Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Diplomová práce

Bc. Lucie Galářová

Brno 2006

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně, dne 18. 5. 2006

……………………………… Bc. Lucie Galářová

2


Poděkování

Děkuji srdečně vedoucí mé diplomové práce, Ing. Haně Bohušové, Ph.D., za její odbornou pomoc. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Jiřímu Karnetovi ze společnosti Metrostav a.s., který mi laskavě poskytl materiály potřebné k vypracování této práce. Poděkování patří také mému vedoucímu Ing. Danielu Koberovi za podporu při zpracovávání této práce.

3


Abstrakt Práce srovnává účetní závěrku podle českých účetních standardů a mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Na základě znalosti obou úprav se snaží kvantifikovat rozdíl mezi výkazy skupiny stavebních firem a najít důvod pro tyto rozdíly. Srovnání je provedeno metodou horizontální analýzy. Následuje rozbor jednotlivých oblastí změn a určení jejich dopadu. Nejvýznamnější změny ve výkazech byly způsobeny vlivem rozdílného vykazování stavebních smluv, rezerv, leasingových smluv, dlouhodobých aktiv a pasiv a daní.

Klíčová slova IAS/IFRS, mezinárodní standardy účetního výkaznictví, české účetní standardy, porovnání účetní závěrky

Abstract The thesis compares the financial statements made by the Czech Accounting Standards and the International Financial Reporting Standards. With the knowledge of both of the regulations, it tries to quantify the divergence between statements of the group of construction firms and find the reason for this divergences. The comparation is made by the horizontal analysis method. The analysis of the particular themes of changes and the determination of its impact is succeeding. The most significant changes in the statements were caused by the influence of different accounting of construction contracts, provisions, leases, longtime assets and liabilities and taxes.

Key words IAS/IFRS, International Financial Reporting Standards, Czech accounting standards, comparation of financial statements

4


Obsah Obsah .................................................................................................................................... 5 1 Úvod a cíl ........................................................................................................................... 7 2 Metodika práce ................................................................................................................. 8 3 Literární přehled............................................................................................................... 9 3. 1 Finanční účetnictví – základní charakteristiky ........................................................... 9 3. 2 Mezinárodní harmonizace účetnictví........................................................................ 11 3. 2. 1 Harmonizace v rámci EU..................................................................................11 3. 2. 2 Obecně uznávané principy účetnictví USA ......................................................12 3. 2. 3 Mezinárodní účetní standardy...........................................................................12 3. 3 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ........................................................... 15 3. 3. 1 Účetní závěrka ..................................................................................................15 3. 3. 2 IAS 2 – Zásoby .................................................................................................18 3. 3. 3 IAS 11 – Stavební smlouvy ..............................................................................19 3. 3. 4 IAS 12 – Daně ze zisku.....................................................................................21 3. 3. 5 IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení..............................................................23 3. 3. 6 IAS 17 – Leasingy ............................................................................................25 3. 3. 7 IAS 18 – Výnosy...............................................................................................27 3. 3. 8 IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva ...........................29 3. 3. 9 IAS 40 – Investice do nemovitostí....................................................................30 4 Porovnání účetní závěrky podle IFRS s účetní závěrkou podle české úpravy.......... 32 4. 1 Skupina Metrostav .................................................................................................... 32 4. 2 Struktura konsolidovaných účetních výkazů ............................................................ 33 4. 2. 1 Rozvaha ............................................................................................................33 4. 2. 2 Výkaz zisků a ztrát............................................................................................36 4. 3 Výběr analyzovaných dat.......................................................................................... 39 4. 3. 1 Stanovení hladiny významnosti ........................................................................39 4. 3. 2 Výběr analyzovaných dat..................................................................................39

5

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 4. 4 Analýza jednotlivých oblastí .................................................................................... 47 4. 4. 1 Stavební smlouvy..............................................................................................47 4. 4. 2 Rezervy .............................................................................................................48 4. 4. 3 Leasingové smlouvy .........................................................................................51 4. 4. 4 Pozemky, budovy a zařízení .............................................................................52 4. 4. 5 Investice do nemovitostí ...................................................................................53 4. 4. 6 Dlouhodobé závazky a pohledávky ..................................................................54 4. 4. 7 Daně ze zisku ....................................................................................................55 5 Diskuse a závěr................................................................................................................ 57 6 Literatura ........................................................................................................................ 59 7 Přílohy.............................................................................................................................. 60

6


1 Úvod a cíl Hospodářské operace na celém světě jsou v posledních letech čím dál provázanější. Obchody mezi firmami z různých kontinentů jsou běžnou praxí a současně s tímto se propojují i kapitálové operace na mezinárodní úrovni. Pokud chce však makléř porovnat výnosnost investice do firmy na českém trhu s firmou obchodující v Německu, potřebuje k tomu výkazy sestavené podle stejné metodiky. Sporné může být například rozdělení aktiv a pasiv na dlouhodobá a krátkodobá. Záleží na dané úpravě, jestli stanoví přesnou finanční či jinou hranici, nebo zda nechá toto rozdělení na politice podniku. Některé úpravy mohou požadovat rozdělení aktiv na aktiva k běžné činnosti nebo ke spekulativnímu prodeji. Problematické je potom oceňování dlouhodobých aktiv a pasiv. Některé úpravy požadují vykazování v historických cenách, jiné vyžadují jejich diskontování na současnou hodnotu. Oceňování všeobecně a zvlášť potom přeceňování na reálnou hodnotu může být v různých systémech odlišné. S tímto souvisí i ocenění nedokončené výroby. Bez problémů není ani vykazování nákladů a výnosů. Některé úpravy uznávají jako provozní náklady jiné položky než ostatní úpravy. Ani uznávání výnosů není tak jednoznačné, jak se může zdát. Navazující problematika základu daně však musí vždy respektovat daňové zákony dané země. Pro možnost srovnatelnosti výkazů vytvořil Výbor pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Committee – IASC) soubor předpisů, který má tyto postupy sjednocovat. Firmy se mohou svobodně rozhodnout, že budou tyto postupy používat. V České republice navíc platí § 23a zákona č 563/1991 Sb., o účetnictví, který nařizuje některým organizacím sestavovat účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů. Cílem této práce je komparace účetní závěrky podle českých a mezinárodních účetních standardů a kvantifikace rozdílů mezi účetními výkazy konkrétní firmy. Zjištěné rozdíly chci dále analyzovat a pokusit se zjistit příčiny těchto rozdílů. Chci odhalit oblasti, které způsobují největší změny v hodnotě výkazů a především ve vykazovaném hospodářském výsledku.

7


2 Metodika práce Pro zpracování této práce bude nejprve nutné prostudovat českou účetní úpravu a úpravu podle mezinárodních účetních výkazů a zjistit rozdíly mezi oběma přístupy. Vzhledem k rozsahu diplomové práce budou dále analyzovány pouze ty položky, jejichž rozdíl při použití obou úprav překročí tzv. hladinu významnosti. Tu jsem se rozhodla určit jako jednu třetinu relativního rozdílu souhrnného ukazatele, tzn. hladina.významnosti =

kde

rozdílSU IFRS SU ČÚS * 3

rozdíl SUIFRS je absolutní rozdíl mezi hodnotami souhrnného ukazatele podle mezinárodních účetních standardů a podle české úpravy, vzniklý vlivem převodu na IFRS, SUČÚS

je souhrnný ukazatel podle české úpravy.

Souhrnným ukazatele je míněná hodnota aktiv (resp. pasiv) v rozvaze a hospodářský výsledek před zdaněním ve výsledovce. Analyzovány budou tedy ty položky, jejichž absolutní procentní změna vzhledem k souhrnnému ukazateli dosáhne hladiny významnosti, tzn.: rozdílSU IFRS rozdílKPIFRS ≤ SU ČÚS * 3 SU ČÚS

kde

rozdíl KPIFRS

je rozdíl mezi hodnotami konkrétní položky podle mezinárodních účetních standardů a podle české úpravy vzniklý vlivem převodu na IFRS.

Při porovnání konkrétních výkazů bude tedy použita metoda horizontální analýzy. Horizontální analýza využívá dle Živělové (2002) absolutních a rozdílových ukazatelů a zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. V tomto případě budu spíše kvantifikovat změny při využití odlišné účetní metody a budu je porovnávat se zmíněnou hladinou významnosti. Podle výsledků analýzy se pokusím zjistit příčinu změn a určit tak dopad jednotlivých standardů.

8


3 Literární přehled 3. 1 Finanční účetnictví – základní charakteristiky Finanční účetnictví chápeme jako systém sledování informací o uskutečnění hospodářských operací, který se zakládá na systému vedení podvojných účtů. Hlavním cílem finančního účetnictví je vyjádření vztahů účetní jednotky jako celku ke svému okolí (dodavatelům, odběratelům, institucím apod.). Dílčími cíly jsou získávání informací o nákladech a výnosech jednotlivých vnitropodnikových útvarů a zajištění kontroly vzniku nákladů. Tyto cíle jsou zajišťovány pomocí vnitropodnikového účetnictví. Vzhledem k velkému počtu uživatelů (management, vlastníci, finanční úřady, úřady sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, investoři, …) a k důležitosti informací (daňové účely, stanovení hodnoty podniku, ...) je nutno způsob vedení účetnictví sjednocovat a regulovat. K tomuto účelu v České republice slouží:

•

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

•

vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví,

•

české účetní standardy, popř. mezinárodní účetní standardy,

•

vnitropodnikové směrnice.

Ze zákona a dalších předpisů vyplývají některé základní zásady a předpoklady. Bezesporu nejdůležitější zásadou je zásada věrného a poctivého zobrazení. Dle § 7 odst. (1) a (2) zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Kovanicová (1999) dále zmiňuje tyto předpoklady:

•

Koncept účetní (hospodářské) jednotky (Business Entity Concept): V účetnictví se ekonomické jevy vyjadřují vždy za určitý ekonomický celek – za účetní (hospodářskou) jednotku. Aktiva a pasiva dávají totiž smysl jen tehdy, je-li uživateli jasné, za jaký organizační celek byly údaje zjištěny.

•

Předpoklad trvání podniku (Going Concern Assumption): Při procesu měření a hodnocení ekonomických jevů je třeba vycházet z předpokladu o nepřetržitosti činnosti podniku, o jeho pokračující existenci. Na tom závisí výše majetku oceněného v rozvaze, a to zejména těch položek, které mají delší dobu životnosti.

9


•

Oceňování peněžní jednotkou (Money Measurement): bez použití monetární jednotky by nebylo možné sčítat různé majetkové složky podniku ani zjišťovat jeho finanční situaci.

•

Předpoklad stabilního dolaru (Stable Dollar Assumption): dolar je akceptován jako přiměřeně stabilní jednotka oceňování. Za tohoto předpokladu by účetní profesionál neměl dělat z důvodu měnící se hodnoty dolaru žádné úpravy účetních výkazů. Protože však již dlouhodobě tento předpoklad neplatí, vyvinulo účetnictví postupem času určité nástroje, jimiž lze – v rámci daných pravidel – důsledky měnící se kupní síly peněžní jednotky zohlednit.

•

Periodicita zjišťování zisku / ztráty a finanční situace podniku (Periodicity; Time Periods Assumption).

•

Akruální koncept (Accrual Concept): zisk / ztráta je rozdílem výnosů a nákladů, nikoli (nutně) rozdílem peněžních příjmů a výdajů.

•

Koncept uchování majetkové podstaty: účetnictví má přispívat k rozmnožení bohatství podniku a má odhalovat jeho případnou erozi.

Ve světě existuje mnoho účetních standardů. Mezi základní znaky, jimiž se od sebe odlišují, patří dle Kovanicové (1999) zejména:

•

vymezení okruhu uživatelů finančních účetních výkazů,

•

míra regulace účetnictví,

•

řešení vztahu mezi účetnictvím a daněmi,

•

vykazování daně ze zisku,

•

stupeň uplatňované opatrnosti při vykazování hospodářského výsledku běžného roku,

•

volba oceňovacích veličin, zejména pak rozsah uplatňování historických cen,

•

stupeň zohlednění inflace.

Jednou z hlavních příčin odlišností účetních systémů je rozdílný přístup k řešení vztahu mezi účetnictvím a daňovým právem. V některých zemích jsou účetní výkazy totožné s daňovými výkazy, v jiných zemích nikoliv. Tak např. německé účetní výkazy vyhovují plně požadavkům daňových zákonů. Kdyby zde účetní záznamy nerespektovaly striktně daňové právo, berní úřady by je odmítly jako nehodnověrnou základnu pro výpočet daně ze zisku. Naproti tomu např. v USA, ve Velké Británii i v naší zemi se účetní výkazy v některých položkách liší od daňových výkazů předkládaných finančním úřadům. Znamená to, že v těchto případech nejsou účetní výnosy a náklady totožné s daňově uznanými výnosy a náklady.

10

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Další závažná odlišnost vyplývá z rozdílné praxe ve vykazování daně ze zisku. Např. Argentina vykazuje tuto daň jako náklad pouze tehdy, byla-li uhrazena vládě. Naproti tomu většina zemí vykazuje daň ze zisku jako náklad v roce, v němž byla předepsána k úhradě. Jinou podstatnou odlišností mezi účetními systémy je rozsah, v jakém účetní výkazy dané země zohledňují inflaci. V r. 1980 experimentoval americký FASB (Výbor pro finanční účetní standardy) s požadavkem, aby se doplňkově zveřejňovaly údaje upravené o vliv inflace. Po roce výzkumu v této oblasti došli odborníci k závěru, že náklady spojené s přepočty a s vykazováním těchto údajů převýšily užitek vyplývající z jejich zveřejňování a proto od této praxe upustili. Naproti tomu některé země (např. Brazílie, Argentina) vyžadují plné nebo alespoň částečné zohlednění inflace ve zveřejňovaných výkazech určených jak veřejnosti, tak daňovým institucím. Vzhledem k těmto a dalším jiným skutečnostem je tedy třeba postupy při sestavování účetních výkazů sjednocovat pro účely mezinárodní srovnatelnosti.

3. 2 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3. 2. 1 Harmonizace v rámci EU Evropská rada vypracovala v letech 1968 – 1989 8 samostatných směrnic, z nichž 3 se týkají oblasti účetnictví. Jsou to: •

4. direktiva (směrnice Rady 78/660/EHS): cílem čtvrté (tzv. bilanční) direktivy z r. 1978 je sblížit účetní systémy členských a přidružených zemí a zajistit tak srovnatelnost účetních výkazů finančního účetnictví. Obsahuje ustanovení týkající se zejména formy účetních výkazů, obsahu jejich položek, oceňovacích pravidel, obsahu přílohy a výroční zprávy a zveřejňování účetních výkazů. Obecným základem této direktivy jsou všeobecně uznávané účetní zásady, které se označují jako obecné principy (General Principles).

•

7. direktiva (směrnice Rady 83/349/EHS): sedmá direktiva z r. 1983 vyžaduje, aby mateřská společnost sestavovala účetní výkazy i za celou konsolidovanou skupinu, tj. aby vyhotovovala konsolidované účetní výkazy a konsolidovanou výroční zprávu.

•

8. direktiva (směrnice Rady 84/253/EHS): osmá direktiva z r. 1984 se týká schvalování osob oprávněných k ověřování účetních výkazů. Největším problémem této direktivy je sjednotit požadavky na auditory tak, aby mohli vykonávat svoji činnost v rámci celé EU.

Rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 zdůraznila potřebu urychlit dokončení vnitřního trhu s finančními službami, stanovila konečný termín 2005 pro uskutečnění akčního plánu finančních služeb Komise a vyzvala Komisi, aby přijala

11

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví opatření, která jsou potřebná pro zlepšení srovnatelnosti finančních výkazů sestavovaných společnostmi s veřejně obchodovanými cennými papíry. V roce 2002 bylo vydáno Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1606/2002 o používání mezinárodních účetních standardů, podle kterého „musí společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry používat jednotný soubor vysoce kvalitních mezinárodních účetních standardů pro sestavování svých konsolidovaných účetních závěrek. Taktéž je důležité, aby standardy účetního výkaznictví používané společnostmi Společenství, které působí na finančních trzích, byly mezinárodně uznávané a staly se skutečně světovými standardy. To předpokládá zvýšenou konvergenci účetních standardů, které se v současnosti mezinárodně používají, s konečným cílem dosáhnout jednotného souboru světových účetních standardů. Cílem tohoto nařízení je přispět k účinnému fungování kapitálového trhu, které je efektivní z hlediska nákladů. Ochrana investorů a zachování důvěry ve finanční trhy je též důležitým aspektem dotvoření vnitřního trhu v této oblasti. Toto nařízení posiluje volný pohyb kapitálu na vnitřním trhu a pomáhá společnostem Společenství soutěžit na stejném základě s ohledem na finanční zdroje, které jsou k dispozici na kapitálových trzích Společenství a na světových kapitálových trzích.“

3. 2. 2 Obecně uznávané principy účetnictví USA Obecně uznávané principy účetnictví (Generally Accepted Accounting Principles – GAAP) vznikly v USA, kde se začaly vydávat ve třicátých letech minulého století. Vydává je nezávislý Výbor pro standardy finančního účetnictví. Principy nejsou závazné, ale jsou všeobecně uznávané především proto, že výkazy sestavené podle nich se přijímají na amerických peněžních burzách. Jsou velice podrobné a umožňují volný výklad pro konkrétní podmínky. Dle Krupové (2005) existují dílčí odlišnosti mezi úpravou US GAAP a IAS/IFRS, avšak z globálního hlediska lze říci, že oba systémy jsou postaveny na podobných principech a podobné metodologii. V současné době probíhá projekt Konvergence, jehož cílem je co nejužší harmonizace úpravy IAS/IFRS a US GAAP tak, aby postupně vznikal systém standardů, který bude kompatibilní v evropském i americkém ekonomickém prostředí. Již dnes je tato kompatibilita na vysoké úrovni a uživatel obeznámený s IAS/IFRS nebude mít zásadnější problém porozumět výkazům a výročním zprávám zpracovaným podle metodiky US GAAP.

