Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra muzikologie
RENÁTA HERALTOVÁ III. ročník Kombinované studium
Obor: Muzikologie
Pěvecký sbor Ondráš v Novém Jičíně Bakalářská práce
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Alena Burešová, CSc. Olomouc 2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Pěvecký sbor Ondráš v Novém Jičíně“ vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Novém Jičíně dne 25.11.2010
……………………………..
2
OBSAH ÚVOD........................................................................................................................................... 4 1
TRADICE ČESKÉHO SBOROVÉHO ZPĚVU V NOVÉM JIČÍNĚ
OD ROKU 1945........................................................................................................................... 8 2
HISTORIE VZNIKU SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU ONDRÁŠ
V NOVÉM JIČÍNĚ................................................................................................................... 13
3
2.1
První etapa let 1951 – 1953/54 Soubor Za mír ............................................................. 13
2.2
Druhá etapa let 1954/55 – 2000 PS Ondráš .................................................................. 30
2.2.1
Období let 1954/55 – 1961..................................................................................... 30
2.2.2
Období let 1962 – 1971.......................................................................................... 41
2.2.3
Období let 1972 -1981 ........................................................................................... 49
2.2.4
Období let 1982 – 1991.......................................................................................... 55
2.2.5
Období let 1992 – 2000.......................................................................................... 59
2.3
Třetí etapa let 2001 – 2007 ........................................................................................... 63
2.4
Čtvrtá etapa let 2008 -2010........................................................................................... 71
SBORMISTŘI .................................................................................................................... 76 3.1 Ladislav Pospěch ......................................................................................................... 76 3.2 Ervín Bártek ................................................................................................................. 77 3.3 Václav Ptáček............................................................................................................... 78 3.4 Karel Monsport ............................................................................................................ 80 3.5 Marie Bělíková............................................................................................................. 81 3.6 Zdeněk Stanislav.......................................................................................................... 82 3. 7 Eva Polášková.............................................................................................................. 82
4
REPERTOÁR SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU ONDRÁŠ ............................... 84
ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 86 RESUMÉ ................................................................................................................................... 89 ANOTACE................................................................................................................................. 92 PRAMENY A LITERATURA................................................................................................ 93 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................... 95 PŘÍLOHY.................................................................................................................................. 99
3
ÚVOD Téma Pěvecký sbor Ondráš v Novém Jičíně jsem si vybrala z několika důvodů. Sbor oslaví v roce 2011 šedesát let svého trvání a patří k městu1, které má dlouhodobou kulturní hudební tradici, jejíž součásti je sborový zpěv. Dalším důvodem výběru tématu je současný stav sborové problematiky v Novém Jičíně, který je poměrně málo zpracován. K dispozici jsou sice například některé diplomové práce, zabývající se okruhem sborového zpěvu, ale jejich obsah je více zaměřen na celkovou deskripci hudebního života v Novém Jičíně.2 Publikací
s orientací
na problematiku
sborového
zpěvu
není
mnoho.
O dějinách českého sborového zpěvu pojednává například starší publikace J. Branbergera K dějinám sborového zpěvu z roku 1904, dále Sborový zpěv v Čechách a na Moravě E. Valového z roku 1972 nebo novější Česká sborová tvorba 20. století M. Honse z roku 2000. K dispozici jsou rovněž monografické práce o významných osobnostech sborového zpěvu, brožury o jubilujících spolcích, dílčí studie ve sbornících3 z přednášek a konferencí na filozofických a pedagogických fakultách. Taktéž se na informovanosti o amatérské sborové činnosti podílejí časopisy Cantus, Talent nebo Hudební rozhledy. Slovníková hesla sborová tvorba, sbor, sbormistr jsou vyložena ve Slovníku české hudební kultury nebo v Dějinách české hudební kultury4.
1
V blízkosti Nového Jičína se narodily a působily význačné osobnosti. V Hodslavicích má své rodiště
František Palacký, ve Fulneku působil učitel národů Jan Ámos Komenský, v Příboře se narodil Zikmund Freud a na Hukvaldech se narodil a přes léto často přebýval Leoš Janáček. Nový Jičín je městem s dlouholetou kulturní tradicí. 2
Např. Ptáček,V.: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP,
1968. Moravcová, M.: František Palacký a hudba. Bakalářská práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP, 1995. Štůla P.: Hudební život v Novém Jičíně po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, Pedagogická fakulta UP, 2006. Glogarová M.: Dětský pěvecký sbor Ondrášek. Diplomová práce. Olomouc, Pedagogická fakulta UP, 2006. 3
Např: Poledňák, I.: Sborový zpěv na počátku nového milénia aneb Sborová hudba – memento a výzva.
In: sborník Mezinárodní sympozium o sborovém zpěvu Cantus choralis 99. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000, s. 12-23. 4
Např.: Slovník české hudební kultury. Editio Supraphon. 1997, s. 810-816. Dějiny české hudební kultury 1890-1918, 1.díl. Academia Praha, 1972, s. 174-175.
4
K této problematice také existují Slovníky českých sborových dirigentů.5 Dále se tématem pěveckých sborů zabývají mnohé
bakalářské práce na katedře muzikologie
FF UP Olomouc.6 K výběru tématu jsem byla také motivována svým osobním zájmem o sborový zpěv, neboť jsem mnohaletou členkou smíšeného pěveckého sboru Ondráš (dále jen PS Ondráš). Stranou tedy nechávám historii sborového zpěvu v Čechách a na Moravě, činnost pěvecké unie7 a zaměřuji se na téměř šedesátileté období trvání PS Ondráš, jež je vymezeno léty 1951 - 2010. Jedním z prvních dokumentů, jenž bylo možno uplatnit byl
soubor statí
a vzpomínek k oslavám Nového Jičína s názvem Čtení o Novém Jičíně k 650. výročí založení města, který vydal Městský národní výbor v Novém Jičíně v roce 1963.8 Další přehlednou a ucelenou prací, byl Kulturní místopis Novojičínska od Miloslava Baláše, vydaný Vlastivědným ústavem Nový Jičín v roce 1967. Publikace nehodnotí kulturní vývoj okresu z hlediska historického, nýbrž se jedná o literaturu faktografickou, která shrnuje a podává přehledný soupis veškerých kulturních zařízení a institucí, všech hudebních těles a aktivit spojených s hudebním životem města a jeho okolí. Z těchto publikací jsem čerpala informace do první kapitoly s názvem Tradice českého sborového zpěvu v Novém Jičíně od roku 1945. Dějiny české hudební kultury 1918-1945, 2.díl. Academia Praha, 1981, s. 311-317. 5
Např.: Pecháček, S.: Česká sborová tvorba 1800-1950. Praha, 2002.
Slovník českých sborových dirigentů na webových stránkách http://www.ucps.cz/portal/cz/03-index.php 6
Např. Šlais, J.: Český chlapecký sbor Bon pueli. Bakalářská práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP,
2008. Uhlíř, R.: Vokální soubor Gentleman Singers. Bakalářská práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP, 2008. Krčmářová, D.: KOS-Smíšený pěvecký sbor VOŠP a SPgŠ, Litomyšl. Bakalářská práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP, 2009. 7
Unie českých pěveckých sborů je organizace, jež se zformovala na přelomu 60. a 70. let 20. stol.
z iniciativy R. Fikerleho, Z. Mrkose, Z. Zouhara a dalších činitelů. 8
Čtení o Novém Jičíně: (Karel Otto, red. a kol.), k výročí 650. let města vydal Městský národní výbor
v Novém Jičíně. Nový Jičín: MěNV, 1963. Kniha obsahuje vzpomínky a statě autorů, kteří mají vztah k Novému Jičínu. Např. „Otto, K.: Přehled dějin Nového Jičína do r. 1938, Andrýsek, R.: Nový Jičín za německé okupace, Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození, Turek, A.: Prameny k dějinám města Nového Jičína, Wagner, J.: Nový Jičín jako městská památková rezervace, Baláš, M.: Nový Jičín ve výtvarném umění, Sivek, A.: Literární život Nového Jičína, Horák, B.: České divadlo v Novém Jičíně do první světové války, Otto, K.: Letmý pohled na divadlo v Novém Jičíně po r. 1918, Štindl, J.: Hudební život v Novém Jičíně…“
5
Významným pramenem pro mě byly také rozhovory s bývalým zástupcem sbormistra PS Ondráš, muzikantem, skladatelem a stále aktivním upravovatelem písní Václavem Ptáčkem, tak i informace v jeho diplomové práci Hudební život v Novém Jičíně z roku 1968 o pěveckých sborech dětských, mládežnických
a dospělých
v letech 1945-1968. Materiály, dokumenty o činnosti sboru a kroniky PS Ondráš, ze kterých jsem převážně čerpala, jsou uloženy ve čtyřiceti dvou kartonech, jako nezpracovaný fond ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně,9 což představuje přibližně čtyři tisíce stran neutříděného materiálu včetně fotodokumentace a notovin. Tento materiál jsem se pokusila chronologicky utřídit a v důsledku časové tísně jsem již nestačila identifikovat všechny výstřižky z novin, které dokládaly úspěchy sboru. Některá fakta jsem ověřovala a konzultovala s archivářem PS Ondráš Antonínem Březinou a členy PS Ondráš. Další informace jsem také nacházela v brožurách, jež byly postupně vydávány k jednotlivým výročím trvání sboru. Obsahují údaje o jeho historii, uvádějí seznamy členů PS Ondráš a vypočítávají nejvýznamnější úspěchy sboru. Jedna z posledních brožur je publikace k padesátému výročí PS Ondráš z roku 2001 s názvem Jak šel čas. Vydal ji kolektiv autorů, ke kterým patří dva bývalí předsedové sboru, Antonín Březina a Karel Chobot. Cílem mé práce bylo postihnout a zachytit historický vývoj PS Ondráš od jeho vzniku po současnost, popsat a charakterizovat jednotlivá období z pohledu výběru repertoáru, uvést výčet nejvýznamnějších koncertů, vystoupení a ohlasů z tisku. Předložený seznam skladeb v příloze má za cíl přiblížit
repertoárové zaměření
sboru. První kapitola bakalářské práce má název Tradice českého sborového zpěvu v Novém Jičíně
od roku 1945. Obsahuje velmi stručnou charakteristiku hudebního
života v Novém Jičíně, jehož součástí byl také sborový zpěv a jeho rozvoj. Druhá kapitola se zabývá Historií vzniku smíšeného pěveckého sboru Ondráš v Novém Jičíně. Je chronologicky rozdělena do čtyř dílčích podkapitol podle období působení jednotlivých sbormistrů.
9
Ve Státním okresním archívu Nový Jičín je uložen materiál o činnosti PS Ondráš od roku 1951-2001.
Jde o nezpracovaný fond, který je uváděn pouze pod pořadovým číslem uložený v kartonech. V příloze č. 8 je uveden seznam materiálu, dokumentace a vyřazených not uložených v kartonech v archívu. Materiály o činnosti sboru od roku 2002 do současnosti jsou uloženy ve zkušebně PS Ondráš v Beskydském divadle Nový Jičín.
6
První
etapa let 1951-1953/54 patří zakladateli a dirigentovi Ladislavu
Pospěchovi. Zde jsem se podrobněji věnovala vzniku a historickému vývoji nejprve vokálně-instrumentálního souboru „Za mír,“ ze kterého později vykrystalizovalo vokální smíšené těleso s názvem „Pěvecký sbor Ondráš“. Druhá etapa PS Ondráš, od roku 1954/55-2001 je nejdelší, téměř padesátiletá. Má stabilizovanou podobu pod vedením uměleckého vedoucího
a sbormistra Ervína
Bártka. Tato nejrozsáhlejší podkapitola je rozčleněna periodicky zhruba po desetiletých obdobích. Ve třetí etapě především
PS Ondráš od roku 2001-2007 se vedení sboru věnoval
Karel Monsport, který si
ke spolupráci
v těchto letech přizval Marii
Bělíkovou a Zdeňka Stanislava. Čtvrtá etapa je vymezena od roku 2008 do současnosti. Zde PS Ondráš pracuje pod vedením sbormistryně Evy Poláškové. Třetí kapitola Sbormistři je věnována uměleckým profilům
jednotlivých
sbormistrů, v pořadí jejich působení. Čtvrtá kapitola pojednává o repertoáru a nahrávkách sboru. V příloze je uveden sumární seznam současného repertoáru PS Ondráš, jeho klasifikace a vydaná CD. Repertoár je uložen v archívu zkušebny PS Ondráš v Beskydském divadle v Novém Jičíně.
V roce 2003 byl repertoár na základě zvážení sbormistra vytříděn
a nepoužívané skladby byly uloženy do Státního okresního archívu v Novém Jičíně. Součástí práce jsou přílohy, které tvoří seznamy nejvýznamnějších koncertů, seznam uloženého materiálu ve Státním okresním archívu, současný seznam členů, fotografie, plakáty, vydaná CD, novinové články, seznam všech provedených skladeb apod., jež pomáhají ilustrovat bohatou historii a činnost smíšeného pěveckého sboru Ondráš.
Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce prof. PhDr. Aleně Burešové, CSc., za její vedení a cenné připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracovávání práce. Dále děkuji Mgr. Václavu Ptáčkovi, Mgr. Antonínu Březinovi, Mgr. Anně Štefkové a Mgr. Evě Poláškové za jejich rady, informace a poskytnutí materiálu. Také chci poděkovat členům PS Ondráš za věcné připomínky a pracovníkům Státního okresního archívu v Novém Jičíně za ochotu a pomoc při vydávání dokumentů.
7
1 TRADICE ČESKÉHO SBOROVÉHO ZPĚVU V NOVÉM JIČÍNĚ OD ROKU 1945
Následující kapitola si klade za cíl charakterizovat hudební život a především sborový zpěv v Novém Jičíně od roku 1945, který byl výrazným mezníkem, kdy se Nový Jičín stal českým městem. V období před první světovou válkou zde převažovalo německé obyvatelstvo a od října 1938 do května 1945 bylo město součástí Německa. Mezi léty 1938-1945 byl český hudební život v Novém Jičíně umlčen, ale po skončení druhé světové války vznikaly snahy o obnovení válkou přerušených hudebních tradic. Publikace
Čtení o Novém Jičíně
10
ve stati Jana Hanáka „Nový Jičín po
osvobození“ stručně popisuje situaci v Novém Jičíně po roce 1945. Po osvobození se do Nového Jičína rychle vraceli Češi i Němci, a jedním z prvořadých úkolů v prvních poválečných letech bylo osídlení města českým obyvatelstvem. Příchodem nových lidí se měnil i politický život, byly zakládány svazy, spolky, kluby.11 V publikaci Kulturní místopis Novojičínska Miloslava Baláše lze vyhledat
instituce,12 kulturní zařízení
a hudební tělesa jež působila v Novém Jičíně. Hudbou na Novojičínsku se také
10
Čtení o Novém Jičíně: (K. Otto red.a kol.) K výročí 650. let města vydal Městský národní výbor
v Novém Jičíně. Nový Jičín: MěNV, 1963, s. 57 - 72. 11
Hanák, J.: Nový Jičín po osvobození. In. Čtení o Novém Jičíně: (K. Otto red.a kol.) K výročí 650. let
města vydal Městský národní výbor v Novém Jičíně. Nový Jičín: MěNV, 1963, s. 59. Např. Svaz České mládeže, Svaz Československo-sovětského přátelství, tělovýchovné spolky, sportovní kluby. 12
Baláš M.: Kulturní místopis Novojičínska. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně ve spolupráci s Okresní
komisí pro cestovní ruch při ONV v Novém Jičíně, 1967, s. 121-134. .Např. Okresní osvětová rada-OOR, (1945-1949), její práce navazovala na podobnou činnost tohoto druhu z první republiky, Referát školství osvěty a tělovýchovy –ŠOT, (1949-1950), zabýval se inspekční osvětovou činností, Osvětový dům (19521964), byl zřízen jako organizační a metodické centrum kulturně osvětové činnosti v okrese, Dům kultury a vzdělávání (1964-1968) , Okresní vlastivědný ústav, Okresní dům pionýrů a mládeže, Okresní lidová knihovna. Také Beskydské divadlo v Novém Jičíně s více
než stoletou tradici začalo v roce 1947
provozovat svou pravidelnou činnost, když do budovy divadla přesídlilo „Družstvo Beskydské divadlo“ z Hranic na Moravě. V roce 1948 bylo divadelním zákonem zestátněno a vzniklo tak profesionální oblastní divadlo zřízené městem Nový Jičín. Po zrušení Beskydského divadla v roce 1963 vznikla Stálá divadelní scéna.
8
zabýval ve svých statích např. Jaroslav Štindl,13 a ve svých diplomových pracích Václav Ptáček14 a Pavel Štůla.15 Snahy lidové umělecké tvořivosti umožnily v městě vzniku pěveckých sborů, instrumentálních souborů,16 tanečních souborů19 a
založení místního
diplomové práci uvádí, že
13
17
a dechových
symfonického orchestru.
hudební život měl
hudeb,
18
národopisných
Václav Ptáček ve své
i určité výkyvy. Po počátečním
Štindl, J.: Hudba na Novojicku. In Vlastivědný přehled Novojicka, vydal odbor pro školství a kulturu
v Novém Jičíně s okresním pedagogickým střediskem a OV svazu zaměstnanců a školství v Novém Jičíně, 1957, s. 59-62. Štindl, J. : Hudební život v Novém Jičíně. In Čtení o Novém Jičíně. Nový Jičín: Městský národní výbor v Novém Jičíně, 1963, s. 104-107. 14
Ptáček,Václav: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP,
1968. 15
Štůla P.: Hudební život v Novém Jičíně po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, Pedagogická
fakulta 16
UP, 2006.
Štůla P.: Hudební život v Novém Jičíně po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, Pedagogická
fakulta UP, 2006, s. 53. Např. v roce 1946 vzniklo smyčcové kvarteto, jehož členy byli Josef Dvorok, Alois Škovroň, Jaroslav Šteuer a Ladislav Pukovec. Existence tohoto komorního souboru skončila v roce 1950, ale o rok později byl založen nový soubor, který vytvořili Karel Pavlis, Ludvík Pavlík, Jaroslav Šteuer, a Ladislav Pukovec. V roce 1959 založili Miroslav Tyrala, Jaroslav Štefek, MUDr. Karel Pavlis a Emil Gavenda Novojické kvarteto. Dále v roce 1946 vznikl symfonický orchestr u osvětových zařízení (Palackého vyšší škola lidová, Okresní rada osvětová), který řídili František Šimíček a Jaroslav Štindl. 17
Tamtéž. s. 72. Např. taneční hudba Zdeňka Michalského, učitele na Novojičínské LŠU.
18
Tamtéž. s. 90. V Novém Jičíně působily po roce 1945 dechové hudby. V létech 1945-1947 vedl takový
zdejší soubor František Starůstka, po něm František Šimíček st. (1947-1949) a posléze Ota Bahner-Boháč (1949-1950). Další dechová hudba Aloise Bezděka byla v Novém Jičíně-Šenově. Tato hudba hrála nejdříve pod hlavičkou místního JZD a v roce 1955 se staly jejím zřizovatelem Spoje v Novém Jičíně. V létech 1954-1960 pořádal soubor ve Smetanových sadech pravidelné promenádní koncerty. V roce 1982 přebírá post kapelníka po Aloisi Bezděkovi učitel na ZUŠ v Novém Jičíně Marcelín Juřík. V listopadu roku 1995 přešla tato kapela oficiálně pod město Nový Jičín. Dostala název „Dechový orchestr města Nového Jičína.“ Kromě dechové hudby Spojů byly v Novém Jičíně další dvě dechovky: ČSTP Nový Jičín (kapelník Josef Demel) a Autopal Nový Jičín (kapelník Miroslav Kramoliš). 19
Ptáček,Václav: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP,
1968, s. 45. Po roce 1945 došlo v Novém Jičíně a okolí k odsunu německého a osídlení města českým obyvatelstvem. Kromě přistěhovalců z blízkého okolí sem přicházeli také obyvatelé z Valašska, kteří s sebou přinesli lidové zvyky a tradice, převážně zapomenuté lidové písně a staré tance. Tím došlo v Novém Jičíně ke vzniku četných národopisných souborů. Např. Valašský krůžek Javorníček (1955).
9
poválečném nadšení se projevila i určitá stagnace mezi lety 1952 a 1955, kdy se některé pěvecké sbory a instrumentální skupiny rozpadaly.20 Láska k písni, záliba ve zpěvu a nadšení jejich zakladatelů se odrážela ve vzniku mnoha pěveckých těles. V padesátých letech měla téměř každá základní škola svůj pěvecký sbor.
Pěvecká tělesa, která vznikala, lze rozdělit podle věku zpěváků na
dětské, mládežnické a pěvecké sbory dospělých. Dětské pěvecké sbory vznikaly v poválečném období převážně na osmiletých středních školách a později na devítiletkách. Na těchto školách existovala spousta kvalitních sborů, které však v šedesátých letech zanikly. K nejlepším dětským sborům patřily Pavlíkův 21 dětský sbor a později dětský sbor Ondrášek 22. Mládežnické sbory vznikaly převážně na středních školách a to hlavně zásluhou hudebních pedagogů, kteří na nich působili. Do mládežnických sborů poválečné doby náležel smíšený pěvecký sbor při státním reálném gymnáziu v Novém Jičíně z let 1945 – 1947.23
Na podzim roku 1948 založila děvčata místní obchodní školy spolu se
studenty státního reálného gymnázia tzv. kulturní úderku,24 ze které později čerpal soubor
Za mír, později přejmenovaný na Ondráš, jehož vznik a vývoj je popsán
v dalších podkapitolách. V září 1955 vznikl na pedagogické škole v Novém Jičíně dívčí pěvecký sbor,25 v jehož čele stál dirigent prof. Antonín Tučapský.26 Díky obětavosti, 20
Ptáček, V.: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP, 1968,
příloha č.6/1 Např. trvání Ženského sboru Palackého vyšší školy lidové se datuje lety(1947-50), Mužský sbor Palackého vyšší školy lidové (1945-1950), Pavlíkův dětský sbor (1945-1951). 21
Tamtéž. s.15. Ludvík Pavlík, učitel, sbormistr, nar. 7.11.1907 zemřel 27.6.1982, absolvoval učitelský
ústav v Příboře, hudbu studoval u prof. Schäffra a Mikody. V době II. svět. války učil v Holešově, kde založil stočlenný dívčí sbor a byl tam členem ochotnického symfonického orchestru, zpíval v mužském pěveckém sboru. Zabýval se harmonizací lidových písní. Po válce působil na střední dívčí škole v Novém Jičíně, kde vedl výše uvedený Pavlíkův dívčí pěvecký sbor. V létech 1945-1950 založil a řídil mužský pěvecký sbor Palackého vyšší školy lidové. 22
O zakladateli dětského pěveckého sboru Ondrášek a zástupci sbormistra PS Ondráš Václavu Ptáčkovi
viz. kapitola Sbormistři. 23
Ptáček,V.: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, FF UP s. 22. Sbor řídil prof. B.
Hýža v letech 1945-1947. 24
Tamtéž. s. 22. Kulturní úderka sice zaniká v roce 1951, vytváří však pěveckou tradici z níž potom
čerpal soubor Za mír-Ondráš. Působily zde individuality, které měly vliv na vytvoření souboru Za mírOndráš: V. Ptáček (klavír), Ladislav Pospěch (umělecký vedoucí), Antonín Březina (housle) a další. 25
Tamtéž. s. 22. V roce 1955 byla v Novém Jičíně zřízena pedagogická škola pro vzdělávání učitelů
národních škol-PŠN a pedagogická škola pro vzdělávání učitelů mateřských škol-PŠM. V roce 1955 zde
10
neustálého vlivu a působení pedagogů na mládež, mohla vznikat na školách pěvecká tělesa. Mnoho těchto mladých zpěváků pak přecházelo do dalších souborů, které v městě vznikaly. Mezi pěvecké sbory dospělých se řadil Kostelní sbor při farním kostele v Novém Jičíně,27 Mužský sbor Palackého vyšší školy lidové,28 Ženský sbor Palackého vyšší školy lidové 29 a Pěvecké sdružení novojických učitelů (PSNU).30 Četnost pěveckých sborů v jednom městě poukazuje na patrný zájem o sborový zpěv, přestože došlo k zániku některých těles.31 Z tohoto pěveckého byl založen dívčí pěvecký sbor v čele s prof. Antonínem Tučapským. Úspěšná činnost sboru zanikla v roce 1959, kdy Antonín Tučapský odešel na nově zřízený pedagogický institut do Ostravy. 26
Antonín Tučapský, sbormistr a skladatel, nar. 27..3.1928 v Opatovicích u Výškova. Studoval učitelský
ústav ve Valašském Meziříčí a hudební vědu na brněnské univerzitě a skladbu soukromě u Jana Kunce. V Novém Jičíně působil v letech 1956-1959 jako profesor pedagogické školy. Zde vznikla jeho komorní kantáta na slova Jaroslava Seiferta Chlapec a hvězdy pro ženský sbor, baryton a recitaci.. Z rozhovoru s V. Ptáčkem : Kantátu Chlapec a hvězdy A. Tučapský napsal pod dojmem kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Václav Ptáček je majitelem tohoto rukopisu, a také od A. Tučapského vlastní s jeho věnováním Sluchové a pěvecké etudy-soubor intonačních cvičení, jako průprava ke sborovému zpěvu pro posluchače pedagogických institucí, Ostrava, 1964. (archív autorky, zaznamenáno 20.1. 2010) 27
Ptáček,V.: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, FF UP s. 25. Vznik Kostelního
sboru se datuje k roku 1945, řízený varhaníkem Františkem Šimíčkem. 28
Tamtéž. s.26. Mužský sbor Palackého vyšší školy lidové pod vedením L. Pavlíka.
29
Tamtéž. s. 27. Ženský sbor Palackého vyšší školy lidové vznikl po vzoru svého mužského partnera
v roce 1947 a u jehož zrodu stal mladý učitel a později dirigent pěveckého sboru Ondráš Ervín Bártek. Po jeho odchodu do vojenské prezenční služby v roce 1948 převzal řízení ženského sboru odborný učitel Josef Lankočí. Činnost sboru byla ukončena v roce 1950. 30
Tamtéž.s. 27. Pěvecké sdružení novojických učitelů (PSNU) zahájilo svou činnost v roce 1954. Ve
vedení sboru se vystřídali dirigenti Ervín Bártek, František Marušan a Miloslav Zobáč. Po čtyřletém působení těchto dirigentů převzal umělecké vedení prof. pedagogické školy Antonín Tučapský, za jehož vedení pěvecký sbor dosáhl nejvyšší umělecké úrovně během své devítileté existence. 31
Václav Ptáček ve své diplomové práci poukazuje na obtížnost hospodářské situace sborů, nezájem
členů a vedoucích a kritickou situaci na některých základních školách, kde činnost dětských sborů zcela zanikla z důvodu nedostatečného zájmu dětí o sborový zpěv, vyplývající z podprůměrné výuky hudební výchovy na školách.
11
podhoubí v Novém Jičíně vykrystalizoval v roce 1951 soubor Za mír, později přejmenovaný na smíšený pěvecký sbor Ondráš.
12
2 HISTORIE VZNIKU SMÍŠENÉHO PĚVECKÉHO SBORU ONDRÁŠ V NOVÉM JIČÍNĚ
Následující kapitola si klade za cíl popsat kontinuální vývoj smíšeného pěveckého sboru Ondráš od jeho zrodu po současnost, popsat a charakterizovat dané etapy podle vedení jednotlivých sbormistrů.
2.1 První etapa let 1951-1953/54 Soubor Za mír Zdrojem k získávání informací o vzniku32 a vývoji souboru byly převážně kroniky souboru Za mír, uložené ve Státním okresním archívu Nový Jičín a rozhovory s bývalými i současnými členy PS Ondráš. Přestože stěžejní osobností smíšeného pěveckého sboru Ondráš v Novém Jičíně byl bezesporu jeho dlouholetý umělecký vedoucí a sbormistr Ervín Bártek, je zde na místě objasnit zakladatelskou pozici Ladislava Pospěcha.33 Otázka zakladatelské role je dosud nejasná. Problém je možná malicherný a zbytečný, přesto se o něm vedou spory. V publikacích, brožurách, statích, kronikách k tématu zakladatelské pozice PS Ondráš figurují dvě stěžejní jména Ervín Bártek a Ladislav Pospěch. Obě jména jsou důležitá. Nejde zde o zpochybňování významu a zásluh obou výše uvedených, mnohdy se ovšem přínos Ladislava Pospěcha opomíjí. Poslední napsaná práce o Ondráši byla brožura Jak šel čas k padesátému výročí založení PS Ondráš v roce 2001. Také v ní lze najít nepřesné
informace o zakladateli sboru.34 Publikace vznikla v bohužel smutné
době, kdy náhle odešel nejvýznamnější člověk na poli sborového zpěvu v Novém Jičíně, vynikající muzikant, člověk a sbormistr PS Ondráš Ervín Bártek. 32
Soubor Za mír byl nejprve vokálně-instrumentální těleso, s uměleckým vedoucím
Ladislavem
Pospěchem, ze kterého se posléze vydělil smíšený pěvecký sbor s názvem PS Ondráš pod dlouholetým vedením Ervína Bártka a později dalších sbormistrů. 33
Informace o Ladislavu Pospěchovi jsou postupně prezentovány v této kapitole a následně v kapitole
sbormistři. 34
Vyplývá tak z rozhovorů a vzpomínek bývalých i současných členů PS Ondráš, V. Ptáčka, A. Březiny,
J. Mattiviho, p. Brnovjákové.
13
Je zajímavé sledovat vývoj komentářů na programech, v novinových článcích, ve statích Novojičínského vlastivědného sborníku a jiných publikacích, až po rozpory v brožuře Jak šel čas.
35
Většinou jsou všude rozdílné informace o jeho zakladateli.
Nejednou se čerpá z již převzatých materiálů a sekundární literatury, a původně nepřesné a nepotvrzené informace se předávají dál. Pro uvedení do problematiky je zde uvedeno nejprve několik citací z publikací, programů a novinových článků, které se od sebe diferencují a uvádějí nekompletní informace. Tak například mnohé rozdíly jsou v publikaci Kulturní místopis Novojičínska M. Baláše.36 Také nepřesná formulace je ve stati J. Štindla Hudba na Novojicku,37 v programech,38 brožurách, které byly vydávány
35
Otázce zakladatelské role v PS Ondráš se věnoval
Antonín Březina, bývalý učitel, amatérský
muzikant, houslista, archivář PS Ondráš a člověk, který navštěvuje PS Ondráš od jeho počátků, věnuje se publikační činnosti, sbírá materiály o sboru a má zásluhu na tom, že spolu s dalšími kolegy materiály z Ondráše zhruba roztřídil a odevzdal k uložení do Státního okresního archívu v Novém Jičíně. 36
„Pěvecký soubor Ondráš (umělecký vedoucí Ervín Bártek), soubor vznikl v roce 1949 původně při ZK
Tonak jako soubor Za mír, později přešel k Domu osvěty a kultury v Novém Jičíně a od roku 1963 u SDS (Stálá divadelní scéna).“ (Baláš, M.: Kulturní místopis Novojičínska. 1967, s. 121). Zde je nepřesný údaj o dataci založení sboru, opomíjející uvedení jména L. Pospěcha. Problematika vyložena výše v této kapitole. „Ervín Bártek (22.8.1927), sbormistr a upravovatel lidových písní…Z pěveckého souboru Za mír vytvořil pěvecký sbor Ondráš v roce 1951, který vede jako dirigent…“ (Baláš, M.:Kulturní místopis Novojíčinska, 1967, s. 162.) Od roku 1951 se soubor jmenuje Za mír a založil jej Ladislav Pospěch. Sbor s názvem Ondráš je až od roku 1955 a jeho sbormistrem je Ervín Bártek. Celková problematika zakladatelského postu je vyložena výše v této kapitole. „Začátkem padesátých let vznikl při ZK Tonak početný pěvecký sbor Za mír, který se vytvořil z pěveckého souboru Starojičané. Soubor přešel od ZK Tonak k Okresnímu domu osvěty a změnil také název na PS Ondráš. Dirigenta L. Pospěcha, který vedl ještě Starojičany, vystřídal nyní E. Bártek…“. (Baláš, M.: Kulturní místopis Novojíčinska, 1967, s. 130). Opět je zde nepřesný údaj. Sbor Za mír nevznikl z pěveckého sboru Starojičané. Problematika vyložena výše v této kapitole. 37
„Z mládežnických souborů vznikl v letech 1951- 54 soubor Za mír ZK Tonak, řízený Ladislavem
Pospěchem. Ze základu tohoto souboru vznikl v roce 1955 soubor Ondráš, který za řízení Ervína Bártka dosahuje vynikajících úspěchů..“ (Štindl, J.:Hudba na Novojicku. In Vlastivědný přehled Novojicka, 1957, s. 61.)
