sakrální architekturu v naší zemi popisoval pořad Křesťanské umění na Moravě, avšak z tohoto cyklu se v programu objevily pouze dva díly v nočním vysílání. Z výše uvedeného je patrné, ţe architektura se v rámci podkategorie dokumentárních cyklů o výtvarném umění, odvysílaných v roce 2005, stala jednoznačně nejčastěji zpracovávaným tématem. České poválečné malířství a sochařství nalezneme v pořadu Ateliéry – historie (s podtitulem Příběhy obrazů a soch). V dílech cyklu Mistrovská díla z českých sbírek, se podrobilo rozboru vţdy jedno vybrané malířské dílo. Hovoříme však pouze o dvou zařazených dílech. Šestidílná Renesance byla v roce 2005 jediným odvysílaným zahraničním cyklem věnujícím se výtvarnému umění. Cyklus vznikl pro britskou BBC a popisoval aspekty uměleckého slohu na různých výtvarných památkách. Trendem v rámci vysílacích časů se ukázalo být řazení rozsáhlejších cyklů do odpoledních a večerních hodin. Opakování dílů probíhalo v rámci nočního, případně dopoledního vysílání. Pouze cyklus Šumná města, spadal do tzv. prime-time vysílání, které je u nás vymezeno dobou od 19:00 do 23:00.49 Zjištěné roky výroby poukazují na skutečnost, ţe se v průběhu roku 2005 do programu dostaly především cykly, které jiţ někdy předtím vysílány byly. Několik 49

Prime-time. Mediální slovník [online] [cit. 18. 03. 2014]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/ medialni-slovnik/prime-time

34

premiérových dílů vykázaly pouze cykly Deset století architektury a jiţ zmíněná Šumná města.

Díly z jiných dokumentárních cyklů Kategorie vznikla na základě výskytu dílů, které se zabývaly výtvarným uměním, ovšem nepocházely z cyklů zaměřených výhradně na tento umělecký obor, nýbrţ z cyklů, jeţ se věnovaly různým tematickým okruhům. Na základě průzkumu programu a obsahů pořadů jsem do této skupiny zařadila celkem 28 poloţek, tedy 16 různých dílů ze čtyř dokumentárních cyklů. Tabulka č. 2 – Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2005

Název cyklu:

Počet různých dílů:


Poklady světa

6

14

Lapidárium

5

5

Hledání ztraceného času

1

2

Omega

4

7

Nový díl uveden obvykle: leden – prosinec pá (17:20) ČT2 leden – prosinec st (19:40) ČT2 ne 9. 1. (16:25) ČT1 duben - červen nepravidelně ČT1 i ČT2

Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

leden – prosinec po (15:20) ČT1

13 min

2002

bez opakování

15 min

1995

po 10. 1. (15:00) ČT1

18 min

1999

nepravidelně

15 min

1996

Následující výčet uvádí názvy konkrétních zařazených dílů spolu se jmény reţisérů/př. tvůrců: Hledání ztraceného času: Naši sochaři (připravili: K. Čáslavský a P. Vantuch) Omega: Keltský šperk, Tajemství ikony, Trojnásobný génius, Kamenná krása pravoslaví (A. Lowák) Lapidárium: Příběh fresky (V. Sklenář), Příběh pískovcových skal (J. Gold a V. Palcová), Příběh paládia (M. Kučera), Příběh Barunčiny hlavy (J. Gold a V. Skalský), Příběh Růţencové slavnosti (V. Sklenář) Poklady světa: Roskilde – katedrála; Alberobello – tradiční jihoitalská architektura; Ostrov muzeí v Berlíně; Pisa; Vall de Boi – románské kostely; Hortovy domy v Bruselu – mistrovské stavby belgické secese

Tyto cykly reflektovaly výtvarné umění v širších kulturních souvislostech. Například původně německý dokumentární cyklus Poklady světa, který k dnešnímu dni zahrnuje jiţ několik set dílů popisujících světové památky UNESCO, se kromě 35

uměleckých hodnot zabýval i kulturním a historickým významem památek. S ohledem na téma práce jsem vybrala pouze díly věnující se architektuře jedné stavby, či skupiny staveb. V cyklu se dále objevovaly památky technické i přírodní. Zajímavým příkladem tvůrčí invence autorů je cyklus Lapidárium, který předkládal netradiční příběhy nejrůznějších objektů, tedy i několika výtvarných děl. Seznámení se s méně známými skutečnostmi o uměleckých dílech můţe být pro diváky přínosem. Z hlediska výtvarných oborů se v kategorii dílů z jiných dokumentárních cyklů nejčastěji vyskytovala architektura, konkrétně 8 případů. Shodně ve třech pořadech se tématem stalo sochařství a malířství. Dva zbylé dokumenty se věnovaly druhům uţitého umění, šperku a designu.

Dokumenty o osobnostech z oblasti výtvarného umění Za rok 2005 bylo zaznamenáno 85 poloţek. V rámci této kategorie se jednalo o 46 různých pořadů. Číslo 38 udává počet samostatných dokumentů, zbylých 8 patřilo do cyklů zaměřených na portréty významných osobností z nejrůznějších oborů (seznam pořadů viz Příloha č. 1). Aţ na několik výjimek bylo vysílání dokumentů o výtvarnících doménou stanice ČT2. Hned 16 různých pořadů se objevilo v hlavním vysílacím čase. Zde se jednalo především o premiéry a novější dokumenty. Méně atraktivní noční, ranní a dopolední hodiny patřily starším, v minulosti jiţ několikrát odvysílaným dokumentům, a také reprízám pořadů. Tematicky se nalezené dokumentární portréty nejčastěji věnovaly osobnostem malířů (21 dokumentů z celkového počtu různých portrétů). Sedm portrétů patřilo sochařům. U dalších šesti se jednalo o „výtvarníky“, tedy osobnosti nezaměřující se pouze na jeden výtvarný obor, stejný počet patřil architektům. Ostatní dokumenty byly věnovány keramičce, grafikovi, řezbáři a dvojici sklářských výtvarníků. Téměř všechny pořady zachycovaly původem české umělce. Výjimku tvořily dva dokumenty o osobnostech cizího původu, avšak tvořících převáţně v naší zemi (architekti Jan Blaţej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer), a poté portrét z cyklu Evropané, kde se stal popisovanou osobností finský architekt Juha Leiviskä. Stopáţ kratší neţ 20 minut vykázalo 14 portrétů. V rozmezí 20-40 minut trval největší počet pořadů, konkrétně 19. Delší stopáţ, která však ani jednou nepřesáhla 60 minut, mělo 13 portrétů. 36

Mezi dokumenty o osobnostech se objevilo 13 premiér. Dalších 5 portrétů vzniklo po roce 2000. Z období 1990-1999 pocházelo 22 dokumentů a před rokem 1990 vzniklo 6 pořadů. Nejstarším byl medailon Jana Zrzavého Klíč od domova z roku 1977.

Samostatné dokumenty o výtvarném umění Tato kategorie vykázala celkem 22 poloţek i s reprízami. Číslo 14 je počtem různých pořadů. Tabulka č. 3 – Samostatné dokumenty o výtvarném umění, 2005 Uvedeno:

První repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

čt 13. 1. (11:40) ČT1

st 19. 1. (v noci) ČT1

16 min

1995

ne 6. 2. (21:10) ČT2

bez opakování

20min

1996

Variace na téma Jakuba Schikanedera (P. Ruttner)

so 12. 2 (21:30) ČT2 (P) ⃰

bez opakování

29min

2001

Věci, těla, andělé (A. Přidal)

ut 1. 3. (17:20) ČT2

čt 3. 3. (05:55) ČT2

10min

1997

Beer-Sheva (K. Fuksa)


pá 15. 7. (v noci) ČT1

26min

1995

Baroko v nás (H. Teislerová)

čt 5. 5. (v noci) ČT1

út 24. 5. (v noci) ČT1

48min

1997

Nový český design (J. Niubo)

čt 30. 6. (20:00) ČT2 (P)

pá 1. 7. (13:00) ČT2

52min

2005

Zlatá brána (J. Boněk a J. Nekvasil)

st 6. 7. (16:35) ČT2

bez opakování

57 min

1998

Svět gotiky (H. Teislerová)



56min

1998

Osud talentu v Čechách (J. Lebeda a M. Pešek)

so 23. 7. (13:35) ČT2

bez opakování

60min

1995

Šalamounův chrám ve znojemské Louce

čt 20. 10. (16:40) ČT2 (P)

pá 21. 10. (05:25) ČT2

29min

2005

Praha svým vítězným synům (D. Daňková)

so 12. 11. (11:40) ČT2

bez opakování

19 min

1999

Čínská výstava Františka Kupky (A. Kisil)

so 19. 11 (21:25) ČT2 (P)

bez opakování

31min

2005

Probošt pro Montreal (J. Fairaizl a M. Fojtík)

ne 25. 12 (v noci) ČT2

bez opakování

31min

1965

Název dokumentu a reţie: Tančící dům (J. Šťastný a J. Krofta) Devatero řemesel (A. Jiráček)

⃰ (P) – značí premiéru pořadu

Co se týká řazení do programového schématu, tak atraktivní odpolední a večerní vysílací časy patřily premiérám a dokumentům novějšího data vzniku, naopak noční a ranní vysílání bylo vyhrazeno reprízám či starším, a jiţ mnohokrát odvysílaným pořadům.

37

Témata samostatných dokumentů vykázala značnou rozmanitost. Tři pořady zaměřily pozornost na malířství. Uměleckému řemeslu, keramice, výtvarnému slohu a architektuře se věnovaly vţdy dva dokumenty. Zbylé tři se týkaly designu, sochařského díla a mozaiky. Pouze tři pořady trvaly méně neţ 20 minut. Nejvíce, tedy sedm, se pyšnilo stopáţí v rozmezí 20-40 minut a nalezeno bylo šest dokumentů delších neţ 40 minut. Ani mezi samostatnými dokumenty jsem nenalezla pořad trvající déle neţ hodinu. Celkem 10 dokumentů vzniklo ještě před rokem 2000. Nejstarším nalezeným se stal Probošt pro Montreal, archivní dokument z roku 1965 o osudu unikátního uměleckého artefaktu. Čtyři pořady vznikly po roce 2000 (tři v roce 2005) a na obrazovkách se objevily premiérově.

5.2 Publicistické pořady (2005) Programový typ publicistických pořadů přinesl celkem 98 poloţek, vztahujících se ke třem pořadům. Zařazeno bylo 52 různých dílů z vícedílných publicistických cyklů. Tabulka č. 4 – Publicistické pořady, 2005 Název pořadu a reţie: Kultura.cz (J. Dadák, R. Lokajová, R. Šachová, J. Chytilová a další) Ve dveřích je A. G. a Mezi dveřmi je A. G. (K. Fuksa) Navštívenka (neuvedeno)


45

Počet dílů včetně repríz:


Repríza:

leden – červenec ne (22:15) ČT2

leden – červenec ut (12:30) ČT2

86 srpen – prosinec čt (18:00) ČT2

srpen – prosinec ne (10:35) ČT2

Stopáţ:

Rok výroby:

28 min

2005

4

7

nepravidelně

nepravidelně

28 min

2003, 2005

3

5

nepravidelně

nepravidelně

24 min

1997

Největší část záznamů připadla na publicistický magazín Kultura.cz, který se ve vysílání vůbec poprvé objevil v neděli 9. ledna 2005 na ČT2, aby nahradil zaniklý kulturní magazín Salon.50 Zařadila jsem díly, kde se o výtvarném umění pojednávalo 50

Kultura na obrazovce. In Události v kultuře [televizní pořad]. Připravila Bibiana BEŇOVÁ. ČT1, 7. 1.

2005 19:35. [cit. 2014-03-31]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490udalosti-v-kulture/205411000140107

38

alespoň v rámci jedné z pravidelných rubrik (Buďte v obraze, Portrét, Reportáţ, Nenechte si ujít, Kritická ţidle a Rozhovor)51. Pořad se věnoval aktuálnímu dění na poli kultury. Události zachycené v nových vydáních pořadu bylo moţné v nejbliţších dnech navštívit.52 Z oblasti výtvarného umění se jednalo o výstavy a veletrhy umění. Objevovaly se informace o udělených cenách za výtvarnou tvorbu, nově vydaných knihách a podobně. Pořad neopomíjel ani mladé výtvarníky a druhy umění stojící na pomezí oborů, jako je intermediální tvorba, videoart či performance. Z dalšího publicistického magazínu, jehoţ názvy se různily podle roku vzniku, tedy Ve dveřích je A. G. (2003) a Mezi dveřmi je A. G. (2005), jsem vybrala čtyři různé díly, kde se moderátor Arnošt Goldflam snaţil prostřednictvím reportáţí a rozhovorů s odborníky a umělci zmapovat aktuální stav a směřování české kultury i výtvarného umění. Vícedílný pořad Navštívenka zaměřil pozornost na děti a mládeţ. Byl koncipován jako interview se zajímavými osobnostmi. Z oblasti výtvarného umění zde jako hosté vystoupili výtvarníci Petr Sís, Karel Franta a keramička Jindra Viková.

5.3 Zábavné pořady (2005) Kategorie zábavných pořadů vykázala pouze devět poloţek, konkrétně čtyři vybrané díly talk-show Na Plovárně. Pořad uváděný Markem Ebenem a reţírovaný Janem Hojtašem sice ČT řadí mezi zábavné pořady, avšak obecně má blízko k publicistickým typům. Mezi pozvanými hosty se v roce 2005 objevily čtyři výtvarně činné osobnosti, a to architekt Ladislav Lábus, sochař Kurt Gebauer, malíř Josef Liesler a brazilská malířka českého původu Liz Forellová. Součást rozhovorů s výtvarníky tvořily otázky týkající se ţivotních osudů, názorů na tvorbu, kulturu, vnímání umění a podobně, coţ byl hlavní důvod, proč tomuto pořadu v práci věnuji prostor. Nové díly se vysílaly v úterý na ČT2 okolo 21 hodiny večerní s reprízou ve středu v 8:30 na stejném programu.

51

Přímo v televizním programu sice informace o obsahu dílů přítomny často nebyly, avšak na stránkách

České televize je bylo moţné dohledat. V archivu iVysílání je uloţena velká část dílů a při nejasnostech byla vyuţita moţnost on-line zhlédnutí. 52

O pořadu [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1183619616-

kultura-cz/5959-o-poradu/

39

5.4 Vzdělávací pořady (2005) Jak jsem jiţ uvedla v podkapitole č. 3.5, Česká televize jako vzdělávací pořady označuje například díly z populárně-naučných cyklů. Ačkoliv by bylo moţné zařadit nalezené pořady do kategorie dokumentů, nechtěla jsem narušovat způsob, jakým ČT pořady dělí. Z toho důvodu vznikla samostatná kategorie vzdělávacích pořadů, jeţ v roce 2005 vykázala šest různých dílů ze tří cyklů (spolu s opakováním tedy 12 poloţek). Tabulka č. 5 – Vzdělávací pořady, 2005 Název pořadu nebo cyklu: Ukryto v depozitáři Praha a osobnosti Dobrodruţství vědy a techniky



4

8

1

2

1

2


Repríza:

leden – červen čt (17:00) ČT2 ut 23. 8. (16:15) ČT2 pá 9. 9. (15:45) ČT2

leden – červen pá (05:40) ČT2 st 24. 8. (05:30) ČT2 ut 13. 9. (05:00) ČT2

Stopáţ:

Rok výroby:

10 min

1995

20 min

1990

26 min

2005

Výčtový přehled zařazených dílů: Praha a osobnosti: Le Corbusier (reţie: neuvedeno) Dobrodružství vědy a techniky: Čaroděj se světlem - co dokáţe moderní architektura (reţie: neuvedeno) Ukryto v depozitáři: Patero sálů, Roudnická sbírka, Barokní divadlo v Českém Krumlově, Lapidárium ve Stromovce, (reţie: Evţen Plítek, Petr Ruttner)

Z tabulky je patrné, ţe se všechny zařazené vzdělávací pořady objevily v odpoledním vysílání, coţ je vzhledem k primárnímu zacílení na mladší publikum opodstatněnou volbou. Tematicky se díly Le Corbusier z cyklu Praha a osobnosti a Čaroděj se světlem z cyklu Dobrodruţství vědy a techniky (v díle figuruje architekt Richard Meier), zabývaly osobnostmi moderní architektury. Vybrané díly z cyklu Ukryto v depozitáři popisovaly komplexní uměleckou výzdobu ve vybraných objektech.

40

5.5 Šumná města – cyklus popularizující architekturu Televizní cyklus reţiséra Radovana Lipuse a akademického architekta Davida Vávry se v různých etapách natáčel v rozmezí let 1995−2008 (prvním dílem se stala Šumná Ostrava). Za tu dobu vzniklo celkem 66 dílů Šumných měst, jeţ se průběţně objevovaly na obrazovkách České televize. Cyklus byl vydán na VHS i DVD a zpracován rovněţ v rámci stejnojmenného třídílného kniţního vydání. O motivacích samotných tvůrců a jejich vydatné spolupráci pojednává střihový dokument Šedesát šest Šumných měst, vytvořený v roce 2008, kdy vznikl také poslední díl cyklu (Šumné Brno). Později v roce 2011 na uzavřený cyklus volně navázaly Šumné stopy mapující odkazy českých architektů ve světě.53 Za rok 2005 se ve vysílání objevilo 15 dílů Šumných měst. V daném roce se tak nejednalo o nejpočetnější zařazený cyklus, tím byl pořad Deset století architektury. Přesto Šumná města vykázala daleko znatelnější popularizační tendence. Tvůrci cyklu si dali za úkol představit co nejširšímu okruhu diváků skvosty moderní architektury v českých městech, případně jejich blízkém okolí. Za tímto účelem jsou díly koncipovány jako procházky či projíţďky zvolenými lokalitami. Jako zdroj vtipu poslouţily jiţ samotné dopravní prostředky, které moderátor vyuţíval na cestách. Například v díle Šumná Olomouc jezdí na starém kole, Šumnou Kroměříţ probádá díky „šlapohybu“ pana Thoneta, Šumný Prostějov procestuje na historickém traktoru a podobně. U vybraných staveb se moderující architekt David Vávra zastaví a divákovi je popíše z hlediska historie, architektonických prvků i interiérového vybavení. U jiných pouze zmíní základní informace o autorovi a době vzniku. V dílech se objevují stavby sakrální, obytné i funkční. Nezanedbatelný přínos tkví v tom, ţe se autoři nevyhýbali pozapomenutým a chátrajícím objektům. Pořad tak mohl eventuelně napomoci jejich záchraně. Cíl výkladu nespočíval v podání vyčerpávajících informací. Vezmeme-li v potaz, ţe se v kaţdém díle trvajícím cca 23 minut jednalo o větší počet popisovaných objektů54, tak by ani podrobný výklad nebyl reálný. Pro základní seznámení však obsah výkladu plně dostačuje. Odborné výrazy se v textu vyskytují, ovšem buď korespondují s 53

Šumné stopy. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/10262550261

-sumne-stopy/4950-o-poradu/ 54

Zhlédnutí několika různých dílů (konkrétně Šumná Olomouc, Šumný Prostějov, Šumné Hranice, Šumný

Šumperk, Šumné Brno a Šumná Kroměříţ), vykázalo, ţe počet objektů zachycených v dílech neklesal pod 10.

