Uţívání návykových látek jako významná sociální patologie na středním odborném učilišti

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky

Uţívání návykových látek jako významná sociální patologie na středním odborném učilišti

Diplomová práce Brno 2013

Vedoucí diplomové práce: doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

Autor: Bc. Stanislav Šerák

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ Souhlasím, aby diplomová práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně 19. 4. 2013

………………………….……… Bc. Stanislav Šerák

Poděkování Děkuji panu doc. MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D. za připomínky, cenné rady, za koncepční vedení při vypracování diplomové práce, trpělivost, jeho čas a odborné znalosti.

OBSAH: Úvod 1

2

3

4

5 Vymezení základních pojmů z oblasti adiktologie

6

1.1 Historie omamných a návykových látek 1.2 Čarodějné lektvary 1.3 Mořské jedy 1.4 Alkohol

9 11 13 16

Nejčastěji zneuţívané drogy

19

2.1 Společensky přijatelné drogy 2.2 Tlumivé látky 2.3 Halucinogeny 2.4 Stimulační drogy

19 24 32 42

Legislativa

46

3.1 Trestní zákoník 3.2 Prevence 3.3 Protidrogová politika ČR 3.4 Strategie protidrogové politiky města Brna

46 54 64 68

Uţívání návykových látek jako významná sociální patologie na středním odborném učilišti

72

4.1 Metodologické poznámky 4.2 Přehled výsledků dotazníkového šetření 4.3 Analýza hypotéz 4.4 Diskuse

72 75 88 94

Závěr

100

Resumé

102

Seznam pouţité literatury

104

Seznam tabulek, obrázků a grafů

107

Seznam příloh

110

Úvod Rozhodl jsem se psát diplomovou práci na téma „Uţívání návykových látek jako významná sociální patologie na středním odborném učilišti“. Téma návykových látek u školní mládeţe je neustále aktuální, a za daných podmínek nesnadno řešitelný problém. Pracuji jiţ třináctým rokem na učilišti v Brně a za ta léta mohu porovnávat, jak rychle se mění naše mládeţ. Mění se i celkový způsob jejího ţivota i struktura celé společnosti, který přináší další otázky, kterým směrem se můţe dále ubírat. Uvedený problém se netýká pouze učiliště, ale v podstatě je to problém celé naší společnosti, počínaje vládou, MŠMT, policií a konče školami. Většina z nás ví, ţe problém drog se týká mnoha našich škol, ale nikdo se nesnaţí problém řešit radikální cestou. Většinou je to ze strachu, ţe by na sebe škola upozornila a přišla by o potenciální ţáky, snad i ze strachu, ţe by se o danou školu mohla zajímat inspekce. Proto školy raději volí „Bobříka mlčení“, a pokud se nic nestane, tak pokračujeme spokojeně dál. Dle mého názoru je tato cesta časovanou bombou, protoţe jak známo, neřešený problém většinou narůstá a jednou se někde musí negativně projevit. Je téţ známo, ţe jiţ na základních školách ţáci uţívají tabákové výrobky a alkoholické nápoje. Není tajemstvím, ţe do Prahy jezdí nezletilí cizinci po tisícovkách za nočním ţivotem a laciným alkoholem. Tento příklad ukazuje, ţe veškerá preventivní a represivní opatření nejsou uspokojivě účinná. Sice máme vypracovány různé strategie a plány na všech úrovních, ale schází jejich důsledné uplatňování. Cílem práce je seznámení s celkovou problematikou týkající se rozdělení, účinků různých návykových látek na lidský organismus a rizik spojených s uţíváním těchto látek. V teoretické části je popsána historie omamných a psychotropních látek a nejčastěji zneuţívaných drog. Dále je uvedena legislativa v ČR a prevence, která je zaměřena na rodinu a školu. Závěr teoretické části tvoří protidrogové politiky ČR a strategie protidrogové politiky města Brna a zamyšlení nad celkovou problematikou. Praktická část je dána metodologií, která se vztahuje k realizovanému výzkumu. Nástrojem pro uskutečněný kvantitativní výzkum byl anonymní, nestandardizovaný dotazník. Cílem výzkumného projektu bylo zjistit, v jaké míře se na oslovené SŠ vyskytují drogy, zda se s nimi obchoduje v prostorách školy a v jaké míře ţáci uţívají alkoholické nápoje, kouří a uţívají drogy. Mají-li ţáci povědomí o školní prevenci, a jestli vědí, za kým ve škole mohou přijít se svými problémy.

5

1 Vymezení základních pojmů z oblasti adiktologie Droga – drogou rozumíme kaţdou látku s potenciálními účinky na psychiku, která můţe vyvolat závislost. Přesnou definici drogy podala v roce 1969 komise znalců Světové zdravotnické organizace a publikovala ji v této podobě: “Droga, jakákoliv látka (substance), která, jeli vpravena do ţivého organismu, můţe pozměnit jednu nebo více jeho ţivotních funkcí.” Definice je dost široká na to, aby zahrnovala všechny substance čili hmotné látky, které mají i nemají příznivé postavení. Ať jiţ přímo působí nebo nepůsobí na centrální nervovou soustavu a jsou přírodní či syntetické. Řadíme sem tedy i léčiva. (Kachlík, P. [online], 2002). Akutní intoxikace – přechodný stav po aplikaci alkoholu nebo jiné psychoaktivní látky, který vede k poruchám na úrovni vědomí, poznání, vnímání, emotivity nebo chování, nebo jiných tělesných a duševních funkcí a reakcí. U dětí a dospívajících jsou akutní intoxikace bohuţel poměrně časté, dochází k nim i po poměrně malých dávkách alkoholu a jiných návykových látek. (Nešpor, K., 1995). Narkomanie – je chorobná touha po omamných prostředcích a po jejich uţívání. Vzniká tak chorobná závislost na těchto látkách s následnými tělesnými a duševními poruchami (poruchy řeči, pozornosti, smyslové halucinace, amnézie). Není proto vhodné říkat o látkách, které dráţdí nervovou soustavu (nikoli omamují), ţe jsou nebezpečné z hlediska navození narkomanie. Správné uţití tohoto slova je pouze ve spojitosti s látkami vyvolávající typicky narkotické = obluzující stavy (např. morfin). (Kachlík, P. [online], 2002). Toxikomanie – stav periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jedinci i celé společnosti a je vyvolán opakovaným uţíváním drogy ať přírodní nebo syntetické. Toxikomanie a drogová závislost jsou v podstatě totoţné pojmy. Drogová závislost je novější a přesnější termín, u nás je však dosud poměrně hodně vţitý pojem toxikomanie. (Kachlík, P. [online], 2002).

6

Závislost – je důsledkem periodického nebo soustavného uţívání drogy. Rozeznáváme sedm příznaků závislosti: (dle Nešpor, K., 1995): – růst tolerance, – odvykací příznaky po vysazení, – potíţe s kontrolou začátku a konce uţívání dávek, – dlouhodobá snaha nebo jedna či více pokusů o kontrolu uţívání, – trávení velkého mnoţství času obstaráváním a uţíváním látky, nebo zotavováním se z jejích účinků, – zanedbávání pracovních, sociálních a rekreačních aktivit, – pokračující uţívání látky navzdory povědomosti o její škodlivosti (tělesné, psychické, sociální). Drogová závislost – psychická někdy i fyzický akt, vyplývající ze vzájemného působení mezi organismem a drogou, charakterizovaný nutkáním brát neustále drogu pro její psychické účinky, nebo aby se zabránilo nepříjemným příznakům plynoucím z její nepřítomnosti. Stav vyplývající z opakovaného poţití drogy – návykové látky. Projevuje se změnami chování, jednání a proţívání. (Kachlík, P. [online], 2002). Sociální závislost – na závislosti se podílejí mimo jiné proţitek, tvar a barva farmaka, příjemný rituál, okolnosti, prostředí. (Nešpor, K., 1995). Psychická závislost – je duševním stavem, projevujícím se trvalou touhou různé intenzity drogu dále uţívat, navodit si příjemné pocity, vzniká podáváním drogy. (Kachlík, P. [online], 2002). Craving („baţení“) – je fyzickým projevem baţení (silná touha, pocit puzení k poţití). (Nešpor, K. 1999). Fyzická závislost – je stavem organismu, vznikajícím dlouhodobější a častější konzumací drogy. Organismus se droze přizpůsobí a zahrne ji do svého metabolismu. (Kachlík, P. [online], 2002). Abúzus – charakterizuje naduţívání se závislostí. Závislým se člověk obvykle nestává hned, jde o proces. (Kachlík, P. [online], 2002).

7

Misúzus – nenáleţité uţití drog, zvláště léků (samoléčitelství bez doporučení lékaře, lékárníka). (Kachlík, P. [online], 2002). Úzus – znamená upotřebení drogových látek podle dispozic lékaře jako léku, téţ společensky vhodnou konzumací legálních drog. (Kachlík, P. [online], 2002). Bad trip („špatný výlet“) – droga, která měla navodit příjemné pocity, vyvolala místo nich úzkosti, děsivé halucinace nebo jiné nepříjemné stavy. (Nešpor, K., 1995). Předávkování – otrava návykovou látkou. Předávkování nastává například tehdy, jestliţe je uţita droga vyšší koncentrace, neţ měl postiţený v úmyslu, nebo kdyţ se jednalo o jinou drogu, neţ předpokládal. (Nešpor, K., 1998). Detoxikace – cílem je pomoci tělu zbavit se jedovatých látek, překonat případné odvykací obtíţe za pomoci léků, pokud jsou potřebné, posoudit stav a navrhnout další léčbu. (Nešpor, K., 1995). Toxické psychózy – halucinace, pocity pronásledování, neklid nebo jiné závaţné příznaky duševní poruchy přetrvávají i poté, co odezněl bezprostřední účinek drogy. Mohou trvat různě dlouho a vyţadovat dohled a lékařskou pomoc, aby postiţený neublíţil sobě nebo druhým. (Nešpor, K., 1995). Odvykací stav („absťák“) – vzniká při náhlém vysazení vysokých dávek určitých návykových látek (opiáty, alkohol, barbituráty aj.). Rozpoznání účinku drogy můţe zkomplikovat to, ţe někdy mladší lidé drogy kombinují. Odvykací příznaky mohou být tělesné (křeče) nebo duševní (deprese). (Nešpor, K., 1995). Substituční léčba – léčba metadonem, jehoţ podávání nahrazuje ilegální a injekčně podávaný heroin. Tato léčby je třeba doplnit dalšími postupy, jako psychoterapií nebo poradenstvím. (Nešpor, K., 1997). Vývojové opoždění – velmi často provází dlouhodobější problémy s návykovými látkami u dětí a u dospívajících. Tito mladí lidé zaostávají za vrstevníky ve vzdělání, sociálních dovednostech, pracovních návycích i v citovém ţivotě. (Nešpor, K., 1995).

8

Flashback – stav jako po poţití drogy, i kdyţ droga nebyla aplikována. Dochází k němu nejčastěji po poţití halucinogenů, marihuaně nebo pervitinu. (Nešpor, K., 1998). Tolerance – po delším uţívání některých návykových látek klesá jejich účinek, a proto dochází ke zvyšování látek. Tolerance roste na opiáty, většinu tlumivých léků a na alkohol. (Nešpor, K., 1998). Peer program – program za aktivní účasti připravených vrstevníků. Účinná forma prevence. Program je vhodný pro mladé lidi, ale i pro určité profese. (Nešpor, K., 1995).

1.1 Historie omamných a návykových látek Úvodem je vhodné se ohlédnout do minulosti, kde se drogy ještě nezneuţívaly, ale byly vyuţívány ve prospěch kmene, nebo jednotlivých členů společenství. Droga Droga (drug) tento pojem původně označoval "surovinu rostlinného nebo živočišného původu používaná k přípravě léků", dnes je již tento pojem takto chápán jen v určitých odborných kruzích (např. ve farmacii). (Krmenčík, P. [online], 2012). Dějiny různých drog souvisely od počátku s dějinami člověka. Jiţ v neolitické době (8 000 - 5 000 let př. n. l.) byly známy vlastnosti makové šťávy (opia). (Dundr, M. [online], 1995). První písemná zmínka o této rostlině se objevuje na sumerských tabulkách z 3. tisíciletí př.n.l., kde se pro ni pouţívá znak, který znamená téţ "radost". Egyptské hieroglyfy se zmiňují o šťávě z makovic (opiu) a doporučují ji jako analgetikum a uklidňující prostředek, nebyla tedy drogou, za jakou ji povaţujeme dnes. (Historie drog. [online], 2007). Tisíciletí staré dějiny má téţ kokový keř (kokain) a pryskyřice obsaţená v konopí (hašiš). Ještě naši dávní předkové vyuţívali drogy nejprve jako léčivé a později jako opojné prostředky. Tak např. konopí a opium patřily k nejstarším lékům, ale teprve s industrializací ve výzkumu a objevy v 19. století začalo masové rozšiřování drog v Evropě a Severní Americe. (Dundr, M. [online], 1995).

9

Jedy Na rozdíl od drog se téţ po mnoho tisíciletí pouţívaly jedovaté rostlinné a ţivočišné produkty. Byly vyuţívány při lovu zvěře, popravách a ve válkách. Všechny tyto informace byly sepsány v básnickém díle Rg Véda z védského období v Indii (kolem roku 1200 př. Kr.). Slovo toxikon ve starověké řečtině znamenalo „ jed na šípy“. Homér i Vergilius se ve svých dílech zmiňují o šípech, které byly otráveny přírodními látkami. V té době byl nejrozšířenější jedovatou látkou oměj, uţíval se ve středověké Evropě i na Pyrenejském poloostrově. (Mann, J., 1996). Otrávené šípy Bylo popsáno od cestovatelů, jak Indiáni namáčeli své šípy do curari neboli woorali – dnes známe spíše název kurare. Jde o sušený surový extrakt z rostliny Chondrodendron tomentosum obvykle společně s rostlinou rodu Strychnos. Účinnost takto otrávených šípů popsali cestovatelé. „Šíp zasáhl jednoho z našich druhů, avšak byl zraněn jen lehce, díky obsaženému jedu poslal našeho spolubojovníka v hrozných bolestech na onen svět“. Účinek tohoto jedu objasnil aţ v roce 1820 Charles Waterton, který prováděním pokusů na zvířatech zjistil, ţe tento jed vyvolává asfyxii (ochrnutí dýchacích svalů a následný nedostatek kyslíku tělesným orgánům). Později se upravené kurare začalo po mnoha zkouškách pouţívat jako anestetikum. (Mann, J., 1996, s. 22). Zajímavostí je a pro domorodé lovce velkým štěstím je ta skutečnost, ţe se kurare trávicím traktem téměř nevstřebává, a tak konzumace takto usmrcené zvěře nepředstavuje takové riziko. (Mann, J., 1996). V Africe se jedy na šípy připravovaly obvykle z výtaţků rostlinného druhu Strophanthus. Hlavní účinná sloţka strofantidin působí na srdce, výrazně zpomaluje tep a vyvolává nejrůznější srdeční arytmie, to vše je doprovázeno nevolností a zvracením. David Livingstone si všiml, ţe příbuzný druh Strophanthus gratus obsahuje jed tak silný, ţe otrávený šíp omámí i slona. Aktivní látka ouabain má podobné účinky jako strofantidin, ale působí při mnohem niţších dávkách. Konzumace zvěře takto ulovené je bezpečná, neboť jed se opět v trávicím traktu špatně absorbuje. (Mann, J., 1996). Dříve se jedy téţ vyuţívaly k popravám a vraţdám. Například v roce 1776 jeden z jávských králů uvrhl v nemilost třináct nevěrných konkubín a dal je popravit mízou ze stromu ančaru – umíraly ve strašných bolestech přivázané u kůlů. Jedy se uţívaly velice důmyslně, podle toho, jak rychle měl dotyčný zemřít. Traviči si vybírali jedy, které působily velmi pomalu několik dní, nebo i několik měsíců. Například Kleopatra

10

zkoušela toxicitu nejrůznějších rostlin na svých otrokyních . Výtaţky z blínu černého a rulíku zlomocného účinkují velmi rychle, avšak působí bolesti. Strychnin je také rychlý, ale navíc zanechává pokřivený výraz na tváři. Naproti tomu hadí jed zajistil rychlý a poklidný odchod na onen svět. (Mann, J., 1996). Dlouhý je seznam otrávených, které připravila o ţivot Livie (ţena císaře Augusta) a Agrippina (Claudiova ţena). Augustus nejspíše o úkladech své ţeny věděl, proto si všechny své pokrmy a nápoje připravoval sám. Livii se nakonec manţela podařilo otrávit vstříknutím jedu do fíků na jeho osobním stromě. (Mann, J., 1996). Další jedovatou rostlinou je durman obecný, je úzce spjata se zločinem a sváděním. Dá se najít téměř všude a její semena a bobule jsou velmi jedovaté, hlavní sloţkou je hyoscin. V menší dávce působí sedativními účinky. Takto mohli bílí otrokáři unášet mladé panny. Zloději v Kolumbii přišli nedávno s pouţitím těchto výtaţků k výrobě jedovatého roztoku, který se stříkne oběti do obličeje. Látka vyvolá stav odevzdanosti a také úplnou ztrátu paměti. Krádeţ pak proběhne hladce a pachatel se nemusí bát, ţe bude později identifikován. (Mann, J., 1996).

1.2 Čarodějné lektvary Ze všech rostlin, které kdy člověk vyuţíval, jich jen velmi málo bývá tak výrazně spojováno s jedy, lektvary a léky, jako trojice rulíku zlomocného, blínu černého a mandragory. Tyto rostliny mají dlouhou tradici ve spojení s věštěním budoucnosti, magií a čarodějnictvím. (Mann, J., 1996). Ve starověkém Řecku se věřilo, ţe lidé pod vlivem blínu černého dovedou předvídat budoucnost. Kněţky v chrámu v Delfách prý vdechovaly kouř z doutnajícího blínu. V dobách římského impéria se při bakchanáliích pilo víno pančované odvarem z rulíku zlomocného. Ve větší míře se tyto rostliny začaly uplatňovat v čarodějnictví, černé magii a dalších nekalých činnostech aţ ve středověku. (Mann, J., 1996). V průběhu doby se zjistilo, ţe ve spojení s tuky nebo oleji mohou jednotlivé sloţky těchto rostlin do těla pronikat kůţí, nebo je tělo absorbuje potními kanálky či tělními otvory (vaginou, konečníkem). Touto cestou se psychoaktivní tropanové alkaloidy, zvláště hyoscin, dostávají do krevního oběhu a do mozku a vyhýbají se trávicímu traktu. Sniţuje se tak riziko otravy. (Mann, J., 1996).

11

I přes názory, ţe hrozbu čarodějnictví si vymyslela církev, aby v lidech podněcovala dobré křesťanské mravy, máme řadu důkazů o tom, ţe některé nezvyklé praktiky se skutečně vyskytovaly. Ať jiţ šlo o vyznávání ďábla, či o jiné obřady, jejich účastníci měli halucinace vyvolané konzumací tropanových alkaloidů. V mnoha záznamech najdeme údaje o aplikaci čarodějných mastí a balzámů. Například při vyšetřování případu baronky Alice Kytelerové roku 1324 inkvizice uvádí: „Vyšetřujíce skrýš, našli jsme mazání, jímž dívka natírala koště a na něm pak cválala cestou necestou.“ (Mann, J., 1996, s. 76). V záznamech Jordana de Bergamo naopak čteme: „Lid věří a čarodějnice doznávají, že za některých dní či nocí naolejují hůl a na ní pak cestují na určené místo, nebo se také natírají olejem v podpaží a na dalších místech těla s ochlupením.“ Z toho je zřejmé, proč většina vyobrazení znázorňuje spoře oděné (pokud ne přímo nahé) čarodějnice na koštěti. (Mann, J., 1996, s. 76). Velmi podrobný popis pokusu s čarodějnou mastí nám zanechal Anres Laguna, lékař papeţe Julia III. z roku 1545: … „Nádoba do poloviny naplněná zelenavým olejem …jímž se natíraly … obsahovala byliny … mezi nimi bolehlav, rulík, blín a mandragoru… tohoto mazání podařilo se mi získat plný džbán … natíral jsem jím katovu ženu od hlavy až k patě, abych ji vyléčil z nespavosti. Po namazání žena spala tak tvrdě s očima otevřenýma jako králík (také trochu připomínala vařeného zajíce), že jsem nedokázal přijít na to, jak ji jenom probudit“. (Mann, J., 1996, s. 76). Přes všechny tyto snahy se nepodařilo ji probudit dříve neţ za třicet šest hodin. Po probuzení ţena vykřikla: „proč mne budíte v tak nevhodný čas? Obklopovaly mne všechny radosti a slasti světa.“ (Mann, J., 1996, s. 76). Tyto

„radosti

a

slasti“

většinou

znamenaly

barvité

záţitky

z letu

a dobrodruţných orgií, jak ve své zprávě popisuje Porta, přítel Galilea Galileiho: „A tak za měsíčních nocí mají pocit, že jsou uneseny na večírky s hudbou a tancem a že se stýkají s mladými muži, po čemž touží nejvíce. Tak velká je síla jejich představivosti a barvitost těchto obrazů, že jim zaplní téměř veškerou paměť.“ (Mann, J., 1996, s. 77). Takové výpovědi se často připisovaly účinkům mučení ze strany inkvizitorů. Členové inkvizice by také neváhali vloţit taková slova do úst obětem nataţeným na skřipci, aby dosáhli co nejrychlejšího doznání. Najdeme však také novější popisy halucinogenních účinků čarodějných mastí, jako např. zprávu Will – Ericha Peukarta,

12

který si podle receptury za 17. století vyrobil vznášecí balzám. K jeho přípravě pouţil rulík zlomocný, blín černý a rostliny z rodu Datura. Společně s několika svými kolegy si balzám namazal na čelo a do podpaţí. Všichni pak upadli do hlubokého spánku, během něhoţ se jim zdálo o „divokých jízdách“ a „šíleném tanci“. O hlubokém (téměř věčném spánku) vyvolaném rostlinou Atropa belladonna se zmiňuje významný botanik z alţbětinské doby, Gerard: „Tento druh rulíku navozoval spánek … po jeho požití člověk upadl do spánku, jenž se podobal smrti, mnoho lidí se z něj už neprobudilo.“ Tento stav vylíčil ve svém díle i Shakespeare (Romeo a Julie). (Mann, J., 1996, s. 77). Není pochyb o tom, ţe čarodějnice skutečně proţívaly „rozlet fantazie“, především díky působení hyoscinu. Zda člověk po poţití věřil, ţe se proměnil v nějaké zvíře, nebo pouze cítil, ţe se vznáší, nebo ţe se účastní nějakého šíleného tance, záleţelo pravděpodobně na typu nápoje a dávce hyoscinu. Je známo, ţe hyoscin vyvolává intoxikaci, po ní následuje přechod ze stavu vědomí do stavu narkotického spánku, během něhoţ se dostavují ţivé halucinace., (Mann, J., 1996). Hyoscin má téţ antisekreční účinky, jichţ se vyuţívá podáním látky v rámci přípravy na chirurgický zákrok. Má také antiemetické působení (předchází nevolnosti), a pokud je natřen na náplast, můţe se do krevního oběhu dostat přes pokoţku. Američtí astronauti pouţívají hyoscinové náplasti proti nevolnosti „z pohybu“, kterou při cestách vesmírem pociťují. (Mann, J., 1996). Nikdy se přesně nedozvíme, co se odehrávalo při sletech čarodějnic, ačkoli máme k dispozici řadu učených výkladů včetně výpovědí svědků o satanistických rituálech a orgiích, většina těchto záţitků se vyskytla spíše v mysli neţ ve skutečnosti.

1.3 Mořské jedy Ryba „fugu“ a další čtverzubci a také jeţíci – jeţík obecný a jeţík tygrovaný – obsahují smrtelný nervový jed tetrodotoxin. Uţ 2 500 př. Kr. znali staří Egypťané rybu fugu, neboť ji zobrazili na náhrobku faraóna Ti. Záznamy z doby dynastie Chan v Číně (200 př. Kr. – 220 po Kr.) jasně udávají, ţe ryba fugu je jedovatá. Čínský traktát z pozdější doby nazvaný Studie o původu chorob od Chauna Janfanga uváděl, ţe nejjedovatějšími partiemi ryby jsou játra, vaječníky a jikry. Cílená konzumace těchto částí byla ve středověké Číně a Japonsku poměrně běţnou sebevraţednou metodou.