3. 2. 3 Mezinárodní účetní standardy Za účelem celosvětové harmonizace byl v roce 1973 založen Výbor pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Committee – IASC). Ten si dal za cíl vypracovat úplný soubor mezinárodních účetních standardů (International Accounting Standards – IAS).

12


Členy IASC jsou profesionální účetní organizace – členové Mezinárodní federace účetních (International Federation of Accountants – IFAC). Činnost IASC řídí Správní rada (dále jen Rada), jejímiž členy jsou představitelé profesních účetních organizací. IASC dosáhla dohody s Mezinárodní organizací komisí burz cenných papírů (IOSCO) o vypracování společného pracovního programu, který má sjednotit obsah nejdůležitějších účetních standardů pro organizace registrované na regulovaném trhu cenných papírů (zejména kvůli multinacionálnímu kótování akcií). Výbor pro mezinárodní účetní standardy ustavuje další celky:

•

Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board – IASB) – byla založena v roce 2003 a sídlí v Londýně. (Dle Krupové (2005) byl v roce 2001 Výbor nahrazen právě Radou.) Její povinností je především vydávání standardů a zveřejněných návrhů, zpracovávání připomínek a konzultace s Poradním výborem pro standardy. Rada ustavuje Poradní skupinu pro hlavní projekty a referuje Výboru pro mezinárodní účetní standardy,

•

Komise pro interpretace mezinárodních standardů (IFRIC) – vydává interpretace mezinárodních účetních standardů (IFRIC D1-6) a referuje Radě pro mezinárodní účetní standardy,

•

Poradní výbor pro standardy (Standards Advisory Council – SAC) – fórum pro organizace i jednotlivce se zájmem o mezinárodní účetní standardy. SAC radí Výboru pro mezinárodní účetní standardy a Radě pro mezinárodní účetní standardy.

Obr.1: Struktura

organizací

vytvářejících

mezinárodní

účetní

standardy,

zdroj

13

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví V současné době dochází ke změně struktury mezinárodních standardů. Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards – IAS) jsou průběžně upravovány a nahrazovány novými Mezinárodními standardy finančního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS). V letech 2003 a 2004 probíhaly rozsáhlé revize většiny standardů, které v nové podobě platí od 1. ledna 2005. Řada IAS skončila vydáním standardu 41 – Zemědělství a byla započata nová řada standardů IFRS (IFRS 6 platný od 1. 1. 2006). Termínem IFRS se nyní rozumí i dosud platné IAS. Do procesu tvorby je dle Krupové (2005) zapojeno široké spektrum tvůrců i uživatelů účetních závěrek. Při zpracování konkrétního projektu jsou zaměstnanci IASB požádáni o identifikaci a přehled všech bodů, které se vztahují k danému problému. Po studiu národních účetních předpisů a praxe následuje konzultace se SAC o vhodnosti přidání problému k agendě IASB. Dále je vytvořena poradní skupina, která bude dávat doporučení Radě v rámci projektu a jsou publikovány diskusní materiály pro veřejné připomínkování a diskusi. Zveřejněný návrh (Exposure Draft – ED) musí být schválen nejméně osmi členy IASB a musí obsahovat všechny nesouhlasné názory členů IASB. Poté je publikováno Zdůvodnění závěrů (Basis for Conclusions – BC) v rámci Zveřejněného návrhu. Pro schválení standardu je zapotřebí souhlasu minimálně osmi členů IASB a do publikovaného standardu jsou zahrnuta všechna nesouhlasná stanoviska. V rámci standardu jsou publikována zdůvodnění závěrů, vysvětlení (kromě jiného) jednotlivých kroků procesu tvorby a způsob, jak IASB zacházela s komentáři veřejnosti na zveřejněný návrh. Mezinárodní účetní standardy obsahují (dle Kovanicové (1999)):

•

Úvod, jenž definuje účel IAS, řídící orgány Výboru pro mezinárodní účetní standardy a jeho pracovní program

•

Předmluvu k výkladu standardů, v níž se stanovují tyto cíle:

•

–

formulovat a ve veřejném zájmu vyhlašovat účetní standardy, které by měly být dodržovány při zveřejňování finančních účetních výkazů; propagovat jejich celosvětové přijetí a dodržování,

–

pracovat všeobecně pro zlepšení a harmonizaci právních předpisů, účetních standardů a postupů vztahujících se k předkládání finančních účetních výkazů.

Koncepční rámec pro přípravu a předkládání účetních výkazů, jehož úkolem je zejména napomáhat: – Radě při propagování harmonizace účetních standardů, postupů a právních předpisů vztahujících se k předkládání účetních výkazů,

14

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví – účetním profesionálům při sestavování účetních výkazů a při zacházení s problémy, které zatím IAS neřeší, – národním institucím při vytváření národních účetních standardů, – uživatelům účetních výkazů při interpretaci informací obsažených v účetních výkazech sestavených v souladu s IAS, – auditorům při formulování jejich názoru, zda účetní výkazy jsou sestaveny v souladu s IAS.

•

Účetní standardy.

V České republice ukládají povinnost sestavovat účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů §§ 19 a 23a zákona o účetnictví. Podle nich jsou povinny sestavit účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů ty obchodní společnosti, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, a dále mohou takto sestavovat účetní závěrku konsolidované účetní jednotky. Zákon ukládá povinnost provést účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství. Společnosti, které mají povinnost vydávat účetní výkazy podle mezinárodních účetních standardů, musí tak učinit poprvé v období začínajícím po 1. lednu 2003.

3. 3 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Mezinárodní standardy účetního výkaznictví se v současné době sestávají z Mezinárodních účetních standardů IAS 1 – IAS 41 a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS 1 – IFRS 6. V úvodu každého standardu je vymezena jeho působnost a jsou definovány pojmy používané v textu. V závěru většiny standardů jsou uvedeny požadavky na zveřejnění informací v účetní závěrce. Při zpracovávání obsahu vybraných standardů jsem vycházela z

•

knihy „IAS/IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví“ autorů Krupová, Vašek, Černý,

•

materiálů prezentovaných na webových stránkách společnosti Deloitte & Touche a

•

publikace „IFRS a české účetní předpisy – podobnosti a rozdíly“ společnosti PricewaterhouseCoopers.

3. 3. 1 Účetní závěrka Problematika účetní závěrky jako celku je obsažena v Koncepčním rámci, IAS 1 – Prezentace účetní závěrky a IAS 7 – Výkazy peněžních toků. Koncepční rámec tvoří teoretický základ IAS/IFRS. Je v něm uveden cíl účetní závěrky, kvalitativní charakteristiky, které vyjadřují přínos informací účetní závěrky, obsah (definice) a způsob

15

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví rozeznání a oceňování základních prvků účetních výkazů a problematika pojetí a uchování kapitálu. V české úpravě neexistuje zpracovaný koncepční rámec, všeobecný základ je obsažen v zákoně o účetnictví. Účetní závěrka podle IFRS obsahuje:

•

rozvahu (v členění na krátkodobá, dlouhodobá a podmíněná aktiva a závazky a na vlastní kapitál; závazný formát není předepsán narozdíl od českých účetních předpisů (ČÚP), kde je předepsán závazný minimální rozsah, uspořádání a označování položek; IFRS předepisují členění aktiv a pasiv podle jejich likvidity místo členění na oběžná a stálá);

•

výsledovku (výkaz zisku a ztráty; není stanoven standardní formát, ale rozlišuje se druhová a účelová výsledovka; dle ČÚP je předepsán závazný minimální rozsah, uspořádání a označování položek);

•

výkaz změn ve vlastním kapitálu nebo změn ve vlastním kapitálu jiných než těch, které vyplývají z kapitálových transakcí s vlastníky a distribuce vlastníkům (zde je úprava IFRS obdobná jako v ČÚP);

•

výkaz uznaných zisků a ztrát (alternativně je možno vyjádřit ve výkazu změn ve vlastním kapitálu; IFRS stanoví strukturu výkazu uznaných zisků; podle ČÚP je zahrnut v rámci přehledu o změnách vlastního kapitálu);

•

výkaz peněžních toků (sestavuje se stejně jako podle ČÚP přímou nebo nepřímou metodou, v členění na peněžní toky z provozních činností, investičních činností a financování, podle ČÚP není povinný pro podniky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, všechny banky a finanční instituce);

•

účetní politiky (podle české úpravy v rámci přílohy) a

•

vysvětlující přílohu.

IFRS tedy nemají povinný formát výkazů. V dodatku IAS 1 však existují příklady rozvahy, obou vzorů výsledovky a obou vzorů výkazu o změnách ve vlastním kapitálu. V IAS 7 je uveden příklad výkazu peněžních toků sestavený jak přímou, tak nepřímou metodou. Měna použitá při vykazování je dle IFRS definovaná jako měna používaná ve významném rozsahu při provozu podniku nebo měna, která má na podnik významný dopad. Podnik si potom může vybrat, zda sestaví svou účetní závěrku v jiné měně, než je měna vykazování. Česká úprava nařizuje vedení účetnictví v české měně, v některých případech i v měně cizí. Účetní závěrka musí být sestavena v české měně.

16

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví V současné době je možno říci, že oceňování majetku a závazků je stále ještě založeno na systému historických cen. Přesto se v některých standardech objevují i jiné oceňovací základny. Podle IFRS lze použít tyto základny:

•

Historická cena – aktiva účtována v částce zaplacených peněz nebo peněžních ekvivalentů, popř. ve fair value (tj. částce, za kterou může být aktivum směněno nebo závazek uhrazen mezi znalými ochotnými stranami v nespřízněné transakci); závazky jsou účtovány v částkách „přínosu“ získaných za závazek.

•

Běžná (reprodukční) cena – aktiva vykazována v částkách, které by bylo nutno vynaložit na jejich pořízení v současnosti; závazky v nediskontované částce, která by byla zapotřebí k vypořádání.

•

Realizační (vyřazovací) cena – aktiva vykazována v částce peněz, které by bylo možno získat jejich prodejem; závazky vykazovány v částce peněz potřebných na jejich úhradu.

•

Současná hodnota – aktiva/závazky vykazovány v současné diskontované hodnotě budoucích příjmů/výdajů nutných k vypořádání. K přecenění majetku na fair value lze použít následující modely:

•

Model pořizovací ceny (Cost Model) – zvýšení pořizovací ceny se neúčtuje, snížení se účtuje výsledkově.

•

Model přecenění (Revaluation Model) – zvýšení pořizovací ceny se účtuje rozvahově, snížení výsledkově (IAS 16, IAS 38).

•

Fair Value Model – zvýšení i snížení pořizovací ceny se účtuje výsledkově (IAS 39, IAS 40, IAS 41).

•

Rozvahový model – zvýšení i snížení pořizovací ceny se účtuje rozvahově (IAS 39).

Podle ČÚP je princip historických cen uplatňován pro většinu složek aktiv a závazků. Reálnou hodnotou se oceňují pouze:

•

cenné papíry (s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou),

•

deriváty, finanční umístění a technické rezervy pojišťoven,

•

majetek a závazky v případě přeměn společností nebo družstev (s výjimkou změny právní formy nebo v jiných případech podle zvláštního právního předpisu),

•

deriváty zajištěná část aktiv a závazků,

17


•

pohledávky k obchodování a závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět.

Toto ocenění se provádí ke konci rozvahového dne či k jinému okamžiku sestavování účetní závěrky, v případě finančních institucí průběžně. S danou oblastí souvisí interpretace SIC-27: Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu a SIC-29: Zveřejňování – Ujednání o poskytování licencovaných služeb.

3. 3. 2 IAS 2 – Zásoby Standard se týká určení částky, která smí být vykázána v aktivech jako zásoba do doby, než je vykázán s ní související výnos. Hlavním obsahem standardu je určení ceny zásob a také následné zúčtování této položky do nákladů (včetně účtování ztráty ze snížení hodnoty zásob). Dle standardu jsou zásoby aktiva držená za účelem prodeje v průběhu běžných obchodních aktivit nebo výroby a aktiva ve formě materiálu a dodávek, které mají být spotřebovány ve výrobním procesu. Narozdíl od české úpravy nejsou zásobou některá aktiva, jako např. nedokončená výroba vyplývající ze stavebních smluv, některé náhradní díly, ... Zásoby se podle standardu oceňují podle tzv. zásady LCM (Lower of Cost or Market) – tedy pořizovací cena, která nesmí přesáhnout čistou realizovatelnou hodnotu. Čistá realizovaná hodnota je prodejní cena při běžném obchodování snížená o odhadované náklady na dokončení a odhadované náklady nezbytné k uskutečnění prodeje. Standard nepovoluje přecenění zásob směrem nahoru na fair value, při přecenění směrem dolů se tvoří opravná položka, která může být zrušena. Standard podrobně definuje náklady, které lze zahrnout do pořizovací ceny. U nakupovaných zásob sem patří cena pořízení, dovozní cla, nevratné daně, přepravní náklady, náklady na manipulaci a další náklady přímo přiřaditelné k pořízení. Obchodní slevy a rabaty se od ocenění zásob odečítají. Zásoby vlastní výroby se oceňují v nákladech, které se přímo vztahují k jednotkám produkce, tj. přímé náklady, a systematicky alokovanou fixní a variabilní režii. Ostatní náklady by se měly do ceny zahrnovat pouze pokud byly vynaloženy v souvislosti s uvedením zásob na jejich současné místo a do současného stavu. Úroky jsou součástí ceny zásob pouze za situace, kdy trvá podstatně dlouhou dobu, než jsou tyto zásoby schopny prodeje. Zároveň se nesmí jednat o zásoby vyráběné ve velkém množství nebo na opakující se bázi (zde se úroky účtují do nákladů). Zásoby producentů a obchodníků se zemědělskými a lesními produkty nebo rudami mohou být vykázány v čisté realizované hodnotě, i když převyšuje náklady. ČÚP nařizují ocenění pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou nebo u zásob vlastní výroby vlastními

18

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví náklady – dikce je tedy srovnatelná. Pro vyčíslení případného snížení hodnoty zde neexistuje předepsaný postup. IFRS povolují techniky oceňování zásob, které lze použít v oblasti výroby nebo maloobchodního prodeje. Jedná se o metodu standardních nákladů, kdy podnik stanoví standardní náklady, které následně porovná se skutečností a zjistí odchylky. Následuje rozbor odchylek a učinění příslušných opatření. Metoda maloobchodního prodeje se používá tam, kde je obtížné stanovit pořizovací cenu každého druhu pořízeného zboží. Konečný stav zásob v pořizovací ceně se stanoví jako součin konečného stavu zásob v maloobchodní ceně a poměru pořizovacích cen k maloobchodním. Standard dále stanoví nákladové vzorce (firma musí použít stejný nákladový vzorec pro všechny zásoby, které mají podobnou podstatu a použití):

•

metoda individuálního ocenění pro položky, které nejsou zaměnitelné, nebo v případě produkce nebo služeb, které jsou přiřaditelné ke konkrétní zakázce,

•

FIFO nebo vážený průměr v ostatních případech; vážený průměr se přepočítává buď periodicky nebo po přijetí nové dodávky. Tyto metody se používají i v české úpravě.

Metoda LIFO je podle obou úprav zakázána. Obě úpravy vyžadují, aby podnik užíval stejnou metodu oceňování pro všechny zásoby, které mají podobnou povahu a využití.

