Neznámý hrad v Dobrušce na kresbě Aloise Beera

Orlické hory a Podorlicko 18: 100-109, 211-217 (2011)

© 2012 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640

Neznámý hrad v Dobrušce na kresbě Aloise Beera Martin Kosař Obecní 23/7, 500 03 Hradec Králové-Slatina, email: [email protected]

Úvod Podnětem k napsání tohoto příspěvku se mi staly dvě kresby dobrušského rodáka, řemeslníka a lidového umělce Aloise Beera z prvního sešitu jeho bohaté pozůstalosti, dnes uchované v archivu Vlastivědného muzea v Dobrušce.1/ Beer na nich zachytil pohled od Opočna na Dobrušku s částí hřebene Orlických hor v pozadí.2/ První kresba přináší soudobou situaci na konci 19. století, na druhé se pokusil o rekonstrukci situace ve 12. století – v době příchodu Drslaviců3/ do krajiny pod Orlickými horami.4/ Na ní pak zakreslil „hrad neznámý“, jehož hledání se stalo inspirací následujícího textu. Při pohledu na obě kresby zaujme odlišnosti dané snad snahou o zachycení rozdílů mezi kulturní a dosud ještě nevzdělanou – minulou – krajinou.5/ Objekt, který Beer na rekonstrukčním pohledu situace z 12. století zakreslil, měl v pohledu od Opočna, jak vyplývá ze srovnání obou kreseb, ležet ve výseku vymezeném na horizontu Novým Hrádkem a Olešnicí. Na kresbě soudobé situace jakékoliv náznaky tohoto uvažovaného sídla chybí, protože se obě kresby v podstatných rysech podobají, neměl by být problém vymezit jejich porovnáním prostor, v němž se měl onen neznámý hrad nacházet. Ve stanovené výseči se bezprostředně za Dobruškou nachází Křovice, dále směrem k horám Val, částečně sem zasahuje Ohnišov, Vanovka a Bačetín. V žádném z jmenovaných míst však regionální literatura existenci nějakého opevněného sídla nezná a neregistrujeme zde ani terénní stopy, které by pro něj jakkoliv svědčily. Porovnáním vzdálenosti zachycených míst na obou kresbách k horizontu se zdá, že se hledaná lokalita měla nacházet někde v prostoru mezi Dobruškou, vesnicí Val (zobrazenou jako řada domků) a dobrušským kostelem sv. Ducha, v místech, kde se sbíhají dvě linie stromů – cest vedoucích od Dobrušky.6/ Někam sem, na kopec mezi Dobrušku a Křovice, tedy umístil Alois Beer hrad, jehož jméno 1/ Vlastivědné muzeum v Dobrušce (dále jen VMD), archivní sbírka, sign. XIV/228. Dostupná je v současnosti v elektronické podobě na DVD-ROM. Dále v textu budou proto jednotlivé listy nebo jejich výřezy citovány tak, jak jsou jejich elektronické kopie pojmenovány na tomto médiu, tedy: Beer č. sešitu, č. strany. Toto uložení odpovídá originálům. 2/ Obě kresby jsou datovány z 25. 7. 1888 a 8. 8. 1888. 3/ Správněji Půticů, viz František MUSIL, Otázky kolem počátků hradu Potštejna neboli může být rok 2009 rokem 750. výročí první písemné zprávy o Potštejně, Orlické hory a Podorlicko (dále jen OHP) 15, 2008, s. 207-216 (dále jen F. MUSIL, Otázky…), s. 207. 4/ Jde samozřejmě o dataci Beerovy současnosti, která se s dnes přijímanou již rozchází. 5/ Autor při kresbě nepostupoval mechanicky podle téhož vzoru a obě kresby si tak zachovávají osobitý charakter. Patrné je to například na zobrazení horizontu (vrcholových partií hřebene Orlických hor). Liší se ale i utváření ve spodní partii obou kreseb, což vede k uvedenému závěru, neboť jinak je z Beerova díla zřejmá snaha o co nejvěrnější zachycení situace (včetně podrobných popisků a datací). 6/ Pravděpodobně dnešní Novoměstská ulice vedoucí po pravé straně Brtevského potoka a silnice č. 14 (Vamberk – Rychnov nad Kněžnou – Solnice – Dobruška – Nové Město nad Metují).

