AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

DOKUMENTACE Zpracováno ve smyslu § 10e a přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

duben 2010

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DOKUMENTACE

Zakázka:

C910-10-00

Objednatel:

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5 602 00 Brno

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Nezvalová

R. Koukalová

P. Vystrčil

Datum 12. 5. 2010

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky Jihomoravský kraj 1 výtisk archiv AMEC s.r.o. 35 kopií na CD ROM MŽP

© AMEC s.r.o., 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v příslušném procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. FileName: SaveDate:

C910-10-0_IPZKO_JMK_dokumentace.doc 12.5.2010

Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 1 z 110


Zpracovatelé dokumentace

Oznámení zpracoval:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitelka autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., MŽP č.j. 32190/ENV/09 ze dne 29.4.2009

Část zabývající se vlivy na lokality soustavy Natura 2000 zpracoval: Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace pro posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, MŽP č. j. 58988/ENV/06 ze dne 30.1.2007

Datum zpracování dokumentace:

12. 5. 2010

Na zpracování dokumentace se podíleli:

Pracovní tým AMEC s.r.o., syntéza: Krajina, fauna, flóra a ekosystémy:

Ing. Pavel Koláček, PhD., Brno, tel.: 543422814

Hydrogeologie, geologie, syntéza:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, Svitavy, tel: 543422826

Povrchové vody, památky, korektura:

Ing. Vlasta Pospíšilová, Brno, tel.: 543422831

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI. FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 110


Obsah Zpracovatelé dokumentace .....................................................................................................................2 Obsah ......................................................................................................................................................3 Přehled zkratek ........................................................................................................................................5 Úvod.........................................................................................................................................................7 ÚDAJE O PŘEDKLADATELI KONCEPCE....................................................................................................8 I. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .........................................................9 Rámec pro financování a implementace programu..........................................................................13 II. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ....................................................................17 2.1. Obyvatelstvo ..............................................................................................................................17 2.2. Ovzduší a klima .........................................................................................................................19 2.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky......................................................................21 2.4. Povrchová a podzemní voda .....................................................................................................22 2.5. Půda ..........................................................................................................................................24 2.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje........................................................................................25 2.7. Fauna, flóra a ekosystémy ........................................................................................................25 2.8. Krajina........................................................................................................................................28 2.9. Hmotný majetek a kulturní památky ..........................................................................................28 2.10. Dopravní a jiná infrastruktura ..................................................................................................30 2.11. Jiné charakteristiky životního prostředí ...................................................................................30 2.12. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce ........32 III. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ...............................................................................33 Charakteristiky ŽP v oblastech zvláštního významu a jejich možné ovlivnění provedením koncepce ..........................................................................................................................................................33 IV. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) ...................................................................................................................................................44 4.1. Posouzení vlivu Programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na lokality soustavy Natura 2000 v ČR podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny..................................................44 V. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ........46 VI. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..................................................................................................................................................48 6. 1 Hodnocení strategické části koncepce ......................................................................................48 6.1.1 Hlavní cíle koncepce................................................................................................................48 6.2 Hodnocení návrhu priorit,opatření a podopatření Programu......................................................49 6.3 Hodnocení implementační části koncepce .................................................................................81 VII. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ..................................................................................................................................................83 VIII. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SCHOMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)...........................85 8.1 Výběr zkoumaných variant .........................................................................................................85 FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 110


8.2 Popis provedení posouzení vlivů Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí .......................................................................................85 8.3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů ...................................................................86 IX. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..................................................................................................................................................87 X. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .................................................................................90 XI. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU ......................................................91 XII. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ..........................................................................................94 12.1 Vztah Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje ke koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví .................................................................................................................94 12.2 Stav znečištění ovzduší v Jihomoravském kraji .......................................................................95 12.3 Vliv znečištění ovzduší na zdraví, vztah dávka a účinek..........................................................95 12.4 Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje ........................................................................98 12.5 Determinanty vlivů koncepce na veřejné zdraví.......................................................................99 12.6 Vyhodnocení vlivů Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na veřejné zdraví ............................................................................................................................101 XIII. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ..................................................................104 XIV. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ............................................................................................106 XV. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ...............................107

•

Příloha 1: Posouzení vlivu Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na lokality soustavy Natura 2000 v ČR podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny

•

Příloha 2: Způsob zohlednění závěru zjišťovacího řízení v rámci Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

•

Příloha 3: Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 110


Přehled zkratek AVČR B(a)P ČOV ČR ČSÚ EAFRD EIA EO EPO EU EUR EU ETS EVL HDP HIA CHKO CHOPAV IDS IM JMK KO KPÚ MHD MCHÚ MU MZLU MŽP NH3 NEHAP NP NRP NSRR NUTS NOx OOP OP OP OPPI OPVK OPVVI OSN OZKO OŽP PAH FileName: SaveDate:

Akademie věd České republiky benzopyren čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova posuzování vlivů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel Evropský patentový úřad Evropská unie euro (měnová jednotka Evropské hospodářské a měnové unie) obchodovací schéma Evropské unie s emisemi (angl. EU Emission Trading Scheme) evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 hrubý domácí produkt hodnocení vlivů na zdraví (z ang. Health Impact Assessment) chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný dopravní systém imisní monitoring Jihomoravský kraj komunální odpad komplexní pozemkové úpravy městská hromadná doprava maloplošné chráněné území Masarykova univerzita v Brně Mendelova univerzita Ministerstvo životního prostředí amoniak Akční plán zdraví a životního prostředí ČR národní park národní rozvojový plán národní strategický referenční rámec statistická územní jednotka Evropské unie (fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) oxidy dusíku orgán ochrany přírody operační program ochranné pásmo operační program průmysl a inovace operační program vzdělání pro konkurenceschopnost operační program výzkum a vývoj pro inovace Organizace spojených národů oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky C910-10-0_IPZKO_JMK_dokumentace.doc 12.5.2010


Strana: 5 z 110


PHO

pásmo hygienické ochrany

PM10

tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter)

PM2,5

Tuhé znečišťující látky frakce do 2,5 µm (angl. Particle Matter)

PO

ptačí oblast soustavy NATURA 2000

POH

plán odpadového hospodářství

POPD

plán otvírky a přípravy dobývání

PR JMK

Program rozvoje Jihomoravského kraje

PZKO JMK

Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

REZZO

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

RIS

regionální inovační strategie

ROP

regionální operační program

SEA

posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (angl. Strategic Environmental Assessment)

SF

strukturální fond

SHR ČR

strategie hospodářského růstu České republiky

SMB

Statutární město Brno

SR JMK

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

SUR ČR

strategie udržitelného rozvoje České republiky

SWOT

analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats)

TEN-T

Trans European Network - Transport

TINA

Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe

TTP

trvalé travní porosty

TZL

tuhé znečišťující látky

UO

Univerzita obrany

U.S. EPA

Agentura ochrany životního prostředí USA

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚTT VUT

Ústav pro transfer technologií Vysokého učení technického v Brně

UZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

VaV

věda a výzkum

VD

vodní dílo

VKP

významný krajinný prvek

VOC

těkavé organické látky

VŠ

Vysoká škola

VTP

vědecko-technologický park

VUT

Vysoké učení technické v Brně

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZOPK

Zákon o ochraně přírody a krajiny

ZOPV

Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

ZVS

zemědělská vodohospodářská správa

ZZS

zdravotnická záchranná služba

ŽP

životní prostředí

FileName: SaveDate:



Strana: 6 z 110


Úvod Vyhodnocení vlivů koncepce AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (dále jen "PZKO JMK") je vypracováno ve smyslu § 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Vyhodnocení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 k zákonu a slouží jako základní podklad pro příslušný úřad k vydání stanoviska podle § 10g zákona. Obsah a rozsah vyhodnocení byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení vydaným Ministerstvem životního prostředí pod č. j. 16674/ENV/10 ze dne 23. 2. 2010. Předkladatelem koncepce je Jihomoravský kraj, odbor životního prostředí. Koncepce je zpracována pro zónu Jihomoravský kraj, tak jak ji definuje zákon o ochraně ovzduší, tj. jako území Jihomoravského kraje bez Aglomerace Brno. Vyhodnocení je zhotoveno firmou AMEC, s.r.o. dle smlouvy o dílo, uzavřené na základě výsledku výběrového řízení vypsaného Jihomoravským krajem podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Zpracování dokumentace proběhlo v období duben až květen 2010. Vyhodnocení je výsledkem práce pracovní skupiny, sestavené z pracovníků firmy AMEC, s.r.o., specializovaných na jednotlivé oblasti životního prostředí. Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejich předpokládaného provádění.

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 110


ÚDAJE O PŘEDKLADATELI KONCEPCE Koncepci předkládá Jihomoravský kraj.

1. Název Jihomoravský kraj

2. IČ 70888337

3. Sídlo Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

4. Oprávněný zástupce Mgr. Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje [email protected]

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 110


I. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje aktualizuje původní dokument z roku 2004 a jeho první aktualizaci z roku 2006. V roce 2009 musela být dle zákona č. 86/2002 Sb. opět provedena aktualizace programu. V rámci programu byly vymezeny v oblasti zóny Jihomoravský kraj, ve kterých je překračován alespoň jeden imisní limit a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti jsou dále z hlediska jednotlivých opatření považovány za prioritní. Charakter koncepce je dán strukturou programu zlepšení ovzduší dle přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (dále jen „Program“) je koncipována tak, aby znamenala při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, podnikatelská sféra, obyvatelstvo). Jsou volena taková opatření a podopatření, která vedou k výraznému omezení emisí znečišťujících látek a tedy i ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Ve své podstatě má tento Program vést ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení imisních koncentrace. Problematickou záležitostí je pouze snižování emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší ve vztahu k imisnímu zatížení. Je zřejmé, že snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nemusí nutně vést k rapidnímu snížení imisní situace částicemi frakce PM10. Využitelnost Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (zdroje znečištění, OZKO — oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku je navrženo velké množství akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí ve zlepšení kvality ovzduší. Po formální stránce se program člení na tři základní části, a to část analytickou, návrhovou (strategickou) a implementační (realizační). Jádro analytické (informační) části Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK tvoří podrobná charakteristika stavu a trendů vývoje znečištění ovzduší Jihomoravského kraje (kapitoly A až F Návrhu PZKO JMK). Analytická část je shrnuta ve SWOT analýzu, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a dále je rozvinuta v oborové analýze jednotlivých faktorů působících zvýšené znečištění ovzduší (doprava, malé zdroje znečištění, stacionární zdroje, meteorologické podmínky a větrná eroze). Výsledkem je identifikace možných nápravných opatření. Vlastní návrhová (strategická) část Programu je strukturována na dvě části. První část je zaměřena na fundament opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež jsou již v současnosti přijata na mezinárodní, národní i regionální úrovni a jsou uplatňována v praxi. Vyhodnocuje jejich účinnost. Druhá část návrhové části Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje předkládá vlastní návrh nových opatření resp. projektů ke zlepšení kvality ovzduší v kraji nad rámec již prováděných aktivit. Součástí této kapitoly je rovněž časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a rovněž předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů. Implementační část Programu je shrnuta v samostatné příloze dokumentu a obsahuje návrh hodnocení konkrétních aktivit v rámci jednotlivých priorit, finanční rámec Programu ke zlepšení kvality ovzduší, odhad nákladů a způsob řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Zpracovatelem dokumentu je Český hydrometeorologický ústav.

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 110


Globální cíl a specifické cíle koncepce Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny Jihomoravský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou: •

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost K (krátkodobá),

•

snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost S (střednědobá - cca 10 let),

•

udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost D (dlouhodobá),

•

dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost S.

Prioritní znečišťující látky Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni zóny Jihomoravský kraj stanoveny následující prioritní znečišťující látky: 1.

tuhé znečišťující látky (konkrétně PM10 a PM2,5) – z důvodu překračování imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatelstva na některých územích zóny,

2.

oxidy dusíku – z důvodu překračování emisního stropu pro rok 2010,

3.

těkavé organické látky (VOC) – emise VOC se pohybují těsně pod hranicí emisního stropu pro rok 2010, navíc jsou spolu s NO2 prekurzorem troposférického ozónu, který překračuje cílový imisní limit na celém území zóny.

Prioritní kategorie zdrojů Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni zóny Jihomoravský kraj stanoveny pro každou prioritní znečišťující látku následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových krajských emisí jednotlivých škodlivin: 1.

tuhé znečišťující látky – mobilní zdroje REZZO4 a malé zdroje REZZO3,

2.

oxidy dusíku – mobilní zdroje REZZO4 a zvláště velké a velké zdroje REZZO1,

3.

těkavé organické látky (VOC) – malé zdroje REZZO3 (konkrétně sektor užívání rozpouštědel) a mobilní zdroje REZZO4.

Prioritní města a obce Území Jihomoravského kraje na úrovni obcí bylo na základě odhadu počtu obyvatel žijících v OZKO (s nadlimitní koncentrací jedné nebo více znečišťujících látek) rozděleno do čtyř kategorií dle priority pro snižování emisí na jejich území.

Do kategorií I až IIIa nebyla zařazena žádná obec. Do kategorie IIIb spadá 74 obcí Jihomoravského kraje (blíže viz Programový dodatek PZKO JMK, tab. 70). FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 110


V programu jsou navrženy celkem čtyři priority. Konkrétní akce k jednotlivým opatřením a podopatřením jsou uvedeny v programovém dodatku a jejich vlivy na životní prostředí jsou vyhodnoceny v kapitole 6.1.2 tohoto dokumentu. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic. Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar – možnost dráždění sliznic, povrch – míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení (těžké kovy, PAH, alergeny). Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10. Imisní limit pro PM2,5 by měl být do legislativy ČR zakomponován v roce 2010. Z hlediska chemického složení se ještě odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH. Ke snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 je navrhováno 5 základních opatření: 1.1. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů 1.2. Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním 1.3. Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti 1.4. Vzdělávání a ekologické povědomí 1.5. Imisní monitoring Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v zóně Jihomoravský kraj je doprava a dále pak malé zdroje (domácnosti). Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy, který je z hlediska KÚ téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění. Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se především na dosud neplynofikované oblasti. Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém. Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Již jednou suspendované částice mohou vlivem proudění znovu resuspendovat do ovzduší. Za účelem snížení těchto re-emisí je nutné usazené částice odstraňovat např. čištěním komunikací, odstraňováním prašnosti v areálech, stavebnictví či zemědělství. Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Nejvyšší koncentrace PM v ovzduší, pocházejících z dopravy, se vyskytují právě poblíž významnějších liniových zdrojů. Navíc výfukové plyny obsahují zejména jemnější (škodlivější) frakci PM2,5. Je tedy velmi účelné, aby byly v případě významných liniových zdrojů v obydlených částech obcí postaveny obchvaty mimo obydlenou oblast, popř. aby byl průjezd obydlenými částmi obce co nejvíce plynulý. Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí V případě domácností (malých zdrojů) je téměř nemožné regulovat nebo dohlížet na spalovaná paliva popř. technologie spalování. Přitom právě tyto malé zdroje emitují v zóně Jihomoravský kraj takřka trojnásobné množství TZL než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady. Ke snížení emisí TZL v tomto sektoru musí přispět zejména vzdělávání v oblasti vztahu k životnímu prostředí podpořenému např. ambulantními měřeními, stanovením zdravotních rizik či výstavami / přednáškami odborníků v oboru. Opatření 1.5: Imisní monitoring Toto opatření by mělo sloužit zejména k analýze, zda je na území zóny měřeno vše dle legislativních požadavků, zda nejsou v některých místech zóny „hluchá místa“, dále pak k vyhodnocení přijatých FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 110


opatření, proměření oblastí s nedostatečným pokrytím státní sítě IM či jako doplňková část vzdělávacích opatření. Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Z hlediska oxidů dusíku je na území zóny problém pouze emisní. Emisní strop pro rok 2010 je v roce 2007 překračován cca o 6,5%. Potenciál úspor Jihomoravského kraje naznačuje, že emisní strop by měl být v roce 2010 splněn. Zhruba 20% všech emisí spadá do aglomerace Brno, která je řešena samostatným PZKO. Možnosti ke snížení emisí NOx jsou zejména na mobilních zdrojích coby majoritním přispěvateli emisí. Většina uvedených opatření úzce souvisí s opatřeními na omezení prašnosti. Další šance ke snížení emisí NOx je efektivnější využívání energií. Nemusí jít vždy o velký úbytek emisí, ale vzhledem k tomu, že emisní strop je překročen pouze o necelé 2kt, tak i malé úspory mohou vést k nepřekročení stropu v roce 2010. Z hlediska imisí není na území zóny Jihomoravský kraj překročen žádný imisní limit pro ochranu zdraví obyvatelstva (NO2) a jen na zanedbatelném území kraje je překračován imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystémů (NOx). Ke snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší jsou navrhována tři základní opatření: 2.1.

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie

2.2.

Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy

Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) V případě VOC může v Jihomoravském kraji vyvstat pouze problém z hlediska emisí. Množství emisí se pohybuje těsně pod emisním stropem pro rok 2010. Z hlediska imisí je stanoven imisní limit pouze pro benzen a ten není na území zóny Jihomoravský kraj překračován. Avšak VOC je rovněž jedním z prekurzorů tvorby troposférického ozónu, který překračuje cílový imisní limit na celém území zóny. I z tohoto důvodu je nutné emise VOC trvale snižovat. Ke snížení emisí VOC do ovzduší je navrhováno následující opatření: 3.1.

Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel

3.2.

Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC

3.3.

Omezení „studených startů“ motorových vozidel

Emise VOC ze sektoru používání rozpouštědel jsou nejvýznamnějším přispěvatelem této škodliviny do ovzduší. Jde především o nátěrové hmoty ředěné organickými rozpouštědly. Prosazování vodou ředitelných nátěrových hmot tak může ovlivnit množství emisí do ovzduší. To může být uskutečňováno jednak využíváním vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru a nepřímo je možné zadat tuto podmínku do výběrových podmínek veřejných zakázek. S nárůstem množství motorových vozidel roste i počet vozidel parkujících mimo garáže v otevřeném prostoru. Prochladlý motor pak po dobu než se „zahřeje“ produkuje větší množství emisí zejména VOC. Dobudováním krytých stání (především residentům) tak značně sníží výskyt „studených startů“ a ovlivní i parkovací politiku (vztah k opatřením zejména na snížení prašnosti). Priorita 4: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou Udržení podlimitní zátěže se vztahuje k emisním stropům pro rok 2010. Amoniak se pohybuje poměrně významně pod emisním stropem, SO2 se však pohybuje pouze velmi těsně pod emisním stropem pro rok 2010. Pro nepřekročení emisních stropů v roce 2010 je tedy vhodné pokračovat v opatřeních z aktualizace PZKO v roce 2006. Opatření 4.1.

Udržení podlimitní zátěže NH3

4.1.1.

Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe

4.1.2.

Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích

Opatření 4.2.

Udržení podlimitní zátěže SO2

4.2.1.

Rekonstrukce spalovacích zdrojů

4.2.2.

Optimalizace vytápění

FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 110


Rámec pro financování a implementace programu V následující je uveden odhad nákladů na realizaci výše uvedených opatření a podopatření: Kód podopatření

Název opatření

Odhad nákladů (Kč)

1.1.1.

Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

Stovky miliónů

1.1.2.

Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek

Desítky miliónů

1.1.3.

Ekologizace dopravy

1.1.4.

Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů

Nelze specifikovat Desítky až stovky miliónů

1.1.5.

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

Stovky miliónů

1.2.1.

Čištění povrchu komunikací

Desítky miliónů

1.2.2.

Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

Jednotky miliónů

1.2.3.

Omezení sekundární prašnosti v zemědělství

Desítky miliónů

1.3.1.

Budování obchvatů měst a obcí

Jednotky miliard

1.3.2.

Omezení automobilové dopravy v centrech měst

Beznákladové

1.3.3.

Podpora rozvoje městské hromadné dopravy

Nelze specifikovat

1.3.4.

Oprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

Jednotky miliónů

1.4.1.

Podpora úspory energií v domácnostech

Jednotky miliónů

1.4.2.

Vzdělávání

Jednotky miliónů

1.5.1.

Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření

Jednotky miliónů

2.1.1.

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov

Jednotky miliónů

2.1.2.

Zlepšení regulace vytápění veřejných budov

Jednotky miliónů

2.1.3.

Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách

Jednotky miliónů

2.1.4. 2.1.5.

Desítky miliónů Jednotky miliónů

2.1.6. 2.2.1.

Omezení ztrát v rozvodech tepla Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších, a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy)

2.2.2.

Omezení automobilové dopravy v centrech měst

Beznákladové

2.2.3.

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

3.1.1.

Beznákladové

3.1.2.

Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi

3.1.3.

Regulace rozpouštědel v tiskařství

Beznákladové

3.2.1.

Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin

3.3.1.

Podpora výstavby krytých parkovacích stání

Jednotky miliónů Desítky až stovky miliónů

4.1.1. 4.1.2.

Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích

Beznákladové

4.2.1.

Rekonstrukce spalovacích zdrojů

Desítky miliónů

4.2.2.

Optimalizace vytápění

Desítky miliónů

Všechna opatření a podopatření v tomto programu ko-financována z několika zdrojů financí na 3 úrovních: • Evropské fondy • OP Životní prostředí • ROP NUTS II Jihovýchod • OP Doprava • OP Podnikání a inovace • Program rozvoje venkova • Státní fondy • Zelená úsporám FileName: SaveDate:


mohou

být

Jednotky miliónů Stovky miliónů

Beznákladové

financována

resp.


Strana: 13 z 110


• • •

Panel nově (SFRB) Krajské fondy Dotace a granty

Návaznost jednotlivých podopatření včetně prioritních os je uvedena v programovém dodatku aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj může některé výše zmíněné akce podporovat z vlastních dotací či grantů, projekty vyžadující dobrozdání může doporučit či dokonce vstoupit do řešení projektů žádajících o financování ze strukturálních fondů jako partner. Dále může být Jihomoravský kraj nápomocen při žádosti o evropské dotace, poskytovat informace a zkušenosti s dotační politikou evropských strukturálních fondů, zvýšit kreditabilitu projektů a díky administrativním zkušenostem ve formální oblasti žádostí o dotace zvýšit šanci na úspěch projektu. V neposlední řadě vystupuje Jihomoravský kraj jako motivační a vzdělávací instituce. Právě poskytování osvěty, vzdělávání pracovníků na úrovni obcí, spolupráce s institucemi zabývajícími se kvalitou ovzduší či motivační politika může ovlivnit nejdůležitější faktor z hlediska ochrany ovzduší – lidské chování. Volba vhodného paliva pro domácí topeniště, úklid prašnosti na vlastním pozemku či energeticky úsporná jízda v dopravních prostředcích závisí pouze na lidském rozhodnutí, avšak může významně promluvit do kvality ovzduší a potažmo zdraví obyvatelstva. Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje není řešen variantně. Koncepční dokumenty kraje a jejich souvislosti: Jihomoravský kraj má zpracováno více než dvacet tematických krajských koncepcí. Jde o dokumenty různého oborového zaměření, doby vzniku, délky platnosti, míry obecnosti i celkového pojetí. Jsou důležitým vstupem pro identifikaci jednotlivých aktivit naplňovaných v řešené koncepci. Z hlediska předkládané koncepce jsou klíčové především následující oborové strategické dokumenty, které nový Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší JMK dále rozvíjí, z nichž vychází, či na něž navazuje. Se všemi těmito dokumenty je připravovaný PZKO JMK v souladu. Jedná se o následující dokumenty: • Integrovaný národní program snižování emisí ČR • Národní program zlepšování kvality ovzduší ČR • Národní program snižování emisí ČR • Akční plán zdraví a životního prostředí ČR • Státní politika životního prostředí ČR • Státní energetická koncepce CŘ • Dopravní politika ČR • Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie • Program ke zlepšení kvality ovzduší JMK (2006) • Integrovaný program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a VOC Jihomoravského kraje (2004) • Generální rozptylová studie JMK (2007) • Územně energetická koncepce JMK (2008) • Generel dopravy JMK • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty JMK (2006) Především na základě výše uvedených dokumentů a cílů v oblasti životního prostředí v rámci nich přijatých byla stanovena základní sada referenční cílů, jež dále posloužila jako referenční rámec pro vyhodnocení vlivů předkládaného programu na životní prostředí (blíže viz kapitola V.) Na evropské, národní i krajské úrovni byly dále přijaty následující strategické dokumenty, které jsou v menším či větším vztahu k předkládané koncepci: Mezinárodní úroveň: • Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu • Rámcová úmluva OSN o změně klimatu FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 110


• Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, 1979 a její Protokoly především Göteborský protokol 1999 • Vídeňská úmluva a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu • Úmluva o biologické rozmanitosti • REACH o registraci, hodnocení povolování a omezování chemických látek (2006) • Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) • Úmluva o krajině • tzv. „Naturové směrnice“ (79/409/EHS a 92/43/EHS) směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích • Směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů Národní úroveň: • Politika územního rozvoje (2008) • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Národní strategie regenerace brownfields (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2003) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004)

Regionální úroveň: • Územně plánovací dokumentace Jihomoravského kraje • Koncepce podpory státní památkové péče v Jihomoravském kraji • Strategie rozvoje cestovního ruchu • Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje • Koncepce environmentálního vzdělávání • Koncepce rozvoje vinařství ČR • Územní energetická koncepce • Program rozvoje tělovýchovy a sportu • Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací • Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje • Plány péče o zvláště chráněná území • Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje • Program snižování emisí znečišťujících látek • Regionální inovační strategie • Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 110


• Plánování v oblasti vod Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje bude dokončen v roce 2010. Návrhové období realizace je vymezeno na období tří let, což je interval, ve kterém musí být Program aktualizován. Řada opatření však má dlouhodobý charakter, v případě střednědobých opatření se jedná o cca 10 let, dlouhodobá opatření budou realizována ještě déle. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje bude schválen zastupitelstvem Jihomoravského kraje.

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 110


II. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ1 A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

2.1. Obyvatelstvo 2

Rozloha kraje je 7 196 km . Kraj je složen ze 7 okresů a k 1. 1. 2004 bylo na tomto území vytvořeno 21 obcí s rozšířenou působností. Na území Jihomoravského kraje žilo k 31. 12. 2008 podle údajů ČSÚ 1 147 146 obyvatel. Proti konci roku 2007 se počet obyvatel zvýšil o 6 612 osob, přičemž meziroční přírůstek počtu obyvatel kraje je zaznamenáván pravidelně již od roku 2003. V průběhu roku 2008 přibylo 3 873 mužů a 2 739 žen, v celkovém počtu obyvatel kraje však přetrvává značná početní převaha žen (587 935 žen a 559 211 mužů). Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to o 2 735 osob. Stav obyvatel v tomto okrese dosáhl počtu 198 379 a v letošním roce lze očekávat překročení hranice 200 tisíc obyvatel. Naopak v okrese Hodonín bylo jako v jediném okrese kraje zaznamenáno snížení počtu obyvatel (o 92 osob). V okresech Brno-venkov i Hodonín jsou trendy ve vývoji počtu obyvatel dlouhodobé – zatímco v okrese Brno-venkov se počet obyvatel zvyšuje prakticky od roku 1993, v okrese Hodonín od roku 1994 počet obyvatel postupně klesá. Také v krajském městě se od roku 1993 počet obyvatel snižoval, ovšem pokles se zastavil již v roce 2007 (zvýšení o 1 853 obyvatel), počet obyvatel k 31. 12. 2008 dosáhl 370 592 osob a proti konci roku 2007 byl o 2 059 osob vyšší. Přírůstek obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2008 byl z větší části dán přírůstkem stěhováním – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 4 678 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 934 osob. Na území Jihomoravského kraje žilo k 31. 12. 2008 podle předběžných údajů 1 147 146 obyvatel. Proti konci roku 2007 se počet obyvatel zvýšil o 6 612 osob, přičemž meziroční přírůstek počtu obyvatel kraje je zaznamenáván pravidelně již od roku 2003. V průběhu roku 2008 přibylo 3 873 mužů a 2 739 žen, v celkovém počtu obyvatel kraje však přetrvává značná početní převaha žen (587 935 žen a 559 211 mužů). Z okresů Jihomoravského kraje se počet obyvatel zvýšil nejvýrazněji v okrese Brno-venkov, a to o 2 735 osob. Stav obyvatel v tomto okrese dosáhl počtu 198 379 a v letošním roce lze očekávat překročení hranice 200 tisíc obyvatel. Naopak v okrese Hodonín bylo jako v jediném okrese kraje, zaznamenáno snížení počtu obyvatel (o 92 osob). V okresech Brno-venkov i Hodonín jsou trendy ve vývoji počtu obyvatel dlouhodobé – zatímco v okrese Brno-venkov se počet obyvatel zvyšuje prakticky od roku 1993, v okrese Hodonín od roku 1994 počet obyvatel postupně klesá. Také v krajském městě se od roku 1993 počet obyvatel snižoval, ovšem pokles se zastavil již v roce 2007 (zvýšení o 1 853 obyvatel), počet obyvatel k 31. 12. 2008 dosáhl 370 592 osob a proti konci roku 2007 byl o 2 059 osob vyšší. V mezikrajském porovnání nejvíce obyvatel přibylo ve Středočeském kraji (28,9 tis.), v Hl. m. Praze (21,1 tis.), Jihomoravský kraj se zvýšením počtu obyvatel o 6,6 tis. umístil na 4. místě. V žádném z krajů republiky nedošlo meziročně k úbytku počtu obyvatel. Pro mezikrajské srovnání je ovšem vhodnější použít vyjádření přírůstku obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel. V tomto případě byl Jihomoravský kraj na šestém místě pomyslného žebříčku (5,8 osob na 1 000 obyvatel), nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán ve Středočeském kraji (23,7 osob na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší v Moravskoslezském kraji (0,3 osob na 1 000 obyvatel). Přírůstek obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2008 byl z větší části dán přírůstkem stěhováním – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých činil 4 678 obyvatel, přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých) činil 1 934 osob. Obdobná situace (převaha migračního přírůstku nad přirozeným přírůstkem) byla i v ostatních krajích. Výjimku tvořil Karlovarský kraj, kde přirozený

1

Údaje uváděné v následujících podkapitolách se, pokud není uvedeno jinak, vztahují na území celého Jihomoravského kraje tj. včetně Brněnské aglomerace. Z hlediska posuzování vlivů na ŽP nelze striktně oddělit jádrové území kraje, kterým je Brněnská městská aglomerace od zbytku kraje, tj. zóny Jihomoravský kraj dle zákona o ovzduší, jež je předmětem řešení koncepce FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 110


přírůstek byl vyšší než přírůstek stěhováním a Olomoucký a Moravskoslezský kraj, kde byl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel na straně jedné a migrační úbytek obyvatel na straně druhé. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 12 327 osob a vystěhovalo se z něj 7 649 osob. Hrubá migrace, což je úhrn počtu přistěhovalých a vystěhovalých, byla proti roku 2007 o 6 416 osob nižší (v roce 2007 se do kraje přistěhovalo 16 883 osob a vystěhovalo se 9 509 osob). Nejvíce lidí se v roce 2008 přistěhovalo do krajského města (9 476), zároveň se však odsud i nejvíce obyvatel odstěhovalo (8 091). Stejně jako v roce 2007 byl v Brně zaznamenán migrační přírůstek když v minulosti (od roku 1996) docházelo stěhováním k úbytku obyvatel krajského města. Z okresů Jihomoravského kraje byl okres Hodonín jediným, kde počet vystěhovalých převýšil počet přistěhovalých. Do Jihomoravského kraje se v roce 2008 přistěhovalo 5 623 cizinců, což ve srovnání s ostatními kraji byl pátý nejvyšší počet (nejvíce cizinců zamířilo do Hl. m. Prahy - 26 403). Na počtu přistěhovalých v Jihomoravském kraji se cizinci podíleli téměř 46 % (6. nejvyšší podíl mezi kraji), ovšem například v Karlovarském kraji cizinci tvořili dokonce 62 % z přistěhovalých. Dalo by se říci, že Jihomoravský kraj „ztratil pro cizince na zajímavosti“, neboť jejich počet se meziročně snížil téměř o polovinu (o 5 053 osob). Je však nutno uvést, že také do ČR se proti roku 2007 přistěhovalo méně cizinců, počet se snížil o čtvrtinu. Mezi cizinci, kteří se přistěhovali do Jihomoravského kraje, převládali občané s ukrajinským státním občanstvím, občané Slovenska, Vietnamu a Mongolska. Bylo již uvedeno, že z Jihomoravského kraje se v roce 2008 vystěhovalo 7 649 osob. Z tohoto počtu se 701 osob vystěhovalo do zahraničí. V průběhu minulého roku došlo v rámci kraje k více než 18,4 tis. případům „vnitřního“ stěhování (tedy v rámci území kraje) a Jihomoravský kraj se tak umístil (stejně jako vloni) na pomyslné druhé příčce za krajem Středočeským (22,0 tis.). Je však nutno upozornit na fakt, že ve vnitřním stěhování nejsou zahrnuty případy stěhování v rámci jedné obce. V případě zahrnutí počtu stěhování na území města Brna do krajského celku, by zcela jistě převýšil tento souhrnný počet stěhování ve Středočeském kraji. V rámci území okresů bylo nejčetnější stěhování mezi obcemi okresu Brno-venkov (1 923 případů), k nejmenšímu pohybu došlo na Vyškovsku (940 případů). Okres Brno-venkov byl v pořadí 13. okresem republiky, v rámci kterého se lidé nejvíce stěhovaly. V roce 2008 se v Jihomoravském kraji živě narodilo 13 196 dětí (6 753 chlapců a 6 443 děvčat), což bylo nejen o 825 dětí více než v roce předešlém, ale i nejvyšší počet narozených dětí od roku 1993. Pozvolný nárůst porodnosti se v kraji projevoval od roku 2000, ovšem hranice 13 tisíc narozených dětí naposledy zaznamenaná v roce 1993 byla překročena až nyní. Sledujeme-li vývoj počtu narozených dětí v kraji od počátku 70. let, maxima bylo dosaženo v roce 1974 (21 050 dětí), od té doby porodnost postupně klesala až na své historické minimum v roce 1999, kdy se narodilo pouze 9 599 dětí. Tento vývoj však kopíroval porodnost v celé České republice. V průběhu roku 2008 zemřelo v Jihomoravském kraji 11 262 osob (5 677 mužů, 5 585 žen), což bylo o 512 osob méně než v roce minulém. Hrubá míra úmrtnosti (přepočet počtu zemřelých na 1 000 obyvatel) činila 9,8 zemřelých na tisíc osob a byla mezi kraji druhá nejnižší (po kraji Vysočina – 9,5 zemřelých na 1 000 obyvatel) spolu s Karlovarským krajem. Nejvyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v Ústeckém kraji (10,6 zemřelých na 1 000 obyvatel). Z okresů Jihomoravského kraje nejvíce lidí zemřelo v Brně-městě (3 816 osob), což znamenalo i nejvyšší úroveň úmrtnosti v relativním vyjádření (10,3 zemřelých na 1 000 obyvatel). Nejnižší úmrtnost (9,2 osob na 1 000 obyvatel) byla v okrese Brno-venkov. Ve struktuře zemřelých podle nejčastěji zastoupených příčin úmrtí první místo v kraji náleží nemocem oběhové soustavy, druhé místo nádorovým onemocněním a na třetím místě se v závislosti na pohlaví střídají vnější příčiny úmrtí (poranění, otravy apod.) u mužů a nemoci dýchací soustavy u žen. V roce 2008 zemřelo v kraji na nemoci oběhové soustavy 2 650 mužů (46,7 % z celkového počtu zemřelých mužů) a 3 267 žen (58,5 % z celkového počtu zemřelých žen). Na novotvary zemřelo 1 585 mužů, tj. 27,9 % zemřelých mužů (nejčastěji se vyskytoval zhoubný nádor průdušek a plic – 325 případů) a 1 285 žen, tj. 23,0 % zemřelých žen (202 žen zemřelo na zhoubný nádor prsu). Třetí nejčastější příčinou úmrtí u mužů byly vnější příčiny, a to 420 případů (7,4 % z počtu zemřelých mužů), u žen v 272 případech nemoci dýchací soustavy (4,9 % z počtu zemřelých žen). Celkem 19 žen a 101 mužů spáchalo v průběhu roku 2008 sebevraždu, proti roku 2007 byl zaznamenán pokles o 5 sebevražd.

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 110


2.2. Ovzduší a klima Emisní situace celého Jihomoravského kraje včetně Brněnské aglomerace

1

Kvalita ovzduší v regionu je ovlivňována velkými i malými zdroji znečištění. Z porovnání jednotlivých 2 kategorií Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) , provedeném v Krajském programu snižování emisí (2006), je patrný vyšší podíl tuhých emisí z domácích topenišť a z dopravy. U emisí SO2 jsou dominantním zdrojem velké zdroje a domácí topeniště na tuhá paliva. U emisí NOx je jednoznačně patrný vysoký podíl z dopravy (dálnice D1, D2) a u emisí CO a CxHy především vliv mobilních zdrojů a částečně i vliv domácích topenišť. V rámci České republiky je Jihomoravský kraj z hlediska emisí hlavních znečišťujících látek trvale pod celostátním průměrem. Významnou škodlivinou jsou dlouhodobě NOx. Na jejich produkci se v roce 2007 z 81 % podílely mobilní zdroje, což je výrazně vyšší podíl než u celostátního průměru. Mobilní zdroje jsou také významným producentem CO, na jehož produkci se podílely 85 %, ze 68 % se pak podílí na emisích tuhých znečišťujících látek (TZL). V roce 2007 došlo oproti roku 2006 k relativní stagnaci celkových emisí znečišťujících látek, k mírnému poklesu emisí došlo u škodlivin CO a VOC a k mírnému nárůstu u tuhých znečišťujících látek na úrovni do 1%. Velké zdroje znečišťování ovzduší jsou v kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským průmyslem a energetickými spalovacími zdroji. Nejvýznamnějším producentem emisí NOX (79 %), TZL (67 %) a CO (84 %) jsou mobilní zdroje. Nejvýznamnějším producentem SO2 jsou velké zdroje (79 %), VOC a NH3 malé zdroje (57 %, resp. 48 %). Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 k nepatrným poklesům celkových emisí NOX, CO, VOC a NH3 a k nárůstu celkových emisí TZL v důsledku růstu emisí z malých zdrojů a SO2 z velkých zdrojů. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů k roku 2010 byly v roce 2007 splněny pro SO2, NOX a NH3. Emise VOC byly v roce 2007 těsně nad emisním stropem. Na emisích TZL se také významně podílejí malé zdroje, které produkují 30 % celkových emisí. Současně se výrazně projevuje sekundární prašnost způsobená uvolňováním prachových částic ze zemědělských ploch.

1

Podrobná analýza stavu ovzduší zóny Jihomoravského kraje, tak jak ji vymezuje zákon o ovzduší, je součástí vlastní předkládané koncepce, zde se nachází pouze stručné shrnutí.

2

A. stacionární zdroje - REZZO 1 až 3 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv, zařízení technologických procesů, uhelné lomy a jiné plochy s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, sklady, skládky a jiné stavby, zařízení a činnosti podle kolaudačního rozhodnutí. Velké zdroje znečišťování - REZZO 1 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Střední zdroje znečišťování - REZZO 2 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úlet znečišťujících látek. Malé zdroje znečišťování - REZZO 3 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. B. mobilní zdroje - REZZO 4 - pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší. FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 110


Tab.: Emise hlavních znečišťujících látek podle krajů po okresech (t/rok)1 nezahrnují emise VOC a NH3 z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel a chovů hosp. zvířat Okres

Tuhé látky

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok

Blansko

181,8

337,8

322,7

589,9

213,9

264,8

Brno - město

129,8

197,4

674,1

367,2

213,2

15,1

Brno - venkov

343

242,3

1001,7

2276,9

229,6

485,9

Břeclav

96,4

107,3

399,6

450,7

307,3

570,2

Hodonín

216,9

2784,9

783,1

388

203,8

801,9

Vyškov

219,5

101,2

131,4

245,4

97,9

252,1

Znojmo

181,9

422,2

425,2

884,2

169

1174,9

Tab.: Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (t.rok-1) Rok

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Emise

2006

1-4

5329,5

4267,6

19190,2

35188,9

17759,5

6609,4

celkem

2007

1-4

4912,2

4243,6

19093,2

34432,7

18148,1

7398,2

Emise

2006

1–3

1374,2

4174,4

4023,8

5511,3

11228,1

7142,9

celkem

2007

1–3

1729,20

4 193,10

3737,80

5202,30

10636,20

6335,50

Velké

2006

1

418,7

3243,1

2836,8

2711,6

841,5

2490,9

zdroje

2007

1

441,2

3317,3

2602,1

2448,7

621,9

2500,2

Střední

2006

2

311,3

146,0

379,0

358,7

404,0

1275,2

zdroje

2007

2

324,8

125,0

353,6

364,0

306,1

1 064,7

Malé

2006

3

644,2

785,3

808,0

2441,0

9982,6

3376,8

zdroje

2007

3

963,2

750,8

782,1

2 389,6

9 708,2

2 770,6

Mobilní

2006

4

3538

69,2

15069,4

28921,4

6920,0

255,3

*)

2007

4

3600,3

74,5

15452,4

29986,6

7123,3

273,9

zdroje

1

REZZO

data pro rok 2007 a zdroje kategorie REZZO 1-3, zdroj ČHMÚ

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 110


Imisní situace Jihomoravského kraje (včetně Brněnské aglomerace) V roce 2007 bylo na třech stanicích (Brno–Tuřany, Brno–střed a Brno–Masná) z jedenácti zaznamenáno překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10. Dále na čtyřech stanicích (ze 13) klasifikovaných jako dopravní (Brno–střed, Brno–Výstaviště, Brno–Zvonařka, Brno–Svatoplukova) byl překročen roční imisní limit pro oxid dusičitý. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly na 2,4 % území kraje. Z mapky je jasné, že velkou část těchto oblastí tvoří území aglomerace Brno. V porovnání s rokem 2005, kdy za oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší bylo definováno 96,9 % území aglomerace a 65,1 % Jihomoravské zóny, pak v porovnání s rokem 2006, kdy tyto oblasti tvořily 63 % území aglomerace a 58 % Jihomoravské zóny, se jedná o zlepšení, zejména pokud jde o zónu Jihomoravského kraje. V roce 2007 bylo na měřicích stanicích lokalizovaných na území kraje zaznamenáno pouze překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, a to na stanici Brno–Kroftova. Jako oblast s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bylo vymezeno 1,3 % území kraje. V porovnání s rokem 2005, kdy za tyto oblasti bylo definováno 78 % území aglomerace a 2 % Jihomoravské zóny, pak v porovnání s rokem 2006, kdy tyto oblasti tvořily 77 % území aglomerace a 7 % Jihomoravské zóny, se jedná o zlepšení. Klimatické údaje Severozápadní, západní a jihozápadní část Jihomoravského kraje (Českomoravská a Brněnská vrchovina) spadají do mírně teplé klimatické oblasti. Centrální, jižní a jihovýchodní část mají podmínky teplé oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,5 až 9,5 °C, pr ůměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,5 °C, n ejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450 - 500 mm. Centrální a jihovýchodní část města Brno se nachází v teplé klimatické oblasti, severozápadní pak spadá do oblasti s mírně teplým klimatem. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,5 až 9,0 °C, pr ůměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,0 °C, n ejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0 °C. Ro ční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450 - 500 mm. V posledních dekádách se objevují klimatické výkyvy v návaznosti na probíhající klimatické změny.

2.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Zdroji hluku jsou zejména dopravní zařízení (dálnice, silnice, městské komunikace, železnice a letiště), méně pak technologická zařízení (těžba, průmysl). V pásmech přiléhajících ke zdrojům jsou hygienické limity překračovány, což je významné zejména v hustě obydlených oblastech, na většině dotčeného území je však hluková situace vyhovující. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje, dotčených hlukem (ukazatel Ln pro rušení spánku je 60 dB) z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích, žije v aglomeraci Brno (33 490 obyvatel), dále ve Znojmě (5 575 obyvatel), v Bučovicích (1 110 obyvatel) a v Břeclavi (859 obyvatel). Celodenně (Ldvn = 70 dB) je hlukem z dopravy dotčeno cca 29 657 obyvatel 1 brněnské aglomerace, 5 197 obyvatel Znojma, cca 998 obyvatel Bučovic a cca 793 obyvatel v Břeclavi. V území se vyskytuje řada významných, jednoduchých, drobných nebo nevýznamných zdrojů ionizujícího záření, převážně pro lékařské nebo technické aplikace. Úroveň záření se v celém dotčeném území pohybuje v úrovni přirozeného pozadí, nejsou překračovány limity ozáření obyvatel. V území se vyskytuje řada vysokofrekvenčních (vysílače, radiolokátory) resp. nízkofrekvenčních (elektrická zařízení) zdrojů neionizujícího záření, bez konfliktů s hygienickými limity. Další charakteristiky, které by bylo nutno zohlednit, nejsou specifikovány.

1

Zdroj: Stav životního prostředí v krajích - Jihomoravský kraj 2007, Cenia, Jihomoravský kraj.

FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 110


2.4. Povrchová a podzemní voda Vodní toky a nádrže Povodí zájmového území Jihomoravského kraje je součástí povodí řeky Moravy. Toto povodí se na území Jihomoravského kraje skládá ze dvou samostatných hydrologických celků, které se v mnoha aspektech chovají odlišně; prvním je povodí Moravy nad soutokem řek Moravy a Dyje a druhým je dílčí povodí Dyje. Plocha povodí Moravy v České republice zaujímá 26,2% z celkové rozlohy České republiky. Českou část povodí řeky Moravy tvoří zemědělská půda (59,2%), lesy (31,2%), vodní plochy (1,45%) a sídelní oblasti (1,51%). Průměrný roční úhrn srážek v povodí Moravy činí 635 mm a hodnota průměrného ročního odtoku 3 činí 3 430 mil. m . Značná část toků, které protékají územím Jihomoravského kraje, mají prameny v jiných krajích (Olomoucký, Zlínský, Vysočina) a některé i v zahraničí (Rakousko, Slovensko). Hlavními toky jsou : •

Dyje se Želetavkou a s 29 přítoky (starými koryty),

•

část řeky Hané s přítoky, Jevišovka s 1 přítokem,

•

Svratka se 14 přítoky,

•

Svitava se 7 přítoky,

•

Jihlava a Oslava se 4 přítoky,

• Kyjovka a Morava (s přítoky a dopravními cestami). Většina těchto hlavních toků a významných přítoků je ve správě Povodí Moravy s.p. Ostatní menší toky jsou ve správě Lesů ČR, Zemědělské vodohospodářské správy (ZVS), obcí, Vojenského újezdu, Správy národního parku a fyzických či právnických osob. Na hlavních tocích je devět umělých vodních děl, které jsou ve správě Povodí Moravy a mají několik hlavních funkcí. Jsou to: •

na řece Dyji

VD Vranov (akumulace, energie, rekreace, zdroj pitné vody), VD Znojmo (vyrovnávací nádrž, zdroj pitné vody, energie), VD Nové Mlýny (horní, střední, dolní) (akumulace, rekreace, závlahy),

•

na řece Svratce

VD Brno - Kníničky (akumulace, energie, rekreace),

•

na řece Jevišovce

VD Jevišovice (akumulace),

•

na řece Skaličce

VD Oleksovice (akumulace),

•

na řece Křetínce

VD Letovice (akumulace, energie, rekreace),

•

na řece Bělé

VD Boskovice (zdroj pitné vody, akumulace),

• na řece Malá Haná VD Opatovice (akumulace, zdroj pitné vody) Ve správě ZVS je 11 větších nádrží v bývalém okrese Blansko, 11 nádrží v Brně - venkově, 5 nádrží na Břeclavsku, 9 nádrží na Hodonínsku, 3 nádrže na Vyškovsku a 16 nádrží na Znojemsku. Jejich funkce je převážně akumulační i když jen lokálního významu. Velká část menších rybníků a nádrží je ve správě ostatních institucí (Lesy ČR, obce, Vojenské újezdy, Správa národních parků a fyzické či právnické osoby). Tyto nádrže mají rovněž lokální akumulační význam. Jejich další využití je energetické nebo jde o chovné rybníky. Čistota toků a nádrží Čistota toků a její vývoj je dlouhodobě sledován v mnoha parametrech ve státní síti sledování kvality povrchových vod. V roce 2007 bylo hodnoceno 31 profilů na vodních tocích Morava, Dyje, Svitava, Svratka, Jihlava, Trkmanka, Jevišovka, Litava, Kyjovka, Bobrava, Oslava, Rokytná a Velička. Ve skupině A dosahovaly nejčastěji IV. a V. třídy AOX, celkový fosfor a nerozpuštěné látky. Již dlouhodobě je v kraji nejznečištěnějším tokem Trkmanka. Jen o něco lépe byly hodnoceny Litava, Kyjovka a Rokytná. Morava měla ve III. třídě zařazenou většinu profilů v ukazatelích CHSKCr a BSK5 a na dolním toku veškerý fosfor. Jihlava dosáhla v celkovém hodnocení nejlepší kvality v Řeznovicích (ve III. třídě pouze dusičnanový dusík a AOX). Svitava byla hodnocena III. třídou u dusičnanového dusíku a veškerého fosforu na všech profilech v kraji. Obdobnou kvalitu zaznamenala Svratka, ale v některých profilech dosáhlo III. FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 110


třídy více ukazatelů. Dyje byla nejlépe hodnocena v okolí Znojma, kde žádný z ukazatelů nepřesáhl II. třídu. Ve skupině B dosáhl III. třídy pouze chlorbenzen, přičemž se projevil vliv vyšší meze stanovitelnosti jedné z laboratoří. Ve skupině C byly nejvíce znečištěny Trkmanka, Kyjovka a Litava. Ve IV. a V. třídě byly veškeré železo, veškerý mangan a zinek. Ve III. třídě na některých tocích rtuť a měď. Ve skupině D ovlivnil výsledné zatřídění zejména chlorofyl.

Obecně je možno konstatovat, že u většiny toků, zejména menších, kde vodnatost je poměrně malá, znečistění značně kolísá a pohybuje se od III. do V. třídy. Jedná se o znečistění anorganického tak i organického původu. Příčinou je stále nedostačující územní a provozní intenzita čištění odpadních vod u bodových zdrojů znečišťování, množství malých sídel, u kterých chybí ČOV, rozsáhlé plošné znečišťování povodí vodních toků zejména intenzivní zemědělskou výrobou a průsaky ze starých ekologických zátěží, aglomeracemi s průmyslem bez ochrany při haváriích (zejména ropnými produkty) či splachy vytěžených hlušin. Dokladem jsou místní ekologické katastrofy spojené s úhynem ryb. Situace v čištění odpadních vod se však v poslední době výrazně zlepšuje. Znečistění toků způsobuje následně zanášení nádrží a zmenšení jejich akumulačních schopností při povodních a omezení využití vod z těchto toků pro závlahy. Na znečistění toků se podílí i činnosti a zástavby na horních tocích mimo území Jihomoravského kraje. Kvalita vody v nádržích a rybnících odpovídá kvalitě vody na tocích a je poměrně špatná. Zejména sinice ohrožují zdravotní stav vodních živočichů a omezují rekreační využití vodních nádrží. Znečistění je dlouhodobé a jeho sanace si vyžádá delší dobu než u toků, kde samočisticí procesy probíhají rychleji. Jsou to zejména usazené kaly, které přitekly z toků či občasných vodotečí a omezující akumulační schopnosti těchto nádrží. Podzemní voda

Z regionálně hydrogeologického pohledu spadá oblast JMK do následujících hydrogeologických rajónů: Rajóny svrchní vrstvy: • • • • • FileName: SaveDate:

1624 Kvartér Valové, Romže a Hané 1641 Kvartér Dyje 1642 Kvartér Jevišovky 1643 Kvartér Svratky 1644 Kvartér Jihlavy C910-10-0_IPZKO_JMK_dokumentace.doc 12.5.2010


Strana: 23 z 110


• •

1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu 1651 Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje

Rajóny základní vrstvy: • 2230 Vyškovská brána • 2241 Dyjsko-svratecký úval • 2242 Kuřimská kotlina • 2250 Dolnomoravský úval • 3110 Pavlovské vrchy a okolí • 3222 Flyšové sedimenty v povodí Moravy • 3230 Středomoravské Karpaty • 4230 Ústecká synklinála v povodí Svitavy • 5221 Boskovická brázda - severní část • 5222 Boskovická brázda - jižní část • 6540 Krystalinikum v povodí Dyje • 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy • 6560 Krystalinikum v povodí Svratky • 6570 Krystalinikum brněnské jednotky • 6620 Kulm Drahanské vrchoviny • 6630 Moravský kras Hydrogeologický rajón je pokládán za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod. Určujícím hlediskem pro začlenění území do jednotlivých hydrogeologických rajónů jsou geologická a hydrogeologická charakteristika horninového prostředí a hydrologická, klimatická a morfologická charakteristika (režim podzemních a povrchových vod, vodní toky, morfologie terénu, srážky, atd.). Hydrogeologická rajonizace uplatňuje čtyřmístné číselné označení, kde první pozice uplatňuje základní genetickou charakteristiku: • 1 ... hg rajony v kvartérních fluviálních sedimentech, • 2 ... hg rajony v neogenních a křídových pánevních sedimentech, • 3 ... hg rajony v paleogenních a křídových pánevních sedimentech Karpatské soustavy, • 4 ... hg rajony v sedimentech svrchní křídy, • 5 ... hg rajony v sedimentech permokarbonu, • 6 ... hg rajony v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika. Druhá pozice vytváří skupinu hg rajonů, které mají vzájemnou souvislost. Třetí pozice je vlastní hg rajon, totožný se základní jednotkou vodohospodářské bilance podzemních vod. A čtvrtá pozice (v našem případě neuváděná) označuje subrajon, tedy dělení, které je žádoucí z pohledu podrobnější bilance podzemní vody. Konkrétní údaje o hladině podzemní vody nejsou relevantní pro účely posouzení a nebyly zjišťovány.

2.5. Půda Půda je jednou ze základních přírodních složek ekosystému a patří k důležitým přírodním zdrojům. Jejím využíváním dochází k přeměně na antropogenní kulturní krajinu. Úvalové části Jihomoravského kraje a podhůří Jihomoravských Karpat mají půdy s nejvyšším produkčním potenciálem v ČR, ale jsou zároveň vystaveny silné antropogenní větrné i vodní erozi. Jihomoravský kraj má nejvyšší zastoupení půd s nejvyšším produkčním potenciálem ze všech krajů ČR. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území kraje překračuje hranici 60 % a je tak mnohem vyšší než celostátní průměr (54,2 %), ve struktuře pozemků tvoří více než polovinu výměry kraje orná půda (kraj 50,3%, ČR 39,0%).

FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Tab.5: Bilance půdy a podíly z celkové výměry v Jihomoravském kraji (stav k 31.12.2005) Druh Zemědělská půda

orná půda

% 50,3

trvalé travní porosty

28 307

4,0

zahrady, ovocné sady

24 860

3,5

vinice

14 000

2,0

425 323

60,2

lesní pozemky

196 276

27,8

vodní plochy

14 930

2,1

Zemědělská půda celkem Nezemědělská půda

ha 355 609

Nezemědělská půda celkem

281 351

39,8

Celková výměra

706 674

100,0

V jižní části kraje je rozvinuto vinohradnictví a ovocnářství. V kraji je více než 90 % všech vinic v rámci ČR. V kraji se nachází také více než pětina (20,3%) ovocných sadů celé republiky. Na druhé straně mají v kraji oproti průměru v ČR daleko nižší zastoupení trvalé travní porosty (4,0% v kraji, v ČR 12,2%). Půda poblíž dálnic a rychlostních silnic je stále velmi atraktivní pro investory, často dochází i k záborům půd v I.třídě ochrany. Současně dochází ke zvyšování podílu pozemků zemědělsky neobhospodařovaných, u kterých se vlastníci snaží dosáhnout změny využití pozemků zemědělských na pozemky stavební. Půdní fond je na řadě míst ohrožen vodní erozí, v poslední době zejména vlivem přívalových srážek dochází k poškození příznivých fyzikálních vlastností půdy. Vzrůstají plochy neobhospodařovaných pozemků. Ke kontaminaci zemědělských půd dochází lokálně, v návaznosti na některé stávající podniky a skládky.

2.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Rozvoj oblasti (rozvoj bydlení, infrastruktura) s sebou nese potřebu čerpat nové nerostné zdroje. V rámci rozvoje Jihomoravského kraje bude využíváno stávajících ověřených zásob, přičemž koncepce surovinové politiky počítá s budoucím využitím ložisek stavebního kamene, štěrkopísků, celkovým snižováním těžby vápenců a lokálním zvyšováním těžby živcové suroviny. Místní význam nepřesáhne využití ložisek kvalitních cihlářských surovin a slévárenských písků. Ověřená ložiska ropy a zemního plynu jsou vázána na jih moravské části vídeňské pánve, v současné době je těženo cca 97 % celkové těžby v ČR, což ovšem pokrývá 4 % celostátních potřeb. Lignit jako palivo představuje nejméně kvalitní surovinu s trendem postupného snižování spotřeby. S dalším využitím jeho zásob se v současnosti i v blízké budoucnosti nepočítá, ve výhledu by lignit mohl představovat pouze cennou chemickou surovinu. Hlavní faktory, omezující využívání ložisek nerostných surovin, jsou prvky ochrany přírody a krajiny (CHKO, MCHÚ, prvky ÚSES, NATURA 2000), ochrany povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochrana lesního a půdního fondu, na lokální úrovni i střety se stávající infrastrukturou. Řada ložiskových objektů byla vymezena před zavedením těchto prvků ochrany. V konkrétních případech (posuzování dalších prodloužení POPD) bude nutné pečlivě zvažovat váhu obecného zájmu ochrany přírody oproti možnosti hospodárného dotěžení ložiska. Vlivy na primární přírodní zdroje (tzv. neobnovitelné) lze omezit dostatečným využitím druhotných zdrojů surovin.

2.7. Fauna, flóra a ekosystémy Jihomoravský kraj z hlediska biogeografického do sebe zahrnuje 3 provincie panonskou (od jihu), karpatskou (resp. západokarpatskou subprovincii ve východní a centrální část regionu) a provincii hercynskou (od západu). Region je nejteplejší oblastí v ČR. To se pochopitelně odráží ve velmi pestrém zastoupení nejrozličnějších typů ekosystémů a rostlinných a živočišných společenstev. Pro jižní část kraje je charakteristické zastoupení jak společenstev lužních, vodních a mokřadních (vázaných především na řeky Dyji a Moravu), tak i kontrastních typů společenstev xerotermních a suchomilných, především na vápnitých podkladech (na flyši a vápencích - Pálava). Karpatskou část kraje reprezentují především dobře zachované lesní a luční ekosystémy (Chřiby, část Bílých Karpat). Jedinečný FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 110


(byť maloplošný) je výskyt společenstev vázaných na vápencový kras (Moravský Kras). Západní část kraje již náleží do Hercynské provincie. Zde jsou těžištěm hodnot především společenstva lesní a luční. Ochrana přírody a krajiny Jihomoravský kraj patří v rámci ČR k regionům s velmi vysokým zastoupením přírodních hodnot. V kraji se z velkoplošných chráněných území nachází 1 národní park (NP) - Podyjí a 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO) - Moravský Kras, Pálava a Bílé Karpaty (menší část). Na území Jihomoravského kraje byly zřízeny 2 biosférické rezervace UNESCO (Bílé Karpaty, Dolní Morava). Bylo zde vymezeno mimořádně vysoké množství maloplošných chráněných území (224). Na území kraje bylo vyhlášeno 195 evropsky významných lokalit (EVL) a 8 ptačích oblasti soustavy NATURA 2000. Rovněž zde bylo vyhlášeno 20 přírodních parků. Velké množství již vyhlášených významných krajinných prvků ze zákona (VKP) je nedílnou součástí poměrně hustého územního systému ekologické stability (ÚSES) jak na regionální, tak lokální úrovni.

Tab.: Velkoplošná chráněná území v Jihomoravském kraji Název

Statut

Podyjí

Národní park (NP)

Bílé Karpaty

Chráněná (CHKO)

Moravský kras

CHKO

Pálava

CHKO

krajinná

oblast

Tab.: Přírodní parky v Jihomoravském kraji Halasovo Kunštátsko

Říčky

Lysicko

Střední Pojihlaví

Rakovecké údolí

Údolí Bílého potoka

Řehořkovo Kořenecko

Výhon

FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Svratecká hornatina

Niva Dyje

Baba

Mikulčický luh

Podkomorské lesy

Strážnické Pomoraví

Bobrava

Ždánický les

Niva Jihlavy

Jevišovka

Oslava

Rokytná

Tab.: Seznam ptačích oblastí v Jihomoravském kraji Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví

Hovoransko - Čejkovicko

Soutok - Tvrdonicko

Lednické rybníky

Pálava

Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny

Jaroslavické rybníky

Podyjí

ab.10: Seznam evropsky významných lokalit v Jihomoravském kraji Baštinský potok

Jezero

Nové hory

Široký

Bezourek

Jižní svahy Hádů

Nový zámek Jevišovice

Šlapanické slepence

Bezručova alej

Kameníky

Očov

Špice

Bílá hora

Kamenný vrch

Ochůzky - Nedánov

Štěpánovský lom

Bílé Karpaty

Kamenný vrch u Kurdějova

Oleksovická mokřina

Šumické rybníky

Bílý kopec u Čejče

Kamenná hora u Derflic

Panský les - Jezdiny

Tasovický lom

Biskoupský kopec

Kaolinka Únanov

Paví kopec

Tavíkovice - zámek

Blansko - kostel

Kapánsko

Pekárka

Trávní dvůr

Borotín - zámek

Klentnice - kostel sv. Jiří

Pisárky

Trenckova rokle

Bosonožský hájek

Klínky

Písečný rybník

Trkmanec - Rybníčky

Božické rybníky

Knížecí les

Pod Šibeničním vrchem

Trkmanské louky

Božický mokřad

Kopečky u Únanova

Podmolí - strouha

Turold

Břeclav - kaple u nádraží

Krumlovsko-Rokytenské slepence Podyjí

Tvořihrázský les

Břežanka a Břežanský rybník

Krumlovský les

Polámanky

U Huberta

Bučovice - zámek

Křetín - zámek

Popice - fara

U kapličky

Bzenecká střelnice

Křtiny - kostel

Pouzdřanská step - Kolby

U Michálka

Citonice - rybník Skalka

Kuntínov

Prudká

Údolí Dyje

Crhov - Rozsíčka

Květnice

Přední kopaniny

Údolí Chlébského potoka

Čejkovické Špidláky

Lapikus

Přední kout

Údolí Jihlavy

Čekal

Lednice - zámek

Přísnotický les

Údolí Oslavy a Chvojince

Černecký a Milonický hájek

Lednické rybníky

Rakšické louky

Údolí Svitavy

Čertoryje

Letiště Marchanice

Rakovecké údolí

Uherčice - zámek

Čepičkův vrch

Lipov - kostel

Rašovický zlom - chobot

Úvalský rybník

Červené stráně

Lom u Žerůtek

Rendezvous

Valtrovický luh

Člupy

Loučka

Rojetínský hadec

Váté písky

Dědice - kostel

Louky pod Kumstátem

Prudká

Ve Žlebě

Dědkovo

Lovčický potok a Jordánek

Rosice - zámek

Věteřovská vrchovina

Děvín

Luční údolí

Rumunská bažantnice

Větrníky

Dlouhá Lhota

Malhostovické kopečky

Rybniční zámeček

Visengrunty

Drnholecký luh

Mašovická střelnice

Řeka Rokytná

Vracovská doubrava

Doubravník kostel

Mašovice - lom

Sivický les

Vranov nad Dyjí - základní škola

Dunajovické kopce

Mezi lomy

Skalky u Havraníků

Vranovický a Plačkův les

Dyjské svahy

Mikulovický les

Skalky u Sedlece

Vrbický hájek

Emin zámeček

Milejovské louky

Slanisko Dobré Pole

Vrbovecký rybník

Fládnitzské vřesoviště

Milotice - letiště

Slanisko Novosedly

Vypálenky

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hevlínské jezero

Milovický les

Slanisko u Nesytu

Výrovické kopce

Hochberk

Miroslavské kopce

Slavkovský zámecký park a aleje

Za Dyjí

Hobrtenky

Modřické rameno

Sokolí skála

Zápověď u Karlína

Hodonínská doubrava

Moravský kras

Soutok - Podluží

Zimarky

Horky u Milotic

Mouřínov - Druhý rybník

Starý zámek Jevišovice

Zkamenělá svatba

Hostim - zámek

Mušenice

Stepní stráně u Komořan

Zlobice

Hovoranské louky

Mušovský luh

Stolová hora

Znojmo - hrad

Hovoranský hájek

Na Adamcích

Strabišov - Oulehla

Znojmo - Kostel Nalezení sv. kříže

Chřiby

Na Kocourkách

Stračí

Zřídla u Nesvačily

Jankovec

Na lesní horce

Stránská skála

Ždánický les

Jaroslavice - zámek

Načeratický kopec

Strážnická Morava

Žebětín

Jasenová

Nad Brněnskou přehradou

Strážnicko

Židlochovický zámecký park

Javorník - hliník

Nad kapličkou

Střelická bažinka

Ječmeniště

Nad Vápenkou

Studánkový vrch

Jedlový les a údolí Rokytné

Netopýrky

Svatý kopeček u Mikulova

Jevišovka

Niva Dyje

Šévy

2.8. Krajina Pestré přírodní podmínky oblasti se odrážejí v nejrůznějších typech krajin zastoupených v oblasti. Za posledních 50 let však došlo ke značným strukturálním změnám, vyplývajících z geopolitických důvodů (socializace venkova, velkovýrobní zemědělská produkce, scelování orné půdy, velkoplošné odvodnění apod.), které se povětšinou negativně projevily na tvářnosti naší krajiny. Intenzivněji se tento proces odehrával v nejúrodnějších oblastech, tedy na jižní Moravě. V současnosti jsme svědky marginalizace některých částí krajiny, což se projevuje zvýšením plošného podílu ladem ponechaných pozemků, krajinné zeleně a lesních ploch. V suburbánních oblastech díky dynamickému rozvoji dochází naopak k zastavování rozsáhlých výměr. Tyto trendy jsou však celorepublikové a odrážejí politické a socioekonomické změny po roce 1989. Region je značně různorodý. Prochází jím ostrá geografická hranice, která koreluje se způsobem využívání a prostorovým rozmístěním jednotlivých krajinných typů. Severní, severozápadní a západní okraj regionu tvoří převážně lesopolní krajiny hercynika, které představují harmonický typ kulturní krajiny s vysokým rekreačním potenciálem. V karpatské části regionu vzhledem k úrodnosti došlo ke značnému odlesnění a intenzivnímu zemědělskému využívání. Přesto i zde nalézáme rozsáhlé hodnotné segmenty s vysokým rekreačním potenciálem, jakými jsou Chřiby, Ždánický les a především Bílé Karpaty a Pálava. Jižní Morava představuje intenzivně zemědělsky obdělávaný komplex polních a lesopolních krajin panonika. Specifikem je pěstování vinné révy v nejteplejších oblastech. Na mnoha místech v nejteplejší části kraje se tak zachovaly rozsáhlé segmenty pestré směny kultur (střídání vinohradů, polních sadů a zahrad) a záhumenková hospodářství, představující jedinečný krajinný typ a způsoby využívání, které nemají jinde v ČR obdoby.

2.9. Hmotný majetek a kulturní památky Jihomoravský kraj dlouhodobě pečuje o své kulturní bohatství, kterým je množství kulturních památek. Jedním z důležitých nástrojů podpory kulturního dědictví je poskytování finančních příspěvků vlastníkům 1 na obnovu kulturních památek z rozpočtu krajů, nebo z grantových programů . V Jihomoravském kraji se nachází množství významných kulturních památek, hradů, zámků, církevních staveb, domů, drobné architektury, např. kapliček, božích muk a soch světců, pokrývajících v podstatě celé

1

Po dlouhá předchozí desetiletí byla opomíjená péče o sakrální objekty, dnes díky zájmu kulturní veřejnosti mají tyto stavby ve skupině obnovovaných památek takřka největší zastoupení. FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 110


jeho území. Z těchto památek jsou Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat zapsány na Listině světového kulturního dědictví UNESCO. Národní kulturní památky •

Blansko

•

Brno-město

• •

Brno-venkov Břeclav

• • •

Hodonín Vyškov Znojmo

Zámek Kunštát, Zámek Lysice, Zámek Rájec nad Svitavou, Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách Vila Tugendhat, Kostel sv. Petra a Pavla - Petrov vč. děkanství, konzistoří a kanovnických rezidencí, hrad a pevnost Špilberk, Čestné pohřebiště na ústředním hřbitově, Kostel Sv. Jakuba Většího, Kounicovy vysokoškolské koleje s památníkem Vítězství nad fašismem v Brně, Moravské zemské desky Nedvědice, Pernštejn, areál zámku, Zámek Lednice, Zámek Valtice, archeologické naleziště Dolní Věstonice vč. souboru nejvýznamnějších nálezů Zámek Milotice, Velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice vč. souboru nálezů Zámek Bučovice, Zámek Slavkov u Brna Znojmo - Rotunda Sv. Kateřiny, Hrad Bítov, Zámek Uherčice, Zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina hradu Nový Hrádek u Lukova, Slup - vodní mlýn

Krajinné památkové zóny • Brno-venkov, Vyškov • Břeclav

Bojiště bitvy u Slavkova Lednicko-valtický areál

Městské památkové rezervace • Brno-město Brno • Břeclav Mikulov • Znojmo Znojmo Městské památkové zóny • • • • • •

Blansko Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Boskovice, Lomnice u Tišnova Ivančice Valtice Kyjov, Veselí nad Moravou, Strážnice Vyškov, Slavkov u Brna Moravský Krumlov, Jevišovice

Vesnické památkové rezervace • Blansko Veselka • Břeclav Pavlov • Hodonín soubor vinných sklepů Plže v Petrově Vesnické památkové zóny • Brno památková zóna lidové architektury Tuřany – Brněnské Ivanovice Archeologické rezervace • Brno-město lokalita Staré Zámky u Líšně • Břeclav lokalita Břeclav-Pohansko Soubor technických památek • FileName: SaveDate:

Blansko

Soubor technických památek Stará Huť - Josefské údolí u Olomoučan



Strana: 29 z 110


2.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dotčené území patří z dopravního hlediska k nejvýznamnějším v České republice. Region je významnou křižovatkou dvou hlavních středoevropských dopravních směrů: IV. multimodálního koridoru (z Německa a severní Evropy na Balkán) a VI. multimodálního koridoru (z Polska a východního Pobaltí směrem na Rakousko a Itálii). Dopravní síť dotčeného území má převážně radiální podobu, s centrem ve městě Brně. V okrajových částech je síť doplněna dvěma významnými tangentami (pomoravský koridor na východě, historické spojení Prahy s Vídní na západě regionu). Hlavní problémy se soustřeďují v oblasti nedokončené páteřní sítě komunikací a zanedbané údržby komunikací II. a III. tříd (které spadají pod správu krajů, nikoliv státu). Kraj se nachází na hlavní vnitrostátní silniční trase Praha – Brno – Ostrava s odbočkami jižním směrem na Vídeň a Bratislavu a severním na Svitavy a Hradec Králové. Tyto tranzitní trasy, které jsou reprezentovány dálnicí D1 (Praha – Brno – Kroměříž), D2 (Brno – Bratislava), I/52 (Brno – Mikulov – Vídeň) a I/43 (Brno – Svitavy), I/53 (Pohořelice-Znojmo), I/55 (Břeclav-Hodonín-Uherské Hradiště) jsou značně vytíženy, nejvyšší intenzity dopravy se vyskytují v okolí Brna, kde na dálnici D1 dosahují téměř 60 tis. vozidel denně. Průběžně probíhá výstavba velkého městského okruhu v Brně, stavby v rámci přestavby železničního uzlu v Brně, realizace dílčích obchvatů obcí a příprava optimalizace dopravní infrastruktury mezinárodního významu - rozšíření dálnice D1, R43, R52 a další stavby. Kraj s velmi intenzivní tranzitní dopravou má z moravských krajů nejvyšší emise z dopravy a třetí nejvyšší v ČR (po Praze a Středočeském kraji) v ČR. Podíly kraje na celkových emisích jednotlivých látek z dopravy se pohybují okolo 12 % (téměř 2 mil. t CO2), rovněž měrné emise v kraji na plochu jsou velmi 2 2 vysoké (276 t CO2 na km , 106 kg PM na km ). Trend emisí CO2 a N2O je stoupající, na nárůstech se výrazněji podílí veřejná silniční a nákladní silniční doprava. Emise PM10 stagnují, NOx a VOC zaznamenávají pokles.

2.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Nakládání s odpady

Mezi nejvýznamnější problémy v oblasti odpadového hospodářství patří nerespektování principu využití odpadů a převažující ukládání odpadů na skládky, i když se v současné době situace zlepšuje. Tato skutečnost je dána i tím, že v regionu vznikají nová zařízení, kde jsou odpady zpracovávány, a dále se také navyšuje kapacita stávajících zařízení. Při preferování využití odpadů před jejich odstraněním hrají velkou roli ekonomické podmínky.

* V roce 2004 bylo skládkováno 383 tis. t odpadů nikoliv 328 tis. t odpadů (což bylo způsobeno chybějícími daty v hlášení jedné skládky).

Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového hospodářství charakteristický především velkou koncentrací zemědělské výroby a přítomností moravské metropole Brna. Z toho vyplývá i skladba produkovaných odpadů. Důležitým článkem v nakládání s odpady je spalovna komunálních odpadů, jejíž provoz zajišťuje vysoký podíl energetického využívání odpadů především v Brně. Tento fakt podporuje plnění cílů Plánu odpadového hospodářství kraje v oblasti snižování množství odpadů odstraněných skládkováním. V současnosti probíhá rekonstrukce brněnské spalovny a její zkapacitňování. FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 110


Největší podíl materiálově využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, kovy, biologicky rozložitelný odpad, sklo a plasty. Naopak nejnižší podíl na materiálově využitelných složkách tvoří elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu.

Co se týče nakládání s odpady, v Jihomoravském kraji se většina komunálního odpadu stejně jako v celé ČR zneškodňuje skládkováním. Z dalších způsobů nakládání s KO jsou významné spalování, úprava biologickými metodami. Ve srovnání s ČR se v kraji více odpadu spaluje, což je způsobeno provozem spalovny komunálních odpadů SAKO v Brně, a méně odpadu se upravuje fyzikálními a chemickými postupy. Největší podíl na produkovaném množství odpadů mají odpady ze zemědělství, průmyslu, stavebnictví a demolic, odpady komunální a odpady ze zařízení na zpracování odpadu a z ČOV.

V celorepublikovém měřítku není Jihomoravský kraj producentem významného množství nebezpečných odpadů - produkce nebezpečných odpadů se dlouhodobě pohybuje pod průměrnou hodnotou pro kraje v ČR. Navíc lze konstatovat mírně klesající tendenci celkové produkce nebezpečných odpadů. Dominantním způsobem při nakládání s nebezpečnými odpady je skládkování – v kraji jsou pro skládkování nebezpečných odpadů dostatečné kapacity, především v jižní části kraje, kde chybí kapacity pro využití nebezpečných odpadů. Nedostatečná kapacita zařízení pro využití některých druhů nebezpečných odpadů má za následek poměrně vysoký podíl jejich skladování za účelem následného FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 110


exportu mimo území kraje. V rámci regionu jsou z některých částí Jihomoravského kraje sváženy komunální odpady a skladovány či zpracovány v kraji Vysočina. Jihomoravský kraj má zpracovaný a schválený „Plán odpadového hospodářství“, který obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, včetně bilance vztahů mezi produkcí odpadů a nakládání s odpady, stanovení cílů a postupů pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a dále pro jejich využívání a odstraňování. Jeho cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. Na tento plán dále navazují Plány odpadového hospodářství původců odpadů, které musí být zpracovány v souladu s předmětnou vyhláškou a samozřejmě v souladu s legislativou. V Jihomoravském kraji byla zaznamenána tendence výstavby sběrných dvorů i v obcích s malým počtem obyvatel, což souvisí s potřebou koordinovat odpadové hospodářství v malých regionech.

2.12. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce Stávající trendy životního prostředí v dotčeném území, jež budou bez provedení koncepce a koncepcí z ní vycházejících nadále prohlubovány: •

dojde k nárůstu znečištění ovzduší, a to především v místech soustředění obyvatel, služeb a blízkosti zatížených komunikací,

•

porostou emise z malých stacionárních zdrojů (domácích topenišť, především z horších paliv) a z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší,

•

nadále budou překračovány imisní limity v případě PM10, benzen, BaP a troposférický ozón,

•

území bude nadále postiženo větrnou erozí a důsledky nesprávných zemědělských postupů,

•

nebude se zvyšovat energetická efektivita a využití obnovitelných zdrojů energie,

•

nebude dokončen páteřní komunikační systém a dojde ke kolapsu nadřazené dopravní infrastruktury kraje,

•

nadále bude pokračovat neuspokojivá dopravní situace v centrech měst,

•

nebude řešen špatný stav cyklistické infrastruktury a neexistence koncepčního, uceleného a použitelného systému cyklistických tras a stezek,

•

nadále se bude snižovat retenční schopnost krajiny,

•

bude přetrvávat nízká biodiverzita zemědělských ekosystémů,

•

rovněž bude přetrvávat snížená biodiverzita monokulturních lesů,

•

bude i nadále docházet k marginalizaci rozsáhlých ploch v krajině,

•

nebude řešena a nadále bude prohlubována problematika znečištění povrchových vod,

•

dojde k dalšímu prohloubení zamoření Brněnské přehrady i ostatních vodních ploch v regionu sinicemi,

•

území bude ohrožováno povodňovými stavy,

•

dojde k celkovému snižování rozlohy orné půdy i zemědělské půdy,

•

bude pokračovat eroze zemědělské půdy,

•

nebude řešena přítomnost řady starých ekologických zátěží, i s extrémní rizikovostí,

•

brownfields budou ponechány v neuspokojivém stavu.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 110


III. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY PZKO JMK je zpracován pro území zóny Jihomoravského kraje tzn. Jihomoravský kraj bez brněnské aglomerace. Teoreticky je možné, že k ovlivnění na úrovni konkrétních projektů může dojít kdekoliv na celém území zóny. Popis charakteristik životního prostředí celého Jihomoravského kraje (včetně aglomerace Brno) dle jeho jednotlivých složek je uveden v předchozí kapitole. Vzhledem k charakteru Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje nemají navržená opatření resp. z nich vyplývající aktivity zcela jednoznačný územní průmět. Do jisté míry lze identifikovat územní průmět aktivit pouze v rámci tzv. tvrdých investic v oblasti dopravní či energetické infrastruktury, avšak Program ke zlepšení kvality ovzduší neobsahuje konkrétní projekty a nijak nepredisponuje výběr variant ani konkrétního technického řešení projektů či jejich konkrétní lokalizaci. V rámci povolovacího řízení je tedy nutné vyhodnotit každý projekt zvlášť na úrovni záměru dle platné legislativy v oblasti životního prostředí. To je úkolem řízení na podrobnější úrovni, ať už v procesu pořizování územních plánů resp. zásad územního rozvoje nebo projektové přípravy konkrétních investičních akcí. Konkrétní vlivy jednotlivých projektů na životní prostředí budou nadále posuzovány v rámci řízení podle zvláštních předpisů (především územní řízení čí pořizování územně plánovací dokumentace) tak, jak to ukládá zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. K významnému potenciálnímu ovlivnění životního prostředí by teoreticky mohlo dojít v oblastech, které jsou chráněny nejčastěji z důvodu zvláště zachovalého stavu ŽP či významného soustředění hodnot. Jedná se především o území NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský Kras a CHKO Pálava a maloplošná zvláště chráněná území. Vzhledem k předmětu řešení Programu budou pravděpodobně významně ovlivněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které jsou zároveň prioritními oblastmi pro lokalizaci opatření navrhovaných předkládanou koncepcí. Významně ovlivněny budou rovněž oblasti zatížené znečištěním ovzduší z dopravy, větrné eroze či pachovými látkami ze zemědělské činnosti, které se s OZKO překrývají.

Charakteristiky ŽP v oblastech zvláštního významu a jejich možné ovlivnění provedením koncepce NP Podyjí, PO a EVL Podyjí NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km². NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici s Rakouskem. Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Oblast je výjimečná svou biologickou rozmanitostí z hlediska zastoupení typů biotopů i počtem vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů. Mezi nejvýznamnější biotopy patří plošně rozsáhlé porosty hercynských dubohabřin, reprezentativní porosty suťových lesů a acidofilních teplomilných doubrav s kručinkou chlupatou. Z nelesní vegetace jsou cenná společenstva vodních makrofyt, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, suchá vřesoviště nížin a pahorkatin, skalní vegetace s kostřavou sivou, nízké xerofilní křoviny s výskytem skalníků a acidofilní vegetace efemér a sukulentů. V NP se vyskytuje také celá řada prioritních druhů soustavy Natura 2000. Z rostlin je to střevíčník pantoflíček, z živočichů především kolonie netopýra velkého, vrápence malého, netopýra velkouchého a netopýra černého. Jedná se o velmi významný komplex lokalit termofilních druhů hmyzu. Z bezobratlých se zde vyskytuje roháč obecný, kovařík Limoniscus violaceus, tesařík obrovský a přástevník kostivalový. Z ryb a obojživelníků se zde vyskytuje vranka obecná a čolek velký. CHKO Bílé Karpaty, EVL Bílé Karpaty, Biosférická rezervace Bílé Karpaty Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmořské výšce 175-970 m. Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto, se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty zařazeny FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 110


mezi evropské biosférické rezervace UNESCO. Rozmanité způsoby hospodaření, různorodý historický vývoj a v neposlední řadě odlehlost od průmyslových středisek umožnily zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanovišť, od teplomilných šipákových doubrav po pralesovité horské bučiny, od teplomilných stepních porostů k podhorským přepásaným loukám a nejrůznějším typům drobných lesních i lučních mokřadů. Bílé Karpaty se staly pojmem především jako území s nejvyšší diverzitou a s největší kvantitou vstavačovitých rostlin (orchidejí) ve střední Evropě. Přírodní i kulturní faktory tak vytvářejí z Bílých Karpat území mimořádně cenné i v evropském kontextu. Ve střední části CHKO Bílé Karpaty se nachází EVL Bílé Karpaty. Lesní vegetace je mimořádná svým rozsahem a zachovalostí, částečně též mimořádnou druhovou bohatostí. Luční společenstva Bílých Karpat jsou druhově velmi bohatá a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin. Z "naturových" druhů rostlin se vyskytují střevičník pantoflíček a srpice karbincolistá. Květnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště vzácných a ohrožených druhů bezobratlých (hmyz, pavoukovití). Z "naturových" druhů živočichů se zde vyskytují ohniváček černočarý, modrásek bahenní, modrásek očkovaný. Rezervace Machová je významná lokalita druhu Vertigo angustior, Vertigo moulinsiana se vyskytuje v oblasti Žitkové. Zvláštností této části Bílých Karpat jsou i plevelná společenstva vyskytující se na malých políčkách a záhumencích bez chemizace. CHKO Moravský kras, EVL Moravský kras Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším krasovým územím České republiky. Posláním CHKO, EVL soustavy Natura 2000 a řady maloplošných chráněných území, které jsou zde vyhlášeny, je ochrana krasových jevů a přírodě blízkých lesních biotopů. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. Geologický podklad, členitý terén, poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti i výskyt karpatských druhů je příčinou existence specifických rostlinných a živočišných společenstev. Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů. V jeskyních Moravského krasu však žijí i četné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni k životu v naprosté tmě. Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro vědu. Ze skupiny kriticky ohrožených druhů rostlin zde, například ve skalní stěně propasti Macocha, roste, jako na svém jediném nalezišti v České republice, glaciální relikt, kruhatka Matthiolova. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 60 % území. Evropský význam Moravského krasu je umocněn výskytem druhů obsažených v příloze ke Směrnici o stanovištích. Jsou to dekorativní orchidej Cypripedium calceolus, teplomilné druhy Pulsatilla grandis a Echium russicum, drobný mechorost Buxbaumia viridis rostoucí v propasti Macocha, netopýři: Myotis bechsteinii, Barbastella barbastellus, Myotis myotis, Myotis emarginatus a Rhinolophus hipposideros, drobná rybka Cottus gobio, zástupce lesních motýlů Callimorpha quadripunctaria a mokřadní motýli Maculinea nausithous a Lycaea dispar. Na staré rozpadající se kmeny střední části Moravského krasu je vázán kovařík Limoniscus violaceus. CHKO Pálava, PO Pálava, Biosférická rezervace Pálava Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, je cenná především významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních a lesních ekosystémů. Nejcennější biotopy druhově bohatých stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny. Řeka Dyje je obklopena lužním lesem, loukami a mokřadními společenstvy. Území CHKO Pálava se kryje s několika EVL (Niva Dyje, Slanisko u Nesytu, Milovický les, Stolová hora, Klentnice – kostel sv. Jiři, Turold, Děvín a Svatý kopeček u Mikulova) a PO Pálava. Z ornitologického hlediska spočívá hlavní význam Pálavy ve hnízdění vzácných a ohrožených druhů, z nichž některé zde dosahují nejvyšších hustot v rámci ČR. K těmto druhům patří např. čáp bílý Ciconia FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 110


ciconia (lesní kolonie), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), dudek chocholatý (Upupa epops), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad luční (Miliaria calandra). V Milovickém lese pravidelně hnízdí velmi silné populace káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). Velmi hojnými druhy jsou i krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Do NPR Křivé jezero se přestěhovala i jediná kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Moravě. Pavlovské vrchy představují i jediné pravidelnější zimoviště zedníčka skalního v ČR (Tichodroma muraria). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Jihomoravského kraje

1

Na území Jihomoravského kraje a Brněnské aglomerace jsou na základě posouzení imisní situace za rok 2007, dle věstníku MŽP částka 6/2009 z června 2009, vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území následujících správních obvodů stavebních úřadů:

* Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu pro ochranu lidského zdraví u jedné nebo více znečišťujících látek (oxid siřičitý, suspendované částice PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen). ** Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren. Ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území České republiky. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Výběr měřicích stanic pro vyhodnocení kvality ovzduší.

1

Uvádíme rovněž oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v aglomeraci Brno, protože řada problémů ochrany ovzduší má v jádrovém území kraje - ve městě Brně a přilehlém okolí, svůj původ či příčinu a rovněž největší význam. Znečištění ovzduší se neřídí administrativními hranicemi, proto zde uvádíme údaje nejen pro Zónu Jihomoravský kraj, která je vlastním řešeným územím, ale i pro bezprostředně související území, kterým území města Brna je. Opatření, která jsou v řešeném dokumentu navrhována tak mohou ovlivnit rovněž území města Brna a v něm vymezených OZKO. Území Aglomerace Brno má vlastní Program ke zlepšení kvality ovzduší. FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 110


FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 110


FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 110


V roce 2007 došlo na území Jihomoravského kraje k překročení imisních limitů pro tuhé znečišťující látky frakce PM10, NO2 a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren. K překračování imisních limitů včetně mezí tolerance došlo u škodliviny NO2. Meze tolerance byly překročeny na území 3 správních obvodů v brněnské městské aglomeraci. Na celém území Jihomoravského kraje a Aglomerace města Brna rovněž došlo v roce 2007 k překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón. Z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů jsou do OZKO zařazeny Bílé Karpaty, Moravský kras, NP Podyjí a Pálava. Vliv dopravy na znečištění ovzduší v zóně Jihomoravského kraje. Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v ČR je čím dál významnější. Rovněž v zóně Jihomoravský kraj se majoritně podílí na emisích TZL, NOx a CO. Z hlediska emisí a emisních stropů hrozí nebezpečí překročení v případě NOx, kdy se celkové emise NOx pohybují na hladině 106,6 % emisního stropu pro rok 2010, přičemž podíl dopravy činí 83% všech emisí NOx. K dosažení emisního stropu v roce 2010 by tak měly napomoci zejména opatření zaměřená na zkvalitnění dopravních prostředků, jako je obměna vozových parků významných autodopravců, podpora vozidel s nízkými emisemi, ale rovněž opatření zaměřená na podporu plynulosti provozu a vymístění významných liniových zdrojů mimo hustě obydlená území. Z hlediska imisí a kvality ovzduší je nejdůležitější vliv dopravy na koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, zejména pak frakci PM10 a PM2,5. V posledních letech byl imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 v zóně Jihomoravský kraj překročen především v nejbližším okolí významných dopravních tahů a dále pak v lokalitách s vyšší intenzitou dopravy. Jedná se zejména o blízké okolí Brna. Tato situace je způsobena jednak primárními emisemi (spalování a exhalace z výfuků, otěry brzd, pneumatik, vozovky atp.), ale velmi důležitá je zde i re-emise, kdy dochází k víření a opětovného vnesení již jednou usazených částic zpět do ovzduší. Dle modelových výpočtů se re-emise může podílet na koncentracích částic v ovzduší zhruba 40%. Ke snížení koncentrace suspendovaných částic z dopravy tak mohou přispět opatření technická, ale i legislativní. Do první skupiny se opět řadí opatření založená na obměně vozového parku, opatření odvádějící dopravu z nejvíce osídlených oblastí a rovněž opatření zaměřená na úklid vozovek zabraňující re-emisi. Z hlediska legislativního lze na vybraných komunikacích korigovat rychlost (kromě snížených emisí může i významně snížit výskyt kolon). Dále je pak možné řídit vjezd nákladních aut do center měst, popř. zvýhodněním MHD snížit počet aut. Podle prognózy růstu dopravy zpracované v rámci Generelu dopravy JMK (2006) je uvažováno s tím, že v celém kraji nastane poměrně značný pokles počtu obyvatel a pracovních míst. Celkově dojde k poklesu počtu obyvatel 63 700 (cca 6%) přičemž největší pokles bude v okrese Hodonín a Znojmo (celkově 9800 obyv.) a největší nárůst zaznamená okres Brno – venkov (o cca 14200 obyv.). Tato prognóza bude mít značný dopad na vývoj a FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 110


hlavně lokalizaci dopravních výkonů v Jihomoravském kraji. Celkový nárůst dopravy je zobrazen na následujícím obrázku. Obr. Koeficient růstu dopravy

Předkládaný Program ke zlepšení kvality ovzduší vycházel z analýzy vývoje demografické situace a přepravních vztahů a z toho plynoucího dopravního modelu, jež byl zpracován v rámci Generelu dopravy Jihomoravského kraje v roce 2006. Na základě výstupů Generelu dopravy je navrhována řada priorit a konkrétních opatření v oblasti dopravy, které je třeba řešit na úrovni ostatních strategických dokumentů kraje tak, aby došlo ke zlepšení imisní situace v případě látek emitovaných z dopravy. Jedná se o následující priority: Priority v silniční dopravě Nejvyšší priorita • Výstavba kapacitní silnice R43 Troubsko-Kuřim-Sebranice-hranice kraje s prioritami těch úseků, které přinesou největší efekt v odlehčení nevyhovující stávající sítě (Troubsko-Kuřim nebo KuřimSebranice) • Výstavba kapacitní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – státní hranice • Výstavba kapacitní silnice R55 Uherské Hradiště – Mor. Písek – Hodonín a Hodonín – Břeclav • Priorita rozvoje extravilánových tahů rychlostních silnic R43,R52, a R55 • Výstavba jihozápadní tangenty (JZT) Troubsko (D1) – Modřice (R52) – Chrlice (D2) včetně rekonstrukce R52 Modřice – Rajhrad do rychlostních parametrů • Zkapacitnění dálnice D1 na šestipruh včetně rekonstrukce MÚK v úseku Kývalka – Holubice • Dokončení velkého městského okruhu (VMO) v Brně • Realizace jihovýchodní tangenty Chrlice (D2) – Tvarožná (D1) • Modernizace a údržba souběžných silnic k D a R (většinou 2. třídy), včetně připojovacích komunikací a křižovatek Další významné priority • Modernizace silnice II/380 Brno – Klobouky u Brna – Čejč – Hodonín a rekategorizace na silnici I. Třídy • Modernizace silnic II/379, 374, 150 Česká – Blansko – Boskovice – Sebranice a její rekategorizace na silnici I. Třídy • Homogenizace tahů dvoupruhových komunikací I. Třídy včetně chybějících obchvatů sídel • Zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy na dvoupruhových silnicích II. a III. Třídy místním rozšiřováním na 3 pruhy (ve stoupání nebo pro střídavou možnost předjíždění), odstraňování dopravních závad a omezení

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 110


K opatřením z hlediska dopravní infrastruktury obecně: Vliv automobilové dopravy na životní prostředí, zejména dálniční sítě a sítě rychlostních silnic má negativní dopad na prostředí, zejména na jeho přírodní složku. Přináší sebou zvýšenou dopravní zátěž přírodně cenných území a fragmentaci krajiny liniovými stavbami, tento problém je možné zmírnit technickými opatřeními v dalších fázích projektové přípravy. Při výstavbě dochází k záborům ZPF, k úbytku přírodních ploch, narušení krajinného rázu, snížení prostupnosti krajiny apod. Negativní dopady na ŽP musí být minimalizovány vhodnou volbou tras a technického řešení staveb, které však mohou narazit na zvýšené stavební náklady. Poměrně významné pozitivní důsledky však bude mít realizace dopravní infrastruktury v kraji v podobě moderně řešených projektů, zejména na řešení kritické dopravní situace v řadě částí kraje, zvýšení bezpečnosti dopravy a převedení hlukové zátěže mimo obydlená území. Modernizace železnic má potenciálně pozitivní vliv na vyšší využívání železniční dopravy na úkor dopravy silniční. Z hlediska veřejného zdraví je problematická zejména silniční doprava, modernizace komunikací sice přináší snížení počtu dopravních nehod, avšak očekávané navýšení intenzit dopravy sebou přinese mnohé externality jako zvýšené znečištění ovzduší emisemi z dopravy a zatížení obyvatel v blízkosti komunikací dopravním hlukem. Při výběru projektů je třeba relativně upřednostňovat takové projekty, které řeší zatížení obyvatelstva dopravním hlukem (výstavba protihlukových stěn apod.). Při realizaci nových komunikací je nezbytné respektovat toto kritérium již při jejich trasování a návrhu technického řešení. Znečištění ovzduší emisemi z malých zdrojů V zóně Jihomoravský kraj jsou velmi důležitým faktorem z hlediska kvality ovzduší tzv. malé zdroje, zejména tedy lokální topeniště v domácnostech. Malá sídla se stala jedním z největších zdrojů benzo(a)pyrenu a pevných částic. Lokální zdroje se podílí na emisích pevných částic v ČR (30%). Tyto malé částice o velikosti řádově v µm jsou svojí povahou aktivními nosiči cizorodých látek a zajišťují pasivní transport toxických komponent až do plicních alveol. Z hlediska emisí jsou malé zdroje majoritním emitentem VOC a NH3 v zóně Jihomoravský kraj. V případě TZL a SO2 jsou na druhém místě za emisemi z dopravy, avšak co se množství týče, vyprodukují malé zdroje v zóně Jihomoravský kraj více tuhých znečišťujících látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady a v případě SO2 vyprodukují cca 1/5 všech emisí SO2. Nebezpečí nedodržení emisních stropů pro rok 2010 hrozí zejména v případě SO2, kde byly v roce 2007 emise na úrovni emisního stropu. Možným opatřením ke snížení emisí SO2 je obměna kotlů k vytápění, popř. přechod z tuhých paliv na plyn. Zemní plyn jako dominantní palivo v domácnostech zaznamenal v průběhu let 2005 a 2006 výraznější pokles, který ale lze zdůvodnit snížením dodávek tepla v teplotně zcela nadprůměrných zimních obdobích těchto let. Současný stav zdrojů v domácnostech ovlivnil výrazný nárůst ceny zemního plynu a elektřiny a způsobil stagnaci ve spotřebě plynu. Současná prognóza cenového vývoje plynu stimuluje majitele bytového fondu k investicím do stavebních úprav vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov, ke změnám způsobu vytápění a k využívání obnovitelných zdrojů energie (především kotlů na spalování biomasy, tepelných čerpadel a solárních kolektorů). Je třeba konstatovat, že převážnou část ekonomicky využitelného potenciálu sektoru bydlení tvoří právě redukce tepelných ztrát vnějšími stěnami obytných budov. Při analýze údajů z kategorie „Existující výstavba“ lze pro potenciál úspor v segmentu bydlení konstatovat, že jeho využívání účinnou ochranou vnějších stěn probíhá mnohem razantněji v kategorii „byty v bytových domech“ i když významnější část potenciálu úspor představují rodinné domy (RD). Meziročně dochází u hodnocené kategorie RD k cca 1,5 % snižování spotřeby tepla, zatím co u bytů v bytových domech se jedná o cca 4,5 % využívání potenciálu úspor. Dle dostupných údajů je v současné struktuře výstavby nových domů v Jihomoravském kraji podíl nízkoenergetických objektů zanedbatelný. Co se druhů paliv týče je Jihomoravský kraj specifický mírou plynofikace území, současná plynofikovanost kraje je na úrovni 93,5 %. Zcela jedinečné postavení v rámci ČR má okres Hodonín, který je 100% plynofikovaný. Z hlediska imisí a kvality ovzduší se malé zdroje podílí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a dále na překračování cílového imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností) je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší. Předkládaný program zahrnuje ve FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 110


své návrhové části mimo opatření směřující k optimalizaci systému vytápění a maximalizaci úspor energií rovněž opatření v oblasti ekologického vzdělávání a poskytování informací obyvatelům kraje o „nebezpečnosti“ respektive „škodlivosti“ spalování určitých druhů paliv či spalování odpadů v lokálních topeništích, které jsou zdroji těchto toxických látek. Je navržen systém trvalého předávání informací zdůvodňujících potřebu změny a vytváření permanentního tlaku na změnu chování jednotlivce na principu dobrovolného přispívání ke společnému cíli s jednoznačnými pozitivními dopady změn na jeho soukromý život (motivace). Znečištění ovzduší emisemi ze stacionárních zdrojů Na území zóny Jihomoravský kraj jsou nejvýznamnějšími znečišťovateli ovzduší energetický, cementářský, kovozpracující a sklářský průmysl. Z energetických podniků to je ČEZ a.s., elektrárna Hodonín (majoritní emitent SO2, významný emitent TZL), mezi podniky stavebního průmyslu jsou nejvýznamnější Českomoravský cement a.s. a Českomoravský štěrk (významné emise TZL, NOx a CO), z kovozpracujících jsou nejvýznamnějšími DSB Euro a Slévárna Kuřim a ze skláren Vetropack Moravia Glass, a.s. Program ke zlepšení kvality ovzduší JMK navrhuje ve své strategické části celou řadu opatření jež mají napomoci snížení znečištění ovzduší všemi látkami emitovanými stacionárními zdroji znečištění v různých kategoriích. Jedná se například o: instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv a prachových filtrů v CZT, optimalizace mechanických zařízení (Průmysl), snižování re-emise z průmyslových zdrojů, podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie, omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích, rekonstrukce spalovacích zdrojů apod. Oblasti ohrožené větrnou erozí Jihomoravský kraj je vzhledem k svému zemědělskému charakteru převážně jižní a jihovýchodní části problematický i z pohledu vnášení organického podílu půdních částic do ovzduší větrnou erozí. Této problematice se podrobně věnovala Problémová studie – Větrná eroze v Jihomoravském kraji zpracovaná společností Agroprojekt PSO (2005), (viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5451&TypeID=2). Na níže uvedeném obrázku je graficky znázorněna potenciální ohroženost orné půdy dle jednotlivých katastrů.

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obr.: Potenciální ohroženost větrnou erozí podle ohroženosti orné půdy v k.ú. JMK

Z hlediska časového je větrná eroze nejvyšší na konci zimy a v časném jaru, kdy zejména po suchých zimách dochází k intenzivnímu odnosu půdy větrem z vegetačně doposud nekrytých půd. Ze souhrnných výsledků Problémové studie - Větrná eroze v Jihomoravském kraji a následujícího grafu je patrné, že nejvíc ohrožené jsou území okresu resp. ORP Břeclav, Hodonín a Znojmo, ve kterých se jedná o výrazné zastoupení výměry půdy značně ohrožené. Program ke zlepšení kvality ovzduší navrhuje některá opatření s cílem zamezení sekundární prašnosti v oblasti zemědělství a tím i ohrožení půdy větrnou erozí, a to jak na úrovni technologické v podobě uplatňování správné zemědělské praxe a vybavení zemědělců, tak v podobě snižování potenciálně prašných ploch jejich ozeleňováním. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod V oblasti se vyskytuje jedna chráněná oblast přirozené akumulace podzemní vody, a to Kvartér řeky Moravy, vyhlášená nařízením vlády ČR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.

Potenciální ovlivnění oblastí zvláštního významu pro životní prostředí provedením koncepce Žádné významné ovlivnění území v oblastech zvláštního významu pro životní prostředí se realizací koncepce Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje neočekává. Ochrana území chráněných dle zvláštních právních předpisů je na úrovni realizace konkrétních projektů vyplývajících z navrhovaných opatření resp. aktivit zajištěna zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, tj. procesem EIA. Předmětem Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje jsou výhradně opatření s přímým či nepřímým vlivem na snížení znečištění ovzduší v kraji. Navrhovaná opatření jsou přímo investičního charakteru, stejně jako charakteru organizačního a preventivního. Vzhledem k této skutečnosti lze FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 110


konstatovat, že Program bude mít výhradně pozitivní vlivy na životní prostředí kraje, přičemž v řadě těchto vlivů se přímo dotkne stavu životního prostředí v oblastech zvláštního významu, především v OZKO a to včetně OZKO vymezených vzhledem k překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů tj. Bílých Karpatech, Moravském krasu, NP Podyjí či CHKO Pálava). Nepřímo pozitivní vlivy realizace Programu se projeví rovněž ve zvláště chráněných územích i ve chráněných oblastech podzemní akumulace vod a to především tak, že zlepšení stavu ovzduší povede k snížení kyselosti srážek, nižší prašnosti a tím i příznivému vlivu na ekosystémy či zprostředkovaně na kvalitu podzemní vody. Přímo pozitivně se mohou projevit rovněž opatření v oblasti zavádění správné zemědělské praxe. Program nenavrhuje umisťování rozsáhlé průmyslové výroby v podobě rozsáhlých průmyslových zón ani žádních dalších velkých zdrojů znečišťování a na druhé straně navrhuje řadu opatření k podpoře rozvoje hromadné integrované dopravy, železniční dopravy a rozvoji alternativních druhů dopravy. Rovněž navrhovaná opatření v oblasti rozvoje nadřazené dopravní infrastruktury mohou přispět především k vyřešení kritické dopravní situace v hustě obydlených územích kraje a k převedení tranzitní dopravy mimo nejzatíženější oblasti. Přesto bude rozvoj silniční infrastruktury bezesporu doprovázen nárůstem individuální automobilové dopravy, který by však pravděpodobně stejně nastal. Vyhodnocení vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí reprezentované referenčními cíli ochrany životního prostředí je uvedeno v kapitole 6 a 7 dokumentace, včetně komentářů k jednotlivým identifikovaným vlivům.

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 110


IV. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území se projevují zejména v těchto oblastech: • • • • • • • • • • • • • • •

emise z malých stacionárních zdrojů (domácích topenišť, především z horších paliv) a z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, nedokončený páteřní komunikační systém, zanedbaná údržba a špatný stav komunikací II. a III. třídy resp. místních komunikací, eroze zemědělské půdy, přítomnost řady starých ekologických zátěží, i s extrémní rizikovostí, problematika brownfields, snížená retenční schopnost krajiny, nízká biodiverzita zemědělských ekosystémů, snížená biodiverzita monokulturních lesů, marginalizace rozsáhlých ploch v krajině, problém znečištění povrchových vod, zamoření Brněnské přehrady i ostatních vodních ploch v regionu sinicemi, povodňové stavy, dosud nedořešená situace sekundárního čistění odpadních vod, odvádění odpadních vod a nevyhovujícího systému odkanalizování (zejména v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel), celkové snižování rozlohy orné půdy i zemědělské půdy,

Kvalita ovzduší je bezprostředně propojena se všemi ostatními složkami životního prostředí. Změny emisní situace se mohou projevit na celé řadě reakcí ekosystému (např. acidifikace a eutrofizace prostředí, zhoršení vitality lesních ekosystémů a následně retenční schopnosti krajiny apod.). Kontaminace životního prostředí chemickými látkami z ovzduší - depozice v půdách či organismech, toxicita prostředí pro organismy, která se může následně projevit na zdravotním stavu a demografickém vývoji populací atd. Program ke zlepšení kvality ovzduší je ze svého titulu zaměřen cíleně na zlepšování imisní situace v zóně Jihomoravský kraj, vzhledem k tomu bude plnění jeho cílů mít zprostředkovaně pozitivní účinek na řadu stávajících dílčích problémů Jihomoravského kraje. Již v této fázi lze tedy konstatovat, že výše uvedené problémy životního prostředí v Jihomoravském kraji nemají ve své většině, vzhledem k předkládané koncepci významnou negativní souvislost a nelze tedy očekávat další vyvolané negativní trendy vývoje životního prostředí vedoucí k jejich zhoršení v souvislosti s implementací řešené koncepce. Na druhé straně lze očekávat příznivé vlivy Programu ke zlepšování kvality ovzduší Jihomoravského kraje především vzhledem k tomu, že všechny opatření resp. aktivity navrhované v předkládané koncepci se cíleně zaměřují právě na řešení problematiky znečištění ovzduší, jehož zlepšení se potom druhotně projeví rovněž v oblasti zdraví obyvatelstva, stavu ekosystému, kvality podzemních vod apod.

4.1. Posouzení vlivu Programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na lokality soustavy Natura 2000 v ČR podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny V rámci zjišťovacího řízení nebyl ze strany NP Podyjí vyloučen možný vliv Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na lokality soustavy Natura 2000. Z výše uvedeného důvodu bylo zpracováno vyhodnocení jeho vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo zpracováno Ing. Pavlem Koláčkem, Ph.D., držitelem autorizace dle § 45i zákona, o ochraně přírody a krajiny. Celý text posouzení je uveden v příloze č. 1 tohoto dokumentu. Zde uvádíme základní závěry posouzení vlivu Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na lokality soustavy Natura 2000 (blíže viz příloha č. 1 tohoto dokumentu) : FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 110


Mezi aktivitami navrženými v rámci jednotlivých opatření resp. podopatření se vyskytuje několik aktivit, ze kterých vyplývá tvorba územně orientovaných projektů, které by potenciálně mohly negativně ovlivnit soustavu NATURA 2000, a to jak z hlediska předmětů ochrany, tak z hlediska celistvosti lokalit. Jedná se zejména o liniové stavby obchvatů měst a obcí, dále např. výstavbu přestupních terminálů IDS JMK apod. v rámci opatření k rozvoji hromadné dopravy, nebo rozvoj stávajících sítí a budování nových systémů centrálního zásobování teplem apod. V neposlední řadě je to také opatření podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie, které implikuje výstavbu větrných či fotovoltaických elektráren. U těchto aktivit tedy nelze zcela vyloučit možnost územních střetů s lokalitami soustavy NATURA 2000. Je nutno konstatovat, že předložená koncepce je obecná, neřeší v rámci jednotlivých opatření konkrétní územní průmět či výběr konkrétních tras u liniových staveb (např. obchvaty měst a obcí v rámci opatření „Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti“ či plynofikace obcí, sítě centrálního zásobování teplem v rámci opatření „Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů“ apod.). Koncepce deklaruje pouze zájem kraje na řešení jednotlivých problémů s cílem zlepšení kvality ovzduší ve formě obecných opatření. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je strategický dokument. V rámci nich jsou aktivity formulovány na natolik obecné úrovni řešení, že není možné na jejich základě bez znalosti konkrétního technického řešení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit na životní prostředí. Proto vzhledem k absenci lokalizace a obecnosti aktivit byl jejich vliv hodnocen jako ? (možný negativní vliv, není však možné vyhodnotit jeho významnost). Bylo konstatováno, že každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu NATURA 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Poměrně mnoho aktivit však bylo i na této úrovni ve vztahu k soustavě NATURA 2000 hodnoceno pozitivně (+1), neboť celkové zlepšení kvality ovzduší jako takové, může nesporně dílčím způsobem přispívat k celkovému zlepšení stavu životního prostředí a takto zprostředkovaně pozitivně působit i na území soustavy NATURA 2000 (např. snížení látek NOX v krajině v kombinaci s dalšími opatřeními v zemědělství apod.). Vzhledem k stávající neznalosti lokalizace u jednotlivých aktivit, nelze stanovit konkrétní územní střety a není tedy možné kvalifikovaně vyhodnotit kumulaci jejich vlivů. Nicméně obecně z koncepce explicitně taková rizika nevplývají, ta je svým zaměřením z hlediska přímých dopadů a vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 spíše indiferentní. Pochopitelně jejím cílem je zlepšení kvality ovzduší a v tomto smyslu může dlouhodobé zlepšení ovzduší jako jedna ze složek životního prostředí zprostředkovaně pozitivně spolupůsobit i na území soustavy NATURA 2000. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že na základě současných znalostí předložená koncepce „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje“, nemá významný negativní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 a jejich předměty ochrany.

FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 110


V. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Vlivy na životní prostředí potenciálně způsobené realizací Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje byly hodnoceny v rámci vyhodnocení SEA na základě tzv. referenčních cílů ochrany životního prostředí. Tyto referenční cíle vychází z existujících mezinárodních, národních nebo regionálních koncepčních dokumentů (viz část I. kapitola 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů). Referenční cíle ochrany životního prostředí představují základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí Programu a slouží zejména k vyhodnocení souladu priorit, strategických cílů a opatření realizovaných za pomoci navrhovaného souboru aktivit resp. projektů s cíli ochrany životního prostředí, jež zároveň reprezentují dílčí problematické složky ŽP . Pro určení cílů ochrany životního prostředí (dále „referenční cíle“) byla provedena analýza cílů v oblasti životního prostředí, specifikovaných v dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni viz kapitola 2.7. Na základě této analýzy, analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu byly vybrány referenční cíle, které jsou relevantní pro obsahové zaměření PZKO JMK, a které tak tvoří základní referenční rámec pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí. Sada referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vychází zejména z vyhodnocení Národního rozvojového plánu pro programové období 2007 - 2013 z hlediska vlivů na životní prostředí a z vyhodnocení vlivů na životní prostředí u klíčových regionálních dokumentů relevantních vzhledem k předkládané koncepci (např.: Integrovaný národní program snižování emisí ČR, Národní program zlepšování kvality ovzduší ČR, Národní program snižování emisí ČR, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní politika životního prostředí ČR, Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, Státní energetická koncepce ČR, Dopravní politika ČR, Strategie pro Brno, Program rozvoje JMK, Strategie rozvoje JMK) a rovněž dílčích specializovaných oborových koncepčních dokumentů na krajské úrovni se zohledněním specifik Jihomoravského kraje ( např. Program ke zlepšení kvality ovzduší JMK (2006), Generální rozptylová studie JMK (2007), Územně energetická koncepce JMK (2008), Generel dopravy JMK, Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty JMK (2006)). Tím je zajištěna kontinuita s nadřazeným národním programem i ošetřeny lokální charakteristiky oblasti. Níže uvedená sada referenčních cílů reprezentuje relevantní pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Jednotlivé cíle, opatření a aktivity navrhované v Programu by měly v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů, a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnoceny. Uvedený soubor referenčních cílů byl zvolen na základě odborného názoru zpracovatele dokumentace, přičemž byl mimo jiné vzat v úvahu rovněž soubor referenčních cílů navrhovaný zpracovatelem oznámení koncepce. Tab. 18: Referenční cíle ochrany životního prostředí.

Složky ŽP a problémové okruhy ochrany ŽP

Referenční cíl

1.

Znečištění ŽP

1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

2.

Doprava

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou 2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

3.

Ekosystémy

3.1 Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání přírodních a přírodě blízkých částí krajiny

4.

Ochrana půdy

4.1 Omezit nové zábory půdy, regulovat neřízenou suburbanizaci 4.2 Podporovat využívání brownfields

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 110


5.

Krajina, kulturní dědictví

5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

6.

Odpady

6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

7.

Environmentální vzdělávání

7.1 Posilovat odpovědné chování obyvatel k životnímu prostředí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzdělávání

8.

Hluk

8.1 Snižovat zatížení životního prostředí a obyvatelstva hlukem

9.

Nakládání s přírodními zdroji

9.1 Snižovat spotřebu a racionálně využívat neobnovitelné zdroje surovin a energie

10.

Ekologické zátěže

10.1 Odstraňovat staré ekologické zátěže

11.

Voda

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod 11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

Jednotlivé navrhované referenční cíle jsou rozděleny do skupin dle jednotlivých složek životního prostředí a ve vlastním vyhodnocení tak reprezentují rovněž tyto složky. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší je zpracován pro území zóny Jihomoravský kraj tak, jak je definována v zákoně o ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb.), což je v tomto případě území Jihomoravského kraje, bez sídelní aglomerace Brno. Vzhledem k tematickému zaměření Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK se některé cíle referenční cíle překrývají s vlastními cíly navrhovanými koncepcí. Cílem SEA vyhodnocení PZKO JMK však je postihnout vlivy předkládané koncepce na všechny oblasti životního prostředí a z tohoto pohledu je stav znečištění ovzduší pouze dílčím problémem. Vzhledem k charakteru Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje nemají navržená opatření resp. z nich vyplývající aktivity zcela jednoznačný územní průmět, v koncepci jsou sice deklarovány prioritní oblasti jako území obcí v OZKO, ovšem zároveň je řešeným územím celá zóny Jihomoravský kraj. Do jisté míry lze identifikovat územní orientovanost aktivit resp. projektů pouze v rámci tzv. tvrdých investic v oblasti dopravní infrastruktury či CZT systémů, opatření na zdrojích, podpora obnovitelných zdrojů energie apod., avšak je nutno konstatovat, že předložená koncepce je obecná, neřeší v rámci jednotlivých opatření konkrétní územní průmět či výběr konkrétních tras u liniových staveb (např. obchvaty měst a obcí v rámci opatření „Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti“ či plynofikace obcí, sítě centrálního zásobování teplem v rámci podopatření „Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů“ apod.). Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je strategický dokument a podpořené aktivity resp. projekty formulované v programovém dodatku jsou na natolik obecné úrovni řešení, že není možné na jejich základě bez znalosti konkrétního technického provedení hodnotit konkrétní dopady jednotlivých navrhovaných aktivit resp. projektů na životní prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých projektů na životní prostředí budou nadále posuzovány v rámci řízení podle zvláštních předpisů (především územní řízení či pořizování územně plánovací dokumentace) tak, jak to ukládá zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Z výše uvedených důvodů není možné hodnotit na úrovni SEA PZKO JMK konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí resp. veřejné zdraví. To bude náplní následujících stupňů přípravy konkrétních opatření, aktivit a projektů, které budou vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí v procesu EIA, a to do hloubky úměrné jejich potenciálním vlivům (zjišťovací řízení).

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 110


VI. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Program zlepšení kvality ovzduší je zpracován jednovariantně. Dílčí variantní řešení strategické části PZKO JMK byly diskutovány v procesu přípravy návrhové části koncepce. Navrhování a schvalování konkrétních projektů bude většinou probíhat variantně v závislosti na navrhovaných podpopatřeních. Pro výběr projektů z hlediska životního prostředí nejpřijatelnějších doporučujeme hodnocení projektů pomocí systému hodnocení navrhovaného v kapitole 12.

6. 1 Hodnocení strategické části koncepce Účelem hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí je vyhodnocení, zda není předkládaná koncepce v rozporu s cíly ochrany životního prostředí a s principy udržitelného rozvoje definovanými ve strategických dokumentech přijatých na mezinárodní i národní úrovni. K tomu slouží zejména vyhodnocení strategické části koncepce, jejích priorit a opatření a případně navržené reformulace a podmínky realizace koncepce.

6.1.1 Hlavní cíle koncepce V zóně Jihomoravský kraj je prioritním cílem ochrana zdraví obyvatelstva, přičemž důraz musí být kladen nejen na aglomerace s nejvyšší hustotou obyvatelstva, ale i na obce s nízkým počtem obyvatel. Důvod se skrývá ve složení paliv, kde uvedené aglomerace jsou vesměs plně plynofikovány a na druhé straně malé obce jsou často vytápěny pevnými palivy. Přitom v mnoha územních obvodech ORP jsou malé zdroje (tedy lokální topeniště) významným zdrojem emisí TZL. Obdobně je třeba postupovat i v případě benzo(a)pyrenu, který na mnoha místech zóny Jihomoravský kraj překračuje imisní limit. Na území zóny Jihomoravský kraj jsou rovněž oblasti spadající do kategorie ochrany ekosystémů. Z tohoto hlediska vyvstává v zóně Jihomoravský kraj problém pouze s ochranou vegetace před troposférickým ozónem vyjádřeným indexem AOT40, který překračuje cílový imisní limit na skoro celém území zóny. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace pro znečišťující látky SO2 a NOX nejsou na území zóny Jihomoravský kraj překračovány. Dle modelového výpočtu překračují koncentrace NOX imisní limit pro ochranu vegetace a ekosystému maximálně na 0,03 % území zóny Jihomoravský kraj. Prioritní území Jako prioritní území jsou definovány obce, na jejichž území došlo v uplynulých 5 letech alespoň ke třem překročením některé přípustné úrovně znečištění ovzduší. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny kvalitu ovzduší splňující stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Specifické cíle PZKO jsou: snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány, udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Hlavní myšlenky koncepce, tedy její globální cíl, prioritní území a dílčí specifické cíle vycházejí z principů udržitelného rozvoje a cíleně se zaměřují především na jeden z pilířů tj. životní prostředí. Předkládaná koncepce ostatní dva pilíře udržitelného rozvoje v podstatě neřeší, což je vzhledem k jejímu tematickému zaměření a účelu, pro který byla pořízena, v pořádku. Program je koncipován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, podnikatelská sféra, obyvatelstvo). Jsou volena taková opatření a podopatření, která vedou k výraznému omezení emisí znečišťujících látek a tedy i ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 110


Návrh PZKO JMK respektuje principy strategického plánování a obsahuje všechny části, které má koncepce obsahovat a které jí byly stanoveny příslušnou legislativou v tomto případě zákonem o ovzduší. Předkládanou koncepci lze v zásadě rozdělit na dvě téměř samostatné a oddělitelné části - část analytickou (kapitoly A-F) a vlastní strategická část. Velmi rozsáhlá a podrobná je část analytická, která popisuje stav a vývoj kvality ovzduší v Jihomoravském kraji za období let 2004-2007 na základě dat z imisního monitoringu ČHMÚ. Strategická část Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, je rámcově nastíněna v kapitolách G-J a poté podrobně rozpracována v kapitole K, jež tvoří jakousi samostatnou jednotku ve formě programového dodatku podle nařízení vlády (ES) 1260/1999. Tato část obsahuje nejen vlastní strategickou část programu, ale rovněž finanční rámec, systém hodnocení uplatňování koncepce a způsob jeho řízení. Program rovněž obsahuje vyhodnocení účinnosti opatření z předchozího Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj. Tento způsob formulace strategického dokumentu sice není příliš obvyklý (struktura je stanovena zákonem o ozvduší) a na první pohled se v něm hůře orientuje, znamená rovněž, že řada informací je v dokumentu zmíněna vícekrát, avšak přináší i výhodu v podobě možnosti zcela autonomního použití Programového dodatku, který ve stručnější formě může nahradit celou koncepci. Takto cílené zaměření koncepce vyjadřuje snahu pořizovatele řešit v návrhovém období koncepce průřezově všechny významné problémy stavu a vývoje znečištění ovzduší v Jihomoravském kraji, tak jak vyplynuly z analýzy a monitoringu uplynulého období, na základě swot analýzy stanovuje priority v této oblasti, a to nejen strategické, ale i prostorové v podobě návrhu prioritních oblastí. Program se snaží navrhnout celou řadu opatření, které mají pomocí konkrétních aktivit resp. projektů vést k dosažení stanovených specifických cílů. Přitom jsou navrhována jak opatření charakteru reparativního a technického, tak opatření na úrovni preventivní a výchovné. Z toho plyne i různá doba účinnosti resp. realizace jednotlivých opatření a z toho plynoucí i různá doba naplňování stanovených cílů. Samotný PZKO JMK musí být sice aktualizován v tříletých intervalech, avšak řada opatření v programu má dlouhodobější účinnost, v případě střednědobých opatření je uváděn horizont více jak 10 let, u dlouhodobých opatření ještě déle. Navrhovaná opatření mají jak přímo investiční charakter (např. rozvoj energetické infrastruktury), tak charakter organizační (např. dopravní opatření v centrech měst, uplatňování zásad správné zemědělské praxe) i opatření v oblasti úspor energií (např. tepelně energetická sanace budov) a rovněž i opatření preventivní a výchovná (vzdělávání v oblasti mobility).

6.2 Hodnocení návrhu priorit, opatření a podopatření Programu Pro zjištění, zda a jakým způsobem může návrh Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK mít při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření resp. aktivit vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem budou opatření naplňované pomocí aktivit resp. projektů přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: +2 potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl +1 potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) -1 potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -2 potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) Zejména při potenciálně negativním identifikovaném vlivu je součástí hodnocení i komentář v pravém sloupci hodnotící tabulky. Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů, které budou v rámci Programu a zejména neznalosti jejich konkrétní lokalizace není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy projektů na životní prostředí. Z tohoto důvodu byly hodnoceny vlivy jednotlivých opatření a aktivit na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobně významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených ve strategickém dokumentu a aby zároveň postihlo specifika regionu. SEA tým rovněž formuloval podmínky, za nichž by mohlo dojít k negativním vlivům realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje a které by měly být eliminovány výběrem konkrétních projektů. Přitom byl FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 110


uplatněn princip předběžné opatrnosti založený na „nejhorším možném scénáři“, tj. na situacích při nichž by se negativní vliv projevil s velkou pravděpodobností. Na základě toho byla navržena kritéria pro výběr projektů, doplňující nebo zmírňující opatření tak, aby takové negativní situace nenastaly. Kumulativní a synergické vlivy: V případech, kdy byly identifikovány potenciálně negativní vlivy, bylo dále zkoumáno, jaká další opatření mohou mít analogické účinky (kumulativní efekt), anebo jiné účinky pozitivního či negativního charakteru, které mohou vliv daného opatření zesilovat (synergický efekt). Hodnocení kumulativních a synergických vlivů je zahrnuto do hodnocení vlivu a charakteru vlivu. Zjištěné kumulace resp. synergismus byly v hodnotících tabulkách označeny následujícími indexy: K

kumulativní vliv aktivity resp. projektu na daný referenční cíl, vzhledem k ostatním plánovaným opatřením, resp. známým vlivům jiných aktivit na PZKO JMK nezávislých

S

synergický vliv aktivity resp. projektu na daný referenční cíl, vzhledem k ostatním plánovaným opatřením, resp. známým vlivům jiných aktivit na PZKO JMK nezávislých

Hodnocení vlivů na složky životního prostředí: Jednotlivé navrhované referenční cíle jsou rozděleny do skupin dle jednotlivých složek životního prostředí a ve vlastním vyhodnocení tak reprezentují rovněž tyto složky. Vlastní hodnocení je potom koncipováno tak, aby postihovalo nejen plnění či neplnění výše uvedených cílů, ale aby bylo reprezentativní rovněž pro jednotlivé složky životního prostředí. To je následně okomentováno v pravém sloupci hodnotící tabulky a shrnuto pod každou jednotlivou hodnotící tabulkou. Konkrétní vlivy na složky životního prostředí ve specifických územích budou záviset na způsobu realizace konkrétních projektů v rámci realizace cílů koncepce, tj. implementací Programu prostřednictvím resp. výběrem a realizací předkládaných konkrétních projektů. Návrh environmentálních kritérií pro výběr konkrétních projektů v rámci PZKO JMK tak, jak jej navrhl SEA tým, je uveden v kapitole 12. Vyhodnocení vlivů konkrétních projektů na životní prostředí bude zejména u projektů investičního charakteru předmětem hodnocení v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Podopatření 1.1.1.Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT, optimalizace vytápění, využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla. Prioritní oblasti: neplynofikované obce, prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Tišnov, Boskovice 1.1.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou

0

2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání přírodních a přírodě blízkých částí krajiny

0

4.1 Omezit nové zábory půdy, regulovat neřízenou suburbanizaci

0

4.2 Podporovat využívání brownfields

0


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 50 z 110



+1


+1


0


-1


0

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel odkanalizování a čištění odpadních vod

nezávadnou

pitnou

vodou,

0

11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

V případě využití zemního plynu se jedná o neobnovitelný zdroj energie

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

V rámci tohoto podopatření bude podporována zejména plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí centrálního zásobování teplem a budování nových systémů CZT. Dále je doporučována ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí a dalších zdrojů znečišťování ovzduší. Omezení prašnosti lze dosáhnout rovněž navrhovanými aktivitami jako je úprava (zpevnění) povrchu komunikací a úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním). Podopatření je cíleno na malé zdroje a bude mít převážně dlouhodobou účinnost. Předpokládá se, že realizace těchto opatření bude mít přímý pozitivní vliv na čistotu ovzduší, obyvatelstvo a rozvoj infrastruktury. Plynofikace a rozvoj centrálního zásobování teplem jsou odzkoušené a ověřené metody pro snížení emisní a tedy i imisní zátěže. Zlepšení kvality ovzduší má samozřejmě zprostředkovaně pozitivní vliv na kvalitu vody, půdy i na ekosystémy, faunu a flóru. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Podopatření 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, tepelně energetická sanace budov, instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv, prachové filtry v CZT, optimalizace mechanických zařízení (Průmysl), zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů ekologizace dalších zdrojů emisí. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.1.2 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2


0


0


0


+1

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 51 z 110



+1


+1


0


+2


+1K


+1


0

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod

0


0

Instalace tepelně izolačních konstrukcí (okna) bude mít pozitivní vliv rovněž na hluk ve vnitřním prostředí budov


Předpokládá se, že realizace těchto opatření bude mít přímý pozitivní vliv na čistotu ovzduší, obyvatelstvo a rozvoj infrastruktury. Vedlejším pozitivním efektem tohoto podopatření a aktivit v rámci něj uplatňovaných bude ekologizace výstavby obecně, což může zprostředkovaně přispět k řadě pozitivních vlivů na všechny složky životního prostředí. Obecně lze říci, že záměry, které nejsou spojeny s novými zábory půdy a budou realizovány v rámci stávajícího zařízení, případně se jedná o přestavbu stávajícího objektu, nebudou mít na vody, půdy, geologii a horninové prostředí, faunu, flóru a ekosystémy zásadní vliv. Podopatření je cíleno na malé zdroje, ale i průmysl a energetiku a bude mít převážně dlouhodobou účinnost.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Podopatření 1.1.3. Ekologizace dopravy obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, iniciativy v oblasti úspor paliva, prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,…), vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla), podpora pěšího a cyklistického provozu ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.1.3 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2


+1


+2

3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné

-1

FileName: SaveDate:


Komentář

V případě výstavby cyklostezek či turistických cest může dojít k zásahu do relativně ekologicky cennějších částí Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 52 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ využívání přírodních a přírodě blízkých částí krajiny 4.1 Omezit nové suburbanizaci

zábory

půdy,

regulovat

krajiny a k dílčím záborům půdy. neřízenou

-1


0


0


0


+1


+1


+1


0


0


0


Předpokládá se, že realizace těchto opatření bude mít přímý pozitivní vliv na čistotu ovzduší, obyvatelstvo a rozvoj infrastruktury. Podopatření je cíleno na zdroje znečištění ovzduší z dopravy. Zlepšení kvality ovzduší má samozřejmě pozitivní vliv na kvalitu vody, půdy i na ekosystémy, faunu a flóru. V rámci jednotlivých navrhovaných podopatření bude omezována především individuální doprava pomocí podpory a ekologizace dopravy veřejné. Cíleno je rovněž na úspory v oblasti paliv Přesný rozsah vlivů jednotlivých záměrů na složky životního prostředí nelze v této fázi konkretizovat. Lze tvrdit, že obecně méně významný vliv bude u záměrů, které představují pouze úpravu využívání stávajícího zařízení, jako je úprava autobusových linek, využívání moderních technologií ve veřejné i nákladní dopravě, provoz cyklobusů, rychlostní omezení a podobně. Naopak záměry, které se týkají výstavby nových zařízení a jsou spojeny se záborem půdy a rozšířením zpevněných ploch, budou mít z hlediska vlivu na životní prostředí větší význam. Jedná se zejména o případnou výstavtavbu cyklistických stezek. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Prioritní oblasti: neplynofikované obce, prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Tišnov, Boskovice Podopatření 1.1.4. Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů úprava (zpevnění) povrchů komunikací, úprava ostatních prašných ploch. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.1.4. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména

0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 53 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ tranzitní a nákladní silniční dopravou 2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0


0


0


+1


0


0


0


+1

9.1 Snižovat spotřebu a racionálně neobnovitelné zdroje surovin a energie

0

využívat


0


0


0

Opatření může být aplikováno v nevyužívaných areálech, které jsou zdrojem prachu.

Zpevnění komunikací může mít dílčí vliv na snížení hlučnosti pohybu vozidel na nich, protože dominantní hluk z dopravy vzniká v závislosti na povrchu, rychlosti a použitých pneumatikách.


Vhodně prováděné záměry navržené v rámci tohoto opatření mohou vést ke snížení prašnosti na komunikacích a v areálech se zvýšenou prašností, což bude mít jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší i obyvatelstvo. Nižší imisní koncentrace suspendovaných částic v ovzduší pak bude mít pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí. Zlepšení kvality ovzduší má samozřejmě pozitivní vliv na kvalitu vody, půdy i na ekosystémy, faunu a flóru.Tuhé znečišťující látky zůstávají zachyceny na listech rostlin a omezují přístup slunečnímu záření, případně ztěžují transpiraci. Na živočichy působí pevné znečišťující látky podobně jako na lidi. Podpatření bude mít pouze krátkodobé důsledky do životního prostředí. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Podopatření 1.1.5. Zvýšení plynulosti silniční dopravy úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, přestavba světelných křižovatek na kruhové objezdy, plánování a provádění prací na silnici s minimálním narušením plynulosti dopravy, organizační dopravní opatření. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.1.5. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


+1

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 54 z 110



+1


0


0


0


0


-1


0


+1K


-1


0


0


0

Veškerá stavební činnost sebou přináší zvýšenou spotřebu surovin a produkci odpadů



Nepřímo pozitivně se navrhované aktivity mohou projevit na snížení hlukové zátěže z dopravy v hustě obydlených oblastech díky větší plynulosti dopravy a modernizaci dopravní infrastruktury v centrech měst. Podopatření se překrývá s podopatřením 2.2.3. Podopatření bude mít především krátkodobý dosah.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav Podopatření 1.2.1. Čištění povrchu komunikací pravidelné čištění vozovek, důkladné vyčištění vozovek a chodníků po zimní sezóně, optimalizace posypového managementu. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, obce s více než 10tis. obyvateli, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.2.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1 0

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou 2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0


+1


0


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 55 z 110



0


0


0


+1


0


0


+1/-1


+1/-1


Nepřímo pozitivně se navrhované aktivity v případě jejich správné aplikace mohou projevit na kvalitě povrchových a podzemních vod díky zabránění splachů posypových látek. Vhodně prováděné záměry navržené v rámci tohoto opatření mohou vést ke snížení prašnosti na komunikacích se zvýšenou prašností, což bude mít jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší i obyvatelstvo. Nižší imisní koncentrace suspendovaných částic v ovzduší pak bude mít pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí. V případě čištění vozovek kropením existuje určité riziko, že znečištěná voda bude stékat z tělesa komunikace a stane se zdrojem znečištění povrchových a podzemních vod a půd. Je proto žádoucí, aby tyto vody byly zachycovány v odvodňovacích kanálech a předčištěny přes filtr nebo odvedeny na čistírnu odpadních vod. Podopatření má okamžitou avšak krátkodobou účinnost.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav Podopatření 1.2.2. Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zpevňování a čištění povrchů v areálech, organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí, snižování re-emise z průmyslových zdrojů (včetně povrchových dolů a zařízení na zpracování štěrku), snižování re-emise ze stavebnictví. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.2.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2


0


0


0


0


+1


0


0

7.1 Posilovat odpovědné chování obyvatel k životnímu prostředí, zdravý životní styl, poskytování informací,

+1

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 56 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podpora ekologické výchovy a vzdělávání 8.1 Snižovat zatížení životního prostředí a obyvatelstva hlukem

0


0


+1


0


0


Vhodně prováděné záměry navržené v rámci tohoto opatření mohou vést ke snížení prašnosti na komunikacích a v areálech se zvýšenou prašností, což bude mít jednoznačně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší i obyvatelstvo. Nižší imisní koncentrace suspendovaných částic v ovzduší pak bude mít pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí. Podopatření je cíleno především na dlouhodobé účinky.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Podopatření 1.2.3. Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí snižování re-emise v zemědělství, zazelenění ploch černého úhoru a nevyužívaných ploch jako prevence větrné eroze, podpora zakládání mezí a výsadby křovin jako prevence proti větrné erozi, podpora zemědělských strojů vybavených zařízeními k omezení zviřování prachu, ochrana a rozšíření přirozené schopnosti lesa a půdy k zachycování škodlivin. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, obce s více než 10tis. obyvateli, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, obce a ORP ohrožené větrnou erozí 1.2.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2


0


0


+2


0


0


+2


0


0


+1 K


0


0


+1


+2

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 57 z 110



Záměry týkající se výsadby nové zeleně a ochrany stávající zeleně ve městech mají pozitivní vliv na všechny složky životního prostředí, zejména ovzduší a obyvatelstvo. Veškerá zeleň je ve městském prostředí přijímána velmi pozitivně. Důležitá je volba vhodných druhů dřevin se zaměřením na domácí druhy odolné v městském prostředí schopné zachycovat prašnost. Naopak velmi negativně jsou přijímány meliorační zásahy do zeleně nebo její kácení při realizaci byť obecně prospěšných záměrů. Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena. Zejména v oblastech husté obytné zástavby je proto nutno dbát o co nejvyšší zastoupení vegetace. Parkovou úpravou či alespoň zatravňováním volných ploch se snižuje náchylnost území k zvýšenému výskytu prašnosti. Účinnost omezování prašnosti se přitom výrazně zvyšuje s hustotou a výškou porostu. Významným zdrojem prašnosti mohou být také nezpevněné volné plochy, vzniklé např. v důsledku stavebních úprav apod. Tyto plochy by měly být v co nejkratší době ozeleněny. Mimo omezení prašnosti a větrné eroze se navrhované aktivity projeví nepřímo pozitivně rovněž zvyšováním podílu ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny a tím i biodiverzity, zvyšováním retenční schopnosti krajiny a díky izolačnímu vlivu zeleně rovněž nepřímo pozitivním vlivem na hlukovou situaci v území a pohodu bydlení. Podopatření bude mít trvalé účinky.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Podopatření 1.3.1. Budování obchvatů měst a obcí Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav 1.3.1.

Komentář


+1


+2


-1

Zlepšení silniční infrastruktury sebou potenciálně přináší navýšení dopravy.


-1

Lokalizace nových liniových staveb může v závislosti na výběru konkrétní trasy potenciálně negativně zasáhnout do ekologicky relativně cennějších částí krajiny.


-1

Výstavba nových komunikací potenciálně znamená nové zábory půdy.


0


-1

Lokalizace nových liniových staveb může v závislosti na výběru konkrétní trasy potenciálně negativně zasáhnout do krajinného rázu.


-1

Stavební činnost vždy znamená zvýšené nároky na suroviny a produkci odpadů.


0


+2

Odvedení dopravy mimo zastavěná území přispěje ke snížení zatížení obyvatelstva hlukem z dopravy.


-1


FileName: SaveDate:



Strana: 58 z 110



0


0


-1

Výstavba komunikací vždy znamená nové zpevněné povrchy.


Obecně lze tvrdit, že budování obchvatů měst a obcí má ve vztahu k obyvatelstvu jednoznačně pozitivní vliv. Doprava je vyvedena mimo centra, dojde ke snížení hluku a imisí z dopravy a zvýší se bezpečnost pohybu chodců a zejména dětí v centru měst a obcí. Na druhou stranu budováním obchvatu dojde k poměrně významnému zásahu do krajiny. Obvykle to znamená zábor zemědělské půdy nebo pozemků určených k plnění funkce lesa, dále se trasa často dostává do konfliktu s vodními toky, významnými biotopy rostlin a živočichů a ekosystémy (významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti). Výstavba obchvatu také často znamená určitý zásah do krajinného rázu. V husté zástavbě s vysokou hustotou osídlení často výstavba obchvatů naráží na odpor obyvatel žijících na jejich periferiích, kteří by po dokončení stavby mohli být mnohem exponovanější hlukem i emisemi než dosud. Podopatření bude mít dlouhodobé účinky. Před realizací vlastního záměru je proto nutné provést jeho posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., platném znění, aby se eliminoval negativní dopad stavby na jednotlivé složky životního prostředí. K opatřením z hlediska dopravní infrastruktury obecně: Vliv automobilové dopravy na životní prostředí, zejména dálniční sítě a sítě rychlostních silnic má negativní dopad na prostředí, zejména na jeho přírodní složku. Přináší sebou zvýšenou dopravní zátěž přírodně cenných území a fragmentaci krajiny liniovými stavbami, tento problém je možné zmírnit technickými opatřeními v dalších fázích projektové přípravy. Při výstavbě dochází k záborům ZPF, k úbytku přírodních ploch, narušení krajinného rázu, snížení prostupnosti krajiny apod. Negativní dopady na ŽP musí být minimalizovány vhodnou volbou tras a technického řešení staveb, které však mohou narazit na zvýšené stavební náklady. Poměrně významné pozitivní důsledky však bude mít realizace dopravní infrastruktury v kraji v podobě moderně řešených projektů, zejména na řešení kritické dopravní situace v řadě částí kraje, zvýšení bezpečnosti dopravy a převedení hlukové zátěže mimo obydlená území. Modernizace železnic má potenciálně pozitivní vliv na vyšší využívání železniční dopravy na úkor dopravy silniční. Z hlediska veřejného zdraví je problematická zejména silniční doprava, modernizace komunikací sice přináší snížení počtu dopravních nehod, avšak očekávané navýšení intenzit dopravy sebou přinese mnohé externality jako zvýšené znečištění ovzduší emisemi z dopravy a zatížení obyvatel v blízkosti komunikací dopravním hlukem. Při výběru projektů je třeba relativně upřednostňovat takové projekty, které řeší zatížení obyvatelstva dopravním hlukem (výstavba protihlukových stěn apod.). Při realizaci nových komunikací je nezbytné respektovat toto kritérium již při jejich trasování a návrhu technického řešení.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Podopatření 1.3.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst selektivní zákaz vjezdu, mýtné v městech, rychlostní omezení, dopravní management pro optimální využívání stávající infrastruktury, parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky). Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, obce s více než 10tis. obyvateli 1.3.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a nákladní

+1

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 59 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ silniční dopravou 2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

+2


0


-1


0


0


-1


+1


+2


-1


0


0


-1

Stavební činnost vždy znamená zvýšené nároky na suroviny a produkci odpadů či zábory půdy.



Výstavba parkovacích ploch se neobejde bez nových zpevněných povrchů.


V rámci jednotlivých navrhovaných podopatření bude omezována doprava pomocí umisťování úplného zákazu vjezdu, selektivního zákaz vjezdu, rychlostních omezení a uplatňováním vhodné parkovací politiky (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky). Přesný rozsah vlivů jednotlivých záměrů na složky životního prostředí nelze v této fázi konkretizovat. Lze tvrdit, že obecně méně významný vliv bude u záměrů, které představují pouze úpravu využívání stávajícího zařízení, jako jsou rychlostní omezení a podobně. Naopak záměry, které se týkají výstavby nových zařízení a jsou spojeny se záborem půdy a rozšířením zpevněných ploch, budou mít z hlediska vlivu na životní prostředí větší význam. Jedná se zejména o parkovací plochy. Nepřímo pozitivně se navrhované aktivity mohou projevit na snížení hlukové zátěže z dopravy v hustě obydlených oblastech díky větší plynulosti dopravy a modernizaci dopravní infrastruktury v centrech měst. Podpatření se překrývá s podopatřením 2.2.2 a bude účinné především v krátkodobém horizontu.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Podopatření 1.3.3. Podpora rozvoje městské hromadné dopravy zatraktivnění a rozšiřování sítě železniční a příměstské dopravy. Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, obce s více než 10tis. obyvateli 1.3.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

FileName: SaveDate:


Komentář

+1


Strana: 60 z 110



+1


+2


0


-1


0


0


-1


+1


+1


-1


0


0


0





Soubor aktivit k podpoře dopravní obslužnosti kraje s cílenou podporou rozvoje integrovaného dopravního systému a modernizaci veřejné dopravy v kraji se spolu s podporou nemotorové dopravy pozitivně projeví na snížení emisí z mobilních zdrojů. Modernizace vozového parku a podpora IDS pak bude mít potenciálně pozitivní vliv na životní prostředí zejména z hlediska podpory veřejné kombinované dopravy, modernizací vozového parku dopravců, zlepšení dopravní dostupnosti všech částí kraje a posilování odpovědného chování obyvatel a zdravého životního stylu. To se pozitivně odrazí nejen na stavu jednotlivých složek životního prostředí, ale i na veřejném zdraví obyvatelstva. Podopatření Podpora rozvoje veřejné dopravy zahrnuje podporu budování tramvajových tratí, vlakových a autobusových zastávek, zlepšení v rámci integrovaného dopravního systému hromadné dopravy (IDS), zlepšení dopravního napojení některých lokalit a podobně. Přesný rozsah vlivů jednotlivých záměrů na složky životního prostředí nelze v této fázi konkretizovat. Lze tvrdit, že obecně méně významný vliv bude u záměrů, které představují pouze úpravu využívání stávajícího zařízení, jako je úprava autobusových linek, zlepšení dopravní obslužnosti jednotlivých lokalit, a podobně. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou. Podpatření se překrývá s podopatřením 2.2.1.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Podopatření 1.3.4. Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) FileName: SaveDate:



Strana: 61 z 110


-

zatravňování odkrytých ploch za účelem zamezení re-emise, vytváření ploch s vyloučením/omezením dopravy v městských centrech/aglomeracích, vysazování zeleně fungujících jako prachový filtr v zónách s vysokou intenzitou dopravy.

Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, obce s více než 10tis. obyvateli 1.3.4. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+2


+1


+1


+2


0


0


+2


0


0


+1


0


+1


0


+2

Komentář


Záměry týkající se výsadby nové zeleně a ochrany stávající zeleně ve městech mají pozitivní vliv na všechny složky životního prostředí, zejména ovzduší a obyvatelstvo. Veškerá zeleň je ve městském prostředí přijímána velmi pozitivně. Důležitá je volba vhodných druhů dřevin se zaměřením na domácí druhy odolné v městském prostředí schopné zachycovat prašnost. Naopak velmi negativně jsou přijímány meliorační zásahy do zeleně nebo její kácení při realizaci byť obecně prospěšných záměrů. Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena. Zejména v oblastech husté obytné zástavby je proto nutno dbát o co nejvyšší zastoupení vegetace. Parkovou úpravou či alespoň zatravňováním volných ploch se snižuje náchylnost území k zvýšenému výskytu prašnosti. Účinnost omezování prašnosti se přitom výrazně zvyšuje s hustotou a výškou porostu. Významným zdrojem prašnosti mohou být také nezpevněné volné plochy, vzniklé např. v důsledku stavebních úprav apod. Tyto plochy by měly být v co nejkratší době ozeleněny Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí Podopatření 1.4.1. Podpora úspory energií v domácnostech tepelná čerpadla pro domácnosti,

-

realizace potenciálu úspor elektřiny v domácnostech a v sektoru služeb, opatření pro oblast "vytápění domů".

FileName: SaveDate:



Strana: 62 z 110


Prioritní oblasti: obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, neplynofikované obce 1.4.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0


0


0


0


+1


0


+2


0


0


0

Komentář


V případě malých zdrojů je vysoká důležitost kladena spíše na šetrnou technologii (kvalitu) spalovacího procesu, než na problematickou kontrolu používaných paliv v domácnostech. V rámci navržených opatření je vhodné podporovat instalace automaticky řízených kotlů na tuhá paliva, instalace zplyňovacích kotlů a zaměřit se na práci s veřejností – informační kampaně a environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí Podopatření 1.4.2. Vzdělávání a informovanost obyvatelstva osvěta obyvatelstva ohledně ekologického

-

vytápění a poradenství při koupi ekologických zařízení, vzdělávání v oblasti mobility, vzdělávání a informovanost obyvatel o kvalitě ovzduší.

Prioritní oblasti: neplynofikované obce, prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Tišnov, Boskovice

1.4.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


+1


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 63 z 110



0


0


0


0


+2


0


+1


0


0


0


V případě malých zdrojů je vysoká důležitost kladena spíše na šetrnou technologii (kvalitu) spalovacího procesu, než na problematickou kontrolu používaných paliv v domácnostech. V rámci navržených opatření je vhodné podporovat instalace automaticky řízených kotlů na tuhá paliva, instalace zplyňovacích kotlů a zaměřit se na práci s veřejností – informační kampaně a environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Opatření 1.5: Imisní monitoring Podopatření 1.5.1. Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření

prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, obce realizující opatření v rámci PZKO 1.5.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

0


0


0


0


0


0


0


0


+1


0


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 64 z 110



0


0


0


Navrhované opatření nebude mít z hlediska životního prostředí významné vlivy.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.1: Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0


0


0


0


0


+1


+2


0


0


0

Komentář


Předpokládá se, že realizace těchto opatření bude mít dlouhodobý přímý pozitivní vliv na čistotu ovzduší, obyvatelstvo a rozvoj infrastruktury. Vedlejším pozitivním efektem tohoto podopatření a aktivit v rámci něj uplatňovaných bude zvýšení hlukové neprostupnosti konstrukcí a tím zlepšení vnitřního prostředí budov. Všechna navrhovaná opatření se týkají budov a objektů, které jsou již v současné době vybudované a nebude tedy docházet k novým výstavbám, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí. Úspora energie tepelné nebo elektrické a omezení ztrát prostřednictvím zateplování budov, využívání úsporných svítidel a dalších spotřebičů, regulace vytápění, omezení ztrát v rozvodech tepla a rekonstrukce výměníkových a předávacích stanic umožní úspory fosilních paliv nebo zemního plynu a tedy i nižší emise oxidů dusíku. Záměry navrhované v rámci tohoto opatření budou mít přímý pozitivní vliv na obyvatelstvo a na kvalitu ovzduší. Nepřímo se tento vliv pozitivně odrazí i ve všech ostatních složkách životního prostředí. FileName: SaveDate:



Strana: 65 z 110


Z hlediska úspor fosilních paliv budou mít tyto záměry i přímý pozitivní vliv na oblast geologie a horninového prostředí. Negativní vlivy uvedených záměrů na jednotlivé složky životního prostředí nebudou významné. Jedná se zejména o spotřebu nerostných surovin v podobě materiálů využívaných pro zateplení objektů a minimalizaci ztrát.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.2: Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0

Komentář


Předpokládá se, že realizace těchto opatření bude mít krátkodobě přímý pozitivní vliv na čistotu ovzduší, obyvatelstvo a rozvoj infrastruktury. Obecně lze říci, že záměry, které nejsou spojeny s novými zábory půdy a budou realizovány v rámci stávajícího zařízení, případně se jedná o přestavbu stávajícího objektu, nebudou mít na vody, půdy, geologii a horninové prostředí, faunu, flóru a ekosystémy zásadní vliv. Všechna navrhovaná opatření se týkají budov a objektů, které jsou již v současné době vybudované a nebude tedy docházet k novým výstavbám, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí. Úspora energie tepelné nebo elektrické a omezení ztrát prostřednictvím zateplování budov, využívání úsporných svítidel a dalších spotřebičů, regulace vytápění, omezení ztrát v rozvodech tepla a rekonstrukce výměníkových a předávacích stanic umožní úspory fosilních paliv nebo zemního plynu a tedy i nižší emise oxidů dusíku. Záměry navrhované v rámci tohoto opatření budou mít přímý pozitivní vliv na obyvatelstvo a na kvalitu ovzduší. Nepřímo se tento vliv pozitivně odrazí i ve všech ostatních složkách životního prostředí. Z hlediska úspor fosilních paliv budou mít tyto záměry i přímý pozitivní vliv na oblast geologie a horninového prostředí.

FileName: SaveDate:



Strana: 66 z 110


Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.3: Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0


0

Komentář


Všechna navrhovaná opatření se týkají budov a objektů, které jsou již v současné době vybudované a nebude tedy docházet k novým výstavbám, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.4: Omezení ztrát v rozvodech tepla Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.4. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 67 z 110



0


0


0


0


0


0


0


0


0


Všechna navrhovaná opatření se týkají budov a objektů, které jsou již v současné době vybudované a nebude tedy docházet k novým výstavbám, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí. Úspora energie tepelné nebo elektrické a omezení ztrát prostřednictvím omezení ztrát v rozvodech tepla a rekonstrukce výměníkových a předávacích stanic umožní úspory fosilních paliv nebo zemního plynu a tedy i nižší emise oxidů dusíku. Záměry navrhované v rámci tohoto opatření budou mít přímý pozitivní vliv na obyvatelstvo a na kvalitu ovzduší. Nepřímo se tento vliv pozitivně odrazí i ve všech ostatních složkách životního prostředí. Z hlediska úspor fosilních paliv budou mít tyto záměry i přímý pozitivní vliv na oblast geologie a horninového prostředí. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.5: Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.5.

Komentář


+1


0


0


-1

Potenciálně negativní vliv na volnou krajinu v závislosti na zvoleném projektu.


-1



0


-1


0


0

FileName: SaveDate:




Strana: 68 z 110



0


+2


0

11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel odkanalizování a čištění odpadních vod

nezávadnou

pitnou

vodou,

0


0


Alternativní zdroje energie mají z hlediska ochrany ovzduší jednoznačně pozitivní vliv. Možné riziko vyplývající pro ostatní složky životního prostředí představuje zejména jejich potenciální negativní vliv na krajinný ráz a spotřeba surovin na jejich výrobu a provoz. Při výběru projektů je třeba upřednostňovat taková řešení jež minimalizují vlivy na volnou krajinu - tj. např. umisťování fotovoltaických elektráren na stávajících budovách či plochách brownfields, rekultivovaných skládkách apod. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Podopatření 2.1.6: Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších, a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hodonín , Kyjov, Boskovice 2.1.6. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0


0


0


0


0


0


+2


0


0


0

Komentář

Návrh reformulace:

FileName: SaveDate:



Strana: 69 z 110


Návrh doplnění:

V případě malých domácích zdrojů je z hlediska navrhovaných opatření důležitý fakt, že emitují v přízemní vrstvě atmosféry a z hlediska přímého vlivu na respirační ústrojí může snížením emisí z těchto zdrojů dojít k významnému lokálnímu a sezónnímu zlepšení kvality ovzduší a tedy i zdraví obyvatel, fauny, flory a ekosystémů. Jednoznačně lze souhlasit s filozofií navrhovaných opatření, kdy je kladena vysoká důležitost spíše na šetrnou technologii (kvalitu) spalovacího procesu, než na problematickou kontrolu používaných paliv v domácnostech. V rámci navržených opatření je vhodné podporovat instalace automaticky řízených kotlů na tuhá paliva, instalace zplyňovacích kotlů a zaměřit se na práci s veřejností – informační kampaně a environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.2: Omezování oxidů dusíku z dopravy Podopatření 2.2.1: Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy) Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hustopeče, Židlochovice, Pohořelice, Slavkov u Brna, Bučovice 2.2.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


+1


+2


0


0


0


0


0


+1


+1 K


+2


0


0


0

Komentář

Návrh reformulace:0 Návrh doplnění:

Podopatření Podpora rozvoje veřejné dopravy zahrnuje podporu budování tramvajových tratí, vlakových a autobusových zastávek, zlepšení v rámci integrovaného dopravního systému hromadné dopravy (IDS), zlepšení dopravního napojení některých lokalit a podobně. FileName: SaveDate:



Strana: 70 z 110


Přesný rozsah vlivů jednotlivých záměrů na složky životního prostředí nelze v této fázi konkretizovat. Lze tvrdit, že obecně méně významný vliv bude u záměrů, které představují pouze úpravu využívání stávajícího zařízení, jako je úprava autobusových linek, zlepšení dopravní obslužnosti jednotlivých lokalit, a podobně. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou. Podopatření se překrývá s podopatřením 1.3.3.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.2: Omezování oxidů dusíku z dopravy Podopatření 2.2.2: Omezení automobilové dopravy v centrech měst Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hustopeče, Židlochovice, Pohořelice, Slavkov u Brna, Bučovice 2.2.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


+1


+2


0


-1


0


0


-1


+1 K


+2


-1


0


0


-1

Komentář




Výstavba parkovacích ploch potenciálně znamená rovněž nové zpevněné plochy.


V rámci jednotlivých navrhovaných podopatření bude omezována doprava pomocí umisťování úplného zákazu vjezdu, selektivního zákaz vjezdu, rychlostních omezení a uplatňováním vhodné parkovací politiky (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky). FileName: SaveDate:



Strana: 71 z 110


Přesný rozsah vlivů jednotlivých záměrů na složky životního prostředí nelze v této fázi konkretizovat. Lze tvrdit, že obecně méně významný vliv bude u záměrů, které představují pouze úpravu využívání stávajícího zařízení, jako jsou rychlostní omezení a podobně. Naopak záměry, které se týkají výstavby nových zařízení a jsou spojeny se záborem půdy a rozšířením zpevněných ploch, budou mít z hlediska vlivu na životní prostředí větší význam. Jedná se zejména o parkovací plochy. Nepřímo pozitivně se navrhované aktivity mohou projevit na snížení hlukové zátěže z dopravy v hustě obydlených oblastech díky větší plynulosti dopravy a modernizaci dopravní infrastruktury v centrech měst. Podopatření se překrývá s podopatřením 1.3.2.

Priorita 2: SNÍŽENÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU Opatření 2.2: Omezování oxidů dusíku z dopravy Podopatření 2.2.3: Zvýšení plynulosti silniční dopravy Prioritní oblasti: prioritní obce kategorie IIIb, ORP Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice, Hustopeče, Židlochovice, Pohořelice, Slavkov u Brna, Bučovice 2.2.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


+1


+1


0


0


0


0


-1


0


+1 K


-1


0


0


0

Komentář



Návrh reformulace: Návrh doplnění: FileName: SaveDate:



Strana: 72 z 110


Nepřímo pozitivně se navrhované aktivity mohou projevit především v krátkodobém horizontu na snížení hlukové zátěže z dopravy v hustě obydlených oblastech díky větší plynulosti dopravy a modernizaci dopravní infrastruktury v centrech měst. Podopatření se překrývá s podopatřením 1.1.5.

Priorita 3: SNÍŽENÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Aktivity 3.1.1: Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru Prioritní oblasti: ORP Znojmo, Boskovice, Šlapanice, Břeclav, Tišnov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice 3.1.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0

4.1 Omezit nové suburbanizaci

0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


0


0


0


0


0


0


0


0

Komentář

Návrh reformulace: Návrh doplnění

Snížení emisí těkavých organických látek spočívající v podpoře co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru bude mít přímý pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Vzhledem ke skutečnosti, že těkavé organické látky jsou spolu s oxidy dusíku prekurzory tvorby přízemního (troposférického) ozonu může mít snížení jejich emisí i nepřímý vliv na obyvatelstvo, živočichy a rostliny. Negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí se u této skupiny záměrů nepředpokládají. Podopatření má krátkodobý účinnek.

Priorita 3: SNÍŽENÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) FileName: SaveDate:



Strana: 73 z 110


Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Aktivity 3.1.2: Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi Prioritní oblasti: ORP Znojmo, Boskovice, Šlapanice, Břeclav, Tišnov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice 3.1.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


0


0


0


0


0


0


0


0

Komentář


Snížení emisí těkavých organických látek spočívající v podpoře co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru bude mít přímý pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Vzhledem ke skutečnosti, že těkavé organické látky jsou spolu s oxidy dusíku prekurzory tvorby přízemního (troposférického) ozonu může mít snížení jejich emisí i nepřímý vliv na obyvatelstvo, živočichy a rostliny. Negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí se u této skupiny záměrů nepředpokládají. Zahrnutí podmínky užití aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi je jednou z mála možností, jak používání vodou ředitelných barev upřednostnit na úkor materiálů obsahujících VOC. Podopatření má krátkodobý účinnek.

Priorita 3: SNÍŽENÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) Opatření 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Aktivity 3.1.3: Regulace rozpouštědel v tiskařství

FileName: SaveDate:



Strana: 74 z 110


Prioritní oblasti: ORP Znojmo, Boskovice, Šlapanice, Břeclav, Tišnov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice 3.1.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


0


0


0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


0


0


0


0


0


0


0


0

Komentář


V rámci tohoto bodu se jedná se o opatření u konkrétní kategorie zdrojů. Technická charakteristika těchto opatření není blíže specifikována, lze se však domnívat, že jde o opatření v duchu aplikace nejlepších dostupných technik, jejichž realizací dojde prokazatelně ke snížení emisí VOC. To bude mít následně pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí v širokém okolí zdroje, zejména obyvatelstvo, faunu, flóru a ekosystémy. Krátkodobé účinky podopatření.

Priorita 3: SNÍŽENÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) Opatření 3.2: Rekonstrukce zřízení, pracujících s VOC

Prioritní oblasti: ORP Břeclav, Hodonín 3.2. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1

2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a

0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 75 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ nákladní silniční dopravou 2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0


0


0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


0


0


0


0


0


0


0


0


V rámci tohoto bodu se jedná se o opatření u konkrétní kategorie zdrojů. Technická charakteristika těchto opatření není blíže specifikována, lze se však domnívat, že jde o opatření v duchu aplikace nejlepších dostupných technik, jejichž realizací dojde prokazatelně ke snížení emisí VOC. To bude mít následně pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí v širokém okolí zdroje, zejména obyvatelstvo, faunu, flóru a ekosystémy. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita 3: SNÍŽENÍ EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) Opatření 3.1: Omezení „studených startů“ motorových vozidel Aktivity 3.3.1: Podpora výstavby krytých parkovacích stání Prioritní oblasti: ORP Znojmo, Boskovice, Šlapanice, Břeclav, Rosice, Hustopeče, Židlochovice 3.1.3. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0


+1


-1

FileName: SaveDate:


Komentář

V závislosti na konkrétním řešení projektů může potenciálně dojít ke střetům s ekologicky relativně cennějšími částmi území, záboru půdy či zásahu do Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 76 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ krajinného rázu. 4.1 Omezit nové suburbanizaci

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou

-1

V závislosti na konkrétním řešení projektů může potenciálně dojít ke střetům s ekologicky relativně cennějšími částmi území, záboru půdy či zásahu do krajinného rázu.


0


-1

V závislosti na konkrétním řešení projektů může potenciálně dojít ke střetům s ekologicky relativně cennějšími částmi území, záboru půdy či zásahu do krajinného rázu.


-1

Při každé výstavbě rovněž dochází ke zvýšené spotřebě surovin a produkci odpadů.


0


0


-1


0


0


0

Při každé výstavbě rovněž dochází ke zvýšené spotřebě surovin a produkci odpadů.


Výstavba krytých parkovacích stání bude mít jednak příznivý vliv na ovzduší v určitém snížení množství těkavých organických látek a nepřímo pak dílčí pozitivní vliv na ostatní složky životního prostředí zejména obyvatelstvo, faunu a flóru. Negativní vliv bude záviset na umístění a konkrétním technickém řešení jednotlivých záměrů. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o novostavby, dojde pravděpodobně k záborům půdy, v rámci zemních prací zásahu do horninového prostředí, případně mohou být ovlivněny biotopy výskytu rostlin a živočichů, ekosystémy a vody. V některých případech není vyloučen určitý zásah do krajinného rázu. Při každé výstavbě rovněž dochází ke zvýšené spotřebě surovin a produkci odpadů. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou. Výstavba krytých parkovacích stání bude podléhat posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., kde budou u jednotlivých záměrů možné vlivy podrobně vyhodnoceny.

Priorita

4: UDRŽENÍ LEGISLATIVOU

PODLIMITNÍ

ZÁTĚŽE

OSTATNÍCH

ŠKODLIVIN

STANOVENÝCH

PLATNOU

Opatření 4.1: Udržení podlimitní zátěže NH3 Aktivity 4.1.1.: Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe Prioritní oblasti: celá zóna JMK 4.1.1. 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

+1


0

FileName: SaveDate:


Komentář


Strana: 77 z 110



0


+2


0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


+2


+1


+1


0


+1


0


+1


+1


Toto podopatření se v případě správné aplikace pozitivně projeví především z hlediska pachové zátěže v blízkosti zemědělský areálů. Aktivity v rámci opatření uplatňování správné zemědělské praxe budou mít rovněž nepřímo potenciálně pozitivní vazbu na referenční cíle ochrany životního prostředí zejména díky modernizacím, podpoře ekologického zemědělství a produkce místních produktů, stabilizaci primárního sektoru, které se pozitivně odrazí v péči o krajinu. Nebyla identifikována žádná negativní vazba na referenční cíle OŽP. Realizace se pozitivně projeví, vzhledem k jednomu z palčivých problémů životního prostředí v regionu, k erozi a degradaci půdy. Trvale udržitelné hospodaření a polyfunkční využívání krajiny se pozitivně projeví i ve vlivech na determinanty veřejného zdraví, zejména z hlediska ochrany půdy a vodních zdrojů a prevence záplav. Soubor aktivit v rámci tohoto podopatření bude mít převážně pozitivní vliv na ŽP a veřejné zdraví, zejména na zvýšení kvality života ve venkovských oblastech, zachování a rozvíjení atraktivity venkovských sídel, rozvoj místní infrastruktury a společenského a kulturního života obyvatel venkovských oblastí. Pozitivně se podopatření odrazí zejména na ekonomických a sociálních determinantách veřejného zdraví v podobě rozvíjení pracovních příležitostí a podpory sociální stabilizace mladé generace na venkově. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita


PODLIMITNÍ

ZÁTĚŽE

OSTATNÍCH

ŠKODLIVIN

STANOVENÝCH

PLATNOU

Opatření 4.1: Udržení podlimitní zátěže NH3 Aktivity 4.1.2.:Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích Prioritní oblasti: celá zóna JMK 4.1.2. FileName: SaveDate:


Komentář Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 78 z 110



+1


0


0


-1

Při výstavbě na zelené louce může potenciálně dojít ke střetu s ekologicky relativně stabilnějšími částmi území, zásahem do krajinného rázu či záborům půdy. Tomu lze zabránit vhodným výběrem projektů.


-1


zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


-1


+2


0


0


+1


0


0


0



Při správném provozu bioplynových stanic dochází ke snížení produkce pachových látek z chovu zvířat, přesněji ze skladování kejdy a z hnojení zemědělských pozemků v blízkosti obytných území. Při energetickém využití bioplynu je bilance spotřebovaného CO2 (pro růst biomasy) a vyprodukovaného CO2 (spálením bioplynu) neutrální. Vlastní provoz bioplynové stanice se bude na znečištění ovzduší podílet emisemi NOx a CO. Ty budou v ovzduší obklopujícím areál obsaženy v natolik nízké koncentraci, že se jejich vliv na ovzduší nijak negativně neprojeví. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita


PODLIMITNÍ

ZÁTĚŽE

OSTATNÍCH

ŠKODLIVIN

STANOVENÝCH

PLATNOU

Opatření 4.2: Udržení podlimitní zátěže SO2 Aktivity 4.2.1.:Rekonstrukce spalovacích zdrojů Prioritní oblasti: celá zóna JMK 4.2.1. FileName: SaveDate:


Komentář Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 79 z 110



+1


0


0


0


0

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou


0


0


0


0


0


+1


0


0


0


V rámci tohoto bodu se jedná se o opatření u konkrétních zdrojů. Jde o podporu projektové přípravy a realizací opatření za účelem snížení emisí oxidu siřičitého. Technická charakteristika těchto opatření není blíže specifikována, jejich realizací by však mělo dojít k dalšímu snížení emisí oxidu siřičitého. To bude mít následně pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí v širokém okolí zdroje, zejména obyvatelstvo, faunu, flóru a ekosystémy. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

Priorita


PODLIMITNÍ

ZÁTĚŽE

OSTATNÍCH

ŠKODLIVIN

STANOVENÝCH

PLATNOU

Opatření 4.2: Udržení podlimitní zátěže SO2 Aktivity 4.2.2.: Optimalizace vytápění Prioritní oblasti: celá zóna JMK 4.2.2.

Komentář

1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC 2.1 Snižovat zatížení dopravní sítě JMK zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou FileName: SaveDate:



Strana: 80 z 110


2.2 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání přírodních a přírodě blízkých částí krajiny 4.1 Omezit nové suburbanizaci

zábory

půdy,

regulovat

neřízenou

4.2 Podporovat využívání brownfields 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 7.1 Posilovat odpovědné chování obyvatel k životnímu prostředí, zdravý životní styl, poskytování informací, podpora ekologické výchovy a vzdělávání 8.1 Snižovat zatížení životního prostředí a obyvatelstva hlukem 9.1 Snižovat spotřebu a racionálně využívat neobnovitelné zdroje surovin a energie 10.1 Odstraňovat staré ekologické zátěže 11.1 Optimalizovat zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod 11.2. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území Návrh reformulace: Návrh doplnění

V rámci tohoto bodu se jedná se o opatření u konkrétních zdrojů. Jde o podporu projektové přípravy a realizací opatření za účelem snížení emisí oxidu siřičitého. Technická charakteristika těchto opatření není blíže specifikována, jejich realizací by však mělo dojít k dalšímu snížení emisí oxidu siřičitého. To bude mít následně pozitivní vliv i na ostatní složky životního prostředí v širokém okolí zdroje, zejména obyvatelstvo, faunu, flóru a ekosystémy. Dle konkrétních zvolených projektů může mít podopatření účinnost jak dlouhodobou tak i krátkodobou.

6.3 Hodnocení implementační části koncepce Implementační část završuje Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Jde o nezbytnou součást pro úspěšnou realizací PZKO JMK. Implementací rozumíme v obecné rovině uskutečňování, naplňování, realizaci. Ve vazbě na návrhovou část jsou v rámci realizace formulovány procesy a jejich nositelé vztahující se k uskutečňování programu a zejména k sledování výstupů, výsledků a dopadů rozvojových aktivit a k jejich vyhodnocování. Je zde rovněž soustředěno v tabulkovém přehledu zapojení odborů Jihomoravského kraje do realizace, resp. do věcné garance, jednotlivých aktivit. Důležitou součástí je systém monitoringu spolu s uvedením indikátorů výsledků a dopadů včetně specifikace jejich zdrojového pokrytí, referenčních hodnot a úrovně hodnocení. Finanční plán reflektuje alokaci zdrojů v minulých letech a vyhodnocuje rozložení prostředků na realizaci PZKO JMK. Plán je vyústěním potřeby zajistit pro realizaci PZKOJMK potřebné zdroje. Z hlediska pokrytí rozvojových potřeb kraje vnějšími zdroji je důležité schéma možností financování jednotlivých opatření. Zpracovatel SEA nemá k navrhovanému systému implementace připomínky, celá řada indikátorů pro hodnocení plnění cílů Programu se shoduje s indikátory navrhovanými v rámci stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí, jak je navrhl SEA tým. Doporučujeme do systému implementace koncepce zahrnout, v souladu s ustanovením §10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., v rozsahu dle uvážení předkladatele rovněž FileName: SaveDate:



Strana: 81 z 110


systém monitoringu vlivu koncepce na životní prostředí (viz kap. 9) tak, aby byly splněny zákonné podmínky monitoringu a zároveň se sledování plnění cílů Programu zbytečně neduplikovalo a bylo tak optimalizováno z hlediska lidských zdrojů i efektivnosti.

FileName: SaveDate:



Strana: 82 z 110


VII. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, jako koncepční dokument zpracovaný cíleně ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení a udržení imisních koncentrací na žádoucí úroveň, neobsahuje ve své návrhové části žádné konkrétně lokalizované či technicky řešené projekty. Nelze tedy vzhledem k vysoké míře nejistot konkrétně identifikovat případné specifické negativní vlivy na životní prostředí, tyto však v případě programu zaměřenému cíleně ke zlepšení kvality ovzduší, jako jedné ze složek životního prostředí, nejsou při realizaci koncepce předpokládány a nebyly v provedeném vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí identifikovány. Vyhodnocení vlivů PZKO JMK na životní prostředí si v prvé řadě klade za cíl zhodnotit, zda návrh koncepce dostatečně zohledňuje problematiku životního prostředí a jeho ochrany, resp. zda jeho realizace nebude představovat potenciálně významná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Předmětem SEA hodnocení předkládaného Programu bylo rovněž zjištění, zda a do jaké míry návrh koncepce zahrnuje environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci všech závažných negativních vlivů životního prostředí lze tedy chápat jako způsob a míru zohlednění problematiky životního prostředí a jeho ochrany v jednotlivých částech navrhovaného dokumentu. Na základě hodnocení návrhu opatření, podopatření a aktivit Programu ke zlepšení kvality ovzduší a vyhodnocení jejich vlivu na referenční cíle ochrany a jednotlivé složky životního prostředí (viz kapitola 7) byly v relevantních případech doporučeny opatření pro jejich realizaci. Při hodnocení vlivů jednotlivých opatření a v rámci nich navrhovaných aktivit nebyly - vzhledem k tomu, že na ně budou konkrétní projekty teprve navazovat - zjištěny žádné bezprostředně vyplývající negativní vlivy. Jako nejvíce problematické se jeví navrhované aktivity v oblasti budování a úprav dopravní infrastruktury směřující k budování obchvatů či řešení dopravní situace vymístěním dopravy mimo hustě obydlená území (např. podopatření 1.3.1, 1.3.2, 1.3.3.) a dále opatření v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie (podopatření 2.1.5 a 4.1.2.). Pro zamezení závažných negativních vlivů záměrů vyplývajících z těchto navrhovaných podopatření je třeba provést následující opatření na úrovni projektu pro územní řízení: •

provést posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v případě, že to bude charakter záměru vyžadovat. Posouzení zaměřit zejména na minimalizaci záborů ZPF v nejvyšších třídách ochrany, ochranu vodního režimu v krajině, ochranu zvláště chráněných území a chráněných druhů,

•

v rámci povolovacího řízení ověřit veškeré výstupy řešeného záměru v případě, kdy je to relevantní např. pomocí rozptylové či hlukové studie a tyto následně vyhodnotit z hlediska vlivů na zdraví obyvatelstva,

•

provést biologické hodnocení podle ZOPK – v případě, že se záměr bude nacházet ve zvláště chráněném území nebo v území s předpokladem výskytu zvláště chráněných druhů,

•

provést hodnocení Natura 2000 podle § 45i – v případě, že orgánem ochrany přírody nebude vyloučen významný negativní vliv na soustavu Natura 2000,

•

směřovat vedení těchto staveb do území s nižší třídou ochrany ZPF,

•

provést hodnocení vlivu na krajinný ráz pokud bude požadováno orgánem ochrany krajiny a zajistit opatření k jeho ochraně (především v případě fotovoltaických a větrných elektráren),

•

zajistit dobře zpracovaný a schválený provozní řád a kontrolu jeho dodržování (především v případě bioplynových stanic, vodních elektráren apod.),

•

při povolování obnovitelných zdrojů energie nastavit limity (např. minimální průtoky v případě vodních elektráren), při kterých může být zařízení v provozu.

FileName: SaveDate:



Strana: 83 z 110


Při dodržení těchto zásad jsou veškerá rizika realizace jednotlivých projektů, jež by mohly vyplynout z navrhovaného Programu maximálně omezena. Fáze projektové přípravy je klíčová pro návrh nejvhodnějšího řešení z hlediska životního prostředí, veškerá očekávaná rizika by měla být identifikována a zajištěna v procesu EIA. Ve fázi provozu záměru je potom velmi důležitá činnost kontrolních a povolovacích orgánů, zejména ČIŽP. Důležitější je však problematickým situacím předcházet již během povolovacího procesu. Všechna tato opatření je možné aplikovat až ve fázi projektové přípravy konkrétních projektů, jež mohou být na základě navrhovaného Programu podpořeny. Na úrovni realizační fáze vlastního Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je třeba se zaměřit na výběr relativně „ekologicky výhodnějších“ projektů. Nedílnou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů realizace PZKO JMK na životní prostředí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výběru projektů, které budou na základě Programu podpořeny, a návrh indikátorů pro hodnocení implementace předkládaného dokumentu. Realizace návrhu environmentálních kritérií by měla při výběru konkrétních projektů vést k relativnímu upřednostnění environmentálně šetrnějších projektů a projektů, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v regionu a zároveň by měla zamezit podpoře projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Pomocí indikátorů pro hodnocení implementace Programu bude možné monitorovat přínosy realizace pro životní prostředí a vyvodit důsledky pro další návrhová období.

FileName: SaveDate:



Strana: 84 z 110


VIII. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SCHOMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

8.1 Výběr zkoumaných variant Program zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je předkládán jako jednovariantní. Varianty optimálního řešení navrhovaných cílů, opatření resp. aktivit byly předmětem diskuze v rámci diskusních skupin při samotné přípravě koncepce a při připomínkovém řízení v rámci kraje. Alternativy mohou nastat při implementaci Programu a při realizaci konkrétních projektů. Vzhledem k tomu je nutné, aby systém hodnocení projektů a monitoringu strategie obsahoval i environmentální kritéria a indikátory dle návrhu SEA týmu.

8.2 Popis provedení posouzení vlivů Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí Vyhodnocení vlivů koncepce Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí bylo zpracováno v souladu s přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a v rozsahu stanoveném v závěru zjišťovacího řízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí Ministerstva životního prostředí dne 23. 2. 2010 pod číslem jednacím 16674/ENV/10. Při zpracování posouzení vlivů koncepce na životní prostředí byla zohledněna metodika SEA pro Kohezní politiku v programovém období 20071 2 2013 doporučená Evropskou komisí a metodika SEA doporučená MŽP ČR . Hodnocení vlivů návrhu Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí se opírá o následující kroky: • Charakteristika hlavních trendů v oblasti životního prostředí. • Analýza relevantních strategických koncepčních rozvojových dokumentů na mezinárodní, národní a krajské úrovni. • Stanovení referenčního rámce pro hodnocení (sada referenčních cílů ochrany životního prostředí) na základě současných mezinárodních, národních a regionálních environmentálních trendů. • Hodnocení popisné části Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. • Hodnocení návrhové části Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na základě referenčních cílů. • Hodnocení okruhů priorit, opatření a aktivit PZKO JMK. • Návrhy úprav a doplnění Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na základě provedeného hodnocení. • Návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace koncepce na životní prostředí. • Návrh environmentálních kritérií pro výběr projektů.

1

Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP (February 2006).

2

Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. MŽP (červenec 2004).

FileName: SaveDate:



Strana: 85 z 110


8.3 Problémy při shromažďování požadovaných údajů Předkladatel i zpracovatel Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje poskytli zpracovateli SEA dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení. Při shromažďování požadovaných údajů nenastaly žádné relevantní problémy.

FileName: SaveDate:



Strana: 86 z 110


IX. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výchozí předpoklady pro navržený systém sledování vlivů implementace PZKO JMK Návrh systému sledování vlivů implementace Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí vychází z předpokladu, že nástrojem implementace budou navržené aktivity realizované pomocí jednotlivých podpořených projektů. Navrhovaný systém zohledňuje skutečnost, že při sledování indikátorů nelze odlišit dopady Integrovaného programu zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje a mnohé z nich se v rámci hierarchie jednotlivých krajských strategických dokumentů překrývají. Je nezbytné, aby systém monitoringu implementace koncepce obsahoval i environmentální indikátory a hlediska. Navrhovaný systém monitoringu koncepce, stejně jako kritérií pro výběr projektů je navržen tak, aby byl snadno adaptovatelný a rovněž kompatibilní se schématem kohezní politiky EU v následujícím programovém období. Níže uvedený návrh monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí je třeba přizpůsobit způsobu implementace PZKO JMK, charakteru předkládaných projektů a kapacitním možnostem realizačního týmu Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Vazba monitoringu vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí Na základě analýzy cílů specifikovaných v koncepčních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni (viz kapitola 2.7), analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu byla stanovena sada referenčních cílů, které jsou relevantní vzhledem k náplni opatření a aktivit a zaměření projektů uvažovaných dle Programu ke zlepšení kvality ovzduší a které tak posloužily jako základní referenční rámec pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí. Uvedená sada referenčních cílů reprezentuje relevantní žádoucí trendy v ochraně životního prostředí. Jednotlivé cíle a opatření navrhované ve strategii by měly v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů, a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnoceny. Referenční cíle ochrany životního prostředí nenahrazují priority a opatření v oblasti životního prostředí, které jsou součástí návrhu PZKO JMK – nejsou tedy primárním předmětem předkládané koncepce. Sada referenčních cílů bude využita v rámci sledování dopadů implementace PZKO JMK na životní prostředí tak, že bude monitorována míra ovlivnění těchto cílů prostřednictvím indikátorů. Monitorování a vyhodnocování implementace strategie pomůže zamezit případným negativním vlivům koncepce na životní prostředí a v neposlední řadě může být determinantem, který povede ke kvalitativně vyšší úrovni předkládaných projektů. Systém monitorování vlivů realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK na životní prostředí Dle ustanovení §10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., musí být v rámci implementace Programu prováděno sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Předkladatel koncepce (Jihomoravský kraj) je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě, že zjistí nepředvídané závažné negativní vlivy provádění koncepce na životní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (MŽP) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně Programu. Pro sledování míry vlivu Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK na jednotlivé referenční cíle navrhnul zpracovatel SEA environmentální indikátory. K tomu, aby bylo možné odhadnout vliv PZKO JMK na navržené indikátory a zároveň vyloučit zahrnutí jiných vlivů než vlivů předkládané koncepce, je nutné sledování indikátorů navázat na environmentální hodnocení předkládaných projektů v rámci jednotlivých aktivit, tj. využit environmentální indikátory zároveň jako kritéria pro hodnocení a výběr projektů. Sledováním a sumarizací hodnocení jednotlivých projektů pak bude možné odhadnout celkový dopad Programu na stanovené indikátory, respektive na referenční cíle ochrany životního prostředí. Pro zajištění dostatečné účinnosti sledování vlivů PZKO JMK na životní prostředí je nutné environmentální indikátory, navržené v rámci SEA, zapracovat do celkového systému sledování dopadů implementace koncepce. FileName: SaveDate:



Strana: 87 z 110


Jejich sledování by mělo být prováděno v celém návrhovém období a výsledky by měly být pravidelně zveřejňovány, nejlépe elektronickou formou na internetu. Doporučení zpracovatele SEA PZKO Jihomoravského kraje k monitoringu Organizace monitoringu: •

Zahrnout environmentální indikátory, navržené v rámci, do celkového systému sledování dopadů implementace koncepce a koncepcí z ní vycházejících.

•

Provádět soustavné sledování a vyhodnocování implementace Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK a jeho výsledky pravidelně zveřejňovat.

•

Zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí a poskytovat poradenské a konzultační služby předkladatelům projektů a všem zainteresovaným subjektům a jednotlivcům.

•

V rámci monitoringu zajistit a vyhodnocovat informační kampaň o činnostech v rámci Programu.

•

Koordinovat monitorování vlivů realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí s příslušnými orgány ochrany přírody a Krajským úřadem a přizpůsobit jej vzhledem k charakteru předkládaných projektů.

•

Zefektivnit realizaci Programu pomocí provázání environmentálních kritérií pro hodnocení projektů a systému monitoringu implementace koncepce.

•

Iniciovat příslušné kroky při zjištění negativních dopadů realizace Programu na životní prostředí.

Naplnění výše uvedených doporučení přispěje k zamezení celkových negativních dopadů Programu na životní prostředí a zároveň napomůže zvýšení pozitivních vlivů. Ponecháváme ke zvážení předkladateli Programu způsob zajištění výše uvedených doporučení. Klíčovým pro efektivní systém sledování implementace koncepce je výběr přesně zacílených relevantních environmentálních indikátorů a jejich provázanost s environmentálními kritérii pro výběr projektů. Zpracovatelem SEA navržená níže uvedená základní sada indikátorů vychází z referenčních cílů, jež byly použity pro hodnocení vlivů Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na léta 2010-2013 na životní prostředí, a je rovněž provázána se sadou environmentálních kritérií pro výběr a hodnocení projektů (viz kapitola 10). Lze předpokládat, že indikátory i environmentální kritéria, jejich obsah i rozsah, mohou doznat změn v závislosti na charakteru předkládaných projektů v průběhu realizační fáze i vzhledem k částečnému překryvu monitoringu vlivu koncepce na životní prostředí s vyhodnocováním implementace koncepce navrženému v implementační části Programu. Tab.19: Environmentální indikátory pro monitoring implementace PZKO JMK: Referenční cíl 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku, PM10 a VOC

Indikátory Měrné emise ze všech zdrojů Benzen Měrné emise ze všech zdrojů NOx Měrné emise ze všech zdrojů Tuhé částice Projekty pro zlepšení kvality ovzduší Investice do zlepšení kvality ovzduší

Jednotka t/rok/km2 tis. Kč Počet podpořených projektů Kč

Zdroj dat MŽP kraj ČSÚ


Počet vlakových spojů Spoje veřejné autobusové dopravy Přírůstek počtu cestujících MHD Délka cyklostezek na území kraje celkem z toho separovaných Intenzita tranzitní a nákladní silniční dopravy

Počet spojů mil. osob Změna délky cyklostezek v km/%

kraj

Počet aut/24 hodin

MD kraj


Plocha nově zalesněných/zatravněných území

ha


Plocha nově zabraného LPF a ZPF

ha

kraj MŽP ČSÚ kraj MŽP ČSÚ

2.2. Snižovat zatížení dopravní sítě JMK tranzitní a nákladní silniční dopravou

FileName: SaveDate:



Strana: 88 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.2 Podporovat využívání brownfields

Rozloha využitého brownfields v rámci projektu

ha

kraj MŽP


Celkové investice do krajiny

Kč

MŽP Kraj obce AOPK


Celkový objem odpadů - podíl recyklovaných odpadů

v tis. tun %

MŽP ČSÚ kraj


Počet projektů zaměřených na celoživotní vzdělávání podíl projektů zaměřených na environmentální vzdělávání Celkové investice do environmentálního vzdělávání Investice do informačních kampaní

Počet projektů Kč

kraj

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem

Počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku

Počet obyvatel

MŽP SZÚ Kraj KHS


Spotřeba primárních neobnovitelných zdrojů energie v porovnání s předchozí spotřebou

Spotřeba primárních neobnovitelných zdrojů energie

MŽP kraj ČSÚ


Plocha revitalizovaných území

Přírůstek plochy revitalizovaného území v km2

MŽP kraj


Podíl vyhovujících (dusičnany) vodních zdrojů/všech vodních zdrojů

podíl vodních zdrojů s vyhovujícím obsahem dusičnanů

MŽP ČSÚ kraj

11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

Podíl orné území

ha

MŽP ČSÚ kraj

FileName: SaveDate:


půdy/lesů/TTP/zastavěného


Strana: 89 z 110


X. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Plánovaná opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce jsou blíže charakterizována v kapitole č. 8 tohoto posouzení, jelikož obsah obou kapitol je totožný.

FileName: SaveDate:



Strana: 90 z 110


XI. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje si klade za cíl navrhnout systém hodnocení projektů podaných v rámci implementace Programu tak, aby bylo možné stanovit relativní pořadí projektů z hlediska jejich potenciálních vlivů (včetně pozitivních) na životní prostředí a přispět tak k efektivnímu rozhodovacímu procesu při výběru projektů, které budou v rámci PZKO JMK podpořeny. Hlavním účelem stanovení environmentálních kritérií pro výběr projektů je zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s potenciálně negativními vlivy na životní prostředí, a aby byly naopak při výběru projektů upřednostňovány takové projekty, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí resp. zdraví obyvatel regionu. Hodnocení projektů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí Projekty, předkládané a realizované v rámci realizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, představují finální fázi implementace z hlediska životního prostředí. Tyto projekty mohou mít přímé vlivy na životní prostředí (pozitivní i negativní). Vhledem k tomu, je pro zajištění účinnosti SEA Programu ke zlepšení kvality ovzduší, tj. pro zajištění minimálních negativních dopadů a maximalizace pozitivních vlivů PZKO JMK na životní prostředí, nutné do systému hodnocení a výběru projektů v rámci implementace strategie zahrnout také environmentální kritéria. Cílem níže uvedeného návrhu je primární podpora těch předložených projektů v rámci Programu, jejichž realizace přinese pozitivní efekt pro životní prostředí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prostředí dle příslušných právních předpisů (např. EIA, IPPC atd.), ale měl by zajistit maximalizaci pozitivních dopadů koncepce na životní prostředí. Environmentální hodnocení projektů předkládaných v souvislosti s Programem bude prováděno pomocí environmentálních kritérií. Pro stanovení kritérií byly využity indikátory pro životní prostředí (viz Kap. 9). Hodnocení má odpovědět na otázku, jakým způsobem předkládaný projekt může ovlivnit referenční cíle ochrany životního prostředí. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o schválení přidělení finanční dotace konkrétnímu projektu v rámci Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, tj. hodnocení dle environmentálních kritérií by mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako nejpříznivější z hlediska životního prostředí. Environmentální hodnocení projektů je navrhováno ve dvou fázích: • •

před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů, formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení.

Před-projektové hodnocení Je velmi důležité, aby předkladatelé projektů měli možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již před zahájením zpracování projektové žádosti a mohli projekt upravit tak, aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Hodnocení bude provádět předkladatel. Zároveň by předkladatelé projektů měli mít možnost konzultace s odpovědnými pracovníky zprostředkovatelského orgánu (viz výše návrh na pracovníky s odpovědností za oblast životního prostředí). Možnost před-projektového hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí se provádí formou slovního hodnocení, tj. projekt má pozitivní/žádný/negativní vliv na jednotlivá environmentální kritéria. V případě existujících kvantitativních údajů lze uvést i tyto informace. Předkladatel projektu (s využitím konzultace s příslušným pracovníkem s odpovědností za problematiku životního prostředí v rámci Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje) může také využít environmentální kritéria jako inspirativní – tj. začleněním podpory určité oblasti životního prostředí do návrhu projektu může dosáhnout vyššího bodového hodnocení projektu za oblast životního prostředí (např. v případě návrhu na systém školení a vzdělávání pracovníků společnosti může být jednou z oblastí také problematika průmyslového znečištění nebo environmentálního managementu). FileName: SaveDate:



Strana: 91 z 110


Formální hodnocení při výběru projektů Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro udělení dotace v rámci jednotlivých programových dokumentů. Hodnocení by měla provádět hodnotící komise projektů. Toto hodnocení bude mj. i určovat podmínky pro přidělení prostředků. Hodnocení je zaměřeno především kvalitativně, tj. zda projekt může (zejména pozitivně) ovlivnit jednotlivá kritéria. V případě relevance a dostupnosti kvantitativních údajů lze do hodnocení zahrnout i tyto. Na základě hodnocení může hodnotitel navrhnout změny či doplnění projektu a/nebo podmínky pro realizaci projektu. Při realizaci projektu by měla být prováděna kontrola dodržování a naplňování stanovených podmínek. Jejich nedodržení v průběhu realizace projektu může vést ke změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. Environmentální kritéria pro hodnocení projektů Zpracovatel SEA navrhuje následující environmentální kritéria. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení a výběru projektů v rámci implementace Programu. Lze předpokládat jejich výběr, úpravu či změny v závislosti na obsahu předkládaných projektů, tak aby kritéria reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Systém hodnocení projektů je z hlediska jeho efektivity naprosto nezbytné provázat se systémem monitoringu implementace koncepce (viz kapitola 10). Pro jeho organizaci platí rovněž stejná doporučení jako pro organizaci monitoringu. Sada environmentálních kritérií pro výběr a hodnocení projektů, navržená zpracovatelem SEA, by se měla stejně jako sada navržených environmentálních indikátorů stát základním východiskem pro výběr a modifikaci relevantních environmentálních kritérií pro konkrétní opatření PZKO JMK resp. jednotlivé předkládané projekty. Z toho důvodu je nezbytné zajistit dostatečné personální a odborné kapacity v environmentální oblasti v rámci implementační struktury PZKO JMK. Za účelem toho, aby se environmentální kritéria pro výběr projektů nestala z pohledu žadatelů administrativní překážkou, ale naopak fungovala jako prostředek ke zvýšení celkové kvality projektů, je žádoucí zajistit v rámci realizace PZKO JMK informační a konzultační servis pro předkladatele projektů. Tab. 20: Environmentální kritéria pro výběr projektů Referenční cíl 1.1 Snižovat emise všech znečišťujících látek, s důrazem na oxidy dusíku

2.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy,

2.2. Snižovat zatížení dopravní sítě JMK tranzitní a nákladní silniční dopravou 3.1. Chránit ohniska biodiverzity a omezovat nevhodné využívání přírodních a přírodě blízkých částí krajiny


zábory

půdy,

regulovat

4.2 Podporovat využívání brownfields 5.1 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

FileName: SaveDate:


neřízenou

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Přispěje realizace projektu ke snížení emisí? 1. NOx 2. PM10 3. VOC 4. Ostatní znečišťující látky Přispěje realizace projektu k vyššímu využití environmentálně šetrných druhů veřejné dopravy (IDS, kombinovaná přeprava, alternativní paliva, nemotorová doprava)? Ano/ne? Přispěje realizace projektu ke snížení zatížení dopravní sítě JMK tranzitní a nákladní silniční dopravou? Ano/ne? Zvýší/sníží projekt celkovou výměru dopravou nefragmentovaných území? Ano/ne? Má projekt významný pozitivní/negativní vliv na ohnisko biodiverzity (pozn.: maloplošná ZCHÚ, 1. zóny velkoplošných ZCHÚ, skladebné prvky ÚSES, EVL)? Ano/ne? Přispěje projekt ke zvýšení výměry zatravněných/zalesněných pozemků? Ano/ne? Dojde v rámci projektu k záboru lesního a/nebo zemědělského půdního fondu? (rozloha záboru ZPF, LPF v ha) Rozloha využitého brownfields v rámci projektu v ha Dojde v rámci projektu k narušení krajinného rázu? Ano/ne? Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 92 z 110

INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

Počítá projekt s využitím vznikajících odpadů?


Přispěje projekt k posilování ekologického povědomí obyvatel? Ano/ne? Přispěje realizace projektu k nárůstu délky cyklistických stezek, hippostezek, pěších turistických stezek, in-line tras, lyžařských tras? Ano/ne?

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem

Přispěje projekt ke snížení hlukové zátěže obyvatel? Ano/ne? (počet obyvatel zatížených hlukem)


Přispěje projekt ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v porovnání s předchozí spotřebou? Ano/ne?


Rozloha revitalizovaného území v ha.


Přispěje projekt ke zlepšení kvality vodních zdrojů. Ano/ne?

11.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

Dojde realizací projektu k výstavbě nových zpevněných ploch? Přispěje realizace projektu k zamezení vodní či větrné eroze? Ano/Ne?

FileName: SaveDate:



Strana: 93 z 110


XII. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (HIA – z anglického „health impact assessment“) je dle zákona nedílnou součástí procesu posouzení vlivů Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na životní prostředí. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, definuje veřejné zdraví jako zdravotní stav obyvatelstva, jenž je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdravotní stav obyvatelstva je určován souhrnem vzájemně působících příčin a podmínek. Vedle životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují faktory životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Vzájemné působení činitelů na zdraví může být přímé i zprostředkované s pozitivními i negativními vlivy o různých intenzitách na zdraví v rámci souboru mnohočetných příčin onemocnění. Hodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví tak vyžaduje zvážení celého spektra možných zdravotních determinant a pravděpodobnosti jejich, více či méně zprostředkovaných změn, způsobených plánovanou aktivitou. Musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí, institucionálních i individuálních a jejich možné změny. Jedná se o komplexní proces, kdy změna jednoho či několika faktorů nemusí znamenat měřitelnou změnu zdravotního stavu. Důležitým faktorem, který je často z hlediska zdraví podceňován je tzv. „well beeing“ – tedy „pohoda“ jako výsledné působení řady faktorů a podmínek. V rámci hodnocení vlivů Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK na veřejné zdraví se zpracovatel snažil vyhledat vlivy na determinanty i podmínky ovlivňující pohodu tak, aby byla co nejvíce respektována definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO).

12.1 Vztah Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje ke koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví Základní cíle ochrany a tvorby veřejného zdraví jsou zakotveny na komunitární úrovni v ustanovení článku 152 Amsterodamské smlouvy EU, kde je řečeno, že vysoká úroveň lidského zdraví musí být zahrnuta do všech politik a strategií Evropského společenství. Na evropské a celosvětové úrovni jsou požadavky veřejného zdraví definovány zejména následujícími koncepčními materiály: • Akční plán zdraví a životní prostředí 2004-2010 EU • Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí z roku 2004 • Zdraví pro 21. století WHO Cíle a požadavky veřejného zdraví z těchto koncepcí jsou promítnuty do strategických dokumentů v oblasti veřejného zdraví na národní úrovni, které jsou definovány dvěma základními strategickými dokumenty: • Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (vybrané cíle NEHAP, relevantní vzhledem k PZKO JMK ) stanovovat priority ke zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; FileName: SaveDate:



Strana: 94 z 110


•

omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21): CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

12.2 Stav znečištění ovzduší v Jihomoravském kraji Podrobná charakteristika stavu znečištění ovzduší v Jihomoravském kraji je součástí analytické části Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Stručný souhrn je uveden v části II., kapitole 3.2. tohoto dokumentu.

12.3 Vliv znečištění ovzduší na zdraví, vztah dávka a účinek Tuhé znečišťující látky - částice o velikostní frakci PM10 a PM2,5 Jedná se směs pevných částic a na ně adsorbovaných látek. Hlouběji do dýchacích cest proniká frakce PM10 (torakální frakce), částice PM2,5 (respirabilní frakce) pronikají až do plicních sklípků, největší schopnost depozice v plicích mají částice o velikosti 1-2 µm, při zmenšování velikosti částic schopnost usazování klesá, částice pod 0,001 µm jsou už bezezbytku vydechovány. Škodlivost je závislá především na velikosti, tvaru a chemickém složení částic, nebezpečnost prachových částic spočívá mj. ve schopnosti vázat další škodlivé látky na svém povrchu a tak je transportovat do organismu. Prachové částice obecně dráždí sliznice dýchacích cest, zvyšují produkci hlenu, snižují samočisticí schopnosti organismu a tím pádem zvyšují riziko vzniku infekce. Krátkodobá zvýšení koncentrací PM10 mohou vést k prohloubení potíží astmatiků. Dlouhodobé expozice způsobují zhoršení plicních funkcí, zvýšení výskytu příznaků chronických bronchitid. Obecně se snižuje předpokládané délka dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění). Při krátkodobých výrazných zvýšeních koncentrace PM10 o 10 µg/m³ byl pozorován vzestup denní mortality, morbidity, bronchitidy, snížení plicních funkcí. Jsou prokázány nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém, roste spotřeba léků pro rozšíření průdušek a zvyšuje se počet hospitalizací ve zdravotnických zařízeních.(WHO 2000). Rizikovou skupinou jsou především děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí a těhotné ženy. Většina informací o negativním působení polétavého prachu se vztahuje k frakci PM10, avšak četné studie dokazují, že vazba negativních účinků na lidské zdraví je těsnější pro částice PM2,5. Předpokládá se, že na tyto nejmenší částice jsou vázány komplexní směsi organických a anorganických látek obsahující i karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Bylo prokázáno, že dlouhodobá expozice FileName: SaveDate:



Strana: 95 z 110


vysokým hodnotám PM2,5 má významný vliv zvýšení úmrtnosti, počet nádorových onemocnění a kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou ateroskleróza a hypertenze. Vztah velikosti částic a dopadů na zdraví je v pracovním lékařství respektován téměř po celou dobu existence oboru, ne tak v environmentální medicíně. Velké epidemiologické studie o zdravotním významu částic byly publikovány v osmdesátých a devadesátých letech v době, kdy oxid siřičitý jako škodlivina pro zdraví znečištění ztrácel na významu a kdy se pozornost environmentálních vědců konečně obrátila k prachu. Vliv znečištění ovzduší jemnými částicemi je považován za bezprahový. To znamená, že změny zdraví lze zjistit i při limitních koncentracích a dokonce i u koncentrací, představujících „neantropogenní pozadí“. Studie na velkých populacích, hodnotící ex post vztahy koncentrací a jejich dopadu, ukázaly silný vliv PM2,5 na úmrtnost a nebyly schopné identifikovat prahovou koncentraci, pod kterou by nemělo znečištění částicemi mít vliv na zdraví. Prokazatelnost efektu, vzhledem k dopadu na úmrtnost, je vnímána spíše u dlouhodobých koncentrací, charakterizujících expozici v území. Vliv vztažený k dlouhodobé expozici zahrnuje nárůst respiračních symptomů z dolních dýchacích cest, jako je chronická obstrukční choroba plicní, redukce plicních funkcí u dětí a dospělých a redukce v očekávaných letech dožití pocházející zejména z úmrtnosti na nemoci srdce a plic a pravděpodobně i úmrtnosti na karcinom plic. Hrubý prach geologického původu se může na zdraví také významně podepsat. Je obecně přijímáno, že poškozující epizody ve znečištění ovzduší, charakterizované vysokými koncentracemi znečištěním částicemi, jsou spojeny se značným vzestupem úmrtnosti. Zdravotní riziko z prachu, podle Evropského centra pro zdraví a životní prostředí WHO v Bonnu, které provedlo systematické review v roce 2004, spočívá v tom, že: • Prach zvyšuje riziko úmrtí na respirační chorobu u dětí do jednoho roku, ovlivňuje vývoj plicních funkcí, přitěžuje astmatu a ztěžuje další plicní příznaky, jako je kašel a zánět průdušek u dětí. • PM2,5 silně ovlivňuje zdraví, zvyšuje počet úmrtí na kardiovaskulární a respirační nemoci a na rakovinu plic. Zvýšení koncentrací PM2,5 vede ke zvýšení rizika akutních přijetí do nemocnice pro kardiovaskulární onemocnění a respirační nemoci. • PM10 ovlivňuje respirační nemocnost a indikuje příjmy do nemocnice z respiračních důvodů. • Vlivy vztažené ke krátkodobým koncentracím zahrnují zánětlivé reakce v plicích, respirační příznaky, mají poškozující vliv na kardiovaskulární systém s nárůstem nutnosti terapeutických zásahů, přijetí k hospitalizaci a úmrtí. U prachu bylo identifikováno jeho bezprahové působení, projevující se i u koncentrací nepřesahujících přirozené pozadí. Protože dlouhodobý vliv přináší značnou redukci v očekávané délce života, efekt má jasně větší význam na veřejné zdraví, než krátkodobý vliv • PM2,5 přináší silnější asociaci s úmrtností, indikující 6 % ní nárůst rizika úmrtí ze všech příčin na 10 3 µg/m nárůstu dlouhodobých koncentrací PM2,5. • Hodnocení relativního rizika (RR) úmrtí na kardiovaskulární nemoci vzroste o 12% 3 • Odhad nárůstu úmrtní na rakovinu je 14% ní při přírůstku 10 µg/m PM2,5. NOx Oxidy dusíku jsou produkovány při hoření za vysokých teplot či tlaků, kdy dochází k oxidaci vzdušného dusíku. Zdroji znečištění bývá emitován NO, který se však rychle mění v NO2. Vysoké koncentrace NOx v ovzduší korelují s intenzitou silniční dopravy. Zatímco emise NOx vznikající při spalování fosilních paliv lze použitím vhodných technologií regulovat, emise automobilové dopravy se snižovat nedaří. Zvýšené koncentrace NOx dráždí sliznice dýchacího ústrojí, při dlouhodobé expozici zvýšeným hodnotám NOx v ovzduší dochází k ovlivnění dýchacích funkcí a snížení odolnosti, k onemocnění dýchacích cest a plic a ke zvýšenému riziku astmatických záchvatů (WHO 2000). SO2 Vdechovaný SO2 je vstřebáván v nose a v horních cestách dýchacích, kde se projevuje jeho dráždivý vliv. Málo z něj se dostává do plic. Vysoké koncentrace zapříčiňují otok hrtanu a plic. Oxid siřičitý je z ovzduší vymýván srážkami, spolu s mraky mohou být oxidy síry transportovány na vzdálenost stovek kilometrů. Po dopadu kyselých srážek (pH<4) na zem dochází k odplavování bazických iontů (vápník, sodík, draslík, hořčík) z půdy, po odplavení značné části bazických iontů dochází k prudké změně půdní reakce a k celkové degradaci půdního ekosystému (symbiotické houby, půdní organismy). Nejméně odolné jsou horské půdy, které mají malou mocnost a přirozeně nízké množství bazických kationů. To je spolu s drsným klimatem a vysokým přísunem kyselin důvod, proč se devastující vliv kyselých dešťů objevuje FileName: SaveDate:



Strana: 96 z 110


zejména v horských oblastech. Vegetace trpí nedostatkem základních živin a stopových prvků, navíc při okyselení půdy dochází k mobilizaci toxického hliníku, dochází k celkovému oslabení rostliny, která je pak mnohem náchylnější k napadení přirozenými nepřáteli (vztah lýkožrout smrkový – smrk). Kromě nepřímého působení může docházet rovněž ke vstupu SO2 do rostliny skrz listy, díky velkému povrchu listů jsou ohrožené zejména jehličnaté dřeviny V zimním období působí nepříznivě námrazy, ve kterých dochází ke koncentraci SO2. VOC (benzen) Další znečišťující látkou, která překračuje imisní limit je karcinogenní benzen. Původně byl ve vysokém obsahu v benzinu. Jeho omezování je v důsledku tlaku EU – na jedno procento. Uvolňuje se při zpracování ropy a ropných produktů, koksárenství, výrobě toluenu, xylenu a dalších aromátů, při jejich použití, jako intermediát a složka benzinu, nafty. V ovzduší je ve formě par a persistuje několik hodin až dní v závislosti na meteorologických podmínkách, obsahu hydroxylových radikálů, stejně jako oxidů dusíku a síry. Je vymýván z ovzduší deštěm, což vede k znečištění povrchových vod. Tam přežívá jen krátce, vypařuje se a do sedimentů se dostává jen málo, při vhodných podmínkách může být v podzemních vodách. 3

V ovzduší se nalézá v čistých oblastech v koncentracích 0,2 ug/m , ve znečištěných městech v desítkách mikrogramů. Ochotně prochází placentou. Deprimuje proliferační schopnost B- a T- lymfocytů, u některých zvířat redukuje resistenci vůči infekcím. Benzen je běžnou součástí automobilových benzínů, do ovzduší se dostává jednak při manipulaci s pohonnými hmotami, jednak výfukovými plyny vozidel při nedokonalém spalování. Koncentrace benzenu v ovzduší se využívají jako indikátor znečištění ovzduší výfukovými plyny, jelikož jeho koncentrace dobře korelují s dalšími škodlivinami z dopravy (CO, VOC, NOx). Kromě benzenu se běžněji stanovují koncentrace toluenu, etylbenzenu a xylenů, tzv. BTEX. Mezi další důležité VOC, pro které jsou stanoveny referenční koncentrace, patří: styren, suma trimetylbenzenů a chlorované alifatické i aromatické uhlovodíky (trichlormetan, tetrachlormetan, trichloreten, tetrachloreten, chlorbenzen, suma dichlorbenzenů). Byly spolehlivě prokázány karcinogenní účinky benzenu, dále je zodpovědný za poruchy krvetvorby, 3 imunitního a nervového systému. Aktuální imisní limit (5 µg/m - aritmetický průměr za kalendářní rok) nelze považovat za bezpečný práh, ale pouze za práh přijatelného rizika. Spektrum působení dalších zástupců VOC je pestré, pro většinu z nich se předpokládají karcinogenní a genotoxické účinky. U člověka je, kromě jiného, nejčastějším projevem deprese dřeně s následující aplastickou anemií, které, zřejmě předcházela vysoká expozice benzenu. Je nalezen kauzální vztah mezi akutní leukémií a mezi expozicí benzenu, závislost mezi benzenem a lymfomem a mnohočetným myelomem zbývá ještě objasnit. Při krátkodobé i dlouhodobé expozici shodně vznikají deprese kostní dřeně vedoucí k aplastické anemii, chromozomální změny a karcinogenita. Imunitní změny postihují humorální i buněčnou imunitu. Benzen je známý lidský karcinogen (kvalifikovaný IARC ve skupině 1). V literatuře je popsán velký počet případů myeloblastické a erytroblastické leukémie spojené s expozicemi benzenu. Jednotlivé případy chronické myeloidní a lymfoidní leukémie a s ní související maligní lymfohemoproliferativní choroby byly rovněž v literatuře uvedeny ve spojení se známými expozicemi benzenu. Látky, které mohou aktivovat enzymy metabolizující benzen, pravděpodobně modifikují hematotoxicitu benzenu. Bylo prokázáno, že samotný benzen, fenobarbital, toluen a ethanol mohou u zvířat modifikovat metabolismus a hematotoxicitu benzenu. Za odhad jednotkového rizika (IUR) spojeného s celoživotní expozicí benzenu o koncentraci 1 3 µg/m považovat hodnotu 4 x 10-6. Benzo(a)pyren a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHy) Benzo(a)pyren a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHy) jsou sloučeniny s velice rozmanitými rizikovými vlastnostmi, řada z nich jsou potenciální karcinogeny a mutageny, mnohé mají toxické vlastnosti. Představují nebezpečí jak pro žijící organismy, tak i pro následné generace. Vyznačují se značnou variabilitou v toxických, fyzikálně-chemických či environmentálně chemických vlastnostech a různými vlivy na jednotlivé organismy. Představují dnes největší skupinu chemických karcinogenů produkovaných během spalování, pyrolýzy a pyrosyntézy organické hmoty. Jsou produkovány v případech, kdy organické látky, obsahující vodík a uhlík, jsou exponovány teplotě dosahující 700 stupňů Celsia, například při pyrolytických procesech a nedokonalém spalování. PAHy jsou v atmosféře asociovány s částicemi, i když se vyskytují také v plynné fázi. FileName: SaveDate:



Strana: 97 z 110


Residenční spalování dřeva je největším zdrojem atmosférických polyaromátů. Dalším závažným zdrojem je produkce energie, spalování, výroba asfaltu, uhelných dehtů a koksu, katalytický krak a primární výroba aluminia. Tyto zdroje ve světě vyprodukují celkem 80% polyaromátů, zbytek, tj. 20% z celosvětové produkce, je z mobilních zdrojů. S počtem cyklů a rostoucí molekulovou vahou roste i bod tání a varu, přibývá lipofilie, klesá tenze par a rozpustnost ve vodě. Polyaromáty v rámci částice migrují – původně uchyceny na silikátovém povrchu částice, pronikají dovnitř. Složení PAHů ve volném ovzduší závisí na typu zdroje, vzdálenosti, druhu spalovaného materiálu, přístupu kyslíku. Je prokázána vazba PAHů na částice menší 5 mikronů. Z atmosféry jsou vymývány do prostředí. Rozpustnost ve vodě je extrémně nízká, rozpouštějí se v jiných organických substancích a částečně v detergentech. Detekováno bylo 500 sloučenin, všechny však nemají zdravotní význam. Výfukové plyny automobilů bez katalýzy jsou vysokomolekulární PAHy. V dieselových motorech jsou nacházeny spíše nízkomolekulární uhlovodíky, jimž je přičítána zejména významná imunotoxicita. Ve stacionárních zdrojích jsou produkovány různé polyaromáty. U recyklovaných motorových olejů dochází ke zvyšování obsahu polyaromátů. Některé z PAHů jsou hodnoceny, jako mutagenní a karcinogenní (více než 4 benzenová jádra). U.S.EPA hodnotí karcinogenní polyaromáty benzo-a-antracen abenzo-a-pyren jako prioritní polutanty. Benzo(a)pyren je karcinogenní po zvířata. V buněčných lidských kulturách vyvolává mutagenní změny a cílovým orgánem pravděpodobného vzniku nádoru je epitel dýchacího systému. Co do mechanizmu účinku, jsou hodnoceny PAHy jako karcinogeny nepřímé. Jsou vdechnuty, transportovány do jater, kde jsou mikrosomálními enzymy hepatocytů přeměněny z lipofilních na hydrofilní, které lze z těla vyloučit. Exkrece se děje prostřednictvím konjugace hydrofilního produktu (epoxid, alkohol) s kyselinou glukuronovou, nebo jako hydroxylový nebo síranový derivát. Účinek polyaromátů je bezprahový, jak je na základě vícestupňového linearizovaného modelu karcinogenity předpokládáno. Karcinogenita polyaromátů s počtem benzenových jader stoupá, maximální je u uhlovodíků s pěti aromatickými kruhy. IARC řadí polyaromáty mezi karcinogeny skupiny 2 A - pravděpodobné a 2 B-možné. PAHy mají i imunosupresivní vliv, zejména s nižším počtem jader. Experimentálně byla pro některé z nich určena imunosupresivní potence sledováním mitogeneze T-buněk zvířat i člověka.

12.4 Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje Vzhledem k veliké variabilitě chování obyvatel nelze přesvědčivě definovat vliv jednotlivých faktorů životního stylu (výživové a pohybové zvyklosti populace, kouření a konzumace alkoholu) a faktorů prostředí na rozvoj nemocnosti či jednoznačnou příčinu úmrtí. Při posuzování vlivu jednotlivých faktorů životního prostředí na zdraví obyvatel zůstávají nezodpovězené mnohé otázky, které se týkají zejména vztahu dávka - odpověď a poruch zdraví, změn životního prostředí a následné změny zdraví v různých věkových skupinách populace, interakce v působení faktorů socioekonomických, životního stylu a faktorů životního prostředí na zdraví, apod. Dále je třeba objasnit vzájemné vztahy a výsledný vliv faktorů životního prostředí s faktory dalšími. Jihomoravský kraj V kraji nadále pokračuje proces demografického stárnutí, průměrný věk je 40,6 roku. Podíl obyvatel starších 65 let pozvolna roste, v přepočtu na 100 dětí ve věku 0–14 let, tzv. index stáří, se zvýšil ze 106,1 v roce 2006 na 108,9 a je po Praze druhý nejvyšší. V roce 2007 zemřely v kraji 11 774 osoby, 5 859 mužů a 5 915 žen. Hrubá míra úmrtnosti, tj. počet zemřelých na 1 000 obyvatel, činila u mužů 10,6 a u žen 10,1, celkem pak 10,4. Příčinám úmrtí dlouhodobě vévodí u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy následovány novotvary. U zemřelých mužů byly nemoci oběhové soustavy příčinou úmrtí ve 47 % a novotvary ve 28 %, v 7 % poranění a otravy a po 6 % nemoci dýchací a trávicí soustavy. Nejčastější příčinou úmrtí žen byly rovněž nemoci oběhové soustavy, které se podílely na celkovém počtu úmrtí žen 59 %, novotvary 22 %, nemoci dýchací soustavy 5 %, poranění a otravy 4 % a nemoci trávicí soustavy 3 %. Většina úmrtí je trvale způsobena nemocemi oběhové soustavy a novotvary, přičemž v přepočtu na 100 tisíc obyvatel podle pohlaví zemřelo na nemoci oběhové soustavy 603 žen a 495 mužů a na novotvary 297 mužů a 219 žen. Na poranění a otravy zemřelo dvakrát více mužů než žen. V porovnání s rokem 2006 je počet úmrtí na nemoci dýchací soustavy u mužů stejný a u žen poklesl, počet úmrtí na nemoci trávící soustavy vzrostl jak u mužů, tak u žen. Ve věku do jednoho roku zemřelo 46 dětí, 31 chlapců a 15 dívek, z toho bylo 38 úmrtí do 28 dní života. Kojenecká úmrtnost zůstala na hodnotě 3,7 promile stejně jako v roce minulém, novorozenecké úmrtnosti FileName: SaveDate:



Strana: 98 z 110


vzrostla ze 3,0 v roce 2006 na 3,1. Příčinou úmrtí byly především některé stavy vzniklé v perinatálním období (P00–P96) a vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (Q00–Q99). Vnější příčiny (V01–Y98) zavinily čtyři úmrtí, dopravní nehody se na nich nepodílely. Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnosti z období jejího výpočtu. Počítá se za dvouleté období a v Jihomoravském kraji byla v letech 2006–2007 u mužů 73,6 let a u žen 80,3 let. Alergická onemocnění Znečištěné životní prostředí, jmenovitě znečištění ovzduší, je jedním z faktorů, který se podílí na alergických onemocněních. Jejich počet stále narůstá. Počet pacientů léčených v alergologických ordinacích v kraji v roce 2007 byl 92 624, tj. 8 % všech obyvatel kraje (celkově je v ČR 9 % pacientů s alergickým onemocněním).

Akutní respirační onemocnění (ARO) ARO jsou nejčastější skupinou onemocnění dětského věku a jejich výskyt je výsledkem působení řady vlivů jako je epidemiologická situace, odolnost organismu, znečištění ovzduší a klimatické podmínky. Incidence ARO proto hraje důležitou roli v popisu zdravotního stavu obyvatelstva. Prezentovaná informace udává, kolik dětí (přepočteno na 1 000 dětí) bylo ošetřeno lékařem pro akutní respirační onemocnění; zahrnuje tedy i rozhodnutí rodiče, zda jít k lékaři, a subjektivní hodnocení lékaře.

12.5 Determinanty vlivů koncepce na veřejné zdraví Jak bylo již výše uvedeno je zdraví obyvatel ovlivňováno řadou faktorů. Působí na něj stav životního prostředí, zdravotní péče, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou FileName: SaveDate:



Strana: 99 z 110


kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz apod. Vlivy koncepce na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva se tedy z velké části překrývají, avšak mohou existovat i vlivy s dopadem na životní prostředí, které se ve zdraví obyvatel přímo neprojeví resp. takové, které se neodrazí ve stavu životního prostředí, zato ale ovlivní lidské zdraví. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti. Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje může tyto determinanty ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně – podporou neformálního vzdělávání, kvalitou života v sídlech i na venkově, možnostmi zdravého využití volného času. Z výše uvedeného popisu zdravotních determinant, relevantních cílů koncepčních dokumentů v oblasti zdraví a zdravotního stavu obyvatel lze vyvodit následující zdravotní determinanty s vazbou k Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje: • • • • • •

faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prostředí; zaměstnanost; vzdělanost; zdravé využití volného času; pohoda bydlení; bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, po např. kvalitní bezpečné stavební materiály, zejména v případě recyklace odpadů).

Tab. : Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce

Zdravotní determinanty

Opatření s možným negativním vlivem na danou determinantu

Opatření s možným pozitivním vlivem na danou determinantu

faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prostředí;

2.1, 4.1

všechna opatření

zaměstnanost;

nepřímo 4.1

vzdělanost a informovanost;

1.4, 1.5

zdravé využití volného času;

1.1, 1.3

pohoda bydlení;

2.1, 4.1

1.1, 1.2., 1.3, 2.1, 2.2, 3.3, 4.1, 4.2

bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, po např. kvalitní bezpečné stavební materiály, zejména v případě recyklace odpadů).

1.3

1.1, 1.3, 2.2, 3.1

Rozvoj dopravní infrastruktury bude mít potenciálně jak pozitivní vliv na bezpečnost obyvatel (zvýšená kvalita komunikací, bezpečnostní opatření typu mimoúrovňových křižovatek, obchvatů měst apod.), tak i vliv nepřímo negativní (rozvoj dopravní infrastruktury se odrazí v navýšení absolutního počtu vozidel na komunikacích a tak nepřímo povede k absolutnímu zvýšení počtu nehod). Zda dojde spíše k negativnímu nebo pozitivnímu ovlivnění bezpečnosti obyvatelstva závisí na výběru projektů, které budou v rámci Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje podpořeny. FileName: SaveDate:



Strana: 100 z 110


Rovněž rozvoj obnovitelných zdrojů energie v podobě např. větrných elektráren či bioplynových stanic může mít při nesprávné lokalizaci resp. provozu záměru potenciálně negativní vliv na pohodu bydlení, avšak na druhé straně se projeví rovněž pozitivně zaváděním zásad správné zemědělské praxe, snížením toxických a obtěžujících látek v ovzduší apod. Obdobná charakteristika platí i pro ostatní opatření resp. aktivity, u kterých byla identifikována nějaká potenciálně negativní a zároveň i pozitivní vazba na determinantu veřejného zdraví. Nebylo identifikováno žádné opatření, které by vykazovalo výrazně negativní vazbu na některou zdravotní determinantu, bez jiných pozitivních vlivů, a u kterého by zároveň nebylo možné tuto negativní vazbu eliminovat, nebo alespoň zmírnit pomocí správně nastavených kritérií pro implementaci koncepce.

12.6 Vyhodnocení vlivů Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na veřejné zdraví Vyhodnocení vlivů Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje na zdraví prostřednictvím životního prostředí: Vyhodnocení vlivů PZKO JMK na veřejné zdraví vychází z relevantních cílů ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prostředí, které lze nalézt v přijatých koncepcích, strategiích a akčních plánech na mezinárodní i národní úrovni (viz kapitola 13.1). Smyslem hodnocení vlivů předkládaného Programu na veřejné zdraví je zjištění, zda koncepce resp. navrhovaná opatření a aktivity nenarušují cíle ochrany zdraví a zda v souladu s nimi napomáhá vytvářet podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V optimálním případě by realizace Programu měla znamenat podporu zdraví obyvatelstva regionu. Byly hodnoceny možné vlivy opatření a aktivit PZKO JMK na tyto referenční cíle. Vzhledem k tomu, že vlivy Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK na životní prostředí jako celek byly vyhodnoceny již v předchozích kapitolách, a konkrétní vlivy ve specifických územích budou záviset na realizaci předkládaných projektů, nejsou v této části hodnoceny vlivy na veřejné zdraví zprostředkované bezprostředně životním prostředím. Požadavky a cíle veřejného zdraví vzhledem k vlivům na zdraví prostřednictvím životního prostředí byly zahrnuty do referenčních cílů ochrany životního prostředí a vlivy priorit, opatření resp. aktivit PZKO JMK na tyto cíle byly vyhodnoceny v rámci kapitoly 7.3. Potenciální dopady jednotlivých opatření na veřejné zdraví: Následující tabulka ukazuje možné dopady jednotlivých opatření Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK na veřejné zdraví tak, jak vyplynuly z vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Tab. : Potenciální dopady jednotlivých opatření na veřejné zdraví

Opatření /Podopatření 1.1

Opatření může negativně ovlivnit veřejné zdraví pokud -

1.2

- ohrozí vodní zdroje či ekosystémy posypovými materiály

FileName: SaveDate:


Opatření může pozitivně ovlivnit veřejné zdraví pokud - přispěje k ekologizaci výstavby - zvýší úroveň vzdělanosti, celoživotního a environmentálního vzdělávání - zvýší bezpečnost dopravy - pomocí úspor přispěje ke zvýšení životní úrovně obyvatel - zvýší komfort bydlení a cestování - přispěje ke snížení hlukové zátěže - pomocí preventivních programů zlepší parametry zdraví obyvatelstva - zvýší retenční schopnost krajiny - zlepší pohodu bydlení - přispěje k sanaci brownfields a řešení starých ekologických zátěží


Strana: 101 z 110


1.3.

- zvýší zátěž látkami emitovanými ze silniční dopravy - zvýší vystavení obyvatel hluku z dopravy - navýšená silniční doprava povede ke zvýšenému riziku dopravních nehod

-

-

1.4

1.5 2.1

-

-

-

2.2

-

-

-

3.1

-

3.2 3.3

-

4.1

-

-

4.2

FileName: SaveDate:

-


-

zvýší retenční schopnost krajiny zvýší komfort bydlení a cestování zlepší pohodu bydlení ve městech přispěje ke snížení hlukové zátěže zvýší bezpečnost dopravy sníží množství individuální dopravy, a tím počet obyvatel žijících na území s překročenými imisními limity bude veřejná doprava využívat alternativní zdroje energie (biopaliva) moderní dopravní infrastruktura (obchvaty, kruhové objezdy, mimoúrovňové křižovatky) a separace cyklostezek přispěje ke snížení nehodovosti kvalitně technicky vyřešená infrastruktura zajistí opatření proti hluku a odvedení tranzitní dopravy z hustě obydlených oblastí zlepší možnosti zdravého trávení volného času pomocí preventivních programů zlepší parametry zdraví obyvatelstva zvýší vzdělanost a informovanost obyvatelstva pomocí úspor přispěje ke zvýšení životní úrovně obyvatel zvýší vzdělanost a informovanost obyvatelstva přispěje k lepšímu využívání neobnovitelných zdrojů zvýší úroveň vzdělanosti, celoživotního a environmentálního vzdělávání pomocí úspor přispěje ke zvýšení životní úrovně obyvatel zvýší komfort budov přispěje ke snížení hlukové zátěže pomocí preventivních programů zlepší parametry zdraví obyvatelstva zlepší pohodu bydlení ve městech přispěje ke snížení hlukové zátěže zvýší bezpečnost dopravy sníží množství individuální dopravy, a tím počet obyvatel žijících na území s překročenými imisními limity bude veřejná doprava využívat alternativní zdroje energie (biopaliva) moderní dopravní infrastruktura (obchvaty, kruhové objezdy, mimoúrovňové křižovatky) a separace cyklostezek přispěje ke snížení nehodovosti kvalitně technicky vyřešená infrastruktura zajistí opatření proti hluku a odvedení tranzitní dopravy z hustě obydlených oblastí zlepší možnosti zdravého trávení volného času přispěje k omezení styku s karcinogeny ve veřejných prostorech a využívání BAT technologií přispěje k využívání BAT technologií zlepší pohodu bydlení ve městech přispěje ke snížení hlukové zátěže přispěje ke zvýšení komfortu cestování kvalitní zemědělské výrobky povedou ke zlepšení výživy obyvatel ekologizace zemědělství přispěje ke snížení emisí toxických látek do prostředí přispěje ke stabilizaci pracovních míst v primárním sektoru přispěje k vyšší kvalitě zdrojů pitné vody povede ke zlepšení stavu krajiny v regionu sníží riziko ohrožení záplavami zlepší kvalitu života a bydlení na venkově přispěje k využívání BAT technologií a vzdělanosti obyvatelstva Zakázka/Dokument: C910-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 102 z 110


Podmínky implementace Programu rozvoje Jihomoravského kraje z hlediska jeho vlivů na veřejné zdraví: Při rozhodování o podpoře projektů v rámci PZKO JMK by měly mít relativní přednost projekty splňující následující kritéria: • • • • • • • • • • •

Projekty, které snižují zátěž ovzduší látkami ze spalovacích procesů Projekty, které snižují zátěž ovzduší emisemi z průmyslu. Projekty, které snižují zatížení prostředí pachem. Projekty, které snižují riziko vzniku havárií a omezují vstupy toxických látek z průmyslu do ovzduší vody a půdy. Projekty, které snižují zátěž obyvatelstva hlukem z dopravy. Projekty, které umožňují zdravý životní styl. Projekty, které zlepšují pohodu bydlení. Projekty, které zvyšují vzdělanost populace. Projekty, které zvyšují bezpečnost dopravy. Projekty, které zamezují prašnosti a větrné erozi. Projekty, které přispějí ke zlepšení stavu krajiny a zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Pro sledování dopadů PZKO JMK na veřejné zdraví jsou využitelné následující indikátory: • Kojenecká úmrtnost (sleduje UZIS, ČSÚ). • Děti s nízkou porodní váhou (sleduje UZIS). • Incidence respiračních onemocnění (sleduje UZIS). • Střední délka života (sleduje UZIS). • Emisní inventury REZZO (ČHMÚ, KÚ). • Specifická úmrtnost (sleduje UZIS). Závěry plynoucí z vyhodnocení vlivů Programu na veřejné zdraví: Realizací Programu nebude většina zdravotních determinant s výjimkou přímého působení stavu ovzduší resp. toxicity životního prostředí na zdraví významně dotčena. Program je v souladu s cíli Zdraví pro 21. století – Dlouhodobý program pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel České republiky a Akčního plánu zdraví a životního prostředí v České republice a v souladu s cílem Státní politiky životního prostředí. Program má cíle, ale má omezené nástroje k jejich splnění. V optimálním případě bude mít Program pozitivní vliv na veřejné zdraví, zejména zlepšením kvality ovzduší a nepřímo i hlukové zátěže a environmentální vzdělanosti. Pokud bude implementace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje prováděna v souladu s výstupy jeho posouzení vlivů na životní prostředí, není očekáváno zhoršení životního prostředí a jeho zdravotních determinant. Potenciálně negativním vlivům na životní prostředí resp. veřejné zdraví lze předejít při výběru konkrétních projektů. Velmi problematické z hlediska účinnosti opatření se jeví snižování znečištění emisemi z dopravy a lokálních topenišť. Možnými nástroji ke zlepšení na celorepublikové úrovni by bylo: • Revize a změna legislativy pokrývající malé zdroje znečištění (kontrola, provoz, sankce) • Revize a změna legislativy umožňující řešení kvality ovzduší pomocí IPPC s respektem zdravotních rizik • Dobrovolné dohody s využitím aktivit WHO „Zdravý podnik“, „Zdravé město“ • Environmentální výchova a vzdělávání obyvatel všech věkových skupin

FileName: SaveDate:



Strana: 103 z 110


XIII. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje aktualizuje původní dokument z roku 2004 a jeho první aktualizaci z roku 2006. V roce 2009 tedy dle zákona č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší, musela být opět provedena aktualizace programu. V rámci programu byly vymezeny oblasti zóny Jihomoravský kraj, ve kterých je překračován alespoň jeden imisní limit a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti jsou dále z hlediska jednotlivých opatření považovány za prioritní. Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních. technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Ve své podstatě má tento Program vést ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení imisních koncentrace. Problematickou záležitostí je pouze snižování emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší ve vztahu k imisnímu zatížení. Je zřejmé, že snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nemusí nutně vést k rapidnímu snížení imisní situace částicemi frakce PM10. Využitelnost Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (zdroje znečištění, OZKO — oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku je navrženo velké množství akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí ve zlepšení kvality ovzduší. Po formální stránce se program člení na tři základní části, a to část analytickou, návrhovou (strategickou) a implementační (realizační). Jádro analytické (informační) části Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK tvoří podrobná charakteristika stavu a trendů vývoje znečištění ovzduší Jihomoravského kraje (kapitoly A až F Návrhu PZKO JMK). Analytická část je shrnuta ve SWOT analýze, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a dále je rozvinuta v oborové analýze jednotlivých faktorů působících zvýšené znečištění ovzduší (doprava, malé zdroje znečištění, stacionární zdroje, meteorologické podmínky a větrná eroze). Výsledkem je identifikace možných nápravných opatření. Vlastní návrhová (strategická) část Programu je strukturována na dvě části. První část je zaměřena na fundament opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež jsou již v současnosti přijata na mezinárodní, národní i regionální úrovni a jsou uplatňována v praxi. Vyhodnocuje jejich účinnost. Druhá část návrhové části Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje předkládá vlastní návrh nových opatření resp. projektů ke zlepšení kvality ovzduší v kraji nad rámec již prováděných aktivit. Součástí této kapitoly je rovněž časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a rovněž předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů. Implementační část Programu je shrnuta v samostatné příloze dokumentu a obsahuje návrh hodnocení konkrétních aktivit v rámci jednotlivých priorit, finanční rámec Programu ke zlepšení kvality ovzduší, odhad nákladů a způsob řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Zpracovatelem dokumentu je Český hydrometeorologický ústav. Vyhodnocení vlivů koncepce (dále jen "vyhodnocení") PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE životní prostředí je zpracováno dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon), a v rozsahu stanoveném v závěru zjišťovacího řízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 23. 2. 2010 pod číslem jednacím 16674/ENV/10. Proces posouzení vlivů koncepce na životní prostředí probíhal až po dokončení přípravy samotného strategického dokumentu jako ex-post hodnocení. V rámci procesu SEA byly hodnoceny všechny části Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. K vyhodnocení vlivů na životní prostředí byla použita metoda referenčních cílů. Referenční cíle ochrany životního prostředí představují základní rámec FileName: SaveDate:



Strana: 104 z 110


pro hodnocení jednotlivých částí Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje a slouží zejména k vyhodnocení souladu specifických cílů, priorit a opatření resp. v rámci nich navrhovaných aktivit s referenčními cíly ochrany životního prostředí. Cíle ochrany životního prostředí byly určeny na základě analýzy cílů specifikovaných v koncepčních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu. V rámci vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí byly navrženy dílčí úpravy PZKO JMK a podmínky implementace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. Dalším významným výstupem hodnocení je návrh systému výběru a hodnocení projektů a návrh systému sledování implementace koncepce. Součástí SEA vyhodnocení Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví a lokality soustavy Natura 2000. Pro účely informování a zapojení veřejnosti do přípravy a posuzování Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje byly veškeré relevantní výstupy zveřejňovány na internetových stránkách kraje.

FileName: SaveDate:



Strana: 105 z 110


XIV. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Proces posouzení vlivů Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje probíhal ex post po přípravě samotného strategického dokumentu. Veřejnost stejně jako dotčené orgány státní správy i územní samosprávné celky měly možnost vznášet připomínky či dotazy v průběhu celého dosavadního průběhu posouzení. Vypořádání připomínek veřejnosti a způsob zohlednění závěru zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí jsou uvedeny v příloze 2 a 3 tohoto dokumentu.

FileName: SaveDate:



Strana: 106 z 110


XV. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., k návrhu koncepce

„Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje“ verze z června 2009 Předkladatel koncepce:

Jihomoravský kraj

Zpracovatel koncepce:

Český hydrometeorologický ústav.

Zpracovatel posouzení:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o. (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 1278/167/OPVŽP/97) Ing. Pavel Koláček, PhD., AMEC, s.r.o. (autorizace č.j. 630/214/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

Průběh posuzování: Oznámení koncepce bylo zpracováno firmou Enving, s.r.o. v listopadu 2009, v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), následně bylo předloženo Ministerstvu životního prostředí, zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 20. 1. 2010 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 23. 2. 2010 vydáním závěru zjišťovacího řízení pod číslem jednacím 16674/ENV/10. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ... ... 2010 a po kontrole náležitostí byl dne ... ... 2010 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání "Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje" včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ... ... 2010 na Krajském úřadě v Brně. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne … ... 2010. Stručný popis koncepce: Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje aktualizuje původní dokument z roku 2004 a jeho první aktualizaci z roku 2006. V roce 2009 tedy dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, musela být opět provedena aktualizace programu. V rámci programu byly vymezeny oblasti zóny Jihomoravský kraj, ve kterých je překračován alespoň jeden imisní limit a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti jsou dále z hlediska jednotlivých opatření považovány za prioritní. FileName: SaveDate:



Strana: 107 z 110


Charakter koncepce je dán strukturou programu zlepšení ovzduší dle přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje (dále jen „Program“) je koncipována tak, aby znamenala při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, podnikatelská sféra, obyvatelstvo). Jsou volena taková opatření a podopatření, která vedou k výraznému omezení emisí znečišťujících látek a tedy i ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Ve své podstatě má tento Program vést ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení imisních koncentrace. Problematickou záležitostí je pouze snižování emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší ve vztahu k imisnímu zatížení. Je zřejmé, že snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nemusí nutně vést k rapidnímu snížení imisní situace částicemi frakce PM10. Využitelnost Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (zdroje znečištění, OZKO — oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku je navrženo velké množství akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí ve zlepšení kvality ovzduší. Po formální stránce se program člení na tři základní části, a to část analytickou, návrhovou (strategickou) a implementační (realizační). Jádro analytické (informační) části Programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK tvoří podrobná charakteristika stavu a trendů vývoje znečištění ovzduší Jihomoravského kraje (kapitoly A až F Návrhu PZKO JMK). Analytická část je shrnuta ve SWOT analýze, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a dále je rozvinuta v oborové analýze jednotlivých faktorů působících zvýšené znečištění ovzduší (doprava, malé zdroje znečištění, stacionární zdroje, meteorologické podmínky a větrná eroze). Výsledkem je identifikace možných nápravných opatření. Vlastní návrhová (strategická) část Programu je strukturována na dvě části. První část je zaměřena na fundament opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež jsou již v současnosti přijata na mezinárodní, národní i regionální úrovni a jsou uplatňována v praxi. Vyhodnocuje jejich účinnost. Druhá část návrhové části Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje předkládá vlastní návrh nových opatření resp. projektů ke zlepšení kvality ovzduší v kraji nad rámec již prováděných aktivit. Součástí této kapitoly je rovněž časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a rovněž předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů. Implementační část Programu je shrnuta v samostatné příloze dokumentu a obsahuje návrh hodnocení konkrétních aktivit v rámci jednotlivých priorit, finanční rámec Programu ke zlepšení kvality ovzduší, odhad nákladů a způsob řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší. Zpracovatelem dokumentu je Český hydrometeorologický ústav. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů "Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje" na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, k posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu specifických cílů "Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje" na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vychází z analýzy SWOT a míry zohlednění cílů ochrany životního prostředí při činnostech, které předpokládá "Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje" v oblasti vstupů do krajiny, v oblasti ochrany složek životního prostředí a v oblasti očekávaných důsledků realizace strategického materiálu. Tabelární forma matice předpokládaných vlivů nezjistila významné očekávané negativní nebo limitující působení některého navrženého opatření z pohledu ochrany životního prostředí, které by nebylo možné na základě další projekční přípravy řešit. FileName: SaveDate:



Strana: 108 z 110


" Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje " byl rovněž vyhodnocen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce

„Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje“ verze 30.6. 2009 Realizace koncepce " Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje " nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A). Realizace koncepce " Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje " nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 ani jejich předměty ochrany za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B). A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1) Při realizaci "Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje " budou respektována doporučení, jež vyplynula z vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 2) Každé opatření resp. Podopatření, navržené v "Programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje", bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU DOKUMENTACE Datum zpracování dokumentace, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentace se nachází v jeho úvodní části. FileName: SaveDate:



Strana: 109 z 110

AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents