úkol tvůrčí informace důležité

R P Z NA M Ý N E Ř Ě M ZA M Í Z R U K X E K L Á U MAN

A

N Á V CO

UČ

Í

ITE

A V E DŘ

LE

PR I R P FI RZ Y U D O K O PR EX ÁV L N K É UÁ TY N CK R A I A D M K TO VNÍ E M CO A PR MY

RO

O

ŽÁ

KY

OBSAH Exkurze v kontextu reformy vzdělávání na ZŠ v ČR

1

Exkurze krok za krokem

4

Jak pracovat s manuálem

5

1. Těžba dřeva a obnova lesa karta k exkurzi

7 13

2. Pilařský provoz karta k exkurzi

15 19

3. Truhlářství / výroba nábytku karta k exkurzi

21 25

4. Výroba papíru karta k exkurzi

27 31

5. Dřevotřískové desky a dýhy karta k exkurzi

33 37

Příloha č. 1 – Těžba a obnova lesa

39

Příloha č. 2 – Papírna

40

Použité a doporučené zdroje

41

→ → → → →

VYSVĚTLENÍ POUŽITÝCH IKON úkol tvůrčí informace důležité

FIRMA

Í ÁN ÁV ĚL D VZ Y RM FO RE U XT TE N KO V EX KU RZ E B LI CE PU RE É SK ČE V CH LÁ O ŠK H ÍC N AD KL ZÁ NA ÚVOD Cesta dřeva – MANUÁL K EXKURZÍM DO DŘEVOZPRACUJÍCÍCH FIREM – je určen UČITELŮM základních škol, kteří chtějí rozvíjet praktické vzdělávání o dřevu, stejně jako i PRACOVNÍKŮM VE FIRMÁCH, jež vnímají důležitost spolupráce se školami. Manuál poskytuje učitelům smysluplný rámec exkurze, který je v souladu s cíli a nástroji současného vzdělávání na ZŠ. Firmám dává základní přehled o současné reformě vzdělávání v České republice. Manuál zasazuje exkurze do kontextu reformy a zdůrazňuje některé zásadní body („ideální exkurze“), které z exkurze v provozu firmy činí pro žáky přínosnou a smysluplnou aktivitu, jež přispívá k rozvoji jejich znalostí a dovedností.

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM A CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Na základních školách (ZŠ) dochází v posledních několika letech k výrazným změnám v principech a pojetí vzdělávání. Nové principy vycházejí z Národního programu rozvoje vzdělávání (Bílá kniha) a týkají se nejen ZŠ, ale postupně by se měly promítnout do školských dokumentů a hlavně do výuky všech stupňů vzdělávání (pro žáky od 3 do 19 let). Pro ZŠ je závazný tzv. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (RVP), který vymezuje základní pravidla, principy a náplň vzdělávání žáků ZŠ, ale neříká konkrétně, jak má škola ve vzdělávání postupovat. Každá ZŠ tak má velký prostor pro vymyšlení a zformulování vlastního ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU (ŠVP), v podstatě vlastních osnov, podle kterých se pak řídí. ŠVP vzniká ve spolupráci učitelů a vedení školy a měl by zohledňovat podmínky a zaměření školy a specifika žáků.

CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ „Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.“ Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005, s. 12

Mezi KLÍČOVÉ KOMPETENCE, tedy pro život důležité schopnosti, dovednosti a postoje, které má žák v průběhu základního vzdělávání rozvíjet, patří: Kompetence k učení – žák je motivován pro celoživotní učení a osvojí si strategie učení. Kompetence k řešení problému – žák využívá tvořivé myšlení a logické uvažování, řeší problémy. Kompetence komunikativní – žák všestranně, účinně a otevřeně komunikuje. Kompetence sociální a personální – žák je vnímavý sám k sobě, k lidem, prostředí i přírodě a tolerantní a ohleduplný k jiným kulturám a duchovním hodnotám. Kompetence občanské – žák je samostatným a zodpovědným občanem. Kompetence pracovní – žák rozvíjí vlastní schopnosti a uplatňuje je při rozhodování o své profesi.

→→ →→ →→

1 Vydalo © Sdružení TEREZA, 2012

C E S TA D Ř E VA

FIRMA

Rozvíjení klíčových kompetencí by mělo probíhat během vzdělávání, kdy si žáci též osvojují oborové vědomosti a dovednosti. Cílem ovšem už nadále není „naučit žáky učivo“, ale rozvíjet je po všech stránkách. Jaké strategie k tomu škola použije, závisí na ní. Kromě učiva, které je sdruženo do tematických vzdělávacích oblastí (např. Člověk a svět práce, Člověk a příroda) se kurikulem prolínají tzv. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Všech šest průřezových témat má společný motiv – zabývají se aktuálními problémy současného světa a formují žáka v oblasti osobních postojů a hodnot.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Sdružení TEREZA se svým zaměřením specializuje na průřezové téma ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV). Nabízí školám krátkodobé i dlouhodobé programy a vzdělávací materiály, které školám umožňují začlenit průřezové téma EV do školního vzdělávacího programu a do výuky.

PROČ SE V RÁMCI VZDĚLÁVÁNÍ O DŘEVĚ ZAMĚŘUJEME I NA EXKURZE?

→ → → → →

Exkurze logicky navazuje na teorii, kterou žáci probírají ve škole (např. informace o zpracování dřeva), žáci mají možnost ověřit si informace v praxi. Promyšleně naplánovaná exkurze umožňuje praktické učení, učení se zkušeností, kdy žák získává poznatky spjaté s realitou. Exkurze v prostředí firmy přispívá k rozvoji pracovních kompetencí žáka (rozhodování o volbě povolání), spadá do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Exkurze poskytuje příležitost pro aplikaci a rozvoj environmentální gramotnosti, a to zejména v oblastech: původ věcí a životní cyklus výrobku (life-cycle), dřevo jako obnovitelná surovina, technologie a jejich vliv na životní prostředí. Exkurze rozvíjí spolupráci a partnerství mezi školou a firmou, tolik žádoucí v místní komunitě.

2 C E S TA D Ř E VA

Vydalo © Sdružení TEREZA, 2012

FIRMA

IDEÁLNÍ EXKURZE

UČITEL

Nové pojetí vzdělávání poskytuje žákům prostor pro objevování souvislostí, praktické učení na základě vlastní zkušenosti a vztahování učené látky k sobě samému. Do kontextu RVP proto svým zaměřením zapadají i EXKURZE V DŘEVOZPRACUJÍCÍCH VÝROBÁCH či TERÉNNÍ EXKURZE DO LESA. Aby však účelně naplňovaly své poslání, je třeba je promyšleně začlenit do výuky na ZŠ. Exkurze by neměla být nahodilou „návštěvou firmy XY“, kdy žáci ani netuší, proč na exkurzi mají jít a co si z ní mají odnést.

IDEÁLNÍ EXKURZE je připravena a proběhne tak, aby se maximálně přiblížila následujícím bodům: Žák ví, kam a proč jde na exkurzi a jak se téma exkurze vztahuje k výuce a jemu samotnému. Žák se během exkurze aktivně zajímá o to, co vidí okolo sebe. Na základě předem připravených úkolů či zadání sám či v týmu objevuje a objasňuje si téma exkurze za asistence průvodce a učitele. Žák má po skončení exkurze možnost reflexe a upevnění naučeného při další výuce. Žák dále rozvíjí obsah exkurze navazujícím tématem či aplikací získaných vědomostí a dovedností v praxi. Ideální exkurze by vždy měla být připravena ve spolupráci firmy (pověřená osoba, průvodce) a školy (učitel) a přizpůsobena výukovým cílům, skupině žáků a možnostem firmy.

PRŮVODCE by měl

Znát věk a počet žáků a přizpůsobit tomu charakter exkurze (např. mluvit jazykem, kterému rozumějí děti ve věku 11–15 let, určit vhodnou délku exkurze, formulovat pravidla bezpečného pohybu v provozu).

Od učitele získat dopředu informace, co již o tématu žáci vědí a co bude jejich úkolem v průběhu exkurze (např. požádat učitele o kopii pracovních listů, zeptat se ho, jak by podle něj exkurze měla probíhat).

Při exkurzi umožnit žákům, aby pracovali metodami, které učitel pro exkurzi zvolil. Nejlépe přímo žáky podporovat v jejich činnosti a spolupracovat s nimi (umožnit např. práci v týmu, pořizování fotografií, kladení otázek, diskusi).

Informovat průvodce o skupině, která na exkurzi přijde (minimálně věk a počet dětí), a dát včas firmě vědět, pokud se některé skutečnosti změní. Znát charakter provozu, nejlépe ho sám navštívit i s průvodcem a přizpůsobit tomu aktivity během exkurze (např. zda je provoz hlučný, zda bude exkurze probíhat venku či uvnitř).

UČITEL by měl

Informovat žáky o tématu exkurze a její délce, pravidlech či specifických požadavcích při exkurzi, které se dozvěděl od průvodce (např. výskyt alergenních látek v provozu, nutnost pevné obuvi). Domluvit se s průvodcem na průběhu exkurze, vysvětlit mu cíl, který exkurze má splnit. Seznámit ho s metodami a formou práce, kterou žáci budou během exkurze používat (např. uvést příklad jedné aktivity, poskytnout pracovní list). Po celou dobu exkurze spolupracovat s průvodcem a usměrňovat žáky v jejich aktivitách, pokud je to zapotřebí.


C E S TA D Ř E VA

FIRMA UČITEL

E XK U R Z E KR O K Z A KR O KE M 1. KROK – PLÁNOVÁNÍ KDO: učitel(é), vedení školy, (firma) CÍL: Logicky začlenit exkurzi do výuky, projektu, aktivit školy. Řešíme cíl, téma a metodiku exkurze, vybíráme cílovou skupinu žáků, plánujeme, kolik času chceme exkurzi věnovat, přemýšlíme o začlenění exkurze do výuky, vybíráme, jakou firmu oslovit.

→

2. KROK – ORGANIZACE A PŘÍPRAVA KDO: učitel = garant exkurze, firma CÍL: Domluvit konkrétní exkurzi ve firmě a zajistit při ní podmínky vyhovující žákům, učiteli i firmě. Vyhledáme kontakt na firmu, domluvíme se s firmou, popř. ji osobně navštívíme. Domluvíme termín a program exkurze (co je cílem exkurze, příklad aktivit, okruhy otázek, na co se žáci budou ptát, materiál – prospekty či vzorky surovin / výrobků), kdo bude průvodce, jak bude zajištěna doprava, bezpečnost, zda se může v provozu fotit či natáčet aj.

→→

3. KROK – MOTIVACE A EVOKACE KDO: učitel, žáci CÍL: Žáci vědí, kam a proč jdou na exkurzi, mají zájem aktivně pracovat během exkurze. Téma exkurze se objeví ve výuce cílové skupiny, učitel motivuje žáky k exkurzi. Žáci zjišťují, co již o tématu vědí.

→

4. KROK – EXKURZE KDO: žáci, učitel, průvodce z firmy CÍL: Žáci aktivně poznávají prostředí provozu firmy – technologie, výrobky, suroviny, techniku, lidi – a rozvíjejí své dovednosti. Průvodce ukazuje provoz firmy skupině, žáci pracují s kartou k exkurzi a plní úkoly, učitel spolupracuje s průvodcem a usměrňuje žáky.

→

5. KROK – REFLEXE A APLIKACE KDO: žáci, učitel CÍL: Žáci reflektují exkurzi, využívají získané poznatky. Učitel navazuje na exkurzi ve výuce, žáci reflektují exkurzi, zjišťují, co se dozvěděli nového, aplikují získané poznatky, zpracují výstupy z exkurze a prezentují je. Zapojit mohou celou komunitu školy, pokud je to vhodné.

→

6. KROK – ZHODNOCENÍ KDO: žáci, učitel, vedení školy, firma A) Učitel a žáci hodnotí exkurzi, žáci hodnotí svůj výkon při exkurzi (sebehodnocení). B) Učitel, vedení školy a firma hodnotí exkurzi: Splnila exkurze očekávání? Podařilo se dojít k cíli? Co přinesla exkurze žákům / učiteli / firmě? Jak by se dala exkurze zlepšit? CÍL: Zjistit, jaký efekt měla exkurze pro žáky. Pojmenovat přínosy a slabé stránky exkurze.



Manuál Cesta dřeva obsahuje metodické návody k pěti tematickým exkurzím. Každé téma je zpracováno v jedné kapitole, která popisuje nejen vlastní exkurzi, ale i předcházející a navazující aktivity související s tématem exkurze. Exkurze spolu navzájem souvisí, témata na sebe logicky navazují nebo se doplňují.

UČITEL

JA K PR A C O VAT S M A N U Á LE M

TÉMATA KAPITOL: 1. Těžba dřeva a obnova lesa 2. Pilařský provoz 3. Truhlářství / výroba nábytku 4. Výroba papíru 5. Dřevotřískové desky a dýhy

Cílem je, aby všechny exkurze myšlenkově skládaly žákům obraz cesty dřeva z lesa až do našich domácností. Žáci mají k dispozici KARTU K EXKURZI, což je vždy list A4 ke každé exkurzi. Podrobný METODICKÝ NÁVOD k jednotlivým úkolům je určen učiteli, popisuje krok za krokem, jaké úkoly žáci plní a co je k tomu potřeba. Stejně tak může být inspirativní i pro firmy. Průvodce si například lépe představí, jak exkurzi připravit, pokud si přečte zadání úkolů a projde si kartu, se kterou budou žáci během exkurze pracovat. Co žáci budou na konkrétní exkurzi dělat, vždy samozřejmě závisí na domluvě učitele a průvodce. Pracovní listy ze základní sady Cesta dřeva, na které se v textu odkazujeme, najdete na těchto webových stránkách http:// lesveskole.terezanet.cz v sekci Pro zapojené účastníky v Pracovních listech – PL Za tajemstvím dřeva.