Kosař M.: Neznámý hrad v Dobrušce na kresbě Aloise Beera

sice neznal, ale o němž věděl, že byl sídlem předka budoucího rodu z Dobrušky stojícím tehdy ještě nad vsí Leštnou, z níž se měla Dobruška teprve vyvinout.7/ Beerův zájem o svoje okolí, zřejmý již ze starších zápisků a kreseb, podle jeho vlastních slov současníky často nepochopený,8/ se s léty stále více prohluboval i v zájem o minulost. Postupně tak přibývaly další kresby a popisy Dobrušky, jejího okolí a lokalit spjatých s její minulostí. Ačkoliv ve většině případů Beer zopakoval popis soudobých historiků, v případě Dobrušky se proti „oficiálnímu“ výkladu vzepřel a pro úplnost je třeba podotknout, že do jisté míry i oprávněně.9/ Kolem počátků Dobrušky a existence hradu v ní neexistuje mezi badateli dodnes shoda. Po celou dobu bádání bylo uvažováno několik variant, a to jak přímo v Dobrušce (lokality Na baště, Hradčany a Belveder), tak v jejím bližším i vzdáleném okolí (Chábory, Dobřany).10/ Všechna uvedená místa Alois Beer znal a kreslil je,11/ v případě Dobřan zopakoval dokonce i hypotézu o tom, že právě ony mohly být původní Dobruškou.12/ Na druhou stranu o Cháborech, jež unikly písemným pramenům a z velké části proto i pozornosti badatelů, napsal jako o sídle Cháborů a s Dobruškou je vůbec nespojil.13/ V rámci hledání místa dobrušského hradu tak zůstával v Dobrušce, kde odmítl lokalitu Na baště, kterou vložil do souvislosti s mladšími opevňovacími pracemi z dob třicetileté a sedmileté (třetí slezské) války,14/ a to jako ochranu přístupu k Dobrušce a stojícího mlýna.15/ Naopak několikrát zmínil lokalitu Hradčany, pokusil se dokonce i o jakousi ideální rekonstrukci.16/ 7/ Beer 13, 35-36, Beer 19, 6-7, 23, Beer 46, 9, Beer 64, 0. 8/ Beer 9, 32. 9/ „Tvrdím, že popisy o Dobrušce jsou liché ne ze zkušenosti nýbrž své úsudky z doslechu porovnali a za pravdu popsavši. Tak jsou skoro všichni spisovatele. Nejsou cestovatele a věci zkoumatele, nýbrž od slechu a domnění popisují neb z jiných vypisují a přidávají látky nové v krásném slohu a v pravopise, jež poutají čtenáře. Kolik ještě těch spisovatelů, aby cestovali a zkoumali sesutiny neb jiné pamětnosti k nim se jen obyčejně po čtyřech leze neb v louži brodí neb skrze husté porostliny dostati lze. Já nacházel popisu i nákresu úchvatných však ke skutečnosti a sotva podobnost měli, ne snad v Dobrušce neb v Čechách nýbrž i v širém krásném Rakousku, ve Vlaších i v Německu. Já nepovolaný nemaje prostředku ni odměny leč výsměchu, podávám popisy nevyvratné a zároveň nákresy správné.“ – Beer 13, 36. „Dějepis o původu Dobrušky se tehdy postrádá. Vše jest pouhý důmysl a obrazotvornost, zvlášť udání „Hradčan“; nikdo ze spisovatel; neznal dějiny světa, i zeměpis, také neslídili a nezkoumali podoby.“ – Beer 18, 42. Objevuje se i jako poznámka ve stránce, viz Beer 46, 9. Také Beer 64, 0. 10/ Jednotlivé názory shrnul Martin Šandera, viz Martin ŠANDERA, Páni z Dobrušky a z Opočna, České Budějovice 2007 (dále jen M. ŠANDERA, Páni z Dobrušky…), s. 22-23. 11/ Dobřany: Beer 9, 4, 22-23, 26, 32-33, 60. Beer 52, 21. Chábory: Beer 17, 1-2, 4-8, 29. 12/ Beer 46, 9, dále pak Beer 52, 22. První tento názor přinesl asi August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl II, Hradecko, Praha 1883, (dále jen A. SEDLÁČEK, Hrady…, II), s. 43-44, s. 65 (poznámka č. 1). Tuto alternativu připustil i Josef Vítězslav ŠIMÁK, České dějiny, díl 1/5, Středověká kolonisace v zemích českých, Praha 1938 (dále jen J. V. ŠIMÁK, České dějiny…, 1/5), s. 904-905. Dále např. Miroslav PLAČEK, Hrad v Dobřanech, Ročenka Klubu Augusta Sedláčka (dále jen RKAS) 1, 1984, s. 62-64 (dále jen M. PLAČEK, Hrad…), s. 64. TÝŽ, Skuhrov, RKAS 2, 1985. s. 36-39 (dále jen M. PLAČEK, Skuhrov), s. 38. Tomáš DURDÍK, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000 (dále jen T. DURDÍK, Ilustrovaná encyklopedie…), s. 113. 13/ Na Cháborech dokonce i kopal, stručně popsal nálezy keramických střepů a kostí, viz Beer 17, 29. 14/ Sborník z historie města Dobrušky (1320-1980), Dobruška 1981, s. 13. 15/ Beer 13, 32 a dále Beer 19, 22-23. Zmiňuje vyorání a vykopání množství popela, které však spojuje s hospodářskými stavbami mlýna . 16/ Beer 13, 2, popis pak tamtéž, s. 32.

