PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Pobočka Plzeň ‐ oddělení ochrany čistoty ovzduší IČ: 00020699 Mozartova 1237 / 41 DIČ: CZ00020699 323 00 Plzeň

PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III. Září 2012

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje

Zadal: Zpracoval: Vedoucí projektu: Spoluřešitel: Spolupráce: Verze dokumentu:

Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18/1760 306 13 Plzeň IČ: 70890366 ID datové schránky: zzjbr3p Český hydrometeorologický ústav pobočka Plzeň Mozartova 41/1237 323 00 Plzeň IČ: 00020699 ID datové schránky: e37djs6 Ing. Zdeněk Roubal držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň Ing. Marek Hladík držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., č. osvědčení č.j. 2831a/820/08 MŽP ČHMÚ pobočka Plzeň RNDr. Jiří Hostýnek Ing. Pavel Machálek Ing. Tomáš Fory Ing. Vladimír Zátka 21.9.2012 18:16 – v39

1


2

Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................................................... 6 2 Zóna Plzeňský kraj ................................................................................................................................................ 7 2.1 Administrativní vymezení zóny ..................................................................................................................... 8 2.2 Typ zóny ........................................................................................................................................................ 8 2.3 Podnebí Plzeňského kraje – klimatické údaje ............................................................................................... 8 2.4 Příslušné topografické údaje......................................................................................................................... 9 2.5 Lokace měst ................................................................................................................................................ 10 2.6 Měřicí stanice kvality ovzduší...................................................................................................................... 11 2.7 Další specializovaná měření ........................................................................................................................ 13 2.8 Odhad rozložení znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny ....................................................... 14 2.9 Prioritní města a obce ................................................................................................................................. 21 2.10 Informace o charakteru cílů ‐ plnění ......................................................................................................... 22 3 Odpovědné orgány............................................................................................................................................. 23 4 Druh posouzení kvality ovzduší.......................................................................................................................... 23 4.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech.................................................................. 23 4.2 Prostředky použité ke zjišťování znečišťujících látek .................................................................................. 44 5 Původ znečištění ovzduší ................................................................................................................................... 45 5.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší ................................................................................................ 45 5.2 Celkové množství emisí ............................................................................................................................... 51 5.3 Informace o dálkovém přenosu znečištění ................................................................................................. 53 6 Analýza situace................................................................................................................................................... 53 6.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší................................................................ 53 7 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních ............................................................................................... 55 7.1 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním Programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni......................................................................................................... 55 8 Časový plán implementace opatření.................................................................................................................. 56 8.1 Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší plánovaných v dlouhodobém horizontu .................................. 56 9 Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací ............................................................................ 57


3

Seznam obrázků Obr. 1 Správní obvody Plzeňského kraje................................................................................................................. 7 Obr. 2 Extrémní topologické parametry Plzeňského kraje...................................................................................... 9 Obr. 3 Největší města Plzeňského kraje................................................................................................................ 10 Obr. 4 Měřící stanice na území Plzeňského kraje.................................................................................................. 11 Obr. 5 Oblasti s překročením ročního cílového imisního limitu pro B(a)P ............................................................ 15 Obr. 6 Oblasti s překročením 24‐hodinového imisního limitu pro PM10............................................................... 16 Obr. 7 Oblasti s překročením 8‐hodinového imisního limitu pro O3 ..................................................................... 16 Obr. 8 Oblasti s překročením AOT40 pro O3 ......................................................................................................... 17 Obr. 9 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2005 a 2006 (bez uvažování ozónu O3)...................................................................................................................................... 18 Obr. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2007 a 2008 (bez uvažování ozónu O3)............................................................................................................................. 19 Obr. 11 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2009 a 2010 (bez uvažování ozónu O3)............................................................................................................................. 19

Seznam grafů Graf 1 Vývoj 36. průměrné 24‐hodinové koncentrace PM10 v letech 2001‐2011................................................. 26 Graf 2 Vývoj počtu překročení imisního limitu suspendovaných částic PM10 v letech 2001‐2011 ....................... 27 Graf 3 Vývoj průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM10 ....................................................... 28 Graf 4 Vývoj průměrných ročních hodnot koncentrací suspendovaných částic PM2,5.......................................... 29 Graf 5 Vývoj průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého NO2 ................................................................... 30 Graf 6 Vývoj 19. nejvyšších 1‐hodinových koncentrací oxidu dusičitého NO2 v letech 2001‐2011 ...................... 31 Graf 7 Vývoj 26. nejvyšších průměrných 8‐hodinových koncentrací ozonu O3 v letech 2001‐2011..................... 32 Graf 8 Vývoj imisních koncentrací ozónu O3 vyjádřených jako AOT40 v letech 2001‐2011 ................................. 33 Graf 9 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v letech 2001‐2011 ........................................... 34 Graf 10 Vývoj průměrných ročních koncentrací SO2 v letech 2001‐2011 ............................................................. 35 Graf 11 Vývoj 25. nejvyšších 1‐hodinových hodnot koncentrací SO2 v letech 2001‐2011.................................... 36 Graf 12 Vývoj 4. nejvyšších 24‐hodinových koncentrací SO2 v letech 2001‐2011 ................................................ 37 Graf 13 Vývoj průměrných ročních koncentrací olova Pb v letech 2001‐2011 ..................................................... 38 Graf 14 Vývoj průměrných ročních koncentrací kadmia Cd v letech 2001‐2011 .................................................. 39 Graf 15 Vývoj průměrných ročních koncentrací niklu Ni v letech 2001‐2011....................................................... 40 Graf 16 Vývoj průměrných ročních koncentrací arsenu As v letech 2001‐2011 ................................................... 41 Graf 17 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzenu C6H6 v letech 2004‐2011h........................................... 42 Graf 18 Průměrné hodnoty koncentrace PAHs v 5‐měsíčních vzorcích [ng∙vzorek‐1] ........................................... 43 Graf 19 Průměrné hodnoty koncentrace POPs v 5‐měsíčních vzorcích [ng∙vzorek‐1] ........................................... 43 Graf 20 Porovnání produkce emisí v letech 2000‐2010 s hodnotami emisních stropů ........................................ 52 Graf 21 Porovnání produkce emisí v letech 2000 a 2010 podle skupin zdrojů ..................................................... 52


4

Seznam tabulek Tab. 1 Přehled měřících stanic kvality ovzduší...................................................................................................... 12 Tab. 2 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na základě dat za rok 2010 ................................. 14 Tab. 3 Překročení hodnoty imisního limitu pro PM10 na základě dat za rok 2010 ................................................ 15 Tab. 4 Překročení limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace z dat za rok 2010................................................. 17 Tab. 5 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010............................................ 18 Tab. 6 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví .......................................... 18 Tab. 7 Velikost území, kde došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro B(a)P a O3 ......... 20 Tab. 8 Přehled prioritních městských obvodů a obcí ............................................................................................ 21 Tab. 9 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s IL pro zdraví lidí................................................. 23 Tab. 10 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s IL pro ochranu ekosystémů a vegetace .......... 24 Tab. 11 Hodnoty 36. nejvyšší 24‐hodinové koncentrace PM10 [µgm‐3] ............................................................... 26 Tab. 12 Počet překročení 24‐hodinové imisního limitu PM10 ............................................................................... 27 Tab. 13 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 [µgm‐3] .................................................................................. 28 Tab. 14 Průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 [µgm‐3].................................................................................. 29 Tab. 15 Průměrné roční imisní koncentrace NO2 [µgm‐3].................................................................................... 30 Tab. 16 Hodnoty 19. nejvyšší 1‐hodinové koncentrace NO2 [µgm‐3]................................................................... 31 Tab. 17 Hodnoty 26. nejvyšší 8‐hodinové koncentrace O3 [µgm‐3] ..................................................................... 32 Tab. 18 Hodnoty imisních koncentrací O3 vyjádřených jako AOT40 [µgm‐3hod]................................................ 33 Tab. 19 Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu [µg∙m‐3] ................................................................. 34 Tab. 20 Průměrné roční imisní koncentrace SO2 [µg∙m‐3]..................................................................................... 35 Tab. 21 Hodnoty 25. nejvyšší 1‐hodinové koncentrace SO2 [µg∙m‐3].................................................................... 36 Tab. 22 Hodnoty 4. nejvyšší 24‐hodinové koncentrace SO2 [µg∙m‐3].................................................................... 37 Tab. 23 Průměrné roční imisní koncentrace olova Pb [ng∙m‐3] ............................................................................. 38 Tab. 24 Průměrné roční imisní koncentrace kadmia Cd [ng∙m‐3].......................................................................... 39 Tab. 25 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng∙m‐3]............................................................................... 40 Tab. 26 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng∙m‐3]............................................................................... 41 Tab. 27 Průměrné roční imisní koncentrace benzenu C6H6 [µg∙m‐3]..................................................................... 42 Tab. 28 Průměrné hodnoty 5‐měsíčních vzorků na měřicích stanovištích [ng∙vzorek‐1]....................................... 43 Tab. 29 Emise tuhých látek TZL z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010........................................ 46 Tab. 30 Emise oxidu siřičitého SO2 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010................................... 46 Tab. 31 Emise oxidů dusíku NOX z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ...................................... 46 Tab. 32 Emise oxidu uhelnatého CO z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ................................ 47 Tab. 33 Emise těkavých org. látek VOC z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010............................ 47 Tab. 34 Emise amoniaku NH3 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010........................................... 47 Tab. 35 Emise TZL z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 ............................................................ 48 Tab. 36 Emise SO2 z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010............................................................ 48 Tab. 37 Emise NOX z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010........................................................... 48 Tab. 38 Emise CO z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010............................................................. 48 Tab. 39 Emise VOC z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 .......................................................... 49 Tab. 40 Nejvýznamnější liniové zdroje v roce 2010 .............................................................................................. 49 Tab. 41 Vývoj intenzit osobních aut. a motocyklů na vybraných úsecích v letech 2005 – 2010........................... 50 Tab. 42 Vývoj intenzit nákladních aut. na nejvíce zatížený úsecích v letech 2005– 2010..................................... 50 Tab. 43 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období 2001 – 2010 [t∙rok‐1] ................................................. 51 Tab. 44 Celkové emise na území kraje podle jednotlivých kategorií zdrojů – rok 2010 [t∙rok‐1] .......................... 53 Tab. 45 Podíl na celkových emisích znečišťujících látek podle kategorie zdrojů – rok 2010 [%] .......................... 53 Tab. 46 Celkové emise stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) na území kraje [t∙rok‐1]............................................ 54 Tab. 47 Podíl na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) v kraji [%]............................................ 54


5

Seznam použitých zkratek AOT 40

B(a)P BTX BZN CO CZT ČHMÚ EHK OSN EMEP HD HDP CHKO CHUEV im. limit IM MHD MO MT MŽP NO2 NOX NP O3 OZKO PM10, PM2,5 PZKO REZZO1 ÷ 4 SO2 SPM TLN TZL VOC ZÚ

ukazatel, kterým se vyjadřuje množství ozónu v ovzduší z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinovými koncentracemi přízemního ozonu převyšujícími 80 µg∙m‐3 a hodnotou 80 µg∙m‐3 během hodin denního světla naakumulovaná v každém roce od května do července) benzo(a)pyren benzen, toluen, xyleny benzen oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů European Monitoring and Evaluation program hromadná doprava hrubý domácí produkt chráněná krajinná oblast území na nichž platí limity pro ochranu ekosystémů a vegetace imisní limit imisní monitoring městská hromadná doprava městský obvod mez tolerance ministerstvo životního prostředí oxid dusičitý oxidy dusíku [součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádře‐ ný v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého] národní park ozón (přízemní) oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 µm, resp. 2,5 µm program ke zlepšení kvality ovzduší kategorie emisních zdrojů znečišťování ovzduší oxid siřičitý suspendované částice toluen tuhé znečišťující látky těkavé organické látky Zdravotní ústav


6

1 Úvod Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje je zpracováno na základě objednávky č. Obj.–216/12 Odboru životního prostředí, Krajského úřadu Plzeňského kraje. Celé území Plzeňského kraje bylo Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno na základě zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., v platném znění, jako zóna. Podle § 7 odst. 6 tohoto zákona pak Krajský úřad Plzeňského kraje vypracoval pro území kraje Program ke zlepšení kvality ovzduší pro látky, u nichž došlo v předcházejících letech k překročování imisního limitu a meze tolerance (nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stano‐ vena). Účelem programu bylo navrhnout takový soubor opatření, jejichž postupná realizace povede k postup‐ nému zlepšování kvality ovzduší na území kraje, zejména k dosažení limitních hodnot stanovených právními předpisy. Program ke zlepšení kvality ovzduší vycházel jednak z metodických podkladů Ministerstva životního pro‐ středí, jednak z dalších podkladových a koncepčních materiálů, které byly pro území Plzeňského kraje zpraco‐ vány v uplynulých letech. V uplynulých 8 letech od zpracování programu ke zlepšení kvality pod názvem Program snižování emisí znečišťujících látek v Plzeňském kraji a 3 letech od zpracování 1. Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje docházelo ke změnám kvality ovzduší způsobených různými faktory.


7

2 Zóna Plzeňský kraj Kód CZ‐NUTS3: CZ032 Rozloha: 7 561 km2 Počet obyvatel: 572 045 (k 31.12.2010) Hustota obyvatel: 75,7 obyvatel∙km‐2 Zdroj: Český statistický úřad

Kralovice Manětín

Plasy

Bezdružice

Planá

Tachov

Radnice

Všeruby

Zbiroh

Třemošná Město Touškov

Stříbro

Rokycany

Plzeň

Poběžovice

Horšovský Týn

Stod Holýšov

Dobřany

Nýřany

Starý Plzenec

Bor

Spálené Poříčí

Přeštice Blovice

Staňkov

Nepomuk Domažlice

Klatovy Kdyně

Plánice

Horažďovice Nýrsko

Sušice

Kašperské Hory

správní obvod POÚ správní obvod ORP pověřený obecní úřad POÚ obec s pověřenou působností ORP

S

0

10

20

Obr. 1 Správní obvody Plzeňského kraje

30

40

50 [km]


8

2.1 Administrativní vymezení zóny Zóna Plzeňský kraj je totožná se správním územím Plzeňského kraje. Krajský úřad Plzeňského kraje sídlí v Plzni.

2.2 Typ zóny Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě České republiky a podle své rozlohy 7 561 km2 zaujímá 9,6 % úze‐ mí České republiky. Plzeňský kraj sousedí na severozápadě s krajem Karlovarským, na severu s Ústeckým kra‐ jem, na severovýchodě se Středočeským krajem a na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Na západě a jihozápadě je hranice Plzeňského kraje vymezena státní česko‐německou hranicí. Na území kraje je celkem 501 obcí, z nichž 54 má statut města. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na deváté místo a dle ukazatele hustoty zalidnění je druhým nejméně zalidněným krajem v České republice. Plzeňský kraj je typický vysokým počtem malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Prakticky zde chybí města střední velikosti a struktura středisek je v porovnání s Českou republikou atypická. Podle dominujících odvětví hospodářství, lze kraj charakterizovat jako průmyslově ‐ zemědělský. Ve struktuře ekonomiky kraje významné postavení zaujímá zpracovatelský průmysl, který je zde reprezentován elektrotechnickým průmyslem, potravinářstvím, výrobou dopravních prostředků a zařízení, strojírenstvím a energetickým průmyslem. Dalšími důležitými složkami hospodářství kraje jsou doprava, spoje, obchod, podni‐ katelské činnosti a stavebnictví včetně těžby a zpracování nerostných surovin a stavebních hmot. Obhospoda‐ řovaná zemědělská půda pokrývá 314 533 ha, tj. 41,6 % území kraje, lesy se rozkládají na 299 739 ha, tj. 39,6 % a vodní plochy činí 1,5 % územ. Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu pro spojení východní a západní Evropy. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 50 (Německo – Plzeň – Praha – Brno – Slovensko), jež vede ve směru západ‐východ a kříží se v Plzni s E 49 (Německo – Cheb – Plzeň – České Budějovice – Třeboň – Rakousko) a úsek E 53 (Plzeň – Klatovy – Německo). Hlavním železničním tahem je mezinárodní železniční kori‐ dor E040 (Paříž – Norimberk – Praha – Vídeň). Celkově silniční síť kraje tvoří 5 129 km silnic, z toho 109 km je dálnice, 421 km pokrývají silnice I. třídy, 1 500 km silnice II. třídy a 3 099 km silnice III. třídy. Délka železnic v Plzeňském kraji je 737,5 km, z toho je 223,2 km elektrifikováno. Na území Plzeňského kraje se nachází 5 velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ), kterými jsou Národní park Šumava (část 34 736 ha) a čtyři chráněné krajinné oblasti: Šumava (část), Křivoklátsko (část), Slav‐ kovský les (část) a Český les (celé území). Celková rozloha CHKO na území kraje činí 84 782 ha. Na území kraje je 181 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 11 016 ha, z nichž bylo vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací, 5 národních přírodních památek, 89 přírodních rezervací a 84 přírodních památek. Krajský úřad Plzeňského kraje spravuje 173 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 9 972 ha v kate‐ gorii přírodní rezervace a přírodní památka v Plzeňském kraji, mimo území Národního parku Šumava a chráně‐ ných krajinných oblastí Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. Ostatní území jsou ve správě přísluš‐ ných správ chráněných krajinných oblastí a národního parku.

2.3 Podnebí Plzeňského kraje – klimatické údaje Podnebí Plzeňského kraje ovlivňují především nadmořská výška a expozice terénu vůči proudění vzdu‐ chu. Vzhledem ke klimatu ostatní části České republiky zde více převládají oceánické vlivy. Znamená to menší rozdíly teplot mezi zimou a létem a částečně vyrovnanější chod srážek, především ve vyšších polohách. Podnebí kraje je výrazně poznamenáno konfigurací terénu a návětrnými či závětrnými efekty Šumavy a Českého lesa. Podle klasifikace klimatických oblastí lze přiřadit území do dvou hlavních klimatických oblastí. A to mírně teplé MT a chladné CH. Mírně teplá oblast se nachází v nejnižších až středních polohách kraje a dělí se do dalších několika podoblastí. Z geomorfologického hlediska se jedná o pánevní oblasti a pahorkatiny, tedy území, která nemají ještě horský charakter. Průměrné roční teploty zde kolísají od 8,0 °C, naměřených v pánevních oblastech na Klatovsku a Plzeňsku, až po přibližně 5,5 ÷ 6,0 °C, které odpovídají horní hranici teplé oblasti. Počet letních dnů s maximální teplotou nad 25 °C se zde pohybuje mezi 20 až 50, mrazových dnů s minimální teplotou pod 0 °C bývá 110 až 160. Počet dnů se srážkou nad 1 mm kolísá od 90 do 120, celkově za rok naprší 450 až 700 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou dosahuje v průměru 50 až 100 podle nadmořské výšky. Chladná oblast se nachází ve vyšších a především horských polohách kraje. Z geomorfologického pohle‐ du se jedná o vrchoviny až hornatiny západních Čech. Největší rozšíření má samozřejmě na Šumavě a dále v nejvyšších polohách Českého lesa. Dlouhodobé průměrné teploty se zde pohybují od 3,0 do 5,5 °C, počet let‐ ních dnů dosahuje 10 až 20, mrazových naopak 160 až 180. Počet dní se srážkou nad 1 mm bývá 120 až 140 za rok, celkem spadne 800 až 1800 mm srážek.


9

Směr a rychlost přízemního proudění úzce souvisí s konfiguraci terénu. Ve směru údolí řek je vítr usměr‐ ňován. Přízemní proudění je usměrňováno zvlněným terénem a směrem údolí řek. Obecně v Plzeňském kraji převládá v průměru jihozápadní směr větru, četnost bezvětří je ročně 10 ÷ 20 %. Průměrná rychlost větru činí na většině stanic 2 ÷ 4 m∙s‐1, na bezlesých vyvýšeninách nad 700 m potom až 5 m∙s‐1. V územně menších měřítcích, mají každé údolí nebo říční niva své specifické mikroklima. To se uplatňuje především na strmých svazích, které jsou střídavě obráceny proti slunci a ve stínu. Tyto rozdíly se zvýrazňují například v zaříznutém údolí Berounky směrem ke Křivoklátu nebo v údolí Mže kolem Stříbra. V těchto výraz‐ ných údolích se často vyskytují ranní inverze, které tak přispívají především k krátkodobému zhoršování rozpty‐ lových podmínek. Rozsáhlejší plošné inverze se objevují za anticyklonálních situací v chladné části roku a vypl‐ ňují většinou celou Plzeňskou kotlinu až do výšky 500 ÷ 550 m a vedou k nepříznivým rozptylovým podmínkám po delší dobu. Mezoklimatologické i mikroklimatologické podmínky Plzeňského kraje jsou velmi proměnlivé a vzhle‐ dem k výškové členitosti se zde můžeme setkat s většinou klimatických typů popsaných v ČR.

2.4 Příslušné topografické údaje Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí. Centrální část je tvořena Plzeňskou pahorkatinou, východní část Brdskou oblastí (část) a Středočeskou pahorkatinou. Jižní část je před‐ stavena Šumavskou hornatinou a západní část Českoleskou oblastí. Nejvyšší bod Plzeňského kraje se nachází v pohoří Šumavy, na kótě Velká Mokrůvka, s nadmořskou výškou 1 370 m n.m. a nejnižším bodem, hladinou řeky Berounky u obce Čilá s nadmořskou výškou 250 m n.m. Zeměpisné souřadnice území Plzeňského kraje se pohybují v rozmezí 12° 24' 00'' až 13° 50' 02'' východní délky a 48° 56' 28'' až 50° 06' 14'' severní šířky. nejsevernější bod (okolí obce Tis u Blatna) nejnižší bod zem. šířka: 50° 06' 14'' S (Berounka u obce Čilá) zem. délka: 13° 21' 18'' V 250 m n.m. nejzápadnější bod (okolí obce Stará Knížecí Huť) zem. šířka: 49° 45' 18'' S zem. délka: 12° 24' 00'' V

nejvýchodnější bod (okolí obce Líšná) zem. šířka: 49° 52' 01'' S zem. délka: 13° 50' 02'' V

S

nejvyšší bod (Velká Mokrůvka) 1370 m n.m.

náčrtek bez měřítka

Obr. 2 Extrémní topologické parametry Plzeňského kraje

nejjižnější bod (okolí obce Modrava) zem. šířka: 48° 56' 28'' S zem. délka: 13° 29' 56'' V


10

2.5 Lokace měst Dle Českého statistického úřadu žilo k 31.12.2010 v Plzeňském kraji 50 % obyvatelstva celého kraje v následujících městech (řazeno sestupně dle počtu obyvatel): Plzeň 168 808 ob. Klatovy 22 748 ob. Rokycany 13 821 ob. Tachov 12 418 ob. Sušice 11 390 ob. Domažlice 10 957 ob. Stříbro 8 056 ob. Nýřany 7 092 ob. Přeštice 6 998 ob. Dobřany 6 198 ob. Horažďovice 5 607 ob. Planá 5 603 ob. Kdyně 5 246 ob. Nýrsko 5 142 ob. Holýšov 4 967 ob.

Kralovice

Kaznějov Planá Horní Břiza

Třemošná

Stříbro

Tachov

Rokycany

Plzeň

Nýřany

Bor

Starý Plzenec

Dobřany Holýšov Stod

Blovice

Přeštice Horšovský Týn Staňkov

Nepomuk

Domažlice Klatovy

Kdyně

Horažďovice Nýrsko

Sušice

S


Obr. 3 Největší města Plzeňského kraje


11

2.6 Měřicí stanice kvality ovzduší Na území Plzeňského kraje bylo na počátku roku 2012 provozováno 13 měřicích stanic kvality ovzduší umístěných na 12 lokalitách. Pět měřících stanic provozuje ČHMÚ, dvě stanice provozuje ZÚ a 6 stanic v majetku města Plzně je provozováno ČHMÚ. V blízkosti hranice Plzeňského kraje jsou umístěny ještě tři měřicí stanice. Prakticky na hranicích kraje se nachází měřící stanice Churáňov, která charakterizuje oblast Šumavy. Přibližně 5 km od hranice kraje jsou umístěny stanice Kocelovice, která z hlediska imisních koncentrací ozónu charakterizuje jihovýchodní část okresu Plzeň–jih. V roce 2004 byl ukončen provoz stanic společnosti Ekotoxa a v následujících letech pak ještě 2 stanice provozované ZÚ. V posledních letech došlo též k mírnému omezení počtu sledovaných látek na některých sta‐ nicích, většinou pro nedostatek finančních prostředků. Přehled měřících stanic včetně měřicího programu je uveden v následující tabulce a umístění stanic imisního monitoringu je uvedeno na Obr. 4. PPLV‐Plzeň‐Doubravka

PPLR‐Plzeň‐Roudná

PPLL‐Plzeň‐Lochotín PPLS‐Plzeň‐Skvrňany

PPRM‐Přimda

město Plzeň ‐ detail

PPLE‐Plzeň‐střed PPLA(X)‐Plzeň‐Slovany

PPLB‐Plzeň‐Bory

PKUJ‐Kamenný Újezd

CKOC‐Kocelovice PSTA‐Staňkov Legenda: stanice ČHMÚ stanice ZÚ stanice města Plzně

PKLS‐Klatovy‐soud

Plzeňský kraj

Obr. 4 Měřící stanice na území Plzeňského kraje

CCHU‐Churáňov

S



12

Tab. 1 Přehled měřících stanic kvality ovzduší Kód

Lokalita

PSTA

Staňkov

PKLS

Klatovy soud

PPLV

Plzeň– Doubravka

PPLA

Plzeň–Slovany

PPLX

Plzeň–Slovany

PPLR

Plzeň–Roudná

PPLE

Plzeň–střed

PPLB

Plzeň–Bory

PPLL PPLS

Plzeň– Lochotín Plzeň– Skvrňany

PPMO

Plzeň–mobil

PKUJ

Kamenný Újezd

PPRM

Přimda

CCHU

Churáňov

CKOC

Kocelovice

Typ

Třída

Provozovatel

Látky

B/S/R

ČHMÚ

NO2, SO2, PM10

T/U/R

ZÚ

B/S/A

ČHMÚ

T/U/RC

MPl

Manuální měřicí program

T/U/RC

ČHMÚ

Kombinované měření

B/U/R

ZÚ

T/U/RC

MPl

B/U/R

MPl

B/U/R

MPl

B/S/R

MPl

MPl

Manuální měřicí program Kombinované měření Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program

Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program Manuální měřící program Specializovaný měřicí program

B/R/NA‐ NCI B/R/N‐ REG

As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, O3, NO, NOX, NO2, PM10 O3, CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10 SO2, NO, NOX, NO2, CO, O3, PM10, PM2,5, PM1, BZN, TLN BaP, BbF, BghiPRL, BkF, COR, DBahA, I123cdP, PAHs BZN As, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Se, V, Zn PM10 As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, A, BaA, BaP, BbF, BghiPRL, BkF, Chry, DBahA, FEN, FLU, I123cdP, PAHs, Pyr, CO, PM10 CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5, PM1 O3, CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5, PM1 O3, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5, PM1, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5, PM1 O3, CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5, PM1, BZN, TLN

ČHMÚ

NO2, SO2, PM10

ČHMÚ

O3, NO, NOX, NO2, SO2 SO2, NO, NO2, NOX, O3, PM2,5

B/R/N‐ REG

ČHMÚ

B/R/N‐NCI

ČHMÚ

PM10, As, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Se, V, Zn O3

Třídy stanic: T‐dopravní lokalita, I‐průmyslová lokalita, B‐pozaďová lokalita / U‐městská zóna, S‐předměstská zóna, R‐venkovská zóna / C‐obchodní, I‐průmyslová, R‐obytná, A‐zemědělská, N‐přírodní, NCI‐příměstská, REG‐regionální, REM‐odlehlá. V následujících letech lze z úsporných důvodů stanovených MŽP ČR a MZd ČR očekávat další redukce měřených veličin a dokonce i celých stanic financovaných ze státního rozpočtu. Jako nejvíce ohrožená se jeví stanice Klatovy‐soud. Předpokládá se, že měření suspendovaných částic PM10 bude zachováno a navíc ještě dojde k rozšíření měření suspendovaných částic PM2,5 na více stanic než doposud.


13

2.7 Další specializovaná měření V období od posledního Průběžného vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje byla prováděna další měření kvality ovzduší.

2.7.1 Studie POP‘s V roce 2009 bylo provedeno stanovení obsahu persistentních organických polutantů ‐ polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs) a polychlorovaných bifenylů (PCBs) ve volném ovzduší na vybraných lokalitách Plzeňského kraje s využitím pasivních vzorkovačů jako součást studie v rámci celé České republiky. Od zimy do léta 2009 byla na území Plzeňského kraje realizována pětiměsíční screeningová kampaň na znečištění ovzduší perzistentními organickými polutanty. Bylo vybráno pět lokalit zahrnujících větší i menší sídla, městská i venkovská pozadí. Lokalita Plzeň‐Slovany reprezentuje městskou obchodní a rezidenční zónu, Klatovy a Horažďovice městské pozadí, Staňkov pozadí venkovské, zemědělské. Skládka odpadů Dobrá je poza‐ ďová lokalita bez spalovacích zdrojů, ale se zvýšenou prašností. Koncentrace POPs naměřené pasivními vzorkovači na 5 vybraných lokalitách v Plzeňském kraji shrnuje studie Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Plzeňského kraje, kde jsou podrobně uvedeny výsledky a pro přehlednost znázorněny formou sloupcových grafů. Kromě pěti lokalit Plzeňského kraje jsou ve zprávě zahrnuty dvě referenční lokality. Observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Košeticích jež je součástí evropské monitorovací sítě EMEP (European Moni‐ toring and Evaluation program) a reprezentuje venkovské pozadí, zatímco stanice Praha–Libuš zastupuje běžné městské pozadí. Atmosférické koncentrace PAHs vykazovaly typický sezónní průběh s vyššími zimními hodnotami způso‐ benými sezónním vytápěním, od počátku kampaně (únor 2009) směrem k letním měsícům koncentrace klesaly. Nejnižší hladiny PAHs, srovnatelné s koncentracemi na referenční venkovské pozaďové stanici Košetice, byly naměřeny na lokalitě Dobrá, kde se nevyskytují žádné spalovací zdroje. Hladiny v Horažďovicích nebo Staňkově jsou podobné jako na referenční městské pozaďové stanici v Praze – Libuši, zatímco Klatovy nebo Plzeň – Slo‐ vany mají hladiny PAHs ve vzduchu nižší. Z toho vyplývá, že předměstské rezidenční oblasti s lokálními topeništi na tuhá paliva mohou mít horší kvalitu ovzduší než centra větších měst. Naopak letní hodnoty související více s průmyslovými zdroji byly významně vyšší ve větších městech, Plzni či Klatovech, zatímco ostatní lokality měly hladiny PAHs na úrovni městského pozadí. U PCBs, kde je hlavním zdrojem atmosférické kontaminace těkání z primárních i sekundárních zdrojů, je sezónní průběh atmosférických koncentrací obvykle opačný, koncentrace rostou s rostoucí venkovní teplotou. Většina míst (kromě Staňkova) vykazovala koncentrace PCBs vyšší než referenční stanice v Košeticích a letní hodnoty vyšší než zimní. Také u hladin HCHs v atmosféře lze pozorovat rostoucí hodnoty v letních měsících. Na většině sledova‐ ných lokalit byly koncentrace vyšší než na venkovském pozadí v Košeticích i vyšší než na městském pozadí v Praze–Libuši. Také sezónní variabilita koncentrací DDT a jeho metabolitů byla u většiny vzorků zřejmá a celkové hladi‐ ny byly podobné těm naměřeným na obou referenčních stanicích. Největší hladiny byly naměřeny na skládce odpadu Dobřany‐Vysoká a venkovské lokalitě Staňkov. Na všech místech byly koncentrace DDE výrazně vyšší než koncentrace mateřského DDT. Koncentrace hexachlorbenzenu byly na všech sledovaných lokalitách i na referenčních stanicích ČHMÚ vyrovnané, s vyššími hladinami během letního období. Podobně uniformní byly i pozorované koncentrace pen‐ tachlorbenzenu jako degradačního produktu HCB. V tomto případě byly často mírně vyšší zimní koncentrace (například Plzeň – Slovany), což svědčí o jiném složení zdrojů HCB a PeCB.

2.7.2 Mobilní měření V rámci území města Plzně je pravidelně ročně měněno stanoviště mobilní měřící stanice, jedné z 9 stanic sítě monitoringu města Plzně. Výsledky těchto měření odpovídají výsledkům uvedeným v kapitole 4.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech.


14

2.8 Odhad rozložení znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny 2.8.1 oblasti s překročením hodnot imisních limitů Vymezené oblasti s překročením hodnot imisních limitů a cílových imisích limitů pro ochranu lidského zdraví, na základě dat za rok 2010, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 2 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro B(a)P na základě dat za rok 2010 Podíl území Stavební úřad [%] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9 Městský úřad Horažďovice 0,8 Městský úřad Klatovy 1,3 Městský úřad Nýrsko 1,4 Městský úřad Sušice 0,4 Magistrát města Plzně 7,4 Úřad městského obvodu Plzeň 1 72,6 Úřad městského obvodu Plzeň 2‐Slovany 64,8 Úřad městského obvodu Plzeň 3 74,6 Úřad městského obvodu Plzeň 4 71,5 Úřad městského obvodu Plzeň 5‐Křimice 73,0 Úřad městského obvodu Plzeň 6‐Litice 79,8 Úřad městského obvodu Plzeň 7‐Radčice 61,1 Úřad městského obvodu Plzeň 8‐Černice 36,3 Úřad městského obvodu Plzeň 9‐Malesice 10,3 Úřad městského obvodu Plzeň 10‐Lhota 24,6 Městský úřad Starý Plzenec 3,0 Městský úřad Bílovice 0,9 Městský úřad Dobřany 7,5 Městský úřad Nepomuk 0,4 Městský úřad Přeštice 1,6 Městský úřad Stod 2,2 Obecní úřad Štěnovice 2,7 Městský úřad Kralovice 0,3 Městský úřad Nýřany 11,8 Městský úřad Plasy 0,6 Městský úřad Město Touškov 1,8 Městský úřad Třemošná 6,8 Městský úřad Mirošov 2,4 Městský úřad Rokycany 6,5 Městský úřad Planá 0,4 Městský úřad Stříbro 0,9 Městský úřad Tachov 1,7


15

Tab. 3 Překročení hodnoty imisního limitu pro PM10 na základě dat za rok 2010 Podíl území Stavební úřad [%] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9 Vymezené oblasti s překročením hodnot imisních limitů a cílových imisích limitů pro ochranu lidského zdraví, na základě dat za rok 2010, jsou zobrazeny na následujících obrázcích.

Obr. 5 Oblasti s překročením ročního cílového imisního limitu pro B(a)P


Obr. 6 Oblasti s překročením 24‐hodinového imisního limitu pro PM10

Obr. 7 Oblasti s překročením 8‐hodinového imisního limitu pro O3

16


17

Tab. 4 Překročení limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace z dat za rok 2010 SO2 NOX O 3 CHKO + NP Souhrn Podíl území Podíl území Podíl území Podíl celkové [%] [%] [%] Podíl CHKO+NP plochy kraje území AOT 40 Zimní průměr Roční průměr [%] [%] > 18000 ‐3 ‐3 > 20 µg∙m > 30 µg∙m ‐3 µg∙m ∙h 16,4 CHKO Český les ‐ ‐ 100,0 100,0 CHKO Šumava ‐ ‐ 99,9 99,9 Křivoklátsko ‐ 0,1 96,2 81,9 NP Šumava ‐ ‐ 100,0 100,0 Slavkovský les ‐ 0,1 97,9 97,9 Pozn: Od roku 2006 již není uváděno podle plochy CHKO a NP v příslušném kraji, ale pouze celkově podle NP a CHKO.

Obr. 8 Oblasti s překročením AOT40 pro O3


18

2.8.2 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblastí se zhoršenou kvali‐ tou ovzduší (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Tab. 5 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 PM10 roční Stavební úřad [% území] Městský úřad Domažlice 2,9 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Horšovský Týn 0,9 Městský úřad Kdyně 1,1 Městský úřad Staňkov 1,9

2.8.3 Vývoj oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Tab. 6 Vývoj hodnocení kvality ovzduší ‐ vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví Podíl území [%] Rok Celkem PM10 roční PM10 denní NO2 roční B(a)P roční O 3 (bez O3) 2001 ‐ ‐ ‐ 2,0 ‐ 2002 ‐ 0,05 ‐ 0,4 0,05 2003 ‐ 1,5 ‐ ‐ * 1,5 2004 ‐ 0,3 ‐ 0,9 0,3 96,6 2005 ‐ 0,4 ‐ 0,9 0,4 99,8 2006 ‐ 0,1 ‐ 4,3 0,1 99,2 2007 ‐ ‐ ‐ 1,8 ‐ 98,0 2008 ‐ ‐ ‐ 1,4 ‐ 93,6 2009 ‐ ‐ ‐ 0,5 ‐ 16,6 2010 ‐ 0,2 ‐ 2,6 2,6 5,1 Pozn: * ‐ Nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru imisních koncentrací B(a)P

2005

2006

Obr. 9 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2005 a 2006 (bez uvažování ozónu O3)


2007

19

2008

Obr. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2007 a 2008 (bez uvažování ozónu O3)

2009

2010

Obr. 11 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví lidí, 2009 a 2010 (bez uvažování ozónu O3) Celkově lze konstatovat, že imisní zátěž PM10 v celém období 2001 až 2011 mírně rostla. Nejprve stagno‐ vala, pak mírně rostla a po roce 2006 mírně poklesla a ke konci období opět mírně narůstala. Z uvedených informací vyplývá, že oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro imisní koncentrace PM10 nebyly MŽP ČR v Plzeňském kraji v letech 2007 až 2009 vymezeny. V roce 2004 žilo v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM10 na území Plzeňského kraje cca 40 000 obyvatel, což je cca 7,0 % všech obyvatel Plzeňského kraje. Celková výměra oblastí se zhoršenou kvali‐ tou ovzduší v roce 2003 činila 113,4 km2 (1,5 % území), v roce 2004 činila 22,7 km2 (0,3 % území), v roce 2005 činila 30,2 km2 (0,4 % území), v roce 2006 činila 7,6 km2 (0,1 % území) a v letech 2007 až 2009 byla výměra oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 0 km2, avšak v roce 2010 již opět činila 14,4 km2 (cca 0,2 % území), na


20

tomto území kraje žilo cca 1 tisíc obyvatel, což je cca 0,1 % všech obyvatel kraje. Z meziročního srovnání vyplý‐ vá meziroční kolísání s postupným klesajícím trendem velikosti vymezené oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Kromě imisních limitů byly v letech 2001 až 2011 překračovány také cílové imisní limity pro ochranu lid‐ ského zdraví a ochranu vegetace. Výsledky hodnocení kvality ovzduší ‐ výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity ‐ pro Plzeňský kraj v letech 2001 až 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 6 (jako podíl na celkovém území kraje). Tab. 7 Velikost území, kde došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro B(a)P a O3 Podíl plochy kraje [%] Rok B(a)P O3 (zdraví) 2001 2,0 63,9 2002 0,4 58,4 2003 ‐ * 71,3 2004 0,9 96,6 2005 0,9 98,9 2006 4,3 99,2 2007 1,8 98,0 2008 1,4 93,6 2009 0,5 16,6 2010 2,6 5,1 Pozn: * ‐ Nedostatečný počet měření


21

2.9 Prioritní města a obce Prioritou byla ustavena obecně veškerá města, na jejichž území byly na základě vyhodnocení imisních dat za uplynulé roky vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, nebo kde dochází k překračování cílových imisních limitů. Pořadí priorit bylo stanoveno s přihlédnutím k počtu obyvatel žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a k tomu, zda byly překračovány meze tolerance nebo více imisních limitů. Za prioritní byly považovány především ty městské obvody, kde žije v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nejméně 1000 oby‐ vatel (limitní hodnota 1000 obyvatel byla zvolena ze statistických důvodů ‐ jedná se o setinu procenta obyvatel ČR). Kategorizace městských obvodů je uvedena v následující tabulce. Kategorie I Více než 1000 obyvatel, překročen více než jeden imisní limit (současné překročení ročního a 24‐hodinového imisního limitu je považováno za překročení dvou imisních limitů). Kategorie II Více než 1000 obyvatel, překročen jeden imisní limit. Kategorie IIIa Méně než 1000 obyvatel, překročeno více imisních limitů nebo jeden limit a mez toleran‐ ce. Kategorie IIIb Méně než 1 000 obyvatel, překročen jeden imisní limit. Poznámka: Odhad počtu obyvatel je proveden tak, že celkový počet obyvatel městské části je vynásoben podí‐ lem území městské části, na němž bylo indikováno překročení imisního limitu a byla vyhlášena oblast se zhorše‐ nou kvalitou ovzduší. Odhady počtu obyvatel je nutno považovat za přibližné, protože výpočet nezohledňuje rozdílnou hustotu osídlení na území městské části. Stanovení prioritních městských obvodů na základě vyhodnocení imisních údajů bylo v minulých letech prováděno pro OZKO z hlediska počtu obyvatel žijících v těchto oblastech. Vzhledem k tomu, že na základě dat z roku 2007 až 2009 nebyly OZKO v Plzeňském kraji vymezeny, nebyly ani stanoveny priority. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 byly opět OZKO vymezeny byly stanoveny i následující priority. Tab. 8 Přehled prioritních městských obvodů a obcí PM10 denní rozsah překročení [% správního území]

Počet obyvatel v OZKO

Rozloha OZKO [km2]

Domažlice

2,9

318

0,7

Holýšov

2,8

139

0,8

Horšovský Týn

0,9

45

0,6

Kdyně

1,1

58

0,3

Staňkov

1,9

62

0,4

Stavební úřad

Celkem kategorie II 622 2,8 Nadále je nutno zvýšenou pozornost věnovat zejména uvedeným obcím, ale i ostatním obcím a měst‐ ským obvodům v případě Plzně, na jejichž území jsou a byly v předchozích letech vyhlášeny oblasti se zhorše‐ nou kvalitou ovzduší pro PM10.


22

2.10 Informace o charakteru cílů - plnění Globálním cílem programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO) bylo zajistit na celém území Plzeňského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (ná‐ rodní emisní stropy). Specifické cíle programu zlepšování kvality ovzduší byly:  Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány; časová naléhavost krátkodobá – v letech 2007 až 2009 se podařilo splnit, měřené imisní koncentrace PM10 splňovaly imisní limity. V letech 2010 a 2011 však opět docháze‐ lo k překračování počtu povolených překračování krátkodobých limitů.  Snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány. Časová naléhavost středně‐ dobá – zatím se nepodařilo splnit cílové imisní limity jak pro O3 tak pro B(a)P. Byly překračovány i v le‐ tech 2009 až 2011.  Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imis‐ ních limitů; časová naléhavost dlouhodobá – podle výsledků měření se daří plnit, avšak zpřesněním mo‐ delových výpočtů narostl počet oblastí, kde je překračován limit pro suspendované částice PM10 a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren.  Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý SO2, oxidy dusíku NOX, VOC a amoniaku. Časová naléhavost střednědobá – podle emisní bilance za rok 2010 se podařilo u všech sledovaných látek nepřekročit úroveň krajských emisních stropů. Z vyhodnocení emisní a imisní situace (kap. 4 ‐ 6) vyplývaly, a nadále vyplývají, následující celkové priori‐ ty programu zlepšování kvality ovzduší. Priority z hlediska znečišťujících látek jsou:  Snížení imisní zátěže suspendovaných částic PM10 (byl překračován imisní limit pro 24‐hodinové koncen‐ trace) – dále snížit imisní zátěž PM10 minimálně na úroveň let 2007 a 2008.  Snížení imisní zátěže benzo(a)pyrenu (překračován cílový imisní limit).  Snížení emisí oxidů dusíku (byl překračován krajský emisní strop, prekurzor ozónu) – minimálně udržet stávající stav, kdy krajské emisní stropy všech sledovaných látek nebyly překročeny. Snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu).  Doplňujícím hlediskem je dále potřeba postupného snižování emisí amoniaku, jejichž emise jsou v kraji nad úrovní cca 90 % krajského emisního stropu. Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti lze konstatovat, že:  Prioritní oblastí je krajské město Plzeň.  Další skupinou, na kterou je nutno zaměřit pozornost, jsou obecně velká města Plzeňského kraje a kon‐ krétně pak především Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov, jak vyplývá z analýzy vývoje imisního hod‐ not.  Většinu opatření k snížení imisní zátěže PM10, benzo(a)pyrenu a emisí prekurzorů ozónu je však nutno aplikovat v rámci celého území kraje, zejména na další města a obce uvedené v Tab. 2.


23

3 Odpovědné orgány Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18 306 13 Plzeň Ing. Václav Liška – vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí Telefon: 377 195 337, E‐mail: Vaclav.Liska@plzensky‐kraj.cz

4 Druh posouzení kvality ovzduší 4.1 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech Z hlediska současného stavu kvality ovzduší (dle výsledků měření v roce 2011) patří Plzeňský kraj celkově mezi mírně až středně imisně zatížené regiony v rámci ČR.  K překračování imisního limitu docházelo do roku 2006 u suspendovaných částic frakce PM10 (jen 24‐ hodinové koncentrace) na území města Plzně, po tříleté přestávce v letech 2007 až 2009 dochází v le‐ tech 2010 a 2011 k překračování opět, avšak mimo území města Plzně.  Na stanicích v Plzni je pravidelně ročně zaznamenáváno překročení cílového imisního limitu pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu.  Na stanicích Přimda a Klatovy byl překročen cílový limit pro přízemní ozón, na dalších stanicích (v Plzni a na Churáňově) se pak vykázané hodnoty velmi přibližují limitu.  Koncentrace ostatních znečišťujících látek v roce 2011 byly na území Plzeňského kraje pod hranicí imis‐ ních limitů.  I v případě PM10 a O3 byly zjišťovány hodnoty vyšší než hodnota imisního limitu. Překračování limitu lze hodnotit jako poměrně mírné. Nejvyšší naměřené hodnoty byly sice výrazně nad limitem (2009: PM10 ‐ 151 µg∙m‐3, O3 ‐ 140 µg∙m‐3, 2010: PM10 ‐ 135 µg∙m‐3, O3 ‐ 166 µg∙m‐3 a , 2011: PM10 ‐ 123 µg∙m‐3, O3 ‐ 149 µg∙m‐3) podle legislativy je však u krátkodobých hodnot určitý počet překročení limitu tolerován (u PM10 jde o 35 případů ročně, u O3 je to 25 případů ročně). Uvažována je tedy až 36. nejvyšší hodnota denních koncentrací PM10 a 26. nejvyšší 8‐hodinová koncentrace ozónu. Tyto hodnoty pro PM10 v roce 2009 imisního limitu nedosahovaly, v roce 2010 pouze ve stanici Staňkov (57 µg∙m‐3) a v roce 2011 ve stani‐ cích Plzeň‐Lochotín (62 µg∙m‐3), Plzeň ‐střed (55 µg∙m‐3) a Staňkov (52 µg∙m‐3) . Pro O3 však převyšovaly limit maximálně o cca 5 µg∙m‐3 ve všech třech letech. Koncentrace ozónu překračovaly v roce 2009 limit na 1 stanici (Přimda 122 µg∙m‐3) v roce 2010 ve 2 stanicích (Churáňov 125 µg∙m‐3 a Plzeň‐Bory 120,4 µg∙m‐3) a v roce 2011 pak na 1 stanici (Přimda 122 µg∙m‐3). Naměřené koncentrace znečišťujících látek v Plzeňském kraji v r. 2011 a porovnání s imisními limity a cí‐ lovými imisními limity stanovenými pro ochranu zdraví podle přílohy č. 1 k nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v platném znění, tj. včetně NV č. 42/2011 Sb. uvádí následující tabulka. Tab. 9 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s imisními limity pro zdraví lidí Znečišťující Doba Rozmezí koncentrací *** Jednotky Imisní limit ** látka průměrování * (min ÷ max) 24 hod / 3 125 12 ÷ 35 SO2 1 hod / 24 350 23 ÷ 67 kalendářní rok 40 6 ÷ 25 NO2 1 hod / 18 200 25 ÷ 105 kalendářní rok 40 8 ÷ 31 PM10 µg∙m‐3 24 hod / 35 50 16 ÷ 62 PM2,5 kalendářní rok 25 10 ÷ 25 CO 8 hod 10 000 1 328 ÷ 2 552 benzen kalendářní rok 5 1 ÷ 1,1 O 3 8‐hod / 25 120 82 ÷ 122 Pb kalendářní rok 0,5 0,002 ÷ 0,013 Cd kalendářní rok 5 0,1 ÷ 0,9 ng∙m‐3 As kalendářní rok 6 0,3 ÷ 2,5 20 0,3 ÷ 3,7 Ni kalendářní rok


Znečišťující látka B(a)P Poznámky:

Doba průměrování * kalendářní rok

Jednotky

Imisní limit ** 1

24

Rozmezí koncentrací *** (min ÷ max) 1,3 ÷ 1,6

* ‐ V případech, kde je doba průměrování kratší než jeden rok, je uveden tolerovaný počet překročení limitu. ** ‐ Imisní limity jsou stanoveny pro SO2, NO2, PM10, CO, benzen a olovo. Pro troposférický ozón, ben‐ zo(a)pyren, Cd, As a Ni jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno datum splnění na r. 2012 (u ozónu r. 2010). *** ‐ Hodnoty v posledním sloupci jsou vztaženy k nejvyšší hodnotě, pro niž platí limit – tj. pokud je např. tole‐ rováno 18 překročení, je v tabulce uvedena 19. nejvyšší hodnota. Koncentrace překračující imisní limit jsou zvýrazněny tučně. Naměřené koncentrace znečišťujících látek v Plzeňském kraji v r. 2011 a porovnání s imisními limity a cí‐ lovými imisními limity stanovenými pro ochranu ekosystémů a vegetace podle přílohy č. 1 k nařízením vlády č. 597/2006 Sb. v platném znění, tj. včetně NV č. 42/2011 Sb. uvádí následující tabulka. Tab. 10 Naměřené imisní koncentrace v roce 2011 porovnané s imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Imisní limit Rozmezí hod‐ Znečišťující Doba průměrování Jednotky resp. cílový imisní not látka limit *** (min ÷ max) kalendářní rok a zimní období SO2 20 2 ÷ 4 a 2 ÷ 9 µg∙m‐3 (1.října až 31.března) 30 6 ÷ 24 NOX 1 kalendářní rok 9 262 ÷ ‐3 O 3 AOT 40 * µg∙m ∙h 6 000 19 260 7 111 ÷ O 3 AOT 40 ** µg∙m‐3∙h 18 000 19 260 Poznámky: * ‐ Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg∙m‐3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg∙m‐3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ vypočtených z hodinových hodnot v letním období (1. května – 31. července); zprůměrňováno za jeden kalendářní rok. ** ‐ Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg∙m‐3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg∙m‐3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ vypočtených z hodinových hodnot v letním období (1. května – 31. července); zprůměrňováno za pět kalendářních let; dosažení imisního cíle k 31.prosinci 2009 = platné od 2010. *** ‐ Imisní limity jsou stanoveny pro SO2 a NOX. Pro troposférický ozón je stanoven tzv. cílový imisní limit, který má stanoveno datum splnění na r. 2010 a dlouhodobý imisní cíl. Koncentrace překračující imisní limit jsou zvýrazněny tučně. Porovnání vývoje imisní zátěže v posledním období umožňují tabulky 11 ÷ 28 a grafy 1 ÷ 19, kde je pře‐ vážně uveden vývoj za období od roku 2001. Na základě vyhodnocení údajů z monitorovacích stanic lze konsta‐ tovat, že:  Obdobně jako v jiných částech České republiky jsou v Plzeňském kraji nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10.  Pro vývoj koncentrací na většině stanic je charakteristický nárůst hodnot do roku 2003 s jejich násled‐ ným kolísáním, popř. velmi mírným poklesem a u některých látek i s opětovným mírným nárůstem v po‐ sledních letech.  K překračování 24‐hodinového limitu pro PM10 docházelo v uplynulém období do roku 2006 opakovaně zejména v Plzni, v roce 2003 byl limit překročen také v Klatovech, v letech 2007 až 2009 tento limit pře‐ kračován nebyl, ale v roce 2010 byl překročen ve Staňkově a posledním roce (2011) byl opět překročen




 





25

a to v Plzni na stanicích Plzeň–Slovany, Plzeň–Lochotín a ve Staňkově. Ve stejných stanicích byl zazna‐ menán i vyšší počet překračování limitu než je povoleno. Při interpretaci údajů o prostorovém rozložení znečištění částicemi PM10 je nutno brát v úvahu, že na‐ prostá většina stanic (celkem 8) je umístěna v Plzni. Z ostatních měst je zatím k dispozici jedna stanice v Klatovech (Klatovy–soud). Na základě dat z této stanice a analogie s jinými oblastmi v ČR je vhodné za‐ měřit se při přípravě opatření k snížení koncentrací PM10 nejen na území města Plzně, ale také území ostatních měst a sídel v Plzeňském kraji. Prioritní oblastí je ovšem krajské město, jehož území bylo vyhla‐ šováno do roku 2006 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska překračování imisního limitu pro PM10. V roce 2011 byla MŽP ČR vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM10 v několika lokalitách okresu Domažlice. V posledních dvou letech se začíná rozvíjet měření imisních koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5, kde jsou zatím zjišťovány hodnoty na hranici24‐hodinového limitu pro PM2,5 (zatím pouze v Plzni). Na území Plzeňského kraje dále dochází k překračování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu byly v letech 2009 až 2011 vykazovány na obou stanicích v Plzni. Na základě modelování a naměřených dat z roku 2010 je vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší převážně na území Plzně, ale i v řadě dalších lokalit kraje. Obdobně jako v případě PM10 je však nutno uvést, že data ze sítě monitorovacích stanic neposkytují dostatek informací o imisní zátěži ben‐ zo(a)pyrenu v ostatních částech kraje. Z dostupných podkladů1 a modelů přitom vyplývá, že koncentrace benzo(a)pyrenu v menších sídlech s vysokým podílem tuhých paliv mohou přesahovat hodnotu cílového limitu, což je patrné i ze seznamu uvedeném v Tab. 2, kde jsou uvedena další sídla s překročenými hod‐ notami cílového imisního limitu. Z ostatních imisních veličin dochází k překračování cílového imisního limitu pro ozón. Naměřené koncen‐ trace se v letech 2009 až 2011 většinou pohybovaly mírně pod hranicí limitu (120 µg∙m‐3), k jeho mírné‐ mu překročení došlo pouze na stanicích Přimda, Churáňov a Plzeň–Bory. V předcházejících letech však byl limit překračován na více měřicích stanicích. Grafy u jednotlivých tabulek jsou konstruovány z hodnot naměřených na výše uvedených stacionárních stanicích tak, že průměr vyjadřuje průměrnou hodnotu ze všech stanic, minimum nejnižší naměřenou hodnotu ze všech stanic a maximum nejvyšší naměřenou hodnotu ze všech stanic.

1 Zejména výsledky měření SZÚ Praha, získané v rámci projektu VaV 740/4/01 MŽP „Charakterizace zátěže oby‐ vatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly“. V rámci projektu bylo provedeno měření ve 3 obcích, z nichž jedna se nachází na území Plzeňského kraje (Habartice u Klatov).


26

4.1.1 Suspendované částice PM10 Tab. 11 Hodnoty 36. nejvyšší 24‐hodinové koncentrace PM10 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov 18,1 21,3 19,0 16,1 * 17,0 * 22,0 * 16,0 * 11,0 * 16,0 * 18,0 * 16,0 Kamenný Újezd zahájeno v roce 2004 34,0 43,0 35,0 30,0 35,0 41,0 37,0 Klatovy soud 38,9 41,3 50,8 36,2 44,9 45,2 41,4 38,2 35,2 38,9 46,4 Plzeň‐Bory 26,2 42,8 65,4 48,4 47,0 41,1 35,7 32,5 29,3 36,6 39,3 Plzeň‐Doubravka 38,7 49,5 58,6 48,5 51,7 52,9 38,9 37,8 37,7 48,0 47,8 Plzeň‐Lochotín 28,6 44,1 59,1 46,3 57,1 42,0 37,9 36,8 34,3 41,0 61,6 Plzeň‐Roudná 37,7 39,0 43,4 34,8 39,4 39,9 33,5 28,0 30,4 36,6 39,2 Plzeň‐Skvrňany 36,6 34,8 31,2 50,9 42,2 24,1 19,0 24,0 ‐ 29,3 38,8 Plzeň‐Slovany 30,3 50,4 64,6 50,4 57,4 59,0 47,1 47,0 46,5 43,8 55,2 Plzeň‐střed 23,2 32,9 45,0 37,0 39,3 40,2 34,8 37,9 43,9 38,5 42,0 Přimda 25,0 24,7 29,3 17,0 ukončeno v roce 2004 Staňkov zahájeno v roce 2004 37,2 53,0 58,0 47,0 49,0 38,0 57,0 52,0 * ‐ změna metodiky měření

‐3 koncentrace [µg∙m ]

Imisní limit: 50 µg∙m‐3 Graf 1 Vývoj 36. průměrné 24‐hodinové koncentrace PM10 v letech 2001‐2011 70 60

max.

im. limit

50 40

průměr

30 20 min.

10 2001 (10)

2002 (10)

2003 (10)

2004 (11)

2005 (11)

2006 (11)

2007 (11)

2008 (11)

2009 (10)

2010 (11)

2011 (11)

roky počet stanic


27

Tab. 12 Počet překročení 24‐hodinové imisního limitu PM10 Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov 1 1 1 0 * 0 * 1 * 1 * 0 * 1 * 0 * 0 Kamenný Újezd zahájeno 2004 4 11 30 9 13 23 19 17 Klatovy soud 8 16 37 9 23 29 12 13 10 9 23 Plzeň‐Bory 1 20 76 33 28 19 9 5 9 7 12 Plzeň‐Doubravka 16 35 56 28 39 45 16 16 17 31 29 Plzeň‐Lochotín 2 23 54 27 41 17 11 11 13 32 49 Plzeň‐Roudná 8 14 17 5 13 19 7 5 4 7 13 Plzeň‐Skvrňany 9 6 12 37 24 8 1 0 ‐ 3 12 Plzeň‐Slovany 3 36 80 36 53 56 30 28 29 31 49 Plzeň‐střed 4 7 20 6 11 15 5 4 16 10 16 Přimda 3 1 8 0 ukončeno v roce 2004 Staňkov zahájeno 2004 17 43 48 31 35 20 47 37 * ‐ změna metodiky měření

počet překročení [‐]

Imisní limit: 50 µg∙m‐3 Graf 2 Vývoj počtu překročení imisního limitu suspendovaných částic PM10 v letech 2001‐2011 90 80 70 max. 60 50 40 povolený počet 30 průměr 20 10 min. 2001 (10)

2002 (10)

2003 (10)

2004 (12)

2005 (11)

2006 (11)

2007 (11)

2008 (11)

2009 (10)

2010 (11)

2011 (11)

roky počet stanic


Tab. 13 Průměrné roční imisní koncentrace PM10 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Churáňov 9,3 9,9 10,6 9,2 * 13,8 * 11,4 Kamenný Újezd zahájeno v roce 2004 25,9 Klatovy soud 24,2 26,0 30,6 24,2 28,4 26,7 Plzeň‐Bory 15,5 26,3 39,1 30,3 27,6 25,8 Plzeň‐Doubravka 21,4 29,7 33,3 26,9 28,6 31,0 Plzeň‐Lochotín 16,3 24,6 34,0 28,8 31,6 24,7 Plzeň‐Roudná 22,5 24,0 ‐ 21,3 23,7 26,5 Plzeň‐Skvrňany 21,4 20,9 16,6 ‐ ‐ 14,9 Plzeň‐Slovany 18,6 31,4 39,1 31,2 33,3 36,5 Plzeň‐střed 12,8 20,7 28,0 23,6 24,6 27,4 Přimda 13,7 12,8 15,0 ukončeno v roce 2004 Staňkov zahájeno v roce 2004 30,4 32,1 * ‐ změna metodiky měření

28

2007 * 8,0 18,8 23,1 21,4 22,7 22,6 21,1 11,0 27,7 22,2

2008 * 5,9 18,4 24,3 21,2 21,8 22,7 ‐ ‐ 27,3 25,0

2009 * 8,1 21,7 22,4 19,2 22,8 21,9 ‐ ‐ 28,8 28,7

2010 * 8,3 20,4 22,6 23,9 25,9 28,3 22,0 ‐ ‐ 25,0

2011 * 7,8 18,4 29,0 22,8 25,1 30,4 21,9 22,6 28,4 23,1

24,4

24,7

21,8

30,3

24,6

2010 (9)

2011 (11)

roky počet stanic


Imisní limit: 40 µg∙m‐3 Graf 3 Vývoj průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic PM10 45 im. limit 40 35 max. 30 průměr 25 20 15 min. 10 5 2001 (10)

2002 (10)

2003 (9)

2004 (8)

2005 (9)

2006 (11)

2007 (11)

2008 (9)

2009 (9)


29

4.1.2 Suspendované částic PM2,5


Tab. 14 Průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov zahájeno v roce 2011 10,0 Plzeň‐Slovany 19,0 21,4 24,4 18,8 18,3 17,9 ‐ 22,9 Plzeň‐Lochotín zahájeno v roce 2010 25,3 Cílový imisní limit: 25 µg∙m‐3 Graf 4 Vývoj průměrných ročních hodnot koncentrací suspendovaných částic PM2,5 30 im. limit 25 max. měření zahájeno 20 v roce 2004 průměr (pouze v Plzni) 15 min. 10 5 2001

2002

2003

2004 (1)

2005 (1)

2006 (1)

2007 (1)

2008 (1)

2009 (1)

2010 (0)

2011 (3)

roky počet stanic


30

4.1.3 Oxid dusičitý NO2 Tab. 15 Průměrné roční imisní koncentrace NO2 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Churáňov 4,8 4,4 5,8 4,1 4,3 5,8 5,0 Kamenný Újezd zahájeno v roce 2004 13,0 12,6 11,7 Klatovy soud 23,2 24,0 26,3 23,8 22,9 20,7 21,5 Plzeň‐Bory 21,5 21,4 24,2 19,1 21,1 22,5 19,7 Plzeň‐Doubravka 18,8 18,1 20,2 18,1 18,3 18,9 17,1 Plzeň‐Lochotín 17,2 15,5 19,0 17,8 17,5 19,5 13,5 Plzeň‐Roudná 20,4 21,1 24,8 21,8 ‐ 5,4 14,1 Plzeň‐Skvrňany 16,4 14,2 ‐ 7,8 13,7 11,1 9,9 Plzeň‐Slovany 26,6 24,9 26,4 17,3 23,0 25,5 21,8 Plzeň‐střed 37,7 33,9 34,7 14,6 ‐ 30,2 25,7 Přimda 9,6 10,0 10,3 ‐ 11,3 10,5 7,4 Staňkov zahájeno 2004 19,5 21,1 20,6 16,5 Imisní limit: 200 µg∙m‐3 Graf 5 Vývoj průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého NO2

2008 6,8 12,3 21,6 21,6 17,7 14,1 ‐ 10,4 20,7 26,9 6,7 15,5

2009 8,7 11,8 20,4 ‐ 16,8 15,6 ‐ 9,7 18,6 25,0 7,9 18,9

2011 5,7 12,6 20,5 22,3 17,2 17,5 ‐ ‐ 20,2 ‐ 9,0 21,3

im. limit

40 ‐3 koncentrace [µg∙m ]

2010 13,5 12,1 17,1 22,0 14,0 16,4 ‐ 6,3 21,1 25,0 ‐ 17,7

35

max.

30 25

průměr

20 15 10

min.

5 2001 (10)

2002 (10)

2003 (9)

2004 (10)

2005 (10)

2006 (12)

2007 (12)

2008 (11)

2009 (10)

2010 (10)

2011 (9)

roky počet stanic


31


Tab. 16 Hodnoty 19. nejvyšší 1‐hodinové koncentrace NO2 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov 27,7 28,3 22,4 24,3 15,3 30,0 26,2 54,9 53,6 59,3 24,5 Klatovy soud 71,6 86,0 100,3 76,5 99,5 86,1 80,3 72,7 107,1 78,4 67,9 Plzeň‐Bory 73,1 71,2 91,8 94,7 81,9 81,3 71,2 73,5 75,4 83,0 77,5 Plzeň‐Doubravka 65,7 79,2 77,3 69,3 80,5 85,3 61,0 58,5 61,6 56,8 62,6 Plzeň‐Lochotín 70,5 71,3 75,7 68,1 88,8 91,2 72,7 68,1 72,9 68,5 81,1 Plzeň‐Roudná 68,8 74,5 93,7 77,5 84,2 23,9 69,8 67,9 37,3 48,8 51,6 Plzeň‐Skvrňany 58,9 61,2 49,7 44,8 70,6 46,3 44,4 42,8 43,0 43,8 45,7 Plzeň‐Slovany 87,0 90,6 164,6 69,4 71,9 193,0 67,9 68,3 63,7 70,8 82,4 Plzeň‐střed 106,9 108,9 115,5 85,9 78,2 104,1 83,8 78,8 80,9 83,0 105,2 Přimda 41,0 48,8 45,5 81,3 123,6 79,2 41,3 39,0 36,9 40,7 39,6 Imisní limit: 200 µg∙m‐3 Graf 6 Vývoj 19. nejvyšších 1‐hodinových koncentrací oxidu dusičitého NO2 v letech 2001‐2011 250 im. limit

200 150 max. 100

průměr

50

min. 2001 (10)

2002 (10)

2003 (10)

2004 (10)

2005 (10)

2006 (10)

2007 (10)

2008 (10)

2009 (10)

2010 (10)

2011 (10)

roky počet stanic


32

4.1.4 Troposférický ozón O3


Tab. 17 Hodnoty 26. nejvyšší 8‐hodinové koncentrace O3 [µgm‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov 130 130 150 120 126 157 125 115 108 125 120 Klatovy soud 125 116 140 110 112 119 116 123 116 108 104 Kocelovice zahájeno 2003 75 121 123 124 112 116 103 118 100 Plzeň‐Bory 107 116 85 118 117 114 113 92 116 120 82 Plzeň‐Doubravka 102 112 125 116 118 123 120 114 107 101 109 Plzeň‐Lochotín 115 122 127 112 119 126 120 112 111 110 112 Plzeň‐Slovany 116 113 120 88 107 102 120 101 97 108 101 Přimda 132 122 147 121 127 133 126 126 122 93 122 Cílový imisní limit: 120 µg∙m‐3 Graf 7 Vývoj 26. nejvyšších průměrných 8‐hodinových koncentrací ozonu O3 v letech 2001‐2011 dříve platný roční imisní limit 180 160 max. 140 im. limit 120 průměr 100 80 min. 60 40 20 2001 (7)

2002 (7)

2003 (8)

2004 (8)

2005 (8)

2006 (8)

2007 (8)

2008 (8)

2009 (8)

2010 (8)

2011 (8)

roky počet stanic


33

AOT40 × 1000 [µg∙m ‐3∙hod]

Tab. 18 Hodnoty imisních koncentrací O3 vyjádřených jako AOT40 [µgm‐3hod] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 23833 26071 29756 13223 21250 48138 18974 14347 11857 Churáňov 16477 13928 20589 7604 11837 16230 13926 17146 9380 Klatovy soud zahájeno 2003 15759 21873 28761 12092 18247 5993 Kocelovice 11478 16726 891 13572 17351 20328 12919 2823 10395 Plzeň‐Bory 8305 10382 12770 9546 17793 22886 16167 16149 5397 Plzeň‐Doubravka 16032 20315 9105 10214 13281 26580 16097 13783 8634 Plzeň‐Lochotín 15214 13645 13738 1814 9635 14000 15254 9442 3212 Plzeň‐Slovany 21149 19600 28417 13342 21189 30525 18642 25927 14991 Přimda Cílový imisní limit: 18 000 µg∙m‐3∙hod (pro ochranu vegetace) Graf 8 Vývoj imisních koncentrací ozónu O3 vyjádřených jako AOT40 v letech 2001‐2011 60 50

2010

2011

20012

15919

10282

6438

17380

5129

19116

1757

9756

11426

14568

12632

12646

7935

‐

17481

max.

40 30 20

im. limit

průměr

10

min. 2001 (7)

2002 (7)

2003 (7)

2004 (8)

2005 (8)

2006 (8)

2007 (8)

2008 (8)

2009 (8)

2010 (7)

2011 (8)

roky počet stanic


34

4.1.5 Benzo(a)pyren

‐3 koncentrace [ng∙m ]

Tab. 19 Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu [µg∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Plzeň‐Slovany zahájeno v roce 2004 1,40 1,74 2,43 1,57 1,67 Plzeň‐Roudná 2,22 1,22 ‐ ‐ ‐ 2,77 1,16 1,76 Cílový imisní limit: 1 ng∙m‐3 Graf 9 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu v letech 2001‐2011 3,0 max. 2,5

2009 1,19 1,46

2010 1,18 1,81

2011 1,27 1,58

2,0 průměr

1,5

min.

1,0

im. limit

0,5 2001 (1)

2002 (1)

2003 (0)

2004 (1)

2005 (1)

2006 (2)

2007 (2)

2008 (2)

2009 (2)

2010 (2)

2011 (2)

roky počet stanic


35

4.1.6 Oxid siřičitý SO2


Tab. 20 Průměrné roční imisní koncentrace SO2 [µg∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Brčálník 1,9 1,4 1,3 ukončeno v roce 2004 Domažlice‐nemocnice 2,0 2,2 ukončeno v roce 2002 Churáňov 1,8 1,9 2,4 1,1 1,7 2,7 1,3 1,0 1,2 1,8 2,7 Kamenný Újezd zahájeno v roce 2004 2,5 ‐ 2,1 ‐ ‐ ‐ ‐ Kdyně 2,6 ukončeno v roce 2002 Klatovy Meteo ‐ 3,8 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 16,3 11,6 11,7 9,8 9,6 10,0 ‐ 7,6 8,1 ukončeno 2009 Kocelovice 2,0 1,8 ukončeno v roce 2003 Krašov 3,5 3,3 ukončeno v roce 2003 Plzeň‐Bory 9,2 9,4 10,6 6,3 6,0 6,5 5,1 4,2 ‐ 4,8 4,6 Plzeň‐Doubravka 8,4 9,1 10,1 6,9 6,6 8,1 7,0 5,9 7,1 7,2 5,0 Plzeň‐Lochotín 9,0 10,9 11,3 8,1 6,8 6,6 5,2 5,2 6,3 6,5 6,8 Plzeň‐Roudná 13,2 11,3 12,8 11,4 11,7 12,0 10,7 ‐ ‐ 10,5 ‐ Plzeň‐Skvrňany 7,6 9,5 9,1 7,0 6,9 6,8 5,8 5,1 4,9 7,1 7,3 Plzeň‐Slovany 9,4 11,0 9,7 6,2 6,4 5,8 3,3 3,7 6,7 4,8 4,2 Plzeň‐střed 9,9 ‐ ‐ 7,9 7,7 8,8 8,5 6,8 8,3 7,8 5,2 Přimda 2,8 2,9 4,6 ‐ 3,5 3,6 3,3 2,3 2,2 ‐ ‐ Staňkov zahájeno v roce 2004 2,4 ‐ 2,0 1,1 2,2 2,5 1,8 Železná 1,9 1,4 1,7 ukončeno v roce 2004 Imisní limit není stanoven Graf 10 Vývoj průměrných ročních koncentrací SO2 v letech 2001‐2011 dříve platný im. limit 50 µg∙m‐3 18 16 14 12 10 8 6 4 2

max.

průměr

min. 2001 (16)

2002 (15)

2003 (11)

2004 (9)

2005 (12)

2006 (10)

2007 (11)

2008 (10)

2009 (9)

2010 (9)

2011 (8)

roky počet stanic


36

Tab. 21 Hodnoty 25. nejvyšší 1‐hodinové koncentrace SO2 [µg∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov 18,8 15,3 21,7 7,5 17,3 17,8 10,4 9,1 10,9 17,3 26,6 Klatovy soud 74,5 38,6 47,9 30,6 39,9 41,3 29,3 25,3 30,6 ukonč. 2009 Plzeň‐Bory 62,1 56,3 58,9 48,7 56,7 51,1 54,1 43,9 63,9 61,0 44,7 Plzeň‐Doubravka 73,0 70,1 70,5 58,1 66,8 59,4 63,6 61,2 75,1 62,6 58,3 Plzeň‐Lochotín 64,1 58,0 61,2 63,4 57,8 59,7 74,6 57,5 81,5 52,5 48,5 Plzeň‐Roudná 110,4 79,8 70,6 74,6 91,9 90,5 91,9 65,2 71,9 73,2 66,6 Plzeň‐Skvrňany 52,8 69,4 78,8 88,4 67,9 66,3 70,8 56,7 92,1 54,9 64,7 Plzeň‐Slovany 58,8 55,3 54,3 42,3 44,5 50,3 38,9 39,1 57,5 39,7 37,8 Plzeň‐střed 67,8 66,8 68,2 56,7 70,3 66,0 79,4 59,9 91,3 61,0 56,5 Přimda 37,7 25,9 40,7 36,2 32,8 29,3 39,7 21,0 27,7 28,2 23,2 Graf 11 Vývoj 25. nejvyšších 1‐hodinových hodnot koncentrací SO2 v letech 2001‐2011 im. limit 350 µg∙m‐3


120 100 max.

80

průměr

60 40

min.

20 2001 (10)

2002 (10)

2003 (10)

2004 (10)

2005 (10)

2006 (10)

2007 (10)

2008 (10)

2009 (10)

2010 (9)

2011 (9)

roky počet stanic


37


Tab. 22 Hodnoty 4. nejvyšší 24‐hodinové koncentrace SO2 [µg∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Brčálník 7,0 3,0 4,0 1,0 ukončeno v roce 2004 Domažlice‐nemocnice 3,0 6,0 ukončeno v roce 2002 Churáňov 12,1 9,8 13,1 4,2 11,0 12,3 6,2 5,6 5,5 11,7 15,1 Kamenný Újezd zahájeno 2004 3,3 16,4 15,5 11,0 5,8 9,4 13,4 Kdyně 11,0 3,0 ukončeno v roce 2002 Klatovy Meteo 14,0 16,0 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 37,2 24,1 32,8 22,8 29,2 30,1 17,8 13,8 17,5 ukonč. 2009 Kocelovice 11,8 12,0 15,3 ukončeno v roce 2003 Krašov 21,0 13,0 27,0 ukončeno v roce 2003 Losiná 13,0 ukončeno v roce 2001 Obora 11,0 ukončeno v roce 2001 Plzeň‐Bory 33,3 30,0 31,8 22,8 28,7 31,8 20,4 12,6 19,6 21,0 20,9 Plzeň‐Doubravka 26,2 35,3 29,6 26,8 21,5 31,9 24,7 18,2 24,1 28,1 17,4 Plzeň‐Lochotín 27,1 28,2 25,6 28,3 28,9 36,9 26,1 15,2 31,8 23,7 21,1 Plzeň‐Roudná 41,1 30,2 31,3 36,5 36,2 39,8 31,6 22,6 22,6 26,6 31,5 Plzeň‐Skvrňany 27,2 30,9 28,6 31,7 28,6 35,0 26,9 21,0 37,4 30,4 27,5 Plzeň‐Slovany 28,8 27,4 30,5 26,2 25,2 26,2 12,1 11,9 21,1 19,8 12,5 Plzeň‐střed 27,0 25,4 28,7 25,2 28,6 33,2 34,4 22,5 29,6 22,2 17,7 Přimda 21,3 11,8 25,1 13,7 17,3 14,6 15,9 9,9 12,3 15,8 12,2 Železná 11,0 4,0 11,0 2,0 ukončeno v roce 2004 Graf 12 Vývoj 4. nejvyšších 24‐hodinových koncentrací SO2 v letech 2001‐2011 im. limit 125 µg∙m‐3 45 40

max.

35 30 25 20 15 10 5

průměr

min. 2001 (19)

2002 (17)

2003 (14)

2004 (13)

2005 (11)

2006 (11)

2007 (11)

2008 (11)

2009 (11)

2010 (10)

2011 (9)

roky počet stanic


38

4.1.7 Olovo Pb Tab. 23 Průměrné roční imisní koncentrace olova Pb [ng∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 Churáňov zahájeno 2004 4,6 4,5 Klatovy Meteo * 19,5 9,4 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 7,8 4,3 1,2 10,0 10,1 Plzeň‐Habrová * 38,2 35,8 28,5 ‐ 15,6 Plzeň‐Husovo nám. * 32,6 28,5 34,7 ‐ 40,5 Plzeň‐Roudná 15,4 13,0 13,4 12,2 10,7 Plzeň‐Slovany zahájeno 2004 15,9 16,2 * ‐ v SPM

2006 2007 2008 2009 2010 2011 3,1 2,8 2,4 2,1 2,7 2,1 5,8 7,2 4,1 6,0 5,4 ukončeno v roce 2006 24,4 ukončeno v roce 2008 10,8 13,5 14,1 9,6 12,2 15,0 10,1 10,6 9,2 9,1

7,2

12,6 9,6

Graf 13 Vývoj průměrných ročních koncentrací olova Pb v letech 2001‐2011


im. limit 500 ng∙m‐3 50 40 35 30 25 20 15 10 5

max.

průměr

min. 2001 (5)

2002 (5)

2003 (4)

2004 (4)

2005 (6)

2006 (5)

2007 (4)

2008 (4)

2009 (4)

2010 (4)

2011 (4)

roky počet stanic


39

4.1.8 Kadminum Cd Tab. 24 Průměrné roční imisní koncentrace kadmia Cd [ng∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Churáňov zahájeno 2004 0,12 0,14 0,09 0,08 0,08 0,07 0,09 Klatovy Meteo 0,74 0,73 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 0,26 0,24 0,13 0,76 0,29 0,31 0,38 0,49 0,81 0,66 Plzeň‐Habrová 0,55 0,44 0,51 ‐ 0,60 ukončeno v roce 2006 Plzeň‐Husovo nám. 0,54 0,41 0,71 ‐ 0,80 0,91 ukončeno v roce 2008 Plzeň‐Roudná 1,42 1,23 0,86 0,81 0,79 1,15 1,09 1,21 1,14 0,95 Plzeň‐Slovany zahájeno 2004 0,42 0,42 0,37 0,28 0,31 0,27 0,31 * ‐ v SPM

2011 0,08 0,62

0,92 0,32

Graf 14 Vývoj průměrných ročních koncentrací kadmia Cd v letech 2001‐2011 im. limit 5 ng∙m‐3


1,6 1,4 1,2

max.

1,0 0,8

průměr

0,6 0,4

min.

0,2 2001 (5)

2002 (5)

2003 (4)

2004 (4)

2005 (6)

2006 (5)

2007 (4)

2008 (4)

2009 (4)

2010 (4)

2011 (4)

roky počet stanic


40

4.1.9 Nikl Ni Tab. 25 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Churáňov zahájeno 2004 0,52 0,50 0,48 0,35 0,37 0,32 0,28 0,29 Klatovy Meteo 21,85 11,48 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 3,70 ‐ 1,16 1,69 2,87 3,51 5,36 4,36 4,16 2,68 2,72 Plzeň‐Habrová 61,96 55,80 v roce 2003 přerušeno a ukončeno v roce 2006 Plzeň‐Husovo nám. 104,73 55,28 v roce 2003 přerušeno a ukončeno v roce 2008 Plzeň‐Roudná 1,76 1,68 2,34 4,88 3,77 3,01 10,21 5,30 5,75 4,30 3,69 Plzeň‐Slovany zahájeno 2004 2,20 1,73 2,60 2,32 1,69 1,03 1,37 1,25 * ‐ v SPM Vysoké koncentrace Ni na stanicích Klatovy‐meteo, Plzeň‐Husovo nám. a Habrová byly způsobeny tech‐ nickými problémy opotřebovaných odběrových hlavic (kontaminace vzorků niklem). Graf 15 Vývoj průměrných ročních koncentrací niklu Ni v letech 2001‐2011 im. limit 20 ng∙m‐3


12 max.

10 8 6 4

průměr

2 min. 2001 (2)

2002 (1)

2003 (2)

2004 (4)

2005 (4)

2006 (4)

2007 (4)

2008 (4)

2009 (4)

2010 (4)

2011 (4)

Poznámka: Graf byl sestaven bez hodnot ze stanic Klatovy‐meteo, Plzeň‐Husovo nám. a Plzeň‐Habrová.

roky počet stanic


41

4.1.10 Arsen As Tab. 26 Průměrné roční imisní koncentrace niklu Ni [ng∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Churáňov zahájeno 2004 0,49 0,50 0,42 0,32 0,24 0,24 0,36 Klatovy Meteo 1,83 2,62 ukončeno v roce 2002 Klatovy soud 1,44 2,84 1,22 1,74 2,47 1,22 0,71 0,84 1,56 1,72 Plzeň‐Habrová 1,80 1,85 1,58 ‐ 1,57 ukončeno v roce 2006 Plzeň‐Husovo nám. 1,72 1,10 1,71 ‐ 2,04 2,29 ukončeno v roce 2008 Plzeň‐Roudná 2,32 1,64 1,98 2,08 2,56 2,93 2,79 2,22 1,74 1,98 Plzeň‐Slovany zahájeno 2004 2,46 2,60 2,82 1,93 1,80 2,12 2,49 * ‐ v SPM

2011 0,28 1,82

2,20 2,38

Graf 16 Vývoj průměrných ročních koncentrací arsenu As v letech 2001‐2011 im. limit 6 ng∙m‐3


3,5 3,0 max.

2,5 2,0

průměr

1,5 1,0

min.

0,5 2001 (5)

2002 (5)

2003 (4)

2004 (4)

2005 (6)

2006 (5)

2007 (4)

2008 (4)

2009 (4)

2010 (4)

2011 (4)

roky počet stanic


42

4.1.11 Benzen C6H6 Tab. 27 Průměrné roční imisní koncentrace benzenu C6H6 [µg∙m‐3] Název / Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Plzeň‐Slovany zahájeno 2004 0,98 0,80 1,20 0,94 1,1 Plzeň‐mobil zahájeno v roce 2006 1,5 1,0 1,0 Graf 17 Vývoj průměrných ročních koncentrací benzenu C6H6 v letech 2004‐2011h

2009 1,0 1,0

2010 1,0 1,2

2011 1,1 1,0

im. limit 5 µg∙m‐3


1,6

max.

1,4 1,2 měření zahájeno v roce 2004 (pouze v Plzni)

1,0 0,8

průměr

min.

0,6 0,4 0,2 2001

2002

2003

2004 (1)

2005 (1)

2006 (2)

2007 (2)

2008 (2)

2009 (2)

2010 (2)

2011 (2)

roky počet stanic


43

4.1.12 Polycyklické aromatické uhlovodíky PAHs

‐1 koncentrace [ng∙vzorek ]

Tab. 28 Průměrné hodnoty 5‐měsíčních vzorků na měřicích stanovištích [ng∙vzorek‐1] suma suma suma suma Název 16 28 suma PCBs PeCB HCH insekt. PAHs PAHs Plzeň‐Slovany 2177,1 2389,2 9,6 24,9 8,0 2,1 Staňkov 2467,0 2728,6 5,4 19,4 8,2 2,1 Dobřany 1279,6 1427,8 6,6 25,2 7,5 2,0 Klatovy 2335,2 2551,8 8,1 28,3 7,4 2,4 Horažďovice 2751,5 3018,8 6,0 26,8 7,1 2,0 Praha‐Libuš 2134,0 2377,8 9,9 17,5 6,9 1,5 Košetice 1171,7 1315,8 4,9 14,5 6,7 1,8 Graf 18 Průměrné hodnoty koncentrace PAHs v 5‐měsíčních vzorcích [ng∙vzorek‐1] 3500

HCB 8,5 6,5 8,6 8,9 7,0 7,0 7,0

3000 2500 2000 1500 1000 500 Plz. ‐ Slovany

Staňkov

Horažďovice Pha. ‐ Libuš

Košetice

n sta ě išt ov

Dobřany Klatovy suma 16 PAHs suma 28 PAHs

‐1 koncentrace [ng∙vzorek ]

Graf 19 Průměrné hodnoty koncentrace POPs v 5‐měsíčních vzorcích [ng∙vzorek‐1] 30 25 20 15 10 5

tě viš no

Horažďovice Pha. ‐ Libuš Košetice PeCB ‐ pentachlorbenzen HCB ‐ hexachlorbenzen

sta

Plz. ‐ Slovany Staňkov Dobřany Klatovy suma PCBs ‐ polychlorované bifenyly suma HCH ‐ halogenované uhlovodíky suma insekticidů ‐ DDT


44

4.2 Prostředky použité ke zjišťování znečišťujících látek Na území Plzeňského kraje je v současnosti, tj. k 1. 1. 2012, prováděno pravidelné měření imisních kon‐ centrací znečišťujících látek na 9 stanicích s automatizovaným měřicím programem, 2 stanicích s manuálním měřicím programem a 2 stanicích s kombinovaným měřicím programem. Na 13 stanicích se měří koncentrace PM10 (na dvou z nich také PM2,5), oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NO, NO2, NOX. Na 5 stanicích jsou sledová‐ ny koncentrace oxidu uhelnatého CO. Těžké kovy v PM10 jsou měřeny rovněž na 3 stanicích. Koncentrace pří‐ zemního ozónu O3 jsou měřeny na 7 stanicích a koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků na dvou stanicích. Naprostá většina měřicích stanic se nachází v Plzni (9 stanic), 1 stanice je umístěna v Klatovech a další 3 se nacházejí ve venkovských a přírodních oblastech. Jedna ze stanic v Plzni je provozována jako mobilní stanice, která plánovitě putuje po území města Plzně tak, aby postupně doplňovala informace o kvalitě ovzduší v Plzni. V rámci studie Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Plzeňského kraje byl realizován dlouhodobý odběr pasivními vzorkovači ovzduší na bázi polyuretanového filtru (PUF) pro stanovení dlouhodobého zatížení POPs škodlivinami. Pro posouzení sezónních vlivů bylo prove‐ deno celkem pět 28‐denních expozičních kampaní. Analýzy vzorků ovzduší na obsahy vybraných látek podle US EPA byly provedeny v laboratořích RECETOX. Vzhledem k úsporným opatřením lze očekávat další snížení počtu sledovaných veličin i redukci počtu monitorovacích stanic. Český hydrometeorologický ústav provádí kromě měření také modelová vyhodnocení kvality ovzduší na území ČR, na jejichž základě jsou vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.


45

5 Původ znečištění ovzduší 5.1 Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší Výčet nejvýznamnějších provozoven stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší je uveden v tabulkách 29. až 34. Samostatně jsou uvedeny zdroje znečišťování ovzduší podle jednotlivých látek. Tabulky 35. až 39. přiná‐ šejí výčet obcí s největším příspěvkem k emisím REZZO3 a tabulky 40. až 42. uvádějí výčet nejvýznamnější úseků liniových zdrojů. Celkově lze konstatovat, že:  Nejvýznamnějšími bodovými zdroji znečišťování jsou jednoznačně Plzeňská energetika a.s. a Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální zdroj tepla. Tyto dva zdroje jsou významné i z hlediska celokrajské emisní bi‐ lance.  Hlavními plošnými zdroji jsou velká města.  Hlavními dopravními zdroji je dálnice D5 a intravilánové komunikace v Plzni (I/20, I/26, I/27).  Pro dálnici D5 jsou charakteristické velmi vysoké počty nákladních vozidel. Podíl nákladní dopravy na některých úsecích tvoří až 1/3 všech vozidel (viz tab. 40).  Významného nárůstu osobní dopravy lze spatřit na nejvytíženějších úsecích dálnice D5 (obchvat Plzně).  Na území města Plzně byla intenzita osobní dopravy na ustálené hodnotě, nebo jen mírně klesla. Výjim‐ kou je ulice U Prazdroje, kde došlo k nárůstu o cca 10 %.  Vzhledem ke změně kategorizace nákladních vozidel při sčítání dopravy v roce 2010, nelze objektivně porovnat změnu od minulého sčítání v roce 2005.


Tab. 29 Emise tuhých látek TZL z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální 10142 Plzeň 4 57,9 9,9 zdroj tepla LB MINERALS, s.r.o. ‐ VJ Plzeňsko, provoz 10060 Kaznějov 56,8 9,72 Kaznějov 10112 Plzeňská energetika a.s. ‐ Teplárna ELÚ III Plzeň 37,7 6,44 BÖGL a KRÝSL, k.s. ‐ Kamenolom Trnčí, 20290 Ježovy 27,6 4,72 Ježovy 10049 Holzindustrie Chanovice s.r.o. Chanovice 26,1 4,46 10051 LASSELSBERGER s.r.o. Chlumčany 24,9 4,26 Berger Bohemia a.s. ‐ kamenolom Za‐ 20514 Zahrádka 24,2 4,14 hrádka 10108 Stora Enso Wood Products Planá, s.r.o. Planá 24,1 4,12 21281 ZAPA beton a.s. ‐ Drtírna Zadní Chodov Zadní Chodov 22,4 3,83 10169 EUROSERUM s.r.o. Stříbro 20,9 3,57 Tab. 30 Emise oxidu siřičitého SO2 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální 10142 Plzeň 4 3176,5 60,82 zdroj tepla 10112 Plzeňská energetika a.s. ‐ Teplárna ELÚ III Plzeň 1511,6 28,94 10066 KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s. Klatovy 138,2 2,65 Transteplo Kdyně, spol. s r.o. ‐ kotelna 10062 Kdyně 82,7 1,58 Nádražní HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, 10193 Velké Hydčice 31,8 0,61 a.s. Teploslužby, spol. s r.o. ‐ centrální výtop‐ 10098 Nýrsko 27,7 0,53 na Nýrsko 21231 Triumfa Energo s.r.o. ‐ Přimda Přimda 18,3 0,35 10099 OKULA Nýrsko a.s. Nýrsko 16,1 0,31 10051 LASSELSBERGER s.r.o. Chlumčany 14,2 0,27 Ing. MATAS ‐ SLÉVÁRNA STRAŠICE spol. s 10167 Strašice 11,9 0,23 r.o. Tab. 31 Emise oxidů dusíku NOX z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální 10142 Plzeň 4 1326,6 45,76 zdroj tepla 10112 Plzeňská energetika a.s. ‐ Teplárna ELÚ III Plzeň 766,7 26,45 VODÁRNA PLZEŇ a.s. ‐ ČOV a kogenerač‐ 20846 Plzeň 67,8 2,34 ní jednotka Jateční, Plzeň 10118 PILSEN STEEL s.r.o. ‐ PILSEN STEEL s.r.o. Plzeň 52,4 1,81 10108 Stora Enso Wood Products Planá, s.r.o. Planá 47 1,62 10051 LASSELSBERGER s.r.o. Chlumčany 43,9 1,51 10066 KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s. Klatovy 41,7 1,44 10047 ŽELEZÁRNY Hrádek a.s. Hrádek 28 0,97 Heřmanova 10032 STÖLZLE ‐ UNION s.r.o. 25,5 0,88 Huť HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, 10193 Velké Hydčice 24,8 0,85 a.s.

46

Kumulativní podíl [%] 9,9 19,6 26,1 30,8 35,2 39,5 43,6 47,7 51,6 55,1

Kumulativní podíl [%] 60,8 89,8 92,4 94 94,6 95,1 95,5 95,8 96,1 96,3

Kumulativní podíl [%] 45,8 72,2 74,6 76,4 78 79,5 80,9 81,9 82,8 83,6


Tab. 32 Emise oxidu uhelnatého CO z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální 10142 Plzeň 4 158,8 13,79 zdroj tepla 10112 Plzeňská energetika a.s. ‐ Teplárna ELÚ III Plzeň 100 8,68 10051 LASSELSBERGER s.r.o. Chlumčany 82,7 7,18 10049 Holzindustrie Chanovice s.r.o. Chanovice 82,5 7,16 10047 ŽELEZÁRNY Hrádek a.s. Hrádek 62,1 5,39 VODÁRNA PLZEŇ a.s. ‐ ČOV a kogenerač‐ 20846 Plzeň 52,1 4,53 ní jednotka Jateční, Plzeň 10118 PILSEN STEEL s.r.o. ‐ PILSEN STEEL s.r.o. Plzeň 37 3,21 LB MINERALS, s.r.o. ‐ VJ Plzeňsko, provoz 10060 Kaznějov 36,5 3,17 Kaznějov VŠEZEP s.r.o. ‐ bioplynová stanice Všeru‐ 10196 Všeruby 20,1 1,74 by 21128 LESS & TIMBER s.r.o. ‐ pila Dlouhá Ves Dlouhá Ves 20 1,74 Tab. 33 Emise těkavých org. látek VOC z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] 10112 Plzeňská energetika a.s. ‐ Teplárna ELÚ III Plzeň 180,9 15,14 VODÁRNA PLZEŇ a.s. ‐ ČOV a kogenerač‐ 20846 Plzeň 134,4 11,25 ní jednotka Jateční, Plzeň Plzeňská teplárenská, a.s. ‐ Centrální 10142 Plzeň 4 83 6,95 zdroj tepla 10132 Typos,tiskařské závody, s.r.o. Plzeň 54,6 4,57 International Automotive Components 10148 Přeštice 54,1 4,53 Group s.r.o. 10086 Niehoff Nábytek k.s. ‐ výroba nábytku Meclov 34,8 2,91 10020 KDYNIUM a.s. Kdyně 31,6 2,64 10111 MOVO spol. s r.o. Plzeň 23,4 1,96 IC ‐ PARK ENERGO a.s. ‐ bioplynová sta‐ 10179 Svojšín 17,5 1,46 nice Svojšín 10157 HUTCHINSON s.r.o. ‐ Rokycany Rokycany 17,1 1,43 Tab. 34 Emise amoniaku NH3 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v roce 2010 ID Emise Podíl Název Obec zdroje [tun∙rok‐1] [%] Česká drůbež ‐ farma pro chov nosnic 10194 Horšovský Týn 54 4,18 Horšovský Týn 10013 Vysoká ‐ chov prasat Dobřany 50,9 3,94 10090 Žihelský statek, a.s. ‐ Hať ‐ chov prasat Mladotice 43,5 3,36 Kralovická zemědělská a.s. ‐ velkovýkrm‐ 10078 Kralovice 34,3 2,65 na prasat Kralovice Měcholupská zemědělská, a.s. ‐ ŽV, Kla‐ 20291 Klatovy 26,5 2,05 tovy 10018 LITÉ akciová společnost Dolní Bělá 25,4 1,97 10093 Druhá Poběžovická a.s. ‐ farma Mutěnín Mutěnín 24,1 1,86 STATEK SOBĚTICE spol. s r.o. – 20306 Klatovy 20,4 1,58 chov skotu Sobětice 10197 Kralovická zemědělská a.s. ‐ kravín Výrov Výrov 20 1,55 FARMA SOLANY, s.r.o. ‐ Chov prasat 10085 Manětín 19,9 1,54 Manětín

47

Kumulativní podíl [%] 13,8 22,5 29,6 36,8 42,2 46,7 49,9 53,1 54,8 56,6

Kumulativní podíl [%] 15,1 26,4 33,3 37,9 42,4 45,4 48 50 51,4 52,8

Kumulativní podíl [%] 4,2 8,1 11,5 14,1 16,2 18,1 20 21,6 23,1 24,7


48

V následujících tabulkách je uveden přehled 10 obcí s nejvyšší produkcí emisí z tzv. plošných zdrojů zne‐ čišťování a dále tabulky pro hlavní znečišťující látky. Tab. 35 Emise TZL z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 Kód Emise Podíl Kumulativní Název obce [tun∙rok‐1] [%] podíl [%] ‐‐‐ Plzeň (celá) 41,2 2,82 2,8 555771 Klatovy 27,1 1,86 4,7 557153 Sušice 24,3 1,67 6,4 561215 Stříbro 20,2 1,39 7,7 Horšovský 553671 19,4 1,33 9,1 Týn 556254 Horažďovice 18 1,24 10,3 560715 Tachov 15,3 1,05 11,4 558427 Šťáhlavy 15,3 1,05 12,4 560758 Bor 14,4 0,99 13,4 553786 Kdyně 14,2 0,97 14,4 Tab. 36 Emise SO2 z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 Kód Emise Podíl Kumulativní Název obce [tun∙rok‐1] [%] podíl [%] ‐‐‐ Plzeň (celá) 77,1 3,14 3,1 555771 Klatovy 47,5 1,94 5,1 557153 Sušice 42,3 1,73 6,8 561215 Stříbro 38,7 1,58 8,4 556254 Horažďovice 32,2 1,31 9,7 558427 Šťáhlavy 32,1 1,31 11 Horšovský 553671 31,8 1,3 12,3 Týn 553786 Kdyně 25,6 1,05 13,3 560715 Tachov 24,3 0,99 14,3 560758 Bor 23,3 0,95 15,3 Tab. 37 Emise NOX z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 Kód Emise Podíl Kumulativní Název ‐1 obce [tun∙rok ] [%] podíl [%] ‐‐‐ Plzeň (celá) 53,6 10,48 10,5 555771 Klatovy 14,1 3,22 13,7 557153 Sušice 8 3,11 16,8 561215 Stříbro 7,8 2,76 19,6 559717 Rokycany 6,9 1,77 21,3 560715 Tachov 6,6 1,57 22,9 Horšovský 553671 5,7 1,53 24,4 Týn 553425 Domažlice 5,7 1,35 25,8 556254 Horažďovice 5,3 1,34 27,1 558249 Přeštice 5,2 1,3 28,4 Tab. 38 Emise CO z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 Kód Emise Podíl Kumulativní Název obce [tun∙rok‐1] [%] podíl [%] ‐‐‐ Plzeň (celá) 238,1 3,3 3,3 555771 Klatovy 141,3 1,96 5,3 557153 Sušice 123,9 1,72 7


561215 556254 558427 553671

Stříbro Horažďovice Šťáhlavy Horšovský Týn Kdyně Tachov Bor

115,2 95 94,5

1,6 1,32 1,31

8,6 9,9 11,2

93

1,29

12,5

49

553786 75,8 1,05 13,5 560715 71,5 0,99 14,5 560758 68,2 0,95 15,5 Tab. 39 Emise VOC z nejvýznamnějších zdrojů REZZO3 ‐ obcí v roce 2010 Kód Emise Podíl Kumulativní Název obce [tun∙rok‐1] [%] podíl [%] ‐‐‐ Plzeň (celá) 47,9 3,25 3,2 555771 Klatovy 28,7 1,95 5,2 557153 Sušice 25,2 1,71 6,9 561215 Stříbro 23,1 1,57 8,5 556254 Horažďovice 19,3 1,31 9,8 Horšovský 553671 19,1 1,29 11,1 Týn 558427 Šťáhlavy 18,8 1,27 12,3 553786 Kdyně 15,4 1,04 13,4 560715 Tachov 14,7 1 14,4 560758 Bor 14 0,95 15,3 V následující tabulce je uveden výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území Plzeňského kraje. Tab. 40 Nejvýznamnější liniové zdroje v roce 2010 Intenzita dopravy Úsek [voz∙24hod‐1] Ozn. Popis OA+M NA Celkem I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, úsek Lidická ‐ Otýlie Beníškové 41 106 4 373 45 479 I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, most g. Patonna 33 205 4 054 37 259 I/20 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků, most g. Patonna 33 205 4 054 37 259 I/26 Plzeň ‐ U Prazdroje ‐ Hornbach 26 067 5 143 31 210 D5 Úsek Rokycany ‐ Ejpovice 22 422 7 955 30 377 D5 Úsek Mýto ‐ Rokycany 19 489 9 058 28 547 D5 Úsek Cerhovice ‐ Mýto 20 936 7 536 28 472 I/27 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků 23 093 3 044 26 137 I/26 Plzeň ‐ Tyršova, Štruncovy sady 22 199 3 698 25 897 D5 Úsek Černice ‐ Litice 15 239 8 291 23 530 D5 Úsek Starý Plzenec ‐ Černice 15 074 7 576 22 650 D5 Úsek Ejpovice ‐ Starý Plzenec 14 908 6 862 21 770 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR


50

Tab. 41 Vývoj intenzit osobních aut. a motocyklů na vybraných úsecích v letech 2005 – 2010 Úsek Intenzita OA + M [voz∙24hod‐1] Nárůst Nárůst Ozn. Popis 2005 2010 [voz.] [%] I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, úsek Lidická ‐ Otýlie Beníškové 41 231 41 106 ‐125 ‐0,3 I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, most g. Patonna 33 356 33 205 ‐151 ‐0,5 I/20 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků, most g. Patonna 33 356 33 205 ‐151 ‐0,5 I/26 Plzeň ‐ U Prazdroje ‐ Hornbach 23 495 26 067 2 572 10,9 D5 Úsek Rokycany ‐ Ejpovice 15 887 22 422 6 535 41,1 D5 Úsek Mýto ‐ Rokycany 15 253 19 489 4 236 27,8 D5 Úsek Cerhovice ‐ Mýto 15 542 20 936 5 394 34,7 I/27 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků 25 448 23 093 ‐2 355 ‐9,3 I/26 Plzeň ‐ Tyršova, Štruncovy sady 27 753 22 199 ‐5 554 ‐20,0 D5 Úsek Černice ‐ Litice 8 722 15 239 6 517 74,7 D5 Úsek Starý Plzenec ‐ Černice 7 067 15 074 8 007 113,3 D5 Úsek Ejpovice ‐ Starý Plzenec 7 067 14 908 7 841 111,0 Tab. 42 Vývoj intenzit nákladních aut. na nejvíce zatížený úsecích v letech 2005– 2010 Úsek Intenzita NA [voz∙24hod‐1] Nárůst Nárůst Ozn. Popis 2005 2010 [voz.] [%] I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, úsek Lidická ‐ Otýlie Beníškové 8 163 4 373 ‐3 790 ‐46,4 I/20 Plzeň ‐ Karlovarská, most g. Patonna 6 729 4 054 ‐2 675 ‐39,8 I/20 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků, most g. Patonna 6 729 4 054 ‐2 675 ‐39,8 I/26 Plzeň ‐ U Prazdroje ‐ Hornbach 7 421 5 143 ‐2 278 ‐30,7 D5 Úsek Rokycany ‐ Ejpovice 14 113 7 955 ‐6 158 ‐43,6 D5 Úsek Mýto ‐ Rokycany 16 847 9 058 ‐7 789 ‐46,2 D5 Úsek Cerhovice ‐ Mýto 14 958 7 536 ‐7 422 ‐49,6 I/27 Plzeň ‐ Sady pětatřicátníků 3 581 3 044 ‐537 ‐15,0 I/26 Plzeň ‐ Tyršova, Štruncovy sady 7 888 3 698 ‐4 190 ‐53,1 D5 Úsek Černice ‐ Litice 12 178 8 291 ‐3 887 ‐31,9 D5 Úsek Starý Plzenec ‐ Černice 9 433 7 576 ‐1 857 ‐19,7 D5 Úsek Ejpovice ‐ Starý Plzenec 9 433 6 862 ‐2 571 ‐27,3 Pozn: Při sčítání dopravy v roce 2010 byla změněna kategorizace a započítávání nákladních automobilů a sou‐ prav. Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR


51

5.2 Celkové množství emisí V následující tabulce jsou uvedena emisní data pro hlavní znečišťující látky a doporučené hodnoty kraj‐ ských emisních stropů, které by měly být dosaženy v roce 2010 podle nařízení vlády č. 351/2002 Sb., v platném znění. Tab. 43 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období 2001 – 2010 [t∙rok‐1] Po‐ Strop Látka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 díl 2010 % 4 113 4 352 6 097 5 448 4 586 4 657 4 819 4 707 4 469 4 684 TZL 13 705 12 278 11 937 12 095 11 697 10 977 10 430 9 304 10 836 7 719 13 500 57 % SO2 18 078 16 063 16 434 16 482 15 472 14 738 14 271 13 599 12 397 11 768 15 100 78 % NOX 42 068 29 258 30 604 30 352 26 728 24 967 24 761 23 799 21 868 20 028 CO 9 886 15 022 12 618 12 239 10 586 10 507 10 269 9 539 9 618 9 216 15 200 61 % VOC 7 080 6 248 5 565 5 589 5 737 5 252 6 145 6 388 7 000 91 % NH3 Poznámka: od roku 2003 došlo k následujícím úpravám metodiky zpracování emisních bilancí U tuhých emisí z mobilních zdrojů jsou od roku 2003 započítávány emise z otěrů brzd, vozovek a pneumatik. U těkavých organických látek (VOC) jsou od roku 2003 započítávány emise z plošného použití rozpouštědel. U amoniaku jsou od roku 2003 započítány emise z dopravy, které dříve nebyly uvažovány. 











U emisí tuhých znečišťujících látek TZL došlo od r. 2005 k mírnému nárůstu po poklesu oproti předešlé‐ mu roku 2004. Srovnání s roky 2001 a 2002 však není možné provést, protože vyhodnocení emisí bylo prováděno odlišnou metodikou (v dřívějších letech nebyly do emisní bilance zahrnuty emise z otěrů brzd, pneumatik a vozovek). Z vývoje množství emisí oxidu siřičitého SO2 je patrné, že pokračuje pokles z dřívějších let po mírném nárůstu v roce 2004 a v roce 2009. Hladina doporučeného emisního stropu dosažena nebyla, celková produkce emisí v roce 2010 dosahuje cca 57 % stropu, je však vhodné směřovat k dalšímu snižování pro‐ dukce emisí alespoň u rozhodujících zdrojů. V případě oxidů dusíku NOX byl zaznamenán trvalý pokles i v celém hodnoceném období po mírném kolísání v letech 2001 až 2004. Hodnota doporučeného krajského emisního stropu dosažena nebyla. Cel‐ ková produkce emisí v roce 2010 dosahuje cca 78 % stropu. I přes plnění emisního stropu představuje produkce emisí NOX, z hlediska dosažení emisních stropů, nejvýraznější problém Plzeňského kraje. U celkových emisí oxidu uhelnatého CO byl zaznamenán téměř trvalý pokles v celém hodnoceném ob‐ dobí. Po mírném kolísání v letech 2001 až 2004 se emise udržují na setrvale klesající úrovni. V posledních letech se meziroční změny pohybují v řádu procent. V případě emisí těkavých organických látek VOC došlo v průběhu sledování, stejně jako v případě tuhých látek, ke změně metodiky, kdy se do celkové emisní bilance zahrnulo také plošné používání rozpouště‐ del. Z tabulky je patrné, že celkové množství emisí VOC v roce 2010 je cca 39 % pod úrovní doporučené‐ ho emisního stropu. Potřeba dalšího snižování emisí VOC tak vyplývá především ze skutečnosti, že se jedná o prekurzor tvorby přízemního ozónu. V případě amoniaku NH3 byl zaznamenán v posledních letech mírný nárůst. Celkové množství emisí bylo v roce 2010 pod úrovní emisního stropu, cca 8 % pod touto hranicí. Emise NH3 je nutné dále sledovat s cílem zajistit bezproblémové dosažení emisního stropu pro rok 2010.


52

‐1 emise × 1000 [t∙rok ]

Graf 20 Porovnání produkce emisí v letech 2000‐2010 s hodnotami emisních stropů 45 40 35 30 25 20 15 10

emisní strop

emisní strop

2010

2005

2010 2000

2005

2010 2000

2005

2010 2000

2005

2010 2000

2005

2010 2000

2005

2000

5 roky

látka TZL SO 2 NOX CO C H NH3 X Y (prach) (VOC) V jednotlivých letech se postupně měnila i struktura zdrojů v jednotlivých skupinách emisí a zejména podíl těchto skupin zdrojů na množství jednotlivých emisí jednotlivých znečišťujících látek. Vliv na výsledky má i trva‐ lé zpřesňování metodiky vykazování emisí jednotlivých látek ve skupinách zdrojů. Graf 21 Porovnání produkce emisí v letech 2000 a 2010 podle skupin zdrojů rok 2000 rok 2010 30

‐1 emise × 1000 [t∙rok ]

25

20

15

10

5

TZL (prach)

SO 2

NOX

CO REZZO1

C H X Y (VOC)

NH3 REZZO2

TZL SO 2 (prach) REZZO3

Pozn: V roce 2010 došlo ke změně vykazování emisí amoniaku.

NOX REZZO4

CO

C H X Y (VOC)

NH3

látka


53

5.3 Informace o dálkovém přenosu znečištění Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění je možné očekávat zejména v okrajových částech kraje a v oblastech mimo kapacitní komunikace a významné stacionární zdroje. K dálkovému přenosu znečištění dochází zejména z území okolních krajů ČR (Karlovarský, Ústecký, Středočeský a Jihočeský) a z území SRN. V okrajových lokalitách se může podíl dálkového přenosu na celkových koncentracích dosahovat i řádo‐ vě desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojů (především dopravních tahů) a v centrech větších měst je procentuelní podíl dálkového přenosu nízký (jeho absolutní příspěvky mohou být obdobné, dochází však k převýšení jeho vlivu místními zdroji).

6 Analýza situace 6.1 Podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění ovzduší Následující tabulka Tab. 44 uvádí celkové emise znečišťujících látek v Plzeňském kraji členěné podle ka‐ tegoriích zdrojů znečišťování ovzduší. Tabulka Tab. 45 pak uvádí podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkové produkci emisí. Tab. 44 Celkové emise na území kraje podle jednotlivých kategorií zdrojů – rok 2010 [t∙rok‐1] Látka REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 celkem Tuhé znečišťující látky 340,7 243,0 1824,6 2275,7 4684,0 Oxid siřičitý 5077,0 146,1 2452,4 43,1 7718,6 Oxidy dusíku 2649,1 249,7 511,2 8357,5 11767,5 Oxid uhelnatý 855,1 297,0 7210,9 11665,3 20028,3 Těkavé org. látky 832,8 362,1 5445,0 2575,8 9215,7 Amoniak 1,8 * 0,0 * 6247,9 137,9 6387,6 * V roce 2010 došlo ke změně metodiky ve vykazování emisí amoniaku, emise s chovů zvířat jsou prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Tab. 45 Podíl na celkových emisích znečišťujících látek podle kategorie zdrojů – rok 2010 [%] Látka REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 Tuhé znečišťující látky 7,2 5,2 39,0 48,6 Oxid siřičitý 65,7 1,9 31,8 0,6 Oxidy dusíku 22,5 2,1 4,4 71,0 Oxid uhelnatý 4,3 1,5 36,0 58,2 Těkavé org. látky 9,0 3,9 59,1 28,0 Amoniak 0,0 * 0,0 * 97,8 2,2 * V roce 2010 došlo ke změně metodiky ve vykazování emisí amoniaku, emise s chovů zvířat jsou prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Z porovnání podílu jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisí v roce 2010 se i nadále potvrzuje, že:  Na celkové produkci tuhých látek TZL se nejvíce podílí skupina doprava (zdroje REZZO 4) a také malých zdrojů (REZZO 3). Výrazně nižší podíl (pod 10 %) mají zdroje kategorie REZZO 1.  V případě oxidu siřičitého SO2 se jako nejvýznamnější zdroj ukazuje kategorie REZZO 1, která produkuje téměř 66 % všech emisí (porovnání s Tab. 30 pak ukazuje, že téměř 90 % emisí ve skupině REZZO 1 pro‐ dukují 2 zdroje: Plzeňská teplárenská, a.s. – Centrální zdroj tepla a Plzeňská energetika a. s. Teplárna ELÚ III). Druhou nejvýznamnější skupinou jsou malé zdroje s podílem 31,8 %, který se od poslední analýzy vý‐ znamně zvětšil, ovšem při celkovém poklesu emisí oxidu siřičitého.  Z hlediska produkce oxidů dusíku NOX je největším producentem skupina doprava (REZZO 4) s podílem 71 %. Poměrně významný podíl má také skupina REZZO 1 (22,5 %), přičemž 2 největší zdroje na území Plzně (Plzeňská teplárenská, a.s. – Centrální zdroj tepla a Plzeňská energetika a. s. Teplárna ELÚ III) pro‐ dukují cca 72 % z této hodnoty. Ostatní kategorie jsou málo významné.

Průběžné vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Plzeňského kraje 





54

Také na produkci emisí oxidu uhelnatého CO se nejvíce podílí doprava (přes 58,2 %), druhou významně zastoupenou skupinou jsou malé zdroje (36 % všech emisí) opět s významným nárůstem oproti poslední analýze. V případě těkavých organických látek VOC je hlavním původcem emisí skupina zdrojů REZZO 3 (přes 59 %) následovaná dopravou (28 %). Zvláště velké, velké a střední zdroje znečišťování tvoří dohromady jen téměř 13 % celkových emisí VOC, které jsou nyní prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 došlo ke změně metodiky ve vykazování emisí amoniaku, emise s cho‐ vů zvířat, které jsou prezentovány výhradně v rámci REZZO3, je analýza zcela zřejmá. Z hlediska produk‐ ce amoniaku je největším producentem skupina malých zdrojů (REZZO 3 – téměř 98 %). Nevýznamný podíl má skupina REZZO 4 a prakticky bez významu jsou technologické zdroje skupin REZZO 2 a REZZO 1.

Tab. 46 Celkové emise stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) na území kraje podle jednotlivých okresů a látek – rok 2010 [t∙rok‐1] Okres/Látka Tuhé látky SO2 NOX CO VOC NH3 Domažlice 286,6 491,5 151,3 1278,9 392,3 0 Klatovy 489,8 830,8 286,9 1905,9 434,6 0 Plzeň‐město 226,8 4892,1 2359,9 891,7 702,7 0,5 Plzeň‐jih 255,7 403,4 177,1 1238,0 321,9 0 Plzeň‐sever 331,6 454,3 178,7 1360,6 305,9 0 Rokycany 180,4 267,0 106,1 808,8 231,4 0 Tachov 270,2 336,4 150,0 879,1 280,7 1,3 Σ kraj * 2041,1 7675,5 3410,0 8363,0 2278,6 6249,7 * ‐ Nezahrnuje emise VOC, TZL a NH3 z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel a chovů hospodářských zvířat. Tab. 47 Podíl na celkových emisích stacionárních zdrojů (REZZO 1 až 3) v kraji podle okresů a látek – rok 2010 [%] Okres/Látka Tuhé látky SO2 NOX CO VOC NH3 ** Domažlice 14 7 4 15 6 ‐ Klatovy 24 11 8 23 7 ‐ Plzeň‐město 11 64 6 11 11 ‐ Plzeň‐jih 13 5 5 15 5 ‐ Plzeň‐sever 16 6 5 16 5 ‐ Rokycany 9 3 3 10 3 ‐ Tachov 13 4 4 11 4 ‐ Σ kraj * 100 100 100 100 100 100 * ‐ Nezahrnuje emise VOC, TZL a NH3 z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel a chovů hospodářských zvířat. ** ‐ NH3 na úrovni okresů není od roku 2010 vykazováno.


55

7 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních 7.1 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním Programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni V období po roce 1990 měla zásadní vliv na kvalitu ovzduší opatření přijatá na národní úrovni jednak v oblasti legislativní, jednak v oblasti finančních podpor. Zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší, stanovil provozovatelům všech velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší povinnost zajistit nejpozději do konce roku 1998 dodržování zpřísněných emisních limitů a realizaci dalších technických podmínek provozu. Tato povinnost byla v požadovaném termínu drtivou většinou provozo‐ vatelů splněna což vedlo k zásadnímu snížení emisí prakticky všech znečišťujících látek, zejména tuhých znečiš‐ ťujících látek a oxidu siřičitého. V roce 2002 byl přijat nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který spolu se svými prováděcími předpisy transponoval právní předpisy Evropských společenství a zároveň zachoval ty prvky předchozí právní úpravy, které se v praxi osvědčily. Tento zákon prošel za dobu své platnosti dosud řadou 28 změn, z nichž po‐ slední byla zákon č. 375/2011. Z dalších právních předpisů má pro kvalitu ovzduší v ČR význam zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC), protože na území kraje je provozována řada zařízení, která pod režim integrované prevence spadají a dále právní předpisy upravující požadavky na provoz motorových vozidel a na jakost pohonných hmot. V oblasti omezování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší měla význam podpora plynofikace a dal‐ ších opatření, poskytovaná Státní fondem životního prostředí jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního programu ozdravění ovzduší. Opatření na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračují‐ cím hranice států a její protokoly se do českého prostředí promítly prostřednictvím národní právní úpravy. Obdobně jako v rámci celé ČR byla i na území Plzeňského kraje v minulosti realizována celá řada kroků, které přispívají ke zlepšení kvality ovzduší. Příkladem může být podpora plynofikace a dalších opatření, posky‐ tovaná Státní fondem životního prostředí jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního pro‐ gramu ozdravění ovzduší. Dle Územní energetické koncepce Plzeňského kraje je zaveden plyn v 141 obcích Plzeňského kraje, podíl zemního plynu na spotřebě primárních zdrojů energie tvoří více než 35 %. Město Plzeň dále vyhlásilo v roce 1995 Program na ozdravění ovzduší, jehož cílem byla postupná likvidace ekologicky nevy‐ hovujících zdrojů jejich připojením na systém CZT nebo záměna paliva u těchto zdrojů. V rámci tohoto progra‐ mu město uvolnilo v období 1994 – 1998 částku téměř 27 mil Kč. Změna způsobu vytápění byla provedena v 3 822 bytech. V současnosti jsou v rámci města Plzeň realizovány podpůrné programy na využití obnovitel‐ ných zdrojů energie a opět na změnu způsobu vytápění. Bohužel emisní bilance ukazují návrat zejména části zdrojů REZZO 3 k tuhým palivům. Výše popsaná opatření byla plošného charakteru, tedy byla aplikována na celém území České republiky. Vzhledem k dosaženému snížení emisí a souvisejícímu snížení imisní zátěže lze jejich účinnost hodnotit jako vysokou. V současné době se ukazuje, že potenciál plošných opatření se z velké části vyčerpal a další paušální zpřísňování emisních limitů a dalších požadavků by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaže‐ nému efektu. Na území kraje byla také aplikována celá řada dalších nástrojů a opatření, které vyplývají přímo ze samo‐ statné či přenesené působnosti kraje – tj. z činnosti orgánů samosprávy a z výkonu státní správy nejen v ochra‐ ně ovzduší, ale i v dalších souvisejících oblastech (doprava, územní řízení, EIA, …). Podrobnosti o plnění těchto opatření a dalším vývoji jsou uvedeny v příloze Průběžné vyhodnocení programového dodatku k aktualizova‐ nému Programu ke zlepšení kvality ovzduší plzeňského kraje II. Opatření provedená v zemědělství za poslední 3 roky: V roce 2009 byly Krajským úřadem Plzeňského kraje schváleny plány zavedení zásad správné zemědělské praxe pro provozovny těchto společností: AGRIMA DRAŽENOV a.s. (Farma Újezd, Provozovna Draženov), Agročas, spol. s r.o. (Chov skotu Ctiboř), BK II., s.r.o. (Chov skotu Bor), Zemědělské družstvo vlastníků Manětín (Provozovna Újezd II), Zemědělské obchodní družstvo Mrákov (VKK Starý Klíčov), Dražovický Agropol (Chov skotu Dražovice), Proklas s.r.o. (Chov skotu Skočice), ZBIROŽSKÁ a.s. (Farma Lhota pod Radčem). V roce 2010 byly Krajským úřadem Plzeňského kraje schváleny plány zavedení zásad správné zemědělské praxe pro provozovny těchto společností: Agro Staňkov a.s. (Provozovna Staňkov), Meclovská zemědělská, a.s. (Kravín Březí, Velkokapacitní kravín Srby), RESPO spol. s r.o. (Výkrmna krůt Ostrov), ZAS Koloveč (Středisko živočišné výroby Chocomyšl, Středisko živočišné výroby Koloveč), Zemědělská výroba Milknatur, a.s. (Zařízení


56

pro stájový chov skotu – Líně), Zemědělské družstvo Měčín, družstvo (farma chovu skotu Měčín), Zemědělská společnost Komorno, a.s. (Porodna prasnic, předvýkrm – Zdemyslice), AGROSPOL, Malý Bor, a.s. (Farma Malý Bor), Výkrm Tagrea, s.r.o. (Farma výkrmu kuřecích brojlerů Hnačov, Farma výkrmu kuřecích brojlerů Nicov). V roce 2011 byly Krajským úřadem Plzeňského kraje schváleny plány zavedení zásad správné zemědělské praxe pro provozovny těchto společností: Meclovská zemědělská, a.s. (Farma chovu prasnic Mašovice, Farma Dolní Metelsko), ZS Kozojedy, a.s. (Středisko Kozojedy, Středisko Lednice), Zemědělská společnost Srbice a.s. (Farma Poděvousy), POZEP s.r.o. (Odchovna skotu Vlkanov, Farma Otov), ZEVYP, spol. s r.o. (Areál Kladruby – VKK), VŠEZEP, s.r.o. (Stáj pro dojnice Myslív – Buchar), AGROKLAS Staré Sedliště, a.s. (Farma Staré Sedliště), KORA PS s.r.o. (Středisko Chříč 100), Bílovská zemědělská a.s. (Středisko chov skotu Bílov), D‐K zemědělská a.s. (Středisko Černíkovice), MIRABO a.s. (Farma Milavče, Farma Chrastavice), Kralovická zemědělská a.s. (Středisko Výrov), XAVERgen, a.s. (Farma Boječnice, Farma chovu kachen Dvorec u Nepomuka), Žichlická zemědělská a.s. (Chov krav farma Žichlice, Chov mladého skotu Nynice), CPZ, spol. s r.o. (Zemědělský areál Chotěšov), TZK Myslív, spol. s r.o. (Středisko chovu skotu Myslív, Zemědělská výroba Strolený s.r.o. (Chov skotu Kvášňovice), Vesa Velhartice, a.s. (Chov skotu Velhartice), Dnešická zemědělská a.s. (Chov skotu Dnešice), Zemědělská společnost Komorno, a.s. (Farma Chocenická Lhota, Farma Střížovice, Farma Černotín), Agrochov Kasejovice‐ Smolivec, a.s. (Středisko ŽV Řesanice, Středisko ŽV Starý Smolivec, Středisko ŽV Polánka, Středisko ŽV Mladý Smolivec), Výrobně obchodní družstvo Svéradice (Areál ŽV Svéradice), ALIMEX NEZVESTICE a.s. (Farma Žákava, Farma Číčov), LUKRENA a.s. (OMD Libákovice, Mléčná farma Řenče), Příkosická zemědělská a.s. (Farma Raková, Farma Příkosice, Farma Mirošov), Zemědělské družstvo Plzeň ‐ Červený Hrádek (Farma Červený Hrádek).

8 Časový plán implementace opatření Z hlediska časových možností realizace opatření lze aktivity k ochraně ovzduší rozdělit do 3 kategorií, ale bez uvedení konkrétních termínů:  K: Krátkodobé ‐ tyto akce by měly být zahájeny v nejbližším reálně možném termínu.  S: Střednědobé ‐ zahájení v horizontu 5 až 7 let. D: Dlouhodobé.  Vzhledem k tomu, že na části území kraje dochází k překračování imisních limitů, měly by být všechny výše uvedené kroky k dosažení imisních limitů zahájeny v nejkratším možném termínu.

8.1 Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší plánovaných v dlouhodobém horizontu Průběžná aktualizace opět potvrdila, že některá opatření ke zlepšení kvality ovzduší jsou dlouhodobá a budou pravděpodobně dokončena v horizontu přesahujícím 10 let. Jedná se zejména o záměry v oblasti budo‐ vání dopravní a energetické infrastruktury. Původní předpoklad, že opatření navržená k aplikaci již před rokem 2010 budou po tomto datu nadále uplatňována tak, aby byly splněny všechny stanovené požadavky ochrany ovzduší se nepotvrzuje, neboť někte‐ rá opatření jsou již nyní vyřazována. Dlouhodobý úkol, jehož efekt se rovněž plně projeví až v pozdějším časo‐ vém horizontu (ale s nímž se mělo začít ihned) je také cílená osvěta dětí a mládeže k odpovědnému přístupu k ochraně ovzduší i životního prostředí obecně.


57

9 Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19]

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. , v platném znění Nařízení vlády č. 372/2007 Sb., v platném znění MŽP: věstník č.2/2012, 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2010) MŽP: věstník č.4/2011, 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2009) MŽP: věstník č.4/2010, 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2008) MŽP: věstník č.2/2009, 1. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2007) MŽP: věstník č.4/2008, 8. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2006) MŽP: věstník č.3/2007, 4. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší (2005) MŽP: věstníky č. 12/2005 a č.5/2006, 38. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší a 7. odboru ochrany ovzduší MŽP o změně hodnocení kvality ovzduší (2004) MŽP: Návrh osnovy zadání programového dodatku k programu zlepšování kvality ovzduší, MŽP 2005 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2007, Praha 2011 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2007, Praha 2010 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2007, Praha 2009 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2007, Praha 2008 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2006, Praha 2007 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2005, Praha 2006 ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2004, Praha 2005 RECETOX: Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Plzeňského kraje, únor 2010, Brno 2010

PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE III

Recommend Documents