AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

BRNO 2012

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

ÚDAJE O ZAKÁZCE Zhotovitel: Bucek, s.r.o. zastoupen: sídlo: IČ: DIČ: telefon:

Mgr. Jakubem Buckem Pekařská 364/76, 602 00 Brno 28266111 CZ28266111 723 495 422, email: [email protected]

Objednatel: Jihomoravský kraj zastoupený: JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČ: 70888337 DIČ: CZ70888337, je plátcem DPH kontaktní osoba: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Datum předání zprávy: Počet výtisků: Výtisk číslo:

15. května 2012 3 1

-2-


Seznam použitých zkratek: AIM

automatizovaný imisní monitoring (AMS, AMS-SRS)

AMS

automatizovaná monitorovací stanice

BaP

benzo(a)pyren

BTX

aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, xylen)

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHUVE

chráněná území z hlediska limitů pro ochranu vegetace a ekosystémů

EoI

Klasifikace stanic vycházející z Rozhodnutí Rady 97/101/EC o výměně informací a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší.

ISKO

Informační systém kvality ovzduší

LAT

dolní mez pro posuzování

LV

limitní hodnota

MT

mez tolerance

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NP

národní park

ORP

Obec s rozšířenou působností

PAH

polycyklické aromatické uhlovodíky

PCB

polychlorované bifenyly

PM10

suspendované částice frakce PM10

POPs

persistentní organické látky

REZZO

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

TK

těžké kovy

TSP

suspendované částice (celkový prašný aerosol)

TZL

Tuhé znečišťující látky

UAT

horní mez pro posuzování

UTC

světový koordinovaný čas

VOC

těkavé organické látky

IM

imisní monitoring

IDS JMK

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

JMK

Jihomoravský kraj

MHD

městská hromadná doprava

NH3

amoniak

NEHAP

Akční plán zdraví a životního prostředí ČR

NSRR

Národní strategický referenční rámec

-3-


NUTS

NV

statistická územní jednotka Evropské unie (fr. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics) Nařízení vlády

NOx

oxidy dusíku

OOP

orgán ochrany přírody

OP

operační program

OPPI

operační program průmysl a inovace

OPVK

operační program vzdělání pro konkurenceschopnost

OPVVI

operační program výzkum a vývoj pro inovace

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

OŽP

ochrana životního prostředí

PAH

polycyklické aromatické uhlovodíky

PHO

pásmo hygienické ochrany

PM2,5

Tuhé znečišťující látky frakce do 2,5 µm (angl. Particle Matter)

PO

ptačí oblast soustavy NATURA 2000

POH

plán odpadového hospodářství

POPD

plán otvírky a přípravy dobývání

PR JMK

Program rozvoje Jihomoravského kraje

PZKO JMK

Program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje

ROP

regionální operační program

SEA

posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (angl. Strategic Environmental Assessment)

SF

strukturální fond

SMB

Statutární město Brno

SR JMK

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

SUR ČR

Strategie udržitelného rozvoje České republiky

SWOT

analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (angl. Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats)

TEN-T

Trans European Network - Transport

TINA

Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe

TTP

trvalé travní porosty

U.S. EPA

Agentura ochrany životního prostředí USA

ÚSES

územní systém ekologické stability

UZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

VaV

věda a výzkum

VKP

významný krajinný prvek

-4-


VTP

vědecko-technologický park

WHO

Světová zdravotnická organizace

ŽP

životní prostředí

REZZO 1

zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší

REZZO 2

střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší

REZZO 3

malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší

REZZO 4

mobilní zdroje znečišťování ovzduší

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SFŽP

SFŽP

SO2

oxid siřičitý

TUV TNV

teplá užitková voda

zákon o ochraně ovzduší

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ZU

Zdravotní ústav

těžká nákladní vozidla

-5-


Obsah programu zlepšování kvality ovzduší A)

MÍSTO PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU ................................................................................................... 9 A1) I. II. A2) A3) I.

B)

VŠEOBECNÉ INFORMACE....................................................................................................................... 18 B1) B2) B3) B4) B5)

C)

JMÉNA A ADRESY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA VYPRACOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ PROGRAMU ............................................. 34

Zpracovatel programu: ...................................................................................................................... 34 Provádění programu: ......................................................................................................................... 34

DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ .............................................................................................................. 35 D1) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. D2) I. II. III. IV. V. VI.

E)

TYP ZÓNY .............................................................................................................................................. 18 2) ODHAD ROZLOHY ZNEČIŠTĚNÝCH OBLASTÍ (V KM A VELIKOST EXPONOVANÉ SKUPINY OBYVATELSTVA ...................... 25 PŘÍSLUŠNÉ KLIMATICKÉ ÚDAJE ................................................................................................................... 29 PŘÍSLUŠNÉ TOPOGRAFICKÉ ÚDAJE ............................................................................................................... 30 INFORMACE O CHARAKTERU CÍLŮ VYŽADUJÍCÍCH V DANÉ LOKALITĚ OCHRANU (OBYVATELSTVO, EKOSYSTÉMY) ............ 33

ODPOVĚDNÉ ORGÁNY .......................................................................................................................... 34 C1) I. II.

D)

VYMEZENÍ ZÓNY, POPIS REGIONU A DALŠÍ ÚDAJE ............................................................................................. 9 Vymezení OZKO v rámci ČR ................................................................................................................ 10 Vymezení OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj ............................................................................... 13 LOKACE MĚST ......................................................................................................................................... 16 MĚŘICÍ STANICE (MAPA, GEOGRAFICKÉ SOUŘADNICE)..................................................................................... 17 Monitorovací síť kvality ovzduší ......................................................................................................... 17

ÚROVEŇ ZNEČIŠTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ŠKODLIVIN ............................................................................................. 35 Oxid siřičitý (SO2) ................................................................................................................................ 35 Částice PM10 a PM2,5 .......................................................................................................................... 42 Oxid dusičitý (NO2) ............................................................................................................................. 54 Oxid uhelnatý (CO) ............................................................................................................................. 62 Benzen (BZN) ...................................................................................................................................... 66 Benzo(a)pyren (BaP)........................................................................................................................... 70 Přízemní ozón (O3) ......................................................................................................................... 74 Arsen (As) ...................................................................................................................................... 77 Kadmium (Cd)..................................................................................................................................... 79 Nikl (Ni) .............................................................................................................................................. 81 Olovo (Pb)........................................................................................................................................... 83 PROSTŘEDKY POUŽITÉ KE SLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ ............................................................................... 85 Lokalita Znojmo.................................................................................................................................. 85 Lokalita Mikulov - Sedlec.................................................................................................................... 86 Lokalita Kuchařovice .......................................................................................................................... 86 Lokalita Vyškov................................................................................................................................... 87 Lokalita Lovčice .................................................................................................................................. 88 Lokalita Hodonín ................................................................................................................................ 88

PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ ............................................................................................................................... 90 E1) I. II.

KATEGORIZACE REZZO ............................................................................................................................ 90 Zdroje REZZO 1 ................................................................................................................................... 92 Zdroje REZZO 2 ................................................................................................................................... 94

-6-


III. IV. E2) I. E3) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. E4) E5) F)

Zdroje REZZO 3 ................................................................................................................................... 96 Zdroje REZZO 4 ................................................................................................................................... 97 EMISNÍ BILANCE ...................................................................................................................................... 99 Celkové množství emisí hodnocených látek ....................................................................................... 99 VÝČET HLAVNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ DOPLNĚNÝ JEJICH GEOGRAFICKÝM VYZNAČENÍM........................ 104 Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) ............................................................................................ 104 Emise oxidu siřičitého (SO2) .............................................................................................................. 108 Emise oxidů dusíku (NOx) ................................................................................................................. 111 Emise benzenu ................................................................................................................................. 114 Emise benzo(a)pyrenu ...................................................................................................................... 116 Emise oxidu uhelnatého (CO) ........................................................................................................... 119 Emise těkavých organických látek (VOC) ..................................................................................... 120 Emise amoniaku (NH3)................................................................................................................. 121 CELKOVÉ MNOŽSTVÍ EMISÍ V OBLASTI (T/ROK)............................................................................................. 122 INFORMACE O ZNEČIŠTĚNÍ DÁLKOVĚ PŘENÁŠENÉM Z OKOLNÍCH OBLASTÍ........................................................... 125

ANALÝZA SITUACE ............................................................................................................................... 126 F1) PODROBNOSTI O FAKTORECH PŮSOBÍCÍCH ZVÝŠENÉ ZNEČIŠTĚNÍ ........................................................................... 126 I. SWOT analýza .................................................................................................................................. 126 II. Doprava ............................................................................................................................................ 126 III. Malé zdroje ...................................................................................................................................... 128 IV. Stacionární zdroje ............................................................................................................................ 133 V. Meteorologické podmínky - počasí .................................................................................................. 134 VI. Větrná eroze ..................................................................................................................................... 134 F2) PODROBNOSTI O MOŽNÝCH NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍCH ..................................................................................... 139

G) PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU ................................................................................................................................................. 141 G1) I. II. III. IV. G2) H)

OPATŘENÍ NA LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI, KTERÁ MAJÍ VZTAH K DANÉ ZÓNĚ ............. 141

Opatření na mezinárodní úrovni ...................................................................................................... 141 Opatření na národní, regionální a lokální úrovni ............................................................................. 142 Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2006) .......................... 144 Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2009) .......................... 148 HODNOCENÍ ÚČINNOSTI UVEDENÝCH OPATŘENÍ ........................................................................................... 149

PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ............................................ 152 H1) I. II. III. H2) H3) H4)

SEZNAM A POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NEBO PROJEKTŮ, KTERÁ JSOU SOUČÁSTÍ PROGRAMU,........................ 152

Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM 10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) 152 Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu ............................................................. 157 Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou ........... 160 ČASOVÝ PLÁN IMPLEMENTACE OPATŘENÍ, ................................................................................................... 161 ODHAD PLÁNOVANÉHO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ,.. 162 POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU, ............... 162

I)

SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ ............................................ 163

J)

PŘÍLOHA DLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES .............................................................................. 165

K) PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 O OBECNÝCH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH .......................................................................................... 166

-7-


K1) ORIENTACE .......................................................................................................................................... 166 I. Globální cíl a specifické cíle .............................................................................................................. 166 II. Priority .............................................................................................................................................. 167 K2) PRIORITY A POPIS OPATŘENÍ .................................................................................................................... 179 I. Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM 10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) ..................................................................................................................................... 179 II. Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu ............................................................. 197 III. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou ........... 202 K3) HODNOCENÍ KONKRÉTNÍCH AKCÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORIT ................................................................... 204 K4) FINANČNÍ RÁMEC .................................................................................................................................. 204 K5) ODHAD NÁKLADŮ.................................................................................................................................. 205 K6) RÁMEC PRO FINANCOVÁNÍ ...................................................................................................................... 206 I. Operační program Životní prostředí ................................................................................................. 206 II. Operační program Doprava ............................................................................................................. 209 III. ROP NUTS II Jihovýchod ................................................................................................................... 211 IV. Operační program Podnikání a inovace ........................................................................................... 213 V. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ............................................................... 214 VI. Program rozvoje venkova................................................................................................................. 215 VII. Program švýcarsko–české spolupráce ......................................................................................... 215 VIII. Státní dotace ............................................................................................................................... 216 IX. Krajské dotace a fondy ..................................................................................................................... 216 K7) ŘÍZENÍ PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ........................................................................................ 220 K8) AKTUALIZACE PROGRAMOVÉHO DODATKU ................................................................................................. 221 K9) PUBLICITA A OSVĚTA .............................................................................................................................. 221 K10) ZAJIŠTĚNÍ VÝMĚNY DAT .......................................................................................................................... 221 K11) PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 222 I. Příloha 1 ........................................................................................................................................... 222 II. Příloha 2 ........................................................................................................................................... 226 III. Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 . 253

-8-


A)

MÍSTO PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU

A1) Vymezení zóny, popis regionu a další údaje Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje III (dále také jen program) aktualizuje původní dokument z roku 2004 a jeho první a druhou aktualizaci z let 2006 a 2009. V roce 2012 musí být dle zákona o ochraně ovzduší opět provedena aktualizace tohoto programu. V rámci programu byly vymezeny v zóně Jihomoravský kraj oblasti, ve kterých je překračován alespoň jeden imisní limit a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti jsou dále z hlediska jednotlivých opatření považovány za prioritní. Charakter koncepce je dán strukturou programu zlepšení ovzduší dle přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Aktualizace programu bude obdobně jako v minulosti koncipována tak, aby znamenala při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, podnikatelská sféra, obyvatelstvo). Jsou volena taková opatření a podopatření, která povedou k výraznému omezení emisí znečišťujících látek a tedy i ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Ve své podstatě má tento Program vést ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší a tím i ke snížení imisní koncentrace. Problematickou záležitostí je snižování emisí tuhých znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší ve vztahu k imisnímu zatížení. Je zřejmé, že snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší nemusí nutně vést k rapidnímu zlepšení imisní situace částicemi frakce PM10. Využitelnost Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (zdroje znečištění, OZKO — oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku bude navržena suma akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí ve zlepšení kvality ovzduší. Po formální stránce se program člení na tři základní části, a to část analytickou, návrhovou (strategickou) a implementační (realizační). Jádro analytické (informační) části Programu tvoří podrobná charakteristika stavu a trendů vývoje znečištění ovzduší Jihomoravského kraje (kapitoly A až F Návrhu PZKO JMK). Analytická část je shrnuta ve SWOT analýzu, která identifikuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a dále je rozvinuta v oborové analýze jednotlivých faktorů působících zvýšené znečištění ovzduší (doprava, malé zdroje znečištění, stacionární zdroje, meteorologické podmínky a větrná eroze). Výsledkem je identifikace možných nápravných -9-


opatření. Vlastní návrhová (strategická) část Programu je strukturována na dvě části. První část je zaměřena na fundament opatření ke zlepšení kvality ovzduší, jež jsou již v současnosti přijata na mezinárodní, národní i regionální úrovni a jsou uplatňována v praxi. Druhá část návrhové části Programu předkládá vlastní návrh nových opatření resp. projektů ke zlepšení kvality ovzduší v kraji nad rámec již prováděných aktivit. Součástí této kapitoly je rovněž časový plán implementace opatření a odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a rovněž předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů. Implementační část Programu je shrnuta v samostatné příloze dokumentu a obsahuje návrh hodnocení konkrétních aktivit v rámci jednotlivých priorit, finanční rámec Programu, odhad nákladů a způsob řízení Programu ke zlepšení kvality ovzduší. I.

Vymezení OZKO v rámci ČR

Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo podle prahových a limitních úrovní provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, kadmia, arsenu a niklu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO2, hodinových limitních hodnot pro SO2 a NO2 a 8 hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. takové oblasti, ve kterých je překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO 2, CO, PM10, Pb, NO2 a benzen). Obr. 1 znázorňuje mapu oblastí České republiky se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z mapy vyplývá, že tyto oblasti jsou na 21,2 % rozlohy území ČR. Obr. 2 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku mimo ozonu (jedná se o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren). V roce 2010 to bylo 14,5 % plochy území ČR. Obr. 3 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních limitů pro alespoň jednu látku (týká se As, Cd, Ni, benzo(a)pyrenu a ozonu). V roce 2010 to bylo 23,4 % plochy území ČR.

-10-


Obr. 1.

Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Obr. 2.

Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

-11-


Obr. 3.

Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozonu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění v dané lokalitě. Při použití dřeva a uhlí (obecněji tuhých paliv) pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů a jiných zdraví nebezpečných látek jako produktů nedokonalého spalování.

-12-


II. Vymezení OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj Již z mapy na Obr. 1 je patrné, že v roce 2010 došlo na území zóny Jihomoravský kraj k překročení imisního limitu na poměrně značné ploše území zóny, naproti tomu v předešlých třech letech k překročení imisního limitu na území zóny Jihomoravský kraj docházelo v mnohem menším měřítku, jak je zobrazeno na Obr. 4. Obr. 4.

Mapa oblastí zóny Jihomoravský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2007 - 2010 (zdroj ČHMÚ)

K větším překročením došlo v letech 2005 a 2006, které byly zejména z důvodu velmi nepříznivých rozptylových podmínek v zimě 2005/2006 nejhorší z hlediska kvality ovzduší za posledních 10 let. Rok 2010 (Obr. 5) se velmi přiblížil situaci z let 2005 a 2006. Pro rok 2010 byl typický opakovaný výskyt nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec), současně byla nejchladnější topná sezóna za posledních 10 let. Na území zóny Jihomoravský kraj jsou rovněž překračovány cílové imisní limity – jedná se o cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (Obr. 6) a troposférický ozón (O3). Zejména v minulých letech byl překračován cílový imisní limit pro troposférický ozón takřka na celém území zóny, proto je cílový imisní limit pro benzo(a)pyren uveden zvlášť. Avšak v roce 2010 se jedná pouze o část území, jak je uvedeno na Obr. 7.

-13-


Obr. 5.

Překročení imisních limitů v roce 2010

Obr. 6.

Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)B(a)P v roce 2010

-14-


Obr. 7.

Překročení cílových imisních limitů včetně O3 v roce 2010

-15-


A2) Lokace měst V zóně Jihomoravský kraj se vyskytuje 9 měst s více než 10.000 obyvateli. Jsou to: Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko, Veselí nad Moravou, Kyjov a Boskovice. Tato města jsou graficky znázorněna na Obr. 8. Aglomerace Brno není z hlediska zákonného vymezení PZKO součástí Jihomoravského kraje a je řešeno vlastním programem. Nicméně vzájemné interakce obou území jsou ve zpracovaných PZKO zohledněny v maximální míře. Obr. 8.

Města s více než 10.000 obyvateli na území zóny Jihomoravský kraj

-16-


A3) Měřicí stanice (mapa, geografické souřadnice) I.

Monitorovací síť kvality ovzduší

Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 šest lokalit měření kvality ovzduší ve správě dvou organizací – Český hydrometeorologický ústav a ZÚ se sídlem v Brně. Měření akreditované dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 probíhalo pouze na stanicích ČHMÚ – MikulovSedlec, Znojmo, Kuchařovice (AIM) a Vyškov Lovčice (MIM). Počet monitorovacích lokalit v zóně Jihomoravský kraj splňuje požadavky dané platnou legislativou – NV č. 597/2006 Sb. Rozmístění stanic imisního monitoringu v zóně Jihomoravský kraj je uvedeno na Obr. 9. Vysvětlivky k legendě na Obr. 9 uvádí následující Tab. 1. Tab. 1. Vysvětlivky zkratek měřících programů Zkratka A M P D 0 K

Obr. 9.

Měřící program Automatizovaný měřící program (AIM) Manuální měřící program (MIM) Měření Polyaromatických uhlovodíků Měření pasivními dozimetry Měření těžkých kovů v PM10 Kombinované měření

Síť imisního monitoringu (IM) v zóně Jihomoravský kraj

-17-


B)

VŠEOBECNÉ INFORMACE B1) Typ zóny

Zóna Jihomoravský kraj je totožná se správním územím Jihomoravského kraje s výjimkou území města Brna, které je samostatnou aglomerací ve smyslu zákonného vymezení podle zákona o ochraně ovzduší. Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlí ve městě Brně. Jedná se o NUTS 3 Jihomoravský kraj, ze kterého je vyjmuto NUTS 4 Brno-město. Zóna Jihomoravský kraj leží na jihovýchodě České republiky a podle své rozlohy zaujímá cca 10 % území republiky. Na jihu Jihomoravský kraj hraničí s Rakouskem a Slovenskem. V rámci republiky sousedí s Jihočeským krajem, krajem Vysočina, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem. Na území zóny je celkem 673 obcí, z nichž 49 má statut města. Podle počtu obyvatel se kraj řadí na třetí místo v České republice. Obr. 10.

Stručná charakteristika Jihomoravského kraje

Dominujícími odvětvími hospodářství Jihomoravského kraje jsou zemědělství, stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Více než 60 % území kraje tvoří zemědělská půda, z níž 84 % připadá na ornou půdu. Z hlediska dopravy vykonává Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Nejvýznamnější tahy jsou tvořeny dálnicemi D1, D2 a rychlostními silnicemi R46 a R52. Zónou prochází dva železniční koridory propojující země EU. Železniční tratě Česká Třebová-Brno-Břeclav a Přerov-Břeclav. Z hlediska dálkové osobní dopravy jsou nejzatíženějšími tratě Brno-Přerov a Brno-Havlíčkův Brod. Napojení na leteckou dopravu je zajištěno mezinárodním letištěm v Brně – Tuřanech. Na území zóny se nachází jeden Národní park Podyjí (6 251 ha) a tři chráněné krajinné oblasti o celkové rozloze 35 442 ha (Moravský kras, Pálava, část CHKO Bílé Karpaty).

-18-


Obr. 11.

Mapa Jihomoravského kraje s vymezením území obcí s rozšířenou působností

Základní informace o zóně Jihomoravský kraj ležící z hlediska státní správy na území zóny Jihomoravský kraj jsou uvedeny v následujícím odstavci – Rozloha: 719 555 ha Počet obyvatel: 1 166 179 obyvatel (k 31. 12. 2011) Hustota osídlení: cca 162 obyvatel/km2 Počet obcí: 673 Počet měst: 49 Okresy: 7 Statutární města: Brno (cca 370.000 obyvatel) Počet obcí s rozšířenou působností: 21 Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34 Nejvyšší bod: Čupec (819 m n. m.), okres Hodonín Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.) Zóna Jihomoravský kraj se v rozloze a počtu obyvatel liší o hodnoty Aglomerace Brno následovně: Rozloha: ........................................................ 6 966,28 km2 Počet obyvatel: ............................................. 787 263 Hustota obyvatel: ......................................... cca 113 obyvatel/km2 -19-


Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou a počtem obyvatel se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2011 činil celkový přírůstek 9 249 osob a ke konci roku žilo v 673 obcích celkem 1 166 179 obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 049 žen. Je to ovlivněno především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 080 žen. Jihomoravský kraj má v posledních letech jednu z nejvyšších nadějí dožití žen v ČR. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 41,1 roků, z toho nejmladší je populace v obci Malešovice v okrese Brno-venkov s průměrným věkem 33,7 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brnovenkov, kteří mají v průměru 61,2 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 49 obcích se statutem města 62,2 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 160,5 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 185,9 osobami na km2 a nejmenší Louka se 7,0 osobami na km2 (zdroj [21]). Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Původně se jmenoval Brněnský kraj. Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu v Brně a některých dalších orgánů státní správy. K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství.

-20-


Charakteristika okresů (NUTS 4) k 1.1.2011

Kód CZ0621 CZ0622 CZ0623 CZ0624 CZ0625 CZ0626 CZ0627

název okresu

počet obcí

(NUTS 4)

celkem

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

116 1 187 63 82 80 144

z toho měst 8 1 13 9 8 5 5

rozloha celkem [km2] 863 230 1 499 1 038 1 099 876 1 590

počet obyvatel 106843 378916 206 485 114 831 156 505 89334 113 265

Zdroj: ČSÚ - http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/okresy

Od 1.1.2008 je systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části:  klasifikace CZ-NUTS  systém LAU (Local Administrative Units) Klasifikace popisující územní struktury do úrovně krajů (NUTS 3) má právní základ v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 1059/2003. Změny v klasifikaci NUTS jsou prováděny formou nařízení Komise v tříletých intervalech. Systém LAU je určen zejména pro potřeby statistiky regionů. Na rozdíl od systému NUTS, který je postaven na právním základě, LAU legislativní oporu nemá. Změny v systému LAU jsou každoročně oznamovány Eurostatu. Z hlediska statistiky mají LAU závazný charakter. LAU mají dvě úrovně tvořené dvěma samostatnými číselníky propojenými vazbami: 



LAU 1 jsou v ČR tvořeny okresy. Územní jednotky na úrovni LAU 1 přebírají kódy od dřívějších jednotek NUTS 4. LAU 2 -obce

Aktualizací klasifikaci CZ-NUTS došlo s účinností od 1.ledna 2008 k následujícím změnám:  ruší se úroveň NUTS 4 (okresy),  mění se kód NUTS 3 u krajů Vysočina – nově CZ063, Jihomoravský kraj – nově CZ064 V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a postupným dokončením jednotlivých etap reformy státní správy byly stanoveny správní obvody obcí 2. stupně (obcí s pověřeným obecním úřadem) a 3. stupně (obcí s rozšířenou působností). Charakteristiky jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností uvádí následující tabulka.

-21-


Tab. 2. Jihomoravský kraj – charakteristika správních obvodů jednotlivých ORP (zdroj - ČSÚ www.czso.cz ) Počet obcí Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice 1)

částí obcí

Podíl v %

katastr 1) obyvatel ů

jednote k 1) v RES

Rozloha v ha

zeměděls lesních ké půdy pozemků

zastavěných ploch

673

912

890

1 151 708

253 813

719 650

60,0

27,9

2,0

43 73 1 18 20 18 28 17 10 42 17

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48 17

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46 17

9 910 8 415 107 109 12 596 2 903 13 101 7 366 4 032 3 756 9 990 4 244

35 127 51 138 23 032 43 878 17 102 28 610 35 516 17 232 7 706 47 023 24 490

38,6 53,2 35,0 61,2 68,8 61,0 76,9 54,3 51,4 61,9 67,8

52,3 37,1 27,7 24,1 21,7 23,5 10,3 33,6 35,3 28,4 13,4

1,6 1,4 9,1 2,0 1,7 2,8 1,9 1,8 2,9 2,2 1,5

33

40

41

55 848 51 036 371 371 58 781 15 891 61 314 35 411 23 718 21 647 56 077 19 650 22 270

4 291

34 797

71,5

19,8

1,5

13 24 18 40 59

15 25 18 43 89

16 25 18 43 84

2 237 4 063 3 710 10 885 4 992

19 529 17 439 15 770 34 317 34 251

73,9 46,2 72,6 51,3 47,8

9,6 45,0 17,4 38,2 43,1

1,4 1,8 2,0 2,1 1,3

22

26

26

13 049 24 395 21 548 61 383 29 066 39 133

7 657

34 277

68,2

22,3

2,0

42 111 24

74 130 24

63 133 24

51 658 91 450 29 958

9 627 17 775 5 154

54 729 124 264 19 426

45,4 67,6 81,5

42,8 22,7 5,9

1,4 1,3 2,2

k 31. 12. 2010 Zdroj: ČSÚ

Osídlení Jihomoravského kraje je v porovnání s jinými kraji značně specifické a v rámci kraje velmi diferencované. Veškeré průměrné hodnoty výrazně ovlivňuje krajské město Brno s více než 370 tis. obyvateli, což je skoro třetina počtu obyvatel celého kraje (32,3%). V pořadí druhé největší město Znojmo nedosahuje ani desetiny z celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje. Základní charakteristiky je však pro srovnání s ČR vhodné uvést i za krajské průměry. Z hlediska průměrné velikosti obce, pokud se jedná o počet obyvatel, lze charakterizovat kraj jako průměrný. Velikost obec dosahuje v průměru 1 695 obyvatel (ČR 1 661 obyvatel), rozloha obce je s 10,69 km2 mírně podprůměrná. V ČR připadá na jednu obec přibližně 2,4 sídla, zatímco v Jihomoravském kraji 1,3 sídla. Většina obcí je tvořena pouze jedním sídlem, čímž se osídlení kraje vymyká ostatním krajům ČR. Průměrný počet obyvatel jednoho sídla je v kraji téměř dvojnásobný ve srovnání s ČR a dosahuje 1 258 obyvatel. Stejně tak rozloha sídla je výrazně větší, než je v ČR obvyklé.

-22-


Jihomoravský kraj je tvořen 7 okresy (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), přičemž 6 z těchto okresů mělo svoje okresní město, krajské město Brno plnilo i funkci okresního města pro svůj venkovský okres, tj. okres Brno – venkov. Mimo (bývalých) okresních měst plní 15 měst funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a dalších 13 měst či obcí má funkci pověřeného obecního úřadu (POÚ). Celkově se kraj skládá z 673 obcí a 902 částí obcí (sídel). Ve velikostní struktuře jsou zastoupeny zejména středně velké skupiny obcí i sídel. Pokud jde o velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel, jsou na území kraje oproti celostátnímu průměru velmi slabě zastoupeny velikostní skupiny zejména malých obcí do velikosti 500 obyvatel. Nadprůměrné zastoupení ve srovnání s ČR mají středně velké a větší obce, ale i menší města mezi 500-5000 obyvateli. Města od této kategorie výše jsou zastoupena v obyvatelstvu kraje relativně méně (přibližně 55%). Obdobně je tomu u velikostních skupin sídel podle počtu obyvatel. Tab. 3. Velikostní skupiny obcí podle okresů k 31. 12. 2010 (zdroj - ČSÚ www.czso.cz )

Kraj, okresy

v tom s počtem obyvatel

Počet obcí celkem do 199

Jihomoravský kraj Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

673 116 1 187 63 82 80 144

116 33 32 4 6 31

200 499

500 999

192 40 45 11 17 27 52

181 24 53 19 25 31 29

1 000 - 4 999

161 16 52 30 31 12 20

5 000 - 20 000 - 19 999 - 49 999

17 2 5 2 4 3 1

5 1 1 1 1 1

50 000 a více

1 1 -

Specifickou sídlení strukturu má správní obvod Brno, který je tvořen pouze krajským městem (obdobnou pozici má pouze Praha) a tudíž nemá zastoupení v žádné jiné velikostní kategorii obcí. Více než polovina obyvatel ve městech nad 5 000 obyvatel žije kromě Brna ještě ve třech správních obvodech (Vyškov, Hodonín a Kuřim). Z toho pouze obvod Hodonín, ale také Břeclav, lze charakterizovat jako výrazně městský, neboť v těchto SO je více než 4/5 obyvatelstva příslušného území koncentrováno do obcí s více než 2 tis. obyvateli. Na druhé straně SO Pohořelice a Židlochovice patří k několika málo správním obvodům ORP v České republice, kde obec s rozšířenou působností nedosahuje ani 5 tis. obyvatel a tudíž není žádná obec správního obvodu zastoupena v této velikostní kategorii. Většina správních obvodů se svými správními centry, které nedosahují příliš velkého počtu obyvatel, se nachází v blízkém okolí krajského města.

-23-


Velmi malé obce jsou v kraji zastoupeny minimálně, proto i podíl obyvatel těchto velikostních kategorií obcí je podprůměrný. Není-li započítán vojenský újezd, pak pouze obvody Znojmo, Boskovice a Tišnov mají na svém správním území obec s méně než 50 obyvateli a v dalších 4 obvodech se nachází alespoň jedna obec do 100 obyvatel. Dokonce tři správní obvody nemají žádnou obec s méně než 200 obyvateli. Kromě Brna se jedná o SO Břeclav a Slavkov u Brna. Velmi zjednodušeně lze kraj rozdělit na dvě části, severozápadní s převahou malých obcí a jihovýchodní část v průměru s výrazně většími obcemi. Podobné je i rozmístění obyvatel do velikostních skupin sídel. Sídla do 49 obyvatel se v kraji vyskytují v 8 správních obvodech, ale až na ORP Tišnov, kde tvoří téměř 2% obyvatel obvodu (dle SLDB 2001), je jejich podíl velmi nízký. V tomto SO je výrazně nadprůměrný podíl obyvatelstva i v dalších kategoriích až do 2 tis. obyvatel. V nejvyšší kategorii nad 5 000 obyvatel nejsou vedle SO Pohořelice a Židlochovice, které neměly žádnou obec v této kategorii, zastoupena ani sídla v SO Bučovice a Moravský Krumlov. O poměrně velké heterogenitě osídlení Jihomoravského kraje svědčí ukazatel průměrného počtu obyvatel, který připadá na jednu obec, resp. sídlo. Velmi málo obyvatel na jednu obec připadá v některých SO na severozápadě kraje – Boskovice, Moravský Krumlov a zejména Tišnov. Tamní průměrná obec má pouze přibližně 460 obyvatel. Z hlediska průměrné rozlohy jedné obce je situace obdobná. Plošně nejrozsáhlejší obce jsou v SO Břeclav, Hodonín a Veselí nad Moravou, kde v průměru přesahují 15 km2. Směrem k severozápadu se průměrná velikost obcí snižuje, v obvodech Tišnov, Boskovice, Kuřim a Rosice nedosahují obce ani poloviční rozlohy ve srovnání s obvody v jihovýchodní části kraje. Jihomoravský kraj má značný podíl zemědělské půdy z celkové výměry území (60%, průměr ČR 54%). Také podíl orné půdy (50% celkové výměry, ČR 39,0%) má zásadní význam pro hospodářskou orientaci velké části venkovského prostoru kraje. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Vyškov a Znojmo. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje – velké zastoupení ploch v nížinných polohách, úrodných úvalů – Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském s pedologicky i klimaticky výhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Rozložení zemědělské půdy v rámci kraje je nerovnoměrné. Mezi ORP má největší % zastoupení ZPF (přes 70%) území ve správních obvodech obcí Židlochovice (81%), Hustopeče (77%), Pohořelice (74%), Slavkov u Brna (72%), Moravský Krumlov (72%), u více než poloviny ORP je zastoupení zemědělské půdy sice nižší než 50%, avšak z hlediska podílu orné půdy na celkové rozloze zemědělské půdy je z 21 ORP Jihomoravského kraje celkem 6 ORP s podílem orné půdy větším než 90% ze ZPF. Nejnižší podíly ploch zemědělské půdy mají ORP s vyššími podíly ploch lesnatých a ploch zastavěných sídel, aglomerací a průmyslových oblastí. Nejmenší podíly ZPF na celkové výměře – méně než 40% – mají ORP Brno a ORP Blansko. Absolutní minimum (34%) má Brno, naopak největší podíl, přes 81% ZPF je v ORP Židlochovice. Zemědělská půda v kraji má navíc vysoký stupeň zornění, především na Vyškovsku a na Znojemsku. Z ORP mají největší zornění (více než 90%) Bučovice, Moravský Krumlov, Pohořelice, Slavkov u Brna, Vyškov, Znojmo. -24-


Z hledisek půdního fondu je možno konstatovat, že Jihomoravský kraj je v rámci krajů ČR nejvíce zorněným (celková výměra orné půdy činí 357 309 ha, což odpovídá podílu orné půdy z celkového ZPF kraje přes 83%, jen nepatrně vyšší podíl než Středočeský kraj). Z krajů ČR (s výjimkou hlavního města Prahy) má Jihomoravský kraj naopak nejmenší zastoupení trvalých travních porostů a po Středočeském kraji nejmenší lesnatost, což souvisí mj. také s nižším koeficientem ekologické stability krajiny. Vedle plošných charakteristik pozemků a půdního fondu je důležité zaměření zemědělské výroby. Kromě standardní zemědělské prvovýroby (v kraji se pěstují obiloviny, řepka olejka, cukrovka, brambory, luštěniny) se kraj v porovnání s ostatními regiony ČR vyznačuje důležitými obory speciální produkce, především ovocnářské a vinařské. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 52 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže.

B2) Odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následujících Tab. 4 - Tab. 7 jsou uvedeny plochy zóny Jihomoravský kraj, které překračují imisní limity pro ochranu zdraví obyvatelstva (LV) a spadá tedy do OZKO. Údaje jsou uvedeny jak v km2, tak relativně ve vztahu k ploše zóny Jihomoravský kraj. Obdobně jsou vyjádřeny i hodnoty pro oblasti, kde jsou překročeny cílové imisní limity pro benzo(a)pyren. Tab. 4. Plocha s překročenými imisními limity (LV) nebo cílovými imisními limity (TLV) v letech 2004-2010 (zdroj ČHMÚ, věstníky MŽP). Plocha překročení LV 2

Plocha překročení LV

Plocha překročení TLV 2

Plocha překročení TLV

Rok

km

(% z plochy zóny)

km

(% z plochy zóny)

2004

52,25

0,75%

-

-

2005 2006 2007 2008 2009 2010

4535,05 4040,44 97,53 10,45 13,93 2096,85

65,10% 58,00% 1,40% 0,15% 0,20% 30,10%

139,33 487,64 69,66 146,29 48,76 487,64

2,00% 7,00% 1,00% 2,10% 0,70% 7,00%

Tab. 5. Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001 - 2010 Rok

PM10 (d IL)

PM10 (r IL)

Celkem

B(a)P

O3

2001 2002 2003

2,00% 7,70% 9,00%

0,10% 0,20% -

2,00% 7,70% 9,00%

n.a. n.a. n.a.

66,5% 91,4% 100,0%

-25-


2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0,40% 65,10% 58,20% 1,40% 0,15% 0,24% 30,10%

0,10% -

0,40% 65,10% 58,20% 1,40% 0,15% 0,24% 30,10%

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

n.a. n.a. 7,00% 1,00% 0,22% 0,69% 7,00%

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 97,5% 11,5%

Tab. 6. Vymezení OZKO, rok 2010 (v % území SÚ) Stavební úřad

Celkem překročeno IL

Městský úřad Velké Opatovice

8,2

-

8,2

Městský úřad Ivančice Městský úřad Kuřim

5,6 0,4

-

5,6 0,4

Městský úřad Oslavany Městský úřad Šlapanice

1,9 54,8

0,2

1,9 54,8

Městský úřad Židlochovice Městský úřad Dolní Kounice

54,6 8,4

-

54,6 8,4

Úřad městyse Pozořice Městský úřad Rajhrad

16,6 59,6

-

16,6 59,6

Městský úřad Rosice Obecní úřad Sokolnice

2 85,4

-

2 85,4

Obecní úřad Střelice Obecní úřad Veverská Bítýška

9,9 2,2

0,2 -

9,9 2,2

Městský úřad Zbýšov Městský úřad Pohořelice

8 70,2

-

8 70,2

Městský úřad Břeclav Městský úřad Hustopeče

35,8 34

-

35,8 34

Městský úřad Klobouky u Brna Městský úřad Mikulov

17,9 42,1

-

17,9 42,1

Městský úřad Podivín Městský úřad Valtice

21,9 5,8

-

21,9 5,8

Městský úřad Velké Pavlovice Úřad městyse Drnholec

30 87,2

-

30 87,2

Městský úřad Velké Bílovice Městský úřad Bzenec

7,6 96,3

-

7,6 96,3

Městský úřad Dubňany Městský úřad Hodonín

12,3 8,6

-

12,3 8,6

Městský úřad Kyjov Městský úřad Strážnice

57,1 60,7

-

57,1 60,7

Obecní úřad Velká nad Veličkou Městský úřad Veselí nad Moravou

36,8 79,9

-

36,8 79,9

Městský úřad Vracov Městský úřad Ždánice

88 42,6

-

88 42,6

72 77

-

72 77

Městský úřad Rousínov Městský úřad Slavkov u Brna

49,7 44,5

-

49,7 44,5

Městský úřad Vyškov Újezdní úřad vojenského újezdu Březina

45,2 14,2

-

45,2 14,2

Městský úřad Bučovice Městský úřad Ivanovice na Hané

-26-


Městský úřad Miroslav Městský úřad Moravský Krumlov

8,5 1,6

-

8,5 1,6

Městský úřad Znojmo Obecní úřad Hodonice

20,8 75,6

-

20,8 75,6

Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou Obecní úřad Jaroslavice

81,8 99,4

-

81,8 99,4

Úřad městyse Prosiměřice

27,4

-

27,4

Tab. 7. Překročení cílových imisních limitů, rok 2010 (v % území SÚ) Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Boskovice Městský úřad Letovice Městský úřad Velké Opatovice Městský úřad Ivančice Městský úřad Kuřim Městský úřad Oslavany Městský úřad Šlapanice Městský úřad Židlochovice Městský úřad Dolní Kounice Úřad městyse Pozořice Městský úřad Rajhrad Městský úřad Rosice Obecní úřad Sokolnice Obecní úřad Střelice Obecní úřad Veverská Bítýška Městský úřad Zbýšov Městský úřad Pohořelice Městský úřad Břeclav Městský úřad Hustopeče Městský úřad Mikulov Městský úřad Podivín Městský úřad Valtice Městský úřad Velké Pavlovice Městský úřad Velké Bílovice Městský úřad Bzenec Městský úřad Dubňany Městský úřad Hodonín Městský úřad Kyjov Městský úřad Strážnice Obecní úřad Velká nad Veličkou Městský úřad Veselí nad Moravou 15,2 Městský úřad Vracov Městský úřad Ždánice Městský úřad Bučovice Městský úřad Ivanovice na Hané Městský úřad Rousínov

3,2 1 3,3 5,6 10,8 1,9 56,9 11,7 3,2 14,1 50,5 4,7 24,6 12,5 2,2 8 1 12,8 4,8 3,3 10,1 3,3 8,5 7,7 14 31,1 14,4 8,6 7,4 4 15,2 10,8 3,5 8,1 8,6 14,6

-27-


Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Slavkov u Brna Městský úřad Vyškov Újezdní úřad vojenského újezdu Březina Městský úřad Miroslav Městský úřad Moravský Krumlov Městský úřad Znojmo Obecní úřad Hodonice

16,1 18,1 0,3 1 1,6 4,7 3,1

-28-


B3) Příslušné klimatické údaje Severozápadní, západní a jihozápadní část Jihomoravského kraje (Českomoravská a Brněnská vrchovina) spadají do mírně teplé klimatické oblasti, centrální, jižní a jihovýchodní část mají podmínky teplé oblasti. Průměrná roční teplota kolísá mezi 8,5 až 9,5°C, průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku (července) se pohybuje v mezích od 18,5 do 19,5°C, nejstudenějšího pak (ledna) od -2,5 do -2,0°C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 450 - 500 mm. Z hlediska kvality ovzduší je důležitá zejména zimní perioda. V následující Tab. 8 je uvedeno srovnání základních klimatických údajů v období 2009 – 2011 (sledované období v rámci kvality ovzduší v tomto programu) s dlouhodobým průměrem 1961 – 2000. Tab. 8.

Porovnání teploty vzduchu, úhrnu srážek a rychlosti větru v Jihomoravském kraji v zimním půlroce 2009-2011 s dlouhodobým průměrem 1961-2000 Teplota 1961- 20092000 2011 JMK

2,10

2,41

Srážky

diference 0,31

19612000

20092011

Rychlost větru %

197,44 221,07 111,97

19612000

20092011

3,02

2,80

diference -0,22

Teplota vzduchu Jihomoravský kraj byl v zimním půlroce v období 2009-2011 teplejší o 0,31°C než je dlouhodobý průměr 1961-2000. Největší nárůst teplot byl na Blanensku a Vyškovsku, kde bylo tepleji až o 0,7°C. Naopak jižně od Brna nebyl vzrůst teplot tak markantní. Srážkový úhrn V období 2009-2011 spadlo v zimním půlroce skoro o 12% více srážek než je dlouhodobý průměr 1961-2000. Většina území jižně od Brna byla srážkově bohatší (až o 20 %). Výjimku tvoří oblast západně od Znojma, který se srážkově blížil dlouhodobému průměru. Část Jihomoravského kraje ležící severně od Brna nepřekročila výrazně hodnoty dlouhodobého průměru. Rychlost větru I v Jihomoravském kraji došlo, stejně jako ve Zlínském, k poklesu průměrné rychlosti větru za studované období, ale pouze o 0,22 m/s. Tento stav, ale nebyl jednotný na celém území. V jižní části došlo spíše k poklesu rychlosti větru, na rozdíl od oblasti kolem Vyškova a Boskovic, kde došlo k nárůstu rychlosti větru.

-29-


B4) Příslušné topografické údaje Severní, západní a jihozápadní části Jihomoravského kraje jsou tvořeny Českomoravskou a Brněnskou vrchovinou. Na východě se rozkládají Středomoravské Karpaty, které jsou od Českomoravské subprovincie odděleny Západními vněkarpatskými sníženinami spojujícími jihozápad a severovýchod. Jižní a jihovýchodní část se nachází ve Vídeňské pánvi, jež odděluje dvě geomorfologické oblasti Slovensko-moravské a Středomoravské Karpaty. Nejvyšší nadmořskou výšku v kraji má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje-soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Zeměpisné souřadnice zóny jsou následující:  nejsevernější bod - zem. šířka: 49°37'50'', zem. délka: 16°37'20'' (okolí obce Brťov);  nejjižnější bod - zem. šířka: 48°37', zem. délka: 16°56'30'' (okolí obce Lanžhot);  nejzápadnější bod - zem. šířka: 48°54'30'', zem. délka: 15°32'20'' (okolí obce Vratěnín);  nejvýchodnější bod - zem. šířka: 48°51'10'', zem. délka: 17°38'50'' (okolí obce Nová Lhota). Obr. 12.

Topografie terénu zóny Jihomoravský kraj

-30-


Území Jihomoravského kraje patří k úmoří Černého moře. Většina území Jihomoravského kraje patří do oblasti povodí řeky Dyje (85,77%) a jen menší část na východě kraje patří do oblasti povodí řeky Moravy, která zaujímá 14,23 % z celkové rozlohy kraje. Jednotlivé oblasti povodí zasahující na území Jihomoravského kraje jsou plošně vymezeny na následujícím Obr. 13. Obr. 13.

Oblasti povodí na území Jihomoravského kraje

Jihomoravský kraj z hlediska biogeografického do sebe zahrnuje 3 provincie panonskou (od jihu), karpatskou (resp. západokarpatskou subprovincii ve východní a centrální část regionu) a provincii Hercynskou (od západu). Region je nejteplejší oblastí v ČR. To se pochopitelně odráží ve velmi pestrém zastoupení nejrozličnějších typů ekosystémů a rostlinných a živočišných společenstev. Pro jižní část kraje je charakteristické zastoupení jak společenstev lužních, vodních a mokřadních (vázaných především na řeky Dyji a Moravu), tak i kontrastních typů společenstev xerotermních a suchomilných, především na vápnitých podkladech (na flyši a vápencích - Pálava). Karpatskou část kraje reprezentují především dobře zachované lesní a luční ekosystémy (Chřiby, část Bílých Karpat). Jedinečný (byť maloplošný) je výskyt společenstev vázaných na vápencový kras (Moravský Kras). Západní část kraje již náleží do Hercynské provincie. Zde jsou těžištěm hodnot především společenstva lesní a luční. Na území Jihomoravského kraje leží řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území – NP Podyjí, CHKO Moravský kras -31-


a dále CHKO Pálava a CHKO Bílé Karpaty. Celková rozloha velkoplošných ZCHÚ dosahuje více než 5,8 % rozlohy regionu. Velkoplošná ZCHÚ doplňuje 282 maloplošných zvláště chráněných území o rozloze 8 267 ha. V Jihomoravském kraji stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka mělo za důsledek vznik některých unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace především zemědělské výroby tyto ekosystémy ohrožuje. Jihomoravský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu „Koncepci ochrany přírody Jihomoravského kraje“ (Atelier Fontes, 2004; částečné aktualizace 2007 a 2010), která analyzuje dosavadní stav a stanovuje prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody. Zásluhou dlouhodobé tradice péče v ochraně přírody se situace v kraji postupně zlepšuje.

-32-


B5) Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy) V zóně Jihomoravský kraj je prioritním cílem ochrana zdraví obyvatelstva, přičemž důraz musí být kladen nejen na aglomerace s nejvyšší hustotou obyvatelstva (viz. Obr. 8), ale i na obce s nízkým počtem obyvatel. Důvod se skrývá ve složení paliv, kde zmíněné aglomerace jsou vesměs plně plynofikovány a na druhé straně malé obce jsou často vytápěny pevnými palivy. Přitom jak ukazuje Obr. 70, v mnoha ORP jsou malé zdroje (tedy lokální topeniště) významným zdrojem emisí TZL. Obdobně je třeba postupovat i v případě benzo(a)pyrenu, který na mnoha místech zóny Jihomoravský kraj překračuje imisní limit (Obr. 6). Na území zóny Jihomoravský kraj jsou rovněž oblasti spadající do kategorie ochrany ekosystému. Z tohoto hlediska vyvstává v zóně Jihomoravský kraj problém pouze s ochranou vegetace před troposférickým ozónem vyjádřeným indexem AOT40. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nejsou na území zóny Jihomoravský kraj překračovány (SO2, NOX). Prioritní území Jako prioritní území jsou uvažovány obce, na jejichž území došlo v uplynulých 5 letech alespoň ke třem překročením některé přípustné úrovně znečištění ovzduší. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny kvalitu ovzduší splňující stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Specifické cíle PZKO jsou:  snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány,  udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů,  dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak.

-33-


C)

ODPOVĚDNÉ ORGÁNY C1) jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu

I.

Zpracovatel programu:

Bucek, s.r.o. zastoupen: sídlo: IČ: DIČ: telefon: email:

Mgr. Jakubem Buckem Pekařská 364/76, 602 00 Brno 28266111 CZ28266111 723 495 422 [email protected]

II. Provádění programu: Krajský úřad Jihomoravského kraje zastoupen: JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem kraje sídlo: Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČ: 70888337 DIČ: CZ70888337, je plátcem DPH Kontaktní osoby: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Telefon: 541 651 571, e-mail: [email protected] Ing. Ladislav Kobelka, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí Telefon: 541 652 631, e-mail: [email protected]

-34-


D)

DRUH POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ

D1) Úroveň znečištění jednotlivých škodlivin I.