3. 3. 3 IAS 11 – Stavební smlouvy Podstatou je správné zobrazení stavebních smluv (resp. veškerých dlouhodobých zakázek) v účetních závěrkách firem zabývajících se činností, k níž se vztahují náklady a výnosy, které se netýkají pouze jednoho účetního období. Jedná se o zobrazení situací v účetních závěrkách dodavatelů. Standard se vztahuje na smlouvy s pevnou cenou a smlouvy s cenou stanovenou přirážkou k nákladům pro smluvní strany pro zhotovení aktiva nebo kombinace aktiv. Standard vymezuje rozsah stavební smlouvy – v některých případech může být několik malých zakázek, které jsou součástí většího celku, považováno za jednu smlouvu a naopak jedna smlouva může být za určitých podmínek rozdělena na více dílčích smluv. Pokud smlouva zahrnuje větší počet aktiv, musí být zacházeno s výstavbou každého aktiva jako se samostatnou stavební smlouvou, pokud pro každé aktivum byly předloženy samostatné návrhy, každé aktivum je předmětem samostatných jednání a dodavatel i zákazník byli schopni přijmout nebo zamítnout část smlouvy vztahující se ke každému aktivu, a náklady a výnosy každého aktiva je možné určit. Skupina smluv, ať již s jedním nebo několika zákazníky, se považuje za samostatnou stavební smlouvu, pokud skupina smluv je sjednána jako celek, smlouvy jsou tak těsně

19

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví spjaté, že jsou ve svém důsledku částí jednoho projektu se souhrnnou ziskovou marží, a smlouvy jsou prováděny souběžně nebo kontinuálně. Smlouva může umožňovat výstavbu dalšího aktiva na přání zákazníka nebo může být doplněna o výstavbu dalšího aktiva. Výstavba dalšího aktiva se považuje za samostatnou stavební smlouvu, pokud se aktivum podstatně liší v designu, technologii nebo funkci od aktiva pokrytého původní smlouvou a cena aktiva je sjednána bez ohledu na původní cenu smlouvy. Standard dále definuje jednotlivé typy výnosů a okamžiky, kdy je možno je do výnosů zahrnout. Výnos zahrnuje původní sumu dohodnutou ve smlouvě a odchylky ve smluvní práci, nároky a stimulační platby, pokud je pravděpodobné, že budou mít za následek výnos a je možno je spolehlivě měřit. Dále jsou zde vyjmenovány jednotlivé náklady, které je možno přiřadit k dané zakázce (resp. nedokončené zakázce). Standard člení položky, které jsou součástí ocenění nedokončené zakázky v rozvaze na náklady, které se přímo vztahují ke konkrétní smlouvě, náklady, které jsou obecně přiřaditelné ke smlouvě a jiné náklady, které jsou vyúčtovány zákazníkovi podle podmínek smlouvy. Podle IAS 11 existují dvě metody, podle nichž se stavební smlouvy zachycují v účetních výkazech:

•

Metoda procenta dokončení – používá se v případech, kdy lze výsledek smlouvy spolehlivě odhadnout (smlouva na pevnou cenu, smlouva typu náklady plus přirážka). Výnosy se v tomto případě vztahují k nákladům (ne k inkasu faktur) a výnosy a náklady jsou vykázány podle stupně rozpracovanosti díla k rozvahovému dni.

•

Metoda nulového zisku – používá se v ostatních případech. Zde je výnos uznán pouze ve výši těch vynaložených nákladů na smlouvu, u nichž je pravděpodobná návratnost. Pokud nejistoty, které znemožní spolehlivě odhadnout výsledek smlouvy, pominou, výnos a náklady se vykáží metodou procenta dokončení.

Podle ČÚP nejsou tyto metody povoleny a lze použít tzv. metodu dokončené smlouvy, kterou naopak nepovolují IFRS. Zde je u nedokončené výroby dodávka obvykle oceněna na úrovni přímých nákladů, výrobní a správní režie. Jestliže je ve smlouvě dohodnuta částečná fakturace, jsou výnosy a související náklady vykazovány na základě fakturace. Jestliže jsou dohodnuty postupné platby ve formě zálohových plateb, jsou zálohy zaplacené odběratelem na základě dlouhodobého kontraktu vykázány jako závazek, zatímco výnosy, náklady a zisk z projektu se vykáží až po dokončení celé zakázky. Případné očekávané ztráty je ovšem nutné zaúčtovat již v období, kdy byla ztráta zjištěna.

20

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Dle očekávaného výsledku dělíme smlouvy do 3 skupin :

•

Ziskové smlouvy – podmínkou je, že výnosy lze spolehlivě odhadnout. Výnosy a náklady v daném období jsou uznány tak, aby výsledkem byla poměrná část zisku, např. odkazem na stupeň rozpracovanosti.

•

Ztrátové smlouvy – očekávaná ztráta se uzná okamžitě jako rezerva..

•

Smlouvy s nejistým výsledkem – výnosy jsou uznány ve výši vynaložených nákladů, v daném období není tedy vykázán ani zisk ani ztráta.

Rezerva na ztrátové smlouvy má být vykázána v období, ve kterém se stane evidentní, že ke ztrátě dojde. Výpočet rezervy má být založen na základě celkových odhadovaných nákladů, které zahrnují jednak skutečně vynaložené náklady k datu rozvahy, jednak odhad nákladů, které ještě budou vynaloženy do konce zakázky. Rezerva by měla být vykázána samostatně jako krátkodobý závazek, případně jako snížení ocenění nedokončené výroby. Částka rezervy se u metody procenta dokončení určí podle součtu celkové očekávané ztráty a všech zisků vykázaných v minulých obdobích. U metody nulového zisku se rezerva vykáže ve výši celkové očekávané ztráty. Podle české úpravy je v případě očekávané ztráty nutné vytvářet opravnou položku k nedokončené výrobě. Způsob jejího výpočtu není stanoven.

3. 3. 4 IAS 12 – Daně ze zisku Jde o dosti komplikovaný a pro řadu uživatelů i nepřehledný standard. IFRS jsou totiž nadnárodní, všeobecně používané předpisy, oproti tomu daně ze zisku jsou upraveny legislativou dané země. Hlavním cílem IAS 12 je poskytnout podnikům pravidla, podle kterých musejí zachytit daňové důsledky budoucích úhrad účetní hodnoty aktiv, budoucích vyrovnání účetní hodnoty závazků, a transakcí a ostatních událostí běžného období, které jsou vykazovány v účetní závěrce podniku v členění na běžné a odložené daňové důsledky. Splatnou daň ze zisku musí podnik podle IAS 12 vykázat jako závazek (krátkodobý) a současně jako náklad ovlivňující konečnou výši výsledku hospodaření. Případné zálohy na daň jsou v průběhu roku vykazovány jako pohledávky, které se s výslednou daňovou povinností na konci roku započtou, a v účetní závěrce se vykáže pouze výsledný rozdíl ve výši buď nesplaceného nebo přeplaceného zůstatku. Splatnou daň nechává IAS v kompetenci národních úprav. Odložená daň vyplývá stejně jako u české úpravy ze závazkové metody rozvahového přístupu. Závazková metoda rozvahového přístupu vychází z tzv. přechodných rozdílů, které vznikají mezi daňovou hodnotou aktiv a závazků stanovenou pro daňové účely a jejich účetní hodnotou vykazovanou v účetní závěrce. Přechodné rozdíly tedy mohou být: •

přičitatelné (zdanitelné), které vedou ke vzniku odloženého daňového závazku nebo

21


•

odčitatelné, které vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky. Tyto přechodné rozdíly mohou vznikat, dojde-li:

•

ke vzniku časového rozdílu, tj. rozdílu mezi zdanitelným ziskem a účetním ziskem, který vzniká v jednom období a ruší se v jednom nebo v několika po sobě jdoucích obdobích,

•

k nerozdělení celého zisku dceřiného podniku, přidruženého podniku, společně ovládaného podniku mateřskému podniku nebo investorovi,

•

k přecenění aktiv bez odpovídající úpravy pro daňové účely,

•

k alokování pořizovacích nákladů podnikové kombinace na nakoupená, identifikovatelná aktiva a převzaté identifikovatelné závazky vyjádřené ve fair value, ačkoli není učiněna žádná evidentní úprava pro daňové účely.

Odložený daňový závazek musí podnik vykázat vždy, hlavními výjimkami při vykazování odložené daně jsou neodčitatelný goodwill a přechodné rozdíly z výchozího rozpoznání aktiv a závazků, které neovlivňují účetní nebo daňový zisk. (Tyto výjimky nejsou přípustné podle české úpravy.) Naopak odložená daňová pohledávka může být vykázána pouze v rozsahu, ve kterém je pravděpodobné, že bude v budoucnu existovat zdanitelný zisk, proti kterému bude odčitatelný přechodný rozdíl využit. Odložená pohledávka se nevykáže, pokud přechodný rozdíl vzniká z počátečního uznání aktiva nebo závazku v transakci, která není podnikovou kombinací nebo k okamžiku transakce nepůsobí na účetní zisk ani na zdanitelný zisk. Výše odložené daně se podle IFRS i ČÚP počítá daňovou sazbou, která bude podle dostupných informací platná v roce vyrovnání pohledávky či závazku. Odložená daň musí být vykazována účetně shodně jako transakce, která dává podnět k jejímu vzniku. Kompenzace odložené daňové pohledávky a závazku je dle IFRS povolena pouze v případě, kdy má podnik právo na kompenzaci a zůstatek se vztahuje k dani vymáhané stejným daňovým úřadem. Odložené daňové pohledávky a závazky musí být vždy klasifikovány jako dlouhodobé. Ačkoli oba dva účetní systémy (IFRS i ČÚP) požadují výpočet odložené daně ze všech tzv. přechodných rozdílů, existují rozdíly v metodice. ČÚP vyžadují vykazování odložené daně pouze u těch podniků, které tvoří konsolidovaný celek, a u podniků, na něž se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem. IAS 12 obsahuje mnoho dalších ustanovení týkajících se odložené daně a i některých oblastí, které jsou mnohdy pro českého uživatele (znalého české legislativy) nepochopitelné. Se standardem souvisí interpretace SIC-21: Daně ze zisku – zpětná získatelnost přeceněných neodepisovatelných aktiv a SIC-25: Daně ze zisku – změny v daňovém statutu podniku nebo jeho akcionářů.

22


3. 3. 5 IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení IAS 16 se zabývá uznáním pozemků, budov a zařízení jako aktivních položek rozvahy, jejich oceňováním v rozvaze, problematikou oprav a technického zhodnocení tohoto majetku, odpisováním a vyřazením. Standard také obsahuje velmi detailní a rozsáhlé požadavky na zveřejnění údajů o tomto majetku v příloze k účetní závěrce. Pozemky, budovy a zařízení se uznají jako aktivum, pokud je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s danou položkou poplyne do společnosti (což není podmínkou v české úpravě), a pořizovací cena položky je spolehlivě určitelná. Peněžní hranice pro zařazení majetku do dlouhodobých aktiv je součástí účetní politiky podniku (česká úprava stanoví hranici 40 tis. Kč), ale předpokládá se užívání aktiva po dobu více než jednoho účetního období. Standard upřesňuje posuzování některých konkrétních případů aktiv. IFRS narozdíl od ČÚP uznávají jako dlouhodobý majetek některé náhradní díly a aktiva pořízená formou finančního leasingu. Významné náhradní díly jsou však klasifikovány jako pozemky, budovy a zařízení. Standard uvádí, že pokud mají jednotlivé části majetku různou dobu životnosti, je vhodné posuzovat každou část odděleně (např. letadlo a jeho motory). Pozemky, budovy a zařízení se při pořízení oceňují pořizovací cenou, která obsahuje výdaje vynaložené přímo na pořízení majetku nebo náklady přímo přiřaditelné. Případné úroky z úvěrů má společnost právo účtovat do nákladů v období, kdy byly vynaloženy, nebo je aktivovat do ceny dlouhodobého majetku. Narozdíl od české legislativy se k pořizovací ceně přičítají současné hodnoty budoucí úhrady aktiva, odhadované náklady na demontáž, odstranění aktiva a uvedení místa do původního stavu. Následné výdaje jsou účtovány do nákladů až na výjimky. Např. výměna dílů může být aktivována jsou-li splněna specifická kritéria. Náklady na zásadní revizi či generální opravu, které se vyskytují v pravidelných intervalech, jsou aktivovány, pokud jsou splněna kritéria pro vykázání dlouhodobého hmotného majetku (náklady se promítnou do zlepšení výkonnosti, většího ekonomického užitku, …). Zpravidla jsou však časově rozlišovány po dobu, kdy oprava přináší dodatečné užitky. Pokud tato kritéria nejsou splněna, jedná se o běžné provozní náklady. V tomto případě znají ČÚP tzv. technické zhodnocení, kdy se při kumulativním ročním zhodnocení větším než 40 tis. zvyšuje o toto zhodnocení cena aktiva, pokud je v daném účetním období technické zhodnocení uvedené do užívání. Společnost si pro další zacházení s pozemky, budovami a zařízením může zvolit model pořizovací ceny nebo model přecenění. Podle modelu pořizovací ceny je aktivum vykázáno v pořizovací ceně snížené o oprávky a snížení hodnoty (účtováno výsledkově). Je vyžadováno zveřejnění ekvivalentu historické ceny (pořizovací cena a oprávky) majetku oceněného v reálné hodnotě a není možno účtovat o zvýšení hodnoty aktiva.

23

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Při použití modelu přecenění je aktivum přeceněno na reálnou hodnotu, přičemž ke stanovení reálné hodnoty lze užít nejvyššího a nejlepšího využití majetku. Zvýšení zůstatkové hodnoty majetku jako důsledek přecenění zvyšuje tzv. přeceňovací rezervní fond ve vlastním kapitálu. Pokud však toto přecenění zvyšuje hodnotu majetku, jehož hodnota byla předtím snížena, pak je toto zvýšení účtováno jako výnos ve výkazu zisku a ztrát. Pokles hodnoty v důsledku přecenění se účtuje nejprve proti přeceňovacímu fondu týkajícímu se daného majetku a odepisuje se do nákladů, pokud částka snížení hodnoty tento fond převyšuje. Přecenění musí být prováděna dostatečně často, aby se účetní zůstatková hodnota významně nelišila od reálné hodnoty.

Česká úprava vychází z modelu pořizovací ceny a přecenění povoluje pouze při koupi podniku, vkladu nebo přeměnách. Veškerá snížení hodnoty jsou zúčtována v nákladech. Částka odpisů se podle IFRS systematicky alokuje během doby použitelnosti aktiva. Odpis by se měl účtovat jako náklad, s výjimkou situací, kdy je zahrnut do účetní hodnoty jiného aktiva. Standard jako vhodné odpisové metody uvádí •

lineární metodu, kdy jsou odpisy uplatňovány rovnoměrně po dobu životnosti,

•

metodu snižujícího se základu, která pracuje s odpisovou sazbou, která je určitým násobkem lineární sazby (např. DDB – Double-Declining-Balance Method - odpis se pro každý rok počítá ze zůstatkové hodnoty aktiva; SYD – klesající odpisy jsou založeny na klesajícím podílu odpisové základny),

•

metody výkonové, kdy odpisy závisí na objemu produkce, který se během období vyprodukuje pomocí daného aktiva.

Způsob odepisování je tedy obdobný s českou úpravou. České předpisy nařizují odepisování lineární nebo zrychlené (obdobné jako DDB) pro daňové účely a rovnoměrné nebo výkonové pro účely účetnictví Pro určení odpisů se uplatňuje tzv. komponentní přístup, který česká úprava nezná. Podle něj se jednotlivé složky majetku odepisují zvlášť. Z toho je patrné, proč IFRS zakazují tvořit rezervy na opravy dlouhodobého majetku – znamená to totiž, že má společnost špatně stanoveny odpisy. Ztráty ze snížení hodnoty (opravné položky) se účtují v následujících případech:

•

tržní cena se snížila více, než se původně očekávalo jako důsledek plynutí času,

•

došlo k podstatným změnám v technologickém, tržním nebo právním prostředí, ve kterém společnost operuje, nebo ke změnám na specifickém trhu, ke kterému dané aktivum patří,

•

zvýšila se tržní úroková míra nebo jiná tržně orientovaná míra výnosnosti investic, kdy toto zvýšení pravděpodobně ovlivní určení hodnoty z užití aktiva,

24


•

účetní hodnota čistých aktiv společnosti je vyšší než její tržní kapitalizace,

•

existuje konkrétní důkaz o zastarání nebo fyzickém poškození aktiva,

•

z dalších důvodů, které jsou podrobně rozebrány v IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv.

Pozemky, budovy a zařízení se vyloučí z rozvahy při vyřazení nebo pokud se neočekávají žádné ekonomické užitky z jeho používání nebo vyřazení.

