V Litoměřicích na hradě to žije

XIX. ročník, 4/2014 Fenomén Labská stezka str. 4-5 Pár dní v Roudnici? Skvělý nápad! str. 11

Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska www.travel-profi.cz

Moravskoslezský kraj má to, co hledáte str. 18 Severovýchod Slovenska - kraj tradic str. 23

V Litoměřicích na hradě to žije Čtěte na str. 8-9

www.hradlitomerice.cz

âeskosaské ·v˘carsko - znovuobjevená divoãina aneb to musíte vidût... Britské nakladatelství Bounty Books pfiidalo âeské ·v˘carsko k pûti stovkám míst v divoãinû, která stojí za to nav‰tívit. V populární cestovatelské edici „Must-visit 501“ ho zafiadilo do nové publikace „Wild places“ vedle Yosemitského národního parku v USA, jihoamerick˘ch Galapág nebo slovensk˘ch Pienin a Malé Fatry.

Mal˘ Pravãick˘ kuÏel Foto: V. Sojka

www.ceskesvycarsko.cz

Nesmûlá úvaha nad budoucností turistiky v regionech âech, Moravy a Slezska Podobně jako jiné podnikatelské obory, také cestovní ruch – výjezdový, příjezdový i domácí – dostal v posledních letech docela na frak. Souvislý a nepřerušovaný mediální proud negativních zpráv, katastrofických sdělení a hrozeb, jak strašně se nám povede díky tomu, co bylo před volbami, nebo tomu, co se děje po volbách, zavádí zaměstnance, úředníky, malé, střední a větší podnikatele, seniory i mladé rodiny do stále se zužující uličky spoření, šetření a omezování svých vlastních požitků a prožitků. I těch turistických. To ale zdaleka neznamená, že cestovní ruch bídně zhyne někde za oprýskanou hřbitovní zdí. Nezhyne, jen se asi bude měnit, respektive už se mění. Lidé nepřestanou trpět touhou se někam podívat, jet do přírody, toulat se lesem, nechat se obsloužit – někdo ve venkovské hospůdce, jiný v hotelu na horách nebo v nížinách. Otázkou je, kolik jich zůstane a jak hluboko budou mít do kapsy. Nebo jinak – jak cenově vstřícné služby jim české regiony nabídnou. Celkem nepočetná skupina finančně bezstarostných bude využívat služeb exotických destinací. Avšak většina našich domácích turistů se poněkud bezradně začíná rozhlížet po domácích luzích a hájích a hledat, kde utratit svoje omezené prostředky. Právě oni jsou budoucností pro domácí cestovní ruch, pro podnikatele v oboru v regionech Čech, Moravy a Slezska. Jen je třeba si jít vzájemně naproti. Kdo však udělá první krok, jakým směrem se vydá, jaká

sdělení vyšle ke svým budoucím klientům nebo poskytovatelům služeb? Zatím se situace v tomto směru velice podobá úvahám, co bylo dříve – slepice nebo vejce? Je to otázka, na kterou zatím ani moderní vědecké metody nenalezly jednoznačnou odpověď. Proč se tedy zdržovat úvahami nad tím, zda mají přijít první klienti se svými požadavky nebo poskytovatelé s nabídkami. Dlužno přiznat, že na domácí turistické scéně to už delší dobu připomíná jakousi podivnou, „zákopovou válku“ – regiony sice vysílají své průzkumné čety v podobě skládaček, map, průvodců a jiných publikací, klienti je berou jako „jazyky“, ale fronta se prakticky nehýbe. Jedna strana jakoby se ostýchala před druhou. Pořádají se regionální setkání a konference, ale ty jsou do jisté míry zacyklené samy do sebe. Organizují je domácí většinou zase pro domácí, zájem „přespolních“ je minimální. Přitom se nabízejí dvě možnosti. První by byla přesvědčit zájemce ze vzdálenějších regionů přijet na takovou regionální prezentaci třeba přes půl republiky. Všichni víme, jak je to obtížné. Druhou možností je vypravit se za nimi, zorganizovat takříkajíc „výjezdní konferenci“. Ale trochu jinak, než jsou kratičké a po hříchu velice málo efektivní prezentace někde v centru Prahy. Dovedu si představit, jaký zájem by vzbudila dobře a přitom poměrně levně připravená „konference“ o turistických možnostech dejme tomu Chodska někde na Hané a naopak. Dva, tři hotely, pár infocenter, kempy anebo podnikatelé v agro-

Českosaské Švýcarsko – znovuobjevená divočina . . . . . . . . . 2 Nesmělá úvaha nad budoucností turistiky . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Fenomén Labská stezka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Stop & Stay 2014 – Žatec – „Ohře nás spojuje“ . . . . . . . . . . . . 6 Přijeďte do Kadaně oslavit narozeniny Maxipsa Fíka . . . . . . . 7 V Litoměřicích na hradě to žije . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9 Úštěk – Dej čert dobrej den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Pár dní v Roudnici nad Labem? Skvělý nápad! . . . . . . . . . . . . 11 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Politik není vojevůdce (rozhovor s ministryní) . . . . . . . . . . . . . . 14 Orlickohorské a podorlické vábení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

turistice by určitě dokázali dát dohromady pěkně barevnou kytici jarních, letních i podzimních víkendových pobytů a nabídnout je v prostoru, kde chtějí získat novou klientelu. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Určitě ne. Pevně věřím, že by taková akce přinesla větší efekt, než několikadenní pobyt na zahraničních veletrzích, a přitom by jako přidanou hodnotu mohla přesvědčit zúčastněné, že táhnout za jeden provaz je lepší než si hrát „na vlastním písečku“. Ve snaze neuvíznout v pasti vlastních názorů a pravd vedeme trvalou debatu s lidmi, kteří v oboru pracují, kteří nakupují služby – tedy s turisty, a obracíme se i na generaci nastupující, na studenty škol středních i vysokých vyučujících cestovní ruch nebo alespoň jeho základy. Debatujeme s nimi elektronicky i osobně. Naposled na semináři, který jsme vedli na Vysoké škole ekonomické v Praze, katedře cestovního ruchu. Bez dlouhých úvodů jsme i jim položili otázku, zda by měli zájem zakoupit někde v Česku, na Moravě či ve Slezsku hotový domácí produkt, tedy hotový pobyt s programem na víkend nebo týden. Odpovědi byly vcelku podobné a dost jasné – ano, ale prakticky se nedá koupit. Tedy, poptávka reálně existuje, nabídka by měla přijít co nejdříve. Naši domácí turisté nevymírají, spíš naopak. Počet lidí, i mladých, kteří by rádi strávili nejméně jednu část dovolené někde v České republice, roste. Aleluja! Cestovní ruch nezahyne! Laco Kučera

Kouzlo Moravského Žižkova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Spanilá jízda mezi kapkami deště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Moravskoslezský kraj má to, co hledáte . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Navštivte nové expozice Slezskoostravského hradu . . . . . . . 19 Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Město Ostróda je připraveno vás přivítat . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Malá ochutnávka Nitranského kraje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Severovýchod Slovenska – kraj tradic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Imperial – ideální hotel na vašich cestách. . . . . . . . . . . . . . . . 24

Spojte se s TRAVEL profi na facebooku

TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce – mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 9 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v únoru, červenci a v srpnu nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

4/2014

3

¤eka Labe proÏívá v posledních letech neskuteãnû skvûlé roky jako turistick˘, pfiedev‰ím cykloturistick˘ cíl. Od pramenÛ na Labské louce aÏ po ústí v nûmeckém Hamburku nastává kaÏdé jaro podél jejího toku velké cyklistické hemÏení. Labská stezka je dlouhá 1 270 kilometrÛ a vede nejkrásnûj‰ími partiemi ãtyfi ãesk˘ch krajÛ – Královéhradeckého, Pardubického, Stfiedoãeského a Ústeckého, a pak sedmi spolkov˘mi zemûmi Nûmecka. Labská stezka tvofií souãást sítû dálkov˘ch cyklotras EuroVelo, nûkdy je oznaãována také jako „Stfiedoevropská“ nebo „Sluneãní“. Na území âeské republiky ãiní její délka 400 kilometrÛ, z toho 96 na území Ústeckého kraje.

”‡•†‡

D

—„—” ”ž•ž Lípa

CZ

Labe

,‡•ž Kamenic N. Bor ‡”‡â‹…‡ —‘˜žŠ‘”ƒ

,‡•ž Lípa

‡Ž±⇜‘

Teplice

Zubrnice —ƒâ‘˜

‹Ž‡æ‘˜ƒ

Porta Bohemica ‡Ž±~‡”‘•‡›

’ƒ”‡•±ŽÀ Lovoš

l斳

‘˜‘•‹…‡

Àæ냐•± jezero

ƒœ„—”

4

4/2014

Další novinkou na Labské stezce na území Ústeckého kraje bude otevření a uvedení do provozu jejího nového úseku mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Pokud chcete patřit mezi první cyklisty, kteří se na vlastní oči přesvědčí o jeho kvalitě a půvabech, pak si udělejte čas a přijeďte do Ústí nebo Děčína 17. – 18. května. Určitě se pak necháte zlákat a o některém z dalších víkendů se sem vrátíte, abyste si projeli celý, komfortně upravený a vybavený úsek od hranic s Německem až do Litoměřic nebo třeba ještě dál. Jaké místo zaujímá Labská stezka u našich německých sousedů, svědčí i skutečnost, že letos již podesáté za sebou získala ocenění jako nejnavštěvovanější a nejoblíbenější cyklostezka na veletrhu ITB Berlín. Letos si pro ocenění do Berlína dojel i zástupce české strany – vicepresident Evropské cyklistické federace z Nadace Partnerství, Daniel Mourek.

Slaný

Kralupy nad Vltavou

ava

Mnozí jste si odnesli z letošního veletrhu Holiday World úplně novou publikaci Elberadweg Handbuch 2014, popřípadě průvodce v českém jazyce. Pokud ne a máte o ně zájem, získáte je zdarma v kterémkoliv informačním centru podél toku Labe. Najdete v nich nejen mapu, ale také nabídku ubytování a stravování, cykloservisy a cyklopůjčovny. Nechybí ani popis a malé pozvánky na místa a památky, které se mohou stát zajímavými zastávkami na vašem labském cykloputování. Labská stezka je součástí projektu „Turistika bez hranic“ a Ústecký kraj umístil všechny informace o ní a k tomu také tipy na atraktivní výlety na svých webových stránkách v sekci cestovní ruch a turistika. Pro majitele chytrých telefonů je od začátku turistické sezony připravena mobilní aplikace, se kterou najdou nejen všechny důležité informace, ale určitě podle ní dojedou vždy do naplánovaného cíle.

³

Vlt

FENOMÉN LABSKÁ STEZKA

Libochovice

⇠Š Louny

Ústecký kraj věnuje „svému“ úseku Labské stezky mimořádnou pozornost. Investice, které každoročně na její dostavbu a úpravy uvolňuje, nejsou malé.

Pozvánka Nenechejte si ujít zahájení turistické sezony Brány Čech na Labské stezce a přijeďte! Slavnostní otevření cyklotrasy č. 2 se koná na dvou místech podél Labské stezky – v Cyklokempu Loděnice v Brné a v novém Cyklokempu pod Novým mostem v Děčíně. Akce proběhne paralelně na obou stanovištích v čase od 11:00 do 18:00 hodin. Vstupné je pro všechny zdarma. Čeká vás program zaměřený na aktivní trávení volného času, soutěže, kvízy s tématem cykloturistiky a odměny pro děti. V areálech cyklokempů nebude chybět po celý den ani občerstvení. V Cyklokempu Loděnice v Brné chystají pro děti divadelní představení souboru Krabice Teplice, soutěžní cyklomalování, ukázky vodních sportů, živé poníky a koně, nafukovací skákací hrad se skluzavkou, aquazorbing a další atraktivity, to vše s hudebním doprovodem. Děti v Děčíně se mohou těšit na skotačení na nafukovacích atrakcích – například na vodní fotbal, in-line školu, face painting, dále na skákací trampolínu a na další zábavné vyžití. I zde je připraven hudební program. V Děčíně navíc čeká návštěvníky otevření cyklostezky Ploučnice. Na obou místech budou k dispozici informační materiály o Labské stezce a zajímavostech z destinace České středohoří a Podřipsko, a to na stáncích Brány do Čech a destinačních agentur České středohoří a České Švýcarsko, o.p.s. Více informací o akcích, ale také o Labské stezce najdete ve všech informačních centrech Ústeckého kraje, webu Ústeckého kraje a Brány do Čech.

Je tedy také třeba průběžně monitorovat její využití. V loňském roce byly instalovány tři sčítací zařízení – v Třebouticích, Velkém Březně a Děčíně-Křešicích, která umí nejen registrovat každého, kdo po stezce projede nebo projde, ale dokáže také rozlišit a sečíst, kolik projelo cyklistů, kolik in-line bruslařů a kolik pěších. Údaje takto získané předčily všechna očekávání. Za prvních osm měsíců od zahájení sčítání to bylo neuvěřitelných 185 tisíc zaznamenaných „průchodů“ oběma směry. Číslo je součtem dat všech tří sčítacích zařízení. Radní Ústeckého kraje pro cestovní ruch Jan Szántó k tomu poznamenal: „… Jsou to údaje, které jednoznačně potvrzují opodstatněnost investic do Labské stezky a její infrastruktury. Měly by se také stát podpůrným argumentem pro podnikatelské subjekty podél cyklostezky, aby rozvinuly a obohatily svoje aktivity právě ve prospěch cykloturistů – ať už by se jednalo o nové cykloservisy, cyklopůjčovny, obchody se zbožím, které cyklisté vyhledávají a potřebují. V neposlední řadě mohou takové informace inspirovat podnikatele v oboru ubytovacích služeb a gastronomie, aby uměli připravit nový jídelní lístek, rychlé občerstvení a nápoje a nepochybně také ubytování, které někteří cyklisté určitě ocení. V tomto ohledu by se mělo jednat o zařízení schopná poskytnout pokoje na jednu noc a kromě toho třeba i možnost se jen osprchovat, nabídnout základní sortiment lékárniček, třeba náplasti vhodné k ošetření drobných

odřenin a otlaků. Že k tomu všemu mohou prodávat mapy, pohlednice, energetické nápoje nebo třeba cyklistické rukavice a podobně, není třeba zdůrazňovat. Záležet bude vždy jen na fantazii a „obchodním duchu“ každého. A na konec – podél Labské stezky leží řada krásných vinic, pracují zde naši vinaři, jejichž produkce by se mohla stát dalším výborným a efektivním marketingovým nástrojem a následně i samostatnými turistickými cíli…“ Laco Kučera Foto: archiv Ústeckého kraje

Cyklokemp pod Nov˘m mostem v Dûãínû

Cyklokemp Lodûnice v Brné

Zahájení sezony na Labské stezce • KDY: 17. 5. 2014 od 11:00 do 18:00 hodin • KDE: Cyklokemp Lodûnice v Brné a Cyklokemp pod Nov˘m mostem v Dûãínû

www.branadocech.cz www.kr-ustecky.cz

4/2014

5

·est˘ roãník konference Stop & Stay 2014, jejíchÏ pût pfiedchozích „dílÛ“ se odehrálo v Konferenãním sále Hradu Litomûfiice, na‰el pro leto‰ní rok nové a neménû dÛstojné kulisy. Zhruba sto úãastníkÛ se se‰lo v restauraci Chrámu Chmele a Piva v Îatci. Tentokrát pod reÏijním a organizaãním vedením Destinaãní agentury Dolní Poohfií.

STOP & STAY 2014 – ÎATEC

„Ohfie nás spojuje“ Destinační agentura Dolní Poohří patří k nejmladším v Ústeckém kraji, ale aktivitami a realizací dobrých nápadů se může rovnat podobným organizacím s mnohem delší historií a bohatšími zkušenostmi. Páteří Dolního Poohří se před necelými dvěma roky stala čtyři města – Žatec, Louny, Kadaň a Klášterec nad Ohří – která dokonale naplňují motto letošní konference: „Ohře nás spojuje“. Že se k nim brzy začaly přidávat menší obce, je celkem pochopitelné. Letošní Stop & Stay plně potvrdila, že směr, jímž se Destinační agentura Dolní Poohří vydala, je správný, i když má před sebou ještě pořádný kus práce. Zdá se, že tým vedený ředitelkou Libuší Novotnou Pokornou dokáže, co si naplánuje. Je ale třeba zdůraznit, že aktivní přístup Žatce, Loun, Kadaně a Klášterce nad Ohří k práci destinační agentury je mimořádně účinný a inspirující pro další města a obce, které se postupně přidávají. Jak nakonec ukázal průběh konference. Hned v prvních hodinách se také potvrdilo, jak důležité jsou zkušenosti, které za prvních pět let konání konference získalo a předalo Centrum cestovního ruchu Litoměřice (CCR). Jeho ředitelka ing. Anna Matulová spolu se svými kolegyněmi byly mezi prvními, kdo na konferenci dostal slovo a kromě informací jak rychle a kterým směrem postupují ve svém městě, hovořily také o začátcích konference na Hradě Litoměřice a jak se vyvíjela obsahem i složením účastníků. Pozitivně hodnotily i skutečnost, že jejího již šestého ročníku se ujala jiná organizace. Nezbývá nám, než abychom i my přiložili „svoje polínko“ – ak-

6

4/2014

tivně jsme se účastnili všech předchozích ročníků konference a je třeba přiznat, že změnou místa nijak neutrpěla a záměr, aby se z ní stala konference „putovní“, se vydařil. To také potvrdilo hned dalších pět diskuzních příspěvků. Za Žatec vystoupil pan Vladimír Valeš z Chrámu Chmele a Piva s podrobným popisem aktivit, které město vyvíjí ve snaze získat zápis do seznamu UNESCO. Bylo to obsažné a podle všeho je možné usuzovat, že položili dobrý základ pro to, aby svoji kandidaturu nejen podali, ale také obhájili. Za obec Březno si za řečnický pult stoupl starosta Zdeněk Valenta. Krátce a výstižně předestřel dramatickou historii obce a pak se věnoval aktivitám posledních let. A věřte nebo ne, Březno má dobře

nakročeno. Dokázali využít skoro všeho, co se jim nabízí – Nechranickou přehradu, vybudovali cyklostezku, dětská hřiště, mají svého „Březenského draka“ a plánují ještě další zajímavé kroky – třeba Muzeum základního školství. Louny a městský marketingový projekt 3G představil člen komise CR při městském úřadu ing. Jan Vaic. Co je 3G? Přece gotika, galerie a gastronomie. Zdá se, že jde o dobrý a životaschopný nápad a záměr. Kdo by neznal Kadaň a Maxipsa Fíka. Starosta PaedDr. Jiří Kulhánek poutavě a s profesionalitou hovořil o revitalizaci břehů řeky Ohře, o Nábřeží Maxipsa Fíka, zavěšené Lávce Víta Brandy, která je součástí cyklotrasy vedoucí až do Klášterce nad Ohří, a o plánech, kudy se královské město Kadaň bude ubírat dál. Pozadu nezůstalo ani město Klášterec nad Ohří, respektive Lázně Evženie, o kterých hovořila dr. ing. Radka Hodicová. Podobně jako starosta Kulhánek i ona při prezentaci využila starých pohlednic a fotografií, které

ukazovaly obě města na počátku století minulého, v jeho druhé polovině a dnes. Bylo to zajímavé i poučné a opravdu provokující. Už nyní se tedy můžeme těšit na další ročník konference Stop & Stay, jejíž sedmý ročník proběhne příští rok v krásné, královské Kadani 23. a 24. dubna. Nebude na škodu, pokud se i vy, ať už jste odkudkoliv, přijedete podívat. Získáte určitě mnoho nových pohledů na své problémy a dozajista dokážete přinést také vlastní zkušenosti a dobré nápady. Laco Kučera Další informace a všechny prezentace najdete na webových stránkách konference www.stopandstay.cz

P¤IJEëTE DO KADANù OSLAVIT NAROZENINY MAXIPSA FÍKA KdyÏ se Maxipes Fík narodil, byl takové roztomilé, chlupaté ‰tûÀátko, jen o nûco vût‰í neÏ bílá huÀatá rukavice. Staãilo jen pár t˘dnÛ, aby se skamarádil s malou Ájou a pak uÏ to byla jen otázka ãasu, neÏ se z nûj stane televizní hvûzda první velikosti. Z malé vesnice Ahníkov, dnes uÏ neexistující, se Maxipes Fík vydal na uÏ nûkolik desetiletí trvající cestu za dûtmi v‰eho vûku. Kde se objevil, tam si jej zamilovaly. I kdyÏ je z nûj dnes osobnost doslova a do písmene nadnárodního v˘znamu, zÛstal vûren svému kraji, svému mûstu Kadani.

Maxipes Fík je už dlouhá léta neodmyslitelným průvodcem královské Kadaně nejen na veletrzích cestovního ruchu, ale především se účastní významných akcí, na které za ním jezdí jeho kamarádi. Jednou z prvních je už tradičně oslava jeho narozenin. Jako v předchozích letech, i letos se sejdeme ve městě nad řekou Ohří, abychom společně a každý sám za sebe Fíkovi popřáli – aby ještě dlouhá léta rozdával radost a pohodu všem, kdo se rádi baví, kdo se neumí zlobit a kdo se chtějí podělit o dobrou náladu. ®

Oslava narozenin Maxipsa Fíka proběhne v Kadani v sobotu 31. května 2014 ®

Město Kadaň vás dozajista zase přivítá slunečným počasím, takže zde budete moci prožít jeden nebo dva dny plné pohody. Přijeďte v sobotu 31. května a zůstaňte nejméně do neděle. Pak budete mít dost času si užít zábavy v AmFíku, prohlédnout si celé město, navštívit bývalý františkánský klášter, ve Smetanových sadech můžete obdivovat kamenná „zastavení“ křížové cesty, potom zajít na hrad, posedět v některé z hospůdek, projít si uzoučkou Katovu uličku až na městské hradby, z nichž zahlédnete kus břehu řeky Ohře stáčející se pod hradem. Překvapí vás, jakou proměnou tato část města prošla v posledních několika letech. Z programu: Od desáté hodiny dopoledne se můžete na Nábřeží Maxipsa Fíka zúčastnit Her

bez hranic – „Mistrovství světa ve skoku pro něco v Kadani“ a pak dalších soutěží a klání, jako například vědomostní soutěže o Fíkových kamarádech. V AmFíku na vás od jedné po poledni bude čekat zahájení a přání Fíkovi, divadelní představení, kouzelnická show a od pěti odpoledne velká Fíkova diskotéka. Na Nábřeží se v dopoledních hodinách můžete vyfotografovat s Fíkem, nechat si namalovat na obličej ornamenty či krásnou masku, poznáte Loutkový ateliér, Úžasný svět her, Mléčnou i Opičí dráhu, projedete se na motokárách nebo si zahrajete na indiány v indiánské vesnici, povozíte se na dobovém kolotoči, vyzkoušíte si svoji fyzickou zdatnost a orientaci v prostoru na trampolíně a na konec si dáte ty nejlepší buřty v celém Poohří. Po Pohádkovém představení v kině Hvězda se určitě rádi s vašimi dětmi či vnoučaty zúčastníte i lampionového průvodu a nazávěr zůstanete ještě na pásmo večerních pohádek v AmFíku. Máte-li zájem o podrobný program, kontaktujte informační centrum. Narozeniny Maxipsa Fíka jsou příjemným úvodem do letní turistické sezony v Kadani.

V informačním centru, které z Mírového náměstí přesídlilo jen kousek opodál, se dozvíte vše i o dalších akcích a jejich programu. Vyberte si také některý z hudebních festivalů, koncertů a výstav nebo přijeďte s kolem, vždycky se v Kadani budete dobře bavit a budete mít co poznávat. Třeba při procházce městem nacházejte domovní znamení – je jich tu tolik, že vydaly na celou knížku. A už nyní si poznamenejte, že 23. srpna jste zváni na nejslavnější kadaňskou akci – na Císařský den. Turistické informační centrum Kadaň Jana Švermy 7, 432 01 Kadaň tel./fax: +420 474 319 550, 725 763 497 [email protected] www.mesto-kadan.cz 4/2014

7

Turisté, navštivte královské město LITOMĚŘICE a zdržte se tu déle než jeden den! Čeká vás více zážitků a ještě můžete ušetřit. A to díky sedm dní platné kartě mající podobu knižní záložky, která vyšla pod názvem „3+1 z Litoměřic“. Umožní vám za zvýhodněné vstupné prohlídku vyhlídkové věže Kalich, podzemní expozice Důl Richard v proměnách času a hradní expozice českého vinařství. Na každém místě získáte do karty razítko o absolvování prohlídky a na závěr si pak budete moci vychutnat kávu zdarma v kavárně Fér Kafe v parku Václava Havla. Přijeďte, těšíme se na vás!

Centrum cestovního ruchu Litoměřice Mírové náměstí 16/8a, 412 01 Litoměřice tel.: +420 416 916 440 e-mail: [email protected] www.litomerice-info.cz

V LITOMù¤ICÍCH NA HRADù TO ÎIJE âeské, moravské i slezské hrady jsou turistick˘m fenoménem uÏ po fiadu generací. Z nûkter˘ch zÛstaly jen romantické zfiíceniny, v jin˘ch najdeme expozice rytífisk˘ch zbrojí nebo muzejní sbírky. Jsou ale hrady, které Ïijí souãasn˘m, moderním zpÛsobem Ïivota. Bylo jim dáno stát se místem spoleãensk˘ch a kulturních akcí, v˘stav i pracovních setkání. Jedním z nejaktivnûj‰ích je v tomto smûru i Hrad Litomûfiice. Gotický hrad v Litoměřicích začal stavět Václav II. v letech 1283 – 1305, ale dokončení se dočkal až za vlády Jana Lucemburského. Karel IV. nechal přistavět palác, hrad pak sloužil především jako královský. Prošel několika přestavbami a úpravami, ale jeho původní význam se vytrácel. Ladislav Jagellonský jej postoupil městu Litoměřice, které ho využívalo jako hospodářský dvůr, sklady i jako pivovar. Po ničivých požárech v 17. století byl objekt opravován jen sporadicky, spíš byl jen udržován. V dobách moderních se pak dlouhá desetiletí zdálo, že je jeho osud zpečetěn. Uvažovalo se sice o jeho přestavbě na pionýrský nebo kulturní dům, dokonce vznikly projekty a studie, ale

8

4/2014

důležitá změna nastala s rokem 2006. Město Litoměřice zásadně změnilo jeho osud. S maximální citlivostí, jak dovoloval technický stav objektu, přebudovalo jej na moderní zařízení, které úspěšně vkročilo do druhé dekády třetího tisíciletí. Gotický hrad si prakticky ode dne svého slavnostního otevření dělal reálné ambice žít na „plný výkon“. Díky šťastné konstelaci v týmu Centra cestovního ruchu Litoměřice, Hradu Litoměřice a za podpory radnice se podařilo oživit hradní prostory stovkami návštěvníků nejen z Litoměřic, kteří si jen neradi nechávají ujít možnost přijít na některou z akcí. Určitě stojí za pozornost i malá rekapitulace.

že i když to bude trvat ještě nějaký čas, mají Litoměřice dobře našlápnuto k pozici lídra v rozvoji cestovního ruchu v celém regionu. Trvale rostoucí zájem o nové informace z města a hradu, které naše redakce zaznamenala na veletrzích cestovního ruchu v Česku, na Slovensku ne-

bo i v Polsku, jsou dobrým znamením potvrzujícím, že město Litoměřice, Centrum cestovního ruchu a Hrad Litoměřice jdou správným a efektivním směrem. Laco Kučera Foto: Travel profi, Vlastimil Šafránek a CCR Litoměřice

LITOMĚŘICKÝ HROZEN

Kromě pořadů určených dětem, zde nejvíce zábavy a poučení najdou dospělí všech kategorií. Scházejí se tu vinaři s milovníky vín na Litoměřickém hroznu nebo Svěcení Svatomartinských vín, hradní sklepení skrývá archiv vín a degustační místnosti, kde návštěvníci při řízených ochutnávkách mohou vína koštovat i si je koupit. Popularitu si získaly také koncerty a výstavy, jako například nedávný koncert Evy Pilarové spojený s výstavou jejích fotografií, každoročně opakující se jarní Jaroslavení – Velikonoční jarmark i vánoční a adventní akce. V prostorách hradu proběhlo rovněž několik konferencí – nejznámější z nich je určitě Stop & Stay určená profesionálům v cestovním ruchu. V neposlední řadě v nich probíhá výuka studentů České zemědělské univerzity nebo oboru MBA a konají se tady i zasedání městského zastupitelstva, popřípadě porady o tak závažných městských projektech, jako je třeba využití geotermální energie pro město. V přízemí hradu funguje informační centrum, kde se komukoliv, kdo potřebuje, dostane potřebných rad a možnosti získat zdarma propagační materiály města, Českého středohoří, Dolního Poohří, Českého Švýcarska i Krušných hor – tedy všech čtyř destinačních agentur pracujících na území Ústeckého kraje, anebo zakoupit si turistické známky, suvenýry, knížky atp. Díky poctivé a flexibilní práci týmu Centra cestovního ruchu a vedení Hradu Litoměřice se město dokázalo vyhoupnout na nečekaně vysokou profesionální úroveň a lze se značnou dávkou jistoty tvrdit,

– prezentační a prodejní výstava vín z Čech a Moravy, pořádaná Centrem cestovního ruchu Litoměřice, p. o. – se opět koná v prostorách Hradu Litoměřice, a to 7. června 2014 od 10:00 do 19:00 hodin. Budete moci ochutnávat a kupovat vína od třech desítek vinařů, pravé holandské sýry či regionální výrobky. Doprovodný program slibuje vystoupení hudebních kapel. Součástí výstavy je i vyhlášení Championa vinařské soutěže a předání ocenění. Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji na recepci Hradu Litoměřice nebo na místě v den konání za 100,- Kč. Žetony v hodnotě 5,- Kč, jež slouží jako platidlo na ochutnávkách, budou k zakoupení na místě v den konání akce. Předprodej již zahájil, tak neváhejte a přijeďte se také podívat.

Hrad Litoměřice Tyršovo náměstí 68, 412 01 Litoměřice tel.: +420 416 536 155, e-mail: [email protected] www.hradlitomerice.cz 4/2014

9

DEJ âERT DOBREJ DEN I takhle byste mohli pozdravit po pfiíjezdu do Ú·TùKA. Do mûsta, které je plné ãertÛ, ãertíkÛ, belzebubÛ, pekelníkÛ a také po ãertech pûkn˘ch ãertic. Mûsteãko leÏí jen patnáct kilometrÛ od Litomûfiic, ale vede do nûj nûkolik dal‰ích cest a cyklotras. Jen pro zajímavost – z Prahy do Ú‰tûka ujedete na kole sedmdesát kilometrÛ, z Roudnice nad Labem dvacet pût. Na okraji mûsta se leskne hladina jezera Chmelafi. Seãteme-li tûchto pár informací dohromady, uvidíme Ú‰tûk jako mûsto plné zajímavostí, kde stojí za to strávit pár dní. se v muzeu předvádějí, jsou nejen zábavná, ale také poučná a svým čertovským způsobem i moudrá. Přitom tu umí zvážit hříchy, zavřít velkého hříšníka do klece, vyslýchat nevěrnice – ale není třeba se bát, jenom trochu. Úštěckému peklu zatím nikdo nepropadl. Ale co není, může být. Hodinu i déle strávíte mezi čerty, kde čas plyne jinak než mezi lidmi. Muzeum je otevřeno od úterý do neděle až do září, v říjnu pak jen o víkendech. Vstupné činí 80,- Kč pro dospělého, děti platí 50,- Kč. Muzeum čertů, Panský Dvůr 87 (Pikartská věž), tel.: +420 774 101 125 e-mail: [email protected]

Nesporným tahákem Úštěka jsou už zmiňovaní čerti. Mají zde dokonce svoje muzeum v Pikartské věži a v navazujícím gotickém podzemí. Jeho návštěva stojí skutečně za to. Autorem nápadu, tvůrcem čertovských postav a provozovatelem muzea je výtvarník a řezbář Jaroslav Stejný. Jeho čerti jsou praví, dobromyslní i trochu zlomyslní, kteří více hudrují, než by opravdu trestali – a pokud ano, jsou jejich lekce spíše vtipně výchovnými než surově trestajícími. Přitom je však třeba mít na paměti, že „český čert může být trouba, ale nikdy ho nenapálíte“. Rád se sází, rád hraje karty – je skvělým mariášníkem, a nemůžete jej ošidit. Představení, která

10

4/2014

Jen pár kroků od Muzea čertů určitě navštivte i Vodní svět. Vstupte mezi akvária, ze kterých se na vás zvědavě budou dívat oči obyvatel českých rybníků a řek. Kapry, štiky, cejny i okouny si tady prohlédnete opravdu zblízka. Moudrý sumec vám připadne, že je nad věcí, ač leží na dně, a

s očima doslova přilepenýma na skle můžete přemýšlet o životě záhadných úhořů nebo obdivovat eleganci jeseterů. A v žádném Vodním světě nesmí chybět praví čeští vodníci - najdete je i zde - jako živé. Otevřeno je stejně jako v Muzeu čertů. tel.: +420 602 184 949 e-mail: [email protected] Dalším zajímavým místem, které ve městě doporučujeme zhlédnout, je Úštěcká šatlava. Najdete ji v jednom z dochovaných gotických domů s podloubím na Mírovém náměstí. V pěti místnostech vás

čeká nevšední prožitek. Průvodce vás seznámí s dějinami města a navíc si budete moct zkusit, jak by vám šlo leštění kamene, ražba groše, střelba ze středověké kuše na cíl či vodění loutek. Objednávky pro skupiny: tel.: +420 776 119 100, 602 194 191 e-mail: [email protected] Vaší pozornosti zvláště doporučujeme také návštěvu Galerie, která se letos dožívá 15. výročí a na srpen připravuje mimořádně kvalitní výstavu výtvarných děl předních českých malířů a grafiků.

Laco Kučera Foto: archiv města Úštěk a Tp Informační centrum města Úštěk, Mírové náměstí 47, 411 45 Úštěk tel.: +420 416 795 368, e-mail: [email protected], www.mesto-ustek.cz

PÁR DNÍ V ROUDNICI? SKVùL¯ NÁPAD! Mûsto Roudnice nad Labem je od nepamûti pfiirozen˘m centrem regionu, kterému vévodí legendární ¤íp. Ostatní krajina je pomûrnû rovinatá, ale na nedalekém obzoru uÏ se zvedají homole âeského stfiedohofií. Strávit nûkolik dnÛ ve mûstû nad Labem se mÛÏe stát nezapomenuteln˘m záÏitkem. Panorama města zdobí hned několik objektů, které by neměly uniknout vaší pozornosti. V kombinaci se zajímavostmi v okolí by se dokonce měly stát inspirací pro několikadenní pobyt v krajině, která snad zase brzy bude oplývat medem a strdím. V Roudnici nad Labem není problém najít klidné a pohodlné ubytování. V ně-

prohlédnout zvenčí a jeho návštěvu si naplánovat na další den, kdy budete moct okoštovat nejen z jeho historie, ale i několik vzorků z lahví kvalitních vín uložených v jeho sklepeních. A pak hurá k Hlásce – starobylé věži, která byla kdysi součástí městského opevnění, poté k chrámu Narození Panny Marie, ke kaplím sv. Josefa a sv. Viléma a než vás přemůže chuť si sednout do některé z hospůdek k dobré večeři, projděte se ještě po Karlově náměstí. Pátek: Po snídani vyjeďte rovnou do přírody, na horu Říp – kousek autem, ještě lépe na kole a pak pěšky do vršku, odkud poznáte, kde domov můj a kde zemský ráj to na pohled. Za jasného dne se vám otevře

Pohled na město a okolí z věže Hláska

kterém z hotelů nebo penzionů si snadno zřídíte „základnu“, z níž můžete vyrážet na výpravy po městě a okolí. Věřte, že Roudnice není městem, které byste mohli poznat za jedno dopoledne, o nejbližším kraji ani nemluvě. Na následujících řádcích najdete několik tipů, z nichž si můžete složit celkem atraktivní program na nejlépe prodloužený víkend. Čtvrtek odpoledne a večer: Ubytujte se, převlékněte do pohodlného oděvu a hurá do ulic na obhlídku města. Roudnický zámek doporučujeme nyní

místním sportovním letišti si snadno dohodnete čas a směr letu, kupříkladu nad Máchovo jezero či hrad Kokořín. Nepochybuji, že během něj najdete celou řadu cílů, které budete chtít navštívit. Na jeden pátek je toho víc než dost. A tak vás v Roudnici čeká už jen večeře a odpočinek. Sobota: To chce kolo. Rovinatá krajina pod Řípem je jako stvořená k cyklistickým výletům. Vybrat si můžete trasy dlouhé, kratší a od 1. června využít i služeb víkendového cyklobusu. Aktivní pohyb zkombinujte s návštěvou zajímavých míst, jako je třeba zámek Libochovice, kam se z Roudnice dostanete Podřipským motoráčkem, a potom vyšlapejte až na zříceninu Hazmburk. Cyklistům a pěším doporučujeme také roudnický památkový okruh, který vede až pod Kratochvílovu rozhlednu. Atraktivní je i výlet k Račickému kanálu. Rovněž kolem něj vede krásná cyklotrasa. A pokud patříte ke členům Petrova cechu a vlastníte příslušné dokumenty, popřejeme vám už jen „Petrův zdar!“ Pak se do Roudnice vrátíte jistě až hodně pozdě večer, ne-li v noci. Neděle: Nevstávejte brzy, odpočiňte si po náročném programu a než vyrazíte zpět k domovu, zajděte ještě do roudnického íčka pro suvenýry a další podklady, materiály a inspirace pro příští návštěvu města nad Labem. Třeba se rozhodnete znovu přijet a vyzkoušet svoje jezdecké umění na hřbetě některého z koní na Pecharově ranči v nedaleké Račiněvsi. Najdete zde nejen koně, ale také pár koziček, posedíte ve stylové hospůdce a můžete se učit i základům jízdy na koni – a až to budete umět, přijeďte sem na Hubertovu jízdu. Všechny potřebné informace, mapy a průvodce získáte v „íčku“. Foto: archiv města Roudnice n/L. a Tp

fantastické panoráma Českého středohoří. Třeba vás přepadne touha poznat tento nádherný kus země z okénka letadla. I to je v Roudnici nad Labem možné. Na

Informační centrum, Karlovo nám. 21 413 01 Roudnice nad Labem tel.: + 420 416 850 201 – 2 [email protected], www.roudnicenl.cz 4/2014

11

POZNÁVEJTE NA·E REGIONY Krasíkov – Ovčí vrch Nedaleko od Konstantinových Lázní, na kopci Krasíkov zvedá svoji věž, zbytky hradeb a někdejších paláců zřícenina hradu Švamberk. Jak bývalo dobrým zvykem, blízko šlechtického sídla stával rozlehlý hospodářský dvůr. V Krasíkově stojí dodnes, ale s hlubokými jizvami, které na něm zanechala uplynulá staletí a desetiletí. Ale díky fandovství, odvaze a nemalým soukromým investicím se zanedbané ruiny postupně mění v rekreačně společenský a sportovní areál. Už dnes se zde můžete ubytovat v pokojích vonících novotou a čerstvým dřevem, v malé Amálčině mydlárně si popovídat s paní Libuší Sittovou – dobrou duší mnoha aktivit, skamarádit se s oslíkem v malé ZOO nebo se vypravit na některou z pěších či cyklistických tras v okolí.

Jizerská oblast tmavé oblohy Světlo, osvětlení, i to umělé, elektrické, se stalo nedílnou součástí našeho života. Noční ulice vesnic a měst září elektrickými lampami, velkoměsta blikají jako pouťové kolotoče a střelnice. Vidíme, kam šlapeme, vidíme se navzájem, oslňujeme si oči reflektory všech velikostí a chemického zabarvení. A přitom nevidíme. Nevidíme tu nejkrásnější iluminaci, jakou umí nabídnout jen noční obloha. Je stále méně míst, která poskytují ten úchvatný pohled do nekonečných hlubin mezi souhvězdími. Avšak existují. Tím nejbližším jsou svahy, louky a lesní mýtiny v údolích řek Jizery a Jizerky skoro na hranici s Polskem, zvané jako oblast tmavé oblohy. Chcete vidět blýskající se pás Mléčné dráhy? Chcete napočítat na dva tisíce hvězd viditelných prostým okem? Rádi byste si vyzkoušeli, jestli poznáte souhvězdí naší letní noční oblohy? Pak se vydejte právě sem.

Bude Žatec zapsán do seznamu Unesco?

Foto: archiv města Žatec

Město proslavené svým světoznámým chmelem a Chrámem Chmele a Piva usiluje o zápis do seznamu celosvětového kulturního dědictví Unesco. Vedoucí manažer celého projektu Vladimír

12

4/2014

Valeš je přesvědčen, že Žatec, v němž se nachází vzácně ucelený komplex budov skladů, balíren a sušáren chmele včetně spousty technologií, zařízení, nářadí a dokumentů, si zasluhuje mimořádnou pozornost a úspěch při nadcházejícím jednání. Zápis do seznamu Unesco považuje za reálný. Žatec je schopen prokázat, že jako centrum chmelařství je unikátní a ve světě ojedinělé. Existují doklady o mnoha progresivních metodách pěstování a zpracování chmele, jež vznikly a byly uvedeny do života právě zde. Jednou z nich je například „žatecká drátěnka“ – způsob vyvazování chmele na zavěšené dráty, který převzal celý ostatní svět. Do té doby se chmel vinul kolem zaražených dřevěných tyčí. Turisté se o mnohém mohou přesvědčit na vlastní oči při návštěvě Chrámu Chmele a Piva.

Dobrovice usilují o přízeň turistů Město poblíž Mladé Boleslavi už několik let usiluje o pozornost turistické veřejnosti. Obecně prospěšná společnost Dobrovická muzea vytvořila unikátní komplex expozic cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Vše v historickém objektu z 16. století. Jejich součástí jsou exponáty českých vynálezů a patentů v oboru cukrovarnictví, model lihovaru, historické zemědělské stroje, ale také cukrové homole nebo pětikilový monokrystal sacharózy. Muzeum města pak návštěvníkům nabízí ke zhlédnutí řadu exponátů a dokumentů popisujících historii a pojizerské i mladoboleslavské kroje. Kromě prohlídek jsou zde organizovány i vzdělávací programy pro školy, koncerty, besedy a konference.

Na kole Hradcem Králové a Hradeckem Na samém začátku turistické sezony vydal Destinační management Hradecko přehledně a funkčně zpracovanou cyklomapu Hradce Králové a okolí v pevném papírovém přebalu společně s brožurkou praktických informací. Mapa je oboustranná – je možné si podle ní vybrat některou z cyklotras vedoucích městem nebo se vydat na cyklistické toulky celým Hradeckem – na sever až k Jaroměři, na západ do Nechanic nebo až k Novému Bydžovu či k Chlumci nad Cidlinou. Jižní cyklotrasy vás zavedou třeba až do Lázní Bohdaneč, Sezemic anebo do Holic. Mapy jsou zpracovány velice přehledně, takže i ten, kdo se v kartografických značkách a symbolech příliš nevyzná, nemůže zabloudit. Ideální způsob využití je najít si ubytování v Hradci Králové a odtud vyrážet všemi směry – třeba po celý víkend. A kde se v Hradci ubytovat? Kupříkladu v hotelu Alessandria – přes víkendy se o vás jeho personál rád a dobře postará. V příručce praktických informací se dočtete kromě jiného například o místech, kde můžete bezpečně zaparkovat, zamknout svoje kola a zajít si na oběd. Seznámí vás s unikátní „cyklověží“

– parkovacím domem pro bicykly, najdete v ní jak přepravit kolo MHD, kudy a kdy jezdí cyklobusy, kde můžete vyhledat nejbližší cykloservis nebo prodejnu cyklistických potřeb. Dále také seznam certifikovaných míst systému Cyklisté vítáni, kempy, naučné stezky a mnoho dalších užitečných informací a rad.

Kuks – české Versailles Hrabě Špork byl vizionář, filantrop, člověk značného kulturního rozhledu s vytříbeným vkusem a určitě i s dobrou dávkou smyslu pro humor okořeněného špetkou satiry. Alespoň tak jej vidím. Jak jinak by mohl nechat postavit malé české Versailles, ovšem ne jako reprezentativní sídlo, ale jako špitál a lázně, do kterých se na přelomu 17. a 18. století jezdili léčit nejen bohatí? Jak jinak by bylo možné rozumět krásné galerii barokních soch Matyáše

Foto: archiv Královéhradeckého kraje

odvahu dlouhé hodiny nepotkat ani živou duši, jen krásná a málo známá místa, lesní rybníčky a tůně a místy divoce vyhlížející skály. Doporučujeme nejen dobrou mapu, ale pro jistotu i GPS navigaci a určitě se na výpravu nevydávejte sami. Zkusili jsme to a výprava je opravdu jen pro náročné.

Bernarda Brauna znázorňující Ctnosti a nastavující pomyslné zrcadlo všem Neřestem? Ať už byly pohnutky hraběte Františka Antonína Šporka jakékoliv, zůstalo po něm dílo, které nenechá nikoho v klidu. Jeho zakomponování do půvabného údolí, kultivace krajiny a skutečně intenzivně působící „genius loci“ dělají z Kuksu turistický cíl mimořádných hodnot.

A 88 – dálnice Netěšte se, to není označení nové dálnice, jejíž stavba nám byla utajena. Je to označení dálniční spojnice Vídně s polskou Vratislaví, kterou naplánovali a začali budovat architekti třetí říše. Megalomanský plán měl ale celkem realistické a praktické důvody. Podobná dálnice nám chybí dodnes. Nicméně stále ještě v některých místech, kudy měla vést, najdeme nejednu připomínku – u brněnské přehrady mohutný betonový monolit, v krajinných partiích Boskovické brázdy několik mostů, podjezdů pod železniční tratí a jen kousek od Boskovic pak rovný úsek silnice, který uhání k severu, na Malou Hanou. Dodnes se po ní jezdí a jen málokdo ví, že základ této silnice, jejíž význam je dnes spíš regionální, měl být skutečnou dálnicí.

Se srdcem na dlani Se srdcem na dlani se scházejí stovky turistů každé jaro v černohorském pivovaru, aby společně zahájili turistickou sezonu v Moravském krasu a celém okolí. Se srdcem na dlani nejen symbolicky, ale také skutečně – namalovaným na vlastní dlani. Máte-li i vy srdce na dlani, přijeďte a objevte Moravský kras z trochu jiné strany – dojeďte do obce Suchý pod vrškem Skalky a najděte pramen tajemné říčky Punkvy; na některých mapách značené jako Luha. A pokud máte rádi dobrodružství, vydejte se podél jejího toku divočinou, prakticky mimo civilizaci až do míst, kde se ztrácí do hlubin vápencových jeskyní. Turistické mapy vás budou lákat na cyklostezku, ta ale vede po cestách a silnicích. Pokud chcete prožít něco opravdu jedinečného, mějte dobré boty, jídlo na celý den, dostatek tekutin a

Kdo víte, kde leží? Kdo z vás už navštívil region, který se může pochlubit Javoříčskými jeskyněmi, hradem Bouzov, zříceninami Branky a Vraní Hora? Bylo vás mnoho nebo málo? Každopádně je skutečností, že region Bouzovská vrchovina nepatří k top turistickým cílům – zatím! Možná, že až na vlastní oči poznáte nevtíravé, ale nesmírně působivé kouzlo krajiny, jen velmi málo zničené průmyslem nebo nevzhlednými velkosklady nadnárodních společností, budete se sem rádi vracet na dlouhé pěší túry či na cyklistické výpravy. A třeba se někde na turistických cestách, potkáte s partou, která si vzala za cíl představit českým turistům svůj kraj – Bouzovskou vrchovinu.

Jak sa Valaši vracajú k čaganom V samém středu CHKO Beskydy leží nevelká obec Zděchov. Čím nás zaujala? Proč jsme ji vybrali do našeho seriálu? Je jako stvořená stát se vyhledávaným turistickým centrem, východiskem pro dlouhé i kratší výlety do okolí. Na letošní veletrhy cestovního ruchu se přijela prezentovat se zajímavým produktem, který je schopen oslovit širokou turistickou veřejnost: Naučná stezka obce Zděchov aneb Jak sa Valaši vracajú k čaganom. O co se jedná? O výměnu „čaganů“ za trekingové hole, s jejichž pomocí se dobře chodí po okolních kopcích a naučných stezkách. Zkrátka Nordic walking po Valašsku. Laco Kučera 4/2014

13

Foto: archiv Olomouckého kraje

Bouzovská vrchovina

Politik není vojevÛdce V ãele Ministerstva pro místní rozvoj âR se od roku 1990 vystfiídalo tolik ministrÛ, jako na Ïádném jiném rezortu. To je skuteãnost, která se nijak pozitivnû neodrazila ani na na‰em spoleãném oboru. Spousta vûcí se fie‰ila – nefie‰ila, s mnoh˘mi se pot˘káme dodnes. Je tomu jen nûkolik mûsícÛ, co do ministerského kfiesla usedla Vûra Jourová. Zku‰ená úfiednice, manaÏerka a podnikatelka s dlouholetou praxí, která zaãínala na okresním úfiadû na Vysoãinû, si na nové pracovi‰tû a do nové funkce pfiinesla rozváÏnost diplomata i dynamiku podnikatele a vstfiícnost politika.

Ministrynû pro místní rozvoj Vûra Jourová si ve svém nabitém programu na‰la chvíli na nበrozhovor, kter˘ pfiiná‰íme s pfiesvûdãením, Ïe v nûm mnozí naleznete aspoÀ nûkolik odpovûdí na otázky, které vás trápí. Paní ministrynû, ve funkci jste od 29. ledna 2014, tedy nûco málo pfies tfii mûsíce, pfies onûch sto dní „hájení“. To je doba, kdy by byla na místû otázka, zda jiÏ máte v oboru cestovního ruchu nûjaké konkrétní plány a zámûry? Na‰ím úkolem stále je podpora incomingu, vytváfiet dobré podnikatelské prostfiedí, podporovat podnikatele v oboru, zlep‰it marketing, zamûfiit se na správné cílové skupiny a nevytváfiet bariéry pro podnikání a pfiitom chránit spotfiebitele. Tím se dostáváme k jednomu z oÏehav˘ch témat – k zákonu o cestovním ruchu. Víc jak dvacet let se o nûm mluví a stále není na svûtû. Dokonce probûhly zprávy, Ïe to, co zatím vzniklo, nebude dále akceptováno. Jak to tedy bude vypadat dál? Zákon o cestovním ruchu máme v legislativním plánu na leto‰ní rok. V ãervnu pfiedkládáme vûcn˘ návrh do vlády. Kolegové, odborníci jsou názoru, Ïe skuteãnû to, co se doposud udûlalo, se nedá pouÏít. Zadala jsem úkol intenzivnû pracovat na této normû. Prvním krokem bylo zfiízení komise pracující v gesci pana námûstka Houdka. UÏ také probûhlo jednání s pfiedstaviteli krajÛ âR o tom, jak by si oni tento zákon pfiedstavovali. Sama stále trochu váhám, zda je nutné tuto problematiku fie‰it zákonem. V diskuzích s lidmi, ktefií v oboru pracují a rozumí mu, zji‰Èuji, Ïe preferují fie‰ení pfiedev‰ím otázek financování cestovního ruchu, destinaãního managementu a propagace âR. Nejsem si tak úplnû jistá, zda na to potfiebujeme zákonnou normu.

14

4/2014

Souhlasím, ale uplynul˘ch dvacet let, po které se nová norma pfiipravovala, byly tak dlouhé, Ïe si dal‰í otálení skoro nemÛÏeme dovolit. Co s tím? To je naprosto pochopitelné a souhlasím. Konzultuji s kolegy i otázku, zda by nebylo moÏné celou vûc fie‰it jinak, neÏ touto trnitou cestou. Na druhé stranû je ale problém, Ïe nov˘ systém financování by se mûl t˘kat také pfierozdûlování v˘nosÛ z daní, coÏ je otázka vysoce politická a o tom se musí jednat nejen v exekutivû, ale i v parlamentu. Tedy – na zákonu pracujeme, budeme pracovat a jeden z vedlej‰ích efektÛ snad bude i to, Ïe se o cestovním ruchu bude víc mluvit a víc psát jako o v˘znamném sektoru pro ekonomiku státu. Vûfiím, Ïe se nám podafií vytvofiit pfiedpoklady a zákonn˘ rámec pro to, aby bylo moÏné v oboru pÛsobit mnohem pruÏnûji a s vût‰í volností a pfiitom v rámci solidního chování ke klientÛm. V zásadû souhlasíme – je tfieba pfiejít od mnoha popsan˘ch papírÛ ke konkrétním skutkÛm. Na‰ím primárním zájmem je domácí cestovní ruch. V posledních mûsících jsme provedli redakãní ‰etfiení na veletrzích i v terénu, zda by ãe‰tí turisté mûli zájem si zakoupit tzv. místní ãi regionální produkt pfiímo v místû, v infocentru nebo v sídle místní akãní skupiny ãi podobné organizace zfiizované obcí, mûstem nebo krajem. Reakce dotazovan˘ch hovofií jasnû – zájem je, ale nabídka chybí. Jak by ministerstvo hodnotilo, kdyby se v regionech objevily instituce, které by takové produkty nabízely a pfiitom netrpûly povinností platit neúnosné poji‰tûní? Nevím, kde je problém. Domnívám se, Ïe ãekat fie‰ení tohoto problému od zákona není nutné. To pfiece patfií do zóny volného podnikání. V tom ohledu platí reÏim – co zákon nezakazuje, to se smí. Nevím, Ïe by nûjaká norma takovou ãinnost nedovolovala. Spí‰ si myslím, Ïe jsme je‰tû dost nepokroãili v tvorbû partnersk˘ch vztahÛ soukromého a komunálního sektoru. Znám koncepci zákona o CR v Rakousku i jinde a tam je vícezdrojové financování propagace zaÏité, v‰ichni tomu rozumí a chápou, kdo má z ãeho profit. U nás to zatím na‰lo pochopení jen v nûkolika málo místech, kde se cestovním ruchem Ïiví lidé celoroãnû. Ale systém kumulace prostfiedkÛ z rozpoãtu i od podnikatelÛ neexistuje nikde. Chci, aby v budoucím zákonû byly tyto otázky fie‰eny, aby tento zpÛsob byl uznán jako jedna z legálních moÏností, jak financovat propagaci i provoz takov˘ch organi-

zací. Dokonce bych ráda, abychom k tomu lidi pfiímo pobídli. Pak bude ale tfieba víc neÏ jen zákon – chce to také schopnost vidût daleko dopfiedu a jistou míru vizionáfiství. Nevím, zda se nûkdo v reakci na tento rozhovor neozve s protiargumentací, ale faktem zÛstává, Ïe po regionálním produktu se u nás volá uÏ léta a je na ãase mu dát prostor, kter˘ si zasluhuje. Úspû‰nû se prodává v‰ude na svûtû, proã by tomu mûlo b˘t jinak u nás? Skuteãnû Ïádnou bariéru nevidím. Jedin˘m úskalím by mohla b˘t nedovolená propagace soukromého subjektu z vefiejn˘ch prostfiedkÛ, ale to urãitû není nefie‰iteln˘ problém. Napfiíklad v rakouském zákonû je i na toto pamatováno; je tedy pochopitelné a správné, Ïe se pfii jeho tvorbû budeme inspirovat právû u na‰ich zku‰enûj‰ích sousedÛ. Jedním z na‰ich cílÛ je udrÏet na‰e turisty co nejvíce „doma“, tedy v na‰ich domácích destinacích, regionech. CoÏ samozfiejmû jde proti zájmÛm cestovních kanceláfií. Nelze se zavdûãit v‰em, ale musíme se o to pokusit. DCR je doménou námûstka Houdka, kter˘ jako b˘val˘ tfieboÀsk˘ starosta má bohaté zku‰enosti a ví, Ïe nemÛÏeme rezignovat na propagaci domácích destinací. Urãitû bude tento smûr aktivit MMR prosazovat a podporovat. Zatím se ale propagace a podpora domácích destinací orientuje spí‰ na místa a mûsta, která si zájmu CzechTourism a dal‰ích institucí uÏívají dosyta. Na‰la by se alespoÀ morální podpora tûm stovkám mal˘ch vesnic, mikroregionÛ, které jsou teprve nûkde na startu a usilují o své místo na v˘sluní zájmu? Morální podpora je málo, to by nestaãilo. Zatím máme u nás stále mnoho míst, která se nepropagovala a na dobr˘ marketing nemají prostfiedky, ani odborníky. Vûfiím, Ïe propagace prostfiednictvím pfiíbûhÛ – projektu, kter˘ právû bûÏí, pfiinese dobré v˘sledky. Informace o tom, co se kde dûje, vafií, jak to chutná, jak znûjí lidové písnû nebo kde je jaká zapomenutá památka a zvlá‰tnost, jak a ãím Ïijí místní lidé, by mûly pfiiná‰et aspoÀ nûjak˘ efekt, zájem, inspiraci. UÏ dávno nestaãí, abychom jen pasivnû vyuÏívali dûdictví historie, je tfieba se vracet k odkazÛm na‰ich pfiedkÛ, k jejich fiemeslné zruãnosti, ‰ikovnosti a fortelu. Abychom právû na tomto základû mûli dostatek argumentÛ a dÛvodÛ, proã pfiijet i do té nejmen‰í vesniãky a umûli zde nacházet to, co oni dokáÏou nabídnout. Myslím, Ïe to je celkem pûkná teãka na závûr. Vûfiím a doufám, Ïe nebude trvat dlouho a pfiineseme na‰im ãtenáfiÛm dal‰í, nové a hlavnû pozitivní zprávy z ministerstva. Dûkuji za nás i na‰e ãtenáfie za vበãas a pfiejeme hodnû úspûchÛ v nové práci. Ráda jsem odpovídala na va‰e otázky a vûfiím, Ïe se nám bude dafiit pracovat dobfie i pro zdárn˘ rozvoj cestovního ruchu a ãesk˘ch turistick˘ch regionÛ. V‰em ãtenáfiÛm TRAVEL profi pfieji krásné jaro a pohodovou letní dovolenou. S ministryní si povídal Laco Kuãera

Panoráma Orlických hor

Masiv Orlick˘ch hor a oblast jejich podhÛfií – Podorlicko, nepatfií k na‰im nejvût‰ím, ani k nejvy‰‰ím, urãitû ale patfií k nesmírnû bohat˘m díky nenaru‰en˘m pfiírodním lokalitám a mnoÏství památek, hradÛ, zámkÛ, kostelÛ, kapliãek a kfiíÏkÛ nûkde na rozcestí nebo v polích. Orlické hory a Podorlicko jsou krajem malebn˘m, zdoben˘m modr˘mi stuhami fiek a fiíãek pod hfiebeny, které se kudrnatí hlubok˘mi lesy. Krajem, kter˘ lákal k dlouh˘m v˘pravám turisty uÏ pfied více jak sto lety a láká je i nadále.

ORLICKOHORSKÉ A PODORLICKÉ VÁBENÍ Jak oblíbené byly Orlické hory a Podorlicko před dvěma, třemi sty lety, jasnou řečí dokládá množství zámků, většinou obklopených nádhernými parky, které zde stavěly významné šlechtické rody. Celý region hrál často hlavní roli v literárních i dramatických dílech, byl inspirací pro malíře a hudebníky. Stejně tak je tomu dodnes, v době moderní, kdy většina z nás trpí neurózami a stresem, nedostatkem času a blbými náladami. Pokoušíme se hledat medicínu na moderní neduhy a přitom mnohdy nevíme, že nám doslova leží u nohou. Přijeďte do Orlických hor, navštivte města a obce Podorlicka a domů se vrátíte jak po očistné kúře, jako z lázní. V posledních dvou desítkách let i tento region prošel razantní, ale citlivou modernizací, vznikly nové rekreační a sportovní areály nabízející dostatek programů po celý rok, dlouho zanedbávané objekty se mění v galerie nebo penziony a hotely. Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko pracuje v tomto nádherném regionu od roku 2009 a za pět let své existence odvedla pořádný kus práce. Letos na jaře připravil destinační management nové téma s mottem Krásná díky Orlickým horám. Marketingové vábení pro rok 2014, a samozřejmě i pro roky další, bude určeno především ženám a dívkám, matkám i babičkám. Orlické hory a Podorlicko se pro ně stanou regionem inspirací – vždyť právě ony nejlépe vědí, kde bude dovolená či nejbližší víkend nejkrásnější. Muži, manželé,

chlapci i dědečkové, věřte svým ženám a respektujte jejich rozhodnutí. Uvidíte, že i pro vás se Orlické hory stanou místem úžasných zážitků. Třeba zde objevíte kouzlo starých a zdravých receptů Magdaleny Dobromily Rettigové, nebo se vám podaří vybrat své manželce či milé křehký „šperk“ anebo dokonce výtvarné dílo vzniklé v ateliéru světoznámých vamberských krajkářek. Na chalupu by se vám mohla hodit vyšívaná kuchařská nástěnka s moudrým mottem a poučnou scénkou. To ale zdaleka není všechno. Od června do září 2014 byste si neměli nechat ujít výstavu malíře Františka Kupky v galerii v Opočně, kde se v roce 1871 narodil. Po celé léto můžete vandrovat po Kačenčině pohádkové říši v Orlických horách, za adrenalinem se vypravte třeba do Deštného v Orlických horách, stará řemesla a

zručnost našich dědů obdivujte v Muzeu řemesel v Letohradě, zámek Potštejn vás přivábí zase zážitkovými prohlídkami a kulturními akcemi. Nesmíme zapomenout ani na sportovně založené rodiny – celý region je jako stvořený pro cykloturisty všech věkových kategorií a výkonnostních tříd. K mnoha kilometrům cyklotras přibyla nedávno nová – vine se podél toku Tiché Orlice z Letohradu přes Jablonné až do Králík. Zde možná na chvíli převládne mužský fenomén a prosadíte si návštěvu některého z objektů pohraničního opevnění z dob před druhou světovou válkou. Je jasné, že na jedné stránce nelze popsat všechny zajímavosti Orlických hor a Podorlicka, místa dalekých rozhledů, asfaltové stezky pro in-line bruslaře, možnosti koupání, rybaření, adrenalinové sjezdy na vybraných, letní travou porostlých sjezdovkách. Máte možnost je letos od jara až do zimy poznat sami – stačí, když přijedete. Kam a kdy? Vyberte si sami. Jarní a letní vydání Turistických novin a přehled snad všech zajímavých témat Orlických hor a Podorlicka najdete na www.mojeorlickehory.cz, popřípadě v kterémkoliv informačním centru v regionu nebo přímo na uvedené adrese. Foto: archiv DS Orlické hory a Podorlicko

Zámek Častolovice

Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, tel.: +420 774 125 014, [email protected] 4/2014

15

Vinafiská obec Moravsk˘ ÎiÏkov je pomûrnû mladá. První písemné zmínky o ní jsou datovány rokem 1753. Ale archeologické nálezy hovofií o osídlení mnohem star‰ím, sahajícím aÏ do dob pfiedslovansk˘ch.

KOUZLO MORAVSKÉHO ÎIÎKOVA LeÏí v nejjiÏnûj‰ím koutû regionu naz˘vaného Hanácké Slovácko, kter˘ je vymezen na severu Îdánicemi, na západû Tû‰any, Hustopeãemi a ·akvicemi a na v˘chodû hranicí se Slovenskem. V úrodném regionu, kter˘ je typicky vinafisk˘m.

Okolí Moravského Žižkova se může chlubit vyrovnanými řadami vinohradů a rozlehlými sady, které už nyní slibují skvělou úrodu hroznů, meruněk a broskví. Potok Prušánka protékající mělkým údolím dodává vinicím ranní vláhu a plní i dva velké rybníky – Žižkovský a severnější Velký Bílovec. Okolní, mírně zvlněná krajina je jako stvořená nejen pro vinohrady, ale také pro pohodovou turistiku – pěší i na kole. Nedaleká Břeclav, Hodonín a za slovenskou hraniční čárou také města Holíč a Skalica dělají z Moravského Žižkova příjemný turistický cíl. Spojí-li se uvedené informace s nabídkou Vinařství Maděřič, které kromě ochutnávek a možnosti nákupu velice kvalitních vín poskytuje i ubytování v novém penzionu, pak několikadenní pobyt v Moravském Žižkově může bez obav soupeřit s destinacemi mnohem slavnějšími a marketingově více protěžovanými. Kdo by chtěl přehlédnout úrodný kraj kolem Moravského Žižkova, měl by se vydat k nedalekému Novému Poddvorovu a vyšlapat po 160 schodech na ochoz ocelové rozhledny, která vysoko přesahuje okolní vegetaci a tudíž skýtá skutečně panoramatický rozhled. K rozhledně, tak jako k dalším místům v okolí, je dobré se vypravit na kole po některé z husté sítě znače-

16

4/2014

ných cyklotras. Třeba na druhou stranu do Lednice nebo na Lichtenštejnské stezky, které vedou v okolí Břeclavi krásnými lesy a kolem půvabných lesních scenérií, jakými jsou například Apollonův chrám nebo Janův hrad. Dvě z nádherných staveb, které Lichtenštejnové nechali zbudovat jako součást komponované krajiny. Ať už se z Moravského Žižkova vypravíte na kteroukoliv stranu, budete se rádi vracet do pohodlí penzionu Maděřič. Do pohodlí útulných pokojů, k bohatě prostřenému stolu restaurace a samozřejmě i do vinného sklepa. Jak jinak zakončit den plný zážitků v kraji vinařů než degustací, koštem a přátelským posezením s dobrým vinařem, který umí tak poutavě vyprávět o víně, o jeho

barvách, všech zákoutích chutí a vůní. Není lepšího školení než osobní a přímá zkušenost pod dohledem znalce, který vlastníma rukama dokáže z vinohradu sklidit dozrálé hrozny po okraj nalité sladkou šťávou a jako mistr alchymie získat z přírodního sirupu všechny esence, správně „namíchat“ poměr cukru a kyselinky, třísloviny a alkoholu. Aby poté mohl s oprávněnou pýchou jemně otevřít zaprášenou láhev, jen tak ukápnout do sklenice, zkušeným okem zhodnotit barvu, jiskru a něžně přivonět, posoudit až do nejzazších zákrutů všechny aromatické odstíny ovoce, kopřivy či lipového květu, aby nakonec s úctou k nádheře, které je autorem a spolutvůrcem, dosáhl pravého vyvrcholení ve všech chutích. Budete-li spolu s Ludvíkem Maděřičem pozorně naslouchat a trpělivě zkoušet, pak se dočkáte zasloužené odměny – budete si umět šeptat s vínem a pochopíte hlubokou moudrost krátké věty, kterou kdysi vyslovil doyen českého vinařství profesor Vilém Kraus: „… Víno se má koštovat po troškách, ale pořád…“ Obec Moravský Žižkov Bílovská 145, Moravský Žižkov tel: +420 519 346 930 e-mail: [email protected] www.moravskyzizkov.cz

Vinařství Maděřič Prušánská 318, 691 01 Moravský Žižkov tel.: +420 605 284 266, 603 277 679 e-mail: [email protected] www.vinarstvimaderic.cz

SPANILÁ JÍZDA MEZI KAPKAMI DE·Tù Mûsto Uherské Hradi‰tû, jako uÏ fiadu let minul˘ch, pfiipravilo ve spolupráci s vûrn˘mi partnery tradiãní cyklistickou akci „Na kole vinohrady Uherskohradi‰Èska“. Jízda kouzelnou krajinou zdobenou vinicemi, BaÈov˘m kanálem a fiekou Moravou je stovkami cyklistÛ ze Slovácka, ale také ze Slovenska, Moravskoslezského kraje a letos i ze vzdálenûj‰ího zahraniãí chápána jako vynikající zpÛsob otevírání nové turistické sezony. Letos se stovky cyklistÛ se‰ly na Masarykovû námûstí v Uherském Hradi‰ti a na startovní ãáfie v Uherském Brodû v sobotu 26. dubna ráno.

Svatý Petr tentokrát nedokázal úplně poručit větru, dešti a tak se ve startovním pelotonu objevily i pláštěnky a teplejší bundy. Tato malá nepřízeň však nijak neubrala dobrou náladu všem odhodlaným cyklistům. V Uherském Hradišti se nakonec sešlo 292 registrovaných účastníků. Bylo to podstatně méně než v předchozích letech – déšť přece jen mnohé odradil, a tak původní počet šesti tras byl zredukován na čtyři. Na druhé straně bylo potěšitelné, že na cyklovýlet Na kole vinohrady Uherskohradišťska přijeli cyklisté z Ostravska a Slovenska, ale také studenti z Francie, Turecka, Polska, Rumunska, Španělska a dokonce i ze vzdálené Jižní Koreje. Početná studentská výprava přijela v rámci aktivit ESC – Exchange Student Club, který pracuje při Vysoké škole báňské v Ostravě. Korporativně si vybrali trasu po 39 kilometrů dlouhé Stezce Rulandského bílého, která vede těmi nejkrásnějšími vinařskými partiemi z Uherského Hradiště přes Staré Město do Zlechova a dál do Tupes, kde všechny čekala první zastávka a prohlídka Muzea tupeské keramiky a také košt připravený vinaři z Tupes. Dalším místem, kde všichni z kola sestoupili, byl staroslavný Velehrad. V Hotelu Mlýn Velehrad čekal vinař Tomáš Luža. Mnozí využili příležitost a navštívili Velehradské muzeum s nově otevřeným lapidáriem velehradské baziliky, pak Klášterní sklepy Velehrad, Vinný sklep Stojanov a mimořádně atraktivní výstavu Cyrilometodějský Velehrad. Z Velehradu do obce Modrá je to, co by kamenem dohodil. Prohlídka Archeoskanzenu i procházka skle-

něným tunelem v objektu „Živá voda“ nadchly každého. Vinaři z Modré se o přízeň cyklistů ucházeli v pohostinném Hotelu Skanzen – malá „koštovka“ některého z jejich vín posloužila jako energetický, dokonce doporučený doping do dalších kilometrů. Ty vedly přes obce Jalubí, Sušice a Kudlovice, kde místní vinaři byli připraveni ve Vinařském žlebu. To už se ale všichni těšili na zastávku v Babicích a hlavně na Přístaviště U Rybičky s tradičním zabíjačkovým cyklomenu. Posilněni a už také pod hřejivými paprsky slováckého sluníčka, které si nakonec dalo říct, se vydali na posledních pár kilometrů pohodlnou cyklostezkou podél Baťova kanálu zpět do Uherského Hradiště. Po poledni se Masarykovo náměstí znovu začalo plnit cyklisty, kteří dojížděli už v jiné pohodě než při startu – slunce krásně hřálo, vzduch voněl jarem a příjem-

ná únava z ujetých kilometrů pomalu odplývala s melodiemi, jimiž vítaly účastníky jízdy Na kole vinohrady Uherskohradišťska muzikanti, zpěváci a tanečníci Folklorního souboru Buchlovice. Energetické ztráty, způsobené jízdou na čerstvém povětří, všichni bohatě doplňovali u pohostinných stánků s občerstvením, kde pochopitelně nechyběly prověřené a proslavené slovácké speciality – koláčky, škvarky, slanina… V tuto chvíli není už důležité, zda jste letos Na kole vinohrady Uherskohradišťska jeli nebo ne. Podstatné je, že Uherské Hradiště, vinohrady, cyklostezky, dobrá pohoda, skvělá vína a hlavně pohostinní lidé zde jsou a budou i nadále. Přijeďte tedy kdykoliv, budete vítáni! -lk-

Městské informační centrum Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí 21 tel.: +420 572 525 525, [email protected], www.uherske-hradiste.cz www.mesto-uh.cz, www.slovacko.cz 4/2014

17

Je jaro, ãas, kdy jsme neodolatelnû hfiejiv˘m sluníãkem, voÀav˘m vzduchem, zelenajícími se loukami a lesy lákáni a puzeni opou‰tût své domovy a vydávat se na první turistické v˘pravy – nûkdo za pouãením, zábavou a historií, jin˘ za aktivním pohybem, k vodû, za pfiíslu‰nou dávkou adrenalinu. AÏ i vy budete plánovat své jarní v˘lety, nezapomeÀte, Ïe Moravskoslezsk˘ kraj je pln˘ právû toho, co hledáte.

Město Kravaře dalo jméno celému regionu ležícímu podél řeky Odry mezi Hrubým Jeseníkem a Beskydami. Může se pochlubit nejen dlouhou a zajímavou historií, ale kromě někdejšího kláštera také kostelem sv. Bartoloměje postaveném v neogotickém stylu z červených cihel, materiálu typického pro slezskou architekturu. Vyhledávaným cílem je Kravařský zámek, do dálky zářící

bílou barokní fasádou, kromě jiného s kaplí s překrásnou freskovou výzdobou a oltářem s hebrejským nápisem „JAHVE“. V zámeckém muzeu najdete zajímavou etnografickou expozici popisující život na Kravařsku, neobvyklou sbírku korouhví a řadu sálů zachycujících styl života zámeckého panstva v 18. století. Součástí života zámku jsou kulturní akce – velikonoční i vánoční, zámecké plesy, pochovávání basy a velice atraktivní srpnové setkávání dědečků automobilů. O poslední srpnové neděli pak můžete přijet na Kravařský odpust – velkolepou pouť.

Když budete v Kravařích, zavítejte také na nedaleký Zámek Raduň. Jeho sličnou siluetu si můžete prohlédnout i v zrcadle zámeckého rybníka – poezie jako z pohádky. Zámek nabízí dva prohlídkové okruhy. První vás provede noblesou sídla tak, jak v něm žila šlechta v 19. a na počátku

18

4/2014

MORAVSKOSLEZSK¯ KRAJ MÁ TO, CO HLEDÁTE 20. století. Nově je rozšířen o pokoje, kde žily šlechtické děti, jejich vychovatelky a komorné. Druhý okruh vás uvede do nazelenalého ticha oranžerie a do překrásně upravené zámecké zahrady – vše plné domácích i cizokrajných rostlin a dřevin.

Už jste navštívili Zámek Linhartovy? Obec stejného jména je součástí Města Albrechtice na Bruntálsku. Stojí na základech původní tvrze a je ukázkou zdobné renezance. Pokud se na zámek vypravíte 25. května, můžete v něm prožít slavnostní otevření turistické sezony. V průběhu roku se v zámeckých sálech koná řada výstav, pořádají se i srpnové noční prohlídky. Nově můžete zhlédnout třeba výstavu starého porcelánu, expozici mapových pohlednic nebo poštovních známek či skla.

Na skále nad Starým Jičínem se tyčí kdysi pyšný hrad – dnes romantická zřícenina. V přízemí opravené věže najdete stylovou restauraci, v patrech pak expozice starých zbrojí a zajímavých dokumentů

o hradu. Hrad žije hudbou, večerními prohlídkami (někdy i strašidelnými), dětskými dny či dalšími dobrodružnými akcemi. Je jen na vás, kdy a za jakými zážitky na hrad Starý Jičín přijedete. Kdo by při návštěvě Moravskoslezského kraje vynechal Ostravu? A když Ostrava, tak Slezskoostravský hrad. Trvalo to jen pár let a z někdejší ruiny je fantastické centrum kultury, zábavy a společenských akcí.

Hradů a zámků v Moravskoslezském kraji najdete ještě celou řadu a do mnohých se spolu ještě určitě podíváme. Dnes bychom vás ale ještě rádi vzali na krátkou exkurzi po vodáckých cestách. Víte, že je možné sjíždět některé úseky Ostravice, Lučiny nebo Odry? Pamatujete si na řeku a „koupadlo“ ve Vančurově Rozmarném létě? To byla Olše. Tušíte, že Bílou Opavu zdobí pozoruhodný kaňon? Tím sice na lodi neprojedete, ale za pěší výpravu určitě stojí. Ostatně jako celý Moravskoslezský kraj.

Foto: archiv Moravskoslezského kraje www.msregion.cz

Na Slezskoostravském hradû v Ostravû bude zase letos od jara veselo a zábavnû. Stojí za to si jej nejednou do roka zvolit za turistick˘ cíl. Ostrava, âerná louka i Slezskoostravsk˘ hrad na prahu nové turistické sezony pfiipravily nejedno pfiekvapení. Jak nám fiekl fieditel Ostravsk˘ch v˘stav, a. s., Karel Burda: „…U nás se moc nemluví, u nás se pfiedev‰ím pracuje…“ Posuìte sami, do jaké míry je to pravda.

Na Slezskoostravském hradě skončila instalace nových hradních expozic a čekají již jen na vaši návštěvu. Jedna je krásnější a zajímavější než druhá. První z nich se jmenuje Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu. Vypráví příběh o soužití čertů a permoníků – dvou obyvatel bájného podzemí. Příběh o tom, kterak jedni trestají zlo a druzí chrání dobré a spravedlivé, a jak umí spolupracovat. Že k prohlídce patří i odpovídající výklad, není třeba zdůrazňovat. Po návštěvě štol a šachet budete uvedeni do další prostory – do Čertovské školy. Přes kovový plůtek nahlédnete do třídy, v níž se čertovský pedagog pokouší

Ředitel Ostravských výstav, a. s., Karel Burda s výtvarnicí Šárkou Drašnarovou

NAV·TIVTE NOVÉ EXPOZICE SLEZSKOOSTRAVSKÉHO HRADU vládnout a zkrotit několik černých „mendíků“, naučit je psát, číst a počítat aspoň do desíti. Že je to práce zapeklitá, vskutku čertovská, poznáte už z výrazu samotného kantora a hlavně z jiskřiček, které doslova srší z očí malých žáčků. Scéna je to přímo pohádková a vskutku nemusíte mít obavy, že by se i to nejbázlivější dítě vyděsilo. Než se vydáte po hradních prostorách, jako jsou akvária s rybami nebo Muzeum čarodějnic, Kovárna, Hradní betlém, Mučírna, Zbrojnice, Mauzoleum Xavera Yáchyma Zahozence či obřadní síň, nezapomeňte navštívit novou expozici panenek oblečených do pracovních venkovských krojů, ale také do kostýmů cirkusových. Všechny jsou ručně šité podle reálných vzorů. Zde se sluší připomenout, že autorem vyřezávaných kulis k této expozici je ředitel Ostravských výstav, a. s., Karel Burda, který tak vlastní prací přispívá k tomu, aby výstavy byly vždycky v tom duchu, jaký si sám představuje. O tom, že všemu věnuje víc než jen manažerskou pozornost, svědčí také výběr autorů jednotlivých děl. Čertíky a permoníky do obou nových expozic vytvořila mladá výtvarnice Šárka Drašnarová.

které se vyznačují přesností a precizností. Pokud je šikovně nasnímáte, svým přátelům můžete tvrdit, že jste je fotografovali v reálu z balónu. Až budete na Černé louce a Slezskoostravském hradě, všechno co uvidíte, vzniklo během posledních desíti let. Ve dnech 17. a 18. května 2014 ožije hrad velkými oslavami své první novodobé a po čertech, čertících a permonících dobré dekády.

Na Černé louce vás čeká bohatá kolekce miniatur světově proslulých staveb, hradů a zámků v Miniuni – světě miniatur,

A také připomínáme, že v pavilonech Výstaviště Černá louka bude probíhat od 16. do 18. května druhý ročník zajímavé kulinářské akce – Karneval chutí, kde budete moci okusit chutné krajové speciality nebo zasednout k perfektně prostřenému stolu a nechat si předložit některou ze specialit. Nebude samozřejmě chybět ani prezentace projektu kraje „Jak šmakuje Moravskoslezsko“.

Ostravské výstavy, a. s., Černá louka 3235, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava tel.: +420 596 167 112, e-mail: [email protected] www.slezskoostravskyhrad.cz 4/2014

19

ZRCADLO TURIZMU NĚMECKO Na veletrhu cestovního ruchu v Jablonci nad Nisou se prezentovalo mimo jiné i regionální informační centrum ze Žitavy – města na česko-neměcko-polském pomezí. Při setkání infocenter z Liberecka představili žitavští hosté svůj fungující projekt nabídky a prodeje vlastních regionálních produktů včetně hotového katalogu, v němž jsou uvedeny nejen možnosti aktivit, ale také výběr ubytovacích kapacit s cenami za ubytování. Podle slov paní Otto, ředitelky žitavského infocentra, jim tento způsob ekonomické činnosti dovoluje získávat další zajímavé finanční prostředky využitelné jak k výrobě katalogu, tak i k lepší propagaci regionu. Na otázku, jak mají vyřešeny vztahy mezi infocentrem a soukromými podnikateli, nám sdělila, že se jedná o velice jednoduchou věc – infocentrum prodává noclehy, popřípadě další služby individuálním klientům, kteří přijíždějí vlastní dopravou, a z ceny získává svůj provizní profit. Je to jednoduché a funkční.

RAKOUSKO Do 18. května bude v Umělecko-historickém muzeu ve Vídni otevřena pozoruhodná výstava „Fabergé a jeho svět“. Jak známo, ruský umělec s francouzským jménem se stal v Evropě slavným zvláště svými velikonočními vajíčky, v jejichž drahé skořápce zdobené zlatem a drahokamy se skrývaly zlaté miniatury všeho druhu, jež dnes patří k nejdražším šperkům na světě. První takové vajíčko dostala na Velikonoce 1880 od cara Alexandra III. jeho manželka Maria Fjodorovna a byla tak nadšena, že Fabergé a jeho spolupracovníci jich postupně vytvořili 49. Každé vajíčko mělo své téma, například v roce 1891 v něm byl zlatý model lodi „Azov“, na níž car Mikuláš II. navštěvoval sousedy Ruska (viz obr.). A třeba v roce 1900 byla ve vajíčku „Transsibiřská železnice“. Samozřejmě ze zlata, vypracovaná do detailů, takže do dneška je téměř pojízdná.

FRANCIE „Cesta obelisku – Luxor-Paříž“ je název výstavy ve francouzském Muzeu námořnictva, jež byla otevřena začátkem února a potrvá až do začátku července. Má dokumentovat především podrobnosti o tomto nejzachovalejším egyptském obelisku, ale i o jeho cestě z pontského Luxoru do Francie a jeho umístění v Paříži.

ŠPANĚLSKO Dovolená v luxusní vile v Calpe na Costa del Sol skončila v minulých dnech pro Angličana Andrew Morana, který patřil k ozbrojené bandě, jež před třemi roky vyloupila v anglickém Manchesteru poštu. Při této příležitosti britské a španělské noviny připomněly, že prázdninová oblast Costa del Sol byla vůbec oblíbeným místem

20

4/2014

Zpracoval:

Bořek Homola

úkrytů anglických zločinců, kteří využívali přerušení britsko-španělské dohody o vydávání odsouzených v letech 1978 až 1985. Svá bezpečná útočiště ve Španělsku využívali angličtí „darebové“ až do roku 2006, kdy policejní operace „Captura“ měla za cíl zajistit 76 dealerů, gangsterů, pedofilů a vrahů, kteří se ve Španělsku skrývali. Od té doby bylo skutečně 57 z nich dopadeno, přitom 40 v minulém roce. Zmíněný Moran byl jedním z nich.

EGYPT Egyptologové z Pennsylvánské univerzity (USA) objevili na jihu Egypta – napsal o tom v březnovém čísle pařížský časopis „Historie“ – hrobku dosud neznámého faraona Senebkaye, který vládl kolem roku 1650 před naším letopočtem. Hrob byl bez pohřebního příslušenství, což naznačuje, že byl zřejmě v minulosti vykraden. Objeven a prozkoumán byl také hrob Sobekhotepa I., faraona XIII. dynastie, jenž zemřel po velmi krátkém panování; tento hrob byl obklopen zlatem a doprovázen pohřebními urnami.

ALŽÍRSKO Obyvatelé alžírské oblasti El-Bayadh, ležící asi 500 kilometrů jihovýchodně od hlavního města, protestovali proti „pytlačení“ emírů z arabských bohatých států Perského zálivu, kteří „jezdí střílet gazely a ničit přírodu“ v saharském pohoří Atlas. Tamní občanské hnutí vyhlásilo boj proti „feudálům přicházejících z ciziny a považovaných za přátele Alžírska“, míní představitelé této oblasti.

AFRIKA Cesty českých občanů do Afriky jsou stále častější – jak čteme či slyšíme v médiích – a tak je užitečná i mapa zveřejněná letos v lednu ve francouzském týdeníku Courriere International. Konstatuje se v ní, že v sedmi afrických zemích musely být z důvodu napětí či bojů umístěny vojenské jednotky pod mandátem OSN (Libérie, Pobřeží slonoviny, Súdán, Jižní Súdán, Mali, Rwanda a Burundi). Další vojenské jednotky, tentokrát pod africkým vedením, jsou ve dvou zemích (Kamerun a Somálsko). Nejvíce stálých vojenských základen má v Africe Francie, celkem v desíti zemích (Senegal, Mali, Burkina Faso, Libérie, Pobřeží slonoviny, Gabon, Čad, ostrov Mayotte v Komorských ostrovech a Džibuti). V malé republice Džibuti je i stálá americká základna. Francouzská vojenská plavidla nadto hlídkují v Guinejském a Džibutském zálivu. Z přehledu je patrné, že návštěva ve jmenovaných zemích není obvykle bez nebezpečí a případné evropské vojenské jednotky nemusí být vždy zárukou klidného pobytu třeba o dovolené.

RUSKO Velkozávod na výrobu celulózy na břehu Bajkalského jezera, který po desetiletí zamořoval zplodinami značnou oblast, bude zrušen a na jeho místě má vzniknout „muzeum ekologických katastrof“ s parkem atrakcí. Do letošního října budou odklízeny zbytky toxických látek, jež byly kolem závodu ukládány.

INDIE Hlavní město Dillí, s 22 miliony obyvatel, odsunul začátkem letošního roku čínský Peking z neblahého prvního místa světových metropolí, pokud jde o znečištění. Podle indického Centra pro vědu a životní prostředí přesáhlo letos v zimě znečištění Dillí jemnými částečkami šedesátkrát úroveň, jež je považována za „zdravou“. Důvodem je prý rychlý vzestup počtu automobilů ve městě.

Mûsto v kraji Warmia-Mazury vám uÏ není neznámé, av‰ak je‰tû zdaleka není mûstem poznan˘m. Za poslední roky jsme vám pfiinesli nejednu informaci o jeho historii, moderní souãasnosti, turistick˘ch zajímavostech a moÏnostech odpoãinku a relaxace. Mohli jste se seznámit s Elblagsk˘m kanálem, jezerem Drw´ckie i nov˘m v˘stavním areálem Arena. Je jaro a brzy budete chtít vyrazit za nov˘mi záÏitky do míst, kde jste je‰tû nebyli. Jeìte do Ostródy!

MùSTO OSTRÓDA JE P¤IPRAVENO VÁS P¤IVÍTAT Město Ostróda a celý region jsou už připraveny vás přivítat a postarat se o vás s pohostinností až nezvyklou, ale upřímnou. Poznali jsme to vlastní zkušeností a v loňském roce se v Ostródě nezklamali ani představitelé Ústeckého kraje na prvním ročníku veletrhu Arena Tourism Poland. Je přímo ilustrativní, že původní obchodní poměry brzy přerostly v přátelské vazby, jejichž konkrétním vyjádřením je i vznik textu smlouvy o spolupráci mezi Powiatem Ostródzkim a Ústeckým krajem, která bude slavnostně podepsána při květnovém veletrhu Public World v Ostródě. Nepochybujeme, že nové přátelství a spolupráce přinesou co nejdříve prospěch oběma regionům a postupně se oživí i výměna skupin turistů, ať už organizovaných nebo individuálních. Přijeďte i vy navázat nové obchodní a přátelské kontakty – koncem května na veletrh Public World a na podzim, v září pak na druhý ročník ve-

letrhu cestovního ruchu Arena Tourism Poland 2014. Stejně jako představitelé Powiatu Ostródzkiego opakovaně poznávají krásy Brány do Čech, Litoměřicka nebo Krušných hor, seznamují se první oficiální i méně formální výpravy s krajem velkolepých historických staveb, rozlehlých jezer a především unikátního vodního díla – Elblagského kanálu – jaké nemá v Evropě obdoby. Od roku 2012 prochází náročnou obnovou technologií, ale práce se zdárně blíží ke konci a už brzy se budete moct opět projet na lodích, které umí „plout“ po souši a k tomu do kopce. Město Ostróda je dynamicky se rozvíjejícím centrem s velice kvalitní infrastrukturou, přístavy s možností pronájmů jachet s odborným vedením, s hotely vynikajících kvalit a především městem neotřelé krásy, která se zrcadlí v hladinách několika jezer zasahujících až do města. Jezero Drwęckie má tvar bumerangu, jehož hrot je lemován pobřežní promenádou s dlouhým vlekem pro vodní lyžování. Není vůbec problém, abyste si i vy vyzkoušeli, ja-

ký rozdíl je mezi jízdou na klasických lyžích nebo snowboardu a na prknech, která zdánlivě lehce kloužou po vlnách a nechávají za sebou dlouhý ohon vodní tříště zdobený barevnou duhou. Vše potřebné si můžete půjčit přímo na místě. A pokud se skutečně rozjedete a někde kus od břehu skončíte ve vlnách – nebojte se, bez plovací vesty vás na lyže nepustí a z vody na břeh vás dopraví „záchranný člun“. Ostróda je tedy městem jako stvořeným pro relaxační pobyt s dlouhými, uklidňujícími procházkami kolem břehů jezer a posezením u nové barevné fontány, ale stejně tak i k cyklistickým výpravám rovinatou,

jen mírně zvlněnou krajinou. Můžete jezdit od jednoho starobylého křižáckého hradu k druhému, navštěvovat památná místa nebo se nechat zlákat na palubu elegantní plachetnice či zasednout na sedadlo vratkého kajaku a vytrvalými rázy měřit hladinu rozlehlých jezer, průplavů a kanálů. A pak s příjemnou únavou v celém těle zasednout k bohatě prostřenému stolu některé zdejší restaurace a pochutnávat si na talíři plném zdejší polévky zvané žur či na pikantním boršči a taky třeba na pirozích nebo na jiném krajovém menu. www.powiat.ostroda.pl www.mazury.zachodnie.pl 4/2014

21

Prastaré báje i historické prameny hovofií o starobylém Nitranském kníÏectví jako o souãásti Velké Moravy. Pamatujeme si je‰tû jména kníÏat Pribiny a Mojmíra i nûco z dlouhé a dramatické historie kraje v okolí dne‰ní Nitry. Co ale víme o Nitrianskem samosprávnem kraji dnes? Známe jeho turistick˘ potenciál? Víme, proã a za jak˘mi zajímavostmi bychom se do Regiónu Nitra mûli vypravit? Pfiedkládáme vám alespoÀ nûkolik kouskÛ z jeho bohatû prostfiené turistické tabule.

MALÁ OCHUTNÁVKA NITRANSKÉHO KRAJE 1

2

3

Stejně jako kdysi, i dnes je správním, politickým a kulturním centrem regionu město Nitra. Že tomu tak bylo odjakživa, svědčí dodnes hrdě se nad městem tyčící Nitranský hrad (1) – v době knížete Pribiny jmenovaný Nitrava. Ve staletích následujících plnil roli opevněného sídla s krásnou bazilikou svatého Jimrama. Město Nitra je dnes moderním a životem kypícím centrem, kde můžete prožít nejeden zajímavý den. Až přijedete, sami nejlépe poznáte. Na severním okraji města Nitry se zvedá hřeben Tríbeč, součást CHKO Ponitrie. Pokud se chcete vypravit za zajímavými zážitky, čekají zde na vás rozhledna Horka, zřícenina hradu Gýmeš, severovýchodněji pak Čierny hrad a ještě o něco dál zbytky hradu Hrušov (2) a rozhledna na Drieňovej. Výprava na Tríbeč – to je atraktivní a poučná expedice. O pár století mladší a neméně zajímavý je hrad nad městem Levice (3), na dohled od Štiavnických vrchů. Jeho posláním byla stráž nad cestami k báňským městům. Postupně byl k hradu přistavěn opevněný

22

4/2014

zámek, ale od začátku 18. století postupně chátral. Až ve 20. století se dočkal potřebné péče a v opravené části bylo zřízeno přírodopisné Tekovské muzeum. Rovinatý a jen mírně zvlněný jih Nitranského kraje je jako stvořený pro cykloturistiku, kterou lze vhodně kombinovat s návštěvami několika termálních lázní a wellness zařízení – ať už v populární Podhájské (4) nebo v některém z méně známých zařízení, jako třeba termálních lázní Patince (5) nedaleko Komárna. Najdete zde několik bazénů s vodou celoročně teplou nejméně 27° C. Relaxovat můžete při masážích, bylinných zábalech, v saunách nebo perličkových koupelích a v mnoha dalších wellness atrakcích. Kromě celoročního provozu lázeňského zařízení je v letní sezoně k dispozici i volně přístupné koupaliště. Termální voda má pozitivní účinky na pohybové ústrojí. Pro potřeby celého areálu je čerpána z hloubky kolem dvě stě metrů pod povrchem země. Jižní hranici kraje tvoří řeka Dunaj. Sama o sobě je krásná a spolu s řekami Nitra, Váh, Hron a dalšími menšími toky tvoří bohatou vodní síť – v mnoha případech využívanou vodáky. Ale zastavme se ve městě Komárno (6). O jeho významu a výhodné poloze věděli už staří Římané a vojenské, obranné strategie se na podobě města podepsaly i v následujících stoletích. Dodnes jsou zde dochovány mohutné pevnostní stavby, které nechal budovat císař Leopold I. v 17. století, navazující na starší bastionové pevnosti ze století předchozího – dnes se jim říká Stará a Nová pevnost. Jejich posláním byla předsunutá obrana Vídně. Strategický význam Komárna však přetrval až do dob, kterým říkáme moderní. V době mezi dvěma válkami byly i zde postaveny betonové pevnosti a sruby jako součást pohraničního opevnění bývalého mladého Československého státu. Také tyto objekty tvoří zajímavou turistickou kulisu Nitranského kraje.

4

5

6

Jeho snadná dostupnost z Česka se také pro vás může stát výhodou, kterou zakalkulujete do svých plánů na jarní a letní turistické výpravy. -lk-, foto: Nitriansky samosprávny kraj www.unsk.sk

Skanzen lidových staveb pod Ľubovňanským hradem

SEVEROV¯CHOD SLOVENSKA

KRAJ TRADIC

Pltníci na Dunajci

Region Severov˘chod Slovenska v pÛsobnosti Krajskej organizácie cestovného ruchu je pln˘ tradic, folkloru, ukázek dovedností lidov˘ch fiemeslníkÛ, tvÛrcÛ a stavitelÛ, krajem nádherného kulturního bohatství. Své nezamûnitelné kouzlo mají kroje, písnû, lidová architektura na Spi‰i, ve Vysok˘ch Tatrách, v Pieninách i na ·ari‰i nebo na Podhorí. V kaÏdé z tûchto kulturních enkláv objevíte svébytné rytmy a melodie, barevnost a zdobnost krojÛ, povûsti a legendy, dfievûné kostely a kostelíky, staré ml˘ny a roubené domy – zkrátka tradice, jejichÏ kouzlo mÛÏete dokonce i ochutnat. Mnohé lahÛdky pÛvodních regionálních kuchyní znáte, jiné teprve ãekají, aÏ je objevíte, ochutnáte. Jak kroje, tak písnû i fiemeslná zruãnost obyvatel Severov˘chodu Slovenska se po staletí rodily a vznikaly v tûsné vazbû na Ïivotní styl zemûdûlcÛ a pastevcÛ, ktefií si museli umût poradit, vyrobit si pfiedmûty denní potfieby, ale i hudební nástroje, postavit si dÛm, zpracovat vlnu, u‰ít odûv, ale také „vytoãit“, vypálit a ozdobit hrnce, hrnky a talífie. Je dobfie, Ïe si zde sv˘ch tradic váÏí, udrÏují je a Ïe i my máme moÏnost se s nimi seznamovat. Není ale v moÏnostech této stránky popsat v‰echno bohatství Severov˘chodu Slovenska, pfiijmûte tedy aspoÀ malou inspiraci. Na vlastní kÛÏi zaÏijte dobrodruÏství plavby na pltích po Dunajci. Zruãní plavci dfiíve rok co rok vázali dfievûné klády do pltí, aby s nimi putovali z Pienin ãasto aÏ na Balt. Souãástí jejich kroje je modrá, barevnû vy‰ívaná vesta, bílá ko‰ile a pfiedev‰ím ãern˘ plstûn˘ klobouk zdoben˘ mal˘mi mu‰lemi. Nebo nav‰tivte typickou vesnici pod Tatrami, na Spi‰i ãi na ·ari‰i. Doporuãujeme Îdiar – Ïivou tradiãní vesnici, anebo se vypravte do Staré ªubovnû, do skanzenu lidov˘ch staveb a nahlédnûte do dfievûného kostelíka, prohlédnûte si star˘ ml˘n, obdivujte prostou krásu obydlí. Stavby jsou pÛvodní, mnohdy sem pfienesené z jin˘ch vesnic a vévodí jim ªubovÀansk˘ hrad. Ve skanzenu mají novinku: Ïiv˘ sedlácky dvÛr s uÏitkov˘mi domácími zvífiaty, jak to b˘valo za ãasÛ dávno minul˘ch. NezapomeÀte nav‰tívit také KeÏmarok, kde kromû mnoha dal‰ích památek najdete star˘ dfievûn˘ evangelick˘ artikulární kostel s vnitfiní v˘zdobou, která vám vezme dech. Nebo byste radûji do krãmy okusit z tradiãní regionální kuchynû? Na v˘bûr máte mnoho moÏností. Tfieba typickou ‰ari‰skou Sala‰ – sice úplnû novû postavenou, ale velmi pohostinnou – s ubytováním a kuchyní, která ve vás zanechá hlubok˘ dojem. Nebo se vraÈte na Dunajec, do âerveného Klá‰tora, HaligovcÛ ãi na Sala‰ u Franka v Starej ªubovni a ochutnejte halu‰ky s baraninou – takové jste je‰tû nemûli! A co teprve, kdyÏ si dáte pirohy a pravou kapustnicu, která perfektnû funguje jako „Ïivotabudiã“ s dokonalou „vis vitalis“. NezapomeÀte ani na kousek ovãího s˘ra. A krásnou teãku na konec – skleniãku v˘borné pálenky ãi první slovenskou whiskey, jíÏ mÛÏete ochutnat pfiímo v expozici lihovarnictví v Nestville Parku, kde ji kromû jin˘ch degustoval i sám Jean Claude Van Damme. AÈ uÏ se na Severov˘chodû Slovenska vydáte kamkoliv, najdete zde skoro nekoneãné bohatství záÏitkÛ, chutí, vÛní, barevn˘ch v˘‰ivek a dokladÛ lásky k vlastní tradici, hrdosti na vlastní minulost i aktuální souãasnost. V‰ude budete srdeãnû vítáni. www.severovychod.sk Kroje ze Ždiaru; foto: OÚ Ždiar

Kroje z Kežmarku; foto: MěÚ Kežmarok

$VLQGLYLGXDODV\RX

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial je bezpochyby jeden z nejznámějších hotelţ v Ostravě. Jeho praktická poloha pőímo v centru města, bohatá historie a v neposlední őadě profesionální personál z něj tvoőí ideální hotel pro Váš pobyt.

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial is surely one of the most

Kombinace stoleté tradice a moderních hotelových trendţ ÿiní z tohoto renomovaného hotelu dokonalé místo jak pro obchodní schţzku, tak pro pőíjemný odpoÿinek po nároÿném dni. Hotel nabízí 162 pohodlných a moderně zaőízených pokojţ, rozsáhlé konferenÿní centrum, 2 pőíjemné restaurace se širokou nabídkou gastronomických specialit, jedineÿné Relax centrum a hlavně osobní a pőátelský pőístup ka•dého zaměstnance hotelu ke všem hostţm - to vše nás opravłuje nazývat Mamaison Business & Conference Hotel Imperial Váš domov na cestách.

The combination of hundred years of tradition and modern hotel trends is an ideal setting for a business meeting, as well as for relaxation after a long day. The hotel offers 162 comfortable and newly-furnished rooms, a large conference centre, two fine dining restaurants with a wide offer of gastronomic specialities and the personal and friendly attitude of all employees – all this entitles us to call the Mamaison Business & Conference Hotel Imperial “Your home away from home.”

Kromě Ostravy naleznete hotely spoleÿnosti Mamaison na jedineÿných místech mnoha nejpresti•nějších měst stőední a východní Evropy – v Praze, Bratislavě, Budapešti, Varšavě nebo Moskvě. Všechny nabízejí unikátní ubytování v bohatém kulturním a historickém prostőedí, ař u• hledáte kvalitní slu•by za dobrou cenu, nebo vrcholnou sofistikovanost.

Prague

Moscow

Warsaw

famous hotels in Ostrava. Its practical location directly at the city centre, rich history and last but not lest professional staff make the ideal hotel for your stay.

In addition to Ostrava you can find our Mamaison hotels in other unique places of many prestigious cities of Central and Eastern Europe – Prague, Bratislava, Budapest, Warsaw or Moscow. All of them offer excellent accommodation in interesting cultural and historical surroundings, no matter if you look for good value for money or top sophistication.

Budapest

Bratislava

Ostrava

Mamaison Business & Conference Hotel, Tyršova 6, 738 01 Ostrava 1, Czech Republic, tel.: +420 599 099 099, www.mamaison.com