Oxid siřičitý (SO2)

Oxid siřičitý (SO2) je dráždivá látka, která způsobuje zhoršení plicních funkcí a změnu plicní kapacity. Stanovený imisní limit pro ochranu zdraví pro 24-hodinovou koncentraci SO2 nebyl v roce 2010 na území zóny Jihomoravský kraj překročen. Pouze na 4 % území ČR přesahovaly koncentrace SO2 dolní mez pro posuzování (LAT). Na žádném měřícím místě nebyl překročen hodinový imisní limit 350 μg.m-3 (Obr. 14). V roce 2010 došlo v porovnání s rokem 2009 na více než 70 % lokalit k nárůstu 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace i 25. nejvyšší hodinové koncentrace. Vzestup koncentrací byl dán zejména výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylovými podmínek v zimním období (především v lednu) a vlivem nejchladnější topné sezóny za posledních 10 let. Lze předpokládat, že nastal určitý nárůst koncentrací SO2 také v místech, kde měření neprobíhá, který může být způsoben návratem ke spalování pevných paliv v některých obcích. Z hlediska zóny Jihomoravský kraj nebyla dolní mez pro posuzování překročena nikde. Obr. 14.

Pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření oxidu siřičitého na 3 stanicích imisního monitoringu. Všechny stanice spravuje ČHMÚ a tato měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460.

-35-


V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace SO2 v zóně Jihomoravský kraj (nemá již imisní limit), dále pak 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace (imisní limit) a 25. nejvyšší hodinové koncentrace (imisní limit) od roku 2002. Průměrné roční koncentrace SO2 Průměrné roční koncentrace SO2 jsou v zóně Jihomoravský kraj nízké. Z Obr. 15 je patrná poměrně stabilní koncentrace SO2 v ovzduší již po několik let. Mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami – převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Koncentrace SO2 v zóně Jihomoravský kraj jsou tabelárně zpracovány v Tab. 9 a graficky znázorněny na Obr. 15. Průměrná roční koncentrace SO2 již v současnosti nemá imisní limit, ale až do konce roku 2006 platilo NV č. 350/2002 Sb. (od 1.1.2007 novelizováno NV č. 597/2006 Sb.), které stanovovalo pro průměrnou roční koncentraci SO2 imisní limit 50 µg.m-3. Z uvedeného je patrné, že imisní limit v zóně Jihomoravský kraj nebyl na žádné z lokalit po celou dobu jejich měření překročen. Tab. 9. Průměrné roční koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo

2002 14,2 5,6 6,0

2003 15,6

2004 13,7

2005 11,9

2006 12,1

2007 10,6

2008

2009

2010

7,0

5,3 2,5 4,4

5,7 2,2 4,5

6,3 2,5 4,9

4,0 1,7 3,5

3,4 1,4 3,7

3,4 1,6 3,7

4,9 2,9 4,7

-36-


Obr. 15.

Průměrné roční koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 18 16

Koncentrace (µg*m-3)

14 12 10 8 6 4 2 0 2002

2003 Hodonín

2004 Kuchařovice

2005

2006 Mikulov-Sedlec

-37-

2007

2008 Vyškov

2009 Znojmo

2010


4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace SO 2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 125 µg*m-3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 3x překročena, proto je v Tab. 10 a Obr. 16 vynášená 4. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace SO2, která pokud překročí hranici 125 µg*m-3, tak je překročen imisní limit. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 75 µg*m-3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 50 µg*m-3. Z dat uvedených v Tab. 10 a na Obr. 16 je opět patrné, že koncentrace SO2 se v posledních letech pohybují maximálně v okolí dolní meze pro posuzování. Tato situace je už zhruba od roku 2000, kdy se sestupný trend průměrných 24hodinových koncentrací zastavil a měřené koncentrace jsou přibližně stejné, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami – převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Nejvyšší koncentrace se pohybují v blízkosti dolní meze pro posuzování, k překročení této hranice ve sledovaném období nedošlo, jak je tabelárně zpracováno v Tab. 10 a graficky znázorněno na Obr. 16. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 14 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tab. 10. 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo

2002 42,2 29,2 30,9

2003 44,9

2004 37,6

2005 31,2

2006 38,1

2007 23,4

2008 26,2

2009

2010

32,2

24,9 21,0 20,5

25,1 16,8 21,3

31,4 15,1 25,0

16,0 11,1 10,5

14,8 8,9 14,4

16,7 10,1 15,1

29,4 31,8 23,9

-38-


Obr. 16.

4. nejvyšší 24hodinové koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

4. nejvyšší 24hodinová koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 60


50

40

30

20

10

0 2002

2003

Hodonín

2004

Kuchařovice

2005

2006

Mikulov-Sedlec

-39-

2007

2008

Vyškov

2009

Znojmo

2010


25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace SO2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 350 µg*m-3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 24x překročena, proto je v Tab. 11 a na Obr. 17 vynášená 25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2, která pokud překročí hranici 350 µg*m-3, tak je překročen imisní limit. Z dat uvedených v Tab. 11 a na Obr. 17 je opět patrné, že koncentrace SO2 jsou velmi nízké, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami – převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise SO2 z malých zdrojů, které jsou po zvláště velkých a velkých zdrojích dalším významným přispěvatelem v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 72). Hodinové koncentrace SO2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se počet stanic v zóně Jihomoravský kraj pro tuto charakteristiku snížil na 4. Všechny koncentrace ve sledovaném období se pohybují pod dolní mezí pro posuzování, jak je tabelárně zpracováno v Tab. 11 a graficky znázorněno na Obr. 17. Barevné pozadí grafu charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Tab. 11. 25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo

2002 55,9 42,7 45,0

2003 75,8

2004 62,6

2005 51,9

2006 85,2

2007 50,6

2008 47,9

2009

2010

52,3

46,6 33,0

34,6 30,6

69,0 36,2

25,6 22,4

21,0 22,4

21,3 26,4

44,7 32,5

-40-


Obr. 17.

25. nejvyšší hodinové koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

25. nejvyšší hodinová koncentrace SO2, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 90 80


70 60 50 40 30

20 10 0 2002

2003

Hodonín

2004

2005

2006

Kuchařovice

2007

Mikulov-Sedlec

-41-

2008

2009

Znojmo

2010


Závěry Generální rozptylové studie – průměrné roční koncentrace SO2, předpoklad 2013 Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace SO2 se pohybují na úrovni do 9 µg/m3 (ve výjimečných případech v Brně, Hodoníně a Blansku do 15 µg/m3). Což odpovídá cca ¾ platného imisního limitu 20 µg/m3. Obr. 18.

Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav 2013

II. Částice PM10 a PM2,5 Suspendované částice jsou emitovány jak přírodními (např. sopky či prašné bouře, pylová zrna, půdní částice), tak i antropogenními zdroji (např. elektrárny a průmyslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu). Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká část populace. Negativní zdravotní účinky PM10 a PM2,5 se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. Zdravotní rizika částic ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snížení imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Při chronickém působení mohou způsobovat respirační onemocnění a snižovat funkci plic. Z NV č. 597/2006 vyplývá, že v případě PM10 se sledují dva průměry – roční (Obr. 19) a 24hodinový – a sice jeho 36. nejvyšší hodnota (Obr. 20). -42-


Nejvíce zatíženou souvislou oblastí v roce 2010 bylo, stejně jako v předešlých letech, Ostravsko-Karvinsko. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 byl v roce 2010 překročen na všech lokalitách v aglomeraci Moravskoslezský kraj a na více než polovině až většině lokalit v zónách Ústecký, Středočeský, Olomoucký a Zlínský kraj a v aglomeracích Praha a Brno. Překročení imisního limitu bylo zaznamenáno na 1 až 2 lokalitách i v zóně Jihočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Pardubický a Plzeňský kraj a v zóně kraj Vysočina. Jedinou zónou, na jejíž žádné lokalitě nebylo překročení imisního limitu zaznamenáno, byl Karlovarský kraj. Z celkového počtu 158 lokalit, kde byla měřena frakce PM 10 suspendovaných částic v roce 2010, došlo na 83 lokalitách (v roce 2009 na 50 ze 148) k překročení 24hodinového imisního limitu PM10. Tato skutečnost je znázorněna na Obr. 20. Plošná zobrazení koncentrací PM10 ukazují, že imisní limit 24hodinové průměrné koncentrace pro PM10 byly v roce 2010 překročeny na 21,2 % plochy České republiky, kde žije zhruba 48 % obyvatel (v roce 2009 došlo k překročení na 4,4 % území ČR, kde žilo cca 18 % obyvatel) [1]. V roce 2010 probíhalo měření PM2,5 na 38 lokalitách. Výsledky měření dokládají značné znečištění částicemi frakce PM2,5 zejména v části aglomerace Moravskoslezský kraj. Srovnáme-li výsledky s ročním cílovým imisním limitem (25 µg.m-3) podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, je zřejmé, že celkem na 12 lokalitách byl tento cílový imisní limit překročen. Jedná se o lokality na Ostravsko-Karvinsku (Věřňovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice ZÚ, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh, Třinec-Kosmos a Ostrava-Poruba/ČHMÚ), v aglomeraci Brno (BrnoSvatoplukova, Brno-Zvonařka a Brno-Lány), o lokalitu Přerov v zóně Olomoucký kraj a o lokalitu Zlín v zóně Zlínský kraj. V roce 2010 došlo k překročení limitu na nejvíce lokalitách od roku 2007. Roční průměrné koncentrace PM2,5 na lokalitách, které tuto frakci suspendovaných částic v roce 2010 měřily, jsou prezentovány formou bodových značek na Obr. 21 [1].

-43-


Obr. 19.

Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Obr. 20.

Pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

-44-


Obr. 21.

Roční průměrné koncentrace PM2,5 na jednotlivých stanicích v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedených map vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj není překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je překračován zhruba v 1/3 plochy zóny. Z hlediska stanic imisního monitoringu překročila imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 pouze lokalita Znojmo, přičemž lokality Vyškov a Lovčice se dostaly přesně na hranici imisního limitu. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření PM10 na 5 stanicích imisního monitoringu. Všechny stanice spravuje ČHMÚ a tato měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM 10 v zóně Jihomoravský kraji (imisní limit) a PM2,5 (připravovaný imisní limit) a dále pak 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002. Průměrné roční koncentrace PM10 a PM2,5 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m-3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 28 µg*m-3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 20 µg*m-3. K překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM 10 ve sledovaném období na stanicích imisního monitoringu zóny Jihomoravský kraj nedošlo. Všechny stanice ve sledovaném období se pohybují nad horní mezí pro posuzování, jak je znázorněno v Tab. 12 a na Obr. 22. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 19 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro -45-


posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Zhruba od roku 2000 je trend průměrných ročních koncentrací přibližně vyrovnaný, přičemž mírná variabilita je způsobená zejména meteorologickými podmínkami – převážně délkou zimy a teplotami v zimě, s čímž souvisí délka topné sezóny a emise TZL z malých zdrojů coby po dopravě největšího producenta emisí v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 69). Částice do aerodynamického průměru 2,5µm se v zóně Jihomoravský kraj měří teprve od roku 2010 na dvou lokalitách – Mikulov-Sedlec a Znojmo. V rámci Jihomoravského kraje měří PM2,5 stanice imisního monitoringu Brno – Tuřany, která však náleží aglomeraci Brno. Avšak pro názornost a kvůli delším trendům budou v tomto programu uvedeny hodnoty i z této stanice, reprezentující pozadí města Brna. V české legislativě, konkrétně v NV č. 42/2011, je nově implementován na základě směrnice Evropské komise 2008/50/ES imisní limit pro PM2,5 jehož hodnota pro průměrnou roční koncentraci činí 25 µg.m-3 (UAT = 17 µg*m-3, LAT = 12 µg*m-3). Hodnoty překračující imisní limit jsou v tabulce uvedeny červeně. Pro městské pozaďové lokality je rovněž stanoven cílový imisní limit pro PM 2,5. Tento limit je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Z výsledků naměřených v lokalitě Brno - Tuřany vyplývá, že koncentrace PM2,5 se pohybují v okolí uvažovaného imisního limitu a jejich hodnota je opět odvislá od meteorologických a rozptylových podmínek zejména v zimní části roku. Dá se tedy předpokládat, že pokud v období říjen – březen budou nízké teploty, delší dobu trvající sněhová pokrývka a vyskytnou se teplotní inverze, budou se koncentrace blížit a mohou i překročit imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM2,5 (viz rok 2005 a 2006), naopak v případě příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období nebude imisní limit překračován (roky 2007 - 2009). V případě ostatních stanic je k dispozici pouze jedna hodnota za první rok měření, trend tedy není možné komentovat, avšak v obou případech byla hodnota nižší než v lokalitě Brno – Tuřany. Koncentrace PM2,5 jsou znázorněny v Tab. 13 a Obr. 23. Hodnoty uvedené kurzívou jsou přepočteny faktorem 0,8 z SPM dle [12].

-46-


Tab. 12. Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo

2002 27,2

2003 27,4

26,7

30,2 30,7

2004 22,7 26,3 23,4 24,7 34,4

2005 25,6 29,1 30,4 28,5 28,1 37,5

2006 27,5 30,3 29,8 28,0 30,1 35,7

2007 22,1 23,3 21,5 22,0 24,8 25,5

2008

2009

18,9 19,1 21,0 19,1 25,8

22,7 21,0 23,2 22,0 26,5

2010 30,7 24,7 25,0 24,6 24,4 27,7

Tab. 13. Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Brno - Tuřany Mikulov-Sedlec Znojmo

2002

2003

2004 21,9

2005 26,3

2006 27,6

2007 20,2

2008 19,0

2009 20,9

2010 23,8 19,7 22,7

Průměrné zastoupení PM2,5 v PM10 uvádí následující Tab. 14. Tab. 14. Průměrné roční zastoupení PM2,5 v PM10 v lokalitách zóny Jihomoravský kraj a v lokalitě Brno - Tuřany Lokalita Brno - Tuřany Mikulov-Sedlec Znojmo

2002

2003

2004 69,6%

2005 78,9%

-47-

2006 76,3%

2007 72,7%

2008 73,3%

2009 76,0%

2010 78,5% 80,1% 82,1%


Obr. 22.

Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 45 40


35 30 25 20 15 10 5 0 2002

2003

Hodonín

2004

Kuchařovice

2005

2006

Lovčice

2007

Mikulov-Sedlec

-48-

2008

Vyškov

2009

2010

Znojmo


Obr. 23.

Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace PM2,5, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 30


25

20

15

10

5

0 2002

2003

2004

2005

Brno - Tuřany

2006

Mikulov-Sedlec

-49-

2007

Znojmo

2008

2009

2010


36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné 24hodinové koncentrace PM 10 stanoven imisní limit, který má hodnotu 50 µg*m-3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 35x překročena, proto je v Tab. 15 a na Obr. 24 vynášena 36. nejvyšší průměrná 24hodinová koncentrace PM10, která pokud překročí hranici 50 µg*m-3, tak je překročen imisní limit. Červené hodnoty v Tab. 15 značí překročení imisního limitu. Barevné pozadí grafu je totožné s mapou uvedenou na Obr. 24 a charakterizuje dále naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Dále jsou pro 24hodinovou koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 35 µg*m-3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 25 µg*m-3. Překročení imisního limitu pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci PM 10 je nejčastějším případem překračování imisních limitů v celé ČR. V zóně Jihomoravský kraj hodnoty koncentrací v jednotlivých lokalitách kulminovaly v letech 2005 a 2006, kdy vlivem dlouhé a chladné zimy 2005/2006 včetně velmi špatných rozptylových podmínek způsobených teplotními inverzemi došlo k nejvíce překročením koncentrace 50µg.m-3 takřka na všech stanicích imisního monitoringu. Zejména v měsíci lednu roku 2006 došlo k např. k 17 (Vyškov), 19 (Mikulov) či 25 (Znojmo) překročením, čímž se vyčerpal za jediný měsíc z více než poloviny limit 35 překročení pro celý kalendářní rok. Roky 2007 až 2009 se pak jeví jako nejlepší za posledních 5 let, kdy imisní limit nebyl překročen. Původ tohoto zlepšení je nutno hledat především v příznivých meteorologických podmínkách v zimním období – krátká, relativně teplá zima, kratší topné období, velmi slabé teplotní inverze atp. V roce 2010 se opět vyskytly delší období s nepříznivými rozptylovými podmínkami nadregionálního charakteru (zejména leden), které způsobily dlouhodobější překračování koncentrace 50 µg*m-3. To se pak odrazilo v překročení imisního limitu ve Znojmě a přesně limitních koncentrací v Lovčicích a Vyškově. Počty překročení koncentrace 50 µg*m-3 je zobrazen na Obr. 25 – je z něj patrné, že se jednalo pouze o měsíce topné sezóny, zejména pak leden, únor a prosinec. V celém sledovaném období se koncentrace PM10 na všech lokalitách pohybovaly nad horní mezí pro posuzování. Tab. 15. 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo

2002 41,9

42,6

2003 41,6

51,8

2004 35,3 42,0 42,8 59,6

2005 43,1 52,0 47,0 53,3 51,0 70,8

-50-

2006 44,0 52,0 49,0 51,1 51,0 66,9

2007 34,7 40,0 41,0 40,3 43,0 47,1

2008

2009

34,0 39,0 37,5 37,0 46,1

39,0 36,0 38,7 37,0 46,2

2010 47,6 47,0 50,0 47,4 50,0 55,4


Obr. 24.

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj, 2000-2010

36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, zóna Jihomoravský kraj 20022010 80

70


60

50

40

30

20

10

0 2002

2003

Hodonín

2004

Kuchařovice

2005

2006

Lovčice

2007

Mikulov-Sedlec

-51-

2008

Vyškov

2009

2010

Znojmo


Obr. 25.

-3

Počty překročení koncentrace 50 µg*m v jednotlivých měsících roku 2010 v Jihomoravském kraji

Počet dní s koncentracemi PM10 > 50 µg*m-3 v roce 2010

50 45 14 40

Počet překročení

35 7

2 3

9

1 1 2

5

1 2 2

8

6 30 25

1 3 2

7 1 2 0

20

7

15

8

9 10

16

15

13

9

7

5

11

0 Kuchařovice leden

únor

Lovčice březen

duben

Mikulov-Sedlec květen

červen

červenec

-52-

Vyškov srpen

září

Znojmo říjen

listopad

prosinec


Obr. 26.

Mapa průměrné roční koncentrace (vlevo) a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace (vpravo) PM 10 v Jihomoravském kraji (2010)

-53-


Závěry Generální rozptylové studie – průměrné roční koncentrace PM10, předpoklad 2013 Pro průměrné roční koncentrace lze konstatovat, že model potvrdil překračování platných imisních limitů pro některé části Jihomoravského Kraje, především v centrální části města Brna. V některých lokalitách větších měst, především Vyškov a Znojmo, jsou vypočtené koncentrace pro průměrné roční koncentrace PM10 jen o málo nižší než 40 µg/m3. Asi největším problémem obecně bude Brno, kde průměrné roční koncentrace PM10 jsou na úrovni okolo 55 µg/m3, tedy o celou ¼ výše než je platný imisní limit. Jediným možným řešením je odvedení automobilové dopravy mimo centrální části Brna. Doprava se podílí na imisním zatížení nejméně 0,3 % a její podíl je průměrně na úrovni 15,6%, pokud budeme uvažovat resuspenzi vlivem automobilové dopravy, pak její podíl bude od 18,6 do 93 %. Malé zdroje se na imisním zatížení podílejí od 21 do 53 % a velké od 0,4 do 11,3 %. Podíl středních zdrojů je minoritní. Obr. 27.

Průměrná roční koncentrace PM10, stav 2013

Závěry Generální rozptylové studie – nejvyšší denní koncentrace PM10, předpoklad 2013 Znečišťující látka TZL (jako PM10) překročuje imisní limit pro denní průměrnou koncentraci (50 mikrogramů/m3) ve všech referenčních bodech. Pokud ale budeme uvažovat povolenou dobu překračování imisního limitu stanovenou NV 597/2006 Sb., která je na úrovni 35 dnů za rok, tak k překračování bude docházet pouze na 5 915 výpočtových bodech, a to především v centrální části Brna, podél dálnice D1 a jejich křížení s dálnicí D2 a komunikaci Vídeňská. Tedy zásadní vliv na imisní zatížení touto škodlivinou má resuspenze vlivem automobilové

-54-


dopravy. Na imisním zatížení se významně podílí doprava (50-80%) a zdroje REZZO 3 (10 – 20%). Podíl zdrojů REZZO 1 je vyšší v okolí Brna (cca 10%). Jinak se pohybuje na úrovni 510%. Obr. 28.

Průměrné koncentrace PM10 v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, stav 2013

Závěry Generální rozptylové studie – průměrné roční koncentrace PM2,5, předpoklad 2013 Lze jednoznačně konstatovat, že do budoucna nejproblematičtější škodlivinou bude škodlivina PM2,5. Při aplikaci nového imisního limitu podle novely NV č. 597/2006 Sb. s hodnotou 25 µg/m3, bude významná část území města Brna a Jihomoravského kraje nadlimitně zatížena.

-55-


Obr. 29.

Mapa vypočtených koncentrací pro PM2,5, stav 2013

Z hlediska průměrných ročních koncentrací se předpokládá překračování platných imisních limitů pro tuto škodlivinu v dopravně zatížených lokalitách především v centrální části Brna na výjezdu hlavních silničních tahů směr Praha, Bratislava a Vídeň. Dále pak ve všech větších městech, především jejich intravilánech.Zásadní podíl na této skutečnosti má resuspenze vlivem automobilové dopravy a malých spalovacích zdrojů. Obr. 30.


-56-


III. Oxid dusičitý (NO2) Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení imunity. K překročení ročního imisního limitu NO2 dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Z celkového počtu 167 lokalit, kde byl v roce 2010 monitorován oxid dusičitý, došlo na 10 stanicích k překročení ročního imisního limitu. Devět z nich je klasifikováno jako dopravní městské, jedna jako pozaďová městská. Lze předpokládat, že k překročení imisních limitů může docházet i na dalších dopravně exponovaných místech, kde není prováděno měření. Obr. 31.

Pole roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj nedochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2. K překročení dochází pouze v dopravně velmi zatížené aglomeraci Brno, která však není součástí zóny Jihomoravský kraj a je řešena vlastním PZKO. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření NO2 na 4 stanicích imisního monitoringu. Všechny spravuje ČHMÚ a tyto měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. V následujících podkapitolách jsou uvedeny průměrné roční koncentrace NO2 v zóně Jihomoravský kraj (imisní limit) a 19. nejvyšší hodinová koncentrace (imisní limit) od roku 2002. -57-


Průměrná roční koncentrace NO2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné roční koncentrace NO2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 40 µg*m-3. Dále jsou pro průměrnou roční koncentraci stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 32 µg*m-3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 26 µg*m-3. Pro koncentrace NO2 obecně je důležité, je-li lokalita ovlivněna dopravou nebo nikoli. V případě průměrných ročních koncentrací v lokalitách zóny Jihomoravský kraj nedochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2. Naopak všechny lokality se ve sledovaném období pohybují svými koncentracemi pod dolní mezí pro posuzování. Naměřené koncentrace jsou uvedeny v Tab. 16 a na Obr. 32. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem.

Tab. 16. Průměrné roční koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Lovčice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo

2002 21,5 12,8 12,2

2003 22,7

12,8

2004 20,9

2005 18,9

2006 21,7

2007 19,4

2008 17,8

2009 19,7

2010

11,1 11,0 19,1 17,8

17,9 12,3 22,8 19,0

20,2 12,9 22,4 19,2

12,2 10,8 20,9 16,7

9,9 10,8 15,7 17,3

10,7 11,3 15,8 17,0

9,7 12,6 15,3 18,0

-58-


Obr. 32.

Průměrné roční koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 45 40


35

30 25 20 15 10

5 0

2002

2003

Hodonín

2004

Kuchařovice

2005

2006

Lovčice

2007

Mikulov-Sedlec

-59-

2008

Vyškov

2009

2010

Znojmo


19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2 Dle NV č. 597/2006 Sb. je pro průměrné hodinové koncentrace NO2 stanoven imisní limit, který má hodnotu 200 µg.m-3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 18x překročena, proto je v Tab. 17 a na Obr. 33 vynášena 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, která pokud překročí hranici 200 µg.m-3, tak je překročen imisní limit. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod imisním limitem, červená = nad imisním limitem. Dále jsou pro hodinovou koncentraci NO2 stanoveny meze pro posuzování, přičemž horní mez pro posuzování má hodnotu UAT = 140 µg.m-3 a dolní mez pro posuzování má hodnotu LAT = 100 µg.m-3. Hodinové koncentrace NO2 jsou schopny měřit pouze lokality měřící v automatizovaném měřícím programu, a proto se počet stanic v zóně Jihomoravský kraj pro tuto charakteristiku snížil na 2. Všechny lokality se ve sledovaném období drží pod dolní mezí pro posuzování. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny v lokalitách s hustějším osídlením a s tím související narůstající intenzitou dopravy (Hodonín). Tab. 17. 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Znojmo

2002 79,3 54,3 54,0

2003 91,7

2004 76,5

2005 65,0

2006 97,6

2007 66,0

2008 70,8

2009 65,0

2010

51,1

50,7 67,0

57,2 70,6

91,2 82,6

45,3 60,3

39,6 58,2

49,2 64,5

57,4 75,8

-60-


Obr. 33.

19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 250


200

150

100

50

0 2002

2003 Hodonín

2004

2005

2006

Kuchařovice

2007 Mikulov-Sedlec

-61-

2008

2009 Znojmo

2010


Závěry Generální rozptylové studie – průměrná roční koncentrace NO2, předpoklad 2013 Základním a zásadním zdrojem imisního zatížení touto škodlivinou je automobilová doprava a to především po dálnicích a rychlostních komunikacích, po kterých jezdí nejvíce automobilů a výrazným podílem TNV. Stacionární zdroje znečišťování pro tuto škodlivinu nepředstavují výrazný problém. Z hlediska průměrných ročních koncentrací dochází k překračování platných imisních limitů pro tuto škodlivinu na dopravně zatížených lokalitách především v centrální části Brna na výjezdu hlavních silničních tahů směr Bratislava a Vídeň. Obr. 34.

Mapa vypočtených koncentrací pro NO2

-62-


Obr. 35.


Závěry Generální rozptylové studie – maximální hodinové koncentrace NO2, předpoklad 2013 Pokud budeme uvažovat imisní limit 200 µg/m3 včetně 18 hodinové tolerance překročení imisního limitu za rok, pak lze přepokládat, že imisní limit nebude překročen vůbec.

-63-


Obr. 36.

Mapa vypočtených koncentrací pro NO2

Tedy překročení pouze sporadicky na významných dálnicích a to ještě na úrovni chyby výpočtu modelu. Proto lze vypočtené koncentrace považovat celkově za podlimitní a spíš je vnímat jako potencionální riziko pro případ, že dojde k výraznému nárůstu automobilové dopravy.

-64-


Obr. 37.

Průměrné koncentrace NO2 v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje

IV. Oxid uhelnatý (CO) Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým (CO) jsou procesy, při kterých dochází k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště. Zvýšené koncentrace mohou způsobovat bolesti hlavy, zhoršují koordinaci a snižují pozornost. Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, zvýšené koncentrace vzniklého karboxyhemoglobinu omezují kapacitu krve pro přenos kyslíku. V roce 2010 se oxid uhelnatý měřil celkem na 34 lokalitách, většinou klasifikovaných jako dopravní, kde se dají očekávat nejvyšší naměřené koncentrace. Na žádné z nich maximální denní 8hodinové klouzavé průměry nepřesáhly, podobně jako v předchozích letech, imisní limit (10.000 µg.m-3). Nejvyšší denní osmihodinový průměr byl naměřen, stejně jako v předchozích dvou letech, na lokalitě Ostrava-Českobratrská hot spot (5.544,9 µg.m-3). Průběhy maximálních denních 8hodinových klouzavých průměrů prezentuje pro vybrané lokality Obr. 38.

-65-


Obr. 38.

Maximálních denních 8hodinových klouzavé průměry v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

V zóně Jihomoravský kraj měří od 1.1.2010 CO jediná stanice – Znojmo. Tuto stanici spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Stanice měří v automatizovaném režimu (metodou infračervené absorpce). V roce 2010 naměřila maximální denní 8h klouzavý průměr dne 3.12.2010 a hodnota byla 1.273,8 µg*m-3. V. Benzen (BZN) K nejvýznamnějším škodlivým efektům expozice benzenu patří poškození krvetvorby a dále jeho karcinogenní účinky. S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinu. V roce 2010 byly koncentrace benzenu měřeny celkem na 27 lokalitách s platným ročním průměrem. Imisní limit je definován jako roční průměrná koncentrace 5 µg.m-3. Hodnota imisního limitu byla, podobně jako v předchozích letech, překročena na lokalitě OstravaPřívoz. Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s průmyslovou činností (především s výrobou koksu). Přibližně na dvou třetinách lokalit došlo v porovnání s rokem 2009 k nárůstu roční průměrné koncentrace, na třetině došlo naopak k jejímu poklesu. -66-


Obr. 39.

Pole roční průměrné koncentrace benzenu v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj nedochází k překročení ani spodní meze pro posuzování (nad dolní mezí pro posuzování je pouze aglomerace Brno, řešena samostatným PZKO), natož pak imisního limitu. V zóně Jihomoravský kraj probíhá v současnosti měření benzenu pouze na jedné stanici imisního monitoringu. Tuto stanici (Mikulov-Sedlec) spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Stanice měří v automatizovaném režimu (metodou plynové chromatografie). V následující Tab. 18 a na Obr. 40 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu v lokalitě Mikulov-Sedlec včetně vztahu k imisnímu limitu. Z uvedené tabulky i grafu vyplývá, že ve sledovaném období se všechny koncentrace pohybují pod dolní mezí pro posuzování. Tab. 18. Průměrná roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Mikulov-Sedlec

2002

2003

2004

2005

-67-

2006 1,28

2007 1,10

2008 0,91

2009 1,06

2010


Obr. 40.

Průměrná roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace benzenu, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 6

5


4

3

2

1

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Mikulov-Sedlec

Závěry Generální rozptylové studie – průměrné roční koncentrace benzenu, předpoklad 2013 Pro znečišťující látku benzen je dominantním zdrojem znečištění ovzduší doprava. Vypočtené hodnoty imisního zatížení se v Jihomoravském kraji pohybují v rozmezí 0,01 až 4,9 µg.m-3. Kromě centrální části Brna a hlavních komunikací lze významnější znečištění ovzduší benzenem identifikovat v okolí Vyškova, Morašicích a Starovičkách. Zde se jednoznačně projevuje vliv zdrojů kategorie REZZO 3 (spalování fosilních paliv). Zatímco na většině území se podíl imisní zátěže ze zdrojů REZZO 3 pro znečišťující látku benzen pohybuje řádově v jednotkách procent, tak podíl velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší na imisním zatížení Jihomoravského kraje je málo významný a pohybuje se v desetinách procent. Vypočtené hodnoty imisního zatížení v lokalitě nepřesáhly stanovené imisní limity. I když je vypočtené imisní zatížení na většině území Jihomoravského kraje pod úrovní platných imisních limitů, může dojít, vlivem aktuální dopravní situace, k jeho překročení zejména v okolí dálnice D1 a především centrální části Brna. Příčinou může být současný vývoj nárůstu dopravy spolu se sníženou propustností některých klíčových dopravních uzlů, popřípadě vznik mimořádných událostí (havárií) a následných kolon zejména na dálnicích.

-68-


Obr. 41.

Mapa vypočtených koncentrací pro benzen

Obr. 42.

Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, benzen

-69-


VI. Benzo(a)pyren (BaP) Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu muže být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Jeho antropogenním zdrojem, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren představitelem pro hodnocení účinku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu, železa a obalovny živičných směsí. Benzo(a)pyren, stejně jako další PAH s 5 a více aromatickými jádry, je navázán především na částice menší než 2,5 μm. U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších PAH, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. V roce 2010 byly koncentrace benzo(a)pyrenu sledovány na 33 lokalitách, z toho na 23 roční průměrné koncentrace překročily cílový imisní limit (1 ng.m-3). Nejvyšší roční průměrná koncentrace byla naměřena v lokalitě Ostrava-Radvanice ZÚ (7,2 ng.m-3), kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena více než 7krát. Je třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu (Obr. 43) je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být splněn do 31.12.2012. Obr. 43.

Pole roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska B(a)P vyvstává zóně Jihomoravský kraj problém ve všech větších obcích, kde je zdrojem vytápění spalování pevných paliv a dále ve všech -70-


dopravou zatížených místech v kraji. Významným liniovým zdrojem je pak dálnice D1. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření B(a)P na dvou stanicích imisního monitoringu. Tyto stanice (Znojmo a Vyškov) spravuje ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Měření probíhá pomocí gravimetrického odběru na speciálně impregnovaný filtr a dále je pak vzorek zpracován pomocí plynové chromatografie. V následující Tab. 19 a na Obr. 44 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v lokalitách Znojmo a Vyškov včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Pokud je v Tab. 19 hodnota uvedena červeně, značí to překročení cílového imisního limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 19. Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Vyškov Znojmo

2002

Obr. 44.

1,4

2003

2004

2005

2006

2007 0,9 0,9

2008 0,9 0,9

2009 1,1 0,9

2010 1,3 1,1

Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010

1,2


1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2002

2003

2004

2005

2006

Vyškov

2007

2008

2009

2010

Znojmo

Benzo(a)pyren v lokalitě Vyškov překročil cílový imisní limit v letech 2009 a 2010, v lokalitě Znojmo byl cílový imisní limit překročen pouze v roce 2010. -71-


Z následujícího grafu na Obr. 45 je patrné, že v období mezi dubnem až srpnem jsou koncentrace benzo(a)pyrenu minimální až nulové, naopak v chladné části roku prudce stoupají. Z toho je patrné, že významným zdrojem benzo(a)pyrenu budou malé zdroje REZZO 3, které jsou v provozu právě v této části roku. Svůj vliv na zhoršené situaci budou mít i meteorologické podmínky, které např. během teplotních inverzí (vyskytujících se převážně v chladné části roku) mohou zabránit v dostatečném rozptylu škodlivin. Obr. 45.

Průměrné měsíční koncentrace benzo(a)pyrenu, rok 2010

Průměrné měsíční koncentrace B(a)P v roce 2010 6

5 Vyškov

Koncentrace (ng*m-3)

Znojmo 4

3

2

1

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

Závěry Generální rozptylové studie – průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, předpoklad 2013 Vypočtené hodnoty imisního zatížení se na území Jihomoravského kraje pohybují v rozmezí 0,16 až 13,09 ng.m-3. Nejvyšší imisní zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren je v okolí dálnice D1, pak v centrální části Brna a ve větších městech s významnou tranzitní dopravou. Obecně platí, že lze předpokládat imisní zátěž větší než limitní u zastavěné části jakékoli obce, která není plynofikována a jsou zde spalována tuhá paliva, nebo je zde významná automobilová doprava. Podíl zdrojů REZZO 1 se na imisním zatížení znečišťující látkou benzo(a)pyren v Jihomoravském kraji pohybuje řádově desetinách % až po jednotky % (okolí Brna, a významných spalovacích zdrojů). Zdroje REZZO 2 mají podíl ještě menší. O to významnější je podíl REZZO 3 a REZZO 4. Podíl REZZO 3 se pohybuje na úrovni od 8 do 96 % a podíl REZZO 4 pak na úrovni od 3 do 79%.

-72-


Obr. 46.

Mapa vypočtených koncentrací pro BaP

Obr. 47.

Průměrné koncentrace v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje, B(a)P

-73-


VII. Přízemní ozón (O3) Přízemní ozon je sekundární znečišťující látkou v ovzduší, která nemá významný emisní zdroj. Vzniká za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou fotochemických reakcí zejména mezi NOx, VOC a dalšími složkami atmosféry. Ozón je velmi účinným oxidantem. Poškozuje převážně dýchací soustavu, způsobuje podráždění, morfologické, biochemické a funkční změny a snižuje obranyschopnost organismu. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Pokud nejsou tři roky k dispozici, je brán průměr za dva roky, popř. jeden rok v souladu s požadavky nařízení vlády. V roce 2010 byl ozon měřen na 74 lokalitách, z nichž na 12 (16,2 %) došlo k překročení cílového imisního limitu za tříleté období 2008–2010, popř. kratší. V lokalitě Zlín bylo dosaženo hodnoty cílového imisního limitu, počet překročení hodnoty 120 μg.m-3 se rovnal maximálně povolenému počtu 25. Ve srovnávání tříletých hodnocených období hrají roli především meteorologické podmínky, resp. hodnoty slunečního svitu, teploty a výskyt srážek v období od dubna do září, kdy jsou obvykle měřeny nejvyšší koncentrace ozonu. V porovnání s předchozím tříletým obdobím 2007–2009 došlo opět k poklesu počtu překročení hodnoty cílového imisního limitu 120 μg.m-3, a to celkem na 52 lokalitách. Porovnáme-li meteorologické podmínky roku 2007, který se již do tříletého hodnocení nezahrnoval, a roku 2010 pro zjištění příčiny zlepšení imisní situace, byly v roce 2010 během období duben–září naměřeny mírně nižší teploty (v průměru o 0,9 °C) a téměř na všech lokalitách, které sledují dané meteorologické parametry, došlo k poklesu maximálních teplot a hodnot sum denních průměrů hodnot globálního slunečního záření v období duben až září. Mapa zobrazující pole 26. nejvyšších maximálních denních 8hod. klouzavých průměrů je uvedena na (Obr. 48).

-74-


Obr. 48.

Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace ozonu v průměru za 3 roky, 2008–2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj je překročen cílový imisní limit jen na malé části území na rozdíl od předešlých let, kdy byl limit překračován na celém území zóny. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření O3 na 2 stanicích imisního monitoringu. Obě spravuje ČHMÚ a tyto měření spadají pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Obě stanice měří v automatizovaném režimu (Kuchařovice, Mikulov-Sedlec – UV absorpční metoda). V následující Tab. 20 a na Obr. 49 jsou uvedeny 26. nejvyšší maximální denní 8hodinové klouzavé průměry O3 (imisní limit) od roku 2002. Červené hodnoty v Tab. 20 značí překročení cílového imisního limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem.

Tab. 20. 26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O3, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec

2002 127,5 128,1

2003 142,8 145,6

2004 116,2 118,5

2005 119,3 125,2 129,2

-75-

2006 124,4 125,1 130,6

2007 133,5 128,3 129,5

2008 134,0 120,6 123,0

2009 129,3 119,5 125,8

2010 115,2 118,7


Obr. 49.

26. nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr O3, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

26. nejvyšší maximální denní osmihodinový klouzavý průměr O3, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 160 140


120

100 80 60 40 20 0 2002

2003

2004

Hodonín

2005

2006

Kuchařovice

-76-

2007

2008

Mikulov-Sedlec

2009

2010


VIII.

Arsen (As)

Arsen se vyskytuje v mnoha formách anorganických i organických sloučenin. Z antropogenních činností jsou významné hlavně spalovací procesy, výroba železa a oceli a výroba mědi a zinku. Arsen je vázán převážně na částice jemné frakce (PM2,5), která může být transportována na delší vzdálenost a pronikat hlouběji do dýchací soustavy. Kritickým účinkem vdechování arsenu je rakovina plic. Z celkového počtu 65 lokalit, ve kterých byla v roce 2010 sledována koncentrace arsenu, byl cílový imisní limit (6 ng.m-3) překročen na 2 z nich, a to na Kladensku (Stehelčeves a KladnoŠvermov). Na obou zmíněných lokalitách došlo k překročení již v minulých letech. Cílový imisní limit by měl být splněn do 31.12.2012. Oproti předchozímu roku 2009 došlo na většině lokalit k mírnému nárůstu roční průměrné koncentrace. Průběhy krátkodobých (24hodinových, případně 14denních koncentrací, podle režimu měření na uvedené stanici) průměrných koncentrací arsenu vykazují sezónní charakter a dokladují významný vnos arsenu do ovzduší ze spalování fosilních paliv. Pole průměrné roční koncentrace arsenu v ČR v roce 2010 je uvedeno na (Obr. 50). Obr. 50.

Pole roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace arsenu v ovzduší nepřekračuje zóna Jihomoravský kraj na svém území ani dolní mez pro posuzování. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření As na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Odběr arsenu probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí

-77-


hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 21 a na Obr. 51 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace arsenu v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 21. Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice

2002 0,16

2003 2,50

2004 0,15 1,06

2005 0,56 1,14

2006 0,89 1,27

2007 0,70 0,84

2008 0,64 0,62

2009 0,75 0,81

2010 0,83 0,91

Průměrné roční koncentrace arsenu se na lokalitách Jihomoravského kraje pohybují pod dolní mezí pro posuzování s výjimkou roku 2003 v lokalitě Hodonín. Obr. 51.

Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace As, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010 7 6


5 4 3 2 1 0 2002

2003

2004

2005

2006

Hodonín

2007

2008

Kuchařovice

-78-

2009

2010


IX. Kadmium (Cd) Přirozené zdroje tvoří v globálním pohledu pouze asi 10 % a patří mezi ně více než z poloviny vulkanická činnost. Převážnou část, plných 90 %, tvoří antropogenní zdroje, převážné výroba železa, oceli, metalurgie neželezných kovu, spalování odpadu a fosilních paliv. Méně významným zdrojem emisí je doprava. Kadmium je navázáno převážně na částice jemné frakce (PM2,5). Dlouhodobá expozice kadmia ovlivňuje funkci ledvin. Kadmium je prokazatelně karcinogenní pro zvířata, důkazy karcinogenity kadmia pro člověka jsou zatím omezené. V roce 2010 byly sledovány koncentrace kadmia celkem na 65 lokalitách. Cílový imisní limit (5 ng.m-3) nebyl překročen na žádné z těchto lokalit. Stejně jako v roce 2009 byl nejvyšší roční průměr naměřen na lokalitě Souš (2,9 ng.m-3). V porovnání s rokem 2009 došlo přibližně na dvou třetinách lokalit k mírnému nárůstu průměrné roční koncentrace, na třetině lokalit došlo naopak k jejímu poklesu. Cílový imisní limit by měl být splněn do 31.12.2012. Stanice s nejvyššími průměrnými ročními koncentracemi kadmia v ČR v roce 2010 zobrazuje Obr. 52. Obr. 52.

Pole roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší v roce 2007 (zdroj ČHMÚ)

Z uvedené mapy vyplývá, že z hlediska koncentrace kadmia v ovzduší nepřekračuje zóna Jihomoravský kraj na svém území ani dolní mez pro posuzování. V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Cd na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy -79-


ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Odběr kadmia probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 22 a na Obr. 53 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace kadmia v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 22. Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice

2002 0,10

2003 0,56

2004 0,04 0,29

2005 0,28 0,35

2006 0,39 0,26

2007 0,30 0,24

2008 0,35 0,21

2009 0,32 0,24

2010 0,28 0,25

Průměrné roční koncentrace kadmia se na lokalitách zóny Jihomoravský kraj pohybují trvale pod dolní mezí pro posuzování. Obr. 53.

Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace Cd, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010

6

5


4

3

2

1

0 2002

2003

2004

2005

2006

Hodonín

2007

2008

Kuchařovice

-80-

2009

2010


X. Nikl (Ni) Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho zastoupení nižší. Z globálního hlediska je produkován z 26 % přirozenými zdroji (kontinentální prach a vulkanická činnost). Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit spalování těžkých topných olejů, těžbu niklových rud a rafinaci niklu, spalování odpadu a výrobu železa a oceli. Ze zdravotního hlediska způsobuje alergické kožní reakce a je hodnocen jako karcinogenní látka pro člověka. Asi 70 % částic obsahujících nikl tvoří frakci menší než 10 μm a tyto částice mohou být transportovány na delší vzdálenosti. Asi ze 30 % se nikl vyskytuje v aerosolu s aerodynamickým průměrem větším nebo rovným 10 μm, který rychle sedimentuje v blízkosti zdroje. Na žádné z 65 lokalit, kde se měří koncentrace niklu, nebylo, stejně jako v předchozích letech, indikováno překročení cílového imisního limitu (20 ng.m-3) pro roční průměrné koncentrace niklu (Obr. 54). Nejvyšší roční průměr byl naměřen na lokalitě Příbram I.-nemocnice (14,1 ng.m-3), jež mírně překročil hodnotu dolní meze pro posuzování (10 ng.m-3). Mírný nárůst koncentrací oproti roku 2009 byl zaznamenán přibližně na polovině lokalit. Obr. 54.

Stanice s nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi niklu v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Ni na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Odběr niklu probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí -81-


hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. V následující Tab. 23 a na Obr. 55 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace niklu v uvedených lokalitách včetně vztahu k cílovému imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování, žlutá = nad dolní mezí pro posuzování ale pod horní mezí pro posuzování, oranžová = nad horní mezí pro posuzování ale pod cílovým imisním limitem, červená = nad cílovým imisním limitem. Tab. 23. Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice

2002 0,38

2003 6,79

2004 0,62 0,89

2005 3,43 0,92

2006 3,45 0,86

2007 1,01 0,70

2008 1,46 0,54

2009 1,40 0,61

2010 1,52 0,57

Koncentrace niklu v zóně Jihomoravský kraj se trvale pohybuje pod dolní mezí pro stanovení. Obr. 55.

Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace Ni, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010

25


20

15

10

5

0 2002

2003

2004

2005

2006

Hodonín

2007

2008

Kuchařovice

-82-

2009

2010


XI. Olovo (Pb) Většina olova obsaženého v atmosféře pochází z antropogenních emisí, především ze spalování fosilních paliv, výroby železa a oceli a metalurgie neželezných kovů. Z přirozených zdrojů je významné zvětrávání hornin a vulkanická činnost. Olovo se v ovzduší vyskytuje ve formě jemných částic s četnostním rozdělením velikosti charakterizovaným středním aerodynamickým průměrem menším než 1 μm. Při dlouhodobé expozici lidského organismu se projevují účinky na biosyntézu krevního barviva, nervový systém a krevní tlak. Důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka jsou klasifikovány jako nedostatečné. Na žádné z 65 lokalit, kde se měří koncentrace olova, nedošlo k překročení imisního limitu (500 ng.m-3). Nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na lokalitě Ostrava-Přívoz (34,2 ng.m-3). Druhý nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na stanici v Příbrami, jež v předchozích letech většinou následovala až za nejzatíženějšími ostravskými lokalitami. Koncentrace olova na všech lokalitách leží hluboko pod imisním limitem a nedosahují ani úrovně dolní meze pro posuzování (viz obr. Obr. 56). Obr. 56.

Stanice s nejvyššími ročními průměrnými koncentracemi olova v ovzduší v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření Pb na dvou stanicích imisního monitoringu. Jedna z nich (Kuchařovice) je spravována ČHMÚ a měření spadá pod akreditaci dle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 – zkušební laboratoř 1460. Odběr olova probíhá na filtr ve formě suspendovaných částic PM10 (popř. dříve i SPM), a tato je pak stanovována pomocí hmotového spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS). Druhá stanice patří ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. -83-


V následující Tab. 24 a na Obr. 57 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace olova v uvedených lokalitách včetně vztahu k imisnímu limitu. Barevné pozadí grafu dále charakterizuje naměřené hodnoty: zelená = pod dolní mezí pro posuzování. Tab. 24. Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010 (zdroj ČHMÚ) Lokalita Hodonín Kuchařovice

2002

2003 8,59

2004 4,85 10,66

2005 15,36 12,31

2006 14,98 9,75

2007 8,18 7,63

2008 9,87 8,10

2009 9,02 6,60

2010 9,32 6,89

Průměrné roční koncentrace olova se na lokalitách zóny Jihomoravský kraj nepřekročily stanovený imisní limit a v současné době se pohybují zhruba kolem 1/10 hodnoty imisního limitu. Obr. 57.

Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj, 2002-2010

Průměrné roční koncentrace Pb, zóna Jihomoravský kraj 2002-2010

18 16 14 Koncentrace (µg*m-3)

12 10 8

6 4 2 0

2002

2003

2004

2005

2006

Hodonín

2007

2008

Kuchařovice

-84-

2009

2010


D2) Prostředky použité ke sledování úrovně znečištění Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2006 šest lokalit měření kvality ovzduší ve správě dvou organizací – Český hydrometeorologický ústav a ZÚ se sídlem v Brně-Centrum Jih. Měření akreditované dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 probíhalo pouze na stanicích ČHMÚ – Znojmo, Mikulov Sedlec, Kuchařovice (AIM) a Vyškov, Lovčice, Kuchařovice (MIM). Počet monitorovacích lokalit v zóně Jihomoravský kraj pro jednotlivé škodliviny odpovídá platné legislativě – NV č.597/2006 Sb. Rozmístění stanic imisního monitoringu v zóně Jihomoravský kraj a jejich rozdělení dle správce je uvedeno na Obr. 9. I.

