Účetnictví. začátečníky. Účetnictví pro úplné začátečníky Věra Rubáková. V. Rubáková

V. Rubáková Ing. et Ing. Bc. Věra Rubáková Ve svém profesním životě se zabývá finančním poradenstvím a problematikou účetnictví. Řadu let působila v podnikové praxi, kde získala praktické zkušenosti z oboru účetnictví a financování. Své teoretické a praktické zkušenosti dnes uplatňuje jak v lektorské, tak v publikační činnosti, kterou zahájila v roce 2007. Od roku 1995–2013 působila ve školství.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

Účetnictví pro úplné začátečníky 2015

Chcete se naučit účetnictví a jste naprostý laik, začátečník, student či rekvalifikovaný pracovník? Doporučujeme osvojit si základy účetnictví s předkládanou publikací. Na různých účetních příkladech se naučíte, jak veškeré získané znalosti můžete aplikovat v praxi. Výklad je zaměřen na základní účetní operace prostřednictvím tabulkové formy „Má dáti“ a „Dal“ a na principy a pojmy používané v účetnictví, které jsou vysvětleny velmi srozumitelným a jednoduchým způsobem. Předností této publikace je to, že jednotlivé pojmy a části výkladu jsou znázorněny na řadě příkladů z různých oborů podnikání. Výsledky řešených příkladů jsou samozřejmostí. Váš čas aktivně strávený nad touto publikací se vám vrátí v podobě kvalitního a uceleného přehledu o vedení účetnictví.

Věra Rubáková

Účetnictví PRO úplné

začátečníky výklad základních pojmů v účetnictví etnictví jednoduchým způsobem sobem výpočett mzdy řešené příklady včetně výsledků ýsledků výpočet účetních odpisů – názorný příklad a výpočet ýpočet grafické zaúčtování účetních případů pomocí „téček“ a tabulek tabulek DPH – názorný příklad a výpočet ýpočet výborná jako cvičebnice pro samouky, mouky, studenty a ty, kteří mají chuť se e naučit účetnictví jednoduše noduše

2015

Účetnictví PRO úplné

začátečníky Věra Rubáková ová

2015

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Edice Účetnictví a daně

Ing. et Ing. Věra Rubáková

Účetnictví pro úplné začátečníky 2015 Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5782. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 192 Deváté vydání, Praha 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. ______________________________________________________

© GRADA Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-5497-0

GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9693-2 (ve formátu PDF)

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.

Úvod do účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Význam a funkce účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Historie účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.2 Uživatelé a účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 13 14

2.

Majetek podniku a jeho krytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1 Účel a členění majetku podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1.1 Zdroje krytí majetku podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.

Rozvaha, její funkce, obsah a členění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Aktiva, pasiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cvičení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Hospodářské operace a účetní případy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Typické změny rozvahových položek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Rozvahové účty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Podstata a forma účtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Rozpis rozvahy do účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Zapisování změn na rozvahových účtech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Výsledkové účty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Podvojný účetní zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.1 Obraty a zůstatky na účtech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.2 Otvírání a uzavírání účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.3 Třídění účtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.7 Syntetické a analytické účty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8 Účetní zápisy v účetních knihách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8.1 Formy účetních knih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8.2 Způsoby oprav v účetních knihách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8.3 Způsoby oprav v účetních dokladech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.8.4 Vyhotovení účetních dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21 21 24 26 26 32 32 32 34 37 44 45 46 47 48 50 50 51 52 52

4.

Účetní dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Význam účetní dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Druhy účetních dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Ukázky účetních dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Náležitosti účetních dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Oběh účetních dokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53 53 54 55 57 58

5.

Zásady účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Vymezení účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Právní normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Zákon o účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Rozsah a vedení účetnictví (§ 9) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Inventarizace, inventura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

59 59 60 60 60 62

6.

Účtová osnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 6.1 Účtový rozvrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

7.

Základy účtování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Úvod do účtování stálých aktiv – účtová třída 0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Ocenění dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Pořízení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Odpisy dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Vyřazení dlouhodobého majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8.

Účtování zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.1 Úvod do účtování zásob – účtová třída 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.2 Účtování zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.3 DPH při nákupu materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 8.4 Výdej materiálu ze skladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 8.5 Reklamace při dodávkách materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 8.6 Inventarizační rozdíly na zásobách materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 8.7 Materiál na cestě a nevyfakturované dodávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 8.8 Účtování zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 8.9 Účtování účetních případů zboží – způsob A i B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 8.10 Účtování nedokončené výroby, polotovarů a výrobků . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 8.10.1 Účtování zásob vlastní výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

9.

Účtování na finančních účtech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 9.1 Úvod do účtování ve třídě 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 9.2 Krátkodobé finanční zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

10. Zúčtovací vztahy – účtová třída 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Účtování o pohledávkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Účtování o závazcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Zúčtovací vztahy z obchodního styku se zahraničím . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4 Účtování k zaměstnancům a institucím sociálního zdravotního zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.5 Daň z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

68 68 68 69 75 84

118 118 120 122 123 127

11. Kapitálové účty – účtová třída 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 11.1 Výsledek hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 12. Náklady, výnosy – účtová třída 5 a 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.1 Účtová skupina 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Zjištění výsledku hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Výpočet daně z příjmů právnických osob (DPPO) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

141 151 155 156

13. Účetní závěrka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 13.1 Harmonogram uzávěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 13.2 Příloha k účetní závěrce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 14. Souhrnné opakování – účetní případy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

15. Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1. Směrná účtová osnova a ilustrativní účtový rozvrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. Uspořádání a označování položek rozvahy sestavované v plném rozsahu pro rok 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. Uspořádání a označování položek rozvahy sestavované ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty sestavovaného v plném rozsahu pro rok 2015 – druhové členění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty sestavovaného ve zjednodušeném rozsahu pro rok 2015 – druhové členění . . . . . . . . . . . .

