SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
ÚČETNÍ UZÁVĚRKA A ZÁVĚRKA, ÚČETNÍ VÝKAZY, CASH FLOW BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Hana Bazalová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Ladislav Žalio
Znojmo, duben 2009
Abstrakt Bakalářská práce pojednává o zásadách účetní závěrky a uzávěrky. Teoretická část se zabývá především uvedením do problematiky a průběhu účetní uzávěrky a závěrky. Neopomenutelnou část také tvoří jednotlivé popisy účetních výkazů a cash flow. Pozornost je pak věnována samotnému ukončení všech operací v podobě zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy.
Obsahem praktické části je představení společnosti, ve které je aplikační část prováděna a dále popis významných činností souvisejících právě s účetní závěrkou a uzávěrkou a s vyhotovením účetních výkazů a cash flow.
V závěru bych se ráda pokusila zhodnotit průběh všech operací ve sledované akciové společnosti a srovnat tyto získané poznatky s teorií.
Kurzfassung Die Bakkalaureusarbeit behandelt die Grundsätze des Rechnungs- und Jahresabschlusses. Der theoretische Teil befasst sich vor allem mit der Einleitung in die Problematik und in den Verlauf des Jahres– und Rechnungsabschlusses. Den vichtigen Teil bilden auch einzelne Beschreibungen der Rechnungsaufstellungen und cash flow. Die Aufmerksamkeit wird dann einzelner Beendigung allet Operationen in Gestalt der Veröffentlichung des Rechnungsabschlusses und Jahresberichtes gewidmet.
Der Inhalt des praktischen Teils ist die Vorführung der Gesellschaft, in welcher der Anwendungsteil durchgeführt wird und weiter die Beshreibung der bedeutenden Tätigkeiten, die eben mit dem Rechnungs- und Jahresabschlusses und der Ausfertigung der Rechnungsaufstellungen und cash flow zusammenhängen.
Im Schluss möchte ich versuchen den Verlauf aller Operationen in einer verfolgten Aktiengesellschaft zu bewerten und diese erworbenen Erkenntnisse mit Theorie zu vergleichen.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní závěrka a uzávěrka, účetní výkazy, cash flow“ vypracovala samostatně na základě pokynů vedoucího bakalářské práce a vlastních zjištění a materiálů uvedených v seznamu literatury.
Ve Znojmě dne 23. dubna 2009 …………………………… Hana Bazalová
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Žalio za odborné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.
Mé poděkování patří také paní Anně Kabátkové, vedoucí účetnictví, která mi poskytla podklady a informace v akciové společnosti. A děkuji také Janě Weingruberové, kolegyni, která mi byla velkou oporou po celou dobu studia.
Obsah ÚVOD......................................................................................................................................9 CÍL A METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...............................................................................11 1 TEORETICKÁ ČÁST ...........................................................................................................12 1.1 Účetní uzávěrka............................................................................................................12 1.1.1 Inventarizace...........................................................................................................12 1.1.2 Věcná a časová souvislost.......................................................................................13 1.1.3 Uzavírání účetních knih ..........................................................................................14 1.1.4 Hospodářský výsledek ............................................................................................15 1.2 Účetní závěrka..............................................................................................................16 1.2.1 Vymezení účetní závěrky........................................................................................16 1.2.2 Druhy účetních závěrek ..........................................................................................17 1.2.3 Obsah a rozsah účetní závěrky................................................................................18 1.3 Rozvaha.........................................................................................................................19 1.3.1 Uspořádání položek ................................................................................................20 1.3.2 Označení položek....................................................................................................21 1.4 Výsledovka....................................................................................................................21 1.4.1 Uspořádání položek ................................................................................................22 1.4.2 Označení položek....................................................................................................22 1.5 Příloha...........................................................................................................................23 1.5.1 Obsah přílohy..........................................................................................................23 1.6 Cash flow ......................................................................................................................24 1.6.1 Zdroj informací cash flow.......................................................................................24 1.6.2 Metody vykazování cash flow ................................................................................25 1.6.3 Struktura a členění cash flow..................................................................................26 1.7 Zveřejnění účetní závěrky...........................................................................................27 1.7.1 Způsoby zveřejnění.................................................................................................27 1.7.2 Výroční zpráva........................................................................................................27 2 Praktická část..................................................................................................................29 2.1 Profil společnosti ..........................................................................................................29 2.2 Inventarizace ................................................................................................................30 2.2.1 Průběh inventarizace...............................................................................................31 2.2.2 Rozdíly inventarizace .............................................................................................32 2.3 Uzávěrkové operace.....................................................................................................32 2.3.1 Časové rozlišení......................................................................................................32
2.3.2 Dohadné a opravné položky ...................................................................................33 2.3.3 Rezervy ...................................................................................................................34 2.3.4 Odpisy.....................................................................................................................35 2.3.5 Přepočty cizí měny, kurzové rozdíly ......................................................................37 2.3.6 Haléřové rozdíly .....................................................................................................39 2.3.7 Opravy chyb............................................................................................................39 2.4 Daň z příjmu.................................................................................................................41 2.4.1 Daň z příjmu odložená............................................................................................41 2.4.2 Daň z příjmu splatná ...............................................................................................42 2.5 Uzavírání knih..............................................................................................................43 2.6 Účetní závěrka..............................................................................................................44 2.6.1 Rozvaha ..................................................................................................................44 2.6.2 Výsledovka .............................................................................................................45 2.6.3 Cash Flow ...............................................................................................................45 2.6.4 Příloha.....................................................................................................................46 ZÁVĚR ..................................................................................................................................48 POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................................49 POUŽITÉ ZKRATKY ..............................................................................................................50
Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila účetní závěrku a uzávěrku, protože účetní závěrku považuji za nezbytné nejen pro vnitřní potřeby firmy, a potažmo tak pro její další vývoj, ale také nanejvýš důležité pro styky s okolím, kdy se běžná součást účetní závěrky jako rozvaha, výkaz zisku a ztráty atd., stala nepostradatelnou v jednání s našimi partnery ať už soukromými nebo veřejnými.
Problematika účetní závěrky vyžaduje značnou pozornost už jen proto, že až z výkazů během ní sestavovaných jsme schopni říct, jak firma hospodařila a zda se jí povedlo dosáhnout všech předem stanovených cílů. Především při srovnání několika účetních období jsme také schopni odhadnout, jak se bude nadále vyvíjet situace v podniku a připravit se tak alespoň z části na nepříznivou situaci vyplývající z dokumentů závěrky.
Nejen proto si myslím, že tato problematika vyžaduje značnou pozornost. Výkazy z účetnictví jsou také nedílnou součástí našich jednání se státními úřady, kdy soukromé subjekty mohou vystupovat nejen jako dlužníci daní všeho druhu, ale také žadatelé o dotace, a to v době, kdy Česká republika již neoddělitelně patří do Evropské unie i na poli nadnárodním.
Z pohledu zaměstnanců je pak účetní závěrka a uzávěrka chápána jako úspěšné završení jejich celoroční práce, spojené však s rizikem chyb, protože i přesto, že je účetní závěrka a uzávěrka pravidelně se opakující událostí, vzdálenost jednotlivých intervalů mezi obdobími může vést k situaci, kdy nedopatřením může dojít k opomenutí některé z částí závěrky nebo uzávěrky.
Také díky tomu je operacím spojeným s účetní uzávěrkou a závěrkou věnována značná pozornost a pro zjednodušení často i velmi sofistikované účetní programy, aby se omezil vliv lidského faktoru na chyby, už tak obsažené v zaúčtování během roku.
Problematickou je pak také oblast zákonů a vyhlášek spojených s účetními uzávěrkami a závěrkami, které stanovují velkou škálu „mantinelů“, kterými se musí každá společnost řídit, a to jak v oblasti uzávěrkových operací a především stanovení hospodářského
9
výsledku a následné daně, ale i v uspořádání a označení položek jednotlivých účetních výkazů, aby byla dodržena především přehlednost a jednotnost spojená se zjednodušeným porovnáváním jednotlivých společností a období.
10
Cíl a metodika bakalářské práce Předmětem mé bakalářské práce je účetní uzávěrka a závěrka, účetní výkazy a cash flow. Toto téma jsem si zvolila proto, že účetní uzávěrky a závěrky jsou ve všech podnicích bez rozdílu důležitou součástí hodnocení hospodaření podniku.
Cílem mé práce je popis teoretických postupů a jeho srovnání s postupy ve společnosti TOS ZNOJMO, akciová společnost.