101


Nakonec ale i tuto polohu zavrhl17/ ve prospěch polohy na kopci nad Dobruškou směrem na Běstviny (poloha Belveder).18/ V Beerově představě mělo být toto sídlo rozlehlé a zabíralo velkou část kopce.19/ Důkazem toho se mu staly i dva pískovcové architektonické prvky nalezené pod kopcem, které zdokumentoval. Konkrétně jde o (pravděpodobně) patu sloupu s drážkováním nalezenou v říčce Dědině u domu číslo 175,20/ či spíše na jejím pravém břehu.21/ Dnes je tento prvek zřejmě nezvěstný. Druhým prvkem se stala asi metr vysoká pískovcová mísa (křtitelnice) s vnějším průměrem 95 cm a vnitřním 60 cm stojící pod okapem roubené chalupy téhož čísla.22/ Mimo obou kamenných prvků zakreslil Beer u tohoto domu stojícího na úpatí kopce zahradu nápadné polohy a tvaru.23/ Otevírá se otázka, zda Beer na tomto místě nezachytil mimoděk stopy nějakého staršího sídla nebo kostela stojícího ve svahu údolí v ohybu Brtevského potoka.24/ Problémem však zůstává, stejně jako v případě všech ostatních uvažovaných lokalit v Dobrušce, doložení archeologickými prameny.25/ Zbývající volný prostor v okolní zástavbě dnes představují pozemkové parcely číslo 686/1, 686/2, 687, 689, 691 a částečně i parcely č. 684/1 a 684/4, z nichž prvé dvě uvedené (686/1 a 686/2) odpovídají právě poloze zahrady u domu číslo 175.26/ Na druhou stranu se s ohledem na bezprostřední blízkost stávající zástavby nezdá být příliš pravděpodobné, že by se taková situace neprojevila v archeologických nálezech. Hlavní otázka v případě sídla v Dobrušce tak nespočí17/ Beer 13, 32. S otázkou, zda by budovali hrad při úpatí kopce jen ke své záhubě, viz Beer 19, 23 a dále též Sborník…, s. 13. 18/ Někam zhruba nad lokalitu Belveder – Beer 13, 26, 32, 46 (o lokalitě na Hradčanech uvažuje jen jako o strážnici), dále pak Beer 19, 6-7, 20-23, Beer 64, 1. 19/ Beer 13, 35-36, Beer 19, 21, Beer 72, 02b. 20/ Beer 13, 35. Jako o potoce mluví o několik stran později, kdy se opět zmiňuje o otesaném pískovci, viz Beer 13, 40. Další zmínka pak Beer, 19, 21. 21/ Beer 19, 21, Beer, 72, 01a. Beer nazýval dnešní Brtevský potok Dědinou, zatímco dnešní Dědinu Zlatým Potokem, viz mapka – Beer 19, 23 a dále též i Beer 13, 21. To vysvětluje rozpor mezi zmínkou o nálezu architektonického článku na břehu Dědiny kopcem u domu číslo 175. Dům s tímto číslem stál na pravém břehu Brtevského potoka v jeho ohybu (viz mapka – Beer 13, 23). Toto Beerem použité pojmenování dává ovšem smysl ve světle skutečnosti, že sám popsal a nakreslil sejpy po rýžování zlata (viz Beer 72, 10a). Proto nazývá Dědinu Zlatým potokem, neboť se z ní rýžovalo zlato (legenda k mapce – Beer 19, 23). 22/ Beer 13, 35 a dále pak Beer, 19, 21 – Doslovně uvádí: „Balvan jest 1 metr vysoký, spodek as 95 ctm průřezu, povrch as 60 ctm průřezu.“ Jako románská je uvedena ve Sborníku z historie města Dobrušky, viz Sborník…, s. 13-14. Dnes je umístěna v prostorech radnice. O druhém popsaném prvku (pata sloupu s drážkováním?) dnes není povědomost. Za poskytnuté informace děkuji Mgr. Jiřímu Machovi z Vlastivědného muzea v Dobrušce. 23/ Beer 13, 35. 24/ Odmítavě se k existenci sídla a románského kostela v Dobrušce staví Ladislav Hladký, i když z textu zcela nevyplývá, zda obecně, nebo pouze v jím kritizovaných souvislostech, viz Ladislav HLADKÝ, Několik poznámek k počátkům města Dobrušky a jejímu opevnění, OHP 11, 2001, s. 112-120 (dále jen L. HLADKÝ, Několik poznámek…), s. 112. 25/ Podle informací sdělení archeoložky Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou PhDr. Martiny Bekové, jíž tímto děkuji, byla novostavba domu č. p. 1026 (původně zahrada u domu č. 174 sousedící se zahradu domu č. 175) založena na nepůvodní (tj. zničené) situaci, do původní situace se nezasáhlo. 26/ Na mapě stabilního katastru se jednalo především o parcelu číslo 329 (dům č. 192), za Aloise Beera již přečíslovaný na č. 175. Dnes je na tomto pozemku, stejně jako na sousedním s původním domem č. 174, stavba bez čísla popisného (ve vlastnictví společnosti Marta spol. s r. o.).