METODICKÉ NÁVODY PRO UČITELE Metodika k exkurzi je vždy rozdělena na tři části: 1. VE TŘÍDĚ, 2. NA EXKURZI, 3. ZPĚT VE TŘÍDĚ. V první části naleznete aktivity, které představují úvod do tématu a připravují žáky na exkurzi. Druhá část se týká aktivit, které žáci realizují přímo na exkurzi. Třetí část pak slouží k reflexi exkurze, prohloubení tématu, aplikaci získaného nebo ke zpracování výstupů z exkurze a jejich prezentaci. Řazení aktivit v kapitole není náhodné. Aktivity v rámci kapitoly dávají dohromady smysluplný celek, proto je vhodné použít je postupně všechny a provádět je tak, jak jdou za sebou. Pozn.: Většina aktivit je navržena podle TŘÍFÁZOVÉHO MODELU UČENÍ E – U – R (evokace – uvědomení – reflexe), který patří do konstruktivistického směru pedagogiky. Podrobnosti (nejen) o třífázovém modelu učení a použitých metodách se dozvíte na stránkách programu „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ (http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty22_eur).

TI

P

Jak začlenit exkurze do výuky? Nebude to příliš časově náročné?

Exkurze a aktivity s nimi spojené jsou časově náročné. Jednotlivá témata lze rozložit v průběhu školního roku nebo i více let. Například na Základní škole v Solnici si nastavili systém, kdy v každém ročníku žáci projdou určitým typem exkurze. Žáci 6. tříd měli exkurzi do lesa, žáci 7. tříd navštívili pilu, žáci 8. ročníku viděli výrobu překližky a žáci z 9. tříd zkoumali, jak se vyrábí dřevěná okna a také viděli při práci tesaře. Žák tedy v průběhu druhého stupně postupně absolvuje „cestu dřeva“.


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

KARTA PRO ŽÁKY Ke každé exkurzi přísluší jedna karta, se kterou žáci pracují před exkurzí, v jejím průběhu i po ní. Jedna strana karty je průvodcem exkurzí a žákovým pracovním prostorem – zapisuje si sem poznámky, zamýšlí se nad otázkami. Druhá strana karty, která má podobu obrázku, slouží k reflexi exkurze žákem a hodnocení žáka (více k hodnocení viz níže). Hodnocení je řízeno učitelem. Karta slouží jak žákovi, tak učiteli, který podle ní sleduje výkon žáka.

TI

P

Na co při exkurzi nezapomenout?

→ →→ →

Žákům se na exkurzi hodí tužka a tvrdé desky (karton, velký sešit aj.), které slouží jako podložka při zapisování do karet. Pokud si žáci karty podepíší hned, jak je dostanou do ruky, nebudou si je pak navzájem plést. Karta je žákovým soukromým průvodcem exkurzí. Upozorněte žáky, že s kartou budou pracovat i po skončení exkurze. Vhodným pomocníkem při exkurzi je digitální fotoaparát, popřípadě mobil s fotoaparátem.

HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA Významnou součástí procesu učení při exkurzi je žákova reflexe a hodnocení exkurze. Hodnocení je v manuálu na dvou místech: 1) K hodnocení toho, co si žák z exkurze odnesl, slouží druhá strana karty k exkurzi. Tato část hodnocení poskytuje učiteli informaci o tom, CO SE ŽÁK NAUČIL. V obrázku na kartě jsou připraveny otázky vztahující se k tématu a volné místo, do kterého žák vpisuje svou odpověď. Hodnocení lze zařadit ihned po exkurzi, nebo až nakonec po probrání celého tématu, podle toho, kdy se žáci otázkami zabývali. Pokud žáci neměli příležitost se některými otázkami zabývat, nemá význam žáky hodnotit podle odpovědí na tyto otázky. 2) Druhou, neméně důležitou částí je HODNOCENÍ PRŮBĚHU EXKURZE, PŘÍNOSU EXKURZE PRO ŽÁKA A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA. Tato část je zařazena na konci metodiky každé kapitoly. Je formulována z pohledu žáka, většinou jde o doplňování otevřených otázek nebo zaznamenávání odpovědí na škálu o dvou pólech. Při formulaci odpovědí se žák znovu zamýšlí nad exkurzí a vlastním výkonem. Žáci vyplňují hodnocení anonymně, učitel tak zjistí upřímnější odpovědi. Hodnocení od všech žáků v souhrnu vypovídá o průběhu a úspěšnosti exkurze z pohledu skupiny. Učitel provádí hodnocení s žáky dle podmínek a časových možností buď na konci exkurze, nebo až ve třídě, a to co nejdříve po exkurzi. Otázky a body v obou typech hodnocení jsou navržené tak, aby odrážely témata probíraná při exkurzích a aktivitách zmíněných v manuálu. Pokud je třeba, učitel si sám upravuje otázky a body hodnocení podle obsahu a rozsahu svých vlastních témat. Navržené hodnocení slouží jako inspirace.



UČITEL

SA LE VA O N B O A VA E Ř D A B Ž TĚ 1. METODICKÝ NÁVOD CÍLE:

→ → →

Žák popíše jednotlivé fáze vývoje hospodářského lesa a přiřadí je k přírodním procesům, které probíhají v člověkem neovlivněném lese (pralese): přirozená obnova lesa, klimax a rozpad lesa. Žák pojmenuje základní principy a postupy udržitelného hospodaření v lese, tj. hospodaření, které je přínosné pro produkční i mimoprodukční funkce lesa. Žák jde do lesa a zajímá se o hospodaření v něm.

OBSAH KAPITOLY:

TI

P

Žáci nejdříve v prvním úkolu hledají se spolužáky odpovědi na otázky související s vývojem lesa. V úkolu Les blízký přírodě čtou a analyzují text o hospodaření v lese, který jim poskytne základní souvislosti potřebné pro exkurzi v terénu. Pomocí badatelského úkolu děti zapojí i rodiče, poté přímo na exkurzi průzkumem různých stanovišť zjišťují, jak se vyvíjí a roste les a jak se z něho získává dřevo. Ve třídě se dále věnují těžbě dřeva a na závěr vytvářejí plakát.

Na exkurzi je vhodný také pracovní list ze základní sady Za tajemstvím dřeva: Pracovní list č. 2 – TĚŽBA DŘEVA A OBNOVA LESA Aktivita „Služby a užitky lesa“ je vhodná pro uvedení tématu lesa, žák se zamýšlí nad vztahem les–člověk. Aktivita „Za kubíky do lesa“ poskytuje náměty přímo do terénu, kde probíhá či proběhla těžba. Aktivita „Chytila jsem na pasece“ je také vhodná do terénu na lesní mýtinu, jde o méně náročný, relaxační úkol. Pracovní list č. 10 – ZA DŘEVEM KOLEM SVĚTA (aktivita „Šetrné dřevo“)

↓ ↓ ↓ VE TŘ ÍD Ě KMENY A KOŘENY LESA POMŮCKY:

ČAS: 30 min.

papíry, tužky

Žáci pracují v šesti skupinách, každá skupina zpracovává jednu otázku, kterou dostane napsanou na papíře. 6 otázek: Co v přírodě může způsobit, že strom spadne? Kdo kromě člověka poráží stromy? Jak by vypadal les, ve kterém by člověk nekácel stromy a ani by nevysazoval nové? Proč většina semenáčků nedoroste v dospělý strom? Co všechno potřebuje semenáček k tomu, aby vyrostl? Jaký je rozdíl mezi umělým lesem a lesem, který je blízký přírodě? Jak se člověk stará o les?

1.

Každá skupina představuje strom, který má svůj kmen (představuje ho jednen z žáků) a kořeny (zbylí žáci ve skupině). Kmen nesmí opustit základnu skupiny, jeho rolí je zapisovat na papír, jaké informace mu přinášejí kořeny. Kořeny se pohybují volně po třídě a ptají se spolužáků – kladou vždy otázku své skupiny členu cizí skupiny. Snaží se co nejvěrněji si zapamatovat jeho odpověď a donést ji svému kmenu. Poté, co ji sdělí kmenu, vydávají se zeptat dalšího spolužáka. Cílem je získat co nejvíce různých odpovědí na tutéž otázku. Všechny skupiny pracují najednou.


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

2. Po ukončení tázací fáze vybírají žáci ve skupině z obdržených odpovědí to nejpodstatnější a připraví si krátké shrnutí pro ostatní skupiny. Každá skupina představí svou otázku a přečte shrnutí nahlas pro ostatní.

3. Napsané otázky a odpovědi jednotlivých skupin doporučujeme uschovat nebo vyvěsit ve třídě. Po návratu z exkurze se k nim žáci mohou vrátit a doplnit či upravit své odpovědi.

LES BLÍZKÝ PŘÍRODĚ (METODA SKLÁDANKOVÉ UČENÍ)

ČAS: 45 min.

POMŮCKY: nakopírovaný text „Les blízký přírodě“ a 6–8 kopií textu rozstříhaných na části 1 až 4, barevné lístečky na losování do skupin, tužky Žáci pracují s textem „Les blízký přírodě“, viz příloha 1.

1.

Rozdělíme žáky do skupin losováním barevných lístečků. Počet žáků ve skupině se v ideálním případě shoduje s počtem oddílů, na který rozstříháte text – v tomto případě bude mít každá skupina čtyři členy. Tyto skupiny nazýváme domovské. Pokud nelze žáky přesně rozdělit do skupin po čtyřech, nechejte některé skupiny po pěti.

2. Do domovské skupiny dáme vždy jeden text rozstříhaný na čtyři části, každý člen si losuje jednu část. Části textu jsou označeny číslem 1 až 4. V pětičlenných skupinách vždy dva žáci pracují se stejným úryvkem textu.

3. Vyzvěte žáky, aby se přeskupili do „hnízd“ podle čísel – tzv. expertních skupin. Vytvoří tak skupinu jedniček, dvojek, trojek a čtyřek. Každá expertní skupina se pak zabývá pouze částí textu, která odpovídá číslu jejich skupiny. Jejich úkolem je tento úsek textu důkladně nastudovat, vyjasnit si ho a domluvit se, jakým způsobem předají to podstatné z textu ostatním členům domovských skupin.

4. Žáci se z expertních skupin přeskupí zpět do svých domovských skupin (dle barvy). Zde postupně každý člen skupiny předává ostatním důležité informace ze své části textu. Ostatní mohou vždy na mluvčího reagovat, klást otázky k tomu, co jim není jasné. Po vystřídání všech čtyř členů skupiny v roli „mluvčího“ by teoreticky všichni ve skupině měli mít představu, o čem text je a co je nejpodstatnější.

5. Každá domovská skupina vymýšlí společné shrnutí celého textu v třech až pěti větách. Žáci mají po celou dobu text k dispozici. Skupiny mohou poté přečíst svá shrnutí nahlas. Učitel či ostatní žáci shrnutí korigují, pokud se výrazně odlišuje od hlavní myšlenky textu nebo jsou zde uvedeny faktické chyby.

6. Na závěr by měl mít každý žák prostor na individuální reflexi textu. Žák shrne, co se z textu dozvěděl. Každý obdrží kopii textu, pod textem je vyhrazeno volné místo na zapsání shrnutí. Je možné také text promítat na plátně tak, aby ho všichni viděli. Žáci pak zapisují shrnutí do svého sešitu.

BADATELSKÝ ÚKOL:

ČAS: 10 min. + doma

Tento jednoduchý úkol již přímo souvisí s exkurzí (s aktivitou Průzkum, jak roste les), zadejte ho tedy jeden až dva dny před tím, než se do lesa vydáte.

1.

Seznamte žáky s tím, že půjdete na průzkum do terénu. A co budete zkoumat? Napište na tabuli otázku: JAK SE LES VYVÍJÍ A ROSTE?

2. Badatelským úkolem je zjistit různé odpovědi na tuto otázku. Každý má za úkol položit otázku svým rodičům, sourozencům či kamarádům a získat tři krátké odpovědi, které si zapíše na kousek papíru a přinese s sebou na exkurzi. Odpovědí nesmí být slovo, ale celá věta.

NA EX KU RZ I PRŮZKUM, JAK ROSTE LES

průběžně při exkurzi

POMŮCKY: karta na exkurzi, tužky, pásmo, fotoaparát, klíč k určování rostlin (dřevin) Úkolem je zaznamenat rozdíly mezi jednotlivými fázemi růstu lesa.

1. Žáci odhadují, zda se nacházejí v lese kulturním, v lese přírodě blízkém nebo v převážně přirozeném lese. 2. Žáci se rozdělí do průzkumných týmů. Každý tým si zvolí své jméno. 8 C E S TA D Ř E VA


z badatelského úkolu.

4. Žáci vymýšlejí různé varianty, jak by přišli na to, jak roste les. Představte metodu, kterou budete používat při exkurzi, a rozdejte jim terénní karty. Projděte s nimi celou kartu a vysvětlete, na co se při exkurzi mají zaměřit.

5. Je třeba najít v lese hned několik stanovišť, kde bude les v různém stádiu: 1) světlé místo, kde se vyskytuje hodně semenáčků stromů 2) místo, kde převládají převážně malé stromky 3) mladý les 4) vzrostlý les 5) mýtina s pařezy po těžbě* V každém místě žáci pozorují, jak se les liší. Někteří žáci mohou hrát roli fotografů a pořídit snímky z každého stanoviště.