Lokalita Znojmo

Stanice AIM Znojmo se nachází v jižní části Znojma nedaleko kláštera na území základní školy. Zhruba 150 metrů od stanice vede rušná dopravní tepna Znojmo - Vídeň. Automatizovaná stanice Znojmo byla v roce 2007 doplněna o odběr polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů, aby zóna Jihomoravský kraj splňovala minimální počet stanic s odběrem polyaromatických uhlovodíků. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 225 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako dopravní, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná, přírodní. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od 1.1.2004, měření polyaromatických uhlovodíků od 1.1.2007. Tab. 25. Znojmo – automatizovaný měřící program (BZNOA)

Znečišťující látka PM10, PM2,5

Metoda měření radiometrie – absorpce záření UV – fluorescence chemiluminiscence IR absorpce

SO2 NO, NO2, NOx CO

Interval měření beta 1h 10 min,1h 1h 1h

Tab. 26. Znojmo – měření polyaromatických uhlovodíků (BZNOP)

Znečišťující látka benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren

Metoda měření

Interval měření 24 h odběr jednou za šest dní

a aerosol QUARTZ - plynová chromatografie

-85-


Znečišťující látka polycyklické uhlovodíky-suma

Metoda měření aromatické aerosol QUARTZ - plynová chromatografie

Interval měření 24 h odběr jednou za šest dní

měření PAH bylo k 1.1.2011 přesunuto do Kuchařovic II. Lokalita Mikulov - Sedlec Automatizovaná stanice Mikulov - Sedlec, je umístěna mezi městy Lednice a Mikulov v kopci nad obcí Sedlec. V okolí stanice se rozprostírají vinice, nedaleko je rovněž Sedlecký rybník. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 245 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka (desítky až stovky km). Cílem měření jsou data pro výzkumné projekty, modely, verifikace atp. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od 1.4.1998. Tab. 27. Mikulov Sedlec – automatizovaný měřící program (BMISA)

Znečišťující látka PM10, PM2,5

Metoda měření radiometrie – absorpce beta záření SO2 UV – fluorescence NO, NO2, NOx chemiluminiscence Těkavé organické látky – VOC plynová chromatografie (benzen, toluen) s plamenoionizační detekcí O3 UV - absorpce NH3 chemiluminiscence

Interval měření 1h 10 min,1h 1h 1h 1h 1h

III. Lokalita Kuchařovice Automatizovaná stanice Kuchařovice je umístěna v areálu profesionální meteorologické stanice Kuchařovice nedaleko Znojma. Stanice se nachází na otevřeném prostranství, je obklopena poli a loukami. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 334 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka (desítky až stovky km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od 1.1.1994. Ke dni 23.9.2003 byly v lokalitě ukončeny stanovení NO, NO2, NOx, PM10 a SO2. Stanice tak měří v automatizovaném programu pouze koncentrace O3 a meteorologické veličiny. Od 1.1.2004 byla stanice rozšířena o manuální měřící program PM10 a o měření těžkých kovů z PM10.

-86-


Tab. 28. Kuchařovice – automatizovaný měřící program (BKUCA)

Znečišťující látka O3

Metoda měření UV - absorpce

Interval měření 1h

Tab. 29. Kuchařovice – manuální měřící program (BKUCM)

Znečišťující látka PM10

Metoda měření gravimetrie

Interval měření 24 h odběr jednou za dva dny

Tab. 30. Kuchařovice – měření těžkých kovů v PM10 (BKUC0)

Znečišťující látka PM10

Metoda měření gravimetrie

arsen, kadmium, měď, mangan, hmotnostní spektrometrie nikl, olovo indukčně vázanou plazmou

Interval měření 24 h odběr jednou za dva dny s 24 h odběr jednou za dva dny

IV. Lokalita Vyškov Stanice manuálního imisního monitoringu Vyškov, je umístěna v areálu základní školy na okraji města Vyškov. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 260 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny předměstská, charakteristika zóny obytná, zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (4 - 50 km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Manuální měřící program je v provozu trvale od 1.7.2003. Od 1.1.2007 byla lokalita Vyškov rozšířena o měření polyaromatických uhlovodíků. Tab. 31. Vyškov – manuální měřící program (BVYSM)

Znečišťující látka PM10 SO2 NO2

Metoda měření gravimetrie iontová chromatografie guajakolová (modif. JakobsHochheiserova) metoda spektrofotometrie

-87-

Interval měření 24h 24h 24h


Tab. 32. Vyškov – měření polyaromatických uhlovodíků (BVYSP)

Znečišťující látka Metoda měření benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten suma benzo(b)fluoranten a benzo(k)fluoranten benzo(g,h,i)perylen aerosol QUARTZ - plynová chromatografie benzo(k)fluoranten dibenzo(a,h)antracen ideno(1,2,3-cd)pyren polycyklické aromatické uhlovodíky-suma

Interval měření

24 h odběr jednou za šest dní

V. Lokalita Lovčice Stanice manuálního imisního monitoringu Lovčice, je umístěna v intravilánu obce Lovčice nedaleko Kyjova. Stanice je umístěna v nadmořské výšce 245 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny venkovská, charakteristika zóny přírodní, zemědělská. Reprezentativnost lokality je v rámci oblastního měřítka - městské nebo venkov (desítky až stovky km). Cílem měření je stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Manuální měřící program je v provozu trvale od 1.6.2002. Tab. 33. Lovčice – manuální měřící program (BLOCM)

Znečišťující látka PM10 NO2

Metoda měření Interval měření gravimetrie 24h guajakolová (modif. Jakobs- 24h Hochheiserova) metoda spektrofotometrie

VI. Lokalita Hodonín Stanice imisního monitoringu Hodonín, je umístěna v nadmořské výšce 170 m n.m. Dle EoI je stanice charakterizovaná jako pozaďová, typ zóny městská, charakteristika zóny obytná. Reprezentativnost lokality je v rámci okrskového měřítka (0,5 km - 4 km). Cílem měření je stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území. Automatizovaný měřící program je v provozu trvale od 1.1.1994, měření těžkých kovů od 1.1.1996.

-88-


Tab. 34. Hodonín – automatizovaný měřící program (BHODA)

Znečišťující látka PM10 SO2 NO, NO2, NOx O3

Metoda měření oscilační mikrováhy (TEOM) UV – fluorescence chemiluminiscence UV - absorpce

Interval měření 30 min 30 min 30 min 30 min

Tab. 35. Hodonín – měření těžkých kovů v PM10 (BHOD0)

Znečišťující látka arsen, kadmium, mangan, nikl, olovo

Metoda měření Interval měření chrom, ICP-MS - hmotnostní spektrometrie 14d s indukčně vázanou plazmou

-89-


E)

PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ E1) Kategorizace REZZO

Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona o ochraně ovzduší se zdroje znečišťování dělí na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1-3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro emisní bilanci velkých zdrojů jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence velkých zdrojů znečišťování za rok 2010, předané do ČHMÚ Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) nebo prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), který byl dle zákona č. 25/2008 Sb. zprovozněn poprvé pro údaje za rok 2009. Povinné využití ISPOP pro předání údajů se týkalo provozoven, za něž byly zároveň ohlašovány údaje do IRZ – Integrovaného registru znečišťování. Pro aktualizaci údajů o emisích středních zdrojů byly opět využity údaje ohlášené provozovateli zdrojů úřadům obcí s rozšířenou působností (ORP). Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů je prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence středních zdrojů znečišťování, ověřovaných příslušnými referáty ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend obcí s rozšířenou působností ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), provedeného ČSÚ v roce 2011, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Poprvé byly do SLDB zahrnuty také údaje o počtech bytů používajících jako převažující palivo dřevo. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Vykazování emisí uhlovodíků (CxHy) je od r. 2002 nahrazeno vykazováním emisí těkavých organických látek (VOC). Emisní bilance VOC však není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci -90-


emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v REZZO sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). Tab. 36. Hodonín – automatizovaný měřící program (BHODA) Druh zdroje

Typ souboru

Obsahuje

Charakter zdroje

Způsob evidence

bodové zdroje

zdroje jednotlivě sledované

Zvláště velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším bez přihlédnutí ke jmenovitému tepelnému výkonu. Zvláště velké stacionární zdroje znečišťování REZZO 1

Velké stacionární zdroje znečišťování

Střední stacionární zdroje znečišťování

Malé stacionární zdroje znečišťování

Mobilní zdroje

Spalovny nebezpečného odpadu, jejichž jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 10 tun za den, spalovny komunálního odpadu, pokud jejich jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 3 tuny za hodinu a jiné spalovny pokud jejich jmenovitá provozní kapacita množství odstraňovaného odpadu je větší než 50 tun za den (vč. spoluspalování odpadu) Velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW. Spalovny odpadů nepatřící do kategorie zvláště velkých zdrojů. Ostatní velké zdroje – lakovny, slévárny, výroba cementu, vápna aj. Střední spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 MW do 5 MW.

REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4

Zařízení závažných technologických procesů, kamelomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Malé spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW. Zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie zvláště velkých, velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla. Nesilniční mobilní zdroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení. Přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, např. motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky.

-91-

plošné zdroje

zdroje hromadně sledované

liniové zdroje


I.

Zdroje REZZO 1

Databázi zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro emisní bilanci látek znečišťujících ovzduší pro velké zdroje jsou údaje ze Souhrnné provozní evidence (SPE), předané do ČHMÚ prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP http://www.ispop.cz.). Výsledná databáze zdrojů REZZO 1 je na ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze typu *.dbf ve struktuře typizované sestavy E 333 (provozní údaje – spotřeba paliv) a SYMOS (emisní bilance základních škodlivin na jednotlivé komíny-průduchy). Výše spotřeby paliv ve spalovacích zdrojích je závislá na klimatických podmínkách topného období. Následující obrázky dokumentují vývoj středních teplot v rámci topné sezóny a vývoj počtu denostupňů v posledních letech. Obr. 58.

Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/1992-2009/2010

Obr. 59.

Denostupně D21 za topná období 1992-2010 (průměr ze všech klimatologických stanic za období I - V a IX – XII)

-92-


Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 lokalizováno 347 zvláště velkých a velkých zdrojů REZZO 1, které emitují škodliviny prostřednictvím 1 356-ti průduchů (komínů). Emise z těchto zdrojů jsou obsahem vykazovaných emisních bilancí. Mapa umístění bodových zdrojů REZZO 1 na území Jihomoravského kraje, stav 2010, členěno dle převládajícího sektoru spotřeby

Obr. 61.

Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 1, 2005, 2006, 2008/9, 2010

Emise základních škodlivin [t/r]

Obr. 60.

rok 2005 rok 2006 rok 2009 rok 2010

Nejvyšší pokles emisí tuhých látek byl mezi roky 2008/9-2010 zaznamenán v Cementárně Mokrá (-19,49 t/r). Naopak o +15,164 tun pak ve stejném období vzrostly emise tuhých látek u VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla). Celkově pak emise tuhých látek

-93-


meziročně klesly o -107,31 t/r. Razantní pokles emisí SO2 mezi roky 2008/9 a 2010 způsobilo především snížení emisí této škodliviny ve zdrojích ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (- 629,088 t/r) a VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla -73,477 t/r). Naopak k nejvyššímu meziročnímu navýšení SO2 došlo v případě zdroje Moravskoslezské cukrovary a.s.-závod Hrušovany n. Jev. (+71,894 t/r). Celkově pak emise SO2 meziročně klesly o -859,43 t/r. V případě emisí NOx byl nejvyšší pokles evidován ve zdrojích VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (výroba skla -110,805 t/r) a RWE Transgas Net, s.r.o. Kompresní stanice Hostim (73,805 t/r). Nejvyšší nárůst emisí NOx pak vykázaly zdroje ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (+ 96,615 t/r) a Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO (+56,066 t/r). O -91,069 t/r poklesly emise VOC ve zdroji ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín, naopak o + 19,813 t/r vzrostly emise VOC u zdroje RIHO CZ, a.s. - technologie laminování vláken, Suchý. II. Zdroje REZZO 2 Střední zdroje spadají pod úřady obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. V roce 2010 došlo k výrazné změně způsobu pořizování provozních dat o zdrojích kategorie REZZO 2 – obdobně jako v případě zvláště velkých a velkých zdrojů jsou nyní tyto údaje sbírány prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Struktura disponibilních údajů (včetně číselníků) je tedy pro obě kategorie REZZO 1 i 2 obdobná, což výrazně přispívá k jednoduššímu způsobu následného zpracování dat z originálních databází. Na území Jihomoravského kraje bylo v roce 2010 evidováno 5 204 komínů/průduchů středních zdrojů REZZO 2.

-94-


Mapa umístění bodových zdrojů REZZO 2 na území Jihomoravského kraje, stav 2010, členěno dle převládajícího sektoru spotřeby

Obr. 63.

Porovnání emisí základních škodlivin ze zdrojů REZZO 2, Jihomoravský kraj, roky 2005, 2008/9, 2010

Emise základních škodlivin [t/r]

Obr. 62.

rok 2005 rok 2008/9 rok 2010

K výrazným poklesům emisí tuhých látek došlo především u kamenolomů. Toto snížení je ale dáno výrazným snížením emisních faktorů pro kamenolomy a zpracování kamene, které nově zavedla vyhláška č. 205/2009 Sb. (o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) oproti původně platné vyhlášce č. 356/2002 Sb. Celkově se meziročně snížily emise tuhých látek v kategorii zdrojů

-95-


REZZO 2 o 163,11 t/r. V rámci Jihomoravského kraje dochází v kategorii zdrojů REZZO 2 postupně i ke snižování emisí SO2. Největší pokles -51,18 t/r byl způsoben přerušením těžby na konci roku 2009 ve zdroji Lignit Hodonín s.r.o. - Důl MÍR Mikulčice (dnes UVR Mníšek pod Brdy a.s.). Celkově pak emise SO2 v kategorii zdrojů REZZO 2 meziročně poklesly o -53,79 t/r. Na poklesu emisí NOx se nejvíce podílel opět ukončený provoz zdroje Lignit Hodonín s.r.o. Důl MÍR Mikulčice (-11,011 t/r). Celkově emise NOx v případě zdrojů REZZO 2 meziročně poklesly o -51,69 t/r. Výrazný nárůst emisí VOC u kategorie REZZO 2 byl mezi roky 2009-2010 (obdobně jako pokles emisí tuhých látek) zapříčiněn spíše metodickými změnami, danými novým způsobem sběru dat prostřednictvím formulářů ISPOP. Nově se i v této kategorii zdrojů vyžaduje vyplnění škodlivin, které nejsou zpoplatněny poplatky za znečišťování ovzduší. Tím došlo k razantnímu nárůstu emisí VOC u skládek, kompostáren, ČOV atd. především tam, kde jsou provozovány kogenerační jednotky, pro které platí vysoké hodnoty emisních faktorů pro výpočet VOC (viz druhá část přílohy č. 2 k vyhl. č. 205/2009 Sb.). Celkově emise VOC v případě zdrojů REZZO 2 meziročně vzrostly o +143,45 t/r.

III. Zdroje REZZO 3 Datovými podklady pro výpočet emisí z neevidovaných malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 3 – spalovacích procesů byly emise REZZO 3 vypočtené v ČHMÚ ze statistických údajů ze sčítání lidu, bytů a domů ČSÚ z roku 2001, které byly aktualizovány a verifikovány z podkladů plynárenských společností na úroveň stavu skladby paliv roku 2010. Ve vypočtených emisích jsou zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na území Jihomoravského kraje (podklady TEKO Praha). Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých obcí – u statutárního města Brna za území městských částí (671 obcí + 29 UO města Brna + VÚ Březina = 701 plošných REZZO 3). V případě emisí VOC a benzenu z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou v evidenčních databázích REZZO sledovány (venkovní použití, spotřeba v domácnostech, apod.). – tj. v malých plošných zdrojích REZZO 3, byly podkladem odborné odhady ČHMÚ z celostátní bilance, rozpočtené v poměru počtu obyvatel na jednotlivé obce (+ ZÚJ Brna).

-96-


Obr. 64.

Emise základních látek ze spalovacích procesů plošných zdrojů REZZO 3,dle obcí, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r)

IV. Zdroje REZZO 4 Emise z dopravy byly vypočteny na základě intenzit dopravy v roce 2010. Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (CSD 2010) zpracované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR poskytují informace o intenzitách automobilové dopravy na dálniční a silniční síti ČR v roce 2010 a navazují na výsledky z předchozích CSD (2005 a starší). Na dálnicích jsou intenzity dopravy stanoveny zejména pomocí údajů z automatických detektorů dopravy. Podrobná skladba vozidel je odvozena z doplňkových ručních průzkumů podle termínů CSD 2010. Základem tohoto provedení většího množství krátkodobých ručních sčítání. Ta byla vyhodnocena podobnou metodikou jako v roce 2005. Potřebný počet dnů sčítání pro jednotlivá stanoviště vyplynul z požadované přesnosti výsledků. Bylo dosaženo zpřesnění koeficientů pro přepočet údajů z ručních průzkumů na hodnotu ročního průměru denních intenzit dopravy (a dalších potřebných údajů). K tomu bylo využito hodnot získaných dlouhodobým sčítáním na vybraném vzorku stanovišť pomocí automatických detektorů dopravy. Data byla využita pro stanovení charakteristických variací

-97-


intenzit dopravy a získání potřebných přepočtových koeficientů. Na dálnicích byla využita data z automatických detektorů ve správě ŘSD, která byla doplněna ručním sčítáním. Obr. 65.

Mapa intenzity individuální OSOBNÍ dopravy na území Jihomoravského kraje, stav 2010

Obr. 66.

Mapa intenzity NÁKLADNÍ dopravy na území Jihomoravského kraje, stav 2010

-98-


E2) Emisní bilance Inventarizace emisí znečišťujících látek byla provedena pro škodliviny NOX, tuhé znečišťující látky, PM10 (vč. sekundární prašnosti), PM2,5, SO2, benzen a benzo(a)pyren. I.

Celkové množství emisí hodnocených látek

S výjimkou emisí oxidu siřičitého a B(a)P jsou u jednotlivých hodnocených škodlivin dominantním původcem znečištění mobilní zdroje REZZO 4. Tab. 37. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle kategorie zdroje, Jihomoravský kraj, stav 2010

Subkategorie

oxidy dusíku NOX (t/r)

tuhé znečišťující látky (t/r)

polétavý prach PM10 (t/r)

polétavý prach PM2,5 (t/r)

oxid siřičitý SO2 (t/r)

benzen (t/r)

REZZO 1

Bodové zdroje

3 192,3

320,38

235,98

160,42

2 296,19

2,21

0,58

REZZO 2

Bodové zdroje

356,6

198,40

113,63

55,53

87,62

0,83

0,01

Plošné zdroje spalovací procesy

626,2

700,83

580,82

372,39

888,27

0,52

193,86

Kategorie zdroje

REZZO 3

REZZO 4

Plošné zdroje použití organických rozpouštědel Liniové zdroje Celkový součet

BaP (kg/r)

21,43 13 324,8

2 266,77

1 586,74

1 110,72

57,06

93,17

2,97

17 489,9

5 074,38

4 059,17

3 653,06

3 329,14

118,17

197,41

-99-


Obr. 67.

Emise sledovaných škodlivin na území Jihomoravského kraje, členěno dle kategorie zdroje (REZZO 1 - 4), stav 2010

Tab. 38. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší v členění dle sektorů a odvětví spotřeby, Jihomoravský kraj, stav 2010

Sektor

Průmysl

Subkategorie

oxid dusičitý NO2 (t/r)

tuhé znečišťuj ící látky (t/r)




benzen (t/r)

Dobývání energetických surovin

0,59

0,10

0,10

0,10

0,12

0,20

Dobývání ostatních nerostných surovin

0,15

101,88

52,90

17,36

2,29

0,00

Gumárenský a plastikářský průmysl

0,35

0,12

0,09

0,07

0,02

0,60

Chemický a farmaceutický průmysl

0,16

0,03

0,02

0,01

Papírenský a polygrafický

0,65

0,78

0,34

0,21

-100-

0,04

0,01

0,00

BaP (kg/r)

0,00


Sektor


tuhé znečišťuj ící látky (t/r)




benzen (t/r)

Průmysl potravinářský a tabákový

11,26

37,52

25,19

17,18

254,53

0,31

0,02

Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

181,25

153,68

111,21

76,94

340,96

0,21

0,01

Subkategorie

BaP (kg/r)

průmysl, vydavatelské činnosti

Zeměděl ství

Terciární sféra

Stavebnictví

0,47

10,88

5,62

1,96

0,62

0,01

0,00

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

81,77

77,32

67,46

48,08

1 618,76

0,27

0,09

Výroba dopravních prostředků

0,42

0,75

0,45

0,29

0,06

0,07

0,00

Výroba elektrických a optických přístrojů

0,97

1,24

0,64

0,44

4,13

0,12

0,00

Výroba kovů a kovodělných výrobků

6,64

54,61

34,80

20,32

15,98

0,41

0,22

Výroba strojů a zařízení

2,25

12,79

7,82

4,48

3,96

0,25

0,23

Ostatní průmysl

8,75

15,64

10,38

7,30

31,99

0,23

0,01

Zemědělství

5,55

23,35

15,39

10,36

8,72

0,04

0,00

Činnost poštovní a telekomunikační

0,04

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Školství

1,88

1,23

1,07

1,04

1,27

0,04

0,00

Veřejná správa, obrana, sociální pojištění

1,05

0,26

0,20

0,15

1,97

0,00

0,00

Zdravotnictví

3,03

0,39

0,39

0,39

0,22

Ostatní tercier

22,03

25,06

14,91

8,78

97,54

0,15

0,00

1 358,11

2 267,93

1 587,39

1 111,21

57,73

93,24

2,97

62,62

700,83

580,82

372,39

888,27

21,95

193,86

1 748,99

3 486,38

2 517,17

1 699,06

3 329,14

118,17

197,41

Doprava

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

Bydlení

Obyvatelstvo

Celkový součet

-101-

0,00


Z emisní bilance sestavené v členění dle obcí s rošířenou působností (REZZO 1-4) vyplývá, že:  nejvyšší množství NOX je emitováno v ORP Šlapanice a Brno,  Brno a ORP Šlapanice mají nejvyšší emise tuhých znečišťujících látek, polétavého prachu PM10, polétavého prachu PM2,5 a benzenu,  v ORP Hodonín a Znojmo je emitováno nejvyšší množství emisí oxidu siřičitého,  v ORP Znojmo a Boskovice je emitováno nejvyšší množství benzo(a)pyrenu. Tab. 39. Emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1-4 v členění dle obcí s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, stav 2010 Kód ORP3

Název ORP3






benzen (t/r)

BaP (kg/r)

6201

Blansko

49,34

135,66

97,76

66,59

55,15

4,89

12,50

6202

Boskovice

52,53

175,13

132,14

86,28

132,09

4,52

23,57

6203

Brno

261,77

424,73

301,07

207,28

283,15

25,83

6,77

6204

Břeclav

148,77

225,82

161,24

113,09

26,92

8,56

6,83

6205

Bučovice

30,55

73,76

55,00

38,55

27,02

2,25

7,11

6206

Hodonín

88,49

177,10

133,96

88,25

1 453,55

4,92

4,18

6207

Hustopeče

85,95

160,78

113,94

77,25

31,27

5,06

4,66

6208

Ivančice

10,86

48,17

35,67

22,59

31,50

1,53

5,55

6209

Kuřim

21,40

55,91

39,71

25,85

19,65

2,17

3,06

6210

Kyjov

72,47

159,05

127,99

99,16

219,67

4,19

8,63

6211

Mikulov

23,57

56,25

41,27

26,96

38,18

1,86

5,25

6212

Moravský Krumlov

22,71

82,59

60,86

37,62

58,62

1,87

10,09

6213

Pohořelice

39,58

93,46

66,72

42,58

40,79

2,58

4,95

6214

Rosice

114,12

250,59

170,61

109,81

33,35

6,62

6,54

6215

Slavkov u Brna

49,78

89,92

64,34

44,30

19,79

3,08

3,51

6216

Šlapanice

288,39

373,84

253,63

162,48

99,87

10,76

9,76

6217

Tišnov

20,27

114,52

83,77

50,92

80,25

2,28

16,50

6218

Veselí nad Moravou

26,19

75,40

57,82

42,09

31,76

2,60

9,73

6219

Vyškov

142,44

267,39

193,43

138,41

124,89

9,14

14,33

6220

Znojmo

108,34

296,40

220,42

146,84

492,64

8,23

30,55

6221

Židlochovice

91,47

149,89

105,83

72,15

29,02

5,25

3,35

1 748,99

3 486,38

2 517,17

1 699,06

3 329,14

118,17

197,4 1

Celkový součet

-102-


Obr. 68.

Emise sledovaných škodlivin (tun/rok resp. kg/rok), zdroje REZZO 1-4, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010

-103-


E3) Výčet hlavních zdrojů geografickým vyznačením

znečišťování

ovzduší

doplněný

jejich

Výčet hlavních zdrojů znečišťování ovzduší je proveden se zaměřením na problematické polutanty, tedy zejména na ty škodliviny u nichž dochází k překračování imisního limitu nebo cílového imisního limitu. I.

Emise tuhých znečišťujících látek (TZL)

Tuhé znečišťující látky (TZL) nemají určen emisní strop pro rok 2010, přesto se jedná o důležitou škodlivinu vzhledem k měření PM10 v ovzduší a návaznosti na legislativu (NV č. 597/2006 Sb.). V dalším období po roce 2010 již nebudou sledovány tuhé znečišťující látky jako celek, ale pouze velikostní frakce PM2,5 (suspendované částice, jejichž velikost nepřesahuje 2,5 µm). Tato velikostní frakce již bude mít svůj emisní strop, který se bude muset v následujícím období splnit. I proto je důležité již nyní přijímat opatření ke snížení emisí tuhých látek jako celku. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, frakce PM10 a PM2,5 v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 69. Obr. 69.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek, PM10 a PM2,5, Jihomoravský kraj, stav 2010

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění tuhými látkami (TZL, PM10, PM2,5) v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují více než 2x větší množství tuhých látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady (REZZO 1 + REZZO 2). V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí následující Tab. 40 a mapa na Obr. 70. V případě REZZO3 nebudou součty po ORP dávat celkovou sumu emisí za TZL za REZZO3, neboť v ní nejsou započteny emise TZL z chovů zvířat. Ty jsou rozpočítávány pouze do úrovně krajů, tzn. že do úrovní ORP nejsou zahrnuty.

-104-


Tab. 40. Emise TZL, PM10 a PM2,5 v zóně Jihomoravský kraj v jednotlivých ORP, stav 2010 Kód ORP3

Název ORP3




6201

Blansko

135,66

97,76

6202

Boskovice

175,13

132,14

86,28

6203

Brno

424,73

301,07

207,28

6204

Břeclav

225,82

161,24

113,09

6205

Bučovice

73,76

55,00

38,55

6206

Hodonín

177,10

133,96

88,25

6207

Hustopeče

160,78

113,94

77,25

6208

Ivančice

48,17

35,67

22,59

6209

Kuřim

55,91

39,71

25,85

6210

Kyjov

159,05

127,99

99,16

6211

Mikulov

56,25

41,27

26,96

6212

Moravský Krumlov

82,59

60,86

37,62

6213

Pohořelice

93,46

66,72

42,58

6214

Rosice

250,59

170,61

109,81

6215

Slavkov u Brna

89,92

64,34

44,30

6216

Šlapanice

373,84

253,63

162,48

6217

Tišnov

114,52

83,77

50,92

6218

Veselí nad Moravou

75,40

57,82

42,09

6219

Vyškov

267,39

193,43

138,41

6220

Znojmo

296,40

220,42

146,84

6221

Židlochovice

149,89

105,83

72,15

3 486,38

2 517,17

1 699,06

Celkový součet

-105-

66,59


Obr. 70.

Mapa emisí TZL dle kategorií zdrojů v jednotlivých ORP (stav 2010, t/r)

Z mapky vyplývá, že např. v oblastech spadajících pod ORP Moravský Krumlov nebo Znojmo jsou majoritním zdrojem tuhých emisí malé zdroje REZZO 3, tedy především vytápění domácností. Ve většině ORP je však převládajícím zdrojem tuhých látek doprava (REZZO 4). V ORP Hodonín a Kyjov jsou význmaným zdrojem rovněž zvláště velké a velké zdroje REZZO 1. Tab. 41 znázorňuje 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů emisí TZL v Jihomoravském kraji včetně množství emisí v t/rok. Nejvýznamnější zdroje emisí tuhých znečišťujících látek jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí TZL (Obr. 71). Tab. 41. 10 zdrojů REZZO1 s nejvyššími emisemi TZL (t/rok) v Jihomoravském kraji polétavý prach PM10 (t/r)


63,76

54,19

35,07

VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost

60,04

55,20

49,18

Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost -

43,35

22,68

7,37

P. č.

Kategor ie REZZO

Tuhé látky (t/r)

Provozovna

1

REZZO 1

ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice elektrárna Hodonín

2

REZZO 1

3

REZZO 1

-106-


P. č.

Kategor ie REZZO

Tuhé látky (t/r)

Provozovna



Cementárna Mokrá 4

REZZO 2

Stavební recyklace s.r.o. - kamenolom Rosice u Brna

39,20

19,99

5,88

5

REZZO 1

Eligo a.s. - odštěpný závod Brno

24,24

14,56

8,51

6

REZZO 1

DSB EURO s.r.o.

15,33

8,07

2,73

7

REZZO 2

František Matlák - Kamenolom Lažánky

14,03

7,16

2,10

8

REZZO 1

Saint-Gobain Vertex, s.r.o. závod 3 Hodonice

11,36

10,46

9,33

9

REZZO 2

Madest, s.r.o. - kamenolom, Pavlice

10,14

6,08

3,55

10

REZZO 1

Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev.

8,81

6,87

5,28

Zdroj dat: ČHMÚ, REZZO 1, stav 2010

Obr. 71.

Nejvýznamnější stacionární zdroje TZL v Jihomoravském kraji, rok 2010

-107-


II. Emise oxidu siřičitého (SO2) Oxid siřičitý (SO2) má určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 4,3 kt/rok. Množství emitovaného oxidu siřičitého v roce 2010 činilo 3,3 kt/rok což je 76% emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska oxidu siřičitého Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok 2010. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu siřičitého v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 72. Obr. 72.

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích oxidu siřičitého, Jihomoravský kraj, stav 2010

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem oxidu siřičitého v Jihomoravském kraji jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). Významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtvrtinu všech emisí SO2 v Jihomoravském kraji. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí mapa na Obr. 73. Tab. 42. Emise SO2 v zóně Jihomoravský kraj jednotlivých ORP, stav 2010 (t/r) Kód ORP3


Název ORP3

6201

Blansko

55,15

6202

Boskovice

132,09

6203

Brno

283,15

6204

Břeclav

26,92

6205

Bučovice

27,02

6206

Hodonín

1 453,55

6207

Hustopeče

31,27

6208

Ivančice

31,50

6209

Kuřim

19,65

6210

Kyjov

219,67

-108-


Kód ORP3


Název ORP3

6211

Mikulov

38,18

6212

Moravský Krumlov

58,62

6213

Pohořelice

40,79

6214

Rosice

33,35

6215

Slavkov u Brna

19,79

6216

Šlapanice

99,87

6217

Tišnov

80,25

6218

Veselí nad Moravou

31,76

6219

Vyškov

124,89

6220

Znojmo

492,64

6221

Židlochovice

29,02

Celkový součet

Obr. 73.

3 329,14

Podíl kategroií REZZO na emisích SO2, dle jednotlivých ORP, stav 2010

Z mapky vyplývá, že ve většině ORP Jihomoravského kraje jsou majoritním zdrojem oxidu siřičitého malé zdroje REZZO 3, tedy především vytápění domácností. Avšak naprosto dominantním zdrojem SO2 v zóně Jihomoravský kraj je ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín. Dalším významným emitentem SO2 je cihlářská výroba jako historicky významné průmyslové odvětví v Jihomoravském kraji (Hevlín, Šlapanice, Hodonín, Novosedly). Postupným vývojem technologie výpalu došlo k náhradě kruhových pecí využívajících jako palivo uhlí a v současné -109-


době jsou v provozu tunelové vypalovací pece spalující zemní plyn. Emise síry jsou způsobeny přirozeným složením cihlářských hlín. Tab. 43. 10 nejvýznamnějších zdrojů emisí SO2 v Jihomoravském kraji, stav 2010 (t/r) Pořadí

Kategorie REZZO

Provozovna

oxid siřičitý (t/r)

1

REZZO 1

ČEZ, a. s. - Teplárny Hodonín, Poříčí, Tisová a Vítkovice - elektrárna Hodonín

2

REZZO 1

Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jevišovkou

249,263

3

REZZO 1

Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever

184,694

4

REZZO 1


180,926

5

REZZO 1

SVBF PRAHA - Vyškov - K1,R95,R177, b.č. 90

80,02

6

REZZO 1

Saint-Gobain Vertex, s.r.o. závod 3 Hodonice

56,428

7

REZZO 1

Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - Cementárna Mokrá

30,581

8

REZZO 1

ZEVO, spol. s r.o. - Bioplynová stanice Velký Karlov

21,173

9

REZZO 2

SEEIF Ceramic - Šamotka 01 MKZ

16,847

10

REZZO 1

TONDACH Česká republika s.r.o. - závod Šlapanice

16,552

1423,481

Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí SO2 (Obr. 74). Obr. 74.

Nejvýznamnější zdroje emisí SO2, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r)

-110-


III. Emise oxidů dusíku (NOx) Pro emise oxidů dusíku (NOx) je určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 18,0 kt/rok. Množství emitovaných oxidů dusíku v roce 2010 činilo 17,5 kt/rok což je 97,4% emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska oxidů dusíku Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok 2010. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 75. Obr. 75.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidů dusíku, Jihomoravský kraj, stav 2010

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidy dusíku v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Významným zdrojem jsou zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1). V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná, jak to uvádí mapa na Obr. 76. Tabulka níže uvádí celkové množství emisí NO2 v členění dle obcí s rozšířenou působností. Tab. 44. Emise NO2 v jednotlivých ORP, stav 2010 (t/r) Kód ORP3

Název ORP


6201

Blansko

49,34

6202

Boskovice

52,53

6203

Brno

261,77

6204

Břeclav

148,77

6205

Bučovice

30,55

6206

Hodonín

88,49

6207

Hustopeče

85,95

6208

Ivančice

10,86

6209

Kuřim

21,40

-111-


Kód ORP3

Název ORP


6210

Kyjov

72,47

6211

Mikulov

23,57

6212

Moravský Krumlov

22,71

6213

Pohořelice

39,58

6214

Rosice

114,12

6215

Slavkov u Brna

49,78

6216

Šlapanice

288,39

6217

Tišnov

20,27

6218

Veselí nad Moravou

26,19

6219

Vyškov

142,44

6220

Znojmo

108,34

6221

Židlochovice

91,47

Celkový součet

Obr. 76.

1 748,99

Podíl kategorii REZZO na emisích NO2 v jednotlivých ORP, stav 2010

Z mapky vyplývá, že ve všech ORP je majoritním zdrojem NOx doprava, tedy REZZO4. V ORP Hodonín, Břeclav, Kyjov, Brno a Šlapanice je však významný rovněž podíl zvláště velkých a velkých zdrojů REZZO1. Nejvyšší emise NO2 kategorie REZZO1 jsou dosaženy v ORP Šlapanice.

-112-


Tab. 45. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi oxidu dusičitého NO2 v Jihomoravském kraji, stav 2010 (t/r) Pořadí

Kategorie REZZO

Provozovna


1

REZZO 1

Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost - Cementárna Mokrá

111,3644

2

REZZO 1


38,2460

3

REZZO 1


32,7154

4

REZZO 1

NET4GAS, s.r.o. – kompresorová stanice Břeclav

17,6450

5

REZZO 1

Teplárny Brno a.s. - Provoz Špitálka

15,7636

6

REZZO 1

Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO

14,1374

7

REZZO 1

CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. - Vápenka Mokrá

9,8346

8

REZZO 1


7,3002

9

REZZO 1


7,2994

10

REZZO 1

Teplárny Brno a.s. - Provoz Červený Mlýn

6,3862

Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí NO2. Obr. 77.

Nejvýznamnější zdroje emisí NO2, Jihomoravský kraj, stav 2010 (t/r)

-113-


IV. Emise benzenu Benzen nemá stanoven emisní strop. Obr. 78.

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2010

Dominantním zdrojem emisí benzenu jsou mobilní zdroje REZZO 4. Významné jsou rovněž malé spalovací zdroje REZZO 3. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná. Nejvýznamnější podíl na emisích benzenu má ve všech ORP doprava (REZZO 4). V ORP Brno, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Boskovice a Blansko mají významný podíl rovněž zdroje kategorie REZZO 3, zejména malé spalovací zdroje. Obr. 79.

Podíl kategorií REZZO na emisích benzenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r)

-114-


Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí benzenu. Tab. 46. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi benzenu v Jihomoravském kraji, stav 2010 (kg/r)

Pořadí

Kategorie REZZO

1 2 3 4

REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 2

Gumotex, akciová společnost Moravskoslezské cukrovary, a.s.-závod Hrušovany n. Jev. Teplárny Brno a.s. - Provoz Brno - sever MND a.s. - SNS Dambořice

5 6 7 8 9 10

REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1 REZZO 1

Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. - závod 20 Novosedly RIHO CZ, a.s. - technologie laminování vláken Impress Znojmo,a.s. Heluz, s.r.o. - Cihelna Hevlín II COLORprofi, spol. s r.o. - lakovna JOSEF SEIBEL, s.r.o. - výroba obuvi Hrušovany

Provozovna

benzen (kg/r) 468,34 305,95 257,43 136,93 99,77 99,07 72,14 70,00 68,66 65,89

Zdroj dat: ČHMÚ, REZZO 1, REZZO 2, stav 2010 Obr. 80.

Nejvýznamnější zdroje emisí benzenu, Jihomoravský kraj, stav 2010 (kg/r)

-115-


V. Emise benzo(a)pyrenu Benzo(a)pyren nemá stanoven emisní strop. Vzhledem k tomu, že zóna Jihomoravský kraj má vyhlášenou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro B(a)P je v této analytické části věnována pozornost zdrojům jeho emisí. Obr. 81.

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích B(a)P, Jihomoravský kraj, stav 2010

Dominantním zdrojem emisí benzo(a)pyrenu jsou malé zdroje REZZO 3. Ostatní kategorie zdrojů jsou nevýznamné. V jednotlivých oblastech vztažených k obcím s rozšířenou působností však není situace vždy stejná. Nejvýznamnější podíl na emisích benzo(a)pyrenu mají ve všech ORP zdroje REZZO 3. V některých ORP mají malý podíl rovněž mobilní zdroje REZZO 4.

-116-


Obr. 82.

Podíl kategorií REZZO na emisích benzo(a)pyrenu, Jihomoravský kraj, členěno dle obcí s rozšířenou působností, stav 2010 (t/r)

Nejvýznamnější zdroje jsou lokalizovány bodově a velikost bodu se odvíjí od množství emisí BaP. Tab. 47. Deset zdrojů s nejvyššími emisemi B(a)P v Jihomoravském kraji, stav 2010 (kg/r) Pořadí

Kategorie REZZO

1

REZZO 1

Jihomoravská armaturka spol.s r.o.

0,22699

2

REZZO 1

SLÉVÁRNA KUŘIM, a.s.

0,19736

3

REZZO 1


0,06835

4

REZZO 1

DSB EURO s.r.o.

0,01893

5

REZZO 1


0,01650

6

REZZO 1


0,01590

7

REZZO 1

Teplárny Brno, a.s. - CZT Teyschlova

0,00491

8

REZZO 1

BOHEMIA ASFALT, s.r.o. - obalovna Moravský Písek

0,00382

9

REZZO 1

Brněnská obalovna, s.r.o. - obalovna Chrlice

0,00369

10

REZZO 1

Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost - divize spalovna SKO

0,00315

Provozovna

-117-

benzo(a)pyren (kg/r)


Obr. 83.

Nejvýznamnější zdroje emisí B(a)P, Jihomoravský kraj, stav 2010 (kg/r)

-118-


VI. Emise oxidu uhelnatého (CO) Oxid uhelnatý (CO) nemá určen emisní strop pro rok 2010, přesto se jedná o důležitou škodlivinu vzhledem k majoritnímu přispěvateli – dopravě – jejíž intenzita rok od roku roste. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu uhelnatého v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 84. Obr. 84.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích oxidu uhelnatého

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění oxidu uhelnatého v Jihomoravském kraji jsou mobilní zdroje (REZZO 4). Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje (REZZO 3), především lokální topeniště pro vytápění domácností spolu se zvláště velkými a velkými zdroji REZZO 1.

-119-


VII. Emise těkavých organických látek (VOC) Pro emise těkavých organických látek (VOC) je stanoven emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 18,3 kt/rok. Množství emitovaných těkavých organických látek v roce 2010 bylo 14,3 kt/rok což je 78,4 % emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska VOC Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok 2010. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích VOC v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 85. Obr. 85.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích VOC

Z grafu vyplývá, že majoritním zdrojem znečištění VOC v Jihomoravském kraji jsou malé zdroje (REZZO 3) – spalování pevných paliv a malé provozovny lakoven, odmašťoven, opravárenství, aplikace nátěrových hmot v domácnostech aj. Významným zdrojem jsou mobilní zdroje (REZZO 4).

-120-


VIII.

Emise amoniaku (NH3)

Amoniak (NH3) má určen emisní strop pro rok 2010, jehož hodnota činí 11 kt/rok. Množství emitovaného amoniaku v roce 2010 činilo 6,2 kt/rok což je 56,4 % emisního stropu (Obr. 89) a tedy z hlediska NH3 Jihomoravský kraj dodržel emisní strop pro rok 2010. Pokles emisí amoniaku je způsoben výrazným poklesem chovaných hospodářských zvířat v posledních letech a to zejména v chovu prasat a skotu. Jelikož došlo ke změně metodiky výpočtu emisí NH3 z chovného dobytka a již není vykazována jako podíl REZZO 1 a REZZO2 ale jako plošné zdroje REZZO 3. Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích amoniaku v Jihomoravském kraji v roce 2010 uvádí Obr. 86. Obr. 86.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích amoniaku

-121-


E4) Celkové množství emisí v oblasti (t/rok) Zóna Jihomoravský kraj je jedna z 11 zón a 3 aglomerací, na které je ČR v rámci problematiky ovzduší rozdělena. Všechny zóny a aglomerace přispívají k celkovým emisím ČR svým dílem, který je vyjádřen v Tab. 48 jak hmotnostně v t/rok tak relativně v procentech. Tab. 48. Podíl zón a aglomerací na celkových emisích zákl. škodlivin v ČR v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) TZL

Kraj

SO2

NOx

CO

VOC*

NH3*

[t/rok]

%

[t/rok]

%

[t/rok]

%

[t/rok]

%

[t/rok]

%

[t/rok]

%

Hl.m. Praha

2397,0

3,8%

1588,0

0,9%

7233,2

3,0%

16520,8

3,9%

12177,5

8,1%

549,5

0,8%

Středočeský

11085,6

17,8%

22995,6

13,6%

36440,9

15,1%

55621,0

13,2%

23483,1

15,5%

8822,6

13,0%

Jihočeský

5037,8

8,1%

9037,8

5,3%

12150,2

5,0%

22816,2

5,4%

9753,4

6,4%

8541,3

12,6%

Plzeňský

4632,0

7,4%

7684,1

4,5%

12318,6

5,1%

21144,9

5,0%

9117,3

6,0%

6442,5

9,5%

Karlovarský

2035,1

3,3%

9545,2

5,6%

10615,6

4,4%

8488,1

2,0%

4648,5

3,1%

1891,3

2,8%

Ústecký

5143,7

8,2%

57655,9

34,0%

57370,0

23,7%

26456,6

6,3%

13541,7

9,0%

2691,5

4,0%

Liberecký

2175,7

3,5%

2492,3

1,5%

4194,4

1,7%

11268,1

2,7%

5867,3

3,9%

2194,8

3,2%

Královéhradecký

3723,3

6,0%

6361,3

3,8%

8264,9

3,4%

17373,4

4,1%

8483,9

5,6%

5222,6

7,7%

Pardubický

3447,5

5,5%

14054,5

8,3%

16926,9

7,0%

16104,9

3,8%

8168,3

5,4%

5100,8

7,5%

Vysočina

5057,1

8,1%

3019,8

1,8%

12942,5

5,4%

22238,6

5,3%

9515,3

6,3%

8871,6

13,1%

Jihomoravský

5074,0

8,1%

3329,1

2,1%

17489,9

7,2%

27954,0

6,6%

14348,5

9,5%

6200,6

9,2%

Olomoucký

3472,9

5,6%

4442,4

2,6%

10543,9

4,4%

16998,5

4,0%

8616,1

5,7%

4227,5

6,2%

Zlínský

2382,3

3,8%

4918,2

2,9%

7572,6

3,1%

11380,0

2,7%

7737,3

5,1%

3069,5

4,5%

Moravskoslezský

6700,7

10,7%

22194,1

13,1%

27697,6

11,5%

148546,1

35,1%

15814,9

10,5%

3880,6

5,7%

Celkem

62364,7

100,0%

169499,0

100,0%

241796,0

100,0%

422911,2

100,0%

151273,1

100,0%

67706,7

100,0%

Podíl emisí Jihomoravského kraje na celkových emisích ČR v roce 2010 je vyjádřen v následujícím Obr. 87. Z grafu vyplývá, že Jihomoravský kraj se ve všech znečišťujících látkách pohybuje do cca 10 % všech emisí, relativně nejvíce přispívá celkovým emisím ČR emisemi amoniaku (NH3) a těkavých organických látek (VOC). Vývoj emisí v Jihomoravském kraji v letech 2000 – 2010 je graficky znázorněn v Obr. 88. Graf je rozdělen po základních znečišťujících látkách a ty jsou pak znázorněny po jednotlivých letech a vyjadřují množství emisí v t/rok. Z grafu vyplývá, že množství oxidů dusíku (NOx) oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) a amoniaku (NH3) má sestupnou tendenci, zatímco v případě tuhých látek a oxidu siřičitého je trend do roku 2007 (TL) resp. 2005 (SO2) rostoucí a následně klesající.

-122-


Obr. 87.

Podíl emisí zóny Jihomoravský kraj na celkových emisích ČR v roce 2010 Podíl emisí zákl. znečišťujících látek Jihomoravského kraje na celkových emisích ČR, 2010

100% 90% 80% 70%

%

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% TZL

SO2

NOx

CO

Jihomoravský kraj

Obr. 88.

VOC

NH3

ČR

Vývoj emisí v zóně Jihomoravský kraj v letech 2000 – 2010 v t/rok (zdroj ČHMÚ) Vývoj emisí zákl. znečišťujících látek v Jihomoravském kraji v letech 2000-2010

40000 35000 30000

t/rok

25000 20000 15000 10000 5000 0 TZL 2000

SO2 2001

2002

NOx 2003

2004

-123-

CO 2005

2006

VOC 2007

2008

NH3 2009

2010


Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečištění pro základní znečišťující látky je uveden v Tab. 49. Tab. 49. Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování pro základní znečišťující látky JIHOMORAVSKÝ Kategorie zdrojů REZZO 1

TZL

SO2

KRAJ,

NOx

ROK

CO

2010 VOC

NH3

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

t/rok

%

320,38

9,18

2 296,19

69

3 192,3

18,3

4 575,9

16,4

503,2

3,5

25,0

0,4

REZZO 2

198,4

5,7

87,62

2,6

356,6

2,1

282,6

1,0

262,1

1,8

2,2

0,0

REZZO 3 Celkem stacionární

700,83

20,1

888,27

26,7

626,2

3,4

2 788,2

10,0

9 003,5

62,7

5 884,4

94,9

1 219,61

35

3 272,1

98,3

4 175,1

23,8

7646,7

27,4

9768,9

68,1

5911,6

95,3

REZZO 4

2 266,77

65

57,06

1,71

13 324,8

76,2

20 307,3

72,6

4 579,6

31,9

289,0

4,7

CELKEM

3 486,38 100,0 3 329,14 100,0

17 489,9

100,0

27 954,0

100,0

14348,5

100,0

6200,6

100,0

Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC) mají emisní strop, který musí být splněn v roce 2010 – tzn. celkové emise nepřekročí stropní hodnotu. Emisní stropy jsou určeny pro celou ČR a dále pro jednotlivé zóny a aglomerace. Vztah emisí v zóně Jihomoravský kraj v roce 2010 vůči stropům, které mají být dosaženy v roce 2010 je uveden na Obr. 89. Obr. 89.

