www.mistnikultura.cz
11 06
Ročník XVI
Unikátní skleněný oltář v Dobré Vodě Na Soláni pokřtili stokilogramový zvon Tož vitajte v Bořeticích, turisti! Nejmladší skanzen najdete ve Vysokém Chlumci
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
2
Spolek absolventů a přátel Univerzity Karlovy – Carolinum + Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska + Asociace pracovníků univerzitní administrativy + Academy partners, s.r.o. za podpory Magistrátu hlavního města Prahy pořádají konferenci
URBES 2006
Rozvoj měst v odkazu přemyslovské tradice 21. – 22. listopadu 2006 v Praze Cílem konference bude prostřednictvím reprezentativního fóra zástupců státních a komunálních orgánů, představitelů státní správy, krajských a městských samospráv, akademických, vědeckých a výzkumných institucí, spolků a sdružení vytvořit diskusní prostředí pro zamyšlení nad aktuálním stavem a vývojovými trendy rozvoje českých municipalit s přihlédnutím k evropským integračním procesům při respektování národních přemyslovských tradic. Hlavní tematické bloky: Historické poselství Přemyslovců Obraz a vývoj českých a moravských měst Municipality na horizontu 3. tisíciletí Více www.shscms.cz nebo tel.: 224 213 166 – sekretariát Sdružení historických sídel
Místní Kultura
Místní kultura
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XVI, rok 2006, číslo 11. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO 14450551 Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail:
[email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: 234 092 859, fax: 228 133 409 e-mail:
[email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: 1211-7994 Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 507 971 Na titulní straně: Skleněný oltář v Dobré Vodě. Foto I. Koušková Uzávěrka čísla 12/2006 – 6. 11. 2006 Uzávěrka dvojčísla 1-2/2007 – 2. 1. 2007 Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách www.mistnikultura.cz.
11 / 2006
Obsah Šibalové, pijavice, paraziti... ..................... 4 Dotační programy MK na rok 2007 ........... 5 Porada MK na Slovácku ............................ 6 Romové vítáni ........................................... 7 Velké říjnové společné čtení ...................... 7 Databáze mluveného slova ....................... 7 Sněmování knihovníků .............................. 8 Chete se setkat s Babičkou Boženy Němcové ...................................... 9 Za informacemi na radnici ....................... 10 Co je internetové rádio ............................ 11 Jak se vařilo na Kladensku ...................... 11 Publikace Řepy... .................................... 12 Na Soláni pokřtili stokilogramový zvon .... 13 Bořetice – město vína i kultury ................ 14 Chrastecké neziskovky a EHD ................ 15 Pamětní deska básníku J. Suchému ....... 15 Tož vitajte v Bořeticích, turisti! ................. 16 Vacenovice okem kamery........................ 17 Obnova Společenského domu nebude levná ........................................................ 18 Dělnický dům v Blansku... ...................... 19 Filmové projekce pod letní oblohou ......... 19 Dvacet let Noty ........................................ 20 Gymnazisté měli derniéru ........................ 21 V knihovně se člověk s handicapem neztratí ............................. 22 Čím je pro mě lidová písnička ................. 23 Synagoga symbolizuje národnostní soužití .................................. 24 Unikátní skleněný oltář ............................ 26 Příběh plaských varhan ........................... 27 Nejmladší skanzen najdete ve Vysokém Chlumci ............................... 28 Vítěz Jiráskova Hronova ......................... 30 Zlín otevřel rekonstruovanou historickou Malou scénu ............................................ 31 Dvanáct divadel na jedněch prknech ...... 32 Hudba překonává kilometry ..................... 33 Bohumínští tanečníci sklízeli úspěchy ..... 34 Stroje vystřídalo výtvarné umění ............. 34 Databáze výtvarného umění ................... 35 Neobvyklá galerie .................................... 36 J. Braun a P. Dias – fotografie ................. 37 Velkorysý projekt na oslavu Komenského ........................... 38 Kroniky na Slovensku opět soutěžily ....... 39 Čtení české literatury v německém prostředí ............................. 39 Nová možnost Metodějova hrobu ............ 40 Dočká se Paříž obnovení paláce? ........... 41
3
4
Téma
Šibalové, pijavice, paraziti Zákonitě se objeví tam, kde dostanou šanci
Čím dál častěji mívám při sledování či čtení politických zpráv dojem, že jsou nám předkládány policejní svodky z podsvětí. A často už nejde o „pouhou zlodějnu“, ale o hrdelní zločiny či jejich hrozbu. Systém selhává a čestní jedinci se dostávají do ohrožení života. Mnoha „tunely“ se nám ztrácejí erární peníze, které tak bolestně chybějí nejen v kultuře. Zkuste si třeba jeden měsíc sčítat, pouze orientačně na základě veřejných informací, o kolik peněz nás všelijací šibalové (překládej zloději) pravděpodobně připravili. Ale nejde jen o peníze. Díky živočichům bez skrupulí se společnosti nedaří vytvořit mravní klima jako něco normálního. Ze vztahů politik – volič se vytrácí, resp. se nedaří nastolit důvěra. V tomto klimatu se nejen špatně žije, ale i pracuje. Nejvyšší kontrolní úřad letos zveřejnil přes třicet zpráv ze své kontrolní činnosti. Kontrolní pracovníci v nich popisují srozumitelným a jasným jazykem, jak se na mnoha kontrolovaných úřadech nakládá se státním majetkem. Uvádějí příklady, ze kterých vyplývá, jak bylo umožněno některým jedincům využívat tyto prostředky, např. Fond dětí a mládeže. V této, roky rušené organizaci, zjistila kontrola již v letech 1996 – 1997, že neplní své poslání, nemovitý majetek pronajímá nevýhodně a finanční podporu činnosti dětí a mládeže poskytuje v nepatrné míře. Ve zprávě se dále konstatuje, že hospodaření se nezlepšilo ani po roce 1997 a likvidátor v řadě případů prodával lukrativní nemovitosti za výrazně nižší cenu, než byla toho času cena tržní, někdy dokonce méně než za cenu účetní. Přitom stojí za zmínku, že na likvidátora stát nemá žádné kvalifikační ani jiné požadavky. Kontrolní zpráva z hospodaření České konsolidační agentury zveřejněná dne 28. 6. 2006 se hned na straně dvě věnuje výši platů a vyplácených odměn některým zaměstnancům. Kontrola prokázala, že v této oblasti nepostupovala ČKA hospodárně a vyplácela nadstandardní mzdy. Průměrná měsíční mzda včetně odměn, která v roce 2003 činila 44 056 Kč, se v roce 2004 zvýšila na 49 390 Kč a v 1. pololetí roku 2005 již dosáhla výše 58 767 Kč. Celkově vyplacené odměny tvořily nezanedbatelnou složku mzdy.
Za všechny několik příkladů: měsíční mzda vyšší než 500 tis. Kč byla v roce 2003 vyplacena v 11 případech, v roce 2004 ve 26 případech a v roce 2005 v 17 případech, z toho v 8 případech nad 1 mil. Kč. Vysoké mzdy zdůvodňovala ČKA mimo jiné i tím, že zaměstnává špičkové odborníky s vysokoškolským vzděláním (52 % zaměstnanců) a s jejich jedinečným know-how, a tím, že počet právníků tvoří cca 10 % zaměstnanců ČKA. S tímto tvrzením ale podle zprávy nekorespondovaly ákon výslovně uklánáklady vynaložedá státním organizané na nejrůznější poradenské služby. cím nakládat se svěřeným Zákon výslovně majetkem s péčí řádného ukládá státním or- hospodáře, tj. využívat ganizacím naklá- jej účelně a hospodárně dat se svěřeným k výkonu stanovených majetkem s péčí činností. Stejně hospodárřádného hospodá- ně by ovšem měl nakládat ře, tj. využívat jej s lidským potenciálem. účelně a hospodárně k výkonu stanovených činností. Kontrola ovšem v ČK zjistila výdaje, které s uvedenými ustanoveními nekorespondují. Mezi zveřejněnými zprávami NKÚ najdete i zprávu z kontroly zveřejněné 20. 9. 2006. Věnovala se jednak Ministerstvu kultury ČR a jednak příspěvkovým organizacím v jeho působnosti: České filharmonii, Divadelnímu ústavu a Laterně magice. Při čtení všech zpráv získáte dojem, že jsme bohatí a můžeme rozhazovat peníze všemi směry. Je ovšem možné rozlišit, kdy organizace či její představitel chyboval, nesprávně účtoval, nebo si špatně vyložil zákon, od takového jednání, které směřoval k vlastnímu obohacení. Odpovědné osoby by měly z kontrol vyvozovat důsledky – vymáhat napravení chyb a zlodějnu trestat. Ludmila Kučerová
Z
Sledujeme za Vás Na post prvního náměstka ministra kultury se dnem 12. října 2006 vrátil Ing. Zdeněk Novák. Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury ČR vede opět PhDr. Zuzana Malcová.
Místní Kultura
Granty
Dotační programy MK na rok 2007 Odbor regionální a národnostní kultury vyhlašuje výběrová řízení: Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR uzávěrka: 6. listopadu 2006 určení: právnické a fyzické osoby Podpora integrace cizinců žijících v ČR uzávěrka: 27. listopadu 2006 určení: právnické a fyzické osoby Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit uzávěrka: 30. listopadu 2006 určení: právnické a fyzické osoby Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit uzávěrka: 30. dubna 2007 určení: občanská sdružení a fyzické osoby zastupující skupinu občanů (tj. sbor, soubor, skupinu apod.) Podpora zájmových kulturních – mimouměleckých aktivit uzávěrka: 20. listopadu 2006 určení: právnické a fyzické osoby
Podpora tradiční lidové kultury uzávěrka: 16. listopadu 2006 určení: A. právnické a fyzické osoby B. regionální odborná pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu, pověřená krajskými úřady Podpora lokálních kulturních tradic uzávěrka: občanská sdružení, fyzické osoby a podnikatelské subjekty průběžně, nejpozději do 15. listopadu 2007 města a obce průběžně, nejpozději do 30. září 2007 určení: právnické a fyzické osoby Podpora integrace příslušníků romské komunity uzávěrka: 20. listopadu 2006 určení: právnické osoby Podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů uzávěrka: 24. listopadu 2006 určení: právnické a fyzické osoby
Texty vyhlášení, včetně podmínek a formuláře, na němž se projekty předkládají, lze vyžádat na adrese: Ministerstvo kultury odbor regionální a národnostní kultury Maltézské nám. 1 118 11 Praha 1 257085265, e-mail:
[email protected] – PhDr. Václav Appl (národnostní menšiny, zájmové kulturní – mimoumělecké aktivity); 257085269, e-mail:
[email protected] – Mgr. Květoslava Gabrielová (romská komunita, integrace cizinců); 257085258, e-mail:
[email protected] – Mgr. Věra Skopová a 257085291, e-mail:
[email protected] – Roza Polendová (tradiční lidová kultura – kategorie A + B); 257085409, e-mail:
[email protected] – Mgr. Jitka Ferbarová (zdravotně postižení občané); 257085259, e-mail:
[email protected] – Ivana Vozková (neprofesionální umělecké aktivity); 257085470, e-mail:
[email protected] (zahraniční kontakty v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit); 257085292, e-mail:
[email protected] – Mgr. Michal Nádvorník (lokální kulturní tradice). Lze je získat též prostřednictvím internetu, ze stránek MK, adresa http://www.mkcr.cz, Granty a dotace – Regionální a národnostní kultura – Vyhlášení výběrových dotačních řízení na rok 2007. 11 / 2006
5
6
Granty Odbor umění a knihoven vyhlašuje výběrové řízení na rok 2007 na poskytnutí dotací knihovnám evidovaným dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění, a občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., jejichž hlavním účelem je knihovnická a informační činnost či jejich podpora, na nekomerční projekty z oblasti knihoven. 1) Program: Veřejné informační služby knihoven – VISK VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 – Informační centra knihoven, VISK 5 – RETROKON, VISK 6 – Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 – Kramerius, VISK 8 – Informační zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 – CASLIN a Národní autority ČR 2) Grant: Knihovna 21. století – K21 podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí Přihlášky a stanovené podmínky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury odbor umění a knihoven P.B. 74, Maltézské náměstí 1 118 11 Praha 1 – Malá Strana http://www.mkcr.cz
VISK též na: http://visk.nkp.cz/ Knihovna 21. století též na:
http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_Knihovna21.htm
Bližší informace: Mgr. Petra Miturová, tel.: 257 085 216 (VISK 2, 5, 6, 7, 8 a 9), Stanislava Firstová (VISK 3 a K21) tel: 257 085 357, PhDr. Vít Richter, tel.: 221 663 338. !! Uzávěrka: 10. ledna 2007 !!
Porada MK na Slovácku Přednáškový sál Slováckého muzea v Uherském Hradišti (27,6 tis. obyv., Zlínský kraj) hostil počátkem října účastníky pracovní porady zástupců pověřených regionálních odborných pracovišť pro péči o tradiční lidovou kulturu (TLK). Pořadatelem bylo Ministerstvo kultury (MK) a Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (NÚLK). V rámci identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury ČR v letošním roce poprvé proběhlo šetření pomocí dotazníků. Jednalo se o dvě témata: Folklor (1. část) a Zaměstnání a zdroj obživy. Jednotlivá krajská pracoviště oslovila muzea, obce, kterých je u nás kolem 6300, a kronikáře. Dotazníky následně zpracuje odborná firma. Výsledky budou prezentovány na webových stránkách, případně v tištěné formě. V diskusi zazněla řada podnětů, které se vztahují k připravovanému dotazníku pro příští rok. Jde opět o dva okruhy, a to Religiozita a Sídlo, dům a bydlení. Hostitelské Slovácké muzeum, kde vzniklo Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje, seznámilo přítomné se svými výsledky dotazníkového šetření v oblasti tradiční lidové kultury ve Zlínském kraji – ze 732 dotazníků se jich vrátilo kladně vyplněných přes 140. Muzeum vytváří databázi výrobců a výrob v oblasti tradičních lidových řemesel, především z obcí bývalého Uherskohradišťského kraje, a pořádá i výukové kurzy – v letošním roce zaměřené na pletení z proutí a pedigu. Na poradě se hovořilo o výběrovém dotačním řízení ministerstva kultury na podporu TLK v roce 2007, s uzávěrkou 16. listopadu 2006. Zmíněno bylo také XXI. strážnické sympozium konané v březnu 2006 na téma Problematika prezentace a medializace TLK (viz MíKu č. 5, str. 24 – 25). Okruhy se týkaly činnosti folklorního hnutí a aktivit spolků a sdružení, práce muzeí a muzeí v přírodě, různých typů médií – internetu, televize, rozhlasu, novin a časopisů. Připravovaný sborník přinese zmapování současného stavu, rozbor a hodnocení i výhled do budoucna ohledně uvedených témat. K ratifikaci Úmluvy o nemateriálním kulturním dědictví přijaté organizací UNESCO v říjnu 2003 by u nás mohlo dojít během roku 2007. MK v současné době připravuje potřebné podklady. Přestože je Česká republika schopna úkoly touto úmluvou stanovené plnit, dospěl pracovní tým k závěru, že v budoucnu bude zřejmě nutné přijmout zákon, který by péči o tradiční lidovou kulturu v ČR posílil. Eva Veselá Místní Kultura
Knihovny
Romové vítáni
Velké říjnové společné čtení
Knihovna města Ostravy, příspěvková organizace, zahájila 5. 10. 2006 provoz veřejné knihovny se zaměřením na romské obyvatelstvo v Ostravě-Vítkovicích. Otevření knihovny je vyvrcholením první etapy projektu s názvem Romaňi kereka – Romský kruh, který je připravován od roku 2004. Jeho záměrem je vědomě zohlednit v této knihovně romské návštěvníky, nejde tudíž o romskou knihovnu ve smyslu zaměření výhradně na romskou a romistickou klientelu. Cílem je vytvořit prostor setkávání, kde se budou Romové cítit vítáni, aniž by byli oddělováni od majoritní populace. Páteří této specializace bude intenzivní podpora multikulturního dialogu. Jednak skrze vzdělávací programy orientované na řízenou podporu čtenářství a informační gramotnosti a jednak prostřednictvím metodického informačního centra v oblasti romské problematiky. Realizace programů ve spolupráci s organizacemi zabývajícími se romskou problematikou, terénními sociálními pracovníky a romskými asistenty je úkolem pro následující druhou etapu projektu. Prioritní skupinou jsou romské děti předškolního a mladšího školního věku. Cílem je vytvořit zázemí pro pestré mimoškolní aktivity dětí, které pro ně bude atraktivnější, než trávení volného času na ulici. Další cílové skupiny jsou romské matky na mateřské dovolené a romská rodinu jako celek, která dodnes funguje jako velmi pevný svazek a představuje klíč pro navázání pozitivní komunikace s Romy jako jednotlivci. Projekt Romaňi kereka – Romský kruh získal záštitu bývalého zmocněnce vlády ČR pro lidská práva Svatopluka Karáska a finanční podporu německé nadace Hermann-Niermann-Stiftung z Düsseldorfu, Statutárního města Ostravy a Úřadu městského obvodu Ostrava-Vítkovice. Partnery projektu jsou rovněž Svaz knihovníků a informačních pracovníků a Goethe Institut. Více informací na www.kmo.cz. Tisková zpráva/luk
Právě pod tímto názvem a s trochou černého humoru byl ve 120 knihovnách zahájen jubilejní již 10. Týden knihoven. Zúčastnit se mohl každý, kdo se chtěl s ostatními podělit o své osobní dojmy z četby. A tak ti, pro které je kniha stále nejlepším přítelem, představili své oblíbené autory či knihy a přečetli krátkou ukázku z nich. Další speciální aktivity pro veřejnost zorganizovalo 414 knihoven, např. burzy nebo prodej vyřazených knih, přihlašování nových čtenářů zdarma, amnestie dlužníků, dny otevřených dveří a setkání se zástupci samosprávy. [ev]
11 / 2006
KNIHOVNY KARVINÁ (63 tis. obyv.): Regionální knihovna v Karviné využila možnosti přihlásit se k získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Letos v březnu byl její projekt „Veřejný přístup k internetu v Regionální knihovně Karviná“ zastupitelstvem kraje doporučen k financování z prostředků SROP (Společného regionálního operačního programu) a ze státního rozpočtu ČR. Projekt je zaměřen na rozšíření veřejně přístupných míst k internetu včetně obnovy stávajícího přístupu. Knihovna má možnost zakoupit 47 nových počítačů, které budou sloužit občanům města, návštěvníkům ze sousedních obcí, ale i turistům a lázeňským hostům. Nákup počítačů umožní pořádání lekcí, které zájemce seznámí nejen s internetem, ale i s dalšími programy, jejichž znalost je nutná pro získání a udržení zaměstnání. Partnerem projektu je karvinský Úřad práce, jenž zajistí propagaci vzdělávacích akcí. Realizace projektu je možná také díky městu. Žadatel musí projekt financovat z vlastních prostředků, což knihovna nemůže. Zastupitelé rozhodli, že jí město poskytne půjčku. Ukončení projektu je plánováno na prosinec 2006. (Čtenář, č.9, 2006)
Databáze mluveného slova Na adrese http://mluveny.panacek.com je zveřejněno několik tisíc záznamů k existujícím rozhlasovým hrám, které kdy vysílal Český rozhlas. Hned úvodem se tu dočteme: „Parta nadšenců, kteří s oblibou poslouchají rozhlasové hry, povídky, seriály a mluvené slovo vůbec, se rozhodla, že by stálo za to vybudovat rozsáhlou databázi údajů o nahrávkách mluveného slova – takový velký katalog, v němž je možné dopátrat se všech dostupných informací o hrách určitého autora, režiséra, interpreta, časového období... Musíme však zklamat případné zájemce o konkrétní nahrávky; naše stránky jsou pouze katalogem informací o nich.“ [ika]
7
8
Knihovny
Sněmování knihovníků V září proběhl v Seči u Chrudimi (1,7 tis. obyv, Pardubický kraj) již 14. ročník konference Knihovny současnosti, pořádaný ministerstvem kultury, Sdružením knihoven ČR, Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Ústřední knihovnickou radou. Nosným tématem se staly služby poskytované knihovnami uživatelům. Odborné sekce se zabývaly třemi okruhy: Internet pomáhá knihovnám, Specializované knihovny a Městské knihovny. „Špatná zpráva o úspěšném rozvoji českých veřejných knihoven“ – tak nazval svůj příspěvek Vít Richter z Národní knihovny ČR. Informační a komunikační technologie prorůstají celou společností, knihovny nevyjímaje. Vedle pesimistických vizí, podle nichž dojde k zániku knihoven, jsou tu zcela opačné, které jejich rozmach naopak předpokládají. Otázkou vztahující se k budoucnosti se zabývají knihovny v mnoha zemích, zájem dokládá i množství zpracovaných strategických dokumentů. Knihovna, aby byla kladně hodnocena, musí nabídnout rozsáhlý a kvalitní knihovní fond. I když mnohá zařízení chápou meziknihovní výpůjční službu vymezenou příslušným zákonem jako nutné zlo, právě s její pomocí jde rozšířit objem a kvalitu poskytovaných služeb. Dalším předpokladem přístupu ke knihovním fondům jsou souborné katalogy. Jeden z dlouhodobých cílů představuje připojení knihoven k internetu. Perspektivní činností je zpřístupnění elektronických informačních zdrojů, digitalizace. Samozřejmou součást nabídky služeb v současné době tvoří webové stránky knihoven. Mezi rozvojové trendy patří rozšiřování funkce knihovny o další vzdělávací, výchovné a komunitní aktivity, vč. specifické podpory čtenářství. Významné je i procento registrovaných uživatelů či otevírací doba knihovny. V roce 2004 vláda schválila strategický materiál „Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ a v březnu 2007 má být předložena průběžná zpráva o jejím plnění. To by mohla být příležitost k úvahám o nových vizích pro veřejné knihovny. Libuše Nivnická z Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM) hovořila na téma „Charta klientských služeb a zvyšování kvality služeb.“ Jedním z kritérií hodnocení knihoven by měla být spokojenost klientů. Vyvstává však řada otázek, např. jak měřit spokojenost klientů či zda statistická data vystihnou pravou podstatu. Pilotní projekt Charta pro občana, do jehož řešení se KJM zapojila, byl oficiálně zahájen v březnu 2006 a potrvá 18 měsíců. Přesto již v této době podíl na projektu přinesl knihovně velké množství teoretických poznatků pro management i řadové pracovníky. Přednesené referáty najdete v publikaci „Knihovny současnosti 2006“, kterou vydalo Sdružení knihoven ČR (474 stránek formátu A4). Připravila Eva Veselá V závěru loňského roku měl nejvíce procent připojených knihoven k internetu Moravskoslezský kraj – 80 %, nejméně Plzeňský kraj – 28 %.