UČITEL

3. A co vlastně chceme zjistit? No přece JAK SE LES VYVÍJÍ A ROSTE. Vyzvěte žáky, ať přečtou každý jednu odpověď

6. Žáci odhadují či měří vzdálenost mezi jednotlivými stromy na každém stanovišti. Výsledky zapisují do karty a hledají

S

odpovědi na otázky: Jak se mění vzdálenost mezi stromy v lese od malých semenáčků až po dospělý les? Proč je tomu tak? NÝ L E S ČLOVĚKEM OVL OZE IVN Jaké další rozdíly mezi stanovišti jsi viděl? R I Ř ĚN P SLUNCE SLUNCE ÝL Co všechno potřebuje strom, aby rostl? E PŮDA PŮDA + HNOJENÍ, Jak růst lesa ovlivňuje člověk? SVĚTLO VÁPNĚNÍ DÉŠŤ Jaké druhy stromů převládaly? DÉŠŤ MINERÁLNÍ LÁTKY ZASTÍNĚNÍ VĚTŠÍMI LIKVIDACE PLEVELE VZDUCH Nakonec žáci ze svých pozorování vyvozují STROMY závěr, doplňují diagram „Co potřebuje les, VODA OCHRANA PROTI OKUSU aby rostl?“ na příkladu množin „přirozený HUSTÝ POROST CHRÁNÍ ZVĚŘÍ OCHRANA les“ a „člověkem ovlivněný les“. Do průsečíku PROTI VĚTRU OCHRANA PROTI množin vpisují, co potřebuje les k růstu. Do PROSTOR ODUMÍRÁNÍ ŠKŮDCŮM množin „přirozený les“ a „člověkem ovlivněný STARÝCH STROMŮ PROBÍRKY A TĚŽBA les“ vpisují, jak tyto základní potřeby lesu dodává příroda a jak člověk.

7.

Řešení úkolu CO POTŘEBUJE LES, ABY ROSTL? otázka 1: TĚSLOV • LINÁREMNÍ KLÁTY • VCHUDZ • ODVA • PRSOROT • ARACHON světlo, minerální látky, vzduch, voda, prostor, ochrana

Pokud při exkurzi do lesa máte PRŮVODCE, je dobré, aby dopředu věděl o tom, že žáci budou při exkurzi provádět průzkum na určitých stanovištích. Průvodce vás může zavést na místa, která potřebujete v rámci průzkumu navštívit. Pokud má průvodce o exkurzi do lesa jinou představu nebo s vámi nemůže navštívit všechna stanoviště, doporučujeme se k aktivitě Průzkum vrátit při další návštěvě lesa. I když ústředním bodem exkurze nebude aktivita z tohoto manuálu, dohodněte se s růvodcem na tom, že se exkurze bude týkat otázky „JAK SE LES VYVÍJÍ A ROSTE?“. Žáci by měli získat obraz toho, jak se les vyvíjí, ne pouze dílčí informace o tom, jak se sází stromky nebo kácí strom. Velké téma „těžba dřeva a obnova lesa“ lze samozřejmě rozdělit do několika exkurzí, pokud je to technicky možné. Předpokládáme, že exkurze bude většinou probíhat v kulturním (= člověkem ovlivněném) lese. Pokud máte možnost dostat se do lesa, který má blíže k lesu přirozenému, doporučujeme provést průzkumy dva – jeden v kulturním lese a jeden v lese málo ovlivněném člověkem. Oba průzkumy pak porovnejte.

N e z a p o m e ňt e s ž á k y vě n ovat p á r m i n u t z h o d n o ce n í ex k u r ze (otázky naleznete na konci kapitoly).

*

Poslední stanoviště – mýtina s pařezy po těžbě – lze též obměnit za stanoviště, kde je hodně popadaných kmenů; nemusí to být nutně člověkem vykácený prostor.


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

ZP ĚT VE TŘ ÍD Ě 1. Žáci mají za úkol vrátit se k otázkám a odpovědím, které sbírali v aktivitě „Kmeny a kořeny lesa“. Na základě zkušeností z exkurze žáci korigují a doplňují odpovědi nejdříve ve své skupině. Poté představí ostatním, co nového si zapsali, ostatní přitom mohou doplnit své odpovědi.

2. Projděte se třídou terénní karty z exkurze. 3. Zastavte se u posledního stanoviště a věnujte se tématu těžby dřeva.

TĚŽBA DŘEVA (METODA PĚTI ROHŮ)

ČAS: 45 min.

POMŮCKY: 5 velkých papírů (flip, balicí papír), fixy Žáci ve skupinách formulují odpovědi na otázky vztahující se k těžbě dřeva. Komentují odpovědi ostatních skupin, vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas. Otázky k těžbě dřeva: Proč se těží les? Jak probíhá těžba dřeva? Jaké druhy stromů se těží a jak jsou staré? Co se s vytěženým dřevem děje dál? Co se dále děje v lese na místě, kde se těžilo dřevo? Jak se zde les vyvíjí?

1.

Připravte pět větších papírů, na každý napište jednu otázku vztahující se k těžbě dřeva. Otázky by měly být otevřené, poskytující více možností, jak na ně odpovědět (příklad 5 navržených otázek). Papíry rozmístěte po třídě tak, aby se na ně dalo psát a byly od sebe vzdáleny (např. čtyři do rohů a jeden doprostřed).

2. Žáky rozdělte do pěti skupin, dejte jim fixy. Každá skupina se postaví k jednomu papíru a odpovídá na otázku. Zapisuje svou odpověď na papír přímo pod otázku.

3. Po chvíli skupiny rotují k jinému papíru. Určete směr, kterým skupiny rotují, aby nedošlo ke zmatku. Každá skupina opět diskutuje o otázce a připisuje na papír svou odpověď. Zároveň také komentuje či doplňuje odpovědi předchozích skupin. Skupiny se vystřídají u všech papírů.

4. Každá skupina pak představuje ostatním otázku a odpovědi z papíru, u kterého začala. 5. Žáci si každý za sebe zapisují odpovědi na těchto 5 otázek do sešitu. Při odpovídání na otázky vztahující se k TĚŽBĚ DŘEVA vám pomůže text v metodice k pracovním listům Za tajemstvím dřeva (metodika č. 2 Těžba dřeva a obnova lesa). Další informace o pěstování lesa lze najít i na lesnicko-dřevařském vzdělávacím portále: http://www.mezistromy.cz/cz/index.php?page=les/pestovani-lesa/zivot-stromu.

PLAKÁT „JAK SE LES VYVÍJÍ A ROSTE“ POMŮCKY:

ČAS: 45 min.

velké papíry (flip, balicí papír), barevné časopisy s obrázky lesa, nůžky, lepidla, pastelky, vodovky, provaz a kolíčky na vytvoření galerie

Žáci na základě pozorování z terénu vytvářejí ve skupinkách plakát „JAK SE LES VYVÍJÍ A ROSTE“. Na plakátu by měly být zachyceny jednotlivé fáze růstu lesa, jak jdou za sebou, jak na sebe navazují. Žáci by měli na plakátu porovnat fáze vývoje člověkem ovlivněného lesa (hospodářský les) a lesa přirozeného. Vhodné je použít koláž, vystřihovat a nalepovat obrázky z barevných časopisů a doplnit je vlastní kresbou či doplňujícím textem.

1. Každá skupina dostane velký arch papíru a pomůcky. Z papíru vystřihne velký kruh. 2. Diskutujte s žáky, proč jste na plakát zvolili právě kruhový papír. Jednotlivé fáze vývoje lesa na sebe navazují, a to včetně posledního, který navazuje na první a uzavírá tak celý cyklus vývoje lesa. Po těžbě dřeva na uvolněném místě opět vyrostou stromy.

3. Napište na tabuli, co má plakát splňovat: porovnat fáze vývoje lesa ovlivněného člověkem (hospodářského lesa) a lesa přirozeného.



UČITEL

4. Žáci vytvářejí plakát. 5. Po skončení práce skupiny pověsí plakáty „do galerie“. Galerie může být provaz natažený ve třídě, na který se plakáty připevní kolíčky. Každá skupina si poté vybere plakát jiné skupiny a představí ho ostatním. Okomentuje, co ji na plakátu zaujalo, a může se zeptat autorské skupinky, pokud jí něco není jasné.

6. Na závěr uspořádejte „diskusi v galerii“. Srovnejte výhody a nevýhody přirozeného, přírodě blízkého a člověkem

TI

P

ovlivněného lesa.

TIP na další aktivity

→→ →→

pomoc s vysazováním stromků či jejich ošetřováním exkurze do lesní školky exkurze na pile téma PŘIROZENÁ OBNOVA z pracovních listů Jaro v lese (vydalo Sdružení TEREZA 2007)

HODNOCENÍ 1. 1) Při exkurzi pro mě bylo novou informací, že . . .

2) Rozuměl/a jsem při exkurzi:

všemu

téměř ničemu

3) Stále mi není jasné, ještě bych se potřeboval/a zeptat na:

4) Při práci v průzkumném týmu jsem se cítil/a . . .

5) Svou úlohu v týmu bych popsal/a jako:

6) Ve skupině jsem byl/a spíše:

aktivní

pasivní

7) Ve skupině pro mě bylo nejvíce inspirující . . .

,

protože . . .


C E S TA D Ř E VA



KARTA K EXKURZI

Datum:

Průzkumný tým – jméno:

ŽÁK

Ž B A D Ř E VA A O B N O VA LE SA TĚ 1. KARTA K EXKURZI JAK ROSTE LES? Zjistěte, jak se liší les na pěti stanovištích. Na každém stanovišti zaznamenejte, jaká je vzdálenost mezi jednotlivými stromy. 1) světlé místo, kde se vyskytuje hodně semenáčků stromů 2) místo, kde převládají převážně malé stromky 3) mladý les 4) vzrostlý les 5) mýtina s pařezy po těžbě Jak se mění vzdálenost mezi stromy v lese od malých semenáčků až po dospělý les? Proč je tomu tak? Co to znamená? Co všechno potřebuje strom, aby rostl? Jak růst lesa ovlivňuje člověk? Jaké další rozdíly mezi stanovišti jsi viděl/a? Jaké druhy stromů převládaly?

CO POTŘEBUJE LES, ABY ROSTL? 1. Do průsečíku množin zapište, co všechno les potřebuje k životu. Základní potřeby lesa získáte, když písmena ve slovech seřadíte ve správném pořadí:

TĚSLOV • LINÁREMNÍ KLÁTY • VCHUDZ • ODVA • PRSOROT • ARACHON 2. Doplňte do množin, jakým způsobem dává základní potřeby lesu člověk a jakým příroda:

LE ZE N Ý O R I PŘ

S

ČLOVĚKEM OVL IVNĚNÝ

L ES


C E S TA D Ř E VA

POPI SOUV ŠTE, JAK A O B I S Í T Ě Ž B AS P O L U N O VA L E S A D Ř E VA :

, ODĚ R Í Ý P Ř Ý. . . K Z Í BL , KTER S E S L NE SI LE K E S E Ř S TA V Í M Ž Y KD PŘED 1. 2. 3.

LES JE VÝVOJE V PRŮBĚHU OHROŽO VÁ N . . .

JAK É DRU HY STR OM Ů SE U NÁS NEJ VÍC E A JAK JSO U PŘI BLI ŽNĚ STA RÉ, KDY Ž SE TĚŽ Í KÁC EJÍ ?

OM CE STR I N E Z A S ČEK ČI ŽIVOTU... Á N E M SE UJE K POTŘEB

KU

UČITEL

2 . PI LA Ř SK Ý PR O VO Z METODICKÝ NÁVOD CÍLE:

→→ →

Žák navštíví pilařský provoz jako důležitý prvek na cestě dřeva z lesa ke spotřebiteli. Žák aktivně na konkrétní pile zjišťuje, jak zde probíhá zpracování dřeva. Žák popíše, které dřevo na pilu přichází, v jaké podobě z pily odchází a na co se dále použije.

OBSAH KAPITOLY:

TI

P

Žáci nejdříve v badatelském domácím úkolu sami zjišťují, kde se poblíž nachází pila. Společně ve třídě sestavují mapu dřevozpracujících provozů v okolí a přemýšlejí, jaké by to bylo pilu navštívit. Při exkurzi pracují se „záhadnými“ slovy a zjišťují, co vše se na pile se dřevem děje. Na základě nabytých poznatků spolupracují při vytváření informačního panelu ve škole.

K tématu exkurze se vztahuje také pracovní list ze základní sady Za tajemstvím dřeva: Pracovní list č. 3 – CO SE DĚJE NA PILE.

↓ ↓ ↓ VE TŘ ÍD Ě Pokud jste již absolvovali exkurzi k těžbě dřeva a obnově lesa, lze navázat na to, co si žáci o těžbě dřeva pamatují. Zeptejte se žáků, kam dále směřuje cesta dřeva po těžbě a jak se dále surové dřevo zpracovává.

BADATELSKÝ ÚKOL:

10 min. + doma

Žáci mají za úkol zjistit, kde se v obci a okolí vyskytuje pila či jiný závod, který zpracovává dřevo. Velikost zkoumaného regionu a počet firem, které má každý žák vyhledat, volte s ohledem na míru rozšíření dřevozpracujícího průmyslu ve vašem regionu. Informaci žáci zjistí jakkoliv – od rodičů, z telefonního seznamu, novin, internetu. Lze zadat jako domácí úkol, s nalezenými informacemi žáci pracují v další hodině, viz aktivita Předvídání.

PŘEDVÍDÁNÍ POMŮCKY:

ČAS: 30 min.

barevné lístečky (nastříhané barevné papíry) cca 20 cm krát 3 cm, 3 velké papíry s nadepsanými nedokončenými větami, mapa okolí, lepicí štítky, lepicí páska, lepidla, zvoneček

Nedokončené věty: „Kdybych měl/a možnost volně odebírat dřevo z pily, tak bych ho využil/a na . . . . .“ „Když bych sledoval/a náklaďák jedoucí z lesa se dřevem, dorazil/a bych na pilu a tam bych dále viděl/a . . . . .“ „Když zavřu oči a představím si, že jsem se octl/a na pile, tak uslyším . . . . . a ucítím . . . . . “

1.