Zde je nepřesná formulace, protože soubor nevznikl seskupením jiných mládežnických
souborů. Ostatní informace v citaci jsou správné, možno doložit kronikou souboru Za mír. Kronika uložena ve Státním okresním archívu Nový Jiičín 38
„…PS Ondráš při Stálé divadelní scéně Nový Jičín byl založen v roce 1951. Po celou dobu stojí v jeho
čele umělecký vedoucí Ervín Bártek…“ (Program soutěže Země zpívá, Jihlava 21.11.1980, s. neuvedena). Zde je nepřesná informace. Zakladatelem souboru je od roku 1951 Ladislav Pospěch. Ervín Bártek
14
k výročím PS Ondráš39 a v novinových článcích.40
V roce 2001 při příležitosti
padesátého výročí založení PS Ondráš se setkalo mnoho bývalých členů41 a vzájemně nezaložil pěvecký soubor při n.p. Tonak na počátku roku 1951. Problematika vyložena výše v této kapitole. Dále z programu Jihlava 1961 o PS Ondráš Nový Jičín : „…po celou dobu je jeho uměleckým vedoucím s. E. Bártek, člen PSMU…“. (Program soutěže Jihkava 1961.) Programy jsou uloženy ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně. 39
Z programu k 35. výročí PS Ondráš, b.r. : „Smíšený pěvecký sbor Ondráš…Vznikl v roce 1951, kdy
nadšená mládežnická skupina n.p. Tonak vytvořila malý orchestr a pěvecký sbor Za mír. Udržel se jen pěvecký sbor, v jehož čele stojí novojičínský učitel s. E. Bártek, nositel zlatého odznaku České unie pěveckých sborů a bývalý člen PSMU“. (Program k 35. výročí trvání PS Ondráš). V programu se opomíjí zakladatelská osobnost Ladislava Pospěcha, informace je zavádějící, nepřesná. Problematika vyložena výše v této kapitole. Dále z programu 40 let trvání PS Ondráš : „…v roce 1951 malá instrumentální skupina ze Starého Jičína pod vedením Ladislava Pospěcha a nevelký novojičínský pěvecký soubor založený téhož roku při učňovském středisku n. p. Tonak Ervínem Bártkem, spojili své úsilí, a tak vznikl soubor Za mír, nesoucí od roku 1955 již své současné jméno Ondráš…“ (Program k 40. výročí trvání PS Ondráš, Nový Jičín 7.3. 1991). Údaje jsou nepřesné. Problematika je vyložena výše v této kapitole. Z programu ke 45. výročí : „…Po celou dobu svého trvání (pozn. PS Ondráš) dokazuje vysokou uměleckou kvalitu. Na ní má největší zásluhu dirigent sboru, novojičínský rodák, bývalý člen PSMU, žák Jana Šoupala, pan Ervín Bártek, který působí ve sboru od jeho založení v roce 1951“. (Program k 45.výročí trvání PS Ondráš, 1996). Z programu Slavnostního koncertu k 50. výročí založení PS Ondráš: „…Padesát let rozdává krásu PS Ondráš. U jeho kolébky stál novojičínský rodák, učitel a hudebník, člen PSMU a žák prof. Jana Šoupala, výrazná osobnost pan Ervín Bártek…“ (Program Slavnostního koncertu k 50. výročí založení PS Ondráš, 20.10. 2001). O zakladateli L. Pospěchovi není ani zmínka. Informace nepostihuje pravdivě skutečnost. 40
„…Sbor založil v roce 1951 novojičínský rodák a učitel Ervín Bártek, člen Pěveckého sdružení
moravských učitelů a žák prof. Šoupala. Měl na té dlouhé cestě dobré a zkušené spolupracovníky. Zde jsou: Jaroslav Štindl - dirigent novojičínského symfonického orchestru, Ladislav Pospěch - dirigent, který stál u kolébky sboru v létech 1951-1954…“ (Bártek, E.: Před půlstoletím PS Ondráš Nový Jičín.In Novojičínský zpravodaj-Kulturní kurýr Městského kulturního střediska Nový Jičín, únor 2000.) Zde se k problematice písemně vyjádřil samotný umělecký vedoucí Ervín Bártek v únorovém Novojičínském zpravodaji roku 2000. Bohužel zemřel v červenci 2001, dnes se již vyjádřit nemůže Je velice obtížné zaujmout jakýkoliv postoj k této problematice. „…Sešli se po padesáti letech ze všech koutů republiky. Byli nadšení, když po dlouhé době opět slyšeli Ondrášovce. Někteří neskrývali hrdost, že začali v souboru Za mír zpívat již v roce 1951. Vzpomínali na začátky, kdy Ladislav Pospěch spolu s Ladislavem Majkusem přivedli do souboru mladé lidi ze škol a okolí. Pod taktovkou Ladislava Pospěcha se za jediný rok vytvořil celek, který sklízel
15
mohly být blíže upřesněny jednotlivé informace o vzniku sboru a jeho zakladateli. Z rozhovoru s A. Březinou a V. Ptáčkem vyplynuly přesnější informace o této problematice. Již v předchozí kapitole je zmíněna rostoucí záliba ve vytváření pěveckých kroužků a sborů při většině základních a středních škol v Novém Jičíně a jejich expanzi po roce 1945. Lze vysledovat, že zpěv nebyl jen doménou studentů a učitelů středních škol, ale také učňovské mládeže. Proto je možné hledat jakýsi prapočátek vzniku sboru Za mír a později Ondráše i na půdě učňovského střediska národního podniku Tonak.
42
V Domově mládeže n. p. Tonak byli ubytováni učni kloboučnické
továrny. Ve svém volném čase se mohli věnovat spoustě aktivit, které jim podnik nabízel. V prvé řadě se jednalo o sportovní činnost, a dále také kulturní. Snaha závodu byla nabídnout učňům společenské aktivity v rámci návštěv divadla, kina apod. a také snaha o to, aby zde existoval kroužek pěvecký, kde by si učni ve volném čase zazpívali. Podle některých pamětníků
43
pěvecký kroužek existoval již v roce 1950 a vedl jej
zaměstnanec Tonaku,44 který se zpěváky nacvičoval buď na housle nebo na harmoniku jednoduché písně. Někteří pamětníci uvádějí také nacvičování s kytarou.
45
a doprovod písní
Závod měl zájem na fungování kroužku, protože v inzerátu, kde nabízel
mladým lidem možnost vyučení v oboru kloboučník, uvedl také nabídku společenského
úspěchy na celostátních soutěžích. Ani později, kdy taktovku přebírá Ervín Bártek, nechyběl soubor mezi předními československými sbory…“ (Březina, A.: Významná událost Novojičínského kulturního dění-50. let Pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín. In Novojičínský zpravodaj-Kulturní kurýr Městského kulturního střediska Nový Jičín, prosinec 2001). 41
Svými vzpomínkami a údaji přispěli bývalí členové souboru Za mír a Ondráše : J. Mattivi, Z.
Poláchová, J. Kolářová, R. Molík, W. Wágner, V. Ptáček, A. Březina. 42
Tonak a.s. je světově známý výrobce a exportér plstěných pánských a dámských klobouků, jejichž
výroba v Novém Jičíně sahá až do roku
1630, kdy byly městskou radou potvrzeny artikuly
kloboučnického cechu. 43
Dodnes žijící pamětník J. Mattivi tvrdí, že po oslavách padesátého výročí PS Ondráš získal informace
od bývalých členů souboru Za mír, a ti si nevzpomínají, že by před vznikem souboru Za mír existoval v n. p. Tonak v r. 1950 nějaký jiný pěvecký sbor. Uvádějí pouze onen pěvecký kroužek, který údajně zpíval jen pro své potěšení. (osobní archív autorky, zaznamenáno v říjnu 2009) 44
Přesné jméno není známo, J. Mattivi uvádí, že si vzpomíná pouze na jméno Rudolf, buď to byl
zaměstnanec Tonaku nebo starší učeň Rudolf Molík. 45
S mládežníky na kytaru nacvičoval Josef Novák-člen ČSM (Československý svaz mládeže)
z Gymnázia Nový Jičín.
16
vyžití v pěveckém kroužku46. Není ovšem známo, zda-li v této době zpěváci z kroužku veřejně vystupovali. Vedení závodu mělo ovšem zájem o prezentaci na veřejnosti, a tak usilovalo o získání kvalitnějšího vedoucího, který by se odborněji věnoval neškoleným hlasům a převážně dívčí pěvecký kroužek tzv. povýšil na úroveň nějakého sboru. Probíhal školní rok 1950/1951 a vedení závodu prostřednictvím školských a kulturních institucí hledalo vhodného člověka. To se podařilo v osobě mladého učitele Ervína Bártka, jenž po studiu na Učitelském ústavu učil v Kujavách. Odbor školství Okresního národního výboru jej pověřil vedením kroužku v rámci mimoškolní činnosti, a zároveň mu nabídl místo učitele v Novém Jičíně. Do kroužku Ervín Bártek přišel v polovině školního roku v únoru 1951. O existenci kroužku, který nacvičoval pod vedením E. Bártka je krátká zmínka v kronice souboru Za mír. Mladý dirigent začal s učni nacvičovat skladby Bedřicha Smetany, Dvořákovy Napadly písně, Vyběhla bříza, apod.47 Dirigent zřejmě přecenil pěvecké schopnosti svých svěřenců nebo hudební žánr, který chtěl s učni nacvičovat, byl možná pro tento učňovský kolektiv cizí. Konkrétní důvody nejsou známy, soubor se brzy rozpadl. V kronice lze najít pouze stručnou zprávu: „…pro nezájem soudruhů a soudružek se soubor rozpadl .“48 Vedení podniku Tonak49 i bývalé členky kroužku však měly stále velký zájem na vzniku svazáckého souboru neboli tzv. „kulturní úderky“, které v té době uskutečňovaly drobné hudební produkce pro zaměstnance podniku a blízkou veřejnost. Přemýšleli o jiném člověku, který by mohl nastalou situaci obnovit. Společenská a politická situace po roce 1948 ovlivňovala kulturní život v městech. Amatérská hudební činnost v lidových souborech a pěveckých tělesech pěstována mezi mládeží a pracujícími, se jevila jako přínosná pro celkovou atmosféru doby. V té době se v červnu roku 1951 vrátil ze studií v Brně učitel a muzikant Ladislav Pospěch ze Starého Jičína, jehož rodiče pracovali v Tonaku. Měl veškeré předpoklady k tomu, aby stál v čele zakládajícího se svazáckého pěveckého sboru. Přinesl si
46
zkušenosti
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír: Podle zápisu v kronice se na inzerát do
Tonaku přihlásila také mimo jiných p. J. Kolářová, učnice Tonaku, později vychovatelka v tonakovském internátu a jedna z kronikářů souboru Za mír. 47
Informace získána autorkou z rozhovoru s V. Ptáčkem dne 20.1.2010.
48
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír ( PS Ondráš) 1951.
49
Byl to především ředitel Tonaku Stanislav Majzlík a zároveň zpěvák souboru.
17
a znalosti z brněnského souboru Radost,50 ve kterém pracoval po dobu studií na Vysoké škole Pedagogické v Brně. A tak převzal v n.p. Tonak úlohu dirigenta a vedoucího pěveckého kroužku - později souboru. Nový dirigent šel tzv. „po kvalitě“, přezkoušel všechny zpěváky, vybral si jen některé, a další sám hledal. Vedení Tonaku se rovněž snažilo v rámci „náboru“ nebo také lidově řečeno formou „dobrovolně-povinného svazáckého úkolu zpívat ve sboru“ přivést do převážně dívčího souboru také většinu mladých
hochů-učňů ze závodu.51 Zde již začíná počáteční éra smíšeného sboru.
V hledání nových nadaných zpěváků a hudebníků Ladislavu Pospěchovi zřejmě pomáhal také tehdejší kulturní referent okresního výboru ČSM a starojický občan Ladislav Majkus.52 Ten také provázel pořadem ve funkci konferenciéra, a později v nepřítomnosti uměleckého vedoucího nacvičoval se sborem, hrál
na kytaru
v instrumentální skupině, kterou Ladislav Pospěch vytvořil k pěveckému tělesu po vzoru brněnského souboru Radost. V tomto počátečním období tj. v počátcích vzniku zcela jiného, nového souboru než byl předchozí neúspěšný pěvecký kroužek, se zatím E. Bártek nepodílel
na dirigování sboru ani na nácviku. Dle záznamu v kronice
vystupoval v programu souboru jen jako úspěšný sólista s doprovodem klavíru, tedy pouze jako člen souboru.53 Od té doby se datují prvá krátká vystoupení, která měla ve svém počátečním repertoáru lidové písně, tehdejší „hity“ a angažované písně, většinou v úpravách 50
SČHK. Editio Supraphon.1997, s. 813. „…Sborovým tělesům navíc konkurovaly rozmanité
mládežnické a jiné podobné soubory, pěstující zprvu hlavně politicky zaměřený písňový repertoár“, vyšších interpretačních kvalit dosáhly zejména…mládežnický brněnský soubor Radost (od 1949)…“ 51
Dle sdělení p. W. Wágnera bylo „přesvědčeno“ asi 40 hochů-učňů, kteří začali chodit do pěveckého
kroužku. Popud o založení smíšeného pěveckého sboru zřejmě vznikl u L. Pospěcha, zda to byla iniciativa vedení závodu, nebo jiných kulturních pracovníků není známo. V té době měl mládežnické kulturní vyžití na starosti i Okresní výbor svazu mládeže, kde pracoval od r. 1950 L. Majkus ze Starého Jičína. Jako „Starojičíňák“ pravděpodobně ve spolupráci s vedením závodu zapůsobil, aby vedení přesvědčilo L. Pospěcha, který se vrátil v 1950/1951 z vysoké školy v Brně, ke spolupráci a vedení kroužku. Protože v Brně pracoval v souboru Radost, spolupracoval s brněnským rozhlasem, orientoval se v hudební atmosféře té doby, byl tedy skvělým adeptem na dirigentský post. 52
Informace získána autorkou z rozhovoru dne 1.3. 2010 s archivářem a dlouholetým členem PS Ondráš
Antonínem Březinou. 53
Státní okresní archív Nový Jičín: Záznamy v kronice Za mír: V době od listopadu 1951 až do dubna
1952 Ervína Bártka pozval Ladislav Pospěch, aby sólově vystupoval ( Ervín Bártek zpíval v PSMU). Z rozhovoru autorky dne 1.3. 2010 s A. Březinou: Ladislav Pospěch možná také chtěl, aby mu Ervín Bártek pomohl ve sboru, ale to se tehdy nerealizovalo.
18
Ladislava Pospěcha. První vystoupení pod taktovkou Ladislava Pospěcha se uskutečnilo již za dva měsíce v červnu 1951. Soubor veřejně vystupoval poprvé v Novém Jičíně na mládežnických „hrátkách“ tzv. svazáckém MEVRU
54
a zazpíval skladby L. Podéště
Všední den a Všichni jsme mladí.55 V té době ještě soubor neměl svůj oficiální název, pod jakým tehdy vystupoval není přesně známo, ale pracovní název zněl Pospěchův mládežnický soubor. Zda již při prvním vystoupení účinkovala instrumentální skupina souboru není jasné, ale pravděpodobně L. Pospěch hrál na harmoniku. Bohužel účast diváků byla malá, soubor nebyl asi ještě znám, možná
i počáteční tréma z prvního
vystoupení byla příčinou malého ohlasu publika. Soubor
potřeboval zlepšit svou
úroveň, a tak byli přizváni další mladí hudební, nadšenci z novojičínských středních škol, z Gymnázia Nový Jičín, střední zdravotnické školy, např. dívčí trio56 a L. Pospěch také přivedl asi deset až patnáct členů ze svého starojického kostelního sboru. Zlepšil tak pěvecké výkony tonakovského souboru, a prvotní instrumentální skupinu posílil ještě o některé členy své dechové kapely a tanečního orchestru Starojičané, které současně vedl. Ladislav Pospěch brzy vytvořil známé těleso s asi sedmdesáti zpěváky a doprovodnou instrumentální hudbou. Takto vytvořený soubor pod pracovním názvem Pospěchův mládežnický soubor měl ohlas u novojičínského publika, když vystupoval v zahradách tonakovských vil,57
54
MEVRO: Mezinárodní výstava rozhlasu. Informace získána autorkou dne 4.10.2010 od dlouholetého
člena PS Ondráš L. Linharta. 55
Z rozhovoru s V. Ptáčkem, říjen 2010:
Ladislav Pospěch
uplatňoval skladby Ludvíka Podéště,
zakladatele vysokoškolského brněnského souboru Radost. (archív autorky, informace získána 20.1.1010) 56
Jarka Hanzelková, Hana Hanzlíková, Zdena Poláchová.
57
Nad továrnou na klobouky, která dala vzniknout světoznámé novojičínské tradici, vybudovali tehdejší
majitelé továrny bratři Hückelové v letech 1880-1904 dvě reprezentační sídla tzv. Hückelovy vily v novorenesančním „italském „ stylu. Vznikl tak celek staveb velké architektonické a umělecké hodnoty . Kolem vil byla provedena rozsáhlá parková úprava. Po II. svět. válce nastal zlom. Protože majitelé byli Němci, museli ze země pryč a budovy byly znárodněny. Postihla je také vlna drancování. Do jedné budovy se nastěhovalo kožní oddělení novojičínské nemocnice a druhá se stala dětskou ozdravovnou. V r. 1995 byl celý významný architektonický komplex vyhlášen kulturní památkou. V. r. 1997 nemocnice tonakovské vily opustila a od té doby stavby chátrají. V průběhu let město uvažovalo o mnoha realizacích, ale žádná se neuskutečnila. Poslední informace je z r. 2008, kdy byly vily prodány ve veřejné dražbě
v ostravském
hotelu
Atom.
(http://www.svladmel.estranky.cz/clanky/huckelovy-vily-byly-
prodany.html )
19
nebo na Skalkách58 při Okresní mírové slavnosti. Vystoupení se líbilo nejen divákům, ale i vedoucím tanečního souboru Goral z Jablunkova, kteří pozvali tonakovce na červencové vystoupení do Jablunkova, spolu s natáčením československého rozhlasu Ostrava. Objevila se nutnost vytvoření oficiálního názvu pro soubor. Název Za mír přijal soubor po návratu okresního funkcionáře, člena sboru a kytaristy L. Majkuse ze Světového festivalu mládeže v Berlíně. 59 Ten totiž z něho přivezl tehdy známou píseň S. Tulikova Pochod sovětské mládeže s refrénem „Náš cíl je mír…Jsme pro mír…“.60 Refrén se
tak stal znělkou souboru,
a slova Za mír dala podklad k názvu
novojičínského souboru, který svými výkony v dalším období reprezentoval město Nový Jičín. Používání názvu Za mír se s největší pravděpodobností datuje od září 1951.61 Pro soubor píseň upravil L. Pospěch. Odhadl již také dobré možnosti zpěváků a rozhodl se nastudovat se souborem Za mír další skladby pro samostatné vystoupení. Soubor pilně nacvičoval a věnoval se veřejným vystoupením v Novém Jičíně a širokém okolí. Jejich frekvence na začínající soubor byla poměrně velká. Kronika souboru dokládá již pět vystoupení v měsíci červenci 1951 a následně v zápisu kroniky: „…Nyní však nastal v souboru velký rozklad…polovina členů souboru odešla po vyučení, pak byl velký nábor lidí …asi po šesti týdnech jsme byli schopni vystoupit…“ a následují další vystoupení v průměru jedno týdně až do konce roku.62 Na začínající soubor je četnost těchto vystoupení velmi povzbuzující, přestože se jednalo většinou o krátká vystoupení
při různých shromážděních, pro pracující lid, brigádníky ve
družstvech, dožínkové slavnosti apodobně. První celovečerní koncert se konal 21.11. 1951 v Suchdole nad Odrou a k původně nacvičeným osmi skladbám dirigent se sborem docvičil dalších osm, které
58
Areál Skalky je venkovní amfiteátr v krásném přírodním prostředí s kapacitou asi 200 míst. Je využíván
ke společenským a kulturním akcím. Od centra města Nový Jičín je vzdálen necelé 2 km. 59
Světový festival mládeže Berlín 5.8. -19.8. 1951.
60
V ruském jazyce: My za mir. Jde o tendenční nečeský název „Za mír“
61
Státní okresní archív Nový Jičín: V kronice souboru není informace o dataci používání nového názvu .
Pouze z rozhovoru s A. Březinou vyplývá že název Za mír se pravděpodobně užívá od září 1951. V té době přišli opět noví členové-učni, i další zájemci o zpěv z Nového Jičína a okolí. Učni tak doplnili místa těch, kteří opustili závod Tonak a odešli do jiných míst v republice. (archív autorky, únor 2010) 62
Např. Koncert 20.12. je adekvátní své době, program neobsahuje ani jednu vánoční píseň, ačkoliv je
uváděn v předvánočním čase.
20
předvedli suchdolskému publiku.
Byly uvedeny tyto skladby: (seřazeno podle
programu). Názvy skladeb jsou ponechány v neúplném záznamu jako v kronice. Tulikov, S.:
Znělka sboru My za mír
Palouček, A.:
Slunečný den
Polášek, L.:
Dyby byla Morava (úprava lidové písně)
Fuks, V.:
Ami go home
Podéšť, L.:
Všední den
bulharská lidová
Da strojim (úprava lidové písně)
Podéšť, L:.
Šel Frantík kolem zahrádky
Zacharov, V.:
O Kaťuši
Pospěch, L.:
Na Santově kopec (úprava lidové písně)
Neumann,V.:
Dyž sem byl malučky (úprava lidové písně)
Pokorný, B.:
Teče voda od Vizovic ( úprava lidové písně)
Polášek, R.:
Ani se mi, ty beťáru ( úprava lidové písně)
Podéšť, L.:
Všichni jsme mladí
Podéšť, L.:
Bylo jich devět
Podéšť, L.:
U studánky ( úprava lidové písně)
Dunajevskij, I.:
Píseň úrody
Tulikov, S.:
My za mír
Repertoár je složen převážně z angažovaných skladeb a úprav lidových písní. Jejich participace je poměrně shodná. Nejvíce jsou zastoupeny skladby
Ludvíka Podéště.
Koncem roku 1951 měl soubor ve svém programu již třicet tři sborů. Notové party počátečních skladeb nejsou dochovány, k dispozici jsou jen texty některých písní.63 Na koncertu se
členové
souboru předvedli také recitacemi
a sólovými výstupy. Mezi výborné sólisty patřil budoucí sbormistr Ervín Bártek, tehdy ještě člen pěveckého sdružení moravských učitelů PSMU.64 I přes absenci zakládací listiny souboru Za mír je v kronice zápis ze dne 16.11.1951, kde je zaregistrován organizační řád celého souboru, práva a povinnosti členů.65 63
Bývalí členové vzpomínají, že se nácvik
skladeb uskutečňoval jen na základě poslechu hudby
a přiloženého textu, který se každý musel naučit zpaměti. 64 65
PSMU: Pěvecké sdružení moravských učitelů. Státní okresní archív Nový Jičín: Z kroniky souboru Za mír ze dne 16.11.1951: Je zde uveden
organizační řád celého souboru, práva, povinnosti apod. Zkoušky sboru jsou středa a pátek od 16 30 do
21
V rámci zvýšení zájmu u mládeže byla v roce 1946 v kulturní sféře vyhlášená celostátní Soutěž tvořivosti mládeže – STM. 66 Byla první organizační formou ideového řízení souborů. Soubor Za mír se do okresního kola soutěže přihlásil, aby porovnal své kvality s ostatními sbory. Stalo se tak 2.3. 1952 a soubor Za mír získal první místo v okrese.67 Neujasněná organizační struktura soutěže neumožnila sboru postoupit do krajského kola. Práce souboru neušla zájmu Československého rozhlasu, a tak 24. 3. 1952 soubor Za mír natočil písně pro rozhlasové posluchače. V kronice Za mír z roku 1952 je pouze zápis o názvech nahraných písní.68 Koncertní činnost a rozhlasová vysílání rozšířily popularitu souboru, který byl vybrán krajskou komisí na celostátní festival do Bratislavy.69 Komise přijela do Nového Jičína, aby blíže poznala kvality souboru Za mír a potvrdila tak správnost svého
18 00 hod. Úbor zpěváka se skládá z modré košile, šedých kalhot či sukně, hudebníci mají bílou košili. Používají se také barety z n.p. Tonak. Obálky na písně jsou červené se zlatým tiskem, znázorňující dvě dívky vedle sebe s holubicí míru a notami. Znělka souboru-Náš cíl je mír. 66
V roce 1946 byla soutěž vypsána poprvé a počet účastníků byl 213. V následujícím roce počet
soutěžících vzrostl na 6 000 a v dalším roce bylo přihlášeno již 50 000 účastníků. To vypovídá o prudkém kvantitativním rozvoji mládežnických souborů. Společenský význam soutěže ještě vzrostl myšlenkou spojit
výrobní
část soutěže a kulturní činnost mládeže. Tím počet soutěžících vzrostl
dokonce až na 300 000. Ročník 1949-50 zapojil do soutěže 10 478 souborů a celkem 267 000 soutěžících. Soutěž tvořivosti mládeže STM byla tedy po řadu let základnou pro různé soubory, pěvecké sbory, jednotlivce a podobně. (Valový, E.: Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Univerzita J.E.Purkyně, Brno 1972, s. 209.) 67 68
Státní okresní archív Nový Jičín. Kronika souboru Za mír 1952. Notové záznamy některých písní jsou ve Státním okresním
archívu v Novém Jičíně. Jde
o nezpracovaný fond bez inventárních čísel. Noty nejsou roztříděny. U mnoha lidových písní nelze zjistit autora sborové úpravy. Soubor Za mír natočil pro Československý rozhlas v roce 1952 tyto písně: V širém poli (lidová píseň), Alexandrov A.V.: Kantáta o Stalinovi, Dunajevskij I.: Ukolébavka, Blantěr M.: Není, není, Spirituál, Pospěch L.: Na Santově kopec (úprava lidové písně), Růžička I.: Častuška, Neumann V.: Dyž sem byl malučký (úprava lid. písně), Pokorný B. : Teče voda od Vizovic (úprava lidové písně). U většiny písní šlo o sólový zpěv se sborem a instrumentálním doprovodem. Sóla zpívali zkušení zpěváci E. Bártek, J. Hanzelková, S. Majzlík, Z. Poláchová. 69
V kronice souboru Za mír nebo v dokumentech o jeho činnosti je tato kulturní akce uváděná pod
různými názvy: celostátní festival Bratislava, celostátní přehlídka Bratislava, Soutěž tvořivosti Bratislava.
22
rozhodnutí. Připomínky měla pouze k obsazení nástrojů v instrumentální skupině,70 a z tohoto důvodu tak došlo k další spolupráci se symfonickým orchestrem Okresního domu osvěty (ODO) v Novém Jičíně, vedeném Jaroslavem Štindlem.71 Argumentem byl rovněž zájem podniku Tonak a politický tlak vytvořit mohutný soubor, který by se svou kvalitou a velkým obsazením vyrovnal velkým souborům z Prahy, Brna, Ostravy nebo Bratislavy. A to se skutečně roku 1952 L. Pospěchovi za spoluúčasti
J. Štindla
podařilo. Důkazem bylo úspěšné vystoupení72 na celostátní přehlídce Soutěže tvořivosti mládeže STM73 1952 v Bratislavě. V obsáhlém článku v deníku Práce dne 4. 9. 1952 si čtenáři mohli přečíst : „Největší radost můžeme mít z toho, že kvalitní umělecká tělesa nejsou jen v kulturních centrech v Praze, Brně nebo Bratislavě. A takovým dobrým příkladem je tu soubor Za mír závodního klubu Tonak v Novém Jičíně. Ještě na jaře minulého roku neměli v novojičínském Tonaku pěvecký soubor. A letos se pěvecký soubor ZK Tonak zúčastnil již bratislavské přehlídky…a úspěšně zde zastupoval celý Severomoravský kraj“.74 Pro symfonický orchestr to byla rovněž příležitost prezentovat se mimo Nový Jičín. Většinou vystupoval samostatně jako Symfonický orchestr Okresního domu osvěty na vlastních koncertech nebo v části programu souboru Za mír. Sbory s orchestrem sice dirigoval vždy L. Pospěch, ale při každém velkém vystoupení hrál 70
Státní okresní archív Nový Jičín: Z Kroniky souboru: Komisi připadala desetičlenná instrumentální
skupina příliš jazzově zaměřená (kytary, harmoniky, klarinety, trubka, pozoun) a navrhla, aby hudební skupina byla doplněna smyčcovými nástroji. 71
Jaroslav Štindl, vlastivědný spisovatel, archivář, hudebník a dirigent, ředitel osmileté střední školy
v Novém Jičíně. V literární práci se věnoval hlavně hodnocení hudební minulosti Nového Jičína. V archívní práci se zasloužil o nové uspořádání archivního materiálu v Okresním archívu. Jeho veřejná činnost má hlavně základ v hudbě. Založil a vedl v r. 1923-1929 venkovskou hudbu v Trnávce, od r. 1929-38 řídil 54členný symfonický orchestr v Příboře. Po osvobození založil v Novém Jičíně 48členný symfonický orchestr. Orchestr působil od r. 1945/46 do r. 1964, jako Symfonický orchestr Okresního domu osvěty. Počet členů kolísal od 32 do 64 hráčů podle zájemců o orchestrální hru. J. Štindl také působil ve funkci předsedy okresního poradního sboru pro hudbu a zpěv v Novém Jičíně. (Baláš M.: Kulturní místopis Novojičínska. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně ve spolupráci s Okresní komisí pro cestovní ruch při ONV v Novém Jičíně, 1967, s. 147.) 72
Státní okresní archív Nový Jičín: V charakteristice a prezentaci PS Ondráš z roku 1960, je zapsán výčet
úspěchů, mezi nimiž je informace o tom, že soubor Za mír byl v roce 1952 účastníkem I. festivalu sborové tvorby v Bratislavě, kde reprezentoval soubory z Ostravského kraje. 73 74
STM – Soutěž tvořivosti mládeže. Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír 1952.
23
symfonický orchestr také samostatně své skladby. Jen v ojedinělých případech75 dirigoval J. Štindl celý soubor včetně sboru. Příkladem dobové dramaturgie může být program koncertu souboru Za mír spolu s orchestrem, ze dne 21.11.1952: (Seznam skladeb je uspořádán dle programu koncertu). Symfonický orchestr: Smetana, B.:
Slavnostní předehra Cdur
Schubert, F.:
1. věta ze symfonie č. 8 h mol „Nedokončená“
Chopin, F.:
Valčík e moll
Janáček, L.:
2 Lašské tance76
Dvořák, A.:
Legenda č. 1, č. 2, op. 59
Dvořák, A.:
Slovanský tanec č. 5, A dur op.46
Brahms, J.:
Uherský tanec č.5
Pěvecký sbor: Pospěch, L.:
Kantáta o vrchním veliteli77 (se symfonickým orchestrem)
Moyzes, A.:
Zbojnická (a capella)
Felix, V.:
Kloboučnická (s instrumentální skupinou)
Lidová píseň
Káča (a capella)
Pospěch, L.:
Na Starém Jičíně (úprava lidové písně)
Autor neuveden
Ruská častuška ( a capella)
Pospěch, L.:
Kalakolčík (úprava lidové písně)
Růžička I.
Ostravská častuška (s instrumentální skupinou)
Blodek, V.:
Zapálíme si na horách, sbor z opery V studni (se symfonickým orchestrem)
Alexandrov, A.V.: Varjag (s instrumentální skupinou) Lidová píseň
Není na Moravě (a capella)
Tulikov, S.:
Pochod sovětské mládeže (s instrumentální skupinou)
Smetana, B.: 75
Rádi a veselí sbor z opery Tajemství (se symf.orchestrem)
Např. v Brně na přehlídce LUT (Lidová umělecká tvořivost)1953. Na této celostátní přehlídce
vystoupil 78 členný pěvecký sbor a 42 členný orchestr. (Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír 1952) 76
V kronice nejsou uvedeny názvy tanců.
77
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír 1952. Kantáta o vrchním veliteli byla
věnována prezidentu K. Gottwaldovi.
24
Z důvodů vytíženosti L. Pospěcha, který měl vedle svého učitelského povolání ještě další hudební aktivity ve svém dechovém a tanečním orchestru, vznikla potřeba zapojit do hudební organizace sboru další hudebníky, kteří by převzali část povinností. Větší organizační struktura sboru tedy v průběhu roku 1952 vykrystalizovala další potřebné funkce. Dle zápisu v kronice z roku 1952 se stal uměleckým vedoucím A. Zbránek, vedoucím sboru Ervín Bártek, který měl zkušenosti z Pěveckého sdružení moravských učitelů, Jaroslav Štindl vedoucím orchestru a Ladislav Pospěch byl hlavním vedoucím souboru. Vznikl správní výbor,78 který dohlížel na vnitřní záležitosti pěveckého sboru. Od této doby se datuje a je doložená zápisem v kronice a vzpomínkami pamětníků79 práce Ervína Bártka s pěveckým sborem, který začal nacvičovat jak skladby pro sbor a orchestr, tak skladby a capella. V listopadu 1952 sbor navštívil hudební skladatel Václav Felix.80 Svým návrhem hlasových rozcviček, rozšířením repertoáru o lidové písně, nacvičováním skladeb z notových partů místo pouhého náslechu, jak tomu bylo doposud, pomohl zvýšit úroveň pěveckého sboru. V další době spolu s V. Felixem pomohl s výběrem a hudebním ztvárněním skladeb také hudební skladatel Karel Reiner.81 V průběhu roku 1952 soubor Za mír podle zápisu v kronice uskutečnil celkem dvacet šest kratších vystoupení a koncertů. Absolvoval čtrnáctidenní soustředění před plánovaným vystoupením na celostátní přehlídce STM v Bratislavě. Více než stočlenný soubor82 se za rok od svého vzniku úspěšně zařadil mezi nejlepší soubory v republice, jako byl např. Vysokoškolský soubor Praha vedený významným hudebním skladatelem J. Tausingerem. Stejně úspěšně vystoupil soubor Za mír v roce 1953 na celostátní přehlídce lidové umělecké tvořivosti - LUT83 v Brně. Ze sedmdesáti souborů, které se měly
78
V kronice Za mír je správní výbor označován jako samospráva.
79
Z rozhovoru s V. Ptáčkem a A. Březinou v únoru 2010: Ervín Bártek se vrátil z vojenské služby
a nacvičoval se sborem a capella. 80
Václav Felix se stal „patronem PS Za mír“. Sbor od něj nazpíval mnoho písní. Některé z písní jsou
zahrnuty ve stávajícím seznamu skladeb PS Ondráš. 81
Ústřední dům lidové tvořivosti přidělil souboru Za mír dva hudební skladatele jako patrony či
instruktory. Byli jimi nejprve Václav Felix a posléze také Karel Reiner. 82
Soubor se skládal asi ze šedesáti zpěváků a čtyřiceti instrumentalistů.
25
zúčastnit přehlídky, bylo nakonec vybráno dvacet šest souborů, a mezi nimi figurovaly významné soubory jako např. Lúčnica z Bratislavy, Vycpálkův soubor z Prahy, Soubor písní a tanců Julia Fučíka z Brna, Ještěd z Liberce, známý Vysokoškolský umělecký soubor a PS ČKD Stalingrad Praha. Soubor Za mír tehdy za onemocnělého L. Pospěcha dirigoval Jaroslav Štindl, dirigent symfonického orchestru. V roce 1953 soubor Za mír podobně jako v předešlé sezóně měl celkem dvacet osm vystoupení.84 Soubor byl schopen vystupovat i v malém seskupení. V kronice z roku 1953 je sestava z dvaceti pěti zpěváků s pětičlennou rytmickou skupinou. Pod vedením Ervína Bártka se uskutečnily v červenci a srpnu malé koncerty pro zemědělce na vesnicích.85 V brožuře 20 let pěveckého sboru Ondráš
86
uvádí Jaroslav Štindl jako
význačná vystoupení roku 1952 slavnostní večer v Opavě, kde byly poprvé provedeny některé výňatky z oper pro sóla a sbor87 a kde byla také premiéra Pospěchovy soutěžní skladby „Kantáta o vrchním veliteli.“ Jako velmi významný uvádí také koncert ze dne 18.5.1953 v Ostravském divadle při udělování státních cen. Vedení tak velkého tělesa bylo pro podnik Tonak jak po stránce organizační, tak finanční velmi náročné. Náklady pro podnik se zvyšovaly a také se přetvořila počáteční struktura souboru. Původně v souboru zpívali i zaměstnanci Tonaku nebo jejich rodinní příslušníci, a nyní se situace změnila. Podnik přestal mít zájem o soubor, v následujících letech postupně omezoval svůj záměr, až nakonec v období let 1954/55 došlo k odchodu
83
V roce 1951 vzniklo centrum koordinace práce všech úseků lidové umělecké tvořivosti s názvem
Ústřední dům lidové tvořivosti v Praze. Toto centrum poskytovalo podporu a pomoc v otázkách ideových, metodických a organizačních. Všechna lidová umělecká tvořivost v oboru sborového zpěvu byla sjednocena na půdě této organizace. V rámci činnosti instituce bylo pořádání soutěžních akcí a konfrontace se stávajícími pěveckými tělesy. Formou takovéto spolupráce se stala od roku 1951 Soutěž lidové umělecké tvořivosti - LUT. Po pěti ročnících Soutěže tvořivosti mládeže STM, jež byla omezena pouze na okruh mládežnických pěveckých sborů zde vznikla soutěž pro všechny pěvecké sbory různých kategorií. (Valový, E.: Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Univerzita J.E.Purkyně, Brno 1972, s. 219.) 84
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika souboru Za mír 1953.
85
Sólisté vypomáhali formou tzv. kulturních úderek. Zastupovali sbor na menších akcích. Např. vokální
dívčí trio, sóloví zpěváci E. Bártek, N. Dreslerová, L. Linart, F. Wolfová, instrumentalisté a V. Ptáček. 86
Brožura 20 let pěveckého sboru Ondráš, SDS Nový Jičín, 1971, s.8.
87
V kronice a dokumentech nelze zjistit o jaké sbory se jednalo.
26
A. Březina
souboru od závodního klubu Tonak n.p. Nový Jičín.88 Problémem se stala otázka ponechání názvu Za mír.Vedení Tonaku nesouhlasilo, aby soubor dále nesl název Za mír. Z konečné dohody vyplynulo, že soubor může odejít, ale jméno souboru Za mír zůstane ve vlastnictví podniku Tonak. V červnu 1955 sbor odešel definitivně od svého původního zřizovatele a hledal nového.89 Sbor zatím nějakou dobu zkoušel v Osvětovém domě v Novém Jičíně, než se ho ujala Posádková správa PS 27 Nový Jičín.90 Důvodem patronátu byla skutečnost, že řada členů souboru či rodinných příslušníků byli zaměstnanci Vojenského závodu 2495 Nový Jičín. Období let 1953/55 je také obdobím různých změn v souboru. V kronice z roku 1954 jsou zmínky o krizi v souboru např.: „…vedoucí nemají čas na nácvik…“ nebo: „Nastalo předvolební období a naši vedoucí až na s. Bártka se nám velmi málo věnovali.“ Z postu dirigenta v r. 1954 odešel Ladislav Pospěch. Byl pověřen funkcí okresního osvětového inspektora a dále vedl svůj taneční soubor Starojičané. V brožuře 20 let pěveckého sboru Ondráš uvádí Jaroslav Štindl: „Zakladatel sboru Ladislav Pospěch, jednak ze zdravotních důvodů, jednak jako člověk, který se vždy vyhýbal sporům a nedorozuměním, přenechával vedení Ervínu Bártkovi.“ Ervín Bártek začal pomáhat s nácvikem skladeb a capella od září 1952, a vzhledem k další činnosti L. Pospěcha postupně zcela převzal řízení sboru v období 1954/55. 91
Soubor Za mír vznikl v nových podmínkách poválečného vývoje, kdy se do Nového Jičína integrovali lidé z různých míst republiky a nacházeli zde přístřeší 88
Z rozhovoru s V. Ptáčkem: Financování tak velkého tělesa bylo pro podnik velmi náročné, peníze na
provoz symfonického orchestru se také čerpaly z fondu ROH, a to nebylo vhod zaměstnancům. Jejich původní úmysl, že si založí na půdě podniku menší soubor se už bohužel neuskutečnil. (archív autorky, dne 20.1.2010) 89
Brožovaný výtisk Ondráš 20 let pěveckého sboru: Sbor měl v dané situaci tři možnosti: přejít do závodu
Autopal, Posádkové správy PS 27(vojenský podnik) nebo působit v Okresním domu osvěty. 90
Posádková správa (PS) patřila Vojenskému závodu 2495 Nový Jičín. Z rozhovoru s V. Ptáčkem: PS 27
přišlo vhod, že mohla patronátem nad PS Ondráš vykazovat kulturní činnost, protože v té době žádnou jinou neměla. (archív autorky, dne 20.1.2010) 91
Tato fakta potvrzují bývalí členové J. Mattivi, Z. Poláchová, R. Molík, W. Wágner, J. Kolářová, kteří
v souboru Za mír začínali, ale i další, kteří přišli do souboru v září 1951 jako např. V. Ptáček nebo A. Březina, který se souborem spolupracoval od roku 1952.
27
a práci. Lidé vyjadřovali radost ze znovunabyté svobody nejrůznější formou. Hlavním rysem byla spontánní aktivita nejširších mas, která se
manifestovala i v oblasti
kulturního projevu, a to zejména ve sféře kolektivního nebo sborového zpěvu. Ze zápisů o průbězích zkoušek z kroniky
Za mír lze vysledovat jejich
atmosféru, založenou na morálce, smyslu pro povinnosti, dodržováním řádu v kolektivním soužití, a zřejmě i v upřímném zanícení pro společnou práci. Budovatelský entuziasmus a podpora této činnosti ze strany státu pronikla i do tohoto rodícího se souboru, a dala vzniku stabilní platformě, vedené uměleckými osobnostmi, jakými byli Ladislav Pospěch a posléze Ervín Bártek. První etapa let 1951 – 1953/54 se vyznačuje úspěšným nástupem souboru Za mír pod vedením hlavního uměleckého vedoucího Ladislava Pospěcha na kulturní scénu v Novém Jičíně. Podle druhu sboru lze Za mír nejprve klasifikovat jako sbor mládežnický92 pod pracovním názvem Pospěchův mládežnický soubor a po příchodu dospělých zpěváků v průběhu roku 1952 na sbor dospělých.93 Jako zdařilý počin se jeví spojení vokální a instrumentální skupiny.94 Tuto kooperaci možno rozdělit do tří fází, co se týče nástrojového obsazení instrumentálního doprovodu. V první fázi, kterou lze přibližně vymezit červnem až koncem roku 1951 byl svazácký zpěv doprovázen harmonikou nebo klavírem. Postupně dle potřeby přibyly rytmické nástroje a instrumentální skupina se rozšířila o kytaru, trubku, klarinet a bicí. Ve druhé fázi zhruba od počátku roku 1952 se připojil k instrumentální skupině dechový soubor Starojičané. Spolupráce se symfonickým orchestrem asi od června 195295 představuje fázi třetí. Tato kooperace je podmíněná charakterem repertoáru na koncertech, či soutěžích. Soubor se pružně transformoval na produkce v různých kategoriích jak na soutěžích, tak i na vystoupeních, která tak získávala na atraktivitě.
92
V mládežnickém souboru Za mír se sdružovali zpěváci přibližně do dvaceti pěti let.
93
Do mládežnického souboru Za mír byli přizváni zpěváci z kostelního sboru ze Starého Jičína.
94
V poválečných letech byly masové písně běžně doprovázeny nejrůznějšími nástroji. Často se používala
harmonika, nebo kombinace harmoniky s kytarami. Později se uplatňovaly malé instrumentální skupiny různě kombinovaných nástrojů, kde převládala harmonická a rytmická složka. (Valový, E.: Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Univerzita J.E.Purkyně, Brno 1972, s. 228.) 95
Soubor Za mír a symfonický orchestr se společně poprvé představili na soutěži tvořivosti mládeže STM
v září 1952.
28
Soubor měl ve svých počátcích podporu ve zkušených kvalitních zpěvácích, kteří přešli z jiných menších pěveckých těles, či skupin.96 Podobná situace byla také s instrumentalisty, kteří působili v dalších tělesech. Co se týče výběru repertoáru Ladislava Pospěcha, lze jej rozdělit do dvou okruhů.
Do
prvního
možno
zařadit
repertoár,
který
L.
Pospěch
získal
od vysokoškolského souboru Radost. Je zde mnoho častušek a angažovaných písní. Převažují písně Ludvíka Podéště: Vojenská písnička, Všichni jsme mladí, Jde Frantík, Bodlák na mezi. Písně upravoval L. Pospěch97 podle charakteru vystoupení a podle nástrojového obsazení. První okruh je tedy orientován na budovatelské a satirické písně pro mládežnické soubory. Druhý okruh se zaměřuje na lidovou píseň, tehdy značně oblíbenou. Dělaly se jednoduché dvou až tří hlasé sborové úpravy, jež byly velmi působivé i díky instrumentálnímu doprovodu a sólovému zpěvu. Většina lidových písní je také ve sborové úpravě L. Pospěcha a V. Ptáčka.98 Dá se tedy konstatovat, že L. Pospěch volil nejdříve sbory zpěvákům přiměřené, což byly lidové písně
99
a
populární angažované písně,100 většinou v jeho úpravě. V první fázi se zpěváci učili repertoár poslechem a zpaměti. Posléze se soubor zdokonaloval v interpretaci náročnějších skladeb s budovatelskou101 tématikou současných skladatelů jako Drejsl R.,102 Dobiáš V.,103 Kapr, J.,104 Palouček, A.,105 Podéšť L.106 a Seidl J.107 96
Mezi
Tato problematika již níže vysvětlena.
97
V. Ptáček vzpomíná, že L. Pospěch velmi pružně reagoval a rychle upravoval písně pro různá
nástrojová obsazení. (archív autorky, září 2010) 98
Pro soubor Za mír upravil v roce 1952-53 V. Ptáček tyto lidové písně: Uspávanka z Kopanic, Synku,
Janku. 99
Z rozhovoru s V. Ptáčkem, z
a dokumentů o plánech činnosti
kusých zápisů v kronice Za mír 1952, lze určit které
notových záznamů
sborové úpravy lidových písní L. Pospěcha byly
nejčastěji interpretovány: Ani sa mi ty, beťáru, Kalakolčik, Když jsem já k vám, Mařka Indráková, Můj táta mě pořád nutí, Na Santově kopec, Na Starém Jičíně, Už se ty horečky zelenajů. 100
Z rozhovoru s V. Ptáčkem v září 2010: Mezi populární angažované skladby patří píseň L. Podéště Šel
Frantík okolo zahrádky. L. Pospěch ji upravil podle potřeby pro různé nástrojové obsazení a zpěv. 101
Vedle označení pojmu budovatelská píseň, je používáno ve stejném významu také termínu
angažovaná, masová nebo politická píseň. (kroniky a doklady souboru) 102 103
Drejsl, R.: Rozkvetlý den, Ve jménu Jana Žižky Dobiáš, V.: Příchod Rudé armády
104
Kapr, J.: Píseň o rodné straně, Země bohatýr
105
Palouček, A.: Když ráno den vstává, Slunečný den
106
Podéšť, L.: Vojenská písnička, Všichni jsme mladí, Jde Frantík, Bodlák na mezi
29
sovětské
108
autory budovatelských písní, kteří měli místo v repertoáru souboru Za mír
patří Alexandrov A.V.,109 Blantěr M.,110 Dunajevskij I.,111 a Tulikov, S.112 Frekvence písní budovatelských a lidových se na repertoáru participuje zhruba totožně. Nácvikem děl českých klasiků se soubor zabýval postupně. Byly to především sbory z oper B. Smetany: Jitro krásné z opery Dvě vdovy a sbor Rádi a veselí
z opery
Tajemství. To už byl ale hlavní záměr Ervína Bártka. Dá se říci, že posléze nástupem Ervína Bártka nastal zlom a sbor ztratil charakter mládežnického souboru. Přínos Ladislava Pospěcha tkví v jeho hudební schopnosti a odbornosti, kde na základě správné volby vhodného repertoáru, odborným i lidským přístupem k členům dokázal vytvořit soubor, ze které pak čerpalo samotné smíšené vokální těleso pod vedením dalšího uměleckého vedoucího, sbormistra Ervína Bártka. Ladislav Pospěch vytvořil na svou dobu hudební těleso s vysokou úrovni, o čemž svědčí úspěchy souboru na celostátních přehlídkách.
2.2 Druhá etapa let 1954/55-2000 PS Ondráš Další kapitola se snaží postihnout vývoj PS Ondráš již zcela pod vedením sbormistra Ervína Bártka. Toto období je nejdelší, téměř padesátileté a kapitoly jsou vymezeny do období, ve kterých pěvecký sbor bilancoval a slavil převážně desetiletá jubilea. V té době vznikaly brožury k výročím sboru a konaly se slavnostní jubilejní koncerty. Kapitoly jednotlivých období sledují několik oblastí, mezi něž patří významnější aktivity sboru jako větší koncerty, soutěže, premiéry skladeb, rozhlasová a televizní natáčení. Dále ohlasy z tisku, výběr repertoáru daného období a zhodnocení období. Seznamy těchto aktivit jsou přiloženy v přílohách.
107 108
Seidl, J.: Zpěv svobody, Rudý prapor Po roce 1945 působily kromě tradic i vlivy kulturní současnosti v podobě sovětské masové písně, která
zněla z rozhlasu nebo z přímého poslechu při koncertech sovětských sborových těles. 109
Alexandrov A.V.: Varjag, Kantáta o Stalinovi.
110
Blantěr, M.: Není, není nad ty květy.
111
Dunajevskij, I.: Píseň úrody, V poli u potůčku, Ukolébavka (z filmu Cirkus).
112
Tulikov, S.: Jsme pro mír, Píseň sovětské mládeže.
30
2.2.1 Období let 1954/55- 1961 V novém prostředí kulturního střediska posádkové správy PS 27113 již zcela pod vedením sbormistra Ervína Bártka sbor pokračoval ve své činnosti, a s konečnou platností rozhodl jaký ponese název. Mezi členy byla vypsána anketa na návrhy nového jména, a z názvů Vlast, Hvězda, Vpřed, Ondráš, Juráš, se ujal asi 60-70 ti % návrh Václava Ptáčka114 Ondráš. Dne 22. července 1955 bylo rozhodnuto o novém jménu souboru. Smíšený pěvecký sbor Ondráš má „svého Ondráše“ nejenom v názvu, ale především v lidové písni Ondráš, Ondráš z Ukvalské lidové poezie v písních Leoše Janáčka, která se stala novou znělkou neboli hymnou sboru. Píseň Ondráš, Ondráš soubor poprvé uvedl v březnu roku 1953. Později byla běžně zařazována do programů koncertů i jiných kulturních akcí, aby
reprezentovala kraj, odkud pěvecký sbor
pochází.115 Ervínu Bártkovi ve sbormistrovské práci pomáhal Václav Ptáček, který se vrátil z vojenské
prezenční
služby,
a
stal
se
od
té
doby
jeho
zástupcem
a korepetitorem. Pěvecké těleso mělo asi sedmdesát členů, a pro menší vystoupení se vytvořila tzv. kulturní úderka.116 Ze souboru se začal vyvíjet pěvecký sbor, který se stále více obracel k reprodukci klasické sborové tvorby. Ervín Bártek ze své pozice sbormistra začal do repertoáru zařazovat sbory českých klasiků a to sbory B. Smetany a A. Dvořáka, vedle lidových písní a tehdejších oblíbených populárních písní J. Ježka. Do souboru přicházeli další zpěváci - bývalí členové mužského a ženského sboru Palackého vyšší školy lidové, která v roce 1950 ukončila svou pěveckou činnost. Přišli, aby zacelili mezery po pravidelných ročních odchodech vyučených učňů do jiných závodů, a také proto, aby vytvořili stabilní základnu. Změny v repertoáru a snaha o vytvoření stálého sboru byla záměrem sbormistra E. Bártka. Každý nový člen musel 113
Posádková správa PS 27 Vojenského závodu 2495 v Novém Jičíně.
114
Z rozhovoru s V. Ptáčkem. V. Ptáček vzpomínal, že se nedávno setkal s bývalou členkou Ondráše
p. Brnovjákovou, která mu potvrdila a připomněla, že to byl právě on, který navrhl název Ondráš. (archív autorky 20.1.2010) 115
Původ písně Ondráš, vznik a informace o provedení je zpracována v příloze č. 10.
116
V kulturní úderce tehdejší doby byli tito členové: zpěváci N. Dreslerová-Vahalíková, F. Wolfová,
L. Linart, vokální trio: J. Hanzelková, H. Hanzlíková, Z. Polachová-Thomasová, recitace: M. Mazurová, housle: A. Březina, klavír: V. Ptáček.
31
projít řádnou pěveckou zkouškou a úsilím sbormistra vytvořen
smíšený
pěvecký
sbor
z novojičínských
a finančních důvodů se oddělil od souboru symfonický
i ostatních byl postupně zpěváků. orchestr
Z organizačních a pěvecký sbor se
zcela osamostatnil. Zásluhou E. Bártka tak došlo k úspěšné éře, kdy se smíšený PS Ondráš dlouhodobě zařadil k předním amatérským tělesům v naší republice. Období nácviku PS Ondráš pod patronátem vojenského závodu přineslo zpočátku drobný problém, neboť vedení vojenského podniku mělo svou představu udělat ze sboru „Alexandrovce“. Přišli s návrhem, ať soubor vystupuje ve vojenských stejnokrojích. Tento problém se však v klidu vyřešil a sbor mohl zpívat ve svých sborových krojích. V tomto období sbor vystupoval rovněž často pro armádní složky a vyvíjel aktivitu v této oblasti. Mezi významná ocenění v počáteční fázi pěvecké aktivity Ondráše patřilo první místo v krajském
kole v roce 1956 a postup do
celoarmádního kola Armádní soutěže tvořivosti - AST. Hodnocení krajské komise vyznělo takto: „ Tento soubor se představil jako soubor vyšší kvality. Projevil se velmi pěknou hlasovou vyrovnaností celého sboru, výběrem, programem i podáním skladeb. A právě proto, že jde o soubor takové úrovně, doporučuje porota zaměřit se na některé nedostatky…Kvalita dirigenta je vynikající, dokáže dosáhnout největší dynamičnosti, aniž by ubíral na výslovnosti. Nejvíc se to projevilo v písni Hoj babička tančí. Sólista má velmi kultivovaný hlas a dobrý přednes…Soubor je velmi aktivní a může být příkladem mnoha souborům…Za jeho bezvadné soutěžní vystoupení v II. kole AST obdržel jako vítězný soubor standartu a je navržen k výběru do celoarmádního vyššího kola AST…“ 117 s kritickým zhodnocením jednotlivých skladeb.118 Na celostátním armádním ústředním kole AST v Bratislavě se vyskytl problém se zařazením PS Ondráš do správné kategorie. Porota si nebyla jistá, zda lze soubor zařadit do vojenské kategorie, a tak rozhodla, že Ondráš bude vystupovat mimo soutěž, a hodnocen pouze v tom případě, pokud bude jeho výkon odpovídat úrovní soutěže. Úroveň PS Ondráš byla ovšem natolik kvalitní, že získal diplom
a pohár absolutního
vítěze AST 1956 v Bratislavě.119 Spolu s Ondrášem se na přehlídce AST předvedly např. soubory Palcát z Mariánských lázní, Dům armády Plzeň nebo Mír Ružomberok. Hodnocení komise vyznělo velmi povzbudivě: „…Soubor byl v celostátní přehlídce
117
Státní okresní archív Nový Jičín, Kronika PS Ondráš 1956.
118
Jména členů komise jsou v kronice nečitelná.
119
Státní okresní archív Nový Jičín- Kronika PS Ondráš 1956.
32
AST
1956 milým překvapením. Komise s uspokojením konstatovala,
souboru, jeho pěvecko-technická úroveň, hlasová vyrovnanost a s
že výkony mistrovstvím
provedený program přesáhl běžný rámec amatérských soutěží. Soubor dosáhl úrovně profesionálních těles. Umělecký vedoucí řídí sbor citlivě, jasným a správným gestem…Komise nemá k práci souboru tak vážné připomínky, které by bylo nutno v hodnocení uvádět. Přesto upozorňujeme, že mimořádnou uměleckou úroveň, které soubor dosáhl je nutno nejen zachovat, ale usilovnou a zodpovědnou práci se snažit o její další zvyšování…“. Bratislava 3.10. 1956.120 Ohlasy z tisku PS Ondráš kladně ohodnotily: „Absolutním vítězem sborového zpěvu na přehlídce v Bratislavě byl vyhlášen smíšený sbor vojenského závodu z Nového Jičína Ondráš, vedený E. Bártkem. Uvedl náročné skladby Antonína Dvořáka, Karla Bendla, Anatolije Svěšnikova. Jeho výkon se vymyká úrovní amatérských soutěží. Intonační čistotou, kultivovaností projevu, hlasovou vyrovnaností, ušlechtilou zpěvností a oduševněním předstihuje vše, co jsme v pěveckých soutěží AST doposud slyšeli: Duklu, řízenou E. Kubátem nebo celoakademický soubor VTA AZ Brno, Palcát a další soubory.“121 PS Ondráš obstál na výbornou i v následujícím roce v téže celostátní přehlídce tentokrát v Žilině a obsadil první místo.122 Od roku 1956 se smíšený pěvecký sbor Ondráš nadále úspěšně účastnil dalších soutěží lidové umělecké tvořivosti LUT , ale již jako samostatné vokální těleso. Ohlasy z tisku z roku 1960: „Po několik let je PS Ondráš z Nového Jičína krajským vítězem STMP severomoravského kraje. V neděli 17. dubna pojede své prvenství obhajovat na krajské kolo STMP, které bude v Olomouci. Pro vystoupení vybral skladby Palestriny, Nováka, Suchoně, Ebena, Dunajevského a povinný sbor Z. Kodályho Večerní píseň.“ 123
V další zprávě je výsledek soutěže: „…Tuto neděli se konala ve Fučíkově sále
v Olomouci krajská soutěž pěveckých sborů, které se zúčastnilo 18 vybraných souborů z celého kraje…soutěž byla velmi náročná …v soutěži smíšených sborů obhajoval své prvenství i z minulé soutěžě PS Ondráš v Novém Jičíně, ani tentokrát nezklamal a získal ve své kategorii první místo…“124
120
Státní okresní archív Nový Jičín- Kronika PS Ondráš 1956.
121
Státní okresní archív Nový Jičín- Kronika PS Ondráš 1956. Periodikum nezjištěno.
122
Státní okresní archív Nový Jičín- Kronika PS Ondráš 1956
123 124
Státní okresní archív Nový Jičín - Kronika PS Ondráš 1960. Periodikum nezjištěno Státní okresní archív Nový Jičín- Kronika PS Ondráš 1960. Periodikum nezjištěno.
33
Kromě své běžné koncertní činnosti především v ostravském regiónu bylo větším počinem PS Ondráš uvedení první české ochotnické opery Viléma Blodka V studni.125 Stalo se tak 24. 6. 1958 v Beskydském divadle v Novém Jičíně ve spolupráci s režisérem Karlem Erdingerem. Záměr dirigenta Ervína Bártka nastudovat se sborem operu se mohl podařit pouze na základě kvalitních sboristů, sólistů a symfonického orchestru ODO. Do sboru přišla od roku 1954 řada zpěváků, kteří již dříve hráli v poválečném období amatérsky v operetách, které uváděli novojičínští ochotníci pod taktovkou Františka Šimíčka a později Jaroslava Štindla. Pod taktovkou Ervína Bártka, který operu nastudoval, a na vystoupení řídil i symfonický orchestr, se v hlavních rolích představili sólisté PS Ondráš.126 Opera měla čtyři reprízy, jednu v Kroměříži a tři v Novém Jičíně. PS Ondráš provedl v tomto vývojovém období průměrně okolo dvaceti až pětadvaceti vystoupení ročně. Výroční zpráva o činnosti pěveckého souboru Ondráš za funkční období 1957/58127 prezentuje aktuální stav repertoáru, který zahrnuje čtrnáct sborů české klasiky, sedm sborů z tvorby jiných národů, osmnáct sborů s vojenskou a budovatelskou tématikou a dvacet pět sborů úprav lidových národních písní. Celkem tedy šedesát čtyři sborů a navíc provedení Blodkovy opery V studni, což je ve výroční zprávě zhodnoceno: „…ve svém programovém plánu pěvecký sbor měl a nacvičil dvanáct sborů a první českou ochotnickou operu…to znamená, že byly splněny a též překročeny všechny body obsažené ve výhledovém plánu sboru.“ Pro názornost v otázce selekce repertoáru je zde uveden Program jarního koncertu z roku 1957.128 Koncepce koncertů je postavena nejen na samotném sborovém repertoáru,
125
ale
také na využití sólistických, instrumentálních i recitačních výstupů.
Vilém Blodek: V studni – Komická opera o jednom dějství na text Karla Sabiny. V kronice PS Ondráš
je zaznamenáno, že tuto první českou ochotnickou operu zkouší PS Ondráš třikrát týdně, kroje byly zapůjčeny z divadla v Ostravě a recenze na provedenou ochotnickou operu jsou velmi kladné. Viz. Nová svoboda 29.11.1958 „Ochotnická opera v Novém Jičíně.“ 126
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika PS Ondráš: V opeře Viléma Blodka V studni se představili
tito sólisté PS Ondráš- F. Volfová, S. Talašová, L. Žídková-Dudová, ing. J. Kelar, JUDr. J. Honus a další. 127 128
Státní okresní archív Nový Jičín: PS Ondráš karton č.9. Program Jarního koncertu je zaznamenán v kronice PS Ondráš 1957. Blíže neidentifikováno,
ponecháno v neúplném záznamu jako v kronice.
34
Úspěch PS Ondráš byl zřejmě založen jak na pěveckých kvalitách sborových zpěváků, tak i na dramaturgii. Seznam skladeb je ponechán podle zápisu v kronice PS Ondráš 1957. Janáček, L.:
Rozmarýn –sólo
Smetana, B.:
Árie Mařenky z opery Prodaná nevěsta
Smetana, B.:
Árie Lukáše z opery Hubička
Smetana, B.:
Duo Kecala a Jeníka
Folprecht, Z.:
Rašení – sólo
Puškin, A.S.:
Dopis Tatjáně – recitace
Kovář, V.:
Vzpomínka
Smetana, B.:
Arie Mumlala z opery Dvě vdovy
Mendelssohn-Bartholdy, F.: Baletní scéna - (A. Březina) Rachmaninov, S.:
Humoreska – (V. Ptáček)
Bezruč, P.:
Jen jedenkrát (Slezské písně) - recitace
Bártek, E.:
Valašská zbojnická
Janáček, L.:
Kačena divoká
Foerster, J. B.:
Večer
Polášek, L.:
Ani sa mi ty beťáru
Hilmera, O.:
Študentská
Šoupal, J.:
Aničko děvečko, Paní mámo
Šostakovič D.
Píseň míru
Vorel, J.:
Volební píseň
Smetana, B.:
Proč bychom se netěšili, sbor z opery Prodaná nevěsta
Brahms, J.:
Ukolébavka
Bendl, K.:
Hoj Babička tančí
Novák, V:.
Primula veris (ze dvou sborů pro ženský sbor a klavír)
Z tohoto záznamu výběru repertoáru lze soudit, že jde o klasický sborový repertoár. Převažují zde hudební skladatelé období romantismu, operní árie Bedřicha Smetany, skladatelé první generace české moderny V. Novák, J. B. Foerster, raný Janáček, úpravy sbormistra, recitační vstupy a instrumentální čísla. Kvalita sboru byla v průběhu let stále vysoce hodnocena, a sbor byl zván na řadu významných vystoupení. Byla to především účast na Pražském jaru, kde sbor poprvé vystoupil ve Smetanově síni Obecního domu v Praze na soutěži ústředního kola
35
lidové umělecké tvořivosti LUT 1958.129 V roce 1959 sbor vystoupil opět ve Smetanově síni v Praze, tentokrát na samostatných koncertech při festivalech pěveckých sborů nebo při závěrečných společných scénách za doprovodu symfonického orchestru FOK, který řídil J. Pinkas. Ondráš se podílel na úspěšném provedení skladeb J.B. Foerstera Čtyři bohatýři, Život a Česká píseň B. Smetany130. K významným vystoupením v témže roce lze přiřadit i účast PS Ondráš na III. Celoslovenském festivalu v Bánské Bystrici,
sborového zpěvu
a následný umělecký zájezd na Slovensko.131 Zde byl zřejmě
počátek prvních snah
o navazování družebních styků. V tomto období PS Ondráš
sice ještě nevycestoval za hranice republiky, ale uvítal v roce 1958 návštěvu Státního akademického mužského sboru Estonské SSR
pod vedením dirigenta Gustava
Ernesaxe. Rok 1959 také přinesl PS Ondráš změnu ve zřizovateli, sbor ukončil patronát s vojenským podnikem PS 27 a přešel pod Okresní dům Osvěty (ODO) v Novém Jičíně. V roce 1960 se PS Ondráš účastnil festivalu sborového zpěvu bratislavského kraje v Trnavě. Z článku s názvem „Úspěch souboru Ondráš na Slovensku“: „Pěvecký sbor Ondráš okresního domu osvěty v Novém Jičíně, řízená soudruhem Bártkem koncertoval v druhé polovině června ve slovenských městech Seredi a Trnavě. Koncert v Seredi se stal manifestací družby našich národů. Byl mu přítomen i slovenský hudební skladatel Zdenko Mikula, kterému sbor věnoval provedení skladby Do dvorečka do dvora. Po koncertě skladatel napsal do kroniky souboru: Děkuji Vám za velmi krásné vystoupení…Nejinak to vypadalo v Trnavě, kde PS Ondráš vystupoval jako oficiální host festivalu sborového zpěvu bratislavského kraje. Vynikající úroveň programu, jeho ideové zaměření skvělé sólové výkony soudruhů Volfové, Poláchové donutily přítomné k bouřlivým ovacím…“.
a Linharta
132
Výroční zpráva PS Ondráš z roku 1960 uvádí jako důležitý a náročný týdenní zájezd do Jižních Čech,133 kde PS Ondráš vystupoval s repertoárem, ve kterém se stejnou měrou podílely skladby angažované, český klasický repertoár zastoupený sbory B. Smetany, A. Dvořáka, B. Martinů, L. Janáčka, J.B. Foerstera, K. Bendla
a úpravy
129
Státní okresní archív Nový Jičín. Kronika PS Ondráš 1958.
130
Státní okresní archív Nový Jičín .Kronika PS Ondráš 1959.
131
Koncertní umělecký zájezd se konal v červnu do Popradu, Zvolena, Sliace. (Kronika PS Ondráš
1959). 132 133
Státní okresní archív v Novém Jičíně. Kronika PS Ondráš 1960. Periodikum nezjištěno. PS Ondráš uskutečnil na tomto zájezdu sedm vystoupení v závodech a vojenských posádkách.
(Kronika PS Ondráš 1959).
36
lidových písní.134 Novojičínský týdeník Rozkvět v článku s názvem „Vrátili se z jižních Čech“ komentuje: „Pěvecký sbor Ondráš podnikl koncem července zájezd do jižních Čech, kterého se poprvé zúčastnil i Valašský krúžek ODO Nový Jičín s cimbálovou muzikou…Všechny koncerty souboru Ondráše byly plně navštíveny a splnily své poslání…celý program uspořádal
a konferoval soudruh Majkus a soudružka
Čenčíková…Vhodně volenými básněmi skloubili jednotlivá čísla…ke kvalitě a zpestření všech vystoupení přispěli sólisté souboru Ondráše soudružky Volfová, Dreslerová, Poláchová a Linhart, stejně jako sólisté Valašského krúžku soudružka Mlčochová a soudruh Dresler, velký podíl na úspěchu měl umělecký vedoucí souboru Ervín Bártek…“135 Další ohlasy opět z Novojičínského Rozkvětu se týkaly nadcházejícího desetiletého výročí trvání sboru: „…Pro důstojné oslavy jubilea připravil umělecký vedoucí soudruh Bártek náročný program ve spolupráci se symfonickým orchestrem ODO. Bude to rovněž příprava na celostátní oslavy 40. výročí založení KSČ, kterých se chce soubor zúčastnit…nové vedení souboru za předsednictví F. Dreslera, uměleckého vedoucího E. Bártka, dirigenta J. Mošťka136 dává záruku, že nejen oslavy souboru, ale i ostatní činnost bude přispívat ke zvýšování kulturní úrovně našeho lidu…“ Na počátku šedesátých let v roce 1961 PS Ondráš poprvé vycestoval do zahraničí. Jeho dobré umělecké výkony dávaly předpoklad k účasti na některé z evropských soutěží, které byly vypisovány ministerstvem kultury. Přestože bylo velmi těžké se na některou dostat, PS Ondráš vyvinul velké úsilí, a získal pozvání z Federation musicale populaire de Paris na mezinárodní festival do Lyonu. PS Ondráš byl přidělen na starost dvěma sborům Chorale populaire de Paris a Chorale populaire de Lyon. S těmito sbory navázal Ondráš přátelství
a po mnoho let se na tomto základě
uskutečňovaly výměnné zájezdy. Tato aktivita PS Ondráš byla četně sledována tiskem. Ohlasy na sbor jsou zaznamenány
formou novinových výstřižků v kronice.
Novojičínský týdeník Rozkvět informoval dne 19.4.1961: „Dnes odjíždí pěvecký sbor Ondráš do Francie…pro novojičínský soubor je cesta velkým uznáním
a současně
odměnou za deset let úspěšné činnosti…“ Člen souboru L. Majkus psal do 134
PS Ondráš měl ve svém repertoáru sborové úpravy lidových písní od V. Ptáčka, J. Šoupala,
O. Zicha, E. Bártka, A. Tučapského. (Kronika PS Ondráš 1960). 135 136
Kronika PS Ondráš 1960. Periodikum nezjištěno. J. Moštěk, učitel hudební výchovy, měl na starosti nácvik v dělených zkouškách nebo ojediněle
v nepřítomnosti dirigenta řídil sbor před obecenstvem. ( Brožura Jak šel čas, s. 85)
37
Novojičínského týdeníku Rozkvět na pokračování články s názvem Rub a líc Francie. Na dnešního čtenáře mohou články působit zaujatě. Závěr roku 1961 patřil slavnostnímu koncertu desetiletého jubilea PS Ondráš a čtvrtému celostátnímu festivalu vokální tvorby v Jihlavě.
Článek
Milana Kuny
s názvem „ Otazníky nad festivalem sborové tvorby“ v Rudém právu dne 4.12.1961 kritizuje přístup pěveckých sborů
i pořadatelů festivalu k soudobé sborové tvorbě
a výkon PS Ondráš hodnotí takto: „…Také smíšený sbor Ondráš z Nového Jičína ukázal přesvědčivě jakých úspěchů může dosáhnout poměrně mladý amatérský soubor, přistupuje-li k umělecké práci opravdově a s širokým repertoárovým záběrem od klasických a současných politickým posláním…“ 30.11.1961
137
a capellových
až k písňovým dílům s vyhraněným kulturně
Další příznivý ohlas z tisku z Lidové demokracie ze dne
s názvem „Festival vokální tvorby v Jihlavě“: „…Neméně sympaticky
a s plným úspěchem se připojil PS Ondráš z Nového Jičína (sbormistr Evžen Bártek) se slohově bohatým a reprodukčně náročným programem nové tvorby. Přísně ukázněný sbor, jehož projev usměrňuje účelné a výmluvné gesto, je hlasově velmi výhodně disponován, ve zvuku má rovnoměrný rozvrh, v modulačních proměnách mírně zjitřenou modulaci a lze říci, že svými všestranně vytříbenými výkony se řadí k našim předním smíšeným sborům…“138 PS Ondráš měl zkoušky dvakrát týdně v sále Domu osvěty a v rámci rozšiřování repertoáru a nácviku nových sborů pomáhal E. Bártkovi
J. Moštěk139. Ze zápisu
v kronice: „V nastávajícím roce soubor stále pilně nacvičuje pod vedením uměleckého vedoucího
E.
Bártka
a
v jeho
práci
mu
vypomáhá
dirigent
souboru
J. Moštěk…dirigent souboru J. Moštěk docvičí s novými členy starší repertoár, aby tak všichni mohli zpívat…bude to další přínos pro celý soubor..“
Druhé vývojové období let 1953/54 - 1961 již zcela pod vedením Ervína Bártka je charakteristické svou separací samotného vokálního sboru, a jeho činnost
úspěšně
navazuje na předcházející etapu. Do tohoto období spadá také spolupráce Ervína Bártka
137
Státní okresní archív Nový Jičín. Brožura 15. let PS Ondráš.
138
Státní okresní archív Nový Jičín. Kronika PS Ondráš 1961.
139
V zápisu z výroční členské schůze 26.11.1960 je informace o volbě nové samosprávy: kronika-
J. Dejmek, předseda-F. Dresler, umělecký vedoucí souboru-E. Bártek, dirigent souboru-J. Moštěk.
38
s Václavem Ptáčkem, který jej podle potřeby zastupoval v době jeho nepřítomnosti jak na zkouškách, tak na vystoupeních.140 O PS Ondráš projevuje zájem československý rozhlas i televize, vzniká první družba se zahraničním sborem, Ondráš se v republikových soutěžích umisťuje na předních místech. Ačkoliv jsou léta 1953/54-61 pro PS Ondráš velmi produktivní, lze považovat sezónu 1958 za období nejvyššího pracovního vypětí pěveckého sboru i orchestru. Nastudování Blodkovy opery V studni141, účast na Pražském jaru a mnoho dalších aktivit jsou toho dokladem. Výběr repertoáru byl sestavován podle společenských požadavků, např. v roce 1960 k oslavě patnáctého výročí osvobození vlasti sovětskou armádou nebo k agitační142 předvolební kampani se lišil od repertoáru zaměřeného na desáté výročí sboru.143 Repertoár PS byl oceňován i za svůj široký záběr od klasických a současných
acapellových skladeb až po písně s kulturně politickým posláním.
Nárust českého klasického sborového repertoáru byl již zcela podle koncepce E. Bártka, kromě mnoha nastudovaných angažovaných písní za doby vedení L. Pospěcha. Vedle čestných cen, které byly souboru udělovány od 1952 se stával pravidelně vítězem okresního a krajského kola Soutěže tvořivosti mládeže STM, které se zúčastnil v letech 1953/54 - 1961 celkem sedmkrát. Sbor se manifestuje ukázněností, hlasovou vyvážeností a správnou reakcí na dirigentova gesta.144 Podle dobových fotografií, kde je u zpěváků absence složek s notovým materiálem lze usuzovat, že sbor zpíval veškerý repertoár zpaměti. Vzniká tak přímý kontakt mezi dirigentem a zpěvákem, který zcela pronikne do výrazu přednesené skladby. Tendence sboru spočívá ve formování a hlasovém zdokonalování
140
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika PS Ondráš: Zástup V. Ptáčka za E. Bártka ve dnech
1.7.-7.7.1957 na ústředním kole STM Ostrava. E. Bártek byl v té době s PSMU v Anglii. 141
Valový E. píše o obnově amaterského provádění oper po roce 1945 a uvádí výčet sborových těles
a míst, kde ožívala operní amatérská činnost. (Valový, E.: Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Univerzita J.E.Purkyně, Brno 1972, s. 205.) 142
Státní okresní archvív Nový Jičín. Repertoár pro potřebu agitačních středisek: Kapr, J.: Píseň
o straně, Kadoš,D.: Mírová kantáta, Blantěr, M.: Píseň o partyzánce, Zoula, N.: Vězeňská, E.: Aká si mi krásná, Čekelov, P.: Oj tam za lesom, Drejsl, R.: Rozkvetlý den, Macourek,
Suchoň, K.: Mírová,
Segal, V.: Je čas bratři. 143
Ve výroční zprávě z roku 1960 je informace o provedení 18 angažovaných písní , 10 klasických sborů
a 15 lidových písní . 144
Beskydské divadlo v Novém Jičín, archív PS Ondráš:Brožura 15 let PS Ondráš.
39
zpěváků, pokládání důrazu na důležitost hlasových a intonačních cvičení, instruování zpěváků se základy hudební teorie ve zkouškách.145 Množství článku o PS Ondráš reflektují ohlasy na sbor. Charakteristika ohlasů bývá obdobná, na sboru je ceněna jeho ukázněnost, přesné reakce na sbormistrova gesta, intonační a rytmická čistota a procítěný přednes. O pěvecký sbor Ondráš má zájem rozhlas a televize. V roce 1957 vznikl v Armádním filmovém studiu krátký filmový šot o PS Ondráš, a v témže roce v červenci natáčela Československá televize při vystoupení vítězných sborů krajského kola STM na Zimním stadiónu v Ostravě. O tři roky později natočila Československá televize Ostrava dokument „Ostrava hlásí“. Úhrnem československý rozhlas natáčel s PS Ondráš v tomto období šestkrát a televize třikrát. Veškerá léta zde vypsaná nebyla vždy jen úspěšná. Soubor v průběhu svého trvání čelil i běžným provozním a vnitřním problémům z řad členů Ondráše. V době bilancování a hodnocení desetiletého trvání sboru byly vyslovovány názory na činnost sboru. Pro ukázku je zde uvedena část vzpomínek sbormistra E. Bártka z Novojičínského týdeníku Rozkvět:„ …Právě v těchto dnech vzpomínal umělecký vedoucí Ervín Bártek na začátky souboru před deseti lety, kolik úspěchů již soubor za tu dobu dobyl, co obtíží překonal, než se dostal na dnešní ůroveň. Nebyly to někdy obtíže malé, vždyť po odchodu od vojenského útvaru soubor neměl,kde by účinkoval a byli i takoví“dobří přátelé“, kteří prohlašovali,že soubor se určitě rozpadne. Soubor však potom přešel k okresnímu Domu osvěty, kde dodnes vyvíjí bohatou uměleckou i politickou činnost…“146 Další zpráva v týdeníku Rozkvět po názvem „Na počest čtyřicátého výročí a deseti let trvání“ uvádí nejen výčet významných úspěchů PS Ondráš, ale také poukazuje na problémy ve sboru: „…Je třeba se zmínit i o tom, že soubor měl řadu potíží, ať to bylo v úbytku členstva, ve špatné docházce na zkoušky…“147
145
Státní okresní archvív Nový Jičín: Kronika Souboru Za Mír, ze dne 13.7. „…Na této zkoušce nebyl
přítomen umělecký vedoucí Bártek, je v Praze na týdenním soustředění PSMU. Ujal se nás Ptáček, který probíral hudební nauku a to základní stupnice a intervaly…“. 146 147
Státní okresní archív Nový Jičín Kronika PS Ondráš 1960. Datace a číslo periodika nezjištěna. Státní okresní archív Nový Jičín. Např. v jedné z výročních zpráv PS Ondráš z roku 1960 je jedním
z bodů programu zlepšení docházky stávajících členů a řešení otázky náboru nových členů .
40
2.2.2 Období let 1962 -1971 Další sezóny šedesátých let znamenaly pro PS Ondráš úspěšná léta, kdy sbor absolvoval průměrně přes dvacet koncertů ročně, přibyly cesty do zahraničí, zvýšily se návštěvy zahraničních hostů. Vždy šlo o reciproční zájezdy. Důležitou organizační změnou se stal v roce 1964 přestup PS Ondráš pod Stálou divadelní scénu SDS v Novém Jičíně. Stalo se tak z důvodů reorganizace státní správy a změnám v pracovní náplní jednotlivých institucí, což se dotklo i zřizovatele Okresního domu osvěty ODO v Novém Jičíně. Došlo ke vzniku nové instituce Stálé divadelní scény, která nahradila zaniklé profesionální Beskydské divadlo v Novém Jičíně v roce 1963. Přechod pod novou institucí proběhl bez problému, sbor tak získal prostornou zkušebnu a dobrou spolupráci s vedením divadla.148 Soubor se nadále účastnil Soutěží tvořivosti mláděže, kde v roce 1962 získal 1. místo v krajském kole v Ostravě a v roce 1966 opět 1. místo v krajském kole v Olomouci.149 Soutěže STM patřily k důležitým aktivitám většiny sborů a
spolků.
Zpráva z tisku150 s názvem „Zdvojnásobit počet účastníku LUT“ pobízí soubory k soutěžním aktivitám: „…Z řad lidové tvořivosti v posledních letech vyrostla řada poctivých souborů a umělců,…ze souboru je pak nutno vysoce hodnotit práci souboru Ondráš v Novém Jičíně…“
Roku 1966 Ústředí lidového domu tvořivosti požádalo písemně PS Ondráš o pořízení zvukové dokumentace Ondráše, která by sloužila jako základ k eventuální kategorizaci pěveckých těles a jako podkladový materiál pro jednání sekcí při Československém výboru Sdružení pěveckých sborů.151 PS Ondráš byl významnou součástí města Nový Jičín, působil při formování a budování společenského i uměleckého života v městě a okresu. Sbor byl zván k učinkování na společensko-kulturních akcích, jako je odhalování pomníků, otvírání škol, kulturních domů, schůzí, slavností, zasedání, vítání hostů a podobně. V roce 1963 byl uspořádán slavnostní koncert u příležitosti 650. let města Nový Jičín, v témže roce PS Ondráš zpíval u odhalení pomníku Leoše Janáčka v Novém Jičíně, v roce 1964 vystupoval při otevření muzea v rodišti G. J. Mendela v Hynčicích,
148
V roce 1964 byl ředitelem divadla Alois David.
149
Státní okresní archív Nový Jičín. Kroniky PS Ondráš
150
Státní okresní archív Nový Jičín Kronika PS Ondráš. Periodikum nezjištěno.
151
Státní okresní archív Nový Jičín. Dokument uložený v kartonu č. 10.
41
další akcí
podobného
druhu
bylo
otevření
pamárníku
Františka
Palackého roce
1968
v Hodslavicích. Nelze také nepřipomenout v roce 1965 poslední koncert PS Ondráš s novojičínským symfonickým orchestrem pod taktovkou J. Štindla. Byl to poslední společný koncert obou velkých těles.152 PS Ondráš byl přítomen v průběhu roku veškerým státním nebo politickým akcím jako vítězný Únor, měsíc svazu Českoslovansko Sovětského přátelství SČSP, stranické konference, Výročí osvobození sovětskou armádou podobně. V listopadu 1967 se konal koncert k padesátému výročí Velké říjnové socialistické revoluce VŘSR, kde poprvé spolu s
PS Ondráš vystoupil
v témže roku vzniknuvší dětský sbor
Ondrášek. Tisk o tom informoval ve zprávě „Ondrášovci na počest 50. výročí VŘSR: „…Posluchači uslyší sbory a árie z opery Kníže Igor od A.P. Borodina,dále z opery Mladá garda od J. Mejtuse, skladby Čapkovského…a řadu dalších skladeb ruských klasiků. Z našich skladatelů zazní na koncertě Smetanovo Věno, z Křičkovy Moravské kantáty Slovácko a Valašsko, Foersterova Česká píseň a řada dalších lidových a národních písní. Pro novojické občany bude určitě zajímavé poprvé uslyšet dětský pěvecký sbor Ondrášek, který vystoupí v malé ukázce 7. listopadu t.r….a oficiálně se představí společně se sborem Ondráš…“153
Také přispíval svými koncerty ke kulturnímu rozvoji na vesnicích. Zprávy v tisku jsou toho dokladem. Z Novojičínského týdeníku Rozkvět: „Soubor Ondráš zemědělcům“: „Před ukončením letní sezóny uzavřeli členové pěveckého souboru Ondráš závazek, že mimo individuální pomoc jednotlivých členů při žních uspořádá soubor samostatné koncerty pro nejlepší zemědělské závody v okrese Nový jičín, kteří jako první splní dodávky obilí státu…tímto pěkným závazkem přispěje soubor Ondráš vítěz krajského kola STM v roce 1963 ke kulturnímu rozvoji na naší vesnici…koncerty budou sestaveny z nejlepších a nejhezčích skladeb, které soubor v poslední době nastudoval.“ Nebo „Pěvecký soubor Ondráš nejlepšímu JZD“: „Samospráva souboru Ondráš se rozhodla uspořádat v JZD, které se jako prvé na okrese Nový Jičín vyrovná s plánovanými úkoly v nákupu obilí celovečerní program.. Tento pořad uskuteční členové souboru z nejlepších skladeb svého repertoáru…je to iniciativa, kterou by měly následovat i další soubory našeho okresu…“ 154
Pro udržení úrovně bylo důležité účastnit se na festivalech a soutěžích. Tak to bylo v roce 1962 na patnáctém ročníku Janáčkova hudebního Lašska nebo úspěšné vystoupení na pátém festivalu pěveckých sborů v Brně v roce 1964. Kladný ohlas 152
Státní okresní archív Nový Jičín. Kronika PS Ondráš. Koncert se konal ve Veřovicích na závěr roku
1965 a mimo jiné na něm zazněl sbor Česká píseň B. Smetany. 153 154
Státní okresní archív Nový Jičín. Periodikum nezjištěno. Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. U periodika nezjištěna datace.
42
z Lidové demokracie ze dne 16.4. 1964: „Závěrečné
koncerty sborového festivalu“:
„…Obdivnému přijetí se dostalo pěveckému sboru Ondráš z Nového Jičína (sbormistr Ervín Bártek) Zejména druhá polovina pořadu (anglický a francouzský vícehlas), jehož volba celkem odpovídala technickým schopnostem
a výrazovým možnostem tohoto vzorně ukázněného
souboru, měla úspěšný ohlas. Novojičínský sbor je dokladem kulturního snažení ve venkovském prostředí, je příkladný obsažností slohových úkolů, a úrovní reprodukčních výsledků. Bártkovo citlivé gesto vede hlasy k pružně poddajnému a volně plynulému projevu. Který s výjimkou některých detailů v sopránovém polohlase je čistě vyladěn, má jadrnou zvukovou nosnost a účinně kontrastní výraz…“155
Významné ocenění je z roku 1968, kde Ondráš získal 1. cenu na festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Deník Nová Svoboda komentoval: „Ondráš zvítězil na Hukvaldech“: „V rámci Janáčkova hudebního roku 1968 byly zakončeny v hukvaldské oboře pěvecké slavnosti soutěžním vystoupením smíšených sborů v neděli 30.6. Novojičínský sbor Ondráš dosáhl při oslavách výrazného úspěchu. Byla mu udělena 1. cena Janáčkových Hukvald a současně cena MNV na Hukvaldech…přestože vyrovnanost soutěžících sborů postavila porotu před těžký úkol, přece jen sbor Ondráš výběrem repertoáru
i přednesem byl porotou hodnocen nejlépe…skladby Janáčkova
Kačena divoká, Ty ukvaldský kostelíčku, Černohorského Fuga, Ebenova Bezpečnost a černošský spirituál Michaela Course Go down Moyzes byly nadšeně přijaty i početným obecenstvem a přítomnými soutěžícími sbory.“156 O tři roky později PS Ondráš získal 1. místo
a zlatou medaili v krajské soutěži O cenu L. Janáčka. Tisk
komentoval v článku: „Dvě prvé ceny sboru Ondráš“: „Smíšený pěvecký sbor Ondráš na okresní pěvecké soutěži konané 15.května t.r. v Novém Jičíně obsadil 1. místo a stal se vítězem okresu Nový Jičín. Na krajské soutěži pěveckých sborů o Cenu Leoše Janáčka, která se konala 22. května t.r. ve Frýdku.Místku v rámci Janáčkova Hudebního Lašska, získal zlatou medaili L. Janáčka rovněž sbor Ondráš…již na minulé soutěži obsadil první místo a svým letošním vystoupením…dokázal, že stále patří mezi
155 156
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky.
43
nejlepší amatérské smíšené sbory v našem kraji…“157
Ještě lze připomenout
XII. celostátní festival vokální tvorby.158 Významný
byl
Novojičínský týdeník Rozkvět
koncert
k patnáctému
výročí
trvání
sboru.
v článku s názvem „Slavnostní koncert sboru“ informoval
veřejnost: „…V sále stálé divadelní scény v Novém Jičíně se konal slavnostní jubilejní koncert smíšeného pěveckého sboru Ondráš
u příležitosti jeho 15.výročí…na zcela vyprodaném
koncertě převzal sbor mnoho darů od jednotlivých složek, dále byly uděleny diplomy čestného členství ve sboru Ondráš a uznání za dlouholetou práci. Koncert ukázal, jakých úspěchů může dosáhnout amatérský soubor, přistupuje.li k umělecké práci zodpovědně a s vědomím kulturně politického poslání..“. Na koncertu byly provedeny skladby A. Dvořáka, L. Janáčka, G.P. Palestriny, P. Ebena , lidové písně a kantáta Otvírání studánek B. Martinů.159
V roce 1966 v červenci se podařilo PS Ondráš uskutečnit druhý zájezd do Francie na základě pozvání sboru Choral populaire de Lyon, a kde navštívili města Lyon,Venissieux, Sanary, La Garde, La Seyne sur Mer, Golf Juan. Ohlas z tisku: „Ondráš se vrátil“: „…14 koncertů během čtrnácti dnů uspořádal PS Ondráš na svém zájezdu do Francie…příznivý ohlas měly u posluchačů všechny skladby, ovšem dvakrát až třikrát se musely opakovat populární písně Lástočka, Tancuj, tancuj, Večery pod babička tančí…“
160
Moskvou
a Hoj,
Další třetí zahraniční zájezd byl v únoru roku 1968 opět do Francie,
kde bylo vystoupení v rámci zimních olympijských her v Grenoble. V témže roce se uskutečnil ještě pro Ondráš významný zájezd do Anglie. Byla to účast na soutěži v Midlesborough. Ondráš se umístil na druhém místě v hlavní kategorii. Tisk komentoval úspěch PS Ondráš: „Pěvecký sbor Ondráš z Nového Jičína letos reprezentoval naše umění na mezinárodním pěveckém festivalu v Midlesborough (Anglie) a získal druhé místo soutěže, která byla obeslána velice elitními tělesy. Je to rovněž dosud na tomto festivalu největší úspěch, jaký se podařilo docílit našemu souboru. Mimo festivalová vystoupení uspořádal PS Ondráš ještě tři koncerty v Londýně…“161 PS Ondráš uskutečnil tři koncerty v Londýně a natáčel pro britskou televizi.
Propagačně byly zájezdy komentovány v denní tisku, prostřednictvím
157
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno.
158
Program festivalu: Bůžek, J.: Babí léto, Tučapský, A.: Až se ti zasteskne (z cyklu Promenáda), Křička,
J.: Dík, Foerster, J.B.: Česká píseň, Zich, O.: Husar, Kodály, Z.: Tutot, oszig, Course, M.: Mojžíš, Orff, C.: Iam ver egelidos, Bruckner, A.: Ave Maria, Bach, J. S.: Aleluja. 159
Program koncertu k 15. výročí PS Ondráš je v příloze č. 13.
160
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno
161
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno
44
Československého rozhlasu byla prováděná propagace a seznamování občanů s posláním
PS Ondráš v zahraničí, jako např. zpráva z tisku: „Ondráš v Grenoblu“:
„Obsáhlý program zahájený Smetanovým
radostným sborem Proč bychom se netěšili
a uzavřený efektní úpravou lidové písně Tancuj Tancuj byl pro francouzské posluchače jistě vítanou přehlídkou české a světové tvorby acapellové, i s průvodem na klavír (V.Ptáček), reprezentované Smetanou, Foersterem, Janáčkem. Nechyběly ani písně lidové, umělé a takové sbory, které mají co říci dnešku (Ježek, Drejsl, Dobiáš, Šostakovič, Blantěr aj). Nejedna ze skladeb zaujala posluchače tak, že musela být dvakrát opakována…"162
Ani během srpnových události roku 1968 neustala činnost PS Ondráš. V polovině srpna 1968 hostil anglický družební sbor Choir Cooperation Society of London, a pak jej v kritických dnech vyvedl mezi tanky a vojáky Varšavské smlouvy směrem na vídeňské letiště. V šedesátých letech PS Ondráš také
spolupracoval s médií. K patnáctému
výročí PS Ondráš byl v roce 1966 natočen pořad
v Československém rozhlasu
s názvem „Patnáct let úspěšné práce Ondráše“. O dalším rozhlasovém vysílání k patnácti letům PS Ondráš informoval tisk ze dne 16.11.: „Na vlně 197 a také v rozhlasu po drátě uslyšíte ve středu 16.11. novojičínský smíšený pěvecký
sbor Ondráš. Pořad k 15. výročí
souboru připravil Leo Jehne, ředitel Divadla hudby v Ostravě. Ve dvacetiminutovém vysílání jsou zařazeny nejnovější nahrávky, kapitoly z historie sboru a rozhovor s jeho uměleckým vedoucím…“163 nebo v roce 1971 televizní pořad k dvacátému výročí založení Ondráše,
nebo zájem Československého rozhlasu
o
nahrávku
PS Ondráš
z účasti na
olympijských hrách v Grenoble v roce 1968. K významnějším uměleckým počinům PS Ondráš patří nastudování kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů, která se původně nacvičovala pro vystoupení v Basileji. Zájezd do Švýcarska byl na poslední chvíli zrušen, proto se její premiéra konala v Jeseníku nad Odrou v roce 1962. Dále to byla kantáta Jarní romance Zdenka Fibicha, provedena v roce 1964, a kantáta Svatební košile Antonína Dvořáka, provedena v roce 1968.164 V roce 1966 sbor uvedl poprvé Českou mši vánoční
J. J. Ryby. Zpráva
v tisku informuje o plánech sboru „Ondráš našim občanům“ : „…Letos oslavuje sbor 15 let svého trvání. Pro slavnostní koncert již nyní studuje zcela nový program a mimo to na leden 162
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno
163
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno.
164
Kantáta Svatební košile A. Dvořáka byla provedena PS Ondráš a Pěveckým sdužením Kopřivnice
spolu se symfonickým orchestrem Bedřicha Pukovce z nedalekého Příboru. Spolupráce s tímto orchestrem přetrvává do dnešní doby.
45
1966 připravuje v rámci oslav 200. výročí narození J. J. Ryby jeho Českou mši Hej mistře, za doprovodu komorního orchestru…“165
V roce 1968 byla také uvedena Novojičínská suita
Václava Ptáčka s textem
Ervína Bártka, ve které byly hudbou charakterizovány jednotlivé novojičínské závody.166 V tomto
období se rovněž podílel na nácviku PS Ondráš Václav Ptáček
a další dobrovolní členové.167 Václav Ptáček se jako zástupce dirigenta Ervína Bártka velmi obětavě věnoval PS Ondráš. Při této časově náročné činnosti dokázal rovněž založit v roce 1967 dětský pěvecký sbor Ondrášek,168 který se představil v roce 1970 v rámci výročí tří stého úmrtí J. A. Komenského ve Fulneku na společném koncertu s PS Ondráš. Repertoár ke koncertu dvacátého výročí založení pěveckého sboru Ondráš v roce 1971 byl sestaven ze skladeb Antonína Dvořáka k uctění sto třicátého výročí jeho
narození. Inventář nastudovaných skladeb PS Ondráš již obsahoval několik
Dvořákových děl. Na koncertu vystoupili sólisté sboru v operních áriích a pěvecký sbor Ondrášek také přispěl pro závěrečnou „učitelskou scénu“ z opery Jakobín. Zde je pro ukázku program koncertu z díla Antonína Dvořáka na kterém se podílel PS Ondráš, jeho sólisté, instrumentalisté a pěvecký sbor Ondrášek a Novojičínské kvarteto: Slavnostní zpěv169, čtyři skladby z cyklu V přírodě170, Šest moravských dvojzpěvů171 , Květiny bílé
172
, Učitelská scéna z opery Jakobín173, My cizinou jsme
bloudili,174 Cigánské melodie175 , Mazurek pro housle a klavír176 a Smyčcový kvartet F dur.177
165
Státní okresní archív Nový Jičín. Zpráva z kroniky. Periodikum nezjištěno.
166
Jak šel čas aneb půlstoletí pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín, 2001, s. 40. Např. podnik Tonak byl
charakterizován valčíkovým rytmem, pivovar Bocheta mazurkou, Plynárny polkou. 167
Na nácviku PS Ondráš se v jednotlivých hlasech podíleli Marcelín Juřík a J. Moštěk.
168
Dětský pěvecký sbor Ondrášek měl být mladou nadějí PS Ondráš a jeho cílem byla výchova dalších
zpěváků. 169
Dvořák, A.: Slavnostní zpěv- smíšený sbor s doprovodem klavíru op. 113.
170
Dvořák, A.: Cyklus V přírodě, op. 63 – Napadly písně, Večerní les, Vyběhla bříza, Žitné pole
171
Dvořák, A.: Moravské dvojzpěvy, op. 32 – Skromná, Šípek, Veleť ptáčku, V dobrým jsme se sešli,
Voda a pláč, Zajatá, 172
Dvořák, A.: Sbor Květiny bílé v II. dějství z opery Rusalka, op. 114.
173
Dvořák, A.: Sbor z učitelské scény v II. dějství z opery Jakobín, op. 84.
174
Dvořák, A.: My cizinou jsme bloudili, duet z II. dějství opery Jakobín, op. 84.
46
Soubor také získával ocenění, například v roce 1962 obdržel čestné uznání rady Sm KNV v ocenění dlouhodobé vynikající umělecké činnosti při příležitosti první přehlídky umělecké tvorby v severomoravském kraji, v roce 1963 se stal vítězem soutěže „Cena města Nového Jičína“ a obržel cenu a uznání I. stupně, v roce 1964 obdržel čestné uznání Krajského výboru Obránců míru v ocenění dlouholeté záslužné práce v mírovém hnutí. V roce 1966 získal cenu ERATO za propagaci kantáty Otvírání studánek B. Martinů, udělenou krajskou komisí STM, dále první cenu festivalu Janáčkovy Hukvaldy v roce 1968 a o tři roky později opět první místo v soutěži O cenu Leoše Janáčka. Pro vstup nových členů do řad Ondráše určil sbormistr E.Bártek kmenový repertoár.178 Jde o průřez českou sborovou tvorbou od devatenáctého století do současnosti. Smetana, B.: Věno, Proč bychom se netěšili, Sláva Tobě Dvořák, A.:
Cyklus V přírodě
Janáček, L.:
Kačena divoká, cyklus Ukvalské písně
Suk, J.:
Tři smíšené sbory
Foerster, J.B.: Se skřivánkem, Česká píseň Nešvera, J.:
Moravě
Křička, J.:
Babiččin maršovský valčík
Seidl, J.:
Nový čas
Eben, P.:
Soubor
Stálá láska, Bezpečnost
v daném období patří mezi přední sbory v kraji a v republice .179
Činnosti sboru se dostává i veřejných uznání.180 Významné jsou sezóny let 1962, 1964,
175
Dvořák, A.: Cigánské melodie, op. 55 - Když mne stará matka, č. 4.
176
Dvořák, A.: Mazurek pro housle a klavír, op. 49.
177
Dvořák, A.: Smyčcový kvartet F dur „Americký“, I. věta Allegro ma non troppo, op. 96.
178
Státní okresní archív Nový Jičín. Doklad napsán rukou E. Bártka. Uloženo v kartonu č. 20.
179
Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika PS Ondráš 1962-1971. Tuto skutečnost dokládají např.
ohlasy v tisku , hodnocení ve výročních zprávách. 180
Brožura k 15. výročí založení PS Ondráš: „Rada Severomoravského kraje KNV vyslovuje uznání
v roce 1962, město Nový Jičín přiděluje cenu I. stupně u příležitosti oslav 650 let trvání, své uznání vyslovuje Krajský výbor obránců míru a KV Národní fronty.“
47
1968, ve kterých byly nastudovány a úspěšně provedeny kantáty našich předních českých klasiků.181 Rok 1968 byl pro sbor rovněž velice významný získaným druhým místem na soutěži Inter–TIE v Anglickém Middlesbrough.182 Přes naprostou absenci duchovně laděných skladeb z důvodů odmítavého přístupu
stranických orgánů, se
v této době jeví znamenitým počinem nastudování České mše vánoční
J. J. Ryby,
která byla PS Ondráš prvně provedena v roce 1966 nebo Mozartovo Ave verum.183 V období let 1961 - 1971 sbor uvedl dva slavnostní koncerty ke svému patnáctému i dvacátému výročí svého vzniku.
Repertoár sboru se naplňuje autory domácími
i zahraničními. Jsou zde uplatněny méně náročné úpravy lidových písní s náročnější
181
Např. ke kantátě Svatební košile A. Dvořáka se takto vyjádřil Karel Václav Štěpka, hudební skladatel a
sbormistr : „…Čs.společnost pro hudební výchovu uspořádala v Ostravě celostátní konferenci ve dnech 11.a 12.dubna 1969, které jsem se též zúčastnil…zde jsem se náhodně dozvěděl, že v pátek 11.dubna 1969 je na programu koncert PS Ondráš z Nového Jičína kantáta A. Dvořáka Svatební košile. Je samozřejmé, že jsem neváhal i tuto ojedinělou“lahůdku“-tentokrát moravskou absolvovat…Zde jsem dokonale poznal sbormistra Ondráše p. Ervína Bártka při práci, která mne udivoval nejen jeho pohotovostí nástupu jednotlivých skupin, ale zejména, když za zpozdilého sólistu nebo nenastoupivši sopranistku ihned intonoval celé partie. Tím mne zaujal a získával stále více pro sebe. Přál jsem si proto jej poznat osobně. Z našich pozdějších rozhovorů jsem pak poznal, že nic nepředstírá a tzv. „nehraje“, což bývá u mnohých častým zjevem, ale žije jen a jen muzikou…mé ocenění jeho hodnot se ukázalo pravdivé…“ (Brožura k 20. výročí založení PS Ondráš, s.17.) Z dopisu K. V. Štěpky, E. Bártkovi ze dne 30. 4. 1969:
„ Vážený pane dirigente, srdečně Vás
pozdravuji a už v duchu zalétám do Nového Jičína a prožívám znovu ony kouzelné dojmy Dvořákových Svatebních košil v tak skvělém provedení Vašeho smíšeného pěveckého sboru Ondráš. Mnoho a mnoho jsem zde (pozn. v Praze) u nás našim odborníkům vyprávěl o mimořádně vysokých uměleckých kvalitách Vašeho sboru. Byl jsem sice už předem informován o těchto hodnotách sboru p. ředitelkou Havránkovou (pozn. ředitelka LUŠ v Novém Jičíně), ale přiznávám se, že jsem krajanskou chválu přijímal tak trochu s rezervou. Měl jsem však štěstí přesvědčit se o pravdivosti těchto zdánlivě nadnesených superlativů. Dnes sám po poslechu pražských pěveckých sborů, srovnávám výkony zdejších sborových špiček s Vaším uměleckým projevem a jsem upřímným tlumočníkem chvály Vašeho sboru. Budiž čest a chvála všem pěvcům a zpěvačkám skvělého Ondráše“. Státní okresní archív Nový Jičín: Kronika PS Ondráš. 182
Mezinárodní soutěž Inter – TIE v Middlesbrough probíhala v řadě kategorií. Byly zde pěvecké sbory,
taneční soubory, sólový zpěv, hra na hudební nástroje. PS Ondráš soutěžil ve třech kategoriích. V kategorií velkých smíšených sborů získal druhé místo, v kategorii malých smíšených sborů získal čtvrté místo. 183
V 1970 vznikl televizní pořad s PS Ondráš s názvem Ostravské matiné. V jeho programu po různých
jednáních se stranickými orgány zazněly mimo jiné i skladby duchovního charakteru např. Ave Verum W. A. Mozarta, Fuga B. M. Černohorského (Jak šel čas s. 40.)
48
tvorbou klasickou, která patří ke kmenovému repertoáru, jako klasické smíšené sbory a kantátová tvorba. Dále jsou to angažované skladby soudobých autorů. Dirigent Ervín Bártek vyžaduje od zpěváků přesnost a čistotu tónů. Nové členy přijímá na základě konkurzů, dbá na kvalitu, na pravidelnou účast ve zkouškách a na kvalitně odvedenou práci na koncertech. Preferuje zpěv zpaměti. Jméno pěveckého sboru Ondráš nese v těchto letech známku kvality.
2.2.3 Období let 1972-1981 Činnost PS Ondráš v sedmdesátých letech je poměrně stabilizována. Počet členů je ustálen na zhruba šedesát pět. Počty vystoupení v každém roce dosahují průměrně čísla dvacet pět. Celé období je proloženo cestami na mnohá vystoupení, soutěže a festivaly do různých míst v okrese a kraji.Významná jsou v tomto období prvenství na soutěžích, přestože PS Ondráš zažil i malé zklamání v národní soutěži „Země zpívá“ v Jihlavě v roce 1974, kde se umístil až na čtvrtém místě, a v téže soutěži v roce 1980184 se umístil pouze v bronzovém pásmu. PS Ondráš obhajuje svá prvenství v soutěži Písně přátelství, a to v roce 1976 v Ostravě, kde získal první místo v krajské soutěži „Písně přátelství“,185 s postupem do celostátního kola v Kladně. Tam obsadil třetí místo. V dalším roce 1977 obhájil první místo opět
v celostátní soutěži „Písně přátelství“
v Kladně a v roce 1979 místo druhé ve stejné soutěži.186 Významnými koncerty byly v roce 1974 koncert k Roku české hudby,187 jehož zvolený repertoár z části konsoliduje s repertoárem Jarního koncertu v rámci Roku české hudby 1965,188 a také je to slavnostní koncert k dvacátému pátému výročí
184
PS Ondráš vystupoval na festivalu s programem: Koszewski, A.: Kánon, Báchorek, M.: Chór,
Tučapský, A.: Hlas domova, Felix, V.: A ještě jednou život, Foerster, J. B.: Večer, Falik, J.: Neznámá, Schreiber, J.: Ore šohaj, Eben, P.: Bezpečnost (cyklus Láska a smrt). 185
Místo dřívější Soutěže tvořivosti mládeže, jež byla přerušena politickými událostmi roku 1968 vznikla
nová soutěž Písně přátelství od roku 1975. (Jak šel čas, s. 62.) 186
Státní okresní archív Nový Jičín. Informace o úspěších jsou v kronikách a charakteristikách PS
Ondráš. 187
Zápis ze schůze výboru 1973 Návrh na koncertní program k Roku české hudby 1974: Smetana, B.:
Tři ženské zpěvy , Česká píseň, Dvořák, A.: cyklus V přírodě, Ruské dvojzpěvy, Janáček, L.: Ukvalská poezie, Kačena divoká, Suk, J,: Dva ženské dvojzpěvy, Mať moja, Zavedený ovčák, Stasa čarodějnice, Blodek, V.: V studni (sólové vystoupení), Pauer, J.: Mírová kantáta. 188
Repertoár porovnán dle programů koncertů.
49
založení PS Ondráš v roce 1976.189 Společensky atraktivní byly koncerty populárních melodií190 ve spolupráci se symfonickým orchestrem Domu kultury DK Příbor a sólisty Státní opery Ostrava v roce 1978, a v témže roce koncert v divadle Petra Bezruče v Ostravě
a celokrajský koncert ve Státním divadle v Ostravě. Zajímavým počinem se
stala spolupráce tří dirigentů smíšených sborů E. Bártka, V. Štývara a L. Pivovarského, jejichž cílem byla družba a výměna zkušeností. Ta vyústila do vzniku několika tzv. Trojkoncertů domácí půdě
191
v letech 1978, 1979 a 1981. Místo konání se každoročně střídalo na
jednoho ze sborů a to v Třinci, Ostravě a v Novém Jičíně. Dalším
počinem PS Ondráš byl autorský koncert V. Felixe192 v roce 1979, který byl souboru Za mír v jeho počátcích rádcem v jeho hlasové výchově. V. Felix napsal do kroniky“ „ Díky překrásnému vystoupení PS Ondráš stal se můj autorský koncert v Novém Jičíně 14. dubna 1979 mostem mezi mou dřívější učednickou spoluprací se souborem Za mír a dnešním bohatým a umělecky náročným rozvojem hudebního a pěveckého dění ve vašem městě. Díky za nezapomenutelný zážitek…“ V roce 1981 se opět konal slavnostní jubilující koncert ke třicátému výročí trvání PS Ondráš a koncert sólistů. Mezi společenské aktivity konané pro město a okolí náležela v roce 1974 vzpomínková slavnost ve Smetanových sadech v Novém Jičíně u pomníku B. Smetany k jeho sto padesátého výročí narození nebo v témže roce vystoupení PS Ondráš na Hukvaldech v rámci Janáčkova hudebního roku. Sedmdesátá léta v činnosti PS Ondráš byla bohatá na zahraniční styky. V roce 1972 je to družba s polským sborem Surma a zájezd do Warszawy, Krynice morske, Elblagu a
Fromborgu. V roce 1973 opět
Francie
a družba se sborem z Lyonu.
Koncerty se konaly na Riviéře a v Lyonu. V roce 1975 zájezd do Polska za sborem ze Surmy. Koncerty se uskutečnily v Krakově a Veličce. K novým družebním stykům došlo v roce 1976 se sborem Chor der Lehrer und Erzieher Wurzen z NDR, kde se
189
Program koncertu je v příloze č. 14.
190
Na Koncertu populárních melodií zazněly např. sbory z Wagnerova Lohengrina, z Verdiho Nabucca,
z Offenbachových Hofmanových povídek, ze Smetanovy Prodané nevěsty, árie z 1. jednání opery La Traviatta G. Verdiho, árie z 1. jednání opery Carmen G. Bizeta. 191
Trojkoncert PS Třinec (sbormistr V. Štývar), Vysokoškolský sbor Pedagogické fakulty Ostrava
(sbormistr L. Pivovarský) a PS Ondráš Nový Jičín (sbormistr E. Bártek). 192
Jak šel čas: Na koncertu V. Felixe v roce 1979 byly provedeny jeho skladby jež byly ještě i
v repertoáru souboru Za mír, a dále nové sbory V. Felixe. V celovečerní programu učinkovalo dalších šest novojičínských souborů.
50
zájezd opakoval ještě jednou v roce 1979. PS Ondráš vystupoval v Lipsku a Würzenu. Ohlasy z německých novin Blickpunkt ze dne 10.10.1979: „Ondráš patří k nejlepším smíšeným sborům našich sousedů. Řada ocenění na domácích i zahraničních festivalech ukazuje na vysokou uměleckou kvalitu ansámblu, který vystupoval již v řadě zemí, mezi jinými také v Anglii a Francii…“193 Mezi prestižní mezinárodní festivaly zajisté patřilo III. mezinárodní setkání pěveckých sborů AGEC 194
ve Varšavě v roce 1978, na který byl PS Ondráš pozván. V témže roce soubor
získal a velmi si cení čtvrtého místa v mezinárodní soutěži ve Spittalu v Itálii. V roce 1980 se konal v Polsku mezinárodní festival Štětín-Mezizdroje, kde byla PS Ondráš udělena cena Waclawa Lachmana za nejlépe koncipovaný program a provedení soudobé angažované tvorby.195 Informátor Severomoravského oblastního výboru Unie českých pěveckých sborů č. 5, 1980 PS Ondráš blahopřál: „Blahopřejeme PS Ondráš Nový Jičín, který se účastnil ve dnech 30.6.-7.7. 1980 XV. mezinárodního festivalu sborového zpěvu v Miedzyzdrojach-Szozecinie, kde učinkovalo 15 sborů z Bulharska, ČSSR, Francie, Dánska, Kanady,Polska, Rakouska, Rumunska a USA, získla na festivalu vysoké ocenění „Zlatou harfu“, kterou festivalu věnoval nejstarší polský pěvecký sbor Towarsyzstvo Spiewacze Harfa Warszawa, který je spoluzakladatelem tohoto festivalu. Od starosty města Medzyzdroje získal sochu Neptuna. Svými patnácti koncerty a vystoupeními byl významným reprezentantem naší sborové tvorby a vysoké umělecké úrovně.“ Další ohlas v tisku byl z Nové Svobody č. 165 ze dne 15.7.1980: „Reprezentace ČSSR, Severomoravského kraje a novojičínského okresu na festivalu sborové písně ve Štětíně-Mezizdrojích byla pro smíšený pěvecký sbor Ondráš 193
Státní okresní archív Nový Jičín. Kartón č.9.
194
AGEC-mezinárodní pěvecká asociace. V roce 1977 přišlo pozvání pro Ondráš, aby vystoupil na tomto
významném mezinárodním festivalu sborů, který se konal v r. 1978 ve Varšavě. PS byl jediný československý sbor, který na festivalu vystoupil. V té době ČSR nebyla členem asociace, PS Ondráš byl pozván jako host zásluhou p. K. Stobieckeho, předsedy Polského svazu sborů a orchestrů, který byl zároveň organizačním pracovníkem družebního sboru Surma z Varšavy. PS Ondráš vybral v rámci propagace české hudby skladby předních českých klasiků a českých soudobých autorů. Státní okresní archív Nový Jičín, kronika PS Ondráš 1978: Zpráva od pozorovatele Unie: „Jako dokument přijměte slova, jimiž byl váš výkon hodnocen ve zprávě Ministerstvu kultury ČSR: Výkon PS Ondráš byl prvotřídní jak po stránce hlasové a intonační, tak dynamické a přednesové s naprostou vyrovnaností…“ 195
Kronika PS Ondráš 1980. Z kroniky není jasné, zda šlo o jednu z hlavních cen festivalu „Sošku
Neptuna“.
51
vyvrcholením náročné koncertní sezóny 1979/1980…v obměnách programu (koncertů bylo několik)…Ondráš představil polskému publiku přes 30 skladeb autorů českých i jiných národů…polské veřejnosti se tu prezentoval po dlouhé době výběr současné československé pěvecké tvorby…po prvních tónech Křičkovy skladby (Pozdravujte zemi obláčkové )polské i zahraniční obecenstvo odevzdalo své sympatie Ondráši…Báchorkův Chór a Felixův A ještě jednou život, skladby umělecky výbojné byly přijaty snad i s větším nadšením než samotným československým publikem…“ Zahraniční družební sbory také navštívily Nový Jičín. Družební sbor Surma dvakrát v roce 1972 a 1974. Družební francouzský sbor Chorale populair de Lyon v roce 1976 a družební německý sbor Chor der Lehrer und Erzieher Wurzen také dvakrát v roce 1977 a 1980. U některých zahraničních zájezdů byl také zájem jejich rozhlasu a televize natočit snímek o PS Ondráš. Stalo se tak v roce 1972 v polském rozhlasu Varšava nebo v roce 1978 v rakouském Krems, pro rakouský rozhlas, a pro společnou gramofonovou desku sborů, soutěžících ve Spittalu. V naší republice byla často odezva a zájem našeho rozhlasu nebo televize o pořízení snímku sboru vracejícího se ze zahraniční cesty. Bylo tomu tak v roce 1972 a 1978 u natáčení televizních pořadů PS Ondráš v Polsku. Dlouholetá úspěšná práce PS Ondráš byla oceněna v roce 1976 Čestným odznakem města Nového Jičína za vzornou reprezentaci města a pamětní plaketou ONV za zásluhy o rozvoj okresu Nový Jičín. V roce 1978 byla PS Ondráš udělena Pamětní medaile za rozvoj hudebního života a propagaci díla L. Janáčka. Nejprestižnějším oceněním se PS Ondráš dostalo udělením Ceny ministra kultury ČSR za propagaci České hudby doma i v zahraničí. PS Ondráš se snažil neustále zvyšovat svou úroveň. V Návrhu plánu práce PS Ondráš na období 1979/1980 stojí: „…Světová úroveň amatérských sborů dosahuje v současné době téměř profesionální úrovně po ideové a technické stránce, proto záměrem Ondráše je udržet si stále přední místo…pro další období si sbor stanovil úkoly :udržet kvalitní a ideovou náplň sboru, zlepšit technickou úroveň sborového zpěvu, posílit sbor o nové členy především v mužských hlasech, navazovat styky s dalšími pěveckými sbory, zabývat se teorií a problematikou sborového zpěvu, stanovit seznam skladeb pro přezkoušení nových kandidátů, provádět hlasovou výchovu,
52
zabezpečit přechod členů z PS Ondrášek do sboru dospělých, zabezpečovat nácvik v dělených zkouškách…“196
PS Ondráš stále pokračuje v tradici svých vystoupení. Koncertuje v rámci okresu i kraje, vystupuje při oslavách významných politických a kulturních výročí, vystupuje při oslavách výročí trvání nebo založení měst a obcí, účastní se soutěží, natáčí pro československý rozhlas a televizi. Jedním z cílů sboru byla konfrontace a měření svých kvalit s ostatními sbory doma i v zahraničí. Některé přátelské styky s cizími sbory přetrvaly a vznikaly
také nové družby. V období sedmdesátých let PS Ondráš
vycestoval osmkrát do zahraničí a pětkrát přivítal v Novém Jičíně družební sbory. Vždy se jednalo o reciproční zájezdy. Toto období je rovněž významné úspěšným umístěním v soutěžích. V průběhu tohoto desetiletého období PS Ondráš provedl asi dvěstě osmdesát koncertů a vystoupení, což je průměrně dvacet tři koncertů a vystoupení ročně. Mezi kmenový repertoár tohoto období patří tyto skladby.197 Sezóna 1978/1979 patří mezi velmi významné. Náleží do ní úspěchy na mezinárodních soutěžích v rakouském Spittalu a v polských Medzizdrojích. Za
196
Státní okresní archív Nový Jičín. Dokumenty PS Ondráš, kartón č. 10.
197
Angažované a budovatelské skladby: Drejsl, R.: Rozkvetlý den, Dobiáš, V.: Ve jménu Jana Žižky,
Macourek, K.: Mírová, Dunajevskij, I.: Jen leťte holubice, Vance-Segal: Je čas bratři, Seidel, J.: To jsem já svoboda mladá. České klasické skladby: Smetana, B.: Věno, Sláva tobě, Česká píseň, sbor Proč bychom se netěšili z opery Prodaná nevěsta, Dvořák, A.: Napadly písně, Vyběhla bříza, Moravské dvojzpěvy, Janáček, L.: Kačena divoká, Ondráš, Foerster, J.B.: Česká píseň, Večer, Se skřivánkem vstávám, Suchoň, E.: Aká si mi krásná, Bodaj by vás (úprava lidové písně), Suk, J.: Zavedený ovčák, Mať moja, Stasa čarodějnice, Eben, P.: Stálá láska, Bezpečnost, Bendl, K.: Hoj, babička tančí, Martinů, B.: Otvírání studánek, Novák, V.: Nesčasná vojna. Polyfonie: Černohorský,B.M.: Fuga, Dowland, J.: Come again, Kryštof Harant z Polžic: Sanktus, Bach, J.S.: Boureau, Aleluja, Bruckner, A. : Ave Maria, Mozart, W.A.: Ave verum. Úpravy lidových písní: Bůžek : Šohajku duša má, Hroněk, : Prší, prší, Poláček, K.: Já som bača, Ptáček, V.: Uspávanka z Kopanic, Schreiber: Oj lásko, lásko, Zich, O.: Husar. Skladby cizích autorů: Course: Go down Moyzen, Kodálly, Z.: Večerní píseň, Turot essig,Certon, P.: La, la,la, Svěšnikov: Lastočka, V ťomnom lese, Šostakovič, S.: Píseň míru, Williams, V.: Smutná holubice.
53
společensky nejvýznamnější
ocenění, jehož obsah zněl: „Za bohatou angažovanou
tvorbu a propagaci v zahraničí je PS Ondráš udělena v červnu roku 1978 Cena ministra kultury ČSR“.198 Frekvence rozhlasových a televizních vysílání je obdobná jako v předcházejícím desetiletí. V zápisu výroční členské chůze z roku 1980 je hodnocení umělecké úrovně PS Ondráš: „…další zvýšování umělecké úrovně sboru je limitováno různými, vesměs vážnými objektivními potížemi…stále je velmi aktuální otázka doplnění sboru mladými členy…“ Korespondence PS Ondráš obsahuje dopis od člena L. Majkuse, kde kritizuje činnost sboru.199 Repertoár je rozšířen, doba normalizace nese požadavek na uvádění sovětských vokálních
skladeb, angažovaných skladeb, větší důraz je kladen na současnou,
moderní, mnohdy experimentální tvorbu. Mimo sovětskou tvorbu, sbor zpívá německé, polské, maďarské, anglické, francouzské, italské skladby, ale také polyfonní skladby s latinským textem. Skladby cizích autorů
si PS Ondráš připravuje k zahraničním
cestám. Ve svém repertoáru má i sbory z oper a operet.200
198
Jak šel čas aneb půlstoletí pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín, 2001, s. 57: „Na předání Ceny
ministra kultury ČSR jela pětičlenná delegace. V novinách ze dne 28.6.1978…Cenu převzalo šest umělců a jeden umělecký kolektiv: doc.Josef Ceremuga, skladatel a pedagog FAMU, Václav Hons, básník, Josef Chudomel, akademický malíř, doc. Ivan Moravec, klavírista České filharmonie
a pedagog AMU
v Praze, Václav Nosek, dirigent Státního divadla v Brně, Petr Svojtka, člen činohry ND v Praze a Pěvecký sbor Ondráš Nový Jičín za mimořádné výkony v oblasti kultury a umění…“ Státní okresní archív Nový Jičín, karton č. 12. Znění dopisu ministra č.j. 505/78-SM: „ Vážení soudruzi, dovolte abych vám oznámil, že Vašemu pěveckému sboru při Stálé divadelní scéně v Novém Jičíně byla udělena v souladu s usnesením vlády ČSR z 16.7. 1975, Cena ministra kultury ČSR za mimořádně úspěšnou hudební činnost doma i v zahraničí. K tomuto ocenění celému kolektivu upřímně blahopřeji a zvu tři zástupce sboru spolu se zástupcem jeho zřizovatelské organizace na slavnostní předání cen, které se uskuteční v úterý dne 27. června 1978 ve 14 hod. v zasedací síni č.70 České národní rady v Praze 1, Malá strana, Sněmovní ul. č.4. Se soudružským pozdravem Lumír Polívka, ředitel sekretariátu ministra.“ 199
Státní okresní archív Nový Jičín. Karton č. 8. Dopis L. Majkuse zaslaný výboru PS Ondráš 19.9. 1967:
kritizuje neujasněnost repertoáru v posledních letech, tzn., že z repertoáru posledních let zůstává málo skladeb na programech koncertů, stále se používá repertoár nacvičený v letech 1955-57. Např. Mať moja, J. Suka , Naše píseň L.Janáčka nebo písně J.Pauera, tvrdí, že v repertoárové koncepci došlo ke značné stagnaci, ve sboru se zvyšuje neukázněnost, pozdní příchody, absence ve zkouškách, absence dělených zkoušek, opakující se repertoár od 1961 do 1966, malá intenzita v nácviku, malá intenzita ve vystoupeních. 200
Repertoár sborů z oper a operet uveden níže u Koncertu populárních melodií z roku 1976.
54
PS Ondráš
tradičně bilancuje, a v tomto období slaví své dvacáté páté
a třicáté výročí svého vzniku slavnostními koncerty ve SDS (Stálá divadelní scéna) v Novém Jičíně.201 Počet zpěváků kolísá mezi 65 až 75 členy. Počet koncertů bývá zhruba stále okolo 23 a navíc menší příležitostná vystoupení.
2.2.4 Období let 1982-1991 Dokumenty o činnosti PS Ondráš zahrnují také plány práce, zápisy z výročních schůzí a hodnocení činnosti sboru. Tyto dokumenty však nejsou seřazené a kompletní. Ve Státním archívu lze nalézt pouze jednotlivé zprávy
a zápisy z různých schůzí.
I přes jejich absenci je možno porovnáním částí plánů a hodnocení z různých let předpokládat analogické každoroční cíle sboru. Je to účast na soutěžích, společenských akcích města a okolí, dále koncerty k významným ročním událostem, soustředění sboru, zahraniční zájezd nebo návštěva zahraničních sborů v Novém Jičíně. PS Ondráš se účastnil soutěží Písní přátelství v roce 1982, v roce 1983 získal zlaté pásmo v krajské soutěži Písní přátelství v Kladně, dále se této soutěže zúčastnil v roce 1985, kde získal první místo (zlaté pásmo) v krajské soutěži v Ostravě a následně druhé místo (stříbrné pásmo) na celostátní soutěži v Příbrami. V roce 1989 se umístil na třetím místě v ústředním kole v Příbrami. Pražské dny sborového zpěvu v roce 1990 ve Smetanově Síni Obecního domu přinesly sboru stříbrné pásmo a vyrozumění porotců: „…intonace - čistá, pořádku, rytmus - přesný, některá nepřesná nasazení, dynamika - chybí, ne zcela promyšlená práce s dynamikou, hlasová kultura - mužská složka je kvalitnější než ženy, pracovat na sjednocení vokalizace, zvuk - plný, příjemný, odpovídající, umělecké vyjádření - v některých skladbách chybí promyšlenější práce s výrazovými prostředky…“202 Účast na Janáčkově hudebním Lašsku v letech 1983, 1984, 1985, 1990, se řadí rovněž k tradičním aktivitám sboru. Pěveckému sboru Ondráš byla také v roce 1982 udělena Cena Leoše Janáčka.
201 202
Programy těchto koncertů jsou uvedeny v příloze č. 14, 15. Státní okresní archív v Novém Jičíně. Kronika PS Ondráš 1990. Informace převzata z kroniky.
Originál hodnocení porotců nenalezen.
55
Do činnosti sboru patří pokračování tradice Trojkoncertů v roce 1983 v Třinci, 1986 v Novém Jičíně, 1987 v Třinci, 1988 v Ostravě. Prestižní akcí bylo vystoupení ve Smetanově síni na Pražském jaru v roce 1984 a 1987. Zpráva z tisku z Rudého práva ze dne 14. 2. 1987 informuje: „…Pozornost se jistě soustředí do Sjezdového sálu Paláce kultury, kde se bude konat slavnostní v druhé části rozšířeného programu se představí široce rozvětvená česká
koncert…
sborová produkce reprezentovaná pražským Hlaholem a Ondrášem z Nového Jičína…“203 Rok 1984 byl vyhlášen Rokem české hudby. Zazněly zde skladby B. M. Černohorského z českého vrcholného baroka, skladatelů devatenáctého století B. Smetany J. Suka,
a A. Dvořáka, skladatelů první generace české moderny J. B. Foerstera,
L. Janáčka, V. Nováka, skladatelů III. generace české moderny B. Martinů,
a skladatelů soudobé hudby. Z. Mrkose, J. Šoupala a V. Dobiáše.204 Osmdesátá léta se řadí mezi produktivní i co se týče zájezdů. Byly navázány nové kontakty, jako v roce de Givors
1983
ve Francii - družba se sborem Chorale Mixte
a v SRN ve Schweinfurtu družba se sborem Liederkranz Schweinfurt.
Udržovaly se také dřívější kontakty v roce 1986 to bylo
Polsko - Warszawa
(Návštěva v rámci výročí šedesáti pěti let výročí Surmy). V roce 1987 se uskutečnil devatenácti denní zájezd opět Francie a družba s Chorale populaire de Toulouse a účast na festivalu „Chorus 87“ v Lyonu a Toulouse. O tomto zájezdu byla zpráva nejen v regionálním , ale i v celostátním tisku: „V minulých dnech se vrátil z úspěšného turné ve Francii pěvecký sbor Ondráš…Všude propagoval československou kulturu a hlásil se k mírovému hnutí…celkem bylo uskutečněno 13 celovečerních koncertů a všech dalších vystoupení bylo 37…“205 V rámci této cesty se uskutečnily ještě koncerty v NSR v Esslingenu
a v Schweinfirtu. V roce 1989 se realizoval čtrnácti
denní zájezd do Estonska a družba s Kehtna Sega - kor z Kehtny. Zpráva v tisku Svět socialismu č.43 ze dne 25.10.1989 byla z příspěvku E. Bártka: „…Máme dobrý pocit. Náš soubor získal velkou pozornost
a ohlas.Naši skladatelé šli v kompozici skladeb
dál…pomocí hudby vyjádřili obsah. Proto se setkaly sborové skladby s tak velkým ohlasem. Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů, Foerster se stali známými tam, kde jejich hudba ještě nikdy nezazněla. Ale i naši současní skladatelé měli úspěch, jako například
203
Zpráva přejata ze soukromého archívu členky a kronikářky PS Ondráš A. Štefkové.
204
Program koncertu viz. Příloha č. 12
205
Zpráva přejata ze soukromého archívu A. Štefkové. (Rudé právo,dne 30.7.1987.)
56
Seidl, Eben, Lukáš, Báchorek. Také lidové písně vyvolaly bouři potlesku.Tyto skladby vynikaly nejen svou přirozenou melodičností a krásou, ale i svým originálním zpracováním, které není ve světě běžné. Letos se PS Ondráš podařilo uskutečnit naše dlouholeté přání-zpívat v Sovětském svazu. Hlavní zásluhu na tom mají naši přátelé z Akademického mužského sboru ESSR z Talinu, s nimiž spolupracujeme již od roku 1958…“206 A následně v dalším roce cesta do Holandska, družba se sborem Westlandkoor Concordia z ´s Grawenzande
a NSR družba s PS Josef Seliger Chor
Plochingen. Jako vždy šlo o reciproční zájezdy a výměny se uskutečnily v osmdesátých letech s německým, francouzským, polským a estonským sborem. PS Ondráš natáčel v Československém rozhlase Ostrava v letech 1982, 1987 a Československém
rozhlase Praha v roce 1991. O tom, že sbor byl oceňován
a uznáván v regionu a kraji svědčí např. i článek, kde se píše: „Pěvecký sbor Ondráš při SDS v Novém Jičíně již dlouhá léta patří mezi nejlepší soubory ZUČ nejen našeho okresu, kraje, ale
i v celonárodním měřítku. Řadu let spolupracuje i s rozhlasem
a televizí. V červnu natočila Čs. Televize Ostrava s Ondrášem koncert, jehož záznam můžete zhlédnout na televizní obrazovce v pondělí 21. prosince v 16.05 hodin na II. programu.“207 K větším počinům PS Ondráš patří koncert ke stému výročí narození Bohuslava Martinů v roce 1990, spolu s komorním orchestrem Pavla Josefa Vejvanovského208 Nový Jičín. Hlavním programem večera byla kantáta Otvírání studánek a další sbory B. Martinů jako Bolavá hlavěnka, Čarování a pomluvy, Vzkázání po holubince, Půjdeme, půjdeme, Hej, máme na prodej a tři písně z cyklu Písničky na jednu stránku. Dále PS Ondráš nastudoval
společně s komorním orchestrem P.J. Vejvanovského
a orchestrem Domu Kultury Příbor v roce 1991 oratorium Golgota V.V. Hausmanna, které bylo provedeno šestkrát v měsíci březnu. Vzhledem k postnímu období byl i repertoár
s převážně polyfonními skladbami: Handel, G.F.: Largo, Palestrina, G.P.:
Popule meus, Prokofjev, S.: Vokalíza, Kodálly, Z.: Večerní píseň, Černohorský,M.: Fuga in d.209
206
Zpráva přejata ze soukromého archívu A. Štefkové.
207
Zpráva přejata ze soukromého archívu A. Štefkové. („Ondráš v televizi“. Rozkvět dne 17.12.1987)
208
Komorní orchestr P. J. Vejvanovského řídí umělecká vedoucí Anežka Michálková.
209
Státní okresní archív. Kronika PS Ondráš 1991. Ponecháno dle zápisu v kronice.
57
V témže roce bylo také opět provedeno oratorium Stabat mater A. Dvořáka. Mezi repertoár vánočních skladeb patřilo nastudování Missa Pastoralis F. X. Brixiho, spolu s komorní m orchestrem P.J. Vejvanovského.
Úsilí PS Ondráš
udržet se trvale mezi sborovými špičkovými tělesy nadále
přetrvává i v letech 1982 – 1991. Osmdesátá léta v činnosti PS Ondráš vykazují větší frekvenci soutěží a jsou významná několika prvenstvími. Počet vystoupení v nichž se PS Ondráš konfrontuje s ostatními sbory dosahuje v tomto období čísla dvacet. Bylo uskutečněno šest zahraničních
zájezdů a pět návštěv zahraničních sborů v Novém
Jičíně. PS Ondráš natáčel čtyřikrát v rozhlase a dvakrát pro televizi. V charakteristice PS Ondráš,210 kterou se sbor prezentuje,
upřednostňuje jako nejvyšší společenské
a umělecké ocenění Cenu Leoše Janáčka v roce 1982 a Cenu ministra kultury ČSR z roku 1978. Pěvecký sbor má stále přibližně kolem sedmdesáti členů a zůstává ve sféře amatérského zpěvu. Repertoár sboru čerpá ze všech stylových období, skládá se z děl autorů
renesanční polyfonie, baroka, klasicismu, romantismu, uvádí současnou
angažovanou tvorbu, sovětské a lidové písně. Co se týče obtížnosti repertoáru, tak jsou vybírána díla střední náročnosti. Ze zahraničních cest si PS Ondráš přiváží nový notový materiál, který získal darem či výměnou. Změna na politické scéně v roce 1989 znamená větší možnosti ve výběru repertoáru, kde se začínají objevovat ve větší míře polyfonní skladby: Obrecht, J.: Haec Deum caeli, Handel, G. F.: Canticorum iubilo, Palestrina G.P: Improperia, Bruckner, A.: Locus iste, Černohorský, B.M.: Fuga in d, které se stávají pro sbor kmenovým repertoárem v oblasti polyfonní hudby. Rokem 1989 začíná v PS Ondráš tradice vánočních koncertů, ať již ve spolupráci s komorním orchestremP. J. Vejvanovského nebo symfonickým orchestrem Domu kultury z Příbora. PS Ondráš je registrován jako samostatný právní subjekt u MV ČR č.j.VSC/17648/91-R ze dne 10.9.1991.
210
Státní okresní archív: Dokumenty často obsahují charakteristiku sboru, ve které se sbor prezentuje.
Jsou v nich uvedeny úspěchy, které sbor dosáhl. Velmi si váží Ceny ministra kultury ČSR z roku 1978 a Ceny Leoše Janáčka z roku 1982.
58
2.2.5 Období let 1992-2000 Začátek devadesátých let se nesl v duchu oslav čtyřicátého výročí založení PS Ondráš a významného čtyřstého výročí narození J.A.Komenského. V březnu roku 1992 se uskutečnilo několik koncertů k oslavě narození učitele národů, a to ve Fulneku, Uherském Brodě211, Novém Jičíně a o rok později v Nivnici.212 V repertoáru přibývají další skladby. V polyfonii je to např. Thompson, R.: Aleluja, Palestrina,G.P.: Matona mia, Echo, z české klasiky Smetana, B.: sbor Jitro krásné, Dvořák, A.: Moravské dvojzpěvy, ze současné tvorby Tučapský, A.: Svatý Václav. PS Ondráš dává prostor v repertoáru i spirituálům a populární hudbě jako např: Becoud, G.: Kam zmizel tvůj úsměv, Gerschwin, G.: Na věky a lidovým písním v úpravách Z. Lukáše, O. Hilmery, J. Jindřicha, J. Krčka. K větším počinům PS Ondráš patří uvádění kantát a oratorií. V roce 1991 a 1992
213
to bylo
provedení oratoria Stabat mater A. Dvořáka se symfonickým
orchestrem Domu Kultury Příbor. PS Ondráš se po revoluci setkal
s významnými
hudebními skladateli žijícími v cizině a majícími vztah k Novému Jičínu. Jsou jimi Antonín
Tučapský
nebo
novojičínský
rodák
František
Šimíček.
Skladby
A. Tučapského nebo jeho úpravy lidových písní214 jsou v repertoáru PS Ondráš hojně
211
V Uherském Brodě zazněl ve společném provedení sborů PS Ondráš Nový Jičín, PS Dvořák Uherský
brod a Vocal Přerov sbor Živ buď národe ( text. J.A.Komensk) od A. Tučapského, který tento sbor věnoval PS Ondráš. Dirigoval E. Bártek. President ČSR Václav Havel byl přítomen na oslavách čtyřstého výročí narození J.A. Komenského. 212
V Nivnici PS Ondráš zpíval Ukolébavku J.A. Komenského a Tři duchovní písně na text
J.A. Komenského z Kancionálu Amsterodamského ( Ó, králi věků,Ó požehnej nám, Má duše svého Pána chval) v úpravě J. B. Foerstera. 213
V roce 1992 bylo Stabat mater, oratorium A. Dvořáka pro sóla, sbor a orchestr na text Jacopone de
Todiho op. 58 provedeno dvakrát, v dubnu ve Frýdku-Místku a v květnu v Lipníku n. Bečvou. Na koncertu ve Frýdku-Místku učinkovali sólisté opery Státního divadla v Ostravě: Eva Dřízgová-soprán, Erika Šporerová-alt,Zdeněk Jágr-tenor, Dalibor Hrda-bas, PS Ondráš, Pěvecké sdružení Kopřivnice, sbormistr Pavel Altrichter, Symfonický orchestr Závodního klubu Válcoven plechu a.s.
Frýdek-Místek,
dirigent Jaromír Javůrek. V Lipníku n.B. bylo pěvecké obsazení stejné a v orchestrální složce vystoupil komorní orchestr Vejvanovského Nový Jičín, orchestr Tatrovák Příbor a hudebníci Janáčkovy filharmonie Ostrava. Řídil Bedřich Pukovec. (Přejato ze soukromého archívu A.Štefkové, bývalé členky a kronikářky PS Ondráš.) 214
V roce 1993 PS Ondráš zpíval na vánočních koncertech Tučapského úpravy Byla cesta ušlapaná,
V půlnoční hodinu.
59
zastoupeny. Významnou událostí bylo provedení České mše velikonoční „Pouť muklů“ F. Šimíčka ml. v roce 1993215, se symfonickým orchestrem Příbor. 216 Dále provedení oratoria Sedm slov Vykupitelových J. Haydna nebo Česká mše vánoční J. J. Ryby, uskutečněna
jako
půlnoční
štědrovečerní
v Novém Jičíně.217
K dalším
vánočním
koncert
mším,
na
které
Masarykově PS
Ondráš
náměstí provedl
na konci devadesátých letech patří Česká vánoční koledová mše A. Hradila, Vánoční mše J. Kopřivy a Missa pastoralis F.X. Brixiho. PS Ondráš se v devadesátých letech podílel na kulturních a společenských akcích v městě a okolí. Za zmínku stojí uvést v roce 1992 vystoupení u „Židovské synagogy“ u odhalení pamětní desky s návštěvou
bývalých novojičinských Židů,
koncert u příležitosti oslav 680. let města Nového Jičína, oslavy stého výročí založení piaristického gymnázia v Příboře218 v roce 1994, adventní humanitární koncerty v Odrách v roce 1995 a ve Valašském Meziříčí v roce 1998, vystoupení ke stodvacátému výročí narození F. Palackého v Hodslavicích v 1996
a mnoho dalších.
Rok 1994 byl opět Rokem české hudby, který se již opakoval po čtvrté. Repertoár byl sestaven: Smetana, B.: sbory Proč bychom se netěšili a Jitro krásné, Dvořák, A.: z cyklu V přírodě, Moravské dvojzpěvy, sbory Janáčka, Suka, Foerstera, Modlitba z operety Polská krev O. Nedbala, Černohorského Fuga a lidové písně. O dva roky později sbor bilancoval na slavnostním koncertu ke čtyřicátému pátému výročí založení 215
Novojičínský rodák F. Šimíček ml. přijel z exilu a spolu s dalšími připravil „Pouť muklů na Hostýně“
s obřadem v hostýnském chrámu. K poctě všech obětí totalitního teroru padesátých zkomponoval Českou mši velikonoční. Mše zazněla v září 1993 pod taktovkou E. Bártka
a B. Pukovce na Hostýně,
v Novém Jičíně a Příboře. 216
Novojičínský rodák F. Šimíček ml. přijel z exilu a spolu s dalšími připravil „Pouť muklů na Hostýně“
s obřadem v hostýnském chrámu. K poctě všech obětí totalitního teroru padesátých zkomponoval Českou mši velikonoční. Mše zazněla v září 1993 pod taktovkou E. Bártka 217
a B. Pukovce.
Tento počin se zrodil v hlavě dirigenta E. Bártka, který se rozhodl přivítat nové tisíciletí netradičním
půlnočním štědrovečerním koncertem pod širým nebem. Zájemci z řad občanů, kteří si chtěli zazpívat Českou mši vánoční měli možnost po vyzvednutí si notových partů zúčastnit se zkoušek s PS Ondráš, a přijít si zazpívat spolu s orchestrem P. J. Vejvanovského. Na Štědrý večer
o půlnoci se na
novojičínském náměstí shromáždilo kolem tisíce posluchačů a i přes velmi mrazivé počasí byla krásná a sváteční atmosféra. 218
Program koncertu k oslavám Piaristů v Příboře: Brosmann,D.: Missa parochialis, dále sbory a árie
z oper Nabucco a Tosca J. Verdiho, Sedlák Kavalír P. Mascagniho, Polská krev O. Nedbala. Sólisté ostravské opery E.Dřízgová, P. Tolaš, PS Ondráš, PS Kopřivnice, orchestr Domu kultury Příbor pod vedením B. Pukovce.
60
PS Ondráš.219 Tradice tzv. Trojkoncertů se zmenšila na společný koncert dvou těles. Tak tomu bylo v roce 1997 s Pěveckým sdružením moravských učitelů v Novém Jičíně a v roce 2000 s Pěveckým sborem Štěbořice v Opavě.220 Nelze nepřipomenout účast na festivalu sborového umění v Jihlavě v roce 1994, jedenáctou přehlídku sborů „Lašsko zpívá“ v Brušperku nebo Janáčkovo hudební Lašsko v roce 1996. Devadesátá léta byla bohatá na zahraniční zájezdy. V roce 1992 se uskutečnil šestidenní zájezd do NSR do Hammelburgu na festival 1. Europäische Chortage. V následujícím roce opět do NSR du Hernhutu a Görlitz na městské slavnosti. V roce 1997 do Strumieňe v Polsku na festival pěveckých sborů, v témže roce opět do Hernhutu a Görlitz
na dvousté sedmdesáté páté výročí založení města Hernhut
a posléze na koncertní jednodenní zájezd do Polska Swienstochowice. V roce 1998 se uskutečnil sedmidenní zájezd do
Ludwigsburgu v NSR. Obnovení dřívějších
družebních styků se realizovalo v roce 1999 s francouzským sborem Chorale populaire de Lyon na třináctidenním zájezdu se zastavením a koncerty v NSR v Leimenu a v Itálii v Novellaře. Rozhlasová natáčení se realizovala v roce 1992 a 1996 v Beskydském divadle v Novém Jičíně. První vydání samostatné
gramofonové desky bylo v roce 1992
a o rok později také kazety s nahrávkami skladeb PS Ondráš. Rok 1999 se váže k vydání prvního CD z vybraných rozhlasových nahrávek PS Ondráš.
Celostátní festivaly a soutěže kam byl Ondráš zván, již neměly svůj pravidelný rytmus. Některé zanikly nebo změnily svůj charakter. Pro toto období je typická velmi nízká frekvence soutěží. PS Ondráš se účastnil pouze okresní soutěže Klimkovický podzim v roce 1992 a 1995. Tato absence v udržování vysoké umělecké úrovně díky konfrontací s jinými sbory měla zřejmě vliv na umístění v mezinárodní soutěži Svátky písní Olomouc v roce 2000. Tato akce měla být pro sbor největší událostí v roce. Sbor se připravoval v kategorii chrámového zpěvu a kategorii velkých smíšených sborů. V obou kategoriích se umístil pouze ve stříbrném pásmu. Porota se nevyjádřila k nedostatkům jednotlivých sborů. Toto bylo jedno z prvních zklamání PS Ondráš.
219 220
Program koncertu je v příloze č. 16. Tento koncert již dirigoval Karel Monsport a Marie Bělíková, kteří převzali dirigentský post za
zemřelého Ervína Bártka.
61
Činnost pěveckého tělesa se v devadesátých letech zaměřila převážně na zahraniční koncertní zájezdy a soutěžě. PS Ondráš vycestoval za hranice osmkrát a třikrát přivítal zahraniční hosty. Porevoluční doba přinesla do PS Ondráš uvolnění, které poskytlo možnost rozšířit repertoár sboru o duchovní skladby F. X. Brixiho, R. Thompsona, A. Koszewskeho, M. Goreckeho,
spirituály či populární písně J. Ježka
V. Pokorného, L. Webera, J. Denvera, R. Rodgerse Na programech jsou často zařazovány lidové písně v úpravách Z. Lukáše, M. Hroňka, J. Šoupala, L. Poláška, J. Schreibera.
Klasický repertoár je ustálen na sborech B. Smetany, A. Dvořáka,
L. Janáčka a soudobé tvorbě P. Ebena, A. Tučapského. Šíře
žánrů v repertoáru
PS Ondráš je rozsáhlá. Aktivity pěveckého sboru postupně krystalizují do několika pravidelných ročních činností, ke kterým patří vánoční a velikonoční koncerty, prováděné na různých místech severomoravského kraje v chrámech, sálech a tradičně v Beskydském divadle Nový Jičín. Výraznou změnou ve vedení PS Ondráš v roce 1996 se stala skutečnost, že dirigent Ervín Bártek k sobě přizval na pomoc Karla Monsporta člena pěveckého sboru Ondráš a postupně jej zasvěcoval do dirigentské práce. Významnými událostmi tohoto období bylo provedení kantáty Stabat Mater A. Dvořáka v roce 1992, Česká mše velikonoční „Pouť muklů“ F. Šimíčka ml. v roce 1993221, provedení oratoria Sedm slov Vykupitelových J. Haydna nebo Česká mše vánoční J. J. Ryby, uskutečněna jako půlnoční štědrovečerní koncert na Masarykově náměstí v Novém Jičíně . Sezóna 1999/2000 skončila v červnu a před PS Ondráš se rýsovala další s odvážnými plány. Na poslední členské schůzi Ervín Bártek oznámil předání sbormistrovství Karlu Monsportovi. Záměry PS Ondráš
však přetrhlo úmrtí
E. Bártka.222 Členové PS Ondráš a široká hudební a občanská veřejnost se rozloučila se sbormistrem 10. července 2000 v kostele Nejsvětější Trojice v Novém Jičíně. 221
Novojičínský rodák F. Šimíček ml. přijel z exilu a spolu s dalšími připravil „Pouť muklů na Hostýně“
s obřadem v hostýnském chrámu. K poctě všech obětí totalitního teroru padesátých zkomponoval Českou mši velikonoční. Mše zazněla v září 1993 pod taktovkou E. Bártka 222
a B. Pukovce.
Ervín Bártek zemřel ve věku nedožitých sedmdesáti tří let. PS Ondráš mu naposledy zazpíval a
doprovodil jej na jeho poslední cestě. S panem Ervínem Bártkem, dlouholetým uměleckým vedoucím novojičínského PS Ondráš, mistrem ve svém oboru se slovem za všechny členy sboru a novojičínskou veřejnost rozloučil PhDr.Karel Chobot, dlouholetý moderátor sboru
62
Ervín Bártek patřil mezi silné a výrazné osobnosti, které jsou schopné díky svému odhodlání, přesvědčení a dávkou osobního charismatu dlouhá léta držet celý sbor pohromadě. Má velkou zásluhu na tom, že sbor udržel i přes různá krizová období a zasloužil se o význam, osvětu a popularizaci sborového zpěvu.
2.3
TŘETÍ ETAPA LET 2001-2007
Tato podkapitola se zabývá obdobím činnosti PS Ondráš již zcela pod vedením uměleckého vedoucího a sbormistra Karla Monsporta, který převzal práci se sborem po zemřelém Ervínu Bártkovi. Nástup nového sbormistra do samostatné funkce byl plynulý, neboť se sborem pracoval v pozici druhého sbormistra již od roku 1996. Karel
Monsport pokračoval v nácviku skladeb po E. Bártkovi a převzal
zodpovědnost za sezónu 2000/2001 pod svým vedením. Požádal rovněž o pomoc u dirigentského pultu členku PS Ondráš a dlouholetou vedoucí dětských pěveckých sborů v Nové Jičíně Marií Bělíkovou. Hned na počátku roku 2001 si rozdělili repertoár a podíl na vystoupeních.223 Stěžejním programem v práci PS Ondráš v roce 2001 byla účast
na
mezinárodní soutěži ve Spolkové republice Německo v Limburgu a příprava na oslavy padesáti let trvání sboru.
V německém Limburgu se Ondráš umístil v bronzovém
pásmu a vystoupil s programem: J.B. Černohorský: Fuga, R.Thompson: Alleluia, J. Suk: Mať moja, a Z. Lukáš Tolita toten. Regionální tisk komentoval jeho vystoupení: „…Po dlouhých jedenadvaceti letech vyrazil novojičínský pěvecký sbor Ondráš na zahraniční festival. Koncem května se zúčastnil pěvecké soutěže v německém Limburgu. V Limburgu se tradičně koná festival Cacila Chortage na počest patronky pěvců svaté Cecílie…zúčastnily se pěvecké soubory z USA, Jihoafrické republiky, Ruska, Ukrajiny…Ondrášovcům se velice zadařilo
a v celkovém hodnocení skončili na
bronzovém stupínku…s novým uměleckým vedoucím Karlem Monsportem a dirigentkou Marií Bělíkovou sbor prokázal, že má další perspektivu…Ondráš na rozdíl od ostatních
223
Marie Bělíková v roce 2001 nacvičovala se sborem a dirigovala na koncertech např. Aleluja
J. S. Bacha, Ezop a Svítá J. Ježka, Šumění deště, Říkej mi to potichoučku, V. Pokorného, Tolita toten Z. Lukáše.
63
souborů je čistě amatérský…mnohé sbory byly profesionální, či je pro soutěž posílili profesionální zpěváci…“224 Slavnostní koncert k padesátému výročí založení PS Ondráš se konal v říjnu. Koncert dirigovala M. Bělíková a K. Monsport. Program tvořila díla:225 Janáček, L.: Ondráš Černohorský, B.M.: Fuga Bach, J.S.: Aleluja ( motet č.6) Thompson, R.: Alleluja Bach, J.S.: Air, (ze suity č. 3) BWV 1068, Bach, J.S.: Bourée (ze suity č.2) Dvořák, A.: Šípek (z Moravských dvojzpěvů) op. 32 Tučapský, A.: Nunc dimitis Suk, J.: Mať moja Bártek, E.: Magnólie Rutter, J.: Magnificat Lasso, O.: Echo Blodek, V.: sbor Zapálíme si na horách (z opery V studni) Eben, P.: Stálá láska (z cyklu Láska a smrt) Ptáček, V.: Uspávánka z Kopanic, (úprava lidové písně) Juřík, M.: Sadaj slnko, sadaj, (úprava lidové písně) Hairstone, J.: Amen Ptáček,V.: Hluboká řeka (úprava) Course, A.M.: Go down,Moyzes Kosma, J.: Les feuilles mortes Schubert, F.: Heidenroslein Pokorný, V.: Říkej mi to potichoučku, Svítá, Šumění deště, Ezop a brabenec Hroněk, Z.: Nočko, nočko Lukáš, Z.: Tolita toten Polášek, J.N.: Bača Smetana, B.: sbor Proč bychom se netěšili (z opery Prodaná nevěsta)
224 225
Novojičínský zpravodaj č.23, ze dne 5.6.2001. Archív PS Ondráš v Beskydském divadle Nový Jičín. Z programu koncertu. Archív sboru v Beskydském divadle Nový Jičín.
64
K výročí sboru byla vydaná brožura Jak šel čas, aneb půl století pěveckého sboru Ondráš v redakci Karla Chobota a Antonína Březiny. Do celkové koncepce činnosti PS Ondráš v průběhu roku patřily nyní nově postní koncerty, koncerty v Pečovatelských domech, dále pokračovaly již dřívější společensko-kulturní akce pro město a okolí, koncerty v rámci významných výročí, účast alespoň na jednom festivalu ročně a série vánočních koncertů. Zvýšil se počet nastudovaných duchovních skladeb z důvodů většího množství koncertů uváděných v kostelích. Podle zprávy o činnosti sboru v roce 2001 sbor čítá šedesát šest zpěváků s věkovým průměrem čtyřicet šest let. Sbor uskutečnil dvacet jedna koncertů a devět menších vystoupení. V roce 2002 se PS Ondráš účastnil soutěže pěveckých sborů „Svátky písní“ v Olomouci ve třech kategoriích. V kategorii smíšených sborů se skladbami: Bruckner, A.: Ave Maria, Bach, J.S.: Aleluja, Thompson, R.: Aleluja, Černohorský, M.B.: Moteto získal stříbrnou medaili (uděleny tři medaile), v kategorii lidová píseň se skladbami: Suk, J.: Mať moja, Lukáš, Z.: Za naším huménkem,, Ptáček, V.: Pod dubem, za dubem, Monsport, K.: Proměny, Lukáš, Z.: Tolita toten získal stříbrnou medaili (uděleno pět medailí) a v kategorii spirituál, gospel, jazz se skladbami: Course, A.M.: Go down, Ptáček, V.: Hluboká řeka, Luboff, N.: All my trials
a v úpravách V. Pokorného Říkej
mi to, Svítá a Ezop a brabenec získal bronzovou medaili (udělena jedna medaile). Z hodnocení lze soudit, že PS Ondráš se dokáže pohybovat opravdu v různých žánrech. Ohlas z tisku Z Novojičínského zpravodaje, červenec 2002: „ Ondráš dvakrát stříbrní, jednou bronzoví…Na letošním 30. mezinárodním festivalu pěveckých sborů…sešlo se 196 sborů a 7000 pěvců…v duchovních skladbách s povinnou Ave Maria Antona Brucknera…blahopřejeme Ondrášovcům k dosaženému úspěchu.…226 V průběhu roku sbor uskutečnil sedmnáct koncertů a devět dílčích vystoupení. Sbor má
tříhodinovou zkoušku jedenkrát týdně a v průběhu roku čtyři až pět
jednodenních soustředění. Další mezinárodní festival pěveckých sborů IX. Nemzetkozi kórusverseny Budapešť, kterého se Ondráš účastnil jako jediný reprezentant České republiky se konal v dubnu 2003 v Budapešti.227 Na repertoáru byla povinná skladba L. Bardose Popule meus. V dalším repertoáru Ondráš uvedl Ave Maria A. Brucknera, Go down M. Course
226
Kronika PS Ondráš 2002. Zkušebna sboru v Beskydském divadle Nový Jičín.
227
Archív PS Ondráš, Beskydské divadlo.
65
a nově nastudovanou skladbu P. Ebena De circuitu aeterno. PS Ondráš se umístil ve stříbrném pásmu. V rámci tohoto zájezdu Ondráš vystoupil na dvou koncertech ve slovenských městech Beckov a Modrá u Bratislavy. Z dalších koncertů jistě stojí za zmínku koncert na počest sedmdesátého pátého výročí v Beskydském
divadle
v Novém
Jičíně
za
narození A. Tučapského
přítomnosti
oslavence.
Z dopisu
A. Tučapského PS Ondráš: „Děkuji Vám srdečně za zaslání CD, mám z toho velikou radost. Dává jasný přehled o bohaté a široké činnosti Ondráše, širokém záběru, že je to sbor evropského formátu, dobře hlasově vyrovnaný, zpívá čistě, dovede se rychle přizpůsobit rozličným hudebním stylům. Mohu jen znovu srdečně pogratulovat a popřát do dalších let hodně zdaru, vytrvalosti a trpělivosti…“228 Spolu s PS Ondráš účinkoval i dětský pěvecký sbor Ondrášek. K tradičním činnostem
PS Ondráš
patří každoroční účast na zářijových
Městských slavnostech v Novém Jičíně, jež pro sbor znamená tři až čtyři sobotní vystoupení v kostele, na nádvoří zámku, vystoupení u odhalování sochy apod. PS Ondráš svým širokým žánrovým přesahem v repertoáru pružně reaguje na obsah produkce. V rámci vystoupení na kůru při ranní mši či koncertu v kostele interpretuje polyfonní nebo duchovně zaměřené skladby.229 Na nádvoří zámku zpívá zpravidla úpravy lidových písní, umělé písně, spirituály, tzv. vyšší populár230a na kulturněspolečensky významných akcích volí sbory s náročnější fakturou. Vánoční čas se stává obdobím mnoha vánočních koncertů jak v Beskydském divadle v Novém Jičíně, tak v chrámu sv. Valentina v Příboře, v chrámu Páně Nanebevzetí Panny Marie v Novém Jičíně a jinde. Tradiční je i spolupráce PS Ondráš se symfonickým orchestrem „Sdružení hudebníků Příbor.“ V roce 2004 se Pěvecký sbor Ondráš přihlásil k tradici Roku české hudby nastudováním Dvořákova oratoria Stabat mater, které zaznělo v Novém Jičíně již potřetí od roku 1945. Rok stého výročí úmrtí velkého českého hudebního génia byl také rokem vstupu České republiky do Evropské unie. S Pěveckým sborem Ondráš spoluúčinkoval
ženský
pěvecký
sbor
Hedvika
z Valašského
Meziříčí,
symfonický orchestr „Sdružení hudebníků Příbor,“ rozšířený o členy Janáčkovy
228
Dopis uložen ve zkušebně PS Ondráš v Beskydském divadle.
229
Bruckner, A.: Christus factus est, Bárdos, L.: Popule meus, Eben, P.: De circuito aeterno, Ptáček, V.:
Ave Maria. 230
Např. Brenchley, D.: Aleluja, Hairston, J.: Amen (úprava), Elijah rock.
66
filharmonie Ostrava. Dále učinkovali sólisté opery Slezského divadla v Opavě a Moravskoslezského divadla v Ostravě. PS Ondráš zařadil do mnoha koncertů v tomto roce skladby A. Dvořáka. Účast na třicátém druhém ročníku mezinárodní soutěže Svátky písní Olomouc v roce 2004 byla opět pro PS Ondráš důležitým počinem již proto, že získal stříbrná pásma ve všech třech kategoriích, do kterých se přihlásil z důvodu svého širokého repertoárového zaměření.231 Je potřeba ještě zmínit koncert v Beskydském divadle Nový Jičín u příležitosti udělení titulu „čestný občan in memoriam“ Ervínu Bártkovi. Na koncertě k jeho poctě vystoupily tři jeho nejmilejší sbory: Pěvecké sdružení moravských učitelů, Pěvecký sbor Ondráš a dětský pěvecký sbor Ondrášek. Rok 2004 měl opět dvacet tři koncertů jako rok předešlý, a mnoho menších příležitostných vystoupení. Tyto bohaté a rozmanité činnosti a aktivity sboru jsou velkým obětavým přístupem systémové práce uměleckého vedoucího Karla Monsporta a Marie Bělíkové. Od listopadu 2004 sbor získal třetího sbormistra v osobě Zdeňka Stanislava. Spolupráce tří sbormistrů se uskutečnila z důvodů velkého pracovního vytížení, které měl K. Monsport. Ve vedení zkoušek
se sbormistři střídali a většinou
každý z nich nacvičovali ty sbory, které posléze jednotlivě dirigovali na koncertech a vystoupeních. Nejdelší mnohaletou praxi v řízení sboru měla M. Bělíková s dětskými sbory. K. Monsport se sbormistrovství ujal až v PS Ondráš, pod vedením E. Bártka. Z. Stanislav své zkušenosti získával individuálním studiem u
L. Pivovarského. Tuto
snahu je třeba velmi ocenit, neboť se sbor částečně nacházel v období určité stagnace, která si vyžadovala nastolení striktnějšího režimu, pokud chtěl obstát v konkurenci. Přes různé obtíže po stránce technické vyspělosti sboru či objektivních příčin dále pokračovaly veškeré aktivity tohoto životaschopného sboru. Stálým cílem PS Ondráš bylo pokračovat v udržování umělecké stránky a jít prezentovat nastudovaný repertoár na soutěžě a srovnávat své kvality s jinými sbory.
231
Soutěže se účastnilo 104 sbory z Evropy. PS Ondráš soutěžil v kategorii vážná hudba: Bruckner, A.:
Christus factus est, Bardos, L.:Popule meus, Dvořák, A.: Dnes do skoku a do písničky, Eben, P.: De circuito aeterno. Dále soutěžil v kategorii spirituál, gospel a jazz: Brenchley, D.: Aleluja, Haistorn, J.: Amen, Elijah Rock (úpravy), Ptáček,V.: Bay,bay, blue (úprava). V kategorii lidová píseň PS Ondráš soutěžíl : Martinů, B.: Hej, máme na prodej, Dvořák, A.: Dnes do skoku a do písničky, Eben, P.: Ešče si já, Ptáček, V.: Pod dubem, za dubem.
67
PS Ondráš sice neobsazoval první místa, ale svou velmi solidní úroveň prokázal několikerým obhájením stříbrných pásem na různých festivalech. V roce 2005
se sbor zúčastnil Námestovských slavností duchovní hudby,
Mezinárodního sborového festivalu hudebního romantismu ve Vlachově Březí a Festivalu duchovní hudby ve Zvolenu. Rok 2006 byl rokem dvoustého padesátého výročí narození W. A. Mozarta. PS Ondráš se účastnil jeho oslav ve Vídni, kde spolu se sbory Polotasy Janos Chor z Maďarska a rakouské Vivendi Rock Chorale
společně nastudovali a zpívali
Mozartovu Spatzenmesse – Missu brevis C dur v katedrále Votivkirche pod vedením dirigenta Kurta-Martina Herbsta. Missu brevis C dur PS Ondráš provedl ještě jednou v témže roce na Městských slavnostech v Novém Jičíně232. V roce 2006 PS Ondráš uskutečnil založení
v Beskydském divadle slavnostní koncert k padesátému pátému výročí sboru. Slavnostní koncert řídili tři sbormistři K. Monsport, Z. Stanislav
a Marie Bělíková, která se na jubilejním koncertu symbolicky rozloučila a oznámila své ukončení ve sboru. Publiku se také představila Eva Zbořilová.233 Rok 2007 byl ve znamení recipročního zájezdu do Francie – Blois. Družba byla navázána s Vokálním sdružením Antoine Boesseta z Blois. Součástí cesty byla účast na soutěžním festivalu Festa Choralis v Bratislavě, kde sbor získal dvě stříbrná ocenění ve dvou kategoriích. Významným počinem tohoto roku byla spolupráce s Jaroslavem Krčkem a jeho Musicou Bohemicou, s níž PS Ondráš provedl Mši č.4 J. Krčka a několik písní ze sbírky Loutna česká Adama Michny z Otradovic. Koncert se konal v Beskydském divadle za řízení
Jaroslava Krčka. Velký díl nácviku provedla
sbormistryně Eva Polášková za klavírního doprovodu sbormistra Karla Monsporta.
Toto období se váže k sbormistrovskému vedení hlavního uměleckého vedoucího K. Monsporta, se spolupráci sbormistrů M. Bělíkové a Z. Stanislava.
232
http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=862
233
Eva Zbořilová (provdána Polášková), absolventka Pedagogické Fakulty Ostravské Univerzity v oboru
sbormistrovství
u L. Pivovarského.
68
Pěvecký sbor Ondráš má své stanovy, výbor234 a je veden a registrován u Ministerstva vnitra ČR od roku 1991. Zkušebnu má v prostorách Beskydského divadla, také díky dobré spolupráci s ředitelem Beskydského divadla Pavlem Bártkem.235 PS Ondráš zkouší jedenkrát týdně, dle potřeby se konají navíc i další zkoušky, v průběhu roku sbor uskuteční kolem čtyř až pěti obvykle jednodenních soustředění. V tomto období za působení tří sbormistrů se prováděly častěji dělené zkoušky. Podle statistiky údajů ze zpráv o činnosti z let 2001-2007 je v PS Ondráš vedeno zhruba šedesát členů. Na koncertech a vystoupeních bývá skutečný počet zpěváků kolem padesáti. Do roku 2006 byl věkový průměr zpěváků čtyřicet šest let, v roce 2007 je to již padesát let. Je zde patrná tendence zvyšujícího se věku. Trvalým úkolem všech členů PS Ondráš je zvát potenciální zpěváky do svých řad a omladit sbor. Polovina zpěváků PS Ondráš jsou stabilní členové, kteří jsou ve sboru již od svého mládí. Je obdivuhodné a chvályhodné, jak pevně začlenili do svého života lásku ke zpěvu a mnohaleté působení ve sboru. Jako problematická se jeví návaznost získávání mladých členů do PS Ondráš z řad dětského pěveckého sboru Ondrášek. Tato problematika není pouze současná, tento stav přetrvává léta. Možným důvodem antipatie mladých zpěváků jsou generační rozdíly, přechod ze základních a středních škol na školy vysoké, neumožňuje účast na zkouškách, nebo současná menší atraktivita a frekvence zahraničích zájezdů a koncertů, na které jsou členové Ondrášku zvyklí. Důvodů může být více. Nefunguje zde přímý nábor a větší aktivita ze stran sbormistrů obou těles, přestože vzájemné vztahy jsou v pořádku. S přibývajícími léty existence PS Ondráš se zvyšuje i věk jejich členů a aktuální situace napovídá, že by sboru velmi prospělo začlenění mladých hlasů. Naléhavá a mnohaletá situace se projevuje v malém podílu mužských hlasů a to hlavně v tenorech. Přestože PS Ondráš je sbor čistě amatérský a ve své minulosti dosáhl značných úspěchů, v současné době by byla velmi přínosná pomoc v získání hlasově vyškolených zpěváků. Také disciplína se ve sboru
poněkud snížila. Mezníkem
negativních změn v dodržování stanov pro členství ve sboru se jeví rok 1989, který otevřel lidem i jiné možnosti seberealizace. Členství ve sboru tak získalo patrně menší váhu. Před rokem 1989 znamenala účast v PS Ondráš možnost vycestování za hranice 234
President sboru- Ing. M. Váhala, manažer-M. Dohnálová, pokladní-K. Dokládalová, propagace sboru-
Mgr. I.Kořístková, archivář. Mgr.A. Březina, kronika a dokumentace.Mgr. A. Štefková, kostýmy Mudr. A. Vidomusová. 235
Mgr.Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla, syn sbormistra E. Bártka, v průběhu let dle potřeby
vypomáhal zpívat v tenorových hlasech PS Ondráš.
69
a únikové pole pro svou vůli k občanské a tvůrčí aktivitě.236 Další nepříliš šťastnou změnou byla absence pěveckých přijímacích zkoušek do PS Ondráš, která se započala rokem 1989. Možnost stát se členem PS Ondráš byla dána všem i na základě získání nekvalitních zpěváků. Důvodem byl
odchod dosavadních členů z různých příčin,
a proto ona nutnost přijímat členy nové. PS Ondráš zpíval i v době působení sbormistrů K. Monsporta, M. Bělíkové a Z. Stranislava mnohý repertoár nastudovaný ještě za doby E. Bártka, ale častěji se v programech koncertů objevovaly nové nastudované skladby.
K. Monsport rozšířil
repertoár o skladby z oblasti vokální polyfonie, o spirituály a cizí, převážně anglosaské skladby. Pro PS Ondráš také průběžně upravoval skladby různých žánrů V. Ptáček. V roce 2005 jich sboru několik věnoval.237 Novou orientaci ukazuje např. repertoár uváděný v roce 2007: Polyfonie - Arthophaeus F.B.: Concertus de Resurrectione, Adam Michna z Otradovic: Loutna česká (pět skladeb), Halmos, L.: Jubilate Deo, Krček, J.: Mše č.4, Koutník, T.N.: Hej, hej, jeden i druhej (Pastorela), Marci de G.: Signore della cime, Pärt, A.: Bogoróditse Djev, Schmidt, F.: Subtuum Praesidium. Úpravy populárních písní - Hayward, L.: Guantanamera (úprava), Jenkins, K.: Adiemus, Rutter, J.:Gaelic blessing, Villalobos, H.: Rosa Amarela , Zadoff, N.: El ultimo café. Ještě je třeba zmínit jednu aktivitu PS Ondráš, třebaže neměla dlouhého trvání. Byl to pokus o vytvoření komorního sboru z řad členů kmenových i cizích zpěváků. Asi dvacetičlenný komorní sbor pracoval necelý rok. Vystupoval v programech v rámci koncertu PS Ondráš. Z důvodů pracovního vytížení mnoha členů jeho činnost ustrnula. V současné době se členové nescházejí a nestudují nové sbory. Prognóza jeho existence je zatím nejasná. Pro toto období jsou v činnosti PS Ondráš charakteristická opakovaná umístění ve stříbrných pásmech, převážně na festivalech Svátky písní v Olomouci238. V letech 2000 - 2008 těchto stříbrných umístění získal sbor celkem sedmnáct.
236
Poledňák, I.: Sborový zpěv na počátku nového milénia aneb Sborová hudba – memento a výzva. In:
sborník Mezinárodní sympozium o sborovém zpěvu Cantus choralis 99. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000, s. 12-23. 237
V. Ptáček upravil a věnoval v roce 2005 tyto skladby: Ave Maria,
Canzonetta della ninfa,
In the Mood (úprava), Krylogie, Kouzelný čas, Koleda (úprava lidové písně), Pod tý naším okénečkem (úprava lidové písně,), Plzenská věž (úprava lidové písně), Snow white and the seven dwarfs (úprava). 238
Mimo festivaly Svátky písní Olomouc se PS Ondráš zúčastnil ještě festivalu Musica religioza
v Olomouci, Festa Choralis v Bratislavě v roce 2007 a Musica sacra Praga v roce 2008.
70
Z repertoáru závěrečného období pod vedením K. Monsporta je patrná absence české klasiky, která zůstává vedená v kmenovém repartoáru, ale sbor se v této době věnuje provádění jiných žánrů. Již v průběhu roku 2007 pomáhala K. Monsportovi s nácvikem tehdejší studentka Pedagogické Fakulty v Ostravě Eva Zbořilová. Sbormistr
Z. Stanislav
z důvodu pracovního vytížení přerušil svou sbormistrovskou činnost.
2.4
ČTVRTÁ ETAPA 2008 – 2010
Tato podkapitola si klade za cíl představit PS Ondráš od roku 2008 do současnosti za vedení umělecké vedoucí Evy Poláškové.239
Ještě společně s K. Monsportem
a E. Poláškovou PS Ondráš přivítal v dubnu francouzský sbor Antoine Boesseta z Blois, vystoupil na festivalu Moravskotřebovské Arkády240 a na mezinárodním soutěžním festivalu duchovní tvorby Musica sacra Praga 2008,241 kde se umístil opět ve stříbrném pásmu. Téměř půl roku PS Ondráš mimo svého obvyklého repertoáru na festivaly nacvičoval podruhé242 ve své historii kantátu Svatební košile A. Dvořáka. Kantáta byla provedena spolu s Pěveckým sborem Křížkovský z Opavy, se Symfonickým orchestrem Sdružení hudebníků Příbor a sólisty.243 Kantáta Svatební košile byla provedena v září a říjnu 2008 na koncertech v Opavě, Příboře a v Novém Jičíně.244 V době nácviku této
239
Z důvodů dlouhodobé pracovní cesty do Číny požádal sbormistr K. Monsport v polovině roku 2008
čerstvou absolventku oboru sbormistrovství na PdF OU Evu Poláškovou o zastoupení ve vedení PS Ondráš. Na svém absolventském sbormistrovském koncertu239 v březnu 2008 dirigovala v Beskydském divadle PS Ondráš. Absolventský koncert Evy Zbořilové (provdané Poláškové) měl název „Od Bacha po Vlacha“. Program koncertu byl velmi pestrý. (Kronika PS Ondráš. Archív PS Ondráš. Beskydské divadlo). 240
PS Ondráš vystoupil
v koncertu duchovní hudby se skladbami současných autorů A.Parta,
L. Halmose, N. Zieleňskeho, J. Ruttera, P. Ebena a s úpravami lidových písní. 241
Na festivalech duchovní hudby PS Ondráš zpíval obdobný nastudovaný repertoár jako na předešlých
festivalech. (Kronika PS Ondráš 2008. Archív PS Ondráš, Beskydské divadlo) 242
Kantáta Svatební košile A. Dvořáka byla poprvé uvedena v Novém Jičíně a v Příboře v květnu 1968
v nastudování s orchestrem Z. Pukovce spolu s PS Ondráš. 243
Soprán-Katarína Vovková, sólistka Slezského divadla v Opavě, tenor-Alexander Vovk,sólista
Slezského divadla v Opavě, bas-Martin Gurbal, sólista Národního divadla v Ostravě. Dirigent Zdeněk Pukovec. 244
Z programu. Archív PS Ondráš v Beskydském divadle Nový Jičín.
71
kantáty byl K. Monsport služebně vyslán jako odborník z bývalého podniku AutopalNový Jičín245 do Číny-Šanghaje, proto veškerá tíha nácviku spočinula na dirigentce E. Poláškové. Koncem roku 2008 došlo ke spolupráci PS Ondráš s Janáčkovou filharmonií Ostrava při provedení České mše vánoční J. J. Ryby, se sólisty Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. 246 Během roku 2008 se připravovalo natáčení dalšího kompaktního disku v Českém rozhlasu Ostrava, a pak průběžně v roce 2009 ve spolupráci s Jiřím Pospíšilem,
247
režisérem Českého rozhlasu Ostrava. Kronika PS Ondráš uvádí za rok 2008 tyto premiérové skladby: Anonymus: Alta trnita Beata, Danzi, F.: Salve Regina, Hayward, L.: Guantanamera (úprava), Jenkins, K.: Adiemus (úprava E. Polášková), Moore, J. E.: Irisch Blessing (úprava E. Polášková), Ptáček, V.: Krylogie (úprava), Rutter, J.: Oh, when the saints (úprava), Šuplevski, D.: Čaje šukarije (úprava), Villalobos, H.: Rosa Marela, Zieleňsky, N.: O, gloriosa domina. Repertoár je složen z duchovních skladeb a úprav populárních písní a evergreenů. E. Polášková měla nepochybně zkušenosti z Vysokoškolského pěveckého sboru Ostrava a z dalších vokálních těles, jejichž repertoár uplatňuje i v PS Ondráš.248 PS Ondráš se v roce 2009 zúčastnil IX. Setkání pěveckých sborů v Heřmanově Městci s duchovním repertoárem, zastoupeným převážně současnými skladateli249 a lidovými písněmi.250 Další významnou akcí PS Ondráš v roce 2009 byl Koncert ke stému výročí založení Chrudimské komorní filharmonie. PS Ondráš spolu s Pěveckým sborem Slavoj a Chrudimskou komorní filharmonii provedl oratorium Mesiáš G.F. Händela. A nutno zmínit ještě charitativní aktivitu PS Ondráš, která se promítla do uspořádání koncertu s názvem „Dvakrát Ondráš“ v rámci akce povodně 2009.
Na
245
Autopal Nový Jičín, výrobce světelné, chladící a klimatizační techniky.
246
Soprán-T. Gavecká, alt- E.Šponerová, tenor-A. Voráček, bas-M. Gurbal, řídil P. Chromčák.
247
Jiří Pospíšil, režisér Ostravského rozhlasu a pedagog na Ostravské konzervatoři. S PS Ondráš jej pojí
několikaletá spolupráce při nahrávání kompaktních disků a odborná pomoc v oblasti hlasové výchovy. 248
249
Hudební aktivity E. Poláškové viz. Kapitola Sbormistři. Duchovní repertoár by zstoupen A. Partem, Z. Lukášem, Brenchleym D. a proveden v kostele
sv. Bartoloměje 250
Na nádvoří zámku v Heřmanově Městci se PS Ondráš představil např. úpravami lidových písní
M. Schneidera-Trnavského, Z. Lukáše, I. Hrušovského.
72
koncertu zaměřeném na lidové písně vystoupil PS Ondráš a Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna s cimbálovou muzikou a taneční skupinou. Přestože byly roky 2008 a 2009 významné pro PS Ondráš
vzhledem k jeho
spolupráci se symfonickými orchestry a nastudováním závažnějších děl, tak rovněž toto období bylo skromnější na tradiční vystoupení v Novém Jičíně a okolí, než tomu bylo v předcházejících létech. V roce 2008 bylo provedeno dvacet samostatných koncertů a čtyři dílčí vystoupení a v roce 2009 již pouze jedenáct samostatných koncertů a pět dílčích vystoupení. Součástí pěvecké aktivity PS Ondráš v roce 2010 byl postní koncert duchovní hudby v Dolních Bojanovicích, Slavnostní májový koncert v Beskydském divadle v Novém Jičíně, kde
spolu s PS Ondráš spoluúčinkoval Komorní soubor Musica
Gaudeans, Praha. Repertoár koncertu byl složen převážně z úprav populárních skladeb. Na koncertu pokřtil PS Ondráš svůj další kompaktní disk. V měsící září PS Ondráš opět vystoupil na Městských slavnostech v Novém Jičíně. Z důvodu nepřítomnosti E. Poláškovou zastupovala mladá absolventka
oboru sbormistrovství Kateřina
Skácelová. Od měsíce října 2010 E. Polášková opět řídí PS Ondráš a v současné době se studuje program na tradiční vánoční koncerty. Pod vedením nové sbormistryně PS Ondráš nacvičil od roku 2007 tyto další skladby: Anonymus: Alta trnita beata Artapso, F. B.: Concertus de Resurectione Anerio, F.: Christus factus Dowland, L.: Come again Hebrejská: Hava Nagila Krček, J.: Šly panenky silnicí Lidová : Dubku, dubku Lidová: Já jed sa Janoško Milsby, H.O.: Lord, I knot Í ve been changed Masoti Littel, M.: Con el vito Michna, A.V.: Andělské přátelství, Boží matky slavná nadání, Den svadební, Jiná o narození Pána Ježíše, O svaté Kateřině mučedlnici (Loutna česká) Novotný, T.: Adon olam (úprava židovské písně) Najbrt, T.: Zpívej v čase vánočním Oakland, B.: Java jive (úprava Shaw, K.) 73
Pärt, A.: Bogorodice Děvo Pospíšil, J.: Dvě regrútské (úprava lidové písně) Praetorius, M.: Nám narodil se Spasitel (úprava) Reynaga, J.C.: El ultimo café Rutter, J.: A Gaeli blessing Rutter, J.: Irish blessing Spirituál : Where you there? (úprava E. Polášková) Schubert, K.: Duo Rorate Šuplevski, D.: Čaje šukarije (Dalmátská) Trénet, Ch.: Douce France Tichota , V jeslích dítě spinká Veenker, R.: Canon in swing V repertoáru naprosto převažují sborové úpravy populárních písní tzv.vyšší populár. Vokální polyfonie a úpravy lidových písní se zde participují zhruba stejným dílem.
Toto období
je pro PS Ondráš charakteristické novým přístupem mladé
sbormistryně. Snaží se zvyšovat hlasovou kulturu zpěváků, cílem její pěvecké výchovy v kolektivu je úsilí o získání pěveckotechnických dovednosti a návyků v mezích možnosti u všech členů. Její postoj ke sboru je i přes její mládí velice kvalifikovaný. Sbormistryně pracuje s asi padesátičlenným pěveckým tělesem, jehož věkový průměr padesát let. Činnost sboru pod vedením E. Poláškové se ukázala jako inspirativní
je
jednak výběrem nového nastudovaného repertoáru, dalšími možnostmi v aktivitách sboru,
její snahou o odbornou úroveň sboru, a také vlastním uvědoměním v řadách
zpěváků, kteří podporují existenci PS Ondráš. Sborový zpěv je cennou protiváhou vůči účinkům pracovního vypětí a pro členy pěveckého sboru přináší změnu činnosti ve formě aktivního odpočinku.251 Výběr repertoáru K. Monsporta i E. Poláškové je obdobný. Repertoár sboru je stále velmi různorodý. Přesto lze v poslední době sledovat mírný příklon ke dvěma okruhům. Jedním je duchovní
251
tvorba renesančních, barokních i současných autorů
Fedor, V.,Vrcholová-Pátová,J.:Sborový zpěv a řízení sboru, Editio Supraphon Praha-Bratislava,1969,
s.9.
74
s polyfonní sazbou, a druhým okruhem jsou sborové úpravy lidových a populárních písní tzv. vyššího populáru. Rok 2008 a 2009 byl významný ve spolupráci s profesionálními symfonickými orchestry. Byla provedena kantáta Svatební košile A. Dvořáka, Česká mše vánoční J.J. Ryby, a oratorium Mesiáš G.F.Händela. Z posledního zápisu výborové schůze PS Ondráš roku 2010 je zřejmé hledání cest, jež by měly vést k uměleckému růstu sboru. Mezi ně patří např.: určit kmenový repertoár, jež bude závazný pro všechny členy, stanovit roční plán a seznámit jej se sborem, věnovat pozornost starším skladbám v kmenovém repertoáru, preferovat zpěv zpaměti, motivovat členy jasnou koncepcí činnosti sboru, dodržovat systematičnost v nácviku, apelovat na stoprocentní připravenost a plné nasazení všech členů při koncertech, zaujímat přísnější postoj k absencím. PS Ondráš má v současné době čtyřicet osm členů, z toho třicet žen a osmnáct mužů s průměrným věkem čtyřicet devět let. PS Ondráš je příspěvkovou organizací, dotovanou Městským úřadem Nový Jičín.
75
3 SBORMISTŘI
3.1 Ladislav Pospěch Ladislav Pospěch, nar. 17.6. 1927 na Starém Jičíně – Vlčnově, hudební organizátor, skladatel a vedoucí souborů.252 Studoval na gymnáziu v Novém Jičíně a od roku 1949 do 1951 na pedagogické fakultě v Brně. Hudební harmonii studoval u prof. V Steinmanna. Povoláním učitel, působil na Starém Jičíně.
Již ve svých
studentských letech založil na Starém Jičíně dechovou hudbu a taneční orchestr Starojičané. V průběhu vysokoškolského studia spolupracoval s vysokoškolským souborem Radost v Brně. Svůj volný čas věnoval převážně hudbě. V roce 1951 založil pěvecký sbor Za mír, který vedl do roku 1953/54. Dokladem jeho úspěšné práce je skutečnost, že v krátké době soubor Za mír získal nejen popularitu v kraji, ale pod jeho vedením úspěšně reprezentoval ostravský región na celostátních soutěžích lidové umělecké tvořivosti LUT 1952 v Bratislavě a o rok později v Brně. Ve svém zakladatelském úsilí se mu podařilo vytvořit hudební těleso na svou dobu s vysokou úrovní. Jeho zásluhou vznikl životaschopný soubor253, který přivedl v krátké době k prvním úspěchům. Vzhledem k změnám v jeho pracovní náplni
a nemoci přenechal
postupně vedení sboru Ervínu Bártkovi. V letech 1953-1959 působil jako inspektor kultury při odboru škol a kultury ONV v Novém Jičíně. V roce 1958 vytvořil další pěvecký sbor z pracovníků ONV a novojičínských podniků (pěvecký
sbor ZV ROH při ONV v Novém Jičíně)
a navázal tak na tradice okresní kulturní úderky a souboru Za mír. Ladislav Pospěch propagoval sborový zpěv mezi mladými lidmi. Díky jeho obětavosti vzniklo v Novém Jičíně několik souborů, které obohatily kulturní život města. Od roku 1962 učil na škole v Janovicích u Starého Jičína. Řídil také symfonický orchestr Domu osvěty v Novém Jičíně a spojené dechové hudby na Starém Jičíně. Skladatelsky se zaměřil na 252
Baláš, Miroslav: Kulturní místopis Novojičínska. Vlastivědný ústav Nový Jičín. 1967. s. 217.
253
V souboru Za mír zpívalo zhruba 75 zpěváků, instrumentální část souboru byla proměnlivá podle
charakteru vystoupení od menší kmenové desetičlenné instrumentální skupiny až po vícečlenný soubor, jež vznikal ve spolupráci s novojičínským symfonickým orchestrem (dirigent J. Štindl). Například na soutěži lidové umělecké tvořivosti v Brně roku 1953 učinkovalo 42 instrumentalistů a 78 zpěváků. Státní okresní archív Nový Jičín, Kronika souboru Za mír 1953.
76
budovatelské a politicko satirické písně pro mládežnické soubory.254 Byl činný také jako upravovatel lidových písní. Provedl četné úpravy lidových písní například Když jsem já k vám, Mařka Indráková, Můj táta mě pořád nutí, Na Santově kopci, Na Starém Jičíně, Ondráš, Pověz mi Honzíčku, Putimská brána, Stojí slunečko, Už se ty horečky zelenajú, V hornom koncu svítá. Pro sbor a orchestr složil několik písní budovatelských a žertovných jako Hoj Starojičané255 (1940), Starojická slibovice, Perníková chaloupka. Na tendenční požadavky reagoval Kantátou o vrchním veliteli (1953) pro symfonický orchestr, smíšený sbor a sólo.
3.2 Ervín Bártek Ervín Bártek, nar. 22.8. 1927 zem. 2.7. 2001 v Novém Jičíně. Soukromě se hudebně vzdělával u prof. L. Calábka v Novém Jičíně. Za okupace se rodina přestěhovala do Kutné Hory, kde studoval na učitelském ústavu u prof. Bohumila Jelínka hru na housle a harmonii u prof. Jaroslava Krásy. Jako zpěvák vypomáhal ve sboru Tylova divadla a v chrámovém sboru sv. Barbory. Byl členem smyčcového kvarteta a působil v Kutnohorské filharmonii a v orchestru Tylova divadla. Po návratu do Nového Jičína v roce 1945 dokončil svá studia na učitelském ústavu ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž členem a sólistou mužského sboru Beseda. Působil jako učitel v Kujavách, jako školní inspektor kultury při ONV v Novém Jičíně, dále jako ředitel ZDŠ v Novém Jičíně–Žilině v letech 1951/1958
a 1963/1973. V roce 1947 se stal
žákem prof. Šoupala, dirigenta Pěveckého sdružení moravských učitelů, a členem a později sólistou tohoto pěveckého tělesa. V letech 1965-1969 se stal zástupcem dirigenta PSMU. Zde také spolupracoval s A. Tučapským, pomáhal mu při nácviku a často jej zastupoval. Dále vedl Ženský sbor Palackého vyšší školy lidové v Novém Jičíně (1947/1948), dětský sbor v Novém Jičíně (1951/1953) a smíšený pěvecký sbor
254
Edice Sborové umění: Slovník českých sbormistrů, část II. Divadelní ústav Praha, Hudební oddělení.
1982, s. 443. 255
Písně s názvy Hoj, Starojičané, Starojická slibovice, Perníková chaloupka a mnoho dalších natočila
na CD v roce 1998 dechová hudba Starojičané, v čele s Ladislavem Pospěchem mladším, ředitelem ZŠ Jubilejní Nový Jičín. Chtěl ji věnovat svému zesnulému otci, zakladateli, kapelníkovi, sběrateli a upravovateli lidových písní. Písničky na tomto CD jsou z Loučky a Starého Jičína.
77
Ondráš (1954/ 2000). Za jeho působení PS Ondráš dosáhl mnoha významných úspěchů doma i v zahraničí, a náležel mezi vyspělé sbory České republiky. Za zásluhy o sborové umění získal
E. Bártek v roce 1996 Cenu Bedřicha Smetany. Díky němu byl
vybudován pomník Leoše Janáčka v Janáčkových sadech v Novém Jičíně. V Novém Jičíně také založil Exkurzní odbornou základnu pro vzdělávání učitelů. Byl iniciátorem a zakladatelem Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína. Upravil několik lidových písní pro sbor: Ej, přeletěl ptáček, Vysoko zornička, Na Kaňurském vrchu, Valašská, Okolo Jarošova
- pásmo halekaček pro sóla, smíšený sbor a zobcovou flétnu. Je
spoluautorem znělky pro televizní soutěž „Meziměstská“. Ze sborové tvorby ještě Zahradník a Příroda je nesmírná matka. Městu Nový Jičín věnoval skladby V kameni a Magnólie.
3. 3 Václav Ptáček Mgr. Ptáček, Václav, nar. 8.9.1930 v Novém Jičíně, pedagog, sbormistr, skladatel, klavírista. Maturoval na gymnáziu v Novém Jičíně. V letech (1949 – 1952) studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor hudební výchova a český jazyk. V letech (1958-1962) studoval hru na klavír na Konzervatoři v Ostravě a v letech (1964–1969) na FF UP v Olomouci- obor hudební výchova, sólový zpěv a sólový klavír. Učil na SVVŠ v Jablunkově (1952), na ZDŠ v Novém Jičíně (19541963) a od roku 1963 na Střední Pedagogické škole v Novém Jičíně Od roku 1984 byl zástupcem ředitele na Lidové škole umění . V roce 1990 odešel do důchodu. Jeho hudební aktivity jsou značné. Věnoval se
spolupráci a korepetici
v Lýskově dětském pěveckém sboru (1949), v době vojenské služby byl zakladatelem a uměleckým vedoucím v estrádním souboru v Kostomlatech (1952 – 1953). V roce 1954 založil dětský pěvecký soubor na Třetí osmileté škole v Novém Jičíně, byl sbormistrem dětského pěveckého sboru při ZŠ Komenského v Novém Jičíně (1960), působil jako klavírista ve velkém tanečním orchestru V. Mrázka v Novém Jičíně (19541955) a v dixilendovém orchestru Z.Michalského (1955-1961). Jako zpěvák, klavírista a zástupce sbormistra působil ve smíšeném pěveckém sboru Ondráš (1951-1972). Hlavní těžiště jeho hudební činnosti spadá do období (1967-1992), kdy založil a úspěšně vedl dětský pěvecký sbor Ondrášek při Stálé divadelní scéně v Novém Jičíně. Kromě vedení pěveckých sborů se zabýval korepeticí, skladatelskou a aranžérskou
78
činností, které se věnuje až do dnešní doby. Autorská činnost Václava Ptáčka je natolik rozsáhlá, že její přehled naplní několik okruhů. Skladby pro sbory: Kytička lidových písní, dvanáct lidových písní v úpravě pro dětský sbor (1955), Z českých lidových písní, sedm úprav pro smíšený sbor (1963), Píseň o rodné zemi, skladby na text J. Seiferta pro ženský sbor (1963), Ukolébavka, skladba na text J. Seiferta pro ženský sbor (1963), Tři ruské a dvě ukrajinské písně , úprava pro ženský sbor (1964), Tam doma, skladba pro smíšený sbor na text I. Jirka (1964), Sviť sluníčko, sviť, suita pro dětský sbor s doprovodem flétny, kontrabasu a klavíru (1968), Z cizích lidových písní,úpravy německých, anglických a ruských lidových písní (1965), Televizní znělka Meziměstská, pro dětský a smíšený sbor na text E. Bártka (1968), Novojičínská suita, pro sóla, smíšený sbor na text E. Bártka (1968), Sluníčko zpívá, sborník osmnácti dětských písní, (vydán v letech 1970 a 1980), Učíme se s písničkou, dětské písně s pohybem na text
I. Janíka (1980), Zazpívejte si děti,
sborník čtyřiceti písní pro děti na texty I. Janíka (1984). Skladby pro dechový orchestr: Vzpomínka (1969), Pojďte s námi (1972), Pampeliška (1972), Stachovičtí myslivci (1977), Naše město (1985), Nový Jičíne (1985), Na honičku (1989), Veřovická kapela (1991). Skladby pro taneční orchestr vznikly v (1958 až 1970) v době aktivního působení v tanečních orchestrech: Žít, Nešťastný otec, Trojzubec, Kouzelný čas, Jiří, Skřivánek, Střevíčky, Dny a noci, Rybařovo vyznání. Dětské písně nahrané Ostravským rozhlasovým orchestrem (1975 až 1989) : Tvoje maminka, Letíme, Chňapka, Skřítek, Kouzelný zvonek, Karolínka, Popletená písnička, Na honičku, Kluk a kukačka, Televizní znělka meziměstská (1968), Sluníčko zpívá (1970
a 1980), Učíme se s písničkou (1980), Zazpívejte si děti (1984),
Písně a scénická hudba k televizním pořadům: Červenozelené setkání, na texty I. Janíka spoluúčinkoval Ondrášek(1973), Co nevěděl Archimédes, na texty I. Janíka spoluúčinkoval Ondrášek (1976), Lovy s písničkou, na texty I. Janíka spolu s Ondráškem (1976), V pohádce šaška Bumbáce, dvacetidílný seriál podle scénáře a textů I. Janíka, podílel se Ondrášek a jednotlivé díly byly vytvořeny v letech (1977 až 1984), Sněhulák a Sněhurka, televizní pohádka (1980), Paleček Písnička, televizní pohádka (1983), Z malované truhly, třinácti dílný seriál podle scénáře a textů I. Janíka (1985). Publikační činnost: Sluníčko zpívá. Nový Jičín, Okresní kulturní středisko 1980. Severomoravští skladatelé dětem. Ostrava, Krajský dům pionýrů a mládeže 1975. 79
Zazpívejte si děti. Olomouc, Krajský pedagogický ústav 1984. Malým zpěváčkům. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1986. Vedení dětských pěveckých sborů v mateřských školách. Olomouc, Krajský pedagogický ústav 1984. Gramofonové desky: Sluníčko zpívá. Supraphon č.089 9862. Písně přátelství. Panton 1976 č. 11 0658. Písničky o Novém Jičíně. Supraphon č. 11 0144 – 7411. Za svou hudební činnost byl oceněn stříbrným a zlatým odznakem Unie českých pěveckých sborů, cenami Českého hudebního fondu, České hudební společnosti a v roce 2000 prestižní cenou Františka Lýska za mimořádný přínos v interpretační sbormistrovské činnosti. Václav Ptáček je v současné době stále aktivní, upravuje písně různých žánrů pro novojičínská hudební tělesa jako je PS Ondráš, dětský pěvecký sbor Ondrášek, novojičínský Sextet Pohoda apod. V září letošního roku oslavil kulaté jubileum osmdesáti let.
3.3 Karel Monsport Ing. Karel Monsport, nar. 4. 9. 1971 v Novém Jičíně. Žije v městě Příbor nedaleko Nového Jičína.V roce 1977 nastoupil na LŠU v Příboře, obor klavír, kde se prvně seznamoval se základy hudebního vzdělání. Absolvoval v roce 1985, kde součástí absolventského konceru byla čtyřruční hra se starším bratrem, který se rovněž věnoval hře na klavír. Po celé dětství byl obklopen hudbou, klavírem a varhanami, neboť Karel Monsport pochází z rodiny pěti synů, jež jsou všichni hudebně nadaní. Od roku 1986 se také datuje vznik rodinné taneční kapely Ypsilon, která je plně funkční dodnes. Od téhož roku vykonával funkci varhaníka v kostele v Příboře a od roku 1990 zde vedl také chrámový sbor Schóla. Po ukončení studia hry na klavír na LŠU studoval soukromě hru na varhany. Po maturitě na gymnáziu pokračoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. I přes náročné studium na Vysoké škole si vždy našel čas na varhany a klavír. Dokázal tak skloubit dva zcela odlišné obory - technický
a umělecký. Soukromě studoval
u prof. Karla Hrubiše256 hru na
varhany, harmonii, improvizaci, kontrapunkt, dirigování a skladbu. Soukromé studium ukončil v roce 1997,a v témže roce nastoupil na Lidovou konzervatoř v Ostravě obor varhany a improvizace u prof. Rybky.257 V roce 1998 získal diplom inženýra na VŠB v Ostravě a nastoupil do zaměstnání v podniku Autopal Nový Jičín. Studium na Lidové 256 257
K. Hrubiš, pedagog na plzeňské konzervatoři, hra na varhany. A. Rybka, pedagog na Lidové konzervatoři v Ostravě, hra na varhany.
80
konzervatoři v Ostravě ukončil absolventským koncertem v roce 2001. První setkání s PS Ondráš se uskutečnilo v roce 1991 o vánocích, kdy Karla Monsporta kontaktoval umělecký vedoucí PS Ondráš Ervín Bártek a požádal jej o varhanní doprovod na vánočním koncertu. Nabídku přijal a sborová hudba mu učarovala natolik, že nezůstalo jen
u varhanních a klavírních doprovodů, ale i u pěvecké spolupráce v tenoru. Ervín
Bártek také začal Karla Monsporta zasvěcovat postupně do dirigentské práce. Nacvičoval samostatně se sborem nové skladby a dirigoval. V roce 1995 uvedl s PS Ondráš oratorium
J. Haydna Sedm slov Vykupitelových za doprovodu orchestru
v Novém Jičíně
a Příboře. Na slavnostním koncertu čtyřicátého pátého výročí PS
Ondráš předal Ervín Bártek Karlu Monsportovi pomyslně dirigentskou taktovku. Od roku 2001 po smrti Ervína Bártka převzal Karel Monsport veškerou tíhu zodpovědnosti za PS Ondráš. Z důvodu své velké pracovní vytíženosti se obrátil o pomoc ve vedení PS Ondráš na Marií Bělíkovou, členku sboru,258 později na dalšího člena sboru Zdenka Stanislava259
a posléze na Evu Poláškovou260. V roce 2008 odjel Karel Monsport pracovně do Číny z postu své
profese v podniku Autopal v Novém Jičíně a na jeho místo nastoupila Eva Polášková jako umělecká vedoucí PS Ondráš.
3.4
Marie Bělíková
Marie Bělíková, nar. 24. 3. 1941 v Příboře. V letech 1955–1959 studovala Pedagogickou školu pro vzdělání učitelů národních škol v Novém Jičíně. V době od roku 1960-1970 pracovala jako učitelka prvního stupně Základní školy v Odrách, kde po celou dobu svého působení založila a vedla školní dětský sbor Jitřenka. V šedesátých letech vedla společně s Evou Kapustovou přípravný sbor Ondráška. Od roku 1970 přestoupila do ZŠ v Novém Jičíně-Žilině, později působila na ZŠ Palackého a Jubilejní a od roku 1987 na ZŠ Bohuslava Martinů v Novém Jičíně. Další pěvecký sbor s názvem Jitřenka založila na ZŠ Jubilejní a třetí rovněž s názvem Jitřenka na ZŠ Bohuslava Martinů v roce 1987. Hru na klavír studovala nejprve soukromě u paní Procházkové ve Štramberku a v letech 1960-1965 na Pedagogické škole v Novém Jičíně u Antonína
258
Marie Bělíková, viz. výše v kapitole sbormistři.
259
Zdeněk Stanislav, viz.výše v kapitole sbormistři.
260
Eva Polášková, viz. Výše v kapitole sbormistři.
81
Tučapského. V letech 1960-1965 vystudovala také Lidovou konzervatoř v Ostravě, obor dirigování sboru a orchestru se závěrečnou státní zkouškou. Do PS Ondráš nastoupila Marie Bělíková v roce 1965 a do roku 2009 byla jeho aktivní členkou.
Po
úmrtí
Ervína
Bártka
byla
požádána
Karlem
Monsportem
o spolupráci při vedení PS Ondráš. Průběžně v letech 2001 až 2006 podle potřeby se sborem nacvičovala určité skladby, a střídala se u dirigentského pultu s ostatními dirigenty. V roce 2009 ukončila oficiálně svou činnost členskou i dirigentskou v PS Ondráš.
3.5
Zdeněk Stanislav
Ing. Zdeněk Stanislav, nar. 1955. Členem PS Ondráš je od roku 2000. V letech 2004 až 2007 působil v PS Ondráš jako jeden ze sbormistrů. Základní hudební vzdělání získal na Lidové škole umění v Ostravě-Porubě, v oboru Hra na akordeon, ve kterém pokračoval studiem na Lidové konzervatoři v Ostravě. Základy dirigování ve sbormistrovském oboru získal individuálním studiem u Lumíra Pivovarského v roce 2005 na Pedagogické fakultě v Ostravě. Mimo svou profesi hudebně prezentuje produkci taneční hudby v sólovém provedení nebo s hudební skupinou Krystal.
3.6
Eva Polášková
Mgr. Eva Polášková, roz. Zbořilová nar. 1984 v Novém Jičíně. Vystudovala všeobecné gymnázium v Novém Jičíně, kde působila jako korepetitorka školního sboru a podílela se na vzniku vokálního tělesa S-Kvartet, které předznamenalo tradici komorního ansámblového zpěvu na této škole. Současně absolvovala Lidovou konzervatoř v Ostravě, obor Hra na varhany (varhanní třída Aleše Rybky). V postu varhanice a regenschori působila 10 let zejména v Chrámu sv.Václava na Starém Jičíně, ale i v širokém okolí Novojičínska. Vzdělání v oboru sbormistrovství získala na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity ve třídě prof. Lumíra Pivovarského a Yurije Galatenka. Profesně působí na Základní umělecké škole Eduarda Marhuly v OstravěMariánských Horách jako učitelka teoretických předmětů
82
a sbormistryně přípravných
oddělení Ostravského dětského sboru a asistentka sbormistra Mgr. Milana Chromíka v Komorním sboru Základní umělecké školy E. Marhuly. Do Pěveckého sboru Ondráš nastoupila jako sbormistryně v r. 2006 po Marii Bělíkové. Od r. 2008 působí ve funkci umělecké vedoucí. Vedle PS Ondráš se sbormistrovsky realizuje v dalších tělesech v regionu. V letech 1999 - 2004 působila jako regenschori chrámového sboru na Starém Jičíně, v letech 2005-2007 založila a vedla Chrámový sbor
sv. Cecílie v Hodslavicích a od roku 2005
účinkuje
a spolupodílí se na činnosti Ostravského okazionálního ansámblu. Její velkou zálibou je poučená interpretace staré hudby a hudba soudobá. Pravidelně se účastní interpretačních kurzů a letních škol reflektujících tuto problematiku, stejně jako sbormistrovských setkání.
83
4
REPERTOÁR PS ONDRÁŠ
Repertoár sboru je souhrnem skladeb, které má sbor nastudovaný. Jeho výběr se řídí uměleckými záměry, zájmy, společenskými požadavky a možností poznání skladeb různých žánrů. PS Ondráš disponuje poměrně rozsáhlým archívem skladeb přímo ve zkušebně PS Ondráš v Beskydském divadle. K dispozici je seznam skladeb smíšeného pěveckého sboru Ondráš, jež byly uvedeny na koncertech v letech 1951 - 2001. V roce 2003 byla provedena skartace mnoha skladeb dle uvážení sbormistrů. Vyřazený notový materiál byl uskladněn do očíslovaných kartónů jako nezpracovaný fond ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně. Ve zkušebně PS Ondráš v Beskydském divadle v Novém Jičíně je uložen archív vybraných úprav písní a sborů, které již byly provedeny a u kterých se předpokládá jejich obnova. Další sbory se do archívu průběžně doplňují. PS Ondráš provedl za šedesát let svého trvání zhruba 680 sborů, což představuje průměrné nastudování dvanácti sborů ročně. V padesátých letech měl soubor Za mír a posléze PS Ondráš v repertoáru kolem třiceti budovatelských a angažovaných písní a podobné množství úprav lidových písní. V šedesátých letech pod vedením E. Bártka pronikala do repertoáru PS Ondráš klasická sborová tvorba autorů devatenáctého století.
Např. v sedmdesátých letech PS Ondráš pracoval
s kmenovým repertoárem, který obsahoval kolem dvaceti českých klasických sborů, deset angažovaných skladeb, deset skladeb s duchovní tématikou, osm úprav lidových písní a podobné množství skladeb cizích autorů. Toto množství kmenového repertoárů bylo ve výše uvedených etapách poměrně stejné. Později se angažované písně nahradily větším počtem úprav písní lidových. Stálicemi v repertoáru byla klasická česká sborová tvorba. V posledních desítí letech se repertoár PS Ondráš naplnil úpravami populárních písní tzv. vyššího populáru a skladbami s duchovní tématikou. Výběr repertoáru byl určován podle mnoha ukazatelů, a to podle charakteristiky sboru, druhu sboru, hlavního složení sboru, působnosti ve společnosti, podle technické vyspělosti tělesa a podle dostupnosti notových materiálů. Ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně je dokument z Oblastního výboru Unie pěveckých sborů, ve kterém se píše, že Oblastní výbor přispíval k rozšiřování repertoáru pěveckých sborů vydáváním skladeb. Také měl za úkol pomáhat sborům vhodnými notovými materiály, jež jsou orientovány na kvalitu, pestrost a ideové zaměření. Sbor využíval také možností zapůjčení notového materiálu
84
z Českého hudebního fondu v Praze v oddělení Půjčovny hudebních materiálů. Sbormistři dále získávali notový materiál na festivalech vokální tvorby nebo výměnou, darováním či nákupem. V dnešní době je nejjednodušším způsobem získat nový notový materiál na webových stránkách. Před rokem 1989 byla povinnost předkládat repertoár k veřejným vystoupením ke schválení stranickým orgánům, proto byl žánrový výběr omezený. Po léta budovaný repertoár PS Ondráš sahá od renesanční vokální polyfonie, přes klasické sbory až po soudobou českou hudbu, obsahuje úpravy lidových písní našich i cizích národů. PS Ondráš není specificky zaměřen, jeho repertoár je velmi pestrý a různorodý. Je složen ze skladeb duchovních, z úprav lidových písní, spirituálů či úprav populárních písní. V archívu PS Ondráš je v současné době dle různé klasifikace zhruba sto čtyřicet úprav lidových písní, sto pět skladeb s duchovní tématikou, dvacet tři úprav populárních písní, dvacet jedna spirituálů, čtyřicet skladeb s vánoční tématikou, třicet tři sborů skladatelů devatenáctého století, šedesát sborů skladatelů dvacátého století. Přehled repertoár obsaženého v archívu PS Ondráš je přiložen v příloze č.1. Dramaturgický plán pěveckého sboru si sbormistr připravuje na začátku sezóny. Jsou v něm uvedeny nové skladby, které bude sbor nacvičovat, dále skladby, které se zpívaly před
několika lety, a pak skladby, které jsou dlouhá léta v kmenovém
repertoáru, tzv. předcvičené skladby, které je nutno občas opakovat. Při sestavování repertoáru dirigent přihlíží k několika aspektům. V prvé řadě je to umělecká hodnota skladby, společenská hodnota skladby a důležitým aspektem jsou rovněž interpretační možnosti sboru, zda danou skladbu technicky zvládne. Volbou správných skladeb může sbor umělecky růst. PS Ondráš za dobu svého trvání pořídil několik hudebních nahrávek. Jsou uloženy v archívu PS Ondráš v Beskydském divadle. Diskografii PS Ondráš tvoří: – společná gramofonová deska vybraných sborů ze Spittalu – Rakousko (1978) – nahrávka MC kazety z vystoupení v Arbes – Francie (1983) – vydání gramofonové desky – profilová deska vydaná ke 40. výročí sboru (1992) – vydání MC kazety nahrávek skladeb PS Ondráš (1993) – vydání CD – výběr z repertoáru (1999) – vydání CD – výběr z repertoáru (2003) – vydání CD – výběr z repertoáru (2009) Seznamy skladeb na vydaných CD jsou v příloze č. 2.
85
ZÁVĚR Smíšený pěvecký sbor Ondráš působí v Novém Jičíně od roku 1951 a je neodmyslitelnou součástí kulturního života regionu Novojičínska. V průběhu své téměř šedesátileté existence se sbor vypracoval na významné amatérské sborové těleso, které získalo řadu ocenění (např. Cenu ministra kultury ČSR v roce 1978 nebo Cenu Leoše Janáčka v roce 1982). Záměrem a smyslem bakalářské práce bylo především shromáždění základního materiálu o vzniku a tendencích smíšeného pěveckého sboru Ondráš, který navázal na hudební tradice a
sborový zpěv v Novém Jičíně,
jehož kořeny
sahají až do
devatenáctého století. Veškeré nalezené informace obsažené v materiálech bylo nutno utřídit a zpřehlednit. Práce tedy nabízí pohled na PS Ondráš především z hlediska historiografického
a faktografického, přestože se okrajově zabývá i charakteristikou
repertoáru, jejíž typologii zohledňuje na konci každé podkapitoly. K vytvoření finálních výstupů prezentovaných v závěrech podkapitol bylo převážně využito informačních pramenů, většinou získaných z kronik souboru, které bohužel nejsou zcela úplné, bezchybné a objektivní. Dále z ohlasů z tisků, z programů koncertů a vystoupení, ze zápisů výborových schůzí,
dokumentů hodnotících
uměleckou úroveň sboru a z rozhovorů. Převážná část kronik a dokumentů vymezena lety 1951 – 2001 je uložena ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně. Ostatní materiál ohraničený rokem 2002 je umístěn ve zkušebně PS Ondráš v Beskydském divadle v Novém Jičíně. První kapitola velmi stručně popisuje hudební život a český sborový zpěv v Novém Jičíně od roku 1945. Druhá kapitola je nejobšírnější a věnuje se Historii vzniku smíšeného pěveckého sboru Ondráš v Novém Jičíně. Je chronologicky rozdělena na etapy do čtyř dílčích podkapitol podle období působení jednotlivých sbormistrů. První etapa let 1951 – 1954/55 pod vedením zakladatele souboru Za mír (později Ondráš) Ladislava Pospěcha je charakteristická svým postupným formováním
se
z pěveckého kroužku do mládežnického souboru, který byl složen z vokální a instrumentální části. Velikost instrumentální skupiny se transformovala dle charakteru vystoupení, buď na spolupráci se symfonickým orchestrem nebo s menší nástrojovou skupinou. Tato kooperace koresponduje s obecným územ, o kterém píše Evžen Valový v publikaci Sborový zpěv v Čechách a na Moravě, že u mládežnických souborů byl
86
zcela obvyklý doprovod zpěvu nejrůznějšími
nástroji. Repertoár mládežnického
souboru Za mír byl zaměřen převážně na masové, budovatelské a satirické písně, a na úpravy lidových písní. Frekvence písní lidových a budovatelských se na repertoáru období 1951 – 1955 podílí zhruba totožně. V této etapě se na nácviku sboru zčásti participoval další sbormistr Ervín Bártek, jehož tendence směřovala k začleňování českého klasického sborového repertoáru dle vzoru PSMU, jehož byl členem. Tato snaha se rozvinula až v době, kdy se mládežnický soubor rozšířil o dospělé zpěváky a ztratil charakter mládežnického souboru. Smíšené vokální těleso se emancipovalo, přijalo název smíšený pěvecký sbor Ondráš pod vedením sbormistra E. Bártka. Na základě porovnání dokumentů bylo možné upřesnit podíl zakladatelů sboru i rozsah jejich činnosti, a lze soudit, že Ladislav Pospěch byl zakladatelem souboru Za mír. Druhá etapa vymezena lety 1954/55 - 2000 v historii PS Ondráš pod vedením Ervína Bártka a spoluúčastí zástupce sbormistra Václava Ptáčka (do roku 1972) je nejdelší, je charakteristická mnohými významnými úspěchy doma a v zahraničí. Také vykazuje jistou stabilitu ve své mnohaleté činnosti, což se týká úspěchů na soutěžích, recipročních zahraničních zájezdů, koncertů na domácí půdě, a v neposlední řadě výběrem repertoáru. Přestože hlavním záměrem E. Bártka byl nácvik děl českých klasiků, přesto
byl přesah
žánrové různorodosti PS Ondráše široký. Repertoár
obsahoval populární sbory J.B. Foerstera, B. Smetany, A. Dvořáka, tak jako tomu bylo u jiných pěveckých sdružení. Nebo zájem E. Bártka nastudovat s PS Ondráš ochotnickou operu V. Blodka V studni v roce 1958 koresponduje s podobnými oblíbenými aktivitami té doby, jak se o ni zmiňuje E. Valový v níže uvedené publikaci. Repertoár obsahoval kantáty, oratoria, sbory z oper a operet, klasické a současné acapellové skladby,
sborové úpravy lidových písní, písně s kulturně politickým
posláním a v menší míře duchovní polyfonii. Po roce 1989 se repertoár PS Ondráš rozšířil o skladby s duchovní tématikou, spirituály a úpravy populárních písní. Ve třetí etapě počínaje rokem 2001 sbormistr Karel Monsport převzal zcela vedení PS Ondráš po zemřelém E. Bártkovi. Z důvodu velkého pracovního vytížení
si ke své spolupráci přizval dva sbormistry Marii Bělíkovou a Zdenka
Stanislava. Žánrové zaměření repertoáru pod jejich vedením
je orientováno spíše
k polyfonním skladbám, úpravám populárních písní, spirituálů, gospelů, jazzu. Pod vedením Karla Monsporta tak došlo k určitému žánrovému posunu. Nelze říci, že ostatní repertoár upadl v zapomenutí. Dle charakteru koncertů PS Ondráš nadále zpívá lidové písně i české sbory. 87
Je tomu tak i pod vedením další sbormistryně Evy Poláškové, jejíž působení ve sboru je zpracováno ve čtvrté etapě od roku 2008 do současnosti. PS Ondráš zařazuje do svého repertoáru skladby bližší soudobému cítění sboru, alternativní žánry, experimentuje, zpívá v mnoha jazycích a snaží se připravovat koncerty pro recipienty všech věkových kategorií. Repertoár PS Ondráš tedy není úzce specializovaný a je velmi různorodý. K této kapitole lze říci na závěr, že v činnosti PS Ondráš se odráží takový vývoj, a stav, který koresponduje s obecným děním ve většině ostatních sborů v republice v daných obdobích. Ve třetí kapitole jsou malé profily jednotlivých sbormistrů, a čtvrtá kapitola, stručně pojednává o repertoáru PS Ondráš. Pěvecký sbor Ondráš je po celou dobu své existence hudebním reprezentantem města i regionu. Stal se součástí hudební kultury města a jeho pravidelné koncerty během roku mají již své stálé publikum. Kvalitu sboru dokládají jednak soutěžní výsledky, ale také pozvání k prestižním koncertům v Praze a Ostravě, a také vydaná CD a vystoupení v Českém rozhlase a televizi. Všechny tyto skutečnosti jsou svědectvím zájmu o sborový zpěv v současnosti, a také smysluplnosti této hudební činnosti.
88
RESUMÉ Bakalářská práce Pěvecký sbor Ondráš v Novém Jičíně pojednává o vzniku, vývoji a činnosti amatérského smíšeného pěveckého tělesa, které je významnou součástí hudebně kulturního života regionu. Práce nejprve seznamuje s tradicí českého sborového zpěvu v Novém Jičíně od roku 1945, a poté mapuje vývoj pěveckého sboru Ondráš od jeho vzniku v roce 1951 až po současnost. Práce je rozčleněna chronologicky dle etap, které charakterizuje práce jednotlivých sbormistrů, a zároveň předkládá výčet nejvýznamnějších domácích i zahraničních koncertů a vystoupení, účast a umístění v soutěžích, charakteristiku repertoáru daných období a ohlasy z tisku. Zvláštní pozornost je věnována zakladateli, dirigentu Ladislavu Pospěchovi, a jeho zásluhám na vzniku pěveckého sboru Ondráš, který se vydělil z původního vokálně-instrumentálního souboru Za mír. V práci je akcentována doba, téměř padesátiletého působení sbormistra Ervína Bártka a posléze dalších sbormistrů: Karla Monsporta ve spolupráci s Marií Bělíkovou, Zdeňkem Stanislavem a v současnosti Evy Poláškové. Prostor je věnován také stručným profilům sbormistrů. Součástí práce je též přílohový aparát, který obsahuje kompletní seznam repertoáru sboru, řazený dle různých kritérií, výčty nejvýznamnějších koncertů a ocenění, programy koncertů, plakáty, ohlasy z tisku, fotografie a seznam členů.
89
ABSTRACT The bachelor's thesis Ondráš Choir in Nový Jičín deals with foundation, development and activity of an amateur mixed body of singers, which is a significant part of the musical and cultural live of the region. At first, the thesis acquaints with the tradition of Czech choir singing in Nový Jičín since 1945 and then it maps the development of Ondráš Choir since its foundation in 1951 till these days. The thesis is divided chronologically according to the stages characterized by work of the particular choirmasters and at the same time, it presents enumeration of the most significant domestic and foreign concerts and performances, participation and placing in competitions, characterization of the repertoire of the particular periods and acceptance in the press. Special attention is paid to the founder, the conductor Ladislav Pospěch, and his merit for creation of Ondráš Choir, which was detached from the original vocal-instrumental choir Za mír. The period of almost fiftyyear work of the choirmaster Ervín Bártek is accentuated in the thesis, and afterwards of other choirmasters: Karel Monsport in cooperation with Marie Bělíková, Zdeněk Stanislav and at present of Eva Polášková. A certain part deals with the choirmasters’ brief profiles, too. A component part of the thesis consists also of the annexes, which contain complete repertoire list of the choir classified according to various criteria, enumeration of the most significant concerts and awards, concert programmes, posters, acceptance in the press, photographs and lists of the members.
90
RESÜMEE Die Bachelorarbeit Sängerchor Ondráš in Nový Jičín behandelt die Entstehung, Entwicklung und Tätigkeit des gemischten Amateurgesangkörpers, der einen bedeutenden Bestandteil des musikalischen Kulturlebens dieser Region bildet. Die Arbeit macht zuerst mit der Tradition des tschechischen Chorgesangs in Nový Jičín seit 1945 bekannt und dann beschreibt die Entwicklung des Sängerchors Ondráš seit seiner Entstehung im Jahre 1951 bis heute. Die Arbeit ist chronologisch in die Etappen eingeteilt, die die Arbeit der einzelnen Chorleiter charakterisieren, und gleichzeitig legt sie die Aufzählung der bedeutendsten innländischen und ausländischen Konzerte und Auftretungen, die Teilnahme und die Platzierung in den Wettbewerben, Charakteristik des Repertoires der jeweiligen Etappen und Pressestimmen vor. Besondere Aufmerksamkeit ist dem Begründer, Dirigenten Ladislav Pospěch, und seinen Verdiensten bei der Entstehung des Sängerchors Ondráš, der aus dem ursprünglichen Vokal-Instrumentalchor Za mír ausgegliedert wurde, gewidmet. In der Arbeit wird die Zeit, fast fünfzig Jahre lange Tätigkeit des Chorleiters Ervín Bártek und dann weiteren Chorleiter: Karel Monsport in Zusammenarbeit mit Marie Bělíková, Zdeněk Stanislav und zur Zeit Eva Polášková akzentuiert. Ein Teil wurde auch kurzen Profilen der Chorleiter gewidmet. Einen Bestandteil der Arbeit bilden auch Anlagen, die eine vollständige laut verschiedenen Kriterien eingeteilte Aufstellung des Chorrepertoires, Aufzählungen der bedeutendsten
Konzerte
und
Bewertungen,
Konzertprogramme,
Pressestimmen, Fotos und Verzeichnis der Mitglieder enthalten.
91
Plakate,
ANOTACE Příjmení a jméno autora:
Renáta Heraltová
Název katedry a fakulty:
Katedra muzikologie, Filozofická fakulta UP v Olomouci
Název bakalářské práce:
Pěvecký sbor Ondráš v Novém Jičíně
Vedoucí diplomové práce:
Prof. PhDr. Alena Burešová, CSc.
Počet znaků: 185 208 Počet příloh: 74 Počet titulů použité literatury: 6
Klíčová slova:
Pěvecký sbor Ondráš sbormistr koncert festivaly repertoár
V bakalářské práci se pojednává o historii a činnosti smíšeného Pěveckého sboru Ondráš v Novém Jičíně, který je významnou
součástí hudebně kulturního života
regionu. Práce charakterizuje činnost amatérského sborového tělesa pod vedením jednotlivých sbormistrů od jeho vzniku v roce 1951 až po současnost.
92
LITERATURA A PRAMENY
LITERATURA Baláš M.: Kulturní místopis Novojičínska. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně ve spolupráci s Okresní komisí pro cestovní ruch při ONV v Novém Jičíně, 1967. 288 s.
Čtení o Novém Jičíně. K výročí 650. let města vydal Městský národní výbor v Novém Jičíně. Nový Jičín: MěNV, 1963. 168 s.
Fedor,V., Vrchotová - Pátová, J.: Sborový zpěv a řízení sboru, Editio Supraphon PrahaBratislava,1969. 222 s. Kolektiv autorů. Jak šel čas aneb Půl století pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín. Nový Jičín: PS Ondráš, 2001. 107 s. Poledňák, I.: Sborový zpěv na počátku nového milénia aneb Sborová hudba – memento a výzva. In: sborník Mezinárodní sympozium o sborovém zpěvu Cantus choralis 99. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000, s. 12-23.
Slovník českých sbormistrů. Edice Sborové umění, část II. Divadelní ústav Praha, Hudební oddělení, 1982, s. 443.
Valový, E.: Sborový zpěv v Čechách a na Moravě, Univerzita J.E.Purkyně, Brno 1972. 254 s.
PRAMENY Brožura 15 let Pěveckého sboru Ondráš v Novém Jičíně. Brožura 20 let pěveckého sboru Ondráš, SDS Nový Jičín, 1971. Brožura 30 let smíšeného pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín, 1981. Program 40 let trvání pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín. Kroniky PS Ondráš Rozhovory Ptáček,V.: Hudební život v Novém Jičíně. Diplomová práce. Olomouc, Filozofická fakulta UP, 1968. 93
Štůla P.: Hudební život v Novém Jičíně po roce 1945. Diplomová práce. Olomouc, Pedagogická fakulta,
UP 2006.
Státní okresní archív Nový Jičín – kronika souboru Za mír Státní okresní archív Nový Jičín – kroniky PS Ondráš Státní okresní archív Nový Jičín- materiály a dokumenty PS Ondráš
ČLÁNKY Z ČASOPISŮ A NOVIN Bártek, E.: PS Ondráš. In Svět socialismu, 25.10.1989, č. 43. Bártek, E.: Před půlstoletím PS Ondráš Nový Jičín.In Novojičínský zpravodaj-Kurýr, únor 2000. Březina, A.: Významná událost Novojičínského kulturního dění - 50. let Pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín. In Novojičínský zpravodaj-Kulturní kurýr, prosinec 2001. Kuna, M. : Otazníky nad festivalem sborové tvorby. In Rudé právo, 4.12. 1961. Koncert sborů. In Rozkvět, 14.5. 1971, č. 19. Dvě prvé ceny sboru Ondráš. In Rozkvět, 4.6. 1971, č. 22. Zpíval Ondráš. In Rozkvět, 26.7. 1974, č. 20. Ondráš zahajuje Rok české hudby. In Rozkvět, 1.3. 1974, č. 9. Ondráš s novým programem.In Nová svoboda, 18.10.1977 Ceny umělcům. In Rudé právo, 28.6.1978 PS Ondráš ve Francii. In Rudé právo, 30.7.1987 Ondráš v televizi. In Rozkvět, 17.12.1987 PS Ondráš reprezentoval. In Nová Svoboda, 15.7.1980, č. 165
INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.ucps.cz/portal/cz/03-index.php (19.11. 2010) http://www.svladmel.estranky.cz/clanky/huckelovy-vily-byly-prodany.html (20.4.2010) http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/170055 (13.04.2009) http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=862 (10.10.2010)
94
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled repertoáru obsaženého v archívu Pěveckého sboru Ondráš Nový Jičín Příloha č. 2 Seznam vydaných nahrávek PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č. 3 Seznam nejúspěšnějších vystoupení a koncertů PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č.4 Seznam zahraničních zájezdů PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č. 5 Seznam návštěv zahraničních hostů PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č. 6 Seznam televizního a rozhlasového natáčení PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č. 7 Seznam ocenění PS Ondráš v letech 1951 – 2010 Příloha č. 8 Seznam materiálu PS Ondráš uloženého ve Státním okresním archívu v Novém Jičíně Příloha č. 9 Stanovy PS Ondráš v Novém Jičíně Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 10 Píseň Ondráš, Ondráš! Převzato z: Osobní archív autorky Příloha č. 11 Program koncertu PS Ondráš (1956) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 12 Program koncertu k Roku české hudby 1984 Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 13 Program koncertu 15. výročí založení PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 14 Program koncertu k 25. výročí PS Ondráš
95
Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 15 Program koncertu k 30. výročí založení PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 16 Program koncertu k 45. výročí založení PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 17 Program koncertu k 50. výročí založení PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 18 Ukázky plakátů PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 19 Ohlasy z tisku Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 20 Fotografie souboru Za mír a jeho zakladatele Ladislava Pospěcha Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 21 Fotografie souboru Za mír na celostátní přehlídce LUT v Bratislavě 1952 Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 22 Fotografie PS Ondráš – Československé televize Ostrava natáčela galakoncert ústředního kola STM. Dirigoval Václav Ptáček. (1957) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 23 Fotografie PS Ondráš z opery Viléma Blodka V studni (1958) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 24 Fotografie z prvního zahraničního zájezdu PS Ondráš do Paříže a Lyonu. Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 25 Reprezentační fotografie PS Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš
96
Příloha č. 26 Fotografie PS Ondráš u olympijského ohně v Grenoble (1968) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 27 Fotografie ze soutěže Inter-TIE v Anglii ( 1968) Převzato z : Archív PS Ondráš
Příloha č. 28 Fotografie - Polsko – Mezizdroje (1980) Převzato z : Archív PS Ondráš
Příloha č. 29 Fotografie - Stálá divadelní scéna Nový Jičín (1978) Převzato z : Archív PS Ondráš
Příloha č. 30 Fotografie - PS Ondráš v Estonském Saku (1989) Převzato z : Archív PS Ondráš
Příloha č. 31 Slavnostní koncert k 45. výročí založení PS Ondráš Převzato z : Osobní archív autorky
Příloha č. 32 Fotografie - Slavnostní koncert k 50. výročí založení PS Ondráš –Beskydské divadlo Nový Jičín Převzato z : Archív PS Ondráš
Příloha č. 33 Fotografie – Komorní sbor Ondráš Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 34 Zájezd PS Ondráš do Francie – Blois (2008)
Převzato z : Osobní archív autorky Příloha č. 35 IX. Setkání pěveckých sborů v Heřmanově Městci (2009) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 36 Fotografie – J. Krček a E. Zbořilová při nácviku s PS Ondráš (2007)
Převzato z : Archív PS Ondráš
97
Příloha č. 37 Fotografie – J. Krček a K. Monsport při nácviku s PS Ondráš (2007)
Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 38 Fotografie – PS Ondráš a Musica Bohemica (2007) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 39 Fotografie – PS Ondráš a Janáčkova filharmonie Ostrava (2008) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 40 Fotografie – Koncert PS Ondráš v Beskydském divadle Nový Jičín (2009)
Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 41 Fotografie – Slavnosti města Nový Jičín (2010)
Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 42 Fotografie – Koncert PS Ondráš v Beskydském divadle Nový Jičín (2010) Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 43 Fotografie – Sbormistři PS Ondráš, budova Beskydského divadla Nový Jičín Převzato z : Archív PS Ondráš Příloha č. 44 Příloha č. 44 – Seznam současných členů PS Ondráš
98
99