41

obrazem takovým způsobem, aby divák vykládanou problematiku bez potíţí pochopil, anebo jsou vysvětleny v dalším textu. Jednou ze zvláštností, se kterou se v dokumentech o architektuře běţně nesetkáme, jsou veršované pasáţe výkladu. V případě Šumných měst se jedná o jakési poznávací znamení a důkaz popularizační snahy autorů. Díly s větším počtem veršů vzešly z pera reţiséra Radovana Lipuse. Ve tvorbě textů k jednotlivým dílům se střídal s Davidem Vávrou, který naopak verše uţíval ve střídmější míře.55 Pro ukázku typického veršovaného jazyka uvádím úryvek z dílu Šumné Brno: „…teď nebudu vám lhát, nenavštívíme Vilu Tugendhat, tu přece snad kaţdý musí znát. Já bych vám teď rád ukázal dům jako hrad na dolním konci původně jednoduché zahrady. Miese van der Rohe pro dnešek necháme za zády. Vila, jeţ nese název Masarykův studentský domov, pamatuje velice mnoho. Vznikla v roce 1903−4 pro továrníka Moritze Fuhrmanna, pravděpodobně podle projektu vídeňského Alexandra Neumanna. V roce 1913 ji i s pozemkem koupil Alfred Löw-Beer. Mnozí z vás si teď jistě vzpomněli, ţe jeho malou vilu jsme jiţ ve Svitávce viděli.“56 Originálním prvkem pořadu jsou hrané scénky, kde herci vystupují v rolích historických osobností. Kromě profesionálních herců z lokálních divadel se ve scénkách objevili i speciální hosté. Příkladem můţe být několik předních českých historiků architektury v rolích svých oblíbených architektů. V Šumné Olomouci si architekta Camilla Sitteho zahrál Pavel Zatloukal, Leopolda Bauera v Šumném Krnově ztvárnil historik Jindřich Vybíral a role architekta poutního kostela Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, tedy Jana Blaţeje Santiniho-Aichela, se zhostil významný teoretik a popularizátor umění Jiří T. Kotalík.57 Z výše uvedeného vyplývá, ţe autoři cyklu Šumná města dokázali témata z oblasti statického uměleckého oboru architektury zpracovat zábavným a pro diváky přitaţlivým způsobem. Ostatně i formát pořadu můţeme v rámci českého televizního prostředí povaţovat za značně nekonvenční. V mnohých ohledech překračuje koncepci

55

Šedesát šest šumných měst. [televizní dokument]. Reţie Petr PAUER. ČT, 2008. ČT2, 15. 12. 2008,

21:30. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http: //www.ceskatelevize.cz/porady/10202227178-sedesat-sestsumnych-mest/20852216236/ 56

Šumná města, 66. díl, Šumné Brno. [epizoda z televizního cyklu]. ČT2, 8. 12. 2008, 21:25. [cit. 2014-

04-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1008546862-sumna-mesta/ 57

Šedesát šest šumných měst, ref. 55

42

tradičních televizních dokumentů a pravděpodobně jiţ z tohoto důvodu je v úvodních titulcích kaţdý díl nazván jako „street-movie.“ O kvalitách pořadu svědčí mnoho ocenění od laické veřejnosti i odborných autorit. Jednalo se například o hlavní cenu třetího ročníku mezinárodního festivalu filmů o umění Arts&film 2007 v Telči58, druhé místo v kategorii Film a televize v pátém ročníku soutěţe Památky potřebují publicitu59 a mnoho dalších. Samo za sebe hovoří hodnocení uţivatelů Česko-Slovenské filmové databáze, kde cyklus získal 84% hodnocení a obsadil 183. příčku v ţebříčku nejoblíbenějších televizních cyklů.60

58

BUČEK. Jaroslav. Hlavní cenu festivalu v Telči získal seriál Šumná města. In: archiweb.cz [online].

14. 06. 2007 11:30 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z http://www.archiweb.cz/news.php?action= show&id=3699&type=1 59

V soutěţi Památky potřebují publicitu, byla oceněna i Šumná města. In: Obnova.sk [online]. 21. 04.

2002

15:16

[cit. 2014-04-05]. Dostupné z http://www.obnova.sk/clanok/v-soutezi-pamatky-potrebuji-

publicitu-byla-ocenena-i-sumna-mesta 60

Šumná města. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-04-05].

Dostupné z http: //www.csfd.cz/film/92322-sumna-mesta/

43

6. Pořady o výtvarném umění v roce 2006 Oproti předchozímu roku se počet záznamů sníţil, a to na 402 poloţek (197 různých pořadů). Důleţitou změnou je nejvyšší počet poloţek vztahujících se k programovému typu publicistiky, konkrétně 211. Dokumenty skončily na pomyslné druhé pozici s počtem 163 záznamů. Následuje programový typ zábavných pořadů (15 poloţek), kategorie vzdělávání (10 poloţek), a tři poloţky připadly na kategorii dramatických pořadů. Graf č. 4 - Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2006 Publicistika

Vzdělávání

Dokument 10, 2%

Zábava

Dram. pořady

15, 4% 3

163, 41%

211, 52%


Dokument

95

Publicistika

68

87

Vzdělávání

124 6

4

Různé Opakování

Zábava

6

9

Dram. pořady

3 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Je však důleţité poznamenat, ţe ačkoliv se kategorií s nejvyšším počtem všech zařazených poloţek stala publicistika, nejvíce různých pořadů se stejně jako v předchozím roce týkalo programového typu dokumentaristiky (tento rozdíl je patrný z 44

grafu č. 5). Výsledek je dán skutečností, ţe publicistické pořady byly opakovány dle pevného řádu. Většinou na nová vydání připadla jedna aţ dvě reprízy, čímţ se počet poloţek znatelně navýšil. U dokumentárních pořadů se počty opakování lišily případ od případu.

6.1 Dokumentární pořady (2006) K výrazné

změně

došlo

rovněţ

v podkategoriích

programového

typu

dokumentárních pořadů. V roce 2005 se nejvyšší počet poloţek vztahoval k dílům z cyklů o výtvarném umění. Rok 2006 oproti tomu vykázal nejvíce poloţek zařazených do podkategorie dokumentů o osobnostech. Díly z jiných dokumentárních cyklů a samostatné dokumenty vykázaly podobné počty jako v předchozím roce. Graf č. 6 - Rozdělení dokumentárních pořadů, 2006


44


26

28

19 Různé pořady

Samostatné dokumenty Díly z jiných dokumentárních cyklů

15 11

Opakování

10 10 0

20

40

60

80

Dokumentární cykly o výtvarném umění Vysvětlení, proč se počet dílů z cyklů o výtvarném umění oproti předchozímu roku výrazně sníţil je poměrně jednoduché. Po velkou část roku 2005 se na obrazovkách České televize objevovaly díly z cyklu Deset století architektury, jeţ napomohly k vysokému počtu poloţek i různých pořadů. Zmíněný cyklus se ve vysílání v roce 2006 rovněţ vyskytl, ovšem jiţ se nejednalo o pravidelné vysílání, nýbrţ o řazení dílů do programu dle aktuální potřeby programového schématu. Totéţ platilo i pro ostatní vysílané cykly s výjimkou Mistrovských děl z českých sbírek. Tento cyklus se jako jediný ve vysílání objevoval pravidelně. Bohuţel se v roce 2006 do vysílání nedostal ţádný nový cyklus a všechny zařazené cykly se objevily jiţ v předchozím roce (o čemţ se můţeme přesvědčit při 45

porovnání tabulky č. 7 s tabulkou č. 1). Cyklus Renesance byl v obou letech odvysílán vţdy celý. Díly zbylých cyklů se lišily. Jelikoţ jsem se tématy nalezených cyklů zabývala jiţ v podkapitole 5.1.1, na tomto místě je opětovně rozebírat nebudu. Tabulka č. 6 – Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2006 Název cyklu a reţie:


Renesance (Andrew Graham-Dixon) Mistrovská díla z českých sbírek (D. Gébová, B. Hončarivová, A. Lowák a další) Deset století architektury (J. Svoboda, P. Kaňka a další) Křesťanské umění na Moravě (A. Lowák)



Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

6

12

červen – červenec ne (odpoledne) ČT2

červen – červenec po (v noci) ČT2

59 min

1999

9

18

červenec – srpen čt (16:25) ČT2

červenec – srpen po (05:40) ČT1

9 min

2001

8

10

nepravidelně ČT1 i ČT2

nepravidelně ČT1 i ČT2

15 min

19972001

3

5

duben – červen nepravidelně

duben – červen nepravidelně

20 min

1993

Díly z jiných dokumentárních cyklů V kategorii neshledáváme oproti předchozímu roku mnoho změn. Opět se setkáváme s cykly Lapidárium a Poklady světa. Hovoříme však o jiných dílech neţ v roce 2005. Nově přibyly tři díly z cyklu Folklorika. Ten se zabýval projevy tradiční lidové kultury v různých koutech naší země. Mnou zařazené díly ukazovaly tvorbu výtvarníků, pro které folklór představuje zdroj inspirace k vlastní výtvarné tvorbě. Tabulka č. 7 – Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2006 Počet různých dílů:


Poklady světa (neuvedeno)

5

10

Lapidárium (viz výčet)

2

4

Foklorika

3

6

Název cyklu a reţie:


Repríza:

leden – prosinec čt (16:10) ČT2 únor – září nepravidelně ČT1 i ČT2

leden – prosinec po (05:55) ČT2 únor – září nepravidelně ČT1 i ČT2

nepravidelně

nepravidelně

46

Stopáţ:

Rok výroby:

13 min

2002, 2005

15 min

1995

18 min

2006

Výčet obsahuje názvy konkrétních zařazených dílů spolu se jmény reţisérů/př. tvůrců: Lapidárium: Příběh kaple (P. Slavík a M. Duba), Příběh českého mecenáše (J. Kořán) Poklady světa: Šibenik - katedrála, Urnes – románský kostel v Norsku, Dům Luise Barragána – legenda moderní architektury v Mexiku, Nádraţí Victoria v Bombaji – novogotická nádraţní budova, Le Havre – moderní architektura francouzského přístavu Folklorika: Odkaz Joţi Uprky (J. Šindar), Růţena Krčmařová (D. Hrubá), Kořeny inspirace tří regionálních výtvarnic (D. Hrubá)

Dokumenty o osobnostech Průzkum roku 2006 vykázal celkem 44 různých dokumentů o osobnostech (72 poloţek i s reprízami). Devět dokumentů se vztahovalo k následujícím čtyřem cyklům Nehasit! Hořím!; Kdo je…; Genus; Album. (seznam viz Příloha č. 2)

Také v tomto roce se v odvysílaných dokumentech o osobnostech nejčastěji jednalo o malíře, 19 pořadů. Na výtvarníky, kteří se věnovali více oborům, připadlo 10 dokumentů. Dále se vyskytlo devět portrétů sochařů, po dvou pořadech zachycovalo grafiky a umělecké řemeslníky. Dva zbylé dokumenty patřily designérovi a architektovi. Více jak polovina dokumentů, konkrétně 25, vzniklo po roce 2000. Ostatní dokumenty, s výjimkou třech pořadů staršího data, vznikly v rozmezí let 1990-1999. Devět dokumentů se objevilo v prime-time vysílání, stejný počet se týkal premiér. Ovšem ne všechny premiérově uvedené pořady spadaly do hlavního vysílacího času. Na šest premiér připadly divácky méně atraktivní odpolední a podvečerní vysílací časy. Celkem 10 dokumentů bylo zařazeno do nočního vysílání, stejně tak jako téměř všechny reprízy odvysílaných pořadů. V roce 2006 nacházíme tři zahraniční dokumenty o výtvarně činných osobnostech, coţ je pozitivní změna oproti předchozímu roku, kde ţádný nalezený dokumentární portrét nepocházel ze zahraniční produkce. Dva dokumenty, tedy Michelangelo Buonarroti a Leonardo da Vinci, vytvořila britská BBC (druhý zmíněný vznikl v koprodukci se stanicí Discovery). Oba představují tzv. docu-drama, ţánr stojící na pomezí hraného a dokumentárního filmu. Stylizované hrané pasáţe se tu střídají s výklady odborníků.61

61

Leonardo da Vinci [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/

1140233097-leonardo-da-vinci/20438252641/

47

Třetí zahraniční dokument je autorským dílem veskrze netypickým. Dokument Andy Goldsworthy (v originále Rivers and Tides), německého filmaře Thomase Riedelsheimera, sleduje tvorbu významného představitele land artu po dobu jednoho roku. Divákům zprostředkovává záţitek z výjimečných a nestálých výtvorů, po nichţ za nějaký čas zamete stopy sama příroda.62 Hovoříme zatím o prvním nalezeném dokumentu o výtvarníkovi a jeho díle se stopáţí celovečerního filmu (90 minut). Je patrné, ţe zahraniční pořady mohou program obohatit o nezvyklá témata i ţánry.

Samostatné dokumenty Do této kategorie bylo zařazeno 15 různých dokumentů. Se šesti z nich jsme se mohli setkat jiţ v tabulce z předchozího zkoumaného roku. Tabulka č. 8 – Samostatné dokumenty, 2006 Název dokumentu a reţie:

Uvedeno:

První repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

Baroko v nás (H. Teislerová)

po 2. 1. (05:05) ČT2

po 5.6 (v noci) ČT1

48 min

1997

Nový český design (J. Niubo)

po 30. 1. (18:00) ČT2


52 min

2005

Karikatura jako zrcadlo světa (J. Hádková)

po 6. 2. (18:00) ČT2


50 min

Svět gotiky (H. Teislerová)

ne 5. 3. (v noci) ČT2

bez opakování

56 min

1998

Umělecká tvorba lucemburské Prahy

ne 16. 4. (21:40) ČT2 (P)


15 min

2006

Beer-Sheva (K. Fuksa)

st 26. 4. (13:35) ČT1

út 29. 8. (14:05) ČT1

26 min

1995

Karlův most (P. Sirotek)

po 1. 5. (18:55) ČT2

út 2. 5. (07:30) ČT2

19 min

2004

Proměny Karlova Hradu (J. Boněk)

po 22. 5. (18:00) ČT2 (P)


55 min

2006

Proměny litiny (A. Lowák)


bez opakování

15 min

1996


bez opakování

16 min

1995

so 23. 9. (22:25) ČT2

bez opakování

31 min

2005

ne 12. 11. (20:00) ČT2 (P)

st 15. 11. (23:55) ČT2 st 15. 11. (v noci) ČT2 st 15. 11. (v noci) ČT2 bez opakování

28 min

2006

30 min

2002

30 min

2003

20 min

1992

Tančící dům (J. Šťastný a J. Krofta) Čínská výstava Františka Kupky (A. Kisil) Grand Prix (J. Soukup) Proměny (ne)vkusu (J. Soukup) Soudobý český interiér (neuvedeno) Ave Maria Gratia (A. Lowák) 62

ne 12. 11. (20:55) ČT2 ne 12. 11. (21:25) ČT2 so 23. 12. (v noci) ČT1

Andy Goldsworthy [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/

10104853838-andy-goldsworthy/206542152170001/

48

2003

Šest samostatných dokumentů reflektovalo architekturu. Tři pořady se věnovaly výtvarnému umění obecně, tedy výtvarnému slohu a umělecké tvorbě vymezeného časového období. Dva dokumenty se týkaly designu a po jednom pořadu pojednávalo o následujících výtvarných oblastech: umělecké řemeslo, kresba, keramika, malířství, sochařství. Z celkového počtu se ve třech případech jednalo o premiéry a šest různých dokumentů získalo pozici v hlavním vysílacím čase. Hned pět pořadů se délkou stopáţe blíţilo k jedné hodině. Stejný počet dokumentů trval v rozmezí 20-40 minut a pět pořadů mělo stopáţ kratší neţ 20 minut. Větší část nalezených dokumentů, konkrétně devět, bylo vyrobeno po roce 2000. Všechny zbylé pořady spadaly datem výroby do období po roce 1990.

6.2 Publicistické pořady (2006) Na kategorii publicistických pořadů připadlo po průzkumu programu z roku 2006 zdaleka nejvíce poloţek. Na vysokém počtu nesl výrazný podíl magazín Kultura.cz. Aţ do konce srpna byl kaţdý týden vysílán jeden nový díl, který byl v průběhu týdne dvakrát opakován. Od září nastala změna a namísto jednoho 28 minutového dílu se kaţdý týden v sobotu a v neděli začaly vysílat díly dva, ovšem se stopáţí zkrácenou na 18 minut. Zatímco sobotní vydání střídavě připravovalo buď studio v Brně, nebo v Ostravě, nedělní díly pocházely ze studia praţského. Na kaţdý díl připadla vţdy jedna repríza. Druhý nejvyšší počet poloţek i různých dílů vykázal magazínu Styl, který byl do vysílání poprvé uveden 28. dubna 2006 na ČT1. Na rozdíl od magazínu Kultura.cz, který se v jednom díle zabýval různými kulturními tématy, Styl představoval monotematický typ pořadu. Proto jsem na konec šesté kapitoly zařadila rozbor právě tohoto magazínu. V tabulce dále můţeme nalézt dva diskusní pořady. V Krásných ztrátách probíhaly diskuze dvou pozvaných hostů pod moderátorskou taktovkou Michala Prokopa. Z výtvarné oblasti se zde v roce 2006 objevily tyto osobnosti: architekt Vlado Milunič, výtvarník Jiří Anderle a taktéţ výtvarník František Skála. Druhý diskusní pořad Z očí do očí moderoval Antonín Přidal. Hosty dvou zařazených dílů byli architekt Petr Benedikt a výtvarnice Naďa Kubinská. K podnícení diskuze se promítaly fotografie s ukázkami děl pozvaných umělců.