V teoretické části se budu věnovat vymezení pojmu účetní závěrka a uzávěrka, pokusím se také přiblížit účetní výkazy rozvahu, výsledovku a přílohu. Pozornost bude věnována také cash flow a samozřejmě i zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávě. Zaměřím se na uzavírání knih a zjištění hospodářského výsledku. Opomenuty nezůstanou ani položky jednotlivých výkazů, u cash flow se zaměřím také na získávání informací pro tento výkaz o peněžních tocích.
Podklady pro teoretickou část bakalářské práce jsem čerpala z odborné literatury, včetně zákonů a snažila jsem se využít i vlastních poznatků, které jsem získala během studia.
V praktické části se zaměřím na postupy, které ve společnosti probíhají v souvislosti s účetní závěrkou a uzávěrkou. Pokusím se navázat na strukturu teoretické části a dle poskytnutých informací od zaměstnanců společnosti TOS ZNOJMO, akciová společnost, srovnám průběh všech činností a také sestavování účetních výkazů.
Ráda bych se věnovala především inventarizacím a uzávěrkových operacím spojeným s následným výpočtem daně z příjmu a uzavíráním účetních knih. V poslední části mé bakalářské práce bych se ráda zmínila o účetních výkazech.
11
1 Teoretická část „Podle účetní teorie rozlišujeme, zda se nacházíme v oblasti: •
účetní uzávěrky, v níž probíhají úkony související s uzavřením účetních knih
•
účetní závěrky, ve které již sestavujeme účetní výkazy.“1
1.1 Účetní uzávěrka Roční účetní uzávěrka zabezpečuje: a) správnost a úplnost údajů účetních knih v příslušném účetním období, např. -
časové rozlišení nákladů a výnosů
-
vyúčtování dohadných a opravných položek
-
opravy zůstatků účtů na základě inventarizace
-
doklady týkající se minulého roku
-
vypořádání peněz na cestě
b) uzavření účetních knih -
převod jednotlivých výsledkových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát
-
převod zůstatků rozvahových účtů na účet 702 – Konečný účet rozvážný
c) vyúčtování rozdílové položky hospodářského výsledku příslušného účetního období mezi účty 710 a 702
1.1.1 Inventarizace „Inventarizace majetku a závazků slouží pro účely zjištění skutečného stavu majetku a závazků a k následnému opravení stavu zjištěného v účetnictví, tj. věcné i účetní vypořádání s případnými rozdíly mezi skutečným a účetním stavem (vypořádání mank a úbytků do výše norem, popř. přebytků).“2
1
AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach, 2007. 175 s. ISBN 978-80-86296-15-
9. 2
RYMEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG, 2005. 845 s. ISBN 80-7263-251-5.
12
Pokud mluvíme o rozdílech mezi skutečným a účetním stavem, mohou nastat tyto případy: a) přirozený úbytek – považuje se za běžnou spotřebu, úbytek z přirozených důvodů (vyschnutí, rozprášení, prořez) je limitován stanovenou normou ve vnitřních předpisech, aby nebylo zneužito tohoto přirozeného stavu b) škoda – znehodnocení majetku např. z důvodu rozbití, požáru atd., považuje se za provozní náklad účetní jednotky, pokud dojde k úhradě této škody, považuje se ta za výnos c) manko, schodek – opět provozní náklad související s činností účetní jednotky d) zaniklé závazky – jedná se o závazky zaniklé dohodou, splněním nebo nemožností splnit, smrtí dlužníka, ale také započtením e) přebytek – přebytek majetku se účtuje podle druhu majetku a jedná se o jediný případ, kdy skutečný stav je vyšší než stav účetní. Takovýto majetek je nezbytné ocenit ať už jmenovitou hodnotou nebo reprodukční pořizovací cenou.
1.1.2 Věcná a časová souvislost Účetní jednotky musí účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví v období, s nímž časově a věcně souvisejí. Mluvíme o akruálním principu, který se zajišťuje účtováním pomocí přechodných účtů aktiv a pasiv.
Dvě rozhodující oblasti: •
Je nezbytné provést věcné rozlišení nákladů, výnosů, výdajů a příjmů a zahrnout tyto položky do správného účetního období.
•
Zároveň nesmí být opomenuto ve věcné a časové souvislosti k sobě přiřadit náklady a výnosy.
Přechodné účty aktiv – zobrazují položky, které se až v následujícím období přemění na příjem. Jedná-li se o dohadnou položku aktivní, bude se rozdíl oproti odhadu promítat do následujícího účetního období, kdy bude účetní jednotka znát přesnou výši pohledávky a dojde k přijetí peněz.
13
Přechodné účty pasiv - jedná se o položky, které mají v podstatě charakter závazku, většinou v odhadované výši. V následujícím období se přemění na výdaj běžného období a do tohoto období se také promítne změna v odhadu.
1.1.3 Uzavírání účetních knih Uzavírání (a též otevírání) účetních knih je v účetní jednotce spjato s účty účtových skupin 70 – Účty rozvážné (zde se převádějí účty aktiv a pasiv) a 71 – Účet zisků a ztrát (převody konečných stavů nákladových a výnosových účtů).
Obr. 1 : Schematické uzavírání účetních knih
Náklády
→
Účet zisků a ztrát
Výnosy
Náklady
→ →
Zisk
KZ
∑ Aktiva
→
← ← ∑
=
KZ Pasiva
Konečný účet rozvážný Aktiva
Pasiva
→ → KZ
←
Výnosy
∑
=
←
Zisk
← ←
∑
KZ
Zdroj: 3
3
BŘEZINOVÁ, Hana, ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008.
126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.
14
U účtu aktivních je konečný stav na straně Má dáti, u pasivních účtů na straně Dal. Pokud je tomu naopak je nutné zjistit důvody, proč tomu tak je, např. přečerpání bankovního účtu, ztráta za minulé účetní období, odložená daň, daň z přidané hodnoty apod.
Je také nezbytné, aby závěrečná rozvaha a konečné zůstatky rozvahových účtů, které předcházející období uzavřely, navazovaly na zahajovací rozvahu a počáteční zůstatky rozvahových účtů. Jestliže je toto pravidlo neplatné z jakýchkoliv důvodů, je nutné uvést příčiny v příloze k výkazům.
1.1.4 Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek se v účetnictví zjišťuje na konci účetního období jako rozdíl mezi náklady a výnosy, a také jako rozdíl mezi aktivy a pasivy. Člení se podle činností na: •
provozní – z činnosti, kvůli které byla účetní jednotka zřízena
•
finanční – související s finančními službami
•
mimořádný – vychází ze skutečností výjimečných, neplánovaných, které nelze přiřadit do činnosti provozní ani finanční
Zahrnutím hospodářského výsledku na závěrkové účty – Konečný účet rozvážný a Účet zisků a ztrát ve stejné výši, dojde ke konečnému uzavření rozvahových a výsledkových účtů. Účetní knihy se uzavírají až po zaúčtování splatné daně z příjmu.
Ta se zjišťuje na základě hospodářského výsledku, pro jejíž účely je nutné tento účetní výsledek upravit v souladu s ustanovením zákona o dani z příjmu.
15
Obr. 2 : Schéma zjištění hospodářského výsledku
50-55, 597
Účet zisků a ztrát
60-64, 697
provozní
provozní
provozní
provozní
náklady
náklady
výnosy
výnosy
Provozní výsledek hospodaření 56-57, 598
66, 698
finanční
finanční
finanční
finanční
náklady
náklady
výnosy
výnosy
Finanční výsledek hospodaření 58
68
mimořádné
mimořádné
mimořádné
mimořádné
náklady
náklady
výnosy
výnosy
Mimořádný výsledek hospodaření
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
Zdroj: 4
1.2 Účetní závěrka 1.2.1 Vymezení účetní závěrky Ve své podstatě se účetní závěrkou nazývají všechny účetní práce a postupy, které
4
BŘEZINOVÁ, Hana, ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008.
126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.
16
probíhají na konci a začátku dvou účetních obdobích po sobě jdoucích.
Při těchto pracích vychází podnik z požadavků daných zákonem o účetnictví, prováděcí vyhlášky o účetnictví, popř. z Českých účetních standardů, které navazují na další procedury, mezi které patří oběh dokladů, ale i požadavky vlastníků.
Dle § 18 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví je účetní závěrka nedílný celek tvořený: a) rozvahou, b) výkazem zisku a ztráty, c) přílohou, která doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů, d) přehledem o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu.
1.2.2 Druhy účetních závěrek Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Tento den nastává buď v pravidelných intervalech nebo na základě potřeby vyvolané účetní jednotkou nebo situací.
Můžeme tedy rozlišovat tyto účetní závěrky: •
řádná - sestavuje se k poslednímu dni účetního období, kdy se uzavírají účetní knihy. Obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok, kdy tímto rokem rozumíme účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce než je leden a trvá dvanáct měsíců.
•
mimořádná - má stejný obsah i rozsah jako řádná účetní závěrka, sestavuje se však např. ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu dni, ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace na konkurs apod.
•
mezitímní - sestavuje se v omezené míře u inventarizací a neuzavírají se při ní účetní knihy. Slouží jako podklad pro rozhodování v účetní jednotce.
17
•
konečná - má stejný obsah jako řádná, sestavuje se v případech, kdy dochází ke složitým obchodním procesům (slučování, rozdělování společnosti).
•
konsolidovaná -
sestavuje se v případě, kdy je účetní jednotka obchodní
společností a je v pozici ovládající či řídící osoby nebo uplatňuje podstatný vliv v jiné účetní jednotce. Řídí se stanovenými metodami konsolidace.
1.2.3 Obsah a rozsah účetní závěrky Účetní závěrku lze sestavit dvěma různými způsoby, a to v plném nebo zjednodušeném rozsahu.
Účetní závěrka v plném rozsahu: Vždy tuto uzávěrku sestavují akciové společnosti a dále pak podnikatelé, kteří mají povinnost ověřovat povinně účetní závěrku auditorem a zveřejňovat údaje z ní.
Účetní závěrka v plném rozsahu obsahuje: •
rozvahu – v plném rozsahu,
•
výkaz zisků a ztrát – v plném rozsahu, o v druhovém členění o v účelovém členění
•
přílohu k účetní závěrce,
•
přehled peněžních toků,
•
přehled o změnách vlastního kapitálů.
Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu: Takovouto uzávěrku mohou sestavovat a zveřejňovat pouze takové účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud se dobrovolně rozhodnou, je jim samozřejmě umožněno sestavovat a předkládat závěrku v plném rozsahu.
18
Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu obsahuje: •
rozvahu – obsaženy jsou pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi,
•
výkaz zisku a ztrát – opět se nemusí vykazovat položky označené arabskými číslicemi, o v druhovém členění o v účelovém členění
•
přílohu účetní závěrky.
Nepovinnou součástí zjednodušené účetní závěrky se stávají: •
přehled o změnách vlastního kapitálu,
•
přehled peněžních toků.
Účetní závěrka v plném i zjednodušeném rozsahu musí obsahovat: a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky, sídlo, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, pokud je má jednotka přiděleno, c) právní formu účetní jednotky, d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, za jakým byla zřízena, e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se závěrka sestavuje, f) okamžik sestavení účetní závěrky.
Musí být také připojen podpisový záznam statutárního orgánu jako odpovědné osoby za účetní jednotku.
1.3 Rozvaha „Údaje pro sestavení rozvahy čerpají podnikatelé ze zůstatků syntetických, skupinových nebo analytických účtů podle účtového rozvrhu, popř. ve vybraných případech vycházejí ze součtu několika syntetických nebo analytických účtů, nebo ze součtu syntetických účtů v rámci účtových skupin.“5
5
SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2.
19
1.3.1 Uspořádání položek Rozvaha je ve své podstatě uspořádaný přehled majetku a zdrojů financování. Kdy majetkem jsou aktiva, a pasiva jsou zdroji financování, ať už vlastními nebo cizími. Níže vložený obrázek 3 je pak pouze základním schématem rozvahy, členění skupin aktiv a pasiv je mnohem podrobnější, a navíc ještě je zohledněno i běžné a minulé účetní období. Toto členění je zvlášť citelné u aktiv, které se v běžném účetním období oceňují v brutto hodnotě, která se poté korekcí upravuje na hodnotu netto, zatímco minulé účetní období je uvedeno pouze v netto hodnotách. Pasiva jsou vyjádřeny jak v minulém, tak běžném účetním období pouze v účetních hodnotách.
Obr. 3 : Rozvaha Aktiva
Rozvaha k 31. 12. 20..
Dlouhodobý majetek (aktiva)
Pasiva
Vlastní kapitál
Dlouhodobý nehmotný majetek
Základní kapitál
Dlouhodobý hmotný majetek
Fondy Výsledek hospodaření (zisk)
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžný majetek (aktiva)
Cizí zdroje
Zásoby
Dlouhodobé závazky
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé závazky
Krátkodobé pohledávky
Bankovní úvěry
Peněžní prostředky
Aktiva celkem
Pasiva celkem
Zdroj: 6
6
BŘEZINOVÁ, Hana, ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: SVŠE, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-
6-8.
20
1.3.2 Označení položek Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje položky označené velkými písmeny latinské abecedy, po té následují římské číslice a číslice arabské. Pokud bychom sestavovali rozvahu pouze ve zjednodušeném rozsahu, označují se položky pouze velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi.
V současnosti je v České republice vyhláškou č. 500/2002 Sb. stanoven minimální rozsah položek rozvahy, jejich slučování v případě nevýznamné hodnoty, a to jen pokud sloučení přispěje k větší srozumitelnosti výkazu, možnost přidání dalších položek formou podpoložek a vypuštění položek, pokud mají ve dvou po sobě jdoucích obdobích nulovou hodnotu.
Chceme-li využívat informace z rozvahy, je nutné, aby ty byly srovnatelné především v běžném a minulém období. Pokud tomu tak není, je požadováno, aby rozdíly byly okomentovány, a byly uvedeny důvody, proč vlastně vznikly a jaké mají dopady. K tomu se využívá přílohy nebo se údaje upravují ve sloupci minulého účetního období.
Nesrovnatelnosti vznikají především z důvodu: •
vzniku účetní jednotky, kdy účetní období může být kratší než 12 měsíců
•
z dalších důvodů, kdy je účetní období nestejně dlouhé – např. fúze společnosti, konkurz
•
účetní jednotka zvolila jiné účetní metody než v předchozím období
•
jinak identifikovala aktivum
•
je nutné opravit chyby vzniklé v minulém účetním období
1.4 Výsledovka Výsledovka se vytváří, protože informace poskytované rozvahou o hospodářském výsledku jsou považovány za nedostatečné. Tento účetní výkaz nám říká, jak byl hospodářský výsledek vytvořen, co mělo vliv na jeho tvorbu, v jakých činnostech se vytvářel a jaké výkony měly vliv na jeho výši.
21
1.4.1 Uspořádání položek Výkaz zisku a ztrát je ve své podstatě stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů s mezisoučty na jednotlivých stupních. Tyto stupně pak charakterizují hospodaření v provozní hospodářské činnosti podniku, ve finanční a mimořádné činnosti.
Sestavit tento účetní výkaz lze ve dvou variantách: •
v druhovém členění
•
v účelovém členění
1.4.2 Označení položek Stejně jako u rozvahy je označení položek ve výkazu zisku a ztrát stanoveno vyhláškou 500/2002 Sb. Jednotlivé položky jsou pak označeny římskými číslicemi a velkými písmeny latinské abecedy ve zjednodušeném rozsahu, v plném jsou přidány ještě číslice arabské.
Pravidla pro vyplňování výsledovky, ale i rozvahy: a) oba výkazy se sestavují a vyplňují v českých korunách a to vždy na celé tisíce Kč b) musí platit účetní vazby (rovnost výsledku hospodaření ve výsledovce a v rozvaze) c) vyplňují se všechny řádky, pokud zůstane některý nevyplněn, neproškrtává se ani se do něj nevpisují nuly d) vyhláška č. 500/2002 Sb. stanovuje pouze minimální závazný počet údajů, účetní jednotka si může zvolit i podrobnější členění e) položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny, pokud nejde o významnou položku f) je možné uvádět kompenzovaně kurzové rozdíly, zisky a ztráty z přecenění majetku na reálnou hodnotu, pohledávky a závazky vůči téže osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny v jedné měně.
22
1.5 Příloha Příloha k účetní závěrce je její nedílnou součástí. Je sestavena tak, aby externím uživatelům poskytovala srozumitelným způsobem, při znalosti použitých účetních metod, představu o tom, jaká je majetková, důchodová a finanční situace podniku.
1.5.1 Obsah přílohy Předpis neukládá povinnou formu přílohy a její závaznou strukturu, pouze předpokládá, že podnik sestaví přílohu ve formě tabulek nebo popisným způsobem. Také je požadováno, aby se vykazovaly v příloze pouze údaje významné a užitečné z hlediska celkové situace podniku, tak aby tyto informace umožňovaly srovnávat a hodnotit minulá období se skutečností a umožnily vyvozovat předpoklady do budoucna.
Obsah přílohy v plném rozsahu se skládá ze čtyř základních informací: a) obecné údaje – sem patří např. název a sídlo, právní forma, hlavní činnost podniku, průměrný počet zaměstnanců, jména a příjmení členů statutárních orgánu apod. b) informace o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a obecných zásadách – minimálně v případech, kdy zákon umožňuje více variant a to především u hlavních skupin majetku jako jsou zásoby, dlouhodobý majetek, kurzové rozdíly atd. c) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztrát – jedná se o položky, které jsou v těchto výkazech vykazovány kumulovaně a jejichž samostatné uvedení je podstatné, a také informace o případech, ke kterým došlo v čase mezi datem účetní závěrky a faktickým uzavřením účetních knih a schválením výkazu. d) přehled o peněžních tocích
Velkou pozornost v příloze je nutné věnovat především těmto oblastem – dlouhodobý majetek, investiční instrumenty, pohledávky a závazky, rezervy, vlastní kapitál, výnosy, ale také výzkum a vývoj, události po rozvahovém dni a údaje o přeměnách.
23
1.6 Cash flow Výše uvedené účetní výkazy, rozvaha a výsledovka nám poskytují informace o finanční situaci podniku a jeho ziskovosti, nejsou však schopné říci nám, jakým způsobem společnost peněžní prostředky vyprodukovala a následně použila. Právě k tomuto účelů slouží cash flow.
Peněžním tokem rozumíme pohyb peněžních prostředků a jejich ekvivalentů. Umožňuje zjistit z jakého důvodu má podnik nedostatek peněžních prostředků, proč má problémy s hrazením svých závazků, a to i v případě, že z výkazu zisku a ztrát vyplývá, že účetní jednotka dosáhnula zisku.
Za peněžní prostředky se pak pokládají všechny peníze v pokladně včetně cenin, peníze na účtech a na cestě. Peněžními ekvivalenty nazýváme majetek, který je krátkodobě a pohotově směnitelný za peněžní prostředek, likvidní, a jehož hodnota je stálá v čase.
1.6.1 Zdroj informací cash flow Hlavním zdrojem informací pro sestavení cash flow je samozřejmě účetnictví. Jsou jím především údaje o změně stavu rozvahových položek, údaje o výkazu zisku a ztrát a údaje čerpající z jednotlivých syntetických a analytických účtů, kdy použití jednotlivých zdrojů závisí na použitém modelu a metodě při sestavování cash flow.
Základní informační zdroje: •
změna stavu rozvahových položek
•
obraty rozvahových účtů
•
údaje o nákladech a výnosech
•
analytická evidence rozvahových účtů
•
syntetické účty rozvahy
•
operace na bankovních účtech, na pokladně a účtech peněžních ekvivalentů
Zvlášť analytické členění účtů pro potřeby cash flow je velice důležité, protože toto členění nám musí umožnit vykázat změnu stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů,
24
rozčlenění závazků a pohledávek podle položek v cash flow nebo podle činností, a také vyloučit položky z obsahu některých účtů, jakou jsou např. mimořádné přírůstky a úbytky zásob, nepeněžní operace apod.
Základním analytickým členěním je pak členění pohledávek a závazků z činnosti provozní, investiční a finanční.
1.6.2 Metody vykazování cash flow Účetní jednotka si sama může na základě vlastního uvážení zvolit jednu z metod sestavování cash flow.
Jedná se o metodu: a) přímou b) nepřímou
Přímá metoda vychází z výsledovky, vykáží se u ní vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, které vychází buď z třídění účetních případů do předem stanovených skupin, nebo přímo z položek ve výkazu zisků a ztrát, které se upravují o změnu stavu materiálu a zboží, změnu stavu pohledávek a závazků, změnu stavu krátkodobého finančního majetku nezahrnutého do peněžních ekvivalentů, změnu stavu položek přechodných účtů jako je např. časové rozlišení a další nepeněžní náklady a výnosy a položky náležející do finanční nebo investiční činnosti.
Nepřímá metoda pak vychází z rozvahy a je založena na úpravě hospodářského výsledku o: a) nepeněžní operace, tedy případy ovlivňující hospodářský výsledek bez toho, aby ovlivňovaly peněžní prostředky, např. odpisy, b) změny stavu zásob, c) závazky a pohledávky, d) položky náležející do činnosti podniku finanční nebo investiční (pořízení a prodej dlouhodobého majetku, činnosti související s poskytováním úvěrů nebo půjček, činnosti, které mají za následek změny ve vlastním kapitálu a dlouhodobých závazcích).
25
V zásadě při sestavování cash flow také můžeme vycházet ze tří úrovní hospodářského výsledku. Za nevhodnější pro tento účel se však považuje provozní hospodářský výsledek.
1.6.3 Struktura a členění cash flow „Přehled o peněžních tocích informuje o peněžních tocích za uplynulé účetní období v členění na provozní, investiční a finanční činnost. Členění podle činností umožňuje uživatelům přehledu o peněžních tocích vyhodnocovat váhu jednotlivých činností na celkovou finanční situaci podniku a hodnotit vzájemné vztahy a vazby jednotlivých činností.“7
Rozlišujeme tři základní činnosti, do kterých se musí výkaz povinně rozdělit: a) provozní, b) investiční, c) vztahující se k financování podnikových činností.
Provozní činnost – je základní výdělečná činnost podniku, a také činnosti, které nelze zahrnout mezi investiční a finanční činnosti. Patří sem zejména příjmy z prodeje vlastních výrobků, zboží a služeb, výdaje za pořízení materiálu, zboží, výdaje vzniklé v souvislosti s výplatou mezd atd.
Investiční činnost – rozumí se jí pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku prodejem, činnosti související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí, které nelze zařadit mezi činnosti provozní. Jedná se o výdaje spojené s pořízením pozemků, budov, podílových cenných papírů, výdaje související s poskytováním úvěrů, příjmy z prodeje pozemků, podílových cenných papíru atd.
Finanční činnost – jsou to příjmy a výdaje peněžních prostředků a ekvivalentů, které mění velikost vlastního jmění a dlouhodobých závazků, popř. také krátkodobých závazků, v případě, že se tyto vztahují k financování podniku. Patří sem příjmy z vydávání akcií nebo dluhopisů, výdaje na výplatu dividend atd.
7
RYMEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG, 2005. 845 s. ISBN 80-7263-251-5.
26
1.7 Zveřejnění účetní závěrky Je povinností každé osoby zapsané v obchodním i jiném rejstříku zveřejnění účetní závěrky uložením do sbírky listin u obchodního soudu, a to nejpozději do konce následujícího účetního období.
1.7.1 Způsoby zveřejnění Účetní jednotky mohou zveřejňovat účetní závěrku dvěma způsoby: a) ve zkráceném rozsahu, b) v plném rozsahu.
Ve zkráceném rozsahu zveřejňují účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou ze zákona auditovány. Nemusí tedy ověřovat účetní závěrku auditorem, a také zveřejňovat výroční zprávu.
Se závěrkou zveřejňovanou v plném rozsahu pak účetní jednotky zveřejňují také výroční zprávu a zprávu auditora. Uložení listin do sbírky listin musí v tomto případě proběhnout do 30 dnů od ověření závěrky a po schválení této závěrky příslušným orgánem společnosti.
1.7.2 Výroční zpráva Jak bylo řečeno výše, výroční zprávu sestavují a zveřejňují účetní jednotky, které podléhají zákonnému auditu. V podstatě je výroční zpráva zdrojem ucelených informací o činnosti, výkonnosti, vývoji a hospodářském postavení podniku.
27
Minimálně obsahuje informace: a) účetní závěrky, b) zprávu o auditu, c) předpokládaný budoucí vývoj účetní jednotky, d) aktivity v oblasti vývoje a výzkumu, e) významné skutečnosti o situacích, které nastali až po konci rozvahového dne, f) skutečnosti dle požadavků podle zvláštních předpisů, g) o tom, zda má jednotka organizační složku v zahraničí.
Pro její vyhotovení není stanovena žádná pevná lhůta, ale předpokládá se, že bude vyhotovena mezi sestavením účetní závěrky a konáním valné hromady.
28
2 Praktická část 2.1 Profil společnosti „Strojírenská výroba v TOS ZNOJMO byla zahájena v roce 1970, kdy v areálu bývalé vodní elektrárny u řeky Dyje byla zahájena výroba součástí pro obráběcí stroje, jako organizační složky tehdejšího národního podniku TOS KUŘIM.
