ÚČINNOST DOTACÍ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU KE ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

15th International Conference

Section: Public Economy and Administration

ÚČINNOST DOTACÍ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU KE ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ EFFICIENCY OF SUBSIDIES FROM THE OPERATIONAL PROGRAMME ENVIRONMENT IN RELATION TO THE IMPROVEMENT OF THE AIR QUALITY ALENA KOLÁŘOVÁ, MARIE PECHROVÁ1 Provozně-ekonomická fakulta / Česká zemědělská univerzita v Praze Abstrakt Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit účinnost dotačních prostředků operačního programu životní prostředí (OP ŽP) vynaložených za účelem snížení emisí CO2 a NOx. Na příkladu Moravskoslezského kraje, kde v roce 2012 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tzv. kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů užívaných k vytápění domácností za nové – k životnímu prostředí šetrnější technologie, demonstrujeme účinnost veřejných výdajů. Doporučujeme, aby bylo zavedeno rovněž dotování kotlů na biomasu, čímž by se umocnil již nyní pozitivní efekt financí z OP ŽP na zlepšování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Klíčová slova Operační program životní prostředí, kotlíkové dotace, emise CO2, znečištění ovzduší, účinnost Abstract The aim of the paper is to analyse and evaluate the efficiency of the finances from the Operational Programme Environment (OPE) devoted to the lowering of CO2 and NOx emissions. On the example of Moravskoslezsky region, where in 2012 the Ministry of the Environment released so-called „stove“ subsidies to replace old boilers used for heating of households with new ones - environmentally friendly, we demonstrate the efficiency of the public spending. We recommend extending the subsidies on biomass boilers in order to extend the positive effect of OPE finances on improvement of the air quality in the region. Key Words Operational Programme Environment, Stove Subsidies, CO2 Emission, Air Pollution, Efficiency

Školitel: prof. Ing. Ivana Boháčková, CSc., doc. Ing. Karel Tomšík, Ph.D.

1

Tento příspěvek vznikl v rámci grantu: “Využití finančních prostředků fondů EU pro rozvoj venkova” číslo 20121054:11110/1312/3112 Interní grantové agentury PEF ČZU. 6-7 February, 2013

[450]

Ostrava

MEKON 2013

1. Úvod 1.1.

Politika EU ve vztahu ke snižování emisí skleníkových plynů

„Vědomí dopadů lidských aktivit na ekosystém (například eutrofizace jezer a řek) a nyní i na klima (globální oteplování) vedla k rozvoji a aplikaci různých environmentálních politik. (Dandres et al., 2012). „Snižování rizika katastrofické klimatické změny vyžaduje stabilizaci koncentrace skleníkových plynů na 450-550 částic v milionu ekvivalentu CO2 ... aby tento cíl mohl být dosažen je klíčové přejít ke zdrojům energie, které nebudou produkovat CO2. (Jaraité a Corrado, 2012) Tématem diskusí se stala energetická účinnost. MacKay (2009) uvádí tři základní důvody: a) fosilní paliva jsou vyčerpatelné, b) roste potřeba řešit bezpečnost dodávek energie a c) používání fosilních paliv mění naše ovzduší a podílí se na klimatické změně a zesílení skleníkového efektu působením CO2. Problematika životního prostředí je průřezová a v rámci EU je řešena ve více politikách. „Obavy o životní prostředí stále více ovlivňují formulaci energetické politiky EU, zvláště vezmeme-li do úvahy dvojnásobnou výzvu v podobě zajištění dostatečné dodávky energie a zároveň také řešení nezbytnosti zabránit klimatické změně.“ (Schmitt a Schulze, 2011) Úlohou politiky životního prostředí je stanovit postupy nebo opatření, „prostřednictvím kterých budou pozitivní externality podporovány a negativní externality tlumeny. Jen výjimečně lze spoléhat na to, že se budou externality samovolně přizpůsobovat zájmům ŽP.“ (Hájek, 2002) „Výdaje z veřejných rozpočtů a dotace soukromým subjektům na ochranu životního prostředí jako nástroje využívající veřejných výdajů jsou významným prvkem státní politiky ochrany životního prostředí ve vyspělých zemích.“ (Jílková, 2003) V rámci EU zohledňují ochranu životního prostředí především společná zemědělská politika a strukturální politika. Naše analýza se soustředí na druhou jmenovanou. „Hlavními nástroji Evropské komise pro přímou regionální pomoc jsou Strukturální fondy (posílené v roce 1988) a Kohezní Fondy (od roku 1993).“ (Hart, 2007) V programovacím období 2007 – 2013 je v rámci Strukturálních fondů zřízeno 8 tematických operačních programů se specifickým zaměřením. Jedním z nich je operační program životní prostředí (OP ŽP). Celkem je na něj vyčleněno 4,92 mld. eur, tj. 18,4 % z celkových prostředků z fondů EU určených České republice, což činí operační program druhým největším v ČR. (Fondy EU, 2012) OP ŽP má vést ke zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí a podpořit udržitelný hospodářský růst, konkurenceschopnost a dlouhodobou zaměstnanost v regionech. „Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost.“ (Fondy EU, 2012; OP ŽP, 2010a) Ve spolupráci s Moravskoslezským krajem (MSK) vyhlásilo počátkem roku 2012 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Skupinové rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků na výměnu stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo na uhlí a biomasu. Tzv. kotlíkové dotace měly přispět ke snížení znečištění ovzduší z malých spalovacích zdrojů, tzv. lokálních topenišť, kde obyvatelé často spalují nekvalitní paliva a odpady. České domácnosti se na celkové produkci prachu podílí 31 % a stávají se tak druhým nejvýznamnějším znečišťovatelem ovzduší. Proto byli dotačním programem motivováni k přechodu na ekologičtější způsoby vytápění. Celková společná dotace z MSK a z OP ŽP ČR byla stanovena ve výši max. 60 000 Kč na jeden nový [451]

Faculty of Economics, VŠB-TUO



účinný nízkoemisní automatický kotel. Uznatelným nákladem byl nákup a instalace nového účinného automatického nízkoemisního kotle při splnění předepsaných mezních úrovní emisí a minimální účinnosti (ČSN EN 303-5, emisní třída 3). (MŽP, 2012) 1.2. Zkoumání efektivnosti politiky EU ve vztahu ke snižování emisí skleníkových plynů Zkoumání efektivnosti politických opatření na snižování emisí skleníkových plynů je předmětem celé řady studií. Například Delbeke et al. (2010) analyzují možnosti politiky vytvořené EU, aby dosáhla cíle snížit emise o 20 % tím, že zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie o 20 % do roku 2020. Dochází k závěru, že systém zachycování uhlíku a skladování v rámci systému pro obchodování s emisemi v EU by mohl vést ke značným úsporám nákladů. Jaraité a Corrado (2012) měří environmentální účinnost a produktivitu veřejných elektrocentrál a posuzují efektivnost opatření stanovení ceny za uhlík a emisních povolenek ve vztahu ke snižování emisí CO2. Dochází k závěru, že „stanovení cen za uhlík vedlo ke zvýšení environmentální efektivnosti a k posunu mimo technologické hranice a že příliš štědré alokace emisních povolenek měly negativní dopad na obě opatření.“ (Jaraité a Corrado, 2012) Podle Dandrese et al. (2012) má zase pozitivní dopad bioenergetická politika EU v tom smyslu, že její nepřítomnost by měla za následek projevení se negativních vlivů lidské činnosti na lidském zdraví, globálním oteplování a přírodních zdrojích nejen v měřítku EU, ale i světovém. Do úvahy bere kromě vytápění i generování energie jako takové. Naše analýza se zabývá pouze vytápěním a zůstává na úrovni konkrétního dotačního programu.

2. Cíl práce a metodika Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit účinnost dotačních prostředků OP ŽP vynaložených za účelem snížení emisí a zlepšení stavu ovzduší na příkladu Moravskoslezského kraje. Analýza se zabývá zhodnocením účinnosti konkrétního dotačního programu na výměnu kotlů za šetrnější k životnímu prostředí ve vztahu ke snížení emisí CO2 a NOx. Výroba biomasy je často předmětem kritiky, že má vyšší energetickou náročnost výroby, více zatěžuje životní prostředí (výroba peletek, jejich distribuce a spálení) než dobývání uhlí apod. Z tohoto důvodu je podrobně monitorovány emisí CO2 a NOx v rámci proces vzniku konkrétního paliva až po jeho spálení. Použitou výzkumnou metodou je případová studie. Jak poukazuje Ježek (2005) „hlavním problémem případových studií je jejich teoretická konstrukce a především jejich teoretická zevšeobecnitelnost, tedy to, jak a do jaké míry mohou být poznatky získané ze studia jednoho případu označeny jako všeobecně platné.“ Vzhledem k tomuto omezení považujeme případovou studii spíše za sondu do problematiky s cílem objevit a nastolit nové otázky. V rámci ní jsou posuzovány alternativní způsoby vytápění domácností v MSK. Shromážděná sekundární data z programových a strategických dokumentů a technických studií jsou ucelena pro jejich následnou exploraci. Komparujeme technické a ekonomické parametry třech odlišných technologií spalovacích zařízení určených k vytápění domácností: a) klasické kotle na uhlí s ručním přikládáním, b) kotle na uhlí s automatickým přikládáním a c) automatické kotle na dřevní pelety. Posuzujeme náročnost všech variant na spotřebu elektrické energie hlavního výrobního procesu i pomocné energie a vyčíslujeme emise oxidu uhličitého (CO2) a oxidů 6-7 February, 2013

[452]

Ostrava

MEKON 2013 dusíku (NOx) jako důsledek spalování uhlí a dřevních pelet pro obvyklý rodinný dům s tepelnou ztrátou cca 17 kW. V závěrečné syntéze pomocí poměrových ukazatelů vyčíslujeme účinnost využití dotačních prostředků na podporu automatických kotlů v MSK vzhledem k úspoře emisí CO2 a NOx. Na základě výsledků formulujeme doporučení pro tvůrce dotačních programů. Použité veličiny včetně jednotek a popisu jsou zobrazeny v tabulce 1. Tab. 1: Použitá terminologie

roční spotřeba tepla roční spotřeba tepla výhřevnost paliva účinnost kotle roční spotřeba paliva celkové teplo v palivu roční emise CO2 při spalování

[GJ] spotřeba tepla pro vytopení domácnosti [MWh] spotřeba tepla pro vytopení domácnosti množství tepla v kg paliva (ukazatel "kvality" paliva - např. MJ/kg] černé uhlí 23 MJ/kg, hnědé 18, polské jen 13), s růstem hodnoty roste množství tepla [%] poměr využitého tepla v palivu k celkovému množství tepla [t] [GJ] [t]

dáno výhřevností a účinností spalování množství tepla, které je v palivu celkem (včetně plně nevyužitelné části) = roční spotřeba * výhřevnost pro uhlí emise 81,3 kg CO2 na 1GJ tepla v palivu

Zdroj: vlastní zpracování.

3. Případová studie – moravskoslezský kraj Přestože pokles průmyslové výroby, platnost nových legislativních opatření, investice do ekologických a šetrnějších technologií v 90. letech vedl ke zlepšení situace, i dnes se obyvatelé MSK potýkají s nadlimitním zatížením ovzduší tuhými znečišťujícími a karcinogenními látkami (polétavý prach a benzoapyren). Velká část MSK se ocitá v „oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“, tedy v území, kde je překročena hodnota jednoho nebo více legislativně stanovených imisních látek limitů pro znečišťující látky. 2 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) postupně v rámci Akčních plánů ministerstva ŽP pro MSK zavádí soubory opatření, jimiž se snaží systematicky zlepšovat kvalitu ovzduší v regionu. V MSK existují čtyři oblasti zdrojů znečištění, v rámci kterých jsou definovány postupy, jak je eliminovat. Jedním z nich jsou domácnosti. Region je atypický svoji strukturou osídlení a tzv. slezskou zástavbou, kdy většina místních obyvatel žije v rodinných domech. Domácnosti (479 530) jsou z největší míry vytápěny zemním plynem (34,3 %), pak převažuje dálkové vytápění (49,4 %) a uhlím je vytápěno 10,1 % domácností (Cenia, 2009). Dle ČSÚ (2012) se mění způsob vytápění v domácnostech: „Především klesá podíl bytů vytápěných uhlím, za posledních deset let z 10,2 % na 6,4 %). Počet domácností, které topí dřevem (26 138) se naopak za posledních deset let zdvojnásobil.“ MŽP podporuje investice do zateplování soukromých i veřejných budov a výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie. Poskytnutím prostředků skrze dotační programy na lokální topeniště podpořilo výměnu ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízko emisní automatické kotle.

2

Pojem „oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší“ definuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

[453]


15th International Conference 3.1.


Srovnání emisí CO2 u spalovacích zařízení určených k vytápění

V této kapitole jsou porovnávány emise CO2 u třech typů spalovacích zařízení určených k vytápění domácností. Sleduje se CO2 ve fázích vzniku topiva a následném spalování paliva při vytápění domácností. U kotlů na uhlí jsou zvažovány dvě varianty: s ručním přikládáním a s automatickým přikládáním. Při výrobě peletek je třeba materiál nejprve nadrtit v drtiči a poté slisovat v peletovacím lisu. Pro výpočet spotřeby elektřiny byly zvoleny "profesionální" stroje, které jsou častěji používané a jsou účinnější než stroje pro hobby použití. Příkon zvoleného drtiče je 15 kW, příkon lisu 30 kW, při vydatnosti obou zařízení 1 t za hodinu je spotřeba elektrické energie 45 kWh na 1 tunu vyrobených peletek. V ČR jsou průměrné emise na 1 MWh (= 1000 kWh) vyrobené elektřiny 0,950 tuny CO2. Toto množství je zprůměrováno pro celý energetický systém (elektrárny na fosilní paliva i obnovitelné zdroje). Při výrobě jedné tuny peletek je tedy spotřebována elektřina, při jejíž výrobě se do ovzduší průměrně vypustí 0,043 tuny CO2. Tab. 2: Emise CO2 při výrobě 1 tuny peletek

typ stroje příkon vydatnost spotřeba elektřiny na 1 t peletek emise CO2 na výrobu 1 t peletek

jednotky [-] [kW] [kg/hod] [kWh] [t]

drcení KVX 150 15 1000 15 0,014

peletkování KV 400 30 900-1100 27-33 0,029

Zdroj: Peletovací lisy (2012), Pakt starostů (2008), zpracování vlastní.

Pro zjištění množství paliva, které je potřeba pro vytápění konkrétního objektu, je nutno nejprve spočítat podrobnou energetickou bilanci. Pro tento výpočet byl uvažován dům s tepelnou ztrátou 17 kW – tj. dům odpovídající průměrnému staršímu nezateplenému domu, tedy objektu, kde je uhelný kotel jedním z nejčastějších zdrojů tepla. Průměrná roční potřeba tepla pro dům s tepelnou ztrátou 17kW je cca 100 GJ (lze vypočítat z průměrné teploty v topném období a průměrné venkovní teploty). Dle výrobce dokáže pokrýt toto množství tepla 10,1 tuny hnědého uhlí (při účinnosti kotle 55 % a průměrné výhřevnosti 18 MJ/kg) nebo 6,9 tuny peletek (při účinnosti kotle 85 % a výhřevnosti 17 MJ/kg). Tab. 3: Roční spotřeba tepla a paliva staršího domu (tepelná ztráta 17kW)

typ kotle (dodávka paliva) roční spotřeba tepla roční spotřeba tepla výhřevnost paliva účinnost kotle roční spotřeba paliva celkové teplo v palivu roční emise CO2 při spalování

jednotky [GJ] [MWh] [MJ/kg] [%] [t] [GJ] [t]

hnědé uhlí ruční automat 100 27,8 18 55 80 10,1 6,9 181,8 124,2 14,76 10,09

pelety automat 17 85 6,9 117,3 0

Zdroj: TZB-info (2012), Koloničný (2010), zpracování vlastní.

6-7 February, 2013

[454]

Ostrava

MEKON 2013 Při spalování peletek se do ovzduší uvolní takové množství CO2, které do sebe rostlina v průběhu svého růstu absorbovala. Spalování peletek (resp. jakékoliv rostlinné biomasy) je tak z hlediska emisí CO2 neutrální. Naproti tomu při spalování hnědého uhlí dochází k uvolňování CO2 nashromážděného před milióny let, což negativně ovlivňuje obsah CO2 v atmosféře. Množství uvolněného CO2 při spalování hnědého uhlí je dle Paktu starostů a primátorů pro místní udržitelnou strategii (2008) 81,3 kg na GJ v palivu. Při spotřebě 181,8 GJ ročně se v kotli s ruční dodávkou paliva uvolní celkem 14,76 tuny CO2. U kotle s automatickou dodávkou paliva je díky vyšší účinnosti spalování množství nižší - 10,09 tuny. Pro výpočet nejsou uvažovány přidružené emise z dopravy, těžby suroviny atd. I tyto však budou u uhlí vyšší. Energie na dobývání uhlí je větší než u biomasy, která se často získává jako odpad z průmyslu nebo zemědělství a rovněž do domu je nutné dopravit větší množství paliva. Tabulka 4 zachycuje skutečnost, že při přechodu z topného systému se starým kotlem na hnědé uhlí na topný systém s peletkami, se v průměrném domě sníží každý rok emise CO2 minimálně o 14,63 tun. Tab. 4: Emise CO2 při roční spotřebě paliva

roční spotřeba paliv těžba suroviny výroba paliva doprava paliva spálení paliva

[t] [t] [t] [t] [t]

hnědé uhlí ruční automat 10,1 6,9 ? ? ? ? ? ? 14,76 10,09

roční emise CO2 celkem

[t]

14,76

typ kotle s roční spotřebou paliv (dodávka paliva)

jednotky

10,09

peletky automat 6,9 ? 0,13 ? 0 0,13

Zdroj: TZB-info (2012), zpracování vlastní.

3.2.

Srovnání ročních emisí NOx při spalování

Při spalování hnědého uhlí se více uvolňují do atmosféry kromě CO2 i další škodlivé látky (oxidy síry a dusíku, prach). Množství uvolněných oxidů dusíku se vypočte obdobně jako množství uvolněného CO2 – při spalování hnědého uhlí se uvolňuje průměrně 161 g NOx na 1 GJ v palivu, při spalování biomasy jsou emise nižší – 120 g NOx na 1 GJ v palivu. Tab. 5: Emise NOx při spalování za rok

typ kotle (dodávka paliva) roční spotřeba paliva celkové teplo v palivu emise NOx při spálení

jednotky [t] [GJ] [kg]

hnědé uhlí ruční automat 10,1 6,9 181,8 124,2 29,3 20,0

peletky automat 6,9 117,3 14,1

Zdroj: TZB-info (2012), Koloničný (2010), zpracování vlastní.

[455]


15th International Conference 3.3.


Účinnost dotací z Operačního programu životní prostředí

Účinnost dotací z OP ŽP je posuzována jako jaké množstevní snížení emisí CO2 a NOx v konečném důsledku vyvolá jedna vynaložená koruna z dotačních prostředků. Tabulky 6 a 7 přehledně zobrazují výsledky analýzy. Na výměnu starých kotlů na tuhá paliva bylo alokováno 19,98 mil. Kč pro 333 příjemců. Výměna jednoho kotle na uhlí s ručním přikládáním za kotel s automatickým přikládáním přinese minimálně 4 670 kg úspory CO2 a 9,3 kg NOx. Prokázalo se, že tzv. kotlíkové dotace směřované domácnostem v Moravskoslezském kraji jsou účinné ve vztahu ke snižování emisí CO2 i NOx. Kalkuluje se pouze minimální úroveň úspory emisí CO2 a NOx, reálná může být odlišná. Model neuvažuje nemožnost domácností spalovat v nových kotlích s automatickým přikládáním veškerý (i nevhodný) domovní komunální odpad, jak tomu bylo v případě starých. Nevyčísluje úroveň škodlivin, která nebude produkována vlivem nemožnosti použít domovní odpad. Minimální úroveň úspory emisí vychází též z účelu použití – tedy pořízení kotle s automatickým přikládáním nebo kotle s automatickým přikládáním a na biomasu. Kotle spalující výhradně biomasu (peletky) nejsou v rámci kotlíkových podpor dotovány. Roční úspora ve výši 4 871 790 kg CO2 a 5 061,6 kg NOx za celý Moravskoslezský kraj je tedy pouze hypotetická a v rámci dotačního titulu OP ŽP nerealizovatelná. Tab. 6: Efektivnost dotačních prostředků vzhledem k emisím CO2

příjemci dotací 1 333

dotace (mil. Kč)

roční úspora emisí CO2 (kg/domácnost) při přechodu na automat s uhlím

0,06 19,98

4 670 1 555 110

při přechodu na automat s peletkami 14 630 4 871 790

efektivnost 1 Kč dotace (Kč/kg CO2) při přechodu na automat s uhlím 0,0762 0,0778

při přechodu na automat s peletkami 0,2438 3,1328

Zdroj: MŽP (2012a), vlastní zpracování. Tab. 7: Efektivnost dotačních prostředků vzhledem k emisím NOx

příjemci dotací 1 333

dotace (mil. Kč)

0,06 19,98

roční úspora emisí NOx (kg/domácnost) při přechodu na při přechodu na automat s automat s uhlím peletkami 9,3 15,20 3 096,9 5 061,60

efektivnost 1 Kč dotace (Kč/kg NOx) při přechodu při přechodu na automat s na automat s uhlím peletkami 0,0002 1,6344 0,0002 1,6344

Zdroj: MŽP (2012a), vlastní zpracování.

4. Závěr Cílem článku bylo posoudit efektivnost využití dotačních prostředků EU z tematického OP ŽP v Moravskoslezském kraji. Evaluaci byly podrobeny kotlíkové dotace na výměnu ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo na uhlí a 6-7 February, 2013

[456]

Ostrava

MEKON 2013 biomasu. Analýzou byla prokázána účinnost vynaložených strukturálních prostředků, jelikož výměnou se docílí úspor v emisích CO2 i NOx. Pořízení nových technologií pro vytápění domácností vede v celkovém efektu ke snížení emisí v kraji, zkvalitňování životního prostředí a tím i života místních obyvatel. Při přechodu domácnosti na kotel na uhlí s automatickým přikládáním 1 Kč přinese snížení CO2 o 0,0778 kg a emisí NOx o 0,0002 kg. K ještě většímu efektu úspory emisí by došlo v případě, že by podpora byla směřována i na kotle spalující pouze biomasu. V tomto případě by 1 Kč dotace přinesla snížení emisí CO2 o 3,0328 kg a emisí NOx o 1,6344 kg. V současnosti OP ŽP podporuje pouze kotle na uhlí s automatickým přikládáním, nebo kotle na uhlí a biomasu. Doporučujeme, aby bylo zavedeno rovněž dotování kotlů na biomasu, čímž by se ještě umocnil již nyní pozitivní efekt finančních prostředků z OP ŽP na snižování emisí a zlepšování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Otázkou zůstává, zda by stejného či dokonce vyššího efektu nemohlo být dosaženo zpřísněním legislativních podmínek. Podrobnější analýza by však přesahovala rámec naší studie, a proto předpokládáme, že vláda se snaží motivovat lidi spíše pozitivně než formou sankcí. Navíc vymáhání zákonů rovněž není bez nákladů.

Literatura CENIA (2009). Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky, Moravskoslezský kraj, [online], Available at: . ČSÚ (2012). Tisková zpráva, Předběžné výsledky SLDB 2011, [online], Available at: . DELBEKE, J. et al. (2010). The Role of Environmental Eonomics in Recent Policy Making at the European Commission. Review of Environmental Economics and Policy. Vol 4. (no. 1), pp. 24-43. Fondy EU, Tematické operační programy, [online], Available at: < http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-8030-1da7e87b4aa7/Tematicke-operacni-programy>. HART, M. (2007). Evaluating EU regional policy: How might we understand the causal connectionsbetween interventions and outomes more effectively? Policy Studies. Vol. 28 (no. 4), pp. 295-308. HÁJEK, M. (2002). Cesty k efektivnější politice životního prostředí, [online], Available at . JARAITĖ, J., CORRADO, D. M. (2012). Efﬁciency, productivity and environmental policy: A case study of power generation in the EU. Energy economics. Vol. 34 (no. 2012), pp. 1557– 1568. JEŽEK, J. (2005). Regionální management jako nový přístup k regionálnímu rozvoji. In: VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37–47. ISBN 80-210-3888-8. [457]




JÍLKOVÁ, J. (2003). Daně, dotace a obchodovatelná povolení – nástroje ochrany ovzduší a klimatu. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., Praha, 2003, JDS tiskárna, s. r. o., ISBN 80-86684-04-0. KOLONIČNÝ, J. (2010). Emise při spalování biomasy, [online], Available at: . MACKAY, D. J. C. (2009). Obnovitelné zdroje energie – s chladnou hlavou, UIT Cambridge Ltd, Cambridge, ISBN 978-1-906860-01-1. Moravskoslezský kraj (2010). Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 20102012, [online], Available at: . MŽP (2012). Akční plán MŽP pro Moravskoslezský kraj, [online], Available at: < http://www.mzp.cz/cz/akcni_plan_msk_2012>. MŽP (2011). Program na kotlíkové dotace se rozběhne 1. Ledna, [online], Available at: . MŽP (2012a). Jak správně topit, Výzva pro podávání žádostí, [online], available at: . Operační program ŽP (2010). Dotace z OP ŽP pro zlepšování kvality ovzduší, [online] cit [2012-12-10] Available at: . Operační program ŽP (2010b). Výroční zpráva, [online], Available .

at:

Pakt starostů a primátorů pro místní udržitelnou strategii (2008). Committed to local sustainable energy [online], Available at: . Peletovaci lisy (2012). Peletovací http://www.peletovaci-lisy.cz>.

lisy

a

drtiče,

[online],

Available

at:

<

SCHMITT, S., SCHULZE, K. Choosing environmental policy instruments: An assessment of the „environmental dimension“ of EU energy policy. European Integration online papersEIOP. Vol. 15 (no. SI), pp. N/A. TZBinfo (2012). Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva [online], Available at: .

6-7 February, 2013

[458]

Ostrava

ÚČINNOST DOTACÍ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU KE ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Recommend Documents