Přineste podrobnou mapu okolí, umístěte ji na tabuli. Rozdělte žáky do skupin. Ve skupinách žáci diskutují, kdo se co dozvěděl, zda objevili stejné či různé provozy. Skupiny pak na mapě ukážou nalezené provozy a vyznačí je lepicím štítkem.

2. Pověste nedokončené věty na viditelné místo ve třídě. 3. Každý žák si vezme barevný lísteček. Od této chvíle nikdo nesmí mluvit (zvoneček). Žáci si mohou vybrat každý minimálně jednu větu, kterou by chtěli dokončit podle svých představ. Napíší si ji na svůj lísteček a doplní ji do konce svými slovy (veďte žáky k tomu, aby použili více než jen jedno slovo).


C E S TA D Ř E VA

4. Po dalším zazvonění zvonečku všichni přestávají psát. Žáci sdílejí své věty ve dvojici. Poté každý zapíše

UČITEL

vymyšlenou část věty na velký papír s příslušnou nedokončenou otázkou.

5. Povězte žákům, že budou moci věty využít, protože půjdete společně na exkurzi na pilu. 6. Rozdejte dětem karty k exkurzi, každý si do prvního rámečku nalepí svůj lísteček. 7. Mapu s vyznačenými dřevozpracujícími provozy uschovejte, můžete ji ještě využít při dalších exkurzích.

NA EX KU RZ I ZÁHADNÁ SLOVA


Na kartě jsou pojmy, se kterými se žáci mohou setkat při exkurzi na pile. Úkolem žáků je během exkurze sledovat výklad průvodce a zaznamenat, v jaké souvislosti pojem použil a co slovo přesně znamená. Před exkurzí je proto vhodné seznámit s touto aktivitou průvodce, dát mu seznam slov k dispozici. Můžete také s průvodcem sestavit vlastní seznam méně známých pojmů, se kterými se žáci při exkurzi mohou setkat.

TI

P

Pokud některé pojmy žáci během exkurze neuslyší, měli by mít v závěru čas, aby se na ně průvodce zeptali.

Při návštěvě na pile můžete získat vzorky materiálu, který dále využijete ve výuce (odřezky, piliny aj.).

CO SE DĚJE NA PILE?


Žáci do volných bublin dopisují, co se se dřevem na pile děje, zaznamenávají fáze zpracování kulatiny. Zároveň připisují k šipkám další souvislosti (co je ve které fázi potřeba, jak je náročná, jak dlouho trvá, zda vzniká odpad apod.). Při exkurzi někdy není možné projít s žáky proces zpracování dřeva tak, jak jde doopravdy za sebou. Proto by nakonec žáci měli mít čas na uspořádání jednotlivých kroků do správného pořadí, například je propojit jedním tahem tužkou. Na kartě dále najdete otázky, které se dotýkají dalšího využití dřeva. Žáci si rovnou zapisují odpovědi, které se dozvědí při exkurzi (druhy dřeva, kolik dřeva projde pilou za rok). Celý úkol mohou žáci dořešit za domácí úkol nebo až společně při vyučování. REFLEXE Ještě před zakončením exkurze nechte žákům čas, aby do rámečku na konci karty zapsali, co jim exkurze přinesla. Svou odpověď mohou formulovat vzhledem ke svému předvídání či očekávání, které si nalepili na začátek karty.

Nezapomeňte s žáky věnovat pár minut zhodnocení exkurze (otázky naleznete na konci kapitoly).

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA NA PILE Zpracování dřeva v pilařském provozu se skládá z mnoha na sebe navazujících kroků. Uvádíme zde pouze několik základních:

→→

→→ →

→ → →→

1. vykládka a měření kulatiny 2. krácení kulatiny na výřezy 3. měření a třídění výřezů 4. odkorňování výřezů 5. pořez výřezů na rámové pile 6. měření a pořez prizmy 7. měření, krácení a omítání bočního řeziva 8. rozměrové třídění řeziva 9. ukládání řeziva do hrání 10. stanovení vlhkosti dřeva a sušení řeziva 11. rozebírání hrání 12. jakostní třídění řeziva 13. expedice

→ → →→

→ →

→

zdroj: http://www.mezistromy.cz/cz/index.php?page=zpracovani-dreva/zpracovani-dreva



UČITEL

P TI

Krátká videa zachycující zpracování dřeva na pile pomocí různých technologií naleznete na webových stránkách Dřevostroj Čkyně, a. s. (http://www.drevostroj.cz/drevarske-technologie).

ZP ĚT VE TŘ ÍD Ě Ve třídě se vraťte ke kartě. Žáci odpovídají na otázky v kartě, které ještě nezodpověděli. Své zkušenosti z návštěvy na pile žáci představí na prezentačním panelu.

PREZENTACE – REKLAMNÍ PANEL POMŮCKY:

ČAS: 45 min.

nástěnka nebo karton, lepidla, barevné papíry, fixy, fotografie z exkurze či ilustrační foto

Žáci společně vytvářejí panel / nástěnku o zpracování dřeva na pile, kterou pak umístí na chodbu školy. Prezentace může mít formu například reklamního panelu, kterým se firmy prezentují na veletrhu (včetně představení výrobků z pily).

TI

P

Při vytváření panelu je vhodné rozdělit role a kompetence ve třídě, aby se zapojili všichni žáci.

Na exkurzi na pile můžete navázat

→ →

tématem další exkurze do výroby, kde se z řeziva vyrábějí dřevěné produkty (truhlářství, stolařství, nábytkářství, továrna na hračky apod.) aktivitami z pracovního listu č. 3 – CO SE DĚJE NA PILE ze základní sady Za tajemstvím dřeva

HODNOCENÍ 2. 1) Z exkurze na pile si zapamatuji, že . . .

2) Kdybych pracoval/a na pile, líbilo by se mi, že . . .

3) Kdybych pracoval/a na pile, nelíbilo by se mi, že . . .

4) Ještě mi vrtá hlavou . . .

5) Při exkurzi jsem:

naslouchal/a průvodci


kladl/a otázky

spíše neposlouchal/a

neptal/a jsem se


C E S TA D Ř E VA



ŽÁK

2 . PI LA Ř SK Ý PR O VO Z „P IL A “ KARTA K EXKURZI

sem nalepte lísteček s předvídáním

ZÁHADNÁ SLOVA: Co znamenají tato slova? Sledujte, kdy slova při exkurzi uslyšíte, a zapište, co znamenají. KATR

......................................

KRAJINOVÉ DŘEVO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

KULATINA

......................................

FOŠNA

.................................

ŠTĚPKA

......................................

TVRDOST DŘEVA

.................................

IMPREGNACE

......................................

PRIZMA

.................................

CO SE DĚJE NA PILE Do bublin postupně zapište kroky zpracování dřeva na pile. Zajímavosti ke každému kroku si poznamenejte k šipkám.

DRUHY DŘEVA Zapište, které jste na pile viděli a k čemu se toto dřevo používá: DUB

JAVOR

SMRK

BOROVICE

BUK

JINÉ: . . . . . . . . . .

PO

UŽ I

TÍ:

Jaké množství dřeva projde pilou za rok? Kolik je to průměrně za jeden den?

Na exkurzi jsem se dozvěděl/a, že . . . Při návštěvě na pile mě překvapilo . . . Nejvíce se mi líbilo, když . . .


C E S TA D Ř E VA

YUŽIJE ...

YV ŘEZIVO Z PIL

A:

RACOVÁVÁ N

J ZP ... A DÁLE JE

1. 2.

POPIŠTE K DŘEVO NA RPOILK ZA KROKEM, JAK SE E ZPRACOVÁVÁ :

UŠÍ?

PROČ

VO S E Ř D E

S

CO TO Z MOŘENÉ?NAMENÁ , KDYŽ JE D Ř

EVO

LE VYUŽÍT:

NA CO SE DAJÍ DÁ

PILINY KŮRA ODŘEZKY

UČITEL

3 . TR U H LÁ Ř ST VÍ / VÝ R O B A N Á B YT KU METODICKÝ NÁVOD CÍLE:

→→ →

Žák vysvětlí základní postupy, které se využívají při výrobě dřevěných spotřebních věcí. Žák vyhledává ve svém okolí dřevěné výrobky a zajímá se o to, jak vznikly a k čemu slouží. Žák navrhne svůj vlastní dřevěný předmět a popíše, jak by ho vyrobil. Zpracuje jeho model, nebo dřevěný předmět přímo vyrobí.

OBSAH KAPITOLY:

TI

P

Ještě před exkurzí se žáci zamýšlejí nad dřevěným předmětem (židlí) z různých úhlů pohledu. V aktivitě Jak se vyrábí... předvídají, jaké nástroje a postupy zpracování dřeva na exkurzi uvidí při výrobě konkrétního předmětu. Během exkurze pak srovnávají své představy se skutečným výrobním postupem. Ve škole žáci navrhují svůj vlastní kus dřevěného nábytku, vytvářejí jeho model a prezentují ho na školním veletrhu.

K tématu exkurze se vztahuje také pracovní list ze základní sady Za tajemstvím dřeva: Pracovní list č. 5 – DŘEVO KOLEM NÁS Pracovní list č. 6 – ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Pracovní list č. 7 – PROČ DŘEVO A NE PLAST? Pracovní list č. 8 – DŘEVĚNÉ STAVBY (Reklama na dřevo)

↓ ↓ ↓ VE TŘ ÍD Ě MAPA POMŮCKY:

ČAS: 10 min.

mapa okolí, lepicí štítky, lepicí páska, tužka

Před exkurzí na pilu žáci zjišťovali, kde se v okolí nacházejí provozy na zpracování dřeva. Pokud některý žák při té příležitosti na mapě vyznačil i provoz, který se týká dalšího zpracování dřeva (truhlářství, stolařství, nábytkářství apod.), znovu se s žáky vraťte k mapě.

DŘEVĚNÁ ŽIDLE (METODA KOSTKA) POMŮCKY:

ČAS: 45 min.

dřevěná židle, větší hrací kostky či dřevěné kostky ze stavebnice, papírové štítky, lepidlo, fixy, karta k exkurzi, zvoneček

Přineste do třídy dřevěnou židli, popř. jiný typ předmětu, se kterým se žáci běžně setkávají. Typově by předmět měl odpovídat sortimentu, jenž se vyrábí ve firmě, kam se vydáte na exkurzi. Cílem aktivity je nechat žákům prostor pro objevování známého předmětu a vytvoření si zájmu o téma. Slouží k tomu použití různých myšlenkových operací*, které žák provádí, když se řídí pokyny 1–6 (způsoby nahlížení): 1. JAK VYPADÁ, 2. POROVNEJ, 3. VZPOMEŇ SI, 4. JAK A Z ČEHO UDĚLÁNO, 5. JAK TO MŮŽEŠ POUŽÍT, 6. PRO A PROTI

*

Myšlenkové operace odpovídající šesti pokynům jsou: POPISOVÁNÍ, SROVNÁVÁNÍ, ASOCIACE, ANALÝZA, APLIKACE, ARGUMENTACE. Jejich pořadí odpovídá složitosti myšlenkových operací. Začíná se jednoduchými myšlenkovými operacemi a končí se složitějšími. S žáky, kteří nemají nacvičených všech šest myšlenkových operací (některé složitější jim dělají problémy), můžete provádět například jen první čtyři.


C E S TA D Ř E VA

1.

UČITEL

Dopředu si připravte větší kostky*. Polepte každou jejich stranu papírovým štítkem, na který poté napíšete jeden z šesti způsobů, jakým se mají žáci na židli dívat (viz výše).

2. Napište všech šest způsobů nahlížení také na tabuli. 3. Pokud máte kostek více, můžete je dát žákům do skupin, aby si sami házeli. Pokud máte pouze jednu, házejte vy a vždy oznamte, co na kostce padlo za slovo.

4. Žáci mají vždy dvě minuty na to, aby nahlíželi na dřevěnou židli právě způsobem, který padl na kostce. Zapisují si své myšlenky do karty souvislými větami. Nikdo nemluví.

5. Další hod kostkou. Žáci opět zapisují. V házení pokračujte, dokud nepadne všech šest stran. 6. Přidejte další kolo házení, ve kterém žáci sdílejí se spolužákem to, co si zapsali k bodům 1–6. Žáci se volně pohybují po třídě se svou kartou. Jakmile hodíte kostkou a řeknete slovo, které padlo, musí žáci zůstat stát na místě a najít si nejbližšího spolužáka. Navzájem si řeknou, co si zapsali ke slovu, které padlo na kostce. Zvonečkem je uvedete opět v pohyb.

*

Použití hrací kostky aktivitu dělá více atraktivní, ale stejně tak se můžete obejít i bez kostky. Stačí, když budete postupně na tabuli psát způsoby nahlížení od 1 do 6.

JAK SE VYRÁBÍ ... I. POMŮCKY:

ČAS: 15 min.

karta k exkurzi, tužka

Tento úkol mohou žáci vyplňovat i doma s rodiči. Cílem je, aby žáci již dopředu uvažovali o tom, co na exkurzi uvidí.

1. Seznamte žáky s tématem exkurze. Prozraďte jim, jaký předmět na exkurzi uvidí. Žáci si jeho jméno zapíší do karty. 2. Žáci mají za úkol ke každému oddílu na kartě vymyslet alespoň jedno slovo (= možnou odpověď) ještě než se na exkurzi vypraví. Do prvního sloupce zapisují svá očekávání: název předmětu materiál – jaký, kolik nástroje a stroje použité technologie dokončení a závěrečná úprava čas potřebný na výrobu energie – jaká, kolik cena výrobku

3. Poslední sloupeček v kartě zůstává volný, žáci ho vyplní až přímo na exkurzi podle toho, co se dozvědí.

NA EX KU RZ I Dohodněte se dopředu s průvodcem na programu exkurze. Požádejte ho, zda by mohl na příkladu konkrétního dřevěného výrobku představit základní postupy zpracování dřeva, tak jak jdou při výrobě za sebou. Nejvhodnější je, pokud žáci na exkurzi uvidí výrobu předmětu, o kterém jste se již bavili ve třídě při aktivitě Dřevěná židle.