Obchodní jméno TOS ZNOJMO se na trhu pohonové techniky objevilo v roce 1978, kdy byla dokončena výstavby odštěpného závodu na Družstevní ulici ve Znojmě, jehož hlavím výrobkem se staly variátory.
V rámci privatizace v roce 1992 pak vzniknul nový právní subjekt TOS Znojmo, akciová společnost. Proces privatizace byl dokončen v srpnu 1997, kdy se jediným akcionářem stala společnost NOVOTOS, s. r. o.
Výroba byla ve společnosti zpočátku zaměřena na variátory, převodové skříně s variátorem, frézovací hlavy a posuvové skříně včetně náhradních dílů. Na základě postupného vývoje trendů ve strojírenském průmyslu se činnost firmy zaměřila na vývoj a výrobu pohonové techniky. Firma TOS ZNOJMO se v současné době specializuje na sériovou výrobu převodovek. Výrobní program zahrnuje převodovky zejména šnekové, čelní, kuželočelní, i planetové, ale také speciální převodové skříně podle přání zákazníka.“8
„Hlavní činností společnosti je vývoj, výroba a prodej převodových zařízení:
8
•
šnekových převodovek
•
variátorů s lamelovým řetězem
•
převodových skříní s čelním nebo kuželovým ozubením
•
speciálních převodovek určených pro přenos velkých kroutících momentů
Historie
TOS
ZNOJMO
[online].
Poslední
revize
10.
znojmo.cz/o_firme/historie/cz/index.htm>
29
9.
2008
[cit.
2008-11-16].
Dostupné
z:
Doplňujícím sortimentem jsou: •
příslušenství k obráběcím strojům
•
výroba strojírenských dílů dle požadavků zákazníka
Hlavním teritoriem obchodní aktivity společnosti je Česká republika a Slovensko, dále pak země EU, Východní Asie a Jižní Ameriky.“9
Společnost TOS ZNOJMO, akciová společnost v současné době využívá pro své účely počítačové programy OR-SYSTÉM, které vyvíjené od roku 1989 v dnešní době představují komplexní řešení systému výrobního podniku.
Není se tedy co divit, že k podnikům využívajícím tento systém patři společnosti z několika různých oborů, jako je např. BRAMMER CZECH, a. s., JIHLAVAN a. s., Sapeli spol. s r. o. a mnoho dalších.
Tento informační systém poskytuje celou řadu důležitých informací různého charakteru, neboť svým rozsahem zachycuje několik oblastí vedení úspěšné společnosti. Ať už je to finanční a ekonomická oblast v čele s účetními databázemi, nebo obchod, obsahující moduly, které zabezpečují komplexní agendu od nákupu, přes skladování až po prodej, společně s dalšími jako jsou údržba, konstrukce a technologie, kalkulace a speciální moduly umožňující hladkou spolupráci s dalšími informačními systémy.
2.2 Inventarizace Řádná inventarizace majetku a závazků se provádí v TOS ZNOJMO, akciové společnosti k rozvahovému dni tj. k 31. 12., fyzická inventarizace se pak provádí k 31. 10. a inventarizace peněžních prostředků probíhá nejméně 2 krát ročně.
9
Charakteristika
společnosti
[online].
Poslední
revize
10.
znojmo.cz/o_firme/charakter/cz/index.htm>
30
9.
2008
[cit.
2008-11-16].
Dostupné
z:
Fyzická inventura: Hmotný majetek, zásoby materiálu, výrobků a zboží jsou fyzicky odsouhlaseny s inventárními seznamy. U hmotného majetku, o kterém bylo rozhodnuto, že není dlouhodobý, se skutečný stav porovnává s podrozvahovou evidencí. Při inventuře v pokladně se zjišťuje skutečný stav peněz jejich přepočítáním, stejně jako při inventuře cenin.
Dokladová inventura: Inventura pohledávek a závazků se provádí prověřením stavu pohledávek a závazků v knihách analytických účtů. Dokladově se také provádí inventura ostatního majetku a přechodných účtů, kdy se jejich stav prověřuje na základě dokladů, které ověřují jejich stav. Inventura stavu peněžních prostředků v bankách se provádí porovnáním zůstatků účtů uvedených na potvrzení těchto peněžních ústavů nebo na výpisech z účtů.
2.2.1 Průběh inventarizace Inventarizace jsou prováděny v souladu se zákonem 563/1991 Sb. o účetnictví, kdy je pracovníkům jmenovaným příkazem generálního ředitele do funkce vedoucích a členů dílčích komisí vysvětlen postup prací při provádění inventarizací a oni mají za úkol především správně určit a vyčíslit manka, přebytky a popřípadě účetní rozdíly.
Inventární soupisy jsou vyhotovovány ručně nebo pomocí počítačových sjetin a předány po vyčíslení rozdílů do útvaru ekonomicko-informační soustavy.
Inventární soupisy musí obsahovat: •
skutečnosti, tak aby bylo možno majetek a závazky jednoznačně určit
•
podpisové záznamy osob odpovědných za zjištěné skutečnosti a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace
•
způsob zjišťování skutečných stavů
•
ocenění majetku a závazků v okamžiku ukončení inventury
•
okamžik zahájení a ukončení inventury
31
2.2.2 Rozdíly inventarizace Po provedení všech inventarizačních prací a porovnání zjištěných stavů s účetní evidencí mohou být zjištěny následující výsledky, které jsou v ekonomicko-informační soustavě zaúčtovány, vždy na příslušný účet analytické evidence a středisko.
Inventarizační rozdíly materiálu:
Ztráty do výše norem
501.xxx
Manko
549.100
Přebytky zásob
648.100
Pokud se má za to, že rozdíl vznikl chybným účtováním při vyskladnění, zaúčtuje se rozdíl ve prospěch účtu 501.xxx.
Inventarizační rozdíly nedokončená výroba a výrobky
Ztráty do výše norem
61x.xxx
Manko
549.100
Přebytek zásob
61x.xxx
V závislosti na zjištěné skutečnosti jsou pak členové komisí poučeni o možnostech nápravy chyb a jsou udělány potřebné kroky k předcházení jakýchkoliv rozdílů.
2.3 Uzávěrkové operace 2.3.1 Časové rozlišení Jak bylo řečeno v teoretické části, musíme u jednotlivých položek respektovat jejich věcnou a časovou souvislost, proto se používají právě účty časového rozlišení.
32
V TOS ZNOJMO, akciové společnosti k tomu slouží účty v analytickém rozlišení: 381.100 – Náklady příštích období – leasing 381.200 – Náklady příštích období – ostatní 383.100 - Výdaje příštích období 384.100 – Výnosy příštích období 385.100 – Příjmy příštích období
Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy jejich ponechání v nákladech i výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku.
TOS ZNOJMO, akciová společnost této možnosti využívá v případech, kdy se jedná o plnění účtované pro dvě zdaňovací období po sobě jdoucí, a také po termínu ukončení účetní závěrky. Jedná se v prvé řadě o opakující se náklady spojené s předplatným časopisů a novin, pojištění majetku, výdaje za činnost auditory či certifikáty.
Na účet 381.200 jsou každoročně účtovány položky zahrnující vzhledem k výrobní povaze podniku především nářadí, modely a ostatní vybavení podobné povahy, které se nákladově rozpouští dle platné směrnice v roce zařazení. Dále jsou zde zahrnuty především dlouhodobé nájmy, ale například také nákup dálničních známek před koncem roku.
Na účtu 383.100 se pak účtuje především o nájemném placeném pozadu, které jmenovitě v TOS ZNOJMO, akciové společnosti zahrnuje pronájem reklamních ploch a modelů.
2.3.2 Dohadné a opravné položky Pokud mluvíme o dohadných položkách, jedná se o položky neurčité výše, které hospodářsky patří do výnosů nebo nákladů běžného účetního období, v zásadě se v TOS ZNOJMO, akciová společnost vztahují pouze k pohledávkám a závazkům.
33
388 100 – Dohadné účty aktivní účtují se k datu uzavírání účetních knih, tj. 31. 12. běžného období se souvztažným zápisem ve prospěch účtu třídy 6xx. 389 100 – Dohadné účty pasivní taktéž se účtují k datu uzavírání účetních knih, avšak na vrub souvztažného účtu třídy 5xx popř. 1xx.
Ke každoročně se opakujícím položkám na dohadném účtu pasivním patří především fakturace plynu, a také vyúčtování od firmy EKO – KOM. Částka je obecným účetním dokladem naúčtována na příslušný nákladový účet (v případě spotřeby plynu na účet 512.100) na straně MD a na straně dal právě na účtu 389.100. Následující měsíc již v novém účetním období, je z účtu 389.100 odúčtována s obdržením faktury a upravena o nutné korekce.
Opravné položky se pak vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení jejich ocenění prokázaném na podkladě údajů o inventarizaci majetku. Vytvářejí se jen v případě, když snížení ocenění není trvalého charakteru a nevytváří se na ně současně rezerva. V případě trvalého snížení se vyúčtuje snížení na vrub nákladů.
Opravné položky u pohledávek jsou oceněny dle zkušeností z předchozích let podle objemu jejich splatnosti v %, např. u pohledávek po splatnosti delší než 180 dní je to 75 %.
V TOS ZNOJMO, akciové společnosti dále tvoří opravné položky pouze ve výši odpovídající zákonu o rezervách, a to opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994.
2.3.3 Rezervy TOS ZNOJMO, akciová společnost tvoří v současnosti pouze rezervy na opravu hmotného majetku. Jmenovitě rezervu na opravu střechy výrobní haly, kterou začala tvořit v roce 2007, a na opravu soustruhu SPS 2/25 NC z roku 2006.
34
Obě tyto rezervy byly inventarizovány ke konci zdaňovacího období a bylo shledáno, že stále trvá důvod pro provedení těchto oprav i jejich výši.
2.3.4 Odpisy Daňové odpisy Daňové odpisy z hmotného a nehmotného majetku evidovaného v TOS ZNOJMO, akciové společnosti, který se vztahuje k zajištění zdanitelných příjmů, zahrnuté do nákladů k zajištění toho příjmu se provádí podle zákona č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.
Odpisy účetní Dlouhodobým nehmotným majetkem se pro účely účetních odpisů rozumí majetek, jehož ocenění je vyšší než Kč 60 000,- a provozně-technická funkce delší než 1 rok.
Za dlouhodobý nehmotný majetek se nepovažuje majetek, jehož ocenění je nejvýše Kč 60 000,- a při pořízení se vyúčtuje na účet 518.700 – Ostatní služby nemateriální. Jako drobný nehmotný majetek je dále evidován na podrozvahovém účtě 750 analyticky rozlišeném pro drobný nehmotný majetek jako 750.055 - Programy.
Dlouhodobým hmotným majetkem v akciové společnosti jsou bez ohledu na jejich ocenění pozemky a budovy výrobního závodu. Mezi samostatné movité věci a soubory movitých věcí, jejichž pořízení je vyšší než Kč 40 000,- a doba použitelnosti delší než jeden rok, pak patří především výrobní stroje. Jsou zde také zahrnuty automobily pořízené pomocí leasingu, jejich ocenění je po ukončení leasingu nižší než Kč 40 000,-, ale cena od výrobce byla vyšší než Kč 40 000,- a doba použitelnosti je delší než 1 rok.
Samostatné movité věci s oceněním nejvýše Kč 40 000,- se nepovažují za dlouhodobý hmotný majetek, ale za materiál a vyúčtují se při pořízení přímo do nákladů na účet. 501.130 – Režijní materiál – ostatní.
35
V případě nářadí, modelů a ostatního materiálu většího rozsahu než je běžná obnova, bude tento materiál zaevidován na účtu časového rozlišení, kde bude v případě nářadí rozúčtován do dvou zdaňovacích období nebo do tří u ostatního materiálu.
Pokud jeho pořizovací cena přesáhne Kč 5 000,-, bude tento materiál také veden na podrozvahovém účtu. A to: 750.050 – Speciální nářadí 750.051 – Všeobecné nářadí 750.052 – Ostatní vybavení 750.054 – Modely
Účetní odpisy se počítají ze vstupní ceny, ve které je majetek oceněn. Při uvedení do užívání se DHM a DNM v návaznosti na zatřídění SKP zařadí do odpisových skupin dle údajů, které jsou stanoveny ve směrnici akciové společnosti. Účetní odpisy se vypočítávají s přesností na měsíce, počínaje následujícím měsícem po uvedení do užívání, zaokrouhlují se na celé koruny nahoru.
Doba odepisování DHM: Odpisová skupina 1
36 měsíců
2
60 měsíců
3
120 měsíců
4
240 měsíců
5
360 měsíců
6
600 měsíců
Doba odepisování DNM: Software
36 měsíců
Zřizovací výdaje
60 měsíců
Ostatní DNM
72 měsíců
36
Modely tvoří zvláštní skupinu, která se odepisuje po předpokládanou dobu životnosti, která je stanovena na 4 roky s tím, že se opět provádí odepisování s přesností na celé měsíce počínaje následujícím měsícem po dni zaevidování v majetku TOS ZNOJMO, akciové společnosti.
2.3.5 Přepočty cizí měny, kurzové rozdíly Firma TOS ZNOJMO, akciová společnost k přepočítávání cizích měn na české koruny během roku používá pro své potřeby kurz České národní banky, a to denní, dle vnitropodnikové směrnice. Nejčastějšími případy jsou přepočet na tuzemskou měnu v případě dovozu a vývozu do třetích zemí nebo obchodování s členskými státy Evropské unie, a s tím spojené plnění plynoucích pohledávek a závazků. V posledních letech je také velice časté, že i tuzemští obchodní partneři požadují v platebním styku použití eura.
K přepočítání se použije vždy kurz platný v den uskutečnění účetního případu. V každém okamžiku úplného zaplacení závazku či pohledávky, jsou tedy vypočítávány kurzové rozdíly, a to vždy k poslednímu dni příslušného měsíce, kdy byla pohledávky či závazek splacena.
Pokud pak k 31. 12. daného roku jsou v TOS ZNOJMO, akciové společnosti evidovány pohledávky nebo závazky v cizí měně, jsou tyto dle vyhlášky 500/2002 Sb. přepočítány kurzem k 31. 12., a následně jsou vyúčtovány kurzové rozdíly do hospodářského výsledku.
Kurzové rozdíly se pak účtují na vrub účtu finančních výnosů 663.100 Kurzové zisky nebo na vrub účtu finančních nákladů 563.100 Kurzové ztráty
Příklad č. 1 Závazek z 18. 11. 2008 ve výši EUR 2 000,- přepočten kurzem k 18. 11. 2008 25,695 Kč/EUR. Tento závazek je tedy evidován ve výši Kč 51 390,-. K 1. 12. 2008 došlo k částečné úhradě ve výši EUR 1 000,-, tato platba byla přepočtena kurzem 25,610 Kč/EUR platným ke dni 1. 12. 2008 a vyhlášeným Českou národní bankou.
37
K 31. 12. 2008 pak dochází k přepočtu zbývajícího závazku dle platného kurzu 26,930 Kč/EUR.
Datum
Kurz
Částka
18. 11. 2008
25,695
51 390,-
2 000,-
01. 12. 2008
25,610
25 610,-
1 000,-
kurzový zisk platby 31. 12. 2008
Částka v EUR
85,26,930
26 930,-
1 000,-
Pokud bychom nepřepočítávali zůstatek závazku vůči našemu dodavateli k 31. 12., jasně vyplívá, že bychom měli mít dluh ve výši Kč 25 695,-. Vzhledem k tomu, že se kurz k 31. 12. zvýšil, musíme evidovat závazek ve výši EUR 26 930,- a rozdíl mezi částkami zaúčtovat jako kurzovou ztrátu ve výši Kč 1 235,-.
Zaúčtování:
MD
Dal
85,-
321.044
663.100
1 235,-
563.100
321.044
Důležitou součástí účtování kurzových rozdílů je také velice pečlivé prověření zůstatků pohledávkových a závazkových účtů v cizí měně, které jsou rozděleny podle používaných měn. V současné době se v TOS ZNOJMO, akciové společnosti kromě v Kč rozlišují už jen účty v eurech, které jsou však analytikou rozděleny na dodavatele a odběratele tuzemské v EUR, členských států a zahraniční.
3xx.014 – tuzemsko v EUR 3xx.044 – členské státy v EUR 3xx.054 – zahraniční v EUR
Jedná se především o podrobnou kontrolu spárovanosti plateb s příslušnými závazky a pohledávkami, aby nedošlo k výpočtu kurzového rozdílu u pohledávky nebo závazku, který k danému okamžiku již prakticky neexistuje a je evidován jen kvůli chybě (nejčastěji překlepu ve variabilním symbolu platby nebo faktury).
38
2.3.6 Haléřové rozdíly TOS ZNOJMO, akciová společnost se rozhodla nepřenášet do nového účetního období účty vykazující bezvýznamné haléřové částky, a proto využívá možnosti odúčtování těchto rozdílů.
