Únava ale časem doléhá na každého, také mladí lidé umdlévají a trpí nedostatkem sil. A přitom, kdo jiný by měl silami oplývat! Mnoho mladých bývá v

9/10

ZMĚNA Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. (Iz 40,28-31)

M

ožná nic člověka neunaví tak, jako monotónnost a z ní vyplývající únava života. Věci jsou dobré nebo špatné, ale stále stejné, nic se nemění a změna, která bývá synonymem života, je v nedohlednu. Lidé jsou unavení ze svých nemocí, které se vlečou, lékaři si nevědí rady a pacienty to už přestává bavit. Unavení jsou ovšem také lidé zcela zdraví, kterým zdánlivě nic nechybí, jenom ta změna. I když všechno funguje, jak má, nebaví je práce, nebaví je stávající štěstí, nebaví je nic, co se nemění. Podobné to bývá se vztahy. Hrozná únava doléhá na lidi, kteří se i desítky let trápí z narušených vztahů v rodině, modlí se, a nic. Únava a stereotyp bývají také nejednou příčinou i toho, že lidé ničí a opouštějí doposud krásná manželství a dobře fungující rodiny. Neboť prvotní vzrušení pominulo a všechno je den po dni stále stejné a stejné. Unaveni býváme i my křesťané. Bible, Kniha knih, je také pořád stejná, ale už nemluví jako dřív. Stejné je i spasení, které jsme kdysi přijali jako skutečně tu nejlepší zprávu, tehdy nebylo větší radosti nad ni. Teď jsme si už ale docela zvykli, že máme život věčný. A stejná bývá i naše církev, stále stejné tváře potkáváme ve sboru, stejná podání rukou i hlasy, stejná kázání i písně, takže se někdy přistihneme, že vůbec nic nevnímáme, ani to, že už jsme podobné věci slyšeli mnohokrát, jsme vypnutí. Fascinující a  poučný je pohled na židy, kteří se dennodenně po staletí modlí u  Zdi nářků a také se nic nemění. Jen jedna generace navazuje na druhou, přicházejí, odcházejí a volají k Hospodinu. Lidé vkládají do kamenných spár stovky a tisíce papírových modliteb, ty časem vypadávají, válí se po zemi, takže nakonec přijde služba, namete je na lopatu a vyhodí. Ale navzdory tomu přicházejí stále další a další, nejen židé, a vroucně se modlí za Izrael, za Chrám, za pokoj, mír v zemi – a nic, žádná viditelná změna se neděje. Přesto stále neúnavně pokračují v modlitbách a čekají.

2

Únava ale časem doléhá na každého, také mladí lidé umdlévají a trpí nedostatkem sil. A přitom, kdo jiný by měl silami oplývat! Mnoho mladých bývá v dnešní době znuděných, zdeprimovaných a bez zájmu. Není se co divit, že nejednou sáhnou po rychlé pomoci, kterou nabízí alkohol a drogy. Jen Pán Bůh se jakoby ne a ne unavit, i když se s námi lidmi trápí už takových let a my se také příliš neměníme. Neúnavný Bůh dodává zemdleným sílu a tomu, ježto žádné síly nemá, moci hojně udílí, jak krásně Izajáše překládají Kraličtí. Prorok nabízí zvláštní řešení na únavu života i víry, složit naději v Hospodinu, očekávat na Boha. Není to sice řešení s okamžitým účinkem, který znají narkomani, když si šlehnou potřebnou dávku, ale je to řešení, které vydrží mnohem déle než jedno šňupnutí kokainu. Lidé, kteří vloží naději do Hospodina, prožijí docela jiný trip než po pervitinu. Prorok ho popisuje: Nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. Asi i proto je stále plno u Zdi nářků. Monotónnost skutečně unaví každého člověka, ale nehledejme řešení života jen ve změně, protože každá změna dříve nebo později zestárne. Řešení hledejme v naději a očekávání na Hospodina, který má moc zvláštním způsobem obnovit naše síly, naše vztahy, manželství, rodiny, křesťanství, církev i sbor. A možná se pak díky tomu i nějaké té změny k lepšímu dočkáme. Bronislav Matulík

3

ROZHOVOR S TOMÁŠEM A ZUZANOU VRŠANSKÝMI V srpnu se Tomáš se Zuzanou nastěhovali do sborového domu na Smíchově. Od září se ujali správcovského úkolu. A protože úloha kostelníka je hned po faráři nejdůležitější, jistě vás bude zajímat, kdo Tomáš se Zuzanou jsou, s jakými představami přicházejí, jak se na práci těší atp. Můžete se nám nejprve stručně představit? Z: Tomáš je z Hostomic pod Brdy, jeho rodiče chodí do berounského sboru, má dva bratry a králíka. Seznámila jsem se s ním na dorostovém táboře. Začali jsme spolu chodit skoro přesně před pěti lety a vzali se minulý rok, 6. června. Tomáš vyrábí ze dřeva modely všech možných součástek strojů, kterým nerozumím, a živí naši rodinu (mě), a já mu na oplátku vařím a studuju. A sbírá mobilní telefony, které už nikdo nechce. T: Moje žena (Zuzana) je na vysoké (škole) a studuje výtvarnou výchovu. Má papouška, kterého nemám rád. Ale jinak je nám spolu dobře. Do církve a našeho sboru jste se narodili, ale oba jste žili trochu jinde, v Hostomicích resp. v Mokropsech, jak se cítíte na Smíchově? T: Velký rozdíl necítím. Díky vstřícnosti všech bratrů a sester se tu cítíme jako doma. Z: Nevidím velký rozdíl, jen tu ještě neznám všechny, jako to bylo v  Mokropsech. Znala jsem dopředu kazatele, mládežníky a spousty dalších ze sborových dovolených i návštěv. Cítím se tu moc dobře a jsem moc vděčná, že tu můžeme mít přátele a obecenství. A moc jsem se těšila do smíchovského pěveckého sboru! Máte už alespoň trochu představu, co vás čeká v nové sborové úloze? T: Byli jsme správcem domu (Pavlem Bartoškem) seznámeni se všemi úlohami kostelníka. Z: To se nejlíp objasní, když se to začne dělat! Jaké to bylo, žít ve sborovém domě v Černošicích-Mokropsech, není to v Praze přece jen velký rozdíl? Z: V Topolské jsem akorát v neděli ráno vytřela chodbu, nebo zametla příjezdovou cestu, podle toho, co si která sestra vybojovala, a na podzim tam byla velká práce se zahradou, spousta spadaných jablek a listů a ořechy. Určitě je to velký rozdíl. Jen tady jsem ještě nic nedělala, tak to nemohu tolik posoudit. Ty ses, Tomáši, vyučil dřevomodelářem, hodláš zúročit svůj um i v prostorách sborového domu? T: Nevím, jestli formy a modely na slévání kovových součástí budou to pravé pro náš sbor, ale někdy možná… Nebojíte se toho, že vás kostelnická služba příliš uváže a nedovolí vám mladistvě se rozletět? T: Myslím, že nás to nesváže. Máme tu blízko blízké a každý den ušetřím hodinu času na dojíždění za prací. Z: Mladistvě jsme se rozlétli právě ke kostelnické službě. Čeho se tedy nejvíce obáváte a naopak, na co se nejvíc těšíte? Z: Bojím se své neschopnosti a lenosti a těším se na překonávání své neschopnosti a lenosti. A mít za sousedy kazatelovy, to už taky něco znamená! Těším se z toho, že budeme sboru tak blízko a budeme se moci účastnit všeho kolem. T: Doufám, že nám Pán Bůh pomůže správně a dobře vše dělat. Jako správce sboru vás mohu ujistit, že své služby se bát nemusíte, přejeme vám, abyste se spolu i ve sboru měli hezky a moc vám děkuji za rozhovor. Bronislav Matulík

4

ŽIVOT VÍRY – TÉMA PODZIMU 2010 Po věroučném a etickém pásmu jsme v loňském roce promýšleli problematikou církve. Na letošní podzim jsme připravili téma, které jsme nazvali Život víry. Ne snad ve smyslu, jak žije víra, ale co znamená žít ve víře v Krista. Protože věřit znamená především žít. Víra odtržená od života není vírou, ale jen věroukou. Vracíme se k pietistickým kořenům, na kterých vyrostla Církev bratrská, jejíž první členové se odpojovali od lidových církví v horlivé touze více než jen formálně vyznávat, ale především žít Kristovo evangelium. Dostáváme se možná k  samotnému jádru toho, proč už čtvrtý rok po sobě připravujeme podzimní pásmo kázání, výkladů a  vyučování. Toužíme po duchovní obnově. Toužíme po ní možná jen podvědomě, váhavě a třeba trochu se strachem, co by to všechno znamenalo, kdybychom vzali Krista skutečně vážně. Jak by se proměnil náš život? Od druhé poloviny září do konce církevního roku budeme o nedělích zvěstovat evangelijní texty a na ně již tradičně budou navazovat biblické hodiny, při kterých se k jednotlivým tématům budeme vracet formou přednášek a diskusí. Čeká nás: Život obrácený ke Kristu – o znovuzrození, obrácení a trvalém pokání Život podle Písma svatého – o  chápání Bible a  zásadách a  problematice křesťanské víry a morálky Život z Ducha svatého – o překonání rozporu těla a Ducha podle Římanům 7 a 8 Život v obecenství – o požehnání i problematice života v církvi Život plný pokušení a Božího odpuštění – o způsobech duchovního boje, o modlitbě a vytrvalosti Život naplněný Božím požehnáním – o Boží ochraně, milosti, pokoji a dalším požehnání Život v manželství a celibátu – o Božím povolání k životu v manželství Život plný naděje – o umírání, smrti a věčnosti Život pro druhé – o službě v církvi i mimo církev ze zkušeností nemocničního kaplana Život k slávě Boží – o tom, co všechno znamená život k slávě Boží Jako v loňském roce, i letos nám na Smíchově i v Berouně, kromě našich domácích, poslouží výkladem slova Božího hosté. Těšit se můžeme na kazatele: Davida Beňu, Pavla Černého, Matěje Hájka, Tomáše Novotného, Pavla Paluchníka, Pavla Pokorného a Jana Valeše ml. Chystáme také dva sborové dny se společným obědem. První 24. 10., na kterém nám bude sloužit kazatel David Beňa, a druhý 21. 11., na kterém bude kázat Tomáš Novotný. A možná, jako překvapení, nás čeká pozoruhodný koncert. Na Smíchově bude Podzim 2010 zahájen 19. 9., v Berouně pak o týden později, 26. 9. Téma bude ukončeno společným programem 21. 11. Prosíme o přímluvné modlitby za celý průběh i požehnání nejen pro kázající. Bronislav Matulík

5

TÁBOR BEROUNSKÉHO DOROSTU Dražice 2010 z pohledu vedoucího

Dražice je vesnice asi čtyři kilometry od města Tábora. Na jejím okraji se nachází gotický kostel s barokní farou. V této faře a jejím okolí jsme trávili letošní dorostový tábor. Bylo nás jedenáct dorostenců a čtyři vedoucí. K celotáborové hře jsme využili blízkost města Tábor a přesunuli jsme se v čase do třicátých let 15. století a musím říct, že naše mise byla úspěšná. Mimo jiné se nám podařilo najít a „zabavit“ Křižákům zásobu potravin, kterou jsme potom, jako válečnou kořist, celý den vařili a jedli. Naším hlavním úkolem bylo osvobodit zajaté husity v čele s knězem Korandou, kteří byli vězněni na hradě Příběnicích. Po celodenním putování jsme došli až na Příběnice, kde po příjemně strávené noci pod oblohou plnou hvězd, došlo k rozhodující bitvě. Je pravda, že bitva se ze začátku pro husity nevyvíjela moc dobře, ale nakonec jsme s převahou zvítězili. Musím říct, že letošní tábor patřil, z mého pohledu, k jedněm z nejhezčích, jaké jsem kdy zažil. Bylo to dané nejen krásnou přírodou s koupáním v řece Lužnici, hezkým počasím a dobrým jídlem, ale především dobrou partou, ve které nám bylo dobře. Jiří Pína

GENERAČNÍ KLÁNÍ

aneb sborová dovolená 2010 Kdyby se mne někdo zeptal, kam rozhodně nechci na dovolenou, bez rozmýšlení bych řekl, že k Máchovu jezeru. Je pravda, že jsem tam byl, ale to bylo na svatební cestě. To už je 41 let a to jsem tam vnímal jiné krásy. Před několika léty jsem měl možnost vidět Máchovo jezero znovu. To co jsem tam viděl, je pro mne symbol továrny na peníze, se spoustou lidí ve špinavých kempech a přecpané pláže u zelené vody. S těmito představami jsem jel na sborovou dovolenou 2010. Vybavily se mi znova, když jsem projížděl Doksy. Potom jsme zahnuli na polní cestu, projeli bránou do ubytovacího zařízení Poslův Mlýn. Přijeli jsme do prostředí vybaveného řadovými chatami s dvoupokojovými jednotkami se samostatným příslušenstvím. Pokoje vybavené novým nábytkem, postelemi, nové koberce na podlaze. Vše vonělo novotou. K dispozici jsme měli různá sportoviště i soukromý rybník. K  setkávání při večerních programech ale také k  nedělní bohoslužbě jsme využívali velkou jídelnu, k programům pro děti a ranním modlitebním chvílím byla vyhrazena další místnost. Celým týdnem nás provázelo krásné počasí, a tak jsme se mohli koupat, podnikat výlety do okolí, odpočívat, ale také se scházet ke vzájemným rozhovorům a setkáním. Vprostřed pobytu, jak