102


vá ani tak v tom, kde hledat, jako spíše co vlastně hledat, respektive do jakých souvislostí onen predikát z Dobrušky vztáhnout. Už z Kosmou zachycené události vázané k roku 1068 víme, že v Opočně mělo stát hradiště, jehož existenci zde také potvrdil archeologický výzkum.27/ Nejenom v souvislosti s onou událostí, kdy se k Opočnu měla odebrat část nespokojeného Vratislavova vojska, ale i z dalších indicií, jež přinesl archeologický průzkum, se lze domnívat, že opočenské hradiště a potažmo i jeho okolí představovalo aglomeraci, jejíž hospodářské zázemí bylo schopné splnit požadavky vyplývající z akumulace části knížecího vojska.28/ Hustotu ani strukturu osídlení neznáme, můžeme se ji pouze pokusit z(re)konstruovat na základě modelu takzvaných služebných osad, i když ani ty zde jednoznačně doloženy nejsou.29/ Stavíme tak v podstatě na základě spíše náhodných archeologických nálezů (převážně sběrů) a rekonstrukci sídlištní sítě založené na využití místních jmen.30/ Přesto se zdá, že v okolí opočenského hradiště existovala síť osad a usedlostí,31/ jež pro něj zajišťovaly obživu a zdroje, přičemž jednou z nich mohlo být i nedaleko ležící sídliště nacházející se asi někde v prostoru dnešní Dobrušky – snad ona později jmenovaná Leštná. Krize, jíž mladý přemyslovský stát prošel, vedla ke změnám hospodářské struktury – tlaku využívání vnitřních zdrojů.32/ Z knížecích družiníků žijících z kořisti a darů přerozdělovaných v rámci hospodářství hradské jednotky se postupem času začíná krystalizovat nová sociální vrstva – šlechta – navázaná nikoliv na výsledky práce jednotlivých činností, nýbrž již na konkrétní beneficia.33/ Ruku v ruce se slábnoucí ústřední mocí začalo docházet k postupnému upevňování takto získaného majetku, jehož držba začala nabývat soukromého charakteru, i když se ještě rozhodně nedá hovořit o alodu.34/ Na starém území nevznikalo ani tak nové osídlení jako nové vztahy.35/ Jednu z forem pojištění nově získaného majetku představovalo jeho svěření církvi a s tím spojený vznik vlastnických 27/ Martin KOSAŘ, Osídlování Podorlicka a stabilizace jeho územní rozlohy ve vrcholném středověku, in: Území východních Čech od středověku po raný novověk. Ondřej Felcman a kol., Praha 2011, s. 37-43, (dále jen M. KOSAŘ, Osídlování Podorlicka…), s. 38. 28/ Jeho počet sice neznáme, lze se pouze domnívat, že se jednalo o větší počet. 29/ Vychází se z rozboru místních jmen jednotlivých vsí kolem Opočna, viz: Archiv UHK, Martin Kosař: Vývoj osídlení Podorlicka v době předhusitské. Diplomová práce, sign. eM1149, (dále jen M. KOSAŘ, Vývoj osídlení…), s. 41-42, 72-73 a dále též M. KOSAŘ, Osídlování Podorlicka…, s. 37-38. 30/ Jakkoliv je to problematické a může být sporně přijímáno. Je to nicméně model, podle něhož lze hledat další důkazy pro jeho přijetí či odmítnutí. 31/ Archeologicky je dobře doložena v podstatě jediná usedlost u Hrošky, viz Martina BEKOVÁ, Výzkumy v Hrošce a ve Vysokém Mýtě v roce 2005, Archeologické výzkumy v Čechách 2005, Supplément 64, 2006, s. 36. Informace je dostupná i elektronicky, viz Muzeum a galerie Orlických hor: Aktuální výzkumy. [online] [2007] [cit. 2010-07-18]. Dostupný z WWW: http://www.moh.cz/2007_cz/archeo.php. 32/ Jiří SLÁMA, Počátky přemyslovského státu, in: České země v raném středověku, ed. P. Sommer, Praha 2006, s. 44-45. 33/ Josef ŽEMLIČKA, Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha 2002 (dále jen J. ŽEMLIČKA, Čechy…), s. 50-51, 284286. TÝŽ, Počátky Čech královských (1198-1253). Proměna státu a společnosti, Praha 2002, s. 37-38, 40-41. 34/ K vzniku šlechty a problematice soukromého majetku souhrnně viz Josef ŽEMLIČKA, Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků, Praha 2011, s. 58-83. Polemiku o uvažovaném vývoji na základě tzv. středoevropského modelu publikoval Robert ANTONÍN, Přemyslovská epocha v pohybu. O proměnách výkladového rámce českých dějin 10.–13. století, Dějiny a současnost (dále jen ĎaS) 9, XXXIII, 2011, s. 14-17. 35/ První změnu do struktury sídlení sítě přinese teprve až vznik újezdů, kdy dojde k centralizaci rozptýleného osídlení do jednotlivých center, jež po nich převezmou i svoje jméno – Újezd. Zcela zásadní změnu pak bude představovat až druhá – velká – kolonizační vlna.

103


kostelů analogicky tomu, jak je to zachyceno v případě bílinského kastelána Mstiše a jeho kostela.36/ Lze se domnívat, že ony Aloisem Beerem popsané architektonické prvky mohli patřit nějakému staršímu, nám dnes neznámému kostelu, jež z právě takových příčin vznikl ve stínu opočenského hradiště v době, kdy se starý systém správy začínal ve svých okrajových oblastech postupně drolit. Zda při tomto kostelu zároveň již existovalo nebo vzniklo i nějaké sídlo, či zda jeho vlastník žil nadále na blízkém opočenském hradišti, k němuž byl vázán povinnostmi, z toho ovšem nelze nikterak vyvozovat. Nejenom v kontextu těchto úvah představují zajímavou problematiku oba dobrušské kostely. Písemně je jako první doložen až k roku 1361 děkanský kostel svatého Václava ležící v blízkosti dobrušského náměstí.37/ Obecně je vznik kostelů se zasvěcením tomuto zemskému světci rozložen rovnoměrně už od 10. století až do počátku 13. století (s následným velkým nárůstem v jeho první polovině),38/ je tedy otázkou, zda by i v tomto případě bylo možné očekávat jeho ještě předlokační charakter. 39/ Naproti tomu zasvěcení svatému Duchu v případě druhého kostela, stojícího dnes osamoceně za Dobruškou, by navádělo k jeho vzniku spíše do vrcholné kolonizace.40/ Zda-li v této době skutečně vznikl, nebo je počátek skutečně až mnohem pozdější, nevíme, neboť první písemná zpráva o něm pochází až z 16. století, přičemž do této doby je kladena i jeho zděná stavba, jíž měla předcházet dřevěná fáze.41/ Mlčení písemných pramenů vede k opatrnosti. Ani u jednoho z obou kostelů se však nebudeme mýlit, budeme-li považovat jejich polohu za původní.42/ Z výše uvedeného lze tedy zatím vyvodit hypotézu, že někde v prostoru dnešní Dobrušky existovalo již v hradištní době osídlení, které se později rozvinulo až do podoby středověkého města. Přesnou polohu této osady neznáme, můžeme ji očekávat v blízkosti kostela svatého Václava,43/ jenž zřejmě vznikl, jak bylo prve pospáno, ještě jako tzv. vlastnický kostel z aktivity nějakého velmože navázaného na blízké opočenské hradiště. Zda zde tento velmož měl i nějaké sídlo, nebo nadále žil na opočenském hradišti, nevíme. 36/ Die Chronik der Böhme des Cosmas von Prag, ed. B. Bretholz, Berolini 1923, s. 111. Obecně k této problematice viz Zdeněk BOHÁČ, K některým geografickým aspektům středověkého osídlení v našich zemích, Historická geografie (dále jen HG) 10, 1973, s. 151-167 (dále jen Z. BOHÁČ, K některým aspektům…), s. 151-167. 37/ Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber I (1358-1376), ed. C. Borový, Pragae 1875 (dále jen LE I), č. 56, s. 30. BOHÁČ, Zdeněk, K otázce využití zasvěcení kostelů v oboru historické geografie, Československý časopis historický (dále jen ČsČH) 16, 1968, s. 571-584 (dále jen Z. BOHÁČ, K otázce…), s. 577. 38/ Zdeněk, BOHÁČ, Patrocinia románských kostelů v Čechách, HG, 8 1972, s. 31-52 (dále jen Z. BOHÁČ, Patrocinia románských kostelů…), s. 34-35 a dále též Zdeněk, BOHÁČ, Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení, ČsČH 21, 1973, s. 369-388 (dále jen Z. BOHÁČ, Patrocinia jako jeden z pramenů…), s. 376, 378. 39/ Ke vzniku předlokačních tržních osad s vlastnickými kostely viz Z. BOHÁČ, K některým aspektům…, s. 154-155. 40/ Tamtéž, s. 159. 41/ J. SLAVÍK, Církevní architektura…, s. 186. Antonín FLESAR, Popis historicko-archeologicko-statistický okresu Opočenského, Hradec Králové 1895, s. 157. 42/ Z čehož krom jiného také vyplývá, že není pravděpodobné, že by v Dobrušce v minulosti existoval ještě další zděný kostelík někde poblíž lokality Na baště, z něhož by pocházely oba Aloisem Beerem popsané pískovcové prvky. Ty by pak zřejmě patřily do nějaké z předcházejících fází dnešního barokního kostela sv. Václava. 43/ Shodně ji umístil i Ladislav Hladký, viz L. HLADKÝ, Několik poznámek…, s. 112.