Využívá k tomu účtů: 568.500 – Ostatní finanční náklady – ostatní a 668.200 – Ostatní finanční výnosy
Použití těchto účtu se soustřeďuje především na skutečnosti, kdy se haléřově liší platby od vyfakturovaných částek. Tato situace nastává ve valné většině v případě plateb vystavených a došlých faktur přes pokladnu nebo v krajních případech a nepozornosti při zápočtech s našimi dodavateli nebo odběrateli. Vzhledem k účetnímu systému, který je ve firmě užíván, jsou tato zaúčtování vygenerována zcela automaticky.
V malém procentu případů, také může dojít k situaci, kdy dochází k chybám v okamžiku přeúčtování příjmu materiálu z účtu 111.0xx na 112.0xx., v tomto případě jsou účetní zápisy provedeny za pomoci obecného účetního dokladu ručně.
2.3.7 Opravy chyb I přesto, že v každé měsíční závěrce jsou dokladově kontrolovány zůstatky závazkových a pohledávkových účtů, stejně jako účtů skladových, majetkových, bankovních a pokladny, před roční závěrkou jsou všechny účty znovu velice pečlivě zkontrolovány.
Použití zmiňovaného informačního systému OR-SYSTEMu umožňuje získání velice podrobných zůstatků jednotlivých účtu, a to včetně částečných či plných plateb, utříděných podle variabilních symbolů, které jsou k jednotlivým případům přiděleny.
V případě chyb na závazkových nebo pohledávkových účtech lze postupovat dvěma způsoby. Jedná-li se chybu způsobenou pouhou nepozorností zaměstnance odpovědného za
39
zadávání příslušných informací do systému, OR-SYSTÉM v takovém případě umožňuje opravu přímo v evidenci přijatých a vydaných faktur, i plateb, jednoduchým přepsáním chybně uvedeného data.
I toto má však svá omezení a zákonitosti. Po každé opravě je vytisknut příslušný protokol o opravě, kde je uveden nejen záznam před opravou a po opravě, ale také kdo a kdy ho provedl. Neboť se také často stává, že chyba je odhalena až na počátku jiného měsíce než v období, kterého se účetně týká, je program schopen nabídnout také období, do kterého chceme, aby byla chyba opravena, pokud již toto období nebylo uzavřeno.
Jestliže se jedná o závaznější chybu, je nutné celý záznam vymazat a nahrát ho znovu s opravou, zároveň však tak, aby zcela odpovídal účetnímu případu. V tomto případě je opět vytisknut protokol o opravě a znovu i záznam o novém zápisu a přiložen k příslušné faktuře nebo výpisu z účtu.
Samozřejmě, že nejčastějšími chybami v evidenci jsou pak nesprávně zaúčtované účetní operace. Stává se tak především na nákladových účtech. K nejčastějším chybám patří nesprávné zaúčtování oprav na účtech služeb a obráceně.
Vzhledem k tomu, že TOS ZNOJMO, akciová společnost kromě analytické evidence také využívá možnost účtovat na střediscích, jsou to např.: 809 – správa závodu, 775 – doprava, 420 – výroba, 998 – jídelna, je velice častou chybou také špatné umístění některých z nákladů na jiném středisku.
Velká pozornost je též věnována pravidelně se opakujícím operacím, jako jsou měsíční nájmy, provozní služby, ale také vyúčtování energií, u nichž je velice jednoduchá kontrola, kdy je možné získat z účetních programů podklady pouze za jedinou firmu a lehkým propočtem zjistit, zda nechybí některé z vyúčtování.
Pokud pak mluvíme o opravě špatného zaúčtování. Je možné postupovat dvěma způsoby. Jestliže se jedná o chybu spojenou s fakturou zanesenou v evidenci, je možné opět tento 40
údaj opravit na faktuře, ať už jen pouhou změnou účtu, kdy se nebude měnit částka nebo celým vystornováním faktury a jejím opětovným nahráním, v případě, kdy jen nutné např. částku rozdělit mezi náklady a účty časového rozlišení, protože program neumožňuje právě změnu v částce.
Další možností je pak oprava za pomoci obecného účetního dokladu. Na takovém dokladu se samozřejmě uvede číslo faktury, popřípadě bližší informace o opravovaném údaji a provede se příslušný opravný účetní záznam, který opět obsahuje informace o tom, kdo ho provedl, kdy a samozřejmě, do jakého účetního období.
2.4 Daň z příjmu 2.4.1 Daň z příjmu odložená Jak bylo řečeno u odpisů, jsou účetní odpisy ve firmě TOS ZNOJMO, akciové společnosti vypočítávány s přesností na měsíce, dochází tedy k rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy, proto je nutné, aby byla vyčíslena odložená daňová povinnost z důvodu rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého hmotného majetku, kdy účetní zůstatková hodnota je vyšší než daňová.
Žádný z ostatních důvodů pro výpočet odložené daně TOS ZNOJMO, akciová společnost nesplňuje.
Odložená daň z příjmu se vypočítá jako rozdíl počátečního a konečného stavu odloženého daňového závazku nebo pohledávky, vypočteného procentní sazbou daného roku z hodnoty přechodné položky, v případě TOS ZNOJMO, akciové společnosti rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou zůstatkové hodnoty DHM.
Vzhledem k tomu, že TOS ZNOJMO, akciové společnosti klesla povinnost odloženého daňového závazku, byla tato skutečnost zaúčtována na účty 481.100 na MD a 592.100 na straně Dal.
41
2.4.2 Daň z příjmu splatná V TOS ZNOJMO, akciové společnosti je z účetního systému OR-SYSTEMu získán hrubý účetní výsledek hospodaření, který je vypočten automatickým odečtením nákladů od výnosů. Dále se však pro potřeby daně z příjmů musí tento výsledek upravovat o:
daňové neúčinné náklady Jedná se náklady ve velké míře spojené s překročením zákonem daných limitů – cestovné, nájemné a stravné nad limit, dalšími položkami daňové neúčinných nákladů jsou náklady na reprezentaci, odměny statutárních orgánů a sociální náklady spojené s přispíváním společnosti na životní připojištění zaměstnanců a stipendium poskytované učňům.
daňově neúčinné výnosy Jedná se výnosy spojené s daňově neúčinnými náklady, v případě akciové společnosti se jednalo pouze o vrácené stipendium.
rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy: Vznikající, jak bylo zmiňováno výše, z rozdílně stanovené doby odepisování
Po úpravě je získán základ daně před uplatněním odčitatelných položek, kdy si TOS ZNOJMO, akciová společnost uplatňuje ztrátu z minulých let a od roku 2008 také bude uplatňovat výdaje na realizaci projektu výzkumu a vývoje. Vzhledem k tomu, že akciová společnost také splnila zákonem dané podmínky poskytnutého daru na Znojemský hudební festival, odčítá také celou hodnotu této částky.
Následuje výpočet základu daně po uplatnění odčitatelných položek zaokrouhlený na tisíce dolů, ze kterého se dle platné sazby 21 % pro rok 2008 (20 % pro rok 2009 a 19 % pro rok 2010) vypočítá daň z příjmu před slevami.
Slevy na dani Akciová společnost zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením, může si tedy po výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP, který činí 10,84 odečíst náležitou slevu na dani.
42
Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TPZ:
= počet hodin sjednané pracovní doby snížený o neodpracované hodiny celkový roční fond pracovní doby
Výpočet slevy tedy potom činí: 10,84 x 18 000,. = 195 120,- Kč
Daň z příjmu zaúčtování: za běžnou činnost
591.100
341.010
za mimořádnou činnost
593.100
341.020
Vzhledem k tomu, že výše daně z příjmu přesáhnula Kč 30 000,- bude platit akciová společnost zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, a to 15. června a 15. prosince.
2.5 Uzavírání knih Teprve až v okamžiku vypočtu a zaúčtování splatné daně z příjmu je možné uzavřít účetní knihy.
Jedná se o uzavření rozvahových účtů aktivních
702.100
0xx.xxx
Dále o uzavření rozvahových účtů pasivních
4xx.xx
702.100
Náklady
710.100
5xx.xxx
Výnosy
6xx.xxx
710.100
V případě zisku
710.100
702.100
V případě ztráty
702.100
710.100
Náklady a výnosy jsou převáděny za pomoci účtu 710.100
Dochází také k převodu účtu zisku a ztráty
43
2.6 Účetní závěrka Jak bylo zmiňováno v teoretické části bakalářské práce, je podstatou účetní závěrky vytvoření výkazů rozvahy, výsledovky a cash flow.
Vzhledem k tomu, že TOS ZNOJMO je akciová společnost, podléhá ověření auditora a vydává tedy všechny tyto výkazy v plném rozsahu dle zákona. K vnitřním potřebám jsou však používané také jejich zkrácené formy. Užívaný informační systém je schopen interpretovat obě tyto formy výkazů.