172 172 180 185 187 190

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Předmluva

9

Předmluva V devátém, aktualizovaném vydání jsou zohledněny novely daňových a účetních předpisů platných od 1. 1. 2015 a také některé kapitoly byly aktualizovány a nově doplněny o příklady (například v účtové třídě 4) a výsledky testů. Kniha je určena především úplným začátečníkům, začínajícím podnikatelům, studentům středních škol, ale i rekvalifikujícím se pracovníkům a všem, kteří si chtějí osvojit základy účetnictví. V publikaci je pro přehlednost a pochopení probíraných témat použito velké množství názorných příkladů, které jsou v úvodu doplněny vysvětlujícími komentáři. Celková koncepce knihy je postavena tak, že čtenář je postupně a systematicky seznamován s problematikou účtování, náročnost příkladů postupně roste. Přeji všem čtenářům, aby po prostudování této publikace pro ně účetnictví nebylo strašákem, ale užitečným partnerem. Základními předpoklady jsou: • Vůle učit se • Postupovat pomalu • Vracet se k praktickým příkladům • Procvičovat různé příklady

autorka Věra Rubáková

10

Účetnictví pro úplné začátečníky

Zkratky A AÚ BV ČÚS D DE DFM DHM DM DNM DP DPH DPPO EU FV FVZ FO FP FZ KZ MF MD N OM OPD OR OSSZ P PC PHM PK PO PZ V VC VH Z ZC ZD ZDP ZDPH ZF ZP ZVL 200x VÚD

– Aktiva – Analytický účet – Bankovní výpis – České účetní standardy – Dal – Daňová evidence – Dlouhodobý finanční majetek – Dlouhodobý hmotný majetek – Dlouhodobý majetek – Dlouhodobý nehmotný majetek – Daňová povinnost – Daň z přidané hodnoty – Daň z příjmů právnických osob – Evropská unie – Faktura vydaná – Faktura vydaná zálohová – Fyzická osoba – Faktura přijatá – Faktura zálohová – Konečné zůstatky – Ministerstvo financí – Má dáti – Náklady – Oběžný majetek – Osoby povinné k dani – Obchodní rejstřík – Okresní správa sociálního zabezpečení – Pasiva – Pořizovací cena – Pohonné hmoty – Pokladna – Právnická osoba – Počáteční zůstatky – Výnosy – Vstupní cena – Výsledek hospodaření – Čistý zisk – Zůstatková cena – Základ daně – Zákon o daních z příjmů – Zákon o dani z přidané hodnoty – Zálohová faktura – Zákoník práce – Zúčtovací a výplatní listina – Příslušný rok – Vnitřní účetní doklad

Úvod do účetnictví

11

1. Úvod do účetnictví 1.1 Význam a funkce účetnictví Každý podnikatelský subjekt (účetní jednotka) musí mít k řízení své činnosti a k určování budoucích úkolů k dispozici dostatek relevantních podkladů, a to jak o finančním hospodaření, tak i o výsledku hospodaření. Hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou skutečnost účetní jednotky o majetku a o zdrojích jeho krytí pro majitele, banky, statistické úřady, finanční úřady, zákazníky, veřejnost aj. Účetnictví je ekonomická disciplína zachycující informace zejména o stavu a pohybu majetku a jeho zdrojů, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky s důrazem na věrné zobrazení majetkové, finanční a důchodové stránky účetní jednotky. Funkce účetnictví: 1. Informační funkce – účetnictví poskytuje informace o stavu podniku, jeho hospodaření a finanční situaci všem uživatelům účetních informací 2. Dispoziční funkce – informace z účetnictví slouží jako podklad pro další rozhodování o řízení podniku 3. Kontrolní funkce – účetní informace slouží pro kontrolu stavu majetku a přispívá k ochraně majetku 4. Důkazní funkce – důsledně vedené účetnictví slouží jako důkazní prostředek v případě sporů 5. Daňová funkce – z účetnictví získává podnikatelský subjekt podklady pro výpočet daňových povinností Účetnictví je systém založený na přesně stanovených a obecně uznávaných zásadách umožňující podávat věrný obraz skutečnosti a zajišťovat, aby veškeré informace byly průkazné, správné a úplné. Regulace účetnictví v ČR Zákony • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb. Vyhláškami MF ČR Vyhláška č. 410/2009 Sb.,vyhláška č. 383/2009 Sb.,vyhláška č. 504/2002 Sb.,vyhláška č. 503/2002 Sb.,vyhláška č. 502/2002 Sb.,vyhláška č. 501/2002 Sb.,vyhláška č. 500/2002 Sb. Českými účetními standardy (ČÚS) Směrnicemi Nařízeními V důsledku procesu harmonizace účetního výkaznictví v EU mají některé účetní jednotky povinnost vést a sestavovat individuální a konsolidované účetní závěrky dle Mezinárodních účetních standardů finančního výkaznictví (IFRS), které jsou upraveny právem Evropského společenství.

12


ZÁKON Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ (1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropské unie1) rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. (2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l), h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku, j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo l) ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu. Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a. (3) Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek a účetních jednotek, 1)

1a) 1b)

Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností, ve znění směrnic Rady 83/349/ EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES. Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/ EHS, 90/605/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. § 829 a následující občanského zákoníku.

Úvod do účetnictví

13

o kterých tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. (4) Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.