104


Samotný název Dobruška by tomu nasvědčoval.44/ Problematická je však věta z listiny o vyrovnání mezi Mutinou z Dobrušky a dobrušskými, která uvádí, že „Nam ante circuitum muri villa Lesstna Dobruska dicebatur…“.45/ Obvykle se její text předkládá tak, že před ohrazením se Dobruška nazývala Leštnou.46/ To ovšem vyplývá až z kontextu, samotná věta by se totiž správně měla číst spíše obráceně a sice, že před ohrazením se Leštná nazývala Dobruškou.47/ Buď jak buď, uvedení obou jmen na listině ukazuje, že situace tu zdaleka nebyla přímočará. Správně ji asi interpretoval Ladislav Hladký s tím, že nová lokace vznikla v sousedství staršího osídlení.48/ Není také vyloučeno, že Mutina nebo jeho předci nesídlili (podobně jako rod z Častolovic) původně na tvrzi ležící přímo u starší trhové vsi, přičemž tato tvrz (Dobruška) se mohla vyvinout ze staršího sídla (dvorec, kurie).49/ Přenesení názvu Dobruška ze západních Čech, jak se někdy uvažuje, je problematické, neboť v západních Čechách neznáme žádné místo, s nímž bychom mohli toto jméno spojit.50/ Podobně se nezdá pravděpodobné ani přenesení přídomku z Dobřan položených výše v horách, jak jej uvažoval August Sedláček.51/ O pojmenování hradu u vsi Dobřan Dobruškou, podle něhož pak došlo k přejmenování vsi Leštná uvažoval i Josef Vítězslav Šimák.52/ Obě jména jsou však odlišná, aby bylo možno uvažovat o zkomolení, navíc v případě hradu u Dobřan dnes neexistuje shoda v tom, že by za jeho počátky stál skutečně rod z Dobrušky.53/ Jak poukázal František Musil, v rámci Podorlicka by to představovalo opačný postup osídlení.54/ Z tohoto hlediska se mnohem pravděpodobněji jeví vztah Dobrušky jako městského centra s hradem v Cháborech. Jeho původní jméno neznáme, hrad se poprvé objevuje až na konci třetí čtvrtiny 16. století jako pustý.55/ Vzhledem k zničení hradu lomem nelze k jeho vzniku ani konkrétní podobě říci nic určitého, dodnes se částečně zachoval pouze do skály vylámaný příkop s vyhozeným valem oddělující jádro od zbylé plochy ostrožny a dále malá část čela beze stop viditel44/ Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny, díl I (A – H), Praha 1947, s. 367-368. 45/ SOkA RK, f. Archiv města Dobrušky, inv. č. 1, kart. č. 1/1. Vyrovnání mezi Mutinou z Dobrušky a dobrušskými měšťany z roku 1320 a dále též Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III, ed. J. Emler, Pragae 1890 (dále jen RBM III), s. 233-234, č. 556. Codex iuris municipalis, IV–1, Privilegia non regalium civitatum regni Bohemiae annorum 1232-1452, ed. A. Hass, Praha 1954 (dále jen CIM IV–1), s. 44-45, č. 29. 46/ L. HLADKÝ, Několik poznámek…, s. 112. 47/ Pravděpodobně se jedná o chybu písaře. Za názor a konzultaci tímto děkuji PhDr. Zuzaně Silagiové z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. 48/ L. HLADKÝ, Několik poznámek…, s. 112. 49/ V tomto ohledu může být užití slova tvrz poněkud zavádějící, dnes jsou představy o něm spojovány především s jeho pozdějším významem jako sídlem nižší šlechty. Pro polovinu 13. století uvažujeme o převážně dřevohlinitém opevnění s minimem zděné architektury. 50/ Společně s příchodem Půticů ze západních Čech vedla k tomuto závěru zřejmě i shoda názvů objevující se v západních a východních Čechách, mimo hradů Potštejna a Litic jsou to právě Dobřany a Černíkovice. 51/ A. SEDLÁČEK, Hrady…, II, s. 43-44. 52/ J. V. ŠIMÁK, České dějiny…, 1/5, s. 904-905. 53/ Objevují se dokonce i úvahy, zda Dobřany a blízko ležící hrad byly vůbec jedním majetkem. 54/ František MUSIL – Ladislav SVOBODA, Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí 1998 (dále jen F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…), s. 38-39. 55/ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI, Východní Čechy, Kol. autorů, Praha 1989 (dále jen Hrady…, VI), s. 147. F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…, s. 58.

