Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu

Eliška Košťálová

Jihlava 2012

Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovalasvé vedoucí práce paní Ing. Ivě Navrkalové za cenné rady a připomínky, dále bych poděkovala všem respondentům, kteří se zúčastnili vyplňování dotazník.Děkuji také cestovní agentuře LAST.CZ, která mi umožnila přístupk jejich profilu na sociálních sítích. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rodině a přátelům za pochopení, pomoc, rady a psychickou podporu, které není nikdy dost.

Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu Bakalářská práce

Eliška Košťálová

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2012

Copyright © 2012 Eliška Košťálová

Abstrakt KOŠŤÁLOVÁ, Eliška: Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Cílem této bakalářské práce je posoudit úlohu a vyuţití sociálních sítí v oblasti cestovního ruchu. Práce je rozdělena na tři části, teoretická část se zabývá přehledem dostupných sítí a moţnostmi jejich vyuţití pro propagaci cestovního ruchu. Praktická části je věnována prezentaci výsledkŧ z dotazníkového šetření a v závěrečné části jsou zhodnoceny celkové výsledky šetření.

Klíčová slova Internet, cestovní ruch, sociální síť, sociální média, marketingový výzkum

Abstract KOŠŤÁLOVÁ, Eliška: The role of social networks in tourism. Bachelor thesis.College of Polytechnics Jihlava, Department of tourism. Supervisor: Ing. Iva Navrkalová. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012

The point this thesis is to judge the role and utilization of social networks in the tourism. It is divided into two parts; the theoretical part consists of an overview of available networks and possibilities of their use for tourism promotion. The practical part of my thesis is focused on the presentation of questionnaire survey resultsand in thefinalsection are reviewedtheoverallresultsofresearch.

Key words Internet, tourism, social network, social media,marketing research

7

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila: „ Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu“. Mimo jiné bylo hlavním dŧvodem to, ţe jiţ pět let pracuji v malé, přesto dobře známe praţské cestovní agentuře LAST.CZ a jiţ téměř rok jsem hlavním správcem jejich stránek na sociální síti Facebook. Proto mám dosti blízký vztah k tomuto tématu. Ve své práci bych ráda zhodnotila, do jaké míry ovlivňují sociální sítě cestovní ruch, zda mají vliv na rozhodování uţivatelŧ a zda je prezentace na nich přínosem pro podnikání vcestovního ruchu. Základním cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s dostupnými sítěmi, které jsou k prezentaci cestovního ruchu nejvhodnější a uvedení jejich zpŧsobŧ vyuţití. Poté vyhodnocení dotazníkového šetření, které přinese informace o chování uţivatelŧ sociálních sítích a vlivu jejich chování na cestovní ruch. K vypracování bakalářské práce jsem k získání potřebných informací pouţívala veřejně dostupnou literaturu a internetové zdroje, především oficiální webové stránky sociálních sítí a jejich výroční zprávy.

8

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam zkratek a symbolŧ ............................................................................................. 11 Úvod................................................................................................................................ 12 Teoretická část ................................................................................................................ 13 1.

Cestovní ruch ........................................................................................................... 14 1.1.

Historie cestovního ruchu ............................................................................... 14

1.2.

Typologie cestovního ruchu............................................................................ 15

1.2.1.

Druhy CR .................................................................................................. 15

1.2.2.

Formy CR ................................................................................................. 16

1.3.

Vývojové trendy v cestovním ruchu ............................................................... 17

2.

Web 2.0.................................................................................................................... 18

3.

Sociální média ......................................................................................................... 19 3.1.

Historie vzniku sociálních sít .......................................................................... 19

3.2.

Co jsou to sociální sítě .................................................................................... 20

3.3.

Přehled sociálních sítí – Česká republika ....................................................... 21

3.3.1.

Lide.cz....................................................................................................... 21

3.3.2.

Spoluzaci.cz .............................................................................................. 21

3.3.3.

Libimseti.cz............................................................................................... 22

3.3.4.

SitIT.CZ .................................................................................................... 22

3.4.

Přehled sociálních sítí - svět ........................................................................... 23

3.4.1.

LinkedIn .................................................................................................... 23

3.4.2.

Facebook ................................................................................................... 23

3.4.3.

Twitter ....................................................................................................... 25

3.4.4.

Google Plus ............................................................................................... 26

3.4.5.

YouTube ................................................................................................... 26

Praktická část .................................................................................................................. 28 4.

Marketingový výzkum............................................................................................. 28 4.1.

Dotazníkové šetření ........................................................................................ 30

4.2.

Vyhodnocení dotazníkŧ .................................................................................. 31

4.2.1.

Zpracování odpovědí do grafŧ a slovní vyhodnocení ............................... 31 9

5.

Závěr ........................................................................................................................ 46 5.1.

Závěrečná doporučení ..................................................................................... 47

6.

Obrazový materiál ................................................................................................... 48

7.

Soupis bibliografických citací ................................................................................. 54 7.1.

Citovaná literatura........................................................................................... 54

7.2.

Tištěné zdroje .................................................................................................. 55

7.3.

Elektronické zdroje ......................................................................................... 56

7.4.

Ostatní zdroje .................................................................................................. 59

Seznam grafŧ a ilustrací .................................................................................................. 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 62 Přílohy............................................................................................................................. 63 Seznam příloh.............................................................................................................. 63

10

Seznam zkratek a symbolů CR

Cestovní ruch

CK

Cestovní kancelář

CA

Cestovní agentura

UNWTO

United NationsWorldTourismOrganization – Světová organizace cestovního ruchu

11

Úvod Hlavním cílem této bakalářské práce je prezentace dŧleţitosti vyuţití internetu a sociálních medií v oblasti cestovního ruchu. Oblast moderních technologií je nejrychleji se vyvíjející oblastí a hraje v našem ţivotě stále větší roli. Teorie, charakteristiky a příklady uvedené v této práci mohou být jiţ za krátkou dobu neaktuální a zastaralé. Pro nejlepší

zachycení

současného

stavu

budou

informace

čerpány

především

z elektronických zdrojŧ, které se udrţují aktuální snadněji neţli zdroje tištěné, čerpáno bude také ze zkušeností autorky. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat úvodu do problematiky cestovního ruchu a přehledu sociálních médií, především pak sociálním sítím. Uvedu moţnosti jejich vyuţití pro cestovní ruch společně s náhledy několika jiţ existujících skupin a stránek na sociálních sítích, které jsou tomuto tématu věnovány. V praktické části se budu nejprve věnovat prezentaci výsledkŧ z dotazníkové ho šetření, které bylo provedeno v prŧběhu tvorby této práce. Cílem prŧzkumu bylo zjistit, jakou měrou pŧsobí sociální sítě na uţivatele a na jejich povědomí o cestování a cestovním ruchu obecně.Závěr práce tvoří samotné vyhodnocení dotazníku a zjištění, zda jsem díky dosaţeným informacím schopna odpovědět na otázky stanovené v cíli práce.

12

Teoretická část V současné době, kdy na sebe klademe čím dál tím větší nároky, nezbývá nám čas na naše okolí. Z tohoto dŧvodu hledáme alternativní zpŧsoby, jak se spojit se svými blízkými, aniţ bychom museli trávit hodiny na cestě za účelem jejich návštěvy. Do skupiny těchto lidí spadají především lidé ve věku 18 – 34 let, tedy se jedná o osoby, které by měli být nejvíce společensky aktivní, právě tito lidé jsou nejčastějšími a nejaktivnějšími uţivateli sociálních sítí.[2] Díky poměrně rychlému vývoji sociálních sítí jsou stále nové a zajímavější moţnosti jak se zviditelnit pro tu či onu danou cílovou skupinu. Prezentace je moţná rŧznými zpŧsoby, kterým se budu podrobněji věnovat dále ve své práci. Nic méně chci teď podotknout, ţe ne kaţdý styl propagace je vhodný pro všechny firmy, ale ať se zvolí kterákoliv moţnost a je správně provedena, plní svou funkci a podněcuje lidi k zjišťování dalších informací. Této skutečnosti si je vědomo stále více podnikŧ i organizací a hojně vyuţívají tyto sítě k prezentaci svých sluţeb a produktŧ. Mezi ně se řadí samozřejmě i organizace zabývající se cestovním ruchem. Ať uţ se jedná o cestovní kanceláře a agentury, zájmové organizace či samotné destinace a hotely. Kaţdý se snaţí propagovat se a zaujmout tím co nejvíce potencionálních klientŧ. Uţivatelé internetu a sociálních sítí jsou ovlivňovány přímou i nepřímou reklamou. Pod pojmem přímé ovlivňování si mŧţeme představit: propagační profily CK, agentur, samotných destinací či reklamy zobrazující se na stránkách sítí. Do nepřímého ovlivňování uţivatelŧ patří uţivatelské sdílení fotografií a videí z dovolených, jejich rozšiřování díky moţnosti sledovat komentáře přátel a podobně.

13

1. Cestovní ruch Cestovní ruch, nebo také turismus představuje největší společensko-ekonomický fenomén, představující pohyb lidí za odpočinkem, poznáním a naplněním snŧ. Patří nejen do oblasti spotřeby a uspokojování lidských potřeb, ale i do oblasti podnikatelských příleţitostí. Ty tvoří významnou část ekonomiky státu a zároveň patří do třech nejvyspělejších exportních odvětví. [3], [6] Existence cestovního ruchu v první řadě vyţaduje, aby lidé měli volný čas a aby ho mohli vyuţívat dle svých představ a finančních moţností. V druhé řadě je nutná existence přírodního a kulturně-historické potenciálu krajiny. Pak následuje vytváření materiálně technické základny potřebné k realizaci cestovního ruchu do daného místa (dopravní cesty, ubytovací a stravovací kapacity, či zábavní, společenská a sportovní zařízení).[3] Definic je nespočetně mnoho a nejsou vţdy ve vymezení jednotné. Nejčastěji se ovšem uţívá definice Světové organizace cestovního ruchu UNWTO. Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojŧ navštíveného místa). [5]

1.1. Historie cestovního ruchu Vývoj cestování a cestovního ruchu se dělí do několika období, podle svého vzniku a vývoje. 

Prvopočátky CR (480 před n. l. – 16. století);



začátky moderního CR (17. století – 19. století);



novodobý CR (po 1. sv. válce);



současné období (od roku 1990).

Do prvopočátkŧ CR patří studijní, vojenské, obchodní a poznávací cesty starověkých civilizací jako byly Egypťané, Řekové a Římané. Jiţ v té době vznikaly první cestopisné publikace a mapy. Do této éry patří také velké objevitelské cesty známých mořeplavcŧ, jako byly Marco Polo (autor prvního cestopisu s názvem Milion), Kryštof Kolumbus, BartolomeoDíaz nebo Vasco da Gama podnikali objevitelské cesty.

14

Prodlouţení ţivotnosti map a dokumentŧ z cest zajistil vynález knihtisku (1390 Čína, 1436 Evropa). [6], [7] Mezi začátky moderního cestovního ruchu řadíme rozvoj ţelezniční a lodní dopravy v 19. století, spisovatele kniţních prŧvodcŧ Němce Karla Baedekra a Angličana ThomaseCooka. Cook byl zakladatel první cestovní kanceláře a autorem ubytovacího voucheru, rooming listu apod. Uspořádal první organizovaný ţelezniční výlet po anglickém venkově a první mezinárodní zájezd z Anglie do Paříţe na světovou výstavu. Mnoho jeho metod je pouţíváno dodnes. [6] Novodobý cestovní ruch zahrnuje období mezi světovými válkami a po druhé světové válce. Cestovní ruch se v kaţdém bloku vyvíjel velice odlišně. V tehdejším Československu byla potlačena svoboda pohybu a lidé neměli dostatek finančních prostředkŧ. Velice se rozšířil tramping, chataření a závodní rekreace. Ve světě se po první světové válce přistoupilo k zavedení ochranných opatření, jako byl vznik pasové a vízové povinnosti. Po druhé světové válce, kdy došlo k rozvoji civilního letectví a rozšiřování dálničních sítí, docházelo také k masivnímu rozvoji CR. [6], [7] Současné období v cestovním ruchu se vyznačuje velkým počtem cestovních kanceláří, širokou nabídkou destinací a letovisek, variabilitou zpŧsobŧ přepravy a doby pobytu, spoluprací domácích a zahraničních podnikatelských subjektŧ a hlavně také změnou věkové struktury obyvatelstva, větším zájmem o wellness a lázeňské pobyty, ale především vyšším mnoţstvím peněz, které jsou občané ochotni na cestování uvolnit. [6]

1.2. Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se kaţdodenně vyskytuje v rŧzných druzích a formách a neustále se vyvíjí, v praxi dochází k prolínání hledisek, v rozdělení nejsou autoři odborné literatury jednotní v tom, co je povaţováno za druh a co za formu CRK určení druhu a formy jsem vyuţila Výkladový slovník – Cestovní ruch. [38]

1.2.1. Druhy CR Pro určení druhŧ CR je klíčovým kritériem prŧběh cestovního ruchu, zpŧsob jeho realizace a jeho účinky. Závisí na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách. [38]

15

Druhy cestovního ruchu se rozdělují takto: 

podle délky trvání - dlouhodobý x krátkodobý;



podle rozloţení během roku - celoroční x sezónní;



podle teritoriálního rozmístění - domácí, zahraniční, příhraniční;



podle pŧvodu hosta a místa realizace - domácí CR x zahraniční CR;



podle vlivu na ţivotní prostředí - tvrdý a měkký;



podle vyuţívání zdrojŧ - masově konzumní x alternativní;



podle zpŧsobu zabezpečení sluţeb - neorganizovaný x organizovaný;



podle počtu účastníkŧ - individuální x hromadný;



podle zpŧsobu placení a druhu plátcŧ - volný (komerční)/vázaný (sociální).[38]

1.2.2. Formy CR Formy CR vychází především z motivace účastníkŧ a zpŧsobu uspokojování jejich potřeb. Dělí se na základní, specifické a zvláštní formy. Základní formy cestovního ruchu se dělí na: pobytový a poznávací CR. Zvláštní formy cestovního

ruchu

jsou

například

ekoturistika,

agroturistika,

ekoagroturistika,

montanistika a survival. Mezi specifické formy cestovního ruchu patří: 

rekreační CR;





sportovní CR;



vysokohorský CR;



hospodářský CR;



lázeňský CR;



etnický CR;



kulturně–poznávací CR;



incentivní CR;



přírodní turistika;



kongresový CR;



sociální CR;



náboţenský CR;



CR mládeţe;



nákupní turistika. [38]



aktivní CR (tematický);

specializovaný

CR

(rybolov,

lovecká turistika);

16

1.3. Vývojové trendy v cestovním ruchu Stejně jako jiná odvětví sluţeb se i cestovní ruch s postupem času vyvíjí, zlepšuje a mění a poţadavky na flexibilitu nabídky se zvyšují. Nové trendy jsou ovlivňovány demografickými, technologickými, ekologickými a politickými faktory, ale také změnami ţivotního stylu lidí. Mezitrendy mŧţeme zařadit: 

rozšířený CR seniorŧ (hlavně díky vyššímu fondu volného času a nevázanost finančních prostředkŧ na potřeby dětí);



budování druhých domovŧ (movitější jedinci si zařizují letní sídla u moře a zimní sídla ve známých lyţařských střediscích);



zvyšování zájmu o aktivně strávenou dovolenou (sport, wellness);



rozšiřování informační a rezervační funkce internetu, vliv digitálního vysílání televize, GPS nebo globální distribuční systémy GDS;



zájem o ekologický zpŧsob cestování (ekologicky šetrné dopravní prostředky, hotely i samotní turisté);



podpora národního hospodářství destinace (nakupování suvenýrŧ a potravin od místních prodejcŧ, ne od řetězcŧ). [39]

Mezi další zlepšení mŧţeme řadit audioguide, hlasový prŧvodce pro turisty. V galeriích, zámcích a na výstavách mŧţe mít podobu sluchátka, při prohlídkách měst s prŧvodcem vypadá jako MP3 přehrávač, typem audioguide je také mluvící informační tabule. Ať vypadají jakkoliv, umoţňují získat návštěvníkŧm individuální výklad o navštíveném místě. Výklad je v kaţdém jazyce namluven rodilým mluvčím a je koncipován tak, aby poutavou a zajímavou formou seznámil návštěvníka s místem, do nějţ zavítá. [35] V cestování také pociťujeme změnu zájmŧ klientŧ. Rozvíjí se hlavně Darktourism, Záţitkový cestovní ruch, wellness pobyty na prodlouţený víkend, rozvoj CR zaměřeného na sportovní aktivity. Poměrně novou formou cestovního ruchu je geocaching (turistická a navigační hra, především pro majitele GPS, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě)[36]

17

2. Web 2.0 Internet, jako ho známe dnes je jeho druhý vývojový stupeň. Tento stupeň probíhá od roku 2004 do současnosti a nese název Web 2.0, jeho hlavním znakem je, ţe umoţňuje sdílení a společnou tvorbu obsahu. Dřívější verze poskytovaly pouze moţnost pevného obsahu webu bez moţnosti jej měnit. Charakteristickými rysy webu 2.0 je, ţe jeho uţivatelé se podílí na tvorbě obsahu, mohou otevřeně komunikovat a sdílet informace a vyuţívat takto sdílené informace jiných uţivatelŧ. Vzniká tak uţivateli garantovaný obsah, kde poskytované informace nemusejí být vţdy 100 % podle pravdy. Veškerý tento obsah je lépe organizován a roztříděn a má lepší strukturu. Poskytuje tak kvalitní zázemí například pro naše sociální sítě, blogy, internetová rádia, zpravodajské servery a servery pro sdílení fotografií a videí. Přispívá k virálnímu marketingu, který na webu i sociálních sítí vyuţívá mnoho firem. Uţivatelé si mezi sebou sdělují a posílají zkušenosti, odkazy na produkty a sluţby atd. a tím se firma více dostává do povědomí uţivatelŧ. Je to dobrý zpŧsob neplacené reklamy, ovšem má nevýhodu, ţe se nedá řídit a korigovat. [20]

18

3. Sociálnímédia Sociální média jsou dostupná online, jejich obsah je stále aktuální, je vytvářen a sdílen všemi jejich uţivateli.Uţivatelé jej také mohou hodnotit. Nejsou to jen sociální sítě, ale mohou to být i WWW stránky, e-shop vyuţívající sociální prvky (spojení s Facebookem nebo YouTube, diskusní fóra a blogy). Pomocí sociálních médií mŧţeme komunikovat s přáteli, sdílet s nimi fotografie, videa, poznatky a názory, avšak sociální média mohou slouţit jako nástroj propagace či prezentace. [10] Rozdělení sociálních médií: 

sociální sítě;



sociální hry;



virtuální svět;



blogy (mikroblogy a videoblogy);



livestream (kanál vysílajícího uţivatele);



livecast (ţivé vysílání);



diskusní fóra;



wikis;



sdílená multimédia;



MMO hry.

3.1. Historie vzniku sociálních sít Podle knihy maďarského profesora fyziky Alberta-LászlóBarabásihose mŧţeme za vznik jistého druhu sociálních sítí poděkovat apoštolu svatému Pavlu. „Díky němu se z malé židovské sekty stalo v následujících dvou tisíciletích dominantní náboženství západního světa. Jak se to Pavlovi podařilo? Pochopil, že má-li se křesťanství rozšířit za rámec judaismu, musí se zrušit vysoké bariéry stojící před zájemci o křesťanství. A přísná nařízení o obřízce a stravovací předpisy se musí uvolnit. Se svým poselstvím šel do Jeruzaléma ta prvotními Ježíšovými učedníky a získal mandát pokračovat v evangelizaci, aniž by od nových věřících vyžadoval obřízku. Pavel však pochopil, že ani to nestačí: že se poselství musí šířit. A tak využil své vlastní znalosti sociální sítě civilizovaného světa 1. století, od Říma po Jeruzalém, a navštívil a obrátil na novou víru tolik lidí, kolik jen dokázal. V následujících dvanácti letech života 19

procestoval téměř 20 000 kilometrů. Netoulal se však náhodně; mířil do největších měst své doby, k těm lidem a na ta místa, kde mola nová víra nejúčinněji růst a šířit se. Byl prvním a zdaleka nejúspěšnějším propagátorem křesťanství a teologii používal stejně účinně jako sociální sítě.“ (2) Zde vidíme, ţe sociální sítě nejsou v našem světě ţádnou novinkou. Pojem jako takový vznikl dokonce ještě dříve neţ internet a všechny internetové sítě. Poprvé ho v roce 1954 pouţil sociolog JamesomBarnsom. Ve 2. polovině 20. století se sociální sítě začaly vyvíjet jako vědecká koncepce a to se stalo základním kamenem konceptu WEB 2.0. o němţ se jako první zmínil TimO’Reilly ve svém článku ze září 2005 „TimO‘Reilly – Whatis Web 2.0“. Za první sociální sítě je povaţován paradoxně email, který podporoval sociální vztahy mezi dopisovateli, prvními uţivateli se pak stali vojáci uţívající síti ARPA NET (spuštěn 1969 a odpojen 1990, vznik byl financován agenturou Ministerstva obrany Spojených státŧ amerických). Totobyl první krok k stvoření internetu a současných sociálních sítí. Dalším dŧleţitým momentem bylo objeveníInternetRelay Chat – systému pro komunikaci v reálném čase. Jiţ v roce 1988 vznikaly velké sociální sítě, které se ale s dnešními nemohou srovnávat. První sociální síť jako taková bylo classmates.com, kterou v roce 1995 vybudoval Randy Conrad. Classmates.com pomáhaly registrovaným uţivatelŧm najít své spoluţáky či studenty a udrţovat s nimi kontakt. Dnes tato síť má přibliţně 40 milionŧ uţivatelŧ, z nichţ většina pochází hlavně ze Spojených státŧ a Kanady.[1], [2], [17], [33], [34]

3.2. Co jsou to sociální sítě Pojem sociální síť pochází z anglického spojenísocial network, coţ je teoretický pojem ve společenských vědách, a to hlavně v sociologii a antropologii. Jinak se tím míní sociální struktury mezi jednotlivci nebo firmami, mohou se také nazývat jako komunitní či společenské sítě. Vyvinuly se z diskuzních serverŧ, blogŧ, online fotogalerií a serverŧ slouţících pro uloţení souborŧ. Tento vývoj probíhal v prvním desetiletí 21. století. V současné době se vyskytují v podobě webové aplikace poskytované internetem. Uţivatelé uţ nechtějí jen sdílet, jak tomu bylo dříve, chtějí hlavně komunikovat, hodnotit, hrát si a chtějí ostatním o sobě poskytovat informace. Pro toto vše nebylo 20

jednotné místo aţ do doby vzniku moderní webové aplikace, která toto vše svým uţivatelŧm umoţňovala. Jedná se o sluţbu, jeţ umoţňuje registrovaným uţivatelŧ vytvářet si profil (veřejný či částečně veřejný) a díky němu se prezentovat, sdílet informace, fotografie, videa a provozovat další aktivity jako je psaní osobních statusŧ, soukromých či hromadných zpráv dalším uţivatelŧm. Tyto sítě jsou zaloţeny na tom, ţe lidé pouţívající tyto sítě vystupují pod svou skutečnou identitou a tedy poskytují pravdivé informace a s lidmi, se kterými se na sítí přátelí, se znají.[2], [27]

3.3. Přehledsociálních sítí–Česká republika Jelikoţaplikací, které mohou být povaţovány za sociální sítě je na internetu poměrně hodně, dovolím si uvést jen několik vybraných nejznámějších českých a světových.

3.3.1. Lide.cz Jedná se o komunitní sociální síť provozovanou od roku 1996 firmou Seznam.cz, má několik sesterských projektŧ, jako je email, vyhledávání firem a spoluţákŧ. Svého času se jednalo o nejnavštěvovanější české stránky. „V červenci podle NetMonitoru na Lidé.cz zavítalo celkem 1 494 600 reálných uživatelů.“(3). Web poskytoval svým uţivatelŧm moţnost vyhledávat osoby podle rŧzných kritérií, hodnotit fotografie, seznámit se, učit se jazyky ve spolupráci se společností Lang Master a další moţnosti. Bod zlomu nastal v roce 2009, kdy na web vstoupili Spoluţáci.cz. [23], [26] Možnost prezentace CR na Lide.cz: poměrně málo moţností jak prezentovat turismus na této stránce. Jedinou moţností jsou bannerové reklamy umoţňující prokliknutí na stránku o cestování. Teoreticky mŧţe dělat reklamu i soukromá osoba zveřejňující fotografie z cestování, nebo mŧţe být vytvořen fiktivní uţivatelský profil, který bude komunikovat s náhodně vybranými lidmi a bude jim nabízet zajímavé zájezdy.

3.3.2. Spoluzaci.cz Stejně jako výše uvedený web Lide.cz je provozovaný firmou Seznam.cz. Slouţí k sdruţování současných i bývalých spoluţáku ze všech základních, středních, vysokých a jazykových škol v rámci České republiky. Školy jsou abecedně roztříděny v seznamu měst, u jednotlivých škol jsou moţnosti jednotlivých ročníkŧ a oborŧ, tam uţ

21

si uţivatelé zakládají třídy s libovolným názvem. Vstup do tříd je umoţněn zodpovězením kontrolní otázky či poţádáním správce třídy o povolení vstupu. [29] Možnost prezentace CR na Spoluzaci.cz: podobně jako na lidech, bez moţnosti fiktivního profilu (neznal by přihlašovací data do tříd).

3.3.3. Libimseti.cz Web Líbím Se Ti je internetový zábavní portál, který plní hlavní funkci seznamky a umoţňuje hodnotit fotografie uţivatelŧ, povídat si prostřednictvím chatu, video-chatu a diskuzních fór, hrát hry a jiné. Poprvé byl spuštěn v roce 2002, kdy se na něj začalo registrovat více a více uţivatelŧ, v roce 2006 byla představena verze obohacená o nové moţnosti a sluţby, v této době měl web nejvíce uţivatelŧ. S nástupem sítě Facebook jich ale začalo ubývat i přes snahu programátorŧ vyrovnat se mu. Nevýhodou tohoto webu je ţe si uţivatelé mohou přidávat ostatní bez jejich souhlasu a psát si k nim poznámky, které mŧţou danou osobu poškozovat. Jedinou šancí jak se mohou uţivatelé bránit je obrátit se na administrátory. Jako jediný webpořádají pro své uţivatelé seznamovací srazy ve většině českých měst a vlastní v Praze stejnojmenný klub. [22] Možnost prezentace CR na Libimseti.cz: opět vyuţití fiktivního profilu, osobního sdílení fotografií, bannerové reklamy, letáky či upoutávková videa na srazech.

3.3.4. SitIT.CZ Sociální síť IT profesionálŧ je nová zatím nezpřístupněná síť vytvořena k podpoře komunikace a spolupráce mezi IT profesionály, univerzitami, firmami i veřejným sektorem České republiky. Funkcí bude také zvyšovat konkurenceschopnost České republiky i oblasti informatiky. Projekt je vytvořen ve spolupráci Katedry softwarového inţenýrství Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu informatiky při Akademii věd České republiky, Katedrou informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze, Katedrou kybernetiky Českým vysokým učením technickým v Praze a Vyšší odbornou školou a Střední prŧmyslovou školou v Šumperku. Projekt vzniku sítě a financování zkušebního testování jsou hrazeny z Evropského sociálního fondu v ČR, Evropskou Unií, Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, Operačním Programem Vzdělávání a konkurence schopnost. Spuštění sítě proběhlo v dubnu 2012. [28]

22

Možnost prezentace CR na SitIT.CZ:tato síť by mohla slouţit pro sdruţování a komunikování odborníkŧ v oblasti cestovního ruchu.

3.4. Přehled sociálních sítí - svět 3.4.1. LinkedIn První sociální síť profesionálŧ v roce 2002 vymyslel Reid Hoffman a byla oficiálně poprvé spuštěna 5. května 2003. Za první měsíc existování se zaregistrovalo 4500 uţivatelŧ v současné době má cca 150 milionŧ uţivatelŧ ve více neţ 200 zemích světa a 60 % z nich ve Spojených státech amerických. Společnost LinkedIn má sídlo v MountainView v Califu. Vlastní také několik poboček v Chicagu, Los Angeles, New Yorku, Omaze a San Franciscu, Amsterdamu, Dublinu, Londýně, Madridu, Miláně, Mnichově, Paříţi, Stockholmu, Sydney, Melbourne, Tokiu a Torontu. Sluţba je dostupná v 17 rŧzných světových jazycích a mezi nimi je i od 31. 1. 2012 čeština. Síť je provozována za účelem sdruţování profesionálŧ z rŧzných oborŧ, kteří mezi sebou mohou diskutovat o pracovních záleţitostech či se zajímat o rŧzné skupiny a aplikace. V profilu uţivatele se nachází jeho ţivotopis. LinkedIn funguje tak, ţe prostřednictvím svých kontaktŧ se dostanete i ke kontaktŧm svých kontaktŧ a tím vzniká velice hustá síť uţivatelŧ. Umoţňuje tak snadné vyhledávání například bývalých spoluţákŧ, kolegŧ či nových obchodních partnerŧ. LinkedIn je v základní verzi zdarma, pokud by uţivatel stál o rozšíření funkcí, musí si je připlatit. Akcie společnosti jsou na burze k mání od 19. 5. 2011. [12], [21], [24], [25] Možnost prezentace CR na LinkedIn: LinkedIn se nedá pro marketing moc vyuţít, ale pro firmy je dobrým zdrojem informací o perspektivních lidech a také je kvalitním profesionálním fórem. Dala by se vyuţít pro komunikaci se specifickou skupinou zákazníkŧ. [2]

3.4.2. Facebook Vznikl díky nápadu studenta Harvardu, Marca Zuckerberga. Chtěl vytvořit univerzitní systém, kde se budou moci všichni studenti prezentovat. Tento systém pojmenoval theFacebook.com a spustil ho v únoru 2004. V březnu téhoţ roku se otevřel přístup studentŧm z univerzityYale, Stanford a Columbia a v červenci se přestěhoval 23

z kolejního pokoje do nového sídla v PaloAlto. Do konce roku 2004 měl milion uţivatelŧ a postupně se rozšířil aţ na 800 rŧzných škol (přístup byl umoţněn všem, kteří měli univerzitní emailovou schránku, které mají specifické koncové zkratky). Podle tiskového prohlášení ze září 2005 se název domény zkracuje na Facebook, podle letákŧ, které dostávají nový studenti, kdyţ nastupují do školy a slouţí k bliţšímu seznámení studentŧ mezi sebou. Facebookbyl pouze americkou vysokoškolskou sítí, ale to se změnilo v říjnu 2005, kdy byly připojeny i některé evropské univerzity,od 27. února 2006se mohou na síti prezentovat také firmy, dalším mezníkem bylo 11. srpna 2006, kdy se zpřístupnil veřejnosti a registrovat se na něj mŧţe kdokoliv starší 13 let. V únoru 2008 expandoval do Španělska a Francie, o měsíc později do Německa. 1. 2. 2012 předal burzovním úřadŧm dokumenty k primárnímu úpisu akcií a obchodovat s nimi by se mělo začít v polovině května tohoto roku, celkem byly vydány akcie za pět miliard dolarŧ (97 miliard korun). Kanceláře firmy jsou v Atlantě; Austinu; Detroitu; Chicagu; Dallasu; Los Angeles; Miami; New Yorku; Seattlu; Washingtonu a Oregonu. Mezinárodní kanceláře najdeme v Amsterdamu; Aucklandu; Bruselu; Dublinu; Hamburgu; Hong Kongu; Londýně; Madridu; Milánu; Paříţi; Sao Paulu; Singapuru; Stockholmu; Sydney; Tokiu a v Torontu Postupně docházelo k vylepšování sítě, a to moţností psát ostatním uţivatelŧm vzkazy „na zeď“, přidávat fotografie a videa, bylo zavedeno mini-feed tedy kanál aktualizací přátel, byly spouštěny rŧzné aplikace a chat pro komunikaci s přáteli, kteří jsou zrovna připojení. Síť byla zpřístupněna pro přístup z mobilního telefonu a byla vytvořena speciální Facebook aplikace pro majitele iPhonŧ. V únoru 2009 bylo spuštěno nyní tolik oblíbené tlačítko „Like“ (líbí se mi). Vzhled a funkčnost se postupně mění a rozšiřuje se. Mezi poslední novinky sítěFacebook patři profil Timelinea video hovory.V současné době síť umoţňuje: psát osobní statusy; přidávat veřejné či soukromé vzkazy na zeď ostatních uţivatelŧ; šťouchat uţivatele; chatovat s ostatními připojenými uţivateli v soukromé či skupinové konverzaci; přidávat, sdílet a komentovat fotografie, videa, odkazy; hrát hry; vytvářet, spravovat a zpřístupňovat fanouškovské skupiny a stránky; vytvářet, upravovat a spravovat stránky událostí; importovat oblíbené skladby z last.fm a je dostupný v 70 jazykových mutacích. [13], [14], [21] Možnost prezentace CR na Facebooku:Moţností jak se dostat do povědomí lidí prostřednictvím sítě Facebook je několik. Mŧţeme vyuţít tyto zpŧsoby: prezentace přes stránky (zřízena na oficiální produkt a moderována tím, kdo za produkt odborně 24

odpovídá), komunitní stránky (stránka je řízena komunitou uţivatelŧ a ne jedním nebo více stanovenými správci), stránky s podpŧrnou skupinou (v případě, ţe se předpokládá velká zpětná vazba od členŧ komunity), skupina, aplikace (je to webová stránka, která komunikuje s Facebookem a integruje nebo rozšiřuje jeho funkce), prezentace pomocí osobního profilu (tento typ propagace se doporučuje pouze politikŧm a veřejně činným lidem). Dalším zpŧsobem je placená reklama zobrazující se v pravé části obrazovky a virální šíření přes uţivatele (viz závěrečná doporučení). [2] Tabulka č. 1 – Přehled počtu uţivatelŧ sluţby Facebook, zdroj: TimelineFacebook

Přehled vývoje počtu uživatelů služby Facebook Prosinec 2004

1.000.000 uţivatelŧ

Prosinec 2005


Prosinec 2006


Prosinec 2007


Prosinec 2008


Prosinec 2009


Prosinec 2010

608:000.000 uţivatelŧ

Prosinec 2011


3.4.3. Twitter Twitter není typická sociální síť, jedná se spíše o mikro blog, kde uţivatel tvoří tweety o délce maximálně 140 znakŧ, které se zobrazují na profilové stránce uţivatele a zobrazují se i uţivatelŧm, které má nastaveny na následování. Tweet mŧţe obsahovat prakticky cokoliv od odkazŧ aţ například po fotografie. Uţivatelé na ně mohou reagovat nebo mohou sdílet příspěvky jiných lidí. Tyto příspěvky ovlivňují vyhledávání na Google. Twitter není zaloţen na přátelství, jako třeba Facebook, ale na následování. Následovat mŧţou uţivatelé kohokoliv (přátelé, rodinu, zpravodajské servery, známé osobnosti, skupiny, atd.). Je sice obecně uváděno, ţe se jedná o mikroblogy, ale Twitter je spíše komunikační platforma, která se podobá spíše ICQ neţ blogu. Byl uveden do provozu 15. srpna 2006 Jackem Dorseyem.Ve 3. čtvrtletí roku 2011 byl podíl českých účtŧ na síť Twitter cca 90.000. [16], [18], [19], [21], [22]

25

Možnost prezentace CR na Twitter:Twitter je vhodný především pro publikaci informací, novinek a zajímavých produktŧ, nehodí se však k vedení diskuze. Mŧţeme vkládat odkazy na webové stránky se zájezdy či s informacemi vztahujícími se k cestování či multimédia jako videa či fotografie. [2] Tabulka č. 2 – Přehled počtu uţivatelŧ mikrobloguTwitter, zdroj: http://twitblog.cz/infografikavizualni-historie-twitteru

Přehled vývoje počtu uživatelů mikrobloguTwitter Březen 2008


Duben 2009


Duben 2010


Září 2010


Září 2011


3.4.4. Google Plus Sociální síť provozovaná společností Google od 28. června 2011. Touto sítí navázal Google na neúspěšný pokus se sítí Orkut, Wave a Buzz. Do sluţby Google+ se mohli přihlásit pouze uţivatelé starší 18 let a na základě pozvání některého z uţivatelŧ a počet míst byl omezen a následně několikrát navyšován, od 20. září 2011 je přístup povolen bez pozvánky. V prvních měsících fungování se registrovalo aţ 40 milionŧ uţivatelŧ, ale v současné době sluţba Google+ zaznamenává 40 – 60% propad. Síť zahrnuje sluţby jako Google Profiles, a +1(obdoba tlačítka like na Facebooku), přidává k nim navíc některé nové prvky, např. kruhy, témata, setkání, chat a hry. V současné době neumoţňuje vytvořit firemní či neosobní profily. Sluţba Google+ má kolem 90 milionŧ registrovaných uţivatelŧ. [15], [21] Možnost prezentace CR na Google +: Vzhledem k poměrně nízkému počtu uţivatelŧ této sítě, je propagace poměrně náročná. Vhodným zpŧsobem je firemní profil, který budou moci uţivatelé sledovat (podobně jako na Twitter).

3.4.5. YouTube Tato sluţba byla zakladateli ChademHurleym, StevemChenem a Jawedem Karimem registrována v únoru 2005, kdy se začalo pracovat na vývoji webových stránek, první 26

video bylo nahráno v dubnu 2005, o měsíc později byl spuštěn zkušební provoz a k oficiálnímu spuštění webu došlo koncem roku 2005. V roce 2006 ji zakladatelé podali společnosti Google za 1,65 miliardy dolarŧ a tím umoţnily další vývoj sluţby.V červnu 2007 byla sluţba spuštěna v devíti dalších zemích o rok později integrována do televizorŧ. Ode dne 9. 10. 2008 je server dostupný také v českém rozhraní jako 25. sluţba Google dostal český jazyk, od listopadu 2009 bylo moţno nahrávat videa ve Full-HD. „V roce 2011 měla služba YouTube více než 1 bilion zhlédnutí. To je 140 zhlédnutí na každého člověka na světě.“(4). Kaţdý měsíc má kolem 800 milionŧ návštěvníkŧ, celkem je dostupný ve 43 světových jazycích v 25 zemích světa. Stránka funguje jako největší server pro nahrávání, sdílení a kopírování hudebních souborŧ například i na vlastní webové stránky, je to nejoblíbenější streamovací sluţba. Jako sociální a komunitní síť se YouTube formuje od roku 2009, velkou podporou pro něj je mateřská společnost Google, která umoţňuje spojit profil emailového klienta Gmailu s profilem na YouTube a Google Plus a podle adresáře vyhledat přátelé. Sluţba také nově od září 2009 umoţňuje automatické sdílení na Facebooku, Twitteru a Google. [11], [31], [32] Možnost prezentace CR na YouTube: Nejlepším zpŧsobem propagace na YouTube je vkládání krátkých reklamních spotŧ s odkazem na návštěvu hlavních webových stránek. K docílení co nejčastějších návštěv mŧţeme vyuţít pomocí klíčových slov, které se objeví ve vyhledávání na YouTube. Nebo se mŧţete rozhodnout, ţe svŧj inzerát budeme zobrazovat v obsahu, který vaše zákazníky zajímá nejvíce. Moţností je také propojit YouTube s Facebookem, kde uţivatel dostane více informací.

27

Praktická část V praktické části nalezne čtenář výsledky výzkumu a jejich jednotlivé hodnocení. Dále zde nalezne také celkové zhodnocení získaných údajŧ a závěrečná doporučení pro lepší vyuţití prezentace prostřednictvím sociálních medií.

4. Marketingový výzkum Provádění marketingového výzkumu je systematické shromaţďování a analyzování dat, které se následně vyhodnotí a poskytnou nám informace slouţící k lepšímu pochopení toho, co od nás trh poţaduje. K provádění výzkumu se váţe několik základních krokŧ: 

definování problému;



získání informací k danému problému;



dotazník;



vyhodnocení dotazníkŧ a zveřejnění získaných informací;



řešení problému.

Definování problému Jedná se o pravděpodobně nejobtíţnější část marketingového výzkumu, jelikoţ si nejprve musíme dle našich potřeb jasně definovat cíl výzkumu, nutností je mít aktuální a účelné informace. Informační zdroje se dělí na primární a sekundární. Do primárních informací spadají metody pozorování a metody šetření. Sekundární informace se dělí na interní a externí. [9] Získání informací k danému problému Výzkumné projekty jsou zaloţeny na sběru informací souvisejících s daným problémem. Moţnosti získání těchto informací jsou dvě:metoda pozorování a metoda šetření.Metoda

pozorování

se

dělí

na

standardizovaný

a

nestandardizovaný

typ.Standardizovaný typ je takový, kdy je přesně určen postup a vyhodnocení jevŧ. U nestandardizovaného typu je pozorovateli uloţen pouze cíl, metodu si volí sám. Při metodě pozorování je dŧleţité, aby se pozorovaný objekt choval přirozeně a neovlivňovat jeho chování. Metoda šetření je nejčastěji pouţívána ke sběru primárních informací a mŧţe být prováděna formou dotazování. Tím lze získat potřebné informace o individuálním respondentovi. Dotazování respondentŧ se dělí na:

28



vyčerpávající šetření;



výběrové šetření;



náhodný a záměrný výběr.

Při vyčerpávajícím šetření se informace sbírají od všech zúčastněných subjektŧ, při výběrovém šetření se údaje sbírají pouze od subjektŧ, kteří jsou vybráni náhodně nebo záměrně. Techniky šetření při dotazování se člení na písemné, osobní nebo telefonické dotazování. [9] Dotazník Dotazníkem se rozumí předem sestavený formulář určený k přesnému a úplnému zaznamenávání informací, je to zpŧsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou psané, se vyţadují písemné odpovědi. Časově je poměrně nenáročný, jeho vyplnění nezabere respondentovi většinou více jak 3 minuty. Ovšem neţli mŧţeme dotazník někomu předloţit k vyplnění, musíme projít fází jeho přípravy. V této fázi je nutné dbát hlavně na přesné určení cíle dotazníku, dále logicky sestavit otázky a stylisticky je upravit. Dotazník dát k vyplnění několika testovacím osobám a případně se upraví, poté následuje zveřejnění pro širokou veřejnost (či jen vybrané skupiny respondentŧ).Typy otázek jsou uzavřené, otevřené a škálové. Uzavřené otázky se ještě dělí na dichotomické (odpovědi jen ano x ne), trichotomické (ano x ne x nevím) a polytomické (respondent vybírá odpověď z několika uvedených moţností). Otevřené otázky nejsou vhodné pro písemné dotazování, ale umoţňují obsáhlejší odpovědi, mohou nám také dát nečekané odpovědi. Otázky škálové jsou takové, kdy respondent dává odpověď na jakousi bodovou stupnici. Tato stupnice je pevně daná. [9] Vyhodnocení dotazníku a zveřejnění získaných informací Po skončení dotazování a shromáţdění veškerých získaných informací je nutné prověřit, zda jsou získané informace úplné a pro nás hodnotné. Následně musí být analyzovány a zpracovány. Dŧleţitým je,aby výsledky výzkumu byly správně interpretovány, aby bylo specifikováno časové období a podmínek za jakých byla data zkoumána. Prezentace výsledkŧ by měla mít vţdy písemnou formu, ale lze ji doplnit ústní prezentací. [9]

29

Řešení problému Uvádí moţnosti nápravy, změn a novinek v dané problematice. Radí také jak se vyhnout problémŧm a jak s předmětem výzkumu pracovat tak, aby jeho vyuţití bylo pokud moţno co nejvíce efektivní. [9]

4.1. Dotazníkové šetření Mnou prováděný marketingový výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření. Šetření probíhalo v období od 27. 2. 2012 – 15. 3. 2012, tedy v období kdy je v cestovním ruchu tzv. zimní sezóna. Dotazník byl zveřejněn na stránkách Vyplňto.cz, coţ je dotazníková sluţba, jejímţ prostřednictvím jsou realizovány výzkumy firem i jednotlivcŧ, a to v základní verzi zcela zdarma a současně byl umístěn na praţské pobočce cestovní agentury LAST.CZ, která svolila, ţe jej předá k vyplnění klientŧm, kteří s tím budou souhlasit. Vyplnění bylo zcela anonymní, odpovědět na něj zabralo dotazovaným v prŧměru 2:23 min. Dotazník obsahoval úvod, kde se respondent dozvěděl, o co v dotazníku jde a proč je dobré ho vyplnit. Skládal se celkem ze 14 uzavřených otázek (13 povinných a 1 nepovinná),

8

se

týkalo

problematiky

a

6

mělo

za

úkol

identifikovat

dotazovaného.Objevují se zde otázky dichotomické a polytomické. První pro respondenty klíčová otázka byla hned první: „Jste uživatelem sociální sítě?“, tato otázka znamenala první větvení dotazníku. Ti co odpověděli ne, se posunuli na identifikační otázky a dotazování pro ně končilo. Avšak ti co odpověděli ano, byli posunuti k dalším otázkám. Škálové otázky jsem do svého dotazníku nezařazovala, jelikoţ se domnívám, ţe nejsou příliš objektivní. Šlo především o zjištění, zda sociální sítě své uţivatele přímo či nepřímo ovlivňují k zjišťování dalších informací z oblasti cestovního ruchu. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda mají sociální sítě nějakou úlohu v cestovním ruchu, zda ho pozitivně či negativně ovlivňují, zjišťují větší povědomost o problematice cestování, či zda je respondenti vyuţívají k získání informací souvisejících s cestovním ruchem. Veškerá data pocházejí z vlastního prŧzkumu. Grafy a tabulky jsem zpracovala samostatně na základě údajŧ získaných z dotazníkŧ.

30

4.2. Vyhodnocení dotazníků 4.2.1. Zpracováníodpovědí do grafů a slovní vyhodnocení Na tomto místě provedu analýzu situace výzkumem získaných údajŧ. Za kaţdou otázku přidám její vyhodnocení a celkové zhodnocení dotazníku provedu v závěru této části práce.

1. Jste uživatelem sociálních sítí? 134; 70%

Ţeny - Ano Muţi - Ano Ţeny - Ne Muţi - Ne 6; 3% 0; 0%

51; 27%

Graf č. 1. – Odpovědí na otázku č. 1, zdroj: Vlastní výzkum autorky

První otázka - dichotomická, na kterou měli respondenti odpovědět, byla jedna z nejdŧleţitějších otázek, zároveň také první větvící otázka, a to, zda jsou uţivateli sociálních sítí. Dotazovaný si mohl vybrat pouze jednu z uvedených odpovědí (ano x ne). Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe 97% dotazovaných (185 osob) jsou uţivateli sociálních sítí. Sociální sítě uţívá 134 dotázaných ţen a 51 dotázaných mŧţu. Je tedy vidět, ţe se jedná o skutečně rozšířený fenomén. Pouze 3 % (6 muţŧ) ze 100% dotazovaných, tedy pouhých 6 osob, není uţivatelem a nemá tedy uţivatelské účty na ţádné síti. Tito respondenti byli po zodpovězení otázky automaticky přesunuti k otázce číslo devět a dotazník pro ně končil. Ostatní, kteří zvolili odpověď ano, pokračovali otázkou číslo dva.

31

2. Na které z uvedených sítí máte aktivní uživatelský účet? Facebook Spoluţáci.cz YouTube Google Plus Lidé.cz Twitter LinkedIn Líbímseti.cz

181 95 65 44

35 16 14 14 0

15

30

45

60

75

90

105 120 135 150 165 180

Počet odpovědí

Graf č. 2 – Odpovědi na otázku č. 2, zdroj: vlastní výzkum autorky

Druhá otázka –polytomická, měla za úkol zjistit, na jaké sítě se dotazovaní nejčastěji připojují a které aktivně vyuţívají. Respondenti mohli vybrat nejméně 1 a nejvíce 4 varianty. Z grafu je tedy patrné, ţe nejpouţívanější sítí mezi dotazovanými je Facebook, který aktivně uţívá 98 % dotázaných. Tato odpověď mě nijak nepřekvapila, kdyţ si vezmeme, ţe síť Facebook má v současné době uţ více jak 845 milionŧ uţivatelŧ. Druhou nejčastěji vyuţívanou sítí je s více jak 51 % síť Spoluţáci.cz, kterou spravuje stránka Seznam.cz. Tato odpověď mě jiţ překvapila, sama jsem sice zaregistrována ve třídách, do kterých jsme chodila, ale o jejich aktivním vyuţívání uţ se hovořit nedá a stejně tak to je s celkovou aktivitou v našich třídách (nebo alespoň v těch, ve kterých jsem já členem). Třetí sítí s nejvyšším počtem aktivních uţivatelŧ je YouTube, který vyuţívá něco málo přes 35 % dotázaných. Jeho popularita roste především díky spojení s Googlem. Sociální síť Google+, která je produktem firmy Google je o něco méně rozšířena, uţívá ji 24 % z dotázaných, Nízký počet uţivatelŧ je dle mého názoru zapříčiněn tím, ţe při svém vzniku byla síť přístupná pouze lidem, kteří měli emailovou schránku na Google a byly do sluţby pozvánky někým, kdo ji jiţ vyuţívá. Poměrně velké oblibě se stále těší internetová seznamka transformující se v sociální síť – Lidé.cz, celkem 18 % z dotázaných ji stále vyuţívá. Zahraniční sítě jako je Twitter a LinkedIn nejsou mezi dotázanými příliš rozšířené. Twitter pouţívá jen 9 % a LinkedIn pouze 7,5 % dotázaných. Před příchodem sítě Facebook byla u nás nejoblíbenější síť seznamka 32

Líbímseti.cz, která je dle mého názoru v současné době uţívána především teenagery na základních školách. V mém výzkumu uvedlo 7,5 % dotázaných, ţe ji ještě navštěvuje.

3. Všímáte si u přátel obrázků či videí z dovolených, která zveřejňují? 19

Ano, vţdy si je prohlédnu

86

Ano, alep rohlíţím si je jen výjmečně

26 47

Muţi Ţeny

4

Ne, neprohlíţím si je

1 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Počet odpovědí

Graf č. 3 – Odpověď na otázku č. 3, zdroj: Vlastní výzkum autorky

Abych zjistila, zda sítě ovlivňují své uţivatele k většímu zájmu o cestovní ruch, musela jsem poloţit tuto otázku. Jelikoţ si myslím, ţe pokud u některého z našich přátel vidíme obrázky či videa z dovolené, dokáţeme si lépe představit, jak to na místě vypadá a třeba nás to i tímto zpŧsobem zaujme a motivuje k návštěvě. Z odpovědí vyplývá, ţe více jak polovina dotázaných, celkem 57 % (86 dotázaných ţen a 19 dotázaných muţŧ), si vţdy tyto fotografie či videa prohlíţí. Pokud se uţivateli tato prezentace líbí, je moţné, ţe se alespoň trochu motivuje k návštěvě těchto míst. Výjimečně si je prohlédne 39 %dotázaných (47 ţen a 26 muţŧ), u nich je jiţ pravděpodobnost, ţe se budou dále zajímat o prezentovaná místa menší, ale stále jsou pro nás přínosem. U takovýchto uţivatelŧ je tedy vyšší pravděpodobnost, ţe se budou o destinaci dále zajímat. Jen 4 % dotázaných (1 ţena a 4 muţi) se o takovéto věci vŧbec nezajímá a nejsou tedy potencionálním přínosem pro CR. V dotazníku tito respondenti pokračují aţ otázkou číslo šest.

33

4. Vyhledáte si o daném místě další informace? 24; 13% 27; 15%

73; 39% Ţeny - Ano Ţeny - Ne Muţi - Ano Muţi - Ne

61; 33%

Graf č. 4 – Odpověď na otázku č. 4, zdroj: vlastní výzkum autorky

Otázka číslo čtyři přímo navazuje na otázku číslo tři a odpovědět na ni mohli pouze ti, kteří zvolili jednu z odpovědí s moţností Ano. Jak mŧţeme na grafu vidět, tak 54 % těch, kteří v otázce číslo tři zvolili odpověď ano, se dále zajímá o prezentovaná místa (skladba 73 ţen a 27 muţŧ). Coţ je pro nás dŧleţité zjištění! Zbývajících 46 % dotazovaných (61 ţen a 24 muţŧ) si další informace nevyhledá. Jiţ v této fázi dotazníkového šetření mŧţeme vidět, ţe sociální sítě skutečně mají jistý přínos pro CR. Ať uţ tím, ţe se zvyšuje povědomost klientŧ o moţnostech, kam cestovat, tak i tím, ţe mohou vidět fotografie jiné, neţ jaké uvádí CK v katalozích se zájezdy.

34

5. Inspirují Vás takovéto materiály k návštěvě dané destinace? 20

Možností odpovědí

Spíše Ano

73 16

Spíše Ne

39 Muţi

6

Ano

Ţeny

16 5 5

Ne 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100

Počet odpovědí

Graf č. 5 – Odpovědi na otázku č. 5, zdroj: vlastní výzkum autorky

Otázka číslo pět rozvíjí otázky číslo tři a čtyři. Respondenti mohli zvolit jednu z uvedených moţností. Z celkových 185 dotázaných, uvedlo 12 % z nich (16 ţen a 6 muţŧ), ţe prohlédnuté materiály je přímo inspirují k návštěvě destinace. V tomto případě mŧţeme opět konstatovat, ţe sítě mají vliv na rozvoj CR a přinášejí mu více potencionálních klientŧ. Dalších 52 % (73 ţen a 20 muţŧ) ze všech dotázaných odpovědělo, ţe je to spíše ovlivňuje. Dalo by se tedy říct, ţe je to jeden z klíčových faktorŧ při rozhodování o výběru destinace pro zájezd. Třetí část tvoří 30 % dotázaných (39 ţen a 16 muţŧ), kteří si myslí, ţe je to spíš neovlivňuje. Shlédnuté obrázky pro ně nejsou zásadním faktorem, ale mohou k nim přihlíţet při rozhodování. Pouze 6 % ze všech dotázaných (5 ţen a 5 muţŧ) odpovědělo, ţe shlédnuté materiálny pro ně nejsou vŧbec dŧleţité a ani k nim nepřihlíţí.

35

6. Vy sami sdílíte tyto informace? 37; 20%

49; 26% Ţena - Ano

14; 8%

Ţena - Ne Muţi - Ano Muţi - Ne

85; 46% Graf č. 6 – Odpovědi na otázku č. 6, zdroj: Vlastní výzkum autorky

Otázka číslo šest navazuje na otázky 3,4, a 5, kde jsme jiţ zjistili, zda dotazovaní prohlíţejí fotky ostatních uţivatelŧ a zda je příznivě ovlivňují. Logicky následující otázkou musí být, zda naši dotázaní sami takovéto informace na svém profilu zveřejňují. Celých 66 %dotázaných (85 ţen a 37 muţŧ) uvedlo, ţe na své profily nepřidává fotografie a ani videa tohoto typu. Jen 34 % dotázaných (49 ţen a 14 muţŧ) uvedlo, ţe tyto informace zveřejňují. Vzhledem k podílu muţŧ a ţen na vyplňování dotazníku vyplývá, ţe muţi zveřejňují fotografie častěji, neţli ţeny. Tyto odpovědi mě poměrně překvapily, jelikoţ jsem očekávala, ţe respondentŧ s odpovědí Ano bude mnohem více. U většiny svých přátel se běţně setkávám s tím, ţe tyto materiály zveřejňují.

36

7. Využili byste speciální stránku/skupinu k zjištění informací z cestovního ruchu? 28

Ano, ale jen k čerpání informací

59

7

Ano, k čerpání i sdílení informací

49

14

Ne, nevyuţili

Muţi

23

Ţeny

2 3

Ano, ale jen ke sdílení informací 0

10

20

30

40

50

60

70

Počet odpovědí

Graf č.7 - Odpovědi na otázku č. 7, Zdroj: Vlastní výzkum autorky

Respondenti volili jednu z uvedených odpovědí, podle toho, jakou odpověď si vybrali, buďto pokračovali v dotazníku nebo v případě výběru odpovědí Ne, byli přesunuti na otázku číslo devět. Stránku či skupinu specializovanou na problematiku cestovního ruchu by vŧbec nevyuţilo 20 % dotázaných (23 ţen a 14 muţŧ). Ostatní respondenti by takovouto stránku uvítali, a to ve 47 %(59 ţen a 28 muţŧ), k čerpání potřebných informací o destinacíchnebo samotném cestovním ruchu. Ve 30 % k (49 ţen a 7 muţŧ) čerpání i sdílení informací. To znamená, ţe 57 z celkových 185 dotázaných je ochotno se s ostatními podělit o získané zkušenosti a publikovat své soukromé fotografie a krátké filmy. Pouze 3 % dotázaných, tedy celkem dva respondenti by na takovéto stránky pouze přispívalo (3 ţeny a 2 muţi), aniţ by je nějak dál soukromě vyuţívalo.

37

8. Jaké informace byste na těchto stránkách/skupinách ještě uvítali? více informací o destinacích a letoviscích více uţivatelských recenzí a obrázkŧ přehled počasí a teploty vody v letoviscích informace o CK a jejich pojištění kurzy měn ke koruně nabídky fakultativních výletŧ v letoviscích tipy na suvenýry Ostatní 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 počet odpovědí

Graf č. 8 – Odpovědí na otázku č.8, zdroj: Vlastní výzkum autorky

V otázce číslo osm měli dotazovaní moţnost vybrat jednu aţ čtyři odpovědi, které nejvíce vystihovaly jejich názor. V případě, ţe by odpověď nebyla uvedena, měli moţnost ji vepsat. Já jsem jako moţnosti, co mohou na stránkách o cestovním ruchu hledat, uvedla tyto: více informací o destinacích a letoviscích, více uţivatelských recenzí a obrázkŧ, přehled počasí a teploty vody v destinacích, informace o cestovních kancelářích a jejich pojištění, kurzy zahraničních měn ke koruně, přehled moţných fakultativních výletu v jednotlivých letoviscích a tipy na suvenýry. Poslední poloţkou bylo ostatní a zde mohli vepsat svou odpověď, pokud si z mnou uvedených nevybrali. První moţnost, tedy více informací o destinacích a letoviscích, zvolilo 80 % dotázaných, 56 % respondentŧ by uvítalo sekci s uţivatelskými recenzemi a fotografiemi. U této moţnosti jsme čekala více odpovědí, jelikoţ z vlastní zkušenosti vím, jak moc jsou klienti ovlivnitelní těmito recenzemi a často poţadují, abychom je vyhledali a přeloţili. Třetí moţnost, přehled počasí a teploty vody v letoviscích, zvolilo 42 % dotázaných, zde mne počet odpovědí nijak zvlášť nepřekvapil, jelikoţ si klienti při výběru dovolené volí většinou takové destinace, kde je teplo zaručeno. Pouze ti, kteří hledají spíše nejniţší cenu, se potom zajímají o to, jaké je v místě kam jednou vŧbec počasí. Více informací o cestovních kancelářích, jejich právní formě, historii a pojištění by zajímalo 37,5 % dotázaných. Pátou moţnost, informace o kurzech měn vzhledem ke 38

koruně, uvedlo jakou dŧleţitou 30 % dotázaných. Nezájem o kurz je podle mého názoru zapříčiněn především jednotnou měnou Euro ve většině Evropských destinací. Ovšem ti, kteřícestují do jiných destinací, neţ jsou v EU, se mohou o kurzzajímat více. Jen 26 % dotázaných by rádo na stránkách týkajících se CR našlo více informací o nabízených výletech. Pouze 13 % respondentŧ odpovědělo, ţe by je zajímaly informace týkající se místních výrobkŧ, které je moţné zakoupit jako suvenýry. Je moţné, ţe dovoz suvenýrŧ z cest rodině, jiţ není tak oblíbený, jako dříve. Čtyři oslovení uvedli, ţe by je zajímaly ještě jiné informace, a to hlavně: pasová a vízová povinnost českých občanŧ při cestách do zahraniční, tipy na restaurace a diskotéky v letoviscích (především u pobytŧ ve studiích a apartmánech bez stravy, nebo jen se snídaní). V dnešní době je jiţ ve většině hotelŧ od 3* výše pravidlem, ţe mají vlastní restauraci a obvykle minimálně jednou týdně dělají pro klienty zábavní večery s hudbou. Dále uvedli, ţe by je zajímala dostupnost objektŧ kulturních a přírodních památek v případě, ţe by se rozhodli je navštívit samostatně bez prŧvodce. A konečně poslední odpověď, která mne pobavila. Jeden dotázaný mi odpověděl, ţe by na stránkách skupiny o cestovním ruchu hledal takové informace, které nenajde na stránkách konkrétních cestovních kanceláří. Je tedy obtíţné vyhodnotit, o jaké informace by měl onen člověk zájem.

39

9. Myslíte si, že mohou sociální sítě přispívat k rozvoji cestovního ruchu? 40

Ano

110

5

Ne

19

Muţi Ţeny

12

Nevím

5 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100 110 120

Počet odpovědí

Graf č. 9 – Odpovědi na otázku č. 9, zdroj: Vlastní výzkum autorky

Poslední otázkou k tématu byla otázka číslo devět, kde jsem se respondentŧ ptala, jestli si myslí, ţe sociální sítě mohou mít vliv na rozvoj cestovního ruchu.Moţnosti odpovědí byly Ano x Ne x Nevím s uvedením dŧvodŧ, proč si to dotazovaní myslí. Tuto otázku povaţuji za nejdŧleţitější v celém dotazníku. K lepšímu pochopení otázky jsem přidala i detailnější popis, aby věděli, co vše si pod tím mohou představit. Pod pojmem sociální sítě, si mŧţete představit kteroukoliv síť z otázky č. 2. Zpŧsob jakým se mŧţe přispívat je např. Facebookové stránky a twitterové kanály CK a CA, skupiny zaměřené na problematiku poskytující odpovědi na tradiční otázky (FAQ), reklamy zobrazující se na těchto sítích apod. Většina dotázaných 80 % (110 ţen a 40 muţŧ) si myslí, sociální sítě přispívají k rozvoji cestovního ruchu. Nejčastěji zmiňovanými dŧvody jsou: 

dobrá dostupnost uţivatelŧm sítí (téměř všechny instituce se jiţ na sociálních sítích prezentují a nemusí se zdlouhavě hledat jejich webové stránky);



snadnější komunikace s CK a nezávaznost dotazŧ;



více fotografií, popisŧ a komentářŧ uţivatelŧ;



existence mnoha skupin zaměřených na CR, takţe kaţdý si vybere;



uţivatelé soc. sítí, mající v oblibě profily CK mají rychle k dispozici nové informace o last minute zájezdech a novinkách. 40

Odpověď Nevím, zvolilo 9 % dotázaných (5 ţen a 12 muţŧ). Vysvětlením, proč nevědí, mŧţe být například to, ţe nepouţívají sociální sítě, nebo se nezajímají o cestovní ruch. Zbylých 11 % tvoří odpověď Ne (19 ţen a 5 muţŧ), kdy dotázaní uvádí tyto dŧvody: 

mnoho rŧzných skupin, těţko si vybrat dŧvěryhodnou;



časté vkládání akcí a super nabídek mŧţe někomu vadit, coţ vede k opuštění skupiny nebo zablokování zobrazování příspěvkŧ.

10. Vaše pohlaví?

134; 71%

Ţena Muţ 56; 29%


Od desáté otázky jiţ nastupují identifikační otázky, podle kterých mŧţeme respondenty profilovat. K vyplnění dotazníku byly ochotnější spíše ţeny, neţli muţi. Jak mŧţeme na grafu vidět, ţen bylo celkem 70 % ze všech 191 respondentŧ. Zbylých 30 % tvoří muţská část populace, z nich 27 % má profil na sociálních sítích. Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe ţeny mají mnohem lepší přístup k takovýmto šetřením a těch pár minut, které vyplnění dotazníku zabere, obětují. Všech 70 % ţen, které vyplnily dotazník,jsou uţivatelkami sociální sítě, 3% muţŧneuţívají sociální sítě.

41

11. Váš věk? 22

15 - 24

89 24

25 - 34

36

35 - 44

5 6

44 a více

4 4 0

10

Muţ Ţena

20

30

40

50

60

70

80

90 100 110 120

Počet odpovědí


Nejochotněji vyplňovali dotazník osoby ve věku 15-24 let, kterých bylo 58 % (z toho bylo 89 ţena a 22 muţŧ). Druhou nejpočetnější skupinou je následující věková kategorie, tedy osoby ve věku 25 – 34 let, ti tvoří 31 % dotázaných (36 ţen, 24 muţŧ). Skupina, kde je věková hranice od 35- 44 let má 7 % podíl (6 ţen, 5 muţŧ) na vyplňování a zbylé 4 % tvoří věková skupina od 45 let výše (4 ţeny a 4 muţŧ). Coţ také mŧţe znamenat, ţe lidé v těchto věkových skupinách nejsou příliš hojně zastoupeni na sociálních sítích. Buďto z dŧvodu, ţe to s nimi neumí, nebo je třeba mohou povaţovat za ztrátu času.

42

12. Jaké je Vaše povolání? Ostatní V Dŧchodu Na mateřské Nezaměstnaný Ve státní správě V prŧmyslu Ve sluţbách OSVČ Student

5 0 5 8 6 15 36 16 100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

počet odpovědí Graf č. 12 - Odpovědi na otázku č. 12, zdroj: Vlastní výzkum autorky

U dvanácté otázky mě zajímalo, jaké je povolání osob, které vyplnili mŧj dotazník. Uvedla jsem několik moţností a nechal jsem respondentŧm moţnost, aby si vybrali nebo v případě, ţe by jejich povolání nebylo zahrnuto ve výčtu, aby jej uvedli sami. Nejvíce respondentŧ, kteří vyplnili dotazník, jsou studenti. Dle mého názoru jsou zároveň nejčastějšími uţivateli sociálních sítí, tvoří 52 % ze všech dotázaných osob. Další nejpočetnější skupinou osob, která odpovídala na mŧj dotazník, byly osoby zaměstnané ve sluţbách a těch bylo celkem 19 %. Třetím nejčastěji uváděným povoláním je samostatná výdělečná činnost, takových lidí bylo 8 %, stejnou měrou se účastnili lidé zaměstnaní v prŧmyslu. Nezaměstnaní pak mají v mém dotazníku 4 % účast. Nejméně bylo osob pracujících ve státní správě, osob na mateřské dovolené, nebo ti, co uvedli, ţe jejich povolání je jiné neţ předepsané moţnosti. Tyto tři skupiny mají kaţdá 3 % účast. Mezi ostatní povolání uvedli respondenti zaměstnání jako je administrativa (1x), pracující student (2x), zdravotnictví (1x) a dokonce se objevil i jeden rentiér.

43

13. V jaké oblasti žijete? Praha

44 29

Středočeský kraj

26 16

Pardubický kraj

13 10 10 10

Jihočeský kraj Moravskoslezský kraj

9 6

Jinde

5 5

Karlovarský kraj

3 3

Ústecký kraj

2 0

4

8

12

16

20

24

28

32

36

40

44

počet odpovědí


V otázce číslo třináct jsem chtěla zjistit, odkud respondenti pocházejí a tím kde jsou i sociální sítě nejrozšířenější. Nejvíce odpovídajících respondentŧ ţije v Praze, z celkových 191 dotázaných jich bylo 44 (23 %). Druhým nejhojněji zastoupeným krajem je Vysočina s 29 odpověďmi (15 %), Středočeský kraj je domovem 26 respondentŧ (14 %), Jihomoravský kraj uvedlo 16 osob (8 %) a Pardubický kraj 13 dotázaných (7 %). V Královehradeckém, Jihočeském a Olomouckém kraji ţije po 10 respondentech (15 %). Moravskoslezský kraj je zastoupen pouze 9 odpověďmi (5 %). Pět dotázaných uvedlo, ţe bydlí v Plzeňském kraji (3 %) a stejný počet uvedl, ţe ţije jinde. Tři odpověděli, ţe ţijí na Slovensku a dva ve Velké Británii. Z Libereckého a Karlovarského kraje bylo celkem 6 dotázaných (3 %), z kaţdého kraje po 3, nejméně dotázaných (2) pocházelo z Ústeckého kraje a mají tedy jen 1 % podíl.

44

14. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je? Vysokoškolské

46

Vyšší odborné

14

SŠ s maturitou

115

vyučen v oboru

11

základní

5 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100 110

počet odpovědí

Graf č. 14 – Odpovědí na otázku č. 14, zdroj: vlastní výzkum autorky

Poslední segmentační otázkou v dotazníku byl dotaz na vzdělání respondentŧ. Nejčastějším dosaţeným vzděláním bylo v 60 % středoškolské, zakončené maturitní zkouškou. Druhým nejčetnějším vzděláním je ve 24 % případŧ vysokoškolské. Vyšší odborné je zastoupeno 7 %, 6 % vyučen v oboru a nejméně respondentŧ (3 %) pouze základní vzdělání.

45

5. Závěr Dotazníkové šetření povaţuji za úspěšné, počet respondentŧ nebyl přesně stanoven, ale za více neţ dva týdny prŧzkumu se mi vrátilo 86,5 % vyplněných dotazníkŧ. Celkem dotazník vyplnilo 191 respondentŧ, coţ je více neţ jsem očekávala. Většina byla vyplněna elektronicky, jen 13 dotazníkŧ bylo vyplněno klienty cestovní kanceláře LAST.CZ. Bohuţel v době, kdy jsem dotazování prováděla, nechodilo na pobočku příliš mnoho klientŧ. Ti, kteří přišli, ochotně dotazník vyplnili a dokonce se zajímali o výsledky celého prŧzkumu. Z provedeného výzkumu vyplynulo, ţe sdílení záţitkŧ z dovolené má na uţivatele sociálních sítí pozitivní vliv. Ze všech oslovených respondentŧ 97 % uvedlo, ţe si takovéto zveřejněné odkazy prohlíţejí. Z těchto pro nás aktivních uţivatelŧ, 64 % uvedlo, ţe je tímto ovlivněno při výběru své letní dovolené a nadpoloviční většinu z nich to ovlivní i k dalšímu vyhledání informací o daném místě. Z prŧzkumu vyplynulo, ţe dotázaní se ve většině případŧ (66 %) nechají ostatními uţivateli pouze inspirovat, neţ aby sami sdíleli informace o proţité dovolené. Z předchozího odstavce tedy vyplývá, ţe lidé by hojně vyuţívali stránky či skupiny zaměřené na sdílení záţitkŧ z uskutečněných cest do zahraničí. V zastoupené skupině se jedná o 80 % ze všech odpovědí. Dále by na těchto stránkách (skupinách) ocenili informace z více oblastí, a to více podrobnějších informací o destinacích a letoviscích, slovní i obrazové hodnocení návštěvníky daného místa a jejich zkušenosti. Případné cestovatele také zajímá, jaké je počasí a teplota vody v místech, která se chystají navštívit, dále za dŧleţité povaţují informace o cestovních kancelářích, se kterými případně pojedou a kurzy měn v místech, kam se chystají. Při efektivním prezentování informací z oblasti cestovního ruchu je okladném vlivu internetu a sociálních sítích přesvědčeno 80 % dotázaných. Z odpovědí, které jsem vyhodnotila, vzešel profil ideálního respondenta. Jednalo by se o ţenu - studentku ve věku 15 – 24 let, ţijící trvale v Praze, která by aktivně uţívala svŧj profil na síti Facebook. Vliv a síla pŧsobení sociálních sítí na cestovní ruch se dle dotazníku zdá být veliká. Svým prostřednictvím přináší kancelářím nové zákazníky a příznivě ovlivňuje jejich trţní chování. 46

5.1. Závěrečná doporučení Mezi doporučující opatření pro zvýšení efektivity propagace cestovního ruchu bych mimo kvalitních a propracovaných profilŧ, propojených s videi ze streamovací stránky YouTubezahrnula i tyto kroky: 1) Zvýšení povědomí o stránkách a skupinách zaměřených na cestovní ruch pomocí virálního marketingu. Vybraná skupina uţivatelŧ by si stránky oblíbila, nebo sdílela příspěvky a tím by virálně šířila povědomí o stránce mezi své přátelé. Ti díky tomu mají moţnost,aby se tak dostala k přátelŧm našich „bacilonosičŧ“ a od nich zase dál mezi ostatní uţivatele. Virální šíření znamená, ţe informace o sdílení či oblibě odkazŧse objevuje našim přátelŧm v postranním panelu a zvyšuje tak šanci, ţe se informace dostane mezi více lidí. 2) Vytvoření osobních profilŧ pracovníkŧ v cestovním ruchu(delegátŧ, animátorŧ atd.), pro které bude vytvořeno několik identických stránek s rozličnými názvy. Tyto osoby by zde vystupovaly jako „testovači produktŧ“, přispívaly by do skupin aktuálními informacemi z jim svěřených oblastí, spravovaly by podskupiny s aktuálními informacemi z hotelŧ, řídily debaty a odpovídaly na dotazy klientŧ, kteří se do jejich oblasti chystají.Tyto osoby by měly neomezené moţnosti, tak, aby mohli přidávat a upravovat fotografie, informace, ceny, výlet a jiné. 3) Zapojit do těchto stránek kromě delegátŧ také zástupce místních partnerŧ, kteří by mohli odpovídat na takové informace, na které delegáti či animátoři klientŧm a ostatním nejsou schopni odpovědět. A dbali by na pravdivost oficiálních informací. 4) Stránky by měli i stálé správce, kteří by odpovídali ihned, vkládali by popisy, aktuální informace, výhodné cenové nabídky a potvrzovali volná místa na zájezdy.

47

6. Obrazový materiál

Obrázek č. 1 - Světová mapa sociálních sítí, zdroj: www.rianovosti.ru

Obrázek č. 2 – Logo Světové organizace cestovního ruchu UNWTO, zdroj: www.unwto.com

48

Obrázek č. 3 – Mapa pŧsobení UNWTO, zdroj: www.wikipedia.org

Obrázek č. 4 – Přehled sociálních médií, zdroj: www.pooh.cz

49

Obrázek č. 5 – Univerzální logo pro sociální sítě, zdroj: www.relenet.com

Obrázek č. 6 – Logo lidé.cz, zdroj: www.lide.cz

50

Obrázek č. 7 – Úvodní stránka spoluţáci.cz, zdroj: www.spoluzaci.cz

Obrázek č. 8 – Logo Líbímseti.cz, zdroj: www.libimseti.cz

Obrázek č. 9 – Logo sociální sítě profesionálŧ SitIT.cz, zdroj: www.sitIT.cz

51

Obrázek č. 10 - Logo LinkedIn, zdroj: www.linkedin.com

Obrázek č. 11 – Logo Facebook, zdroj: www.Facebook.com

Obrázek č. 12 – Logo Twitter, zdroj: www.twitter.com

Obrázek č. 13 – Logo Google Plus, zdroj: plus.google.com

52

Obrázek č. 14 – Kudy na Google + ,zdroj:www.google.cz

Obrázek č. 15 – Logo YouTube, zdroj: www.youtube.com

53

7. Soupis bibliografických citací 7.1. Citovaná literatura 1. Josef Zelenka, Monika Pásková.Cestovní ruch - výkladový slovník. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 2. Barabasí, Albert-László.V pavučině sítí. [překl.] CSc. RNDr. František Slanina. Fénix. Praha a Litomyšl : Ladislav Horáček - Paseka, 2005. str. 274. Sv. 13. ISBN 807185-751-3. 3. ml., Jiří Macich. Lupa.cz. zpravicky. [Online] Linux, 18. září 2008. [Citace: 5. duben 2012.] http://www.lupa.cz/zpravicky/lide-cz-sazi-na-jazykove-kurzy-a-ucebnice/. 4. YouTube. Tiskoví středisko - Statistiky. [Online] YouTube, LLC, 2012. [Citace: 11. duben 2012.] http://www.youtube.com/t/press_statistics.

54

7.2. Tištěné zdroje [1] BARABÁSI, Albert-László. V pavučině sítí. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2005. 274 s. Fénix; sv. 13. ISBN 80-7185-751-3. [2] BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2011. 197 s. ISBN 978-80-251-3320-0. [3] HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. [4] KULHÁNKOVÁ, Hana a ČAMEK, Jakub. Fenomén Facebook. 1. vyd. Kladno: BigOak, 2010. 128 s. ISBN 978-80-904764-0-0. [5] MALÁ, Vlasta a kol. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002. 98 s. ISBN 80-245-0439-1. [6] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů), Vyd. 2. Brno: KEY Publishing 2003, 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1. [7] ZELENKA, Josef, NUNVÁŘ, Libor a CHYLÍKOVÁ, Ivana. Informační a komunikační technologie v cestovním ruchu. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 254 s. ISBN 80-7041-473-1. [8] ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Monika. Cestovní ruch – Výkladový slovník. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. [9] KŘESŤAN, Vladimír; VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005, 141 s. [10] JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: Prosaďte se na webu a sociálních sítí. Vyd.1. Brno: Computerpress, 2010. 299 s. ISBN 978-80-251-2795-7.

55

7.3. Elektronické zdroje [11] BEDNÁŘ, Vojtěch. YouTube se mění v sociální síť. In: Tyinternety.cz [online]. 20. 11. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/socialnisite/youtube-se-meni-v-socialni-sit-413 [12] ČÍŢEK, Jakub. Sociální síť profesionálŧ LinkedIn uţ mluví česky. In: MLADÁ FRONTA A. S. Zive.cz [online]. 2012. vyd. 31. 1. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zive.cz/bleskovky/socialni-sit-profesionalu-linkedin-uzmluvi-cesky/sc-4-a-162170/default.aspx [13] FACEBOOK. Facebook: Newsroom [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/content/default.aspx?NewsAreaId=22 [14] Facebook. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 7. 4. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook [15] Google+. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 20. 3. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Google %2B [16] HANDL, Jan. Twitter pro začátečníky. In: Lupa.cz [online]. 26. 6. 2009 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/twitter-pro-zacatecniky/ [17] Historie sociálních sítí. ADMIN. DRUPAL. Sociální sítě.cz [online]. 25. 11. 2008 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://socialnisite.cz/info/historie_socialnich_siti [18] Infografika: Historie sociální sítě Twitter. In: Marketing journal.cz: zajímavosti moderního marketingu [online]. 26. 10. 2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/aktuality/infografika:-historie-socialni-sitetwitter__s288x8694.html [19] JAŠEK, Pavel. Jak začít pouţívat Twitter. In: PROKOP, Marek a Adam JAVŦREK. Zdroják.cz [online]. 25. 3. 2009 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://zdrojak.root.cz/redakce/jak-zacit-pouzivat-twitter/ [20] KADLČÍK, Jiří. Web 2.0. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 17. 2. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0

56

[21] KVAPIL, Luděk. Sociální sítě: Nejdŧleţitější sociální sítě. In: SEOwebmaster.cz [online].

Datum

vydání

neuvedeno

[cit.

2012-04-10].

Dostupné

z:

http://seowebmaster.cz/socialni-site [22] Líbímseti.cz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 11. 1. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/L %C3 %ADb %C3 %ADmseti.cz [23] Lidé.cz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 12. 11. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lid %C3 %A9.cz [24] LINKEDIN CORPORATION. LinkedInPress Center: About Us [online]. 2012. vyd. 15. 2. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://press.linkedin.com/about [25] LinkedIn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 22. 3. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Linked [26] MACÍCH ML., Jiří. Lide.cz sází na jazykové kurzy a učebnice. In: MACÍCH ML., Jiří. Lupa.cz [online]. 18. 9. 2008 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/lide-cz-sazi-na-jazykove-kurzy-a-ucebnice/ [27] Sociální síť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 29. 3. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci %C3 %A1ln %C3 %AD_s %C3 %AD %C5 %A5 [28] SoSIReČR: Sociální síť informatikŧ v regionech České republiky [online]. 1. 11. 2009,

2012

[cit.

2012-04-06].

Dostupné

z:

http://www.sosirecr.cz/?page=oprojektu [29] Spoluţáci.cz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 19. 3. 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolu %C5 %BE %C3 %A1ci.cz [30] Twitter. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 24. 2. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter [31] YOUTUBE,LLC. YouTube: Tiskové středisko - Statistiky [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.youtube.com/t/press_statistics

57

[32] YouTube. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001-2012, 6. 2. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Youtube [33] Úvod do sociálních sítí: Sociální sítě. In: IBM: Moderní trendy v malém a středním podnikání [online]. 7. 12. 2011. 2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: https://www.ibm.com/developerworks/mydeveloperworks/wikis/home/wiki/W2ee 553718f13_4825_b4e6_343b81350b95/page/ %C3 %9Avod %20do %20soci %C3 %A1ln %C3 %ADch %20s %C3 %ADt %C3 %AD?lang=en [34] Historie sociálních sítí. In: Sociální sítě [online]. 25. 12. 2008. 2008 [cit. 2012-0410]. Dostupné z: http://socialnisite.cz/info/historie_socialnich_siti [35] GALLERY SERVICE GROUP. GalleryService: Audioguide [online]. 2008 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://cs.audioguide.cz/ [36] TURISTICA. Geocatching.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasigps/sc-3-a-1312930

58

7.4. Ostatní zdroje [37] PSOTA, Petr. Cestování a internet – bakalářská práce, Jihlava:VŠPJ, 2011. [38] NECKÁŘOVÁ ŠEDIVÁ, Alice. Přednášky cestovní ruch. Jihlava: VŠPJ, 2010/2011 [39] JIRGL, Jakub. Vývojové trendy cestovního ruchu v zemích Evropské unie bakalářská práce, Brno: MUNI, 2008

59

Seznam grafů a ilustrací Graf č. 1 – Odpovědi na otázku č. 1 ............................................................................ 31 Graf č. 2 – Odpovědi na otázku č. 2 ............................................................................ 32 Graf č. 3 – Odpovědi na otázku č. 3 ............................................................................ 33 Graf č. 4 – Odpovědi na otázku č. 4 ............................................................................ 34 Graf č. 5 – Odpovědi na otázku č. 5 ............................................................................ 35 Graf č. 6 – Odpovědi na otázku č. 6 ............................................................................ 36 Graf č. 7 – Odpovědi na otázku č. 7 ............................................................................ 37 Graf č. 8 – Odpovědi na otázku č. 8 ............................................................................ 38 Graf č. 9 – Odpovědi na otázku č. 9 ............................................................................ 40 Graf č. 10 – Odpovědi na otázku č. 10 ........................................................................ 41 Graf č. 11 – Odpovědi na otázku č. 11 ........................................................................ 42 Graf č. 12 – Odpovědi na otázku č. 12 ........................................................................ 43 Graf č. 13 – Odpovědi na otázku č. 13 ........................................................................ 44 Graf č. 14 – Odpovědi na otázku č. 14 ........................................................................ 45 Obrázek č. 1 –Světová mapa sociálních sítí ................................................................ 48 Obrázek č. 2 – Logo Světové organizace cestovního ruchu UNWTO ........................ 48 Obrázek č. 3 – Mapa pŧsobení UNWTO ..................................................................... 49 Obrázek č. 4 – Přehled sociálních médií...................................................................... 49 Obrázek č. 5 - Univerzální logo pro sociální sítě ........................................................ 50 Obrázek č. 6 – Logo Lidé.cz ........................................................................................ 50 Obrázek č. 7 – Úvodní stránka spoluţáci.cz ................................................................ 51 Obrázek č. 8 – Logo Líbímseti.cz ................................................................................ 51

60

Obrázek č. 9 – Logo sítě profesionálŧ sitIT.CZ .......................................................... 51 Obrázek č. 10 –Logo LinkedIN ................................................................................... 52 Obrázek č. 11 –Logo Facebook ................................................................................... 52 Obrázek č. 12 –Logo Twitter ....................................................................................... 52 Obrázek č. 13 – Logo Google plus .............................................................................. 52 Obrázek č. 14 – Kudy na Google + ............................................................................. 53 Obrázek č. 15 – Logo YouTube................................................................................... 53

61

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Přehled počtu uţivatelŧ sluţby Facebook .......................................... 25 Tabulka č. 2 – Přehled počtu uţivatelŧ mikrobloguTwitter ...................................... 26

62

Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 –Dotazník

63

Příloha č. 1 – Dotazník Dobrý den, prosím Vás o vyplnění krátkého a jednoduchého dotazníku souvisejícího s Vašimi preferencemi při výběru dovolené a sdílení záţitkŧ z ní. Tento dotazník bude hlavní podkladem pro tvorbou mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za vyplnění. Dotazník je pro uţivatele sociálních sítí, jako je FACEBOOK, TWITER ČI LINDEKIN, je anonymní a jeho vyplnění Vám nezabere více neţ 2 minuty. Cílem šetření je zjistit, jaký mají tyto sítě na vliv na cestovní ruch, zde ho pozitivně ovlivňují přílivem nových klientŧ či nikoliv.

1. Jste uživatelem sociální sítě? o Ano o Ne 2. Na které z uvedených sítí máte aktivní účet? Zvolte alespoň jednu moţnost, maximálně 5 moţností.

Facebook Twitter Google+ Youtube LinkedIn Lidé.cz Líbímseti.cz Spoluţáci.cz

3. Všímáte si u přátel obrázků či videí z dovolené, která zveřejňují? o Ano, vţdy si je prohlédnu o Ano, ale prohlíţím si je jen výjimečně o Ne, neprohlíţím si je

4. Vyhledáte si o daném místě další informace? o Ano 64

o Ne 5. Inspirují Vás takovéto materiály k návštěvě dané destinace? o Ano o Ne 6. Vy sami sdílíte tyto informace? o Ano o Ne 7. Využili byste speciální stránku/skupinu k zjištění informací z oblasti cestovního ruchu? o o o o

Ano, ale jen k čerpání informací Ano, ale jen ke sdílení informací Ano, k čerpání i sdílení informací Ne, nevyuţili

8. Jaké informace byste v těchto stránkách/skupinách ještě uvítali? Zvolte alespoň jednu moţnost, maximálně 5 moţností.

informace o CK a jejím pojištění více informací o destinacích aktuální nabídky fakultativních výletŧ počasí a teplota vody kurzy měny ke koruně tipy na suvenýry více uţivatelských recenzí a obrázkŧ Vlastní odpověď: 9. Myslíte si, že mohou sociální sítě přispívat k rozvoji cestovního ruchu? Pod pojmem sociální sítě, si mŧţete představit kteroukoliv síť z otázky č. 2. Zpŧsob jakým se mŧţe přispívat je např. Facebookové stránky a twitterové kanály CK a CA, skupiny zaměřené na problematiku poskytující odpovědi na tradiční otázky (FAQ), reklamy zobrazující se na těchto sítích apod.

o Ano o Ne o Nevím

65

10. Vaše pohlaví je? o Ţena o Muţ 11. Váš věk je? o o o o

15 – 24 25 – 34 35 – 44 45 a více

12. Jaké je Vaše povolání? o o o o o o o o

Student Nezaměstnaný Dŧchodce Ve sluţbách Ve státní správě V prŧmyslu OSVČ Jiná odpověď

13. V jaké oblasti žijete? o o o o o o o o o o o o o o o

Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Jinde

14. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je? o o o o o

Základní Vyučen v oboru SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

66

Úloha sociálních sítí v cestovním ruchu

Recommend Documents