Vztah emisí jednotlivých škodlivin Jihomoravského kraje v roce 2010 vůči emisním stropům (2010) Vztah emisí v roce 2010 v Jihomoravském kraji k emisním stropům pro rok 2010

30000

Nemá emisní strop

25000

20000

78,41 %

t/rok

97,36 %

emisní strop

15000

2010 56,37 %

10000

Nemá emisní strop

5000

81,62 %

0 TZL

SO2

NOx

CO

-124-

VOC

NH3


E5) Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí. V centru Jihomoravského kraje leží aglomerace Brno, které je významným znečišťovatelem ovzduší zejména kvůli vysoké hustotě a intenzitě dopravy a nakumulovanému průmyslu. Aglomerace Brno také významně přispívá svými emisemi k celkovým emisím Jihomoravského kraje. Z výše uvedeného vyplývá, že aglomerace Brno se rovněž významně podílí i na dálkovém transportu znečišťujících látek na území zóny Jihomoravský kraj. Tuto situaci potvrzuje např. i vymezení OZKO v roce 2010 (Obr. 4), kde je patrné, že pokud byla vymezena OZKO v rámci zóny Jihomoravský kraj, jedná se zejména o oblasti v těsné blízkosti aglomerace Brno, popř. v těsné blízkosti nejvýznamnějších dopravních tahů. Dalším přispěvatelem znečištění ovzduší v rámci dálkového transportu je částečně i Polsko a aglomerace Moravskoslezský kraj, jenž je zejména z hlediska koncentrací PM10 nejhorší oblastí v ČR. Vlivem proudění a topografie (Hornomoravský a Dolnomoravský úval) se může znečištění transportovat z Ostravsko-Karvinska resp. polské části Slezska až na území Jihomoravského kraje. O tomto jevu svědčí také vznik a průběh smogových situaci v moravských krajích ČR.

-125-


F)

ANALÝZA SITUACE F1) podrobnosti o faktorech působících zvýšené znečištění I.

SWOT analýza

Východiskem pro možnost predikce budoucího vývoje produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší a pro hodnocení dosažitelnosti emisních stropů, pro hodnocení kvality ovzduší a vztahu k imisním limitům a pro návrh scénáře vhodných opatření je SWOT analýza (Tab. 50), která je standardní metodou používanou k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Tab. 50. SWOT analýza

Silné stránky

SWOT analýza kvality ovzduší v zóně Jihomoravský kraj Příležitosti

Nízká imisní zátěž na většině území zóny Plnění všech emisních stropů Nepřekračování imisních limitů na většině území zóny Znalost problematiky ve vybraných územích a adresnost vybraných původců

Možnost spolufinancování projektů z fondů EU Spolupráce s organizacemi zabývajícími se měřením a vyhodnocením kvality ovzduší (prezentace, přednášky, školení zejména k malým zdrojům a vlivu na kvalitu ovzduší). Spolupráce se sousedními regiony a na mezinárodních projektech

Slabé stránky

Hrozby

Problémy s kvalitou ovzduší jsou spojeny především s dopravou (hustě obydlená sídla, významné liniové zdroje) a s malými zdroji (domácnosti, lokální topeniště – zejména menší obce bez plynofikace) Překračování 24hodinového imisního limitu pro PM10 a cílového imisního limitu pro B(a)P Dálkový přenos škodlivin z Polska a Moravskoslezského kraje Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem Nemožnost ovlivnit faktory ovlivňující kvalitu ovzduší (počasí, větrná eroze)

Nedostatečná legislativa pro snížení emisí z malých zdrojů Překračování imisních limitů pro PM10 a B(a)P Pokračující spoluspalování odpadů v lokálních topeništích/Návrat k tuhým palivům v lokálních topeništích dříve plynofikovaných Nedostatek finančních prostředků pro realizaci opatření

II. Doprava Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v ČR je čím dál významnější. Rovněž v zóně Jihomoravský kraj se majoritně podílí na emisích TZL, NOx a CO (Obr. 69, Obr. 75 a Obr. 84). Z hlediska emisí a emisních stropů hrozí nebezpečí překročení v případě NOx, kdy se celkové

-126-


emise NOx pohybují na hladině 97,36 % emisního stropu pro rok 2010 (Obr. 89), přičemž podíl dopravy činí 76 % všech emisí NOx (Obr. 75). K nepřekačování stanoveného emisního stropu by měla napomoci zejména opatření zaměřená na zkvalitnění dopravních prostředků, jako je obměna vozových parků významných autodopravců, podpora vozidel s nízkými emisemi, ale rovněž opatření zaměřená na podporu plynulosti provozu a vymístění významných liniových zdrojů mimo hustě obydlená území. Z hlediska imisí a kvality ovzduší je nejdůležitější vliv dopravy na koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, zejména pak frakci PM10 a PM2,5. V posledních letech byl imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 v zóně Jihomoravský kraj překročen především v nejbližším okolí významných dopravních tahů a dále pak v lokalitách s vyšší intenzitou dopravy (Obr. 4). Jedná se zejména o blízké okolí Brna. Rovněž stanice imisního monitoringu označené jako dopravní měří nejvyšší koncentrace suspendovaných částic v ovzduší (Tab. 12 - Tab. 15). Tato situace je způsobena jednak primárními emisemi (spalování a exhalace z výfuků, otěry brzd, pneumatik, vozovky atp.), ale velmi důležitá je zde i re-emise, kdy dochází k víření a opětovného vnesení již jednou usazených částic zpět do ovzduší. Dle modelových výpočtů se re-emise může podílet na koncentracích částic v ovzduší zhruba 40%. Ke snížení koncentrace suspendovaných částic z dopravy tak mohou přispět opatření technická, ale i legislativní. Do první skupiny se opět řadí opatření založená na obměně vozového parku, opatření odvádějící dopravu z nejvíce osídlených oblastí a rovněž opatření zaměřená na úklid vozovek zabraňující re-emisi. Z hlediska legislativního lze na vybraných komunikacích korigovat rychlost (kromě snížených emisí může i významně snížit výskyt kolon). Dále je pak možné řídit vjezd nákladních aut do center měst, resp. regulovat vjezd do center měst zřízením tzv. nízkoemisních zón. Priority v silniční dopravě [ZUR JMK, 18]  Silnice R43 s prioritami úseků Brně a nejbližším okolí, které přinesou největší efekt v odlehčení nevyhovující stávající sítě aglomerace Brno 

Silnice R52 Pohořelice – Mikulov – státní hranice



Silnice R55 Uherské Hradiště – Mor. Písek – Břeclav



Silnice I/38 Blížkovice (hranice kraje) – Znojmo – Hatě – hranice ČR / Rakousko



dálnice D1 Kývalka – Holubice, rozšíření na 6ti-pruh včetně mimoúrovňových křižovatek



Jihozápadní tangenta Troubsko (D1/R43) – Rajhrad (R52)



Jižní tangenty Modřice (JZT) – Chrlice (D2)



Jihovýchodní tangenty Chrlice (D2) – MÚK Tuřany



Silnice I/19



Silnice I/23 – Vysoké Popovice, obchvat



Silnice I/23 Rosice – Zakřany , přeložka s obchvaty sídel

-127-




Silnice I/40 Mikulov – Břeclav, přeložka s obchvaty sídel



Silnice I/41 – „Bratislavská radiála“



Silnice I/42 - dokončení velkého městského okruhu (VMO) v Brně



Silnice I/43 Česká – Kuřim, čtyřpruh



Silnice I/43 Sebranice – Svitávka, přeložka



Silnice I/43 Letovice – Stvolová, homogenizace



Silnice I/50 Bučovice, přeložka



Silnice I/51 Hodonín, obchvat



Silnice I/53 Znojmo – Pohořelice, homogenizace včetně MÚK a obchvatu Lechovic



Silnice I/54 Kyjov – Bzenec, přeložka s obchvaty sídel



Silnice I/71 Blatnice pod Svatým Antonínkem (hranice kraje) – Javorník (hranice ČR/SR), přestavba



Přestavba krajských tahů silnic II. třídy (II/431Bučovice, přeložka jih; II/152 Želešice – Modřice, přeložka s obchvaty sídel; II/385 Hradčany – Čebín, obchvat; II/385 Kuřim, severní obchvat (2-pruh); II/602 Bosonohy, obchvat; II/416 Hrušovany u Brna – Vojkovice – Blučina, přeložka s obchvaty sídel; II/417 Brno, Slatina – Šlapanice, přeložka s obchvaty sídel; II/374 Rájec-Jestřebí – Boskovice, přeložka s obchvaty sídel; II/380 Tuřany, obchvat)

III. Malé zdroje V zóně Jihomoravský kraj jsou velmi důležitým faktorem z hlediska kvality ovzduší tzv. malé zdroje, zejména tedy lokální topeniště v domácnostech. Tato situace má zhoršující tendenci v posledních letech i přes skutečnost, že je území JMK téměř úplně plynofikováno (viz Tab. 52). Z hlediska emisí jsou malé zdroje majoritním emitentem VOC a NH3 v zóně Jihomoravský kraj (Obr. 85 a Obr. 86). V případě TZL a SO2 jsou na druhém místě za emisemi z dopravy, avšak co se množství týče, vyprodukují malé zdroje v zóně Jihomoravský kraj více tuhých znečišťujících látek, než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady a v případě SO2 vyprodukují cca 1/5 všech emisí SO2 (Obr. 69 a Obr. 72). Emisní strop byl v roce 2010 dodržen s téměř 20 % rezervou. Možným opatřením ke snížení emisí SO2 je obměna kotlů k vytápění, popř. přechod z tuhých paliv na zemní plyn. Struktura spotřeby paliv v Jihomoravském kraji Spotřeby paliv byly zjišťovány rámci aktualizace územní energetické koncepce v roce 2008. Celková spotřeba představuje úhrn všech tuhých, kapalných a plynných paliv a elektrické energie spotřebovaných na území Jihomoravského kraje. Jedná se v podstatě o spotřebu

-128-


primárních energetických zdrojů (PEZ). Tab. 51. Celková spotřeba paliv v Jihomoravském kraji ve zdrojích kategorie REZZO 1-3 rok

HUTR t/rok

CUTR t/rok

KOKS t/rok

DŘEVO t/rok

LTO t/rok

P-B t/rok

ZP 3 tis.m /rok

TTO t/rok

BP m3/rok

2002 2003 2004 2005

77 769 71 020 50 602 52 311

6 368 5 265 4 697 3 765

19 159 20 777 24 529 11 498

88 865 85 334 80 173 84 876

1 423 1 682 1 903 1 157

380 460 441 610

1 450 111 1 424 198 1 365 587 1 298 503

37 626 41 557 23 876 36 324

2 071 1 620 6 891 7 675

rok

LIGNIT t/rok

JKP t/rok

JTP t/rok

HUPR t/rok

CUPR t/rok

ELTO t/rok

Nafta t/rok

Zvláštní t/rok

2002 2003 2004 2005

450 177 499 646 432 174 463 227

36 257 24 709 25 758 8 533

22 632 4 887 49 301 76 948

27 144 27 887 46 267 32 694

810 23 225 22 306 31 835

1 878 2 264 880 1 460

14 24 19 22

112 051 107 236 106 740 87 888

(zdroj: ÚEK JMK, KEA, s.r.o., 2008) V analýze je použita následující symbolika: CUPR černé uhlí prachové CUTR černé uhlí tříděné HUPR hnědé uhlí prachové HUTR hnědé uhlí tříděné LTO lehký topný olej TTO těžký topný olej ELTO extra LTO

ZP P-B Dřevo BP JKP JTP Zvláštní

zemní plyn propan butan veškerá biomasa bioplyn jiná kapalná paliva jiná tuhá paliva zvláštní odpad

Jiná tuhá paliva a jiná kapalná paliva vykazovaná ve struktuře paliv představují alternativní paliva. Zvláštní odpad představuje dle pravidel výkaznictví spotřeby paliv ve zdrojích REZZO jakýkoli odpad (s výjimkou nebezpečného odpadu), je-li zneškodněn spalováním s termickým využitím vyrobeného tepla. V případě Jihomoravského kraje tato kategorie obsahuje pouze komunální odpad, který jePodíl energeticky využit ve spalovně komunálního odpadu SAKO Brno. jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě Obr. 90.

Jihomoravský kraj 2005 Podíl jednotlivých druhů paliv na celkové spotřebě Jihomoravského kraje (2005) TTO 2,7%

ZP 78,8%

BP 0,4%

LIGNIT 7,1% JKP 0,6% JTP 1,7% Zvláštní 1,7% HU 2,3%

P-B 0,1%

LTO 0,2%

-129-

DŘEVO 2,1%

KOKS 0,6%

CU 1,7%


Zemní plyn jako dominantní palivo v domácnostech zaznamenal v průběhu minulých let výraznější pokles, který ale lze zdůvodnit snížením dodávek tepla v teplotně zcela nadprůměrných zimních obdobích těchto let. Cenový nárůst zemního plynu a úprava sazby DPH se nejvíce projevily na poklesu spotřeby zemního plynu, a to jak u kategorie velkoodběr tak i u kategorie obyvatelstvo. Tuhá paliva a plyn ze svých pozic ustupují, dřevo/biomasa naopak nabývá na významu. Za tímto trendem stojí jednak podpora výměny kotlů na tuhá paliva za zdroje na biomasu, a pravděpodobně i rostoucí ceny plynu, které způsobují, že tato kategorie poněkud snížila svoji dosavadní ekonomickou přitažlivost. Prodeje zdrojů na elektřinu se zásadně nemění, coby nejdražší zdroj tepla, má elektřina své pevné místo na trhu zdrojů tepla. Přispívat k tomu může trend snižování tepelné náročnosti objektů, který cenovou nevýhodu elektřiny do značné míry eliminuje. Příjemným zjištěním je vývoj v oblasti kondenzačních kotlů na zemní plyn, a to s ohledem na jejich efektivitu při výrobě tepelné energie. Více jak pětinásobné navýšení prodejů u plynových závěsných kotlů za sledované roky ukazuje, že zákazníci nenakupují pouze podle ceny, ale stále více podle ukazatele cena/výkon. Zemní plyn Zemní plyn byl v období po roce 1990 palivem s největší dynamikou spotřeby v důsledku výrazné státní podpory. Jeho všeobecná dostupnost byla umožněna plošnou plynofikací dotovanou ze Státního fondu životního prostředí. Po roce 1996 spotřeba zemního plynu stagnovat. Státní podpora plynofikace umožnila celkové zlepšení ekologických parametrů energetického hospodářství ČR. Rozhodujícími spotřebiteli zemního plynu je průmysl (cihelny, keramičky, sklárny), domácnosti a teplárenství. Co se druhů paliv týče je Jihomoravský kraj specifický mírou plynofikace území. Zcela jedinečné postavení v rámci ČR má okres Hodonín, který je 100% plynofikovaný. Seznam neplynofikovaných obcí je uveden v následující Tab. 52.

-130-


Tab. 52. Neplynofikované obce Jihomoravského kraje (zdroj: ČSÚ) KOD_OBCE NÁZEV Velký Karlov 545325 Skryje 549894 Louka 553875 Ústup 553883 Kuničky 581861 Lhota u Olešnice 581941 Makov 582026 Malá Roudka 582042 Strhaře 582379 Babice nad Svitavou 582794 Babice u Rosic 582808 Čučice 582930 Hlína 583022 Hvozdec 583090 Chudčice 583111 Prace 583685 Zálesná Zhoř 584193 Bavory 584304 Borkovany 584339 Ivaň 584517 Němčičky 584703 Pasohlávky 584762 Březina 592935 Dobročkovice 592986 Kožušice 593184 Malínky 593290 Nové Sady 593443 Podivice 593486 Lančov 594326 Našiměřice 594512 Podhradí nad Dyjí 594636 Podmyče 594652 Stálky 594792 Starý Petřín 594806 Šafov 594865 Drahonín 595560 Lubné 596078 Olší 596302 Pernštejnské Jestřabí 596400 Rojetín 596582 Řikonín 596698 Tišnovská Nová Ves 596892 Vratislávka 597104 Žďárec 597171

SUMA Jihomoravský kraj Plynofikovanost

-131-

OKRES Znojmo Brno-venkov Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Blansko Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Břeclav Břeclav Brno-venkov Břeclav Brno-venkov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Znojmo Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov

VÝMĚRA 1348,67 221,03 860,08 264,75 427,89 226,00 253,48 386,45 531,93 1741,95 569,05 819,23 834,05 359,01 410,13 470,71 534,83 500,36 1394,30 1175,92 778,78 2656,47 15820,59 501,79 718,11 340,89 242,20 226,25 1508,64 603,99 617,80 565,67 1214,39 1854,79 949,94 668,76 302,44 871,74 750,68 427,69 261,37 427,01 349,66 803,95 46793,45 719650 93,50%


Obr. 91.

Plynofikace v Jihomoravském kraji

Na výše uvedeném obrázku je zobrazen stav plynofikace v kraji – zelenou barvou jsou vyneseny plynofikovaný obce, červenou barvou pak neplynofikované. Kvalita ovzduší Malá sídla se stala jedním z největších zdrojů benzo(a)pyrenu a pevných částic. Lokální zdroje se významně podílí na emisích pevných částic v ČR (30%). Tyto malé částice o velikosti řádově v µm jsou svojí povahou aktivními nosiči cizorodých látek a zajišťují pasivní transport toxických komponent až do plicních alveol. Z hlediska imisí a kvality ovzduší se malé zdroje podílí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a dále na překračování cílového imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností) je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší. Nabízí se rovněž proměření kvality ovzduší v několika malých obcí, kde převládá vytápění pevnými palivy a odpadem a jejich srovnání např. s většími městy popř. zatíženějšími oblastmi. Měření by mělo být zaměřeno zejména na suspendované částice PM10, PM2,5, dále pak polyaromatické uhlovodíky popř. těžké kovy. Chybí obecné povědomí o „nebezpečnosti“ respektive „škodlivosti“ spalování určitých druhů paliv či spalování odpadů v lokálních topeništích, které jsou zdroji těchto toxických látek. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností) je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší.

-132-


Měnit způsob myšlení člověka a tomu odpovídající návyky a zvyky v daném klimatu je úkol náročný a hlavně dlouhodobý - trvalý. Nelze použít formu jednorázových školení, agitací, nátlakových akcí, atp.  Cesta je ve vytvoření systému trvalého předávání potřebných informací zdůvodňujících potřebu změny a vytváření permanentního tlaku na změnu chování jednotlivce na principu dobrovolného přispívání ke společnému cíli s jednoznačnými pozitivními dopady změn na jeho soukromý život (motivace - proč ano !!!). Jedná se plošnou akci, do které je nutno zapojit co nejširší veřejnost – téměř každou rodinu zejména s dětmi, jedince s neformální autoritou v dané pospolitosti - obci.  Cesta naplnění záměru je ve vytvoření sboru dobrovolných, odborně připravených, zainteresovaných aktivistů vybraných z daného regionu (nejlépe volených zástupců obce z důvodů sladění plnění veřejných cílů s potřebnými změnami chování občanů), odborně připravovaných a materiálně vybavených pro plnění daného úkolu. Naplnění cílů projektu, úspěch a těžiště prací bude spočívat ve vybudování těchto dobrovolných týmů aktivistů a v jejich odborné přípravě. Za tím účelem bude nutno vybudovat systém školicích středisek vybavených potřebnou audiovizuální technikou a odborně zdatný lektorský sbor, který by vybavil aktivisty poznatky a dovednostmi z oblasti řízení lidských zdrojů, legislativy z oblasti ochrany vod, ovzduší a odpadů vč. ochrany zdraví obyvatel Tato osvěta, školení popř. výstavy je možné kofinancovat z fondů EU. Cílem vzdělávání bude v rámci EVVO kvalifikovaným způsobem poskytovat relevantní podklady z oblasti znečišťování ovzduší, sloužící k vybudování ekologického vědomí a odpovědnosti obyvatel malých sídel, kteří si svým chováním sami vytváří nepříznivé podmínky a snižují si dobrovolně kvalitu životního prostředí, kde žijí, pracují a tráví převážnou část svého života. Měnit úroveň kulturnosti národa, i když dobře míněným a potřebným směrem, je v každém případě dlouhodobý úkol vyžadující trvalý proces řízení změn. IV. Stacionární zdroje Na území zóny Jihomoravský kraj jsou nejvýznamnějšími znečišťovateli ovzduší energetický, cementářský, kovozpracující a sklářský průmysl. Z energetických podniků to je ČEZ a.s., elektrárna Hodonín (majoritní emitent SO2, významný emitent TZL), mezi cementářskými podniky jsou nejvýznamnější Českomoravský cement a.s. a Českomoravský štěrk (významné emise TZL, NOx a CO), z kovozpracujících jsou nejvýznamnějšími DSB Euro a Slévárna Kuřim a ze skláren Vetropack Moravia Glass, a.s.

-133-


V. Meteorologické podmínky - počasí Meteorologické podmínky se velmi výrazně promítají do kvality ovzduší, a to jak primárně fyzikálně – chemickými procesy probíhajícími v atmosféře, tak sekundárně, kdy je zdrojem převážně antropogenní činnost. Do první kategorie by se daly zařadit teplota a teplotní inverze (jeden ze zdrojů špatných rozptylových podmínek v zimním období), déšť (vymývá suspendované částice z ovzduší) procesy vedoucí k tvorbě sekundárních atmosférických aerosolů atp. Druhá kategorie je pak zejména reprezentována délkou topné sezóny v závislosti na délce zimy a teplotách v zimním období. Meteorologické podmínky se tak mohou velmi významně promítnout i do vymezování oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), kdy o překročení nebo nepřekročení limitu v jednotlivých lokalitách rozhoduje zejména teplota v zimním období, délka zimy a rozptylové podmínky. Výsledný efekt pak ukazuje např. Obr. 4 popisující čtyři po sobě jdoucí roky v zóně Jihomoravský kraj. Z obrázku je patrný jistý rozdíl v ploše území zóny Jihomoravský kraj spadající do OZKO. Zatímco v roce 2004 a 2007 se OZKO na území kraje v podstatě nevyskytovala, v letech 2005, 2006 a 2010 jsou patrné oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Přitom z hlediska zdrojů znečištění ovzduší nedošlo k žádným výrazným změnám. Na vině je zejména dlouhá zima 2005/2006 resp. 2010 s nízkými teplotami a špatnými rozptylovými podmínkami způsobenými teplotní inverzí. Jelikož je tento jev neovlivnitelný, je vhodné kromě posuzování zdrojů znečištění ovzduší provést rovněž analýzu, zda k překračování dochází trvale, nebo zda pouze výjimečně v případě výše uvedených nepříznivých meteorologických podmínek. Jistou pomoc v tomto rozhodování by mohla sehrát statistika a průměrování naměřených hodnot v delší než jednoleté periodě, která by mohla meteorologické podmínky zprůměrovat. VI. Větrná eroze Jihomoravský kraj je vzhledem k svému zemědělskému charakteru převážně jižní a jihovýchodní části problematický i z pohledu vnášení organického podílu půdních částic do ovzduší větrnou erozí. Této problematice se podrobně věnovala Problémová studie – Větrná eroze v Jihomoravském kraji zpracovaná v roce 2005 společností Agroprojekt PSO, s.r.o. (viz. http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5451&TypeID=2). Na níže uvedeném Obr. 92 je graficky znázorněna potenciální ohroženost orné půdy dle jednotlivých katastrů.

-134-


Obr. 92.

Potenciální ohroženost větrnou erozí podle ohroženosti orné půdy v k.ú. JMK

Z hlediska časového je větrná eroze nejvyšší na konci zimy a v časném jaru, kdy zejména po suchých zimách dochází k intenzivnímu odnosu půdy větrem z vegetačně doposud nekrytých půd. Ze souhrnných výsledků Problémové studie - Větrná eroze v Jihomoravském kraji a následujícího grafu je patrné, že nejvíc ohrožené jsou území okresu resp. ORP Břeclav, Hodonín a Znojmo, ve kterých se jedná o výrazné zastoupení výměry půdy značně ohrožené. Ohrožení větrnou erozí a další ohrožení půd Plochy zemědělsky intenzivně obhospodařované půdy bez trvalého vegetačního krytu jsou v různé míře vystaveny erozi půdy. Vznik a rozšíření větrné eroze je podmíněno zejména otevřeným terénem s malým podílem vzrostlé dřevinné vegetace, náchylností obnažené půdy k působení větrné eroze a příhodnými větrnými a vlhkostními poměry. Nejvíce ohroženy větrnou erozí jsou návětrné svahy a obnažená temena hřbetů. Větrnou erozí je v České republice celkově ohroženo zhruba 10% ploch zemědělské půdy. Mezi problémové lokality patří Polabí, Podkrušnohorská pánev a na Moravě okresy Břeclav,Hodonín. Tato skutečnost představuje jistou anomálii, protože v této oblasti se vyskytují převážně těžké půdy, které zpravidla nebývají náchylné k větrné erozi. Za určitých povětrnostních podmínek a při nevhodném způsobu hospodaření však větrná eroze působí značné škody i na půdách těžkých. Na půdách s hlavní půdní jednotkou „HPJ“ 06 (černozemě pelické a černozemě těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, s tendencí

-135-


povrchového převlhčení v profilu); 07 (smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované) a 20 (pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností) dochází především v zimním období vlivem střídavého zamrzání a rozmrzání povrchu půdy k výraznému rozpadu půdní struktury a půdy, které by zrnitostně v jiných oblastech patřily mezi neohrožené, jsou silně ohrožovány větrnou erozí. Ohroženost ZPF větrnou erozí je dle problémové studie „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“ (Agroprojekt PSO, s.r.o., VÚMOP, 05/2005) zejména na Znojemsku a Břeclavsku (10-13% výměry okresů), dále též na Hodonínsku (cca 6% výměry okresu). Na Břeclavsku je ohroženo více než 50% výměry orné půdy. Problém větrné eroze je spojen rovněž se znečišťováním ovzduší. Půda v okolí dálnic a silnic může být též kontaminována z různých příčin - zasažení kontaminanty z výfukových plynů (hlavně PAU a některými těžkými kovy), havárií kamionů, přepravující nebezpečné látky, apod. Důležité faktory ovlivňující vznik a vývoj větrné eroze Větrná eroze je přírodní jev, při kterém vítr působí na půdní povrch svou mechanickou silou, rozrušuje půdu a uvolňuje půdní částice, které uvádí do pohybu a přenáší je na různou vzdálenost, kde se po snížení rychlosti větru ukládají. Pohyb půdních částic při větrné erozi může probíhat ve třech formách: 1) pohyb nejjemnějších půdních částic ve formě suspenze, které jsou větrem zvedány a přenášeny na velké vzdálenosti; vznikají pak prašné bouře, 2) pohyb půdních částic skokem, při němž dochází k přemisťování největšího množství půdní hmoty, 3) pohyb půdních částic sunutím po povrchu půdy, kterým se pohybují větší a těžší částice. K první fázi dochází působením turbulentního proudění přízemního větru s energií, jež je schopna překonat gravitační síly půdních částic. Třetí fáze nastává při poklesu energie pod uvedenou mez. Rozhodující složkou větrné eroze je vítr, jehož unášecí síla je závislá na rychlosti větrného proudu, době trvání a četnosti výskytu větrů. K pohybu půdních částic stačí někdy i malé rychlosti větru, ale nejsilnější erozní účinky nastávají při silných výsušných a dlouhotrvajících větrech na holých plochách. Z dalších klimatických činitelů jsou pro větrnou erozi významné srážky a teplota. Důležitým faktorem ovlivňujícím průběh větrné eroze je stav a povaha půdy a odpor půdních částic. Ten je dán, kromě velikosti a tvaru částic, především strukturou půdy, vlhkostí půdy, drsností půdního povrchu a rostlinným krytem, který sehrává důležitou roli při ochraně půdního povrchu před dynamickými účinky větru. Významná je také délka erodovaného území. Čím je území delší ve směru působení větru, tím se uvolňuje větší množství půdních částic. Z toho vyplývá, že přerušením délky území se zmenšuje intenzita -136-


deflace, čehož je možné dosáhnout např. výsadbou ochranných lesních pásů. Tab. 53. Přenos půdních částic větrem Průměr půdních částic v mm

Vzdálenost přenosu

0-1

několik metrů

1 – 0,125

1 – 1,5 km

0,125 – 0,0625

několik kilometrů

0,0625 – 0,0312

přes 300 km

0,0312 – 0,0156

přes 1500 km

pod 0,0156

neomezeně

Vliv změny klimatu na větrnou erozi Ze sledování meteorologických údajů vyplývá, že rychlost větru na našem území se ve sledovaném období (od roku 1961) nezvyšuje. Svou roli zde však hraje zvyšování teploty prostředí. Toto zvýšení potvrzuje rostoucí lineární trend průměrných měsíčních teplot vzduchu za sledované období 1961 až 2003 u všech analyzovaných klimatologických stanic. Teplota vzduchu ovlivňuje evapotranspiraci a tím i vlhkost půdy. Obecně lze konstatovat, že čím nižší je vlhkost půdy, tím větší je její náchylnost k větrné erozi. Je tedy zřejmé, že dopad očekávané klimatické změny se projeví na výrazném rozšíření půd ohrožených větrnou erozí. Podle empirického modelu pro simulaci ztráty půdy erozí zvýšení teploty vzduchu o 1 °C zvýší větrnou erozi v průměru o 31 t.km-2.rok-1, ale zároveň sníží odnos půdy vodou v průměru o 5 t.km-2.rok-1. Hodnoty erozně klimatického faktoru během sledovaného období 1961 až 2003 rostou, což teoreticky znamená zvýšení potenciální ohroženosti půdy větrnou erozí. Rostoucí trend je nejvíce patrný u stanic v teplých, suchých oblastech. Také scénáře klimatické změny predikují zvýšení hodnot erozně klimatického faktoru. Důsledky větrné eroze půdy Přestože mechanismus působení větrné eroze je mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné. Jedná se o zmenšení mocnosti půdního profilu, zejména ztrátou ornice. Dále je to poškození fyzikálních i chemických vlastností půd a s tím související snížení úrodnosti půd. V případě větrné eroze dochází k výraznému zanášení komunikací, příkopů a výrazně se zvyšuje prašnost ovzduší. Jemné půdní částice obsahující různé zbytky agrochemikálií se pak dostávají do dýchacího ústrojí člověka i ostatních živočichů. Z hlediska pěstování zemědělských plodin nejškodlivější bývá větrná eroze na jaře po suché zimě, kdy poškozuje mladé porosty. Stanovení potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí vychází z pedologické databáze bonitovaných půdně-ekologických jednotek. Byly využity údaje o klimatických regionech a údaje o hlavních půdních jednotkách, tedy faktory, které přímo ovlivňují větrnou erozi. Klimatický region je charakterizován sumou denních teplot nad 10 °C, průměrnou -137-


vláhovou jistotou za vegetační období, pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období, průměrnými ročními teplotami a ročním úhrnem srážek. Hlavní půdní jednotka je určena zejména genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu.

-138-


F2) Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) Zdůvodnění: Na území zóny byly místně překračovány imisní limity pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 (zejména 24 hodinový limit). Pro rok 2010 bylo indikováno překročení 24hodinového imisního limitu PM 10 zhruba na 30 % území zóny Jihomoravský kraj. Není však vyloučeno, že i ve městech, kde není měření PM 10, mohou být rovněž koncentrace této látky nadlimitní. Aplikace modelu je v případě znečištění PM 10 obtížná, jelikož v modelu jsou započítány pouze emise z primárních zdrojů. Významný podíl ve znečištění ovzduší PM10 mají sekundární částice a resuspendované částice, které nejsou zahrnuty v emisích z primárních zdrojů. Částice jsou navíc velmi dobrý „nosič“ dalších škodlivin, jako jsou PAH a těžké kovy. Zejména legislativní zástupce PAH benzo(a)pyren překračuje v Jihomoravském kraji svůj cílový imisní limit Lokalizace: Priorita 1 se vztahuje především na město a obce vyhlášené jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, resp., u kterých byla zhoršená kvalita ovzduší indikována. Časová naléhavost: K, S

Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu Zdůvodnění: Z hlediska prekurzorů troposférického ozónu se jedná především o oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC). Přestože obě skupiny látek nepřekračují v Jihomoravském kraji své emisní stropy, tak díky vzájemným fotochemickým reakcím v atmosféře dochází k tvorbě troposférického ozónu, který překračuje na území kraje svůj cílový imisní limit. Snížením emisí těchto škodlivin tak kromě zlepšení kvality ovzduší dojde rovněž k omezení tvorby troposférického ozónu. Lokalizace: Priorita 2 se vztahuje na celé území kraje. Časová naléhavost: S, D

-139-


Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže u škodlivin nepřekračujících emisní stropy a imisní limity Zdůvodnění: Celkové krajské emise NOx, SO2 a amoniaku nepřekračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu, který byl stanoven nařízením vlády č. 417/2003 Sb. Aby k překročení nedošlo je třeba dále pracovat na snížení emisí SO2 zejména z velkých zdrojů a dále pak také snižovat emise amoniaku v návaznosti na zavádění a dodržování technik nejlepší zemědělské praxe a na používání technik a technologií srovnatelných s BAT. Doplnit zdůvodnění NOx + NH3 Lokalizace: Priorita 3 se vztahuje na celé území kraje Časová naléhavost: D V zóně Jihomoravský kraj je nutné podporovat veškerá opatření, která povedou ke snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší zejména vzhledem ke skutečnosti, že je jako cíl Programu definován požadavek na nezhoršování kvality ovzduší v lokalitách ve kterých nejsou překračovány hodnoty imisních limitů ani cílových imisních limitů. Tab. 54. Časová naléhavost opatření

Symbol

Název

Popis V případě cílů a priorit se jedná o problém, který již nastal (např. překračování imisních limitů dle NV č. 597/2006 Sb.)

K

S

D

Krátkodobá

Střednědobá

Dlouhodobá

V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být zahájeny co nejdříve a dokončeny v nejbližším možném termínu. Dále se jedná o nízkonákladové aktivity, které nevyžadují přípravu a mohou být zahájeny prakticky okamžitě. V případě cílů a priorit se jedná o problém, který s velkou pravděpodobností nastane v horizontu cca 5 až 7 let (např. emisní stropy s termínem dosažení 2010). V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o aktivity, které by měly být realizovány v horizontu 5 – 7 let. V případě cílů se jedná o udržení vyhovujícího stavu. V případě opatření, podopatření a konkrétních akcí se jedná o takové, které by měly být realizovány setrvale.

-140-


G)

PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PŘIJATÝCH PŘED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU

G1) opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně V období po roce 1990 měla zásadní vliv na kvalitu ovzduší v zóně opatření přijatá na národní úrovni jednak v oblasti legislativní, jednak v oblasti finančních podpor. Zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší stanovil provozovatelům všech velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší povinnost zajistit nejpozději do konce roku 1998 dodržování zpřísněných emisních limitů a realizaci dalších technických podmínek provozu. Tato povinnost byla v požadovaném termínu drtivou většinou provozovatelů splněna což vedlo k zásadnímu snížení emisí prakticky všech znečišťujících látek, zejména tuhých látek a oxidu siřičitého. V roce 2002 byl přijat nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který spolu se svými prováděcími předpisy transponoval právní předpisy Evropských společenství a zároveň zachoval ty prvky předchozí právní úpravy, které se v praxi osvědčily. Z dalších právních předpisů má pro kvalitu ovzduší v zóně význam zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC), protože na území zóny je provozována řada zařízení, která pod režim integrované prevence spadají a dále právní předpisy upravující požadavky na provoz motorových vozidel a na jakost pohonných hmot. V oblasti omezování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší měla význam podpora plynofikace a dalších opatření, poskytovaná Státní fondem životního prostředí jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního programu ozdravění ovzduší. I přesto je plynofikace zóny zóna Jihomoravský kraj hluboce pod republikovým průměrem. Opatření na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a její protokoly se do českého prostředí promítly prostřednictvím národní právní úpravy. I.

Opatření na mezinárodní úrovni

a) Mezinárodní úmluvy Za nejvýznamnější mezinárodní aktivitu lze považovat přístup ČR k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečištění ovzduší překračujícím hranice států a k jejím protokolům:  první a druhý protokol o síře  protokol o dusíku  protokol o těkavých organických látkách (VOC)  protokol o těžkých kovech  (göteborský) protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu

-141-


Pro nadcházející období bude mít zřejmě největší dopad na omezování emisí látek znečišťujících ovzduší Rámcová úmluva OSN o změně klimatu z roku 1992 a její „Kjótský protokol“ z roku 1997. I když tyto dokumenty ukládají povinnosti v oblasti omezování emisí skleníkových plynů (dominantně oxidu uhličitého), je zřejmé, že řada vyvolaných opatření v oblasti úspor energií a využívání obnovitelných / alternativních zdrojů energie, přinese žádoucí vedlejší efekty také v oblasti omezování emisí „klasických“ znečišťujících látek. b) Evropská integrace Řada povinností v oblasti ochrany ovzduší má svůj základ v předpisech Evropské unie, zejména v tzv. směrnicích. Tou nejdůležitější je rámcová směrnice č. 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší, která je doplněna čtyřmi tzv. dceřinými směrnicemi. Tyto směrnice stanoví zejména limity pro znečištění ovzduší, způsob hodnocení a informování veřejnosti o kvalitě ovzduší. Tyto směrnice budou od roku 2010 nahrazeny směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Dalším podstatným předpisem je tzv. směrnice o národních emisních stropech (č. 2001/81/ES). c) Mezinárodní projekty V průběhu devadesátých let bylo v ČR realizováno, v rámci bilaterální i multilaterální pomoci, mnoho projektů v oblasti ochrany ovzduší. Území Jihomoravského kraje bylo jedním z území projektu TAQI – Transnational Air Quality Improvement – Interreg IIIB (www.taqi.info, www.airce.info), v rámci kterého jsou srovnávány příhraniční regiony ČR, Slovenska, Rakouska a Maďarska z hlediska kvality ovzduší. Součástí tohoto projektu byla také tvorba opatření ke snížení koncentrací škodlivin v ovzduší, zejména pak PM10. II. Opatření na národní, regionální a lokální úrovni a) Právní předpisy Naprosto zásadní význam pro omezení emisí a následující zlepšení kvality ovzduší měla nová právní úprava ochrany ovzduší, přijatá počátkem devadesátých let minulého století (zákony č.309/1991 Sb., a č.389/1991 Sb., v postupně upravovaných zněních a navazující prováděcí předpisy). Základem této úpravy byla regulace emisí znečišťujících látek z téměř 3 tisíc „velkých“ a cca 30 tisíc „středních“ zdrojů znečišťování ovzduší. Těmto zdrojům byly stanoveny emisní limity s plošným termínem dodržování nejpozději od počátku roku 1999 s tím, že do tohoto termínu byly stanoveny přechodné emisní limity dočasně platné. Výsledkem je razantní, a v některých případech (tuhé látky, oxid siřičitý) řádový pokles emisí znečišťujících látek, který se projevil výrazným poklesem imisní zátěže na celém území ČR, zóna Jihomoravský kraj nevyjímaje. Průměrné roční koncentrace suspendovaných částic, oxidu siřičitého a oxidů dusíku nad územím dnešního zóny Jihomoravský kraj se pohybují pod limitními hodnotami.

-142-


Nová právní úprava dále zavedla Smogový varovný a regulační systém, kterým byl omezován provoz emisně významných zdrojů znečišťování ovzduší za nepříznivých rozptylových podmínek. Po roce 1998 se ukázalo, že silný potenciál, obsažený v této právní úpravě se již prakticky vyčerpal, protože naprostá většina opatření a nástrojů, které bylo možno plošně aplikovat, již byla využita. b) Ekonomické nástroje Právní úprava ochrany ovzduší z počátku devadesátých let založila, vedle systému normativních nástrojů, také systém nástrojů ekonomických. Systém ekonomických nástrojů ochrany ovzduší se skládá z poplatků za znečišťování ovzduší a dotací / měkkých půjček, poskytovaných Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP), který je příjemcem drtivého podílu výnosu z poplatků. V období 1994 až 1996 byly příjmy fondu navýšeny jednorázovým převodem 6,1 mld. Kč na podporu Národního programu ozdravění ovzduší. Celkové výdaje SFŽP k ochraně ovzduší dosáhly v období 1992 až 2004 částky cca 15 mld. Kč. c) Strategické dokumenty na regionální a lokální úrovni Jihomoravský kraj zpracoval a jako nařízení kraje vydal Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin zóny Jihomoravský kraj a Program ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj. Primárním cílem Integrovaného programu snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin je dosáhnout k roku 2010 plnění směrných doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro zóna Jihomoravský kraj. Vedlejšími cíli Integrovaného programu snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin je jednak přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu, přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji a v neposlední řadě přispět k omezování vzniku odpadů. Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin má stanovené 2 priority se stanovenými podpůrnými opatřeními: Priorita 1: snižování množství emisí oxidů dusíku z důvodu rizika překročení úrovně doporučeného emisního stropu:  podpora snižování emisí oxidů dusíku náhradou malých zdrojů spalujících tuhá fosilní paliva v technologicky nevyhovujících zařízeních rozvojem centralizovaného nebo semicentralizovaného zásobování teplem, rozvojem plynofikace případně alternativních nebo obnovitelných zdrojů (včetně spalování biomasy v automaticky regulovaných kotlích se sníženou tvorbou NOx). Podpora záměrů s využitím nízkoemisních kotlů (emise NOx do 80 mg.m-3) nebo s využitím kondenzačních kotlů s nízkými měrnými emisemi na jednotku vyrobeného tepla.  podpora zvýšení efektivity výroby tepla případně elektrické energie ve velkých zdrojích znečišťování, podpora využívání odpadního tepla z technologických provozů -143-




a podpora realizace energetických úspor na výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech, podpora koncepčního řešení energetiky v regionu a zejména podpora vzájemného provázání zdrojů do efektivních energetických soustav.

Priorita 2: snižování množství emisí těkavých organických látek z důvodu zajištění podkročení doporučeného emisního stropu pro těkavé organické látky k roku.  podpora tzv. ekologicky šetrných výrobků (vodou ředitelné nátěrové hmoty atp.) ke snížení užívání syntetických nátěrových hmot a organických rozpouštědel v průmyslu a domácnostech,  zahrnutí podmínky využívání vodou ředitelných nátěrových hmot při řešení zakázek zadávaných krajem nebo jim zřizovanými organizacemi nebo obcemi na území zóny Jihomoravský kraj,  vyhledávání a podpora záchytu a odstraňování emisí těkavých organických látek z lakoven a provozů použití organických rozpouštědel, s důrazem na upřednostňování kontinuálních nebo semikontinuálních technologií dopalování VOC v odplynech a před diskontinuálním záchytem na aktivním uhlí. V dostupných případech využívat biofiltry k odstraňování emisí organických látek s malými průtoky a nízkými toxickými účinky vůči biofiltrům,  podpora náhrady tuhých fosilních paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší zejména rozvojem plynofikace nebo CZT či obnovitelných zdrojů energie,  dosáhnout i přes obtížnou technologickou dostupnost u technologických zdrojů dřevozpracujícího průmyslu postupného snižování emisí organických polutantů z procesů sušení. Uvedené priority a podpůrná opatření Integrovaného programu snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin zóny Jihomoravský kraj je vhodné i nadále realizovat a podporovat jejich naplňování. III. Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2006) V programu jsou navrženy celkem 4 priority a dále návrh opatření, která je vhodné realizovat ve spolupráci s jednotlivými provozovateli zdrojů. Konkrétní akce navržené k jednotlivým podopatřením definovaných priorit jsou dále uvedeny v Programovém dodatku Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj. Všechna výše zmíněná opatření jsou podle své časové naléhavosti rozděleny na: - K: Krátkodobé - S: Střednědobé - D: Dlouhodobé - P: Průběžně

-144-


Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 V rámci Priority 1 byly navrženy čtyři hlavní opatření ke snížení imisní zátěže: 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů - Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury (S,D) - plynofikace obcí a jejich částí, - rozvoj stávajících sítí CZT, - budování nyvých systémů CZT - Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek (K,S) - ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, - ekologizace dalších zdrojů emisí - Ekologizace dopravy (S,D) - obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, - obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, - ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. - Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů (D) - úprava (zpevnění) povrchu komunikací, - úprava ostatních prašných ploch. - Zvýšení plynulosti silniční dopravy (S,D) - úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, - organizační dopravní opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním - čištění povrchu komunikací (K,S,D) - odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí (K,S)

1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících mimo obydlené oblasti - budování obchvatů měst a obcí, (S,D) - omezení automobilové dopravy v centrech měst, (S,D) - úplný zákaz vjezdu, - selektivní zákaz vjezdu, - rychlostní omezení, - parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky). - podpora rozvoje veřejné dopravy (S,D) - úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) (K,S)

-145-


Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku V rámci Priority 2 byly navrženy dvě hlavní opatření ke snížení imisní zátěže: 2.1: Podpora úspor a efektivního využívání energie včetně některých obnovitelných zdrojů. - Zlepšení tepelných izolací veřejných budov (K,S) - Zlepšení regulace vytápění veřejných budov (K,S) - Užívání úsporných svítidel ve veřejných budovách (K,S,D) - Omezení ztrát v rozvodech tepla (S,D) - Podpora „nespalovacích“ obnovitelných/alternativních zdrojů energie (S,D) - Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek 2.2: Opatření ke snížení emisí z dopravy jsou součástí opatření č. 1.1, podopatření Ekologizace dopravy

Priorita 3: Snížení emisí oxidu siřičitého (SO2) V rámci Priority 3 bylo navrženo následující opatření ke snížení imisní zátěže: 3.1: Odsíření (P) - Rekonstrukce spalovacích zdrojů (K,S) - Tepelně energetická sanace budov (K,S) - Optimalizace vytápění

Priorita 4: Snížení emisí volatilních organických látek (VOC) V rámci Priority 4 byly navrženy dvě hlavní opatření ke snížení imisní zátěže: 4.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel - Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru (K,S) - Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi (K,S) 4.2: Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC - Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin

-146-


Priorita 5: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou K udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin jsou navrhována následující opatření: 5.1. Udržení podlimitní zátěže NH3 K opatření 5.1. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: - Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe - Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích

-147-


IV. Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj (2009) V programu jsou navrženy celkem 4 priority a dále návrh opatření, která je vhodné realizovat ve spolupráci s jednotlivými provozovateli zdrojů. Konkrétní akce navržené k jednotlivým podopatřením definovaných priorit jsou dále uvedeny v Programovém dodatku Programu ke zlepšení kvality ovzduší zóny Jihomoravský kraj. Všechna výše zmíněná opatření jsou podle své časové naléhavosti rozděleny do kategorií: - K: Krátkodobé - S: Střednědobé - D: Dlouhodobé Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících mimo obydlené oblasti 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí 1.5: Imisní monitoring Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) 3.1: Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel 3.2: Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC 3.3: Omezení „studených startů“ motorových vozidel Priorita 4: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou 4.1: Udržení podlimitní zátěže NH3 4.2: Udržení podlimitní zátěže SO2

-148-


G2) hodnocení účinnosti uvedených opatření Výše popsaná opatření byla plošného charakteru, tedy byla aplikována na celém území České republiky. Vzhledem k dosaženému snížení emisí a souvisejícímu snížení imisní zátěže lze jejich účinnost hodnotit jako vysokou. V současné době se ukazuje, že potenciál plošných opatření se z velké části vyčerpal a další paušální zpřísňování emisních limitů a dalších legislativních požadavků by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaženému efektu. Integrovaný program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin na krajské úrovni stanovil jako primární cíl Programu plnění k roku 2010 směrných doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro zónu Jihomoravský kraj. Vedlejšími cíli Programu potom je omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu, šetrné nakládání s energiemi a přírodními zdroji, přispět k omezování vzniku odpadů. V rámci aktualizace integrovaného krajského programu pro zlepšení kvality ovzduší (2009) byly v zóně stanoveny 3 základní priority. První prioritou bylo snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10. Za tímto účelem bylo navrženo 5 opatření obsahujících řadu podopatření k dosažení první priority (viz. shrnutí v bodu G1). Z hlediska emisí v Jihomoravském kraji dochází u TZL od roku 2000 k trvalému mírnému nárůstu (Obr. 88). Ten je zapříčiněn zejména narůstající intenzitou dopravy a změnou vytápění v domácnostech. Obr. 93.