13

Snad nejexotičtějším sortimentem strategií k otrávení šelem a masoţravců disponují mořští plţi rodu Conus, avšak o vyuţití těchto jedů člověkem mnoho dokladů neexistuje. Tito plţi produkují tzv. konotoxiny, které vyvolávají totální svalovou paralýzu. (Mann, J., 1996). Jedy z obojţivelníků Mnoho obojţivelníků dokáţe produkovat jedy na ochranu před predátory. Například kalifornský mlok Taricha torosa produkuje vysoce jedovatou zastrašovací látku. Mezi nejjedovatější obojţivelníky patří ţáby z rodu Phyllobates a Dendrobates, které najdeme v západní Kolumbii, v částech Panamy a na Kostarice. Ţáby vylučují jed tehdy, kdyţ jsou ve stresu. Domorodci uţívají tyto toxiny k výrobě otrávených šípů. K nejsilnějším jedům patří batrachotoxin. Je asi pětkrát silnější neţ tetradotoxin a vytváří jej ţába Phyllobates aurotacnia. Konečnou příčinou smrti bývá obvykle selhání srdce. (Mann, J., 1996). Klasické jedy – oměj, arsen a bolehlav O rostlině oměj šalamounek se zmiňuje klasická mytologie. Skutečnosti, ţe rostlina je jedovatá, si všimla jako první Hekaté – bohyně čarodějnictví, která ţila společně s Kirké (dcera boha slunce Hélia) na ostrově Kolchis. Obě se zaslouţily o uvedení celé řady jedů do praxe a také popularizaci travičského umění. (Mann, J., 1996). Tato rostlina v průběhu historie získala různé názvy a přídomky, jako například vlčí jed (pouţíval se kořen se syrovým masem jako návnada při lovu vlků), mnišská kápě (podle tvaru květů), leopardí smrt, smrt ţen nebo drsný vrah. Extrakt z kořene oměje se pouţíval v Evropě a hlavně v Asii jako šípový jed. Profesionální traviči ve starověkém Římě dosáhli gigantických rozměrů. Díky tomu se později pěstování této rostliny trestalo smrtí. Bylo pouze povoleno tento jed aplikovat na řeckém ostrově Chios, a to jen pokud šlo o těţce nemocné staré lidi (eutanazie). (Mann, J., 1996). Ze sloučenin arsenu je bezesporu nejznámější oxid arsenitý As2O3, známý jako arsenik, silně toxická sloučenina, dobře rozpustná ve vodě. Uţ odpradávna byl pouţíván jako jed při přípravě nástrah na hlodavce nebo lovu koţešinové zvěře v arktických oblastech. Byl však také častým nástrojem travičů. Je moţné, ţe Napoleon Bonaparte byl ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny postupně otravován právě tímto jedem. Na arsenik je však moţné získat poměrně rychle toleranci (byl pouţíván jako homeopatický

14

prostředek). V současné době se uvaţuje v souvislosti s Napoleonovou otravou spíše o antimonu. (Mann, J., 1996). Arsen v podobě arseniku (oxid arsenitý) je bílý prášek bez chuti a zápachu. Zvláště oblíbený byl ve středověku. Rodina Borgiů s ním řešila i politické spory. Jeho toxický účinek vyuţíváme v medicíně dodnes, například při umrtvování nervů ve zkaţených zubech. Vědci nyní zjistili, ţe arzen není jen obyčejným jedem. Škodí i v nepatrných dávkách. Zastavuje opravné mechanismy genetického kódu. Ničí nám to nejcennější co máme a co vkládáme do svých potomků - naši DNA. (Wikipedie [online], 2002). Bolehlav plamatý je prudce jedovatá rostlina vyskytující se po většině Evropy a dalších světadílech. Je to jednoletá aţ dvouletá bylina, dosahující výšky aţ 2,5 metru. Kvete v květnu aţ srpnu, pokud uvadá a usychá, nepříjemně páchne po myšině. (Wikipedie [online], 2002). V antice byl bolehlav součástí jedů, které se pouţívaly k popravám či byly populární mezi traviči. Odvar z bolehlavu byl zřejmě součástí i jedu, který byl podán Sokratovi. K otravě můţe dojít ovšem i náhodou, nejčastěji při záměně bolehlavu s některou kořenovou nebo listovou zeleninou či kořením z čeledi miříkovitých. Hlavní účinnou látkou je koniin. Vstřebává se v trávicí soustavě i přes pokoţku, otrávit se lze i při intenzívním vonění ke květům. Nejprve působí povzbudivě, posléze ale začne blokovat povely míchy a prodlouţené míchy. Následkem je obrna kosterního svalstva a zástava dechu (člověk se za jasného vědomí udusí). Krom toho se u slabších otrav objeví zaţívací obtíţe a zvýšené slinění. (Wikipedie [online], 2002). Prognóza otravy je obvykle vysoce nepříznivá. I při poţití malého mnoţství jedu (rostliny) je nutno co nejrychleji vyvolat zvracení a urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Podávají se projímadla a ţivočišné uhlí na urychlené odstranění jedu a k nim některé stimulanty (strychnin, kofein) na omezení jeho účinků. (Wikipedie [online], 2002). Krom výše zmíněného vyuţití v travičství a při popravách byl bolehlav pouţívaný v lékařství a léčitelství jako sedativum, analgetikum nebo spasmolytikum. Tato praxe byla opuštěna po nalezení řady stabilnějších a méně nebezpečných léků podobného účinku. (Wikipedie [online], 2002).

15

1.4 Alkohol Alkohol – etanol – C2H5OH – je jednoduchá malá molekula, která vzniká kvašením cukrů. Podle současných poznatků patří mezi látky ovlivňující nervový systém (psychotropní látka). Vře při 77 °C a tuhne při -117 °C. V lidském organismu je alkohol poţivatelný jen zředěný v podobě alkoholických nápojů (pivo, kvašené mošty, víno, aperitivy, destiláty atp.). (Šedivý, V., 1988). Alkohol a jeho účinky poznalo lidstvo pravděpodobně jiţ ve starověku. Ve formě vína je lidstvu znám více neţ osm tisíc let. Zmiňuje se o něm Epos o Gilgamešovi, který pochází z 3. – 4. tisíciletí př. n. l. Další zmínka byla nalezena na hliněné tabulce pocházející z roku 2 200 př. n. l. Je zde uveden předpis lékaře na přípravu medicinálního vína. Čistý alkohol byl poprvé získán aţ v 11. st. n. l. na jihu Itálie. Dostal název „al kuhul“ – coţ je arabský výraz pro „něco nejlepšího“. (Šedivý, V., 1988). Původně lidem alkohol pomáhal a ulehčoval ţivot. Vyuţíval se hlavně v lékařství. O blahodárných účincích alkoholu se ve svých pracích zmiňuje antický lékař Hippokrat (460 – 370 př. n. l.) a filozof a lékař Ibn Sína (téţ Avicenna, 980 – 1037). Proslulé a známé po celé Evropě byly zejména Avicennovy lékařské spisy, hlavně Kánon medicíny. Dříve se alkohol pouţíval při některých úrazech, chorobách, poraněních v boji. Přikládaly se vínové obklady, které přinášely pacientům úlevu. Také po samotném poţití nápoje se pacientovi ulevilo a bolest byla snesitelnější. Nemalou roli v poţívání alkoholických nápojů sehráli bylinkáři, lidoví felčaři a čarodějové, kteří se předháněli v přípravě různých lektvarů a odvarů rostlin ve své léčebné praxi. (Šedivý, V., 1988). Postupem času alkohol začal lidi svádět ze správné cesty. Lidé měli rádi jeho účinky, kdy se mění jejich psychické vlastnosti. Po poţití měli lepší náladu, byli veselejší, snadněji se sbliţovali, různé osobní problémy a útrapy se jim pak nejevily tak nesnesitelné a nepřekonatelné. (Šedivý, V., 1988). Bohuţel se ale ukázala i druhá, horší, tzv. „šikmá plocha“ alkoholizmu. Například v roce 331 př. n. l. král makedonský Alexandr Veliký uspořádal závody v pití alkoholu, kdo víc a kdo dříve. Vítěze oslavovali heslem „Ať ţije Promachos“ – bohuţel ho oslavovali jen tři dny, pak vítěz na následky svého výkonu zemřel a spolu s ním i jeho 41 soupeřů. (Šedivý, V., 1988).

16

Ve starém Řecku uctívali Dionýsa, jinak řečeného Bakcha, jako boha plodnosti a vína, ale jiţ také jako boha extáze. K jeho poctě byly slaveny dionýzie a authestérie. Při těchto slavnostech šla mravopočestnost stranou, dnes bychom je nazvali výstřední zábavou a orgiemi. Lidstvu odedávna byla společná touha po halucinaci zrakové či sluchové. Alkohol v minulosti téţ slouţil k ovládání a podrobování lidí lstí a násilím. Alkohol byl hlavním nástrojem při ovládnutí protestujících Indiánů. Pokud se jednalo o španělské či portugalské kolonisty, neměl alkohol tak zničující účinky, protoţe jím bylo nejčastěji víno. Kde však kolonizovali území pod anglosaským vlivem, byl výsledek tragický, neboť bylo pouţito destilátů. Tyto kmeny rychle degenerovaly, bohuţel i dnešní kmeny jsou poznamenány nadměrným poţíváním alkoholu. Alkohol stojí za mnoha nešťastnými osudy lidí, kteří dokázali propít celý svůj majetek i rodinná sídla. Na téhle skutečnosti nejvíce profitovali výrobci nebo prodejci alkoholu. Bohuţel, tato honba za snadnými zisky přetrvala i do dnešní doby a různí rádoby výrobci či distributoři se neštítí alkohol pančovat nejrůznějšími látkami. Nyní propukl velký skandál v Česku s obsahem metylalkoholu v lahvích s destiláty. Na otravu metylem jiţ zemřelo 40 lidí a mnoho dalších bojuje v nemocnicích o ţivot. (Šedivý, V., 1988). Drogy Nelze jednoznačně doloţit uţívání konopných drog a jiných psychoaktivních látek v období před vznikem písma. Proto je nutné se zaměřit jen na určité jevy, které jsou s těmito látkami spojeny, jak se pouţívaly, či mohly být pouţívány. Nejvíce průkazné je vyuţívání ritualizovaného chování, doprovázeného změněnými stavy vědomí u domorodých šamanů nebo kouzelníků. (Mann, J., 1996). Popis halucinogenních účinků zaznamenal v letech 1570 – 1575 Francisco Hernandez, osobní lékař španělského krále Filipa II. Uvedl podrobný popis „magického“ preparátu Aztéků ololiqui. Hernandez píše: „když chtěli kněží stolovat se svými bohy nebo vyslechnout jejich poselství… snědli tuto rostlinu a před očima jim vyvstalo tisíce vizí a ďábelských halucinací.“ (Mann, J., 1996, s. 55). Tímto bylo potvrzeno, ţe primitivní kultury uţívaly psychoaktivní látky k přístupu k nadpřirozenu, nikoli pro své potěšení. Tyto látky byly brány jako dary od bohů a také byly jako boţské uctívány. Výhradní právo k uţívání těchto látek měli pouze kněţí nebo šamani. Tyto látky jim napomáhaly komunikovat se světem duchů, nebo při léčení a stanovování diagnóz, či vymítání nemocí a ďáblů z těla postiţeného.

17

Nejrůznější psychoaktivní látky se dají jen velmi obtíţně klasifikovat. Německý toxikolog a fyziolog Lewis Lewin je rozděluje do pěti tříd: látky povzbuzující (excitantia), látky opojné (inebriantia), látky uspávací (hypnotika), látky navozující euforii (euphorica a phantastica). Albert Hofmann objevitel LSD je popisuje jako stimulancia, intoxikancia, hypnotika, sedativa a trankvilizéry, analgetika a euforizační prostředky, nakonec psychotomimetika a halucinogeny. (Mann, J., 1996).

18

2 Nejčastěji zneuţívané drogy 2.1 Společensky přijatelné drogy Alkohol Je sloučenina získaná kvašením cukru. Chemická látka, která je v pivu, vínu, lihovinách, v naší společnosti velmi často uţívaných, tím intoxikujícím prvkem, je etylalkohol (etanol). Alkoholické nápoje jsou vlastně z největší části směsí ochucené vody a lihu. (Sananim, 2007). Obr. č. 1: Alkohol (Wikimedia, [on-line], 2013)

Ve starověku byl alkohol uţíván k léčebným účelům, jako prostředek pro rozpouštění přípravků z rostlinných nebo ţivočišných tkání. Před objevením znecitlivujících léků a anestezie se pouţíval alkohol ve spojení s opiem, nebo i samostatný ve větší dávce. (Stone, T., 2003). Účinky různých koncentrací alkoholu v krvi shrnul britský farmakolog, sir John Gaddum do čtyř stupňů (dle Stone, T., 2003): I.

„dizzy and delightful“ – mírně se motající a v dobré náladě (1 promile),

II.

„drunk and disorderly“ – zřetelně opilý a zmatený (2 promile),

III.

„dead drunk“ – opilý namol (3 promile),

IV.

„danger of death“ – v nebezpečí smrti (4 promile).

Nyní tyto koncentrace alkoholu v krvi rozlišujeme do 4 stádií akutní intoxikace alkoholem dle (Kalina, K., 2008) takto: a) excitační stadium – člověk je euforický, sebejistý, více mluvný, otevřenější a ztrácí sebekontrolu (do 1,5 promile) b) hypnotické stadium – dochází k útlumu CNS (1,6 – 2 promile), c) narkotické stadium – dochází k hlubokému bezvědomí, sniţuje se krevní tlak, klesá teplota a glykémie (hladina cukru v krvi), (nad 2 promile), d) asfyktické stadium – dochází aţ k úmrtí kvůli selhání dýchání a krevního oběhu (nad 3 promile).

19

Udává se, ţe 4 promile alkoholu v krvi je smrtelná dávka, odborníci však přiznávají léčení lidí, kteří měli aţ 8 promile a nezemřeli. Není proto lehké určit smrtelnou dávku alkoholu, protoţe záleţí na toleranci kaţdého člověka k této návykové látce. (Kalina, K., 2008). Drogová scéna Alkohol se proti jiným návykovým látkám tváří jako málo nebezpečná látka. Ve společnosti je alkohol tolerován, jeho uţívání je ale korigováno zákonnými úpravami. Pro většinu populace je legálně dostupný, ale i mladiství si jej dokáţí opatřit nelegálně. Proto dnes není nic neobvyklého, ţe se opíjejí ţáci jiţ na základních školách. Má ve společnosti své pevné místo a nelze ho jednoduše vykázat. V minulosti se sice nějaké pokusy o zákaz nebo omezení jeho uţívání uskutečnily, nebyly však nikdy příliš úspěšné. Neředěný alkohol se ve své podstatě nedá uţívat injekčně, i kdyţ nějaké pokusy se uskutečnily, účinek je nebezpečný, mj. je závislý na dávce. (Sananim, 2007). Účinky I kdyţ je alkohol povaţován za ţivotabudič, je to přesně naopak, působí na CNS, který tlumí. Sniţuje reakce, koordinaci pohybů, úsudek a rozhodování. Oslabuje vnímání bolesti, při vysoké koncentraci alkoholu můţe dojít aţ ke smrti. Velké nebezpečí téţ hrozí při kombinaci s jinými tlumivými látkami. Alkohol téţ odstraňuje zábrany, coţ můţe vést ke vzrušeným emocionálním projevům, agresivitě, která můţe přerůst aţ ke krutým násilným činům. (Sananim, 2007). Při konzumaci se piják postupně dostává do několika fází. Nejprve je to euforie, sniţuje se schopnost výkonů vyţadujících pozornost a soustředění (například řízení auta). Uvolňují se zábrany, člověk je více „společenský“ nebo „sebevědomý“ a agresivní. Dále se dostavují váţnější poruchy pozornosti, poruchy řeči a rovnováhy, ztráta sebekontroly, které se stupňují, posléze se přidává spavost, nevolnost a zvracení. Dále můţe hluboký spánek přejít do bezvědomí a při smrtelné otravě alkoholem můţe dojít aţ k udušení vzhledem k útlumu mozkových center, která řídí dýchání a krevní oběh. (Kalina, K., 2008). Dlouhodobé zneuţívání alkoholu se projevuje ve fyzické i psychické oblasti a vede aţ k závislosti na alkoholu. Tato závislost je svou závaţností srovnatelná se

20

závislostí na opiátech a projevuje se fyzickými abstinenčními příznaky. (Kalina, K., 2008). Závislost a odvykací stav Závislost má sloţku tělesnou i psychickou. Platí, ţe v čím niţším věku se začne s uţíváním alkoholu, tím je vznik závislosti snazší. Abstinenční příznaky nastávají několik hodin po skončení pití, vrcholí druhý aţ třetí den a odeznívají asi do týdne. Začínají třesem, v těţších případech dochází k váţné poruše vědomí (delirium tremens) s halucinacemi. Těţké stavy mohou být doprovázeny křečemi, můţe docházet k výraznému neklidu, nervozitě aţ k agresi. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním Při dlouhodobějším uţívání alkoholu dochází k somatickému poškození. Lokálně dráţdivý účinek vede k poškození trávicího traktu (záněty ţaludku a střev, doprovázené trávícími obtíţemi a průjmy). V játrech dochází nejdříve k odumření buněk v centru jaterních lalůčků, postupně k poškození vazivových trámců. Játra pak jiţ nejsou schopna regenerace. Nejvíce jsou ohroţeny ţeny, protoţe ţenské tělo nemá vůči alkoholu takovou odolnost, jako muţské, jsou případy, kdy ţeny umírají častěji na selhání jater. Probíhají hormonální změny, u muţů se sniţuje produkce testosteronu, a tím v konečném důsledku dochází k impotenci. Poškozen bývá i srdeční oběh. (Kalina, K., 2008). Po dlouholetém pití nastávají psychické komplikace. Objevují se halucinace a paranoidně psychotické poruchy, konečným stadiem je alkoholová demence s malou nadějí na zlepšení. (Kalina, K., 2008).

21

Nikotin Nikotin bezbarvá

látka,

je

silně

toxická,

rostlinný

alkaloid

obsaţený v tabáku. Nikotin je poměrně toxický, smrtelná dávka se pohybuje kolem 80 mg. (Sananim, 2007).

Obr. č. 2: Nikotin (Wikimedia, [on-line], 2013)

Drogová scéna Zmínky o kouření různých rostlin se dají objevit ve védských památkách v Indii, v době několik tisíc let před našim letopočtem, a dá se předpokládat, ţe jednou z rostlin byl i tabák. Kolem roku 500 před naším letopočtem se kouření tabáku dá vysledovat k civilizaci Mayů v Mexiku. Obchodovat se s tabákem mezinárodně začalo aţ s příchodem objevitelů Nového světa. Původní obyvatelé Ameriky tabák kouřili, ţvýkali, šňupali a pojídali tabákové listy. Největší zásluhu na rozšíření tabáku do světa měli Portugalci, kteří ovládli mezinárodní obchod. V Evropě se tabák začal více objevovat v 16. století, kdy se kouření stávalo společenským rituálem. Avšak ne na celém světě se tabák setkal s kladným ohlasem. Například ve Švýcarsku, Persii, Turecku či Rusku byly za uţívání tabáku stanoveny kruté sankce, zahrnující i trest smrti. (Sananim, 2007). V 19. století bylo šňupání povaţováno za zlozvyk niţších společenských vrstev. Ve vyšších vrstvách se ujímalo kouření doutníků a posléze cigaret. Zpočátku se cigarety balily z jakéhokoliv papíru, oficiální výroba neexistovala. Aţ od druhé poloviny 19. století začali výrobci chrlit ručně vyrobené cigarety. Od přelomu 19. a 20. století získává dominantní postavení na trhu průmyslově balená cigareta. Rizika, která způsobuje kouření, byla popsána aţ v padesátých letech 20. století. V současné době v ČR kouří asi čtvrtina aţ třetina dospělé populace. (Sananim, 2007). Účinky Cigaretový kouř, který kuřák vdechuje do plic, obsahuje obrovské mnoţství různých chemických sloučenin ve formě plynů a tuhých částic. Tuhé částice obsahují

22

nikotin, benzen a dehet. Plynná fáze obsahuje oxid uhelnatý, čpavek a formaldehyd. Doposud bylo v tabákovém kouři rozpoznáno na 60 chemických látek patřících mezi prokázané karcinogeny – látky, které mohou vyvolat některý druh rakoviny. (Sananim, 2007). Nikotin je velmi silná účinná látka. Je to jeden z nejtoxičtějších jedů. Při kouření se uvolňuje do kouře a dostává se do organismu s kapičkami dehtu. Naštěstí pro kuřáky se z dvou miligramů nikotinu, který je obsaţen v jedné cigaretě, většina spálí a do těla se dostane jen velmi malé mnoţství. Dlouhými výzkumy je nikotin povaţován za příčinu závislosti na tabáku, avšak jeho účinek na psychiku je popisován odlišně (pocit uvolnění, povzbuzení, odstranění nervozity a napětí) a není dosud plně objasněn. (Kalina, K., 2008). Během kouření se důsledkem nedokonalého spalování vytváří oxid uhelnatý. Jeden z jeho účinků má za následek aţ patnáctiprocentní deficit kyslíku. (Kalina, K., 2008). Nikotin se váţe na nikotinové receptory a dráţdí je. Vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu. Stoupá také produkce potu a můţe dojít ke staţení zornic. (Sananim, 2007). Účinky nastupují krátce po uţití, a to díky rychlému vstřebávání v plicních sklípcích. U začínajících kuřáků probíhá intoxikace tabákem jako nepříjemný stav spojený s bolestí hlavy, smrtelně studeným potem, závratí, nevolností a zvracením. Stav je doprovázen celkovou zemdlelostí a zúţením zornic. Velmi vysoké dávky zvyšují tep, dochází ke ztrátě vědomí s křečemi. Pokud se dávky ještě zvýší, pak to vede k ochrnutí CNS. Smrt nastává kvůli obrně dýchacího centra. (Sananim, 2007). U pravidelných kuřáků odpadají příznaky spojené s akutní otravou, respektive vyskytují se jen v mírné míře. (Sananim, 2007). Závislost a odvykací stav Nikotin, či spíše tabák, způsobuje velice silnou – psychosociální – závislost, která souvisí s ţivotním stylem kaţdého jedince. Dlouhodobým uţíváním vzniká i fyzická závislost. (Sananim, 2007). Odvykání je doprovázeno silnou nervozitou, rozladěností, podráţděností a neklidem. Tělesně dochází k mnoţství příznaků, které jsou vyvolány narušením přenosu impulzů ve vegetativním nervovém systému. (Sananim, 2007).

23

Rizika spojená s užíváním Dlouhodobé chronické uţívání se projeví poškozením organizmu. Hlavní následky poškození dýchacích cest plic jsou recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, převáţně plic. V srdečně – cévním systému se hlavní příznaky postiţení objevují na srdečních arteriích a na cévách dolních končetin – infarkty myokardu a neschopnost zajistit zásobení dolních končetin krví při chůzi. (Kalina, K., 2008). Kouření má špatný vliv na pokoţku, pleť obličeje rychleji stárne. Ţeny kuřačky mohou mít ohroţenu plodnost, zdárný průběh těhotenství a zdraví novorozence. Je prokázáno, ţe kouření způsobuje větší riziko spontánního potratu, niţší porodní váhu novorozenců, čímţ je dítě oslabeno, a další potíţe. U muţů je ovlivněna potence. Negativní vliv má kouř na nekuřáky, kteří vlastně kouří pasivně. Hlavními oběťmi pasívního kouření jsou děti kuřáků. Bylo u nich prokázáno častější onemocnění respiračními chorobami, hlavně záněty průdušek. (Kalina, K., 2008). Riziko otravy při akutní intoxikaci po poţití také existuje, ale pravděpodobnost takové otravy je vzhledem k převládajícímu způsobu uţívání celkem malá. (Kalina, K., 2008).

2.2 Tlumivé látky Léky (dle Sananim, 2007) Léky tvoří širokou skupinu látek. Závislost na těchto látkách můţe vyvolat

mnoho

ovlivňují CNS.

Obr. č. 3: Léky (Wikimedia, [on-line], 2013)

Toto nejčastěji vyvolávají: –

látky, které sniţují strach a napětí (anxiolytika);

–

látky, které způsobují euforii;

–

látky, které zvyšují tělesný a duševní výkon;

–

látky, které mění smyslové vnímání.

24

preparátů,

které

V následujícím textu budou popsány jen některé skupiny látek, které jsou nejčastěji zneuţívány: Benzodiazepiny Jsou to nejpouţívanější psychofarmaka. Jedná se o poměrně mladou skupinu léků, které byly syntetizovány aţ ve 20. století. Kromě anxiolytického účinku mohou mít také sedativní, hypnotický, antiepileptický, protikřečový a centrálně myorelaxační účinek (konkrétní účinky závisejí na typu preparátu). Všechny léky mají různě vyjádřenou uklidňující sloţku, větší dávky téměř vţdy vyvolávají spánek. (Sananim, 2007). Patří mezi nejčastěji předepisovaná psychofarmaka. Jsou velmi často zneuţívána jak uţivateli drog, tak běţnou populací. Lékaři je často velmi neopatrně a dlouhodobě předepisují. Jsou častou výbavou domácích lékárniček. Uţívání bývá široké od jedné aţ po několik tablet denně, postupně se dá dopracovat ke zneuţívání několika desítek tablet. (Sananim, 2007). Tyto léky jsou poměrně bezpečné při předávkování, ale nesmějí být uţity společně s jinou tlumivou látkou. Nejvíce zrádný bývá alkohol. Tyto kombinace mohou vést aţ ke smrtelnému předávkování. (Sananim, 2007). Závislost vzniká pozvolna, má sloţku psychickou a fyzickou, odvykací stav se projevuje neklidem, návratem potíţí, kvůli kterým byl lék původně předepisován. Velkou komplikací téţ mohou být epileptické záchvaty vedoucí aţ k úmrtí. (Sananim, 2007). Uţívání těchto léků provázejí ţádoucí účinky, ale projevují se a to i účinky neţádoucí, které pouţití léků komplikují. Neţádoucí účinky se zvýrazňují ve vysokých dávkách a při dlouhodobém uţívání, tedy nejvíce při zneuţívání a závislosti na těchto lécích. Mezi nejčastější neţádoucí účinky patří (dle Sananim, 2007): –

únava a ospalost,

–

zmatenost,

–

narušení krátkodobé paměti (někdy si osoby nepamatují celé týdny i měsíce svého ţivota), – ztráta motivace k řešení problémů, –

sníţení svalového napětí,

–

přechod placentární bariérou a intoxikace plodu,

–

přechod do mateřského mléka.

25

Barbituráty Jde o léky se sedativním, hypnotickým, antiepileptickým a protikřečovým účinkem. Dnes je to jiţ málo pouţívaná skupina léků, častěji se s ní setkáváme v některých sloţených preparátech (Spasmoveralgin). Jsou mnohem nebezpečnější neţ skupina benzodiazepinů, zvláště při předávkování, které můţe být častěji smrtelné. Závislost vzniká plíţivě, poměrně snadno, je zkříţená s alkoholem, odvykací stav můţe být smrtelný. (Sananim, 2007). Antidepresiva Léky, které zlepšují patologicky změněnou náladu. Jsou hojně uţívány. Depresí trpí mnoho lidí běţné populace (asi 5 – 10 % lidí zaţilo v ţivotě depresivní epizodu), onemocnění však často není včas a správně diagnostikováno. Zneuţívání těchto léků není tak časté, jako u předchozích dvou skupin. Některé látky mohou vyvolat těţkou otravu, pokud jsou uţity ve větší dávce. Modernější preparáty jsou v tomto ohledu poměrně bezpečné. Závislost vzniká velmi zřídka, jelikoţ tento typ léků má odlišný princip účinku neţ benzodiazepiny, účinek nastupuje aţ za několik dní či týdnů uţívání. (Sananim, 2007). Antipsychotika Léky pouţívané při léčbě psychotických poruch, které patří mezi nejtěţší duševní onemocnění. Zneuţívání látek této skupiny je vzácné. (Sananim, 2007).

Těkavé látky Jsou velice nebezpečné, víc neţ „běţné tvrdé drogy“, jako je kokain, pervitin nebo heroin. Vyznačují se narkotickým účinkem, snadno dochází k předávkování se smrtelným zakončením. Uţívání vede k rozsáhlému a hrubému poškození zdraví. Obr. č 4: Těkavé látky (Wikimedia, [on-line], 2013)

Kvůli poškození mozku a s ním souvisejícím úbytkem rozumových schopností je pravděpodobnost léčebného ovlivnění malá. (Sananim, 2007).

26

Tyto látky mají společný účinek, a to, ţe rozpouštějí látky tukové povahy v CNS, i jinde v organismu poškozují molekuly bílkovin. Pravidelné uţívání má za následek váţné poškození vnitřních orgánů – mozku, ledvin, jater, kostní dřeně. (Sananim, 2007). Chemicky se jedná o uhlovodíky a jejich deriváty. Typickým zástupcem je toluen, má vyšší narkotický účinek, nevede k útlumu kostní dřeně. (Sananim, 2007). Drogová scéna První případy éterismu byly popsány uţ na přelomu 18. a 19. století. Éter byl v medicíně pouţíván jako látka pro vedení celkové anestezie. Vdechování rozpouštědel se do povědomí veřejnosti začalo dostávat v průběhu 50. let 20. století. (Sananim, 2007). První tiskové zprávy se v USA objevily jiţ kolem roku 1942. Hlavními uţivateli těchto velmi rizikových drog byli hlavně mladí lidé, většinou příslušníci etnických minorit. Hlavní příčinou uţívání byl nedostatek financí na alkohol. V těchto souvislostech se zjistilo, ţe jsou ohroţeni pracovníci různých profesí, kteří při své práci pouţívají různá rozpouštědla a těkavé látky (pokladači lina a koberců, obuvníci, taškaři aj.). U těchto profesí hrozí poškození zdraví, ale i psychická závislost. (Sananim, 2007). Ve světě byly zkoušeny různé druhy represí a zákonných ustanovení v pouţívání rozpouštědel, které byly vesměs neúčinné. U nás byly rozpouštědla do konce 80. let zřejmě nejrozšířenější drogou. (Sananim, 2007). Účinky Působí tlumivě. Uţívání probíhá inhalací – vdechují se výpary z napuštěného kusu hadru nebo smotku vaty pod dekou, nebo z igelitového sáčku. Jiné aplikace jsou moţné, ale málo časté. Při tomto uţívání dochází k poškození dýchacího ústrojí. (Kalina, K., 2008). Intoxikace nastupuje bezprostředně po uţití, látky se při vdechování velmi rychle vstřebávají v plicních sklípcích. Všechny látky této skupiny velmi snadno pronikají biologickými membránami, takţe se na místo účinku dostanou v krátké době. (Kalina, K., 2008). Intoxikace je podobná opilosti, rychle se prohlubuje do polospánku s příjemnými barevnými sny. Při dalším uţívání dochází k otupění vědomí aţ kómatu. Euforická fáze je kratší, typická je ztráta kontroly nad svým chováním, uţívání bývá doprovázeno

27

agresivitou. Uţivatel má sladký pach a kolem sebe šíří zápach organického rozpouštědla. Látka bývá z velké části vylučována dechem. Účinek odeznívá většinou rychle, během několika minut. Stav po odeznění intoxikace je podobný kocovině po alkoholu. (Kalina, K., 2008). Nejběţnější zástupci (dle Sananim, 2007): Toluen – pouţívá se k ředění barev, dá se koupit v drogeriích. Perchloretylen – pouţívá se jako technické odmašťovadlo, běţně ke koupi. Aceton – pouţívá se k ředění barev, dá se koupit v drogeriích. Chemopren – oblíbené lepidlo, běţně k dostání. Styrofix – modelářské lepidlo. Éter, chloroform, trichloretylen – uţívají se ve zdravotnictví, jejich dostupnost je horší, v minulosti slouţily jako celková anestetika (látky uţívané k vedení narkózy při operacích). Mezi těkavé látky patří také „poppers“, coţ jsou různé alkylnitrity. Isobutylnitrit a butylnitrit se prodávají jako speciální čisticí prostředky na kůţi, na hlavy videorekordérů apod., bývají přítomny také ve většině osvěţovačů vzduchu. Amylnitrity se pouţívají v některých lécích pro kardiaky, bývají součástí některých čichacích afrodiziak ze sexshopů. Výpary poppers se čichají přímo z lahviček, účinek nastupuje během pár vteřin a trvá 1 – 2 minuty. Způsobují různé stavy, jako euforii, sexuální touhu, malátnost, omámenost, bolest hlavy apod. Zapříčiňují také uvolnění hladkého svalstva značně prokrvených orgánů (konečník, vagina), proto je pouţívají zejména homosexuálové pro usnadnění análního styku. Nitrity je nebezpečné kombinovat se stimulanty (pervitin, kokain, MDMA). Jejich uţívání představuje zvýšené riziko pro jedince s oslabeným imunitním systémem, pro trpící chudokrevností, rovněţ pro těhotné, a zejména pro lidi, kteří za sebou mají „mozkovou příhodu“. Relativně časté je také čichání plynu do zapalovačů a některých aerosolových směsí ze sprejů, které je svými riziky srovnatelné s uţíváním výše uvedených nejběţnějších rozpouštědel. Dříve patřilo mezi oblíbené zábavy také čichání „rajského plynu“ (N2 O – oxid dusný) ze šlehačkových bombiček.

28

Rizika spojená s užíváním Závislost vzniká poměrně snadno, moţná i díky poškození nervového systému. Postiţený je obtíţně léčitelný. (Kalina, K., 2008). Těkavé látky při uţívání poškozují člověka daleko více neţ jiné návykové látky. Dochází k poškozením sliznic dýchacích cest, jater a ledvin, ke změnám mozkové kůry apod. (Kalina, K., 2008). I při jednorázovém uţití je vysoké riziko předávkování, při hlubší intoxikaci, kdy dojde ke ztrátě vědomí, jiţ uţivatel nemusí být schopen přerušit přívod rozpouštědla. K úmrtí dochází kvůli obrně dýchacího centra a zástavě dechu nebo kvůli poruše srdeční akce a krevního oběhu. (Kalina, K., 2008). Opakované uţívání vede k váţnému narušení osobnosti jedince. Snahy pro terapeutickou intervenci selhávají a postiţený umírá buď na předávkování, nebo na celkové těţké poškození organismu. Naštěstí většina uţivatelů těkavých látek je uţívá spíše jako doplněk nebo s ním začíná, ale brzy přechází na jinou drogu, kde je moţnost intervence lepší. (Kalina, K., 2008).

Opioidy

Opioidy jsou přírodní látky i synteticky připravené. V medicíně se pouţívají jako léky proti bolesti nebo proti kašli. Mohou být v podobě tablet, kapslí či roztoků.

Obr. č. 5: Opium (Wikimedia, [on-line], 2013)

Opiáty jsou přírodní látky odvozené od opia. Jako opioidy pak označujeme látky, které mají chemickou strukturu blízkou morfinu (morfin je hlavní alkaloid opia) a váţe se v těle, hlavně v mozku, na opioidní receptory. (Sananim, 2007). Opium je zhoustlá a ztuhlá mléčná šťáva nezralých makovic. Slovo „opium“ pochází od perského afium (arabsky afyun). (Sananim, 2007). Šťáva se získává naříznutím nezralých makovic (kdy mají nejvíce šťávy). Nařezávání se provádí ráno a po 24 hodinách se sbírá zhoustlá pryskyřičná hmota, která

29

se ukládá do měděných nádob. Nejpečlivěji se opium upravuje v Malé Asii a v Persii. Dělník natře asi 400 g surové šťávy na hladké prkénko, asi 60 cm dlouhé a 30 cm široké, kde se po 10 minut na výsluní suší. Tento materiál se poté hněte ve stínu malou ţeleznou lţičkou, aţ nabyde dostatečné hustoty. Dále se pak míchá a nahřívá, aţ zhoustne a vznikne zaţloutlá voskovitá hmota, která se ještě dále opracovává lţičkou po 100 gramech na prkénku – poté se balí do cínových krabic o obsahu 400 gramů, které se uzavírají povlakem z kůţe nebo pevné látky. (Sananim, 2007). Drogová scéna Před rokem 1989 se v ČR z opioidů uţíval tzv. braun – podomácku z léků vyráběná směs alkaloidů kodeinu. Heroin – nejvýznamnější zástupce opiátů. Ve větším rozsahu se do ČR dostal po roce 1989, do té doby bylo jeho uţívání výjimečné. Heroin je jednou z hlavních uţívaných drog v Praze a v severních Čechách. V současnosti se na drogové scéně objevuje jiný syntetický opioid – buprenorfin (Subutex). Je to lék určený k substituční léčbě a detoxifikační léčbě závislých na opioidech (podobně jako metadon). Předepisuje jej lékař a postupným sniţováním dávek má vést léčba Subutexem k abstinenci při závislosti na opiátech. Často se zneuţívá jako náhrada za drahý, nekvalitní nebo hůře dostupný heroin – v těchto případech bývá aplikován injekčně (i kdyţ se jedná o tablety), coţ výrazně zvyšuje jeho rizika. (Sananim, 2007). Dnes se opium uţívá jen zřídka, je to spíše sezónní záleţitost v době prázdnin, kdy někteří uţivatelé vyráţejí na maková pole sbírat a uţívat surové opium. (Sananim, 2007). Účinky Tyto látky mají tlumivý účinek na CNS, hlavně na mozek. Nejvýznamnější je útlum dechového centra, který můţe být příčinou smrti. Opioidy se hlavně pouţívají v lékařství pro své silné protibolestivé účinky při léčbě pooperačních a nádorových bolestí. Centrálním účinkem je téţ mióza – stlačení zornic do velikosti špendlíkové hlavičky. (Kalina, K., 2008). Jsou ovlivněny i tělesné funkce, vyvolávají zácpu, retenci moči, dočasnou sterilitu uţivatelek (opia). Rovněţ celkově sniţují zájem o sexuální aktivity. Tlumí kašlací reflex, dráţdí centra pro zvracení – většinou bez nevolnosti.

30

Předávkování je poměrně časté pro moţnost záměny silnější drogy za slabší a změny tolerance (po přestávce v braní drog tolerance klesá a původní vysoká dávka by mohla závislého zahubit). Opioidy jsou vysoce návykové látky, vzniká na ně závislost jak fyzická, tak psychická. (Kalina, K., 2008). Uţívané látky (dle Sananim, 2007): Heroin – hnědý, omamně vonící prášek (je cítit po octu) nebo krystaly. Lze jej uţívat inhalací z aluminiové fólie, kouřit, šňupat i polykat. Nejčastější je injekční aplikace. Účinek trvá několik hodin. Braun – hnědý roztok určený k injekční aplikaci. Účinkuje jen několik hodin. Opium – zaschlá šťáva nezralých makovic. Před zaschnutím má bílou barvu, rychle hnědne. Omamně voní. Dá se kouřit, ale nejčastěji se aplikuje injekčně, pak vyvolává poměrně silnou reakci v místě aplikace, výsledkem mohou být abscesy (dutiny vyplněné hnisem). Buprenorfin (Subutex) – tablety určené k rozpuštění pod jazykem, uţívané při substituční léčbě. Jsou pouze na lékařský předpis. Při injekční aplikaci můţe způsobit váţné poškození. Metadon – roztok určený k orálnímu uţití pouţívaný při substituční léčbě, dostupný pouze ve specializovaných substitučních centrech, není k dispozici v lékárnách, a to ani na předpis. Jeho zneuţívání není časté. Závislost a odvykací stav Moţné příznaky u opioidů – dochází k prudkým průjmům, zornice se rozšiřují. Dostavují se bolesti svalů a kloubů, husí kůţe a pocení, slzení, rýma… Odvykací stav je závislý na délce vylučování drogy, která je u kaţdé látky rozdílná (heroin – nástup po 10 hodinách po poslední aplikaci, trvá 10 dní). Odvykací příznaky jsou trýznivé, samy o sobě však neohroţují na ţivotě. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním Největší nebezpečí hrozí uţivatelům z předávkování (tzv. zlaté dávky při vědomém předávkování). Ohroţeni jsou všichni uţivatelé vzhledem ke kolísající kvalitě

31

drogy. Hlavním příznakem je obluzené vědomí, namodralá barva kůţe a zástava dechu, ztráta kontroly nad vlastním jednáním - zvýšení agresivita, kriminální jednání, lhavost, egocentrismus - váţné poškození organismu (mozku, jater, záněty ţil). U prvouţivatelů bývá časté zvracení. Hrozí zde udušení, proto je nutné na místě se pokusit postiţenému uvolnit dýchací cesty a zahájit umělé dýchání. V kaţdém případě zavolat záchrannou sluţbu. (Kalina, K., 2008). Na opioidy vzniká po několika týdnech uţívání fyzická závislost. Injekční aplikace hrozí infekcí, rizikem nákazy virovou hepatitidou a HIV. Vyskytují se poruchy potence u muţů a menstruace u ţen, dále zanedbávání základních hygienických pravidel a poruchy výţivy - zvyšuje se vazba na výlučně toxikomanské prostředí. (Kalina, K., 2008).

2.3 Halucinogeny

Obr. č. 6: Lysohlávka (Wikimedia, [on-line], 2013)

Obr. č. 7: LSD (Wikimedia, [on-line], 2013)

Halucinogeny (psychedelika, delirogeny, fantastika) jsou rozsáhlou skupinou přírodních a syntetických látek, které vyvolávají změny vnímání od pouhého zostření, aţ po halucinace. Přírodní látky této skupiny mají dlouhou historii uţívání při náboţenských rituálech. Mnoho látek skupiny halucinogenů bylo syntetizováno nebo izolováno ve 20. století, nejznámější je LSD (1938). Moderní historie jejich uţívání je přinejmenším problematická. Je tomu tak hlavně proto, ţe se z uţívání vytratil onen rituální, resp. sakrální kontext. (Sananim, 2007).

32

Při uţívání látek této skupiny je důleţitý aktuální duševní stav (set) a okolnosti, tj. jak uţivatel vnímá místo a osoby kolem (setting). Pokud jsou set i setting dobré, je výrazně vyšší pravděpodobnost, ţe i intoxikace proběhne příznivě. Pokud jsou okolnosti nepříznivé (mohou se změnit i v průběhu), intoxikace tomu pak odpovídá. Nepříznivému záţitku se říká „bad trip“. Uţití halucinogenů můţe vést i k trvalému duševnímu poškození. (Sananim, 2007). Drogová scéna Látky této skupiny jsou v současnosti často uţívány při tanečních party podobně jako extáze. Uţívání halucinogenů jako hlavní drogy je spíše výjimečné, většina uţivatelů je bere, jako zpestření ke své hlavní droze. Uţívání má aţ na výjimky charakter jednotlivých experimentů, dříve nebo později dojde k bad tripu a uţivatel se tak stává opatrnějším. (Sananim, 2007). Poměrně časté je sezónní uţívání přírodních látek. Jako příklad mohou poslouţit lysohlávky. Jejich sezóna obyčejně vrcholí v období září a října. Typickými zástupci u nás uţívaných halucinogenů jsou LSD a lysohlávky. (Sananim, 2007). Účinky Halucinogeny ovlivňují mnoho receptorových systémů v mozku. Jejich efekt je tedy vyvolaný jejich interakcí. Uţití je někdy provázeno mírným útlumem, obyčejně mají spíše mírně stimulační účinek. (Kalina, K., 2008). LSD Nástup intoxikace se většinou ohlásí pocity závratě, nevolností, někdy zvracením. Objevuje se slinotok, kuřáci mívají tendenci kouřit. Somaticky se objevuje rozšíření zornic, stoupají krevní tlak, tep a teplota, intoxikovaný se potí. Psychické projevy jsou různé. Vědomí je zachováno, bývá porušena kontinuita proţívání. Kontrola vůle, kritičnost a rovněţ časová orientace jsou oslabeny. Pro intoxikaci je klíčový tzv. set a setting. Reakce je výsledkem spolupůsobení látky, psychologického a fyzikálního okolí, osobnostní struktury uţivatele a očekávání, co by látka mohla dělat. Mění se proţívání emocí, většinou převládá euforie a hypomanické tempo. Můţe také převládat panická hrůza a bezbřehá úzkost. Intoxikace bývá provázena poruchou pohybové koordinace, alternace vnímání je značná, hlavně

33

zrakového a tělového. Změněna je perspektiva, odhadování vzdálenosti, vnímání barev. Vyskytují se četné halucinace (respektive pseudohalucinace), tělové se projevují změněným vnímáním tělesných proporcí. Pocity mohou být někdy velmi nepříjemné, provázené úzkostí. Intoxikovaní líčí snové krajiny, hovoří s klobouky, slyší barvy atd. Časté bývají obavy ze ztráty duševního zdraví, někdy k tomu skutečně dojde a stav přetrvává dlouhodobě. (Sananim, 2007). Lysohlávky První příznaky intoxikace se objevují po 10 – 45 minutách, v závislosti na způsobu aplikace. Pokud jsou houby rozţvýkány a ponechány delší dobu v ústech, intoxikace nastupuje rychleji a je silnější. Pokud jsou houby spolknuty, nástup účinku bývá pozvolnější a maximální účinek je menší. Účinné látky se lépe vstřebávají z dutiny ústní. (Sananim, 2007). Začátek intoxikace je spíše nepříjemný, dostavují se pocity neklidu, jindy mírná ospalost spojená se zíváním. Mohou se vyskytnout bolesti hlavy, poruchy koordinace jako při opilosti, vzácně křeče, třes a pocení. Psychicky dochází ke změně vnímání reality, postupně se ztrácejí časoprostorové souvislosti. Osoby v okolí mají deformované tváře a údy, mění se i vnímání těla intoxikovaného. Zesiluje vnímání barev a zvuků. V lepším případě přichází euforie a pocity štěstí, v horším deprese, podráţděnost, pocit „šílenství“. Změna časového vnímání způsobuje, ţe příjemná intoxikace je vnímána jako krátká, naopak nepříjemná je nekonečná, intoxikovaný můţe mít pocit, ţe nikdy neskončí a zdravý rozum se uţ nevrátí. Často se přechodně dostavuje nevolnost a zimnice, při příjemném průběhu následují pocity celkového tělesného uvolnění. (Sananim, 2007). Prohloubení intoxikace přináší zrakové halucinace, výjimečný není ani psychotický stav spojený s depersonalizací a výše zmíněným porušením vnímáním časoprostoru. Ztráta kontaktu s realitou a falešné představy mohou vést k nehodám a úrazům. Intoxikace často odeznívá náhle a lze ji přerušit některými psychofarmaky. Vrchol intoxikace nastupuje po 1-2 hodinách, následuje cca 2 hodiny trvající plató, za 5-6 hodin od počátku obyčejně odeznívají hlavní příznaky. Zcela k normě se intoxikovaný vrací po 12 hodinách. Uvedené časové údaje závisejí na poţité dávce. Průběh intoxikace záleţí na vnímavosti a osobnosti uţivatele, ale i na vnitřních a vnějších okolnostech (set a setting). Pro lysohlávky stejně jako pro jiné halucinogeny platí, ţe jejich efekt do značné míry „katalyzuje“ to, co se aktuálně děje. Vstupovat do

34

intoxikace v duševní nepohodě nebo v nevhodné společnosti můţe způsobit její nepříznivý průběh. (Sananim, 2007). Přehled některých halucinogenů (dle Sananim, 2007): Psilocybin a psilocin – účinné látky z hub rodu lysohlávek patří mezi silné halucinogeny. Nevhodným skladováním se poměrně rychle rozpadají. Kyselina ibotenová – účinná látka muchomůrky červené, která vykazuje značnou toxicitu, některé další látky v ní obsaţené jsou hapatotoxické (poškozují játra). Mezkalin – obsaţen v kaktusu Lophophora Williamsii. Exotický halucinogen, roste v Jiţní Americe. Domorodí indiáni dodnes praktikují náboţenské rituály spojené s jeho uţíváním. Ibogain – v kůře kořene keře Tabernate iboga, exotický halucinogen. Tetrahydrocannabinol – v konopí, tj. hašiš a marihuana. Spíše slabší halucinogen, je hojně uţíván. Atropin, skopolamin – obsaţeny v durmanu, látky vykazují vysokou toxicitu, intoxikace mohou bez včasného zásahu skončit smrtelně. LSD – kyselina d-lysergová – v tripech a mikrotripech (papírky napuštěné LSD), silný halucinogen. Ketamin – lék určený k celkové anestezii, intoxikace můţe být smrtelná. Stav, který látka navozuje, je spíše nepříjemný. Závislost a odvykací stav Halucinogeny uţívané dlouhodobě mají za následek změněný hodnotový ţebříček. Uţivatel se chová nepředvídatelně a vymyká se běţným normám chování, můţe mít obtíţe se začleněním do společnosti. Odvykací stav se po jejich vysazení většinou nedostavuje. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním Specifickým rizikem při uţití halucinogenů je „bad trip. Jedná se o mimořádně nepříznivě probíhající intoxikaci s hrůznými obrazy, pocitem vitálního ohroţení. Intoxikovaný se můţe při panické reakci nebo v psychotické atace chovat agresivně jak vůči sobě, tak vůči okolí. Můţe také dojít k úrazu při pokusu o únik. K nehodě můţe

35

dojít i v situaci, kdy je průběh tripu příjemný – intoxikovaný člověk neodhadne riziko svého chování, plynoucí ze stavu, ve kterém se nachází. (Kalina, K., 2008). Stav proţitý při intoxikaci se můţe vracet nebo dlouhodobě přetrvávat v podobě tzv. psychotických reminiscencí (flashback, echo fenomén). Někdy se jedná jen o chvilkové záblesky, jindy o ataku trvající déle. Tyto stavy bývají vnímány jako nepříjemné, pokud spontánně nevymizí, je vhodné navštívit psychiatra. (Kalina, K., 2008). Některé látky vykazují značnou toxicitu. Velmi jedovatý je např. durman, kde jiţ malá dávka můţe způsobit váţnou, nebo dokonce smrtelnou otravu. (Kalina, K. 2008). Kaţdého, kdo prodělal intoxikaci silnými halucinogeny, a ta měla nepříjemný průběh, je vhodné sledovat. Těmto uţivatelům lze jen doporučit, aby se vyvarovali dalšího uţití. Stavy se mohou opakovat a téţ dochází k nepředvídatelným reakcím, jako jsou sebevraţedné myšlenky a pokusy. K tomu můţe dojít i po dvou dnech po odeznění intoxikace. (Kalina, K., 2008). Stejně jako u jiných drog i u halucinogenů platí, ţe jejich kombinace s jinými psychotropními látkami rizika násobí. Silné halucinogeny nejsou vhodné pro svou razanci a nevypočitatelný efekt k uţívání „pro zábavu“. Stává se, ţe přetrvávají stavy zmatenosti, úzkosti a pocity „otevření“ hlavy. Trvalé psychické následky ani sebevraţedné pokusy nejsou výjimečné. (Kalina, K., 2008).

Konopné drogy Prapůvodní vlastí konopí je Himálaj, rozšířené je v Indii. Konopí neboli rostliny rodu Cannabis, patří mezi látky s omamným účinkem. Je to jednoletá

dvoudomá

rostlina,

maximálního vzrůstu dosahuje kolem dvou metrů. Obr. č. 8: Konopí (Wikimedia, [on-line], 2013)

36

Samičí rostliny bývají mohutnější a z hlediska obsahu psychotropních látek významnější. Konopí se pěstuje i v našich klimatických podmínkách. Nejčastější způsob uţití je kouřením, často s příměsí tabáku. Marihuana také bývá pouţívána k přípravě různých pokrmů a nápojů a slouţí jako surovina pro získávání hašiše. (Sananim, 2007). Drogová scéna Marihuana se na drogové scéně vyskytuje velmi dlouho, její uţívání bylo relativně časté jiţ v době před listopadem 1989. V devadesátých letech 20. století její uţívání akcelerovalo, zkušenost s ní mají odhadem desítky procent dospívajících a mladých dospělých. V minulosti se distribuovala spíše v rámci malých společenství, která se dělila o své výpěstky, a nejednalo se tedy o klasický obchod s drogami. Tato situace se v poslední době změnila, obchoduje se jak s marihuanou, tak s hašišem. Tento způsob distribuce je poměrně riskantní, protoţe prodávající můţe kromě marihuany nabízet i jiné psychotropní látky. S určitou rezervou platí, ţe samopěstitelé jsou méně ohroţeni nabídkou jiných drog. (Sananim, 2007). Stále diskutovanou otázkou je, zda je marihuana vstupní branou k uţívání jiných drog. Z dostupných studií i výzkumů zabývajících se drogovou problematikou se zdá, ţe tomu tak není, hlavní iniciační drogou je rozhodně alkohol. Iniciační efekt marihuany se většinou odehrává v rovině sociální – distributor marihuany můţe nabídnout uţivateli „něco silnějšího“. (Sananim, 2007). Účinky Cannabinoidy v lidském těle ovlivňují specifické receptory – CB1 v mozku (zodpovědné za typické efekty konopí) a CB2 ve slezině (mírně negativně ovlivňují imunitní odpověď organismu). (Kalina, K., 2008). Při poţití se první příznaky dostaví asi za 30 minut, protoţe vstřebávání je pomalé. Efekt pomalu stoupá a vrcholu dosahuje po 1 – 5 hodinách, odeznívá po dalších několika hodinách, stává se, ţe ještě 24 hodin po poţití si intoxikovaný můţe stěţovat na poruchy vyvolané intoxikací. Intoxikace konopnými látkami poţitými ústy má závaţnější průběh, větší pravděpodobnost předávkování (kýţený efekt nastupuje pomalu, proto se netrpělivý uţivatel „přikrmuje“), celý průběh intoxikace bývá vnímán jako nepříjemně vleklý. (Kalina, K., 2008).