KNIHOVNY
JIČÍN (16 tis. obyv.): Od 12. 9. nese jičínská Městská knihovna, která je přirozeným kulturním centrem města, nový název – Knihovna Václava Čtvrtka. Rozhodla o tom Rada města. Ke změně názvu došlo poté, co ve Francii žijící dcera V. Čtvrtka v průběhu 16. ročníku festivalu Jičín – město pohádky slavnostně odhalila tabuli na průčelí knihovny. Spisovatel, vlastním jménem Václav Cafourek, žil v Jičíně 4 roky v průběhu první světové války. Tehdy ho výrazně ovlivnil dědeček, který byl váženou místní osobností a rovněž starostou města, a vnukovi sugestivně vyprávěl tajuplné příběhy. Ten pak po dlouhá léta – již v Praze – pracoval jako úředník, v r. 1960 se však vydal na dráhu profesionálního spisovatele. Letos v listopadu uplyne 30 let od jeho úmrtí. (Knižní novinky, č.16, 2006) BOSKOVICE (11 tis. obyv., okres Blansko):
Boskovická
knihovna
se do 3 let přestěhuje do nových prostor, ve kterých bude umístěno i centrum celoživotního vzdělávání, místo pro neziskové organizace a alternativní kulturu. První etapa stavby přijde na 20 mil. Kč. Začne se v r. 2007. V druhé etapě se připraví zázemí pro samotnou knihovnu. Ta má v současné době přes 2600 evidovaných čtenářů a její návštěvnost každoročně vzrůstá. (Rovnost-Týden u nás, 06.09.2006) ZNOJMO (35 tis. obyv.): Znojemská knihovna má nové hudební oddělení, ve kterém je 6 poslechových míst. Fond nabízí nové i starší tituly všech hudebních žánrů, návštěvníci si půjčují také CD a zvukové knihy. (Rovnost-noviny pro Moravskokrumlovsko a Znojemsko, 31.08.2006)
Místní Kultura
Informační střediska
Chcete se setkat s Babičkou Boženy Němcové? Regionální rozvojové informační centrum Česká Skalice (5,4 tis. obyv., Královéhradecký kraj) vám tento zážitek zprostředkuje. Vzniklo za podpory městského úřadu v roce 1998, od roku 2002 činnost rozšířilo a upřesnil se i současný název. Kromě běžných informačních služeb, nebo např. zprostředkování průvodcovských, tlumočnických či překladatelských služeb, je zde možné objednat tematický školní či rodinný výlet, a to jedno i vícedenní. V centru se pravidelně instalují výstavy, v sezoně je přístupná stálá fotografická expozice, na světoznámé dílo B. Němcové upomínají unikátní akce. IC není příspěvkovou organizací města, ale podnikatelským záměrem OSVČ – Květy Ležovičové. Objekt v sousedství staré radnice na Husově náměstí je soukromým majetkem fyzické osoby, ale město má tento prostor za účelem umístění IC pronajatý, hradí majiteli nájem, a tím významně finančně provoz podporuje. Výborná je i spolupráce v rámci rozvojových, informačních a kulturních aktivit, bez níž by nebylo možné IC provozovat. Otevírací doba je v sezoně od pondělí do neděle, jinak jen v pracovní dny. Do června 2006 zajišťovaly chod dvě pracovnice, nyní se činnost rozšířila o Ekologickou poradnu, kde pracuje dva dny v týdnu další žena. Avšak nejen o rozsáhlé nabídce centra jsme si s ředitelkou Květou Ležovičovou povídali. Jste jednatelkou Společnosti pro záchranu Babiččina údolí, jaká je souvztažnost s IC? Občanské sdružení SPZBÚ pracuje zcela na bázi dobrovolnictví, nemá žádného zaměstnance. Mezi IC a SPZBÚ ani není smlouva, která by IC zavazovala k nějaké činnosti. Vše se prolíná pouze přes mou osobu. To znamená, že se snažím podávat informace o Babiččině údolí co nejpodrobnější, jako člen SPZBÚ o něm totiž 11 / 2006
vím mnohem více. SPZBÚ vydává informační a propagační materiály, které jsou k dispozici mj. i v našem IC. Jaké má společnost cíle, co zatím považujete za největší úspěch? Snažíme se o záchranu a rozvoj národní kulturní i národní přírodní památky Babiččino údolí. Cílem od r. 1996 bylo hlavně majetkově sjednotit zdejší objekty zpět do rukou státu, tj. ministerstva kultury. To se po 10 letech snažení letos konečně povedlo. I když to občany ČR paradoxně stálo více jak 15 mil. korun. V roce 1990 OÚ v Náchodě nezodpovědně prodal 6 budov za cca 500 000 Kč a zcela zdevastované je stát koupil od fy Podzámčí zpět cca za 15 mil. Ale konečně se otevřel manévrovací prostor pro jejich záchranu a obnovu. Babiččino údolí je vzácné právě tím, že je to celek oplývající historickým, kulturním a přírodním bohatstvím. V tom je jeho síla a půvab. Jak se vyvíjí spor o vlastnictví Babiččina údolí? K předešlé odpovědi ještě dodám, že je stále nedořešena kauza rodu Schamburků. Oni se neustále soudně domáhají svého majetku, který jim byl v r. 1948 zkonfiskován. Jde o náchodské panství, do kterého spadají i Ratibořice. To je však na rozhodnutí soudů. Každoročně se doslova všichni zdejší obyvatelé ocitnou v době před 150 lety. Přibližte našim čtenářům tuto ojedinělou událost. V letošním roce proběhl již 18. ročník oblíbené akce „Oživlé Ratibořice“. Každoročně, a to v 1. dekádě června, zaplní celé Babiččino údolí ►
9
10
Za informacemi na radnici
Město Česká Třebová (17,2 tis. obyv., Pardubický kraj) umístilo informační centrum (IC) v přízemí radnice na půvabném historickém náměstí. V současné podobě funguje od července 2004, spadá pod oddělení vnitřní správy MěÚ a je otevřeno v pracovní dny od 8.30 do 17 hodin. Dřívější IC se jako součást cestovní kanceláře nacházelo v nádražní budově Českých drah.
Foto: E. Veselá
Nynější sídlo v centru města je pro tuto činnost jistě výhodnější. O provoz se stará jeden zaměstnanec, který se domluví v angličtině, francouzštině, němčině a polštině. Kromě našich turistů využívají zdejších služeb zejména návštěvníci z Německa, Rakouska, Holandska, Belgie, Polska a Slovenska. Mezi časté hosty patří obyvatelé družebního italského města Agrate Brianza ležícího nedaleko Milána. Pracovník IC se také podílí na propagaci ► známé postavy. Celý týden od pondělí do ne-
děle můžete být vtaženi do děje, který se právě před cca 150 lety v Ratibořicích odehrával. V zámeckém parku se potkáte s paní kněžnou, slečnou Hortenzií, správcem zámku i komornými. Ve mlýně je pan mlynář, paní mlynářka, krajánek, Mančinka, Kudrnovic děti a na Starém bělidle paní Prošková s babičkou a se všemi jejími vnoučaty. Potěšíte se hudbou, písněmi i vyprávěním. U zrodu této nádherné podívané, na níž se denně vystřídá v průměru 1000 malých i velkých diváků, stála paní Anna Řeháková, doposud činná jako režisérka a organizátorka. Ve shodném termínu probíhá i novější „Oživlá školička“. V Barunčině škole v Č. Skalici se setkáte s panem učitelem i dětmi a můžete být svědky učební hodiny z dob mládí Boženy Němcové. Za rozhovor děkuje Eva Horníčková
města, zejména na veletrzích cestovního ruchu pořádaných v Praze, kde se Česká Třebová prezentuje jako samostatný subjekt, či v Brně na Regiontouru, kde je součástí Turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko. Zajišťuje také úpravu a aktualizaci webových stránek města. Íčko, přestože není členem asociace sdružující tato zařízení, poskytuje klasické služby − od informací o ubytování a stravování přes předprodej vstupenek do vybraných kulturních zařízení, údaje o jízdních řádech a kulturních památkách atd. Nabízí i kopírování a dvě internetová místa. Kromě řady materiálů, které jsou zdarma, je zde možné zakoupit videokazety či DVD, vztahující se k městu i okolí, mapy, knihy, publikace z produkce zdejšího muzea, průvodce, upomínkové předměty s českotřebovskou tematikou atd. Sortiment ještě v letošním roce obohatí letáček představující nedaleký Kozlov spjatý s životem malíře Maxe Švabinského (jde o integrovanou část města, vzdálenou 6 km). Eva Veselá INFORMAČNÍ STŘEDISKA TLUMAČOV (2,5 tis. obyv., okres Zlín): Od 2. 9. je v Tlumačově otevřeno nové Regionální kulturní, informační a vzdělávací středisko mikroregionu Jižní Haná. Je umístěno v budově bývalé školy. (Slovácký deník-Slovácké noviny, 04.09.2006)
Místní Kultura
Média - Publikace
Co je internetové rádio? Český rozhlas ve spolupráci s Folklorním sdružením provozuje internetové Folklorní rádio. Když se Vám podaří jej najít a spustit, můžete každý den poslouchat blok lidových písní, nerušený žádným vstupem mluveného slova ani reklamy. Pro rozdělení internetových rádií bychom mohli použít rozlišení na internetová vysílání klasických rádií a ten zbytek. Klasická rádia za svůj hlavní distribuční kanál považují rádiové vlny. Internetové vysílání někdy bývá jejich doplňkem, jindy ale jsou úplně samostatná. Tak je to např. u Rádia Trnkobraní, prvního festivalového rádia v Evropě, které vysílá pouze přes internet. Je v provozu 24 hodin denně a je spojeno s festivalem stejného jména. Také zde uslyšíte všechny hvězdy festivalu Trnkobraní. Výhoda internetového vysílání je zřejmá; je možné poslouchat třeba jihočeské rádio v losangelském hotelovém pokoji. Další výhodou jsou relativně nízké náklady – stačí zajistit konektivitu a stroj, který lze pro vysílání použít. Pak už je potřeba jen minimum údržby, vlastně se může omezit jen na zadávání playlistů. A právě minimální náklady jsou zárukou širokého výběru stanic. Foklorní rádio najdete na: http://www.rozhlas.cz/folklor/portal/. Pro přehrávání internetových rádií doporučuje náš mladý kolega Tomáš Bašus program WinAmp, který je možno stáhnout z následujících stránek: http:// www.winamp.com/player/ a který je v základní verzi zdarma. Po nainstalování si program sám začne přebírat otevřené odkazy na internetová rádia. [luk]
Sládečkovo muzeum v Kladně vydalo publikaci Jak se vařilo na Kladensku aneb Babiččina kuchařka. Jejími autory jsou Vladimír Chaloupka a Pavla Žvachtová. Na 87 stránkách formátu A5 jsou úvodní texty s navazujícími recepty doplněny o staré fotografie z oblasti pohostinství, prodeje atd. Autorem barevných fotografií shrnutých do kapitoly „Zátiší – oživené muzejní sbírky“ je fotograf Jaroslav Vyšín. Zájemci si kuchařku za 190 Kč (cena včetně poštovného) mohou objednat ve Sládečkově muzeu – Zádušní 1841, 272 01 Kladno, www.omk.cz [ev]
PUBLIKACE TŘEBÍČ (39 tis. obyv.): V srpnu představila radnice novou fotografickou publikaci, která zachycuje architektonické pamětihodnosti města. Kromě památek, zapsaných v seznamu UNESCO – baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti se hřbitovem – se věnuje také měšťanským domům, sochám, meziválečné architektuře i městským parkům. Autorem 120 barevných fotografií je bývalý starosta P. Heřman. Kniha byla vydána v pěti jazykových verzích (čeština, angličtina, němčina,
11 / 2006
francouzština a španělština). Souběžně s tímto titulem vznikl i stručný průvodce městem. Obě knížky tak doplní sérii skládaček, vydaných letos na jaře. Celá edice stála 609 tis. Kč, z čehož radnice hradila 400 tis. (Veřejná správa, č.35, 2006) ČEJČ (1,2 tis. obyv., okres Hodonín): V Boskovicích byla vydána kniha nazvaná „Čejč. Dějiny slovácké obce“ u příležitosti výročí první písemné zmínky o obci z poloviny 13. století. Připomíná také znovu-
obnovení zničené Čejče francouzskými kolonisty v r. 1771. (Knižní novinky, č.15-16, 2006) BŘEZOVÁ (2,8 tis. obyv., okres Sokolov): V létě vydala radnice knihu Březová – brána do Slavkovského lesa, která popisuje nejen historii a současnost města, ale i plány do budoucna. Publikace vyšla nákladem 3 tis. výtisků a stála 640 tis. Kč, 70 % hradila EU, 15 % Karlovarský kraj, zbytek město. (Klatovský deník, 05.08.2006)
11
12
Publikace
Publikace Řepy rozšířila řadu knih o Praze Nakladatelství MILPO MEDIA s.r.o. (editor Dagmar Broncová) vydalo ve své úspěšné ediční řadě Knihy o Praze další z nich − Knihu o Řepích (Městské části Praha 17). Jeden z autorů, Jaroslav Hájek, je řepským rodákem a druhý, Jiří Svoboda, renomovaným spisovatelem. Čtenáři se na 240 stranách s mnoha černobílými a barevnými fotografiemi a vzácnými, často poprvé publikovanými, dokumenty dozvědí, že tato čtvrť v sobě skrývá kromě sídlištních bloků i starou zástavbu a že původní obec foto: archiv má bohatou historii. Kdo by neznal loupežníka Babinského, průběh slavné bitvy na Bílé hoře, která leží na hranici s Prahou 6, či ženskou věznici v klášteře Kongregace sv. K. Boromejského. Původní obec i dnešní Řepy se mohou pochlubit malebným kostelíkem sv. Martina či doposud dochovanými a zrekonstruovanými selskými statky. Knihu, u jejíhož zrodu stály dvě sice nenápadné, ale o to nepostradatelnější osobnosti, starosta ÚMČ Praha 17 Vlastislav Fencl a tajemník Ing. Jiří Valeček, pokřtil ve zdejší Staré sokolovně herec a řepský rodák Jiří Schwarz. Mezi četnými návštěvníky, kteří si přišli pro autogram, se objevila i známá tvář herce a zdejšího obyvatele Václava Upíra Krejčího. Doporučená cena vázané publikace A4 je 252 Kč. Více na www.milpo.cz. [hor]
Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Zájemci o dudáckou literaturu jistě uvítají, že v nakladatelství Salve Regina vyšla kniha autorské dvojice Pavel Číp, Rudolf F. Klapka „Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. V knize naleznete pohled do historie dud v českých zemích, podrobné pokyny pro ladění a výrobu strojků, stručný popis výroby a zdobení dud, včetně podrobných nákresů, umožňující stavbu nástroje svépomocí. Obsahuje také malou školu hry na dudy a báchorky i skutečné příběhy o dudách i dudácích. Součástí knihy je CD se zvukovými nahrávkami dud a dudáckých muzik nejrůznějších stylů a žánrů. Kniha je dvojjazyčná – v češtině a němčině a obsahuje rozsáhlou ikonografii zobrazení dud a gajd i notové zápisy. Cena publikace je 399 Kč. Další informace naleznete na www.dudy-gajdy.net. [luk]
PUBLIKACE
KUTNÁ HORA (21 tis. obyv.): Státní okresní archiv Kutná Hora vydává ve spolupráci s nakladatelstvím Koniasch Latin Press publikaci s názvem Antiqua Cuthna 1, historický sborník věnovaný baroknímu období mezi bitvou na Bílé hoře a závěrem 18. století. Přibližuje kutnohorské barokní památky, umělecká díla, místní ikonografii 17. a 18. století, působení a vliv jezuitského řádu na městské dění apod. (Kutnohorský deník, 18.09.2006) SEDLČANY (8 tis. obyv., okres Příbram): V sedlčanské knihovně byla 31. 8. slavnostně představena kniha pověstí nazvaná Paměti plané růže autora Karla Bazala. Je součástí rozsáhlejšího projektu Pověsti Sedlčanska. V jeho rámci se počítá s vydáním dalších, prozatím 2 dílů pověstí. (Příbramský deník, 02.09.2006) TÁBOR (36 tis. obyv.), MLADÁ VOŽICE (2,8 tis. obyv., okres Tábor): V září byla veřejnosti představena další z knih Jaroslava Wimmera z Broučkovy Lhoty „Pověsti z Táborska“ (vydal již Pověsti z Mladovožicka a Táborsko). V osobním archívu má přes 10 tis. vyprávění, z toho kolem 1,5 tis. vážících se k Táborsku. Materiál sbírá 60 let. Fotografie k publikaci dodal Jaroslav Novotný. (Táborské listy, 15.09.2006) NOVÉ HRADY (2,6 tis. obyv., okres České Budějovice): V Českých Budějovicích byla vydána publikace S. Kroupy „Hory pout zbavené: Města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor.“ Je volným pokračováním knihy „Zázraky před jižní hranicí“ a přináší místopis západní části Novohradských hor a východního Pomalší. (Literární noviny, č.37, 2006)
Místní Kultura
Cestovní ruch
13
Na Soláni pokřtili stokilogramový zvon
Tóny zvonů se již brzy budou do kraje rozléhat i ze Soláně na Vsetínsku. Unikátní valašská zvonice byla osazena zbrusu novým zvonem. Stokilogramového krasavce přivezl na místo stavby jeho tvůrce – zvonař Josef Tkadlec z Halenkova. „Je vyladěn na fis 2 a je výjimečný především tím, že zůstane doma – v našem regionu,“ uvedl zvonař. Výroba takového zvonu přitom trvá dva až tři měsíce. „Pro lidi je zajímavé především lití, kdy kov teče a lije se do formy. Samotná příprava je však mnohem náročnější,“ poznamenal zvonař Tkadlec. Slavnostním křtem slivovicí byl pověřen starosta Vsetína Jiří Čunek. Ten zvonu popřál jasný zvuk a aby jej bylo slyšet po celém Valašsku. Zvonice by měla být otevřena v těchto dnech. „Na 11. listopadu je naplánován první valašský salon, na němž budou vystavovat svá díla umělci z celého regionu,“ sdělil Jiří Kotásek, předseda Sdružení pro rozvoj Soláně, které na realizaci tohoto záměru získalo z evropských fondů téměř pětimilionovou dotaci. Stavbu zvonice, ve které najde sídlo Centrum pro poskytování informací o národopisné a umělecké historii Soláně a Čartáku, podpoří Evropská unie. Město Vsetín poskytlo pětimilionový překlenovací úvěr do doby, než EU projekt pro11 / 2006