JAK SE VYRÁBÍ ... II. POMŮCKY:


karta k exkurzi, tužka, fotoaparát

Během exkurze žáci pokračují v úkolu Jak se vyrábí ... Zapisují do druhého sloupce v kartě další poznatky, které se dozvídají. Ptají se průvodce, aby zjistili chybějící údaje do karty. Zakreslují nebo fotí, jak vypadají nástroje na zpracování dřeva. Upozorněte žáky, že informace, které si zapisují do karty, budou moci ještě dále využít jako nápovědu při další aktivitě (Návrháři nábytku). Nezapomeňte s žáky věnovat pár minut zhodnocení exkurze (otázky naleznete na konci kapitoly).



NÁVRHÁŘI NÁBYTKU

60–90 min. + veletrh nebo praktická realizace návrhu

POMŮCKY: papíry, tužky, pravítko, nůžky, řezáky, lepidla, špejle, karton, vlnitá lepenka a další druhy papíru, karta k exkurzi, knížka o zpracování dřeva

UČITEL

ZP ĚT VE TŘ ÍD Ě

Žáci navrhují svůj vlastní kus dřevěného nábytku, sestavují popis výroby a vytvářejí papírový model nábytku. Tento úkol může být první fází školního miniprojektu, jehož výsledkem bude hotový kus dřevěného nábytku (např. lavička ke školnímu hřišti).

1.

Vytvořte společně s žáky zadání úkolu tak, aby se již od začátku mohli podílet např. na vybírání typu nábytku nebo místa, kam budou nábytek navrhovat. Zadání by mělo být propojeno s životem dětí či školy, aby žáci byli motivováni.

2. Žáci navrhují samostatně či ve skupinách nábytek dle zadání. Kreslí náčrtky, specifikují tvar, rozměry a detaily. 3. Žáci z papíru sestavují model výrobku, který navrhli. 4. Na základě exkurze a dalších informací, které si žáci mohou dodatečně zjistit, navrhnou, jak by se jejich kus

TI

P

dřevěného nábytku opravdu vyráběl. S popisem výroby mohou začít od sehnání materiálu, který je k vyrobení nábytku potřeba. Cílem je, aby se zamysleli nad jednotlivými způsoby zpracování dřeva a nástroji, které se k tomu použijí. Žáci mají při sestavování popisu k dispozici svou kartu k exkurzi, která jim může pomoci, pokud si nejsou jisti, co by vše mělo v popisu být. Názorně jsou základní techniky zpracování dřeva a nástroje popsány například v knize „Řezbářství“ od Marka Mináře. V ilustracích zde najdete popsáno řezání pilou, hoblování, soustružení, frézování, vrtání, spojování a další postupy využívané v truhlářství a řezbářství.

5. Uspořádejte třídní či školní veletrh, na kterém všichni návrháři představí své modely a navržené postupy výroby. 6. Nechte žákům čas na zhodnocení jejich práce. Žáci například doplňují tyto hodnotící věty: Při navrhování nábytku jsem se inspiroval/a . . . S výsledným návrhem jsem spokojen/a, protože . . . Na návrhu bych ještě vylepšil/a . . . Nejlepší samozřejmě je, pokud zakončíte tuto aktivitu praktickou realizací umožňující žákům samostatně se podílet na výrobě skutečného kusu dřevěného nábytku, který navrhli. Pokud to není možné, žáci by měli alespoň sledovat, jak nábytek vyrábí někdo jiný (truhlář, studenti odborné SŠ, starší spolužáci).

TI

P

7.

Po exkurzi můžete pokračovat

→ →

výrobou jednoduchého dřevěného předmětu, kdy si žáci cvičí praktickou práci se dřevem – truhlík na květiny, krmítko, budka aj. sledováním cesty výrobku ke spotřebiteli a zkoumáním životního cyklu dřevěného výrobku (viz pracovní list č. 7 – PROČ DŘEVO A NE PLAST? ze základní sady Za tajemstvím dřeva)


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

HODNOCENÍ 3. 1) Nejvíce mne při exkurzi zaujalo, jak . . .

2) Novinkou pro mě bylo . . .

3) Stále mi není jasné, jak . . .

4) Výklad průvodce byl:


srozumitelný

dával/a pozor

nerozuměl/a jsem mu

moc jsem se nesoustředil/a

6) Při exkurzi mi bylo nepříjemné, když . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . , protože . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . .

7) Kdybych šel/šla příště na exkurzi, změnil/a bych:



KARTA K EXKURZI

ŽÁK

KU YT B Á N A B O R VÝ / VÍ ST Ř LÁ H U TR 3. DŘEVĚNÁ ŽIDLE 1. JAK VYPADÁ 2. POROVNEJ 3. VZPOMEŇ SI 4. JAK A Z ČEHO UDĚLÁNO 5. JAK TO MŮŽEŠ POUŽÍT 6. PRO A PROTI

JAK SE VYRÁBÍ ... Předvídejte, co uvidíte na exkurzi – zapište do prvního sloupce. Druhý sloupec vyplňujte během exkurze. Po exkurzi srovnejte oba sloupečky. Jak přesná byla vaše předpověď?

1. PŘEDVÍDÁNÍ

2. NA EXKURZI

1. název předmětu 2. materiál - jaký, kolik 3. nástroje a stroje 4. použité technologie 5. dokončení a závěrečná úprava 6. čas potřebný na výrobu 7. energie - jaká, kolik 8. cena výrobku Nakreslete nástroje, které jste na exkurzi viděli:


C E S TA D Ř E VA

ŽITÉ A JSOU DŮ..L.E V E Ř D Í N Á V O PŘI ZPRACTI DŘEVA , NAPŘÍKLAD VLASTNOS

TO

ĚCH VO T

SEM J A / L VIDĚROMŮ: ST

UŽ VÍM, JAK

DŘE

SE VYROBÍ ..

.

SETKAL/A ZPRACOVÁNJSÍ EM SE S TĚMITO TECHN DŘEVA: IKAMI

POUŽÍVÁ SE K TOMU: 1. 2.

BYCH ZVLÁDLIT/A... VYROB

ZE DŘEVA

3. 4. 5.

ĚL/A ,

ID , KTERÉ JSEM V JŮ O R T S A JŮ O R Z NÁST AJÍMAVĚJŠÍ... BYL PRO MĚ NEJZ

UČITEL

4 . VÝ R O B A PA PÍ R U METODICKÝ NÁVOD CÍLE:

→→ →

Žák popíše proces výroby papíru ze dřeva a z recyklovaných surovin. Žák uvede příklady, kde se lze v běžném životě setkat s výrobky, jež se v papírenství vyrábějí. Rozlišuje různou kvalitu papíru, kterou tyto výrobky vyžadují. Žák na základě textu zhodnotí vliv papírenského průmyslu na životní prostředí a vyjmenuje základní principy moderních technologií, které se snaží o minimalizaci vlivu papírny na životní prostředí.

OBSAH KAPITOLY:

TI

P

Žáci se zamýšlejí nad tím, co vše je vyrobeno z papíru, srovnávají různé druhy papíru. Dozvídají se, jak se papír vyrábí. Žáci čtou novinové články o chystané stavbě papírny a na základě textu analyzují vliv výroby papíru na životní prostředí a kvalitu života v okolí papírny. Na exkurzi provádějí ekologický audit papírny - zabývají se například druhem technologií, spotřebou vody a energie nebo hospodařením s odpady. Získané poznatky zpracují jako reportáž do školního časopisu. Nakonec je čeká jednoduchá výroba papírové krabice.

K tématu exkurze doporučujeme použít také pracovní list ze základní sady Za tajemstvím dřeva: Pracovní list č. 9 – PAPÍRNA Příloha 8. – HISTORIE PAPÍRU

↓ ↓ ↓ VE TŘ ÍD Ě PŘEMÝŠLÍME O PAPÍRU POMŮCKY:

ČAS: 20 min.

velké papíry (flip, balicí papír), fixy, předměty vyrobené z papíru

Žáci vytvářejí myšlenkovou mapu k tématu PAPÍR. Cílem je, aby se žáci začali papírem zabývat, aby o něm přemýšleli.

1.

Připravte ve třídě motivující prostředí pro vytváření myšlenkové mapy. Shromážděte různé předměty denní potřeby, které jsou vyrobeny z papíru. Pokuste se najít různé typy papíru. Do shánění papírových předmětů můžete zapojit i žáky - za domácí úkol mají přinést 1–3 předměty vyrobené z papíru. Aby se ve třídě sešlo co nejvíce rozličných výrobků, instruujte žáky, aby doma hledali i předměty, o kterých si myslí, že je ostatní nepřinesou.

2. Žáci ve skupinách (nejlépe tří- až čtyřčlenných) vytvářejí myšlenkovou mapu. Vyzvěte žáky, ať přemýšlí o tom, co všechno souvisí s papírem (jak se vyrábí, co se z něj vyrábí dál, jaké má vlastnosti, jak se likviduje). Doprostřed velkého papíru (balicí papír) si napíšou slovo PAPÍR. Potom od něho odvíjejí, co všechno je k tématu napadá, a zapisují své myšlenky (pojmy) na papír. Propojovat je mohou šipkami, podle toho, jaké mají pojmy mezi sebou logické vztahy. Na vytvoření myšlenkové mapy vymezte čas, žáci by se po celou dobu měli věnovat tématu PAPÍR a zapisovat, cokoliv je napadá. Při vytváření myšlenkové mapy nehodnotíme to, co žáci zapisují, nezasahujeme do jejich práce. Pokud s touto metodou žáci pracují poprvé, je dobré nejprve tvorbu myšlenkové mapy žákům ukázat a komentovat na jiném tématu.

3. S vytvořenými mapami žáci pracují v dalších úkolech. 27 Vydalo © Sdružení TEREZA, 2012

C E S TA D Ř E VA

UČITEL

VLASTNOSTI PAPÍRU POMŮCKY:

ČAS: 25 min.

myšlenkové mapy z minulé aktivity, předměty vyrobené z papíru, tužky, papíry

Cílem je, aby žáci analyzovali určitý druh papíru a porovnali ho s jinými.

1.

Každá skupina si ze své myšlenkové mapy vybere čtyři výrobky z papíru, nejlépe takové, které jsou přítomny ve třídě. Výrobky by se měly od sebe lišit druhem (kvalitou) papíru.

2. Každý člen poté zkoumá jeden výrobek a zapisuje jeho vlastnosti vztahující se k papíru. Žáci provádějí zápis do podoby trojhránku (dle metody „pětilístek“). Strukturu trojhránku předepište na tabuli (viz obr. trojhránek). Žáci doplňují slova podle instrukcí do předepsaného tvaru. Na první řádek píší název papírového předmětu (např. papírový tácek, noviny, fotografie), na druhý vyplňují přídavná jména, která charakterizují vlastnosti papíru, ze kterého je předmět vyroben, a na poslední pak slovesa, která se vztahují k funkčnosti předmětu.

ad íkl ř P r.

. PAPÍROVÝ KELÍMEK ÍRU –––––––––––– AP P Z předmět vyrobený z papíru Á N BE RO Y CV BÍLÝ VOSKOVANÝ VĚ a – – – – – – – – – – – – – – – ––––––––– m é t Jaký je papír, ze kterého je předmět vyroben? na u k án jhr o r t

Ob

NEPROTEČE HNED ––––––––––––

ZMAČKÁM HO

––––––––––––

SHOŘÍ

––––––––––––

Jak se předmět chová? Co s ním mohu udělat?

3. Žáci ve skupině navzájem srovnávají výrobky, které popisovali v trojhránku, pomocí tří otázek: Jaký je to druh papíru? Popiš kvalitu papíru. Je papír na povrchu speciálně upraven? K čemu předmět slouží? Srovnání zapisují do tabulky, kterou si ve skupině nakreslí na papír. Každá otázka tvoří 1 řádek, každý žák ve skupině vyplňuje odpověď do jednoho sloupce.

Z ČEHO SE PAPÍR VYRÁBÍ? POMŮCKY:

1. 2. 3.

myšlenkové mapy, tužky, karta k exkurzi, kousky dřeva a papíru

Diskutujte s žáky nad jejich myšlenkovými mapami. Zeptejte se jich, zda má některá skupina v myšlenkové mapě cokoliv o tom, jak se papír vyrábí. Napište na tabuli otázku: JAK SE VYRÁBÍ PAPÍR? Žáci vyhledávají ve svých myšlenkových mapách pojmy týkající se výroby papíru, popřípadě vymýšlejí další souvislosti. Učitel zapisuje na tabuli. Naveďte žáky otázkami k tomu, aby si uvědomili, že prvotní surovina pro výrobu papíru je dřevo*. Proč se papír vyrábí zrovna ze dřeva mohou žáci zjistit, když zkusí porovnat vlastnosti dřeva a papíru. K porovnání můžete použít například tzv. Vennovy diagramy – 2 množiny s průnikem. Jedna množina symbolizuje vlastnosti dřeva a druhá vlastnosti papíru, průnik množin pak vlastnosti, které jsou dřevu a papíru společné. Žáci sami doplňují pojmy do prázdných množin. Jak může vypadat výsledek, vidíte na obrázku.

*

ČAS: 20 min.

