PROJEKT. Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje. OBJEDNATEL Karlovarský kraj

PROJEKT Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje

OBJEDNATEL Karlovarský kraj

ZHOTOVITEL Ascend s.r.o.

červen 2009

Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje

ÚDAJE O ZAKÁZCE

Objednatel: Karlovarský kraj Krajský úřad Karlovarského kraje - odbor ţivotního prostředí a zemědělství Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary - Dvory IČ: 70891168, DIČ: CZ 70891168 Bankovní spojení: Komerční banka, a.s. Praha, pobočka Karlovy Vary, č.ú.: 27 - 5622800267/0100 Kontaktní osoba: Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru ţivotního prostředí a zemědělství

Zhotovitel: Ascend s.r.o. Korunní 18, 120 00 Praha 2 IČ: 27097005, DIČ: CZ27097005 Bankovní spojení: Komerční banka, a.s., č.ú.: 51-1525490297/0100 E-mail: [email protected] URL: www.ascend.cz Statutární zástupce: RNDr. Lubomír Paroha, jednatel; Ing. Jiří Morávek, jednatel Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 95995

Řešitelský tým: RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borŧvková Ing. Anna Lehká Ing. Jiří Morávek

2


OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 5 ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1.

ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ .......................................................................... 7

1.1

ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY .........................................................................................7

1.2

TYP ZÓNY .....................................................................................................................................7

1.3

PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE ...............................................................................................8

1.4

PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE ........................................................................................8

1.5

MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE .............................................................................................8

1.6

MĚŘICÍ LOKALITY ........................................................................................................................9

2.

ODHAD ROZLOŢENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY ................................................................................ 11

2.1

VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ................................................ 11

2.2

PŘEKROČENÍ IMISNÍCH A CÍLOVÝCH IMISNÍCH LIMITŦ ...................................................... 13

3.

PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE ........................................................................... 17

4.

INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŦ ............................................................. 20

5.

ODPOVĚDNÉ ORGÁNY .................................................................................. 21

6.

DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ........................................................ 22

6.1

KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH ............. 22

6.2

PROSTŘEDKY POUŢITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK .................................... 35

7.

PŦVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ...................................................................... 36

7.1

VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ ........................................................ 36

7.2

CELKOVÉ MNOŢSTVÍ EMISÍ ..................................................................................................... 40

8.

INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ .................................. 44

9.

ANALÝZA SITUACE ........................................................................................ 45

9.1

PODROBNOSTI O FAKTORECH, PŦSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ............ 45

10. PODROBNOSTI O MOŢNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH...................... 47 10.1 PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI ...................................................................................................................................... 47 10.2 PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ................... 47

11. ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ ............................................... 48

3


12. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLÁNOVANÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU ................................................................... 49 13. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŦ A DALŠÍCH ZDROJŦ INFORMACÍ .......................................................................................................................... 50 14. PŘÍLOHY .......................................................................................................... 51

4


SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AOT 40

expoziční index troposférického ozonu pro hodnocení ochrany vegetace

As

arsen

B(a)P

benzo(a)pyren

BZN

benzen

Cd

kadmium

CIL

cílový imisní limit

CO

oxid uhelnatý

Cr

chrom

ČEZ

České energetické závody

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČSÚ

Český statistický úřad

ES

Evropská společenství

CHKO

chráněná krajinná oblast

IL (d IL, r IL)

imisní limit (denní, roční)

Mn

mangan

MT

mez tolerance

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

NH3

amoniak

Ni

nikl

NO

oxid dusný

NO2

oxid dusičitý

NOx

oxidy dusíku

NP

národní park

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

O3

troposférický ozon

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PAHs

polycyklické aromatické uhlovodíky

Pb

olovo

PD

pasivní dozimetr

PM10, PM2,5

suspendované částice frakce PM10, PM2,5

PZKO

Program ke zlepšení kvality ovzduší

REZZO

registr emisí a zdrojŧ znečišťování ovzduší

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SO2

oxid siřičitý

SPM

suspendované částice (celkový prašný aerosol)

SÚ

stavební úřad

TOC

celkový organický uhlík

TZL

tuhé znečišťující látky

VOC

těkavé organické látky

ZÚ

Zdravotní ústav

5


ÚVOD Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Karlovarského kraje (dále jen „Program“) byla zpracována dle § 7 odst.7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonŧ (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění, který ukládá krajským úřadŧ a obcím s počtem obyvatel nad 350 000 povinnost aktualizovat své Programy ke zlepšení kvality ovzduší v tříletých intervalech nebo do 18 měsícŧ od konce kalendářního roku, v němţ dojde na území zóny či aglomerace k překročení imisního limitu a meze tolerance, nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena, u znečišťující látky, která není v programu příslušné zóny či aglomerace zahrnuta. Poslední aktualizace Programu byla provedena v roce 2006. Součástí zpracovaného dokumentu je zároveň aktualizace Programového dodatku dle § 7 odst.8 zákona o ochraně ovzduší, přílohy dle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES (Reporting) a zpracování oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí. Účelem Programu je především identifikovat taková opatření a projekty na úrovni kraje, jejichţ realizace povede k postupnému zlepšování kvality ovzduší, zejména k dosaţení limitních hodnot stanovených právními předpisy. Účelem této aktualizace je pak ověření, zda jiţ přijatá opatření jsou dostačující z pohledu výše uvedeného cíle, nebo zda je nezbytné přijmout další opatření. Referenčním rokem je rok 2007.

6


1.

ZÓNA KARLOVARSKÝ KRAJ

Rozloha:

3 315 km

Počet obyvatel k 31.12.2007:

304 449

2

Střední stav obyvatel k 1.7.2007: 305 620 Hustota obyvatel:

92,8 obyvatel/km

2

Zdroj: ČSÚ

1.1 ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ ZÓNY Zóna Karlovarský kraj je totoţná se správním územím Karlovarského kraje. Krajský úřad Karlovarského kraje sídlí ve městě Karlovy Vary. Jedná se o NUTS 3: Karlovarský kraj. Kód zóny: CZ041

1.2 TYP ZÓNY 2

Zóna Karlovarský kraj se nachází na západě České republiky, podle své rozlohy (3 315 km ) zaujímá 4,2 % území republiky. Rozmístění Karlovarského kraje je určeno hranicemi sousedících krajŧ: na severovýchodě Ústeckým a na jihu a jihovýchodě Plzeňským krajem. Na severu, západě a jihozápadě je poloha Karlovarského kraje vymezena česko-německou státní hranicí. Z hlediska rozlohy je kraj po Praze a Libereckém kraji třetím nejmenším v republice, v počtu obyvatel se řadí dokonce na poslední místo a dle ukazatele hustoty zalidnění je čtvrtým nejméně zalidněným krajem Karlovarský kraj má podstatně vyšší podíl městského obyvatelstva (83,4 %) neţ je celostátní prŧměr, pro velkou část jeho území je typický vyšší počet malých obcí. Na území zóny je celkem 132 obcí, z nichţ 37 má statut města.

7


Území Karlovarského kraje se vyznačuje značnou vnitřní diferenciací jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury a stavu ţivotního prostředí. Struktura hospodářství regionu je velmi pestrá. V okresech Karlovy Vary a Cheb je hlavní prioritou lázeňství a cestovní ruch. Okres Sokolov se vyznačuje koncentrací těţby hnědého uhlí, energetickou, chemickou a strojírenskou výrobou. V kraji mají své nezanedbatelné postavení tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, minerálních vod, hudebních nástrojŧ a textilu. Zemědělská pŧda tvoří 37,5 % území kraje, coţ je nejniţší podíl mezi všemi kraji ČR. Naopak výrazně nadprŧměrný je podíl zalesněných ploch (43,3 %). Vodní plochy zaujímají 2,1 % území. Územím kraje procházejí tři významné mezinárodní silniční trasy: E 48 (Německo-Karlovy VaryPraha), která vede ve směru západ-východ, E 49 (Německo-Cheb-Plzeň-České BudějoviceRakousko), jeţ spojuje sever a jih republiky a úsek E 442 (Karlovy Vary-Ústí nad Labem-Hradec Králové-Hranice-Slovensko). Hlavním ţelezničním tahem je mezinárodní ţelezniční koridor (NěmeckoCheb-Plzeň-Praha-Ostrava-Slovensko). Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Karlových Varech. Na území zóny se nachází jedno velkoplošné zvláště chráněné území, které je představeno 2 chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les (jeho podstatnou částí o ploše 592 km ). Na území zóny je 68 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 3 381ha.

1.3 PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE Klimatické podmínky zóny Karlovarský kraj kraje jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. Většina území spadá do mírně teplé klimatické oblasti, severní část pak leţí v chladné oblasti. Prŧměrná roční teplota kolísá mezi 7,0 aţ 8,0°C, prŧměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 16,5 do 17,0°C, nejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0°C. Roční úhrn sráţek se pohybuje v rozmezí 550 - 600 mm.

1.4 PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE Z geografického hlediska lze zónu Karlovarský kraj rozdělit do několika oblastí: centrální část je tvořena Karlovarskou vrchovinou a Podkrušnohorskou hornatinou, která směrem na severozápad přechází v Krušnohorskou hornatinu (Krušné hory, Smrčiny), jihozápadní část kraje je představena Českoleskou oblastí. Nejvýše poloţený bod kraje, Klínovec (1 244 m n.m.), se nachází v pohoří Krušných hor, nejníţe poloţeným bodem je hladina řeky Ohře (320 m n.m.). Zeměpisné souřadnice jsou následující: 

nejsevernější bod - zem. šířka: 50°27'30'', zem. délka: 12°49'20'' (okolí obce Mlýn);



nejjiţnější bod - zem. šířka: 49°53'30'', zem. délka: 12°40'50'' (okolí obce Trštěnice);



nejzápadnější bod - zem. šířka: 50°15'10'', zem. délka: 12°05'25'' (okolí obce Újezd);



nejvýchodnější bod - zem. šířka: 50°05'55'', zem. délka: 13°18' (okolí obce Ţďárek).

1.5 MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE Největší města zóny Karlovarský kraj jsou (dle počtu obyvatel k 31.12.2007): 

Karlovy Vary (51 202 obyvatel)



Cheb (34 818 obyvatel)



Sokolov (24 488 obyvatel)



Ostrov (17 250 obyvatel)



Chodov (14 321 obyvatel)



Mariánské Lázně (13 915 obyvatel)



Aš (13 261 obyvatel)

8




Nejdek (8 446 obyvatel)



Kraslice (7 120 obyvatel)



Horní Slavkov (5 749 obyvatel)



Františkovy Lázně (5 592 obyvatel)



Habartov (5 289 obyvatel)



Kynšperk nad Ohří (5 046 obyvatel)

Umístění největších měst na území zóny je patrné z výše uvedené mapy.

1.6 MĚŘICÍ LOKALITY Na území zóny je prováděno stacionární měření a modelování úrovně znečištění ovzduší podle poţadavkŧ legislativy. Na základě vyhodnocení takto získaných dat jsou kaţdoročně vyhlašovány na území zóny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V roce 2007 probíhalo na území zóny 16 měřicích programŧ na 10 lokalitách. Tyto programy provozovaly tři subjekty – ČHMÚ (9 programŧ), Zdravotní ústav (6 programŧ) a ČEZ (1 program). Oproti roku 2004 se počet měřicích programŧ sníţil o 4, přičemţ 9 programŧ zaniklo (mj. všechna měření Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti) a bylo zřízeno 5 nových. Umístění měřicích lokalit na území zóny Karlovarský kraj je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. 1. Umístění měřicích lokalit a kódy měřicích programů na území zóny Karlovarský kraj, rok 2007

9


Tab. 1. Seznam a popis měřicích programů v zóně Karlovarský kraj – stav k roku 2007 Číslo/ Kód 1506 KCHMA 486 KCHEM 540 KFLCM 597 KMLKM 1505 KKVMA

1648 KKVMD 1618 KNALM 1032 KSOMA

Lokalita

Typ

Třída

Provozovatel

Látky

Cheb

Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program

B/S/R

ČHMÚ

I/S/I

ZÚ

NO, NOX, NO2, SO2, PM10 NOX, SO2

Manuální měřicí program

T/U/RN

ZÚ

NOX, SO2, SPM


B/U/R

ZÚ

NOX, SO2, SPM

Automatizovaný měřicí program

T/U/RC

ČHMÚ

CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, BZN

Cheb-ESKA Fr.LázněChebská Mar.LázněKrás.Domov Karlovy Vary

Měření PD Nadlesí


Sokolov


BZN B/R/ANNCI B/S/R

ČHMÚ

NO2, SO2

ČHMÚ

O3,CO, NO, NOX, NO2, SO2, PM10, PM2,5

1414 KSOM0

Měření těţkých kovŧ v PM10

As, Cd, Cu, Mn, Ni, Pb, PM10

1526 KSOMP

Měření PAHs

BaP

1607 KSOMD 1033 KPRBA 1199 KSOVA

Měření PD

BZN

Přebuz Sokolov

Automatizovaný měřicí program Automatizovaný měřicí program

B/R/ANREG I/U/RC

ČHMÚ ZÚ

O3, NO, NOX, NO2, SO2, PM10 NO, NOX, NO2, SO2, PM10

1685 KSOV0

Měření těţkých kovŧ v PM10

As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb,

1686 KSOVV 1458 KVITA

Měření VOC

BZN

Vítkov


I/S/C

ČEZ

NO, NOX, NO2, SO2

Třídy stanic: T-dopravní lokalita, I-prŧmyslová lokalita B-pozaďová lokalita / U-městská zóna, S-předměstská zóna, R-venkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, I-prŧmyslová, A-zemědělská, N-přírodní, RC-obytná-obchodní, CI-obchodní-prŧmyslová, IR-prŧmyslová-obytná, RCI-obytná-obchodní-prŧmyslová, AN-zemědělská-přírodní, NCI-příměstská, REG-regionální, REM-odlehlá.

10


2. ODHAD ROZLOŢENÍ ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY 2.1 VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Vymezení OZKO z hlediska lidského zdraví v zóně Karlovarský kraj v letech 2005 - 2007 je uvedeno v následujících tabulkách a obrázcích. Tab. 2. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2005 Stavební úřad

PM10 (denní)

Počet obyvatel v OZKO

Rozloha OZKO (km )

Městský úřad Cheb

1,2

437

3,0

Městský úřad Mariánské Lázně

0,5

98

1,0

Magistrát města Karlovy Vary

49,4

28 817

82,4

Městský úřad Nová Role

16,5

818

5,6

Městský úřad Ostrov

10,6

2 138

14,3

Obecní úřad Kyselka

5,1

118

1,5

Městský úřad Chodov

18,5

3 492

10,9

Městský úřad Loket

9,3

367

3,1

2

Obr. 2. Vymezení OZKO vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, rok 2005

Tab. 3. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2006 Stavební úřad

NO2 (roční)

Počet obyvatel v OZKO

Rozloha OZKO (km )


0,4

146

1,0

11

2


Obr. 3. Vymezení OZKO vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, rok 2006

Tab. 4. Vymezení OZKO (v % území SÚ), rok 2007 Stavební úřad

OZKO

-

-

Obr. 4. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu lidského zdraví, rok 2007

V roce 2007 nebyla vyhlášena na území zóny Karlovarský kraj ţádná oblast se zhošenou kvalitou ovzduší z hlediska zdraví lidí. Následující tabulka uvádí překročení hodnoty imisního limitu oxidŧ dusíku (NOx) a troposférického ozónu (AOT40) pro ochranu ekosystémŧ a vegetace v letech 2005-2007 v rámci území CHKO Slavkovský les.

12


Tab. 5. Překročení imisního limitu NOx a O3 pro ochranu ekosystémů a vegetace (v % území CHKO), v letech 2005-2007 Rok

NOx roční prŧměr -3 > 30 µg.m

O3 AOT 40 -3. > 18000 µg.m h

Souhrn

2005

0,5

96,1

96,3

2006

0,8

100

100

2007

0,4

100

100

2.2 PŘEKROČENÍ IMISNÍCH A CÍLOVÝCH IMISNÍCH LIMITŦ Tabulky 6 a 7 uvádějí překročení cílového imisního limitu (CIL) pro benzo(a)pyren (B(a)P) pro ochranu zdraví v roce 2006 a 2007 na území zóny Karlovarský kraj. V roce 2005 k překročení nedošlo. Tab. 6. Překročení CIL pro B(a)P (% území SÚ), rok 2006 Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Aš

6

Městský úřad Františkovy Lázně

2,5


5,9

Městský úřad Luby

2


4,9


18,9

Městský úřad Jáchymov

2,3

Městský úřad Nejdek

4,8

Městský úřad Nová Role

5,9


7,4

Městský úřad Touţim

0,5

Městský úřad Ţlutice

0,9

Městský úřad Pernink

1,2

Městský úřad Horní Slavkov

2,2

Městský úřad Chodov

12,6

Městský úřad Kraslice

1,9

Městský úřad Kynšperk nad Ohří

5,5

Městský úřad Loket

3

Městský úřad Sokolov

4,1

13


Tab. 7. Překročení CIL pro B(a)P (% území SÚ), rok 2007 Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Aš

6


2,4


6,6

Městský úřad Jáchymov

1,1

Městský úřad Nejdek

1


3,7

Městský úřad Ţlutice

0,4

Obr.5. Překročení CIL pro B(a)P v roce 2007 na území zóny Karlovarský kraj

Překročení imisního limitu pro PM10 pro ochranu zdraví v letech 2005 – 2007 na území zóny uvádí následující tabulka. Tab. 8. Překročení imisního limitu pro PM10 pro ochranu zdraví na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), rok 2005-2007 Rok

PM10 roční

PM10 denní

Souhrn

2005

-

4,0

4,0

2006

-

-

-

2007

-

-

-

14


Překročení cílového imisního limitu (CIL) pro B(a)P a ozón (O3) pro ochranu lidského zdraví na území zóny Karlovarský kraj v letech 2005-2007 je uvedeno v následující tabulce. Tab. 9. Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a ozón pro ochranu zdraví na území zóny Karlovarský kraj (v % území zóny), v letech 2005-2007

Rok

B(a)P roční prŧměr -3 >1 ng.m

O3 max. denní 8h klouzavý prŧměr -3 (> 120 µg.m )

2005

-

100

2006

3,7

80,1

2007

0,9

96,9

Z výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: Vymezení OZKO v rámci ochrany zdraví: 

v roce 2005 byla vyhlášena OZKO (překročení nejvyšší 24-hodinové koncentrace pro PM10) na území správního obvodu 8 obcí se stavebním úřadem (v OZKO ţilo 36 285 obyvatel a celková 2 výměra OZKO činila 121,8 km )



v roce 2006 byla vyhlášena OZKO (překročení ročního imisního limitu pro NO 2) na území správního obvodu 1 obce se stavebním úřadem (v OZKO ţilo 146 obyvatel a celková výměra 2 OZKO činila 1,0 km )



v roce 2007 nebyla na území zóny vyhlášena ţádná OZKO

Překračování imisních limitů pro ochranu zdraví: 

v roce 2005 došlo k překročení hodnoty imisního limitu (nejvyšší 24-hodinová koncentrace) pro PM10 pro ochranu lidského zdraví na 4% území zóny



v roce 2007 ani v roce 2006 nedošlo na území zóny k překročení hodnoty imisního limitu pro PM10 pro ochranu lidského zdraví

Překračování cílových imisních limitů pro ochranu zdraví: 

v roce 2005 došlo k překročení CIL pro ozón na 100 % území zóny, k překročení CIL pro B(a)P nedošlo



v roce 2006 došlo k překročení CIL pro B(a)P na území správního obvodu 19 obcí se stavebním úřadem (tj. 3,7 % území zóny), k překročení CIL pro ozón došlo na 80,1 % území zóny



v roce 2007 došlo k překročení CIL pro B(a)P na území správního obvodu 7 obcí se stavebním úřadem (tj. 0,9 % území zóny), k překročení CIL pro ozón došlo na 96,9 % území zóny

Překračování imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace: 

imisní limit pro NOx a cílový imisní limit pro O3 pro ochranu ekosystémŧ a vegetace byl překročen ve všech sledovaných letech

Poznámka: Při konstrukci map úrovně znečištění ovzduší pro jednotlivé látky a mapových podkladŧ pro vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je pouţívána kombinace vyuţití výsledkŧ stacionárního měření úrovně znečištění, modelování rozptylu znečištění a emisní

15


inventury z předcházejících let. Všechny jednotlivé vstupy i postup jako takový vnášejí do celého procesu nepřesnosti, které mají za dŧsledek to, ţe výsledné mapy i vymezení OZKO slouţí spíše pro orientaci. Nejblíţe skutečnému stavu jsou výsledky stacionárního měření úrovně znečištění, které pracují s nejmenšími nepřesnostmi.

16


3.

PRIORITNÍ MĚSTA A OBCE

Vyuţití metodiky pro určení prioritních obcí doporučené Ministerstvem ţivotního prostředí je v případě zóny Karlovarský kraj sporné. Stanovení prioritních obcí jako těch, u kterých došlo k překročení některého z imisních limitŧ nebo cílových imisních limitŧ ve třech letech z pěti, by vedlo k jediné prioritní obci – statutárnímu městu Karlovy Vary. To je dáno především tím, ţe zóna Karlovarský kraj patří dlouhodobě z pohledu kvality ovzduší k těm nejméně problémovým. Na území Karlových Varů došlo v letech 2003 až 2006 k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10 (v roce 2004 došlo k překročení na velmi malém území obce). V roce 2006 nebyly Karlovy Vary vymezeny jako OZKO, nicméně překročení imisního limitu pro PM10 bylo prokázáno měřením úrovně znečištění (na dopravně orientované měřicí lokalitě). V roce 2007 a v roce 2008 již k překročení nedošlo. Díky vylepšování metodiky ČHMÚ pro plošné hodnocení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem byly v posledních dvou letech (2006 a 2007) v rámci Karlovarského kraje identifikovány problémy s touto znečišťující látkou. K většímu překračování cílových imisních limitŧ došlo především v roce 2006. V roce 2007 došlo k překračování těchto limitŧ na podstatně menším území, které bylo navíc podmnoţinou míst, kde docházelo k překračování v roce 2006. Základní charakteristiky překračování cílových imisních limitŧ pro B(a)P jsou: 

prostorové rozloţení míst s překračováním cílového imisního limitu B(a)P je vázáno především na intravilány obcí a na rozdíl od PM10 nevytváří rozsáhlejší spojitá území,



jakkoliv je ošidné dělat závěry z dvouleté časové řady, zdá se, ţe rozloţení je míst s překračováním CIL je prostorově stálejší neţ u PM10 B(a)P.

Pokud jde o měření B(a)P, v období let 2004 aţ 2008, ve kterém dochází ke stacionárnímu měření úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem na měřicí lokalitě v Sokolově (předměstská pozaďová lokalita), dosáhly naměřené koncentrace hodnoty cílového imisního limitu pouze v roce 2006. V ostatních letech se vţdy pohybovaly pod touto hodnotou. Vysoká úroveň znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem je však obecný, plošný a váţný problém v celé České republice a proto je vhodné této látce věnovat pozornost. Vzhledem k výše uvedenému a k výjimečnému „lázeňskému“ charakteru navrhujeme jako prioritní oblasti (obce) stanovit všechna lázeňská města Karlovarského kraje: 

Karlovy Vary



Mariánské lázně



Františkovy lázně



Jáchymov



Lázně Kynţvart

Největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varŧm s ohledem na jejich největší zatíţení zhoršenou kvalitou ovzduší.

17


Obr. 6: Srovnání území s překračováním CIL pro B(a)P s intravilány obcí

18


Závěr: 

z pohledu zátěţe PM10 lze identifikovat dlouhodobější problém v Karlových Varech a toto město je při návrhu opatření v rámci programu prioritní,



z pohledu zátěţe benzo(a)pyrenem lze konstatovat, ţe stejně jako na většině území České republiky se začíná identifikovat dlouhodobější problém,



jako prioritní oblasti jsou navrţena lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně, Jáchymov, Lázně Kynţvart, přičemţ největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varŧm,



celková kvality ovzduší v zóně Karlovarský kraj je, v porovnání s jinými zónami, velmi dobrá a proto výše uvedené oblasti jsou prioritní pouze v kontextu této zóny. V porovnání s jinými oblastmi jsou tyto problémy malé.

19


4.

INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŦ

Globálním cílem Programu je zajistit na celém území zóny Karlovarský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazkŧ, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu jsou: - sníţit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány, - udrţet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitŧ a cílových imisních limitŧ, - dodrţet doporučené hodnoty krajských emisních stropŧ pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak

20


5.

ODPOVĚDNÉ ORGÁNY

Krajský úřad Karlovarského kraje Odbor ţivotního prostředí a zemědělství Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary Ing. Eliška Vršecká, vedoucí odboru ţivotního prostředí a zemědělství Telefon: 353 502 220, E-mail: [email protected] Mgr. Jana Harzerová, pověř. zast. ved. oddělení IPPC a ochrany ţivotního prostředí Telefon: 353 502 595, E-Mail: [email protected]

21


6.

DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

6.1 KONCENTRACE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZJIŠTĚNÉ V PŘEDCHOZÍCH LETECH V následujících tabulkách č. 10-22 a grafech č. 1-12 jsou uvedeny výsledky měření kvality ovzduší v měřicích lokalitách na území zóny Karlovarský kraj v letech 2005 – 2007. Zdrojem dat je ČHMÚ. -3

Tab. 10. Hodnoty 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM10 – ochrana zdraví (µg.m ) Imisní limit: 50 µg.m

-3

Název

2005

2006

2007

Cheb (KCHMA) Karlovy Vary (KKVMA) Přebuz (KPRBA) Sokolov (KSOMA) 1 Sokolov (KSOVA )

41,3 65,1 31,3 45,4 49,3

45,3 59,0 24,1 42,5 48,9

36,8 42,3 25,8 34,7 44,3 -3

Graf 1. Hodnoty 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM10 – ochrana zdraví (µg.m )

1

Měřicí program č. 1199 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA).

22

Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje -3

Tab. 11. Průměrné roční koncentrace PM10 – ochrana zdraví (µg.m ) Imisní limit: 40 µg.m

-3

Název

2005

2006

2007

Cheb (KCHMA) Karlovy Vary (KKVMA) Přebuz (KPRBA) Sokolov (KSOMA) 2 Sokolov (KSOVA )

22 38,1 15,7 25,1 28,2

24,7 34,7 13,3 24,9 27,9

20,5 26,6 14,0 20,3 24,7

-3

Graf 2. Průměrné roční koncentrace PM10 – ochrana zdraví (µg.m )

2

Měřicí program č. 1199 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA).

23


Tab. 12. Průměrné roční koncentrace NO2 – ochrana zdraví (µg.m ) Imisní limit: 40 µg.m

-3

Název

2005

2006

2007

Cheb (KCHMA) Karlovy Vary (KKVMA)

18,3 38,9

19,6 37,8

16,2 34,0

Nadlesí (KNALM)

-

16,4

10,9

Přebuz (KPRBA) Sokolov (KSOMA) 3 Sokolov (KSOVA ) 4 Vítkov (KVITA )

8,4 18,2 18,1 14,9

8,0 19,1 19,0 18,3

7,3 18,4 19,5 19,2

-3

Graf 3. Průměrné roční koncentrace NO2 – ochrana zdraví (µg.m )

3

Měřicí program č. 1199 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 4 Měřicí program č. 1458 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA).

24


Tab. 13. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO2 – ochrana zdraví (µg.m ) Imisní limit: 200 µg.m

-3

Název

2005

2006

2007

Cheb (KCHMA) Karlovy Vary (KKVMA) Nadlesí (KNALM) Přebuz (KPRBA) Sokolov (KSOMA) 5 Sokolov (KSOVA ) 6 Vítkov (KVITA )

67,3 102,7 36,5 69,8 75,6 63,0

88,8 119,4 46,3 80,3 81,3 74,8

63,5 96,2 31,9 69,6 73,6 57,6

-3

Graf 4. Hodnoty 19. nejvyšší hodinové koncentrace NO 2 – ochrana zdraví (µg.m )

5

Měřicí program č. 1199 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 6 Měřicí programč. 1458 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA).

25


Tab. 14. Hodnoty 26. nejvyšší 8-hodinová koncentrace O3 – ochrana zdraví (µg.m ) Cílový imisní limit: 120 µg.m

-3

Název

2005

2006

2007

Přebuz (KPRBA) Sokolov (KSOMA)

120,7 117,1

126,7 120,5

121,1 116,0 -3

Graf 5. Hodnoty 26. nejvyšší 8-hodinová koncentrace O3 – ochrana zdraví (µg.m )

26


Tab. 15. Průměrné roční koncentrace SO2 (µg.m ) Imisní limit není stanoven Název Horní Lazy (KHLAM) Cheb (KCHMA) 7 Cheb – ESKA (KCHEM ) Fr. Lázně – Chebská (KFLCM) 8 Mar. Lázně – Krásný Domov (KMLKM ) Karlovy Vary (KKVMA) Kolová (KKOLM) Suchá (KSUCM) Nadlesí (KNALM) Přebuz (KPRBA) Přebuz (KPREM) Sokolov (KSOMA) 9 Sokolov (KSOVA ) Studenec (KSTUM) 10 Vítkov (KVITA )

2005

2006

2007

2,5 5,1 2,3 2,4 6,8 3,9 3,3 4,0 6,0 9,2 9,7 2,5 9,3

6,4 4,0 2,2 8,8 3,9 3,5 10,9 11,3 9,8

4,7 2,2 2,1 2,0 7,1 3,4 3,2 9,5 9,8 9,8

-3

Graf 6. Průměrné roční koncentrace SO2 (µg.m )

7

Měřicí program č. 486 – změna typu měření: pro rok 2006 kombinované měření (KCHEK), pro rok 2007 manuální měřící program (KCHEM). 8

Měřicí program č. 597 – změna typu měření: pro rok 2005 kombinované měření (KMLKK), pro rok 2007 manuální měřící program (KMLKM). 9 Měřicí program č. 1199 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KSOVK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KSOVA). 10 Měřicí program č. 1458 – změna typu měření: pro roky 2005 a 2006 kombinované měření (KVITK), pro rok 2007 automatizovaný měřící program (KVITA).

27


Tab. 16. Průměrné roční koncentrace B(a)P – ochrana zdraví (ng.m ) Imisní limit: 1,0 ng.m Název Sokolov (KSOMP)

-3

2005

2006

2007

0,8

1,0

0,7

28


Tab. 17. Průměrné roční koncentrace olova – ochrana zdraví (ng.m ) Imisní limit: 500 ng.m

-3

Název

2005

2006

2007

Sokolov (KSOM0) Sokolov (KSOV0)

10,6 10,6

8,3 10,9

7,3 9,0

3

Graf 7. Průměrné roční koncentrace olova – ochrana zdraví (ng.m- )

29


Tab.18. Průměrné roční koncentrace kadmia – ochrana zdraví (ng.m ) Cílový imisní limit: 5 ng.m Název Sokolov (KSOM0) Sokolov (KSOV0)

-3

2005

2006

2007

0,3 0,4

0,2 0,5

0,2 0,3

-3

Graf 8. Průměrné roční koncentrace kadmia – ochrana zdraví (ng.m )

30


-3

Tab. 19. Průměrné roční koncentrace niklu – ochrana zdraví (ng.m ) Cílový imisní limit: 20 ng.m Název Sokolov (KSOM0) Sokolov (KSOV0)

-3

2005

2006

2007

0,8 1,7

0,8 0,9

0,8 1,0

-3

Graf 9. Průměrné roční koncentrace niklu – ochrana zdraví (ng.m )

31


-3

Tab. 20. Průměrné roční koncentrace arsenu – ochrana zdraví (ng.m ) Cílový imisní limit: 6 ng.m Název Sokolov (KSOM0) Sokolov (KSOV0)

-3

2005

2006

2007

1,5 1,4

1,3 3,0

1,1 1,3

-3

Graf 10. Průměrné roční koncentrace arsenu – ochrana zdraví (ng.m )

32


-3

Tab. 21. Průměrné roční koncentrace NOx – ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m ) Imisní limit: 30 µg.m Název Nadlesí (KNALM) Přebuz (KPRBA)

-3

2005

2006

2007

9,7

16,4 9,4

10,9 9,3

-3

Graf 11. Průměrné roční koncentrace NOx – ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m )

33


-3

Tab. 22. Průměrné roční koncentrace SO2 – ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m ) Imisní limit: 20 µg.m

-3

Název Horní Lazy (KHLAM) Suchá (KSUCM) Nadlesí (KNALM) Přebuz (KPREM) Přebuz (KPRBA) Studenec (KSTUM)

2005

2006

2007

2,5 3,3 6,0 4,0 2,5

3,9 3,5 -

3,4 3,2 -

-3

Graf 12. Průměrné roční koncentrace SO2 – ochrana ekosystémů a vegetace (µg.m )

Ze výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: 

imisní limity pro ochranu zdraví byly překročeny pouze v případě 36. nejvyšší 24-hodinové koncentrace PM10, a to v letech 2005 a 2006. Jednalo se o měřicí lokalitu v Karlových Varech. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly naměřeny také v měřicích lokalitách v Sokolově a Chebu. Co se týče vývoje koncentrací v čase, docházelo na všech měřicích lokalitách od roku 2005 k jejich poklesu. Výjimkou je pouze měřicí lokalita v Chebu, kde v roce 2006 koncentrace oproti roku 2005 vzrostly, v roce 2007 však opět klesly a to dokonce pod úroveň z roku 2005. Na měřicí lokalitě v Přebuzi pak dochází v roce 2007 oproti roku 2006 k mírnému nárŧstu.



imisní limity pro ochranu zdraví pro ostatní znečišťující látky nebyly překročeny. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly zjištěny např. v případě prŧměrné roční koncentrace PM10 (Karlovy Vary, rok 2005 a 2006) a prŧměrné roční koncentrace NO2 (Karlovy Vary, ve všech sledovaných letech).



cílové imisní limity pro ochranu zdraví byly překročeny v případě 26. nejvyšší 8-hodinové koncentrace ozónu a to v Přebuzi ve všech sledovaných letech (překročení je minimální – v řádu jednotek) a v Sokolově pouze v roce 2006 (překročení v řádu desetin jednotky). V ostatních letech se však pohybují koncentrace těsně pod stanoveným limitem. Hodnoty blízké imisnímu limitu byly zjištěny v případě prŧměrné roční koncentrace B(a)P (Sokolov, v roce 2006 dosahuje hodnoty imisního limitu).

34




imisní limity pro ochranu ekosystémŧ a vegetace nebyly ve sledovaných letech překročeny na ţádné z měřicích lokalit.



lze tvrdit, ţe u většiny sledovaných znečišťujících látek dochází od roku 2005 na většině měřicích lokalitách k poklesu koncentrací nebo k jejich stagnaci. Výjimkou jsou např. koncentrace NO 2 – jak prŧměrné roční tak hodinové. V případě prŧměrných ročních koncentrací dochází na polovině měřicích lokalit v roce 2007 oproti roku 2005 k nárŧstu koncentrací. V případě hodinových koncentrací došlo k nárŧstu v roce 2006, v roce 2007 pak hodnoty klesly na úroveň hodnot v roce 2005. To samé platí také např. pro B(a)P, arsen (Sokolov KSOV0) nebo SO2 pro ochranu zdraví (na několika lokalitách). Je nutné poznamenat, ţe v některých případech (např. u SO2 jak pro ochranu zdraví tak pro ochranu ekosystémŧ a vegetace) se negativně projevuje nízký počet měření na některých lokalitách, který neumoţňuje stanovit roční prŧměry. K dispozici je tak pouze omezený soubor imisních hodnot.

6.2 PROSTŘEDKY POUŢITÉ KE ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Na území kraje bylo v roce 2007 prováděno pravidelné stacionárních měření imisních koncentrací znečišťujících látek pomocí automatizovaných i manuálních měřících programŧ (včetně vyuţití měření pomocí pasivních dozimetrŧ). Kromě stacionárního měření znečišťujících látek je dalším prostředkem ke zjišťování znečišťujících látek modelování. To je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem a na jeho základě jsou vyhlašovány OZKO.

35


7.

PŦVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

7.1 VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŦ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Výčet deseti nejvýznamnějších zdrojŧ z kategorie REZZO 1 na území zóny Karlovarský kraj za rok 2007 podle jednotlivých látek je uveden v tabulkách 23 – 26. Pokud není uvedeno jinak je zdrojem dat ČHMÚ. -1

Tab. 23. Emise tuhých látek z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů – REZZO 1 (2007, t.rok ) NÁZEV Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Hexion Specialty Chemicals, a.s. Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o. Františkolázeňská výtopna, s.r.o. STATIS - ZBA, a.s. Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov Ţlutická teplárenská a.s. (centrální výtopna na spalování biomasy)

OBEC

TZL

Vřesová Březová u Sokolova Nové Sedlo Sokolov Vintířov Mariánské Lázně Františkovy Lázně Horní Slavkov Ostrov Ţlutice

466,0 132,52 37,22 20,89 5,86 5,65 4,99 4,26 4,24 2,07 -1

Tab. 24. Emise SO2 z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů – REZZO 1 (2007, t.rok ) NÁZEV Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Ostrovská teplárenská,a.s., provoz teplárna Ostrov Hexion Specialty Chemicals, a.s. Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o. Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo PAPOS v.o.s. STATIS - ZBA, a.s.

OBEC

SO2

Vřesová Březová u Sokolova Ostrov Sokolov Vintířov Františkovy Lázně Mariánské Lázně Nové Sedlo Ostrov Horní Slavkov

12 395,29 6 454,75 378,68 278,26 224,25 170,94 163,22 154,15 80,1 22,39 -1

Tab. 25. Emise NOx z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů – REZZO 1 (2007, t.rok ) NÁZEV Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Vytápění Mariánské Lázně s.r.o. Lias Vintířov, LSM, k.s. - LIAPOR PAPOS v.o.s. MOSER a.s.

36

OBEC

NOx

Vřesová Březová u Sokolova Nové Sedlo Ostrov Františkovy Lázně Mariánské Lázně Vintířov Ostrov Karlovy Vary

5 822,01 2 185,53 358,46 116,71 57,34 57,18 47,28 17,20 13,3


Tab. 26. Emise CO z nejvýznamnějších stacionárních zdrojů – REZZO 1 (2007, t.rok ) NAZEV Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová Hexion Specialty Chemicals, a.s. Lias Vintířov, LSM, k.s. Františkolázeňská výtopna, s.r.o. Avirunion, a.s. závod Nové Sedlo Ostrovská teplárenská,a.s.,provoz teplárna Ostrov MOSER a.s. Karlovarský porcelán a.s. -závod Nová Role PAPOS v.o.s.

OBEC

CO

Vřesová Březová u Sokolova Sokolov Vintířov Františkovy Lázně Nové Sedlo Ostrov Karlovy Vary Nová Role Ostrov

729,21 251,62 142,23 131,03 60,38 15,07 14,82 9,17 5,4 4,96

V následujících tabulkách je uveden přehled 10 obcí (tzv. plošných zdrojŧ REZZO 3) s nejvyšší produkcí emisí na území zóny Karlovarský kraj za rok 2007. -1

Tab. 27. Emise TZL z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok ) Kód obce 554961 554481 555380 554499 555631 555428 555029 555762 554642 554553

Obec

TZL

Karlovy Vary Cheb Nejdek Aš Teplá Ostrov Bochov Ţlutice Mariánské Lázně Hranice

29,62 21,77 18,85 16,23 11,15 9,30 9,03 8,71 8,52 7,72 -1

Tab. 28. Emise SO2 z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok ) Kód obce 554961 554481 555380 554499 555631 555428 554553 555215 554642 555029

Obec

SO2

Karlovy Vary Cheb Nejdek Aš Teplá Ostrov Hranice Jáchymov Mariánské Lázně Bochov

43,98 32,32 27,93 24,85 13,43 12,98 12,33 11,48 11,33 11,04

37


Tab. 29. Emise NOx z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok ) Kód obce

Obec

554961 554481 554499 555380 554642 555631 560472 555428 560286 554553

NOx

Karlovy Vary Cheb Aš Nejdek Mariánské Lázně Teplá Kraslice Ostrov Sokolov Hranice

24,69 16,24 11,32 9,35 7,23 5,76 5,21 4,92 4,54 4,38 -1

Tab. 30. Emise CO z 10 nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok ) Kód obce

Obec

554961 554481 555380 554499 555631 555428 555215 554642 554740 554553

CO

Karlovy Vary Cheb Nejdek Aš Teplá Ostrov Jáchymov Mariánské Lázně Plesná Hranice

172,44 126,50 108,27 94,85 51,06 49,88 44,43 44,26 43,08 42,17

Zdroj: ČHMÚ

V následující tabulce 31 je uvedeno deset nejvýznamnějších liniových zdrojŧ (doprava - REZZO 4) znečišťování ovzduší na území zóny Karlovarský kraj v roce 2005 a výhled pro rok 2010 (výpočet za pouţití výhledových koeficientŧ pro rok 2010 poskytnutých ŘSD). Pouţité výhledové koeficienty jsou uvedeny v tabulce 32. Tab. 31. Nejvýznamnější liniové zdroje zóny Karlovarský kraj, rok 2005 a výhled pro rok 2010 (počet vozidel/24 hod) Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) Úsek

osobní + motocykly

nákladní + autobusy

celkem

rok 2005

výhled 2010

rok 2005

výhled 2010

rok 2005

výhled 2010

I/6 Karlovy Vary – úsek Nejdecká Sokolovská

18875 (81)

22258 (81)

6366

6621

25241

28879

R6 Cheb - obchvat

15735 (81)

26693 (81)

4214

4509

19949

31202

I/6 Karlovy Vary - intravilán (centrum)

14740 (70)

17381 (70)

4712

4900

19452

22281

MK Karlovy Vary - Západní ul.

16368 (47)

19306 (47)

2298

2390

18666

21696

I/6 Karlovy Vary - Nové Sedlo

13264 (71)

15639 (71)

5064

5267

18328

20906

I/6 Karlovy Vary - východ

13871

16355

3976

4135

17847

20490

38


(70)

(70)

I/6 Nové Sedlo - Sokolov

12388 (72)

14605 (72)

4468

4647

16856

19252

MK Karlovy Vary - Sokolovská ul.

13894 (47)

16386 (47)

2801

2913

16695

19299

I/6 Cheb-Dolní Dvory -křiţ. s I/21

10232 (57)

12064 (57)

6360

6614

16592

18678

MK Karlovy Vary - most k nám. Republiky

14417 (60)

17001 (60)

2140

2226

16557

19227

Poznámky: Čísla v závorce uvádějí – z toho motocyklŧ, Zdroj: ŘSD Sníţení intenzity dopravy na liniových zdrojích na území města Karlovy Vary by mohla zajistit jiţ realizovaná (v roce 2008) výstavba obchvatu.

Tab. 32. Výhledové koeficienty pro rok 2010 pro potřeby sčítání dopravy Komunikace

Výhledové koeficienty - rok 2010 těţká

osobní

motocykly

celkem

Dálnice

1,09

1,22

1,00

1,18

Rychlostní silnice

1,07

1,20

1,00

1,17

Ostatní silnice

1,04

1,18

1,00

1,15

Zdroj: ŘSD

Tab. 33. Vývoj intenzit dopravy na vybraných úsecích v roce 2005 a výhledově pro rok 2010 – osobní automobily + motocykly Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod)

Úsek

2005

výhled 2010

nárŧst

18875

22258

+3383


14740

17381

+2641


13871

16355

+2484


13264

15639

+2375


10232

12064

+1832


12388

14605

+2217

I/6 Karlovy Sokolovská)

Vary

(Nejdecká

–

změna %

18

Zdroj: ŘSD

Tab. 34. Vývoj intenzit dopravy na vybraných úsecích v roce 2005 a výhledově pro rok 2010 – nákladní automobily + autobusy Úsek

Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) 2005

výhled 2010

nárŧst

I/6 Karlovy Vary (Nejdecká – Sokolovská)

6366

6621

+255


4712

4900

+188

I/6 Karlovy vary - východ

3976

4135

+159


5064

5267

+203


6360

6614

+254

39

změna %

4



4468

4647

+179

Zdroj: ŘSD

Na základě výše uvedených údajŧ lze konstatovat, ţe: 

nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v rámci kategorie REZZO 1 (platí pro všechny hodnocené znečišťující látky) jsou jednoznačně Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. a ČEZ Elektrárna Tisová. Jejich podíl na celkových krajských emisích SO2 je v případě Sokolovské uhelné cca 59 %, v případě Elektrárny Tisová cca 31 %. Podíl na celkových krajských emisích NOx pak v případě Sokolovské uhelné cca 47 % a v případě Elektrárny Tisová cca 18 %.



nejvýznamnějšími plošnými zdroji jsou většinou velká města. Poměrně nízké emise vykazuje město Sokolov, které je na třetím místě z hlediska počtu obyvatel, ale kromě emisí NOx se neumístilo ani mezi 10 emisně nejvýznamnějších zdrojŧ.



nejvýznamnější liniové zdroje, tj. nejvíce dopravně zatíţené komunikace se nacházejí v Karlových Varech a na tahu Karlovy Vary – Sokolov – Cheb. Intenzita dopravy v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) se na prvních deseti nejvíce zatíţených úsecích pohybuje mezi 16 – 25 tisíci vozidel za den. Při pouţití výhledových koeficientŧ na rok 2010 by se intenzita dopravy měla zvýšit v prŧměru o 16 % (19 – 29 tis. vozidel za den). Intenzitu dopravy v Karlových Varech by mohla positivně ovlivnit (sníţení zatíţení) jiţ realizovaná výstavby obchvatu.

7.2 CELKOVÉ MNOŢSTVÍ EMISÍ Následující tabulka a graf uvádí vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 – 2007 na území zóny Karlovarský kraj. Tab. 35. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 – 2007 na území zóny Karlovarský -1 kraj (t.rok ) Látka

rok 2003

2004

2005

2006

2007

TZL

2 058,8

1 826,0

1 967,2

2 327,5

2 322,1

SO2

15 667,9

17 050,9

16 454,9

16 965,4

21 068,9

NOx

11 279,4

11 132,3

10 390,5

12 013,4

12 283,0

CO

10 156,9

9 879,7

10 066,8

10 097,8

10 546,4

VOC

5 661,3

5 425,4

5 371,0

5 251,8

5 462,4

NH3

922,4

869,9

776,7

729,5

1 278,4

40


Graf. 13. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 – 2007 na území zóny Karlovarský -1 kraj (t.rok )

Plnění doporučených krajských emisních stropŧ pro NH3, VOC, NOx a SO2, které by měly být dosaţeny nejpozději v roce 2010 (emisní stropy jsou stanoveny Nařízením vlády č. 351/2002 Sb., v platném znění) je uvedeno v tabulce 36. Překročení doporučované hodnoty emisního stropu je zvýrazněno oranţově. Graf 14 pak uvádí porovnání hodnot za rok 2007 vŧči doporučeným hodnotám krajských emisních stropŧ, se zohledněním příspěvkŧ jednotlivých kategorií zdrojŧ REZZO 1-4. -1

Tab. 36. Doporučené emisní stropy pro Karlovarský kraj k dosažení v roce 2010 (t.rok ) Látka

SO2

NOx

VOC

NH3

Strop

18 200

12 300

8 000

1 500

Tab. 37. Plnění doporučených krajských emisních stropů v letech 2003 – 2007 na území zóny Karlovarský kraj (v %) Rok

SO2

Plnění %

NOx

Plnění %

VOC

Plnění %

NH3

Plnění %

2003

15 667,9

86,1

11 279,4

91,7

5 661,3

70,8

922,4

61,5

2004

17 050,9

93,7

11 132,3

90,5

5 425,4

67,8

869,9

58,0

2004

16 454,9

90,4

10 390,5

84,5

5 371,0

67,1

776,7

51,8

2006

16 965,4

93,2

12 013,4

97,7

5 251,8

65,6

729,5

48,6

2007

21 068,9

115,8

12 283,0

99,9

5 462,4

68,3

1 278,4

85,2

Poznámka: Velký nárŧst emisí SO2 v roce 2007 oproti roku 2006 byl zpŧsoben instalací nového stupně odsiřovací jednotky na zdroji Teplárna 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. V prŧběhu instalace byly mimo provoz ostatní technologické zařízení na sniţování SO 2. Projevení účinnosti (v roce 2008) nově instalovaného zařízení lze vidět z následující tabulky.

41


Tab. 38. Emise SO2 z Teplárny Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. v letech 2006-2008 (t.rok ) Rok

odsíření

by-pass

Celkem

2006

7472,64

189,02

7661,66

2007

8672,04

2615,17

11287,21

2008

2189,86

306,9

2496,76

Graf 14. Porovnání množství emisí NH3, VOC, NOx a SO2 v roce 2007 s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů pro rok 2010

Z výše uvedených údajŧ vyplývá, ţe: 

vývoj mnoţství emisí tuhých znečišťujících látek lze charakterizovat jako stoupající. V letech 2004 sice došlo k mírnému poklesu oproti roku 2003, v roce 2005 však opět dochází k nárŧstu a v letech 2006 a 2007 dochází k nárŧstu oproti roku 2003 zhruba o 13%.



mnoţství emisí oxidu siřičitého v letech 2003 – 2006 zŧstává jen s mírnými poklesy či nárŧsty na stejné úrovni (meziroční změny se pohybují v řádu jednotek procent), v roce 2007 však dochází k významnému nárŧstu a dokonce dochází k překročení hodnoty doporučovaného krajského emisního stropu o téměř 16%. Prudké navýšení bylo zpŧsobeno odstavením technologických zařízení na sniţování SO2 v době instalace nové odsiřovací jednotky na Teplárně 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.. V předchozích sledovaných letech k překračování emisního stropu nedochází, hodnoty se však pohybují kolem 90 %.



v případě oxidŧ dusíku dochází oproti roku 2003 v letech 2004 a 2005 k mírnému poklesu, v roce 2006 a 2007 však emise zase narŧstají a v roce 2007 dosahují 99,9 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích sledovaných letech se emise pohybují v blízkosti emisního stropu (90 - 98%). Pouze v roce 2004 se pohybují pod 85 %.



celkové emise oxidu uhelnatého se ve všech sledovaných letech udrţují na setrvalé úrovni, v ţádném z rokŧ nedochází k výraznějšímu poklesu či nárŧstu.



ve vývoji celkových emisí těkavých organických látek také nedochází ve sledovaných letech k ţádnému významnějšímu poklesu či nárŧstu a hodnoty se pohybují v roce 2007 na 68 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích letech se pohybují okolo 70 %. V roce

42


2003 dokonce přes 70 %. Potřeba dalšího sniţování emisí VOC tak vyplývá především ze skutečnosti, ţe se jedná o prekurzor tvorby troposférického ozónu. 

v případě amoniaku dochází od roku 2004 k pozvolnému poklesu, v roce 2007 však hodnoty prudce stoupají a dosahují 85% doporučovaného emisního stropu. V předchozích sledovaných letech je to okolo 50 – 60 %.



doporučený krajský emisní strop byl ve sledovaných letech překročen pouze v roce 2007 a to v případě oxidu siřičitého.



s ohledem na realizaci opatření ke sníţení emisí SO 2 na Teplárně 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., které se projeví naplno v celkové emisní bilanci za rok 2008 lze očekávat, ţe doporučené emisní stropy budou v roce 2010 splněny.

43


8.

INFORMACE O DÁLKOVÉM PŘENOSU ZNEČIŠTĚNÍ

Nejvýznamnější podíl dálkového přenosu znečištění je moţné očekávat zejména v okrajových částech kraje a v oblastech mimo kapacitní komunikace a významné stacionární zdroje. Vzhledem k poloze kraje dochází k významnému přenosu znečištění z území SRN a především Ústeckého kraje, v menší míře se projevuje vliv zdrojŧ na území kraje Plzeňského a Středočeského. V okrajových lokalitách Karlovarského kraje se mŧţe podíl dálkového přenosu na celkových koncentracích dosahovat i řádově desítek procent. Naopak v blízkosti významných zdrojŧ (především dopravních tahŧ) a v centrech větších měst je procentuelní podíl dálkového přenosu nízký (jeho absolutní příspěvky mohou být obdobné, dochází však k převýšení jeho vlivu místními zdroji).

44


9.

ANALÝZA SITUACE

9.1 PODROBNOSTI O FAKTORECH, PŦSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Tabulka 39 uvádí celkové emise znečišťujících látek (v kilotunách za rok) na území zóny Karlovarský kraj dle jednotlivých kategorií zdrojŧ znečišťování ovzduší v letech 2005-2007. Tabulka 40 pak uvádí jejich podíl na celkové produkci emisí. Tab. 39. Celkové emise znečišťujících látek na území zóny dle jednotlivých kategorií zdrojů, rok 2005-1 2007 (t.rok ) Zdroj

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4 Celkem REZZO 1-4

Rok 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

Tuhé znečišťující látky 494,7 821,5 695,8 262,3 286,2 355,6 501,0 470,6 517,7 709,2 749,2 753,0 1 967,2 2327,5 2 322,1

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

15613,9 16158,2 20 387,9 145,0 129,8 98,7 681,0 662,2 565,9 15,0 15,2 16,4 16 454,9 16965,4 21 068,9

6811,0 8682,4 8 886,6 159,4 157 173,0 287,3 263,4 248,1 3132,8 2910,6 2 975,3 10 390,5 12013,4 12 283,0

935,6 1005,9 1 396,1 352,3 297,6 236,4 2555,5 2325,2 2 170,8 6223,4 6469,1 6 743,1 10 066,8 10097,8 10 546,4

Těkavé organické látky 777,4 522,5 791,6 122,9 126,8 118,1 3228,4 3016,3 2 914,6 1242,3 1586,2 1 638,1 5 371,0 5251,8 5 462,4

Amoniak 378,9 267,6 279,4 108,4 190,6 175,4 228,8 208,8 756,5 60,6 62,5 67,1 776,7 729,5 1 278,4

Vysvětlivky k tabulkám 39 a 40: REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje (spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem nad 5 MW a vyjmenované technologické zdroje) REZZO 2 – střední zdroje (spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW a vyjmenované technologické zdroje) REZZO 3 – malé zdroje (převáţně spalovací zdroje se jmenovitým tepelným výkonem do 200 kW) REZZO 4 – mobilní zdroje (doprava)

45


Tab. 40. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťujících látek na celkových emisích zóny Karlovarský kraj (v %), rok 2007 Zdroj

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Rok 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

Tuhé znečišťující látky 25,1 35,3 30,0 13,3 12,3 15,3 25,5 20,2 22,3 36,1 32,2 32,4

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

94,9 95,2 96,7 0,9 0,8 0,5 4,1 3,9 2,7 0,1 0,1 0,1

65,6 72,3 72,4 1,5 1,3 1,4 2,8 2,2 2,0 30,2 24,2 24,2

9,3 10,0 13,2 3,5 2,9 2,2 25,4 23,0 20,6 61,8 64,1 64,0

Těkavé organické látky 14,5 9,9 14,5 2,3 2,4 2,1 60,1 57,4 53,4 23,1 30,2 30,0

Amoniak 48,8 36,7 21,9 14,0 26,1 13,7 29,5 28,6 59,2 7,8 8,6 5,2

Z porovnání podílu jednotlivých kategorií zdrojŧ znečišťování ovzduší na celkových emisí zóny Karlovarský kraj v letech 2005-2007 vyplývá, ţe: 

na celkové produkci emisí tuhých látek se ve všech sledovaných letech nejvíce podílí doprava a zdroje kategorie REZZO 1 (okolo 30%). Neméně významnou kategorií jsou malé zdroje REZZO 3, které se podílí na celkových emisích přes 20 %.



na celkové produkci emisí oxidu siřičitého se ve všech sledovaných letech jednoznačně nejvíce podílí zdroje kategorie REZZO 1 (přes 90 %). Ostatní zdroje mají velmi malý podíl (REZZO 2 a 4 do 1%, REZZO 3 3 - 4 %).



z hlediska produkce emisí oxidŧ dusíku jsou ve všech sledovaných letech největším producentem opět zdroje kategorie REZZO 1 (65 - 72 %) a dále pak doprava (24 - 30 %). Podíl ostatních kategorií zdrojŧ je nevýznamný.



na celkové produkci emisí oxidu uhelnatého se ve všech sledovaných letech nejvíce podílí doprava (okolo 60 %), významným zdrojem jsou dále zdroje kategorie REZZO 3 (přes 20 %) a zdroje REZZO 1 (okolo 10 %).



v případě emisí těkavých organických látek se ve všech sledovaných letech nejvíce na celkových emisích podílí zdroje kategorie REZZO 3 (přes 50 %) a dále doprava (23 - 30 %). Zdroje REZZO 1 se podílejí přes 10 % a zdroje REZZO 2 přes 2 %.



nejvyšší podíl na emisích amoniaku mají v letech 2005 a 2006 velké zdroje REZZO 1 (37- 49 %), v roce 2007 je to jen kolem 22 %. V roce 2007 mají nejvyšší podíl malé zdroje (REZZO 3) – téměř 60 %, v ostatních letech se podíly pohybovaly jen kolem 30 %. V roce 2006 se mezi významné zdroje řadí také zdroje REZZO 2 (přes 26 %).

46


10. PODROBNOSTI O MOŢNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH 10.1 PODROBNOSTI

O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1). Zohledňuje konkrétní akce realizované za poslední 3 roky.

10.2 PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1).

47


11. ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1).

48


12. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PLÁNOVANÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU Tato kapitola je obsahem Programového dodatku, který je samostatnou přílohou tohoto dokumentu (Příloha 1).

49


13. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŦ A DALŠÍCH ZDROJŦ INFORMACÍ [1]

Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje, ATEM 2006

[2]

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonŧ (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění

[3]

Obecné zadání pro aktualizaci programŧ ke zlepšení kvality ovzduší, MŢP 2005

[4]

Zadání programového dodatku k programu ke zlepšení kvality ovzduší, MŢP 2005

[5]

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší

[6]

Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a zpŧsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění NV č. 417/2003 Sb.

[7]

Aktualizace zprávy o zónách a aglomeracích v České republice, Ascend s.r.o. 2008

[8]

Věstník MŢP, ročník XVII, částka 3/2007

[9]

Věstník MŢP, ročník XVIII, částka 4/2008

[10]

Věstník MŢP, ročník XIX, částka 2/2009

Vyuţité servery: [1]

Český hydrometeorologický ústav: www.chmi.cz

[2]

Ministerstvo ţivotního prostředí: www.env.cz

[3]

Český statistický úřad: www.czso.cz

[4]

Agentura ochrany přírody a krajiny: www.nature.cz

50


14. PŘÍLOHY [1] Programový dodatek [2] Příloha dle Rozhodnutí komise č. 2004/224/ES (Reporting) [3] Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb.

51

PROJEKT Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje Příloha 1: Programový dodatek

OBJEDNATEL Karlovarský kraj

ZHOTOVITEL Ascend s.r.o.

červen 2009

Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje - Programový dodatek

OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 4 1.

ÚVOD ................................................................................................................. 5

2.

SITUAČNÍ ANALÝZA ......................................................................................... 6

2.1

KVALITA OVZDUŠÍ .......................................................................................................................6

2.2

EMISE ............................................................................................................................................6 Celkové mnoţství emisí .................................................................................................................6 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích ..............................................................8 Nejvýznamnější plošné zdroje - TZL.............................................................................................8 Nejvýznamnější liniové zdroje ........................................................................................................9

3.

STRATEGICKÝ RÁMEC .................................................................................. 10

3.1

GLOBÁLNÍ A SPECIFICKÉ CÍLE ............................................................................................... 10

3.2

PRIORITY ................................................................................................................................... 10 Prioritní znečišťující látky ............................................................................................................ 10 Prioritní kategorie zdrojů ............................................................................................................. 10 Územní priority ............................................................................................................................ 11 Priority ......................................................................................................................................... 12

4.

POPIS OPATŘENÍ V RÁMCI PRIORIT ............................................................ 13

4.1

ÚVOD .......................................................................................................................................... 13

4.2

OPATŘENÍ .................................................................................................................................. 14 I.1 Horizontální průřezová opatření ............................................................................................. 14 I.2 Sniţování příspěvku z primární prašnosti a resuspenze prachových částic k zátěţi PM 10 ... 15 I.3 Opatření ke sniţování příspěvku dopravy k zátěţi B(a)P a PM10 .......................................... 17 I.4 Opatření ke sniţování příspěvku domácností k zátěţi B(a)P a PM 10 .................................... 18 II.1 Omezování emisí NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů ................................................... 19

4.3

POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU ............................................................................................................................... 19

4.4

„NOVÝ“ ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ .................................................................................. 19

5.

KONKRÉTNÍ AKCE/PROJEKTY V RÁMCI PRIORIT ...................................... 20

6.

HODNOCENÍ PRIORIT .................................................................................... 21

7.

RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ .......................................................................... 22

7.1

MOŢNÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ .............................................................................................. 22

7.2

ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ .......................................................................... 22

8.

MONITOROVÁNÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU .......................................... 23

8.1

SCHVÁLENÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU ............................................................................ 23

8.2

REALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU ............................................................................. 23

8.3

INDIKÁTORY .............................................................................................................................. 23

9.

AKTUALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU ............................................. 25

10. PUBLICITA A OSVĚTA ................................................................................... 26 11. ZAJIŠTĚNÍ VÝMĚNY DAT ............................................................................... 27

2


12. PŘÍLOHY .......................................................................................................... 28

3


SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK B(a)P

benzo(a)pyren

CIL

cílový imisní limit

CNG

stlačený zemní plyn

CZT

centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

IL (d IL, r IL)

imisní limit (denní, roční)

MHD

Městská hromadná doprava

MK

místní komunikace

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

NH3

amoniak

NO2

oxid dusičitý

NOx

oxidy dusíku

O3

ozón

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

OPŢP

Operační program Ţivotní prostředí

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

PM10

suspendované částice frakce PM10

PZKO

Program ke zlepšení kvality ovzduší

REZZO

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SFŢP

Státní fond ţivotního prostředí

SO2

oxid siřičitý

TZL

tuhé znečišťující látky

VOC

těkavé organický látky

4


1.

ÚVOD

Programový dodatek se zpracovává dle § 7 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění jako součást Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Účelem Programového dodatku je identifikovat taková opatření a projekty na úrovni kraje (podkladem pro jejich identifikaci jsou analytické informace obsaţené v aktualizaci Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje), jejichţ realizace povede k postupnému zlepšování kvality ovzduší, zejména k dosaţení limitních hodnot stanovených právními předpisy. Cílem Programového dodatku je přispět k efektivnímu vyuţití finančních zdrojů Evropské Unie pro financování opatření a projektů v něm identifikovaných, přispět ke zvýšení absorpční kapacity pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v rámci zóny a poskytnout veřejné správě nástroj pro řízení kvality ovzduší.

5


2.

SITUAČNÍ ANALÝZA

2.1

KVALITA OVZDUŠÍ

Na území zóny Karlovarský kraj dochází v letech 2005 – 2007 k překračování imisních limitů PM10 a NO2 pro ochranu lidského zdraví, cílových imisních limitů (CIL) B(a)P a O3 pro ochranu lidského zdraví, imisních limitů NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace a cílových imisních limitů (CIL) O3 pro ochranu ekosystémů a vegetace (k překračování cílových imisních limitů ozónu dochází na celém území ČR). Tab. 1. Překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví v rámci zóny Karlovarský kraj, v letech 2005-2007 (v % území zóny) Rok

SO2 (d IL)

PM10 (r IL)

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Celkem

B(a)P (CIL)

O3 (CIL)

2005

-

-

4,0

-

4,0

-

100

2006

-

-

-

0,4

0,4

3,7

80,1

2007

-

-

-

-

-

0,9

96,9

Tab. 2. Překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci zóny Karlovarský kraj, v letech 2005-2007 (v % území zóny) Rok

SO2 (IL)

NOx (IL)

Celkem

O3 (CIL)

2005

-

0,30

0,30

90

2006

-

0,83

0,83

100

2007

-

0,38

0,38

100

2.2

EMISE

CELKOVÉ MNOŢSTVÍ EMISÍ Následující tabulka a graf uvádí vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003 – 2007 na území zóny Karlovarský kraj. -1

Tab. 3. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období 2003 – 2007 (t.rok ) Látka

2003

2004

2005

2006

2007

2 058,8

1 826,0

1 967,2

2 327,5

2 322,1

Oxid siřičitý

15 667,9

17 050,9

16 454,9

16 965,4

21 068,9

Oxidy dusíku

11 279,4

11 132,3

10 390,5

12 013,4

12 283,0

Oxid uhelnatý

10 156,9

9 879,7

10 066,8

10 097,8

10 546,4

5 661,3

5 425,4

5 371,0

5 251,8

922,4

869,9

776,7

729,5

Tuhé látky

VOC Amoniak Zdroj: ČHMÚ

6

Strop 2010 není stanoven 18 200

Strop = 100 %

115,8 % 99,9 %

5 462,4

12 300 není stanoven 8 000

1 278,4

1 500

85,2 %

68,3 %

Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje - Programový dodatek -1

Graf 1. Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek v období 2003 – 2007 (t.rok )

Z údajů uvedených v tabulce a z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe: 

vývoj mnoţství emisí tuhých znečišťujících látek lze charakterizovat jako stoupající. V letech 2004 sice došlo k mírnému poklesu oproti roku 2003, v roce 2005 však opět dochází k nárůstu a v letech 2006 a 2007 dochází k nárůstu oproti roku 2003 zhruba o 13%.



mnoţství emisí oxidu siřičitého v letech 2003 – 2006 zůstává jen s mírnými poklesy či nárůsty na stejné úrovni (meziroční změny se pohybují v řádu jednotek procent), v roce 2007 však dochází k významnému nárůstu a dokonce dochází k překročení hodnoty doporučovaného krajského emisního stropu o téměř 16%. Prudké navýšení bylo způsobeno odstavením technologických zařízení na sniţování SO2 v době instalace nové odsiřovací jednotky na Teplárně 4 provozovatele Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s.. V předchozích sledovaných letech k překračování emisního stropu nedochází, hodnoty se však pohybují kolem 90 %.



v případě oxidŧ dusíku dochází oproti roku 2003 v letech 2004 a 2005 k mírnému poklesu, v roce 2006 a 2007 však emise zase narůstají a v roce 2007 dosahují 99,9 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích sledovaných letech se emise pohybují v blízkosti emisního stropu (90 - 98%). Pouze v roce 2004 se pohybují pod 85 %.



celkové emise oxidu uhelnatého se ve všech sledovaných letech udrţují na setrvalé úrovni, v ţádném z roků nedochází k výraznějšímu poklesu či nárůstu.



ve vývoji celkových emisí těkavých organických látek také nedochází ve sledovaných letech k ţádnému významnějšímu poklesu či nárůstu a hodnoty se pohybují v roce 2007 na 68 % doporučovaného emisního stropu. Také v předchozích letech se pohybují okolo 70 %. V roce 2003 dokonce přes 70 %. Potřeba dalšího sniţování emisí VOC tak vyplývá především ze skutečnosti, ţe se jedná o prekurzor tvorby přízemního ozónu.



v případě amoniaku dochází od roku 2004 k pozvolnému poklesu, v roce 2007 však hodnoty prudce stoupají a dosahují 85% doporučovaného emisního stropu. V předchozích sledovaných letech je to okolo 50 – 60 %.



doporučený krajský emisní strop byl ve sledovaných letech překročen pouze v roce 2007 a to v případě oxidu siřičitého.

7


PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZDROJŦ NA CELKOVÝCH EMISÍCH Tabulka 5 uvádí podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových krajských emisích. Tab. 5. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťujících látek na celkových emisích zóny Karlovarský kraj (v %), rok 2007 Látka Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Těkavé organické látky Amoniak

REZZO 1 30,0 96,7 72,4 13,2 14,5 21,9

REZZO 2 15,3 0,5 1,4 2,2 2,1 13,7

REZZO 3 22,3 2,7 2,0 20,6 53,4 59,2

REZZO 4 32,4 0,1 24,2 64,0 30,0 5,2

Z porovnání podílu jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisí zóny Karlovarský kraj vyplývá, ţe: 

na celkové produkci emisí tuhých látek se nejvíce podílí doprava a zdroje kategorie REZZO 1 (okolo 30%) Neméně významnou kategorií jsou malé zdroje REZZO 3, které se podílí na celkových emisích přes22 %.



na celkové produkci emisí oxidu siřičitého se jednoznačně nejvíce podílí zdroje kategorie REZZO 1 (více jak 96 %). Ostatní zdroje mají velmi malý podíl (REZZO 2 a 4 do 1%).



z hlediska produkce emisí oxidŧ dusíku jsou největším producentem opět zdroje kategorie REZZO 1 (přes 72 %) a dále pak doprava (přes 24 %). Podíl ostatních kategorií zdrojů je nevýznamný.



na celkové produkci emisí oxidu uhelnatého se nejvíce podílí doprava (64 %), významným zdrojem jsou dále zdroje kategorie REZZO 3 (přes 20 %).



v případě emisí těkavých organických látek se nejvíce na celkových emisích podílí zdroje kategorie REZZO 3 (více jak 53 %) a dále doprava (30 %).. Zdroje REZZO 1 se podílejí přes 14 % a zdroje REZZO 2 přes 2 %.



nejvyšší podíl na emisích amoniaku mají malé zdroje (REZZO 3) – téměř 60 %, další skupinou jsou velké zdroje REZZO 1 (téměř 22 %).

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PLOŠNÉ ZDROJE - TZL Následující tabulka uvádí deset nejvýznamnějších plošných zdrojů v zóně Karlovarský kraj podle produkce emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2007. Tab. 6. Emise TZL z nejvýznamnějších zdrojů REZZO 3 - obcí (2007, t.rok-1) Kód obce 554961 554481 555380 554499 555631 555428 555029 555762 554642 554553

Obec

TZL

Karlovy Vary Cheb Nejdek Aš Teplá Ostrov Bochov Ţlutice Mariánské Lázně Hranice

29,62 21,77 18,85 16,23 11,15 9,30 9,03 8,71 8,52 7,72

8


NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LINIOVÉ ZDROJE V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území zóny Karlovarský kraj v roce 2005 a výhled pro rok 2010 (výpočet za pouţití výhledových koeficientů pro rok 2010 poskytnutých ŘSD). Tab. 7. Nejvýznamnější liniové zdroje zóny Karlovarský kraj, rok 2005 a výhled pro rok 2010 (počet vozidel/24 hod) Intenzita dopravy (počet vozidel / 24 hod) Úsek

osobní + motocykly

nákladní + autobusy

celkem

rok 2005

výhled 2010

rok 2005

výhled 2010

rok 2005

výhled 2010

I/6 Karlovy Vary – úsek Nejdecká Sokolovská

18875 (81)

22258 (81)

6366

6621

25241

28879

R6 Cheb - obchvat

15735 (81)

26693 (81)

4214

4509

19949

31202


14740 (70)

17381 (70)

4712

4900

19452

22281

MK Karlovy Vary - Západní ul.

16368 (47)

19306 (47)

2298

2390

18666

21696


13264 (71)

15639 (71)

5064

5267

18328

20906


13871 (70)

16355 (70)

3976

4135

17847

20490


12388 (72)

14605 (72)

4468

4647

16856

19252

MK Karlovy Vary - Sokolovská ul.

13894 (47)

16386 (47)

2801

2913

16695

19299


10232 (57)

12064 (57)

6360

6614

16592

18678

MK Karlovy Vary - most k nám. Republiky

14417 (60)

17001 (60)

2140

2226

16557

19227

Poznámky: Čísla v závorce uvádějí – z toho motocyklů, Zdroj: ŘSD

9


3.

STRATEGICKÝ RÁMEC

3.1 GLOBÁLNÍ A SPECIFICKÉ CÍLE Globálním cílem Programu je zajistit na celém území zóny Karlovarský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené poţadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodrţení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle Programu jsou: 

sníţit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány,



udrţet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů,



dodrţet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak

3.2 PRIORITY PRIORITNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni zóny Karlovarský kraj stanoveny následující prioritní znečišťující látky: A. Oblast kvality ovzduší 1. PM10 V letech 2005-2007 dochází k překročení imisního limitu pro PM10 pouze v roce 2005 a to na 4 % území kraje. Přesto doporučujeme tuto látku povaţovat i nadále za prioritní. 2. B(a)P B(a)P je znečišťující látkou, pro kterou je překračován cílový imisní limit pro ochranu zdraví obyvatel v roce 2006 a 2007. V roce 2007 na 0,9 % území zóny a v roce 2006 na 3,7 %. B. Oblast omezování emisí 1. NOx NOx je znečišťující látkou, pro kterou je ohroţeno plnění národního emisního stropu. PRIORITNÍ KATEGORIE ZDROJŦ Pro zacílení nápravných opatření navrhujeme pro prioritní znečišťující látky následující prioritní (cílové) typy zdrojů znečišťování ovzduší. A. Oblast kvality ovzduší Pro PM10 jsou prioritními typy zdrojů: 

primární prašnost a resuspenze prachových částic,



doprava,



malé energetické zdroje (REZZO 3).

Pro B(a)P jsou prioritními typy zdrojů: 

doprava,

10




malé energetické zdroje (REZZO 3).

B. Oblast omezování emisí Pro NOx jsou prioritními typy zdrojů: 

velké a zvláště velké energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), zejména: o Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.- zpracovatelská část – Vřesová o ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová

Oba výše uvedené zdroje se v roce 2007 společně podílely z 65,2% na celkových emisích NOx v rámci kraje. ÚZEMNÍ PRIORITY Vzhledem ke skutečnosti, ţe na území Karlovarského kraje nebyl v posledních dvou letech pro ţádnou znečišťující látku překročen imisní limit, navrhujeme jako prioritní oblasti (obce) stanovit lázeňská města Karlovarského kraje:  Karlovy Vary,  Mariánské lázně,  Františkovy lázně,  Jáchymov,  Lázně Kynţvart Největší pozornost by měla být věnována Karlovým Varŧm s ohledem na jejich největší zatíţení zhoršenou kvalitou ovzduší. Navrţené prioritní území je zachyceno na následujícím obrázku: Obr. 1: Navržené prioritní území

11


PRIORITY Na základě výše uvedeného jsou pro zónu Karlovarský kraj stanoveny následující dvě priority: 

Priorita 1 – Zlepšení kvality ovzduší sníţením zátěţe obyvatel PM10 a B(a)P



Priorita 2 – Omezování emisí NOx

12


4.

POPIS OPATŘENÍ V RÁMCI PRIORIT

4.1

ÚVOD

Opatření navrţená v předchozí aktualizaci Programu ke zlepšení kvality ovzduší byla spíše katalogem všech opatření uţitečných pro zlepšení kvality ovzduší neţ manaţersky pouţitelným nástrojem pro řízení kvality ovzduší. Naděje, vkládané do Operačního programu Ţivotní prostředí jako hlavního finančního nástroje byly (zatím) liché. Důvodů je několik: 

zúţení původního spektra podporovaných opatření (typů projektů) oproti původnímu návrhu operačního programu



zúţení schváleného Operačního programu v rámci implementačního dokumentu a výzev



minimální počet dosud vypsaných výzev v oblasti ochrany ovzduší



nejasná interpretace pravidel pro tzv. veřejnou podporu ze strany SFŢP

jednotlivých

Navrţená opatření reflektují výše uvedené skutečnosti a vycházejí z modelu indikátorů vliv-stavodezva (OECD), viz tabulka níţe. Obr. 2: Schéma Vliv- Stav - Odezva

13


4.2

OPATŘENÍ

Pro realizaci Programu jsme identifikovali následující opatření: I. I.1. I.2. I.3. I.4.

Sníţení zátěţe obyvatel PM 10 a B(a)P Průřezová horizontální opatření Sniţování příspěvku z primární prašnosti a resuspenze prachových částic k zátěţi PM10 Sniţování příspěvku dopravy k zátěţi B(a)P a PM10 Sniţování příspěvku domácností k zátěţi B(a) a PM10

II. II.1.

Omezování emisí NOx Omezování emisí NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů

I.1 HORIZONTÁLNÍ PRŦŘEZOVÁ OPATŘENÍ VLIV - Opatření vedoucí ke sníţení emisí

ODEZVA - Opatření na straně veřejné správy úroveň občana 

Péče o čistotu svého okolí a pořádek

úroveň měst / obcí i kraje 

Dlouhodobá osvětová kampaň zdŧrazňující:  

  

14

vztah mezi ţivotním stylem a zdravím význam obecného pořádku a čistoty města pro ţivotní prostředí

Při výběrových řízeních upřednostňovat firmy, které mají zaveden systém řízení kvality ISO 14000 Zahrnout podmínky ochrany ovzduší do veřejných soutěţí Podpora monitoringu kvality ovzduší


I.2 SNIŢOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU Z PRIMÁRNÍ PRAŠNOSTI A RESUSPENZE PRACHOVÝCH ČÁSTIC K ZÁTĚŢI PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke sníţení emisí 

ODEZVA - Opatření na straně veřejné správy

Sníţit emise z resuspenze prachových částic úroveň měst a obcí zvýšeným čištěním komunikací v intravilánu měst a obcí  zvýšení finanční částky na čištění komunikací z rozpočtu měst a obcí, zejména v prioritních lokalitách  pravidelné čištění komunikací 3. třídy a místních komunikací s vyuţitím veřejně prospěšných a obecně prospěšných prací úroveň kraje  

zvýšení finanční částky na čištění komunikací v prioritních lokalitách z rozpočtu kraje pravidelné čištění komunikací 2. třídy

úroveň centrálních orgánů (ŘSD)  

zvýšení finanční částky na čištění komunikací v prioritních lokalitách v rozpočtu ŘSD pravidelné čištění komunikací 1. třídy v prioritních lokalitách

 Sníţit emise z resuspenze prachových částic úroveň měst a obcí zkvalitněním povrchu veřejných komunikací  identifikovat problémové komunikace z pohledu zátěţe obyvatel  finančně podpořit zkvalitnění povrchu výše uvedených problémových komunikací v prioritních lokalitách z rozpočtu měst a obcí úroveň kraje 

15

finančně podpořit zkvalitnění povrchu výše uvedených problémových komunikací v prioritních lokalitách z rozpočtu kraje


 Sníţit primární prašnost a resuspenzi úroveň měst / obcí prachových částic cílenou výsadbou izolační zeleně  zpracovat plán výsadby a rekonstrukce a izolační zeleně z pohledu ochrany ovzduší  zpracovat ţádosti do Operačního programu Ţivotní prostředí, podopatření 2.1.3 úroveň kraje 

finančně i propagačně podpořit přípravu ţádostí v menších obcích v rámci prioritních lokalit

úroveň centrálních orgánů (Řídící orgán OPŽP MŽP) 

do konce programovacího období pravidelně jednou ročně vypisovat výzvu na podoblast podpory 2.1.3

 Sníţit emise z resuspenze prachových částic úroveň měst a obcí na staveništích  vyţadovat v rámci  omezení mechanických postupŧ dŧsledně kontrolovat zpracování stavebnin jako je cement, sádra, písek apod. na staveništi předzpracováním/zpracováním na jiných místech  zastřešení silně prašných míst  zakrytí skladování sypkých materiálŧ  při pracích na fasádách pouţít krytých shozŧ a plachet nad kontejnery  stálé udrţování čistoty staveniště a komunikací (vlhčení dopravních ploch)  Sníţit emise z resuspenze prachových částic úroveň měst a obcí na překladištích sypkých materiálŧ  vyţadovat v rámci  zakrytí povrchu (např. rohoţemi) dŧsledně kontrolovat  zastřešení transportních cest (např. pásových dopravníkŧ)  vlhčení skladovacích ploch, skladovaného materiálu a dopravních ploch  omezení výšky hald  zakrytí hald  při nepříznivých povětrnostních podmínkách (silný vítr) omezit manipulaci se sypkými materiály na minimum  zakrytí materiálu při dovozu a odvozu (zaplachtování)

16

stavebního

řízení

a

stavebního

řízení

a


I.3 OPATŘENÍ KE SNIŢOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOPRAVY K ZÁTĚŢI B(A)P A PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke sníţení emisí


 Sniţovat emise z dopravy tlakem na obnovu úroveň měst a obcí vozového parku  smluvně ošetřit, aby v horizontu 3 let všichni smluvní partneři měst a obcí měli vozový park splňující normu EURO IV  o výše uvedeném opatření v předstihu informovat úroveň kraje  

 Zvyšovat plynulost dopravy systémŧ řízení dopravy, kruhových objezdŧ

smluvně ošetřit, aby v horizontu 3 let všichni smluvní partneři kraje měli vozový park splňující normu EURO IV o výše uvedeném opatření v předstihu informovat

zaváděním úroveň měst a obcí výstavbou  připravit a finančně podpořit vhodné projekty úroveň kraje 

 Realizovat plánované obchvaty měst a obcí

v prioritních lokalitách přispívat obcím na realizaci tohoto opatření

menším

úroveň centrálních orgánů (Ministerstvo dopravy, ŘSD)

Rychlostní silnice R6 Ţalmanov–Knínice



nevyřadit / neodloţit plánované stavby

Silnice I/21 a I/64 MÚK Horní Lomany Silnice I/21 Velká Hleďsebe - obchvat Rychlostní silnice R6: Nové Sedlo–Jenišov Silnice I/21 Trstěnice–Drmoul  Sniţovat emise z městské hromadné dopravy úroveň měst a obcí náhradou stávajícího vozového parku autobusy na zemní plyn tak, aby mohly být  přispívat na nákup autobusŧ postupně nasazeny na linky s největší zátěţí hromadné dopravy na CNG pro ţivotní prostředí úroveň kraje 

městské

v prioritních lokalitách přispívat na nákup autobusŧ městské hromadné dopravy na CNG

úroveň centrálních orgánů (Ministerstvo dopravy) 

17

při rozdělování prostředkŧ z Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy preferovat oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší


I.4 OPATŘENÍ KE SNIŢOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU DOMÁCNOSTÍ K ZÁTĚŢI B(A)P A PM10 VLIV - Opatření vedoucí ke sníţení emisí


 Napojení nízkoemitujících zdrojŧ, spalujících úroveň měst a obcí pevná paliva, na CZT a u nových staveb přednostní vyuţití CZT a zemního plynu před  V rámci stavebního řízení vyvíjet tlak na pevnými palivy připojení k CZT / neodpojování od CZT úroveň kraje 

V rámci vydávání povolení dle § 17, zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění, vyvíjet tlak na připojení k CZT

úroveň centrálních orgánů (MŽP) 

Stanovit zpŧsob posouzení ekonomické přijatelnosti CZT dle § 3, odstavce 8, zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění

 Sniţování emisí z bytových a rodinných domŧ úroveň občana bytových a rodinných domŧ nenapojených na CZT a spalujících pevná paliva  zájem a ochota připravit projekty / ţádosti o dotace  sniţováním energetické spotřeby  obměnou spalovacích zdrojŧ za nízkoemisní úroveň měst a obcí   

aktivní poskytování poradenství osvětová kampaň přispívat občanŧm na zpracování ţádostí

úroveň kraje 

finančně přispět i organizačně podpořit menší obce v prioritních lokalitách

úroveň centrálních orgánů  



18

přijetí adekvátní úpravy zákona o ochraně ovzduší ve vztahu k malým zdrojŧm znečišťování ovzduší modifikace Operačního programu Ţivotní prostředí, případně vytvoření národního programu, umoţňující finanční podporu pořízení nízkoemisních zdrojŧ na pevná paliva (včetně uhlí) tam, kde není moţné napojení na CZT ani plynofikace modifikace programu „Zelená úsporám“ tak, aby odpovídal moţnostem nízkopříjmových domácností


II.1 OMEZOVÁNÍ EMISÍ NOX Z VELKÝCH A ZVLÁŠTĚ VELKÝCH ZDROJŦ VLIV - Opatření vedoucí ke sníţení emisí


 Opatření na zvláště velkých spalovacích úroveň centrálních orgánů (Řídící orgán OPŽP zdrojŧ vedoucí ke sníţení emisí NOx MŽP)   

vyjasnit a jasně deklarovat podmínky veřejné podpory pro tento typ projektŧ a ţadatelŧ do konce programovacího období vypisovat jednou ročně výzvu na tento typ projektŧ pro individuální projekty do konce programovacího období vypsat ještě jednu výzvu OPŢP na tzv. „velké“ projekty

4.3 POPIS

OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM HORIZONTU

Realizace opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém horizontu na území zóny Karlovarský kraj by se měla zaměřit na následující oblasti: 

sniţování emisí NOx z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší,



sniţování emisí TZL, se zaměřením na jemné částice frakce PM 2,5 z důvodu vyššího rizika na lidské zdraví a předpokládaného budoucího stanovení emisního stropu pro tuto frakci TZL, z hlavních plošných zdrojů znečišťování ovzduší,



podpora hromadné dopravy a ekologických dopravních systémů pro osobní i nákladní přepravu,



cílená osvěta „nejen“ dětí a mládeţe k odpovědnému přístupu k ochraně ovzduší i ţivotního prostředí obecně.

4.4

„NOVÝ“ ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

V současné době se na Ministerstvu ţivotního prostředí připravuje komplexní novela zákona o ochraně ovzduší. Její návrh jiţ prošel do meziresortního připomínkového řízení a předpokládá zavedení následujících nástrojů, relevantních pro řízení kvality ovzduší: 

pravomoc obcí vyhlašovat tzv. nízkoemisní zóny, kde bude povolen vjezd pouze vozidlům splňujících určité parametry (např. splnění normy EURO IV),



stanovení poţadavků pro malé zdroje znečišťování ovzduší, včetně domácností,



při překročení imisních limitů v dané lokalitě bude moţnost pro významnější zdroje znečišťování ovzduší stanovit přísnější emisní limity nebo emisní limity pro další látky nad rámec prováděcího předpisu,



pravidelná revize vydaných pobolení k provozu zdrojů,



zavedení závazné části programů ke zlepšení kvality ovzduší zón.

Tyto nástroje (resp. jejich vyuţití) by významně přispěly ke zlepšení kvality ovzduší v zóně Karlovarský kraj.

19


5.

KONKRÉTNÍ AKCE/PROJEKTY V RÁMCI PRIORIT

Nenavrhujeme ţádné konkrétní akce/projekty v rámci priorit. Konkrétní akce/projekty identifikované v předchozím Programovém dodatku jsou pro potřeby práce s nimi obsaţeny v Příloze č. 1. V Příloze č. 2 jsou pak obsaţeny jiţ realizované akce.

20


6.

HODNOCENÍ PRIORIT

Z pohledu Karlovarského kraje má jednoznačnou prioritu oblast zlepšování kvality ovzduší – sniţování zátěţe obyvatel PM10 a B(a)P: 

inhalace prachových částic dráţdí sliznice dýchacího ústrojí, zvyšuje riziko vzniku infekcí a při dlouhodobém působení má negativní vliv na dýchací a kardiovaskulární systém. Dalším efektem je zhoršení symptomů astmatiků a zvýšení celkové nemocnosti, počtu hospitalizací i úmrtnosti. Četné epidemiologické studie prokazují, ţe působení prachových částic je prakticky bezprahové, coţ znamená, ţe je nemoţné stanovit bezpečnou hladinu prachových částic v ovzduší, pod kterou uţ nedochází k negativním vlivům na zdraví. Prachové částice k sobě také váţí karcinogenní látky, zejména těţké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky (benzo(a)pyren),



benzo(a)pyren patří do širší skupiny tzv. polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Vypuštěný benzo(a)pyren nemizí, ale naopak se kumuluje v ţivotním prostředí, a to včetně ţivých organismů. Benzo(a)pyren má toxické, mutagenní a rakovinotvorné vlastnosti. Působení benzo(a)pyrenu je stejně jako u arsenu bezprahové a nelze stanovit jeho bezpečnou hladinu v prostředí.

21


7.

RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ

7.1 MOŢNÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ Vzhledem k charakteru navrţených opatření jsou potřebnými zdroji financování: 

Operační program Ţivotní prostředí 2007 - 2013,



Regionální Operační program Severozápad,



rozpočty měst a obcí,



rozpočet kraje,



státní rozpočet.

Vzhledem k současné ekonomické krizi není moţné odhadnout, kolik finančních prostředků je moţné k realizaci pouţít. Ve vztahu k Operačnímu programu Ţivotní prostředí pak platí, ţe v důsledku dosud mizivého čerpání z Prioritní osy 2 je finančních prostředků k dispozici dostatek, problémem je nedostatek projektů.

7.2 ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ Časový plán implementace opatření není moţné (vzhledem k jejich charakteru) určit.

22


8.

MONITOROVÁNÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU

8.1 SCHVÁLENÍ PROGRAMOVÉHO DODATKU Programový dodatek bude schválen Radou kraje a následně vydán formou nařízení.

8.2 REALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU Za realizaci aktualizovaného Programu včetně Programového dodatku je odpovědný Krajský úřad Karlovarského kraje, který spolupracuje s úřady obcí s rozšířenou působností a s obecními úřady jednotlivých obcí a měst. Realizace Programu můţe/bude probíhat jednak přímo, jednak nepřímo. Přímá realizace se týká finanční podpory vybraných konkrétních akcí z prostředků kraje. Nepřímá realizace zahrnuje: 

doporučení kraje k ţádosti o podporu z fondů EU (Operační program Ţivotní prostředí)



doporučení kraje k ţádosti o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury



doporučení kraje k ţádosti o podporu ze Státního fondu ţivotního prostředí ČR



doporučení k ţádosti o podporu z jiných podpůrných programů

8.3 INDIKÁTORY V souladu s obecnými principy monitorování a hodnocení bude monitorování programového dodatku prováděno na základě indikátorů, uvedených v následujících tabulkách. Indikátory dopadu Priorita

Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Oblast kvality ovzduší

Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10

% obyvatel

MŢP

Oblast omezování emisí

Kumulované emise základních znečišťujících látek

kt/rok

MŢP

Priorita

Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Oblast kvality ovzduší

Sníţení roční průměrné koncentrace PM10

μg/m


Sníţení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic

kt/rok (v potenciálu tvorby částic)

Indikátory výsledku

23

3

MŢP

MŢP


Indikátory výstupu Priorita Oblast kvality ovzduší


Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Počet podpořených projektů z OPŢP v oblasti kvality ovzduší

Počet projektů

MŢP

Objem vynaloţených finančních prostředků

Kč

MŢP

Počet podpořených projektů z OPŢP v oblasti omezování emisí

Počet projektů

MŢP

Objem vynaloţených finančních prostředků

Kč

MŢP

Dále doporučujeme sledovat následující indikátory na úrovni vstupů: 

vyčleněné prostředky kraje na přípravu projektů,



počet podaných ţádostí o podporu v oblasti ochrany ovzduší celkem za zónu Karlovarský kraj.

24


9.

AKTUALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU

Aktualizace Programového dodatku bude prováděna nejdéle jednou za 3 roky (v souladu se zákonem o ochraně ovzduší) nebo s ohledem na nově zpracované místní programy, v návaznosti na aktualizované vyhlášení OZKO a na výsledky roční emisní inventury. Podle dosavadních zkušeností je vhodným termínem první čtvrtletí roku následujícího po vyhlášení aktuálních OZKO. Dále bude probíhat kaţdoroční vyhodnocení implementace PZKO a nově vymezených OZKO a v případě potřeby bude PZKO kompletně aktualizován zejména na základě výsledků monitorování Programového dodatku. Za aktualizaci odpovídá Krajský úřad Karlovarského kraje (Odbor ţivotního prostředí a zemědělství). Podle potřeby je moţné provádět aktualizaci akcí/projektů.

25


10. PUBLICITA A OSVĚTA Program ke zlepšení kvality ovzduší včetně Programového dodatku bude zveřejněn na www stránkách Krajského úřadu Karlovarského kraje. Důleţitou činností je osvětová kampaň a propagační činnost. Propagační činnost by měla být zaměřena na vybrané cílové skupiny s jasně definovaným klíčovým sdělením. Moţné formy osvěty jsou: 

internetové prezentace na www stánkách kraje,



informační letáky a prezentační publikace,



vývěsky Krajského úřadu, Magistrátu města Karlovy Vary a obcí Karlovarského kraje,



prezentace v denním tisku,



prezentace na školách,



besedy či setkání s občany.

26


11. ZAJIŠTĚNÍ VÝMĚNY DAT Zajištění výměny dat se předpokládá zejména ve vztahu k příslušnému odboru MŢP (Odbor ochrany ovzduší) a k Českému hydrometeorologickému ústavu, který kaţdoročně aktualizuje informace, navrţené jako indikátory Programu. V rámci výměny dat budou vyuţívány standardizované datové formáty.

27


12. PŘÍLOHY [1] Příloha č. 1: Konkrétní plánované akce [2] Příloha č. 2: Konkrétní realizované akce

28

Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje - Programový dodatek – Příloha č. 2

PŘÍLOHA Č. 1: PLÁNOVANÉ AKCE Priorita 1: Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy OPATŘENÍ 1.1. ODKLONĚNÍ TRANZITNÍ DOPRAVY MIMO OBLASTI OBYTNÉ ZÁSTAVBY

V rámci tohoto opatření lze podporovat následující typy akcí: 

budování obchvatů sídel (nebo částí sídel), případně zkapacitnění existujících obchvatových komunikací



řešení bodových problémů, např. napojení části města nebo průmyslové zóny přímo na kapacitní komunikace za účelem omezení průjezdu aut přes obec

Konkrétní akce na území oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (město Karlovy Vary): Náklady Obec Karlovy Vary

Akce

Horizont

Stavba obchvatu

KS

(mil. Kč) stovky mil.

Podporované aktivity v dalších městech a obcích: Obec

Akce

Horizont

Bochov Františkovy Lázně Hranice Cheb Chodov Kynšperk nad Ohří

Stavba obchvatu Stavba obchvatu Stavba obchvatu Stavba JV obchvatu Stavba obchvatu Stavba západního obchvatu Komunikační propojení ul. Tyršova – Chebská – omezení průjezdů aut přes centrum obce Komunikační propojení ul. Hlavní – Husova – Chebská – omezení průjezdů aut přes centrum obce Stavba obchvatu Stavba severního obchvatu Stavba obchvatu

S S S S S S

Náklady (mil. Kč) desítky až stovky mil. desítky až stovky mil. desítky až stovky mil. stovky mil. desítky až stovky mil. desítky až stovky mil.

D

7

D

80

S S S

desítky až stovky mil. desítky až stovky mil. desítky až stovky mil.

Mariánské Lázně Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Teplá

OPATŘENÍ 1.2. REGULAČNÍ OPATŘENÍ K OMEZENÍ AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY V SÍDLECH


selektivní zákazy vjezdu do vymezených částí měst (např. pro těžkou nákladní dopravu), případně úplný zákaz vjezdu do určité oblasti, rychlostní omezení, jednosměrné systémy apod.

Podporované aktivity: Obec Mariánské Lázně

Akce

Horizont

Úpravy komunikací a organizace dopravy ve vybraných ulicích

1

KD

Náklady (mil. Kč) 47,5


OPATŘENÍ 1.3. PARKOVACÍ POLITIKA


omezování individuální dopravy formou regulace parkování (omezování stání na komunikacích, zpoplatnění parkování ve městech), budováním záchytných parkovišť apod.



výstavba krytých garáží, pokud současně dojde k odstranění stání na povrchu (zejména na komunikacích, kde zaparkovaná vozidla snižují plynulost provozu)



rozvoj parkovací telematiky (informační panely s údaji o počtu volných parkovacích míst v kapacitních garážích a na záchytných parkovištích)

Konkrétní akce na území oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (město Karlovy Vary): Obec Karlovy Vary

Akce

Horizont

Výstavba garážových domů

K

Náklady (mil. Kč) 80

Podporované aktivity v dalších městech a obcích: Obec Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně

Akce Vybudování záchytných parkovišť + infopanely – Krakonoš, Smraďoch, Závišín, Skláře, Chebská Ul. Ruská – parkovací objekt pod hřištěm gymnázia – cca 200 stání – vymístění parkování z ulice Parkovací objekt v Poštovní ulici (Černý kůň) – cca 100 stání – vymístění parkování z ulice

Horizont

Náklady (mil. Kč)

D

45

D

60

D

25

OPATŘENÍ 1.4. OPATŘENÍ K ZVÝŠENÍ PLYNULOSTI DOPRAVY V OBCÍCH


úpravy komunikací nebo křižovatek, koordinací systémů světelných křižovatek, organizačními opatřeními apod. v lokalitách, kde dochází k nárůstu znečištění ovzduší vlivem častých kongescí

Konkrétní akce na území oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (město Karlovy Vary): Obec Karlovy Vary Karlovy Vary

Akce

Horizont

Stavba okružních křižovatek Rekonstrukce silnic Závodu Míru, Sokolovská, Západní

průběžně K

Náklady (mil. Kč) neuvedeno neuvedeno

OPATŘENÍ 1.5. PODPORA ROZVOJE HROMADNÉ VEŘEJNÉ DOPRAVY


zvyšování atraktivity existujících systémů linkové veřejné dopravy – zavádění nových linek, budování nových zastávek, zvýšení provázanosti spojů, sjednocení přestupních míst, zlepšování komfortu zastávek a přestupních míst apod.



preference hromadné dopravy na komunikacích a křižovatkách (zejm. vyhrazené pruhy, případně aktivní detekce autobusů apod.), odstranění bodových problémů za účelem zvýšení rychlosti spojů (úprava komunikací) apod.



integrace všech druhů veřejné dopravy (MHD, regionální autobusy, železnice) – koordinace linek, přestupní uzly, návaznost spojů různých typů HD, propojení tarifních systémů apod.



dotace jízdného za účelem udržení nízkých cen přepravy

2




systémy informování cestujících (mapy linek, přestupní vazby, terminály pro vyhledání spojení)

Podporované aktivity: Obec Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně

Akce

D K

Náklady (mil. Kč) 4 2

S

11

K

10

Horizont

Ul. Kollárova – centrální parkoviště – dopravní napojení na MHD Zvyšování atraktivity systému linkové veřejné dopravy Integrace všech druhů veřejné dopravy + systémy informování cestujících Dotace jízdného za účelem udržení nízkých cen přepravy

OPATŘENÍ 1.6. EKOLOGIZACE DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ V MAJETKU MĚST A OBCÍ


obměna vozového parku veřejné dopravy



využití alternativních paliv (zemní plyn) ve veřejné dopravě (včetně budování příslušné infrastruktury)



technické úpravy existujících vozidel veřejné dopravy (filtry pro záchyt tuhých částic z výfuků)



obměna a ekologizace další vozidel měst a obcí (mimo veřejnou dopravu)

Konkrétní akce na území oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (město Karlovy Vary): Obec Karlovy Vary Karlovy Vary

Akce

Horizont průběžně K

Plynofikace MHD Výstavba čerpací stanice LPG v areálu Dopravních podniků

Náklady (mil. Kč) 140 neuvedeno

Podporované aktivity v dalších městech a obcích: Obec Mariánské Lázně

Akce

Horizont

Obměna vozidlového parku veřejné dopravy

K


OPATŘENÍ 1.7. PODPORA VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V AUTOMOBILOVÉ DOPRAVĚ

V rámci tohoto opatření lze podporovat následující aktivity: 

podpora nabídky LPG a zemního plynu u existujících nebo nově budovaných čerpacích stanic – např. poskytnutí pozemku, zprostředkování podpory z příslušných fondů, urychlení povolovacích řízení – a propagace tohoto druhu dopravy u veřejnosti a podniků

Priorita 2: Omezování prašnosti – snižování imisní zátěže částic PM10 OPATŘENÍ 2.1. ZVÝŠENÍ INTENZITY ČIŠTĚNÍ KOMUNIKACÍ VČETNĚ POŘÍZENÍ POTŘEBNÉ TECHNIKY


důkladné odstranění zimního posypu komunikací po odtání sněhu a náledí

3




zvýšení intenzity strojního čištění ulic – zajištění důkladného a pravidelného čištění komunikací za použití vodního oplachu, optimální je současné čištění kombinací samosběru a splachování povrchu komunikace. Prioritně pro silně dopravně zatížené úseky v hustě obydlených oblastech



nákup strojní techniky pro zajištění výše uvedeného strojního čištění ulic



tzv. blokové čištění komunikací

Podporované aktivity: Obec Mariánské Lázně Mariánské Lázně

Akce Odstranění zimního posypu, pravidelné čištění komunikací za použití vodního oplachu, blokové čištění Nákup strojní techniky pro zajištění strojního čištění ulic

Horizont

Náklady (mil. Kč)

K

8,3

K

5

OPATŘENÍ 2.2. OMEZOVÁNÍ PRAŠNOSTI V AREÁLECH A V JEJICH OKOLÍ


budování zpevněných komunikací v areálech závodů



budování vhodných bariér na hranicích areálů



ozelenění areálů (využití druhů s vysokou schopností zachycovat prachové částice



pravidelné čištění a údržba otevřených ploch areálů atd.



zvýšení četnosti čištění na konkrétních veřejných komunikacích u problematických areálů

Podporované prioritní aktivity: Obec Karlovy Vary, Jenišov, Mírová Karlovy Vary, Jenišov, Mírová

Horizont

Náklady (mil. Kč)

Koordinace postupu otvírání kaolinových lomů Jenišov a Mírová

K

0

Zajištění technických a organizačních opatření na lomech Jenišov a Mírová s cílem splnění imisních limitů PM10 v okolních sídlech

K

neuvedeno

Akce

Poznámka: Jedná se o aktivitu plánovacího a organizačního charakteru, tj. nejsou uvažovány dodatečné náklady. Hlavním principem je zajistit takový postup těžby, při kterém budou minimalizovány dopady imisní zátěže na obyvatele, tj. pravděpodobně bude nutné nepřipustit současnou těžbu na obou lokalitách. Dále lze předpokládat, že bude nutno realizovat celou řadu technických opatření k omezení rozptylu prachových částic do okolí – tyto aktivity nejsou v současné době specifikovány, je proto nutné je upřesnit a podporovat. OPATŘENÍ 2.3. VÝSADBY IZOLAČNÍ ZELENĚ U KOMUNIKACÍ A DALŠÍCH ZDROJŮ PRAŠNOSTI


jedná se o výsadby protiprašné izolační zeleně na hranici hlavních zdrojů prašnosti, zejména podél hlavních komunikací v blízkosti obytné zástavby či jiných budov vyžadujících ochranu (školy, nemocnice apod.). Pro omezení prašnosti je optimální vertikálně zapojený a hloubkově členěný porost smíšených dřevin s druhy, které mají vysokou schopnost zachycovat na svém povrchu prachové částice.

4



Akce

Horizont

Ul. Hlavní, Chebská, Husova, Anglická – obnova uličních stromořadí

S


OPATŘENÍ 2.4. SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI Z PRAŠNÝCH PLOCH VEGETAČNÍMI ÚPRAVAMI


opatření lze aplikovat na všechny plochy, které jsou zdrojem prachu. V tomto případě se nejedná přímo o výsadbu protiprašných druhů dřevin, ale o celkové ozelenění nebo parkovou úpravu příslušných lokalit



opatření lze aplikovat také na celkové zvýšení zastoupení zeleně v zastavěných oblastech (s nízkým podílem zeleně)



dále se jedná např. o zatravňování ploch orné půdy v sousedství obytné zástavby



k snižování prašnosti lze využít rovněž např. popínavou zeleň

OPATŘENÍ 2.5. ÚPRAVA POVRCHU KOMUNIKACÍ


zpevnění povrchu prašných komunikací a cest

Priorita 3: Snižování emisí z energetického zásobování měst a obcí a omezování spotřeby tuhých paliv OPATŘENÍ 3.1. ROZVOJ ENVIRONMENTÁLNĚ PŘÍZNIVÉ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY


rozvoj stávajících sítí CZT



budování nových systémů CZT



rekonstrukce rozvodů tepla a výměníkových či předávacích stanic za účelem omezení ztrát tepla



propojení soustav CZT za účelem dosažení úspor



plynofikace zástavby


Akce

Horizont

Rekonstrukce výměníkových stanic CZT

průběžně

Náklady (mil. Kč) neuvedeno

Podporované aktivity v dalších městech a obcích: Obec Ostrov nad Ohří

Akce

Horizont

Teplofikace – II. etapa

K

OPATŘENÍ 3.2. EKOLOGIZACE ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

V rámci tohoto opatření lze podporovat následující typy akcí:

5





plynofikaci stávajících zdrojů tepla



výměnu kotle za nový s nižšími emisemi (lze kombinovat např. se záměnou stávajícího paliva za biomasu)



vybudování nového zdroje tepla, který nahradí zdroj stávající



koncová opatření na zdroji apod.

Podporované aktivity: Horizont

Náklady (mil. Kč)

Intenzifikace odsíření kouřových plynů teplárny

K

40

Realizace snížení emisí NOx na teplárně

S

100

Obec/Zdroj

Akce

Sokolovská uhelná – teplárna Vřesová Sokolovská uhelná – teplárna Vřesová

Změna systému výroby teplé užitkové vody, vytápění a technologie výroby páry v objektu nemocnice Nahrazení uhelné parní kotelny plynovou kotelnou doplněnou o plynové zářiče pro vytápění výrobní haly a zateplení objektu

Nemocnice Ostrov Cheb/ KOVO inženýring .s.r.o.

7 - 11 K

23,7

OPATŘENÍ 3.3. PODPORA PŘEMĚNY TOPNÝCH SYSTÉMŮ V DOMÁCNOSTECH


nahrazování existujících kotlů na tuhá paliva napojením na systémy CZT a sítě rozvodu zemního plynu (musí prokazatelně dojít k odpojení stávajícího kotle), a to přednostně na systém CZT, který je emisně a imisně příznivější



instalace nízkoemisních kotlů na dřevo či uhlí (automaticky řízené kotle, zplyňovací kotle)

OPATŘENÍ 3.4. PODPORA ÚSPOR A EFEKTIVNĚJŠÍHO VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE U BUDOV V MAJETKU ČI VE SPRÁVĚ MĚST A OBCÍ


tepelné izolace budov



regulace vytápění



aplikace úsporných svítidel a spotřebičů apod.


Akce zateplení fasád, instalace eurooken a termoventilů ve vybraných objektech (energ. audit e. č. 2220434005)

Horizont

Náklady (mil. Kč)

KS

19,8

OPATŘENÍ 3.5. PODPORA NESPALOVACÍCH ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ ENERGIE


podporovat aplikaci tepelných čerpadel, aplikace slunečních kolektorů apod.

6


Priorita 4: Omezování emisí z technologických provozů OPATŘENÍ 4.1. EKOLOGIZACE TECHNOLOGICKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

V rámci tohoto opatření bude v odůvodněných případech podpořena i ekologizace dalších konkrétních zdrojů znečišťování ovzduší, které nespadají do výše uvedených skupin.

Priorita 5. Snižování spotřeby organických rozpouštědel V rámci této priority je formulováno 1 základní opatření: OPATŘENÍ 5.1. PODPORA APLIKACE VODOU ŘEDITELNÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT

Předpokládá se, že tato podpora bude naplňována zejména pomocí nástrojů s celoplošnou působností, a to především osvětou zaměřenou na veřejnost, případně zahrnutím požadavku využívání vodou ředitelných nátěrových hmot při stavbách a údržbě konstrukcí do výběrových řízení na realizaci veřejných zakázek.

Celoplošná (průřezová) opatření OPATŘENÍ 6.1. INFORMOVÁNÍ A OSVĚTA VEŘEJNOSTI


realizace konkrétních osvětových programů směřovaných k obyvatelstvu i podnikům, zaměřených např. na zdravotní rizika vytápění tuhými palivy, nutnost omezování dopravy v obci, informování o stavu znečištění ovzduší, podporu využívání hromadné dopravy, omezování spotřeby organických rozpouštědel a barev, snižování prašnosti při výstavbě apod.

OPATŘENÍ 6.2. PODPORA MONITORINGU KVALITY OVZDUŠÍ


realizace programu monitorování kvality ovzduší vhodně zvolenou formou (umístění manuální či automatické měřicí stanice, mobilní měření, pasivní samplery atd.)


Akce

Horizont

Mobilní měření ovzduší (2 x ročně)

průběžně


Podporované aktivity v dalších městech a obcích: Obec Mariánské Lázně

Akce

Horizont

Nákup a instalace měřící stanice kvality ovzduší ve městě

7

S



OPATŘENÍ 6.3. ZAHRNUTÍ PODMÍNEK OCHRANY OVZDUŠÍ DO VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ


zvýšená opatření k omezení prašnosti v průběhu stavebních prací



využívání vozidel a strojů s nízkými emisními parametry



využívání vodou ředitelných nátěrových hmot při stavbách a údržbě konstrukcí



aplikace nízkoemisních kotlů při rekonstrukcích budov

FINANČNÍ RÁMEC Indikativní rozdělení reálně nebo potenciálně disponibilních prostředků je stanoveno takto: Priorita 1. Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy

60 %

Priorita 2. Omezování prašnosti – snižování imisní zátěže suspendovaných částic PM10

15 %

Priorita 3. Snižování emisí z energetického zásobování měst a obcí a omezování spotřeby tuhých paliv 20 % Priorita 4. Omezování emisí z technologických provozů

2%

Celoplošná (průřezová) opatření

3%

Indikativní rozdělení se uplatní přímo v případě rozdělování prostředků, v případě doporučování žádostí do podpůrných programů by měly být stanovené proporce respektovány.

8


PŘÍLOHA Č. 2: REALIZOVANÉ AKCE Jedná se o akce (projekty) identifikované v předchozí aktualizaci Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje, které již byly realizovány. Jednotlivé projekty byly rozděleny do třech kategorií podle toho, jestli jejich realizace přispěla ke zlepšení kvality ovzduší či ke snížení emisí. Třetí kategorií jsou ostatní projekty typu projektů podpůrných. Projekty byly v tabulkách seřazeny abecedně dle místa jejich realizace. KATEGORIE 1: KVALITA OVZDUŠÍ Náklady Obec Cheb Mariánské Lázně

Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mariánské Lázně

Akce

Horizont

Stavba JV obchvatu Vybudování záchytných parkovišť + infopanely – Krakonoš, Smraďoch, Závišín, Skláře, Chebská Odstranění zimního posypu, pravidelné čištění komunikací za použití vodního oplachu, blokové čištění Nákup strojní techniky pro zajištění strojního čištění ulic Ul. Hlavní, Chebská, Husova, Anglická – obnova uličních stromořadí

S

(mil. Kč) stovky mil.

D

45

K

8,3

K

5

S

3

S

desítky až stovky mil.

KS K průběžně

stovky mil. 80 neuvedeno

K

neuvedeno

průběžně

140

K

0

Horizont

Náklady (mil. Kč)

KS

19,8

K průběžně

200 neuvedeno

K

40

Ostrov

Stavba obchvatu

Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary

Stavba obchvatu Výstavba garážových domů Stavba okružních křižovatek Rekonstrukce silnic Závodu Míru, Sokolovská, Západní Plynofikace MHD Koordinace postupu otvírání kaolinových lomů Jenišov a Mírová

Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary, Jenišov, Mírová

KATEGORIE 2: SNÍŽENÍ EMISÍ Obec Mariánské Lázně Ostrov nad Ohří Karlovy Vary Sokolovská uhelná – teplárna Vřesová

Akce zateplení fasád, instalace eurooken a termoventilů ve vybraných objektech (energ. audit e. č. 2220434005) Teplofikace – II. etapa Rekonstrukce výměníkových stanic CZT Intenzifikace odsíření kouřových plynů teplárny

1


KATEGORIE 3: PODPŮRNÉ PROJEKTY Obec Mariánské Lázně Karlovy Vary

Akce Nákup a instalace měřící stanice kvality ovzduší ve městě Mobilní měření ovzduší (2 x ročně)

2

Horizont

Náklady (mil. Kč)

S

0,5

průběžně

0,1

PROJEKT. Aktualizace Programu sniţování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje. OBJEDNATEL Karlovarský kraj

Recommend Documents