3. 3. 6 IAS 17 – Leasingy Standard se zabývá účetním zobrazením operativních a finančních leasingů jak z hlediska nájemce, tak z hlediska pronajímatele. Narozdíl od některých národních úprav IAS 17 jasně rozlišuje mezi oběma druhy leasingu, přičemž o finanční leasing se jedná v případě, kdy smlouva převádí na nájemce prakticky všechna rizika i výhody vyplývající z vlastnictví aktiva. IFRS poskytují určité ukazatele pro určení finančního leasingu: •

na konci nájemního období je vlastnictví převedeno na nájemce,

•

nájemce má možnost pokračovat v leasingu v další, tzv. sekundární periodě, kde platí nájemné pod úrovní tržních sazeb,

•

existence možnosti výhodnější koupě ve srovnání s tržními podmínkami,

•

délka období leasingu zaujímá většinu použitelnosti daného majetku,

•

současná hodnota minimálních leasingových splátek odpovídá prakticky celé reálné hodnotě najatého majetku,

•

pronajaté aktivum je specializované povahy a pouze nájemce může toto aktivum užívat bez větších úprav,

•

při zrušení smlouvy jsou ztráty pronajímatele neseny nájemcem,

•

zisk a ztráty v pohybech reálné hodnoty zbytku aktiva připadají nájemci.

V případě nejasností se doporučuje použít pravidlo US GAAP, kde je stanoveno, že doba trvání leasingu je větší nebo rovna 75 % odhadované délky ekonomické životnosti aktiva. Česká úprava upřednostňuje právní formu nad ekonomickou podstatou a převod vlastnictví musí být u finančního leasingu sjednán na konci nájemní doby. Minimální délka trvání finančního leasingu je stanovena na 3 roky, popř. na 8 let u nemovitostí. V případě finančního leasingu vykazuje podle IFRS předmět leasingu ve své rozvaze nájemce (na jedné straně jako aktivum a na straně druhé jako závazek), který jej odpisuje po dobu životnosti nebo po dobu trvání leasingu, je-li tato doba kratší a pokud neexistuje dostatečná jistota, že se nájemce stane vlastníkem. Hodnota vykazovaného aktiva i závazku se na počátku leasingu rovná fair value najatého majetku nebo současné hodnotě minimálních leasingových plateb (nižší částka z obou). Minimálními leasingovými

25

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví platbami se rozumí platby v průběhu doby trvání leasingu, které jsou nebo mohou být požadovány po nájemci, s výjimkou podmíněného pronájmu, nákladů na služby a daní, které mají být placeny pronajímatelem a jemu společně uhrazeny. Předmět finančního leasingu musí nájemce postupně po dobu jeho životnosti odpisovat. Závazek je po celou dobu trvání leasingu předmětem amortizace, k jejímuž stanovení se používá metoda efektivní úrokové míry (rovnoměrně rozděluje splátky nájemného tak, aby byla u nesplaceného závazku dosažena konstantní úroková sazba). Pronajímatel vykazuje pohledávku za nájemcem, která se postupně snižuje v závislosti na přijatých splátkách proti realizaci finančního výnosu. Pohledávka je vyčíslena ve výši čisté investice do leasingu a tato částka bude zahrnovat součet budoucích minimálních leasingových splátek, snížený o hrubý výnos budoucích období. Minimální leasingové splátky z hlediska pronajímatele zahrnují záruky třetích stran vztahující se k pronajatým aktivům dle IFRS. Současná hodnota minimálních leasingových splátek je obecně vypočítána dle IFRS pomocí implicitní úrokové sazby leasingu. Hrubé výnosy pronajímatele se rozdělují mezi příjem kapitálové částky (jistina) a příjem finanční částky (úrok) tak, aby výsledkem byla konstantní míra návratnosti. IFRS předepisují při rozdělení hrubých výnosů využití tzv. metody čistých investic, což vylučuje dopad peněžních toků vyplývajících z daní a financování leasingových transakcí. Konkrétní postup účtování závisí na typu finančního leasingu. Prodejní typ leasingu je takový, kdy je pronajímatelem výrobce nebo distributor, který uskutečňuje vedle leasingu také přímé prodeje. V tomto případě se zisk z leasingu skládá ze dvou typů zisku: zisk nebo ztráta vyplývající z prodeje aktiva při normální prodejní ceně a finanční výnos v průběhu doby trvání finančního leasingu. U prodejního typu leasingu je možno použít metody akruální, splátkovou nebo úhrady nákladů, které podrobně popisuje IAS 18 – Výnosy. Přímý typ leasingu provádějí typicky leasingové společnosti, které nakoupí určité aktivum s cílem jej dále použít jako předmět finančního leasingu. Tyto společnosti nedosahují prodejní či distributorský zisk, ale výhradně finanční výnos. V případě operativního leasingu nájemce aktivum nevkládá do rozvahy, ale vykazuje pouze pravidelné rovnoměrné leasingové platby, které jsou po celou dobu trvání leasingu účtovány do provozních nákladů. Pronajímatel potom příslušné aktivum ponechává ve své rozvaze a uplatňuje na něj daňové odpisy. Leasingová platba představuje pro pronajímatele provozní výnos. Podle české úpravy nájemce neaktivuje majetek a nevykazuje ani související závazek u obou typů leasingu. Účtování finančního a operativního leasingu je shodné, nájemné je promítnuto do nákladů rovnoměrně. V případě finančního leasingu tedy nájemce podle české úpravy vykazuje výrazně nižší hodnotu aktiv a závazků. Pronajímatel často poskytuje leasingové pobídky, aby motivoval nájemce k obnovení nájemní smlouvy. V případě těchto pobídek musí nájemce podle IFRS vykázat celkový

26

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví užitek z pobídek jako snížení nájmu během doby leasingu. Pobídka musí být amortizována lineárně, pokud jiný způsob nevyjadřuje lépe vývoj užitků, které nájemce čerpá z používání pronajatého majetku. Česká úprava toto neřeší. Prodej a zpětný pronájem se posuzuje podle toho, zda vyústí v operativní nebo finanční leasing. Zisk vznikající z prodeje a zpětného finančního pronájmu je nutné časově rozlišit a odepisovat. V případě operativního leasingu závisí vykázání zisku na porovnání výnosů z prodeje s reálnou hodnotou daného dlouhodobého majetku. V případě prodeje za reálnou hodnotu se zisk či ztráta vykazují okamžitě. V případě prodeje za nižší než reálnou hodnotu se ztráta vykazuje okamžitě a pokud je rozdíl kompenzován nižším budoucím nájmem, rozdíl se časově rozlišuje po dobu očekávaného používání aktiva. Při prodeji za vyšší než reálnou hodnotu se zisk časově rozlišuje během doby očekávaného použití aktiva. Také je nutno zvážit podstatu a propojení transakcí. Transakce z prodeje a zpětného pronájmu česká úprava explicitně neupravuje, právní forma transakce má přednost před ekonomickou podstatou, tzn. že obě transakce se účtují nezávisle. Se standardem souvisí interpretace SIC-15: Operativní leasingy – pobídky, zabývající se účtováním různých výhod nájemci pronajímatelem a SIC-27: Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu.

3. 3. 7 IAS 18 – Výnosy Srovnání daňově orientovaných účetních systémů s dikcí IAS 18 je prakticky nemožné. Základní přístup IFRS je vykazování výnosů na základě ekonomické podstaty po splnění uvedených podmínek. Tržby jsou definovány jako hrubý přírůstek ekonomických užitků vyplývající z běžné činnosti podniku během období, kdy tento přírůstek způsobí vzrůst vlastního kapitálu odlišný od příspěvků společníků a akcionářů. Daňově orientované systémy v otázce vykazování výnosů jednoznačně upřednostňují fiskální zájmy státu nad ekonomickou podstatou a výnosy jsou zachycovány k datu přechodu vlastnictví nebo poskytnutí služby. Podmínkou aplikace IAS 18 do daňově orientovaných systémů je tedy oddělení účetnictví od daní. Podle IFRS se tržby vykazují v reálné hodnotě úhrady, která byla nebo má být obdržena, po odečtení obchodních slev a množstevních rabatů. Jedná se obvykle o částku v hotovosti nebo hotovostních ekvivalentech, která již byla nebo má být obdržena. V praxi je postup podle ČÚP obvykle totožný. Podle IFRS je v případě časového rozlišení toku hotovosti nebo hotovostních ekvivalentů povinné provést diskontaci na současnou hodnotu, což s výjimkou smluvních úroků není povoleno podle ČÚP. Standard určuje kritéria, na základě kterých je možno vykazovat jednotlivé složky výnosů. Výnos by měl být obecně uznán pouze v případě, kdy je pravděpodobné, že ekonomické užitky spojené s transakcí poplynou podniku, rizika a odměny z vlastnictví už přešly na odběratele a částka výnosů je spolehlivě měřitelná. Důležitý je tzv. matching princip (princip správného přiřazování nákladů k výnosům), na základě něhož by se

27

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví neměly vykázat tržby z prodeje zboží, pokud s prodejem nejsou spojeny spolehlivě měřitelné náklady.

Tržby z prodeje zboží jsou vykazovány pokud společnost převedla podstatná rizika na odběratele a nezachovala si ani pokračující manažerskou angažovanost. V případě vykazování výnosů z prodeje zboží mohou být tržby vykazovány •

v okamžiku prodeje – standard požaduje splnění obecných podmínek pro uznání výnosů, na rozdíl od české úpravy však neřeší, zda byla odběrateli zaslána faktura,

•

před dodávkou - tato situace nastává zejména u dlouhodobých smluv; výnosy se vykazují metodou procenta dokončení nebo metodou nulového zisku (viz IAS 11),

•

po dodávce – tržby jsou vykazovány akruální metodou (zisky jsou vykazovány v okamžiku dodávky), splátkovou metodou (zisky jsou vykazovány po dodávce v závislosti na výši přijatých splátek) nebo metodou úhrady nákladů (zisky se vykazují až v době, kdy přijaté splátky převýší náklady u prodávajícího).

Pokud je úhrada od odběratele přijata prodávajícím před dodávkou, ale nedošlo k transferu rizik, přijatá platba se zaúčtuje depozitní (zálohovou) metodou proti záloze.

Tržby z poskytování služeb se většinou vykazují metodou procenta dokončení (viz IAS 11). Při vykazování úroků, autorských honorářů a dividend vychází standard z jiných východisek. Tržby z prodeje služeb jsou vykazovány •

metodou specifického výkonu – týká se služeb, jejichž obsahem je pouze jedna skutečnost, výnosy jsou vykazovány poté, co skutečnost nastane (např. broker vykáže provizi z prodeje až po prodeji cenného papíru),

•

metodou proporcionálního výkonu – používá se u dlouhodobých služeb, kdy se výnosy časově rozlišují,

•

metodou kompletního výkonu – může být použita metoda procenta dokončení (výnosy se vykáží pouze v poměrné výši vzhledem k dokončenosti služby) nebo metoda nulového zisku (výnosy se vykáží pouze do výše vynaložených nákladů).

V případě úroku se výnosy vykazují na poměrné časové bázi, která bere v úvahu efektivní výnos z daného aktiva. Metoda efektivní úrokové míry (tj. amortizace současné hodnoty) se podle IFRS používá všude tam, kde figuruje úrok, který je nutno alokovat do více účetních období. V případě autorských honorářů je výnos uznán na akruální bázi v souladu s podstatou příslušné smlouvy a v případě dividend v okamžiku, kdy vznikne právo akcionářů na přijetí platby. IAS 18 má dále ve svém dodatku množství příkladů pro vykazování výnosů v konkrétních situacích. Příklady mají pouze ilustrativní charakter a nejsou součástí textu

28

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví standardu. Standard uvádí několik příkladů metod vykazování výnosů pro různé typy transakcí. V české úpravě se veškeré výnosy účtují na základě příslušných dokladů (např. faktur) v období, ke kterému se výnos vztahuje. Narozdíl od IFRS se neposuzují další podmínky jako např. matching princip. Ke standardu se vztahují interpretace SIC-27: Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu a SIC-31: Výnosy (tržby) – barterové transakce týkající se reklamních služeb.

3. 3. 8 IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva Účelem IAS 37 je upravit, jakým způsobem se mají v účetní závěrce promítat rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva. Nejproblematičtější oblastí je zde určení pravděpodobnosti, s jakou dojde k situaci zakládající právo vytvořit rezervu. Standard rozlišuje mezi rezervami a podmíněnými závazky – pokud daná položka splňuje tzv. test na rezervu, je v rozvaze vykázána jako závazek, pokud se jedná o podmíněný závazek, zveřejňuje se pouze v příloze k účetní závěrce. Standard dále kromě pojmů rezervy a podmíněné závazky definuje pojem podmíněná aktiva – ta se nevykazují v rozvaze, pouze se zveřejňují v příloze k účetní závěrce. Zde neexistuje srovnatelná česká úprava, ale v praxi se postupuje srovnatelně.

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale jeho existence závisí na tom, zda bude potvrzena určitou událostí, nebo takový závazek, kdy není pravděpodobné, že jeho vypořádání bude znamenat odliv zdrojů. Podmíněné aktivum je takové aktivum, jehož existence bude potvrzena tím, že dojde k nějaké nejisté události. Rezerva je potom současný závazek vyplývající z události, která nastala před rozvahovým dnem. Měla by být vykázána pouze pokud je pravděpodobné, že k úhradě závazku bude nutné použít prostředky podniku a pokud je možno provést spolehlivý odhad výše závazku. Současný závazek vyplývající z události zakládající povinnost může mít formu právního nebo mimosmluvního závazku. Událost zakládající povinnost neponechává podniku žádnou jinou reálnou možnost, než splatit závazek způsobený událostí. Pokud se jednotka může vyhnout budoucímu výdaji, nemá současný závazek a rezerva nemůže být vykázána. Podle české úpravy existuje pouze obecný požadavek na tvorbu rezerv na rizika a ztráty z podnikání a na restrukturalizaci. Tzv. zákonné rezervy (které IFRS neumožňují tvořit ve všech případech) jsou tvořeny například s ohledem na budoucí náklady na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Tvorba a užití těchto rezerv se řídí zákonem o daních z příjmů a jejich tvorba není omezena obecnou účetní definicí rezervy – tvorba těchto rezerv je daňově odčitatelným nákladem. Tvorba rezerv

29

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví na uvedení majetku do původního stavu se stává součástí pořizovací hodnoty aktiva. Podle české úpravy jsou dále tvořeny rezervy nedaňové, např. rezerva na dokončení projektu.

Částka vykázaná podle IFRS jako rezerva musí být nejlepším odhadem minimálního výdaje požadovaného ke splacení závazku existujícího k rozvahovému dni. Podnik musí diskontovat očekávané peněžní toky úrokovou mírou před zdaněním, která bere v úvahu tržní ocenění časové hodnoty peněz a rizika spojená se závazkem, pokud je vliv diskontování významný. Pokud existuje více odhadů a žádný z odhadů není více pravděpodobný než ostatní, pro ocenění závazku se použije střední částka. Povinnost diskontovat existuje podle ČÚP pro finanční instituce, pokud je vliv diskontování významný. V případě restrukturalizace současný závazek existuje, pouze pokud je podnik prokazatelně zavázán k restrukturalizaci. Podnik je obvykle prokazatelně zavázán, pokud existuje závazná prodejní smlouva (právní závazek) nebo pokud má podnik podrobný formální plán restrukturalizace a není schopen od něj odstoupit, protože začal plán uskutečňovat nebo oznámil základní rysy plánu těm, kterých se týká. Pokud však nastane zpoždění, než restrukturalizace začne, nebo pokud restrukturalizace trvá příliš dlouho, rezerva by pravděpodobně nebyla opodstatněná. Dle české úpravy lze tvořit tuto rezervu na základě programu restrukturalizace schváleného orgánem k tomu příslušným podle zvláštního právního předpisu. Restrukturalizací se rozumí program, který významně mění předmět činnosti podniku. Rezervu lze tvořit a čerpat pouze na přímé náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami podniku. Rezervy na budoucí provozní ztráty jsou obecně zakázány. Pokud je však podnik smluvní stranou v tzv. nevýhodné smlouvě, současný závazek dle smlouvy musí být vykázán jako rezerva. Nevýhodnou smlouvou se rozumí taková, kdy nevyhnutelné náklady pro zajištění splnění závazku ze smlouvy převyšují očekávané ekonomické užitky. Problematika tzv. nevýhodných smluv není dle ČÚP specificky řešena, platí obecné požadavky na tvorbu rezerv v případě očekávaných rizik a ztrát. IAS obsahuje dodatky, které formálně nejsou jeho součástí, ale přehledně vysvětlují jeho filozofii.

3. 3. 9 IAS 40 – Investice do nemovitostí IAS 40 se týká identifikace, oceňování a prezentace investic do nemovitostí a souvisejících požadavků na zveřejňování v této oblasti. Investice do nemovitostí bývají někdy nazývány "pasivní investice", aby se odlišily od aktivně využívaného majetku. Standard řeší také situace, kdy je majetek držen v rámci operativního pronájmu. Pro určení, do jaké skupiny majetku aktivum patří, obsahuje standard v dodatku A rozhodovací strom.Podle něj je majetek, který je držen z důvodu prodeje v rámci běžného

30

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví hospodaření, zařazen do zásob. Toto se dotýká zejména dlouhodobých aktiv (pozemků, budov, …), které podnik koupil za účelem výstavby objektu, který je ve výstavbě pro dalšího odběratele. Pokud se nejedná o takovýto majetek, větví se strom do dalších alternativ. Majetek užívaný vlastníkem nebo majetek ve výstavbě nebo vývoji je zahrnut do dlouhodobých aktiv v rámci standardu IAS 16. Pokud se jedná o investici do nemovitostí, záleží ještě na dalších podmínkách – chce-li společnost použít model pořizovací ceny (tzn. oceňovat majetek v historické ceněn snížené o oprávky), použije IAS 16 s podmínkou zveřejnění podle IAS 40. Chce-li společnost použít fair value model a oceňovat aktivum v reálné hodnotě, použije bez výhrad IAS 40. Aktivum je tedy při prvotním uznání oceněno v pořizovací ceně včetně vedlejších nákladů spojených s pořízením nebo ve fair value. Při následném oceňování se použije fair value model nebo model pořizovací ceny. Podle ČÚP nelze použít model fair value a společnost musí veškerý dlouhodobý majetek oceňovat v historických cenách a následně odepisovat. Standard rozlišuje mezi majetkem užívaným vlastníkem, zásobou, majetkem ve výstavbě nebo vývoji a investicí do nemovitosti. V této souvislosti věnuje velkou pozornost situacím, kdy je majetek transferován z jedné skupiny do druhé, a vypořádání oceňovacích rozdílů v modelu fair value. Nemovitost, která je předmětem operativního leasingu a nájemce ji dále pronajímá, je klasifikována jako investice do nemovitostí tehdy, když naplňuje definici investice do nemovitostí (neslouží k výrobě, dodání zboží nebo služeb, používána pro administrativní účely) a nájemce používá model reálné hodnoty. Standard obsahuje rozsáhlé požadavky na zveřejnění, které jsou jednak společné pro oba oceňovací modely, jednak pro každý model existují další specifické požadavky.

Z těchto základních informací o mezinárodních standardech účetního výkaznictví je patrné, že některé principy poskytují naprosto odlišné informace od těch českých. Například odlišný přístup k uznávání výnosů a nákladů umožňuje dospět k naprosto jiné výši zisku. Zahrnování majetku pořízeného pomocí finančního leasingu do aktiv společnosti potom podstatně zvyšuje hodnotu majetku a vyžaduje jiný způsob uplatňování nákladů spojených s pořízením. Tyto a další skutečnosti znemožňují srovnatelnost ukazatelů získaných z účetních výkazů pořízených pomocí českých účetních standardů a mezinárodních standardů účetního výkaznictví.

31


4 Porovnání účetní závěrky podle IFRS s účetní závěrkou podle české úpravy Pro svoji analýzu jsem získala materiály společnosti Metrostav a.s. Hlavní účetní společnosti, Ing. Jiří Karnet, mi laskavě poskytl konsolidovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát za rok 2004 a další vysvětlující materiály.

4. 1 Skupina Metrostav Skupina Metrostav je skupina firem podnikajících ve stavebnictví. V rámci jejího podnikání existují 2 hlavní činnosti: stavební výroba (smluvně dohodnutá výstavba a provádění developerských aktivit) a nákup a prodej zboží (prodej stavebního materiálu). Skupina působí v České a Slovenské republice. Divize výstavby jsou umístěny v České republice a ve Slovenské republice a divize prodeje zboží je umístěna v České republice. Mateřský podnik skupiny je společnost Metrostav a.s. Tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 23. května 1991 a její sídlo je v Praze 8, Koželužská 2246/5. IČ společnosti je 00014915. Společnost je kontrolována mateřským podnikem Doprastav Bohemia a.s., který vlastní 67,04 % akcií (v roce 2003 67,01 %). Společnost LORAN ESTABLISHMENT (Lichtenštejnsko) vlastní 19,95 % akcií a zbývajících 13,01 % akcií drží řada různých vlastníků. Nejvyšším mateřským podnikem Skupiny je společnost DOAS a.s. (zaregistrovaná ve Slovenské republice). Konsolidované účetní výkazy skupiny Metrostav zahrnují následující společnosti: Tab. 1: Struktura Skupiny Metrostav

název společnosti

vlastnický podíl

země registrace

Metrostav a.s.

mateřská společnost

Česká republika

Metrostav SK a.s.

100,00%

Slovenská republika

Metrostav Invest a.s.

100,00%

Česká republika

Metros, s.r.o.

100,00%

Česká republika

Metrostav Beta s.r.o.

100,00%

Česká republika

Metrostav Rezident

100,00%

Česká republika

Subterra a.s.

95,89%

Česká republika

Metrostav Intertrade a.s.

51,00%

Česká republika

TBG Metrostav s.r.o.

50,00%

Česká republika

32


Konsolidovány jsou dceřiné podniky, tj. takové, ve kterých skupina vlastní více než jednu polovinu hlasovacích práv, popřípadě jejichž finanční a provozní pravidla je oprávněna jinak kontrolovat. Dceřiné podniky se konsolidují od data, kdy byla na skupinu převedena pravomoc vykonávat nad nimi kontrolu, a jsou vyloučeny z konsolidace k datu pozbytí této pravomoci. Skupina účtuje o pořízení dceřiných společností účetní metodou koupě. Pořizovací cena je zaplacená částka peněžních prostředků nebo peněžních ekvivalentů nebo reálná hodnota jiné kupní protihodnoty předané nabyvatelem výměnou za ovládání čistých aktiv jiného podniku aktuální k datu směny plus všechny náklady přímo přiřaditelné k akvizici. Identifikovatelná aktiva, závazky a potenciální závazky převzaté při podnikové kombinaci jsou zpočátku zúčtovány v jejich reálné hodnotě k datu akvizice. Veškeré vnitroskupinové transakce, zůstatky a nerealizované zisky z vnitroskupinových transakcí jsou z konsolidace rovněž vyloučeny; nerealizované ztráty vyplývající z vnitroskupinových transakcí jsou vyloučeny kromě případů, kdy pořizovací náklady nejsou návratné. V případě nutnosti byla účetní pravidla pro dceřiné podniky pozměněna tak, aby byla zachována konzistence s pravidly skupiny. Investice v přidružených podnicích se zachycují za použití ekvivalenční metody. Přidružené podniky lze obecně definovat jako takové podniky, v nichž má skupina podstatný vliv, avšak nevykonává nad nimi kontrolu. Obvykle podstatný vliv provází vlastnictví 20 % až 50 % hlasovacích práv. Účtování ekvivalenční metodou je ukončeno, jestliže účetní hodnota investice v přidruženém podniku klesne na nulu, pokud ovšem skupině nevznikly ve vztahu k přidruženému podniku účetní nebo smluvní závazky. Účtování ekvivalenční metodou je rovněž ukončeno když mateřská společnost ztratí podstatný vliv na přidružený podnik. V takovém případě si pro účely dalšího účtování o přidruženém podniku považuje akumulovaná hodnota přidruženého podniku vzniklá účtováním ekvivalenční metodou za pořizovací cenu investice. O účasti skupiny na spoluovládaných subjektech se účtuje ekvivalenční metodou.

4. 2 Struktura konsolidovaných účetních výkazů Už na první pohled je patrné, že účetní výkazy společnosti Metrostav sestavené podle obou úprav se liší rozsahem. Účetní výkazy podle české úpravy jsou mnohem podrobnější a mají pevnější strukturu.

4. 2. 1 Rozvaha Příloha č.1 k Vyhlášce č 500/2002 Sb. nařizuje členění aktiv na:

33


•

A. Pohledávky za upsaný základní kapitál,

•

B. Dlouhodobý majetek (v dalším členění na nehmotný, hmotný a finanční),

•

C. Oběžná aktiva (v dalším členění na zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek),

•

D. Časové rozlišení, a pasiv na:

•

A. Vlastní kapitál (v dalším členění na základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy a výsledek hospodaření minulých let a běžného účetního období),

•

B. Cizí zdroje (v dalším členění na rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci),

•

C. Časové rozlišení.

Položky jsou ještě dále členěny a Vyhláška stanoví přesný obsah každé položky. Naproti tomu IFRS nařizují pouze členění aktiv a pasiv podle jejich likvidity namísto členění na oběžná a stálá. Struktura rozvahy podle společnosti Metrostav potom vypadá následovně. Aktiva:

•

Krátkodobá aktiva (v členění na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, pohledávky a ostatní oběžná aktiva, zásoby, nedokončenou výrobu a částky nevyfakturované odběratelům),

•

Dlouhodobá aktiva (v členění na nehmotná aktiva, zákaznické kontrakty, pozemky, budovy a zařízení, investice do nemovitostí, investice v přidružených a společných podnicích, odložená daňová pohledávka, goodwill, realizovatelná finanční aktiva a pohledávky) Pasiva:

•

Krátkodobé závazky (v členění na závazky a ostatní pasiva, závazek daně z příjmů, krátkodobé půjčky, částky dlužné odběratelům a rezervy),

•

Dlouhodobé závazky (v členění na půjčky, ostatní závazky a odložený daňový závazek),

•

Menšinový podíl,

•

Kapitál a fondy (v členění na kmenové akcie, vlastní akcie, statutární rezervní fond, rozdíly z kursových přepočtů a ostatní fondy, kumulované zisky / ztráty, a zisk běžného období).

34

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Při převodu účetních výkazů podle české úpravy musí být tedy jednotlivé položky sečteny a shrnuty do méně podrobného členění dle IFRS, jak je přehledně vidět v přílohách č. 1 - 3. Do peněžních prostředků a ekvivalentů jsou zahrnuty kromě peněz v hotovosti a účtů v bankách i krátkodobé cenné papíry, podíly a finanční majetek. Debetní zůstatky na bankovních účtech jsou zahrnuty v rámci krátkodobých půjček v pasivech. IFRS také v rozvaze nerozlišují mezi pohledávkami za upsaný vlastní kapitál, pohledávkami z obchodních vztahů nebo pohledávkami za státními institucemi. Mezi pohledávky jsou také zařazeny dohadné účty aktivní a náklady a příjmy příštích období, které jsou podle české úpravy vedeny samostatně jako časové rozlišení. IFRS tedy v rozvaze např. neodlišují skutečně vyfakturované pohledávky a ty, jejichž hodnota nebyla dosud přesně vyčíslena. U zásob není vyžadováno jejich podrobnější členění na materiál, výrobky, … a poskytnuté zálohy na zásoby jsou zahrnuty do hodnoty zásob bez ohledu na fyzické vlastnictví zboží. Podobně je tomu i u záloh na nehmotná a hmotná aktiva a finanční majetek. IFRS ale narozdíl od české úpravy vyžadují vyčíslení částek nevyfakturovaných odběratelům, které by byly podle metodiky ČÚS zařazeny mezi krátkodobé pohledávky a představují vynaložené náklady, které u stavebních smluv převyšují postupnou fakturaci. Nehmotná aktiva opět shrnují několik skupin, které česká úprava rozlišuje. Patří sem například software, ocenitelná práva, zřizovací výdaje a další. Pozemky, stavby, samostatné movité věci, pěstitelské celky trvalých porostů a další dlouhodobý majetek jsou zahrnuty do pozemků, budov a zařízení. Aktivní i pasivní konsolidační rozdíl není dle IFRS odlišen od goodwillu. Veškeré podíly a dlouhodobé cenné papíry včetně záloh na ně jsou vedeny souhrnně jako realizovatelná finanční aktiva. Dlouhodobé pohledávky včetně poskytnutých záloh jsou opět sumarizovány do položky pohledávky bez nutnosti dalšího členění, jako je tomu dle české úpravy. V rámci dlouhodobých aktiv IFRS vyžadují položku zákaznické kontrakty (podle metodiky ČÚS spadají pod dlouhodobý nehmotný majetek) a investice do nemovitostí (podle metodiky ČÚS spadají pod dlouhodobý hmotný majetek) , které podle české úpravy nejsou specifikovány. Stejně jako u pohledávek, neexistuje u závazků podrobnější členění. Krátkodobé závazky podle IFRS zahrnují závazky z obchodních vztahů, k řízeným osobám a ke společníkům stejně tak jako závazky ke státu, vydané dluhopisy nebo přijaté zálohy. Položky časového rozlišené podle české úpravy jsou zahrnuty rovněž mezi krátkodobé závazky. Jediné závazky, které IFRS odlišují jsou krátkodobé půjčky finančního charakteru a dále závazek daně z příjmů a částky dlužné odběratelům, které česká úprava zahrnuje do krátkodobých závazků a které představují převis postupné fakturace nad vynaloženými náklady ve stavebních smlouvách. Veškeré rezervy se ve výkazech podle IFRS vykazují v rámci jedné položky. Položka kapitál a fondy prakticky odpovídá položce vlastní kapitál podle české úpravy. V rámci vlastního kapitálu jsou zde shrnuty vlastní akcie, základní kapitál a změny vlastního kapitálu. Rozdíly z kursových přepočtů a ostatní fondy (jako

35

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví např. emisní ážio) jsou podle IFRS nerozlišeny. IFRS dále rozlišují pouze zisk běžného období a kumulované zisky / ztráty a neodlišují neuhrazené ztráty a nerozdělený zisk minulých let. V rámci kumulovaných zisků / ztrát je zahrnut i konsolidační rezervní fond.

4. 2. 2 Výkaz zisků a ztrát U výkazu zisků a ztrát se také setkáváme s výrazným rozdílem v rozsahu. Společnost Metrostav a.s. sestavuje výkaz zisků a ztrát podle přílohy č.1 k Vyhlášce č. 500/2002 Sb. v účelovém členění. Podle tohoto přístupu je výkaz sestaven následovně: + tržby za prodej zboží - náklady vynaložené na prodané zboží = obchodní marže + výkony (zahrnující tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace - výkonová spotřeba (zahrnující spotřebu materiálu a energie a služby) = přidaná hodnota - osobní náklady (zahrnující odměny členům orgánů, náklady na sociální zabezpečení, sociální náklady) - daně a poplatky - odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku + tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (v členění na tržby z prodeje dlouhodobého majetku a tržby z prodeje materiálu) - zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (v členění na zůstatkovou cenu prodaného majetku a zůstatkovou cenu materiálu) - změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období +/- ostatní provozní výnosy / náklady +/- převod provozních výnosů / nákladů

= provozní výsledek hospodaření + tržby z prodeje cenných papírů a podílů - prodané cenné papíry a podíly + výnosy z dlouhodobého finančního majetku (v členění na výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách, výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a výnosy z dlouhodobého finančního majetku)

36

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví + výnosy z krátkodobého finančního majetku - náklady z finančního majetku +/- výnosy / náklady z přecenění cenných papírů - změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti +/- výnosové / nákladové úroky +/- ostatní finanční výnosy / náklady +/- převod finančních výnosů / nákladů

= finanční výsledek hospodaření - daň z příjmů za běžnou činnost (v členění na splatnou a odloženou)

= výsledek hospodaření za běžnou činnost +/- mimořádné výnosy / náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti (v členění na splatnou a odloženou)

= mimořádný výsledek hospodaření +/- převod podílů na výsledku hospodaření společníkům

= VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ

Naproti tomu výkaz zisků a ztrát podle IFRS má mnohem jednodušší strukturu: + výnosy + ostatní provozní výnosy = provozní výnosy - spotřeba materiálu a subdodávek - změna stavu zásob vlastní výroby - osobní náklady - odpisy a amortizace - ostatní provozní náklady = provozní náklady celkem

=provozní hospodářský výsledek +/- finanční výnosy / náklady +/- podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci

37


= hospodářský výsledek před zdaněním - daň z příjmů

= zisk po zdanění +/-menšinové podíly na zisku / ztrátě

= ČISTÝ ZISK Ostatní provozní výnosy podle IFRS zahrnují jak aktivaci, tak ostatní i mimořádné výnosy, protože IFRS neznají mimořádný výsledek hospodaření. Do provozních výnosů je zahrnuto i případné zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu. Osobní náklady podle IFRS zahrnují veškeré mzdové náklady, odměny členům orgánů a sociální náklady. Ostatní provozní náklady zahrnují jak veškeré provozní a mimořádné náklady, tak daně a poplatky. Opět je do těchto nákladů zahrnuto i zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu. Finanční výnosy a náklady podle IFRS zahrnují veškeré výnosy a náklady tohoto druhu bez ohledu na další členění (například zda jsou dlouhodobé či krátkodobé). Stejně tak jsou sem zahrnuty i nákladové a výnosové úroky a změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční činnosti. Do finanční oblasti IFRS zahrnují i podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci, který vyplývá z uplatňované konsolidační metody. Daň z příjmů je vyjádřena jako jedna položka bez rozlišení, jedná-li se o splatnou či odloženou, nebo daň za běžnou činnost nebo mimořádnou (resp. mimořádná činnost podle IFRS není odlišena). Ve výkazu podle IFRS je zisk po zdanění ještě upraven o menšinové podíly na zisku či ztrátě, které stejně jako podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci nejsou obsaženy ve výsledku hospodaření podle české úpravy. Povinně je zde uváděn zisk na akcii.

Výkazy sestavené podle IFRS jsou vzhledem k ČÚS mnohem úspornější, na druhou stranu neposkytují tolik informací. Podrobnější informace uživatel zjistí z přílohy k účetní závěrce. Z tohoto dále vyplývá, že srovnávání českých účetních výkazů a výkazů sestavených podle mezinárodních účetních standardů je bez další úpravy nemožné. V další práci budu tedy vycházet z výkazů ve struktuře podle IFRS.

38


4. 3 Výběr analyzovaných dat 4. 3. 1 Stanovení hladiny významnosti Vzhledem k rozsahu diplomové práce není možné podrobně analyzovat vliv veškerých standardů na účetní výkazy. Proto jsem musela vybrat jen ty nejvýznamnější dopady. Hladina významnosti byla dle uvedené metodiky stanovena v hodnotě podle následujících výpočtů: hladina.významnostiaktiva =

- 264132tis. = − 0,0064 = 0,0064 = 0,64% 13 751 771tis. * 3

hladina.významnosti pasiva =

- 284780tis. = − 0,0069 = 0,0069 = 0,69% 13 751 771tis. * 3

hladina.významnostivýsledovka =

428570tis. = 0,1822 = 0,1822 = 18,22% 784 020tis. * 3

4. 3. 2 Výběr analyzovaných dat Při převodu konsolidovaných účetních výkazů postupuje společnost Metrostav a.s. následovně. Nejprve jsou sečteny jednotlivé řádky výkazů podniků ve Skupině podle použité konsolidační metody. Tyto řádky jsou dále upravovány o částky nevyrovnaných závazků a pohledávek, vzájemných vazeb a odúčtování podílů, tj. o částky, které je třeba zohlednit při konsolidaci. Dále jsou prováděny úpravy vycházející z použití IFRS. Vzhledem k tomu, že materiály, které mi poskytla společnost Metrostav a.s. obsahují souhrnné částky (zohledňující IFRS i konsolidaci), je nutné nejprve jednotlivé částky odlišit. Pro jednotlivé položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát jsem vypočetla procentní změnu vzniklou použitím odlišné úpravy počítanou vzhledem k částce hospodářského výsledku před zdaněním. Konkrétní rozdíly jsou patrné z příloh č. 4 a 5. Aktiva a pasiva bylo nutné vzhledem k odlišné hladině významnosti analyzovat zvlášť.

39

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Tab. 6: Relativní změny pro aktiva v tis. Kč AKTIVA KRÁTKODOBÁ AKTIVA Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Pohledávky a ostatní oběžná aktiva Zásoby Nedokončená výroba Částky nevyfakturované odběratelům Oběžná aktiva celkem DLOUHODOBÁ AKTIVA Nehmotná aktiva Zákaznické kontrakty Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Investice v přidružených a společných podnicích Odložená daňová pohledávka Goodwill Realizovatelná finanční aktiva Pohledávky Dlouhodobá aktiva celkem AKTIVA CELKEM

% rozdíl

řádek

0,00%

10

0,00% 0,55% -3,70%

20 30 32

2,20% -0,95%

40

0,00% 0,00% -1,39% 1,92%

80 95 90 91

0,00% -1,05% 0,00% 0,00% -0,46% -0,97% -1,92%

93 270 94 96 110

úpravy konsolidace

úpravy IFRS

-952 460 36 542

-915 918

129 375 109 133

75 039 -508 228 302 902 -130 287

-190 816 264 557

85 489 -144 521 21 882 -891 797 -545 918 -1 461 836

-63 065 -133 845 -264 132

Z tabulky je patrné, že hodnota krátkodobých aktiv se snížila o 0,95 %, z velké části snížením nedokončené výroby o 3,7 %. Toto snížení bylo částečně kompenzováno nárůstem aktiv na řádku 40 Částky nevyfakturované odběratelům o 2,2 %. Hodnota dlouhodobých aktiv se snížila o 0,97 %. V rámci těchto aktiv se hodnota Pozemků, budov a zařízení snížila o 1,39 %, naopak hodnota investic do nemovitostí se zvýšila o 1,92 %. Rozdíl ve vykazování odložené daně způsobil snížení aktiv o 1,05 %. Hladinu významnosti 0,64 % překročily změny na řádcích 32 Nedokončená výroba, 40 Částky nevyfakturované odběratelům, 90 Pozemky, budovy a zařízení, 91 Investice do nemovitostí a 270 Odložená daňová pohledávka. Změny v hodnotě nedokončené výroby na řádku 32 jsou způsobeny vlivem odlišného pohledu na stavební smlouvy. Tento okruh změn ovlivňuje i rozdíly na řádku 40 Částky nevyfakturované odběratelům. Tab. 7: Rozbor změn na řádku 32 v tis. Kč účet operace 121 Nedokončená výroba

částka oblast změn -508 228 Stavební smlouvy

40


Tab. 8: Rozbor změn na řádku 40 v tis. Kč účet operace Nevyfakturované částky 31x odběratelům

částka

oblast změn

302 902 Stavební smlouvy

Hodnota na řádku 90 Pozemky, budova a zařízení byla z velké části snížena vlivem odúčtování majetku podle standardu IAS 40 – Investice do nemovitostí. Podstatná část této sumy byla přesunuta do řádku 91 Investice do nemovitostí. Další snížení bylo způsobeno rozdílným pohledem na majetek v rámci developerských projektů. Leasingové smlouvy naopak hodnotu dlouhodobých aktiv navyšují. Tab. 9: Rozbor změn na řádku 90 v tis. Kč účet operace Invest develop.projekty 031 přesun pozemků do zásob Beta develop.projekty - přesun 031 pozemků do zásob Rezident develop.projekty 031 přesun poz. do zásob 02/08 Investice do nemovitostí - ZC 022 dlouhodobý hmotný majetek

Tab. 10: Rozbor změn na řádku 91 v tis. Kč účet operace Investice do nemovitostí - ZC opr.pol. BS

částka

oblast změn

-44 243 Pozemky, budovy a zařízení -14 795 Pozemky, budovy a zařízení -16 001 Pozemky, budovy a zařízení -288 060 Investice do nemovitostí 172 283 Leasingové smlouvy

částka

oblast změn

264 557 Investice do nemovitostí

Změny na řádku 270 Odložená daňová pohledávka byly způsobeny rozdílnou výši odložené daně podle českých a mezinárodních účetních standardů. Tab. 11: Rozbor změn na řádku 270 v tis. Kč účet operace 481 IAS odložená daň 2004 / 2003 odúčtování odložené daně podle českých předpisů 481

částka oblast změn 7 014 Odložená daň IFRS -151 535 Odložená daň ČÚS

41

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Rozborem pasiv byly zjištěny následující údaje. Tab. 12: Relativní změny pro pasiva v tis. Kč PASIVA KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Závazky a ostatní pasiva Závazek daně z příjmů Krátkodobé půjčky Částky dlužné odběratelům Rezervy Krátkodobé závazky celkem DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Půjčky Ostatní závazky Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky celkem Menšinový podíl KAPITÁL A FONDY Kmenové akcie Vlastní akcie Statutární rezervní fond Rozdíly z kurzových přepočtů a ostatní fondy Kumulované zisky / ztráty Zisk běžného období Kapitál a fondy celkem PASIVA CELKEM

% rozdíl

řádek

úpravy konsolidace

-8,34% 1,45% 0,48% 5,37% -3,85% -4,89%

160 162 180 195 200

0,51% -0,89% 0,00% -0,38% 0,00%

230 250 260 1 205

0,00% 0,00% 0,00%

330 332 335

-683 946

-0,29% 0,95% 2,53% 3,19% -2,07%

340 350 360

-33 710 344 437 -61 975 -506 987 -1 441 284

-952 460

úpravy IFRS

-952 460

-1 147 449 199 991 65 909 738 875 -529 556 -672 230

0 18 163

70 152 -122 088 122 -51 814 0

-71 793 -39 605 131 021 347 848 439 264 -284 780

Hodnota krátkodobých závazků se vlivem konsolidace a použití IFRS snížila o 4,89 %. Snížení o 8,34 % bylo způsobenou změnami v závazcích a ostatních aktivech a je částečně kompenzováno zvýšením hodnoty závazků v rámci částek dlužných odběratelům. Na snížení krátkodobých závazků se také značně podílelo odúčtování rezerv na řádku 200. Změny v rámci dlouhodobých závazků jsou pouze nepatrné a nedosahují ani 1 %. Jedinou další významnější změnou je rozdíl v hodnotě kumulovaných zisků a ztrát, tedy hospodářských výsledků minulých let. Hladinu významnosti 0,69 % tedy dosáhly změny na řádcích 160 Závazky a ostatní pasiva, 162 Závazek daně z příjmů, 195 Částky dlužné odběratelům, 200 Rezervy, 250 Ostatní závazky, 350 Kumulované zisky / ztráty a 360 Zisk běžného období. Převážná část změn na řádku 160 Závazky a ostatní pasiva je tvořena z titulu stavebních smluv, menší část je tvořena závazky daně z příjmů. Daně ze zisku ovlivňují dále i částky na řádcích 162 Závazek daně z příjmů a 200 Rezervy.

42

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Tab. 13: Rozbor změn na řádku 160 v tis. Kč účet operace 32x Přijaté zálohy zpětný leasing - ČR prodeje 384 DM 341 závazek daně z příjmů Metros závazek daně z příjmů MTS SK 341 závazek daně z příjmů MTS Invest 341 závazek daně z příjmů Metrostav 341 341 závazek daně z příjmů Beta

Tab. 14: Rozbor změn na řádku 162 v tis. Kč účet operace závazek daně z příjmů Skupina BS

částka oblast změn -981 150 Stavební smlouvy 11 010 Prodej DM na leasing -1 757 Daně ze zisku -2 511 Daně ze zisku -24 850 Daně ze zisku -147 653 Daně ze zisku -538 Daně ze zisku

částka

oblast změn

199 991Daně ze zisku

Řádek 195 zobrazuje částky dlužné odběratelům, které vznikají uplatňováním standardu IAS 11 Stavební smlouvy. Tab. 15: Rozbor změn na řádku 195 v tis. Kč účet operace 32x Částky dlužné odběratelům

Tab. 16: Rozbor změn na řádku 200 v tis. Kč účet operace odúčtování rezerv na opravy majetku 451 odúčtování rezerv na dokončení projektů 459 odúčtování rezrvy na daň z příjmů - SBT 453 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 459

částka oblast změn 738 875 Stavební smlouvy

částka

oblast změn

-198 740 Rezervy -341 588 Rezervy -22 682 Daně ze zisku 33 454 Rezervy

Změny na řádku 250 Ostatní závazky byly způsobeny vlivem diskontování dlouhodobých závazků a pohledávek, tato oblast se projevila i na řádku 350 Kumulované zisky / ztráty.

43

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Tab. 17: Rozbor změn na řádku 250 v tis. Kč účet operace Dlouh. závazky - přepočet na souč.hodnotu 321x

částka

oblast změn

-122 088 Diskont dlouhodobých Z a P

Řádek 350 Kumulované zisky / ztráty zobrazuje veškeré změny, které se musí při přechodu na IFRS zpětně zohlednit i do minulých období. Hospodářský výsledek minulých let musí být upraven u změn vzniklých vlivem stavebních smluv, rezerv, leasingových smluv, odložené daně nebo diskontu dlouhodobých závazků a pohledávek. Tab. 18: Rozbor změn na řádku 350 v tis. Kč účet operace 428 Nerozdělený zisk 428 Z a P - nerozdělený zisk 428 IAS odložená daň 2004 / 2003 odúčtování odložené daně podle českých předpisů 428 odúčtování rezerv na opravy majetku - MTS+SBT 428 odúčtování rezerv na dokončení projektů 428 zpětný leasing - ČR prodeje DM 428 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 428 428 HV minulých let

částka oblast změn 15 143 Stavební smlouvy 35 358 Diskont dlouhodobých Z a P -17 220 Odložená daň IFRS -46 700 Odložená daň ČÚS 129 044 Rezervy 81 349 Rezervy -16 515 Prodej DM na leasing -51 207 Rezervy 16 912 Leasingové smlouvy

Řádek 360 Zisk běžného období potom sumarizuje veškeré změny kumulované do rozdílu v hospodářském výsledku běžného období.

44

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Dále jsem vypočetla relativní změny pro výkaz zisků a ztrát. Výpočty jsou patrné z následující tabulky. Tab. 2: Relativní změny pro výkaz zisků a ztrát v tis. Kč

Výnosy Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy celkem Spotřeba materiálu a subdodávek Změna stavu zásob vlastní výroby Osobní náklady Odpisy a amortizace Ostatní provozní náklady Provozní náklady celkem

úpravy konsolidace

% rozdíl

řádek

úpravy IFRS

-136,44% 5,05% -131,39%

1000 109V

-832 644 -349 935 -1 182 579

-1 069 704 39 605 -1 030 099

-17,01%

1050

-1 605 144

-133 400

-138,60% 0,00% 5,43% -37,22% -187,41%

1055 1060 1080 109N

757 551

-1 086 680

-251 114 -1 098 707

42 607 -291 824 -1 469 297

-83 872

439 198

10 628

PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

56,02%

Finanční výnosy Finanční náklady

0,00% 1,36%

1150 1152

-26 165 -50 244

Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci

0,00%

1160

25 255

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ZDANĚNÍM

54,66%

Daň z příjmů

10,30%

1200

Zisk po zdanění Menšinové podíly na zisku/(ztrátě) Čistý zisk

0,00%

1210

-34 538

428 570

27 437

80 722

-61 975

347 848

92 -61 883

347 848

Provozní výnosy se přechodem na IFRS snížily o 131,39 %. 136,44 % této změny tvořily výnosy ze stavební činnosti a prodeje zboží a snížení bylo částečně kompenzováno 5,05 % zvýšením ostatních provozních výnosů. Provozní náklady se vlivem přechodu na IFRS snížily o 187,41 %, z toho 17,01 % tvoří změny na položce spotřeba materiálu,

45

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví 138,6 % na položce změna zásob vlastní výroby a 37,22 % na položce ostatní provozní náklady. Finanční výnosy se vlivem převodu na IFRS nemění a finanční náklady se zvýšily o 1,36 %. Hladiny významnosti 18,22 % tedy dosáhly položky na řádcích 1000 Výnosy, 1055 Změna stavu zásob vlastní výroby a 109N Ostatní provozní náklady (zvýrazněné červeně). Z materiálů poskytnutých společností Metrostav a.s vyplývá, že změny na řádku 1000 Výnosy jsou většinou způsobeny vlivem změn výnosů v rámci stavebních smluv. Pouze malá část změn je způsobena vlivem diskontování dlouhodobých pohledávek a závazků. Tab. 3: Rozbor změn na řádku 1000 v tis. Kč účet operace 601 Výnosy Dlouh. pohledávky - přepočet na souč.hodnotu 601

částka oblast změn -1 032 515 Stavební smlouvy -37 189 Diskont dlouhodobých Z a P

Řádek 1055 Změna stavu zásob vlastní výroby zachycuje změny vzniklé vlivem rozdílného účtování stavebních smluv. Zvýšení výnosů o 1 086 680 tis. Kč v Tab. 4 je ve výsledovce podle IFRS vedeno jako snížení nákladů. Tab. 4: Rozbor změn na řádku 1055 v tis. Kč účet operace 611 Změna NV

částka oblast změn 1 086 680 Stavební smlouvy

Hlavní část změny v řádku 109N Ostatní provozní náklady vznikla vlivem konsolidace, další velkou část způsobilo odúčtování rezerv na opravy majetku a na dokončení projektu. Menší změny souvisí se stavebními smlouvami, investicemi do nemovitostí a odúčtováním rezerv na nevyčerpanou dovolenou. Tab. 5: Rozbor změn na řádku 109N v tis. Kč účet operace 5xx Náklady odúčtování rezerv na opravy majetku 552 odúčtování rezerv na dokončení projektů 554 Investice do nemovitostí opr.pol. Ovocný Trh 559 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 554

částka oblast změn 32 361 Stavební smlouvy -69 696 Rezervy -260 239 Rezervy 23 503 Investice do nemovitostí -17 753 Rezervy

46

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Další analýze tedy budou podrobeny změny vzniklé z titulu stavebních smluv, rezerv, leasingových smluv, dlouhodobého majetku (pozemky, budovy a zařízení a investice do nemovitostí), dlouhodobých závazků a pohledávek a daní ze zisku. Rozdíly vzniklé z titulu prodeje dlouhodobého majetku na leasing jsou v rámci jednotlivých řádků zanedbatelné.

4. 4 Analýza jednotlivých oblastí 4. 4. 1 Stavební smlouvy Tab. 19: Rozbor změn v rámci stavebních smluv v tis. Kč účet operace částka Nevyfakturované částky 31x odběratelům 302 902 32x Částky dlužné odběratelům 738 875 121 Nedokončená výroba -508 228 32x Přijaté zálohy -981 150 601 Výnosy -1 032 515 611 5xx 428

Změna NV Náklady Nerozdělený zisk

1 086 680 32 361 15 143

řádek 40 195 32 160 1000 1055 109N 350

popis dle IFRS Nevyfakturované částky odběratelům Částky dlužné odběratelům Zásoby Závazky a ostatní pasiva Výnosy Změna stavu zásob vlastní výroby Ostatní provozní náklady Kumulované zisky / ztráty

Hlavní rozdíl při účtování stavebních smluv je v uznávání výnosů. Zatímco česká legislativa uznává výnosy na základě proběhlé fakturace, mezinárodní účetní standardy používají metodu procenta dokončenosti, popřípadě metodu nulového zisku. Výnos se tedy může rovnat nákladům nebo poměrné části plánovaných výnosů, nemůže však být vyšší. V případě podniků ve Skupině Metrostav však byla fakturace vyšší než výnosy, které uznávají IFRS, proto musel být rozdíl 1 032 515 tis. Kč odúčtován. Hodnota výnosů v rámci ohodnocení nedokončené výroby se zvýší o 1 086 680 tis. Kč vlivem odlišného oceňování nedokončené výroby. Zatímco podle české úpravy je nedokončená výroba oceněná na základě vynaložených nákladů, podle IFRS může být při metodě procenta dokončenosti nedokončená výroba oceněna ve výši vynaložených nákladů plus připadající části zisku. Hodnota nedokončené výroby je tedy podle IFRS vyšší.

České standardy také na rozdíl od IFRS neznají položku 195 Částky dlužné odběratelům a 40 Nevyfakturované částky odběratelům. Nevyfakturované částky odběratelům jsou tvořeny přebytkem nákladů plus vykázaných zisků nad postupnou fakturací. Od této částky je dále odečtena suma odpovídajících přijatých záloh. Částka na řádku 40 je tedy tvořena rozdílem 757 947 tis. – 455 045 tis., tj. 303 902 tis. Vzhledem k tomu, že hodnota aktiv touto operací naroste, je nutné odúčtovat nedokončenou výrobu v hodnotě 508 902 tis. Kč, která odpovídá této fakturaci (zvýšení aktiv by bylo duplicitní) a která aktiva naopak poníží. Tyto částky nejsou shodné, protože nedokončená výroba podle českých standardů je počítaná v hodnotě nákladů spojených s touto výrobou.

47

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Nevyfakturované částky zjišťované metodou procenta dokončení tedy jsou nižší než náklady na tuto výrobu zjištěné podle českých standardů. Dalším faktorem ovlivňujícím tento rozdíl je uznávání odlišných druhů nákladů.

Částky dlužné odběratelům představují přebytek postupné fakturace nad vynaloženými náklady plus vykázanými zisky, tj. částku 738 875 tis. V tomto případě nemohla být fakturace provedena na základě zjišťovacích protokolů (alespoň ne ve velké míře) a proto byla provedena formou přijatých záloh na další činnost. Pokud tedy chceme zavést částky dlužné odběratelům podle IFRS, je nutné související přijaté zálohy ve výši 981 150 tis. Kč odúčtovat. Hodnoty se opět nerovnají, protože částky dlužné odběratelům zahrnují rozdíl fakturace a nákladů, kdežto přijaté zálohy jsou kalkulovány na základě odlišných výpočtů. Uznáváním odlišných nákladů při realizaci stavebních smluv vzniká rozdíl na řádku 109N. V tomto případě jsou náklady podle IFRS o 32 361 tis. Kč vyšší. Aplikací stavebních smluv do minulých let je třeba zvýšit výsledek hospodaření předešlých období o 15 143 tis. Kč. Vlivem stavebních smluv se částka aktiv snížila o 1,49 % (-205 326 tis. / 13 751 771 tis.) a částka pasiv snížila o 1,76 % (-242 275 tis. / 13 751 771 tis.). Výnosy se snížily o 4,74 % (-1 032 515 tis. / 21 791 172 tis.) a náklady o 5 % (-1 054 319 tis. / 21 043 582 tis.), zvýšení výnosů z titulu změny stavu zásob vlastní výroby je podle IFRS zahrnuto do nákladů jako snížení nákladů.

4. 4. 2 Rezervy Tab. 20: Rozbor změn v rámci rezerv v tis. Kč účet operace odúčtování rezerv na opravy majetku 451 odúčtování rezerv na opravy majetku 552 odúčtování rezerv na opravy majetku 428 odúčtování rezerv na dokončení projektů 428 odúčtování rezerv na dokončení projektů 459 odúčtování rezerv na dokončení projektů 554 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 428 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 554 rezerva na nevyčerpanou dovolenou 459

řádek

popis dle IFRS

-198 740

200

Rezervy

-69 696

109N

Ostatní provozní náklady

129 044

350

Kumulované zisky / ztráty

81 349

350


-341 588

200

Rezervy

-260 239

109N


-51 207

350


-17 753

109N


33 454

200

Rezervy

částka

48


Česká legislativa umožňuje tvořit rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Podniky ve Skupině tvoří jako rezervy podle zvláštních právních předpisů zejména rezervy na významné budoucí opravy dlouhodobého majetku. Ostatní rezervy zahrnují především rezervy na dokončení projektů a rezervy na záruční opravy. Podle IFRS jsou tvořeny rezervy na záruční opravy, na nevyčerpanou dovolenou a na likvidaci zařízení staveniště. Rezervy na záruční opravy jsou tedy tvořeny shodně podle obou úprav. Rezerva na likvidaci zařízení staveniště je natolik zanedbatelná, že by náklady a úsilí potřebné k jejímu vyčíslení převýšily přínos, a proto IFRS umožňují tento rozdíl opominout. Rezervy na opravy majetku jsou takové rezervy, které se podle české legislativy tvoří určitou dobu před plánovanou opravou majetku. Vzhledem k tomu, že mezinárodní účetní standardy nařizují odepisovat každou součást majetku zvlášť a vytvářet si tak rezervy na jejich opravu, byly by náklady tvořeny duplicitně. Proto se rezervy na opravy majetku podle IFRS odúčtovávají. Hodnota rezerv na opravy majetku vytvořených k 31. 12. 2004 byla 198 740 tis. Kč. Tyto rezervy bylo nutné odúčtovat a snížit tak hodnotu pasiv. Rezervy se souvztažně účtují na účet 552 do nákladů. Hodnota těchto rezerv v roce 2004 činila 69 696 tis. Kč a náklady byly při převodu na IFRS o tuto částku sníženy. Zbývající rezervy byly vytvořeny již v předcházejících obdobích a byla o ně snížena hodnota zisku, proto se o 129 044 tis. Kč musí zvýšit hodnota řádku 350 Kumulované zisky / ztráty v souvislosti s navýšením hospodářského výsledku minulých let. Obdobným způsobem se zohledňují rezervy na dokončení projektu. Zejména stavební výroba je do jisté míry závislá na počasí a ovlivňovaná ročním období a společnosti vytvářejí výnosy na základě dílčích fakturací, které odpovídají hodnotě provedených prací. Tyto rezervy by tedy měly v průběhu projektu tvořit zásoby na příští ztráty. Pokud např. v zimních měsících nejsou výnosy natolik vysoké, aby pokryly nejen variabilní náklady, ale také fixní, vykazuje projekt (a tím i společnost) za dané období ztrátu. Proto je v období, kdy je projekt ziskový, vytvářena rezerva na tyto budoucí ztráty a v období ztrátovém je tato rezerva odčerpávána. Hodnota nákladů je tedy v ziskovém období uměle navýšena a ve ztrátovém snížena. Následující graf názorně ukazuje vývoj zisku ilustrační stavební zakázky po čtvrtletích. Hodnota rezerv je tedy tvořena tak, aby se zisk přiblížil očekávanému vývoji.

49


Graf 1: Očekávaný a skutečný vývoj zisku v mil. Kč

zisk z projektu

30 25 20 15

očekávaný vývoj zisku

10

skutečný vývoj zisku

5 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13

období

Podle IFRS je však tato skutečnost zohledněna v řádcích 40 Nevyfakturované částky odběratelům a 195 Částky dlužné odběratelům (viz. Stavební smlouvy) a proto je tvorba rezervy duplicitní položkou a při převodu na IFRS se odúčtovává. K 31. 12. 2004 byla hodnota rezerv na opravy majetku 341 588 tis. Kč, z toho 260 239 tis. Kč bylo vytvořeno v roce 2004 a v tomto roce zaúčtováno do nákladů. O hodnotu 81 349 tis. Kč byl snížen hospodářský výsledek v minulých letech. Při převodu na IFRS musí být tedy tyto částky odúčtovány obdobně jako se postupovalo u rezerv na opravy majetku. Rezerva na nevyčerpanou dovolenou je rezerva, kterou si společnosti tvoří na dovolenou daného roku, která nebyla v tomto roce vyčerpána. V minulých obdobích by podle IFRS byly tvořeny rezervy v hodnotě 51 207 tis. Kč. Částka 17 753 tis. Kč odpovídá odčerpání rezerv v roce 2004 a 33 454 tis. Kč je zůstatková hodnota rezervy k 31. 12. 2004. Zde je tedy na rozdíl od předchozích případů zvýšena hodnota hospodářského výsledku minulých let o 51 207 tis. Kč, hodnota nákladů se sníží o 17 753 tis. Kč odčerpaných rezerv a částka na řádku 200 Rezervy naroste o současnou hodnotu rezerv 33 454 tis. Kč. Vlivem odúčtování rezerv se tedy sníží hodnota pasiv o 2,39 % (-329 935 tis / 13 751 771 tis.), z toho o 0,5 % (-69 696 tis. / 13 751 771 tis.) vlivem rezerv na opravy majetku a o 1,89 % (-260 239 tis. / 13 751 771 tis.) vlivem rezerv na dokončení projektu. Hodnota nákladů se sníží o 1,57 % (-329 935 tis. / 21 043 582 tis.), z toho o 0,33 % (-69 696 tis. / 21 043 582 tis.) vlivem rezerv na opravy majetku a o 1,24 % (-260 239 tis. / 21 043 582 tis.) vlivem rezerv na dokončení projektu.

50

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Vlivem zavedení rezerv na nevyčerpanou dovolenou se sníží hodnota pasiv o 0,13 % (-17 753 tis. Kč / 13 751 771 tis.) a hodnota nákladů o 0,08 % (-17 753 tis. / 21 043 582 tis.).

4. 4. 3 Leasingové smlouvy Tab. 21: Rozbor změn v rámci leasingových smluv v tis. Kč účet operace částka odúčtování nákladů příštích období 381 0 321 odúčtování závazků 0 518 022

odúčtování nájemného dlouhodobý hmotný majetek

-72 546 172 283

1050 90

231

krátkodobý závazek - půjčka dlouhodobý závazek půjčka finanční náklady HV minulých let odpisy běžného období

65 909

180

popis dle IFRS Pohledávky a ostatní oběžná aktiva Závazky a ostatní pasiva Spotřeba materiálu a subdodávek Pozemky, budovy a zařízení Krátkodobé úvěry splatné do 1 roku

70 152 10 628 16 912 42 607

230 1152 350 1080

Dlouhodobé úvěry Finanční náklady Kumulované zisky / ztráty Odpisy a amortizace

461 562 428 551

řádek 20 160

Podniky ve skupině Metrostav využívají možnosti finančního leasingu (tak jak ho chápou IFRS) zejména pro stavební stroje, nákladní auta,… Podle české úpravy se ve výkazech zobrazují pouze jednotlivé leasingové splátky v nákladech na účtu 518 Náklady na služby, popř. 381 Náklady příštího období. IFRS namísto toho vyžadují zavést najatý majetek do rozvahy a naproti tomu vykázat závazek. Hodnota vykazovaného aktiva i závazku se na počátku rovná fair value majetku nebo současné hodnotě leasingových splátek, je-li tato částka nižší. Při vykazování pouze pravidelných splátek dochází podle IFRS k podhodnocení aktiv a závazků (tedy zadluženosti) podniku. Pro výpočet současné hodnoty se používá implicitní úroková míra (tj. vnitřní výnosové procento pronajímatele) nebo přírůstková úroková míra (tj. úroková míra, za kterou by si mohl nájemce vypůjčit peníze na nákup aktiva). Finanční leasing se aktivuje do dlouhodobých aktiv v reálné hodnotě najatého majetku na počátku doby leasingu nebo, pokud je nižší, v současné hodnotě leasingových plateb. Každá platba leasingu je alokována mezi závazky a finanční náklady tak, aby bylo dosaženo konstantní úrokové míry ze zbývajícího zůstatku závazku. Vlivem použití IFRS stoupne tedy hodnota dlouhodobého hmotného majetku pronajatého na leasing, který je dle české úpravy veden pouze podrozvahově, o 172 283 tis. Kč. Úroky zvyšují náklady o 10 628 tis. Kč. Majetek zavedený do aktiv společnosti je dále odepisován a hodnota těchto odpisů zvyšuje náklady o dalších 42 607 tis.

51

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Z tabulky dále vyplývá, že v roce 2004 bylo zaplaceno na nájemném 72 546 tis. Kč. O tuto částku je podle IFRS nutné náklady v roce 2004 snížit, protože nájemné je již zobrazeno v účetnictví jako hodnota aktiv, závazků a finančních nákladů. Pokud by společnostem ve Skupině vznikaly vlivem dopředu placeného nájemného náklady příštích období, bylo by nutné odúčtovat i tyto. Na druhou stranu je nutné vykázat závazek za pronajímatelem v členění na dlouhodobý a krátkodobý. Tento závazek je postupně amortizován a při amortizaci je použita metoda efektivní úrokové míry. Původní vykázaný závazek se rovná pouze současné hodnotě najatého aktiva. Na první pohled tedy vypadá, že hodnota závazků a aktiv se musí vždy rovnat, ale závazek je dále amortizován a aktivum odepisováno, takže se hodnota závazku a zůstatkové hodnoty aktiva nerovnají. V dalším roce bude tedy dle tabulky snížen závazek ve výši 65 909 tis. Kč a je vykázán jako závazek krátkodobý a v dalších letech bude snížen o 70 152 tis. Kč. Nakonec je nutné pamatovat na to, že rozdílným vykazováním nákladů byl v minulých letech vykázán i odlišný hospodářský výsledek. Částka vykázaná v řádku 350 Kumulované zisky / ztráty se vlivem rozdílného pohledu na leasingové smlouvy zvýší o 16 912 tis. Kč. Vlivem leasingových smluv se hodnota nákladů sníží o 0,09 % (-19 322 tis. / 21 043 582 tis.). Hodnota aktiv vzroste o 1,25 % (172 283 tis. / 13 751 771 tis.), přičemž hodnota dlouhodobých aktiv vzroste o 1,72 % (172 283 tis. / 9 992 045 tis.). Pasiva nárůstem hospodářského výsledku minulých let vzrostou o 0,12 % (16 912 tis. / 13 751 771 tis.).

4. 4. 4 Pozemky, budovy a zařízení Tab. 22: Rozbor změn v rámci pozemků, budov a zařízení v tis. Kč účet operace částka řádek 031 Invest develop.projekty -44 243 90 112 Invest develop.projekty 44 243 30 031 Beta develop.projekty -14 795 90 112 Beta develop.projekty 14 795 30 031 Rezident develop.projekty -16 001 90 112 Rezident develop.projekty 16 001 30

popis dle IFRS Pozemky, budovy a zařízení Zásoby Pozemky, budovy a zařízení Zásoby Pozemky, budovy a zařízení Zásoby

Podle české úpravy je do dlouhodobého hmotného majetku zařazen ten majetek, jehož doba použitelnosti je vyšší než rok a pořizovací cena vyšší než 40 000 Kč. Podle IFRS jsou do dlouhodobého majetku zařazeny ty pozemky, budovy a zařízení, jejichž hodnota je spolehlivě vyčíslitelná a u kterých je pravděpodobné, že podniku přinesou budoucí ekonomický užitek. Doba použitelnosti a cena jsou stanoveny podle politiky podniku. Pokud mají jednotlivé části majetku různou dobu životnosti, je vhodné posuzovat

52

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví každou část odděleně a odlišně je i odepisovat (např. motor zvlášť od stroje je-li to účelné). Některé náhradní díly lze vykazovat jako dlouhodobý majetek a ne jako zásobu tak, jak je tomu u českých předpisů. Podle tohoto předpisu se přesouvají některé náhradní díly do pozemků, budov a zařízení, součásti strojů bývají vlivem odlišného posouzení vykázány jako zásoby. Z těchto dlouhodobých aktiv jsou však některá vyňata na základě standardu IAS 40 – Investice do nemovitostí. Společnosti ve Skupině musely při převodu na IFRS překlasifikovat některé pozemky, budovy a zařízení v rámci developerských projektů z dlouhodobého majetku do zásob. Jedná se o majetek držený z důvodu prodeje v rámci běžného hospodaření a jako takový musí být dle Dodatku A IAS 40 zahrnut do zásob. Developerské projekty ve společnostech Metrostav Invest a.s., Metrostav Beta, s.r.o. a Metrostav Rezident zahrnují výstavbu komerčních objektů, výstavbu bytů a výstavbu rodinných domů. Hodnota těchto aktiv činila u společnosti Metrostav Invest a.s 44 243 tis. Kč, u společnosti Metrostav Beta s.r.o. 14 795 tis. Kč a u společnosti Metrostav Rezident 16 001 tis. Kč. Vlivem těchto přesunů se celková hodnota aktiv nezměnila, změnila se pouze jejich struktura. Hodnota dlouhodobých aktiv se snížila o 1,99 % (75 039 tis. / 3 759 726 tis.) a hodnota krátkodobých aktiv se zvýšila o 0,75 % (75 039 tis. / 9 992 045 tis.).

4. 4. 5 Investice do nemovitostí Tab. 23: Rozbor změn v rámci investic do nemovitostí v tis. Kč účet operace částka Investice do nemovitostí ZC 02/08 -288 060 Investice do nemovitostí ZC - opr.pol. BS 264 557 Investice do nemovitostí opr.pol. Ovocný Trh 559 23 503

řádek

popis dle IFRS

90

Pozemky, budovy a zařízení

91

Investice do nemovitostí

109N


Za investice do nemovitostí jsou podle IFRS považovány budovy které neužívá vlastník, nejsou drženy z důvodu prodeje v rámci běžného hospodaření, nejsou ve vývoji a je na ně využit fair value model, tzn. že v případě, že je účetní hodnota aktiva vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, sníží se účetní hodnota tohoto aktiva okamžitě na jeho realizovatelnou hodnotu. Jedná se o aktiva koupená za účelem dalšího prodeje a realizace zisku. Oproti tomu podle české úpravy jsou tyto nemovitosti vykazovány shodně s ostatními aktivy, která jsou oceňována v historických cenách snížených o oprávky. Nemovitosti které vlastní a obchoduje realitní kancelář společnosti Metrostav a.s. se sídlem v Praze, ulice Ovocný Trh. Nemovitosti, spadají do kategorie investice do nemovitostí. Tyto nemovitosti nejsou společností využívány k běžné činnosti a slouží

53

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví především k dalšímu prodeji nebo pronájmu. Vykázaná reálná hodnota investic do nemovitostí byla zjištěna metodou diskontovaných peněžních toků a není založena na posudku znalce. V případě že by nemovitost začala být používána pro vnitřní potřeby Společnosti byla by přeřazena do hmotného majetku. Tato aktiva, jejichž zůstatková hodnota činí 288 060 tis. Kč, byla převodem na IFRS převedena na řádek 91 Investice do nemovitostí, opravná položka k těmto aktivům ve výši 23 503 tis. byla zaúčtována do nákladů. Vlivem přeúčtování investic do nemovitostí se snížila aktiva o 0,17 % (-23 503 tis. / 13 751 771 tis.) a náklady vzrostly o 0,11 % (23 503 tis. / 21 043 582 tis.).

4. 4. 6 Dlouhodobé závazky a pohledávky Tab. 24: Rozbor změn v rámci dlouhodobých závazků a pohledávek v tis. Kč účet operace částka řádek popis dle IFRS Dlouh. pohledávky přepočet na souč.hodnotu 311x 110 Dlouhodobé pohledávky -63 065 Dlouh. pohledávky přepočet na souč.hodnotu -37 189 601 1000 Výnosy 428 Z a P - nerozdělený zisk 35 358 350 Kumulované zisky / ztráty Dlouh. závazky - přepočet na souč.hodnotu -122 088 321x 250 Ostatní dlouhodobé závazky Dlouh. závazky - přepočet Spotřeba materiálu a na souč.hodnotu subdodávek 503 -60 854 1050

Podle české úpravy jsou pohledávky a závazky vedeny v účetnictví v jejich nominální hodnotě. V případech stanovených zákonem je možné vytvářet k pohledávkám opravné položky, pokud je zřejmé, že dlužník pohledávku nezaplatí. Oproti tomu IFRS nařizují dlouhodobé pohledávky a závazky diskontovat na jejich současnou hodnotu. Vlivem této metodiky je snížena hodnota pohledávek o částku vypočtenou pomocí metody efektivních úrokových výnosů, tj. o 63 065 tis. Kč. Souvztažně s tímto jsou sníženy výnosy. Ta část snížení výnosů, která měla být provedena v předešlých obdobích, musí být provedena na řádku 350 Kumulované zisky / ztráty. Výnosy daného období byly tedy sníženy o 37 189 tis. Kč a výnosy předešlých období o 25 876 tis. Kč. Obdobně se postupuje u dlouhodobých závazků. Hodnota dlouhodobých závazků byla snížena o 122 088 tis. Kč. Náklady daného období se tím snížily o 60 854 tis. Kč a náklady minulých období o 61 234 tis. Kč. Vlivem přepočtu dlouhodobých pohledávek a závazků na současnou hodnotu se zvýšil hospodářský výsledek minulých let o 35 358 tis. Kč (61 234 tis. – 25 876 tis.). Při inkasu pohledávky, resp. platbě závazku, je rozdíl zaúčtován do finančních výnosů, resp. nákladů. V relativním vyjádření se tedy hodnota nákladů snížila o 0,29 % (-60 854 tis. / 21 043 582 tis.) a hodnota výnosů o 0,17 % (-37 189 tis. / 21 791 172 tis.). Hodnota aktiv

54

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví se snížila o 0,46 % (-63 065 tis. / 13 751 771 tis.) a hodnota pasiv o 0,63 % (-86 730 tis. / 13 751 771 tis.). Snížení hodnoty pasiv bylo způsobeno 0,89 % snížením závazků (-122 088 tis. / 13 751 771 tis.) a 0,26 % zvýšením nerozděleného zisku (35 358 tis. / 13 751 771 tis.).

4. 4. 7 Daně ze zisku Odložené daně jsou podle obou úprav počítány prakticky stejně – tj. stanoví se v plné výši na základě dočasných rozdílů mezi daňovou hodnotou aktiv a závazků a jejich účetní hodnotou. Základna pro výpočet daně je však podle obou úprav odlišná. Zatímco české předpisy umožňují vést v reálné hodnotě pouze některá vybraná aktiva, většinou držená ze spekulativních důvodů, IFRS umožňují vést ve fair value i další aktiva. Odepisováním těchto aktiv a vytvářením opravných položek potom vzniká rozdílný základ daně, tím i daň odložená. Výpočet splatné daně se kvůli průkaznosti výkazů musí přizpůsobit české úpravě. Vypočtená odložená daň dle ČÚS se tedy musí odúčtovat a doúčtovává se odložená daň dle IFRS. Tab. 25: Rozbor změn v rámci odúčtování odložené daně podle ČÚS v tis. Kč účet operace částka řádek popis dle IFRS odúčtování odložené daně podle českých předpisů 428 -46 700 350 Kumulované zisky / ztráty odúčtování odložené daně Odložená daňová podle českých předpisů pohledávka 481 -151 535 270 odúčtování odložené daně podle českých předpisů 481 122 260 Odložený daňový závazek odúčtování odložené daně podle českých předpisů 592 1200 Daň z příjmů 104 956

Tab. 26: Rozbor změn v rámci účtování odložené daně podle IFRS v tis. Kč účet operace částka řádek IAS odložená daň 2004 / 481 2003 7 014 270 IAS odložená daň 2004 / 428 2003 -17 220 350 IAS odložená daň 2004 / 592 2003 -24 234 1200

popis dle IFRS Odložená daňová pohledávka Kumulované zisky / ztráty Daň z příjmů

Zatímco podle české úpravy byla vykázána odložená daňová pohledávka 151 535 tis. Kč a odložený daňový závazek 122 tis.Kč, podle IFRS vznikla pouze pohledávka 7 014 tis. Kč. Důležitý je zde fakt, že i když je odložená daňová pohledávka účtována na straně má dáti účtu 481 (tj. účet pasivní), vykazuje se v rozvaze jako aktivum, tj. mění se hodnota aktiv. Na řádku 350 Kumulované zisky / ztráty je opět dopočítán zpětně dopad této operace z minulých let.

55

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Vlivem odúčtování odložené daně podle české úpravy a zaúčtování odložené daně podle mezinárodních účetních standardů se sníží hodnota aktiv o 1,05 % (-144 521 tis. / 13 751 771 tis.) a hodnota pasiv o 0,46 % (-63 798 tis. / 13 751 771 tis.). Náklady narostou o 0,38 % (80 722 tis. / 21 043 582 tis.). Další odlišnosti ve vykázaných daních, které se projevily na jednotlivých řádcích, vznikly ve skutečnosti vlivem vypořádání záloh na daň ze zisku a rezervy, která byla na tuto daň vytvořena. Hodnota pasiv se tedy v tomto případě nemění, mění se pouze jejich struktura. Tab. 27: Rozbor změn v rámci vypořádání rezervy na daň ze zisku v tis. Kč účet operace částka řádek odúčtování rezervy na daň z příjmů - SBT 453 -22 682 200 závazek daně z příjmů Metros 341 -1 757 160 závazek daně z příjmů MTS SK 341 -2 511 160 závazek daně z příjmů MTS Invest 341 -24 850 160 závazek daně z příjmů Metrostav 341 -147 653 160 341 závazek daně z příjmů Beta -538 160 závazek daně z příjmů Skupina BS 199 991 162

popis dle IFRS Rezervy Závazky a ostatní pasiva Závazky a ostatní pasiva Závazky a ostatní pasiva Závazky a ostatní pasiva Závazky a ostatní pasiva Závazek z titulu daně z příjmů

56


5 Diskuse a závěr Podle jedné z mnoha definic je finanční účetnictví systém sledování informací o uskutečnění hospodářských operací. Tato definice zní velice jednoduše, ale během svého studia, při práci na této diplomové práci i v praxi jsem se už mnohokrát setkala (a určitě ne jenom já) s tím, že nemusí být vždy jasné, jak tuto operaci zaznamenat. K vyřešení tohoto problému existuje řada norem a postupů, mezi nimi skupina českých pravidel (zákon o účetnictví, vyhláška, …) a sada pravidel nazývaných mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Už po letmém prostudování je jasné, že výkazy sestavené podle těchto přístupů budou v mnohém odlišné. Jiný dopad budou mít na malé podniky, jiný na velké korporace. Různý dopad zaznamenají i firmy v různých oborech. Skupina firem, kterou jsem si vybrala já, jsou různé firmy (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), různě velké. Spojuje je působení v oboru stavebnictví, se zakázkami až miliardového rozsahu. Už z tohoto poznatku vyplývá, že největší vliv na hodnotu výkazů zde bude mít standard IAS 11 – Stavební smlouvy, který řeší problematiku dlouhodobých zakázek. Analýzou absolutních změn jsem dospěla k položkám, na kterých se hodnoty změnily natolik, aby bylo účelné je analyzovat. Podle materiálů společnosti Metrostav jsem potom vybrala oblasti, které způsobily tyto rozdíly, a důvody těchto změn jsem se snažila objasnit. Tabulka 28 přehledně shrnuje, jak jednotlivé oblasti ovlivnily celkovou výši aktiv, pasiv, výnosů, nákladů a hospodářského výsledku. Potvrzuje nám, že největší vliv na výši jednotlivých veličin mělo použití standardu Stavební smlouvy. Pokud se ale podíváme na relativní změnu hospodářského výsledku, zjistíme, že není tak velká, jak se mohlo zdát. Standard sice ovlivnil výši výnosů a nákladů, ale obě veličiny snížil o cca 5 %. Další oblastí, která nás na první pohled zaujme, jsou rezervy. Odúčtováním rezerv na opravy majetku a na dokončení projektu se snížily náklady tak, že celkový hospodářský výsledek narostl o 44,35 %. Na druhou stranu je nutno podotknout, že rezervy na dokončení projektu jsou nedaňové a tvoří většinovou část snížení nákladů, tzn. že na výši daňové základny by se toto odúčtování neprojevilo. Rezervy také způsobují největší rozdíl v hodnotě pasiv ze všech analyzovaných oblastí.

57

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví Tab. 28: Sumarizace vlivu jednotlivých oblastí na účetní výkazy oblast změn Stavební smlouvy Rezervy Leasingové smlouvy Pozemky, budova a zařízení Investice do nemovitostí Dlouhodobé závazky a pohledávky Daně ze zisku Celková změna vlivem vybraných oblastí Změna položek rozvahy vlivem odlišného zisku běžného období Ostatní změny Celková změna

aktiva -1,49% 1,25%

pasiva -1,76% -2,52% 0,12%

hosp. výnosy náklady výsledek -4,74% -5,01% 2,78% 44,35% -1,65% -0,09% 2,46%

-0,17%

0,11%

-3,00%

-0,46% -1,05%

-0,63% -0,46%

-0,17%

-0,29% 0,38%

3,02% -10,30%

-1,92%

-5,25%

-4,91%

-6,55%

39,32%

-1,92%

2,53% 0,65% -2,07%

x 0,18% -4,73%

x -0,43% -6,98%

x 15,34% 54,66%

Ostatní oblasti už nezpůsobují oproti těm předešlým tak velké změny. Leasingové smlouvy se především podepsaly na hodnotě aktiv. Vlivem použití standardu IAS 40 – Investice do nemovitostí zase narůstají náklady vlivem uplatnění opravných položek na majetek, na který by podle české úpravy opravné položky tvořeny být neměly. Pozemky, budovy a zařízení jsou oblastí, kde dochází k velkým změnám ve struktuře aktiv, z tabulky je ale patrné, že na celkové veličiny má nulový vliv. Dalším rozborem bylo zjištěno, že velký vliv na hodnotu pasiv má odlišný výsledek hospodaření, který pasiva navyšuje o 2,53 %. Jak je uvedeno již dříve, hospodářský výsledek narostl zejména vlivem odúčtování rezerv na dokončení projektu. Řádek Ostatní změny sumarizuje rozdíly, které jsem kvůli stanovené hladině významnosti neanalyzovala. Při pohledu do výkazů lze zjistit, že se jedná zejména o řádek 1050 Spotřeba materiálu a subdodávek ve výkazu zisků a ztrát, který nedosáhl hladiny významnosti pouze o 1,21 %. V rozvaze se jedná o řádky 180 Krátkodobé půjčky, 230 Půjčky a 340 Rozdíly z kurzových přepočtů a ostatní fondy na straně pasiv. Analýzou se tedy potvrdilo, že výkazy sestavené podle obou přístupů poskytují poněkud odlišný pohled a další národní postupy si tento pohled vytváří zase po svém. Pokud tedy mají být společnosti srovnávány na mezinárodní úrovni, je nutné najít jednotný postup a zajistit jejich srovnatelnost. Systém mezinárodních účetních standardů byl vytvořen právě k tomuto účelu.

58


6 Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

KOVANICOVÁ, D. A KOL. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 2.vyd. Praha: Polygon, 1999. 428 s. ISBN 80-85967-98-7. KRUPOVÁ L., VAŠEK L., ČERNÝ M. R. IAS /IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. 1.vyd. Praha: 1. VOX a. s., 2005. 1049 s. ISBN 80-86324-44-3. LOUŠA, F. Zákon o účetnictví v praxi – úplné znění po novele s výkladem. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 116 s. ISBN 80-247-0807-8. SOCHORCOVÁ, M. Mezinárodní harmonizace účetnictví. SYNEK, M. A KOL. Manažerská ekonomika. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 456 s. ISBN 80-7169-211-5. VYBÍHAL, V., JAROŠ, T. Daně z příjmů 2003/2004 praktický průvodce. 6.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 328 s. ISBN 80-247-0749-7. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. dotisk. Brno: MZLU, 2002. 88 s. ISBN 807157-369-8.

Zákony Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. [10] České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. [11] Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách. [12] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

[8] [9]

Webové stránky [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]

Společnost Metrostav. Server Business.center. Společnost Deloitte & Touche. Databáze Eurlex. Ministerstvo financí České republiky. Společnost PricewaterhouseCoopers Společnost SP Audit s.r.o. Server Účetní svět.

59


7 Přílohy Příloha č.1: Porovnání struktury aktiv podle IFRS a ČÚS Příloha č.2: Porovnání struktury pasiv podle IFRS a ČÚS Příloha č.3: Porovnání struktury výkazu zisků a ztrát podle IFRS a ČÚS Příloha č.4: Rozvaha k 31. prosinci 2004 Příloha č.5: Výkaz zisků a ztrát za rok 2004

60

Účetní závěrka podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Recommend Documents