Účetní výkazy slouží nejen jako podklady o hospodaření pro manažery společnosti, ale jsou i nedílnou součástí žádostí o bankovní úvěry apod.
2.6.1 Rozvaha Výkaz rozvaha obsahuje přesný název akciové společnosti a její sídlo. Je vždy vystavována k rozvahovému dni, uveden je přesně měsíc a rok, ke kterému se vztahuje a kromě názvu a sídla, je TOS ZNOJMO, akciová společnost ještě upřesněna i IČ.
Společnost využívá uspořádání a označení položek rozvahy, jak jsou stanoveny v příloze číslo 1 k vyhlášce 500/2002 Sb. Výkaz je rozdělen na aktiva a pasiva. Nejdříve jsou velice podrobně rozebrána aktiva. Všechna data získaná z účetní databáze jsou do rozvahy uváděny nejen za účetní období běžné, ale za účetní období minulé.
Zatímco však minulé účetní období je již uváděno jen v netto hodnotách (tedy očištěno o oprávky a opravné položky) data běžného účetního období jsou uváděna v třech sloupcích, a to v brutto hodnotě, korekci a netto hodnotě, která je pak v následujícím období
uváděna
jako
hodnota
období
minulého.
Pokud
mluvíme
o
korekci
v TOS ZNOJMO, akciové společnosti, jsou těmito položkami zamýšleny: u dlouhodobého majetku odpisy, u pohledávek opravná položka k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnávacím řízení a opravná položka k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994.
44
Položky aktiv ve výkazu rozvahy jsou uspořádány od aktiv celkem, přes pohledávky za upsaný základní kapitál, které jsou v akciové společnosti nulové, sumarizaci dlouhodobého majetku až k aktivům oběžným. Největší položku v oběžných aktivech samozřejmě tvoří krátkodobé pohledávky.
Položky pasiv mají odlišnou interpretaci. Proti aktivům jsou vyjádřeny pouze v hodnotách za běžné období a minulé období. Řazení je pak provedeno od pasiv celkem, pokračujících vlastním kapitálem, jehož součástí je také výsledek hospodaření běžného účetního období, výkaz pak uzavírají cizí zdroje.
2.6.2 Výsledovka Tento výkaz o hospodaření TOS ZNOJMO, akciové společnosti je vyhotovován v druhovém členění opět dle přílohy vyhlášky č. 500/2002 Sb. tentokrát však číslo 2. Opět je přesně určeno období, za které se vystavuje, a také akciová společnost.
Nejdříve z řádků výsledovky je možné vypočítat provozní výsledek hospodaření, obsahují všechny náklady a výnosy spojené s provozní činností TOS ZNOJMO, akciové společnosti, tedy výrobou a prodejem převodových zařízení. Následuje z jednotlivých položek vytvořený finanční hospodářský výsledek, kde prakticky jediným nezanedbatelným výsledkem je výše nákladových úroků. Dohromady pak finanční a provozní výsledek tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost. Ve výkazu je také obsažen mimořádný výsledek hospodaření, tohoto však TOS ZNOJMO, akciová společnost nedosahuje, konečný součtový řádek výsledovky Výsledek hospodaření za účetní období se tedy rovná výsledku hospodaření za běžnou činnost.
2.6.3 Cash Flow Peněžní tok je v posledních letech jedním z nejsledovanější výkazů vydávaných společnostmi, který slouží především k vnitřním potřebám akciové společnosti. Mohou si ho však také vyžádat bankovní instituce, jako přílohu žádosti o bankovní úvěr.
45
Forma cash flow není závazná, je stanovena pouze doporučená struktura tohoto výkazu, kdy se vychází z nepřímé metody a zisk za běžné období se dále upravuje o nepeněžní operace. V případě sledované společnosti TOS ZNOJMO, akciová společnost se jedná především o: odpisy, opravné položky pohledávek, změny potřeby pracovního kapitálu (zásob, závazků a pohledávek) zaplacené úroky daň z příjmu za běžnou činnost nabití stálých aktiv.
2.6.4 Příloha Jak bylo zmiňováno v předchozích částech bakalářské práce, slouží příloha účetní závěrky především, jako výkaz doplňující některé skutečnosti probíhají v akciové společnosti TOS ZNOJMO.
Charakteristika a hlavní aktivity: V krátkosti charakterizuje společnost, identifikuje vlastníky společnosti a její sídlo, členy představenstva a dozorčí rady. Součástí je také organizační struktura.
Zásadní účetní postupy používané společnosti: Jedná se především o charakteristiky dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a jejich metody a doby odepisování. Vlastnictví, oceňování a charakteristiku dlouhodobého i krátkodobého finančního majetku a zásob. Předmětem je také stanovení opravných položek a rezerv, přepočet cizích měn, výzkum a vývoj, daň z příjmu a závazky, úvěry a finanční výpomoci
Změna účetních metod a postupů Tyto změny jsou iniciovány především v souladu se zákonem o účetnictví. S tím je také spojena srovnatelnost údajů a v příloze účetní závěrky jsou pak uvedeny provedené změny ve vykazování položek v minulém účetním období.
46
Součástí přílohy účetní závěrky je nejen slovní vyjádření výše uvedených dat, ale i číselné údaje jednotlivých položek v čele s dlouhodobým majetkem, pohledávkami, opravnými položkami, ale také přehledem pohybů vlastního kapitálu, plánované rozdělení zisku vytvořeného v běžném období, rezerv a bankovních úvěrů a výpomocí.
Nedílnou součástí výkazu je také informace o výrobním sortimentu, zaměstnancích a vedoucích pracovnících.
47
Závěr Praktická část je prováděna ve společnosti, která patří k největším na Znojemsku, a proto je vedení účetnictví v této společnosti věnována náležitá pozornost nejen pro správnost zaúčtování všech případů, ale také pro složitost a rozvětvenost jednotlivých případů, se kterými se lze setkat, kvůli velikosti a zájmům společnosti na poli obchodním, ale i reprezentačním nebo výrobním.
Na základě bližšího pozorování jsem zjistila, že společnost klade důraz především na kvalifikovanou pracovní sílu v oblasti účetnictví jako takového, ale i mzdového účetnictví a majetkového účetnictví, a s tím spojeným vedením odpisů. S velkou pečlivostí a důrazem na dobré vztahy je také vedena spolupráce s auditorskou firmou.
Pokud bych měla hodnotit průběh závěrky a uzávěrky v akciové společnosti, za velice pozitivní bych označila především profesionalitu a odbornost zaměstnanců účetního oddělení, která je vedením společnosti podporována a dále rozvíjena. V současné době je jedním z největších neduhů mnoha firem stejně jako akciové společnosti TOS ZNOJMO, omezování počtu pracovních sil, tento trend však nepovažuji za nejvhodnější, protože právě v období účetní závěrky a uzávěrky by mohl vést k zanedbání povinností spojených s těmito operacemi.
Z celkového pohledu bych vedení závěrky a uzávěrky v TOS ZNOJMO, akciové společnosti hodnotila kladně. Za nedostatečné bych označila především krátkodobost účetních odpisů u nemovitostí, která by mohla vést až k tomu, že by nemusela být vyjádřená skutečná míra opotřebení nemovitostí, a vzhledem k velikosti zakázek společnosti bych také uvažovala o případné tvorbě rezerv na záruční opravy.
48
Použité zdroje AMBROŽ, Jan. Účetní závěrka od A až do Z. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil – Koršach, 2007. ISBN 978-80-86296-15-9. BŘEZINOVÁ, Hana, ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka výklad a praktické příklady. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8. Historie TOS ZNOJMO [online]. Poslední revize 10. 9. 2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupné z:
Charakteristika společnosti [online]. Poslední revize 10. 9. 2008 [cit. 2008-11-16]. Dostupné z: . Interní zdroje společnosti TOS ZNOJMO, akciová společnost OR-SYSTÉM [online]. c2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné z: . Reference [online]. c2008 [cit. 2008-03-17]. Dostupné z: < http://www.orcz.cz/www/www.nsf/0/0F6E58DCEFF14779C12574870037C1F6?OpenDoc ument>. RYMEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG, 2005. 845 s. ISBN 80-7263-251-5. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2004. 273 s. ISBN 80-7179-859-2. Vyhláška č. 500/2002 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů
49
Použité zkratky DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
SKP
Kód „Standardní klasifikace produkce“
IČ
Identifikační číslo
ZP
Zdravotní postižení
TPZ
Těžsí zdravotní postižení
50