1.1.1 Historie účetnictví

Účetnictví jako vědní obor je staré jako lidstvo samo. S prvními účetními záznamy se setkáváme již u Féničanů, u kterých bylo účetnictví nezbytností při jejich námořním obchodu. Nejstarší dochovaná forma podvojného účetnictví byla popsána v 15. století. Účetnictví, používané v malých obchodních podnicích ve středověkých Benátkách, popsal italský matematik a ekonom L. Pacioli (1445 – 1510) ve svém spisu „Tractatus de computis et scripturis“ (1494 v Benátkách). V účetnictví se používaly tři účetní knihy: • 1. Memorial – popis veškerých účetních operací • 2. Deník – v deníku se rozdělují operace na debet a kredit, nebo-li na MD (má dáti) a D (dal) • 3. Hlavní kniha – ta obsahuje konkrétní účty, do nichž se podvojným zápisem účtují operace uvedené v deníku Další důležitý rozvoj účetnictví nastal v 18. a 19. století, kdy vznikají další nové formy vedení účetnictví a to podle různých zemí. Vzniká tzv.: • 1. anglická forma – přílišná podrobnost hlavní knihy (denní záznamy nákupu, prodeje, výroby a další) • 2. německá forma – charakteristické tzv. sborníky ( seskupování operací podle stejných položek a úhrn se zapsal na účet hl. knihy • 3. francouzská forma – podrobné deníky se shrnují do sborníků a obraty se zapisují do hlavní knihy • 4. americká forma – tzv. tabelární – spojuje deník a hl. knihu do jediné (nepřehledné) – blíží se naší daňové evidenci (DE) V současné době se v účetnictví vede především pomocí výpočetní techniky, je to tak tzv. – počítačové zpracování účetnictví. K tomuto vedení existuje velká řada různých programů jako jsou například: Ekonom, Pohoda, Vario, Money S3 a další. Práce s počítači umožňuje účtovat relativně snadno a velmi rychle s účinnou kontrolou správnosti, umožňuje také velké množství různých výstupů pro potřeby podnikatelů, kontroly, analýzy apod. Vedení účetnictví na počítači obnáší také i různá rizika. Mohou to být například: ztráta údajů, nepřesnost, špatná kontrola apod.

14


1.1.2 Uživatelé a účetnictví

Uživatelé účetních informací jsou: 1. Interní (vnitřní) uživatelé: • manažeři (řídící pracovníci firmy na různých úrovních řízení, představenstvo, dozorčí rada, správní rada), • zaměstnanci (ohodnocení na základě jejich výsledků, pracovní smlouva, pracovní podmínky, mimořádné odměny), • vlastníci společnosti (společníci). 2. Externí (vnější) uživatelé: • banky (poskytují úvěry na základě účetních informací), • finanční úřady (kontrolují účetnictví, zda účetní jednotka správně daň vypočítala a odvedla), • konkurence (hodnotí výsledky podle zveřejněných výsledků), • statistický úřad (statistické vyhodnocení pro úřady, vládu, ministerstva, mezinárodní instituce, veřejnost, aj.). • pojišťovny (v případě pojistné události), • soudy a policie (prokazování trestné činnosti). Otázky: 1. Co je hlavním úkolem účetnictví? 2. Vyjmenujte všechny funkce účetnictví. 3. Kdo je uživatelem účetních informací? 4. Uveďte příklady uživatelů účetních informací v praxi. 5. Jak je v ČR účetnictví regulováno? 6. Na koho se vztahuje zákon o účetnictví?

Majetek podniku a jeho krytí

15

2. Majetek podniku a jeho krytí 2.1 Účel a členění majetku podniku Každá účetní jednotka (firma) potřebuje ke své podnikatelské činnosti majetek. Rozdělení majetku firmy podle formy a funkce: • dlouhodobý majetek (DM) • oběžný majetek (OM) Dlouhodobý majetek je rozdělen na: • dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) • dlouhodobý hmotný majetek (DHM) • dlouhodobý finanční majetek (DFM)

1) Charakteristika dlouhodobého nehmotného majetku: • nemá fyzickou podobu • doba použitelnosti delší než 1 rok • výše ocenění je určena účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu) při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

výdaje vynaložené na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku výzkum (původní a plánované zkoumání prováděné podnikem s cílem získat nové vědecké nebo technické znalosti) vývoj (aplikace výsledků výzkumu, návrhy konstrukcí, prototypů, aj.) programové vybavení, které není nedílnou součástí hardwaru počítače a je určeno k prodeji výsledky duševní činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů vázaná na průmyslové a obdobné vlastnictví (patenty, licence, ochranné známky aj.) kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky povolenky na emise skleníkových plynů

2) Charakteristika dlouhodobého hmotného majetku: • byl pořízen za účelem užívání v běžné provozní činnosti • očekává se, že bude užíván během několika účetních období • má fyzickou podobu • doba použitelnosti je delší než 1 rok • na rozdíl od materiálu nevstupuje fyzicky do výrobku určeného k prodeji

16


Pozemky Stavby

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek

bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti • stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla aj. • otvírky nových lomů, pískoven a hnilišť • technické rekultivace • byty a nebytové prostory • předměty z drahých kovů – bez ohledu na výši ocenění • samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením – doba použitelnosti delší 1 rok – výše ocenění určené účetní jednotkou při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku (např. stroje, přístroje, počítače, dopravní prostředky) • ovocné stromy a ovocné keře – určena výměra a hustota • trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí bez ohledu na výši ocenění bez ohledu na výši ocenění • ložiska nevyhrazeného nerostu koupená jako součást pozemku • umělecká díla, která nejsou součástí stavby • sbírky, movité kulturní památky • předměty kulturní hodnoty

3) Charakteristika dlouhodobého finančního majetku • předpokládaná držba či smluvená splatnost delší než jeden rok vztažená k okamžiku uskutečnění účetního případu Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

podíly nad 50 % podíly v rozmezí 20 až 50 % podíly pod 20 %, dluhové cenné papíry se záměrem držet je do splatnosti, ostatní dlouhodobé cenné papíry, u kterých není v okamžiku pořízení znám záměr účetní jednotky poskytnuté vzájemné půjčky a úvěry

Půjčky a úvěry – ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek poskytnuté půjčky a úvěry jiným subjektům, dlouhodobé termínované vklady

Charakteristika oběžného majetku (OM) Je takový majetek, který obíhá a mění svoji formu i podobu a vrací se ke své původní formě, tj. k penězům. Oběžný majetek vstupuje do výrobního procesu jednorázově (spotřebovává se).


17

Peníze → nákup materiálu → výdej ze skladu do výroby → z výroby do expedice → z expedice do prodejen → prodejny prodají výrobky a máme zpět peníze Patří sem: • zásoby (materiál, nedokončená výroba, výrobky, zvířata, zboží) • pohledávky za odběrateli (představují právně podložené nároky účetní jednotky za vnějším okolím, které vyplývají z uskutečněných dodávek výrobků, prací a služeb vyfakturovaných odběratelům) • krátkodobý finanční majetek (KF): – vysoká likvidnost – bezprostřední obchodovatelnost – předpokládaná držba či smluvená splatnost do jednoho roku vztažená k okamžiku uskutečnění účetního případu Peníze

Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly

• pokladna – peníze v hotovosti (vedení analytické evidence dle jednotlivých měn) • ceniny (poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní karty, stravenky aj.) • peníze na cestě • bankovní účty – bezhotovostní styk (vedení analytických účtů dle jednotlivých měn a dle jednotlivých bankovních účtů) • peníze na cestě • majetkové cenné papíry k obchodování s cílem dosahovat zisk • dlužné cenné papíry k obchodování s cílem dosahovat zisk • dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti • ostatní realizovatelné cenné papíry (v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky)

2.1.1 Zdroje krytí majetku podniku

Zdroje krytí majetku podniku vyjadřují, od koho nebo jakým způsobem si účetní jednotka tento majetek opatřila. Zdroje krytí majetku ve firmě rozeznáváme: • vlastní zdroje • cizí zdroje Vlastní zdroje – vyjadřují hodnotu majetku, která byla vložena do podnikání podnikateli a která byla vytvořena činností podnikatelského subjektu. Vlastní zdroje ovlivňují organizačně právní formu podnikání a vyplývají z příslušných právních předpisů (zákon o obchodních korporacích, zákon o státním podniku a další). Mezi vlastní zdroje patří: • základní kapitál – v obchodních korporacích je peněžním vyjádřením souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti, vytváří se povinně v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným; jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, u družstva je tvořen souhrnem členských vkladů;

18


• fondy tvořené z realizovaného zisku – lze rozdělit na fondy zákonné, jenž musí povinně vytvářet kapitálové společnosti dle obchodního zákoníku, u družstev je to nedělitelný fond; druhou skupinu tvoří ostatní fondy, které společnosti vytvářejí na základě společenských smluv, stanov, rozhodnutí valné hromady či představenstva družstva – jsou to fondy dobrovolné; • kapitálové fondy – patří sem emisní ážio, které se u akciové společnosti vytváří přebytkem emisní ceny nad nominální hodnotou akcie, dále sem patří dary a dotace; • výsledek hospodaření běžného účetního období – je to krátkodobý vlastní zdroj, který po jeho schválení se rozdělí do rezervního fondu, na výplatu dividend, na podíly ze zisku a na přidělení do dobrovolných fondů aj. • nerozdělený zisk minulých let. Cizí zdroje – udávají výši majetku, kterou si účetní jednotka opatřila od jiných podnikatelských subjektů jen na určitou dobu. Mezi cizí zdroje patří: • úvěry od peněžních ústavů podle doby splatnosti: – krátkodobé (splatné do jednoho roku) – střednědobé (splané do dvou až čtyř let) – dlouhodobé (splatné za delší dobu než čtyři roky) • úvěry od peněžních ústavů podle účelu: – provozní (na zajištění provozních potřeb jako nákup materiálu, energie, plynu, zboží a služeb) – investiční (na zaplacení koupeného dlouhodobého majetku jako jsou budovy, haly) • závazky vůči dodavatelům – účetní jednotce vznikají dluhy vůči dodavatelům za dodání oběžného majetku, služeb a dlouhodobého majetku (dodavatel vystaví fakturu a účetní jednotka je povinna tuto fakturu zaplatit do sjednané doby; mezi dobou uskutečnění a zaplacení je účetní jednotka dlužna dodavateli); • závazky vůči zaměstnancům – vznikají tím, že se mzdy nevyplácejí posledního dne měsíce, ale až s několikadenním zpožděním; • závazky vůči institucím sociálního zabezpečení – vznikají účetní jednotce závazky z titulu zdravotního a sociálního pojištění, které dluží podnikatel ode dne zúčtování povinností, to znamená od posledního dne měsíce do dne zaplacení příslušným institucím, tj. všeobecné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení; • závazky vůči finančnímu orgánu – vznikají tím, že účetní jednotka má za povinnost zaúčtovat v určitém okamžiku část daní (daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, spotřební daň aj. určené k úhradě, které uhradí až později). Příklad: Obchodní korporace FANA, a.s., měla k 31. 12. 2015 tento majetek a jeho zdroje financování: Dlouhodobý majetek Haly 6 000 000 Kč Stavby 8 000 000 Kč Stroje 800 000 Kč Dopravní prostředky 1 000 000 Kč


Oběžný majetek Materiál Zboží Odběratelé (pohledávky) Pokladna Bankovní účty Vlastní zdroje Základní kapitál VH ve schvalovacím řízení (zisk) Cizí zdroje Dlouhodobé úvěry Krátkodobé úvěry Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči státu (neodvedená daň)

19

890 000 Kč 500 000 Kč 110 000 Kč 60 000 Kč 240 000 Kč 12 000 000 Kč 2 500 000 Kč 1 750 000 Kč 500 000 Kč 600 000 Kč 250 000Kč

Vaším úkolem bude vyhledat a do níže uvedené tabulky vepsat: 1. vlastní a cizí zdroje 2. dlouhodobý majetek 3. oběžný majetek 4. celkovou výši závazků 5. celkovou výši úvěrů Tab. č. 1 Vyčíslení majetku a zdrojů Název Vlastní zdroje (VZ) Cizí zdroje (CZ) Dlouhodobý majetek (DM) Oběžný majetek (OB) Výše závazků (Z) Výše úvěrů (VÚ)

Suma [Kč]

Výsleky: VZ – 17 500 000 Kč; CZ – 3 100 000; DM – 15 800 000; OM – 1 800 000; Z – 850 000; VÚ – 2 250 000

Test

1. Pohledávky patří do majetku: a) nehmotného b) oběžného c) hmotného 2. účetní jednotka má pohledávky: a) u odběratelů b) u dodavatelů c) žádná odpověď není správná

20


3. Zařaďte správně dlouhodobý majetek (DHM, DNM, DFM, OM): a) osobní počítač b) software c) pozemky d) pohledávky e) kolky f) zboží g) peníze v pokladně h) peníze na běžném účtu i) dospělá zvířata a jejich skupiny j) dopravní prostředky 4. Co patří mezi ceniny: a) akcie b) kolky, poštovní známky c) peníze v pokladně 5. Co patří mezi cizí zdroje: a) pohledávky b) závazky vůči dodavatelům c) dlouhodobé úvěry Výsledky testu: 1b, 2a, 3a – DHM, 3b – DNM, 3c – DHM, 3d – OM, 3e – OM, 3f – OM, 3g – OM, 3h – OM, 3i – DHM, 3j – DHM, 4b, 5bc Příklad: Určete zdroje financování majetku (vlastní – VZ a cizí zdroje – CZ) Číslo Účetní operace Zdroje financování majetku 1. Vklad budovy z osobního vlastnictví podnikatele do podniVZ kání 2. Podnikatel si vypůjčil od kamaráda peníze v hotovosti CZ 3. Podnikatel přijal od banky dlouhodobý úvěr CZ 4. Vklad peněz z osobního vlastnictví podnikatele do firmy VZ 5. Faktura přijatá od dodavatele za nákup zboží CZ 6. Vytvoření zisku VZ 7. Společnost RADA, s.r.o., přiznala hrubé mzdy zaměstnancům v měsíci listopadu (výplata bude vyplacená až následuVZ jící měsíc k 12.)

Rozvaha, její funkce, obsah a členění

21

3. Rozvaha, její funkce, obsah a členění 3.1 Aktiva, pasiva Rozvaha (bilance) je přehled o aktivech a pasivech podniku k určitému okamžiku; sestavuje se na podkladě informací z účetnictví. Jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tj. tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva. Účetnictví sleduje majetek ze dvou hledisek: • z hlediska konkrétního druhu majetku, se kterým podnik hospodaří, • z hlediska zdrojů, ze kterých byl majetek pořízen. Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA (A). Aktiva zahrnují zejména dlouhodobý a oběžný majetek podnikatele (stavby, pozemky, peněžní prostředky, zásoby a pohledávky). Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá PASIVA (P). Pasiva zahrnují zejména vlastní a cizí kapitál podnikatele (základní kapitál, úvěry a závazky). Jde tedy o dva úhly pohledu na majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. AKTIVA = PASIVA Druhy rozvahy • Zahajovací rozvaha – sestavuje se na počátku zahájení činnosti účetní jednotky, představuje tedy uspořádaný přehled majetku ke dni vzniku účetní jednotky. Ten je většinou definován právním předpisem a je dán dnem zapsání účetní jednotky do povinného registru (OR). • Řádná rozvaha – sestavuje se pravidelně, k okamžiku řádné účetní závěrky (31. 12. nebo k poslednímu dni hospodářského roku). • Mimořádná rozvaha – sestavuje se tehdy, když je potřeba vykázat přehled majetku k jinému okamžiku, například: vstup účetní jednotky do likvidace, prodej podniku ... • Konečná rozvaha – v případech, kdy účetní jednotka končí se svojí činností. • Počáteční rozvaha – sestavuje se na začátku období. Základní účetní období z hlediska přiznání daní je jeden rok. Pro potřeby operativního řízení je však třeba mít informace za kratší časové intervaly. Proto se v praxi sestavují rozvahy za čtvrtletí i měsíční období. Využití výpočetní techniky pro zpracování účetnictví umožňuje sestavování rozvahy průběžně dle potřeby účetní jednotky.

Funkce rozvahy • Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat a vyjádřit majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku. Je třeba si však uvědomit, že rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv a pasiv a že jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z tohoto důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. • Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci, a to umožnit zjistit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu).

22


Vliv hospodářských operací na rozvahu Hospodářské operace ovlivňují změny aktiv a pasiv v rozvaze. Tyto operace musí být evidovány, zapsány v dokladech a jsou podkladem pro zápisy v účetních knihách. Hospodářské operace doložené účetními doklady = účetní případy. Například: • Nákup materiálu = účetní případ = doložené účetní doklady (příjemka a faktura). • Prodej zboží = účetní případ = doložené účetní doklady (výdejka a faktura). • Zaplacená faktura v hotovosti za zboží = účetní případ = doložené účetní doklady (příjmový pokladní doklad a faktura). Schéma rozvahy: AKTIVA

Rozvaha ke dni…………(k datu)

PASIVA Vlastní zdroje základní kapitál kapitálové fondy fondy ze zisku výsledek hospodaření nerozdělený z minulých let výsledek hospodaření z běžného období Oběžná aktiva Cizí zdroje zásoby závazky dlouhodobé pohledávky závazky krátkodobé krátkodobý finanční majetek bankovní úvěry dlouhodobé peněžní prostředky (v hotovosti, na účtech) bankovní úvěry krátkodobé Přechodná aktiva Přechodná pasiva Suma aktiv = Suma pasiv Stálá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek

Co si musíte zapamatovat! Rozvahu sestavujeme v upravené tabulce, v níž na levé straně uvádíme aktiva a na pravé straně pasiva. Rozvaha se sestavuje na základě údajů z účetnictví a je částí účetní závěrky sestavované ke konci účetního období, tj. k 31. 12. 200x nebo k 1. 1. v následujícím roce, ale obráceně, tj. aktiva na pravé straně, pasiva na levé straně. Rozvahový den – den, ke kterému se rozvaha sestavuje (např. 5. 6. 2015). Rozvahová položka – jednotlivé složky aktiv a pasiv v rozvaze (např. zásoby). Rozvahový stav – peněžní částky u jednotlivých položek (např. 40 000 Kč). Řešený příklad: Obchodní korporace FANA, a závazků: Peníze na běžném účtu Peníze v pokladně Základní kapitál Stroje

s.r.o. provedla ke konci roku k 31. 12. 2015 soupis majetku 250 000 Kč 100 000 Kč 800 000 Kč 400 000 Kč


Dopravní prostředky Závazky vůči dodavatelům

23

400 000 Kč 350 000 Kč (společnost si pořídila zboží na fakturu ve výši 350 000 Kč).

Sestavte konečnou rozvahu. Řešení:

Aktiva Stroje Dopravní prostředky Peníze na běžném účtu Peníze v pokladně Aktiva celkem

Rozvaha k 31. 12. 2015 400 000 Kč Základní kapitál 400 000 Kč Závazky vůči dodavateli 250 000 Kč 100 000 Kč 1 150 000 Kč Pasiva celkem

Pasiva 800 000 Kč 350 000 Kč 1 150 000 Kč

Příklad: Pan Jiří Beránek má firmu na výrobu kuchyňských linek. K 31. 12. 2015 vykázal tato aktiva a pasiva: závazky vůči dodavatelům 360 000 Kč, pohledávky u odběratelů 660 000 Kč, nákladní automobil 840 000 Kč, bankovní úvěry 600 000 Kč, stroj 300 000 Kč, dřevo 880 000 Kč, peníze v pokladně 10 000 Kč, peníze na běžném účtu 250 000 Kč, závazky vůči zaměstnancům 70 000 Kč, základní kapitál 1 910 000 Kč. Úkoly: • sestavte konečnou rozvahu, • určete výši dlouhodobého majetku a oběžného majetku, • kolik Kč činí vlastní zdroje a kolik cizí zdroje. Výsledky: konečná rozvaha A= 2 940 000 Kč, P = 2 940 000Kč; výše DHM = 1 140 000 Kč, výše OM= 1 800 000 Kč; vlastní zdroje = 1 910 000 Kč, cizí zdroje = 1 030 000 Kč Příklad: Zařaďte aktiva (A) a pasiva (P) 1) pozemky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 2) výsledek hospodaření z minulých let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 3) základní kapitál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 4) obaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 5) nákladní auto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 6) fondy ze zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 7) úvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 8) rezervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 9) poštovní známky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 10) náhradní díly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 11) patenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 12) licence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P 13) tažná zvířata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A/P Výsledky: 1A, 2P, 3P, 4A, 5A, 6P, 7P, 8P, 9A, 10A, 11A, 12A, 13A

24


Řešený příklad: Sestavte rozvahu dle následujících položek: Peníze v pokladně Závazky u dodavatelů Budovy Rezervní fond Materiálové zásoby Úvěr dlouhodobý Běžný účet Základní kapitál

60 000 Kč 59 000 Kč 1 100 000 Kč 800 000 Kč 515 000 Kč 530 000 Kč 500 000 Kč zjistit

Řešení:

Aktiva Budovy Materiálové zásoby Peníze na běžném účtu Peníze v pokladně Aktiva celkem

Rozvaha k 31. 12. 2015 1 100 000 Kč Základní kapitál 515 000 Kč Rezervní fond 500 000 Kč Závazky u dodavatelů 60 000 Kč Dlouhodobý úvěr 2 175 000 Kč Pasiva celkem

Pasiva 786 000 Kč 800 000 Kč 59 000 Kč 530 000 Kč 2 175 000 Kč

2 175 000 – 1 389 000 = 786 000 Kč je hledaný základní kapitál.

Komentář: Je nutné postupovat následujícím způsobem • • • • •

Dodržet pravidlo, že aktiva patří na levou stranu a pasiva na pravou stranu. Jak rozpoznáte A či P? Musíte si uvědomit, zda se jedná o majetek či zdroj. To znamená perfektně umět rozvahu. Znát charakteristiku dlouhodobého majetku, vlastních a cizích zdrojů. Pokud to bude majetek, rozdělte si ho na DNM, DHM, DFM a OM a ten napište do aktiv včetně jeho ohodnocení. • Pokud budete hledat zdroje, uvědomte si, zda se jedná o vlastní či cizí zdroj. Pak je vpište do pasiv včetně jejich ohodnocení. • Pokud hledáte A či P s otazníkem, musíte postupovat takto: jestli hledáte například základní kapitál (viz příklad), musíte si sečíst všechna aktiva a vyčíslit jeho sumu. Jelikož základní kapitál patří do vlastních zdrojů, hledanou položkou je pasivum. Při zjišťování aktiv musíte sečíst všechna aktiva a od toho odečíst část pasiv bez hledané položky a vzniklý rozdíl je hledané pasivum (základní kapitál). Stejným způsobem se postupuje, pokud se hledá aktivum. • Aktiva = Pasiva.

Cvičení:

Pokuste se roztřídit tato aktiva na dlouhodobý majetek (DM) a oběžný majetek (OM) Pokladní hotovost – OM Nákladní automobil – DM Pozemek – DM Materiál pro výrobu – OM Kancelářský nábytek – OM


Počítač – DM Hotové výrobky na skladě – OM Nedokončené výrobky – OM Pohledávky za odběrateli – OM Výrobní stroje – DM Peníze na běžném účtu v bance – OM Obraz v kanceláři ředitele – DM Pracovní oděvy – OM Pohonné hmoty – OM Potraviny a zboží na skladě – OM Knihy v podnikové knihovně – OM Ruční nářadí údržbářské – OM Osobní automobil – DM Kopírovací stroj – DM Vysokozdvižný vozík ve skladu – DM Roztřiďte dlouhodobý majetek ze cvičení na jeho základní tři skupiny Hmotný majetek:

Nehmotný majetek:

Finanční majetek:

Ze cvičení vytřiďte oběžná aktiva a zařaďte je do jednotlivých skupin Zásoby:

Peníze:

Krátkodobý finanční majetek:

Pohledávky:

25

26


3.2 Hospodářské operace a účetní případy Při podnikání ve firmě vzniká mnoho jednotlivých činností, kterým říkáme hospodářské operace. K jejich vzniku dochází ve výrobním podniku ve třech fázích činnosti: 1. fáze – při nákupu materiálu nebo suroviny; 2. fáze – při výrobě; 3. fáze – při prodeji výrobků. Podle toho, kdo je účastníkem hospodářské operace, rozeznáváme: a) hospodářské operace externí (vnější) – vznikají stykem s jinými podnikatelskými subjekty, podniky a organizacemi (jako například uzavírání smluv s odběrateli a dodavateli, plnění těchto smluv, tj. dodání zboží, materiálu, surovin a výrobků, příkazy bankám k úhradám dodavatelům, uskutečněné úhrady), b) hospodářské operace interní (vnitřní) – vyplývají z činnosti uvnitř ve firmě (jako například výdej materiálu ze skladu do výroby, převzetí hotových výrobků na expedici). Některé hospodářské operace ovlivňují stav aktiv a pasiv, a proto musí být řádně evidovány. Veškeré záznamy se evidují v účetnictví, a to vždy na podkladě účetních dokladů. Hospodářské operace doložené účetními doklady se stávají účetními případy.

3.3 Typické změny rozvahových položek Rozvaha vyjadřuje stav aktiv a pasiv k určitému dni. Hospodářskou činností (nákupem, výrobou, prodejem) se majetek a zdroje financování dostávají do koloběhu, v němž mění svou formu. Proto v každé firmě nebo podniku dochází k častým změnám v aktivech a pasivech.

Změny rozvahových položek v rozvaze Změny rozvahových položek aktiv a pasiv, které vznikají na základě účetních případů, se mohou zachycovat přímo v rozvaze, a to změnou rozvahových stavů příslušných aktiv a pasiv. To znamená, že po každém účetním případu (tj. hospodářské operaci zapsané v účetním dokladu) se sestaví nová rozvaha. Řešený příklad: Obchodní korporace NON, s.r.o. vyhotovila mimořádnou rozvahu k 31. 8. 2015 z důvodu vstupu do likvidace. Aktiva

Rozvaha k 31. 8. 2015

Pasiva

Dopravní prostředky Inventář Zboží na skladě Odběratelé Bankovní účty Peníze v pokladně

2 000 000 Základní kapitál 1 400 000 Závazky vůči dodav. 800 000 Bankovní úvěry 400 000 350 000 100 000

4 600 000 50 000 400 000

Celkem aktiva

5 050 000 Celkem pasiva

5 050 000

1. účetní případ Přijatá faktura od dodavatele za dodávku zboží, které jsme převzali, je v částce 200 000 Kč. Jelikož jsme od dodavatelů převzali zboží a dosud jsme ho nezaplatili, máme vůči dodavatelům závazek (dlužíme jim peníze za fakturu).


27

V tomto účetním případě se mění dvě rozvahové položky: • v aktivech dochází k přírůstku v položce zboží na skladě A+ • v pasivech se zvyšuje cizí zdroj v položce dodavatelé P+ Schematické znázornění 1. změny způsobené účetním případem Aktiva Zboží na skladě + přírůstek zboží po 1. změně A+

Rozvaha po 1. změně 800 000 Závazky vůči dodavatele 200 000 + přírůstek závazku po 1. změně P+ 1 000 000

Pasiva 50 000 200 000 250 000

Rozvaha sestavená po 1. změně vykazuje tyto stavy Aktiva

Rozvaha po 1. změně

Pasiva

Dopravní prostředky Inventář Zboží na skladě Odběratelé Bankovní účty Peníze v pokladně

2 000 000 Základní kapitál 1 400 000 Závazky vůči dodav. 1 000 000 Bankovní úvěry 400 000 350 000 100 000

4 600 000 250 000 400 000

Celkem aktiva


5 250 000

Komentář: Rozvaha se změnila v aktivech i pasivech následujícím způsobem: • zboží na skladě se zvýšilo o 200 000 Kč a celková aktiva se zvýšila také o tuto částku, • závazky vůči dodavatelům se také zvýšily o 200 000 Kč a celková pasiva se zvýšila o stejnou částku, • po 1. změně se opět v rozvaze musí rovnat A=P. 2. účetní případ Splatili jsme bance úvěr ve výši 100 000 Kč z běžného účtu a banka nám poslala výpis z běžného účtu. V tomto účetním případě dochází ke změně na běžném účtu, protože na splacení úvěru jsme použili prostředky právě z tohoto účtu. Stav peněžních prostředků se snížil. Účetní případ mění dvě rozvahové položky: • v aktivech se snižuje stav v položce bankovní účty A– • v pasivech se snižuje závazek v položce bankovní úvěry P– Schematické znázornění 2. změny způsobené účetním případem Aktiva


Bankovní účty 350 000 Bankovní úvěry - úbytek peněžních prostředků po 2. změně – úbytek závazku po 2. změně 100 000 A– 250 000 P–

Pasiva 400 000 100 000 300 000

28


Rozvaha sestavená po 2. změně vykazuje tyto stavy Dopravní prostředky Inventář Zboží na skladě Odběratelé Bankovní účty Peníze v pokladně


4 600 000 250 000 300 000

Celkem aktiva


5 150 000

Komentář: Rozvaha se změnila v aktivech i pasivech následujícím způsobem: • bankovní účty se snížily o 100 000 Kč vlivem úbytku peněz na bankovním účtu a zároveň došlo ke snížení celkových aktiv, • bankovní úvěry se snížily také o 100 000 Kč vlivem snížení závazku vůči bance a zároveň došlo ke snížení celkových pasiv, • po 2. změně se opět v rozvaze musí rovnat A=P. 3. účetní případ Vybrali jsme v hotovosti z běžného účtu u banky do pokladny 6 000 Kč. Účetní případ mění dvě rozvahové položky: • v aktivech dochází k přírůstku v položce pokladna A+ • v aktivech se snižuje stav položky na bankovním účtu A– Schematické znázornění 3. změny způsobené účetním případem Aktiva Pokladna 100 000 + přírůstek peněžních prostředků po 3. změně A+


6 000 106 000

Bankovní účty 250 000 – úbytek peněžních prostředků po 3. změně 6 000 A– 244 000

Pasiva


29

Rozvaha sestavená po 3. změně vykazuje tyto stavy Dopravní prostředky Inventář Zboží na skladě Odběratelé Bankovní účty Peníze v pokladně


4 600 000 250 000 300 000

Celkem aktiva


5 150 000

Komentář: Rozvaha se změnila pouze v aktivech následujícím způsobem: • pokladna se zvýšila o 6 000 Kč vlivem přírůstku peněz v pokladně, celková aktiva se nezměnila, • peníze na běžném účtu se snížily o 6 000 Kč vlivem úbytku peněz z bankovního účtu, celková pasiva se nezměnila, • po 3. změně se opět v rozvaze musí rovnat A=P. V rozvahových položkách mohou vzniknout 4 základní typy změn: 1. aktiva i pasiva se snižují o stejnou částku A–, P– 2. aktiva i pasiva se zvyšují o stejnou částku A+, P+ 3. změna aktiv – jedno A se zvýší a jiné A se sníží A+, A – 4. změna pasiv – jedno P se zvýší a jiné P se sníží P+, P – Příklad: Společníci Doležal a Pekárek založili obchodní korporaci KANAZA, s.r.o. zabývající se výrobní činností. Do podnikání vložili: Pan Doležal 180 000 Kč peněžní vklad na běžný účet v bance, pan Pekárek 55 000 Kč peněžní vklad do pokladny a 65 000 Kč nepeněžitý vklad ve formě počítače. Základní kapitál společnosti je 300 000 Kč. Účetní případy: a) Faktura přijatá za nákup materiálu 200 000 Kč. b) Společnost KANAZA, s.r.o. si půjčila v KB peníze ve výši 300 000 Kč a ty jí banka připsala na bankovní účet. c) Společnost KANAZA uhradila přijatou fakturu dodavatelům za materiál z bankovního účtu 200 000 Kč. Úkoly: 1. sestavte zahajovací rozvahu obchodní korparaci KANAZA Zahajovací rozvaha ke dni 5. 3. 2015 Peníze v hotovosti Běžný účet Počítač Aktiva celkem

Aktiva

55 000 Základní kapitál 180 000 65 000 300 000 Pasiva celkem

Pasiva

300 000 300 000

30


2. Znázorněte vliv jednotlivých účetních případů na rozvahové položky (A+, A–, P+, P–)

KOMENTÁŘ: a) A+, P+ – Zvýší se aktiva, proto je to A+ – Zvýšily zásoby materiálu o 200 000 Kč na levé straně a v rozvaze vznikne nová položka- materiál – Zvýší se také závazky vůči dodavateli, proto je tam P+, jinak řečeno zvýši se vám dluhy na straně DAL a vznikne nová položka – závazky vůči dodavateli 200 000 Kč. Jedná se o o cizí zdroj financování. Nemáme svoje peníze, tak si je musíme půjčit. b) P+, A+ – Zvýší se aktiva, proto je to A+, – Jelikož peníze, které si společnost půjčila v bance, jí také hned banka připsala na běžný účet. Zároveň se tak zůstatek na běžném účtu zvýšil o 300 000 Kč. V rozvaze nevznikne nová položka, jelikož v zahajovací rozvaze je již 180 000 Kč, takže po této účetní operaci se zůstatek zvýšil na 480 000 Kč – Zvýší se také pasiva, proto je to P+ – Pasiva se také zároveň zvýší, protože si společnost vzala krátkodobý úvěr ve výši 300 000 Kč a tím vznikl závazek (dluh vůči bance). – V rozvaze vznikne nová položka krátkodobý bankovní úvěr ve výši 300 000 Kč, jedná se o cizí zdroj financování. c) P–, A– – Sníží se pasiva, proto je to P-, sníží se aktiva, proto je to A– – Proč se nám ovšem snížila pasiva? Pokud se teď podíváme na rozvahu, vidíme, že na běžném účtu máme k dispozici 480 000 Kč a z těchto peněz, společnost zaplatila dodavateli 200 000 Kč a vůči dodavateli už nemáme žádné závazky. Proč se snížila aktiva? Pokud jsme zaplatili dodavatelům z bežného účtu 200 000 Kč, tak nám peníze ubyly a tím se snížila aktiva. Na běžném účtu máme už jenom 280 000 Kč. Příklad: Rozvaha obchodní korporace SALO, a.s. vykazovala k 30. 6. 2015 následující rozvahové položky: dopravní prostředky 1 100 000 Kč, zboží na skladě 1 340 000 Kč, inventář 760 000 Kč, peníze v pokladně 182 000 Kč, bankovní účty 100 000 Kč, závazky vůči dodavatelům 66 000 Kč, pohledávky vůči odběratelům 19 000 Kč, základní kapitál – zjistit. Účetní případy: • Nakoupené zboží v hotovosti a převzato v prodejně 20 000 Kč (A+, A–). • Uhrazeno z krátkodobého bankovního úvěru dodavatelům 20 000 Kč (P+, P–). • Přijatá faktura za nové auto 700 000 Kč (P+, A+). • Podnikatel odvedl tržbu za zboží z pokladny na bankovní účet 100 000 Kč (A–, A+). • Vybráno v hotovosti z bankovního účtu do pokladny 12 000 Kč (A–, A+). • V hotovosti jsme zaplatili fakturu dodavatelům 20 000 Kč (A–, P–). Úkoly: a) Zjistěte chybějící zdroj v pasivech a sestavte rozvahu k 30. 6. 2014. b) Znázorněte vliv jednotlivých účetních případů na rozvahové položky (A+, A–, P+, P–). Výsledky: a) 3 435 000 Kč, b) A+, A–; P+, P– P+ ,P+; A–, A+; A–, A+; A–, P–.

Účetnictví. začátečníky. Účetnictví pro úplné začátečníky Věra Rubáková. V. Rubáková

Recommend Documents