Podíl jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na celkových emisích tuhých znečišťujících látek – porovnání let 2007 a 2010

Emise TZL v Jihomoravském kraji rok 2007

Emisní bilance TL, Jihomoravský kraj 2010

8,3%

7%

2%

6,1%

23%

18,1%

67,6%

REZZO 1

REZZO 2

REZZO 3

68%

REZZO 4

REZZO1

REZZO2

REZZO3

REZZO4

Opatření na regionální (krajské) úrovni byla aplikovatelná až po roce 2003. V souvislosti s programy snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje došlo k významnému snížení emisí tuhých znečišťujících látek u velkých a středních průmyslových zdrojů (kategorie REZZO 1 a 2). Naopak došlo k výraznému navýšení podílu malých zdrojů v domácnostech, což je celorepublikový trend posledních let. Zásadní podíl na tomto navýšení má rozšíření kotlů na pevná paliva, tzn. přechod z kotlů na zemní plyn či -149-


z přímotopů, především na kotle na kusové dřevo a v druhé řadě na uhlí. Z hlediska imisí je pro koncentrace PM10 důležitá meteorologická charakteristika roku, zejména pak zimních období. Proto v grafech na Obr. 22 a Obr. 24 nevykazuje průměrná roční koncentrace trvalý trend, ale spíše kopíruje meteorologii daného období. V letech 2007 a 2008 nedošlo na žádné stanici zóny Jihomoravský kraj k překročení imisního limitu pro PM10. Oproti předchozím rokům došlo v letech 2007 a 2008 k významnému zlepšení, na kterém se jistou měrou podílela i opatření ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2010 se opět vyskytla delší období s nepříznivými rozptylovými podmínkami nadregionálního charakteru (zejména v lednu), čímž došlo k dlouhodobějšímu překračování koncentrace 50 µg*m-3. Počet překročení koncentrace 50 µg*m-3 je zobrazen na Obr. 25 – je z něj patrné, že se jednalo pouze o měsíce topné sezóny, zejména pak leden, únor a prosinec. Jelikož se koncentrace pohybují nad horní mezí pro posuzování v blízkosti imisního limitu, budou opatření z aktualizace PZKO (2009) použita i v tomto programu a budou dále doplněna o nová opatření. Druhou prioritou bylo snížení emisí oxidů dusíku. Z hlediska emisí v Jihomoravském kraji dochází u NOX od roku 2005 k trvalému mírnému poklesu navzdory narůstající intenzitě dopravy (Obr. 88). Graf na Obr. 89 ukazuje, že není překračován doporučený emisní strop pro rok 2010 daný nařízením vlády č. 351/2002 Sb. Pro udržení tohoto pozitivního trendu je nutné pokračovat v nastolených opatřeních z PZKO (2009) doplněných o nová opatření. Třetí prioritou bylo snížení emisí oxidu siřičitého. Z hlediska emisí v Jihomoravském kraji dochází u SO2 od roku 2000 k trvalému mírnému nárůstu, v posledních letech spíše ke stagnaci (Obr. 88). Jistá variabilita souvisí s meteorologickými podmínkami a potažmo s délkou topné sezóny. Jak ukazuje graf na Obr. 89, není překračován emisní strop pro rok 2010, avšak množství emisí se pohybuje pod úrovní emisního stropu. Pro dlouhodobé plnění tohoto emisního stropu je nutné pokračovat v nastolených opatřeních z PZKO (2009) doplněných o nová opatření. Čtvrtou prioritou bylo snížení emisí těkavých organických sloučenin (VOC). Z hlediska emisí v Jihomoravském kraji dochází u VOC od roku 2000 k trvalému mírnému poklesu (Obr. 88). Jak ukazuje graf na Obr. 89, není překračován emisní strop pro rok 2010. VOC jsou prekurzorem tvorby troposférického ozónu, který překračuje imisní limit na celém území kraje. Aby byl zajištěn klesající trend emisí VOC je nutné pokračovat v nastolených opatřeních z PZKO (2009) doplněných o nová opatření. Pátou prioritou bylo udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou. Jedná se zejména o udržení podlimitní zátěže NH3. Z hlediska emisí v Jihomoravském kraji dochází u NH3 od roku 2000 k trvalému poklesu mimo posledních dvou let (Obr. 88). Nicméně tato skutečnost je dána změnou metodiky vykazování těchto emisí, kdy jsou nově započítány i emise z aplikace minerálních hnojiv na zemědělské půdě. -150-


Jak ukazuje graf na Obr. 89, není překračován emisní strop pro rok 2010. Aby bylo zajištěno dodržení emisního stropu a dalšího poklesu emisí NH3 je nutné pokračovat v nastolených opatřeních z PZKO (2009) doplněných o nová opatření. Snížení emisí nejvýznamnějších stacionárních zdrojů zóny Jihomoravský kraj Nejvyšší pokles emisí tuhých látek byl mezi roky 2008/9-2010 zaznamenán v Cementárně Mokrá jako výsledek dlouhodobého procesu ekologizace celého procesu výroby cementu. Razantní pokles emisí SO2 mezi roky 2008/9 a 2010 způsobilo především snížení emisí této škodliviny ve zdrojích ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín (modernizace technologie, změna paliva) a VETROPACK MORAVIA GLASS, Kyjov (rekonstrukce sklářské vany). Na tomto zdroji byl současně evidován nejvyšší pokles NOx spolu s kompresní stanicí Hostim - RWE Transgas Net. Nejvíce poklesly emise VOC ve zdroji ČEZ, a. s. - Elektrárna Hodonín. Seznam provozovatelů, kterým bylo vydáno integrované povolení (IP) včetně stručného popisu závazných podmínek provozu, které se týkají ochrany ovzduší, je uveden v příloze č.III. Hodnocení dopadu opatření uvedených v integrovaných povoleních lze provést až v horizontu cca 5 let kdy lze předpokládat jejich postupnou realizaci. Dokladem o tom, že opatření ke zlepšení kvality ovzduší přijatá v předchozí verzi PZKO jsou způsobilá k zabránění překračování limitních hodnot imisních limitů je, že Evropská komise prodloužila termín pro plnění limitních hodnot pro suspendované částice PM10 do 30. června 2011. Toto prodloužení termínu bylo provedeno Evropskou komisí v rámci notifikace podle článku 22 směrnice 2008/50/EK. Na základě dosud přijatých opatření v PZKO (2009) doplněného o podrobný harmonogram realizace těchto opatření do roku 2011 a po roce 2011 a na základě důkladné analýzy zhodnocení přínosu konkrétních opatření ke snížení úrovně znečištění, Evropská komise konstatovala, že kromě nesporného vlivu nepříznivých meteorologických podmínek v roce 2005 a 2006 byla v Jihomoravském kraji nastavena taková opatření, jejichž realizací je možné dosáhnout plnění imisních limitů v prodloužené lhůtě.

-151-


H)

PODROBNOSTI O NOVÝCH OPATŘENÍCH KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

H1) Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, která jsou součástí programu V programu jsou navrženy celkem čtyři priority. Konkrétní akce k jednotlivým opatřením a podopatřením jsou uvedeny v programovém dodatku. I.

Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK)

Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic. Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar – možnost dráždění sliznic, povrch – míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení resp. chemických látek adsorbovaných na částicích (těžké kovy, PAH, alergeny). Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10. Imisní limit pro PM2,5 by měl být do legislativy ČR zakomponován v roce 2010. Z hlediska chemického složení se ještě odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH. Ke snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK) je navrhováno 5 základních opatření: 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Vzdělávání a ekologické povědomí Imisní monitoring

Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v zóně Jihomoravský kraj je doprava a dále pak malé zdroje (domácnosti) jak ukazuje Obr. 69. Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy (zejména D1 a D2), který je z hlediska KÚ téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy a

-152-


IDS za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění. Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se na podporu využívání plynu k vytápění domácností, a také na podporu třídění a tedy nespoluspalování odpadu. Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém. K opatření 1.1. jsou navrhována tato podopatření: 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.1.3. Ekologizace dopravy 1.1.4. Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů 1.1.5. Zvýšení plynulosti silniční dopravy 1.1.6. Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek Podopatření 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury zahrnuje následující typy akcí:  plynofikace obcí a jejich částí,  budování nových a rozvoj stávajících sítí CZT,  optimalizace vytápění,  využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek zahrnuje následující typy akcí:  ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí,  tepelně energetická sanace budov,  instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv,  prachové filtry v CZT,  optimalizace mechanických zařízení (průmysl),  zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů,  ekologizace dalších zdrojů emisí. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.3. Ekologizace dopravy zahrnuje následující typy akcí:  obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí,  obměna vozidlového parku hromadné dopravy (městské, IDS JMK),  iniciativy v oblasti úspor paliva, -153-




prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,…),  vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla),  podpora pěšího a cyklistického provozu,  ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.4. Zvýšení plynulosti silniční dopravy zahrnuje následující typy akcí:  úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí,  přestavba světelných křižovatek na kruhové objezdy,  plánování a provádění prací na silnici s minimálním narušením plynulosti dopravy,  organizační dopravní opatření. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.5. Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek zahrnuje následující typy akcí:  omezení maximální rychlosti při zhoršených meteorologických podmínkách, resp. zhoršených imisních podmínkách,  regulační řád,  kontrola omezení rychlosti,  kombinace dopravních omezení a snížení maximální rychlosti.

Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Již jednou suspendované částice mohou vlivem proudění znovu resuspendovat do ovzduší. Za účelem snížení těchto re-emisí je nutné usazené částice odstraňovat. K opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním jsou navrhována tato podopatření: 1.2.1. čištění povrchu komunikací, 1.2.2. odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí, 1.2.3. omezení sekundární prašnosti v zemědělství. Podopatření 1.2.1. Čištění povrchu komunikací zahrnuje následující typy akcí:  zpevňování vozovek, oprava vozovek,  pravidelné čištění vozovek,  důkladné vyčištění vozovek a chodníků po zimní sezóně,  optimalizace posypového managementu. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.2.2. Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zahrnuje následující typy -154-


akcí:   

zpevňování a čištění povrchů v areálech, organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí, snižování re-emise z průmyslových zdrojů (včetně povrchových dolů a zařízení na zpracování štěrku),  Snižování re-emise ze stavebnictví. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.2.3. Omezení sekundární prašnosti v zemědělství zahrnuje následující typy akcí:  snižování re-emise v zemědělství,  zazelenění ploch černého úhoru a nevyužívaných ploch jako prevence větrné eroze,  podpora zakládání mezí a výsadby křovin jako prevence proti větrné erozi,  podpora zemědělských strojů vybavených zařízeními k omezení zviřování prachu,  ochrana a rozšíření přirozené schopnosti lesa a půdy k zachycování škodlivin. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu.

Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Nejvyšší koncentrace PM v ovzduší, pocházejících z dopravy, se vyskytují právě poblíž významnějších liniových zdrojů. Navíc výfukové plyny obsahují zejména jemnější (škodlivější) frakci PM2,5. Je tedy velmi účelné, aby byly v případě významných liniových zdrojů v obydlených částech obcí postaveny obchvaty mimo obydlenou oblast, popř. aby byl průjezd obydlenými částmi obce co nejvíce plynulý. K opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti jsou navrhována tato podopatření: 1.3.1. budování obchvatů měst a obcí, 1.3.2. omezení automobilové dopravy v centrech měst, 1.3.3. podpora rozvoje městské hromadné dopravy, 1.3.4. úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním). Podopatření 1.3.1. Budování obchvatů měst a obcí Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu. Podopatření 1.3.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst zahrnuje následující typy akcí:  úplný zákaz vjezdu,  selektivní zákaz vjezdu (nízkoemisní zóny),  mýtné v městech, -155-


 rychlostní omezení,  dopravní management pro optimální využívání stávající infrastruktury,  parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a telematiky). Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.3.3. Rozvoj městské hromadné dopravy zahrnuje následující typy akcí:  Zatraktivnění a rozšiřování sítě železniční a příměstské dopravy Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.3.4. Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) zahrnuje následující typy akcí:  zatravňování odkrytých ploch za účelem zamezení re-emise,  vytváření ploch s vyloučením/omezením dopravy v městských centrech/aglomeracích,  vysazování zeleně fungující jako prachový filtr v zónách s vysokou intenzitou dopravy. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu.

Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí V případě domácností (malých zdrojů) je téměř nemožné regulovat nebo dohlížet na spalovaná paliva popř. technologie spalování. Přitom právě tyto malé zdroje emitují v zóně Jihomoravský kraj dvojnásobné množství TZL než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady. Ke snížení emisí TZL v tomto sektoru musí přispět zejména vzdělávání v oblasti vztahu k životnímu prostředí podpořenému např. ambulantními měřeními, stanovením zdravotních rizik či výstavami / přednáškami odborníků v oboru. K opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí jsou navrhována tato podopatření: 1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech, 1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva. Podopatření 1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech zahrnuje následující typy akcí:  tepelná čerpadla pro domácnosti,  realizace potenciálu úspor elektřiny v domácnostech a v sektoru služeb,  opatření pro oblast "vytápění domů". Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva zahrnuje následující typy akcí:  osvěta obyvatelstva ohledně ekologického vytápění a poradenství při koupi ekologických zařízení, -156-


 vzdělávání v oblasti mobility,  vzdělávání a informovanost obyvatel o kvalitě ovzduší. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu.

Opatření 1.5: Imisní monitoring Toto opatření by mělo sloužit zejména k analýze, zda je na území zóny měřeno vše dle legislativních požadavků, zda nejsou v některých místech zóny „hluchá místa“, dále pak k vyhodnocení přijatých opatření, proměření oblastí s nedostatečným pokrytím státní sítě IM či jako doplňková část vzdělávacích opatření. K opatření 1.5: Imisní monitoring jsou navrhována tato podopatření: 1.5.1. optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu.

II. Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu Z hlediska prekurzorů troposférického ozónu se jedná především o oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC). Přestože obě skupiny látek nepřekračují v Jihomoravském kraji své emisní stropy, tak díky vzájemným fotochemickým reakcím v atmosféře dochází k tvorbě troposférického ozónu, který překračuje na území kraje svůj cílový imisní limit. Snížením emisí těchto škodlivin tak kromě zlepšení kvality ovzduší dojde rovněž k omezení tvorby troposférického ozónu. Možnosti ke snížení emisí NOx jsou zejména na mobilních zdrojích coby majoritním přispěvateli emisí. Většina uvedených opatření úzce souvisí s opatřeními na omezení prašnosti. Další šance ke snížení emisí NOx je efektivnější využívání energií. Pro snížení emisí těkavých organických látek je zejména důležité prosazovat používání vodou ředitelných nátěrových hmot. Ke snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší jsou navrhována tři základní opatření: 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie, Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy, Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel, Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC, Omezení „studených startů“ motorových vozidel.

-157-


Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie K opatření 2.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.1.1. Zlepšení tepelných izolací veřejných budov, 2.1.2. Zlepšení regulace vytápění veřejných budov, 2.1.3. Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách, 2.1.4. Omezení ztrát v rozvodech tepla, 2.1.5. Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie, 2.1.6. Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek. Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.1 jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu

Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy K opatření 2.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.2.1. Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy), 2.2.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst, 2.2.3. Zvýšení plynulosti silniční dopravy. Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.2 jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu

Opatření 2.3. Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Emise VOC ze sektoru používání rozpouštědel jsou nejvýznamnějším přispěvatelem této škodliviny do ovzduší. Jde především o nátěrové hmoty ředěné organickými rozpouštědly. Prosazování vodou ředitelných nátěrových hmot tak může ovlivnit množství emisí do ovzduší. To může být uskutečňováno jednak využíváním vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru a nepřímo je možné zadat tuto podmínku do výběrových podmínek veřejných zakázek. Pro uvedené opatření 2.3 jsou navrhována následující opatření: 2.3.1. Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru, 2.3.2. Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do -158-


podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi, 2.3.3. Regulace rozpouštědel v tiskařském průmyslu. Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.3.1. až 2.3.3. jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu

Opatření 2.4. Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC Pro uvedené opatření 2.4 jsou navrhována následující opatření: 2.4.1. Rekonstrukce strojů a zřízení pracujících s VOC. Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.4.1. jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu

Opatření 2.5. Omezení „studených startů“ motorových vozidel S nárůstem množství motorových vozidel roste i počet vozidel parkujících mimo garáže v otevřeném prostoru. Prochladlý motor pak po dobu než se „zahřeje“ produkuje větší množství emisí zejména VOC. Dobudování krytých stání (především residentům) tak značně omezí „studené starty“ a ovlivní i parkovací politiku (vztah k opatřením zejména na snížení prašnosti). Pro uvedené opatření 2.5 jsou navrhována následující opatření: 2.5.1. Podpora výstavby krytých parkovacích stání. Konkrétní akce zahrnuté v rámci opatření 2.5.1. jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto Programu

-159-


III. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou Udržení podlimitní zátěže se vztahuje k emisním stropům pro rok 2010. Emise amoniaku se pohybují poměrně významně pod emisním stropem, emise SO2 se pohybují pouze velmi těsně pod emisním stropem pro rok 2010. Pro nepřekročení emisních stropů je tedy vhodné pokračovat v opatřeních z aktualizace PZKO v roce 2009. K udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin jsou navrhována následující opatření: 3.1. Udržení podlimitní zátěže NH3, 3.2. Udržení podlimitní zátěže SO2. K opatření 3.1. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 3.1.1. Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe, 3.1.2. Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích.

K opatření 3.2. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 3.2.1. Rekonstrukce spalovacích zdrojů, 3.2.2. Optimalizace vytápění.

-160-


H2) Časový plán implementace opatření Všechny výše zmíněná opatření, podopatření a v Programovém dodatku uvedené konkrétní akce jsou podle své časové naléhavosti rozděleny do čtyř kategorií:  K: Krátkodobé  S: Střednědobé  D: Dlouhodobé  P: Průběžné Tab. 55. Časový plán implementací Kód podopatření

Název opatření

Časová implementace

1.1.1.

Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

S,D

1.1.2.

Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek

K,S

1.1.3.

Ekologizace dopravy

S,D

1.1.4.

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

S,D

1.1.5.

Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek

K

1.2.1.

Čištění povrchu komunikací

K,S,D

1.2.2.

Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí

K,S

1.2.3.

Omezení sekundární prašnosti v zemědělství

K,S,D

1.3.1.

Budování obchvatů měst a obcí

S,D

1.3.2.

Omezení automobilové dopravy v centrech měst

K,S

1.3.3.

Podpora rozvoje městské hromadné dopravy

K,S

1.3.4.

Oprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

D

1.4.1.

Podpora úspory energií v domácnostech

K,S

1.4.2.

Vzdělávání

K,S,D

1.5.1.

Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření

K,S,D

2.1.1.

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov

K,S

2.1.2.

Zlepšení regulace vytápění veřejných budov

K,S

2.1.3.

Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách

K,S,D

2.1.4.

Omezení ztrát v rozvodech tepla

S,D

2.1.5.

Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie

S,D

2.1.6.

Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek

K,S

2.2.1.

Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy)

K,S

2.2.2.

Omezení automobilové dopravy v centrech měst

K,S

2.2.3.

Zvýšení plynulosti silniční dopravy

S,D

2.3.1.

Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru

P

2.3.2.

Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi

P

2.3.3.

Regulace rozpouštědel v tiskařství

K,S

-161-


Kód podopatření

Název opatření

Časová implementace

2.4.1.

Rekonstrukce strojů a zřízení pracujících s VOC

K,S

2.5.1.

Podpora výstavby krytých parkovacích stání

S,D

3.1.1.

Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe

K,S

3.1.2.

Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích

S,D

3.2.1.

Rekonstrukce spalovacích zdrojů

K,S

3.2.2.

Optimalizace vytápění

S,D

H3) Odhad plánovaného zlepšení kvality ovzduší a předpokládaná doba potřebná k dosažení těchto cílů Opatření uvedená v tomto Programu mají zajistit nezhoršování kvality ovzduší tam, kde nedochází k vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a zároveň přispět ke snížení emisí a prekurzorů těch polutantů, které zapříčiňují překročení některého z imisních limitů. S přihlédnutím ke zdrojové struktuře emisí tuhých znečišťujících látek a k technickým možnostem řešení lze největší a poměrně rychlý efekt očekávat především od záměny způsobu vytápění domácností, tedy u opatření 2.1 (plynofikace obce může být záležitostí jednoho až dvou roků – v závislosti na připravenosti projektu). Totéž platí u podopatření Ekologizace konkrétních bodových zdrojů.

H4) Popis opatření ke zlepšení kvality ovzduší zamýšlených v dlouhodobém časovém horizontu Většina navrhovaných podopatření k omezení emisí tuhých znečišťujících látek může být realizována velmi rychle, v horizontu jednoho až dvou let. Výjimkou jsou obchvaty měst a obcí a obecně budování dopravní infrastruktury. Vzhledem k tomu, že disponibilní finanční prostředky zřejmě nebudou dostačovat ani k realizaci všech akcí s časovou naléhavostí K, bude zřejmě významná část opatření s časovou naléhavostí S dokončena až v horizontu přesahujícím 10 let.

-162-


I)

SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ 1. ČHMÚ: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 20022010. 2. Bilance emisí znečišťujících látek v letech 2004 - 20100, ČHMÚ Praha a webová prezentace ČHMÚ, (http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html) 3. Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší 4. Informační systém kvality ovzduší (ISKO) 5. MŽP: Věstníky MŽP s vymezením OZKO. 6. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění (http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e 32/aa9f56052bbb50dfc12572d6003dcdc0?OpenDocument) 7. Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje – http://archiv.krjihomoravsky.cz/vestniky/2004/v04_21.pdf 8. Nařízení Jihomoravského kraje č. 228/2006 ,kterým se mění nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje http://archiv.krjihomoravsky.cz/vestniky/2006/v06_15.pdf 9. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně. 1971. 73 s. 10. Referenční dokument nejlepších dostupných technik Omezování emisí ze skladování, Leden 2005 [www.ippc.cz] 11. Územní energetická koncepce zóny Jihomoravský kraj (http://ppjmk.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5908&TypeID=2) 12. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění 13. Nařízení Vlády č. 417/2003 Sb. stanovující emisní stropy 14. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010 (Cenia 2012, http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMJG45KYBJ) 15. Machálek P., Zóna Jihomoravský kraj – problematika emisí, Ochrana ovzduší 2/2008, str. 16-18 16. Skeřil R., Ovzduší Jihomoravského kraje - problematika imisí, Ochrana ovzduší 2/2008, str. 19-23

-163-


17. Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení (http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5451&TypeID=2 ) 18. Opatření obecné povahy - Zásady územního rozvoje JMK - http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=172350&TypeID=2 19. Skeřil R., Šimková J., Vliv meteorologických podmínek na koncentrace škodlivin v ovzduší v zóně Jihomoravský kraj a aglomeraci Brno. Bioklimatologické aspekty hodnocení procesů v krajině, Mikulov 9.-11.9.2008. str. 63. ISBN 978-80-86690-55-1. 20. TOLASZ, R., et al. (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1 (CHMI), 978-80244-1626-7 (UP) 21. Charakteristika Jihomoravského kraje (Český statistický úřad 2011 http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/65003657AB/$File/64101111ccz.pdf)

-164-


J)

PŘÍLOHA DLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES

Příloha dle rozhodnutí Komise 2004/224/ES je odevzdána samostatně v souboru Microsoft Excel nazvaném 07rep-JM-CZ062c.xls, protože právě v této formě má být reportována na Ministerstvo životního prostředí a dále pak do EU. Tabulky v tomto souboru jsou poměrně rozsáhlé, protože shrnují všechna opatření včetně jejich zařazení dle pravomocí, indikátorů, časové naléhavosti atp. V dokumentu Microsoft Word by tedy byly špatně čitelné.

-165-


K)

PROGRAMOVÝ DODATEK PODLE ČL. 18 ODST. 3 NAŘÍZENÍ RADY (ES) 1260/1999 O OBECNÝCH USTANOVENÍCH O STRUKTURÁLNÍCH FONDECH K1) Orientace I.

Globální cíl a specifické cíle

Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny Jihomoravský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifickými cíli jsou:  snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší); časová naléhavost K,  snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány; časová naléhavost S,  udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů; časová naléhavost D,  dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak; časová naléhavost S. Zdůvodnění specifických cílů Výměra území zóny Jihomoravský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále "OZKO") (v % celkového území zóny/aglomerace): Tab. 56. Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001 - 2010 Rok

PM10 (d IL)

PM10 (r IL)

Celkem

B(a)P

O3

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2,00% 7,70% 9,00% 0,40% 65,10% 58,20% 1,40% 0,15% 0,24% 30,10%

0,10% 0,20% 0,10% -

2,00% 7,70% 9,00% 0,40% 65,10% 58,20% 1,40% 0,15% 0,24% 30,10%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 7,00% 1,00% 0,22% 0,69% 7,00%

66,5% 91,4% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 97,5% 11,5%

V roce 2010 žilo v OZKO cca 264.410 obyvatel (32,7 %) v rámci zóny Jihomoravský kraj. V aglomeraci Brno pak dalších 227 154 obyvatel. -166-


Emisní data pro hlavní znečišťující látky srovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých mělo být dosaženo v roce 2010 (v t ročně): Tab. 57. Vývoj emisí znečišťujících látek a vztah k emisním stropům VÝVOJ EMISÍ REZZO 1-4 V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Rok

TZL [t/rok]

SO2 [t/rok]

NOx [t/rok]

CO [t/rok]

VOC [t/rok]

NH3 [t/rok]

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

3747,6 4090,0 4126,5 4132,6 4487,6 4675,9 4912,2 5329,5 5227,3 5221,2 5074,0

2899,5 3482,1 3345,9 3867,1 4200,9 4289,9 4243,6 4267,6 4207,5 3937,8 3509,8

20048,6 20639,5 19127,7 19496,1 19390,2 20165,8 19093,2 19190,2 19181,8 18763,8 17524,7

38213,1 38170,4 34637,9 35083,8 33018,1 33540,3 34432,7 35188,9 33357,1 31986,9 27954,0

19963,2 19708,2 18640,6 18096,2 17381,7 17181,7 18148,1 17759,5 17084,6 16566,2 14348,5

10105,5 9895,8 9775,7 9336,7 8772,1 8305,5 7398,2 6609,4 5865,6 6638,5 6200,6

4300 81,6%

18000 97,4%

18300 78,4%

11000 56,4%

EMISNÍ STROP Vztah v roce 2010

Celkové krajské emise nepřekračují doporučenou hodnotu krajského emisního stropu pro žádnou z uvedených škodlivin.

II. Priority Prioritní znečišťující látky Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni zóny Jihomoravský kraj stanoveny následující prioritní znečišťující látky: 1. tuhé znečišťující látky (konkrétně PM10 a PM2,5) – z důvodu překračování imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatelstva na některých územích zóny (Obr. 4, Obr. 24), 2. prekurzory troposférického ozónu – oxidy dusíku a VOC jsou prekurzorem troposférického ozónu, který v roce 2010 překračoval cílový imisní limit pouze cca na 12 % plochy zóny, avšak v letech minulých se překračování cílového imisního limitu pro ozón týkalo celé plochy zóny. 3. benzo(a)pyren – tato látka překračuje na území zóny cílový imisní limit. V roce 2010 se jednalo o 7 % plochy zóny Jihomoravský kraj.

-167-


Prioritní kategorie zdrojů Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni zóny Jihomoravský kraj stanoveny pro každou prioritní znečišťující látku následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových krajských emisí jednotlivých škodlivin: 1. tuhé znečišťující látky (konkrétně PM10 a PM2,5) – mobilní zdroje REZZO4 a malé zdroje REZZO3 (Obr. 69), 2. prekurzory troposférického ozónu - oxidy dusíku – mobilní zdroje REZZO4 a zvláště velké a velké zdroje REZZO1 (Obr. 75), a těkavé organické látky (VOC) – malé zdroje REZZO3 (konkrétně sektor užívání rozpouštědel) a mobilní zdroje REZZO4 (Obr. 85). 3. benzo(a)pyren – spalovací zdroje, zejména REZZO 3 a REZZO 4

Prioritní města a obce Stanovení priorit na úrovni měst a obcí bylo provedeno na základě odhadu počtu obyvatel žijících v OZKO (s nadlimitními koncentracemi jedné nebo více znečišťujících látek) v rámci následujících kategorií (Tab. 58). Tab. 58. Kategorie prioritních měst a obcí

Kategorie I

Kategorie II Kategorie IIIa Kategorie IIIb

více než 1000 obyvatel, OZKO vyhlášena pro překročení více než jednoho imisního limitu (současné překročení ročního a 24hodinového imisního limitu PM10 je považováno za překročení 2 imisních limitů), více než 1000 obyvatel, OZKO vyhlášena pro překročení jednoho imisního limitu méně než 1000 obyvatel, OZKO vyhlášena pro překročení více imisních limitů méně než 1000 obyvatel, OZKO vyhlášena pro překročení jednoho imisního limitu

Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny v následujícím seznamu (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2010 dle klesající významnosti). V tabulce je uveden odhad počtu obyvatel, žijících v OZKO, a také celkový počet obyvatel. Prioritní ORP v rámci snižování emisí byla vybrána dle množství emisí uvedených v kapitole E) Původ znečištění, a dále také pokud byl v daném ORP identifikován některý z prioritních kategorií zdrojů v majoritním zastoupení. Odhad počtu obyvatel žijících v OZKO byl dle metodiky proveden tak, že se celkový počet obyvatel města a obce vynásobil podílem území, na němž byla pro danou obec překročena hodnota imisního limitu pro jakoukoliv škodlivinu. Obdobně byla analýza provedena pro cílové imisní limity. V Tab. 59 jsou uvedeny obce zóny Jihomoravský kraj, na jejichž území byl

-168-


v roce 2010 překročen imisní limit – ploch obce, kde byl limit překročen je uvedena ve sloupci Plocha_LV a počet obyvatel žijících v OZKO pak ve sloupci Obyv_LV. Obdobně je to připraveno pro cílový imisní limit pro benzo(a)pyren v Tab. 60. Prioritní města a obce jsou z hlediska počtu obyvatel žijících v OZKO stanoveny takto (na základě vyhodnocení imisních dat pro rok 2010 dle klesající významnosti): Kategorie I ............................ 0 (Brno – řešeno samostatným PZKO (červeně v Tab. 59)) Kategorie II ........................... 133 obcí (modře v Tab. 59) Kategorie IIIa ........................ 0 obcí Kategorie IIIb ........................ 182 obcí (černě v Tab. 59) Tab. 59.

Obce zóny Jihomoravský kraj s vymezenými OZKO na svém území vč. počtu lidí žijící v OZKO Název obce Brno* Břeclav Veselí nad Moravou Znojmo Vyškov Kyjov Šlapanice Bučovice Slavkov u Brna Strážnice Vracov Bzenec Modřice Pohořelice Rousínov Hrušovany nad Jevišovkou Lanžhot Vnorovy Újezd u Brna Ivanovice na Hané Mikulov Svatobořice-Mistřín Moravský Písek Blatnice pod Svatým Antonínkem Rajhrad Sokolnice Židlochovice Hustopeče Měnín Pustiměř Velká nad Veličkou Hodonice Božice Milotice Březí Hrušovany u Brna Telnice Šanov

Kód obce

Plocha

582786 584291 586722 593711 592889 586307 583952 592943 593583 586587 586765 586081 583391 584801 593559 594156 584622 586757 584045 593117 584649 586625 586404 586048 583758 583898 584282 584495 583383 593508 586714 594067 593826 586382 584371 583081 583979 594873

230,2284 77,14209 35,64005 65,84082 50,44905 29,82522 14,61272 31,20507 14,94974 31,48144 44,35845 40,35683 10,05303 42,89739 23,03254 25,25948 55,0453 16,87168 13,13286 21,52866 45,3665 23,10887 14,93623 13,9703 9,526327 11,38789 5,900011 24,5204 21,21842 12,40207 25,97026 8,800272 29,84643 12,64927 13,0814 9,098443 6,121023 20,38041

-169-

Plocha_LV Obyvatel 59,74 62,31 100 31,89 44,38 79,65 87,65 83,62 85,46 89,52 96,47 100 85,94 78,22 63,59 100 83,67 100 95,42 100 38,02 74,89 100 91,51 58,68 84,48 53,63 29,89 100 96,96 54,96 84,84 99,91 77,43 93,96 44,62 100 100

380238 24803 11582 33700 21214 11544 6816 6433 6162 5755 4556 4298 4230 4496 5248 3261 3698 3032 3122 2887 7387 3572 2154 2096 3114 2148 3350 5807 1726 1695 2930 1830 1539 1926 1572 3301 1452 1449

Obyv_LV 227154 15455 11582 10747 9415 9195 5974 5379 5266 5152 4395 4298 3635 3517 3337 3261 3094 3032 2979 2887 2809 2675 2154 1918 1827 1815 1797 1736 1726 1643 1610 1553 1538 1491 1477 1473 1452 1449


Název obce Vranovice Drnholec Lipov Křenovice Hevlín Blučina Vacenovice Dobšice Zbýšov Rajhradice Zastávka Dolní Dunajovice Jaroslavice Petrov Velké Pavlovice Hroznová Lhota Rohatec Rosice Vlkoš Troubsko Strachotice Domanín Ždánice Sudoměřice Opatovice Novosedly Velké Němčice Šakvice Vrbovec Letonice Šaratice Nesovice Hrádek Louka Moravany Těmice Kobylí Hrabětice Moutnice Krumvíř Brankovice Kostelec Hodějice Podolí Velešovice Viničné Šumice Rebešovice Přísnotice Dyjákovice Kobylnice Ivančice Dubňany Tasovice Žádovice Žatčany Nosislav

Kód obce

Plocha

585033 584444 586323 593214 594032 582859 586706 546941 584223 583766 584207 584428 594199 586480 585017 586188 586528 583782 586749 584029 594822 586145 586803 586609 583553 584746 585009 584924 595128 593257 593613 593419 594148 586331 583413 586668 584568 594130 583448 584584 592927 586277 593044 583634 593681 584126 583774 583731 593974 583219 583120 586161 594920 586781 584240 584720

13,84618 35,17398 15,16957 8,852944 26,93533 16,71053 14,63302 4,105182 6,029236 5,434493 1,212783 17,85387 15,78373 11,69517 23,29356 9,076528 17,4831 11,83049 8,648782 6,050453 20,40176 7,032788 20,80019 9,331579 6,062767 16,76082 21,99158 12,0013 19,69342 11,05736 8,208612 10,28562 21,68996 9,543154 6,661027 3,784919 21,00609 16,08858 7,144575 10,07678 12,13992 5,145342 8,533912 6,304531 6,596388 4,788295 4,274004 7,710612 19,32306 5,067905 47,60101 22,52761 15,7543 5,597703 9,76533 17,0332

-170-

Plocha_LV Obyvatel 69,03 84,92 93,69 74,32 100 65,58 62,29 56,01 33,15 100 51,57 71,1 100 92,53 36,93 89,53 30,86 18,98 100 48,57 96,41 100 38,26 79,53 100 84,13 54,83 70,21 86,79 66,7 91,68 81,56 100 92,59 42,95 100 41,83 100 76,28 76,2 97,2 100 92,18 66,84 68,68 67,32 100 99,84 100 82,98 8,399999 12,27 57,92 100 100 58

2080 1671 1513 1879 1395 2124 2197 2352 3832 1259 2425 1720 1222 1320 3040 1254 3510 5631 1046 2107 1049 1007 2592 1244 984 1144 1743 1350 1092 1400 1012 1131 922 994 2094 896 2088 870 1139 1133 883 857 929 1267 1225 1245 831 828 825 988 9410 6402 1331 766 764 1291

Obyv_LV 1436 1419 1418 1396 1395 1393 1369 1317 1270 1259 1251 1223 1222 1221 1123 1123 1083 1069 1046 1023 1011 1007 992 989 984 962 956 948 948 934 928 922 922 920 899 896 873 870 869 863 858 857 856 847 841 838 831 827 825 820 790 786 771 766 764 749


Název obce Švábenice Kněždub Holubice Ježov Otnice Jiříkovice Násedlovice Ivaň Pasohlávky Strachotín Žeravice Křižanovice Prusy-Boškůvky Hrušky Tvarožná Rakvice Vlasatice Jevišovka Čejč Ostopovice Břežany Moravské Málkovice Blažovice Hoštice-Heroltice Těšany Vojkovice Žabčice Přibice Skoronice Komořany Drysice Kozojídky Tasov Holasice Krhovice Prosiměřice Bořetice Sobůlky Habrovany Podivín Němčany Pouzdřany Tučapy Vážany Hovorany Šardice Slup Cvrčovice Malešovice Velké Bílovice Uhřice Uherčice Bukovany Rostěnice-Zvonovice Velký Karlov Vážany nad Litavou

Kód obce

Plocha

593621 586269 550825 586226 593478 583189 586421 584517 584762 584916 586820 593222 593494 593079 584037 584860 585025 584525 586099 583596 593842 593346 582841 593061 583995 584142 584231 584843 586544 593168 593010 586285 586650 583031 594270 594709 584347 586552 593028 584797 593371 584835 593648 593656 586170 586641 594784 550272 583332 584983 586692 584967 586072 554898 545325 593664

19,39827 16,0374 7,416166 5,925963 8,707326 4,485104 13,08 11,76733 26,66618 14,1743 6,99374 4,7729 7,772229 5,447229 8,811523 21,80729 23,03827 12,61802 13,32345 3,804061 16,44909 3,643293 5,955192 7,278878 16,16205 6,993405 8,21846 7,425605 5,432811 5,871162 7,940579 2,684256 6,389435 3,546044 8,117758 6,453626 9,123864 7,04794 5,506621 17,79266 7,042821 13,605 5,245593 5,430221 21,03353 17,34966 15,77141 9,271519 9,257446 25,73697 7,101655 13,52163 3,268868 7,546314 13,43936 7,006264

-171-

Plocha_LV Obyvatel 73,67 65,46 76,27 98,73 49,01 80,92 83,51 99,5 95,73 85,82 62,61 84,76 95,9 83,76 52,95 29,66 78,8 100 48,97 39,06 67,44 99,28 51,86 100 45,89 52,64 35,52 51,2 100 78,67 95,4 100 91,06 54,09 100 60,6 38,39 55,53 61 16,86 65,28 61,52 91,16 99,02 21,14 20,17 99,95 71,83 86,15 11,66 61,21 41,76 56,59 85,73 100 59,98

1008 1114 954 728 1458 881 841 705 720 792 1038 762 674 769 1201 2113 795 623 1252 1555 898 593 1130 577 1254 1091 1605 1071 538 679 557 511 556 934 494 812 1278 885 805 2836 724 757 509 460 2147 2215 446 617 514 3785 713 1042 760 502 429 700

Obyv_LV 743 729 728 719 715 713 702 701 689 680 650 646 646 644 636 627 626 623 613 607 606 589 586 577 575 574 570 548 538 534 531 511 506 505 494 492 491 491 491 478 473 466 464 455 454 447 446 443 443 441 436 435 430 430 429 420


Název obce Tvarožná Lhota Dyjákovičky Brumovice Velké Opatovice Dambořice Dražovice Želetice Brod nad Dyjí Valtrovice Nový Šaldorf-Sedlešovice Kučerov Ponětovice Troskotovice Hostěrádky-Rešov Borotice Kovalovice Nemotice Unkovice Hlubočany Žarošice Lechovice Moravský Krumlov Milonice Radslavice Práče Dobré Pole Hvězdlice Terezín Syrovín Nový Přerov Klobouky u Brna Kojátky Rašovice Ratíškovice Medlovice Popůvky Hýsly Bohdalice-Pavlovice Nesvačilka Blatnička Pravice Chvalovice Topolany Starovičky Branišovice Dolní Kounice Lovčice Rybníček Dětkovice Hrubá Vrbka Pavlov Otmarov Archlebov Oslavany Zbýšov Popovice

Kód obce

Plocha

586684 593982 584363 582646 586129 592994 586811 584355 595039 587729 593249 549738 594962 593052 593800 583227 593401 584061 593036 586790 594334 594482 593338 593524 594679 584410 593087 586676 586633 584754 584550 593150 593532 586510 550141 583669 586200 592901 583499 586056 594687 594172 593630 584908 593834 582956 586340 553972 592978 586196 584771 506699 586030 583588 593699 583651

17,42716 13,10728 10,55657 25,86381 23,15533 6,416158 6,104561 11,24293 7,839397 8,438503 8,708678 2,395489 18,1052 4,658195 12,05164 4,651143 3,709615 3,707476 8,03943 14,6918 5,751203 49,57175 5,00827 4,3204 7,568374 6,999484 11,37738 3,772323 4,080604 6,140205 31,32455 5,805507 5,657121 12,62173 3,601692 7,444851 8,264171 8,88776 2,689721 8,818172 9,926435 8,837605 4,453286 8,617047 11,09416 8,946803 16,51928 2,0836 4,967526 13,10882 13,06414 1,061143 13,35378 18,73405 4,852487 2,687649

-172-

Plocha_LV Obyvatel 46,13 85,43 43,33 10,41 30,2 47,01 78,17 83,33 100 30,93 84,4 100 58,79 47,51 91,12 61,84 95,04 55,36 72,63 34,62 79,15 6,05 100 78,19 43,51 78,4 56,97 84,61 94,99 100 14,36 99,8 53,22 8,069999 100 26,79 79,92 38,27 100 69,7 100 62,52 94,38 34,49 52,82 11,82 34,15 100 98,78 41,24 47,41 100 29,02 5,34 43,87 79,24

906 489 956 3947 1345 859 516 484 400 1274 461 388 659 813 424 608 393 671 511 1049 452 5893 354 449 790 437 596 402 358 339 2351 338 628 4090 329 1225 405 838 317 450 309 488 302 823 536 2354 795 268 267 637 548 259 870 4609 560 310

Obyv_LV 418 418 414 411 406 404 403 403 400 394 389 388 387 386 386 376 374 371 371 363 358 357 354 351 344 343 340 340 340 339 338 337 334 330 329 328 324 321 317 314 309 305 285 284 283 278 271 268 264 263 260 259 252 246 246 246


Název obce Kelčany Uhřice Přítluky Dolní Věstonice Kozlany Moravany Litobratřice Jiřice u Miroslavi Horní Věstonice Křídlůvky Kostice Podbřežice Veverská Bítýška Bohaté Málkovice Popice Mouchnice Stošíkovice na Louce Čejkovice Žeraviny Nevojice Dobročkovice Dražůvky Labuty Střelice Valtice Oleksovice Snovídky Lysovice Skalka Nikolčice Syrovice Podivice Pravlov Prace Odrovice Perná Milovice Nenkovice Prušánky Nemochovice Luleč Medlov Věteřov Křižanovice u Vyškova Vřesovice Starovice Mouřínov Malínky Nemojany Chvalkovice Nížkovice Ořechov Kupařovice Ladná Hlohovec Zaječí

Kód obce

Plocha

586251 550191 584851 584436 550108 586391 594369 594229 584479 550086 584576 550795 584100 592897 584819 593354 594814 586102 586838 593427 592986 586153 586315 583910 584975 594571 593591 593281 586536 584711 583936 593486 583693 583685 583529 584789 584657 586447 586498 593389 593273 583367 586731 593231 586773 584894 557048 593290 593397 593095 593435 583561 583243 558443 584452 585050

2,623499 4,390787 14,30283 8,805106 7,639599 10,97857 19,91836 8,483633 7,817154 7,797587 12,39056 3,543112 13,72283 4,795222 10,03324 12,79136 6,145993 25,06418 2,337544 10,6243 5,060676 5,143645 2,295868 14,75379 47,88138 18,42687 10,54825 5,3095 3,025552 16,04158 8,182875 2,277832 2,949544 4,689011 4,788252 9,311124 6,488114 6,552363 14,17235 10,66064 10,8273 10,17013 8,171517 2,470762 6,549372 8,228018 11,53446 3,39711 6,095039 6,895187 7,076812 19,62152 3,351687 9,971565 8,989998 15,85246

-173-

Plocha_LV Obyvatel 100 100 31,27 77,65 74,28 31,21 45,8 55,52 53,35 100 12,37 93,88 7,289999 83,28 21,7 61,9 89,57 7,98 100 48,56 95 70,75 98,56 6,869999 5,139999 26,86 52,03 68,26 100 20,75 12,2 81,69 28,39 17,88 77,4 20,62 36,48 33,39 7,059999 56,34 17,13 22,52 27,25 100 24,05 16,16 29,55 100 19,32 47,66 18,72 5,099999 48,71 10,03 9,409999 8,22

244 243 767 308 320 755 512 419 433 226 1819 238 3046 265 961 336 231 2523 199 408 206 272 195 2697 3561 681 352 266 172 811 1361 201 575 900 204 755 428 457 2147 264 847 646 529 143 590 845 464 135 666 269 670 2434 255 1221 1263 1439

Obyv_LV 244 243 240 239 238 236 234 233 231 226 225 223 222 221 209 208 207 201 199 198 196 192 192 185 183 183 183 182 172 168 166 164 163 161 158 156 156 153 152 149 145 145 144 143 142 137 137 135 129 128 125 124 124 122 119 118


Název obce Želešice Mutěnice Miroslav Malá Vrbka Pozořice Dyje Sivice Bavory Nové Bránice Radějov Kašnice Čeložnice Orlovice Uhřice Kožušice Velatice Lednice Žerotice Damnice Rozdrojovice Karlín Heršpice Milešovice Vítonice Stavěšice Kuželov Nechvalín Šatov Němčičky Drnovice Zelená Hora Kuchařovice Čejkovice Cetkovice Trnové Pole Javorník Němčičky Suchohrdly Kyjovice Mackovice Sedlec Babice u Rosic Bantice Bulhary Tetčice Šitbořice Olbramovice Loděnice Velké Hostěrádky Tvořihráz Dolenice Hostěradice Křepice Suchohrdly u Miroslavi

Kód obce

Plocha

584266 586412 594458 586366 583677 593991 583863 584304 583511 586501 550256 586111 593460 582531 593184 584096 584631 595187 593907 583791 586242 550213 593320 595080 586579 586293 586439 594881 583472 593001 593702 594300 593877 581470 594954 586218 584703 555231 594318 594407 584878 582808 593729 584380 583987 584932 594563 594377 584991 594997 593958 594113 584592 594849

9,972407 32,42227 26,58814 4,444213 15,49386 5,223013 7,242308 5,045434 6,26435 24,10196 1,57981 6,297477 14,47083 6,478627 7,199896 2,290784 31,28317 5,6667 7,96436 2,837059 2,229858 18,07591 6,741164 5,707511 4,88432 10,16166 4,241123 13,32757 4,596903 11,99818 3,005751 7,559021 9,252695 8,562167 4,449864 24,41813 7,726272 13,69987 6,529385 11,63699 20,83955 5,762916 3,743976 15,11995 15,20792 12,25897 17,15715 8,667602 10,56699 10,92656 4,44854 27,57235 6,711056 7,821674

* Brno je řešeno samostatným PZKO

-174-

Plocha_LV Obyvatel 7,65 3,079999 3,759999 54,58 4,84 26,06 10,39 25,83 15,14 10,92 35,86 20,03 25,11 28,4 72,83 12,57 3,509999 25,91 22,34 7,349999 28,75 7,94 8,55 23,58 15,93 13,38 14,48 4,44 16,91 1,659999 15,8 3,89 17,66 4,92 23,96 3,2 3,579999 1,629999 12,88 4,46 1,86 1,32 3,309999 0,829999 0,349999 0,159999 0,15 0,34 0,319999 0,61 1,259999 0,1 0,109999 0,27

1530 3662 2918 197 2184 408 1003 402 677 813 231 408 328 290 113 642 2282 310 332 885 208 733 678 246 359 402 360 1148 288 2391 244 948 211 735 124 718 608 1154 148 385 847 675 286 796 1064 1928 1059 484 474 366 149 1463 1302 473

Obyv_LV 117 113 110 108 106 106 104 104 102 89 83 82 82 82 82 81 80 80 74 65 60 58 58 58 57 54 52 51 49 40 39 37 37 36 30 23 22 19 19 17 16 9 9 7 4 3 2 2 2 2 2 1 1 1


Tab. 60.

Obce s překročeným cílovým IL (bez O3) na svém území

Název obce Brno* Vyškov Šlapanice Hodonín Břeclav Znojmo Blansko Modřice Veselí nad Moravou Kyjov Kuřim Slavkov u Brna Boskovice Dubňany Tišnov Bučovice Adamov Moravany Rosice Rajhrad Rousínov Pustiměř Troubsko Zbýšov Rajhradice Zastávka Sokolnice Židlochovice Ostopovice Ratíškovice Hustopeče Hrušovany u Brna Strážnice Lužice Podolí Telnice Rebešovice Drnovice Ivančice Újezd u Brna Vnorovy Mikulov Tvarožná Podivín Opatovice Rohatec Holubice Dobšice Moravský Písek Blažovice Ivanovice na Hané Velešovice Svatobořice-Mistřín Měnín

Kód obce

Plocha

582786 592889 583952 586021 584291 593711 581283 583391 586722 586307 583251 593583 581372 586161 584002 592943 581291 583413 583782 583758 593559 593508 584029 584223 583766 584207 583898 584282 583596 586510 584495 583081 586587 586358 583634 583979 583774 593001 583120 584045 586757 584649 584037 584797 583553 586528 550825 546941 586404 582841 593117 593681 586625 583383

230,2284 50,44905 14,61272 63,30729 77,14209 65,84082 45,05719 10,05303 35,64005 29,82522 17,37321 14,94974 27,7161 22,52761 17,11589 31,20507 3,620623 6,661027 11,83049 9,526327 23,03254 12,40207 6,050453 6,029236 5,434493 1,212783 11,38789 5,900011 3,804061 12,62173 24,5204 9,098443 31,48144 7,587939 6,304531 6,121023 4,274004 11,99818 47,60101 13,13286 16,87168 45,3665 8,811523 17,79266 6,062767 17,4831 7,416166 4,105182 14,93623 5,955192 21,52866 6,596388 23,10887 21,21842

-175-

Plocha_TV Obyvatel 65,02 46,72 97,57 25,05 24,24 17,59 22,6 93 32,27 27,97 27,74 46,45 20,17 31,07 22,96 28,84 39,7 84,86 29,5 52,17 30,09 80,99 64 33,15 100 51,57 57,3 36,61 67,77 25,64 17,86 30,46 16,53 30,44 66,84 57,52 100 33,88 8,399999 25,03 22,71 8,819999 53,51 22,27 63,75 17,58 60,99 24,51 26,52 49,78 18,54 41,78 14,03 29,03

380238 21214 6816 25264 24803 33700 20060 4230 11582 11544 10530 6162 11274 6402 8642 6433 4522 2094 5631 3114 5248 1695 2107 3832 1259 2425 2148 3350 1555 4090 5807 3301 5755 2850 1267 1452 831 2391 9410 3122 3032 7387 1201 2836 984 3510 954 2352 2154 1130 2887 1225 3572 1726

Obyv_TV 247231 9911 6650 6329 6012 5928 4534 3934 3738 3229 2921 2862 2274 1989 1984 1855 1795 1777 1661 1625 1579 1373 1348 1270 1259 1251 1231 1226 1054 1049 1037 1005 951 868 847 835 831 810 790 781 689 652 643 632 627 617 582 576 571 563 535 512 501 501


Název obce Rájec-Jestřebí Jiříkovice Velké Bílovice Dolní Bojanovice Bzenec Křenovice Kobylnice Vracov Želešice Velké Pavlovice Šardice Viničné Šumice Vacenovice Moravský Krumlov Ráječko Mutěnice Otnice Moravská Nová Ves Velké Opatovice Popovice Blatnice pod Svatým Antonínkem Dolní Kounice Lanžhot Říčany Otmarov Ždánice Oslavany Těmice Čebín Bílovice nad Svitavou Bukovany Mokrá-Horákov Hostěrádky-Rešov Velká nad Veličkou Veverská Bítýška Nesovice Lipov Hrušky Pozořice Komořany Holasice Vojkovice Tvrdonice Hovorany Čejkovice Mikulčice Kobylí Střelice Křepice Rakvice Prace Jedovnice Hoštice-Heroltice Rudice Nový Šaldorf-Sedlešovice Syrovice

Kód obce

Plocha

582239 583189 584983 586137 586081 593214 583219 586765 584266 585017 586641 584126 586706 594482 582247 586412 593478 584665 582646 583651 586048 582956 584622 583839 506699 586803 583588 586668 582913 582824 586072 583405 593052 586714 584100 593419 586323 584487 583677 593168 583031 584142 584941 586170 586102 586374 584568 583910 584592 584860 583685 581682 593061 582298 587729 583936

15,71718 4,485104 25,73697 19,83525 40,35683 8,852944 5,067905 44,35845 9,972407 23,29356 17,34966 4,788295 14,63302 49,57175 5,051201 32,42227 8,707326 23,32767 25,86381 2,687649 13,9703 8,946803 55,0453 10,93924 1,061143 20,80019 18,73405 3,784919 7,257253 14,70311 3,268868 12,22552 4,658195 25,97026 13,72283 10,28562 15,16957 15,98946 15,49386 5,871162 3,546044 6,993405 21,23989 21,03353 25,06418 15,35032 21,00609 14,75379 6,711056 21,80729 4,689011 14,20366 7,278878 4,837395 8,438503 8,182875

-176-

Plocha_TV Obyvatel 13,14 52,44 11,8 14,69 10,01 22,26 41,83 9,02 25,64 12,88 17,29 30,36 16,28 6,05 28,5 9,25 22,97 12,86 7,73 94,72 13,44 11,75 7,269999 13,98 99,13 9,59 5,34 26,42 13,78 6,8 30,51 8,47 27,81 7,699999 7,289999 19,24 14,32 13,61 9,539999 30,54 22,15 18,89 9,689999 9,5 7,98 10,28 9,5 7,32 14,9 9,17 21,33 7,039999 32,49 20,67 13,27 12,2

3594 881 3785 2958 4298 1879 988 4556 1530 3040 2215 1245 2197 5893 1234 3662 1458 2597 3947 310 2096 2354 3698 1887 259 2592 4609 896 1717 3457 760 2698 813 2930 3046 1131 1513 1564 2184 679 934 1091 2108 2147 2523 1946 2088 2697 1302 2113 900 2704 577 902 1274 1361

Obyv_TV 472 462 447 435 430 418 413 411 392 392 383 378 358 357 352 339 335 334 305 294 282 277 269 264 257 249 246 237 237 235 232 229 226 226 222 218 217 213 208 207 207 206 204 204 201 200 198 197 194 194 192 190 187 186 169 166


Název obce Žabčice Lysice Popůvky Moravské Málkovice Moutnice Unkovice Šitbořice Hroznová Lhota Hodonice Kostice Topolany Lednice Prušánky Vranovice Hrušky Domanín Křižanovice u Vyškova Bořetice Žádovice Letovice Křižanovice Hodějice Blučina Letonice Sudoměřice Ořechov Ladná Vlkoš Žeravice Hlohovec Kovalovice Silůvky Ponětovice Doubravice nad Svitavou Miroslav Pohořelice Sivice Louka Nové Bránice Dolní Dunajovice Radslavice Vážany nad Litavou Zaječí Bošovice Petrov Velatice Šaratice Velké Němčice Nosislav Těšany Uherčice Valtice Tasov Sloup Brankovice Kostelec

Kód obce

Plocha

584231 582018 583669 593346 583448 584061 584932 586188 594067 584576 593630 584631 586498 585033 593079 586145 593231 584347 586781 581917 593222 593044 582859 593257 586609 583561 558443 586749 586820 584452 583227 583855 549738 581542 594458 584801 583863 586331 583511 584428 593524 593664 585050 592919 586480 584096 593613 585009 584720 583995 584967 584975 586650 582352 592927 586277

8,21846 10,81984 7,444851 3,643293 7,144575 3,707476 12,25897 9,076528 8,800272 12,39056 4,453286 31,28317 14,17235 13,84618 5,447229 7,032788 2,470762 9,123864 5,597703 51,05946 4,7729 8,533912 16,71053 11,05736 9,331579 19,62152 9,971565 8,648782 6,99374 8,989998 4,651143 6,004967 2,395489 10,69714 26,58814 42,89739 7,242308 9,543154 6,26435 17,85387 4,3204 7,006264 15,85246 12,85337 11,69517 2,290784 8,208612 21,99158 17,0332 16,16205 13,52163 47,88138 6,389435 7,628758 12,13992 5,145342

-177-

Plocha_TV Obyvatel 10,32 8,71 13,36 27,45 14 23,48 8,159999 12,43 8,5 8,5 51,09 6,71 7,059999 7,219999 18,68 14,22 100 10,96 17,84 1,96 16,89 13,76 5,98 9,039999 10 5,099999 10,03 11,52 11,51 9,409999 19,21 15,33 29,33 8,63 3,759999 2,329999 10,39 10,48 15,14 5,599999 21,01 13,28 6,309999 7,78 6,82 12,57 7,86 4,55 6,039999 6,19 7,4 2,089999 12,86 7,349999 7,829999 7,929999

1605 1891 1225 593 1139 671 1928 1254 1830 1819 302 2282 2147 2080 769 1007 143 1278 766 6667 762 929 2124 1400 1244 2434 1221 1046 1038 1263 608 759 388 1309 2918 4496 1003 994 677 1720 449 700 1439 1161 1320 642 1012 1743 1291 1254 1042 3561 556 949 883 857

Obyv_TV 166 165 164 163 159 158 157 156 156 155 154 153 152 150 144 143 143 140 137 131 129 128 127 127 124 124 122 120 119 119 117 116 114 113 110 105 104 104 102 96 94 93 91 90 90 81 80 79 78 78 77 74 72 70 69 68


Název obce Archlebov Rozdrojovice Černá Hora Bořitov Šošůvka Dambořice Tetčice Vysočany Švábenice Bulhary Ostrovačice Spešov Kuchařovice Heršpice Rostěnice-Zvonovice Zelená Hora Habrovany Starovice Ježov Babice nad Svitavou Tasovice Šakvice Nížkovice Újezd u Boskovic Olomučany Předklášteří Malhostovice Nebovidy Prštice Strachotín Babice u Rosic Drnovice Němčany Zbýšov Vranov Žatčany Josefov Tučapy Přítluky Sedlec Dobročkovice Podbřežice Milonice Skoronice Drysice Týnec Svinošice

Kód obce

Plocha

586030 583791 581496 581364 582484 586129 583987 582701 593621 584380 583600 556963 594300 550213 554898 593702 593028 584894 586226 582794 594920 584924 593435 534692 582166 549746 583341 583456 583707 584916 582808 581551 593371 593699 584151 584240 586234 593648 584851 584878 592986 550795 593338 586544 593010 584959 582433

13,35378 2,837059 16,23992 9,959633 5,159762 23,15533 15,20792 12,15538 19,39827 15,11995 7,815832 3,329499 7,559021 18,07591 7,546314 3,005751 5,506621 8,228018 5,925963 17,42237 15,7543 12,0013 7,076812 12,74835 15,10355 7,241071 11,50664 4,49186 7,819858 14,1743 5,762916 8,051974 7,042821 4,852487 12,60339 9,76533 7,095126 5,245593 14,30283 20,83955 5,060676 3,543112 5,00827 5,432811 7,940579 11,59517 7,294513

* Brno je řešeno samostatným PZKO

-178-

Plocha_TV Obyvatel 7,489999 7,349999 3,309999 4,639999 8,479999 4,32 5,32 6,65 5,159999 6,21 6,019999 6,07 3,89 4,65 6,65 12,76 3,74 3,339999 3,299999 2,259999 1,6 1,559999 2,259999 3,17 1,5 0,97 1,379999 2,079999 1,019999 1,129999 1,32 0,72 1,059999 1,289999 1,019999 0,709999 1,21 0,819999 0,43 0,259999 0,98 0,779999 0,419999 0,219999 0,209999 0,1 0,289999

870 885 1882 1293 695 1345 1064 796 1008 796 663 640 948 733 502 244 805 845 728 1019 1331 1350 670 459 935 1431 921 598 921 792 675 1216 724 560 702 764 414 509 767 847 206 238 354 538 557 1064 314

Obyv_TV 65 65 62 60 59 58 57 53 52 49 40 39 37 34 33 31 30 28 24 23 21 21 15 15 14 14 13 12 9 9 9 9 8 7 7 5 5 4 3 2 2 2 1 1 1 1 1


K2) Priority a popis opatření I.

Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5 včetně navázaných škodlivin (PAH, TK)

Imisní zátěž suspendovanými částicemi představuje spolu s troposférickým ozónem největší problém z hlediska kvality ovzduší v celé ČR. V případě suspendovaných částic vyvstává problém jak s primárními emisemi, tak se sekundárními vznikajícími nukleací z plynných prekurzorů. V neposlední řadě musí být v případě částic započtena i resuspenze již jednou usazených částic. Negativní vliv částic na zdraví obyvatelstva se odvíjí od jejich aerodynamického průměru (menší částice se dostanou dále do organismu a mohou tedy více škodit), dále od jejich fyzikálních vlastností (tvar – možnost dráždění sliznic, povrch – míra adsorpce) a v neposlední řadě od jejich chemického složení resp. navázaných sloučenin. Částice jsou velmi dobrý „nosič“ dalších škodlivin, jako jsou PAH a těžké kovy. Zejména legislativní zástupce PAH benzo(a)pyren překračuje v Jihomoravském kraji svůj cílový imisní limit. Imisní limity se vztahují k velikostní frakci PM10 i PM2,5. Z hlediska chemického složení resp. adsorbovaných látek se ještě od PM10 odvíjí imisní limit pro Pb, cílové imisní limity pro Ni, As, Cd a B(a)P coby zástupce PAH. Ke snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 je navrhováno 5 základních opatření: 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Vzdělávání a ekologické povědomí Imisní monitoring

Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Časová naléhavost: K Popis opatření: Z emisní analýzy vyplývá, že majoritním zdrojem TZL v zóně Jihomoravský kraj je doprava a dále pak malé zdroje (domácnosti) jak ukazuje Obr. 69. Redukční potenciál ke snižování emisí TZL z dopravy není příliš velký vzhledem k vysokému počtu tranzitní dopravy (zejména D1 a D2), který je z hlediska KÚ téměř neřešitelný. Záměr je tedy zatraktivnění veřejné dopravy a IDS za účelem snížení intenzity individuální automobilové dopravy. Dále pak je nutné co

-179-


nejvíce potlačit resuspenzi způsobenou právě dopravou. K tomu účelu slouží zejména zpevnění povrchu a okrajů vozovek a jejich pravidelné čištění. Z hlediska malých zdrojů je potřeba zaměřit se především na dosud neplynofikované oblasti (viz. Tab. 52). Dále je třeba při plánování, opravách či restrukturalizacích CZT co nejvíce zapojit průmyslové odpadní teplo, optimalizovat sítě, aby nedocházelo k velkým ztrátám a snažit se co nejvíce zvýhodnit právě tento systém. K opatření 1.1. jsou navrhována tato podopatření: 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.1.3. Ekologizace dopravy 1.1.4. Zvýšení plynulosti silniční dopravy 1.1.5. Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek Podopatření 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  neplynofikované obce (Tab. 52)  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav  ORP s nejvyšším zastoupením REZZO 3 na emisích TZL – Tišnov, Boskovice V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  plynofikace obcí a jejich částí,  budování nových a rozvoj stávajících sítí CZT,  optimalizace vytápění,  využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla.. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Optimalizace vytápění (regulace topných systémů)

Využití stávajícího potenciálu CZT

Popis opatření Sektor Pravidelná povinná kontrola – provádí kominík nebo instalatér; Malé zdroje školicí a vzdělávací programy. Zavádění nákladově výhodného zvláštního tarifu u dálkového tepla pro celoroční přípravu Malé zdroje teplé vody, popř. stanovení povinnosti připojení

-180-

Škodlivina

Harmonogram

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx,

K

PM10, PM2,5, NOx,

D


Název opatření Využívání stávajícího průmyslového odpadního tepla Plynofikace neplynofikovaných obcí

Popis opatření

Plynofikace doposud neplynofikovaných obcí

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Malé zdroje


D

Malé zdroje


S

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí,  tepelně energetická sanace budov,  instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv,  prachové filtry v CZT,  optimalizace mechanických zařízení (Průmysl),  zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů  ekologizace dalších zdrojů emisí. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Tepelně energetická sanace budov

Energetická sanace soukromých a veřejných budov v sektoru služeb (contracting)

Popis opatření Tepelně energetická sanace budov Opatření se týká všech budov užívaných malospotřebiteli, s výjimkou domácností (např. objekty užívané obchodníky, živnostníky, poskytovateli služeb, zařízení infrastruktury,...).

-181-

Sektor Malé zdroje

Malé zdroje

Škodlivina PM10, PM2,5, B(a)P, NOx,

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO2

Harmonogram D

D


Název opatření

Popis opatření

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Výměna starých pecí / kamen

Výměna topných kotlů

Malé zdroje


D

PM10, PM2,5, B(a)P

D

PM10, PM2,5, B(a)P

K

Průmysl

PM10, PM2,5

D

Posílení ekologických aspektů u zakázek Průmysl zadávaných veřejnoprávními subjekty.

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, VOC

D

Instalace odlučovačů pevných částic v zařízeních na spalování pevných paliv

Prachové filtry v CZT

Optimalizace mechanických zařízení / Průmysl Zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů

Informace a bezplatné energetické poradenství, zvýšení účinnosti technologií přípravy teplé vody, "známka způsobilosti kamen", typové zkoušky a individuální povolení u Malé zdroje topných zařízení, přísné limity pro malá zařízení (zpřísnění limitů ve vyhlášce o topeništích a v zákoně o ochraně ovzduší – kotle), sjednocení a zjednodušení metod měření. Zajištění správného provozu filtračních jednotek odpovídajících současným Energie technickým požadavkům u zařízení > 2 MW.

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.1.3. Ekologizace dopravy Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav

-182-


V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí,  obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy,  iniciativy v oblasti úspor paliva,  prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,…),  vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla),  podpora pěšího a cyklistického provozu,  ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Iniciativy v oblasti úspor paliva

Prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,...) Vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla) Verze: účinnost 90% (proudový filtr) Vestavba filtrů pevných částic (těžká užitková vozidla) Verze: účinnost 35% (průtokový filtr)

Popis opatření Výchova řidičů (včetně nákladních automobilů) k úsporám paliva, pilotní projekty ekologicky šetrné mobility z hlediska emisí (např. ve volném čase, dojíždění do práce, obce prosazující úspornou dopravu, atp.)

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Doprava

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC

K, S, D

Vozidla s alternativním pohonem se budou používat ve větší míře pouze při dostatečném zajištění příslušných nosičů energie.

Doprava


D

Dovybavení starších vozidel (nákladní automobily, autobusy, těžká užitková vozidla,...)

Doprava

PM10, PM2,5, B(a)P

K

Doprava

PM10, PM2,5, B(a)P

K

Doprava


S, D

Logistika nákladní dopravy (např. využívání telematiky k eliminaci jízd naprázdno), budování Zlepšení v nákladní dopravě logistických center, intenzivnější využívání železničních vleček, zlepšení rámcových podmínek pro kombinovanou dopravu.

-183-


Název opatření

Popis opatření Sektor Vytváření potřebné infrastruktury (možnosti parkování jízdních kol, koncepce „park-and-ride“, optimalizace a rozšiřování sítě komunikací pro pěší a cyklisty), Doprava změna orientace urbanistického plánování na kombinovanou dopravu a krátké trasy, podpora z prostředků státu/[spolkových] zemí. Modernizace infrastruktury veřejného osvětlení a systému jeho řízení, 30% úspory energie. Aby se zabránilo nákladné investici Doprava ze strany obce, akce je prováděna prostřednictvím smlouvy o energetické náročnosti.

Škodlivina

Harmonogram


K,S,D


K,S,D

Snížení spotřeby energie v semaforech (LED)

Zvýšení energetickou účinnost ve veřejném osvětlení a snížení nákladů na provoz a údržbu.

Doprava


K

Půjčovny kol

Síť půjčoven kol, včetně cyklokaváren atp. Možnost svázání Doprava se zavedenými cykloobchody


K

Udržitelná doprava

- Vývoj a testování alternativních způsobů dopravy v řídce obydlených oblastech (dle poptávky) - Rozvoj sdílení automobilů - Organizace akcí a aktivit (mezinárodní veletrhy, soutěže, aktivity pro zdraví a pohodu, cyklistické školy, cyklovýlety)


K

Podpora pěšího a cyklistického provozu

Obnova a optimalizace městských / obecních veřejných osvětlení

Doprava

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření.

-184-


Podopatření 1.1.4. Zvýšení plynulosti silniční dopravy Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí,  přestavba světelných křižovatek na kruhové objezdy,  plánování a provádění prací na silnici s minimálním narušením plynulosti dopravy,  organizační dopravní opatření. Za prioritní konkrétní akce jsou považovány následující: Název opatření Přestavba světelných křižovatek na kruhové objezdy (rondely) Plánování a provádění prací na silnici s minimálním narušením plynulosti dopravy

Popis opatření

Sektor

Zlepšení plynulosti dopravy, eliminace popojíždění.

Doprava

Škodlivina PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC

Doprava


Omezení dopravních problémů a zdržení vyvolaných pracemi na silnici.

Harmonogram

K

K

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.1.5. Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  omezení maximální rychlosti při zhoršených meteorologických podmínkách,  omezení maximální rychlosti v závislosti na imisích,  kontrola omezení rychlosti,  kombinace dopravních omezení a snížení maximální rychlosti. -185-


Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Omezení maximální rychlosti v závislosti na imisích

Kontrola omezení rychlosti

Zákaz jízdy - varianta 3

Kombinace dopravních omezení a snížení maximální rychlosti

Aktualizace smogového regulačního řádu

Popis opatření viz výše uvedené varianty. Krátkodobé opatření; pro předpokládaný počet 25 relevantních dní v roce (odhad na základě průměrného překročení prahové hodnoty pro upozornění na koncentraci PM10 a ozónu) lze uvažovat o různých variantách. Omezení rychlosti se více dodržuje, pokud se provádí kontrola (viditelná kontrola sníží rychlost o 10km/h tam, kde by to bylo bez kontroly jen 5km/h) Zákaz jízdy pro motorová vozidla, která byla poprvé registrována před 1.1.2001 (EURO 3). Lze uvažovat o různých variantách. Kromě toho ještě připadá v úvahu řada podpůrných opatření jako např. jízda veřejnou dopravou zdarma. Den bez aut. Jihomoravský kraj může při nepříznivých podmínkách vyhlásit dle svého regulačního řádu signál upozornění resp. regulace. Regulační řád by má být periodicky aktualizován.

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Doprava


K

Doprava


K

Doprava


K

Doprava


K

Průmysl


K


Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním Časová naléhavost: K Popis opatření Již jednou suspendované částice mohou vlivem proudění znovu re-suspendovat do ovzduší. Za účelem snížení těchto re-emisí je nutné usazené částice odstraňovat.

-186-


K opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním jsou navrhována tato podopatření: 1.2.1. čištění povrchu komunikací, 1.2.2. odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí, 1.2.3. omezení sekundární prašnosti v zemědělství. Podopatření 1.2.1. Úprava a čištění povrchu komunikací Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  obce s více než 10.000 obyvateli (Obr. 8)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  zpevňování vozovek, oprava vozovek  pravidelné čištění vozovek,  důkladné vyčištění vozovek a chodníků po zimní sezóně,  optimalizace posypového managementu. V rámci tohoto podopatření lze využít obecně prospěšné práce, jako alternativní tresty za málo nebezpečné trestné činy a přestupky případně veřejně prospěšné práce. Výhoda je, že je možné si tuto činnost nasměrovat tam, kde to obec potřebuje. Poslední dobou je tato činnost čím dál více využívána, jelikož náklady jsou velmi nízké. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Optimalizace posypového managementu

Čištění silnic

Popis opatření Sektor Optimalizace posypového managementu ve spolupráci s předpovědí počasí, včasný úklid Doprava posypového materiálu po zimě (opět ve spolupráci s meteorology). Častější mytí vozovky, přednostní čištění hlavních dopravních tepen a Doprava ulic v obytných zónách.

Škodlivina

Harmonogram

PM10, PM2,5

K

PM10, PM2,5

K


-187-


Podopatření 1.2.2. Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  zpevňování a čištění povrchů v areálech,  organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí,  snižování re-emise z průmyslových zdrojů (včetně povrchových dolů a zařízení na zpracování štěrku),  Snižování re-emise ze stavebnictví. V rámci tohoto podopatření lze využít obecně prospěšné práce, jako alternativní tresty za málo nebezpečné trestné činy a přestupky případně veřejně prospěšné práce. Výhoda je, že je možné si tuto činnost nasměrovat tam, kde to obec potřebuje. Poslední dobou je tato činnost čím dál více využívána, jelikož náklady jsou velmi nízké. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Snižování re-emise z průmyslových zdrojů (včetně povrchových dolů a zařízení na zpracování štěrku)

Snižování re-emise ze stavebnictví

Výsadba městské zeleně

Popis opatření Sektor Podchycení zdrojů (zvlášť u manipulace se sypkými materiály), nasazení zametacích strojů, zařízení na mytí pneumatik, odsávání hal, ochrana proti větru, podtlakové Průmysl systémy, bezprašné kryty vozovek, optimalizace jízdních tras. Vlhčení přepravovaného nákladu a povrchů, (vzorem je švýcarská směrnice pro stavebnictví). Rozšíření zákonných požadavků (Ohrožení/Obtěžování lidí) určených pro staveniště, stavební řešení zdrojů hluku, vázání prachu, Průmysl používání přístrojů s elektrickým pohonem, pravidelné údržby. Vzorem je švýcarská směrnice pro stavebnictví. Výsadba městské zeleně zejména podél významných liniových či Obce plošných zdrojů emisí TZL - ideální je

-188-

Škodlivina

Harmonogram

PM10, PM2,5,

D

PM10, PM2,5,

D

PM10, PM2,5,

S


kombinace křovin a dřevin. Spolupráce s odborem regionálního rozvoje v rámci Programu obnovy venkova. Výsadba ochranné a doprovodné zeleně kolem komunikací

Výsadba ochranné a doprovodné zeleně kolem komunikací

Doprava

PM10, B(a)P, NOx

S, D

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.2.3. Omezení sekundární prašnosti v zemědělství Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  Obce a ORP, na jejichž území leží půdy ohrožené větrnou erozí kat. IV – kat. VI (Obr. 92) [17]  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  snižování re-emise v zemědělství,  zazelenění ploch černého úhoru a nevyužívaných ploch jako prevence větrné eroze,  podpora zakládání mezí a výsadby křovin jako prevence proti větrné erozi,  podpora zemědělských strojů vybavených zařízeními k omezení zviřování prachu,  ochrana a rozšíření přirozené schopnosti lesa a půdy k zachycování škodlivin. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Snižování re-emise v zemědělství

Popis opatření Při manipulaci se sypkými zemědělskými komoditami jako je např. obilí vznikají emise prachu. Kromě toho lze snížit emise prachu při obdělávání půdy a sklizňových pracích

Zazelenění ploch černého úhoru a nevyužívaných ploch jako prevence větrné eroze

-189-

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Zemědělství

PM10, PM2,5,

K,S,D

Zemědělství

PM10, PM2,5,

D


Podpora zakládání mezí a výsadby křovin jako prevence proti větrné erozi Podpora zemědělských strojů Snižuje emise prachu při obdělávání vybavených půdy a sklizňových pracích. zařízeními k omezení zviřování prachu Územní plánování v lesnictví (plán rozvoje lesa), trvale udržitelné lesní Ochrana a rozšíření hospodářství, zachování/ rozvoj přirozené schopnosti rozmanitosti biologických druhů, lesa a půdy zdokonalení právních předpisů na k zachycování ochranu proti znečišťování lesního škodlivin ovzduší, podpora využívání obnovitelných surovin.

Zemědělství

PM10, PM2,5,

D

Zemědělství

PM10, PM2,5,

K,S

Zemědělství

PM10, PM2,5,

D


Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti Časová naléhavost: K Popis opatření Nejvyšší koncentrace PM v ovzduší, pocházejících z dopravy, se vyskytují právě poblíž významnějších liniových zdrojů. Navíc výfukové plyny obsahují zejména jemnější (škodlivější) frakci PM2,5. Je tedy velmi účelné, aby byly případě významných liniových zdrojů v obydlených částech obcí postaveny obchvaty mimo obydlenou oblast, popř. aby byl průjezd obydlenými částmi obce co nejvíce plynulý. K opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti jsou navrhována tato podopatření: 1.3.1. budování obchvatů měst a obcí, 1.3.2. omezení automobilové dopravy v centrech měst, 1.3.3. podpora rozvoje městské hromadné dopravy, 1.3.4. úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním).

-190-


Podopatření 1.3.1. Budování obchvatů měst a obcí Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Za prioritní konkrétní akce jsou považovány následující mimo stanovené priority v silniční dopravě [18]: a) Dokončení obchvatu Lechovic na silnici I/53 b) Obchvat města Hodonín na silnici I/51 c) Výstavba dálnice / rychlostní silnice R52 Brno – Vídeň včetně obchvatu Mikulova d) Obchvat Břeclavi Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.3.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  obce s více než 10.000 obyvateli (Obr. 8)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  úplný zákaz vjezdu,  selektivní zákaz vjezdu,  mýtné v městech,  rychlostní omezení,  dopravní management pro optimální využívání stávající infrastruktury,  parkovací politika (včetně budování krytých / podzemních garáží a související telematiky).

-191-


Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Dopravní management pro optimální využívání stávající infrastruktury

Mýtné v městech

Popis opatření Řízení dopravy v závislosti na množství imisí, zdokonalování městské logistiky, telematické systémy. Existují různé modely pro různé typy vozidel. Jednou z možností je zavedení mýtného pro nákladní automobily.

Sektor

Doprava

Doprava

Škodlivina Harmonogram PM10, PM2,5, K B(a)P, NOx, CO, VOC PM10, PM2,5, K B(a)P, NOx, CO, VOC

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.3.3. Rozvoj městské hromadné dopravy Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  obce s více než 10.000 obyvateli (Obr. 8)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  Zatraktivnění a rozšiřování sítě železniční a příměstské dopravy Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Sektor

Zatraktivnění a rozšiřování sítě železniční a příměstské dopravy, IDS-JMK

Popis opatření Park-and-ride, zlepšení kombinace s využitím jízdního kola, místní autobusy, poradenství ohledně mobility a provozování dopravních informačních systémů, vytváření nabídek vycházejících z potřeb zákazníka, zatraktivnění veřejné příměstské dopravy pro cestu do zaměstnání, sladění provozních resp. úředních hodin s nabídkou veřejné dopravy.

Ekologizace MHD

Ekologizace MHD

Doprava

-192-

Doprava

Škodlivina

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC, PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC,

Harmonogram

K,S,D

K,S,D


Za prioritní konkrétní akce jsou považovány následující: a) Zkvalitňování a zvyšování konfortu IDS – JMK, b) Zkvalitnění možnosti přeshraniční dopravy regionu CENTROPE. Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.3.4. Úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  obce s více než 10.000 obyvateli (Obr. 8)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  zatravňování odkrytých ploch za účelem zamezení re-emise,  vytváření ploch s vyloučením/omezením dopravy v městských centrech/aglomeracích,  vysazování zeleně fungujících jako prachový filtr v zónách s vysokou intenzitou dopravy. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Vytváření ploch s vyloučením/omezením dopravy v městských centrech/aglomeracích Vysazování zeleně fungujících jako prachový filtr v zónách s vysokou intenzitou dopravy

Popis opatření V městských centrech přechod na osobní a nákladní dopravu bez zatížení emisemi, zřizování vyhrazených jízdních pruhů pro autobusy, více zón pro pěší.

Sektor

Doprava

Toto opatření se uplatní především Doprava v městských oblastech.

Škodlivina Harmonogram PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, K CO, VOC, CO2 PM10, PM2,5, B(a)P,

D


-193-


Opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí V případě domácností (malých zdrojů) je téměř nemožné regulovat nebo dohlížet na spalovaná paliva popř. technologie spalování. Přitom právě tyto malé zdroje emitují v zóně Jihomoravský kraj dvojnásobné množství TZL než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady. Ke snížení emisí TZL v tomto sektoru musí přispět zejména vzdělávání v oblasti vztahu k životnímu prostředí podpořenému např. ambulantními měřeními, stanovením zdravotních rizik či výstavami / přednáškami odborníků v oboru. K opatření 1.4: Vzdělávání a ekologické povědomí jsou navrhována tato podopatření: 1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech, 1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva. Podopatření 1.4.1. podpora úspory energií v domácnostech Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  neplynofikované obce (Tab. 52)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  tepelná čerpadla pro domácnosti,  realizace potenciálu úspor elektřiny v domácnostech a v sektoru služeb,  opatření pro oblast "vytápění domů". Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Opatření pro oblast "vytápění domů"

Popis opatření Informace a bezplatné energetické poradenství, zvýšení účinnosti technologií přípravy teplé vody, "nálepka způsobilosti pece", typové zkoušky a individuální povolení u topných zařízení, přísné limity pro malá zařízení, sjednocení a zjednodušení metod měření.

Tepelná čerpadla pro domácnosti

-194-

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Malé zdroje

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx

K,S,D

Malé zdroje

PM10, PM2,5, K B(a)P, NOx, CO, VOC


Název opatření

Popis opatření Normy maximální přípustné spotřeby, Realizace potenciálu zadávání ekologických zakázek, dohody úspor elektřiny v na dobrovolné bázi, poradenství domácnostech a v ohledně úspor energie, kritéria pro sektoru služeb podporu, impulzní program contracting. Finanční mechanismus – založení Modernizace partnerství veřejného a privátního bydlení formou PPP sektoru (investor, banka) za účelem projektů modernizace bydlení, splácení formou úspory energie

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Malé zdroje

PM10, PM2,5, K,S,D B(a)P, NOx, CO, VOC

Malé zdroje

PM10, PM2,5, K,S,D B(a)P, NOx, CO,

Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Podopatření 1.4.2. vzdělávání a informovanost obyvatelstva Časová naléhavost: KS v případě prioritních konkrétních akcí, SD v případě dalších konkrétních akcí. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  neplynofikované obce (Tab. 52)  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav  ORP s nejvyšším zastoupením REZZO 3 na emisích TZL – Tišnov, Boskovice V rámci tohoto podopatření lze podporovat následující aktivity:  osvěta obyvatelstva ohledně ekologického vytápění a poradenství  vzdělávání v oblasti mobility,  vzdělávání a informovanost obyvatel o kvalitě ovzduší. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Osvěta obyvatelstva ohledně ekologického vytápění a poradenství při koupi ekologických zařízení Vzdělávání v oblasti mobility

Popis opatření

Sektor

Eliminace spalování odpadů v domácnostech, poradenství ohledně správného využívání paliv.

PM10, PM2,5, Malé zdroje B(a)P, NOx, CO, D VOC

Vzdělávání instruktorů autoškol a řidičů (včetně nákladních automobilů) k úsporám pohonných hmot

-195-

Doprava

Škodlivina

Harmonogram

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, D VOC


Název opatření

Vzdělávání a informovanost obyvatel o kvalitě ovzduší

Popis opatření Vzdělávání obyvatelstva ohledně možnosti vytápění, údržby kotlů, spalování jednotlivých paliv a dopadů na ŽP, škodlivosti spalování odpadů, vliv dopravy na kvalitu ovzduší, telematika v dopravě, ambulantní měření či způsoby k získání dotací

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Vzdělávání a informovan ost

K


Opatření 1.5: Imisní monitoring Toto opatření by mělo sloužit zejména k analýze, zda je na území zóny měřeno vše dle legislativních požadavků, zda nejsou v některých místech zóny „hluchá místa“, dále pak k vyhodnocení přijatých opatření, proměření oblastí s nedostatečným pokrytím státní sítě IM či jako doplňková část vzdělávacích opatření. K opatření 1.5: Imisní monitoring jsou navrhována tato podopatření: 1.5.1. Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi TZL – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav  obce realizující opatření v rámci PZKO Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Optimalizace sítě imisního monitoringu

Ambulantní měření

Popis opatření Sektor Optimalizace sítě imisního monitoringu v zóně Monitoring možnost kampaňových ambulantních měření ke zjištění kvality ovzduší v malých obcích, způsoby financování imisního monitoringu Monitoring

Škodlivina

Harmonogram K

K

Za prioritní konkrétní akce jsou považovány následující: a) Ambulantní proměření kvality ovzduší ve Šlapanicích b) Zajistit na území zóny akreditované měření PM2,5 Vzhledem k možnosti překračování imisních limitů na větší ploše zóny Jihomoravský kraj (viz. roky 2005, 2006 a 2010 na Obr. 4), doporučuje se podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. -196-


II. Priorita 2: Snížení emisí prekurzorů troposférického ozónu Z hlediska prekurzorů troposférického ozónu se jedná především o oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC). Přestože obě skupiny látek nepřekračují v Jihomoravském kraji své emisní stropy, tak díky vzájemným fotochemickým reakcím v atmosféře dochází k tvorbě troposférického ozónu, který překračuje na území kraje svůj cílový imisní limit. Snížením emisí těchto škodlivin tak kromě zlepšení kvality ovzduší dojde rovněž k omezení tvorby troposférického ozónu. Možnosti ke snížení emisí NOx jsou zejména na mobilních zdrojích coby majoritním přispěvateli emisí. Většina uvedených opatření úzce souvisí s opatřeními na omezení prašnosti. Další šance ke snížení emisí NOx je efektivnější využívání energií. Pro snížení emisí těkavých organických látek je zejména důležité prosazovat používání vodou ředitelných rozpouštědel. Ke snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší jsou navrhována tři základní opatření: 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC Omezení „studených startů“ motorových vozidel

Opatření 2.1: Efektivnější využívání energie a podpora úspor včetně obnovitelných zdrojů energie Časová naléhavost: K K opatření 2.1 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6.

Zlepšení tepelných izolací veřejných budov, Zlepšení regulace vytápění veřejných budov, Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách, Omezení ztrát v rozvodech tepla, Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie, Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek.

Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi NOx – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice  ORP s nejvyšším zastoupením stacionárních zdrojů na emisích NOx – Hodonín, Kyjov, -197-


Šlapanice, Boskovice, Znojmo Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Optimalizace vytápění (regulace topných systémů)

Popis opatření Pravidelná povinná kontrola – provádí kominík nebo instalatér; školicí a vzdělávací programy.

Tepelně energetická sanace budov

Tepelně energetická sanace budov

Malé zdroje

Energetická sanace soukromých a veřejných budov v sektoru služeb (contracting)

Opatření se týká všech budov užívaných malospotřebiteli, s výjimkou domácností (např. objekty užívané obchodníky, živnostníky, poskytovateli služeb, zařízení infrastruktury,...).

Malé zdroje


D

Posílení ekologických aspektů u zakázek zadávaných veřejnoprávními subjekty.

Průmysl

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, VOC

D

Výměna topných kotlů

Malé zdroje


D

Zapracování ekologických aspektů do právních předpisů v oblasti projektování/plánování, výběrových řízení a realizace stavebních projektů Výměna starých pecí/kamen

Sektor Malé zdroje

Škodlivina PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO2 PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO2

Harmonogram K

D

Vzhledem k možnosti překračování emisních stropů a imisních limitů na celé ploše zóny Jihomoravský kraj se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy Časová naléhavost: K K opatření 2.2 jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 2.2.1. Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy), 2.2.2. Omezení automobilové dopravy v centrech měst, 2.2.3. Zvýšení plynulosti silniční dopravy. Prioritní oblasti:  prioritní obce kategorie IIIb  ORP s nejvyššími emisemi NOx – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice  ORP s nejvyšším zastoupením mobilních zdrojů na emisích NOx – Rosice, Vyškov, Hustopeče, Židlochovice, Pohořelice, Slavkov u Brna, Bučovice -198-


Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Prosazování rozvoje distribuční sítě alternativních pohonných hmot (zemní plyn, elektřina,...)

Podpora pěšího a cyklistického provozu

Přestavba světelných křižovatek na kruhové objezdy (rondely) Plánování a provádění prací na silnici s minimálním narušením plynulosti dopravy

Omezení maximální rychlosti v závislosti na imisích

Kontrola omezení rychlosti

Mýtné v městech

Popis opatření

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Vozidla s alternativním pohonem se budou používat ve větší míře pouze při dostatečném zajištění příslušných nosičů energie.

Doprava

PM10, PM2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC, CO2

D

Doprava


K,S,D

Zlepšení plynulosti dopravy, eliminace popojíždění.

Doprava


K

Omezení dopravních problémů a zdržení vyvolaných pracemi na silnici.

Doprava


K


K


K


K

Vytváření potřebné infrastruktury (možnosti parkování jízdních kol, koncepce „park-and-ride“, optimalizace a rozšiřování sítě komunikací pro pěší a cyklisty), změna orientace urbanistického plánování na kombinovanou dopravu a krátké trasy, podpora z prostředků státu/[spolkových] zemí.

viz výše uvedené varianty. Krátkodobé opatření; pro předpokládaný počet 25 relevantních dní v roce (odhad na Doprava základě průměrného překročení prahové hodnoty pro upozornění na koncentraci PM10 a ozónu) lze uvažovat o různých variantách. Omezení rychlosti se více dodržuje, pokud se provádí kontrola (viditelná kontrola sníží rychlost o 10km/h Doprava tam, kde by to bylo bez kontroly jen 5km/h) Existují různé modely pro různé typy vozidel. Jednou z možností je Doprava zavedení mýtného pro nákladní automobily /11/.

-199-


Název opatření

Popis opatření Park-and-ride, zlepšení kombinace s využitím jízdního kola, místní autobusy, poradenství ohledně mobility a provozování dopravních Zatraktivnění a informačních systémů, vytváření rozšiřování sítě nabídek vycházejících z potřeb železniční a příměstské zákazníka, zatraktivnění veřejné dopravy, IDS-JMK příměstské dopravy pro cestu do zaměstnání, sladění provozních resp. úředních hodin s nabídkou veřejné dopravy. V městských centrech přechod na Vytváření ploch osobní a nákladní dopravu bez s vyloučením/omezením zatížení emisemi, zřizování dopravy v městských vyhrazených jízdních pruhů pro centrech/aglomeracích autobusy, více zón pro pěší. Vzdělávání instruktorů autoškol a Vzdělávání v oblasti řidičů (včetně nákladních mobility automobilů) k úsporám pohonných hmot

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Doprava


K,S,D

Doprava


K

Doprava


D

Vzhledem k možnosti překračování emisních stropů a imisních limitů na celé ploše zóny Jihomoravský kraj se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření.

Opatření 2.3. Omezení emisí VOC při používání rozpouštědel Časová naléhavost: K Popis opatření Emise VOC ze sektoru používání rozpouštědel jsou nejvýznamnějším přispěvatelem této škodliviny do ovzduší. Jde především o nátěrové hmoty ředěné organickými rozpouštědly. Prosazování vodou ředitelných nátěrových hmot tak může ovlivnit množství emisí do ovzduší. To může být uskutečňováno jednak využíváním vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru a nepřímo je možné zadat tuto podmínku do výběrových podmínek veřejných zakázek. Pro uvedené opatření 2.3 jsou navrhována následující opatření: 2.3.1. Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru 2.3.2. Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi 2.3.3. Regulace rozpouštědel v tiskařství

-200-


Prioritní oblasti:  ORP s nejvyššími emisemi VOC – Znojmo, Boskovice, Šlapanice, Břeclav  ORP s nejvyšším zastoupením REZZO3 na emisích VOC – Boskovice, Znojmo, Tišnov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Náhrada rozpouštědel v podnikové/živnostenské sféře a v domácnostech Přísná regulace používání rozpouštědel v tiskárenských provozech

Popis opatření

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Malé zdroje

VOC

K,S

Průmysl

VOC

K,S


Opatření 2.4. Rekonstrukce zařízení, pracujících s VOC Časová naléhavost: K Pro uvedené opatření 3.2 jsou navrhována následující opatření: 2.4.1. Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin. Prioritní oblasti:  ORP s nejvyšším zastoupením REZZO1 na emisích VOC – Břeclav, Hodonín Vzhledem k možnosti překračování emisních stropů a imisních limitů na celé ploše zóny Jihomoravský kraj se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření.

Opatření 2.5. Omezení „studených startů“ motorových vozidel Časová naléhavost: S S nárůstem množství motorových vozidel roste i počet vozidel parkujících mimo garáže v otevřeném prostoru. Prochladlý motor pak po dobu než se „zahřeje“ produkuje větší množství emisí zejména VOC. Dobudováním krytých stání (především residentům) tak značně sníží výskyt „studených startů“ a ovlivní i parkovací politiku (vztah k opatřením zejména na snížení prašnosti). Pro uvedené opatření 2.5 jsou navrhována následující opatření: 2.5.1. Podpora výstavby krytých parkovacích stání.

-201-


Prioritní oblasti:  ORP s nejvyššími emisemi VOC – Šlapanice, Vyškov, Znojmo, Břeclav, Rosice  ORP s nejvyšším zastoupením mobilních zdrojů na emisích VOC – Rosice, Šlapanice, Vyškov, Břeclav, Hustopeče, Židlochovice Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Podpora výstavby krytých parkovacích stání

Popis opatření Sektor Podpora projektů pro výstavbu garáží, garážových stání, garážových domů či krytých Doprava parkovacích míst za účelem snížení počtu studených startů

Škodlivina

Harmonogram

VOC, NOx

K,S


III. Priorita 3: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou Časová naléhavost: D Udržení podlimitní zátěže se vztahuje k emisním stropům pro rok 2010. Amoniak se pohybuje poměrně významně pod emisním stropem, SO2 se však pohybuje pouze velmi těsně pod emisním stropem pro rok 2010. K udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin jsou navrhována následující opatření: 3.1. Udržení podlimitní zátěže NH3 3.2. Udržení podlimitní zátěže SO2 K opatření 3.1. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 3.1.1. Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe, 3.1.2. Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření

Redukce NH3 (amoniak)

Popis opatření Zakrytí jímek s kejdou, vícefázové krmení (krmení s redukcí dusíku), technologie zpracování a skladování kejdy podporující snížení obsahu amoniaku.

-202-

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

Zemědělství

NH3

K, S, D


Vzhledem k možnosti překračování emisních stropů na celé ploše zóny Jihomoravský kraj se Vzhledem k možnosti překračování emisního stropu se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření. K opatření 3.2. jsou z výše uvedených důvodů navrhována následující podopatření: 3.2.1. Rekonstrukce spalovacích zdrojů, 3.2.2. Optimalizace vytápění. Za prioritní akce jsou považovány následující: Název opatření Optimalizace vytápění (regulace topných systémů) Rekonstrukce a optimalizace spalovacích zdrojů

Popis opatření Pravidelná povinná kontrola – provádí kominík nebo instalatér; školicí a vzdělávací programy.

Sektor

Škodlivina

Harmonogram

PM10, B(a)P, Malé zdroje NOx, SO2 K

Průmysl

SO2, PM10, NOx, B(a)P K,S,D

Vzhledem k možnosti překračování emisních stropů na celé ploše zóny Jihomoravský kraj se doporučuje podpořit veškeré akce v zóně v rámci tohoto podopatření.

-203-


K3) Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit Smyslem této kapitoly je určení pořadí konkrétních akcí v rámci jednotlivých priorit. Pro tento účel se používají kritéria pro výběr těchto akcí. Doporučená kritéria pro výběr konkrétních akcí k přímé podpoře z prostředků kraje či měst a obcí a nebo pro předvýběr akcí doporučených k podpoře z tuzemských či „evropských“ podpůrných programů uvádí následující Tab. 61. Tab. 61. Priorita I Kriterium

Hodnocení akcí v rámci priorit

Váha

Poznámka

Počet dotčených obyvatel Jednotkové náklady na dosažený efekt Místní specifikum

35% 30% 15%

Řešení více než jedné priority Programu Žádoucí vedlejší efekt

10% 10%

Ve smyslu kategorií prioritních měst a obcí. Dle charakteru projektu. Např. blízkost dálnice, blízkost CHKO. Např. současné snížení emisí více prioritních znečišťujících látek. Např. snížení emisí NOx či VOC.

Priorita II a III Kriterium Jednotkové náklady na dosažený efekt

Váha 55%

Řešení více než jedné priority Programu Místní specifikum Žádoucí vedlejší efekt

20% 15% 10%

Poznámka Efektem je snížení emisí. Např. současné snížení emisí více prioritních znečišťujících látek. Např. blízkost dálnice, blízkost CHKO. Např. snížení emisí oxidu uhličitého.

K4) Finanční rámec Indikativní rozdělení reálně nebo potenciálně disponibilních prostředků je stanoveno takto: Priorita 1: ................................................ 60 % Priorita 2: ................................................ 20 % Priorita 3: ................................................ 10 % Technická pomoc: ................................... 10 % V případě, že projekt / aktivita v rámci priorit 2 a 3 vyvolá významný vedlejší efekt související s prioritou 1 (tedy snížení emisí tuhých látek nebo snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi), může být částečně započítán do priority 1. Indikativní rozdělení se uplatní přímo v případě rozdělování prostředků, v případě doporučování žádostí do podpůrných programů by měly být stanovené proporce respektovány.

-204-


K5) Odhad nákladů V následující je uveden odhad nákladů na realizaci výše uvedených opatření a podopatření: Tab. 62.

Odhad nákladů na realizaci opatření a podopatření

Kód podopatření Název opatření 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek

Odhad nákladů (Kč) Stovky miliónů Desítky miliónů

1.1.3. 1.1.4. 1.1.5. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4. 1.4.1. 1.4.2. 1.5.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4.

Ekologizace dopravy Zvýšení plynulosti silniční dopravy Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek Čištění povrchu komunikací Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí Omezení sekundární prašnosti v zemědělství Budování obchvatů měst a obcí Omezení automobilové dopravy v centrech měst Podpora rozvoje městské hromadné dopravy Oprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Podpora úspory energií v domácnostech Vzdělávání Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Omezení ztrát v rozvodech tepla

Nelze specifikovat Stovky miliónů Beznákladové Desítky miliónů Jednotky miliónů Desítky miliónů Jednotky miliard Beznákladové Nelze specifikovat Jednotky miliónů Jednotky miliónů Jednotky miliónů Jednotky miliónů Jednotky miliónů Jednotky miliónů Jednotky miliónů Desítky miliónů

2.1.5.

Podpora „nespalovacích“ zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek

Jednotky miliónů

Stovky miliónů Beznákladové viz. 1.1.5.

2.3.2. 2.3.3. 2.4.1.

Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně IDS JMK) Omezení automobilové dopravy v centrech měst Zvýšení plynulosti silniční dopravy Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi Regulace rozpouštědel v tiskařství Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin

2.5.1. 3.1.1.

Podpora výstavby krytých parkovacích stání Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe

Beznákladové Beznákladové Jednotky miliónů Desítky až stovky miliónů Beznákladové

3.1.2. 3.2.1. 3.2.2.

Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích Rekonstrukce spalovacích zdrojů Optimalizace vytápění

Stovky miliónů Desítky miliónů Stovky miliónů

2.1.6. 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.3.1.

-205-

Jednotky miliónů

Beznákladové


K6) Rámec pro financování V následujících podkapitolách je uveden vztah podopatření Programového dodatku PZKO k relevantním operačním programům včetně závěrečné shrnující tabulky. I.

Operační program Životní prostředí

PRIORITNÍ OSA 2 – ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V rámci prioritní osy 2 budou realizovány následující oblasti podpory:  Oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší  Oblast podpory 2.2 – Omezování emisí O dotaci mohou zažádat zejména obce a města, příspěvkové organizace obcí a měst, státní organizace, organizace a subjekty vlastněné obcemi, neziskové organizace a podnikatelské subjekty. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání žádostí o dotace a podrobnější informace prostudujte v Implementačním dokumentu. Výše podpory  Dotace do výše 90 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu.  Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 0,5 milionu korun. Typy podporovaných projektů Zlepšení kvality ovzduší  Pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje (např. kotle) nejlepší emisní třídy.  Nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje.  Rozšíření stávajících středotlakých plynovodů. Omezování prašnosti  Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů. Omezování emisí  Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW pro snížení emisí oxidu dusíku a prachových částic.  Rekonstrukce nespalovacích zdrojů pro snížení nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku nebo prachových částic vypouštěných do ovzduší.  Opatření vedoucí ke snížení emisí čpavku a těkavých organických látek do ovzduší. -206-


PRIORITNÍ OSA 3 – DOTACE NA UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE V rámci prioritní osy 3 budou realizovány následující oblasti podpory:  Oblast podpory 3.1 - Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny.  Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Výše podpory  Dotace do výše 90 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu.  Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 0,5 milionu korun. Typy podporovaných projektů Výroba tepla  Výstavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů tepla využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. Výroba elektřiny  Instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny.  Výstavba a rekonstrukce větrných a malých vodních elektráren.  Výstavba geotermálních elektráren a elektráren spalujících biomasu (pevnou, plynnou nebo kapalnou). Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla  Instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, bioplynové stanice.  Instalace kogeneračních zařízení využívajících pevnou biomasu.  Kombinovaná výroba elektřiny a tepla z geotermální energie. Realizace úspor energie  Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov.  Implementace měřící a regulační techniky v systémech vytápění a chlazení. Využívání odpadního tepla  Aplikace technologií na využití odpadního tepla.

-207-


PRIORITNÍ OSA 5 – DOTACE NA OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK V rámci prioritní osy 5 budou realizovány následující oblasti podpory:  Oblast podpory 5.1 - Omezování průmyslového znečištění. Výše podpory  Dotace do výše 90 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu.  Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 0,5 milionu korun. Typy podporovaných projektů Omezování průmyslového znečištění  Vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností.  Technologie pro monitoring a omezování průmyslového znečištění.  Vytvoření regionálního informačního systému prevence závažných havárií.  Výstavba a rekonstrukce zařízení pro snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií.  Budování infrastruktury pro program REACH.

PRIORITNÍ OSA 7 – DOTACE PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU V rámci prioritní osy 5 budou realizovány následující oblasti podpory:  Oblast podpory 7.1 - Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Výše podpory  Dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj do výše 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu.  Dotace ze státního rozpočtu do výše 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu.  Podmínkou je spolufinancování z vlastních zdrojů žadatele minimálně ve výši 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu.  Minimální způsobilé výdaje jsou stanoveny ve výši 0,5 milionu korun. Typy podporovaných projektů 

Nákup, výstavba a rekonstrukce objektů center a poraden, objekt po realizaci -208-


 

projektu musí splňovat nízkoenergetický nebo vyšší standard pro energetickou náročnost budovy. Technické vybavení center a poraden investičního charakteru. Tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru.

Více informací na http://www.opzp.cz/ II. Operační program Doprava Finanční podpora z fondů Evropské unie pro sektor dopravy v České republice bude pro období 2007-2013 realizována zejména prostřednictvím Operačního programu Doprava. Ministerstvo dopravy vykonává prostřednictvím Odboru fondů EU pro tento operační program roli Řídícího orgánu. Operačním programem Doprava jsou realizovány zejména dopravní aspekty hlavních strategických cílů Národního rozvojového plánu. OP Doprava je zaměřen na sledování priorit evropského a nadregionálního významu, přičemž je v jejich plnění komplementární s dopravními intervencemi v rámci Regionálních operačních programů. OP Doprava je zároveň zaměřen na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 20052013 a dalšími strategickými dokumenty. Naplňování všech zmíněných priorit a cílů bude samozřejmě provázeno i respektováním cílů udržitelného rozvoje. Specifickými cíli OP Doprava jsou:  výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících  výstavba a modernizace regionálních sítí drážní dopravy  výstavba a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy mimo TEN-T  zlepšování kvality dopravy a ochrany životního prostředí z hlediska problematiky dopravy  výstavba a modernizace důležitých dopravních spojení na území hl. m. Prahy OP Doprava obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Celková alokace Operačního programu Doprava je 5 774 081 203 EUR. Operační program Doprava je nyní posuzován Evropskou komisí. Následující výčet prioritních os a potenciálně podporovaných projektů tedy vychází z dosud neschváleného dokumentu a může se ještě drobně změnit. 1. Modernizace železniční sítě TEN-T Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 2,190 mld. €, tj. 37,93 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících

-209-


železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu, včetně úprav vozidel, opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. 2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 1,607 mld. €, tj. 27,84 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zkapacitnění již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. tříd sítě TEN-T, koordinované řízení dopravního provozu, systémy zjišťující výskyt dopravní nehody apod., opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví typu budování protihlukových zdí a valů, výměny oken u obytných domů, výstavba mostů pro migraci živočichů apod. 3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 0,393 mld. €, tj. 6,82 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. modernizace důležitých železničních uzlů, rekonstrukce železničních tratí, vč. zajištění interoperability, postupná elektrizace dalších železničních tratí, opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 1,051 mld. €, tj. 18,20 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. modernizace a odstraňování závad na silnicích I. třídy, budování obchvatů a zklidňováním dopravy v obydlené zástavbě, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy, zabezpečení dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech, opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. 5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 0,330 mld. €, tj. 5,72 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. vybudování systému řízení a regulace městského silničního provozu pro optimalizaci propustnosti uzlů na hlavní uliční síti města, výstavba nových úseků metra apod. 6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 0,119 mld. €, tj. 2,07 % OPD. Možné zaměření projektů: Např. zlepšení stavu infrastruktury vodní dopravy řešením problémů splavnosti na dopravně významných vnitrozemských vodních cestách, modernizace říčních plavidel, podpora nových multimodálních technologií překládky apod.

-210-


7. Technická pomoc Na prioritní osu 7 je z fondů EU vyčleněno 0,081 mld. €, tj. 1,42 % OPD. Možné zaměření projektů: Financování aktivit spojených s řízením programu, např. zabezpečení kvalitní personální kapacity na všech úrovních implementační struktury, podpora při výběru projektů, podpora monitoringu programu a projektů, zabezpečení publicity programu a projektů, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu atd. Více informací na http://www.opd.cz/ III. ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 124,31 mil. €. Jaké projekty jsou z ROP Jihovýchod financovány ROP JV obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 1. Dostupnost dopravy Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 345,2 mil. €, tj. 49,0 % ROP JV Např. rekonstrukce, modernizace, souvislé opravy a výstavbu silnic II. a III. tříd vč. mostů, výstavba a rekonstrukce mostů, protihlukových zdí, přeložek silnic, kruhových objezdů, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných mezinárodních civilních letišť, budování a modernizace přestupních terminálů a záchytných parkovišť, instalace naváděcích a informačních dopravních systémů, nákup a modernizace ekologických dopravních prostředků pro veřejnou hromadnou dopravu, výstavba a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, chodce apod.

-211-


2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 133,8 mil. €, tj. 19,0 % ROP JV Např. modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center, lázeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, rekonstrukce a obnova kulturních památek s využitím pro cestovní ruch, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek, rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací včetně souvisejících parkovišť a chodníků, tvorba marketingových strategií cestovního ruchu, rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem, marketingové a informační kampaně zaměřené na propagaci regionu apod. 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 201,5 mil. €, tj. 28,6 % ROP JV Např. úprava veřejných prostranství (náměstí, parky, dětská hřiště, veřejná zeleň), regenerace a revitalizace brownfields vč. výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické infrastruktury, podpora realizace a dopracování regionálních inovačních strategií, modernizace a zkvalitňování vybavení vzdělávacích zařízení, regionálních zařízení zdravotnické a sociální péče a vybavení informačními technologiemi a přístrojovým vybavením, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a vybavení pro sociální integraci a rozvoj kultury, sportu a dalších neformálních aktivit občanů, pro práci s dětmi, mládeží, národnostními menšinami, ve vybraných regionech výstavba místních datových sítí sloužících pro zpřístupnění broadbandových služeb veřejnosti apod. 4. Technická pomoc Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil. €, tj. 3,4 % ROP JV Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP JV, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, propagace programu, poskytování informací, poskytování asistence a metodické pomoci potenciálním předkladatelům projektů, příprava a realizace projektů vzdělávacích programů apod. Více informací na http://www.strukturalni-fondy.cz/

-212-


IV. Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Jaké projekty jsou z OP Podnikání a inovace financovány OP Podnikání a inovace obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 1. Vznik firem Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 79,1 mil. €, tj. 2,6 % OPPI Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů spin-off firem apod. 2. Rozvoj firem Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 243 mil. €, tj. 8 % OPPI Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, koupě podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. 3. Efektivní energie Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 121,6 mil. €, tj. 4,0 % OPPI Např. výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. 4. Inovace Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 680,2 mil. €, tj. 22,4 % OPPI Např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod.

-213-


5. Prostředí pro podnikání a inovace Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 1076,6 mil. €, tj. 35,4 % OPPI Např. podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor, infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod. 6. Služby pro rozvoj podnikání Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 209,5 mil. €, tj. 6,9 % OPPI Např. rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. 7. Technická pomoc Na prioritní osu 7 je z fondů EU vyčleněno 89,6 mil. €, tj. 2,9 % OPPI Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Více na http://www.strukturalni-fondy.cz/ V. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. Tento OP je možné využít pro ekologické vzdělávání v rámci prioritní osy 3 – Další vzdělávání. Tato prioritní osa si klade za cíl podporu vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů,

-214-


lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Více na http://www.esfcr.cz/ VI. Program rozvoje venkova Program Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. I.1.1. Modernizace zemědělských podniků Opatření je zaměřeno na podporu investic, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. V živočišné výrobě se konkrétně jedná např. o výstavbu a rekonstrukci stájí, výstavbu jímek apod. V rostlinné výrobě jsou podporovány např. investice na výstavbu a rekonstrukce skleníků, skladů ovoce a zeleniny či závlahových zařízení. Žadatelem je zemědělský podnikatel. I.1.2. Investice do lesů Podpora rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podpora bude zaměřena např. na obnovu lesních porostů, investice k pořízení lesnické techniky či rekonstrukce lesnické infrastruktury (např. lesních cest) a další. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích. I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků a na rozvoj inovací. Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, procesů a technologií. Žadatelem je výrobce potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o založení ES. I.1.4. Pozemkové úpravy Opatření je zaměřeno na řešení problematiky vlastnických vztahů pozemkové držby,… Více na http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74&typ=2&ids=2970&val=2970 VII. Program švýcarsko–české spolupráce Program švýcarsko-české spolupráce může být využit k financování odklonu dopravy z center měst a obcí. Více na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fin_pomoc_svyc.html

-215-


VIII.

Státní dotace

Z hlediska státních dotací se jedná zejména o:  Zelená úsporám http://www.zelenausporam.cz/ - Program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR, zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech  Program na podporu oprav a modernizací bytových domů (NOVÝ PANEL) http://www.sfrb.cz/programy/?sh_itm=717a863be8c20d233bff3b70288c08d1 Cílem programu je pomocí zvýhodněných podmínek přístupu k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami (dále jen „banka”) usnadnit financování oprav a modernizace (dále jen „oprava“) bytových domů 1) (dále jen „dům”). Znění programu podporovaného Státním fondem rozvoje bydlení “Nový Panel“ je ke stažení zde: http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/podpora_bydleni/Program_NOVY_PANEL_ve r05_26052009.doc

IX. Krajské dotace a fondy Z hlediska dotací ze strany Jihomoravského kraje se jedná o dotace a granty poskytované vždy k danému kalendářnímu roku. Tyto tituly je nutné sledovat nejlépe na portálu Jihomoravského kraje. V následujícím textu je uvedena ukázka pro rok 2009. Dá se předpokládat, že dotační tituly pro následující období budou podobné. Dotace a granty Jihomoravského kraje jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=120111&TypeID=1):

-216-

v roce

2010

(http://www.kr-


Tab. 63. Vztah podopatření Programového dodatku a operačních programů, státních a krajských dotací EVROPSKÉ Kód podopatření

1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4. 1.1.5. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.3.1.

OP Doprava

OP Podnikání a inovace

Program rozvoje venkova

Název opatření OP Životní ROP NUTS II prostředí Jihovýchod Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek Ekologizace dopravy Zvýšení plynulosti silniční dopravy Omezení emisí z vybraných zdrojů za nepříznivých podmínek Čištění povrchu komunikací Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí Omezení sekundární prašnosti v zemědělství

STÁTNÍ

OP Vzdělání pro konkur.

Prog. ŠvČ spolupráce

KRAJSKÉ

Zelená úsporám

Nový Panel (SFŽP)

Dotace a granty

PO 2

--

--

--

PO 3

--

--

ANO

ANO

ANO

PO 2

--

--

PO 2, PO 3

--

--

ANO

ANO

ANO

---

PO 1, PO 3 PO 1

-PO 3, PO 4 PO 4

---

---

---

ANO ANO

---

---

---

PO 2 PO 2

-PO 3

---

---

---

---

---

---

---

-ANO

PO 2

--

--

--

--

PO 1

--

--

--

ANO

PO 2

--

--

--

PO 1

--

--

--

ANO

--

PO 1

-PO 2, PO 4

--

--

--

ANO

--

--

--

--

PO 1, PO 3

--

--

--

--

--

--

--

ANO

--

PO 1, PO 3

--

--

--

--

--

--

--

ANO

1.3.4.

Budování obchvatů měst a obcí Omezení automobilové dopravy v centrech měst Podpora rozvoje městské hromadné dopravy Oprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním)

PO 2

PO 3

--

--

--

PO 1

--

--

--

ANO

1.4.1.

Podpora úspory energií v

PO 3

--

--

PO 3

--

--

--

ANO

ANO

--

1.3.2. 1.3.3.

-217-


EVROPSKÉ Kód podopatření

OP Doprava



Název opatření OP Životní ROP NUTS II prostředí Jihovýchod

STÁTNÍ



KRAJSKÉ

Zelená úsporám

Nový Panel (SFŽP)

Dotace a granty

domácnostech 1.4.2. 1.5.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4.

2.1.5.

2.1.6.

2.2.1. 2.2.2.

Vzdělávání Optimalizace sítě imisního monitoringu, ambulantní měření Zlepšení tepelných izolací veřejných budov Zlepšení regulace vytápění veřejných budov Užívání úsporných svítidel a spotřebičů ve veřejných budovách Omezení ztrát v rozvodech tepla Podpora „nespalovacích“ obnovitelných / alternativních zdrojů energie Postupná výměna plynových kotlů r. výroby 1985 a starších a to zejména za typy s označením ekologicky šetrný výrobek Rozvoj městské hromadné dopravy (včetně integrované dopravy) Omezení automobilové dopravy v centrech měst

PO 7

PO 3

--

PO 3

PO 6

--

--

--

--

ANO

PO 2, PO 7

PO 3

--

--

--

--

--

--

--

ANO

PO 3, PO 2

--

--

--

--

--

--

ANO

ANO

--

PO 3, PO 2

--

--

--

--

--

--

ANO

ANO

--

PO 3, PO 2 PO 3, PO 2

---

---

---

-PO 3

---

---

ANO --

ANO --

---

PO 2

--

--

--

PO 3

--

--

--

--

--

PO 2

--

--

--

PO 3

--

--

--

--

--

--

PO 1, PO 3

--

--

--

--

--

--

--

ANO

--

PO 1, PO 3

--

--

--

--

--

--

--

--

-218-


EVROPSKÉ Kód podopatření

2.2.3.

Název opatření OP Životní ROP NUTS II prostředí Jihovýchod

4.1.1.

Zvýšení plynulosti silniční dopravy Podpora co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot ve veřejném sektoru Zahrnutí podmínky co nejširší aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot do podmínek veřejných soutěží, vyhlašovaných krajem, městy a obcemi Regulace rozpouštědel v tiskařství Rekonstrukce potěracích strojů na pogumovávání tkanin Podpora výstavby krytých parkovacích stání Zavedení a dodržování zásad Správné zemědělské praxe

4.1.2. 4.2.1. 4.2.2.

Omezení emisí NH3 výrobou bioplynu v bioplynových stanicích Rekonstrukce spalovacích zdrojů Optimalizace vytápění

2.3.1.

2.3.2. 2.3.3. 2.4.1. 2.5.1.

STÁTNÍ




--

--

--


KRAJSKÉ

Zelená úsporám

Nový Panel (SFŽP)

Dotace a granty

--

--

--

--

--

PO 1

OP Doprava PO 2, PO 4

PO 7

--

--

--

--

--

--

--

--

--

PO 2 PO 5

---

---

---

---

---

---

---

---

---

PO 5

--

--

--

--

--

--

--

--

--

PO 2

PO 1

--

--

--

--

--

--

--

--

--

--

--

--

--

PO 1

--

--

--

--

PO 2 PO 2, PO 5 PO 2, PO 3

----

----

----

-PO 3 PO 3

PO 1 ---

----

----

----

----

Zkratka PO značí prioritní osu jednotlivých operačních programů.

-219-


K7) Řízení programu ke zlepšení kvality ovzduší Programový dodatek bude schválen Radou kraje a vyhlášen nařízením kraje. Za realizaci programu zlepšování kvality ovzduší včetně Programového dodatku je odpovědný krajský úřad Jihomoravského kraje (Odbor životního prostředí), který spolupracuje s obcemi, zejména s obcemi se stavebním úřadem. Priority stanovené v rámci programového dodatku budou uplatněny při přípravě Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Jihovýchod. Realizace Programu bude probíhat jednak přímo, jednak nepřímo: Přímá realizace se týká finanční podpory konkrétních akcí z prostředků kraje buď přímo z rozpočtu, nebo prostřednictvím „grantového schématu“, který může být vytvořen v rámci Regionálního operačního programu. Nepřímá realizace zahrnuje následující:  doporučení kraje k žádosti o podporu z OP Doprava,  doporučení kraje k žádosti podporu z OP Životní prostředí,  doporučení k žádosti o podporu z jiných podpůrných programů,  doporučení (podpůrný argument) z hlediska ochrany ovzduší při rozhodování (zejména o prioritách v oblasti dopravní infrastruktury). Krajský úřad Jihomoravského kraje si za účelem řízení Programu může zřídit poradní orgán – Radu ochrany ovzduší Jihomoravského kraje. Členy rady jsou odpovědní pracovníci krajského úřadu, zástupce MŽP ČR, zástupci prioritních obcí se stavebním úřadem, případně přizvaní specialisté v oblasti ochrany ovzduší.

-220-


K8) Aktualizace programového dodatku Aktualizace Programového dodatku bude prováděna nejdéle jednou za 3 roky (v souladu se zákonem o ochraně ovzduší) v návaznosti na aktualizované vyhlášení OZKO a na výsledky roční emisní inventury. Podle dosavadních zkušeností je vhodným termínem první čtvrtletí roku následujícího po vyhlášení aktuálních OZKO. Dále bude probíhat každoroční vyhodnocení implementace PZKO a nově vymezených OZKO a v případě potřeby bude PZKO kompletně aktualizován.

K9) Publicita a osvěta Program zlepšení kvality ovzduší je vhodnou formou publikován a zveřejněn. Aktivní osvěta směrem ke vtažení klíčových zájmových skupin do účasti na realizaci je součástí programového dodatku. Každá osvětová aktivita by měla být zaměřena na vybrané cílové skupiny s jasně definovaným klíčovým sdělením. Možné formy osvěty jsou:  informační kampaně v tisku, regionální televizi či rádiu  besedy či setkání s občany  letáky...

K10)

Zajištění výměny dat

Základní komunikační linkou je vztah s OOO MŽP a ČHMÚ, který každoročně aktualizuje informace, navržené jako indikátory PZKO. Doporučený formát dat je obsahem přílohy č. 2.

-221-


K11) I.

Přílohy Příloha 1

1. Systém bodování Čím vyšší je celkový počet bodů, tím vyšší je priorita projektu. Maximální počet bodů, který tak projekt může dostat je 110 a to pouze v případě, že má výrazný synergický efekt, tj. že jeho realizace přispívá jak ke zlepšení kvality ovzduší, tak i k dosažení emisních stropů. V případě běžných projektů je maximální počet bodů roven 100. Zvýšený důraz je kladen na váhu přínosů pro životní prostředí a zdraví. Důvodem je skutečnost, že zejména v oblasti kvality ovzduší se přínosy projektů mohou významně lišit i v případě stejně velké cílové skupiny obyvatel, které budou realizací projektu dotčeny. Podrobný popis bodování podle jednotlivých skupin kritérií následuje níže. 1.1. Připravenost projektu Uvádí se pro projekt jako celek. Hodnotí a posuzuje se záměr projektu včetně jeho příloh z pohledu jejich věcného obsahu a komplexnosti Projekt může dostat buď 0, 5, nebo 10 bodů, podle následujícího zařazení: 10 bodů  Vydané a platné územní rozhodnutí (nebo dokument, který ho nahrazuje), NEBO vydané a platné stavební povolení; A  Všechny otázky spojené s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) a Naturou 2000 uspokojivě vyřešeny. 5 bodů  Dokumentace pro územní rozhodnutí připravena a proces územního řízení začal (včetně oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, spolu s hodnocením vyžadovaným dle § 45 písm. h) a § 45 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů); NEBO  Dokumentace pro stavební povolení je k dispozici a proces řízení o vydání stavebního povolení začal. 0 bodů  Není územní rozhodnutí ani stavební povolení a proces žádosti o toto rozhodnutí nebo povolení ještě nezačal. Pro každou akci musí být dále zároveň poskytnuta plánovaná data následujících milníků pro realizaci za předpokladu, že projekt bude schválen.  Zveřejnění výběrového řízení

-222-


  

Zahájení stavby Ukončení stavby Kolaudace a zahájení trvalého provozu

1.2. Přínosy na životní prostředí a zdraví Uvádí se pro projekt jako celek. Hodnotí se výpočtem založeným na hodnotách a porovnání indikátorů (indikátory jsou obsahem Katalogu úsporných energetických opatření verze 01/2002). Hodnotí se zvlášť přínosy v oblasti kvality ovzduší a zvlášť přínosy v oblasti snižování emisních stropů. Výsledné hodnocení je dáno maximem z obou hodnocení, tj. vyšším výsledkem. Projekt může dostat 0, 10, 20, 30, 40 nebo 50 bodů. Oblast kvality ovzduší a) vypočte se „expozice“ E podle vzorce E = N x D, kde  N = počet dotčených obyvatel  D = průměrný příspěvek ke snížení ročních aritmetických průměrů suspendovaných částic frakce PM10 s tím, že minimální započitatelný průměrný příspěvek je dán hodnotou 0,25 μg*m-3. b) Určí se koeficient expozice X podle následující tabulky Hodnota X 0 10 20 30 40

Hodnota E < 2500 2500 – 35000 35000 – 67500 67500 – 10000 > 100000

c) Určí se koeficient zátěže a citlivosti území Z podle následující tabulky Hodnota Z 0

5

Podmínky nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 v zájmové oblasti nepřekračují 40 μg*m-3*rok A zájmové území projektu neleží ani v chráněné krajinné oblasti nebo národním parku ani není lázeňskou oblastí nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 v zájmové oblasti leží v rozmezí 40 - 50 μg*m-3*rok

-223-


10

NEBO zájmové území projektu leží v chráněné krajinné oblasti nebo národním parku nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 v zájmové oblasti překračují 50 μg*m-3*rok NEBO zájmové území projektu je lázeňskou oblastí

d) Celkový počet bodů se určí jako E + Z

Oblast emisních stropů a) pro NOx i VOC se vypočte procento snížení emisí v důsledku realizace projektu a každé procento snížení se oboduje podle následující tabulky: Body 0 10 20 30 40 50

Snížení emisí NOx < 30% 30% - 45% 45% - 60% 60% - 70% 70% - 80% > 80%

Snížení emisí VOC < 30% 30% - 45% 45% - 60% 60% - 70% 70% - 80% > 80%

b) Jako výsledná se vezme vyšší z obou bodových hodnocení v bodu a) 1.3. Nákladová efektivnost projektu Uvádí se pro projekt jako celek. Hodnotí se pro každý stavební objekt (technologický celek) zvlášť. Výsledné hodnocení je dáno váženým průměrem z hodnocení jednotlivých stavebních objektů (technologických celků), přičemž váhy jsou dány podílem těchto objektů (celků) na celkovém rozpočtu projektu. Projekt může dostat 0 až 20 bodů. Jednotlivé stavební objekty (technologické celky) se hodnotí podle následující tabulky: Body Podíl hodnot uvedených v záměru projektu na měrných finančních nákladech vztažených na příslušné stavové jednotky uvedených v Katalogu energeticky úsporných opatření 0 > 115% 10 90% - 115% 20 < 90%

-224-


1.4. Externí náklady a přínosy Uvádí se pro projekt jako celek. Projekt může dostat 0 až 20 bodů. Při hodnocení se postupuje následujícím způsobem: a) provede se ocenění lokálních externích nákladů/přínosů související s ochranou zdraví populace. Toto ocenění se provede pro PM10 prostřednictvím koeficientů z publikace “Economic evaluation of air quality targets for sulphur dioxide, nitrogen dioxide, fine and suspended particulate matter and lead - final report”, publikované v roce 1998 pod ISBN 92-826-3063-2 prostřednictvím Office for Official Publications of the European Communities. Detailní popis výpočtu je součástí přílohy. b) provede se ocenění evropských externích nákladů/přínosů vázaných na snižování emisí. Toto ocenění se provede prostřednictvím koeficientů z projektu „ExternE“ zadaného Evropskou Komisí a oceňujícím externality v oblasti energetiky. Detailní popis výpočtu je součástí samostatné přílohy. c) provede se ocenění globálních externích nákladů/přínosů souvisejících s ochranou klimatu. Toto ocenění se provede sazbou v hodnotě 22 EUR na 1 tunu odstraněné emise CO2 a rok. Tato sazba je převzata z projektu Evropské komise ExternE. d) hodnoty externalit z bodů a), b) a c) se sečtou e) bodové hodnocení se získá na základě následující tabulky Body 0 10 20

Podíl nominálních celkových ročních externích přínosů na čisté současné hodnotě projektu vyplývající z provedené finanční analýzy < 0% 0% - 6% > 6%

1.5. Synergické efekty Uvádí se pro projekt jako celek. Projekt může dostat 0, 5 nebo 10 bodů Body 0 5

10

Podmínky V ostatních než níže uvedených případech Počet bodů za kvalitu ovzduší je alespoň 20 a za snižování emisí je alespoň 40 NEBO Počet bodů za kvalitu ovzduší je alespoň 40 a za snižování emisí je alespoň 20 Počet bodů za kvalitu ovzduší i za snižování emisí je alespoň 40

-225-


II. Příloha 2 Formální požadavky na výstupy 1. OBECNÁ PRAVIDLA a) Všechna použitá data (s výjimkou dat ze soukromých zdrojů, která bude poskytovatel považovat za důvěrná a vymíní si jejich nepředání třetí straně) a digitální výstupy budou předány na nosiči CD ROM. b) V kořenovém adresáři budou soubory index.doc a index.htm obsahující popis souborů a dat na CD ve formátech word a html. c) Ke každé tabulce nebo databázi bude v souborech index.* uvedeno:  legenda vysvětlující význam jednotlivých datových položek  zdroj dat d) Součástí výstupů bude i samospouštěcí prezentace ve formátu HTML pro Internet začínající v kořenovém adresáři CD a se jménem prezent.htm e) CD ROM bude obsahovat instalační verze volně šířitelných programů:  Microsoft Word Viewer  Microsoft Excel Viewer  ESRI Arcxplorer 2. DATOVÉ FORMÁTY Texty Microsoft Word; Adobe Acrobat Tabulky Microsoft Excel Databáze Microsoft Access Grafika GIF (rastry) a CDR (vektory) 3. GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY - GIS  Výstupy pro GIS budou zpracovány v prostředí ARCEXPLORER  Podkladové rastrové mapy jako referenční podklad pro výstupy GIS zajistí SFŽP rastrová data Erdas nebo TIFF (včetně referenčních souborů TFW) vektorové vrstvy PC Arcinfo Coverage a Arcinfo Export (E00) File souřadný systém S-JSTK (Křovák) 4. DALŠÍ POŽADAVKY  Kódování češtiny Windows 1250  Fonty Times New Roman, Arial 5. REFERENČNÍ IDENTIFIKÁTORY Zdroje znečišťování ovzduší Územní jednotky

kódy ICZ dle REZZO1 a REZZO2 Územní identifikační registr

-226-


III. Příloha č.3

Vyhodnocení naplňování Programu v letech 2009 až 2011 – část Doprava

Název opatření

EKOLOGIZACE DOPRAVY (OPATŘENÍ 1.1.3) Charakteristika a přínos opatření Cílem opatření je zajištění moderního vozového parku v majetku města a obcí a v majetku dopravců zajišťujících provoz MHD znamená, že jsou provozována vozidla plnící vyšší normy EURO a tedy jsou i méně znečišťující. Nasazování moderních vozidel MHD v bezbariérovém provedení také zvyšuje atraktivitu provozu a umožňuje využívání spojů osobám se sníženou schopností pohybu a orientace Stav plnění v letech 2009-11 Obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí Kraj nemá žádný finanční mechanismus zacílený přímo na podporu obnovy vozidlového parku. Ta tudíž probíhá pouze v rámci běžné obnovy. Obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy Adamov Provoz jediné linky zajišťuje dopravce ČAD Blansko, který nasazuje tři staré autobusy Karosa B732, získány jako vyřazené z provozu MHD v Hradci Králové. Všechny jsou shodně v provozu již 19. rokem, neboť byly vyrobeny v roce 1993. V roce 2012 bude provoz „posílen“ obdobným strojem vyřazeným z provozu v MHD Blansko. Blansko Na linky MHD Blansko nasazoval dopravce ČAD Blansko převážně starší vozy Karosa B732 (r.v. 1989 až 1993), ať už vlastního původu nebo zakoupeny jako ojeté z Dopravního podniku Hradec Králové. Tyto vozy jsou dnes až na jeden, který bude převeden na MHD Adamov, z provozu vyřazeny. Ve sledovaném období byly v roce 2011 zařazeny dva úplně nově pořízené vozy (Irisbus Citelis a Crossway LE), které doplnily dva vozy Karosa B952 r.v. 2002 odkoupené z provozu MHD Prostějov. Břeclav Dopravce BORS provozuje v rámci MHD celkem 9 linek, na které je vyčleněno 12 vozidel. Ve sledovaném období byly zařazeny celkem tři vozy (Mercedes-Benz Conecto LF r.v. 2009 a 2x Irisbus Citelis r.v. 2010), zatímco byly dva nejstarší vyřazeny – Karosa B732 r.v. 1996 a kloubová Karosa B941 r.v. 1997. Hodonín V letech 2005-7 proběhla v provozu MHD dopravcem ČSAD Hodonín intenzívní obnova vozového

-227-


parku, kdy k Irisbusu Citybus (r.v. 2003) přibyla pětice nových SOR BN 12. Pokračování obnovy lze tedy očekávat až v době, kdy dojde k naplnění životnosti těchto vozidel tj. po roce 2015. Kyjov Provoz MHD ve městě Kyjov představuje trojici linek v režii dopravce ČSAD Kyjov. Ten měl prakticky po celé hodnocené období v provozu Mercedes-Benz Citaro I (r.v. 2004) a Mercedes-Benz Conecto LF (r.v. 2008). Druhý z vozů nahradil na počátku roku 2009 Karosu B 732 (r.v. 1990). Mikulov Jedinou linku provozuje dopravce BORS. Původní minibus značky Mercedes-Benz byl nahrazen menším autobusem Irisbus Midway 9,7M r.v. 2007. Moravský Krumlov Jedinou linku má v provozu Znojemská dopravní společnost Psota, která zde převážně provozuje jeden autobus zn. Karosa linkového provedení r.v. 1997, který se v roce 2009 stal náhradou za Renault Citybus (r.v. 2000) jenž byl převeden do provozu ve Znojmě. Vyškov Provoz čtyř linek MHD zajišťuje společnost Vydos. Ta provozovala městské vozy Karosa (dva vyrobené okolo roku 1990, další dva novější z roku 2003), ale na linky dříve hojně nasazovala také běžné linkové vozy, obvykle ve společném oběhu s příměstskými linkami. V roce 2010 započala společnost s významnou obnovou vozového parku, která dotkla také provozu MHD. Obě nejstarší Karosy byly vyřazeny a novější s výjimkou jedné převedeny na linky příměstského typu. Prakticky celý vozový park tak dnes tvoří nová vozidla Irisbus Crossway LE. Znojmo K 1. lednu 2010 nastala v souvislosti s přípravami na začlenění provozu MHD Znojmo do IDS JmK významná změna, kdy původního provozovatele ČAS Znojmo nahradila Znojemská dopravní společnost Psota. Nový provozovatel se při uzavírání smlouvy zavázal nejen k významné obnově vozového parku, ale také k provozování určitého podílu vozidel na alternativní paliva. Původní vozový park složený převážně z vozidel Karosa, z nichž některé dosahovaly stáří i více než 20 let (nejnovější autobus Irisbus Citybus pocházel z roku 2003, neboť v letech 2003-2009 obnova vozového parku neprobíhala vůbec) byl nahrazen nově pořízenými i odkoupenými vozidly ve složení (k 1. 4. 2012): Renault Citybus (r.v.2000), 9x Karosa B932 (r.v. 1998-2001), 3x MercedesBenz Citaro (r.v. cca 2003), 6x plynový Tedom C 12 G (r.v. 2009), 2x SOR BN12 (r.v. 2011 a 2012). Malou část výkonů MHD Znojmo zajišťuje také společnost BDS bus dvojicí vozidel Irisbus Citelis r.v. 2009, z nichž jeden využívá pohon na CNG. Obměna vozidlového parku v majetku obcí Ve většině obcí je vozový park obnovován průběžně v závislosti na stáří jednotlivých osobních případně lehkých užitkových automobilů v rámci možných finančních prostředků. Pravidelná obnova vozidel v majetku obce spočívá v nákupu vozidla spalující běžné pohonné hmoty mající menší spotřebu a tím i lepší parametry v souvislosti s ekologickým provozem. Níže je uvedeno několik konkrétních příkladů. Boskovice

náhrada Škody Felicie (Pick Up) za Citroen Berlingo a Škody Octavie za Renault Fluence

-228-


Bučovice

jedno vozidlo sociálního odboru a jedno služební vozidlo technickým službám města Slavkov u Brna nové vozidlo Škoda Fabie pro městský úřad Valtice nové vozidlo pro rozvážení obědů do mateřské školky a seniorům ve městě Veselí nad Moravou záměna vozidla Škoda (Pick Up) za Peugeot Partners Ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy Většina měst disponuje početně malou flotilou autobusů městského provedení (nejvíce Znojmo – cca 25 ks) a proto dopravci (narozdíl např. od Dopravního podniku města Brna) autobusy využívají nepřetržitě bez provádění generálních oprav i za dobu životnosti a poté je nahrazuje úplně novým vozidlem (viz výše). Po odstavení z provozu jsou vozidla přímo sešrotována, v menší míře odprodána nějakému malému regionálnímu dopravci nebo zájmovému sdružení. Počet opravdu starých vozidel, která by pro eventuální rekonstrukci přicházela v úvahu je již poměrně malý a jejich počet rychle klesá v důsledku jejich nahrazování modernějšími nízkopodlažními vozidly. Doporučení k realizaci Vzhledem k obvyklé garantované životnosti autobusu cca 10-12 let by minimální obnova vozového parku měla probíhat v závislosti na počtu provozovaných vozidel v počtu zhruba 1 vozidlo každé dva roky u středně velkých provozů (bývalá okresní města mimo Znojmo, kde je žádoucí pořizovat vozidla v počtu cca 2 ks / rok). Co se týká obnovy vozového parku v majetku obce, tak většina obcí má snahu starší vozidla obměňovat novějšími (využívající pohonné hmoty benzin nebo naftu), avšak závisí to z velké části na finančních prostředcích. Pravidelná obnova ve většině měst by měla pokračovat tak jako doposud, snad s výjimkou Znojma, kde vzhledem k výskytu CNG čerpacích stanic by bylo možné nakupovat i nadále vozidla poháněné tímto palivem. Poznámka Opatření může být realizováno ve městech s provozem MHD, tedy Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov a Adamov.

-229-


Název opatření

ODSTRANĚNÍ PRAŠNOSTI Z PLOŠNÝCH A LINIOVÝCH ZDROJŮ (OPATŘENÍ 1.1.4) Charakteristika a přínos opatření Cílem opatření je zlepšení kvality ovzduší snížením produkce pevných částic. Až 60 % pevných částic pochází z tzv. resuspenze, tedy zpětným zvířením prachu již deponovaného na povrchu vlivem projíždějících automobilů nebo činností větru. Snížení této produkce je mimo jiné možné dosáhnout úpravou (zpevněním) povrchu komunikací a úpravou ostatních prašných ploch (zatravnění, případně zalesnění). Další redukcí primárních pevných částic (PM) produkovaných motory automobilů je ve městech a obcích je možné dosáhnout budováním obchvatů pro tranzitní dopravu. Stav plnění v letech 2009-11 Na vybraných místech v okolí komunikací většiny obcí je průběžně vysazována případně revitalizována městská zeleň k zachytávání emisí z dopravního proudu. V některých obcích se připravují projekty pro výsadbu izolační zeleně na základě dotačních možností. Jedním z těchto projektů byl ve Valticích projekt „Údržba a obnova zeleně“, který byl financován z obecních a dotačních prostředků (probíhal v letech 2008-2012). V obci Lednice byla liniová výsadba využita při výstavbě přeložky silnice II/422. Dále je třeba zmínit výsadbu alejové zeleně (stromy a keře) podél místních komunikací v obcích Podivín, Lednice, Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Kuřim, Mikulov, Slavkov u Brna a Tišnov, a to jak ve sledovaném období, tak i výhledově. Zalesnění a zatravnění je prováděno také z hlediska urbanistického. Znojmo - Pohořelice Stávající silnice I/53 je v současnosti vedena ve své historické trase intravilánem obce Lechovice. Silný podíl nákladní dopravy, směřující na hranici s Rakouskem a v opačném směru na Brno, působí vysoce negativně na životní prostředí v obci a hustý provoz dopravy je zde zdrojem nadměrného hluku i exhalací. Stavby plánovaných úseků silnice I/53 nejsou dosud realizovány, avšak na čtyřkilometrovém úseku silnice I/53 Lechovicemi došlo k uzavření za účelem oprav. Opravená silnice by pak měla vydržet až do vybudování obchvatu, který byl ve druhé polovině února na dobré cestě k získání stavebního povolení. Další dvě stavby řešící homogenizaci úseku Znojmo – Lechovice a Lechovice - Pohořelice doposud nezapočaly. Brno - Rajhrad V říjnu roku 2008 byla zahájena oprava silnice I/52, která je v uvedeném úseku mimořádně dopravně zatížená a vzhledem k rostoucímu počtu vozidel se počítá s rostoucí intenzitou dopravy. Silnice navíc plní funkci mezinárodní silnice spojující Vídeň s Brnem. Na konci roku 2010 byla oprava dokončena navázáním na novostavbu R52 Rajhrad-Pohořelice. Způsob opravy spočíval ve frézování, položení ložné i obrusné vrstvy. V rámci stavby došlo k opravě 11 mostních objektů, protihlukové stěny, opěrných zdí a úpravě větví čtyř MÚK. Zdrojem financování EU v rámci operačního programu Doprava byl Fond soudržnosti a celkové náklady projektu činily 1,064 mld. Kč. Bučovice, průtah silnice I/50

-230-


Jedná se o opravu povrchu silnice I/50, poškozené silným dopravním zatížením (rozpad povrchu, vyjeté koleje apod.). Stavba byla zahájena v květnu 2008 a k samotnému otevření průtahu došlo v první polovině září 2009. Letovice – Rozhraní (ORP Blansko) silnice I/43 Záměrem je příprava celkové opravy silnice I/43 v úseku Letovice – směr Rozhraní po hranici kraje, při které dojde k modernizaci směrového, šířkového a výškového uspořádání silnice na stávající trase a rekonstrukci souvisejících objektů. Součástí úprav bude položení nového povrchu vozovky, který přispěje ke snížení prašnosti v obcích Letovice, Slatinka, Skrchov, Skřib a Stvolová. Vydání územního rozhodnutí nabylo první moci v dubnu 2009, avšak v roce 2011 z ekonomických důvodů od úprav silnice ŘSD odstoupilo, protože se její stav zhoršil natolik, že by si vyžádala dvakrát tolik peněz. S tímto faktem souvisí také ohrožení stavby nové cyklostezky. Vyškov – hranice JmK V roce 2012 by měla na rychlostní silnici R46 mezi Vyškovem a Olomoucí začít rekonstrukce vozovky, která volně naváže na výměnu svodidel probíhající od konce roku 2011. Rajhrad – Židlochovice, II/425 V půlce roku 2010 skončila poslední etapa dva roky trvající rekonstrukce silnice II/425 z Rajhradu do Židlochovic. Délka nově opravené silnice je šest kilometrů, přičemž stavba zahrnuje také rekonstrukce či přestavby šesti mostů. Moravský Krumlov – průtah Po sedmi měsících oprav a rekonstrukcí byl znovuotevřen průtah Moravským Krumlovem v listopadu 2011. Náklady na tuto stavbu činily 54,4 mil. Kč. Největší investice Ředitelství silnic a dálnic v Jihomoravském kraji pro rok 2012 se chystají pokrýt převážně opravy škod po zimě na významných silničních tazích, jakými jsou I/23, I/43, I/50, I/53, I/54. Náklady na opravy dosahují až k 110 mil. Kč. Doporučení k realizaci Budování obchvatů, které odvedou tranzitní dopravu do dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, má příznivý vliv na kvalitu ovzduší v jejich blízkosti. Stejně tak opravy poškozených komunikací zajišťující zvýšenou kvalitu jejich povrchu má vliv na produkci emisí pevných částic, a to jak primárních, tak sekundárních. Nutností tedy zůstává realizovat schválené stavby a opravy na územích příslušných obcí a měst. Vhodným doplněním liniových staveb zelení je rovněž možné zvýšit ekologické stabilitu území a zároveň vzrostlé rostliny, křoviny i trávníky snižují množství PM v ovzduší a jejich resuspenzi. Poznámka -

-231-


Název opatření

ZVÝŠENÍ PLYNULOSTI DOPRAVY (OPATŘENÍ 1.1.5) Charakteristika a přínos opatření Emise tuhých znečišťujících látek z dopravy se zvyšují jak při akceleraci a brždění motorových vozidel, tak jízdou po nekvalitní vozovce vlivem obrusu pneumatik, povrchu vozovky a resuspenze sedimentovaných částic. Cílem tohoto opatření je zlepšit kvalitu povrchu vozovky, případně i umožnit plynulejší jízdu lepší organizací dopravy, a tím způsobem snížit zátěž obyvatelstva emisemi pevných částic. Stav plnění v letech 2009-11 Hodonín, MDO II. silnice I/51 V roce 2009 byla dokončena stavba malého dopravního okruhu II - Pančava, navazujícího na úseky I a III, který provádí tranzitní dopravu městem tak, aby životní prostředí jeho obyvatel bylo co nejméně ohroženo, a zároveň řeší problém s neúnosným zatížením městských komunikací. Veselí nad Moravou, křižovatky I/54 a I/55 V září 2007 byla zpracována studie posouzení křižovatek v centru Veselí nad Moravou (CDV). Stavba kruhového objezdu na silnici I/54 započala v červenci v souvislosti s budováním obchodního domu Kaufland. Dne 16. září 2011 byla první okružní křižovatka ve Veselí nad Moravou oficiálně uvedena do provozu. Mikulčice - propojení Schválena dotace na projekt lávky přes řeku Moravu v Mikulčicích na Hodonínsku. Most pro pěší a cyklisty o délce 130 m propojí archeologická naleziště v Mikulčicích a slovenských Kopčanech a ušetří při turistům téměř sedmikilometrovou objížďku přes Hodonín. V polovině února 2012 byla vypsána veřejná soutěž na zhotovitele stavby. Nesovice, křižovatka, I/50 a II/429 Jedná se o posunutí křižovatky silnic I/50 x II/429 severním směrem tak, aby byla dodržena požadovaná vzdálenost hranice křižovatky od nebezpečného pásma železničního přejezdu. Dojde tak k lepšímu zprůjezdnění této lokality. Původní řešení nesplňovalo podmínky normy, proto byla dokumentace o stavebním povolení zpracována v odsunuté variantě. V roce 2010 bylo vydáno stavební povolení a samotné zahájení stavby v roce 2012 bude záležet na přidělení finančních prostředků. Úpravy křižovatek silnic I/46, okr. Vyškov Jedná se o úpravy mimoúrovňových křižovatek R 46 s II/430 (bývalá I/47) a II/428, kde nebyl možný plynulý nájezd z důvodu chybějících odbočovacích a připojovacích pruhů. Stavby jsou stále v řešení a nebyly doposud zahájeny. Obec Spešov OPR Blansko V roce 2008 byla oficiálně zahájena stavba silnice II/374 Blansko – Boskovice v úseku Ráječko – Spešov, přičemž na konci listopadu 2009 byl tento úsek dokončen a slavnostně otevřen v rámci projektu „II/374 Rájec – Blansko III. stavba“. Otevření III.stavby přeložky silnice II/374 vytváří

-232-


předpoklad pro odklonění tranzitní dopravy z obce Ráječko, což podpoří i nově zřízená provizorní okružní křižovatka na okraji města Rájec. Hodonín – okružní křižovatka, II/432 Na začátku června 2009 byla v Hodoníně slavnostně otevřena stavba „II/432 Hodonín – okružní křižovatka – Ul. Štefánikova, Měšťanská, Kollárova“. Křižovatka je moderním a bezpečným řešením křížení tří hlavních hodonínských tepen. Kyjov – okružní křižovatka, II/422 V říjnu roku 2009 byla otevřena nová okružní křižovatka v Kyjově. Nový okruh vznikl v nepřehledné křižovatce ulic Palackého, Havlíčkovy a Brandlovy na východní straně města. Dále měly vzniknout ještě dva další kruhové objezdy na silnici I/54, avšak prozatím jsou oba stále v řešení. Mikulov – okružní křižovatky, I/52 Na konci roku 2011 bylo provedeno výběrové řízení a vybrání zhotovitelé staveb okružních křižovatek „Mikulov – okružní křižovatka u ČSPH Shell“ a „Mikulov – okružní křižovatka u supermarketu BILLA“. Předpokládaný termín dokončení těchto staveb je v první polovině roku 2012. Veselí nad Moravou - Petrov, Rohatec - Lužice, Na konci roku 2011 bylo vydáno rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení k realizaci stavby úseku Rohatec – Petrov, která byla původně plánována v období listopad 2013 až listopad 2016. Hustopeče – okružní křižovatka, II/425 V místech napojení dálnice D2 a silnice II/425 v centru města Hustopeče byla v roce 2009 nahrazena členitá křižovatka kruhovým objezdem, což mělo za následek snížení hluku a emisí z dopravy. S tímto opatřením souvisí také budování silničních obchvatů měst a obcí (viz opatření č. 1.3.1). Doporučení k realizaci Využívat ve městech a obcích ke zlepšení plynulosti dopravy, čímž dojde ke snížení prašnosti. Poznámka -

-233-


Název opatření

ČIŠTĚNÍ POVRCHU KOMUNIKACÍ (OPATŘENÍ 1.2.1) Charakteristika a přínos opatření Pravidelné čištění komunikací příp. spojené s jejich skrápěním významně snižuje resuspenzi pevných částic (PM), která může být zdrojem i více než 60 % PM a tím i zátěž ovzduší. Důležitá je rovněž údržba a čištění komunikací v zimním období. Primární emise PM a dalších škodlivin emitovaných dopravou však tímto ovlivněny nejsou. Stav plnění v letech 2009-11 Ve větších městech kraje (např. Hodonín, Břeclav, Vyškov atd.) je průběžně realizováno čištění komunikací v jednotlivých částech centra města. Tato údržba má své místo rovněž ve finančních rozpočtech měst a je ošetřena smlouvou s příslušnými firmami provádějící tyto služby. Samotná údržba spočívá v tom, že po zimním období se povrch důkladně očistí od inertního posypového materiálu, v podzimních měsících probíhá zametání listí a v případě potřeby je zajištěno i kropení vozovek v obdobích sucha. Některé obce v uvedeném období 2009-2011 zakoupili podpůrnou techniku, jako například v Lednici nákup zametacího stroje. Obce Pohořelice a Veselí nad Moravou pro změnu podaly žádost o dotaci na mechanismus k čištění, zametání a kropení vozovek. Vyškov Čištění komunikací ve Vyškově zajišťují Vyškovské služby s.r.o. Provádí se blokové čištění po zimní údržbě vždy v období od dubna do května, kdy jsou vyčištěny komunikace v celém městě. V průběhu roku se provádí čištění zejména hlavních ulic. Veselí nad Moravou Čistění místních komunikací ve městě zajišťují Služby Města Veselí nad Moravou. Komunikace se ve městě čistí v zimním období dle zpracovaného plánu zimní údržby komunikací a chodníků. V období od jara do podzimu se komunikace čistí strojně i ručně pravidelně 1 x za týden. Kropení vozovek se neprovádí. Čištění na silnicích I., II. a III. třídy v územním obvodu ORP Veselí nad Moravou zajištuje Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organice kraje. Harmonogram je dodržován v návaznosti na klimatické podmínky a aktuální potřeby jednotlivých komunikací. Slavkov u Brna Technické služby mají k disposici drobnou komunální techniku na čištění chodníků (smeták a vysavač). Zimní posyp je podpořen nástavbou na malý sypač BELOS. Hodonín Čištění komunikací ve městě provádí společnost TESPRA Hodonín s.r.o. na základě "Smlouvy o provádění služeb", jejíž přílohou je i harmonogram ruční a strojní očisty města. V centru města je prováděna strojní i ruční očista 2x za týden, mimo centrum města je prováděna 1x za týden a v okrajových ulicích 1x za 2 týdny. Harmonogram je dodržován v návaznosti na klimatické podmínky a aktuální potřeby jednotlivých ulic. Hustopeče Údržbu komunikací v Hustopečích zajišťují Technické služby Hustopeče. Vzhledem ke skutečnosti,

-234-


že 100 % vlastníkem organizace je MĚSTO Hustopeče, je tedy čištění komunikací prováděno průběžně bez omezení. Blansko Komunikace se ve městě čistí v zimním období dle zpracovaného Plánu zimní údržby chodníků a komunikací. V období od jara do podzimu se komunikace čistí pravidelně jednou za měsíc - tato činnost je uvedena pouze v náplni práce odboru komunální údržby. Břeclav Strojní zametání je prováděno dle harmonogramu, který je součástí smlouvy o dílo s firmou Tempos Břeclav. Harmonogram předpokládá zametení a v případě potřeby i kropení hlavních průtahů 1x za týden, vedlejších ulic (převážně na sídlištích) v intervalu 1x za 14 dní (na vybraných komunikacích se čištění provádí blokově). Na ulicích s jednostranným parkováním, se v části vyhrazené pro parkování, provádí blokové čištění 1x za rok. Doporučení k realizaci Realizování blokových čištění komunikací v kratších pravidelných intervalech významně přispěje ke snížení imisní zátěže ovzduší pevnými částicemi. Jednotlivé obce by měly dodržovat harmonogram celoroční údržby komunikací, a pokud je možno, tak využít možnost zažádání si o dotaci na koupi moderní techniky, která by čištění povrchu komunikací podpořila. Poznámka -

-235-


Název opatření

ODSTRAŇOVÁNÍ PRAŠNOSTI V AREÁLECH A JEJICH OKOLÍ (OPATŘENÍ 1.2.2) Charakteristika a přínos opatření Vhodnou úpravou ploch v areálech podniků je možné dosáhnout snížení produkce PM vlivem resuspenze částic z těchto povrchů Stav plnění v letech 2009-11 Realizace tohoto opatření je plně v kompetenci vlastníků příslušných pozemků. Doporučení k realizaci Zatravnění ploch a výsadba zeleně přispěje ke snížení resuspenze PM. Tato aktivita může být s přihlédnutím ke zvýšené prašnosti během činností v daném areálu přikázána příslušným správním orgánem obce či kraje. Poznámka -

-236-


Název opatření

BUDOVÁNÍ SILNIČNÍCH OBCHVATŮ MĚST A OBCÍ (OPATŘENÍ 1.3.1) Charakteristika a přínos opatření Emise tuhých znečišťujících látek v dopravě se nezanedbatelně zvyšují zejména při akceleraci a brždění motorových vozidel. Tento způsob jízdy je typický pro městský provoz. Kromě toho mají tyto emise omezený dosah svého šíření daný vzdáleností od zdroje, v tomto případě od komunikace Cílem tohoto opatření je jednak přemístit dopravu z obytných oblastí do extravilánu a snížit tak koncentrace primárních emisí v obytných zónách, dále pak umožněním plynulejší jízdy v mimoměstském režimu jízdy, který produkuje menší množství emisí. Stav plnění v letech 2009-11 Hodonín - I/51, obchvat města Zahájení realizace stavby se předpokládalo původně v osmém měsíci roku 2009, uvedení stavby do provozu v sedmém měsíci roku 2012. Dle informací ze Státního fondu dopravní infrastruktury se předpokládá posun zahájení o čtyři roky, termín dokončení na říjen 2014. O tyto termíny se prozatím vedou politická jednání na úrovni kraje i republiky. Poslední informací v této věci je prodloužení platnosti stavebního povolení ze dne 25. května 2011. Lechovice - I/53, obchvat obce Čtyřkilometrový úsek silnice I/53 Lechovicemi byl v září 2011 uzavřen pro opravné práce na komunikaci. Opravený průtahu Lechovicemi by měl vydržet až do zbudování obchvatu. Ve druhé polovině února 2012 byly vykoupeny poslední pozemky, přes které obchvat povede a začalo vyřizování stavebního povolení. Pokud půjde vše hladce, tak by se mělo začít stavět v následující stavební sezóně. Bučovice - I/50, přeložka kolem obce V únoru 2012 potvrdilo vedení Bučovic trasu budoucího obchvatu města. Podle informací České televize vybralo levnější a kratší variantu. Trasa má vést přes bučovickou průmyslovou zónu, ovšem vše bude ještě upřesněno. Jednání mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a Bučovicemi stále probíhají, takže stavba obchvatu hned tak nezačne. Znojmo – I/38 obchvat I, obchvat města Stavba probíhá již od roku 2007, její dokončení je však komplikováno kvůli nedořešeným sporům s občanským sdružením. V lednu 2012 se konalo nové územní řízení, po kterém následují majetkoprávní vypořádání a inženýrská činnost za účelem zajištění stavebního povolení. Předpokládané uvedení stavby do provozu je v říjnu 2014. Znojmo – I/38 obchvat II, obchvat města Všechny pozemky jsou již vykoupeny. V říjnu 2011 bylo vydáno stavební povolení pro 1. etapu, což je navazující úsek na již postavenou část stavby Znojmo – obchvat I. Stavební povolení pro 2. etapu nabylo právní moci v únoru 2012. V červnu 2012 se očekává vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby. Samotná výstavba této části obchvatu by pak měla trvat od října 2012 do srpna 2014.

-237-


Znojmo – I/38 obchvat III – Hatě, ochvat města Na konci ledna 2009 byla prodloužena platnost stanoviska EIA o 2 roky. Břeclav – obchvat I/55, obchvat města Usnesením vlády České republiky ze dne 6. října 2010 č. 713 o změně usnesení vlády č 735/08 bylo rozhodnuto o realizaci obchvatu Břeclavi v dvoupruhovém uspořádání, tím pádem i příprava čtyřpruhového obchvatu Břeclavi byla zastavena. Vzhledem k tomu, že vedení obchvatu je plánován územím Evropské významné lokality (Natura 2000), tak je nutné ještě vše důkladně posoudit v rámci EU. Brno – obchvat I/43, obchvat města Dle studie z června roku 2011 je naprosto jasně doloženo, že použití trasy bývalé Hitlerovy dálnice je naprosto nevhodné. Nejvhodnější se naopak jeví trasa zahrnující plnohodnotný obchvat města Brna, jako nejkratší spojení ve směru na Boskovice. Problematika zůstává dále v řešení. Doporučení k realizaci Stavba nových komunikací a obchvatů v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby má příznivý vliv na kvalitu ovzduší v jejich blízkosti. Stejně tak zvýšená kvalita povrchu komunikací má vliv na plynulost dopravního proudu a tím i na produkci emisí. Proto je nutné realizovat schválené stavby na územích příslušných obcí a měst a důsledně dodržovat legislativou stanovené postupy, aby bylo možné zabránit zdržování přípravných fází staveb z formálních důvodů. Poznámka -

-238-


Název opatření

OMEZENÍ AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY V CENTRECH MĚST (OPATŘENÍ 1.3.2) Charakteristika a přínos opatření Opatření zahrnuje následující nástroje: úplný nebo selektivní zákaz vjezdu, rychlostní omezení, parkovací politika. Jeho cílem je omezit zbytnou automobilovou dopravu v městských centrech, formou zákazu (úplného, částečného) nebo vyšších poplatků (za vjezd nebo za parkování). Toto opatření má pozitivní efekt nejen na městská centra samotná ale i na širší okolí daného města, neboť se odlehčí doprava na příjezdových komunikacích do centra. Stav plnění v letech 2009-11 Opatření je alespoň částečně plněno ve všech větších městech Jihomoravského kraje, tam kde to umožňují dopravně technické podmínky. Vjezd do centra není v žádném z měst kraje úplně zakázán. Naproti tomu částečné omezení přístupu automobilů do městských center je uplatněn téměř ve všech městech. Z větších měst s uplatněnými opatřeními pro omezení vjezdu do centra je možno uvést Blansko, Boskovice, Znojmo, Břeclav a Mikulov. V Břeclavi a Znojmě fungují progresivní tarify za parkování, ve městě Blansko je v centru města vymezena zóna snížené rychlosti, na 30 km/h. Rychlostní omezení se však uplatňuje z důvodu zlepšení bezpečnosti provozu a na kvalitu ovzduší má spíše záporný vliv, neboť emise škodlivin rostou s klesající rychlostí. Příklady omezení v jednotlivých obcích a městech: Břeclav Ve sledovaném období došlo k rozšíření zón placeného stání. V centru města platí zákaz nákladním vozidlům a traktorům (mimo zásobování a údržby). V obytných zónách v rámci regenerace sídlišť jsou budovány zklidňující prvky (zúžené vyvýšené přechody pro chodce). Lednice V centru obce je vyznačena Zóna „Zákaz stání“ a omezen vjezd vozidel nad 3,5 t (mimo zásobování), parkování je umožněno pouze na určených parkovištích. Je využívána standardně Obytná zóna. Pro zklidňování provozu jsou využívána nízkonákladová opatření. V průběhu sledovaného období došlo k úpravám parkování v turisticky využívaných oblastech a k úpravě parkování pro místní občany, lokality jsou rozlišeny dle účelu parkování. Hustopeče Ve městě platí částečný zákaz vjezdu pro vozidla nad 3,5 t na komunikace vystavěné nad historickými podzemními stavbami a v obydlených oblastech. Rychlostní omezení se nachází v Obytné zóně. Došlo k navýšení počtu parkovacích míst v obydlených oblastech a počtu placených parkovacích míst v centru města. Kuřim Na několika lokalitách ve městě jsou zavedeny Zóny 30 a Obytné zóny, případně omezení rychlosti na 30 km/h. Účelové komunikace v okolí školy, úřadu nebo stadionu včetně klidových a vycházkových oblastí disponují zákazy vjezdu motorových vozidel, do několika ulic je zákaz vjezdu nákladním automobilům.

-239-


Mikulov V historické části města se nachází Pěší zóna a dvě další lokality jsou označeny značkami Obytné zóny, z nichž druhá byla zřízena v roce 2010. Do vybraných částí města je omezen vjezd vozidel nad 3,5 t, přičemž některé byly doplněny ve sledovaném období 2009-2011. V roce 2009 došlo k dobudování parkovacího systému. Slavkov u Brna Ve sledovaném období 2009-2011 proběhlo ve městě rozšíření parkovací politiky instalací parkovacích automatů v centru města a administrativní schválení zklidnění a zpomalení dopravy na komunikacích v obydlených částech města (Zóna 30 a zjednosměrnění provozu). Tišnov Město nemá zavedenou žádnou parkovací politiku. Do centra města je zákaz vjezdu nákladním automobilům. Zóna 30 je vyznačena na sídlišti Květnice a Obytná zóna pokrývá cca 10 ulic. Veselí nad Moravou V roce 2011 bylo na dvou místech ve městě zavedeno placené parkování, přičemž v roce 2012 se plánuje zpoplatnit i stání v centru města. Jiná omezení v intravilánu města neexistují. Doporučení k realizaci Vzhledem k přítomnosti významných cílů dopravy v městských centrech (tj. sídla státní správy, obchody, apod.) není možno doporučit úplný zákaz vjezdů vozidel do centra. Jelikož je ve všech větších městech na území Jihomoravského kraje částečně regulován (omezen) vjezd do městských center, není nutno formulovat žádná specifická doporučení k realizaci tohoto opatření. Velmi účinné ale současně velmi nepopulární je výrazné zvýšení poplatků za parkování v centrech. Každé zdražení je ale nutno citlivě zvažovat v širším kontextu ekonomických souvislostí a mělo by být doprovázeno nabídkou přepravy environmentálně šetrnější dopravou (tj. veřejná a nemotorová doprava). Ke zvážení by také měla přijít aplikace nízkoemisních zón (NEZ) související s novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, dle které by v obcích, kde jsou pravidelně překračovány povolené imisní limity znečišťujících látek, byla možnost zavést nízkoemisní zónu. Důležitým předpokladem pro zavedení NEZ je ovšem možnost vozidel zvolit jinou objízdnou trasu (obchvat, přeložka), což souvisí s opatřením č. 1.3.1 (Budování silničních obchvatů měst a obcí). V případě, že je cílem cesty některá lokalita NEZ, pak je další nezbytností vybudování sítě záchytných parkovišť se statutem Park&Ride a ty vhodně provázat s veřejnou dopravou (opatření Integrace poplatků za systémy „Park&Ride“ do tarifů IDS JmK). Poznámka -

-240-


Název opatření

INTEGRACE POPLATKŮ ZA SYSTÉMY „PARK&RIDE“ DO TARIFŮ IDS JMK Charakteristika a přínos opatření Systém "Park and Ride" (zkráceně P&R) znamená, že řidič ujede automobilem část své cesty od bydliště k záchytnému parkovišti, kde přesedne na vozidlo veřejné dopravy a v něm pokračuje až k cíli cesty. Na regionální úrovni Jihomoravského kraje by záchytná parkoviště měla být vybudována především u významných zastávek na páteřních železničních trasách: Břeclav – Svitavy, případně Brno – Přerov a Břeclav Přerov. Na většině těchto zastávek parkoviště jsou ale rozhodně je nelze označit jako „Park&Ride“. Tímto opatřením lze snížit výkony automobilové dopravy, změnit dělbu přepravní práce ve prospěch veřejné osobní dopravy a tím přispět i ke zlepšení kvality ovzduší. Pro motivaci k vyššímu využívání P&R by tento systém měl fungovat tak, že lístek za parkování by měl zároveň sloužit jako jízdenka do vozidla navazující veřejné dopravy. Proto je nutno rozšířit a upravit systém tarifů IDS JmK tak, aby existovaly jízdenky pro hromadnou dopravou, které zároveň zahrnou parkování na parkovištích označených jako "P&R" Úspěch Park and Ride v rozhodující míře závisí na tom, zda kvalita služby poskytované veřejnou dopravou je konkurenceschopná k IAD. Zejména to platí pro rychlost (měla by být vyšší, aby kompenzovala nepohodlí spojené s přestupem), ale i komfort (právě kvůli komfortu jsou uživatelé ochotni strávit v osobním automobilu i podstatně delší čas). Velmi silným faktorem rozhodování je kapacita parkování ve městě a především parkovací režim (nabídka parkovacích míst, progresivní zpoplatnění v atraktivních městských zónách, případně omezení přípustné doby parkování formou tzv. zón s krátkou dobou parkování). Stav plnění v letech 2009-11 Vzhledem k nedostatečnému budování parkovišť typu Park&Ride na území Jihomoravského kraje nebyly ani parkovací poplatky začleněny do tarifů IDS JMK. Doporučení k realizaci V současné době toto opatření není možné zavést, neboť nejsou vybudována parkoviště se statutem "Park&Ride" ani není vytvořen systém jejich fungování. Stávající „živelná“ parkoviště v blízkosti železničních stanic by měla být přeměněna na zařízení typu Park&Ride (viz následující opatření). Vybudování, resp. přeměna stávajících parkovišť na zařízení typu Park&Ride by měla spočívat v zabezpečení hlídání vozidel (oplocení areálu, hlídací služba), umístění dopravní značky „P+R“ a současně s pomocí koordinátora systému IDS JMK doplnění tarifu IDS JMK o jízdné pro přepravu „Park&Ride“. Jízdenka by měla pokrývat současně platbu za parkování i navazující přepravu veřejnou dopravou od záchytného parkoviště do cíle cesty a zpět. Vhodná by byla např. časová jízdenka, avšak cena by měla být nízká, zpočátku spíše symbolická aby bylo toto opatření dostatečně atraktivní pro cestující. Spuštění systému Park&Ride by mělo být doprovázeno reklamou (v denním tisku, na obecních televizních programech, ve vozidlech MHD, případně v jiných médiích, na internetu, apod.), aby byli občané dostatečně informováni o možnostech přepravy typu Park&Ride v rámci Integrovaného dopravního systému JMK.

-241-


Poznámka

Název opatření

ROZŠÍŘENÍ IDS JMK NA CELÉ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Charakteristika a přínos opatření Pod pojmem integrovaný dopravní systém se rozumí takový způsob zajištění veřejné dopravy v území, v němž jednotlivé druhy dopravy vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. Stav plnění v letech 2009-11 Období prostorové expanze IDS JmK bylo dokončeno začleněním Znojemska (1. července 2010). V současnosti je tak celé území JmK pokryto systémem integrované dopravy. Doporučení k realizaci Opatření již bylo naplněno, a proto je vhodné pokračovat ve zdokonalování systému zejména s ohledem na jeho kvalitativní charakteristiky. To je řešeno v opatření č. 1.1.3 (Ekologizace dopravy), a zejména v průřezovém opatření Udržitelná mobilita (Rozvoj jednotného systému veřejné dopravy). Poznámka Je možné uvažovat rovněž o integraci záchytných parkovišť typu Park&Ride s objekty pro úschovu jízdních kol (Bike&Ride) a to včetně začlenění případných poplatků za úschovu kol do tarifu IDS JMK, obdobně jako poplatky za parkování automobilů v záchytných parkovištích. Tím by na vybraných železničních zastávkách vznikly multimodální přestupní terminály automobil – kolo – veřejná doprava.

-242-


Název opatření

PODPORA KOMBINOVANÉ DOPRAVY – VYBUDOVÁNÍ SÍTĚ LOGISTICKÝCH CENTER V JMK Charakteristika a přínos opatření Cílem opatření se vybudování sítě veřejných logistických center pro nákladní dopravu uskutečňovanou multimodálním způsobem Stav plnění v letech 2009-11 Ve sledovaném období nebylo na území JmK vybudováno žádné veřejné logistické centrum. Vznikla pouze soukromá logistická centra některých zejména spedičních firem, v převážné míře zaměřená pouze na kamionovou dopravu, bez zapojení železnice a sloužící pouze pro jejich komerční aktivity. Největší koncentrace těchto center je v průmyslových zónách na jihu Brna (Brno-Slatina, BrnoČernovice), kde tak přispívají k rozšiřování efektu urban sprawl. Doporučení k realizaci V první fázi je nutné co nejdříve vybudovat veřejné logistické centrum v Brně s využitím některého areálu typu „brownfield“ (např. Brno-Slatina, Brno-Komárov, apod) a zajistit jeho pravidelné propojení rychlými železničními spoji s dalšími terminály v ČR a event. v případě vyššího a dlouhodobého zájmu konkrétních zasilatelů i v zahraničí. Ve druhé fázi pak lze uvažovat se zřízením menších (pobočných) center v dalších regionech kraje. Poznámka -

-243-


Název opatření

UDRŽITELNÁ MOBILITA (PRŮŘEZOVÉ OPATŘENÍ) Charakteristika a přínos opatření Jde o strategické opatření, které má pomocí několika podopatření vést obyvatele k environmentálně odpovědnému chování, tedy hledání takových forem uspokojení přepravních potřeb, které jsou co nejméně náročné na spotřebu zdrojů a přitom umožní cestujícímu dosáhnout svého cíle snadno a s minimálními překážkami. Opatření úzce souvisí s kvalitou života, zejména požadavky na neznečištěné ovzduší, obytné čtvrti nezasažené hlukem, ekonomickou prosperitu bez škodlivých dopadů na zdraví a životní prostředí a vyčerpávání omezených přírodních zdrojů. To může být účinně uplatněno pouze, pokud jsou nabídnuty atraktivní alternativy automobilové dopravy – kvalitní systém veřejné dopravy, komfortní síť cyklistických stezek a atraktivní prostředí k chůzi. K celkovému poklesu automobilové dopravy pak přispěje i synergie urbanismu a plánování dopravy – takové umístění aktivit v městském prostoru i volné krajině, aby byla celková potřeba cestování co nejmenší. Opatření zastřešuje čtyři základní podopatření: -

Rozvoj jednotného systému veřejné dopravy Integrace cyklistické a veřejné dopravy Rozvoj cyklistické a pěší dopravy Vhodná urbanistická koncepce území

Stav plnění v letech 2009-11 Stav naplňování jednotlivých podopatření je uveden přímo v příslušných informačních listech těchto podopatření. Doporučení k realizaci Takové navržené opatření je strategickým opatřením, jež směřuje k celospolečenským změnám. Nelze očekávat jeho naplnění v krátkém období, postupně však mohou být realizovány kroky, jež budou k výše uvedeným cílům směřovat. Konkrétní doporučení jsou uvedena u příslušných podopatření. Poznámka -

-244-


Název podopatření

ROZVOJ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VEŘEJNÉ DOPRAVY (OPATŘENÍ UDRŽITELNÁ MOBILITA) Charakteristika a přínos opatření Integrované dopravní systémy představují vyšší kvalitu systému veřejné dopravy, kdy dopravci v jednotlivých druzích dopravy společně vytváří jednotný systém s tarifní a linkovou provázaností. Společně tak nabízejí ucelený koncept řešení mobility, který má konkurovat individuální automobilové dopravě. Stav plnění v letech 2009-11 Období prostorové expanze IDS JmK bylo zakončeno začleněním Znojemska (1. července 2010), neboť v současnosti je celé území JmK pokryto systémem integrované dopravy. Tím byl naplněn strategický cíl Jihomoravského kraje – Integrovat veřejnou dopravu na celém území. Součástí systému jsou také některé přeshraniční vazby směrem do sousedních regionů: -

-

Vysočina (Moravské Budějovice, Biskupice-Pulkov, Rouchovany, Dukovany a okolí, Mohelno, Rapotice, Náměšť n/O, Velká Bíteš a okolí, Vidonín a okolí, Prosetín, Rovečné, Nyklovice), Pardubický kraj (Bystré, Bohuňov, Březová nad Svitavou a okolí, Slatina, Jevíčko a okolí), Olomoucký kraj (Horní Štěpánov, Protivanov a okolí, Otinoves a okolí, Źeleč, Nezamyslice), Zlínský kraj (Pačlavice, Střílky, Koryčany, Osvětimany, Uh. Ostroh, Boršice), Slovensko (Holíč nad Moravou, Skalica), Rakousko (Laa an der Thaya).

V několika městech byly realizovány nové přestupní terminály. Jako příklad lze uvést Hrušovany u Brna, Tišnov, Źidlochovice, Kyjov, Moravský Krumov aj. Na druhé straně, za negativně působící opatření, lze považovat zdražení jízdného v IDS, které proběhlo s platností od 1. ledna 2012. Dlouhodobě však lze říci, že IDS JmK je v rámci ČR hodnocen jako jeden z nejlepších krajských integrovaných systémů. Popis situace ve vozovém parku jednotlivých provozů MHD je popsán v hodnocení opatření „Ekologizace dopravy“. Všechny provozy jsou již integrovány do IDS JmK (poslední Znojmo od r. 2010), čímž došlo k jejich tarifnímu a linkovému propojení s ostatními druhy dopravy, které linky MHD tak vhodně doplňují. Doporučení k realizaci Další úsilí směrem k zlepšení IDS JmK musí být zaměřeno na zvýšení atraktivity systému pro další cestující, případně na udržení stávajících. To v příměstské dopravě představuje především zkvalitňování nabídky spojení (častější spoje, zlepšení přestupních vazeb, snížení počtu nadbytečných přestupů), zvýšení kultury cestování (zlepšení podmínek na přestupech, omezit přeplňované autobusové spoje, náhrada starých (řada 560) a nepohodlných (osobní vozy Bdmtee, motorové vozy řady 810) vozidel železniční dopravy za vozidla odpovídající 21. století), zvýšení kapacity spojů na vytížených linkách (železniční trať do Střelic a Zastávky), radiální meziregionální

-245-


autobusové linky ve směru Brno),… V jednotlivých provozech městské dopravy nelze vzhledem k jejich velikosti a frekvenci spojů až na výjimky (Znojmo) předpokládat realizaci opatření typu preference vozidel MHD v dopravním proudu, zavádění vyhrazených pruhů, apod. Vyšší pozornost však vedle zlepšení jízdních řádů (obdobně jako v příměstské dopravě - častější spoje, lepší návaznosti), může být věnována zejména zlepšení kultury cestování – modernizace zastávek budováním „zálivů“, zastávkových označníků, budování přístřešků na více využívaných zastávkách, realizace informačních systémů pro cestující, apod. Ve střednědobém horizontu pak lze u IDS JmK uvažovat o určitém stupni přeshraniční integrace (zejména tarifní) s přilehlými integrovanými systémy na území Dolních Rakous a okolních krajů ČR. Poznámka -

-246-



INTEGRACE CYKLISTICKÉ A VEŘEJNÉ DOPRAVY (OPATŘENÍ UDRŽITELNÁ MOBILITA) Charakteristika a přínos opatření Systém "Bike and Ride" (B&R) je podobný systému "P&R", pouze se místo automobilu uplatňuje jízdní kolo, v části od zdroje cesty (bydliště) k záchytnému parkovišti nebo k objektu pro úschovu kol. Po zaparkování kola přesedne cyklista na vozidlo veřejné dopravy a pokračuje až k cíli cesty. Zatímco řidiči automobilu většinou nic nebrání zaparkovat auto na vhodném místě a pokračovat do cílového místa veřejnou dopravou, cyklista obvykle nemá možnost kolo nechat bez dozoru u zastávky MHD. Tento systém má za cíl zajistit úschovu a bezpečné parkování kol především na konečných stanicích a významných přestupních uzlech veřejné dopravy. Opatření má zatraktivnit cyklistickou dopravu i pro obyvatele méně fyzicky zdatné, kteří by rádi kolo používali k dojížďce do práce, ale pro které znamená absolvování celé trasy bydliště – pracoviště na kole velkou fyzickou zátěž. Další možností je kombinace systému B&R se systémem P&R v lokalitách kde dojde k souběhu těchto možností. Úschovna kol by v tomto případě byla umístěna přímo v prostorách záchytného parkoviště. Stav plnění v letech 2009-11 Opatření dosud nebylo na území Jihomoravského kraje realizováno, s výjimkou města Břeclav, kde je cyklistická doprava mj. podporována rozmístěním bezpečnostních stojanů na jízdní kola. Opatření se realizuje v rámci prevence kriminality, pro snížení množství odcizených jízdních kol, avšak souvisí i s kvalitou ovzduší neboť zvyšuje atraktivitu nemotorové dopravy. V dalších městech Jihomoravského kraje nebyla dosud problematika Bide & Ride řešena. Břeclav V roce 2009 byl zpracován Generel cyklistické dopravy ve snaze dostat v rámci možností cyklisty ze silničních komunikací realizací cyklostezek. Podle tohoto materiálu je postupováno a již byly zřízeny dvě trasy a mimo jiné i cyklopruhy v jednosměrných ulicích. V závislosti na dotačních prostředcích je snaha každoročně vybudovat jednu cyklotrasu, která je podpořena i instalací bezpečnostních stojanů ve vytipovaných lokalitách města včetně železniční stanice. Za zmínku stojí i půjčovna jízdních kol ČD Břeclav, která se nachází přímo v železniční stanici, přičemž kola se na vybraných tratích přepravují zdarma. Kuřim Město Kuřim prozatím rozmístilo stojany pro kola na několika místech, z nichž nejdůležitější je před železniční stanicí. Mikulov Se vznikajícími cyklistickými stezkami bylo v roce 2010 vybaveno historické centrum Mikulova stojany kol. Ve městě se také nacházejí na několika místech úschovny jízdních kol. Veselí nad Moravou V souvislosti s nově vznikajícími cyklistickými stezkami bude v rámci finančních možností postupně

-247-


doplňován městský mobiliář o stojany na kola. Doporučení k realizaci Opatření typu Bike & Ride by měla být postupně realizována, přednostně na nejvýznamnějších zastávkách páteřní železniční sítě. S výjimkou města Břeclav lze konstatovat, že plnění tohoto opatření na území kraje je neuspokojivé. Lokality je třeba vybírat s ohledem na dojezdovou vzdálenost a morfologii terénu (preference nečlenitého terénu a kratší dojezdové vzdálenosti). U páteřních železničních tras může jít o tyto lokality: -

linka S2:

-

linka S3:

-

linka S4: linka S6:

-

linka S8:

-

linka S9:

-

linka S41: linka R7/S71: linka S91:

Újezd u Brna, Sokolnice, Blansko, Blansko-město, Dolní Lhota, RájecJestřebí, Skalice nad Svitavou, Letovice. Níhov, Tišnov, Čebín, Kuřim, Česká, Modříce, Popovice u Rajhradu, Rajhrad, Hrušovany u Brna, Žabčice, Vranovice, Šakvice, Zaječí, Rakvice, Podivín, Ladná. Zastávka, Rosice. Blažovice, Slavkov u Brna, Bučovice, Nesovice, Nemotice, Kyjov, Vracov, Bzenec, Veselí nad Moravou Valtice-město, Mikulov na Moravě, Březí, Novosedly, Jevišovka, Hrušovany nad Jevišovkou, Božice u Znojma, Hodonice, Znojmo Hrušky zastávka, Moravská Nová Ves, Lužice, Hodonín, Rohatec, Moravský Písek, Moravský písek zastávka. Ivančice, Moravský Krumlov, Miroslav. Vyškov, Ivanovice na Hané. Strážnice, Sudoměřice nad Moravou, Vnorovy.

Přednostně pro realizaci úschoven by měly být využity stávající parkovací plochy nebo veřejná prostranství v majetku města. Objekty pro úschovu a parkování kol mohou mít např. tvar „klece“, nebo speciálních stojanů, s oplocením a uzamykatelnými dveřmi, do kterých je možno řešit přístup např. pomocí karty nebo mince. Poznámka Vzhledem k tomu, že opatření tohoto typu je navržena na území kraje celá řada a žádné nebylo dosud plně realizováno, doporučujeme vytvořit pilotní projekt Bike & Ride. Lokalizace pilotního projektu by byla vhodná nejlépe ve městě Břeclav, které se jako jediné město kraje touto problematikou zabývá. Zde by se měla vybudovat úschovna jízdních kol, např. formou "klece" nebo speciálních stojanů, do kterých by byl řešen přístup např. s pomocí speciální karty nebo mince. Vhodné by bylo zajištění monitorování kamerou, jednak jako ochrana před krádežemi a jednak pro zjištění počtu cestujících, kteří danou úschovnu kol využívají. Po vyhodnocení by pak bylo možno systém dále propracovat a doporučit pro další města.

-248-



ROZVOJ CYKLISTICKÉ A PĚŠÍ DOPRAVY (OPATŘENÍ UDRŽITELNÁ MOBILITA) Charakteristika a přínos opatření Pěší a cyklistická doprava jsou nejzdravější a nejšetrnější k životnímu prostředí, neboť mají minimální prostorové nároky, spotřebu energie, pozitivně ovlivňují zdraví a plní také významnou rekreační funkci. Ve městech souvisí zejména s veřejnými prostory, turistickými atrakcemi, zelení a samozřejmě také městskou hromadnou dopravou. Proto je cílem vybudovat síť ucelených tras, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních, ale především pro pravidelné cesty mezi bydlištěm a pracovištěm či školou. Pro podporu cyklistické dopravy je nutno zahustit stávající síť cyklistických stezek, které by vhodně propojily zdroje a cíle dopravy. Při budování cyklistických stezek je nutno položit důraz na okolní prostředí, oddělit cyklisty od motorizované dopravy v extravilánu, v intravilánu ponechat cyklisty v hlavním dopravním prostoru avšak jim zajistit bezpečnost např. formou vyhrazeného pruhu. Dále potřebují cyklisté místo, kde mohou bezpečně uložit své jízdní kolo. Optimální podmínky pro pěší dopravu v urbánním prostředí zajistí zejména zvýšený důraz na výslednou podobu veřejného prostoru, kde je nutné dbát na plné rozvinutí potenciálu místa, omezení počtu překážek a restrikcí pro svobodu pohybu. Stav plnění v letech 2009-11 Monitoring naplňování tohoto opatření je a prezentován na několika vhodných příkladech a je uveden níže přímo u příslušných měst a obcí. Boskovice Ve sledovaném období proběhla výstavba cyklostezky spojující Boskovice a jejich městskou část Mladkov. Připravuje se výstavba další cyklostezky, která spojí Boskovice s další městskou částí Šmelcovna. Břeclav V roce 2009 byl zpracován Generel cyklistické dopravy ve snaze dostat v rámci možností cyklisty ze silničních komunikací realizací cyklostezek. Podle tohoto materiálu je postupováno a již byly zřízeny dvě trasy a mimo jiné i cyklopruhy v jednosměrných ulicích. V závislosti na dotačních prostředcích je snaha každoročně vybudovat jednu cyklotrasu. V roce 2010 proběhlo předláždění pěších tras v centru města, přičemž byly zakomponovány i bezbariérové prvky a vodící linie. Na podporu pěší a cyklistické dopravy byl zrealizován podchod jako součást pojezdu na Bratislavské ulici. V současné době jsou plánovány úpravy komunikací pro pěší dle Generelu bezbariérovosti, který byl schválen v roce 2012. Lanžhot Ve sledovaném rozmezí let 2009 až 2011 byla vybudována cyklostezka mezi Lanžhotem a Břeclaví. Pro zatraktivnění pěší dopravy dochází k výstavbě nových chodníků a provádění oprav stávajících, doplněných o vodící linie a splňující podmínky bezbariérovosti. Lednice Usiluje se o výstavbu cyklistické stezky Lednice-Apollo-Břeclav, není však objasněn způsob vedení

-249-


cyklostezky. Z důvodu nedostatku finančních prostředků a nejasné koncepce rozvoje cyklostezek prozatím není tato problematika v obci řešena. Rakvice V obci dochází k postupné rekonstrukci a výstavbě nových chodníků, které jsou řešeny bezbariérově. Bučovice Byly realizovány části cyklostezek, avšak záměr jejich uceleného propojení je ve fázi projektové přípravy. Hustopeče V roce 2009 došlo k vybudování několika cyklotras v okolí města. V roce 2011 započaly rekonstrukční práce na pěších trasách se zohledněním bezbariérových prvků. Mikulov V roce 2010 byla vystavěna cyklostezka Novosedly a následující rok 2011 pak cyklostezka MikulovNový Přerov. Tyto úspěchy v podpoře environmentálně příznivých druhů dopravy i stojany a úschovnami jízdních kol v Mikulově. Pohořelice Ve vybraném období byl zpracován projekt pro výstavbu cyklostezky městem. Část cyklostezky je také vybudována v rámci rekonstrukce průtahu městem. Slavkov u Brna Připravuje se projekt na realizaci cyklistické stezky ze Slavkova do Hodějic a s tím související přestupní terminál na vlakovém nádraží, který je nevyhovující jak po stránce technické (stav povrchu), tak organizační (koexistence s jinými druhy dopravy). Tišnov Ve městě se nacházejí dvě cyklostezky, které byly vybudovány ve sledovaném období let 20092011. Veselí nad Moravou V roce 2009 byla vybudována nová cyklostezka Veselí nad Moravou-Moravský Písek a upraven stávající chodník na sdruženou stezku. Další cyklotrasou bude výhledově Veselí nad MoravouBlatnice, která má prozatím hotovu první část. V rámci finančních možností budou ve městě doplněny stojany na jízdní kola. Doporučení k realizaci Většina měst Jihomoravského kraje má snahu budovat případně rekonstruovat komunikace pro environmentálně šetrnější dopravu, a to jak pro cyklisty, tak pro pěší, což bývá obyvatelstvem obvykle kladně přijímáno. Není však nutné (i žádoucí) vždy se soustředit na nákladnou výstavbu samostatných cyklostezek. Bezpečnou komunikaci pro cyklisty může být také vyhrazený jízdní pruh pro jízdní kola v hlavním dopravním prostoru silniční komunikace, ulice označená dopravní značkou B11 „Zákaz vjezdu všech motorových vozidel“, stezka se smíšeným provozem pěších i cyklistů nebo pěší zóna s neomezeným vjezdem cyklistů. V méně exponovaných oblastech lze vést cyklotrasy také ve smíšeném provozu na komunikacích s nízkou intenzitou dopravy, na kterých jsou

-250-


provedena zklidňující opatření (např. Zóna 30, Obytná zóna vyznačená dopravní značkou IP26a/IP26b apod.). Významného efektu se v rámci tohoto opatření dosáhne až ve chvíli, kdy jednotlivé projekty společně vytvoří ucelenou síť tras, které vhodně propojí nejvýznamnější zdroje a cíle dopravy v dané lokalitě. Propojení cyklistické dopravy s dopravou veřejnou v systému Bike & Ride je řešeno v opatření Udržitelná mobilita (podopatření Integrace cyklistické a veřejné dopravy). Poznámka Vliv cyklistické a pěší dopravy je pozitivní, ale nelze jej přeceňovat. Především ve městech s členitým terénem mnoho neřeší, ale v kombinaci s vhodnou urbanizací městského území, využitím veřejné zeleně, zajištěním bezpečných přístupů do škol, hromadnou dopravou osob a dopravou pěší může přispět ke zlepšení kvality ovzduší.

-251-



VHODNÁ URBANISTICKÁ KONCEPCE ÚZEMÍ (OPATŘENÍ UDRŽITELNÁ MOBILITA) Charakteristika a přínos opatření Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní rozhodování se týká umisťování staveb, změn využití území a ochrany důležitých zájmů v území. Jedním ze základních úkolů územního plánování je i organizace území takovým způsobem, aby jeho dopravní obsluha neměla zbytečně velký negativní vliv na životní prostředí. Stav plnění v letech 2009-11 Jelikož se jedná o nové opatření, a zároveň po celé hodnocené období probíhalo zpracování zásadního nadřazeného dokumentu, tj. ZÚR Jihomoravského kraje, není součástí informačního listu monitoring naplňování ZÚR Jihomoravského kraje, vydané zastupitelstvem kraje dne 22. září 2011. V současnosti probíhá vytváření územních plánů dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Doporučení k realizaci Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V rámci územního plánování má obec možnost ovlivnit umisťování nových staveb a zařízení, která vesměs mají dopad i na organizaci dopravy. Dopad jednotlivých navrhovaných záměrů z hlediska dopravy je nutné vždy posuzovat v kontextu všech dalších navrhovaných záměrů nikoliv jen jako dopad na přímé okolí dané rozvojové plochy. Evaluace budoucích dopadů záměrů by měla probíhat formou posouzení jednotlivých variant pomocí dopravního modelu. Získané údaje budou sloužit k přijetí opatření na minimalizaci nároků a dopadů dopravy. Výstupy z hodnocení nemusí být vždy v souladu se stanovenými cíli územního plánu, popřípadě v souladu s realizací konkrétních záměrů. Pro úspěšné naplňování tohoto opatření je nutné zajistit důsledné dodržování výše uvedených zásad a dohledů příslušných orgánů státní správy. Poznámka -

-252-


IV. Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 Poř. Provozovatel IČ Provozovna webový odkaz na IP č.

TZL - PM10

Zpřísněn emisní limit pro tunelovou pec i sušárnu Zpřísněn emisní http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf limit pro bk9c4i.html tunelovou pec i sušárnu Zpřísněn emisní http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf limit pro hmv64w.html tunelovou pec i sušárnu Zpřísněn emisní http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxfi limit pro g91de.html tunelovou pec i sušárnu Zpřísněn limit pro závěsné tryskače, bubnové tryskače, vytloukací buben http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf BMD, g1oviq.html dvoukotoučové brusky, tryskač, formovací linku BMD, GOLD-BOX 1 a 2, HOT BOOX

1

Cihelna Hodonín, s.r.o.

25321404

Brněnská http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX 59/A, 695 03 FJRHU1R.html Hodonín

2

Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

15253

Novosedly na Moravě

3

HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

466 80 004

Hevlín

4

TONDACH Česká republika s.r.o.

25 82 85 84

Hřbitovní 1641, Šlapanice

5

Jihomoravská armaturka spol. s r.o.

63486831

Hodonín

-253-

NO2

Poznámka

Zpřísněny i ostatní emisní limity - SO2, NO2, CO a VOC





Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 Poř. Provozovatel IČ Provozovna webový odkaz na IP č. ADAST a.s. v likvidaci 4

5

6

7

26699451

Adamov

152901

Břeclav Poštorná

46975730

Vyškov

Fosfa akciová společnost

Fritzmeier s.r.o.

ROSTEX VYŠKOV, s.r.o.

25519671

Vyškov

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/8fbb377457 2a0c20c1256f080061c89a/3139dd64eea2a1f8c 12572670026fc73?OpenDocument

TZL - PM10

Zpřísněn emisní limit pro galvanovnu Zpřísněn emisní limit pro výrobnu kyseliny fosforečné termické, pro výrobnu kapalných hnojiv, pro výrobu tripolyfosfátu http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/requests-by- sodného, pro state?SearchView&Query=fosfa&Start=1&Count výrobu =20&SearchMax=100 dikalciumfosfátu, pro výrobu fosforečných solí neutralizaci, pro výrobu dinátriumfosfátu, pro výrobu trinátriumfosfátu, pro výrobu hexametafosfátu Zpřísněn emisní http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf limit pro linku me6qvq.html předúprav Zpřísněn emisní http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf limit pro isehuc.html galvanovnu, pro

-254-

NO2

Poznámka

Zpřísněny i ostatní emisní limity - HCl 6+ a Cr

Zpřísněny i ostatní emisní limity - As, H2S, NO2, CO Zpřísněny i ostatní emisní limity - Zn, Ni Zpřísněny i ostatní emisní limity - NO2, 3+ 6+ Cr , Ni, Zn, Cr , Cu, CN, H+,


Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 Poř. Provozovatel IČ Provozovna webový odkaz na IP č.

8

SKLÁRNY MORAVIA, akciová společnost

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf iymdr0.html 16343646

9

Úsobrno

Slévárna HEUNISCH Brno, s.r.o.

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/registrace/M ZPXXFAUFOFI

27695905

Brno

10

Belagra, a.s.

46346023

Hustopeče, Nádražní 60

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf hrxrql.html

11

REMET spol. s r.o.

207675

Brno, Vídeňská 119

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf j6wgja.html

-255-

TZL - PM10 přetavování zinkoslitiny, pro tlakové lití slitin zinku Zpřísněn emisní limit pro sklářské tavící pece, pro teplý postřik roztokem cínu Zpřísněn emisní limit pro kuplovnu, pro formovnu, pro pískové hospodářství, pro sklady písků, mono linka, pro čistírnu, pro formovací linku GF, pro jadernu, Stanoven emisní limit pro TZL (před vydáním integrovaného povolení nebyl limit stanoven) Limit zpřísněn v souladu s NV č. 615/2002 Sb., s tím, že přísnější limity budou

NO2

Poznámka

Zpřísněny i ostatní emisní limity - CO, HF, HCl, těžké kovy

Ostatní podmínka provozu: do 31.12.2013 budou nevyhovující mokré prachové odlučovače postupně nahrazeny suchými prachovými odlučovači.

Nad rámec legislativy (TZL, NOx, Zn) vymezeny OEL pro CO, HF, HCl a VOC



TZL - PM10

NO2

Poznámka

plněny již od data vydání IP

12

SLÉVÁRNA KUŘIM, A.S.

46347607

13


41505191

14

CVP Galvanika s.r.o.

47548282

15

DSB EURO, s.r.o.

63468867

Ke zlepšení došlo odstavením staré koksové kuplovny, která byla nahrazena Kuřim, http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf novými Blanenská jaj980.html elektrickými 157 indukčními pecemi, které plní zpřísněný emisní limit souladu s č. NV 615/2002 Sb. Po generálních opravách pecí, Kyjov, budou tyto zdroje http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf Havlíčkova plnit zpřísněné kkd74i.html 180/18 emisní limity dle NV č. 615/2002 Sb. Ždánice, http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf Nádražní 418 aqu3qu.html Limit zpřísněn na většině zařízení Blansko, spadajících do http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX Gellhornova středních zdrojů FK9YYNA.html 18 "Doprava a manipulace se vsázkou"

-256-

Nad rámec legislativy stanoven OEL pro amíny a VOC

Nad rámec legislativy zpřísněny limity pro NOx, CO a HF

Stanoveny navíc emisní limity pro dvě skupiny těžkých kovů a pro HCl, HF

U kuplovny stanoven nad rámec legislativy EL pro SO2 u žíhacích pecí OEL pro TZL, NOx a CO



10235

Modřice, http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX Nádražní 344 FLDK663.html

16

KOVOLIT, a.s.

17

Železárny Veselí, a.s.

18

SIGNUM spol. s r.o. 18200061

19

SIGNUM spol. s r.o. 18200061

Hustopeče, Nádražní 60

20

CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o.

25340905

Sivice

21

Jihomoravská armaturka spol. s r.o.

63486831

Hodonín

11380

Veselí nad Moravou, Kollárova 1229 Moravský písek

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FLDL316.html http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FJGMBI5.html

TZL - PM10

Poznámka

Limit u tavírny zpřísněn v souladu s NV č. 615/2002 Sb., s tím, že přísnější limity budou plněny již od data vydání IP. U pomocných procesů (tryskání, kování) zpřísněn EL.

Nad rámec legislativy (TZL, NOx, Zn) vymezeny OEL pro CO, HF, HCl a VOC

Zpřísněny emisní limit pro mořící linky

Zpřísněn emisní limit pro Zn u pozinkovny a přidán OEL pro HCl u mořících linek

technologie předúprav povrchové http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX úpravy, žárové FJGM6TT.html zinkování http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX rotační pece pro FHMT3Y7.html výpal vápna Zpřísněn limit pro závěsné tryskače, bubnové tryskače, vytloukací buben BMD, dvoukotoučové http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf brusky, tryskač, g1oviq.html formovací linku

-257-

NO2



TZL - PM10

NO2

Poznámka

BMD, GOLD-BOX 1 a 2, HOT BOOX

22

23

FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o.

46962313

Nová Mosilana, a.s. 60710756

Brno

Brno

24

Šmeral Brno a.s.

46346139

Brno

25

CZ SVAZIKO VYŠKOV, s.r.o.

25321587

Vyškov

26

Moravskoslezské cukrovary, a.s.

46900764

Hrušovany nad

Zpřísněn limit pro kupulové pece 1a2, regenerace písku, dopravníkové cesty, mísičky MKY 1000, mísič SGM 63, výrobna jader Leampe, http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf mísič Savelli iw0ztx.html SGMT 80

http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf ig48po.html obloukové pece, rotační bubnová sušárna- mísičce výplňových písků 105 a 106, žíhací pece 1-4, http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf komorový tryskač, ky440r.html stolový tryskač Galvanovna I., http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/html/mzpxxf galvanovna jw54fl.html II.,černění http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FIL9Q8F.html

-258-

kupolová pec 1,2, technologic ké hořáky Könenig, Turbang

rotační bubnová sušárna, žíhací pece 1-4

Zpřísněn emisní limit pro SO2


Přehled zdrojů/provozoven v JMK, kde byly v rámci IPPC zpřísněny podmínky provozu - TZL, NO2 Poř. Provozovatel IČ Provozovna webový odkaz na IP č. Jevišovkou

27

ENERGZET,a.s.

63483823

Brno

28

ČEZ, a.s.

45274649

Hodonín

29

Eligo a.s.

60914211

Brno

30

Teplárny Brno, a.s.

46347534

Brno - Sever

31


46347534

Brno Špitálka

46347534

Brno Červený Mlýn

32


TZL - PM10

http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FD8D4X2.html http://www.env.cz/www/ippc.nsf/registrace/M ZPXXF7JP0BY http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FEL8U95.html http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FLJA26H.html http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FBMU1I9.html http://www.env.cz/www/ippc.nsf/html/MZPXX FBKR14D.html

-259-

NO2

Poznámka

zpřísněn na Zpřísněny i ostatní emisní limity - SO2, 3 190 mg/m NO2, CO, plynové kotle zpřísněn na 3 500 mg/m Zpřísněny- CO, SO2, fluidní kotle Zpřísněny limity - CO, SO2, plynový kotel Zpřísněn emisního limit u plynového kotle Zpřísněn emisní limit u plynového kotle Zpřísněn emisní limit u 2 plynových kotlů

Zpřísněny limity - CO, SO2, plynový kotel

Zpřísněny limity - SO2, plynový kotel zpřísněn na 3 150 mg/m

Zpřísněny limity - SO2, plynové kotle

AKTUALIZACE INTEGROVANÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents