Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné

Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné Soubor kvantitativních výzkumů pro hospicové občanské sdružení Cesta domů Září 2011 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů / Client Service Manager: Barbora Večerková, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a. s.

Hlavní zjištění Úvahy a hovory o smrti

Místo skonu

Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob. Na toto téma se svými nejbližšími nemluví nikdy třetina populace, více než tři pětiny ostatních narazí na danou problematiku v hovoru alespoň někdy. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, jsou v rámci běžné populace v mírné přesile ti, co zapojení dětí podporují (59 %). Nejvhodnějším věkem pro takovéto diskuse je období mezi 10. a 14. rokem života. Názor zdravotníků je více polarizovaný směrem k zahrnutí dětí do takovýchto hovorů.

Tabuizace konce života a smrti Podle více než tří čtvrtin populace se v rámci společnosti o smrti a umírání dostatečně nemluví. Mezi zdravotníky je osob s takovýmto názorem ještě více – 91 %. Mezi nejvýznamnější důvody tabuizace tématu se řadí především obava ze samotného konce života (66 %), jeho dlouhodobé opomíjení a neřešení v rodinách (59 %) a mediální nezajímavost problematiky (54 %).

Obavy z umírání Na samotném umírání se lidé nejvíce obávají bolesti (46 %), ztráty soběstačnosti (45 %) a důstojnosti (34 %) a také odloučení os svých blízkých (35 %). Pouze 7 % osob se umírání nebojí. Názory laické i odborné veřejnosti se v tomto případě vcelku shodují, pouze zdravotníci přikládají všem aspektům vyšší důležitost.

STEM/MARK, a. s.

Mezi místa, resp. zařízení, kde by lidé nechtěli umírat patří zejména LDN (69 %), nemocnice (45 %) či různá sociální zařízení (35 %), a to jak z pohledu běžné populace, tak i zdravotníků. Neshoda panuje pouze u hospiců, které jsou v případě populace v žebříčku neoblíbenosti hned za LDN a nemocnicí (42 %), zatímco zdravotníci je staví na úroveň domácího prostředí (6 %). Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpříjemnější umírat doma (88 %) nebo právě v hospicových zařízeních (35 %). Na samotném konči života chtějí být lidé obklopeni především svými nejbližšími. Pouze 14 % osob si přeje být v této poslední hodince samo. Pod pojmem důstojné umírání si nejvíce osob představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání, rychlou smrt, pokud možno ve spánku a v rodinném kruhu.

Péče o umírající Pokud někomu umírá někdo blízký, více než dvě třetiny osob se mu snaží pomoci, více než čtvrtina ostatních by pomoci chtěla, ale brání ji v tom neznalost toho, jak s umírajícím hovořit. Desetina populace si pak s takovou událostí neví rady, tak raději nic nepodnikne. Dle deklarace respondentů mají bezprostřední zkušenost s umíráním blízké osoby tři čtvrtiny populace. Naprostá většiny běžné populace (92 %) i zdravotníků (99 %) se domnívá, že se mají příbuzní zapojovat do péče o umírajícího. Více než čtyři pětiny osob by pak o svého nejbližšího pečovaly až do konce v domácím prostředí.

Umírání – Cesta domů, září 2011

strana 2

Hlavní zjištění Pouze osmina by tak neučinila, a to především z důvodů psychického nebo finančního nezvládnutí situace či neznalosti toho, jak se o umírajícího starat. Samotná péče o umírajícího příbuzného může člověku přinést pocit, že toho druhého doprovodil až na konec jeho cesty (73 %), že mu umožnil nebýt v této životní etapě sám (69 %). Podle naprosté většiny běžné populace mají děti v průběhu života vidět své vlastní rodiče pečovat o své rodiče (95 %), jejich prarodiče, stejně tak se mají spolupodílet na péči o své nejbližší (91 %).

Poslední rozloučení Naprostá většina osob souhlasí s tím, že pohřeb je příležitost k rozloučení se s blízkou osobou (91 %) či, že jde o uzavření životního příběhu (88 %). Naopak lidé neberou ve většině poslední rozloučení jako společenskou událost, nutné zlo či jako oběť. Většina populace se také vyslovuje ve prospěch účasti dětí na pohřbech (76 %). Na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel vůbec nikdy nechodí pouze desetina populace. Třetina ostatních tak činí alespoň občas a více než polovina vždy, když může. Pokud měli lidé uvést, zda již osobně podnikli nějaké konkrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu, pak pouze 14 % z nich, tak již učinilo. 28 % populace sice zatím nic konkrétního neudělalo, nicméně o tom uvažuje. Zbylých 58 % osob nejenže nic nepodniklo, ale ani

STEM/MARK, a. s.

o této problematice neuvažuje. Z jednotlivých opatření, která byla ze strany respondentů podniknuta ve věci případného úmrtí či pohřbu, lze uvést zejména zanechání poslední vůle (8 %), uzavření životní pojistky (8 %) či vyčlenění finančních prostředků na zařízení pohřbu (6 %).

Aspekty péče o terminálně nemocné pacienty V otázce tlumení bolesti u nevyléčitelně nemocných a umírajících pacientů se názory běžné populace a zdravotníků určitým způsobem liší. 30 % populace se domnívá, že bolest je u terminálních pacientů tlumena dobře, naopak pětina ostatních zastává názor opačný. V případě zdravotníků jednoznačně převažuje pozitivní hodnocení přístupu k tlumení bolesti (58 %, častěji sestry) nad jeho negativním vnímáním (33 %). Určitá disproporce mezi laickou a odbornou veřejností panuje i v otázce respektování přání umírajících a jejich rodin. Podle 45 % populace jsou přání pacientů a rodin respektována, podle 26 % naopak nejsou. Názor zdravotníků na danou problematiku je opět pozitivnější – tři čtvrtiny dotázaných se vyslovilo ve smyslu respektování přání pacientů a rodin a jen pětina ostatních vidí situaci opačně. V otázce informovanosti umírajícího o jeho nemoci, prognóze a možnostech léčby se názory zdravotníků a populace opět liší. Z pohledu laiků je péče závislá zejména od způsobu přístupu jednotlivých lékařů (57 %). Jako velmi dobrou vnímají informovanost pouze 4 % dotázaných, jako často zkreslenou nepřinášející pravdivé informace poté 7 % osob. 12 % respondentů se domnívá, že informovanost pacienta je nedostatečná, že více informací má často rodina


strana 3

Hlavní zjištění Přístup zdravotníkům k terminálně nemocným než samotná osoba, které se to týká. Jako velmi dobrou až dobrou označilo komunikaci 23 % zdravotníků, čtvrtina ji pak vnímá jako dostatečnou a pouze 6 % lékařů a sester ji hodnotí jako zkreslenou. Největší procento odborné veřejnosti ale zastává názor, že informovaná je především rodina pacienta, a to na jeho úkor (42 %).

Komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou Obecně lze shrnout, že běžná populace vnímá jednotlivé aspekty komunikace zdravotníků s umírajícími pacienty a jejich rodinami o něco hůře, respektive v odpovědích laické veřejnosti dosahuje pozitivní hodnocení nižších hodnot, než je tomu u zdravotníků. Komunikace zdravotníků s pacientem a jeho rodinou je z pohledu laiků obsahově dostatečná v 47 % případů, nedostatečná ve 29 % případů, z pohledu lékařů a sester je pak uspokojivá v 60 % případů, neuspokojivá v 37 % případů. V případě hodnocení citlivosti je komunikace očima veřejnosti dostatečná opět v 47 % případů, nedostatečná ve 30 % situací, z pohledu zdravotníků je pak uspokojivá až v 65 % případů, nevyhovující v 31 % případů (častěji lékaři).

Osmina zdravotníků dle svého vlastního vyjádření neví, jak přistupovat k umírajícímu pacientovi a jeho rodině. Naopak většina odborné veřejnosti dle deklarace takovéto znalosti má. Podle více než tří čtvrtin zdravotníků (77 %) je možné se o umírajícího postarat až do konce jeho dnů v domácím prostředí. Opačný názor zastává pouze necelá čtvrtina odborné veřejnosti. Podle vyjádření samotných zdravotníků jsou lékaři pouze v 19 % případů dobře obeznámeni s tím, co může pacientům nabídnout hospicová péče. Ve většině případů (63 %) o takovéto péči vědí, nicméně jejich představa je spíše mlhavá. V 16 % případů nejsou lékaři o této péči informováni, o paliativní léčbě mají spíše kusé informace. O neexistenci hospicové péče neví pouze 2 % lékařů. Pokud mají ale zdravotníci hodnotit péči ve vybraných zařízeních, pak je nejlépe vnímaná, jak z pohledu zdravotního, tak i toho zohledňujícího psychickou pohodu pacienta, péče poskytovaná v hospicu. 49 % zdravotníků ji hodnotí po zdravotní stránce jako velmi dobrou, 30 % jako dobrou, v případě psychické pohody je péče jako velmi dobrá vnímaná 47 % zdravotníků a jako dobrá 31 % osob.

Pokud jde o srozumitelnost této komunikace, tak je s ní spokojeno 50 % běžné populace, nespokojeno je 27 % osob, v rámci zdravotníků je pak srozumitelnost vyhovující pro 59 % osob a nevyhovující pro 37 % respondentů.

STEM/MARK, a. s.


strana 4

OBSAH Hlavní zjištění

strana2

Realizátor projektu

strana 6

Východiska parametry projektu

strana 7

Výsledky

strana 11

Dotazníky

strana 82

Východiska a parametry projektu Zadání projektu a hlavní cíle

Detaily terénního šetření

Projekt vznikl ve spolupráci hospicového občanského sdružení

Počet kompletních dotazníků - populace: 1095

Cesta domů a agentury STEM/MARK. Studie byla zaměřena na

Počet kompletních dotazníků - zdravotníci: 1006

problematiku vnímání konce života a umírání a také na péče o

Lokality: celá Česká republika

umírající osoby.

Termín dotazování: červenec 2011

Šetření bylo realizováno jednak v rámci populace České republiky starší 14 let, jednak na vzorku zdravotnických pracovníků (lékařů

Data: Populace – vážená (pohlaví, vzdělání), tak aby

a sester různých specializací).

soubor odpovídal reprezentativnímu vzorku populace ve věku od 15 let (pohlaví, věk, vzdělání, region)

Metoda projektu

Zdravotníci – nevážená data, nejde o reprezentativní

A) Dotazování v rámci populace:

soubor zdravotnické veřejnosti z hlediska

Osoby ve věku 15 – 49 let – CAWI (Computer

jednotlivých specializací ani místa působení

Assisted Web Interviewing) v rámci internetového

(nemocnice vs. ambulance mimo nemocnici)

panelu společnosti STEM/MARK

Dotazníky: vypracovány občanským sdružením Cesta domů

Osoby od 50 let věku – osobní dotazování metodikou

a agenturou STEM/MARK

CAPI (Computer Assisted Personnel Interviewing) v Poznámka: Statisticky významné rozdíly jsou v grafech a tabulkách

rámci multitématického šetření Omnibus

vyznačeny červeným obdélníkem.

B) Dotazování zdravotníků: CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) v rámci

Vysvětlivka: něcista = „Nevěřím v boha, ale určitě existuje nějaká vyšší

internetového panelu zdravotníků společnosti

síla“.

STEM/MARK

STEM/MARK, a. s.

Značka v grafu:

= statisticky významně více něž je průměr (stojí za

pozornost)


strana 6

Realizátor projektu Společnost STEM/MARK

Client Service Manager

Jsme společností zkušených odborníků v marketingovém výzkumu a řídíme se přesvědčením, že kvalitní výzkum musí být dialog. Dialog mezi námi a klientem a dialog s našimi respondenty otevírají cestu k dobrému výzkumu. Dobrý výzkum je předpokladem úspěšného dialogu našeho klienta s jeho zákazníky. Nejlepší služby se rodí z otevřeného dialogu lidí. Marketingový výzkum je dialog. V letošním roce jsme vstoupili do 17. roku existence. Během této doby jsme se stali jednou z předních společností v oblasti marketingového výzkumu na českém trhu. Poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni, prověřené na několika úrovních společnosti nezávislými orgány české asociace agentur pro výzkum trhu SIMAR a odpovídající standardům světové profesní organizace ESOMAR. Výzkumné série, rozsáhlý archiv dat pořízených ve vlastní režii a znalost prostředí nám umožňují znát odpovědi na některé otázky ještě dříve, než nám je klienti položí. Pomáháme zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím podporujeme jejich růst a zlepšování pozice na trhu. Je pro nás radost spolupracovat s těmi, kteří své práci rozumějí.

Jan Tuček Telefon: 225 986 839 E-mail: [email protected] Barbora Večerková Telefon: 225 986 842 Mobil: 603 458 959 E-mail: [email protected]

Analytik Lenka Beranová E-mail: [email protected]

STEM/MARK, a.s. Chlumčanského 497/5, 180 00 Praha 8 Telefon: 225 986 811 Fax: 225 986 860 E-mail: [email protected] Web: http://www.stemmark.cz IČO: 6185 9591, DIČ: CZ6185 9591 Bankovní spojení: UniCredit Bank ČR , Praha 1 Číslo účtu: 819 010 004 / 2700

STEM/MARK, a. s.


strana 7

Struktura vzorku respondentů Struktura vzorku - POPULACE

Struktura vzorku - ZDRAVOTNÍCI ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

51

15 - 29 let

25

30 - 44 let

27 22

45 - 59 let

26

60 a více let

Zdravotní sestra

54 35

Občas

11

Zřídka

34

Věk

20

65 a více let

1000 - 4999 obyvatel

20

Muž

17

61

45 -64 let

do 999 obyvatel

5000 - 19 999 obyvatel

27

Často

Pohlaví

Vzdělání

13

VŠ

73

Lékař

24 - 44 let

34

S maturitou

5 32 68

Žena

25

20 000 - 99 999 obyvatel

18

100 000 a více obyvatel

Oblast

Velikost místa bydliště

53

Bez maturity

Typ pracoviště

Věk

Žena

66

Čechy 34

Morava 0%

ZDROJ: STEM/MARK, Umírání - Cesta domů, červenec 2011

STEM/MARK, a. s.

Profese

49

Muž

Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými

Pohlaví

ZÁKLAD: Populace, n=1095

20%

40%

60%

80%

51

Nemocnici Ambulance mimo nemocnici

100%

46

Ostatní zařízení

4 0%

LDN, hospic, soc.zařízení 20%

40%

60%

80%

100%



strana 8

P13 – Víra v Boha Věříte vy osobně v Boha?

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1095

ATEISTA - Ne, nevěřím v Boha, ani v žádnou vyšší sílu 30%

ZDROJ: STEM/MARK, Umírání - Cesta domů, červenec 2011 STEM/MARK, a. s.

VĚŘÍCÍ - Ano, věřím v Boha 28%

NĚCISTA - Ne, nevěřím v Boha, ale určitě existuje nějaká vyšší síla 42% Umírání – Cesta domů, září 2011

strana 9

P13 – víra v Boha Věříte v Boha? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Věřící = věří v Boha Něcista = nevěří v Boha, ale v nějakou vyšší sílu Ateista = nevěří v nic 28

Pohlaví

CELKEM

23

Muž

40 48

20

45 - 59 let

40

Vzdělání

Bez maturity

30

S maturitou

23 29

Území

Čechy

39

27 31

48 43

29 28

44 37

0%

31 34 33

23

Morava

29

45 40

60 a více let

VŠ

20

52

24 26

30 - 44 let

30

37 32

Žena 15 - 29 let

Věk

43

20%

33 40

40%

60%

23 80%

100%



strana 10

VÝSLEDKY

Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti ÚVAHY A HOVORY O SMRTI Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Významně častěji se jedná o ženy, příslušníky mladší a střední generace (15 – 44 let), vysokoškoláky a obyvatele českých regionů. Starší lidé v průzkumů častěji než ti mladší deklarovali, že na smrt nemyslí. Smrt a umírání může pro ně být citlivé, osobní téma, o kterém se obecně příliš nemluví, zatímco podle mladší generace není tato problematika ve společnosti tabuizovaná tak silně. A možná i to je důvod, proč mladší lidé byli v průzkumu otevřenější. Zároveň pro lidi do 30 let je myšlenka na smrt pravděpodobně více vzdálené, abstraktní téma. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob, častěji pro nejmladší generaci (do 29 let). Starší lidé jsou naopak schopni o tomto tématu hovořit s menšími problémy, nicméně v reálném životě je se svým okolím (rodinou a blízkými) sdílejí podstatně méně často, než je tomu v případě mladé a střední generace (osob do 45 let). Obecně o smrti a umírání se svými nejbližšími nikdy nehovoří třetina populace, občas se daným tématem zaobírají téměř dvě třetiny osob. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, se běžná populace dělí na dva tábory. V převaze jsou lidé, kteří zastávají názor, že zapojení dětí do takovýchto diskusí je vhodné - 58 % (častěji se jedná o ženy a osoby ve věku 30 – 44 let, s vyšší úrovní vzdělání), menší skupinu pak tvoří ti, kteří by děti z takovýchto rozhovorů vyloučili (42 %, častěji osoby se základním vzděláním, starší 60 let a také ateisté). Nejvhodnějším věkem pro zapojení dětí do těchto diskusí je podle pětiny populace období mezi 10. až 14. rokem života, nicméně třetina lidí by o smrti s dětmi mluvila ještě před nástupem (16 %) či v období první roků povinné školní docházky (15 %). Zdravotníci mají v dané věci více jasno, 88 % z nich je pro to, aby se děti takovýchto hovorů účastnily. Za nejoptimálnější věk opět navrhuje nejvíce respondentů období mezi 10. až 14. věkem života, nicméně obecně je začátek toho, kdy je možno s dítětem na dané téma hovořit, posunut k mladšímu věku.

Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti TABUIZACE KONCE ŽIVOTA A SMRTI Pouze podle necelé jedné čtvrtiny populace se o konci života a umírání v naší společnosti dostatečně hovoří. Tento názor je častěji podporován nejmladší generací (do 29 let) a také obyvateli českých krajů. Naopak většina běžné populace (77 %) zastává opačné mínění a myslí si, že danému tématu není v naší společnosti věnován dostatečně velký prostor (častěji osoby ve věku nad 30 let, zejména pak osoby starší, věřící). Názor zdravotníků na tabuizaci problematiky je ještě více polarizovaný – 91 % z nich (častěji lékaři než sestry) považuje prezentaci témat spojených s umíráním a smrtí v rámci společnosti za nedostatečnou. Důvody, které za tabuizací tématu stojí, lze hledat nejčastěji: v obavách a strachu ze samotného konce života (66 % - populace, 84 % - zdravotníci), v dlouhodobém opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách (59 % - populace, 86 % - zdravotníci) v mediální nezajímavosti tématu (54 % - populace, 62 % - zdravotníci) v nedostatku víry (42 % - populace, 57 % - zdravotníci) a v nedostatku přímých zkušeností lidí s umíráním svých blízkých (40 % - populace, 80 % - zdravotníci) Pokud měli respondenti ohodnotit míru svého souhlasu s některými výroky týkajícími se vyrovnání se s tím, že člověk jednou zemře, pak jednoznačně nejvyšší souhlas panuje v otázce, že smrt je něco, co je nevyhnutelného a jednou to musí přijít (96 %). 46 % osob v této souvislosti potvrdilo souhlas s obavami z toho, co konec života přinese (častěji ženy, nejméně často osoby nad 60 let věku) a dvě pětiny zúčastněných vnímají smrt jako začátek něčeho jiného (zejména věřící).

Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti OBAVY Z UMÍRÁNÍ Na umírání se lidé nejvíce obávají: ztráty důstojnosti (51 %, pro většinu důstojnost znamená udržení soběstačnosti) bolesti (46 %, více ženy a nejmladší osoby do 29 let), odloučení od blízkých (35 %, častěji ženy, osoby do 29 let věku, naopak nejméně často lidé nad 60 let) ztráty důstojnosti (34 %, častěji ženy, osoby od 30 do 44 let a lidé s vyšším vzděláním) osamocenosti (26 %, častěji ženy, mladší a střední generace) duševního strádání (24 %, osoby do 29 let, lidé s vyšším vzděláním) toho, co bude po smrti (13 %, častěji ženy a osoby do 29 let) Pouze 7 % osob deklarovalo, že se na umírání ničeho nebojí (častěji muži a ateisté). Z pohledu zdravotníků, kteří se měli vyjadřovat k obavám svých pacientů, se lidé ve spojitosti s umíráním opět nejvíce bojí především ztráty důstojnosti-soběstačnosti (81 %) a bolesti (74 %), osamocenosti (57 %), odloučení od blízkých (50 %) či psychického strádání (33 %).

Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti MÍSTO SKONU Názory populace a zdravotníků na místo, kde by lidé nechtěli umírat se v určitých aspektech shodují. Jak dotázaní lidé, tak i lékaři a sestry, uvedli na prvním místě léčebnu dlouhodobě nemocných, kde by dle vyjádření běžné populace nechtělo strávit poslední dny života 69 % osob, z pohledu zdravotníků vyjadřujících se ke svým pacientům dokonce 76 % respondentů. Druhým nejméně populárním místem, na kterém se laická i odborná veřejnost shodla, je nemocnice (45 % - populace a 59 % - zdravotníci), třetím poté sociální zařízení typu Domova důchodců či Domova s pečovatelskou službou (35 % - populace, 18 % - zdravotníci). Shoda panuje i v otázce domácího prostředí, které za nepreferované označilo pouze 15 % populace a jen 5 % zdravotníků. Jediný rozpor panuje v otázce možného umírání v hospicích, které se z pohledu populace řadí v neoblíbenosti na třetí místo za LDN a nemocnici (42 %), zatímco z pohledu zdravotníků se dostává na úroveň domácího prostředí (6 %). Tato disproporce může být ovlivněna i znalostí, resp. neznalostí daných zařízeních v rámci populace. Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpřijatelnější umírat v domácím prostředí (88 %), případně v hospici (35 %, častěji prezentováno zdravotními sestrami). Na samotném konci života by si lidé přáli být obklopeni svoji rodinou (69 %, zejména ženy a osoby do 29 let, věřící, naopak nejméně často lidé starší 60 let), partnerem (69 %, častěji lidé do 29 let, naopak nejméně často osoby nejstarší), případně přáteli a kolegy (12 %). 14 % osob v této souvislosti uvedlo, že by na samotném konci života chtělo zůstat samo (častěji muži, osoby nad 60 let a ateisté). Pod pojmem důstojné umírání si lidé nejčastěji představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání (28 %), rychlou smrt (16 %), pokud možno ve spánku (22 %), v kruhu rodiny (15 %), slušné zacházení, respekt a citlivou péči (11 %).

P1 - Dvě třetiny osob přemýšlejí někdy o smrti Přemýšlíte někdy o smrti ZÁKLAD: Populace, n=1095

Nevím 6%

Ne 27%

Ano 67%



strana 16

P1 - O smrti přemýšlejí častěji ženy a vzdělanější lidé Přemýšlíte někdy o smrti ZÁKLAD: Populace, n=1095

Ano

Pohlaví

Žena

27

6

64 71

30 23

5 6

78 74

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let

Vzdělání Území

60 a více let

Čechy

VŠ

70 64

Morava

Něcista

20%

5 7 5

26

4 9

24 19

56

Ateista

39 40%

60%

5 5 6 7

31 22 19

28

70 75

Věřící Víra

37 34

63 71 76

S maturitou

0%

17 20

57 60

45 - 59 let

Bez maturity

Nevím

68

CELKEM

Muž

Ne

80%

5 6 6 100%



strana 17

P2 - Pro dvě pětiny osob je těžké o smrti a umírání hovořit Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano 10% Rozhodně ne 23%

Spíše ano 29%

Spíše ne 38% ZDROJ: STEM/MARK, Umírání - Cesta domů, červenec 2011 STEM/MARK, a. s.


strana 18

P2 - Muži mají menší problémy než ženy hovořit o smrti Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=1095

10

Víra

Území

Vzdělání

Věk

Pohlaví

CELKEM

8 11

Muž Žena 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

let let let let

7 4 10 17 12 7 9

Bez maturity S maturitou VŠ

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne 29

Rozhodně ne 39

26

23

40 31

26 21

37

39

37

33 24 17

17 17

46 37 35

28

29 31

31

37 43 36

23 22 24

28

Čechy Morava

10 9

28 29

39 39

24 22

Věřící Něcista Ateista

9 8 13

28 32 24

38 39 39

25 22 23

0%

20%

40%

60%

80%

100%



strana 19

P3 - Třetina osob nikdy s blízkými o smrti a umírání nehovoří Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1095

Nikdy 32%

Někdy 64%

Často 4%



strana 20

P3 - O smrti s blízkými častěji nehovoří lidé starší 60 let Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? Často

Pohlaví


4

64

32

Muž

4 3

64 64

32 32

Žena

Věk

30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání

Bez maturity

Území

60 a více let

Čechy

S maturitou VŠ

Morava

Věřící Víra

Nikdy

CELKEM

15 - 29 let

Něcista Ateista

2 3 5 4

75 74

23 23

58

37

49

47

4 3 5

61 67 68

35 30 28

3 4

65 62

32 33

3 5 3

0%

62

35 71

25

57 20%


Někdy

40 40%

60%


80%

100% strana 21

P4/Z12 - Zdravotníci jsou častěji zastánci toho, že o smrti se má hovořit i s dětmi Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) 100%

Rozhodně ano

16 35

80%

Spíše ano Spíše ne

60%

43

40%

Rozhodně ne

53 31

20%

11

12

Populace

Zdravotníci

0%



strana 22

P4 – Lidé ve věku 30-44 let jsou častěji pro to, aby se s dětmi o smrti hovořilo Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

Víra

Území

Vzdělání

Věk

Pohlaví

CELKEM Muž Žena 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

let let let let

Spíše ne

Rozhodně ne

16

43

31

11

14 18

45 40

29 32

11 10

18 15 17 14

41

35 24

39 30

12

33

37

23 34

15

48

28 48

44 40

31 31


17 16 14

38 47 41

35

40%

7 25

16 16

20%

2

32

Čechy Morava

0%

6

60

14 16 24


Spíše ano

3 10 13 10 6

31 27 60%

18 80%

100%



strana 23

Z12 – Pouze podle 1/8 zdravotníků se o umírání nemá hovořit s dětmi Mělo by se podle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

CELKEM

35

53

12

Lékař

35

52

13

Zdravotní sestra

36

55

9

Často

37

52

10 1

34

Občas

53

32

Zřídka 0%

20%

13

54 40%

60%

1

15 80%

100%



strana 24

P4/Z13 – Zdravotníci posouvají věk dítěte níže Od jakého věku by se dětmi mělo hovořit o smrti a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) POZNÁMKA: Respondenti odpovídali spontánně.

15

Předškolní věk

24 16

6-9 let

26 20

10 - 14let

MĚLO by se hovořit OD VĚKU…

34 4

15 a více let

Bez odpovědi, neví

Populace

4

Zdravotníci

3 1

42

O smrti by se dětmi hovořit nemělo

12 0%

20%

40%

60%



strana 25

P6/Z8 – Podle většiny populace i zdravotníků se o umírání nemluví ve společnosti dostatečně Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) 100%

4

1 8

20

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne

80%

Rozhodně ne 60

60%

59 40%

20%

31 18 0%

Populace

Zdravotníci



strana 26

P6 – Nejmladší generace se častěji domnívá, že se o problematice dostatečně hovoří Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

CELKEM

4

20

59

18

Muž Žena

3 4

22 18

57 60

17 19

25

60 66

21 16 18

10 11

53

28 23

55

Vzdělání

let 5 let 2 let 2 let 5

Bez maturity 4 S maturitou 2 VŠ 3

21 19 18

57 61 58

18 17 20

Území

15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více

Čechy 3 Morava 5

22 17

58 59

17 19

Víra

Věk

Pohlaví

Rozhodně ano

Věřící 3 Něcista 3 Ateista 5

15 22 22

0%

20%

59

22 17 14

58 59 40%

60%

80%

100%



strana 27

Z8 – Podle naprosté většiny zdravotníků se o smrti dostatečně nehovoří Mluví se podle Vašeho názoru v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Rozhodně ano


Profese

CELKEM 1 8

Spíše ano 60

Lékař 1 7

33

65

Často 1 8

24

58

Občas 1 9

32

61

Zřídka 1 6 0%

Rozhodně ne 31

58

Zdravotní 1 11 sestra

Spíše ne

29

64 20%

40%

29 60%

80%

100%



strana 28

P7/Z9 – Čtvrtina populace, ale pouze desetina zdravotníků si nemyslí, že smrt a umírání je v dnešní době společenské tabu Z jakého důvodu si myslíte, že je v dnešní době smrt a umírání tzv. tabu? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí

Smrt je tabu, protože…

Populace

Zdravotníci 66

Obava, strach

84

Dlouhodobé opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách

59 86 54

Je to mediálně nezajímavé

62 42

Nedostatek víry

57

Lidé nemají s umíráním svých blízkých přímou zkušenost

40 80 24

Nemyslí si, že je smrt tabu

9 0%

20%

40%

60%

80%

100%



strana 29

P8 – Smrt je pro většinu něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít Jak se vyrovnáváte se skutečností, že jednou umřete? ZÁKLAD: Populace (n=1095)

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Zcela nesouhlasím

Něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít

75

Bojím se toho, co konec života přinese

18

Začátek něčeho jiného

14

Vůbec o tom nepřemýšlím

14

0%

21

28

31

25

31

20

20%

23

30

31

40%

21

35

60%

80%

100%



strana 30

P9/Z14 – Obavy z umírání - ztráta důstojnosti (soběstačnosti) a bolesti Čeho se lidé na umírání nejvíce obávají? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace.

Populace

Zdravotníci 51

Ztráty důstojnosti (soběstačnosti)

81 46

Bolesti

74 35

Odloučení od blízkých

50 26

Osamocenosti

57 24

Psychického strádání

33 13

Toho, co bude po smrti

24 7

Na umírání se ničeho nebojím Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

14 1 0%

20%

Významně častěji uvádějí lidé nad 60 let. 40%

60%

80%

100%


Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) STEM/MARK, a. s.


strana 31

Z15 – Podle více než 1/3 zdravotníků je nejpřijatelnější pro pacienta umírat v hospici Kde lidé "umírat chtějí" - nejpřijatelnější prostředí Populace

ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace.

Zdravotníci 78

Domácí prostředí

88 10

Hospic

35 9

Sociální zařízení

6 Většinou u sebe chceme mít rodinu (69 %), partnera (45%) nebo přátele (12 %) - před zdravotníky (5%) nebo řádovými sestrami (4 %)

9

Nemocnice

4 1

Léčebna dlouhodobě nemocných

Bez NIKOHO „po boku“ by přálo umřít 14 % lidí (častěji ti starší)

2 12

Jinde

Např. při záchraně jiných lidí, uprostřed zábavy v hospodě, v lese, v přírodě apod.

3 0%

20%


Populace příliš nerozlišuje mezi hospicem, nemocnicí, soc. zařízením.

40%

60%

80%

100%

Soc. zařízení ( dům seniorů, dům s pečovatelskou službou) Umírání – Cesta domů, září 2011

strana 32

P10/Z16 – Hospic v laické veřejnosti vnímán významně hůře než u zdravotníků Kde lidé umírat nechtějí ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace.

Populace Zdravotníci 69

Léčebna dlouhodobě nemocných

76 45

Nemocnice

59 42

Hospic

6

• 58 % respondentů (18-59 let) si myslí, že ví.

35

Sociální zařízení

• ALE: často ho chápou jako „něco mezi LDN a domovem důchodců“

18

Jinde

5

• čekárnu na smrt, služby nechci popisovat hrůza

5

• asi jako domov důchodců, s lepší péčí a větším soukromím.

2 0%

20%


• Citace:

15

Domácí prostředí

Vědí vůbec lidé, co je hospic?

40%

60%

80%

100%

Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) Umírání – Cesta domů, září 2011

strana 33

Co je hospic? Je to v podstatě LDN, Domov důchodců dohromady. Hospic je dlouhodobá ubytovna pro nemocné. Hospic je hotel pro umírající, většinou pod záštitou církve . Něco jako domov důchodců na dožití. Dle mého je to něco mezí LDN a domovem pro seniory. Je to taková domácnější nemocnice. Myslím, že je tam méně odborné lékařské péče než v LDN, ale více než v domovech pro seniory. Zařízení pomáhající lidem při umírání. Domnívám se, že se jedná o domov pro seniory se stálou pečovatelskou službou, ale s tím, že ten kdo tam je si může žít po svém. Starají se o těžce a smrtelně nemocné. Poskytují jim péči, kterou jim jiná střediska nedají. Zařízení kde je poskytnuta péče o občany,kteří jsou připoutáni na lůžko a nemají žádnou rodinu. Dům, v němž jsou lidé, kteří už z důvodu nemoci, ví, že umřou. Starobinec. Domov pro přestárlé s osobními asistenty. Zařízení pro ty, kteří umírají a nechtějí na to být sami. Asi jako domov důchodců,s lepší péčí a větším soukromím.

STEM/MARK, a. s.


strana 34

P11 – Na konci života chtějí mít lidé kolem sebe své blízké Koho byste chtěl/a mít na blízku na samotném konci života? ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí.

69

Rodinu 45

Partnera 12

Přátele, kolegy Ošetřovatelky

6

Zdravotnický personál

5

Řádové sestry

4 3

Někoho jiného

Např. kněze, milenku

14

Nikoho 0%

20%

Významně častěji muži a starší lidé (60+). 40%

60%

80%

100%



strana 35

P12 – Důstojné umírání = bez bolesti, v klidu, ve spánku Co si představíte pod pojmem dobré nebo důstojné umírání? ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Respondenti odpovídali spontánně.

28

Bez bolesti, strádání, v klidu

22

Ve spánku

16

Rychle

15

V blízkosti blízských, nebýt sám

11

Slušné zacházení, respekt, důstojnost, úcta, citlivá péče

9

V prostředí k tomu určeném

7

Doma Smířen/a (s lidmi, se smrtí, se sebou s Bohem)

4

Nebýt na obtíž, soběstanost

4

Dlouhý žívot, až ve stáří, sešlost věkem

3

Být při smyslech, slouží mozek

3

Udržení hygienických podmínek

3

Eutanasie, možnost rozhodnout

2

Jiné Nevím, nic, bez odpovědi 0%

Slovo „Eutanazie“ explicitně zaznělo pouze ve 2 % případů.

6 13 20%

40%

60%



strana 36

Péče o umírající z pohledu populace i zdravotnické veřejnosti ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ V případě, že by lidé potřebovali získat informace v souvislosti s umíráním blízké osoby, pak by se nejčastěji obraceli na zdravotníky (53 %) či by údaje hledali na internetu (55 %, častěji lidé do 44 let věku a také ti s vyšším vzděláním). Více než dvě pětiny (44 %) dotázaných by hledaly pomoc v rámci rodiny nebo přátel (častěji osoby do 29 let a také ty s vyšším vzděláním), čtvrtina poté v literatuře (častěji lidé nejmladší a také vysokoškoláci). Na státem zřízené instituce jako jsou sociální odbory nebo linky důvěry by se obrátilo pouze 7 %, resp. 3 % osob.

PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pokud někomu umírá někdo blízký, více než dvě třetiny osob (68 %) se mu snaží pomoci (častěji ženy). Více než čtvrtina ostatních (28 %) by pomoci chtěla, ale brání ji v tom neznalost toho, jak s umírajícím hovořit (schopnost mluvit s umírajícími stoupá s věkem respondenta). Desetina populace si pak s takovou událostí neví rady, tak raději nic nepodnikne (častěji muži, osoby starší 60 let, s nižším vzděláním, ateisté). Dle deklarace respondentů mají bezprostřední zkušenost s umíráním blízké osoby tři čtvrtiny populace (častěji osoby nejstarší). Dle naprosté většiny běžné populace i zdravotníků se mají příbuzní zapojovat do péče o umírajícího (92 % populace, 99 % - zdravotníci). Pro začlenění příbuzných do takovéto činnosti jsou častěji ženy a osoby ve věku 45 – 59 let. Opačný názor zastávají častěji muži, lidé nad 60 let věku a také ateisté.

Péče o umírající z pohledu populace i zdravotnické veřejnosti PÉČE O UMÍRAJÍCÍ V návaznosti na názor podporující zapojení rodiny do péče o umírajícího se většina populace kloní k tomu, že by o svého blízkého skutečně až do jeho posledních dnů doma pečovala (48 % - rozhodně ano, 40 % - spíše ano). Terminální péče je samozřejmější (více odpovědí „rozhodně ano“) pro ženy, osoby nad 60 let věku, s nižším vzděláním, Moravany, věřící. Naopak osmina ostatních by takovouto péči nezvládla. Z důvodů, pro které by se lidé nemohli o své příbuzné až do konce starat doma, lze uvést psychické, ale i finanční nezvládnutí situace či neznalost toho, jak se o umírajícího starat.

ZAPOJENÍ DĚTÍ DO PÉČE Podle naprosté většiny běžné populace mají děti v průběhu života vidět své vlastní rodiče pečovat o své rodiče, jejich prarodiče (95 %), stejně tak se mají spolupodílet na péči o své nejbližší (91 %). Tyto názory jsou častěji podporovány ženami a staršími lidmi nad 60 let, Moravany a také věřícími.

P14 – Zdroj informací – nejčastěji zdravotníci, internet Zdroje informaci v případě, že by blízká osoba umírala stářím či na nevyléčitelnou nemoc ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí.

55

Hledal/a bych na internetu Obrátil/a bych se na nějaké zdravotníky

53

26

Hledal/a v literatuře

7

Zkusil/a bych sociální odbor

Volal/a na linku důvěry

Jiný zdroj informací

Nikde bych nehledal/a

PŘÁTELE Významně více zmiňují mladí do 30 let.

44

Radil/a se s přáteli

INTERNET Významně častěji mladší lidé do 45 let, ale i mezi lidmi ve věku 60-65 let – celá pětina.

3 4 3

0%

20%

40%

60%

80%



strana 39

P15 – Více jak ¼ osob neví, jak má s umírajícím mluvit Když umírá někdo blízký... ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí.

Významně častěji ženy

Snažíte se mu pomoci

28

Nevíte, jak s ním mluvit

Jiné

Nevíte si s tím rady, tak raději nic neuděláte

0%

68

Významně častěji muži

4

10

20%

40%

60%

80%



strana 40

P16 – Bezprostřední zkušenost s umíráním blízké osoby mají ¾ populace Máte vy osobně bezprostřední zkušenost s umírání (příbuzní, blízké osoby)? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1095

Ne 24%

Ano 76%



strana 41

P17/Z23 – Podle naprosté většiny oslovených se mají příbuzní zapojovat do péče o umírajícího Mají se podle Vášeho názoru příbuzní zapojovat do péče o umírajího? ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1000)

Rozhodně ano 100%

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne 1

2 6

21 80%

38 60%

40%

78 54

20%

0%

Populace

Zdravotníci


STEM/MARK, a. s.


strana 42

P17 – Zejména ženy a VŠ prosazují zapojení příbuzných do péče Mají se podle Vášeho názoru příbuzní zapojovat do péče o umírajího? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

55 53 60 48

Vzdělání

59


51 56 62

Čechy Morava

38 41 33 40

7 2 6 2 3

34 37 40

6 2 5 1

39 37

45 20%

6 6 4 2 8 4

41 36

58 57 0%

8 1 5 2

35

54 53


6 2

42

Území

Pohlaví

49

Muž Žena

Rozhodně ne

38

15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60+

Věk

Spíše ne

54

CELKEM

Víra

Spíše ano

40 40%

60%

11 80%

3 51 4 100%



strana 43

Z23 – Podle více než ¾ zdravotníků se mají příbuzní rozhodně zapojovat do péče Mají se podle Vášeho názoru příbuzní zapojovat do péče o umírajího? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Nevím

CELKEM

78

21

11

Lékař

78

21

11

Zdravotní sestra

78

21

11

80

Často

19

23

77

Občas

25

72

Zřídka 0%

20%

40%

60%

80%

11

1

31 100%



strana 44

P18/P19 – Pouze osmina osob by nepečovala o svého blízkého Pečoval/a byste o své nejbližší příbuzné do konce doma? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Spíše ano 40%

Důvody, proč bych o blízkého nepečoval/a do konce doma ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí

Psychicky bych nezvládl být u umírání někoho blízkého

6

5

Nevěděl bych, jak se o umírajícího starat

Spíše ne 10% Rozhodně ne 2%

3

Nezvládl bych to finančně

3

Nedostal bych v práci volno

2

Byl bych na péči sám Moji blízcí chtějí umřít o samotě, nechtějí nikoho svým umíráním obtěžovat

Rozhodně ano 48%

1

2

Jiné 0%

5%

10%

15%

20%



STEM/MARK, a. s.


strana 45

P18 – O blízkého by více pečovali Moravané, věřící a ženy Pečoval/a byste o své nejbližší příbuzné až do konce doma? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

Pohlaví

Žena

10

2

44 52

44 36

10 10

2 2

45

43

12 12 1 8 3 6 5

Věk

37

50 51

45 - 59 let

Vzdělání Území Víra

Čechy

S maturitou VŠ

38 60

60 a více let Bez maturity

8 11 13

45 47

45

41

Věřící

53 47 44

0%

35

42 39

54

Ateista

30

54

Morava

Něcista

Rozhodně ne

40

15 - 29 let 30 - 44 let

Spíše ne

48

CELKEM Muž

Spíše ano

20%

12 39 40

39 60%

2 5 2

6 1 10 1 12 5

41 40%

3 2 1

80%

100%



strana 46

P21/P22 – Děti se dle většiny mají zapojovat do péče o své nejbližší Zapojení dětí do péče o rodiče ZÁKLAD: Populace (n=1095)

Rozhodně ano

Spíše ano

Mají děti vidět své rodiče pečovat o jejich rodiče?

Spíše ne

65

Mají se děti spolupodílet na péči o své nejbližší?

30

53

0%

20%

Rozhodně ne

38

40%

60%

41

7 2

80%

100%



strana 47

P21 – Děti mají vidět péči o příbuzné – zejména ženy a starší lidé Mají děti vidět své rodiče pečovat o jejich rodiče? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

Pohlaví Věk

72

15 - 29 let

57 63 68 71

30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání Území

60 a více let

S maturitou VŠ

Morava

Víra

Něcista Ateista

25

6 1 31

33 25 25

7 1 3 5 2 22

36

64 64 71

30 31

63 69

32 27

26

71 64 60

Věřící

41

35

Žena

0%

Rozhodně ne 30

58

Muž

Čechy

Spíše ne

65

CELKEM

Bez maturity

Spíše ano

20%

25 31 32 40%

60%

80%

51 41 3 41 4 4 31 6 3 100%



strana 48

P22 – Děti se mají podílet na péči – zejména ženy, starší lidé Mají se děti spolupodílet na péči o své nejbližší? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

Pohlaví

Žena

Věk Vzdělání Území Víra

0%

44 33 29

52 51 59

38 41 32

50

20%

37 37 60%

2 51

7 7 2 8 4

40 40%

2 7 1 6 2 33

9 36

56 54 49

2 4 2

8 2 6 2 8 1

39 58

Morava

Ateista

14

59 65

VŠ

Něcista

38

48

S maturitou

Věřící

10

45

60 a více let

Čechy

7 2

38

39

45 - 59 let

Bez maturity

Rozhodně ne

38

49 56

Muž

30 - 44 let

Spíše ne

53

CELKEM

15 - 29 let

Spíše ano

80%

100%



strana 49

Poslední rozloučení (pohřby) POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ Naprostá většina osob souhlasí s tím, že pohřeb je příležitost k rozloučení se s blízkou osobou (59 % - zcela souhlasí, 32 % - spíše souhlasí) či, že jde o uzavření životního příběhu (53 % - zcela souhlasí, 35 % - spíše souhlasí). V hodnocení toho, zda jde v případě pohřbu o důležitou životní otázku,jsou lidé rozděleni na dva stejně velké tábory. Naopak lidé neberou ve většině poslední rozloučení jako společenskou událost (souhlas pouze u 23 % osob), nutné zlo (souhlas u 19 % osob, častěji ateisté a středoškoláci s maturitou) či jako oběť (souhlas pouze u 9 % osob, častěji nejmladší lidé do 29 let). Většina populace se také vyslovuje ve prospěch účasti dětí na pohřbech (76 %). Opačný názor zastává pouze čtvrtina osob (častěji ženy, nejmladší lidé do 29 let, obyvatelé českých krajů a ateisté). Na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel vůbec nikdy nechodí pouze desetina populace (častěji lidé do 29 let věku, ateisté a obyvatelé českých krajů). Třetina ostatních tak činí alespoň občas (častěji lidé ve věku 30 – 44 let) a více než polovina vždy, když může (56 %, častěji starší osoby, Moravané a věřící). Pokud měli lidé uvést, zda již osobně podnikli nějaké konkrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu, pak pouze 14 % z nich, tak již učinilo (častěji osoby starší 60 let). 28 % populace sice zatím nic konkrétního neudělalo, nicméně o tom uvažuje (častěji střední generace do 44 let). Zbylých 58 % osob nejenže nic nepodniklo, ale ani o této problematice neuvažuje (častěji lidé ve věku 45 – 59 let a ateisté). Z jednotlivých opatření, která byla ze strany respondentů podniknuta ve věci případného úmrtí či pohřbu, lze uvést zejména zanechání poslední vůle (8 %), uzavření životní pojistky (8 %) či vyčlenění finančních prostředků na zařízení pohřbu (6 %).

P23 – Pohřeb = příležitost k rozloučení, uzavření příběhu Pohřeb chápete jako... ZÁKLAD: Populace, (n=1095)

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

Zcela nesouhlasím

Příležitost k rozloučení

59

Uzavření životního příběhu

53

Důležitou životní událost

22

Společenskou událost

8

Nutné zlo

8

Oběť

32

3 6 0%

35

28

15

5

18

47

21

60

28 20%

8

33

30

11

5 4

63 40%

60%

80%

100%



strana 51

P24 – Podle ¾ osob by děti měly být přítomny na pohřbu Mají být na pohřbu přítomny i děti? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Spíše ne 20% Rozhodně ne 4%

Spíše ano 46%

Rozhodně ano 30%



strana 52

P24 – Přítomnost dětí na pohřbu – častěji věřící, muži Mají být na pohřbu přítomny i děti? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano

Pohlaví

CELKEM

Muž Žena

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let

30

Vzdělání Území

Čechy

VŠ

Víra

0%

23 27

36 39

43 39

34

20 17 15 21 19 18

4 4 3

52 48 46

27

22 47

36

40%

4 2 2 2

15 23

47 45

28 27 20%

15

46

37

3 5 3 1 4 7

42

25 30


45

4

17

55

Věřící

Ateista

20

46

Morava

Něcista

Rozhodně ne

47

24 23

60 a více let

S maturitou

Spíše ne

46

33 28

45 - 59 let

Bez maturity

Spíše ano

21 60%


80%

8 100% strana 53

P25 – Jen 10 % osob vůbec na pohřby nechodí Chodíte na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Vůbec ne 10%

Ano, ale jen občas 34%

Ano, když můžu, tak vždy 56%



strana 54

P25 – Častěji chodí na pohřby starší lidé a věřící Chodíte na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Ano, když můžu, tak vždy

Pohlaví

CELKEM Muž Žena

Věk

30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání Území

60 a více let

Čechy

34

10

55 57

36 31

9 11

VŠ

52

39 33 26

6 10 10

32 35 36

11 10 7

35

26

52 50

Něcista Ateista 20%

13 31

69

Věřící Víra

14

64

Morava

0%

36

57 55 57

S maturitou

Vůbec ne

56

50 54 57 63

15 - 29 let

Bez maturity

Ano, ale jen občas

38 35 40%

60%

80%

5 5 10 15 100%



strana 55

P26 – 14 % osob již pro případ pohřbu něco podniklo Podnikl/a jste Vy osobně již nějaká konrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Ano 14%

Ještě ne, ale uvažuji o tom 28%

Ne, ani o tom neuvažuji 58%



strana 56

P26 – Zejména starší lidé již něco pro případ pohřbu podnikli Podnikl/a jste Vy osobně již nějaké konkrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Ano

Pohlaví

CELKEM Muž Žena

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání

Bez maturity

Území

60 a více let

Čechy

S maturitou VŠ

Morava

Víra

Věřící Něcista Ateista 0%

Ještě ne, ale uvažuji o tom

14

28

15 13 9 16 12 18

Ne, ani o tom neuvažuji 58

29

56 61

26 30

61 33

51

24

64 58

23

15 13 14

24 31 32

61 56 54

14 14

27 30

59 57

16 12 14

29 31 21 20%

54 57 65 40%

60%

80%

100%



strana 57

P27 – Opatření pro případ úmrtí – závěť, životní pojistka Konkrétní opatření provedená pro případ úmrtí/pohřbu ZÁKLAD: Populace, n=1095 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí

Poslední vůle závěť

8

Životní pojistka

8

Našetřeno na pohřeb

6

Vyřešení majetku/zaopatření rodiny

5

Domluva ohledně pohřbu

5

Vlastnictví/pronájem/koupě hrobky,urnového místa Vyřešení nemajetkových záležitostí

2 1

V tuto chvíli neví

5

Nepodnikl žádná opatření, a ani o tom neuvažuje 0%

58 20%

40%

60%

80%

100%



strana 58

Vnímání úrovně péče o terminálně nemocné z pohledu populace i zdravotnické veřejnosti JEDNOTLIVÉ ASPEKTY PÉČE O TERMINÁLNĚ NEMOCNÉ PACIENTY V otázce tlumení bolesti u nevyléčitelně nemocných a umírajících pacientů se názory běžné populace a zdravotníků určitým způsobem liší. Poměrně velká část populace (49 % osob) nemá o problematice informace a tudíž není schopna kvalifikovaně odpovědět (odpovědi „nevím“). V rámci odborné veřejnosti je takovýchto respondentů pouze 9 % (jde zejména o zdravotníky nemající ze svých praxí zkušenost s nevyléčitelně nemocnými pacienty). 30 % populace se domnívá, že bolest je u terminálních pacientů tlumena dobře, naopak pětina ostatních zastává názor opačný. V případě zdravotníků jednoznačně převažuje pozitivní hodnocení přístupu k tlumení bolesti (58 %, častěji sestry) nad jeho negativním vnímáním (33 %, častěji zdravotníci, kteří se často setkávají s nevyléčitelně nemocnými pacienty). Určitá disproporce mezi laickou a odbornou veřejností panuje i v otázce respektování přání umírajících a jejich rodin. Mezi běžnou populací je opět více respondentů nemající na problematiku jasný názor (29 % oproti 4 % u zdravotníků). Podle 45 % populace jsou přání pacientů a rodin respektována, podle 26 % naopak nejsou (častěji lidé s vyšším vzděláním, osoby ve věku 30 - 44 let). Názor zdravotníků na danou problematiku je opět pozitivnější – tři čtvrtiny dotázaných se vyslovilo ve smyslu respektování přání pacientů a rodin (častěji lékaři, kteří se s nevyléčitelně nemocnými setkávají často) a jen pětina ostatních vidí situaci opačně. V otázce informovanosti umírajícího o jeho nemoci, prognóze a možnostech léčby se názory zdravotníků a populace opět liší. Z pohledu laiků je péče závislá zejména od způsobu přístupu jednotlivých lékařů (57 %, častěji muži, vysokoškoláci). Jako velmi dobrou vnímají informovanost pouze 4 % dotázaných, jako často zkreslenou nepřinášející pravdivé informace poté 7 % osob. 12 % respondentů se domnívá, že informovanost pacienta je nedostatečná,

Vnímání úrovně péče o terminálně nemocné z pohledu populace i zdravotnické veřejnosti JEDNOTLIVÉ ASPEKTY PÉČE O TERMINÁLNĚ NEMOCNÉ PACIENTY že více informací má často rodiny než samotná osoba, které se to týká. Pětina zúčastněných nebyla schopna svoji odpověď konkretizovat. Jako velmi dobrou až dobrou označilo komunikaci 23 % zdravotníků, čtvrtina ji pak vnímá jako dostatečnou a pouze 6 % lékařů a sester ji hodnotí jako zkreslenou. Největší procento odborné veřejnosti ale zastává názor, že informovaná je především rodina pacienta, a to na jeho úkor (42 %).

HODNOCENÍ KOMUNIKACE ZDRAVOTNÍKŮ S UMÍRAJÍCÍM A JEHO RODINOU Obecně lze shrnout, že běžná populace vnímá jednotlivé aspekty komunikace zdravotníků s umírajícími pacienty a jejich rodinami o něco hůře, respektive v odpovědích laické veřejnosti dosahuje pozitivní hodnocení nižších hodnot, než je tomu u zdravotníků. Komunikace zdravotníků s pacientem a jeho rodinou je z pohledu laiků obsahově dostatečná v 47 % případů, nedostatečná ve 29 % případů (častěji lidmi v produktivním věku), z pohledu lékařů a sester je pak uspokojivá v 60 % případů (častěji z pohledu sester), neuspokojivá v 37 % případů. V případě hodnocení citlivosti je komunikace očima veřejnosti dostatečná opět v 47 % případů, nedostatečná ve 30 % situací (častěji osoby ve věku 30 - 44 let), z pohledu zdravotníků je pak uspokojivá až v 65 % případů (častěji sestry a zdravotníci přicházející často do kontaktu s nevyléčitelně nemocnými pacienty), nevyhovující v 31 % případů (častěji lékaři). Pokud jde o srozumitelnost této komunikace, tak je s ní spokojeno 50 % běžné populace, nespokojeno je 27 % osob, v rámci zdravotníků je pak srozumitelnost vyhovující pro 59 % osob (častěji sestry a zdravotníci přicházející často do kontaktu s nevyléčitelně nemocnými pacienty) a nevyhovující pro 37 % respondentů.

Vnímání úrovně péče o terminálně nemocné z pohledu populace i zdravotnické veřejnosti PŘÍSTUP ZDRAVOTNÍKŮ K TERMINÁLNĚ NEMOCNÝM PACIENTŮM Osmina zdravotníků dle svého vlastního vyjádření neví, jak přistupovat k umírajícímu pacientovi a jeho rodině. Častěji se v tomto případě jedná o lékaře a sestry, které mají s takovýmito pacienty pouze občasný či minimální kontakt. Naopak většina odborné veřejnosti dle deklarace takovéto znalosti má. Podle více než tří čtvrtin zdravotníků (77 %) je možné se o umírajícího postarat až do konce jeho dnů v domácím prostředí (častěji lékaři s častým kontaktem s nevyléčitelnými pacienty). Opačný názor zastává pouze necelá čtvrtina odborné veřejnosti (23 %, častěji sestry a zdravotníci s malými zkušenostmi s danými pacienty). Podle vyjádření samotných zdravotníků jsou lékaři pouze v 19 % případů dobře obeznámeni s tím, co může pacientům nabídnout hospicová péče. Ve většině případů (63 %) o takovéto péči vědí, nicméně jejich představa je spíše mlhavá. V 16 % případů nejsou lékaři o této péči informováni, o paliativní léčbě mají spíše kusé informace. O neexistenci hospicové péče neví pouze 2 % lékařů. Pokud mají ale zdravotníci hodnotit péči ve vybraných zařízeních, pak je nejlépe vnímaná, jak z pohledu zdravotního, tak i toho zohledňujícího psychickou pohodu pacienta, péče poskytovaná v hospicu. 49 % zdravotníků ji hodnotí po zdravotní stránce jako velmi dobrou, 30 % jako dobrou, v případě psychické pohody je péče jako velmi dobrá vnímaná 47 % zdravotníků a jako dobrá 31 % osob.

P28/Z17 – Tlumení bolesti Bolest je u nevyléčitelně nemocných a umírajících tlumena: ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006)

100%

6

6

Rozhodně dobře Spíše dobře

80%

24

Spíše špatně Rozhodně špatně 52

60%

Nevím, nedokážu posoudit

15 6

40%

49

30

20%

3 9 0%

Populace

Zdravotníci



strana 62

P28 – Tlumení bolesti je lépe hodnoceno ženami Jak je tlumena bolest u nevyléčitelně nemocných a umírajících? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně dobře Rozhodně špatně 6

24

5 8

24 25

Pohlaví

CELKEM Muž Žena

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

Víra

Území

Vzdělání

60 a více let Bez maturity S maturitou VŠ Čechy Morava Věřící Něcista Ateista

Spíše dobře Nevím, nedokážu posoudit 15

5 6 8 7

21

7 7 3

24 25 24

15

49

5 15

52 46

6

17 28 23 25

5 10

23

7 7 5

28 23 22

0%

6

7 19 10 7 13 3 12

15

20%

42 52 51

4

17 14 14 40%

51 45 49

5

7 16

26

50 5

6

18 21

Spíše špatně

51 45

3 5

43 50 52

5 6 60%

80%

100%



strana 63

Z17 – Lékaři mající častou zkušenost s nevyléčitelně nemocnými hodnotí tlumení bolesti hůře Jak je z Vašeho pohledu tlumena bolest u nevyléčitelně nemocných a umírajících? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Rozhodně dobře Spíše špatně Nevím, nedokážu posoudit CELKEM

6

Lékař

5

Zdravotní sestra

52

52

52

10

Často

6

Občas

6

51

Zřídka

7

49

0%

Spíše dobře Rozhodně špatně 30

3

9

31

4

8

4 3

33

54

20%

2 10

26

2

28

19 40%

60%

4 80%

13

21 100%



strana 64

P29/Z18 – Respektování přání umírajících a jejich rodin Přání umírajících a jejich rodin jsou v našem zdravotnictví: ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006) 100%

Většinou respektována

11 25

Částečně respektována Spíše nerespektována

80%

Většinou nerespektována

34

Nevím

60%

17

51

40%

9 20%

29

18 3 4

0%

Populace

Zdravotníci



strana 65

P29 – Vzdělanější lidé hodnotí respektování přání umírajícího negativněji Přání umírajících a jejich rodin jsou v našem zdravotnictví: ZÁKLAD: Populace, n=1095

Pohlaví

Většinou respektována Většinou nerespektována

Věk

Spíše nerespektována

CELKEM

11

34

Muž

11 11

33 35

15

10 10 11 13

37 33 33 34

20 22 15 9 11 11

12 10 8

35 34 30

12 21 24

10

9 14

34

18

9

35

15

8

13 11 9

37 33 33

16

7 9

Žena 15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání

Bez maturity

Území

60 a více let

Čechy

S maturitou VŠ

Morava Věřící

Víra

Částečně respektována Nevím

Něcista Ateista 0%

20%

17

9 9

19

9 7 8

32 26 26 27 32 32 30 27 31

8 7

19 15 40%

29

30 27 27 28 31

11 60%

80%

100%



strana 66

Z18 – Podle 1/5 zdravotníků nejsou respektována přání umírajících a jejich rodin Přání umírajících a jejich rodin jsou v našem zdravotnictví podle Vás: ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Většinou respektována Spíše nerespektována Nevím

Částečně respektována Většinou nerespektována

CELKEM

25

51

18

34

Lékař

24

51

19

33

16

3 4

Zdravotní sestra

51

26

29

Často

52

21

Občas

0%

20%

40%

19 60%

6 80%

21

2 5

20

47

18

Zřídka

16

51

10 100%



strana 67

P31/Z20 – Informovanost o nemoci, jejím vývoji a léčbě Informovanost umírajících o jejich nemoci, vývoji a možnostech léčby je: ZÁKLAD: Populace (n=1095)

ZÁKLAD: Zdravotníci (n=1006)

Velmi dobrá Závislá od způsobu přístupu jednotlivých lékařů Nedostatečná, více informací má často rodina než sám pacient Často zkreslená, nejsou podávané pravdivé informace Nevím 100%

Informovanost umírajících o jejich nemoci, vývoji a možnostech léčby je:

4

Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Nedostatečná, více informací má často rodina než sám pacient Často zkreslená, nejsou podávané pravdivé informace Nevím 100%

3 20

80%

80%

57 60%

60%

40%

40%

12 20%

7

42 20%

20 0%

0%

1 Populace ZDROJ: STEM/MARK, Umírání - Cesta domů, červenec 2011

STEM/MARK, a. s.

25

6 3 1 Zdravotníci



strana 68

P31 – Informovanost – hůře hodnocena ženami a věřícími Informovanost umírajících o jejich nemoci, vývoji a možnostech léčby je: Velmi dobrá Závislá od způsobu přístupu jednotlivých lékařů Nedostatečná, více informací má často rodina než sám pacient Často zkreslená, nejsou podávané pravdivé informace Nevím

Pohlaví


CELKEM

4

Muž Žena

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání

Čechy

Víra

Bez maturity

Území

60 a více let

S maturitou VŠ

Morava Věřící Něcista Ateista

57

12

3 5

60 54

8 15

5 2 3 6

54 62 59 52

11

5 3 1

53 59 66

11

3 6

57 57

13 11

4 4 4

56 58 56

16 7 10 8 11 5

0%

20%

7

20

7

21 20

6 6

11 7 13 7 14 6

40%

60%

8 14 11

6 5 6 7

80%

24 17 18 22 23 17 18 21 19 17 20 24 100%



strana 69

Z20 – Pouze podle necelé ½ zdravotníků je informovanost pacienta dobrá či dostatečná Informovanost umírajících o jejich nemoci, vývoji a možnostech léčby je podle Vás: ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Nedostatečná, více informací má často rodina než sám pacient Často zkreslená, nejsou podávané pravdivé informace Nevím 3

20

25

42

6 3

Lékař 3

20

26

42

5 3


Profese

CELKEM

Zdravotní sestra

5

Často

3

21

27

Občas

3

21

24

Zřídka 3 0%

21

16

24

22 20%

39

7

42

6 1

40

5

44 40%

60%

4

6 80%

5

10 100%



strana 70

P30/Z19 – Lidé vnímají aspekty komunikace hůře než zdravotníci Komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou je: Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nevím

ZÁKLAD: Populace (n=1095), Zdravotníci (n=1006)

100%

10

10

11

37

37

39

8

11

6

80%

52

60%

40%

22

21

7

9

7

24

23

22

Citlivá

Srozumitelná

0%

34

33

28

4 4

3 4

3 5

Obsahem dostatečná

Citlivá

Srozumitelná

Populace

Zdravotníci


STEM/MARK, a. s.

53

20

20%

Obsahem dostatečná

54


Více informací má často rodina než sám umírající pacient – říká: 6 % laické veřejnosti a pětina zdravotníků. strana 71

P30a – Obsah komunikace – negativněji hodnocen osobami v produktivním věku Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou OBSAHEM DOSTATEČNÁ? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Rozhodně ano Spíše ano 10 37

Pohlaví

CELKEM

10 9

Muž Žena

10 6 11 13

Věk

15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let

Vzdělání Území

60 a více let Bez maturity

Čechy

S maturitou VŠ

Morava

Něcista Ateista 0%

37

12 8 10

37 37 37

11 8

21 24 23 18 40%

60%

25 21 23 27 24 24 22

8

43

20%

4

7 7 8

23

Nevím

24 24

7

20 25 24

35 42 34

7 7

18 29 22 19

41 34 33

10 10

Rozhodně ne 7 24

20 24

40

12 8 5

Věřící Víra

39 35

Spíše ne 22

6 6

26 20 22 24 27

8 8 80%

100%



strana 72

Z19a – 3/5 zdravotníků hodnotí obsah komunikace jako dostatečný Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou OBSAHEM DOSTATEČNÁ? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Rozhodně ano

CELKEM

8

Lékař

7

Zdravotní sestra

Spíše ano

9

Občas

9

52

52

4 4

34

4 3

41

31

3 5

36

53 20%

3 4

29

48

31 40%

60%

Nevím

33

55

Zřídka 2 0%

Rozhodně ne

52

12

Často

Spíše ne

4 80%

11 100%



strana 73

P30b – Citlivost komunikace – hůře hodnocena střední generací Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou CITLIVÁ? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Pohlaví

CELKEM Muž Žena

Věk

30 - 44 let

Vzdělání Území

60 a více let

Čechy

VŠ

39 35

20 22

8 10

24 22

41 38 32 36

21 28 19 16

7

24 20 22 25

36

19 22 25

13 8 5

Morava Věřící

Víra

9 11

15 13

45 - 59 let

S maturitou

37

7 6

15 - 29 let

Bez maturity

Rozhodně ano 10

Něcista Ateista 0%

Spíše ano

37 40

10 10

35 40

12 7 12

20

38 38 40%

Rozhodně ne Nevím 9 23

9 12 9 9 9 10

23 24 20

10 23

7

22

9

22 19

35 20%

Spíše ne 21

60%

24 20 19 23 25

10 8 80%

100%



strana 74

Z19b – Lékaři mající častou zkušenost s nevyléčitelně nemocnými hodnotí citlivost komunikace pozitivněji Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou CITLIVÁ? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Rozhodně ano

11

Profese

CELKEM


Spíše ano

Zdravotní sestra

28

54

53

13

0%

34 40%

22

4 6

32

42 20%

2 6

25

50

6

Zřídka

4 4

20

58

9

Občas

Nevím

3 4

31

19

Často

Rozhodně ne

54

7

Lékař

Spíše ne

60%

5 80%

12 100%



strana 75

Ot. 30c – Srozumitelnost komunikace – lépe hodnocena osobami s nižším vzděláním Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou SROZUMITELNÁ? ZÁKLAD: Populace, n=1095

Pohlaví

Rozhodně ano

Věk

Spíše ne

Rozhodně ne

Nevím

CELKEM

11

39

20

7

22

Muž

11 12

40 39

19 21

8 7

23 21

43 45 33 34

17 25 17 21

37 40 44

19 21 23

Žena 15 - 29 let 30 - 44 let

8 5 17 16

45 - 59 let

Vzdělání

Bez maturity

Území

60 a více let

Čechy

14 9

S maturitou VŠ

5

Morava Věřící

Víra

Spíše ano

Něcista Ateista 0%

11 11

37 42

13 9 13

41

20

39 38 20%

21 17 40%

60%

6 12 8

25 20 21 21

8 7 7

21 23 22

5

7 21

8

23

5 9 8 80%

24 17 19 22 25 100%



strana 76

Z19c – Lékaři mající častou zkušenost s nevyléčitelně nemocnými hodnotí srozumitelnost komunikace pozitivněji Je podle Vás komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou SROZUMITELNÁ? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006


Profese

Rozhodně ano

CELKEM

6

Lékař

4

Zdravotní sestra

Spíše ano

Rozhodně ne

53

53

52

10

Často

6

Občas

5

Zřídka

4 0%

Spíše ne

34

3 5

36

3 4

2 6

29

22

34

56

52

3 6

35

43 20%

Nevím

34 40%

60%

4 80%

14 100%



strana 77

Z7 – Osmina zdravotníků neví, jak k umírajícímu přistupovat Víte, jak k umírajícímu pacientovi a jeho rodině přistupovat? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Rozhodně ano

18

Profese

CELKEM


Spíše ano

Zdravotní sestra

13

64

22

0%

5

70

11

Zřídka

12

72

13

Občas

13

71

25

Často

Rozhodně ne

69

16

Lékař

Spíše ne

17

49 20%

38 40%

60%

80%

3 100%



strana 78

Z10 – Podle více než ¾ zdravotníků je možno se postarat o umírajícího dobře doma Je možné se o umírajícího postarat dobře až do konce doma? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Ano, může to zvládnout téměř každý Ano, ale s pomocí specializovaných mobilních hospic. týmů, jejichž členem je i lékař Spíše ne, péči v domácím prostředí zvládne jen málokdo


Profese

Ne, k umírání je lepší lůžkové zařízení, které je na to adekvátně vybavené

CELKEM

13

Lékař

12

Zdravotní sestra

14

Často

15

64 66

0%

28 64

23

61 20%

40%

31 60%

80%

1 1 2

20

64

7

Zřídka

20

56

11

Občas

22

1 2 2 100%



strana 79

Z11 – Podle necelé pětiny zdravotníků nejsou lékaři dostatečně informováni o možnostech hospicové péče Vědí lékaři o možnostech specializované hospicové a paliativní péče pro umírající? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

Ano, téměř všichni vědí, co tato péče může poskytnout Ano, ale představa, co tato péče nabízí, je spíše mlhavá Spíše ne, většina lékařů sice o paliativní péči slyšela, ale neví, co znanemá


Profese

Ne, jen menší část lékařů ví, že hospicová a paliativní péče existuje

CELKEM

19

Lékař

17

Zdravotní sestra

63 64

23

58

Často

20

62

Občas

18

64

13

Zřídka 0%

40%

2

16

2

16

2

15

3

16

63 20%

16

21 60%

80%

1 3 100%



strana 80

Z21/22 – Hospicová péče je hodnocena jako nejlepší z hlediska lékařského i psychického Péče o umírající je z hlediska... ZÁKLAD: Zdravotníci, n=1006

psychické pohody

lékařského (zdravotního)

Velmi dobrá

Dobrá

12

Nemocnice

Dostačující

40

LDN 2

20

36

LDN 2

0%

7

8 1

12

3

54

25

20%

2

50

31

47

Hospic

35

27

12

18

30

17

Nevím

29

49

Hospic

Nemocnice 2

Nedostačující

40%

60%

7

9 1 80%

13 100%



strana 81

Zpětná vazba od tazatelů Šlo to, myslel jsem si, že to bude horší. A na samotný průběh dotazování na toto téma reagovali klidně, spíš mně to bylo trošku nepříjemné. (…) nastala spíše intimní atmosféra. Dokonce respondenti se ztišili, zvážněli a více si kontrolovali, zda-li nejsme někým posloucháni :) Nikterak jim ale tato etapa dotazníku nevadila, spíše naopak ocenili, že se i o taková témata naše agentura zajímá :). Můj poznatek je ten, že dotazování na toto téma je VELMI nepříjemné a nechci se takových výzkumů účastnit. Tím dotazem na smrt jsem akorát respondentovi ublížila, rozbrečel se a já s ním a dotazník jsem musela předčasně ukončit… to je neetické. Pokud je tazatel v pohodě, respondenti vycítí jeho klid a nemají problém s tématem. (…) kdysi jsem se měla mužů ptát na jejich erekci. Tak to jsem tedy opravdu 100% sabotovala. Byla jsem udivena, že respondenti se nezdráhali na toto téma odpovídat. Brali to docela klidně. Byla jsem zaskočena tím, že na většinu otázek mají nějaký názor a představu, jak by to mělo být nebo jak by tyto otázky chtěli řešit. Dotazování na tuto oblast bylo pro mne velice nepříjemné a klientům i přesto že odpověděli tak také. Setkala jsem se z reakcí že by už na tohle znovu neodpovídali. Někteří respondenti byli trochu šokováni a otázky pokládali za velice intimní, interní a za velký zásah do soukromí. Nabyla jsem dojmu, že se lidé smrti neobávají, berou to jako něco co musí přijít.Potom, že nemají potřebu o tom mluvit s kýmkoli a dále že by se ale měli naučit děti větší péči, empatii k umírajícím,tedy nemocným.Dále že je v nemocnicích pořád s nemocnými a starými nakládáno spíše nelidsky,přesněji bez vciťování..... STEM/MARK, a. s.


strana 82

Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné

Recommend Documents