6 stanoví tradice, jsme uskutečnili společný výlet s cestováním vlakem a po turistických značkách jsme prošli okruh asi 8 km v okolí Starých Splavů. Mládeži to však nestačilo, a tak podnikla noční romantický pěší výlet za svitu nesvitu měsíce na Bezděz, kde předčítali z Máchova Máje, s návratem v časných ranních hodinách. Večery jsme věnovali společnému programu, jehož tématem bylo zamyšlení nad všemi generacemi, které máme nejen ve sboru, ale přímo na sborové dovolené. Mnohokrát jsme ve sboru zdůrazňovali, jak si vážíme toho, že v našem středu jsou zastoupeny všechny věkové generace, že se můžeme společně scházet k bohoslužbám a na sborové dovolené společně trávit i svůj volný čas. A tak toto téma bylo naprosto na místě. V šesti večerech jsme se seznamovali s problémy, radostmi a starostmi jednotlivých generací, a to nejen očima jejich příslušníků, ale měli jsme možnost slyšet, jak se která generace dívá na ty generace ostatní. Společným jmenovatelem všech večerů bylo konstatování, že všechny generace v našem sboru žijí v souladu a není mezi námi nic, co by nás názorově rozdělovalo a co by bylo možné označit generačním střetem. To tam zaznělo zcela jednoznačně. Přesto se mi vkrádají myšlenky co když to tak není. Co když tato spontánní proklamace jednoty neumožňuje jednotlivcům vyjádřit, že oni to vidí jinak. Pokud někdo takový v našem společenství je, naléhavě jej prosím, aby s tím nežil sám, ale společně se staršovstvem sboru hledal společný postoj k případným sporným otázkám. Nejde nám o proklamaci jednoty, ale skutečnou jednotu prožívanou každým z našeho společenství. Závěr pobytu byl tradičně věnován dětem, ale také dospělým - pro všechny byl připraven zábavný program. Závěrečné loučení, děkování všem, kdo se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě i průběhu dovolené 2010. Závěrem jednu poznámku. Uvědomuji si, jak je obtížné zajistit ubytování v krásném prostředí, za přijatelnou cenu a pro takový počet lidí. Přimlouvám se ale za to, aby v dalších létech přednost ve výběru lokalit měla ta místa, kde budeme jako sbor sami a kde objekt nebudeme s někým sdílet. Ať žije sborová dovolená 2011! Rudolf Pánek, foto Gabriela Meme

7

MLÁDEŽÁK Již druhým rokem strávila mládež letní pobyt v Kosteleckých Horkách, což je vesnice nedaleko Chocně. Na programu byly hlavně volejbal a fotbal, ale kvůli nepřízni počasí jsme se věnovali převážně klábosení, spaní, hraní fotbálku, stolních her, Autobusu (karetní hra, po které i zbrusu nové karty vypadají řádně „ojetě“) a Zombíků (počítačová hra; obsah si jistě domyslíte sami). Odvážím se tvrdit, že vrcholem celého pobytu byla monumentální (18:00 – 6:00 a více) šifrovací hra, při které jsme za svitu baterek (či lucerničky) prohledávali hřbitovy, plavali v  rybníku a  lezli po kopcích zarostlých v lepším případě maliním, v tom horším kopřivami o kvalitě Amazonské džungle.

Karetní hra...

Tématem večerních programů byla smrt a  vše související – soud, druhý příchod Kristův, věčný život, nebe a peklo. Nelehké úkoly, ale téměř všichni, kdo měli jeden z  večerů na starosti, se s  tím vypořádali se ctí. Tu výjimku tvoří jeden mládežník, který onemocněl, tak jsme si místo jeho povídání pustili tématický film Sedmá pečeť. Co víc říct – měli jsme se krásně, moc jsme si to užili, něco se naučili, nad něčím zapřemýšleli a už se těšíme na příště. Bětka Šťastná Foto Václav Minář

Útok!

8

RELAX 2010 Poslední týden prázdnin se v Hrachově opět setkala asi stovka mládežníků z různých sborů, aby spolu užili akci, zábavu a  mnoho dalšího. I  z  naší mládeže se vypravila malinká skupinka, a tak mi dovolte, abych vám o tamním dění trošinku povyprávěl. Každé dopoledne jsme si mohli vybírat z několika workshopů, které pro nás připravili kamarádi. Na jednom si člověk mohl poslechnout přednášku z mikrobiologie, někdo si zkusil udělat výbuch na chemickém, někdo si šel zahrát americký fotbal nebo společenské hry, někdo šel tvořit na rukodělný workshop. Odpoledne většinou bylo ve znamení sportovních turnajů. Po večeři nás vždy čekal duchovní program. Ty letos byly sladěné pod téma „Quo vadis?“ Z pod témat například – Co víra dává a nedává (M. Hájek), Směr a cíl (D. Fajfr), Prožitek (D. Novák) a další. Na programy ráno navazovaly diskusní skupinky, kde jsme ještě zpětně hodnotili a řešili naše osobní postoje a aplikace. Prostoj mezi večerním programem a spánkem byl vyplněn vždy jinak, jeden večer filmem, další ztišením při písních z Taize, jindy společným večerem chval a modliteb nebo noční hrou. Celá akce tedy byla supermegaextrahustě nadupaná a končila párty ve velkém stylu s grilováním, diskotékou a karaoke. Relax skvěle zakončil prázdniny a těším se na příště, snad nás pojede víc! Jan Macek

9

TATÍNKOVÉ A DĚTI NA ŠUMAVĚ Výlet tatínků s dětmi na Šumavu se podařil. Od 18. do 22. srpna 2010 se konal výlet bez maminek, kdy si otcové mohli vyzkoušet, co to znamená starat se o své malé děti od probuzení do ukládání. A děti si mohly vyzkoušet, co to znamená být několik dnů bez maminek, tedy jen se svými tatínky. Krásná Šumava nám poskytla místa, kam jít na výlety, kde se vykoupat, ale i zastavit se a zamyslet. Jako všude, i zde rostly houby, na stráních se v hojném počtu pásly krávy a ovce, potůčky bublaly a  ptáčci pěli. Vše jak v  pohádce. Celý pobyt nám byl zpříjemněn milými hostiteli manžely Šubrovými, v jejichž penzionu v Děpolticích u Nýrska jsme byli ubytováni. Děti se zde mohly zblízka seznámit s, v oboře chovanou, bachyní s mládětem, upovídanou strakou a králíky! Byl to hezký požehnaný čas s chvílemi pro poděkování Hospodinu, že jsme takto mohli ve zdraví, lásce a přátelství prožít příjemné dny. Moc bych si přál, aby podobných výletů bylo více - dokud jsou děti dětmi, protože tento čas uteče a jednoho dne, až budou starší, dají přednost svým zájmům. My pak budeme mít více vzpomínek a vědomí, že jsme s našimi dětmi a pro ně něco udělali a ony budou mít své vzpomínky na nás, přátele z dětství, ale hlavně znát anebo ještě lépe mít víru svých otců. Poděkování patří Petru Kolmanovi za moudro a plány na výlety, Adamu Wichterlovi za jeho úžasný cit pro život a smysl pro humor, Janu Klikovi za jeho skvělou pomoc nám mladším, méně zkušeným otcům. Hlavní poděkování však patří našim dětem, že se s  námi nebály, a maminkám, že se za nás modlily a těšily se na nás. Snad si naše milované ženy trochu odpočinuly, určitě si to zasloužily. Stanislav Veselý

ULRICH PARZANY – 12. 9. 2010 V PRAZE Německý evangelista bude sloužit v Praze po celou neděli kázat a přednášet ve Sboru Církve bratrské v Praze 1 v Soukenické 15. Ranní bohoslužba Začátek v 10 hodin. Odpolední vyučování Zájemce o evangelizaci a starší sborů bude vyučovat od 15. – 17 hodin na témata: Chceme mít děti? To je otázka, zda vůbec toužíme po duchovních dětech. Druhé téma se týká přípravy sboru/farnosti na evangelizaci: Jak připravovat, budovat a vést svá společenství, aby měla evangelizační charakter a náboj. Evangelizace Večer od 18,30 se bude konat evangelizační shromáždění, do kterého je možné pozvat a přivést své přátele a známé. Ulrich Parzany se pokusí o předání evangelizačního poselství. Kapacita hlavního sálu a přilehlých prostor je dost velká a tak se nemusíme obávat pozvat k evangeliu své spolupracovníky a jejich známé a přátele. Je jasné, že odpolední program bude více pro pracovníky a zájemce z řad křesťanů a večer bude i pro ty, kteří ještě křesťany nejsou. Pavel Černý

10

PŘEKVAPUJÍCÍ OBĚD Vážení čtenáři, právě jste na začátku textu, který vás zve k obědu a to k obědu plnému překvapení. Pozvání je pro všechny z vás, kteří přijdete a přinesete něco k jídlu. V neděli 26. září na Smíchově po bohoslužbě, tedy asi kolem poledního, se sejdeme ve dřevěném sále ke stolům plným všelijakých dobrých věcí. Všichni najednou (tedy nikoliv po skupinách) zahájíme oběd díkuvzdáním za hojnost a úrodu, a pak se postupně každý projdeme kolem stolů oplývajících rozmanitými jídly a každý z vás si vybere to, na co bude mít chuť či co ho zaujme nebo popřípadě to, co na něj zbude. Každá účastnící se jednotka (tedy jednotlivec, pár, nebo celá rodina) přinese jakékoliv jídlo dle vlastního uvážení v množství větším než malém, tedy tolik, aby se najedla celá jednotka a ještě alespoň jeden další strávník. A co že můžete přinést? Opravdu cokoliv, co máte sami rádi a jde to přinést do sboru. Fantazii se kladou jen velmi omezené meze. Jídlo vůbec nemusí být teplé (např. těstovinový salát), abyste ho nemuseli ohřívat, ale může být teplé, pokud zvládnete ohřev v jedné mikrovlnné troubě, či v hrnci na plynovém sporáku. (Máte-li přenositelné elektrické samovarné hrnce, tím lépe). Někdo z vás se asi soustředí na zeleninu třeba ve formě salátu, nebo jen čerstvou a umytou, někdo z vás asi přinese vybrané deserty či zákusky a většina z nás snad přinese jídlo, které bude mít svou formou blízko k hlavnímu chodu. V žádném případě však nejde o soutěž v kulinářském umění, ale o dobré nasycení všech nás příchozích a zároveň o možnost být spolu (včetně batolat a kojenců). Zároveň se ovšem doporučuje vyhnout se kuřeti s bramborem a guláši, které přijdou na řadu o měsíc později. Při větším množství účastníků budou asi někteří z nás nuceni jídlo konzumovat i ve stoje a to z papírových talířů. Bude-li venku pěkně a teplo, bude možno korzovat i po sborovém dvorečku. Po obědě se již neplánuje žádná další koordinovaná akce na sborové půdě. Tož neváhejte, něco přineste a  těšte se na Překvapující Oběd. Případné dotazy se pokusí zodpovědět: Tomáš či Jana Chráskovi.

NABÍDKA PRÁCE Vedoucí prodejny, prodavač(ka) - smlouva na HPP 1. Datum nástupu 1. 10. 2010. 2. Provozní doba Po-Pá 9-18 (19) a So 9-13 hod (neděle zavřeno). 3. Požadujeme: základní znalost práce s PC (zaučení do programu Helios Orange), komunikativnost, poctivost a samostatnost. 4. Platové podmínky individuálně po vzájemné dohodě a pohovoru. 5. Místo prodejny: Praha 5 - Smíchov, ul. Viktora Huga. 6. Znalost AJ nebo NJ výhodou. Kontakt: e-mail: [email protected] tel. 604 247 678.

11

BRODFEST! Aneb Sjezd mládeže, který se koná každé dva roky, se uskuteční tento podzim 28.31.10. Pokládá si otázku Na čem záleží? a v mnoha seminářích, přednáškách a diskuzích na ní bude hledat odpověď. V doprovodných programech je možné si zahrát různé sporty, účastnit se workshopů, koncertů atd. Více info na http://brodfest.cz/. Za naší mládeže se prosím hlaste mně ([email protected]) či na mládežovém webu. Jan Macek

?@! Kdo chcete dostávat pravidelně zpravodaj e-mailem ve formátu PDF, napište mi: [email protected]

12

NAROZENINY V ZÁŘÍ A ŘÍJNU

Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. (Iz 40,28-31)

PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov

Beroun

neděle

845 modlitební chvíle 930 shromáždění 30 9 shromáždění 1800 modlitební chvíle první ne v měsíci

úterý

1800 mládež

čtvrtek

1830 biblická hodina

1630 dorost

pátek

1615 dorost

1700 biblická hodina

Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail: [email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák