TRENDY V EXPERIMENTOVÁNÍ A ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK U DĚTÍ NA ZŠ Blanka Medlínová Anotace: Příspěvek nejprve popisuje realizaci a výsledky průzkumu, ve kterém byla na zá kladě nestandardizovaného dotazníku 0 zjišťována četnost užívání návykových látek и děti na ZS. Získaná data jsou zde zároveň interpretována s ohledem na výsledky předchozího výzkumného šetřeni, které probíhalo v roce 1996. Ve druhé části j e pak pm vedeno srovnání skupiny děti, které mají zkušenost s drogou, s těmi, které tuto zkušenost nemají. Takto bylo zjišťováno, které vybrané znaky, resp. položky dotazníku mají souvislost s užíváním drog. Jako testové kritérium pro ověřeni výsledků byl použit chí-kvadrát test nezávislosti.
Klíčová slova: četnost experimentováni a zneužíváni návykových látek, trendy v expe rimentováni, nestandardizovaný dotazník, rozdělení návykových látek, jednorázová zku šenost s drogou, opakovaná a pravidelná zkušenost s drogou, četnost užíváni jedn otli vých drog, rizikové faktory, okruhy proměnných, faktory související s rodinou, volný čas, vazby к vrstevníkům, kouřeni a p iti alkoholu, hodnotový systém.
žívání drog mezi dětmi a mládeží se stává tvrdou realitou. Nepříznivý vývoj drogové scény vy žaduje zásadní změny v preventivních strate giích resortu školství. Pro pracovníky škol a školských zařízení z toho vyplývá jednak potřeba objektivních informací o drogové scé ně a základní znalost drogové problematiky a zároveň osvojení si dovedností potřebných к řešení vznikajících problémů. V roce 1996 jmenovali ředitelé základních a středních škol pedagoga, který je na škole zodpovědný za provádění a koordinaci aktivit v oblasti pre vence zneužívání návykových látek. V řadě re gionů zajišťují metodické vedení těchto uči telů pedagogicko-psychologické poradny, kte ré se samy stávají důležitou součástí celého systému prevence negativních jevů. Z četných výzkumů je známo, že nej ohro ženější skupinou ve vztahu ke zneužívání návykových látek je mládež mezi 15 a 19 le ty. U nás se této věkové kategorii věnuje např. sociologická studie Sociální souvislosti pre
U
256
vence užívání omamných a psychotropních látek u dospívající mládeže (Kuchař 1993). Na základě praktických poradenských zku šeností je však zřejmé, že nezanedbatelné procento dětí experimentuje a užívá návyko vé látky již mnohem dříve. To potvrzuje i studie Drogy, alkohol, tabák a životní styl, kterou provedla Hygienická stanice hl. m. Prahy (Disman 1997), která uvádí, že zkuše nost s drogami měl v roce 1995 na základní škole téměř každý šestý žák. Ve srovnání s informacemi o adolescentech jsou však in formace o populaci dětí ve věku 13-15 let spíše ojedinělé. Uvažujeme-li o prevenci zneužívání návykových látek, je důležité vě dět, kdy děti s experimentováním začínají, a preventivní programy postavit na reálných skutečnostech. Kromě způsobu vedení jc důležité i správné „načasování“. Pedagogicko-psychologická poradna v Pra ze 10 realizovala v roce 1996 průzkum na regionální úrovni, který mapoval četnost užívání návykových látek u dětí na ZŠ
(Orientační průzkum v 8. a 9. třídách zamě řený především na zjištění četnosti užívání návykových látek, 1997). Výsledky průzku mu byly začleněny do systému vzdělávání pedagogů. Cíle byly ryze praktické - sezná mit nově pověřené pedagogy s konkrétní si tuací v jejich regionu a vytipovat faktory, které mohou s užíváním drog souviset. Prů zkum sledoval i řadu dalších, z hlediska prá ce s dětmi důležitých faktorů. Vytvořenou dotazníkovou metodu a metodiku výzkumu převzala řada odborných pracovišť v repub lice (v Praze např. Prev-centrum v Praze 2). Zájem škol a dalších odborných zařízení o podobné informace inicioval v roce 1998 realizaci nového regionálního šetření. V něm byla použita obdobná metodika výzkumu a srovnáním obou studií bylo možno zachy tit i trendy, které se v užívání návykových látek v regionu během dvou let objevují. Výsledky této studie jsou obsahem našeho příspěvku.
Metoda výzkumu
A. Charakteristika souboru Průzkumu se zúčastnily všech ny základní školy v regionu Prahy 10, Pra hy 15 a v přilehlých obcích. Konkrétně se jednalo o 26 úplných škol. Z každé školy byly náhodně vybrány jedna, nebo dvě třídy podle velikosti školy, celkem 33 tříd. Z toho bylo 27 tříd osmých a 6 tříd devátých. Res pondentů bylo celkem 726 (oproti původní mu šetření jsme pracovali s menším počtem respondentů - cca 60 % původního soubo ru). Hlavní pozornost jsme věnovali žákům osmých tříd, kterých bylo 608. Z toho 294 dívek a 314 chlapců. V devátých třídách se jednalo o 118 žáků, 55 dívek a 63 chlapců.
B. Použitá metoda Pro zjištění údajů byl sestrojen dotazník, který obsahoval 13 otázek. Byla PEDAGOGIKA roč. L, 2000
použita zkrácená verze dotazníku z před chozího průzkumu. Vybrány byly ty polož ky, které měly dobrou vypovídací schopnost a nečinily žákům při vyplňování potíže. Ve většině otázek žáci zaškrtávali z jedné nebo více nabídnutých alternativ, u některých i četnost výskytu. Otázka týkající se výše kapesného byla otevřená. Dotazník byl zaměřen na následující ob lasti: experimentování s návykovými látka mi (jaké látky a jak často), faktory souvise jící s rodinou (atmosféra v rodině, rodičov ská kontrola, výše kapesného), trávení vol ného času, zájmové a hodnotové preferen ce, zkušenost se šikanováním, vztahy к vrs tevníkům, zájem o informace o drogách, set kání se s nabídkou drogy. Dotazník byl anonymní a zadávání bylo provedeno pracovnicí PPP v průběhu září a října 1998. Administraci nebyl přítomen učitel ani nikdo jiný, koho žáci znají. Byl konstruován tak, aby se pohodlně dal stih nout během jedné vyučovací hodiny.
Výsledky Údaje z dotazníků jsme zpraco vávali dvojím způsobem. V první části jsme pomocí procentuálního vyjádření provedli deskripci aktuálního stavu užívání návyko vých látek. Zároveň jsme srovnávali získané údaje s výsledky z roku 1996.2) Ve druhé části studie jsme analyzovali odpovědi dětí na vy brané otázky s cílem poskytnout hlubší po hled do celkové problematiky a zjistit, které vybrané znaky, resp. položky dotazníku mají souvislost s užíváním drog. Pro tyto účely jsme operacionalizovali alternativní třídící znak {zkušenost s drogou, bez zkušenosti}. К tomuto třídícímu znaku jsme asociovali vybrané položky dotazníku a třídící znak po hlaví respondentů. Takto vzniklé trojdimenzionální kontingenční tabulky jsme analyzo vali metodou logaritmických interakcí. Vzhle dem к tomu, že ani v jednom případě se
257
neprojevil interakční efekt pohlaví, lze přijmout hypotézu, že forma statistických závislostí u sledovaných prom ěnných je shodná u chlapců i dívek. Z tohoto důvodu jsme pro ovéření výsledků použili jako testové krité rium běžný x2test nezávislosti.
Pro účely tohoto šetření jsme si návykové látky rozdělili do následujících kategorií: a) drogy (někdy také nelegální drogy); sem jsme zařadili: marihuanu, hašiš, pervi
tin, LSD, tripy, heroin, braun, extázi, těkavé látky, ostatní drogy. Marihuana a hašiš jsou řazeny к měkkým drogám, ostatní jsou pojí mány jako drogy tvrdé;
1. část - Užívání návykových látek
b) alkohol a tabák (legální drogy); c) hazardní hry a výherní autom aty;
Výsledky byly získány vyhodno cením odpovědí na otázku:
d) l é k y - většina jiných šetření zahrnuje léky do položky drogy. V našem průzkumu však velká část žáků, přes opakované doplňující in strukce administrátora, pojímala tuto polož ku jako obecnou zkušenost s léky, související se zdravotní indikací. Bylo tedy zřejmé, že cel kové výsledky mohou být značně zkreslené. Z tohoto důvodu jsme tuto položku zvlášť ne hodnotili.
E xperim entoval jsi již někdy s některou z následu jících látek?
Alkohol včetně piva; tabák, cigarety; mari huana nebo hašiš; pervitin; LSD, tripy; he roin, braun; extáze; těkavé látky; ostatní dro gy; léky; hazardní hry, výherní automaty. Z ašk rtn i s kterou a přibližně kolikrát?
I х,jen několikrát, jiz mnohokrát, pravidelně.
1.1 Jakákoliv zkušenost s drogou Operacionální definice proměnné „zkušenost s drogou“: Kazdy, kdo ulil ales poň jednou některou (nebo některé) z následujících látek: marihuana, hašiš, pervitin, LSD , trip, heroin, braun, extáze, těkavé látky, ostatní drogy. Tabulka 1.1: Z ku šenost s drogou (v %)* Dívky r. 1996
Chlapci r. 1998
r. 1996
Celkem r. 1998
r. 1996
r. 1998 22
8. třídy
12
21
14
23
13
9. třídy
28
33
21
33
24
33
Celkem
14
23
16
25
15
24
V roce 1998 uvádí jakoukoliv zkušenost s drogou téměř čtvrtina všech žáků (24 %). V deváté třídě je užívání o třetinu častější než ve třídě osmé. Srovnáme-li výsledky s předchozím průzkumem, objevuje se alar
mující skutečnost. Po dvou letech je nárůst zkušenosti s drogami více než padesátipro centní (15 % ku 24 %). Před 2 lety byl také výrazný rozdíl mezi žáky osmých a devá tých tříd, nyní se rozdíl snižuje. V osmých
* Procenta v tabulkách jsou uváděna po zaokrouhleni. Konkrétni počty žáků vjednotlivých katego riích mají rozdílnou četnost (viz Charakteristika souboru ze s. 257). Výrazně převažuji žáci 8. tříd aje o něco více chlapců než dívek. Z tohoto důvodu procenta v kategorii „celkem " neodpovídají aritme tickému průměru v uvedených skupinách.
třídách je nárůst experimentace s drogami téméř stoprocentní a procento uživatelů je
nyní podobné, jako bylo před 2 lety ve třídě deváté.
1.2 Opakovaná zkušenost s drogou Operacionální definice promčnné „opakovaná zkušenost s drogou“: Kazdy, kdo ulil některou drogu (případně více drog) více neí / * (nejde tedy o jednorázovou, neopako vanou zkušenost). V textu také užíváme souhrnné označení uživatel. Tabulka 1.2: Opakovaná zkušenost s drogou (v %) Dívky
Celkem
Chlapci r. 1998
r. 1996
r. 1998
12
6
13
12
17
15
20
8
13
7
15
r. 1996
r. 1998
8. třídy
4
15
7
9. třídy
20
24
Celkem
7
16
r. 1996
ném užití drogy. Znamená to tedy, že témčř dvě třetiny dčtí experiment s některou z drog opakují. Při porovnání let 1996 a 1998 zjišťujeme, že i v tomto parametru dochází к výraznému navýšení uživatelů drog. V předchozím prů zkumu mčlo opakovanou zkušenost s drogou 7 % žáků, v současné studii je to již 2* více (15 %). Zvláště výrazný nárůst je pak v osmých třídách, kde došlo témčř к troj násobnému zvýšení hodnot.
Celková četnost žáků, kteří mají opako vanou zkušenost s drogou J e 15 %. V deváté třídč je užívání opčt asi o třetinu vyšší než ve třídč osmé. Určitý rozdíl je zde mezi chlapci a dívkami. Dívek jc při opakovaném experimentu s drogou o nčco více než chlap ců, v osmé třídě dívky převažují lehce, v deváté je jich více zhruba o třetinu. Srovnámc-li tyto výsledky s jednorázo vým experimentem (viz předchozí tabulka), vidíme pokles z 24 % na 15 % při opakova
1.3 Pravidelné užívání drogy Operacionální definice promčnné „pravidelné užívání drogy“: Každý, kdo ně kterou z drog užil jiz mnohokrát, nebo užívá pravidelně. Tabulka 1.3: Pravidelné užívaní drogy (v %) Dívky
Celkem
Chlapci
r. 1996
r. 1998
r. 1996
r. 1998
r. 1996
r. 1998
8. třídy
0,9
5,4
2,8
3,8
2
4,6
9. třídy
5,7
8
3,6
8,5
1,7
9,1 6,1
3
Celkem
2,7
4,5
2,2
5,3
Pravidelné užívání drogy (nebo drog) uvá dí 5,3 % respondentů, což v daném souboru představuje 38 žáků. Ve srovnání s před chozím průzkumem jde i zde o více než dvoj PEDAGOGIKA roč. L, 2000
násobné zvýšení počtu respondentů. To může být procento žáků, kteří jsou (nebo v budoucnu budou) drogou bezprostředně a vážně ohroženi. Z tohoto počtu (38 žáků)
jich 28 užívá měkké drogy (marihuana nebo hašiš), 11 žáků tvrdé drogy (3 dívky a 2 chlap ci heroin, 2 dívky a 2 chlapci pervitin, 1 chla pec LSD, 1 chlapec extázi). V celém soubo ru nikdo neuvedl pravidelné užívání těka vých látek. Dále uvádí 7 žáků pravidelné užívání tzv. „ostatních drog“, což byla v dotazníku položka, kde bylo možno uvést ty drogy, které se v nabídnutém seznamu
1.4
nevyskytovaly. Zde žáci někdy uváděli např. čaj, čokoládu, ale na druhé straně také dur man, lysohlávky, makovice, leštidla apod. Tyto údaje je třeba brát s jistou opatrností, zde nemusí jít vždy o zneužívání návykových látek v běžném slova smyslu, i když se to jistě ani nedá vyloučit. Široká škála odpo vědí je pro svou nesourodost obtížně interpretovatelná.
Četnost užívání jednotlivých drog
V níže uvedené tabulce nevycházíme z celkového počtu respondentů, ale z počtu žáků, kteří již mají zkušenost s drogou (24 % - což je 173 žáků). Tabulka 1.4: Č etnost užívání jed n otlivých drog (v % ) Dívky 8. třídy 1996
Chlapci 8. třídy
9. třídy
Celkem 9. třídy
1998
1996
1998
1996
1998
100
80
79
1996
1998
1996
1998 83
83
77
88
89
95
84
Pervitin
9
18
16
6
4
7
4
10
7
11
LSD, tripy
8
15
4
11
4
7
7
5
6
10
Heroin
2
5
12
11
3
7
4
10
4
7
Extáze
4
10
12
0
3
6
0
10
4
7
Ředidla
15
24
32
0
18
19
11
10
31
18
Ostat, drogy
8
11
8
11
3
17
7
5
10
13
Marihuana
Naše zjištění ukazují, že nejčastěji užíva nou skupinou drog ve zkoumaném souboru je marihuana (nebo hašiš), které řadíme к tzv. měkkým drogám. Zkušenost s těmito látka mi má přes 80 % těch, kteří s drogami expe rimentují. Následují těkavé látky (ředidla) 18 %, dále látky zahrnuté pod názvem „ostat ní drogy“ - 13 % ( jak bylo již výše řečeno, zde jde o skupinu látek velmi nesourodou, co se účinků týče), pervitin - 11 %, halucinogeny (LSD, tripy) -10 %, opiáty (heroin, braun) - 7 % a se stejným procentem i extáze - 7 %. Ve srovnání s rokem 1996 se ukazuje té měř shodné procentuální užívání marihuany a těkavých látek. Naopak u tvrdých.drog do chází po dvou letech ke značnému nárůstu. Zajímavé údaje jsm e zjistili při hlubší 260
analýze údajů o užívání tvrdých drog ve spojitosti s užíváním marihuany. O mari huaně se často mluví jako o vstupní bráně do „drogové kariéry“. Zajímalo nás proto, kolik dětí, užívajících tvrdé drogy, uvádí také užití marihuany a kolik je těch, kteří uvádějí pouze užívání tvrdých drog bez zkušenosti s marihuanou. U LSD a extáze všichni uživatelé uvádějí také užití marihua ny, u pervitinu z 19 dětí 16 uvádí také užití marihuany, a u opiátů je to 10 dětí z 12. Vidíme tedy, že u výše jmenovaných látek, které dohrom ady užilo 60 dětí, pouze 5 z nich neužilo také marihuanu. Jiná je si tuace u těkavých látek (ředidel), kde polo vina všech uživatelů experimentuje s ředid ly, ale s marihuanou ne.
1.5 Časté kouření Operacionální definice proměnné „časté kouření“: Kaldý, kdo kouří mnohokrát nebo pravidelně. Tabulka 1.5: Č asté kouření Dívky
8.třídy 9.třídy Celkem
Celkem
Chlapci
počet 93 16
29%
20
32%
36
30%
109
31 %
96
26%
205
28%
%
počet
32%
76
V celém souboru uvádí časté nebo pravi delné kouření celkově 28 % žáků. Mezi 8. a 9. třídami je rozdíl minimální. Zajíma
%
počet
%
24 %
169
28%
1
vé je, že v osmé třídě je více kouřících dí vek než chlapců (32 % ku 24 %).
1.6 Časté pití alkoholu Operacionální definice proměnné „časté pití alkoholu“: Kaldý, kdo pije alkohol mnohokrát nebo pravidelně. Tabulka 1.6: Pití alkoholu Dívky
8. třídy
Chlapci
Celkem
Počet
%
Počet
%
Počet
%
76
26%
90
29%
166
27%
9. třídy
14
26%
33
53%
47
40%
Celkem
90
26%
123
33%
213
29%
U kouření a pití alkoholu nemáme přesné srovnání s rokem 1996. V původní studii jsme pracovali sc sloučenou kategorií - čas té kouření a zároveň časté pití alkoholu. Ta kové chování uvádělo 9 % respondentů.
V souboru uvádí 29 % žáků, že mnohokrát nebo pravidelně pijí alkohol. Dívky uvádějí nižší Četnost - 26 % v osmé i deváté třídě, u chlapců je to v osmé třídě 29 % a v deváté dochází к prudkému nárůstu až na 53 %.
1.7 „Gamblerství" Operacionální definice: Žáci, kteří uvádějí, le j i l mnohokrát hráli nebo pravi delně hrají na hracích automatech. Tabulka 1.7: „G am bleři“ (v % ) Chlapci
Dívky
r. 1996
r. 1998
Celkem
r. 1996
r. 1998
2,6
4,1
1,7
2,8
r. 1996
r. 1998
8. třídy
0,5
9. třídy
4,5
0
3
1,6
3,6
0,8
Celkem
1,1
1,1
2,7
3,7
2
2,5
PEDAGOGIKA roč. L, 2000
1,5
V celém souboru je 2,5 % děti, které často nebo pravidelně hrají na hracích automatech. O něco větší procento se objevuje v osmé tří-
1.8
dě, především pak u chlapců. Je potěšující, že alespoň v této kategorii nedošlo celkově oproti roku 96 к dramatickému zvýšení.
Rizikové chování
Operacionální definice „rizikového chování“: Žáci, kteříjií mají zkušenost s drogou (s měkkými drogami opakovanou, s ostatními jakoukoliv), nebo mnohokrát a pravidelně kouří, nebo pijí alkohol, nebo často a pravidelně hrají na hracích automatech. Tabulka 1.8: R izik ové chování (v % ) Dívky
Chlapci
Celkem
1996
1998
1996
1998
1996
1998
8. třídy
25
45
32
43
28
44
9. třídy
47
40
38
62
41
52
Celkem
29
44
33
46
31
46
Sloučíme-li jednotlivé typy rizikového chování J a k jsme si ho pro účely této studie definovali, tedy pravidelné kouření, pravi delnou konzumaci alkoholu, experimento vání s drogami nebo pravidelné hraní na hra cích automatech, zjišťujeme, že některé z tohoto typu chování (nebo i více typů na jednou) vykazuje téměř polovina sledované populace. Mezi dívkami a chlapci je minimální roz díl v osmé třídě, ale v deváté dochází ke změně. U dívek procento rizikového chová ní slabě klesá, u chlapců naopak dochází к velkému nárůstu. Ve srovnání s předchozím průzkumem se i zde zvýšila četnost vykazovaného riziko vého chování. Před 2 lety uváděla toto cho vání zhruba třetina dětí, nyní je to již téměř polovina dotázaných.
Shrnutí výsledků první části: V osmé třídě má již n ěja k o u zkuSenost s některou drogou (nebo i s více drogami) čtvrtina všech žáků v regionu Pra hy 10 a 15 (24 % - tab. 1). Mezi chlapci a dívkami není významný rozdíl. V celém sou boru sc konkrétné jedná o 173 dčtí. Témčř
262
2/3 těchto dětí (104) uvádí i opakovanou zkušenost (nešlo u nich tedy o jednorázový experiment). Pravidelné užívání některé dro gy (nebo drog) uvádí 5,3 %. Ve srovnání s rokem 1996 je nárůst uži vatelů drog značný, v některých kategoriích i dvoj- až trojnásobný. O 50 % se zvýšil v celém souboru počet těch žáků, kteří uvádějí alespoň je d n o rázo v o u zkušenost s některou z drog. Když se podíváme zvlášť na osmé třídy, tak zde je zvýšení dokonce téměř dvojnásobné (13 % ku 22 %) Tčch, kteří užili drogu opakovaně (více než jed nou) J e nyní celkově 2* více, a vezmemc-li pouze osmé třídy, tak je to téměř 3* více. U pravidelného užívání se četnost zvýšila 2,5 x. A ještě znepokojivější jsou trendy zne užívání drog z pohledu věkové struktury uživatelů. Před 2 lety byl výrazný rozdíl mezi žáky osmých a devátých tříd. V sou časné době se rozdíly snižují a procento uživatelů v osmé třídě je nyní prakticky stejné J a k o bylo před 2 lety ve třídě devá té. Vzhledem к tomu, že jsm e dotazník v 8. třídč zadávali hned na začátku školního roku (v září a říjnu), lze důvodné předpoklá
dat, že podobná procenta se mohou týkat již sedmých tříd. Nejčastčji užívanou drogou je m arihua na (nebo hašiš). Její užívání uvádí 83 % žáků
(z tčch, kteří uvádějí kontakt s drogou), ná sledují těkavé látky - 18 % a „ostatní dro gy“ - 13 %. Užívání dalších tvrdých drog se pohybuje mezi 7 % - 11 %. Ve srovnání s rokem 1996 si i nyní udr žuje dominantní postavení mezi drogami marihuana. Procentuální zastoupení uživa telů marihuany se prakticky nemční, stejné jako procento uživatelů tčkavých látek. К pom ěrn ě zn ačn ém u nárůstu boh užel dochází u k on zu m ace tvrdých drog.
Dčtí, které často nebo pravidelné kouří J e v našem souboru 28 %. Téch, které udávají časté nebo pravidelné pití alkoholu je o procento více - 29 %. Vidíme, že tato pro centa jsou fakticky stejná jako u experimen tování s drogami. Zdá se, že drogy „legální“ a „nelegální“ mají pro dčti podobnou přitaž livost a při koncipování preventivních progra mů je třeba mít tuto skutečnost na zřeteli. Když jsme vzali jednotlivé kategorie námi zkoumaného možného „rizikového chová ní“ - experimentaci a užívaní drog, časté nebo pravidelné kouření nebo pití alkoho lu, případně časté hraní na hracích auto matech, zjistili jsme, že některé z tohoto typu chování vykazuje tém ěř polovina sledova ných dětí. Lze tedy předpokládat, že cigare ty, alkohol a drogy jsou u značné části tři nácti až patnáctiletých dčtí výraznou součástí jejich životního stylu. Řadu podobných výsledků získali pracov níci Prev-ccntra (pracoviště, které se zabý vá drogovými závislostmi), kteří v roce 1997 realizovali průzkum na Praze 2, Praze 13 a v Mníšku pod Brdy (viz Průzkum zaměře ný na zneužívání návykových látek mezi dětmi na ZŠ, 1997). Se svolením PPP v Pra ze 10 použili stejnou metodu i formu zpra cování dat. Zjistili fakticky stejný výskyt PEDAGOGIKA roč. L, 2000
experimentů s drogami a jejich užívání Jaký byl zjištěn na Praze 10 v rocc 1998 (soubor respondentů měl trochu jiné složení, na Pra ze 2 bylo více dětí z 9. tříd). V rámci tohoto šetření byly také zjištěny značné rozdíly mezi Prahou a Mníškem pod Brdy. V Praze je pro cento uživatelů výrazně vyšší.
2. část - Rizikové faktory Před 2 lety jsme u většiny polo žek dotazníku prokázali statisticky vysoce významný rozdíl v odpovědích těch, kteří ex perimentují s drogami, a dětmi, které neexperimentují. Současnou studii jsme v této oblasti pojali jako ověřující. S ohledem na to, že jsme pracovali se zkrácenou verzí do tazníku, vybrali jsme položky tak, aby byly pokryty všechny podstatné oblasti, které sou časný dotazník mapuje (rodinu, vztahy к vrstevníkům, volný čas, vztah kouření a pití alkoholu к užívání drog). Do zpraco vání jsme přibrali i 2 položky, které jsme v roce 96 nezpracovávali. Šlo o hodnotový systém dětí a o jejich sebehodnocení z hle diska oblíbenosti mezi spolužáky.
Popis srovnávaných skupin a) Skupina žáků, kteří m ají zkušenost s drogou: (viz tab. č. 1) Soubor tvoří 24 %
respondentů. Konkrétně se jedná o 173 žáků. Z toho 62 dívek z osmé, 18 z deváté třídy a 72 chlapců z osmé a 21 z deváté třídy. (Jsou to ti, kdo užili alespoň jednou někte rou (nebo některé) z následujících látek: ma rihuanu, hašiš, pervitin, LSD, trip, heroin, braun J i né opiáty, extázi, těkavé látky, ostat ní drogy). V textu pro zjednodušení použí váme také označeni „uživatel". b) Skupina žáků bez zkušenosti s drogou:
všichni ostatní (76 %) - 553 žáků. Z toho 232 dívek v osmé a 37 v deváté třídě a 242 chlapců v osmé a 42 v deváté třídě.
2.1 Spokojenost v rodině Děti v odpovědi, jak se doma cítí spokojeny, volily ze 4 možností: spokojený, s menšími problémy, s častými problémy, nespokojený. Tabulka a graf 2.1: Spokojenost v rodině 70 N° O4
zkušenost s drogou
bez zkušenosti
spokojený
23%
38%
50
menší problémy
63%
54%
40
časté problémy*
13%
7%
doma se cítím
velmi nespokojený*
1%
'6 0
□ sc zkušeností ■ bez zkušenosti
30
20
1%
10
X- (d .f = 2) = 34,2; p < 0,001
0 spokojený menší časté problémy problémy
(kategorie označené * byly pro účely statistického zpracováni sloučeny)
velmi nespokoj.
dvakrát častěji než ostatní. Stejně jako v předchozím průzkumu jsou zjištěné závis losti vysoce statisticky významné.
Děti experimentující s drogou jsou doma méně spokojené. Časté problémy uvádějí
2.2 Rodičovská kontrola Žáci odpovídali na otázku, zda rodiče vědí jak a s kým tráví svůj volný čas. Volili z následujících alternativ: vždy, většinou, občas, nikdy. Získané odpovědi jsme sloučili do 2 kategorií: a) vědí vždy nebo většinou, b) vědí jen občas nebo nikdy Tabulka a graf č. 2.2: R od ičovsk á kontrola zkušenos s drogou
bez zkušenosti
vždy nebo většinou
55%
61 %
občas nebo nikdy
45%
39%
X2 (d .f = 1) = 1,98; p < 0,15
Žáci, kteří mají zkušenost s drogou, uvá dějí, žc jejich rodiče méně často vědí, kde a s kým tráví svůj volný čas. Oproti minulé
občas nebo nikdy
vždy nebo většinou
mu šetření však zde není prokázána statis tická významnost a získané výsledky mohou být náhodné.
2 .3
Volný čas
Zjišťovali jsme, jakými činnostmi (a jak často) tráví déti svůj volný čas. Děti vybíraly z 15 uvedených činností a zaškrtávaly, jak často se jim vénují: dennč nebo téměř denně, lx - 2x týdně, jen občas. Seznam činností: a) poslech hudby; b) televize, video; c) příprava do školy; d) četba knih, časopisů; e) organizované kroužky (Junák apod.); 0 ZUŠ, cizí jazyky, balet; g) parta, kamarádi; h) hra na automatech, návštěva heren; i) návště va diskoték, koncertů; j) posezení v kavárně, restauraci, klubu; k) sport; 1) kino; m) počítače; n) sběratelství; o) kreslení; p) jiné...; q) víceméně nic, nudím se. К tabulkovému zpracováni jsm e zvolili ty činnosti, и kterých byl v minulém průzkumu zjištěn statis ticky významný rozdíl mezi uživateli drog a ostatními. Jsou to: parta, kamarádi: návštěva diskoték, koncertů: posezeni v kavárně, restauraci, klubu; návštěva heren, hra na automatech; víceméně nic, nudím se.
Tabulky a graf 2.3: Volný čas parta, kamarádi dennč
hra na autom atech, návštěva heren 1-2* týdnč
jen občas
neuvádí
denně
1-2* týdně
jen občas
neuvádí
zkušenost s drogou
66,4 % 17,3%
6,9 %
9,2 %
zkušenost s drogou
1,7%
2,8 %
15,5%
80,0 %
bez zkušenosti
40,0 % 22,7 % 13,0%
23,0 %
bez zkušenosti
3,2 %
0,6 %
4,1 %
92,1 %
X 2 = 37,6; p < 0,001
návštěva diskoték, koncertů dennč
1-2* týdně
X 2 = 24,8; p < 0,001
nedělá nic, nudí se jen občas
neuvádí
dennč
1-2* týdně
jen občas
neuvádí
zkušenost s drogou
0%
9,8 % 38,7 % 51,4%
zkušenost s drogou
3,5 %
2,9 %
14,6%
79,2 %
bez zkušenosti
1%
1,0%
bez zkušenosti
0,9 %
1,0%
10,5%
87,4 %
15,0%
83,0 %
X2 = 11,9; p < 0,003
X2 = 82,3; p < 0,001 parta, posezení v kavárně, restauraci, klubu kamarádi návštěva l- 2 x jen dennč neuvádí diskoték týdnč občas posezení zkušenost v kavámč 0,6 % 8,1 % 27,2 % 64,2 % s drogou hra na automatech bez 0,7 % 2,7 % 11,4% 85,1 % nudí sc zkušenosti X2 = 38,48; p < 0,001
□ sc zkušeností ■ bez zkušenosti
0
20
40
60
80
100
-> (%) V grafu jsou použita pouze data pozitivních odpovědí (tzn. bez těch, kteří vybrané PEDAGOGIKA roč. L, 2000
záliby neuvádějí). Z tabulek a grafu je dobře vidět, že ti, kdo mají zkušenost s drogou,
jsou ve výše uvedených činnostech aktivněj ší. Uvádějí, že 2,5* častěji hrají na hracích automatech, více než 2x častěji tráví čas v kavárně, restauraci nebo klubu, 2,5 * čas těji navštěvují diskotéky nebo koncerty, o polovinu častěji nedělají víceméně nic, nudí se a zhruba o pětinu častěji tráví čas s kamarády, s partou. Potvrdila sc tak před
chozí zjištění, že u těchto aktivit je statistic ky významný rozdíl mezi uživateli a neuživateli. Získaná data mapují tuto oblast skutečně jen orientačně, к objektivnějšímu posouze ní by bylo nutno udělat časový snímek dne a kvalitativní analýzu jednotlivých činností, a to nebylo cílem takto pojatého dotazníku.
2.4 S kým se děti nejvíce kamarádí V této souvislosti jsme se ptali dětí, s kým se nejvíce kamarádí. Vybíraly z odpo vědí: a) spíše se staršími kamarády; b) se stejně starými spolužáky, kamarády; c) spíše s mladšími kamarády. Tabulka a graf 2.4: K am arádi, vrstevníci Mladší
Stejně staří
Starší
starší
zkušenost s drogou
1%
33%
66%
stejně staří
bez zkušenost
36%
59%
5%
mladší
X2 (e lf = 2) = 196,5; p < 0,001
Děti, které mají zkušenost s drogou, uvá dějí mnohem častěji vztahy se staršími ka marády, a to v 66 % odpovědí. To je 13*! více než u dětí, které zkušenost s drogou nemají. Ty zase naopak výrazně častěji mají
přátele především mezi kamarády stejně sta rými (59 % odpovědí), případně mladšími (36 %). Data jsou vysoce statisticky význam ná a souvislost je ještě výraznější než v předchozím průzkumu. 2.5 Obliba mezi spolužáky (sebehodnoceno Otázka č. 5: Myslím si, že jsem ...; varianty odpovědí: a) ve třídě oblíbený; b) méně oblíbený než ostatní; c) sc spolužáky si nerozumím; d) spolužáci sc mi vyhýbají Tabulka a graf 2.5: Obliba o4 70 Oblíbe nost
Oblí bený
se zkuše 62,9 % ností bez zkuše nosti
Mčnč oblíben
Nero zumí si
Vyhýbají se mu
29,4 %
6,5 %
1,2%
■ bez zkušenosti
50 40 30
20 51,5%
41,0%
6,4 %
0,9%
10
0 X2 (d .f = 3) = 7,69; p < 0,02
Žáci, kteří mají zkušenost s drogou, si čas těji myslí, že jsou mezi spolužáky oblíbení. 266
□ sc zkušeností
60
oblíbený
ménč nerozumí vyhýbají oblíben si sc mu
To může znamenat, že sc v kolektivu cítí dob ře, ale může to také znamenat, že jsou při
sebehodnocení méně kritičtí. Významně ménč často se také pokládají za méně oblíbené. U variant - se spolužáky si nerozumím a spolužáci se mi vyhýbají - jsou četnosti
velmi malé a podobné u uživatelů i neuživatelů. Zde nemáme srovnání s rokem 1996, tuto otázku jsme tehdy podrobněji nehodnotili.
2.6 Sympatie к některým hnutím a skupinám mládeže V otázce: „Mezi kým by ses cítil dobre?“ vybírali žáci z těchto variant: mezi pankáči, anarchisty, skejťáky, rockery, skiny, návštěvníky diskoték, návštěvníky house party, grafiťáky, mezi jinými, žádné skupiny mě nelákají. Tabulka a graf 2.6: Sympatie к hnutím a skupinám mládeže mezi žádné jinými
Pan káči
Anar chisti
Roc keři
Skej ťáci
Skini
Disko
Gra fiťáci
house
zkušenost s drogou
3,5 %
4,2 %
5,4 %
25,8 %
5,7 %
7,5 %
13,8%
11,1 % 14,7%
bez zkušenosti
0,8 %
1,2%
4,2 %
19,2%
3,7 %
6,5 %
6%
17 0,001
15 0,001
ť P <
6 0,05
21 0,001
4,5 %
3,9 % 22,8 % 29,2 % 24 0,001
13 0,001
81 0,001
N° O4 'N — /
t
Ke všem uváděným skupinám vyjadřují sympatie častěji děti, mající zkušenost s dro gou. Avšak pouze u skupin „pankáči“, „anar chisti“, „skejťáci“, „grafiťáci“ a „návštěvníci house party“ jde o statisticky významnou souvislost. U „rockerů“, „skinů“ a „návštěv níků diskoték“ je rozdíl mezi uživateli a neuživateli poměrně malý a může být náhod ný. V předchozím průzkumu byla zjištěna statistická významnost u všcch udávaných skupin. Při úpravě dotazníku jsme některé skupiny obměnili. Vynechali jsme skupiny PEDAGOGIKA roč. L, 2000
„nezávisláci“, „novoromantici“ a „roleři“. Uváděné četnosti byly malé a pro hodně dčtí neznámé. Zařadili jsme naopak skupinu „ná vštěvníci house party“ a „squateři“. U druhé jmenované skupiny byl zanedbatelný počet sympatizantů, ale u „návštěvníků house par ty“ se potvrdil náš předpoklad, že bude vel mi atraktivní pro experimentující děti. Patří spolu se „skejťáky“ a „grafiťáky“ ke skupi nám, kterým děti se zkušeností s drogou vy jadřují ncjvčtší sympatie. Děti bez zkušenosti s drogou naopak výrazně častěji odpovída 267
ly, že by se necítily dobře mezi žádnými sku pinami, případně že by volily jiné. Tyto uváděné sympatie spíše než o možném členství v těchto skupinách mohou vypovídat o zájmu a potřebě sdružovat se (identifikovat se) s vrstevníky. V této souvislosti lze vyslo
vit hypotézu o spojitosti potřeby sdružovat se (obdobně viz i party) a zvýšené připravenosti vyzkoušet a užívat návykové látky. Party a skupiny patrně napomáhají vytváření vlast ních hodnotových systémů, otevřených, mimo jiné, experimentování s návykovými látkami.
2.7 Užívání drog, pití alkoholu a kouření V této položce srovnáváme uživatele drog s ostatními z hlediska toho, zda a jak často konzumují alkohol a kouří. Škála četnosti: ne (neuvádí zkušenost s alkoholem); I*; jen několikrát; již mnohokrát; pravidelně. 0 sc zkušenosti ■ bez zkušenosti
Tabulka a graf 2.7a: Konzumace alkoholu ne
zkušenost s drogou
5%
bez 12% zkušenosti
1*
pravi jen již několi mnoho delně krát krát
4 % 36 %
49%
7%
19%
12%
1%
57%
N° O 4
x 2 (d .f = 4) = 126,2; p < 0,001 nčkolikrát
Je zcela evidentní, že užívání drog a kon zumace alkoholu mají úzkou souvislost. Ti, co experimentují s drogami, také mnohem častěji pijí alkohol. Celkové procento těch, kdo jakoukoliv zkušenost s alkoholem uvá dějí, je 94 % oproti 89 % ve prospěch uživa telů. Hlavní rozdíl je ale v uváděné četnosti konzumace. Uživatelé ve více než polovině
mnohokrát
pravidclnč
případů (56 %) uvádějí, že zkušenost s alkoholem měli již mnohokrát (nebo dokon ce pravidelně). Je to 2,5* více než u neu ži vatelů. Ti naopak v 87 % případů uvádějí, že měli zkušenost s alkoholem jen několikrát, nebo jen jednou, nebo vůbec ne. (Současná zjištění jsou opět témčř totožná s výsledky z roku 1996).
9sc zkušeností
Tabulka a graf 2.7b: Kouření
ib cz zkušenosti
zkušenost s drogou
ne
1*
3%
4%
bez 28% 30% zkušenosti
pravi jen již několi mnoho delně krát krát 31 %
32%
32%
27%
11 %
4%
X2 (d.f. = 4) = 177,8 ; p < 0,001
Jcn nčkolikrát
Již mnohokrát
pravidclnč
U kouření a užívání drog vidíme také velmi tésnou souvislost. I zde je četnost kouření u uživatelů několikanásobné vyšší. Zvlášté
nápadné jsou rozdíly v kategorii „pravidelné kouření“. Zde se ti, co užívají drogy, považují dokonce 8* častěji za pravidelné kuřáky.
2.8 Hodnoty Děti měly u 12 hodnot určit na pětistupňové škále stupeň důležitosti: 1 - velmi důležité, 2 - dosti důležité, 3 - průměrně důležité, 4 - málo důležité, 5 - nedůležité. Nabídnuté hodnoty: rodina, zdraví, mít přátele, peníze, známky ve škole, úspěch, zábava, láska, vědomosti (znalosti), vzhled, zvířata, jiné... К tabulkovému zpracování jsme vybrali ty hodnoty, kde je statisticky významný roz díl mezi uživateli a neuživateli. Jsou to: zdraví, zábava, láska a vzhled. Rozdíly v hodnocení ostatních hodnot nebyly z hlediska statistické významnosti signifikantní. Tabulka č. 2.8: Hodnoty
HODNOTY
velmi důležité
Zdraví
Zábava
Láska
(%)
(%)
(%) bez zkuš.
Vzhled (%)
sc zkuš.
bez zkuš.
se zkuš.
bez zkuš.
sc zkuš.
bez zkuš.
sc zkuS.
78
84
45
22
72
55
28
17
37
37
19
27
40
33 41
16
14
průmčmč důležité
5
2
16
33
7
11
25
málo důležité
1
0
2
7
2
4
5
6
nedůležité
0
0
0
1
0
3
2
3
dosti důležité
X2
8,4
43,7
16,2
20,1
P<
0,01
0,001
0,001
0,001
Žáci, kteří mají zkušenost s drogou, po važují hodnoty zábava, láska a vzhled za více důležité než ostatní děti. V tomto věku hrají uvedené hodnoty jistě velkou roli, ale zvýšený důraz na jmenované oblasti života zde může vést к jisté nc vy váženosti. Nao pak hodnotě zdraví přikládají poněkud men ší význam než ti, kteří zkušenost s drogou nemají (možná i proto jsou ochotni se zdra vím více hazardovat). Rozdíly v ostatních hodnotách nejsou významné. Tato zjištění mohou mít konkrétní vliv na koncipování preventivních programů. Ty by měly, kromě specifických protidrogových témat, zahrno vat aktivity směřující к utváření vhodných PEDAGOGIKA roč. L, 2000
postojů jak ke svému zdraví, tak obecně к lepší vyváženosti hodnotového systému. Shrnutí výsledků druhé části Při srovnání skupin dětí, které mají zkušenost s drogou, a těch, které tuto zkušenost nemají, se opět potvrdila řada sta tisticky významných zjištění. U všech ově řovaných proměnných (kromě jedné oblasti - rodičovská kontrola - kde je sice opět na značen zjištěný trend, ale není zde statistic ká významnost), jsme získali výsledky, kte ré potvrzují platnost faktorů vytipovaných v předchozím průzkumu. Dovolíme si proto na tomto místě nabídnout všechny zjištěné 269
proměnné a ty, které jsme znovu ověřovali, budou označeny tučným písmem Děti se zkušeností s drogou uvádějí m en ší rodičovskou kontrolu, tzn. že jejich ro diče méně často vědí, s kým a kde tráví svůj volný čas, mají menší problémy s chozením večer ven a domů přicházejí později. Dostá vají vyšší kapesné, ale dom a se cítí m éně spokojené.
Co sc týče jejich volného času, častěji trá ví čas s partou a kam arády, více chodí na koncerty a diskotéky, do klubů, restaura cí a k aváren , více hrají na au tom atech a tráví čas v hernách a častěji se nudí. Na druhou stranu stejně často jako ostatní spor tují, navštěvují různé kroužky, ZUŠ, dívají se na televizi, poslouchají hudbu apod. K am arády m ají spíše mezi starším i přá teli, častěji znají někoho s rizikovým cho váním a také p r o je v u jí v íc e s y m p a t ií к různým hnutím a skupinám m ládeže (ná
vštěvníci house party, skejťáci, grafiťáci apod.). Č astěji se pok lád ají m ezi svým i sp olu žák y za oblíbené a m nohem častěji kouří a kon zu m ují alkohol.
Se svými problémy se obracejí více než na rodiče na své kamarády, mají větší zájem dozvědět se o drogách více a mnohem čas těji se setkaly s nabídkou drogy. Co se týče jejich hodnotového systému, preferují více než ostatní děti zábavu, lásku a vzhled. Na opak zdraví jc pro ně méně důležité.
číná vyskytovat, ale především před jeho nástupem.V současné době je nejvíce spe ciálních programů a aktivit směřováno na osmé a deváté třídy, tam je ale zkušenost s návykovými látkami již poměrně značná. Cílená prevence by podle našeho názoru měla být zařazena na začátek druhého stup ně, nespecifická prevence ve formě odpoví dající věku by pak měla být součástí půso bení školy od samého počátku. Jak se ukázalo i v tomto průzkumu, bude užitečné pracovat na vyváženém hodnotovém systému a zdravém životním stylu s důrazem na odpovědný přístup к vlastnímu zdraví, na schopnost správného sebehodnocení, umění řešit problémy apod. Stejnou pozornost jako prevenci užívání drog je nezbytné věnovat i prevenci kouření a pití alkoholu (legálním drogám). Ukazuje se, že užívání těchto látek spolu velmi úzce souvisí. Kromě tvořivého využívání učebních osnov se lze inspirovat u řady specializovaných pracovišť, která se prevenci věnují. Každá škola má i své vlastní možnosti a nápady, jak dčtem pomoci (kluby, kvalitní zajištění volnočasových aktivit, schránku důvěry, využití dramatické a vý tvarné výchovy, školní protidrogová poradna apod.) Řada těchto nápadů se objevuje v Minimálních preventivních programech, které školy zpracovávají. Velmi důležitá je také spolupráce s rodinou a inform ování rodičů o m ožných rizikových faktorech, které mo hou s užíváním drog souviset.
Závěry a d o p oru čen í Průzkum, který realizovala PPP v Praze 10, přinesl řadu velmi podstatných zjištění. Z načně se zvyšují procenta dětí na z á k la d n í šk o le , k te r é m a jí z k u š e n o s t s d rogam i, a snižuje se věk, kdy к exp eri m entování dochází. Tomuto faktu je třeba přizpůsobit působení škol a odborných ins titucí, které se věnují prevenci. Pomáhat utvářet a ovlivňovat postoje dčtí je důležité nejen v době, kdy se nežádoucí chování za
270
Naše zkušenosti ukazují, že navržená do tazníková m etoda je dobře použitelná při
zjišťování experimentace s návykovými lát kami. Získané výsledky je však nezbytné in terpretovat s vědomím všech rizik, které sběr dat pomocí dotazníku přináší. Vzhledem к tomu, že dotazníkovou metodu a metodi ku celého šetření přebírají další odborná pra coviště, bude užitečné v budoucnu provést širší srovnání výsledků s pokusem o vyvo zení obecnějších závěrů.
Literatura: DISMAN, M. - POLANECKÝ, V. - STEHLÍKOVÁ, E. - STUDNIČKOVÁ, B. ŠEJDA, J.: Drogy, alkohol, tabák a životní styl. Praha, Hygienická stani ce hl. m. Prahy 1995. DROGY ZE VŠECH STRAN. Sborník přednášek. Praha, FILIA 1995. DUŠEK, K. - JANÍK, A.: Drogy a společnost. Praha, Aviccnum 1990. DVOŘÁK, D.: Metodika vzdělávacích pro gramů prevence drogových závislostí a HIV/AIDS. Praha, FILIA 1995. KOUDELKOVÁ, A.: Psychologické otáz ky delikvencc. Praha, Victoria Publis hing 1995. MARHOULOVÁ, J. - NEŠPOR, K.: Alko holici, feťáci a gamblcři. Praha, Empatie 1995. MEČÍŘ, J.: Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže. Praha, Avicc num 1989. MEDLÍNOVÁ, B.: Zneužívání návykových látek v populaci 13—151etých žáků ZŠ. Výchovné poradenství - zpravodaj, 1997, č. 12, s. 5-23. NEŠPOR, K.: Návykové látky - romantické období končí. Praha Sportpropag 1996. PRESL, J.: Drogová závislost. Praha, Maxdorf 1994. SKALÍK, I. - MALEČKOVÁ, L. - BERA NOVÁ, L. - KRAML, D.: Průzkum za
PEDAGOGIKA roč. L, 2000
měřený na zneužívání návykových látek mezi dětmi na ZŠ. Praha, Prev-centrum 1997. SOCIÁLNÍ PREVENCE, PREVENCE KRIMINALITY A DROGOVÝCH ZÁ VISLOSTÍ. Sborník příspěvků. Praha, Výchovné poradenství 1996.
Poznámky: и Použitý dotazník nelze považovat za standardizovaný v běžném slova smyslu, protože nebyla provedena ani u první, ani u zkrácené verze polož ková analýza. Nebyla také běžným způ sobem zkoumána reliabilita metody. 2) Ke srovnatelnosti souborů: šetření probíhalo na stejných školách a sou bory respondentů byly poměrně vel ké. To samo o sobě může do jisté míry eliminovat rizika, které použití dotaz níku přináší. Bohužel, zda v roce 1998 byli žáci otevřenější než v roce 1996, nemůžeme z takto koncipovaného še tření vyvodit. (Na druhou stranu, proč by tomu tak mělo být, vždy jsou je dinci opatrnější a naopak ti, kteří se rádi stylizují do něčeho, co nemusí být pravda). Jsme si ale vědomi možných zkreslení, a když o výsledcích infor mujeme, upozorňujeme na případná rizika.
271