49

Výtvarníkům se věnovaly i tři díly multikulturního magazínu Babylon. Pořad divákům představil tři výtvarníky: sochaře Nikose Armutidise, ilustrátora Petra Síse a sochařku Boţenu Přikrylovou. Tabulka č. 9 – Publicistické pořady, 2006 Název pořadu a reţie: Kultura.cz (J. Dadák, R. Lokajová, R. Šachová, J. Chytilová a mnoho dalších)


51


118

Stopáţ:

Rok výroby:

Uvedeno:

Repríza:

leden – srpen út (18:30) ČT2

leden – srpen ne (09:30) ČT2 a po (v noci) ČT2 září – prosinec ne (v noci) ČT2 a po (v noci) ČT2

od září

duben – červenec po (07:20) ČT2 a út (12:55) ČT2 srpen – prosinec pá (v noci) ČT2 a od 24. 10. i v út (12:35)

23 min

2006

září – prosinec so (19:40) ČT2 a ne (19:40) ČT2 duben – červenec pá (17:00) ČT1

28 min 2006

18 min

Styl (P. Jirásek, J. Novák, L. Cmíral, P. Stodůlka)

28

76

Krásný ztráty (neuvedeno)

3

6


nepravidelně

28 min

2002, 2005

Babylon (neuvedeno)

3

9

leden – prosinec pá (17:35) ČT2

nepravidelně

23 min

2006

Z očí do očí (neuvedeno)

2

2

nepravidelně

bez opakování

27 min

2001

srpen – prosinec pá (18:30) ČT2

6.3 Zábavné pořady (2006) V kategorii zábavných pořadů se setkáváme se šesti různými díly talk-show Na plovárně. Za rok 2006 se mezi hosty objevily následující osobnosti z oblasti výtvarného umění: malíř Karel Černý, designérka Dominika Applová, výtvarník Jiří Šalamoun, malířka a grafička Jitka Válová, sochaři Kurt Gebauer a Michal Gabriel. V první polovině roku se pořad vysílal vţdy v neděli kolem 22. hodiny s reprízou v úterý po 15. hodině. Od července byl pořad přesunut na 21. hodinu ve čtvrtek a opakován v nedělním nočním vysílání. Některé díly měly i více repríz, celkem se tak jednalo o 15 poloţek.

50

6.4 Vzdělávací pořady (2006) Do kategorie vzdělávacích pořadů za rok 2006 připadly dva samostatné pořady a čtyři díly ze dvou větších cyklů. Pořad Praţský hrad – Lucemburský, pojednával o architektuře a osobnostech, které se podílely na přestavbě hradu. Pořad Pomíjivost světa se zabýval dílem sochaře Matyáše Brauna. Vybraný díl cyklu Dobrodruţství vědy a techniky – Alláhův architekt Bodo Rasch, přiblíţil moderní tvorbu architekta v prostředí starých uměleckých tradic. Z cyklu Vizitky českých muzeí a galerií se jedná o tři díly: Oblastní galerie Liberec, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a Galerie umění Karlovy Vary. Cyklus popisoval stálé expozice a vzácná díla vystavená v jednotlivých institucích. Tabulka č. 10 – Vzdělávací pořady, 2006 Název pořadu/cyklu a reţie: Praţský hrad Lucemburský (S. Studený) Pomíjivost světa (neuvedeno) Dobrodruţství vědy a techniky Vizitky českých muzeí a galerií (P. Kudela)



Uvedeno:

První repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

1

2

ne 16. 4. (20:00) ČT2

st 19. 4. (23:00) ČT2

30 min

1997

1

2

2006

2

pá 9. 6. (05:40) ČT2 út 31. 1. (05:40) ČT2

15 min

1

čt 8. 6. (17:00) ČT2 pá 27. 1. (15:30) ČT2

26 min

2005

3

4

Září st (17:20) ČT1

září út (09:50) ČT1

7 min

2001

6.5 Dramatické pořady (2006) V roce 2006 se ve vysílání objevily tři zahraniční filmy s tematikou výtvarného umění. Ani jeden z filmů nebyl v roce 2006 opakován. Tabulka č. 11 – Dramatické pořady, 2006 Uvedeno:

Stopáţ:

st 7. 6. (20:00) ČT2

89 min

Rok výroby: 2003

so 10. 6. (21:05) ČT1

118 min

2002

po 18. 12. (21:40) ČT2

16 min

2003

Název a reţie: Nalezený ráj (Mario Andreacchio) Frida (Julie Taymorová) Nekonečný úţas (Sam Chen)

Nalezený ráj se inspiroval ţivotem malíře Paula Gauguina. Snímek Frida divákům přiblíţil ţivotní příběh malířky Fridy Kahlo. Ţánrově bychom oba filmy mohly označit za ţivotopisná dramata. 51

Na obrazovkách se objevil rovněţ krátkometráţní 3D animovaný film Nekonečný úţas. Jde o originálně zpracovaný portrét sochaře Alberta Giacomettiho, představitele moderního umění.

6.6 Magazín Styl „Styl není nic, ale nic není bez stylu“, aneb tímto titulkem Česká televize označila od dubna roku 2006 nově vysílaný „lifestylový“ magazín Styl. Přestoţe by onen přídomek „lifestylový“ mohl naznačovat, ţe se Styl výtvarného umění netýkal, opak je pravdou. Díly se zaměřovaly na aktuální témata z oblasti designu a moderní architektury. Obsahu pořadů odpovídal i vizuální styl zpracování. Reportáţe od sebe byly oddělovány znělkou s titulkovou sekvencí naznačující obsah následující reportáţe. Tu pak blíţe představil moderátor. Shlédnutými díly z roku 2006 provázel Igor Dostálek. Co se týká postu reţiséra, o jednotlivé díly se postarali zejména Pavel Jirásek, Jan Novák, Ladislav Cmíral, Radka Lokajová, Petr Stodůlka, Tomáš Obermaier a další. Ačkoliv Styl představoval monotematický typ pořadu, který v kaţdém díle přinesl jedno konkrétní téma, diváci dostávali moţnost dozvědět se o dané problematice mnoţství informací z různých úhlů. Své názory zde představovali jak teoretikové z oboru, tak samotní tvůrci. Z konkrétních dílů bylo nové nahlíţení na vyuţití prostoru velice poutavě zpracováno v díle „Jak se bydlí v loftu“. Díl řešil dodnes aktuální téma vyuţití chátrajících industriálních budov. Jednou z moţností je nabídnout lidem bydlení v netradičních prostorech, ať uţ atmosférou samotného místa, nebo moderním zpracováním plochy bytů. Kontrastem se stal díl „Jak se bydlí v retrostylu“, kde nebyl kladen důraz modernost prostoru, nýbrţ na ušlechtilé tvary a nadčasovost nábytku z první republiky. Téma architektury se dále jmenovitě řešilo v dílech: SIAL – Legenda české architektury, Novostavby v historickém centru, Hi-tech architektura po česku, Chrámy v zemi bez víry Současný design například v dílech: Zlín – město designu, Designové novinky z Paříţe, Vitra design muzeum. Styl byl mimo jiné oceněn na 3. ročníku Mezinárodního festivalu evropského umění Arts&Film v Telči.63 63

Styl. [online]. [cit. 2014-01-19]. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10098875020-

styl/307295350200023-vitra-design-museum/

52

7. Pořady o výtvarném umění v roce 2007 Rok 2007 vykázal velice početnou a pestrou nabídku pořadů o výtvarném umění. Oproti předchozím rokům výrazně vzrostl počet zařazených poloţek na číslo 727, z toho se jednalo o 353 různých pořadů. Je důleţité podotknout, ţe na vysokém počtu měly zásadní podíl kategorie dokumentárních a publicistických pořadů. Počty poloţek v rámci ostatních kategorií se pohybovaly v podobných hodnotách jako u předchozích let. Graf č. 7 - Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2007 Dokument

Publicistika 17, 2%

Vzdělávání 10, 1%

Zábava

Dram. pořady

4, 1%

292, 40% 409, 56%


Dokument

214

Publicistika

195

122

Vzdělávání

170 10

Různé

7

Opakování Dram. pořady

4

Zábava

3 0%

20%

5 40%

60%

53

80%

100%

7.1 Dokumentární pořady (2007) Kategorie dokumentárních pořadů pro rok 2007 čítá celkem 409 poloţek, z toho 214 různých pořadů. V rámci podkategorií dokumentárních pořadů vidíme znatelný nárůst zejména u počtu dílů z dokumentárních cyklů o výtvarném umění a u dokumentů o osobnostech. V případě samostatných dokumentů i dílů z jiných cyklů se počty naopak sníţily. Graf č. 9 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2007 Díly z cyklů o výtvarném umění

131

70


120

61 Různé pořady Opakování

Samostatné dokumenty

Díly z jiných dokumentárních cyklů 0

50 100 150 200 250 300

Díly z cyklů o výtvarném umění Nejvyšší počet poloţek i různých dílů v této podkategorii se za rok 2007 vztahuje k nám jiţ známým cyklům Šumná města a Deset století architektury. Oba se věnovaly architektonickým památkám v naší zemi, stejně tak jako méně početný cyklus Křesťanské umění na Moravě, který byl v předchozích letech rovněţ vysílán. Světovou architekturou se zabýval jediný nalezený zahraniční pořad Moderní architektura. Cyklus Mistrovská díla z českých sbírek zaměřený na portréty malířských děl, se vysílal jiţ v předchozích dvou letech. Naopak pořad Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem se mezi dosud nalezenými cykly vyskytl vůbec poprvé. Významný český historik umění František Dvořák zde vypráví o tvůrcích architektury a sochařské výzdoby Karlova mostu. Za velice pozitivní zjištění můţeme povaţovat fakt, ţe ze šesti cyklů se hned čtyři z nich pravidelně vysílaly v hlavním vysílacím čase.

54

Tabulka č. 12 - Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2007 Název cyklu a reţie: Šumná města (R. Lipus) Deset století architektury (J. Svoboda, P. Kaňka, J. Jireš, J. Černý, J. Platz, V. Hájek a další) Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem (J. Hojtaš)


51


Nový díl uveden obvykle: leden – srpen st (22:20) ČT1

136 září – prosinec út (22:40) ČT1

Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

leden – srpen ne (09:35) ČT2 st (09:00) ČT1 září – prosinec ne (09:35) ČT2

23 min

1995-2006

65


nepravidelně

15 min

1997-2001

20

20

červenec kaţdý den kromě po a ne (19:05) ČT2

bez opakování

13 min

2002

Mistrovská díla z českých sbírek (D. Gébová, B. Hončarivová, A. Lowák a další)

8

11

září – prosinec po (19:20) ČT2

září – prosinec čt (15:25) ČT2

9 min

2001

Moderní architektura (japonský cyklus)

5

5

prosinec st (16:55) ČT2

bez opakování

14 min

2004


6

14

nepravidelně (v noci) ČT1 i ČT2

nepravidelně (v noci) ČT1 i ČT2

20 min

1993

41

Díly z jiných dokumentárních cyklů Podkategorie dílů z tematicky různě zaměřených cyklů vynesla za rok 2007 pouhých pět poloţek ze dvou vícedílných pořadů. Z cyklu Folklorika se jednalo o dva díly týkající se tvorby výtvarnic Drahomíry Kašníkové (úterý 24. 4. v 18:00 na ČT2) a Růţeny Krčmářové (úterý 14. 8. v 18:05 na ČT2, reţie obou dílů: D. Hrubá), jeţ se shodně inspirovaly v lidových tradicích. Pořad Lapidárium přinesl díl Příběh bronzového patrona pojednávající o soše sv. Václava (pátek 28. 9. v 18:50 na ČT2, připravil V. Vlnas).

55

Dokumenty o osobnostech Podkategorie dokumentů o osobnostech za rok 2007 přinesla v porovnání se stejnými oblastmi z obou předchozích let suverénně nejvyšší počet pořadů, a to 70 (131 poloţek). Celkový počet je sloţen ze 42 samostatných jednodílných dokumentů. Dále se objevily zahraniční portréty osobností rozdělené na více dílů, kdy šlo o čtyři dvoudílné portréty (Michelangelo Buonarroti, Andy Goldsworthy, Frank Lloyd Wright a Andy Warhol) a jeden trojdílný pořad (13 dní v ţivotě Picassa). Podobně jako v předchozích letech se vyskytly díly z cyklů o osobnostech nejrůznějšího zaměření. Z cyklů GEN; Genus, Kdo je…; Géniové, blázni a pábitelé; Evropané a Nehasit!Hořím, jsem zařadila 11 různých portrétů umělců. Zbylých šest dílů připadlo na belgický cyklus Cesty umění, jehoţ tématem byly výhradně osobnosti malířů. Kdyţ se zaměříme na výtvarné obory umělců v dokumentech, zjistíme, ţe se 24 portrétů věnovalo malířům a jeden malířce, 19 sochařům a dva sochařkám, devět architektům, osm výtvarníkům bez vyhraněného oboru, dva grafikům a jeden grafičce, a po jednom dokumentu bylo zaměřeno na designéra, kováře, uměleckého keramika a keramičku. V prime-time vysílání figurovalo 11 dokumentů. Nejvíce pořadů o osobnostech, tedy 36, se objevilo v čase od 15 do 19 hodin. Dalších 12 dokumentů připadlo na noční vysílání a zbylým pořadům připadly jiné denní časy. V rozmezí 20-40 minut trvalo hned 30 dokumentů. Stopáţ pod 20 minut mělo 17 dokumentů a 19 pořadů spadalo svojí délkou do časů 40-60 minut. Pouze 4 portréty zabíraly více jak hodinový vysílací prostor. Nejdelším se stal americký dokumentární film Můj architekt Louis Kahn (119 minut). Ostatně zahraničních pořadů o osobnostech se v roce 2007 sešlo mnoho. Samostatných jednodílných zahraničních dokumentů o umělcích se objevilo celkem pět, a ze zahraniční produkce pocházely všechny jiţ jednou zmíněné vícedílné portréty a šestidílný portrétní cyklus Cesty umění. Po roce 2000 vzniklo 35 nalezených pořadů, z čehoţ sedm dokumentů o osobnostech uvedla Česká televize premiérově. 20 pořadů bylo vytvořeno mezi léty 1990-1999 a zbylých 15 prokázalo starší roky výroby.

56

Samostatné dokumenty o výtvarném umění Zařazené samostatné dokumenty, jeţ ČT v roce 2007 odvysílala, čítají i s reprízami 22 poloţek, z toho se jedná o 10 různých pořadů. Z hlediska tématu se tři nalezené pořady týkaly architektury (Karlův most, Norman Foster staví "Okurku nakládačku" a Barokní vila na Moravě). Dva dokumenty (zahraniční Buren & Guggenheim a český Ke slávě a chvále) zaměřily pozornost na muzejní instituce a jejich činnost. Po jednom dokumentu se věnovalo tématu malířství (americký dokument Všechno se mění), grafice (Dokonalá magie dřevorytu), mezinárodnímu keramickému sympoziu (Beer-Sheva), výtvarnému stylu (Imprese po česku) a retrospektivní výstavě českého výtvarníka (Jiří Sopko). Z devíti dokumentů bylo pět uvedeno premiérově a tři pocházely se zahraničí. V seznamech z předchozích let se objevily pouze dva dokumenty (Karlův most a BeerSheva). S ostatními se setkáváme poprvé. Tabulka č. 13 – Samostatné dokumenty o výtvarném umění, 2007 Uvedeno:

První repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

Karlův most (P. Sirotek)

po 1. 1. (13:15) ČT1

bez opakování

19 min

2004

Norman Foster staví "Okurku nakládačku" - švýcarský dokument (Mirjam von Arx)

ne 4. 2. (20:00) ČT2 (P)

út 6. 2. (23:55) ČT2

53 min

2005

Dokonalá magie dřevorytu (J. Hykl)

ne 4. 2. (21:20) ČT2

bez opakování

41 min

1994

Beer-Sheva - město keramiky (K. Fuksa)

po 12. 2 (v noci) ČT1

po 2. 4. (06:30) ČT2

26 min

1995

čt 8. 3. (00:35) ČT2

51 min

2000

ne 3. 6. (10:00) ČT2

52 min

2007

so 30. 6. (22:15) ČT2

bez opakování

38 min

2001

ne 5. 8. (21:15) ČT2

ut 7. 8. (01:10) ČT2

31 min

1991

pá 16. 11. (05:00) ČT2

55 min

2006

čt 22. 11. (13:15) ČT2

26 min

2007

Název dokumentu a reţie:

Všechno se mění - americký dokument Ke slávě a chvále (T. Mojţíš) Imprese po česku (J. Soukup) Barokní vila na Moravě (J. Válka a A. Lowák) Buren & Guggenheim – francouzský dokument Jiří Sopko (A. Kisil)

út 6. 3. (23:50) ČT2 (P) so 2. 6. (21:55) ČT2 (P)

st 14. 11. (15:55) ČT2 (P) po 19. 11. (16:25) ČT2 (P)

57

7.2 Publicistické pořady (2007) Stejně tak jako v předchozím roce vykázala kategorie publicistiky nejvíce poloţek, a to 292. Počet různých dílů činil 122. Nejvyšší díl záznamů opětovně připadl na magazín Kultura.cz. U tohoto pořadu však znovu připomínám, ţe výtvarné umění nebývalo tématem celého vydání, nýbrţ pouze jednotlivých rubrik. Číslo 84 v tabulce tak udává počet vybraných dílů, ve kterých se výtvarné umění objevilo alespoň v rámci jedné ze stálých rubrik. Druhý nejvyšší počet poloţek přinesl magazín Styl známý jiţ z předchozího roku. Naopak zcela novým přírůstkem do skupiny kulturních magazínů se stal Artmix zaměřující se výhradně na nejrůznější témata ze sféry výtvarných a vizuálních uměleckých oborů. Nové díly se objevovaly jednou měsíčně vţdy v sobotu (s výjimkou letních prázdnin), a to dokonce v hlavním vysílacím čase na stanici ČT2. Hosty v diskusním pořadu Krásný ztráty byli v roce 2007 výtvarník Petr Sís a architekt Jan Kaplický. Tabulka č. 14 – Publicistické pořady, 2007 Název pořadu a reţie:


Kultura.cz (J. Dadák, R. Lokajová, R. Šachová, J. Chytilová a mnoho dalších)

84


26


Nový díl uveden obvykle: so (19:35) ČT2

187

a ne (19:35) ČT2

Artmix (Jana Chytilová, David Kořínek a další)

10

Krásný ztráty

2

81

leden - srpen so (12:00) ČT2

Reprízy: sobotní díly v ne (09:15) ČT2, někdy i některý všední den v noci nedělní díly v neděli v noci, někdy i v pondělí v noci na ČT2 leden - srpen út (12:25) ČT2 čt (v noci) ČT2

Stopáţ:

Rok výroby:

22 min

2007

23 min

2006, 2007

od poloviny července navíc i st (14:30) ČT1

20

leden – prosinec (kromě prázdnin) so (22:00) ČT2

leden – prosinec (kromě prázdnin) ne (10:00) ČT2

do června 52 min od září 45 min

2007

4

leden – prosinec út (21:30) ČT2


26 min

2005, 2007

58

7.3 Zábavné pořady (2007) Díly pořadu Na plovárně představily v roce 2007 následující hosty: malíře a grafika Jiřího Anderle (pátek 23. 3. ve 21:25, ČT2), malíře Pavla Brázdu (pátek 13. 4. ve 21:30, ČT2), designérku Evu Eislerovou (pátek 15. 6. ve 22:15, ČT2). Díly byly opakovány jednou aţ dvakrát.

7.4 Vzdělávací pořady (2007) Kategorie vzdělávacích pořadů vynesla 10 různých pořadů (17 poloţek i s reprízami). Kromě premiérově uvedeného cyklu Profily, zaměřeného na osobnosti z různých oborů výtvarného umění, se všechny ostatní nalezené vzdělávací pořady či cykly objevily jiţ během průzkumu v předchozích dvou letech. Tabulka č. 15 – Vzdělávací pořady, 2007 Název pořadu nebo cyklu: díly z cyklu Vizitky českých muzeí a galerií (P. Kudela) Cyklus Profily (neuvedeno) díl z cyklu Praha a osobnosti díl z cyklu Ukryto v depozitáři dokument Pomíjivost světa




Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

2

2

leden – květen čt (16:55) ČT2

leden – květen čt (v noci) ČT2

7 min

2001

5

10

duben – prosinec čt nebo pá (17:25) ČT2

pá nebo so (různé časy) ČT2

17 min

2007

1

1

pá 15. 6. (17:40) ČT2

bez opakování

20 min

1990

1

2

čt 30. 8. (17:50) ČT2


10 min

1995

1

2

pá 26. 10. (17:10) ČT2

ne 28. 10. (01:40) ČT1

15 min

2006

V následujícím výčtu uvádím názvy konkrétních zařazených dílů z cyklů: Praha a osobnosti – Le Corbusies (neuvedeno) Ukryto v depozitáři – Roudnická sbírka (E. Plítek) Vizitky českých muzeí a galerií - Galerie hlavního města Prahy a Východočeská galerie Pardubice Profily - Jakub Antonín Pink; Posel z Argondie; Malý svět dvorských umělců; El Balearo a Yan Zoritchak

59

7.5 Dramatické pořady (2007) Ani jeden z dramatických pořadů nebyl v roce 2007 opakován. Počet poloţek i různých pořadů tudíţ zůstává v rámci této kategorie stejný, a to 4. Ve vysílání se znovu objevil celovečerní film Frida (pondělí 8. 10. ve 22:15, ČT1), který měl na České televizi premiéru v roce 2006. Zajímavou raritou se stal premiérově uvedený, vícedílný hraný seriál o výtvarném umění - Impresionisté. Třídílný pořad vyrobili v roce 2006 tvůrci britské televize BBC a zaměřili se na umělecké i ţivotní osudy francouzských impresionistů. Seriál nezachycuje pouze malířskou tvorbu, ale podává pohled na dobové události a atmosféru tehdejšího uměleckého prostředí. Díly trvaly necelou hodinu a byly uvedeny vţdy v úterý ve 22:00 na ČT2, počínaje datem 19. června.

7.6 Profily – cyklus o osobnostech převáţně z oboru výtvarného umění Televizní cyklus Profily vyrobila Česká televize v roce 2007. Jedná se o portréty osobností převáţně z oboru výtvarného umění,64 přesto byl cyklus zařazen dle dělení České televize mezi vzdělávací pořady. Početně se nejedná o rozsáhlé dílo. Celkově čítá sedm dílů. Avšak o výtvarnících pojednávaly pouze díly následující: Jakub Antonín Pink, Posel z Argondie, Malý svět dvorských umělců, El Balearo a Yan Zoritchak. Zbylé dva díly, aneb Bratři Škorpilové a Urozená propagátorka české kultury, popisovaly taktéţ kulturně významné osobnosti, avšak jiţ ne výtvarníky. Ze všech dílů bych vyzdvihla portrét tvůrce ateliérového skla Yana Zoritchaka. Původem slovenský výtvarník přesídlil jiţ v mládí do Francie, která se stala jeho druhým domovem. Na pozadí přírodních scenérií Zoritchak poutavě vypráví o své ţivotní cestě, uměleckém vývoji, názorech. Dostáváme moţnost spatřit výtvarníka při práci na vskutku netradičních uměleckých artefaktech, jimiţ se dostal do podvědomí významných světových galerií. Kromě samotného výtvarníka se v dokumentu můţeme setkat také s francouzským kurátorem výstavy, který díla Zoritchaka dává v rámci expozice do kontextu se sochami velikána Augusta Rodina. Sám Zoritchak nás rovněţ seznamuje se svojí výtvarnou asistentkou. Sedmnácti minutová stopáţ se v případě Profilů plně zhodnotila. Informace v dílech plně dostačovaly k základnímu seznámení s osobností i tvorbou a mohly podnítit budoucí zájem o konkrétní osobu, případně umělecký obor. 64

Profily. [online]. [cit. 2014-01-19]. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123420488-profily/

207562230710006-yan-zoritchak/

60

8. Pořady o výtvarném umění v roce 2008 Během průzkumu stanic ČT1 a ČT2 za rok 2008 bylo zaznamenáno 257 různých pořadů (481 poloţek i s reprízami). V porovnání s předchozím rokem se počet různých nalezených pořadů sníţil téměř o 100. Nedá se tedy říct, ţe by se rokem 2007 odstartoval nějaký trend ve zvyšování počtu pořadů o výtvarném umění ve vysílání. Na druhé pozici za dokumentárními pořady se jako obvykle umístila kategorie publicistiky. Součty poloţek v rámci vzdělávacích, zábavných a dramatických pořadů taktéţ nevykázaly ţádné výrazné změny. Graf č. 10 – Počty všech nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2008 Dokument

Publicistika 8, 2%

Vzdělávání 4, 1%

Zábava

Dram. pořady

3, 1%

190, 39% 276, 57%

Graf č. 11 – Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2008

Dokument

146

130

Publicistika

102

88

Vzdělávání

5

Různé

3

Opakování Zábava

2

Dram. pořady

2 2

0%

20%

40%

1 60%

61

80%

100%

8.1 Dokumentární pořady (2008) Různých dokumentárních pořadů se během průzkumu programu za rok 2008 objevilo celkem 146 (276 poloţek včetně repríz). Ţádný z nalezených pořadů však nepředstavoval díl z tzv. jiného dokumentárního cyklu, a tudíţ tato kategorie pro rok 2008, na rozdíl od let předchozích, nebyla vytvořena. Počty pořadů a jejich repríz v rámci zbylých podkategorií jsou zachyceny v grafu č. 12. Graf č. 12 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2008


74


67

66

Různé

56

Opakování Samostatné dokumenty 6 7

0

50

100

150

Díly z cyklů o výtvarném umění Do podkategorie dílů z cyklů o výtvarném umění připadlo po průzkumu programu z roku 2008 celkem 74 různých pořadů (141 i s reprízami). Tři nalezené cykly pocházely ze zahraniční produkce. Hned ze začátku roku vysílaný rusko-americký cyklus Ermitáţ (v originále Hermitage Masterpieces), pojednával o mistrovských dílech ze sbírek jednoho z největších muzeí umění na světě v St. Petersburgu. Následoval premiérový cyklus britské televize BBC Soukromí mistrovského díla, který přinášel rozbory a příběhy nejznámějších děl světového malířství (jako Snídaně v trávě Édouarda Maneta, Slunečnice Vincenta van Gogha, Slečny z Avignonu Pabla Picassa a další). S japonským cyklem Moderní architektura jsme se mohli setkat uţ v roce 2007. Taktéţ z předchozích let známý cyklus Šumná města přinesl v roce 2008 několik premiérových a zároveň závěrečných dílů pořadu.

62

Premiérově se na obrazovkách objevily dva celé cykly vytvořené Českou televizí, Za generací Národního divadla s prof. Františkem Dvořákem a Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem, které nespojuje pouze osoba průvodce pořadem, ale rovněţ podobné téma směřující k významným ukázkám kulturního a uměleckého dědictví českého národa. František Dvořák se jako jeden z našich předních historiků umění podílel na popularizaci oboru celou řadou činností a vzhledem k tomu, ţe i jeho televizní cykly v kaţdém ohledu naplňují poţadavky na popularizační činnost, zařadila jsem rozbory těchto cyklů na konec osmé kapitoly. Tabulka č. 16 - Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2008 Název cyklu a reţie:




Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

Ermitáţ rusko-americký cyklus

9

18

leden – březen út (16:00) ČT2

leden – březen st (05:00) ČT2

56 min

neuvedeno

Soukromí mistrovského díla cyklus BBC

17

34

březen – červenec út (16:20) ČT2

březen – červenec st (05:00) ČT2

50 min

2006

Za generací Národního divadla s prof. Františkem Dvořákem (J. Hojtaš)

6

12

červen – červenec so (18:15) ČT2

červen – červenec ne (10:55) ČT2

13 min

2008

červenec – srpen čt (21:50) ČT1

červenec – srpen bez opakování

23 min

2006, 2008

září – prosinec po (21:25) ČT2

září – prosinec pá (v noci) ČT2

Šumná města (R. Lipus)

22

37

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (J. Hojtaš)

15

30

září – prosinec so (18:15) ČT2

září – prosinec ne (10:50) ČT2

13 min

2008

Moderní architektura japonský cyklus

5

10

nepravidelně

nepravidelně

14 min

2004

Dokumenty o osobnostech z oblasti výtvarného umění Rok 2008 přinesl 66 dokumentů o osobnostech (s reprízami celkem 122 poloţek v programu). Jednalo se o 36 samostatných pořadů. Dalších 23 dokumentů vykázaly tyto cykly: Síla umění (8 dílů), Výtvarnické konfese (7), Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka (5), GEN (2), Kdo je…(1). Tři portréty umělců byly

63

rozděleny na více dílů (dvoudílné – Frank Lloyd Wright a Max Ernst, trojdílný – 13 dní v ţivotě Picassa). Seznam nalezených dokumentů je vloţen do příloh (Příloha č. 4). Nyní obrátíme pozornost k výtvarným oborům osobností. Hned 33 dokumentů zachycovalo malíře a dva malířky, v osmi případech se jednalo o výtvarníky a v jednom o výtvarnici, šest dokumentů věnovalo pozornost sochařům a jeden sochařce, rovněţ šest pořadů náleţelo architektům, tři připadly na sklářské výtvarníky, jeden keramičce. Zařadila jsem taktéţ portrét Thomase Messera (Thomas Messer – Můj ţivot s Guggenheimem), dlouholetého ředitele newyorského Guggenheimova muzea. Ačkoliv se nejednalo o portrét výtvarníka, v dokumentu sehrálo výtvarné umění významnou roli. Vyhodnocení roků výroby dopadlo následovně. 37 dokumentů vzniklo po roce 2000 a 26 z nich se na obrazovkách objevilo premiérově. Z let 1990-1999 pocházelo 26 pořadů, dva dokumenty prokázaly ještě starší datum vzniku a u jednoho portrétu nebyl rok výroby zjištěn. Stopáţ o délce 40-60 minut měl největší počet dokumentů, tedy 23. Dalších 22 portrétů trvalo 20-40 minut a kratší stopáţ vykázalo 16 pořadů. Více jak hodinovou délkou se pyšnilo pouze pět nalezených dokumentů o osobnostech. V rámci vysílacích časů se sedm pořadů vyskytlo v prime-time vysílání. Nejvíce dokumentů o osobnostech ČT odvysílala v odpoledním čase mezi 15-19 hodinou. V rámci nočního vysílání se vyskytlo devět starších portrétů a zbylých 19 pokrylo ostatní, zejména ranní vysílací časy.

Samostatné dokumenty o výtvarném umění Nabídka samostatných dokumentů o výtvarném umění nebyla v roce 2008 příliš bohatá, coţ dokládá tabulka č. 18. Pouze jeden pořad ze šesti nalezených se ve vysílání objevil premiérově. Šlo o Druhý dech průmyslové architektury, aneb téměř hodinový dokument o stejnojmenné výstavě školních architektonických projektů studentů ČVUT, uspořádané v roce 2007.65 Ve zbylých případech se jednalo o dokumenty staršího data vzniku. Přesně s polovinou nalezených pořadů jsme se navíc jiţ mohli setkat v předchozích rozebraných letech.

65

Druhý dech průmyslové architektury. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10181230726-druhy-dech-prumyslove-architektury/ 208542154160001/

64

Tabulka č. 17 – Samostatné dokumenty, 2008 Uvedeno:

První repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

čt 1. 5. 2008 (v noci) ČT1

bez opakování

26 min

1995

Barokní vila na Moravě (A. Lowák)


bez opakování

31 min

1991

Druhý dech průmyslové architektury

ne 1. 6. (20:00) ČT2 (P)


54 min

2008

American Art ze sbírky Goetz (M. Dvořáček)



13 min

2001

po 7. 7. (16:00) ČT2


60 min

1995

út 11. 11. (10:55) ČT1

so 1. 1. (v noci) ČT2

29 min

1986

Název dokumentu a reţie: Beer-Sheva - město keramiky (K. Fuksa)

Osud talentu v Čechách (J. Lebeda a M. Pešek) Renesanční zámky jiţní Moravy (A. Lowák)

8.1 Publicistické pořady (2008) Ţádné překvapení nepřinesla ani kategorie publicistických pořadů. Ve všech případech se jedná o pořady, jeţ se objevovaly v programech k předchozím rokům. Tabulka č. 18 – Publicistické pořady, 2008 Název pořadu a reţie:




Reprízy:

Stopáţ:

Rok výroby:

leden – září sobotní díly v po (06:40) ČT a nedělní díly v po (07:00) ČT2 září – prosinec sobotní díly v po (10:25) ČT2 a nedělní díly v po (10:45) ČT2

22 min

2008


76

149

leden – prosinec so (18:30) ČT2 a ne (18:30) ČT2


12

15

duben – prosinec nepravidelně

duben – prosinec nepravidelně

23 min

2006, 2007


10

20

jednou měsíčně kromě prázdnin so (22:30) ČT2

neděle dopoledne

52 min

2008

Krásný ztráty

3

5

leden – prosinec čt (21:50) ČT2

leden – prosinec ne (v noci) ČT2

27 min

2008

Z očí do očí

1

1

ne 23. 3. (07:20) ČT2

bez opakování

27 min

2001

65

Nové díly se týkaly magazínů Kultura.cz a Artmix. O premiérách hovoříme také v případě vybraných dílů diskusního pořadu Krásný ztráty, kde se pro tentokrát pozvanými osobnostmi stali výtvarníci Jiří David, Joska Skalník a architekt Martin Rajniš. U magazínu Styl a dalšího diskusního pořadu Z očí do očí (hostem výtvarnice Naďa Kubinská), se jednalo o opakované díly z předchozích let.

8.2 Zábavné pořady (2008) Jediný zařazený zábavný pořad Na plovárně přinesl v roce 2008 pouze čtyři poloţky vztahující se na dva reprízované díly z let 2000 a 2001. Pozvanými osobnostmi byli malíř Vladimír Komárek (neděle 3. 8. ve 22:10, ČT2) a sochař Vladimír Preclík (neděle 20. 7. ve 22:05, ČT2).

8.3 Vzdělávací pořady (2008) Tato kategorie vykázala pouze pět různých pořadů (sedm poloţek). Nalezen byl jeden samostatný pořad Pomíjivost světa, který se objevil v tabulkách k rokům 2006 i 2007. Stejně tak jsme se jiţ v předchozím roce setkali s cyklem Profily, tentokrát šlo o čtyři následující díly: El Balearo; Jakub Antonín Pink; Malý svět dvorských umělců a Yan Zoritchak. Tabulka č. 19 – Vzdělávací pořady, 2008 Název pořadu nebo cyklu:



cyklus Profily (neuvedeno)

4

6

vzdělávací pořad Pomíjivost světa

1

2


Repríza:

květen čt (17:45) ČT2 červenec út (17:35) ČT2 pá 26. 10. (17:10) ČT2

květen bez opakování červenec so (05:50) ČT2 ne 28. 10. (01:40) ČT1

Stopáţ:

Rok výroby:

17 min

2007

15 min

2006

8.4 Dramatické pořady (2008) Tři poloţky v kategorii dramatických pořadů se týkají dvou snímků. Premiérově uvedené francouzsko-italské ţivotopisné drama Milenci z Montparnassu se nechalo inspirovat ţivotním příběhem malíře Modiglianiho. Nejedná se však o nový film, nýbrţ o dílo klasické kinematografie z konce 50. let. Druhým nalezeným filmem se stal jiţ v předchozím roce odvysílaný Nekonečný úţas, svérázný animovaný portrét schizofrenického sochaře.

66

Tabulka č. 20 – Dramatické pořady, 2008 Uvedeno:

Stopáţ:

Rok výroby:

ne 27. 7. (16:45) ČT2 a čt 13. 11. (10:00) ČT1

104 min

1958

po 15. 12. (v noci) ČT2

16 min

2003

Název pořadu: Milenci z Montparnassu (Jacques Becker) Nekonečný úţas (Sam Chen)

8.5 Profesor František Dvořák v cyklech České televize První cyklus s Františkem Dvořákem byl v rámci sledovaného období uveden jiţ v roce 2007 a nazýval se Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem. V roce 2008 se premiérově objevily další tři cykly s tímto vstřícným historikem, pedagogem a neúnavným popularizátorem výtvarného umění. Jednalo se o pořady Za generací Národního divadla s prof. Františkem Dvořákem, Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem a na osobnosti malířů zaměřený pořad Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka. Shodně všechny cykly přinášely příběhy o cenném uměleckém dědictví českého národa. Podoba jednotlivých dílů u všech výše zmíněných cyklů byla prakticky shodná. František Dvořák divákům přibliţoval formou poutavého vyprávění jednak historická fakta a souvislosti týkající se vybraných památek (v případě malířů důleţité ţivotní mezníky osobností) a vyprávění obohacoval vlastními vzpomínkami a zkušenostmi, citoval některé z dalších osobností z oboru a zařazoval zmínky o historické zajímavostech. Cykly o Národním divadle, Karlově mostě a Královské cestě byly koncipovány jako procházky po zmíněných lokalitách, kde František Dvořák diváky seznamoval se zajímavými architektonickými prvky, sochařskou výzdobou a mnohdy nahlédl i do interiérů budov v rámci trasy a zmapoval výzdobu malířskou. Příznivá byla stopáţ pořadů, která se pohybovala okolo 15. minut. Tato délka postačovala k základnímu seznámení s nejdůleţitějšími fakty a zároveň nedávala prostor k uvedení přebytečného mnoţství dat a informací. Díky všem těmto důvodům povaţuji pořad za přínosný zejména pro naprosté laiky, kteří mohli ocenit zejména Dvořákův vypravěčský talent a kombinování faktografických údajů s mnohdy úsměvnými historkami.

67

9. Pořady o výtvarném umění v roce 2009 Poslední rok ze sledovaného pětiletí přinesl ve většině kategorií srovnatelné výsledky s rokem předchozím. Součet všech poloţek z programu činí počet 525, různých pořadů bylo 270. Patrná změna se týkala programového typu vzdělávacích pořadů, kde se počet nalezených poloţek výrazně zvýšil. Kategorie dramatických pořadů pro rok 2009 nevznikla. Graf č. 13 – Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2009 Dokument

Publicistika

55, 10%

Vzdělávání

Zábava

8, 2%

266, 51%

196, 37%

Graf č. 14 – Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2009

Dokument

143

123

Publicistika

99

97 Různé

Vzdělávání

24

Zábava

4

0%

20%

Opakování

31

4

40%

60%

68

80%

100%

9.1 Dokumentární pořady (2009) Porovnáním grafu č. 15 s grafem č. 12 z předchozího roku můţeme zjistit, ţe údaje týkající se různých pořadů v jednotlivých podkategoriích dokumentů vykázaly v obou letech prakticky stejné hodnoty. Pouze dokumentů o osobnostech se v nyní zkoumaném roce objevilo o 10 méně. Graf č. 15 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2009 Díly z cyklů o výtvarném umění

72


70

56

41 Různé pořady

Samostatné dokumenty

Opakování

96

Díly z jiných 6 6 dokumentárních cyklů 0

50

100

150

Díly z cyklů o výtvarném umění Mezi dokumentárními cykly o výtvarném umění se v roce 2009 objevily dva nové zahraniční přírůstky. Cyklus Metropolitní muzeum ukazuje umělecké artefakty největšího muzea Spojených států. Po závěrečném čtvrtém dílu nasadila ČT do vysílání sedmidílný cyklus Muzea umění, který zmapoval hned několik světově významných uměleckých institucí, jako je například galerie Uffizi ve Florencii, Pergamon v Berlíně, paříţský Louvre nebo dokonce muzeum v Novém Díllí. Pravidelné vysílací časy dostaly díly z cyklu Deset století architektury, naopak stejně jako v letech předchozích se nepravidelně vyskytovaly díly Křesťanského umění na Moravě, opět především v nočních hodinách. S britským cyklem Soukromí mistrovského díla jsme se mohli setkat v předchozím roce. Tentokrát však bylo do vysílání zařazeno pouze 13 dílů.

69

Tabulka č. 21 – Díly z cyklů o výtvarném umění, 2009 Počet různých dílů:



Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

Deset století architektury (R. Adler, V. Hájek, P.Prchal, J. Svoboda a další)

41

73


nepravidelně noční vysílání

15 min

2000, 2001

Metropolitní muzeum umění (zahraniční cyklus)

4

8

duben út (15:45) ČT2

duben st (09:55) ČT2

52 min

2004

Muzea umění (zahraniční cyklus)

7

14

květen – červen út (16:15) ČT2

květen – červen st (10:00) ČT2

50 min

2007

Soukromí mistrovského díla cyklus BBC

13

26

srpen – září út (16:10) ČT2

srpen – září st (10:00) ČT2

50 min

2006


7

21



20 min

1993

Název cyklu a reţie:

Díly z jiných dokumentárních cyklů Kategorie vykázala 6 různých dílů ze dvou cyklů. Do pravidelného vysílání stanice ČT2 byl stejně jako v letech 2005 a 2006 uveden německý cyklus krátkometráţních dokumentů Poklady světa. Kromě reprízovaných dílů se vyskytly i nově natočené dokumenty. Zařadila jsem díly: Šibenik – katedrála, Wroclaw – Vratislavská Hala století, Le Havre – moderní architektura ve francouzském přístavu a Sydney – budova opery. Z cyklu Alternativní kultura, který byl v programu popsán jako „cyklus o českém umění na hraně i za ní,“

66

o výtvarném umění pojednávaly díly: Zakázané

výstavy a Mimo proudy. Tabulka č. 22 – Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2009 Název cyklu: Poklady světa – německý cyklus Alternativní kultura (P. Slavík) 66

Počet zařazených dílů:



Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

4

6

leden-prosinec ne (18:15) ČT2

leden-prosinec po (v noci) ČT2

13 min

2002, 2008

2

6

červenec-srpen so (22:25) ČT2

červenec-srpen ne (08:45) ČT2

52 min

2003

Alternativní kultura [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/

880430-alternativni-kultura/203322226200002-mimo-proudy/

70

Dokumenty o osobnostech z oblasti výtvarného umění Rok 2009 přinesl celkem 56 různých dokumentů o osobnostech (97 poloţek včetně repríz). Hovoříme o 41 samostatných pořadech a 15 dokumentů náleţelo k cyklům: Síla umění (8 dílů), Malíři z Provence (3), Generace "0" (2), GEN (1) a Géniové, blázni a pábitelé (1). Malířům bylo věnováno zdaleka nejvíce portrétních pořadů, konkrétně 33. Dalších sedm dokumentů zachycovalo umělce směřující k více výtvarným oborům, tedy výtvarníky obecně. Po pěti pořadech shodně popisovalo sochaře a architekty, poté vţdy jeden sochařku a architektku. Taktéţ po jednom portrétu představilo skláře, grafika, keramičku a designéra. Z vyhodnocení vysílacích časů vyplynulo, ţe nejvíce dokumentům o osobnostech připadlo na odpolední vysílání v rozmezí 15-19 hodin. V hlavních vysílacích časech nacházíme 11 pořadů. Do nočních vysílacích časů bylo zařazeno 14 dokumentů. Zbylých 11 snímků připadla na ranní, případně jiné vysílací časy. Celkem 23 dokumentů trvalo v mezi 20-40 minutami. Delší stopáţ, tedy 40-60 minut, mělo 19 nalezených portrétů. Naopak délkou pod 20 minut se vykázalo 14 pořadů. Ani jeden z nalezených portrétů pro tentokrát svým trváním nepřekročil hodinu. Průzkum roků výroby prokázal následující zjištění. Ve 28 případech se jednalo o pořady vyrobené po roce 2000, v rozmezí let 1990-1999 vzniklo 20 z nalezených dokumentů a 8 portrétů vzniklo ještě před rokem 1990.

Samostatné dokumenty o výtvarném umění Za rok 2009 průzkum vykázal devět různých samostatných dokumentů, kde výtvarné umění hrálo významnou roli. Tři dokumenty se naopak objevily vůbec poprvé, ve všech případech však šlo o zahraniční tvorbu. Rakouský Artcity New York se věnoval tématu současného designu v americké metropoli. Dokument Architektura snů představil vídeňský atelier Fellner a Helmer, který vyprojektoval velké mnoţství divadelních budov po celé Evropě.67 Naproti tomu pořad Architektonické vize zaměřil pozornost na futuristicky vyhlíţející budovy.

67

Architektura

snů

[online]. [cit. 2014-04-20].

porady/10183131296-architektura-snu/20938254201/

71

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/

Tabulka č. 23 – Samostatné dokumenty, 2009 Uvedeno:

Repríza:

Stopáţ:

Rok výroby:

American Art ze sbírky Goetz (M. Dvořáček)



13 min

2001

Proměny litiny (A. Lowák)

čt 5. 3.(v noci) ČT1

po 5. 10. (v noci) ČT1

15 min

1996

Vila Tugendhat (A. Lowák)

pá 26. 6. (09:20) ČT1

ne 6. 12. (21:35) ČT2

21 min

1990

Artcity New York (rakouský dokument) Architektura snů (zahraniční dokument)

út 30. 6. (16:10) ČT2 (P) út 7. 7. (16:10) ČT2 (P)

st 1. 7. (10:00) ČT2

52 min

2008

st 8. 7. (10:00) ČT2

52 min

2008

Tajemství ikony (A. Lowák)


bez opakování

15 min

1997

Architektonické vize (dánský dokument)

út 28. 7. (16:05) ČT2 (P)

st 29. 7. (10:00) ČT2

53 min

2007

200 let AVU (Č. Církva)

pá 18. 9. (09:00) ČT1

bez opakování

57 min

2000

Dům umění (A. Lowák)

st 18. 11. (v noci) ČT1

bez opakování

15 min

1997

Název dokumentu a reţie:

9.2 Publicistické pořady (2009) Rok 2009 přinesl celkem 99 různých publicistických pořadů, součet všech poloţek dává číslo 196. Tabulka č. 24 – Publicistické pořady, 2009 Název pořadu a reţie:




Reprízy:

Stopáţ:

Rok výroby:

leden – prosinec sobotní díly v po (10:25) ČT2 a nedělní díly v po (10:45) ČT2

22 min

2009


79

156

leden – prosinec so (18:30) ČT2 a ne (18:30) ČT2


10

20

jednou měsíčně kromě prázdnin so (22:30) ČT2

neděle dopoledne

52 min

2009

Krásný ztráty

3

9

po (21:25) ČT2

pá (v noci) ČT2 a ne (v noci) ČT2

27 min

2008, 2009

Navštívenka

4

4

červenec-prosinec ne (06:00) ČT1

bez opakování

24 min

1997

Styl (P. Jirásek, J. Novák, L. Cmíral)

3

7

nepravidelně

nepravidelně

23 min

2006, 2007

72

Ve vysílání publicistických pořadů se opakoval stejný model jako v předchozím roce. Nové díly se týkaly magazínů Kultura.cz a Artmix. Zde bych poznamenala, ţe se jiţ v září roku 2008 ustálilo vysílání Kultury.cz, které ČT dodrţovala aţ do konce posledního sledovaného roku 2009. Ani u Artmixu nebyla obvyklá doba vysílání změněna. V případě dvou ze tří zařazených dílů diskusního pořadu Krásný ztráty, se taktéţ jednalo o nové díly. Spolu s historikem Františkem Dvořákem se v jednom díle sešel výtvarník Adolf Born. Svoji premiéru v pořadu měl i mladý designér Maxim Velčovský. Třetí nalezený díl s výtvarníkem Joskou Skalníkem vysílala ČT jiţ v roce 2008. Cykly Navštívenka a Styl vykázaly pouze reprízované díly z let minulých.

9.3 Zábavné pořady (2009) Zábavná talk-show Na plovárně přinesla v roce 2009 čtyři různá vydání s významnými českými výtvarníky. Z roku 2001 pocházely díly s malířem Josefem Lieslerem (neděle 1. 3. ve 22:00, ČT2) a malířem Josefem Jírou (neděle 11. 10. ve 22:05, ČT2). Naopak úplně nové díly pořadu divákům představily architektku Evu Jiřičnou (neděle 17. 5. ve 22:05, ČT2) a malíře Františka Mertla (neděle 14. 6. ve 22:00, ČT2).

9.4 Vzdělávací pořady (2009) Kategorie vzdělávacích pořadů jako jediná v roce 2009 přinesla překvapivý výsledek. V předchozích letech se počty různých pořadů v této kategorie pohybovaly pod hranicí čísla 10. Rok 2009 však přinesl hned 24 různých vzdělávacích pořadů. Vůbec poprvé se na obrazovkách objevil britský cyklus Vítejte v Tate galerii, zejména určený pro děti a mládeţ. Jedná se o další pořad předkládající ukázky artefaktů z expozic významné umělecké instituce. Pětiminutová stopáţ však předpokládala pouze stručné představení děl bez vyšších vzdělávacích ambicí. Rovněţ premiérově se ve vysílání představil sedmidílný cyklus České televize Paláce 1. republiky na nábřeţí Vltavy. Věnoval se architektonickým památkám postaveným po vzniku Československa. V rámci cyklu Vizitky českých muzeí a galerií I. a II. se výtvarným dílům věnovaly dva díly: Galerie výtvarného umění v Ostravě a Západočeská galerie v Plzni.

73

Tabulka č. 25 – Vzdělávací pořady, 2009 Název pořadu nebo cyklu:




Vítejte v Tate galerii – britský cyklus

15

30

březen – červenec pá (16:20) ČT2

Paláce 1. republiky na nábřeţí Vltavy

7

21

květen – červen ne (16:15) ČT1

díly z cyklu Vizitky českých muzeí a galerií I. a II. (P. Kudela)

2

4

srpen pá (16:20) ČT2

Repríza: březen – červenec so (05:15) ČT2 neděle (v noci) ČT2 a úterý (v noci) ČT1 Srpen so (05:15) ČT2

Stopáţ:

Rok výroby:

5 min

2000

17 min

2009

7 min

2001, 2002

9.5 Magazín Artmix Magazín s podtitulem 52 minut o výtvarném umění se primárně zabýval současnou tvorbou a divákům přinášel zajímavé novinky ze světa moderního umění. První díl měl premiéru 27. 1. 2007. Od té doby bylo v kaţdém roce pravidelně odvysíláno vţdy 10 dílů. Od počátku se na tvorbě scénářů a reţii Artmixu podíleli například Jaroslav Černý, David Kořínek a Jana Chytilová. Ve sledovaných letech byla kromě tvůrců zachována rovněţ grafická podoba pořadu. Z hlediska koncepce se díly skládaly z několika různě dlouhých reportáţí o dění na poli výtvarného umění v rámci naší, ale i zahraniční umělecké scény. Nejčastěji se objevovala témata výstav. Diváci měli moţnost prohlédnout si díla jak v rámci kompozice celé výstavy, tak i podrobněji díky detailům kamery. Mimo to se mezi reportáţemi tradičně objevovaly portréty osobností, a to i mladých začínajících umělců, například z tuzemských výtvarných škol. Pořadem diváky provázel hlas moderátora (např. Jan Vondráček nebo Filip Švarc), který podával komentáře k jednotlivým reportáţím. Ty se oddělovaly znělkami a titulky s názvy reportáţí a stopáţí. V průměru trvaly 10 minut, ale v některých dílech se vyskytovaly i kratší rubriky jako ARTFÓR, které trvaly cca 3 minuty. Poslední stálá rubrika v pořadech se nazývala „Artmix a co my?“ a přinášela typy a pozvánky na výtvarné události přímo od samotných tvůrců pořadu. Tvůrci pořadu neopomenuli probrat danou problematiku s odborníky z oboru, ale zajímaly je taktéţ názory samotných umělců. Pořad bych zhodnotila jako vhodný jak pro laiky, jelikoţ témata jsou předkládána poutavě a srozumitelně, tak pro diváky, kteří o umění uţ poznatky mají a chtějí si je dále prohlubovat. 74

10. Souhrnné vyhodnocení zjištěných poznatků Průzkum televizních programů z let 2005-2009 prokázal, ţe ve vysílání hlavních programů České televize byl dán výtvarnému umění poměrně značný prostor. Důkazem je následující graf, který zaznamenává počty různých nalezených pořadů (bez repríz) v jednotlivých letech. Graf č. 16 – Srovnání počtu různých nalezených pořadů z let 2005-2009 250 214 200 169 146

150

Dokument

143

Publicistika

122 102

95

100

Zábava

99

87

Vzdělávání Dram. pořady

52 50 24 4 6

6 6 3

3

10 4

2 5 2

4

0 2005

2006

2007

2008

2009

Jak je vidno, nejvyšší celkový počet pořadů vykázal rok 2007. Naopak nejméně pořadů se objevilo v roce 2006. Tato skutečnost je překvapivá. Původně se předpokládalo, ţe by provedená analýza mohla prokázat klesavou, či stoupavou tendenci v rámci počtů pořadů o výtvarném umění v jednotlivých letech. Nicméně, předpoklad se nepotvrdil. V prvních třech letech počty kolísaly, naopak roky 2008 a 2009 vykázaly téměř shodné výsledky. Stabilně nejsilnějšími kategoriemi se vţdy staly dokumentární a následně publicistické pořady. V rámci předchozích kapitol jsme poukazovali na podíly repríz na celkovém počtu poloţek v kategoriích. Zatímco u dokumentárních pořadů reprízy tvořily vţdy niţší číslo, neţ byl počet různých dokumentů nalezených v daném roce, reprízy v kategorii publicistiky vykazovaly buď srovnatelný počet s různými publicistickými pořady, nebo tento počet převyšovaly. Například v roce 2007 reprízy

75

publicistických pořadů tvořily téměř 60% na celkovém počtu všech poloţek v kategorii. Konkrétně tu na 122 nalezených pořadů připadlo hned 170 repríz. Nyní se zaměříme na zajímavá zjištění ohledně kategorie dokumentárních pořadů. V kaţdém roce se na vysokých počtech dokumentů podílely díly z cyklů o výtvarném umění a dokumenty o osobnostech. V roce 2006 dokonce průzkum přinesl více různých dokumentárních portrétů osobností, neţ byl počet dílů z cyklů. Tímto se jednoznačně potvrzuje jiţ jednou zmíněná teze Jana Gogoly ml., který portrét povaţuje za většinový ţánr českého dokumentárního filmu.68 Můţeme vysledovat také jistý trend, jenţ se týkal řazení zahraničních pořadů do programu. V roce 2005 se mezi dokumenty o osobnostech neobjevil ani jeden zahraniční portrét. Rok 2006 přinesl tři zahraniční dokumenty o osobnostech (jeden autorský a dva vyrobené pro BBC). Ovšem v roce 2007 nalézáme hned 22 portrétů pocházejících ze zahraničních produkcí a pokrytí zahraničními pořady o osobnostech sledujeme i ve zbylých dvou letech. Tímto způsobem Česká televize přinášela divákům pořady o zahraničních velikánech, neb české dokumenty zpracovávaly příběhy tuzemských výtvarníků. Zahraniční dokumenty zároveň oţivovaly program netypickými ţánry jako je například docu-drama (syntéza hraného a dokumentárního filmu). Ovšem asi nejpřínosnější zjištění se týká výtvarného oboru umělců nejčastěji zachycovaných v portrétních dokumentech. V kaţdém roce se nejvyšší počet dokumentů o osobnostech týkal malířů. Dále se často objevovali sochaři, architekti a výtvarníci obecně, jejichţ zájem se netýkal pouze jednoho výtvarného oboru. Vyskytovaly se však i obory sklářů, uměleckých řemeslníků, designérů, keramiků a dalších. Z hlediska stopáţe se nejvíce portrétů v jednotlivých letech týkalo buď rozmezí 20-40 minut nebo 40-60 minut. Delší stopáţe se týkaly zpravidla zahraniční tvorby. V rámci vysílacích časů převládalo řazení dokumentů o osobnostech do odpoledních hodin a večerních (prime-time) časů. Starší pořady se objevovaly v ranních, případně nočních hodinách, coţ se však ukázalo i u všech ostatních kategorií. Přesuňme se nyní k dokumentárním cyklům o výtvarném umění, které kromě jiţ zmíněného roku 2006, vţdy obohatily program nejvyšším počtem různých dílů. Z českých cyklů jsme se pravidelně vídali s Šumnými městy a cyklem Deset století

68


pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004, 199 s.

76

architektury. A byly to zejména tyto dva cykly, které napomohly tomu, ţe se nejčastěji reflektovaným oborem v rámci dílů z dokumentárních cyklů stala architektura. Skutečnost, ţe se diváci s architekturou mohli na obrazovkách setkávat v hojné míře, ať uţ v rámci dokumentů, nebo rovněţ publicistických magazínů, má své opodstatnění. Architektura je oborem, který přímo ovlivňuje prostředí, ve kterém se pohybujeme. Rovněţ v případě dokumentárních cyklů je moţné vysledovat postupné přibývání zahraničních pořadů v programu České televize. Zatímco v letech 2005, 2006 i 2007 se vţdy jednalo o jeden zahraniční cyklus a nabídce tak vládly cykly české, v roce 2008 i 2009 zahraniční cykly tvořily hned polovinu všech vysílaných cyklů o výtvarném umění. Rozdíly jsou patrné zejména na stopáţi českých a zahraničních cyklů. Většina zahraničních cyklů měla sice niţší počet dílů, avšak stopáţí se blíţily k hodině. Oproti tomu cykly české sice vynikaly počtem dílů, nicméně stopáţ se pohybovala okolo 20 minut. Výjimkou tu byl pouze český cyklus vysílaný v roce 2005 Ateliéry-historie, jehoţ díly trvaly necelou hodinu. Vyhodnocení vysílacích časů dokumentárních cyklů vykázalo stejné výsledky, jako u dokumentárních portrétů. Jednalo se buď o odpolední či večerní vysílací časy. Druhý nejvyšší počet pořadů v kaţdém roce se týkal kategorie publicistiky. V roce 2005 se pravidelně jednou týdně vysílal pouze magazín Kultura.cz, mapující dění na kulturní scéně v naší zemi. Ovšem s přibývajícími roky jednak vznikaly nové kulturní magazíny, jako Artmix a Styl, a taktéţ počet nových dílů Kultury.cz se zvýšil, coţ přispělo k velkému nárůstu počtu různých dílů z publicistických pořadů. Kategorie publicistiky však vţdy vykázala velké procento repríz. Počet opakování v roce 2006 i 2007 dokonce převýšil počty různých dílů. Úkolem dokumentárních a vzdělávacích pořadů se stalo zpracovávání témat méně aktuálnějšího rázu. Na druhé straně publicistické pořady mapovaly aktuální dění a události ze sféry výtvarného umění. Zbylé kategorie, tedy zábavné, vzdělávací a dramatické pořady vykázaly v kaţdém roce pouze nízké mnoţství pořadů. V případě programového typu vzdělávacích pořadů jsme mohli narazit nejčastěji na díly z populárně-naučných cyklů jako Ukryto v depozitáři, případně zahraniční Vítejte v Tate galerii. Je důleţité podotknout, ţe vzdělávací pořady byly vţdy řazeny do odpoledního vysílání. Kategorie zábavných pořadů se vţdy týkala pouze talk-show Na plovárně, kde se mimo osobností z jiných oborů objevovaly i významní čeští výtvarníci. 77

Dramatické pořady vykázaly pouze zahraniční tvorbu. Jednalo se buď o ţivotopisné filmy jako Frida, a raritou se stal hraný seriál Impresionisté. Česká televize na svých hlavních programech za celé sledované pětiletí uvedla velké mnoţství nejrůznějších typů pořadů o výtvarném umění, kde se nevyskytovaly pouze vůdčí výtvarné obory jako architektura, malířství a sochařství, ale taktéţ obory uţitého umění jako oblíbený design, nebo méně zastoupená umělecká řemesla. Pokryto bylo jak aktuální dění, tak témata z dějin umění. Na obrazovkách se výtvarníci objevovali nejen v rámci dokumentárních pořadů, ale taktéţ jako hosté pořadů zábavných a publicistických. Lze tedy konstatovat, ţe v průběhu období 2005-2009 Česká televize dostála svého úkolu veřejnoprávního média a svým divákům poskytla, alespoň v oblasti výtvarného umění, dostatečný výběr témat i typů pořadů.

78

ZÁVĚR Předkládaná bakalářská práce se zaměřila na pořady o výtvarném umění ve vysílání hlavních programů České televize, tedy ČT1 a ČT2. Cílem práce bylo zjistit, kolik pořadů o výtvarném umění ČT odvysílala v průběhu let 2005-2009 a zda se tyto počty rok od roku nějak měnily. Dalším úkolem bylo zjistit, o jaké typy pořadů se jednalo, a které výtvarné obory se v rámci pořadů objevovaly nejčastěji. Za tímto účelem se nalezené pořady dělily do kategorií podle obecných programových typů na dokumentární, publicistické, vzdělávací, zábavné a dramatické pořady. Kategorie dokumentárních pořadů si vyţádala ještě další dělení, a vznikly tak čtyři uţší podkategorie. U kaţdého dokumentu se zhodnotila skutečnost, zda se jednalo o díl z cyklu o výtvarném umění nebo díl z tematicky různorodého dokumentárního cyklu. Zvláštní podkategorie vytvořily rovněţ samostatné dokumenty a početná skupina dokumentů o výtvarně činných osobnostech. Vyhodnocování počtů pořadů ve všech výše zmíněných kategoriích probíhalo za kaţdý rok zvlášť, díky čemuţ můţeme porovnat výsledky z jednotlivých let. Celkově nejmenší počet různých nalezených pořadů, tedy 197, vykázal rok 2006. Paradoxem je, ţe následující rok 2007 přinesl naopak nejvyšší počet různých pořadů, a to 353. Druhý nejvyšší počet byl zaznamenán v roce 2009, kde výtvarné umění reflektovalo hned 270 různých pořadů. Třetí pozici s počtem 257 obsadil rok 2008 a pozici čtvrtou rok 2005, který prokázal 231 různých pořadů. Uvedená čísla znamenají součty pořadů ze všech kategorií. Z hlediska jednotlivých kategorií se jiţ předem předpokládalo, ţe dokumenty budou tvořit nejpočetnější skupinu nalezených pořadů. Tento předpoklad se během průzkumu z kaţdého roku jednoznačně potvrdil. Zásadní vliv na vysokých počtech dokumentů měly díly z cyklů o výtvarném umění. Dokumenty o osobnostech se kromě roku 2006, kdy dokonce vykázaly nejvyšší počet různých pořadů v rámci kategorie, umístily vţdy na druhé pozici, čímţ se potvrdila jiţ jednou zmíněná teze Jana Gogoly ml., který portrét povaţuje za většinový ţánr českého dokumentárního filmu.69

69


pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004, 199 s. ISBN 80-903513-1-X.

79

Tyto dvě podkategorie dokumentárních pořadů přinesly zajímavé zjištění ohledně tematické stránky. Nejvyšší počet dílů z dokumentárních cyklů se v kaţdém roce vztahoval k oboru architektury, kdeţto nejvíce dokumentů o osobnostech v kaţdém roce popisovalo osobnosti malířů.

Například v roce se v 66 různých portrétních

dokumentech objevilo hned 33 malířů. Stabilně druhou nejpočetnější kategorií se v kaţdém roce staly publicistické pořady, kde významnou roli na vysokých počtech sehrály díly pravidelně vysílaných magazínů, jako byly Styl, Artmix a Kultura.cz. Na třetím místě, co do počtu různých pořadů v kategorii, se umísťovaly vzdělávací pořady. Kategorie zábavných a dramatických pořadů prokázaly za celé sledované pětiletí pouze nepatrné počty nalezených snímků. Kromě vyhodnocení počtu různých pořadů a podílu jejich repríz ve vysílání v rámci kaţdé kategorie a za kaţdý rok zvlášť, přinesla předkládaná práce také souhrnné vyhodnocení údajů z celého zkoumaného období. Mimoto jsou v práci zahrnuty seznamy konkrétních nalezených pořadů a rozbor vţdy jednoho vybraného pořadu z kaţdého roku. Záměrně jsem k popisu vybrala vţdy různý typ pořadu, aby byla pokryta různorodá nabídka České televize. Zejména údaje o konkrétních pořadech v tabulkách povaţuji za přínosné uţ z toho důvodu, ţe v dnešní době televizní pořady nutně nemusí představovat pouze zapomenutý bod v programu, ale díky internetovým archivům a databázím, kde je umoţněno sledování pořadů online, mohou dále poslouţit jako alternativa nebo doplněk k tradičním způsobům sebevzdělávání. V neposlední řadě mohou zjištěné poznatky o nalezených pořadech pomoci dalším pracím podobného zaměření. Zajímavá by byla například kvalitativní analýza dokumentárních portrétů vytvořených pro vysílání České televize, případně srovnání těchto pořadů s tvorbou zahraničních veřejnoprávních stanic. Nabízí se také téma samotné sledovanosti pořadů o výtvarném umění, popřípadě jejich přínos pro laiky nebo studenty příbuzných oborů.

80

RESUMÉ Předkládaná bakalářská práce se zabývá popularizací výtvarného umění v českém televizním vysílání v rozmezí let 2005-2009. Teoretická část obsahuje vymezení samotného pojmu popularizace a představuje typy popularizačních činností vztahujících se k oboru výtvarného umění. Dále se věnuje historii a charakteristice zvoleného typu média, tedy České televizi a jejím hlavním programům, ČT1 a ČT2. Poslední kapitola teoretické části popisuje obecné programové typy, ve kterých se diváci mohli nejčastěji setkat s pořady o výtvarném umění. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, kolik pořadů o výtvarném umění v rámci jednotlivých programových typů Česká televize odvysílala. Samotnému psaní předcházel průzkum televizních programů ze sledovaného období. Do tabulek byly k příslušným programovým typům zaznamenávány pořady se všemi reprízami, a poté základní údaje nejen o vysílání (den, čas, stanice), ale také o reţii, stopáţi a roku výroby. Tabulky vytvořené ke kaţdé kategorii tvoří přímou součást textu a jsou doplněné nezbytnými analytickými komentáři, které vyhodnocují zjištěné poznatky. Text se dále zaměřuje na tematické obsahy pořadů, jeţ v tabulkách nejsou uvedeny. Poukazuje na nejčastěji reflektované výtvarné obory. Nakonec byl k podrobnějšímu rozboru z kaţdého roku vybrán vţdy jeden reprezentativní pořad, který splňoval poţadavky na popularizační činnost.

81

SUMMARY The presented bachelor's thesis discusses popularisation of visual arts on Czech TV broadcasted between 2005-2009. The theoretical part contains definition of the term popularisation and introduces types of popularisation activities connected to the field of visual arts. It also includes history and chracteristics of the chosen media - Czech TV and it's main channels ČT1 and ČT2. The last chapter of the theoretical part describes general program types in which the audience had a chance to learn about visual arts. The main goal of this thesis was to find out, how many broadcasts about visual arts were included in various program types of Czech TV. There was an extensive research of television programs of the selected era. For every program type, there's a table containing each broadcast and all it's re-broadcasts and basic information not only about it's airing (day, time, channel), but also about it's director, length and year of production. Tables created for each category are an essential part of the text and they are accompanied by essential analytical comments evaluating the data. This thesis also discusses thematic content of the broadcasts, which is not shown in the tables. It points to the most reflected fields of visual arts. Finally, there's a detailed analysis of one sample broadcast from each year that met the criteria for popularisation.

82

DAS RESÜMEE Die vorliegende Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Popularisierung der Bildenden Kunst in der Tschechischen Fernsehen zwischen den Jahren 2005-2009. Der theoretische Teil enthält die Definition des Begriffs der Popularisierung und stellt Typen der popularisieren Aktivitäten dar, die auf dem Gebiet der Kunst beziehen sich. Die Arbeit beschäftigt sich weiter mit der Geschichte und mit den Eigenschaften des ausgewählten Medientyp, d.h. dem Tschechischen Fernsehen und seinen wichtigsten Programmen, CT1 und CT2. Das letzte Kapitel des theoretischen Teil beschreibt die allgemeinen Programmtypen, in denen die Zuschauer am häufigsten mit Programmen über die bildende Kunst sich zusammentreffen konnten. Das Hauptziel dieser Arbeit war bestimmen, wie viele Programme über die bildende Kunst in den verschiedenen Programmtypen tschechischen Fernsehen ausstrahlte. Dem eigentlichen Schreiben beugte durch eine Befragung von Fernsehprogrammen aus dem erfassten Zeit vor. In die Tabellen worden zu den entsprechenden Programmtypen die Sendefolge mit allen Reprisen berichtet und dann grundlegende Informationen über die Sendung (Tag, Zeit, Sender), sondern auch über die Regie und über Jahr der Herstellung. Tabellen gebildete zu jeder Kategorie sind ein direkter Teil des Textes. sie sind ergänzte durch die erforderlichen analytischen Kommentaren, welche Erfahrungen auswerten. Der Text konzentriert sich auch auf die thematische Inhalte der Programme, die in den Tabellen aufgeführt sind nicht. Der Text orientiert sich an die am häufigsten reflektieren Kunstdisziplinen. Am Ende des Text wählte ich zu einer detaillierten Analyse jedes Jahr eine Sendung aus, das die Anforderungen auf popularisierter Betrieb erfüllt.

83

Seznam literatury, pramenů a internetových zdrojů LITERATURA:

1. DRÁBEK, Václav. Popularizace hudby. Praha: H&H, 1992, s. 6-7. ISBN 80-8546784-4 2. FUKAČ, Jiří a Helena, SPURNÁ. Umění – prezentace umění?. In: FUKAČ, Jiří a kol. Hudba a média – Rukověť muzikologa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 142. ISBN 80-210-1951-4 3. GOGOLA, Jan ml. Dokumentární český film dokumentální. In: SLOVÁKOVÁ, Andrea, ed. DO: revue pro dokumentární film. Jihlava: JSAF, 2004, s. 199. ISBN 80903513-1-X. 4. GRIERSON, John. První zásady dokumentárního filmu. In BROŢ, Jaroslav; OLIVA, Lubomír. Film je umění. Praha: Orbis, 1963. s. 103. 5. HALADA, Jan, OSVALDOVÁ, Barbora, et. al. Praktická encyklopedie ţurnalistiky. 3. rozšířené. vyd. Praha: Libri, 2010. s. 220. ISBN 978-80-7277-266-7 6. LUKEŠ, Jan. Program České televize z ptačí perspektivy. In PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 16. 7. MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan a kol. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2007, s. 285. ISBN 978-80-7367-315-4 8. MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích II. – Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. s. 95. ISBN 978-80-210-5826-2.

9. MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. s. 71-72. ISBN 978-80-7452-002-0

84

10. NICHOLS, Bill. Úvod do dokumentárního filmu. Praha: Akademie múzických umění, 2010. s. 181. ISBN 978-80-7331-181-0 11. PILKA, Jiří a SPURNÁ, Helena. Československá minulost a český dnešek. In FUKAČ, Jiří a kol. Hudba a média – Rukověť muzikologa. Brno: Vydavatelství MU, 1998. 138 s. 12. PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 362. ISBN 80-8500537-9 13. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2006, s. 15-18. ISBN 80-7178631-4

14. REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. s. 65 ISBN

80-7178-926-7

15. ŠMÍD, Milan. Desetiletí České televize. In: PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 10.

16. VEIS, Jaroslav. Boj o pozornost. In: PITTERMANN, J., J. SATURKOVÁ a V. ŠNÁBL, eds. (Prvních) 10 let České televize. Praha: Česká televize, edice PR a Promotion , 2002. s. 23-26. 17. VERNER, Pavel. Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. s. 79. ISBN 978-80-7452-007-5 18. VIČAR, Jan. Hudební kritika a popularizace hudby. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 1997, s. 65. ISBN 80-85917-27-0

85

INTERNETOVÉ ZDROJE

1. About us. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.exhibitiononscreen.com/about-us

2. Alternativní kultura [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/880430-alternativni-kultura/203322226200002mimo-proudy/

3. Andy Goldsworthy [online]. [cit. 2014-0410]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/10104853838-andygoldsworthy/206542152170001/ 4. Architektura snů [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ porady/10183131296-architektura-snu/20938254201/ 5. BUČEK. Jaroslav. Hlavní cenu festivalu v Telči získal seriál Šumná města. In: archiweb.cz [online]. 14. 06. 2007 11:30 [cit. 2014-0405]. Dostupné z http://www.archiweb.cz/news.php?action= show&id=3699&type=1 6. Citáty o umění [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://www.citatyslavnych.cz/kategorie/o-umeni 7. Druhý dech průmyslové architektury. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10181230726-druhy-dech-prumyslove-architektury/ 208542154160001/ 8. Exhibition – Světové malířství na plátnech kin. [online]. [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://prenosydokin.cz/index.php/cs/exhibition 9. HEŘMANOVÁ, Eva. Medializace [online]. 2012-11-4. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Medializace

86

10. Konec federální televize [online]. [cit. 2014-03-20] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-televize/konec-federalnitelevize/ 11. KOTALÍK, Jiří. Dlouhodobý záměr vzdělávací, umělecké, tvůrčí a vědecké činnosti Akademie výtvarných umění v Praze pro rok 2011-2015. [online]. [cit. 2014-0324]. Dostupné z: http://www.avu.cz/sites/default/files/document/859/dlouhodoby_zamer_pro_rok_20112015.pdf

12. Leonardo da Vinci [online]. [cit. 2014-0408]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/1140233097-leonardo-davinci/20438252641/ 13. O pořadu [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1183619616-kultura-cz/5959-o-poradu/ 14.Prehistorie [online]. [cit. 2014-03-20] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vseo-ct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ 15. Prime-time. Mediální slovník [online] [cit. 18. 03. 2014]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/prime-time 16. Prof. Rostislav Švácha obdrţel Cenu Ministerstva kultury. [online]. 2013-1025. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://data.avcr.cz/sd/novinky/oblast-III/131025-profrostislav-svacha-obdrzel-cenu-ministerstva-kultury.html

17. Profily. [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123420488-profily/207562230710006-yanzoritchak/ 18. Rada ČT. [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/radact

87

19. Rada pro popularizaci vědy AV ČR [online]. 2014-21-1. [cit. 2014-0327]. Dostupné z: http://press.avcr.cz/Rada_pro_popularizaci/

20. Styl. [online]. [cit. 2014-01-19]. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10098875020styl/307295350200023-vitra-design-museum/ 21. Šumná města. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. © 2001-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z http: //www.csfd.cz/film/92322-sumna-mesta/ 22. Šumné stopy. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/10262550261-sumne-stopy/4950-o-poradu/ 23. V soutěţi Památky potřebují publicitu, byla oceněna i Šumná města. In: Obnova.sk [online]. 21. 04. 2002 15:16 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z http://www.obnova.sk/clanok/v-soutezi-pamatky-potrebuji-publicitu-byla-ocenena-isumna-mesta 24. Základní informace o ČT. [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakladni-informace-o-ct/ CITOVANÉ TELEVIZNÍ POŘADY 1. Kultura na obrazovce. In Události v kultuře [televizní pořad]. Připravila Bibiana BEŇOVÁ. ČT1, 7. 1. 2005 19:35. [cit. 2014-03-31]. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/205411000140107 2. Šedesát šest šumných měst. [televizní dokument]. Reţie Petr PAUER. ČT, 2008. ČT2, 15. 12. 2008, 21:30. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http: //www.ceskatelevize.cz/porady/10202227178-sedesat-sest-sumnychmest/20852216236/

88

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2005 str. 33 Tabulka č. 2: Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2005 str. 35 Tabulka č. 3: Samostatné dokumenty o výtvarném umění, 2005 str. 37 Tabulka č. 4: Publicistické pořady, 2005 str. 38 Tabulka č. 5: Vzdělávací pořady, 2005 str. 40 Tabulka č. 6: Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2006 str. 46 Tabulka č. 7: Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2006 str. 46 Tabulka č. 8: Samostatné dokumenty, 200 str. 48 Tabulka č. 9: Publicistické pořady, 2006 str. 50 Tabulka č. 10: Vzdělávací pořady, 2006 str. 51 Tabulka č. 11: Dramatické pořady, 2006 str. 51 Tabulka č. 12: Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2007 str. 55 Tabulka č. 13: Samostatné dokumenty o výtvarném umění, 2007 str. 57 Tabulka č. 14: Publicistické pořady, 2007 str. 58 Tabulka č. 15: Vzdělávací pořady, 2007 str. 59 Tabulka č. 16: Dokumentární cykly o výtvarném umění, 2008 str. 63 Tabulka č. 17: Samostatné dokumenty, 2008 str. 65 Tabulka č. 18: Publicistické pořady, 2008 str. 65 Tabulka č. 19: Vzdělávací pořady, 2008 str. 66 Tabulka č. 20: Dramatické pořady, 2008 str. 67 Tabulka č. 21: Díly z cyklů o výtvarném umění, 2009 str. 70 Tabulka č. 22: Díly z jiných dokumentárních cyklů, 2009 str. 70 Tabulka č. 23: Samostatné dokumenty, 2009 str. 72 Tabulka č. 24: Publicistické pořady, 2009 str. 72 Tabulka č. 25: Vzdělávací pořady, 2009 str. 74

89

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2005 str. 31 Graf č. 2 - Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2005 str. 32 Graf č. 3 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2005 str. 32 Graf č. 4 - Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2006 str. 44 Graf č. 5 - Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2006 str. 44 Graf č. 6 - Rozdělení dokumentárních pořadů, 2006 str. 45 Graf č. 7 - Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2007 str. 53 Graf č. 8 - Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2007 str. 53 Graf č. 9 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2007 str. 54 Graf č. 10 – Počty všech nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2008 str. 61 Graf č. 11 – Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2008 str. 61 Graf č. 12 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2008 str. 62 Graf č. 13 – Počty nalezených poloţek z hlediska programového typu, 2009 str. 68 Graf č. 14 – Podíl opakování na celkovém počtu nalezených poloţek, 2009 str. 68 Graf č. 15 – Rozdělení dokumentárních pořadů, 2009 str. 69 Graf č. 16 – Srovnání počtu různých nalezených pořadů z let 2005-2009 str. 75

Seznam příloh: Příloha č. 1: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2005 str. 92 Příloha č. 2: Tabulka – Dokumenty o osobnostech, 2006 str. 94 Příloha č. 3: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2007 str. 96 Příloha č. 4: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2008 str. 98 Příloha č. 5: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2009 str. 101

90

Anotace

Autor práce

Jana Švubová

Fakulta

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Katedra

Katedra muzikologie

Název práce

Výtvarné umění v českém televizním vysílání v letech 2005-2009

Vedoucí práce

PhDr. Eva Vičarová, Ph.D.

Počet znaků

141 036

Počet příloh

5

Počet titulů

18

Klíčová slova

Popis práce

Výtvarné umění, Česká televize, TV, Popularizace, Televizní pořady, Dokument Předkládaná práce se zabývá pořady o výtvarném umění, které byly odvysílány Českou televizí v letech 2005-2009. Analyzuje počty nalezených pořadů vzhledem k příslušným programovým typům.

91

Přílohy Příloha č. 1: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2005 Uvedeno:

Stopáţ:

Rok výroby:

čt 6, 1 (v noci) ČT1

45 min

1995

11 min

1994

58 min

2004

Keramika Idy Vaculkové (K. Jureček)

út 11. 1. (v noci) ČT1 čt 13. 1. (16:20) ČT2 (P) po 17. 1. (v noci) ČT1

12 min

1991

Podoby nejbliţšího světa (E. Plítek)

čt 27. 1. (05:45) ČT2

16 min

1995

Viděl světy dávno zmizelé (A. Lowák)

26 min

1982

28 min

2005

18 min

1997

28 min

2005

Malíř František Janula (K. Fuksa)

ne 30. 1. (11:10) ČT2 čt 10. 2. (16:20) ČT2 (P) pá 11. 2. (05:50) ČT2 čt 24. 2. (16:40) ČT2 (P) čt 24. 2. (v noci) ČT1

25 min

1998

Zlaté umění (P. Beňa a Č. Církva)

ne 27. 2. (21:25) ČT2

24 min

1998

Santini (M. Dvořáček)


44 min

2001

Rudolf Kundera (V. Svobodová)

pá 4. 3. (11:35) ČT1 čt 10. 3. (20:00) ČT2 (P) so 19. 3. (22:15) ČT2

24 min

1996

52 min

2004

53 min

2002

ne 27. 3. (07:10) ČT2

36 min

1997

pá 1. 4. (08:30) ČT2

25 min

1997

so 2. 4. (05:00) ČT1

18 min

1993

so 2. 4. (14:20) ČT2

26 min

1987

pá 15. 4. (11:30 ČT1 čt 21. 4. (20:00) ČT2 (P) ne 24. 4. (v noci) ČT1 st 27. 4. (20:00) ČT2 (P) st 27. 4. (23:10) ČT2

25 min

1995

58 min

2005

15 min

1996

26 min

2005

53 min

2002

15 min

1993

57 min

2005

30 min

2004

Malíř František Foltýn (K. Fuksa)

pá 29. 4. (05:50) ČT2 so 4. 6. (21:45) ČT2 (P) ne 12. 6. (22:30) ČT2 (P) ne 19. 6. (v noci) ČT1

29 min

1999

Alfons Mucha z Ivančic (K. Jureček)

čt 11. 8. (11:30) ČT1

26 min

1984

Mistr barokní architektury Kilián Ignác Dientzenhofer (J. Kotalík a Z. Raiser) Zblízka (B. Rychlík)

čt 25. 8. (16:20) ČT2

31 min

1989

st 10. 8. (22:50) ČT2

59 min

1998

Název a reţie/př. připravili: Sochař (K. Fuksa) Malíř Vladimír Svobodník (K. Fuksa) Jiří Anderle - Dialogy (neuvedeno)

Malíř ztraceného ráje (L. Kafka a T. Petráň) Vokolek (M. Tichý) Řezbář křesťanského nebe (T. Petráň a L. Kafka)

Profil - Jan Kaplický (Jakub Wagner) To, co zůstává (J. Brabec) Kříţová cesta očima ţen (J. Semschová a L. Arnautová) Malíř Josef Jíra (M. Slunečko) Zajíci hrají kriket - Jan Brychta (Připravili K. Bělohlavý, Z. Úlehla a J. Večeřa) Krajiny ţivota Josefa Čapka (J. Protiva) Konfrontace (J. Bařinka) Vracím se do země labyrintu (A. Kisil) Legenda - malíř Josef Řehák (neuvedeno) Kristián Kodet v obrazech (Pavla Slancová) Sbohem slunce (M. Řezníček) Veselý malíř váţně (neuvedeno) Nohama na zemi, hlavou ke hvězdám (Petr Lokaj) Quido Kocian (J. Hádková)

92

Portrét (J. Urbášek) Klíč od domova (J. Včela a L. Lukeš) Uhranutí pohybem (J.Novotná a M. Kubala) Řeči do prázdna (J. Bařinka) Jan Kříţek, sochy a včely (M. Řezníček) Václav Boštík (J. Platz)


27 min

1984

so 5. 11. (14:00) ČT2 so 12. 11. (21:55) ČT1 (P) so 3. 12. (14:05) ČT2 ne 11. 12. (20:55) ČT2 (P) pá 23. 12. (18:00) ČT2 (P)

11 min

1977

16 min

2005

25 min

1995

60 min

2005

52 min

2005

31 min

1998

57 min

2001

57 min

2001

čt 21. 4. (11:35) ČT1 ut 16. 8. (17:10) ČT2 (P) ut 6. 9. (21:45) ČT2 (P)

25 min

1998

15 min

2005

15 min

2005

ut 7. 6. (19:40) ČT2

14 min

1996

ut 11. 10. (19:45) ČT2

14 min

1996

ut 29. 11. (19:45) ČT2

14 min

1996

Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová ne 25. 12. (19:15) ČT2 (I. Sekyra) Dokumenty o osobnostech z různých cyklů, 2005: Juha Leiviskä z cyklu Evropané ne 30. 1. (20:55) ČT2 (P. Řehoř a Z. Mikulík) Zdeněk Sýkora z cyklu Evropané (J. Brabec) so 12. 2. (17:30) ČT2 Kdo je... Ludvig Blum (A. Lowák) Portréty - Věra Janoušková (J. Chytilová) Portréty - Miloslav Chlupáč (J. Chytilová) Genus - Ţivot malíře a grafika Adolfa Borna (M. Mináč) Genus - Ţivot sochaře Karla Nepraše (J. Brabec) Genus - Ţivot sochaře Olbrama Zoubka (Helena Třeštíková

93

Příloha č. 2: Tabulka – Dokumenty o osobnostech, 2006 Uvedeno:

Stopáţ: 57 min 28 min

2005

Jan Kříţek, sochy a včely (Martin Řezníček)

po 2. 1. (18:00) ČT2 čt. 5. 1. (18:30) ČT2 (P) so 14. 1. (v noci) ČT1

Rok výroby: 2001

60 min

2005


ne 15.1 (v noci) ČT1

25 min

1998

Veselý malíř váţně

po 23. 1. (07:05) ČT2

15 min

1993

Sochař (K. Fuksa)

pá 3. 3. (v noci) ČT2 ne 12. 3. (20:00) ČT2 (P) so 18. 3. (22:40) ČT2

45 min

1995

59 min

2006

16 min

2005

Název a reţie/př. připravili: Bratři Saudkové Krajiny duše Vladimíra Preclíka

Michelangelo Buonarroti – dokument BBC Uhranutí pohybem (J. Novotná a M. Kubala) Leonardo da Vinci (Tim Dunn/Sarah Aspinal) Zdenka Hůly Svěcení jara (O. Sommerová)

ne 19. 3. (20:00) ČT2

50 min

2002

útt 21. 3. (v noci) ČT2

25 min

1992

Vrstvení Jasana Zoubka (J. Soukup)

so 25. 3. (21:40) ČT2

30 min

2003

Portrét (J. Urbášek)

st 26. 4. (08:30) ČT2

27 min

1984

Autorský design (P. Jandourek)

so 6. 5. (17:50) ČT2

15 min

1993

Zázraky dělat neumím (J. Divišová a J. Bouma)

so 27. 5. (21:40) ČT2 ne 28. 5. (20:00) ČT2 (P)

25 min

1996

90 min

2001

Svět rydlem Václava Hollara = (E. Friedrichová, L. Svoboda a T. Kulík)

čt 1. 6. (23:10) ČT2

29 min

1986

Kristián Kodet v obrazech (Petra Slancová)

st 28. 6. (23:40) ČT2

26 min

2005

Zábranský bez zábran (K. Fuksa)

st 5. 7. (14:05) ČT2

31 min

1990


pá 7. 7. (08:30) ČT1

29 min

1999

Jdi za svým snem (J. Eisner)

út 1. 8. (05:35) ČT2

23 min

1995

To, co zůstává (Jaroslav Brabec)

so 5. 8. (16:05) ČT2

53 min

2002

Quido Kocian (J. Hádková) Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová (I. Sekyra) Vyznavač ticha (A. Jiráček)

so 12. 8. (18:45) ČT2

30 min

2004

út 22. 8 (05:25) ČT2

31 min

1998

so 26. 8. (16:25) ČT2 út 26. 9. (18:00) ČT2 (P) út 17. 10 (18:00) ČT2 (P) st 25. 10. (21:45) ČT2 (P) ne 29. 10 (v noci) ČT1

14 min

2004

57 min

2006

58 min

2006

17 min

2006

36 min

2002

út 31. 10. (18:00) ČT2

58 min

2003

so 4. 11. (11:10) ČT2 ne 12. 11 (20:25) ČT2 (P) po 13. 11. (v noci) ČT2 čt 23. 11. (15.30) ČT2 (P)

30 min

2001

30 min

2006

25 min

1984

18 min

2006

Andy Goldsworthy (Thomas Riedelsheimer)

Něţná agrese (P. Lokaj) Blázen jsem ve své vsi (Aleš Kisil) Starty (Olga Špátová) Joţa Uprka (P. Ryšavý) Nemaluji, své obrazy dávím /portrét malíře Mikuláše Medka/ (A. Kisil) Zákoutí Tomáše Bíma (J. Černý) Jan Kotěra (T. Mojţíš) Hukvaldské miniatury (M. Rafaj, J. Král a J. Flak) Chtěl být klaunem (neuvedeno)

94

Jánuš Kubíček (V. Staňková)

po 27. 11. (v noci) ČT1 čt 30. 11. (16:15) ČT2 (P)

Tři domovy (neuvedeno)

Dokumenty o osobnostech z různých cyklů, 2006: Nehasit! Hořím! - Malíř Ladislav Roll (H. st 12. 7. (17:00) ČT1 Pinkavová) Nehasit! Hořím! - Designer Jaroslav Větvička (H. st 13. 12. (17:00) ČT1 Pinkavová) (P) Nehasit! Hořím! - Kamenosochařka Zuzana st 20. 12. (17:00) ČT1 Číţková (H. Pinkavová) (P) Kdo je...Kurt Gebauer Pá 31. 3. (v noci) ČT2

30 min

1993

18 min

2006

19 min

2003

24 min

2006

24 min

2006

25 min

1998

Ne 16. 4. (v noci) ČT1

25 min

1998

Kdo je... Igor a Václav Kitzbergerové

čt 20. 4. (08:30) ČT2

25 min

1998

Kdo je...Ludvig Blum (A. Lowák) Genus - Ţivot sochaře Olbrama Zoubka (Helena Třeštíková) Album - Malíř Jan Bauch (Připravili: A. Ulm, M. Ducháč, J. Lebeda a I. Paukert)

čt 5. 10. (v noci) ČT 1

25 min

1998

Ne 30. 4. (09:30) ČT2

14 min

1996

pá 28. 7. (12:30) ČT1

33 min

1991

Kdo je...Dokoupil Jiří Georg

95

Příloha č. 3: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2007 Název a reţie/př. připravili:

Uvedeno:

Stopáţ:

Rok výroby:

18 min

2006

45 min

2004

14 min

2007

30 min

2004

Quido Kocian (J. Hádková)

po 22. 1. (16:25) ČT2 (P) pá 26. 1. (v noci) ČT1 ne 4. 2. (20:50) ČT2 (P) ne 18. 2. (15:55) ČT2


po 19. 2. (v noci) ČT2

25 min

1998

Jiří Trnka (J. Lehovec)

ne 25. 2. (18:50) ČT2

11 min

1967

Eldorádo v Hynčicích (R. Bajer, I. Popek a J. Flak)

26 min

1984

26 min

2007

Valach z Chicaga (J. Večeřa)

čt 8. 3. (v noci) ČT2 st 14. 3. (20:30) ČT2 (P) so 17. 3. (19:00) ČT2

30 min

1998

Krajiny duše Vladimíra Preclíka (M. Slunečko)

so 24. 3. (20:00) ČT2

28 min

2005

Vrstvení Jasana Zoubka (J.Soukup)

so 31. 3. (22:20) ČT2

30 min

2003

O čem svědčí dřevo (J. Urbášek)


29 min

1987

Joţa Uprka (P. Ryšavý)

pá 6. 4. (12:15) ČT2

36 min

2002

Krajiny ţivota Josefa Čapka (J. Protiva)

so 31. 3. (14:45) ČT2

26 min

1987

Tři domovy Zajíci hrají kriket (K. Bělohlavý, Z. Úlehla a J. Večeřa) Profil - Jan Kaplický (J. Wagner)

pá 27. 4. (16:55) ČT2

18 min

2006

ne 29. 4. (13:35) ČT2

18 min

1993

út 1. 5. (23:00) ČT2

52 min

2004

Ota Šik...malíř ze Sankt Gallenu (L. Daneš)

so 26. 5. (19:05) ČT2

28 min

2000

Oblaka Zdeňka Milera

ne 3. 6. (13:25) ČT2

25 min

2006


12 min

1991

Lea Vivot všude a nikde (T. Gregor)

pá 6. 7. (17:00) ČT2

29 min

2000

Ján Bérky (H. Teislerová)

út 10. 7. (18:00) ČT2

20 min

1999

Nohama na zemi, hlavou ke hvězdám (Petr Lokaj)

čt 12. 7. (15:45) ČT2

57 min

2005

Svět rydlem Václava Hollara (T. Kulík)

ne 22. 7. (15:50) ČT2

29 min

1986

Zblízka (B. Rychlík)


59 min

1998

Dobré zprávy Karla Hausera z Valašského Meziříčí (N. Urbášková, J. Král a M. Rek)


13 min

1994

Portrét (J. Urbášek)


27 min

1984

Jitka a Květa Válovy (J. Hlaváček, J. Osten a S. Vála)

ne 19. 8. (20:10) ČT2

39 min

1993

čt 23. 8. (17:35) ČT2

24 min

1998

čt 30. 8. (17:00) ČT2

46 min

2001

30 min

2007

39 min

1991

Moje obrazy jsou dílem staletí Franta - všude, jinde (K. Fuksa) Marina (J. Soukup)

Pavel Brázda (P. Skala)


Tomáš Mikuláš (M. Skyba) Jak Paprsek slunce na dřevě ţivota umíral (J. Císařovský)

K zaniklým světům (M. Švihálek)

út 25. 9. (16:25) ČT2 (P) út 2. 10. (v noci) ČT2

Kamil Kubík (N. Urbášková a J. Korytář)


12 min

1991

Chtěl být klaunem Můj architekt Louis Kahn – americký dokument (N. Kahn)

pá 19. 10. (17:05) ČT2 ne 18. 11. (20:00) ČT2 (P)

18 min

2006

116 min

2003

Oscar Niemeyer - belgický dokument (neuvedeno)

st 21. 11. (15:45) ČT2

61 min

1999

Strategie svobody (J. Dlouhý)

96

Mikoláš Aleš - Vlast (Z. Kopáč) Frank O. Gehry: Architektura v pohybu španělský dokument (neuvedeno) Dušan Samo Jurkovič (J. Bařinka) René Magritte - britský dokument O Josefu Ladovi, kocouru Mikešovi a jejich světě (J. Platz) Paul Klee - francouzský dokument

pá 23. 11. (11:15) ČT1

22 min

1971

st 5. 12. (16:00) ČT2

54 min

2002

52 min

2006

50 min

2000

po 17. 12. (15:40) ČT2

26 min

1987

st 19. 12. (15:55) ČT2 (P)

51 min

2006

so 8. 12. (22:50) ČT2 (P) st 12. 12. (16:00) ČT2

Dokumenty o osobnostech rozdělené na více dílů, 2007: Michelangelo Buonarroti (1/2)

čt 4. 1. (16:00) ČT2

28 min

2006

Michelangelo Buonarroti (2/2)

čt 11. 1. (16:00) ČT2

29 min

2006

Andy Goldsworthy (1/2)

čt 18. 1. (16:15) ČT2

45 min

2003

Andy Goldsworthy (2/2) Frank Lloyd Wright (1/2) - americký dokument (Ken Burns) Frank Lloyd Wright (2/2)

čt 1. 2. (16:00) ČT2

45 min

2003

čt 12. 4. (15:45) ČT2

55 min

1997

čt 19. 4. (15:30) ČT2

56 min

1997

Andy Warhol (1/2) - britský dokument

st 3. 10. (16:00) ČT2

52 min

2001

Andy Warhol (2/2) 13 dní v ţivotě Picassa (1/3) - Dětství, dospívání a mládí - francouzský dokument

st 10. 10. (16:00) ČT2

52 min

2001

st 17. 10. (15:50) ČT2

64 min

2000

13 dní v ţivotě Picassa (2/3) – Zamilovaný genius

st 24. 10. (15:45) ČT2

70 min

2000

13 dní v ţivotě Picassa (3/3) – Sopka nevyhasla

st 31. 10. (16:00) ČT2

49 min

2000

14 min

2001

15 min

1995

15 min

1995

25 min

1998

Dokumenty o osobnostech z různých cyklů, 2007: GEN - Karel Malich (Jaroslav Brabec) ne 4. 2. (21:05) ČT2 Genus - Ţivot malíře Jiřího Sopka (Věra ne 18. 2. (18:55) ČT2 Chytilová) Genus - Ţivot architekta Jana Kaplického (Marie so 12. 5. (19:45) ČT2 Šandová) Kdo je…Kurt Gebauer ne 25. 3. (v noci) ČT2 Kdo je...Ludvig Blum (A. Lowák)

čt 12. 4. (08:30) ČT2

25 min

1998

Kdo je…Igor a Václav Kitzbergerové Géniové, blázni a pábitelé - Ateliér civilistního parealisty (J. Večeřa) Géniové, blázni a pábitelé - Héfaistův učeň (J. Večeřa) Evropané - Zdeněk Sýkora (J. Brabec)

po 7. 5. (06:30) ČT2

25 min

1998

čt 19. 7. (15:25) ČT2

15 min

1996

pá 27. 7. (05:55) ČT2

15 min

1996


57 min

2001

st 22. 8. (23:05) ČT1

24 min

2006

Nehasit! Hořím! - Designer Jaroslav Větvička Nehasit! Hořím! - Kamenosochařka Zuzana Číţková (H. Pinkavová) Cesty umění – Jan van Eyck I. – belgický cyklus

st 29. 8. (23:05) ČT1

24 min

2006

čt 31. 5. (16:05) ČT2

55 min

1999

Cesty umění – Jan van Eyck II.

čt 7. 6. (16:05) ČT2

56 min

1999

Cesty umění – Pieter Brueghel starší I.

čt 14. 6. (16:20) ČT2

51 min

1999

Cesty umění – Pieter Brueghel starší II.

čt 21. 6. (16:20) ČT2

46 min

1999

Cesty umění – Peter Paul Rubens I.

čt 28. 6. (16:15) ČT2

51 min

1999

Cesty umění – Peter Paul Rubens II.

čt 5. 7. (15:45) ČT2

51 min

1999

97

Příloha č. 4: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2008 Uvedeno:

Stopáţ:

Rok výroby:

O Josefu Ladovi, kocouru Mikešovi a jejich světě (J. Platz)

st 2. 1. (07:20) ČT2

26 min

1987

Thomas Messer - Můj ţivot s Guggenheimem (Jana Chytilová)

so 5. 1. (21:55) ČT2 (P)

52min

2007

Muţ, který vytesává sám sebe z kamene (R. Bajer, Z. Úlehla a L. Klega)

st 27. 2. (08:30) ČT2

20 min

1991

Malíři se rodí vousatí (neuvedeno)


23 min

1985

Podoby nejbliţšího světa (E. Plítek)

16 min

1994

52 min

2007


so 12. 1. (v noci) ČT1 so 2. 2. (21:55) ČT2 (P) st 5. 3. (11:30) ČT1

25 min

1998


po 17. 3. (05:30) ČT2

12 min

1992


29 min

1999

84 min

2006

Malíř Vladimír Svobodník (K. Fuksa)

út 25. 3. (v noci) ČT2 ne 6. 1. (20:10) ČT2 (P) st 19. 3. (06:00) ČT2

11 min

1994

Moje obrazy jsou dílem staletí

po 17. 3. (11:20) ČT1

18 min

2006

Sochař (K. Fuksa)

po 31. 3. (06:35) ČT2 so 26. 4. (22:20) ČT2 (P) so 17. 5. (08:30) ČT2

45 min

1995

53 min

2007

30 min

1993

po 26. 5. (11:10) ČT1

31 min

1998

po 5. 5. (05:05) ČT2

24 min

1996

Joţa Uprka - barvy a písně František Drtikol - malíř, fotograf, mystik (M. Dvořáček) Franta - všude, jinde (K. Fuksa) Architekt Josef Zítek (J. Boněk, J. Nekvasil, J. Gibián a K. Ksandr) Kamil Kubík (J. Korytář)


36 min

2002


15 min

1998


45 min

2004

pá 2. 5. (09:00) ČT1

31 min

1992


12 min

1992

Václav Boštík (J. Platz)

so 26. 7. (22:15) ČT2

52 min

2005

Ţivé sny (F. Kaucký)

po 28. 7. (10:35) ČT1

17 min

1996

Tři domovy

út 15. 7. (17:35) ČT2

18 min

2006

Josef Hlávka (P. Ries)

út 5. 8. (17:20) ČT2

42 min

1993

Název a reţie/př. připravili:

Helga W - Maluj, dokud vidíš (R. Adler)

Skici Franka Gehryho (Sydney Pollack)

Kreslen světem Dalibor Chatrný (P. Jirásek) Bojím se létat (R. Tesáček) Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová (I. Sekyra) Rudolf Kundera (V. Svobodová)

Apoštol infověku (J. Soukup)

čt 7. 8. (15:25) ČT2

23 min

2003

Tři skláři (K. Fuksa)


30 min

1991

Oscar Niemeyer - belgický dokument

út 7. 10. (16:00) ČT2

61 min

1999

Paul Klee - francouzský dokument

út 21. 10. (16:15) ČT2

52 min

2006

Tajnosti Marcela Duchampa - dokument BBC Sedmero pilířů Stefana Milkova (V. Štvrtňa, P. Vildomec a P. Lokaj) Jdi za svým snem (J. Eisner)

út 28. 10. (16:20) ČT2 so 11. 10. (22:35) ČT2 (P) čt 9. 10. (11:35) ČT1

50 min

neuvedeno

57 min

2008

23 min

1995

98

Veselý malíř váţně (K. Fuksa)

po 24. 11. (v noci) ČT2

15 min

1993

Ján Bérky (H. Teislerová) st 10. 12. (09:10) ČT2 20 min ne 21. 12. (13:50) ČT2 BIMBA - příběh zapomenutého malíře 58min (L. Moulis) (P) Dokumenty o osobnostech rozdělené na více dílů, 2008: Frank Lloyd Wright (1/2) - americký dokument st 8. 10. (10:00) ČT2 56 min (Ken Burns)

1999 2008

1997

Frank Lloyd Wright (2/2)

st 15. 10. (09:55) ČT2

56 min

1997

Max Ernst (1/2) - Německo-britský dokument (Peter Schamoni)

út 4. 11. (16:05) ČT2

60 min

1991

Max Ernst (2/2)

út 11. 11. (16:25) ČT2

42 min

1991

13 dní v ţivotě Picassa (1/3) Dětství, dospívání a mládí Francouzský dokumentární cyklus

út 18. 11. (16:00) ČT2

65 min

2000

13 dní v ţivotě Picassa (2/3) - Zamilovaný génius

út 25. 11. (15:50) ČT2

71 min

2000

13 dní v ţivotě Picassa (3/3) - Sopka nevyhasla

út 2. 12. (16:15) ČT2

50 min

2000

Dokumenty o osobnostech z různých cyklů, 2008: Kdo je... Ludvig Blum

pá 18. 1. (19:05) ČT2

25 min

1998

GEN - Vladimír Jiránek očima Jana Hřebejka GEN - Květa Pacovská pohledem Jiřího Datla Novotného Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka - Emil Filla (reţ. J. Drda, J. Hojtaš), uvedeno premiérově Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka - Josef Šíma Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka - František Tichý Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka - Jan Zrzavý Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka - Falzifikátoři Výtvarnické konfese (reţ. P. Skala) – sochař Stanislav Kolíbal – premiérově uvedeno Výtvarnické konfese – malířka Jitka Válová

so 7. 6. (11:35) ČT1

16 min

1993

pá 25. 7. (09:55) ČT1

13 min

2002

so 5. 1. (18:15) ČT2

13 min

2008

so 12. 1. (18:15) ČT2

13 min

2008

so 19. 1. (18:15) ČT2

13 min

2008

so 26. 1. (18:15) ČT2

13 min

2008

so 2. 2. (18:15) ČT2

13 min

2008

st 2. 7. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 9. 7. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 16. 7. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 23. 7. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 30. 7. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 6. 8. (18:30) ČT2

25 min

2007

st 27. 8. (18:30) ČT2

25 min

2007

út 29. 7. (16:10) ČT2

52 min

2007

út 5. 8. (15:50) ČT2

52 min

2007

út 26. 8. (16:05) ČT2

52 min

2007

Výtvarnické konfese – výtvarník Zdeněk Beran Výtvarnické konfese – sochařka Věra Janoušková Výtvarnické konfese - malíř Dimitrij Kadrnoţka Výtvarnické konfese – umělecký sklář René Roubíček Výtvarnické konfese – malíř Václav Bláha Síla umění – Caravaggio (cyklus BBC – připravil Simon Schama) – premiérově uvedeno Síla umění – Rembrandt Síla umění – Bernini

99

Síla umění – Turner

út 2. 9. (16:00) ČT2

52 min

2007

Síla umění – David

út 9. 9. (16:10) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Picasso

út 16. 9. (16:10) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Van Gogh

út 23. 9. (16:15) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Rothko

út 30. 9. (16:15) ČT2

52 min

2007

100

Příloha č. 5: Tabulka - Dokumenty o osobnostech, 2009 Uvedeno:

Stopáţ:

Rok výroby:

Tři skláři (K. Fuksa)


30 min

1991

Lea Vivot všude a nikde (T. Gregor)

út 6. 1. (17:25) ČT2

29 min

2000

Profil - Jan Kaplický (J. Wagner)

so 17. 1. (22:35) ČT2

52 min

2004

Veselý malíř váţně (K. Fuksa)

čt 22. 1. (19:40) ČT2

15 min

1993

Architekt Josef Zítek (J. Boněk, J. Nekvasil, J. Gibián a K. Ksandr)

ne 15. 2. (20:55) ČT2

30 min

1992

Rudolf Kundera (V. Svobodová)


24 min

1996

Malíř Vladimír Svobodník (K. Fuksa)

11 min

1994

41 min

2007

35 min

2007

Nedokončená (L. Klega)

so 21. 2. (05:25) ČT2 út 10. 3. (15:55) ČT2 (P) út 17. 3. (16:25) ČT2 (P) út 3. 3. (v noci) ČT1

23 min

1990

Sochař (K. Fuksa)

so 7. 3. (06:55) ČT2

45 min

1995

Tři ţivoty Jana Pokorného

st 18. 3. (20:00) ČT2

28 min

2000

Svět Aloise Mikulky (K. Fuksa)

pá 20. 3. (05:00) ČT2

30 min

1988

Ţivé sny (F. Kaucký)


17 min

1966

Malíři se rodí vousatí František Drtikol - malíř, fotograf, mystik (M. Dvořáček) Kříţová cesta Vladimíra Komárka (J. Eisner)


23 min

1985


15 min

1998

ne 12. 4. (08:45) ČT2

25 min

2003

Joţa Uprka - barvy a písně (P. Ryšavý)

so 11. 4. (05:50) ČT2

36 min

2002

Vţdy zbývá tajemství (J. Protiva.)

ne 5. 4. (21:40) ČT2

18 min

1976

Zdenka Hůly Svěcení jara (O. Sommerová)

25 min

1992

53 min

2007

Krajiny duše Vladimíra Preclíka (M. Slunečko)

pá 1. 5. (11:35) ČT1 út 5. 5. (16:00) ČT2 (P) ne 24. 5. (13:30) ČT2

28 min

2005

Vokolek (M. Tichý)


18 min

1997

Otmar Oliva (V. Mráz)


25 min

1994

Kreslen světem Dalibor Chatrný (P. Jirásek)


53 min

2007

Zábranský bez zábran (K. Fuksa)


31 min

1990

Franta - všude, jinde (K. Fuksa)

úterý 9. 6. (v noci) ČT2

45 min

2004

Malíř Kamil Lhoták (K. Vachek)

so 6. 6. (21:00) ČT2

7 min

1965


so 11. 7. (v noci) ČT1

12 min

1992

Malíř Bohumír Matal (K. Jureček)


30 min

1991

Malíř zneklidňující krásy - Hieronymus Bosch (B. Vurm, J. Nekvasil a J. Boněk)

út 11. 8. (21:40) ČT2

45 min

1996

ne 30. 8. (21:30) ČT2

25 min

1994

pá 25. 9. (09:40) ČT1

30 min

1987

so 10. 10. (22:40) ČT2

58 min

2003

ne 18. 10. (15:30) ČT1

25 min

1995

Název a reţie/př. připravili:

Michelangelo - Italský dokument Caravaggio - italský dokument

Soutine - francouzský dokument

Egon Schiele (Připravili J. Nekvasil, J. Kroutvor a J. Boněk) Pamatuj, ţe jsi člověk (A. Daňhel) Nemaluji, své obrazy dávím (A. Kisil) Člověčiny Adolfa Borna (P. Ruttner)

101

Hommage á icone (J. Večeřa)

po 26. 10. (v noci) ČT1 st 28. 10. (21:40) ČT2 (P) čt 19. 11. (11:30) ČT1

14 min

1991

32 min

2008

26 min

1972

pá 4. 12. (09:30) ČT1

19 min

1971

čt 17. 12. (15:05) st 30. 12. (21:55) ČT2 Český architekt Jan Sokol (L. Hlavsa) (P) Dokumenty o osobnostech z různých cyklů, 2009: Generace "0" - Designový revolucionář ne 8. 2. (16:35) ČT1 - Maxim Velčovský (E. Tabery, T. Kudrna (P) a I. Macharáček) Generace "0" - Architekt změny - Adam Gebrian ne 22. 3. (16:40) ČT1 (E. Tabery, T. Kudrna a L. Králová) (P) GEN - Eva Jiřičná pohledem Marie Šandové pá 6. 3. (09:00)

28 min

2000

26 min

2009

14 min

2008

14 min

2008

15 min

1994

František Kupka (Daniela Gébová) Pohádka (K. Jureček) Albrecht Dürer: Růţencová slavnost (Z. Kropáč) Ota Šik... malíř ze Sankt Gallenu (L. Daneš)

Géniové, blázni a pábitelé - Ateliér civilistního parealisty (J. Večeřa)

pá 24. 7. (17:35) ČT2

15 min

1996

Malíři z Provence (1/3) – francouzský cyklus Vincent Van Gogh, Paul Signac

út 17. 2. (16:10) ČT2 (P)

51 min

2007

Malíři z Provence (2/3) Henri Matisse, Pablo Picasso

út 24. 2. (16:05) ČT2 (P)

52 min

2007

Malíři z Provence (3/3) Auguste Renoir a Paul Cézanne

út 3. 3. (15:45) ČT2 (P)

53 min

2007

Síla umění – Caravaggio (cyklus BBC – připravil Simon Schama) – premiérově uvedeno

út 3. 11. (16:05) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Rembrandt

út 10. 11. (16:05) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Bernini

út 17. 11. (16:50) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Turner

út 24. 11. (16:10) ČT2

52 min

2007

Síla umění – David

út 1. 12. (16:05) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Picasso

út 8. 12 (16:05) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Van Gogh

út 15. 12. (16:05) ČT2

52 min

2007

Síla umění – Rothko

út 22. 12. (16:05) ČT2

52 min

2007

102

103

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra muzikologie VÝTVARNÉ UMĚNÍ V ČESKÉM TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ V LETECH

Recommend Documents