105


ného zdiva. Alespoň základní představu podávají Beerovy kresby, na nichž jsou zbytky hradu zachyceny.56/ Z jím pořízené skici půdorysu vyplývá, že se mělo jednat o protáhlou ke konci se zužující dispozici ohraničenou na čelní (severní) a minimálně jedné boční (západní) straně spadající do nevelkého údolíčka příkopem.57/ V severovýchodní části čela hradu měla, podle Beerem zachyceného kužele, stát věž.58/ Historickými souvislostmi by vznik hradu mohl spadat do horizontu druhé poloviny 13. století, 59/ archeologicky však zatím nebyla pro tuto dobu prokazatelně potvrzena existence hradu ani v Rychnově (nad Kněžnou), ani ve Skuhrově (nad Bělou). Na konci třetí čtvrtiny 13. století (1273) totiž vznikl na dolním toku Dědiny mezi Opočnem a Třebechovicemi (pod Orebem) cisterciácký klášter Svaté Pole.60/ Ačkoliv zakladatele kláštera neznáme, podle velikosti nadání se předpokládá, že se jednalo o šlechtické založení spojované, s ohledem na rozmístění klášterních majetků, s rodem z Dobrušky.61/ Pomineme-li problematiku počátků rodu,62/ pak jen samo založení kláštera svědčí o osídlování této části Podorlicka již v průběhu třetí čtvrtiny 13. století, kdy došlo také ke

56/ Psal, jak již bylo zmíněno výše o rozvážení hradu, viz Beer 17, 29. Pokusil se dokonce opět i o ideální rekonstrukci, inspirovanou nejspíše silně jeho zkušenostmi z putování do Itálie, viz Beer 17, 07. 57/ Beer 17, 01. Zda se příkop nacházel i na východní straně, kde svah klesá k Zlatému potoku není z kresby jisté, z místní situace se zdá, že alespoň z části ano, protože svah zde není tak strmý. K dispozici je i celkový plánek Chábor s vyznačením staré (původní) cesty,která měla fungovat do roku 1820. Na mapách stabilního katastru již zachycena není, viz Beer 17, 08. Zachycena je též na pohledu s ideální rekonstrukcí hradu, viz Beer, 17, 07. 58/ Beer 17, 01, 02, 04-06. Zpráva o pozůstatcích stop věže a zbytků zdiva je uvedena v kolektivní práci o hradech východních Čech, viz Hrady…, VI, s. 147, není však uvedeno, zda jde o informaci převzatou ze starší tradice. 59/ T. DURDÍK, Ilustrovaná encyklopedie…, s. 204 uvádí z Chábor archeologické nálezy z 13.–15. století. Taktéž M. ŠANDERA, Páni z Dobrušky…, s. 22. 60/ Otázka vzniku kláštera je složitá, dlouho byly jeho počátky kladeny již na polovinu 12. století. Dnes se především díky příspěvku Jaroslava Lásky ustálil jeho vznik na roce 1273, viz Jaroslav LÁSKA, Založení obce Kláštera nad Dědinou, Heraldika a genealogie (dále jen HaG) 19, 1986, s. 83-85. Kateřina CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420, 2. díl, Kláštery založené ve 13. a 14. století, Praha 2002 (dále jen K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny…, II) s. 150, 154. Jan HORÁK, Klášter Svaté Pole, Hradec Králové 2008, s. 28-29. 61/ František MUSIL, Politické a společenské poměry za přemyslovských králů, in: Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Kol. autorů, ed. O. FELCMAN, ved. kol. F. MUSIL, Praha 2010, s. 253-299 (dále jen F. MUSIL, Politické a společenské poměry…), s. 288-289 a dále František MUSIL, Vrcholná kolonizace a východní Čechy, in: Dějiny východních Čech…, Praha 2010, s. 301-381 (dále jen F. MUSIL, Vrcholná kolonizace…). s. 351. Podrobně k tomu též K. CHARVÁTOVÁ, Dějiny…, II, s. 151-152, 159, 163-165. 62/ K tomu ve stručnosti odkazuji na první tři kapitoly práce Martina Šandery, viz M. ŠANDERA, Páni z Dobrušky…, s. 11-36. Tato problematika navíc s ohledem na spojení rodu z Dobrušky s Půtici souvisí úzce i s otázkou příchodu Půticů na Divokou Orlici do Východních Čech. K tomu viz František MUSIL, K problematice kolonizace Poorlicka, Orlický vlastivědný zpravodaj (dále jen OVZ) 1, 1994, s. 14-21 a dále TÝŽ, Otázky…, s. 209-213, TÝŽ, Politické a společenské poměry…, s. 264-266. TÝŽ, Vrcholná kolonizace…, 350. M. KOSAŘ, Vývoj osídlení..., s. 54-55, TÝŽ, Osídlování Podorlicka…, s. 40. Zajímavou zprávu přinesl J. V. Šimák, který interpretoval dvůr Podezheim uvedený v listině z února 1263 vydané v Hradci (Králové) jako majetek někoho z Půticů, viz RBM II, s. 158-159, č. 410, J. V. ŠIMÁK, České dějiny…, 1/5, s. 841 a po něm i Jaromír MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Díl I., Hradec Králové 1996, s. 26. TÝŽ, Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Díl I./2, Hradec Králové 1997, s. 367.

106


kolonizaci území na střední Kněžné a střední Bělé.63/ Nejzazším datem vzniku se naopak stala polovina 14. století. Víme totiž, že v roce 1359 se objevuje Mutina z Dobrušky jako patron opočenského kostela64/ a o dva roky později (1361) pak znovu spolu se synem Sezemou v souvislosti s nadáním témuž kostelu.65/ Druhá listina byla vystavena v Opočně, kde již patrně sídlili.66/ S ním pak svázali i svůj další osud a nezdá se proto, že by po této době hrad u Chábor ještě stavěli. Z výše uvedeného tak lze usuzovat, že hrad u Chábor představoval šlechtický hrad s útočištnou věží, poměrně charakteristický pro dobu vrcholné kolonizace, který mohl vzniknout v širokém časovém rozpětí od druhé poloviny 13. století do poloviny století následujícího, ale jehož vznik bychom hledali nejspíše už ve třetí čtvrtině 13. století.67/ Až do získání Opočna rodem z Dobrušky pak plnil funkci panského sídla na jejich majetku na středním toku Dědiny (Zlatého potoka), poté se tato role přesunula na Opočno. Analogicky k situaci v Častolovicích se lze dále domnívat, že původní sídlo rodu z Dobrušky mohlo ležet někde v blízkosti starší (trhové) vsi, která už v první čtvrtině 14. století představovala rozvinuté městské centrum. Polohu tohoto uvažovaného objektu by bylo možné hledat buď v blízkosti kostela svatého Václava, nebo při Brtevském potoku,68/ jeho zánik pak v souvislosti s vybudováním hradu u Chábor a dalším rozvojem městečka. Summary The unknown castle in Dobruška on the drawing of Alois Beer Alois Beer – Dobruška native, the craftsman and the naive painter – drew on one of his drawing, which introduces a reconstruction of the historical landscape, an unknown castle above his home town. He reused the same topic on another drawings and texts and these all became an impuls of this text. The existence of a castle in Dobruška is one of the topic discussed over the long period, which has not been acceptably resolved yet. The article attempts to interpret formation of the settlement around Dobruška, find the location of the expected castle and the relationship of this castle with the other not to known locality – castle at Chábory. Archivní prameny Vlastivědné muzeum v Dobrušce, archivní sbírka, sign. XIV/228, elektronická kopie, DVD-ROM SOkA RK, f. Archiv města Dobrušky, inv. č. 1, kart. č. 1/1. Vyrovnání mezi Mutinou z Dobrušky a dobrušskými měšťany z roku 1320 63/ Jak se usuzuje na základě predikátu Heřmana z Rychnova, viz Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, ed. J. Emler, Paragae 1882 (dále jen RBM II), s. 70, č. 176 a Mutiny Skuhrovského objevujícího se v Dalimilově kronice k roku 1279, viz Staročeská kronika tak řečeného Dalimila, Vydání textu a veškerého textového materiálu 2, edd. J. Daňhelka, K. Hádek, B. Havránek, N. Kvítková, Praha 1988, s. 420, 427. K oběma místům viz např. A. SEDLÁČEK, Hrady…, II, s. 183, 203 a dále pak Hrady…, VI, s. 430, 450. F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…, s. 140, 153. Stručně k historii hradu Skuhrova ještě např. M. PLAČEK, Skuhrov, s. 38. 64/ Libri confirmationum, Liber primus confirmationum an anno 1354 usque ad a. 1362, ed. F. A. Tingel, Pragae 1867 (dále jen LC Ia), s. 97. F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…, s. 97. 65/ LE I, s. 31, č. 57. 66/ F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…, s. 97. 67/ Plně si vědom problematičnosti takto časného datování s ohledem na dostupnou pramennou základnu. 68/ F. MUSIL – L. SVOBODA, Hrady…, s. 39.

107


Edice pramenů Codex iuris municipalis, IV–1, Privilegia non regalium civitatum regni Bohemiae annorum 12321452, ed. A. Hass, Praha 1954 Die Chronik der Böhme des Cosmas von Prag, ed. B. Bretholz, Berolini 1923 Libri confirmationum, Liber primus confirmationum an anno 1354 usque ad a. 1362, ed. F. A. Tingel, Pragae 1867 Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber I (1358-1376), ed. C. Borový, Pragae 1875 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, ed. J. Emler, Paragae 1882 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III, ed. J. Emler, Pragae 1890 Staročeská kronika tak řečeného Dalimila, Vydání textu a veškerého textového materiálu 2, edd. J. Daňhelka, K. Hádek, B. Havránek, N. Kvítková, Praha 1988

Rukopisy Archiv UHK, Martin Kosař: Vývoj osídlení Podorlicka v době předhusitské. Diplomová práce, sign. eM1149

Literatura ANTONÍN, Robert, Přemyslovská epocha v pohybu. O proměnách výkladového rámce českých dějin 10.–13. století, ĎaS 9, XXXIII, 2011, s. 14-17. BEKOVÁ, Martina, Výzkumy v Hrošce a ve Vysokém Mýtě v roce 2005, Archeologické výzkumy v Čechách 2005, Supplément 64, 2006, s. 36. BOHÁČ, Zdeněk, K otázce využití zasvěcení kostelů v oboru historické geografie, ČsČH 16, 1968, s. 571-584. BOHÁČ, Zdeněk, Patrocinia románských kostelů v Čechách, HG 8, 1972, s. 31-52. BOHÁČ, Zdeněk, K některým geografickým aspektům středověkého osídlení v našich zemích, HG 10, 1973, s. 151-167. BOHÁČ, Zdeněk, Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení, ČsČH 21, 1973, s. 369-388. DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000. FLESAR, Antonín, Popis historicko-archeologicko-statistický okresu Opočenského, Hradec Králové 1895. HLADKÝ, Ladislav, Několik poznámek k počátkům města Dobrušky a jejímu opevnění, OHP 11, 2001, s. 112-120. HORÁK, Jan, Klášter Svaté Pole, Hradec Králové 2008. CHARVÁTOVÁ, Kateřina, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420, 2. díl, Kláštery založené ve 13. a 14. století, Praha 2002. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI, Východní Čechy, Kol. autorů, Praha 1989. KOSAŘ, Martin, Osídlování Podorlicka a stabilizace jeho územní rozlohy ve vrcholném středověku, in: Území východních Čech od středověku po raný novověk. Ondřej Felcman a kol., Praha 2011, s. 37-43. KURKA, Josef, Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecese litomyšlská, Praha 1914. LÁSKA, Jaroslav, Založení obce Kláštera nad Dědinou, HaG 19, 1986, s. 83-85. MIKULKA, Jaromír, Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Díl I., Hradec Králové 1996. MIKULKA, Jaromír, Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Díl I./2, Hradec Králové 1997. Sborník z historie města Dobrušky (1320-1980), Dobruška 1981. MUSIL, František, K problematice kolonizace Poorlicka, OVZ 1, 1994, s. 14-21. MUSIL, František, Otázky kolem počátků hradu Potštejna neboli může být rok 2009 rokem 750. výročí první písemné zprávy o Potštejně, OHP 15, 2008, s. 207-216.

108


MUSIL, František, Politické a společenské poměry za přemyslovských králů, in: Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Kol. autorů, ed. O. FELCMAN, ved. kol. F. MUSIL, Praha 2010, s. 253-299. MUSIL, František, Vrcholná kolonizace a východní Čechy, in: Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Kol. autorů, ed. O. FELCMAN, ved. kol. F. MUSIL, Praha 2010, s. 301-381. MUSIL, František – SVOBODA, Ladislav, Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí 1998. PLAČEK, Miroslav, Hrad v Dobřanech, RKAS 1, 1984. s. 62-64. PLAČEK, Miroslav, Skuhrov, RKAS 2, 1985. s. 36-39. PROFOUS, Antonín, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny, díl I (A – H), Praha 1947. SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl II, Hradecko, Praha 1883. SLAVÍK, Jiří, Církevní architektura v Podorlicku, in: Křesťanství v Podorlicku, ed. J. Mach, Rychnov nad Kněžnou 2000. s. 181-200. SLÁMA, Jiří, Počátky přemyslovského státu, in: České země v raném středověku, ed. P. Sommer, Praha 2006. ŠANDERA, Martin, Páni z Dobrušky a z Opočna, České Budějovice 2007. ŠIMÁK, Josef Vítězslav, České dějiny, díl 1/5, Středověká kolonisace v zemích českých, Praha 1938. ŽEMLIČKA, Josef, Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha 2002. ŽEMLIČKA, Josef, Počátky Čech královských (1198-1253). Proměna státu a společnosti, Praha 2002. ŽEMLIČKA, Josef, Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků, Praha 2011.

WWW odkazy Muzeum a galerie Orlických hor: Aktuální výzkumy.[online] [2007] [cit. 2010-07-18]. Dostupný z WWW: < http://www.moh.cz/2007_cz/archeo.php >

Seznam zkratek CIM: Codex iuris municipalis ĎaS: Dějiny a současnost HaG: Heraldika a genealogie HG: Historická geografie LC: Libri confirmationum LC Ia: LC. Liber primus confirmationum an anno 1354 usque ad a. 1362 LE I: Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber I. OHP: Orlické hory a Podorlicko OVZ: Orlický vlastivědný zpravodaj RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III RKAS: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka VMD: Vlastivědné muzeum v Dobrušce Obrazové přílohy tohoto článku jsou na str. 211-217.

109


Obrazové přílohy k článku M. Kosaře na str. 100-109. Obr. 1. Celkový pohled na Dobrušku (autor kresby: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 01, 01). Obr. 2. Lokalita Hradčany – ideální rekonstrukce (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer, 13, 02, výřez).

211


Obr. 3. Dobruška – zahrada u domu č. 175 (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 13, 35).

212


Obr. 4. Hrad v Cháborech od jihu (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 01, výřez).

Obr. 5. Hrad v Cháborech od západu? (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 04).

213


Obr. 6. Hrad v Cháborech od východu (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 02).

214


Obr. 7. Hrad v Cháborech od jihu a severu (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 05).

Obr. 8. Hrad v Cháborech od východu (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 06, výřez).

215


Obr. 9. Hrad v Cháborech – ideální rekonstrukce od jihovýchodu (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 07, výřez).

Obr. 10. Chábory – původní trasa cesty (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 17, 08, výřez).

216


Obr. 11. Opevnění nad Dobruškou a detaily kamenných prvků (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 19, 21).

Obr. 12. Náčrt situace Leštno – Dobruška (autor: Alois Beer, zdroj: VMD, Beer 19, 23, výřez).

217

Neznámý hrad v Dobrušce na kresbě Aloise Beera

Recommend Documents