37

První příznaky nastupující intoxikace bývají někdy nepříjemné (sevřenost a úzkost). Dochází k porušení kontaktu s realitou. Mění se vnímání času, dostavuje se zostření smyslových vjemů, někdy poruchy krátkodobé paměti. Nastupují pocity blaţenosti a euforie, typický je bezdůvodný, neutišitelný smích. Při intoxikaci cannabinoidy se mohou vyskytovat halucinace. Někdy můţe intoxikace vyústit ve stav přetrvávající úzkosti, které někdy vede k atypickému chování – mohou se vyskytnout panické ataky s agresivním chováním. (Kalina, K., 2008). Z fyzických příznaků je typická zvýšená chuť k jídlu (zejména na sladké) a sucho v ústech, intoxikace bývá provázena zarudnutím očí. Při odeznění účinku se dostavuje často zmatenost, únava a otupělost. Příznaky mohou přetrvávat ještě druhý den po probuzení, kompletně odeznívají do 24 hodin. Dlouhodobé uţívání konopných drog vede k typickým změnám. „Huliči“ (slangově dlouhodobý uţivatel konopí) jsou pomalí, hloubavě se zabývají detaily a trpí poruchami krátkodobé paměti. (Kalina, K., 2008). Afrodiziakální účinky, které jsou cannabinoidům často připisovány, jsou mýtem. U muţů dochází ke zvýšení chuti, ale schopnost erekce se nezvyšuje, spíše naopak, u ţen pak dochází ke zvýšení apetitu, schopnost jej ukojit však bývá menší. Pro úplnost je třeba dodat, ţe kvalita sexuálního záţitku je naprosto jiná. (Kalina, K., 2008). Uţívané látky (dle Sananim, 2007): Marihuana – směs sušených listů, větviček, semen, květů a palic. V kvalitnější droze převaţují palice, naopak směs tvořená jen stonky a listy bývá velmi málo účinná. Droga se většinou kouří (joint), časté je i uţití v pokrmech. Hašiš – samotná pryskyřice, obsah účinných látek je kolem 40 %. Droga se opět většinou kouří (malé dýmky, tzv. šlukovky, nebo chillumy), časté je uţití v pokrmech. Hašišový olej – produkt destilace marihuanových listů. Pro intoxikaci dostačuje minimální mnoţství. Nejčastějším způsobem uţívání je kouření (často ve skleněné dýmce). Hašišový olej u nás nebývá dostupný. Závislost a odvykací stav U marihuany nelze hovořit o fyzické závislosti a abstinenčních příznacích v klasickém slova smyslu. Psychická závislost u dlouhodobých kuřáků bývá spojená s ţivotním stylem, způsobem relaxace a trávením volného času. Abstinence můţe

38

vyvolat určitou rozladěnost a změna ţivotního stylu s ní spojená se neobejde bez úsilí. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním Obecně rozšířený názor, ţe uţívání konopných drog je bezpečné, není zcela pravdivý. Váţnější komplikace ve smyslu například toxické psychózy jsou spíše vzácné. Jejich průběh bývá mírný, ale vleklý, časté jsou dlouhodobé obtíţe a ztráta kontaktu s realitou. Komplikace působí nemocným značné utrpení. (Kalina, K. 2008). Dlouhodobé uţívání vede k typickým poruchám paměti a ztrátě motivace k běţným aktivitám. U muţů dlouhodobé kouření konopných drog zhoršuje potenci. Co se týká somatických poškození organismu, kouření marihuany s sebou nese podobná rizika jako kouření cigaret, ale obsah škodlivin je aţ pětinásobně vyšší. (Kalina, K., 2008). Stejně jako u jiných drog platí, ţe je nevhodné marihuanu kombinovat s jinými psychotropními látkami včetně alkoholu. Tím se rizika násobí. V případě, ţe intoxikace neprobíhá úplně ideálně a přetrvávají jakékoli obtíţe, stojí za to vyhledat odbornou pomoc. (Kalina, K., 2008).

Extáze (MDMA) Historie extáze (MDMA) je ve srovnání s jinými drogami relativně krátká. Byla patentována v roce 1912 firmou Merck jako anorektikum – lék na hubnutí. Alexandr Shulgin látku resyntetizoval v 50. letech a v 70. letech 20. století se v USA pokoušel zavést její případné psychoterapeutické vyuţití. (Sananim, 2007). Obr. č. 9: Extáze (Wikimedia, [on-line], 2013)

Svým účinkem se MDMA řadí mezi stimulancia a halucinogeny, někdy bývá označována jako empatogen. Jejím typickým efektem je totiţ empatie, tj. vcítění se do

39

pocitů druhé osoby, její uţivatelé zaţívají pocit sounáleţitosti, pochopení a přátelství. (Sananim, 2007). Drogová scéna V průběhu 90. let 20. století se masově rozšířila na drogové scéně v Evropě i USA. Nejvýrazněji pronikla na tzv. klubovou scénu, kde je v současné době její uţívání povaţováno za běţné. Extáze je dostupná takřka v kaţdém tanečním klubu či na open-air akci, zejména mezi příznivci elektronické hudby. Uţivatelé během intoxikace většinou řadu hodin intenzivně tančí, přičemţ stav fyzického vyčerpání, který je překryt příjemnými psychickými stavy, můţe vést aţ k závaţnému poškození organismu. (Sananim, 2007). Extáze se zpravidla prodává ve formě tablet nebo kapslí. Na drogovém trhu bývají poměrně často jako extáze distribuovány tablety, které MDMA nemusejí obsahovat a jejich sloţení lze těţko odhadnout. Mohou obsahovat mnoho jiných látek, od

paracetamolu

přes

efedrin,

pervitin,

aţ

po

hodně

nebezpečné

PMA

(parametoxyamfetamin), a řadu dalších látek v různých i potenciálně rizikových kombinacích. (Sananim, 2007). Účinky MDMA má v niţších dávkách empatogenní účinek, ve vyšších dávkách bývá efekt převáţně stimulační. Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění určitých skupin neuronů, resp. jejich spojení, tzv. synapsí. Extáze působí na dva receptorové systémy, z nichţ jeden ovlivňuje spíše emoční oblast (mediátorem systému je serotonin) a druhý má více stimulační účinky (mediátorem systému je dopamin). V obou systémech dochází ke změně reţimu vylučování látky (tzv. mediátoru), která zprostředkovává spojení mezi neurony. Uţitím psychostimulancia dochází k vyčerpání zásob mediátoru, proto po odeznění účinku dochází k jeho přechodnému nedostatku. Uţivatelé extáze si tohoto stavu často všimnou – přichází asi třetí den po uţití a projevuje se určitou rozladěností a únavou (tzv. low midweek). (Kalina, K., 2008). Účinek MDMA nastupuje přibliţně 30-60 minut po poţití (u PMA nejméně za hodinu, coţ je častý důvod k předávkování, uţivatel má pocit, ţe si koupil nekvalitní drogu, a uţije další tabletu) a odezní za 4-6 hodin. Z fyzických příznaků se někdy na začátku objevuje fáze neklidu a mírné zmatenosti, následuje fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k projasnění nálady. Při uţití o samotě je uţivatel obyčejně schopen

40

zvýšeného intelektuálního výkonu. Při uţití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Extáze ale nefunguje jako afrodiziakum. (Kalina, K., 2008). Tělesný účinek je podobný drogám se stimulačním efektem. Stoupá krevní tlak a pulz. Tělo se připravuje na zvýšenou zátěţ, dochází k rozšíření zornic. Doprovodným efektem bývá nechutenství, nepříjemné pocení a napětí ţvýkacích svalů. S ohledem na výsledky výzkumů na zvířatech se předpokládá, ţe extáze je neurotoxická – poškozuje nervová zakončení serotoninového systému. (Kalina, K., 2008). Závislost a odvykací stav Vzhledem k tomu, ţe je extáze drogou se spíše mírným účinkem, můţe sice dojít k rozvoji závislosti, ale bývá to méně obvyklé. Stejně jako u ostatních drog se stimulačním účinkem se jedná o závislost psychickou, fyzická sloţka závislosti nebývá přítomna. Při dlouhodobém uţívání existují ovšem rizika jak vzniku závislosti, tak rozvoje toxické psychózy. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním V případě extáze jsou mimořádně nebezpečné kombinace s jinými drogami či léky (zejména antidepresiva ze skupiny inhibitorů MAO). Předávkování extází samotnou nebývá smrtelné, a to ani po extrémně vysokých dávkách. Pokud je však uţita v kombinaci s určitými látkami, můţe dojít ke smrtelné intoxikaci jiţ po uţití běţných dávek. V případě některých farmak je bezpečný odstup aţ několik týdnů. (Kalina, K., 2008). Potenciálně nebezpečné je ovlivnění vegetativního nervového systému. Dochází k poruchám tepelné regulace a chybí pocit ţízně. Snadno můţe dojít k přehřátí organismu, hlavně při tanci, kdy člověk produkuje značné mnoţství tepla. Výsledkem můţe být poškození vnitřních orgánů, které můţe být i smrtelné. Důleţitý je dostatečný příjem tekutin, zvláště pokud je droga uţita v klubu a intoxikovaný intenzivně tančí. (Kalina, K., 2008).

41

2.4 Stimulační drogy Stimulační

drogy

je

různorodá skupina návykových látek

s

převaţujícím

stimulačním

(povzbuzujícím)

účinkem.

Mírné

stimulující

prostředky, jako například čaj a

káva

–

mají

pouze

společenský význam. Obr. č. 10: Kokain (Wikimedia, [on-line], 2013)

Látky silnější, například kokain nebo amfetaminy – jsou zneuţívány. (Sananim, 2007). Primitivní kultury uţívaly stimulancia spíše pro jejich schopnost oddálit únavu nebo hlad, jejich vliv na lidskou psychiku zůstával spíše v pozadí. Dříve se s rostlinnými výtaţky ve velké míře experimentovalo, dochovalo se mnoho záznamů o různých nápojích, které byly nesmírně silné. O jednom takovém lektvaru pojednává oblíbený kreslený film Asterix – tam Panoramix, ctihodný vesnický druid, sbírá jmelí a vaří kouzelné lektvary. Jeho největším úspěchem je kouzelný nápoj, který dodává nesmírnou nadlidskou sílu. (Sananim, 2007). Účinné látky lze poţívat, ţvýkat, šňupat, kouřit a injekčně aplikovat. (Kalina, K., 2008).

Drogová scéna Pervitin je tradiční „česká“ droga, jeho výroba pro ilegální trh byla v domácích laboratořích běţná jiţ před rokem 1989. Patří mezi budivé aminy, které byly syntetizovány poměrně pozdě a zpočátku byly pouţívány jako léky proti únavě, obezitě, narkolepsii nebo vyuţívány armádami pro zvýšení výkonu jednotek. V současnosti je v celorepublikovém měřítku nejvýznamnější „tvrdou“ nelegální drogou. (Sananim, 2007). Uţívání kokainu je – pravděpodobně díky dominantnímu postavení pervitinu u nás – stále okrajové. Důvodem je jistě i poměrně vysoká cena. Uţívají jej spíše movitější skupiny obyvatelstva. Kokain je účinnou látkou jihoamerického keře, koky

42

pravé, která roste v oblasti And. V krajině svého původu má tradiční význam – usnadňuje adaptaci na vysokohorské prostředí a uţívání má mnohasetletou tradici. V tomto případě je však kokain uţíván ve formě čaje z kokových listů. (Sananim, 2007). Účinky Stimulancia jsou látky, které mají mocný stimulační účinek na CNS, především mozek. Mechanismus účinku spočívá v ovlivnění určitých skupin neuronů, resp. jejich spojení, tzv. synapsí. Obyčejně dochází ke změně v reţimu vylučování látky, která zprostředkovává spojení mezi neurony, tzv. mediátoru. Uţitím psychostimulancia nastává vyčerpání zásob mediátoru, proto po odeznění účinku dochází k jeho přechodnému nedostatku; uţivatelé silných stimulancií tento stav vyčerpání znají pod pojmem „dojezd“. (Kalina, K., 2008). Pervitin – psychomotorické stimulans, zřetelně ovlivňuje motoriku, ale i psychické funkce. Uţití vede k euforii, sniţuje únavu, navozuje stereotypní chování a způsobuje nechutenství (anorexii). (Sananim, 2007). Pervitin uvolňuje v těle zásoby energie a zvyšuje výkonnost celého organismu. Urychluje psychomotorické tempo, způsobuje motorický neklid – typická je tzv. „vykrouţenost“. Zvyšuje krevní tlak a tep, stoupá dechová frekvence. Zorničky jsou rozšířené. Ustupuje pocit únavy, organismus pracuje s vypětím sil aţ do vyčerpání. Metamfetamin urychluje tok myšlenek, často na úkor kvality. Také zvyšuje pozornost a soustředěnost. Zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany. Po jeho uţití nastupuje euforie, pocit sebejistoty a rozhodnost. Intoxikovaný nemá potřebu spánku. Po odeznění účinku se dostavuje fáze deprese s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí. (Sananim, 2007). Kokain – nástup účinku se tělesně projeví vzestupem krevního tlaku, zrychlení pulzu, rozšířením zornic, pocením a nevolností. Při prvním uţití jsou pocity většinou spíše nepříjemné (srdeční slabost, třes rukou, mrazení, bledost), teprve opakované uţívání vede k euforii. Kokainista je veselý, druţný, má halucinace příjemného obsahu, dostavuje se touha po pohybu a zvýšeném výkonu. U některých uţivatelů se objevuje lenivá snivost spojená s halucinacemi. Dostavuje se euforie, nápadné jsou poruchy chování, vymizení zábran, vystupňovaný sexuální pud vede k nymfomanickému

43

chování u ţen, u muţů také roste chuť, ale často klesá schopnost pud ukojit. Kokain je silné anorektikum (sniţuje chuť k jídlu). (Sananim, 2007). Uţívané látky (dle Sananim, 2007): Pervitin – bílý, naţloutlý nebo do fialova zbarvený prášek či krystaly. Typickým způsobem aplikace je šňupání; polykání nebo kouření je méně časté. Nejčastější je injekční aplikace. Jednorázová dávka účinkuje asi 8 – 10 hodin. Kokain – bílý prášek, který znecitlivuje sliznice. Typicky se uţívá šňupáním, injekční aplikace je méně častá. Účinek přetrvává jen 30 – 90 minut. Crack – vzniká chemickou úpravou kokainu. Je vhodný ke kouření, vyznačuje se velmi rychlým nástupem účinku a snadným vznikem závislosti. U nás se na drogové scéně takřka nevyskytuje. Závislost a odvykací stav Látky této skupiny vyvolávají psychickou závislost, fyzické projevy při vysazení nebývají výrazné, coţ neznamená, ţe jsou tyto látky méně nebezpečné. Závislost nastupuje poměrně rychle, rychle se zvyšuje také tolerance. (Autoři, Sananim. 2007). Po vysazení stimulancií dochází nejdříve ke stavu nepřekonatelné únavy, postiţený spí s krátkými přestávkami na jídlo mnoho hodin, i několik dní. Po probuzení, pokud nemá drogu, propadá neklidu, často bývá aţ agresivní. Počáteční doba abstinence bývá také provázena pocity skleslosti a deprese. Stav za několik dní odeznívá. Nicméně „chutě“ mohou v epizodách přetrvávat řadu měsíců. (Sananim, 2007). Rizika spojená s užíváním Při předávkování můţe dojít k akutnímu selhání srdce s moţností úmrtí. U starších uţivatelů někdy dávka pervitinu vyvolá infarkt myokardu. (Kalina, K., 2008). Uţívání můţe vyvolat toxickou psychózu. Ta se obyčejně projevuje vztahovačností, podezřívavostí, obavami, ţe je postiţenému usilováno o ţivot. Dochází ke ztrátě kontaktu s realitou. Postiţený je potenciálně nebezpečný sobě i svému okolí. Stav je zvláště ve své těţší formě indikací k hospitalizaci na psychiatrii, a to i nedobrovolné. Tyto psychotické epizody obvykle po vysazení drogy spontánně odeznívají, u někoho ale mohou přetrvávat. (Kalina, K., 2008).

44

Injekční aplikace s sebou nese riziko infekcí, nákazu virovou ţloutenkou a HIV. Aplikace šňupáním často nevratně poškozuje nosní sliznice a můţe vést aţ ke ztrátě čichu. (Kalina, K., 2008). Vysoce nebezpečné je uţití v kombinaci s antidepresivy, ale také s jinými nelegálními drogami, např. halucigeny. Zdravotní rizika mohou představovat také příměsi uţívané na černém trhu k ředění drogy. (Kalina, K., 2008).

45

3 Legislativa 3.1 Trestní zákoník Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a navazující předpisy, který nově upravil i problematiku nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami (drogami) – jejich výrobu, přechovávání (drţení), pěstování rostlin atd. Na úpravu obsaţenou v trestním zákoníku navazují změny v zákoně o přestupcích a dvě nově přijatá nařízení vlády, která závazným způsobem stanoví jednotlivá mnoţství. Nejedná se o legalizaci! (Zeman, P., 2010) Výběr klíčových částí zákonů, týkajících se drog V Hlavě VII (Trestné činy obecně nebezpečné), Dílu 1 (Trestné činy obecně ohroţující) trestního zákoníku jsou v ustanoveních paragrafů 283 – 288 uvedeny trestné činy, které přímo souvisejí s nedovoleným nakládáním s drogami (OPL). (Zeman, P., 2010) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 283 - Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (Zeman, P., 2010) (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let.

46

(3) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let. (4) Odnětím svobody na deset aţ osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Příprava je trestná. § 284 - Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (Zeman, P., 2010) (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v mnoţství větším neţ malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku neţ uvedenou v odstavci 1 nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

47

§ 285 - Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (Zeman, P., 2010) (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém houbu nebo jinou rostlinu neţ uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 286 - Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (Zeman, P., 2010) (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody aţ na pět let, peněţitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

48

§ 287 - Šíření toxikomanie (Zeman, P., 2010) (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vůči dítěti, nebo c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let. § 288 - Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (Zeman, P., 2010) (1) Kdo neoprávněně ve větším mnoţství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným neţ léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému pouţije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným neţ léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin vůči dítěti mladšímu patnácti let, nebo c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti staršímu patnácti let. (3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let, d) spáchá-li takový čin jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba.

49

(4) Odnětím svobody na pět let aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. § 289 - Společné ustanovení (Zeman, P., 2010) (1) Zákon stanoví, co se povaţuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory pouţívané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek. (2) Vláda nařízením stanoví, co se povaţuje za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 a jaké je mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se povaţují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 a jaké je jejich mnoţství větší neţ malé ve smyslu § 285. (4) Vláda nařízením stanoví, co se povaţuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší mnoţství ve smyslu § 288, a co se povaţuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288.

Předpis č. 467/2009 Sb. (dle AION CS [online], 2010) Nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se povaţuje za jedy a jaké je mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Dle předkládací zprávy k nařízení vlády 467/2009 Sb. bylo při vkládání § 289 odst.2 TZ úmyslem zákonodárce usnadnit trestní řízení, neboť dosavadní praxe ukazovala velmi obtíţným sjednocení postupu orgánů činných v přípravném trestním řízení při stanovení mnoţství většího neţ malého a z toho vyplývající nejednotnost

50

v rozhodování. Při určování mnoţství většího neţ malého pro toto nařízení vycházela vláda ze skutečného stavu na české drogové scéně a velikosti průměrných dávek drog v ČR. U omamných a psychotropních látek s léčebným vyuţitím pak byla jako větší neţ malé mnoţství stanovena dávka v sedminásobku běţné – průměrné denní dávky. Vláda nařizuje podle § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dle AION CS [online], 2010): §1 (1) Za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 trestního zákoníku se povaţují a) chemické látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „látky“), b) chemické směsi, které obsahují nejméně 7 % látky. (2) U látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení se za mnoţství větší neţ malé pokládá takové mnoţství jedu, které na základě současných vědeckých poznatků můţe po jednorázovém nebo opakovaném podání způsobit poškození zdraví. §2 Hodnoty určující mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

51

Výňatek z nařízení vlády č. 467/2009 Sb. (Ţufníček, J. [online], 2010) Kterým se pro účely trestního zákoníku mimo jiné stanoví, jaké je mnoţství větší neţ malé u OPL (omamných a psychotropních látek), přípravků je obsahujících a jedů: Obecně vţitý název drogy/látky (účinná látka)

Mnoţství (směsi) drogy/látky

Mnoţství účinné látky

více neţ 2 g

0,6 g báze 0,72 g (hydrochlorid)

více neţ 1,5 g

0,2 g báze 0,22 g (hydrochlorid

více neţ 1 g

0,54 g báze 0,6 (hydrochlorid)

Subutex, Suboxone, další látky s obsahem buprenorfinu (buprenorfin)

nestanoveno

52 mg báze 56 mg (hydrochlorid)

Metadon (metadon)

nestanoveno

500 mg báze 560 mg (hydrochlorid)

více neţ 4 tablety/kapsle nebo více neţ 0,4 práškové či krystalické substance

0,34 g báze 0,40 g (hydrochlorid)

Pervitin (metamfetamin) Heroin (diacetylmorfin) Kokain (benzoylekgoninmetylester)

Extáze (MDMA, MDA, MDEA) LSD (LSD-25, (+) Lysergid)

0,000134 g báze 5 papírků, tablet, ţelatinových kapslí nebo "krystalů" impregnovaných 0,000250 g účinnou látkou (tartarát)

Marihuana (delta-9-THC)

více neţ 15 g sušiny

1,5 g delta-9-THC

Hašiš (delta-9-THC)

více neţ 5 g

1 g delta-9-THC

více neţ 40 plodnic houby

0,05 g báze (psilocinu) nebo odpovídající mnoţství psilocybinu (fosfátového esteru psilocinu)

Lysohlávky a další houby obsahující psilocin a/nebo psilocybin (psilocin, psilocybin) Tab. č. 1: Zkrácený seznam OPL z nařízení vlády. (Ţufníček, J. [online], 2010).

52

Výňatek z nařízení vlády č. 455/2009 Sb. (Ţufníček, J. [online], 2010). Kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se povaţují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich mnoţství větší neţ malé ve smyslu trestního zákoníku: Seznam rostlin a hub, které se pro účely trestního zákoníku povaţují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku

Hodnoty určující mnoţství vetší neţ malé u rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku pro účely trestního zákoníku (počet rostlin)

Rostliny konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které obsahují více neţ 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny

více neţ 5

Rostliny obsahující DMT

více neţ 5

Rostliny obsahující 5-methoxy-DMT

více neţ 5

Rostliny obsahující meskalin

více neţ 5

Kokainovník pravý (Erythroxylum coca)

více neţ 5

Houby obsahující psilocybin a psilocin

více neţ 40

Tab. č. 2: Rostliny obsahující psychotropní látku a jejich mnoţství větší neţ malé. (Ţufníček, J. [online], 2010)

Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi "Přestupku dle § 30 odst.1 písm. j) zákona o přestupcích se dopustí, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. V souvislosti s přijetím trestního zákoníku bylo do výčtu přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi nově zařazeno ustanovení § 30 odst. 1písm. k), postihující jako pachatele přestupku toho, kdo neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Za každý z těchto přestupků hrozí pachateli v přestupkovém řízení pokuta až do výše 15 000 Kč. U obou uvedených jednání tedy na množství přechovávané OPL či pěstovaných rostlin či hub obsahujících OPL závisí, zda bude čin kvalifikován jako přestupek (malé množství) či trestný čin (větší než malé množství)." (Ţufníček, J. [online], 2010)

53

3.2 Prevence Problematika drog a drogové závislosti je jev, který doprovází lidstvo jiţ celá tisíciletí. V dřívějších dobách bylo zneuţívání drog výsadou úzké skupinky osob, jako byli šamani, vědmy, aj. Naše doba nese zcela jiný zásadní problém a to zneuţívání návykových látek širokou veřejností, kdy výrazně stoupá spotřeba drog, a přitom klesá věk na nich závislých. Oproti vyspělým západním zemím jsme, co se týče prevence, hodně pozadu, neboť návykové látky se v naší zemi v tak velké míře objevily aţ po roce 1989, kdy se otevřely hranice. Po roce 1993 se ČR mění z tranzitní i na významnou uţivatelskou zemi. Vzniká zde rychlý nástup experimentátorů a drogově závislých neţ v jiných zemích, kde tento nárůst nebyl tak strmý. (Kachlík, P. [online], 2002). Účinná a efektivní protidrogová prevence by neměla mít za cíl pouhé předání maxima informací bez ohledu na to, jak budou pouţity. Nelze předpokládat, ţe by společnost mohla dnes existovat bez drog, proto je nutné ovlivnit celkově naše chování a postoje ve vztahu ke drogám. Proto cílem prevence musí být předcházení všem škodám působených návykovými látkami včetně vzniku závislosti. Preventivní strategie lze rozdělit do dvou skupin: sniţování nabídky a sniţování poptávky. Strategie sniţování nabídky, tedy sniţování dostupnosti drog představuje to, čemu říkáme represivní opatření. Zahrnuje legislativu, mezinárodní úmluvy, celní opatření, postihy za výrobu a obchod s drogami apod. Do co nejúčinnějšího boje za sniţování poptávky se musí zapojit celá společnost: rodiče, školy, úřady, církevní a společenské organizace, masmédia, ale i sami dospívající. (Nešpor, K., 1997). Oba způsoby preventivních strategií se nejen nevylučují, ale naopak - navzájem se posilují.

Dělení prevence (dle Nešpor, K. a kol., 1999) Koncem 50. let minulého století se prevence rozdělila na primární a sekundární. Od šedesátých let se navíc hovoří o terciární prevenci. Zastřešujícím pojmem pro opatření sniţující poptávku po drogách je prevence, kterou podle WHO rozdělujeme takto:

54

Primární prevence – zaměřená na širokou populaci, má za cíl předcházet zneuţívání návykových látek u jedinců, kteří ještě drogu nezačali uţívat. Má působit na celou společnost diferencovaně, se zaměřením na cílové skupiny. Primární prevence se dělí (dle Nevoralová, M. [online], 2013): Nespecifická primární prevence – zaměřená na vše, co zahrnuje zdravý ţivotní styl, smysluplný ţivotní styl a organizace volného času, zdravý rozvoj osobnosti, odpovědnost za sebe a své jednání. Specifická primární prevence – je těsně zaměřena na některou z konkrétních forem rizikového chování dětí. Jde o mládeţ, která z nějakého důvodu nevyuţívá volnočasové aktivity. Další dělení specifické primární prevence: – Všeobecná primární prevence (zahrnuje celou populaci, komunitu, školu). – Selektivní primární prevence (zaměřena na rizikové skupiny). – Indikovaná primární prevence (zaměřena na jedince vystaveným výrazným rizikovým faktorům, nebo projevům rizikového chování). Sekundární prevence - zaměřena k jednotlivcům, kteří jiţ mají zkušenosti s drogou, a stávají se na ní závislí. Cílem je pomoci těmto lidem vrátit se zpět k ţivotu bez drog a pomoci jim zvládat hrozící recidivy. Léčba se rozlišuje na léčbu vedoucí k abstinenci, výjimečně na léčbu vedoucí ke kontrolovanému uţívání, a nakonec na léčbu s udrţovací substitucí (podává se substituční látka). Zde není vţdy cílem úplná abstinence. Léčba se v těchto případech neomezuje na jedince, ale zaměřuje se také na jeho rodinu. Vyuţívají se i jiné přístupy, například resocializace, reedukace, právní poradenství apod. (Nešpor, K. a kol., 1999) Terciární prevence – provádí se poté, co droga způsobila poškození organismu, a člověk se stává drogově závislým. Cílem je zajistit narkomanům včasnou odbornou pomoc a léčení, zmírnit následky škod a maximálně eliminovat recidivu související s drogovou závislostí. Patří sem i programy pro příbuzné narkomanů, výměna injekčních stříkaček, prevence AIDS, sociální péče aj. (Nešpor, K. a kol., 1999)

55

Specifika primární prevence podle věkových skupin (dle Trapková, B. [online], 2003; Nešpor, K. Csémy, L., 1997). Od narození do 1 roku Dítě tohoto věku je zcela závislé na dospělém člověku, většinou na matce. Z hlediska prevence je důleţitá péče a vřelost (prevence citové deprivace).

Od 1 roku do 3 let Dítě se začíná duševně oddělovat od matky a prosazovat svoji vůli (tzv. období prvního vzdoru). Rodiče by měli dávat dítěti najevo, ţe je v pořádku chtít se prosadit, ale musí akceptovat téţ určitá omezení.

Předškolní věk (3-6 let): V tomto věku je důleţité začít dítěti vštěpovat ţe, zdraví je důleţitá hodnota a je správné ji chránit. Dítě se musí dozvědět o skrývajících se nástrahách a nebezpečích, které okolní svět představuje, a jak se jim v mezích moţností účinně bránit. Součástí má být i zdravá podpora pro vytváření sociálních vztahů mimo rodinu. Tyto programy pro děti předškolního věku spadají do nespecifické primární prevence. Mladší školní věk (6-12 let) Informace poskytované v této věkové skupině mají být velmi konkrétní, srozumitelně vysvětleny, poté pak přeměněny v pravidla a návyky. Jiţ v tomto věku má být cílená prevence zaměřená na škodlivost tabáku, alkoholu a jiné návykové látky. Ţákům by měly být vysvětleny jednoduchým způsobem účinky a následky uţívání drog. Starší školní věk (12-15 let) Toto stadium vývoje provází druhé období vzdoru (puberta). Zde je velmi důleţitá skupina vrstevníků, jeţ můţe pomoci se kouření, alkoholu i ostatním drogám vyhnout, nebo která naopak představuje velké nebezpečí. Podstatné místo mají specifické programy primární prevence zaměřené na problematiku návykových látek, jejich účinky a rizika, tj. upozornění na nebezpečí vzniku závislosti a následků zneuţívání drog (tělesné, psychické, sociální, ekonomické škody a souvislost s problematikou AIDS). Mládeţ (15-18) let V tomto věku je hlavním cílem podporovat protidrogové postoje a normy. Navrhovat lepší varianty trávení volného času a vysvětlovat moţné způsoby řešení nesnadných okolností denního ţivota při problémech spojených s uţíváním návykových látek.

56

Mladí dospělí (18-26 let) Tato skupina je velmi různorodá. Patří sem ţáci středních škol, vysokoškoláci, nezaměstnaní mladí lidé, rizikové profese a mladiství v zařízeních institucionální výchovy. Zde uţ je zaměření primární prevence širší, se zvyšujícím se věkem bude vzrůstat potřeba selektivních a indikovaných programů. Dospělá populace (nad 26 let) Cílem primární prevence u dospělé populace je podávání objektivních informací z oblasti drogové problematiky a odbourávání mýtů spojených s uţíváním návykových látek.

Peer programy (pro věkové skupiny 6 – 15 a 15 – 20 let) Programy jsou zaměřeny na aktivní účast předem připravených vrstevníků. „Peer“ = vrstevník, ale i člověk ze stejné sociální skupiny nebo profese. Program je zaloţen na ztotoţnění s vrstevníky. Vyuţívá se faktu, ţe v adolescenci je jedinec častěji ovlivnitelnější názorem svých vrstevníků neţ dospělých. Cílem programu je vytvořit skupiny dobrovolníků, kteří by aktivně působili v oblasti primární prevence. Předpokládá se, ţe v rámci neformálních vrstevnických kontaktů ovlivní cílovou skupinu ţádoucím způsobem. Ideální věkový rozdíl mezi peer aktivisty a cílovou populací je jeden aţ dva roky. (Nešpor, K., 1999) Prevence v rodině Vliv rodiny má v protidrogové prevenci prioritní postavení. Okolnosti týkající se rodiny často rozhodují o tom, zda dítě má potřebu nahradit si něčím chybějící potřeby, zbavit se nějakým způsobem problémů, či zda bere zneuţívání drog jako normu. (Nešpor, K., 1999) Drogová závislost dítěte je chápána také jako příznak špatného fungování celé rodiny. Rodiče jsou vzorem svých dětí. Jednání, řešení problémů, komunikace, styl ţivota, určují dětem rodiče. Tyto faktory pak podstatně ovlivňují, zda jejich děti budou kouřit, pít alkohol nebo uţívat jiné drogy. Pokud rodiče nechtějí, aby se jejich dítě vydalo na cestu toxikomana, měli by v rámci moţností provádět níţe uvedená doporučení. (Hajný, M., 2001)

57

Zásady prevence v rodině (dle Nešpor, K. a kol., 1997) Získejte důvěru dítěte a naučte se mu naslouchat. Opatřete si potřebné informace a naučte se s dítětem o alkoholu a drogách informovaně hovořit. Předcházejte nudě, pomozte dítěti najít si dobré a bezpečné zájmy a záliby. Pomozte dítěti přijmout hodnoty, které usnadní mu alkohol a drogy odmítat. Vytvářejte a soustavně prosazujte zdravá rodinná pravidla (dobré pravidlo je např.: „Ţádný alkohol a ţádné drogy, dokud ti není 18 let a my za tebe zodpovídáme.“). Pomozte dítěti bránit se špatné společnosti, a naopak najít si dobré přátele. Posilujte zdravé sebevědomí dítěte. Spolupracujte pří výchově s dalšími dospělými v rodině, ve škole i v místě bydliště. Pokud má dítě nějaké zdravotní psychologické nebo návykové problémy, vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc.

Opatření, která je vhodné uţívat, aby dítě nezačalo brát drogy (dle Nešpor, K. a kol., 1997; Hajný, M., 2001) Pěstujte v dítěti životní optimismus (upevňovat psychické programy typu – „Já jsem v pohodě, ţivot a svět jsou vesměs O.K., kdyţ nejde o ţivot, nejde o nic.“ Vytvářejte kolem dítěte rodinné prostředí, kde se cítí bezpečně (kde se jeden můţe spolehnout na druhého, učit dítě přiměřeně zvládat stres, bolesti a zklamání). Učte dítě strukturovaným a konstruktivním způsobem a bez dlouhého odkládání řešit různé životní problémy, především problémy vztahové a emoční (fungující partnerský vztah je pro dítě tím nejlepším vzorem pro budování jeho postoje k partnerství). Učte dítě rozpoznávat a rozumně zvládat pocity zlosti (děti drogově závislých rodičů mívají nedostatek dovedností pro racionální zvládání pocitu zlosti. Umějí pak zvládat jen dva problémové způsoby – slovní aţ fyzickou agresi, nebo nepřiměřené potlačování vzteku). Zapojte muže aktivním způsobem do výchovy dítěte (častým průvodním znakem dětí, které mají problém s drogami, je to, ţe v jejich výchově příliš nefungoval muţský prvek).

58

Mějte vytvořena přiměřená a srozumitelná pravidla pro různé oblasti rodinného života (vyţadovat jejich dodrţování, při respektování odměna, při porušení sankce). Uskutečňujte společná jídla a jezděte na výlety. (Posezení u jídla a hlavně výlety utuţují pocit rodinné soudrţnosti a vzájemné důvěry). Najděte si každý týden chvíli času na své dítě (dítě by mělo mít pocit, ţe je pro vás důleţité a ţe se o něj zajímáte). Upevňujte ve svém dítěti zdravý vztah k alkoholu, tabáku a lékům (je dobré rozlišit občasné vypití piva po večeři oproti dennímu vysedávání v restauraci, občasné uţití prášku od bolesti hlavy oproti „zobání“ Lexaurinu při kaţdém problému). Dávejte dítěti tipy a podporujte u něj zájmy, pomocí kterých může zažít něco příjemného a neobvyklého (dítě se tak učí hledat a uvědomovat si příjemné činnosti, které pro něj mohou slouţit jako atraktivnější alternativa oproti uţívání drog). Pěstujte v dítěti trpělivost ve smyslu „nejdříve práce, potom zábava“ (tím se dítě učí plánovat svůj volný čas, kdy zábava a kamarádi následují aţ po splnění různých povinností nebo domácích prací).

Rizikové způsoby chování rodičů, které dítě přibliţují návykovému chování (dle Nešpor, K., 1999) Nedělejte to, co vám bylo doporučeno výše „Opatření, která je vhodné uţívat, aby dítě nezačalo brát drogy“. Pořád dítěti něco vyčítejte, vyhroţujte mu a apelujte na jeho rozum Nedodrţujte vámi stanovená rodinná pravidla a praktikujte vyřčené odměny a tresty jenom ve slovech. Opakovaně věřte všem slibům vašeho dítěte. Přehoďte řešení problémového chování vašeho dítěte na někoho jiného. Vytvářejte a udrţujte v rodině dusnou a nevraţivou atmosféru. Dělejte ze svého nadaného a schopného dítěte malého dospěláka. Dávejte dítěti nadměrnou volnost a příliš s ním nepřicházejte do styku. Jako správní hyperprotektivní rodiče své dítě nadměrně ochraňujte, vymetejte mu cestičky ţivotem. Vyvolávejte v dítěti úzkost, zlost a pocity méněcennosti tím, ţe po něm budete chtít, aby bylo podobně výkonné a úspěšné jako vy.

59

Jste-li úzkostní rodiče, nepodstupujte psychoterapii, ale dlouhodobě přenášejte na dítě různé strachy ze ţivota, který je podle vás nebezpečný a plný zklamání. Ať vás ani nenapadne vyhledat adekvátní léčbu vašich psychických problémů spojených s návykovým chováním. Vztahové konflikty vůbec neřešte. Trvale své dítě citově vydírejte, pěstujte v něm pocity viny a neučte ho, jak s těmito emocemi rozumně nakládat. Často se se svým dítětem stěhujte. Rozveďte se a nevyřešenými problémy ve spojitosti s rozchodem dítě stresujte a zatěţujte. Pokud jste rodič dospívajícího dítěte a máte nového partnera, dejte mu plné svolení, ať se naplno ujme domněle zanedbané výchovy vašeho dítěte.

Moţné příznaky uţívání drog (dle Nešpor, K., 1999): výkyvy nálad; vznětlivé a agresivní chování; únava; úpadek vzhledu a zanedbávání zevnějšku, špinavé oblečení; začervenání kolem nosu; zúţení nebo rozšíření zornic; lhaní, tajnosti; ztráta chuti, hubnutí; utrácení nemalých finančních částek; ztrácení věcí z domu, krádeţe peněz doma i ve škole; ztráta zájmu o zájmy, sport; změna kamarádů, ztráta původních kamarádů; samotářství; zvýšený zájem o drogové symboly (na tričkách, hudba subkultury apod.); zhoršení školního prospěchu; pozdní časté příchody domů, časté přespávání u neznámých kamarádů.

60

Prevence ve škole Školy jsou povaţovány za nejdůleţitější zařízení pro primární prevenci. Proto výrazně vzrostl důraz kladený na prevenci ve školách v národních strategiích a při strukturovaném uplatnění tohoto přístupu. Tato skutečnost se odráţí v rozšiřování školní protidrogové politiky, rozvoji specifických modulových programů protidrogové prevence pro školy a zároveň ve zkvalitňování pedagogického vzdělávání. (Nešpor, K. a kol., 1998) Primární prevence rizikového chování u ţáků v působnosti MŠMT (dle MŠMT [online], 2008) a)

Zaměřuje se prioritně na předcházení rozvoje rizik, která směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování ţáků: – agrese,

šikana,

kyberšikana,

násilí,

vandalismus,

intolerance,

antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie; – záškoláctví; – závislostní chování, uţívání všech návykových látek, netolismus, gambling; – rizikové sporty a rizikové chování v dopravě; – spektrum poruch příjmu potravy; – negativní působení sekt; – sexuální rizikové chování. b)

rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech: – domácího násilí; – týrání a zneuţívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneuţívání; – ohroţování výchovy mládeţe; – poruch příjmu potravy.

Minimální preventivní program (MPP) obecně (dle PPP Brno [online], 2008) Je to výrazný dokument zaměřený na výchovu ţáků ke zdravému ţivotnímu stylu. Zpracovává se na jeden školní rok, který vypracovává školní metodik prevence. Ten při jeho tvorbě spolupracuje se všemi pedagogickými pracovníky a vedením školy. Odráţí se v něm specifikace regionu, školy a má vycházet z aktuální situace ve škole. Zohledňuje se v něm předchozí období, které bylo vyhodnoceno autoevaluací školy.

61

V tomto dokumentu mají být definovány dlouhodobé a krátkodobé cíle preventivního programu a aktivit školy. Hlavním cílem programu má být bránění, oddalování nebo sniţování výskytu rizikového chování a zvyšování schopnosti ţáků činit ve svém ţivotě kvalitní a zodpovědná rozhodnutí. Minimální preventivní program na SŠSE (dle Kaprálová, E. Gallistlová, D., 2012) Jde o dokument školy, který popisuje konkrétní soubor aktivit, které škola plánuje realizovat v rámci primární prevence specifické i nespecifické v daném školním roce. MPP je zaloţen na zjištění konkrétních podmínek a vnitřní situace školy, na zjištění frekvence výskytu jednotlivých forem sociálně neţádoucího a rizikového chování. Na základě těchto vstupních informací potom se zpracovává konkrétní skladba aktivit v oblasti prevence, skladbu, která přesně odpovídá potřebám školy. Na efektivním programu spolupracují a nesou odpovědnost: Ředitel školy: má odpovědnost za podporu, vytváření a realizaci programu. Školní metodik prevence: koordinuje přípravy a realizace programu, vykonává činnosti metodické, koordinační, informační a poradenské. Pedagogický sbor – jednotliví učitelé: začleňují preventivní program do výuky svých předmětů. Třídní učitelé: monitorují rizikové chování ve své třídě, spolupracují při realizaci preventivních programů a jejich evaluaci. Ţáci: aktivně participují na přípravě a realizaci preventivního programu. Vyučující: uplatňují Minimální preventivní program v jednotlivých předmětech výuky. Jedná se o specifickou a nespecifickou prevenci pro ţáky ve výuce, která je součástí ŠVP a učebních osnov. Metodik prevence PPP: zajišťuje odbornou a metodickou pomoc pro ŠMP a je garantem kvality programů v daném regionu.

62

Zmapování situace ve škole pro stanovení cílů MPP (dle Kaprálová, E. Gallistlová, D., 2012) Vstupní informace a jejich zdroje 1. sociální a jiné okolí školy, 2. informace od pedagogů, 3. informace od rodičů, 4. informace od ţáků. Cíle vyplývající ze zmapování situace (dle Kaprálová, E. Gallistlová, D., 2012) 1. Sledovat absenci ţáků, vyhledávat ţáky s vysokou absencí. 2. Sníţit riziko agrese a šikany (včetně kyberšikany). 3. Rozvíjet zdravý ţivotní styl – důsledně potírat kouření, zneuţívání alkoholu a jiných návykových látek. 4. Upozorňovat ţáky na nebezpečí virtuálního světa. 5. Upevňovat morální normy a systém hodnot. 6. Zlepšit komunikaci mezi pedagogy a rodiči a zvýšit zájem rodičů o spolupráci. 7. Zapojovat ţáky do charitativní a humanitární činnosti. 8. Prohlubovat další vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně patologických jevů. Spolupráce s institucemi (dle Kaprálová, E. Gallistlová, D., 2012) Sdruţení Podané ruce - vyuţívání nabídek přednášek, besed, volnočasových aktivit. Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti v Brně. Policie ČR. Městská policie. PPP v Brně (pracoviště Sládkova 45). OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) – dříve „sociálka“. Nízkoprahový klub Likusák.

63

3.3 Protidrogová politika v ČR Systém koordinace české politiky Stále se zhoršující situace týkající se uţívání a obchodu s drogami vyvolala potřebu zavést účinná protiopatření, která se týkají mezinárodní úrovně i úrovně jednotlivých států. V České republice nese odpovědnost za tvorbu a plnění protidrogové politiky vláda. Realizace a koordinace české protidrogové politiky probíhá na dvou vzájemně nezastupitelných, prolínajících se a doplňujících se úrovních na centrální úrovni a na krajské (místní) úrovni. (Vláda ČR [online], 2008) Národní úroveň koordinace (dle Vláda ČR [online], 2008) Vláda ČR. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Sekretariát RVKPP a Národní monitorovací středisko. Výbory RVKPP. Pracovní skupiny. Národní strategie a akční plány protidrogové politiky. Vláda ČR Vláda České republiky zřídila Radu usnesením č. 275 ze dne 26. května 1993 jako Meziresortní protidrogovou komisi; usnesením vlády ze dne 15. října 2001 č. 1057 byla transformována na Radu vlády České republiky – Meziresortní protidrogovou komisi a usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 643 byl změněn název na Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky. (Vláda ČR [online], 2008) Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). (dle Vláda ČR [online], 2008) Složení Rady 1) Rada má 14 členů, kterými jsou předseda Rady, výkonný místopředseda/výkonná místopředsedkyně Rady (dále jen „výkonný místopředseda Rady“) a další členové. 2) Předsedou Rady je předseda vlády České republiky. 3) Výkonným místopředsedou Rady je národní protidrogový koordinátor.

64

4) Členy Rady jsou: a) ministr/ministryně (dále jen „ministr“) zdravotnictví, b) ministr práce a sociálních věcí, c) ministr školství, mládeţe a tělovýchovy, d) ministr vnitra, e) ministr spravedlnosti, f) ministr financí, g) ministr obrany, h) ministr nebo zmocněnec vlády pro lidská práva, je-li jmenován, i) zástupce Asociace krajů ČR – je jím hejtman nebo primátor hlavního města Prahy nominovaný Radou Asociace krajů ČR, j) zástupce Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, k) zástupce nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí, l) expert jmenovaný předsedou Rady (např. poradce předsedy vlády pro oblast zahrnující protidrogovou politiku). 5) Členství v Radě u členů vyjmenovaných podle čl. 3 odst. 2, 3 a 4 písm. a) aţ h) je vázáno na výkon uvedených funkcí. 6) Členství v Radě u člena podle čl. 3 odst. 4 písm. i) vzniká dnem nominace Rady Asociace krajů ČR a je vázáno na výkon funkce nominovaného zástupce. 7) Členství v Radě u člena podle čl. 3 odst. 4 písm. j) vzniká dnem nominace vysílající organizace a zaniká dnem ukončení platnosti nominace ze strany vysílající organizace. 8) Členství v Radě u člena podle čl. 3 odst. 4 písm. k) a l) vzniká jmenováním a končí odvoláním předsedou Rady. 9) Počet opakovaného členství v Radě není omezen, pokud není omezení dáno zákonem. 10) Aktuální seznam členů Rady je zveřejněn na webových stránkách Úřadu vlády České republiky; za aktualizaci seznamu odpovídá sekretariát Rady.

65

Sekretariát RVKPP Sekretariát je odpovědný za financování programů protidrogové politiky a mezinárodní spolupráci. Monitoruje situaci v oblasti drog, organizačně zajišťuje činnost výborů a pracovních skupin. Aby realizovaná opatření byla kvalitní a efektivní, musí se pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat analýzy. Proto bylo v roce 2002 na sekretariátě RVKPP zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS). Má za úkol kaţdý rok vypracovat zhodnocení situace a realizovaná opatření. Jsou publikovány ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v ČR. (Kiššová, L., 2009) Výbory RVKPP (dle Kiššová, L., 2009) Výbory zajišťují realizace koncepčních oblastí – klíčové aktivity drogové politiky a analýzy vývoje drogové situace v ČR. Rozdělení výborů: -

Výbor zástupců rezortů a institucí RVKPP.

-

Výbor RVKPP pro poskytování účelových dotací ze státního rozpočtu.

-

Výbor pro udělování certifikací.

-

Výbor zástupců regionů.

-

Poradní výbor RVKPP pro sběr dat o drogách.

Pracovní skupiny (dle Kiššová, L., 2009) Pracovní skupiny se zřizují pro řešení konkrétních problémů nebo potřeb protidrogové politiky, a pro plnění úkolů vyplývajících z Akčního plánu. Rozdělení pracovních skupin: -

Pracovní skupina pro spolupráci s Evropskou unií – Rezortní koordinační skupina.

-

Pracovní skupina RVKPP pro nelátkové závislosti.

-

Pracovní skupina Prevence a sniţování rizik uţívání drog na tanečních akcích.

-

Pracovní skupina pro metamfetamin.

-

Pracovní skupina NMS „Populační a školské průzkumy o postojích k uţívání drog“.

-

Pracovní skupina NMS „Infekční nemoci spojené s uţíváním ilegálních drog“.

-

Pracovní skupina NMS „Ţádosti o léčbu v souvislosti s uţíváním drog“.

66

-

Pracovní skupina NMS „Odhady prevalence a mortality problémových uţivatelů drog“.

-

Pracovní skupina NMS „Úmrtí spojená s uţíváním drog“.

-

Pracovní skupina NMS „Data trestněprávního sektoru“.

-

Pracovní skupina NMS „Systém včasného varování před novými drogami“.

Národní strategie protidrogové politiky Národní strategie protidrogové politiky je klíčovým politickým dokumentem schvalovaným vládou ČR, který definuje základní podobu národní protidrogové politiky. (Kiššová, L., 2009) Krajská (místní) úroveň koordinace (dle Kiššová, L., 2009) –

krajské úřady - výbor zástupců regionů,

–

krajští protidrogoví koordinátoři,

–

protidrogové komise,

–

pracovní skupiny,

–

strategie a plány,

–

protidrogoví koordinátoři – místní.

Výbor zástupců regionů Výbor je sloţen ze zástupce sekretariátu RVKPP a krajských protidrogových koordinátorů. Jsou zodpovědní za chod a dodrţování protidrogové politiky. Cílem výboru je koordinace a harmonizace protidrogové politiky státu a protidrogových politik krajů. (Kiššová, L., 2009) Krajský protidrogový koordinátor Koordinátoři jsou zaměstnanci jednotlivých krajských úřadů, kromě toho se mohou ještě starat o další agendy, jako je prevence kriminality nebo grantové řízení kraje. Vypracovávají ročně Výroční zprávu o realizaci protidrogové politiky kraje, která se předkládá sekretariátu RVKPP, čímţ je zajištěn sběr dat a informací o vývoji drogové situace na místní úrovni. (Kiššová, L., 2009)

67

Protidrogové komise Protidrogové komise jsou zřízeny téměř ve všech krajích, často jako poradní orgány primátora nebo hejtmana, či jeho náměstka nebo rady kraje. V některých krajích se protidrogovou politikou zabývají poradní orgány se širším záběrem, např. pro sociální či zdravotní oblast, pro sociálně negativní jevy včetně prevence kriminality apod. Komise jsou sloţeny z odborníků různých profesí, institucí a organizací. Podílejí se při vytváření a zavádění protidrogové politiky na místní úrovni. (Kiššová, L., 2009) Pracovní skupiny v krajích V pracovní skupině by měli být zastoupeni poskytovatelé sluţeb, kteří mají aktivně spolupracovat na řešení problémů ve svém kraji. Plány se pak tvoří podle pilířů protidrogové politiky (primární prevence, minimalizace rizik, léčba a resocializace, potlačování nabídky). (Kiššová, L., 2009) Strategie a plány Při tvorbě strategických dokumentů protidrogové politiky krajů se vychází většinou z národní strategie protidrogové politiky, kde se zohledňují krajová a místní specifika. Některé obce téţ vytvářejí své vlastní plány protidrogové politiky. Svá stanoviska a náměty předkládají radě města formou usnesení. (Kiššová, L., 2009) Místní protidrogový koordinátor – protidrogoví koordinátoři v obcích Místní koordinátoři zajišťují koordinaci protidrogové politiky, realizaci opatření na místní úrovni a přenos informací mezi krajskou úrovní a úrovni obcí. Tuto činnost nevykonávají na plný úvazek, proto pracují ještě na dalších agendách, jako je prevence kriminality, kurátorství pro mládeţ, kurátorství pro dospělé, poradenství pro Romy apod. Místním koordinátorům metodicky vypomáhají krajští protidrogoví koordinátoři. (Kiššová, L., 2009)

3.4 Strategie protidrogové politiky města Brna (dle MMB [online], 2009). Filozofií města je zaměření se na předcházení vzniku problémů při uţívání návykových látek.

68

Cílem je primární, sekundární, terciární prevence a následná péče. Hlavní cílovou populací jsou děti a mládeţ, na kterou se zaměří specifickou primární prevencí. Pro

problémové

uţivatele

návykových

látek

zajistí

komplexní

péči

(léčba

a resocializace / reintegrace). Pro mládeţ, která není organizovaná, jsou zřizovány nízkoprahové kluby, dětská centra pro děti a mládeţ a zdravotně-sociálně-výchovné zařízení, které by poskytovalo komplexní péči uţivatelům návykových látek v cílové populaci nezletilých se zvláštním zřetelem na rodinnou terapii. Celý program je financován schváleným rozpočtem města Brna. Hradí se z něj široké spektrum sluţeb, od primárně preventivních aţ po sluţby sniţování rizik či například projekty zaměřené na práci s uţivateli drog ve výkonu trestu odnětí svobody. Základní pilíře Strategie protidrogové politiky města Brna (dle MMB [online], 2009) Pilíře Strategie protidrogové politiky města Brna jsou v souladu s Národní strategií protidrogové politiky a Krajskou strategií a to: Primární prevence – zlepšení volnočasových aktivit a zaměření na specifickou primární prevenci a indikovanou primární prevenci pro ohroţené skupiny dětí. Léčba a resocializace/reintegrace – poskytnutí komplexní péče uţivatelům návykových látek v zařízeních vybudované sítě ve městě Brně (prioritou jsou děti do 15 roků). Sniţování rizik – motivace klientů ke změně ţivotního stylu (cílová skupina děti a mládeţ). Sniţování dostupnosti drog – jedna z hlavních náplní práce policie (likvidace pěstíren marihuany, varen pervitinu, dovoz a prodej návykových látek). Pracovní skupina pro posuzování opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (dle MMB [online], 2009). Na základě usnesení vlády České republiky č. 446 ze dne 18.8.1993 bylo primátorům měst uloţeno zřídit do 31.12.1994 protidrogovou komisi. Protidrogový koordinátor byl jmenován členy komise a pověřen funkcí primátorkou města Brna dne 17.4.1997, č.j. KP/355/97.

69

V souladu se zákonem č. 37/1989 Sb. O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi ve znění pozdějších změn a doplňků a podle ustanovení § 15 Kraje a obce bylo Radě města Brna navrţeno zřízení Pracovní skupiny statutárního města Brna s názvem: Pracovní skupina pro posuzování opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Rada města Brna na své R4/016 schůzi konané dne 27.3.2003, v bodě 2, materiál R4/0981, jmenovala Pracovní skupinu pro posuzování opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (nahradila tak Protidrogovou komisi), jejího předsedu a členy. Je poradním orgánem Rady města Brna ve věci problematiky uţívání návykových látek a jejím úkolem je předkládat konkrétní návrhy na řešení problematiky v oblasti uţívání návykových látek a také spolupracovat s organizacemi zabývajícími se drogovou problematikou v Brně. Orientační zmapování uţivatelů drog do 15 roků v Brně, r. 2008 (dle MMB [online], 2009) Nejuţívanější drogou ve městě Brně je pervitin, narůstá počet klientů závislých na heroinu. Mezi mládeţí je oblíbená marihuana a extáze. Těkavé látky se vyskytují u dětí a mládeţe pocházejících ze sociálně slabých a nepřizpůsobivých rodin, jejich počet narůstá. Uţívání návykových látek mezi cílovou populací nezletilých je v Brně odlišná. Veškeré informace jsou získané z dat všech mladistvých klientů podle zpracovaných hlášení o léčbě či intervenci v různých centrech okresu. Celkový počet vykázaných klientů je 246, z toho je 56 dívek a 190 chlapců. 6 roků

1 klient

8 roků

3 klienti

10 roků

4 klienti

11 roků

10 klientů

12 roků

23 klientů

13 roků

48 klientů

Tab. č. 3: Seřazení vykázaných klientů podle věku (MMB [online], 2009)

70

Nikotin Alkohol Marihuana Toluen

194 123 103 77

Tab. č. 4: Nejuţívanější návyková látka (MMB [online], 2009)

r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009

18 22 20 37

Tab. č. 5: Nezletilí zadrţení na protialkoholní stanici (MMB [online], 2009)

Velkým problémem u nezletilých začíná být nárazové pití. Jde o rychlé pití se stavy téměř ohroţující ţivot vzhledem k nízkému věku konzumentů. Nelegální drogy, ţadatelé o léčbu: (dle MMB [online], 2009) Jihomoravský kraj = 1 044 klientů, a z toho město Brno 839 – za r. 2008 Jihomoravský kraj = 1 048 klientů, a z toho město Brno 517 – za r. 2009 Nejuţívanější drogou u zmíněných klientů je pervitin (48%), následuje heroin (24%), dále je to marihuana (9,5%), zbylé drogy jsou uţívány jako základní droga spíše ojediněle a 13% uţivatelů drog neuvedlo ţádný typ uţívané drogy. Zastoupení pohlaví uţivatelů drog – r. 2008 (dle MMB [online], 2009) V rámci ČR činí poměr muţů k ţenám 2:1. V rámci Brna činí poměr muţů k ţenám přibliţně 3 : 1 Poměr počtu muţů k počtu ţen ve věkové skupině do 15 let a ve věkové skupině 15 – 19 let se však rovná 1 : 1. Z toho vyplývá, ţe dívky začínají s drogami v niţším věku, nebo přinejmenším dříve vyhledávají intervenci.

71

4 Uţívání návykových látek jako významná sociální patologie na středním odborném učilišti

4.1 Metodologické poznámky Téma výzkumu: Zneuţívání společensky přijatelných a „nelegálních“ návykových látek u ţáků střední školy. Výzkumný problém: Závaţnost problematiky návykových látek jako sociálně patologického jevu u ţáků vybraného odborného učiliště. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu bude odkrytí problematiky kouření, alkoholismu a toxikomanie, zjištění názorů, postojů vzorku ţáků k těmto negativním sociálním jevům a zmapování míry uţívaných látek. Zaměření se na faktory, které vedou k zneuţívání těchto látek a zjištění stavu znalosti ţáků o rizicích spojených s jejich konzumací, moţnosti prevence v rámci učiliště. Výzkumná otázka: Jaký je přístup ţáků odborného učiliště k návykovým látkám jako sociálně patologickému jevu? Pouţité metody Téma a vymezený výzkumný problém včetně vlastní výzkumné otázky nabízejí jako nejoptimálnější strategii metodu kvantitativního šetření s vyuţitím techniky dotazníku. Jedná se o základní – evaluační a explanační výzkum, ve kterém bude vyhodnoceno a vysvětleno zneuţívání návykových látek na škole. (Disman, M., 2000) Dotazník předloţený respondentům obsahuje 27 otázek uzavřených, 7 otázek polootevřených a jednu otevřenou. U pěti otázek měli respondenti moţnost označit víc moţností. Dotazník je nestandardizovaného charakteru, respondentům byla zaručena plná anonymita. Výzkum probíhal na vzorku ţáků SOU. Výběr zkoumaného vzorku byl zaměřen na ţáky všech ročníků a nástavbové studium.

72

Administraci dotazníku v odborném výcviku provedl autor sám, v teorii byly pověřeny výchovné poradkyně. Návratnost dotazníků byla 100 %, pouze ve většině případů nebyly vyplněny polootevřené otázky. Získané vyplněné dotazníky byly roztříděny a provedeno systematické kódování daných odpovědí, z jejichţ četnosti byly následně graficky znázorněny, doplněny slovním komentářem v tabulkách a grafech, poté proběhla analýza hypotéz, byla opatřena konkrétním komentářem. Data byla zpracována v programech Microsoft Word a Excel. Hypotézy byly testovány pomocí programu Epi Info, Version 6.02en (DEAN, A.G. et al. 1994), x2 (chíkvadrát) testu, Fisherova exaktního testu a jeho modifikace dle Yatese a Mantel – Haenszela. Časový harmonogram: červen 2012 – sestavení dotazníku; červenec-srpen 2012 – vyhledávání vhodné odborné literatury; září-prosinec 2012 – tvorba teoretické části, korekce otázek dotazníku; únor 2013 – administrace dotazníků respondentům, jejich sběr a vyhodnocení; březen 2013 – empirická část diplomové práce; duben 2013 – korektura textu, tisk, vazba, odevzdání. Pracovní hypotézy: H1: Ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji kuřáky a konzumenty alkoholu neţ ţáci z úplných rodin. H2: Ţáci maturitních oborů budou méně uţívat nelegální drogy neţ ţáci učebních oborů. H3: Ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji uţivateli nelegálních drog neţ ţáci z úplných rodin. H4: Ţáci, kteří se cítí být pesimisty, mají blíţe k zneuţívání nelegálních drog oproti ţákům, kteří se cítí být optimisty. H5: Ţáci, kteří se zúčastnili programu prevence v oblasti návykových látek, mají v této oblasti více znalostí oproti ţákům, kteří tento program neabsolvovali.

73

Charakteristika školy, v níţ bylo prováděno šetření Popis učiliště Autor pracuje na učilišti, které se zabývá výukou strojních a elektro oborů v Brně. Škola je umístěna v uzavřeném komplexu budov nedaleko centra města. Komplex je tvořen hlavní budovou a přístavbami dílen, v sousedství se nachází domov mládeţe s jídelnou, laboratoř pro měření a počítačové učebny. Do areálu školy je zakomponován odpočinkový dvůr, parčík pro ţáky a tenisové kurty. (Moliš, R. [online], 2010). Na učilišti studuje 690 ţáků řádného denního studia. Obory vzdělání (dle Moliš, R. [online], 2010). Střední vzdělání s výučním listem: 26 – 51 – H/02

Elektrikář- silnoproud

26 – 52 – H/01

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

23 – 51 – H/01

Strojní mechanik

23 – 52 – H/01

Nástrojař

23 – 56 – H/01

Obráběč kovů

Střední vzdělání s maturitní zkouškou: 26 – 41 – M/01

Elektrotechnika

26 – 41 – L/01

Mechanik elektrotechnik

26 – 43 – L/001

Mechanik elektronik

26 – 42 – L/ 001

Mechanik silnoproudých zařízení

23 – 45 – L/01

Mechanik seřizovač

23 – 44 – L/01

Mechanik strojů a zařízení

26 – 45 – L/ 005

Mechanik číslicově řízených strojů

Střední vzdělání s výučním listem - zkrácené studium 26 – 52 – H/01

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

23 – 51 – H/01

Strojní mechanik

23 – 52 – H/01

Nástrojař

23 – 56 – H/01

Obráběč kovů

74

Nástavbové studium: 26 – 41 – L/52

Provozní elektrotechnika

23 – 43 – L/51

Provozní technika

23 – 43 – L/506

Provozní technika

26 – 41 – L/506

Provozní elektrotechnika

4.2 Přehled výsledků dotazníkového šetření Bylo osloveno celkem 174 ţáků maturitních a výučních oborů. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek, z toho bylo 7 otázek polootevřených, na které valná většina respondentů neodpověděla. Aby byla dodrţena plná anonymita respondentů, bylo upuštěno od identifikace pohlaví (muţ, ţena) z důvodu velkého nepoměru dívek k chlapcům na sledovaném souboru.

Ročník 1. 2 3. 4. Nástavbové studium Celkem

Počet ţáků 42 55 30 37 10 174

Procento (%) 24 32 17 21 6 100

Tab. č. 6: Zastoupení respondentů studia dle ročníku

Celkový počet respondentů činil 174 (tj. 100 %), z toho 1. ročník 42 (tj. 24 %), 2. ročník 55 (tj. 32 %), 3. ročník 30 (tj. 17 %), 4. ročník 37 (tj. 21 %), nástavbové studium 10 (tj. 6 %).

Obor vzdělání Maturitní Učební

Počet ţáků 79 95

Procento (%) 45 55

Tab. č. 7: Identifikace ţáků podle oboru vzdělání zakončeného maturitní nebo učňovskou zkouškou

Respondentů s maturitním oborem bylo 79 (tj. 45 %) s učebním oborem 95 (tj. 55 %).

75

Věk 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Počet ţáků 3 29 31 30 42 23 14 1 1

Procento (%) 2,0 17,0 18,0 17,0 24,0 13,0 8,0 0,5 0,5

Tab. č. 8: Věkové rozvrstvení respondentů v souboru

Nejfrekventovanější skupiny respondentů se pohybovaly mezi 16 aţ 19letými, nejvíce (1/4) byla 19letých, 1/6 byla 16-, 17-, 18letých a asi 1/7 byla 20letých.

Rodina Úplná Neúplná

Počet ţáků 114 60

Procento (%) 65 35

Tab. č. 9: Úplnost rodiny respondentů

Jiţ první otázka ukazuje palčivý problém současné společnosti. Z hlediska rodinného zázemí respondentů ţije 65 % respondentů v úplné rodině, 35 % v rodině neúplné.

Bydlení U rodičů U příbuzných V pronájmu (na privátu) Ve vlastním bytě (domě) Na internátě

Počet ţáků 148 1 3 2 20

Procento (%) 85 1 2 1 11

Tab. č. 10: Způsob bydlení respondentů během školního roku

Největší počet respondentů během školního roku bydlí u svých rodičů (85 %) a 11 % na internátě.

Cítíš se být Optimista Pesimista

Počet ţáků 132 42

Procento (%) 76 24

Tab. č. 11: Subjektivní hodnocení ţivotního přístupu

Většina respondentů sama sebe hodnotí jako optimisty (3/4), pesimisty se cítí být 1/4.

76

Komunikace mi Dělá problém Nedělá problém

Počet ţáků 25 149

Procento (%) 14 86

Tab. č. 12: Problémy respondentů při komunikaci s ostatními lidmi

Komunikace nedělá problémy 86 %, problémy s ní má 14 % dotazovaných.

Reakce na stres Vţdy jej intenzivně proţívám Proţívám jej úměrně situaci Proţívám jej jen mírně Stres nijak nepociťuji

Počet ţáků 13 79 64 18

Procento (%) 8 45 37 10

Tab. č. 13: Reakce respondentů na stres

Stres proţívá úměrně situaci necelá 1/2 respondentů, mírně proţívá stres asi 1/4, stres nijak nepociťuje 1/10 a stres vţdy intenzivně proţívá 1/12 respondentů – jde o potenciální nebezpečí negativního vlivu na vývoj a ţivot jedince (sebevraţedné úmysly, sklon k návykovým látkám).

Co (kdo) u tebe vyvolává stres Rodina Škola Okolí Nemoc Jiné faktory

Počet ţáků Ano 43 117 44 19 48

Procento (%) Ano 25 67 25 11 28

Tab. č. 14: Nejčastější původce stresu.

Největší díl vyvolávajících faktorů stresu je spojen se školními povinnostmi, které označilo 117 respondentů (tj. 67 %), přibliţně na stejné úrovni asi 1/5 jsou stresory vyvolávané rodinou nebo okolím, jiné důvody uvedla 1/3 respondentů – zde zmínili: nemám stres, sourozenec, svět, testy ve škole, vyučující učitel; U 19, (1/9) respondentů je za stresor povaţována nemoc.

77

Jak zvládáš stres Pomáhá mi rodina Pomáhají mi přátelé Sám, nikoho a nic jiného nepotřebuji Alkoholem Jinou drogou mimo alkoholu Jiným způsobem

Počet ţáků 22 51 60 9 11 21

Procento (%) 13 29 35 5 6 12

Tab. č. 15: Zvládání stresu respondenty

Víc jak 1/3 dotazovaných respondentů zvládá stres sama, přátelé pomáhají u necelé 1/3 dotazovaných, 1/7 ţáků pomáhá rodina, jiným způsobem stres odbourává 1/8 respondentů (převaţuje oddychová a volnočasová relaxace).

Volný čas Do 1 hodiny 1 – 2 hodiny 2 – 4 hodiny 4 a více hodin

Počet ţáků 3 11 70 90

Procento (%) 2 6 40 52

Tab. č. 16: Denní osobní volno respondentů

Víc jak 4 hodiny volného času má 1/2 respondentů, 2 – 4 hodiny má 1/5 respondentů.

Jakým způsobem trávíš volný čas S vlastní rodinou S partnerem/partnerkou Sebevzděláváním Výdělečnou činností Sportovními aktivitami Uměleckými aktivitami S přáteli Jinak

Počet ţáků

Procento (%)

52 63 30 36 76 14 113 41

30 36 17 21 44 8 65 24

Tab. č. 17: Způsoby trávení volného času respondenty

U této otázky měli respondenti moţnost volit více odpovědí. Nejvíce respondentů tráví volný čas s přáteli (2/3) odpovědí, s partnerem/partnerkou víc jak 1/3, s vlastní rodinou necelá 1/3, sportovním aktivitám se věnuje necelá 1/2, výdělečnou činností se zabývá 1/5, sebevzděláváním 1/6, uměleckým aktivitám se věnuje 1/12, jiné důvody udala 1/4 dotazovaných nejčastěji uváděla PC, sportovní aktivity, vzdělávací aktivity, odpočinek, film, ale i konzumaci alkoholu.

78

Zájem rodičů o volný čas ţáků Ano, vţdy Ano, často Zřídka Nikdy

Počet ţáků 20 73 73 8

Procento (%) 11 42 42 5

Tab. č. 18: Zájem rodičů o trávení volného času respondentů

Zájem rodičů o volný čas svých dětí jeví často necelá 1/2, stejný počet se zajímá zřídka, o trávení osobního volna svých dětí se nezajímá 1/20 rodičů.

Kouření rodičů Ano Ne

Počet ţáků 73 101

Procento (%) 42 58

Tab. č. 19: Kouření rodičů respondentů

Kouření rodičů bylo zaznamenáno u 73 (tj. 42 %) respondentů, nekouří ve 101 případě (tj. 58 %).

Kouření ţáků Ano Ne

Počet ţáků 138 36

Procento (%) 79 21

Tab. č. 20: Kouření respondentů během ţivota

Cigarety ve svém ţivotě vyzkoušelo 79 % (tj. 138) respondentů, 21 % (tj. 36) jich tuto potřebu nemělo.

Věk kouření Méně neţ 10 roků 10 – 14 roků 15 – 18 roků Více neţ 18 roků Nekouřím

Počet ţáků 22 73 40 3 36

Procento (%) 13 42 23 1 21

Tab. č. 21: Věk prvního kouření respondentů

Nejčastěji první zkušenost uvádějí respondenti v období 10 – 14 let a to necelá 1/2, mezi 15. – 18. rokem jich prvně kouřila necelá 1/4, do 10. roku věku kouření vyzkoušela 1/8 respondentů. Pouze 1/5 dotázaných cigaretu nezkusilo.

79

Hlavní důvod kouření Zvědavost Rodiče také kouří Vliv kamarádů, party Působení reklamy Pocit dospělosti Nekouřím

Počet ţáků 64 1 63 2 8 36

Procento (%) 37,0 0,5 36,0 0,5 5,0 21,0

Tab. č. 22: Důvod kouření respondentů

Respondenti jako hlavní příčinu kouření uvádějí v 1/3 zvědavost a vliv kamarádů/party.

Jak často kouříš Denně Obden Několikrát týdně Několikrát měsíčně Příleţitostně Nekouřím

Počet ţáků 81 6 4 1 46 36

Procento (%) 47 3 2 1 26 21

Tab. č. 23: Frekvence kouření respondentů

Nejvíce respondentů ve vzorku kouří pravidelně, denně (asi 1/2), příleţitostně kouří 1/4 z nich. Pětina souboru jsou nekuřáci.

Kolik vykouříš týdně cigaret Do 10 10 – 20 Více jak 20 Nekouřím

Počet ţáků 61 20 57 36

Procento (%) 35 11 33 21

Tab. č. 24: Počet týdně vykouřených cigaret

Týdenní frekvenci kouření uvádějí respondenti méně častěji neţ denní četnost kouření, takţe: 1/3 z nich kouří víc jak 20 cigaret týdně, více jak 1/3 kouří do 10 cigaret týdně, 1/10 mezi 10 – 20 cigaretami týdně.

Pil jsi někdy v ţivotě alkoholické nápoje?

Počet ţáků

Procento (%)

171 3

98 2

Ano Ne

Tab. č. 25: Pití alkoholických nápojů respondenty během ţivota

80

Celoţivotní zkušenost s alkoholem mají téměř všichni dotázaní: kladně odpovědělo 171 (tj. 98 %), pouze 3 (tj. 2 %) odpověděli záporně.

Kolik ti bylo let, kdyţ jsi poprvé pil alkohol Méně neţ 10 roků 10 - 14 roků 15 – 18 roků Více jak 18 roků Abstinují

Počet ţáků

Procento (%)

23 82 64 2 3

13 47 37 1 2

Tab. č. 26: Věk prvního pití alkoholických nápojů respondenty

První zkušenosti s alkoholem mají podobný průběh jako první zkušenosti s kouřením: nejčastěji respondenti první zkušenost uvádějí ve věku mezi 10. – 14. rokem (takřka 1/2), mezi 15. – 18. rokem více jak 1/3. Pouze 3 respondenti udávají abstinenci.

Jakému druhu alkoholu dáváš přednost Pivo Víno Tvrdý alkohol Míchané nápoje Abstinují

Počet ţáků

Procento (%)

122 15 23 11 3

70 9 13 6 2

Tab. č. 27: Preference druhu alkoholického nápoje

Jako nejoblíbenější nápoj respondenti uvádějí pivo (víc jak ve 2/3 případů), tvrdý alkohol preferuje asi 1/8 z nich, asi desetina víno.

Jak často poţíváš alkoholické nápoje Pravidelně denně Obden Pravidelně několikrát týdně Pravidelně několikrát měsíčně Příleţitostně Abstinují

Počet ţáků

Procento (%)

0 7 22 38 104 3

0 4 12 22 60 2

Tab. č. 28: Frekvence konzumace alkoholických nápojů respondenty

81

Frekvence konzumace alkoholu je 2/3 souboru udána jako příleţitostná, několikrát měsíčně zmiňuje 1/5, 1/10 pak několikrát týdně, pravidelné denní pití alkoholu nepřiznal nikdo.

Kolik skleniček alkoholu zkonzumuješ za týden Do 5 6 – 10 11 – 20 Více jak 20 Abstinují Jaký druh

Počet ţáků

Procento (%)

102 32 27 10 3 0

58 18 16 6 2 0

Tab. č. 29: Počet konzumace skleniček alkoholu udaných respondenty za týden

Týdenní konzumaci alkoholu respondenty v počtu sklenic do 5 udávají 102 (tj. 58 %) dotazovaných, 6 – 10 sklenic 32 (tj. 18 %) oslovených, 11 – 20 sklenic 27 (tj. 16 %), víc jak 20 sklenic 10 (tj. 6 %).

Hrál jsi někdy na automatech Ano Ne

Počet ţáků 70 104

Procento (%) 40 60

Tab. č. 30: Hra na automatech během ţivota respondentů

Na automatu během svého ţivota vyzkoušela hru víc jak 1/3 respondentů, necelé 2/3 tuto zkušenost nemají.

Kolik ti bylo let, kdyţ jsi poprvé hrál na automatech Méně neţ 10 roků 10 - 14 roků 15 – 18 roků Více jak 18 roků Nehraji

Počet ţáků

Procento (%)

0 7 36 27 104

0 4 21 15 60

Tab. č. 31: Věk první hry na automatech

Nejčastěji respondenti zkoušeli poprvé na automatech hrát mezi 15. – 18. rokem 1/5, pak nad 18 roků 1/7, pod hranicí 10 roků nikdo z respondentů na automatech hrát nezkoušel.

82

Jak často hraješ na automatech Denně Obden Několikrát týdně Několikrát měsíčně Příleţitostně Nehrají

Počet ţáků 0 0 1 1 68 104

Procento (%) 0,0 0,0 0,5 0,5 39,0 60,0

Tab. č. 32: Frekvence hry na automatech

Co se týká četnosti hry na automatech, respondenti uvádějí ve 39 % hru příleţitostnou, v 1 % pak vícekrát týdně a měsíčně.

Máš nějakou zkušenost s nelegální drogou Ţádná zkušenost Uţití 1 – 3krát Uţití 4 – 10krát Uţití více jak 10krát Uţívám pravidelně

Počet ţáků

Procento (%)

77 64 9 10 14

44 37 5 6 8

Tab. č. 33: Zkušenost respondentů s nelegální drogou

Ţádnou zkušenost s drogou nemá 77 (tj. 44 %) respondentů, 1 – 3 zkušenosti přiznala 64 dotazovaných (tj. 37 %), z nich 4 – 10 zkušeností má 9 (tj. 5 %), víc jak 10krát drogu zkusilo 10 (tj. 6 %), k pravidelnému uţívání se přihlásilo 14 (tj. 8 %) respondentů.

Nabízel ti někdo drogu Ano Ne

Počet ţáků 144 30

Procento (%) 83 17

Tab. č. 34: Nabídka drogy respondentům

Droga byla jiţ někdy nabízena 4/5 respondentů, 1/5 respondentů se dosud nikdy s nabídkou drogy nesetkala.

83

Kdo ti nabízel drogu Rodina Dealer Trenér Spoluţák Kamarád Nenabízel nikdo

Počet ţáků

Procento (%)

4 43 3 37 95 30

2 25 2 21 55 17

Tab. č. 35: Osoba, která respondentovi nabízela drogy

U otázky, kdo drogu nabízel, bylo moţno zvolit více variant. Nejčastěji drogu nabízel kamarád v 95 případech (tj. 55 %), dealer – zmínilo 43 dotazovaní (tj. 25 %), spoluţák – v 37 případech (tj. 21 %), ale i rodina – u 4 (tj. 2 %) respondentů a trenér – u 3 (tj. 2 %) oslovených.

Kde ti drogu nabízel V soukromí Na veřejnosti Na diskotéce V partě Ve škole Nenabízel Jinde

Počet ţáků

Procento (%)

47 67 61 47 44 30 20

27 39 35 27 25 17 12

Tab. č. 36: Místo, kde byla respondentovi nabízena droga

Otázka umoţňovala odpověď s více moţnostmi. Nejčastěji byla droga nabízena na veřejnosti – v 67 případech (tj. 39 %), na diskotéce – v 61 případu (tj. 35 %), v partě – uvedlo 47 dotazovaných (tj. 27 %), v soukromí – zmínilo 47 (tj. 27 %), dokonce ve škole – u 44 ţáků (tj. 25 %). Moţnost jinde udalo 20 (tj. 12 %) respondentů (konkrétně: les, Lidl, Facebook, všude);

Přijal jsi nabízenou drogu Ano Ne Nebyla nabízena

Počet ţáků 67 77 30

Procento (%) 39 44 17

Tab. č. 37: Přijetí nabízené drogy

Nabízená droga byla přijata 67 (tj. 39 %) respondenty, 77 (tj. 44 %) jich drogu nepřijalo.

84

Byl jsi svědkem nelegálního obchodu s drogou ve škole? Ano Ne

Počet ţáků

Procento (%)

84 90

48 52

Tab. č. 38: Svědectví nelegálního obchodu s drogou ve škole

Ve škole byla svědkem nelegálního obchodu s drogou téměř 1/2 respondentů, víc jak 1/2 nikoli.

Myslíš si, ţe jsi o problémech drog dobře informován Dostatečně Částečně Velmi málo Ne

Počet ţáků

Procento (%)

125 38 4 7

72 22 2 4

Tab. č. 39: Informovanost respondentů o problémech drog

Na otázku informovanosti o problematice drog se dostatečně informovaných cítily 3/4 respondentů a částečně informovaných 1/5 z nich.

Kdo tě o drogách informoval Rodiče Škola Kamarád Jiný zdroj

Počet ţáků

Procento (%)

48 120 47 44

28 69 27 25

Tab. č. 40: Zdroje informací respondentů o drogách

Otázka umoţňovala více odpovědí. Nejvíc informací o drogách respondenti získali z MPP ve škole – ve 120 případech (tj. 69 %). Rodiče mají zásluhu pouze na 48 (tj. 28 %) případech informovanosti, svou roli sehráli i kamarádi – zmínilo 47 dotazovaných (tj. 27 %). Jiné informace ţáci získali nejvíce z internetu a médií, sami, přednášky a účasti na protidrogovém výzkumu.

85

Jsi seznámen se školní drogovou strategií Ano Ne

Počet ţáků

Procento (%)

84 90

48 52

Tab. č. 41: Seznámení respondentů se školní drogovou strategií (prevencí braní drog)

Se školní drogovou strategií je seznámeno 84 (tj. 48 %) respondentů, 90 (tj. 52 %) o ní nemá povědomost.

Kde tě se strategií seznámili Kde: - Bílý dům - divadlo - doma, kino - exkurze na téma „drogy“ - nepamatuji si - přednášky - ve škole - venku - ZŠ - škola, K – centrum - škola, TV

Počet ţáků

Procento (%)

1 1 1 1 1 2 48 1 1 1 1

2 2 2 2 2 4 78 2 2 2 2

Tab. č. 42a): Místo seznámení respondentů s prevencí uţívání drog

Tabulka udává přehled s údaji, kde k seznámení se strategií došlo. Na otázku „Kde“ 3/4 respondentů uvedly školu, většina zbývajících odpovědí se týkala téţ školy, ke které byl udán ještě jiný zdroj informací, jako např.: TV, K – centrum, Bílý dům.

86

Jak tě se strategií seznámili - dobře - dostatečně - filmem - lektor - normálně - přečteno - školní řád - slovně - třídní učitel - přednáška - preventivní program - prezentace - ústně, písemně - videa - výukový film - zkouškou doma

Počet ţáků 2 2 1 1 1 1 3 2 9 13 1 1 5 2 1 1

Procento (%) 4 4 2 2 2 2 7 4 20 29 2 2 12 4 2 2

Tab. č. 42b): Způsob seznámení respondentů s prevencí uţívání drog

Tabulka udává údaje, jak k seznámení se strategií došlo. Na otázku „Jak“ uvedla necelá 1/3 respondentů přednášku a 1/4 třídního učitele, většina zbývajících odpovědí měla návaznost na školu.

Víš, koho oslovit ohledně školní drogové strategie Ne Ano

Počet ţáků

Procento (%)

105 69

60 40

Tab. č. 43: Znalost respondentů, koho mají moţnost ve škole oslovit ohledně školní drogové strategie či preventivních aktivit

Je s podivem, ţe necelé 2/3 respondentů nevědí, koho ve škole s touto problematikou oslovit. 1/3 respondentů odpovědělo kladně: v 16 případech by oslovili výchovné poradkyně a 14 by oslovilo učitele. Následující odpovědi byly různými kombinacemi předešlých moţností: učitele a poradkyni, učitele a psychologa, vychovatele, kohokoliv ve škole a zástupce ředitele. Jeden respondent by neoslovil raději nikoho, a jeden by oslovil dokonce dealera.

87

4.3 Analýza hypotéz V rámci kvantitativního výzkumu bylo vytyčeno pět hypotéz, které byly na základě odpovědí získaných z dotazníkového šetření statisticky ověřovány. Vytyčené hypotézy: H1: Ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji kuřáky a konzumenty alkoholu neţ ţáci z úplných rodin.

Rodina

Celkem respondenti (n = 174)

Celkem kouří (n = 138)

Absolutně Relativně Absolutně Úplná 114 65,5 % 86 Neúplná 60 34,5 % 52 Tab. č. 44: Kouření respondentů podle typu rodiny

Relativně 75,4 % 86,7 %

Chi square (x2) = 3,02 Hladina statistické významnosti (p) = 0,0822 Statisticky nevýznamné ( x2 test, p>0,05)

Graf č. 1: Kuřáci a nekuřáci z úplných a neúplných rodin

88

Celkem nekouří (n = 36) Absolutně 28 8

Relativně 24,6 % 13,3 %

Rodina

Celkem respondenti (n = 174)

Celkem konzumentů (n = 171)

Absolutně Relativně Absolutně 114 65,5 % 112 Úplná 60 34,5 % 59 Neúplná Tab. č. 45: Konzumace alkoholu podle typu rodiny

Relativně 98,2 % 98,3 %

Celkem abstinentů (n = 3) Absolutně 2 1

Relativně 1,8 % 1,7 %

Chi square (x2) = 3,33 Hladina statistické významnosti (p) = 0,7265 Statisticky nevýznamné ( x2 test, p>0,05)

Graf č. 2: Konzumenti a abstinenti alkoholu z úplných a neúplných rodin

Pro zjištění platnosti hypotézy byly porovnány odpovědi z výše uvedených tabulek a grafů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 174 respondentů. Z úplných rodin kouří 3/4 (75,4 %) respondentů a 1/4 (24,6 %) je nekuřáků, v neúplných rodinách kouří 52 (86,7 %) respondentů a nekouří 8 (13,3 %). Alkohol poţívá z úplných rodin 112 (98,2 %) respondentů a 2 (1,8 %) jsou abstinenti, v neúplných rodinách poţívá alkohol 59 (98,3 %) respondentů a abstinent je pouze 1 (1,7 %). Hypotéza č. 1 v případě hypotézy nebyly nalezeny mezi sledovanými skupinami statisticky významné rozdíly, proto nebyly verifikované!

89

H2: Ţáci maturitních oborů budou méně uţívat nelegální drogy neţ ţáci učebních oborů.

Obor vzdělání

Celkem respondenti (n = 174) Absolutní

Relativní

Maturitní 79 45,4 % Učební 95 54,6 % Tab. č. 46: Uţivatelé drog podle oborů

Drogoví konzumenti (n = 33) Absolutní 17 16

Relativní 21,5 % 16,8 %

Drogoví abstinenti (n = 141) Absolutní 62 79

Relativní 78,5 % 83,2 %

Chi square (x2) = 0,61 Hladina statistické významnosti (p) = 0,4333 Statisticky nevýznamné ( x2 test, p>0,05)

Graf č. 3: konzumenti drog dle oboru

Data, ze kterých se vycházelo pro hypotézu 2, byla získána z rozdělení ţáků podle oborů maturitních a učebních. Další data pocházejí z odpovědi na otázku č. 25, kde byly sloučeny odpovědi a) + b) pro drogové abstinenty a odpovědi c) + d) + e) pro drogové konzumenty (viz dotazník v příloze č. 2) Celkový počet respondentů z maturitních oborů je 79 (45,4 %) a z učebních oborů je 95 (54,6 %) respondentů. V maturitních oborech je 17 (21,5 %) konzumentů a 62 (78,5 %) drogových abstinentů. V učebních oborech konzumuje 16 (16,8 %) respondentů a drogy nekonzumuje 79 (83,2 %). V případě hypotézy č. 2 nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami, proto hypotéza nebyla verifikována!

90

H3: Ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji uţivateli nelegálních drog, neţ ţáci z úplných rodin.

Rodina

Celkem respondenti (n = 174)

Drogoví konzumenti (n = 33)

Absolutní Relativní Absolutní 114 65,5 % 21 Úplná 60 34,5 % 12 Neúplná Tab. č. 47: Uţivatelé drog z úplných a neúplných rodin

Relativní 18,4 % 20 %

Drogoví abstinenti (n = 141) Absolutní 93 48

Relativní 81,6 % 80 %

Chi square (x2) = 0,06 Hladina statistické významnosti (p) = 0,8006 Statisticky nevýznamné ( x2 test, p>0,05)

Graf č. 4: Konzumenti drog podle rodiny

Data, ze kterých se vycházelo pro hypotézu č. 3, byla získána z rozdělení rodin respondentů na úplné a neúplné. Opět se vycházelo z otázky č. 25, kde byly sloučeny odpovědi a) + b) pro drogové abstinenty a odpovědi c) + d) + e) pro drogové konzumenty (viz dotazník v příloze č. 2) V úplné rodině ţijí 2/3 (65,5 %) respondentů a v neúplné rodině 1/3 (34,5 %) z nich. Z úplné rodiny pochází 21 (18,4 %) konzumentů a 93 (81,6 %) drogových abstinentů. Z neúplných rodin konzumuje drogy 12 (20 %) respondentů, nekonzumuje je 48 (80 %) ţáků.

91

U Hypotézy č. 3 opět nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami, proto hypotéza nebyla verifikována! H4: Ţáci, kteří se cítí být pesimisty, mají blíţe k zneuţívání nelegálních drog oproti ţákům, kteří se cítí být optimisty.

Ţivotní přístup

Celkem respondenti (n = 174)

Drogoví konzumenti (n = 33)

Absolutně Relativně Absolutně 132 75,9 % 27 Optimista 42 24,1 % 6 Pesimista Tab. č. 48: Uţivatelé drog podle ţivotního pohledu

Relativně 20,5 % 14,3 %

Drogoví abstinenti (n = 141) Absolutně 105 36

Relativně 79,5 % 85,7 %

Chi square (x2) = 0,79 Hladina statistické významnosti (p) = 0,3744 Statisticky nevýznamné ( x2 test, p>0,05)

Graf č. 5: Konzumenti drog podle ţivotního pohledu

Data, ze kterých se vycházelo pro analýzu hypotézy č. 4, byla získána z otázky č. 3 z rozdělení respondentů podle ţivotního pohledu na svět, a dále se vycházelo z otázky č. 25, kde byly sloučeny odpovědi a) + b) pro drogové abstinenty a odpovědi c) + d) + e) pro konzumenty drog (viz dotazník v příloze č. 2).

92

Celkem se cítilo být optimisty 132 (75,9 %) respondentů a pesimisty 42 (24,1 %) respondentů. Optimisté konzumovali drogy ve 27 (20,5 %) případech a abstinovali ve 105 (79,5 %) případech. Pesimisté konzumovali v 6 (14,3 %) případech a abstinovali ve 36 (85,7 %) případech. U hypotézy č. 4 rozdíl mezi skupinami opět nebyl statisticky nevýznamný, proto hypotéza nebyla verifikována!

H5: Ţáci, kteří se zúčastnili programu prevence v oblasti návykových látek, mají v této oblasti dobré znalosti oproti ţákům, kteří tento program neabsolvovali. Seznámení s drogovou prevencí

Znalost školní drogové Neznalost školní drogové strategie strategie (n = 84) (n = 90) Absolutně Relativně Absolutně Relativně Absolutně Relativně Osloveni 84 48,3 % 42 50 % 42 50 % Neosloveni 90 51,7 % 63 70 % 27 30 % Tab. č. 49: Znalost školní drogové strategie podle oslovení respondentů preventivním programem Celkem respondenti (n = 174)

Chi square (x2) = 7,26 Hladina statistické významnosti (p) = 0,0070 Rozdíl mezi skupinami na 1 % hladině významnosti ( x2 test, p<0,01)

Graf č. 6: Znalost školní strategie a oslovení

Data, ze kterých se vycházelo pro hypotézu č. 5, byla získána z otázek dotazníku č. 33 a 34 (viz dotazník v příloze č. 2).

93

Celkový počet respondentů, kteří byli seznámeni s drogovou strategií učiliště, byl 84 (48,3 %), a neseznámených bylo 90 (51,7 %). Z respondentů, kteří byli seznámení se školní drogovou strategií, tak 42 (50 %) mělo povědomí, koho mohou ve škole oslovit, 42 (50%) respondentů toto povědomí nemělo. Z respondentů, kteří nebyli seznámení se školní drogovou strategií, 63 (70 %) mělo povědomí, koho mohou ve škole oslovit, 27 (30 %) respondentů toto povědomí nemělo. Z výsledků vyplynulo, ţe respondenti, kteří se účastnili seznámení s drogovou prevencí, mají ve 20 % více povědomí, s kým mohou o drogové strategii na učilišti hovořit a kdo jim pomůţe s jejich problémy. U hypotézy č. 5 byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami na 1 % hladině významnosti, proto byla hypotéza verifikována!

4.4 Diskuse Téma drog je stále víc aktuální, neboť se stále sniţuje věk dětí, které začínají experimentovat s návykovými látkami. Naše společnost se stará o mnoho věcí, které jsou propagovány i v médiích, např. o zatoulaná a týraná zvířata… Můj osobní pocit je takový, ţe obdobně bychom se měli věnovat a starat o naše děti, měli bychom jim více naslouchat a neodbývat je jen kapesným a jinými dárky. Dnešní společnost se zabývá zejména honbou za penězi nebo budováním slibné kariéry a zapomíná na to nejdůleţitější, coţ jsou naše děti. Uniká nám to podstatné, jak naše děti vyrůstají, co dělají ve svém volném čase a jak a s kým tento čas tráví. Dnešní mládeţ nemá tolik povinností, jak tomu bývalo dříve. To se projevuje i na ţácích, kteří nastupují na učiliště. Není u nich vidět rukodělná zručnost a pracovní nasazení, jaké mívali ţáci dříve. Mizí šikovnost i u ţáků z vesnic, protoţe „doba počítačová“ vtrhla v plné síle i na venkov. Mládeţ dokáţe u různých počítačových her prosedět několik hodin denně, to samé platí o různých komunikačních kanálech, jako je např. Facebook, Skype, ICQ aj. Mizí tím tolik potřebné osobní sociální kontakty „tváří v tvář“, jejichţ nedostatky se mohou jedincům stát osudnými v jejich budoucím ţivotě. Další problém spatřuji v mládeţi, se v ředě případů nudí a nenachází smysluplné trávení svého volného času. Osobně mohu dát jeden z konkrétních příkladů, neboť chodím postupně se svými syny na fotbalové tréninky jiţ sedmým rokem. Chodíval jsem si po tréninku ještě se syny zatrénovat na obecní hřiště u našeho domu. Scházelo

94

se tam několik chlapců a společně si zahráli fotbálek. Hra je velice bavila, ale do fotbalového klubu nikdy nepřišli, protoţe jim rodiče buď nechtěli dát peníze, nebo na to prostě neměli potřebnou sumu. Dnes je těmto hochům něco mezi třinácti a patnácti roky a jiţ několik let je potkávám, jak si v hloučku vykuřují, snad jen cigarety, občas schovávají i nějaký alkohol a potulují se po okolí. Mým osobním názorem je, ţe pokud tyto děti bude finančně podporovat obec (komunita), a není to jen u fotbalu, mohou najít smysluplné vyuţití volného času, budou se méně nudit, čímţ by se mohla pozitivně změnit i drogová scéna. Ale opět je zde problém, a to otázka financí. Sám raději investuji svůj čas a finance do koníčků svých dětí a doufám, ţe se tyto vynaloţené investice jednou zhodnotí, ţe mé děti vyplní svůj čas něčím účelným, naučí se určitému řádu a povinnostem, a nebudou se chtít toulat, hledat nevhodnou zábavu, a obklopovat se pochybnou společností. Jednoho dne jsem jel po víkendu tramvají do zaměstnání, na hlavním nádraţí si ke mně přisedly tři dívky ve věku kolem šestnácti let a cestou na učiliště se bavily. Náhle se jejich hovor stočil na to, co dělaly uplynulý víkend. Se svými letitými zkušenostmi pedagoga na SOU jsem vcelku zvyklý na dost silné záţitky, ale spíš u hochů. Kdyţ jedna z nich začala popisovat, jak byla v sobotu na „akci“, a postupně se třikrát za jeden den stihla opít, tak to byl dost silný šálek i na mne. Samozřejmě i zbylé dvě dívky přidaly svou trošku do mlýna, jak se s kamarády opíjely na zábavách. Z jejich hovoru vyplynulo, ţe pravidelné víkendové „pitky“ u nich není nic neobvyklého, a spíš ten, kdo nepije, tak se vymyká svým vrstevníkům. Obdobným způsobem se o víkendu baví i naši ţáci. Vypadá to, jako by je snad nic jiného nezajímalo, a jediným cílem je někam s partou vyrazit a pořádně se „zmrskat“. Většinou je vše dáno výchovou rodičů a stylem dnešního uspěchaného ţivota. Rodiče nemají na své děti dostatek volného času, většinou je ani nezajímá, v jaké společnosti a jakým způsobem jejich dítě tráví svůj volný čas. Dítě, které netráví své osobní volno, smysluplným způsobem, se postupně začne nudit, a pak uţ jen záleţí na jeho hodnotovém ţebříčku, jakým směrem se vydá. Bohuţel, dnešní statistiky ukazují, ţe se část mládeţe vydává špatným směrem, a to se jí můţe stát osudným i v dalším ţivotě. Pokud vezmeme v potaz několik výsledků z uskutečněného dotazníkového šetření, a ty se dají do zřejmých souvislostí, vyplyne z nich, ţe: víc jak 1/2 respondentů uvádí víc jak 4 hodiny denně volného času, asi 1/2 rodičů se nezajímá o trávení volného času svých dětí. Nejvíce volného času respondenti tráví se svými kamarády, opět asi 1/2, a právě kamarád jim v 1/2 případů nabízel drogy. Opět zde vidíme „začarovaný

95

kruh“. Do této oblasti můţeme přidat ještě kuřáctví a alkohol. K tomu všemu můţeme připočíst téměř 1/2, respondentů, kteří byli svědky nelegálního obchodu s drogou ve škole, coţ je stav, na který by se mělo začít bezodkladně reagovat. Je s podivem, ţe ţáci ani dealeři nemají strach obchodovat s drogami dokonce na půdě školy. Podobný problém nedávno rozvířila česká média, kdyţ byl v televizi zveřejněn problém „pivní turistiky“ do naší země. Oříšek je v tom, ţe nezletilí cizinci jezdí za levným alkoholem, a zde pak probíhají neskutečné „jízdy“. I kdyţ média problém vylíčila v reportáţi, bohuţel policie opět zaspala, a kontroly, které vykonala, neměly ţádný větší efekt. V další reportáţi bylo vidět, jak jsou mladí cizinci chytří a dokáţí si poradit i s policisty. Nebýt toho, ţe opilá mládeţ demolovala zařízení hotelu, kde byla ubytována, tak by se o problému nikde nejednalo. Je zřejmé, ţe protidrogová strategie v praxi příliš nefunguje. Barmani a různí prodejci nemají strach ani výčitky nabídnout nezletilým alkohol, jen kdyţ z toho mají nemalé zisky. Vyvstává otázka, kde máme špatně nastavená pravidla, nebo kdo neplní své povinnosti. V této oblasti je třeba nasadit jednotný systém a důsledně jej dodrţovat, a to na všech úrovních. Samostatnou kapitolou jsou školy. Z pohledu rodičů dáváme své děti do školy s tím, ţe se naučí, co jim bude prospěšné v dalším ţivotě, a ţe tam jsou relativně v bezpečí. Samy školy si problémy se sociálními patologiemi nepřipouštějí, taktně se o nich mlčí. Jako kdyby nikde nebyla přítomna šikana a jiné škodlivé sociální jevy. Školy se bojí veřejně vyhlásit s nimi boj, nejspíš ze strachu ztráty kreditu na veřejnosti, a potaţmo potencionálních zájemců o studium. Proto se vše drţí raději pod pokličkou. Sám jsem zaznamenal negativní zkušenost svého syna ze základní školy. Jednoho dne se vrátil ze školy s natrţenou bundou a bylo na něm vidět, ţe se mu něco špatného přihodilo. Byl v té době ve druhé třídě a měl z fotbalu zlomenou ruku. Po vyučování ho napadli tři jeho spoluţáci. Dva ho drţeli a třetí jej bil. Na tento popud šla manţelka danou situaci řešit do školy s třídní učitelkou. Výsledek byl takový, ţe se druhý den syn vrátil s poznámkou za zlobení, abychom věděli, ţe není svatoušek. Domnívám se, ţe takovýmto způsobem se problémy řešit nemají, protoţe tento přestupek třídní učitelka ututlala, ale problém šikany se tehdy neřešil a rozrůstal se dál. Poté se uţ zvládal mnohem závaţnější problém, který nemusel nastat, kdyby se vše podchytilo v zárodku. S podobnými potíţemi se potýká víc škol, a je většinou na jejich vedení, jak se postaví k řešení problémů s negativními jevy. Je vypracováno mnoho doporučení a zásad, ale vše funguje jen zčásti, a kdyţ se přidá nedůslednost, tak se ze ZŠ A SŠ stává „dţungle“. Mohu dát další příklad: kdyţ pedagog po ţácích poţaduje omluvenky

96

potvrzené od lékaře, někteří tvrdí, ţe jim lékař nechce dát razítko, ţe to nemá v popisu práce, atd. Pak jsou dvě moţnosti: buď bude učitel důsledně poţadovat razítko od lékaře, a třeba i lékaři telefonovat, aby si ověřil fakta, nebo to vzdá a bude mu stačit omluvenka od rodičů, potaţmo od zletilých ţáků samotných. A rázem je tu začarovaný kruh. Na to navazuje záškoláctví a další problémy s tím spojené, které mohou vyvolávat trestnou činnost ţáků. Opět by se dalo mnoha negativním jevům zabránit, pokud by se postupovalo jednotně a systematicky. Nemalou měrou se na chování a vystupování našich dětí podepisuje celá společnost, a zejména vzory, které mají neustále na očích. Nedá se přehlédnout, ţe dnešní doba má za následek mnoho rozpadlých manţelství. Jen na naší škole je víc jak 1/3 ţáků z rozpadlých rodin. Uvedený jev by se dal komentovat slovy, ţe toto je „obraz“ naší dnešní konzumní společnosti. Neustále máme na očích státní činitele, kteří během své kariéry mění své neatraktivní manţelky za atraktivní typy ţen. Pozadu nezůstávají ani tzv. „celebrity“, jejichţ sexuální ţivot a skandály „propírají“ často veškerá média. Není pak divu, ţe mnozí dospělí propadnou pocitu, ţe o něco důleţitého ve svém ţivotě téţ přicházejí. Je pak v této situaci velice sloţité udávat naší mládeţi nějaký mravní a zásadní vzor, vše ostatní uţ je pak záleţitostí rodiny a její výchovy. Problém prevence v ČR také nepřináší to pravé ovoce. Při debatě s jedním vedoucím nízkoprahového zařízení mi bylo sděleno, ţe situace ve vedení protidrogové politiky ČR je špatná, a kdyţ se přidá nekompetentní řešení problémů na všech úrovních, vychází nynější stav ve společnosti a ve školách. Vedoucí a podřízení nepojímají zodpovědnost za své zaměstnání, nepojímají prevenci jako profesi, ale jako věc výdělku (normálně si odpracují své hodiny, a tím to pro ně končí), dny pak míjejí a situace se stále horší. Z rozhovorů s kolegy z různých škol vím o existenci „kultury mlčení, zastírání a předstírání“ (vše se zametá pod koberec), toto jednání ale problémy neřeší. Dále neexistuje větší funkční spolupráce s protidrogovými sluţbami, policií a efektivním propojením prevence s PPP. Z pohledu odborníka je vše ve velkém zmatku a špatně koordinované. V podstatě se hasí aţ následný poţár, a neřeší se příčiny, ze kterých tyto důsledky pramení. Školy situaci ohledně drog tutlají, jak jen to jde. Doposud není známo jediné učiliště nebo škola v ČR, která by se sama dobrovolně přiznala, ţe má na své půdě problémy s dogami. Vše pramení z existenčního tlaku na školy, a z velmi slabých ročníků ţáků, kdy se problémy neřeší a přijímací systém ţáků ke studiu je

97

„podměrečný“. Nejspíš v současnosti tato situace nemá řešení, jaké bychom si přáli – rychlé, tvrdé a definitivní. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) ESPAD je mezinárodní projekt, koordinovaný Švédskou radou pro informace o alkoholu a drogách, přináší srovnatelná data o uţívání návykových látek mezi mládeţí v Evropě. ESPAD přináší základní přehled výsledků studie v jednotlivých zemích ve vývoji situace v Evropě. Zprávy se ukládají v databázi, která slouţí pro výzkumné účely národním koordinátorům a i pro různé studijní účely. (Csémy, L. Chomynová, P., 2012) Přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce 2011 (dle Csémy, L. Chomynová, P., 2012) Respondenti v roce 2011 uváděli nejčastější zkušenost s těmito nelegálními látkami: -

konopné látky 43%;

-

uţívání léků se sedativním účinkem 10,1%;

-

čichání rozpouštědel 7,8%;

-

uţití halucinogenních hub 6,9%;

-

LSD 5,1%;

-

extáze 3,3%;

-

amfetaminy 2%;

-

heroin 1,4%;

-

kokain 1,1%. Ve věkové skupině 15 – 19letých měla odhadem v ČR alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou (především konopnými látkami) asi 250 tisíc osob, opakovanou zkušenost (více neţ 5 krát v ţivotě) asi 100 tisíc osob. Denně kouřilo v roce 2011 celkem 25 % šestnáctiletých, z nich bylo 8 % silných kuřáků (11 a více cigaret denně). U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů. Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příleţitosti) více neţ 3krát v posledním měsíci konzumovalo 21 % studentů.

98

Pouze 55 % dotázaných povaţuje denní kouření více neţ 20 cigaret za velké zdravotní riziko, a necelá polovina dotázaných povaţuje za rizikové pití 4 nebo více sklenic alkoholu denně.

99

Závěr Diplomová práce byla zaměřena na drogovou problematiku ţáků na středním odborném učilišti. V úvodní kapitole jsou popsány základní pojmy z oblasti adiktologie, historie omamných a psychotropních látek, výroba lektvarů, drogy, přírodní a mořské jedy. Druhá kapitola obsahuje nejčastěji zneuţívané drogy s podrobným popisem jejich účinků na lidský organismus, závislost na nich a odvykací stav (potaţmo rizika spojená s uţíváním). Třetí kapitola se zmiňuje o legislativě s novým trestním zákoníkem platným od 1. ledna 2010, na který navazuje prevence zaměřená hlavně na rodinu a na školu. Dále je popsána protidrogová politika v ČR na vládní úrovni, aţ po krajského či místního protidrogového koordinátora v obcích. Závěr kapitoly tvoří protidrogová strategie města Brna, kde je zmíněn program zaměřený na předcházení vzniku problémů při uţívání návykových látek a orientační zmapování uţivatelů drog do 15 roků. Empirický oddíl práce je věnován metodice a vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření provedeného na vybraném středním odborném učilišti v Brně. Na základě zjištěných a vyhodnocených výsledků nebyly verifikovány hypotézy: H1 - ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji kuřáky a konzumenty alkoholu neţ ţáci z úplných rodin. H2 - ţáci maturitních oborů budou méně uţívat nelegální drogy neţ ţáci učebních oborů. H3 - ţáci, kteří pocházejí z neúplných rodin, jsou častěji uţivateli nelegálních drog, neţ ţáci z úplných rodin. H4 - ţáci, kteří se cítí být pesimisty, mají blíţe k zneuţívání nelegálních drog oproti ţákům, kteří se cítí být optimisty. Verifikována byla pouze hypotéza: H5 - ţáci, kteří se zúčastnili programu prevence v oblasti návykových látek, mají v této oblasti dobré znalosti oproti ţákům, kteří tento program neabsolvovali. I kdyţ se většina hypotéz nepotvrdila, přesto jsou výsledky z výzkumu alarmující. Bylo by vhodné, aby se k danému problému vyjádřili kompetentní lidé na učilišti. Na základě zjištěných výsledků by se měla stanovit nová školní strategie

100

ohledně návykových látek, zapojit všechny pracovníky učiliště do MPP a navázat funkční spolupráci s drogovou sluţbou. V roli prevence má svůj nezastupitelný úkol hlavně škola. Velmi důleţitý je jiţ první stupeň základních škol. Věk dětí, které s návykovými látkami experimentují, se neustále sniţuje. Není nic výjimečného potkat ţáky prvního stupně na cestě do školy, nebo ze školy, kouřící cigarety. Dnes je zřejmé, ţe jen suchopárná přednáška, kterou ţáci přetrpí, a většinou ji ani nevyslechnou, nemá ţádný větší efekt. Je mnohem vhodnější na dané téma spíše diskutovat ve skupinách a snaţit se ţáky vtáhnout do problému. Drogová problematika je celosvětovým problémem. Vzhledem k tomu, ţe ČR je středem Evropy, nevyhnula se ani naší zemi, mimo jiné i díky otevření hranic po roce 1989. Nikdo však nebyl na tuto skutečnost připravený. Neměli jsme ţádné zkušenosti ani povědomí, co vše tento problém bude pro naši zemi znamenat do budoucna. Mnoho preventivních programů se převzalo z USA, kde jsou v této problematice mnohem dále, protoţe se jí zabývají mnohem delší dobu. Naše vláda a veškerá ministerstva vytvářejí různé drogové strategie a nařízení. Bohuţel, tyto strategie nejsou ve většině případů dost efektivní a provázané, měla by se zlepšit koordinace mezi všemi zainteresovanými protidrogovými koordinátory a všemi pracovními skupinami nejen na státní, ale i na krajské úrovni, poněvadţ i zde se vyskytuje lidský faktor. Ne všichni berou svoji práci jako poslání, ale pouze jako zaměstnání. I sebelepší strategie a nařízení mohou selhat na nezájmu jednotlivce.

101

Resumé

Diplomová práce je zaměřena na problematiku návykových látek a drogovou závislost ţáků. Je rozdělena do čtyř kapitol, z nichţ tři kapitoly jsou věnovány teoretickému výkladu. Teoretická část podává přehled omamných a psychotropních látek a jedů z historického hlediska, dále je popsán stručný přehled nejčastěji zneuţívaných drog, charakteristika jejich uţití, účinky a moţná rizika uţívání, které podtrhuje legislativa s moţnými právními důsledky a postihy. Další kapitola je věnována rozdělení prevence, na kterou navazuje organizační struktura protidrogové politiky ČR a Strategie protidrogové politiky města Brna. Výzkumným šetřením bylo zmapováno uţívání návykových látek ve vzorku oslovených ţáků, kde, kým a jak jim byla droga nabídnuta, jaké mají znalosti o moţných rizicích při uţívání a zda mají představu, koho mohou ve škole se svými problémy oslovit. Hlavním cílem této práce bylo zjištění, jaký je výskyt drog na sledovaném učilišti, zda ţáci mají povědomost o účincích návykových látek na lidský organismus a o moţnostech prevence.

102

Summary

The dissertation focuses on the problems with narcotics and drug addiction of students (age 15 - 20). It´s devided into four chapters, three chapters are devoted to theoretical interpretation. The theoretical part gives a summary of

narcotic and psychotropic

substances and poisons from the historical point of view, further on there is a brief summary of the most frequent drugs, the characteristic of their use, the impacts and possible risks of taking them which is underlined by the legislation with the possible legal consequences and sanctions. The next part concentrates on the division of prevention, that is followed by the organization stucture of the anti-drug politics of The Czech Republic and The strategy of anti-drug politics of Brno city. The research investigation examined the use of narcotics on the number of approached students, where, by whome and how were they offered drugs, what knowlege do they have about the possible risks of drug taking and whether they know who can they speak to about these problems at school. The main goal of this dissertation was to find out the presence of drugs in the apprentice schools (age 15 - 20), whether the students are avare of the impacts of substance abuse on human organism and the possibilities of prevention.

103

Seznam pouţité literatury: 1. CSÉMY, L., CHOMYNOVÁ, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad vlády České republiky. 2012, roč. 10, č. 1, s. 1 – 12. ISSN 1214 -1089. 2. DEAN, A.G. ET AL. The Epi Info manual: version 6.02. A word processing, database and statistics systém for public health on IBM-compatible microcomputers. 1st Ed. London: Brixton Books, 1994. 470 p. ISBN 9781873937211 3. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. 4. FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 256 s. ISBN 80-7178-367-6. 5. HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 136 s. ISBN 80-247-0135-9. 6. KALINA, K. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0. 7. KAPRÁLOVÁ, E., GALLISTLOVÁ, D. Minimální preventivní program na školní rok 2012/13. Brno: SŠSE Brno, 2012, 16 s. ISBN –. 8. KIŠŠOVÁ, L. Protidrogová politika ČR: Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad vlády ČR, 2009, roč. 7, č. 2, s. 1 – 12. ISSN 1214-1089 9. Kolektiv autorů SANANIM. Drogy otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367-223-2. 10. MANN, J. Jedy, drogy, léky. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 203 s. ISBN 80200-0508-0. 11. NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. 4. vyd. Praha: BESIP, 1997. 128 s. ISBN-. 12. NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Bažení (craving). Společný rys mnoha závislostí a způsoby zvládání. 1. vyd. Praha: Sportpropag, 1999. 80 s. ISBN-. 13. NEŠPOR, K, CSÉMY, L, PERNICOVÁ, H. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí. Časná a krátká intervence. 1. vyd. Praha: Sportpropag, 1998. 106 s. ISBN-. 14. NEŠPOR, K, CSÉMY, Lad, PERNICOVÁ, H. Zásady efektivní primární prevence. 1. vyd. Praha: Sportpropag, 1999. 40 s. ISBN-. 15. NEŠPOR, K, MÜLLEROVÁ, M. Jak přestat brát [drogy] – Svépomocná příručka. 1. vyd. Praha: Sportpropag, 1997. 136 s. ISBN-.

104

16. NEŠPOR, K. Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 128 s. ISBN 80-7178-086-3. 17. PUNCH, F. K. Úspěšný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 232 s. ISBN 978-80-7367-468-7. 18. SPOUSTA, V. et al., Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita, 2001. 158 s. ISBN 80-210-2387-2. 19. STONE, T, DARLINGTONOVÁ, G. Léky, drogy, jedy. 1. vyd. Praha: Academia, 2003. 440 s. ISBN 80-200-1065-3. 20. ŠEDIVÝ, V. VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol, drogy. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1988. 160 s. ISBN 28-049-88. 21. ZEMAN, P. Nový trestní zákoník: Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad vlády České republiky. 2010, roč. 8, č. 1, s. 1 – 12. ISSN 1214 -1089.

Internet: 22. AION CS. Zákony pro lidi: Předpis č. 467/2009 Sb. - Nařízení vlády. [online]. 2010, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 23. DUNDR, M. Původ a rozšíření drog: Krátké dějiny drog. [online]. 1995, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 24. Historie drog. Starověk. [online]. 2007, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 25. KACHLÍK, P. Používaná terminologie v oblasti adiktologie. [online]. 2004. [cit. 13. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 26. Magistrát města Brna (MMB). Strategie protidrogové politiky města Brna na období 2011 – 2014. [online]. 2009, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 27. MOLIŠ, R. Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2010/2011. [online]. 2010, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: .

105

28. MŠMT. Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009 – 2012. [online]. 2008, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 29. NEVORALOVÁ, M. Rozdělení primární prevence. [online]. 2011, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 30. PPP Brno. Minimální preventivní program. [online]. 2008, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 31. TRAPKOVÁ, B. Cíle prevence podle věku. [online]. 2003, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 32. Vláda ČR. Protidrogová politika v ČR. [online]. 2008, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: . 33. ŢUFNÍČEK, J. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. (větší než malé množství). [online]. 2010, [cit. 10. 03. 2013]. Dostupný z WWW: .

106

Seznam tabulek, obrázků a grafů Tab. č. 1: Zkrácený seznam OPL z nařízení vlády. (Ţufníček, J. [online], 2010) Tab. č. 2: Rostliny obsahující psychotropní látku a jejich mnoţství větší neţ malé (Ţufníček, J. [online], 2010) Tab. č. 3: Seřazení vykázaných klientů podle věku (MMB [online], 2009) Tab. č. 4: Nejuţívanější návyková látka (MMB [online], 2009) Tab. č. 5: Nezletilí zadrţení na protialkoholní stanici (MMB [online], 2009) Tab. č. 6: Zastoupení respondentů studia dle ročníku Tab. č. 7: Identifikace ţáků podle oboru vzdělání zakončeného maturitní nebo učňovskou zkouškou Tab. č. 8: Věkové rozvrstvení respondentů v souboru Tab. č. 9: Úplnost rodiny respondentů Tab. č. 10: Způsob bydlení respondentů během školního roku Tab. č. 11: Subjektivní hodnocení ţivotního přístupu Tab. č. 12: Problémy respondentů při komunikaci s ostatními lidmi Tab. č. 13: Reakce respondentů na stres Tab. č. 14: Nejčastější původce stresu Tab. č. 15: Zvládání stresu respondenty Tab. č. 16: Denní osobní volno respondentů Tab. č. 17: Způsoby trávení volného času respondenty Tab. č. 18: Zájem rodičů o trávení volného času respondentů Tab. č. 19: Kouření rodičů respondentů Tab. č. 20: Kouření respondentů během ţivota Tab. č. 21: Věk prvního kouření respondentů Tab. č. 22: Důvod kouření respondentů Tab. č. 23: Frekvence kouření respondentů Tab. č. 24: Počet týdně vykouřených cigaret Tab. č. 25: Pití alkoholických nápojů respondenty během ţivota Tab. č. 26: Věk prvního pití alkoholických nápojů respondenty Tab. č. 27: Preference druhu alkoholického nápoje Tab. č. 28: Frekvence konzumace alkoholických nápojů respondenty Tab. č. 29: Počet konzumace skleniček alkoholu udaných respondenty za týden Tab. č. 30: Hra na automatech během ţivota respondentů

107

Tab. č. 31: Věk první hry na automatech Tab. č. 32: Frekvence hry na automatech Tab. č. 33: Zkušenost respondentů s nelegální drogou Tab. č. 34: Nabídka drogy respondentům Tab. č. 35: Osoba, která respondentovi nabízela drogy Tab. č. 36: Místo, kde byla respondentovi nabízena droga Tab. č. 37: Přijetí nabízené drogy Tab. č. 38: Svědectví nelegálního obchodu s drogou ve škole Tab. č. 39: Informovanost respondentů o problémech drog Tab. č. 40: Zdroje informací respondentů o drogách Tab. č. 41: Seznámení respondentů se školní drogovou strategií (prevencí braní drog) Tab. č. 42a): Místo seznámení respondentů s prevencí uţívání drog Tab. č. 42b): Způsob seznámení respondentů s prevencí uţívání drog Tab. č. 43: Znalost respondentů, koho mají moţnost ve škole oslovit ohledně školní drogové strategie či preventivních aktivit Tab. č. 44: Kouření respondentů podle typu rodiny Tab. č. 45: Konzumace alkoholu podle typu rodiny Tab. č. 46: Uţivatelé drog podle oborů Tab. č. 47: Uţivatelé drog z úplných a neúplných rodin Tab. č. 48: Uţivatelé drog podle ţivotního pohledu Tab. č. 49: Znalost školní drogové strategie podle oslovení respondentů preventivním programem

Obr č. 1 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. Obr č. 2 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nikotiinituotteita.jpg> Obr č. 3 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gelcaps.jpg> Obr č. 4 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nalgene_bottles.jpg?uselang=cs> Obr č. 5 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Slaapbol_R0017601.JPG>

108

Obr č. 6 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. Obr č. 7 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:LSD_match.jpg> Obr č. 8 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cannabis_sativa_(5).jpg> Obr č. 9 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www. Obr č. 10 [cit. 2013-04-10] Dostupný pod licencí Creative Commons na www.

Graf č. 1: Kuřáci a nekuřáci z úplných a neúplných rodin Graf č. 2: Konzumenti a abstinenti alkoholu z úplných a neúplných rodin Graf č. 3: konzumenti drog dle oboru Graf č. 4: Konzumenti drog podle rodiny Graf č. 5: Konzumenti drog podle ţivotního pohledu Graf č. 6: Znalost školní strategie a oslovení

109

Seznam příloh Program preventivních aktivit pro ţáky školy na rok 2012/2013

2 str.

Dotazník pouţitý při výzkumu

5 str.

110

Příloha č. 1 Program preventivních aktivit pro ţáky školy na rok 2012/2013 (dle Kaprálová, E., Gallistlová, D. 2012) Září Seznámení ţáků a zaměstnanců školy s MPP. Třídnické hodiny jako nástroj prevence. Světluška – charitativní činnost. Diagnostika třídního kolektivu (I. ročníky). Říjen Preventivní program pro I. ročníky týkající se zneuţívání návykových látek. Diagnostika třídního kolektivu (I. ročníky). Listopad Třídní schůzky – spolupráce se zákonnými zástupci. Kriminalita mládeţe (I. ročníky) – kpt. Přadka. Vyhledávání a sledování ţáků s neomluvenou absencí. Konopí – dobrý sluha, špatný pán (II. ročníky). Leden Individuální práce se ţáky s problémovým patologickým chováním. Únor Kyberšikana (III. ročníky) – por. Mgr. Zdeňka Procházková. Březen Ţivotní styl, směřování do budoucna, ţivotní hodnoty (IV. ročníky). Jeden svět na školách – filmový festival. Duben Třídní schůzky – spolupráce se zákonnými zástupci, aktuální problémy. Humanitární činnost – dobrovolné prvodárcovství krve. Vyhledávání a sledování ţáků s neomluvenou absencí.

Květen Sebereflexe – všechny ročníky. Červen Vyhledávání a sledování ţáků s neomluvenou absencí. Den Policie ČR – vybraní ţáci. Ostatní akce a preventivní aktivity (dle Kaprálová, E., Gallistlová, D. 2012) Lyţařský výcvikový kurz, cyklokurz, vodácký kurz, sportovní soutěţe školního a městského charakteru. Projekt Darování krve. Účast na charitativních akcích Světluška, Šance. Environmentální vzdělávací a výchovné programy. Aktivní účast na sportovních a odborných místních a celostátních soutěţích. Aktivní účast vybraných ţáků na Veletrhu středních škol a Dnech otevřených dveří. Podchycení volného času ţáků – k dispozici tenisové kurty, školní hřiště, minigolf pro vyuţití v době mimo vyučování, o přestávkách moţnost vyuţít stolní tenis. Vyuţití školního internetu – škola, DM. Spolupráce se zahraničními školami. Projekt Jeden svět na školách – aktivity vyuţívané v hodinách Společenskovědního základu. Účast na Filmovém festivalu projektu Jednoho světa na školách. Aktuální zařazení tematických DVD a VHS (sex, šikana, zdravý ţivotní styl, zásady první pomoci,...): Hrozba zvaná AIDS. Řekni drogám ne I. Řekni drogám ne II. Projekt Šance. Pravda o drogách.

Příloha č. 2: Dotazník Tento dotazník je ANONYMNÍ a nebude pouţit pro účely školy. Veškerá data budou důvěrná a určena jen pro mé soukromé účely, do diplomové práce mého studia na VŠ. Při vyplňování Vás prosím o pečlivé a pravdivé údaje, které Vám nezaberou více jak 10 – 15 min. Předem děkuji za Tvůj čas věnovaný tomuto dotazníku. Instrukce k vyplnění: Prosím o výběr pouze jedné Vaší odpovědi u kaţdé otázky, kterou laskavě označte ve formuláři. U některých poloţek dotazníku je moţno zvolit více moţností současně (je na ně upozorněno), pak tak učiňte dle svého uváţení. Potřebujete-li vypsat Vaši odpověď slovně, pouţijte, prosím volná okénka. Děkuji. Základní identifikace (anonymní)! Ročník studia: Pohlaví: a) muţ b) ţena narozeninách:

Váš věk při posledních

1) Ţiješ v úplné rodině? a) ano b) ne 2) Během školního roku převáţně bydlíš: a) u rodičů b) u příbuzných c) v pronájmu (na privátu) d) ve vlastním bytě (domě) e) na internátě 3) Sám(a) se cítíš jako: a) optimista b) pesimista 4) Komunikace s ostatními lidmi mi: a) dělá problém b) nedělá problém 5) Jak reaguješ na stres: a) vţdy jej intenzivně proţívám b) proţívám jej úměrně situaci c) proţívám jej jen mírně d) stres nijak nepociťuji 6) Co (kdo) u tebe vyvolává stres? (i více moţností současně) a) rodina b) škola c) okolí d) nemoc e) jiné ……

7) Jak zvládáš stres? a) pomáhá mi rodina b) pomáhají mi přátelé c) sám, nikoho a nic jiného nepotřebuji d) alkoholem e) jinou drogou mimo alkoholu f) jiným způsobem, vypiš, prosím, jak ….. 8) Kolik máš průměrně denně volného času? (Dělení na celé hodiny) a) do 1 hodiny b) 1 – 2 hod. c) 2 – 4 hod. d) 4 hod. a víc 9) Jakým způsobem převáţně trávíš svůj volný čas? (lze označit i více moţností) a) s vlastní rodinou b) s partnerem / partnerkou c) sebevzděláváním d) výdělečnou činností e) sportovními aktivitami f) uměleckými aktivitami g) s přáteli h) jinak … 10) Zajímají se rodiče, jak trávíš svůj volný čas? a) ano, vţdy b) ano, často c) zřídka d) nikdy 11) Kouří tví rodiče? a) ano b) ne 12) Kouřil(a) jsi někdy cigarety? a) ano b) ne Pokud ne, přejdi na otázku č. 17 13) Kolik ti bylo let, kdyţ jsi poprvé kouřil(a)? a) méně neţ 10 b) 10 – 14 c) 15 – 18 d) více neţ 18

14) Proč jsi začal(a) kouřit? (uveď jeden převaţující důvod) a) zvědavost b) rodiče také kouří c) vliv kamarádů, party d) působení reklamy e) pocit dospělosti 15) Jak často kouříš? a) denně b) obden c) několikrát týdně d) několikrát měsíčně e) příleţitostně 16) Kolik cigaret vykouříš týdně? a) do 10 b) 10 – 20 c) 20 a více 17) Pil(a) jsi někdy v ţivotě alkoholické nápoje? a) ano b) ne Pokud ne, přejdi na otázku č. 22 18) Kolik ti bylo let, kdyţ jsi poprvé pil(a) alkoholické nápoje? a) méně neţ 10 b) 10 – 14 c) 15 – 18 c) více jak 18 19) Jakému druhu alkoholu dáváš přednost? a) pivo b) víno c) tvrdý alkohol d) míchané nápoje 20) Jak často poţíváš alkoholické nápoje? a) pravidelně denně b) obden c) pravidelně několikrát týdně d) pravidelně několikrát měsíčně e) příleţitostně 21) Kolik sklenic (skleniček) alkoholu přibliţně zkonzumuješ za týden? a) do 5 b) 6 – 10 c) 11 – 20 d) víc jak 20 e) jaký druh (vypiš)…..

22) Hrál(a) jsi někdy na automatech? a) ano b) ne Pokud ne, přejdi na otázku č. 25 23) Kolik ti bylo let, kdyţ jsi poprvé hrál(a) na automatu? a) méně neţ 10 b) 10 – 14 c) 15 – 18 d) víc jak 18 24) Jak často hraješ na automatech? a) denně b) obden c) několikrát týdně d) několikrát měsíčně e) příleţitostně 25) Máš nějakou zkušenost s nelegální drogou? a) ţádnou b) 1 – 3 c) 4 – 10 d) 10 a víc e) nelegální drogy uţívám pravidelně 26) Nabízel ti někdo drogu? a) ne b) ano 27) Kdo ti drogu nabízel? a) rodina b) dealer c) trenér d) spoluţák e) kamarád 28) Kde ti drogu nabízel? (i více moţností) a) v soukromí b) na veřejnosti c) na diskotéce d) v partě e) ve škole f) jinde …… 29) Přijal(a) jsi nabízenou drogu? a) ano b) ne

30) Byl(a) jsi svědkem nelegálního obchodu s drogou ve škole? a) ano b) ne 31) Myslíš si, ţe jsi o problémech drog dobře informován(a)? a) dostatečně b) částečně c) velmi málo d) ne 32) Kdo tě o drogách informoval? a) rodiče b) škola c) kamarád d) jiné… 33) Jsi seznámen(a) se školní drogovou strategií (prevencí braní drog)? a) ano b) ne Pokud ne přejdi na otázku č. 35 34) Kde a jak tě se strategií seznámili? a) kde … b) jak … 35) Víš, koho můţeš ve škole oslovit ohledně školní drogové strategie či preventivních aktivit? a) ne b) ano, a koho … Děkuji za Váši ochotu a Váš obětovaný čas tomuto dotazníku. Přeji Vám příjemný den.