financuje. Projekt podpořily také Rožnov pod Radhoštěm, Karolinka, Hutisko – Solanec, Velké Karlovice a Zlínský kraj. Do financování se zapojili i samotní regionální umělci, kteří sdružení věnovali svá díla. Ta byla počátkem září vydražena a výtěžek ve výši více než 300 tisíc korun putoval na stavbu centra. „Celý projekt si totiž vyžádá přibližně 6,5 milionu korun,“ poznamenal předseda Sdružení pro rozvoj Soláně a zároveň autor projektu Zvonice Jiří Kotásek. U této výjimečné události nechyběl ani akademický malíř Jiljí Hartinger, který je zároveň autorem výtvarného návrhu zvonu. „Je potřeba, aby se tvaru zvonu přizpůsobilo i písmo,“ říká umělec, který je s průběhem stavby nadmíru spokojen. „Nechce se mi věřit, že jsem nedávno poléval slivovicí základní kámen a teď, o pár měsíců později, již bude zvonice hotová. (Pozn. redakce: stavba byla slavnostně zahájena a základní kámen položen dne 5. května.) Bude to pěkný stánek symbolizující valašské umění,“ je přesvědčen Jiljí Hartinger. Realizací tohoto centra Sdružení pro rozvoj Soláně oživí původní, více než sedmdesát let sta- ►
14
Místa
Bořetice – město vína i kultury „Bořetické Kraví hory, vesničko na stráni v mém srdci skrytá, ze sklípků kytičko něžná jsi uvitá. Tam každé srdéčko pookřívá s pohárkem vínečka, každý zpívá,“ tak opěvuje první sloka hymny Svobodné spolkové republiky Kraví hory krásy a půvaby obce, která získala v minulém roce titul Vesnice roku. Bohatý kulturní život a neopakovatelné kouzlo tohoto koutu Jihomoravského kraje sem láká stále více návštěvníků. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222. Postupně ji vlastnila církev i šlechta, nejvýznamnější byli páni z Kunštátu a páni z Tetova. Nyní žije v Bořeticích, kterým udělila v únoru 1994 Poslanecká sněmovna znak a prapor, přes 1300 obyvatel. Současné dění je zaznamenáno v ručně psané obecní kronice, do níž každoročně přibývá až 35 stránek doplněných videozáznamy. Nezůstalo jen u jednoho ocenění Bořetičtí se soutěže o titul Vesnice roku účastnili čtyřikrát. Po Bílé stuze za práci s mládeží zvítězili v krajském a posléze celostátním kole. Starosta Václav Petrásek slíbil, že pokud titul získají, postaví na své náklady novou kapličku. A tak letos přibyla do Bořetic replika starobřeclavských božích muk, zasvěcených patronu myslivců sv. Hubertovi. Obec získala uznání i v Evropě. Soutěže Evropská cena obnovy vesnice se zúčastnily obce z třiceti zemí, z nichž každá získala ocenění nebo uznání, nicméně nepodložené finanční odměnou. Stálému zkrášlování dopomáhá každoročně výstavba jednoho drobného sakrálního objektu a letos navíc i rozhledny. To vše ovlivňuje stále rostoucí zájem turistů o Bořetice. Obecní úřad sídlí v kulturním domě Spojení obce s kulturou rozhodně není pouze symbolické, protože kulturní dům (KD), posta► rou myšlenku malíře Františka Podešvy, který
právě na Soláni našel společně se svou ženou a dalšími umělci podmínky pro rozvinutí své tvorby. „František Podešva už v té době chtěl vybudovat objekt, který by sloužil potřebám informace o historii Soláně a Čartáku a zároveň o umělecké a národopisné současnosti,“ vysvětlil Jiří Kotásek. Na Soláni totiž kromě Františka Podešvy žili a tvořili malíři Jan Kobzáň, Alois Schneiderka a Karel Hofman. V současné době v jejím okolí působí Jiljí Hartinger, Luděk Majer a Jan Hrnčárek. „S Beskydami, Solání a Čartákem jsou spojena také jména spisovatelů
vený na konci padesátých let, je majetkem obce. Krátký pronájem na diskotéky se neosvědčil, a tak jeho provoz spadá od počátku 90. let přímo pod OÚ, který jej letos dotuje necelým půl milionem Kč. Všichni zdejší zájemci mají možnost v KD zdarma vystupovat nebo nazkoušet program. Další aktivity probíhají v těsném sousedství budovy, na nově vybudovaném náměstí, a za nepříznivého počasí se přesunou pod její střechu. Do hlediště může usednout až 250 osob, letos zatím proběhlo 9 akcí za účasti přibližně 1,5 tis. diváků. Obecní knihovna První knihovnu vlastnil spolek Omladina na přelomu 19. a 20. století. Dnešní knihovna je organizační složkou obce od roku 1996 a o dvě léta později se přestěhovala do nového objektu, který je ve vlastnictví obce. Letošní rozpočet vyčlenil pro knihovnu kolem 95 tisíc Kč. Knihovní fond čítá přes 5,7 tis. svazků, k dispozici je 9 titulů periodik, počet čtenářů činí 142, z toho je 29 dětí. Provoz knihovny je automatizován, vloni se podařilo získat vysokorychlostní internetové připojení. Během letošního roku nabídku pro čtenáře dvakrát obohatil výměnný soubor 116 knih. Spolky Počátky Mužáckého sboru Svodničan se začaly psát v únoru 2002. Proč právě Svodničan? ► Marie Podešvové, Jarmily Glazarové a dalších a tak, jako je Radhošť centrum a místo, kam byli umisťováni historicky podle pověstí bohové Valašska, tak Soláň byla, je a bude místem, k němuž jsou vztahovány umělecké aktivity,“ pokračuje Kotásek. Objemové řešení centra přitom vychází z tvarosloví valašské lidové architektury. „Použité materiály dřevo a kámen budou navazovat na prvky a materiály používané historicky na Valašsku,“ zdůraznil architekt Kotásek. Redakčně upraveno Eva Stejskalová Místní Kultura
Místa ► V podvečer po první zkoušce, posílen pokladem
vinných sklepů, přebrodil místní říčku Svodnici jeden z členů sboru – a název byl na světě. Mužáci, jejichž zpěvy patří ke zdejší tradici, se účastní folklorních akcí v Bořeticích i v širokém okolí. Jedenáctičlennému Svodničanu přispěla obec v loňském roce 150 tisíci na pořízení krojů, letos 30 tisíci korun na činnost. Sbor Chrámová schola Deo gratias byl založen v roce 1987 a z původního sedmičlenného dívčího sboru se stal smíšený a přibyly kytary. Dnes čítá kolem třicítky členů a může se pochlubit dvěma CD nosiči. Na vydání letošního CD získal od obce příspěvek 50 tisíc Kč. Počátky ochotnického divadelního souboru „Drcla loktěm o kredenc“ můžeme hledat na mikulášské nadílce v roce 1993, kdy se rozhodlo o jeho ustavení. Zatím nejúspěšnějším představením nejen v Bořeticích se stal v roce 2002 uvedený Mrazík. Divadelníci si vybranou hru upravují podle svého a doplňují ji zpěvy. Zatím se „Drcloni“ – jak sami sobě říkají, odmlčeli. Ale třeba jen nabírají sílu a brzy překvapí… Ve výčtu nesmí chybět ani malá dechová hudba Horenka. Básnici Zdejší rodák, básník Oldřich Damborský, se poezii intenzivně věnuje od roku 1983. S jeho
Foto: E. Veselá
verši se jako první mohli seznámit čtenáři Mladého světa, místních Bořetických listů a dalších regionálních, literárních a trampských periodik. Vydal řadu básnických sbírek a získal nemálo literárních ocenění. Nositel Ortenovy ceny, básník Bogdan Trojak, se do Bořetic přistěhoval. Letos tady ve svém novém sklepě v Kravích horách uspořádal druhý ročník Sklepního trojčení. Ve scénickém čtení a zpívání z Goethova Fausta se podle jeho překladu představili Vladimír Čech jako Mefisto a Josef Somr v roli Fausta. Eva Veselá
Chrastecké neziskovky a EHD
Pamětní deska básníku Josefu Suchému
V rámci Dnů evropského dědictví (EHD), které letos proběhly pod národním tématem Otisk slavných jmen, se 5. září v Chrasti (3,2 tis. obyv., okres Chrudim) promítal snímek režiséra Jana Němce Toyen. Film vypráví o vztahu surrealistické malířky Toyen k básníku Jindřichu Heislerovi, chrasteckému rodáku. Filmové představení mělo nadprůměrnou návštěvnost a vybrané dobrovolné vstupné bude použito na další činnost obou neziskových organizací. Akci uspořádaly Nadační fond muzea a Sdružení přátel města Chrasti, jeho památek a kultury. Jana Beranová, členka správní rady NF muzea
K uměleckému životopisu každého kraje patří i literární místopis. Vedle muzeí a domů-památníků jsou to v městech a obcích také pamětní desky, které nám připomínají významné osobnosti. V malebné předměstské čtvrti v Brně-Maloměřicích byla 18. října v ulici Hamry na domě č. 21 Statutárním městem Brnem slavnostně odhalena pamětní deska básníku, prozaiku a překladateli Josefu Suchému (1. 3. 1923 – 30. 5. 2003). Na slavnostním aktu promluvili primátor R. Svoboda, 1. náměstek primátora J. Hodík a starosta Městské části Brno-Maloměřice a Obřany V. Břicháček. Vystoupilo mužské vokální kvarteto Q VOX a zazněly ukázky z básníkovy tvorby. Tomu předcházelo 5. října uložení urny s básníkovými ostatky na Čestném pohřebišti města Brna na Ústředním hřbitově do skupiny Čestných hrobů. Obsáhlejší text o životní cestě básníka J. Suchého najdete na našich webových stránkách: www.mistnikultura.cz. [ika]
11 / 2006
15
16
Cestovní ruch
Tož vitajte v Bořeticích, turisti!
Bořetice, malebná jihomoravská vesnice, na jejímž území vznikla Svobodná spolková republika Kraví hory, si nemůže stěžovat na malý zájem návštěvníků. Bořetičtí se do jejich povědomí dostávají řadu let a stále svoji nabídku vylepšují. Zvyšují kapacitu ubytovacích prostor, což je pro cestovní ruch jeden ze základních předpokladů. Turisty lákají zdejší sklepy s výbornými víny, Pálavské vrchy, moravské lidové tradice, možnost využití volného času na zdejších sportovištích nebo nově vybudovaná rozhledna. V neposlední řadě je to nedaleký Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO, ale také drobné sakrální stavby, které se rozrostly o repliku starobřeclavských božích muk. Investice, investice… „Na rozhlednu přispěl Jihomoravský kraj 198 tisíci, obec 100 tisíci a zbytek do 400 tisíc Kč uhradila kravíhorská republika. Zájem o rozhlednu je veliký, a tak připravujeme výstavbu přístupové cesty. Podařilo se nám pořídit posezení pro cyklisty, kteří hojně využívají zdejších cyklostezek. První veřejné sociální zařízení už nestačí, a proto jsme požádali kraj o dotaci na postavení dalších dvou. Čeká nás i zbudování záchytných parkovišť,“ říká starosta Bořetic Václav Petrásek a dodává: „do konce roku ještě chceme zvýšit počet lůžek v ubytovacích kapacitách z 306 na 400. Na nedostatek turistů si nyní nemůžeme stěžovat, musíme však stále zlepšovat a investovat.“ Magnetem jsou lidové tradice Největší událostí jsou bezesporu hody, které se spolu s poutí konávaly v neděli po svátku sv. Anny a hodovalo se až do následující středy. První písemná zmínka pochází z roku 1777, kdy vrchnost rozhodla o jejich odděleném konání. Hody probíhají o týden později než pouť. „Zarážení hory“ představuje uzavření vinohradů. Tehdy se vinné tratě předávají hlídačům, tzv.
Foto: E. Veselá
hotařům, a nikdo do nich nesmí až do „otevření hory“ vstoupit. Na tradičních oslavách, a nejen těch výše uvedených, mohou diváci obdivovat krásu zdejších krojů, zaposlouchat se do tónů lidové hudby nebo sledovat divadelní scénky. Troška recese neuškodí Po dlouhých přípravách byla v roce 2000 založena Svobodná spolková republika Kraví hory. U jejího zrodu stáli zdejší vinaři, protože Kraví hory jsou nejlepší vinorodou tratí – vinohradem na katastru obce. S první úvahou o vytvoření spolku, který by se zabýval propagací vinařství a turistického ruchu, přišel na konci 80. let dnešní starosta Václav Petrásek. Kravíhorská republika má vše potřebné – vládu s prezidentem, ústavu, vojsko, pas, jazyk „bořečtinu“, měnovou jednotku „kravihorec“, jehož hodnota odpovídá jednomu euru, i prapor a znak. Turista se po zakoupení pasu stává jejím občanem, může chodit po jednotlivých sklepích a v každém mu do něj přibude razítko. Republika je členem MATO – Moravské asociace týlové obrany, která sdružuje např. Valašské království a další podobná uskupení u nás. Armáda jezdí v zimě na manévry do Brna, na ostré střelby. Poté, co uloží opravdové zbraně do trezoru, vytáhnou „kravíhorské“ pistole – vzorky produkce bílého a červeného vína… V Bořeticích najdete i „zvonici svobody“, kde si každý může zanadávat na všechny a na všechno, ale jen 2 minuty a jednou za 14 dnů. Ústava má 23 článků – např. článek 5 říká: „Žádný vinař ani občan republiky nesmí bečet, když dostane nějakú po hubě. Žádný nesmí ve sklepě frflat, že nepije. Kdo by ve sklepě zpíval jinačí písničky než o víně, bude zavřený o suchém chlebě a vodě s nejškaredější babů z dědiny v obecním sklepě tak dlouho, dokud se nenaučí zpívat o víně.“ Další údaje najdete na www.boretice. cz. Kravíhorská republika má konzuláty u nás a v dalších zemích Evropy, ten nejvzdálenější se nachází v Moskvě a New Yorku. Zdejší vinaři se umí bavit, ale až poté, co proběhnou všechny práce na vinohradě nebo ve sklepě. A těch je určitě více než následné zábavy. Eva Veselá Místní Kultura
Kroniky
Vacenovice okem kamery Obec se dvěma tisíci obyvateli (okres Hodonín, Jihomoravský kraj) leží v malebné oblasti Slovácka, proslulého pěstováním vína i uchováváním tradic lidové kultury. Právě tady se natáčel známý televizní seriál Slovácko sa nesúdí. Důležité okamžiky zdejšího života zachycoval kamerou od konce padesátých let minulého století Miroslav Vaculka, kterému jsme položili několik otázek.
11 / 2006
v roce 2003 spatřilo světlo světa DVD „Vacenovice, živá kronika od 60. let“, přibližující období 1961 až 1983. Kromě mé osoby se střihem a zvukem podílel na společné práci Ing. Zbyněk Bábíček, komentář namluvila bývalá kronikářka obce Marie Měchurová a design vytvořil Ing. Antonín Měchura. Tento nosič jsem vydal svým nákladem a podařilo se mi získat dvě firmy jako sponzory. V pohodlí domova tak spatříte např. plesy z roků 1961 a 1973, hody z roku 1973 či sjezd rodáků v roce 1966. Téměř hodinovou obrazovou kroniku obce doplnila další, tentokráte věnovaná muzikantům. Proč právě toto téma? Kamerou jsem zachycoval vystoupení dechové hudby Vacenovjáci od samého počátku, od roku 1976. Tahle muzika se začala formovat v hudebních kurzech pro žáky a já se snažil udělat průřez mládím mých synů a jejich kamarádů. Krojovaná dechovka, představující se v koncertních i zábavných pořadech, získala v roce 1992 titul „Vítěz Zlaté křídlovky“ v celostátní soutěži dechových hudeb, úspěšně se několikrát zúčastnila Kmochova Kolína, velké oblibě se stále těší její tradiční vánoční koncert ve Vacenovicích. S hudbou jsem vyjel i do zahraničí, kde jsem vykonával dvě funkce – filmaře a bubeníka. Na vydání DVD se podařilo získat finance z EU, od Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF), mikroregionu Nový Dvůr, z programu LEADR, určeného EU k podpoře venkova atd. Pracovní štáb zůstal stejný jako u předchozího, jen střihu se ujal můj vnuk Miroslav. Časem možná vzniknou další DVD zachycující vždy určité časové nebo tematické úseky. Za rozhovor děkuje Eva Veselá Foto: I. Koušková
Jak jste se k tomuto koníčku dostal? Vyučil jsem se strojařem a tato profese mne celý život živila. Fotografování a filmování zůstalo na dlouhá léta mou zálibou. Ve čtrnácti letech jsem začal fotografovat, později jsem si koupil kameru. Byla to osmička Admira. To pro mne byla veliká radost a vždycky jsem nedočkavě čekal, až se mi ze Znojma vrátí vyvolaný film a já si ho budu moci promítnout. Nejsem sice zdejší rodák, do Vacenovic jsem se přiženil, ale všechno zajímavé jsem tu zdokumentoval. Místní osvětová beseda totiž pořídila kvalitnější, 16mm kameru, a protože s ní nikdo neuměl zacházet, začal jsem různé události natáčet já. Provoz nebyl levnou záležitostí, ale potřebný materiál naštěstí nakupovala obec. Které akce jste filmoval? Od roku 1957 se mi podařilo na celuloidový pás zachytit značnou část dění ve Vacenovicích. Hotové filmy se pro občany promítaly v kině. Dokumentoval jsem například oslavy 1. májů, akce a činnost Jednotného zemědělského družstva či zdejší školy, draní peří, kardinála Tomáška v roce 1969, který přijel na biřmování v našem kostele, přesto však pamatuji řadu situací, u nichž dnes lituji, že zachovány nezůstaly, a tím upadly v zapomnění. Přístroje, které jste dříve používal, se v běhu let změnily v muzejní exponáty. Podařilo se Vám v éře DVD přizpůsobit? Uvědomil jsem si, že nemám právo nechat tento již historický materiál ležet v archivu. Převedení do digitální podoby představovalo vlastně jedinou možnost dalšího uchování a využití, protože kdo má dnes doma promítačku a čas podívat se na spoustu natočených filmových kotoučů? A tak
17
Obnova Společenského domu nebude levná
18
Foto: E. Veselá
Severomoravské město Bruntál (17,7 tis. obyv., Moravskoslezský kraj) připravuje celkovou obnovu dosud chátrajícího Společenského domu, připomínajícího svou architekturou pražské Národní divadlo.
Historická část tohoto objektu pochází z roku 1881, na seznam kulturních památek byla zařazena v roce 1963. Interiér Společenského domu (SD) působil velmi reprezentativně, konaly se tu oblíbené plesy, avšak pro pořádání koncertů nebyl kvůli špatné akustice vhodný. Počátkem 70. let minulého století vyrostla po obou stranách této budovy novodobá přístavba. Město ji získalo zpět do svého vlastnictví koncem 90. let ve velmi zchátralém stavu. Symbolická sbírka Na počátku nezbytné rekonstrukce stála symbolická akce „Hudba pro všechny“ s veřejnou sbírkou nazvanou „Mladí pro starý Bruntál“ s cílem shromáždit finanční prostředky. Podařilo se získat téměř pět tisíc Kč, pro další dary byl otevřen příslušný účet. Náklady na rekonstrukci však překračují finanční možnosti bruntálské radnice, a proto se od roku 2003 snažila získat prostředky z jiných zdrojů. Zpracovaná projektová dokumentace představuje SD jako multifunkční, zejména kulturně-společenské zařízení s nabídkou pro všechny věkové kategorie. S žádostí o dotaci ze Společného regionálního
programu EU v minulém roce město neuspělo, a tak se rozhodlo rekonstrukci financovat samo. Peněžní ústav odkoupí od dodavatele provádějícího rekonstrukci pohledávky v celkové výši necelých 81 milionů Kč a město mu je během 10 let splatí. Práce by měly začít v těchto dnech a podle plánu potrvají do poloviny příštího roku. Vybraný nájemce bude nakládat s velkým sálem o kapacitě 215 míst, malým sálem pro 80 lidí a s galerií. Některé prostory budou sloužit ke sportovním, další k restauračním účelům. Tři zaměstnanci se musí otáčet Před rokem 1989 sídlilo ve Společenském domě Jednotné kulturní středisko, příspěvková organizace města. Po jeho zrušení se pořádání akcí ujal odbor školství, kultury a památkové péče zdejšího městského úřadu, konkrétně tři pracovníci, do jejichž kompetence spadá i vydávání zpravodaje – měsíčníku Náš domov. Podílejí se např. na Dnu města, pořádají Městský ples, mezinárodní festival dětských sborů, akci nazvanou Indiánské kulturní léto. V oblibě jsou taneční kurzy pro mladé, přednášky, hudba zní i v dalších objektech – folk na zámku, koncerty ► Místní Kultura
Kina
Dělnický dům v Blansku prochází rekonstrukcí Počátkem října se široké veřejnosti otevřely dveře nově zrekonstruovaného Městského klubu. Původně Dělnický dům oslaví v roce 2008 sto let od svého vzniku a bude-li příliv financí pokračovat, oslaví toto výročí ve vynikajícím stavu. Město Blansko (21,3 tis. obyv., Jihomoravský kraj) zatím do oprav investovalo 12 milionů Kč, za něž byla pořízena nová fasáda, okna a žaluzie. Interiér Velkého sálu doznal kvalitativních změn, jeho plocha byla sice zmenšena, ale v prvním poschodí vznikl nový Malý sál. Je navržen tak, aby byl na chodu klubu zcela nezávislý. Má vlastní pódium, potřebnou techniku, jeho zázemí tvoří bar a šatna. [ev] KULTURNÍ DOMY HOŘOVICE (7 tis. obyv., okres Beroun): Městské kulturní centrum Hořovice je příspěvkovou organizací města, které na ně ročně přispívá kolem 250 tis. Kč. Pod městské centrum patří kino, Klub Labe, společenský dům, městská knihovna a informační centrum. Každoročně centrum pořádá festival Hořovická heligonka, Slavíkovy Hořovice a přehlídku literární tvorby mladých autorů Hořovice Václava Hraběte. (Berounský deník, 22.08.2006)
► Kruhu přátel hudby probíhají v ZUŠ, farním
kostele či v audienčním sále zámku. (O divadelních aktivitách přineseme informace v některém z dalších čísel našeho časopisu.) Hrací automaty pomáhají kultuře V Bruntále jsou zdrojem financí na udělování grantů poplatky z hracích automatů.V letošním roce rozdělilo město v této oblasti 300 tisíc, přičemž požadovaná částka převýšila 700 tisíc Kč. O výši jednotlivých příspěvků rozhoduje komise složená z odborníků (bez ohledu na politickou příslušnost) jmenovaných městskou radou. Z předložených osmnácti projektů získalo finanční podporu šestnáct z nich. Úspěšné byly dvě velké městské akce i aktivity pro mládež – finance obdržely např. dva školní časopisy, žákovský divadelní kroužek či alternativní festival Kubafest – Břidličná. S pomocí dotace se bude natáčet loutkový film „Pověst z Bruntálska“. Eva Veselá 11 / 2006
19
Filmové projekce pod letní oblohou Podle Unie filmových distributorů si ČR stále udržuje primát v počtu letních kin – v loňském roce jich bylo v provozu kolem stovky. S kladným ohlasem se setkává promítání na veřejných prostranstvích. V Turnově investovali do úprav Letní kino, jehož výstavba spadá do 60. let minulého století, se nachází v městském parku. Původně velkolepě pojatý víceúčelový areál mohl pojmout až 2 tisíce diváků, měl velké pódium s podzemním orchestřištěm a šatnami. Po omezení provozu počátkem 90. let však zařízení začalo postupně chátrat. V roce 2003 přešlo pod správu Kulturního centra s. r. o. (KC) a později se stalo jeho majetkem. Město Turnov (14,6 tis. obyv., Liberecký kraj) rozhodlo o vložení financí do nutných oprav po etapách. Práce byly zahájeny před dvěma lety, přičemž první dva roky na ně přispěla finanční částkou radnice, jinak hradí náklady na údržbu a opravy KC. Současná kapacita hlediště se snížila na 650 míst. Na kino navazuje kiosek s občerstvením a malým venkovním jevištěm pro pořádání komorních kulturních akcí. Letos se promítalo od začátku června do konce srpna, v červnu pouze o víkendech, další měsíce denně mimo pondělí. Uskutečnilo se 66 projekcí, cena vstupenky se pohybovala kolem 70 Kč. Průměrná návštěvnost byla 94 diváků, nejvíce jich přišlo na film Doba ledová 2. Kamenné Bio Ráj bylo v provozu pouze za nepříznivého počasí. Klášterec na letní kino nezapomíná V příjemném prostředí parku byl vystavěn kolem roku 1960 objekt určený k venkovním filmovým projekcím. Jde o majetek města Klášterec nad Ohří (16,2 tis. obyv., Ústecký kraj), o provoz se stará nájemce, který na základě městských dotací zajišťuje opravy a údržbu. Do hlediště se vejde 450 diváků. Zastřešené pódium umožňuje i pořádání dalších kulturních akcí, např. hudebních festivalů. Promítání se uskutečnilo od poloviny června do konce srpna, kdy kamenné kino Svět v provozu nebylo. Na 48 projekcí přišlo 1424 diváků, na jedno představení průměrně 30 a za vstupenku zaplatili kolem 70 Kč. Největšímu zájmu se těšil český film Účastníci zájezdu. ►
20
Kina
Děti - Mládež
► Náměstí v Blansku patřilo filmům
Počátkem září se uskutečnila na zdejším největším náměstí týdenní přehlídka atraktivních českých a zahraničních filmů. Zájem byl veliký – na jedno promítání se sešlo vždy kolem tisícovky diváků. Přitom do kamenného kina jich na představení v průměru chodí 50 až 60. Příznivcům stříbrného plátna se nabízela, kromě již osvědčených titulů, i jedna premiéra. Podle vedoucího Kina Blansko přišlo promítání na 50 tisíc Kč. Venkovní projekce má své neopakovatelné kouzlo, a tak diváci oželeli i to, že chybělo občerstvení a WC. Promítání v Hájku doplňuje grilování „Naše letní kino, tedy jestli ho tak můžeme nazvat, vzniklo tak trochu z recese. Bylo to v době, kdy jsem přemýšlel o něčem novém, co bychom mohli nabídnout lidem v rámci kulturního a společenského vyžití. Letním kinem se u nás každých 14 dní stává návesní plocha před obecním úřadem. Tady promítáme DVD filmy na stěnu kulturního domu pomocí projektoru, přičemž každý účastník si přinese židli z KD,“ říká starosta obce Hájek (305 obyv., Karlovarský kraj) Ing. Vít Hromádko a dodává: „protože jsem s nápadem přišel pozdě, uskutečnily se letos jen tři projekce. Na promítání se schází vždy kolem 60 občanů, kteří tuto možnost kvitují s povděkem.“ K vidění jsou zejména komedie, vstupné se nevybírá a přijedou i lidé z okolních obcí. Vzhledem k velkému zájmu zahájila radnice spolupráci s Kinotechnou Praha na obnovení kina, které tady zaniklo cca před 30 lety. Další alternativou může být klasické letní kino v připravovaném multifunkčním rekreačním zařízení obce. Eva Veselá KINA LYSÁ NAD LABEM (8 tis. obyv., okres Nymburk): Hogo Fogo Kino v Lysé nad Labem má za sebou první rok činnosti. Vloni pravidelně hrálo pro dospělé i děti, podařilo se obnovit provoz letního kina v zámeckém parku. Program byl rozšířen o koncerty, divadelní představení a výstavy. Kino nabízí také posezení v kavárně a půjčovnu DVD. (Listy města Lysé nad Labem, č.3, 2006)
Dvacet let Noty
Při Gymnáziu v Boskovicích (11,5 tis. obyv., Jihomoravský kraj) působí smíšený pěvecký sbor Nota, který instituci úspěšně reprezentuje podobně jako dramatický kroužek Naboso či projekty zaměřené na péči o židovský odkaz města. Škola zaštiťuje řadu tvůrčích akcí nejen svých studentů, ale také absolventů a aktivních nadšenců z řad přátel gymnázia. O jejím postavení v boskovické kulturní nabídce pro mladé přineseme článek příště. Sbor při nejstarší střední škole v bývalém okrese Blansko, založené v roce 1900, dnes vedou dva sbormistři: Mgr. M. Nerud a PhDr. L. Bařinková. Učitelé hudební výchovy navázali na práci prof. M. Kleinové z Brna, které se podařilo ještě za totality i přes vyškrtnutí „hudebky“ z osnov gymnázií těleso sestavit. Počet členů se každoročně mění podle množství talentovaných zpěváků, pohybuje se mezi 40 – 60 studenty. Na řadě akcí se podílejí rovněž absolventi gymnázia, kteří často vyrovnávají nedostatek mužských hlasů. Repertoár je různorodý, od skladeb renesančních přes písně lidové až po pop-music, ale vzhledem ke stále se měnící členské základně se příliš nerozrůstá. Zkouší se dvě hodiny týdně, a studenti tak absolvují jeden z nepovinných předmětů. Jak říkají sbormistři: „Často jedny a ty samé aktivní děti zároveň zpívají, hrají a recitují v divadle apod., a my pak máme problém dohodnout termíny s ostatními kolegy.“ Sbor za dobu své existence mnohokrát reprezentoval gymnázium, potažmo město, a to doma i v zahraničí. Pravidelně vystupuje na jarních a vánočních koncertech pro veřejnost i školy v Boskovicích a okolí, příležitostně pak doplňuje kulturní program, například vernisáží. Jezdí si ale také zasoutěžit. Zúčastňuje se Svátku písní v Olomouci, určeného pro všechny typy sborů, ale úspěšnější bývá na festivalech gymnaziálních sborů v Otrokovicích a na přehlídce Gymnasia Cantant v Brně. Zde se do Zlatého pásma v celostátním kole probojoval v roce 2001 a znovu na letošním 12. ročníku. V konkurenci patnácti těles se umístil mezi šesti nejlepšími a prosadil se jako jediný z menších měst. Právě odstartovanému školnímu roku dodal na lesku příjezd souboru Sluníčko z obce Gatčina u Petrohradu, který v Boskovicích odehrál dvě vystoupení. Gymnázium se totiž v letošním roce zapojilo do projektu Jihomoravského kraje s názvem Do světa! na podporu přeshraniční spolupráce škol a získalo 81 tis. Kč. Za rok by se měla uskutečnit druhá ► Místní Kultura
21
Foto: archiv školy
► část reciproční výměny a boskovická Nota by
se měla rozjet opět s podporou kraje do Ruska. Své akce, především dvakrát ročně soustředění a zájezdy, si studenti většinou platí sami společně se Sdružením rodičů, na reprezentační účely se daří získat granty od města ve výši 40 – 60 tis. Kč. Drobně přispívají příležitostní sponzoři a za příznivce Noty lze označit také rodinu Mensdorff-Pouilly (majitelé boskovického zámku), která sboru bezplatně propůjčuje koncertní prostor. Informace o Notě uvádějí internetové stránky gymnázia – www.gymbos.cz, stejně jako o smíšeném pěveckém sboru Leoš (SL), který vznikl v roce 2002 z absolventů a přátel boskovického gymnázia. Jeho působení, podobně jako
další mimoškolní kulturní aktivity institucí provozované, zastřešuje o.s. Jinan. S humorem jeho sbormistrům vlastním odkazuje Leoš svým názvem na dlouholetou tradici místního pěveckého sboru Janáček. Ve SL zpívá 25 – 30 dospělých. Členské příspěvky platí podle počtu akcí, pohybují se kolem 300 Kč. Díky pochopení gymnázia zkouší sbor ve škole, přičemž za nájem platí jen symbolický poplatek. Vystupuje při podobných příležitostech jako jeho „líheň“ v Notě a zapojuje se do školních akcí např. autorskou hudbou pro divadlo apod. Oba sbory si pořizují nahrávky svých vystoupení na CD, ukázky z nich je možné stáhnout z internetových stránek. Irena Koušková
Gymnazisté měli derniéru Divadelní soubor Masarykova gymnázia Vsetín uvedl v pátek 13. října na scéně vsetínského lidového domu derniéru hry autorů Pavla Trtílka a Marka Mojžíška ÁTREOVCI. Studenti ji během loňského školního roku nastudovali pod vedením Miroslava Urubka, režiséra a člena divadelního souboru Jana Honsy. Hra Átreovci zavedla diváky do antického Řecka. „Text hry je dramatickou novinkou, předloni jej napsali mladí autoři jako absolventskou práci na půdě brněnské JAMU,“ uvedl při březnové premiéře režisér Miroslav Urubek. Výraznou stránkou inscenace jsou také kostýmy, které byly vyrobeny ve výtvarné dílně vsetínské rodačky, brněnské výtvarnice Blanky Růžičkové. Divadelní soubor Masarykova gymnázia vznikl v roce 1993 a za dobu svého trvání se vsetínskému publiku představil mnoha výraznými inscenacemi jako 11 / 2006
byly například Romeo a Julie, Markéta Lazarová, Manon Lescaut nebo muzikál Nejkrásnější válka či komedie Bez roucha. Účastí na řadě přehlídek, včetně národních, se gymnazisté zapsali mezi významné soubory v republice. Mnozí z nich si herectví zvolili jako své povolání, například Zdeněk Trčálek, přední herec Slováckého divadla v Uherském Hradišti, nebo Renata Visnerová, divákům známá zejména ze seriálu Rodinná pouta. Více o souboru naleznete na http://dsmgv.wz.cz/ Redakčně upraveno Eva Stejskalová
22
Handicap
V knihovně se člověk s handicapem neztratí
Toto tvrzení platí určitě o Městské knihovně v Jihlavě, která se handicapovaným spoluobčanům věnuje programově a zdravým se pomocí simulací snaží osvětlit, s jakými problémy se potýkají. Letos knihovna úspěšně nabídla kurzy znakové řeči. Úvodního kurzu se účastnily zejména studentky VOŠ sociální, ale zájem mají i další mladí lidé, kteří znalost znakování potřebují pro své povolání či z vlastního zájmu. Knihovna získala na tuto aktivitu podporu z grantu Ministerstva kultury „Knihovna 21. století“. O osvojení znakového jazyka byl obrovský zájem, což potvrdila pracovnice zvukového oddělení knihovny Martina Grimová. Pracovnice jihlavské knihovny se věnují také lidem s postižením zraku. Jak se cítí ti, kterým oči neslouží, si mohou návštěvníci knihovny do jisté míry vyzkoušet i prakticky. Loni totiž knihovna nakoupila soubor brýlí, které zdravým lidem simulují např. ztrátu spodního zorného pole, různá redukovaná vidění, tunelové vidění, chybějící
Ozvučení pro sluchově postižené
PROSTĚJOV: Sluchově handicapovaní návštěvníci divadla v Prostějově budou moci ještě letos využít speciální naslouchadla, která jim umožní lépe sledovat dění na jevišti. Na instalaci ozvučení věnuje radnice cca 50 tis. Kč. Do sedadel se umístí potřebné zařízení a pomocí sluchátek se uživatelům zvuk ze scény zesílí. Město ozvučí divadlo po dohodě s místním Svazem sluchově postižených. Podobným zařízením, od kterého si zastupitelstvo slibuje využití i v případě mezinárodní konference, disponuje např. také Moravské divadlo Olomouc. Nová sezona prostějovské scény bez vlastního souboru začne kvůli opravám interiéru až v polovině listopadu. Tisková zpráva/ika
Neslyšící do kina OLOMOUC: Každou první sobotu v měsíci je v olomouckém kině Metropol promítání českých filmů se speciálními titulky pro neslyšící diváky. Tímto se kino Metropol připojuje k projektu JDEME DO KINA. [luk]
binokulární vidění i počínající šedý zákal. Tyto brýle knihovna využívá při žákovských besedách a dalších akcích, ale vyzkoušet si je může každý, kdo se chce vžít do pocitů svého zrakově postiženého jedince. Pro samotné zrakově handicapované čtenáře disponuje knihovna kolekcí tzv. zvukových knih. Proti předložení průkazu SONS nebo lékařského potvrzení mají postižení službu bezplatnou. Novinkou jsou nahrávky filmů doplněné zvukovou stopou, na které nevidomý slyší nejen dialogy, ale i popis dění. Všem klientům je v knihovně přístupná také televizní lupa. V poslední době jsou pro postižené i zdravé čtenáře k dispozici tzv. „hybridní knihy“, spojující zvuk a obraz na počítači. Zatím jsou tyto knihy zejména výukového charakteru. Zdroj: Infoposel.cz [luk]
Pomoc neslyšícím PRAHA: Agentura profesního poradenství pro neslyšící (APPN) nabízí pomoc a veřejný internet. Usnadnit zapojování a umísťování neslyšících na trh práce, integrovat je tím do společnosti slyšících a zároveň zvýšit povědomí slyšící veřejnosti o životě a kultuře neslyšících, takové je poslání nově vzniklé Agentury profesního poradenství pro neslyšící (APPN), která zahájila činnost v Praze. Od 10. července nabízí APPN rovněž veřejnou službu pro neslyšící – internet, který je v prostorách agentury ve Vratislavově ulici 12/28 v Praze 2 přístupný v pondělí až čtvrtek od 14 do 18.30 hodin. [luk]
„Souznění 2006“ KARLOVY VARY: VII. ročník mezinárodního hudebního festivalu zdravotně postižených pořádalo v polovině září Občanské sdružení Aragonit se sídlem v Karlových Varech. Podpory se mu dostalo od Ministerstva kultury ČR, Karlovarského kraje, měst Karlovy Vary, Chebu, Františkových Lázní a dalších. [luk] Místní Kultura
23
Vyznání zpěvačky a cimbalistky Cimbálové muziky Dušana Kotlára, od r. 2000 sólistky BROLN Jindřicha Hovorky, Olgy Kostelencové, u které se snoubí profesionalita se zanícením pro věc.
Čím je pro mě lidová písnička
Foto: archiv kapely
Lidové písně mám velice ráda a pokud se ještě jejich krása podtrhne hudebním doprovodem, vykvetou dvojnásob. Mám-li být upřímná, hluboce mě oslovují především východoslovenské a moravské z repertoáru cimbálových muzik. Někdy si říkám, proč jsou ale tak málo slyšet v televizi či rádiu? Na jedné straně mladší generace k nim nebyla vychovávána. Přiznejme si, že lidová písnička byla v mysli lidí něco méněcennějšího. A tak radši snobsky obdivují Janáčka, byť mu třeba vůbec nerozumějí. Na druhé straně chybí odborné vyzdvižení tohoto žánru. U nás doma se vždycky zpívalo. Šli jsme třeba na procházku a od rodičů jsme slyšeli Travička zelená, Modrají se pomněnečky, Hle, hle, kopřivinka a další. Potom přišlo období, kdy jsme se sestrou zpívaly dvojhlasně a později začaly veřejně vystupovat. Na jednom z těch vystoupení, myslím, že to bylo k MDŽ, vystoupila i Cimbálová muzika Dušana Kotlára. Nám známé lidové písničky jsme slyšely za doprovodu houslí, klarinetu, cimbálu a basy. Hráli Romové i Češi. Se zatajeným dechem jsme pozorovaly, jak tu muziku prožívají, líbily se nám vyšívané košile. Vepředu cikánský primáš. Jeho postoj, radostný výraz ve tváři a přesvědčivý pocit, že 11 / 2006
žádné z těch variací, při nichž smyčec přejížděl v rychlých sledech po strunách, nejsou náročné. Co variace, to jiná. Stále nové a nové myšlenky v mžiku přenesené do zvuku nástroje. Něco, co si jen málokdo uvědomuje. Primáš se lehce pootočil, podíval se na malého klučinu, který hrál na klarinet, a ten převzal vedení. Otec se z melodické houslové linky přeorientoval na kontru. Myslela jsem, že malý chlapec vyloudí základní melodii, ale kdepak. Primášování se zhostil výtečně. Stejně jako houslista, i on si ke každému tónu našel cestičku z několika dalších tónů. Málokdo je schopen vnímat, že kromě melodie si zakomponoval zároveň i harmonii, kterou samozřejmě dodržoval spolu s ostatními hráči, cimbalistou, kontrášem a basistou. Na nich byl zase jiný úkol. Držet tempo a rytmus. Uběhl nějaký čas a naše cesty se setkaly. Coby zpěvačka a později cimbalistka jsem začala spolupracovat s touto cimbálovou muzikou. Vybírám si písničky a těším se, jak muzikanti jejich obsahu vytvoří živé kulisy. Řekne se obyčejná lidovka... Ale ona vznikala na základě skutečností, které někdo prožil. Nejde tedy jen bezmyšlenkovitě zpívat. Hlasu je potřeba propůjčit různou barvu, sílu, výraz a stejně tak i nástrojům. Ne ►
24
Nemovité památky
► každý to dokáže. V pravou chvíli ten
pravý tón, ve své délce, síle, barvě. Někdy jich je celá řada, jindy se ostinátně opakuje tatáž figura. A já se musím smát, neboť skutečně „vidím“, jak v nástrojích běží příběh. Např. Išiel Macek do Malacek, slyším v nástrojích, jak se bije do hlavy, protože zapomenul cepy, jak se mu okolo smějí atd. Posláním cimbálových muzik je nejen hrát, plnit posluchačovo přání, ale především bavit. Dušan Kotlár je mužem na pravém místě. Ví, co se právě hodí zahrát, co chce posluchač slyšet. A tak prokládá lidové písně při vystoupeních kousky z jiných žánrů. Na vysoké úrovni prezentuje cimbálové muziky a po celý život je pozdvihuje na koncertní pódia. Jsem přesvědčená, že Dušan Kotlár je člověkem, který by si zasloužil větší prostor v médiích, neboť nejenže umí, ale má dar přirozeně bavit, uspokojit posluchače, vytvářet úsměv na jejich tvářích a získávat folkloru to pravé místo v žebříčku lidských hodnot. V současné době chystáme koncertní vystoupení pro krajany v Německu a Polsku a připravujeme se na vystoupení v Itálii. Mým přáním je, aby Dušan Kotlár získal místo hudebního redaktora, či se mohl více projevit v televizi, protože díky jeho zápalu pro tento žánr a schopnostem by velmi brzy společnost začala měnit názor na lidovou píseň, muziku a zpět by se vrátil kulturní článek, který byl neprávem posunut kamsi dozadu. LIDOVÁ KULTURA
OSTROŽSKÁ LHOTA (1,6 tis. obyv., okres Uherské Hradiště): V červnu se v Ostrožské Lhotě otevře folkloristické centrum Háječek. Součástí objektu bude výstavní síň folkloru a malé muzeum starých hodin. Domek je v majetku obce a v nájmu mikroregionu Ostrožsko. Rekonstrukce historické usedlosti přišla již na 1,64 mil. Kč. Projekt má za cíl posílit místní folklorní tradice a kulturní historii a podpořit příhraniční spolupráci. (Kroměřížský deník-Zlínské noviny, 06.06.2006)
Synagoga V šumavských Hartmanicích poblíž Sušice (1182 obyv., Plzeňský kraj) se svého zmrtvýchvstání dočkala nejvýše položená horská synagoga ve střední Evropě. Díky péči občanského sdružení Památník Hartmanice zde mohou návštěvníci od letošního května obdivovat nejen krásu zrekonstruovaného interiéru, ale prohlížet také expozice věnované česko-židovsko-německému soužití na Šumavě. Historie stavby „Hartmanická synagoga není ani příliš stará (z konce 19. století), ani příliš architektonicky vzácná. Patří však mezi poslední dochované z více než šedesáti, které na Šumavě dříve existovaly. Přesto její význam dnes spočívá především v umístění památníku,“ uvádí náš rozhovor Ing. M. Klíma, předseda o. s., který zchátralý objekt před čtyřmi lety zakoupil. Stavba má pohnutou historii. V obci sloužila celým 12 % zdejších židovských obyvatel až do roku 1938. Po připojení pohraničí k Německu byla přestavěna na truhlářskou dílnu. V 60. letech ji využíval státní statek a později se prostory zaplnily pneumatikami a náhradními díly Vojenských lesů a technikou hasičského sboru. V roce 1989 budovu získala zpět Židovská náboženská obec v Plzni, neměla ale peníze na opravu, a proto ji prodala. Soukromí vlastníci se střídali, až ji odkoupil za 170 tis. Kč ing. Klíma, který se pustil do rekonstrukce. Trvala tři roky, vyžádala si 7 mil. Kč a o jejím citlivém provedení, např. střecha je pokryta dřevěnými štípanými šindeli, svědčí také nominace mezi patnáct objektů soutěžících o titul Stavba roku a získání Ceny poroty. Od srpna se navíc synagoga stala výnosem MK kulturní památkou (rozhodnutí padlo po jedenácti letech od návrhu referátu kultury Okresního úřadu v Klatovech). Expozice V dolní části synagogy si příchozí mohou prohlédnout výstavu fotografií vypovídajících o zaniklých obcích na Šumavě po roce 1948, sledovat promítání snímku o rekonstrukci památky či obdivovat typické výrobky zdejšího kraje. Hlavní pozornost však upoutá áron (dřevěný oltář) zapůjčený ze Židovského muzea v Praze. „Současná expozice je jen provizorní, čeká nás ještě pátrání v německých a izraelských archivech,“ upozorňuje předseda sdružení. V dalších dvou patrech seznámí informační panely s historií synagogy, vystaveny tu jsou dochované stavební fragmenty, různé písemnosti či fotografie ze sbírky P. Scheuflera. „Chtěli jsme zdokumentovat téma spolužití v této oblasti. Ve zdejších státních muzeích se Místní Kultura
25
symbolizuje národnostní soužití toho o německém či židovském obyvatelstvu moc nedozvíte,“ dodává M. Klíma. (Např. současná stálá expozice Muzea Šumavy v Kašperských Horách je z r. 1980 – pozn. redakce.) Financování „První finanční prostředky poskytly soukromé firmy v řádu desítek až set tisíc,“ vypočítává ing. Klíma. Zásadní vklad ale znamenala až podpora od Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 2,4 mil. Kč. „Takto mimořádnou částku udělil fond na opravu židovské památky poprvé. Společně s občanským sdružením tehdy musel žádat také německý partner – Euroregion Šumava. Toto pravidlo však dnes již neplatí, v případě židovské památky tedy stačí, aby se o finance ucházela jen česká strana,“ konstatuje předseda a dodává: „letos fond žádáme znovu o přispění na rešerše z německých archivů.“ Další prostředky přišly až díky podpoře politické reprezentace − 3 mil. Kč ze státního rozpočtu a 150 tis. Kč ze Státního fondu kultury. Drobnými částkami přispěly také nadace. Plzeňský kraj na rekonstrukci synagogy dosud nepřispěl (sdružení už v roce 2003 žádalo o 4 mil. ze SROP), ale deklaroval podporu na rok 2007. Téměř 1 mil. Kč získalo sdružení z česko-bavorského programu Interreg, a to na výzkum, 11 / 2006
konferenci a vydání knihy. Poslední dvě jmenované aktivity se připravují na r. 2007. Provoz „Prozatím nám pomáhají sponzorské a dobrovolné příspěvky členů sdružení. Počítáme s tím, že 30 % nákladů pokryjí příjmy ze vstupného (40, respektive 20 Kč) a prodeje doplňkového zboží. Financování provozu se dvěma zaměstnanci by ročně nemělo přesáhnout 1 mil. Kč,“ plánuje M. Klíma. Finanční prostředky a zájem návštěvníků, kterých zatím přišlo na tři tisíce, rozhodne o případném otevření i v zimních měsících. Do synagogy by měla přitahovat nejen historie, ale také koncertní akce jako je projekt Hudba v synagogách Plzeňského regionu či česko-německý Festival Foto: I. Koušková duchovní hudby Šumava-Bavorský les. Ve spolupráci s pražským židovským muzeem se připravují rovněž vzdělávací pořady pro děti a mládež. Irena Koušková
Informace o Památníku Hartmanice, který spolu s nedalekým muzeem Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě připomíná soužití tří národností v této oblasti, najdete na: www.hartmanice.cz.
26
Movité památky
Unikátní skleněný oltář v jedinečném kostele
V Dobré Vodě – v jedné z 23 osad připojených k městu Hartmanice (1182 obyv., Plzeňský kraj) se nachází jediný kostel u nás zasvěcený blahoslavenému Vintíři. Také k jeho poctě vytvořila sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová monumentální skleněný oltář s 35 postavami a křížovou cestu upomínající na křesťanské základy národů střední Evropy. Nad hlavní částí oltářního triptychu se vine latinský nápis z evangelia sv. Jana s obecnějším posláním „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“.
Foto: I. Koušková
„V Dobré Vodě, prastaré šumavské osadě, jsme s manželem koupili objekt bývalé školy v roce 1994 a zrekonstruovali ho k bydlení tak, aby zde zbylo místo i na elektrickou pec a ateliér. Naproti stál opuštěný kostel zasvěcený poustevníku Guntherovi (Vintíři). Dlouho sloužil jako armádní skladiště pro zdejší pohraniční rotu než se začátkem 90. let přistoupilo k jeho opravě. Cestu do něj objevili kromě českých návštěvníků zejména němečtí poutníci. Spojení sklářské tradice na Šumavě a mé umělecké specializace podnítilo nápad vytvořit nové zařízení svatyně,“ otevírá náš rozhovor renomovaná sklářská výtvarnice žijící na Zbraslavi u Prahy. Výroba oltáře Pro kostel tedy vyrobila v roce 2001 unikátní oltář ze skla – třídílné retabulum (část oltáře nad menzou – stolem) o rozměrech 4,5 x 3,2 m vážící bezmála čtyři tuny, které z vyvýšeného kněžiště ovládá celý prostor jednolodní stavby. Střední – největší část triptychu znázorňuje ústřední téma křesťanství: Kristovu oběť na kříži. V postranních křídlech jsou zpodobněny postavy světců, které mají historický i osobní vztah k osobě sv. Vintíře, a jednak jde o svaté společně uctívané ve střední Evropě. (Pozn. redakce: Světec Vintíř není příliš znám. Narodil se v r. 955 a pocházel z rodu říšských hrabat ze Schwarzu. Pro duchovní dráhu se rozhodl až ve zralém věku, kdy se seznámil s myšlenkami benediktýnů. Působil na uherském dvoře, často jako politický prostředník, dobré vztahy udržoval s českým knížetem Oldřichem i jeho synem Břetislavem. Podle legendy založil, na základě přání posledně jmenovaného panovníka, bene-
diktýnský klášter v Rajhradě. Je mu připisována zázračná moc studánky v Dobré Vodě.) Retabulum (oltářní nástavec) zhotovila výtvarnice formou skleněné tavené plastiky z kompoziční skloviny, jejíž žlutohnědá barevnost s nádechem do zelena má připomínat odstín lesní vody. Sama k tomu říká: „Čirý křišťál jsem nechtěla, sochy by pak vypadaly jako z ledu.“ Zhotovení retabula si vyžádalo rok tvrdé a fyzicky velmi náročné práce s křehkým materiálem. „Každý kus jsem musela nejprve vymodelovat z hlíny, sejmout sádrovou formu, vypálit ji v peci, vyretušovat, do forem následně naložit skleněné tyče, které se v peci při 850°C roztavily, dále se výrobek ručně zbrušuje a leští,“ vysvětluje postup své práce V. Tesařová. Financování „Původní rozpočet díla činil 2,5 mil. Kč, nakonec se podařilo získat 2 mil. Reálné náklady na výrobu oltáře, který vlastní město (vlastníkem křížové cesty je pak dle dotačních smluv i farnost), však byly mnohem větší. Jen materiál přišel na milion, další výdaje si vyžádalo zhotovení forem, modelů, nerezové konstrukce, žulového soklu či zprovoznění elektrické pece apod.“ Projekt podpořilo město Hartmanice, Regionální rozvojová agentura Šumava, církev, Spolek sv. Vintíře v německém Rinchnachu, sponzoři i poutníci. Výraznými finančními prostředky pak ministerstvo pro místní rozvoj z Programu obnovy venkova, Evropská unie z programu Phare CBC a Česko-německý fond budoucnosti. Irena Koušková Místní Kultura
27
Příběh plaských varhan Počátky cisterciáckého kláštera v Plasích (2,7 tis. obyv., Plzeňský kraj) spadají do první poloviny 12. století, barokní přestavba probíhala v letech 1661 až 1739. Varhany zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie, vzor absolutního vrcholu varhanářského umění, pocházejí z roku 1688 a jsou dílem Abrahama Starcka. Koncem letošního září se zrekonstruovaný nástroj představil veřejnosti na slavnostním koncertě. V době vzniku těchto barokních varhan se v kosa nadace IMAF z Vaduzu. Celkové náklady na tele nacházely ještě dvoje další, zřejmě díla mirekonstrukci překročily 10 milionů Kč. Kostel stra 17. století Heinricha Mundta. Jedny z nich v současné době také prochází opravami – v mistály nejspíše v boční lodi a provázely běžné nulém roce byly ČR se nachází přes bohoslužby, nyní slouží v kostele v Kralovicích za 3,5 milionu Kč 5 tisíc varhan a za (3,5 tis. obyv., Plzeňský kraj). Druhé – nejmenprovedeny stavební ší, chórové, byly umístěny v protější boční lodi úpravy v té části, posledních 15 let se jich a pravděpodobně zmizely v propadlišti dějin. kde obnovené var- podařilo opravit deset. V té době chrám představoval významné hudebhany stojí. ní centrum. Varhany A. Starcka z Lokte, snad Plaský kostel se má čím chlubit největšího mistra českého klasického varhanářNejvětší a nejstarší varhany na našem území se ství, prošly koncem 18. století zásadní přestavnacházely v pražské Svatovítské katedrále – bobou a nyní získaly původní barokní podobu. hužel se nedochovaly. Starší v této velikostní kaPočátek nebyl příliš šťastný tegorii než ty v Plasích najdeme i dnes v Praze Plaské varhany naposledy zazněly v roce 2000, v Týnském chrámu. Jejich oprava proběhla v roovšem jejich tehdejší zvuk se s tím současným ce 2000 a částku kolem 20 milionů tehdy uhradinedá srovnat. V následujícím roce byly rozebrála německá vláda. Vzácnost plaského hudebního ny a k opravě je převzala jistá jihlavská firma. nástroje není dána velikostí nebo stářím, ale zeZe zahraničí, z Vaduzu, sice získala zálohu, ale jména tím, jak dobrý byl mistr varhanář, který je tím to skončilo. Opravy ani nezačala, ani nevrástavěl, jak byly průběžně udržovány a v jakém tila finanční prostředky. Nakonec se dostala do se nacházejí prostoru. Ve spise Tillia plasensis se konkurzu a zanikla. Doslova na poslední chvíli mimo jiné píše: „Při západním průčelí kostela, se rozložený nástroj podařilo odvézt. na vysokém kůru, jsou umístěny velké varhany, Dobrý konec vše napravil… jímž stěží rovné najdeš v Čechách“. Po opravách Varhan rozdělených až do nejmenších součástí budou sloužit v prvé řadě k církevním účelům, se v roce 2004 ujal náš přední varhanář Vladimír ale zazní i na řadě koncertů. Tóny hudebního Šlajch, který u nás jako jediný tento typ nástroje nástroje před opravou, v roce 1968, jsou zachydobře zná. Péči o dřevěnou schránku zdobenou ceny v souboru gramofonových desek „Barokní překrásnými dřevořezbami převzal výtvarník varhany v Čechách a na Moravě“. Nyní se připravuje CD, a tak milovníci hudby budou mít Václav Stádník. Letos na podzim práce skončily a tóny varhan se opět nesly chrámovou lodí. příležitost srovnávat. Eva Veselá Jejich obnovu zajistilo Centrum pro ochranu a restaurování architektury (CORA), o.s. ve V Jeseníku (12 tis. obyv., Olomoucký kraj) spolupráci s architektonickým ateliérem Hulec probíhala v období 25. 12. 2005 až 31. 8. & Špička, a to díky velkorysému daru nadace 2006 veřejná sbírka na projekt „Varhany pro Packard Humanities Institute z USA. Významně Evropu – město Jeseník“. Článek na toto téma najdete v příštím čísle Místní kultury. přispělo i ministerstvo kultury (2,5 milionu Kč) 11 / 2006
V
28
Nejmladší skanzen najdete
Muzea
ve Vysokém Chlumci
Muzeum vesnických staveb středního Povltaví je jednou z poboček Hornického muzea v Příbrami, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem. První stavba sem byla přenesena v roce 2000 a v současné době je možné obdivovat již devět objektů. V osmi z nich jsou interiérové nebo specializované expozice doplňované výstavami. Na postup výstavby, návštěvnost a další plány Transfer není jednoduchou záležitostí. Můžete jsem se zeptala vedoucího skanzenu ve Vysonám některé přemístěné stavby představit? kém Chlumci PhDr. Lubomíra Procházky, CSc. Složité „stěhování“, uskutečněné v roce 2000, Jaké stavby můžeme zatím vidět? má za sebou dům z Obděnic u Petrovic. PřenáPozemek pro výstavbu skanzenu o rozloze 3 ha šela se klenba černé kuchyně z 18. století s částí byl zakoupen v roce 1998. Postupně se tady soukomína v celém bloku o hmotnosti 30 tun do střeďují stavby, u nichž není záruka uchování skanzenu po klikatých a úzkých silnicích. Právě na původním místě. Proto muzeum přistoupilo v tomto roubeném stavení, datovaném do roku k tomuto jedinému možnému způsobu záchrany. 1788, začíná prohlídka. Zařízené interiéry doplObjekty pocházejí především z bývalého okresu ňují každoročně obměňované výstavy. Ta letošní Příbram, s hlavním zaměřením na Sedlčansko. se věnovala Svatému Janu Nepomuckému v liDokládají vývoj lidového stavitelství této oblasdové tradici na Sedlčansku a Příbramsku. Poté ti od počátku 18. do první čtvrtiny 20. století. Do přibyly dva špýchary z Počepic a podařilo se areálu v údolí potoka jsou soustřeďovány zemězískat složené zařízení vodní pily z 2. poloviny dělské usedlosti, chalupnická a domkářská sta19. století z Dolní Sloupnice na Ústeckoorlicku. vení, hospodářská zařízení, technické stavby na Její výstavba započala v roce 2001, následovala vodní pohon i drobné solitéry jako litinový kříž, montáž technologií a v plné kráse se představila hraniční kámen, holubník atd. První návštěvníci poprvé v minulém roce. Zvědavé zraky mimo přišli v roce 2002 a během sezony, od června do jiné přitahuje originální vodní kolo o průmězáří, se jejich počet pohybuje kolem 5 tisíc a stáru 3,2 m a vážící kolem dvou tun. Jde o druhé le se zvyšuje. zařízení podobného typu v našich skanzenech – další se nachází v Souboru lidových staveb Vysočina. Zatím finančně nejnáročnější bylo
Foto: I. Koušková
Místní Kultura
29 rozebrání, transfer a znovupostavení dosud nejstaršího roubeného objektu z Mašova u Petrovic, na jehož trámu najdeme vyřezaný letopočet 1738. I v tomto případě byla černá kuchyně s klenbou a částí komína o hmotnosti 32 t přemístěna v bloku. Daří se rozvíjet i sbírkotvornou činnost? Snažíme se získat stroje, nářadí a náčiní, včetně zařízení tvořících interiér obydlí. Usilujeme o to, aby sbírky odrážely i sociální rozvrstvení obyvatel vesnice středního Povltaví v 19. století. Z větší části získáváme předměty zdarma, např. se nám podařilo rozšířit sbírky o několik kusů malovaného nábytku, což považuji za velký přínos. A co nám chybí? Zejména drobné předměty do vybavení domácnosti. Na co se můžeme těšit? Podařilo se nám získat část mohutného dřevěného potrubí z rybniční hráze u obce Kladrubce na Plzeňsku, na pozemku se zachovaly bývalé sádky, které se stanou součástí prezentace vývoje rybníkářství a chovu ryb na Sedlčansku. Po vybudování potřebného zázemí chceme přidat k pořádání Masopustu i programy vztahující se k velikonočním a vánočním svátkům. Pokračovat budou i transfery – původní projekt počítá s 20 až 25 objekty. Sbírkový fond skanzenu, doplňovaný národopisnými sbírkami Hornického muzea v Příbrami a z Městského muzea v Sedlčanech, představíme v expozicích i tematických výstavách. Průběžně také připravujeme vydání dalších propagačních materiálů. Za rozhovor děkuje Eva Veselá
11 / 2006
MUZEA KADLÍN (130 obyv., okres Mělník): Muzeum v Kadlíně zahájilo svůj provoz o víkendu (9. a 10. 9.) při příležitosti slavení 660 let od první písemné zmínky o obci. Je zde umístěna expozice vesnické kovárny a stará selská technika. Do prohlídkového okruhu patří i naučná stezka pod širým nebem. (Mělnický deník, 13.09.2006) JABLONEC NAD NISOU (45 tis. obyv.): V r. 2006 získalo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou poslední fragmenty z polubenské vzorkovny Josefa Riedela. Desítky vzorků flakonů bylo zakoupeno od správce konkurzní podstaty zkrachovalých Jabloneckých skláren. Skleněné flakony imitující přírodní kámen pocházejí z 20. a 30. let 20. století. (Deník Jablonecka, 03.05.2006) PRAHA: Do 25. 2. 2007 je v Muzeu hlavního města Prahy vystavena expozice nazvaná Údolím stínů, která přibližuje pohřební rituály od pravěku do raného středověku a zaměřuje se na pohřbívání v Praze. Pravěké hroby představují velmi důležitý pramen při zkoumání života předků. Uložení ostatků vypovídá mnoho o životě společnosti. Hroby, nalezené ve Zličíně, Lahovicích, Motole, Jinonicích aj. svědčí o tom, že první osadníci se na břehu Vltavy usadili již ve starší době kamenné dávno před tím, než vůbec vznikla Praha. (MF Dnes, 29.09.2006)
30
Divadlo
Vítěz Jiráskova Hronova
Pražské amatérské Divadlo Kámen (DK) vzniklo v roce 1998 jako seskupení lidí hledajících svébytnou formu činoherního projevu. Občanským sdružením se stalo o dva roky později. Dnes hraje pravidelně v Žižkovském divadle Járy Cimrmana a v Divadle v Celetné. Letos získalo na Jiráskově Hronově (národní přehlídce amatérského divadla) jedinou udílenou cenu Zlatý Alois. Divadlo se představuje vadle v Celetné. Jde o krátké experimentální hry, V současné době čítá soubor zhruba patnáct jakési absurdní parodie, kterým komorní prostor kmenových herců a řadu externích spolupracovi hodina (pátek od 22 hod.) přesně vyhovují. níků. Doposud uvedl Svou činnost financuje ze vstupného (od 60 do ražské amatérské celkem jedenáct her, 140 Kč), grantů a díky sponzorům (příjmy z podivadlo Kámen, sledně jmenovaného zdroje představují největší režisérem a autorem část rozpočtu – kolem 140 tis. Kč). Hlavní měsvětšiny z nich je Petr držitel letošní ceny to Praha loni podpořilo DK 15 tis. Kč, městská Macháček. Místně Zlatý Alois z národní část Praha 14 poskytla 7 tis. Kč a v tomto roce přísluší DK k Praze přehlídky amatérského se podařilo získat také dotaci Prahy 3. Hlavním 14 – Černý Most, zde divadla Jiráskův Hrosponzorem je od r. 2003 softwarová společnost však nenašlo vhodné nov, od r. 2003 praKCT Data. Stěžejní úkol dnes DK vidí v posíleprostory pro zkouše- videlně každý měsíc ní ani pro hraní. Od hostuje v Žižkovském ní produkce a propagace, aby mohlo konkurovat svého vzniku tedy divadle Járy Cimrmaostatním pražským divadlům. Od r. 2004 činí představení nacviču- na. O tři léta později jeho návštěvnost kolem dvou tisíc diváků ročje (spolu s řadou dal- zahájilo sérii malých ně. O aktuálním dění v souboru se mohou jeho ších spolků) v Karlín- nočních představení příznivci dozvědět v občasníku, který DK příleském Spektru v Praze na prknech Divadla žitostně vydává. 8. Za zkušebnu platí v Celetné. Helenu Macháčkovou z DK jsme v souvislosti nájem kolem 20 tis. s udělením ceny na Jiráskově Hronově poprosili Kč ročně a dále nájmy za jednotlivá představeo bližší informace: ní. Využívá zde malý divadelní sál, ve kterém Jakých přehlídek amatérských divadel se zúse v roce 1999 uskutečnila první premiéra DK. častňujete? Během let ve Spektru, ale i na řadě dalších míst, DK se od svého vzniku každoročně účastní neodehrál soubor kolem 25 představení ročně. Od r. soutěžního Bechyňského perlení a již několik 2003 pravidelně každý měsíc hostuje v Žižkovlet Karlínské třísky a Stodůleckého písečku (poském divadle Járy Cimrmana a o tři léta později stupových oblastních přehlídek, přes které jsme zahájilo sérii malých nočních představení v Dičtyřikrát postoupili až na Jiráskův Hronov). ►
P
Místní Kultura
Divadlo ► Můžete stručně představit oceněnou autor-
skou hru Marmeláda? Premiéru měla v listopadu 2005 a nyní jsme měli její 14. reprízu. Hra vypráví příběh malé „poctivé“ firmy Marmeláda International, která trpí pod tlakem nadnárodní korporace. Ve světě marketingového oddělení se strhne jakési kriminální drama. Vím o vás, že hrajete nejedno benefiční představení… Za nejúspěšnější lze asi označit to uspořádané pro Humanistické centrum Narovinu, jehož výtěžek umožnil zprostředkovat operaci keňské holčičky. Účinkujeme také ve prospěch Nadace na ochranu zvířat a tradicí se už stalo každoroční představení pro Edieho. Tedy pro vedoucí organizací a zařízení, která pracují s dětmi a mladými lidmi v Programu pro mládež Cena vévody z Edinburghu. Edie je nesoutěžní program, který pomáhá mladým lidem od 14 do 25 let aktivně využívat volný čas (www.edie.cz). Irena Koušková DIVADLO
SUCHDOL NAD LUŽNICÍ (3,6 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Před 100 lety byl v Suchdole nad Lužnicí založen loutkový soubor nazvaný Loutka herců. V r. 1911 se členové rozhodli, že budou hrát opravdové divadlo. V r. 1920 založili TJ Sokol a jeho dramatický odbor. V r. 1921 tu hráli celkem 7 titulů. V r. 1923 působily v Suchdole již 4 divadelní soubory. V r. 1926 Sokol zakoupil budovu kampeličky pro přestavbu na sokolovnu se zázemím pro ochotníky. Po roce byla sokolovna slavnostně otevřena. Ochotníci tu hráli i v průběhu 2. světové války – až do r. 1944. Po několika letech se o jejich činnost starala Obec baráčnická. S nástupem televize v řadě míst včetně Suchdola divadlo ustalo. V r. 1977 se několik bývalých ochotníků rozhodlo znovu hrát, a tak pod místní Osvětovou besedou založili soubor, který po 3 letech dostal název Lužničan. Úspěšně fungoval do r. 1987. O rok později vznikl pod místní ZŠ soubor, který byl v r. 1997 pojmenován Divadelní soubor J. K. Tyla při ZŠ a TJ Sokol v Suchdole. V r. 2005 se soubor rozpadl a bývalý kolektiv založil Divadelní soubor SUD, který se již prezentoval několika vystoupeními včetně vánočních. Momentálně má 18 členů a stále se rozrůstá. Letos se zúčastnil přehlídky Sokolských ochotnických divadel pro děti. (Amatérská scéna, č.4, 2006)
11 / 2006
Zlín otevřel rekonstruovanou historickou Malou scénu Zlínská radnice otevřela pro veřejnost památkový objekt Malou scénu, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V budově postavené ve funkcionalistickém stylu vznikly dva nové sály určené nejen pro divadlo, ale i pro různé další alternativní žánry. Náklady na opravy dosáhly přibližně 60 milionů korun, z toho téměř devět milionů uvolnil stát. Divadlo.cz/luk
Divadlo zázraků
PRAHA: Historii a projekty pražské Laterny magiky připomíná rozsáhlá publikace s podtitulem Divadlo zázraků. Mapuje zajímavosti, události, osobnosti i inscenace, které se na této unikátní scéně objevily a uskutečnily. V téměř čtyřsetstránkové publikaci s množstvím fotografií, pod níž jsou podepsáni V. Janeček a Š. Kubišta, je obsaženo především svědectví o originalitě tohoto světoznámého divadla. Za celou existenci Laterny magiky o ní v Čechách vyšla jen jediná souborná publikace, a to v roce 1968. Záhy po vydání však musela být kvůli „politické nevhodnosti“ stažena z prodeje a náklad byl skartován. V pořadí druhá kniha o Laterně se prodává přímo v divadle na Národní třídě, v obchodě divadelního ústavu PROSPERO a ve vybraných knihkupectvích za 899 Kč, připravuje se také anglická verze. [ika]
Nezaměstnaní do divadla zdarma
CHEB: Západočeské divadlo v Chebu přišlo od této sezony se zajímavou novinkou. Lidé, kteří se momentálně ocitli bez práce a prokáží se platným dokladem, mohou chodit na představení této scény zdarma. Výhoda se ovšem nevztahuje na exponovaná představení jako premiéry a hostující představení. Divadlo se zároveň nově obrací i na diváky, kteří chtějí vyjádřit svou podporu jakoukoliv finanční částkou. Zavádí proto tzv. předplatné Gold, omezené pouze dolní částkou 2 tis. Kč. Předplatitel – mecenáš tím získá řadu výhod, např. devět vstupenek na libovolná představení v libovolný čas. Zavedením vstupného pro nezaměstnané zdarma i zahájením prodeje mecenášského předplatného usiluje současné umělecké vedení o zapojení divadla do běžného života regionu. [ika]
31
32
Divadlo
Dvanáct divadel na jedněch prknech
Na tradici bohatého amatérského divadelního života v Plzni (164 tis. obyv.) navázalo v roce 1998 občanské sdružení Plzeňská neprofesionální scéna (NSP). Spojilo dvanáct různorodých amatérských souborů pod jednou střechou Divadla Dialog. Jak říká předseda o. s. Jakub Zindulka, jde o naprostou raritu nejen v ČR, ale v celé Evropě. Historie vzniku Divadlo Dialog (DD) nejprve sídlilo v Měšťanské besedě v centru města, v objektu patřícím Škodovce. Název získalo po souboru působícím zde již od roku 1969. Po r. 1989 se však DD dostalo pod správu Městského kulturního střediska Esprit, které si scénu od Škodovky pronajalo a přesunulo sem další soubory zaštítěné MěKS. Zajistit financování provozu amatérských divadel však bylo nad jeho síly, což v roce 1998 vedlo k založení občanského sdružení NSP. O dva roky později koupilo od Škodovky budovu město a rozhodlo o její celkové rekonstrukci, jež odsoudila NSP k ročnímu bezdomovství. Vhodné útočiště divadelníci nalezli na současné adrese Klatovská třída 7. S firmou Stavební montáže, spol. s r.o. působící pod ochrannou známkou BOST podepsali smlouvu o nájmu nebytových prostor a letos ji prodloužili na dalších pět let. Nenápadné umístění ve dvoře ovšem kompenzovali zřízením nového vchodu přímo z promenády Smetanových sadů. Provozování divadla O činnosti a chodu scény rozhoduje rada složená ze zástupců 12 souborů a západočeské pobočky Svazu českých divadelních ochotníků. Plzeňská neprofesionální scéna totiž kromě záštity nad amatérskými divadelníky převzala také pořádání některých soutěžních postupových přehlídek podobně jako centrum Johan (viz MíKu 10/06). Dotaci na ně dostává od MK, Plzeňského a Karlovarského kraje. Dramaturgii jednotlivých divadel sdružení nikterak neovlivňuje, jejich spektrum je opravdu pestré – od činoherního přes loutkové, pohybové, autorské… Jakub Zindulka, profesionální herec plzeňského Tylova divadla, televizním divákům známý z pohádky Princezna ze mlejna, to komentuje: „Využíváme plně výhod amatérského divadla, totiž tvůrčí svobody a pestrosti plynoucí z toho, že se nemusíme tolik ohlížet na majoritního diváka. Také z těchto důvodů s námi rádi spolupracují další
profesionálové.“ Skloubit provoz všech divadel, i těch hostujících, je obtížné, obvykle se odehraje 10 – 18 představení měsíčně. Sál má kapacitu 60 míst a návštěvnost se pohybuje kolem 65 %, loni se uskutečnilo 114 představení. DD se ale podílelo také na projektu divadla v nemocnici či spolupořádá festivaly. Peripetie financování Divadlo je závislé na každoročním účelovém daru města Plzně (cca 500 tis. Kč). Radnice ho poskytuje přímo ze svého rozpočtu, a tak soubor může dál žádat o granty na konkrétní akce. Letos poprvé předložil dva projekty za celkem 180 tis. Kč na Nadační fond pro kulturní aktivity občanů města Plzně a na Městskou část Plzeň 3, do jejíhož obvodu DD spadá. Hodlá tak zafinancovat kromě investic v divadle také vybavení kanceláře, kterou v současné době nemá, a on-line prodej vstupenek. Dále hledá generálního sponzora, jenž by pravidelnými částkami pomáhal udržet scénu, která aby ušetřila, změnila vloni systém organizace. Dříve platily jednotlivé členské soubory příspěvky ve výši 2,5 tis. Kč a výtěžek ze vstupného (cena lístku se pohybuje v rozmezí 30 – 60 Kč) se dělil s NSP na polovinu. Motivovat divadla k častějšímu hraní a tím i větším příjmům se podařilo zvýšením členského příspěvku na 5 tis. Kč a změnou dělení příjmů ze vstupného v poměru 30 % pro NSP a 70 % souborům. Vše je pojištěno tím, že z každého odehraného představení musí ansámbl odvést pevně určenou částku 500 Kč. Novým systémem se podařilo zvýšit tržbu o 30 tis. Kč, navíc přišlo o 27 % více diváků než v roce 2004. Další zájem divadlamilovných občanů si DD slibuje od změny v propagaci. Od konce minulého roku se reklama už neobjevuje na výlepových plochách Espritu, ale v hromadných prostředcích Plzeňských dopravních podniků. Irena Koušková Místní Kultura
Hudba
Hudba překonává kilometry V České Třebové (16,8 tis. obyv., Pardubický kraj) působí Komorní orchestr Jaroslava Kociana (dále KOJK) od roku 1993. Amatérské hudební těleso uvádí kromě běžného repertoáru díky spolupráci s profesionály i posluchačsky atraktivní symfonické skladby. Vyvolalo tím mimořádný zájem hudebníků z regionu i širšího okolí. Ke společnému koncertování se sjíždějí muzikanti z více než deseti měst a obcí. Čtyřicet plodných let Za svůj vznik v r. 1967 vděčí violoncellistovi B. Heranovi, který navázal na tradici Orchestrálního sdružení založeného po první světové válce v Ústí nad Orlicí. Zde orchestr působil až do roku 1993 nejprve pod Kulturním klubem, později Střediskem kulturních služeb. V témže roce se stává občanským sdružením a stěhuje se do České Třebové, kde jeho současný dirigent a někdejší profesionální houslista MgA. B. Mimra řídí ZUŠ. Dnes komorní orchestr ve škole pravidelně v pátek večer zkouší. Ze 34 hráčů (8 prvních houslí, 14 sekundů, 6 violistů, 4 violoncella, 1 kontrabas, 1 cemballo) většina mnohdy komplikovaně dojíždí z okolních měst i obcí, např. z Lanškrouna, ale i vzdálenějšího Týniště nad Orlicí. Věkový průměr členů, mezi nimiž převažují především učitelé ZUŠ a ZŠ, studenti VŠ i SŠ, činí pouhých 32 let, nejmladšímu je 15 a nejstarší již oslavil 80. narozeniny. Jak říká jejich dirigent: „Tuto práci dělám už 23 let a vím, že orchestr žije jako organismus. Hráči přijíždějí unavení po zaměstnání či škole a mým úkolem je dostat z nich nejlepší výkony, což předpokládá neotrávit ‚fousatým’ povídáním. V orchestru mladí získají praxi, motivuje je přitažlivá dramaturgie, která ani příliš neexperimentuje se soudobými trendy, ani neomílá evergreeny klasické hudby. Především však vítají možnost, že se mohou s pomocí hostujících profesionálních hráčů na dechové nástroje z pardubické konzervatoře či Filharmonie Hradec Králové pustit i do rozsáhlých symfonických skladeb jako např. Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Má vlast. Navíc koncertují s hvězdnými sólisty jako G. Demeterová, E. Adlerová či s nastupujícími, ale již oceňovanými nadějemi.“ Na repertoáru má KOJK přes čtyřicet skladeb 11 / 2006
komorních a deset symfonických. Za rok vystoupí 6 – 7krát, pravidelně lze orchestr slyšet o Vánocích či při městem pořádaném Bennewitzově festivalu, jehož devátý ročník se uskuteční na jaře příštího roku a dramaturgicky se zaměří s ohledem na skladatelovo výročí na dílo L. van Beethovena. V r. 2007 si navíc KOJK připomene slavnostním koncertem čtyřicet let svého trvání. Letos se dominantním projektem sezony stalo nastudování Mozartova Requiem se 130 účinkujícími, tedy ve spolupráci s VŠ souborem z Pardubic, pěveckým sborem z Letohradu a pražskými sólisty. Koncert si mohli vychutnat nejen domácí posluchači, ale také ti z Ústí nad Orlicí a Lanškrouna. Rozpočet celé akce byl minimální – 57 tis. Kč. Činnost občanského sdružení podporuje město 15 tis. Kč ročně, což sotva uhradí náklady na cestovné. Agenturní služby a administrativu za o.s. vede ZUŠ. Část finančních prostředků se daří získat sponzorsky, přičemž najít generálního partnera je prioritou nadcházejícího roku. V něm se KOJK také vrátí k pořádání výchovných koncertů pro mládež. Vodní hudba Česká Třebová se může pochlubit netradiční hudební slavností, jejímž iniciátorem a pořadatelem byla už v roce 1998 ZUŠ, potažmo dirigent KOJK. Po vzoru historického provedení Händelovy Vodní hudby na lodích plujících po Temži před očima krále se skupina nadšenců rozhodla oživit hudebně divadelním představením místní jezírko v parku Javorka. Podařilo se získat dobové kostýmy, paruky a především ponton, na němž hudebníci pluli. Organizace se následně ujalo Kulturní centrum, které pořádalo zatím poslední vodní koncert v loňském roce. O další provedení projevilo zájem i město Polička. Irena Koušková
33
34
Tanec Bohumínští tanečníci sklízeli úspěchy BOHUMÍN/DUNAÚJVÁROS – Tanečníci z bohumínských souborů Radost a Impuls obstáli v tvrdé konkurenci na mistrovství Evropy, které proběhlo před několika dny v Maďarsku. Dvacítka bohumínských tanečníků se v soutěži předvedla v kategoriích sólových tanečníků, duet i malých skupin. „Když nepočítám pohárové soutěže, tak jsme se podobné špičkové soutěže zúčastnili naposledy před 7 lety. Mistrovství je na rozdíl od pohárových soutěží, kde je čas i na relaxaci, jen o soutěžení. Navíc na něj musíte být nominováni a musíte získat první tři místa na mistrovství ČR. V minulosti jsme nominaci přepustili jiným souborům, ale letos se choreografky rozhodly, že se po dlouhé době zkusí mistrovství zúčastnit,“ uvedla Drahomíra Gavroňová, organizační vedoucí tanečních souborů Radost a Impuls. Celá tisková zpráva na www.mistnikultura. cz [luk]
O taneční výchově Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), útvar Artama, vydalo v letošním roce v edici POHYB knihu výrazné osobnosti v oboru dětské pohybové a taneční výchovy Jarmily Jeřábkové „Taneční průprava“. Text doprovázený řadou kreseb je členěn do dvou oddílů. V první části se autorka zaměřuje na všeobecné informace. Druhá, průpravná, jíž je věnována převážná část publikace, obsahuje např. kapitoly Správné držení těla, Základní polohy, Taneční kroky, Pohyb s náčiním. Na konci knihy najdete autorčina životopisná data, přehled její choreografické komorní tvorby a jména žákyň pokračovatelek. Publikaci formátu B5 o 163 stranách si můžete zakoupit za 90 Kč v NIPOS, Praha 2, Blanická 4, nebo objednat na e-mailové adrese:
[email protected]. [ev]
Stroje vystřídalo výtvarné umění V médiích dlouhou dobu sledovaná brněnská „Vaňkovka“ je již v provozu. Prostory zde slouží nejen koupěchtivým občanům, ale i těm, kteří hledají duševní uspokojení. Pro ně se zde letos na jaře otevřela Wannieck Gallery – největší soukromá galerie v Česku, která představuje díla našich výtvarníků střední a mladé generace, vzniklá od roku 1985 až po dnešek. Návštěvníci mohou v současné době obdivovat kolekci více jak 150 obrazů. Do budoucna ji doplní monografické i kolektivní výstavy, přednášky a další aktivity. Zařízení provozuje Mediagate s.r.o., uměleckým ředitelem je Richard Adam. Za zrod Vaňkovky můžeme považovat rok 1865, kdy její zakladatel a majitel Friedrich Wannieck se společníkem Filipem Jellinkem dostali povolení vystavět první z objektů továrního strojírenského komplexu. Ten se jako jediný na území Brna dodnes zachoval ve své původní rozloze a jeho část byla prohlášena technickou památkou. Během posledních let přinesl tisk mnoho názorů na další využití zmíněných budov. Strojírna se změnila ve výstavní síň „Wannieck Gallery, zabírající 3,5 tis. m² plochy bývalé strojírny, se má stát alternativou k oficiálním galerijním institucím. To je dáno i tím, že představuje kolekci sestavenou na základě mého individuálního vkusu, doplněnou výjimečně o exponáty zapůjčené od jednotlivých výtvarníků,“ říká Richard Adam a dodává: „od příštího roku připravujeme program, který by galerii časem posunul spíše do roviny kunsthalle – půjde o pravidelnou obměnu stálé expozice, rozšíření vystavené kolekce o fotografie, objekty, instalace a dále o krátkodobé výstavy přibližující zejména zahraniční umění. Tyto akce chceme pořádat do určité míry ve spolupráci se zahraničními partnerskými zařízeními.“ Počátek spadá do roku 1978 První obraz současného autora Ivana Ouhela koupil R. Adam v roce 1984. Od 90. let 20. století sbírá nejaktuálnější umění, velmi často i práce studentů uměleckých škol. Nyní jeho sbírka čítá kolem pěti set obrazů a stovek kreseb a grafik. Představuje českou malbu počínaje postmoderní generací, přes lyrizující abstrakci poloviny 90. let, konceptuální a minimalistické tendence, geometrii až po umění ovlivněné komiksem, street artem atd. U příležitosti otevření galerie vydala s.r.o. Mediagate obsáhlou publikaci „Sbírka Richarda Adama“ s podtitulem „Česká malba 1985 – 2005“ ► Místní Kultura
Výtvarné umění ► představující reprezentativní průřez
celé kolekce. Galerie vstřícná k dětem a mladým Právě na práci s nízkými věkovými skupinami se zařízení prvořadě soustřeďuje. Jednou týdně je otevřeno pouze pro školy a jednotlivé programy, doplněné animacemi a přednáškami, si kladou za cíl seznámit s dějinami i souvislostmi nejmodernějšího výtvarného umění právě tyto příchozí. Role lektorů se kromě R. Adama ujímají studenti, absolventi uměleckých škol a některé přednášky vedou samotní výtvarníci. Obdobná nabídka by měla oslovit také dospělé milovníky umění. Také děti z mateřských škol zde mají možnost setkat se s výtvarným uměním. Galerie spolupracuje se studenty středních a vysokých škol uměleckého zaměření, řada děl jejich pedagogů je obsažena ve zmiňované sbírce. Pozvání k prohlídce i do klubu Široká veřejnost může do galerie zavítat denně od 10 do 17.30 hodin, kromě čtvrtečního a pátečního dne vyhrazeného školám. „Vytvořením členské základny klubu Wannieck Gallery chceme pro příznivce umění připravit výhodnější nabídku služeb. Za roční poplatek 500 Kč členové bezplatně získají vstupné pro sebe a jednu doprovázející osobu, 50% slevu pro další doprovod, pozvání na společenské akce konané galerií či na vernisáže. Dostává se jim informací o novinkách, 25% slevy na všechny zde prodávané publikace a po prohlídce mají právo na 10% slevu v galerijní kavárně,“ vypočítává R. Adam. Provozovatel galerie platí nájemné v místě obvyklé, a na podporu své činnosti neobdržel (zatím?) žádný grant. Vstup zdarma mají děti do patnácti let, plné vstupné činí 100 Kč, snížené, pro studenty a důchodce, 50 Kč. Eva Veselá 11 / 2006
Databáze výtvarného umění Informační systém abART zpracovává a zpřístupňuje informace z kulturní oblasti, především o současném českém a slovenském výtvarném umění. Základní údaje a vazby prvotně získává z dokumentů uložených v Archivu výtvarného umění, o.s. v Kostelci nad Černými lesy, přičemž se zřejmě jedná o toho času největší takto specializovanou sbírku. Možnosti abARTu, hloubka a detailnost zpracování, jsou ukázány na příkladu několika osob (Alén Diviš, Libor Fára, Jiří Kolář, Ladislav Novák) a institucí Aktuální stav ke dni 11.10.2006 24 881 (Galerie Václava Špály, Osoby: Instituce: 11 210 Praha; Gallery, s.r.o., Pra- Výstavy: 15 765 ha; Muzeum umění, Olo- Dokumenty: 18 086 mouc). Z pozvánek, z výstavních programů a z přehledů výstav v časopisu Ateliér přebíráme informace o aktuálních výstavách a událostech. abART slouží jako informační servis. Více na stránkách Archivu výtvarného umění, o.s. – www.
artarchiv.cz
Za jakékoli materiály o výtvarném umění děkují a na podněty a připomínky, případně na budoucí spolupráci se těší za Archiv výtvarného umění, o.s. Jiří Kovárník -
[email protected] Jiří Hůla -
[email protected]
Slovník českých a slovenských umělců OSTRAVA: Výtvarné centrum Chagall vydalo již 16. díl výše zmíněné publikace, jejíž první svazek se na pultech objevil v roce 1998. Celý projekt přináší životopisy a přehledy děl výtvarníků, fotografů, architektů a teoretiků umění druhé poloviny 20. století až do současnosti. Navazuje tak na Slovník československých výtvarných umělců Prokopa Tomana z 1. poloviny minulého století. [ev] VÝTVARNÉ UMĚNÍ KOPŘIVNICE (23 tis. obyv., okres Nový Jičín): V polovině prázdnin byl v Kopřivnici v suterénu Šustalovy vily otevřen nový výstavní prostor. Jedná se o „Galerii ve vile“, prodejní galerii současného umění, která je v tomto městě první a jediná. Svou činnost zahájila výstavou prací ostravské malířky V. Tošenovské. Další výstavy, které se mají střídat v cyklech 4 – 5 týdnů, budou prezentovat převážně umělce z regionu. Kromě toho galerie vystaví a nabídne k prodeji také díla celostátně známých výtvarníků – např. O. Zoubka, M. Rittsteina a J. Boudy. Už nyní tvoří část expozice umělecké sklo a keramika. V budoucnu se v galerii mají konat různé přednášky a besedy s umělci. (Kopřivnické noviny, č.28, 2006)
35
36
Výtvarné umění
Neobvyklá galerie Nenápadná, spíše zapadlá žižkovská ulice Zelenky-Hajského skrývá jednu možná i světovou kuriozitu. Zdejší poštovní úřad poskytuje svým klientům nejen obvyklé služby, ale nabízí i možnost zapomenout na shon a stres a alespoň na pár minut se zastavit a zjistit, že svět je plný zajímavých a krásných věcí. Už plných pět let totiž vítá návštěvníky mezi „šaltry“ fotografická galerie. Měsíc co měsíc se tu představují autoři fotografií nejrůznějších žánrů – z Prahy i ze světa, snímky přírodními i náladovými, dokumenty i fotografickou abstrakcí. Žižkov vždycky býval originální, svébytnou a také svobodomyslnou obcí, v mnohém průkopnickou. Dnes se jeho rázovité ulice, hospůdky a ateliéry stávají neformálním uměleckým centrem Prahy, a není proto divu, že tu umění „vychází do ulic“, že právě tady vznikl ve spolupráci občanského sdružení Club gentlemanů Žižkov a České pošty ižkovská poštovní – pošty Praha 33 minifotogalerie je projekt Poštovní důkazem toho, že v dneš- minifotogalerie. skromných ních svobodných pomě- Od počátků v roce rech může kultura a umě2001, kdy se v roní kvést i bez potřeby hu nevelkého úřazisku, bez státních dotací, du tísnilo pouhých jen tak pro radost svých osm fotografií, tvůrců i veřejnosti. galerie dospěla a v srpnu 2006 oslavila pětileté výročí. Za tu dobu představila na 60 výstav, a to ryze fotografických, ale i dokumentárních, připomínajících různá výročí významná pro Žižkov či dokonce přesahující jeho hranice. Připomeňme alespoň „domovské“ výstavy 130 let pošty na Žižkově či Žižkov v proměnách století a především Atentát, neboť právě v nejbližším sousedství dnešní
Ž
pošty žili hrdinové domácího odboje – rodiny učitele Zelenky-Hajského a Moravcových, které se aktivně účastnily událostí kolem atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha a zaplatily za to životem. Vskutku nekonvenční prostředí neodradilo ani řadu opravdu renomovaných fotografů jako V. Kozlíka, M. Pokorného, Z. Thomu, K. Kalivodu, D. Kyndrovou, M. Steckera či osobností vynikajících v jiných oborech: fotografie ze svého rodného Řecka tu vystavovala zpěvačka Martha Elefteriadu, svou „fotografickou“ premiéru tu měl malíř a herec Jan Kanyza, prezentoval se zde i hrabě Václav d konce října do Bořek Dohalský. 22. listopadu je Mimořádný zájem vzbudila výsta- možné v galerii navštíva Karla Kestnera vit výstavu fotografií Podoby Žižkovem ukazujících prostředí dotýkané, ukazující hospicu – místa důstojportréty vynikají- ného zakončení života. cích umělců spjatých se Žižkovem, jak je autor zachytil během 30 let své činnosti. Na stěnách galerie se už objevily i kresby (M. Cudlínové) a připravují se výstavy obrazů. Pavel Augusta
O
Místní Kultura
Výtvarné umění J. Braun a P. Dias fotografie JINDŘICHŮV HRADEC: Národní muzeum fotografie, o.p.s. zve na výstavu Josef Braun – Fotografie 1901 – 1910 a Pavel Dias – Hlubiny paměti. Potrvá až do 26. listopadu. J. Braun (1855 – 1929) působil jako pivovarnický podnikatel v Uherském Hradišti, byl významnou osobností místní židovské obce. Sbíral lidové kroje, kupoval obrazy J. Uprky a kvalitně fotografoval mezi lety 1901 – 10 v několika lokalitách na jihovýchodní Moravě. Jeho odkaz představuje 175 skleněných deskových negativů dokládajících lidovou kulturu malého moravského regionu. P. Dias (1938) působí jako pedagog na katedře fotografie FAMU, kde vychoval řadu úspěšných dokumentaristů. Ve Zlíně vybudoval ateliér reklamní fotografie. Inspiraci hledá v prožitcích z dětství a návratech do minulosti, zabývá se také judaiky. [ika]
Foto: J. Brown (dole) a P. Dias (nahoře)
VÝTVARNÉ UMĚNÍ BRNO (368 tis. obyv.): Galerie Brno, sídlící ve Veselé ul. č. 14, zahájila svou činnost na podzim 2003. Ročně uspořádá přibližně 7 přehlídek. Součástí jejího programu je systematické budování umělecké sbírky. Orientuje se na prezentaci výtvarné scény období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Pozornost věnuje autorům různých generačních okruhů a mapuje i tvorbu kvalitních umělců napříč vytyčeným obdobím – počínaje poválečnými klasiky až po nedávné absolventy uměleckých škol. Galerie také pořádá malířská sympozia. Letos se uskutečnilo třetí, a to v prostorách bývalé strojírny v brněnském areálu Vaňkovka, kam měla v průběhu sympozia přístup veřejnost. Vzniklé artefakty pak byly vystaveny v Galerii Brno. Galerie chce i nadále představovat to nejlepší nejen z české, ale i zahraniční scény. (Ateliér, č.18, 2006)
11 / 2006
„Hezky česky“ Cyklus programových setkání Dům hudby Pardubice, vždy jedno úterý v měsíci od 17 h.
14. listopadu Literatura (nejen) pro děti proměny české literatury pro děti a mládež lektor: PaedDr. Josef Hetych
37
38
Audiovize Podpora nových forem vizuality OLOMOUC: Ve městě bylo založeno občanské sdružení „in.dust“ zaměřené na nové formy vizuality ve filmu, videu a motion designu (na pomezí designu, animace a pohyblivé typografie). Jeho cílem je podpora komunikace mezi komunitami lidí, zabývajícími se videoartem, videoklipy, reklamou, animovaným filmem, 3D animací, herní animací, experimentálním dokumentárním filmem atd. Více informací: WWW.INDUST.NET. [ika]
Pardubický filmový podzim Do 1. ročníku soutěže „Pardubický filmový podzim“, určeného amatérským filmařům z celé ČR, se přihlásilo 18 autorů s 29 snímky, což znamenalo celkem 6 hodin čistého promítacího času. V porotě zasedli 3 odborníci, režiséři a střihači dokumentárních filmů z Prahy: Věra Čejková, Miloslav Kučera a Jan Petras. Soutěž probíhala v prostorách Divadla 29 a pořadatelem byla Krajská knihovna v Pardubicích – oddělení kulturních služeb. Více informací na www.mistnikultura.cz. [luk]
Vedoucí kin mají své Oskary Novoborská akademie spojených kinematografií už šestým rokem uděluje ceny nejlepším filmům. Tentokrát se sjelo více jak padesát vedoucích kin do Nového Boru, aby předali ceny v šesti kategoriích: za nejlepší film, režii, ženský a mužský herecký výkon, cenu sklárny Ajeto a prezidenta akademie. Celý článek najdete na www.mistnikultura.cz [luk] AUDIOVIZE PRAHA: Dvě největší pražská artkina Aero a Světozor se rozhodla rozšířit nabídku nejzajímavějších filmů světové kinematografie. Ve spolupráci s J. Caulkinsem, ředitelem mezinárodního festivalu hudebních filmů Music on Film – Film on Music, založila společnost Aerofilms. Ta bude na území České a Slovenské republiky distribuovat hodnotné hrané i dokumentární zahraniční snímky. Seznámení s mimořádnými tituly světového filmu chce Aerofilms umožnit i prostřednictvím speciální DVD edice. (Radniční noviny Prahy 3, č.1, 2006)
Velkorysý projekt
na oslavu Komenského V českém centru v Paříži byla koncem června zahájena výstava s názvem Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie, kterou budeme moci v zimních měsících zhlédnout i v Praze. Inspiruje se dílem J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce a je první z řady akcí velkoryse zamýšleného projektu Pampaedia. Rozvržen do několika etap potrvá až do roku 2023, na který připadá 400. výročí vzniku výše zmíněného díla. Hlavním cílem akce je přimět veřejnost k zamyšlení nad otázkami svobody rozvojem tvůrčí fantazie, upozornit na lidskou schopnost tvořivosti uprostřed uniformity standardizovaného světa. Expozice by měla v této souvislosti přitáhnout návštěvníky ke Komenskému prostřednictvím hravých objektů, které vytvořilo pod vedením Petra Nikla deset českých výtvarníků. Díla připomínají umělcovy instalace z pražské výstavy Hnízda her a práce zhotovené k české účasti na světové výstavě Expo 2005. Kromě Paříže a Prahy se asi dvacetičlenná kolekce představí do roku 2010 rovněž například v Kanadě, Itálii, Japonsku, Německu, Rusku či Izraeli. Orbis Pictus je ovšem jen jednou linií rozsáhlého projektu Pampaedia. Již sám název odkazuje na část jiného Komenského díla Obecná porada o nápravě věcí lidských a v překladu znamená zušlechťování mysli či cestu ke svobodě. Druhý záměr počítá s vydáváním děl tohoto učitele národů. Labyrint světa a ráj srdce se dočká převodu do jazyka té země, kde se výstava uskuteční; pro ilustrované knihy bude vždy osloven domácí výtvarník. První vlaštovku představuje francouzská edice pro pařížskou výstavu. Třetí tematická oblast soustředí doprovodné akce v podobě koncertů, přednášek a dalších pořadů. Celý projekt pořádají Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, Unie Comenius, občanské sdružení Audabiac, Česká centra a nakladatelství Wald Press, které prozatím cyklus pěti miliony financuje. Pro další úseky se počítá se státním grantem. Irena Koušková Místní Kultura
Zahraničí
Kroniky na Slovensku opět soutěžily
Čtení české literatury v německém prostředí
Letos proběhl pátý ročník celoslovenské soutěže Slovenská kronika 2005 o nejlepší kroniku, monografii obce – vesnice, města, sdružení a instituce a o nejlepší informační materiál. Akci vyhlásilo především Slovenské národné muzeum v Bratislavě, časopis Národná osveta a další. Cílem soutěže je podnítit zájem o důslednější využívání obecních kronik, monografií obcí a míst k hlubšímu poznávání regionální historie a kultury, společenských tradic. „Čtvrtý ročník soutěžního klání se konal v roce 2000. V budoucnu je však plánujeme na každý druhý rok – další (šesté) by tedy mělo být vyhlášeno už v roce 2007. Mezi tím běží soutěž Místní noviny, jejíž druhý ročník byl vyhlášen letos,“ sděluje Štefan Cifra, šéfredaktor Národnej osvety, a dodává: „v červnu 2000 byly kroniky vystaveny na semináři pořádaném pro účastníky soutěže v Martine, kde se konalo i vyhlášení vítězů.“ Bylo hodnoceno 80 prací a laureáti získali věcné ceny, zejména odborné knihy. Po pátém ročníku, vyhlášeném v loňském roce, letos následovalo hodnocení. Odborná porota vybírala ze 76 soutěžních materiálů. V první kategorii soutěžily kroniky odstupňovaně podle počtu obyvatel, dále kroniky občanských sdružení nebo spolků, institucí, ale i rodinné nebo rodové. Druhá kategorie obsáhla vědecké a popularizační publikace a materiály dále rozčleněné do pěti oddílů. Třetí kategorii představovaly kulturně-informační a kulturně-turistické materiály. Odborného semináře, který byl zaměřen na tvorbu kronik či monografií a na němž letos poprvé zaznělo i nové téma – národopisný sběr materiálů, se v Martine účastnilo 55 zájemců. Eva Veselá
V Drážďanech každý rok probíhá tzv. čtení z české literatury. Koná se na velice zvláštních místech podle toho, o kterou knihu se jedná. Např. Kafkův Proces četli v soudní síni, jinou knihu na nádraží a další v továrně. Z Poláčkova Bylo nás pět se předčítalo ve sloním pavilonu drážďanské zoologické zahrady. Důvodem byl drobný fakt, že kniha Bylo nás pět byla do němčiny přeložena Wir fünf und Jumbo a vyšla v roce 2001 v nakladatelství Deutsche Verlags-Anstald GmbH Stuttgart – München. A protože Jumbo je jméno slona z této knihy, je nám pak jasné, proč čtení ve sloním pavilonu. Mimochodem – v tiráži je pečlivě vytištěno i s háčky a čárkami: Original Ausgabe Bylo nás pět erschien im Verlag Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1994. Zkusme porovnat: V říjnu 1997 vyšla v nakladatelství Svoboda kniha Vlci aneb Nedělejte poplach, v originále Never Cry Wolf. Jejím autorem byl nejčtenější kanadský současný spisovatel Farley Mowat, jehož knihy byly přeloženy do více než 25 jazyků a publikovány ve více než 40 zemích. Pro nás byl tento vydavatelský počin o to zajímavější, že tuto 148stránkovou publikaci do češtiny výborně přeložila Jiřina Jelinowiczová, dcera rychnovského rodáka spisovatele Karla Poláčka, která v té době žila v kanadském North Yorku. První vydání překladu této knihy vyšlo v roce 1968 pod českým názvem Nedělejte poplach a druhé, jazykově revidované vydání, 1997 Vlci aneb Nedělejte poplach. Mrzuté je, že vydání obou překladů provázely nepříjemnosti – za první vydání překladatelka nedostala zaplaceno a ve druhém vydání bylo příjmení překladatelky zkomoleno na Jelowiczová. Josef Krám P.S. Něco o tom vím, na její žádost jsem jí pomáhal po 30 letech vymoci honorář. Neúspěšně, sorry, a za zkomolení příjmení se jí taky nikdo neomluvil. Zemřela v květnu 2001.
The Havel Festival
Festival celého Havlova dramatického díla se koná v době od 5. října do 4. prosince 2006 v New Yorku u příležitosti 70. narozenin bývalého prezidenta Václava Havla a jeho dvouměsíčního studijního pobytu na Kolumbijské univerzitě. Na webových stránkách pořadatele – Untitled Theater Company No.61 najdete kompletní program festivalu. Zdroj: Divadlo.cz [luk] 11 / 2006
39
40
Zajímavosti
Nová možnost Metodějova hrobu Archeologické nálezy Starého Města u Uh. Hradiště a Mikulčic nejsou v souladu s písemnými prameny o ústředí Velké Moravy. Mikulčice mají jen 8,5 ha a to je málo na město. Kůlová palisáda Starého Města zase neodpovídá popisu nevýslovné hradby. Je tedy možné, že ústředí bylo jinde. Pokusili jsme se je najít podle popisu cesty na Velehrad od ibn Rusty. Šli jsme od Dunaje, po staré cestě vedoucí přes Nitru k Holíči, a po deseti dnech dosáhli břehu řeky Moravy. Cíl byl uprostřed rovinatého a lesnatého území. To odpovídá Dolnomoravskému úvalu a jeho nejvyššímu bodu Náklo. Byla tam metropole? Leteckým snímkováním obilních porostů z rádiem řízeného modelu jsme našli moravní brod. Vedl od Sudoměřic k Rohatci. Na obou březích jsme našli tábořiště se stovkami objektů a ohnišť. Dále cesta vedla na Náklo podél toku Červené bláto. Letecký i pozemní průzkum tam našel zcela mimořádnou koncentraci desetitisíců (!) železářských a jiných dílen. Podle střepů tam hutnili Kelti, Germáni i Slované. Staletá výroba devastovala lesní porost na písečnou poušť Moravská Sahara. Vyvýšenina Náklo vznikla
vzedmutím jílové vrstvy tlakem uhlovodíků naftového pole. Kráter na vrcholu o ploše asi 350 ha má několik přístupových roklí a na úpatí naftová ložiska s četnými pahrbky vzniklé erupcemi. Peršané je zapsali jako kultovní pahrbky, na nichž ukládali popelnice mrtvých a uctívali oheň. Že by město pod úrovní země ibn Rusta nezapsal? Získali jsme z internetu originál textu i doslovný překlad (www.wogastisburc. com): „Muži jejich jsou, jak je to možné! pod povrchem země a tomu udělali střechy ze dřeva. Kupují tam a prodávají a v jejich zemi vládne Velehrad, úplně vykopané město, v němž bydlí a mají trhy každý měsíc tři dny.“ Na naftovém poli jsme našli siluetu velké stavby. Ikoník sídelního biskupa s nápisem VMI, kamenná křtitelnice, depot stříbrných mincí, považovaný za pokladnici milodarů, kultovní meč hadovité čepele i lidová tradice naznačují možnost, že jde o katedrální chrám Metoděje. Jeho souřadnice GPS jsou: Loc. 48°59´06´´N,17°07´26´´E. Místo by si zasloužilo profesionální archeologický průzkum. Jan Galatík
Místní Kultura
Dočká se Paříž obnovení paláce?
Zajímavosti
Výstavbu paláce Tuileries zahájila v polovině 16. století královna Kateřina Medicejská, strůjkyně tzv. bartolomějské noci, při níž bylo povražděno na 3 tisíce hugenotů. Právě z tohoto sídla králů se snažil svým věznitelům utéci Ludvík XVI. se svou rodinou. V květnu 1804 tady bylo vyhlášeno první francouzské císařství. Kritickým se pro budovu stal rok 1871, kdy došlo během Pařížské komuny k jejímu vypálení.
O jedenáct let později prosadil tehdejší ministr školství a výtvarného umění stržení zbytků paláce, po němž měla následovat jeho obnova. V dalších letech proběhlo několik pokusů o znovuvystavění paláce, problém však vždy představoval nedostatek financí. A v této věci se situace nezměnila – podle odhadů by bylo potřeba v přepočtu 8,4 miliard Kč. Při francouzském
ministerstvu kultury pracuje expertní komise, která má vše posoudit. Naštěstí se dochovaly původní plány i vyobrazení, podařilo se zachránit i mobiliář a obrazy, které byly z objektu vzhledem k francouzsko-pruské válce odvezeny do bezpečí. Zůstávají však očím veřejnosti skryty a své místo by mohly najít právě v obnoveném paláci. [ev]
Festival je příležitostí pro širokou veřejnost se zájmem o cestování zhlédnout nejzajímavější reportáže z celého světa doprovázené osobními zkušenostmi českých cestovatelů. Komponované pořady budou doprovázeny diapozitivy a emotivní hudbou. Novinkou tohoto ročníku bude soutěž o nejpoutavější krátkometrážní projekci „SLIDESHOW AWARDS 2006“. Vítěze určí sami návštěvníci festivalu. Setkání cestovatelů je oblíbený cestovatelský festival, který se těší vysoké návštěvnosti (až 1300 návštěvníků). Program třídenního maratonu bude rozdělen tematicky do tří sálů. Součástí programu budou i besedy s odborníky. Festival nabízí všem návštěvníkům příležitost vyměnit si zkušenosti, načerpat inspiraci na cesty za poznáním či najít nové přátele. Nedílnou součástí programu jsou také prezentační stánky v předsálí, kde se mohou návštěvníci informovat o nových cestopisných knihách, časopisech, průvodcích, outdoorovém vybavení nebo jiných zajímavostech pro cestovatele. V předsálí kulturního domu bude instalována „cestovatelská nástěnka“, kde je možné vyvěsit jakýkoliv cestovatelský inzerát nebo pozvánku na akci. V sobotu a v neděli od 16.30 proběhne slosování anketních lístků o zajímavé ceny, kde budou prezentováni všichni partneři festivalu. 11 / 2006
41
42
NABÍDKA Kladno – Středočeské divadlo JANA KAPLANOVÁ – DIVADELNÍ POSTAVY (obrazy z paličkované krajky), do 30. 11. Nový Bor – Sklářské muzeum JAN FALTA A PETR STEHLÍK – BAREVNÉ KOMPOZICE, do 31. 12. Roztoky u Prahy – Středočeské muzeum TVARY A VŮNĚ PERNÍKŮ – výstava perníkářských forem s dotykovou částí, do 28. 1. 2007 Praha – Instituto Cervantes de Praga ESTER FERRES – V RYTMU ČASU (fotografie), do 30. 11. Turnov – Muzeum Českého ráje ŠŤASTNÝ VĚK…? (Normalizace a její odraz v Turnově), do 26. 11. VLADIMÍR ČÍŽEK – AMULETY A ŘEZBY, do 25. 11. Břeclav – Městské muzeum a galerie LIBOR JUŘENA – OBRAZY INSPIROVANÉ ZVUKY, do 3. 12. VLAKY, VLÁČKY, MAŠINKY (z historie cestování s párou a vývoj železničního modelářství od 30. let 20. století do současnosti) – do 21. 1. 2007 Semily – Muzeum a Pojizerská galerie PETR SIROTEK – FOTOGRAFIE, do 26.11. VLADIMÍR HLUBOČEK – KRAJINÁŘSKÉ KRESBY, PROTISKY, MONOTYPY, OBRAZY, do 26. 11. Písek – Prácheňské muzeum FRANTIŠEK ROMAN DRAGOUN – AUTORSKÁ VÝSTAVA K NEDOŽITÝM 90. NAROZENINÁM, do 3. 12. RNDR. KAREL PECL – SVĚT VIDĚNÝ PŘES OBJEKTIV, do 31. 12 Vsetín – Muzeum regionu Valašsko PŘÍBĚH ČESKÉ TIŠTĚNÉ BIBLE – výstava z muzejních starých tisků a drobné sakrální plastiky, do 26.11. JAN EXNAR – výstava předního českého výtvarníka a sklářského designera, do 19. 11. Karlovy Vary – Galerie umění JIŘÍ KAČER – KAMENY, do 26. 11. MIKOLÁŠ AXMANN – TISKY, do 26. 11. Havířov – Výstavní síň Musaion Muzea Těšínska VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI ČESKÉ VĚDY A TECHNIKY (historická výstava), do 28. 2. Jablunkov – Výstavní síň Muzea Těšínska TEN VÁNOČNÍ ČAS, od 2. 12. do 11. 2. 2007
Památky v péči Víkend 20.−22. 10. patřil v Českém ráji památkám. Na II. mezinárodní konferenci Památková péče v občanské společnosti se do hotelu pod Troskami sjeli zástupci deseti nestátních neziskových organizací, které pečují o památky a kulturní dědictví na území České republiky. Dále archeologové a milovníci historie, aby společně diskutovali o palčivých problémech památkové péče, ochrany přírody a o turistickém ruchu. Čestným hostem byl František Kostroš, předseda slovenské společnosti Zachraňme hrady, který zastupoval šestnáct slovenských spolků aktivně pracujících v oblasti památkové péče a péče o kulturní krajinu. V páteční večer se sešli především přátelé a příznivci hradu Rotštejn na přednášce Rotštejn v proměnách času. Byla věnována osmnácti letům práce na záchraně a péči o památku, která má unikátní umístění v přírodní rezervaci Klokočské skály. V sobotu byla vyhodnocena Mezi-
Bohumín se prezentoval v česko-americké televizi BOHUMÍN/CHICAGO
–
Dokument
o Bohumínu, jeho historii i současnosti zhlédli diváci ve Spojených státech amerických. Video odvysílala tamní televize Czech American TV v anglickém znění. Snímek byl věnován letošnímu 750. výročí Bohumína od jeho první písemné zmínky.
Karviná – Výstavní síň Muzea Těšínska KOUZLO OHÝBANÉHO DŘEVA (historická výstava), do 31. 12.
„Obrazový materiál o Bohumínu mo-
Orlová-Lutyně – Výstavní síň Muzea Těšínska ZAPOMENUTÁ A SOUČASNÁ ROMSKÁ ŘEMESLA (historická výstava), do 31. 12.
stránkách česko-americké televize www.
Litoměřice – Severočeská galerie FRANTIŠEK HODONSKÝ – LUŽNÍ (obrazy, kresby, plastiky), do 19. 11.
hou zájemci vidět jak na internetových catvusa.com, tak na webových stránkách
města Bohumína www.mubo.cz. Místní Kultura
43
nestátních neziskových organizací národní dětská výtvarná soutěž, která konferenci doprovázela. V poměrně nabitém programu představil Mgr. Aleš Hozdecký Sdružení Český ráj, následovalo zamyšlení prom. filozofa Václava Jenšovského z o.s. Paměť na téma komerce a památky. Doc. Václav Liška z Památkové komory a sdružení Svatobor hovořil o problematice záchrany vyšehradského Slavína. Magnetem setkání bylo vystoupení archeologa libereckého muzea Dr. Petra Brestovanského na téma Zachraňme archeologické památky Příšovic. Odpolední blok patřil v první části problematice využití historických technologií a materiálů při sanaci hradních zřícenin. Zkušenosti z oprav hradu Cimburk u Koryčan přednesl Ing. P. Svoboda. Velký prostor dostali slovenští kolegové. Ve více než hodinové prezentaci se účastníci mohli seznámit s celoslovensky působící společností Zachraňme hrady a aktivitami patnácti sdružení a spolků, které zaštiťuje.
Tomáš Šimůnek referoval o nejnovějším postupu prací na opravách hradu Kumburk, RNDr. Daniel Jezbera představil bohatou činnost Společnosti ochránců památek ve východních Čechách .Sobotní blok ukončila přednáška RNDr. Tomáše Řídkošila z Muzea Českého ráje v Turnově, který pohovořil o Geoparku Český ráj. Nedělní pracovní snídaně patřila debatám o možnostech získávání evropských finančních prostředků na činnost nestátních neziskových organizací. Následovala prezentace Muzea Český ráj na Prachově. Konferenci ukončila návštěva hradu Rotštejn a prohlídka hradu Kumburk, kde právě finišují podzimní práce. Výstupem z konference je rozšířený sborník příspěvků a Česko-slovenský adresář nestátních neziskových organizací pečujících o památky a kulturní dědictví . Více na www.rotstejn.info. Hana Talli Hlubučková hlavní koordinátor projektu
Záveřečnou částí konference byla návštěva hradu Kumburku. S postupem prací na konzervaci hradní zříceniny seznámil účastníky hradní pán Tomáš Šimůnek.
11 / 2006
44
STØEDOÈESKÉ MUZEUM V ROZTOKÁCH U PRAHY A UMÌLECKOPRÙMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE
fotografie ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze Galerie Středočeského muzea 5. září až 3. prosince 2006 denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin
Místní Kultura