DŘEVO

PAPÍR LEHKÝ

TĚŽKÉ

MĚKKÝ TVRDÉ ROZTRHNE SE VE VODĚ SE ROZMOČÍ DÁ SE ZMAČKAT

MÁ VLÁKNA

PEVNÉ

HOŘÍ NA VODĚ PLAVE VONÍ

Papír se samozřejmě vyrábí i ze starého papíru (recyklace), nelze ho však recyklovat donekonečna, protože dochází ke zkracování vláken. Papír se dá většinou recyklovat čtyři- až sedmkrát.



POMŮCKY:

ČAS: 30–45 min.

nakopírované články z přílohy č. 2, tužky

Cílem aktivity je, aby žáci přemýšleli a diskutovali o vlivu papírny na její okolí. Aktivita připravuje žáky na exkurzi do papírny, kde by měli být schopni klást otázky týkající se vlivu provozu na životní prostředí (viz Ekologický audit papírny).

1. 2. 3.

Nakopírujte a rozstříhejte novinové články o chystané papírně v Zábřehu na Moravě (příloha č. 2). Každému žákovi dejte jeden článek. Instruujte žáky, aby si při čtení podtrhávali slova nebo věty, které se jim zdají být důležité, a otazník přidali k těm, kterým nerozumí. Žáci čtou text. Po přečtení se sdruží do trojice tak, aby vždy byly ve skupině všechny tři texty. Žáci si vzájemně sdělují, o čem text byl, co jim přišlo důležité a čemu nerozuměli. Spolu si vyjasňují, jak spolu články souvisejí. Diskutujte s žáky nad texty. Ptejte se, zda je z textu jasné, kdo je pro a kdo je proti stavbě nové papírny a jaké k tomu má důvody. Kvůli čemu lidé papírnu kritizují? Co se v Zábřehu změní, když se papírna postaví? Jak papírna působí na své okolí? Ve kterých oblastech zatěžuje životní prostředí? Jak se dá předcházet negativnímu vlivu výroby papíru na životní prostředí a na kvalitu života v okolí či tento vliv snižovat?

UČITEL

NOVÁ PAPÍRNA

P

Pokud si nejste jistí, zda žáci tématu VÝROBA PAPÍRU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ dostatečně rozumí, dejte jim nejdříve za domácí úkol zjistit o tématu co nejvíce informací (mohou si ve třídě rozdělit téma podle okruhů uvedených v kartě k exkurzi). Dohromady pak diskutujte nad otázkami.

TI

Základní informace o vlivu papírenských provozů na životní prostředí naleznete v metodice k pracovnímu listu č. 9 – PAPÍRNA. Podrobné informace jsou pak například v článcích v seznamu doporučené literatury („Vliv výroby papíru na životní prostředí“, „Papír a mýty kolem něj“, „Pálení papíru nebo jeho recyklace?“, „Nástin technologie recyklace papíru“). Než se vydáte na exkurzi do papírny, doporučujeme věnovat se s žáky aktivitám z Pracovního listu č. 9 – PAPÍRNA, zvláště aktivitě Od dřeva k papíru a Výroba papíru a znečišťování životního prostředí.

4. Řekněte žákům, že budou mít možnost dozvědět se víc přímo na exkurzi v papírně. Žáci si představí, že jdou na exkurzi 5.

jako novináři či zástupci města nebo občanů. Jejich úkolem bude zjistit informace o tom, jak papírna funguje, a provést tzv. ekologický audit, tedy posoudit, jaký vliv má výroba v papírně na životní prostředí. Žáci navrhují otázky, na které by se zeptali (například spotřeba energie, znovuvyužití vody, řešení odpadů, emise z komína, zápach, doprava surovin aj.). Každý si na papír zapíše alespoň tři otázky.

NA EX KU RZ I EKOLOGICKÝ AUDIT PAPÍRNY


Ekologickým auditem rozumíme analýzu provozu z hlediska jeho vlivů na životní prostředí. Pro některé firmy může být exkurze ve formě ekologického auditu nepříjemná, proto doporučujeme dopředu prodiskutovat toto téma s průvodcem a vysvětlit mu, jakou má exkurze funkci. Nejde o to hledat chyby v provozu konkrétní firmy a očerňovat technologie, které používá. Cílem je, aby si žáci vyzkoušeli posoudit vliv výroby papíru na životní prostředí a získali představu o obecných principech, které platí u jakékoliv výroby (původ surovin, hospodaření s odpadem, energetická náročnost, vliv na ovzduší, vodu, ekosystémy a lidské zdraví). Zároveň jde o to, aby se žáci seznámili s postupy, které jsou k životnímu prostředí ohleduplné a které většina firem používá či zavádí, aby vyhověly legislativě a ekologickým standardům. Žáci zaznamenávají do karty poznatky o provozu papírny, o jejím vlivu na okolí, o moderních technologiích, které snižují negativní dopady na životní prostředí. Hrají při tom roli novináře či zástupce města nebo občanů. Vhodné je, aby s sebou alespoň někteří žáci měli fotoaparát. Aktivně se ptají průvodce – využívají přitom své otázky a témata zmíněná v kartě: CO SE ZDE VYRÁBÍ? – jaké typy výrobků, jak moc jsou trvanlivé či recyklovatelné JAKÉ JSOU VSTUPNÍ SUROVINY? – odkud pocházejí suroviny, z dovozu či od nás, jak jsou kvalitní JAKÉ TECHNOLOGIE JSOU POUŽÍVÁNY? – jak jsou energeticky náročné


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

ENERGIE – jaká je spotřeba energie, odkud provoz bere energii, jak je tato energie vyrobena VODA – jaká je spotřeba vody, zda dochází ke znovuvyužití vody, odkud bere papírna vodu CHEMICKÉ LÁTKY – jaké chemické látky jsou používány, zda jsou nebezpečné pro člověka či prostředí ODPAD – kolik odpadu vyprodukuje, jak se s ním zachází, jaký je systém čištění, jakým způsobem se likviduje OVZDUŠÍ – které látky jsou vypouštěny do ovzduší, zda jsou nebezpečné či nepříjemné (zápach) DOPRAVA – jak doprava surovin a transport hotových výrobků zatěžuje okolí, jaký druh dopravy je používán Nezapomeňte s žáky věnovat pár minut zhodnocení exkurze (otázky naleznete na konci kapitoly).

ZP ĚT VE TŘ ÍD Ě VÝSLEDEK EKOLOGICKÉHO AUDITU

ČAS: 30–45 min.

Žáci ve skupinách zpracovávají poznatky, které se dozvěděli na exkurzi. Napíšou například krátkou reportáž (roli novinář) z exkurze nebo prezentaci (roli zástupce města či občanů). Článek mohou žáci otisknout ve školním časopise.

PAPÍROVÉ OBALY – NAŠE PAPÍROVÁ KRABICE POMŮCKY:

ČAS: 45 min.

myšlenkové mapy, papírové krabice (složené či rozložené), výtvarné potřeby, lepidlo

Velká část vyrobeného (a spotřebovaného) papíru jsou obalové materiály. Kvůli speciálním požadavkům na balení a přepravu výrobků jsou stále vyvíjeny nové typy papírových obalů. Papír je ideální obalový materiál – lehký, ve více vrstvách pevný a odolný, tvarově variabilní, dá se potisknout, snadno se zlikviduje.

1. 2.

3.

Vraťte se zpět k myšlenkovým mapám, které jste vytvářeli v úvodní aktivitě. Žáci v myšlenkové mapě hledají všechny pojmy, které se týkají obalů. Připravte si několik obyčejných papírových krabic s víkem (např. od bot). Žáci vytvářejí ve skupinách svou vlastní papírovou krabici, která zůstane ve třídě a bude sloužit např. jako vzorník různých druhů papíru nebo úložiště pomůcek. Stačí jen polepit stěny čistým papírem. Každá stěna pak může být vyzdobena a popsána jiným tématem, které se vztahuje k papíru (jak se papír vyrábí, jaké druhy papíru známe, kde se všude papír používá, vyjmenování co nejvíce papírových obalů apod.). K aktivitě můžete též použít novou krabici – rozložené se prodávají v papírnictvích. Na rozloženou krabici se lépe kreslí i píše, žáci ji složí až nakonec.

HODNOCENÍ 4. 1) Při exkurzi jsem se zapojoval/a:

hodně

2) Při exkurzi jsem dostal/a prostor, abych se mohl/a zeptat: ano

málo ne

3) Překvapilo mě, když jsem viděl/a, slyšel/a, že . . . 4) Nelíbilo se mi, když . . . 5) Nejvíce mě bavilo, když . . . 6) Když jsme pracovali v týmu, cítil/a jsem se . . . 7) K výkonu našeho týmu jsem přispěl/a tím, že . . .



KARTA K EXKURZI

Datum:

Firma:

ŽÁK

4 . VÝ R O B A PA PÍ R U EKOLOGICKÝ AUDIT PAPÍRNY Co se zde vyrábí? – jaké typy výrobků, jak moc jsou trvanlivé či recyklovatelné Jaké jsou vstupní suroviny? – odkud pocházejí suroviny, z dovozu či od nás, jak jsou kvalitní Jaké technologie jsou používány? – jak jsou energeticky náročné

ENERGIE

ODPAD

– jaká je spotřeba energie, odkud provoz bere energii, jak je tato energie vyrobena

– kolik odpadu vyprodukuje, jak se s ním zachází, jaký je systém čištění, jakým způsobem se likviduje

VODA

OVZDUŠÍ

– jaká je spotřeba vody, zda dochází ke znovuvyužití vody, odkud bere papírna vodu

– které látky jsou vypouštěny do ovzduší, zda jsou nebezpečné či nepříjemné (zápach)

CHEMICKÉ LÁTKY

DOPRAVA

– jaké chemické látky jsou používány, zda jsou nebezpečné pro člověka či prostředí

– jak doprava surovin a transport hotových výrobků zatěžuje okolí, jaký druh dopravy se používá


C E S TA D Ř E VA

Í M, KTEYŘ? E D I L Í D N ÍCE VA PAPÍR CO NEJBVLÍZKO VELKÉ BYDLÍ

VE 3–5 VĚTÁ VYRÁBÍ PAPÍR :CH POPIŠTE, JAK SE

E, CO

VYSVĚTLET

LOGICKÝ JE TO EKO

AUDIT:

PAPÍR S JAKÉ JSEOUHODNĚ POUŽÍVÁ J A JAKÉ NE JEHO VÝHODY (+AKO OBAL. VÝHODY () )?

+ – OZOVALA K Š O P Ě N MÉ U CO NEOJBRÉ, KDYŽ ... R Í P A P A B D ABY VÝRÍOPROSTŘEDÍ, JE N ŽIVOT

UČITEL

Y ÝH D A Y SK E D VÉ KO ÍS TŘ VO E Ř D . 5 METODICKÝ NÁVOD CÍLE:

→→ →

Žák vysvětlí, jak se dále využívá dřevěný odpad a co se z něho dá vyrobit. Žák rozlišuje masivní dřevo a materiály na bázi dřeva (např. aglomerované desky). Žák popíše princip výroby a příklady využití některých materiálů na bázi dřeva, které se používají zejména ve stavebnictví a při zařizování interiérů.

OBSAH KAPITOLY:

TI

P

Žáci nejdříve ve svém okolí vyhledávají materiály na bázi dřeva a zkoumají, k čemu se tyto materiály používají a jak vznikají. Zjišťují, že k jejich výrobě se používá i dřevěný odpad. V aktivitě Dřevěné povrchy hledají informace o domácích a cizokrajných dřevinách, jejichž dřevo se používá na dýhování. Zkušenosti z exkurze sdělují a předávají dál v třífázovém rozhovoru.

K tématu exkurze se vztahuje také pracovní list ze základní sady Za tajemstvím dřeva: Pracovní list č. 3 – CO SE DĚJE NA PILE (Odpad z pily; Víte, co je to dýha?) Pracovní list č. 4 – VLASTNOSTI DŘEVA – Přílohy 2. a 3. (Intarzie) Pracovní list č. 6 – ZPRACOVÁNÍ DŘEVA (Skládanky ze dřeva) Pracovní list č. 8 – DŘEVĚNÉ STAVBy (Výhoda či nevýhoda? Postavte dům ze dřeva) Pracovní list č. 10 – ZA DŘEVEM KOLEM SVĚTA (Exoti z lesa)

↓ ↓ ↓ VE TŘ ÍD Ě NEPRAVÉ DŘEVO POMŮCKY:

20 min. + průzkum doma a ve škole

karta k exkurzi, tužky

Cílem je, aby žáci zjistili, že spousta věcí okolo nich není vyrobena z masivního dřeva, ale z materiálů, které jsou na bázi dřeva – dřevo obsahují, ale již v pozměněné formě.

1.

Žáci doma hledají „nepravé“ dřevo, tedy zjišťují, kde se u nich doma vyskytuje materiál na bázi dřeva, jako jsou například dřevotřískové desky, OSB desky*, dýhované výrobky a další. Výsledky svého pátrání si zapisují do karty.

2. Poté provádějí tentýž průzkum ve škole. 3. Společně vyhodnoťte, za jakým účelem se tyto materiály nejvíce používají (převážně nábytek, podlahy, zdi aj.). 4. Žáci ve skupinách tipují, jak a z čeho takový materiál vzniká. Své návrhy si zapisují do karty.

*

OSB (Oriented Strand Board) – desky na bázi dřeva, které jsou vytvořeny lisováním větších plochých třísek. Deska se skládá ze tří vrstev, ve kterých jsou třísky orientovány jedním převládajícím směrem. Dvě vnější vrstvy mají stejný směr třísek, v prostřední vrstvě jsou třísky orientovány kolmo na směr vnějších vrstev. Křížová orientace třísek zlepšuje pevnost a tvarovou stabilitu desky.


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

Lepené desky na bázi dřeva, které se používaly na stavbu domů a v interiérech, byly dříve významným zdrojem formaldehydu ve vnitřním prostředí budov. Podle IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) je formaldehyd řazen mezi látky s karcinogenními účinky. Formaldehyd tvoří základ syntetických pojiv, které se používají na lepení rozemletého dřeva do podoby desky. Dřevotřískové desky vyráběné dnes obsahují mnohonásobně nižší koncentrace sloučenin formaldehydu. Desky jsou rozděleny do několika emisních tříd, podle toho, kolik formaldehydu se z materiálu uvolňuje do prostředí. V interiéru se doporučuje používat desky nejnižší emisní třídy. Některé nové technologie výroby desek nepoužívají pojiva na bázi formaldehydu vůbec.

DŘEVĚNÝ ODPAD POMŮCKY:

ČAS: 20 min.

karta k exkurzi, tužky, ukázky dřevěného odpadu

Pokud jste byli s žáky na exkurzi na pile, určitě se tam dozvěděli, jak se dále využívá dřevěný odpad. Část se ho zpracovává právě pro výrobu tzv. aglomerovaných materiálů na bázi dřeva.

1.

Nachystejte si předem ukázky dřevěného odpadu (kůra, piliny, štěpky, staré dřevo a jiné), zatím je žákům neukazujte. Použít můžete i obrázky.

2. Žáci na základě exkurze na pile či vlastních zkušeností vymýšlejí, jak a kde vzniká dřevěný odpad a jakou může mít podobu. Své nápady zapisují do karty.

3. Vyzvěte několik žáků, aby přečetli, co si zapsali. Nyní ukažte všem přichystané ukázky dřevěného odpadu. Žáci si mohou doplnit či vymyslet další odpovědi do karty, pokud je ukázky dále inspirovaly.

4. Nechejte žáky přemýšlet a zapsat do karty, na co se dá tento odpad dál využít. Žáci si pak ve dvojicích sdělují, co vymysleli. Diskutujte s žáky nad jejich odpověďmi a případně doplňte, na co nepřišli.

5. Žáci se vracejí k minulé aktivitě a svým návrhům výroby „nepravého“ dřeva. Zapisují si do karty, co se dozvěděli navíc. Pokud se chystáte na exkurzi, žáci budou mít možnost dozvědět se ještě více o výrobě těchto materiálů, pak je dobré zase se vrátit zpět a dát žákům prostor na zapsání poznatků do karty nebo na jejich sdílení s ostatními.

DŘEVĚNÝ ODPAD se dá samozřejmě spálit a vzniklou energii použít k vytápění. V některých pilařských či truhlářských provozech využívají odpad z výroby jako topivo pro kotel, který dodává teplo pro sušení řeziva. Odpad se efektivně využije na místě, kde vzniká. Hrubý dřevěný odpad se zpracovává v mlýnech a drtičích, které větší kusy rozmělňují na jemnější štěpky či třísky. Tento rozemletý materiál se pak stává vstupní surovinou pro výrobu aglomerovaných dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Odpad se tak stává cennou vstupní surovinou pro další výrobu. Z jemného dřevěného odpadu (piliny a prach) se také vyrábějí aglomerované desky, navíc se tento odpad ještě lisuje do podoby briket a pelet, které slouží jako topivo.

DŘEVĚNÉ POVRCHY POMŮCKY:

ČAS: 45 min.

vzorky dýhy, knížky s fotografiemi různých druhů dřev, tužky, karta k exkurzi, ořezávátka

Někteří žáci doma možná objevili materiál, který není masivním dřevem, i když na povrchu má strukturu dřeva – letokruhy, suky aj. Povrch může být tvořen umělou hmotou, která napodobuje barvu a texturu dřeva. Stejně tak se však může jednat o dýhu – tenký plát dřeva, který se používá jako povrchová vrstva dalších materiálů (ať už jsou na bázi dřeva či zcela umělé).

1.

Připravte si na ukázku kousky dýhy nebo alespoň barevné fotografie. Najít se dají velmi snadno na internetu. Výborným zdrojem jsou též atlasy či lexikony dřeva, kde jsou zobrazeny druhy dřev.

2. Žáci zjišťují, jak vzniká dýha. Vhodná je k tomu aktivita z pracovního listu č. 3 Co se děje na pile, kdy žáci simulují technologii loupání dýhy z kmenů pomocí svých ořezávátek, kterými odlupují plátky z dřevěné pastelky.

3. Žáci dostanou za úkol zjistit, jaké druhy dřeva se používají na dýhování. Mohou pátrat doma, zeptat se rodičů nebo si informace vyhledat na internetu.

4. Dejte ve třídě s žáky dohromady seznam dřevin, jejichž dřevo se velmi často používá na dýhování. Žáci dále rozlišují, které druhy dřeva pocházejí z domácích stromů a které jsou k nám dováženy.



5. Každý žák si vybere jeden druh dýhy, který ho zaujal, a zpracuje informace o dřevině jako stránku do atlasu dřev.

TI

P

Zadejte žákům, co by měla charakteristika dýhy obsahovat (fotografie, popis dřeva, na co se používá, země původu,...). Žáci zpracovávají svou stránku na stejně velký papír, nejlépe tvrdší A5. Příspěvky od všech žáků můžete nakonec prodírkovat a svázat do podoby atlasu.

UČITEL

Některá cizokrajná dřeva jsou vzácná a drahá, proto se často používají právě ve formě dýhy. Tvoří tedy jen povrch nábytků, podlah, obložení či dekorace interiérů. Dnes se i cizokrajné druhy dřeva velmi často nahrazují dostupnějšími domácími druhy, které mají krásnou barvu a texturu (ovocné stromy, ořešák aj.).

Barevné fotografie více než 100 druhů domácích i cizokrajných dřev najdete například v knize „Dřevo“ od Nicka Gibbse. Jsou zde uvedeny vlastnosti a použití dřeva a region, kde dřevina roste.

NA EX KU RZ I Exkurzi můžete směřovat přímo do provozu, který vyrábí některý druh aglomerovaných materiálů, nebo například do firmy, která tyto matriály dále zpracovává (výroba nábytku, beden, stavebních materiálů). Další možností je navštívit místo, kde se staví dům z těchto materiálů. Pokud půjdete na exkurzi do firmy, která pracuje s dýhami, pokuste se získat vzorky dýh alespoň některých dřev. Po exkurzi vytvořte s žáky vlastní vzorník dýh nebo dýhy použijte k výtvarné činnosti.

ZP ĚT VE TŘ ÍD Ě TŘÍFÁZOVÝ ROZHOVOR O EXKURZI POMŮCKY:

ČAS: 30 min.

karty z exkurze, tužky, papír, různé předměty jako atributy rolí (viz níže), zvoneček

Cílem je, aby žáci reflektovali exkurzi a nacvičili dovednosti formulovat otázky a odpovídat na ně.

1.

Žáci pracují ve trojicích. Každý člen skupiny má svou roli: tazatel, tázaný a zapisovatel. Hraní rolí zpestřete jednoduchými atributy, které si žáci předávají se změnou role (TAZATEL: kus dřeva jako mikrofon, TÁZANÝ: tmavé brýle / klobouk / kravata – profesionální výraz, ZAPISOVATEL: zápisník s tužkou)

2. Po uplynutí určeného časového úseku si žáci role vymění (učitel dává signál zvonečkem). 3. Výměnu rolí opakujte dvakrát. Každý žák si tak vyzkouší všechny role. 4. Nakonec se nezapomeňte žáků zeptat, ve které roli se cítili nejlépe. Rozdělení rolí: TAZATEL formuluje otázky vztahující se k exkurzi a klade je tázanému. TÁZANÝ na otázky srozumitelně a fundovaně odpovídá. ZAPISOVATEL sleduje rozhovor a zapisuje, co mu přijde jako podstatné v odpovědích tázaného.

TI

P

Otázky vymýšlejí přímo žáci na místě. Připravte si však několik otázek předem, ty pak slouží žákům jako inspirace, na co se mohou zeptat. Otázky by se neměly výhradně vázat k informačnímu obsahu exkurze („co je to dýha“), ale například i zkoumání, jak žák exkurzi vnímal, jaký pro něj měla přínos, jak ji hodnotí, co by na exkurzi příště měnil apod. Tázaný by se měl zamýšlet nad otázkami, ne pouze odpovídat ano, ne, nevím, proto je lepší klást otázky otevřené (začínající Proč…, Jak…, Vysvětli mi…, Jaký názor máš na… atd.).

Nacvičování rozhovoru můžete završit „natočením“ interview pro školní noviny (rozhlas). Tazatelem může být někdo, kdo se exkurze nezúčastnil (žák z jiné třídy). U odpovídání se střídá více žáků. Rozhovor je dobré nahrát na diktafon (i mnohé mobily mají funkci nahrávání zvuku) nebo zajistit dostatek schopných a pečlivých zapisovatelů z řad žáků, kteří se budou střídat v zápisu.


C E S TA D Ř E VA

UČITEL

HODNOCENÍ 5. 1) Téma exkurze mě zaujalo:

hodně

málo

2) Při exkurzi jsem si uvědomil/a, že . . . 3) Nejvíce se mi líbila část exkurze, kdy jsme . . . 4) Svůj přístup k exkurzi hodnotím jako: 5) Prostředí exkurze mi: Protože . . .

aktivní

pasivní

vyhovovalo

nevyhovovalo

6) Kdybych mohl/a, šel/šla bych ještě na exkurzi do . . . protože/abych . . . 7) Nedozvěděl/a jsem se, stále mi není jasné . . .

Následující CELKOVÉ HODNOCENÍ můžete použít po absolvování více exkurzí nebo po ukončení většího celku, kdy jste se s žáky věnovali dřevu (na konci školního roku, po dokončení projektu, na závěr týdne o dřevu apod.).

CELKOVÉ HODNOCENÍ Proč se dřevo nazývá obnovitelnou surovinou? Co to znamená? Jakých vlastností si člověk na dřevu cení? Co mám na dřevu nejraději já: Co bych chtěl/a mít doma vyrobené ze dřeva? Proč? Co bych chtěl/a mít ve škole vyrobené ze dřeva? Proč? Nejvíce mě překvapila exkurze v . . .

, protože . . .

Nejbližší mi bylo téma exkurze v . . .

, protože . . .

Naučil/a jsem se: 1. 2. 3. Ještě bych chtěl/a zjistit . . .



KARTA K EXKURZI

ÁS D U N

OMA

Kde jsem ho našel/našla:

VE ŠKOL

E

ŽÁK

5 . D Ř E VO TŘ ÍS KO VÉ D E SK Y A DÝH Y NEPRAVÉ DŘEVO Jak vzniká? – můj názor: Co jsem se dozvěděl/a navíc:

DŘEVĚNÝ ODPAD Kde vzniká dřevěný odpad a jak vypadá? Na co se využije?

DÝHA Se kterými druhy dřeva použitých jako dýhy ses setkal/a? DOMÁCÍ DÝHA

CIZOKRAJNÁ DÝHA

Proč se používá zrovna tento druh dřeva? Popiš, co je na něm zvláštní.

EXKURZE Firma: Co vyrábí: Vstupní suroviny: Použité technologie: S jakým typem dřevěného materiálu jste se setkali? Na co byste ho použili?


C E S TA D Ř E VA

DŘEVOTŘÍSKOVÉ JÍ A ÍV Ž U O P E S O NA C DESKY? A JINÉ LEPENÉ 1.

PROČ SE NĚKDY NÁBYTEK VY RÁBÍ Z MASIVNÍHO DŘEVA A NĚKDY Z MATE RI ÁL Ů, VYROBENY Z DŘEVĚNÝCH TŘ KTERÉ JSOU ÍSEK? JAKÝ JE V TOM ROZDÍL?

2.

3.

JAK V DŘEVĚYNSVĚTLÍTE, CO Ý ODPA D? JE TO

A SE ŘEV

YD

H DRU É R KTE DÝHU? NA

ESEK JE, ŽE:

ELENÝCH D VÝHODOU TM

NEVÝH

ODOU

TMELE

NÝCH

DESEK

JE, ŽE

:

P

AJÍ V Í Ž OU

ŽÁK

TĚ Ž B A D Ř E VA A O B N O VA LE SA PŘÍLOHA Č. 1 LES BLÍZKÝ PŘÍRODĚ 1

Dnešní lesy jsou výsledkem dlouhého působení člověka. Přírodní les, který se na našem území vyskytoval, lidé po staletí přetvářeli – využívali jej ke sběru plodů a paliva, k pastvě dobytka a hlavně z něho získávali dřevo. Proto dnes většinu lesů na našem území označujeme jako lesy kulturní, to znamená uměle vytvořené člověkem z lesa přírodního. Současný kulturní les se od původního lesa v mnohém odlišuje. Co však mají společného? Pokud srovnáme, jak se během desítek či stovek let vyvíjí prales a jak se vyvíjí kulturní les, najdeme zde mnoho podobného. Vývoj lesa, tedy to, jak roste, se u obou typů lesa děje v několika fázích: přírodní les kulturní les vytěžení dřeva rozpad lesa nové zalesnění obnova lesa dorůstání lesa mladý les zvaný tyčkovina a tyčovina zralý les dospělý les zvaný kmenovina

→→ →→ →

2

Jednotlivé fáze života lesa na sebe navazují jak v přírodním, tak i v kulturním lese. V čem se tedy liší? Tak například první dvě období, ve kterých probíhá rozpad a obnova lesa, trvají v přírodním lese několik desítek let. To je mnohem déle, než je tomu v lese kulturním. Člověk v kulturním lese těží dřevo a vysazuje nový les během pouhých několika let a urychluje tak jeho obnovu. A co se vlastně děje v lese, který člověk rychle vytěží a zalesní? Především člověk tím, že odveze dřevo, odstraní z lesa velké množství organických látek, které jsou důležité pro další růst lesa. Na místech, kde vznikla nová mýtina, dochází ke změně vlhkosti a vodního režimu. V lese se proměňuje teplota a proudění větru. To vše mění podmínky pro růst stromů a také činí les náchylný k poškození škůdci nebo působení počasí. Člověk na vykáceném místě rychle vysazuje nový les. Vzniká tak často les, kde jsou stromy stejně staré a stejného druhu. Les je potom méně odolný a často je ničen chorobami, škůdci, suchem, sněhem, námrazou či větrem.

3

Když dorůstá přirozený les, některé méně odolné stromy jsou časem vytlačeny jinými, které jsou lépe přizpůsobeny přírodním podmínkám v daném místě. Říkáme, že v lese funguje přírodní výběr. V lese tak převládají stromy, které se na místo nejlépe hodí a přežívají. Naopak roste-li kulturní les, člověk sám vybírá, které druhy chce na místě ponechat a které odstraní. Dává přitom přednost stromům, jež chce v lese mít. Většinou jsou to ty, které mají přímý kmen a kvalitní dřevo nebo rostou rychleji než ostatní. U nás je to nejčastěji smrk a borovice. Zralý přírodní les je bohatý a stromy přežívají dlouho, dokud je neporuší nemoc, silný vítr, námraza nebo jiné přírodní vlivy. V kulturních lesích člověk uměle zkracuje dobu života stromů. Většinu stromů pokácí, když dorostou do rozměrů, které jsou nejvhodnější pro zisk kvalitního dřeva.

4

Člověk se naučil spojit výhody, které mu přináší přírodní i kulturní les. Nejvýhodnější pro něho je zdravý a bohatý les s mnoha druhy rostlin i živočichů, který však stále poskytuje dřevo – hlavní užitek, který si člověk z lesa bere. Takový les můžeme nazývat les blízký přírodě. Člověk do něho zasahuje, ale zároveň co nejvíce respektuje přírodní zákonitosti, které les potřebuje ke svému zdravému vývoji. Vysazuje stromy, které odpovídají podmínkám na daném stanovišti. To znamená, že například do vlhkých lesů sází dřeviny, které prospívají v zamokřené půdě. Na horách pak pěstuje dřeviny, které odolávají mrazu a větru. Také si uvědomuje, jak rychle různé dřeviny rostou, které potřebují spíše světlo a které stín. Výsledkem je pak les většinou smíšený, se stromy různě starými a vysokými. Les blízký přírodě člověku poskytuje dřevo a zároveň plní i další funkce, které jsou stejně důležité. Takový les je zdravou součástí krajiny a poskytuje útočiště mnoha rostlinám i živočichům stejně jako je místem odpočinku pro člověka. MÉ SHRNUTÍ:


C E S TA D Ř E VA

ŽÁK

PA PÍ R N A PŘÍLOHA Č. 2 Wanemi CZ vybuduje v Zábřehu ekologickou papírnu 10. 3. 2008. PRAHA (WEBReporter.cz) – Projekt společnosti Wanemi CZ, která v zábřežské průmyslové zóně připravuje výstavbu ekologické papírny s vlastním energetickým zdrojem za šest miliard korun, dostal zelenou od Ministerstva životního prostředí. Vládní úřad Martina Bursíka vydal firmě souhlasné stanovisko ke studii EIA, která posuzuje, jaký vliv má stavba na životní prostředí. Ministerstvo tak dalo jasnou odpověď odpůrcům stavby, kteří projektu vytýkali, že lidem v Zábřehu a okolí zhorší podmínky k životu. „Souhlasné stanovisko státu jsme očekávali, protože filozofie našeho záměru je založena na vstřícnosti k životnímu prostředí i lidem.

V průběhu přípravy studie EIA jsme také některé podnětné připomínky oponentů zahrnuli do projektu, abychom obyvatelům vyšli vstříc,“ komentoval krok ministerstva předseda představenstva společnosti Wanemi Aleš Žák. „Všechny předepsané limity jak ČR, tak EU budeme splňovat, drtivou většinu z nich s velikou rezervou,“ vysvětlil. Oponenti firmě vytýkali, že provoz továrny zatíží okolí například nadměrným hlukem, znečištěním vody a vzduchu či zvýšením dopravního zatížení. Studie EIA však zjistila, že občané nemusejí mít z papírny obavy, protože všechny zátěže zůstávají hluboko pod státem stanovenými limity.

Papírna na třetinu sběrového odpadu 11. 3. 2008. (Odpady.ihned.cz) - V průmyslové zóně v Zábřehu na Moravě by chtěla společnost Wanemi CZ vybudovat papírnu, která by zpracovala více než jednu třetinu tuzemské produkce sběrového papíru. Výstavba továrny by měla být zahájena do konce tohoto roku a výroba se má rozběhnout od roku 2011. Továrna vyrobí kolem 250 tis. tun vlnité lepenky a spotřebuje na to kolem 250 tisíc tun sběrového papíru ročně. Jelikož české separační systémy by na takovou spotřebu zřejmě nestačily, odebírala by továrna významné množství suroviny ze zahraničí. Současný dovoz odpadního papíru dosahuje kolem 300 tisíc tun ročně. Výrobní kapacita závodu je dostatečná, aby Česko zbavil závislosti na dovozu papírových kartonů pro obalový průmysl. Papírna by měla být doplněna kogenerační elektrárnou na biomasu, která by měla spálit téměř 200 tisíc tun dřevěného odpadu – pilin

a dřevní štěpky. Celou investici posuzuje Ministerstvo životního prostředí z hlediska jejího vlivu na okolí. K výstavbě obdrželo přibližně stovku dotazů, připomínek a podnětů, které předalo investorovi k vypracování stanoviska. Nejvíce z nich se zabývá dopadem plánované výstavby na ovzduší, další doplnění jsou požadována i v otázkách hluku, dopravy, odpadů či ochrany vod. Se stavbou totiž nesouhlasí Zastupitelstvo města Zábřeh ani místní občané. Podle jejich názoru by papírna byla příliš velkým zásahem do životního prostředí celé oblasti, což ovšem společnost Wanemi odmítá. Odpůrci poukazují na vysokou spotřebu vody, kterou bude papírna odebírat z řeky Moravy, a obávají se jejího znečištění. Problémem je i zhoršení dopravní situace, protože do papírny bude jezdit kolem 150 kamionů denně.

Nechtěná papírna, reportáž ČT, Události v regionech – Ostrava, 22. 8. 2007 Moderátor: „Obyvatelé Zábřehu protestují proti vybudování papírny v místní průmyslové zóně. Postavit ji tam chce soukromý investor. Lidé se však obávají, že nový podnik ohrozí životní prostředí. Jednotní nejsou v otázce výstavby papírenského závodu ani zastupitelé města. Vedení firmy tvrdí, že postupuje podle zákona a chce lidem jejich obavy co nejdříve vyvrátit.“ Reportér: „Průmyslová zóna poblíž Leštínské ulice v Zábřehu. Právě tady chce soukromý investor vybudovat papírenský závod a vlastní energetický zdroj.“ Petr Vintrocha, zástupce investora: „Celý proces by měl probíhat v souladu se zákony. To znamená, že veškerá legislativa bude vždy dodržena.“ Reportér: „Záměr investora však doslova vyděsil obyvatele rodinných domků v okolí. Obávají se především hluku a zápachu.“ Obyvatel Zábřehu: „Oni tady měřili už aj nějakej hluk, jo, kolik je tady, jo, ze Šumperka z nějaké stanice. Byli tady celou noc. A záleží na hluku, a co to bude dávat do ovzduší.“ Obyvatelka Zábřehu: „Když to má stát tamhle někde vedle za mlíkárnou, tak se nás to musí dotknout.“ Reportér: „Jasno nemají ani zastupitelé města. Část jich poukazuje na to, že by provoz papírny představoval pro Zábřeh velkou zátěž.“ Zdeněk Kolář /ODS/, starosta města Zábřehu: „Realizací tohoto záměru by v průmyslové zóně bylo vyčerpáno víc než 80 procent imisních limitů. A město Zábřeh by prakticky nemělo co nabídnout dalším zájemcům.“ Reportér: „Někteří zastupitelé ale tvrdí, že firma životní prostředí nijak neohrozí a navíc přinese nová pracovní místa.“ Telefonuje: Vladimír Caska /Volba pro město/, zastupitel města Zábřehu: „Přínos by to mělo, že tady bude dalších zhruba 150 až 160 pracovních míst přímých. A dalších kolem sto padesáti pracovních míst z činností, které budou navazovat na tu papírnu.“ Reportér: „Společnost, která chce v Zábřehu papírnu vybudovat, tvrdí, že se obyvatelé negativního dopadu na životní prostředí obávat nemusejí.“ Petr Vintrocha, zástupce investora: „Tou surovinou, z které budeme vyrábět, je opět odpadový papír. To znamená, že se jedná o recyklaci a v tomto smyslu o ekologickou výrobu.“ Reportér: „Ministerstvo životního prostředí už před časem nařídilo firmě doplnit dokumentaci tak, aby bylo jasné, jak nový provoz ovlivní životní prostředí. Přepracované materiály dostalo město před několika dny. Do konce týdne se k nim mohou lidé písemně vyjádřit. Pokud se firmě podaří obyvatele i zastupitele města přesvědčit a získat všechna potřebná povolení, rozjede výrobu na začátku roku 2011.“



PO U Ž IT É A D O PO R U Č E N É Z D R O JE : Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Praha 2007

OBECNÉ

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Praha 2005 Příručka příkladů dobré praxe. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Praha 2007. Výstupy projektu Pilot Z, který ověřoval výuku podle školních vzdělávacích programů na ZŠ, jsou dostupné též z http://pdpzv.vuppraha.cz/ . Hausenblas, O., Košťálová, H.: Co je E-U-R. Kritické listy č. 22 (Jaro 2006). Dostupné na http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty22_eur Košťálová, H. (ed.): Sborník lekcí s využitím metod aktivního učení. Občanské sdružení Kritické myšlení, Praha 2007 www.kritickemysleni.cz – program „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ Pracovní listy Za tajemstvím dřeva. Sdružení TEREZA, Praha 2007

KAP. 1

http://www.drevostroj.cz/drevarske-technologie – informace o dřevařských technologiích, názorné fotografie a videa výroby řeziva, třídící a manipulační linky, zpracování dřevoodpadu

KAP. 3

Šrámek, V., Holečková, J.: Hospodaření v malém lese. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha 2006

KAP. 2

www.mezistromy.cz – lesnicko-dřevařský vzdělávací portál

Pracovní listy Jaro v lese. Doplňující pracovní listy k programu Les ve škole, škola v lese. Sdružení TEREZA, Praha 2007 Metzl, J., Košulič, M.: 100 otázek a odpovědí k obhospodařování lesa přírodě blízkým způsobem. FSC ČR, Brno 2006

Žák, J.: Materiály pro 1. ročník SOU oborů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů. Informatorium, Praha 1997

Minář, M.: Řezbářství (řemesla, tradice, technika). Grada Publishing, Praha 2005 Patřičný, M.: Pracujeme se dřevem. Grada Publishing, Praha 2004 Dudek, D.: Lavička pro školní hřiště. Projekt ZŠ Londýnská, Praha 2. Příručka příkladů dobré praxe. Výzkumný ústav pedagogický v Praze 2007. Dostupné na http://pdpzv.vuppraha.cz/index.php?p=PDP&u=PDP_uvod .

časopis Papír a celulóza, vydává Svaz průmyslu papíru a celulózy

KAPITOLA 4

Polívka, J.: Nástin technologie recyklace papíru. Ďáblík, časopis sdružení Calla, č. 18, září 2004. Dostupné z: http://www.calla.cz/index.php?path=dablik/cisla&php=dablik18.php Polívka, J.: Pálení papíru nebo jeho recyklace? Ďáblík, časopis sdružení Calla, č. 14, červenec 2003. Dostupné z: http://www.calla.cz/index.php?path=dablik/cisla&php=dablik14.php#J Vliv výroby papíru na životní prostředí, Arnika: Dostupné z http://papir.arnika.org/zp.shtml Environmentální politika firmy Norske Skog: http://www.norskeskog.com/Sustainability/Environment.aspx Environmentální politika Mondi Group: http://www.mondigroup.com/desktopdefault.aspx/tabid-32

KAP. 5

originály článků k papírně: Papírna na třetinu sběrového odpadu: http://www.silvarium.cz/content/view/11287/26/

Gibbs, N.: Dřevo. Nakladatelství Slovart, Praha 2005 Kníže, J.: OSB desky – základní pojmy a časté otázky. Dostupné z http://si.vega.cz/clanky/osb-desky-zakladni-pojmy-a-caste-otazky/

Ilust race : Mgr . Eva Víšk ová vá Auto r : Mgr . Barb ora S eme ráko i o Va v ř i n e c d u t S , ková č u o G ra f i c ká ú p ra va : D i t a B a b E R E Z A , I n g. J a n Ř e z á č T í n e ž u r d S v i t k e l ko : y r u t k re O d b o r n é ko a 2012 Vyd alo: © S druž ení TERE ZA, Prah

W W W. T E R E Z A N

E T. C Z 41


C E S TA D Ř E VA

DĚKUJEME ZA PODPORU:

Generálním partnerem programu je společnost IKEA Česká republika, s.r.o.

Generálním partnerem Sdružení TEREZA je společnost KPMG Česka republika, s.r.o.

Hlavním partnerem Sdružení TEREZA je společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. a partnerem jsou společnosti Unilever ČR, s.r.o., YASHICA s.r.o. a Kofola a.s.

úkol tvůrčí informace důležité

Recommend Documents